Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Mě také zvedla kolegyně Jermanová, ale z jiného důvodu. Byl jsem ještě včera v Alpách, a proto mě zvedl ten sníh. Řeknu to velmi jednoduše. Tady nejde o to a obavy opozice nespočívají v tom, jestli na nějaké sněhové kouli zůstane bláto, ale v Rakousku sníh je, zatímco tady není, čili obava je spíš o to, aby tady ještě po této vládě nějaký sníh byl, když to volně dotlumočím.

A jednu věc bych rád řekl. Prosím vás, už tady nevykládejme politická hesla o tom, že u nás je nějaká kdovíjaká krize. Vždyť to vůbec není pravda. Papiňáky a podobně. Politické názory občanů jsou zřejmé tím, že dali hlas ve volbách určitým subjektům, to je v pořádku, ale už nevykládejme o krizi. Važme si toho, v jakém světě žijeme. A běžte se podívat buďto do jiných států, anebo se podívejte na to, co byla opravdová krize třeba ve 20. letech, a už to nesrovnávejme. Protože je to strašně jednoduché, tak se dělají volby. Neustále občanům vykládáme, jaká je strašná krize a já tento stát z té krize vyvedu. Ale tady žádná krize není. Existuje určité rozpoložení nálad obyvatelstva a to vyjádřili ve volbách, ale už ty lidi nestrašme. V žádné krizi nežijí a já jim nepřeji, aby se v ní ocitli, protože z literatury člověk ví, co to bylo.

A na závěr úplně totéž. A teď to říkám s plnou vážností. Gustáva Husáka si v Moskvě všimli tehdy, když řekl: "Já národ z této krize vyvedu." Ale to, že byl on jeden z těch, co do té krize ten národ dostal, o tom už nemluvil. My jsme tady všichni žili v 90. letech, v době, která je dnes popisovaná strašně dramaticky a tragicky, akorát někdo na té době vydělal více, protože v ní byl naprosto angažován, a někdo méně, protože normálně žil. A je naprosto pokrytecké stavět dnes politické body na tom, jaká to byla tragédie, když ti, kteří to říkají, byli vždy součástí politických elit ať již za předchozího režimu, nebo dnes.

Keyboard shortcuts

j previous speech k next speech