• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Zahajuji další jednací den 8. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Nyní bych konstatoval omluvy neúčasti na dnešním jednání. O omluvení požádali poslanci: Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, Markéta Adamová do 11 hodin ze zdravotních důvodů, Andrle Sylor Augustin Karel z důvodu zahraniční cesty, Zuzka Bebarová-Rujbrová z důvodu zahraniční cesty, Karel Fiedler z důvodu zahraniční cesty, Vlastimil Gabrhel od 12 hodin z pracovních důvodů, Petr Gazdík od 11 do 13 hodin z osobních důvodů, Stanislav Grospič od 11 hodin z pracovních důvodů, Pavel Havíř z pracovních důvodů, Radim Holeček z důvodu zahraniční cesty, Gabriela Hubáčková z důvodu zahraniční cesty, Stanislav Huml ze zdravotních důvodů, Igor Jakubčík z pracovních důvodů, paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová z pracovních důvodů, pan Miroslav Kalousek od 12 do 19.15 hodin z pracovních důvodů, David Kádner ze zdravotních důvodů, Martin Kolovratník z pracovních důvodů, Martin Komárek na dopolední jednání ze zdravotních důvodů, Jiří Koskuba ze zdravotních důvodů, Josef Kott od 14 do 18 hodin z pracovních důvodů, Petr Kořenek z pracovních důvodů, Pavel Kováčik od 11 do 16 hodin z osobních důvodů, Jana Lorencová ze zdravotních důvodů, Radka Maxová z pracovních důvodů, Martin Novotný z rodinných důvodů, Pavlína Nytrová ze zdravotních důvodů, Jana Pastuchová od 16 hodin z pracovních důvodů, Pavera Herbert z osobních důvodů, Gabriela Pecková do 13 hodin z pracovních důvodů, Stanislav Pfléger od 13 do 17 hodin z pracovních důvodů, Ivan Pilný z pracovních důvodů, Pavel Ploc z důvodu zahraniční cesty, Pavel Plzák z důvodu zahraniční cesty, Jiří Pospíšil z pracovních důvodů, Karel Pražák z pracovních důvodů, Adam Rykala z osobních důvodů, Martin Sedlář do 11 hodin z pracovních důvodů, Antonín Seďa do 11 hodin z pracovních důvodů, Karel Schwarzenberg z důvodu zahraniční cesty, Václav Snopek od 11 hodin z pracovních důvodů, Ladislav Šincl z pracovních důvodů, Milan Urban do 11 hodin z osobních důvodů, Jiří Valenta od 14 do 17 hodin z pracovních důvodů, Václav Votava z pracovních důvodů, Wernerová Markéta z osobních důvodů, Jiří Zemánek bez udání důvodu, Marek Ženíšek do 11 hodin z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvají: pan předseda vlády Bohuslav Sobotka je na zahraniční cestě, Andrej Babiš z pracovních důvodů, Pavel Bělobrádek je na zahraniční cestě, Daniel Herman je na zahraniční cestě, Milan Chovanec na dopolední jednání z pracovních důvodů, Věra Jourová do 12 hodin z pracovních důvodů, Michaela Marksová z pracovních důvodů, Mládek Jan z pracovních důvodů, Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, Antonín Prachař do 14.30 z pracovních důvodů, Martin Stropnický z důvodu zahraniční cesty, Helena Válková z pracovních důvodů, Lubomír Zaorálek z důvodu zahraniční cesty - ale zatím tady pan ministr zahraničí je, jak ho vidím.

    Tak, to byly zatím omluvy, které mi byly doručeny.

    Dovolte mi, abych konstatoval, že začínáme, protože je čtvrtek dopoledne, bodem 88, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Na 11. hodinu máme pevně zařazené body 30, 31, 42, 43 a 44. Potom budeme pokračovat dalšími neprojednanými body z bloku smlouvy a z bloku zprávy. To jsou body 29, 37, 38, 39, 40, 93, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85 a 86.

    Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    To jsou asi nejpodstatnější údaje pro dnešní dopoledne. Eviduji přihlášky na změnu programu. Prosím, pan poslanec Radim Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Dobré ráno všem. Neodpustím si v úvodu svého vystoupení jednu poznámku. My jsme teď ztratili několik minut výčtem kolegů a kolegyň, kteří tady nejsou. Možná že by bylo praktičtější říci jen ty, kteří tady jsou. Zvlášť co se týče členů vlády, tak to je stoprocentně rychlejší.

    Teď už k bodu programu. Já bych, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, chtěl zařadit dnes po písemných interpelacích a po již pevně zařazených bodech bod číslo 26, je to sněmovní tisk 127, návrh zákona, kterým se mění zákon 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, exekuční řád.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Kdo dále ke změně programu? Pokud nikdo, tak tento návrh můžeme projednat, protože samozřejmě od 11 do 13 hodin, resp. již dříve - a předpokládám, že tomu tak dnes bude, protože body, které projednáváme, odpovědi na písemné interpelace, zatím tady mám zařazené tři a pravděpodobně vzhledem k omluvám to půjde poměrně rychle.

    Je nás dost, můžeme tedy rozhodnout o návrhu pana předsedy klubu Úsvit Radima Fialy, a to o pevném zařazení bodu 26, sněmovního tisku 127, po pevně zařazených bodech po 11. hodině.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 173, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 173, z přítomných 98 pro 62, proti 17. Návrh byl přijat.

    Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl upozornit na jednu věc. Je pravda, máme sice trochu atypickou schůzi, že je už třetí sněmovní týden a máme první den interpelací. Jediný den, kdy opozice může vážně debatovat s vládou a ptát se na jiné body, než které chce projednávat vládní koalice, a z toho seznamu omluv, které jste četl, zejména členů vlády, je vidět, že členové vlády se tomu vyhýbají.

    Pamatuji si minulé volební období, sžíravou, tvrdou a nevím jakou kritiku z řad dnešní jedné z vládních koaličních stran. Tak my si to pamatujeme. Myslím, že občas máme pochopení, pokud řeknete, že premiér či ministr je na Evropské radě, tak nemá cenu tady z toho dělat nějaký problém, ale sami posuďte odpoledne, kolik ministrů tady bude a kolik šancí vy osobně a vaši ministři dají opozici, aby otevřela témata, která zajímají opozici a voliče opozičních stran.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Nyní pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Jinak bych rád řekl, že i když je omluven pan ministr zahraničí, tak je tady přítomen, aby odpověděl na písemnou interpelaci. To bych chtěl ocenit.

    Pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, přeji vám hezký dobrý den.

    Málokdy se mi stává, možná marně vzpomínám, kdy naposledy, že bych souhlasil s panem předsedou klubu ODS. Ale v tomto případě musím říci, že jsme to byli právě my, kteří požadovali, když už ty dva čtvrtky v předchozích týdnech byly státním svátkem a Sněmovna nejednala, abychom jako opozice měli k dispozici čtvrtek tento pro potřeby interpelací. To znamená, že bylo známo, že dnešní čtvrtek budou interpelace. Bylo to známo poměrně dost dlouho dopředu, a promiňte, ale mohli se na to všichni připravit, například tím, že se nechají páni ministři vládní koalice Poslaneckou sněmovnou jednou za velmi dlouhý čas vyzpovídat. To si myslím, že je docela slušné.

    A teď zase řeknu, s čím tak až moc nesouhlasím s panem předsedou klubu ODS. Mám pocit takového déjà vu. Dobře. Je to jako vždycky. Je to, jako to bylo. V minulých obdobích to bylo obdobné. Ty pravicové vládní koalice, resp. jejich vlády, jejich ministři a jejich premiéři se chovali s podobným pohrdáním, takže mě nic nepřekvapuje. Nic nového není tady ani dnes pod sluncem.

    Spíše by bylo dobře se zamyslet nad tím, jestli se tato neblahá praxe přeruší. Jistá vládní strana má ve svém heslu, že hodně pracují, chtějí hodně pracovat, jako kdyby ti ostatní nechtěli, ale to je teď vedlejší, a k tomu "makáme" patří i to, že jsme přítomni ve sněmovně, protože sněmovna je ta, která má právo kontroly nad vládou. Tedy nikoli, že sněmovna odpadla od vlády, ale vláda "odpadla" od sněmovny, a je třeba toto ctít a respektovat. Pojďme se domluvit, že se nad těmito věcmi nejen že vážně zamyslíme, ale že vrátíme důstojnost tomuto dvoru ctěnému a vrátíme také respekt tomu, že je to Poslanecká sněmovna, která vyslovuje důvěru vládě, nikoli obráceně. Děkuji. (Potlesk KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A můžeme se zabývat odmítnutými odpověďmi ministrů na interpelace, které podali poslanci.

    Na pořad jednání 8. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslankyně nebyla spokojena, a z toho důvodu požádala o zveřejnění na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se k odpovědi na jeho interpelaci rozprava, Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Přistoupíme nyní k odpovědím na písemné interpelace. První žádost je paní interpelace poslankyně Jitky Chalánkové na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců, v Norsku občanům ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 185.

    Otevírám rozpravu a slova se ujme interpelující poslankyně Jitka Chalánková. Paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, podala jsem celkem čtyři písemné interpelace ve věci odebrání a následného rozdělení českých dětí, sourozenců, v Norsku, občanům České republiky, nadto ještě předtím ústní interpelaci na pana premiéra. Dnes máme postupně projednávat odpovědi pana ministra Lubomíra Zaorálka, paní ministryně Heleny Válkové, paní ministryně Michaely Marksové-Tominové, se kterými nejsem spokojena.

    Předesílám, že vesměs poté, co v obecné rozpravě vysvětlím důvody své nespokojenosti, navrhnu přerušení debaty v obecné rozpravě a doprojednání na příští schůzi Sněmovny. Kromě toho, že někteří interpelovaní nejsou přítomni, mě k tomuto postupu vedou tři další důvody.

    Za prvé, na moji interpelaci odpověděl i pan ministr Dienstbier. Rovněž s ní nejsem spokojena, ale došlo tam k časovému posunu, a proto ji zatím nemůžeme projednávat. Domnívám se, že je žádoucí, abychom všechny čtyři písemné interpelace projednávali současně. Nadto na základě odpovědi ministryně Válkové zvažuji nyní ještě interpelaci na pana ministra Chovance.

    Za druhé chci poskytnout prostor interpelovaným členům vlády, aby na základě dnešních debat v obecných rozpravách své odpovědi ještě doplnili před závěrečným hlasováním.

    A za třetí, za čtrnáct dní nás čekají volby do Evropského parlamentu a já nechci, aby toto téma bylo zneužito v předvolebním boji. Mým cílem není využít této záležitosti v předvolebním boji, nechci se na tom politicky zviditelnit a následně to nechat být. Mým cílem a cílem nás všech by mělo být dosáhnout toho, aby se obě české děti, protiprávně zadržované v Norsku, vrátily domů do České republiky a aby bylo napraveno zjevné bezpráví, kterého se na nich a na jejich matce dopustil norský stát. Není to záležitost na několik interpelací a nemíním opustit toto téma, dokud uvedeného cíle nedosáhnu. Měli bychom řešení hledat společně, a doufám, že i budeme, bez ohledu na to, kdo je zrovna ve vládě a kdo v opozici, a proto bude lépe, doprojednat toto až po volbách.

    Teď k věci. Stručně shrnu, oč jde. Českým občanům dlouhodobě žijícím v Norsku byly odebrány obě malé děti, údajně kvůli pohlavnímu zneužívání. Pohlavní zneužívání nebylo nikdy prokázáno, naopak vše nasvědčuje tomu, že šlo o vykonstruované udání zaměstnanců mateřské školky s jasným cílem rodiče poškodit. Přestože možné zneužití vyloučila sama norská policie, děti zůstávají odebrány již třetím rokem a vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se norské orgány chystaly svůj přehmat napravit, a v rozporu s fakty a s důkazy si dál trvají na svém, aby nemusely přiznat fatální pochybení. Sourozenci jsou nadto rozděleni, protože se nenašla žádná pěstounská rodina, která by je chtěla vychovávat společně.

    Všechny odpovědi, snad s výjimkou odpovědi od premiéra Sobotky, mají jednu společnou věc. Všechny jsou formulovány jako obhajoba. Jako obhajoba toho, proč Česká republika nemůže nijak zasáhnout, resp. proč už dávno nezasáhla a proč se na ni nelze spolehnout ani do budoucna. Vůbec neobsahují žádný přislib, že český stát se svých občanů zastane, žádný nástin řešení. Jsou to vesměs alibistické odpovědi státních úředníků. Aneb kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody.

    Patrná je ještě jedna věc. Přestože všechny interpelace mají stejný základ a liší se jen konkrétními dotazy, přestože všechny byly doručovány ministrům prostřednictvím premiéra, jednotlivé resorty vůbec nespolupracovaly při přípravě odpovědí. Je tam jasně patrné, že levá ruka neví, co dělá pravá.

    A nelze nevidět i snahu, přehazovat si celou tu kauzu jako horký brambor. Ministerstvo zahraničních věcí nemůže nic dělat, odkazuje na Úřad mezinárodně právní ochrany dětí, Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí odkazuje na ministerstvo zahraničních věcí apod. Dost možná důvod, aby se tím sněmovna zabývala i nad rámec interpelací na některé z příštích schůzí a přiměla českou vládu aspoň v této věci překonat svůj resortismus a fungovat jako celek.

    A nyní se dostávám k tomu, proč konkrétně nesouhlasím s první odpovědí, kterou je odpověď pana ministra zahraničních věcí.

    Vážený pane ministře, vaše odpověď přišla jako první. Vůbec mě nepotěšila. Nakonec však musím uznat, že ve srovnání s ostatními byla nejvstřícnější. Chápu, že právě váš resort byl s případem konfrontován jako první. Jsem si vědoma toho, že naše velvyslanectví v Oslo jej trvale sleduje, ale obávám se, že pouhé sledování nestačí. Konzulární služba je zřízena k tomu, aby řešila typické situace podle předem daných postupů. Tento případ je ale výjimečný. Neexistuje pro něj šablona a nedivím se, že konzulární služba je odsouzena k tomu, kauzu pouze sledovat, nota bene, když je vystavena obrovské nevstřícnosti subalterních norských úředníků. Proto je třeba řešení přenést do diplomatické, popř. dokonce mezinárodněprávní roviny.

    Mrzí mě, že ve vaší odpovědi jsem nenalezla ani náznak hodnocení z hlediska obecného mezinárodního práva veřejného, natož naznačení postupů, které by v jeho rámci byly možné. Mám na mysli tzv. diplomatickou ochranu jakožto specifický právní institut práva mezinárodního. Jsem si vědoma toho, že na ni není právní nárok a že není a ani neměla by být regulována zákonem. To však neznamená, že bychom na ni měli zcela rezignovat. Indové nerezignovali a byli úspěšní, jak jsem o tom již mluvila - budu mluvit - v reakci na odpověď paní ministryně Marksové. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové a do rozpravy se přihlásil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Ještě předtím bychom měli učinit rozhodnutí o návrhu, který tady přednesla paní poslankyně Jitka Chalánková, abychom projednávali tuto interpelaci společně s odpověďmi paní ministryně Válkové a paní ministryně Marksové. Vzhledem k tomu, že obě jsou omluveny, neučiním tak, protože by v podstatě nebylo možné o tom procedurálně rozhodnout v jejich nepřítomnosti. Čili teď bychom se zabývali touto záležitostí.

    Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já jen technicky. S paní ministryní Marksovou jsem o tom hovořila, je o tom informovaná a souhlasí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já myslím, že budeme projednávat tu záležitost věcně. Je tady přítomen pan ministr a můžeme se tím zabývat a potom rozhodneme o jednotlivých odpovědích, které tady byly samostatně tak jako tak, protože nemáme ty dvě ministryně přítomné a jsou řádně omluveny.

    Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji a také vám přeji dobré ráno. Pokusím se odpovědět na interpelaci paní poslankyně Chalánkové. V úvodu bych ale jenom řekl, jak tady zaznělo z úst paní poslankyně, že bych se měl přímo obrátit na norského ministra zahraničí v téhle věci - jenom než začnu odpovídat, navrhl bych, abychom si představili, jak by to bylo, kdyby to bylo opačně, kdyby se ten případ opačně týkal nějakých norských dětí tady v Česku a na mě se přímo obrátil norský ministr a řekl by mi, že chce, abych v případu zjednal nějakou nápravu nebo změnu. Tak co já bych dělal? Já bych stál zřejmě jako on před soudem - a jaké mám tedy možnosti jako ministr, kdybych mu chtěl vyhovět? Jít pohovořit se soudcem a říci mu, aby rozhodl jinak? Nebo jakým způsobem se snažit, abych obnovil ten soud, jsa člověk, který nemá přímo vstup do těch materiálů? Já nemám možnost, nejsem stranou toho sporu, nemám možnost se seznámit s tím, oč meritorně jde, normálním způsobem se k tomu nemám jak dostat. A vy jste možná zaregistrovali ve vystoupení paní poslankyně, že tam samozřejmě byla vznesena poměrně vážná obvinění vůči rodičům. Třeba nebyla prokázána, ale my se ocitáme na ledě něčeho, k čemu se nejsme schopni dostat, my to nejsme schopni sami posoudit. Já sám nejsem schopen nebo nebyl bych schopen v takové obrácené situaci samostatně zkoumat celou tu kauzu a dobrat se toho, na čí straně je pravda. To je přece role soudu, soud posuzuje vinu rodičů, tu soud posuzuje.

    Takže já jenom říkám, kdybych se ocitl v opačné situaci a podobně na mě norský ministr, nebo dokonce jakýkoli jiný se obrátil, tak si představuji, že bych mu najednou musel říct: Nezlobte se, ale v našem systému já nemám možnost ovlivňovat rozhodnutí soudu, a já dokonce ani nemám přístup k tomu, abych to zkoumal, já k tomu nemám žádnou kompetenci. Z Ústavy, z toho systému rozdělené moci já k tomu nemám vlastně žádné nástroje. Takže já se jen snažím vysvětlit, že to není nějak, že by se člověku nechtělo, já si nemyslím, že se mi prostě nechce mluvit s norským ministrem. Připadá mi, že bych se ocitl v podobné situaci, jak jsem to popisoval zrcadlově, že by se na mě díval, co po něm vlastně chci, že si neuvědomuji, že přece on nemůže ovlivňovat rozhodnutí soudu. Snažím se vysvětlit, že to není nějaká neochota jednat nebo to, že bychom nebyli ochotni udělat více pro děti, které zřejmě nejsou v jednoduché situaci, a to si dovedu představit, ale naráží to na to, že ten systém nám logicky neumožňuje být v tomto moc efektivní.

    A pak tady samozřejmě je to, že narážíme na právní systém jiného státu, k čemuž, jak všichni dobře víte, máme zřízený Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dítěte nebo dětí, který sídlí v Brně a který se právě zabývá narážením dvou právních systémů do sebe v případě, že máme kauzu rodičů, kteří žijí v jedné zemi, a ti rodiče samozřejmě jsou různého původu.

    Takže já vám mohu pouze říci, abych řekl fakta, že náš zastupitelský úřad v Oslo byl v červnu 2011 už informován o této kauze právě prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Když jsem se seznamoval s tím, co se dělo, tak jsem zjistil, že bezprostředně poté naše velvyslanectví požádalo nótou norské Ministerstvo zahraničních věcí o vysvětlení toho případu a od té doby, jak jsem si ověřil, je tomu případu věnována maximální pozornost z mého pohledu ze strany zastupitelského úřadu, kdy náš český velvyslanec v Norsku se tomu osobně věnuje.

    Já jenom tady mohu říci, co možná nezaznělo, že obě děti se vlastně narodily v Norsku, jejich obvyklým bydlištěm je Norsko a obě děti hovoří pouze norsky.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi a dál do rozpravy paní poslankyně Chalánková... (Poslankyně Chalánková a poslanec Vácha upřesňují na dálkou mimo mikrofon předsedajícímu.) Já mám pana poslance Váchu s faktickou poznámkou a pana poslance Kučeru s faktickou poznámkou. Čili pan poslanec Vácha je první k faktické poznámce přihlášen. Prosím. Pane poslanče, máte čas ke své faktické poznámce.

  • Poslanec František Vácha: Pane předsedající, dámy a pánové, tak tohle byl výstup ministra zahraničí České republiky... V Norsku jsou zadržováni čeští občané! Tři roky maminka nemůže vidět svoje dítě. (Velmi emotivně.) Tři roky je jí dovoleno vidět svoje dítě jenom dvakrát za rok, nesmí vyjádřit žádné city, nesmí s nimi mluvit česky! A tohle byla odpověď ministra zahraničí České republiky! (Šum v sále.)

    Já vidím funkci státu také jako ochranu občanů České republiky a ochranu nejen uvnitř České republiky, ale i vně. Já si dokážu představit, pane ministře, mnohem důraznější kroky české vlády a ministra zahraničí, které - a jsem o tom pevně přesvědčen - by byly schopny pohnout s norskou stranou tak, aby děti se buď vrátily do České republiky, nebo se vrátily aspoň ke svým rodičům. Tohle je alibismus! A paní poslankyně o tom taky mluvila. To je prostě alibismus. Mně se tohle nelíbí.

    A pak mám ještě jednu poznámku k celé sněmovně. Já tohle chápu jako velice závažnou věc a opravdu mě mrzí, a to je jak nalevo, tak napravo, že během projednávání vy prostě koukáte do těch svých notebooků, do těch svých obrazovek a neposloucháte, co se tady děje. Děkuji. (Šum v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře (k ministru zahraničí, který přicházel k řečništi), nemůžu vám dát slovo, pokud se nehlásíte k faktické poznámce, protože dalším fakticky přihlášeným byl pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já se připojuji ke slovům svého předřečníka pana poslance Váchy. My jsme slyšeli slova šéfa české diplomacie. Já si myslím, že tímto projevem dal pan ministr Zaorálek nový rozměr české diplomacii. Já si myslím, že jako diplomat má podstatně větší možnosti a nástroje, než jsou běžné úřednické postupy. A já skutečně bych byl velice nerad, kdybychom vyslali signál všem našim českým občanům, že pokud se jim něco stane v zahraničí, pokud se dostanou do svízelné situace, pokud se dostanou do situace, kterou místní úřady neřeší v jejich prospěch, tak že česká diplomacie od nich dá ruce pryč a nechá volné ruce jednání místních úřadů bez jakéhokoli zájmu ze strany České republiky. Ta zpráva, kterou vyslal šéf české diplomacie, je pro mě velice děsivá. (Ozývá se ojedinělý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci za dodržení času. A ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Adámek a poté pan ministr zahraničních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Adámek: Dobré ráno, kolegové, kolegyně. Mě při poslouchání této smutné historie napadají pouze dvě věci. Budu velmi krátký. Jak jsem pochopil, tato smutná historie se táhne tři roky. Jestliže tady máme dneska nový rozměr, chci se zeptat: Ten správný rozměr, který tady byl do loňského roku, jak to vyřešil? Mám na mysli pana bývalého ministra Schwarzenberga. A když jsem poslouchal své předřečníky, jak vlastně ta naše diplomacie pod vedením pana ministra Zaorálka je špatná... Já nevím, jestli by je uspokojilo, kdybychom odhlasovali nějaké přepadové komando, odjeli do Norska, tam ty děti osvobodili... Bylo by to asi tak v pořádku? Děkuji. (Výraznější potlesk některých poslanců z řad sociální demokracie.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adámkovi i za dodržení času. Nyní pan ministr zahraničních věcí. Pane ministře, já vás ještě požádám o maličké strpení, protože jsem dostal docela zásadní dotaz a myslím si, že je mou povinností řídícího odpovědět vzhledem k tomu, že do 11 hodin musíte předložit návrhy na ústní interpelace. Já vám přečtu pozitivní seznam členů vlády, kteří budou odpoledne, protože omluvy už jsem citoval. Čili odpoledního jednání, interpelací, se účastní páni ministři: Dienstbier, Brabec, Jurečka a Chládek. Tak. (Smích v sále.)

    Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano. Já jenom ještě jednou připomínám, že celá ta kauza je Ministerstvu zahraničí známa skutečně od roku 2011, to znamená, to spravedlivé rozhořčení, kterého jsme byli svědky, tady mohlo zaznít podstatně dříve. Pokud skutečně jste tak přesvědčen, že diplomacie v tomhle má tak zásadní možnosti, které zanedbala, tak by bylo dobré si uvědomit, že už to tedy trvá pěknou dobu, kdy je zanedbává, a to rozhořčení skutečně mohlo možná s tím pohnout, kdyby bylo možná před těmi dvěmaapůl třemi lety. Možná se mohlo něco pohnout, protože to měl možnost zjistit, tuším, už váš ministr, že má takové příležitosti, o kterých já bohužel nevím. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Já vím, paní poslankyně, že jste se hlásila (k poslankyni Chalánkové), ale faktickou poznámku měl kolega Vácha. Ještě vás požádám, pane poslanče, o chviličku strpení, protože jsem před chvílí přečetl pozitivní seznam ministrů, kteří se zúčastní odpoledního jednání, a musím to opravit, protože teď mi byla doručena omluva pana ministra zemědělství Mariana Jurečky. (Potlesk a veselost v levé části a bouchání do lavic zprava.) Ti, kteří si myslí, že jsem tady dělal něco jiného než zjišťoval další věci, tak podotýkám, že jsem si opravdu stáhl věci, které se týkají vlády České republiky, abych vám mohl podat objektivní informaci. Kolegové mě kontrolovali, že jsem měl otevřeny stránky vlády České republiky.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Pane ministře, já jsem nezpochybňoval výroky norských soudů, mně se jenom nelíbila taková trochu vyhýbavá odpověď Ministerstva zahraničních věcí. To bylo všechno, co jsem kritizoval. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci i za dodržení času. Nyní paní poslankyně Jitka Chalánková se svým vystoupením. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji. Jen velmi krátce. Začala jsem svou řeč tím, že nakonec odpověď pana ministra zahraničních věcí byla ze všech odpovědí ostatních nejvstřícnější. Opakuji, že případ je skutečně atypický, a proto jsem žádala o vyvinutí možného diplomatického tlaku.

    Jak tady zazněly věci například o zrcadlovém případě, pokud by se něco takového stalo obráceně pro občany Norska v České republice, tak to budu rozebírat v odpovědi paní ministryně Válkové, protože to se týká soudnictví a určitě přesně takovýto případ tady mohu uvést v obecné podobě. Pokud se týká dětí, ony žily i rok v České republice. Jejich jazykem norština je, protože matka má zakázáno se svými dětmi česky hovořit. Otázku toho, že Norsko není signatářem Haagské úmluvy, také zmíním v reakci na odpověď paní ministryně Válkové a vysvětlím, v čem je komplikace v tomto případě. Je vidět, že tento případ skutečně chce koordinovaný postup více ministerstev. Neříkám jednoho, ale skutečně více, a proto navrhuji přerušit projednávání odpovědi pana ministra zahraničních věcí na písemnou interpelaci v obecné rozpravě podle sněmovního tisku 185, abychom mohli sladit vlastně postup, protože jde o čas a jde o situaci, která je tady a teď, ne o tom, co bylo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. To je procedurální návrh, který můžeme rozhodnout bez rozpravy. Nebudu to nijak komentovat.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 174, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení diskuse nad touto interpelací. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 174, z přítomných 126 poslanců pro 73, proti 3. Návrh byl přijat.

    Přerušuji tedy jednání o interpelaci paní poslankyně Jitky Chalánkové na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka, stejně tak jako interpelaci v téže věci na ministryni Válkovou a ministryni Marksovou, které nejsou přítomny dnešnímu jednání. - Pardon, omlouvám se. Toto budeme muset učinit samostatným rozhodnutím, to přerušení, pokud na tom budete trvat. Jinak byste mohli nabídnout postup předsedajícího, ale paní poslankyně Jitka Chalánková se k tomu vyjádří. (Poslankyně Chalánková mluví mimo mikrofon s předsedajícím.)

    Já jsem to nechal hlasovat jedním hlasováním, ale podotýkám, že to je postup mírně nestandardní, protože jde o stejnou věc na tři ministry. Paní Chalánková to tady přesně popsala a já jsem jedním hlasováním rozhodl o přerušení s tím, že obě paní ministryně jsou řádně omluveny. Pokud nikdo nenamítá k postupu předsedajícího, tak bude přerušeno jednání o interpelaci - tisk 185, 186 a 187. Nikdo nic nenamítá, přerušuji tedy toto projednávání a zároveň tím končím bod 88, protože jsme vyčerpali všechny odmítnuté interpelace, které byly předloženy do zahájení této schůze, i když na příští schůzi jich bude pravděpodobně ještě více. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já po minulé zkušenosti s Kjótským protokolem jsem využil této možnosti průhlednou lstí vystoupit za ostatní kolegy s upřímným doufáním, že příště to zase oni vezmou za mne. (V sále je hlučno.)

    Účelem této smlouvy je poskytnout policejním a celním orgánům obou států potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci v boji proti všem formám trestné činnosti, stanovit základní pravidla pro jejich přímé kontakty a zásady nakládání s předávanými informacemi. V současné době není spolupráce českých a bosenskohercegovinských policejních orgánů na bilaterální úrovni nijak upravena. Přitom region západního Balkánu je z hlediska potřeb spolupráce orgánů příslušných k boji s trestnou činností velmi významný a sjednání smluv o policejní spolupráci se zeměmi tohoto regionu bylo v posledních letech jednou z priorit Ministerstva vnitra v mezinárodněsmluvní oblasti.

    Smlouva standardně obsahuje demonstrativní vymezení rozsahu a forem spolupráce, přičemž základem je výměna informací. Dále upravuje například možnost vyslání policejních styčných důstojníků a spolupráci v oblasti výcviku a vzdělávání. Smlouva rovněž stanoví orgány příslušné k jejímu provádění, upravuje náležitosti a vyřizování žádostí o spolupráci nebo podmínky pro předávání a ochranu osobních údajů a utajovaných informací. V oblasti výměny informací smlouva reflektuje skutečnost, že Česká republika je součástí schengenského prostoru, a proto do ní byla českou stranou prosazena důležitá úprava usnadnění sdílení informací předaných bosenskohercegovinskou stranou s dalšími členskými státy Evropské unie, resp. schengenského prostoru.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy, protože slovo zpravodaje jsme slyšeli před přerušením jednání. Ptám se, jestli se do rozpravy někdo hlásí. Není tomu tak, takže rozpravu končím. Přikročíme k hlasování o navrženém usnesení zahraničního výboru. Chcete ho zopakovat? Ne.

    Kdo souhlasí s navrženým usnesením zahraničního výboru? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 176 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 176 z přítomných 126 pro 88, proti nikdo. Poslanecká sněmovna dala souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti, která byla podepsána 12. září 2013 v Sarajevu.

    Děkuji panu ministrovi a končím bod číslo 30. Dalším bodem je bod číslo

    Vidím, že pan ministr Brabec se ujme opět slova místo pana ministra vnitra Ministra Chovance. Žádám pana poslance Pavla Holíka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, účelem předkládané smlouvy je poskytnout právní rámec potřebný pro efektivní spolupráci policejních a celních orgánů, resp. dalších orgánů států odpovědných za boj proti trestné činnosti. Spolupráce podle smlouvy se bude týkat všech forem trestné činnosti, bude zahrnovat zejména výměnu operativních a strategických informací, vytváření pracovních týmů, vysílání konzultantů a styčných důstojníků, spolupráci při pátrání po osobách, věcech nebo při ochraně svědků. Smlouva reflektuje skutečnost, že Česká republika je součástí schengenského prostoru, a obsahuje důležité ustanovení umožňující české straně sdílení informací předaných izraelskou stranou s dalšími státy Evropské unie, resp. schengenského prostoru, v rámci schengenského informačního systému, resp. dalších databází, dle evropského práva, a to bez nutnosti žádat v každém konkrétním případě předem o souhlas izraelské strany.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Brabcovi a poprosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Pavla Holíka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 65/1. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Holík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych zde přednesl usnesení zahraničního výboru ze 7. schůze, která proběhla 4. března 2014. Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Státem Izrael o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsané dne 7. října 2013 v Jeruzalémě." Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu, do které zatím nemám žádnou písemnou přihlášku, a ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Avizovanou přihlášku pana předsedy klubu TOP 09 nevidím, takže rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Pane zpravodaji? Není tomu tak.

    Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Chce někdo opakovat usnesení, které přednesl pan zpravodaj Holík? Není tomu tak.

    Můžeme rozhodnout hlasováním 177, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 177 z přítomných 128 pro 87, proti nikdo. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas a Poslanecká sněmovna souhlasí s ratifikací. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, účelem předkládané smlouvy je zejména odstranit nepřesnosti údajů o státním občanství vedených v informačních systémech evidence obyvatel obou států, které vznikly v důsledku rozdělení ČSFR. Za tímto účelem proběhne jednorázové porovnání údajů o osobách, u nichž je uveden údaj o občanství ČSFR, s evidencí obyvatel druhého státu. Smlouva má dále odstranit chybné údaje v registrech rodných čísel a zajistit reciproční uznávání rodných čísel, která byla přidělena před 1. 1 1993 na území ČR ve Slovenské republice. Česká republika totiž rodná čísla přidělená před tímto datem ve Slovenské republice již uznává. Smlouva však neřeší pouze problémy, které vznikly v důsledku rozdělení ČSFR, ale umožní i výměnu informací s evidencí obyvatel a registru rodných čísel s cílem zajistit aktuálnost a správnost údajů v nich vedených. Smlouva také umožní poskytování údajů z evidencí obyvatel pro potřeby vyhledávání vlastníků nemovitostí orgánům státní správy a samosprávy. Smlouva dále obsahuje úpravu ochrany osobních údajů. Podrobnosti realizace spolupráce podle smlouvy stanoví prováděcí protokol.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Brabcovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rostislav Vyzula. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v podstatě vše bylo řečeno. Jenom na doplnění je zajímavá tato informace. Ministerstvo vnitra ČR jako správce informačního systému evidence obyvatel dlouhodobě řeší problém týkající se nepřesností některých údajů o státním občanství vedených v tomto systému, které vznikly v důsledku rozdělení ČSFR v roce 1993 a které se přes veškeré úsilí nepodařilo dodnes odstranit. V agendovém informačním systému evidence obyvatel je stále veden nesprávný údaj o státním občanství u více než 8,5 tis. osob a s obdobným problémem se potýká také Slovenská republika. Rovněž je zde problém, který nastínil pan ministr, a ten se týká recipročního uznání rodných čísel přidělených před 1. 1. 1993 na území ČR nebo SR, a tím nepřesností nebo neúplných údajů v registru rodných čísel.

    Vzhledem k uvedeným okolnostem doporučuji schválit tento vládní návrh.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Děkuji, nikdo se nehlásí. Končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Pan zpravodaj? Nikoliv. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh kromě zahraničního výboru? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 178. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 178 z přítomných 130 pro 105, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 42.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr životního prostředí Brabec, a žádám zároveň pana poslance Šarapatku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych vám především chtěl poděkovat za dosavadní vstřícnost, kterou se mnou máte, a ještě to se mnou chvilku vydržte. Je možné, že budu vystupovat i za některé další ministry.

    Cílem předkládaného protokolu je boj proti obchodování s lidmi jakožto závažné formě trestné činnosti a porušování lidských práv, která je navíc zpravidla realizována na mezinárodní úrovni. Protokol je prvním závazným mezinárodním dokumentem, který obsahuje jak jasnou definici obchodování s lidmi, tak i výčet konkrétních opatření, jež mají smluvní strany přijmout za účelem boje proti této trestné činnosti. Zároveň protokol obsahuje opatření k zajištění pomoci obětem obchodování a jejich právní ochrany.

    ČR podepsala tento protokol v roce 2002. Nemohla jej však ratifikovat dříve, než vstoupila v platnost vnitrostátní právní úprava odpovědnosti právnických osob za jednání, která protokol stanoví jako trestná. Provádění protokolu ve vnitrostátním právu je dnes v zásadě zajištěno s jedinou výjimkou - ve vnitrostátním právním řádu totiž chybí jednoznačná kriminalizace jednání spočívajícího v přijetí oběti obchodování s lidmi za účelem vykořisťování. Potřebná novela trestního zákoníku je nyní projednávána Poslaneckou sněmovnou jako součást balíčku novel trestněprávních předpisů, což je sněmovní tisk 45.

    Pro doplnění uvádím, že protokol byl předložen Parlamentu ČR již v květnu 2013, avšak z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny nebyl v loňském roce schvalovací proces v Parlamentu ČR dokončen.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Milan Šarapatka. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, slyšeli jsme vládní návrh. Doporučuji tento návrh ke schválení a současně navrhuji, aby byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikdo se nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o nějaké závěrečné slovo - pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím. Budeme tedy hlasovat v hlasování pořadové číslo 179 o přikázání výboru zahraničnímu. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 179 z přítomných 130 pro 103, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Děkuji panu ministru, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 43.

    Pokračovat budeme bodem číslo 44, kterým je

    Opět požádám o slovo pana ministra Brabce a pan zpravodaj Böhnisch se připraví ke své zpravodajské zprávě. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji vám. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, posledním bodem, ve kterém mám dneska tu čest zastupovat pana ministra vnitra Chovance, je bod, který se týká vládního návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti, která byla podepsána 30. ledna 2014 v Praze, jak už tady zaznělo.

    Materiál obsahuje návrh na ratifikaci tzv. smlouvy o policejní spolupráci s Arménií, jejímž účelem je poskytnout potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci policejních orgánů obou států v boji proti všem formám trestné činnosti.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Žádám pana poslance Robina Böhnische, aby se ujal své zpravodajské zprávy pro prvé čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Koukám, že životní prostředí se dnes ujalo plně zahraniční politiky. Přestože smlouvy tohoto charakteru nepatří do portfolia pana ministra Brabce, tak zpráva předkladatele byla takřka vyčerpávající. Patří skutečně tato smlouva, kterou máme před sebou, mezi naprosto standardní, které jsme jako Česká republika uzavřeli s řadou evropských i neevropských států, v poslední době například i se státem Izrael.

    Já si dovoluji doporučit postoupení tohoto tisku do dalšího projednávání v zahraničním výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nehlásí se nikdo. Končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 180. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 180 z přítomných 129 pro 102 poslanců, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu. Končím bod číslo 44. Děkuji zpravodaji, děkuji panu ministrovi.

    Pan ministr si chvilku odpočine, protože podle ranního rozhodnutí máme před sebou bod číslo

    Prosím, aby za navrhovatele návrh uvedl poslanec Marek Černoch. Připraví se zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Farský. Pane zástupce navrhovatelů, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající.

    Základní motto každé politické strany či hnutí, které se chce dostat do Poslanecké sněmovny, zní "zatočíme s exekutory". A je to většinou úspěšné motto. Je tedy jasné, že pokud zmizí důvod s exekutory, odpadne mucholapka na voliče, a tudíž není další důvod přijímat zásadní řešení činnosti exekutorů. S tím my ale kategoricky nesouhlasíme. Do koaliční smlouvy se nakonec dostala jenom zmínka, že exekutoři nesmějí být vzájemně si konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí, kromě obvyklých floskulí o snížení odměn a lichvě. Přidalo se, že podle exekučního řádu se nebudou vymáhat pohledávky, které lze vymáhat podle jiných předpisů.

    Exekuce se týkala v době konání posledních voleb do Poslanecké sněmovny 1 100 289 fyzických osob a 147 018 právnických osob. Počet osob, které mají víc než deset exekucí, byl 47 122. Jenom pro představu, vítězná ČSSD získala ve volbách 2013 do Poslanecké sněmovny celkem 1 016 829 hlasů, což je o 15 540 více než osob, na které je vedena exekuce, nepočítáme-li jejich rodinné příslušníky a statutární orgány právnických osob, na které je také vedena exekuce.

    Soudní exekutor je prodlouženou rukou státu. Vykonává státní moc a svou činností zajišťuje zachování elementárních principů právního státu, a proto nesmí být veřejností vnímán jako součást jakési vymahačské mafie, nesmí být propojován s kupčením s pohledávkami. Exekutor musí pracovat a rozhodovat nestranně a nezávisle. To mu ukládá zákon a to očekávají účastníci řízení. Protože pokud takto nahlíží veřejnost na exekutory, pak také obdobně nahlíží na nás poslance, protože řešení jejich tíživé situace je jenom a jenom na nás.

    Částečné řešení, jako je snižování odměn, zeštíhlování řízení, řekněme si to úplně na rovinu, nikam nevede. To se několika předchozím novelizacím prokázalo. Situace se stále zhoršuje, a tak je potřeba přijmout systémové řešení, a tím se přiblížit Evropě, když teritoriální princip je zaveden všude s výjimkou České republiky, Slovenské republiky a Albánie. Připomínám, že v některých zemích má teritorialita soudních exekutorů dlouholetou tradici.

    Předkládáme zákon, kde navrhujeme teritorialitu soudních exekutorů s rovnoměrným rozdělováním. Řešení je to přelomové, je to systémová změna. Teritorialita je územní princip činnosti soudních exekutorů, kdy jsou soudní exekutoři jako úřední osoby, na které stát převedl část své pravomoci v oblasti výkonu soudních a dalších rozhodnutí, rovnoměrně pověřováni exekucemi v kraji, kde je sídlo jejich úřadu. Omezí se tak nadužívání a zneužívání exekucí, což vede k naprosté ztrátě odpovědnosti oprávněných, k naprosté lehkovážnosti řady subjektů v poskytování služeb na dluh, a obecně platí, že co je zadarmo, to je vždy nadužíváno. Teritorialita umožní efektivní a reálný dohled nad činností exekutora exekučním soudcem, odstranění excesů při exekuční činnosti a lepší předvídatelnost práva prostřednictvím sjednocující judikatury krajského soudu.

    Zásadním cílem navrhované úpravy je zrušit obchodní boj o pohledávky, tedy prorůstání byznysu do státní správy. Systém exekucí je nastaven tak, že vyvolává poptávku po exekucích. Čím více exekucí, tím lépe. To je z našeho pohledu - a doufám, že i z vašeho - nepřijatelné. Pokud však tento systém vyhovuje, pak se nic nemění. Odpovězme si na otázku, zda by stát měl mít zájem na tom, aby bylo co nejvíce exekucí a samozřejmě více vězňů ve věznicích. Nemělo by tomu tak být.

    Nastolením teritoriality by v úřadech pak zavládl pořádek, protože roční odhadovaný počet exekucí u velkoúřadů by klesl z 50 tisíc na rozumných přibližně 4 tisíc exekucí ročně a to již exekutor osobně zvládne. Skončilo by pak drancování a nájezdy na povinné.

    Zájem o profesi exekutora pod tlakem médií, odporem veřejnosti a lacinou mluvou politiků postupně klesá, kvalita exekutorů zákonitě také. Úřady se zavírají, a kdo by chtěl dneska být exekutorem? Již nyní se do výběrových řízení na jeden exekutorský úřad hlásí jeden uchazeč, když v roce 2010 jich byly stovky, a tak nové exekutorské úřady ovládají bývalí zaměstnanci velkých úřadů, a pokud se nic nezmění, jednoho dne z nich bude pouhých deset.

    Excesy, o kterých čteme v tisku, musí skončit a současně tak musíme zachovat vymahatelnost práva.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, naším záměrem je skončit s velkobyznysem v rámci exekucí. Pokud chceme skutečně řešit problémy s exekutory, musíme věc řešit systémově a takové řešení je teď na stole. Pojďme o něm alespoň diskutovat ve výborech, abychom dali veřejnosti signál, že se chceme problémem vážně a systémově zabývat. Naproti pak půjde i vládní návrh, se kterým se může tento náš poslanecký propojit a pracovat na dalších krocích, vedoucích ke zlepšení situace. Víme, že ke každému dlužníkovi je i věřitel a dluhy se musí platit. Naším cílem je pouze zastavení velkobyznysu s lidským neštěstím, neštěstím, které může, řekněme si to opravdu upřímně, postihnout třeba chybou kohokoliv z nás.

    Dámy a pánové, velmi vás žádám a prosím o podporu, tak abychom mohli tento zákon dostat do výborů a do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci předkladatelů a žádám pana zpravodaje, aby přednesl svou zprávu pro prvé čtení. Pan poslanec Jan Farský. Pane zpravodaji, máte slovo. ***

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, samotný tisk představil pan navrhovatel, já přednesu to, jakým způsobem byl připraven zatím v naší Poslanecké sněmovně.

    Byl předložen 21. února roku 2014 a vláda k němu připravila stanovisko, s jehož zkráceným obsahem vás seznámím. Vláda vyslovila nesouhlas s tímto tiskem 127, a to z níže uvedených důvodů. Jednak odkazuje na komplexní právní úpravu, kterou v letošním roce připravuje, a to rovnou ve dvou termínech. První byl do konce dubna 2014, kdy skutečně vláda předložila podle plánu legislativních prací novelu exekučního řádu, a další novelu, dokonce i s případným návrhem týkajícím se teritoriality, plánuje do konce prosince 2014. Druhým důvodem pak je ten, že vláda identifikovala určité nedostatky, které by naopak mohly exekuční řízení zkomplikovat a mohly by omezit právní jistotu a zhoršit postavení nejen oprávněných, ale i povinných osob.

    Vláda také nebyla v souladu s tím, že návrh podává exekutorské komoře možnost vytvářet formuláře, a v tom případě, kdy jí dochází návrh na samotnou exekuci, tak byť to návrh zákona výslovně neřeší, konstatuje vláda to, že samozřejmě ten okamžik zahájení řízení je stěžejním bodem celého řízení, a pokud není přesně ustanoveno, komu a jak má tento návrh přijít, v jaké formě, tak vytváří právní nejistotu, která skutečně může znamenat pro oprávněného značnou újmu.

    Vláda také nesouhlasí s navrženým zrušením § 38 odst. 2 exekučního řádu, který ukládá připojit originál nebo ověřenou kopii exekučního titulu, včetně potvrzení o jeho vykonatelnosti, a s tím s návrhem na samotné provedení exekuce. Také nesouhlasí s tím, že exekutorské komoře je dána pravomoc, samosprávnému orgánu, dána pravomoc v systému rozdělování samotných exekucí, to je rovnoměrnost, o které mluvil pan předkladatel. Uvádí ji jako nevhodnou i s odkazem na nálezy Ústavního soudu.

    Dále vláda konstatuje, že návrh zákona neobsahuje příslušná přechodná ustanovení týkající se již zahájených řízení, a z úst pana předkladatele jsme slyšeli, že skutečně jde o velký počet, který je nutné řešit. A tak jak nám to často vláda u poslaneckých návrhů dělá, samozřejmě konstatuje, že jsou tam nedostatky legislativně technického charakteru, které by ale určitě šly napravit.

    To je tedy informace vlády, která se k tomu postavila. Na závěr ještě shrnu, ze všech důvodů, které jsem uvedl, je nesouhlasné.

    Organizační výbor tento návrh zákona doporučil už 26. března na zařazení na schůzi a navrhl přikázat k projednání ústavněprávnímu výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Tomia Okamury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k našemu návrhu. Hlavní podstatou tzv. teritoriality pro exekutory je v praxi zavedení elektronického přidělování spisů, tzv. nápadů, na krajském principu. Jednotlivé exekuce budou vymáhat exekutoři podle toho, ve kterém obvodu krajského soudu sídlí, a jednotlivé kauzy by jim měly být rovnoměrně přidělovány bez možnosti si vybírat, s tím že pokud budou zákonné důvody, věřiteli zůstává možnost žádat o jiného exekutora.

    Exekutorská teritorialita je standardní systém, funkční v celé Evropě. Výjimku tvoří Česká republika a Slovensko, přičemž ovšem Slovenská komora exekútorov také dlouhodobě krajovou teritorialitu prosazuje. Podle jejího oficiálního vyjádření přijetí těchto opatření výrazně ztransparentní exekuční proces a bude významným přínosem - pardon, prínosom - především pro nejzranitelnější vrstvy obyvatelstva.

    Cituji: K návrhu teritoriality se zcela vážně postavila i Exekutorská komora ČR, kdy podle interního průzkumu je 86 % exekutorů pro teritorialitu, a vznikla mezi nimi také platforma pro teritorialitu, která se zasazuje o přijetí teritoriality u soudních exekutorů.

    Cílem novely zákona je, aby exekutor nemohl skupovat pohledávky, nebyl nucen dávat provize a nebyl nucen k maximalizaci zisku. Samozřejmě když má exekutor 150 zaměstnanců, a víte, o jakých např. mluvím, musí je nějak živit, a když chcete získat velký počet pohledávek, musíte dát provizi, a když dáte provizi, tak ji přece musíte z něčeho vytřískat. To je nekonečný koloběh, který vede k navyšování pohledávek až o desetitisícinásobky. Proto i pro tři dlužné stovky musí jít do dražby dům povinného, protože režie takové exekutorské továrny na dluhy je gigantická a nějaká tisícovka náklady samozřejmě nespraví.

    Co je také zásadní, je možnost přezkumu a kontroly práce exekutorů. Drtivá část občanů nezná svá práva, nezná zákony a není schopna se bránit zvůli některých exekutorů. A tady je zásadní problém. V konkrétních exekutorských excesech zjišťujeme, že problém není v zákoně, ale v tom, že exekutor zákon porušuje a spoléhá na to, že postižený se nejen neumí, ale prakticky ani nemůže dovolat práva a v drtivé většině křivdu strpí.

    Lidé nemají peníze na dluhy, natož na drahé právníky. Takže zadlužený chudák je tou nejjistější obětí pro každého, kdo nerespektuje zákon. Jediné řešení je aktivní přístup Ministerstva spravedlnosti, které by mohlo a mělo konat namátkové kontroly. Samozřejmě pokud má nějaká exekutorská komora desetitisíce případů ročně, pak není v silách ministerstva přezkoumat, byť jen namátkově, nějaké významnější procento kauz. A jak víme z praxe, drtivá většina excesů se týká právě těch největších exekutorských velkopodnikatelů.

    Pokud se exekuce rovnoměrně rozdělí, pak nejen že ubude motivace dluhy či exekuce skupovat, ale také se exekuce rovnoměrně rozloží a práce každého exekutorského úřadu bude snadněji kontrolovatelná. Navíc, nalijme si čistého vína, z praxe také víme, že věřitelé si dnes vybírají mj. některé exekutory právě pro jejich nevybíravé metody. A ne vždy jde jen o peníze. Máme zdokladovanou kauzu, kdy starosta městečka, bylo to městečko v Pardubickém kraji, nepředal dluh 270 korun za popelnici exekutorovi v okresním městě, protože ten by věc řešil srážkou ze mzdy, ale předal ji exekutorskému ranaři, protože se starosta a ten obyvatel neměli rádi. A ten okamžitě dluh navýšil o desetitisíce, nepřistoupil na splátky a ihned nařídil prodej nemovitosti dlužníka v ceně téměř milion korun. Dluh, který si dlužník mohl odpracovat u obce, tak skončil prodejem domu a naprostým ožebračením dlužníka a důvod byl jen v tom, že dotyčný dlužník se se starostou pohádal.

    Tímto stylem nám tu ovšem exekutoři vyrábějí bezdomovce, sociální vyděděnce, kteří jsou až do smrti v dluzích. Aby se alespoň nějak uživili, pracují načerno a oficiálně pak pobírají jen sociální dávky. Stát přichází o peníze a občané, kteří by byli pro rozpočet přínosem, se stávají naopak přítěží. Měli bychom se vždy a všude držet hesla "dluhy se platit mají, ale dlužník se nesmí zničit".

    Jsem také rád, že spolupředkladateli zákona je i několik poslanců KSČM a jeden poslanec hnutí ANO, kteří našli odvahu připodepsat se a vzepřeli se diktátu svých politických stran a snaží se plnit svůj volební program.

    Zaslechl jsem tady výtku ohledně jakési - opět se to opakuje u vládních posudků k našim zákonům - o jakési nekvalitě, o jakémsi špatném zpracování. Tak já si tady dovolím ocitovat ze stránek Poslanecké sněmovny, aby mě právě ti, co mají ve vládě na starosti legislativu, už se chystají hrnout se určitě k mikrofonu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Tomiu Okamurovi. Já se pokusím zklidnit atmosféru v sále tím, že nejdříve přečtu došlé omluvy. Omlouvá se z dnešního jednání z pracovních důvodů pan poslanec Rom Kostřica, dále se z jednání omlouvá od 10 hodin pan poslanec Karel Tureček a pan poslanec Ivan Gabal.

    Nyní s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pan zpravodaj Farský se hlásil? Ne, dobře. Pak dám faktické poznámky - pana kolegy Chvojky a potom bude pan poslanec Tejc a pan poslanec Petr Adam. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane místopředsedo, vážené torzo vlády (dva přítomní ministři), kolegyně, kolegové, mám jednom krátkou poznámku a pak tři procedurální návrhy.

    Krátká poznámka k tomu, jak se rozčiloval pan předseda Okamura. Musíme si zvykat. Protože vláda skoro vždycky řekne, že přináší vlastní lepší systémový komplexní návrh. Už jsme o tom mluvili včera, to byl návrh komunistů, dneska je to u vašeho návrhu. U našich návrhů zákona, které přijdou na příští schůzi, jsem četl stanovisko Legislativní rady a pak celé vlády, že to sice není špatné, ale není to systémové, není to komplexní a je třeba se na to podívat jinak a zeširoka a pořádně. Tak to si musíme jenom zvykat. Tak to prostě bude.

    A teď ty tři procedurální návrhy. Za prvé navrhuji tento bod přerušit do příchodu paní ministryně Válkové. A pak mám dva procedurální návrhy k programu schůze. Jednak bych chtěl navrhnout, aby Sněmovna souhlasila s tím, že nastaly mimořádné okolnosti a mohla změnit program i třicet minut po zahájení jednacího dne. Navrhuji, pokud to Sněmovna schválí, abychom pevně zařadili na 12 hodin body 85 a 86 schváleného programu jednání, a to jsou bod 85, Zpráva o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2013, a bod 86, Doplnění výročních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2009 až 2012. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. O procedurálním návrhu dám hlasovat bez rozpravy. Nejdříve tedy mám dotaz na vás, jestli považují všichni poslanci Poslanecké sněmovny zde přítomní, že nastala ta vážná situace, on se časový harmonogram trochu zkomplikoval, že bychom i mimo ty určité hodiny hlasovali o změně pořadu schůze.

    Rozhodneme o té vážné situaci v hlasování 181, které jsem zahájil... Pardon, chtěli jste odhlásit. Prohlašuji hlasování 181 za zmatečné. Všechny jsem vás odhlásil a prosím přihlaste se svými hlasovacími kartami.

    O návrhu o stavu, kdy Poslanecká sněmovna považuje za potřebné i mimo vymezený čas hlasovat o změně programu, rozhodneme v hlasování 182. Kdo je pro to, že nastala taková situace, abychom rozhodli o změně programu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 182, z přítomných 114 pro 114.

    Můžeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Zbyňka Stanjury, abychom pevně zařadili na 12. hodinu body 85 a poté bod 86, Zprávu o kontrole výročních finančních zpráv politických stran.

    Zahájil jsem hlasování 183 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 183, ze 115 přítomných 113 pro. Návrh byl přijat. Budeme mít tedy ve 12 hodin napevno zařazené body 85 a 86.

    Nyní tedy přistoupíme k jednotlivým přihláškám. Faktická připomínka pana poslance Chvojky a poté řádně přihlášení páni poslanci Tejc... (Námitka z pléna, že ještě se mělo hlasovat o přerušení bodu.)

    Ano, omlouvám se. Ještě ten třetí návrh, který přednesl pan poslanec předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, tzn. přerušení tohoto bodu do příchodu paní ministryně Válkové.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 184 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 184, z přítomných 117 pro 36, proti 40. Návrh, žel, nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat v jednání, a to přihlášenými poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Chvojka, poté páni poslanci Tejc, Adam a Jaroslav Holík, který mj. se potom od 12. hodiny omlouvá. S faktickou poznámkou pan poslanec Laudát po panu poslanci Chvojkovi, ti přihlášení posečkají, než s přednostním právem přednese pan ministr Dienstbier. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych navázat na projev pana Okamury, který to tady trošku rozjel. Ta atmosféra byla celkem nudná, ale jeho projev si myslím sněmovnu trošičku zvedl.

    V první řadě bych mu chtěl pogratulovat ke včerejšímu rozhodnutí soudu, kdy bylo rozhodnuto, že se nesmí nazývat Pitomiem. To si myslím, že soud rozhodl správně a že jsme všichni byli svědkem toho, že to tak opravdu není.

    A druhá věc, na kterou bych se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího pana Okamury. Já podporuji změny v exekučním řádu i v občanském soudním řádu, ostatně jsem jich již několik podepsal a jsem rád, že mnohé z nich jsou nyní ve druhém čtení v ústavněprávním výboru. Nicméně jsem se dočetl v médiích, v oblíbeném médiu pana Okamury Reflex, že místopředseda vašeho hnutí, resp. možná už dnes bývalý místopředseda pan Večerníček, je sám asi v nějakých 10 až 12 exekučních řízeních, což je samozřejmě smutná věc, kterou bych nikomu nepřál, nicméně moje otázka zní: Není boj s exekutory, který je správný, z vaší strany zaměřen jenom na to, aby se vyřešily osobní problémy vašeho pana místopředsedy? Protože samozřejmě zákony by se měly upravovat z nějakého obecného důvodu, měly by být platné pro všechny a asi obecně závazné. Ale nyní to vypadá tak, že vlastní místopředseda vaší strany, který je v několika exekučních řízeních, si chce řešit svoje problémy. Takže já bych byl rád, kdybyste na to odpověděl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou mám přihlášeného pana poslance Laudáta. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já k tomu předchozímu hlasování. Nezlobte se na mě. Vy něco říkáte veřejnosti - teď mluvím k poslancům hnutí ANO - a děláte přesný opak. Můžeme si myslet o návrhu pana předsedy Okamury, co chceme, nicméně si myslím, že je jeho právem vyžadovat, pokud dá návrh, tak aby tady paní ministryně Válková seděla. Nechováte se férově. Nezlobte se na mě.

    My jsme tady taky pokryli naprostou blamáž ministra dopravy, taky jsme tady mohli předvádět stejné scény, když se mu povedla naprosto neuvěřitelná záležitost, kdy tady obhajuje návrh zákona a ve Sněmovně leží úplně jiný nebo poměrně diametrálně odlišný. Takže nezlobte se na mě, vy se nechováte férově. (Potlesk zprava.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan ministr Dienstbier.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych přece jenom rád zareagoval na vystoupení pana poslance Okamury. On žádal vysvětlení. Já se o to vysvětlení pokusím, i když příliš nevěřím v úspěch svého snažení.

    Padla tady celá řada věcí, které nesouvisí s předloženým návrhem zákona. Například to, že údajně vláda nedodržuje svůj slib předložit novelu zákona o hmotné nouzi. Já bych chtěl připomenout, že slib přesně, jak tady zazněl, byl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží do konce dubna vládě návrh takovéhoto zákona. Chtěl bych zdůraznit, že to se stalo. Ministerstvo práce vládě tento návrh zákona předložilo a tento návrh je tedy v běhu a je to návrh zákona, který by měl zamezit nemravnému byznysu s dávkami na bydlení. K první věci.

    Druhá věc. Do jaké míry vláda plní své sliby týkající se regulace vymáhání pohledávek a exekucí. Pan Okamura tady citoval celou řadu vět z vládního prohlášení a chtěl bych říct, že žádná se výslovně netýká principu teritoriality, který je hlavním předmětem předloženého návrhu zákona. To, co souvisí s teritorialitou, je možné, byť ne výslovně, nalézt v koaliční smlouvě, kde se koalice zavázala, že omezí nemravný byznys s exekucemi. Konstatovala, že exekutoři by neměli být navzájem si konkurující podnikatelé a neměli by soutěžit o to, který z nich urve co největší porci exekucí. A v tomto smyslu musím konstatovat, že souhlasím se všemi východisky, která uvedl pan poslanec Okamura, kterými zdůvodňoval předložený návrh zákona. Já myslím, že cíl má vláda shodný, ale bohužel musím tedy trvat na tom, že návrh, který byl předložen, je skutečně legislativním paskvilem, že by nevedl k řešení tohoto problému, že by naopak vyvolal celou řadu dalších problémů. Už jenom fakt, že není jasné, kdy se vlastně zahajuje exekuční řízení, je poměrně zásadní. Celá procedura, kdy se má dát vlastně veškerý vliv nebo klíčová rozhodnutí Exekutorské komoře, která by vlastně rozhodovala o právech jednotlivých osob, je naprosto nešťastná.

    Chtěl bych zdůraznit jednu věc, která otevírá prostor k obrovskému zneužití exekucí, a to že návrh pana poslance Okamury a dalších ruší povinnou náležitost návrhu, a to je předložení exekučního titulu. Jinými slovy, pouze na základě konstatování, že údajně mám nějaké právo, když to trošku zjednoduším, by byla zahájena exekuce, byť podle jiných pravidel. To by mohlo postihnout celou řadu lidí, proti kterým by byla exekuce vedena zcela neoprávněně. Tak takovýmto způsobem vláda doopravdy nechce řešit regulaci exekucí, aby postavení lidí ještě zhoršila.

    Musím trvat na názoru, že to, co je napsáno v koaliční smlouvě a ve vládním prohlášení, doopravdy není řešitelné jiným způsobem než uplatněním principu teritoriality, protože pokud si exekutoři nemají konkurovat, pokud má být přidělení exekuce objektivní, podobně jako každý má mít svého zákonného soudce, a tady já na té paralele trvám, protože výkon exekuce je výkon státní moci, který je svěřen soudním exekutorům podle zákona, ale měli by podléhat podobným pravidlům, jako je přidělování kauz při soudním rozhodování, jinak doopravdy ta věc řešitelná není. Může se vést samozřejmě debata o tom, jestli má být zavedena krajská teritorialita, nebo okresní teritorialita. V každém případě bude-li krajská, která je širší, tak musí následovat cosi jako rozvrh, tedy aby si jenom jeden z účastníků řízení nevybíral svého exekutora, ale aby tam byla objektivní pravidla, na základě kterých bude exekutor určen, a aby se rovnoměrně rozvrhovaly exekuce mezi jednotlivé exekutory a nebyly tady takzvané exekutorské fabriky, s jejichž působením je spojena největší část těch problémů.

    Důvody, které tady byly uvedeny pro teritorialitu, s těmi já zcela souhlasím, nicméně legislativní návrh, legislativní řešení vůbec nepřispívá k vyřešení tohoto problému. Jak jsem uvedl na příkladu exekučního titulu, tak naopak může vést ještě ke zhoršení postavení těch, proti kterým je exekuce vedena, a rozšířit počet těch, proti kterým je vedena zcela neoprávněně. A tímto způsobem bychom rozhodně jít neměli.

    A poslední věc, kterou se pokusím vysvětlit. Pan poslanec tady projevoval velkou netrpělivost z hlediska postupu vlády. Mimo jiné máme také v koaliční smlouvě, že chceme kvalitní legislativní proces. Ne vždy se nám to možná podaří stoprocentně dodržet, nicméně k tomuto cíli bychom měli směřovat. A připravení návrhu zákona za dobu menší než jsou tři měsíce, pokud nejde o nějakou velmi jednoduchou technickou úpravu, je v podstatě neproveditelné. Současná vláda je ve funkci krátce přes tři měsíce, a proto je logické, že první vládní návrhy teprve přicházejí na stůl. Máme svůj legislativní plán. Ten chceme dodržovat, podle toho budeme postupovat a návrhy sem do Sněmovny budou chodit podle tohoto časového plánu a podle věcného vymezení, které je tam uvedeno. Jistě pochopíte, že od principu kvalitního legislativního projednávání u tak zásadní změny, jako je zavedení teritoriality, nemůžeme ustoupit, a jistě vláda přijde s vlastním řešením problému tak, jak vyplývá z programového prohlášení i legislativního plánu vlády. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Tejc. Máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych také, byť nechci opakovat argumenty, které tady zazněly, řekl pár slov k tomu, proč podle mého názoru tento návrh zákona není způsobilý pro to, abychom se jím zabývali ve výborech.

    Nejde o to, že bychom se neshodli na základním principu, ale při všech dobrých vztazích, které máme s panem poslancem Okamurou, mu musím oponovat v tom, že to, co říkal, vede k jasnému závěru, že tyto problémy s počtem exekucí, s tím, kolik každá exekuce stojí na vedlejších nákladech, vyřeší princip teritoriality. Návrh, který je tady předložen, bohužel tyto vážné problémy vůbec neřeší. Tisk 107, který v této Sněmovně je a který byl připodepsán řadou poslanců z opozice i koalice, se snaží vyřešit otázku vedlejších nákladů a já jsem přesvědčen, že v tuto chvíli jsme těsně před uzavřením dohody, která povede k tomu, že ještě dříve, než by se zákon schválil, změní paní ministryně Válková vyhlášku a výrazným způsobem sníží odměnu advokátů u sporů do 10 tisíc korun a tímto způsobem bude vyřešena otázka, která tady zazněla a která navazovala na stav, kdy dnes z dluhu, který je 100 nebo 200 korun, vzniká pohledávka v řádku 10 nebo 15 tisíc korun. To je ten důvod, proč je třeba tuto věc vyřešit, a věc bude vyřešena změnou zákona občanského soudního řádu, případně změnou vyhlášky. Rozhodně nebude vyřešena tím, že by byla zavedena teritorialita, jak je tady navrhováno.

    Pokud se týká důvodů, proč máme řadu exekucí, ano, řada exekucí skutečně je velmi podivných. Na straně druhé řada lidí se dostala do dluhové pasti například tím, že nepřebírala poštu a nezareagovala včas například na žalobu, která byla jednoznačně oprávněná. To, že tady je milion exekucí, je pravda, samozřejmě platí ale také to, že se to netýká milionu občanů, ale týká se těch lidí, kdy někteří z nich mají bohužel tři, pět exekucí, a největší problém, který musíme řešit a který nevyřeší teritorialita, ale vyřeší změna zákona, je otázka jasného propojení insolvenčního řízení, tedy osobního bankrotu a exekuce, protože řada lidí už není schopna splácet dluhy, ale bohužel dostat se dnes k oddlužení, které má smysl, je v podstatě nemožné. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Dále zde mám přihlášeného s přednostním právem pana poslance Fialu. Vás, kolegové, poprosím opět o snížení hladiny hluku v sále. Děkuji vám. Máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, u našich návrhů zákonů, u návrhů Úsvitu, slýcháme pořád stejné věty. A to: Je to špatně napsané, jsou tam legislativně technické chyby, nedá se to úplně změnit, ale my, vláda, přijdeme s komplexnějšími návrhy. S komplexnějšími návrhy těchto zákonů. Přestože problémy, které zde předestíráme, tak platí, všichni s nimi souhlasí, říkají, že se musí řešit, ale že vláda přijde s komplexnějším návrhem zákona. Tak pane vicepremiére Dienstbiere - on tady momentálně není, zřejmě šel pracovat, aby to do konce volebního období stihl. (Poslanec Faltýnek z místa: Není vicepremiér, ale ministr.)

    Chtěl jsem říct, že tento problém nenastolili politici. To, že se tento problém stal politikem a politikum v České republice, to znamená problém exekutorů, to vyplývá z problémů lidí. Ti lidé, společnost opravdu s tímto byznysem začíná mít problémy, a proto ho chceme řešit. Činnost exekutorů překročila červenou čáru, která ohraničuje výkon práva, a činnost exekutorů se stala doplňkem lichvářského byznysu, kdy jsou lidé cíleně ohlupováni, ošizeni a potom na dlouhá léta připraveni v podstatě o všechny prostředky a majetek. Tito lidé jsou vrženi do sociální sítě a vyřazeni z aktivní ekonomické činnosti. Ano, už to není jenom sociální problém, kdy ti lidé nemají nic a jdou pod most, ale ti lidé v podstatě už neplatí žádné daně, nevydělávají žádné peníze, jsou vyřazeni z ekonomické činnosti, z podílu na HDP a podobně. A jestliže jsme dnes slyšeli, že se exekuce týkají víc než milionu lidí, tak to je podstatná část české ekonomiky a musíme s tím začít něco dělat.

    Je na čase tuto praxi ukončit a nastavit pravidla, která budou principiálně jinak regulovat práci exekutorů. Samozřejmostí je však, že lidé své dluhy platit musí. Nesmí se z toho však stát byznys na lidském neštěstí. Nechceme popírat právo každého na úhradu jeho pohledávky. V České republice se ovšem praxe dostala do pozice, kdy věřitel poskytuje půjčku bez ohledu na schopnost dlužníka splácet a smyslem takové půjčky není výnos z přiměřeného úroku, ale s využitím exekučních mechanismů dojde k naprostému ožebračení dlužníka. Nová pravidla musí proto jít ruku v ruce s definicí lichvy, o což se snaží další legislativní iniciativa hnutí Úsvit.

    Dámy a pánové, klub hnutí Úsvit po krátké poradě reaguje na nabídku kolegy pana Jeronýma Tejce, kdy říká: Vraťme tento návrh zákona k přepracování, pojďme udělat kulatý stůl, pojďme si kolem tohoto návrhu zákona sednout, protože víme, že bychom tuto věc, která opravdu pálí naši společnost, dnes zabili, a my to udělat nechceme. Pojďme hlasovat k vrácení pro návrh k přepracování. Udělejme kulatý stůl, pojďme zkusit ty věci změnit a vraťme to zpátky a snažme se těm lidem, kteří jsou dneska ožebračováni, pomoct. Děkuji. (Potlesk z lavic Úsvitu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde přihlášeného s přednostním právem pana poslance Stanjuru, takže pojďte, pane poslanče. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl navázat na vystoupení svého kolegy Františka Laudáta, který apeloval na vládní poslance. A my vám budeme pořád připomínat, když budete volit dvojí metr na stejné případy. Tak příští týden uplynou čtyři měsíce od okamžiku, kdy jsme v prvém čtení projednávali skvělý návrh nového služebního zákona. Říkali jste, že to není účelové, že to není kvůli jmenování jednoho ministra, že to není kvůli tomu, že si to pan prezident dal jako podmínku - a hle!, uplynulo 120 dnů, ve výborech to ještě nebylo, protože koalice se schází, scházejí se koaliční rady, já tomu rozumím, že to tak je a že to je podle mě složitá problematika, ale v tom případě jste nebyli tak přísní, nevrátili jste to k přepracování, i když byl návrh, nehlasovali jste pro zamítnutí, i když byl návrh, a úplně jste otočili legislativní proces. Je to taková rarita, že nejdřív schválíme zákon v prvém čtení, potom se schvaluje věcný záměr zákona v koaličním jednání. To nevím, jestli už máte za sebou, nebo ne. Pak se připravuje paragrafované znění zákona a pak se to načte jako komplexní pozměňovací návrh ve druhém čtení v některém z výborů. A pak dostaneme pravděpodobně tak tři, možná čtyři, možná pět dnů na to, abychom si to prostudovali, hlasovali a rozhodli.

    Takže jestli chceme být přísní k poslaneckým návrhům zákonů, prosím, ale buďme přísní ke všem. A tady máte evidentní případ toho, kdy sami autoři vědí, že jejich původní text půjde někam na smetiště legislativních návrhů, sami autoři ho přepracovávají. Nikdo to nekritizuje z vládních řad, všichni jsou spokojení a ještě se ukazují v televizi, jak i toho 2. května, chudáci, se scházejí a pracují, možná i v sobotu 3. května, jestli si pamatuji dobře ty televizní záběry. Nicméně už je dneska 15. května, zase další týden uplynul a pořád nemáme návrh. Ve výborech se to neprojednává, protože koaliční rada, jinými slovy, jak říkal někdo z předřečníků, nejvyšší političtí činitelé této koalice se ještě nedomluvili, jak vlastně návrh služebního zákona bude vypadat. Ale bylo by to v pořádku, kdyby poté, co se domluvíte, proběhl standardní legislativní proces všech ministerstev, vláda to schválila a předložila návrh nového služebního zákona Poslanecké sněmovně. Nic proti tomu. Postupujete přesně naopak a to vám nevadí! U opozičních návrhů vám to samozřejmě vadí! Žádost z naší strany je, abyste ke všem přistupovali stejně: buď stejně přísně, nebo se stejnou benevolencí. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní zde mám dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Birke.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi jenom, abych krátce vystoupil k dané věci. Samozřejmě nebudu hovořit o daném problému do hloubky, protože nejsem právník, nicméně aby to nebylo ode zdi ke zdi, tak samozřejmě souhlasím s návrhem pana poslance Tejce na vrácení k dopracování, ale je potřeba posoudit záležitost, že zcela určitě lidi, kteří se dostali do dluhové pasti, je potřeba chránit, protože zvěrstva, která se dneska dějí, jsou bezesporu nad rámec slušnosti a nad rámec jakéhokoliv běžného postupu.

    Na druhou stranu ale je potřeba, aby ten návrh nebyl, jak už jsem řekl, ode zdi ke zdi, je potřeba posuzovat i lidi, kteří zneužívají systém, kdy se vám přihlásí na trvalý pobyt na městský úřad. Je tady celá řada mých kolegů starostů a všichni velmi dobře vědí, že mají na úřadě přihlášenu celou řadu lidí, kteří se tam přihlašují především z toho důvodu - třeba manželský pár má nezbedného syna, který se dostane do problémů, tak syna dáme na městský úřad, aby nám nesebrali majetek. A já to říkám naprosto jasně, protože já jsem jenom oběhl teď pár kolegů a ptal jsem se jich, kolik mají těchto lidí na městském úřadě přihlášeno. Nymburk přes 600 lidí, já jich tam mám skoro 700 (z pléna: 2 500). Dva tisíce pět set atd. atd. Promiňte, já to nechci zlehčovat. Chci jenom říci, že je tady skupina osob, která zneužívá systém, a já bych velmi prosil, pokud vznikne pracovní skupina a vrátí se tato norma k přepracování nebo k dopracování, tak bych prosil, aby se nezapomnělo i na tyto osoby, které samosprávu, starosty současné i budoucí velmi pálí a předně pálí lidi, kteří běžně chodí do práce a plní si své povinnosti. Jenom chci říci... (Předsedající: Váš čas, pane poslanče!) Děkuji. To je vše. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Tejc.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já bych si dovolil pár poznámek ke služebnímu zákonu. Já bych se také raději věnoval jiným činnostem v sobotu a v neděli, než jednal o služebním zákonu. Bohužel realita je neúprosná a my jsme od roku 2002, kdy zákon byl schválen, neudělali nic pro to, aby byl účinný. Nevládla tady osm let sociální demokracie, takže za tuto věc nemůžeme nést odpovědnost. Koneckonců jsme nehlasovali pro odložení účinnosti tohoto zákona při tom posledním hlasování, kdy se jeho účinnost odložila na 1. 1. 2015.

    A chtěl bych upozornit, byť nerad straším a nerad poslouchám strašení Evropskou unií a Evropskou komisí, že pokud zákon přijat nebude a budeme čekat na řešení, které by bylo určitě lepší, pohodlnější i pro mě osobně i pro další, že se připraví vládní návrh zákona a předloží se třeba v říjnu do Poslanecké sněmovny, tak možná v říjnu nebo v listopadu budeme mít informaci z Evropské komise, že se nám zastavuje čerpání evropských peněz ve výši set miliard korun, a to bych skutečně si já osobně na odpovědnost vzít nemohl. To znamená, děláme, co můžeme. Ano, zákon vzniká, uznávám, ne úplně standardním způsobem, uznávám, že se neprojednává tak, jak by měl, a také ve lhůtách, které bych si představoval já, ale bohužel realita je taková. Ale rozhodně se nechceme chovat tak, jak se chovala minulá koalice v tom, že bychom i zde dávali desítky stran návrhů dopoledne na výboru a odpoledne by se o nich hlasovalo. Já bych rád, aby to jednání minimálně ve výborech trvalo několik týdnů a aby předtím, než bude znám text a bude se o něm hlasovat na Poslanecké sněmovně, to byla minimálně měsíční lhůta. Já doufám, že bude naplněna, ale rozumím tomu, že nás tlačí čas. Bohužel třeba i bude muset být svolána mimořádná schůze Sněmovny, ale já věřím, že to je věc, kterou jsme schopni zvládnout. Takže v tomto smyslu uznávám námitky, které tady zazněly. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče, včetně za to, že jste dodržel čas úplně přesně. Další faktickou poznámku má pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Bohužel dnes odpoledne z omluv vyplývá, že tady bude opravdu torzo vlády. Snad jeden nebo dva ministři nejsou omluveni. Je to jedna z věcí, kterou jsem chtěl interpelovat, ale příslušní ministři tady nebudou. A já také slýchávám v posledních týdnech a měsících o tom riziku z Evropské komise a už jsem se tady opakovaně ptal v diskusích, ať nám řeknou z Evropské komise, na základě čeho nám tak vyhrožují. Podle mě je to politický názor současných členů Evropské komise, kteří tady končí příští týden, protože končí funkční období Evropského parlamentu. Nevíme, jaké bude složení Evropské komise, a není to věc, která je podepřena evropskou legislativou. A prosil bych někoho, ať se tak vzájemně nestrašíme, ať ta rizika nepřeceňujeme, ale současně abychom je nezlehčovali, aby nám někdo dal černé na bílém informaci, na základě čeho a kdo nám tím hrozí. My jsme přesvědčeni, že žádnou evropskou legislativu neporušujeme a není žádný důvod kromě politického nátlaku nebo politického vyjednávání, ať jsem korektnější, že to po nás chtějí. Ale my opakovaně opakujeme, že to děláme pro sebe. A to je hlavní důvod, proč chceme služební zákon.

    A nebyla úplně korektní informace pana kolegy Tejce - my jsme přece nakonec v minulém volebním období předložili vládní návrh zákona. Že se nestačil projednat a že mnohé legislativní návrhy tím, že se Poslanecká sněmovna rozpustila, spadly pod stůl, je pravda. Ale ten návrh existuje. Kdo chce, si ho může přečíst. Má nějaké číslo sněmovního tisku v minulém volebním období, proběhl řádným připomínkovým procesem, ale bohužel jsme ho nestihli projednat. Takže není úplně pravdivá informace, že to nikdo neřešil.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím kolegy v levé části sněmovny, aby ztišili hlasitost svých rozhovorů, abychom se navzájem slyšeli. Děkuji.

    Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. I od dalších řečníků, kteří stáli u tohoto pultíku, jsme slyšeli, jak palčivý je to problém, jak se lidé hlásí na městské a obecní úřady, jak se přihlašují, aby se ubránily rodiny exekucím. Je to opravdu velký společenský problém. My jsme udělali to kompromisní řešení jako hnutí Úsvit, že jsme řekli: dobře, budeme hlasovat pro vrácení zákona k přepracování a budeme se snažit připomínkám, které tady dnes zazněly, vyjít vstříc, změnit návrh zákona tak, aby byl pro většinu Poslanecké sněmovny přijatelný.

    Nicméně pojďme se tedy dohodnout, pojďme udělat kulatý stůl, pojďme si sednout a říct, co nás napříč politickým spektrem na tom návrhu zákona trápí a co bychom chtěli změnit. Já, pane předsedající, navrhuji, abychom hlasovali o vzniku expertní skupiny napříč politickým spektrem k tomuto zákonu, aby se sešli odborníci a abychom mohli o těchto věcech diskutovat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášenou s faktickou poznámkou je paní poslankyně Hnyková. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý den dámy a pánové. Já bych se s vámi chtěla podělit o takovou věc. Pokaždé, když se vracím na své pracoviště, tak mi naše paní mzdová a personalistka říká: Jano, prosím vás, udělejte něco s těmi exekutory. To, co se dotýká těch lidí, se nedotýká jenom jich, ale taky organizací. Dneska si organizace už musí najímat právníky, aby to vyřizovali. Takže já bych velmi chtěla apelovat na to, aby si v tomto vláda pospíšila a tento problém urychleně řešila.

    Chci jenom říci, že hnutí Úsvit to přece nemyslí špatně. Nelíbí se mi, že tady nazýváte naše návrhy paskvily. Vždyť my se snažíme prosadit dobré věci. I vy jste to měli přece ve volebních programech a děláte to přece pro lidi, tak si myslím, že podaný návrh naším předsedou klubu, aby vznikla tato expertní skupina napříč politickým spektrem, je velmi dobrý podnět, a doufám, že získáme i vaši podporu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Chvojka.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na svého předřečníka kolegu Fialu. Já souhlasím s tím, aby vznikla expertní skupina. Nejsem toho názoru, že by se o tom mělo nechat hlasovat. Mám za to, že to je nesmysl, různých skupin ve Sněmovně je spousta, mám takový pocit, že se obyčejně o nich nikdy nehlasovalo, prostě vznikly ad hoc. Já velmi rád budu jejím členem, ale za podmínky, že předsedou nebude pan Tomio Okamura, jinak se hlásím tímto do expertní skupiny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Tejc.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já bych chtěl říct, že se exekucím a exekutorům věnujeme. Koneckonců je tady další poslanecký návrh, který se týká mobiliárních exekucí, kde jsou předkladateli poslanci sociální demokracie i Úsvitu. Ten bude projednáván na příští schůzi. Já jsem přesvědčen, že tento návrh může být o řadu věcí rozšířen, aniž by se tyto věci stávaly přílepkem. Neměla by to být teritorialita, to asi skutečně by přílepek byl, ale jsem přesvědčen, že se té problematice věnujeme a právě tímto způsobem pomáháme i vládě, která skutečně není schopna při délce legislativního procesu, který je standardní a který tady chceme, aby byl zachován, připravit návrh v řádu týdnů. Na to je skutečně potřeba přibližně pět až sedm měsíců, aby ten návrh prošel kolečkem na jednotlivých ministerstvech, a to je důvod, proč paní ministryně Válková teď pracuje na dalších návrzích v této oblasti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní bych poprosil pana poslance Laudáta s faktickou poznámkou.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, z důvodu efektivity, prosím vás, pojďte hlasovat o tom návrhu pana kolegy Tejce a skutečně, teď už je to ve smyčce dokola. Pojďme o tom hlasovat, poslat to tedy zpátky, jestliže s tím předkladatel souhlasí, a tam ať se řeší ty další náležitosti.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Každopádně než přikročíme k hlasování, tak zde mám řádně přihlášené a včetně dalších přihlášených do diskuse, takže dokud oni nestáhnou svoje přihlášky, tak musí diskuse proběhnout. Další s faktickou je pan poslanec Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobrý den. Já jsem chtěl říct v podstatě totéž co kolega Laudát s tím, že za náš klub bych chtěl slíbit, že i my se zúčastníme aktivně práce v té pracovní skupině. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším z přihlášených s přednostním právem je pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Já jsem chtěl říct víceméně to samé a poděkovat vám za tu ochotu a vstřícnost, protože tady zaznělo x pro a proti. Musím říct, že mě mrzí, že pan ministr Dienstbier tady hovoří opět o paskvilu, a přitom opravdu ten pohled dozadu si myslím, že taky nedává úplně důvěru v to, jak by se měla vláda chovat. Ale není to narážka na to. Vůbec to nechci řešit. Jenom budu velmi rád, protože se tomuhle problému víceméně od začátku od vstupu do Poslanecké sněmovny. A jenom bych rád odpověděl panu Chvojkovi, že to nemělo s panem Novákem vůbec nic společného, tohle to.

    Takže ode mne v tuto chvíli je to za předkladatele asi vše a velmi rád budu, když ta expertní skupina bude pracovat, a myslím si, že i my podpoříme jakýkoliv váš návrh, který má hlavu a patu, a že to nemá být politický boj, ale že to má být opravdu o tom hyperprůšvihu, který se děje venku. Díky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že už nikoho dalšího už nemám přihlášeného do diskuse, tak než se dáme do hlasování, tak se táži pana předkladatele... Ještě mám zde faktickou poznámku. Takže pane poslanče, pojďte.

  • Poslanec Jiří Mihola: Já bych chtěl, protože taky komunikujeme s kolegy z Úsvitu a s ostatními stranami, tak bych chtěl ubezpečit, že také se zúčastníme této práce jako KDU-ČSL, předpokládám, že kolega Klaška, který se touto problematikou zabývá. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana navrhovatele a pana zpravodaje, jestli chtějí mít závěrečná slova. Ne. Děkuji vám. V tento moment neregistruji žádnou přihlášku do diskuse a končím obecnou rozpravu. Přistoupíme k hlasování. Než budeme hlasovat, tak vás všechny odhlásím, poprosím vás o opětovné přihlášení do systému. Padly zde dva návrhy, takže budeme hlasovat.

    První návrh zní, že vracíme předložený návrh navrhovateli k dopracování.

    Zahajuji hlasování 185. Kdo je pro takto navržené usnesení, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Zdržel se.

    Končím hlasování číslo 185. Přítomných poslanců je 129, pro tento návrh bylo 126. Návrh byl přijat.

    Jako další návrh zde padl návrh na zřízení expertní skupiny, která se bude zabývat exekucemi. Návrh trvá.

    Dávám hlasovat, kdo je pro zřízení této expertní skupiny. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Zdržel se.

    Je to hlasování číslo 186. Přítomných poslanců 130, pro bylo 40 poslanců. Tento návrh byl zamítnut.

    Končím projednávání tohoto bodu a s přednostním právem se hlásí pan poslanec Kalousek. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, odpusťte prosím, že vás maličkou chviličku zdržím prohlášením, které nepokládám za marginální.

    Někteří z vás se na mě včera obrátili s tím, že můj výrok o tom, že při hlasování možného umístění vojsk NATO na našem území hlasovali jako kryptokomunisté, se jich hluboce osobně dotkl. Já jsem večer zpytoval svědomí a v rámci toho zpytování svědomí jsem navštívil facebookové stránky hnutí ANO 2011, abych tam snad načerpal nějaké důvody k tomu, abych tento názor mohl korigovat. Jakýsi váš příznivec, dámy a pánové, tam napsal námět na scénář nového českého filmu - Je třeba zabít Kalouska. A hnutí ANO oficiálně prostřednictvím svého administrátora stránek píše: Tak to je ovšem úžasný film.

    Povzbuzeni oficiálním názorem druhé nejvyšší parlamentní strany pak příznivci píší jeden za druhým: Pověsit ho na hák hlavou dolů. Ono ty padesátá léta, to musela být krásná doba. Některé praktiky z komunismu by neměly být zapomenuty, hodily by se totiž pro některé poslance z řad TOP 09 a ODS. Prosím, prosím, do toho filmu Je třeba zabít Kalouska chci složit muziku, kde by hlavní housle hrál těžký kulomet. A tak dále, a tak dále.

    Já si uvědomuji, že každému z nás na facebook občas napíše nějaký magor. Je ale poměrně novátorské a myslím si, že se to ještě nestalo, aby politická strana oficiálně s těmito názory vyjádřila souhlas a povzbuzovala je. Protože to se stalo. A já to tady neříkám proto, že bych snad chtěl podat trestní oznámení nebo že bych chtěl pana ministra Chovance požádat o ochranu. Já to říkám proto, abych vám řekl, že se vás nebojím. Že mě nezastrašíte ani podlými pomluvami do médií, ani veřejným povzbuzováním k mé fyzické likvidaci.

    A onen termín kryptokomunista bych si dovolil definičně specifikovat - komunisté raných padesátých let, protože ta doba byla charakteristická povzbuzováním politických subjektů k věšení a střílení politických oponentů. To by vám šlo. Nic jiného jste zatím nedokázali.

    Přeju vám hezký den. (Bouřlivý potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní se hlásí s přednostním právem paní ministryně Jourová. Máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Dámy a pánové, já jsem se už včera hlásila, že jsem chtěla v bodu k NATO tady vyjádřit to, že snad pořád ještě nejsme úplně zasaženi cynismem a lhostejností, když tady trávíme poměrně hodně někdy nepříjemného času tím, že tady jsou nepříjemné výstupy. Chtěla jsem říci, že cítím pořád ještě nějaká lidská hnutí, a chtěla jsem se svěřit s tím, že mě ten kryptokomunista hodně urazil. Takže to tímto sděluji a děkuji, přijímám omluvu pana předsedy Kalouska.

    Zároveň bych chtěla říct jako první místopředsedkyně hnutí ANO, že pokud se tak děje na facebooku a nezarazili jsme takovou diskusi, že se tak mělo stát a že učiním cestu k nápravě, a omlouvám se též.

    Osobně považuji sociální sítě za prostor, kde vycházejí na povrch negativní emoce, že se tam realizují lidé, kteří možná v běžném osobním styku selhávají a nemají možnost se takto projevovat. Myslím si, že je skutečně na administrátorech, aby takovéto věci nedopouštěli, pokud to jde, za hranici slušnosti a korektnosti. Takže děkuji. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Odpusťte, paní ministryně a první místopředsedkyně, vy jste mi nerozuměla. Za prvé si myslím, že z mého vystoupení bylo zřejmé, že jsem neformuloval omluvu.

    Za druhé, tady nejde o to, že by žila tato diskuse na vašem facebooku a vy jste ji nezarazili. O tom bych vůbec nemluvil. Vy jste ji schválili. Vy jste s tímto názorem - prosím, prohlédněte si ten facebook - tam se říká "je třeba zabít Kalouska" a ANO odpovídá. ANO je oficiální administrátor vašich stránek, který zprostředkovává odpověď politického hnutí ANO. ANO odpovídá: To by byl ovšem úžasný film.

    Já o tom nemluvím proto, že mi tam někdo vyhrožuje zastřelením a oběšením, hlavou dolů tedy, abych si to užil. Já o tom mluvím proto, že vy na svých stránkách s tímto názorem vyjadřujete souhlas. To je ten problém.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než se posuneme v jednání, tak zde mám omluvu. Omluva z jednání Sněmovny dne 15. 5. od 12.15 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Lukáš Pleticha.

    Byl jsem požádán o opětovné odhlášení poslanců v sále, takže vás opět všechny odhlásím a poprosím vás o opětovné přihlášení.

    Děkuji panu zpravodaji a panu předkladateli. Chci se zeptat - pane poslanče Černochu, tady mi vyskočila faktická poznámka? Ne, takže vás odmazávám. Nikoho s přednostním právem v tento moment nevidím, že by se hlásil. V tom případě budeme pokračovat v programu tak, jak je navržen.

    Budeme projednávat bod, který se jmenuje

    Vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i písm. f) jednacího řádu Poslanecké sněmovny bez zbytečného odkladu tak, aby umožnila jeho včasné projednání. Předložený návrh uvede ministr životního prostředí pan ministr Brabec. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, uznávám, že vzhledově a pravděpodobně v této chvíli ani informačně se nebudu moci rovnat paní kolegyni Marksové-Tominové, přesto se pokusím vám minimálně v úvodní zprávě sdělit hlavní části rozhodnutí Rady o trojstranné sociální vrcholné schůzce pro růst a zaměstnanost, která je obsahem.

    Trojstranná sociální vrcholná schůzka pro růst a zaměstnanost, neboli též tripartitní sociální summit, byla ustavena na základě rozhodnutí Rady z března 2003 a jednalo se v podstatě o formalizaci již dříve běžné konzultace mezi orgány Evropské unie a sociálními partnery na evropské úrovni. Jde tedy o platformu pro sociální dialog mezi evropskými institucemi a sociálními partnery napříč ekonomickými sektory. Formalizované schůzky se staly součástí rámce Lisabonské strategie a následně strategie Evropa 2020 a důraz na sociální dialog se nyní klade také v souvislosti s posilováním sociálních rozměrů hospodářské a měnové unie. Tři strany tripartitního sociálního summitu tvoří komise, Rada zastoupená předsednictvím a evropští sociální partneři, přičemž zástupce zaměstnanců určuje Evropská konfederace odborových svazů a delegaci zaměstnavatelů potom stanoví Evropská unie konfederací průmyslu a zaměstnavatelů, tedy Business Europe.

    Nové rozhodnutí Rady plně respektuje dosavadní osvědčenou praxi a je potřeba zejména z důvodu vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Jedná se tudíž o víceméně technickou novelu, která nepřináší žádné zásadní změny.

    Navrhované rozhodnutí nemá žádné legislativní dopady ani dopady na státní rozpočet. Právním základem tohoto rozhodnutí je článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie a je přijímáno jednomyslným souhlasem Rady po získání souhlasu Evropského parlamentu. Ten vyjádřil s návrhem rozhodnutí souhlas na svém plenárním zasedání 15. dubna 2014. Schválení Radou lze potom očekávat v červnu 2014. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Předseda Poslanecké sněmovny přikázal svým rozhodnutím číslo 15 ze dne 2. dubna 2014 tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovil mu k tomu lhůtu do 29. dubna 2014. Výbor návrh projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 162-E/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Lubomír Toufar a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslanec Lubomír Toufar: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, děkuji panu ministrovi za uvedení tohoto bodu a chtěl bych tady přednést usnesení výboru pro evropské záležitosti z 10. schůze ze 17. dubna 2014 číslo 47, kde výbor pro evropské záležitosti doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovuje předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o trojstranné sociální vrcholné schůzce pro růst a zaměstnanost." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám rozpravu. Táži se, kdo se hlásí. Mám zde přihlášeného pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mám tři konkrétní dotazy k tomuto materiálu. V materiálu se píše, že Česká republika spolu se Spojeným královstvím, Spolkovou republikou Německo a Maltou uplatňuje parlamentní výhradu s ohledem na proceduru přijímání návrhů. Mě by zajímaly hlavní důvody, proč se k tomu ČR rozhodla. Evidentně jsme tady v minoritě. 23 členských zemí, resp. 24 členských zemí, v této chvíli tuto výhradu neuplatňuje. Velmi často slýcháme, že jsme slepě následovali Velkou Británii a byli jsme na okraji hlavního evropského proudu, tak mě zajímá, proč se tady stavíme proti názoru 24 členských zemí a získali jsme pro svůj návrh, pro svůj postup, pouhé tři spojence. To je první dotaz. Druhý dotaz byl, zda ten summit letos už proběhl. Pokud ne, tak bych se chtěl zeptat, kdy proběhly summity v loňském roce, kdo se účastnil za Českou republiku a jaké byly nejúčinnější závěry tohoto summitu. Myslím si, že evropské záležitosti jsou velmi důležité, mnohdy tady procházejí velmi formálně a povrchně, a když už máme něco ratifikovat, k něčemu se připojit, tak bychom měli dostat alespoň informaci o tom, co se tam stalo loni, kdo tam za Českou republiku jezdil, a ten hlavní důvod, proč na rozdíl od 24 jiných členských zemí uplatňujeme parlamentní výhradu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nikdo další do diskuse se nehlásí. Chci se zeptat, zda na předložené dotazy někdo odpoví, pan zpravodaj či pan zpravodaj výboru, pan předkladatel?

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v této chvíli nejsem schopen na tyto dotazy odpovědět a samozřejmě lze teoreticky požádat o nějakou krátkou lhůtu, kde pravděpodobně bych byl schopen se spojit s paní ministryní a zeptat se jí na to. Nevím, zda to je standardní. Ale říkám zcela na rovinu, teď v této chvíli na to nedokážu odpovědět. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci vyčítat ministru životního prostředí, že nezná odpověď, to by bylo ode mě, řekl bych, nekorektní. Ale jak to, že tady není ministr či ministryně, když má svůj materiál? Nebo jste připraveni hlasovat pro, aniž byste znali odpovědi na otázky? Myslím si, že jste připraveni. Ale takhle to přece nemůžeme projednávat. Podívejte se do lavic. Kdo bude předkládat smlouvu o dvojím zdanění? Je tady ministr financí? Není. Můžeme se k tomu ptát, nebo zůstanou otázky? Ptám se, a to není vůči panu ministrovi, který tady je. To je vůči těm, kteří tady nejsou. Tohle si přece nemůžeme nechat líbit, aby tady nebyl předkladatel. To považuji za praxi, která je absolutně nepřijatelná.

    První den schůze, když bylo grémium Poslanecké sněmovny, tak jsme my jako opoziční kluby velmi stáli o tento čtvrtek. Všichni, kteří tam byli, s tím souhlasili. Vyhýbají se interpelacím ministři a ministryně, podívejte se, vzpomeňte si, přečtěte si, podívejte se na stenozáznam, když pan místopředseda Filip četl omluvy. Nejsou tady při projednávání svých materiálů. To znamená, sami ministři materiály považují za nedůležité. Určitě se shodneme na tom, že když ministr si řekne, že materiál je důležitý, že je tady osobně přítomen, snaží se přesvědčit Poslaneckou sněmovnu, snaží se získat pro své zákony, pro své zprávy, pro své smlouvy, které předkládá, většinu, a to nejenom vládní, ale mnohem lépe napříč politickým spektrem.

    Navrhuji, abychom ten bod přerušili do přítomnosti paní ministryně Marksové-Tominové.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde přihlášku s faktickou poznámkou od pana poslance Michala Kučery.

  • Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Já bych k svému předřečníkovi panu předsedovi Stanjurovi prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím, že by nás všechny mohlo těšit, že tady máme tak multifunkčního ministra životního prostředí, který dokáže obsáhnout všechny tyto body, a pravděpodobně v něm se koncentruje celá vláda. Možná že to je i námět pro to, aby se počet členů vlády zmenšil, a tam by byla i ona tolik proklamovaná úspora, kterou nám hnutí ANO slibovalo v předvolební kampani. Možná námět na zmenšení počtu členů vlády. Tady ta vláda skutečně přítomna není a možná by ministr životního prostředí zvládl i další ministerstva.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Chaloupka. (Námitka přihlášeného.) Chalupa, omlouvám se.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové. Rád bych řekl stručně, že tuto situaci, kdy tady nejsou ministři, tak ať to všichni slyší, nalijeme si čistého vína. Díky obstrukcím, kvůli úplným - ne úplným, máte na obstrukce právo, samozřejmě. Ale kvůli obstrukcím jste zdrželi jednání Sněmovny a schvalování důležitých věcí a teď na to poukazujete, že nejsme schopni, jako naši ministři, tady pracovat? Mně to přijde trošku divné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Klučka. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Ano. Chovali jsme se jako opozice, naprosto stejně jako vy. Ve čtvrtky jsme kritizovali neúčast ministrů, mluvili jsme o tom, že je to nedůstojné, aby v interpelacích tady nikdo neseděl. Víte, v čem je změna? Nás je tady 126. V minulosti jsme neměli kvorum, ani kvorum 67 lidí na to, abychom pokračovali v jednání. To je ta změna. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já bych možná jenom chtěla sdělit prostřednictvím vás, pane místopředsedo, kolegovi Chalupovi z ANO, že ve čtvrtek je podle jednacího řádu dopolední program a odpolední program vyhrazený na interpelace, takže sebevětší obstrukce, jak vy jste říkal, by nezabránily tomu, že ve čtvrtek je dopoledne blok interpelací, odpoledne blok interpelací, a pokud tady vaši ministři od rána nejsou, není tady premiér, my se dozvídáme každou chvíli nějakou další omluvu od někoho, tak já nevím, co tady od těch půl třetí chcete dělat, když tady jsou dva ministři z celé vlády - která mimochodem má největší počet ministrů v novodobé historii naší vlády ČR. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Zavadil.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, já se připojuji k tomu, co tady řekli kolegové zprava, abychom přerušili jednání o těchto bodech a vyčkali, až tady bude ministr. Tečka. A žádám, aby o tom bylo hlasováno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem teď nerozuměl, o co žádáte.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Že se připojuji k tomu, abychom přerušili tento bod a abychom tyto body jednali až za účasti ministrů, to je první poznámka. A druhá poznámka, abychom o tom hlasovali.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Podle jednacího řádu § 109 skutečně lze podat pouze návrh na zamítnutí anebo návrh na odročení, každopádně o těchto návrzích se hlasuje až po ukončení rozpravy. To znamená, dokončíme rozpravu a poté budeme dávat hlasovat. Mám zde faktickou poznámku, pane poslanče Stanjuro, mám zde faktickou poznámku.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám námitku k tomu, jak to řídíte. Každý bod, o kterém jedná Poslanecká sněmovna, lze přerušit. O návrhu na přerušení se dá hlasovat bezodkladně. Ten váš výklad, že tento bod nemůžete přerušit, prostě neodpovídá jednacímu řádu. Pan poslanec měl samozřejmě pravdu, proto vznáším námitku a žádám, aby o tomto návrhu bylo hlasováno ihned.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Protože se jedná o procedurální návrh, tak nejdřív dám hlasovat o této námitce a nejdřív vás odhlásím a poprosím vás, abyste se opět přihlásili. Počet se ustálil, takže nyní dávám hlasovat o vznesené námitce, aby bylo hlasováno v podstatě okamžitě před ukončením rozpravy.

    To znamená dávám hlasovat o této námitce. Kdo je pro? Kdo je proti? (Výkřiky vpravo.) Dobře, v tom případě prohlašuji toto hlasování za zmatečné a budeme hlasovat ještě jednou. Já vám upřesním, o čem budeme hlasovat. Byla vznesena námitka pana poslance Stanjury proti způsobu vedení Sněmovny, abychom o přerušení tohoto bodu hlasovali hned, nikoliv až po ukončení rozpravy, tak jak jsem navrhoval já. To znamená, nejdříve dáme hlasovat o této námitce a v případě, že ji Sněmovna přijme, budeme hlasovat o přerušení bodu v podstatě okamžitě.

    Takže dávám hlasovat o námitce pana poslance Stanjury.

    Zahajuji toto hlasování. Kdo je pro, abychom hlasovali o přerušení tohoto bodu bezprostředně. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Je to hlasování číslo 188. Případně kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 188, přítomno 121 poslanců, pro tuto námitku bylo 116 poslanců.

    Takže v tento moment dávám hlasovat o tom, aby projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do přítomnosti paní ministryně práce a sociálních věcí.

    Zahajuji toto hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 189, přítomno je 122 poslanců, pro návrh tohoto usnesení bylo 116. Usnesení bylo přijato.

    Návrh usnesení zní, že projednávání tohoto bodu je přerušeno do té doby, než bude přítomna paní ministryně práce a sociálních věcí.

    Dobře, pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve mně po nějakých osmnácti letech, co jsem zde, zanechala slova Miroslava Kalouska dost silný a negativní dojem. Já jsem čekal, že na to přijde nějaká reakce. Nejde o to, jestli máme stejné názory. Máme rozdílné. (Předsedající: Já se omlouvám, pane poslanče...) Je tisíc důvodů... Neberte mi slovo. (Předsedající: Já vám rozumím, ale...) Je tisíc důvodů nesouhlasit s Miroslavem Kalouskem v různých věcných krocích. Přátelé, ale jestli nebudeme reagovat na to, jak se společnost radikalizuje, jestli neuděláme nějaký distanc, že toto už není naše politika, jestli přehlédneme to, že čas od času někdo napíše "zabte tamtoho nebo zabte jiného", my se tomu budeme usmívat a budeme tomu tleskat, tak to povede k velmi špatným koncům. Tady nejde o to - já neútočím na ANO, já neútočím na webové stránky... (Předsedající: Pane poslanče, já vám říkám, že nerespektujete jednací řád.) Já útočím na to, že tady není žádná reakce. Já bych si přál, kdyby alespoň předsedové všech poslaneckých... (Předsedající vypíná mikrofon.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, vypínám vám mikrofon. Přestože lidsky s vámi souhlasím a máte k tomu jasné právo se takto vyjádřit, žádám vás, abyste respektoval jednací řád, tak jako všichni poslanci této Poslanecké sněmovny. Přihlaste se s touto poznámkou, až bude otevřen bod, až bude otevřena diskuze. Jestliže má platit jednací řád, musí platit pro všechny stejně. V tento moment mohou vystupovat pouze poslanci s přednostním právem.

    (Poslanec Urban setrvává u mikrofonu.)

    Není otevřen žádný bod v tento moment, můžete vystoupit pouze s procedurálním návrhem. (Výkřiky v sále: To chtěl!) Znovu říkám, můžete vystoupit s procedurálním návrhem, o kterém dáme hlasovat. Zapnu vám mikrofon a předpokládám, že přednesete svůj procedurální návrh. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Pane místopředsedo, vy jste před chvílí porušil jednací řád tím (Předsedající: Neporušil jsem jednací řád.), že jste nenechal hlasovat o procedurálním návrhu hned, a mě budete poučovat, co mám dělat.

    Já jsem chtěl samozřejmě navrhnout bod, který by zněl Výhrada předsedů poslaneckých klubů k útokům na politiky Parlamentu České republiky. Děkuji. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. K předchozímu příspěvku chci říct, že jsem respektoval jednací řád a v případě, že někdo vystupuje v okamžiku, kdy není otevřený bod, musí dopředu inzerovat, že chce předložit procedurální návrh. V tom případě má slovo. Nebyla otevřena diskuze.

    Pane Stanjuro, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane Bartošku, oslovujte mě tak, jak máte. Myslím si, že to od vás bylo opravdu necitlivé, že jste mého kolegu pana poslance Urbana přerušil. Dvakrát jste porušil jednací řád. Poprvé když jste rozhodl, že o procedurálním návrhu pana poslance Zavadila budeme hlasovat až po ukončení rozpravy, to nevím, odkud jste vzal. A podruhé i ta vaše interpretace prostě není pravdivá. Nebyl otevřený bod. Vy jste panu poslanci Urbanovi, když budeme striktně trvat na jednacím řádu, neměl dát slovo. Vy mu nejdřív dáte slovo, abyste ho pak uprostřed vystoupení vypnul. Já si nepamatuji, že by byl tady někdo vypnut, ještě u tak závažného vystoupení. Myslím si, že kromě jednacího řádu můžeme používat také zdravý selský rozum a trošku slušnosti a velkorysosti. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: K tomu pouze dodám, že samozřejmě bych pana poslance Urbance nechal domluvit... (Námitky v plénu ohledně zkomolení jména.) Urbana, kdyby předstoupil s tím, že přednáší procedurální návrh. Ale jak jsem řekl, lidsky jsem s tím, co říkal, souhlasil.

    S přednostním právem se hlásí pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já chci jenom ujistit pana poslance Urbana (s důrazem), chci jenom ujistit pana poslance Urbana, že to nebylo bez reakce. (Úplné ticho v sále.) Že bezprostředně po mém vystoupení byla oficiální reakce hnutí ANO na ten hnus změněna. Nicméně ta původní reakce, která tam visela déle než 24 hodin, existuje v desítkách kopií.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde procedurální návrh pana poslance Podivínského.

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl rozšířit procedurální návrh pana kolegy Urbana ještě o to, aby se to netýkalo jenom politiků, ale vůbec nárůstu xenofobie, nesnášenlivosti, rasismu v naší společnosti. A narážím tady kupř. na server Čechy Čechům, kde se vytvářejí seznamy, a ty seznamy už jsme tady jednou měli a víme, jak to dopadlo. Čili procedurální návrh na rozšíření tohoto okruhu, jak navrhoval pan poslanec Urban. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Laudát také procedurální návrh? Ano.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem se tady před drahným časem v době nepřítomnosti pana předsedy klubu TOP 09 hlásil s přednostním právem. Nebylo mně umožněno. Pak jste následně viděli chaos. Já se domnívám, že pan místopředseda by si měl dále trošku odpočinout od řízení této sněmovny. Dávám procedurální návrh, aby byl odvolán z řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. To je procedurální návrh, o kterém dáme hlasovat bezprostředně.

  • Poslankyně Jana Černochová: (Připravená k faktické poznámce, ale nečeká na oslovení a vstupuje do řeči.) Pane místopředsedo, nelze o něm dávat hlasovat bezprostředně, protože přesně na 12. hodinu 00 minut máme pevně zařazený bod, který už dvě minuty máme projednávat. Prosím, uklidněte se všichni. Vraťme se k programu. A pan místopředseda se domluví s někým z kolegů, jak dál postupovat po projednání toho pevně zařazeného bodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, máte pravdu, paní poslankyně Černochová. Ve 12 hodin byl pevně zařazený bod, dávám vám za pravdu.

    Já otevírám pevně zařazený bod

    Poté, co bude tento bod otevřen, domluvíme se s vedením Sněmovny, jak budeme pokračovat s bodem předchozím, s tím procedurálním návrhem. (Následuje výměna předsedajících.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, hezké poledne. Prosím pana poslance Koníčka, aby uvedl předložený sněmovní dokument, kterým je dokument číslo 718. Tento dokument vám byl všem distribuován. Pane poslanče Koníčku, prosím, ujměte se slova a představte nám onen tisk.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, kontrolní výbor se kontrolou výročních finančních zpráv opakovaně zabýval a 30. dubna přijal usnesení číslo 38, které máte v systému jako sněmovní dokument číslo 718.

    V tomto dokumentu kontrolní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna

    I. konstatuje, že výroční finanční zprávy za rok 2013 předložené následujícími politickými stranami a politickými hnutími podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění, jsou úplné - a následuje seznam 106 politických stran, které mají zprávu úplnou;

    II. žádá vládu, aby podle § 14 zákona č. 424/1991 Sb. podala návrh k Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politických stran a politických hnutí, jejichž činnost je v rozporu s § 17 až § 19 zákona č. 424/1991 Sb., neboť své výroční finanční zprávy za rok 2013:

    a) předložily neúplné - následuje seznam 18 politických stran,

    b) nepředložily - následuje seznam 38 politických stran;

    III. žádá vládu, aby podle § 13 odst. 6 zák. č. 424/1991 Sb. podala návrh k Nejvyššímu správnímu soudu na zrušení politických stran a politických hnutí, jejichž činnost již byla pozastavena, a politické strany a politická hnutí své výroční finanční zprávy za rok 2013 nepředložily - následuje seznam 13 politických stran a hnutí;

    IV. konstatuje, že následující politické strany a politická hnutí, které jsou navrženy na zrušení (návrh výmazu nebyl dosud předložen) a nebo jsou v likvidaci, v konkursu, v insolvenčním řízení, výroční finanční zprávy za rok 2013:

    a) předložily neúplné - 1 politická strana,

    b) nepředložily - a následuje seznam 21 politické strany a hnutí;

    V. žádá vládu, aby nejpozději do 30. 9. 2014 projednala výše uvedené návrhy k Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti a rozpuštění předmětných politických stran a politických hnutí;

    VI. konstatuje, že údaje uvedené ve výroční finanční zprávě strany a hnutí nejsou doloženy podle § 18 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb. u těchto politických stran a hnutí - následuje seznam 4 politických stran;

    VII. konstatuje, že údaje uvedené ve výroční finanční zprávě strany a hnutí nejsou v souladu s § 19 zákona č. 424/1991 Sb. u těchto politických stran a hnutí - následuje seznam 3 politických stran;

    VIII. pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby

    1. v souladu s § 19a odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb. seznámil s body VI. a VII. tohoto usnesení příslušné finanční úřady;

    2. v souladu s § 20a odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb. do 7. 6. 2014 s tímto usnesením seznámil Ministerstvo financí;

    3. s tímto usnesením seznámil Ministerstvo vnitra.

    Tolik návrh usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Otevírám obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Otevírám podrobnou. Prosím, aby se pan poslanec odkázal na návrh usnesení.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Ano, pane předsedo. Já bych se chtěl odkázat na sněmovní dokument 718, který máte všichni předložený v písemné podobě jako návrh usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Výborně, děkuji. Zeptám se, zda jsou další přihlášky do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu končím. Závěrečné slovo pan poslanec nepožaduje.

    Budeme tedy hlasovat. Usnesení vám bylo předneseno.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 190, přihlášeno je 131 kolegyň a kolegů, pro 116, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Končím bod 85 a otevírám bod

    Konstatuji, že k tomuto bodu vám byl doručen dokument 719, a prosím opět pana zpravodaje kontrolního výboru poslance Koníčka, aby uvedl tento sněmovní dokument. Prosím. ***

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený předsedo, vážené kolegyně a kolegové, také doplněním výročních finančních zpráv se kontrolní výbor zabýval opakovaně a na své schůzi 30. dubna přijal usnesení č. 39, které vám bylo distribuováno jako sněmovní dokument 719.

    V něm kontrolní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna

    I. konstatuje, že výroční finanční zprávy předložené následujícími politickými stranami a politickými hnutími podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutí, v platném znění, jsou úplné: za rok 2009 1 politická strana, za rok 2010 8 politických stran, za rok 2011 8 politických stran a za rok 2012 seznam 24 politických stran;

    II. konstatuje, že výroční finanční zprávy předložené následujícími politickými stranami a politickými hnutími podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění, jsou i po doplnění neúplné: za rok 2010 2 politické strany, za rok 2011 1 politická strana, za rok 2012 8 politických stran;

    III. pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny, aby za prvé v souladu s § 20a odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb. do 7. 6. 2014 s tímto usnesením seznámil Ministerstvo financí a za druhé s tímto usnesením seznámil Ministerstvo vnitra.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím. V podrobné rozpravě, kterou jsem otevřel, prosím pouze na odkaz na usnesení.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Ano, pane předsedo. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, které máte ve sněmovním dokumentu 719. Tímto se k tomu přihlašuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, tak ji končím. Přistoupíme k hlasování. Závěrečné slovo pan poslanec nepožaduje.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 191. Přihlášeno je 130 kolegyň a kolegů, pro 119, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Já končím projednávání bodu 86.

    Teď bychom se tedy měli vypořádat s oněmi procedurálními návrhy. Zaznamenal jsem návrh pana poslance Urbana, který byl rozšířen panem poslancem Podivínským. Zeptám se pana poslance Urbana, zda akceptuje rozšíření, jak je přednesl pan poslanec Podivínský. (Ano.) Výborně.

    Pak zde padl návrh na odvolání řídícího. Vzhledem k tomu, že došlo na střídání ve vedení schůze, tak se ptám, zda stále trvá návrh na odvolání řídícího. Děkuji.To hlasovat nebudeme.

    Vzhledem k tomu, že budeme hlasovat o tom, co navrhl pan poslanec Urban, musí tomu předcházet hlasování o tom, zda Sněmovna souhlasí s tím, že je natolik závažná situace, že by bylo třeba změnit program, respektive zařadit další bod. To je první věc, o které budeme hlasovat. Ale vzhledem k tomu, že mám ještě avizovánu podobnou žádost od pana poslance Hájka, tak ho poprosím, aby svůj návrh přednesl, a potom se hlasováním vypořádáme s oběma těmito návrhy. Pan poslanec Hájek. Prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v souvislosti s tragickým důlním neštěstím, které postihlo občany Turecké republiky v úterý 13. května, zařadil bod, který nazývám Tragické důlní neštěstí v uhelném dole u města Soma v Turecké republice. V rámci projednávání tohoto bodu bych chtěl navrhnout usnesení, kterým bychom vyjádřili soustrast a kondolenci pozůstalým a rodinám těchto horníků. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Navrhuji následující postup. Nejprve nechám hlasovat o tom, zda Sněmovna souhlasí, že situace je natolik závažná, že přistoupíme ke změně programu, případně doplnění programu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tím, že je situace natolik závažná, aby došlo ke změně programu. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 192. Přihlášeno je 131, pro 120, proti nikdo.

    Nyní tedy máme dva body. Z hlediska časového. Předpokládám, že u bodu, který navrhl pan poslanec Urban, bude diskuse a rozprava. Jakkoliv ten bod byl navržen dříve než bod pana poslance Hájka, který, předpokládám, je na dvě minuty, tak se ptám pana poslance Urbana, zda by souhlasil s tím, že bychom nejprve zařadili bod pana poslance Hájka a poté bychom projednávali vámi navržený bod. Dobrá.

    Ještě poprosím pana poslance Podivínského, kdyby byl tak laskav a zopakoval ještě rozšíření, které navrhoval, abychom úplně přesně věděli, o čem hlasujeme.

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji, pane předsedo. Já bych si po poradě s panem kolegou Urbanem, dovolil navrhnout usnesení Sněmovny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Stačí jenom název bodu.

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Je to Odsouzení rostoucích projevů vybízení k násilí na politicích, jak řekl pan poslanec Urban, a všechny druhy šířící se xenofobie, rasismu a nenávisti ve společnosti, zvláště v médiích a na sociálních sítích a ve virtuálním mediálním prostoru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To je název bodu, který navrhuje pan poslanec Urban společně s panem poslancem Podivínským. Pan poslanec Hájek navrhuje bod Tragické důlní neštěstí v uhelném dole u města Soma v Turecké republice. Budeme hlasovat odděleně.

    Nyní bychom hlasovali o tom, že jako další bod zařadíme bod Tragické důlní neštěstí v uhelném dole u města Soma v Turecké republice.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 193. Přihlášeno 135, pro 119, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o tom, že jako druhý bod po tomto bodě zařadíme bod s názvem, který zde načetli oba dva pánové, ve finální verzi pan poslanec Podivínský.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí se zařazením tohoto bodu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 194. Přihlášeno 135, pro 122, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Ptám se: vypořádali jsme se se všemi procedurálními návrhy? Ano.

    Otevírám tedy bod

    Prosím pana poslance Hájka, aby se ujal slova a tento bod nám odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, před vstupem do Poslanecké sněmovny jsem 36 roků fáral v uhelném hlubinném dole. Od roku 1982 do roku 2013 jsem byl i důlní záchranář. Z paměti mně nikdy nevymizí datum 7. května 1985, kdy jsem jako velitel průzkumné čety velel jednotce, která jako první po výbuchu na dole Doubrava fárala do dolu a kde jsem v rámci tohoto průzkumu identifikoval 17 obětí. Pamatuji si na rodiny, na pohřby, to znamená veškeré věci, které s tímto souvisí. Pamatuji si na důlní neštěstí 18. října 1990 - výbuch na dole Barbora, kde zahynulo 30 horníků. Pamatuji opravdu tragédií celou řadu a taky to někdy na mně je vidět, že prostě jsem emočně někdy citlivější. Za to se někdy poslancům omlouvám. Každá takováto tragédie, a není to jenom uhelná tragédie, zanechává v srdcích pozůstalých opravdu mnohdy nesmazatelné rány.

    Chtěl bych se připojit k řadě ministrů zahraničních věcí, chtěl bych se připojit k našemu panu prezidentovi, který sdělil kondolenci pozůstalým a tureckému lidu. Není tajemstvím, že turecká vláda vyhlásila třídenní smutek. Chtěl bych, aby i naše Poslanecká sněmovna se připojila k soustrasti, a následně potom v podrobné rozpravě dám návrh na usnesení. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Otevírám rozpravu. Mám zde přihlášku pana poslance Klučky. Prosím, máte slovo. Pouze vás upozorňuji, že jste se právě stal zpravodajem tohoto tisku nebo tohoto bodu. Prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuju, pane předsedo, a je mi ctí, že mohu být u tohoto bodu zpravodajem. Jenom chci požádat kolegy: Nediskutujme kolem toho. To je obrovská tragédie. To je něco strašného, co se stalo v tom dole. Je to největší tragédie, důlní neštěstí, za poslední desítky let. Já bych jenom poprosil, pojďme schválit usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, prosím, posaďte se u stolku zpravodajů. Paní poslankyně Němcová má slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já rozumím tomu požadavku, abychom co nejrychleji vyjádřili svou soustrast se všemi, kteří trpí. Myslím, že každý z nás zaregistroval tyto zprávy a každý z nás pochopil, jaký rozměr mají. Rozumím i panu kolegovi, který zde přednesl návrh na tento bod. Na druhou stranu chci vysvětlit, proč jsem hlasovala proti zařazení tohoto bodu. Protože se domnívám, že úkolem Poslanecké sněmovny je kromě jiného vyvažovat a rovnoměrně reagovat na všechny události, které se ve světě a v České republice dějí. Myslím tím to, že například stane-li se takováhle tragédie, tak já jako předsedkyně Poslanecké sněmovny jsem automaticky posílala okamžitě, bez rozhodnutí Sněmovny, dopis příslušnému předsedovi sněmovny té země tak, jako reaguje prezident země a spojí se s prezidentem konkrétního státu. A zrovna tak se domnívám, že se děje z úrovně vlády.

    Nezpochybňuji vůbec nic, cítím s těmi lidmi stejně jako vy všichni. Jenom se domnívám, že v takovém případě pokud Sněmovna se rozhodne, tak by musela téměř každý den přijímat nějaký nový bod, protože tragédie kolem nás se dějí neustále, ať už je nazveme jakkoli. Jestli si někdo myslí, že smrt školáků na silnici je menší tragédie nebo horníků je větší, já tohle neumím soudit, nebudu soudit, v žádném případě. K tomu se necítím být ani lidsky ani jakkoliv odborně připravena. Proto se domnívám, že tento bod tady máme, určitě se s ním slušně čestně vyrovnáme. Já jsem chtěla jenom vysvětlit to, že i bez příslušného usnesení Poslanecké sněmovny reakce České republiky z pozice nejvyšších ústavních činitelů se automaticky dějí nebo děly. Doufám, že se dějí i nyní.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Chtěl bych vás ujistit, že příslušný dopis je již připraven v mém sekretariátě k odeslání. Nicméně pokud se Sněmovna rozhodla zařadit tento bod, tak je to samozřejmě právo Sněmovny a my se s tím vypořádáme.

    Zeptám se, kdo se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikdo. Obecnou končím a prosím pana navrhovatele, aby v podrobné rozpravě navrhl usnesení.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, navrhuji tento text usnesení. Návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v souvislosti s tragickým důlním neštěstím v hlubinném uhelném dole u města Soma v Turecké republice vyjadřuje hlubokou a upřímnou soustrast všem rodinám a pozůstalým horníků, kteří zahynuli při výkonu jejich povolání." Dále navrhuji v usnesení, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v souvislosti s touto tragédií požádala vládu České republiky o poskytnutí nezbytné technické a humanitární pomoci k řešení následků této tragédie, která postihla lid Turecké republiky, v případě, že o to turecká strana požádá. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chápu to jako jedno usnesení s tím, že ve druhé části text bude znít: "Poslanecká sněmovna v souvislosti s touto tragédií žádá vládu České republiky.

    Paní poslankyně Černochová, prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já jsem si to nezachytila na papír, ale tahalo mě tam za uši hlubinný důl - hluboké neštěstí. Prosím, změňte slovo hluboké neštěstí, nahraďte ho jiným synonymem. (Následuje debata v lavicích. Navrhovatel upozorňuje, že hlubinný důl je terminus technicus.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ne ne, já si myslím, že můžeme, pokud dovolí pan navrhovatel, text by mohl znít, že "vyjadřujeme upřímnou soustrast". Ano, takže ta modifikace, já to přečtu ještě jednou. "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v souvislosti s tragickým důlním neštěstím v hlubinném uhelném dole u města Soma v Turecké republice vyjadřuje upřímnou soustrast všem rodinám a pozůstalým horníků, kteří zahynuli při výkonu jejich povolání." A ta druhá část by byla tak, jak ji načetl pan navrhovatel: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v souvislosti s touto tragédií žádá vládu České republiky o poskytnutí nezbytné technické a humanitární pomoci k řešení následků této tragédie, která postihla lid Turecké republiky, v případě, že o to turecká strana požádá."

    Ptám se, kdo dál se hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo, rozpravu končím. Závěrečná slova asi nejsou třeba a budeme tedy hlasovat. Já vás odhlásím, aby počet na tabuli odpovídal stavu v sále.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro toto usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 195. Přihlášeno 125, pro 124. Toto usnesení bylo přijato.

    Končím tedy tento bod a otevírám bod, který byl navržen panem poslancem Urbanem.

    Prosím původního navrhovatele, aby se ujal slova. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za prvé bych chtěl vzkázat panu místopředsedovi, že já jsem byl rozhodnut tady stát, i když jste mě vypnul, do té doby, než by bylo prohlášení Poslanecké sněmovny k odmítnutí násilí a útokům přijato. Já jsem nechtěl navrhovat bod. Jen jsem chtěl, aby zazněla jasná reakce všech politických stran, že k demokracii násilí a nabádání k fyzické likvidaci nepatří. Že se neshodneme v mnoha názorech, to je jisté. A to zase na druhou stranu k demokracii patří.

    Nebudu déle prodlužovat ten bod a myslím si, že je zde vůle přijmout usnesení, které máme s kolegou připraveno. Případně ho můžeme nějakým způsobem modifikovat.

    Děkuji pěkně za zařazení tohoto bodu, i když já jsem nežádal původně bod, ale pouze prohlášení Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, nicméně se obávám, že prohlášení nelze přijmout bez toho, abychom zařadili bod.

    Otvírám rozpravu a mám zde přihlášku pana předsedy Faltýnka. Potom pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane předsedo. Já se omlouvám, nebyl jsem účasten části té diskuse, protože jsem - nepoužívám facebook, tak jsem si to šel vytisknout do kanceláře a zjistiti vůbec, o co konkrétně jde. Při podrobném prostudování té komunikace na facebooku těch lidí a bohužel i někoho z ANO musím konstatovat, že se od tohoto, i když on to myslel, že se vyjadřuje k nějakému jinému filmu, ale to není důležité, to není vůbec důležité. A v tomto má pravdu kolega Kalousek a my se od tohoto oficiálně distancujeme, omlouváme se. Nebo minimálně já za sebe a za svoje kolegy. A už jsem začal zjednávat nápravu s tím člověkem, pokud ho vypátráme, a my ho vypátráme, kdo to tam dal. A omlouváme se za to, co se stalo, a přikláníme se k tomu, co tady navrhuje kolega Urban, k tomu usnesení. Omlouvám se ještě jednou. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já, pane předsedo prostřednictvím pana předsedy, tu omluvu samozřejmě rád přijímám ne za sebe, ale za všechny, kterým je vyhrožováno fyzickou likvidací. A domníval jsem se, že do výbavy žádné politické strany nepatří vyjadřování sympatií s názory na fyzickou likvidaci kohokoliv, natožpak kolegy v Poslanecké sněmovně. A to je to jediné, kde bych i při přijetí té omluvy mírně zaváhal. To není někdo z ANO, to je někdo, kdo má právo mluvit jménem ANO. Prostě ta odpověď není: Já jsem někdo z ANO a pan Faltýnek a Babiš mě neznají. Já jsem ten, kdo má právo tlumočit oficiální názory hnutí ANO 2011. Prosím, nezamlžujme to. Byl vysloven podle mého názoru zcela nepřijatelný názor hnutí ANO 2011, vy jste se teď od něj distancoval a já vaši omluvu přijímám. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda Bartošek má slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové pěkné dopoledne. Plně se ztotožňuji s tím, že agresivita, ať už řečená, nebo napsaná, je nebezpečná v tom, že nikdy nevíme, proti komu se může otočit, ať už je to jednotlivec, nebo skupina. A myslím si, že jako Poslanecká sněmovna bychom měli jednoznačně důrazně a jasně říct, že toto je chování a rétorika pro nás naprosto nepřijatelná. Myslím si, že, jak už zde zaznělo, na spoustu věcí můžeme mít rozdílné názory, ale základem demokracie je vzájemná tolerance a ne vzájemné urážení. Jestliže se vyhrožuje smrtí, likvidací nebo čímkoliv jiným, tak si říkám, co následuje potom. Já tam jinou hranici než to, že se to reálně stane, nevidím. Proto si myslím, že je důležité, abychom se distancovali dříve, než bude v mnoha ohledech pozdě, protože skutečně, co se týká rasistických projevů a xenofobie, tak s tou se skutečně naše společnost potýká.

    Jinak, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem vám říkal, že lidsky s tím, co říkáte, souhlasím, a identifikoval jsem se s tím, ale věřte tomu, že já prostě jsem od toho, abych respektoval jednací řád a řídil Sněmovnu. Kdybyste řekl, že se jedná o bod, tak jsem vás nechal domluvit a nechal hlasovat. Nebylo to nic proti tomu, co jste říkal. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, kdo dál se hlásí. Pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, souhlasím tady s panem kolegou Urbanem v tom, že spolu nemusíme souhlasit v politických názorech, ale musím říct, že si velmi vážím omluvy pana kolegy Faltýnka a souhlasím a doufám, že mohu mluvit za celý klub Úsvitu v tom, že tyto věci nepatří ani do politiky ani do jakéhokoliv jiného života, a to nejen to. Ale myslím si, že i urážky a napadání, že jsme lidi a že morálně si myslím, že lidi, kteří se snaží tady něco změnit, takže souhlasím s tím a ještě jednou děkuji. Vážím si té omluvy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Černoch. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Otevírám podrobnou a je zde přihláška pana poslance Podivínského, kterému tímto dávám slovo.

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji. Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně, kolegové, já jsem považoval za nutnost rozšířit ten prvotní návrh pana kolegy Urbana ještě o obecné projevy xenofobie, rasismu a nenávisti ve společnosti, nejen co se týká přímo vybízení k fyzické likvidaci politiků či kohokoliv, ale i ke skrytým formám, které se mohou jevit z formálního hlediska litery zákona v pořádku. Především, jak jsem již avizoval, jedná se mi tady konkrétně kupříkladu o server, kde se vytvářejí seznamy podle původu. Víme, jaké důsledky vytváření takových seznamů mělo v minulém století, kam to vedlo a že to dopadlo na všechny lidi na světě, že jsem považoval za povinnost rozšířit tady návrh toho usnesení.

    Dovolím si přednést návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky důrazně odsuzuje rostoucí projevy vybízení k násilí na politicích a všechny druhy šířící se xenofobie, rasismu a nenávisti ve společnosti, zvláště v médiích, na sociálních sítích a ve virtuálním mediálním prostoru." Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, kdo dále se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, takže podrobnou rozpravu končím. Závěrečná slova, předpokládám, nejsou třeba a je zde pouze jeden návrh na usnesení. Je třeba ho ještě jednou číst, nebo víme o čem hlasujeme? Můžeme rovnou. Dobrá. Je zde žádost ještě jednou o odhlášení, tak vás znovu odhlásím. Prosím, přihlaste se a budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan poslanec Podivínský.

    Já zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Podivínského, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 196, přihlášeno 126, pro 126. Děkuji.

    Pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Dovolte mi, abych všem kolegyním i kolegům, těm, kteří se omluvili, i těm, kteří hlasovali pro toto usnesení a vyjádřili tak společnou rozhodnost postavit se proti násilí a výhrůžkám demokracií, upřímně poděkoval. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. (Potlesk.) Ukončím tento bod. Než otevřu bod další, je zde přihláška s přednostním právem pana předsedy klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nechci odpověď hned, ale znovu pan místopředseda Sněmovny říkal, že v období, kdy se neprojednává žádný bod, mohou poslanci vystupovat s návrhy na procedurální hlasování. Já si myslím, že to není pravda. Já bych chtěl, aby se na to podívala sněmovní legislativa, ať se takhle nepřeme a nepokřikujeme u mikrofonu. Opravdu si myslím, že to tak nikdy nebylo a že to jednací řád neumožňuje. Není to nějak konfrontační. Pokud legislativní odbor zpracuje nějaké písemné stanovisko pro předsedy klubů, tak budeme vědět jasně, jak to je, a nemusíme tady předvádět, kdo je větší znalec jednacího řádu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já to registruji. Předpokládám, že buď organizační, nebo legislativní odbor bedlivě poslouchá debatu a na základě stenozáznamu zpracuje odpověď na vaši žádost a ta odpověď bude distribuována.

    Nyní jsme u bodu 37, což je

    Zeptám se, kdo z ministrů se ujme slova za ministra průmyslu a obchodu. Pan ministr životního prostředí. Prosím, pan ministr Brabec. Máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, ano, registruji tu správnou poznámku, již jsem ji zaregistroval v kuloárech - a Ferda Brabenec, materiály všeho druhu. Já se omlouvám, že jsem vás při tom minulém materiálu zklamal svou nepřipraveností. Budu se snažit to vylepšit, ale zase bych vás nechtěl provokovat k nějakým dotazům. Ten materiál už tady jednou byl, byl diskutován. Dovolte mi tedy krátký komentář.

    Návrh na vyslovení souhlasu s přístupem České republiky k Úmluvě o založení Evropského komunikačního úřadu, tzv. ECO, předložený vládou byl s kladným výsledkem projednán 4. března zahraničním výborem. Připomenu jenom, že ECO napomáhá koordinovanému postupu evropských zemí v globálních záležitostech, zejména v orgánech Světové poštovní unie a Mezinárodní telekomunikační unie, a dále při harmonizaci technických a regulačních podmínek elektronických komunikací v Evropě. Na základě mandátu Evropské komise jsou v rámci Evropského komunikačního úřadu zpracovávány i studie a návrhy harmonizačních dokumentů EU. Přistoupení České republiky k této úmluvě nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Z těchto důvodů se navrhuje přistoupit k úmluvě o založení Evropského komunikačního úřadu.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji panu ministrovi. Prosím zpravodaje výboru zahraničního pana poslance René Čípa, aby nám odůvodnil usnesení, které bylo doručeno jako tisk 93/1.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, zahraniční výbor na své 7. schůzi dne 4. března 2014 úmluvu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas s přístupem ČR k Úmluvě o založení Evropského komunikačního úřadu (ECO)." Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. V tom materiálu je uvedeno, že přistoupení k Úmluvě o založení Evropského komunikačního úřadu nebude mít žádné dopady na státní rozpočet. Já bych se chtěl ještě jednou ujistit, že nebudeme platit žádné členské příspěvky, že tam nebude nikdo jezdit, že to prostě jenom podepíšeme a náklady budou nula. Mně se tomu nechce věřit. Myslím si, že i pan ministr stejně jako já, když jsem přišel na úřad, zjistil, že jsme v mnoha nesmyslných mezinárodních organizacích. Ty částky sice nejsou horentní za roční poplatky, ale pak se stávají věci - viděl jsem tento týden fotku generálního ředitele Českých drah, který v klopě měl odznáček KLDR - Korejské lidově demokratické republiky. Hrdě, protože on úplně přesně nevěděl. Zúčastnil se jedné takové obskurní mezinárodní organizace, kde jsou dva jednací jazyky. Pokud se spletu, tak pak poprosím pracovníky Ministerstva dopravy, aby mě opravili. Jedním je ruština a druhým čínština, nebo korejština. Přesně nevím. Je to ještě z dob RVHP. A jak to tak, protože to jsou malé částky, uniká pozornosti jednotlivých ministrů, tak to tak proplouvá a úředníkům či generálnímu Českých drah úplně nevadí jezdit někam na konference, protože to platí daňoví poplatníci.

    Nechci mluvit o vlajce KLDR, jak to vypadá, zrovna když jsme tady hostili před několika týdny delegaci z Jižní Koreje, ale opravdu bych se chtěl ujistit, že to je fakt nula. Mně se tomu opravdu nechce věřit. Nechci to nijak zpochybňovat, ale přijde mi to příliš autoritativní. To znamená, jestli budeme řádnými členy, nebo nebudeme, jestli řádní členové budou mít povinnost platit nějaký roční členský příspěvek - myslím, že z toho všechny mezinárodní organizace žijí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji panu kolegovi Stanjurovi, panu předsedovi Stanjurovi za dotaz. Já se omlouvám, opomenul jsem tam slovíčko zásadní dopad na státní rozpočet. Dopad tam bude. Členský příspěvek je přibližně 64 tisíc dánských korun, takže asi 220 tisíc korun českých ročně. Samozřejmě nepočítám v tom, pokud budou nějaké zahraniční cesty. Určitě, uznávám. Pokud nebudou naši úředníci létat byznysem, s čímž všichni samozřejmě bojujeme ve svých úřadech, a myslím, že to zásadně měníme, anebo pokud tam budou jezdit vlakem, tak určitě náklady budou menší.

    Přínosem oproti stávajícímu stavu, kdy Česká republika je, resp. v tomto případě konkrétně Český telekomunikační úřad, členem neziskové organizace, je to, že my vlastně nemáme možnost měnit a zasahovat do činnosti té organizace. Takže to bych řekl, že je hlavní důvod, kdy teď bude Česká republika moci prostřednictvím ČTÚ se daleko více podílet na činnosti té organizace, rozhodovat třeba i o strategii a postupu harmonizace elektronické komunikace v rámci Evropy za cenu řekněme 220 tisíc korun ročně plus nějaké další náklady. Tak to jenom doplňující odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky do rozpravy nemám, rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Asi nejsou třeba.

    Takže budeme hlasovat o usnesení, které bylo navrženo zahraničním výborem.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 197, přihlášeno 126, pro 109, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Končím bod číslo 37. Otevírám bod číslo

    Předpokládám, že je to opět role pro pana ministra Brabce namísto pana vicepremiéra Babiše. Pane ministře, prosím, uveďte tento tisk ve druhém čtení.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, k projednání si vám dovoluji předložit smluvní dokument, který souvisí s mezinárodním zdaňováním. Jedná se o zcela novou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Lucemburským velkovévodstvím. Tato smlouva nahradí ve vzájemných daňových vztazích mezi oběma zeměmi smlouvu o zamezení dvojího zdanění podepsanou v roce 1991, která již dostatečně neodráží současné vztahy mezi ČR a Lucemburským velkovévodstvím.

    Lze připomenout, že tato nová smlouva byla již v minulém volebním období v Parlamentu ČR projednávána, avšak druhé čtení v Poslanecké sněmovně již neproběhlo, a bylo tedy třeba, aby tato smlouva byla projednána znovu, a to i v Senátu, který již její ratifikaci v červnu 2013 dokonce odsouhlasil svým usnesením číslo 242. Smlouva byla nyní znovu projednána v příslušných sněmovních výborech, vždy s doporučením souhlasu s její ratifikací. Pro informaci lze uvést, že v dubnu tohoto roku dal znovu souhlas k její ratifikaci i Senát Parlamentu ČR.

    V zásadě jde o komplexní bilaterální smlouvu, která upravuje zdaňování a zároveň i vyloučení mezinárodního dvojího zdanění různých druhů příjmů a která jistě napomůže rozvoji vzájemných hospodářských aktivit. Tato smlouva standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady ČR a Lucemburského velkovévodství, stanoví zásadu rovného nakládání se subjekty obou smluvních stran, umožňuje neformální řešení sporů vzniklých při jejím výkladu a provádění. Rovněž tak umožňuje výměnu informací v kontextu daní všeho druhu a pojmenování mezi příslušnými úřady smluvních stran.

    Smlouva nestanoví daňovým poplatníkům žádné jiné povinnosti nad rámec daňových zákonů platných ve smluvních zemích. Přímý dopad na státní rozpočet ČR tato mezinárodní daňová smlouva mít nebude. Celkový přínos plynoucí z uzavření smlouvy bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi.

    Dovoluji si tedy navrhnout, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vzala v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Lucemburským velkovévodstvím a vyslovila souhlas s její ratifikací. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Usnesení výboru zahraničního a výboru rozpočtového, který návrh iniciativně projednal, vám byla doručena jako tisky 94/1 a 94/2. Prosím nejprve zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Miholu, aby nám přednesl návrh usnesení.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jenom ve zkratce bych potvrdil slova pana ministra, protože všechno podstatné zde bylo k této smlouvě mezi Českou republikou - (Předsedající: Stačí jenom to usnesení.) - a Lucemburským velkovévodstvím řečeno.

    Takže potvrzuji, že zahraniční výbor na svém zasedání tuto smlouvu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně souhlas s její ratifikací. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Vostrá je zpravodajkou rozpočtového výboru a prosím ji o usnesení tohoto výboru.

  • Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, tímto vládním návrhem se zabývalo 6. jednání rozpočtového výboru dne 26. února 2014 a přijalo k němu usnesení, které je v tomto znění: Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Bruselu dne 5. března 2013. Římská dvě - zmocňující ustanovení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Usnesení jsou tedy identická. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Závěrečná slova? Není o ně zájem, a budeme tedy hlasovat o usnesení, které bylo přečteno. ***

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, děkuji vám za to, že jste mi dal slovo. Já si myslím, že se od té doby vůbec nic nezměnilo, český Parlament nemá co projednávat. Jakýsi stát Kosovo pro český Parlament neexistuje. Z mezinárodního práva členem OSN není, nevidím důvod, proč bychom to měli projednávat. Myslím, že se tím neustále zdržujeme a vláda by na to měla zareagovat a možná se opravit, protože se mýlila v době, kdy pan Topolánek s panem Schwarzenbergem uznali Kosovo a způsobili tuto chybu, že nás to neustále tady zdržuje. Tak by možná vláda, aby nás to již nezdržovalo, měla revokovat své usnesení a zrušit to.

    V případě, že bychom o tom pokračovali, což samozřejmě může být možné a budeme třeba hlasovat o takovéto smlouvě, musíme se připravit na to, že zítra budeme hlasovat o tom, že ta Ukrajina byla rozdělena, že to tak je, pakliže nejsme pokrytci. Já se domnívám, že na rozdíl od tehdejší vlády my pokrytci nejsme, takže doporučuji odložit to ad acta.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: No, to nebude tak jednoduché. Já ještě konzultuji § 63 jednacího řádu. Podle tohoto paragrafu lze podat návrh na odročení, návrh na zamítnutí, který tedy podala kolegyně Konečná, návrh na odkázání jinému orgánu Sněmovny, návrh jiné předlohy, návrh pozměňovací, návrh eventuální, návrh na odložení ad acta nevím, to se obávám, že - já si myslím, že... (Hlásí se poslanec Foldyna.) Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Já děkuji za ten výčet možností. Já si myslím, protože už jsme jednou absolvovali odložení, a jak vidíte, nic se v tom mezidobí nestalo, nedošlo k narovnání mezinárodních smluv, takže já se domnívám, že v této chvíli bychom měli přistoupit k tomu, co navrhla paní Konečná, a to je zamítnutí návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, že jste mi to zjednodušil. Tím pádem se připojujete k návrhu paní poslankyně Konečné a podporujete tedy návrh na zamítnutí.

    Pan poslanec Schwarz má slovo s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, potom pan ministr.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl tedy zeptat, protože vím, že tam pracují firmy, vím, proč to dělá kolega, má prostě vztah k té zemi nebo k okolí té země, ale co budeme dělat s těmi firmami, které tam pracují? Jsou tam naši lidé, aspoň 350-400 lidí odvádí nějaké ty daně. Tak jenom ať udělá jiné řešení, které by těm lidem pomohlo při odvodu daní. To je hodně důležité, protože to se týká financí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Teď několik faktických. Pan ministr posečká. Paní poslankyně Černochová, pan poslanec Foldyna.

  • Poslankyně Jana Černochová: Vzhledem k tomu, že nám tady chybí pan ministr financí, od kterého bychom se zřejmě měli dozvědět, co by postup, který navrhuje pan poslanec Foldyna, znamenal, tak já navrhuji tento bod přerušit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Beru to jako procedurální návrh, paní poslankyně. V tom případě, pokud jde o procedurální návrh a pokud pan poslanec Foldyna nechce dát protinávrh k tomuto procedurálnímu návrhu, tak já o tom musím nechat hlasovat. To znamená, že je zde návrh na přerušení do doby přítomnosti ministra financí. Chápal jsem to správně? Ano.

    Takže obdobné hlasování, které jsme měli před asi šesti body u MPSV. Návrh zní, že Poslanecká sněmovna přerušuje projednávání tohoto bodu do doby přítomnosti ministra financí.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 199, přihlášeno je 126, pro 96, proti 5. Tento návrh byl přijat. Přerušuji projednávání bodu číslo 39.

    Otevírám bod

    Univerzální voják pan ministr Brabenec uvede místo. (Smích v sále, potlesk.) Ano, já se vám, pane ministře, hluboce omlouvám, ale je to prostě nakažlivé.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: A je to. Objeví se to i ve stenozáznamu a teď už mi to definitivně nikdo neodpáře.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Moc se omlouvám, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Nebudu určitě požadovat změnu stenozáznamu. Já si myslím, že po té dnešní schůzi je to i zbytečné, protože si myslím, že Brabec mi už nikdo nikdy neřekne.

    Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, byť jsem v předchozím bodu za paní kolegyni ministryni Marksovou neuspěl, tak si troufám - byť mi tedy sebevědomí mírně pokleslo - znovu s dalším bodem a uvidíme, jak se to vyvine tentokrát.

    Dovolte mi vás seznámit stručně s návrhem na ratifikaci dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení se Spojenými státy americkými, sněmovní tisk 136. Obsahem velmi krátkého dokumentu je doplnění již existující smlouvy o českém zdravotním pojištění tak, aby při placení pojistného zajistila stejná práva a povinnosti americkým občanům vysílaným do České republiky tak, jako je mají čeští občané vysílaní do Spojených států. Ti totiž, pokud podle stávající smlouvy o sociálním zabezpečení zůstávají pojištěni v českém systému, neplatí ve Spojených státech příspěvky na zdravotní pojištění, zatímco v opačném případě tomu tak není. Občané Spojených států jsou nuceni v České republice odvádět příspěvky na zdravotní pojištění i v případech, kdy zůstávají kryti americkým systémem zahrnujícím i pojištění na zdravotní péči. Tato jistá disproporce je důsledkem kolize dvou různých systémů a kromě zajištění stejných práv na obou stranách je smyslem předloženého návrhu i naplnění jednoho z hlavních cílů tohoto druhu smluv, aby ze stejné výdělečné činnosti nebylo placeno dvojí pojištění. Jde tedy o obdobu toho, co například v daňové oblasti sledují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, jedna z nichž byla projednávána v předchozím bodě.

    Samotný obsah doplňkové smlouvy je (nesrozumitelné) v předkládací zprávě návrhu, a proto si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu o propuštění návrhu do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Pavla Plzáka, aby se ujal slova. (Poslanec Rais upozorňuje předsedu, že byl požádán poslancem Plzákem, aby ho v nepřítomnosti zastoupil.) Ano, pan poslanec Rais. Je to v prvém čtení, takže musíme hlasovat o změně zpravodaje.

    Kdo souhlasí s tím, aby se místo zpravodaje pana poslance Plzáka ujal slova pan poslanec Rais, ať prosím stiskne tlačítko a zvedne ruku v hlasování, které jsem zahájil. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 200, přihlášeno 123, pro 103, proti nikdo. Dostal jste důvěru, pane poslanče. ***

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Důvěra je dána také tím, že pan poslanec Plzák je v zahraničí, takže se omlouvá. V podstatě jde o první čtení, jak již bylo řečeno, a já si myslím, že detaily tady pan ministr velmi detailně řekl, takže mně nezbývá nic jiného, než požádat Sněmovnu o přikázání k projednání smlouvy o sociálním zabezpečení výboru pro sociální politiku a zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jestli jsem dobře poslouchal úvodní slovo, které nachystali úředníci ministerstva práce, tak říkají, že Češi nemusí platit ve Spojených státech zdravotní pojištění. Ale Obama care ještě nefunguje. To je zcela běžné. To není nic, co jsme si dojednali. Tam to vždycky bylo na dobrovolnosti člověka, zda si platí, nebo neplatí. Není to tak důležité.

    Důležité je, abychom, když takovou smlouvu budeme projednávat, nepotřebuji tu odpověď dneska po panu ministrovi, nechci ho trápit. Jedna věc, jak se platí pojištění, a druhá věc, co český občan, když přijde do nemocnice ve Spojených státech. To si myslím, že jsou různé věci, a na to by se výbory měly zaměřit a na to dát odpověď občanům, kteří to potenciálně mají.

    To mi přijde spíš jako úsměvné, že jsme si vyjednali, že občané ČR neplatí zdravotní pojištění ve Spojených státech. Občané Spojených států ho také neplatí, pokud se dobrovolně nerozhodnou. Možná to už Obama prosadil, myslím, že mu to jde poměrně ztuha, osm let má pomalu za sebou, takže si myslím, že bude platit to, co tam platilo desítky let. Nezbývá, než to respektovat. Ale dávat to jako něco, co jsme si výhodně sjednali, mi přijde poměrně úsměvné.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Předpokládám, že pan předseda Stanjura dostane odpověď minimálně během projednávání ve výboru, kterému tuto věc přikážeme.

    Pokud zde není další přihláška do rozpravy, tak ji končím. Je zde návrh přikázání výboru zahraničnímu. Ptám se, zda je zde ještě alternativní návrh kromě výboru zahraničního. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, abychom přikázali tento tisk výboru zahraničnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 201, přihlášeno 124, pro 100, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Já vás prosím, jakkoli je jedna hodina... (Připomínky v sále.) Omlouvám se. Prý ještě padl návrh na výbor pro sociální politiku a já jsem to nezaznamenal, protože jsem se radil s paní předsedkyní mandátového a imunitního výboru. Asi ještě, pokud s tím Sněmovna souhlasí, budeme hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Prosím pana předsedu výboru, aby se nerozčiloval. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 202, přihlášeno 124, pro 87, proti 6, návrh byl přijat.

    Teď tedy končím bod číslo 40. Prosím, abyste se ještě nerozcházeli, jakkoli je jedna hodina. Já ještě otevřu bod číslo

    Žádostí Policie ČR, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, Územního odboru Ústí nad Labem, služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality, o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslankyně Zuzany Kailové se mandátový a imunitní výbor zabýval 13. května. Jednání výboru bylo přerušeno.

    V této souvislosti se na mě paní předsedkyně Němcová obrátila se žádostí o přerušení projednávání tohoto bodu. Já proto se souhlasem paní předsedkyně navrhuji usnesení: "Poslanecká sněmovna přerušuje projednávání tohoto bodu a odročuje jej do doby projednání mandátovým a imunitním výborem." Zeptám se, zda je jiný návrh. Není tomu tak. Nechám o tom hlasovat.

    Kdo je pro, abychom přerušili a odročili? Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 203, přihlášeno je 122, pro 99, proti nikdo, takže tento bod je přerušen a odročen.

    A úplně poslední hlasování bude o vyřazení zbývajících bodů. Já tedy navrhuji, abychom hlasovali o tom, že vyřadíme zbývající neprojednané body schváleného pořadu 8. schůze Sněmovny, s výjimkou bodu 89, což jsou ústní interpelace, které proběhnou odpoledne.

    (Připomínky v sále.) Mám to chápat jako - to by ani možná nešlo, obávám se, že to je ze zákona. Ale koneckonců, Sněmovna je suverén, ale ten návrh tady nepadl. Ale popravdě řečeno, pokud tedy už takto diskutujeme, tak vás chci ujistit, že se obrátím na předsedu vlády a upozorním ho, že by bylo vhodné, aby se zvýšila docházka ministrů na interpelacích. Poprosím ho, aby zjednal nápravu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s vyřazením všech neprojednaných bodů, s výjimkou bodu 89, což jsou ústní interpelace, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Přihlášeno je v hlasování 204 123, pro 83, proti 3. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme všechny neprojednané body kromě ústních interpelací vyřadili. Přerušuji jednání Sněmovny, a to do zahájení ústních interpelací, což je 14.30. Přeji vám dobrou chuť a s těmi, s kterými se neuvidíme na interpelacích, se uvidíme někdy v budoucnu, nejdéle na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Prosím, pan předseda ÚPV.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Dovolte mi, abych požádal kolegy, aby se dostavili na schůzi ústavněprávního výboru teď hned u klavíru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, a pokud již nikdo nechce něco svolat...

    (Jednání přerušeno ve 13.06 hodin.)***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Hezké odpoledne. Dalším bodem našeho pořadu jsou

    Interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky neboli vládě České republiky a ostatním členům vlády.

    Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, které budou ukončeny po jejich vyčerpání. Vzhledem k nepřítomnosti předsedy vlády budou bezprostředně poté zahájeny ústní interpelace na ostatní členy vlády, na což upozorňuji jak interpelující poslance, tak i příslušné ministry. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Dávám slovo paní poslankyni Haně Aulické-Jírovcové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku ve věci těžebních limitů na Mostecku. Připraví se paní poslankyně Alena Nohavová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi přednést moji interpelaci. Když pan premiér tu bohužel není, tak jen načtu.

    Vážený pane premiére, dovolte mi interpelovat vás ve věci rozhodnutí vlády o finanční podpoře Dolu Paskov, a prodloužit tak možnost těžby uhlí v Moravskoslezském kraji o další tři roky. Toto vládní rozhodnutí vede k otázce, jaké budou také další kroky v otázce prolomení limitů pro těžbu uhlí na Dole Československé armády na Mostecku, kde by byla těžba zajištěna zhruba na dalších 60 let. Ústecký kraj se dlouhodobě potýká spolu s Moravskoslezským krajem s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Vaše vláda deklaruje, že chce a připravuje kroky ke snížení těchto drastických čísel. Jak tedy vláda v současné době přistupuje k otázce prolomení limitů? Nejedná se přece pouze o problematiku zaměstnanosti, ale i ekonomické a energetické stability České republiky, která se neustálým prodlužováním řešení v této oblasti zhoršuje i za podpory dalšího politického vývoje v zahraničí, např. na Ukrajině.

    Některá ekologická sdružení zásobují veřejnost nepravdivými údaji a daty. Snaží se i bagatelizovat celou situaci. Ústecký kraj již několik desítek let ekonomicky podporuje celou Českou republiku, a je tedy opravdu nutné vrátit tuto podporu alespoň částečně zpět.

    Já vám děkuji za vaši písemnou odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan předseda vlády je omluven, tak obdržíte odpověď na svoji interpelaci v době stanovené jednacím řádem.

    S další interpelací vystoupí paní poslankyně Alena Nohavová ve věci církevních restitucí, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, má interpelace je na pana premiéra ohledně porušení zákona o církevních restitucích.

    Vážený pane premiére, obdržela jsem informaci nasvědčující podezření, že Ministerstvo zemědělství pod vedením pana mistra Jurečky nebude nestranným vykonavatelem restitucí, ale bude činit kroky k prosazení restitucí i nad rámec zákonného zmocnění daného zákonem č. 428/2012 Sb. Konkrétně jsem obdržela informaci, že Ministerstvo zemědělství vydalo a poskytlo všem svým pracovištím závazný metodický pokyn, který v rozporu s ustanovením § 8 písm. f) tohoto zákona a i v rozporu se stavebním zákonem zúžil protizákonně rozsah schválené územně plánovací dokumentace, kterou je třeba zohledňovat v rámci vydávání majetků na závaznou část schváleného územního plánu. Protizákonně tak Ministerstvo zemědělství vyloučilo z řízení o vydání či nevydání majetku řadu institutů, které do územně plánovací dokumentace patří, např. i vydaná platná a účinná územní rozhodnutí, vydané a platné regulační plány a řadu dalších podobných rozhodnutí, která pochopitelně na otázku, zda může být, či nemůže být konkrétní majetek vydán, mají vliv. Takže několik otázek:

    1. Skutečně Ministerstvo zemědělství takovýto metodický pokyn vydalo, a pokud ano, byl jste o tom informován?

    2. Kdo z ministerstva, pokud byl pokyn vydán, za takovýmto pokynem stojí?

    3. Jaké kroky, pane premiére, podniknete k nápravě tohoto zjevně protiprávního postupu ministerstva?

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji, i za dodržení času. Dále vystoupí pan poslanec Stanislav Polčák ve věci nákladů na personální výměnu ve státní správě, připraví se paní poslankyně Markéta Adamová. Pan poslanče, prosím.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Má interpelace na pana premiéra, který je bohužel nepřítomen, má název "ve věci nákladů personálního zemětřesení ve státní správě" a mám trochu takový dojem, že toto zemětřesení se projevuje i ve vládě, protože bohužel zde z ministrů je přítomno velmi málo členů vlády, což musím kvitovat s velkou nelibostí, a to za situace, kdy minulé dva čtvrtky byly státní svátky. Myslím si, že je to trochu pohrdání parlamentní republikou a parlamentní demokracií.

    Nicméně. Vážený pane premiére, moje interpelace je velmi jednoduchá a věřím, že stejně jednoduché bude pro vás poskytnout mi jasnou odpověď. V nedávné době se objevily informace o tom, že po nástupu vaší vlády probíhá masivní personální výměna na úřednických postech. Nechci zde spekulovat o konkrétních číslech, ta byste konečně nejlépe znát vy sám. V této souvislosti by mě ovšem zajímalo, a proto se na vás obracím, jaké náklady si nedávné a dost možná ještě stále probíhající personální zemětřesení vyžádalo a vyžaduje. Jistě půjde o informaci zajímavou nejen pro mě. Děkuji vám za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále vystoupí paní poslankyně Markéta Adamová ve věci přijímání uprchlíků, připraví se paní poslankyně Jana Fischerová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych pana premiéra i přes jeho nepřítomnost požádala o odpověď na dle mého názoru velmi závažný problém s mnoha dalekosáhlými důsledky.

    Vážený pane premiére, již v počátcích konfliktu na Ukrajině jsem upozorňovala na možný příliv uprchlíků z této země k nám. Konflikt na Ukrajině od té doby značně eskaluje. Česká republika by v případě vypuknutí války, válečného konfliktu, byla pro řadu ukrajinských uprchlíků logickou cílovou destinací. Ačkoliv jste spolu s ministrem vnitra v počátku tuto situaci spíše bagatelizoval, později jste sám přiznal, že na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny není Česká republika připravena. Konkrétně jste o tom hovořil začátkem března v pořadu TV Prima Partie. Dříve, předtím, jste také prohlásil, že pokud by se situace na Ukrajině nezklidnila či dále vyhrocovala, jste připraven svolat Bezpečnostní radu státu. Od té doby byla Bezpečnostní rada státu svolána dvakrát. Bohužel se mi v záznamu schůze nepodařilo mezi projednanými body nalézt žádný bod, který by se vztahoval k problematice právě uprchlictví. Pokud se mýlím, omlouvám se a budu ráda, když mě opravíte. Pokud ne, tak to považuji za alarmující a dovoluji si vás požádat o vyjádření, kdy se hodláte problematikou uprchlíků z Ukrajiny k nám zabývat, jak bude na tuto situaci Česká republika připravena. Děkuji předem za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Jana Fischerová ve věci zaměstnavatelnosti mladých lidí. Připraví se pan poslanec Vácha. Prosím.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, obsahem mé interpelace je dotaz, zda vaše vláda stále ještě tvrdí, že vzdělání, vzdělanost jako předpoklad pro úspěšný život jedince, je stále prioritou vaší vlády. Tento dotaz činím, neboť jako poslankyně jsem velmi často dotazována při setkání s mladými lidmi, jaká je čeká budoucnost. Víme, že to není jednorázová aktuální situace, ale přesto bych velmi ráda věděla, zda plánujete pro ně nyní např. zjednodušení pro vstup do podnikání, protože víme, že mladí lidé, kdyby měli i lepší podmínky a mají motivaci založit si firmu, budou jistě prospěšnější pro celou naši společnost než ti, kteří jsou odkázáni na dávky.

    Čili chci se zeptat, máte-li ve svém programu, který jsem četla, programové prohlášení vlády, ale tam jsem detaily nenašla, nějaký konkrétní program, tak aby mladí lidé, absolventi škol, měli motivaci pro svou budoucnost svou poctivou prací. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana poslance Františka Váchu ve věci postoje vlády k Tibetu a Číně a připraví se opět pan poslanec Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, ať jste kdekoliv, já bych asi sám od sebe tady nevystupoval, protože stejně mi odpovíte tak, jak mi odpovíte, nicméně nedávno za mnou přišla moje třináctiletá dcera a ptala se mě, jak je to s tou vládou v Praze a že jsme odepsali Tibeťany. Musel jsem jí udělit malou lekci z občanské výchovy, na které asi nedávala pozor, a vysvětlil jsem jí, co je parlament, co je vláda a že i tady v parlamentu určitě sedí lidé, kteří s postojem vaší vlády nesouhlasí. Řekl jsem jí, ať napíše dopis, že vám ho tady přečtu.

    Takže cituji: "Pane premiére, jak to myslíte s tou Čínou a proč jste se pro peníze vykašlali na Tibeťany? Prý souhlasíte s tím, že Čína obsadila Tibet a dělá si tam, co chce. Vždyť to je, jako kdybyste šel kolem člověka, kterého někdo mlátí. Co byste udělal? Pomohl byste mu a možná dostal přes hubu, nebo se na něj jen tak díval a strachy nedělal nic? To je přece to samé. Pane premiére, mně se to nelíbí, co jste udělali a myslím si, že je to špatně."

    Musím říct, že mě to tedy překvapilo, že třináctileté dítě za mnou přijde s takovouhle věcí. Možná že to probírali ve škole, nicméně je zvláštní, nad čím takovéhle holky přemýšlejí. Nicméně mám radost a jsem rád, že jsme s manželkou naši dceru vychovali dobře, a vás bych prosil o odpověď tak, aby tomu rozumělo i třináctileté dítě. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanislav Polčák ve věci privatizace OKD a připraví se opět paní poslankyně Fischerová. Nyní má tedy slovo pan poslanec Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, dovolte, abych vás oslovil kvůli informacím o privatizaci OKD, které před nedlouhou dobou rozvířily vody české politiky. To, co jsme měli možnost se dočíst, je podle mého soudu velmi závažné.

    Před deseti lety, kdy jste byl ministrem financí, došlo k privatizaci OKD, a to údajně za značně nevýhodných podmínek pro Českou republiku. 4,1 mld. korun, které tehdy přitekly do státní pokladny jako protihodnota za 46procentní podíl v OKD, je považováno za zcela neodpovídající sumu. Podle Evropské komise je tomu ale jinak, z pohledu České republiky shledala podmínky transakce jako vyhovující. K opačnému hodnocení se nicméně před několika týdny přihlásil současný ministr financí, který uvedl, že stanoviska Evropské komise vycházela z neúplných podkladů, a proto je, jednoduše řečeno, nelze brát vážně.

    Vážený pane premiére, situace, kdy ministr financí vaší vlády na tuto otázku nahlíží diametrálně odlišně než vy, je velmi nešťastná už proto, že v případě, kdyby se potvrdilo, že Česká republika v důsledku nepodařené privatizace skutečně utrpěla škodu, není zaručen jasný postoj vlády k jejímu vymáhání. Jistě se mnou přitom budete souhlasit, že až 20 mld. korun, o které měl stát podle některých zdrojů přijít, nejsou malé peníze. Ať už se podezření potvrdí, či nikoli, stávající nepřehledná situace mě v každém případě naplňuje značným neklidem a budu jen rád, když se vám jej podaří rozptýlit. Rovněž bych poprosil o odpověď, kterou pochopí i třináctileté dítě. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Fischerová má slovo, tentokrát ve věci podpory pro začínající podnikatele.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Moje druhá interpelace bude velice stručná, budu opět mířit slova na nepřítomného pana premiéra. Vážený pane premiére, vznáším dotaz, který se týká lidí, kteří se snaží proniknout do podnikání, chtějí začít pracovat jako osoby samostatně výdělečně činné, ale i pro ty, kteří již pracují a svou prací zaměstnávají další ve své firmě, a vím, že to nemají, neměli a myslím, že pořád ještě nebudou mít jednoduché. Ten dotaz tedy zní, jaké kroky chystá současná vláda, aby se lidem vyplatilo pracovat a nepobírat sociální dávky. Stačí mi body. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Paní poslankyně Fischerová byla poslední přihlášenou k interpelacím na pana předsedu vlády. Nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

    Prosím, pana poslance Polčáka, aby přednesl interpelaci na ministra Jiřího Dienstbiera, a tím zahájil blok interpelací na členy vlády. Prosím.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Já chci říci, že původně moje interpelace byla směřována na pana ministra vnitra, ale vzhledem k tomu, že zde pan ministr není, tak k tomu torzu vlády, které zde zbylo v rámci interpelačního bloku, mi přišlo vhodné se na tuto otázku dotázat člověka, který je ve vládě odpovědný i za lidská práva. Ta interpelace není nikterak myšlena zle, ale skutečně bych byl rád za informace, které se vztahují právě k reakci státu na činnost extremistických politických stran.

    Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti se závažnými informacemi o činnosti politické strany Ne Bruselu - Národní demokracie, které v poslední době přinesla média. Z nich je zřejmé, že aktivity představitelů této strany se jeví jako velmi problematické, a řada pozorovatelů dochází k závěru, že jsou dokonce v rozporu s českým právním řádem. Rád bych z tohoto místa zdůraznil, že sestavování seznamů českých Židů, které k těmto aktivitám patří, ale i další jasné antisemitské aktivity, kterými se tato partaj prezentuje - vzpomeňme jen na volební spot, který Česká televize odmítla vysílat - jsou prostě a jednoduše hanebné a zcela nepřijatelné. Přestože mám s ohledem na judikaturu nejvyšších soudů v podobných případech určité pochybnosti o tom, že by mohl uspět návrh vlády na přímé rozpuštění politické strany Ne Bruselu - Národní demokracie, nemyslím si, že to je důvod složit ruce do klína. Mírnějším opatřením, které přichází do úvahy, je pozastavení její činnosti a zde by měla být ta kritéria, která je třeba splnit, mírnější. Dosud patřilo k hlavním důvodům pozastavování činnosti politických stran nedodání formálních výročních zpráv a já jsem přesvědčen, že antisemitská vystoupení jsou tím důvodem nesrovnatelně závažnějším.

    Vážený pane ministře, dovolím si vás vyzvat, abyste v této věci neprodleně podnikl potřebné kroky. Demokratický stát nesmí být státem slabým, už vůbec ne tehdy, když má chránit práva svých občanů (upozornění na čas), kteří se počínáním pana Bartoše a jeho souputníků mohou cítit oprávněně ohroženi. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a prosím pana ministra, aby ve vymezeném čase zareagoval.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče Polčáku, já sdílím vaši obavu z rostoucí nenávisti ve společnosti, ať už jde o antisemitismus, nebo jakékoli jiné formy xenofobie, nebo vyvolávání zášti vůči jakýmkoli skupinám obyvatel nebo jakékoli menšině. Z tohoto hlediska i mě zarazila a znepokojila informace o tom, že vychází na webových stránkách jakýsi seznam Židů, což považuji za velmi pochybnou aktivitu, mimochodem i z hlediska věrohodnosti podkladů, které jsou tam uváděny.

    Nepochybně je povinností vlády dbát o to, aby byla posilována tolerance ve společnosti, a k tomu se také vláda i ve svém programovém prohlášení zavázala. Konkrétně ke krokům, které jsou tady možné, které přicházejí v úvahu. Já bych chtěl zdůraznit, že tak jak jsem si zjišťoval informace, seznam, na který jste odkazoval, pravděpodobně není přímo aktivitou žádné konkrétní strany, i když je zřejmě aktivitou předsedy jedné konkrétní strany, které jste přičítal xenofobní jednání. Já předpokládám a mám i nějaké naprosto kusé informace, neb nemám pravomoc si cokoli v tomto směru blíže zjišťovat, že toto jednání je prověřováno policií nebo obecně orgány činnými v trestním řízení.

    Co se týče možnosti rozpustit politickou stranu, vy sám jste tady vyjádřil značnou skepsi k tomu, že ty podklady, které jsou k dispozici dnes, by na základě judikatury Nejvyššího správního soudu mohly vést k rozpuštění té konkrétní strany, kterou zde úmyslně nebudu jmenovat, abych jí nedělal jakoukoli propagaci.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si nepřeje položit doplňující otázku, tím tedy tato interpelace končí. Dalším bude pan poslanec Hovorka, který interpeluje pana ministra Němečka ve věci Nemocnice Na Homolce. Pan ministr Němeček je omluven.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já jsem nevěděl, že pan ministr je omluven, přesto si dovolím přečíst svoji interpelaci.

    Vážený nepřítomný pane ministře, Nemocnice Na Homolce je zvláštní tím, že zřizuje tři dceřiné firmy, a sice Holte Medical, a. s., Holte, s. r. o., a Homolka Premium Care, a. s. Tato nemocnice je také výjimečná tím, že nemá vlastní účetnictví, ale její účetnictví zajišťuje firma Bialešová, s. r. o., nemá ani vlastního ekonomického ředitele. Kolem hospodaření Nemocnice Na Homolce se vedlo hodně diskusí v minulé době, a pokud vím, tak minulé ministerstvo pana ministra Holcáta nechalo zpracovat hloubkový audit těch dceřiných společností a já si vás dovolím požádat o předložení tohoto auditu a také, protože mi bylo sděleno, že vlastně ten systém outsourceování kompletního účetnictví firmy Bialešová, s. r. o., byl pokládán za pilotní projekt, alespoň tak mi to sdělila paní ministryně Jurásková, tak vás prosím o vyhodnocení tohoto projektu a o předložení vlastně výsledku tohoto outsourcingu účetnictví, jestli byl přínosem pro nemocnici v celkovém čase. A chtěl bych také zjistit, kdo na ministerstvu byl zodpovědný za kontrolu hospodaření této nemocnice v době před vámi i v současné době a jakým způsobem se projevilo a osvědčilo fungování dceřiných společností Nemocnice Na Homolce. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Odpověď vám doručena v zákonem stanovené lhůtě.

    Prosím paní poslankyni Kovářovou, která interpeluje pana ministra Dienstbiera ve věci přijímání služebního zákona.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, s politováním musím konstatovat, že harmonogram přijímání nového služebního zákona je nastaven tak nešťastným způsobem, že výsledkem bohužel nemůže být kvalitní právní předpis. Sněmovní tisk číslo 71, jehož jsem zpravodajkou, prošel prvním čtením v druhé polovině letošního ledna a poté zamířil do výborů, v nichž je jeho projednávání přerušeno. Čeká se na komplexní pozměňovací návrh, který vzniká pod vaším vedením. Podotýkám, že taková situace je sama o sobě nestandardní, ale budiž, stává se to. Co ale považuji za zcela nepřijatelné, je skutečnost, že do dnešního dne, tedy do poloviny května, se s textem komplexního pozměňovacího návrhu tato komora neměla možnost seznámit. Přitom podle harmonogramu, který přijala vláda toto pondělí, se předpokládá, že by návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu měla Poslanecká sněmovna už v červnu schválit. A já se ptám: Považujete jako ministr pro legislativu tento zbrklý a neprofesionální způsob přijímání tak významné legislativy za případný? Nemyslíte, že chvat, ve kterém se návrh bude projednávat ve výborech a ve druhém a třetím čtení, přispěje k jeho kvalitě? A považujete tento přístup moci výkonné představitelů moci zákonodárné za korektní? Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já požádám pana ministra, aby odpověděl.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu, který byl vznesen, bych rád uvedl, že postup, který jsme zvolili, je opravdu motivován právě snahou o to, aby nový služební zákon byl co nejkvalitnější. Chtěl bych zdůraznit, že my připravujeme spíše na koaliční úrovni, ale i s podporou vládní legislativy a legislativy některých dalších ministerstev, které s tou tematikou mají co do činění, pozměňovací návrh k poslaneckému návrhu zákona. To doopravdy možná není úplně ten nejšťastnější a nejstandardnější způsob, ale jak jsem naznačil, snažíme se maximálně zajistit kvalitu. Proto při Úřadu vlády byla vytvořena legislativní skupina z řad legislativců jak Úřadu vlády, tak Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra a tato skupina legislativců dbá na to, aby ten návrh byl v patřičné kvalitě a aby jakékoliv případné vady byly pokud možno odstraněny.

    Co se týče harmonogramu, který vláda na předminulém jednání schválila, ten počítá s tím, že do konce května by mělo být zahájeno projednávání komplexního pozměňovacího návrhu zde, v Poslanecké sněmovně, jinými slovy, s jistým předstihem by měl být předložen. Formálně samozřejmě bude tento návrh předkládán poslanci a nikoliv vládou, protože se nejedná o vládní návrh. Tady bych chtěl zdůraznit, že to je doopravdy nadstandardní podpora, kterou vláda poskytuje k tomu, aby právě maximální legislativní kvalitu zajistila.

    Uvědomujeme si, že tuto věc projednáváme pod určitým časovým tlakem, protože kromě toho, že potřebujeme kvalitní služební zákon pro naše vnitřní potřeby, že to je v našem zájmu obecně, tak rovněž schválení a implementace služebního zákona nejpozději k 1. lednu příštího roku je také jednou ze dvou hlavních kondicionalit pro čerpání evropských dotací. V případě, že bychom tento harmonogram nenaplnili, tak nám zcela bez milosti Evropská komise zastaví čerpání evropských dotací, a to jak v končícím období, tak i pro celé další sedmileté období, je tedy ohroženo čerpání přibližně až v rozsahu 700 miliard korun. S ohledem na to vláda stanovila ambiciózní harmonogram, který, jak už jsem zmínil, počítá do konce května s předložením komplexního pozměňovacího návrhu a do konce června s projednáním v Poslanecké sněmovně a samozřejmě během dalších 30 dnů od postoupení Senátu, jak Ústava stanoví, v Senátu. Ten harmonogram je nastaven tak, aby se právě stihla plná účinnost zákona k 1. lednu 2015.

    Tady bych zdůraznil, že má-li být plná účinnost k 1. lednu 2015, musí být s předstihem několika měsíců dílčí účinnost ve vztahu k ustanovením týkajícím se generálního ředitelství a k ustanovením, která mají zajistit výběr státních tajemníků na jednotlivé úřady, kteří musí být jmenováni nejpozději k 1. lednu 2015. Proto tedy v tomto čase, jak jsem říkal, poskytneme maximální legislativní podporu. Budeme poskytovat podporu i v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně, tedy k tomuto poslaneckému návrhu, s tím, že jsem byl informován, aniž by organizace parlamentní práce jakkoliv záležela na mně nebo na vládě, že snad 30. května by měla být schůze u obou dvou výborů, které by tuto věc měly projednávat, kde se nepočítá s tím, že by celý návrh byl projednán na úrovni výborů, ale proběhlo by tam jakési představení celého návrhu s tím, že by v následujících týdnech měly proběhnout další schůze výborů tak, aby všichni poslanci měli dostatečný prostor návrh posoudit, případně uplatnit pozměňovací návrhy.

    Dále, tak jak jsme o věci jednali, tak jsem byl informován, že je tady zvažována varianta i mimořádné schůze Poslanecké sněmovny koncem června, tak aby naplnění harmonogramu, který, jak jsem zdůrazňoval, potřebujeme i ve vztahu k Evropské komisi, bylo zajištěno. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně si přeje položit doplňující otázku. Má k tomu samozřejmě prostor. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ráda bych se v této souvislosti také zeptala, zda v té době, kdy ten návrh bude předkládán do výboru, bude už známa výše nákladů, které tato právní úprava přinese, a zda už bude zřejmé, kolika úředníků se tento návrh bude týkat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra, aby odpověděl.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Oba dva dotazy, které byly položeny, spolu souvisí. Vláda svým usnesením uložila všem úřadům, kterých se má služební zákon týkat na základě institucionální působnosti, která je v něm navrhována, aby předložily do konce června informace o tom, kterých úředníků, v jakém počtu a v jakém platovém zařazení se tento návrh zákona má týkat, kteří by tedy měli být ve služebním poměru v případě, že už by se dnes uplatňovala pravidla podle služebního zákona. Ten odhad počtu úředníků se pohybuje někde mezi 65 a 80 tisíci. Data budeme přesně znát, nebo víceméně přesně, začátkem července tohoto roku, s tím, že co se týče rozpočtových nákladů, tak zadání, se kterým je připravován komplexní pozměňovací zákon, zní, že v zásadě by mělo být překlopení ze stávajícího pracovního poměru do služebního vztahu rozpočtově neutrální, s tím, že je zjevné, že nebude toto garantovat zcela stoprocentně vzhledem k tomu, že plánujeme i posílit tarifní složku platů a omezit takové otázky, jako jsou smluvní platy nebo naprosto neomezená výše odměn, která velmi často byla uplatňována. A pokud se zavedou ta pravidla odměňování plošně ve všech úřadech, kde je to dnes často velmi rozdílné, tak samozřejmě stoprocentně tu rozpočtovou neutralitu garantovat nelze. Dá se předpokládat, že v řádu stovek milionů mohou vzrůst náklady na odměňování ve státní správě. Opět tady na to odkazuji, že dopočítat to budeme schopni poté, co budou sebrána do konce června data z příslušných úřadů. Ale to znamená, že náklady na zavedení státní služby jsou zcela jistě zvladatelné a řádově jsou téměř zanedbatelné ve srovnání s těmi 700 miliardami čerpání fondů, o kterých jsem mluvil, a se škodami, které z nefungující státní správy tady dlouhodobě máme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To tedy byla interpelace číslo 3. Nyní má slovo pan poslanec Klučka, který se obrátí na paní ministryni Válkovou ve věci Vězeňské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedo. Projevuji velkou lítost nad tím, že paní ministryně Válková je z dnešního jednání omluvena, protože jsme si mohli ty věci vyřešit a mohli jsme si vysvětlit některé problémy, které já v určitém kontextu k jejím odpovědím na otázky, které byly položeny ve výboru pro bezpečnost 11. dubna, mám.

    Já se přiznám, že se mi ani moc nechce věřit tomu, že paní ministryně předtím, než ty odpovědi odeslala, to všechno četla, protože ona by tam přece poznala jednu věc, která je nepravdivá, a já ji hned teď osvětlím. Paní ministryně na výboru jasně, zřetelně, a máme to na zvukovém záznamu, řekla, že Generální inspekce bezpečnostních sborů nekonala v mnoha případech tak, jak by konat měla, že případy odložila, případy nedokončila a že to asi v pořádku tedy není. S tím souhlasím. Tohle určitě v pořádku není. Tak jsem ji požádal, aby mi ty případy sdělila, a slíbil jsem jí, že v kontrolní komisi pro činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů provedeme tento rozbor a pokusíme se ty věci osvětlit, a pokud Generální inspekce bezpečnostních sborů nepracovala tak, jak má, zjistit tuto skutečnost a provést nápravu. A já jsem dostal odpověď, že tedy k plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů se nemohu dále vyjadřovat, jelikož tato složka nespadá do řídicí kompetence mnou řízeného resortu.

    Má prosba je jediná. Paní ministryně, dejte mi ty případy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je zcela jasná prosba. Uvidíme, jak paní ministryně zareaguje.

    Nyní tedy paní poslankyně Putnová na pana ministra Chládka, který je přítomen, takže osobně odpoví. Prosím.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, pane předsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové.

    Vážený pane ministře, když jste nastupoval do funkce, avizoval jste, že máte zájem o zvýšení platů učitelů. Je to nepochybně aktivita, která je chvályhodná, a také se ji snažíme podporovat. Vy jste to dokonce vyčíslil a říkal jste, že si představujete, že by učitelé měli v průměru brát 28 až 32 tisíc. Upozorňovala jsem tehdy, že je to očekávání poměrně nerealistické, které bude vyžadovat řadu systémových opatření a vzbuzuje to ve výsledku frustraci učitelů, protože jsou hodně vzdáleni od tohoto nabízeného přislíbeného platu.

    Můj dotaz ovšem směřuje ke konkrétním datům. Abychom mohli vůbec vyčíslit požadavky na zvýšení rozpočtu, je nutné, abychom vycházeli ze společných dat. Protože jsou různé statistické údaje a přepočty pedagogů a úvazků, chtěla bych vás požádat o to, zda můžete sdělit, z jakých dat vycházíte pro počty učitelů. Pokud to nemáte k dispozici, bude mi to stačit písemně. Vím, že je to dynamický proces, tak řekněme k 31. 12. 2013. Jaký je průměrný plat učitele a jaký je průměrný plat ředitele. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr má nyní prostor pro odpověď. Prosím.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Vážená paní poslankyně, dotaz je samozřejmě velmi komplikovaný, ale na to, co budu vědět teď spatra, se pokusím odpovědět a samozřejmě můžeme poté doplnit i písemně, protože údaje jsou zprůměrované a je jiný plat v regionálním školství v průměru, jiný pro střední školy, jiný pro školy základní.

    Já se vrátím úplně k začátku vašeho vystoupení. Mým zájmem je - a jsem rád, že to je náš zájem společný napříč politickým spektrem - zvýšit platy učitelů v českém školství a zároveň nepedagogických pracovníků, protože ty také jsou velmi tristní. Já mám propočteno na příští rok - a budu rád, pokud se zvýší rozpočet českého školství o 3 až 5 miliard, tak je propočteno, že minimálně 1,9 mld. budeme potřebovat na růst výkonů. Růst výkonů znamená, že se nám zvedá počet dětí v mateřských školách a v základních školách a vzhledem k tomu, že školství je financováno takzvaně na hlavu, to znamená za počet studentů nebo žáků, tak proto se zvedne i počet finančních prostředků, kterým budeme muset sanovat tento nárůst. Takže to je 1,9 mld. Dále bych k tomu chtěl 1,5 mld. na platy učitelů a minimálně 0,5 mld. na platy nepedagogických pracovníků. Nárůst vzhledem k tomu, že máme 270 tis. zaměstnanců v českém školství, bude v průměru asi o 500 Kč, takže nebude tak razantní.

    Ke druhé části vaší otázky - údaje čerpáme ze statistických údajů P1-04. Vyplývají z evidence jednotlivých škol a školských zařízení. Využíváme údaje za rok 2013 a srovnáváme s rokem předchozím, to znamená s rokem 2012.

    Těch 28 tis. hrubého je moje představa, jaký by podle mého osobního názoru měl být průměrný plat učitele v regionálním školství. Zatím je 26 659 Kč, ale musíme se podívat do té struktury, protože například průměrný plat učitele v mateřské škole je 23 300, v základní škole 27 tisíc a na gymnáziu například 28 tisíc, na střední odborné škole 27 tisíc a na vyšší odborné škole 29 tisíc. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Skutečně bych požádala o písemnou statistiku počtu učitelů. Učitelů, nikoli úvazků. A strukturu, abychom dále mohli potom propočítávat případná navýšení.

    Doplňující otázka by spočívala v odměňování v návaznosti na kariérní řád, protože jak koaliční smlouva, tak programové prohlášení obsahují jednoznačný závazek, že zvyšování platu učitelů půjde ruku v ruce se zavedením kariérního řádu od roku 2015. Chtěla jsem se zeptat, jestli plánované navýšení počítáte skutečně se zavedením kariérního řádu od roku 2015. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan ministr má možnost odpovědět.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo, už pouze opravdu v krátkosti. Máme k tomu i celou výroční ročenku, kde je to opravdu popsáno velmi podrobně. Můžeme si na to i sednout, můžeme podebatovat i o záležitostech jiných, které se toho týkají, ale kariérní řád se nyní dopracovává. Pracuje na něm národní kulatý stůl a zcela jednoznačně nemá cenu zavádět kariérní řád, pokud nedostaneme peníze na platy učitelů. Pokud bychom byli v reálu, v opravdovém reálu, a chtěli bychom kariérní řád spustit, tak jak by měl vypadat, tak bychom potřebovali na platy učitelů 5 mld. navíc. Počítáme s tím, že zavádění kariérního řádu bude postupné, ale pokud by se slovutná Sněmovna rozhodla, že navýší Ministerstvu školství jenom na platy učitelů 5 mld., tak já budu velmi rád a navýšíme platy učitelů a budeme mít kariérní řád v plné podobě již od roku 2015.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jakkoli paní poslankyně by se určitě ještě chtěla na něco zeptat, tak už to nejde, tak pouze mimo mikrofon vpravo ode mě v lavici.

    Nyní tedy pan poslanec Seďa interpeluje pana ministra Stropnického ve věci průzkumného radarového čidla RVR. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, velmi rád jsem si vyslechl informaci, že armáda nakoupila průzkumné radarové čidlo RVR pro strakonickou brigádu s dosahem 30 km a je součástí modulu V-SHORAD. Podle veřejných informací má mít protiletadlový raketový pluk celkem 4 čidla, která armádu přijdou na 356 mil. Kč. Podle náčelníka Generálního štábu je toto čidlo plně kompatibilní s našimi partnery z NATO.

    Informace o nákupu potřebných radarových čidel by byla v pořádku, pokud by tam nebylo několik čertových kopýtek. Tím prvním je, že toto čidlo neumožní identifikovat letouny vlastní či nepřátelské, protože zřejmě nemá funkční zařízení IFF pro mód 4. Tudíž ani nemůže být součástí modulu V-SHORAD, jak je proklamováno. Důvodem je skutečnost, že neobsahuje funkční dotazovač AN/TPX-56, protože do něj chybí kryptomoduly KIV-16, bez kterých ten dotazovač nemůže pracovat.

    Pane ministře, pokud jsou mé informace správné, pak tolik mediálně vychvalované čidlo je na dvě věci. Podotýkám, že tyto dotazovače jsou americké provenience, byly zaplaceny, ale nebyly dodány. Údajně se tyto kryptomoduly již nevyrábějí a dokonce za ně neexistuje náhrada. Takže pokud se potvrdí tyto informace, může si armáda dotazovače strčit za klobouk. Raketové komplety RBS-70 sice obsahují také identifikační zařízení, ale mají příliš krátký dosah. Proto byla vyvinuta a vyrobena čidla RVR.

    Pane ministře, nechtěl jsem od vás tady a teď odpověď, ale prosím, prověřte si tyto informace. Děkuji za vaši odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Havlová, interpelace na pana ministra Brabce ve věci novely zákona o elektroodpadech.

  • Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v současné době je ve Sněmovně projednáván návrh novely zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech, tzv. elektronovely, který byl jejím sněmovním předkladatelem prezentován jako pouhá transpozice směrnice Evropského parlamentu. Návrh však obsahuje takové změny, které ve směrnici Evropské unie vůbec uvedeny nejsou a jsou navíc v rozporu s platnou legislativou, Ústavou a principy hospodářské soutěže, jako např. - za prvé, veškerá vysloužilá elektrozařízení sebraná v České republice by se automaticky stala majetkem kolektivních systémů, které by za jejich převzetí původcům nemusely nic platit. Nebo za druhé - sbírat a zpracovávat elektroodpad by směly pouze ty subjekty, se kterými by provozovatelé kolektivních systémů uzavřeli smlouvy. Bylo by tak tím zamezeno vzniku konkurenčních kolektivních systémů, které by mohly pozitivně ovlivnit výši vybíraných recyklačních poplatků, úroveň sběru a kvalitu recyklace. Schválení změn by přineslo profit pouze stávajícím soukromým firmám, tzv. provozovatelům kolektivních systémů.

    Ptám se, jaký důvod mělo doplnění změn, které nebyly ve směrnici EU, do novely zákona. Od srpna 2005, kdy tyto firmy obdržely od Ministerstva životního prostředí monopolní oprávnění ke své činnosti a od Ministerstva financí daňové úlevy, protože již vybraly na recyklačních poplatcích, jejichž výši samy stanovují, miliardy korun. Recyklace je přitom většinou samofinancována. Zpracovatelé za elektroodpady -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Čas, paní kolegyně.

  • Poslankyně Olga Havlová: Ano, tak ještě otázku naposledy. Víte o tom, že tak již došlo k likvidaci řady zpracovatelských firem včetně chráněných dílen, a tím pádem i k likvidaci tisíců pracovních míst? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Budete mít samozřejmě prostor ještě pro doplňující otázku. Pane ministře, prosím, odpovězte.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsem rád, vážená paní poslankyně, samozřejmě v rámci toho, jsem rád, že jsem se konečně dneska dostal k jednomu dotazu, který se týká mého ministerstva.

    Samozřejmě vím, znám ty připomínky, které jste vznesla, protože my jsme zavaleni celou řadou dopisů různých lobbistických organizací, a to říkám ne v negativním smyslu toho slova, protože samozřejmě je celá řada organizací, která lobbuje za různé zájmy. To, o čem jste hovořila, je obsaženo např. v dopise, který mi poslalo Sdružení výkupců druhotných surovin a některé další subjekty.

    Já bych chtěl říct, že návrh, tak jak je dneska předkládán, debata se samozřejmě vede ve výboru pro životní prostředí a bude se nesporně vést i ve Sněmovně, jenom zpřesňuje stávající ustanovení zákona o odpadech, protože ten návrh de facto dneska upřesňuje, že odpadní elektrozařízení nesmějí odebírat či vykupovat např. tzv. výkupny druhotných surovin, což ale v současnosti už zakazuje třeba i vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z roku 2001. Předání odpadních elektrozařízení přímo zpracovateli není návrhem nijak dotčeno a zpracovatelům bude toto nadále umožněno. Pro zpracovatele elektrozařízení návrh tedy nepřináší žádné změny. Ono jde totiž trochu - musím říct, že ne trochu, ale hodně - o to, že se stávalo, i když to vlastně bylo ilegální, že ten elektroodpad, především velký elektroodpad, pračky, ledničky, atd., byly ve výkupnách druhotných surovin, právě z nich byly vytěženy cenné věci, a potom zbývající odpad byl znehodnocen a někdo se o něj musel postarat. Dneska zpracovatel i v rámci toho kolektivního systému samozřejmě má tu povinnost komplexní a není dobré, když si někdo z toho vyzobne třešničku a ten suchý pišingr dortu pak zůstane na někoho jiného. To je dneska ten hlavní problém***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Olga Havlová: Ale tady jde přece i o ten monopol a o hospodářskou soutěž. A pokud říkáte, že vyrubali z toho to nejlepší a o zbytek se nestarali, tak přece tam jde udělat něco, aby museli z toho, co vykoupí, zpracovat úplně všechno. A ne aby to potom řešil nějaký monopol nějakého sdružení a byli tím diskriminovaní ostatní, kteří chtějí také ten sběr likvidovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: On ten monopol v této oblasti, věřte mi, a já vám k tomu rád dám pak ještě nějakou trošku delší informaci, příp. se na tom můžeme potkat spolu i s mými lidmi, on ten monopol není, jak vy si myslíte. Monopol je v jiné oblasti. Ale ve sběru elektrozařízení skutečně je konkurenční prostředí zajištěno. V zahraničí právě běžně fungují tyhle kolektivní systémy sběru, resp. výkupců, právě podle příslušného zákona, výkupců elektroodpadu toho sběrného systému, toho celkového řekněme recyklačního systému, kdy se výrobce i kupující, tedy i zákazník, podílí určitou částkou na tom, že se stává součástí toho systému. Ale říkám, na rozdíl od jiných systémů v rámci odpadového hospodářství v České republice, na čemž teď momentálně také pracujeme, bude to také součást některé z příštích novel, tak v případě elektrozařízení ten monopol opravdu není.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tím končí tato interpelace. Pan poslanec Fiala stahuje svou interpelaci na paní ministryni a bude tedy vystupovat pan poslanec Zahradník, který se ptá opět pana ministra životního prostředí, tentokrát na odvolání ředitele Národního parku Šumava.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat, jak hodláte rozptýlit obavy o budoucnost vašeho resortu, když provádíte podle mého názoru neuváženou personální politiku. Příkladem je odvolání ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka. Muže, který nejen zastavil kůrovcovou kalamitu, ale který se významně zasloužil o dosažení široké shody na Šumavě. Tento krok se setkal s nesouhlasem u velké většiny obyvatel, kteří na Šumavě žijí.

    Jiří Mánek je schopen dát dohromady různé názory a zájmy, které se na Šumavě uplatňují, ať už se jedná o obce, na jejichž katastrech národní park leží, oba kraje, radu národního parku i podnikatele, kteří se na Šumavě pokoušejí podnikat. Nejvýznamnějším jeho výsledkem je pak zákon o Národním parku Šumava, který v současné době projednává Senát, který jej významnou většinou schválil v prvním čtení a který nám bude do Sněmovny předložen jako senátní návrh.

    Jedinými, kteří se ke zmíněnému konsensu nepřipojili a kteří odvolání Jiřího Mánka nadšeně uvítali, jsou ekologičtí aktivisté a jim naklonění vědci. Tomu se není možné divit, protože jim jakákoli dohoda na Šumavě brání v dosažení jejich cíle, kterým je rozšíření tzv. divočiny na co možná největší území Šumavy. Tito aktivisté naopak uvítali jmenování Pavla Hubeného do čela správy parku. Nemůžete se proto divit, vážený pane ministře, že na Šumavě sílí názor, že hnutí ANO v čele s panem Andrejem Babišem Šumavu prodalo ekologickým aktivistům za to, že páně Babišovo impérium bude mít od nich klid ve svých jiných aktivitách.

    Chci se vás tedy zeptat, vážený pane ministře, jednak na důvody, které vás vedly k odvolání Jiřího Mánka z funkce ředitele Správy Národního parku Šumava, a dále na to, co vás vede k tomu, že odmítáte (upozornění na čas) senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který má na Šumavě širokou podporu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane ministře, prosím odpovězte panu poslanci.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, děkuji vám za ten dotaz. Já ho vítám proto, že kolem této věci se samozřejmě rozpoutala úplná, řekněme, bouře. A pro mě a pro ostatní taková perlička - nebylo lepší vyjádření té určité emoce, obrovské emoce a - odpusťte mi to slovo - demagogie, která se kolem toho rozpoutala, než obrázek holčičky asi tak sedmileté z demonstrace v Horní Plané, která třímala transparent: Brabcův kůrovec = Babišovy zisky. Takhle nevypadá spontánní demonstrace Šumaváků. Takhle vypadá připravená akce, nevím, jakou společností organizovaná. Jedna mě tedy napadá.

    Ale známe se již nějakou dobu. Víte, že jsme o té věci již hovořili a budeme ještě hovořit, o tom vás chci ubezpečit v tom nejlepším slova smyslu, že opravdu budeme hovořit určitě ještě nějakou dobu.

    Já jsem pana bývalého ředitele Mánka odvolal z důvodů - byť jsem dostával celou řadu informací z jedné či z druhé strany, a já jsem, jak víte, to rozhodnutí neudělal rovnou. Zatímco celou řadu svých personálních rozhodnutí jsem udělal rychle v prvních dnech, tak tohle rozhodnutí jsem poměrně dlouho promýšlel. A ty důvody - a vy je znáte, já jsem tady minulý nebo tento týden, mně to nějak splývá, s panem Mánkem seděl 1,5 hodiny ještě ve sněmovně a myslím si, že jsme se rozešli velmi korektně, a věřím, že i on to takhle potvrzuje - byly čistě manažerské.

    Já jsem asi staromilec nebo konzervativní v tomto, ale já si prostě myslím, že jako vysoký státní úředník, za kterého se pokládám a za kterého pokládám samozřejmě i pana Mánka v pozici ředitele Správy Národního parku Šumava, tak státní úředníci by měli dodržovat zákon. A stalo se v několika případech - a vy to víte, že ten zákon byl porušen, ať už to bylo kácením na Ztraceném nebo používáním pesticidů. My jsme ty soudy prohráli, pak tam došlo k černým stavbám, které se bagatelizují. A říkalo se - nikdo nevěděl, že se potřebuje k tomu řekněme povolení od stavebního úřadu. Ale potřebuje. A já jsem říkal: Jak máme návštěvníky národního parku nebo občany tohoto státu nutit, resp. vyžadovat od nich dodržování zákona, když ho sama státní správa nedodržuje? Těmi dalšími důvody byl rozdílný názor na některé manažerské postupy.

    Ale zdůrazňuji, pane poslanče, a vy to dobře víte, hovořili jsme o tom, tím důvodem ani náhodou nebyl třeba rozdílný názor na rozsah bezzásahovosti. A tím důvodem, věřte - nevěřte, nebyl ani rozdílný názor na zákon o Národním parku Šumava, resp. jiné legislativní řešení. Tím důvodem bylo třeba to, že komunikace s panem ředitelem Mánkem nám opravdu nefungovala. My jsme se domlouvali na nějakých postupech z hlediska schvalování investic. On se poměrně svévolně rozhodoval o některých věcech, na které já jsem citlivý, např. rozhodování o investicích typu vimperského zámku nebo určitých dalších velkých programů, kde by se investovaly desítky milionů peněz daňových poplatníků. A já jsem na to měl jiný názor. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud si přeje pan poslanec položit ještě doplňující otázku, má nyní prostor.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, pane ministře, jenom krátce několik reakcí k demonstraci, kterou jsme podle mě velmi nevhodně ztotožnil s tou dívenkou, která tam určitě byla. Bylo tam dětí víc. Ale daleko víc, zhruba 300 tam bylo lidí, Šumaváků, kterým na Šumavě záleží a kteří přišli dobrovolně vyjádřit svůj názor celkem naprosto jednoznačně. Takže nerad bych, aby se tady před veřejností prohlašovalo, že to byla nějaká nucená demonstrace, kam byli lidé nahnáni. To tak určitě nebylo.

    K Mánkovi. Samozřejmě že se asi budete lišit ve svých názorech. To je jasné. Že jste ho odvolal, je vaše svaté právo. My máme zase svaté právo vaše rozhodnutí kritizovat a musím říct, že kritika není jenom kritika moje nebo Šubrta, to je kritika celé řady Šumaváků, kteří zase píší mně a kteří mají názor naprosto jednoznačný a podpořený. Já bych chtěl říct, že se znovu vracím k tomu, že odvolání Mánka nebylo správné. A myslím, že bohužel se na to Šumavě brzy projeví. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, prosím.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Ještě využiju ten čas. Budu velmi krátký.

    Já bych vás chtěl ujistit, pane poslanče, bez jakéhokoliv klišé, protože jsem samozřejmě dotazy dostal i od poslanců ANO, Šumaváků, někteří tam bydlí, že mně záleží stejně jako vám na tom, aby Šumava byla zelená a ne suchá, jak jsem nesmyslně obviňován šumavskou chartou, že Babišovy firmy... My naopak uděláme všechno proto, aby tendry v rámci minitendrů, abychom pomohli zaměstnat místní lidi z místních obcí, co je dneska největší problém, s nedostatkem pracovních příležitostí, aby tendry byly rozděleny tak, aby je vyhrávaly především malé a střední firmy z regionu. To znamená rovnítko, že Brabec odvolal Mánka, aby tam dal jiného ředitele, kvůli tomu jsme rozšířili bezzásahové území, všechno to sežral kůrovec, přišly Babišovy firmy a vytěžily dřevo - nezlobte se, to je úplně za hranou. Já si troufám říct, že tohle je demagogie. A to už mi právě svědčí o tom, že s tím někdo umně manipuluje, protože takhle to ani náhodou není. A vy víte, že náš návrh bezzásahovosti, tedy toho území ponechaného na Šumavě spontánnímu vývoji, je velmi blízko návrhu, který podporujete asi i vy, nebo návrhu obcí a krajů. To je prostě relativně minimalistický návrh. S tím odvolání pana Mánka nesouviselo.

    A věřte, že si budu velmi pečlivě sledovat, co se na Šumavě děje, co se děje v národním parku, co se děje samozřejmě ve vedení národního parku, jaké projekty tam jsou posuzovány, jaké projekty tam budou. A kdyby tam byly tlaky z té druhé strany, protože vám chci říct, že jsem velmi rezistentní vůči jakýmkoliv tlakům, vůči tlakům ekologických aktivistů samozřejmě, protože kdyby to tak nebylo, tak dneska už plán péče vypadá jinak -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ale vůči času, pane ministře, rezistentní nejste. Bohužel.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Omlouvám se. I z druhé strany, takže věřte. Příští týden budu trávit další tři dny na Šumavě, budu hovořit se starosty a s kýmkoliv si o tom rád znovu popovídám. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Končím tuto interpelaci a prosím pana poslance Jiřího Štětinu, který interpeluje pana ministra Chovance. Ten je ovšem omluven.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo.

    Vážený pane ministře, v deníku Mladá Fronta DNES 9. 5. vyšel článek: drahé domy, úniky dat, ministr prověří rozvědku, v zahraniční rozvědce se prošetřují podezřelé zakázky a úniky informací, které způsobily státu škodu v řádu desítek milionů korun, ministerstvo potvrdilo, že je to vážný problém. Pokud kontrola hospodaření na ÚZSI vlastními kontrolními mechanismy v souladu se zákonem o finanční kontrole je nedostatečná nebo nebyla vůle kontrolovat, žádám, aby Nejvyšší kontrolní úřad provedl hloubkovou kontrolu koupě, rekonstrukce a prodeje objektů, které jsou údajně provozovány ÚZSI a jsou na listech vlastnictví Ministerstva vnitra. Již před dvěma lety uvedl server aktuálně.cz informace, které sdělil anonym ministru vnitra Kubicemu o novém objektu Praha na Pavím vrchu. Jednalo se o výběrové řízení ve prospěch firmy HOCHTIEF, nabídku, původní cenu, nárůst finančních nákladů a byly vzneseny pochybnosti o využitelnosti pro operativu zahraniční rozvědky.

    Vážený pane ministře, dovoluji si vás požádat o vysvětlení, zda tyto údaje lze potvrdit nebo vyvrátit. Dále prosím o sdělení, jak byl prošetřován anonym, který jako první upozornil na nehospodárné využívání finančních prostředků na zahraniční rozvědce. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším vystupujícím bude pan poslanec Karamazov. Interpeluje paní ministryni Válkovou ve věci kontroly ve Vězeňské službě. Paní ministryně je rovněž omluvena. (Poslanec nesouhlasí.) Omlouvám se. Přehlédl jsem se o řádek. Je to pan ministr Chládek. Ten je přítomen a je to ve věci podpory technických oborů. Teď už to je správně. Prosím.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře školství, rád bych se zeptal na problematiku podpory technických oborů na českých vysokých školách. Je zřejmé, a to zvláště v poslední době, že míra nezaměstnanosti absolventů humanitních oborů je výrazně vyšší než u absolventů oborů technických. Po nich je spíše poptávka. Selektivní podpora technických oborů se diskutuje na mnoha úrovních: Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a tak dále. Je zřejmé, že je to téma citlivé. V současné době se míra nezaměstnanosti a další faktory uplatňují zejména v takzvaném koeficientu kvality, který ovlivňuje financování vysokých škol, ale nikoliv dostatečně.

    Moje otázka tedy zní. Uvažujete o přímé selektivní a adresné podpoře technických oborů na českých vysokých školách? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji za dotaz. Uvažuji o podpoře technických oborů od předškolního vzdělání, protože problém nezačíná na vysoké škole, ale problém je někde mnohem dříve a důvod, proč naše děti nechodí tolik na technické školy, je, že nemají vztah k technice, nemají vztah i k takovým věcem, jako - dřív byly zvyklé chodit do dílen. Dnes řada škol tyto dílny zrušila.

    Máme několik projektů, které se tím zabývají. Já začnu od předškolního vzdělávání, kdy chceme rozšiřovat technické vzdělávání od předškolního zařízení formou, jak je běžné ve světě, kdy mají stavebnice Lega, pokud tady mohu jmenovat konkrétní firmu, u nás zase máme Merkur, a díky těmto výukovým programům si zvyknou na práci a na technické obory. Zároveň podporujeme technické vzdělávání na základní a střední škole. Končí projekt Pospolu, který podporuje spolupráci škol a firem, a dokonce podporujeme výměnnou spolupráci mezi konkrétními vysokými školami, jako je třeba ČVUT, a gymnázii, aby studenti z gymnázií viděli, jakým způsobem se vyučuje na vysokých školách technického směru, jaká je to perspektiva. Protože to je největší problém technických škol, že se jim tam hlásí málo studentů, kteří jsou nadaní pro tuto oblast. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si přeje položit ještě doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď. Naprosto souhlasím, že je třeba podporovat technické vzdělávání už od předškolního věku. Souhlasím i s tím, co jste řekl o matematice, velmi s tím souhlasím. Nicméně přece jenom bych se vrátil na půdu vysokých škol. Zeptal bych se tedy konkrétněji, zda například různým koeficientem pro různé obory, což už dneska je, ale je to poměrně dost ekvivalentní, zda se třeba hodláte takto přímo podílet nebo zasadit o to, aby technické obory byly podporovány.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr má dvě minuty na reakci.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Co se týče této záležitosti, tak teď máme pracovní skupinu, která připravuje nový vysokoškolský zákon, a součástí samozřejmě je i způsob financování. Samozřejmě řada škol bude hovořit o tom, že chtějí navýšit tento koeficient. Mluví o tom všechny vysoké školy, že to nutně potřebují. Ale proto jsme chtěli do debaty zatáhnout zástupce České konference rektorů a Rady vysokých škol. Upravujeme ten systém tak, a není to jenom směrem k technickým oborům, ale na základě analýzy potřeb trhu práce a její dlouhodobé predikce chceme přizpůsobit financování celého systému českého školství včetně vysokých škol. Analýza je již hotová a na základě této analýzy budeme, a předložíme ji na stůl k diskusi, budeme chtít, aby byl navýšený rozpočet tam, kde absolventi těchto vysokých škol najdou uplatnění na trhu práce. To se samozřejmě týká i technických oborů. Nechci cíleně říkat, že budeme podporovat jenom tyto obory, protože řada i humanitních oborů má uplatnění na trhu práce, proto záměrně hovořím o tom, že využijeme analýzu potřeb trhu práce, která nám jasně řekne uplatnitelnost absolventů těchto vysokých škol, protože opravdu musí skončit doba, kdy někdo vystuduje jednu nejmenovanou vysokou školu a jde okamžitě na rekvalifikaci, protože nenajde s tím vystudovaným oborem práci. Takže jestli takto stačí tato odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, tím končí tato interpelace a nyní je prostor pro interpelaci na paní ministryni Válkovou, ale bude od pana poslance Bezecného. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Vážený pane předsedo, paní ministryně, páni ministři, kolegyně a kolegové, já jsem původně to, co budu nyní interpelovat, měl připraveno jako dotaz na jednání výboru 6. května. Ten výbor nakonec vlastně ani neproběhl, nebyl schválen program. Čekal jsem tedy na interpelace. Paní ministryně tady bohužel není, ale protože jsem člověk trpělivý, tak počkám na písemnou odpověď.

    Interpelace se týká kontroly, která proběhla na Vězeňské službě ve dnech 3. března až 1. dubna tohoto roku. Byla to tematická veřejnoprávní kontrola výkonu spisové služby a správy dokumentů. Údajná zjištění z této kontroly se stala součástí důvodů k odvolání generálního ředitele Vězeňské služby. To odvolání proběhlo 4. dubna roku 2014. Je k zamyšlení skutečnost, že závěrečná zpráva z této kontroly byla vydána až 29. dubna roku 2014, tedy v době, kdy uplynula lhůta pro podání námitek proti kontrolovanému zjištění ze strany Vězeňské služby.

    Podle zmíněné závěrečné zprávy možnosti podat tyto námitky Vězeňská služba nevyužila a já se táži, zda tomu tak opravdu bylo. Podstatnější je však otázka, podle kterého zákona byla kontrola nařízena a jak probíhala. Vězeňská služba České republiky je ve smyslu zákona o archivnictví a spisové službě veřejnoprávním původcem dokumentů a vykonávat kontrolu by tedy mělo na úseku archivnictví a spisové služby Ministerstvo vnitra, případně národní archiv. (Upozornění na čas.) Jaký byl důvod vést tuto kontrolu na základě zákona č. 255/2012 Sb., kontrolního řádu, resp. zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole? Otázka je, zda takto provedená kontrola byla i v minulosti běžná, zda probíhaly kontroly v minulosti podle zákona o archivnictví a spisové službě a s jakým výsledkem. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a budeme pokračovat další interpelací. Tou je interpelace pana poslance Kučery na pana ministra Prachaře, který je přítomen. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, se zděšením jsem sledoval, jak se ředitel Českých drah projíždí v salonním voze arcivévody d´Este s připnutým odznakem totalitní komunistické Severní Koreje. Vše zdokumentovaly kamery České televize. Chtěl bych se zeptat, jak je možné, že státní zaměstnanec nosí byť jen jednu vteřinu symboly, které propagují totalitní režim stalinistického typu. O to více mě překvapila reakce mluvčí Českých drah, která nám vysvětlila, že ředitel Českých drah, státní zaměstnanec, si odznak stalinistické Severní Koreje nechal připnout na předchozí akci, na které ho hrdě nosil.

    Chci se vás zeptat, pane ministře: Jaké závěry jste vyvodil ze skandálního chování ředitele Českých drah? Toto chování státního zaměstnance totiž nelze přejít jen strohým a navíc podivným prohlášením tiskové mluvčí. My ho už bohužel musíme vnímat v souvislostech s vyjádřením ministra zahraničí o podpoře komunistické Číny a její okupace Tibetu, v souvislosti s vyjádřením ministra obrany o odmítání pobytu vojsk NATO na území České republiky a s dalšími vystoupeními vlády České republiky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr má nyní možnost odpovědět. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, v této interpelaci bych si dovolil vám poslat písemnou odpověď. Dozvěděl jsem se o ní dneska a měla být otázka personálního vedení Českých drah. Já jsem se samozřejmě o této záležitosti dozvěděl z tisku, nebyl jsem v Severní Koreji a dovolím si vám na to poslat písemnou odpověď. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si nicméně přeje ještě položit doplňující dotaz a má na to podle jednacího řádu právo. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Pokud tedy bude písemná odpověď, já bych ještě doplnil, aby byla ta odpověď rozšířena. Co by se podle vás, pane ministře, stalo s ředitelem Československých drah v roce 1936, kdyby si na klopu připnul hákový kříž nacistického Německa a mluvčí by ho ještě omlouvala, že si ho zapomněl sundat na jiné akci?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr chce reagovat. Prosím. ***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, já bych skutečně nechtěl vést diskusi na úrovni Poslanecké sněmovny, jaký symbol má jakou větší či menší hodnotu. Pro mě to není nic příjemného. Já vám pošlu příjemnou odpověď a samozřejmě budu to detailně probírat s generálním ředitelem Českých drah, co ho k takovému činu vedlo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní poslankyni Aulickou, aby přednesla interpelaci na paní ministryni Válkovou.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Vy mi ubíráte příjmení!

    Vážená paní ministryně, v souvislosti s interpelacemi mého kolegy Josefa Šenfelda a jeho upozorněním v dubnu tohoto roku vám předkládám tuto interpelaci. Kolega vás upozornil na další, podle něho nehospodárný požadavek při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu nazvané GŘ OL - pořízení detekčních rámů 2014 zadavatele Vězeňské služby ČR se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4. Součástí požadovaných parametrů zadavatele bylo rozlišení umístění předmětů podle minimálně 30 detekčních zón. Tento specifický parametr podle mého názoru nesmyslně dopředu vylučoval zadavatele zařízení s 20 detekčními zónami. Vyhodnocení nabídek mělo proběhnout dne 11. dubna 2014, avšak na profilu zadavatele jsem se o průběhu zadávacího řízení dozvěděla pouze tu skutečnost, že zakázka byla zadána, systémové číslo mohu dát k dispozici. Protokol z otevírání a hodnocení nabídek včetně uzavřené smlouvy ale uzavřeny nebyly.

    Vážená paní ministryně, bylo by možné uvedené dokumenty dodatečně na profilu zadavatele zveřejnit? Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud jste měla pocit, že jsem zkomolil vaše příjmení, tak se omlouvám, ale četl jsem ho tak, jak je zde uvedeno. (Posl. Aulická-Jírovcová: V pořádku.) A je zde uvedeno správně. Takže omlouvám se za případné komplikace, ale snažil jsem se, aby to znělo správně.

    Nyní tedy paní poslankyně Semelová - interpelace na pana vicepremiéra Babiše.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane nepřítomný vicepremiére, moje interpelace se týká přípravy státního rozpočtu na rok 2015 ve vztahu k oblasti vzdělávání. Informace, které proběhly médii, jsou značně rozporuplné a zvedly vlnu nevole jak u pracovníků školství, tak u školských odborů. Nejdříve jsme se dozvěděli, že platy ve školství mají být zmrazeny. Ve středu bylo řečeno, že tyto informace nejsou pravdivé a že Ministerstvo financí počítá s růstem platů o 1 %. Poté zpřesnění, že plánujete pro příští rok navýšení rozpočtu školství o 83 mil. Kč. Protesty však ani poté neutichají a já se tomu vůbec nedivím. Zmíněná částka vzhledem k dlouhodobému podfinancování oblasti vzdělávání je naprosto nedostatečná. Stačí zmínit nízké platy učitelů, které jsou hluboce pod průměrem platů ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců České republiky, platy nepedagogických pracovníků škol - ti berou v průměru 14,5 tis. hrubého, chybějící asistenti na školách pro žáky zdravotně postižené, nedostatečné kapacity mateřských škol, chybějící finance na vybavení, na pomůcky a učebnice používané i 14 let. Jen zvýšení počtu žáků vzhledem k demografickému vývoji si vyžádá 1,9 mld. Kč.

    Z těchto důvodů považuji požadavek na navýšení rozpočtu na 3-5 mld. Kč za naprosto oprávněný. Ostatně potřebu výrazně navýšit finance pro školství si vzala za své i současná vláda ve vládním prohlášení. V něm zdůraznila, že - cituji: vzdělání je základním pilířem vládní politiky, podpoří předškolní vzdělávání, bude usilovat o zvyšování prostředků na mzdy pedagogických i nepedagogických pracovníků (Předseda PSP J. Hamáček: Čas, paní kolegyně!) a na modernizaci škol.

    Dovolte tedy tři dotazy:

    1. S jakou částkou pro resort školství v návrhu počítáte?

    2. Budete jednat o navýšení částky na platy ve školství se školskými odbory?

    3. Platí dosud vládní prohlášení vaší koalice, ve kterém jako jednu z priorit zmiňujete právě oblast školství?

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan poslanec Korte bude dalším interpelujícím, a to na paní ministryni Helenu Válkovou, která je omluvena. Prosím.

  • Poslanec Daniel Korte: Vážená paní nepřítomná ministryně, dne 8. dubna 2014 se stálá komise pro kontrolu použití odposlechů atd., dlouhý název, věnovala plnění povinnosti vyplývající z § 88 trestního řádu, totiž že orgán, který ukončí řízení, je povinen sdělit osobě, na kterou byl nařízen odposlech, že byla odposlouchávána. V našem případě, v případě vašeho resortu, jsou to státní zastupitelství a soudy. Zástupci ministerstva, kteří byli vámi na jednání komise delegováni, komisi sdělili, že ministerstvo tyto případy neeviduje. To znamená, že nekontroluje, zdali tato povinnost je plněna. Proto, jelikož mám indicie, že tato povinnost je obcházena, ignorována, ba porušována, požádali jsme o údaje a přijali jsme v tomto smyslu usnesení s datem, na kterém jsme se dohodli se zástupci komise, že dodá údaje do konce června 2013. Minulý týden jste mi však napsala poměrně arogantní dopis, v němž mi sdělujete, že údaje nemá k dispozici, a proto kladu ty otázky, na které jste měla odpovědět:

    1. Kolika osob se tato povinnost oznamovat odposlechy týkala v roce 2013?

    2. Kolik z nich bylo informováno?

    3. Kolik informováno nebylo a proč?

    Závěrem pouze podotýkám - kdybyste nebyla arogantní, měla jste na odpověď čas do konce června. Takto máte v souladu se zákonem o jednacím řádu čas 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu poslanci Kortemu. Na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně, bohužel, díky nepřítomnosti paní ministryně.

    A my se budeme zabývat další interpelací a je to interpelace paní poslankyně Niny Novákové na pana ministra školství Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Vážený pane nepřítomný ministře, dámy a pánové, moje interpelace se týká dlouho očekávaných vzdělávacích standardů pro vzdělávání na základních školách. Některé standardy jsou v platnosti už od září 2013. Týká se to českého jazyka a literatury, matematiky a jejích aplikací, anglického jazyka, francouzského jazyka a německého jazyka. Ukázalo se, že zavedení standardů nepřináší žádné problémy ani školním vzdělávacím programům, ani ředitelům a ani učitelům. Mimo jiné také doporučila zavedení standardů zpráva OECD v roce 2012.

    Já si tedy dovolím zeptat se pana ministra Chládka, jak pokračují práce na standardech dalších vzdělávacích oblastí. Proč tolik jaksi fandím standardům? Protože se domnívám, že jsou dobrým vodítkem nejen pro práci pedagogů, ale také pro žáky a jejich zákonné zástupce. Protože se jedná o minimální cílové požadavky na vzdělávání, které jsou ale závazně formulovány v rámcově vzdělávacím programu, tak tyhle standardy konkretizují obsah nějakých očekávaných výsledků a stanovují, znovu zdůrazňuji, minimální úroveň. Víme - jistě i pan ministr -, že ačkoliv už se školními vzdělávacími programy a s rámcově vzdělávacím programem pracujeme už řadu let, tak naše veřejnost se nicméně zcela neztotožňuje s přemýšlením o výsledcích vzdělávacího a výchovného procesu na školách v modelu tzv. kompetencí. (Mpř. P. Gazdík: Čas, paní poslankyně!) Jen málokdo má totiž konkrétnější představu o tom, co to vlastně znamená a co se vlastně pod tím skrývá. Proto se domnívám, že standardy, které skutečně stanovují minimum, od něhož nelze ustoupit, mohou pomoci také třeba žákům, kteří často zažívají pocit neúspěchu a tímhle jasně stanoveným a dosažitelným cílem mohou být motivováni.

    Protože je třeba standardy implementovat i formou opatření do rámcově vzdělávacích programů, ráda bych se pana ministra zeptala, zda mohou školy počítat s tím, že standardy dalších předmětů vzdělávacích oblastí vejdou v platnost už v následujícím školním roce, čili 2014/2015. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Dobrou zprávou je, že pan ministr je přítomen a neprchl před vámi, paní poslankyně, a rád vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane místopředsedo. Odpověď bude jednoduchá: Ano, mohou. Nadále pracujeme na standardech a asi nemá cenu opakovat to, co říkala paní poslankyně, protože se s tím naprosto ztotožňuji. Vzhledem k tomu, že ten rozvolněný systém šel z těch striktních osnov do rámcových vzdělávacích programů a ne všechny školní vzdělávací programy si s tím poradily stejně, tak standardy by měly dát určitý návrat k nějaké, nechci říct jednotnosti, ale určitému standardu, který by čtyři a půl tisíce např. základních škol měl podávat v celém českém školství plus minus stejně.

    Standard, o kterém jste hovořila - nyní pracujeme na návrhu pro jazyky, jako je španělština, italština, ruština, to by mělo být hotovo v červnu. Odborná diskuse bude probíhat od června do září, poté připravujeme schvalování dalších předmětů a ve finále chceme standardy pro všechny vzdělávací obory a plánujeme dopracování těchto standardů do září roku 2015. (Poslankyně Nina Nováková hovoří z pléna: Takže následujícího roku?)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, paní poslankyně, ještě pořád to tu řídím. Děkuji. Paní poslankyně si přeje doplňující otázku? Zjevně ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji pane ministře za odpověď, ale jestli jsem to pochopila správně, tak vlastně se pokračovalo jen v rozšíření v oblasti jazyků, což je, samozřejmě to chápu, určitým způsobem snazší, protože je tam model angličtina, francouzština, němčina a pokračujeme dále, ale od příštího roku tedy ne. Čili od přespříštího roku. Ano?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně, za doplňující otázku. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Ano, kromě jazyků je to ještě matematika a český jazyk, takže to nejsou jen cizí jazyky, a budeme pokračovat ve vzdělávacích oborech dalších. Jestli mám správnou informaci od úřadu, tak standardy ostatních vzdělávacích oborů by měly být od září 2015, vejít v platnost v září 2015, měly by mít doporučující charakter.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni za otázky.

    S další interpelací, 18., poprosím pana poslance Jana Farského, připraví se pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, v článku v Hospodářských novinách dne 6. května 2014 se objevily informace o změnách v zákoně o veřejných zakázkách. Zpočátku jsem si myslel, že jde o nedorozumění, ale po prostudování věcného záměru už bohužel vidím, že to skutečně je plánované. Dovolím si tvrdit, že pokud by se plánované změny staly skutečností, zákon o veřejných zakázkách by se stal normou, která bude jen obtěžovat slušné a nebude překážet zlodějům.

    Jako základní recept na zjednodušení a zrychlení veřejných zakázek spočívá ve zvýšení možných víceprací na zakázce z 20 % na 50 % původní ceny. To je zcela nesmyslné a absurdní prokorupční opatření podporující šlendrián při investování veřejných prostředků. Proč si to myslím? Jakékoli vícepráce vznikají v absolutní většině případů z důvodu nekvalitního projektu a projekt je nejen základem dobře provedené stavby, ale i nezbytným podkladem pro každou veřejnou zakázku. Zadavatel musí přesně vědět, co chce, a toto také specifikovat, protože jen s kvalitní projektovou dokumentací může dostat kvalitní nabídku k realizaci. Limit 20 % je v případě kvalitně zpracovaného projektu zcela dostatečný a to si dovoluji tvrdit i z pozice starosty města Semil, kteroužto funkci vykonávám osm let. Zvýšení limitu pro vícepráce až na 50 % je úprava s obrovským korupčním potenciálem a povede k neskutečnému plýtvání.

    Chtěl bych se paní ministryně zeptat, jestli skutečně toto opatření považuje za to, které zajistí efektivní nakládání s veřejnými prostředky a které zajistí kvalitní investování. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím paní ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou o její odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane kolego, samozřejmě že informace v Hospodářských novinách byla předběžná. Byla to informace o tom, že skutečně připravujeme nový zákon na základě nové směrnice, která vícepráce do výše 50 % připouští, a to opakovaně, zjistí-li se během realizace projektu, že jsou objektivní důvody pro navýšení objemu.

    Abych vám vysvětlila, v jaké fázi jsme s přípravou zákona a jaké nás k tomu vedou důvody: My jsme připravili na základě nové směrnice, která už byla publikovaná ve Věstníku, jakési základní principy nebo teze, které obsahuje směrnice, od nichž se můžeme odchýlit pouze zpřísněním. To znamená, my teď vycházíme z dikce směrnice, která tam skutečně má 50 %, a vedeme v rámci odborného kolegia a pracovní skupiny a poměrně širokého fóra různých odborníků debatu na téma, zda český národ snese takovouto míru důvěry a zda českým zadavatelům můžeme nechat tento prostor, nebo zda bychom měli od samého počátku zpřísnit. Takže tato debata se zatím vede. Máme nějaké teze pro nový zákon, který by měl být účinný od ledna 2016, připraveny a v tyto dny, do příštího týdne, probíhá analýza dopadů zákona, včetně dopadů na případnou korupci. Takže věci nejsou hotovy, publikace v Hospodářských novinách a potom ostrá reakce v Mladé frontě byla předčasná, protože my zatím ještě právě děláme analýzy.

    Dokud mám chvilku času, tak bych chtěla říci, že je to naprosto zásadní norma, která je zhusta kritizována, protože má přes ni protéct 600 miliard ročně, a přitom víme, že tato regulace jako procesní norma, která hodně způsobuje chybovost tím, jak je komplikovaná, resp. jak předjímá komplikované zadávání, tak nás také ročně stojí dost peněz, když jen zmíním evropské fondy, kde právě chyby v zadávání, které vůbec nezpůsobilo korupční jednání, ale prostě složitost, která potom vede zadavatele k chybovosti, tam už dnes můžeme vyčíslit, kolik nás to stojí. Takže je to základní procesní norma.

    My se budeme při práci na novém zákoně, kterému ještě bude předcházet technická novela stávajícího zákona, pohybovat ve dvou základních omezeních, resp. principech či cílech. Na jedné straně novela musí zajistit transparentnost a nediskriminativnost zadávání. Tam si myslím, že pomůže souběh s dalšími legislativními novinkami, jako je např. registr smluv. To si myslím, že jsou věci, které musí jít ruku v ruce. Na druhé straně musíme dosáhnout opravdu zásadního zjednodušení použití normy, protože skutečně ta věc si žádá řešení a statistiky tomu odpovídají. My se tedy pohybujeme v těchto dvou pólech a máme kolegium, které právě pracuje na novém zákoně, velice široce koncipované, jsou tam zadavatelé, dodavatelé, jsou tam zastoupeny všechny klíčové protikorupční iniciativy, jsou tam zástupci ministerstev, kteří se zabývají legislativou. Takže já věřím, že se nám podaří zákon připravit tak, aby se dostal do správné míry v plnění transparentnosti a protikorupčních opatření a zároveň aby zákon umožnil zadávat jednodušeji, flexibilněji a rychleji. Faktor rychlosti je tu samozřejmě také velmi důležitý.

    Nakonec se musím velmi ohradit před kritiky, kteří říkají, že chystáme normu, která nebude bránit korupci. Samozřejmě zákon o zadávání zakázek patří k těm částem legislativy, které mají omezovat korupci, ale musíme říci svůj osobní názor, že zákon není samospasitelný a že v zájmu omezení korupce nesmíme úplně zašifrovat a zkomplikovat zadávání tak, abychom na tom potom ztráceli. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Viděl jsem u pana poslance radost v očích, nicméně ptám se, jestli si přeje doplňující otázku. Nepřeje, takže to byla opravdová radost. Děkuji paní ministryni a panu poslanci.

    Další řádně přihlášený je pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Karel Šidlo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci rychlostní silnice I/11, konkrétně v její části týkající se obchvatu městského obvodu Ostrava-Poruba. Tato komunikace je stěžejní pro tuto část Ostravy a dotýká se asi 90 tisíc jejích obyvatel. Do doby jejího dokončení dochází stále k přetěžování komunikací a k nepříznivému vlivu na životní prostředí v obvodu a na snižování kvality života jeho obyvatel. Z médií se dnes dovídáme mnoho i rozdílných informací a mnohé z nás by zajímal aktuální skutečný stav. Na tuto stavbu v Porubě čekají již mnoho let. Zakonzervování její výstavby ministrem Bártou ji značně opozdilo. Bylo by také velmi zajímavé informovat občany o nákladech, které si ono zakonzervování stavby vyžádalo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, vážený pane poslanče, stavba silnice I/11, prodloužená na hranice okresu Opava, je v realizaci. Jedná se o jeden z úseků na spojnici mezi Ostravou a Opavou, který prochází zkapacitněním na čtyřpruhové uspořádání. Základní kategorie této silnice jsou S22,5/100. To znamená 22,5 metru je šířka koruny silnice a 100 je předpokládaná rychlost. Délka činí 6,7 km a cena podle dokumentace je 20-45 mld. Předpokládané zprovoznění je plánováno na osmý měsíc 2015. To jsou základní údaje.

    A teď k vaší otázce. Problémy: Chybí stavební povolení na cca 400 metrů silnice v katastrálním území Poruba v Ostravě. Důvodem je nedokončené majetkoprávní vypořádání. Vlastník již vyvlastněného pozemku podal žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě proti vyvlastnění, kde nesouhlasí s výší náhrady a rovněž s cenou za znalecký posudek. Bez předmětného úseku nelze stavbu zprovoznit. Bez znaleckého posudku nelze vůbec ten pozemek vyvlastnit. Pokud nebude problém vyřešen do tří měsíců, nebude splněn předpokládaný termín zprovoznění v osmém měsíci 2015. Krajský soud si nejprve vyžádal stanovisko Vrchního soudu v Olomouci k problematice výše znaleckého posudku. Vrchní soud dosud nerozhodl. Teprve následně potom to bude řešit Krajský soud v Ostravě. Až na základě jeho pravomocného rozsudku může vést Krajský úřad v Ostravě stavební řízení pro zbývající část stavby. Zcela jistě zde dojde k posunu termínu zprovoznění předmětné stavby.

    V části stavby, kde již bylo majetkoprávní vypořádání dokončeno, požádali vlastníci o zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemky stavby. Bohužel katastrální úřad bez vědomí Ředitelství silnic a dálnic tato věcná břemena zapsal. Ředitelství silnic a dálnic požádalo katastr o opravu chyby, a jelikož se jedná o věcná břemena pro jedenáct různých osob, bude se jednat o časově náročnou záležitost. Ředitelství silnic a dálnic s cílem urychleného vyřešení situace připravilo několik variant. Již výše uvedená žádost na katastrální úřad o opravu chyby zápisu do katastru, ale zde lze předpokládat podání odvolání oprávněných z věcného břemene, protože oni jsou součástí (nesrozumitelné) a jsou zároveň odpůrci této stavby. Snaha o dohodu s oprávněnými z věcného břemene, a jelikož se jedná o odpůrce stavby, tak dohoda patrně není pravděpodobná. Třetí nejschůdnější varianta je zajištění práva chůze a jízdy vybudováním lávky v uvedené lokalitě. Tato lávka už v projektu původně byla a je pro ni územní rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vypořádání pozemků pro lávku z důvodu odporu vlastníků pozemků dotčených stavbou lávky, proto byla lávka vypuštěna. Nyní Ředitelství silnic a dálnic navrhuje opravené řešení lávky tak, aby nezasahovala do pozemků odpůrců. Předpokládaná cena činí 8 mil., cena přístupové komunikace ke zmíněné lávce 2,5 mil.

    Takže závěrem chci říct, že zcela jistě dojde k posunu termínu zprovoznění stavby a konkrétní délka posunu závisí na rychlosti vyřešení obou zmíněných problémů, to znamená soudního řízení a záležitosti vybudování lávky. Financování stavby bylo zajištěno z národních zdrojů a předpokládáme následné financování z úhrady Operační program 2. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, má-li doplňující dotaz. (Ne.) Děkuji panu ministrovi i panu poslanci.

    Přikročíme k další, dvacáté interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Šidlo na nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického, připraví se pan poslanec Václav Horáček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, při projednávání tisku 57 v prvním čtení zazněla ve vašem závěrečném slově informace, že existuje kalkulace nákladů na odstranění munice z pozemků vojenského výcvikového prostoru Brdy, jejichž výši jsem v důvodové zprávě předloženého návrhu zákona nenašel. Vojenský újezd Brdy slouží déle než 90 let armádě a vojákům nejrůznějších armád. Kromě našich vojáků zde cvičili také Němci, Rusové či příslušníci armád Varšavské smlouvy a později i NATO. Všichni v prostoru zanechali velké množství munice, která je z velké části stále funkční a může ohrozit zdraví a životy lidí. Tato nevybuchlá munice se nenachází jen na cílových plochách, které jsou jí doslova zamořeny, ale i v dalších částech újezdu. Dokonce i podél komunikací a lesních cest. Svědčí o tom i články v místním tisku, naposledy v Příbramském deníku v pondělí 17. března 2014, které o nálezech ztracené munice pravidelně informují.

    Území vojenského újezdu Brdy není připraveno na otevření veřejnosti. Budoucím návštěvníkům hrozí bezprostřední nebezpečí, pokud na tuto munici narazí a budou s ní neodborně manipulovat. Proto je nutné před opuštěním tohoto prostoru armádou provést jeho důkladné vyčištění.

    Nyní mi dovolte položit dvě otázky. Jaká je výše nákladů pro armádu na vyčištění vojenského výcvikového prostoru Brdy od munice? Druhá - jaký bude časový harmonogram pro jeho provedení? Děkuji za vaši písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, to se dnes bohužel nedozví, až z písemné odpovědi, jak sám naznačil.

    Poprosím tedy pana poslance Václava Horáčka o interpelaci na stejného pana ministra. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Karel Šidlo, opět.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Já jen doufám, že pan ministr někde nevyšetřuje těžký detektivní případ, takže doufám, že mi bude moci písemně odpovědět. Ale jsem rád, že je tady třeba Tonda Seďa nebo Václav Klučka, které skutečně armáda a obrana zajímá. Teď už k dotazu.

    Vážený pane nepřítomný ministře, 19. března 2014 jsem vás písemně žádal o krátké setkání ve věci pomoci jednomu z těch, který za naši vlast bojoval v několika zemích světa a hájil naším jménem demokracii i životy místních obyvatel. Chápu, že máte mnoho práce, přesto si myslím, že prioritou každého ministra obrany by měli být i veteráni a péče o ně. Jako stát, který zde v této funkci zastupujete, od vás očekávám, že jim proaktivním přístupem dokážete, že si jejich nasazení vážíme, že si vážíme jich samých. Bohužel jsem od vás dodnes nedostal žádnou odpověď po dvou měsících. Chápu to nikoliv jako nezájem o dotaz od jednoho z poslanců z opozice, ale bohužel - a to mě opravdu mrzí - především jako nezájem o problém jednoho z našich veteránů, ke kterému se naše armáda nezachovala správně, a nyní se k němu zády točíte i vy.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Snad vám takovou odpověď pan ministr poskytne, pane poslanče.

    Nyní poprosím pana poslance Karla Šidla, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, před zhruba třemi měsíci vám byl odeslán dopis bavorského ministra vnitra, stavebnictví a dopravy Joachima Hermanna, který kromě blahopřání k vašemu jmenování obsahoval také výzvu ke spolupráci v oblasti dopravy mezi Svobodným státem Bavorsko a Českou republikou. Dopis se snaží navázat na společné aktivity nadnárodní výstavby dopravních cest, které obsahuje společné komuniké po návštěvě bavorského ministerského předsedy v Praze 20. prosince 2010. Konkrétně se jedná o osu B85, B20 jako přivaděč k hraničnímu přechodu Furth im Wald - Folmava, který je druhým nejvýznamnějším přechodem mezi Bavorskem a Českou republikou. Dopravní zatížení představuje cca 10 tisíc vozidel denně, z toho 1 200 nákladních. Na bavorské straně byl v roce 2013 zprovozněn tříproudový úsek mezi Chamem a Furth im Waldem a také obchvat Furth im Waldu. Na české straně je pokračování silnice 1/26, kde neprobíhá ani zkapacitnění trasy, bohužel ani není zařazeno do priorit Ministerstva dopravy. Podobně se vyvíjí situace v železniční infrastruktuře. Na německé straně se stalo zkapacitnění a rekonstrukce železničních tras prioritou a na české straně zatím nedochází k žádným krokům směřujícím k rozvoji naší železniční dopravní cesty mezi Českou Kubicí a Plzní jako součástí evropského koridoru Donau-Moldau-Bahn.

    Nyní mi dovolte položit otázky. Pane ministře, bude probíhat z vaší strany komunikace s ministrem vnitra, stavebnictví a dopravy Svobodného státu Bavorsko? Bude zkapacitnění silnice 1/26 zařazeno do sektorové strategie Ministerstva dopravy České republiky? A poslední: Jak bude pokračovat příprava a realizace rychlostního železničního koridoru mezi Českou Kubicí a Plzní, který je součástí projektu Donau-Moldau-Bahn. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho otázku. Poprosím pana ministra dopravy o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, vážený pane poslanče, k první vaší otázce. Seznámil jsem se s žádostí bavorského ministra vnitra, stavebnictví a dopravy ve věci jeho žádosti o spolupráci v oblasti dopravy. Máte pravdu, dostal jsem jako jeden z prvních blahopřejný dopis po svém nástupu do funkce a nevyhýbám se žádnému setkání. Bohužel, jak ze strany zaneprázdnění pana ministra Svobodného státu Bavorsko, tak ze strany mé k takovému setkání zatím nedošlo. Bylo plánováno asi 14 dní zpět, ale byl jsem zde, v Poslanecké sněmovně, omluvil jsem se panu ministrovi a budeme hledat vzájemný termín, který bude vyhovovat oběma stranám. Není vyloučeno, že bych se mohl s panem ministrem Bavorska potkat i při své cestě příští týden, kdy budu s ostatními ministry zemí Evropské unie na jednání v Lipsku.

    Co se týká vaší druhé otázky, silnice 1/26 Staňkov, obchvat. Dopravní sektorové strategie jako prioritní projekt pro krátkodobý horizont zařazena stavba 1/26 Staňkov, obchvat, veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou stavebních nákladů 276 milionů byla ze strany Ředitelství silnic a dálnic České republiky vyhlášena 8. 4. 2014 a dne 20. 5. uplyne lhůta pro předložení nabídek. Jedná se o podlimitní stavbu, proto nebyla schvalována vládou České republiky a předpokládáme, pokud nedojde k procedurálním záležitostem, k odvolání a dalším standardům v rámci konkurenčního boje stavebních společností, její vyhodnocení a zahájení někdy na podzim 2014.

    Silnice 1/26 byla v rámci dopravní sektorové strategie vyhodnocena jako důležitá, byť jako hlavní spojnici do Bavorska je nutné vnímat primárně dokončenou dálnici D1. Množství finančních prostředků na realizaci silnic první třídy mimo síť TNT všeobecně i z dlouhodobějšího finančního výhledu je značně omezené. Na toto nemůžeme použít evropské finanční prostředky, ale můžeme to brát pouze z národních zdrojů. Národní zdroje primárně používáme na kofinancování čerpání z OPD, případně z OPD 2. Navíc připravenost jednotlivých dalších opatření v rámci záměru modernizace silnice neumožňuje zahájení dalších staveb v krátkodobém horizontu. Tato sektorová strategie, s kterou pravidelně pracujeme, první aktualizaci předpokládáme ve třetím měsíci 2016 po skončení současného OPD na období 2007 až 2013 a bude průběžně hodnotit potřeby a finanční možnosti pro možnost realizace jednotlivých staveb. V přípravě se pokračuje na stavbě 1/26 obchvat Babylonu. V nejproblematičtějším úseku u Plzně, který byl dlouhodobě neřešen, jsme zahájili zpracování technickoekonomické studie na úseku Nýřany, mimoúrovňovou křižovatku s dálnicí D5 Stod, čímž zahájíme přípravu stavby, která v budoucnu vytvoří obchvaty čtyř obcí Líně, Zbůch, Chotěšov a Stod - které jsou dnes nejvíce zatíženy dopravou a jsou nejblíže u Plzně.

    K vaší otázce modernizace železničního spojení Plzeň - Domažlice - Česká Kubice -Mnichov. V současné době je dokončována studie proveditelnosti, jejíž pracovní výsledky jsou z pohledu ekonomické efektivity pozitivní na rozdíl od mnoha dříve zpracovávaných studií s návrhem velkorysých řešení, která v minulosti se nepodařilo z pohledu vložených finančních prostředků obhájit. Prověřované varianty spočívají ve zlepšení parametrů tohoto železničního spojení kombinací opatření typu novostaveb a optimalizačních opatření současné praxe. Předpokládá se vybudování staronového výjezdu z Plzně. Cílem je zkrácení jízdních dob, které umožní postupně nastavení víceefektivního provozního konceptu než v současnosti. Z krátkodobého výhledu budeme usilovat o dohodu s bavorskou stranou na dvouhodinovém taktu expresu Praha-Mnichov proti dnešnímu taktu čtyřhodinovému po dokončení stavby třetího koridoru Rokycany-Plzeň a dokončení hlavního stavebního uzlu Plzeň, který se nyní realizuje. Tato stavba je součástí TNT a je předpoklad její financování z operačního programu Doprava. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance, má-li doplňující otázku. ***

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Ani ne tak doplňující otázku jako připomenutí jedné věci. Já jsem se snažil v té interpelaci, pane ministře, upozornit na jednu zásadní věc. Já jsem pochopil, že národní prostředky nebudou těmi dostačujícími pro to, abychom hovořili o celém zkapacitnění silnice 1/26 v reálném čase, ale na druhé straně vidím velké nebezpečí toho, co se bude dít přímo na státní hranici, resp. v těch nezkapacitněných úsecích. Hovoříme o obchvatu Babylonu. Sám jste říkal, že to je pouze v úrovni nějaké studie, resp. přípravy. Já si myslím, že to jsou všechno úseky, které budou těžce poznamenány způsobem dopravy, který bude probíhat z německé strany po přivaděčích, o kterých jsem hovořil, ať už je to silnice první třídy 85, nebo silnice 20.

    Co se týká železnice, byl bych velice rád, kdybyste setkání s panem ministrem dopravy Bavorska využil k tomu, že budete hovořit o projektu Donau-Moldau-Bahn, protože ta železnice je určitě důležitá i ve vztahu k regionální dopravě, nejen k mezinárodní TNT.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana ministra, má-li zájem o doplňující odpověď. Nemá.

    S další interpelací prosím pana poslance Stanislava Polčáka, který bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce. Připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já si dovolím vrátit se k tématu, které už zde zaznělo a zřejmě možná ještě zazní, pokud jsem viděl seznam dalších vystupujících, a to se týká odvolání ředitele správy Národního parku Šumava. Nejsem spokojen s tím, co řekl pan ministr na interpelaci pana kolegy Zahradníka, a myslím si, že by bylo vhodné explicitněji se s tímto problémem vyrovnat, protože personální zemětřesení, které proběhlo na nejrůznějších úřadech po nástupu nové koaliční vlády, si v některých případech jako jistou daň vybralo i to, že byli odejiti lidé, jejichž kvalita dosavadní práce pro takové opatření nezavdávala podle mého přesvědčení žádnou příčinu. Nejsem schopen posoudit, zda do této kategorie patřil i bývalý ředitel správy Národního parku Šumava Jiří Mánek, ovšem zjevně si to myslí celá řada lidí, kteří i před několika dny proti jeho odvolání demonstrovali. Myslím, že tu demonstraci nelze shazovat tak, jak to učinil zde pan ministr.

    Já se nehodlám stavět na tu ani na druhou stranu, jen bych rád upozornil na jeden důležitý aspekt Mánkova případu. Jeho odvolání totiž nebylo podle mého pevného přesvědčení srozumitelně a především přesvědčivě vysvětleno. V médiích se jako odůvodnění tohoto kroku objevila zmínka o tom, že správu území vnímáte každý jinak. To cituji. Takové nekonkrétní vysvětlení se mi však nejeví jako postačující a u veřejnosti může vyvolávat oprávněné pochybnosti o skutečných motivech vašeho kroku, tím spíš, že od starostů šumavských obcí vím - byl jsem s nimi v minulém týdnu -, že s prací a přístupem pana Mánka byli velmi spokojeni. Považovali jej za člověka na svém místě.

    Vážený pane ministře, z výše uvedených důvodů se domnívám, že veřejnosti skutečně dlužíte obšírnější a přesvědčivé odůvodnění tohoto personálního kroku, který může mít pro budoucnost Národního parku Šumava významné důsledky. Proto vás prosím, abyste to vysvětlení podal tedy alespoň dodatečně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane poslanče, já jsem tady ty důvody říkal a řeknu je znovu. Pan Mánek v některých svých rozhodnutích nerespektoval zákon. To je pro mne dost zásadní důvod na odvolání. Zopakuji to znovu. Byla to některá rozhodnutí z hlediska kácení v první zóně, která soud následně vyhodnotil svým rozsudkem jako nezákonná, bylo to použití pesticidů, proti kterému protestovala Česká inspekce životního prostředí, opět to správa národního parku prohrála. Bylo to několik rozhodnutí ohledně černých staveb v rámci národního parku, opět proti zákonu.

    Dnes shodou okolností proběhlo tady jednání rady v rámci operačního programu Životní prostředí, kde bylo oznámeno, že v několika případech byl zamítnut projekt Národního parku Šumava, protože prostě nebyly splněny veškeré náležitosti. Lišili jsme se, ano, máte pravdu, i v některých strategických věcech ohledně investic.

    Takže já si myslím, že těch důvodů bylo celkem dost. A věřte, že já nejsem typ sekerníka. Když jsem vedl poměrně stejně velkou firmu, jako je dneska ministerstvo, a vždycky když jsem dělal personální změny, tak jsem tyto věci měl velmi rozmyšlené. Mám to rozmyšlené i v tomto případě a to, co se kolem toho rozpoutalo, máte pravdu - bývalý ředitel pan Mánek měl dobré vztahy s obcemi, s některými obcemi, ne se všemi, ale zato se třeba přerušily vztahy s Národním parkem Bavorský les, se kterým se úplně přestalo komunikovat, přestalo se komunikovat v některých aspektech i s dalšími organizacemi. Hrozí nám infringement Evropské komise z hlediska některých postupů v rámci Národního parku Šumava.

    Já odmítám tvrzení, že blaho Národního parku Šumava a Šumavy jako takové rovná se jedna osoba. Věřte, že tomu tak určitě není. A dokáže se to nesporně v příštích měsících. Já jsem tam pověřil člověka, který je dvacet let velmi úspěšným ředitelem Chráněné krajinné oblasti Šumava, takže jsem vyměnil Šumaváka za Šumaváka a žádný chaos na Šumavě prostě není. Je to rozehrávaná hra určité skupiny lidí. Ta skupina lidí je navázána hodně na ODS. Vlastně i pan Mánek byl členem ODS, ale věřte mi, že ani náhodou to nebyla ideologizace té věci. Já mám i jiné členy ODS a jiných politických stran, kteří jsou v různých resortních organizacích, a nikdy jsem to neřešil a řešit nebudu. To mi věřte. To znamená, že toto tam nehraje roli. Koneckonců z mého životopisu si můžete přečíst, že já jsem ODS v roce 1991 spoluzakládal nebo byl jsem také jedním ze členů. To znamená, že toto není žádný důvod, i když to možná někdo takhle používá.

    Ta pochybení byla opravdu manažerská a měli jsme zásadně rozlišné názory na věci, které já považuji za zásadní i z hlediska loajality k vedení. A troufám si říci, že já mám odpovědnost jako ministr za všechny své resortní organizace, nesu ji i za národní park a pak k tomu potřebuji lidi, kterým bych zase mohl věřit já.

    My jsme si s panem Mánkem řekli, že budeme velmi korektně dodržovat nějaké dohody, řekli jsme si některé věci. My teď znovu prověřujeme některé projekty. Já jsem mu slíbil a on slíbil mně, že mediálně na sebe nebudeme střílet. To je ten důvod, proč já jsem možná některé věci neříkal úplně natvrdo do novin, protože jsme se takhle s panem Mánkem domluvili, že prostě oba budeme akceptovat, že to bylo moje manažerské rozhodnutí. A on říkal "prosím, takhle to, pane ministře, berme, nechci, abychom si říkali přes noviny, abyste vy říkal, co vlastně za tím bylo". Já jsem mu to slíbil a já to dodržuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance Polčáka o doplňující otázku.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane ministře, za to poměrně konkrétní vyjádření i osvětlení těch důvodů. Skutečně v médiích to takto nezaznělo. Nicméně jednu větu, kterou vy jste tady řekl, já mohu rozporovat už nyní. Vy jste řekl, že pan Mánek nespolupracoval s bavorskými protějšky, a já mám informace přesně opačné. Po odvolání pana Mánka například došlo ke zrušení právě společného cvičení ve věcech přípravy na mimořádnou krizovou situaci právě proto, že chybí tento partner. Bavorská strana toto společné cvičení právě v minulých dnech odvolala a působí to docela velké potíže, protože do toho byly zapojeny různé složky. Tudíž nevím, kdo vám co tedy třeba v těchto věcech konkrétně říká, ale třeba toto je zrovna jeden z těch důvodů, který podle mého názoru není pravdivý, alespoň jsem o něm byl takto já informován i ze strany starostů, s nimiž jsem se potkal.

    Za druhé je nutno říci, že kroky, které by měly vést k odvolávání toho nejvyššího vedení, by podle mého názoru měly být konzultovány i s místními partnery. To není jenom o vaší důvěře k tomu vedení, ale také o tom, že ti lidé působí v určitých vztazích v určitém území. Takže tam byste to měl, myslím, konzultovat také. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím o doplňující odpověď pana ministra.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já z pohledu té spolupráce - věřte, že mám informace přímo od ředitele Národního parku Bavorský les, protože s ním komunikuje můj náměstek Dolejský, který tam nedávno byl na návštěvě v Bavorském lese a o tomto se právě bavili. Předpokládám, že to zrušení, nebo nepředpokládám, jsem si jist, že zrušení této akce právě souviselo s tím, že se teď čekalo na nového ředitele, a nesporně to navážeme. O tom já jsem si skutečně docela jist, že to probíhalo opravdu takto. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou, konkrétní odpověď, děkuji i panu poslanci.

    Nyní prosím paní poslankyni Martu Semelovou, která by ráda věděla něco o preventivních prohlídkách. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, nedávno jste zveřejnil svůj záměr obnovit preventivní lékařské prohlídky na základních školách, které by měly být určeny všem dětem školního věku. Podle vašich slov tak chcete přispět ke zlepšení zdravotního stavu dětí, což je jistě chvályhodné. Ostatně podporují to lékaři i učitelé. Připomínám, že dříve byly běžně na školách jednoduché ordinace a lékařské preventivní prohlídky probíhaly dvakrát ročně. Stejně tak dvakrát ročně děti docházely k zubaři. Zubařská ordinace byla buď přímo na školách, nebo v blízkém okolí, kam chodily vždy celé třídy. Obojí je dnes výjimečná záležitost. Spíš se jedná o výhradní záležitost rodičů a bohužel, jak je známo z některých proběhlých anket na školách, je dětí, které chodí na preventivní prohlídky, značně poskrovnu. Ještě horší je to s návštěvou zubaře, kam řada dětí školního věku nepřijde vůbec, přičemž stav jejich chrupu je, jak by určitě potvrdili dentisté, ale i učitelé, alarmující. Mimochodem, podepisuje se na tom i skutečnost, že na mnoha místech je vůbec obtížné sehnat dětského zubaře.

    Z těchto důvodů považuji návrh za oprávněný. Chtěla bych se proto zeptat v této souvislosti, jak by měl systém fungovat. Dále, jestli jste již podnikl konkrétní kroky k realizaci tohoto projektu, jaký je konkrétní termín pro spuštění projektu a jestli zvažujete i obnovení pravidelných povinných zubařských prohlídek na základních školách.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Poprosím pana ministra školství Marcela Chládka o jeho odpověď, zda naše děti budou preventivně prohlíženy.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tam bude hrát opravdu velkou roli jeden významný faktor a to je jiná legislativa, než která byla předtím, kdy opravdu preventivní prohlídky měly mimořádný význam. Zatím jsem jednal s Českou lékařskou komorou a zároveň i se zubaři a shledali jsme opravdu nutné, abychom vytvořili podmínky pro preventivní prohlídky na českých školách. Zatím hledáme cestu, je to ve formě záměru vzhledem k tomu, že současná legislativa není nastavena na to, abychom to dávali nějakým způsobem povinně. Ale jedna z alternativ je vytvořit např. některé ordinace, které budou otevřené v určitý čas právě k preventivním prohlídkám.

    Bude tam jeden významný problém, a to ten, že dříve byl jeden lékař na školu, kdežto teď v té třídě budete mít několik dětí, které budou chodit k různým lékařům. S tímto problémem se budeme muset nějak vypořádat. Chceme to dát zatím opravdu v té preventivní dobrovolné rovině, ale opravdu s tím musíme něco dělat, protože zdravotní stav českých dětí se výrazně zhoršuje a vracejí se nám dokonce i nemoci, které v České republice před několika lety vůbec nebyly, a je to také z důvodu, že některé děti nejsou očkovány proti těmto chorobám.

    Zatím opravdu je to ve formě záměru. Je vytvořena pracovní skupina, která bude tvořit i možnosti změny legislativy, a jsou tam přizváni opravdu odborníci z České lékařské komory i zástupci zubařů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím o doplňující otázku paní poslankyni Semelovou.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já bych se ještě zastavila u těch zubařů. Vím, že na některých školách existují stále ještě ordinace, nebo spíš místnosti, kde dětský zubař prohlídne dětem zuby. Nicméně závisí to také na dobrovolnosti. Řada rodičů dává dětem potvrzení, že mají svého lékaře, nechtějí, aby dětský zubař ve škole prohlížel děti. Na druhou stranu se učitelé mnohdy dozvídají, že to, že mají svého zubaře, je pouze záminka, prostě dítě se bojí k zubaři nebo rodiče to odmítají. Počítáte s nějakou preventivní kampaní, která by rozšířila právě tu prevenci, osvětu, i mezi rodiči např. ve spolupráci Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Tak ze strany Ministerstva školství budeme dělat především prevenci mezi dětmi. Ta už mimochodem probíhá v některých předmětech, protože opravdu je to trochu širší problematika. Naše děti nemají jenom nezdravý chrup, ale zároveň patří mezi nejtlustší v Evropě a nejvíce pijí alkohol a nejvíce kouří. S ministrem zdravotnictví jsme dohodnuti, že opravdu to přesahuje rámec školství a musíme se dostat i do té roviny prevence i mezi rodiči. Ale to bude samozřejmě mnohem složitější. Znovu se vracím k té legislativě, která dnes neumožňuje uchopit tuto problematiku tak, jak to bylo možné v minulosti.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Nyní se s interpelací číslo 25 přihlásil pan poslanec Ludvík Hovorka ve věci čerpání fondů Evropské unie. Připraví se pan poslanec Daniel Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, já si dovoluji požádat pana ministra o informaci o postupu prací a vyjednávání s Evropskou komisí o čerpání prostředků v novém programovacím období. Existuje totiž zásadní rozpor mezi informacemi, které má výbor pro zdravotnictví. My jsme dostali zásadní informaci na výjezdním zasedání od pana Bodnára, že dohoda o partnerství je v Bruselu a v podstatě nelze již nic měnit. Ale v naprostém rozporu s tímto tvrzením jsme získali další informaci z Evropské komise z 19. března v tom smyslu, že Evropská komise není vůbec ztotožněna se správností návrhu Ministerstva zdravotnictví v dohodě o partnerství.

    Vážený pane ministře, žádám vás tedy o vysvětlení těchto rozporů a informaci o tom, jak probíhá koordinace přípravy budoucího čerpání prostředků z operačního programu Zaměstnanost s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Myslím, že to je zásadní věc a že čas velmi běží. Záležitost je urgentní a je třeba ji vyřešit do konce června. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra mu bude snad odpovězeno písemně. Poprosím pana poslance Daniela Korteho, který bude interpelovat pana ministra dopravy ve věci dodatkových tabulek dle zákona číslo 30/2001 Sb. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, ve vyhlášce Ministerstva dopravy číslo 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích, se v § 15 odst. 3 uvádí dodatková tabulka s nápisem: Mimo dopravní obsluhy. Jedná se o hrubou gramatickou chybu, za niž by již zmíněné třináctileté dítě dostalo na základní škole pětku, jelikož předložka mimo se v češtině - přičemž já, pane ministře, připouštím, že v babišovině to může být všelijak - pojí pouze a výhradně se čtvrtým pádem. Čili text té tabulky by měl znít: Mimo dopravní obsluhu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra dopravy o jeho odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já bych si dovolil na vaši interpelaci citovat přesné znění § 15 odst. 3 vyhlášky č. 30/2001, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úpravách řízení provozu na pozemních komunikacích, která stanoví: dodatková tabulka č. E13 s nápisem "jen dopravní obsluha" omezuje platnost značky, pod kterou je umístěna, na vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou na vozidla s označením č. O1, vozidla taxislužby, a na vozidla, jejichž řidiči, popřípadě provozovatelé mají v místech za značkou bydliště, sídlo nebo garáž. Pro tato vozidla neplatí značka, pod kterou je umístěna dodatková tabulka s nápisem "mimo dopravní obsluhy". Vadí vám užití gramaticky nesprávného tvaru. Domníváte se, že text by měl znít "mimo dopravní obsluhu". Ministerstvu dopravy je tento překlep znám, nicméně uvedená drobná chyba sama o sobě nepředstavovala natolik závažný problém, aby kvůli němu samotnému byla vyhláška novelizována. Odbor agend řidičů ministerstva proto tento překlep zamýšlí opravit při nejbližší novelizaci předmětné vyhlášky, jež se předpokládá ve druhém pololetí tohoto roku v souvislosti s potřebou změnit provedení některých značek ze skupiny informativní dopravních značek směrových. Takže toto bude napraveno do konce letošního roku v souvislosti s některými změnami informativních dopravních značek, které přikazují směr.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Amen, staniž se. Pan poslanec Korte s doplňující otázkou.

  • Poslanec Daniel Korte: Já musím poopravit pana ministra. Velice se omlouvám. Já se nedomnívám, že by to mělo býti mimo dopravní obsluhu. Já to prosím vím. Ono stačí nahlédnouti třeba do Slovníku spisovného jazyka českého nebo příručního Slovníku jazyka českého, patrně o existenci těchto knih nevíte, a nebo internetová jazyková příručka, kterou provozuje Ústav pro jazyk český. Beru na vědomí, co jste řekl. Prosím pouze upřesnění data nebo doby, kdy bude vyhláška novelizována, a prosím, abych, až se tak stane, byl o této skutečnosti informován. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr chce ještě doplnit.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Vážený pane poslanče, máte pravdu, že bychom měli používat spisovný jazyk český. Zřejmě tady došlo skutečně k překlepu při tvorbě této vyhlášky. Jak jsem uvedl, tato bude napravena v souvislosti s novelizací, kterou předpokládáme ve druhém pololetí letošního roku. Samozřejmě jsem připraven vám toto sdělení podat i v písemné podobě, abyste mohl sám kontrolovat, zda k tomu takto došlo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou odpověď. S další interpelací poprosím pana poslance Antonína Seďu, který bude interpelovat nepřítomného ministra Martina Stropnického ve věci vojenských škol. Připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci chystaných a možná již zahájených změn na vojenských školách. Podle nařízení vlády se má jediná Střední vojenská škola v Moravské Třebové sloučit s civilním zařízením. Přitom roční rozpočet školy je něco přes 70 mil. korun a v současné době má tato škola 423 studentů a 31 pedagogů. Pane ministře, v rámci úspor se má šetřit i na Univerzitě obrany. Pouze připomenu, že tato má 1 944 studentů a 450 pedagogů a že náklady převyšují 760 mil. korun ročně. Údajně od tohoto roku má tato škola ušetřit 45 mil. korun za rok.

    Vážený pane ministře, vojenské školství je nutné pro tolik potřebnou obměnu vojáků z povolání. Vždyť při zápisu na vojenskou školu podepisuje student kontrakt na službu v naší armádě. Kvalita našich vojenských škol je vysoká a je ceněna i v zahraničí. Proto se ptám, pane ministře: Jsou tyto informace pravdivé? A pokud ano, jaká konkrétní opatření chystá váš resort ve vojenském školství a kdy tuto záležitost projedná výbor pro obranu? Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Bude mu odpovězeno písemně.

    Nyní poprosím pana poslance Václava Klučku, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Helenu Válkovou. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já mám tu čest dneska podruhé paní ministryni vzkázat něco, co si myslím, že v daném okamžiku v pořádku není, a to je situace po odchodu generála Dohnala, nástupu nového generálního ředitele Vězeňské služby a po jeho konání týkajícího se odchodu náměstka Prokeše a nástupu dvou náměstků místo toho jednoho do vedení Vězeňské služby, přičemž z dostupných informací, které jsou i v médiích, se zdá být už dneska skoro jasné, že jejich platová třída je trošinku jiná než ta, která byla u pana Prokeše. Otázka zní: Jestliže se mluví a paní ministryně to řekla veřejně, že potřebuje zefektivnit činnost Vězeňské služby, potřebuje zefektivnit, zeštíhlit generální ředitelství, pak tedy kdo dneska platí generála Dohnala, když nemá v podstatě žádný statut, je skoro ve vzduchoprázdnu, do jiného funkčního místa prozatím nepřešel? Pokud jde o pana Prokeše, tak tam je to podle služebního zákona, tam byl dán do záloh, je to 80 % toho, co měl v platu, takže v zálohách je takto placen. Takhle je to ze služebního zákona. A ti dva noví náměstci, když to dám všechno dohromady, suma je daleko, daleko vyšší, než byla v době, kdy tam byl generál Dohnal.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Taktéž mu bude odpovězeno písemně.

    Chtěl bych pogratulovat panu ministrovi Brabcovi, který jako poslední člen vlády tady musí být přítomen až do konce interpelací, jinak budu nucen interpelace přerušit. Vidím, že Kjótský protokol se i tady ujal. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, stál jste někdy frontu na poštovní pobočce? Nepochybuji o tom, že ano. Jistě proto se mnou budete souhlasit, že v neodůvodněných případech je třeba čekání minimalizovat. S jedním takovým případem bych vás ráda seznámila. Týká se města Berouna. Nepochybuji ale o tom, že k podobným situacím může docházet i v jiných městech. Důvodem nespokojenosti berounské veřejnosti s pobočkou České pošty nedaleko Husova náměstí je její nedostatečná kapacita, kvůli níž jsou klienti nuceni stát dlouhé fronty na odbavení. Od místních jsem se doslechla, že hodinové čekání není výjimkou. Nemyslím si přitom, že by se tato situace nedala jednoduše vyřešit, a o kroky vedoucí k nápravě současného neuspokojivého stavu vás prosím, a to i jménem vedení města, na které se obrací celá řada nespokojených občanů.

    Neboť mi zbývá ještě nějaký čas, položím vám ještě jeden dotaz. Podle vaší odpovědi na moji interpelaci z počátku února jste měl přibližně do konce března v úmyslu seznámit Poslaneckou sněmovnu s prvním návrhem na stabilizaci České pošty. Je tento materiál již hotov? A pokud nikoli, kdy to lze očekávat? V případě, že by vyzněl ve prospěch změny legislativy, lze odhadnout, kdy budou příslušné návrhy předloženy Poslanecké sněmovně? Děkuji vám za odpověď.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Odpovězeno jí bude písemně. To, co jí jistě mohu říct, že už není březen, ale květen.

    K další interpelaci, číslo 30, byl přihlášen pan poslanec Karamazov, který svou interpelaci stáhl, takže v pořadí následuje paní poslankyně Olga Havlová, která bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Který tím pádem nemůže utéct a přenechat štafetu panu ministrovi školství. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Budu velice krátká. Pane ministře, už tady toho bylo řečeno hodně ohledně té Šumavy. Bylo zodpovězeno několik mých otázek, které bych vám pokládala, ale už jste na ně odpověděl předtím. Chci se zeptat jenom na jednu věc. Byla založena Charta Šumavy jako reakce na vytvořený tzv. plán péče o národní park, kam byly údajně vpraveny změny neprojednané s regiony. Vy jste říkal, že jste tam projednávali ty změny, a dle mých informací budou obce proti tomuto plánu podávat žalobu. Víte něco o tom?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za jasnou a stručnou otázku. Poprosím pana ministra o jasnou a stručnou odpověď.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za tu otázku, paní poslankyně. Tady jsou dva pojmy. Jeden je Charta Šumavy a druhý tzv. plán péče. Vy hovoříte o Chartě Šumavy, což je materiál, který sepsala skupina starostů pod vedením pana Šubrta. Já jsem několikrát řekl, že až na jednu výjimku jedné teze bych ten plán, tu Chartu Šumavy podepsal.

    Vy hovoříte o tzv. plánu péče, tedy o základním koncepčním dokumentu, podle kterého se řídí správa Národního parku Šumava. K tomu plánu péče přišlo celkem 157 připomínek. Správa Národního parku, tedy ne ministerstvo, ale Správa Národního parku připomínky vypořádává. Od obcí přišlo, jestli se nemýlím, 15 připomínek a myslím, že tři nebo čtyři nebyly vypořádány. Takže z těch 157 připomínek bylo vypořádáno, jestli se nemýlím, asi 130 nebo 120 s tím, že daleko více připomínek nebylo vypořádáno z pera ekologických organizací. Daleko více než těch, které nebyly vypořádány ve prospěch obcí. Nicméně podle zákona, my jsme si na to samozřejmě nechali udělat i právní rozbor, podle zákona samozřejmě jde o to vypořádat připomínky, ale buď je akceptovat, nebo je vysvětlit, nebo je odmítnout. Takže to není o tom, že všechny připomínky, které přijdou ze všech stran, musí být akceptovány.

    Takže nevím o tom, že by byla podána žaloba. Samozřejmě v případě, že by byla podána žaloba, tak je jasné, že bychom se k tomu i po právní stránce vyjádřili.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně si již nepřeje doplňující otázku.

    S interpelací na nepřítomného ministra Jana Mládka pan poslanec René Číp. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, interpeluji vás ve věci prováděcí vyhlášky k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, konkrétně § 7 odst. 4 písm. a). V tomto zákoně se hovoří, že - cituji: Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů. Povinnost má vzniknout k 1. 1. 2015 a prováděcí vyhláška dosud neexistuje. Prosím o vaše vyjádření k tomuto problému a děkuji předem za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně, neboť pan ministr průmyslu a obchodu je nepřítomen.

    A nyní poprosím poslance Jana Zahradníka, kterého tady nevidím. Pan ministr Brabec se tváří zklamaně, nicméně musíme tuto interpelaci zrušit. Další v pořadí je paní poslankyně Nina Nováková, která bude interpelovat pana ministra školství Marcela Chládka ve věci etické výchovy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolím si nejprve krátce charakterizovat, jak vnímám etickou výchovu na školách. Ačkoli rámcově vzdělávací program pamatuje na mravní stránku osobnosti žáka v řadě vzdělávacích oblastí a prakticky ve všech průřezových tématech, vždy se jedná o ohraničený výsek žákovy osobnosti. Jednou v rámci pokroku v oblasti kognitivních schopností, jindy v nácviku dovedností. Pouze etická výchova si však klade za cíl pomoci žákům vnímat sám sebe jako komplexní osobnost s tělesným, duševním a sociálním rozměrem. Základním učivem v uvozovkách je pochopení vlastní důstojnosti a důstojnosti druhých. Základní dovedností je naslouchat druhým a snažit se je pochopit. Jen v etické výchově je čas mluvit o tom, že myslet a jednat pozitivně a rozhodovat se pro dobro se vyplatí nám samotným i všem ostatním, jakkoli je to v rozporu s tím, co vidíme kolem sebe.

    Nechci dlouze rozebírat, čím jsou charakteristické projevy etické výchovy, je jich však akreditovaných několik. V minulé interpelaci jsem se také soustředila na podporu primární prevence rizikového chování a zdůrazňuji, že velký otazník visí nad sexuální výchovou na školách. Právě etická výchova je, domnívám se, tím správným zastřešením pro tyto dvě oblasti. Je na to však potřeba dobře připravený pedagog. Akreditované kurzy existují, učitelé však o nich nevědí nebo jsou pro ně finančně těžko dostupné.

    Pane ministře, vím, že s otevřenou rukou se na vás obracejí subjekty se stovkami dobře míněných projektů. Přece jen bych chtěla upozornit, že oproti rozpočtu v loňském roce, kdy byla vyčleněna v rámci rozvojového programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků částka pět milionů na implementaci etické výchovy do škol, jsme letos pouze na dvou milionech. Finanční prostředky tak umožňují, aby se jednotlivé školy alespoň seznámily s koncepcí etické výchovy. Letos - pro informaci - ze sta škol, které měly eminentní zájem seznámit se s tímto projektem, bylo uspokojeno jen třicet.

    Další související otázka, pane ministře, prosím, se týká činnosti pracovní skupiny pro implementaci etické výchovy do škol, která, pokud vím, působila na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a ráda bych se zeptala, zda tato skupina existuje a pracuje. Bylo by mi ctí osobně se připojit. Pokud ne, zda podpoříte její obnovení.

    Pane ministře, dnes dopoledne jsme se všichni shodli na tom, že míra absence slušnosti, úcty k druhému, míra nárůstu agresivity, vyhrožování a sprostoty je už tak velká, že otřásla služebně nejstaršími členy tohoto zákonodárného sboru. Ačkoli jsem velký optimista a věřím, že nikdy není pozdě na nápravu sebe sama, větší garanci přece jen vidím ve výchovném působení na děti. Jsou oblasti, v nichž my dospělí jsme spíše antivzor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra školství o jeho odpověď. Prosím pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane místopředsedo. Co se týká vašeho dotazu, v podstatě zrekapituluji to, co jste tady říkala. Ano, v roce 2013 byla vyčleněna částka pět milionů korun, v roce 2014 částka dva miliony korun. Vzhledem k tomu, že rozpočet je, jaký je, tak ta částka samozřejmě nevystačí na všechny aktivity. Opět ale počítáme s vyhlášením rozvojového programu implementace etické výchovy do vzdělávání základních škol.

    Co se týká druhé části otázky, té pracovní skupiny, tak podle mých informací činnost této pracovní skupiny byla zrušena nebo ukončena před dvěma lety. V současné době ministerstvo spolupracuje s Etickým fórem České republiky a s Etickou výchovou, obecně prospěšnou společností. Nebráním se znovuobnovení nějaké pracovní skupiny odborníků na úrovni Ministerstva školství, byť to budou funkce neplacené vzhledem k finančním prostředkům, které máme, a srdečně vás zvu do této pracovní skupiny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím o doplňující otázku.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za odpověď, kterou si beru k srdci. Je povzbudivá. Já například vím, že třeba pan profesor Sokol nebo jiní by rádi dále spolupracovali. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i panu ministrovi. S další interpelací na nepřítomnou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou pan poslanec Daniel Korte, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní nepřítomná ministryně, dne 4. 4. 2014 jste učinila personální opatření vůči řediteli věznice Rapotice plukovníku Ondráškovi. Pověřila jste ho řízením Vězeňské služby a stanovila mu složky služebního příjmu, přičemž jak zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb., tak zákon o Vězeňské službě a justiční stráži č. 555/1992 Sb. explicitně - pro nepřítomného pana poslance Hájka překládám výslovně - konstatuje, že máte personální pravomoc pouze a výhradně vůči generálnímu řediteli Vězeňské služby. Plukovník Ondrášek byl po tzv. odvolání generála Dohnala v personální pravomoci prvního náměstka generálního ředitele plukovníka Prokeše a vy, paní ministryně, jste tímto svým rozhodnutím porušila jak subordinaci, tak i příslušné zákony. Jak prosím vysvětlíte toto porušení zákona, resp. zákonů? Jsou to dva zákony.

    Na tento můj dotaz jste, když jsem ho položil v rámci projednávání bodu vymahatelnost práva během jednání Sněmovny, odpověděla - cituji: "Já nebudu na položené otázky vůbec odpovídat. Považuji to za obcházení jednacího řádu a myslím si, že to je i určitý projev naopak svévole a zvůle." Konec citátu. Tak já prosím tento projev považuji naopak za pohrdání parlamentem a snahu o blokování a znemožnění kontrolní funkce Poslanecké sněmovny. Takže vy na tyto otázky budete odpovídat v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dnes to nebude, pane poslanče, bude to až písemně v souladu s jednacím řádem, tak jak pravíte. Děkuji.

    S další interpelací, 36., poprosím pana poslance Ludvíka Hovorku, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem si vás dovolil interpelovat na minulém zasedání Poslanecké sněmovny ve věci zakázky pro CEITEC Masarykovy univerzity, kdy vlastně Masarykova univerzita objednala dva kusy 3T experimentálních lidských celotělových magnetických rezonancí v jednacím řízení bez uveřejnění s odůvodněním, že se jedná o nějaké speciální zařízení, které jiná firma nevyrábí. Není to tak.

    Já jsem vám tehdy položil několik otázek, kdo všechno se podílel na schvalování uvedeného projektu, kdo je autorem uvedené metodiky CEITEC pro zadávání veřejných zakázek, kdo je autorem znaleckých posudků, jestli se jedná o znalecké posudky vypracované v souladu se zákonem o znalcích, jestli obsahují tyto posudky řádné a přezkoumatelné ocenění pořizované věci, jestli je možné prokázat, že všech šest unikátních vlastností uvedených v odůvodnění použití jednacího řízení poskytuje pouze vybraný dodavatel a jaký je systém kontroly nad zadáváním podobných zakázek na Ministerstvu školství a na příslušné vysoké škole a kdo jsou konkrétní lidé, kteří za korektnost zakázek odpovídají. Současně jsem poprosil o poskytnutí kopií výše uvedených znaleckých posudků. Já jsem pochopil, že v době, kdy jsem vám předkládal tuto informaci a požadoval jsem odpovědi, jste nemohl být na tu záležitost připraven, ale domnívám se, že uplynula dostatečně dlouhá doba, abych tyto informace mohl obdržet. Takže předpokládám, že tyto informace již máte zajištěny a že mi je sdělíte a předáte. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra školství o odpověď na otázku pana poslance.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane poslanče. Co se týče mé odpovědi, tak co mám připraveno i z odboru, protože procházel celou zakázku. Dokonce mám informaci, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže mezitím ve věci na základě podnětu jednoho z uchazečů společnosti 23. 4. 2014 rozhodl o tom, že návrh se zamítá, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Přesto ministerstvo zatím neschválilo podmínky pro další výdaje s tím, že následná kontrola, která by měla být, protože jedna z kontrol již probíhala řídicím orgánem Ministerstva školství na této zakázce, to znamená na výdaje, dokumentaci této veřejné zakázky, tak může být až po doložení všech účetních dokladů s tím, že jmenovitý seznam - omlouvám se, že ho nemám tady před sebou, protože jsem nevěděl, že otázka se toho bude týkat, ale nemám problém, že písemně vám odpovíme na všechny tyhle dotazy, i konkrétní jednotlivosti u této zakázky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Já jenom stručně, co k tomu proběhlo v tisku, že byly poptávány speciální přístroje a odůvodnění, že byl poptáván konkrétní přístroj konkrétní firmy, a tedy použito jednací řízení bez uveřejnění, bylo zdůvodněno tím, že se jedná o unikátní přístroj, který má určité zobrazování určitých gradientů, ale přitom dotázaní odborníci, kteří objednávali tento přístroj, nebyli schopni doložit, proč zrovna takovéto parametry potřebují. A přitom se tedy zjistilo, že podobný výrobce i dalšího zařízení existuje a přitom to zařízení je daleko levnější. Takže to je základní smysl mé interpelace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr chce doplňující odpověď? Nechce. Děkuji.

    Poprosím pana poslance Stanislava Polčáka s interpelací č. 37 na nepřítomnou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená nepřítomná paní ministryně, trestní kauzy komunálních politiků se množí jako houby po dešti. Příklady je asi zbytečné uvádět. Optimista by tuto situaci mohl vykládat tak, že justici byly minulou vládou uvolněny ruce, a tak má nyní příležitost pracovat bez jakýchkoliv omezení. Ovšem vzhledem k tomu, že v některých i mediálně známých případech byly z hlediska trestního zákona posuzovány různými policejními orgány diametrálně odlišně, nabízí se otázka, zda v případě nárůstu počtu trestních kauz komunálních politiků nečelíme složitějšímu jevu, jehož příčinu bude nezbytné identifikovat a zabývat se jí.

    Jeden z vážných důvodů je nasnadě. Současná situace a také i její mediální reflexe vytváří prostředí, v němž se jen těžko budou hledat odvážní jedinci, kteří by v nadcházejících komunálních volbách neváhali kandidovat a případně na sebe vzít odpovědnost při výkonu funkcí ve svých obcích a městech. Současná společenská atmosféra a právní nejistota pro tyto lidí, kteří chtějí vykonat něco dobrého pro své okolí, bezpochyby nepředstavuje vhodnou motivaci.

    Vážená paní ministryně, vnímáte tento problém podobně závažně, jak jsem jej zde i nastínil, a pokud ano, co právě z pozice ministryně spravedlnosti hodláte v této věci udělat? A zároveň bych si dovolil paní nepřítomnou ministryni pozvat na pondělní seminář ústavněprávního výboru, který se věnuje otázce trestní odpovědnosti politiků obecních a městských rad a zastupitelstev, i když pokud paní ministryně nedorazila na interpelace, nepředpokládám, že by se tak stalo na seminář v pondělí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Bude vám snad odpovězeno písemně.

    S další interpelací poprosím pana poslance Václava Klučku, připraví se pan poslanec René Číp.***

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, už v minulém vystoupení jsem v podstatě naznačil, že mám problém s tím, že v současné chvíli po odvolání, resp. po ukončení práce v pozici generálního ředitele Vězeňské služby pana Dohnala, je pan Dohnal v prostoru, který nemůžeme vůbec identifikovat. Není ani na jiném funkčním místě, není ani v zálohách, je prostě ve vzduchoprázdnu. A mě by zajímalo, paní ministryně, co s tím míníte konat, co s tím míníte dělat, jak se tato situace bude řešit.

    Zároveň času využiji ještě k jedné záležitosti, protože vy jste výboru pro bezpečnost odpověděla na dotazy, které tam vznesli individuální členové v domnění, že individuálním členům dáte odpověď a pak ten souhrn se může někde na výboru objevit, ale my jsme tuto formu prostě nepoznali, my ji nemáme, my jsme dostali jakýsi souhrn jednotlivých odpovědí. Chtěl bych jen upozornit, abyste stejně nepostupovala v případě odpovědi na interpelace, protože tam je to jednoznačně, ale opravdu jednoznačně v jednacím řádu řečeno.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Snad paní ministryně spravedlnosti bude spravedlivá a nebude porušovat zákon o jednacím řádu Sněmovny.

    Poprosím pana poslance Reného Čípa o jeho interpelaci na paní nepřítomnou ministryni Michaelu Marksovou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo.

    Vážená nepřítomná paní ministryně, dovolte, abych vás interpeloval s problémem nedodržování zákoníku práce ze strany některých zaměstnavatelů a pracovních agentur. Z informací, které jsou nám médii předkládány, se nedomnívám, že by se jednalo o nějaké bagatelní problémy, ale spíše o často zavedený systém, který je využíván i jinde. Prosím vás tedy o vaše vyjádření, zda považujete média skutečně za kompetentní osobu, která je pověřena tento problém řešit. Já se spíše domnívám, že touto problematikou jsou pověřeny úřady práce, Státní úřad inspekce práce a v případě v poslední instanci soudní aparát. Mohla byste nám dále sdělit, jaký počet těchto oznámení byl v roce 2013 těmito úřady řešen a s jakými výsledky? Zaměstnanci jsou také často nuceni firmami či pracovními agenturami již při nástupu do zaměstnání podepisovat pracovní smlouvy v takovém znění, že z toho zůstává rozum stát. Jaké máte informace o tomto problému a co hodláte podniknout pro zlepšení stávajícího stavu? Děkuji vám za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, jak sám řekl, bude mu odpovězeno písemně.

    Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Svatopluka Němečka. Připraví se pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, problém, se kterým se na vás obracím, patrně není příliš znám ve velkých městech, ale podle mých informací je ve venkovských oblastech o to palčivější. Jde o nedostatek zubních lékařů, či snad lépe řečeno jejich nepříznivé rozmístění na území České republiky, které zásadním způsobem snižuje dostupnost jejich služeb, tedy specifického okruhu zdravotní péče. Důvody tohoto jevu jsou zřejmé. Absolventi stomatologie se na venkov příliš nehrnou a i jejich starší kolegové preferují zřizování svých ordinací ve větších městech. Zubní lékaři, kteří na venkově působí, stárnou a po jejich odchodu do starobního důchodu často není nikdo, kdo by je nahradil. Důsledky pro obyvatele menších obcí a měst jsou zřejmé. Jsou nuceni si hledat nového zubního lékaře, kterého často nenacházejí, a pokud ano, tak jsou nezřídka nuceni dojíždět do velkých vzdáleností. S ubíhajícím časem se problém prohlubuje.

    Vážený pane ministře, věřím, že se shodneme na tom, že problém nedostatku zubních lékařů je třeba řešit, a to neprodleně. Ptám se vás proto, zda a kdy s jeho řešením počítáte a jaké prostředky přitom hodláte užít. Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně, bude jí snad odpovězeno písemně. Pan poslanec Stanislav Polčák bude interpelovat nyní pana nepřítomného ministra Martina Stropnického a pak ještě deset z vás a tím interpelace ukončíme. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo i za sečkání času, vzal jsem si jiný papír. Nicméně ve věci, kterou zde mám na stole, bych chtěl oslovit nepřítomného pana ministra Martina Stropnického v souvislosti s informacemi, které se ke mně dostaly prostřednictvím zástupců klubů a spolků sdružujících majitele a provozovatele historické vojenské techniky.

    V posledních dnech jsem byl jako host účasten hned několika akcí spojených s oslavami osvobození naší země a ukončení druhé světové války. Tyto akce bývají již tradičně spojeny s ukázkami historické vojenské techniky a jsou mezi občany velice oblíbené. Jsou vyhledávaným zpestřením jak pro nadšence historické vojenské techniky, tak pro celé rodiny s dětmi. Málokdo by si ovšem dokázal představit oslavy výročí bez spojeneckých vojáků ve starém džípu či starém obrněném transportéru, ale ovšem takováto může být realita následujících roků.

    Byl jsem velice znepokojen, když jsem byl na téměř každé akci bez výjimky osloven zástupci těchto sběratelů a provozovatelů historické techniky, ale i širší veřejností a byl konfrontován s velice nepříjemnou skutečností, jakou je dopad zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem. Měl jsem možnost se blíže seznámit s tímto právním předpisem a musím konstatovat, že tento zákon je ve svých důsledcích, patrně nezamýšlených, nicméně skutečně velmi zásadních důsledcích, navazujících vyhlášek, konstruován tak, že de facto znemožňuje provozovatelům historických vojenských prostředků tuto prezentaci na takovýchto setkáních. Dospěl jsem k závěru, že je bezpodmínečně nutné změnit tento zákon a předpisy, jelikož k historické vojenské technice a k právům jejích vlastníků, stejně jako k celé problematice soukromé prezentace historické vojenské techniky a jejího využití pro veřejné kulturní akce, přistupují vlastně likvidačně. Sběratelskou činnost, muzejní činnost, vlastnění a nakládání s historickou vojenskou technikou, pořádání historických vojenských akcí a renovaci nebo dopravu historické vojenské techniky rozhodně není nejen dle mého názoru vhodné vystavovat takovým represím, jak je možno nazvat tuto zákonnou úpravu, kterou jsem zde citoval. Naopak bychom měli v rámci zachování tradic tyto aktivity podporovat.

    Vážený pane ministře, vyzývám vás, abyste v této věci neprodleně podnikl potřebné kroky, které povedou k úpravě zákona č. 229/2013 Sb. tak, aby novela již plně odpovídala skutečnému stavu věci na poli této historické vojenské techniky a zmírnila tak dopady stávající právní úpravy. Děkuji vám za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou pan poslanec Václav Klučka, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Helenu Válkovou, Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Víte, když jsem psal přihlášku na tuto interpelaci, tak jsem ještě netušil v té době, že tu v dnešní interpelační den nebude ani nikdo coby parlamentní zpravodaj z Ministerstva spravedlnosti, takže ono by to možná bylo lépe napsat destabilizace na Ministerstvu spravedlnosti. Hned řeknu, v čem je problém.

    Je tu dobrá a vžitá praxe, že jakmile nadiktujete interpelaci, tak parlamentní zpravodaj v momentě, kdy se to rozlosuje, za vámi přijde a ptá se, co chcete, co konkrétně chcete po paní ministryni nebo panu ministrovi, na jaké oblasti se má odpovídat, co všechno bude v interpelaci z vaší strany řečeno. Až takhle daleko to jde a ono to není špatné, protože aspoň jsme potom nachystáni z jedné i z druhé strany a interpelace mají svůj smysl. To, že tu dnes nikdo z Ministerstva spravedlnosti nebyl, vím, že parlamentní zpravodajka je na zahraniční cestě, je na dovolené nebo já nevím, na to má plné právo, já ji za to neodsuzuji. Ale proč tu nebyla žádná náhrada? Proč se nás nikdo neptal, proč nás někdo nekontaktoval a neřekl si o to, co má být obsahem třeba i odpovědi v jednotlivých oblastech? Destabilizace - sice říkáte, paní ministryně, že ona není, ale mně se zdá, že něco špatného tady je. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další interpelací měl být pan poslanec Daniel Korte, ten ale interpelaci stáhl pro nepřítomnost pana ministra. Následuje interpelace pana poslance Ludvíka Hovorky, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák, tentokrát na přítomného ministra Marcela Chládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, já jsem dneska byl kontaktován z Ministerstva vnitra s tím, že pan ministr v té věci bude se mnou jednat a že dostanu od něho odpověď, ale přesto si dovolím tady tu interpelaci přednést, protože je to věc, která je poměrně závažná.

    Já jsem zjistil, že Policie České republiky vypsala veřejnou zakázku na dodávku obuvi, která se jmenovala boty letní, boty zimní, boty polní, a stanovila kvalitativní a technické parametry té obuvi, ale potom vybrala obuv, která ty parametry nesplňovala. Pokud vím, tak dokonce celníci zasáhli ve skladech firmy, která byla vybrána jako vítězná, a zabavili 200 párů obuvi a zjistilo se, že je to obuv, která je dodávána Policii České republiky a vyráběna v Číně a ani zdaleka nesplňuje kvalitativně parametry, které byly stanoveny v té veřejné zakázce.

    Já se chci obecně zeptat, kdo na Ministerstvu vnitra, případně na policii, odpovídá za kvalitu dodávek a za hlídání technických parametrů zboží, které se odebírá jako výzbroj a výstroj pro Policii České republiky. Dříve policie spolupracovala s Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti nebo s Úřadem pro státní ověřování jakosti a bohužel, zřejmě to bylo asi nákladné, tak se od té spolupráce upustilo. Dneska je situace taková, že bohužel kvalitu nikdo nehlídá a doplácejí na to policisté. V té zakázce byl okopírován průmyslový vzor konkurenční firmy, nebyly dodány potřebné materiály, které měly splňovat určité izolační vlastnosti apod. A to všechno je ke škodě lidí, kteří pracují pro Policii České republiky. Takže doufám, že ve věci bude zjednána náprava a že se učiní systémové kroky, aby takovéto věci se neopakovaly jenom v zakázkách na obuv, ale na veškerou výstroj pro Policii České republiky. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi, kterému bude odpovězeno písemně.

    Poprosím pana poslance Polčáka, který bude interpelovat přítomného pana ministra školství, připraví se opět pan poslanec Ludvík Hovorka.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Nejprve bych chtěl říci, že si vážím, že pan ministr zde zůstal i do této pozdější odpolední hodiny a že bude moci reagovat osobně na moji interpelaci, nicméně téma, kterého se chci dotknout, je poměrně ožehavé a myslím si, že zasluhuje skutečně zásadní vyjádření pana ministra. Týká se šikany, kterou on má uskutečňovat na jím řízeném pracovišti. Chci říci, že jsem se osobně seznámil zprostředkovaně s vyjádřením jeho bývalého řidiče, který odmítl porušovat dopravní předpisy při cestě s panem ministrem, kdy nestíhali program, a následně byl tento řidič odejit z ministerstva v důchodovém věku. Chci říci, že v kuloárech Poslanecké sněmovny kolují příhody lidí, kteří měli snad v poloze klečmo před panem ministrem jaksi prosit o odpuštění. Nevím tedy, co konkrétně provedli. Slyšel jsem rovněž o tom, že jsou na ministerstvu prokopnuté dveře atd.

    Rád bych se tedy dověděl o tom, co je pravda na informacích, které přinesla média, o četných svědectvích skutečného nátlaku ze strany pana ministra. To si myslím, že jsou věci, které v jejich četnosti, jak jsou zde i prezentovány a jak jsem se mohl tedy aspoň s jedním případem já osobně seznámit, tak nemohou být všechny od základu vylhané. Domnívám se, že pan ministr nečelí žádnému komplotu ze strany svých podřízených, ale že naopak se tedy asi zjevně děje něco nekalého, možná že v jeho osobním chování a vystupování.

    Chtěl bych panu ministrovi, který má na starosti školství, položit otázku, jestli si je vědom toho, že na vysvědčení se nedávají známky pouze z odborných předmětů, ale že je tam také jedna kolonka a to je chování. A domnívám se, že v tomto oboru, zdá se mi podle toho, jak toto svědectví mohu posuzovat, že by příliš nevynikal. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, možná by bylo dobré, když již citujete nějaký článek, tak ho citovat přesně. Tam je napsáno, že se to blíží šikaně, ne že je to šikana. To je poznámka první.

    Poznámka druhá. Možná by bylo dobré ty informace si ověřit a ověřit si je z obou zdrojů. Co se týká již zmiňovaného řidiče, tak já jsem nenutil pana řidiče k porušování předpisů a zákona, pouze jsem odmítl panu řidiči, aby použil maják. Řekl jsem, že nechci použít maják při jízdě z Prahy do Zlína. Vzhledem k tomu, že v tom autě jsem neseděl pouze já a řidič, ale je tam i svědek, tak je možné se toho svědka dotázat. Na základě toho pak poté pan řidič několikrát porušil právě dopravní předpisy tím, že bral telefon do ruky za jízdy a manipuloval s telefonem. Já jsem žádného řidiče v důchodovém věku i tak nevyhodil, pouze jsem požádal, jestli je možné, aby jezdil s někým jiným. Takže to je kauza řidič.

    Kauza další - jestli někdo klečel na ministerstvu. V mé kanceláři přede mnou nikdo neklečel na kolenou, to je k druhé vaší poznámce. Pak jsem se dočetl někde v médiích, že jsem vytvářel nějaký tlak na nějaké dva zaměstnance. Je zajímavé, že ty dva zaměstnance jsem za celé své působení na úřadu osobně nepotkal. Osobně jsem s nimi ani nemluvil.

    A ta poslední byla prokopnuté dveře. Nemyslím si, aspoň o tom nevím, že by mi někdo prokopl dveře na Ministerstvu školství, aspoň v mé kanceláři ne.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance Polčáka, má-li zájem, o doplňující otázku.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Pane ministře, mobbing je podle slovníku rafinovaná šikana na pracovišti. Já si myslím, že toto je přesně ten případ, který možná souvisí i s vaším vystupováním na ministerstvu. Já vím a jsem si vědom toho, že ten řidič skutečně nepoužil ten majáček právě proto, že vy jste to nechtěl, a pokud vím, že on vám tedy sdělil, že za té situace není schopen dojet na místo jednání ve Zlíně včas, a od toho se potom odvíjel ten váš spor.To je přesně rafinované posouvání té reality, tak jak jste ji teď tady předvedl, a v tomto směru tohoto konkrétního případu, který jsem měl možnost si osobně ověřit, tak jednoznačně věřím té druhé straně poté, co jste tady teď předvedl.

    A za druhé musím říci, že podle mého názoru není asi náhodné, že tolik lidí v tuto chvíli hovoří o tom, jak vy se chováte, a pan premiér Sobotka zřejmě asi měl důvod s vámi o té věci hovořit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: No tak nejprve ještě k té cestě. Takže já jsem řekl, že tam nemusíme být včas, ale asi nemá cenu tady o tom diskutovat, protože opravdu to považuji za marginálii, a nikdo nebyl vyhozen, že jel pomaleji nebo jakou formou vy to tady prezentujete. To je věc jedna.

    Co je ale zarážející, pane poslanče, že vy tady evidentně lžete, já to vyvrátím a vaše reakce na to je, že věříte druhé straně. Já jsem vám tady evidentně řekl, že to je nepravda, řekl jsem vám důkazy. Mluvíte o nějakých prokopnutých dveřích, já jsem řekl, že tam žádné prokopnuté dveře nejsou, a vaše reakce je, že řeknete, že věříte druhé straně. Tak já vám nabízím, pane poslanče, pojďte se podívat na to ministerstvo, jestli tam jsou vykopnuté dveře. A pojďte se zeptat - tam je tisíc zaměstnanců, tisíc zaměstnanců. Tady někteří z nich i sedí, tak pojďte, pane poslanče, se jich zeptat. Já s tím opravdu, pane poslanče, nemám problém. A pokud budete mít jakýkoli jiný dotaz kdykoli, pane poslanče, já velmi rád vás uvítám, ať už budu kdekoliv, a můžeme, pane poslanče, o tom diskutovat. A pokud udělám někde chybu, tak si myslím, že i vaše kolegyně, které sedí za vámi, vám mohou dosvědčit, že když udělám chybu, tak ji přiznám. Ale v tomto případě nemáte pravdu.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Já osobně mohu dosvědčit, že když pan ministr udělá chybu, tak ji přizná. Děkuji.

    S další interpelací je připraven pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, ta interpelace je stručná. Dostal jsem informace na některých obcích, že se připravuje rušení matričních úřadů na menších obcích a přesun některých kompetencí z obcí směrem k obcím s rozšířenou působností, a nevím, jestli je to pozůstatek ještě z vlády minulé, anebo jestli je to nějaká koncepce současné vlády. Ale protože vím, že se připravuje novela zákona o obcích, tak bych skutečně rád věděl, jestli má dojít k nějakým zásadním změnám, kdy by měly být na obcích rušeny matriky, protože to pokládám za špatný krok a věřím, že taková to věc se nebude dělat bez řádného projednání a informace jednak obcí a jednak také Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Bude mu odpovězeno písemně. Teď tady mám šest interpelací pana poslance Václava Klučky. Pane poslanče, vaše sólo.

  • Poslanec Václav Klučka: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Já to trošku zjednoduším. Na paní ministryni Válkovou bylo dnes podáno celkem 12 interpelací. Osm jich odeznělo, čtyři bych tady měl ještě přednést. Dost interpelací bylo na Martina Stropnického a i na Milana Chovance. Já se tedy v daném okamžiku, pane místopředsedo, vzdávám těchto interpelací. Ministři budou mít dost práce s odpověďmi, které budeme od nich očekávat, a umožním vám ukončit tuhle tu schůzi.