• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, zahajuji druhý jednací den 8. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás tady vítám.

    Žádám vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Kasal má náhradní kartu číslo 3.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: pan předseda Jan Hamáček z důvodu zahraniční cesty, poslanec Ivan Adamec z pracovních důvodů, pan místopředseda Bartošek z pracovních důvodů od 14.30 do 17 hodin, pan kolega Petr Bendl ze zdravotních důvodů, pan kolega Jan Birke bez udání důvodu, pan poslanec Blažek do 13 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Ivana Dobešová od 9 do 12 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Michal Hašek ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Jana Hnyková z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Miroslav Kalousek od 10 do 19 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Martin Kolovratník z pracovních důvodů, pan poslanec Miloš Petera na dopolední jednání do 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Šrámek z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Jiří Štětina z osobních důvodů, pan poslanec Karel Tureček z rodinných důvodů, pan poslanec František Vácha ze zdravotních důvodů, pan kolega Jan Volný na dopolední jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Wernerová do 10 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Běhounek od 9.45 do 13 hodin z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se dnes omlouvají pan předseda vlády Bohuslav Sobotka od 9.30 z pracovních důvodů, pan ministr Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, pan Milan Chovanec z pracovních důvodů, pan Martin Jurečka od 17.30 a na dnešní dopolední jednání z pracovních důvodů, pan ministr Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, pan ministr Stropnický je na zahraniční cestě, paní ministryně Helena Válková do 10.30 z pracovních důvodů a pan ministr zahraničí je na zahraniční cestě.

    Pan kolega Tejc má náhradní kartu číslo 1.

    Na dnešní dopolední jednání máme pevně zařazené body: 41, sněmovní tisk 137, dále bod 46, sněmovní tisk 142, dále bod 76, sněmovní tisk 129, bod 77, sněmovní tisk 159, bod číslo 50, sněmovní tisk 160, bod 6, sněmovní tisk 108 a bod 9, sněmovní tisk 73.

    Budeme pokračovat dalším bodem podle schváleného pořadí. Připomínám, že na odpolední jednání jsme pevně zařadili body 45, sněmovní tisk 141, bod 18, sněmovní tisk 124, a bod 28, sněmovní tisk 115.

    Ptám se, kdo z dalších kolegů - jako prvního jsem viděl Václava Votavu a poté Františka Adámka. Pan poslanec Václav Votava s návrhem. Prosím, pane předsedo rozpočtového výboru, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, pěkné dopoledne, spíše dobré ráno. Dovolil bych si navrhnout vyřazení dvou bodů z programu této schůze, a to jednak bod číslo 74, což je Zpráva České národní banky o inflaci, a bod číslo 75, což je Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2013. Činím tak po dohodě s Českou národní bankou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, o vašem návrhu dám poté hlasovat. Pan poslanec František Adámek.

  • Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové, kolegyně, já bych si dovolil navrhnout přeřazení bodu 24, sněmovní tisk 125, za bod 18, sněmovní tisk 124, což je změna, kterou jsme schválili včera. Myslím si, že kdo znáte ty tisky, zdůvodnění je naprosto jasné. Existuje tam logická návaznost a není možné tisk 125 projednávat před tiskem 124. Opakuji, že prosím o zařazení bodu 24, sněmovní tisk 125, za bod 18, sněmovní tisk 124. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, čili tento tisk zařadíme po projednání bodu 18. Dále pan Roman Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, my jsme včera zkrátili lhůtu pro projednání ve výborech u sněmovního tisku 101, což je ratifikace Rámcové smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, a abychom tedy mohli na této schůzi Poslanecké sněmovny projednat tuto smlouvu, je třeba ji zařadit na program. Já si o to dovoluji požádat, konkrétně na 6. 5. jako druhý bod po sněmovním tisku 174, s tím, že pokud by to Sněmovna akceptovala, tak další body, které jsou tam pevně zařazené, by se posunuly. Předpokládám, že s projednáním tohoto tisku nebude problém a bude to velmi rychlé. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji za váš návrh. Ještě někdo další se změnou? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o jednotlivých bodech.

    Nejprve o zúžení našeho programu, o vyřazení bodů 74 a 75, které navrhuje předseda rozpočtového výboru po dohodě s vedením České národní banky.

    O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 27, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro vyřazení těchto dvou bodů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 27 z přítomných 142 pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat. Tyto dva body jsme vyřadili.

    Nyní přeřazení bodu 24 za bod 18, jak navrhoval pan kolega Adámek.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 28, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro změnu tohoto pořadí. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 28 z přítomných 145 pro 127, proti 1. I tento návrh byl přijat. Došlo k přeřazení bodu 24 za bod 18.

    Pan předseda Sklenák navrhl, abychom nově zařadili do programu této schůze, a přímo pevně zařadili, smlouvu mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnických služeb, a to na den 6. 5. jako druhý bod programu jednání. Ptám se kolegů, jestli má někdo výhradu, že o tom budeme hlasovat jedním hlasováním, tedy o zařazení rovnou s pevným zařazením. Má někdo námitku proti postupu předsedajícího? Nikdo nemá námitku.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 29, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 29 z přítomných 146 pro 142. Tento návrh byl schválen. Doplnili jsme tak náš program jednání o další mezinárodní smlouvu a pevně jsme ji zařadili.

    Nyní ještě k organizačním věcem. Pan kolega poslanec Antonín se z pracovních důvodů se omlouvá od 12 hodin. Pan poslanec Jaroslav Zavadil má náhradní kartu číslo 10. - Dobře, kolega Zavadil už našel svoji kartu a náhradní kartu 10 vrátil, takže bude hlasovat se svou hlasovací kartou. ***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Dobré ráno, pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi přednést úvodní slovo k bodu ratifikace Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace. (Hluk v sále.)

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda předkládá Parlamentu návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace. Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace jsou sjednávány se zeměmi, které se z celosvětového hlediska významně podílejí na vesmírném programu -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Pokud někdo chce projednávat jiná témata, než je mezinárodní smlouva, prosím, aby své diskuse přenesl do předsálí a nechal v klidu pana ministra přednést úvodní slovo. O to žádám všechny. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Já chápu, že Galileo není středem zájmu, ale je to jedna z mála věcí, kterou se Česká republika může chlubit navenek. Takže bych si dovolil pokračovat - které se z celosvětového hlediska významně podílejí na vesmírném programu a disponují velice kvalitní technologií pro tuto oblast.

    Smyslem předkládané dohody je zajistit úzké napojení Švýcarska do fáze budování a provozu evropských programů globálních družicových systémů Galileo a EGNOS. Zapojení Švýcarska do evropského programu globálního navigačního družicového systému je považováno za politicky a ekonomicky velice výhodné a přínosné. Švýcarsko je nejbližším partnerem Evropské unie při spolupráci v rámci programu Galileo už od jeho počátku. Přispívá politicky, technicky i finančně ke všem fázím programu Galileo prostřednictvím svého členství v Evropské kosmické agentuře a prostřednictvím své neformální účasti v řídicích strukturách určených programu Galileo. Tato dohoda dodá spolupráci formální charakter.

    Dohoda o spolupráci byla podepsána ministrem dopravy 5. prosince 2013 v Bruselu. Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Prováděcí dohoda nebude mít vliv na státní rozpočet.

    Dovolte mi, abych touto cestou požádal Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s ratifikací. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi dopravy Antonínu Prachařovi a nyní tedy žádám zpravodaje pana poslance Reného Čípa, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu.

  • Poslanec René Číp: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, rád bych zdůraznil, že z nečlenských zemí Evropské unie je Švýcarsko nejbližším partnerem EU při spolupráci v rámci programu Galileo už od jeho počátku. Švýcarsko dlouhodobě přispívá politicky, technicky i finančně ke všem fázím programu Galileo prostřednictvím svého členství v Evropské kosmické agentuře, dále prostřednictvím své neformální účasti v řídicích strukturách Evropské unie zvláště určených pro program Galileo. Tato dohoda prohloubí úzké zapojení Švýcarska do evropských programů globálních navigačních družicových systémů GNSS a dodá mu formální charakter.

    Závěrem bych jako zpravodaj navrhl přikázání předmětné dohody zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a dovolte mi, abych malinko vybočil z běžného rámce. Na galerii mezi nás přišli poslanci bavorského zemského sněmu, tak je mezi námi vítám, kolegy ze Spolkové republiky Německo, a přeji jim tady příjemný pobyt v krásné, již májové Praze. (Celý sál tleská.)

    Když už jsem přerušil projednávání, tak ještě přečtu omluvenky. O omluvu požádala paní poslankyně Kateřina Konečná od 10 hodin do konce dnešního jednacího dne, dále paní poslankyně Anna Putnová od 10.30 do 14.30 a pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá z dnešního jednání za pozdní příchod okolo 9.30.

    Můžeme tedy pokračovat a budeme se zabývat obecnou rozpravou k tomuto návrhu. Konstatuji, že nemám do obecné rozpravy žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhy k přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru, totéž zopakoval zpravodaj ve své zpravodajské zprávě. Ptám se: má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování. Hlasováním číslo 31 rozhodneme, že tento tisk 137 bude přikázán zahraničnímu výboru.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 31, z přítomných 154, pro 137, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím tento bod. ***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, dámy a pánové, ještě jednou dnes děkuji za udělené slovo. Chtěl bych vám předložit návrh k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě. Tyto smlouvy se sjednávají se zeměmi, které nejsou součástí Evropské unie, samostatně a mj. řeší otázky kontingentů pro silniční nákladní dopravu, tzn. jednotlivých bilaterálních povolení, která vycházejí na základě projednání mezi odbornými útvary ministerstev dopravy ČR a zmíněnými zeměmi. Mimo jiné se řeší i záležitosti osobní dopravy a řeší se i záležitosti zpoplatnění.

    Předkládaná mezinárodní smlouva upravující silniční dopravu nahrazuje původní Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, která byla uzavřena již v roce 1963. Jelikož tato původní dohoda již nevyhovuje současným podmínkám, neexistuje Socialistická federativní republika Jugoslávie, bylo nezbytné sjednat novou dvoustrannou smlouvu o mezinárodní silniční dopravě. Po vyjednávání byla smlouva podepsána 22. května 2013 v Lipsku.

    Cílem navrhované úpravy je vytvoření komplexního rámce pro provozování nákladní, osobní silniční dopravy mezi oběma státy.

    Text smlouvy je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR včetně závazků vyplývajících z členství ČR v EU. Sjednání smlouvy nevyžaduje změny v českém právním řádu a nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o vyslovení souhlasu s ratifikací tohoto smluvního dokumentu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi dopravy. Nyní žádám nově zvoleného zpravodaje Pavla Holíka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Byl zde panem ministrem přednesen vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o mezinárodní silniční dopravě. Doporučuji přikázat zahraničnímu výboru k projednání tento sněmovní tisk. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za krátkou zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do obecné rozpravy hlásí. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Hospodářský výbor nemá zájem.

    Budeme hlasovat, aby byl tento tisk přikázán zahraničnímu výboru.

    O tom rozhodneme v hlasování 33, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 33, z přítomných 157 pro 137, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 46.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Tento materiál uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Ještě než se ujme slova, požádám pana zpravodaje výboru poslance Karla Šidla, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Ještě než pan ministr dorazí, konstatuji, že usnesení hospodářského výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 129/1 a 129/2. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Dneska jsem tady na začátek pořád. Pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souladu se zákonem číslo 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, vám byl předložen ke schválení materiál 76 - Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2012. Tento materiál byl projednán a odsouhlasen vládou ČR již v roce 2013. V témže roce byl také řádně předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR ke schválení, ale vzhledem ke skončení volebního období Poslanecké sněmovny rozpuštěním nebyl materiál projednán, proto jej předkládám až v letošním roce.

    Předložený materiál podává ucelené informace o činnosti, financování a hospodaření Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2012. Účetní závěrka státního fondu, která je součástí výroční zprávy, byla v souladu se zákonem ověřena nezávislým auditorem.

    V činnosti státního fondu za rok 2012 lze stručně uvést, že rozpočet příjmů byl schválen ve výši 58,3 mld. Skutečné příjmy dosáhly 57,8 mld. Velký propad oproti rozpočtu byl především u příjmů z mýta, a to ve výši více než 1,5 mld.

    Rozpočet výdajů včetně nevyčerpaných prostředků, tzv. nároků operačního programu Doprava z roku 2011, byl schválen ve výši 66,1 mld. Skutečné výdaje činily 52 mld. Nižší čerpání ze strany příjemců v roce 2012 ovlivnilo především zdržení výběrových řízení vyplývajících z novely zákona o zadávání veřejných zakázek, absence prováděcích předpisů až do června roku 2012, dále pak úprava všeobecných obchodního podmínek reagující na závěry kontrol EU a Evropského účetního dvora, zdržení staveb z důvodu napadání velkého počtu výběrových řízení na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a složitá projednávání stavebních povolení, včetně výkupu pozemků a územních rozhodnutí. Myslím si, že už několikrát jsme o tom vedli zde diskuse i v rámci interpelací poslanců a poslankyň na ministra dopravy.

    Vzhledem k tomu, že tento materiál už prošel všemi možnými audity, byl schválen, nebyl předložen Poslanecké sněmovně, jak jsem uvedl ve svém vystoupení, doporučuji proto, aby Poslanecká sněmovna tento materiál schválila dodatečně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru dopravy Antonínu Prachařovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Karel Šidlo, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, hospodářský výbor projednal sněmovní tisk na své 6. schůzi dne 9. dubna 2014 a doporučuje Poslanecké sněmovně schválit Výroční zprávu o činnosti a účetní uzávěrku Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2012, sněmovní tisk 129.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi úspornou zpravodajskou zprávu. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, a ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které také nemám žádnou písemnou přihlášku a ani ústní přihlášku, jenom tedy žádám pana zpravodaje, aby zopakoval návrh na usnesení. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Šidlo: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schvaluje Výroční zprávu o činnosti a účetní uzávěrce Stáního fondu dopravní infrastruktury za rok 2012 dle sněmovního tisku 129. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo 34, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro tento návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 34 z přítomných 161 poslanců pro 137, proti 1. Návrh byl přijat.

    Mám tady přihlášku k faktické poznámce kolegy Velebného. Omyl, děkuji, vymažu tedy. Považuji tento tisk za ukončený.

    Budeme se zabývat dalším bodem programu. Děkuji, že pan ministr zůstal na svém místě, i kolega zpravodaj, protože dalším bodem programu je

    Požádám tedy pana ministra dopravy Antonína Prachaře, aby přednesl své úvodní slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji, pane předsedající. Podobně jako k minulému materiálu dovolím si předložit Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti a účetní závěrce Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2013. Na základě zákona č. 104/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o Státním fondu dopravní infrastruktury, vám byl předložen ke schválení návrh Výroční zprávy o činnosti a účetní závěrce Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2013. Tento materiál byl dne 24. března 2014 projednán a odsouhlasen vládou České republiky.

    Výroční zpráva státního fondu, jejíž součástí je účetní závěrka, podává komplexní informace o činnosti a hospodaření státního fondu v roce 2013. Účetní závěrka byla v souladu se zákonem ověřena nezávislým auditorem. Výrok auditora je součástí výroční zprávy.

    K základním údajům hospodaření státního fondu. Pro rok 2013 byl schválen rozpočet příjmů státního fondu ve výši 58,6 mld. Schválený rozpočet včetně výdajů nároků z operačního programu Doprava a Evropské investiční banky dosahoval výše 64,5 mld. Skutečné příjmy činily 51,9 mld. a výdaje, tedy prostředky uvolněné příjemcům a výdaje na činnosti aparátu, dosáhly v roce 2013 celkové výše 49,2 mld. Nevyčerpané finanční prostředky byly převedeny do roku 2014 a je s nimi počítáno při přípravě a schvalování rozpočtu na letošní rok.

    Hlavním problémem nečerpání při financování dopravní infrastruktury nebyl v uplynulém roce nedostatek finančních prostředků, ale především problém s výkupy pozemků, dlouhé schvalovací procesy a průtahy související s rozhodovací praxí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Navzdory nižšímu čerpání je však nutné uvést, že operační program Doprava byl k 31. prosinci 2013 nejlépe čerpajícím sektorovým operačním programem České republiky, kde byly splněny stanovené limity čerpání pro rok 2013. V letošním roce je na rozdíl od předcházejících let zahájen velký počet zadávacích řízení, což dává naději na výrazné vyšší čerpání i do budoucna. Vše bude ovšem záležet na výsledcích zadávacích řízení a rychlosti řešení případných odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Mezi opatření, která by mohla do budoucna napomoci řádnému čerpání zdrojů, patří také příprava zákona o liniových stavbách, novela zákona o zadávání veřejných zakázek a v neposlední řadě i novela zákona 416 o výkupu pozemků pro účely výstavby dopravní infrastruktury.

    Dovolím si navrhnout Poslanecké sněmovně, aby byl předložený materiál schválen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru dopravy Antonínu Prachařovi. Usnesení hospodářského výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 159/1. Prosím, aby své slovo přednesl zpravodaj výboru pan poslanec Karel Šidlo a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, hospodářský výbor i tento sněmovní tisk 159 projednával na své 6. schůzi dne 9. dubna letošního roku. Zabývali jsme se velice podrobně obsahem tisku 159, protože všechny nás bude velmi zajímat, jak bude dočerpán operační program Doprava, a ptali jsme se samozřejmě po příčinách toho, co je důvodem, proč je v současné době nečerpáno 20,5 mld. korun, které bylo možné čerpat z tohoto evropského zdroje. Současně jsme se také ptali, proč účetní závěrka roku 2014 s ukončeným financováním projektu TNT na D47 představovala částku 14,5 mld. korun nevyčerpaných, a samozřejmě nás také zajímalo to, proč byly poskytnuty finanční prostředky na údržbu a opravy dálniční a silniční infrastruktury v roce 2013 až na konci druhého pololetí 2013. Tím nedošlo k dočerpání těchto stanovených prostředků.

    Je skutečností, tak jak řekl pan ministr při popisu celého tohoto tisku, že došlo k uvolnění, resp. přípravě rozpočtu na výdajové stránce ve výši 57,4 mld. korun, přitom skutečné čerpání - a to byly ty vlivy, o kterých jsem hovořil - byly čerpány pouze na 48,9 mld. Těch 8,5 mld. zůstalo nevyčerpáno a je to velká škoda, protože bohužel Česká republika má legislativu nastavenu takovým způsobem, že při liniových a infrastrukturních stavbách se neustále potýkáme jak s otázkami majetkového vypořádání přípravy staveb, tak i vlastní přípravy staveb a dalších vlivů, které souvisejí se schvalováním těchto staveb. Já si myslím, že to jsou zásadní věci, které zmínil i pan ministr, a budu velice rád, pokud v roce 2014 to nebude pouze deklarace z úst pana ministra, ale budou učiněny i reálné kroky k tomu, aby výstavba dopravní infrastruktury a využívání zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury bylo mnohem efektivnější.

    A na závěr mi dovolte konstatování, že hospodářský výbor přes všechny tyto výhrady a připomínky, které měl v průběhu projednávání tisku 159, doporučuje Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti a účetní závěrku Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2013 schválit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Pan ministr má zájem v rozpravě vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl jenom doplnit záležitosti, které se týkají roku 2014. Skutečně stav v oblasti výstavby dopravní infrastruktury v České republice neodpovídá postavení České republiky jako tranzitní země uprostřed Evropy. A kdybych to měl shrnout, tak se v podstatě potýkáme se třemi body, které nás výrazným způsobem omezují, a to je výkup pozemků pro dopravní infrastrukturu, který řeší zákon 416. Musím říci, že my jsme ve velmi krátké době připravili analýzu, kde by byla reálná cena týkající se zemědělské a lesnické půdy, připravili jsme materiál do vlády a koaliční vláda tento materiál v rekordně krátkém čase s udělením veškerých možných výjimek v projednávacím procesu schválila a doporučila Poslanecké sněmovně k projednání. Věřím tomu, že je velmi blízko doba, kdy se bude Poslanecká sněmovna naším návrhem zabývat. V případě přijetí této novely bychom zabránili vyvlastňovacím řízením, která probíhají v řádu několika stovek napříč celou republikou, týkají se nejvíce úseků alternativního spojení dálnice D1 a silnice R35 mezi Olomoucí a Hradcem Králové a týkají se rovněž úseku dopojení dálnice D1 na trase Říkovice-Přerov na střední Moravě.

    Samozřejmě tento zákon o výkupu pozemků nevyřeší veškeré problémy, které dneska při výstavbě dopravní infrastruktury máme. Skutečně na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže leží dnes nevyřízená odvolání v řádu desítek miliard. Stavební firmy a Svaz stavebních firem si stěžují na propad ve stavebnictví, dopad do zaměstnanosti, ale Ministerstvo dopravy ani žádný státní orgán není strůjcem tohoto. Toto si dělají stavební firmy samy v rámci konkurenčního boje a jenom Úřad na ochranu hospodářské soutěže nekoná v přiměřených lhůtách. To je určitě velké téma, kterým by se měla zabývat nejen Poslanecká sněmovna, ale i vláda České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za vystoupení pana ministra v rozpravě. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ptám se, kdo se hlásí o slovo. Pokud nikdo, požádám pana zpravodaje, aby přednesl návrh na usnesení.

  • Poslanec Karel Šidlo: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje Výroční zprávu o činnosti a účetní uzávěrku Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2013 dle sněmovního tisku 159.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Předpokládám, že není zájem o závěrečná slova.

    Přistoupíme tedy k hlasování. Návrh na usnesení budeme hlasovat v hlasování číslo 35, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 35 z přítomných 167 pro 137, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen, a končím tak bod číslo 77. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat. Pana ministra požádám, aby ještě zůstal u stolku zpravodajů, protože i další bod bude jeho.

    Dalším bodem je bod číslo 50. Tím je

    Požádám ještě pana poslance Rostislava Vyzulu, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a pana ministra požádám o úvodní slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji. Velmi obsáhlý materiál. Takže si dovolím seznámit Poslaneckou sněmovnu s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol z roku 1997 k Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí a k vyslovení souhlasu s ratifikací Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí.

    Mezinárodní úmluva s označením MARPOL je nejvýznamnější mezinárodní smlouva, která se zabývá problematikou znečištění moří z lodí. Byla přijata na mezinárodní konferenci o znečišťování moří 2. listopadu 1973. Její odborné přílohy stanovují technické požadavky na konstrukci námořních lodí a jejich vybavení tak, aby v maximální míře minimalizovaly riziko úniků škodlivin do prostředí. Pozměňující protokol k úmluvě MARPOL přijaly smluvní strany 26. září 1997. Jeho účelem je stanovení pravidel pro předcházení a zamezení znečišťování ovzduší z lodí. Z hlediska ochrany mořského prostředí a z důvodu naplnění závazků České republiky, které jí plynou z členství v Evropské unii, je žádoucí, aby Česká republika k protokolu z roku 1997 přistoupila. S protokolem rovněž přikládáme k ratifikaci původní text úmluvy MARPOL.

    S úmluvou MARPOL velmi úzce souvisí směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí včetně trestních sankcí za protiprávní jednání v oblasti znečištění ve znění směrnice 2009/123/ES. Je nutné zmínit, že Evropská komise v rámci tzv. pilotního projektu vyjádřila pochybnosti o řádné transpozici této směrnice do českého právního řádu. Ratifikací úmluvy MARPOL by Česká republika tyto pochybnosti jednoznačně vyvrátila. Vzhledem k tomu, že Evropská komise indikovala, že pokud Česká republika dokončí proces ratifikace do konce června 2014, vyhne se tak zahájení řízení o porušení unijního práva. Chtěli bychom tedy navrhnout zkrácení lhůty na projednání návrhu ve výborech Poslanecké sněmovny na 30 dnů. Cílem projednání materiálu v co nejkratší době je dosáhnout snížení rizika zahájení předmětného řízení ze strany Evropské komise.

    Protokol z roku 1997 je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii a se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi dopravy a žádám pana zpravodaje Rostislava Vyzulu, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, v podstatě všechno bylo řečeno panem ministrem, ale chtěl bych jenom dodat: Na první pohled by se mohlo zdát, že se předmětná problematika netýká České republiky. V současné době nevyužívá žádná námořní obchodní loď možnost registrace pod vlajkou České republiky. Není ale vyloučeno, že tomu do budoucna bude jinak. Úmluva se navíc netýká jenom námořních obchodních lodí, ale také námořních jachet. S rozmachem turistické, převážně rekreační námořní plavby je daná možnost zájemcům registrovat svá plavidla v námořním rejstříku České republiky docela hodně využívána. Námořní jachty spadají také pod působnost úmluvy, neboť i zde existuje potřeba zajistit dozor a vynucování ochrany životního prostředí, zejména v oblasti správného zacházení s odpadky a odpadními vodami. Počty takových plavidel nejsou v České republice bezvýznamné. Dosahují řádově stovek.

    Jako zpravodaj doporučuji Sněmovně schválit tento sněmovní tisk a přikázání zahraničnímu výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, a ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Já vás ale, protože se změnily poměry ve sněmovně, všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se ustálí počet přítomných, rozhodneme o přikázání zahraničnímu výboru

    V hlasování pořadové číslo 36, které jsem zahájil, se ptám, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 36 z přítomných 127 pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Pan ministr už své body vyčerpal. Budeme se tedy zabývat jinými body jiných předkladatelů. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi, byl připraven Ministerstvem financí v souladu s plánem legislativních prací vlády pro rok 2013. Důvodem předložení návrhu zákona je implementace evropské směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, označovaná jako směrnice CRD IV, a nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, označované jako nařízení CRR. Cílem úpravy obsažené v této směrnici a nařízení je posílení regulatorního rámce a vytvoření podmínek pro zajištění stability, bezpečnosti a dostatečné odolnosti bankovního sektoru a celého finančního systému. Záměrem je rovněž posílení ochrany zájmu spotřebitelů, modernizace obezřetnostních pravidel a posílení spolupráce orgánů dohledu.

    Dovolte mi nyní stručně shrnout některé změny, které s sebou návrh zákona přináší. K těm nejdůležitějším patří zavedení kapitálových rezerv, jejichž držení může Česká národní banka vyžadovat za účelem posílení kapitálové vybavenosti bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry. Posilují se i kompetence při aplikaci opatření k nápravě a sankcí a vytvářejí se rovněž předpoklady pro hlubší spolupráci orgánů dohledu.

    Návrhem zákona se zavádějí požadavky, které musí splňovat členové statutárního orgánu a dozorčího orgánu, resp. správní rady instituce. Dochází také k omezení slučitelnosti určitého počtu výkonných a nevýkonných funkcí v orgánech jiných právnických osob a zavádějí se nové požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce. Předmětem správního trestání budou nově i fyzické osoby.

    Dále bych zmínil také zakotvení možnosti oznamovat neetické a nezákonné praktiky tzv. whistleblowing. Pracovníkům institucí je tak umožněno interně hlásit porušení zákona prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu, který má instituce povinnost zavést. V neposlední řadě dochází k vypuštění těch částí novelizovaných zákonů, které obsahují požadavky, jež jsou nově upraveny nařízením, které je přímo použitelným právním předpisem, a proto nelze tyto požadavky nadále ponechat národní právní úpravě.

    Na závěr mi dovolte uvést, že datum, od kterého měla být účinná národní legislativa implementující předmětnou směrnici a nařízení, bylo stanoveno na 1. ledna 2014. Proto je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve. Evropská komise již zahájila s Českou republikou první fázi řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie pro nesplnění povinností plynoucích z členství v EU. Po první fázi řízení ve formě formálního upozornění může již ve druhé fázi řízení Evropská komise podat žalobu k Soudnímu dvoru EU a současně může navrhnout uložení pokuty již v rozsudku, kterým se konstatuje nesplnění povinností členského státu. Kromě toho je nařízení CRR přímo použitelný předpis EU, který bude účinný od 1. ledna 2014, a je tedy nezbytné, aby česká právní úprava byla na toto nařízení adaptována co nejdříve.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, poslanci, s ohledem na výše uvedené vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a konstatuji, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 108/1. Žádám zpravodaje výboru pana poslance Jiřího Dolejše, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Jak jste slyšeli v úvodním slově pana ministra, tento tisk jsme projednávali sice v řádném čtení, protože jsme shledali, že tato materie je do té míry složitá, že bychom se s ní aspoň měli seznámit, na druhou stranu platí, že pokud se budeme držet pouze toho implementačního základu, tak bychom ji měli projednat relativně rychle a nekomplikovat si dál život. Já to říkám proto, že samozřejmě v rámci diskuse nad tímto materiálem se objevily určité úvahy, zda by se neměl stát nosičem některých problémů, které zejména finanční sektor pociťuje jako akutní a v souvislosti se zaváděním bankovní unie i jako aktuální. Ale nakonec zvítězila dohoda, že rychlost projednání tohoto tisku i s ohledem na to, že termín implementace původně od 1. ledna a účinnost od 1. dubna už máme za sebou, tak jenom v podstatě avizuji, že se rýsuje určitá ochota, konsensuální ochota, v dalším termínu se k tomu vrátit a řešit takové věci, jako je problém vztahu dceřinek a poboček bankovních institucí, což, jak asi jistě chápete, může být speciálně v České republice velice významný problém, a stanovit tam příslušné alespoň informační povinnosti v případě, že by přikročily příslušné banky ke konverzi jedné formy na druhou. (Hluk v sále.) A co bude asi složitější problém, ujasnit si i záležitosti, které souvisejí s Fondem pojištění vkladů a bankovního dohledu, protože to je věc, která se liší, pokud jde o pobočku a pokud jde o dceřinku příslušné zahraniční matky. Čili to jen na doplnění této informace.

    Vzhledem k tomu, že v původním návrhu, který měl být projednán ještě před třetím čtením teď v dubnu, byly kratší termíny, předpokládám, že v návrzích, které asi budou spíše technického charakteru, bude zkorigováno ještě závěrečné ustanovení, které se týká účinnosti tohoto zákona.

    Samotný rozpočtový výbor to projednal a musím konstatovat, že doporučil Poslanecké sněmovně tento zákon schválit, a to bez připomínek. Samotný rozpočtový výbor žádné připomínky, pozměňovací návrhy nezformuloval. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa do obecné rozpravy. Nikdo se nehlásí. Obecnou rozpravu končím.

    Zahajuji rozpravu podrobnou, do které je přihlášen pan poslanec Roman Kubíček. Žádám ho, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, přihlašuji se k dokumentu číslo 685 k tisku 108 v rámci pozměňovacího návrhu.

    A úplně krátké zdůvodnění: Vzhledem k termínu implementace stanovenému na 1. 1. 2014 a dni uveřejnění směrnice CRD IV a nařízení CRR v Úředním věstníku EU dne 27. 6. 2013 bylo potřeba připravit tento návrh zákona ve velice krátkém čase. Za této situace nebylo možné provést opakovanou kontrolu předloženého návrhu, tudíž byly předkladateli do Poslanecké sněmovny odhaleny některé drobné nedostatky, o kterých jedná tento pozměňovací návrh. Jedná se především o legislativně technické úpravy. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Kubíčkovi. Příslušný pozměňovací návrh mám tady u sebe - parlamentní dokument 685. Někdo další do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.

    Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane místopředsedo vlády? Není. Pane zpravodaji? Také ne. Není tedy žádný návrh k hlasování. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi a děkuji panu zpravodaji.

    Pan ministr a místopředseda vlády ještě zůstane u stolku zpravodajů, protože dalším bodem našeho jednání je

    Požádám pana poslance Radima Fialu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Zároveň požádám pana místopředsedu vlády a ministra financí, aby přednesl z pověření vlády úvodní slovo k tomuto tisku. Pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máte před sebou zákon, kterým se navrhuje pouze změna zákona o dluhopisech. Zákon o dluhopisech byl naposledy zásadněji novelizován v roce 2012, když tato změna výrazně přiblížila svět dluhopisů soukromému právu a měla jednoznačně pozitivní účinky. Také díky této novelizaci došlo k výraznému nárůstu počtu primárních emisí dluhopisů. Dluhopisy tak začínají být důležitým a vítaným zdrojem financí pro firmy. Zároveň představují další příležitosti pro investory.

    Návrh obsahuje ve své podstatě technické změny. Řeší zejména právní status takzvaných hybridních dluhových papírů, upřesňuje náležitosti dluhopisů a umožňuje větší flexibilitu ve zpřístupňování emisních podmínek dluhopisů. Při jeho přípravě byla pravidelně konzultována Česká národní banka, Česká bankovní asociace i Asociace pro kapitálový trh České republiky. Návrh je tedy nekonfliktní a jeho charakteristika je prorůstová.

    Rozpočtový výbor návrh projednal a jednomyslně doporučil jeho schválení. Diskuse k tomuto návrhu na výboru neproběhla. Vzhledem k tomu si vás dovoluji požádat o podporu navrženého zákona a o jeho hladké schválení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí za jeho úvodní slovo. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 73/1. Žádám pana zpravodaje rozpočtového výboru poslance Radima Fialu, aby přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Jak už jste slyšeli odůvodnění vládního návrhu zákona od pana ministra financí, já si dovolím jenom doplnit usnesení rozpočtového výboru, kdy po úvodním slově náměstka ministra financí Urbana, zpravodajské zprávě poslance Fialy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, schválila bez připomínek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Zahajuji rozpravu podrobnou, do které také nemám žádnou písemnou přihlášku a ptám se, jestli se někdo hlásí z místa do podrobné rozpravy. Nevidím. Končím i podrobnou rozpravu.

    Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také ne. Končím tedy i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Předložený návrh z pověření vlády uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Hlásí se místo ní pan ministr Jan Mládek. Ještě než mu dám slovo, požádám pana poslance Jaroslava Zavadila, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem výboru pro tento tisk. Pan ministr Jan Mládek uvede tedy tento tisk. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

    Důvodem předložení tohoto vládního návrhu zákona je především další snižování administrativní zátěže zaměstnavatelů, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a úprava kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti. Vládní návrh zákona je komplexní novelou zasahující do několika právních předpisů. Zásadní změnou této novely je zavedení kategorie osob zdravotně znevýhodněných jako subkategorie fyzických osob se zdravotním postižením a s tím související pravomoci okresních správ sociálního zabezpečení, které budou posuzovat zdravotní stav fyzických osob a rozhodnou o jejich zařazení do kategorie osob zdravotně znevýhodněných. S tímto souvisí zavedení příspěvku na zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných na chráněném pracovním místě.

    Důležitou součástí návrhu zákona je zakotvení možnosti Úřadu práce ČR zjistit potřebné údaje přímo od příslušných úřadů v případě jejich zproštění mlčenlivosti zaměstnavatelem vůči Úřadu práce ČR, dále nové skutkové podstaty přestupků a správních deliktů souvisejících s kontrolou nelegální práce a vedením evidence v oblasti poskytování výrobků nebo služeb při plnění takzvaného povinného podílu a v neposlední řadě i snížení minimální výše pokuty za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce z 2 500 (?) korun na 50 tisíc korun. Vládní návrh konečně obsahuje i legislativně technické úpravy, které vyplývají ze skutečnosti, že zákon o zaměstnanosti byl v roce 2011 a 2012 vícekrát novelizován.

    Vládní návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku, který jej doporučil schválit ve znění poslaneckého pozměňovacího návrhu připraveného MPSV. Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona kromě některých technických zpřesnění a drobných úprav především zvyšuje oproti vládnímu návrhu maximální výši příspěvku na zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných na chráněném pracovním místě na 5 tisíc korun s možností zvýšení příspěvku v případě osoby zdravotně znevýhodněné nejvýše o tisíc korun - varianta 5+1. Řeší kolizi s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a další související zákony, sněmovní tisk 30, kterým se zrušuje institut zelené karty, a zavádí zaměstnaneckou kartu jako nový typ pobytového oprávnění.

    K výše uvedenému pozměňovacímu návrhu obsaženému v usnesení výboru pro sociální politiku nemám výhradu. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si požádat o propuštění tohoto vládního návrhu zákona do třetího čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Janu Mládkovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Jaroslav Zavadil. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 84/1. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená vládo, nebo zbytku vlády, dovolte mi, abych ve svém zpravodajském vystoupení zdůraznil některé aspekty, které tady byly už naznačeny, ale které bych chtěl ještě rozvinout.

    Jak už tady bylo řečeno, zákonem, kterým je novela zákona o zaměstnanosti, která platila od 1. 1. 2012, mělo dojít k podstatnému a postupnému odstranění institutu osob se zdravotním znevýhodněním, což by znamenalo významné oslabení a zhoršení pozice těchto lidí na trhu práce. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa... Pardon, mám. Pan kolega Antonín Seďa v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, osobně podporuji znovuzavedení podpory pro osoby zdravotně znevýhodněné, tak jak tady říkal pan ministr a pan zpravodaj. Nicméně snížení podpory pro osoby zdravotně znevýhodněné z původních 8 000 korun kdysi dávno na 4 000 korun nepřinese žádnou velkou úsporu finančních prostředků. Dám příklad. Například při hrubé mzdě ve výši 6 000 korun bude činit odvod na sociální a zdravotní pojištění 660 korun, současně zaměstnavatel zaplatí na toto pojištění 2 040 korun. Pokud by byla zcela zrušena podpora, přijdou veřejné rozpočty o částku 2 700 korun. Pokud nebude zaměstnavateli přiznán příspěvek ve výši například 6 000 korun na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním, lze předpokládat, že tato osoba nesežene zaměstnání, tudíž jí budou přiznány dávky hmotné nouze, a to ve výši životního minima, což činí 3 410 korun. Pokud osoba žije samostatně nebo pokud žije s jinou osobou, tak 3 140 korun. Dále lze předpokládat, že tato osoba bude čerpat příspěvek na bydlení, který může činit i 2 000 korun. Sečteme-li tedy částky, o jakou částku přijdou veřejné rozpočty, plus výdaje na životní minimum a příspěvek na bydlení, je zřejmé, že příspěvek ve výši 6 000 korun na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním není z hlediska veřejných rozpočtů žádný problém.

    Ale možná že daleko významnějším argumentem pro zvýšení tohoto příspěvku je mimo vlastní příjem důležitá také skutečnost, že jsou osoby se zdravotním znevýhodněním nějak užitečné, že žijí normální životy jako ostatní lidé, protože chodí do práce. Váží si sami sebe a navazují důležité sociální vazby. Z tohoto pohledu se mi jakékoliv licitování o výši této odměny zdá malicherné, a proto si dovolím v podrobné rozpravě načíst pozměňující návrh, kterým se zvyšuje částka ze 4 000 korun na 6 000 korun. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní dál do obecné rozpravy pan kolega Miroslav Opálka. Ale zpravodaj s přednostním právem chce? Prosím, s přednostním právem pan zpravodaj.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Jenom velice krátce zareaguji na příspěvek svého kolegy Antonína Sedi. Určitě jste si všichni všimli, že v tom zákoně po projednání ve výboru není částka 4 000, ale 5 000, takže jsme to i ve výboru zvedli o 1 000 korun. To je první poznámka.

    Druhá poznámka. Přece je podstatný rozdíl mezi zaměstnáváním tělesně postižených a tělesně znevýhodněných. Rozdíl spočívá v nákladech, které musí zaměstnavatel vynakládat, ať už na jednu skupinu, nebo na tu druhou. A rozdíl v těch nákladech je podstatný, protože zatímco pro tělesně postižené musí vytvářet úplně jiné pracovní prostředí, jiné pracovní podmínky a náklady samozřejmě jsou vyšší, tak pro osoby tělesně znevýhodněné takovéto náklady nemusí používat. To je druhá poznámka.

    A třetí poznámka. Samozřejmě že se můžeme bavit o těchto výších, ale také bychom měli mít na paměti kapitolu 313, což je kapitola Ministerstva práce, kde jsme my už přes výbor prosadili, a tady parlament to schválil, zvýšení o jednu miliardu na sociální služby. A to také nebyla malá částka. Takže se znalostí všech těchto věcí jsme se shodli nakonec na čísle, které máte v návrhu, to je pět plus jedna. Tečka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Miroslav Opálka v obecné rozpravě. A vidím další přihlášené. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, musím konstatovat, že není tak časté, kdy se výbor sjednotí na jednom stanovisku a usnesení výboru, myslím, není většinové, ale jednomyslné. Pět plus jedna je vlastně šest v tom konečném vyjádření.

    Víte, podpora jakéhokoli zaměstnávání kteréhokoli segmentu ze zaměstnanců je samozřejmě problémem. Podpora totiž nevytváří nové pracovní místo. Nové pracovní místo může vytvořit jedině větší odbyt zboží či služeb a automaticky samozřejmě zaměstnavatel díky potřebě zvyšuje počet zaměstnanců. Podpora zaměstnávání má jeden problém, a to že bonifikuje určitou skupinu vůči jiným. A my tady máme absolventy bez praxe, my tady máme seniory v předdůchodovém věku, my tady máme rodiče po rodičovské dovolené s malými dětmi a máme tady taky zdravotně postižené. To jsou čtyři skupiny lidí, které by si zasloužily podporu. A každá větší podpora jedné skupině znamená vytlačování z pracovního trhu jiné skupiny.

    Jsem poslední, který by nepodporoval podporu státu při zaměstnávání zdravotně postižených. Musím vám ale říci, že najít absolutně spravedlivé řešení je skoro neřešitelný problém. Budeme se muset v budoucnu znovu zaobírat tzv. náhradním plněním. Budeme se muset zřejmě zaobírat i rozdělením tohoto segmentu zdravotně postižených a zdravotně znevýhodněných podle stupně ztráty pracovní schopnosti. Protože dávat všem zdravotně postiženým stejnou podporu je samozřejmě problém už proto, že invalidní důchodce trojky je důchodově zabezpečen a při nepráci neztrácí nic na svých důchodových nárocích, kdežto ten, který je v jedničce a ve dvojce, pokud nepracuje, tak mu bude v seniorském věku chybět doba pojištění. Čili i tyto segmenty budeme muset nějakým způsobem v budoucnu řešit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Nyní mám další dvě přihlášky. S faktickou poznámkou pan poslanec Igor Jakubčík a pak se připraví pan poslanec Adolf Beznoska, řádně přihlášený ze svého místa. Prosím, pane poslanče, máte faktickou poznámku.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, nevím, jestli si někdo z vás všiml, ale máme tady jednu celkem velkou časovanou bombu. V § 81 na konci odstavce 1 se doplňuje věta: "U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítávají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli." Každý zaměstnavatel má povinnost na sto pracovních míst vytvořit čtyři pracovní místa pro zdravotně postižené. Pokud toto přijmeme, hrozí zde ta věc, že tyto pracovní agentury, pokud rozdělí všechny své zaměstnance, nemusí zaměstnávat žádného zdravotně přiděleného. To je věc číslo jedna.

    Věc číslo dva. Může dojít k dohodě zaměstnavatelů s pracovními agenturami, kdy kmenoví zaměstnanci na základě interní dohody budou převedeni k této pracovní agentuře a opětně přiděleni zpět do firmy. Opět dojde k tomu, že tato firma nebude muset zaměstnávat osoby zdravotně postižené, event. nebude muset za ně odvádět určitou část finančních prostředků, kterou musí nyní, pokud je nezaměstnává.

    A za další. Hrozí tady riziko vzniku tzv. dceřiných pracovních agentur, kdy firma si jako svoji dceru vytvoří pracovní agenturu, převede si tam své vlastní zaměstnance, které opět zaměstná jakoby v té mateřské firmě, a tím pádem opět nemusí dodržovat toto pravidlo.

    Nevím, jestli si to všichni z vás uvědomujete, ale je to skutečně časovaná bomba a může dojít za prvé k výpadku finančních prostředků, které zaměstnavatel, pokud nezaměstnává zdravotně postižené, nebude odvádět, a za druhé výrazným způsobem to může omezit vznik pracovních míst a omezit zaměstnávání zdravotně postižených. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Adolf Beznoska v řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom potvrdil slova, která tady uvedl pan zpravodaj Zavadil a pan kolega poslanec Opálka, že ne snad výjimečně, ale byla tam naprostá shoda ve výboru pro sociální politiku, abychom podpořili společně variantu 5+1. Osoba zdravotně znevýhodněná, resp. obnovení jejího statutu bylo dlouhodobým cílem i zástupců Občanské demokratické strany. Novela byla připravována už v minulém volebním období. Samozřejmě jsou to lidé, kteří mohou pravidelně pracovat, nicméně jejich uplatnění vzhledem k jejich zdravotnímu stavu je velmi limitováno. Proto ta podpora a proto jsme vážili velmi dlouho ve výboru pro sociální politiku a hledali jsme - a argumenty, které tady uvedl pan Opálka i pan zpravodaj, já jednoznačně podporuji. Tenhle návrh 5+1 má i podporu Občanské demokratické strany a myslím si, že je správný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Kdo další do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o nějaký komentář. Není tomu tak, nebyl žádný návrh na hlasování po obecné rozpravě, přistoupíme k rozpravě podrobné a tam je přihláška pana poslance Antonína Sedi, jak ji avizoval ve svém vystoupení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, jenom si dovolím jednu poznámku. Souhlasím s kolegou Opálkou, že jakákoliv kalkulace může být zavádějící, ale myslím, že se shodneme tady napříč, že obnovení statutu osoby zdravotně znevýhodněné do zákona je v pořádku, protože chceme zvýšit zaměstnanost těchto osob.

    Druhá věc je, že můj návrh - ten jsem si nevymyslel úplně sám. Konzultoval jsem jej na konferenci, která proběhla ve Zlíně minulé pondělí. Byla to konference právě o zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tento můj návrh podporuje Národní rada zdravotně postižených ČR. Takže já se v podrobné rozpravě přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který máte uveden v elektronické podobě pod sněmovním dokumentem 676. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Kdo dál v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pan zpravodaj i paní ministryně, která sledovala rozpravu? Pan zpravodaj ano. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Já jenom krátkou poznámku k tomu, co tady bylo řečeno o časované bombě. Samozřejmě že jsme si toho vědomi a v současné době to na Ministerstvu práce velmi podrobně prozkoumali. Včera volali, že zatím není potřeba dělat jakoukoliv úpravu, že by se spíš úprava měla soustředit, aby se to prodiskutovalo, aby tam skutečně nebyl žádný problém, protože má přijít v červnu, tuším, další novela o zaměstnanosti a účinnosti těchto novel by měly být stejné. Takže tady se vyskytne určitý prostor, kde by se měla tahle věc prodebatovat, protože oni mají také o tom svoje pochybnosti, ale i z obráceného pohledu. Takže abychom v tak krátkém časovém úseku neudělali něco, co by nás potom všechny mrzelo. Takže já se domnívám, že je dobře, že jsi na to upozornil. Já jsem si toho také vědom -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, prosím, kolegy oslovovat pouze mým prostřednictvím.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Omlouvám se. Končím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokud není zájem od paní ministryně, končím druhé čtení tohoto návrhu, protože nepadl žádný návrh, kterým bychom to vraceli výborům k novému projednání. Končím bod číslo 10. Děkuji panu zpravodaji, děkuji paní ministryni.

    Budeme pokračovat zatím posledním bodem druhých čtení a tím je

    Ještě než dám slovo panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi, požádám pana poslance Ivana Adamce, který je zpravodajem výboru pro druhé čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Předložený návrh tedy uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, aby se ujal slova. Pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na 6. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané dne 11. února tohoto roku jsem vás seznámil s návrhem novely živnostenského zákona, kterou nyní budete projednávat. Dovolte mi, abych ve stručnosti připomenul obsah novely, jejímž cílem je zkvalitnění podnikatelského prostředí v ČR.

    Novela odstraňuje povinnost podnikatele opakovaně dokládat obecnímu živnostenskému úřadu doklady, které již byly některému živnostenskému úřadu doloženy. Obecní živnostenský úřad bude ukládat jejich elektronické kopie do živnostenského rejstříku. Doklady tak budou přístupné všem živnostenským úřadům v České republice. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Vzhledem k tomu, že jsem ráno konstatoval omluvu pana poslance Ivana Adamce, musíme rozhodnout hlasováním o navrženém jiném poslanci hospodářského výboru, a to o panu poslanci Novotném. Má někdo výhradu nebo jiný návrh? Nemá.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 37 a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje na pana poslance Novotného. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 37 z přítomných 153 pro 108. Návrh byl přijat.

    Žádám pana poslance Novotného, aby se ujal zpravodajské zprávy ve druhém čtení. Pane zpravodaji, ještě budu konstatovat, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 85/1. Prosím, ujměte se slova.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, moje zpravodajská zpráva bude velmi stručná. Vyplývá to jak z obsahu projednání tohoto návrhu zákona na hospodářském výboru, tak z toho, že tady základní fakta už zazněla v úvodním slově pana ministra. Hospodářský výbor doporučuje postoupit zákon do třetího čtení s pozměňovacími návrhy, které jste obdrželi jako součást příslušných tisků. Na to se omezuje moje vyjádření.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikdo. Děkuji vám. Obecnou rozpravu končím. Nebyl žádný návrh k hlasování, můžeme zahájit podrobnou rozpravu, do které také nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa také nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím.

    Ptám se pana ministra na závěrečné slovo. Není zájem. Pan zpravodaj také nemá zájem. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Tím jsme vyčerpali druhá čtení pro dnešní den.

    Ještě předtím, než přejdeme k prvním čtením, budu konstatovat omluvy. Pan poslanec David Kasal se omlouvá z jednání od 11 do 17 hodin a pan poslanec Novotný se omlouvá od 10 hodin do 14 hodin z dnešního jednání. To jsou tedy omluvy.

    Končím druhá čtení a předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Dalším bodem jednání je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy pan Antonín Prachař. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych provedl úvodní slovo k navrhovanému zákonu číslo 114.

    Předkládaná novela zákona o vnitrozemské plavbě přináší změny v části upravující problematiku provozování přístavů. Nově se stanoví podmínky pro vydání povolení k provozování pozemní části přístavů a pro zrušení tohoto povolení, nově se upravuje seznam veřejných přístavů. Za užívání veřejného přístavu bude možné sjednat cenu podle cenových předpisů. Zcela nově se pak do zákona zakotvuje oblast provozování dalších důležitých míst na vodní cestě, jimiž jsou přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště.

    Z důvodu potřeby reagovat ve vnitrostátním právu na aktualizované znění rezoluce Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů číslo 24 o pravidlech plavebního provozu na vnitrozemských vodních cestách v Evropě z roku 1986 a na potřeby praxe v oblasti vnitrozemské plavby přináší předkládaný návrh zákona novou právní úpravu pravidel plavebního provozu. Tato oblast je v současné době obsažena pouze ve vyhlášce. Podle navrhované právní úpravy budou pravidla plavebního provozu nadále obsažena ve dvou právních předpisech. V zákoně o vnitrozemské plavbě budou stanovena primární práva a povinnosti účastníků plavebního provozu, bude vymezena pravomoc plavebního úřadu, vydávání individuálních správních aktů, opatření obecné povahy a stanoveny sankce za nedodržení zákonných povinností. Prováděcí právní předpis pak upraví podrobnosti týkající se způsobu zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby v mezích zákonem stanovených povinností účastníků plavebního provozu a druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam.

    S ohledem na rozvoj užívání plavidel ke sportovním účelům, požadavky praxe, ohlasy veřejnosti a potřebu zajistit bezpečnost osob, které chtějí tyto činnosti provozovat, a ostatních účastníků plavebního provozu přináší návrh zákona koncepční změnu. Do vyhrazených vodních ploch nebude dále odkázáno provozování určitých druhů plavidel, v případě současné právní úpravy zejména vodních skútrů, nýbrž provozování plavidel určitým specifickým způsobem, přičemž na těchto plochách nebude nutno dodržovat všechny povinnosti vůdce plavidla a člena posádky stanovené zákonem. Zákon zároveň stanoví, která konkrétní ustanovení se na provozování plavidel na vymezených vodních plochách neuplatní.

    Dalším cílem navrhované právní úpravy je umožnit implementaci práva Evropské unie, to je opatření v souvislosti s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí a provedení nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, dále pak změna nařízení Evropského společenství číslo 2006. Evropská komise přitom zahájila pro neimplementaci uvedeného nařízení (řízení o) porušení Smlouvy o fungování Evropské unie vůči České republice.

    Návrh zákona byl již dříve předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, z důvodu jejího rozpuštění však k jeho projednání nedošlo. S ohledem na zdržení legislativního procesu v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny a zejména s ohledem na shora uvedené řízení o porušení smlouvy Evropské unie vůči České republice navrhuje Ministerstvo dopravy zkrátit lhůtu pro projednání návrhu zákona ve výborech Poslanecké sněmovny na polovinu. Je to jeden ze zákonů, který nebyl implementován, a skutečně bylo nařízeno Evropskou komisí řízení vůči České republice.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Stanislav Pfléger. Máte slovo, pane poslanče. ***

  • Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý den, pane předsedo, dámy a pánové. Zákon o vnitrozemské plavbě je z roku 1995 a v průběhu téměř sedmnácti let prošel jen velmi omezenými novelizacemi. Současný návrh zákona reaguje na řadu změn v evropské i české legislativě, zásadně pak na povinnosti členského státu Evropské unie od vstupu České republiky do Evropské unie. Tento návrh prošel již schválením vlády v roce 2013 a byl zaslán do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Vzhledem k rozpuštění Sněmovny v roce 2013 již nebyl projednán, a protože primárně řeší implementaci příslušných evropských směrnic a nařízení, uplynuly termíny stanovené pro tuto implementaci.

    Vzhledem k uvedeným skutečnostem doporučuji vyjádřit souhlas s projednáním a přikázáním do hospodářského výboru a návrh na zkrácení lhůty k projednání v hospodářském výboru o 30 dnů. Současně doporučuji následné projednání a přijetí novely v průběhu příští, to jest červnové schůze. Důvodem je probíhající řízení o porušení smlouvy s Evropskou unií. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní chce někdo přihlásit. V tento moment neregistruji žádné přihlášené do rozpravy. V tom případě končím obecnou rozpravu a chci se zeptat na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Chcete závěrečné slovo? Nechcete. Děkuji.

    Zaznamenal jsem, že bychom měli dát hlasovat o zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. Zaznamenal jsem dobře tento návrh, pane navrhovateli, pane zpravodaji? (Kývají souhlasně.) Ano, takže na 30 dnů. V tento moment vás všechny odhlásím, protože to vypadá, že se opět změnil počet lidí přítomných v sále. Odhlašuji vás a žádám vás o opětovné přihlášení do systému. Děkuji vám.

    V tento moment zahajuji hlasování o tom, že zkrátíme lhůtu projednávání daného zákona na 30 dnů. Zahajuji hlasování číslo 38 a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti? Případně kdo se zdržel? Končím toto hlasování.

    V hlasování číslo 38 přítomno v sále 124, pro přijetí tohoto návrhu bylo 119. To znamená, návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Chci se zeptat, zda máte někdo jiný návrh k projednání do dalšího výboru. Nevidím, že by se k takovému návrhu někdo hlásil. Přistoupíme k hlasování.

    Zahajuji hlasování číslo 39 s tím, kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Je to hlasování číslo 39. Kdo souhlasíte, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 39, přítomno v sále je 129 poslanců, pro hlasovalo 127. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Končím projednávání tohoto bodu a budeme pokračovat dál.

    Dalším bodem programu je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda a ministr financí pan Andrej Babiš. Prosím, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám zde představil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu. Předloženým návrhem zákona se provádějí určité technické změny v některých zákonech upravujících finanční trh. Konkrétně se jedná o zákon o platebním styku, zákon o omezení plateb v hotovosti a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích.

    Novelou zákona o platebním styku se do českého práva implementuje evropské nařízení, které stanoví, že platby v eurech budou muset být v budoucnu prováděny v jednotných celoevropských standardech. Toto nařízení začne být pro Českou republiku jako pro neeurový členský stát sice závazné až v roce 2016, ale již nyní musíme provést některé související změny v našem právním řádu.

    Novela zákona o omezení plateb v hotovosti reaguje na jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu z roku 2011. Nejvyšší správní soud tehdy poněkud překvapivě rozhodl, že zákon o omezení plateb se vztahuje pouze na případy, kdy se platbou uhrazuje již existující závazek. Tím z působnosti tohoto zákona vypadly například půjčky nebo dary. Ministerstvo financí se domnívá, že pro to není žádný věcný důvod, a proto navrhujeme upravit zákon o omezení plateb v hotovosti tak, aby se vztahoval na všechny platby bez ohledu na jejich právní titul. K rozšíření působnosti tohoto zákona dochází rovněž v důsledku snížení limitu pro povinné bezhotovostní placení, který se v souladu s programovým prohlášením vlády snižuje z 350 tisíc korun a 270 tisíc korun.

    Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích reaguje na skutečnost, že nový občanský zákoník zrušil někdejší zákon o pojistné smlouvě, aniž by převzal ustanovení o informační povinnosti vůči klientům pojišťoven. Tato ustanovení se proto nyní doplňují do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, poslanci, žádám vás o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona, s nímž se zcela ztotožňuji. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo vlády, a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Dolejš. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Příjemné dopoledne, milé kolegyně, kolegové. K tomuto návrhu a k úvodu, který přednesl pan ministr financí, lze jenom dodat, že je to novela, která vychází samozřejmě z jisté harmonizační povinnosti, ale není pouze harmonizační. Reaguje i na některé další skutečnosti, z nichž ty podstatné pan ministr financí zmínil - Nejvyšší správní soud, programové prohlášení vlády, zásah do občanského zákoníku a tak dále.

    V podstatě ta evropská norma je dost důležitým krokem k naplnění projektu SEPA, tedy v podstatě jednotného platebního prostoru. A i když je pravdou, že Česká republika není členem eurozóny, tak vzhledem k našemu úzkému napojení na eurozónu je jistě logické, že chceme tento mechanismus rovněž budovat v příslušných etapách, z nichž ta konečná je v roce 2016. Vzhledem k tomu, že je to novela poměrně rozsáhlá, tak samozřejmě lze očekávat pozornost především korporátních subjektů, které provádějí zhusta ony platby v eurech, samozřejmě se to týká i subjektů v oblasti finančního trhu, směnárenství atd., a nepochybně i dohledový orgán v této oblasti, to znamená Česká národní banka.

    Uvidíme, co přinese druhé čtení, ale tak jak je to předloženo, si myslím, že jde o věc racionální, a za sebe ji mohu doporučit k projednání, aby bez problémů prošla prvním čtením. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Táži se, zda se do ní chce někdo přihlásit z místa. Není tomu tak. Nikdo přihlášen není. V tom případě končím obecnou rozpravu.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru, a já se táži pléna, zda chcete navrhnout tento zákon k projednání do jiného výboru. Není tomu tak. Dobře.

    Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru?

    Zahajuji hlasování. Je to hlasování číslo 40. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, nechť zmáčkne tlačítko, zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti? Případně kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 40, přítomných poslanců je 141, pro jich bylo 119, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Končím projednávání tohoto bodu.

    Připutovala ke mně omluvenka z dnešního jednání, takže ji přečtu. Z dnešního jednání dne 30. 4. z důvodu pracovní schůzky s delegací zahraničního výboru Národní rady Slovenské republiky se omlouvají poslanci Roman Kubíček, Antonín Seďa (přečteno Šeďa, smích v sále), Květa Matušovská (přečteno Matoušovská), Marek Ženíšek. Omlouvám se, přehlédl jsem se. Jak? Seďa. (Poslanci volají správné znění jména "Seďa".) Mám vás zde napsaného, pane poslanče. Neomlouváte se, budete přítomen jednání. Dobře, v tom případě vás neomlouvám. A Olga Havlová od 13 do 15 hodin. To se omlouváte. To souhlasíte. Dobře. Seďa. Dobře. Pan Antonín Seďa se omlouvá, tak jak jsem přečetl daná jména, od jedné do tří odpoledne se omlouvají z jednání. Děkuji za korekci, že jsem to mohl přečíst správně.

    Budeme pokračovat v jednání. Dalším bodem jednání je

    Já vás, kolegové, poprosím, abych ztišili hluk v sále. V případě, že máte potřebu něco projednávat, jděte to projednávat do předsálí. Děkuji vám. Dočtu zahájení tohoto bodu: a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Je to sněmovní tisk 173 - prvé čtení podle § 90 odst. 2. Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

    A nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr dopravy pan Antonín Prachař. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si vás seznámit s důvody předložených novel zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

    Vládní návrh novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zákon o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje zejména řádnou implementaci právních předpisů EU do českého právního řádu. Jedná se o částečně přepracovaný a doplněný návrh zákona, který byl již v dubnu loňského roku vládou předložen Poslanecké sněmovně, s ohledem na její rozpuštění však nebylo projednávání dokončeno.

    Vládní návrh dokončuje zejména transpozici směrnice 2011/82/EU o usnadnění příhraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu a směrnici 2006/126/ES o řidičských průkazech a jejich dvou novel.

    Z hlediska věcného obsahuje předložený návrh zejména - a to je důležité - poskytování základních informací o dopravním přestupku v úředním jazyce jiného členského státu Evropské unie, není-li přestupce občanem ČR. Dále výměnu informací o udělených řidičských oprávněních a řidičských průkazech mezi členskými státy EU. Dílčí úpravy ve vymezení skupin vozidel, pro která se udílí řidičská oprávnění, a dílčí úpravy vymezení výcvikových vozidel. Dotkl bych se jednotlivých bodů.

    Poskytování základních informací o dopravním přestupku v úředním jazyce jiného členského státu EU, není-li přestupcem občan ČR, je dokončením transpozice směrnice 2011/82, výměna informací o vozidle a jeho provozovateli z registru vozidel mezi členskými státy EU podle této směrnice, která již byla zapracována do zákona číslo 56/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2015. Vládní návrh v souladu se směrnicí zajišťuje, aby byly osobě podezřelé ze spáchání dopravního přestupku poskytnuty základní informace o přestupkovém řízení v jazyce, kterému rozumí. Povinnost bude realizována prostřednictvím standardizovaných formulářů, které obecní úřady budou zasílat spolu s oznámením o zahájení přestupního řízení.

    Změny zákona číslo 361 spojené s výměnou informací o udělení řidičských oprávnění a řidičských průkazech mezi členskými státy EU navazují na spuštění elektronického systému výměny těchto informací v rámci projektu RESPER již v minulém roce. Provoz systému zajistí Ministerstvo dopravy prostřednictvím centrálního registru vozidel a jeho zapojení do systému RESPER. Vyměňované informace budou sloužit pro účely správních řízení a kontroly spojené s udílením, uznáváním a odnímáním řidičských oprávnění a průkazů.

    Co se týká dílčí úpravy ve vymezení skupin vozidel, navazují tyto změny směrnice o řidičských průkazech dále na jednání s Evropskou komisí, při níž bylo dohodnuto odstranění některých terminologických nedostatků. Tyto úpravy nemají významnější dopad na držitele stávajících řidičských oprávnění a průkazů, s výjimkou změn u skupiny vozidel D1, to jsou řidiči, kteří mají oprávnění řídit mikrobusy. Pro tuto skupinu je do návrhu zařazeno přechodné ustanovení.

    Dílčí úpravy ve vymezení výcvikových a zkušebních vozidel realizují změny směrnice o řidičských průkazech. Mění technické parametry vozidel a umožňují širší využití automatizovaných a poloautomatizovaných řadicích systémů. Současná právní úprava umožňuje používat vozidla pouze s manuálním řadicím systémem.

    Vládní návrh souvisí s členstvím ČR v EU. Vůči ČR již byla zahájena dvě řízení pro nezajištění transpozice směrnic 2011/82, příhraniční výměna informací, a směrnice 2006/126, vytvoření právních podmínek pro používání systému RESPER. Tato řízení jsou už ve fázi formálního upozornění. Proto si dovolím navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem již v prvním čtení, aby tato řízení byla ze strany Evropské komise dále neuplatňována. Děkuji za pochopení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Čihák. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Čihák: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, důvodem předložení vládního návrhu pod číslem sněmovního tisku 173, tak jak tady přednesl pan ministr, je zajištění naplnění požadavků vyplývajících z právních předpisů EU a zajištění jejich promítnutí do českého právního řádu. Hlavním cílem novelizace vládního návrhu je však hlavně navýšení bezpečnosti silničního provozu na našich pozemních komunikacích. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se přihlásila paní poslankyně Černochová, takže máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré dopoledne. Jménem dvou poslaneckých klubů, ODS a TOP 09, v souladu s § 90 odst. 4 vznášíme námitku za dva poslanecké kluby proti postupu podle § 90.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že byla vznesena námitka, není možné postupovat podle § 90 odst. 3. To znamená, že zákon budeme projednávat řádně, nikoli ve zkráceném režimu. V tom případě otevírám obecnou rozpravu a ptám se, kdo se přihlásil do obecné rozpravy. Nevidím nikoho, že by se přihlásil. Takže pan ministr. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji za možnost vyjádření. Samozřejmě je mi líto, že dva poslanecké kluby vetovaly takto důležitou směrnici a umožnily tak pokračování sporu Evropské komise vůči České republice. Ale z tohoto důvodu a proto, že to považuji za důležité, dovoluji si navrhnout, aby bylo projednání tohoto zákona přikázáno hospodářskému výboru a jeho lhůta zkrácena o 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, já si to poznamenám. Hospodářský výbor? Děkuji. Pan poslanec Stanjura. (V sále je hlučno.)

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den, pane předsedající. Jenom abychom se z té Evropské komise nevyděsili. My jsme to tady už řešili v minulém volebním období, v zásadě totožný text. Stačí říct, že je to v legislativním procesu. Já myslím, že je to úplně jednoduché, protože kdyby nebyly předčasné volby, tak ten zákon byl přijat, není nějak kontroverzní. Nicméně obecně platí, že je lepší, když to projednají výbory, buď se tam dá něco doplnit, něco ubrat, případně vést o tom ještě nějakou debatu. To je jediný důvod. A to, že uplynula nějaká lhůta pro implementaci, by nás nemuselo v žádném případě znervózňovat, protože reálně nám nic nehrozí. Myslím, že do podzimu bude ten zákon ve Sbírce zákonů -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, přeruším vás. Kolegové, poprosím vás, ztlumte hlasitost. Já neslyším, co říká řečník u pultíku. Děkuji za to, že to budete respektovat. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, ale hladina hluku byla poměrně nízká, takže mně to nijak nevadilo. Řekl bych, že byla přiměřená denní hodině nebo dopolednímu jednání.

    Velmi často zapomínáme, že taky přijde nová Evropská komise. My se tak strašíme, co Evropská komise, a teď ti komisaři se samozřejmě budou ucházet i o hlasy českých europoslanců, takže myslím, že v této chvíli všechny členské země jsou v poměrně výhodné pozici při vyjednávání o potenciálních sankcích.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. I tak děkuji kolegům, že se ztišili, je to příjemnější pro projednávání. Děkuji.

    Dalším přihlášeným je pan ministr, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Určitě souhlasím s komentářem pana poslance Stanjury, nicméně měli bychom opravdu zvážit, že to, co můžeme udělat, a zabránit tak procesům, které Evropská komise v jakémkoli složení může vůči České republice udělat, tak bychom měli k tomu přistupovat s řádnou péčí a nedávat zbytečně důvody, pokud - jak sám poslanec Stanjura říká - tento zákon není plně kontroverzní. Myslím si, že v České republice nám hrozí daleko víc problémů i v souvislosti s posuzováním vlivu na životní prostředí. Neměli bychom plýtvat a dráždit Evropskou komisi v jakémkoli složení, aby postupovala vůči České republice.

    Co se týká lhůt, které navrhuji, tak jedním z důvodů, který tam je, je otázka registrů, protože já jsem jednal se zástupci Spolkové republiky Německo a zejména otázka výměny informací ve vztahu k přestupkům a řidičským průkazům je z pohledu spolkové republiky velmi negativně vůči České republice vnímána. Takže proto jsem navrhoval zkrácení, protože my budeme muset samozřejmě připravit i záležitosti, co se týká centrálního registru vozidel v projektu RESPER, který na to navazuje, ale pokud by to hospodářský výbor a Poslanecká sněmovna schválily a projednaly ve lhůtě 30 dní, tak si myslím, že to je dostatečný kompromis. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda ještě někdo se chce přihlásit do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat jednak zkrácením lhůty na projednání a návrhem přikázání výborům k projednání. Opět vás nyní všechny odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení.

    Zahajuji hlasování s tím, kdo souhlasí, aby lhůta k projednávání zákona byla zkrácena na 30. dnů.

    Zahajuji hlasování číslo 41. Kdo souhlasí se zkrácením lhůty k projednání na 30 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Případně kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 41. Přítomných v sále je 137, pro bylo 112. To znamená návrh na zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů byl přijat.

    Nyní pan předkladatel navrhl, aby byl tento návrh zákona dán k projednání hospodářskému výboru. Táži se, zda máte někdo ještě návrh na projednání v jiném výboru. Není tomu tak.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru? Zahajuji hlasování číslo 42. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji vám. Kdo je proti? Kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 42. Přítomno v sále je 139, pro přikázání do hospodářského výboru bylo 138.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání do hospodářského výboru, a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji navrhovateli i předkladateli.

    Dalším bodem je

    Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. A nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Máte slovo, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Předložený návrh zákona se týká problematiky zvyšování důchodů a lze říci, že obsahuje dvě hlavní opatření. Celý smysl toho zákona je opět se vrátit k systému valorizace, která tady byla, lze říci, zanedbána, kromě té poslední v letošním roce, kdy dostali důchodci průměrně 45 korun měsíčně navíc. Takže jedno to opatření vychází z vládního prohlášení a z koaliční smlouvy a říká, že se vracíme k principu automatické valorizace vždy od 1. ledna následujícího roku, a to tak, že se bude valorizovat o 100 % růstu spotřebních cen a jednu třetinu růstu reálných mezd. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Pavlína Nytrová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se připojila k žádosti na odhlasování tohoto sněmovního tisku v prvním čtení. Zpráva paní ministryně byla vyčerpávající, nemám k tomu co víc dodat, pouze to, že účinnost navrhovaného zákona se stanoví na 1. září s přihlédnutím k tomu, že je třeba již do 30. září 2014 stanovit vyhláškou zvýšení důchodů v roce 2015. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvém čtení. Pokud nebude realizována navrhovaná úprava, bude pokračovat dosavadní trend snižování reálné hodnoty důchodů a zaostávání vývoje životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní zpravodajko, za přednesení zprávy. Nyní se přihlásil pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jménem dvou klubů TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání tohoto materiálu podle § 90. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že vznesly veto dva poslanecké kluby, tak nelze projednávat ve zrychleném čtení. V tom případě musí zákon projít řádným čtením. Takže otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji první přihlášku - pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych byl velice rád, aby u všech těchto materiálů při projednávání, kde půjde o státní finance, byl přítomen pan ministr financí, aby odpověděl, z jakých zdrojů bude zajišťováno financování těchto změn. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, přiznám se, že mě postup poslaneckých klubů a TOP 09 nezaskočil, protože jde o zvrácení toho, co bylo přijato, když vládly. Já musím říci, že problém není jenom v té valorizaci. Problém je v tom, že díky snížené valorizaci v minulém a v tomto roce se snižuje celkový základ, který je základem pro příští valorizace v každém dalším roce. Takže jestli se vzhledem k ekonomické situaci zvýšila daň u těch nejbohatších z příjmů o 7 % na tři roky, tak za tři roky by se těch 7 % mělo umazat podle toho zákona a měli by být na svém. Na rozdíl od těch důchodců, kteří tři roky mají sníženou valorizaci, ale kvůli té valorizaci se jim neustále snižuje základ proti původnímu, takže jde o trvalé poškození, ne o přechodný stav. Chci jenom upozornit, že důchodci jak v 90. letech, tak v tomto období jsou jedni z těch, kteří mají nést problémy ekonomiky tohoto státu. Já rozumím tomu, že státní rozpočet je na tom, jak je, a deficit je, jaký je, a držím palce, aby se podařilo, tak jak proklamuje pan ministr financí, především ucpat díry, kudy peníze odtékají k někomu, kdo se má za to dobře. Na druhé straně ale musím říci, že je třeba chránit i to, abychom se nevyrovnali v tomto případě s Evropou, a že stoupne počet těch, kteří budou pod hranicí chudoby, nebo těsně nad tou hranicí, což je skoro totéž.

    Proto si myslím, že je třeba urychleně projednat tento zákon, aby od 1. 7. mohla vláda jednat, a navrhnout, pokud bude schváleno přikázání, zkrácení lhůty na šest dnů, aby nejpozději příští týden v úterý mohl zasednout výbor pro sociální politiku, který by měl dostat toto do vínku, přikázáno k projednání, abychom ve středu příští týden nejpozději mohli projednat druhé čtení a ten další týden aby zákon mohla Sněmovna v třetím čtení odhlasovat.

    Dovedu si představit i další možnosti, které by mohl řešit tento zákon, třeba zastropování neustálého růstu pro nárok na starobní důchod třeba na 65 letech, ale nevím, jestli to zvládnu do příštího týdne. Avizuji i tady tuto možnost rozšíření ještě o tento další bod.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dobře jsem zaregistroval. Přihlášen do diskuse je pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Na této schůzi máme extrémní počet materiálů, které vláda nebo předkladatelé, není to vždycky vláda, navrhují projednat v devadesátce. Já obecně jsem odpůrcem toho, má se k tomu sahat zcela výjimečně. Z navrhovaného data účinnosti vyplývá, že můžeme vést řádnou debatu ve výborech, ne v úterý po schůzi, od 19. hodiny, nebo radši ještě před schůzí, aby uplynula 24hodinová lhůta k usnesení výboru. To znamená, já i jménem dvou poslaneckých klubů vetuji zkrácení na šest dnů.

    Ale i to, co říkal pan poslanec Opálka - přece jsme schopni projednat a stihnout navrhovanou účinnost. Těch problémů je tam samozřejmě více. O jednom z nich mluvil můj předřečník, je to věk odchodu do důchodu, ale druhý je také výpočet důchodu. Jestli si nejsme vědomi, nebo jsme si vědomi, ale když se podíváte na tabulku, kde budete mít v levém sloupci stávající příjem a v pravém sloupci získanou penzi, tak zjistíte, že ten systém je pro některé skupiny vysoce nespravedlivý, a nemluvím o těch, kterých se týká sedmiprocentní solidární přirážka k dani z příjmu. Nemluvím o těch, kteří mají příjmy nad 100 tisíc měsíčně. Mluvím o těch, kteří tvoří střední třídu, pro které je z hlediska příjmu přechod do penze zásadní změnou v příjmu. U nízkopříjmových skupin v zásadě ten příjem je stejný, když odejdou do penze. A je to vážná otázka, o které bychom měli debatovat. To, že každoročně je v posledních letech deficit na důchodovém účtu kolem 50 miliard korun, to znamená, pokud si vezmeme celkový deficit státního rozpočtu, tak jenom deficit důchodového účtu dělá více než 50 %. Ten trend je vlastně neúprosný. Když si vezmete deficit na tom účtu, jak šel v letech, tak zhruba o 10 miliard se zvyšoval, pak stagnoval kolem 50 miliard.

    Prostě si nemyslím, že by na takhle důležitý zákon s dopadem na takřka tři miliony obyvatel, abychom měli k dispozici buď vůbec, anebo šest dnů. Myslím si, že jsme schopni to v relativně krátké době - my nebudeme uměle blokovat a uměle protahovat, ale budeme schopni si říct v rámci projednání ve výboru, případně na plénu v prvním, druhém či třetím čtení, nějaká východiska. Možná je nenajdeme v daném termínu, ale možná alespoň zahájíme debatu o tom, jestli jsme schopni tu nespravedlnost v přiznávání důchodů nějakým způsobem zmírnit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Opálka, další přihlášený do diskuse.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Nevím tedy, jestli pan kolega předložil to veto šesti dnů za dva kluby...? Kývá, že ano. Takže mně nezbude nic jiného, než jít na třicet dnů, což samozřejmě bude docela už svízelné.

    Ale jednu reakci, kromě toho, že to budeme muset diskutovat na výboru. Deficit na důchodovém účtu je samozřejmě velký, protože ten kvazipojistný systém je vlastně neustále upravován zákony a parametry se mění natolik, že uměle můžete vyvolat deficit kdykoli. A je třeba říci, že deficit samozřejmě je tvořen taky proto, že tady je spousta náhradních dob, které nikdo neplatí. Ale je především tvořen tím, že je tady velká nezaměstnanost. Jestliže půl milionu lidí neplatí do důchodového účtu a 250 tisíc odešlo do předčasných důchodů v průběhu svého života, tak to samozřejmě je určitý zásah. A nezaměstnanost vlastně řeší důchodový účet. Čili důchodový účet se solidarizuje se státem v oblasti nezaměstnanosti. A tak bychom mohli pokračovat jeden parametr po druhém, ale to bude zřejmě předmětem až odborných skupin, které se budou zabývat důchodovou reformou.

    Takže vícezdrojové financování, nejenom z pojistného, ale i s účastí státu, je běžné ve všech evropských státech, tedy aspoň na západ od nás. A taky je tam náhradový poměr důchodů daleko větší než 40 % průměrná mzda k průměrnému důchodu. Jestli chceme tuto hranici udržet, tak samozřejmě je tam potřeba řešit i solidaritu. A tu solidaritu již Ústavní soud ponížil. Jestli budeme ponižovat neustále tento princip, dostaneme se opravdu k tomu, co bylo předkládáno v minulých volebních obdobích odeeskou, a to je rovný důchod někde na hranici životního minima pro všechny a potom kšeft samozřejmě pro penzijní fondy a jiné společnosti, které budou řešit připojištění pro ty, kteří na to mají.

    To je vše. Takže 30 dnů. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já trošku zírám na to, co tady říká můj předřečník. Já si ještě dobře pamatuji, když komunisté zablokovali nebo odmítali jakákoli řešení, která by svým způsobem do budoucna výhledově řešila financování důchodů. Vy jste přece ještě před nedávnem říkali zcela jednoznačně a jako jediní jste to drželi, sociální demokraté průběžně otočili, že přes průběžný systém vlak nejede.

    Co se týká zastropování plateb, tak to tady byl původně už v roce 2004 návrh sociálních demokratů, jenom potom byly licitace. Dneska jste také proti. Chystáte se zrušit druhý penzijní pilíř, čímž tedy Českou republiku odsoudíte nevratně ke kapitálové chudobě, protože v případě, že by se nějakým způsobem přinutily fondy, např. legislativním způsobem, tak ty peníze nejen naše, ale dokonce i zahraniční jsme tady mohli mít např. na rozvoj infrastruktury. Ale to jste taky proti. Nenabízíte žádná řešení. A z úst jednoho sociálního demokrata, který tady byl v minulých obdobích, teď sedí v Senátu - proč bychom řešili problém, který přijde za 16 roků? Ať ho řeší až potom oni, ti, co tady budou v té době vládnout... No, ten problém vzhledem k hospodářské krizi, která vypukla v roce 2008, nepřišel za 16 roků, přišel už teď. Upozorňuji, že ten problém je hlubší, než tady říkal pan kolega Opálka, protože i v éře pana ministra financí Sobotky se počet nezaměstnaných pohyboval také i přes hospodářský růst někde kolem 500 tisíc, dnes je přes 600 tisíc. Takže samozřejmě že to má vliv, to nikdo nezpochybňuje, je to problém. Ale tenkrát ještě penzijní systém v deficitu nebyl. Nenabízíte řešení.

    Já samozřejmě beru, že naši důchodci se nemají dobře. Ale to, co vy tady říkáte... Vy vyzobáváte rozinky, budete zvyšovat mandatorní výdaje a může to dopadnout tak v nedaleké budoucnosti, že budeme muset sáhnout k tomu, že se bude ubírat na důchodu, což i přes tu hrozivou krizi, která se přes nás převalila, a zejména přes okolní země, snad s výjimkou Německa, zejména v jižní Evropě, tak tam to udělat leckde museli. Takže prosím, já s touhle sociální demagogií nesouhlasím. Přijďte s racionálním řešením.

    Možná že dokonce bychom i zvažovali různá veta, nebýt včerejšího vystoupení pana ministra financí na rozpočtovém výboru, ze kterého jsem nabyl dojmu, že je možná skvělý manažer pro firmu, nicméně co se týká státních financí, konvergenčních programů, střednědobých plánů, financování rozpočtu apod., tak toho moc neví. Takže o to větší mám obavy. Normální by bylo říci, kolik to bude stát v kterých letech a kde na to tato země, z jakých zdrojů, vezme. To je naprosto korektní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde s faktickou poznámkou pana Jeronýma Tejce.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Dámy a pánové, já se nechci pouštět do složitých a dlouhých debat, ale myslím si, že je potřeba reagovat na jednu věc. Minulé vládní koalice, které byly v této Sněmovně, které odpovídaly za stav veřejných financí, se rozhodly, že přestože je krize, sníží odvody na sociální pojištění, že nám to snad zajistí více pracovních míst. On se stal opak - nezaměstnanost rostla. To znamená, že toto opatření nemělo žádný zásadní pozitivní efekt na počet pracovních míst, ale zároveň to způsobilo výpadek ve veřejných rozpočtech, a to i v případě právě odvodů na sociální pojištění. Ne, my jsme to způsobili. Ten propad způsobila jednak krize, jednak růst nezaměstnanosti a ještě nedobrá a skutečně chybná opatření pravicových vlád. Aby bylo jasno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dalším přihlášeným je paní poslankyně Chalánková. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom krátce doplním své předřečníky, protože tady zaznělo, že v jiných zemích máme vícezdrojové financování důchodového účtu. Díky tomu, že musíme doplácet na důchodový účet - tu 47, teď přes 50 miliard korun, je jasné, že to vícezdrojové financování máme i dnes, protože z daňových příjmů se tento důchodový účet sanuje.

    Pokud se týká řečí o vysoké nezaměstnanosti, tak je potřeba se podívat také na strukturu nezaměstnaných. Když pomineme těch 200 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných, tak je potřeba se podívat tváří v tvář na to, že velká část nezaměstnaných a nezaměstnatelných lidí v dnešní době, zejména absolventů, přestože se jim pomáhá skutečně konkrétně v aktivní politice zaměstnanosti, souvisí s tím, že tito lidé jsou obtížně zaměstnatelní vzhledem k tomu, jaké mají vzdělání, jaké absolvovali školy, a také vzhledem k tomu, jaké potřeby má trh práce. Takže tady se skutečně nabídka školství míjí. To je ten velký problém u mladých lidí.

    Pokud jsme tady hovořili o vysokých odvodech a velmi nízkém náhradovém poměru, tak to byl skutečně úspěšný soudní spor člověka, dokonce opakovaný, který měl relativně dobrý příjem, ale po odchodu do důchodu vzhledem k tomu, že celý život odváděl bez stropu odvody na důchodové pojištění, na sociální pojištění, jeho náhradový poměr klesl k 19 % průměrné mzdy, což Ústavní soud uznal jako nesprávné. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Mám zde přihlášeného pana poslance Laudáta. Akorát nevím, jestli s faktickou, nebo řádná přihláška. Řádná přihláška. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Musím zareagovat na pana kolegu Tejce. Je jeden problém, že není srovnání, jestli má něco skutečně pozitivní, nebo negativní dopad. Zlevnění ceny práce - to je přece věčné téma české ekonomiky a zatím ne úplně uspokojivě vyřešené. Samozřejmě bych se mohl ptát, pokud by vládla v letech 2008 až 2012 sociální demokracie, co by se dělo. Vládla například v období 2002 až 2006, růst byl nějakých 7-8 % a vy jste zatínali nehoráznou sekeru do státního rozpočtu. To znamená, že jste hospodařili deficitně. Dokážu si představit, co by se dělo v případě, když byl pokles ekonomického růstu minus 5 %, co byste vyváděli. Ono je to velice pofidérní. Zrovna tak jako se tady kdysi pan dnešní ministr Zaorálek rozčiloval, jak marná a mizerná je válka v Afghánistánu. Já s ním naprosto souhlasím, ale neexistuje posouzení toho, co by se dělo, kdyby tam nebyla. To jsme viděli v náznaku ve Spojených státech. Z hlediska analogie je to něco podobného.

    Pokud se týká tohoto, poprosil bych paní ministryni práce a sociálních věcí, aby sem někdy dala informační bod, který by objektivně rozebíral životní náklady penzistů, nebo těchto lidí, protože nevím, jestli je cestou jenom občas přidávání s prominutím almužny, která dokonce některé penzisty irituje, anebo sem chodit s takovými opatřeními, která zablokují růst životních nákladů. Za naprosto nepřijatelné považuji například obrovskou podporu obnovitelných zdrojů. To je přesně zářez, který je pro hospodaření penzistů podstatně horší - protože každý svítí, každý možná topí, spotřebovává energie - než zmrazení nebo malé přidávání na penzích. Já si myslím, že by stálo za to pojímat tento problém komplexněji a nejenom zatínat jednostranně dál a dál sekeru v zadlužování, což ve finále zaplatíme násobně, protože každý dluh má své náklady. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde s faktickou poznámkou pana poslance Jeronýma Tejce. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Asi žijeme každý v jiném státě. Já jsem si nevšiml, že by se dluh snižoval. Dluh se zvýšil téměř dvojnásobně za pravicových vlád. Nevím, jestli tedy můžeme mít stejný pohled na to, kdo to udělal. Já jsem přesvědčen, že za to mohou ti poslanci a vláda, která zde navrhovala deficitní rozpočty. Není to tak, že by sociální demokracie rozhazovala a že by pravicová vláda ODS a TOP 09 v této Sněmovně dluh snižovala. Tak to rozhodně není. Deficity se zvyšovaly a státní dluh stoupl, a to velmi výrazně.

    Druhá věc je otázka, kdo rozsoudí to, zda se náklady práce a jejich cena výrazně projeví na zaměstnanosti či nezaměstnanosti. Ano, určitě platí to, že tady stoprocentní posouzení nebude. Na straně druhé bohužel pravicové vlády snižovaly náklady práce především u nejbohatších, protože zavedení rovné daně snížilo cenu práce u těch, kteří pobírali 80, 100 nebo 120 tisíc korun měsíčně. A tam si myslím, že jsme světu nemuseli konkurovat. My prostě nikdy cenu práce nesnížíme na úroveň Číny a Indie. Pokud bychom chtěli konkurovat jenom cenou práce, tak se daleko nedostaneme a tento souboj nikdy vyhrát nemůžeme.

    Takže to jenom pro naše rozdílné pohledy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Mám opravdu velmi krátký dotaz na pana kolegu Laudáta. Jestli by nám mohl vysvětlit, kam se podělo 30 mld. z důchodového účtu, když v roce 2006 přebíraly pravicové vlády vládu? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Řádně přihlášeným v tento moment je v pořadí první pan poslanec Zavadil. Vaše poznámka byla faktická, pane poslanče? (K poslanci Stanjurovi.) S přednostním právem. Omlouvám se. Máte pravdu, s přednostním právem pojďte, pane poslanče, vystoupit.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já jsem to opravdu nezavedl, ale rád ho využívám, to se musím přiznat.

    Myslím, že i debata ukazuje, že předkládat návrhy v devadesátce nebo s šestidenní lhůtou projednávání není u tak složité problematiky dobře.

    Je docela příznačné, že kolegové z levice protestují proti něčemu, co tady nikdo neřekl. Já jsem nemluvil o rovném důchodu. Nikdo nemluvil, že chceme mít cenu práce jako v Číně nebo někde jinde. Ale podívejte se na zprávy OECD, které říkají, že máme mimořádně vysokou cenu práce. A my nenavrhujeme extrém, abychom z mimořádně vysoké měli nejnižší ze všech. Je to přece legitimní debata. Když se budeme bavit o tom, a bylo by to dobře, kdybychom snížili počet nezaměstnaných, tak i vzhledem k jejich struktuře to s největší pravděpodobností nebudou lidé, kteří budou reagovat na průměrné příjmy. Důchodovému účtu to samozřejmě pomůže. Můžeme tady modelovat, co by se stalo, kdyby 200 tisíc nezaměstnaných vyšlo do práce, měli by průměrný plat 20 tisíc, z toho by se platily odvody. Určitě by to nepřevrátilo důchodový systém do plusu. Myslím si, že je důležité o těch parametrech hovořit.

    Je docela dobré, když tady slyšíme, že je třeba mít vícezdrojové financování, a současně někdo navrhuje zrušení druhého pilíře. Je to ve vládním prohlášení, to jsem si nevymyslel. Je to prostě veřejný zdroj. Pak se ptám, jaké vícezdrojové financování. Pak si myslím, že je složité a matoucí, když říkáme, že platíme důchodové pojištění. To přece není pravda. To jde přesně proti tomu, že je průběžný systém. Protože pokud si něco platíte ve smyslu pojistky, tak pak máte nějaké plnění a závisí, jaké máte sjednané podmínky. Ale odvody na důchodový systém, což je mnohem přesnější, se používají v průběžném systému pro vyplácení penzí stávajícím penzistům. Takže máme připojištění, druhý a třetí pilíř, tam to má své opodstatnění.

    Možná to považujete za zbytečné hraní si se slovy, ale mě vždycky zlobilo, když se debatuje nebo debatovalo o důchodové reformě a v televizi většinou vidíte záběr na penzisty. Ale důchodová reforma - měl by být záběr na mladé, kteří půjdou do penze za 20, 30, 40 let, protože těch se týkají dopady jakékoliv důchodové reformy, na které se buď shodneme, nebo neshodneme. Máme vlastní politickou zkušenost. Už jsme tady měli Bezděkovu komisi I, Bezděkovu komisi II. Na něčem se shodla a pak nebyla většinová vůle to implementovat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v jednání, mám zde další dvě omluvenky. To znamená dnes a od 12 hodin až do konce schůze se omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil a dnes z jednání od 12 do 13.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Klaška.

    Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Sklenák. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pan předseda klubu Stanjura zde řekl, že není vhodné, aby tak složitá materie byla předkládána k projednávání ve zrychleném režimu, že je to složité. Ale pane kolego prostřednictvím předsedajícího, to není složité, to je naopak velmi jednoduché. Jde o to, jaké má vláda priority, jaké priority má tato Poslanecká sněmovna. To, co zde projednáváme, je o tom, jestli chceme, aby důchodci žili důstojným životem, a jestli se vrátíme k modelu valorizace tak, jak tady byl zaveden po léta, než je vaše vláda změnila. O tom to je. V této zemi jsou velmi nízké mzdy, tomu odpovídají relativně nízké důchody a seniorům se žije velmi špatně. A my prostě chceme vrátit model valorizace tak, jak zde byl, protože pro nás je kvalita života seniorů skutečně prioritou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl vzkázat prostřednictvím pana místopředsedy panu kolegovi Sklenákovi, ať to vždycky řekne přesně. Vy chcete zkrátit přechodné období ze tří let na dvě. To já naprosto souhlasím, takhle je popis. A tváříte se, jako by to opatření, které my jsme zavedli, je napořád, a vy to teď chcete napořád vrátit sem. Přece moc dobře víte, že valorizační vzorec byl na tři roky, takže se bavíme o zkrácení ze tří na dva roky, což je naprosto přesný popis tohoto návrhu zákona. Není to tak, že to bylo napořád. Důvody, které nás k tomu vedly, jsme dostatečně tady popisovali. Že to nebylo jednoduché rozhodnutí, to myslím, že jsme si toho vědomi. A jestli jste si všiml, tak já jsem jenom požádal o dostatek času k projednání v odborném výboru. Nechtěl jsem tady v prvém čtení vést polemiku o tom, jestli ten návrh je dobře, nebo špatně a podobně. Ale na tom podle mě není nic špatného. A jestli přijmeme přístup, že co je priorita, tak to Sněmovna schválí v prvém čtení hned, protože je to priorita vlády, tak já to nepovažuji za šťastné. A je jedno, která je vláda. Prostě myslím si, že institut devadesátky by se měl používat zcela výjimečně. U tak složitých zákonů si myslím, že to není vůbec dobře. A to jediné, co jsme k tomu zatím řekli, a požádali jsme vás o pochopení, abychom na to měli nějakou dobu v odborných výborech, kde je určitě více času na to zohlednit a vést debatu o všech parametrech. I s tím, jak jsem říkal, že je možné, že do tohoto návrhu zákona se případně diskutované změny nedostanou, protože nenajdeme shodu. Nic víc, nic míň.

    Tak bych prosil, abychom z toho nedělali, abychom nás nedělili na ty, kteří páchají dobro, a na ty, kteří páchají zlo. Myslím, že chceme dodržet standardní legislativní proceduru. Vzhledem k navrženému datu účinnosti žádné zpoždění nehrozí, pokud si to promítnete, jak pravděpodobně, jaké lhůty, jaké budou pravděpodobně po projednání v prvním čtení. Podíváte se, jaká je navržena účinnost, tak tam žádné zpoždění nevyrábíme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou má pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem chtěl říct úplně totéž, o co tady běží. A přece jestliže přicházíte s navýšením mandatorního výdaje v jakékoliv položce - já to penzistům přeji -, tak přece logické je a máme právo a normální by bylo se zeptat, z čeho to zaplatím. Kolik to bude a z čeho to zaplatím? Nic víc a nic méně. A prostě mám tady obavy, protože někteří ministři, vláda, programové prohlášení - a koaliční smlouva to také ukázala: Vy vytváříte hazardní stavy bez koncového řešení. Proto máme obavy a do tohoto ještě v rozporu s tím, co jste říkali při volebních kampaních na ulicích a na náměstích, prostě tlačíte, zneužíváte § 90 a tlačíte všechno horem pádem bez přemýšlení, jak to dopadne. To by se také veřejnost mohla dočkat velice nepříjemných překvapení. Chápu, že pro vaše preference, musím říct, že až po komunálních a v Praze krajských volbách. Takže nám nejde o nic jiného, než když s něčím přicházíte, tak abyste také ukázali, jak to zapadá do té mozaiky, že tuhle zemi do roku 2017 nezruinujete.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Žádné další faktické poznámky nevidím. V tom případě půjdeme řádnou diskusí a máte slovo, pane poslanče Zavadile.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, je to trošičku zarážející, když tady člověk neustále slyší naše vláda, vaše vláda. Já jsem měl možnost tyto přestřelky sledovat zvenčí, když jsem byl v čele instituce, která mimo jiné navrhovala svoji vlastní důchodovou reformu, a dokonce podle slov vašeho tehdejšího ministra Drábka ta reforma byla dobrá. Jenom pro ni nebyla politická vůle. Nevím proč. Ono se ukazuje, že nakonec se stejně bude muset změnit a že bude muset být politická vůle na to, aby se důchodová reforma povedla trochu lépe, než se povedla vám.

    Teď se nad některými věcmi zarážím. Cena práce. Ano, já vám ta čísla tady můžu dokonce sypat. My jsme na osmém místě z hlediska odvodů sociálního a zdravotního pojištění v Evropě. Ale jsme na jednom z posledních míst ohledně mezd! A cena práce, pánové a dámy, se počítá dohromady! Takže když to dáme dohromady, tak jsme potom na tom místě, na kterém jsme. Čili ani na tom osmém ani na tom posledním, ale určitě pod průměrem Evropské unie. To je potřeba, abychom vždycky, když mluvíme o ceně práce, dávali jasně najevo a nevytrhovali věci z kontextu. Samozřejmě, snižování sociálního pojištění, tak jak bylo avizováno - pamatuji si na Petra Nečase, kdy říkal, že jedno procento snížení odvodů na sociální pojištění přinese 50 tisíc pracovních míst. Takový nesmysl jsem slyšel jednou a ono se to samozřejmě taky nenaplnilo. Takže nehrajme si s těmi věcmi jenom tak a nepoužívejme bez znalosti hlubších analýz, to je další poznámka.

    Malá důchodová novela, která byla zapříčiněna proporcionalitou, nebo spíše neproporcionalitou, kterou jste zavedli tuším k 1. 10. 2011 - teď se omlouvám za úplně ne přesný termín. Jestli jste poslouchali předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, který potom reagoval na některé ty věci a říkal: "Ústavní soud nemyslel tím, co řekl, že se musí snížit důchod 70 % důchodců." Tam šlo skutečně jenom o tu proporcionalitu. A samozřejmě že by to stálo zhruba asi pět miliard, aby se těmto 70, nebo 75 % důchodců právě ve střední třídě důchody nesnížily. Tam došlo k trvalému okradení penzistů. A tečka. Víc k tomu nemám. Já jsem si samozřejmě pak trošičku s nadhledem a s takovým bonmotem, když jsem si uvedl ty zkratky TOP, tak pak mně došlo, proč k tomu trvalému okradení penzistů došlo. Ale nechci říkat, že to byl záměr, chraň bůh. Ale prostě se to nepovedlo!

    A o druhém pilíři, o tom se nemá cenu snad ani bavit. Protože co všechno přinesl druhý pilíř do ekonomiky tohoto státu? Samozřejmě, kdyby to bylo povinné, co jsem já chápal jako záležitost, že kdyby se tedy muselo platit do kapitálových fondů, což odmítla drtivá většina tohohle národa. Protože mimo jiné, oni také na to nemají finanční prostředky, aby takové peníze platili povinně. Ať už tedy člověk, kterému je 30, 35 nebo 40 let. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. (K poslanci Laudátovi:) Další faktická poznámka? (Ano.) Takže já si vás napíšu do pořadí a v tento moment je řádně přihlášen do diskuse pan poslanec Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, nechci pokračovat v edukativní činnosti. Já myslím, že to bude předmětem opravdu diskuse na jiných platformách, ale musím reagovat ně některé věci, abych je uvedl na pravou míru.

    Pokud jsem hovořil o vícezdrojovém financování, tak jsem neměl na mysli celý důchodový systém, ale první pilíř. A to je i to srovnání se zahraničím. Víte, podle mě bylo nešťastné, že se v roce 1992 rozhodlo o důchodovém pojištění, protože to pojištění s sebou nese princip nestálého srovnávání příjmů a výdajů v tom systému a já si myslím, že bychom se měli vrátit v prvním pilíři ne k pojištění, ale k sociálnímu zabezpečení neboli k důchodovému zabezpečení tak, že je to vlastně důchodová daň a pak se to rozděluje tak, jak se to rozděluje doposavad.

    Ale ohradit bych se chtěl proti slovům kolegy Laudáta, který zde uvedl, že nemáme žádné řešení. Já mu nezazlívám to, že se nedívá samozřejmě na naše webové stránky, ale možná by stačilo se podívat na webové stránky Ministerstva financí, případně Ministerstva práce a sociálních věcí, kde visí analytické materiály a návrhy jednotlivých politických stran z tzv. prvé Bezděkovy komise. Studie, která tam je, ukazuje, jak která strana chtěla systém řešit, a nezávislí statistici a ekonomové pak modelovali situaci a je tam i výsledek. Je tam výsledek NDC systému, je tam výsledek rovného důchodu, je tam také náš výsledek. Na rozdíl jiných je do roku 2100 ufinancovatelný, jenomže předpokládal úpravu různých parametrů. A aby to bylo nereálné, tak s příchodem tehdy ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase všechny parametry, které jsme v tom systému měli nastaveny, byly legislativními změnami modelovány tak, aby v podstatě systém se dostal do propadu, ve kterém dneska je.

    Takže stačí se podívat třeba i na mé webové stránky, kde je zvlášť vyčleněna část, co jsem k důchodům řekl v této sněmovně za deset let, co jsem napsal v médiích nebo vyslovil v médiích za deset let, a dokonce i mých několik přednášek, včetně slajdů. Čili není pravda, že nemáme řešení.

    K OECD již hovořil pan předseda Zavadil. Ano, tragédie je v tom, že se neustále hovoří, jak máme vysoké procento pojistného, ale už se nehovoří o tom, z jakého základu to pojistné je. Kdybychom měli větší základy, tak nepotřebujeme ani tak vysoké pojistné. Navíc v OECD nepřipočítávají ještě ty různé bonifikace, které mimo tyto systémy v náhradových poměrech zaměstnancům vyplácejí zaměstnavatelé v jiných státech na rozdíl od našeho.

    Ztotožňuji se také s tím, že důchodová reforma není o důchodcích, ale o těch, kteří do důchodu teprve přijdou. A vážení, bude to katastrofa! Až dosáhnou důchodového věku ti, kteří dnes jsou dlouhodobě v nezaměstnanosti, a zjistí, že nemají nárok na důchod, až přijdou do důchodu ti, kteří si myslí, že vyzráli nad státem ve švarcsystému, a odvádějí si minimum na důchodové pojištění, a zjistí, že jejich důchod bude lízat někde hranici životního minima, případně ti, kteří dělají načerno a neodvádějí si pojistné. To bude teprv katastrofa.

    A co se týká důchodového systému jako takového. Podívejte se, buď se dohodne politická reprezentace na nějakém sociálním cíli a k tomu cíli bude hledat parametry, jak ho dosáhnout, anebo bude vycházet ze současné situace, vypracuje nějakou nulovou variantu a pak bude říkat "nemáme peníze, půjdeme dolů" a dostaneme se opravdu někde na tu hranici rovného důchodu, která navíc spočítána na základě zadání ODS existuje. Takže to solitérství, které dneska v naší společnosti převládá, ten individualismus, kdy si každý myslí, že zajistí sám sebe bez rizika jeho zdravotního stavu, úrazu, či dokonce smrti, to by mělo být nahrazeno opravdu kolektivním zabezpečením, které prokázalo od Bismarckových dob, že je jediné, které v této společnosti může prosperovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Děkuji panu poslanci Opálkovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Stanjura, který zde ale není přítomen, takže dalším v pořadí je pan poslanec Laudát. Prosím pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo, asi bohužel naposledy k tomuto bodu. Nezlobte se na mě, když uděláte nějakou destruktivní antikampaň, jako udělala sociální demokracie a KSČM, že něco zrušíte, tak nelze čekat, že prostě lidé budou dávat svoje peníze a hlásit se do produktu, který jste řekli, že zrušíte. Takže ta antikampaň byla tak masivní. A ono vám to ještě nestačí, prostě místo vytváření nějakých pozitivních řešení prostě šíříte nenávist v případě církevního vyrovnání teď, protože ono je toho tady ještě málo. Takže nezlobte se na mě, ale to bylo trošku ve smyslu bývalého exexexministra zahraničí Sovětského svazu Gromyka, mistr nět, nět, nět, nic s vámi nebyla dohoda. Jediná dohoda, která byla s levicí, abyste nějakým způsobem cokoli akceptovali, byla dobrovolnost druhého pilíře, proto to dopadlo v kombinaci s tou antikampaní tak, jak to dopadlo. Uvidíme, s čím přijdete vy. To jsem opravdu zvědav, jaké řešení budete, a já si dokážu představit to, co už podsunete v první fázi boj proti korupci, tak se zavedou majetková přiznání a všude jinde byla zavedena kvůli zdanění blahobytu, takže pak už jenom si vezmete od těch, co si něco pořídili, mluvím o těch, kteří si to vydřeli, ne o zlodějích, ti mají sedět v kriminálech, no a pak to nasadíte a tam budou finanční zdroje. Dokud ty lidi se neseberou a neodejdou odsud, což postihlo všechny sousední země, kde to takto začali praktikovat, takže prosím, to možná jo, ale pokud se týká dobrovolnosti, a já vítám slova pana kolegy, že to bylo špatné, že to mělo být povinné, samozřejmě já bych si ale představoval vzhledem k tomu, že jde o nejcitlivější komoditu, to znamená peníze, které si lidé schraňují pro důchodový věk, takže mělo být regulováno, a to by se celkem lehce dalo, zákonnými opatřeními, že podstatná část nebo celá část alespoň v nějakých typech fondů nebo ve všech prostě půjde do toho, že budou povinně investovány například tedy do dopravní infrastruktury, aby ty hodnoty byly v naší zemi, byly zpoplatnitelné a nebyly odcizitelné. Ale tohle všechno vy jste zruinovali, nebo se chystáte zruinovat. Takže sorry, ale vy tu mladou generaci, která tady byla, když jste tady mluvili, a odešli, ono jde nejenom o ty stávající penzisty, ale vy posíláte mladou generaci na trajektorii neskutečného průšvihu. Mladou generaci. A to tady pan kolega Stanjura také říkal. A v tom já vidím obrovský problém. A přece i pan Bezděk a další vám jasně spočítali, že demografický průšvih nastane, a nevím, zaslechl jsem tady, přiznám se, že nestuduji stránky KSČM, ale možná že to udělám a napravím, ale jestliže tady padlo slovo o rovném důchodu, no, v koaliční smlouvě, pokud se nemýlím, je posílení zásluhovosti, na druhou stranu tam je zrušení druhého pilíře, takže protimluv jako řemen.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Ptám se, kdo další se hlásí do diskuse. Neeviduji žádnou přihlášku. Jestliže nikdo další se nehlásí do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím.

    Neeviduji v tuto chvíli návrh na vrácení či zamítnutí návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl předložený návrh přikázat k projednání rozpočtovému výboru. Ptám se, jestli někdo má ještě nějaký jiný návrh. Nemá. Děkuji. Budeme tedy hlasovat o přikázání návrhu k projednání rozpočtovému výboru. - Pardon, pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Já se omlouvám, ale navrhuji sociální výbor. Kde jinde by se to mělo diskutovat? Rozpočtový a sociální považuji za správné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře. Eviduji návrh pana poslance Laudáta na projednání v sociálním výboru.

    Budeme hlasovat o návrhu na projednání v rozpočtovém a sociálním výboru.

    Zahajuji hlasování o projednání tohoto návrhu v rozpočtovém výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 43, přihlášeno 156 poslankyň a poslanců, pro 131, proti 2. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu sociálnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu sociálnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 44, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 138, proti nikdo.Konstatuji tedy, že návrh jsme přikázali i sociálnímu výboru.

    Dále v obecné rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů.

    Zahajuji tedy hlasování o návrhu na zkrácení lhůty o 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 45, přihlášeno 157 poslankyň a poslanců, pro 118, proti 3. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali k projednání rozpočtovému a sociálnímu výboru a lhůta pro projednání byla zkrácena o 30 dnů. Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 119/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Radim Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená vládo, vážení ministři, kolegyně, kolegové, jedním z hlavních bodů našeho předvolebního programu byl slib prosadit osobní odpovědnost veřejných činitelů za rozhodnutí, která činí. Není možné, aby například někdo z politiků způsobil svým vědomým jednáním státu škodu ve výši desítek, stovek milionů, či dokonce miliard korun a nenesl za takové chování osobní odpovědnost. (V sále je rušno.)

    Protiargumenty oponentů našeho návrhu přitom považujeme za pokrytecké. Kdyby náš návrh jenom opakoval to, co již v zákonech stojí, jak nám někteří tvrdí, nebylo by možné, aby tolik lidí s máslem na hlavě uniklo spravedlnosti. Ne, v našem právním řádu je skulina a touto skulinou ročně ztrácíme takové prostředky vybrané od občanů, jaké by při účelném vynaložení pomohly zachránit naši republiku od podstatné části dluhů a naše seniory od hranice chudoby. Mohli bychom investovat do zdravotnictví, do infrastruktury apod. V současné době zmiňovaná kauza ocenění majetku OKD a jeho prodeje by se nikdy nemohla stát, kdyby existovala skutečná a vymahatelná odpovědnost politiků a státních úředníků za jejich rozhodování.

    Bude zajímavé, jak se k naší novele postaví ostatní poslanecké kluby. Je totiž dobré si dnes vzpomenout, jak plamenně o těchto věcech hovořili kandidáti politických stran v době volební kampaně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo. Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, na galerii nás sleduje mládež, kterou jejich přednášející ve škole nutí, aby byli potichu a dávali pozor v případě, že jejich přednášející přednáší. Já prosím, abychom jim byli dobrým příkladem a taktéž panu poslanci Fialovi věnovali pozornost. Děkuji vám. ***

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji, děkuji, pane předsedající. Já si neodpustím drobný komentář, že je zcela zřejmé a evidentní, že odpovědnost politiků mé kolegy ale vůbec nezajímá. To je všechno, co jsem k tomu návrhu zákona chtěl říct. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, to jsem nemyslel, že tak zkrátím váš projev. Děkuji panu poslanci Fialovi. Prosím ho, aby zasedl ke stolku navrhovatelů. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Klaška. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych řekl něco k tomuto návrhu. Dovolte mi, abych vás upozornil na vládní nesouhlas, je to sněmovní tisk 119/1. Dovolte mi, abych z něho malinko odcitoval nebo připomněl některé pasáže. Navrhovaná právní úprava se považuje za nadbytečnou a duplicitní, neboť dosavadní právní úprava hospodaření s majetkem státu a hospodaření s majetkem územních samosprávných celků obsahuje úpravu péče o majetek, a to zejména v § 14 až 47 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, také potom v § 38 zákona o obcích, v § 17 zákona o krajích, v § 35 zákona o hlavním městě Praze.

    Dále mi dovolte, abych připomenul, že přijetím navrhované právní úpravy by došlo k úpravě pravidel pouze pro část státních organizací, tato by se však nevztahovala na státní organizace, které jsou z působnosti zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích vyloučeny. Zavedením některých pojmů by vyvolalo značné aplikační a výkladové potíže, například navrhovaný pojem "vedení" považuje vláda za značně nejasný, zatímco zákon č. 2019/2000 Sb., v platném znění používá pojem "vedoucí organizační složky" nebo "vedoucí zaměstnanec". Rovněž návrh zákona vykazuje nedostatky legislativně technického charakteru a v textu návrhu zákona jsou další legislativně technické a písařské chyby.

    Domnívám se, že jde tedy opět o dobře míněný návrh, který však vykazuje tyto výše uvedené chyby - duplicita, nejasnosti a to, že by z těchto pravidel vypadla část státních organizací. Proto připomínám vládní nesouhlas a navrhuji zamítnout tento návrh v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, eviduji jeho návrh na zamítnutí, který prosím, aby pak byl předložen v jeho stanovisku nebo v rozpravě.

    Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Václav Votava. (Ozývá se pan poslanec Okamura.) Pardon, pane poslanče, pan poslanec Okamura chce využít své přednostní právo? Nechce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Dobře, děkuji vám, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych si dovolil pár poznámek k tomuto návrhu. Rozšířím to možná o věc, která s tím zdánlivě nesouvisí, ale přece jenom souvisí.

    Já si myslím, že stanovisko vlády a připomínky jsou naprosto relevantní. Nechci, abych vypadal, jako že všechno, co podává Úsvit, odmítám. Já jsem tady už kolikrát řekl, že třeba i chápu smysl těch jejich zákonů, jejich návrhů, nicméně to, jak je ten návrh vždy podán, je to vyjádřeno i ve stanovisku vlády, řada legislativních chyb, řada pojmových nejasností, takže to v podstatě jsou také důležité věci. Samozřejmě to, co tady kolegové navrhují, je i řešeno určitou právní úpravou, takže dnes není vyloučeno, že by byly postiženy osoby, které nehospodárně nakládají s majetkem, někdy to opravdu může být v trestněprávní rovině, takže to není tak úplně pravda, že je tady nějaké vakuum. Tolik tedy ke stanovisku vlády, se kterým se ztotožňuji.

    Já si myslím, že v evidenci majetku státu je nepořádek. Je tam nepořádek velký. Je také úkolem současné vládní reprezentace, aby tento stav, který zdědila po minulých vládách, napravila. Já vám řeknu jeden takový příklad: Hovořilo se i hlavně tedy v minulém volebním období o dislokaci Nejvyššího kontrolního úřadu. Hledala se vhodná budova, protože Nejvyšší kontrolní úřad, jak víte, je v nájmu. Tehdy, za bývalého prezidenta NKÚ, to byl nájem, když použiji to slovo, nehorázně vysoký. Současnému prezidentovi NKÚ panu Kalovi se podařilo nájem radikálně snížit, nicméně to neřeší a nikdy neřešilo to, že by NKÚ by měl být v budově, která není komerční. Měl by být ve svém. Proto se vždy hledala nějaká vhodná budova, do které by se mohl NKÚ přesunout, přestěhovat. Na jednání byl pozván šéf vládní dislokační komise, nevěděl vůbec nic. Nevěděl vůbec, jaký majetek je volný, jaké budovy jsou volné, prostě hrozný stav. Za drahé peníze se zavedl systém CRAB. To není nějaká ta lahůdka pro labužníky, ale je to centrální registr administrativních budov. Bylo i vládním usnesením nařízeno jednotlivým ministerstvům i jejich organizacím, aby tento CRAB byl také naplněn, aby vůbec plnil svoji hodnotu, tedy účel, pro co byl zaveden. Nicméně do dnešního dne není ten CRAB naplněn, to znamená, že vůbec není přehled, nebo je minimální přehled o tom, jaké budovy je možné využívat. Já jsem zaregistroval, že Ministerstvo financí činí v současné době opatření tak, aby ten centrální registr opravdu naplněn byl a aby přehled státu o tom, jaké jsou volné prostory, jaké vůbec budovy má, jak ty budovy vypadají, tak v tomto registru byly. Ono je třeba vzít v úvahu, že kdyby se efektivně využívaly ty budovy, nebo se jich stát i třeba zbavil, protože jestliže má nepotřebný majetek, co s ním, je zbytečné ho udržovat, tak by to určitě představovalo nemalé finanční prostředky a možná by se ušetřilo i padesát procent na nájmech, protože řada institucí je samozřejmě zase v komerčních objektech nebo v objektech, kde jsou v nájmu, tak proč by nemohly být ve svém, ve státním.

    Dámy a pánové, chtěl jsem jen na to upozornit a věřím tomu, že současná vládní garnitura dá tuto věc dohromady, tuto věc napraví. Je to velice důležitá záležitost, aby stát měl přehled o majetku, který je zbytný, a tohoto majetku se mohl nějakým způsobem třeba zbavit nebo do něj přesunout instituce, které určitý požadavek mají a mohou přejít z těch objektů, kde jsou v nájmu.

    Toliko moje poznámka. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Laudát, po něm s přednostním právem pan poslanec Okamura. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové a nepřítomná vládo, já tedy nevím, jestli by se nemohl sebrat aspoň jeden ministr, který by tady seděl. Já to beru jako pohrdání Sněmovnou a teď nevím, jestli jsme si schválili, nebo neschválili, že v tom případě se přerušuje schůze. (Ruch v sále z důvodu nepřítomnosti členů vlády.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, já budu v tuto chvíli muset v souladu s jednacím řádem, pokud nepřijde žádný z ministrů, přerušit jednání Sněmovny do přítomnosti někoho z členů vlády. (Jsou slyšet hlasy s návrhem počkat pět minut.) Přerušuji jednání schůze do 12.25 hodin. V případě, že se nedostaví žádný člen vlády, pak budeme rozhodovat. Děkuji. (Šum v sále.)

    (Jednání přerušeno ve 12.20 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, že nás navštívili dva členové vlády dokonce, nejenom jeden. Tři dokonce, výborně. Můžeme pokračovat. Prosím pana poslance Laudáta, aby pokročil ve svém projevu se svou faktickou poznámkou.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Omlouvám se, že zrovna to odskákali ti nevinní a ti tři, kterých si nejvíce vážím, skoro nejvíce, kdybych udělal pořadník v té vládě. Já bych tady radši viděl toho silnořečného Onassise, aby tady seděl a poslouchal. To za prvé.

    A za druhé, jenom jsem chtěl technickou ke svému předřečníkovi. On říká, že to, co zdědili po předchozí vládě, já nevím, jestli nám připochodovaly po vládě Miloše Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka nějaké nové pozemky nebo nové lesy, vody, louky, stráně nebo co, že najednou tady asi něco přistálo. A nové fabriky. Ale chápu, že ani vy jste to asi nedávali do pořádku, když jste měli potřebu šmelit a zadarmo rozdávat těžební doly, doprovodný majetek apod. Takže já bych si tohle vyprosil.

    Já vím, že byly podnikány nějaké kroky, a co vím, tak pan ministr Babiš vyhodil velice ctěného ředitele pro správu a zastupování státu ve věcech majetkových, kterého, myslím, že jste tady uznávali, ti, co tady byli v předchozím období. Tím začal. A budu velice zvědavý, jak že se majetek dá do pořádku.

    Ale myslím, že nevím, neznám, nejsem v této problematice znalcem, ale nemyslím si, že v roce 2006 se přebíralo něco po vás, co by už existovalo, a pak to bylo následně poničeno. Takže myslím, že tady má někdo hodně krátkou paměť.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi za jeho faktickou poznámku. Další přihlášený s přednostním právem je pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, to, co je klíčem ke krizi důvěry veřejnosti v demokracii, v politiku a ve stát, je odpovědnost politiků. To, že tu vrcholní politici v posledních 20 letech beztrestně prohospodařili tisíce miliard, samozřejmě frustruje všechny občany a ničí to jejich důvěru v současný politický systém. Řešení vidíme v jediném: učinit odpovědné maximálně odpovědnými za svěřené hodnoty. Námi navrhovaný zákon zcela jasně stanoví povinnost péče řádného hospodáře pro všechny zástupce státu. Je to zcela jasný a transparentní příkaz pro všechny, kdo nakládají s veřejným majetkem, aby hospodařili s maximální efektivitou. Jde o to, aby bylo možné naplnit při nehospodárnosti skutkovou podstatu trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku.

    Navrhovanou právní úpravu považuje vláda za nadbytečnou a duplicitní, neboť dosavadní právní úprava hospodaření s majetkem státu a hospodaření s majetkem územních samosprávných celků prý už obsahuje a obsahuje prý úpravu péče o majetek, a to zejména v § 14 a § 47 zákona číslo 219/2000 Sb., o majetku ČR, a v dalších zákonech, např. o obcích, o krajích, atd. Co ale říkají tyto paragrafy, které ve svém zamítavém stanovisku uvádí vláda? V § 14 je uvedeno, že majetek musí být využíván účelně a hospodárně. Tuto povinnost ovšem stanoví pro příslušnou organizační složku, nikoli pro jednotlivce. § 47 ukládá příslušným fyzickým osobám povinnost provádět svoji činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona a dalších právních předpisů. Jednotlivci mají přímo nařízenou odbornou péči, ale péči spravovat majetek hospodárně nemají, resp. mají nařízenou pouze v rámci povinnosti pro organizační složky. Chybí tu tedy přímá individuální odpovědnost.

    To, že je zákon nefunkční, lze dokládat jednoduše. Zatím žádný ministr ani jiný vrcholný politik nečelil stíhání pro porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli nějaké nehospodárnosti. Kouzlo tohoto zákona spočívá v tom, aby byla naplněna, tím mám na mysli kouzlo našeho zákona, spočívá v tom - aby byla naplněna skutková podstata, musí daný člověk kromě prokázané škody porušit zákonem danou povinnost.

    Tady řešíme, zda ministr financí, např. pan Sobotka, který navrhuje privatizaci státního podílu v OKD, když byl ministrem financí, v kooperaci se svými kamarády z Karbon Investu, je, nebo není trestně odpovědný. Jak víme, v kauze paní Parkanové vytáhl pan ministr Kalousek na obhajobu předraženého a nekompetentního nákupu letadel za miliardy posudek Ústavu státu a práva, který říkal, že ministryně neměla zákonnou povinnost zjišťovat si, kolik letouny CASA obvykle stojí. Nemusela tudíž ani vědět, zda je pro armádu nakupuje předražené, nelze ji tedy stíhat pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, neboť podle současného výkladu zákona neporušila uloženou či smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku. Právníci s tím mohou polemizovat, a právem, ovšem faktem zůstává, že praxe je taková, že ti, kdo nemají přímo zákonem uloženou povinnost spravovat majetek s péčí řádného hospodáře, prostě za nehospodárné jednání stíháni nejsou.

    Ve stejném duchu, jako byla kauza nákupu letounů CASA, se dnes nese ještě horší kauza, a to kauza pana premiéra Sobotky. Ten zcela zjevně spolupracoval a spoluzavinil škodu, která je v řádu desítek miliard. Kdo sledovat pořad Reportéři ČT, nemohl přehlédnout jednak zmapovanou do nebe volající zlodějnu, kdy zástupci státu prodali státní majetek pod cenou, a současné konstatování faktu, že postiženy budou jen malé ryby. Ovšem ti, jejichž vůli tyto malé ryby prováděly, ti, kdo by měli být za tak skandální privatizaci odpovědní, tedy v prvé řadě ministr financí, který prodej navrhoval a spoluřídil, tak ten se odpovědnosti zřejmě vyhne.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážení členové vlády, já samozřejmě souhlasím s tím, že stát má řádně hospodařit, a souhlasím i s tím, že dosud nehospodaří dobře. To je jeden z důvodů, proč většina členů ANO, jak tady sedí, vůbec do té politiky vstoupila.

    Zároveň si ale myslím, že zákon, který je navrhován, je skutečně nadbytečný. Proč? My všichni víme, že jeden z našich vážených kolegů je stíhán policií v kauze Opencard, ačkoliv si většina z nás nemyslí, že toto stíhání má reálný základ. Není většího důkazu o možnosti orgánů činných v trestním řízení stíhat vysokého komunálního či státního činitele za to, co považují za nehospodárnost nebo špatné či nečisté hospodaření s veřejným majetkem. My máme jiné příklady. Známe politiky, kteří se třeba veřejně kají a o jejichž nehospodárnosti či o něčem více je přesvědčena drtivá většina veřejnosti. Ty naopak policie z poměrně nepochopitelných důvodů nestíhá.

    Čili problém není v tom - a já plně souhlasím s panem kolegou Okamurou -, že veřejnost nedůvěřuje politikům, a doufám, že se to zlepší, problém ale není v tom, že nemají odpovědnost, že nemohou být stíháni. Problém je v tom, že ti, kteří jsou reálně podezřelí, stíháni často nejsou, anebo naopak jsou stíháni ti, kteří podle zákonů zdravého rozumu by stíháni býti neměli. Čili problém není tentokrát v zákonu, nejsou všechny problémy v zákonech, nýbrž v tom, jak je zákon naplňován. Já bych se mohl paradoxně, prostřednictvím pana předsedajícího, zeptat pana Okamury, zda by neměly podle toho zákona být trestně stíhány všechny politické garnitury včetně naší za to, že jsme dosud nezajistili správné fungování policie a justice. Na druhou stranu se všichni shodneme, že jsou to orgány nezávislé a zejména do té justice nemáme co mluvit.

    Čili problém není v tom, že potřebujeme další zákon o odpovědnosti politiků. Problém je v tom, že justice a další orgány, tzv. orgány činné v trestním řízení, potřebují reformu, potřebují být daleko ostřejší, daleko jasnější a důvěryhodnější pro lidi. Já si myslím a věřím, a proto je to další důvod, proč mnozí z nás vstoupili do politiky, že to je možné, že je možné tyto orgány zreformovat, ale nový zákon, který přidá něco, co už v zákonodárství je, tomu nepomůže.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych jenom krátce zareagoval na pana kolegu poslance Komárka. No, on je totiž problém v tom, že ten zákon, který skutečně starostům nebo jednatelům firem už dneska určuje povinnost péče o řádné hospodáře, tak on skutečně neplatí pro ty celostátní politiky. To znamená, policie a státní zastupitelství musí konat v mantinelech stávajících zákonů, a pakliže zákon je vágní, tak to je právě ten důvod, proč se také nekoná, a samozřejmě v další fázi je to i policie třeba a státní zastupitelství atd. O tom můžeme skončit třeba až u soudů, na které se také dívám samozřejmě do určité míry kriticky. Ale proto ta péče řádného hospodáře v podstatě stanovuje povinnost zcela jasně, že nemůžete v podstatě nakoupit židli, která není potřeba, když potřebujete čtyři, tak nemůžete koupit pátou. V podstatě se nemůžete vymluvit jako "dneska ono výběrové řízení proběhlo v pořádku, tak od toho dáváme ruce pryč", ale jestli to bylo vůbec potřeba, tak to už se vlastně nehodnotí jako dost dobře. Prostě je to vágní. Proto ten argument, že je něco duplicitního vzhledem k tomu, že tady za dvacet let nikdo nebyl odsouzen, na celostátní úrovni ministr nebyl odsouzen za plýtvání veřejnými prostředky, tak to nefunguje. Evidentně to nemají ty orgány, které to mají šetřit, jak uchopit. Proto to navrhujeme.

    Proto vás prosím o podporu. Propusťme to do druhého čtení, aspoň poslanci ANO, kteří jsme tady noví, aspoň pro to zdvihněme hlas, byť nám to neprojde, a pojďme se o tom bavit dál. Vždyť přece i vy, vážení poslanci ANO, přece jste vstupovali do politiky na základě stejných principů jako my. Takže jedna věc je to, co určila vláda, druhá věc je, že přece chceme, aby se přestalo plýtvat veřejnými prostředky. A podívejte se dneska na kauzu OKD. Vážení, vy když nezdvihnete pro to hlas, tak s tím přece vlastně souhlasíte, anebo s letouny CASA. To přece takhle nejde. Děkuji a prosím vás znovu o podporu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne dámy a pánové. Já bych chtěl také zareagovat tady v projednávání tohoto bodu a začal bych nejdříve tím, že také odpovím vaším prostřednictvím, pane předsedající, panu poslanci Komárkovi. Pane kolego, vy jste tady zmiňoval fungování policie a těchto institucí. My se přece bavíme o odpovědnosti za hospodaření s majetkem, a nikoliv za fungování policie. To je poměrně dost velký rozdíl.

    Dále bych tady chtěl zmínit kauzu, o které se už tolik nemluví, byť je pořád stále aktuální, a náš předseda Tomio Okamura tady zmiňoval banální věc jako příklad nákup nepotřebných židlí, což je malicherná položka, ale já znám krásný příklad a všichni to znáte také, nákup nepotřebných bitevníků L-159, které si naše vláda objednala, a pořídila 72 kusů za 50 miliard korun! Tady se nebavíme o žádných drobných. A podle údajů z ledna tohoto roku je 36 těchto bitevníků nepotřebných! To znamená polovina. Jednoduchými kupeckými počty 25 miliard korun vyletělo komínem, a když se podíváme potom, to vám ještě připomenu, jak to bylo s jednotkovou cenou za jeden bitevník L-159, tak když byla uzavírána smlouva, tak se počítalo s jeho cenou 250 milionů za kus bez DPH, dodávám, a ty stroje byly nakonec nakoupeny za 700 milionů za jedno letadlo! Taky si připočítejte další miliony, nebo spíše miliardy, které tento stát vyhodil zbytečně navíc. Dále k tomu připočítejme čtvrt miliardy korun za uskladnění těch nelétajících strojů. To jsou další peníze. Takže tady nám další peníze létají komínem ven.

    Dále bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na příspěvek pana poslance Votavy. Pane poslanče, vy jste tady argumentoval některými argumenty o duplicitě. Ale ve vašem projevu až příliš často zazněl podmiňovací způsob kdyby. Víme oba, jak to chodí s autorizací vašeho projevu. Takže až se vám dostane stenozáznam k autorizaci, tak si napočítejte, kolikrát jste ve vašem projevu použil podmiňovací způsob kdyby. Ano, kdyby nám to fungovalo. Ale ono nám to nefunguje. To je ten dost podstatný rozdíl, a to je právě ta příčina, proč Úsvit navrhuje tuto zákonnou úpravu. Takže já vás také vyzývám k podpoře tohoto zákona, zvláště tedy poslanecký klub ANO. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Já kolegům z Úsvitu rozumím věcně. Tady existuje krom vyjmenovaných kauz řada dalších a existuje volání lidí, které jsme slyšeli v kampani, takové to ukřivděné: proč nikdo - slovy písně - nesedí, nikdo nevisí. Já to taky vnímám. Ale pravdou je, že i vysocí státní činitelé jsou stíháni v korupčních kauzách. Pravdou je, že policie i soudy tu možnost mají. Máme nelétající letouny, vrtulníky, ze kterých vypadávaly motory, padáky, ze kterých vypadávali lidi. Je toho skutečně mnoho, co politici nakoupili špatně. Ale jediná možnost, jak to propříště napravit, je, aby Sněmovna řádně kontrolovala vládu, aby ministři řádně kontrolovali své úředníky, aby Nejvyšší kontrolní úřad řádně kontroloval všechno, což myslím, že propustíme tuto novelu v plné šíři a v plné síle. Policie už dnes může stíhat prakticky každého, když zjistí, že úmyslně něco udělal špatně. Jestliže bychom měli chtít, aby policie stíhala i každého, kdo udělal něco neúmyslně špatně, ocitli bychom se v úplně jiném státě, než jaký chceme, aspoň podle mého názoru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pro pana poslance Fiedlera vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ano, já jsem řekl kdyby několikrát, kdyby fungoval centrální registr, kdyby byla v pořádku evidence. Já jsem také řekl ano, že současná vládní garnitura, Ministerstvo financí, činí už v tomto kroky, abych to kdyby už nemusel říkat. Takže jestli jste dobře poslouchal, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, tak vám to určitě nemohlo uniknout.

    Jinak bych si dovolil ještě poznámku k panu poslanci Okamurovi. On tady samozřejmě vždycky populisticky řekne: Vy, kteří to nepodpoříte, tak vy podporujete ty lumpárny! Pane kolego prostřednictvím předsedajícího, to určitě není pravda. Ale vy tak vždycky činíte. Bohužel. A já jsem to už slyšel dříve. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Buďte tak hodný, nepoužívejte to.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, když jsme u toho slova "populisti", tak já myslím, že vy jste dali voličům populistický slib, že vyřešíte církevní restituce, přitom jste věděli, že je vyřešit nemůžete, takže vážení, čekám na to, až je tedy vyřešíte! Nalákali jste desetitisíce voličů na váš populistický slib, který nemůžete uskutečnit, a když se tady mimochodem hlasovalo - vidím tady pana kolegu Kováčika - o referendu proti církevním restitucím, tak najednou už nikdo nehlasoval. Dále jste vytvořili nějakou komisi, která to měla jakoby řešit. Tak já si počkám, až váš populistický slib naplníte! Takže to, že tady uděláte šťastný stát s důstojnými důchody, tady populisticky dvacet let slibujete vy a výsledkem jsou průměrné důchody přes 10 tisíc korun a lidé se vůbec nemají dobře! Populistickou politiku, na kterou tady lákáte lživě voliče, tady přece předvádíte dvacet let vy, ČSSD, vážený pane kolego! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Dále se s řádnou přihláškou a s přednostním právem hlásí pan navrhovatel. Prosím.***

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Pokud už nikdo nechce k tomuto bodu vystupovat, já bych ještě něco řekl. Možná že zopakuji některé věci, které už tady dnes padly, ale myslím si, že je to důležité.

    Vrátím se k té duplicitě. Ano, lze s tím souhlasit. Duplicita jakási existuje, nicméně judikáty a další výstupy, které jsou od soudu, jsou velmi sporné a dochází k netransparentním a k nejednoznačným výkladům v těchto věcech. Proto se snažíme to včlenit do tohoto zákona do § 14, aby tato věc byla soudně vymahatelná, protože dodnes není.

    A navážu na kolegu Votavu, který tady stál a říkal - budu citovat: "Není vyloučeno, že by byly postiženy osoby." Žádné osoby postiženy nebyly. Je to prostě nevymahatelné, nebo velmi obtížně vymahatelné. Pokud máme odbornou péči, odborná péče není péče řádného hospodáře. To znamená, je to velmi sporné. Já tady nechci citovat různé příklady, ale divili byste se, jaký je v tom velký rozdíl.

    Dále pan kolega Votava řekl, že se setkal s úředníkem, který měl na starosti majetek, a že nevěděl vůbec nic o tom majetku. Jak může tedy tento úředník přistupovat k hospodaření s majetkem státu s péči řádného hospodáře? Jak to po něm vůbec můžeme chtít? (Potlesk z řad hnutí Úsvit.) Takže udělejme něco pro to, aby se tento úředník chytil za hlavu nebo tam nebyl. Já si myslím, že prostě jakési změny udělat musíme.

    Poslední věc z posledního vystoupení pana kolegy Votavy - a já ho mám rád. Populismus. Jasně. Pojďte sem, kdokoli z vás, a řekněte, jak to uděláme nepopulisticky. Jak zabezpečíme to, aby se hospodařilo s majetkem státu hospodárně s péčí řádného hospodáře a aby se nekradlo? Jak to uděláme jinak, než právě tímto zákonem, který navrhujeme?

    Dál jsem si ještě poznamenal několik věcí, které řekl pan kolega Komárek. Samozřejmě s některými mohu souhlasit. Ale stejně tak se připojuji ke kolegovi Fiedlerovi, který komentoval tu věc, kterou vy jste, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, řekl - co policie a justice, že nám úplně nefunguje. Souhlasím. Policie a justice není majetkem v pravém slova smyslu tak, jak my o něm mluvíme. A myslím si, že ta hospodárnost v tomto zákoně je úplně o něčem jiném.

    Další věc, kterou ještě řekl, prostřednictvím předsedajícího, aby všichni kontrolovali všechny, aby vláda kontrolovala ministry, ministři aby kontrolovali úředníky. Tak to přece ale dvacet let bylo. Takhle jsme se o to dvacet let snažili. A výsledek je katastrofický podle mého názoru. Takže zase další věc, další indicie k tomu, že potřebujeme iniciovat změny. A tento zákon je právě tou změnou, kterou bychom potřebovali.

    Takže to by bylo z mé strany a z místa zpravodaje asi všechno k tomuto návrhu zákona. Také vás všechny prosím o to, abychom to podpořili, abychom to pustili přes první čtení a mohli o tom jednat ve výborech. (Potlesk z řad hnutí Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. S další řádnou přihláškou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jsem přesvědčen, že tento návrh zákona právě nemůže přispět ke zlepšení hospodaření s majetkem státu. A jsem strašně rád, že tady zazněl ten nejpádnější argument proti přijetí návrhu tohoto zákona, a to je jeho duplicita. Já jsem rád, že tady byla citována celá ta šíře paragrafů, která upravuje jednotlivou odpovědnost politiků ať na té úrovni celostátní, tak na té úrovni komunální. Z tohoto pohledu právní úprava odpovědnosti za hospodaření s veřejnými majetky tady je komplexní. Je konkrétní, komplexní. Není tedy nutné přijímat duplicitní právní úpravu. To si troufám říct, je i proti legislativním obvyklostem a zvyklostem. Tedy nelze očekávat, že by tento návrh přinesl nějakou novou kvalitu, a jsem přesvědčen, že naopak by mohl působit určitý chaos výkladový a v aplikaci jednotlivých právních norem.

    Ale zase se netvařme, že stávající právní úprava nemá nedostatky z hlediska implementace a uvádění jednotlivých ustanovení zákona v praxi. To je skutečně asi pravdou, ale je to problém aplikační, který by měl být především řešen na úrovni exekutivy, jak lépe vymáhat, vynucovat právo. Samozřejmě že to potom má i svoji rovinu, která je vyjádřitelná nějakou konstantní a závaznou judikaturou, takže samozřejmě to je věc, která se dotýká justice.

    Můj postoj tedy k návrhu tohoto zákona je takový, že jej nepodpořím právě z toho důvodu, že je duplicitní.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou - pan poslanec Černoch stahuje. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych tady jenom řekl, že exministr financí Kalousek začal zavádět registr majetku. Je mně líto, když pan kolega Votava tady mluví, že teď my to začneme dávat dohromady. On sám jako předseda rozpočtového výboru moc dobře ví (nesrozumitelné) mám pocit, jak funguje ten registr, kde jsou problémy, že ministerstva se šprajcují a jednotlivá resortní ministerstva nechtějí dávat soupis majetku, aby se jim nevidělo pod to. Ale ten projekt vlastně už běží. Teď je naplňován. Takže neříkejte, že jste objevili Ameriku. Já jenom na zpřesnění, že to tak není, to, co tady zaznělo.

    A zcela výjimečně se tady připojuji k sociální demokracii. Já takto formulovaný zákon také považuji za nadbytečný. Spíš bych přivítal zpřesnění stávající legislativy, ale ne touto formou. A ono je opravdu velice problematické říct, co je racionální a co je iracionální nakládání. Většina z vás tady schválila většinou ve sněmovně přítomných to, že PGRLF dáváme 250 mil., tzn. čtvrt miliardy, na reklamní účely. Z našeho pohledu je to vrcholná iracionalita, nehospodárnost, tudíž už byste asi měli být stíháni.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych rád zareagoval na slova o duplicitě. Ano, máme tady řadu zákonů, které jsou podobné. Ale proč? Protože toto je všechno roztříštěné. My bychom potřebovali jeden pevný zákon, jedna pevná pravidla, podle kterých by se to dělalo. Protože Česká republika, když ji budu srovnávat s Rakouskem, má dvakrát tolik zákonů. My máme tolik zákonů, že už se v nich nikdo nevyzná. A z toho důvodu - zjednodušme to. A udělejme něco. Dejme jeden zákon, který může veškerou práci zjednodušit.

    A co se týká správného hospodáře. Já si vzpomínám, když jsem nastoupil do zaměstnání, mistr řekl: Tady máš nářadí a za všechno máš svoji odpovědnost. Jestli něco zkazíš, je to tvůj problém. Ve firmách to existuje. A my to tady nedokážeme? Vždyť my jsme tady elita národa. A uvědomme si jednu věc - jaký rating, jakou důvěru má Poslanecká sněmovna? Velice špatnou, jednu z nejhorších. Teď po volbách se to trochu zvedlo. Udělejme všechno pro to, aby na konci našeho volebního období to nebylo tak hrozné, jak po minulé vládě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele případně pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové a kolegyně, já bych v závěrečné zprávě znovu chtěl zopakovat ty argumenty, které jsem zde už říkal, které zde byly také citovány, že podle vládního stanoviska, což je sněmovní tisk 119/1, se zde jedná o duplicitu. Máme zde rozsáhlou legislativu, která tento problém řeší. Máme zde taky rozsáhlý kontrolní systém, který tuto záležitostí řeší. Jsou zde různé legislativně technické závady. Proto bych chtěl znovu zopakovat návrh zamítnout tento návrh z výše uvedených důvodů v prvním čtení. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zazněl návrh na zamítnutí, o kterém dám hlasovat. Přivolám naše kolegy v předsálí. Na žádost vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 46, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 14. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Byl tedy přijat návrh na zamítnutí. Končím tímto projednávání tohoto návrhu zákona.

    Vzhledem k tomu, že je 13.01 hodin, si dovoluji přerušit jednání schůze do 14.30 hodin, popřát vám všem dobrou chuť a připomenout, že za pět minut se schází organizační výbor. Dobrou chuť k obědu.

    (Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, dovolte mi, abych zahájila naše odpolední jednání. Prosím, zaujměte svá místa. Budeme pokračovat projednáváním pevně zařazených bodů. Prvním z nich je bod 45. Dříve než začneme, poprosím, abyste se ztišili, abychom se slyšeli. Děkuji.

    Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vám v krátkosti uvedl změnu Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu, která vešla v platnost 1. února 2007. Pro její přijetí a pro přijetí těchto změn je nutný souhlas celého Parlamentu České republiky a ratifikace prezidentem republiky. Příloha I byla upravena v roce 2014 v souladu s článkem 34 úmluvy Světovou antidopingovou organizací - WADA. Jednomyslně tyto změny byly přijaty a já jen v krátkosti tyto jednotlivé změny shrnu.

    Jedná se o změnu názvosloví některých látek, zároveň o malé změny v rozdělení dvou podskupin stimulací skupiny S6, změna, která popisuje hranici alkoholu v krvi - tady jenom podotýkám, v souladu se sportem -, a další nové skupiny byly přidány do skupiny S5.

    V závěru svého krátkého vystoupení vás poprosím o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů, jak mi to umožňuje § 91 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tato žádost je z důvodu časového prodlení, kdy nutně potřebujeme co nejdříve tuto smlouvu přijmout.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rom Kostřica. Pane poslanče, máte slovo. (Teprve vchází do sálu.)

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Omlouvám se za krátké zdržení, jednak vám, paní místopředsedkyně, i ostatním kolegům.

    Já se domnívám, že tady bylo řečeno všechno a že je vhodné, aby tato smlouva byla přikázána k projednání v zahraničním výboru. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, z těch důvodů, který bylo i u jiných bodů, kde my necítíme naléhavost toho rychlého projednání podle § 90, jménem klubu TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání v režimu § 90. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám. Mohl byste zopakovat svůj návrh? Já ho tady v tom hluku neslyšela. Moc se omlouvám.

    (Poslanec Laudát se vrací k mikrofonu, ale přistupuje k němu poslanec Urban a říká mu, že nejde o projednávání podle § 90.)

  • Poslanec František Laudát: Pokud nepadl návrh na režim § 90, tak v tom případě promiňte.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já jenom zopakuji, že zde padl návrh na zkrácení lhůty mezi čteními o 30 dnů. Jenom tento návrh zopakuji.

    Táži se, jestli se ještě někdo jiný hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Všechny vás odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartičkami. Děkuji. Vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, táži se pana navrhovatele či zpravodaje, zda mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    V tomto případě bychom měli hlasovat o návrhu, který zde padl, a to je zkrácení lhůty k projednání ve výborech o třicet dnů.

    Zahajuji hlasování (číslo 47) a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Tento návrh byl přijat. Pro se vyslovilo 88 (ze 108 přihlášených) poslanců, proti 7.

    Nyní budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu k projednání zahraničnímu výboru. Ještě než tak učiníme, mám zde faktickou poznámku paní poslankyně Novákové? (Ne.) Takže bere zpět.

    Zahajuji hlasování o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování (číslo 48) končím s tím, že tento návrh byl přijat, kdy se (ze 112 přihlášených) vyjádřilo pro 108 poslanců, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Nyní přistoupíme k dalšímu pevně zařazenému bodu, kterým je

    Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. ***

  • Poslanec František Adámek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jménem početné skupiny poslanců, kteří reprezentují většinu stran této Sněmovny, vám předkládám návrh na novelu zákona o hlavním městě Praze a dalších souvisejících zákonech o volbách do krajů a zákona o obecních volbách. Legislativní a věcný rozbor i hlavní důvody máte v důvodové zprávě. Zde mi dovolte uvést jenom to nejdůležitější.

    Hlavním smyslem předkládané, v podstatě velmi jednoduché novely je vnést pořádek a řád do volebního systému v Praze. Musím přitom zdůraznit, že únorové jednomyslné usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy tuto změnu podporuje. Samo pražské zastupitelstvo na příští volební období stanovilo počet členů zastupitelstva 65, což je číslo, které je ve shodě s počty členů zastupitelstev krajů. Rozhodlo také o tom, že Praha bude tvořit jeden volební obvod.

    Situace v Praze byla dosud velmi chaotická a zesilovala především nerovnost konkurence politických stran. Když nepočítám první svobodné volby v roce 1990, byly pražské volby provázeny kouzelnickými čarami, manipulacemi zahrnujícími v propracovaných matematických vzorcích volební preference a sílu stran v jednotlivých volebních okrscích, počet členů zastupitelstva a taktiku při územním vymezování volebních obvodů a počtu mandátů na obvod. A tak se ze stranických volebních štábů rodila rozhodnutí vždy podle aktuální síly a největších volebních výhod nejsilnějšího hráče. Počet členů v dosavadních paterých volbách se pohyboval od 55 přes 63 po 70 zastupitelů. Počet volebních obvodů od jednoho do deseti. Obvody byly někdy pětimandátové, jindy šesti- nebo devítimandátové. Dokonce byly i různé počty mandátů na obvod v jedněch volbách. Hranice obvodů byly umně konstruovány a pokaždé jinak - podle toho, jakou šanci měla vedoucí strana kde uspět. Počítalo se každé sídliště, málem každá ulice. Chudáci byli voliči v některých hraničních volebních okrscích: jednou volili v jednom volebním obvodě, jindy z nepochopitelných důvodů v jiném. Konstituování volebních obvodů mělo logiku - logiku volebních čísel, kalkulu z různých minulých voleb a předvolebních průzkumů. A tak se v jednom volebním obvodu ocitala historická Praha 1 a okrajové Nebušice s Přední Kopaninou, jindy se zase potkali v jednom volebním obvodu žižkovský Pepík se sedlákem z Nedvězí.

    Volební kalkulace se také staly nástrojem vyšachování malých politických stran. Uzavírací klauzule pět procent se při tomto systému fakticky v reálu zvyšovala na devět, někdy i na jedenáct procent. Podle stanovisek, která si nechal zpracovat Ústavní soud, bývala tato čísla ještě vyšší. Ano, i takové byly volby v Praze.

    Náš návrh chce stabilizovat volební situaci v Praze. Z dosavadní vůle stanovit počet členů zastupitelstva v rozmezí 55 až 70 členů navrhujeme počet 65, jako mají ostatní kraje.

    Co se týká jednoho volebního obvodu, týká se toho úplně stejného. Jenom bych připomněl, že v Praze se dosud konaly volby podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, kde se stanoví, že obec tvoří jeden volební obvod. Praha měla stejně jako třeba některá jiná statutární města možnost si volební obvody určit.

    Připomínám také, že podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, má Česká republika 14 krajů. Hlavní město Praha je podle tohoto ústavního zákona jedním z těchto 14 krajů. Proto také při návrhu zákona o volbách do zastupitelstev krajů v roce 1999 na základě návrhu předsedy tehdejší Legislativní rady vlády a dnešního předsedy Ústavního soudu doktora Pavla Rychetského byl předložen návrh zákona, podle kterého by se v Praze volilo podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů, a to ve stejném termínu jako v ostatních krajích republiky. V Praze bylo v tuto dobu zastupitelstvo zvolené v roce 1998 podle obecních voleb, a tak nově vzniklá opozičně koaliční vláda ODS a ČSSD si vyhodnotila, že v krajských volbách v roce 2000 by mohla o Prahu přijít, a byl schválen zvláštní zákon o Praze, kde se řeklo, že zastupitelstvo zvolené v obecních volbách před dvěma lety je pokládáno za zastupitelstvo krajské. Nicméně na druhé straně bylo Praze vyplaceno 250 tisíc na zastupitele, což platí pro kraje, ne pro obce. Jak vidíte, Praha si šikovně vždy dokázala vybrat. Když se to hodilo, byla krajem, jindy zase obcí.

    V počtu členů zastupitelstva 65 a v jednom volebním obvodu sjednocujeme pražské volby s volbami krajskými. V tom jsme za jedno se současnými pražskými zastupiteli. Zbývá sjednotit termín voleb. To bude mimochodem předmětem následujícího tisku 125.

    Tím snad skončí věčné dohadování s nespokojenými voliči a střetávání s úsilím občanských iniciativ a kritikou od malých stran. Ti všichni právem napadají neprůhlednost a manipulativnost pražských voleb. Dáme rovnou příležitost všem volebním stranám. Zastavíme i lavinu soudních podání na žaloby a žalob na volby v Praze. Zabráníme budoucí možné nedůstojné volební alchymii hodné leda tak šarlatána a podvodníka, pověstného magistra Kellyho.

    Návrh velké skupiny poslanců je promyšlený a dlouhodobý záměr. Poprvé byl podán v roce 2011. Byl ale odmítnut v prvním čtení hlasy tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09, Věci Veřejné se slovy, že věcně proti tomuto zákonu nic nemají, ale budou dělat komplexní úpravu volebních systémů v celé České republice a předloží komplexní volební zákoník. Bohužel k této úpravě nedošlo. Podruhé, když byl návrh předložen, v roce 2013, se stalo, že bylo předčasně ukončeno funkční volební období minulé Poslanecké sněmovny, tudíž zákon nebyl projednán. Dnes snad takovou smůlu mít nebude.

    Náš návrh není v rozporu se stanoviskem vlády. Souvisí s naším druhým návrhem, návrhem ústavního zákona na jednorázové zkrácení volebního období v hlavním městě Praze. Myslím, že je zřejmé a není matoucí, jak by se termínově konaly volby letos. Konaly by se v termínu, s kterým městská samospráva počítá, v termínu, na který se připravují v tuto chvíli všechny politické subjekty, které hodlají letos kandidovat. A termín je jasný i voličům. Pro další volební období bude termín voleb souviset s tím, zda zároveň schválíme ústavní zákon o zkrácení volebního období. Pokud ano, volby budou za dva roky, protože by tak stanovil jednoznačně zákon. Následně pak bude volební cyklus stejný jako u krajů. Pokud ne, tak za čtyři roky. I to je srozumitelné a není to matoucí.

    Pokud jde o změnu ve slučitelnosti člena pražského zastupitelstva s jinými funkcemi nebo možnost podávat kandidátky jen registrovaným politickým stranám, pak připomínka vlády je správná a náš návrh právě toto řeší. Sjednocuje tyto podmínky s podmínkami, jaké mají ostatní kraje. Není důvod, aby Praha měla výjimku. Ne úplně se můžeme ztotožnit snad s jedinou připomínkou vlády o tom, že navrhovaná účinnost není zdůvodněna naléhavým obecným zájmem.

    Milé kolegyně a kolegové, jen stěží si umím představit větší obecný zájem, nežli jsou volby. Tuto naléhavost zdůrazňuje právě tento zákon. Není jiného mechanismu nežli zákonného, který by mohl zakotvit naléhavost obecného zájmu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli a nyní prosím, aby k mikrofonu přistoupil zpravodaj tohoto tisku pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče. (V sále je hlučno.)

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil se svou zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 124, k novele zákona o hlavním městě Praze, o volbách do zastupitelstev krajů a o volbách do zastupitelstev obcí.

    Jak již řekl pan předkladatel, důvodem předložení této novely je, aby se změnil způsob volby členů Zastupitelstva hlavního města Prahy tak, aby se volilo podle zákona číslo 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy se totiž konají podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přestože od účinnosti ústavního zákona číslo 347 -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vás takhle přerušuji, ale prosím všechny kolegyně a kolegy, aby se ztišili, abychom vás slyšeli a nemuseli překřikovat. Jestli máte nějaká neodkladná jednání, prosím, jednejte mimo tento sál. Děkuji.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji. Řeknu to znovu. Volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy se totiž konají podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí, přestože od účinnosti ústavního zákona číslo 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, je hlavní město Praha rovněž vyšším územně samosprávným celkem. To se mj. projevuje v tom, že politické strany pobírají příspěvek za mandát zvoleného zastupitele, ačkoli v obecních zastupitelstvech tento příspěvek neexistuje.

    Návrh novely tří zákonů chce tuto praxi změnit tak, aby se do Zastupitelstva hlavního města Prahy volilo podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů. To by znamenalo konec spekulativnímu rozdělování Prahy na více obvodů a propočítávání výhodnosti určení počtu členů zastupitelstva podle vládnoucí strany nebo stran.

    Navrhovatelé doporučují stanovit počet členů Zastupitelstva hlavního města Prahy na 65. Počet členů zastupitelstva je určen podle členů v zastupitelstvech tzv. velkých krajů. Sjednocením termínu voleb do krajů a do Zastupitelstva hlavního města Prahy pak řeší sněmovní tisk 125, který bude projednáván následovně.

    Návrh ústavního zákona navrhuje zkrácení volebního období členů Zastupitelstva hlavního města Prahy zvolených v letošních volbách roku 2014 na dobu dvou let.

    Vláda na své schůzi dne 17. března 2014 zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za hlavní problém návrhu považuje ne zcela jasný časový harmonogram navrhovaných změn v režimu voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Podle vlády není zřejmé, podle jaké právní úpravy voleb - obecní, či krajské - proběhnou volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy, které by se měly konat na podzim letošního roku.

    Nicméně tento návrh zákona může mít pozitivní vliv na to, aby nedocházelo k manipulaci s rozdělením Prahy na více volebních obvodů a k oslabení zastoupení stran s nižším volebním výsledkem. Při rozdělení na obvody se v minulých volbách dostaly do Zastupitelstva hlavního města Prahy pouze čtyři politické strany. Zastoupení pak neměly strany, které sice překročily celkově 5% hranici, ale při přepočítávání v jednotlivých obvodech na mandáty nedosáhly.

    Vzhledem k tomu, že tento návrh zákona našel shodu napříč politickým spektrem, navrhuji, aby byl návrh zákona postoupen k dalšímu projednávání. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a zde mám přihlášku s faktickou - nebo s přednostním právem? S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když jsem chodil do základní školy, tak jsem se učil, že Československá socialistická republika má hlavní město, které se jmenuje Praha. A předkladatelé tohoto zákona nám tvrdí, že je to kraj. Mě překvapuje ta malá důvěra v pražskou zastupitelskou demokracii. Každá jiná obec podle zákona o obcích si může stanovit podle velikosti počet zastupitelů. Dokonce podle zákona o obcích si i jiné město či jiná obec může rozdělit svůj volební obvod na několik částí a děje se to.

    Pokud mám správné informace, tak v této chvíli se Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhodlo, že bude jeden volební obvod. Nevím, co tím řešíme. Myslím si, že ta debata může být, nebo já budu mluvit i k příštímu zákonu, nevím, jaké jsou skutečné pohnutky předkladatelů. Já si myslím, že politické. Že se těší, když to nevyjde teď, tak za dva roky se to obrátí a už se k tomu dostanou. Jaká je logika toho, že si občan třeba Prahy 1, když jsme na Praze 1, půjde vybrat v určitém roce složení zastupitelstva městské části a za dva roky si půjde vybrat složení Zastupitelstva hlavního města Prahy? Mně ta logika naprosto uniká.

    To, že v této chvíli je Praha i kraj, je dáno nějakým politickým rozhodnutím. To rozhodnutí nemusí platit, může platit kratší dobu, než si myslíme. Kraje se zaváděly, rušily, zaváděly apod., kdežto Praha městem byla, je a zůstane.

    Všechny argumenty, které zazněly, mně připadají zbytečné, a někdo si chce svůj politický problém z komunální úrovně vyřešit zákonem. Opravdu tomu nerozumím. Myslím si, že i příští bod, tzn. zkrácení volebního období, je minimálně na hraně ústavnosti, a doporučoval bych zastupitelům, aby to nedělali, aby ten svůj návrh stáhli.

    V čem je rozdíl mezi Prahou a Ostravou? Jsem z Moravskoslezského kraje. Že Ostrava si může stanovit počet zastupitelů a Praha ne? V čem je rozdíl mezi Prahou a Opavou, kde jsem byl dvě volební období primátorem, kde si máme právo rozdělit naše statutární město na volební obvody, a v Praze ze zákona to není možné? Kdybyste to vzali normálně, tak současně tady byla novela zákona o obcích, a stejný zákaz třeba pro to, stanovit si počet členů zastupitelstva, byste navrhovali i ve všech ostatních obcích. Kdybyste to mysleli vážně pro všechny, tak byste počet členů zastupitelstva stanovili ze zákona taxativně pro všechny obce. Vy tady řešíte jedno jediné město, byť je to město hlavní. A nevím, k čemu to povede.

    Velmi často tady od mikrofonu mnozí z nás - všimněte si, že neříkám z vás, ale z nás - říkají, jak je otřesena důvěra občanů v politiku, jak je politický systém nestabilní, jak máme hodně typů voleb, jak se vlastně pořád volí. Pak si vláda stěžuje: teď nemůžeme nic dělat, protože teď budou tyto volby, tyto volby, a mezitím uplyne volební období. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, prosím, abyste zůstal u řečnického pultíku, protože já jsem ještě neotevřela formálně obecnou rozpravu. Tak to potom načtete, ano, dobře.

    Takže tímto otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené paní poslankyni Fischerovou, pana poslance Svobodu, pana poslance Koubka, pana poslance Bendu a pana poslance Laudáta. Prosím tedy k řečnickému pultíku paní poslankyni Fischerovou. Nemusíte běžet, my počkáme. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, děkuji vám za udělení slova. Vážené dámy, vážení pánové, předřečník pan poslanec Stanjura mnohé řekl od srdce, což já mám pojednáno v trochu jiném smyslu, ale sejdeme se v konečném cíli stejně. Takže dovolte, abych se k tomu mohla vyjádřit celkem stručně, řekla bych.

    I když nejsem z Prahy, jsem z Vysočiny a jsem na to hrdá, tak musím říci, že mě Praha jako Praga caput regni, i když teď už je ten latinský název jinak, tak mi velice leží na srdci. Už od roku 1874 se nazývalo hlavní město, bylo to královské hlavní město, a od roku 1920 to bylo hlavní město Praha. Tento název si od té doby nese. A já se přiznám, že jsem opravdu mluvila zejména s lidmi ze samospráv z Prahy, z jednotlivých částí, a to pro mě bylo přínosné, že jsem si na to vytvořila nějaký názor a díky tomu mám náhled následující.

    Praha opravdu, tak jak bylo na únorovém Zastupitelstvu hlavního města Prahy projednáno, už si zastupitelstvo odsouhlasilo, protože na to má nárok podle zákona, že si může říci, kolik bude mít zastupitelů. To je od únorového jednání zastupitelstva schváleno, čili těch 65 členů Zastupitelstva hl. m. Prahy. To zde padlo, že bude jeden volební obvod, čili to už platí. Je to tak? A proto si smyslím, že další souvislosti kolem toho, zejména s tím následujícím bodem, je to sněmovní tisk 125, je to ústavní zákon, tak tam se jedná o to, na jak dlouho to bude platit. To zde už také bylo řečeno, že by musely být potom následující volby za dva roky, a je to velmi komplikované, když teď po dvou letech by občané šli znovu k volbám. Je to dvojkolejnost, otázka dotací, přerozdělování. Takže tím jsem chtěla vyjádřit tento svůj osobní pohled na věc.

    Také jsem o tom debatovala s kolegy ze Slovenska. Vím, že právě dnes, včera, tady je delegace ze Slovenska a my v rámci výboru pro veřejnou správu jsme probírali různé souvislosti, protože historii máme společnou a mnohdy i ty zákony mohou být podobné. Na Slovensku volí také do hlavního města Slovenska Bratislavy podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Tam je to takto, čili i ta kolej, která je na Slovensku, myslím, že v tomto případě bych přistupovala k tomu neměnit. Já říkám, dokud se kolo točí, tak do něj nestrkám ruce. A to kolo se opravdu točí. Je to pro hlavní město Prahu, myslím, teď po tom usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy věc, která již je schválena.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak tu sedíme, i když nás tu už není moc, tak si myslím, že bychom měli toto opravdu velice dobře zvážit, než budeme něco měnit. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vznáším námitku proti postupu podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji a opravdu - uvažujte prosím rozumně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Evidujeme veto dvou klubů a budeme pokračovat podle standardního scénáře. Nyní prosím, aby přistoupil k mikrofonu další přihlášený, a to je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, zákon o hlavním městě Praze je zákon, který je funkční a funguje. My v tuto chvíli máme usnesením zastupitelstva rozhodnuto o tom, že se bude volit 65 zastupitelů a že bude jeden volební obvod. Není nic, co by musela tato Sněmovna řešit. V tuto chvíli se Sněmovna chystá řešit, že hlavní město Praha není hlavní město, ale je kraj. Je v tom jistě hodně sentimentu, ale jsem přesvědčen o tom, že každá země si má svého hlavního města vážit a musí ho vnímat jako něco mimořádně symbolického. A to je také důvod, proč ze zákona to hlavní město Praha je městem a zároveň dostalo jakýsi statut kraje. Pokud ten zákon změníme, budeme muset měnit celou řadu věcí.

    Kromě jiného se ptám, jak to tedy bude, když se Praha stane krajem, jestli bude mít stejně jako Ústí krajského hejtmana a jestli budeme volit také primátora, protože Ústí nad Labem má také primátora kromě krajského hejtmana, stejně tak jako Plzeň. Zrovna tak se ptám, jestli Praha dostane krajské peníze jako jiné kraje, jestli v rozpočtu na to bude pamatováno, jestli rozpočtové určení bude počítat s tím, že Praha má nárok na krajské peníze, které, upozorňuji, v tuto chvíli nedostává. Ptám se také, jestli hlavní město Praha se vyrovná s tím, že bude každé dva roky volit. Ze statutu hlavního města Prahy peníze k jednotlivým městským částem jdou cestou hlavního města Prahy, cestou zastupitelstva. To znamená, my každé dva roky změníme vztah mezi hlavním městem Praha a zastupitelstvem, každé dva roky budeme rozhodovat o tom, jaký bude další ekonomický vývoj městských částí. Dovedete si někdo představit takové hospodaření, takové plánování? Každé dva roky to změnit a dělat to od začátku všechno znova?

    Nechci vůbec hovořit o tom, že samozřejmě volby navíc znamenají obrovskou ekonomickou zátěž pro město a že samozřejmě znamenají, že se minimálně na půl roku zastaví všechno pozitivní v tom městě. Víme dobře, že když je čtyřletý cyklus, že v tom prvním roce se ti nově zvolení s něčím seznamují, v tom druhém a možná kusu třetího roku něco pozitivního dělají a v posledním roce už jen bojují ve volebním klání. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Koubka, prosím pana poslance Stanjuru s faktickou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych jenom předkladatelům vaším prostřednictvím položil jednu otázku. Začal to můj předřečník pan kolega poslanec Svoboda. Přece není možné nechat rozpočtové určení daní tak, jak je v této chvíli, pokud projde vámi navrhovaná změna. Protože hlavní zdroj příjmů pro Prahu je jako město podle rozpočtového určení daní, a ne jako kraje. My, kteří jsme tady v minulém volebním období velmi složitě projednávali změnu rozpočtového určení daní, víme, jak složité ty debaty byly, jak každá obec či město určité velikosti má samozřejmě argumenty, proč zrovna v této velikosti obce se má přidat z toho jednotného koláče sdílených daní. Evidentně z toho plyne, že někdo si hraje jenom s volebním systémem. Tak je Praha město, nebo kraj? Vy chcete, aby se volilo jako podle kraje, ale peníze aby bral jako město. To nemá žádnou logiku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance... Dobře. Faktická pana poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Já se pokusím reagovat vaším prostřednictvím na slova pana Stanjury. Samozřejmě že Praha není krajem a nikdy to nikdo netvrdil. Praha má statut z Ústavy a podle ústavního zákona vyšších územně samosprávných celků vyššího územně samosprávného celku. A v tom je jiná než všechna ta města, která jste jmenoval, například i tu Ostravu. A ta analogie s krajem, ta je daná pouze tím, že Praha prostřednictvím svého magistrátu vykonává současně působnost krajského úřadu jako ostatní kraje. A v tom je ta shoda s kraji. Ale nikdo netvrdí, že Praha je kraj. Je vyšší územně samosprávný celek. A to, o co my se tady snažíme tímto zákonem, je sjednocení toho volebního cyklu s ostatními vyššími územně samosprávnými celky, kterým je Praha plus vyjmenované kraje. Takže prosím, abychom toto rozlišovali a abychom toto nemátli. A samozřejmě že ta argumentace ohledně dosažení transparentnosti tím, aby byla do budoucna eliminována taková volební aritmetika, ke které sklouzává jednou jedna strana, onehdy zase jiná, tak ta je přiléhavá. My chceme do budoucna, aby tady byl transparentní, jasný volební systém, tak jak platí v ostatních krajích.

    Pro tuto chvíli všechno. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci poděkovat za nevyžádané školení. Nic nového jsem se nedozvěděl. To já samozřejmě vím, že Praha vykonává některé funkce kraje. Nicméně ve vašem podání je Praha více kraj než město, protože chcete, aby se volilo v období krajských voleb, to znamená, aby si občané Prahy vybírali hejtmana a ne primátora. Tak to prostě je. Na otázku ohledně peněz jste pro jistotu vůbec neodpověděl, protože moc dobře víte, že kdyby převážil ten váš pohled, že Praha je více kraj, a tím pádem chcete sjednotit volby pro občany do krajů, pro mě je Praha více město a chci, aby občané měli jeden termín, kdy volí své zastupitele městské či městských částí. To znamená, já se s vámi nepřu. Já jenom říkám, že Praha je mnohem více město než kraj, že to, že je kraj, je přechodná záležitost.

    Já myslím, že by bylo dobře, kdybychom kraje úplně zrušili. Jednak bychom si ulehčili debatu o hlavním městě Praha a ušetřili bychom neuvěřitelné množství úředníků, budov a všeho možného. Kdo byl u vzniku krajů v roce 2000 nebo na konci roku 2000 a podívá se na počet úředníků dneska, kdo se podívá do důvodových zpráv, když vznikaly kraje, kde byly odhady na počty úředníků a počty budov, a srovná to s dneškem, a chci říct, že se tam vystřídaly všechny politické strany ve vedení kraje, takže to není... mluvím o svých kolezích a i o vašich politických. Z logiky věci ty kraje nabobtnaly.

    Taková úsměvná historka. Já jsem se divil, proč v zastupitelstvu kraje máme tři místa pro občany. Vždyť vím, kolik bylo (nesrozumitelné) města. Ale ukázalo se, že to je o tři víc, než je potřeba. Protože málokdy ten kraj jako takový projednává něco, co konkrétního občana zajímá. Kdežto na Zastupitelstvo města Prahy chodí, protože to je konkrétní věc, která se tam projednává. Srovnejte si počet bodů, které projednáváte na Zastupitelstvu města Prahy v kompetenci města a v kompetenci kraje. Srovnejte si rozsah samosprávy v kompetenci města a v kompetenci kraje a hned si jasně odpovíte, jestli je Praha více město, nebo kraj. Ale můžeme klidně odpovídat, že hlavním městem České republiky je Kraj Praha. Klidně, pokud chcete. Já to ale říkat nebudu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. Nyní mám s faktickou přihlášenou paní poslankyni Semelovou, potom pan poslanec Stupčuk s faktickou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, paní předsedající. Já bych v žádném případě nechtěla stavět ostatní města proti Praze. Myslím si, že to není v zájmu ani Prahy ani celé České republiky. Nicméně bylo tady řečeno od pana kolegy Stanjury, že ho překvapuje nedůvěra, kterou mají Pražáci, nebo kterou mají poslanci, kteří předkládají tento zákon. Já bych chtěla říci, že pokud by bydlel v hlavním městě Praze, tak by ho ta nedůvěra asi nepřekvapovala, protože my prostě máme přímo zkušenosti s manipulací a s účelovým rozdělováním na volební obvody podle toho, jak se to zrovna komu hodí. A pokud tady slyším názory od představitelů ODS o tom, jak bychom ušetřili, nebo o hospodaření v Praze, o plýtvání prostředky, tak to, nezlobte se na mě, ale zrovna od této strany, když si vezmu tu vládu v Praze v posledních letech, zní poněkud úsměvně, vzpomeneme-li si na různé tunely, a nemyslím jenom Blanku.

    Chtěla bych říci, že rozdělování na volební obvody, které se tady děje v Praze, poškozuje malé politické strany kromě jiného, že je to prostě na politickou objednávku, a uvědomte si, vážení kolegové, že v budoucnosti to může také poškodit stranu, která donedávna byla ještě velká, anebo se tak za ni pokládala.

    Jinak já uznávám, že jsou tady pokládány některé dotazy, které mají svoji logiku. Nechme projít tento zákon do druhého čtení a ve výborech o těchto věcech podiskutovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. A nyní s faktickou pan poslanec Stupčuk, poté s faktickou pan poslanec Adámek a potom pan poslanec Svoboda.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Já bych chtěl vaším prostřednictvím pana předsedu Stanjuru ujistit, že tento zákon nijak nemění v zásadě postavení Prahy. Tady se mění jenom mechanismus voleb do hlavního města Prahy. To nesouvisí vůbec s otázkou, jestli Praha zůstane hlavním městem, nebo bude krajem, nebo bude vyšším územně samosprávným celkem. Její postavení zůstává zachováno. Tolik se mění pouze způsob volby. Ano, my můžeme zůstat ve stávajícím systému, anebo můžeme volit podle systému krajského. A my si prostě myslíme, že ten krajský systém je lepší. Myslím si, že ta argumentace je poměrně logická, že je poměrně obsáhlá. A znovu říkám, Praha je svým způsobem jiná oproti jiným městům. Nejenom proto, že je hlavním městem, jak správně neustále argumentujete, ale právě i proto, že je zde ta analogie s kraji, kdy Praha vykonává působnost v řadě případů, nebo ve všech případech, krajského úřadu, ať už to je v přenesené správě, nebo ať už je to přímo výkon státní správy. A v tomto smyslu si myslím, že argumentace, kterou uvádíme, je přiléhavá. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení limitu a nyní prosím pana poslance Adámka s faktickou. Vaše dvě minuty, pane poslanče. ***

  • Poslanec František Adámek: Děkuji. Děkuji kolegovi Stupčukovi. Já jsem si tady poznamenal na základě několika málo, tří čtyř kolegů, z ODS převážně, několik poznámek. Dovolil bych si to charakterizovat, promiňte mi to - my o voze, vy o koze. Nezlobte se na mě. Vy tady citově působíte a to je to, co řekl kolega Stupčuk. Přece my se zákona o hlavním městě Praze vůbec nedotýkáme. Tam se nic nemění. Můžete mi říct, koneckonců TOP 09, která se, jak to chápu, chystá vás podpořit v těchto názorech, se spolupodepsala pod ústavní stížnost v roce 2010, kdy si malé strany stěžovaly na sedm volebních obvodů. Já vám jenom připomenu nález Ústavního soudu z roku 2010. Tam se tehdy říkalo a Ústavní soud konstatoval, že sice nedošlo k porušení zákona, ale došlo ke zjevné manipulaci zákona o obecních volbách. A my nechceme nic měnit. My chceme pouze, aby si volby nerozhodovala - a pro kolegyni Fischerovou prostřednictvím paní místopředsedkyně, promiňte, to, že teď zastupitelstvo rozhodlo, to je v pořádku, že takhle rozhodlo. Ale příští zastupitelstvo může rozhodnout úplně jinak. A bude se mu hodit pět volebních obvodů a 70 zastupitelů, tak si to tak udělá. A to přece není, o tom to není.

    Tak máme tady nějaký zákon 374 o vyšších územně správních celcích, který říká, že Praha je kraj, a my chceme jenom volit a dodržovat zákony. A umožnit, aby se strana, která získá 11 %, do zastupitelstva dostala. A ne že matematickým vzorcem, který se připravil a spočítal, a koneckonců všichni to velmi dobře víte, jak se to dělo dřív, jsem zastupitelem na hlavním městě Praze od roku 2004, tak mě prosím vás, prostřednictvím paní místopředsedkyně, nepoučujte, jak to chodí v Praze.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení času a nyní prosím s faktickou pana poslance Svobodu, poté pana poslance Stanjuru a poté pana poslance Laudáta. Upozorňuji, že písemná neboli elektronická přihláška i s faktickou má přednost. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Dovolte, abych vaším prostřednictvím řekl předkladateli: Ano, mluvíme o koze a vy o voze. Mě v tuto chvíli nezajímá, kolik bude zastupitelů a kolik je zastupitelských obvodů. Zajímá mě to, že součástí tohoto návrhu je změna volebního zákona o Praze a že Praha bude volit každé dva roky. Jednou krajsky, jednou obecně. To je to, co mě zajímá. A já se ptám, když to slyším, všechny ty názory, které jsou, tak se ptám: cui prodest? Komu to prospívá? Co z toho bude Praha, co z toho bude tato republika mít, že bude v Praze volit podle krajských voleb a že Praha bude krajem? Praha nic, protože nedostane krajského hejtmana, nedostane krajské peníze - dostane jenom další náklady, které bude hradit ze svého.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych souhlasit s tím, co říkal pan poslanec Adámek. Toto zastupitelstvo rozhodne tak a příští možná zase jinak. Tomu se říká samospráva a demokratické rozhodování. Nic víc, nic míň. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta s faktickou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedkyně. Já jenom jsem tady chtěl technicky sdělit, že TOP 09 se nepřipojila k ústavní stížnosti. Nám bylo sympatické, aby Ústavní soud tu záležitost projednal, takže naši podporu to mělo, nicméně jsme se k tomu nepřipojovali, protože zákon podle mého názoru mluvil zcela jasně. Jiná věc byla, a byli u toho sociální demokraté, my jsme v té době na radnici nebyli, kdy se rozhodovalo o těch neskutečných měňavkách, které v Praze byly.

    Já bych ale dal principiálně návrh, čeká tady v předsálí pan primátor Prahy, abyste mu hlasováním umožnili vystoupit k této záležitosti.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě jednou se táži - chcete hlasovat o návrhu, aby mohl jednání být přítomen pan primátor? (Poslanec Laudát: Aby mohl vystoupit.) Vystoupit. V tom případě musíme o tomto návrhu hlasovat, abychom dodrželi jednací řád. Dříve než tak učiníme, pokud dovolíte, bych ráda vyčerpala faktické poznámky a pak bychom o tomto návrhu hlasovali a pak bychom pokračovali v obecné rozpravě, jestli je s tím takto souhlas.

    Takže prosím s faktickou pana poslance Adámka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Adámek: Omlouvám se všem mimopražským a všem, kteří se nezúčastní této debaty, že tak často vystupuji a tak často budu vystupovat. Protože já prostě, nezlobte se, nesnáším demagogii. A to, co je zde předváděno, je prostě, ať se na mě zlobí, nebo ne, demagogie nejhrubšího zrna.

    Znova opakuji: Možná pro některé z nás je všechno naprosto jasné. Já se tedy ptám, proč v době krajských voleb někteří lidé nosili kandidátky. Pan bývalý primátor, prostřednictvím paní místopředsedkyně, mi jistě dá zapravdu, i když tam ještě nebyl v tu dobu, a chtějí volit do krajských voleb? Proč zatěžujeme lidi takovýmito plachtami? Proč si stěžujeme, že lidi odmítají pomalu chodit k volbám? Proč jim to nezpřehledníme? Proč nemohou volit tak, a navíc to zákon předpokládá, kromě toho, že v roce 2002 se retroaktivně prohlásilo zastupitelstvo zákonem o hlavním městě Praze zvolené, tak jak jsem říkal, podle obecních voleb, za zastupitelstvo krajské.

    A malá poznámka ještě. Tady bylo řečeno: Kolo se točí. Ano, kolo se točí. A já tedy mám jiné představy, než zde zaznělo, že to je ta demokracie, že si rozhodne. Já si prostě myslím, že rozhodovat tak, jak se to zrovna mně hodí, není správné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a s další faktickou pan poslanec Koubek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já budu vystupovat k tomuto bodu, ale teď k těmto velkým plachtám, které tady pan kolega Adámek uvedl, k tomu také budu mluvit. Ale když řekl, proč tyto volby neuděláme přátelštější, či jaký použil výraz, vůči voličům, tak mi dovolte jenom lehké srovnání. Díval jsem se na to, jaká je účast u krajských voleb a jaká je účast u magistrátních voleb v Praze. Pochopitelně, u těch dnešních obecních voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy je v průměru za poslední čtyři volby, které byly, mnohem vyšší. Konkrétně od roku 1998 do roku 2010 byla průměrná účast voličů 40 %, kdežto v krajských volbách od roku 2000 do roku 2012 byla 35 %. Takže pokud, pane poslanče Adámku prostřednictvím paní předsedající, říkáte, že nemáte rád demagogii, tak si prosím nejprve ta čísla přečtěte. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a ještě jednu faktickou tady mám, písemnou, která má přednost, a to je pan poslanec Novotný s faktickou. A poté poprosím pana kolegu poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Novotný: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, myslím si, že je celkem známo, že nemůžu být podezírán z toho, že bych byl Pražák. Tak zkusím takovou poznámku pohledu hodně zdaleka a myslím, že zcela bez ohledu na to, členem jaké politické strany jsem.

    Poslední léta často přemýšlím nad tím, jak se zeslabuje důvěra občanů v náš politický systém tím, že máme takřka každý rok nějaké volby. Lidé vkládají neodůvodněnou důvěru v to, že ve chvíli, když volí do zastupitelstev krajů, tak očekávají, že ty kraje budou řešit celostátní problémy. Ve chvíli, kdy volí do zastupitelstev měst, tak se chtějí často pomstít momentální politické reprezentaci na celostátní úrovni. A ten systém je čím dál složitější, nepřehlednější a postupně znedůvěryhodňuje jednotlivé úrovně politické moci a samosprávy v naší zemi. Jestli ještě z Prahy uděláme hybrid a při jejích, v uvozovkách, krajských volbách se bude čekat, protože tak občané uvažují, že se vyřeší problémy, které prožívají v městských částech, a naopak, tak tím jenom ten chaos prohloubíme. A myslím, že všichni, kdo tady přemýšlíme, bychom měli přemýšlet, jak zjednodušit politický systém v naší zemi a učinit ho znovu přehledným. Jestli lidé budou chodit každých 14 dní k volbám a budou očekávat řešení věcí od orgánů, které je nikdy vyřešit nemohou, pak jednou ztratí kompletně důvěru v demokracii. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení časového limitu. A nyní prosím s faktickou pana poslance Stupčuka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Já vaším prostřednictvím, paní předsedající, bych chtěl reagovat na argumentaci pana kolegy Koubka. Respektuji to, že s tímto návrhem nemusíte, vážené kolegyně, kolegové, souhlasit. To je vaše svaté právo. Ale prosím, nepoužívejme demagogickou argumentaci. Přece každý ví, že v Praze je obecně vždycky pro jakýkoli typ voleb vyšší volební účast. To není jenom v tomto případě. Takže to považuji za falešný argument, když si takto vytrhnete to srovnání. A to, proč tomu tak v Praze je... Ano, je tomu tak proto, že v Praze je prostě výrazně jiná sociální stratifikace obyvatel. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu.

    Jelikož už tady nemám žádné faktické poznámky, měli bychom přikročit k hlasování o návrhu podle § 52 odst. 3 jednacího řádu o přítomnosti dalších osob při jednání Sněmovny, v tomto případě pana primátora hlavního města Prahy.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím s tím, že návrh byl přijat. (Hlasování číslo 49, přihlášeno 150, pro 90, proti 3.)

    Poslanecká sněmovna tedy souhlasí s účastí primátora hlavního města Prahy při projednávání tohoto bodu a já ho prosím do sálu. Já myslím, že mu ten prostor můžeme dát, protože čekal, než vypořádám faktické poznámky. (Poslanec Koubek jde pro primátora hl. m. Prahy a po chvíli s ním přichází do sálu.)

    Dobrý den, pane primátore. Dovolte mi, abych vás uvítala na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud dovolíte, je obecná rozprava. Mám zde přihlášené poslance - pana poslance Koubka, poté pana poslance Bendu, pana poslance Laudáta. Dáme potom prostor i panu primátorovi. (Hlásí se o slovo poslanec Koubek.) Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koubek: Vážená paní místopředsedkyně, já jsem pochopil naše hlasování i tak, že pan primátor dostane přednost, což bych osobně učinil vůči kterémukoli primátorovi hlavního města Prahy z jakékoli politické strany. Tak teď jenom nevím, jak to technicky vyřešit, jestli ještě o této věci musíme hlasovat. Ale já předpokládám, že tím, že jsme souhlasili -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale já dodržuji jednací řád, který toto neupravuje. A já dávám přednost poslancům, kteří jsou řádně přihlášení. Já myslím, že pan primátor nám to odpustí a nechá přihlášené do rozpravy mluvit. (Rozruch v sále.)

  • Poslanec Jiří Koubek: Tak. Já respektuji vaše laskavé řízení naší dnešní schůze. (Smích zejména zprava.) Pan primátor mi jistě odpustí, že mu tu přednost tedy nedám.

    Dámy a pánové, k návrhu, který tady dnes řešíme. Má dvě zásadní věci. První věc je, že se Praha stane jedním volebním obvodem. A jsem přesvědčen, že o tomto víceméně bude tady shoda napříč, minimálně většinová. Účelové změny voleb, které byly v minulých letech, vyvrcholily v roce 2010, kdy Praha byla rozdělena na šest obvodů, a znamenalo to i následnou ústavní stížnost. Jen pro vaši představu, v roce 1998 Praha byla rozdělena na deset obvodů, v roce 2002 na pět obvodů a tedy v roce 2010 na sedm volebních obvodů. Nyní se tedy Zastupitelstvo hl. m. Prahy dohodlo, že bude jedním volebním obvodem s 65 poslanci.

    Za sebe i za klub TOP 09 říkám, že pokud by byla předložena takováto úprava, tak s tím nemáme problém. Respektovali bychom tento návrh a dovoluji si vaši laskavou pozornost upřít do systému, se kterým všichni pracujeme, a to, že pod sněmovním tiskem 164 -164 - už máme návrh hl. m. Prahy, který by právě omezil možnost volby v Praze na jeden jediný volební obvod. Je to tisk, který nemáme předložen na programu této naší schůze, momentálně je v připomínkování na vládě. Tento návrh hlavního města Prahy zachovává povahu Prahy jako obce - to je to, o čem tady teď mluvíme - a zároveň nezkracuje volební období. Pouze stanovuje změnou zákona číslo 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, jeden volební obvod pro celou Prahu.

    Ta druhá věc, která je tady ovšem velmi, řekl bych, kontroverzní a na které, předpokládám, asi nedojde ke shodě, alespoň ne většinově, je rozdělení termínů obecních a krajských voleb v Praze a zkrácení volebního období. Já jsem přesvědčen, že toto rozdělení, kdy Praha by každé dva roky volila, jednou do obecních voleb a o dva roky později do tzv. pro Pražany magistrátních voleb, jak tomu říkají, tedy do Zastupitelstva hl. m. Prahy, a další dva roky zase do obecních, přináší celou řadu negativ.

    A jedna věc vůbec není v tomto tisku zaznamenaná. Jaký to bude mít přínos ekonomický? Předkladatelé tohoto tisku - a dovolte mi odcitovat: Návrh zákona neklade nároky na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Pokud tedy v Praze začneme nyní volit každé dva roky, tak bych chtěl tu kalkulaci vidět, že to tedy nemá žádný vliv na ostatní veřejné rozpočty. Omlouvám se všem předkladatelům, ale tuto záležitost jsem nepochopil. Budu rád, když mi vysvětlíte, když volby se dnes konají jednou za čtyři roky a nyní budou každé dva roky celopražsky, tak jak je možné, že to nebude mít vliv na rozpočet hl. m. Prahy. Ano, každé dva roky se konají senátní volby, tzn. v některých okrscích Prahy se tyto senátní volby spojují buď s magistrátními, nebo tedy s obecními, podle toho, jak by to vyšlo podle tohoto návrhu, ale takhle bychom volili v celé Praze. Ostatně stanovisko vlády k této záležitosti je docela zřejmé: Lze úspěšně pochybovat o možnosti úspor personálních, věcných i finančních nákladů i o tom, že předložený návrh nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet či na rozpočet hl. m. Prahy. Tedy jakkoli poslanci především vládních stran předkládají návrh, kde říkají, že to nebude mít vliv na obecné rozpočty, stanovisko vlády je zcela opačné. Volby budou co dva roky, a budou tedy dražší. To nám předkladatelé zamlčeli.

    Dovolte mi ještě také zmínit - a omlouvám se případně panu primátorovi Hudečkovi, protože nevím, zda nebude také o tom mluvit on. Ale systém voleb do obecních zastupitelstev a krajských zastupitelstev je poměrně odlišný a v případě této změny by došlo k omezení jak aktivního, tak i pasivního volebního práva. Uvedu vám to na čtyřech příkladech. Dnes do voleb Zastupitelstva hl. m. Prahy mohou volit i občané Evropské unie s trvalým pobytem v Praze. Do krajských zastupitelstev tuto možnost nemají. Takže si kladu otázku - zatímco dnes např. Slováci s trvalým pobytem v Praze mohou volit do Zastupitelstva hl. m. Prahy, nyní už nebudou moci? Podotýkám, že tato změna, kterou přinese tento návrh, není ani čárkou ani písmenkem zmíněna v důvodové zprávě. A ptám se proč. Za prvé, chceme to? Je to dobré, nebo je to špatné? A hlavně proč nám předkladatelé neříkají, že dojde i k takovéto změně? Je to proto, že nám to nechtějí říci, nebo proto, že to ti předkladatelé sami nevědí? ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou prosím pana poslance Adámka a poté pana poslance Komárka.

  • Poslanec František Adámek: Já už jsem se, vážené kolegyně, kolegové, jednou omlouval, ale na tohle se nedá nereagovat. Nezlobte se. Jak pan Koubek řekl, nejsme si cizí, když to řeknu takhle, známe se, ale prostě já bych rád vyjádřil obdiv k zastupitelům za sociální demokracii na hl. m. Praze, protože už v roce 2011 věděli, že naším soupeřem bude ANO. Proto jsme to už v roce 2011, pane kolego Koubku, předložili. Vy jste si dneska zahrál tady na politologa a vykladače, takže my jsme to už dělali v roce 2011, kdy jsme poprvé tenhle zákon předložili.

    Vy jste nás tady napadl, že jsme úmyslně něco zamlčeli. Dovolte mi, abych zde znova pro vás speciálně přečetl své vystoupení, které jsem zde měl. Cituji jenom část:

    Pokud jde o změnu ve slučitelnosti člena pražského zastupitelstva s jinými funkcemi - o tom jste přece hovořil, prostřednictvím paní místopředsedkyně - podávat kandidátky jen registrovaným politickým stranám, pak připomínka vlády je správná a náš návrh právě toto řeší. Sjednocuje tyto podmínky s podmínkami, jaké mají ostatní kraje. Jinými slovy, předkladatelé si myslí, že to tak má být, tak jako si myslí, a odpovídám prostřednictvím paní předsedkyně na další váš dotaz, já nevidím problém v tom, že pokud se přijme náš návrh, nebudou moci býti zastupitelé v dozorčích a správních radách. Vy s tím máte problém? Já ne! To jste ale měli říct dřív!

    A ještě poslední dvě poznámky. Snad se vejdu do limitu. Prosím vás, já se vůbec divím, že zbytek republiky funguje! Tam jsou přece volby co dva roky a já se divím, že vůbec jsme se tady nerozvrátili, a my jenom chceme, aby to bylo stejné... (Z pléna: Rozvrátili!) Kdo to rozvrátil, pane kolego Bendo prostřednictvím paní místopředsedkyně? Kdo tady vládl deset let? Kdo to rozvrátil? Kdo nás tam dostal? A my jenom chceme, aby voliči měli naprosto jasno, aby věděli, kdy volí do Zastupitelstva hl. m. Prahy, protože zákon o hl. m. Praze funguje. My totiž tady, pane kolego Koubku, nezkracujeme v tomto bodě ústavní zákon -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš čas vypršel. S další faktickou prosím pana poslance Komárka, poté pana zpravodaje Klána s faktickou a poté pana poslance Koubka s faktickou.

  • Poslanec Martin Komárek: Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji. Já mám jenom opravdu technickou věc a opravdu, nemyslete si, že chci zasahovat do práva kohokoliv kdykoliv mluvit podle pořadí, ale já jsem velice kvitoval snahu kolegy Koubka dát přednost panu primátorovi i bez ohledu na přihlášené v rozpravě, ale on nevymyslel způsob, jak to udělat. Já jsem možná na to kápl. Ta možnost je podle mě ta, že řádně přihlášení řeknou jednu větu nebo se vzdají slova, místo aby přednesli sáhodlouhý projev, a po panu primátorovi se přihlásí do rozpravy znova. Samozřejmě předpokládám, že nikdo z nás ostatních je nepředběhne. Čili ve vší naprosté skromnosti si dovoluji tento nápad dát k dispozici dalším řečníkům, pokud sdílejí snahu pana Koubka dát přednost panu primátorovi. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou prosím pana zpravodaje Klána. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Klán: Je to velice zajímavý nápad, ale já mám faktickou a navíc mám přednostní právo, takže přednostní právo, na to jste, pane Komárku prostřednictvím předsedající, zapomněl. Takže můžu klidně předběhnout s přednostním právem pana primátora.

    Já tady chci jako zpravodaj trochu atmosféru uklidnit, protože tady si někteří pletou ty dva tisky: 124 řeší jeden volební obvod a 125 řeší zkrácení doby dvou let, takže si to nepleťte! To si řešte až u té stodvacetpětky když tak. A pak je tady takový problém, jak tady Zastupitelstvo hl. m. Prahy předložilo totožný návrh, aby volební obvod byl jeden v Praze, tak to řeší stošedesátčtyřka. Je to úplně stejné, protože já budu zřejmě zpravodajem také toho tisku, tak nevím, co tady řešíme. Tak to nechme projít do dalšího čtení, můžeme klidně na výborech se o tom pobavit a podat tam různé pozměňovací návrhy. Vím a chápu samozřejmě Zastupitelstvo hl. m. Prahy, protože je jakoby vyšší územně samosprávný celek a ty mají také možnost podávat návrhy zákonů, takže tady je ta souvislost určitým způsobem s kraji, protože krajská zastupitelstva mají tu samou možnost, takže chápu, že je tady předložen tento návrh ze zastupitelstva. Působí to honosněji, tak mi to aspoň přijde, protože zastupitelstvo samo o sobě jakoby rozhodlo. Nerozhodujeme my jako poslanci. A přikláním se tady k panu navrhovateli, že když to funguje všude v republice, že jsou každé dva roky volby - máte krajské a pak jsou obecní, tak se to jenom sjednocuje. V tom nevidím osobně žádný problém. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci za dodržení času a nyní prosím k faktické pana poslance Koubka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji. Vaším prostřednictvím k ctěnému panu kolegovi Adámkovi. Nikdy bych si nedovolil říci, že jste něco neřekl, když jste to řekl. Já jsem ty čtyři příklady, které v tom návrhu chybí, uvedl, že jsou zamlčeny v důvodové zprávě, v tom tisku, a že jsou naprosto zásadní a že měly býti řečeny. Já jsem také neřekl, že jsem třeba pro, aby byl souběh funkcí se statutárními orgány, ale to zaznělo od vás až tady. Já se domnívám, že slušnost by byla napsat, že tato změna, která by nastala, že tuto změnu bude mít možnost už prodiskutovat předem v tom písemném návrhu, a to tam, pane kolego, nebylo! Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení času a nyní prosím do rozpravy přihlášeného pana poslance Bendu.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, mluvím na vás, protože vám to chci hlavně sdělit. Opozice bere i dobré návrhy z vládní koalice. Souhlasíme s tím, co tady řekl pan kolega Komárek. Oznamuji, že i já i Franta Laudát stahujeme svou přihlášku a hlásíme se v okamžiku vystoupení pana primátora znovu tak, abychom mu dali v tuto chvíli přednost, protože si myslím, že je rozumné, aby promluvil. (Potlesk v sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, děkuji za vstřícnost, a tudíž prosím pana primátora k řečnickému pultíku. Prosím, pane primátore, máte slovo.

    Primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Ono tady toho zazněla spousta, ale já bych na úvod sdělil jednu věc. Kdykoliv se tady jedná o čemkoliv, co potřebuje Praha, tak to dopadne způsobem, že se Praze nevyhoví, a když sem přijde takovýto nesmysl, tak vážně hrozí, že se to schválí.

    Nicméně bych tady k tomu chtěl říct ještě jednu věc. Já tak nějak už i vím ze Zastupitelstva hl. m. Prahy, jak to celé funguje. On to většinou jeden vymyslí, řekne to dalším dvěma, kteří na to kývnou, pak se to na nejbližším klubu prosadí v rámci jedné strany a pak se to v rámci tvorby koalice prosadí jako jeden z bodů, který tam někdo chce. A protože hlasování je následně nadpoloviční většinou, to znamená 101, tak z těch 101 o tom ví 95 nic moc a těch 6 tomu trochu rozumí.

    Takže dovolte mi, abych těm všem, kterých se to z logiky věci v podstatě netýká, malinko popsal, anebo spíše shrnul argumenty, proč jsem přesvědčen a proč jsou i kolegové, kteří tady mluvili přede mnou, včetně bývalého primátora, který k tomu má z logiky věci také ponejvíce co říci, proč si myslíme, jak jsem to nazval, že je to nesmysl.

    Padlo tady, že se nic nemění, a zároveň se říkalo, ať se to nezaměňuje s nějakým principem záměny města za kraj. A argumenty, které zazněly od pana poslance Koubka, byly naprosto správné, neboť se v tom návrhu zásadně mění mechanismus volby. Mění se zásadně tak, jaký je rozdíl mezi krajskými volbami a obecními volbami. Takže po schválení návrhu tohoto zákona se bude v Praze volit úplně jinak, než se dosud v Praze čtyřikrát nebo pětkrát volilo. Mimo to, že občané nedostanou možnost toho tzv. panašování, mimo to, že budou volit podle kandidátek, to znamená, vhodí tam přímo jednu stranu, nebudou moci kroužkovat z jiných stran, což je běžné ve všech městech, která jsou v České republice, mimo to, že bereme právo volit občanům jiných národností, kteří mají trvalé bydliště v Praze. Připomínám, prosím vás, že v Praze dnes už je 6 % lidí, kteří mají jinou národnost, než je česká. Vznikl nám i kvůli tomu výbor v rámci hlavního města Prahy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu primátorovi hlavního města Prahy. Ještě než přikročíme k dalším přihlášeným, prvním je poslanec Marek Benda, tak tu mám omluvu pana ministra Babiše dnes od 16 hodin z pracovních důvodů, dále pan poslanec Robin Böhnisch taktéž omluvenka z pracovních důvodů.

    Poprosím pana poslance Marka Bendu. Pardon, s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, já bych chtěl požádat o desetiminutovou přestávku na poradu klubu KDU-ČSL.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Přerušuji jednání z důvodu přestávky poslaneckého klubu KDU-ČSL. Sejdeme se tady v 16.20 hodin. Děkuji.

    (Jednání bylo přerušeno v 16.08 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Milé kolegyně, milí kolegové, je 16.20 hodin, pauza pro jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL uplynula a my budeme pokračovat v rozpravě o návrhu zákona o hlavním městě Praze. Nejprve tu mám faktickou poznámku pana poslance Berkovce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, hezký den. Jenom k hlasování číslo 46. Já ho nezpochybňuji, jenom do stenozáznamu - já jsem hlasoval s některými svými kolegy proti zamítnutí, nikoli pro, jak je ve sjetině. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, ve stenozáznamu to bude uvedeno. S řádnou přihláškou je dále přihlášen pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je rušno.)

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem rád, že jsem umožnil vystoupit před sebou -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se omlouvám. Já vás přeruším a poprosím, abychom se zklidnili, a budeme pokračovat, až tady bude opravdu ticho. Opravdu ticho prosím! Děkuji.

  • Poslanec Marek Benda: - že bylo umožněno vystoupení primátora hlavního města Prahy, protože mnohé z toho, co bych řekl, zaznělo i v jeho vystoupení. Jenom si neodpustím malinké rýpnutí na jeho adresu. My jsme v Praze takoví demokraté, že nejenom že tady smějí volit lidé jiné než české národnosti, ale dokonce smějí být i primátory. Současný primátor je moravské národnosti a nikomu v Praze to zásadně nevadí. To je jenom drobná poznámka.

    Jinak bych chtěl zopakovat oficiálně v rozpravě návrh na zamítnutí a pokusím se ho nějak stručně zdůvodnit.

    Ono je nesmyslné, pokud projednáváme nejprve tento návrh zákona, novelu zákona o hlavním městě Praze, a teprve až následně onu ústavní novelu. Bylo by mnohem správnější a smysluplnější, kdyby se nejprve rozhodlo o tom, zda je, nebo není nějaká vůle v této Sněmovně, která by navíc musela být ještě výrazněji většinová, zkrátit volební období Zastupitelstva hlavního města Prahy na dva roky, a teprve poté by dávalo smysl se případně zabývat tímto návrhem zákona. Pokud tak činíme obráceně, je ten návrh zákona úplně nesmyslný. A to říkám s úplným vědomím, že pan kolega Adámek se na mě bude zlobit, ale je úplně nesmyslný.

    Ten návrh zákona řeší tři věci:

    1. Zakazuje zastupitelstvu obce si rozhodnout o tom, kolik má mít zastupitelů. Všech 6 300, nebo 6 299 obcí si toto rozhodnutí udělat může, jedno zastupitelstvo obce, a to hlavního města Prahy, si ho udělat nemůže, protože mu to bude nadiktováno.

    2. Zakazuje jednomu zastupitelstvu v celé zemi si rozdělit obec, respektive město, na volební obvody. Zase - můžeme to přijmout jako obecný princip, stejně jako můžeme jako obecný princip přijmout pevný počet členů zastupitelstva. Ale nedává smysl, abychom tak činili pro jednu jedinou obec, a to zrovna náhodou pro hlavní město Prahu. To přece nemá žádnou logiku. Pak ten návrh měl být mnohem obecnější a měl říkat jako obecně v zákoně o obcích, že se nesmí dělit a něco podobného.

    3. Takzvaně přináší údajné zrušení plachet. Ale proč zrovna jenom pro hlavní město Prahu? Buď jsou plachty, na kterých se volí, složité, ale pak vás ujišťuji, že na Praze 4, kde bydlím a žiji a která má 120 tisíc obyvatel a 130 tisíc voličů, je ta plachta přibližně stejně složitá jako v hlavním městě Praze. V řadě statutárních měst je přibližně stejně složitá. Tak buď řekněte, že chcete obecně zrušit plachty a zakázat panašování. Ale proč zrovna jenom pro hlavní město Prahu? Jaký to dává smysl? Jaký to má význam? Proč zrovna tady se nám to nelíbí? Všude jinde se nám to líbí. Pokud zatím nejsou nějaké jiné důvody, a já se v souladu s kolegou Koubkem domnívám, že za tím jsou nějaké jiné důvody.

    A poslední věc. Pokud bychom tuto změnu provedli bez toho, abychom současně schválili onen ústavní zákon o zkrácení volebního období, pak děláme opravdu z pražských voličů úplné blázny. Protože v tu chvíli budou volit v jedněch volbách, pokud nedojde ke zkrácení, v jedněch volbách podle dvou volebních systémů, a to dramaticky odlišných. Jeden - budete mít takzvanou krajskou kandidátku, možnost volit jenom stranu, žádné panašování, preferenční hlasy. Druhou, v tu samou chvíli volenou kandidátku, která bude do městské části nebo do místního zastupitelstva, budete volit systémem, který všichni známe z komunálních voleb. To přece taky nedává vůbec žádný smysl. Dokážete si představit míru chybovosti těch volebních kandidátek, míru popletení toho, kolik mám preferenčních hlasů, kde mám křížkovat, kde mám kroužkovat, která vznikne, pokud toto připustím v jedné volební místnosti v jednom volebním aktu?

    Celé to dává smysl pouze za předpokladu, že se schválí ten druhý zákon. Proto tvrdím, že měl být projednáván dříve a že mělo být o něm rozhodnuto dříve. A teprve kdyby se zkrátilo volební období, tak si můžeme hrát na to, jestli Praha je krajem, nebo není krajem. Pokud tomu tak není, a já myslím, že nedojde ke zkrácení volebního období, že to je opravdu jenom hra části pražské kavárny, která se vyděsila toho, že by volby na podzim mohly dopadnout nějak jinak. A možná, že se část z nich vyděsila už v roce 2011, protože ty indicie, že přijdou nové subjekty, a nebylo to tehdy ještě ANO, ale v Praze to byly nějaké jiné subjekty, které se objevovaly, ty indicie už byly v roce 2011, a že je třeba si stabilizovat pozice, slýcháme v Praze přibližně tři roky. Slýcháme je opakovaně a stále jsem přemýšlel o tom, jestli by se to v příštím volebním období nemohlo takhle zkrátit. Ale pokud to nemá tento význam, to znamená omezit příštího vítěze voleb, tak to nedává vůbec žádný smysl. To nemá vůbec žádnou logiku.

    Primátor se snažil tady vysvětlit, proč si myslí, že je strašně špatně, a já s ním v tomto souhlasím, aby se rozešly volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy a volby do městských obvodů, protože je prostě dobře, aby ty reprezentace - v tomto směru je hlavní město Praha příliš semknutým organismem, který zvenčí není podobný kraji ani obci, ale je opravdu velmi semknutým organismem, který kooperuje stokrát denně. Většina majetku, které mají městské části, není jejich, ale je pouze svěřena, a tak dále a tak dále a tak dále. Těch věcí je hrozně moc. Takže je dobře, aby zastupitelstva byla volena v jednu chvíli, aby spolu uměla komunikovat a aby spolu uměla věci posouvat dopředu.

    Ze všech těchto důvodů já tvrdím, že tento zákon v této podobě je úplný nesmysl. Má dojít případně ke změně volebního zákona, která může některé věci zakázat obecně, to prosím nechce udělat, ale zkracovat volební období v Praze a provádět změny, které... (Hlas z pléna.) To se týká toho dalšího zákona, k tomu samozřejmě dojdeme. Provádět věci, které jsou uvedeny v tomto zákoně, bez zkrácení volebního období, bude znamenat jenom neuvěřitelný chaos u voleb, a s jeho zkrácením to pokládám za velkou politickou chybu. Navrhuji proto zamítnutí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Laudát, prosím pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, skutečně jsem šokován z toho, že lidé, kteří znají Prahu, v osobě předkladatele, s takovýmto návrhem sem přijdou. Jakákoli nepromyšlená dezintegrace velkého města s aglomerací, s tak komplikovanou strukturou městských částí, tak jak tady zaznělo, to nejsou plnohodnotné obce, kdy musejí vzájemně probíhat majetkové transakce, svěřování, odsvěřování apod., kde je část jednotná, část nikoli jednotná infrastruktura.

    Víte, já bych to trošku přirovnal k Londýnu. V Londýně dlouhodobě, a říkám, je to o něčem jiném, ale důsledky mohou být naprosto srovnatelné. V Londýně za éry Margaret Thatcherové historicky dlouhodobě neměla konzervativní strana šanci. Ona nevěděla, jak to udělat jinak, vytipovali si městské obvody, kde konzervativci měli šanci, a vlastně Londýn rozparcelovali na řadu samostatných měst. Ty důsledky, dneska probíhá slučování už řadu let, důsledky byly naprosto fatální, protože skutečně zejména ve věci infrastruktury, majetku, sdílení majetku, územního plánování apod. je potřeba, aby se skutečně kryly.

    Ono dokonce by bylo vhodné, aby to byla ještě širší oblast. Připomněl bych tady, že politici se marně snažili sjednotit pod jeden územní celek Berlín a jeho okolí, tam to v referendu neprošlo, což nese svoje obrovské náklady i ekonomické, finanční a ostatní dodneška, ale prostě je to dáno. Ale říznout přímo do městského organismu tímto způsobem jenom kvůli politické hrátce - a toto je politická hrátka.

    Jestli si občané zvolí zastupitele, kteří budou pod praporem ANO, tak já toho můžu litovat, nicméně to musím respektovat. Ale to není cena, za tuto cenu já nejsem ochoten způsobit v Praze destabilizaci. Myslím si, že opravdu tohle ne, a samozřejmě už to tady padlo, takže to bude asi zopakováno v podrobné rozpravě, návrh na zamítnutí, a já bych vás naléhavě poprosil, abyste toto odmítli.

    Co bych ovšem podpořil, svého času k mému velkému příjemnému překvapení tady vystoupil dnešní premiér této země Bohuslav Sobotka a řekl větu: S odstupem času musím uznat, že zřízení krajů byl omyl.

    Já si myslím, že jestliže chceme ušetřit naše občany voleb, zbytečného chození, jednoho korupčního patra rozdělování a řízení veřejných financí, tak pojďme se dohadovat, jestliže budeme i kvůli Hradu a z dalších důvodů novelizovat Ústavu, zamyslet se, jestli s nějakým dlouhým přechodným obdobím neomezíme dle mého názoru zbytné výdaje, které to stojí.

    Když byl v minulém období na sklonku rozpočtový výbor na služební cestě v Itálii, tak se tam probíralo - sami znáte, že situace veřejného rozpočtu Itálie nebo veřejných rozpočtů je velice tristní, řádově ještě tristnější než České republiky, a oni tam hledali různé možnosti úspor a říkali také, jeden z těch návrhů je jedno patro územního členění zrušit. Říkali, je zcela nereálné toho dosáhnout. Nedávno nový premiér řekl, že se pokusí prosadit opětovně zrušení, já nevím, kterých okresů, nebo, omlouvám se, které patro státní správy a samosprávy to bylo. Navzdory politickým institucím a stranám, které samozřejmě chtějí, aby těch trafik všude bylo více.

    Takže pokud by předkladatel přišel s něčím takovým, tak moji podporu na rozdíl od tohoto pokusu mít bude. A skutečně vás vyzývám všechny k zodpovědnosti, protože důsledky toho, a ono to tady nezaznělo ještě úplně všechno, ale ty hlavní body ano, budou naprosto tristní. A skutečně si myslím, že to je rudooranžový útok na Prahu, nic víc. Ale jestli chceme platit tuto cenu, myslím, že tato země má zcela jiné problémy a naléhavější problémy, než destabilizovat hlavní město. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Neodolal jsem, malou glosu na to, co jste před chvilkou slyšeli, byť chápu, že první máj se blíží, budeme slavit Schumannův den a další jiné významné svátky, včetně dnešních čarodějnic. Ale když slyším o tom, že tento návrh je rudooranžovým útokem na Prahu, že Praha bude zásadním způsobem dezintegrována a rozvrácena, tak si myslím, že to je pitomost.

    Já samozřejmě jsem osm let seděl na pražské radnici, chápu jemné předivo vztahů mezi velkou radnicí a malými radnicemi, ale pokud velká radnice bude mít jeden politický dres a malé radnice jiný politický dres, tak si myslím, že je to spíše na odpovědnosti těch politiků, aby spolu komunikovali, a o ničem jiném se tady nebavíme.

    Chápu, že tady byla vedoucí úloha určitého pravicového bloku po dvacet let v Praze a že si nejsou jisti, jestli tato vedoucí úloha bude zachována, a třeba se budou muset s někým navíc dohadovat. Ale dohadování patří k politice a nemyslím si, že by pohled na sice legální, ale přesto už, řekl bych, nežádoucí volební inženýrství, které tento návrh přináší, je něco špatného.

    Samozřejmě jsou to dvě věci. My neustále ty erteple a zemáky mícháme dohromady. Jsou to dva tisky a chápu, že srovnat krok s jinými vyššími územními celky může být problém, ale tak to řešme v dalším čtení a netvařme se, že tady zastavujeme jakousi strašnou katastrofu. Všechny technické věci, o kterých tady byla řeč, se dají vyřešit ve druhém čtení, popř. v konečném hlasování o jednom z těch tisků, protože on může být jeden přijat a druhý taky nemusí. I to se může stát. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. A protože bylo uplatněno veto dvou poslaneckých klubů podle § 90 odst. 2 a zaznamenal jsem návrh na zamítnutí předloženého návrhu, tak budeme hlasovat o zamítnutí. Ale ještě předtím se hlásí pan navrhovatel. Prosím.

  • Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolil bych si vzhledem k tomu, co jste popsal, že vlastně dva poslanecké kluby navrhly zamítnout schválení v prvním čtení, tak bych si dovolil navrhnout zkrátit lhůtu na 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Na 30 dnů, ano. Dále se hlásí o slovo pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Nebudu zdržovat. Jenom dám takovou doušku, že jsem osobně zvědav, když to teď neprojde do dalšího čtení, tak jsem zvědav, co uděláme s tou stošedesátčtyřkou v červnu, když potom se tam řeší také jeden volební obvod. Jak se k tomu postaví Občanská demokratická strana při projednávání v červnu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Budeme se zabývat hlasováním o předloženém návrhu pana poslance Bendy a Laudáta na zamítnutí tohoto návrhu. Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tu návrh na odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 50, přihlášeno 153, pro 73, proti 64, návrh na zamítnutí byl zamítnut.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo ještě nějaký jiný návrh? Pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Navrhuji, aby se tímto tiskem zabýval také ústavněprávní výbor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavněprávní výbor. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tady takový návrh.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání tohoto návrhu zákona k projednání nejprve výboru pro veřejnou správu.

    Zahajuji o tom hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 51, přítomno 154 poslankyň a poslanců, pro 148, proti žádný. ***

  • Poslanec František Adámek: Takže ještě jednou dobrý den. Zcela formálně. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme sice o tom částečně hovořili v té předchozí diskusi, nicméně dovolte, abych vám předložil návrh na vydání ústavního zákona o funkčním období Zastupitelstva hl. m. Prahy, které bude zvoleno v letošních volbách. Víme všichni, a slyšeli jsme to tady, že tento návrh souvisí s již projednaným tiskem 124. Já si myslím, že oběma těmito návrhy napravujeme pražskou volební anomálii, která již po desetiletí vede v Praze jedině k volebnímu inženýrství a vůči voličům k nepoctivým a těžko rozpoznatelným manipulacím s volbami. (V sále je hlučno.)

    Dovolte mi, abych se vrátil trošku do historie. V roce 2000 došlo ke zvláštní situaci. Byly přijaty současně tři zákony - zákon 129 o krajích, zákon 130 o volbách do zastupitelstev krajů a zákon 131 o hlavním městě Praze. Podle prvního zákona o krajích Praha krajem není. Podle druhého zákona se měly ve všech krajích konat volby do krajských zastupitelstev a podle třetího zákona je Praha prohlášena za kraj i obec zároveň. V té době, jak už jsem o tom hovořil, měla Praha zastupitelstvo zvolené již dva roky předtím, v roce 1998, podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. S touto schizofrenií, schizofrenní situací, se tehdejší parlament vypořádal tak, že prohlásil paragraf 121 zákona o Praze... již dva roky v tu dobu působící pražské obecní zastupitelstvo za zastupitelstvo krajské. Tak jak už jsem zde říkal, rozhodl tak vlastně retroaktivně. Od té doby se konají v naší zemi dvoje rozličné krajské volby - do 13 krajů v jednom období podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů a krajské volby pražské podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí ve dvouletém mezidobí. Takže v Praze lidé volí společně s volbami komunálními, obecními do městských částí a současně se konají volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Rozlišit, co je co, je pro voliče - a vím to z vlastní zkušenosti, z rozhovorů s občany - velmi složité. Většina lidí se domnívá, že volí obecní zastupitelstvo, ale přitom volí současně i zastupitelstvo kraje. Staly se i případy, kdy se před krajskými volbami na pražském magistrátu lidé domáhali předvolebních úkonů s tím, že podávají kandidátní listinu pro volby do kraje Praha, což mělo i svoji logiku, neboť podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků č. 347/1997 je Praha krajem.

    Po většinu volebního období se Praha snaží co nejvíce chovat jako kraj. Formou statutu svěřuje městským částem většinu svého majetku, sobě přenechává jen ty lukrativnější a zajímavější. Stovky agend v samostatné a přenesené působnosti svěřuje městským částem a dělá z nich tak de facto samostatné obce základního typu i obce s rozšířenou působností.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Já vás poprosím, ctěné pány poslance a paní poslankyně, o klid. Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Pro volební dvojkolejnost a schizofrenii, která z Prahy dělá něco volebního extra, neexistují de facto žádné důvody. Naopak, daná skutečnost byla před čtrnácti lety vyvolána volebními preferencemi a kalkulem. Dnes se Praha tváří pro případ voleb do zastupitelstva jako obec, ale po zbytek volebního období je raději krajem.

    Samo zkrácení volebního období není žádnou anomálií ani v našem právním systému, ani v zahraničním kontextu. V naší ústavní historii k tomu došlo, třeba zkrácení volebního období České národní rady ze čtyř na dva roky. Různé příklady zkrácení volebního období známe ze Švédska, Slovenska a dalších zemí.

    Znova opakuji, že náš návrh nebude mít v zásadě žádné finanční dopady, i když přesto někteří kolegové budou argumentovat jinak, já si na tom trvám. Argument, který zde zazněl, nebo v kuloárech ještě před projednáváním, že budeme mít jedny volby navíc, je lichý. Odpověď je jednoduchá. Nebudeme mít jedny volby navíc, jen se volební tah posune. Přibudou jedny volby za dva roky, ale ubudou celopražské a zbytek období bude tak jako v ostatních krajích.

    Vláda zaujala k našemu návrhu neutrální stanovisko. Jsem přesvědčen, že s drobnými připomínkami vlády se náš návrh vyrovnává. V té souvislosti bych rád řekl - předpokládám, že všichni jste obdrželi stanovisko Parlamentního institutu, tak jako to bylo u prvního tisku, kde Parlamentní institut konstatuje, že nejsme v rozporu s právem Evropské unie.

    Náš návrh projednáváme společně, jak už zde zaznělo, s návrhem na změnu podle tisku 124. Podle našeho názoru není náš návrh v rozporu ani s nálezem Ústavního soudu, který soud učinil v souvislosti s návrhem na zkrácení volebního období Sněmovny v roce 2009. Hlavním argumentem Ústavního soudu byla retroaktivita tehdejšího návrhu, to je reakce na vládní stanovisko. Dnešní náš návrh retroaktivní není. Nastavuje pravidla jasně a předem. Uznáváme i námitku, že doba volebního období by měla být stabilní. My však nyní jen napravujeme, nebo chceme napravit, jednorázově výjimečnou, historicky vzniklou anomálii a naopak nastolujeme jasný, přehledný a všem voličům srozumitelný volební systém, spravedlivý i vůči ostatním krajům a obcím. Praha si svou výjimečností a jedinečností tuto výjimku zaslouží, je to také v zájmu politické stability v Praze, neboť, jak možná nevíte, současný stav je předmětem neustálých stížností a žalob občanů. Trvale tuto situaci řeší městské zastupitelstvo formou interpelací a petic. Řeší to všechny stupně a druhy soudů, od soudů obvodních přes soud městský a Nejvyšší správní soud až po soud Ústavní.

    My všichni, kteří tento návrh předkládáme, chceme, aby i volby v Praze byly volbami transparentními, jasnými, standardními, rovnými svými zásadami s volbami do ostatních krajů a obcí. Náš návrh neodporuje obecným ústavním pravidlům volné, rovné a otevřené politické soutěže, naopak ji nastavuje. Uznáváme přitom, že Praha je zvláštní a svébytný celek, jako i jinde ve světě hlavní metropole jsou, že plní funkce, které jiné kraje ani obce plnit nemusí. Proto má Praha také svůj zvláštní zákon, jímž je upraveno jinak a po svém mnohé z toho, co jiné obce ani kraje nemohou. To je samozřejmě správně. Praha si však nemůže upravovat volby podle svého. Je to nepoctivé vůči voličům, je to nefér vůči ostatním krajům, koneckonců i obcím. Není pro takovouto anomálii žádný racionální, natož politický či ekonomický důvod.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda. ***

  • Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, budu jenom velmi stručný. Návrh představil pan navrhovatel. Vláda k němu zaujala stanovisko ve svém tisku 125, který jsme dostali jako tisk 125/1, které je neutrální. Vláda popisuje některé problémy, které tím vznikají, ale současně k tisku nezaujala žádné zásadní stanovisko a bude záležet na nás, jak se s tím vypořádáme. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Benda, takže prosím, pane zpravodaji, máte znovu slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Prosím, teď nejsem zpravodaj, teď jsem pan poslanec Benda. Teď bych chtěl mluvit za sebe a nechtěl jsem zneužívat -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zpravodaj jste, i když jste Benda, ale dobře.

  • Poslanec Marek Benda: Nechtěl jsem zneužívat své zpravodajské zprávy k tomu, abych navrhl zamítnutí tohoto návrhu zákona. Já myslím, že vzhledem k tomu, že jsme se dohodli, že za deset minut končíme, a po proběhlé rozpravě je zbytečné to nějak šířeji rozvádět. Já prostě pokládám pokus o zkrácení volebního období v Praze za naprosto politickou akci, která nemá žádný reálný smysl a význam. Praze jenom uškodí. Jenom uškodí ve všech směrech. Navíc důvodová zpráva je absolutně nepravdivá, protože prostě není pravda, že jedny volby navíc nebudou nic stát. To tedy budou a to si buďme jistí a v tomto směru by minimálně důvodové zprávy se měly pokoušet aspoň se vypořádat, a ne že si tam napíšeme jednu větičku, že to nikoho nebude nic stát, přestože si jsme vědomi, že to stát bude.

    Navrhuji, abychom to zamítli. Je to jenom politický návrh, který má omezit volební období příštího zastupitelstva. Žádný věcný ani jiný smysl to nemá, a proto si myslím, že takové návrhy přijímat nemáme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec František Laudát, po něm pan navrhovatel. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Primárně jsem se hlásil, abych dal návrh na zamítnutí, a skutečně teď bych vás vyzval k zodpovědnosti. Představy některých lidí kolem KDU-ČSL jsou naprosto naivní, jak jsem se tady dozvěděl, že to je jakási ta. Tady to bylo vyvrácené, že tak nebude, tak byste si měli to jaksi tady říci, že v případě, že by to tak bylo, tak ať si pan Andrej Babiš připraví desítky miliard.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. To bylo stručné. Pan navrhovatel, prosím. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Adámek: Já i přes vědomí toho, jak dopadlo hlasování o tom prvním zákonu, a protože ta diskuse, která teď nebyla, se de facto odehrála u toho tisku 124, dovolte mi, abych přece jenom vyvrátil a ohradil se vůči některým slovům, tvrzením, která zde zazněla.

    Já bych znova rád zopakoval: Praha je kraj, který se nazývá hlavní město Praha. Já nevím, kdy to konečně někdo pochopí. Prostě vy se tváříte, že neexistuje zákon 347, několikrát jsem ho zde citoval. Pro to, aby to tak bylo, se retroaktivně změnilo a prohlásilo zastupitelstvo za krajským zastupitelstvem, ale když je taková vůle zákonodárců, nemám s tím problém. Tady se všichni, dneska je to mimochodem velmi moderní, zaštiťovat se tou ekonomikou, protože to je dražší, tak já bych měl takový návrh vstřícný. Odpříště dělejme všechny senátní, parlamentní, krajské, obecní volby v jeden den a ušetříme nejvíc peněz. Já chápu, a asi to cítíte všichni, je to samozřejmě pitomost, ale já tím chci říct, že prostě kvůli tomu, že Senát se volí po třetinách, taky nebudeme říkat, já nevidím nic špatného na tom a dělal jsem jak starostu zastupitelstva do roku 2004 a chci se přihlásit ke slovům, která zde zazněla, prosím vás, nestrašte ty poslance, kteří nejsou z Prahy. Praha se ani nezastaví ani se nezblázní, když volby budou do městských částí v mezidobí voleb do zastupitelstva města Prahy. Já si dokonce myslím, že to té Praze prospěje, protože jaksi, parafrázuji-li zde jednoho z vystupujících, ti lidé spolu mluví, protože byli ve stejný den zvoleni - vždyť to přece není pravda. Lidé spolu komunikují a jsou povinni komunikovat, když se nechají zvolit do funkce. To nemá přece s dobou výkonu mandátu, a kdy byli zvoleni, jestli o dva roky předtím, nebo potom, vůbec nic společného. Já se musím ohradit vůči těmto katastrofickým hláškám, které zde zaznívají.

    Já chci jenom ještě říct, zaznělo zde, že, a to tedy do jisté míry, ač tady mnozí hovořili v předchozím tisku o tomto tisku, tak já si dovolím říct dvě věci, a považuji to za povinnost, k tomu, co zde zaznělo předtím. Já prostě - lépe řečeno, není pravda, že cizinci, státní občané nemohou volit podle toho. To znamená, není to otázka národnosti, jak zde zaznělo od jednoho z vystupujících. To bych jenom rád uvedl na pravou míru. Nikdo zde nechce zabraňovat našim spoluobčanům jiné národnosti. Koneckonců, jak zde řekl jeden z předřečníků, pan primátor je Moravák, tak já jsem Slovák a nevadí mi to, abych tady z titulu, že bydlím v Praze od roku 1967, o tom něco nevěděl.

    Takže znovu opakuji, Praha je město, lépe řečeno, Praha je kraj, a ne město, a osobně nevidím nic a myslím si, že jestliže je to návrh zastupitelů v podstatě zpracovaný v roce 2011 z hlavního města Prahy, tak nepředpokládejme, že tam u nich je nějaká neznalost Prahy. A já už jsem se na to ptal i v kuloárech, v debatách, velmi by mě zajímalo, jakou politiku - všichni to tady nazývají politikou. Já bych vám přál, jestli jste vůbec někdy mluvili s těmi lidmi, když dostanou, já vám to řeknu konkrétně, existuje pro ty, kdo to nevědí, v Praze vesnička, která se jmenuje Cholupice, spadá pod městskou část Praha 12, kde do Prahy, do hlavního města Prahy, v jeden den dostanou plachtu, kde je 40 subjektů, protože to tak je, a do městské části Praha 12, kde je 15 subjektů. Což je konkrétní příklad z roku 2002. Nebo 12, aby mě nikdo nechytal za slovo. Takže přál bych vám být tím občanem. A upozorňuji vás, že mnozí nevědí, kam volí. Hodně jich je. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Svoboda. Pardon. S faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Já se omlouvám, ale jednu faktickou si fakt neodpustím. Věta pana navrhovatele "Praha je kraj, který se nazývá hlavní město Praha" je věta asi tak stejné smysluplnosti, jako kdybych o vás řekl, že jste sociální demokrat, který se nazývá František Adámek. Ne. Vy jste František Adámek, toho času také sociální demokrat. Praha je hlavní město České republiky, toho času také kraj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Adámek.

  • Poslanec František Adámek: Promiňte, pane kolego Bendo prostřednictvím pana místopředsedy, já jsem reagoval na konkrétní vystoupení předsedy vašeho klubu pana Stanjury, který řekl, že nebudeme říkat Praha, ale kraj Praha. To byla pouze ta reakce. Tak se poslouchejme a bude to nejlepší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Nezlobte se, já jsem se zařekl, že už nebudu vystupovat, ale k tomu, co se tady odehrálo naposled, musím. Já už nehodlám poslouchat to, že Praha je kraj. A udělejme si v tom, prosím vás, jasno. Praha je vyšší územně samosprávný celek jako hlavní město Praha a vedle toho jsou ostatní vyšší územně samosprávné celky, které se nazývají kraji. A jediné, co má Praha společného s kraji, je to, že Magistrát hlavního města Prahy vykonává působnost krajského úřadu, jinak krajů tedy. Toť vše.