Poslankyně Věra Jourová: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že by mi stačila faktická poznámka, protože budu stručná.

Myslím si, že nejsme ve standardní situaci. S takto vysokým datem jednat o státním rozpočtu je nestandardní datum, které nás samozřejmě vede k určitému postoji. My jsme tady byli osočeni z nemakání a z rezignace a já tvrdím, že naopak našimi hesly jsou odpovědnost a stabilita. Myslím si, že musíme dát jasné znamení veřejnosti a zároveň Evropské komisi, o které budu za chvíli mluvit, že jsme připraveni tuto zemi vést do rozpočtové stability. A to i za cenu toho, že budeme schvalovat rozpočet, který není náš, který jsme nesestavovali a do jehož útrob opravdu nevidíme.

Je zcela zřejmé, že my jako noví poslanci a nová reprezentace a určitá budoucí vláda, která vzejde z vyjednávání, bude mít do značné míry nevýhodu informační asymetrie. Vždyť my přece nevidíme do exekutivy, nevidíme do jednotlivých kapitol a nevíme v zásadě, kolik financí je zazávazkováno smlouvami, které nám připravila možná jako nášlapné miny minulá vláda. A tím nemyslím vládu Rusnokovu. My máme informace o tom, že takto zazávazkovaných je velká suma financí a že možná budeme stát před obrovským problémem určitého omezení možností s rozpočtem něco v brzké době udělat. A znova říkám: Není to rezignace. My jsme připraveni, pokud přijmeme vládní odpovědnost, se s těmito věcmi vypořádat. Ale bude to chtít čas. A to ne čas do poloviny ledna. Domnívám se, že do poloviny ledna bychom se stejně neposunuli dále v rozkrytí toho, co je v útrobách jednotlivých kapitol exekutivy.

Chtěla jsem především mluvit o tom, že budeme opět postaveni před volbu mezi dvěma zly. Pokud budeme chtít, ano, podívat se, snažit se podívat do hlubin rozpočtu tak, jak je navržen, tak budeme potřebovat čas, a tím se dostáváme nutně do rozpočtového provizoria. Osobně považuji stejně jako moji kolegové rozpočtové provizorium za velké zlo a za velmi špatné znamení nejenom pro českou veřejnost, ale i pro už zmíněnou Evropskou komisi.

Dámy a pánové, chtěla bych mluvit o evropských fondech, ve kterých spolupracujeme úzce s evropskými strukturami a ve kterých se nám opravdu velmi nedaří. A nedaří se nám dílem vlády, která tady systém evropských fondů řídila několik let, manažersky to nezvládla, a myslím si, že jediná jistota, kterou jsme zatím vůči Evropské komisi ve věci fondů dávali, byla ta, že jsme byli schopni jako členský stát kofinancovat evropské fondy. Pokud bude rozpočtové provizorium - a je otázka jak dlouho, jestli měsíc, dva měsíce, tři měsíce, to už by byla asi dost velká a zásadní chyba, protože samozřejmě, nebudu to rozvádět, bude začínat stavební sezóna, budeme potřebovat mít jistotu v penězích na investice. Ale pokud by tedy bylo rozpočtové provizorium, pak bereme jako členský stát Evropské komisi poslední jistotu, kterou jsme zatím přinášeli - že spořádaně kofinancujeme evropské fondy. Zatím jsme ve všech ostatních aspektech evropského financování přinášeli jenom zmatečné signály a velmi nedobrou zprávu o České republice jako o státu, který tuto agendu nezvládá.

Pan Kalousek hovořil o rezignaci a já se ptám, proč Ministerstvo financí rezignovalo na audit evropských fondů a způsobilo tak bezbřehé škody, které jsou vyčísleny jenom v jedné jediné vratce, v sankci, která byla uplatněna vůči ROP Severozápad ve výši 2,9 mld. Až pan Fischer a nová vláda museli tento problém řešit, protože jsme prostě tuto částku museli vrátit do bruselské pokladny. A bylo to vinou Ministerstva financí, které rezignovalo na audit u regionálních operačních programů a u evropských fondů obecně nezajistilo poctivou a pečlivou kontrolu, a toto je naprosto jasný a vyčíslitelný výsledek této rezignace české státní správy. ***

Keyboard shortcuts

j previous speech k next speech