• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 8. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím žádnou takovouto informaci nemám.

    Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: paní poslankyně Adamová od půl třetí do páté hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Andrle Sylor - zahraniční cesta, pan místopředseda Bartošek od půl třetí z pracovních důvodů, paní poslankyně Bebarová-Rujbrová - zahraniční cesta, pan poslanec Čihák od 12. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Fiala - zahraniční cesta, pan poslanec Fiedler - zahraniční cesta, pan poslanec Holeček - zahraniční cesta, pan poslanec Holík Pavel - zdravotní důvody, paní poslankyně Hubáčková - zahraniční cesta, pan poslanec Huml - zdravotní důvody, paní poslankyně a místopředsedkyně Jermanová - pracovní důvody, pan poslanec Karamazov - zahraniční cesta, pan poslanec Kádner - zdravotní důvody, paní poslankyně Konečná od 10. hodiny z osobních důvodů, pan poslanec Koskuba - zdravotní důvody, paní poslankyně Lorencová - zdravotní důvody, paní poslankyně Nováková - pracovní důvody, paní poslankyně Pecková - pracovní důvody, pan poslanec Ploc - zahraniční cesta, pan poslanec Plzák - zahraniční cesta, pan poslanec Pražák od 14 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Schwarzenberg - zahraniční cesta, pan poslanec Votava - pracovní důvody, paní poslankyně Wernerová - osobní důvody.

    Ze členů vlády se omlouvá pan místopředseda Bělobrádek od 14 hodin - zahraniční cesta, pan ministr Brabec z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan ministr Herman - zahraniční cesta, pan ministr Chovanec - pracovní důvody, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček - pracovní důvody, pan ministr Prachař - pracovní důvody, pan ministr Stropnický z odpoledního jednání z pracovních důvodů a paní ministryně Válková od druhé hodiny - pracovní důvody.

    Dále se omlouvá pan poslanec Berkovec, který se omlouvá od 15.30 hodin z pracovních důvodů.

    Chtěl bych vás informovat, že na dnešní dopolední jednání máme pevně zařazené tyto body: bod 52, 15, 60, 54, 55, 53 a poté bychom pokračovali body z bloku zákony ve třetím čtení, u kterých jsou splněny lhůty, to znamená body 56, 58, 59 a 51. Na půl jedné máme pevně zařazené volby, to znamená body 64, 73, 67, 65, 68 až 70. A ještě připomínám, že odpolední jednání zahájíme v půl třetí, a to pevně zařazeným bodem číslo 51.

    Nyní zde mám několik přihlášek. První byl přihlášen pan ministr obrany Martin Stropnický, kterému teď udělím slovo. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovoluji si navrhnout zařazení jako první bod stanovisko Poslanecké sněmovny České republiky k NATO.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Jako první bod dnešního jednání. Potom jsem ještě viděl přednostní právo pana předsedy klubu sociální demokracie. Prosím, pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já si vzhledem k průběhu včerejší schůze dovolím navrhnout ještě jednu změnu v dnešním programu, a to pevné zařazení bodu 61, tisk 85, třetí čtení, za pevně zařazený bod 6|0, tisk 84. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Žádné další přihlášky nevidím. Pan předseda klubu Kováčik? Nikoliv. Nyní tedy ještě písemně přihlášení - pan poslanec Ženíšek, potom pan poslanec Klučka.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Chtěl jsem navrhnout identický bod, který navrhl již pan ministr, tudíž podpoříme tento návrh na zařazení nového bodu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Takže vy stahujete svůj návrh, který zde mám písemně. Pan poslanec Klučka má slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedo. Vážená vládo, vážení kolegové, minulý týden jsem tady stál a prosil vás o pevné zařazení bodů smluv, celé kolekce. Ono se včera nepovedlo tyhle ty smlouvy projednat, takže mi dovolte, abych vás zdvořile poprosil o jejich zařazení na zítřek, 15. 5., po písemných interpelacích. Jsou to programové body 30, 31, 42, 43 a 44. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit ke změnám pořadu schůze. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat. Ještě jsem přivolal kolegy z předsálí.

    Tím prvním hlasováním bude zařazení nového bodu, který navrhoval pan ministr obrany. Název toho bodu je "Prohlášení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k NATO". Pan ministr ho navrhuje jako první bod dnešního jednání. Ptám se, zda můžeme o zařazení nového bodu a o jeho pevném zařazení hlasovat najednou, nebo zda si někdo přeje oddělené hlasování. Pokud můžeme najednou? Nejsou námitky.

    Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí se zařazením nového bodu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 114. Přihlášeno je 145, pro 116, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Pan předseda Sklenák - bod číslo 61, tisk 85, pevně zařadit za již pevně zařazený bod číslo 60, což znamená v této fázi jako pátý bod dnešního jednání.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 115. Přihlášeno je 147, pro 143, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Ženíšek stáhl svůj návrh.

    Posledním hlasováním se vypořádáme s návrhem pana poslance Klučky, který chce body 30, 31, 42, 43 a 44 zařadit na 15. 5. po písemných interpelacích.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 116. Přihlášeno je 148, pro 138, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan ministr zahraničních věcí Zaorálek hlasuje s náhradní kartou číslo 10. Pan poslanec Polčák se omlouvá z celého dnešního jednacího dne, a to z pracovních důvodů. ***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych rád v souvislosti s obsáhlou včerejší debatou na téma Česká republika a NATO navrhl přijmout relativně stručný, ale myslím si, že jasný text.

    Ten text má následující znění: "Česká republika považuje členství v NATO za základní pilíř své bezpečnostní politiky a národní obrany. Jsme pevným, spolehlivým a aktivním článkem Severoatlantické aliance. To platilo od prvního okamžiku našeho vstupu do NATO v roce 1999 a platí to o to více i dnes. Právě v roce, kdy si připomínáme 15. výročí našeho vstupu do Severoatlantické aliance, a ve světle znepokojujícího vývoje situace na Ukrajině uvědomujeme si zásadní význam NATO pro udržení stability a míru. Česká republika je proto plně připravena plnit veškeré závazky, které z jejího členství a z Washingtonské smlouvy vyplývají. Aktivní obranu hodnot, na kterých je Aliance postavena, považujeme za svoji samozřejmou a čestnou povinnost."

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Mám do ní přihlášku pana předsedy klubu ODS Stanjury, který se tak stane zpravodajem. (Smích v sále.) Odpor je marný, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo, včetně funkce zpravodaje. O to jsem skutečně nestál. Dobře mi tak, měl jsem počkat, až promluví nějaký jiný řečník.

    Já chci říci návazně na to, co řekl pan ministr - my nemáme žádný problém podpořit tu deklaraci, to prohlášení, které tady přednesl. Myslím si, že je v souladu i s politickým názorem Občanské demokratické strany.

    Dovolím si odcitovat ještě jeden návrh usnesení, který není proti, ale který by mohl doplnit to usnesení, nebo to prohlášení, které tady řekl pan ministr. Už se nechci vracet ke včerejší obsáhlé debatě. Spíš se chci dívat obecně k postavení a k názoru České republiky jako funkčního a spolehlivého člena Severoatlantické aliance.

    Takže ten návrh usnesení by zněl: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR je v zájmu zajištění bezpečnosti a územní celistvosti České republiky připravena v případě potřeby schválit umístění spojeneckých vojsk NATO v České republice."

    Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Dalším přihlášeným s řádnou přihláškou je pan poslanec Ženíšek.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já velmi vítám návrh usnesení, který přednesl pan ministr. Stejně tak se ztotožňuji s tou podstatou, která byla navrhnuta teď kolegou Stanjurou, nicméně mi chybí v návrhu usnesení pana ministra to, o co tady vlastně celou dobu včera i v předchozích dnech zkrátka šlo. Já chápu tu deklaraci pana ministra, že tedy jsme platnými členy, nebo jsme plnoprávnými členy NATO, a že chceme být spolehlivými partnery NATO, ale zkrátka ta věta mi tam chybí, ta, o kterou tady celou dobu šlo a za kterou byl pan ministr peskován opozicí, věta, kvůli které vy jste včera vetovali vůbec tu debatu, abychom právě pana ministra tady v Poslanecké sněmovně za tu větu nemohli peskovat. Takže já navrhuji usnesení, které, myslím, se nevylučuje s tím, co navrhl pan ministr.

    To usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky prohlašuje, že je připravena podpořit kroky Severoatlantické aliance a plnit svoje závazky vyplývající z alianční smlouvy, a to včetně vytvoření podmínek pro případné společné akce vojsk a jejich umístění na území České republiky."

    Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to byl pan poslanec Ženíšek. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Holík? Pan předseda Kováčik dává přednost panu poslanci Holíkovi, takže pan poslanec Holík se může ujmout slova. Potom pan předseda Kováčik a potom pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedo, dovolte, abych napřed poděkoval panu kolegovi Kováčikovi.

    Já souhlasím s názorem pana ministra obrany Stropnického, ale k rozmístění vojsk v České republice žádám, aby to bylo řešeno pomocí referenda, protože jsme Sněmovna, myslíme si, že jsme nejlepší, ale po včerejším vystoupení ať to rozhodnou lidé, ne my. (Potlesk z levé strany.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: (K mikrofonu přistupuje poslanec Kováčik, ale hlásí se poslanec Schwarz.) Je to faktická poznámka? Pardon, pane předsedo, pan poslanec Schwarz s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, pane předsedo, vážená vládo, vážení kolegové. Nezlobte se, ale já jsem si tu smlouvu četl, znám ji jako bývalý voják, a pokud jsme vstoupili do NATO, tak ta smlouva v sobě už v minulosti obsahuje to, že v případě potřeby, když nebudeme stíhat nebo bude cvičení nebo cokoli lidově řečeno, tak už jsme dávno podepsali, že ta vojska tady budou. Tak to jsou všechno zbytečné věci. Podporuji pana ministra a chtěl bych vám to říci. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Padají tady velmi závažné návrhy. Návrhy, které z našeho pohledu - a teď mě, prosím pěkně, čtěte dobře - se mohou dotýkat integrity a suverenity České republiky. Zajisté pochopíte, že ty návrhy poslanecký klub KSČM bude chtít v písemné podobě, a bylo by divné, kdybyste vy i všichni ostatní nepožadovali přesné písemné znění těchto návrhů. Proto si dovolím navrhnout poté, co padnou všechny návrhy, pokud ještě nějaké budou, přerušení tohoto bodu do té doby, dokud nedostanou poslanci a poslankyně tyto návrhy v písemné podobě. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já se tedy obávám, že takto úplně tu podmínku formulovat nelze, protože tam by bylo možná lepší dát nějaký časový údaj, abychom schůzi mohli zahájit a ten bod znovu otevřít. Myslím si, že na distribuci tištěné podoby není potřeba více než hodina, ale nechám to na vás.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Vzhledem k tomu, že návrhy jsou různorodé a složité, nemyslím si, že by hodina mohla stačit. Proto navrhuji přerušení do zítřka do 11 hodin.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Ano, toto už hlasovatelné je. Pane předsedo, ještě si ujasním jednu věc. Trváte na hlasování teď, nebo stačí o tom návrhu hlasovat až po vyčerpání rozpravy?

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, já jsem navrhl poté, co padnou návrhy, pokud ještě nějaké padnou, ale nedomnívám se, že by se rozprava měla vést k něčemu, co nemáme písemně. Myslím si, že poté, co padnou návrhy, pokud ještě nějaké budou, k usnesení, tak přerušení. Rozprava může být vedena až teprve k písemným materiálům. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vy mi to moc neulehčujete. Návrhy usnesení musí padnout v podrobné rozpravě, která bude následovat po rozpravě obecné.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Tak abychom to zjednodušili, navrhuji hlasování teď hned.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobře, to je procedurální návrh, ke kterému může být protinávrh. Prosím, pan předseda Stanjura. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Mám procedurální protinávrh, a to abychom jednání o tomto bodu přerušili po ukončení podrobné rozpravy na jednu hodinu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To registruji jako protinávrh, to znamená, budeme hlasovat nejprve o návrhu pana předsedy Stanjury. Pokud by jeho návrh neprošel, budeme hlasovat o tom, co navrhl pan předseda Kováčik.

    Pro všechny, aby bylo jasné, o čem hlasujeme. Pan předseda Stanjura navrhuje, abychom tento bod přerušili po ukončení podrobné rozpravy, to znamená před hlasováním, a přerušili ho na jednu hodinu. Pan předseda Kováčik navrhuje tento bod přerušit ihned, a to do zítřka do 11 hodin.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Stanjury přerušit tento bod po ukončení podrobné rozpravy na jednu hodinu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 117, přihlášeno je 161, pro 119, proti 6, tento návrh byl přijat.

    Tedy já přeruším tento bod poté, co bude ukončena podrobná rozprava. Návrh pana předsedy Kováčika je tím tedy nehlasovatelný.

    Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda klubu TOP 09, pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dobré ráno, děkuji za slovo. Jenom kratičkou reakci na pana poslance Schwarze. Nejsem si úplně jist, zda jeho výklad smlouvy by stoprocentně obstál. Ale pokud ano, pokud by tomu skutečně tak bylo, tak tím menší by nám mělo dělat problém vyjádřit to explicitně v usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Seďa má slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, vidím, že je tady hodně nejasností, takže se pokusím nastínit několik informací, které byste měli jako poslanci Parlamentu ČR vědět.

    Washingtonská smlouva byla podepsána 4. dubna 1949. To snad každý víme. Cituji článek 3: Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.

    Článek 5: Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. (V sále je rušno.)

    Proto se vás ptám: Je Česká republika členem Severoatlantické aliance? Ano, je. A to od roku 1999. Proto otázka na umístění vojsk NATO na našem území je irelevantní, protože tato vojska tady už 15 let jsou. Připomenu, že kromě toho na území České republiky působí ročně několik set i tisíc vojáků z členských zemí Severoatlantické alianc, v rámci společných cvičení či výcviku. Takže opravdu nevím, o čem tady již druhý den diskutujeme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, prosím o klid. Přece jenom se jedná o velmi závažnou věc a pan poslanec Seďa zde přednáší docela zásadní argumenty. Takže prosím, aby atmosféra v sále odpovídala závažnosti bodu. Platí to zejména pro skupinku vlevo ode mě.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, bezpečnostní strategie ČR z roku 2011 se jasně hlásí k přijetí závazku Organizace Severoatlantické smlouvy k zajištění bezpečnosti. Konkrétně v kapitole 5 odst. 32 je řešena zodpovědnost ČR v rámci kolektivní obrany dle čl. 5 Washingtonské smlouvy a v následujícím odstavci 33 se přihlašuje naše země k zodpovědnosti, budovat své schopnosti podle čl. 3.

    Strategie řeší i ekonomický rámec zajištění bezpečnosti, a to konkrétně v odst. 83-90. Podobně obranná strategie ČR z roku 2012 s názvem Odpovědný stát a spolehlivý spojenec řeší vazbu na NATO, konkrétně v odst. 5 čl. 5 a čl. 3 Washingtonské smlouvy. Odst. 22 definuje základní úkoly ozbrojených sil ČR, a to obranu území ČR, obranu vzdušného prostoru ČR a obranu infrastruktury nezbytné pro obranu státu. Následující odstavec se hlásí ke kolektivní obraně právě podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy.

    Přesto, či právě proto, že má ČR jasně definovanou bezpečnostní strategii a reformu ozbrojených sil, politické reprezentace se jich nedržely. Tady připomenu vládnutí pravice v letech 2006 až 2013. Pokud v roce 2006 mělo naše Ministerstvo obrany 38 633 osob, z toho 24 081 vojáků z povolání a 14 544 občanských zaměstnanců, pak na konci loňského roku to bylo celkem 29 817 osob, z toho 21 894 vojáků z povolání a 7 923 občanských zaměstnanců.

    Výdaje kapitoly 307 Ministerstva obrany v roce 2006 dosáhly celkové výše 63,105 mld. Kč. Z toho schválený rozpočet byl 55,694 mld. Kč, zbytek šel z rezervního fondu a z jiných zdrojů. Naproti tomu loňský rok skončil s čerpáním 41,464 mld. Kč, kdy nedočerpáno bylo i s rezervním fondem téměř 1,5 mld. Kč.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci připomenout, že reforma ozbrojených sil ČR stanovila v roce 2002, posléze 2003 celkový počet osob resortu ministerstva obrany na 35 000, z toho 26 200 vojáků z povolání a 8 800 občanských zaměstnanců. Dnešní tristní stav jsem již uvedl.

    Výdaje kapitoly 307 za rok 2013 představovaly 1,08 % HDP a pouhých 3,53 % výdajů, celkových výdajů státního rozpočtu. Ještě chci dodat, že výdaje podle doporučení Severoatlantické aliance by měly mít následující strukturu: mandatorní, chcete-li osobní, výdaje do 50 %, ostatní běžné výdaje do 30 % a investice, investiční výdaje, zbylých 20 %. To znamená minimálně 20 %. V uplynulém roce tyto poměry byly ve výši osobní výdaje 57,57 %, ostatní běžné výdaje 29,81 % a investice 12,62 %. Tady chci ještě upozornit na jednu věc, že podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO výdaje na investice v rámci Armády ČR byly kolem 9 %, protože ten zbytek jsou dotace z NATO.

    Tohle je výsledek opět sedmi let pravicových vlád. Zodpovědnost za současný stav leží zejména na nich a na vás, kolegové z pravé části politického spektra. Děkuji za pozornost. (Potlesk vpravo.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám faktickou poznámku pana poslance Novotného. Není tomu tak. Hlásil se pan poslanec Foldyna, ale toho nevidím. S faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda. Vy taky faktickou? Řádně. Takže pan poslanec Svoboda, potom pan předseda klubu Stanjura a pan zpravodaj v jedné osobě. Prosím pane poslanče, faktická poznámka, dvě minuty. ***

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já naprosto souhlasím s tím, co tady zaznělo z úst kolegy Schwarze, kolegy Sedi, že máme všechny spojenecké závazky definované ve smlouvě. Ale stala se bohužel nešťastná věc. Pravděpodobně nějakou mylnou interpretací agentury Reuters zazněl hlas, že tato země tyto závazky neuznává, nebo že její občané tyto závazky neuznávají. Já si myslím, že v tuto chvíli návrh toho, že jednoznačně deklarujeme, že tyto závazky platí, je velmi, velmi důležitý. Pojem... V češtině pojem dočasně totiž od okupace sovětskými vojsky se ztotožňuje se slovy trvale. Myslím si, že jakékoliv zpochybňování této věci a hraní si s tímto slovíčkem je velmi, velmi nebezpečné. Byl bych velmi rád a prosím o to, abychom hlasováním deklarovali to, že všechno to, k čemu jsme se zavázali, stále platí. Že ta věta, která zazněla v mediální zkratce novinářské, není platná, a že Poslanecká sněmovna a my všichni se na to díváme tak, jak ta smlouva byla uzavřena. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan zpravodaj.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo a chci připomenout panu kolegovi poslanci Seďovi a nám všem ostatním, že minimálně jednou ročně projednáme zákon o státním rozpočtu, který sice připravuje vláda, ale každý z poslanců může vznášet pozměňující návrhy a navrhovat případné zvýšení výdajů, například na obranu či rozpočet Ministerstva obrany. A sám pan poslanec a ostatní si mohou přečíst ve stenozáznamech, kolik návrhů v době, kdy byla u moci například Občanská demokratická strana v koaličních vládách, kolik návrhů na zvýšení výdajů na Ministerstvo obrany zaznělo od pana poslance Sedi či jiných jeho kolegů z České strany sociálně demokratické. Já si to nepamatuji, ale nejsem tady tak dlouho jako vy. Já jsem tady byl u projednávání čtyř státních rozpočtů, pro tři jsem hlasoval, proti jednomu jsem hlasoval. Nicméně si pamatuji, když jsme jednali o rozpočtu na rok 2014, kdy váš koaliční kolega pan poslanec Gabal navrhoval určité změny v rozpočtu vzhledem ke zvýšení rozpočtu Ministerstva obrany. Já jsem hlasoval pro, nevím, jak hlasovali ostatní poslanci, nicméně byla nás menšina. Takže takové to univerzální přehození odpovědnosti je sice hezké, ale měl byste pravdu, kdybyste každý rok a potom pětkrát ročně tady vystoupil s alarmujícím proslovem a s návrhy na podstatné zvýšení výdajů. Dneska ale nedebatujeme o celkové výši výdajů. To jsme si nechali u rozpočtu. Můžeme to debatovat možná v jiném bodě.

    Tak to jenom proto, abychom věděli, kdo přesně, která vláda předkládala který rozpočet a kdo pro něj hlasoval. Myslím si, že minimálně pro dva rozpočty v tom období od roku 2007 hlasovali i poslanci sociální demokracie. Není to ovšem zříkání se odpovědnosti těch rozpočtů, které jsem třeba já osobně podpořil, k tomu se samozřejmě hlásím a tu odpovědnost samozřejmě přijímám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Já odpovím panu kolegovi Stanjurovi vaším prostřednictvím. První věc je, že já jsem dlouholetý zpravodaj kapitoly 307 ve výboru pro obranu. Vždycky jsem se ptal ať už ministra obrany, či představitelů Generálního štábu, zda tento rozpočet splní ty věci a cíle, které jsou bezpečnostní strategií a podobně. Vždycky jsem dostal kladnou odpověď, přestože doplňující bylo, je to velmi těžké. To je první věc.

    Druhá věc. Já jsem tady o tom mluvil, je to o politické odpovědnosti všech. Já jsem reagoval jenom na to, že včerejší diskuse se nesla takovým tím stylem, že všechno je špatně a že se nechceme hlásit ke své zodpovědnosti. Já se k ní hlásím. Co se týká návrhů, které padly na plénu Sněmovny, víme dobře, jak funguje projednávání rozpočtu na plénu Sněmovny. Kdo tady je delší dobu, tak ví, že co si vládní koalice neodsouhlasí, to také neprojde.

    A třetí poznámka. Já jsem tady mluvil o tom, že rok 2013, to znamená kapitola Ministerstva obrany nebyla dočerpána. A víme dobře, že je tam nutno udělat systematické změny, zejména ve vojenských akvizicích. To znamená, proto navyšování rozpočtu je špatné, řekněme, z toho krátkodobého hlediska, nicméně z dlouhodobého hlediska, z hlediska stability rozpočtu kapitoly 307, je nejenom potřebné, ale i nutné.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Ještě vás chci informovat, že se omlouvá pan poslanec Gabal, a to od deváté do desáté hodiny z pracovních důvodů, a pan poslanec Klaška od třetí do půl sedmé bez udání důvodu. Tak to jsou ještě dvě omluvy.

    Zeptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu končím. V podrobné rozpravě, kterou teď otevřu, prosím, aby se jednotliví navrhovatelé usnesení, asi stačí, přihlásili ke svým návrhům, protože ty návrhy budou rozdány písemně. Takže nejprve pan ministr, potom pan zpravodaj, a potom pan poslanec Ženíšek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si ještě jednou se v krátkosti vrátit k tomu, co vlastně bylo na počátku. Na počátku byla zcela zřejmá, a máme to dokladováno, deformace mé formulace. A to, že to vzbudilo takovou živou a časově náročnou reakci, domnívám se, že je vzkaz některým zástupcům médií, aby se tak do budoucna chovali znova. Znova posunutím, zpřeházením a vytržením slov dosáhnou jakéhosi vnějškového efektu, kterého my se chytíme, a pomůžeme mu tak, aby žil svým vlastním, jakýmsi virtuálním životem.

    Při podrobnějším seznámení se s obsahem toho mého rozhovoru bylo zřejmé, jak jsou ta slova míněna, a žádná dvojitá interpretace v podstatě nebyla možná. Ověřoval jsem si to i včera od řady lidí včetně odborníků v bezpečnostní a branné oblasti. Já jsem totiž nemluvil o svém názoru. Já jsem nemluvil o názoru vlády České republiky. Já jsem nemluvil o názoru politické reprezentace. Já jsem jenom na otázku, a to si dovolím zopakovat, jak asi by reagovala Česká republika na žádost o stálé - stálé - rozmístění vojenských jednotek na svém území, řekl, že bohužel v oblasti řekněme emotivní a nikoli racionální pro jistou část populace je to citlivé téma. Tak to ať chceme, nebo nechceme, prostě je. Je otázka, jestli jsem na tu větu měl říct raději no comment, ale to se mi zdá poněkud zbabělé. Tak jsem prostě jenom konstatoval určitý fakt. Je to trošku pokrytecké předstírat, že tomu tak není. Různé průzkumy i sociologické studie nás o tom přesvědčí, že tomu tak je. Ta obava tady je, a ať už v nás vyvolává jakýkoliv pocit, zhruba u 60 až 70 % populace, což je vlastně nesmírně vysoké a alarmující číslo. A my všichni, kterým nám jde o efektivní alianční spolupráci, bychom měli, a já na prvním místě, dělat maximum pro to, abychom věcně a trpělivě vysvětlovali a obhajovali nutnost i takových kroků, jako je případné rozmístění. Ale my skutečně nejsme teď v žádné první linii. My řešíme otázku, která není aktuální. My se naopak musíme, a to děláme aktivně, přihlásit k tomu, abychom podpořili naše alianční partnery, především ty, kteří mají přímou hranici s Ukrajinou nebo s Ruskou federací.

    Domnívám se, že v textu, který jsem tady ráno přečetl, to ujištění je. Není, řekněme, explicitní, a proto některým z vás tam ta doslovnost může scházet, ale pokud mluvíme o tom, že Česká republika je plně připravena plnit veškeré závazky, tak to jsou všechny závazky. A aktivní obrana hodnot je také myslím si jednoznačné definování. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. V podrobné rozpravě je přihlášen pan zpravodaj. Dává přednost panu předsedovi Kalouskovi, který tedy vystoupí s přednostním právem. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pan zpravodaj Stanjura mi škodolibě dává najevo, že jsem starší než on, přesto mu velmi děkuji. Já se velmi omlouvám, že vystupuji v podrobné rozpravě, ale opravdu jen reakcí na pana ministra.

    Pane ministře, vy jste řekl, že řešíme věc, která v tuto chvíli není aktuální. Ona by nebyla aktuální a také bychom o ní nemluvili, pokud by prostě nebyly prezentovány v agentuře Reuters ony výroky. Já tu diskusi nechci eskalovat, nechci se teď zabývat tím, do jaké míry byly mediálně posunuty, nebo nebyly, ale prosím pochopte, já jsem v noci poměrně pečlivě prohlížel zahraniční servery, že se tomu věnovala poměrně značná část zahraničních médií, která říkají, že tento výrok padl od českého ministra obrany, a s ohledem na jeho diplomatickou zkušenost, profesní životopis dlouholetého diplomata a bývalého ministra - vy nejste ministrem české vlády poprvé - na tuto minulost se odvolávají a chápou váš výrok ne jako popisný, ale jako diplomatický signál. A proto si myslím, že to aktuální je a že musíme dát zcela jednoznačný diplomatický signál, že Česká republika si o umístění vojsk myslí něco jiného.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj Stanjura a potom pan poslanec Ženíšek.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se jenom formálně odkážu na návrh usnesení, který jsem přednesl v obecné rozpravě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Prosím pana poslance Ženíška.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji, pane předsedo. Já se obávám, že to usnesení, které tady přednesl, ten návrh usnesení, který přednesl pan ministr, tak já osobně proti němu nic nemám, já ho dokonce myslím podpořím, nemám s tím problém. Ale ten problém, který tady byl, byla jednoduchá věta. V médiích se objevilo: Pan ministr České republiky nechce vojska NATO na území České republiky. Ten návrh usnesení pana ministra je dle mého názoru velmi hezký, leč velmi dlouhý a tato krátká věta, nebo dementi této krátké věty, které si umím představit stejně tak ve zkrácené podobě, jako bylo uvedeno právě v oněch médiích, a vy popisujete, že to bylo interpretováno špatně, tak tam zkrátka není. A proto já trvám na tom usnesení, které jsem přednesl, nebo navrhl, ten jeho text, již v obecné rozpravě, a udivuje mě ta nechuť zkrátka to jasně říci, nebo říci opak toho, co bylo v těch médiích. Tak buďto to tedy skutečně nechcete, a pak to tedy velmi férově, jako to velmi férově říká Komunistická strana Čech a Moravy a je to velmi zřejmé, anebo nechápu, proč to neřeknete...

    (K předsedajícímu:) Neslyším vlastního slova.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám. Prosím pana premiéra s panem ministrem zahraničí, pan řečník se cítí rušen, tak prosím.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Zdálo by se mi velmi férové, kdybyste zkrátka řekl, že to nechcete, nebo že to cítíte stejně jako Komunistická strana Čech a Moravy, anebo naopak zkrátka kromě jednoho slova tam změním negaci v pozitivum a zkrátka je to vyřešeno. Vy jste to dosud, pane ministře, neřekl.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám. Já jsem byl tolerance sama k těm, kteří měli přednostní právo, ale v podrobné rozpravě je pouze možné vystoupit s návrhem usnesení.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Odkazuji se tedy na text usnesení, který jsem přednesl již v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, takže na základě usnesení, které Sněmovna přijala, tento bod přeruším. Končím obecnou rozpravu... Pardon, ještě jednou. Končím podrobnou rozpravu a přeruším tento bod na jednu hodinu, to znamená, budeme tento bod projednávat v 10.45 hodin. Současně prosím aparát Poslanecké sněmovny, aby zajistil rozdání všech tří návrhů usnesení všem poslancům. Děkuji a konstatuji tedy, že tento bod jsme přerušili.

    Budeme pokračovat bodem 52, což je

    Prosím paní ministryni a pana zpravodaje, aby zaujali svá místa - vidím pana zpravodaje Chvojku - u stolku zpravodajů. Chci vám říci, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 45/4.

    Otevírám rozpravu a vidím, že paní ministryně se již dostavila k řečnickému pultíku a chápu z toho, že se hlásí do rozpravy a má tedy slovo. Prosím.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedo. Já se omlouvám možná za přespřílišnou aktivitu a vzhledem k tomu, že schůze už časově pokročila, tak se budu snažit jenom stručně shrnout to nejpodstatnější. Je to třetí čtení, předpokládám, že všichni jste dobře obeznámeni.

    Ústavněprávní výbor se touto problematikou také zabýval. Jde o novelu trestního zákona, trestního řádu, jde o implementaci tří směrnic a jednoho rámcového rozhodnutí v oblasti ochrany dětí, konkrétně zavedení dvou nových skutkových podstat - účast na pornografickém představení a navazování nedovolených kontaktů s dítětem, čili § 193a trestního zákona a nový § 193b trestního zákona, čili ochrana dětí před těmito aktivitami, které jistě ohrožují jejich zdraví a nerušený mravní, případně i tělesný vývoj, prostředky trestní represe. Dále se rozšiřuje stávající skutková podstata trestného činu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií, stávající § 192 trestního zákoníku.

    Pokud jde o změny v trestním řádu, také jsme o nich hovořili, že jsou velmi důležité a celkem nezpochybnitelné. Jde o to rozšířit povinnosti orgánů činných v trestním řízení ve vztahu k osobě, která byla zadržena či zatčena, čili osoba, kde platí bezezbytku zásada presumpce neviny, o jednoduché a srozumitelné poučení o jejích právech, a to po celou dobu zadržení či zatčení.

    Pokud jde o navrhované doplnění zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, které původně bylo také součástí, tak zatím vzhledem k připravované novele, která je chystána na Ministerstvu spravedlnosti a měla by být do konce června hotova, se předpokládá pouze rozšíření o trestný čin lichvy právě s ohledem na to, co se v poslední době v této oblasti děje, a je zde tedy akcentován ten trestně politický zájem více než systematická novelizace.

    Tisk 45 byl projednán, jak zde jistě bude řečeno zpravodajem, ústavněprávním výborem. Byl velmi podrobně debatován, opakovaně byly vzneseny některé připomínky. Nakonec ústavněprávní výbor po jejich částečném zapracování doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit, a to ve znění několika pozměňovacích návrhů. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já vám samozřejmě dám prostor k vyjádření stanoviska před každým pozměňovacím návrhem. Ptám se, kdo dále se hlásí do rozpravy. (Nikdo se nehlásí.) Nevidím nikoho. V tom případě bych rozpravu ukončil a zeptám se paní ministryně příp. pana zpravodaje, zda si přejí závěrečná slova. Pan zpravodaj ano.

  • Poslanec Jan Chvojka: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedo. Paní ministryně to v zásadě řekla za mě, takže já se nebudu vyjadřovat věcně k tomu tisku. Chtěl bych jenom ještě jednou poděkovat jak celému ústavněprávnímu výboru, tak paní ministryni za projednávání, které bylo velmi podrobné, odborné a konsensuální. Jsem rád, že usnesením ústavněprávního výboru došlo k tomu, že do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob bude zanesen delikt lichvy, tzn. že právnické osoby by mohly být trestány za takovýto delikt. To tak doposud není možné. Ano, je to určitým způsobem nekonsensuální, nesystematické, ale je to politicky potřebné, protože lichva je něco, co trápí celou společnost, a je určitě potřeba, aby za to byly trestány nejenom fyzické osoby, ale i právnické, protože koneckonců si myslím, že tuto v uvozovkách podivnou živnost vykonávají spíše právnické osoby.

    Takže já bych chtěl ještě jednou poděkovat a samozřejmě doporučuji všechny pozměňovací návrhy ústavněprávního výboru ke schválení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji, za vaše závěrečné slovo. Paní ministryně závěrečné slovo nežádá. Přikročíme tedy k hlasování. Já ještě zavolám kolegy z předsálí a poprosím znovu pana zpravodaje, zdali by byl tak laskav a seznámil nás s postupem při hlasování. Prosím.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Já vás nyní provedu hlasováním k tomuto tisku. Na začátku musím konstatovat, že nebyl podán návrh na zamítnutí tohoto zákona, takže budeme hlasovat o dvou pozměňovacích návrzích. Ten jeden je již zmíněný, pozměňovací návrhy zanesené v usnesení ústavněprávního výboru ze dne 9. dubna 2014, a druhým pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh pana poslance Františka Adámka, k němuž se již vyjádřila paní ministryně. Takže poté, co rozhodneme o těchto dvou pozměňovacích návrzích, budeme hlasovat o zákonu jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To je celkem jasná procedura. Zeptám se jenom pro formu, zda jsou zde námitky. (Nikdo se nehlásí.) Není tomu tak. Můžeme tedy přikročit k hlasování. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Chvojka: Nyní bychom se měli vypořádat s usnesením ústavněprávního výboru, s pozměňovacími návrhy v něm obsaženými. Takže hlasujeme o pozměňovacích návrzích obsažených v usnesení ústavněprávního výboru číslo 33 ze dne 9. dubna 2014 s tím, že moje stanovisko je kladné.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně, stanovisko k tomuto pozměňujícímu návrhu? (Souhlas.) Souhlasí.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 118, přihlášeno 165, pro 149, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Další návrh prosím.

  • Poslanec Jan Chvojka: Druhým a posledním pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh pana poslance Františka Adámka. Můžeme o něm hlasovat. Stanovisko zpravodaje je neutrální.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Neutrální. Paní ministryně? (Nesouhlas.) Nesouhlasí.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro pozměňovací návrh pana poslance Adámka, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 119, přihlášeno 165, pro 12, proti 52. Tento návrh nebyl přijat. ***

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Vypořádali jsme se se všemi pozměňovacími návrhy a nyní můžeme hlasovat o zákonu jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, jsem stejného názoru, a proto přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., podle sněmovního tisku 45, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zeptám se na stanoviska. Prosím, pan zpravodaj. (Zpravodaj souhlasí. Ministryně také souhlasí.)

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 120. Přihlášeno je 165, pro 153, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. Končím bod č. 52.

    Byl jsem informován, že všichni jste již obdrželi písemné znění všech tří návrhů usnesení k bodu 95. (Hlasy ze sálu: Ne.) Ti z vás, kteří je nemají, tak je záhy obdrží. Někteří již mají, já tedy ano, a vy v nejbližší době.

    Budeme pokračovat bodem

    Jenom upozorňuji, že je navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. To znamená je zde navrženo projednávání podle § 90 odst. 2. Prosím pana ministra obrany, aby tento tisk z pověření vlády uvedl. Pane ministře, máte slovo. - Já se omlouvám. Pan předseda klubu TOP 09.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Budu velmi stručný a pravděpodobně vás nepřekvapím, když jménem klubu TOP 09 a Starostové a klubu ODS vyslovíme veto k projednávání podle § 90.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Veto dvou klubů jsem zaznamenal a konstatuji, že nelze použít § 90 odst. 2. A nyní již nic nebrání panu ministrovi, aby se ujal úvodního slova. (V sále je veliký hluk.)

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych uvedl několik slov k návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám. Zaregistroval jsem, že zde je poptávka po snížení hluku, tak vás prosím, abyste zasedli do lavic a věnovali se klíčovému zákonu pro obranyschopnost země, a pokud máte jiné priority, tak prosím, abyste je realizovali mimo jednací sál. Omlouvám se, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo.

    Úvod k návrhu novely zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, sněmovní tisk 49. Jedná se o rozsáhlou novelu se zásadními dopady na průběh služby vojáků z povolání a na budoucí plnění úkolů ozbrojených sil. Návrh zákona byl předložen ještě minulou vládou, respektive mým předchůdcem panem generálem Pickem, a práce na něm probíhala několik let. Proto jsem považoval za nutné po nástupu do funkce se s návrhem nejdříve detailně seznámit. Předlohu jsem podrobně diskutoval s personálními odborníky resortu a samozřejmě se zástupci Armády České republiky a nakonec jsem dospěl k závěru, že novela je ve svých zásadách a principech správná.

    Co je jejím hlavním cílem? Dát vojákům moderní a předvídatelný kariérní řád. Dále narovnat platové podmínky ve prospěch nižších hodností a dále zachovat konkurenceschopnost služby v Armádě České republiky na trhu práce. Ale, a to navazuji vaším prostřednictvím, pane předsedo, na pana předsedu Kalouska, považuji i já za nutné, aby prošla řádným legislativním procesem ve třech čteních. Proto jako zástupce předkladatele, tedy vlády, stahuji původní návrh na projednání dle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Vzhledem k zásadní povaze a rozsáhlým dopadům předkládané normy na personální situaci v ozbrojených silách vnímám jako důležité, aby nová Sněmovna mohla podrobně novelu zákona č. 221, o vojácích z povolání, projednat nejen zde na plénu, ale i v příslušných výborech.

    A teď alespoň stručně k obsahu návrhu. Zavádějí nové nástroje k podpoře systému řízení kariér a nový platový řád. To je asi nejdůležitější moment celé novely. Tyto změny napravují současný stav umocněný platovými restrikcemi z let minulých. Současná právní úprava odměňování vojáků z povolání vycházející z principů pracovního práva dle zákona č. 143/1999 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, je pro vojáky nevhodná a s ohledem na specifika jejich služby může mít nežádoucí vliv na jejich platové ohodnocení. Oproti letošnímu roku dojde k navýšení osobních mandatorních výdajů o cca 1,3 miliardy korun. Je to pouze optické zvýšení. Oproti roku 2013 se objem nemění, protože Armáda České republiky provedla v roce 2013 strukturální změny a snížila počty, aby zvýšení eliminovala.

    Jaké jsou principy navrhované úpravy? Především propojení zastávané funkce s vojenskou hodností a odpovídajícím služebním platem, což je systém, který úspěšně funguje v řadě členských zemí NATO, například na Slovensku, v Polsku, Francii, Německu, Belgii a Velké Británii. Zvýšení transparentnosti systému řízení kariér. Dále snížení administrativní zátěže, zajištění dlouhodobé stability mandatorních výdajů, potlačení subjektivních vlivů při stanovování výše platu vojáka. Narovnání poklesu příjmů vojenského personálu a zamezení dalšímu propadu od 1. 1. 2015. Dále jde o moderní personální nástroj nové nastavení doby rozhodné, systemizace a služebního hodnocení zohledňujícího specifika služebního poměru vojáků z povolání a plnění jejich zvláštních úkolů. Jinými slovy, navrhovaná novela umožňuje vytvoření přehlednějšího a předvídatelnějšího systému pro kariérní růst vojáků.

    Za velmi podstatné považuji, že novela jde cestou zefektivňování využívání mandatorních výdajů, což je podstatná část rozpočtu Ministerstva obrany. Týká se to i oblasti výsluhových náležitostí. Po zevrubném posouzení jsem přesvědčen, že stále existuje prostor pro změny podmínek pro nárok a výši některých plnění a velice rád bych o tom vedl debatu.

    K dalším cílům novely. Jde také o implementaci práva Evropské unie, zejména v oblasti rozvržení služby vojáků, která byla vynucena judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Novela rovněž reaguje na nutnost úpravy některých ustanovení zákona o vojácích z povolání v návaznosti na aplikační zkušenosti.

    Závěrem mi dovolte, abych ještě shrnul v tom smyslu, že stávající stav v oblasti řízení kariér našich vojáků není dlouhodobě udržitelný. Výsledná podoba zákona je armádou netrpělivě očekávána. Zároveň je však třeba reflektovat nové rozložení sil v Poslanecké sněmovně, a proto chci, aby se uskutečnila regulérní diskuse o tomto návrhu, do níž se velice rád a aktivně zapojím. Jako ministr obrany jsem připraven tuto novelu ve spolupráci se svými kolegy pečlivě vysvětlovat a diskutovat. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne. Děkuji panu ministrovi obrany Martinu Stropnickému a budeme pokračovat zprávou zpravodaje. Ale vzhledem k tomu, že pan poslanec David Kádner je řádně omluven na dnešním jednání, budeme muset rozhodnout o změně zpravodaje. Výbor navrhuje jako zpravodaje pana poslance Bohuslava Chalupu.

    Musím vás odhlásit, protože počet přítomných je pravděpodobně velmi výrazně odlišný. Žádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom mohli rozhodnout o změně zpravodaje. Potřebné kvorum už máme.

    V hlasování pořadové číslo 121 rozhodneme, že zpravodajem pro prvé čtení bude pan poslanec Bohuslav Chalupa. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 121, z přítomných 87 pro 84, proti 1.

    Prosím tedy pana poslance Bohuslava Chalupu, aby se ujal zpravodajské zprávy k tisku 49. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. V zastoupení předsedy výboru pro obranu si dovolím přednést zprávu zpravodaje. Dovolte mi, abych po vystoupení pana ministra obrany, který řekl v podstatě vše podstatné, vystoupil s touto zprávou. Má zpravodajská zpráva bude proto velmi stručná.

    Máme před sebou další z vládních návrhů zákonů týkající se Armády České republiky a obranyschopnosti země jako takové, kterým se významným způsobem upravují podmínky pro výkon služby vojáků z povolání, zejména pak jejich platové náležitosti. Z dalších věcí pak novela přináší změny právní úpravy služebního zařazení, hodností, studijních pobytů, dovolených a podobně. Nicméně zásadním momentem je nová právní úprava služebního platu.

    Jako zpravodaj doporučuji Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona propustila do druhého čtení. Vítám, že předkladatel netrvá na postupu podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Novela tohoto významu si zaslouží řádné projednání v orgánech Poslanecké sněmovny. Výbor pro obranu je připraven se tomuto návrhu věnovat a projednat ho ve lhůtách, jaké mu Sněmovna určí. Za sebe jako zpravodaje nenavrhuji ani zkrácení ani prodloužení lhůty k projednání ve výboru.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako první přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, novela zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, si kladla za cíl zavedení řízení kariér v naší armádě, kdy vyšší platové hodnocení bude vázáno na vyšší vojenskou hodnost, která bude odpovídat náročnosti vlastní služby. Dále tato novela hodlá narovnat plošné snížení tarifů o 10 % z ledna roku 2011. Důvodová zpráva uvádí čtyři varianty možného řešení včetně zachování současného stavu. V důvodové zprávě mi schází porovnání variant způsobu odměňování u jiných armád Severoatlantické aliance, například belgické, nizozemské či dánské. Tak jako jsem upozorňoval při prvním čtení služebního zákona na rozdílné systémy odměňování ve státní správě, tak nechápu, proč nebyla vybrána varianta, která by byla více transparentní. Zřejmě proto, že není pravdou, že v důsledku této novely dojde ke snížení platových nákladů, ale dojde k jejich zvýšení, což se poté projeví i ve zvýšení výsluhových náležitostí. A zejména novela nevede ke spravedlivějšímu odměňování vojáků v nižších hodnostech.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní dovolte nejprve dvě obecné připomínky. Já jsem tady v minulém nebo předminulém bodě něco už naznačil. Ta první zní: Pokud stále platí - a já nemám žádnou informaci o tom, že neplatí - reforma ozbrojených sil z roku 2002, pak bychom dnes měli mít celkem 35 tis. zaměstnanců resortu Ministerstva obrany, z toho 26 200 vojáků z povolání a 8 800 občanských zaměstnanců. Podle státního rozpočtu na rok 2014 kapitolního sešitu 307 má být počet pracovníků v resortu 30 158, z toho 21 994 vojáků z povolání a 7 296 občanských zaměstnanců. Naproti tomu důvodová zpráva k zákonu hovoří o celkovém počtu 29 287 osob v resortu obrany. Nicméně oba údaje plánují pokles zaměstnanců o 2 447 osob, z toho 1 659 vojáků z povolání a 788 občanských zaměstnanců. Pro mne samotného je základní a stále nezodpovězenou otázkou, jakou že to armádu vlastně chceme, jakou ji budujeme a zda vůbec budou ozbrojené síly plnit své úkoly dané strategickými dokumenty a zákony České republiky. Pokud bychom chtěli dodržet počty personálu dané reformou ozbrojených sil z roku 2002, tak bychom potřebovali další minimálně dvě miliardy korun navíc.

    Druhá připomínka se vztahuje ke strukturálnímu problému rozpočtu Ministerstva obrany. Ze zkušeností a doporučení armád Severoatlantické aliance, ale i schválené transformace resortu obrany České republiky platí, že osobní výdaje by neměly překročil 50 % výdajů, ostatní běžné výdaje by neměly být vyšší než 30 % a na potřebnou modernizaci by zůstalo minimálně 20 %. Dnešní skutečnost, to znamená v návrhu rozpočtu na rok 2014, je, že mandatory jdou k 59 %, ostatní běžné výdaje odpovídají 30 % a kapitálové výdaje opět klesají na 11 % rozpočtu. Přitom investiční hrb podle Bílé knihy o obraně dosahuje téměř 100 mld. korun a armáda se potýká s výrazným nedostatkem peněz na běžnou údržbu a opravy. Osobně se domnívám, že navržená novela nereprezentuje cíle, které byly původně stanoveny Bílou knihou o obraně, zejména nedojde k naplnění očekávání, které vojáci kladli a stále kladou do této novely.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní mi dovolte několik základních konkrétních připomínek k návrhu zákona. Za prvé: V novele stále přetrvávají dosud neopravené chyby. Konkrétně § 3 ponechává jako podmínku povolání do služebního poměru vykonání základní nebo náhradní služby, přičemž tyto druhy činné služby byly dávno zrušeny. Podobně v § 48 je ponechána chyba v popisu základních povinností vojáka, kdy takto vlastně voják není povinen, chcete-li, dělat prakticky nic s odůvodněním, že požadovaná činnost je například nad jeho schopnosti. Do třetice: § 19 - novela ponechává povinnost státu propustit ze služby vojáka, požádá-li o propuštění, a to bez ohledu na obsah platného kontraktu. Vedle naprosto nerovného postavení státu zastoupeného Ministerstvem obrany to umožňuje sice krajní, ale možný případ rozpadu armády v důsledku podaných žádostí vojáků, kdyby došlo k němu do devíti měsíců od podání žádosti. Zpět do armády by bylo možné vojáky dostat až prostřednictvím jejich povolání do mimořádné služby při vyhlášení stavu ohrožení státu. Mimochodem - zákon o mimořádné službě stále nemáme.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, za druhé problematický je nový § 6a, rozhodná doba ve služebním zařazení. Toto nové ustanovení nedává žádný smysl pro dosažení cíle novely zákona, neboť připouští naložit s vojákem jakkoliv dle libovůle velitele. Taktéž velmi krátký termín pro podání písemné námitky vojáka proti služebnímu hodnocení omezuje právo vojáků z povolání. Použiji-li slova klasika, toto ustanovení je absurdné, protože odvolání se podává zpracovateli a ten s konečnou platností rozhodne. Opravný prostředek totiž neexistuje. Služební orgán se přece nebude zatěžovat případnými opravami svého elaborátu. Podstatným závěrem je skutečnost, že takto lze regulérně zničit kohokoliv a kdykoliv. Podle mého názoru je toto nové ustanovení zaměřeno proti vojákům z povolání a obávám se, že takto to nemá upraveno snad ani cizinecká legie.

    Za třetí. Pasáž o služebním platu je spíše nepřehledný metodický předpis. Všechna ustanovení o započítávání a nezapočítávání doby služby v různých situacích, výpočtu délky náhradního volna a stanovené lhůty pro udělení volna jsou naprosto nepřehlednou spouští, jsou zjevným úřednickým šimlem a velitelům jen zkomplikují situaci. Velitelé mají přece jiné starosti než u stolu přepočítávat odpracovanou dobu vojáků. Velmi kontroverzní je nový požadavek, který ukládá vojákovi neplacenou službu do 300 hodin nad základní týdně konanou službu, a to dokonce bez možnosti náhradního volna. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Nyní konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy, ale vnímám přihlášku paní poslankyně Jany Černochové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji, pane místopředsedo. Musím v reakci na to, co tady zaznělo od pana kolegy poslance Sedi, trošku pozdvihnout obočí, protože jsem velmi překvapena z toho, co jsem tady dnes slyšela.

    Návrh zákona o vojácích z povolání, zákon č. 221, jsem já společně s panem kolegou Seďou v minulém volebním období několikrát slyšela, ten návrh jsme měli k diskusi opakovaně na výboru pro obranu a kritika, která tady teď zaznívá, možná kdyby zaznívala dva roky zpátky, tak pan ministr Stropnický, který se v rámci svého mandátu v nové vládě zhostil role předkladatele tohoto návrhu, by měl jednodušší práci, protože by všechny kritické body, které tady zmiňovali zástupci sociální demokracie, už do toho návrhu mohl zanést a nemuseli jsme ztrácet půl roku času.

    Já si myslím, že ta norma není připravena špatně. Garančním výborem zcela bezpochyby bude výbor pro obranu, který určitě připomínky, o kterých jsme hovořili už na různých úrovních i v rámci prolínání některých agend do oblasti bezpečnosti, tak jsme o nich hovořili i v bezpečnostním výboru, tak si myslím, že jsme schopni některé záležitosti odstranit tak, aby tam problém nebyl. Myslím si, že i v úvodním slově pana ministra tady ty věci, o kterých už nyní víme, že tam nejsou úplně dokonale zaneseny, pan ministr sám zmiňoval, že o nich ví a že je připraven o nich diskutovat a tyto chyby odstranit.

    Já bych při této příležitosti možná ještě zmínila dvě normy, které nás čekají také, předpokládám v letních měsících. Možná nebude od věci, když se na tyto dvě normy sejde mimořádná schůze, pokud bude svolána z důvodů jiných, o kterých tady také dneska byla řeč, v letních měsících, a to zákon o aktivních zálohách a branný zákon, protože tyto dvě normy bezprostředně souvisí s dvěstědvacetjedničkou a není možné přijímat dvěstědvacetjedničku a nebavit se o aktivních zálohách. Není možné přijímat dvěstědvacetjedničku a nebavit se o branném zákoně, protože tyto věci spolu bezprostředně souvisí.

    Takže já chci poprosit a jménem klubu občanských demokratů mohu říct, že my jsme připraveni tento zákon podpořit do druhého čtení. Stanovit garančním výborem výbor pro obranu se nám také jeví jako nejvíce systémové a pojďme dál vést v rámci výboru o této normě diskusi. Já bych i ráda poděkovala panu ministrovi Stropnickému, že když jsem ho tady interpelovala na začátku volebního období, kde že jsou ty zákony, které on stahoval z programu, tak že mi řekl, že tyto normy budou předloženy do léta. A jsou. Dvěstědvacetjedničku tady máme, takže bych ještě velmi chtěla ubezpečit od pana ministra, že to samé může slíbit i s branným zákonem a se zákonem o aktivních zálohách. A já samozřejmě velmi ráda se budu na práci na těchto normách jako členka výboru i pro obranu i pro bezpečnost podílet. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Antonín Seďa a připraví se pan poslanec Václav Klučka k řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte svou faktickou poznámku. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Já bych odpověděl paní kolegyni Černochové vaším prostřednictvím. Já budu souhlasit s tím koncem. Já si osobně myslím, že všechny branné zákony se měly projednávat v jednom balíku. To, že už ozbrojené síly jsou pryč, že Vojenská policie je pryč atd., je chybou, protože jsou navzájem provázány.

    Druhá věc. Ano, několikrát se to projednávalo na výboru, ale nikdy tomu nebyla věnována dostatečná pozornost, zejména z toho důvodu, že byly deklarovány nějaké cíle, a po hloubkové analýze tyto cíle já tam nevidím. To je důvod, který jsem přednesl.

    A druhá věc je, že ono chce také vědět to, co jsem říkal na počátku - v jakém stavu je v současné době Armáda ČR, protože jsem slyšel veřejné vyjádření, a to dvakrát, na veřejném fóru pana náčelníka Generálního štábu, který jasně deklaroval, že Armáda ČR je ve špatném stavu.

    A druhá věc je, zda přijetí této novely, to znamená zákona o vojácích z povolání, zlepší, či zhorší současný stav. Já si přeji, aby se zlepšil, aby byly naplněny cíle reformy ozbrojených sil z roku 2003. A k tomu musí sloužit tento zákon. Pokud tomu sloužit nebude, je to špatně!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Václav Klučka k řádné přihlášce v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Já nebudu komentovat předchozí vystoupení předřečníků. Pouze bych chtěl říci, že z obsahu toho vystoupení je naprosto zřejmé, že je nutné v určité době, která bude před námi, a já předpokládám, že ta doba bude potvrzena touto ctihodnou Sněmovnou, najít kompromisy v mnoha dílčích problémech, které nám pak pomohou zjednodušit projednávání v druhém a třetím čtení. Z toho důvodu i po dohodě s předkladatelem a se zpravodajem již teď si dovoluji navrhnout prodloužení lhůty k projednávání o 30 dnů na 90 dnů. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Budeme pokračovat, ale nemám žádnou další přihlášku. Ano, nyní vnímám přihlášku pana poslance Alexandra Černého a kolegyně Černochová také. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Alexander Černý: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně, dovolte mi jenom několik poznámek na adresu prvního čtení.

    Musím bohužel konstatovat, že jsme poněkud zklamán úvodním slovem pana ministra. Chápu, že po tom, co si zažil v uplynulých hodinách, to nemá lehké a že se mu asi nepříliš radostně kráčelo dnes do Sněmovny, ale opravdu jsem očekával, že kromě toho, že nám ocituje několik pasáží z důvodové zprávy, kterou si pilní poslanci bezesporu mohou přečíst, tak že uslyším to, co jsem prostě neslyšel. Už to tady trochu naznačil jednak kolega Seďa, paní kolegyně Černochová.

    Mám pocit, že vytrhovat jeden jediný zákon, který je velmi důležitý, nesmírně potřebný - vůbec nepochybuji o tom, že je nanejvýš žádoucí, abychom projednali tento zákon, abychom zlepšili kariérní řád, abychom se zabývali platovými podmínkami vojáků z povolání, ale to všechno jsou jen dílčí problémy.

    My jsme už několikrát při různých příležitostech narazili na problém, že česká armáda se dostává do situace, kdy ztrácí některé své schopnosti. Souvisí to pochopitelně s financováním armády, dlouhodobým financováním armády. To už je něco, co se pana ministra Stropnického vůbec netýká, protože to byla práce jeho předchůdců. Ti velmi dobře věděli, co činí, a jejich rozhodování mnohdy naprosto cíleně směřovalo k tomu, že Armáda České republiky některé své schopnosti buď ztratila úplně, anebo je prostě na pokraji toho, že je schopna některé velmi důležité činnosti pro obranu země zajistit. Já jsem očekával, že nás pan ministr v úvodním slově ujistí o tom, že má představu, co s tím.

    Nedávno jsme, ne všichni stejně horlivě, ale nedávno jsme slavili v České republice patnáct let od vstupu do Severoatlantické aliance. Při té příležitosti se konala celá řada akcí, na kterých zazněla docela závažná kritická slova ve vztahu k naší armádě. Už tady byla zmiňována poznámka náčelníka Generálního štábu, který dokonce připouštěl, že Armáda České republiky už je prakticky nebojeschopná, že už se dostává do situace, kdy by nebyla schopna dostát spojeneckým závazkům ne proto, že by někomu nemohla jít na pomoc, ale protože ty spojenecké závazky například předpokládají, že se v první fázi i případného napadení budeme schopni bránit sami. Poté nám možná podle nějakého článku Severoatlantické smlouvy přispěchá někdo na pomoc. Ale my už nejsme zřejmě schopni vůbec ničeho.

    Armáda České republiky je v zoufalém stavu. Už jste tady slyšeli šílenou částku podfinancování resortu zhruba sto miliard, možná devadesát, to se těžko přesně vyčísluje. Slyšeli jste, nebo určitě víte, alespoň ti, kteří se o obranu země zajímáte, že počet vojáků, kterými dnes česká armáda disponuje, je jeden z nejnižších - jeden z nejnižších v rámci Aliance. Tuším, že jsme druzí od konce na počet obyvatel produktivních.

    O rozpočtu už byla řeč. Jsme zhruba na polovině toho, co pan Rasmussen, který teď, s prominutím, kmitá po Evropě s jediným cílem - přimět členské země, aby se alespoň trochu napravily -, tak jsme zhruba na polovině toho, co bychom měli. Já to zdůrazňuji z toho důvodu, že už na tom zmíněném jednání Severoatlantické aliance došlo k dohodě mezi představiteli politických stran, že se budou zabývat jakousi proklamací, která by měla zvrátit onen nepříznivý stav, který dnes pro ozbrojené síly, nebo pro armádu zvlášť, panuje, a sice že se tady z roku na rok dohadujeme o tom, jestli armáda dostane jednou čtyřicet, jednou čtyřicet jedna miliard. Víme všichni, že obojí je špatně - ale hlavně ten časový limit, ten je špatně.

    Armáda je jeden z resortů, nebo Ministerstvo obrany jako celek je jeden z resortů, který jestli něco potřebuje, tak je to dlouhodobost. Vy, kteří jste tady delší dobu, si jistě vzpomenete na to, jaké jsme tady zažívali šílené chvilky, když jsme vysílali naše vojáky do zahraničních misí a krátce ještě před jejich vysláním jsme neměli Sněmovnou schváleno jejich působení - například do Afghánistánu nebo Iráku nebo čert ví kde. Prostě bylo to velmi nedůstojné, velmi nepříjemné. Stavělo to náčelníka Generálního štábu mnohdy do šílené situace, protože se musel připravovat na to, že když to náhodou Sněmovnou neprojde, tak bude urychleně muset ty lidi stahovat. A to je obrovské bezpečnostní riziko. Nekoncepčnost a neschopnost plánovat například výdaje na obranu na delší období, než je dokonce jedno volební období Sněmovny, optimální by bylo pět, šest, možná i více let, to je to, co mimo jiné způsobuje, že jsme v takové situaci, v jaké dnes jsme.

    Paní kolegyně Černochová se tady zmínila o chybějících dalších zákonech, které nutně musí být svázány s touto normou. Já chci připomenout ještě jednu maličkost. Předsedové politických stran se možná s pomocí boží dopracují k tomu, že budou nějakým způsobem deklarovat svůj zájem na posílení obranyschopnosti České republiky a budou deklarovat to, o čem mluvím, tedy že se zavážou k jakémusi - pochopitelně to nebude zákon, ale bude to jakási proklamace, která by je měla motivovat k tomu, aby netorpédovali například rozpočet pro obranu, aby byli schopni přistoupit na to, že budeme se chovat tak jako některé jiné země, které bez ohledu na skoro vývoj ekonomiky jasně deklarují, že výdaje na obranu budou takové, nebo makové. Já mám tu čest zastupovat naši stranu v téhle té expertní skupině, jak si říkáme, a vedeme tam disputace na téma, co udělat pro to, aby se obranyschopnost České republiky posílila. Neodvoláváme se tam na to, že čekáme jenom na to, jak nás bude chránit Aliance. To jsou smlouvy, které platí a které my nezpochybňujeme. Nicméně jsme si vědomi toho, že prioritou nás poslanců, naší vlády by mělo být vlastní zajištění obrany. Já jsem teď trochu na rozpacích, zda má vůbec smysl pokračovat v práci téhle té skupiny, protože naším cílem je opravdu zajistit obranyschopnost. Bavíme se o tom, že to nejde bez toho, aniž bychom neposílili například rozpočet na obranu, abychom neposílili jednotlivé části armády, a na druhou stranu tady slyším, a pan ministr velmi dobře ví, že v návrhu toho zákona je zakotveno, že už tak minimální armádička - ta "em" už jsme tady taky měli, vzpomeňte si na ministra Tvrdíka někteří a jeho koncept "menší, menší, až budeme úplně nejmenší" - dalších 1 600 mužů profesionálních vojáků obětujeme pro to, abychom zajistili platové podmínky pro nový kariérní řád. Já tomu prostě nerozumím. To mi prostě uniká.

    Doufal jsem, že mi pan ministr v úvodním slově nebude předčítat z důvodové zprávy, ale že mi vysvětlí, jak se s tímto problémem vyrovnal, jak posoudil se svými spolupracovníky tahle ta úskalí, a že nás nebude tlačit do situace - protože to, co nám teď předkládá, je v podstatě zlepšení kariérního řádu pro vojáky, zlepšení jejich platových podmínek, ale zhoršení podmínek pro zajištění obranyschopnosti země, to je pro mě rozpor, se kterým se nedokážu vyrovnat, a ve vztahu k ostatním zákonům, protože nepadlo ani slovo ze strany předkladatele, jak si představuje například aktivní zálohy, jak si představuje branný zákon. A přitom všichni velmi dobře víme, že bez toho se neobjedeme, že to je prostě to, co nám tady dlouhodobě chybí. Bez toho nemá skoro smysl o dvěstědvacetjedničce jednat, protože budeme mít sice možná dobře placené profesionály, budou mít lépe plánovanou kariéru, budou se možná lépe orientovat v tom, co je čeká, ale bude to čistě jejich osobní záležitost a obranyschopnosti země to příliš nepomůže.

    Pokud nedostaneme uspokojivé odpovědi na tyto otázky, bude náš přístup k dalšímu projednávání tohoto zákona asi docela rozpačitý. Vnímám pozitivně návrh pana kolegy Klučky na prodloužení lhůty, protože se obávám, že bez toho se prostě neobejdeme, a pevně věřím, že v tom mezidobí dostaneme ony informace, o kterých jsem se teď zmínil a bez kterých nelze ani zákon 221 efektivně projednávat. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Alexandru Černému. Nyní paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Vážení kolegové, omlouvám se, že z toho vynechám ženy, ale jedinou ženou ve výboru pro obranu jsem já. Jsme tady všichni nějaký týden, někteří z nás jsou tady i z minulého volebního období a máme dostatek zkušeností na to, abychom byli schopni tu normu během prodloužené lhůty - souhlasím s kolegou Klučkou a s jeho návrhem - dát dohromady tak, abychom ji mohli projednávat. Zároveň pan ministr a jeho resort bude chystat branný zákon, bude chystat zákon o aktivních zálohách a může se to tady v nějakou chvíli všechno sejít. Myslím si, že tuhle ambici bychom měli mít všichni.

    Mě jenom velmi mrzí, že za dva tři týdny oslavíme smutné roční výročí pádu Nečasovy vlády, kdy tato norma ležela v ten den, kdy padla vláda, na programu té schůze. Kdyby se v rámci opatření Senátu, jak původně chtěl bývalý ministr Picek, tato norma dostala do projednávání, tak se tady dneska nemáme o čem bavit, pan ministr má o vrásky méně z dvěstědvacetjedničky a ta norma platí. A už chvíli jsme schopni monitorovat to, jaké případné chyby a nedostatky se v té normě ukazují v praxi. (V sále rušno.)

    Já nesouhlasím s kolegou Seďou, že to bude horší. Nebude to horší. Mně vadí, že vlastně v rámci kariérního řádu jsme se dostávali do situace bez rozhodného období, které je teď v normě, které je dvouleté až patnáctileté, že nám například na pozici - a mluvil o tom i pan ministr - svobodníků sloužili lidé 35, 25, 30 let. Na pozici svobodníků! A to přece nikdo z nás o takovéto vojáky, kteří nemají základní ambici povyšovat ve svém kariérním postupu, by neměl mít zájem. A v tom já vidím tu normu jako dobrou, jako dobrý návrh.

    Mně tam vadí, a zmiňovala jsem to opakovaně na semináři, že nám ze systému trošku vypadnou plukovníci, protože je problém v tom, že v současné chvíli máme 280 plukovníků. Když pan prezident Zeman v den státního svátku jmenoval generála Petra Pavla armádním generálem, tak ty dny předtím byli do plukovnické hodnosti povýšeni i další plukovníci, bylo jich zhruba kolem patnácti, takže teď plukovníků v naší armádě máme kolem 300, a bohužel to je to úzké místo -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám kolegy o klid, abyste mohla v pořádku hovořit.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. V současné chvíli máme v naší armádě kolem 300 plukovníků. Jediné, co mi vadí na kariérním postupu a řádu, je to, že z plukovníka se může stát pouze generál, brigádní generál. A tady je samozřejmě úzké místo, že o povýšení do této hodnosti, povýšení do hodnosti generála, rozhoduje pouze a výlučně z naší Ústavy prezident republiky, takže to v ruce armáda nemá. Dostaneme se do situace, kdy zhruba 300 plukovníků nemůže mít ambici, a předpokládám, že tuto ambici nemá ani naše armáda, aby se z 300 plukovníků stalo během dvou let 300 generálů. To se prostě nestane, ale naštěstí - a v tom bych chtěla strašně moc poděkovat zástupcům resortu Ministerstva obrany, kteří na naše dotazy nám vypracovávali velmi kvalitní podklady, tak abychom my byli schopni s těmito čísly pracovat - už dneska víme, kolik plukovníků, kteří by jinak ze systému vypadli, odejde přirozenou cestou do důchodu.

    Jsou to všechno věci, které mají řešení, jenom potřebujeme mít čas se o nich bavit. Já znovu opakuji, že ač jsem poslankyně z opoziční strany, tak armádu, policii, prostě bezpečnostní složky, já považuji za něco, co by mělo být zcela apolitického, a jsem připravena já i moji kolegové připravit každý rozumný návrh, který povede ke zlepšení situace v Armádě České republiky, ke stabilizaci našich vojáků a k tomu, že konečně po přijetí Bílé knihy, která se přijímala před třemi lety, bude jasno, co se v tomto resortu bude dít dalších deset let. To je můj přístup k této problematice a nemyslím si, že by ta norma byla špatná. Pojďme na ní pracovat, pojďme na ní pracovat klidně ode dneška, až postoupíme tuto normu garančnímu výboru, pojďme se scházet a věnujme hodně času této normě. Naše armáda si to zaslouží. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Černochové. S faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom pár poznámek.

    První věc. Musíme si uvědomit, že tuto normu předložila minulá vláda a chtěla ji schválit v prvním čtení s těmi všemi chybami, na které jsem upozorňoval, takže je otázka, jak proběhlo vlastně legislativní kolečko, to znamená připomínkové řízení.

    Druhá věc. Pokud bude přijata novela zákona o vojácích z povolání v této výši, tak musíme navýšit rozpočet Ministerstva obrany minimálně o tři miliardy. Bez toho a bez tohoto závazku nemá cenu dále pracovat na této novele.

    Třetí věc. K 1. lednu 2014 byli degradováni vojáci. Byli degradováni, přitom neplatil tento zákon. A to je nejhorší věc, která se může stát každému vojákovi.

    Já bych tady nerad vzýval nějakého démona, že tento zákon vyřeší veškeré problémy v resortu Ministerstva obrany a v Armádě České republiky. Není tomu tak, tak jako tomu nebylo při přijímání Bílé knihy o obraně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Já chápu další přihlášky do rozpravy, ale jsem vázán usnesením Poslanecké sněmovny, které bylo navrženo předsedou klubu ODS Zbyňkem Stanjurou, že budeme pokračovat v přerušeném prvním bodu dnešního jednání od 10.45 hodin. Omlouvám se za to, že faktická poznámka ještě chvilku trvala. Přerušuji bod číslo 15. Děkuji zatím panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Konstatuji, že od 11 hodin se do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Langšádlová a do 12 hodin pan poslanec Soukup.

    Vracíme se do bodu, který byl přerušen, to znamená usnesení, které bylo v rozpravě k bodu číslo 95. Hlásí pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, paní a pánové, dovolte mi, abych poděkoval aparátu Poslanecké sněmovny, že promptně připravil návrhy usnesení. My, poslanecký klub KSČM, se nyní nad nimi potřebujeme poradit, a proto žádám o přestávku na poradu klubu KSČM v délce trvání jedné hodiny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. V tom případě vyhlašuji přestávku na poradu klubu KSČM do 11.50 hodin.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji a prosím klub KSČM, aby se teď hned dostavil do prostor klubu. Děkuji.

    (Jednání bylo přerušeno v 10.49 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Dále jsme v bodu číslo 95, máme před sebou návrhy usnesení a vidím přihlášku statutárního místopředsedy klubu KSČM Alexandra Černého, předsedu klubu nevidím, takže mu dám slovo, protože jsme už mimo rozpravu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Alexander Černý: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji panu předsedovi klubu ODS, že souhlasí s tím, abych mohl vystoupit a seznámit se stanoviskem klubu.

    Vážená vládo, vážení kolegové, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám sdělil, že poslanecký klub KSČM se poradil a dospěl k tomuto závěru. Považujeme za nutné deklarovat, že zajištění suverenity, územní celistvosti a ochrana bezpečnostních zájmů České republiky, jakož i života a bezpečnosti občanů České republiky je pro nás absolutní prioritou. Současně konstatujeme, že jsme přesvědčeni o tom, že je to v prvé řadě úkol nás, abychom zajistili to, co je v našich zákonech deklarováno, a že to považujeme současně za předpoklad dalšího hospodářského růstu a úspěšného rozvoje celé země. Jsme si plně vědomi dramatické situace, která vznikla vyvoláním krize na Ukrajině, a jsme si vědomi i toho, jaký je podíl mocností, chcete-li především Spojených států, Evropy, Evropské unie, Ruska na této situaci. Deklarujeme tímto, že považujeme jakékoliv rozmísťování vojsk, ať už Spojených států, nebo jiné členské země Severoatlantické aliance, kdekoliv v tomto velmi citlivém území za velmi nebezpečné, a stejně tak jako odmítáme politiku sankcí, vyhrožování sankcemi, tak považujeme i rozmísťování jakýchkoliv vojenských jednotek v této oblasti za kontraproduktivní, za situaci nejenže neřešící, ale za situaci, která zhoršuje bezpečnostní prostředí a v podstatě znemožňuje dosáhnout efektivně nápravy této situace. Naší politikou je a bude hájit mír, a to mír v celé Evropě, na celém kontinentu. Nedovedeme si představit zajistit opravdu efektivní bezpečnost v Evropě bez toho, aniž bychom se bavili o bezpečnosti v rámci celé Evropy. Račte se podívat na mapu a uvědomit si, jaký kus Evropy například zabírá evropská část Ruska a Ukrajina.

    Proto tedy konstatujeme, že všechna tři navržená usnesení považujeme za redundantní, tedy nadbytečná, a nemůžeme je podpořit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu statutárnímu místopředsedovi klubu KSČM. Podotýkám, že jsme mimo rozpravu a vzal jsem jenom ty, kteří mají přednostní právo, a tady přednostní právo vyplývá z toho, že pan kolega Černý je statutárním zástupcem předsedy poslaneckého klubu. Takže jiná než přednostní práva neudělím.

    Máme tři návrhy na usnesení a dovolte mi... Pan předseda klubu TOP 09 s přednostním právem může vystoupit. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl panu poslanci Černému poděkovat za jeho vystoupení, protože bylo velmi edukativní, zejména pro poslance sociální demokracie, ale nejenom pro ně. Pro nás pro všechny. Mohli jsme v přímém přenosu vidět, jak by dopadl ministr školství Marcel Chládek, kdyby nepřišla ta revoluce včas a mohl dostudovat stejnou školu jako pan doktor Černý.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsem tolerance sama, pane předsedo. Budeme pokračovat. Nyní nikdo s přednostním právem. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Zpravodaj k tomuto tisku - pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Kdybych zrekapituloval tu debatu, vystoupilo v ní celkem 9 poslanců včetně pana ministra. Musím říct, že vystoupili členové všech poslaneckých klubů. Škoda, že nevystoupil pan premiér k tak závažné otázce. To se nedá nic dělat.

    Dovolte mi, abych v závěrečném slovu reagoval na vystoupení některých kolegů, kteří tady říkali, že otázka umístění spojeneckých vojsk nebo otázka zřízení základny spojeneckých vojsk v České republice je dávno vyřešená, že tím, že jsme podepsali Washingtonskou smlouvu, je to dávno jasné. Všichni to víme a pak je to docela zbytečné, o tom hlasovat. Nechci se s nimi přít o ten výklad, nicméně pokud se zeptáte našich občanů, tak ti to nevědí, pokud je ten výklad pravdivý, že to už automaticky platí a že je to zbytečné. A pokud je to pravdivé, a říkám, nechci se přít, tak je dobře, abychom se za to nestyděli, abychom z toho nedělali málem utajenou informaci a abychom to řekli veřejně. A ideální příležitost, jak to říct veřejně, je, že přijmeme usnesení, které to konstatuje. Opět bez toho, aniž bych se přel, jestli to pravda je, nebo není. Nicméně řekněme si, že cítím jistý rozpor ve vystoupení. Pan ministr, když vysvětloval slova, která poskytl agentuře Reuters, tak říkal, jestli cituji dobře: odpovídal jsem na otázku, jak by reagovala Česká republika na žádost o umístění spojeneckých vojsk či zřízení základny. Ale pak jakou to má logiku, že by ta žádost přišla, pokud by platilo to, co říkali někteří mí předřečníci, že už to automaticky platí? Že to je přece jasné a nemusíme o tom znovu hlasovat? Kdo by žádal, proč by žádal a kdo by vlastně odpovídal, když už je to automaticky jasné a platné?

    Myslím si, že nejlépe uděláme, když podpoříme všechna navržená usnesení. Možná někomu z vás bude připadat některá věta nadbytečná, nicméně opakování je matka moudrosti ,a když to připomeneme a bude to veřejné usnesení Poslanecké sněmovny, tak i ti, kteří to doposud nevěděli, pokud je ten výklad správný, se to dozvědí.

    Tolik mé závěrečné slovo a pak bych měl procedurální návrh, jak budeme postupovat při hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Já eviduji přihlášku pana předsedy klubu KDU-ČSL Jiřího Miholy, ale jsme opravdu už po závěrečném slovu zpravodaje, ale protože jde o předsedu klubu, tak mu samozřejmě umožním vystoupení, abychom se tady nepřeli o proceduru. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, moc si toho vážím. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom říci za klub KDU-ČSL, že se domníváme, že je nutné především v této záležitosti rozptýlit jakékoliv pochybnosti o naší příslušnosti vůči NATO a o plnění závazků vůči NATO. Tolik v krátkosti a v tomto smyslu chceme podpořit všechna tři usnesení, která zde ve Sněmovně zazněla. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Stejnou měrou i panu předsedovi klubu TOP 09, i když už jednou vystupoval. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chci za klub TOP 09 říct, že si velmi vážíme stanoviska, byť jsme strana opoziční, vládní strany KDU-ČSL. A chci znovu zdůraznit, že ta usnesení jsou nesmírně důležitá proto, že se obávám, že pan ministr - já se domnívám, že pan ministr řekl pravdu. On prostě řekl pravdu. Nezastírejme si, že to veřejné mínění je takto rozložené. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě předtím, než požádám pana zpravodaje, abychom rekapitulovali návrhy na usnesení, tak konstatuji, že Kateřina Konečná hlasuje s náhradní kartou číslo 2.

    Pane zpravodaji, pojďte, projdeme hlasování. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. V podrobné rozpravě zazněly celkem tři návrhy na usnesení, dostali jste je všichni v písemné podobě. Já navrhuji poměrně jednoduchou proceduru hlasování. Návrhy se vzájemně nevylučují. Navrhuji, abychom hlasovali v pořadí, v jakém zazněly, to znamená, nejprve bychom hlasovali o návrhu, který přednesl pan ministr obrany Martin Stropnický, pak bychom hlasovali o návrhu, který jsem jménem klubu ODS přednesl já, a pak bychom hlasovali o návrhu, který jménem klubu TOP 09 přednesl pan poslanec Marek Ženíšek.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nikdo nezpochybňuje, nemusíme, myslím, je to jednoduché, hlasovat o proceduře. Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme začínat hlasováním pořadové číslo 122 a budeme se zabývat návrhem na usnesení, které přednesl pan ministr obrany Martin Stropnický. Ano.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Stanovisko kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr ho přednesl. Já jsem zahájil hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 122, z přítomných 160 pro 115, proti 31, návrh byl přijat.

    Další návrh pana poslance Stanjury. Stanoviska? (Zpravodaj: Stanovisko je kladné.)

    Pan ministr? (Odpověď nebyla slyšet, poslanci protestují.) Zahájil jsem hlasování. (Protesty poslanců.) Stanovisko pana ministra? (Nebylo slyšet.). Neutrální, dobře.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 123 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 123, z přítomných 164 pro 42, proti 67, návrh nebyl přijat.

    Návrh pana poslance Ženíška. Pan zpravodaj? (Stanovisko kladné.) Pan ministr? (Stanovisko neutrální.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 124 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 124, z přítomných 164 pro 44, proti 67.

    Konstatuji, že z návrhů na usnesení k bodu číslo 95 bylo přijato usnesení, které předložil ministr obrany ČR Martin Stropnický. Nyní jsem evidoval přihlášky pana zpravodaje, potom pana předsedy klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: V tuto chvíli už nepromluvím jako zpravodaj, ale jako předseda klubu ODS. Myslím, že hlasování jasně ukázalo, že naprostá většina vládních poslanců není pro umístění spojeneckých vojsk NATO v ČR. (Ohlas v sále.) Hlasovali jste proti usnesení číslo 2 i 3 dobrovolně, nikdo vás nenutil. (Potlesk vpravo.) Nevím, proč kroutíte hlavami a divíte se tomu. Podívejte se na sjetinu. Jsou to poslední dvě čísla hlasování. Naprostá většina z vás, na které vidím, hlasovala proti. To jenom abychom všichni věděli, jak je to jasné, Jaký je rozpor mezi slovy a činy. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte mi, dámy a pánové, abych sdělil pozici, chcete-li, postoj, klubu TOP 09 k hlasování, které právě proběhlo. Pokládáme za velmi důležité, zvláště v této, domníváme se, docela vypjaté mezinárodní situaci, abychom uměli nazývat věci pravými jmény. Tedy dovolte, abychom vám řekli, že jsme přesvědčeni o tom, že ti, kteří nepodpořili návrh usnesení pana poslance Stanjury a návrh usnesení pana poslance Ženíška, zaujali politickou pozici kryptokomunistů. Poslancům KSČM se omlouvám, ti nehlasovali jako kryptokomunisté, ale praví komunisté. Zbytek hlasoval jako kryptokomunisté, jako koketující s Putinem. Je nám z toho smutno. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda klubu TOP 09. Nyní se o slovo přihlásil předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Podotýkám, že jsme mimo rozpravu, tedy budu dávat slovo jenom těm, kteří mají přednostní právo. Pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, chtěl bych požádat vaším prostřednictvím, pane předsedající, oba dva předsedy, jak klubu ODS, tak klubu TOP 09, aby neprováděli interpretaci hlasování jednotlivých poslanců. My si samozřejmě své hlasování zodpovíme před voliči. To za prvé. A pokud je zde voláno nebo je zde naznačováno, že je zde nějaká skupina kryptokomunistů, tak já bych byl rád, aby si oni dva pánové udělali pořádek ve svých poslaneckých klubech, protože stejně jako já hlasovali minimálně tři poslanci klubu TOP 09 a ODS, dva a jeden respektive, a doufám, že případná opatření budou nejprve přijata v těch dvou poslaneckých klubech, a až poté budou interpretována hlasování jiných politických stran. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, poté pan předseda klubu ANO pan poslanec Faltýnek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, nebudu dlouho zdržovat, protože před sebou máme ještě hromadu konkrétní práce, kterou je třeba také udělat, ale chci poznamenat na margo vystoupení zejména kolegů předsedů klubů zprava, že mezi slovy a činy u komunistů rozpor není, jasně a zřetelně jsme své postoje dávali najevo a podle těchto postojů jsme také jednotně hlasovali.

    A co se týká otázky tzv. kryptokomunistů, já to beru jenom jako bojování minulých válek, a podívejte se po celé naší zemí, kde je hromada, mnoho, statisíce možná poctivých lidí, kteří byli v Komunistické straně Československa a kteří i nadále jsou lidmi slušnými. Já bych si nedovolil, byť jsem komunista, byť od nás, v uvozovkách, tito lidé odešli, bych si tyto lidi nedovolil urážet takovýmto způsobem.

    A poslední věta. Díval jsem se na sjetinu hlasování. Mezi ty takzvané v uvozovkách kryptokomunisty bude asi potřeba zařadit i pana kolegu předsedu kubu ODS Stanjuru, protože on se obou hlasování zdržel. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Faltýnek, poté pan předseda Stanjura, poté pan předseda Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a ANO 2011 navrhl, aby Poslanecká sněmovna dnes jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích po 19. a 21. hodině, a současně mi dovolte navrhnout podle § 95, aby Sněmovna vyčlenila pro třetí čtení návrhů zákonů dobu dnes, ve středu, odpoledne a večer po pevně zařazeném bodu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za procedurální návrh.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Omlouvám se. A prosím, abyste o těchto návrzích dal hlasovat bez rozpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě dám hlasovat bez rozpravy. (Námitky v sále - to nejde. Poslanec Stanjura: Hlasování vetujeme.)

    Vážení páni předsedové klubů, samozřejmě že podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny o tomto návrhu dám hlasovat, protože vetovat lze prostřednictvím dvou poslaneckých klubů to, že se zařazuje nový bod. (Poslanec Stanjura ze sálu: I vyčlenění hodin, pane místopředsedo.)

    Požádal bych předsedy klubů, aby respektovali jednací řád. Pokud jde o návrh, kterým se rozhoduje o prodloužení lhůty pro jednání po 19., resp. 21. hodině, na to veto neplatí. A protože budu ty návrhy hlasovat jednotlivě, budu respektovat, že ten druhý návrh po 14. hodině nebude moci být hlasován. Kdybyste tady na mě nepokřikovali, vážení pánové, tak bych to tak udělal i bez této poznámky. (Potlesk většiny poslanců.) ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hlásil jsem se hned po hlasování, ale přišla na mě řada až nyní. Já bych chtěl zpochybnit hlasování číslo 123 a 124. Myslím, že jste všichni jasně viděli, jak jsem hlasoval, jaký jsem měl názor. Na sjetině mám křížek. Poprvé jsem hlasoval odtud, nevím, proč se tak stalo. Takže já zpochybňuji hlasování, vznáším námitku proti hlasování 124. Určitě existuje videozáznam, kde takhle stojím u obou dvou hlasování. Takže pan předseda Hamáček sice mě chtěl zesměšnit, to se mu opravdu nepovedlo. Nevím, proč to, pane předsedo, nefungovalo, evidentně jsem říkal, prostřednictvím pana místopředsedy, že podporuji ten návrh, zvedal jsem ruku, stiskl jsem tlačítko ANO. Nevím, proč na sjetině je křížek. To je ten jediný ten. Takže nejde o to, že bych mohl třeba dělat pořádek ve svém klubu, je třeba udělat pořádek s hlasovacím zařízením.

    Takže vznáším tuto námitku a prosím, aby se o ní rozhodlo hlasování, a pak by se obě dvě... Ta námitka platí k oběma hlasováním, 123, 124. Mě ani nenapadlo, že na sjetině můžu mít křížek, když máme evidentně důkaz. Všichni jste to viděli, jak jsem hlasoval, díky tomu, že jsem stál zrovna za řečništěm v okamžiku hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám tedy ještě o strpení předsedu klubu TOP 09. Pane předsedo, já jsem vás viděl, že se hlásíte s přednostním právem, ale měl jsem samozřejmě přihlášené už ostatní s přednostním právem. Tak. O námitce proti zápisu o výsledku hlasování rozhodneme v hlasování pořadové číslo 126. Ale než ho zahájím, odhlásím vás všechny a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Budeme hlasovat o tom, jestli přijmeme námitku pana předsedy klubu ODS o zápisu hlasování.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 126 a ptám se, kdo je pro přijetí námitky. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Budeme hlasovat tedy ještě jednou, protože v hlasování pořadové číslo 126 z přítomných 156 pro 116.

    Námitka, pokud nikdo nebude namítat, tak jak byla čtena, byla proti oběma hlasováním, tedy přijali jsme ji jedním hlasováním. Namítá někdo něco proti postupu předsedajícího? Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat dvakrát znovu tím hlasováním, které jsme měli v bodě číslo 95.

    A bude to nejdříve námitka proti hlasování o návrhu usnesení pana poslance Zbyňka Stanjury tak, jak jste ho měli. Chcete, abych opakoval ten návrh? Není tomu tak, můžeme tedy hlasovat.

    O tomto návrhu rozhodneme v hlasování číslo 127. Zahájil jsem ho a ptám se, kdo je pro ten návrh, který předložil pan předseda Zbyněk Stanjura. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 127. Z přítomných 162 pro 47, proti 70. Návrh nebyl přijat.

    Nyní budeme znovu hlasovat o návrhu, který předložil pan poslanec Marek Ženíšek, a to v hlasování pořadové číslo 128, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 128. Z přítomných 162 pro 48, proti 74. Ani tento návrh nebyl přijat.

    Tím jsme se znovu vypořádali s těmito návrhy na usnesení. Dovolte mi, abychom pokračovali, a to přerušeným bodem... Omlouvám se, pan předseda klubu TOP 09 ještě před zahájením dalšího bodu. Prosím, pane předsedo, máte slovo ke svému vystoupení.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. (Pokládá na řečnický pult dvě tlusté knihy.) Já bych rád poděkoval za to, že jsme v podstatě všichni až na čtyři podpořili pokračování naší schůze i po 19. i po 21. hodině, protože jsem měl včera palčivé výčitky svědomí, že díky ukončení schůze panem předsedou Kováčikem jsme řadu věcí neprobrali. A domnívám se, že večerní hodiny jsou k tomu zvláště vhodné. Takže děkuji za tuto příležitost. To za prvé.

    Za druhé, já jsem se ale přihlásil do diskuse proto, abych vaším prostřednictvím, pane předsedající, poprosil pana poslance Hamáčka, aby se nesnažil interpretovat stanovisko klubu TOP 09. My jsme tady nesdělili obecnou pravdu. My jsme tady sdělili naši pozici a za tou pozicí si prosím pěkně stojíme. My jsme opravdu přesvědčeni o tom, že s čestnou výjimkou komunistů, kterým přiznávám, že jsou zcela konzistentní, a to ne po celou dobu tohoto bodu a této schůze, ale již tak posledních 70 let, s touto čestnou výjimkou komunistů, kteří jsou zcela konzistentní, ti, kteří hlasovali proti usnesení, proti návrhu usnesení pana poslance Stanjury a pana poslance Ženíška, hlasovali jako kryptokomunisté, a jejich hlasování je hanbou pro Českou republiku. To je pozice TOP 09. My se to domníváme a respektuji, že vy si, pane předsedo, možná myslíte něco jiného. Ale dovolte nám sdělit tuto pozici.

    Současně je to pozice jednotná, protože v onom prvním hlasování vy jste nám vyčetl, že dva naši poslanci hlasovali jinak. To jinak bych rád vysvětlil. Vzhledem k tomu, že nedošlo k odhlášení při hlasování a paní poslankyně Langšádlová a pan poslanec Gazdík nebyli na svých místech, tak tam logicky mají křížek. To nic nemění na tom, že jejich postoj je stejný jako postoj klubu TOP 09, včetně těch omluvených v zahraničí. Dovolte, abych vám vyjádřil pozdrav od našeho pana předsedy Schwarzenberga, který se rovněž domnívá, že jste hlasovali jako kryptokomunisté a že vaše hlasování je hanbou pro Českou republiku. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už jenom na zápis. Upozornili mě kolegové, že mám křížek i u hlasování číslo 122, kdy jsme hlasovali usnesení, které navrhl pan ministr Stropnický. I u toho jsem jasně deklaroval, že ho podporuji, a zvedal jsem ruku a zmáčkl jsem tlačítko ano. Na sjetině je taky křížek. Tak tentokrát už nezpochybňuji hlasování, jenom do stenozáznamu: Hlasoval jsem ano a podporoval jsem a podporuji ten návrh usnesení, který přinesl pan ministr. To jenom pro pořádek, aby pak někdo, kdo si to bude číst, si neřekl, že jsem hlasoval jinak, než jsem říkal na mikrofon. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní s přednostním právem pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já jenom, protože tady neustále dochází k interpretaci toho hlasování z jedné strany, tak mi dovolte, abych řekl za sebe, že jsem podpořil první odstavec, ten první text hlasování prostě proto, že v něm bylo řečeno, že Česká republika je připravena podpořit všechny závazky, které vyplývají z našeho členství v NATO. A potom jsem si přečetl ty další, mohu to tady citovat. Třetí zase: podporujeme závazky, v druhém vlastně se také mluví víceméně o závazcích, tak jsem pokládal za zbytečné hlasovat třikrát pro to, že podporuji plnění všech závazků, tudíž jsem se u těch dvou dalších hlasování zdržel. Nevím, jestli jsem kryptokomunista, ale tady to říkám, prostě jsem se zdržel proto, že jsem to v tom svém prvním hlasování vyjádřil jednoznačně. Nepřipadalo mi účelné to vyjadřovat třikrát v podstatě znovu. Já ale chápu, že v této sněmovně má každý právo předložit svůj návrh, nikomu v tom nebráním, nikoho za to nekritizuji, jenom aby tady byla ještě jiná interpretace než ty, které tady zaznívají. Z mého pohledu je naprosto jednoznačná. Já jsem si řekl to, co jsem potřeboval, necítil jsem potřebu to opakovat třikrát. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu předsedovi klubu TOP 09 - mám ambici zahájit přerušený bod číslo 15, abyste věděli, jak budeme pokračovat. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Odpusťte, pane ministře zahraničních věcí, a opět vám sděluji pozici klubu TOP 09. Kdyby toto řekl poslanec zabývající se jinou problematikou než zahraniční politikou a diplomacií, snad bych mohl chvilku i věřit. Ale ministr zahraničí a člověk zabývající se déle než deset let zahraniční politikou musí vědět, co to jsou diplomatické signály. A ta diskuse by nevznikla a byla by úplně zbytečná, kdyby od vašeho kolegy, od ministra obrany České republiky, nezazněl jasný politický signál, že v určitém případě by mohl být velký problém tyto spojenecké závazky naplnit, protože se vyjádřil zcela explicitně k tomu, jaký je to obrovský problém, na rozdíl od Polska, kdyby tady ta vojska měla být umístěna. A myslím, že my, které nás to zajímalo, jsme se s autentickými výroky pana ministra obrany mohli seznámit. Rád věřím tomu, že si třeba myslí něco jiného nebo že by příště ta slova vážil jinak, ale ten diplomatický signál, to nebyl popis situace, to prostě od ministra obrany, člena vlády České republiky, byl diplomatický signál směrem k našim spojencům a směrem k našim nespojencům. A jásavé výkřiky na ruských serverech o tom, jak Češi dostávají rozum a jak jsou s námi, bohužel potvrzují to, co teď říkám, že to prostě byl jasný diplomatický signál směrem ke spojencům a nespojencům. A proto jsme pokládali za tak strašně důležité, aby zazněl jasný diplomatický signál, že to je jinak, že ty závazky budeme plnit rádi a vstřícně. A tomu vy jste se bránili a to je ten kryptokomunismus, to je vaše koketování s Putinem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu TOP 09. Nyní dvě přednostní práva - pan předseda Poslanecké sněmovny, poté pan ministr obrany. Pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já už se nechci vracet k tomu hlasování, myslím si, že to je trošku nedůstojné, když tady po hlasování ještě vedeme debatu a obhajujeme své hlasování, svůj názor, který jsme vyjádřili tím hlasováním.

    Ale mě tady zaujala jedna věc. Já jsem zahlédl pana předsedu klubu TOP 09, jak sem nese onu Listinu základních práv a svobod, ze které tady včera prováděl a tvořil její audioverzi. Já jsem zaznamenal jeho včerejší prohlášení, kdy říkal, že bude tak dlouho předčítat obsah této knihy, dokud nebude splněna jedna podmínka, a to dokud nebude zařazen onen bod, který se vypořádá s postojem České republiky k NATO. Vzhledem k tomu, že ten bod byl zařazen a dle mého ta podmínka splněna byla, tak já nevidím další důvod k pokračování toho, co sám pan předseda Kalousek nazval obstrukcí, a doufám, že tady k obstrukci nedojde a že pan předseda Kalousek bude ve svých názorech minimálně stejně konzistentní jako komunisté, které za to chválil.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále je přihlášen do diskuse pan ministr obrany. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych snad jenom dodal ve vší stručnosti tolik, že skutečné postoje a skutečná diplomatická sdělení a vzkazy se odehrávají především na příslušných fórech, ať už je to fórum setkání ministrů Aliance, nebo na řadě bilaterálních jednání i na úrovni okamžité pružné komunikace. Na všech těchto úrovních tlumočím naše stanoviska, tím myslím vlády České republiky, naprosto jasně a explicitně. Pokud se někde debatuje o tom, jaké zaujmout stanovisko kolektivní, alianční nebo unijní k té či oné fázi toho konfliktu na Ukrajině, tak lze patrně i dohledat má vystoupení v tomto ohledu a rozhodně nepatří k nějakým amorfním.

    Já se prostě jenom nechci nechat dotlačit jedním ambiciózním novinářem k tomu, abych musel explicitně jako školák vyjmenovávat, co všechno uděláme, a proto v tom mém prohlášení je to pojmenováno obecně, ale jasně. A kdo chce pochopit náš závazek z toho vyplývající, ten ho jednoznačně pochopí. Ale nezlobte se, nemohu reagovat a brát vážně veškeré diskuse a názory, které poletují po serverech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Než dám slovo s přednostním právem panu Kalouskovi, poprosím vás, kolegyně a kolegové, abyste ztišili míru hluku v sále, abychom se navzájem slyšeli. Jestli chcete řešit nějaké věci, které nesouvisejí s projednávanými body, jděte prosím do předsálí. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, snad již naposledy. Pan ministr měl zajisté pravdu, když vyjmenoval celou tu řadu příležitostí, kde se říkají ty skutečné diplomatické signály, informace a zprávy. Je mi jenom líto, že zapomněl na jednu zcela výjimečnou příležitost a tou výjimečnou příležitostí dát nejednoznačný signál je usnesení Poslanecké sněmovny České republiky, které se vláda České republiky zodpovídá. Vzhledem k tomu, že hlasoval proti usnesením, která tento zcela jednoznačný signál, oficiální a nezpochybnitelný, mohla vyslat, vyslal sám svůj vlastní signál jak do zahraničí, tak do domácí veřejnosti. Hluboce mě to mrzí.

    A panu předsedovi Hamáčkovi jsem chtěl říct, že ten jeden malý žert - to všechno ostatní jsem myslel smrtelně vážně - ten malý žert s těmi dvěma knihami jsem si dovolil a nikdo se nemusí obávat mého večerního předčítání.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předseda Hamáček správně řekl, že není úplně důstojné vysvětlovat své hlasování, ale někdy se tak činí. Většinou to činí ti, kteří usnesení nepodpořili a teď nám vlastně říkají, že jsou sice pro, ale nehlasovali pro. A pan ministr obrany řekl u toho druhého a třetího návrhu usnesení, kdy jsme explicitně říkali, že v případě potřeby - a podotýkám, v případě potřeby - je Poslanecká sněmovna připravena podpořit vybudování buď základny, nebo umístění spojeneckých vojsk, tak řekl neutrální stanovisko. V pořádku. Měl by ale říkat jasné stanovisko. Dobře, neutrální. On se i zdržel, ale 28 jeho kolegů nevyslyšelo neutrální stanovisko, to znamená zdržel se, a hlasovalo aktivně proti včetně vicepremiéra a ministra financí. Takže vy máte ve svém klubu, pane ministře obrany, 28 členů, kteří se účastnili hlasování a kteří jsou proti tomu, abychom v případě potřeby - a znova opakuji, v případě potřeby - souhlasili s umístěním spojeneckých vojsk na našem území. To není neutrální stanovisko, to je aktivní hlasování proti... (Námitky z řad ANO.) Tak se na tu sjetinu podívejte. Přijde mi nedůstojné, že někdo hlasuje proti, to je legitimní názor, být proti, a současně pak má chodit na mikrofon a říká: já jsem sice hlasoval proti, ale ve skutečnosti jsem pro. No to mi opravdu rozum nebere. Já jsem profesí programátor a jestli je nějaká podmínka "jestliže", tak má jenom dvě možnosti - buď, anebo. A mnozí zdejší, zejména vládní, poslanci tvrdí, že platí současně obojí, že hlasovali proti, ale ve skutečnosti jsou pro. Tak se nedivte, že nám to připadá divné a že to komentujeme. Vy jste s tím začali, vy jste sem začali chodit na ten mikrofon a vysvětlovat, jak jste vlastně pro, jenom jste hlasovali proti. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než dám slovo dalším, kteří jsou přihlášeni s přednostním právem, tak pouze upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že ve 12.30 máme napevno zařazené volební body a tento program jsme si společně odhlasovali. To znamená, vzhledem k tomu, že je 12.29 hodin, tak pouze zopakuji, že přihlášen s přednostním právem je pan ministr Stropnický a paní ministryně Jourová. Každopádně bych nepovažoval za účelné otevírat diskusi v okamžiku, když ji budeme za půl minuty končit, protože bude půl jedné. Poprosil bych spíš pana poslance Kolovratníka, aby se připravil, s tím, že nás seznámí s tím, jakým způsobem budou probíhat volby, případně do jakých orgánů se bude volit.

    (Poslankyně Černochová hovoří k předsedajícímu mimo mikrofon z prostoru před vládními lavicemi .)

    Co se týká - děkuji za otázku - upřesnění zákona vojáků z povolání, tento bod je přerušen. Myslel jsem, že ho ještě dneska dokončíme, to znamená, že předpokládám, že tento bod by měl pokračovat po pevně zařazených bodech dnešního jednání, tak abychom tento zákon dokázali dokončit. Registruji vaše přihlášení, ale máme napevno odsouhlaseno, že o půl jedné se bude volit.

    Poprosím pana poslance Kolovratníka - respektujme řád a to, co jsme si navzájem odsouhlasili. Poprosím pana poslance Kolovratníka.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Nyní se vás pokusím provést volebními body v co nejrychlejším sledu, tedy efektivně.

    Předběžně za volební komisi mohu odhadnout a informovat, že příprava na volební body nám teď zabere zhruba 15 až 20 minut. Poté bude volební komise potřebovat na realizaci voleb a na vydávání volebních lístků další zhruba půlhodinu a poté je připravena kolem 14. hodiny oznámit výsledky voleb. Každopádně teď tedy prosím, vážené kolegyně a vážení kolegové, abyste si vyčlenili zhruba 50 minut na průběh všech volebních bodů, jak seznámení s jejich obsahem, tak i potom na samotné volby. Další průběh sněmovny, jestli bude, nebo nebude obědová pauza, jak budou další body, pane předsedající, už si dovolím ponechat na vašem řízení sněmovny.

    Nyní tedy prosím o otevření bodu číslo 64 - Návrh na volbu tří členů Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, otvírám bod

    Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Budu konstatovat, že v Dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu je potřeba doplnit tři členy, neboť v současnosti v radě pracují dva členové, kterým již skončilo funkční období. Navíc dne 29. dubna Poslanecká sněmovna na návrh poslaneckého klubu ANO odvolala z funkce člena Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu pana Jiřího Mikla. (V sále je rušno.)

    Dále připomenu, že volební komise ve stanovené lhůtě obdržela návrhy - od ČSSD poslance Ladislava Velebného, od klubu ANO poslance Jaroslava Faltýnka, od KSČM poslance Pavla Kováčika, od klubu TOP 09 a Starostové Michala Kučeru, od klubu KDU-ČSL poslance Petra Kudelu. Vzhledem k tomu, že dne 7. května, před týdnem, kolegové -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pan poslanče. Kolegové a kolegyně, opět vám připomínám, že hladina hluku je tady tak vysoká, že neslyším, co se přednáší. Já vás poprosím, jestli řešíte věci, které nesouvisí s tím, co se projednává, jděte do předsálí. Děkuji.

    Pokračujte prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Budu pokračovat rád se zvýšeným hlasem, aby mi bylo rozumět.

    Připomenu, že 7. května již proběhla volba předsedy této dozorčí rady a byl zvolen pan poslanec Ladislav Velebný, proto nebude tento kandidát zařazen na volební lístek volby tří členů Dozorčí rady SZIF.

    Volební komise navrhuje provést tuto volbu tajně s odvoláním na usnesení číslo 52, které bylo rozesláno na všechny poslanecké kluby.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům pro volbu tří členů Dozorčí rady SZIF.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám rozpravu k danému bodu. Nevidím, nikdo se nehlásí. V tom případě rozpravu končím. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Důležitý moment je ten, že volební komise ve svém usnesení číslo 52 navrhla volbu tajnou, ovšem o způsobu volby musí rozhodnout Sněmovna, takže prosím o hlasování, jestli Sněmovna souhlasí s tím, že Dozorčí rada SZIF bude volena tajně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuji. Je to procedurální návrh, budeme hlasovat hned. Dávám hlasovat o tom, že v bodě číslo 64 proběhne tajná volba.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti? Případně kdo se zdržel?

    Končím hlasování číslo 129. Přítomno je 163, pro tento bod bylo 133 přítomných, takže bod byl přijat. Můžete pokračovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, pane předsedající. Prosím o přerušení tohoto bodu a otevření dalšího volebního bodu. Bude to číslo 73 - změny v orgánech.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přerušuji projednávání bodu 64 a otevírám bod

    Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: I zde blesková rekapitulace. Volební komise obdržela ve stanovené lhůtě do 16. dubna a následně další vyhlášené lhůty do 6. května 2014 od poslaneckých klubů návrhy. Přijala k nim své usnesení číslo 61, které bylo včera ihned po jednání volební komise zasláno na poslanecké kluby, a zároveň ho, vážené kolegyně a kolegové, máte rozdáno na lavicích. Proto pokud souhlasíte nebo pokud není námitka, nebudu toto usnesení číst.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ptám se, zda je námitka. Nikoho nevidím, můžete pokračovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Volební komise v tomto případě navrhuje provést tu volbu, respektive nejdříve tedy odstoupení z funkcí a poté nové nominace odsouhlasit, posvětit formou veřejného hlasování. Předtím ale ještě připomenu, že zákon číslo 90/1995, o jednacím řádu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že změny v ustavených orgánech a komisích lze provádět jen se souhlasem celé Poslanecké sněmovny a volba se vždy koná většinovým způsobem. Doporučuji tedy, aby po rozpravě k navrženým kandidátům nejprve Sněmovna jedním hlasováním konstatovala, jak už jsem řekl, rezignace poslanců a poté abychom provedli volbu nových členů orgánů Sněmovny, tak jak je kluby navrhly. Ještě jednou se odvolávám na usnesení komise číslo 61, které máte na svých stolech.

    I zde navrhuji, jak už jsem řekl, volbu veřejnou pomocí hlasovacího zařízení en bloc.

    Prosím, pane předsedající, abyste otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otvírám k projednávanému bodu číslo 73 rozpravu. Ptám se, zda se někdo hlásí. Není tomu tak. Končím rozpravu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní prosím, abychom nechali hlasovat o rezignaci poslanců v orgánech Poslanecké sněmovny podle tohoto usnesení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Zahajuji hlasování o usnesení, tak jak bylo předneseno. Kdo je pro, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Je to hlasování 130. Kdo je proti?

    Končím hlasování. Přítomných poslanců je 163, pro přijetí bylo 132 (proti nula), takže toto usnesení bylo přijato.

    Já vás ještě poprosím - všechny vás odhlásím a znovu se přihlaste. Můžeme pokračovat v projednávaných bodech.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A teď v rychlém sledu můžeme jedním hlasováním nově zvolit poslance do orgánů Poslanecké sněmovny. Prosím o veřejné hlasování.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Dávám hlasovat o návrhu usnesení tak, jak bylo předneseno.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Zdržel se?

    Končím hlasování číslo 131. Přítomných poslanců je 136, pro bylo 133 (proti nula), takže usnesení bylo přijato.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, děkuji za jednoznačnou podporu. Kéž by se nám tak dařilo i u dalších bodů této schůze.

    Nyní prosím, pane předsedající, o otevření dalšího volebního bodu. Bude to bod 67 - Návrh na volbu členů Rady Českého rozhlasu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Otevírám tento bod

    Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Zde konstatuji a připomenu, že k dnešnímu dni je stále neobsazeno jedno místo člena Rady Českého rozhlasu, budeme tedy volit jednoho člena, a to na celé šestileté funkční období, které začne dnem zvolení.

    Dále připomenu, že volební výbor v souladu s § 46a zákona č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, provedl výběr kandidátů v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů rady, kteří mají být zvoleni. Je to usnesení číslo 39 volebního výboru, které obsahuje kandidátku tří nominovaných na volbu jednoho člena. Jedná se o pány Miroslava Bobka, Miloše Rejchrta a Ivana Vodochodského. Dále volební komise přijala 30. dubna své usnesení číslo 60, které bylo zasláno předsedům poslaneckých klubů ihned po schválení komisí.

    Konečně zrekapituluji, že jak volební výbor tak volební komise navrhují volbu tajnou, tedy dvoukolovou.

    Nyní vás prosím, pane předsedající, abyste i v tomto bodu otevřel rozpravu k navrženým kandidátům.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám k tomuto bodu diskusi. Ptám se, kdo se do hlásí. Nikdo se nehlásí, končím diskusi. Můžete pokračovat v projednávání.

  • Poslanec Martin Kolovratník: I v tomto bodě bychom měli veřejným hlasováním odsouhlasit to, že volba proběhne tajným způsobem, takže prosím hlasování o tom, že volba kandidátů do Rady Českého rozhlasu proběhne tajně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme tedy rozhodovat v hlasování pořadové číslo 132, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh volební komise na tajné hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 132, z přítomných 139 pro 122, proti nikdo. Návrh byl přijat, hlasování bude tajné.

    Pokračujte, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji za efektivitu. Nyní prosím o přerušení tohoto bodu a postupné zahájení volebních bodů číslo 65, 68 a 70. Myslím, že můžeme formálně tyto body zahájit jednou větou, protože se jedná o druhá kola tajné volby, jejichž první kola proběhla minulý týden.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Přerušuji tedy tento bod a zahajuji bod číslo

    Pokračujte, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak, a teď už to bude, kolegyně a kolegové, rychlá rekapitulace. Bod číslo 65, je to tedy ve všech případech druhé kolo, je to návrh na volbu členů Rady ČTK, České tiskové kanceláře. Odkazuji na usnesení volební komise číslo 53.

    V prvním kole před týdnem byl zvolen pan Vladimír Cisár, a protože je potřeba zvolit tři chybějící členy, tak do druhého kola postupují Miroslav Augustin, předtím měl 80 hlasů, Jakub Heikenwälder, 77 hlasů, a Kristián Chalupa, 26 hlasů.

    Prosím o přerušení tohoto bodu a otevření dalšího volebního bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Přerušuji tedy tento bod.

    Pokračujte, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Bod číslo 68, odkazuji na usnesení komise číslo 55. Je to návrh na jmenování jednoho člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. I zde proběhlo první kolo před týdnem. Nebyl zvolen nikdo. Do druhého kola postoupili paní Jana Kasalová se 75 a Václav Mencl se 45 hlasy. Postoupili oba dva kandidáti, kteří v prvním kole první volby získali nejvyšší počet hlasů.

    Prosím o přerušení tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, přerušuji bod číslo 68 a zahajuji bod číslo

    Pokračujte, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Konečně bod 70 je návrh na volbu členů Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury, viz usnesení volební komise číslo 57. I zde proběhlo první kolo před týdnem, 7. května. Zvoleni byli tři členové dozorčí rady - Cyril Zapletal, 118 hlasů, Martin Kolovratník, 90 hlasů, a Pavel Hojda, 89 hlasů. Připomenu, že je potřeba obsadit zbývající dvě místa v dozorčí radě. Do druhého kola postoupili podle počtu hlasů Stanislav Pfléger, 83, Pavel Šustr, 74, a Václav Baštýř, 66 hlasů.

    Kolegyně a kolegové, za chvíli proběhnou volby. Připomenu, že i před týdnem jsme měli poměrně dost neplatných hlasovacích lístků. Opět byly neplatné, protože jste třeba označili jednoho kandidáta kroužkem na čísle před jeho jménem a nezakřížkovali jste ostatní. Tak znovu připomínám, že je potřeba nějakým způsobem označit na lístku všechny kandidáty, buď kroužkem, nebo křížkem.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím, abyste přerušil projednávání i tohoto bodu a vyhlásil konání tajných voleb. Na vydávání lístků budu počítat 30 minut. Chcete-li, abych byl přesný, 32 minut, tedy do 13.15 hodin. Výsledky vyhlásím ve 14 hodin při zahájení odpolední části programu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás malinko opravím. Ano, přeruším tyto body na provedení volby, a to do 13.15 hodin, kdy budou vydávány lístky. Výsledek hlasování, prosím, oznamte ve 14.30 hodin, protože pokračovat budeme odpoledním jednáním ve 14.30 hodin vzhledem k tomu, že pan předseda Sněmovny bude mít ve 14.15 krátkou poradu, kterou svolal. Ve 14.30 hodin budeme pokračovat. Přerušuji jednání k provedení tajných voleb.

    (Jednání bylo přerušeno ve 12.44 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Po krátké přestávce na jednání předsedů klubů a vedení Sněmovny si nyní dovoluji požádat předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky tajných voleb, které proběhly před polední přestávkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. V rychlosti vás, vážené kolegyně a kolegové, seznámím s výsledky volebních bodů a jednotlivých voleb, které jsme dnes společně provedli.

    Prvním bodem je bod číslo

    Byla to volba tří členů Dozorčí rady SZIF. Vydáno a odevzdáno bylo po 163 hlasovacích lístcích a výsledky jsou následující. Pro Jaroslava Faltýnka bylo odevzdáno 86 hlasů, pro Pavla Kováčika 96 hlasů, pro Michala Kučeru 40 hlasů a pro Petra Kudelu 85 hlasů. Kvorum bylo 82, tudíž konstatuji, že do Dozorčí rady SZIF byli zvoleni podle počtu hlasů Pavel Kováčik, Jaroslav Faltýnek a Petr Kudela.

    Dalším bodem byl bod číslo

    I zde bylo vydáno 163 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 161 platných i neplatných. Dva lístky nebyly odevzdány. Pro Miroslava Bobka hlasovalo 31 z nás, pro Miloše Rejchrta 17 a pro Ivana Vodochodského 95. Do Rady Českého rozhlasu byl zvolen pan Ivan Vodochodský.

    Bod číslo

    Volba dvou členů Rady ČTK. Ze 163 lístků bylo odevzdáno 162, jeden neodevzdaný. Miroslav Augustin získal 72 hlasů, Jakub Heikenwälder 80 a Kristián Chalupa 31. Konstatuji, že ve druhém kole nebyl zvolen nikdo. Tato volba tím pádem končí a bude muset být vypsána nová lhůta na podávání návrhů.

    Dále bod číslo

    Bod 68, volba jednoho člena do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, takzvané velké mediální rady. Ze 163 lístků bylo odevzdáno 161, dva neodevzdané. Pro Janu Kasalovou hlasovalo 70 poslanců a poslankyň, pro Václava Mencla 74. Ani zde ve druhém kole nebyl zvolen nikdo a tato volba končí.

    Konečně poslední bod, číslo

    Bylo vydáno i odevzdáno 163 hlasovacích lístků. V tomto případě Sněmovna byla úspěšná a dozorčí radu doplnila. Pan Václav Baštýř získal 43 hlasy, Stanislav Pfléger 82 hlasy a Pavel Šustr 82 hlasy. Ve druhém kole tedy byli zvoleni Stanislav Pfléger a Pavel Šustr.

    To jsou výsledky všech voleb. Děkuji vám za spolupráci a můžeme, pane předsedající, pokračovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi volební komise.

    Nyní budeme zabývat bodem číslo

    Prosím, aby úvodní slovo postupně přednesli místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, aby se pánové dohodli na pořadí. Takže nejprve prosím pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Dobrý den dámy a pánové. Dovolte, abych tedy poprvé řekl ten titul přesně, tak jak má být, a to je Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, tedy smlouva, které se jednodušeji říká fiskální smlouva, fiskální dohoda nebo fiskální kompakt. Budu říkat třeba fiskální dohoda. To je tedy název dokumentu, o kterém by měla začít Sněmovna jednat. Vy jste asi už zaregistrovali, že česká vláda se jím zabývala 24. března s tím, že navrhla, aby Česká republika přistoupila k této fiskální dohodě s tím, že převážná většina ustanovení, která z ní vyplývají, by se aplikovala až v okamžiku přijetí společné evropské měny. A pravděpodobně už jste slyšeli celou řadu argumentů. Já bych nechtěl opakovat tady nějak stereotypně to, co už možná znáte, ale přece jenom bych chtěl zmínit některé věci, které mi připadají důležité a možná nejsou z té debaty tak úplně zřejmé.

    Možná připomenu pro začátek to, že celá fiskální dohoda byla Evropskou unií přijata právě kvůli tomu, že bylo nutné reagovat na průběh ekonomické a finanční krize, která vedla k zadlužení některých zemí Evropy, ať už ty důvody byly nejrůznější, a samozřejmě to ohrozilo kredibilitu Evropské unie, států eurozóny a byla to vlastně docela vážná dramatická situace pro Evropskou unii. Fiskální pakt nebyla jediná odpověď - zdůrazňuji - ta odpověď byla vlastně v čase, těch reakcí byla řada a zdaleka není možné fiskální pakt pokládat za jediný nástroj, kterým Evropská unie reagovala na krizi. Nicméně dohoda byla poměrně velmi široká. Pakt podepsalo a přihlásilo se k němu 25 zemí. Připomínám, že jediné země, které zůstaly stranou, byly Česká republika a Velká Británie. To znamená, my se k tomu vracíme jako k dohodě, která z důvodů, které tady možná není důvodů se k nim vracet. Česká republika vlastně odmítla se k tomuto paktu přidat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi zahraničí, jistěže zaujal. Poprosím pana ministra financí o stanovisko z pohledu ministra financí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, myslím, že pan ministr Zaorálek vlastně už něco řekl, měl vyčerpávající projev, takže já to moc komentovat nebudu. Je zajímavé, že státy zjistily 1. ledna 2013, že je třeba hospodařit vyrovnaně. Já myslím, že každý živnostník a každá firma na světě to ví, protože pokud nebude hospodařit vyrovnaně, tak zbankrotuje. My jsme se kdysi učili, že státní riziko je 1000%, ono se to časem mění.

    Přistoupení k fiskálnímu paktu pro nás, řekl bych, je spíš záležitost nějakého signálu o změně evropské politiky naší koaliční vlády. Je to, nechci říci úplně formální záležitost, ale dostáváme se vlastně do pozice států, stejné pozice jako Švédsko, Maďarsko, Litva a Polsko. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi financí. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, v podstatě si myslím, že všichni jsme slyšeli téměř vyčerpávající zdůvodnění tohoto vládního návrhu, který přichází do Sněmovny. S tím, co jsem měl nachystané, bych se v podstatě opakoval, takže nemá smysl, abyste to znovu slyšeli. Doporučuji pouze, abychom přijali tento návrh a projednali ho ve výborech. Tím myslím zahraniční a rozpočtový.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Prosím, aby usedl u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dříve než přednesu pozici poslaneckého klubu TOP 09, malý faktický dotaz na pana zpravodaje. Řekl výbor rozpočtový a zahraniční. Neměl jste, pane profesore, na mysli výbor pro Evropskou unii? Ne, pardon. V takovém případě si pak dovolím ještě doporučit výbor pro Evropskou unii, protože se to týká podle mého názoru zejména unijní problematiky. Tolik malé entrée, které nepatřilo k mému vystoupení.

    Nyní tedy dovolte pozici poslaneckého klubu TOP 09.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, TOP 09 si od okamžiku, kdy došlo k negociaci a schválení fiskálního kompaktu, přála, aby Česká republika k fiskálnímu kompaktu přistoupila. Přiznám se, že byť jsme byli součástí vlády, která se rozhodla nepřistoupit, tak snad to nebudou brát kolegové jako projev neloajality, koneckonců zaznívalo to mnohokrát veřejně, nebyli jsme šťastni z toho, že vláda nepřistoupila, neboť jsme si to přistoupení přáli, a to z důvodů...

    Až mě nechá pan předseda Zavadil s panem kolegou Jandákem je přeřvat, tak -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já si vás dovoluji přerušit, pane předsedo. Poprosím ve sněmovně, vzhledem k závažnosti projednávaného tématu, o klid. Děkuji všem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: ... a to ze dvou důvodů, z nichž oba chápeme stejně principiálně. Tím jedním důvodem opravdu je obraz, kterým jsme vnímáni v rámci partnerů z Evropské unie, kdy jsme neměli podle mého názoru příliš mnoho racionálních argumentů, abychom spolu s Velkou Británií, která je samozřejmě v úplně jiné pozici než Česká republika, k tomuto fiskálnímu kompaktu nepřistoupili, a TOP 09 si vždy přála, přeje a přáti bude být v hlavním evropském proudu. To je tedy důvod, který je pro nás velmi vážný a akcentujeme ho při každé příležitosti, i při této.

    Ten druhý důvod pro nás není o nic méně vážný. To je důvod, který bychom mohli označit pojmem rozpočtová odpovědnost, neboť fiskální kompakt v podstatě není ničím jiným než dohodou o rozpočtové odpovědnosti, ke které přistoupily země Evropské unie v okamžiku, kdy vyšlo najevo více, než bylo zdrávo, že maastrichtská kritéria možná nebyla až tak špatně stanovena, ale byla velmi špatně interpretována, protože v laické i odborné veřejnosti vám na jedno z těch dvou základních fiskálních maastrichtských kritérií každý řekne, že to kritérium je mít deficit veřejných rozpočtů pod 3 %. A to je velmi špatná a nepravdivá interpretace. Správná interpretace je mít schodek dlouhodobě udržitelný pod 3 %, a tedy dlouhodobě a trvale udržitelný znamená, že se přes ta 3 % nedostanu ani v případě nepříznivého ekonomického cyklu. To znamená, ten strukturální schodek, očištěný od ekonomických vlivů, o kterém tady velmi správně mluvil pan ministr zahraničí, by měl být tím hlavním ukazatelem. Strukturální schodek jako skutečně férový ukazatel rozpočtové odpovědnosti vlády, neboť je očištěn od ekonomických cyklů a mimořádných vlivů, a ukazuje tedy opravdovou ochotu vlády držet co nejmenší rozdíl v bilanci mezi příjmy a výdaji svým vlastním politickým rozhodnutím. Je tedy očištěn od všeho, na co se ta vláda může v uvozovkách vymlouvat, ať už v onom pozitivním, nebo negativním slova smyslu, podle toho, že jsme byli třeba v monetární bublině, anebo jsme se naopak ocitli v recesi v rámci celosvětové krize, popřípadě se jednorázově zaúčtovaly církevní restituce. Od toho všeho se ten schodek očistí a zůstává ukazatel skutečné pravé rozpočtové odpovědnosti vlády.

    To se týká hlavy III fiskální smlouvy, kde ne náhodou, právě proto, že to maastrichtské kritérium 3 % bylo dlouhodobě špatně interpretováno i samotnou Evropskou komisí, signatáři smlouvy přistoupili k ukazateli nikoliv celkového deficitu, ale strukturálního deficitu jako mnohem přesnějšího a poctivějšího ukazatele rozpočtové odpovědnosti vlád. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Další s přednostním právem - pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, náš klub považuje tento materiál za zatím nejdůležitější, který přišel v tomto volebním období k projednávání do Poslanecké sněmovny. Nemyslím si, že bychom měli k tomu přistoupit pouze formálně a po nějaké rychlé diskusi. Dopředu říkám, že žádnou takovou nabídku, jakou učinila TOP 09, neučiníme. Naopak budeme hlasovat proti ratifikaci této smlouvy a pokusím se vysvětlit proč.

    Za prvé, tato smlouva přenáší další pravomoci z úrovně národního státu do Bruselu. Nemyslíme si, že je to dobře a že to přináší nějaký užitek občanům České republiky.

    Za druhé, i v tomto případě je použita tak oblíbená salámová metoda, která k nám chodí z evropských institucí, kdy se dělají takzvané nezávazné, malé krůčky, abychom nakonec se dozvěděli, že už jsme ty kroky udělali a že už není jiná cesta, než přijmout euro. Myslím si, že v této chvíli je jasné, že přijetí eura není ekonomicky výhodné pro Českou republiku. Ta situace se může změnit, určitě to nebude ale v tomto volebním období Poslanecké sněmovny.

    A teď k obsahu té smlouvy, pár poznámek.

    Tak za prvé nepřináší nic nového. To, co tam je napsáno, už bylo uvedeno v předchozích dokumentech. Pro znalce, kteří se tím zabývají, v takzvaném six-sacku a two-packu - jenom se to opakuje. Když se podíváte na ten samotný text smlouvy, tak prvních osm stran je deklarace. Kdybych to chtěl trošku zlehčit, tak něco... Signatáři píšou: něco se nám, soudruzi, nepovedlo, my si to uvědomujeme, těmi honosnými slovy, tak s tím něco uděláme a zkusíme plnit to, k čemu jsme se zavázali už před časem. Jako hlavní argument používají mnozí vládní politici to, že se vracíme do hlavního proudu, přidáváme se k jádru, nebudeme troublemakeři, nebudeme vyčnívat, nebudeme ostatní otravovat. Je to možné, že to takhle někteří v Evropě, ať už v Bruselu, nebo v nějakých jiných členských státech, hodnotí.

    Dal jsem si tu práci a z toho souboru jsem vykopíroval tu část, kterou vláda České republiky navrhuje ratifikovat. Takže milé kolegyně, milí kolegové, k tomu, abychom se vrátili do hlavního proudu, do mainstreamu, do jádra, k těm všem rozhodujícím jednáním, stačí pouhých 889 slov, bez mezer je to 5 066 znaků. Jak jednoduché, jak evropské! A protože to opravdu považujeme za velmi důležité, tak já si vám dovolím přečíst ty odstavce, které vláda České republiky navrhuje schválit a ratifikovat, to znamená bez hlavy III a hlavy IV, ty tady číst nebudu, ty taky tvoří základ toho, čím se mají ty členské země řídit. A sami si pak můžete porovnat, vy, nebo ti, kteří to náhodou uvidí nebo si to náhodou přečtou v tom stenozáznamu, jak málo stačí k tomu být, aby nám někdo plácal po ramenou, "jste zpátky v hlavním proudu", a jak málo konkrétních informací a konkrétních závazků tam je...

    Pan premiér říká, že akorát máme průser. Tak já nevím, jak to myslí, možná bych ho poprosil, aby mě nerušil, když mluvím, že opravdu to považujeme za základní a velmi důležitý bod.

    Takže to, co nám vláda České republiky doporučuje ratifikovat:

    Hlava I - Účel a oblast působnosti, čl 1: Smluvní strany coby členské státy Evropské unie se touto smlouvou zavazují posílit hospodářský pilíř hospodářské a měnové unie přijetím tohoto souboru pravidel pro zpřísnění rozpočtové kázně prostřednictvím rozpočtového paktu, jakož i posílit koordinaci svých hospodářských politik a zlepšit správu eurozóny, a podpořit tak dosažení cílů Evropské unie v podobě udržitelného růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti.

    2. Tato smlouva se v plném rozsahu vztahuje na země - na smluvní strany, jejichž měnou je euro. V rozsahu, za podmínek a ustanovení čl. 14 - k tomu se ještě dostaneme - se vztahuje i na ostatní smluvní strany. To je celá hlava I.

    Hlava II - Soulad s právem Unie a vztah k němu: Smluvní strany uplatňují a vykládají tuto smlouvu v souladu se smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, zejména pak s článkem 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, jakož i s právem Evropské unie, včetně práva procesního, je-li vyžadováno přijetí sekundárních právních předpisů. Tato smlouva se použije v míře slučitelné se smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, a s právem Evropské unie. Nezasahuje do pravomoci unie jednat v oblasti hospodářské unie. - To je celá hlava II. Sami posuďte, co nového přináší pro smluvní strany a co nového přináší pro Českou republiku. A to už máme zhruba čtvrtinu textu, který vláda doporučuje ratifikovat.

    Hlava III a IV, které skutečně odpovídají tomu, co je v hlavě I, to znamená zpřísnění rozpočtové kázně, tyto dvě hlavy, zejména tu hlavu III, vláda doporučuje neratifikovat. Má na to plné právo, nechci se opakovat a opakovat slova, která říkal můj předřečník.

    Takže dostáváme se k hlavě V - Správa eurozóny, čl. 12. Takže jsme deset článků vynechali.

    1. Hlavy států a předsedové vlád smluvních stran, jejich měnou je euro, se spolu s předsedou Evropské komise neformálně scházejí na vrcholných schůzkách eurozóny - tak nic nového, to se dělo i předtím. K účasti na těchto zasedáních je přizván prezident Evropské centrální banky. Předsedu vrcholných schůzek jmenují hlavy států a předsedové vlád smluvních stran, jejichž měnou je euro - to znamená, nás se to netýká - prostou většinou v okamžiku, kdy Evropská rada zvolí svého předsedu, a to na shodné funkční období.

    2. Vrcholné schůzky eurozóny - zase se nás to netýká - se konají podle potřeby a nejméně dvakrát ročně s cílem jednat o otázkách spojených se zvláštní odpovědností, kterou smluvní strany, jejichž měnou je euro, sdílejí v oblasti jednotné měny, o dalších otázkách týkajících se správy eurozóny a o pravidlech, která na ni vztahují, a o strategických směrech pro provádění hospodářských politik a pro posílení konvergence v eurozóně. - I tento článek se vztahuje pouze na země eurozóny. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS. Další s přednostním právem - pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, vážený pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil za hnutí Úsvit k fiskálnímu paktu, který zde nyní projednáváme.

    Zajištění vyrovnaného rozpočtu, které je nám diktováno z Bruselu, je záminkou k tomu, abychom podle našeho názoru ztratili zásadní pilíř naší státní suverenity, a to je právo sami hospodařit se svými penězi. Ono to na první pohled vypadá velmi nejasně, ale na druhou stranu musíme říct, že neznáme přesnou metodiku, podle které se budou parametry fiskálního paktu v Evropě vypočítávat. Jednoduše předáváme do Bruselu pravomoci pro Českou republiku zcela zásadní a pro nás je nepřijatelné, že se tak děje bez veřejné diskuse a bez referenda. Dnešní vláda bohužel dokončuje to, co paradoxně začala tzv. pravicová vláda kolegů Kalouska a Nečase. Tady se ukazuje, že je v zásadě jedno, koho občané zvolili. Česká vláda prostě v této situaci panáčkuje před Bruselem. Toto panáčkování však přitom postrádá elementární logiku.

    Pokud fiskální pakt souvisí s přijetím eura, proč se do něj hrneme už teď? Proč, když tento podle našeho názoru politický nikoliv ekonomický projekt, u něhož ještě není jisté, jestli vůbec vydrží? Jestli bude za několik let existovat. My zde mluvíme a debatujeme o tom, že bychom k euru přistoupili někdy kolem roku 2018, kolem roku 2020, ale my přece dnes nemůžeme ani vědět, jaká situace, jaká ekonomická situace v Evropské unii v té době bude, a hlavně v eurozóně, jestli bude vůbec eurozóna mít ještě tolik zemí, kolik jich má dnes.

    Pokud chceme být rozpočtově odpovědní, proč prostě nejsme? Proč na to potřebujeme nějaký dohled z Bruselu, proč potřebujeme, aby nám někdo řekl, že to děláme dobře, nebo že to děláme špatně? Pokud je toto problém, tak doporučuji vládě a panu premiérovi, aby zvážili své vládní angažmá. Jestli potřebují tento dohled z Evropské unie a nejsou schopni sami posoudit, jestli na to mají a jestli jsou schopni ekonomicky Českou republiku posunout někam dál. Proč do toho taháme Brusel? Proč do Bruselu, který má zcela evidentní ambici převzít moc nad financemi naší země, sami takto posíláme klíčovou rozpočtovou funkci?

    Já se u této situace zastavím a ptám se, jaké budou penalizace z Bruselu. Jak nás budou posuzovat, když nedodržíme věci a kritéria, parametry, o kterých ještě vůbec nevíme dnes, jaké budou? Jaké budou ty penalizace? Co Brusel řekne? Budeme mít takové daně nebo takové daně? Budeme odvádět tolik peněz? To prostě ještě dneska není jasné. Jak víme, že se toto rozhodnutí v následujících letech neobrátí proti nám?

    Neslyším od zastánců tohoto projektu žádná pádná vysvětlení. Jenom mantru o rozpočtové odpovědnosti. Tvrdím, že k rozpočtové odpovědnosti Brusel nepotřebujeme. K tomu nám prostě stačí to, abychom zde neschvalovali nezodpovědné rozpočty. To je nejenom naším právem jako poslanců, to je dokonce přímo naší pracovní povinností. Tak pojďme si nejdříve zamést před vlastním prahem a začít pořádně dělat svou práci!

    Za hnutí Úsvit přímé demokracie říkám zde naprosto jasně, že fiskálkompakt nepodpoříme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Neeviduji žádnou přihlášku s přednostním právem, a proto se dostáváme k řádným přihláškám. Jako první je přihlášen pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Odezněla tady stanoviska skoro všech politických frakcí, tak aby to bylo kompletní. Neříkám, že nejlepší na konec, ale určitě by měl být ucelený přehled.

    Stanovisko klubu KSČM. Tady při představení onoho materiálu zaznělo něco o osvědčeném evropském řešení. Ratifikace proběhla v roce 2012, takže máme údaje za rok 2013 a částečně máme informace o tom, jak vypadá rok 2014. Takže do jaké míry je evropské řešení osvědčené, těžko dělat závěry. Těch empirických dat je na to příliš málo, i když podporuji dotaz, který tady vznesl kolega Stanjura, že by to stálo za to si tuto otázku položit.

    Zde zazněl již při schvalování programu této schůze od mého kolegy, kolegy Čípa, požadavek, který nebyl (byl?) oslyšen, a to abychom na této schůzi nespěchali s tímto materiálem. Abychom se tomu tématu více věnovali na různých úrovních. Abychom to zkrátka neměli co nejrychleji za sebou. A to nejenom diskuse mezi námi, ale i diskusi směrem k veřejnosti, a to zdaleka ne jenom proto, že za něco více než týden budou evropské volby a toto téma s evropskými volbami výsostně souvisí. A cítím to tak trochu, nechci podsouvat, ale cítím to tak trochu ve vystoupení jednotlivých frakcí. Škoda! Takže to budeme muset zvládnou teď, popřípadě ve výborech a ve finále v Poslanecké sněmovně, a dodávám, samozřejmě také v Senátu, protože ratifikační proces probíhá i v druhé komoře. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte své dvě minuty.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, vzala jsem si tuto faktickou poznámku, protože jsem chtěla po vládě, aby nám vysvětlila rozpor, o kterém už tu mluvil můj předřečník, a to je ve dvou zásadních materiálech. Vláda schválila konvergenční program, který říká, že v následujících letech budeme mít strukturální schodek rozpočtu ve výši 1,8, resp. 1,7 %, a dnes tu máme schválit mezinárodní smlouvu, podle které máme mít strukturální schodek jen 1 %. Považuji to za lež. Něco jiného se má dneska schválit a něco jiného chcete ve skutečnosti dělat. Tak se přece nemůžeme chovat.

    Předávám proto před předsedu vlády postavičku Pinocchia, který je symbolem lhaní. Ten totiž nejlépe vystihuje vaše chování. V našem případě máme schválit smlouvu, že budeme dodržovat strukturální saldo 1 %, ale přitom víte, že už to tak nebude. Ráda si Pinocchia vezmu zpátky, když nás přesvědčíte svými argumenty. O dalších argumentech budu mluvit v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a nyní s přednostním právem pan premiér požádal o slovo. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si se zájmem postupně vyslechl stanoviska všech parlamentních stran, tak jak zazněla v předcházející diskusi, a dovolte mi několik poznámek, které souvisejí se závažností materiálu a dokumentu a návrhu smlouvy, který nyní projednáváme, a které také souvisí s kontextem, v jakém tento návrh teď je předmětem debaty tady na půdě Poslanecké sněmovny.

    Chtěl bych se za prvé vyjádřit k poznámce pana poslance Stanjury, který hovořil o tom, že nás snad jako Českou republiku někdo v Evropě plácá po ramenou. Chtěl bych pana poslance, ale i další členy a členky této Poslanecké sněmovny ujistit o tom, že nás bohužel v Evropě dnes nikdo po ramenou neplácá. Byli jsme v loňském roce absolutně nejhorší ze všech členských zemí Evropské unie, pokud jde o čerpání evropských prostředků. Za to nás opravdu nikdo důvod plácat po ramenou nemá. Nejméně občané České republiky, kteří díky tomu, že naše země není schopna čerpat peníze z fondů Evropské unie, loni přišli nenávratně o cca 10 mld. korun. Nikdo nás neplácá po ramenou v Evropě, naopak v tuto chvíli každou chvíli bojujeme s rizikem toho, že i ty zbylé finanční prostředky, které ještě můžeme utratit z evropských fondů, bude zastaveno jejich čerpání, prostě proto, že během uplynulých sedmi let se nepodařilo splnit takové věci, jako je např. účinný zákon o státní službě nebo zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, který by splňoval pravidla, která platí i pro Českou republiku v rámci Evropské unie. Nikdo nás příliš neplácá po ramenou, protože naše země se za poslední léta dramaticky každý rok propadá v žebříčku konkurenceschopnosti států, jejichž konkurenceschopnost je posuzována.

    Já si myslím, že bychom neměli podléhat pocitu o české výjimečnosti. A je pravda, že fiskální pakt bude existovat, i když se k němu Česká republika nepřidá. Otázka je, co to bude znamenat pro Českou republiku. My jsme po vstupu do EU měli poměrně značný kredit. Česká republika byla vnímána jako ekonomicky stabilní stát. Byli jsme vnímáni jako země, která měla v zásadě jedny z největších šancí a nadějí z nových členských zemí EU po roce 2004, a já se obávám, že jsme ten politický kapitál, který jsme evidentně v Evropě měli, promrhali. Zejména za posledních sedm let. My jsme se dostali postupně do izolace. V tuto chvíli rozhodně nejsme v pozici státu, který by měl nějaké velké pozitivní promo vůči těm ostatním, kdo spolu s námi v Evropské unii fungují.

    Já jsem tady slyšel celou řadu poznámek, které byly na okraj toho, co se v Evropě děje, kam Evropa směřuje, obavy z toho, jestli vlastně nejde špatným směrem, jestli se to všechno nezhroutí, nerozpadne, to jsme tady také slyšeli. Chci vás ujistit, resp. upozornit na to, že eurozóna se nerozpadla. Ani během vážné fiskální krize, kterou procházela v minulých letech. Nesnížil se počet členských zemí Evropské unie, které platí eurem, i když se velmi vážně spekulovalo o tom, že některé státy budou muset eurozónu opustit. Nic takového se nestalo. Naopak počet zemí, které platí eurem, roste. Čili v Evropě, když se podíváme za naše hranice na to, co se děje v reálném světě, tak v reálném světě v Evropě se zvyšuje počet zemí, které se postupně připojují k tomu, že platí společnou měnou. V posledním období jde zejména o menší státy v Pobaltí.

    Dokonce žádná ze zemí, které měly problémy v rámci dluhové krize, nezbankrotovala. Situace Řecka se postupně stabilizuje a Řecko poprvé bude schopno splácet větší část svého dluhu. Německo jako nejsilnější ekonomika bude v příštích letech hospodařit dokonce s přebytkovým rozpočtem, a to Německo neslo velkou část tíhy finančních prostředků, které bylo nutno vynaložit na stabilizaci celé eurozóny. Ale rozpočtový výhled ukazuje, že Německo, které je naším největším obchodním partnerem, a to je opět reálný svět, bude mít přebytkový rozpočet. Nemusím připomínat, že Německo je členem nebo účastníkem fiskálního paktu.

    Proč vznikl fiskální pakt? Já myslím, že je důležité se k tomu vrátit, a to tady ještě nikdo neřekl. Fiskální pakt přece vznikl v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že poté kdy došlo k zavedení společné měny ve velké skupině členských států EU, tak krize ukázala, že není možné mít společnou měnu a nekoordinovat rozpočtovou politiku. Prostě v okamžiku, kdy máte v jednom územním celku jednu měnu a máte tam několik rozpočtů, které se vyvíjejí zcela nezávisle na sobě, tak dříve nebo později nastane problém. A ten problém nastal v eurozóně. Čili fiskální pakt nevznikl kvůli České republice ani kvůli Velké Británii ani kvůli Polsku nebo Maďarsku. Fiskální pakt vznikl proto, aby země, které už dnes eurem platí, lépe a více koordinovaly svoji rozpočtovou politiku a aby se rozpočtová politika nerozcházela, abychom tady neměli sever Evropské unie, který jde určitým směrem k fiskální konsolidaci, a neměli tady jižní státy, které dlouhodobě hospodařily s mnohem vyšším rozpočtovým deficitem než většina států v severní části Evropské unie. Čili cílem bylo eurozónu, které hrozilo rozlomení, stabilizovat v rozpočtové oblasti. Proto jde o fiskální pakt.

    A když se podíváte na celý název, tak jak ho tady pan ministr zahraničí přečetl, tak je to o stabilitě, koordinaci, hospodářské a měnové unii. Hospodářská a měnová unie jsou země, které platí eurem. Proto je logické, že veškerá ustanovení tohoto paktu plně dopadají na všechny členské státy, které platí eurem, a všechny členské státy, které platí eurem, jsou i účastníkem této smlouvy. Naopak je zřejmé, že není naprosto nezbytné vztahovat všechna ustanovení této smlouvy na země, které eurem neplatí. U zemí, které eurem neplatí, což je případ i České republiky, ale také Polska, Švédska nebo třeba Maďarska, které už přistoupily na rozdíl od nás k fiskálnímu paktu - opakuji, Polsko, Švédsko, Maďarsko, to jsou země, které se připojily k fiskálnímu paktu, ale nevztáhly na sebe předběžně účinnost čl. 3 a 4 a bude se na ně vztahovat v okamžiku, kdy v Polsku, v Maďarsku nebo ve Švédsku začnou platit eurem. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dále se o slovo přihlásil nejprve pan zpravodaj. Pak s přednostním právem pan ministr zahraničí Zaorálek. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Rais: Já jsem chtěl reagovat na předřečnici, kolegyni z Úsvitu, protože tady vidím dvě tendence. Jedni poslanci říkají - toto nepřináší nic nového, a pak tedy postřehnou, že vlastně jde skutečně o zvýšení informovanosti, o možnost získávat informace z Evropské unie, že to samozřejmě vede ke zvýšení, když bude diskuse o konkurenceschopnosti, o diskusi o Evropské unii, tak budeme mít informace, a tak jak v podstatě si myslím, že standardně víme, že informace je základem úspěchu, bez informace v podstatě není šance řídit ani stát. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s přednostním právem pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, tak přeji příjemné odpoledne. Takže jsme viděli, že pan premiér dostal Pinocchia. Dostal Pinocchia za to, že údajně lže. Já vždycky jsem tady apeloval, když jsem byl ještě ve vedení Sněmovny, abychom šetřili těmi silnými výrazy a abychom tady hodně zvažovali, než o někom tady říkáme, že se lže, protože tady ta inflace je velmi nepříjemná, ani veřejnost to dobře nevnímá. Takže já mám dojem, že každý, kdy tohle něco řekne, dokonce to řekne o premiérovi, tak by měl skutečně velmi dobře vědět, o čem mluví. Je přece evidentní i z té debaty, která tady probíhala, i z toho, co vlastně tady vyčítal pan poslanec Kalousek - ten vyčítal právě to, že vlastně tahle vláda to předkládá, aniž by chtěla dodržovat ten jednoprocentní... Takže samozřejmě tady nikdo nelže a to, co se tady předkládá, je v tomto smyslu naprosto konzistentní. Takže já opravdu apeluji na to, aby... Pinocchio, to je takový styl "pan Bárta", mi to připadá. To je styl "Věci veřejné". Já bych to rád paní poslankyni vrátil, ať si to vezme. A ať všichni zváží, než budou používat podobné metody osočování, a vlastně je to napadání a nevede to k ničemu. Tak buď vedeme debatu o fiskálním paktu, bavíme se seriózně o tom, co to je, a nepoužíváme prostě silných výrazů ve chvíli, kdy to není opodstatněné a není to věcně správné a vlastně to mate veřejnost. Takže já o tohle prosím, aby ta debata měla úroveň.

    A pak - já nebudu říkat o nikom, že lže. Já pouze mohu říci, že něco není fér. A já vám řeknu, co není fér v té debatě. Pan poslanec Kalousek tady vystoupil a ukazoval vám tady pěkný graf. V tom grafu, pokud si vybavíte, ukazoval, jak vláda v době, kdy on byl ministr financí, snižovala strukturální deficit - úspěšně. Samozřejmě já bych k tomu rád podotkl, že to je sice pěkné, nicméně zároveň jsme šli do těžké ekonomické stagnace. Takže radovat se z čísel... Chápete? Ekonomika se nedá posuzovat na základě jednoho vybraného faktoru. Když jdete prostě do krize a vezmete jedno číslo, na kterém budete dokumentovat, jak jste si dobře vedli, tak je to vždy trošku nepřesné. Tak já tvrdím, že ten graf - je sice pěkné ho ukázat, vzkazuji panu poslanci Kalouskovi, ale je to trochu vždycky nepřesné, jemně řečeno. Protože ve skutečnosti ta ekonomika nám pěkně upadala v té době. A jedna věc je, že jste snižovali strukturální deficit, ale vy jste, pane - tedy neříkám přímo vám - ale plynulo z toho grafu, že potom co nastoupila nová vláda, tak ta oproti tomuto úspěšnému trendu snižování strukturálního deficitu začala naopak ten strukturální deficit - a to je tady teprve tři měsíce, a už vidíme, že má tendenci ho zvyšovat.

    Tak, vážení kolegové. Já jsem si vzal fiskální výhled České republiky, který zpracovalo Ministerstvo financí pana Kalouska z roku 2013, pan Kalousek zřejmě nepopře, že to je dílo z jeho ještě dílny, a když se podíváme na prognózu České republiky a vývoje strukturálního deficitu, tak zjistíme podle mě docela pozoruhodnou věc. Tehdejší ministr financí v této prognóze totiž předpokládá, že po tom úspěšném snižování strukturálního salda bude následovat po roce 2014 trend jiný, naopak se nám strukturální saldo začne zvyšovat, ale větším tempem, než je to, které nám tady vyčítal. Protože jestli my tam máme na rok 2014 minus 1,3, tak on tady má minus 1,8. Jestli my na rok 2015 máme minus 1,8, tak on má minus 2,1. Pan ministr financí dle mého - tehdy Kalousek - předpokládal, že po té stagnaci - hluboké - ekonomiky bude potřebovat prostor na to, aby s tou ekonomikou něco zřejmě dělal. To je moje spekulace. Já si to jenom myslím. A v té jeho prognóze, kterou on vlastně tehdy zaštítil jako ministr financí, se předpokládá, že po ústupu a snižování bude muset následovat naopak větší expanze, zřejmě finanční. Takže zatímco s ní počítal u sebe, tak nám právo na ni upírá a říká, že my prostě chceme pravděpodobně rozdávat ty peníze. Já to říkám, že tohle mi připadá, že není fér. Ty diagramy takto tady prezentované, si myslím, že matou a nejsou prostě skutečně celkovým vyjádřením toho ekonomického stavu. A domnívám se, že by měla strana TOP nebo pan poslanec Kalousek poskytnout této vládě prostor aspoň takový, jaký si on vykolíkoval sám ve své vlastní prognóze. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru zahraničí. Dále dvě přednostní přihlášky. Nejprve pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Ale já jsem formuloval nabídku za TOP 09 myslím velmi vstřícnou a přiznám se, že mě trochu zaráží ten konfrontační tón pana ministra zahraničí. Já nevidím důvod, o co bychom se měli přít. Říkáte-li, že jsou ta čísla nepřesná, já si to nemyslím, protože jsou to aktuální čísla Ministerstva financí, které vede první místopředseda vaší vlády, já těm číslům věřím. Já jsem žádná čísla než čísla Ministerstva financí nepoužil. To za prvé.

    Za druhé, já vám to přece vůbec nevyčítám, já naprosto uznávám, že na to máte právo a mandát. Já jsem prostě jenom ukázal, jak ten vývoj probíhal a probíhá, a jestli na to máme jiný názor, to ještě neznamená, že by vláda neměla legitimní mandát a právo k výkonu této fiskální politiky. Neprojednáváme teď konvergenční program. Kdybych měl právo hlasovat o konvergenčním programu, tak bych samozřejmě pro takový konvergenční program ruku nezvedl. Ale ten konvergenční program schvaluje vláda, vláda ho schválil a poslala do Bruselu a já jenom interpretuji čísla, která jste schválili vy, nikoliv já.

    My teď projednáváme fiskální kompakt, kde vy opět máte právo uplatnit výjimku. Otázka ovšem je, jestli s touto výjimkou dosáhnete ratifikace ústavní většiny. Toť vše. Já tady neříkám, TOP 09 vám tady neříká jako někteří jiní naši kolegové jasnou pozici: Ne, my vám to neschválíme. My říkáme: Ano, my to budeme rádi ratifikovat, protože jsme o to stáli a stojíme a stát budeme, ale chceme to celé, nechceme to s výjimkou. A dokonce říkáme: Chápeme, že to pro vás v roce 2015 může znamenat problém, jsme ochotni se o tom bavit od roku 2016. Což opravdu nemůže být problém, protože jestliže jsme snižovali strukturální deficit v Nečasově vládě průměrným tempem fiskálního úsilí 1,4 % - to je opět údaj z konvergenčního programu Ministerstva financí, to jsem si nevymyslel, to je vyhodnocené fiskální úsilí let 2010 až 2013 - no tak prostě z 1,8, které plánuje konvergenční program na rok 2015, se na to jedno procento v roce 2016, zvlášť když se ekonomice daří, dostanete bez problémů. A nebo ne, nebo jste rozhodnuti dělat jinou fiskální politiku, a pak nemůžete počítat s našimi hlasy. Ale kvůli tomu se nemusíme hádat. My jsme vám tady férově nabídli, za jakých podmínek můžete počítat s našimi hlasy, a vy mně, pane ministře, v podstatě nadáváte, že vám tady něco vyčítám. Já vám tady vůbec nic nevyčítám. Já jsem vám sdělil podmínky, za kterých můžete počítat s našimi hlasy, a myslím si, že jsou to podmínky mimořádně vstřícné. A že ministr zahraničí, který ty hlasy potřebuje k ústavní většině, by si toho měl spíše vážit a jít sednout k jednacímu stolu, místo aby tady vztekle dupal nožičkou a říkal, že je to jinak. Tolik tedy můj názor. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To bylo stanovisko pana předsedy klubu TOP 09. A nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura a pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já jsem čtyři roky v Poslanecké sněmovně a mám vzácnou příležitost souhlasit s Lubomírem Zaorálkem. Tak mi to nedalo, abych nepřišel k mikrofonu a veřejně se k tomu nepřiznal. S tím, jak říkal, že jedno číslo o ekonomice nic nevypovídá. Já s tím naprosto souhlasím. Stejně tak si myslím, že strukturální deficit má poměrně gumovou definici, a myslím si, že rozhodující evropské země ho klidně změní v okamžiku, kdy jim to bude vyhovovat. A nemyslím si, že to základní, proč my třeba nechceme přistoupit k tomu fiskálnímu kompaktu a hrát si, jestli by na něj rozpočet, strukturální deficit jedna celá nula nula celá devět (Nebylo srozumitelné.) Ale v tom případě kdyby ta debata byla korektní o ekonomikách, tak taky nepoužijeme jedno číslo. Velmi často slyším - ve vedlejší zemi, u sousedů, HDP rostlo o 2,1 nebo 2,2 a u nás klesalo. Ale to je taky jenom jedno číslo. Musíme přeříkat všechna čísla - strukturální deficit, deficit, o kolik vzrostlo HDP, jak je vysoká nezaměstnanost, kolik procent rodin je ohroženo chudobou apod. Pak ta debata má fakt smysl. Protože podle mě skoro v každé ekonomice najdete jeden parametr, který je lepší než v těch okolních. A když vždycky vytáhneme ten jeden parametr a začneme se tím bouchat po hlavě, tak se nikam nedostaneme.

    Zejména v oblasti státních výdajů, pokud zvýším výdaje o 40 mld. na dluh, tak ale vyrobím růst 1 % HDP. To jsou poměrně jednoduché počty. Říkám to trošku zjednodušeně a zaokrouhleně. Ale debata, jestli za to stojí, za to vykázání plus 1 %, půjčit si 40 mld. a nějakým způsobem je buď utratit, nebo investovat, ať mě nechytáte za slovo. Ale když dám těch parametrů víc vedle sebe, porovnávám je všechny, nebo skoro všechny, když sleduji číselné řady, trendy apod., má to smysl.

    A ten trend se prostě otočil. Já vám tak napůl vyčítám rozpočet 2014. Já vím, že jste ho netvořili. Ale vy jste pro něj hlasovali. Takže zase nemůžete říkat: my s tím nemáme nic společného. A vzpomeňte si na tu debatu v prosinci u státního rozpočtu, kdy z řad vládní koalice, resp. budoucí vládní koalice, protože vláda ještě nebyla, zazněla silná slova, kolik se nakonec ještě seškrtá výdajů. A my jsme říkali: výborně, v tom vás určitě podpoříme. A jsme v půlce května, pomalu jsme v polovině rozpočtového roku a ta čísla zatím nějak nevycházejí. Tak, těšíme se na to, že k tomu dojde.

    Ale ta hlavní výhrada, a to chci zopakovat - my přece nepotřebujeme k tomu, abychom rozumně hospodařili, Brusel. To je ta hlavní výhrada. O tom se bavme. Potřebujeme k tomu Brusel? Potřebujeme, aby nás někdo kontroloval? Abychom se k tomu zavazovali? Nebo to potřebujeme kvůli sobě? Já myslím, že to potřebujeme kvůli sobě a že víme moc dobře, co vlastně chceme. Možná máme jiné programy a určitě se lišíme v tom, jak ty cíle naplňovat. Ale určitě k tomu nepotřebujeme Brusel.

    A o tom, jak mluvil pan premiér Sobotka, o tom poplácávání v Bruselu. No nebyl jsem to já, kdo se s nimi nechal fotit a na těch brífincích říkal: No, my vidíme tu výraznou změnu té evropské politiky. Výborně, pane premiére! Vy jste už podepsali nebo podepíšete fiskální pakt... O tom jsem mluvil.

    Já vím, že to je docela lidsky potěšitelné. Kdo byl občas na Evropské radě jako ministr, tak ví, že poprvé vám řeknou pane ministře, podruhé vám řeknou pane Stanjuro a potřetí vám řeknou Zbyňku, to jsme už ale přátelé, že jo. No ale skuteční přátelé v té evropské politice skutečně nejsou. Tam prostě každý hájí své národní zájmy a my bychom si to měli jasně říkat a pokusit se shodnout tady v českém parlamentu, což je národní zájem, a ne odevzdávat další a další a další kompetence do Bruselu, protože pak na to nebudeme mít žádný vliv.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu místopředsedovi vlády, budu konstatovat omluvy, které mi byly doručeny. Od 18.50 se omlouvá pan poslanec Josef Nekl, od 17 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Vojtěch Adam, potom pan poslanec Martin Novotný od 16 hodin, od 19 hodin se omlouvá pan poslanec Uhlík, pan poslanec Martin Komárek od 16.30 do 19 hodin a pan poslanec Pospíšil od 15.45 do konce dnešní schůze, Martin Lang potom se omlouvá od 19 hodin z pracovních důvodů.

    Pane ministře, pane místopředsedo vlády, jste na řadě v obecné rozpravě. Prosím máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, já už jsem si v rozpočtovém výboru nacvičil s panem ministrem Kalouskem strukturální deficit. Tak já bych ho tady znovu ukázal.

    Pan ministr Kalousek plánoval na příští rok deficit 120 mld. (ukazuje na papíru) a strukturální deficit minus 1,8. My plánujeme minus 1,3. Takže snižujeme. Pan ministr Kalousek plánoval 2015 minus 2,1 a my plánujeme minus 1,8. Pan ministr Kalousek se vysmívá. Ta jeho nabídka je vlastně výsměch, protože co on nám vlastně říká? On nám vlastně říká, že potom co v roce 2010 on a Nečasova vláda snížili všem státním zaměstnancům platy o deset procent, zmrazili důchody, od roku 2010 se tady nestaví dálnice, tak on nám dneska říká: Jo, já budu hlasovat pro ten § 3 a 4. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu vicepremiérovi. Nyní s faktickou poznámkou předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, potom s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a potom další přihlášení, pokud se pořadí nezmění. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jako obvykle jsme terčem řady urážek, ale nebudu reagovat stejně nevěcně. Já jsem rád, že pan vicepremiér řekl to co já. Gesto, formalita, v zásadě zbytečná věc. Ale váš premiér a ministr zahraničí říkají, že je to klíčové, velmi důležité. Tak co je pravda? Je to gesto, nebo formalita? A já s tím souhlasím, že to tak je. Anebo je to klíčové, důležité, nezbytné pro další fungování České republiky v rámci Evropské unie? Nemůže platit obojí. Nemůže říkat premiér jedno a vicepremiér druhé. Může, dneska jsme to slyšeli. Ale co si z toho máme vybrat? A když je to taková formalita, takové gesto, proč k tomu potřebujeme ústavní většinu? Skutečně máme Ústavu, kde formalita, gesta a zbytečnosti se hlasují ústavní většinou? My to tak nevnímáme. My to vnímáme opravdu jako cestu k euru, jednosměrku, ze které nebude moci návratu, pokud by to bylo pro Českou republiku výhodné. A to je všechno.

    V hodnocení toho, co vláda chce ratifikovat, se zcela výjimečně s ministrem financí shoduji. A před chvilkou pochválil premiéra Nečase, že se za zemědělce bil, a pak hned řekne "a ODS dělá všechno proti nim". Může platit jenom jedna, nebo druhá věta. Nechci říkat, která má platit a co si myslí ministr financí. Ale nemohou platit obě dvě dohromady. To prostě nedává žádnou logiku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nehněvejte se, že vystupuji potřetí. Já jsem se domníval, že všechno podstatné zaznělo v pozici klubu TOP 09, ale musím říct, že teď cítím obyčejné lidské zklamání. Není dneska první, ale je mnohem zásadnější než to, co mě mrzelo před chvílí. My jsme opravdu řekli vážně míněnou nabídku. Kdybychom byli negativistická opozice - a já si myslím, že si snadno vzpomenu na doby, kdy dnešní nejsilnější vládní strana byla opravdu důslednou negativistickou opozicí vůči všemu, i k tomu, co pokládala víceméně za rozumné, vždycky našla dostatek důvodů, aby byla v každém případě proti. Kdybychom byli negativistická opozice, tak najdeme nějaký důvod, proč bychom byli proti, protože proč bychom vám měli pomáhat s ústavní většinou? My vám chceme pomoci s ústavní většinou, proto jsme po velmi podrobné a vážné diskusi, byť jako strana opoziční, řekli jasnou nabídku, že vám pomůžeme s ústavní většinou a že vám pomůžeme schválit rozpočty za těch a těch předpokladů. A domníval jsem se, že zazní alespoň "dobrá, tak tady padla vážně míněná nabídka, půjdeme o ní jednat". Já bych docela ocenil, kdyby po vystoupení pana ministra Zaorálka a pana ministra Babiše pan premiér jako předseda vlády řekl, zda se vůbec vláda chce touto nabídkou zabývat a zda s námi chce jednat. Jestli ne, tak nemusíte, ale my vám to nabízíme velmi upřímně. A znovu říkám, bez postranních úmyslů, jako konstruktivní opoziční návrh.

    Ještě jednou, protože mě pan místopředseda vlády zřejmě neslyšel. Chci říct, že predikce na rok 2014 a 2015 byly opravdu predikce, protože jsme předpokládali politickou situaci, o které v zásadě nikdo nepochyboval, a nikdo si nemyslel, že se se strukturálními deficity bude dělat něco jiného, než že se zvyšují. Nicméně výsledek v letech 2013 v tomto parametru, můžeme mluvit o jiných, můžeme říct, že jsme měli nejnižší míru chudoby v rámci Evropské unie, ale bavíme se o fiskálním kompaktu, tak se bavíme o strukturálním deficitu, tak v tomto parametru se strukturální deficit vyvíjel takto. Průměrným úsilím 1,4 % ročně, opakuji údaje z materiálu pana ministra Babiše, který schválila vláda České republiky. (Ukazuje dokument.) Formulace je tam přesně taková. Fiskální úsilí, to znamená snaha vlády šetřit, bylo 1,4 % ročně, což je při 1 % zhruba 40 mld., představuje zhruba 55 mld. ročně fiskálního úskalí. Nepočítám-li rok 2014, počítám-li váš předpoklad z roku 2014 a 2015, počítám, že vaše negativní fiskální úsilí, to znamená, že neušetříte ani korunu, ale naopak budete mít větší deficit, že vaše negativní fiskální úsilí bude 20 mld. ročně. Jenom to konstatuji. Nic jiného. Jsem dokonce ochoten to pochopit pro rok 2015, jenom říkám, že chcete-li mít fiskální smlouvu v roce 2016, tak ve sporu, zda to je formalita, jenom gesto, anebo je to skutečně závažná zásadní věc, my tvrdíme: Ano, my to nechceme mít jako formalitu, my to nechceme mít jako gesto, my to chceme mít jako závažnou zásadní věc se všemi právy a závazky, tedy i s hlavou III a IV. Jenom pro takovou smlouvu budeme hlasovat. Je na tom něco nesrozumitelného nebo urážlivého? Nebo to někoho pohoršuje? Nebo máte pocit, že se vám vysmíváme? To je prostě férová nabídka, kolego. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní se dostáváme k řádně přihlášeným. Nyní pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem dnešní vystoupení nechtěl vést v konfrontačním duchu, nicméně pan Babiš mě zase nadzvedl ze židle. Já bych ho moc poprosil, aby - možná že vám to projde v těch vašich novinách, ale abyste už tady přestal lhát. Vy jste tady řekl, že my jsme hlasovali, nebo tady jste hlasovali proti zrychleným výkupům. Tak já vás jenom upozorňuji, že tady nikdo nehlasoval proti výkupům, že vašemu panu ministrovi dopravy se podařilo to, co se nepodařilo zatím zřejmě, aspoň co já pamatuji, nikomu, že tady obhajoval jiný materiál, než je v parlamentní databázi. Že to bylo z mé strany, kdo nabídl maximální zkrácení, a ten návrh prošel, aby se v hospodářském výboru vůbec vyjasnilo to fiasko. Protože já nevím, co jste na vládě vlastně schvalovali nebo neschvalovali. Takovouhle ostudu tady ještě nikdo ani procedurální neudělal. A my jsme tady udělali maximum pro to, aby to ze stolu nespadlo.

    Další, k neotvírání dálnic. Možná nemáte latifundie v jižních Čechách, abyste věděl, že jenom loni se tam otvíralo asi přes 25 kilometrů D3 a otvíraly se další kratší úseky v celé republice. Tak prosím přestaňte vykládat nesmysly. Moc bych o to poprosil.

    Takže k vlastnímu tématu. Jestli tomu dobře rozumím, tak my tedy chceme, aby se Česká republika nejenom přihlásila k fiskálnímu kompaktu, ale aby ho i naplňovala. Pokud tady pan premiér naříká, že někdo na něj připravuje nějakou past a teď že oni se mají začít chovat a teď a hned, pak bych se zeptal, když toho je schopna vlastně celá eurozóna, tak proč toho nejsme schopni my. Proč za podstatně horší situace, horších východisek, k fiskálnímu kompaktu přistoupili. My dokonce máme řadu parametrů, ať je to nezaměstnanost, ať to byl, bohužel byl, trend zadlužování. Ať je to vyrovnávání v celé řadě parametrů s ekonomickou a dluhovou krizí v Evropě a ve světě. Tak přesto tady to nejde a ve zbytku Evropy za podstatně krvavějších obětí to jde. To je vidět, jak to myslíte vážně. (V sále je hluk.)

    Řekl bych, že vykastrovaný fiskální kompakt bez článku 3 a 4 skutečně bude pouze prázdným gestem. Dokonce i špatným nebo nedokonalým signálem pro investory. V tom se liším asi od pana předsedy Stanjury, protože pokud bych byl investor, který by neznal reálie České republiky, tak se podívám, jaká zhruba je očekávaná ekonomická, hospodářská i společenská stabilita země, a podle toho bych se rozhodoval. V té zkratce asi nikdo nebude zkoumat, co obsahuje a jak dobře nebo špatně je napsaná smlouva, ale pouze se podívá na to formální gesto, to znamená, jsou v tom proudu států, které přijaly ten závazek, nebo nejsou.

    To, o co nám ale jde primárně, tak to je skutečné odpovědné rozpočtování. Fiskální odpovědnost. Protože my klademe, na rozdíl asi od vás, od vládní koalice, rovnítko mezi fiskální odpovědnost a kvalitu života. Myslím si, že příklady z Řecka, Španělska, Itálie a dalších zemí, dokonce i těch hodně rozvinutých, ukazují zcela jasně, snad s výjimkou Německa se to v Evropě týká všech zemí, že je přímá úměra mezi tím, protože kvalita života, to je také stabilita a klid občanů, zda budou dostávat aspoň v dosavadním rozsahu s nějakým očekáváním, vylepšováním nebo alespoň stability setrvalého stavu penze, zda se postaráme o potřebné, zda jsme schopni ufinancovat tu část ekonomiky, kterou bohužel stále více, která přechází pod veřejný sektor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádal bych kolegy o klid, aby mohl pan poslanec František Laudát dokončit svoji řeč a abyste mu věnovali patřičnou pozornost. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedající. Tím, že se hlásíme, nebo chceme tady vynucovat fiskální odpovědnost, tak už jsme hodně po sezóně. Já bych upozornil, že bez velkého humbuku ale řada zemí už počátkem 90. let ve světě sáhla k tomuto kroku, byť v roce 1997, jestli se nemýlím, a byl to i pan dnešní premiér Sobotka, se vysmívali Václavu Klausovi, když chtěl zakomponovat do Ústavy princip nezadlužování země, to znamená, rozdělujme jenom takové peníze, když to řeknu hodně zhruba, které vybereme, aby byl prostě soulad příjmů a výdajů. Jsou země, které dokonce, nebo jejich části, nižší celky, které to dokonce přijímaly už ve druhé dekádě minulého století.

    Já jsem očekával, že někdo z Úsvitu se tady přihlásí k demokracii švýcarského typu. Nechal jsem si vytáhnout, jak funguje ve Švýcarsku rozpočtová odpovědnost. Takže tam většina municipalit aplikuje tzv. harmonizovaný účetní model. Tento model odděluje u účtu administrativní provozní účet a investiční účet, přičemž roční provozní účet musí být vyrovnaný. Přebytky nebo deficity mají být eliminovány úpravou daní. Dále platí pravidlo, že alespoň 60 % ročních investičních nákladů by mělo být samofinancováno. Některé kantony také zavedly závaznou legislativu, která omezuje úroveň deficitu a ukládá bezprostřední korektivní opatření. Když jsem tady zmiňoval minulé století, tak v kantonu Saint Gallen například zákon ze 17. června 1929 o kantonálních financích stanoví, že rozpočet musí být navržen v souladu s principem vyrovnaných příjmů a výdajů. V praxi tato podmínka je považovaná za splněnou, pokud rozpočtový deficit nepřesáhne tři procenta daňových výnosů.

    Myslíte, že byste mě nemusel rušit, pane kolego? (K poslanci Pavlu Blažkovi.)

    A pokud přece jenom dojde k překročení deficitu, ten se převádí do dalšího roku a platí totéž pravidlo, to znamená, nemůžou hospodařit deficitně.

    Bylo tady zmíněno Polsko. Tam udělali přesně ty kroky, které sociální demokracie slibovala při vyjednáváních v minulém volebním období s vládou Petra Nečase a od kterých se potom odtáhla. To znamená, národní veřejný dluh mají zastropovaný na maximálně 60 % ročního HDP a zároveň zavedli monitorovací systém. Pokud by to bylo překročeno, nastupují velice tvrdé restrikce a další zadlužování není možné a musí dojít ke krácení téměř čehokoliv. Takže pokud by bylo Polsko, sociální demokraté měli šanci už v minulém volebním období.

    Myslím si, že spíš můžeme být v očekávání toho, že tady někdo zkusí možná, byť v jiné podobě a v jiných časových horizontech, zopakovat příběh z Kanady. První provincií, která v roce 1991 zavedla zákon o vyrovnaném rozpočtu, byla Britská Kolumbie. Následující vláda pod vedením Nových demokratů - tak se ta strana jmenovala, Noví demokraté, nikoliv sociální demokraté - zákon krátce nato zrušila a nastala série rozpočtových deficitů. V roce 2000, těsně před volební porážkou, Noví demokraté schválili zákon o rozpočtové transparentnosti a odpovědnosti, který následně vítězní liberálové nahradili zákonem o vyrovnaném rozpočtu a ministerské odpovědnosti. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás tedy požádám ještě o chvilku přerušení vašeho výkladu a ostatní, aby přenesli své diskuse mimo jednací sál, abyste to mohl v klidu dokončit. Pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Za prvé. Snížení celkového dluhu země na rozumnou míru tak, aby byl vytvořen nárazník proti faktorům, které mohou mít negativní dopad na celkovou výši dluhu v budoucnosti, a dokud nebude dosaženo této úrovně dluhu, celkové provozní výdaje státu v každém finančním roce musí být nižší než celkové provozní výdaje ve stejném finančním roce.

    Pravidlo číslo dvě. Jakmile bude dosaženo rozumné úrovně celkového dluhu země, tato úroveň má být udržována, čehož má být dosaženo tím, že po rozumně dlouhou dobu nemají celkové provozní výdaje země přesáhnout její celkové příjmy.

    Za třetí. Dosažení a udržení úrovně čisté hodnoty země, která bude poskytovat ochranu před faktory, které mohou působit negativně na čistou hodnotu země v budoucnosti.

    Za čtvrté. Opakované řízení fiskálních rizik, kterým země čelí.

    Za páté. Sledování politiky, která je konzistentní s rozumným stupněm předvídatelnosti úrovně a stability daňových sazeb pro budoucí roky.

    Tolik tedy Nový Zéland a analýza jejich fiskálního úspěchu, ze kterého žijí dodneška. A právě to se odvinulo z toho, že došli k závěru, že ne zákony, protože řada zemí má poměrně tvrdou legislativu, ale jestliže politici se dostanou do problémů, tak legislativu ohýbají a zadlužují dál. Takže potom konkrétní chování v politice rozhoduje o fiskální odpovědnosti nebo fiskálně odpovědné politice.

    Tady pořád padá, že se máme učit od sousedního Slovenska. Já se domnívám, že jsou na trajektorii fiskální blamáže, podobně jako jsme byli my, a zřejmě se tam vrátíme. Já bych spíš doporučoval příklady zemí, které si prošly ať už bankrotem, anebo přece jenom strašákem bankrotu. Budete se divit, jsou to jihoamerické státy a ty nejenže některé z nich typu Argentina, Ekvádor, Brazílie, Peru a další přijaly legislativu, ale také nějakým způsobem přes obrovskou korupci a politickou nestabilitu se tím začaly řídit. Takže jenom Ekvádor, pokud bych přebral žargon pana ministra financí, tak kéž by, co se týká fiskální odpovědnosti, u nás byl podobný trend a měli bychom mít ambici ne Slovenska, ale Ekvádoru, co se týká fiskální odpovědnosti. Neoddiskutovatelným faktem je, že v minulé dekádě se dařilo poměrně výrazně snižovat veřejné zadlužení Ekvádoru. V roce 2003 měli 53,7 % HDP, v roce 2005 už pouhých 40,1 % a ono to běželo dál - 2006 už byli na 33 %, 2007 mírně vzrostli na 33,1 %, 2008 - 25,5 % a v roce 2009, kdy už světem cloumala krize, tak spadli dokonce na 20,2 % veřejného dluhu z ročního HDP.

    Takže já doufám, že jsem alespoň trošičku tady nastínil, co je vůbec odpovědné rozpočtování, co je odpovědná fiskální politika, proč chceme, aby nejenom formálně se ČR přihlásila k fiskálnímu paktu, ale hlavně, a to je výrazně důležité, možná i důležitější, aby hlavně to začala dnes a denně svým chováním naplňovat.

    Pokud pominu pana premiéra Sobotku - od toho neočekávám ani verbálně, pokud jde o ministra financí, jedno říká, přesný opak dělá. Děkuji všem, kteří poslouchali. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní je další řádně přihlášená paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážený člene vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes už tady padlo mnoho argumentů a nevím tedy, proč tady a teď řešíme smlouvu, která nás k ničemu nemá zavazovat. Schválením fiskálního paktu bychom odevzdali pomyslný klíč od české státní kasy do Bruselu. Evropská unie by tak měla do budoucna možnost diktovat nám, jak máme mít sestaven státní rozpočet.

    V minulých měsících jsem interpelovala jak pana premiéra, tak ministry financí a zahraničí a ptala jsem se jich na otázky ohledně fiskálního paktu. Vězte, že pravidla fiskálního paktu o strukturálním schodku ve výši 0,5 % dodržují jen Německo, Řecko, Estonsko, Dánsko a Švédsko. Je to tedy jenom 5 zemí z 25, které fiskální pakt již podepsaly. Ostatní ho jednoduše ignorují. Například Španělsko asi dva měsíce po jeho podepsání oznámilo, že ho stejně dodržovat nehodlá. A to není vše! Například pravidlo o snižování schodku pro státy, které mají celkový dluh vyšší než 60 %, dodržují podle odpovědi na interpelaci jen Německo a Rakousko. (V sále je velký hluk.) Já si počkám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Páni kolegové, paní kolegyně, prosím vás, nechte paní poslankyni dokončit v klidu její příspěvek k této věci a případné diskuse odložte nebo přesuňte do předsálí. Zejména tady vpravo bych kolegy - včetně těch, kteří jsou předsedové klubů! Prosím, můžete pokračovat. ***

  • Poslankyně Olga Havlová: A jak je to s povinností předkládat výhledy u státních rozpočtů, které budou dlouhodobě udržitelné? Tuto povinnost plně dodržuje jen Estonsko a Německo. Mezi džentlmeny se říká, že dané slovo a dohody se dodržují, pro fiskální pakt to rozhodně neplatí a ani zřejmě platit nebude.

    Na minulé schůzi Poslanecké sněmovny jsem žádala, aby nám to vláda vysvětlila, co je to vlastně za smlouvu, kterou nikdo nedodržuje. Proč máme přijmout něco, o čem již dnes máme pochybnosti. Jsem pro rozpočtovou odpovědnost, ale ne aby na nás byl vynucován tlak vnějšími orgány Evropské rady, či dokonce Evropským soudním dvorem, které při svém rozhodování nebudou brát v úvahu zájmy České republiky, ale zájmy své, vlastní. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové a nyní se do diskuse přihlásila paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, TOP 09 již v minulém volebním období hájila přistoupení a podpis fiskálkompaktu jak ve vládě, tak, za sebe mohu říct, ve výboru pro evropské záležitosti. Nebudu již probírat celý obsah fiskálkompaktu ani zdůrazňovat důležitost hlavy III a hlavy IV. Chtěla bych vzhledem k předcházející debatě pohovořit něco také o možnosti hájit české národní zájmy zejména v době po schválení fiskální smlouvy.

    Naše národní zájmy se minimálně v ekonomickém smyslu odvíjejí od naší ekonomické struktury, jak odvětvové, teritoriální v případě zeměpisné orientace naší ekonomiky a geografickou polohou. Oba tyto faktory nás předurčují k tomu, hrát v Evropě aktivní, pozitivní roli ve smyslu odstraňování zbytečných překážek a bariér a podílení se na projektech celoevropského významu, které budou prospěšné pro nás samé a současně výrazně přispějí k ukotvení nás v evropském systému a k posílení Evropy jako celku. Tyto projekty pro nás mají daleko větší význam, než kdybychom byli vůči vnějšku uzavřená země ležící na geografické periferii. (Trvalý hluk v sále.)

    Česká republika je jednou z nejvíce otevřených ekonomik na světě, a proto je životně důležité, aby byla maximálně otevřená, pokud jde o volný obchod (pohyb?) zboží a služeb. Totéž platí pro volný pohyb pracovních sil. Pokud by mělo být integrační jádro Evropské unie definováno jako dohoda na zavedení minimálních daní z příjmů, pak je naším zájmem být rozhodně proti. Totéž platí pro zavedení unijní daně. Evropská unie dosáhla svého bohatství díky konkurenci a soutěživosti mezi jednotlivci, firmami, ale i mezi státy. V našem zájmu by proto mělo být tuto konkurenci uchovat a rozvíjet. Specifikem české ekonomiky je neobvykle velký podíl průmyslu, zejména automobilového. To není dobré, protože ekonomika bez diverzifikace není dlouhodobě stabilní. Ve srovnání s většinou zemí Evropské unie máme abnormálně nízký podíl služeb na hrubém domácím produktu. Proto bychom měli podporovat maximálně volný pohyb služeb v rámci Evropské unie včetně služeb finančních, kde Evropská unie výrazně zaostává za Amerikou.

    Naše přirozené ekonomické zájmy se nijak významně neliší od slovenských, slovinských, rakouských, tedy středně velkých až malých zemí ležících v centru Evropy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím ještě jednou o klid. Kolegyně, páni kolegové, zatím poslední přihlášena do rozpravy paní poslankyně Jitka Chalánková by ráda dokončila svůj projev, pak ještě vidím přihlášku ministra zahraničí. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Je tedy otázkou, proč politika těchto zemí v Evropské unii vyhlíží radikálně odlišněji v porovnání s tou naší ve smyslu vnímání evropské odpovědnosti, pozitivního a zodpovědného plnění členských závazků, nikoliv jen těch formálních, na papíře daných, i tím, že na rozdíl od nás nejsou považováni za zapšklé potížisty, kteří nevědí, co chtějí. V případě našich zájmů ignorujeme, či považujeme za samozřejmé něco, co nám přináší enormní ekonomický benefit. Díky jednotnému vnitřnímu trhu má Česká republika výrazný přebytek své obchodní bilance a enormní příliv zahraničních investic. To jsou přitom pro okolní státy pádné důvody pro diametrálně odlišné chování v Evropské unii v porovnání s tím naším. Převládá u nás velmi zúžené hokynářské, účetnické uvažování o výhodách a nevýhodách jednotlivých integračních rozhodnutí či kroků. Výrazně se to projevilo v diskusi o půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu či dohodě o fiskálním paktu. Na jedné straně nám těžce vadí něčím do společné pokladny přispět, ale čerpání z evropských fondů v mnohem větších objemech nám nevadí vůbec a považujeme je za samozřejmé. Komplexní vnímání souhrnných přínosů a nákladů integrace by nám vůbec neškodilo.

    Už to zkrátím, budu vybírat asi jen nadpisy.

    Naše ekonomické zájmy v rámci Evropské unie konkrétně představuje působení na jednotném vnitřním trhu Evropské unie v co nejširší představitelné podobě, být daleko invenčnějším a více tvůrčím subjektem při vytváření společných evropských politik a projektů. Například v oblasti transevropských sítí, společných projektů financovaných z přímých grantů, vědy a výzkumu a podobně. Být zastáncem zdravého fiskálního a makroekonomického prostředí v Evropské unii a na tomto projektu se aktivně podílet. Podílet se aktivně taktéž na společné měnové politice nejprve v oblasti fiskální politiky a následně též v jiných oblastech. Je paradoxní, že vláda odmítá přistoupit na ukotvení dluhové brzdy.

    Zkráceně řečeno, domnívám se, že Evropě hrozí jiná nebezpečí. Kolem Evropy obcházejí dokonce jiná strašidla, ale fiskálkompakt, euro nebo například společný evropský bankovní dohled, to určitě nejsou. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové. Nyní se přihlásil s přednostním právem pan poslanec Roman Sklenák jako předseda klubu sociální demokracie. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, já si vzhledem k situaci, jaká je s časem a s počtem bodů, které jsme projednali na probíhající schůzi, dovoluji před vás předstoupit s několika procedurálními návrhy. Jednak dávám návrh, abychom vyčlenili pro třetí čtení návrhů zákonů i dnešek do konce jednacího dne. Pakliže by Sněmovna souhlasila, tak navrhuji, abychom hlasovali o tom, že situace, ve které se nacházíme, splňuje ten stav zvlášť odůvodněného případu, abychom mohli změnit program, a konkrétně potom navrhuji tedy v případě, že Sněmovna bude souhlasit, abychom po skončení tohoto bodu pevně zařadili bod 15, sněmovní tisk 49, což je novela zákona o vojácích z povolání, a poté pevně blok třetích čtení v pořadí bodů 53 až 61 po řadě. Tohle jsou moje procedurální návrhy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Teď jsem si zkomplikoval situaci vzhledem k tomu, že jsem předpokládal, že přece jenom dokončíme jednání o tomto bodu, ale nezbývá mi nic jiného, než o tom hlasovat bez rozpravy, o těchto návrzích.

    Odhlásím vás všechny a budeme se zabývat návrhy, které přednesl předseda klubu České strany sociálně demokratické. Přihlaste se svými identifikačními kartami a budeme mít nejdříve hlasování o tom, že je zvlášť závažná situace, při které budeme měnit program, to znamená, že ten přerušený bod číslo 15, zákon číslo 221/1999 Sb., budeme dokončovat po skončení tohoto bodu, a poté budeme ještě hlasovat o tom, že budeme moci hlasovat o zákonech ve třetím čtení. Takže tři hlasování celkem.

    První hlasování je hlasování o tom, že je zvlášť závažný důvod pro změnu programu.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 133 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 133 z přítomných 127 pro 122, proti nikdo. Sněmovna souhlasí s tím, že jsou zvlášť závažné důvody pro změnu programu. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Chtěl bych zareagovat nějak v celku, protože jsme vlastně vyčerpali tu řadu vystupujících k tomuto bodu. Já bych to vlastně shrnul v reakci na jednu větu, která tady zněla v průběhu vystoupení. Jeden z kolegů řekl: K čemu vlastně ten Brusel potřebujeme? Na co vlastně my ten Brusel potřebujeme?

    Víte, co je na tom zvláštní? Pokud jsem to sledoval, já jsem tady včera nebyl, protože jsem byl právě v tom Bruselu, který k ničemu nepotřebujeme, tak tady hodiny probíhala debata kolem jednoho výroku ministra obrany. Proč proběhla ta debata? Protože části poslanců se zdálo, že tím výrokem možná se Česká republika v oblasti bezpečnosti ocitá na periferii. To byl zřejmě podle mě důvod toho, proč to tady někdo zvedl. Na periferii právě vůči tomu Bruselu.

    Dovolte, abych vám připomněl, že ta jednání, která se týkají bezpečnosti ČR, probíhají právě v Bruselu. Ten Brusel, který, jak tady bylo řečeno zároveň, nepotřebujeme. Chápete? Čím jsme se tedy celé hodiny zabývali a proč tady někomu vadí, že se ocitáme na periferii? Já bych vás chtěl ujistit, že naše členství v Evropské unii má také veliký a významný bezpečnostní rozměr a má ho stále významnější. Právě na půdě Evropské unie třeba tento týden v pondělí ministři zahraničí jednali o bezpečnostních otázkách. Prakticky celou dobu. Ten Brusel, který nepotřebujeme, jedná o otázkách bezpečnosti, které jsem chápal, že jsou vnímány jako klíčové. A nikdo by si zřejmě nepřál, abychom se v nich ocitli na periferii. Tak jak je možné, že tady někomu nevadí, nebo vadí, že se ocitáme v Evropě na periferii, a tady to najednou někomu nevadí? Já tvrdím, že to, co dělala česká zahraniční politika v posledních letech, když jsme odmítli Pakt plus pro euro, když jsme odmítli fiskální pakt, když jsme odmítli mluvit o bankovní unii, tím vším jsme se skutečně na periferii ocitali. A já tvrdím, že to má zásadní důsledky pro pozici ČR a pro to, jak jsme tam vnímáni. Pro to, jak jsme tam bráni. Chápete? Jak jsme chápáni jako někdo, kdo se chce, nebo nechce na něčem podílet.

    Dovolte, abych připomněl, že v posledních letech se díky krizi odehrálo to, že se v Evropě v drtivě většině států dospělo k poznání, že by evropská integrace v podobě, jak byla dosud, další krizi nemusela přežít, a proto se dělají kroky, aby se něčemu podobnému předešlo. To je podstata i toho, co je v základu fiskálního paktu. Je to reakce, která by měla zabránit tomu, aby se Evropa dostala do tak složitých situací díky tomu, že nemá nástroje, díky tomu, že připustí zadlužení, díky tomu, že nemá prostředky, jak řešit to, když se určitá část financí ocitá v propadech. Díky tomu se vytvářejí tyto nástroje. A jestliže některá země řekne, že nemá zájem se toho účastnit, tak se samozřejmě ocitá na periferii, a to, co nám dneska připadá samozřejmé, může být v Evropě, kde bude jádro zemí, které budou tyto věci dělat, a pak jiné, které to nebude zajímat, tak je otázka, co pro ty země na periferiích zítra zbude. To, o co podle mě stojí občané této země, je např. volný pohyb osob. O co stojí podnikatelé, kteří tu jsou, je volný pohyb zboží. Obchod, ze kterého žijeme. A to, co nám dneska připadá samozřejmé, nemusí být samozřejmé, dokonce i v takových věcech, jako je volný pohyb osob, pokud nebudeme hlídat to, aby Evropa se skutečně vyvíjela tím, že my jsme její součástí a že se drží projekt, kde většina postupuje spolu.

    Do této chvíle i klíčové postavy Evropské unie měly zájem na tom, aby se Evropa neštěpila. To se dá říct o předsedovi Van Rompuyovi, to se dá říct o Barrosovi, to se dá říct o paní Merkelové, celé řadě klíčových politiků Evropy. Neměli zájem na štěpení.

    Víte, že máme před sebou volby a vlastně není stoprocentně jisté, jak se bude Evropa zítra vyvíjet. To znamená to, kde my se v tomto procesu stavíme, jestli dáváme najevo, že nám jde o to, aby Evropa do budoucna fungovala, to jsou docela zásadní věci. Jestliže nám, přátelé, vadí to, že máme někteří pocit, že bychom se mohli ocitnout na periferii z hlediska bezpečnosti a ochrany bezpečnosti tohoto státu, tak já vám tvrdím, že otázka našeho plného členství v Unii, maximálně se angažujícího, je také otázka, která souvisí s budoucí bezpečností, začleněním našeho státu v Evropě. Ta souvislost je podle mě evidentní.

    A já, pokud tady přicházejí jakékoli návrhy, které říkají, že jsou poslanci, byť z opozice, připraveni jednat o fiskálním paktu, tak je samozřejmě vítám. Tuto debatu jsme dnes pouze začali a já bych si přál, aby všichni zvážili, co tady říkám. Evropa se dneska rozhoduje o tom, jak zítra bude vypadat. My bychom u toho měli být. Fiskální pakt je součástí nového pohybu a bavme se o tom tady. Bavme se o tom tady, nejenom ve sněmovně, bavme se o tom na výborech. Pokud by tato debata tady začala, tak já ji vítám, i řekněme návrhy, které nemusí být vždy totožné s našimi. Rozhodně stojíme o tuto seriózní debatu a stojíme o dohodu, která překročí rámec pouze koaličních politických stran. Kéž by se nám to povedlo.

    Děkuji za dnešní debatu. (Slabý potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraniční Lubomíru Zaorálkovi. Mám tady ještě jednu faktickou poznámku pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych se ohradit k tomu, co řekl ministr zahraničí. Je to taková oblíbená metoda, že vytrhnu dvě slova z celé věty a pak s nimi polemizuji. Já jsem řekl, a celou větu, že k rozumné rozpočtové politice nepotřebujeme Brusel, je to v našem zájmu. Na tom trvám a vy z toho vyvozujete dalekosáhlé závěry. Já jsem řekl, že nepotřebujeme Brusel, tečka, bez té první části. To není prostě korektní. Říkal jsem, že k tomu, abychom měli rozumné veřejné finance, vyrovnané státní rozpočty, nepotřebujeme podepisovat nějaké pakty, o kterém váš vicepremiér vaší vlády tady před padesáti minutami řekl, že to je gesto, formalita, zbytečnost de facto. Prosím, když citujete a kritizujete opoziční vystoupení, tak potom v celé větě. Nic takového, co vy jste pak kritizoval, jsem neřekl, neříkám a nemyslím si to.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu i za dodržení času. Nemám žádnou písemnou přihlášku ani nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem od pana ministra zahraničí, od pana zpravodaje o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Ano, pan zpravodaj má zájem. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý večer téměř. Pouze bych chtěl na základě toho, co jsem zde slyšel, rozšířit v podstatě okruh výborů, kde budeme tyto materiály projednávat, a to jednak výbor zahraniční, rozpočtový, to jsem říkal, a také výbor pro evropské záležitosti. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Mělo to padnout v rozpravě, doufám, že to v rozpravě padlo, celou jsem nesledoval. Takže zahraniční výbor, výbor rozpočtový a pro evropské záležitosti. Budeme se zabývat návrhy na přikázání, pokud tedy další návrhy nejsou. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Pan zpravodaj navrhl další dva výbory.

    Budeme tedy hlasovat nejdříve zahraniční výbor, a to v hlasování pořadové číslo 137, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 137 z přítomných 143 poslanců pro 130, proti 2. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o výboru rozpočtovém, a to v hlasování 138, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 138 z přítomných 149 pro 143, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro evropské záležitosti, a to v hlasování pořadové číslo 139, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 139 z přítomných 149 pro 143, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu, výboru rozpočtovému a výboru pro evropské záležitosti. Lhůta k projednání je zachována na 60 dnů. Děkuji panu ministru zahraničí, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 51.

    Ještě než začnu další body, konstatuji dvě další omluvy, a to omluvu paní poslankyně Olgy Havlové od 19 hodin a od 18.50 omluvu pana poslance Karla Šidla.

    Pokračovat budeme tak, jak jsme před chvilkou rozhodli přerušeným bodem číslo 15.

    Požádám pana ministra obrany Martina Stropnického, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, požádám pana Bohuslava Chalupu, aby se vrátil ke stolku zpravodajů jako zpravodaj pro prvé čtení, a konstatuji, že bod byl přerušen v neskončené obecné rozpravě, ale s tím, že jsem v tu chvíli neměl žádného přihlášeného do obecné rozpravy. Ptám se tedy, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.

    Pokud jde o výsledek obecné rozpravy, nebylo navrženo žádné vrácení předloženého návrhu k dopracování ani zamítnutí. Bylo pouze v obecné rozpravě konstatováno, resp. navrženo prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. Budeme se zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Nikoho nevidím.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu, který předložil organizační výbor, a to v hlasování pořadové číslo 40, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přikázání toho tisku výboru pro obranu. Kdo je proti? Děkuji.

    V hlasování pořadové číslo 140 z přítomných 150 pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů v hlasování pořadové číslo 141, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 141 z přítomných 152 pro 139, proti 3. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a lhůta k projednání byla stanovena na 90 dnů. Děkuji panu ministru obrany, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 15.

    Nyní budeme pokračovat podle nově schváleného pořadu schůze, a to bodem číslo 53, kterým je

    Ptám se, kdo z členů vlády bude místo pana ministra kultury Daniela Hermana předkládat zprávu. Zpravodajem výboru je pan poslanec Jiří Pospíšil, kterého tady ale nevidím. To je trošičku složitější věc v tom případě. Nyní tedy alespoň kdo za vládu. Tak mi nezbývá nic jiného, než na dvě minuty přerušit schůzi, a požádám předsedy klubů, aby se ke mně dostavili.

    (Krátká porada u předsedajícího.)

    Tak ještě vzhledem k tomu, že už vím, kdo za vládu bude předkládat návrh - je jím pan ministr Jurečka, ale ten je zaseklý v pražské dopravě dnešního odpoledne. Takže předpokládám, že bychom mohli pokračovat v... Já dám radši v 18.20, protože mám slíbeno 18.15, ale pražská doprava je zrádná. Takže v 18.20 budeme pokračovat a já bych prosil zástupce výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby mi řekli... (Hlasy v sále: Už je tady!) ***

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Milé dámy, vážení pánové, dovolte, abych v zastoupení pana ministra kultury uvedl tady tento tisk, protože on je dnes v Londýně na předávání Templetonovy ceny.

    Dovolil bych si připomenout, že všechny změny obsažené v pozměňovacím návrhu číslo 70/2 se týkají úpravy takzvané kolektivní správy. I když návrh obsahuje některé podněty směřující k řešení větší transparentnosti, úprava není dostatečně provázána s ostatními ustanoveními autorského zákona a vyvolává tak obavy ze značných výkladových i aplikačních potíží.

    Jak již zde ministr kultury ve svých vystoupeních sdělil, připravuje resort Ministerstva kultury další novelu autorského zákona, v rámci které budou revidována veškerá ustanovení týkající se kolektivní správy, hlava IV zákona. Cílem je nejen plná harmonizace s aktuálně přijatou směrnicí o kolektivní správě sledující zejména posílení transparentnosti a odpovědnosti kolektivních správců, ale též zároveň reflexe dalších problémů stávající úpravy výkonu kolektivní správy zejména z pohledu vyváženosti práv a povinností všech dotčených subjektů a jejich právní jistoty. Jakýkoliv zásah do aktuálně projednávané, ryze transpoziční vládní novely může vést k riziku dalšího zdržení jejího přijetí, a tím vážných důsledků probíhajícího řízení proti České republice. Není ani v zájmu stability právního řádu, a tím i právní jistoty vhodné přijímat úpravu, která tak jako tak bude muset být během několika měsíců změněna. Daleko racionálnější je zabývat se předloženými náměty v rámci přípravy další vládní novely, což Ministerstvo kultury samozřejmě činí.

    Z uvedených důvodů Ministerstvo kultury a ministr nedoporučuje přijetí předloženého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a ptám se, jestli někdo ještě chce vystoupit v rozpravě. Není tomu tak. Rozpravu ve třetím čtení končím. (Ozývají se hlasy, že se hlásí poslankyně Zelienková.) Pardon, omlouvám se. Paní poslankyně, samozřejmě máte slovo ve třetím čtení v rozpravě.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nejprve mi dovolte přednést legislativně technickou úpravu týkající se novelizačního bodu 25 obsaženého v mém pozměňovacím návrhu, který jsem přednesla ve druhém čtení.

    V novelizačním bodu 25, kterým se mění ustanovení § 100 odst. 6, písm. b), se za slovo "využití" vkládá slovo "ubytovacích". Jde o opravu písařské chyby při přepisu pozměňovacího návrhu z došlých podkladů. Moji spolupracovníci vynechali slovo "ubytovacích". Po upozornění ze strany ministerstva si dovoluji uvedenou chybu touto cestou opravit. Vzhledem k tomu, že jsme ve třetím čtení, vás však musím požádat, abyste mi svým hlasováním umožnili tuto opravu provést.

    Dále bych chtěla požádat, abychom o jednotlivých novelizačních bodech mého pozměňovacího návrhu hlasovali zvlášť. Děkuji za pozornost i vaši vstřícnost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, samozřejmě že jde o postup podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, o legislativně technické změny, které jsou přípustné ve třetím čtení.

    Nyní v rozpravě ve třetím čtení pan poslanec Ludvík Hovorka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěl jenom navázat na slova pana ministra Jurečky, který tady tlumočil slova pana ministra kultury, a to že jsem přesvědčen, že ten zákon by měl být dneska schválen bez pozměňovacích návrhů jako transpozice Evropské unie. A to z toho důvodu - i při vědomí toho, že ten návrh, který předkládá paní poslankyně Kailová, je závažný, je důležitý, ale domnívám se, že tato problematika by měla být řešena v samostatném zákoně, který by se týkal kolektivních správců. Pokud by ministerstvo nedodrželo ten slib, že připraví zákon, který se bude týkat nápravy neutěšeného stavu v oblasti kolektivní správy, jsem ochoten se připojit k poslaneckému návrhu, který by tuto úpravu řešil. Ale teď, v této chvíli, se domnívám, že by zákon měl být schválen v té podobě, jak byl předložen Ministerstvem kultury, bez pozměňovacích návrhů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Tak a teď tedy ještě jednou se zeptám, jestli se někdo hlásí do rozpravy kromě paní kolegyně Zelienkové a Hovorky. Není? Ještě v rozpravě paní zpravodajka, paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych shrnula jako členka školského výboru průběh projednávání zákona a jenom připomněla stručně, o co se jedná.

    My jsme se zabývali otázkami autorských práv, jak už tady bylo opakovaně řečeno, a chtěla bych se ještě vyjádřit k novele, která byla načtena ve druhém čtení. Pokud jde o obsah, musím konstatovat, že to je norma, která přináší, která byla připravena již minulou vládou, a není důvod pro její zamítnutí v celém kontextu, ale vadí mi na tom, že byla předložena až v den, kdy jsme vlastně projednávali to druhé čtení. Je to vazba, která upravuje vztah mezi uživateli autorských práv a kolektivními správci. Návrh je to poměrně rozsáhlý, nebyl projednán na výboru a stanovisko Ministerstva kultury nebylo v té době také známo. Původním cílem novely bylo provést pouze transpozici evropského práva do národní úpravy, přičemž tento návrh jde výrazně za tento úmysl. Vzhledem k tomu, že návrh nebyl projednán na výboru a je to tak rozsáhlá záležitost, musím konstatovat, že k pozměňujícímu návrhu, který má svoji logiku, v tomto případě budeme zdrženliví. Mluvím za klub TOP 09 a Starostové. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za vystoupení v rozpravě paní zpravodajce. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosil bych o klid Sněmovnu! Jsme ve třetím čtení a vyžaduje to určitou pozornost. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom napravit - já jsem uvedl paní poslankyni Kailovou jako předkladatelku autorského zákona. Jedná se samozřejmě o paní Kristýnu Zelienkovou. Omlouvám se.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je vše. Pokud nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby oznámila postup při hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřila, stejně jako pan ministr. Paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Na základě toho, co jsem řekla, chci upozornit, že procedura bude poměrně jednoduchá. Školský výbor přijal usnesení, které vám bylo doručeno, a k tomu máme pozměňující návrh paní poslankyně Zelienkové, který - jak tady před chvílí sdělila - se bude redukovat vlastně na jeden bod, a to bod 25. Je tomu tak, paní navrhovatelko? Ano. Čili hlasovací procedura sestává z vyjádření k usnesení školského výboru plus k pozměňovacímu bodu paní předkladatelky, pozměňujícího návrhu k bodu 25.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Předtím musíme hlasovat o legislativně technické, abychom to mohli hlasovat potom. Ano? Takže tři hlasování máme před sebou. Dobře.

    První blok - návrh výboru. (Ministr i zpravodajka mají stanovisko kladné.)

    Já se omlouvám, ale teď jsem měl informaci o tom, že padl ve druhém čtení návrh na zamítnutí. Nepadl? Ne, nebyl. V podkladech to nebylo.

    Ještě předtím, než budeme hlasovat, se hlásí pan předseda klubu ODS, potom pan ministr a pak se vrátíme k tomu, jestli máme, nebo nemáme hlasovat o proceduře. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já si myslím, že vás asi paní zpravodajka omylem zavedla ke zmatečnému hlasování. Jak můžeme hlasovat o usnesení výboru, o návrhu výboru, když výbor žádný pozměňovací návrh nepodal? Já tomu skutečně nerozumím. Jediný pozměňující návrh podala paní poslankyně ve druhém čtení. Je to tak.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To samozřejmě, pane předsedo, máte pravdu.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vy jste říkal "nejdříve budeme hlasovat" a už jsme málem hlasovali o návrhu výboru, ale žádný není.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se přiznám, že jsem to nemohl kontrolovat, protože jsem paní zpravodajce půjčil ten tisk 70/2. Tím se to stalo, takže já samozřejmě obsah usnesení výboru neznám.

  • Poslankyně Anna Putnová: Já jsem mluvila o usnesení školského výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Ale o tom se nehlasuje, pokud tam není žádný pozměňovací návrh. Takže prosím, budeme hlasovat o legislativně technickém návrhu paní poslankyně Zelienkové a potom o jejím návrhu samotném. Je to tak, paní zpravodajko? Tak. Pokud je to všechno, můžeme hlasovat.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 143 a ptám se, kdo je pro legislativně technickou úpravu, kterou načetla paní poslankyně Kristýna Zelienková. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 143 z přítomných 154 pro 105, proti 19. Bylo přijato.

    Nyní tedy samotný pozměňovací návrh, který byl načten. Prosím o stanovisko. (Ministr i zpravodajka mají stanovisko záporné.)

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 144, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro ten návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 144 z přítomných 154 pro 29, proti 68. Návrh nebyl přijat.

    Nyní tedy budeme hlasovat o zákonu jako o celku. Je k tomu výhrada? Nejsou jiné návrhy.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 145, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 145 z přítomných 154 pro 135, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi a děkuji paní zpravodajce. Můžeme pokračovat.

    Dalším bodem jednání je

    Žádám pana ministra zemědělství Mariana Jurečku a zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Pavla Kováčika, aby zaujali svá místa u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy byly uvedeny ve sněmovním tisku 72/7.

    Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Ano, vidím pana poslance Zbyňka Stanjuru a pana poslance Ludvíka Hovorku. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl požádat všechny bojovníky a bojovnice proti přílepkům, aby dávali pozor, protože teoreticky všichni bojujeme proti přílepkům, prakticky ho občas necháme projít. Podívejme se, jak se ten bod jmenuje - novela zákona o potravinách. V usnesení zemědělského výboru je: K nové části čtvrté, článek 4, se vkládá část čtvrtá - změna zákona o významné tržní síle.

    Přílepek jako vyšitý! Já vznáším námitku. O tomto návrhu se podle mého názoru nedá hlasovat, protože se jedná o přílepek.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka v rozpravě ve třetím čtení. Pana kolegu Petra Bendla vnímám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci jenom krátce říci to, co jsem řekl už ve druhém čtení, že celé to usnesení zemědělského výboru, které bylo vlastně přijímáno třikrát po sobě po týdnech, nepovažuji za šťastné a vůbec nesouhlasím se systémem, jakým se taková závažná změna v kompetencích orgánů ochrany veřejného zdraví přijímá. Proto chci vyzvat Sněmovnu, aby tento pozměňovací návrh nepodpořila. Pokud je zájem řešit komplexně tuto záležitost, ať se tak stane samostatným tiskem, který přijde v řádném připomínkovém řízení z obou ministerstev. Tento pozměňovací návrh může mít dopady na zdraví lidí, a to mějme všichni na paměti.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já už jsem ohlásil pana kolegu Bendla, ale mám tady dvě přihlášky s přednostním právem, nebo tři. Pan ministr Marian Jurečka, pan předseda Faltýnek, pan zpravodaj, pan kolega Bendl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl ještě uvést také tento materiál ve třetím čtení. Opravdu velice stručně.

    Aby Ministerstvo zemědělství mohlo garantovat efektivní výkon dozoru prováděného na vysoké odborné úrovni v celém potravinovém řetězci a zároveň jako gestor a koordinátor systému úředních kontrol v potravinovém řetězci a dostát novým požadavkům z příslušné evropské legislativy, je nezbytné na pokrytí této činnosti provést tuto novelu zákona číslo 110/1997 Sb. V případě přesunu a rozšíření kompetencí u dozorových orgánů Ministerstva zemědělství, které se nově zaměří na oblast výkonu dozoru v oblasti stravovacích služeb, bude tato činnost z pohledu finančních prostředků v následujícím roce 2015 pokryta z kapitoly resortu zemědělství. Reaguji tady tím, a slíbil jsem to, na otázky, které zazněly ve druhém čtení. Konkrétně se jedná o několik desítek nových inspektorů, zhruba dvacet až třicet inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy, v rozsahu výdajů týkajících se zhruba 20 mil. korun.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda klubu ANO Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom velmi stručně reagovat na vystoupení pana kolegy poslance Hovorky. On tady použil poměrně silná slova, že těmito nekompetentními pozměňovacími návrhy zemědělského výboru dochází k ohrožení zdraví dětí. Já bych chtěl říct, že tato slova jsou matoucí, zavádějící, nekompetentní a možná i trošku mimo mísu. Protože kdyby se pan kolega Hovorka zajímal detailně o průběh projednávání tohoto zákona, který v podstatě v legislativním procesu je poměrně dlouhou dobu a připravovala ho už minulá vláda, je to poměrně zásadní změna potravinového práva v České republice, která reflektuje mj. i požadavky a implementaci předpisů Evropské unie, které mají začít platit ke konci letošního prosince, tak by věděl, že proběhla v podstatě trojí debata. A právě proto, že to je velmi složitá problematika a že jsme nechtěli udělat nějaké chyby v dozoru nad výrobou a zpracováním a následně uváděním do oběhu potravin i v restauračních zařízeních, tak proběhla trojí debata s hlavním hygienikem.

    Já rozumím tomu, že spolu komunikujete velmi intenzivně, ale ten závěr - a já jsem to tady říkal minule, když jsme se o tom bavili, a reagoval jsem rovněž na to vaše vystoupení - tak ten závěr byl takový, že jsme se potkali ve složení ministr zdravotnictví, ministr zemědělství, hlavní hygienik a došli jsme k nějakému kompromisu tak, aby byla zachována účinnost a působnost hygienické služby v restauračních zařízeních a současně dozorové orgány v kompetenci Ministerstva zemědělství, jako je potravinářská inspekce a veterinární správa, měly možnost se v té restauraci podívat na to, z čeho se vlastně vaří a kde ta restaurace a od koho to zboží koupila. To je vše. Došlo ke kompromisu. A já nerozumím tomu, že znovu opakujete tyto záležitosti, které nemáte ničím podložené! Děkuji. (Potlesk z řad poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan zpravodaj Pavel Kováčik, poté pan kolega Bendl, poté pan kolega Hovorka a eviduji samozřejmě další přihlášky do rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, já moc děkuji všem, kteří se podíleli na tom kompromisu. A na rozdíl od některých předřečníků jsem přesvědčen o tom, že to je dobrý kompromis, že to je dobrá dohoda. A jestliže jsem tady vícekrát zmínil, že jsme možná - ne možná, určitě, prvně měli vyzvat, ať se úřady domluví, a potom my jako poslanci tu dohodu bychom tady posvětili, tak dneska tvrdím, že jsem sice měl pravdu, ale k výsledku se došlo.

    Tady bylo řečeno - nešťastná dohoda. Považuji to za dobrou dohodu, protože to je maximálně možná dosažitelná dohoda. Dlouhodobě kompetenční spory, které se vedly, se vedly vždycky na tomto poli. Já oceňuji pana dr. Valentu, hlavního hygienika, oceňuji oba dva ministry, oceňuji předsedu zemědělského výboru, že koneckonců dokázali najít prostor a místo a dohodnout to, jak je to možné.

    Současně bych řekl, že ať by se to prodloužilo, o cokoli chcete, ať by se to protáhlo a jednalo znovu tím kolečkem legislativním na vládě, jak jsou tady taky takové tendence, jako že ty návrhy jsou tak zásadní, bylo by to přelívání téhož meliva, a to tak, že znovu a znovu, ale žádná jiná mouka než ta, co tady je, by z toho nevypadla.

    Proto jsem přesvědčen o tom, že je třeba právě teď, v tuto chvíli, tu dozrálou tematiku prohlasovat. A až bude čas před hlasováním, tak bych rád načetl svůj návrh procedury jako zpravodaj s tím, že vnímám, že někteří, kteří byli možná silněji osloveni z prostředí Svazu obchodu a cestovního ruchu, ale rozhodně mnozí novináři, kteří volají a ptají se mě, co je to za přílepek, co je s tím přílepkem atp., vycházím vstříc těmto názorům a budu navrhovat hlasování o bodu A33 zvlášť. Ale tvrdím, že kdo může rozhodnout o tom, že jde o přílepek, nejsme my. Jasně, kdyby to byl např. návrh k návrhu zákona o vojácích z povolání. To by byl čistý a jasný přílepek. Ale jestliže tato tematika spolu jasně věcně souvisí, já to za přílepek nepovažuji. Návrh původně kolegy Haška jsem si vzhledem k tomu, že kolega Hašek již není poslancem a hlasovalo se to v zemědělském výboru poté, co pan kolega Hašek přestal být poslancem, osvojil já a plně za tím návrhem stojím a podporuji jej. A jestli někdo má rozhodnout o tom, že to byl, nebo nebyl přílepek, nechť je to třeba Ústavní soud. Tomu to koneckonců přináleží.

    Tolik dosavadní můj komentář ve třetím čtení k některým těm bolavým a sporným bodům. A já ještě na závěr. Nebudu tak, řekl bych, ostrý. Pan kolega Hovorka má bezesporu také právo na tento názor, který tady zastává a prosazuje. Myslím si ale, že by byl platný, nebo alespoň částečně platný v té první fázi, ještě před prvním hlasováním v zemědělském výboru. A nesouhlasím s tím, kdo tady tvrdí, že zemědělský výbor tu věc odflákl, neodborně posoudil atp. My jsme se zachovali velmi zodpovědně. A vždycky bývá princip dvakrát měř a jednou řež. My jsme měřili třikrát, a teprve potom jsme řízli. A myslím si, že je to přístup, který si ten zákon a ta tematika zaslouží, a zároveň je to přístup, který by mohl vést k efektivnímu závěru.

    Zatím děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zatím jsou to všechno technické připomínky. Fakticky jsou přihlášeni tedy: pan poslanec Petr Bendl, pan poslanec Stanjura a potom se musím zeptat kolegy Štětiny, jestli je to faktická. Protože pan poslanec Ludvík Hovorka se odhlásil z faktické a přihlásil se k řádnému vystoupení. Potom je pan kolega Heger - to je řádné vystoupení, dobře. A pan kolega Černoch také s faktickou. Takže teď bereme ty faktické poznámky. Pan poslanec Petr Bendl, prosím. Připraví se pan poslanec Stanjura k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jenom aby nedošlo k mýlce. Pane předsedající, já jsem se hlásil do řádné jako řádně přihlášený v době, kdy nikdo jiný přihlášený nebyl. Proto bych nerad, aby se z toho stala teď faktická, že mi z toho seberete nějaké vteřiny. Já se pokusím být rychlý a stručný.

    Musím říct, že velmi zásadně nesouhlasím s tím, co říkal pan kolega Hovorka. Protože opravdu té komunikaci bylo věnováno velmi mnoho pozornosti. A možná mě neposlouchal při druhém čtení, kdy jsem říkal, když se tady odvolává na nedostatek komunikace, že náměstek ministra zdravotnictví se odmítl potkat s poslancem, s koaličním poslancem parlamentu, na téma návrh nebo pozměňovací návrh k tomuto návrhu zákona. To nesvědčí o tom, že by tady byl zájem o nějakou komunikaci ze strany zdravotníků. Za celý půl rok nebo tři čtyři měsíce, kolik jsme tomu věnovali, tak té debaty bylo opravdu hodně.

    To, že jsme nechali diskusi na toto téma na dvě ministerstva. Z mého pohledu musím říct kriticky - oni se dohodli, ale výsledkem je to, že byrokracie neubude, náklady na chod veterinářů, chcete-li tedy státní správy, se zvýší, takže tenhle návrh zákona není rozpočtově neutrální. To tady říkám i směrem k panu ministrovi financí, nepřítomnému. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já se omlouvám. Vyvolal jsem vás k faktické poznámce. Vy jste mi sice řekl, že jste se přihlásil řádně, ale já jsem vás měl mezi faktickými poznámkami, protože jste se přihlásil elektronicky z místa. Čili jestli vás mohu požádat, dám vám ještě v rámci dalších šanci.

  • Poslanec Petr Bendl: Já jsem dneska dobrota sama, pane předsedající. Přihlásím se ještě jednou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji vám za pochopení. A nyní tedy s faktickými poznámkami pan poslanec Stanjura, pan poslanec Štětina a pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: K tomu, abychom posoudili, co je přílepek, samozřejmě potřebujeme Ústavní soud, ale taky můžeme používat vlastní selský rozum. A to je typický přílepek - bod A33 zemědělského výboru. Říkám to tady na mikrofon, aby pak ti, kteří si myslí, že to není, nebyli překvapeni, že skutečnost je jiná. Vysvětlení, že se to týká i potravin, pak bychom měli asi v zásadě 14 zákonů. Každý by se týkal jednoho resortu a tam bychom řešili cokoliv a nic z toho by nebyl přílepek. Myslím si, že to tak prostě není.

    Já jsem vystoupil proto, že nás čeká za pár týdnů návrh novely zákona o jednacím řádu Sněmovny a vím, co jsem tady slyšel v prvním čtení. A ti samí, kteří říkali "není možné, aby se rozsáhlé pozměňovací návrhy dělaly bez důvodové zprávy", tak nám předkládají pozměňovací návrh o 17 stranách - body A1 až A34 - bez toho, že by tam byl třeba dopad do rozpočtu a všechny ostatní věci, které potřebují. Ti samí, kteří říkají, že u jednoduchého zákona musí být deset dnů minimálně mezi druhým a třetím čtením, aby nemohli působit lobbisti, tak tady u tak rozsáhlé změny máme sedm dnů. Já proti tomu neprotestuji. Jenom na to upozorňuji, abychom si vybrali. Já jsem říkal, že je to nepraktické, první čtení novely jednacího řádu Sněmovny, a že na to přijdou zejména vládní koaliční poslanci. Upozorňuji na to, až tady zas za měsíc někdo bude říkat s tím jasem v oku, jak on přináší ta jasná, nová, transparentní pravidla do legislativního procesu, abychom nezapomněli, co občas děláme. Teď nechci hodnotit vnitřek, protože já jako poslanec jsem 7. května ve 14.44 obdržel osmnáctistránkový pozměňovací návrh bez jakéhokoliv zdůvodnění.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: I vám, pane předsedo, uplynula doba pro faktickou poznámku. Děkuji. Faktická poznámka, nyní pan kolega Štětina, poté pan kolega Černoch a potom pan zpravodaj. Vybereme faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Nevím ovšem, jestli to za dvě minuty stihnu, ale udělám pro to všechno. Budu stručný.

    Já si myslím, že je naprosto správná připomínka kolegy Stanjury, jestli to je, nebo není přílepek. S tím souhlasím. Já jsem se chtěl původně vejít do jedné minuty a chtěl jsem jenom uzavřít to, co bylo dohodnuto po velmi dramatické debatě na zdravotním výboru, kdy bylo skutečně konstatováno, a říkal to zde pan předseda Kováčik, že došlo k dohodě, kterou jsme nakonec uvítali, protože není pravda, že to je jenom doba čtyř měsíců, ale o tomto zákoně se už jednalo i v minulém volebním období. Byly k tomu semináře, docela jsme se hádali, napadali a tak dále. A já skutečně sdílím slova kolegy Kováčika, že je dobře, že jsme se dohodli.

    Ale nemohu souhlasit s kolegou Bendlem, prostřednictvím pana místopředsedy, že hygienická služba k tomu nemá vzdělání. Vážený pane kolego, já se domnívám, že tento obor medicíny již tady funguje více než 50 let a prokázal svůj význam, a já sám jsem taky kritizoval přebyrokratizování tohoto oboru, a nakonec tedy po reformě, kterou udělalo minulé vedení, tak samozřejmě hygiena funguje tak, jak by fungovat měla. Ale nehněvejte se na mě, jestliže se jedná o veřejné zdraví, tak v tom zdravotnictví být musí. Takže já skutečně na závěr podporuji kolegu Kováčika a byl bych rád, abychom se tady nedostali opět do debaty, kterou jsme tady měli včera, a já se domnívám, že i v tomto bodu bychom si mohli hrát na politické body. Já to dělat nebudu a děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Černoch se odhlásil z faktické poznámky. To mi zjednodušil a v tom případě můžeme pokračovat řádnými přihláškami. Řádně jsou přihlášeni pan kolega Hovorka, pan kolega Heger a před ním s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Ale s faktickou poznámkou zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Konstatoval jste, že jsem přihlášen k faktické poznámce již před kolegy přede mnou.

    Jenom doopravdy krátká reakce, abychom to neextendovali do vod, do kterých ani není třeba, protože taky máme určitou hodinu a je třeba, abychom odpracovali co nejvíce. Ale nemohu nechat bez poznámky, vaším prostřednictvím směrem k panu předsedovi klubu ODS Stanjurovi, jeho konstatování, že jsou to ti samí, kteří. Jenom připomenu, že jsou to ti samí, kteří nám tady ze dne na den předkládali v různých batozích a balíčcích dvaapadesátistránkové pozměňovací návrhy bez možnosti ne se k nim vyjádřit, ale i si je jen přečíst, protože přes noc nenastuduji, abych porozuměl dvaapadesáti stránkám textu, který je vysoce odborný. A bez možnosti se k nim vyjádřit. Promiňte, ale paměť máme. A pojďme se bez těchto dohadů vrátit k tematice a začít hlasovat.

    Prostě a jednoduše, pokud jde o A33, to znamená změnu zákona o významné tržní síle, není to nic nového. Je to věc, která se tady projednávala i v rámci Legislativní rady minulé vlády. Byl to hotový návrh a my jsme jej jenom vzali a vtělili, protože přímo souvisí s tematikou zákona o potravinách, respektive s tematikou výroby a prodeje potravin, tak jsme jej vtělili jako pozměňovací návrh. Rozumím těm, kteří jsou z toho trošku rozpačití, a proto ten návrh necháme hlasovat zvlášť.

    To je celé. Pane předsedající, já vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pořadí řádně přihlášených. Pan předseda Kalousek, pan poslanec Hovorka, pan poslanec Bendl, pan poslanec Heger. Jinak se omlouvám kolegovi Štětinovi. Teď jsem zjistil, že je zpravodajem dalšího výboru, takže má také samozřejmě přednostní právo. Pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Trochu mě zaráží jindy celkem konzistentní argumentace pana předsedy Kováčika, který říká "vy jste tady takovou praxi dělali a my ji pokládáme za nepřijatelnou, nelíbila se nám, budeme ji dělat taky".

    Nicméně bych velmi chtěl poprosit k určitému respektu a úctě i k jiným pilířům demokratické moci, než je moc zákonodárná, a to v tomto případě jak moci výkonné, tak moci soudní. A teď ponechávám stranou, do jaké míry věcně souhlasíme, nebo nesouhlasíme s tím návrhem, ale na základě takto upravené právní normy se budou konati správní rozhodnutí v rámci moci výkonné, která bude často přezkoumávat soud v rámci moci soudní. A součást platné legislativy je samozřejmě i důvodová zpráva. Soudce, když hledá rozhodnutí podle práva, velmi často chodí do důvodové zprávy, aby zvlášť u judikátů, které jsou dělány poprvé, zjistil skutečný úmysl zákonodárce, který ne z těch holých paragrafů je vždy možné zcela vyčíst. Těch 18 stránek nemá nic z toho, to aby se potom jeden soudce oběsil. Já bych velmi prosil, abychom vůči nim zachovali určitý respekt, a pokud něco takového schválit chceme, abychom to schválili se všemi náležitostmi, které potom umožní vykonávat kvalifikovaná správní rozhodnutí a kvalifikovaná soudní rozhodnutí. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka, poté pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom bych chtěl uvést na pravou míru a vzkázat kolegům, tedy panu Faltýnkovi a panu kolegovi Kováčikovi prostřednictvím vás, že kdybychom se poslouchali, tak byste věděli, co jsem přesně řekl. Neřekl jsem, že zákon může poškodit zdraví dětí. Neřekl jsem, že návrh je nekompetentní, ani to, že zemědělský výbor svou práci odflákl.

    Uznávám, že došlo k dohodě mezi náměstkem ministra zdravotnictví, hlavním hygienikem a ministrem zemědělství, ale chci říct, a to jsem tady říkal opakovaně, že takovéto zásadní změny v kompetencích hygienické služby, případně dalších dozorových orgánů, se nedělají pozměňovacím návrhem. To je to hlavní, co jsem vám chtěl sdělit. A to druhé, co jsem říkal, že takovéto zásadní změny v kompetencích těchto orgánů by měly procházet řádným připomínkovým řízením a neměly by být podávány a schvalovány jako pozměňovací návrhy. To je vše, co jsem řekl. A taky jsem řekl, že takovýmto způsobem přijímané změny mohou mít samozřejmě dopady na zdraví lidí.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Pana kolegu Bendla hned zvu k pultíku - ale jestli vydržíte, přečtu další omluvy od 19 hodin, abychom je nezanedbali. Omlouvá se pan poslanec Šincl, dále paní poslankyně Pavlína Nytrová, pan poslanec Pavel Šrámek a pan poslanec Jaroslav Lobkowicz.

    Nyní tedy s řádnou přihláškou pan poslanec Petr Bendl. Připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Tak já už jenom dokončím svůj monolog, který jsem měl předtím. Chtěl bych připomenout koaličním poslancům, že mají dokonce v koaliční smlouvě sepsán fakt, že ten trend má být hlídání potravin v resortu Ministerstva zemědělství. To jenom na úvod. Je to jejich věc, jestli dohody drží, nebo nedrží, nebo jestli podepsané jest dané, či nikoliv. To už je věc každého. To za prvé.

    A za druhé, opravdu jsem přesvědčený o tom, že dlouhodobě lidé s profesí schopnou, řeknu, léčit lidi mají jinou aprobaci než lidé schopní léčit a hlídající zdraví zvířat či zdraví rostlin. To je jenom poznámka.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Zatím posledním přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Leoš Heger, který se ujme slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Omlouvám se, že jsem se nepřihlásil elektronicky, ale děkuji přesto za slovo.

    Já si myslím, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení ministři, že tato debata je trošku zmatená. A aby bylo jasné, o čem budu mluvit já, tak to je otázka sporu hygiena versus Ministerstvo zemědělství. Tady padlo několik nervózních poznámek a komentářů o vzájemném vztahu těchto dvou elementů a já musím říct na obranu pana poslance Hovorky, že nervozita je vyvolaná trošku tou procedurou, kterou jsme viděli. Není pochyb o tom, že k tomu sporu, který se tady ventiluje, docházelo už v Nečasově vládě. Zdravotnictví se podařilo tomu přesunu dohledu, který má hygiena nad úzkým segmentem potravin, kompletnímu přesunu, na Ministerstvu zdravotnictví předejít. Pak jsme dospěli po dvou vládních výměnách do stadia, kdy se tady hlasovala transpozice, a to zdůrazňuji, transpozice zákona o potravinách. A najednou poté, co ten návrh byl předkládán jako vládní, prodebatovaný řádně na vládě, tak najednou se tady objeví pozměňovací návrh, který v té své první podobě, já to nemohu říct jinak a omlouvám se za to, prostě tu hygienu vybrabčil! Totálně. A ta představa, že jestliže přejde kompletní dozor z hygieny z té oblasti, kterou má, na zemědělství, že se něco zjednoduší a něco vylepší, není opodstatněná. Já chápu, že ten dozor je duplicitní, ale my žijeme ve světě, který je velmi komplexní a vyžaduje duplicity. Jestliže máte testovací laboratoře na výrobky, které potřebují testování elektrické a testování mechanické, tak je musíte prostě svěřit dvěma testovacím nebo posuzovacím laboratořím nebo úřadům, ale prostě nejde, aby zkušebna elektrická si najednou vzpomněla, že bude také testovat, protože se jí to hodí pro posílení rozpočtu a protože se jí to hodí pro rozšíření agendy a uspokojení některých lidí, tak že si převezme část testování mechanického. To samozřejmě teoreticky možné je. Jakákoliv možná kombinace takovýchto duplicit je, ale zcela určitě to oslabí původní obor, který za to měl gesci. A to v tomhle případě tu hygienu.

    A já jenom připomenu, že to není první zásah proti hygienické službě. Ten proces probíhá tady více než 20 let. Hygiena měla kdysi pod sebou radiační hygienu, osamostatnil se tento obor pod Úřad jaderné bezpečnosti. Hygiena měla pod sebou dohled na věcmi, které má dneska životní prostředí, jako je kvalita ovzduší. Měla dohled nad přírodní vodou, kterou má dneska pod sebou zemědělství. A ta hygiena se opravdu scvrkla na takové rozumné minimum, pro které je potřeba určité zdravotnické vzdělání a určitou profesionalitu. A jestli tedy tady říká pan kolega Bendl, že je něco jiného léčení lidí a něco jiného léčení rostlin nebo dohled nad potravinami, tak prosím to je příklad, který je velmi nepatřičný, protože hygienici lidi neléčí. Jestli něco "dohlížejí", tak to zdraví populace, a nikoliv zdraví jednotlivců, neřkuli nějaké výkony typu chirurgického a operačního. Takže to je sice zajímavý řečnický obrat, ale s realitou nemá co do činění. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Už se nikdo nehlásí, tak končím rozpravu ve třetím čtení. Ještě než požádám zpravodaje, aby se přihlásil o závěrečné slovo, a pana ministra, konstatuji dvě další omluvy. Pan Milan Šarapatka z pracovních důvodů od 19 hodin a pan poslanec Tomio Okamura od 19.30 z rodinných důvodů.

    Nyní tedy... (O slovo se hlásí poslanec Laudát.) Já jsem ale už ukončil rozpravu, pane poslanče, a právě proto jsem četl už omluvy.

    Nyní tedy závěrečná slova. Pan ministr, jestli se hlásí se závěrečným slovem? Není tomu tak. Pan zpravodaj Štětina, jestli se hlásí se závěrečným slovem? Nehlásí. Pan zpravodaj Kováčik se závěrečným slovem? Ne. Pokud nejsou závěrečná slova, budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích. Žádám pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim společně s panem ministrem vyjádřil. Pane zpravodaji, prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, komplex pozměňovacích návrhů, které máte k dispozici ve sněmovním tisku 72/7 má tři části. První část, která je obsažena v usnesení zemědělského výboru, druhá část jsou pozměňovací návrhy, které byly načteny zde ve druhém čtení, a třetí část jsou legislativně technické návrhy, které rovněž byly načteny ve druhém čtení. Vzhledem k tomu, že pozměňovací návrhy načtené ve druhém čtení jsou koncipovány jako pozměňovací návrhy k návrhu nebo k usnesení zemědělského výboru, musíme o nich hlasovat prvně.

    Čili doporučuji nebo navrhuji, aby procedura byla taková, že nejprve budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích k usnesení zemědělského výboru přednesených ve druhém čtení, a to v pořadí: Jako první hlasování návrh B paní kolegyně Havlové, jako druhé hlasování návrh C1 a C2 pana kolegy Šenfelda en bloc. Je to věc, která spolu souvisí. Jako třetí hlasování návrh pana kolegy Hovorky, jako čtvrté hlasování bychom mohli mít - říkám mohli mít a teď prosím o pozornost - návrh pana kolegy Bendla, který ovšem, jak tady mám poznámku, upozornění, a vy to tam máte napsáno v tom tisku také, legislativního odboru: návrh těchto úprav nebyl zohledněn v dalších ustanoveních návrhu zákona, čili vyžadoval by další změny. Já bych jej považoval za nehlasovatelný, ale vzhledem k tomu, že jak jistě je o mně dobře a dlouho známo, jsem dobrota sama, tak bych doporučil, abychom i tento návrh podrobili hlasování. V dalším hlasování potom budeme hlasovat o usnesení zemědělského výboru a já doporučuji, abychom hlasovali o téměř všech bodech návrhu usnesení zemědělského výboru, to znamená o bodech A1 až A34 en bloc, protože tam nebyly žádné připomínky, dohodli jsme se tak i ve výboru vícekrát, dokonce za souhlasu téměř bych řekl generálního, s výjimkou onoho sporného bodu A33, který bychom hlasovali zvlášť, a to v pořadí: prvně bod A33, potom zbylé body A1 až A34. Předposledním hlasováním by bylo hlasování o bodu D poslance Kováčika, čili legislativně technických návrzích, a to tak, že D1 až D9 en bloc. A posledním hlasováním, pane předsedající, by bylo potom hlasování o usnesení k návrhu zákona jako celku.

    Tolik návrh procedury. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má někdo výhradu k navržené proceduře? Není tomu tak, ale přesto raději dám hlasovat o proceduře, protože je přece jen o něco složitější a diskuse o ní byla.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 146 a ptám se, kdo je pro postup podle navržené procedury. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 146 z přítomných 156 pro 143. Procedura byla schválena.

    Můžeme postupovat jednotlivé kroky, tedy za prvé bod B.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. První budeme hlasovat o bodu B paní kolegyně Havlové. Zpravodaj má neutrální stanovisko.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.) Pan ministr souhlas... (Nesouhlas!) Čili dobře, nesouhlas a neutrální stanovisko.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 147 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 147 z přítomných 156 pro 13, proti 96. Návrh nebyl přijat. Druhý návrh?

  • Poslanec Pavel Kováčik: Druhý návrh je návrh C1 plus C2 kolegy Šenfelda en bloc. Zpravodaj souhlasí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlasí.) Ano.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 148 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 148 z přítomných 156 pro 138, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh?

  • Poslanec Pavel Kováčik: Třetí hlasování - návrh E pana kolegy Hovorky. Zpravodaj nesouhlasí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 149 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 149 z přítomných 156 pro 8, proti 106. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

  • Poslanec Pavel Kováčik: Další návrh je návrh pod písmenem F pana kolegy Bendla. Zpravodaj nesouhlasí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 150 a ptám se, kdo je pro návrh kolegy Bendla. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 150 z přítomných 157 pro 12, proti 128. Návrh nebyl přijat. Pátý návrh prosím?

  • Poslanec Pavel Kováčik: Dalším hlasováním je potom hlasování o usnesení zemědělského výboru pod písmenem A a podle schválené procedury nejdříve budeme hlasovat onen bod A33, to znamená významnou tržní sílu. Zpravodaj velmi vřele souhlasí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.) Ano.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 151 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 151 z přítomných 157 pro 73. Návrh nebyl přijat.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Další hlasování, pane předsedající, o zbylých návrzích z usnesení zemědělského výboru, tedy A1 až A34 s výjimkou A33.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 152. Ptám se, kdo je pro. (Zpravodaj: Souhlas. Ministr: Souhlas.) Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 152 z přítomných 157 pro 136, proti 2. Návrh byl přijat. Sedmý návrh?

  • Poslanec Pavel Kováčik: Sedmým návrhem je návrh legislativně technických připomínek pod písm. D1 až D9. Zpravodaj souhlasí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan ministr? (Souhlas.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 153. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 153 z přítomných 157 pro 143, proti jeden. Legislativně technické připomínky byly schváleny.

    Budeme tedy, pokud jsou vyčerpány všechny pozměňovací návrhy, pane zpravodaji...

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, podle mého hlubokého přesvědčení jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy včetně nás všech.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nikdo nemá námitku. Protože bylo o všech návrzích hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 72, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 154 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 154 z přítomných 157 pro 129, proti 11. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 54. Zároveň předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer milé kolegyně, milí kolegové. Dostáváme se k bodu číslo 55, jímž je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr zemědělství Marian Jurečka a zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Petr Bendl. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 86/3.

    Já nyní otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje poslance Petra Bendla, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a vyjádřil se k nim. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Máme pouze jeden pozměňovací návrh k návrhu zákona, a to předložený panem Josefem Vozdeckým, tudíž bychom nejprve hlasovali o jeho pozměňovacím návrhu a potom o návrhu zákona jako o celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za návrh procedury. Předpokládám, že k ní nemá nikdo námitky. Mám tady žádost o odhlášení, tudíž vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu pana poslance Vozdeckého.

    Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. (Zpravodaj doporučuje. Ministr také doporučuje.) Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 155, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 120, proti 1. Pozměňovací návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Petr Bendl: Nyní budeme hlasovat o návrhu jako o celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Budeme tedy hlasovat o návrhu jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 86, ve znění schválených pozměňovacích návrhů." V tomto případě o jednoho pozměňovacího návrhu.

    O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro schválení zákona? (Zpravodaj doporučuje. Ministr doporučuje.) Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 156, přihlášeno 133 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Končím projednávání tohoto zákona.

    Dostáváme se k bodu číslo 56, jímž je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Dolejš. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 108/2.

    Já nyní otevírám rozpravu o tomto tisku. S přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jestli dovolíte, kolegyně, kolegové, povšiml jsem si, že v ustanoveních přechodných a závěrečných je den vyhlášení 1. dubna 2014, což, obávám se, už bylo. Takže s největší pravděpodobností je potřeba jako legislativně technickou načíst pozměňovací návrh, kde mi připadá nejvhodnější asi říct, že účinnost vzniká prvním kalendářním dnem v měsíci následujícím po dni vyhlášení. Ale pokud pan zpravodaj navrhne jiný termín, nevadí mi to. Jenom to prostě musíme posunout.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Kolega Kalousek mě předběhl. Možná si vzpomenete, že když jsme si ve druhém čtení o tomto problému povídali, tak jsem vyslovil naději, že to diskutující a předkladatelé pozměňovacích návrhů vyřeší, ale nestalo se tak, protože pozměňovací návrh, který byl přednesen od kolegy Kubíčka, tak ten se sice vlamuje do závěrečných ustanovení, ale pouze v logice svých pozměňovacích návrhů. Takže myslím, že nejjednodušší, co můžeme udělat, a mám i tak připravenou formulaci, je, že v části sedmé článek 10 bod 1, což je ta důležitá pasáž, bychom místo navržené dikce zvolili dikci "tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů", což je věc, která je zcela logická.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Mohu to považovat za pozměňovací návrh legislativně technický?

  • Poslanec Jiří Dolejš: Je to předneseno jako legislativně technická, což samozřejmě, když jsme ve třetím čtení, tak můžeme logice v dikci příslušného paragrafu jednacího řádu. Teď mi tady radí legislativa, že tam ani nemusí být ono slovo "ve Sbírce zákonů", prostě vyhlášení.

    Řeknu to ještě jednou pro jistotu a pro čistotu: Část sedmá článek 10 bod 1: Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Beru to jako návrh na legislativně technické úpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pakliže nikdo, rozpravu končím a poprosím pana zpravodaje o návrh procedury, která bude poměrně jednoduchá, předpokládám.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Ano, máte pravdu. Skutečně jsme si to moc nezkomplikovali, protože i když jsme měli velké obavy, co ten obsáhlý materiál zahrnuje, tak nakonec jsme se nedopustili žádné tvořivost a je tady pouze k dispozici jediný pozměňovací návrh, a to pana poslance Kubíčka. Navrhuji, i když je to strukturovaný návrh, abychom o něm hlasovali jako o celku. Před toto hlasování bych ještě předřadil hlasování o legislativně technických úpravách, které jsem navrhl, a protože na to nemá vliv, je vcelku jedno, jestli první, nebo druhé, ale navrhuji, abychom těmi legislativními začali.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Má někdo, prosím, námitku proti této proceduře? Jestliže nemá, nebudu o ní dávat hlasovat, protože je to poměrně jednoduchá procedura.

    Nejprve tedy budeme hlasovat o legislativně technické úpravě, tak jak ji navrhl pan zpravodaj před chvílí.

    O tomto zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout legislativně technickou úpravu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 157, přihlášeno 141 poslankyň a poslanců, pro 126, proti žádný.

    Prosím pana zpravodaje o další návrh.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Další hlasování by bylo k pozměňovacímu návrhu pod písmenem B, tedy pana poslance Kubíčka. Moje stanovisko je vstřícné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím stanovisko pana ministra. Pan ministr také vyjadřuje souhlasné stanovisko.

    Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro přijetí návrhu pana poslance Kubíčka, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 158, přihlášeno 141 poslankyň a poslanců, pro 123, proti žádný.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Nyní zbývá jenom prohlasovat usnesení k návrhu jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O všech pozměňovacích návrzích tedy bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celkovém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi, podle sněmovního tisku 108, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 159, přihlášeno 142 poslankyň a poslanců, pro 127, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat dále bodem číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Stanislav Polčák - který ale není přítomen. Místo něj to bude pan poslanec Jan Farský. Prosím, pane poslanče. A zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Lukáš Pleticha. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 43/6.

    Otevírám rozpravu o tomto návrhu změn Ústavy. Jako první se přihlásil pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý večer, děkuji za slovo. Já snad jen v obecné rovině bych řekl rád pár slov. Za prvé úplně v rovině, řekl bych, filozofické. Nejsem příznivcem toho názoru, že čím více na světě bude kontrol, tím ten svět bude lepší a my budeme šťastnější. To je první poznámka obecná. Myslím si, že kontrol dnes u nás, zejména v oblasti komunální politiky, už je dost.

    Za další bych rád řekl, že je mi trošku líto v podstatě všech politiků u nás, ale teď budu mluvit o těch komunálních, kteří už dnes ten život nemají vůbec jednoduchý, a není žádný med, jak kandidovat, tak tu funkci vykonávat. Média, která takzvaně vykonávají kontrolní funkci, dnes fungují tak, že si v podstatě neověřují vůbec žádnou informaci, a každý, kdo kandiduje, je okamžitě natřen jen proto, aby to či ono médium bylo první. Teď to prosím není v žádném případě žádný útok na pana Babiše, Mladou frontu, na nikoho konkrétního. Mluvím teď úplně obecně, aby to bylo úplně zřejmé.

    Za další, výklady některých orgánů činných v trestním řízení některých zákonů dospívají do stavu šílenství, kdy v podstatě i politická rozhodování se stávají předmětem trestněprávních řešení a řízení. Koneckonců i v této Sněmovně už těch pár případů bylo. Některé se blíží. Považuji oba dva za přesně ten příklad toho, kdy nejlepší je nerozhodovat v komunální politice už vůbec nic, protože nikdy nevíte, který orgán se u vás objeví a vyloží to úplně jinak. A nejhorší ještě na tom je, že každý orgán to vykládá jinak. Z tohoto hlediska si myslím, aby nám do budoucna vůbec někdo kandidoval a někdo ty funkce vůbec chtěl vykonávat, a teď mluvím v malých obcích, tak si myslím, že bychom to rozšiřování kontrol a další byrokracie neměli rozšiřovat.

    Na závěr snad jeden příklad, a vlastně z teorie i z praxe. Kdysi některé státy uvažovaly, že nestačí tři takzvané moci, ale že je potřeba ještě moc kontrolní. Konkrétně to znamená zákonodárná a výkonná, soudní a kontrolní. Například Belgie v roce 1831 zavedla jako čtvrtou moc moc kontrolní a za pár let od toho ustoupili. Důvod byl jeden jediný. Pro ně tehdy nečekaný absolutní nárůst byrokracie a nezlepšilo se vůbec nic.

    Myslím si, že bychom se mohli poučit i z těchto zkušeností, a myslím, že nemáme důvod dál obce obtěžovat dalšími a dalšími kontrolami, pro ně viděno svrchu. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj panu poslanci Blažkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych jenom říct, že tento návrh považuji za krok správným směrem a usnesení kontrolního výboru považuji za jeho správné vylepšení. NKÚ se osvědčil ve svých funkcích a domnívám se, že je potřebné rozšířit jeho pravomoci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova navrhovatele a zpravodajů. Pane navrhovateli. (Nebyla slyšet odpověď.) Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy, pánové, v průběhu projednávání se sešlo několik stanovisek z NKÚ, Rekonstrukce státu i z legislativy vlády. Tato stanoviska se vyjadřují k pozměňovacím návrhům a jejich výsledky jsou protichůdné.

    Zatímco stanovisko NKÚ a Rekonstrukce státu považují za lepší návrh kontrolního výboru, tak stanovisko z legislativy vlády z 6. května je názoru, že otevřenější a více pravomocí bude získáno skrze pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, protože rozsah kontroly prováděné NKÚ podle navrhovaného článku 97 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR v pozměňovacím návrhu kontrolního výboru je užší, neboť se vztahuje pouze na hospodaření s majetkem, tzn. na hospodaření s předmětem vlastnického práva právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Proti tomu rozsah kontroly prováděné NKÚ podle navrhovaného článku 97 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR v pozměňovacím návrhu ústavněprávního výboru je širší, neboť se vztahuje nejen na nakládání s předmětem vlastnického práva, tedy hospodaření s majetkem, vlastnictvím, ale i na nakládání se samotným vlastnickým právem k majetku právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku, včetně práva vyloučit jiné osoby z práva nakládat s vlastnictvím. Tento pozměňovací návrh odpovídá terminologii nového občanského zákoníku. (V sále je velice silný hluk.)

    Já jenom doplním, že podle zákona o obchodních korporacích ten komplex práv, která jsou spojena s vlastnickým právem, je poměrně široký, poměrně obsáhlý. Vyjmenuji jenom omezení výplaty zisku nebo jiných vlastnických zdrojů, finanční asistence, problematika oblasti pravidel jednání členů orgánů společností - ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Dovoluji si požádat přítomné poslance a poslankyně zdvořile o klid a o pozornost, jinak se budete divit, kdo všechno a kdy vás v budoucnu zkontroluje. Děkuji. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Pravidla o střetu zájmů, pravidla, která se týkají jednání ovládající, ovládané osoby, jednání ve shodě, příplatkové povinnosti - to má velmi závažné dopady na zákon o obecním zřízení, pravidla hospodaření obcí i na krajské zřízení, dále finanční asistence, práva na přiměřená zadostiučinění a asi bych našel i další, třeba akcionářská žaloba. Je jich zkrátka dost.

    V tuto chvíli bych to shrnul. Jsme v situaci, že zde máme před sebou návrh kontrolního výboru, který je takovým kompromisem, jak se zdá, asi bude mít největší podporu. Dále návrh ústavněprávního výboru, který, navzdory různým mediálním tlakům a výstupům je potvrzeno, že přece jenom dá NKÚ největší pravomoci, a pak zde máme původní návrh. Čili já bych navrhl dát hlasovat v pořadí nejprve o návrhu kontrolního výboru, poté o návrhu ústavněprávního výboru, a když ani jeden z nich neprojde, tak o původním návrhu. Tyto návrhy se vzájemně vylučují.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za představení procedury, ke které se ale dostaneme. Já se ptám, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Jestliže ne, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Znovu prosím pana zpravodaje o to, aby nám navrhl proceduru, jak budeme hlasovat.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Čili navrhuji, abychom jako o prvním protinávrhu hlasovali o protinávrhu z kontrolního výboru, který je ve sněmovním tisku 43/3, který zní... Nemusím?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím celou proceduru a prosím důrazně nahlas.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Ano. Čili tento protinávrh zní: V čl. I. V čl. 97 ústavního zákona č. 1/1993 Sb....

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, já se omlouvám, pane poslanče. Teď se prosím pojďme bavit pouze o proceduře. Takže nejprve budeme hlasovat o protinávrhu kontrolního výboru, po něm bude následovat...

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Po něm bude následovat návrh ústavněprávního výboru a jako třetí bude původní návrh.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: A pak o zákonu jako celku. (Zpravodaj: Ano, o zákonu jako celku.) Takže tady máme nejprve návrh kontrolního výboru, po něm návrh ústavněprávního výboru a po něm o návrhu zákona jako celku. Má prosím někdo proti této proceduře námitku? Pan poslanec Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Jenom na vysvětlenou, já jsem to neslyšel, možná to zaznělo. Pokud schválíme návrh kontrolního výboru, pak je nehlasovatelný ten další návrh ústavněprávního výboru a přistoupili bychom pak následně k hlasování o návrhu jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, za upřesnění. Chce někdo hlasovat o té proceduře, tak jak ji navrhl pan zpravodaj? Nechce, není námitka proti proceduře. Budeme tedy hlasovat. Prosím pana zpravodaje, aby zaujal místo u řečnického pultíku, a budeme tedy hlasovat nejprve o návrhu kontrolního výboru. Prosím stanovisko pana navrhovatele. (Neutrální, mírně pozitivní.) Neutrální stanovisko, více pozitivní. Prosím stanovisko pana zpravodaje. (Taktéž neutrální, mírně pozitivní.) Mírně pozitivní.

    Zahajuji hlasování... (Námitky v sále.) Omlouvám se, jestli nefunguje mikrofon u pultíku zpravodajů. Já znovu zopakuji, že jak pan navrhovatel, tak pan zpravodaj zaujali stanovisko neutrální, mírně pozitivní. Můžeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování o návrhu kontrolního výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 160, přihlášeno 139 poslankyň a poslanců, pro 108, proti 9. Návrh byl přijat.

    Tím se tedy stal nehlasovatelný návrh ústavněprávního výboru a budeme tedy hlasovat o návrhu jako celku. Protože se jedná o ústavní zákon, je k jeho přijetí zapotřebí třípětinové většiny všech poslanců. Prosím tedy, aby bylo kvorum nastaveno na potřebný počet 120 hlasů. Děkuji.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Stanislava Polčáka, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, podle sněmovního tisku 43, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."

    Zahajuji hlasování. - Pardon, považuji toto hlasování za zmatečné, je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji tedy hlasování o usnesení o celkovém návrhu zákona, tak jak jsem jej přednesl.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 162, přihlášeno 136 poslankyň a poslanců, pro 125, proti 7. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

    Dostáváme se k bodu číslo 59, jímž je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Radim Fiala. Návrhy na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly předneseny.

    Otevírám tedy rozpravu o tomto návrhu zákona. Neeviduji žádnou přihlášku do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a nyní přikročíme k hlasování o návrhu zákona jako celku.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 73."

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu zákona. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 163, přihlášeno 137 poslankyň a poslanců, pro 129, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministrovi. To nám to pěkně jde.

    Dostáváme se k bodu číslo 60, jímž je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodaj výboru pro sociální politiku poslanec Jaroslav Zavadil. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 84/2. ***

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já budu mít usnadněnou úlohu. Máte před sebou jak usnesení výboru pro sociální politiku, tak poslanecký návrh kolegy Sedi. Já bych si dovolil doporučit proceduru tak, aby se napřed hlasovalo o usnesení výboru pro sociální politiku, a pokud to bude možné, tak potom hlasovat o pozměňovacím návrhu kolegy Sedi. Potom o celém zákonu. Děkuji pěkně.

    Jinak pokud se týká vyjádření mé osoby i výboru k poslaneckému návrhu kolegy Sedi, je zamítavé.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To se ještě dozvíme, pane zpravodaji. Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pardon, já jsem rozpravu ukončil, ale pan Seďa má jiný návrh procedury. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Už jsem tady nějaký pátek a vím, že řada procedur nemá logiku. Já bych chtěl, abychom v tomto hlasování tu logiku měli. To znamená, navrhuji, aby se nejprve hlasovalo o pozměňovacím návrhu mém pod písmenem B a poté, pokud by neprošel, a i kdyby prošel, tak potom o pozměňovacím návrhu výboru pro sociální politiku uvedeném pod písmenem A.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, je to protinávrh k proceduře, který přednesl pan poslanec Seďa. O tomto protinávrhu budeme hlasovat jako o prvním.

    Zahajuji hlasování o tom, abychom podpořili proceduru, jak ji přednesl jako protinávrh pan poslanec Seďa. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 164, přihlášeno 136 poslankyň a poslanců, pro 27, proti 61. Návrh procedury, kterou navrhl pan poslanec Seďa, nebyl přijat.

    Vrátíme se tedy k původní proceduře, jak ji navrhl pan zpravodaj. To znamená, že nejprve budeme hlasovat o návrhu výboru pro sociální politiku pod písmenem A a po něm - tady se ptám pana zpravodaje, jestli je v tom případě hlasovatelný návrh pana poslance Sedi pod písmenem B, nebo se ty návrhy vylučují. Není hlasovatelný. Děkuji. Takže budeme hlasovat o návrhu pod písmenem A výboru pro sociální politiku, po něm o návrhu pana poslance Sedi pod písmenem B pouze v případě, že nebude přijat návrh pod písmenem A.

    Počkáme, až se pan zpravodaj odhlásí. Poprosím o stanovisko k pozměňovacímu návrhu pod písmenem A výboru pro sociální politiku. Paní ministryně, prosím, vaše stanovisko. (Paní ministryně i zpravodaj mají stanovisko kladné.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem A výboru pro sociální politiku. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 165, přihlášeno 139 poslankyň a poslanců, pro 115, proti 18. Návrh byl přijat.

    Tím se stává nehlasovatelným návrh pana poslance Sedi pod písmenem B. Budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 84, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 166, přihlášeno 140 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

    Posledním bodem dnešního programu je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek - který zjevně není přítomen. Paní ministryně nevypadá jako Jan Mládek. Ujme se tedy jeho role. Zpravodajem hospodářského výboru je pan poslanec Ivan Adamec. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 85/2.

    Otevírám rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy? Není nikdo takový. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednesl jednotlivé pozměňovací návrhy.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý večer. Já myslím, že ten návrh bude velmi jednoduchý, protože nebyly načteny žádné další pozměňovací návrhy ve druhém čtení kromě pozměňovacích návrhů obsažených v usnesení hospodářského výboru číslo 34 ze 6. schůze. Doporučuji hlasovat o těchto pozměňovacích návrzích en bloc - jsou čtyři - a poté hlasovat o návrhu celého zákona.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za návrh procedury. Má někdo námitku proti této proceduře? Nemá. Prosím tedy, aby pan zpravodaj uvedl hlasování o tomto pozměňovacím návrhu.

  • Poslanec Ivan Adamec: Takže budeme hlasovat o celém usnesení hospodářského výboru číslo 34 ze 6. schůze ze dne 9. dubna 2014. Jsou to čtyři pozměňovací návrhy. Hlasujeme en bloc. Můj názor na to je pozitivní.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko paní ministryně? (Kladné.) Pozitivní.

    Zahajuji hlasování o této skupině pozměňovacích návrhů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 167, přihlášeno 139 poslankyň a poslanců, pro 131, proti nikdo. Pozměňovací návrhy byly přijaty.

    O všech návrzích tedy bylo hlasováno. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 85, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 168, přihlášeno 141 poslankyň a poslanců, pro 135, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu zpravodaji i paní ministryni za zastoupení pana ministra.

    S přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Omlouvám se všem, že zdržuji. Jenom využívám možnosti, abych svolal poslanecký klub TOP 09 ihned po skončení schůze do prostor klubu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, ale pan předseda Poslanecké sněmovny mě opravil, že to nebyl poslední bod, který jsme projednali. Máme tady ještě dva.

    Budeme se tedy zabývat bodem číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Stanislav Polčák - který ale není přítomen. Prosím, aby místo něj zaujal místo pan poslanec František Laudát. A zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Chvojka.

    Projednání tohoto bodu jsme přerušili v úterý 29. dubna, a to do úterý 6. května do doby předložení usnesení kontrolního výboru. Usnesení kontrolního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 23/4.

    Nyní tedy prosím zpravodaje kontrolního výboru pana poslance Štěpána Stupčuka, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením kontrolního výboru z jeho 6. schůze dne 30. dubna 2014.

    Chtěl bych vás v tomto smyslu informovat, že kontrolní výbor předmětný návrh zákona schválil, jinými slovy doporučil plénu Sněmovny, aby jej schválilo v navrženém znění. Současně bych si dovolil vysvětlit ono zdržení, proč kontrolní výbor zasedal až 30. dubna. My jsme v rámci projednávaného návrhu zákona požádali zástupce Ministerstva spravedlnosti, aby nám byla dodána číselná statistika, kolik se každý rok vyplácí náhrada škody jenom v gesci Ministerstva spravedlnosti na náhradách a kolik činí pak regresní úhrada, která pak představuje to protiplnění pro stát. Ty informace jsou poměrně závažné, protože ze statistiky Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že pouze čtyři procenta představuje regresní náhrada, která se pak zpátky dostává do státního rozpočtu. Takže jedná se nepochybně o problém poměrně závažný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Rozprava nebyla v úterý 29. 4. otevřena, takže otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se jenom krátce chci vyjádřit k tomu, co bylo řečeno o resortu spravedlnosti.

    Dostali jsme informace, že zákon dává možnost státu požádat od úředních osob, které se podílejí na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, v souvislosti s kterým zaplatil náhradu škody, tzv. regresní náhradu, podíl na způsobené škodě. Během roku 2013 vzneslo Ministerstvo spravedlnosti tento nárok ve 13 případech. Celkem nyní vymáhá regresní náhradu ve 27 věcech, z toho 2 po osobě soudce, 12 po soudních úřednících, 1 po policistovi, 2 po notářích a 10 po osobě exekutora. Celková hodnota nyní vymáhaných regresních náhrad dosahuje 3,5 mil. korun.

    Poměr uplatněných regresních náhrad by se mohl jevit v porovnání s celkovým objemem uspokojených nároků na náhradu škody jako nízký. To je ovšem dáno jak rozdílem mezi objektivním charakterem odpovědnosti státu - jde o odpovědnost za výsledek bez ohledu na zavinění orgánů státu - a subjektivním charakterem odpovědnosti úředních osob, které jsou povinovány platit regresní náhradu pouze tehdy, pokud je jim možno prokázat konkrétní a zaviněné porušení povinnosti. (Veliký hluk v sále.) Dále pak také tím, že spočívá-li odpovědnostní titul, v souvislosti s nímž hradil stát odškodné z činnosti soudce, je možné po něm žádat regresní náhradu jenom tehdy, je-li soudce shledán kárně odpovědným. Ale v případě soudců je problém, protože v příslušném paragrafu zákona o soudech a soudcích, v § 89, se praví, že zánik kárné odpovědnosti je následující: Odpovědnost soudce a předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu za kázeňské provinění zaniká, nebyl-li do tří let od jejich spáchání podán návrh na zahájení kárného řízení. Většinou tato lhůta způsobuje, že náhrady potom jsou nevymahatelné, protože jsou promlčené. Čili pokud by tento návrh, který je předložen, měl mít větší dopad i v resortu Ministerstva spravedlnosti, pak by se zřejmě musel vypustit příslušný § 89 v zákoně o soudech a soudcích.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu.

    Zahajuji podrobnou rozpravu, do které také... (Zpravodaj Chvojka si od zpravodajského stolu cosi vyjasňuje mimo mikrofon s předsedajícím.) Prosím pana zpravodaje ústavněprávního výboru, aby nás seznámil se stanoviskem ústavněprávního výboru, když se toho dožaduje. Prosím.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. My jsme se tady na dálku trošku hádali očima s tím, že já mám pocit, že bych měl jako zpravodaj ústavněprávního výboru seznámit plénum se stanoviskem ústavněprávního výboru.

    Ústavněprávní výbor projednal tento tisk 9. dubna na své schůzi s tím, že k tomuto tisku nedal žádné usnesení. Ta debata byla velmi živá, nicméně hlasování bylo tuším sedm ku sedmi, takže ústavněprávní výbor ani nedoporučil ani doporučil, takže usnesení ústavněprávního výboru není žádné.

    Nicméně já jako zpravodaj, pokud můžu sdělit svůj názor, podporuji tento tisk. Jak už jsem řekl v prvním čtení, úředník by měl být odpovědný za pochybení, které učiní v rámci svého úřednického místa. Soudce by měl být také odpovědný. Samozřejmě státní zástupce taky by měl být odpovědný. Je to věc na širší debatu. Nicméně můj předřečník měl pravdu. Ze 100 % případů je dle statistik vymáháno nějakých 5-6 %, což myslím, že je tristní číslo a určitě by to číslo mělo být větší. Tak snad k tomu dopomůže tento zákon. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Nejsou. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i zástupci navrhovatelů.

    Teď už skutečně posledním bodem dnešního jednání je

    Je tady navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 118/1.

    Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedla poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, je tady pořád ještě Pinocchio, nevím komu patřil, ale říkám to, aby si ho tady někdo ve večerních hodinách nezapomněl.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, Pinocchia se nedotýkat. My ho pak když tak odstraníme. (Veselost v sále.)

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Vážené kolegyně a kolegové, děkuji vám za vaši vstřícnost, že dnes ještě projednáme první čtení návrhu zákona, který je v této Poslanecké sněmovně už poměrně dlouho. Chceme jím vyřešit situaci, která je podle nás taková, že pokud dnes zašle Česká kancelář pojistitelů kterékoliv osobě výzvu o zaplacení příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo údajně provozováno, v rozporu se zákonem, má tato osoba povinnost prokázat, že dané vozidlo v rozporu se zákonem neprovozovala, či jej neprovozovala vůbec, případně že není jeho vlastníkem. Tuto skutečnost by mohla prokázat výpisem z údajů z registru silničních vozidel, avšak možnost obstarání tohoto výpisu je v dnešní době poměrně problematická, jelikož je nutno prokazovat naléhavý právní zájem. Neprokáže-li osoba tento zájem, výpis z registru jí poskytnut nebude.

    V praxi však eviduji případ, kdy tento výpis člověk získal, zaslal je na výzvu kanceláři a ta jej i přes tuto skutečnost nebrala vůbec v potaz a dotyčnému přesto vyměřila dlužnou částku. Na e-mailovou zprávu reagovala kancelář tak, že onen doklad o odhlášení vozidla a výpis z registru neeviduje, ačkoliv měl dotyčný pán kopii e-mailové komunikace s kanceláří. Takový případ se jistě dá označit za zvůli vůči bývalému vlastníkovi, který řádně splnil veškerou povinnost týkající se pojištění i evidence vozidel. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

    Tento případ však hovoří pouze o bývalému vlastníkovi, který již v registru evidován není. Kancelář ovšem běžně obesílá bývalé vlastníky, kteří vůz například prodali a z registru dosud vymazáni nebyli, jelikož tuto přihlašovací povinnost má vlastník nový. Kancelář si vyžádá od ministerstva údaje, které se obměňovaly s největší pravděpodobností do tohoto léta, protože v tomto Ministerstvo dopravy opravdu po velmi dlouhé době začalo konat dvakrát do měsíce. Údaje totiž byly neaktuální a čerpalo se z dat, která rozhodně neodpovídala aktuálnímu stavu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, paní poslankyně. Já se omlouvám. Já chápu, že je pozdní hodina a dnes už každý z dnešního jednání je vyčerpán, přesto vás prosím u tohoto posledního bodu o klid. Děkuji.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: V takovém případě nepostačí ani výpis z registru. Nový vlastník jej navíc, pokud nemá v úmyslu vozidlo provozovat, ani nemusí registrovat. V takovém případě by samozřejmě mohla být dostatečným důkazem kupní smlouva, kterou však ani jedna ze stran nemusí disponovat, jelikož zde máme volnost ve formě uzavírání smluv o prodeji movitých věcí. Dostáváme se tak do absurdní situace, kdy vozidlo má svého vlastníka, který vozidlo neprovozuje, neregistruje jej, ale kancelář pojistitelů požaduje zaplacení příspěvku na osobě, která je stále zapsána v registru, ačkoliv již vlastníkem není, k vozidlu ztratila veškerá práva, a tato osoba nemá jedinou šanci kanceláři prokázat, že povinnost platit nemá. A tady je podle nás bezesporu na místě změna. (Hluk v sále neutichá!)

    Co se týče změny, která zavádí tříletou prekluzivní lhůtu pro dobu vymáhání příspěvku, je jejím cílem v prvé řadě ochrana slabší strany a zamezení možnosti nechat takzvaně uzrávat pohledávky, jak je dnes běžnou praxí. V souladu s principy ochrany slabší strany se prekluzivní lhůta zdála vhodnější před lhůtou promlčecí, protože v případě promlčení musí být v soudním sporu promlčení namítnuto, kdežto v případě prekluze se jedná o zánik samotného práva, tudíž je z hlediska ochrany slabší strany vhodnější. Zašle-li kancelář výzvu domnělému či skutečnému dlužníkovi a dál se o jeho pohledávku nestará a nedá případ k soudu, po třech letech právo na vymáhání této pohledávky zanikne. Kancelář však také nově musí výzvu zaslat do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděla o porušení povinnosti. Pokud takto neučiní, právo na vymáhání pohledávky zanikne již uplynutím této dvouměsíční lhůty. Tím bude kancelář nucena starat se o své pohledávky a do jisté míry je to také způsob, jak zabránit zmíněnému uzrávání pohledávek.

    Druhý náš bod v této novele má za cíl dvě úpravy. První se týká porovnání údajů o povinnosti zjistit si úplné a relevantní informace ještě předtím, než kancelář vůbec začne s vymáháním pohledávky. Eviduji totiž z praxe případ, kdy byla obeslána paní, která vozidlo nikdy nevlastnila, a přesto jí kancelář zaslala výzvy k zaplacení příspěvku na tři vozidla a na námitku, že nikdy vlastníkem vozidla nebyla, bylo reagováno, že je to irelevantní, jelikož již byla zaslána výzva. Bezvýchodná situace, ze které podle dnešní úpravy není úniku. Ono samotné stanovování povinnosti a vymáhání příspěvku samotnou kanceláří by nemělo mít v našem právním řádu místo, jelikož jde o soukromoprávní subjekt. Nehledě na to, že takto postavená úprava v podstatě umožňuje obcházet principy práva na spravedlivý proces, protože mnohdy i nevlastník ve strachu z exekutorů příspěvek zaplatí i přesto, že k placení povinný nebyl. (Předsedající zvoní, protože hluk v sále neutichá.)

    Z tohoto důvodu je novela postavena tak, aby byla konečně možnost bránit se proti výzvě kanceláře pojistitelů a především aby samotná kancelář měla povinnost k důkazu, kterému se obeslaný brání, přihlédnout a v případě nesouhlasu jej nesmést ze stolu, jak je tomu dnes, nýbrž obrátit se svou pohledávkou na soudní řízení a umožnit tak dlužníkovi účastnit se spravedlivého procesu. Za dostatečný důkaz je novelou navrhováno čestné prohlášení, které bude mít za následek, že povinnost platit příspěvek vůbec nevznikne. Aby nebylo kanceláři zcela znemožněno požadovat zaplacení příspěvku, bude mít nadále možnost, pokud se bude domnívat, že obeslaný nejedná čestně a svou povinnost porušuje, zaslat mu písemné vyjádření, že na zaplacení trvá, a zahájit ověřování zaslaných dokladů. Čestné prohlášení kancelář přezkoumávat nebude. Zde bude mít možnost obrátit se na civilní soud.

    Třetí bod tohoto zákona doplňuje zákon o situaci, kdy obeslané osobě vznikly z důvodu dokazování, že není dlužníkem, účelně vynaložené náklady. Pokud byla osoba k zaplacení příspěvku vyzvána neoprávněně a prokáže tyto vynaložené náklady společně se skutečností, že dlužníkem není, bude mít kancelář zákonnou povinnost této osobě náklady uhradit. Kancelář bude mít nárok požadovat uhrazení těchto nákladů po subjektu, který poskytl informace vedoucí k neoprávněné výzvě o zaplacení příspěvku.

    Vážené kolegyně a kolegové, seznámila jsem vás s jednotlivými body novely, která je podle mého názoru velmi důležitá. Bezpochyby i vy jste se ve vašich rodinách, protože neznám člověka, který by se s činností České kanceláře pojistitelů nesetkal, setkali s tím, jakým způsobem tento soukromoprávní a nikým nekontrolovaný subjekt postupuje vůči občanům naší země. Myslím si, že je čas na to, abychom poměry v této věci narovnali, a přestože děkuji Ministerstvu dopravy za to, jak se zachovalo ve věci centrálního registru, kde by opravdu údaje už konečně měly být aktualizovány, není to řešení pro řadu sporů, kdy opravdu Česká kancelář pojistitelů bez toho, aby jakýmkoliv způsobem si ověřila majitele vozidla, vymáhá své poplatky a požadavky například už i od osoby dávno zemřelé. Je to prostě fakt, který se v naší zemi děje, a já si myslím, že bychom celou tuto věc měli napravit.

    Chápu, že s největší pravděpodobností padne veto na § 90. Bylo to od nás jako od předkladatelů ambiciózní, protože jsme si prostě mysleli, že je důležité tuto věc vyřešit velmi rychle, aby nedocházelo k dalšímu šikanování občanů. Pokud tento návrh padne, pak si vás dovolím požádat o zkrácení lhůty a zároveň o vaši podporu, protože tady nejde o politiku, tady jde o to, že buďto necháme občany ve zlovůli nějakého soukromého subjektu, anebo se jim budeme snažit prostě pomoci. Děkuji vám za vaši podporu. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní navrhovatelce. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych jako předkladatelka ráda předestřela, že problematika pojištění odpovědnosti z provozu vozidel je vnímaná jako závažná a domníváme, že je nutné provést kompletní změnu legislativy. Oceňuji práci paní poslankyně Konečné a také to, že vyzdvihla toto téma, kterým bychom se měli zabývat, nicméně bychom měli udělat opravdu komplexní změnu legislativy, protože problémů kolem pojištění vozidel je daleko víc, a proto bych upřednostnila vládní návrh řešení. Tímto bych tedy navrhla zamítnout v prvém čtení tento návrh, tuto novelu, a připravit komplexní změnu legislativy v této oblasti. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, paní zpravodajko. Chápu to dobře, že navrhujete - nezaznělo tady veto na § 90, máme to schvalovat v jednom čtení? Nezaznělo veto od dvou poslaneckých klubů na § 90? Takže nejprve se budeme muset vypořádat s tímto, až pak případně na návrh na zamítnutí v prvém čtení.

    Otvírám tedy obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem hlásí předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové pan poslanec Kalousek. prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem se chtěl připojit k názoru paní zpravodajky. Budeme všichni hlasovat pro zamítnutí. Jenom se domnívám, že ta změna, po které paní zpravodajka volá, by měla být nejenom komplexní, ale také systémová. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vidím, že Pinocchio má pořád nos krátký, takže tady nikdo nelže, je to dobré.

    Takže možná pár slov k tomuto záměru. Já s tím záměrem samozřejmě plně souhlasím, protože je to opravdu problém. Ale na druhou stranu už jsem tady několikrát říkal, že dobré úmysly také mohou vést někam úplně jinam, než si myslíme. Bohužel si myslím, že je to právě problém návrhu tohoto zákona.

    Já bych vám tady něco přečetl, abychom si to uvědomili: Vláda si je vědoma problematických aspektů úpravy pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, kdy porušení veřejnoprávní povinnosti provozovat na pozemních komunikacích pouze vozidlo, k němuž je sjednáno pojištění odpovědnosti, je postihováno v podstatě soukromou právní sankcí v podobě příspěvku do garančního fondu vymáhaného Českou kanceláří pojistitelů, která je profesní organizací osob oprávněných poskytovat na území České republiky pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nicméně atd. - že je úprava nesystémová a další věci, které k tomu jsou. A pak je tady šest bodů, proč s tím vláda nesouhlasí. Docela významných bodů, docela je to rozepsáno podrobně.

    A já bych z tohoto místa chtěl tedy říct, když vláda s tím nesouhlasí a je si vědoma, tak ať vláda koná, činí a předloží nám návrh zákona sama za sebe. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu sociální demokracie. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já si dovoluji jménem dvou poslaneckých klubů - sociální demokracie a hnutí ANO 2011 - vznést námitku proti projednávání podle § 90 odst. 2.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Beru tuto námitku v potaz. Další řádně přihlášenou je paní navrhovatelka paní poslankyně Konečná. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Protože paní zpravodajka neupozorňovala úplně přesně na stanovisko vlády, tak jsem vás nechtěla zdržovat. Ale asi budu muset. Protože já s vámi, pane kolego, tentokrát velmi nesouhlasím. Myslím si, že vláda tento návrh poměrně odflákla a že spíše hledala důvody, proč něco nejde, než aby to šlo. A vzhledem k tomu, že jsme celý tento návrh konzultovali i s Ministerstvem financí a Ministerstvem dopravy, tak mi věřte, že jsem překvapena, jak to dopadlo, byť chápu, že možná je problém hlavně v tom, že je to návrh opoziční.

    A co se týká toho, když říkáte, že to chce systémovou změnu a chce to změnu komplexní, tak já se ptám, kam se mají obracet tisíce lidí, kteří neoprávněně jsou házeni do různých exekučních řízení, protože se prostě dneska nemůžou bránit podle zákona, který jste tady kdysi v roce 2009 předložili, který byl nesystémový a nedal obyčejnému občanovi prostě vůbec žádnou naději v tom, že by v tom úředním šimlu, resp. v rámci soukromoprávního subjektu našel jakoukoliv oporu.

    A teď k té argumentaci. To, že situace okolo přístupu k údajům z registru silničních vozidel řeší § 5 odst. 6 zákona ve znění novely provedené zákonem z roku 2013, která má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015, je sice chvályhodné, avšak neřeší problém, že vymáhání pohledávek do garančního fondu je již samo o sobě absolutně nesystémovým řešením, kdy jakýsi hybridní subjekt soukromoprávní povahy ukládá povinnost bez jakéhokoli předchozího správního či soudního procesu, tedy bez garance práva na spravedlivý proces, jež zaručuje článek 36 a 38 Listiny základních práv a svobod a článek číslo 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Kancelář není soudem ani správním úřadem a neměla by tedy výzvou nahrazovat řádné soudní či správní řízení. Výzva k zaplacení příspěvku nikdy neměla sloužit jako nástroj nahrazující či obcházející řádná soudní a správní řízení.

    Vláda kritizuje náš návrh jako nesystémový, ale samotná úprava a současné řešení prostě je nesystémové. Není možné, aby v právním státě - a vy všichni, nebo my všichni si myslíme, že v něm ještě pořád žijeme - pravomoci, jež náležejí jen soudům nebo jiným orgánům veřejné moci, náležely soukromoprávní organizaci. Problematika současného řešení tkví v tom, že i pokud se sám domnělý dlužník brání výzvě a k uhrazení příspěvku soudní cestou, tyto výzvy nejsou řádně soudy prověřovány, neprobíhá detailní dokazování, výzva je často brána jako dostačující důkaz, že člověk dluží, a je jen soudem konstatováno, že povinnost má být splněna.

    Na tento alarmující fakt upozornil před čtyřmi týdny i Ústavní soud, když prohlásil, že justice přistupuje k podobným kauzám velmi rozdílným způsobem, například co se týče rozsahu dokazování. Ústavní soud kvůli tomu obdržel množství stížností. Cituji: Rozpory v rozhodovací praxi zjistil Ústavní soud dokonce i u různých soudců téhož obecného soudu. Právní závěr soudu o tom, že vozidlo stěžovatele bylo provozováno, neměl oporu v provedeném dokazování a je závěrem natolik extrémním, že má za důsledek zásah do práva stěžovatele na spravedlivý proces. Již ze samotné skutečnosti, že je vozidlo vedeno v registru, je sice možné dovozovat, že je vozidlo provozováno, a zpravidla tomu tak bude, to nicméně pouze za situace, kdy nebude jeho vlastníkem dodatečně prokázán opak. Tedy současná tristní situace je prohlašována Ústavním soudem za neúnosnou.

    Vláda tvrdí, že situaci ohledně registrů řeší. Projednává dokonce i novely, avšak žádná byť sebelepší změna registru nezmění nic na situaci, kdy pohledávka není a nebude projednávána ve standardním sporném kontradiktorním řízení před soudem nebo správním orgánem. Vláda ve svém vyjádření k návrhu sice konstatuje, že účinná právní úprava ukládá České kanceláři pojistitelů povinnost zjistit si před zasláním výzvy k úhradě příspěvku všechny relevantní informace, avšak na stovkách případů lze prokázat, že se tak neděje, že sama kancelář nemá zájem situaci řádně prověřovat, svých pravomocí a výjimečného bezprecedentního postavení zneužívá a jedná se tak toliko jak z její strany, tak ze strany zákonů i vlády pouze o deklaratorní prohlášení bez jakékoliv právní relevance.

    Řešení jsou tedy možná dvě. Přijmout námi navrhovanou novelu jako dočasnou a následně další novelou, již třeba vládní, podřídit proces vymáhání pohledávek například pod standardní správní řízení. Mým návrhem by se získal toliko potřebný čas k přípravě novely a zároveň by se zabránilo bezprecedentnímu poškozování práv občanů, jež se znelíbilo již i Ústavnímu soudu. Nebo nadále zůstat u současného stavu, nechat občany napospas kvůli soukromému subjektu, jenž není ani orgánem státu, a čekat na to, jestli pouhé novely registrů přinesou ovoce až někdy v roce 2015.

    Vláda dále tvrdí, že návrh zákona zcela nevhodně a nesystémově užívá institut čestného prohlášení, které má být považováno za důkaz o tom, že nebyla porušena povinnost provozovat na pozemních komunikacích pouze vozidla se sjednaným pojištěním, a zavádí fikci pravdivosti tohoto čestného prohlášení, kdy tento institut fakticky neguje celou úpravu úhrady příspěvku, neboť pokud by čestné prohlášení bylo považováno za důkaz neexistence povinnosti uhradit příspěvek, stal by se příspěvek při jeho uplatnění fakticky zcela nevymahatelným. A to i v případě soudního řízení. V tom, že se jedná o mírně nestandardní použití institutu čestného prohlášení, má vláda pravdu. Ovšem je třeba konstatovat, že se zde celkově ocitáme v nestandardní situaci, kdy nejsme v soudním ani správním řízení, a přesto dochází ke stanovování povinnosti. V tomto případě by tedy vzhledem k tomu, že nárok prochází pouze jakýmsi pofidérním prověřováním ze strany subjektu, jenž ho sám vymáhá, měla být situace pouze vyrovnána ve prospěch obeslaného, a to v rámci procesní zásady rovnosti zbraní. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Konečné. Dále je s přednostním právem přihlášen pan předseda poslanecké klubu ODS poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní navrhovatelka byla mimořádně stručná. Nevím, jestli se mi povede totéž. Možná budu o něco delší, ale to je až takové osobní. Dneska mám nějaký divný den. Jednou jsem souhlasil s Lubomírem Zaorálkem a teď mi nedá, abych aspoň v základních věcech souhlasil s poslankyní za KSČM. Něco není dobře dneska. Možná se v osm nemají dělat vtípky. Já jako předseda vládního poslaneckého klubu moc dobře vím, co to je, když se říká, že vládní koalice nesouhlasí s poslaneckým návrhem zákona, zejména opozičním, protože chystá vlastní, systémové, komplexní, lepší a ještě lepší řešení. Nezapomněl jsem na to. Byl to takový pokus o vtípek. Jestli se to paní předkladatelky dotklo, tak já se omlouvám. Známe to velmi dobře. Známe i ty pravé důvody.

    Je třeba si všimnout, kdo zavetoval devadesátku, kdo navrhuje zamítnutí v prvém čtení. Ale z toho, co píše vláda, já bych řekl, že Ministerstvo dopravy by se mělo zaměřit na to, aby umělo implementovat novelu, která je tam zmíněna, ke které jsme dali rok a půl lhůtu na přípravu všech nutných systémových softwarových podkladů. Podle informací z veřejných zdrojů se pan ministr dopravy chystá posunout účinnost a současně argumentuje, že to je v zákoně od 1. ledna 2015 už částečně vyřešeno. Tak může platit jedno, nebo druhé. (V sále je trvale silný hluk.)

    Myslím, že problém je ještě složitější. Kdo někdy působil ve funkci starosty či primátora na tzv. trojkové obci, tak ví, že zákon ukládá povinnosti i trojkovým obcím ve vztahu k České kanceláři pojistitelů - a nejsou malé. Záleží, jak se kdo s tím vypořádá. My jsme naplnili literu zákona cestou nejmenšího odporu a nejmenší námahy úřadu, protože souhlasím s tím, že by to měl vymáhat ten, kdo má z toho užitek.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pane předsedo, já se omlouvám. Je tady signalizováno, že paní stenografky nemohou vykonávat svoji práci pro hluk v sále, protože vás neslyší a protože by se mohlo stát, že vaše vzácná slova nebudou zaznamenána pro historii, tak prosím, abychom se opravdu ztišili. Děkuji. Prosím, můžeme pokračovat.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Na druhé straně chci tady kolegyním říct, že to nikdy po sobě nečtu, když mi to vždycky někdo přinese vytištěné, ať to zkontroluji, tak mě to ani nenapadne, abych po sobě četl svá vystoupení a říkal, že tam je nějaké slovo jinak, než jsem řekl. To si myslím, že mám na starosti příjemnější věci. To nechám třeba na vládních poslancích, pokud je to zajímá. Tak pokud něco vynecháte, já se určitě zlobit nebudu. Neradujte se.

    Měl tady být ministr dopravy a zdůvodňovat, proč si myslíme, že je to špatně. Není tady. Podívejte se sami, kolik je obsazeno těch vládních lavic. Taky si pamatuji, jak křičeli tady tihle kolegové a kolegyně, když byli v opozicích, co je to za neúctu, že jsou tady pouze dva tři čtyři ministři, že za nich by se to stát nemohlo. Ale to jsem říct nechtěl.

    Pokud paní zpravodajka navrhuje zamítnutí s tím, že vláda připravuje systémové komplexní a lepší řešení, bylo by korektní říct kdy. Kdy ho připraví, zda už ten návrh existuje, zda bylo spuštěno vnější připomínkové řízení, kdy by mělo skončit, kdy by to mělo přijít na jednání vlády, a pak, po deseti dnech, by to mohlo přijít na jednání v prvém čtení. Obávám se, a něco o Ministerstvu dopravy vím, že pokud to ještě není napsané, tak letos to neprojednáme. Jsme v polovině května. Pokud znáte nějaké legislativní lhůty, tak se to prostě nedá.

    Můj názor je, že se to dá opravit, že ty výtky se dají ve výborech opravit. Když jsme dneska uměli schválit v zákoně o potravinách pozměňovací návrh, který měl 34 bodů a 17 stran, tak si myslím, že pozměňovací návrh k tomuhle nemůže mít 17 stran a že bude kratší. A je to o vůli, zda necháme něco i opozici, anebo budeme hledat komplexní řešení. To je všechno. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já nebudu dlouho zdržovat, ale zareaguji na předřečníka. Já si nemyslím, že zkoušet tady paní zpravodajku je na místě, protože tady by měl sedět ministr dopravy. My ten návrh na zamítnutí v prvním čtení podpoříme už při vzpomínce na hasičskou lobby, kdy se tady odehrávaly srdceryvné scény, přestože zasvěcení varovali, že když zatížíme pojišťovny povinností převádět část financí na sbor, a jak to dopadlo. Samozřejmě že si to vzali jako záminku na navýšení potom. Víceméně jsme přenesli břemeno opět na občany.

    Myslím si, že tohle musí být sofistikovaně vyrobené, a já v tomto případě opravdu se přikláním k tomu názoru, který zaznívá v tom vládním stanovisku, byť samozřejmě ten problém existuje, ale já doufám, že pan Prachař se s tím rychle vypořádá. Ale nezkoušejte paní zpravodajku, musím se jí zastat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vondráček, po něm pan poslanec Adamec.

  • Poslanec Radek Vondráček: Dámy a pánové, hodně už řekli mí předřečníci. Já také zažívám zvláštní chvíle, kdy souhlasím i vlevo i vpravo. Opravdu bych chtěl za klub ANO říct, že vnímáme závažnost té situace, která existuje. Já za sebe můžu říct, že znám z praxe ten pocit bezmoci vůči postupu ČKP. Znám z vlastní praxe některá až absurdní rozhodnutí soudů, která jsou naprosto protichůdná. Kdy třeba vozidlo je již dávno ve šrotu a jeden soudce rozhodne, že stejně je nutné zaplatit sankci, že vozidlo nebylo pojištěno, kdežto druhý soudce uvěří, že když auto skutečně už je sešrotováno, není nutné platit povinné ručení.

    Situace vyžaduje nápravu. Nejsem si schopný sám pro sebe vyhodnotit, nakolik je to akutní potřeba, aby byla přijímána novela zákona, o které tady zaznělo, že je dočasná, a skutečně se přimlouvám za to, aby bylo přijato systémové řešení, aby byla splněna a aby byla oslovena všechna připomínková místa. I v nepřítomnosti ministra dopravy si troufám říct, že tento úkol bude mít prioritu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Adamec, po něm pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já tedy nevím. Všichni mí předřečníci tady říkají, že souhlasí s názorem zleva, zprava, já taky a dostanu jediný kartáč od paní kolegyně. Tomu trošku nerozumím. Ale myslím si, že je to nakonec správně, protože každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán.

    Nicméně já jsem netušil, že vláda může odfláknout důvodovou zprávu. Já jsem tu nový. Pro mě je to docela zajímavá informace, ale stát se to může. Také jsem nebyl u schvalování těch předešlých verzí tohoto zákona. A nechci hodnotit praxi, protože samozřejmě každý z nás, kdo převáděl automobil přes bazar, určitě nějakou zkušenost má. Buď s kanceláří pojistitelů, nebo jak se k vám chovali v bazaru, jestli vám řekli, že si to auto musíte odhlásit sami, jestli vám to neřekli, pak jste se strašně mýlili. Nicméně říkal jsem, když ta vláda i podle paní poslankyně Konečné tu důvodovou zprávu takto odflákla, tak já si myslím, že to je právě i ten důvod, proč by měla něco konat a něco činit. Protože já si skutečně myslím, že tento stav je velmi neudržitelný a je potřeba s ním něco dělat. Takže já se nebráním ani tomu, když tento návrh půjde do výboru, pokusíme se s ním něco udělat. Na druhé straně, osobně si myslím, že rozumnější je, když vláda se k tomu chová tímto způsobem, zaúkolovat vládu, patřičného ministra, aby si s tímto problémem poradil, předložil nám relevantní návrh a my jsme měli o čem hlasovat.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Prosím pana poslance Černocha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer, dámy a pánové. Já jsem tu taky nový a musím říct, že je asi takové zaklínadlo, že budeme hledat komplexní řešení, systémové řešení. Nějak pořád nejsou. Takže já bych tím chtěl jenom říct, že za Úsvit to podpoříme. Díky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Další řádně přihlášenou je paní navrhovatelka, paní poslankyně Konečná. Prosím, pane poslankyně.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Já jenom, protože i naše sněmovna toto určila do gesce rozpočtového výboru, a tím, jak jsou složité právní předpisy, a je to vlastně propojení dvou zákonů, to je další nesystémovost v našem právním řádu, tak nicméně se domnívám, že za tuto novelu nese velký díl zodpovědnosti i Ministerstvo financí.

    Ráda bych se pana ministra financí vaším prostřednictvím zeptala, zda vůbec ví o tom, že by v této věci měl nějakým způsobem koordinovat svůj postup s Ministerstvem dopravy, a zda ví o tom, že má toto také v gesci, protože Česká kancelář pojistitelů je prostě také v gesci Ministerstva financí, resp. ten zákon byl tehdy připravován v součinnosti s Ministerstvem financí. Má na to dokonce celý odbor na ministerstvu. Jenom jestli by nám nemohl říct. Já chápu, že to možná teď nevíte, pane ministře, nechci vás uvádět do rozpaků. Jenom kdybyste nám třeba mohl říct, že nám do týdne sdělíte, jestli vaše vláda, vaše ministerstvo v tomto vůbec bude něco dělat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Konečné. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Když už to bylo mým prostřednictvím, tak pan ministr je tak hodný, že paní poslankyni mým prostřednictvím odpoví. Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Paní poslankyně, já si to beru za úkol a hned ráno, jak přijdu do práce, vyhledám ten odbor a budu to řešit. Podám vám zprávu. (Potlesk, smích.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a přeji mu, aby ten odbor našel zítra ráno (smích), a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu.

    Vzhledem k vetu dvou poslaneckých klubů nebudeme hlasovat podle § 90 odst. 5, nicméně eviduji tady návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesla paní zpravodajka paní poslankyně Zelienková. O tomto návrhu na zamítnutí dám hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti zamítnutí tohoto návrhu zákona?

    Je to hlasování číslo 169, přihlášeno 133 poslankyň a poslanců, pro zamítnutí 46, proti 41, tento návrh nebyl přijat.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Paní poslankyně Konečná. Prosím.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Dovolím si vzhledem k tomu, jak jsem mluvila o tom, že jde vlastně o propojení jak Ministerstva dopravy, tak Ministerstva financí, požádat o to, zda by mohl být ten zákon přikázán, a nemám to projednáno, protože tu není nikdo - aha, tady vidím pana předsedu hospodářského výboru. Omlouvám se. Jestli bychom to mohli dát i do hospodářského výboru, který tuto agendu standardně řešil v minulém funkčním období. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Takže návrh na hospodářský výbor. Ptám se, jestli má někdo ještě nějaký jiný návrh. Prosím, pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Chtěl jsem se jenom přimluvit za návrh paní poslankyně Konečné, protože pod hospodářský výbor, nebo hospodářský výbor má v gesci úřad zeměměřický a katastrální a s jeho pomocí se lépe vyhledává. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Bezecný se hlásí? Ne, nehlásí. Pan poslanec Vondráček, prosím, s návrhem na přikázání nějakému výboru?

  • Poslanec Radek Vondráček: (Směje se.) Asi nenadchnu kolegy, ale on je ten problém i do značné míry právní. Navrhoval bych přikázat ústavněprávnímu výboru.