• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 7. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím žádnou takovouto informaci nemám.

    Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci. Pan poslanec Jan Hamáček od 15.45 hodin - pracovní důvody, pan poslanec František Adámek odpolední jednání do 15.30 hodin - pracovní důvody, pan poslanec David Kádner od 13 hodin - pracovní důvody, paní poslankyně Jana Lorencová - zdravotní důvody, paní poslankyně Pavlína Nytrová - zdravotní důvody, pan poslanec Ivan Pilný do 12 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Lukáš Pleticha - osobní důvody, paní poslankyně Markéta Wernerová - zdravotní důvody, paní poslankyně Kristýna Zelienková do 12 hodin - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvají pan premiér Bohuslav Sobotka od 11 hodin - pracovní důvody, pan ministr Pavel Bělobrádek dopolední jednání - pracovní jednání, pan ministr Marcel Chládek od 10.30 hodin - pracovní důvody, paní ministryně Věra Jourová - pracovní důvody, pan ministr Marian Jurečka dopolední jednání - osobní důvody, pan ministr Svatopluk Němeček - pracovní důvody, pan ministr Antonín Prachař - pracovní důvody, pan ministr Lubomír Zaorálek do 11 hodin - pracovní důvody.

    Viděl jsem přihlášku pana poslance Stanislava Polčáka, dám mu slovo. Prosím.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Nechci zpochybňovat hlasování, pouze chci na stenozáznam prohlásit, že v hlasování číslo 96, které se týkalo bodu Státní zemědělský intervenční fond a jeho rozpočet na rok 2014, mám na sjetině křížek, jak jsem zjistil zpětně, leč jsem hlasoval zuřivě pro. Nezpochybňuji hlasování, pouze pro stenozáznam upřesňuji své hlasování. Děkuji, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. A mám zde přihlášku paní poslankyně Kateřiny Konečné k pořadu schůze. Prosím.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Dobrý den. Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, tak jak jsem avizovala již minulý pátek při druhém čtení novely zákona o ovzduší, sněmovního tisku č. 77, dovolím si vás požádat o zařazení nového bodu tisku č. 77 ve třetím čtení, a to dnes po pevně zařazených bodech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Lobkowicz hlasuje s náhradní kartou č. 3 a omlouvá se dnes po 12.30.

    Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Pan poslanec Štětina. Prosím.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Chtěl bych jenom ve stručnosti říci, že se vzdávám kandidatury na funkci předsedy vyšetřovací komise k Opencard ve prospěch kolegy Bronislava Schwarze. Myslím si, že čím více předsedů, tím horší volba, a domnívám se, že právě on je právě tou kompetentní osobou, která bude vhodná ke zvolení do této funkce. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Jakkoliv toto asi mělo zaznít v bodě volba předsedy vyšetřovací komise, ale bereme to na vědomí.

    Hlásí se pan poslanec Kolovratník. Pan poslanec Kolovratník hlasuje s kartou č. 2.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Rád bych požádal Sněmovnu o pevné zařazení bodu volba předsedy vyšetřovací komise ke kauze Opencard. Bude to tajná volba a prosím o zařazení této volby dnes na 17.hodinu. Jedná se o ono dodržení lhůty 24 hodin od včerejších nominací na tohoto předsedu. Ještě jednou: Tajná volba předsedy vyšetřovací komise k Opencard dnes v 17 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, jedná se o nový bod, který chcete pevně zařadit dnes na 17. hodinu.

    Zeptám se, kdo dále se hlásí k pořadu schůze. Nikdo, budeme tedy hlasovat.

    Nejprve budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Konečné, která navrhuje, aby tisk č. 77 byl zařazen na dnešek po pevně zařazených bodech dopoledne.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 98, přihlášeno je 150, pro 140, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Kolovratník navrhuje nový bod volba předsedy vyšetřovací komise k Opencard a chce ho pevně zařadit na dnešek na 17. hodinu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 99, přihlášeno je 156, pro 150, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Chtěl bych vás informovat, že budeme pokračovat tak, jak jsme se rozhodli v rámci pořadu schůze, a to pevně zařazenými body 11, 35, 40, 37, 50, 51, 38 a 41. Potom bychom pokračovali body 36 a 39, což jsou návrhy zákonů ve třetím čtení, u nichž byly splněny lhůty, a poté bychom pokračovali podle schváleného pořadu schůze. A jenom připomínám, že ve 12.30 máme zařazeny volební body 42 až 48.

    Otevírám bod

    Prosím, aby z pověření vlády tento tisk uvedla paní ministryně práce a sociálních věcí. Paní ministryně, prosím, máte slovo. (V sále je rušno.)

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych zde uvedla vládní návrh zákona o poskytování péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se. Prosím o klid. (Stále velký hluk v sále.)

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Tento navrhovaný zákon zavádí vlastně nový typ služby, který spočívá v hlídání a péči o dítě v tzv. dětské skupině. Cílem je rozšířit stávající spektrum služeb péče o děti o další možnosti. Není to žádná konkurence mateřským školkám, je to jakási alternativa, jakýsi doplněk v současné situaci, kdy každý rok... (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se opravdu omlouvám a prosím všechny, kteří nechtějí sledovat projednávání tohoto bodu, aby svou debatu přenesli do předsálí.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: ... tady máme mezi padesáti, šedesáti tisíci odmítnutých žádostí o přijetí do mateřských školek. Tato úprava má umožnit zapojení zaměstnavatelů, obcí, krajů a nestátních neziskových organizací do oblasti péče o děti a nějakým způsobem definovat právní rámec těchto aktivit. Protože v současné době již takováto forma péče o děti je na řadě míst provozována, jedním z těchto míst je dokonce samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí, druhým tímto místem je např. Ministerstvo zahraničních věcí, ale pořád nám chybí jakýsi správní rámec.

    Služba péče o dítě v dětské skupině spočívá v jakési péči mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí, je to od jednoho roku až do zahájení povinné školní docházky.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně, snažil jsem se, ale lépe to nešlo.

    Prosím paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Hanu Aulickou-Jírovcovou, aby se ujala slova. Prosím.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již uvedla paní ministryně ve své důvodové zprávě, předkládaný návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, sněmovní tisk číslo 82, byl zpracován na základě usnesení vlády České republiky č. 607 ze dne 22. srpna 2012. Návrh zákona vychází z programového prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala vytvořit podmínky k dalšímu rozvoji rodinné politiky a péče o děti s cílem zvýšit společenskou prestiž rodiny, posílit zapojení obou rodičů do péče a podpořit rozvoj služeb péče o děti, vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti a mimo jiné podpořit rozvoj alternativ rodinné péče ve fázi preprimárního vzdělávání.

    Návrh zákona zavádí službu péče o dítě v dětské skupině. Cílem této úpravy je dle předloženého návrhu rozšířit škálu služeb péče o předškolní děti a jiné možnosti a zvýšit místní a cenovou dostupnost služeb péče o děti. Dalším cílem je usnadnění udržení kontaktu rodiče se zaměstnáváním v době péče o dítě a postupný návrat na trh práce s ohledem na jejich strategii v oblasti slaďování profesního a rodinného života bez nutnosti rezignace na rodičovskou roli. Věková kategorie, jak už uvedla paní ministryně, je od jednoho roku dítěte do zahájení povinné školní docházky dítěte.

    Pečující osoby musí splňovat odbornou způsobilost a vzdělání v oboru všeobecné sestry, zdravotní asistent, ošetřovatel, porodní asistent nebo zdravotnický záchranář, dále sociální pracovník, pracovník v sociálních službách, učitel v mateřské škole, profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky, lékař, psycholog ve zdravotnictví, klinický psycholog a vychovatel. Dětskou skupinu může provozovat zaměstnavatel, a to fyzická i právnická osoba, obce, kraje, nestátní neziskové organizace.

    Jako související daňová opatření je novela zákona o daních z příjmů, kde se zavádí možnost daňově uznat náklady na zajištění těchto služeb ze strany zaměstnavatelů a slevu na dani z příjmů pro výdělečně činné rodiče při zajištění služeb péče o děti.

    Já vám děkuji za vyslechnutí mé zpravodajské zprávy a dovoluji se tímto přihlásit do rozpravy. (Tleskají poslanci KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než otevřu rozpravu, tak zde mám tři omluvy. Pan poslanec Urban se omlouvá po zbytek jednacích dní této schůze ze zdravotních důvodů. Pan poslanec Koskuba se omlouvá do 10. hodiny z osobních důvodů a pan poslanec Vyzula se omlouvá od 10. do 11.30 hodin. Tolik tedy omluvy.

    Otevírám rozpravu. Ještě než dám slovo paní zpravodajce, tak zde mám faktickou poznámku pana poslance Chalupy. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, prosím vás, mám jistý námět tady k tomu zákonu. Navrhuji předkladateli zákona zvážit jistou okolnost, se kterou jsem se setkal v praxi. Tahle republika má vybudováno x školek a těchto předškolních zařízení. Když jsem řešil se starostou v místě bydliště využití těchto objektů po 17. hodině, tak mi starosta řekl, že legislativa neumožňuje využití těchto objektů po této době.

    Chtěl bych tady při té diskusi potom, aby to někdo nějakým způsobem vysvětlil, a pokud to nikdo neřeší, aby se to nějakým způsobem řešilo, aby tyto objekty mohly být využívány i po této době, protože matky na sídlištích potřebují do divadla, občas nějakou kulturu, nákupy a nemají ty děti kam dávat a tyto objekty zůstávají nevyužité a je tam v tom prostě spousta ekonomických prostředků. Zdá se mi to neefektivní využití. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji za faktickou poznámku. Slovo má paní zpravodajka.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, zákon o dětské skupině zavádí zcela novou službu péče o dítě v dětské skupině. Cílem tohoto zákona, jak je uvedeno v důvodové zprávě, není vzdělávání dětí, jak je tomu v rámci mateřských škol, ale zaměřuje se na hlídání a pravidelnou péči mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí se zaměřením na zajištění potřeb dítěte, výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků. Také určuje provozní požadavky na základě velikosti, kterou si zřizovatel zvolí, určuje i zřizovatele, možnost získání financí a možnost odečtu z daní. Ale nikde v tomto návrhu zákona není řešen pohled na dítě a na jeho práva.

    Východiskem pro stanovení cílů předškolního vzdělávání se stal osobnostně orientovaný model, který respektuje přirozené potřeby dětí a vytváří optimální podmínky pro jejich rozvoj. Jako základní koncepční materiál byl úspěšně implementován rámcově vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Česká republika má na rozdíl od okolních, i vysoce vyspělých, států vzdělávací systém na vysoké úrovni. Proč tedy uvažujeme o velkém kroku zpět? Při vzdělávání dětí jsou samozřejmostí prvky obsažené v péči o dítě v dětské skupině, což neplatí naopak. Péče o dítě v dětské skupině nezajišťuje právo dítěte na vzdělávání. Evropská unie zdůraznila směrem k České republice potřebu alternativ péče o dítě v předškolním věku. Rozhodně ale při tom nenabádá k útěku od vzdělávání. Zajištění potřeb rodičů by mělo komunikovat s potřebami dětí. Evropská unie na základě uplatnění práv všech zúčastněných - rodičů, zaměstnavatelů i dětí - požaduje řešení. Navrhuje volbu alternativ. Nenabádá však ke snížení dosažených standardů ve vzdělávání, a tak vlastně omezování práv dítěte.

    Zákon snižuje standard úrovně péče o děti, neposkytuje vzdělávání, nezajišťuje úroveň stravování, uvolňuje odbornost pedagogického působení na dítě a kontrolní systém se opírá o nepedagogické instituce. Kam se ztratila práva dítěte? Neměli bychom dopustit, aby se dítě stalo rukojmím současné doby. Proč má mít nedostatek financí dopad na vzdělávání našich dětí? Bohužel ekonomické a organizační problémy naší společnosti útočí na potřeby, zájmy vyspělé pedagogiky a na přirozené potřeby dětí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se paní poslankyně Maxová.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Zákon o dětských skupinách by mohl mít podtitul: Děti rostou, není na co čekat. A to z následujícího důvodu: Co trápí 50 tisíc rodičů? Možná 100 tisíc, protože 50 tisíc dětí bylo odmítnuto k přijetí do mateřských škol. Tato záležitost trápí nejen rodiče, ale následně i obce, které trpí nedostatečnou kapacitou a v posledních letech vynakládaly významné finanční prostředky na výstavbu a rozšíření jejich kapacit. Musí však myslet na udržitelnou kapacitu, nikoli na populační vlnu, a právě zákon o dětských skupinách by mohl vyřešit tento problém, protože na řadu obcí čeká problém další a to je výstavba základních škol. Také pro obce do 500 obyvatel by tento zákon mohl pomoci. Kromě obcí se již osvědčila tato záležitost ve firmách, které zprostředkovávají kontakt maminkám s pracovním prostředím a zároveň se snaží udržet si osvědčené a zkušené zaměstnankyně. Kombinují to též se zkráceným pracovním úvazkem či s prací z domova. Nesmíme zapomenout ani na vysoké školy. Fungují již dětské skupiny při vysokých školách, kde mají možnost studující maminky dokončit studium, a samozřejmě je zde prostor i pro vyučující.

    Druhý bod, který je velmi důležitý, je to, že zde bude možnost volby pro rodiče a pro jejich děti, které mají specifické potřeby a prostředí mateřských škol není zcela vhodné. Třetím bodem, který je velmi důležitý a pomohl by rovným příležitostem pro ženy s malými dětmi. Kariéra mužů a žen se totiž vyvíjí stejně až do okamžiku odchodu matky na rodičovskou dovolenou. Nesmíme zapomenout také na příznivé dopady na českou ekonomiku, a to zvýšení počtu plátců pojištění a daní.

    Zaslechla jsem zde v projevu paní zpravodajky, že jde o zájmy dítěte. Ano. V rodině totiž dochází často k velkým hádkám v momentě, kdy rodina nemá dostatečné množství finančních prostředků. Jestliže bude moci maminka nastoupit do zaměstnání, mohl by se tento problém vyřešit. Protože víme, bude-li spokojená maminka, bude spokojené i dítě a samozřejmě tatínek a celá rodina.

    Z výše uvedených důvodů klub TOP 09 a Starostové tento návrh v prvním čtení podpoří, ale budeme navrhovat pozměňovací návrhy, které vyplynuly z diskuse na semináři, který jsme uspořádali společně s paní poslankyní Putnovou za účasti některých poslankyň a pod záštitou paní ministryně. Budeme navrhovat, aby poskytovateli byly také spolky, a to z toho důvodu, že řada mateřských center, která, v uvozovkách, vytrhla obcím trn z paty a sanovala péči a nedostatečnou kapacitu v mateřských školách. Dále budeme navrhovat vyjmout daňové odpočty rodičů a vyjmout lesní školky ze skupiny, která by spadala do tohoto zákona, a to z toho důvodu, že lesní školky fungují v režimu mateřských škol.

    Dámy a pánové, doufám, že i vy podpoříte tento zákon v prvním čtení, a to z toho důvodu, že rodina je základ života. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď zde jsou dvě faktické poznámky. První je paní poslankyně Putnová a potom pan poslanec Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte dvě minuty.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Chtěla bych reagovat na poznámku paní zpravodajky, která sdělila, že dětské skupiny jsou náhradou mateřských škol. Nikoli, není tomu tak. Je to doplňkové zařízení a nebavíme se o nějakém virtuálním řešení, protože jak už řekla paní poslankyně Kovářová, máme už zkušenosti a dobrou praxi.

    Dovolte, abych uvedla příklad brněnské Edisonky. Je to dětská skupina, která funguje při Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií v Brně. Možná je to náhoda, že děkankou této fakulty je žena. Každopádně chci sdělit několik základních statistik, které vám pomohou při rozhodování. Je to dětská skupina, která disponuje 8 místy, které sdílí 67 dětí. Probíhá elektronická registrace, která umožňuje, aby si rodiče předem objednali hlídání v době, kdy budou potřebovat. Využívají to jak studentky, tak to využívají učitelé naší univerzity a musím říct, že jsou s tím jenom nejlepší zkušenosti.

    Pojďme se podívat na to, co se osvědčilo, a umožněme, aby v rámci nabídky předškolního vzdělání, předškolní péče se vytvářely i nové, moderní, progresivní formy. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka je pro pana poslance Opálku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já jen abychom nežili v nějaké idealistické představě, že to bude řešit zaměstnanost matek. Víte, tady je 3/4 milionu lidí, kteří hledají nebo méně hledají práci, a určitě na každou maminku nečeká zaměstnavatel. Řeší spíše svoji situaci tím, že jsou na rodičovské dovolené.

    Problém chápu tak, že je výhodný pro ty zaměstnavatele, kteří kvalifikovanou pracovní sílu potřebují, a to je odvětví velmi úzce vymezené. Nemysleme si, že budeme řešit ekonomickou situaci rodin plošně. Jedná se opravdu o užší skupinu kvalifikovaných či nedostatkových pracovníků a to rozhodně neřeší problém všech. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Nyní má slovo řádně přihlášená paní poslankyně Maxová. Po ní vystoupí paní poslankyně Hnyková. Prosím.

  • Poslankyně Radka Maxová: Dobré dopoledne, kolegové a kolegyně, pane předsedo. Musím nejprve reagovat na pana poslance Opálku, protože si myslím, že i byť by to řešilo jenom malé množství pracovních míst, každá myšlenka by měla být přijímaná kladně.

    Dnes nám vláda předkládá návrh o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Zmíněný zákon si klade za cíl rozšířit dosud existující škálu služeb péče o předškolní děti a současně i vytvořit podmínky pro možný dřívější návrat rodičů malých dětí do pracovního procesu a na trh práce. Dle mého názoru se jedná o pozitivní krok, který byl rovněž vzhledem k současné situaci nezbytný a nevyhnutelný. Nezbytnost a nevyhnutelnost spatřuji především v nedostatečných kapacitách v zařízeních péče o dítě, zejména v jeslích a mateřských školách, jak už bylo zmíněno. To potvrzují i údaje za rok 2012/2013, kdy mateřské školy odmítly necelých 59 tisíc žádostí rodičů o umístění jejich dítěte do školky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Maxové. Ještě než přistoupíme k další debatě, vážené paní kolegyně, páni kolegové, z dnešního dne se od 10 do 11.30 omlouvá pan poslanec Rom Kostřica a od 12.30 do 14.30 pan poslanec Jaroslav Lobkowicz.

    Budeme pokračovat v rozpravě. Nyní se slova ujme paní poslankyně Jana Hnyková, připraví se paní poslankyně Zuzana Kailová. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi vyjádřit se k vládnímu návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, sněmovní tisk číslo 82. V úvodu bych chtěla říct, že poslanci hnutí Úsvit propustí tento návrh do druhého čtení, ale dovolte mi sdělit názor i z jiného pohledu na tento návrh zákona a poukázat na některé věci v něm.

    V návrhu zákona je, že službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí činnost spočívající v hlídání a pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytovaná mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřená na zajištění potřeb dítěte a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte. V paragrafu 21 tohoto zákona, o kontrole, se píše, že kontrolu plnění podmínek provádí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce a hygienické požadavky na prostory a na provoz kontroluje hygienická stanice. Ale já se ptám, kdo bude kontrolovat plán výchovy, rozvoj schopností se zaměřením na formování osobnosti dítěte? Je to přece vysoce odborná činnost a zvlášť u dětí do šesti let věku.

    Návrh zákona zavádí nový typ služby v hlídání dětí a cílem nové právní úpravy je rozšířit škálu služeb péče o předškolní děti o jiné možnosti - zvýšit místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti a stanovit podmínky pro právní oblast služeb péče o děti od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, dosud právně neregulovanou. Konkrétní podmínky jsou navrženy tak, aby zajišťovaly kvalitu péče a zároveň byly dosažitelné pro široký okruh poskytovatelů. Tímto se umožní i zapojení zejména zaměstnavatelů jakožto poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině do poskytování péče o děti zaměstnanců, dále obcí, krajů a rodinných, nestátních, neziskových organizací.

    Vše by bylo v pořádku, kdyby tyto alternativy vznikaly především tam, kde je nedostatek míst v mateřských školkách, ale to zákon neomezuje. A zde vyslovuji svoji obavu - zdůrazňuji obavu - se zavedením alternativní péče o děti, kterou chtějí předkladatelé řešit nedostatečnou kapacitu současných služeb péče o děti, to je nedostatek míst v mateřských školkách. Všichni víme, jak přísná kritéria musí splňovat mateřské školky. Je jasné, že splňovat všechny podmínky je náročné nejen finančně, ale i po odborné stránce. Ale je to tak správné. Pedagogičtí pracovníci mají v rukou osobnosti, které formují a vychovávají. A znovu vyslovuji obavu, aby alternativní péče o děti se nestala péčí stálou a převažující v České republice i na místech, kde je dostatek míst v mateřských školkách. Nemám nic proti tomu, aby se vraceli rodiče dříve do pracovního procesu a snížilo se tak riziko ohrožení chudobou pro nedostatek příjmů, aby měli postaráno o děti. A věřím, že to předkladatelé myslí opravdu vážně, že je to jen přechodná alternativa péče o dítě, protože sami víme, jak se bude vyvíjet demografie v naší zemi. My všichni bychom se měli zasadit, aby byl dostatek míst v mateřských školkách a věnovat na vzdělání našich dětí dostatek finančních prostředků. Dokonce by se mi líbil i návrh, aby poslední rok před vstupem do základní školy byla docházka do mateřských školek povinná a v rámci základní školy.

    Proč vyslovuji svoji obavu zde? Po zkušenostech v práci v sociálních službách a některých směrech řešení mám opravdu obavu, aby alternativní péčí nebylo nahrazeno to, co se tady po léta budovalo, a tím mám na mysli mateřské školky, které připravují děti na vstup do školy a učí je mnohému důležitému. Nebudu tady ani připomínat, jak důležitý je vývoj dítěte do šesti let věku a jak je potřebné důsledné pedagogické vedení těchto dětí. Mnozí z nich dostávají kvalitní základy právě v mateřských školkách. Není žádným tajemstvím, kolik dětí má různé vývojové poruchy, vady řeči, které se vyskytují u dětí v posledních letech čím dál častěji. A zde hrají roli nezastupitelnou úlohu především rodiče a pak pedagogičtí pracovníci v mateřských školkách, kteří dítěti pomáhají v odbourání těchto poruch.

    Hnutí Úsvit přímé demokracie prosazuje a bude prosazovat tradiční rodinu. Musíme si říci, že poslední články v tisku o tom, že by ženy měly zůstávat na mateřské pouze jeden rok a pak výchovu a péči o dítě předat do cizích rukou, se mi zdá v našich poměrech naprosto scestné.

    V závěru bych chtěla dodat, že bych nerada, kdybychom si po čase připomínali jednu známou repliku paní Stely Zázvorkové z filmu Pelíšky o tom, že skláři nebudou mít co žrát. V našem případě by těmi skláři byli pedagogičtí pracovníci v mateřských školkách.

    Děkuji vám za pozornost, vážené dámy a vážení pánové.

    Dovoluji si ještě z tohoto místa reagovat na výtku pana poslance Kalouska z minulého týdne a prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěla vyřídit panu Kalouskovi, že jsem si tento příspěvek připravovala sama. Dále bych mu chtěla vzkázat, že asi nikdy nebudu dosahovat jeho řečnických kvalit, ale budu usilovně na tom pracovat. A jako člověk přiznávám, že mám někdy i trému z toho postu, který tady zastupuji. A v úplném závěru bych prostřednictvím pana předsedajícího chtěla vzkázat panu Kalouskovi, že jsem velmi ráda, že tady je. O to více si vážím lidí milých, příjemných a slušných, s kterými se zde setkávám.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Než budeme pokračovat, ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Mám tři faktické poznámky.

    Kontrola vzdělávání. Mě by docela zajímalo, kdo v současné době kontroluje matky, které neposílají děti vůbec do školy, předškolního vzdělávání, a nejedná se pouze o rodiny sociálně slabé.

    Druhá poznámka. Proč bychom měli tento návrh vztahovat pouze na oblasti, města, obce nebo kraje, které mají problém s nedostatkem míst? Naopak, otevřeme to široké veřejnosti, celé republice, je to alternativa a svoboda volby.

    A za třetí. Povinnost zavést poslední rok ve školce jako povinný nepodporuje žádná studie, která by jednoznačně prokázala, že návštěva posledního ročníku mateřské školy má příznivý vývoj na další vzdělávání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Budeme pokračovat. Nyní paní poslankyně Zuzana Kailová. Připraví se pan poslanec František Vácha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vládní návrh zákona o dětské skupině reaguje na těžkosti, které se vyskytly při praktické realizaci prorodinné politiky v praxi. Předně mi dovolte v krátkosti reagovat na některé argumenty odpůrců tohoto návrhu, nebo zkrátka těch, kteří pouze pochybují o potřebě tento návrh uvést do praxe.

    Nečinit odpovědná rozhodnutí s omluvou argumentace vyplývající z dlouhodobých statistických projekcí považuji za velmi nešťastné. Jednak i proto, že dlouhodobé prognózy například v oblasti demografického vývoje plodnosti neumějí logicky zakomponovat do svých výstupů účinky efektivních opatření prorodinné politiky. Proto nemůžeme považovat tyto prognózy za relevantní pro argumentaci v hledání odpovědi, proč něco neudělat. Najděme spíše důvody pro řešení, kterým čelíme nyní.

    Omezenou dostupnost předškolních zařízení můžeme datovat již od roku 2005. Jestliže při porodnosti nad 100 tisíc dětí ročně je zřejmá nedostatečná kapacita předškolních zařízení, pak v oblasti péče o děti mladší tří let je o to více tristní. V souvislosti s péčí o děti mladší tří let budou možná oponenti vycházet z poznatků některých dětských psychologů, kteří služby péče o děti do tří let věku nepovažují za zcela nejvhodnější. Ovšem tuto nevhodnost je nutné poměřovat s jinými, minimálně stejně závažnými stavy, jako je například prohlubující se absence žen s dětmi na trhu práce, ve které jsme hluboce pod průměrem Evropské unie. Dále s nevyužitím prorůstových ekonomických zdrojů, na které bychom dosáhli v případě aktivního zapojení rodičů do pracovního prostředí. Dále s podstatnými změnami v přirozené výchově dětí v rodinách, kde již nelze hovořit o výchově, která byla za našich dob jiná. A v neposlední řadě též se zvyšující se neschopností sociálních kompetencí dětí.

    Jak vyplývá z obsahu odborných publikací, vydaných například MŠMT či Národní ekonomickou radou vlády nebo neziskovým sektorem či OECD, je účinnost předškolní péče úměrná její kvalitě, době a intenzitě. Je úměrná schopnosti vyrovnávat nerovnosti ve vzdělávání, ale též s úspěšností na trhu práce. Nyní řešíme situace, kdy děti, které mají plné právo na předškolní vzdělávání a kolektiv dětí k rozvoji svých sociálních dovedností a komunikace, jsou o toto předškolní vzdělávání ochuzovány. Mluvíme o tom, že aktuálně ani tří- až tříapůlleté děti se nyní do školek nedostanou. Vedle toho jsou to právě rodiny s malými dětmi, které ač vychovávají a pečují o další generaci, jsou vystaveni ekonomickým nejistotám, které jen zesiluje fakt, že jeden z rodičů nemá reálnou možnost vrátit se na trh práce.

    Sociální demokracie vnímá dětské skupiny jako nutnou reakci na dlouhodobou nečinnost předchozích pravicových vlád, cynicky sledujících problémy mladých rodin s nadějí, že jejich děti zestárnou. Žádným způsobem podpora dětských skupin v tuto chvíli neznamená, že sociální demokracie rezignuje na základní řešení podpory mateřských škol a jejich financování. V případě, že tak neuděláme, vystavujeme se riziku, které lze přirovnat k neposkytnutí pomoci například důchodci pro domněnku, že dle statistických prognóz stejně zemře.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, na základě uvedených skutečností vás žádám o podporu při projednávání návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v prvním čtení, neboť jsem přesvědčena, že přispěje nejen ke kultivaci současného napětí předškolní výchovy, ale bude také ku prospěchu dětem samotným, tedy naší budoucí generaci. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzaně Kailové. Požádám pana kolegu Váchu, aby ještě posečkal, protože ho s faktickou poznámkou předběhla jeho stranická kolegyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Děkuji paní poslankyni Kailové za její projev a řeč. Souhlasím s tím, co řekla, až na jednu věc, a to je nečinnost pravicových vlád v oblasti dětských skupin. Jen připomínám, že tento zákon připravila již vláda Petra Nečase. Trvalo to poměrně dlouho. Je zřejmé z toho, kolik se zde přihlásilo diskutujících, z toho, kolik lidí se přihlásilo na seminář a jaká tam byla diskuse, že je to opravdu horké téma. Pravicové vlády konaly a doufám, že bude konat i Poslanecká sněmovna ve prospěch tohoto zákona. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové za faktickou poznámku a za dodržení času.

    Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec František Vácha. Připraví se pan poslanec Zdeněk Soukup. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, chtěl bych z tohoto místa podpořit navrhovaný zákon o poskytování služby péče o dítě v dětských skupinách, a to především z pozice zaměstnavatele, který má praktické zkušenosti s organizací a využitím institutu dětské skupiny, zaměstnavatele muže. Mohu vás ubezpečit, že většina negativních postojů, které k těmto zařízením slyšíme, je dána prostou neznalostí problému. Dětské skupiny nemají konkurovat jeslím nebo mateřským školkám, stávají se v rukách zaměstnavatele účinným a flexibilním nástrojem zaměstnanosti. O to víc mě překvapuje postoj komunistické strany. Je to nástroj především v odvětvích, kde potřebují mladé maminky z různých důvodů nastoupit do zaměstnání co nejdříve.

    Takovým odvětvím je i věda a výzkum. V listopadu 2013 otevřelo Biologické centrum Akademie věd ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích dětskou skupinu Motýl. Jedná se o zařízení určené dětem zaměstnanců obou institucí, do kterého je možno umístit celkem 12 dětí ve věku od půl roku do začátku školní docházky. Pro tyto účely jsme zrekonstruovali prostory v kampusu, takže dětská skupina je dobře přístupná všem rodičům během pracovní doby. Část dětí dochází pouze několik dní v týdnu, část dětí třeba jenom na půl dne, takže celkem je naše dětská skupina schopna pojmout až 19 dětí. Hlavní důvody, které nás vedly k založení dětské skupiny, byly udržení kontaktu kvalifikovaných zaměstnanců s vývojem v dané profesi, rychlejší návrat výzkumných pracovnic maminek do pracovního procesu po narození dítěte a samozřejmě i nedostatek jeslí a mateřských školek v Českých Budějovicích.

    Nevím, jestli si to uvědomujete, ale cena jednoho měsíce v soukromé mateřské školce se pohybuje minimálně v našem městě někde od šesti až sedmi tisíc měsíčně, soukromé hlídání dítěte ve věku kolem šesti měsíců stojí měsíčně maminku až osmnáct tisíc korun měsíčně. To znamená, že maminka dá celou výplatu jenom za hlídání svého šestiměsíčního dítěte. A to je skutečný případ, se kterým jsem se já jako děkan ve své instituci setkal. Tato maminka má teď svoje dítě v naší dětské skupině, je spokojená, může se tam za ním kdykoliv, když je nějaký problém, dojít podívat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi. Mám tady ještě dvě faktické poznámky, takže požádám kolegu Soukupa ještě o strpení. Nejdřív paní poslankyně Zuzana Kailová, poté pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte faktickou poznámku.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Děkuji, pane předsedo. Já bych vaším prostřednictvím chtěla reagovat na paní poslankyni Kovářovou, která zde hovořila o tom, že tento návrh připravil již ministr Nečas. Ano, připravil, v trošku jiné podobě. Tam bylo zakomponováno i tzv. sousedské hlídání, se kterým byl veliký problém. Nakonec byl z tohoto zákona vypuštěn.

    Ale já bych chtěla říct ke straně TOP 09, že až paní ministryně Müllerová dostala odvahu tento návrh zákona předložit vládě. Do té doby pravicové vlády neudělaly vůbec nic pro rozvoj předškolní výchovy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom aby poslancům za KSČM nebyla nasazována psí hlava, že je proti špatnému návrhu. Víte, my jsme nebyli ti, kteří rušili podnikové jesle a podnikové školky, a dneska kdo ví, co z nich všechno je. Tím vznikl nedostatek mateřských škol a jesle skoro vůbec nemáme.

    Já bych byl dokonce i ochoten diskutovat o těchto skupinách na přechodnou dobu, než nám přejde ten baby boom, který naštěstí aspoň na chvíli Českou republiku zasáhl, žel už je zase pryč. Problém je v tom, co tady bylo a možná i bude nastíněno mými kolegyněmi, ale především v tom, že se mají nahrazovat v budoucnu mateřské školy těmito dětskými skupinami, že se oslabí školská soustava. Jestliže bude návrh, aby tyto dětské skupiny zřizovaly i obce, řekněte mi, jaký budou mít důvod držet mateřské školy, když tato dětská skupina pro ně bude daleko levnější a z pohledu hygienických a kvalifikačních parametrů podstatně jednodušší. Takže jenom tolik. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Ještě jedna faktická poznámka, a to paní poslankyně Věry Kovářové... Mám už dvě, paní kolegyně Putnová také. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já bych zareagovala na výrok předřečníka v tom smyslu, že pro obce nebude výhodné stavět mateřské školy. Obce dostávají z rozpočtového určení daní na žáky v mateřských školách příspěvky. To se dětských skupin netýká. Takže obec má možnost se rozhodnout, zda postaví školku, bude tam mít děti, na které dostane příspěvek, či zřídí dětskou skupinu, na který příspěvek dostávat nebude. Je to možnost volby stejná, jako mají rodiče v tomto případě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně. Nyní paní poslankyně Anna Putnová, také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré dopoledne. Já bych jenom chtěla připomenout, že tento návrh zákona skutečně vznikl v dílně poslanců a především pravicové vlády a 27. května loňského roku jsme to dostali elektronicky k projednávání. Byl to tisk myslím 1084. Takže to jen poznámka k historii.

    A potom bych chtěla okomentovat poznámky, které se neustále opakují, totiž že chceme dětskou skupinou nahrazovat mateřské školy. Tak to není. Je to další alternativa, možnost formy péče o děti v předškolním věku. My bychom přece neměli zavírat oči před tím, jak se proměňuje společnost. S pozdějším odchodem lidí do důchodu ubývá babiček, seniorů, kteří se mohou postarat o děti. Ubývá všech těch forem, na které jsme ještě my jako naše generace byli zvyklí. Ta proměna společnosti je výrazná. My chceme, aby se ženy, především ženy v tvůrčích rolích, více zapojovaly do pracovního života. Chceme, aby se nám rodilo více dětí. A co pro ty ženy děláme? Co děláme pro rodiny, které by chtěly mít více dětí a potřebují také nějaké nástroje, které by umožnily péči o předškolní děti? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně, i za dodržení času. Nyní ještě další dvě faktické poznámky, ještě pan kolega Soukup počká. Nyní paní kolegyně Černochová, připraví se k faktické poznámce pan kolega Kořenek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré dopoledne. Víte, dámy a pánové, kdybych nebyla ročník 1973, tak bych možná kolegům na levici věřila to, že to s naším školstvím a naší předškolní výchovou myslí vážně. Ale protože jsem ročník tzv. Husákových dětí, tak vím, kolik zla napáchali na našem školství. Na tom, že nás v jedné třídě bylo 40. V jedné třídě nás bylo 40! A to se táhlo od jeslí přes mateřské školky po střední školy až po vysoké školy!

    Tady skutečně, jak říkaly mé předřečnice, byl návrh, který pocházel ještě od pana Nečase, když byl ministrem práce a sociálních věcí. ODS za tímto návrhem stojí, protože tento návrh umožňuje i daňové zvýhodnění rodičů, kteří se rozhodnou do těchto alternativních předškolních výchovných zařízení své děti dát. A jako starostka na Praze 2 - a Michaela Marksová je moje kolegyně ze zastupitelstva - vám opravdu mohu potvrdit, že pravicová radnice na Praze 2, která má svého starostu dvacet let, zřídila jesle, několik mateřských školek, a dokonce teď máme největší poptávku po "mateřských školkách" pro důchodce. Protože prosím nezapomínejme na to, že nám generace lidí, kteří se dnes dostávají do důchodového věku, skutečně stárne a i pro tyto seniory je zapotřebí najít nějaké zařízení, kde budou moci smysluplně trávit svůj volný čas. (Hluk v sále.)

    Takže prosím přestaňte urážet pravicovou vládu, která tento návrh zákona podpořila. My za tím návrhem stojíme. Návrh je dobrý a vyřeší problém, který neuměla vyřešit bohužel levice v minulých letech a - (Předsedající vstupuje do řeči.) Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Kolegu Soukupa opravdu žádám ještě o posečkání, protože faktické poznámky se rozmnožily. Nyní pan poslanec Kořenek, poté paní poslankyně Marta Semelová, pak pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, dámy a pánové. Já jenom krátce. Dětská skupina, tak jak je navržena, je pro mě problémem, protože pracuji ve školství, nebo pracoval jsem, a znám tu problematiku. A pracoval jsem i na radnici. Ten problém umístění dětí je problém především satelitů velkých měst a velkých měst samotných. U nás tento problém díky tomu, že jsme si dokázali spočítat demografickou křivku, nemáme. Nicméně když se podíváte na podmínky, tak kopíruje přesně mateřskou školu nebo třídu mateřské školy, ale daleko více změkčuje podmínky pro vzdělávací program a zároveň hygienické. My jsme měli teď kontrolu na mateřských školách a můžu vám říct, že jedna správní pokuta v podstatě za nesmysly střídá druhou. To znamená, že odstranění nedostatků v nás minulém roce - drobných, kdy se dotýkaly ručníčky, kdy jsme neměli postele tak, jak máme mít uložené, takže v podstatě nás odstranění těchto nedostatků stálo v minulém roce dva miliony. Teď chystáme další rozpočtové opatření v obci. Řekněte mně, proč by starostové riskovali do budoucna tato opatření, tyto pokuty, tuto konfrontaci se státem a s kontrolními orgány, když budou mít jinou, daleko levnější cestu.

    Naopak. Klidně dětské skupiny, ale bavme se o omezení do čtyř let věku. Klidně uvolnit mateřské školy třeba tím, že povolíme přípravné třídy a budeme se pohybovat v systému. Ale nedělejme nesystémová opatření. V této republice nesystémová opatření nebo vlomení do systému stávajícího znamenalo v budoucnosti vždy jeho zneužití. Kdyby tady všechno fungovalo tak, jak má, a my bychom měli být garantem, bylo by to v pořádku. Ale jak se říká, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Děkuju. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, zejména za dodržení času. Nyní další faktická poznámka paní poslankyně Marty Semelové, připraví se pan kolega Antonín Seďa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Marta Semelová: Ano, děkuji, já dodržím čas. Jenom jsem chtěla připomenout kolegům na pravici, že před listopadem 1989 tady bylo přes tisíc jeslí, teď jich je tady pouhých 40. Mateřské školky jste zrušili, takže teď není kam dávat děti. Počet dětí ve třídě, pokud tady zmiňovala paní Černochová, ano, byl přes 30. Teď je jich taky přes 30, protože jsou ředitelé nuceni slučovat třídy, aby uživili kantory a vůbec provoz školy, takže teď je jich s výjimkou až 34 ve třídě. A chování se tenkrát a dnes nedá srovnat.

    Pokud jde o populační vlnu Husákových dětí, tenkrát prostě byla propopulační politika, takže mladé rodiny měly zájem na tom, aby měly dost dětí. No a to, co udělala pro rodinu pravicová koalice, to jsme opravdu všichni zažili na vlastní kůži. Nezaměstnanost, krácení porodného, resp. rušení porodného, snižování přídavků, snižování dávek, privatizace služeb. No a pokud jde o kvalitu školství, o tom svědčí mezinárodní průzkumy. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně. Zatím poslední faktická poznámka pan kolega Seďa a pak už se snad kolega Soukup dostane ke slovu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím kolegyni Černochové řekl, že možná v Praze mají takové zkušenosti. Já jako občan a dlouholetý zastupitel města Uherské Hradiště musím říct, že to byla pravicová koalice, která v letech 1998 až 2000 zrušila bez náhrady dvě mateřské školy a jedny jesle! (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi. Nyní pan poslanec Zdeněk Soukup k řádné přihlášce. A poté se připraví paní... (Z prostoru u řečniště upozorňuje poslankyně Černochová, že se hlásí.) Dobře, já jsem vás přehlédl. Prosím tedy, paní poslankyně, příště přihlášku elektronickou, protože už jsem měl radost, že faktické poznámky uplynuly. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Nemusím, pane předsedající. Podle jednacího řádu se mohu hlásit i zdvižením ruky z místa.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, omlouvám se, že jsem vás přehlédl.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já jsem jenom chtěla reagovat na paní Semelovou a na kolegu Seďu. Skutečně si myslím, že to není v tuto chvíli o těch počtech, ale je to o budovách. My jsme třeba řešili problém na Praze 2 tím, že jsme poslední ročník školek dávali do základních škol, protože jsme naopak měli nedostatek dětí na základních školách, museli jsme některé základní školy poslučovat. A pro rodiče tím tvoříme i servis v tom, že oni toho svého prcka budou do té školy vodit už o rok dřív a dítě si zvykne na to prostředí. I z hlediska psychologů je tenhle postup hodnocen velmi kladně. Takže já si myslím, že kde je vůle, tam je cesta. A tento návrh zákona je přesně o té cestě, kterou můžeme jít.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zdeněk Soukup. A už mu dám slovo, už mu to nikdo nepřekazí. Připraví se paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k řádné přihlášce.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegové, nemohu si odpustit poznámku, že si připadám jak ten velitel hasičů v Hoří, má panenko. Jak vždycky vyrazil pro to vyznamenání a nikdy se na něj nedostalo. (Smích v sále.)

    Když jsem si jako garant klubu ANO prošel předlohu zákona o péči v dětských skupinách, předpokládal jsem poměrně hladké projednání a schválení. Doufám, že jsem se nemýlil, ale spíš asi ano.

    Paní zpravodajko, prostřednictvím pana předsedajícího, vy zastáváte názor, že pro děti už v batolecím věku je nejlepší výchova a vzdělávání v kolektivu. Já zase patřím mezi ty, kteří si myslí, že malým dětem přinejmenším do čtyř let je nejlépe s mámou nebo s tátou - abychom byli genderově vyvážení. A jestli jsem četl dobře, tak dětské skupiny lépe než mateřské školy modelují rodinné prostředí, když už doba nutí oba rodiče spěchat do práce.

    Ale k věcným argumentům. Poslední dvě desetiletí byla ve znamení citelného poklesu porodnosti. O místa v dosavadních jeslích a mateřských školách byl menší zájem. Radnice v případě jeslí úplně a u školek zčásti se jich zbavily. Teď se nám populační křivka vychýlila směrem nahoru. Jesle nejsou, v mateřských školách chybí 60 tis. míst. Ono to číslo nebude asi přesné, protože do některých mateřských škol se hlásí více lidí, ale pochopitelně citelný úbytek tam asi je.

    Máme stavět nová zařízení? Zdá se mi, že by to byla investice dost nejistá. Myslím opravdu, že na demografický vývoj a vrtkavou populační křivku nejlépe reaguje právě projekt výchovy v dětských skupinách. Pochopili to v Rakousku, Holandsku i Německu. Stát nemusí stavět a dotovat nové jesle a školky. Vybavení a provoz dětských skupin umožní zákon daňovým zvýhodněním zřizovatelů, zaměstnavatelů a rodičů.

    Teď k dalším námitkám proti dětským skupinám. Nebyl bych pro ně, kdybych si pečlivě neprostudoval podmínky pro jejich zřizování. Podle mě jsou nastaveny podobně jako u mateřských škol. To se týká požadavků na prostor, hygienu i personál. V návrhu zákona se požaduje třeba vzdělání učitele základní nebo mateřské školy, vzdělání středního nebo vyššího zdravotnického personálu, vzdělání pracovníka v sociálních službách. Myslím, že je to dostatečné.

    Oponenti dětských skupin útočí na to, co autoři zákonné předlohy přiznávají. Cituji: Služba nezajišťuje vzdělávání dítěte, ale dítěti se poskytuje výchovná péče zaměřená na rozvoj jeho schopností a kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte. V tom smyslu návrh zákona předpokládá, že rodiče s vedením dětské skupiny uzavřou konkrétní ujednání o plánu péče a výchovy. Nepochybuji o tom, že rodiče si kvalitu péče ohlídají.

    Dětské skupiny nemají nahradit stávající mateřské školy. To tady bylo zdůrazněno několikrát. Mají jenom doplnit nabídku předškolní péče o děti. Doporučuji pustit předlohu do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi. Nyní s řádnou přihláškou paní poslankyně Marta Semelová, připraví se paní poslankyně Alena Nohavová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, zákon o dětské skupině má několik rovin. Jednou z nich je pohled rodiče, který potřebuje nastoupit do práce. Další lze vnímat v souvislosti s ekonomickou situací České republiky, v souvislosti s podporou rodin a zaměstnanosti. Významná je pochopitelně rovina vzdělanostní a sociální. Úhlů pohledu na předložený návrh zákona by mohlo být určitě víc. Ovšem v každém případě by na prvním místě toho, co bychom při diskusi měli mít na zřeteli, měl být zájem a práva dítěte. Právo na zdravý vývoj, na stejnou startovací čáru v rámci celoživotní dráhy vzdělávání, na vyrovnání případných sociokulturních rozdílů.

    Klíčovou roli při tom hraje mateřská škola, která nejen že plní funkci výchovnou a sociální, ale především poskytuje předškolní vzdělávání v době, kdy se formují základy osobnosti dítěte a předpoklady pro jeho další vzdělávací dráhu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové a paní kolegyni Nohavovou požádám o posečkání, protože mám nejméně dvě faktické poznámky. První faktická poznámka je pana poslance Michala Kučery a další faktická poznámka od paní poslankyně Radky Maxové. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Dámy a pánové, vážený pane předsedající. Chtěl bych reagovat na slova své předřečnice paní poslankyně Semelové.

    Víte, paní poslankyně Semelová prostřednictvím pana předsedajícího, já si myslím, že klíčovou roli ve výchově dítěte nehraje mateřská škola. Klíčovou roli ve výchově dítěte hraje především rodina. A já jsem rodina s malým dítětem, mám doma malé dítě a velmi bych nechtěl, aby stát prostřednictvím vás či kohokoliv jiného říkal mně, jakým způsobem a jak mám vychovávat své vlastní dítě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Jsem ráda, že tady kolega přede mnou, pan poslanec Kučera, zmínil nezastupitelnou roli rodičů, protože si myslím, že svoboda volby rodiče, když nemá jinou možnost, umístit dítě do dětské skupiny, která má vzdělávací plán a plán činnosti, je nezastupitelná. Zároveň by mě zajímalo, jestli kolegyně ví, zřejmě asi ano, jaký je počet dětí na jednu učitelku v mateřské škole a jaký je tedy v tomto novém předpisu stanoven počet dětí na jednoho pečovatele.

    A další věc je stravování. Dala jsem si práci a objela jsem pár, v uvozovkách, dětských skupin a mohu říci, že mi nepřijde úplně špatná volba sama vybavit dítě jídlem, které chci, aby jedlo, protože já jsem rodič a já pro dítě chci jen to nejlepší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Radima Holečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Dámy a pánové, jenom ještě krátká reakce na vystoupení paní poslankyně Semelové. Tam se trochu otřela o ztrátu prestiže učitelů. Chtěl bych říct také příběh z vlastní rodiny. Jsme dva kantoři, gymnaziální profesorka a vysokoškolský kantor. Když jedeme do západního Německa do Baden-Württembergu, tak vždycky mi říkají: Vy se asi musíte mít pěkně dobře, co? To je prostě prestižní - učitelka na gymnáziu, učitel na vysoké škole.

    S tou prestiží jste něco udělali vy, komunisté, za těch čtyřicet let, to, že takhle poklesla. To byla málo placená záležitost, a to, jak jsme vnímáni, a to, že div ne živoří dva vysokoškolští kantoři, je vlastně pozůstatek vaší vlády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě další dvě faktické poznámky - paní poslankyně Marta Semelová a poté pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Marta Semelová: Pokud jde o podmínky práce učitelů, v minulém volebním období jsem tady x-krát interpelovala právě kvůli tomu, že se na mě obracely odbory, obraceli se na mě učitelé, obraceli se nepedagogičtí pracovníci, kterým se výrazně zhoršily pracovní podmínky díky předchozí vládě.

    A jinak to, o čem vy jste tady, prostřednictvím pana předsedajícího, mluvil - škoda, že jste to nešel říct těm demonstrujícím kantorům tenkrát na náměstí. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni i za dodržení času. Další faktická poznámka, pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych reagovat na svého kolegu předřečníka. Víte, je málo chvil, kdy se ve Sněmovně člověk upřímně zasměje. Ale vymlouvat se na něco, co bylo před 25 lety, a nemít schopnost to za 25 let, když to bylo tak špatné, změnit, tak to opravdu vyžaduje už jenom úsměv.

    Včera jsem si tu vyslechl od bývalého primátora, tuším, Olomouce něco o vnitřní zadluženosti a neúčetní zadluženosti republiky. Ano, samozřejmě, ale vnitřní dluh daleko větší se vytváří dneska. Tehdy se s vnitřním dluhem vypořádávala republika po druhé světové válce, rušila třetí a čtvrté kategorie bydlení, kde měli lidé záchod někde na chodbě, a stavěla ty králíkárny atd. atd. Nevymlouvejme se pořád na to, co bylo před 25 lety. Podívejme se, jakým tempem jste zlepšovali činnost za posledních 25 let a jaká byla v minulosti po druhé světové válce. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Nohavová ještě počká. Nyní pan poslanec Gabal s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.***

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já tady sedím a snažím se poslouchat tu diskusi, protože to téma je důležité. Jenom jsem chtěl upozornit, že ročně neumísťujeme v Praze zhruba 10 tisíc dětí, ve středních Čechách asi 12 tisíc a v ostatních regionech s velkými městy to bude velmi podobné. Takže bych doporučil, abychom se vrátili k tomuto tématu, potřebujeme to vyřešit, a ty ostatní související věci, jako je demografický rytmus a dlouhodobé trendy a dopady apod., nechali na jiné téma. Jestliže se nám podaří s tou situací pohnout, tak uděláme něco, co pomůže. Jestliže budeme nadále pěstovat tu politickou debatu, tak si myslím, že toho moc nevyřešíme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci. A nyní tedy s řádnou přihláškou paní poslankyně Alena Nohavová. Připraví se pan kolega Beznoska. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, máme před sebou návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tento zákon má řešit nedostatek míst v mateřských školách, a tím umožnit rodičům zapojit se do pracovního procesu. Já si dovolím k vám jako učitelka mateřské školy s 32letou praxí sdělit, proč takto navržený zákon nemohu podpořit.

    Vznik dětské skupiny, tak jak je navrhováno, považuji za nedobré řešení. Rodičům sice umožníme nastoupit do zaměstnání, ale nedokonalým návrhem zákona utrpí ti nejmenší, děti. Ideálním řešením by bylo rozšíření kapacit stávajících mateřských škol. Předškolní vzdělávání má v České republice nejen dlouholetou tradici, ale je především detailně propracované a nemá ve světě konkurenci. Poskytuje nejen vzdělávání, ale i další služby, jako je stravování s dodržováním velice přísných hygienických pravidel. Předškolní vzdělávání má nesmírný význam, všestranně rozvíjí děti ve věku od tří do šesti let a vytváří předpoklad pro budoucí úspěšnost žáka. Chyby, kterých se na dětech dopustíme v tomto věkovém období, si ponesou po celý život. Mateřské školy jsou součástí vzdělávací soustavy České republiky s kvalifikovanými pedagogy. Dětská skupina vzdělávání poskytovat nemá a omezuje se pouze na hlídání. Jde tedy proti současnému trendu, kdy na jedné straně prosazujeme nutnost posledního ročníku mateřské školy jako povinného, jako jediné cesty ke zkvalitnění předškolního vzdělávání a zejména pro děti ze znevýhodněného prostředí, a na druhé straně dětskými skupinami bychom tento cíl negovali.

    Podle § 2 návrhu je cílová skupina definovaná od jednoho roku do začátku školní docházky. Z toho tedy vyplývá, že se rozšiřuje počet dětí v dětské skupině o další dva věkové ročníky, které původně patřily do jeslí. Na jedné straně se návrh tváří jako nouzové řešení nedostatku míst v mateřských školách, a hned v úvodních paragrafech rozšiřuje působnost oproti mateřským školám o dalších 200 tisíc míst. Tedy vytváří převahu nabídky nad poptávkou, která v dobách poklesu potřeby povede k rušení nejpropracovanější formy péče o děti, tedy rušení mateřských škol. Je otázka, zda by dětské skupiny nemohly být omezeny pouze na věk dětí do tří let.

    Do dětské skupiny mají být podle návrhu umísťovány i děti v posledním ročníku před nástupem do školy, tedy ty v takovém případě budou nedostatečně připravené na vstup do školy. Zde tedy půjdou proti sobě dva zákony - zákon o dětských skupinách a školský zákon, což povede k vytváření dvou kast, takže děti, které absolvovaly mateřskou školu, budou mít výhodu na startovací čáře ve škole a děti, které projdou pouze hlídací službou, budou znevýhodněny.

    V návrhu se uvádí, že je neuspokojeno necelých 60 tisíc žádostí. Já bych se nad tímto číslem pozastavila. Jsou to, prosím vás, žádosti. Není to skutečný počet neumístěných dětí, což je tedy rozdíl. Většina rodičů si podává více žádostí o přijetí svého dítěte do mateřské školy a není ani výjimka osmi žádostí. Zároveň tento nedostatek míst není plošně rozprostřený, ale týká se některých lokalit, zejména příměstských satelitů. Já jsem z Jihočeského kraje, tak jsem si tam trochu udělala průzkum. V krajském městě České Budějovice je situace rovněž neuspokojivá. Bylo neuspokojeno 500 žádostí, a to i žádostí o přijetí v květnu až v červnu, tzn. vlastně další rok, kde žádosti byly rovněž dublované. A skutečný odhad byl, nebo je, kolem 200 dětí neumístěných v Českých Budějovicích. Další okresní města a trojkové obce problém nemají, až na některé výjimky. V některých okresních městech už byly umístěny pro tento školní rok i děti mladší tří let. A jsou regiony v Jihočeském kraji, které jsou takzvaně v propadu, to znamená, že nemají naplněnou kapacitu.

    Dětské skupiny jistým způsobem existují, tak jak tady bylo již řečeno. Jsou to různá mateřská centra, školičky, Klubíčka apod. Proč tedy, když to funguje, proč tedy zřizovat nový zákon? Podle mého soudu je tedy nadbytečný. Za péčí o děti je maskován hlavní cíl, a to vpuštění byznysu do další, dosud výhradně neziskové oblasti. Podle § 6 se ustanovuje absolutní variabilita v úhradách od bezúplatného po maximální plnou úhradu nákladů. Z uvedeného tedy vyplývá, že tuto činnost lze provozovat i pro zisk. Z výchovy dětí tedy uděláme výdělečnou činnost, neboť co se může, se dříve či později stane normou. A nebudou-li v budoucnu zřizovatelé mít dostatek financí na provoz mateřské školy, mohou je převést na dětské skupiny, a to zejména v případech, kdy současné mateřské školy budou takzvaně na hraně s některými platnými předpisy, jako jsou dožívající školní kuchyně, nedostatek prostoru či nesplnění kvalifikace.

    Návrh zákona rovněž neřeší stravování. Děti zaměstnaných rodičů pobývají v mateřských školách osm a více hodin. Předpokládám, že i takovou dobu budou pobývat v dětské skupině. Nezaručení stravy ze strany poskytovatele je přímo tristní. Na přípravu stravy jsou v mateřských školách kladeny nejen vysoké hygienické požadavky, ale sleduje se i výživová hodnota jídla, sleduje se způsob úpravy jídel, tak aby byly zachovány co nejvyšší hodnoty.

    Jak si představují tvůrci zákona způsob stravování, a to pro děti v období vývoje a růstu od jednoho roku, kdy děti potřebují pestrou a hodnotnou stravu, to mi opravdu není jasné. Neumím si představit, že je ročnímu dítěti v mikrovlnce ohříván oběd, a to ještě vařený předcházející den, protože nepředpokládám, že bude maminka ráno vařit. V mateřské škole je ohřev jídla zakázán. Nesmí se vařit z polotovarů a vždy jídlo musí být čerstvé. Zde se vracíme minimálně o 60 let zpět, kdy se zakládaly žňové útulky a děti si nosily v kastrůlcích oběd. Ano, doba sice pokročila - máme krabičky a mikrovlnky.

    Dětské skupiny mají údajně umožnit rodičům, převážně matkám, zapojit se do pracovního procesu. Já si kladu otázku, kolik jich práci sežene a proč má stát těmto rodičům snížit daně. Jak na druhé straně k tomu přijdou ti, kteří dávají děti do mateřské školy? Ti si z daní nemohou odečíst nic a určité školné se platí také. Otázka je, zda takto vzniklá nerovnost soutěžících subjektů není zároveň porušením zákonných norem.

    Co říci na závěr? Jsem si vědoma sociální situace mladých rodin, kterým se nepodaří umístit své děti do mateřských škol a samy potřebují či chtějí pracovat. Řešit vzniklou situaci pomocí dětských skupin považuji pouze za náhradní a nejméně vhodné řešení, a to na dobu dvou, maximálně tří let. Skutečné řešení je rozšíření kapacit mateřských škol, které zajišťují vzdělávání, a opětovné zřízení jeslových tříd. A na to nám postačí pouze vyhláška, která by upravovala počet těchto dětí ve třídách. Takže není třeba nový zákon. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Nohavové. Ještě před kolegou Beznoskou s faktickou poznámkou paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Radka Maxová: Dobrý den. Musím opět reagovat, neboť jsem bojovnice za návrh tohoto zákona, a to tělem i duší. Musím říci, že o víkendu jsem sledovala historický film z doby rozkvětu Římské říše a říkala jsem si v duchu: Zaplaťpánbůh, že doba jde tak dopředu. Držme se toho. A teď se nám tady zástupci KSČM snaží vnutit, že se vrátíme o 60 let nazpět, nebo ještě do 19. století. Prosím vás, probůh, ne!

    Mám zde dva fyzické návrhy vzdělávacího plánu, podle kterého se řídí dvě skupiny, které jsem citovala ve své zprávě. Pokud máte zájem, dám vám je k nahlédnutí nebo vám je půjčím, to je jedno. Ale koukněte se opravdu, tam jde o vzdělávání dětí a rozvoj duše, fyzična a všeho, co se týká dětí.

    My bychom to tady na návrh KSČM chtěli snížit na čtyři roky, ale uvědomme si, že možná bychom měli uvažovat o druhé variantě, to znamená o zvednutí věkové hranice. Myšlenka, za chvíli se nám ten boom přesune do družin, a jak to budou školy řešit. V současné době to školy řeší tím, že snižují počet ročníků dětí, které mohou být v družinách umisťovány. To si nemyslím, že je dobře.

    Nemyslím si, že se z toho stane výdělečná činnost, protože v zákoně je návrh, že se nejedná o výdělečnou činnost, že to nemá vést k zisku, a je třeba se také podívat na firmy a společnosti oceněné v soutěži Obec prospěšná rodinám, kde jsou opravdu dobré příklady z praxe, a myslím si, že ministerstvo by v této praxi mělo pokračovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Adolf Beznoska, připraví se paní poslankyně Gabriela Hubáčková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, asi po dvou a čtvrt hodině jsem se dostal ke slovu, a tak to vezmu opravdu hopem, prakticky. Nebudu řešit ani pohled levicový a pravicový, já osobně považuji návrh tohoto zákona za smysluplný.

    Klíčovým faktorem a rozhodujícím prvkem při výchově dítěte je, bude, byl rodič. Jedině rodič může rozhodnout o tom, jakým způsobem chce své dítě nechat vzdělávat, případně o něj v tom preprimárním období pečovat.

    Myslím si, že tento návrh zákona celkem logicky a jasně definuje, kdo může poskytovat tuto službu. Jsou tam řešeny otázky personální, materiální, technické, to znamená, že celkem ten návrh nemá chybu. Je v pořádku. Jediným, kdo rozhodne, jestli chce své dítě svěřit někomu do péče v dětské skupině, je opravdu rodič. Ti rodiče, kteří si chtějí zkrátit tu dobu se svým dítětem, mají možnost, mají možnost se vrátit rychle do pracovního procesu. Je to tedy šance i pro zaměstnavatele.

    Byl bych rád, abychom tento návrh neporovnávali. On neohrožuje ani mateřské školy ani jesle, je to návrh, další alternativa, a nechť si každý z rodičů vybere. A protože ten návrh má hlavu a patu, tak si myslím, že bychom ho měli podpořit.

    A když už jsem se dočkal, řeknu vám alespoň jednu praktickou věc, protože tady se často oháníme tím, jak bychom měli rozšiřovat mateřské školky. 208 míst v mateřských školkách v Mladé Boleslavi za posledních 4,5 roku znamenalo 21 milionů korun investičních. 21 milionů korun nás stálo, abychom 208 míst nově v mateřských školách vytvořili. Není to úplně jednoduché a každý se starostů se s tím potýká a ten potenciál tady není. Takže ono to má i ekonomický aspekt. Pojďme pomoci možná i těm rodičům, kteří nemají možnost umístit své dítě, protože v Boleslavi pořád tu kapacitu nemáme dostatečnou, tak ať má možnost do té dětské skupiny. A je úplně jedno, jestli se na to bude někdo dívat zleva, nebo zprava, prostě je to smysluplné a je to alternativa. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Slova se ujme paní poslankyně Gabriela Hubáčková, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Hubáčková: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, zákon má zcela jistě své klady, svá pozitiva, ale myslím si, že byl vytvořen zbytečně rychle, a teď zbytečně dlouze o něm jednáme s emocemi.

    Víte, mám k němu spoustu výhrad, spousta tady zazněla, spousta tady ještě nezazněla. Měli jsme zde analýzu, proč ano. Pokusím se zde udělat ještě jednou analýzu, proč ne.

    § 2 - cituji: Činnost spočívající v hlídání a pravidelné péči o dítě od jednoho roku. Ani slovo o výchově.

    § 5 - Odbornost, a tu považuji za velmi důležitou, kvalifikace pro děti do tří let je vhodná. Jak je definováno postavení profesní kvalifikace chůvy? Bude mít pravděpodobně jen rekvalifikační kurs? Kolik hodin?

    § 7 - V jedné skupině ne více než 24 dětí. Jakého věkového rozpětí? Je rozdíl pečovat o 24 jednoletých, nebo šestiletých dětí, i když, přiznávám, od 7 do 24 dětí jsou to dvě pečující osoby.

    Další: Poskytovatel je povinen věk a zdravotní stav dětí zohlednit. Nic neřeší, pokud nebude jasně dán nejvyšší počet nejmladších dětí v jedné skupině, počet dětí zdravotně oslabených a také nejvyšší počet dětí v nejmladší skupině a počet osob pečujících o dětskou skupinu.

    Nevím, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí pojme tuto péči a zda se na dětské skupiny budou vztahovat standardy sociální péče. A co se týká také hygieny a prostorových podmínek a vybavení, jsou to podmínky, při kterých pochybuji, že státní úřad inspekce bude mít dostatek kompetencí k posouzení klimatu.

    Další nejasný a nepříliš propracovaný paragraf, a to už tady zaznělo, je § 8 týkající se stravování. Je pěkné, že poskytovatel není povinen zajistit stravování, ale měl by zajistit, aby nedošlo k jakékoli kontaminaci při manipulaci. Mohu to tedy chápat tak, že nebudou dodržována hygienická pravidla pro školní stravování. A další - kdo bude pečovat o jídlo? Bude to učitelka? Bude to chůva? Nebo to bude další pomocník? Myslím si, že to je velmi nejasné a ohrožující zdraví dětí.

    § 10 odst. 2 - Povinnost zajistit a dodržovat plán výchovy a péče o dítě. Podle jakého základního dokumentu? Jen tak, jak někoho něco napadne nebo navrhne? Jak bude ošetřena logopedie? Jak bude zakomponována péče o děti s různými hendikepy? Všechny moje připomínky nemají vůbec nic společného s dobrovolností nebo nedobrovolností rodičů. Netuším, proč je v tomto návrhu opomíjena výchova a vzdělávání, když má pro děti v tomto období nejvíce formující význam.

    Také si myslím, jak zde již několikrát zaznělo, že mnohem efektivnější by bylo oprášit kapacitu mateřských škol a povolit možná i péči o děti mladší než tři roky.

    Navrhovaný zákon je něco, co je sice nouzovým řešením pro současnost, ale obávám se, že výhledově se může stát trojským koněm. Je namístě obava ze salámové metody, jak kousek po kousku přeměnit ucelený systém vzdělávání na segmenty vhodné k privatizaci, na ryze komerční službu. Dlouhodobý vývoj v oblasti středního nebo vysokoškolského školství dává této obavě více než dostatečné opodstatnění.

    Předškolní a základní vzdělávání považujeme za klíčový prvek vzdělání jednotlivce, a proto prosazujeme a budeme prosazovat, aby předškolní výchova a vzdělávání byly všeobecně dostupné a bezplatné. Navrhovaný zákon vnímám jako objektivní krok opačným směrem. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gabriele Hubáčkové. A nyní se slova ujme paní poslankyně Jitka Chalánková, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych pohovořila k tomuto návrhu zákona z pohledu konzervativní političky. Sleduji tento návrh již několik let, vím i o tom, že tam byl záměr poskytování vzájemné rodičovské výpomoci, ten tam obsažen v současnosti není. Možná jsem také trošku ve střetu zájmů, protože jsem dětskou lékařkou a pracovala jsem dokonce jako lékařka, která provozovala dohled nad jeslovou péčí. V roce 1989 a 1990 se v podstatě dětským lékařům ulevilo, že péče v jeslových zařízeních skončila, protože jsme sami velmi dobře věděli, co to pro děti znamená, jaké nemoci, jaké komplikace zdravotního stavu a nedoléčené děti, které se do těchto kolektivů dostávaly. Ale to už je dávná minulost. Kromě toho jsem také maminka čtyř dětí, takže mohu porovnat způsoby péče v dobách dřívějších i v dobách méně dřívějších.

    Slyšeli jsme tady něco o analýze OECD a doporučení, kolik by znamenal návrat maminek na trh práce pro příjem do státního rozpočtu. Dá se to vyčíslit asi na těch 5-7 mld. korun, pokud by nastoupily hned nebo co nejdříve a děti daly do péče. Zde je nutné se zastavit také nad tím, co vlastně a jakým způsobem se dá zohlednit, spočítat a ocenit péče maminek, které pečují o své děti doma, protože péče o děti doma, zejména péče do tří let, za pediatry snad až do čtyř, je určitě pro děti úplně nejlepší.

    Já tento návrh podpořím s tou výhradou, že jednak je to doplnění těch základních služeb péče o předškolní děti, tak jak jsme slyšeli v konkrétních příspěvcích, které jsou jistě vhodné, a to se týká těch žen, které potřebují dítě pohlídat na kratší dobu v týdnu, které se věnují např. vědecké práci apod. Tam si myslím, že je to vhodné. Viděli jsme i takové velmi pěkné prezentace ze zemí kolem nás, kde takto tyto skupiny péče o děti v dětské skupině fungují. Zde je důležité také vytvořit prostředí pro to, aby maminky mohly být zaměstnány na zkrácené úvazky. Za klub TOP 09 mohu říci, že na tomto legislativním návrhu již pracujeme.

    Ale znovu se vracím k doporučení OECD, aby se ženy, jak jsme v posledních dnech četli a slyšeli, vracely rychle do práce. Toto určitě není úplně správný pohled pro rodinnou politiku. Je to politika zaměstnanosti. Na některá doporučení OECD reagujeme, některá odkládáme, pokud se nám nehodí, a nereagujeme. To je jiná kapitola, kterou otevřu až někdy jindy.

    Jsem ráda, že se Ministerstvo práce a sociálních věcí, podobně jako někteří velcí zaměstnavatelé, vrátilo k velmi úspěšnému projektu Audit rodina a zaměstnání. Domnívám se, že tento projekt není drahý, ale může ukázat, jakým způsobem se dá sladit rodina a zaměstnanost.

    Ale vracím se k tomu, co jsem řekla, že chci vystoupit také z pozice konzervativní političky. Zcela zde opomíjíme přínos rodiny pro péči o děti, péči maminek doma, která se dokonce dá i nějakým způsobem finančně spočítat. Tyto částky jsou velmi, velmi vysoké a je potřeba umět v tomto kontextu zohlednit péči maminek o své děti a uvědomit si, že rodina je tím základním kamenem a základním místem výchovy dětí. Samozřejmě, že taková věc se nezohlední nějakým konkrétním okamžitým přínosem do státního rozpočtu, ta se ukáže, až nám ty generace dětí dorostou, jaké vlastně jsme vychovali lidi - jestli lidi statečné, odvážné, nebojácné, anebo frustrované z toho, že museli velmi rychle od maminek pryč.

    Z tohoto důvodu jsem se domluvila i s kolegyněmi za TOP 09, aby nedocházelo k znerovnoprávnění péče o děti v domácím prostředí a skutečně měly maminky možnost volby a nebyla ta finanční záležitost výhodnější, když dají děti do zařízení, ať už péče ve skupině, nebo v kolektivním předškolním zařízení. Nesouhlasím s tím, aby byla uplatňována sleva pro rodiče v případě umístění dětí do služeb péče.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Poté paní poslankyně Nováková. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak je to téma důležité, palčivé a pro některé z vás i kontroverzní, ukazuje diskuse nebo ta hojnost příspěvků k tomuto tématu. Já bych chtěl avizovat, že klub KDU-ČSL návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podpoří. Ještě pár slov k tomu s dovolením ale dodám. (V sále je rušno.)

    My jsme měli otázku předškolního vzdělávání jako významnou součást předvolebního programu, nebo obecně programu KDU-ČSL. Vítáme také skutečnost, že řešení dlouhodobého nedostatku míst v mateřských školách patří k prioritám současného ministra školství. Přesto je však zřejmé, že problém přes 50 tisíc chybějících míst v mateřských školách, a to především ve velkých městech, se nepodaří vyřešit ihned. Rozumíme argumentu, že řešení není v nějaké překotné výstavbě kamenných školek. Je tady ale možnost mnohem rychlejší, ke které se hlásíme a měli jsme také v programu, to je výstavba tzv. modulárních školek. Tady bychom určitě našli shodu i napříč dalšími politickými kluby. Podporujeme rovněž firemní školky a další alternativy, ale ani to všechno dohromady ještě neznamená, že problém rychle a uspokojivě dokážeme vyřešit. Bohužel si s tím nedovedeme poradit tak jako třeba sousedé v Německu, kde na toto téma mají právní nárok na školku pro dítě od tří let a nyní také právní nárok na jesle. My jsme se k tomu hlásili, ale bohužel toto v programovém prohlášení vlády takto doslovně není.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás přeruším a požádám znovu o klid. Prosím, pokud diskutujete o něčem jiném, než je vládní návrh zákona, diskusi převeďte do předsálí a nechte pana předsedu klubu KDU-ČSL říct nejen své stanovisko, ale i stanovisko celého klubu. Děkuji.

    Prosím, pokračujte, pane předsedo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Poskytování služby péče o dítě v dětské skupině vnímáme jako alternativu, která je odpovědí na poptávku, tedy zájem občanů. I přes určité sporné body, k nimž patří skutečnost, že nová služba není začleněna do působení školských zákonů, se domnívám, že převažují klady. Zmíněnou konkurenci mateřským školám jako problém nevidím. Pokud je mateřská škola kvalitní, vždycky bych ji jako rodič osobně upřednostnil. Pokud některá mateřská škola nefunguje tak, jak má, a neposkytuje takové zázemí, jaké se od ní očekává, pak je vcelku logické, že si rodič zvolí lepší alternativu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu KDU-ČSL a nyní s řádnou přihláškou paní poslankyně Nina Nováková, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, patřím k poslancům, kteří podpoří to, aby návrh zákona o dětských skupinách postoupil do druhého čtení. Přesto si myslím, že by tady mělo zaznít několik věcí.

    Stále tady mluvíme o tom, že dětská skupina je alternativa, že je alternativou, dokonce snad nějakou konkurenční alternativou k mateřským školkám. Jsem přesvědčena, že toto pravda není. Měli bychom však také vyslovit, že dětská skupina je alternativou k něčemu, co považuji já osobně, a protože jsem já osobně velmi konzervativně založená, tak za alternativu k péči v rodině, protože to je ta skupina, primární sociální skupina, která má za povinnost a také ale za právo uvést dítě na samém počátku do života.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nině Novákové. Ještě požádám kolegu Zahradníka, aby chviličku posečkal, mám tady dvě věci. První omluvy. Z dnešního odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Pavel Havíř z pracovních důvodů a pan poslanec Marek Ženíšek.

    Nyní faktická poznámka pana poslance Vítězslava Jandáka. Prosím, pane poslanče, máte čas na faktickou poznámku.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem chtěl jenom v té obrovské euforii a v těch projevech - zastavme se malinko, já myslím, že přesvědčujeme přesvědčené. Z velké většiny jsme všichni pro to, aby tento bod šel do druhého čtení. Máme před sebou ještě mnoho dalších bodů. A chceme-li to minimálně skončit tento týden, tak buďme tak hodní a zamysleme se, a jestli nemá třeba kolega Zahradník, Zlatuška či paní kolegyně Nováková tak zásadní připomínku, tak ji neříkejme. Posuňme to do druhého čtení a pak budeme mít čas vyříkat si všechno. Berte to prosím jako laskavou připomínku. Děkuji vám moc.(Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítězslavu Jandákovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený poslanec Jan Zahradník. Připraví se pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, pane předsedající, abych vás požádal, abyste panu poslanci Jandákovi vzkázal, že takový podraz bych od něj věru nečekal. Já jsem samozřejmě přesvědčený o tom, že to, co chci říct, je navýsost důležité a svrchovaně významné a že tahle Sněmovna to musí pokud možno v plné sestavě vyslechnout. Že tomu tak nebude, že mnozí kolegové chybějí, s tím se smířím. Ale milý pane kolego a příteli Jandáku prostřednictvím pana předsedajícího, tu svoji poznámku si tedy s prominutím neodpustím.

    Já bych se chtěl nejprve podělit s vámi i s milým kolegou o zkušenosti, které si odnáším z této Sněmovny. Jedna z nich je ta, že komunisté se nás tady snaží stále přesvědčovat o tom, jak krásný a dokonalý život byl v oněch čtyřiceti letech, kdy tady jako strana nadaná vedoucí úlohou vládli. Já si myslím, že si musíme všichni připomínat, a všem, kdo to chtějí slyšet také zdůrazňovat, že ta doba krásná nebyla a že jejich režim byl nedemokratický a zavrženíhodný. To za prvé.

    Za druhé bych se chtěl připojit k těm kolegyním a kolegům, kteří zmiňovali význam rodiny pro výchovu dětí, tedy zejména dětí v předškolním věku. Připojuji se k tomuto názoru. Myslím, že naše hektická doba přináší problémy k tomu, aby rodiče mohli přenášet své názory na své děti, aby i prarodiče mohli přenášet názory na své děti, a každý návrh, který trochu zvolní tu institucionální polohu předškolního vzdělávání, je jenom a jenom vítaný, jako tedy je i návrh tento.

    A konečně za třetí. Chtěl bych zmínit jednu významnou věc. Já se v poslední době často setkávám se zastupiteli a starosty na jihočeských obcích a jeden z problémů, který oni zmiňují, je ten problém, že samozřejmě je v tuhle chvíli aktuální nedostatek míst v mateřských školkách. Chtějí-li oni ten nedostatek napravit a počet míst zvýšit, narážejí na celou řadu problémů, mimo jiné také na to, že každé místo v mateřské školce je vázáno na přísné hygienické podmínky. A když tedy se má vybudovat nová kapacita v mateřské školce, tak to přináší kolegou Beznoskou zmíněné obrovské finanční náklady, tak aby všechny hygienické podmínky byly naplněny. Myslím si, že tento návrh, který je zde předložen, tak veliké investice nevyžaduje, a proto si dovolím připojit se k těm, kteří tento návrh budou podporovat.

    Děkuji za pozornost a kolegovi Jandákovi - vaším prostřednictvím - za trpělivost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Myslím si, že kolega Jandák v pokoji vyslechl připomínky včetně osobního vzkazu.

    Nyní pan poslanec Jiří Zlatuška, ale já ho tady mezi kolegy nevidím, takže ztrácí pořadí. V tuto chvíli konstatuji - už je tady. Protože jste, pane poslanče, poslední přihlášený, tak nikoho nepředřadím před vás a udělím vám slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, děkuji. Debata o tomto zákonu mi přijde špatně položená z toho důvodu, že se domnívám, že problém, který máme řešit, se netýká sociální péče, ale systému vzdělávání. A upřímně řečeno, to, co mi na tom návrhu nejvíc vadí, je, že se pod zástěrkou péče o děti motivovanou sociálními ohledy vytváří struktura, která může výrazným způsobem poškozovat další vývoj v té části, která se týká vzdělání jako takového.

    Předškolní výchova je velmi důležitá z hlediska kvality školského systému a chtěl bych zdůraznit, že toto je to hlavní, co bychom měli mít na paměti v okamžiku, kdy se o systém, který podporujeme v péči o děti, staráme. (V sále je velice rušno.)

    Tady zazněla celá řada názorů na to, jestli máme dobré školky, špatné školky, jestli dítě má být vychováváno v rodině, nebo jestli to má být v kolektivním zařízení, jestli jsme zde někdy měli dobrý systém, neměli dobrý systém. Většina těchto úvah byla založena na výběrových osobních zkušenostech, které neměly charakter tvrzení, která by byla -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a opět požádám Sněmovnu o klid! Konstatuji pro kolegy poslance a poslankyně, že je poslední přihlášený do rozpravy, a rád bych, abychom tuto rozpravu ještě včas ukončili. Prosím tedy pány kolegy, kolegyně... Děkuji. Pokračujte. ***

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Zlatuškovi. Byl poslední přihlášený do rozpravy a první, který navrhl nejrazantnější vypořádání se s návrhem. Zpravodajka mě jistě sleduje. (Kývá na souhlas.)

    Ptám se, jestli se ještě někdo z místa hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Paní ministryně? Ano. Prosím, závěrečné slovo předkladatelky, paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci. Já budu velice stručná a nebudu se vyjadřovat ke všemu, co tady padlo, protože si myslím, že jste si to svým způsobem jako diskutující vysvětlili navzájem. Jenom řeknu, že jsem stále pevně přesvědčená, že pro naprostou většinu dětí v naší zemi bychom měli zajistit místo ve veřejném zařízení, ať už se jedná o jesle, nebo mateřskou školku. Nicméně v tuto chvíli tady dáváme návrh pro děti, které toto místo nemají. Je moc hezké hovořit o právu dítěte na vzdělání v předškolním zařízení, když tyto děti to místo prostě nemají, a i při velké snaze této vlády dobudovat místa ve veřejných zařízeních předškolní péče o děti toto bude trvat nejméně dva roky. To je prostě dlouhodobá záležitost a my teď tady předkládáme návrh zákona, který to může řešit v krátkodobém horizontu.

    Já se v žádném případě nedomnívám, že dětské skupiny nějakým způsobem ohrozí veřejné mateřské školky. Je to prostě věc, která je flexibilnější. To, že má méně přísná pravidla, souvisí také s tím, že nedostává žádný příspěvek z veřejných zdrojů. A domnívám se, že dětské skupiny budou mít místo i po demografickém poklesu, protože je budou využívat pořád jak zaměstnavatelé, kdy - nezapomeňte, že do mateřských školek dostanete místo na základě toho, kde máte bydliště. A jestliže někdo dojíždí třeba z okraje Prahy do centra, když mluvím o našem ministerstvu, tak potom je mnohem výhodnější pro tyto zaměstnance a zaměstnankyně, že si dítě vezmou s sebou do dětské skupiny v tom zaměstnání. Nedovedu si představit, jak by řešili, kdyby dítě bylo ve školce v okrajové části Prahy. Také to budou moci využívat třeba malé obce, které si tu kamennou školku prostě nevybudují - třeba ji budou potřebovat jenom pro pět dětí.

    Takže já opakuji, že doufám, že tento zákon bude posunut do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí. A nyní paní zpravodajka se závěrečným slovem. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych k tomuto zákonu řekla závěrečné slovo. Musím říct na začátek, že jste mě nezklamali a podle očekávání bylo projednávání tohoto návrhu spojeno s velkým množstvím diskutujících. Musím říct, že celkem bylo 24 poslanců a poslankyň, kteří se zapojili do diskuse, někteří opakovaně.

    Chtěla bych jenom říct za sebe pár poznámek. Chtěla bych, abyste si uvědomili, nebo my všichni, že zde hovoříme o dětech v předškolním věku od jednoho roku do začátku školní docházky. Jde tedy o nejzranitelnější období dítěte.

    Dále mi dovolte poznámky, které tady byly v rámci diskuse. Vyspělé státy, jak zde byly jmenovány, se právě od nás učí. Požadují od nás náš plán předškolního vzdělávání a samy pláčou po přijetí podobných alternativ, jako jsou dětské skupiny. Právě proto, že došlo ke snížení standardů v předškolním vzdělávání.

    A ještě jedna malá poznámka. Ne vždy platí, že pokud je šťastná matka, je šťastné i dítě.

    Padly zde dva návrhy, jeden opakovaně. Poslední návrh k tomuto zákonu byl návrh zamítnout tento zákon a druhý návrh byl vrátit k dopracování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní zpravodajko. Ano, máme tedy návrh na zamítnutí a třikrát návrh na vrácení. O tomto budeme rozhodovat. Tedy nejdřív budeme postupovat podle § 63, tj. návrh na zamítnutí návrhu. Já vás nejdřív všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zjistili přesný počet přítomných.

    Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu na zamítnutí v hlasování pořadové číslo 100.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 100, z přítomných 175 pro 36, proti 133. Návrh nebyl přijat.

    Druhý návrh, o kterém rozhodneme v hlasování pořadové číslo 101, je na vrácení předkladatelům k dopracování.

    Zahájil jsem hlasování číslo 101 a ptám se, kdo je pro vrácení předloženého návrhu zákona k dopracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 101 z přítomných 176 pro 38, proti 132. Ani tento návrh nebyl přijat.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. V rozpravě jiný nepadl. Ano, paní kolegyně Maxová a pan kolega Zlatuška. Paní poslankyně Radka Maxová první návrh.

  • Poslankyně Radka Maxová: Dobrý den. Já bych navrhla tento zákon dát stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stálá komise pro rodinu. Ano. Pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, váš návrh.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Navrhuji školský výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Školský výbor. Ano. Další návrhy? Nevidím, budeme tedy hlasovat. Nejdříve návrh na přikázání výboru... Ještě paní zpravodajka. Prosím.

  • Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Já se omlouvám. Já bych dala ještě návrh výboru zdravotnímu. Děkuji. (Šum v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Podle jednacího řádu samozřejmě zpravodaj může vystoupit kdykoliv. Já jsem neuzavřel ty návrhy a v rozpravě nepadl žádný návrh na přikázání. Ale od toho je tato pasáž po rozhodnutí o nezamítnutí nebo nevrácení, abychom se tím zabývali. Takže nejsnazší bude procedurální problém vyřešit hlasováním.

    Nejdříve tedy rozhodneme v hlasování pořadové číslo 102, přikázat návrh k projednání výboru pro sociální politiku.

    Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 102 z přítomných 178 pro 175, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní návrh na přikázání stálé komisi pro rodinu a pro rovné příležitosti.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 103 a ptám se, kdo je pro přikázání této stálé komisi Poslanecké sněmovny. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 103 z přítomných 178 pro 159, proti 14. I tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že právě skončený bod nám zabral celé dopoledne oproti předpokladům, tak si dovolím přijít s procedurálními návrhy. Jednak abychom všechny body, které byly pevně zařazeny na dnešní dopoledne, zařadili ve stejném pořadí na dnešní odpoledne po bloku voleb. A současně abychom podle § 95a jednacího řádu vyslovili souhlas s tím, že budeme dnes jednat o návrzích zákonů ve třetím čtení i po 14. hodině.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, milé kolegyně, milí kolegové. Já to beru jako dva procedurální návrhy pana předsedy poslaneckého klubu ČSSD Sklenáka, o kterých dám bez rozpravy hlasovat.

    Takže první návrh je - jednací řád umožňuje, že ve zvláště odůvodněných případech můžeme přesunout blok pevně zařazených bodů dnes po 14. hodině 30. minutě. Ty pevně zařazené body, které byly zařazeny na dnešek dopoledne.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Pardon. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Mám tu technickou poznámku pana poslance Bendy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Omlouvám se, pane předsedající, nechci to komplikovat. Ale nejprve se musí hlasovat o tom, že se jedná o zvlášť odůvodněný případ, a pak můžeme hlasovat o zařazení. Protože se jedná o jiné zařazení než ráno během první půlhodiny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Beru to jako připomínku, se kterou se pan navrhovatel ztotožňuje. Takže nejprve budeme hlasovat, abychom o třetích čteních návrhů zákonů hlasovali i po 14. hodině podle § 95a jednacího řádu.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, prosím, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 107. Přihlášeno je 177 poslankyň a poslanců, pro 132, proti 2. Tento návrh byl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o druhém procedurálním návrhu, a to je, abychom pevně zařazené body z dnešního dopoledne přesunuli jako pevně zařazené body dnes po 14.30. (Připomínky ze sálu.) Tak zněl návrh pana předsedy Sklenáka. Domluvte se, hoši. Prosím, technická poznámka pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Teď musí prosím proběhnout dvě hlasování. První hlasování je to, že se jedná o zvlášť odůvodněný důvod, kterým je zřejmě to, že jsme čtyři hodiny mluvili o dětské skupině. A druhý teprve, že se tyto body zařazují na odpoledne. Nejprve se musí odhlasovat, že jde o zvlášť závažný důvod.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře. Ptal jsem se pana navrhovatele, jestli jsou hlasování dvě, ona jsou tedy tři. Přikročíme tedy k druhému.

    Je tady návrh na to, pokud si to pan předkladatel osvojuje, abychom hlasovali o tom, že přesunutí pevně zařazených bodů je ze zvláště závažného důvodu.

    O tomto zahajuji hlasování. Kdo je pro, prosím ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 108. Přihlášeno je 178, pro 126, proti 1. Ten návrh byl přijat.

    Přikročíme ke třetímu procedurálnímu návrhu a to je to, aby pevně zařazené body, které byly zařazeny pevně na dnešní dopoledne, byly přesunuty. Pokud nebudou projednány do 12.30, budeme o nich pokračovat po 14.30. (Poslanec Sklenák připomíná, že po bloku voleb.) Po bloku voleb. Ten je ale v půl jedné. Děkuji.

    Takže o tomto zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 109. Přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 145, proti 1. Tím jsme se vyrovnali s procedurálními návrhy.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Ten ale není přítomen, takže se ho ujme pan ministr životního prostředí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, asi vás překvapuje, že mě vidíte u tohoto pultíku v této souvislosti. Ono vás za chvilku bude překvapovat, že mě uvidíte i v jiné souvislosti. Mě požádal pan ministr školství Chládek, abych uvedl tento bod, takže rád tímto činím.

    Vláda České republiky svým usnesením č. 784 ze dne 16. října 2013 vyslovila souhlas se sjednáním Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice. Tato smlouva byla podepsána v Praze dne 28. listopadu minulého roku a nyní se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s její ratifikací.

    Smlouva upravuje zejména uznávání rovnocennosti dokladů o vysokoškolském vzdělání, dokladů o vědeckých hodnostech a titulech včetně práva užívat tento titul na území státu druhé smluvní strany. Ve smlouvě je upraveno rovněž uznávání rovnocennosti dokladů o ukončení vzdělání na základních, středních a vyšších odborných školách, které jejich držitele opravňují k přístupu k vyššímu stupni vzdělání ve státě druhé smluvní strany. Smlouva zároveň umožňuje držitelům dokladů o vzdělání s titulem používat příslušný titul i ve státě druhé smluvní strany.

    Smlouva má nahradit Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice, která byla publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 33/2001 Sb. a je stále platná. Důvodem pro sjednání smlouvy je zejména neaktuálnost stávající dohody vzhledem k odlišnému vývoji vzdělávacích systémů a změnám v legislativě v zemích smluvních stran. Návrhy na uzavírání ekvivalenčních mezinárodních smluv směřují k ulehčení situace jednotlivých žadatelů i k odstranění významné překážky dalšího rozvoje akademické mobility, která v kontextu Evropské unie představuje významnou vzdělávací prioritu.

    Předkládaná mezinárodní smlouva je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Neporušuje práva a závazky států smluvních stran vyplývající z uzavřených mezinárodních smluv. Předloženou smlouvu je proto třeba na české straně klasifikovat a vnitrostátně projednat jako mezinárodní smlouvu prezidentského charakteru. S ohledem na článek 49 písm. a) Ústavy České republiky je k ratifikaci smlouvy třeba souhlasu obou komor Parlamentu České republiky.

    Provádění smlouvy bude na české straně zabezpečovat především Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dotčena bude i působnost Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva zdravotnictví. Provádění smlouvy nevyvolá další nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Brabcovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vlastně poslankyně, poslanci, já se domnívám, že pan ministr zde vysvětlil velmi podrobně zásady tohoto bodu, a za svoji osobu mohu jenom říct, že doporučuji toto projednání ve výboru zahraničním. Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli eviduji přihlášku pana poslance Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, pane předsedající, návrh této mezistátní smlouvy vypadá vcelku nevinně a i v těch bodech, ve kterých ve skutečnosti bude měnit stávající stav, může působit dojmem, že jsou to změny příznivé. To, co bych návrhu té smlouvy vytýkal, je, že bude mít ve svých dopadech účinek, který je srovnatelný se změnou zákona, zatímco tam nemusí být předkládány příslušné analýzy, které by byly se zákonem.

    Ten jeden bod, ve kterém se bude lišit právní stav od současného, se bude týkat uznávání habilitací a jmenovacích řízení jmenování profesorem, které je z toho nového do budoucna vypuštěno zrušením mezistátní smlouvy z roku 2001 a v nové mezistátní smlouvě se nepředpokládá. Je to logické, protože docenti a profesoři v současném vysokoškolském zákoně nejsou ani jako titul ani jako hodnost, čili svým způsobem bylo protisystémové, že to v mezistátní smlouvě z roku 2001 bylo zahrnuto, a má to také logiku, že to není výsledkem vzdělávání, čili v okamžiku, kdy je to dohoda o uznávání dokladů o získaném vzdělání, tak skutečně z formálního hlediska se není o čem přít.

    Na druhou stranu docenti a profesoři jsou zákonem vyžadováni z hlediska garance akreditací studijních programů nebo studijních oborů. V zákoně jsou vyžadováni v okamžiku, kdy se obsazují komise pro státní zkoušky na vysokých školách, a jsou disciplíny, které mají u nás buď víceméně monopol, což jsou školy, které neexistují na Slovensku, nebo školy, které vznikly v minulosti rozdělením škol, dokonce škol, které byly dislokovány pouze na Slovensku. Mám tím na mysli třeba obor dopravy. V takovýchto oblastech ratifikací této smlouvy přestane možnost těch, kteří neprošli tuzemskou habilitací nebo tuzemským jmenovacím řízením, tady v těchto rolích vystupovat.

    Bohužel zde není ministr školství, abych se ho na to zeptal, a ptát se jeho kolegy není úplně košer, protože tyhle dopady samozřejmě znát nebude. Neznám to ani já, přestože se pohybuji ve vysokoškolském prostředí, ale dopad tohoto druhu a hodnocení toho dopadu, jak se budou muset měnit akreditace, jak se bude muset změnit obsazení zkušebních komisí, do jaké míry to bude mít dopad vůbec na fungování, které je předepsáno normativně v zákoně o vysokých školách, toto zde postrádám. Budu proto požadovat přikázání tohoto tisku také školskému výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Další přihlášenou s přednostním právem je paní ministryně Helena Válková. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se jenom připojím k tomu varujícímu hlasu svého předřečníka pana poslance Zlatušky, protože si myslím, že ty dopady jsou mnohem větší, než si teď uvědomujeme, a i z tohoto důvodu je třeba, aby se tím pečlivě zabývaly výbory, protože i já osobně nejsem v tuto chvíli schopna dohlédnout všech důsledků, které to bude mít v případě ratifikace, nebo by mohlo mít pro určité obory, kde jsme i závislí na odbornících s akreditací na Slovensku, resp. kteří získali docentury a profesury na Slovensku.

    Víte, že v minulosti zde již byl jeden problém se školou, která se jmenovala UNINOVA, nyní je to Panevropská univerzita. Ten problém bohužel není do současné doby vyřešen. V kostce spočívá v tom, že jde o školu, která nabízí studijní program právo, a na této škole učí vesměs profesoři z pražské Právnické fakulty a přitom studentům, absolventům je v současné době upírána možnost přihlásit se jako koncipient a po úspěšně složených zkouškách působit jako advokát v ČR, právě už s odvoláním na to, že jde o akreditaci, která byla udělena na Slovensku. Nechci teď míchat tyto dvě oblasti, ale v případě ratifikace této smlouvy si dovedu velmi dobře představit, že vznikne ještě více problémů, než máme nyní, a chtěla jsem to ilustrovat jenom tímto jedním příkladem, který bohužel je velmi výmluvný, a budeme se jím možná v budoucnu i tady v Poslanecké sněmovně zabývat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni Válkové. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže žádná přihláška není, končím obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru zahraničnímu. Má prosím někdo jiný návrh? Není tady takový.

    Kdo souhlasí s tím, aby byl tento návrh přikázán k projednání zahraničímu výboru, prosím ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Já zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 110, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a tím končím...

    (Námitky ministryně Válkové i posl. Zlatušky, že byla žádost i o přikázání školskému výboru.) Pardon, ano, omlouvám se. V tom případě prosím příště pana profesora Zlatušku, aby to navrhl nejenom v obecné rozpravě, ale ještě tehdy, kdy se ptám na výbory.

    Dám tedy hlasovat o tom, aby tento návrh byl přikázán ještě školskému výboru k projednání.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 111, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 6.

    Konstatuji tedy, že tento vládní návrh byl přikázán výboru zahraničnímu a výboru školskému k projednání, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Nyní se budeme zabývat bodem číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy k tomuto návrhu zákona o státním dluhopisovém programu nebyly předneseny.

    Otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy neeviduji tedy žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, je-li zájem o závěrečná slova navrhovatele a zpravodaje. Není zájem, přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona jako celku. ***

  • Poslanec Václav Snopek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pozměňující návrhy k zákonu byly rozdány pod číslem sněmovního tisku 47/3 a mým úkolem je navrhnout proceduru hlasování o tomto zákoně. Navrhuji, abychom pozměňující návrhy schválili v jednom kroku, neboť všechny pozměňující návrhy mají na sebe návaznost a žádný nevylučuje druhý. To by byl první krok, kdy bychom schválili pozměňující návrhy, a v druhém kroku bychom schválili zákon jako celek.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za návrh tohoto postupu. Ptám se, má-li někdo nějaký jiný návrh. Pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Omlouvám se, pane předsedající. V roli širokospektrálního ministra dnes bych chtěl jenom říct a doplnit pana zpravodaje, že všechny uplatněné pozměňovací návrhy byly přesvědčivě odůvodněny unijními hledisky a byly konzultovány s Ministerstvem dopravy, které se všemi souhlasí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Má prosím někdo nějaké námitky k předložené proceduře? Jestliže nemá, přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích jako celku.

    Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích k zákonu jako celku. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 113, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro 151, proti nikdo. Pozměňovací návrhy tedy byly přijaty a o všech pozměňovacích návrzích bylo hlasováno.

    Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony podle sněmovního tisku 47."

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 114, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro 153, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dále se budeme zabývat bodem číslo

    Tento materiál uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, materiál je předkládán v souladu s ustanovením článku 43 odst. 5 písm. a) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/200 Sb., podle něhož vláda rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky.

    Rozhodnutí vlády umožňuje realizovat bez zbytečných průtahů požadavky na přelety a průjezdy ozbrojených sil jiných států uvedených v usnesení vlády č. 988 ze dne 18. prosince 2013. Zároveň umožňuje ozbrojeným silám České republiky žádat na principu reciprocity o povolení přeletů přes území států uvedených ve zmíněném usnesení vlády.

    Část materiálu, předkládací zpráva pro Parlament ČR, obsahuje zhodnocení dosavadní praxe při schvalování přeletů a průjezdů ozbrojených sil jiných států přes území České republiky a podrobné odůvodnění řešení navrhované pro rok 2014, a to zejména s ohledem na závazky vyplývající pro Českou republiku z členství v NATO. Obdobným způsobem byla problematika přeletů a průjezdů ozbrojených sil jiných států přes území České republiky řešena i v minulých letech.

    Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 89/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pan poslanec Karel Černý a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Černý: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro obranu se tímto tiskem zabýval na své 4. schůzi dne 5. března 2014, a jak vyplývá z úvodního slova pana ministra obrany, Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2014 je předkládáno na základě usnesení vlády č. 988 ze dne 18. prosince 2013. Přelety a průjezdy jsou realizovány zejména z důvodu účasti na vojenských cvičeních, nácvicích a jednáních a k zabezpečení vojenských operací. Jedná se o standardní rozhodnutí o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky, kterou Ministerstvo obrany předkládá Poslanecké sněmovně pravidelně.

    Pokud mohu přednést návrh na usnesení?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Černý: Po odůvodnění náměstka ministra obrany České republiky Jakuba Kulhánka a zpravodajské zprávě poslance Karla Černého výbor pro obranu

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vzít na vědomí rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2014, sněmovní tisk 89,

    2. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku.

    Ještě oznamuji, že pan ministr Zaorálek má náhradní kartu číslo 12.

    Jestliže není žádná přihláška do všeobecné rozpravy, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo pana ministra. Není. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, do které taktéž neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy podrobnou rozpravu.

    Pokud pan ministr nežádá závěrečné slovo, návrh usnesení byl přednesen panem zpravodajem a já o tomto návrhu usnesení dám hlasovat.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 115. Přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro 130, proti 31. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Děkuji panu ministrovi. To jsme ty přelety hezky přeletěli.

    A protože je 12. hodina 30. minuta, na kterou máme pevně zařazeny volební body, zahájíme bodem číslo

    Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Sněmovnu prosím o klid, abychom věděli, o čem budeme hlasovat a co budeme volit.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové. Panu předsedajícímu chci poděkovat za časově precizní vedení schůze a naplánování těchto volebních bodů na tuto chvíli.

    Milí kolegové, prosím vás opravdu o velký pozor, protože dnes toho bude hodně dohromady a je poměrně velké riziko chybovosti. Kromě onoho formálního seznámení vás s jednotlivými usneseními a návrhy kandidátů a kandidátek se pokusím i polopaticky a stručně vysvětlit ten proces především tajných voleb, kde ve Státních aktech každý z vás obdrží šest hlasovacích lístků různých barev a s různými kandidátkami. Na každém lístku budete označovat různé počty. Já se vám to v závěru tady toho vystoupení pokusím všechno zopakovat.

    Nejdřív ale začneme bod 42, kterým je Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. To nebude tajná volba. Dovolím si glosovat, bude to trochu volební rozcvička.

    Budu tedy konstatovat, že volební komise obdržela ve stanovené lhůtě od poslaneckých klubů následující návrhy ke změnám v orgánech Poslanecké sněmovny a přijala k nim na své 8. schůzi 19. března usnesení číslo 46, které vám teď přečtu.

    Co se týká rezignací, z organizačního výboru Radim Fiala za Úsvit, z ústavněprávního výboru Jiří Pospíšil - nezařazený poslanec, z výboru pro obranu Jiří Koskuba - ČSSD, výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu - nezařazený poslanec pan Jiří Pospíšil, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj - ODS, Pavel Blažek a výbor pro zdravotnictví Igor Jakubčík.

    Co se týká nových nominací za tato jména, do organizačního výboru Tomio Okamura za hnutí Úsvit, do ústavněprávního výboru Pavel Blažek - ODS, výbor pro obranu Igor Jakubčík - ČSSD, výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a tělovýchovu Bohuslav Svoboda - ODS a výbor pro zdravotnictví Pavel Havíř z ČSSD.

    Toto usnesení číslo 46, které jsem vám přečetl, bylo také e-mailem zasláno předsedům poslaneckých klubů.

    V rychlosti připomenu, že zákon číslo 90/1995 Sb., o jednacím řádu Sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že změny v ustavených orgánech a komisích lze provádět jen se souhlasem Poslanecké sněmovny. Volba se koná většinovým způsobem. Jednací řád nestanoví způsob volby, ale protože volba výborů, komisí a delegací vždy probíhala veřejným hlasováním, navrhuji i v tomto bodu hlasování veřejné pomocí hlasovacího zařízení. Doporučuji vám tedy, aby po rozpravě k navrženým kandidátům nejprve Sněmovna jedním hlasováním konstatovala rezignace poslanců a poté aby Sněmovna provedla volbu nových členů výborů Poslanecké sněmovny, tak jak je navrhly kluby, druhým hlasováním. I zde navrhuji veřejnou volbu pomocí hlasovacího zařízení en bloc.

    Nyní pane předsedající, prosím o otevření rozpravy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Otvírám obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím a budeme postupovat podle pokynu pana předsedy volebním komise.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Prosím o vyhlášení dalšího hlasování. Bude to hlasování o rezignaci poslanců v orgánech Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji tedy hlasování o rezignaci poslanců v orgánech Poslanecké sněmovny. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro přijmutí rezignace, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 116. Přihlášeno 182 poslankyň a poslanců, pro 163, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní bychom měli hlasováním nově zvolit navržené poslance do orgánů Poslanecké sněmovny. Prosím o hlasování.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto návrhu zahajuji hlasování, o volbě poslanců dle předneseného návrhu do orgánů Poslanecké sněmovny. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 117. Přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 164, proti žádný. Konstatuji, že volba řádně proběhla, a končím bod číslo 42.

    Dostáváme se k bodu

    Prosím, aby se slova ujal pan předseda volební komise. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a konstatuji, že volební komise vyhlásila lhůtu na podání nominací na místo uvolněné poslancem Martinem Stropnickým jeho jmenováním členem vlády. Je to tedy místo na vedoucího stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění OBSE.

    Ve lhůtě do 14. února do 14 hodin doručily poslanecké kluby sekretariátu volební komise tyto návrhy. Poslanecký klub ANO nominoval paní poslankyni Ivanu Dobešovou a poslanecký klub Úsvit nominoval pana poslance Milana Šarapatku. Volební komise na své 8. schůzi dne 18. března projednala tyto návrhy poslaneckých klubů a přijala své usnesení číslo 39, které bylo také rozesláno e-mailem na všechny kluby. Následně poslanecký klub Úsvit svou nominaci pana poslance Milana Šarapatky dne 20. března stáhl. Znamená to tedy, že na vedoucího stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění OBSE je pouze jedna nominace a je tam nominována paní poslankyně Ivana Dobešová.

    Usnesení vám na lavice nebylo rozdáno, protože se tedy jedná pouze o jedno jméno. Volební komise konstatovala, že můžeme v souladu s volebním řádem přistoupit k volbě tajné.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím, abyste otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Konstatuji, že zde se o způsobu volby nehlasuje. A protože se jedná o volbu tajnou, tak prosím, abychom tento bod zatím přerušili a přistoupili k otevření volebního bodu číslo 44.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přerušuji tedy bod číslo 43, Návrh na volbu vedoucího stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění OBSE a zahajuji bod číslo

    Prosím pana předsedu volební komise, aby se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Je to bod číslo 44. V Dozorčí radě SFRB je aktuálně neobsazeno jedno místo. Volební komise vyhlásila lhůtu na podání nominací do 14. února do 14 hodin. Kluby své návrhy doručily a ty byly probrány na 8. schůzi dne 18. března. Bylo přijato usnesení číslo 40, které vám nyní přečtu.

    Návrhy kandidátů na člena Dozorčí rady SFRB jsou následující: Marek Černoch za hnutí Úsvit, Milan Grmela za hnutí ANO 2011 a Miroslav Kalous za ODS s tím, že zvláštní zákon způsob volby nestanoví. Volební komise navrhuje volbu tajnou dvoukolovou. U tohoto způsobu volby připomenu, že v prvním kole může postoupit kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud by se tak nestalo, pokud by nikdo takový nebyl, otvírá se kolo druhé, kam postupuje maximálně dvojnásobek počtu neobsazených míst, tedy dva kandidáti, a z nich se poté vybírá. Usnesení vám bylo zasláno na všechny poslanecké kluby, bylo také rozdáno na lavice.

    Nyní prosím, pane předsedající, abyste otevřel rozpravu jak k navrženým kandidátům na volbu člena dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení, tak i ke způsobu volby, protože Sněmovna by o tajné volbě měla rozhodnout hlasováním, že chce, aby byla takto provedena. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se dále nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a prosím tedy o hlasování o tom, jestli Sněmovna souhlasí, že volba člena Dozorčí rady SFRB bude provedena tajným hlasováním.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tom, aby tato volba byla provedena tajným hlasováním. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 118, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 155, proti žádný. Konstatuji, že Sněmovna schválila tajnou volbu.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Protože jsme rozhodli o tajné volbě, prosím také o přerušení tohoto bodu a otevření bodu číslo 45.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přerušuji bod číslo 44 a zahajuji projednávání bodu

    Prosím pana předsedu volební komise, aby se vyjádřil i k tomuto bodu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Zde je situace podobná. Opět se rozhodneme o tajné volbě. Je to nominace nebo volba člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, tzv. velké rady pod čarou. Lhůta na podání nominací na volbu kandidáta na jmenování členem rady byla vyhlášena také ke 14. únoru do 14 hodin a volební komise tyto nominace probrala opět na své schůzi dne 18. března. Přijala usnesení číslo 41, které vám nyní přečtu, a ještě připomenu, že i do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání budeme volit jednoho kandidáta.

    Poslanecké kluby navrhly následující kandidáty: KDU-ČSL Petra Adamce, ANO 2011 Janu Kasalovou, ODS Václava Mencla a KSČM Daniela Nováka. I toto usnesení bylo pro informaci e-mailem zasláno všem předsedům poslaneckých klubů.

    Situace u tohoto bodu je stejná jako u předchozího, proto prosím o otevření rozpravy jak k navrženým kandidátům, tak ke způsobu hlasování.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se dále nikdo nehlásí, rozpravu končím a předávám slovo panu předsedovi. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Jde nám to jako po másle, já za to děkuji. A teď prosím hlasovat o tom, že Sněmovna souhlasí s tím, že i volba člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bude provedena tajným způsobem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto návrhu usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko, abychom volili i v tomto případě do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tajně. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 119, přihlášeno 183 poslankyň a poslanců, pro 156, proti žádný. Konstatuji, že volba do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bude provedena tajným způsobem.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak a já doplním, že v tomto případě budeme vybírat jednoho kandidáta ze čtyř jmen, a prosím v tuto chvíli o přerušení tohoto bodu a otevření bodu číslo 46.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přerušuji bod číslo 45 a zahajuji projednávání bodu

    Předávám slovo panu předsedovi volební komise. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Kolegové a kolegyně, tady je situace jiná. Připomenu, že členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů volí Senát na návrh Sněmovny, a připomenu, že na únorové schůzi jsme se ve volbách shodli na jednom kandidátovi Sněmovny, byl to pan Zdeněk Bárta. Mohu připomenout, že jsme byli úspěšní. Senát našeho kandidáta pana Bártu v tajné volbě zvolil dne 19. března tohoto roku. Každopádně jedno místo zůstává neobsazené, a my tedy dnes budeme rozhodovat o nominacích na toto místo. Mohu také připomenout, že přišly tři návrhy, a v tomto případě je situace jiná v tom smyslu, že vy můžete označit všechny tři kandidáty, a teoreticky i Sněmovna může Senátu doručit tři jména, ze kterých potom Senát bude vybírat.

    Teď rychlé konstatování. Poslanecké kluby předložily zmíněné návrhy ve stanovené lhůtě. Volební komise přijala své usnesení číslo 42. Také vám ho přečtu a pochopitelně také bylo zasláno předsedům poslaneckých klubů.

    Návrhy kandidátů pro druhou volbu členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů tedy jsou: Milena Bártlová za ČSSD, Jaroslava Janderová za ODS a pan Eduard Stehlík za KDU-ČSL. S tím, že zvláštní zákon způsob volby nestanoví, volební komise navrhuje volbu tajnou jednokolovou, s tím že postoupeni budou všichni kandidáti, kteří získali nadpoloviční počet hlasů. Na lístku, který dostanete, v tomto případě můžete označit kroužkem číslo před jménem teoreticky u všech tří kandidátů. Jenom zopakuji, postupují ti kandidáti, kteří získají nadpoloviční většinu hlasů poslanců, kteří půjdou volit.

    I v tomto případě musíme souhlasit s tajnou formou, to znamená, o tajném hlasování se hlasuje. Prosím, abychom otevřeli rozpravu k navrženým kandidátům a ke způsobu volby.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: A já prosím o hlasování o tom, že budeme hlasovat tajným způsobem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení, abychom i pro volbu kandidátů na členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů hlasovali tajně, zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 120, přihlášeno 182 poslankyň a poslanců, pro 159, proti žádný. Návrh na tajnou volbu byl přijat.

    Přerušuji tento bod jednání. Dále se budeme zabývat bodem číslo

    K tomuto bodu vám na lavice byla rozdána usnesení volební komise číslo 45 ze dne 19. března a usnesení volebního výboru číslo 31 ze dne 19. března. Prosím pana předsedu volební komise Martina Kolovratníka.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Vážené kolegyně, vážení kolegové, k dnešnímu dni je neobsazeno šest míst členů této rady. Jedná se tedy o volbu šesti členů Rady České televize, která je jinak patnáctičlenná.

    A teď rychlé konstatování. Volební výbor v souladu s § 46a zákona číslo 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, provedl výběr kandidátů v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Je to již zmíněné usnesení číslo 28 ze dne 5. března. Protože množství jmen je opravdu velké, tak si dovolím vás nezdržovat, nebudu všechna jména číst, usnesení byla zaslána na kluby a i vám všem rozdána.

    Přesto pro jistotu zopakuji, že z volebního výboru přichází sem na plénum návrh trojnásobku kandidátů, které budeme volit. Budete tedy vybírat z osmnácti jmen a vaším úkolem bude označit nebo vybrat šest kandidátů.

    Nyní vás prosím, pane předsedo, abyste otevřel rozpravu k navrženým kandidátům a také ke způsobu volby. I v tomto případě o tajné volbě musíme hlasovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Budeme nyní dle návrhu pana předsedy hlasovat o způsobu volby. Pan předseda volební komise navrhuje tajnou volbu.

    Zahajuji hlasování o tajné volbě na volbu členů Rady České televize. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 121, přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro 149, proti 2. Konstatuji, že jsme přijali návrh na způsob volby tajnou.

    Prosím pana předsedu volební komise o další postup.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, pane předsedající. I tady prosím o přerušení tohoto bodu a otevření posledního volebního bodu - číslo 48.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přerušuji tedy bod číslo 47 a zahajuji projednávání bodu číslo

    K tomuto bodu vám bylo na lavice rozdáno usnesení volební komise číslo 44 ze dne 18. března. Prosím pana předsedu volební komise, aby se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Přátelé, prosím vás ještě chvíli o klid a strpení, již je to poslední z volebních bodů. Ale i tady je důležitá stručná rekapitulace.

    K dnešnímu dni jsou neobsazena tři místa členů Rady Českého rozhlasu, to znamená že se jedná o volbu tří členů. Všichni budou zvoleni na celé šestileté funkční období.

    Volební výbor v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny provedl výběr kandidátů. Situace je zde stejná, jako u České televize, pouze s jiným počtem. Návrh volebního výboru odpovídá trojnásobku počtu členů rady, kteří mají být zvoleni. Je to tedy kandidátka devíti nominovaných a je to usnesení číslo 29 volebního výboru. Následně volební komise přijala své usnesení číslo 44, které tento návrh stvrzuje. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: A já ke způsobu volby a navrženým kandidátům otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Rozpravu tedy končím a budeme hlasovat o navrženém způsobu volby, to je tajnou volbou.

    Zahajuji hlasování o tajné volbě na volbu členů Rady Českého rozhlasu.

    Kdo je pro způsob tajné volby, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 122. Přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 158, proti žádný.

    Konstatuji, že jsme přijali způsob volby i tady jako tajnou volbu. Předávám slovo panu předsedovi volební komise.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, i v tomto případě prosím o přerušení tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já tento bod tedy přerušuji a poprosím pana předsedu volební komise o pokyny k volbě a k organizaci hlasování.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Nyní tedy vyhlásím tajnou volbu. A teď vás, přátelé, prosím opravdu o minutu pozornosti, protože ta chybovost tentokrát by mohla být velká a je to škoda, kdybychom měli hodně neplatných lístků. Než vyhlásím organizaci voleb, tak jsem si pro vás připravil takový malý zlepšovák, nebo snad návod, jak ty lístky budou vypadat, a je to rekapitulace k tomu označování. Prosím, dávejte dobrý pozor.

    U OBSE bude mít lístek barvu bílou. Označujete jedno jméno buď kroužkem, nebo křížkem.

    U SFRB bude mít lístek barvu bledě modrou. Vybíráte jednoho kandidáta ze tří, u jeho jména, resp. čísla, dáte kroužek, u zbývajících dvou byste měli dát křížek.

    U velké rady, RRTV, je barva lístku světle žlutá. Ze čtyř návrhů vybíráte jednoho kandidáta, jehož číslo označíte kroužkem, zbytek křížkem.

    U Rady Ústavu pro studium totalitních režimů je situace jiná. Můžete teoreticky dát kroužek všem třem navrženým kandidátům. Pokud si nevyberete žádného, nebo jednoho, nebo dva, u těch zbylých opět prosíme o křížek.

    U České televize barva oranžová. Vybíráte až šest kandidátů, které označíte kroužkem. U všech ostatních jmen musíte dát křížek.

    A u Českého rozhlasu barva červená, vybíráte až tři kandidáty, které označíte kroužkem, zbytek, všechna jména, musíte označit křížkem.

    A ještě jednou zopakuji: Kroužky nebo křížky dáváte na pořadové číslo kandidáta před jeho jménem. Všechny ostatní lístky budou považovány za neplatné.

    A poslední informace k České televizi a k Českému rozhlasu - jména jsou na volebních lístcích v abecedním pořadí, aby nikdo z kandidátů nebyl zvýhodněn. Tedy v abecedním pořadí.

    Nyní tedy vyhlašuji tajnou volbu ve Státních aktech. Na rozdávání lístků si bereme třicet minut, budeme je tedy vydávat do 13.25 hodin. S výsledky voleb vás seznámím odpoledne, na začátku odpolední části schůze, tedy ve 14.30 hodin. Děkuji a mějte šťastnou ruku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: V tuto chvíli přerušuji jednání této schůze Sněmovny do 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat. Ve 13.05 se sejde organizační výbor a já prosím, abyste u voleb členy organizačního výboru upřednostnili a oni aby se předběhli. Ve 13.05 se sejde organizační výbor.

    Děkuji, přeji vám dobrou volbu a dobrou chuť k obědu.

    (Jednání přerušeno ve 12.53 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji vám pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v jednání Poslanecké sněmovny. Na začátek dovolte, abych přečetl dvě omluvenky. Z odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Jan Zahradník, má osobní důvody. Druhá omluvenka je pana ministra Lubomíra Zaorálka z odpoledního jednání Poslanecké sněmovny z pracovních důvodů.

    Než začneme projednávat pevně zařazené body, prosím předsedu volební komise pana poslance Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledkem voleb. Ostatní kolegy a kolegyně poprosím, aby snížili hladinu hluku v sále tak, abychom se navzájem slyšeli. Děkuji vám. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Vážení členové vlády, vážení kolegové, přeji vám dobré odpoledne. Rád bych vás informoval, že volební komise pilně sčítala do poslední chvíle a poslední výsledek sečetla skutečně ve 14.29 hodin. Bylo to velmi těsné. V těch volbách jsme my coby Poslanecká sněmovna zčásti byli a zčásti nebyli úspěšní. Já vás teď seznámím s výsledky jednotlivých voleb v tom pořadí, jak ty volební body šly za sebou.

    Prvním volebním bodem, nebo první volbou, byl bod č. 43, vedoucí stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění OBSE.

    Volili jsme, nebo vyjadřovali jsme se k návrhu jedné kandidátky - Ivany Dobešové z hnutí ANO a já konstatuji, že v této volbě bylo vydáno 176 hlasovacích lístků, stejný počet lístků byl odevzdán a pro Ivanu Dobešovou hlasovalo 110 poslanců. Paní kolegyně Dobešová byla zvolena. Já jí tímto blahopřeji. (Potlesk.) Těším se, jak bude naší důstojnou zástupkyní na tomto ctěném plénu.

    Další byl bod č. 44, Návrh na volbu člena Dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení. Vybírali jsme ze tří kandidátů. Bylo vydáno i odevzdáno 176 hlasovacích lístků. Pro Marka Černocha hlasovalo 29 poslanců a poslankyň, pro Milana Grmelu 80 poslanců a poslankyň, Miroslav Kalous získal 39 hlasů. Protože kvorum v této volbě, vlastně ve všech volbách bylo 89, to je polovina, tak v prvním kole nebyl zvolen nikdo. Do druhého kola postupuje Milan Grmela a Miroslav Kalous.

    Další volba - volební bod č. 45. Je to Návrh Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. I v tomto případě bylo vydáno a odevzdáno 176 hlasovacích lístků, kvorum tedy bylo 89. Pro Petra Adamce hlasovalo 14, Jana Kasalová získala 75 hlasů, Václav Mencl 38 hlasů, Daniel Novák 33. Nadpoloviční počet hlasů tedy nezískal nikdo z kandidátů, v prvním kole nebyl zvolen nikdo a do druhého kola postupuje Jana Kasalová se 75 hlasy a Václav Mencl s 38 hlasy.

    Bod č. 46, Návrh Poslanecké sněmovny na volbu kandidátů na členy Rady ÚSTR - Ústavu pro studium totalitních režimů. Tady připomínám, že to byla ona volba ze tří kandidátů, která byla pouze jednokolová. Sněmovna tato jména navrhuje do Senátu. Postoupili - nebo postoupili by ti kandidáti, kteří získali také nadpoloviční počet hlasů ze 176. Pro Milenu Bártlovou hlasovalo 79 poslanců a poslankyň, pro Jaroslavu Janderovou 25 a pro Eduarda Stehlíka 73. Tady bohužel musím konstatovat, že jsme ve volbě nebyli úspěšní a do Senátu nepostupujeme žádnou nominaci. Tato volba je tímto ukončena, končí, druhé kolo se již nekoná a bude muset být vyhlášena nová lhůta a nová výzva k podávání nominací.

    Bod č. 47, Rada České televize. Vybírali jsme z 18 nominovaných, nebo doporučených kandidátů, které doporučil mediální správně volební výbor, a měli jsme obsadit šest pozic. Tady bych asi pro formu měl přečíst všechna jména a jejich počty hlasů, samozřejmě pak to bude v zápise, takže se budu snažit být rychlý.

    Jan Bednář získal 148, já možná tu informaci sloučím - a postoupil, stal se členem rady. Luboš Beniak 90 hlasů, také se stal členem rady, Vratislav Dostál 123 hlasů, také se stal členem rady, Ivan Douda 10 hlasů, Václav Dvořák 15 hlasů, Michael Hauser 133 hlasů, stává se členem rady, Richard Hindls 124 hlasů, stává se členem rady, Zdeňka Hůlová 11 hlasů, Jakub Končelík 11, Vladimír Kuba 4 hlasy, Dušan Kukal 2 hlasy, Ivana Levá 89 hlasů, dosáhla tedy kvora a stává se členkou rady, Milena Macková 0 hlasů, Hana Moučková 9 hlasů, Petr Oslzlý 20 hlasů, Petra Procházková 82 hlasů, Roman Prorok 1 hlas, Karel Zýka 13 hlasů. Přátelé, musím říct, že se asi stáváme svědkem historického momentu, protože Sněmovna vybírala ze šesti, nebo měla zvolit šest kandidátů. Pokud si historicky pamatuji, málokdy se v prvním kole povedlo, a nyní jsme obsadili všech šest pozic. Takže blahopřeji. (Potlesk.)

    Protože to možná nebylo přehledné, tak ještě jednou vyjmenuji nové radní České televize, a budu je číst v pořadí podle počtu získaných hlasů. Novými radními jsou Jan Bednář, Michael Hauser, Richard Hindls, Vratislav Dostál, Luboš Beniak a Ivana Levá.

    A konečně poslední volební bod, č. 48. Je to volba členů Rady Českého rozhlasu, kde naším úkolem bylo z 9 vybrat 3 nové členy této rady. Vydáno i odevzdáno bylo opět 176 hlasovacích lístků, kvorum pro tuto volbu bylo také 89.

    Hana Dohnálková získala 117 hlasů a stala se členkou Rady Českého rozhlasu. Pavel Hekela obdržel 4 hlasy, Mikoláš Chadima 5 hlasů, Václav Chalupa 73 hlasů, Jan Krůta 24 hlasů, Lenka Procházková 37 hlasů, Miloš Rejchrt 46 hlasů, Oldřich Šesták 22 hlasů a Jiří Vejvoda 105 a také se stává členem rady. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji předsedovi volební komise panu poslanci Kolovratníkovi. A u těch bodů, kde bude potřeba, aby se uskutečnilo druhé kolo, v tento moment tyto body přerušuji až do 17 hodiny, kdy proběhne volba společně s pevně zařazeným volebním bodem 62, což je volba předsedy vyšetřovací komise Opencard.

    Nyní přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

    Tuto informaci uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím vás, pane ministře, ujměte se slova. (Velký hluk v jednacím sále.)

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, předkládám materiál s názvem Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2014, který byl schválen usnesením vlády č. 32 ze dne 8. ledna 2014.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane ministře. Poprosím kolegy a kolegyně, aby se ztišili, abychom se nemuseli navzájem překřikovat. Děkuji vám.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Tento materiál obsahuje přehled o účasti na vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně plánovaných v roce 2014.

    Vojenská cvičení plánovaná Ministerstvem obrany na období roku 2014 vycházejí z našeho členství v NATO a Evropské unii. Účast jednotek a štábů Armády České republiky na plánovaných cvičeních je naplněním základních požadavků řídicích orgánů NATO a EU k dosažení nezbytné míry jejich interoperability s jednotkami dalších členských států NATO a EU při plnění společných úkolů. Plánovaná účast Armády České republiky na cvičeních se zahraničními partnery je hrazena z rozpočtu resortu Ministerstva obrany.

    Prioritní pozornost je věnována jednotkám a útvarům předurčeným pro působení v zahraničních misích, NRF - Síly rychlé reakce NATO, a BG EU - Bojové uskupení EU.

    Ministerstvo obrany, operační velitelství, svazky a útvary Armády České republiky se v roce 2014 zúčastní celkem 106 cvičení a společných výcviků mimo území České republiky a 33 cvičení na našem území. Finanční objem prostředků vyčleněných na zabezpečení účasti na těchto cvičeních je 66,7 mil. Kč. Zvláštním případem jsou pak cvičení vzdušných sil, u kterých dojde k využití vzdušného prostoru partnerských států bez přistání na letecké základně v cizině, přičemž náklady na taková cvičení jdou na vrub výcviku v České republice.

    Mezi nejdůležitější vojenská cvičení plánovaná mimo území ČR patří například cvičení Air-To-Air Refueling zaměřené na zdokonalení, případně obnovení dovednosti doplňování paliva za letu a taktické řízení aktivit v vzdušném prostoru ČR, dále pak cvičení BALT 2014, jehož cílem je prověřit bojeschopnost protiletadlové raketové brigády a připravit útvar k posílení tzv. NATINAMDS v rámci skutečných bojových střeleb uskutečněných na střelnici v zahraničí, nebo cvičení Viszegrad Storm pořádané ve spolupráci se štáby útvarů Polska, Slovenska a Maďarska ke sladění operačních postupů štábu kombinovaného svazku v rámci přípravy EU Battle Group 2016, kterou vytvoří ozbrojené síly zemí Visegrádské čtyřky.

    Na našem území lze pak mezi nejdůležitější výcvikové aktivity zařadit zejména výcvikové lety letounů členských států NATO ve vzdušném prostoru ČR. Účelem těchto výcvikových letů je praktické ověřování připravenosti pilotů členských států NATO, vyčleněných pro úkoly NATINAMDS, plnit zmíněné úkoly ve vzdušném prostoru a na území jiných členský států NATO.

    Zvláštními výcvikovými aktivitami na území ČR bude pobyt jednotek ozbrojených sil Nizozemí a Belgie ve vojenských výcvikových prostorech Boletice a Hradiště za účelem výcviku. Jedná se o komerční využití výcvikových prostorů bez účasti naší armády.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost a žádám o projednání tohoto materiálu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro obranu, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 95/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Bohuslav Chalupa a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Dovolím si ještě předtím, než vás seznámím s usnesením výboru pro obranu a návrhem usnesení Poslanecké sněmovny, několik málo vět k tomu, co tato ctihodná instituce projednávala v souvislosti s událostmi na Ukrajině v minulých dnech. (Velký hluk v sále.)

    V zásadě chci z tohoto místa vyjádřit svůj souhlas s postojem kolegy pana poslance Gabala, který se vyjádřil k návrhu usnesení v podrobné rozpravě v pátek 21. března k bodu 55, tedy k navýšení výdajů na obranu, s tím, že konkrétní výše nárůstu výdajů by měla být předmětem další odborné diskuse. ***

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Určitě se vyjádří i pan ministr před jednotlivými návrhy.

    V souladu s § 95 zákona o jednacím řádu mi dovolte vás provést pozměňujícími návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu druhého čtení vládního návrhu zákona v podrobné rozpravě vystoupil poslanec Antonín Seďa, který nás seznámil s vložením pozměňovacího návrhu pod číslem v systému 494 do agendy pozměňovacích návrhů Poslanecké sněmovny. V podstatě jde o 9 dílčích návrhů, které můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a já vám jako proceduru navrhuji, abychom o těchto skupinách hlasovali jako o celcích. První skupinu pozměňujících návrhů tvoří čísla 1, 2, 3, 4, 8, 9, druhou skupinu čísla návrhů 5, 6, 7. Žádné návrhy se navzájem nevylučují. Poté bychom hlasovali o zákonu jako celku.

    Pane předsedající, to je můj návrh procedury hlasování.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Přistoupíme k hlasování. Prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Já bych tedy poprosil, abychom pro jistotu tu proceduru schválili.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dávám hlasovat o takto navrženém způsobu hlasování, tak jak byl přednesen.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Děkuji vám. Je to hlasování 124. Kdo je proti? Děkuji.

    Končím hlasování číslo 124. Přítomno je 181, pro 141, proti nikdo, odsouhlasili jsme navržený způsob hlasování o pozměňovacích návrzích.

    Můžeme pokračovat v hlasování. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám. Přistoupili bychom k prvnímu hlasování z této procedury a to je hlasování o pozměňovacích návrzích 1, 2, 3, 4, 8, 9 jako celku. Mé stanovisko negativní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr. (Ministr vstává od stolku zpravodajů. Poznámka zpravodaje: Na mikrofon.)

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Omlouvám se, pane předsedající, i kolegyním a kolegům. Slibuji, že se to naučím. Já bych rád dodal k pozměňovacím návrhům tolik, že jdou proti jedné z podstat novely a nemohu s nimi vyjádřit souhlas. Novela, jak jsem říkal v druhém čtení, tak - prosím? (Poznámka zpravodaje k panu ministrovi.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze stanovisko, zda doporučujete, nebo nedoporučujete ke schválení. Prosím.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Nedoporučuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tom případě můžeme přistoupit k hlasování a dávám hlasovat o tom, kdo je pro přijetí těchto pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování číslo 125. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Končím hlasování číslo 125, přítomno v sále je 183, pro 38, proti 96. Tyto pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Můžeme pokračovat.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám. Druhá skupina hlasování jsou čísla návrhů 5, 6. 7. Jako společné hlasování. Mé stanovisko negativní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr? (Negativní.) Děkuji vám.

    Zahajuji hlasování o těchto pozměňovacích návrzích. Je to hlasování 126. Kdo je pro přijetí těchto pozměňovacích návrhů, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Končím hlasování číslo 126. Přítomno je 182, pro 36, proti 102. Pozměňovací návrhy nebyly přijaty.

  • Poslanec Václav Klučka: Teď můžeme, pane předsedající, přistoupit k hlasování o návrhu zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh na usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas... (Odmlka kvůli hluku v sále. Hluk postupně utichá.) Děkuji vám.

    "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 32."

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro takto navržené usnesení, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Je to hlasování 127. Děkuji. Kdo je proti?

    Končím hlasování 127. Přítomno je 184, pro bylo 120, proti 1. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji vám a končím projednávání bodu číslo 38.

    Zahajuji projednávání bodu číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Milan Urban. Děkuji. Mám informaci, že pan poslanec Urban je nemocný a úlohy zpravodaje se ujal pan poslanec Birke. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku číslo 99/2.

    Otevírám rozpravu, do které mám v tento moment dvě přihlášky. Každopádně s přednostním právem se přihlásil ministr zemědělství Marian Jurečka a jako druhý s přednostním právem jste se přihlásil vy, pane ministře Mládku.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobrý den, pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl využít jednacího řádu Poslanecké sněmovny a zpřesnit technicky návrh, který jsem zde načetl ve druhém čtení v minulém týdnu, a tedy v tomto znění:

    Bod B1 zní: B1, část druhá, čl. 3 v § 4 se doplňuje odst. 12, který zní: Ustanovení odst. 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí elektřinu z bioplynu a jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším s přednostním právem je pan ministr Mládek.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v návaznosti na své vystoupení v předchozích čteních bych chtěl pouze připomenout, že důvodem předložení projednávané novely zákona je nejasnost, která se objevila při aplikaci zákona číslo 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, týkajících se postupu účtování a hrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Chtěla bych ubezpečit od legislativy, že skutečně to, co tady popsal pan ministr zemědělství, je legislativně technická úprava. Protože pokud jsme ve třetím čtení, tak tam mohou být prováděny pouze jazykové korektury a legislativně technické úpravy. A já nevím, jestli jsem to slyšela úplně správně, ale na mě to dojem legislativně technické úpravy nedělalo. Takže prosím, aby nám to bylo skutečně vysvětleno, ať neuděláme chybu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, máte pravdu, paní poslankyně. Je to § 95 odst. 2 jednacího řádu. A já ho přečtu pro všechny, abychom věděli, že ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Takže to pouze pro pořádek, abychom si zopakovali jednací řád.

    Mám zde faktickou poznámku, pan Chalupa. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Jenom do stenozáznamu: v hlasování 126 jsem hlasoval proti a mám tam, že jsem nehlasoval. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se zeptat, zpochybňujete hlasování?

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Nezpochybňuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nezpochybňujete hlasování. Dobře, děkuji.

    Mám zde řádně přihlášené do diskuse. Pan Ivan Adamec. Tak pojďte, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, pane ministře, já se pokusím tady uvést věci na pravou míru, protože posledně při rozpravě ve druhém čtení jsem se tady ptal na vlastnictví Centrálního depozitáře cenných papírů. Jak to s tím vlastně je, když se to týká víceméně už novely zákona někdy dříve, já se za to omlouvám. Jsem tady chvilku. Zjistil jsem si to a stejně si myslím, že samozřejmě lze k tomu mít výhrady, nicméně je pravda, že každý členský stát Evropské unie má jeden centrální depozitář. A také je pravda, že centrální depozitáře mají soukromé vlastníky, ale také vlastníkem může být stát v rámci Evropské unie.

    Když jsem se podíval, kdo vlastní depozitář, tak jsem nenašel ani slovo česky. Největší vlastník UniCredit Bank Austria AG 13,3 %. Erste Group Bank AG 10,8 % atd., atd., ani slovo česky, všechno je to rakouská němčina. Vlastníkem je vídeňská burza. Jen tak mimochodem, má 931 036 kusových akcií napsaných na jméno v listinné podobě. Takže nevím, jestli by se to zaknihování nemělo vztahovat i na ni.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, omlouvám se. Zopakuji to, že jsme ve třetím čtení zákona.

  • Poslanec Ivan Adamec: Ale já to říkám kvůli pozměňovacím návrhům, o kterých tady budeme hlasovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: To znamená, bude pozměňovací návrh?

  • Poslanec Ivan Adamec: Já nemůžu podávat pozměňovací návrh. Chci právě dojít k tomu, že některé pozměňovací návrhy by se neměly schválit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Znovu opakuji: Lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, písemných nebo tiskových atd. podle jednacího řádu. V případě, že nesouhlasíte s pozměňovacími návrhy, můžete hlasovat proti nim, ale tentokrát skutečně se jedná o rozpravu ve třetím čtení a ta je v jiném režimu.

  • Poslanec Ivan Adamec: Dobře, chtěl jsem vysvětlit to, co tady padlo posledně. Čas, prostor na to nebyl, já to tak vnímám. Myslím si, že zaknihovat zemědělská družstva je potřeba, aspoň si dají do pořádku akcie. Podporuji výjimku u obcí, kde stoprocentní vlastnictví je jasný transparentní signál. Děkuji a omlouvám se.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde faktické poznámky. První faktickou poznámku má pan poslanec Birke. Máte slovo. (Poslanec Tejc se chce ujmout slova.) Ne, ne, nejdřív pan poslanec Birke, potom pan poslanec Jeroným Tejc, poté paní poslankyně Černochová.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych na základě pokynů legislativního odboru načetl legislativně technický pozměňovací návrh, a to k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru. K bodu A4 se za slova nový bod 5, který zní, vkládají slova: v § 28 odst. 5 se doplňuje písmeno d), které zní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s technickou poznámkou je pan poslanec JeronýmTejc. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já se omlouvám, že vstupuji do té debaty nikoliv věcně, ale po procesní stránce. My jsme tady vedli v minulém a předminulém období velmi složité debaty o tom, co je možné a co není možné říkat ve třetím čtení. A ten úzus, který tady zvítězil, alespoň v minulém období, byl v tom, že je možné se vyjadřovat, byť dikce toho řádu může být sporná, tak je možné se vyjadřovat věcně k tomu, jak například zní jednotlivé pozměňovací návrhy a zda je, nebo není možné o nich hlasovat a proč. Právě proto, že pokud jsou návrhy podány ve druhém čtení, tak v zásadě v prvním čtení se o nich hovořit nemůže a není možné namítat nikdy jindy než ve třetím čtení na plénu Sněmovny například proti jejich schválení.

    Takže proto mi dovolte, abych požádal o shovívavost nejen v tomto smyslu, ale celé vedení Sněmovny, aby jakýkoli poslanec, jestli je opoziční, nebo koaliční, měl možnost se vyjádřit i věcně ve třetím čtení k pozměňovacím návrhům. Logicky nikoliv třeba k jiným věcem. Protože podle mého názoru i ta dikce, tak jak je, to umožňuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Každopádně já ještě promluvím. V tom případě po mně chcete, abych porušoval jednací řád, protože jednací řád mám zde ocitován tak, jak je. Takže případně ještě vás poprosím o doplnění.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Velice se omlouvám. Nechci tady teď vést přednášku na téma jednací řád ani určitě nejsem ten povolaný. Ale jednací řád hovoří o tom, co lze navrhovat. Určitě nikdo z nás nemůže navrhovat nic jiného, co je řečeno. To neznamená, že nelze o ničem jiném hovořit. To je myslím ten rozdíl, v čem asi spočívá rozdíl výkladu podle mě a podle toho, jak to teď bylo citováno. Ale to prosím neberte jako výtku vůči vám. Je to věc, o které jsme se tady přeli už v minulém období, a já jsem přesvědčen, že by měla být vyložena spíše extenzivně než intenzivně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: On už toho kolega Tejc řekl hodně za mne. Myslím si, že skutečně by popíralo logiku, kdybychom neměli možnost jako poslanci se k těm návrhům, které byly do systému zaneseny, které byly předloženy v rámci druhého čtení, vyjádřit a měl by tu možnost jenom zpravodaj a navrhovatel. V minulosti s tím problémy nebyly. Myslím si, že to je zrovna ta dobrá praxe, ve které tato Sněmovna může dál pokračovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Jestli tedy tomu rozumím dobře, znamená to, že se budeme vyjadřovat pouze k předloženým pozměňovacím návrhům. Nebudeme podávat další jakékoli úpravy. Pro upřesnění to znamená.

    Dále do diskuse řádně je přihlášen pan poslanec Martin Novotný. ***

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, moje vystoupení je přesně oním naplněním jednacího řádu v souvislosti s otázkou legislativně technických úprav. Připomínám, že jsem předložil pozměňovací návrh, který se týká společností stoprocentně vlastněných obcemi. Koneckonců i pan ministr průmyslu a obchodu se vyjádřil o tomto návrhu ve smyslu jeho bezproblémovosti a právě s legislativním odborem tohoto ministerstva a s legislativci Poslanecké sněmovny jsem dostal doporučení na následující legislativně technickou úpravu, jde skutečně jenom o úpravu odkazového aparátu, nikoliv meritorní úpravu obsahu mého pozměňovacího návrhu.

    Teď ji tedy načtu. Bod D1 zní: D1 část druhá článek 3 v § 4 se doplňuje odst. 11, který zní: "Odst. 11. Ustanovení odst. 6 písm. c) se nepoužije pro výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě sto procent základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce, dle zákona o obcích."

    Bod D4 zní: D4 část druhá článek 3 v § 24 se doplňuje odst. 9, který zní: "Ustanovení odst. 6 písm. e) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě sto procent základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce, dle zákona o obcích."

    Související legislativně technické úpravy. Hlava III. § 12 odst. 4 se slova "odst. 8" nahrazují slovy "odst. 9" a slova "odst. 6" se nahrazují slovy "odst. 7".

    A konečně článek 4 zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení článku 3 bodů 2, 3, 4, 7, 8 a 14, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2014.

    Tolik tedy legislativně technická úprava mého původního pozměňovacího návrhu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Adamec, druhý potom pan ministr zemědělství Jurečka. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Jenom velmi krátce. Mě mrzí, že jsem nemohl vysvětlit, co to je centrální depozit, protože ono to souvisí s pozměňovacím návrhem právě pana ministra zemědělství. Já jsem vám chtěl vysvětlit, proč si myslím, že tam zemědělské podniky mají být. Děkuji. Kdo máte zájem, mám to u sebe. Rád vám osvětu udělám osobně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktická poznámka, pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych opravdu jenom stručně chtěl zcela jasně říci, že to, co jsem předtím přednesl, je legislativně technická drobná změna, kdy se doplňovalo číslo odstavce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktická, nebo řádné přihlášení? Faktická poznámka. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se jenom vyjádřím k načtení údajné legislativně technické, co se týkalo pana kolegy Novotného, protože jestli jsem se dobře díval do tisku 99/2, tak už se nemůže jednat o legislativně technické doupravení textu. Za prvé tam přibývá úplně nová věta, nová část, která hovoří o účinnosti. A co se týká změn textu, jsou tak rozsáhlé, že v podstatě to nelze považovat jenom za úpravu textu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde řádně přihlášeného poslance Bendla. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já bych se chtěl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu pana ministra zemědělství, který vede k tomu, že se bude zvýhodňovat ekonomická situace bioplynových stanic, řeknu, v zemědělství a na trhu obecně. Tahle situace se paradoxně postaví proti chovatelům dobytka, a to proto, že v okamžiku, kdy pomůžu ekonomice bioplynových stanic, pak tím zvětším ekonomickou šanci na to, abych zlepšoval a zvyšoval ekonomické parametry k výkupu materiálu, chcete-li, kterým krmím bioplynové stanice, místo toho, abych zlepšoval situaci a snižoval cenu krmiva pro dobytek na trhu. V okamžiku, kdy pomůžu ekonomice bioplynových stanic, jdu přesně proti tomu, co měla napříč politickým spektrem každá politická strana, která kandidovala do Poslanecké sněmovny - že bude podporovat živočišnou výrobu a bude dělat všechno pro to, aby živočišná výroba byla prioritou. Tento návrh jde přímo proti tomu. Slyšel jsem ministra zemědělství několikrát říkat, že podpora živočišné výroby je klíč k českému zemědělství a že udělá maximum pro to, aby to tak bylo. Návrh zlepšující ekonomické parametry a zlepšující život bioplynových stanic jde přímo proti tomuto směru. Chci to tady říct, abyste to věděli, a až budete říkat voličům, že jste chtěli udělat něco pro živočišnou výrobu a pro českého zemědělce, abyste si to pamatovali.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: S další faktickou je přihlášen pan poslanec Stanjura, poté ministr zemědělství a poté pan ministr průmyslu a obchodu. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nám to vyšlo pěkně, protože mám dotaz na ministra zemědělství. Už jsem se na to ptal, když načítal pozměňovací návrh ve druhém čtení. Mě by zajímalo, jak zjistím z veřejných zdrojů, která firma má hlavní činnost zemědělskou a která nemá. Když se podívám do obchodního rejstříku, tak to nejsem schopen zjistit. Návrh tam používá tento pojem a já se chci zeptat: Pokud bude mít vlastníka bioplynové stanice, který si rozšíří předmět podnikání o zemědělství, nebo něco v zemědělství během dubna, května, června, bude pro něj, když se schválí tento pozměňovací návrh, platit tato výjimka? A podle čeho se to posuzuje? Podle výše obratu, podle jednotlivých živností nebo jak? Mně to prostě není jasné, takže bych poprosil o vysvětlení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou je pan ministr zemědělství Jurečka. Máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl opravdu stručně zareagovat na to, co říkal pan poslanec Bendl. Tady nejde o žádné podpory, které by se týkaly, řekněme, času budoucího. Tady jde o stav, který doteď nebo do konce loňského roku proběhl, to znamená zemědělské akciové společnosti, které se rozhodly investovat a pořídit si bioplynovou stanici za podmínek, které zde v minulosti nastavilo Ministerstvo zemědělství, a tedy i pan ministr Bendl, když byl tehdy ministrem, tak tyto akciové společnosti zažádaly o investiční dotaci přes Státní zemědělský intervenční fond, kde v rámci podmínek žádostí o tyto dotace musely doložit celou vlastnickou strukturu. Mám ji k dispozici. Pokud by Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo jiné ministerstvo potřebovalo znát tuto strukturu, není problém tady tyto informaci poskytnout. Jako Státní zemědělský intervenční fond je máme. Chci tady jasně deklarovat, že to není věc, která by nějakým způsobem rozvíjela debatu o tom, zdali zvyšujeme nějakou podporu bioplynových stanic. Bavíme se jenom o tom, co zde již bylo, a nechceme komplikovat občanům a stovkám vlastníků akciových společností situaci, aby v rámci celé republiky museli sjíždět a zaknihovávat akcie, protože jejich strukturu na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů jasně známe.

    Pokud jde o dotaz pana poslance Stanjury, i v rámci podmínek, které zemědělské podniky, když žádaly o investiční dotace na podporu výstavby bioplynek, je tam definováno, že jejich hlavní zdroj zemědělské činnosti, jejich příjmy musí být ze zemědělské činnosti jako hlavní zdroj příjmů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan ministr Mládek.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych chtěl panu poslanci Bendlovi prostřednictvím pana předsedajícího sdělit, že tento zákon skutečně není o tom, zda budeme více, nebo méně, přímo, či nepřímo podporovat živočišnou výrobu. Ten je o jediném. Je o transparentnosti subjektů, které provozují bioplynové stanice. A samozřejmě to, co je na váze, je zhruba 730 akciových společností bývalých zemědělských družstev, které mají spoustu vlastníků a pro které, jak správně říkal pan poslanec Adamec, by bylo docela drahé a obtížné to zaknihování provést a poskytovat zisky pražské burze, která je dcerou vídeňské burzy a která má vlastníky, kteří tady byli ocitováni. Samozřejmě i já sdílím určitou obavu o to, jestli množina zde definovaná není o něco větší než oněch 730 akciových společností bývalých zemědělských družstev, a proto moje stanovisko bude neutrální až lehce pozitivní. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pochopil jsem tedy, nejsem jako odborník z oblasti, že vlastně neexistují provozovatelé bioplynových stanic, kteří nepožádali o dotaci investiční, protože pokud platí to, co říkal pan ministr zemědělství, že ti, kteří žádali o dotaci, museli doložit majetkovou strukturu, to nijak nezpochybňuji, tak - a teď říkáme, že musíme je vyjmout z té povinnosti, kterou jsme jim uložili my sami, v této Poslanecké sněmovně jsme o tom hlasovali, v této Poslanecké sněmovně jsme o tom hlasovali, byl to ještě návrh Rusnokovy vlády. My to novelizujeme po třech měsících. Jenom abychom si vzpomněli, že to je první zákon, který jsme přijali v tomto složení, a už ho novelizujeme, to je poprvé a podle mě se můžeme shodnout, že to je historicky krátká doba, že se k tomu tak rychle vracíme. Tak to je první dotaz - jestli existuje někdo, kdo to postavil bez investiční dotace. Jinak tomu samozřejmě nasvědčuje i to množství bioplynových stanic, všichni máme statistiky, jak rostly, i to zvýšení výkonu. Tak prostě ty dotace fungují úplně špatně, že pak to platíme my všichni na těch složenkách. To není vůči těm, kteří dotační tituly využili, to je vůči těm, kteří ty dotační tituly nastavili, abychom si byli vědomi. Není to kritika těch, kteří využijí příliš velkorysou nabídku ze strany státu.

    Ale já jsem chtěl spíš jako poznamenat tu skutečnost, že jsme to zavedli, teď nevím, jestli jsme o tom hlasovali v listopadu, nebo v prosinci, říkám, předkládala to Rusnokova vláda. Kdyby tam neudělali tu chybu nebo nejasnost ohledně toho, kdo či zda má právo nebo nemá právo vybírat poplatky za obnovitelné zdroje apod., tak se tím přece vůbec nezabýváme. A teď tady vedeme jakoby obrovsky souboj o něco, co jsme v tichosti, bez problémů, já si to pamatuji, ale bylo to, řekl bych, skoro jednomyslně, schválili před několika měsíci. Myslím, že to bylo někdy v tom listopadu nebo prosinci, ještě tady byl pan ministr průmyslu Cienciala. Tak jenom abychom si byli vědomi (poznámka předsedajícího o čase), jak rychle musíme měnit zákon, který jsme schválili v tomto volebním období.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde dvě omluvenky, z odpoledního jednání se omlouvá pan poslanec Jiří Pospíšil a dále z odpoledního jednání Poslanecké sněmovny se omlouvá pan ministr obrany Martin Stropnický.

    A mám zde další faktickou poznámku a je to pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já nemám faktickou poznámku, spíš mě děsí způsob projednávání tohoto zákona, nebo novely. Pan ministr sem s tím přišel, že je potřeba udělat jisté technické opatření, novelu, pak si na to tady začneme zavěšovat pozměňovací návrhy a ve třetím čtení na místě se začneme dohadovat o tom, co tím kdo chtěl říci, zda to tak je, jak to bude řešit konkrétní situace. Mně přijde, že se dostáváme s tímto bodem do naprosto hazardního stavu, a opravdu to prostě je něco, co by se nemělo opakovat. Takže já teď v tuto chvíli - samozřejmě logické by bylo navrhnout vrácení do druhého čtení a podrobně skutečně analyzovat, co některé z těch pozměňováků, které tady přistály mimo hospodářský výbor, znamenají. Nicméně asi tam existuje nějaký časový stres, takže spíš se zamyslete, jak moc měnit nebo schvalovat ty pozměňováky, které jsou mimo hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky - první je pan poslanec Pilný, jako druhý pan poslanec Mládek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové a kolegyně, já bych chtěl jenom být faktický a připomenout historii. Díru do energetického zákona, kde byla malá novela, která se týkala jenom vybírání toho příspěvku, učinily dva poslanecké kluby, ODS a TOP 09, které zavetovaly projednávání v prvním čtení. Jen pro připomenutí.

    Druhá věc. Novela energetického zákona je nutná a připravuje se, takže na tom není nic zvláštního, protože jsme přijali vlastně zákon předchozí vlády.

    Třetí věc je. Hospodářský výbor se dohodl, že pozměňovací návrhy, které nebudou řádně projednány hospodářským výborem, prostě přijímat nebude. Na druhou stranu ty pozměňovací návrhy, které tady zbyly, ostatní byly vyřazeny, mně připomínají to, jak tady byl přijímán zákon o veřejných zakázkách, to znamená, s vaničkou vyléváme i dítě. Nemůžeme přece trestat jasně definované subjekty, jako jsou města a obce, kde je stoprocentní vlastnictví, a nemůžeme trestat jasně definované subjekty, které přešly ze zemědělských družstev, protože dohledat jejich vlastníky úplně do mrtě, tedy ty strýčky a babičky, kteří vlastní jednotlivé akcie, tak, aby si je zaknihovali, je prostě nemožné.

    Myslím si, že tyhle dva pozměňovací návrhy, a bylo to projednáno i s Ministerstvem průmyslu a obchodu, jsou velmi rozumné a měl byli bychom na oba přistoupit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, mám zde ještě další dvě faktické poznámky, první je pan poslanec Bendl, další pan poslanec Laudát. Takže máte slovo, pane poslanče. (Ze svého místa se hlásí ministr průmyslu a obchodu o slovo s tím, že už se hlásil.)

  • Poslanec Petr Bendl: Já klidně dám přednost panu ministrovi a můžu i po něm, jestli si to přeje. (Ministr nechává slovo panu poslanci Bendlovi.) Dobře, pan ministr průmyslu samozřejmě nemusí vědět detaily fungování bioplynových stanic a řeknu ve vazbě na živočišnou výrobu, to je věc ministra zemědělství, který tady navrhuje, že není potřeba znát vlastníky bioplynových stanic.

    Já jenom bych připomněl, že jsou tady nějaké problémy se soláry, a jestli tedy někdo nechce znovu říct, komu patří bioplynová stanice, to si myslím, že snad je úplně směšné. Nechápu, proč tohle to chceme ze systému vyjmout. A jinak, obával bych se toho do budoucna, že se někdo na tu babičku s tím dědečkem bude pouze vymlouvat a bude říkat, víte, já nejsem schopen ty akcie tý babičky a dědečka sehnat do mrtě. Ale ve finále tím vytvoříme prostor pro věci, které tady třeba za pár let někdo bude řešit, a bude se ptát, jak je to možné, proč si Poslanecká sněmovna neřekla, že tady jsou nějací vlastníci, kteří chtějí sahat na evropské nebo státní peníze. To jenom podotýkám. Nejde o tu babičku, jde o tu výmluvu na tu babičku, která nás může čekat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, jako další pan poslanec Laudát a po něm pan ministr Mládek. Vypadá to, že pan poslanec vám dává přednost, tak pojďte.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Už jenom proto, že chci reagovat na pana poslance Laudáta a sdělit jasně priority. Pokud by to stálo tak, jestli má být schválen zákon pouze s pozměňováky hospodářského výboru, anebo má dojít k návratu do druhého čtení, tak preferuji variantu číslo 1, protože je tady nějaký důvod pro tento zákon, který je úplně jiný než to, co tady teď diskutujeme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, já jsem jenom chtěl zareagovat na pana předsedu hospodářského výboru. Já se skutečně obávám, že takhle ze zákona - a kór v tak citlivé oblasti, kde naši předchůdci v roce 2004 nebo 2005, nevím, způsobili obrovský malér a provětrali peněženky milionů obyvatel téhle země a udělali obrovský zářez do rozpočtu státního, tak prostě my se tady budeme k tomuto zákonu chovat takto diletantsky? A myslím si, že ta devadesátka byla nejenom namístě, ale ukazuje se, že ani to asi nestačí. A já se jenom bojím, protože takhle na místě tady střílet od boku a říkat, my jsme si jisti tím, samozřejmě to může ještě vrátit Senát, ale to zase je kontraproduktivní pro ten časový stres, o který tady... nebo o ten časový prostor, o který bojuje pan ministr. Takže já jenom varuji před nějakou ukvapeností. A potom mám pocit, že někdy na podzim pan ministr chce přijít s velkou novelou. Tak tam, kde to chcete opravdu upravit na aktuální podmínky a odstranit některé věci, tak tam já vidím potom prostor na to, aby se ty věci napravily. Ale takhle ad hoc je to velice riskantní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Putnová. Máte slovo, paní poslankyně.***

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chtěla bych se také vyjádřit ke způsobu projednávání tohoto zákona, protože my všichni, kteří jsme přišli do Poslanecké sněmovny, jsme se většinou zaklínali tím, že chceme, aby se zlepšila kvalita legislativy, a že pro to uděláme maximum. Všimněme si, jak se nakládá s touto novelou. Vždyť my děláme výčet výjimek, které by měly být vztaženy pro určitou skupinu, a je jasné, že ten výčet nemůže být nikdy úplný. Zákon by měl být přece univerzální. Takže z tohoto pohledu si myslím, že si zakládáme na další problémy v budoucnu, protože nepochybně je potřeba počítat s tím, že se k tomuto zákonu, pokud takhle novela projde, budeme muset vracet právě z důvodů, o kterých jsem mluvila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tento moment nemám nikoho přihlášeného, tak bych poprosil pana poslance Šidla, protože on přednesl námitku o hlasovatelnosti pozměňovacího návrhu v souvislosti se změnou účinnosti zákona a dalších. Poprosím ho, aby přednesl tuto námitku. O té budeme poté hlasovat.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo i za možnost to upřesnit. Ano, pane předsedající, já si dovolím nyní na mikrofon říci, že podávám námitku proti načteným legislativně technickým úpravám pana poslance Novotného k jeho pozměňovacímu návrhu pod písmenem D, protože tím pádem podle mého názoru se ten pozměňovací návrh D stává nehlasovatelným z hlediska úprav. Proto bych požádal Sněmovnu a vás, abychom podrobili hlasování tuto moji námitku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. V tom případě dám hlasovat bezprostředně. Poprosím vás, všechny vás odhlásím, přihlaste se znovu do systému. (Děje se, někteří poslanci se vracejí do sálu.) Ještě zde mám faktickou poznámku pana poslance Votavy. Jest tomu tak? (Nemá zájem.) Ne.

    Takže dávám hlasovat o námitce pana poslance Šidla, že pozměňovací návrh pana poslance Novotného je nehlasovatelný, protože se jedná o pozměňovací návrh, který zásadním způsobem mění zákon tak, jak je předložen. Dávám hlasovat, kdo je pro tuto námitku.

    Zahajuji hlasování číslo 128. Kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti? Končím hlasování číslo 128.

    Přítomných je 157, pro se vyjádřilo 44, proti 69. Tato námitka byla zamítnuta.

    Mám zde faktické poznámky. (Šum v sále. Poslanec Laudát ukazuje, že to byla chyba přihlašování.) Já jsem ještě neskončil rozpravu. Dal jsem pouze hlasovat o námitce. Neukončil jsem rozpravu. Je zde faktická poznámka poslance Velebného. (Nemá zájem.) Není tomu tak. I pan poslanec Laudát - není tomu tak. Děkuji. V tom případě nemám nikoho přihlášeného do rozpravy a rozpravu v tento moment končím.

    Nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás nejprve seznámil s celou procedurou hlasování, kterou bychom schválili, a potom přistoupili k hlasování o vlastních návrzích. Jedná se tedy o třetí čtení návrhu zákona, kterým se mění zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, sněmovní tisk 99. Ve druhém čtení návrhu zákona nebyl podán návrh na zamítnutí. Proto můžeme hlasovat o jednotlivých návrzích.

    Jako první by bylo hlasováno o pozměňovacích návrzích uvedených v tisku 99/2 pod písmenem A. Jako druhé by bylo hlasováno o pozměňovacích návrzích uvedených v tisku 99/2 pod písmenem B. Za třetí by bylo hlasováno o pozměňovacích návrzích uvedených v tisku 99/2 pod písmenem C. Za čtvrté by bylo hlasováno o pozměňovacích návrzích uvedených v tisku 99/2 pod písmenem D. Za další by bylo hlasováno o načtených legislativně technických úpravách ve třetím čtení. Registrujeme tři legislativně technické návrhy, tj. pana ministra Jurečky, pana poslance Novotného a pana poslance Birkeho, tzn. mé osoby. A naposledy by bylo konečné hlasování o zákonu jako celku. (Konzultace mimo mikrofon s poslancem Laudátem.) Já požádám, pane předsedající, jestli by Sněmovna schválila proceduru hlasování.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mám zde faktickou poznámku pana poslance Stanjury.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že musíme nejdřív hlasovat o legislativně technických připomínkách, to je logické, a pak budeme hlasovat o těch meritorních pozměňovacích návrzích. Tak jak jsme to dělali vždycky. V okamžiku, kdy třeba zamítneme některý z těch pozměňováků, nemá cenu pak hlasovat o legislativně technické připomínce. Jinak je to v pořádku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Ještě někdo? Není tomu tak. V tom případě, pane poslanče, řekněte, jakým způsobem bude probíhat hlasování.

  • Poslanec Jan Birke: Dobře, děkuji. Myslím, že není potřeba číst text celých legislativních návrhů, ale budu na základě požadavku kolegy Laudáta číst vždycky aspoň navrhovatele legislativně technické, ano?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V tom případě dám hlasovat, že nejdříve odhlasujeme legislativně technické návrhy a poté pozměňovací návrhy 1 až 4 tak, jak jste je představil.

    Takže dávám hlasovat, kdo je pro takto navržený způsob hlasování ve třetím čtení. Zahajuji hlasování teď. Kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Je to hlasování 129. Kdo je proti? Děkuji vám. Končím hlasování číslo 129.

    Přítomných je 162, proti nebyl nikdo, usnesení bylo přijato. (Pro bylo 159.)

    Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. První legislativně technický návrh předložen panem ministrem Jurečkou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se na stanovisko pana ministra průmyslu a obchodu. (Odpovídá mimo mikrofon. Šum v sále, že není slyšet.) Není slyšet, poprosím vás. (Opět pan ministr odpovídá mimo mikrofon. Opět šum v sále, že není slyšet.) Teď jsme zapnuli mikrofon, bude slyšet. (Ministr již přes mikrofon: Neutrální, až mírně pozitivní.) Děkuji vám. Poprosím pana zpravodaje. (Zpravodaj: Neutrální, mírně pozitivní.) Dobře, děkuji.

    V tom případě zahajuji hlasování. Kdo je pro tento technicky legislativní návrh pana ministra Mariana Jurečky, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Je to hlasování 130. Děkuji. Kdo je proti? Končím hlasování číslo 130.

    Přítomno 161, pro 118, proti 12. Tento návrh byl přijat.

    Jdeme k návrhu pana poslance Novotného. ***

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. Takže dávám hlasovat o legislativně technickém návrhu pana poslance Novotného. Prosím, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana ministra průmyslu a obchodu o stanovisko. (Ministr: Souhlasné.) Děkuji. Poprosím pana zpravodaje. (Zpravodaj: Souhlasné.) Děkuji.

    V tom případě zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, je to hlasování číslo 131, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Končím hlasování číslo 131. Přítomno 164, pro 120, proti 3, takže i tento návrh byl přijat. Pojďme dál.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. Další a třetí načtený legislativně technický návrh byl mou osobou, to znamená panem poslancem Birkem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím o stanovisko pana ministra. (Ministr: Souhlasné.) Děkuji. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Souhlas.) Dobře, děkuji.

    Zahajuji hlasování číslo 132. Kdo je pro, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti? Děkuji.

    Končím hlasování číslo 132, přítomno 167, pro 154, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Nyní budeme postupovat v pořadí tak, jak zde bylo načteno, to znamená jedna až čtyři. Poprosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. Tím jsme se vypořádali s legislativně technickými návrhy. Přistoupíme tedy k návrhům jednotlivých pozměňovacích návrhů. Dávám tedy hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu pod písmenem A a to je pozměňovací návrh hospodářského výboru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím o stanovisko pana ministra. (Ministr: Souhlasné.) Děkuji. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Souhlas.) Děkuji.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Je to hlasování číslo 133. Děkuji. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 133, přítomno 167, pro bylo 160, proti 1. Pozměňovací návrh byl přijat.

  • Poslanec Jan Birke: Dalším je pozměňovací návrh pod písmenem B, to znamená návrh pozměňovací návrh předložený panem ministrem Marianem Jurečkou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím o stanovisko pana ministra. (Ministr: Neutrální až mírně pozitivní.) Děkuji. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Neutrální, mírně pozitivní.) Děkuji.

    Dávám hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Je to hlasování číslo 134. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

    Končím hlasování číslo 134, přítomno lidí 167, pro 99, proti 43. Tento pozměňovací návrh byl přijat.

  • Poslanec Jan Birke: Další pozměňovací návrh je pod písmenem C - předložený panem poslancem Jaroslavem Foldynou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím o stanovisko pana ministra. (Ministr: Nesouhlas.) Děkuji. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Nesouhlas.) Děkuji.

    Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Je to hlasování číslo 135. Kdo je pro návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti návrhu, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Děkuji vám.

    Končím hlasování číslo 135. Přítomno poslanců a poslankyň 168, pro 2, proti 112. Tento pozměňovací návrh nebyl přijat.

  • Poslanec Jan Birke: Dalším a posledním pozměňovacím návrhem je pod písmenem D pana poslance Martina Novotného - předložený panem poslancem Martinem Novotným. Omlouvám se, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a poprosím o stanovisko pana ministra průmyslu a obchodu. (Ministr: Souhlasné stanovisko.) Děkuji. Poprosím pana zpravodaje. (Zpravodaj: Souhlas.) Děkuji. Mám zde faktickou poznámku - pan poslanec Bezecný? (Omyl.) Ne, takže odmazávám.

    V tom případě zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Je to hlasování číslo 136. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Končím hlasování číslo 136, přítomno 168 poslankyň a poslanců, pro bylo 125, proti nikdo. Tento pozměňovací návrh byl přijat.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy, i legislativně technické, a dovoluji si požádat Sněmovnu o hlasování zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, než přednesu návrh usnesení jako celku, tak zde máme drobný technologický otazník, tak vás poprosím o půlminutové strpení, než přečtu konečné znění. Děkuji vám za trpělivost. (Po chvilce legislativa sděluje předsedajícímu, že vše je v pořádku.) Vše proběhlo v pořádku, mohu tedy přednést návrh usnesení jako celku.

    Dovolte, abych přednesl návrh: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 99, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Dávám hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro takto navržené usnesení, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Je to hlasování číslo 137. Děkuji. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 137, pro přijetí bylo 115, proti 6, přítomno poslanců a poslankyň 169. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji vám. Končím projednávání bodu číslo 41.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, budeme pokračovat v projednávání bodu číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele senátor Jiří Bis, kterého mezi námi vítám, a zpravodajka výboru pro životní prostředí poslankyně Kateřina Konečná. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 77/2.

    Otevírám rozpravu, do které je přihlášen za navrhovatele pan senátor Jiří Bis.

  • Senátor Jiří Bis: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych ještě krátce představil navrhovanou malou novelu zákona o ochraně ovzduší, která zjednodušuje postupy, odstraňuje zbytečné vícenáklady a zajišťuje rovný přístup k malým provozovatelům menších stacionárních zdrojů, a to vše, aniž by se snižovaly environmentální požadavky v oblasti ochrany ovzduší.

    Dále se rozšiřuje výjimka z povinnosti provést kompenzační opatření na výstavbu -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane senátore, já se moc omlouvám, že vás přerušuji, a poprosím svoje kolegy a kolegyně, aby se trošku ztišili. Děkuji.***

  • Senátor Jiří Bis: Dále se návrhem rozšiřuje výjimka z povinnosti provést kompenzační opatření i na výstavbu pozemních komunikací, u nichž plánovaný provoz nepřekročí přípustnou úroveň znečištění. Změna také odstraňuje některé nadbytečné povinnosti ohledně poplatků nepřesahujících 50 tis. korun. Dále tato novela stanovuje reálné emisní hodnoty pro malé kogenerační jednotky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu senátorovi. Vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, rozpravu končím. Táži se, zda pan navrhovatel či paní zpravodajka mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby oznámila postup při hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasování se k nim vyjádřila.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi seznámit vás s velmi jednoduchou procedurou hlasování. Byly načteny pouze mé pozměňující návrhy, které, pokud nebude námitka, podle mého názoru můžeme hlasovat jako celek. Takže bychom hlasovali o těchto pozměňujících návrzích a potom o návrhu zákona jako o celku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Táži se, zda je tady námitka proti tomu, abychom hlasovali o pozměňovacích návrzích jako celku. Není tomu tak. Prosím tedy, přikročme k hlasování.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Takže nyní bychom hlasovali o pozměňujících návrzích přednesených ve druhém čtení mnou osobně, tedy poslankyní Kateřinou Konečnou, jako celku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 138. Přítomno je 167 poslanců, pro 114. Návrh byl přijat.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Nyní nás čeká závěrečné hlasování o návrhu zákona jako celku v souladu s přijatými pozměňujícími návrhy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 139, přítomno 167, pro 126, proti nula. Návrh byl přijat.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Dovolte mi jenom, kolegyně a kolegové, poděkovat vám za rychlé projednání tohoto poměrně dobrého návrhu zákona. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní přednesu návrh usnesení, o kterém následně budeme hlasovat: Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, podle sněmovního tisku 77. (Poznámky z pléna.)

    Dobrá, takže hlasování považuji za zmatečné a konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu č. 36, což je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj výboru pro bezpečnost poslanec Václav Klučka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 30/6.

    Otevírám rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného, rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečné slovo navrhovatele a zpravodajů. Není tomu tak.

    Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Pěkně vám děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, opět v souladu s § 95 zákona o jednacím řádu mi dovolte vás provést s pozměňujícími návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

    V průběhu druhého čtení vládního návrhu zákona a v podrobné rozpravě vystoupili jednotliví zpravodajové určených výborů a poslanci Václav Klučka a Jiří Koubek, kteří nás seznámili s vložením pozměňujících návrhů do systému agend pozměňujících návrhů Poslanecké sněmovny. V podstatě jde o dva pozměňující návrhy výboru pro sociální politiku pod písmenem A, čtyři pozměňující návrhy Václava Klučky pod písmenem B a dva pozměňující návrhy pod písmenem C.

    Jako proceduru hlasování vám navrhuji, abychom o jednotlivých písmenech hlasovali jako o celcích. Poté bychom hlasovali o zákoně jako o celku. Paní předsedající, to je můj návrh procedury hlasování, o kterém bych poprosil, abychom hlasovali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže já zahajuji hlasování o předneseném procedurálním návrhu postupu hlasování. Táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 140, přítomno 167 poslanců, z toho pro 133, proti 1. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedající. V tom případě bychom měli nechat hlasovat o písmenu A, což jsou dva pozměňovací návrhy výboru pro sociální politiku. Před tímto hlasováním bych poprosil o odhlášení. (Ministr: Stanovisko kladné. Zpravodaj: Mé stanovisko je také kladné.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili. Děkuji. Můžeme zahájit hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Táži se, kdo je pro. (Požadavek z pléna na stanoviska.) My jsme říkali stanoviska.

    Já ještě jednou poprosím - toto hlasování považujte za zmatečné a znovu poprosím navrhovatele i zpravodaje, aby k přednesenému pozměňovacímu návrhu přednesli svá stanoviska. Prosím, pane ministře. (Stanovisko kladné. Zpravodaj: Za zpravodaje - stanovisko kladné.) Děkuji.

    Takže zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený pozměňovací návrh. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 142, přihlášeno 143 poslanců, pro 110, proti 29. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedající. Jako druhé hlasování o pozměňujících návrzích navrhuji hlasovat o písmenu B jako o celku. (Ministr: Stanovisko kladné.) Stanovisko zpravodaje kladné. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře, zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí předloženého pozměňovacího návrhu? Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 143, přihlášeno 151 poslanců, pro 106, proti 30. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní předsedající. Další hlasování je hlasování o písmenu C, o dvou pozměňovacích návrzích poslance Jiřího Koubka.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o stanoviska. (Ministr i zpravodaj - kladné.)

    Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 144, přihlášeno 152 poslanců, pro 118, proti 30. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedající. Toť vše, co se týká pozměňujících návrhů. A teď vás prosím, abyste nás seznámila s usnesením k hlasování o zákonu jako celku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: A já tak učiním. Přednesu návrh usnesení, o kterém budeme posléze hlasovat: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 30, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 145, přihlášeno 155 poslanců, pro 141, proti 9. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Dalším bodem, který budeme projednávat je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Jana Hnyková. Pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku 76/2.

    Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tudíž rozpravu končím a přikročíme k hlasování o pozměňovacím návrhu. Prosím paní zpravodajku, aby přednesla pozměňovací návrh a před hlasováním se k němu vyjádřila.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jediný pozměňovací návrh, který byl předložen ve druhém čtení, je, jak řekla paní předsedající, obsažen ve sněmovním tisku 76/2. Je to návrh, který vzešel z jednání výboru pro sociální politiku. Jako zpravodajka navrhuji tento pozměňovací návrh schválit.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Žádám také navrhovatele zákona o vyjádření. (Ministr - souhlasné stanovisko.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený pozměňovací návrh. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 146, do kterého je přihlášeno 155 poslanců, pro 129, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní přikročíme k hlasování o návrhu usnesení, který zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 76, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 147, do kterého je přihlášeno 155 poslanců, pro 137, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 116/1. Předložený návrh přednese místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové. Včera jsme konstatovali, že návrhů na obecné referendum v této Sněmovně bylo projednáno 18, včera to byl 18. návrh, tohle je 19. návrh. Osobně jsem se podílel na vypracování cca sedmi návrhů v různých podobách.

    Největší naději Česká republika od roku 1993 na schválení obecného referenda měla v letech 2002 až 2006, kdy prošel Poslaneckou sněmovnou návrh zákona o obecném referendu a skončil, žel, v Senátu, protože jde o ústavní návrh a v té době Senát nebyl nakloněn v takové míře přímé demokracii.

    Dovolím si být velmi úsporný při uvedení tohoto návrhu. Zákon, který předkládáme, realizuje článek 2 odst. 2 Ústavy České republiky a článek 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. A nyní mám s faktickou přihlášeného předsedu klubu KSČM pana poslance Kováčika. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající, paní a pánové, dovolte mi v této chvíli, abych požádal na přestávku na poradu klubu KSČM v délce trvání do 17 hodin. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Tedy já vaší žádosti vyhovím a vzhledem k tomu, že na 17. hodinu máme pevně zařazené body k projednávání, tento bod v tuto chvíli přerušuji.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Svolávám klub KSČM teď hned v prostorách klubu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, sejdeme se zde v 17 hodin.

    (Jednání přerušeno v 16.33 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, je 17 hodin a budeme pokračovat v našem jednání. Na 17. hodinu máme pevně zařazený bod číslo

    Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Paní předsedající, děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové a členové vlády, dobrý podvečer vám přeji a odstartujeme podvečerní část programu dnešního jednání dalším volebním bodem, který již byl avizován, plus již zmiňovanými druhými koly dalších voleb, které jsme provedli nebo které jsme zahájili dnes odpoledne. Dovolím si rekapitulaci. Za malou chvíli vás požádám a vyzvu k tajné volbě, a to hned ke čtyřem tajným volbám. Za prvé to bude ona vyšetřovací komise Opencard, resp. její předseda, dále budeme v druhém kole nominovat jednoho člena Rady Státního fondu rozvoje bydlení, poté jednoho člena chybějícího Rady Českého rozhlasu a konečně jednoho člena té tzv. velké Rady pro rozhlasové televizní vysílání.

    A nyní detailně informace k bodu číslo 62, pevně zařazenému návrhu na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke kauze Opencard.

    Ve stanovené lhůtě byly volební komisi poslaneckými kluby předloženy tyto návrhy na volbu předsedy: za ČSSD Jan Chvojka, za TOP 09 Daniel Korte, za ANO 2011 Bronislav Schwarz a za Hnutí Úsvit pan poslanec Jiří Štětina. U pana poslance Štětiny připomenu, že dnes ráno na začátku schůze se vzdal kandidatury a ve svém proslovu informoval, že se jí vzdává ve prospěch pana Bronislava Švarce.

    Co se týká onoho usnesení, je to usnesení číslo 49 z 9. schůze volební komise ze dne 25. března, které bylo předáno předsedům poslaneckých klubů. Vzhledem k tomu, že lhůta k podání návrhu na předsedu byla včerejší do 17 hodin, můžeme, mohu já tuto volbu zahájit až dnes v tuto chvíli, tedy 24 hodiny po doručení návrhu poslaneckými kluby volební komisi. A ještě připomenu, že podle § 75 jednacího řádu Poslanecké sněmovny se předsedové komisí Sněmovny volí většinovým způsobem a tajným hlasováním a volba se koná nejvýše ve dvou kolech. V prvním kole tedy bude předsedou komise zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu přítomných poslanců. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu, koná se kolo druhé, kam postupují v tomto případě dva kandidáti, kteří získali v tom kole prvním nejvíce hlasů. Je to obvyklý postup, jaký už znáte z těch ostatních voleb.

    Teď vás poprosím, paní předsedající, abyste otevřela rozpravu k navrženým kandidátům, a ještě připomenu, že o návrhu na tajné hlasování se nehlasuje, neboť tak stanoví zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, já tak učiním a otevírám rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeno, tudíž rozpravu končím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak já děkuji, budu pokračovat. Ještě jednou vás, dámy a pánové, nejen požádám o klid, ale také připomenu, že bude probíhat současně druhé kolo volby členů Rady Českého rozhlasu, dále Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Státního fondu rozvoje bydlení, budeme vám tedy rozdávat tři volební lístky a opět pro jistotu opakuji - na každém volebním lístku byste měli označit maximálně jednoho kandidáta zakroužkováním čísla před jeho jménem a zbývajícího kandidáta nebo kandidáty označit křížkem na onom čísle před jejich jménem. Na vydávání budeme potřebovat 20 minut, tedy do 17.25 hodin budeme vydávat lístky, výsledky tajných voleb vyhlásím ihned po sečtení a Sněmovna nemusí po tuto dobu přerušovat své jednání.

    Nyní vás, paní předsedající, prosím, abyste přerušila projednávání tohoto bodu a vyhlásila tajné volby.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane předsedo, vzhledem k tomu, že jste hlásil, že budeme dělat druhé kolo i ostatních voleb, tak jednotlivé body musíme uvést, zahájit a pak přerušit. Takže vás poprosím, vnímáme ten váš požadavek, že budeme volit v tajné volbě najednou, pojďme tedy otevřít i ty zbývající body, abychom nemuseli běhat k těm volbám jednotlivě, po jednotlivých bodech, ale najednou.

    Takže prosím, zahajme projednávání bodu

    druhé kolo, a prosím, ujměte se slova. Zopakujte prosím kandidáty, kteří postupují do druhého kola.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak do druhého kola u bodu číslo 44, Státní fond rozvoje bydlení, postupují kandidáti - pánové Grmela a Kalous. Jak jsem řekl, z těchto dvou kandidátů budeme vybírat jednoho.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vzhledem k tomu, že rozprava se v tomto bodě již nevede, byla ukončena, přerušuji jednání tohoto bodu na tajnou volbu a přistupujeme k projednání bodu

    druhé kolo. Prosím vás, pane poslanče Kolovratníku, ujměte se slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. U tohoto bodu konstatuji, že do druhého kola postoupila kandidátka Jana Kasalová a kandidát pan Mencl. Opět tedy z těchto dvou postupujících kandidátů budeme vybírat jednoho.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ani v tomto případě se již rozprava nevede, protože byla ukončena, a já přerušuji jednání na tajnou volbu.

    Další bod, který otevírám, je bod

    druhé kolo, a znovu vás prosím, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Je to již poslední konstatování v této volbě. Do druhého kola postoupili pánové Václav Chalupa a Miloš Rejchrt, i tady tedy budeme v tajné volbě vybírat ze dvou kandidátů a opět vybíráme jednoho.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ani v tomto bodě se již rozprava nevede, protože byla ukončena, a já přerušuji jednání na tajnou volbou a ještě jednou vás poprosím, abyste nám zopakoval časové limity.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak já jsem řekl, že na vydávání lístků potřebujeme 20 minut, já si dovolím ten čas zaokrouhlit a lhůta na vydávání lístků bude do 17.25 hodin, poté může Sněmovna okamžitě pokračovat, a ihned po sečtení výsledků voleb je oznámím tady na plénu na mikrofon. Děkuji, to je vše.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá tedy, přerušuji jednání do 17.20 hodin a v 17.20 hodin se zde sejdeme a budeme pokračovat v projednávání pořadu. Omlouvám se, v 17.25 hodin.

    (Jednání přerušeno v 17.07 hodin.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Je 17.25 hodin, prosím své kolegyně a kolegy, aby zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat v našem jednání.

    Dříve než budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu 18, mám zde dvě technické záležitosti. První je žádost, prosba předsedy Sněmovny Jana Hamáčka, zda by předsedové klubů byli schopni a ochotni sejít se v 17.30 v místnosti u klavíru.

    A druhá technická jsou omluvy. Mám zde zrušenou omluvu pana poslance Havíře, který se účastní dnešního jednání až do konce. Dále zde mám z pracovních důvodů omluvu z jednání pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, z dnešního jednání od 16.30 hodin se omlouvá pan poslanec Šrámek, od 17 hodin se z jednání z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Kovářová. Dále zde mám omluvu z pracovních důvodů mezi 18.30 a 19.00 pana poslance Herberta Pavery. Dále zde mám omluvu neúčasti pana poslance Haška od 16.30 dnešního dne z pracovních důvodů.

    Tolik k technikáliím a pojďme pokračovat v projednávání přerušeného bodu 18.

    Tento bod byl přerušen po úvodním slově zástupce navrhovatelů. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda. (Poslanec Marek Benda nepřítomen - účast na jednání volební komise.) Takže vyhlašuji pětiminutovou přestávku, než se pan poslanec Benda vrátí, až odvolí.

    (Jednání přerušeno v 17.28 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Do sálu se již dostavil pan poslanec Marek Benda a zeptám se ho, jestli již může zaujmout místo u mikrofonu. Je tomu tak. Prosím ho, aby se ujal slova.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, omlouvám se, že jsem všechny zdržel, ale je to snaha tady hnát všechno rychle, takže jsem současně členem volební komise a měl jsem pocit, že mám být ve volební komisi, a ne že musím být tady v sále. Ale nedá se nic dělat, jdu do sálu a náš klub při počítání výsledků těchto voleb nemá zastoupení, ale to se snad nezblázní.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: My děkujeme.

  • Poslanec Marek Benda: Chtěl bych vás jenom seznámit s tím, že vláda k tomuto návrhu zákona přijala stanovisko, ve kterém vyslovila svůj nesouhlas, a to z důvodů, které jsou v tomto stanovisku uvedeny pod č. 116/1. Jinak myslím, že zbytek můžeme nechat na obecnou rozpravu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Lukáše Pletichy, který je nepřítomen pro nemoc, tudíž jeho přihláška propadá. Nikdo jiný se do rozpravy nehlásí... Do obecné rozpravy se ještě hlásí pan poslanec Marek Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Hlásím se, s dovolením, do obecné rozpravy alespoň s návrhem na to, abychom tento návrh zákona zamítli již v prvním čtení. Pana předsedu Filipa tím nijak nepřekvapím. Já vykládám Ústavu jinak než on. Jsem přesvědčen, že Ústava České republiky nestanoví povinnost přijmout obecný zákon o referendu a stanoví pouze povinnost ústavním zákonem upravit podmínky případného výkonu moci všemi občany a že mají být přijímány, tak jak jsme to říkali mnohokrát v minulosti, jenom speciální ústavní zákony k provedení referenda, tak jak se to stalo při přistoupení k Evropské unii a jak by třeba bylo rozumné postupovat dále v případě, že bychom chtěli přijmout například euro. Myslím si, že to jsou otázky, které mají být rozhodovány v referendu. K otázkám národní suverenity pokládám sám za sebe za zbytečné - a teď to neříkám jako zpravodaj, ale jako poslanec Benda - mít obecný zákon o referendu. A nebudu vypočítávat případné chyby a problémy, které tento zákon způsobuje, protože vy je všichni máte ve stanovisku vlády, ale já ze svého hlubokého přesvědčení myslím, že žádný obecný zákon o referendu mít nemáme. Proto navrhuji, abychom tento návrh zákona odmítli a případná referenda řešili vždy jednorázovým ústavním zákonem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a eviduji jeho návrh na zamítnutí předloženého návrhu. Mám tady faktickou připomínku poslance Radima Fialy.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, jen velmi krátce mi dovolte, abych vyjádřil názor hnutí Úsvit.

    Vy víte, že referendum je pro nás prvek přímé demokracie, který prosazujeme a budeme prosazovat. Platí v tomto smyslu to stejné, což jsme už říkali, když se projednával náš zákon o referendu. Hnutí Úsvit i v tomto případě bude hlasovat pro a vyzýváme vás, abyste se připojili, s tím, že ve druhém čtení můžeme parametry i tohoto návrhu zákona měnit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě jednou se utvrdím, zda navrhujete vrátit předložený návrh k přepracování? Není tomu tak. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí. Není tomu tak, obecnou rozpravu proto končím.

    Ještě je zde zájem o závěrečné slovo pana navrhovatele. Prosím, pane navrhovateli.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já samozřejmě vnímám, že každý se díváme na Ústavu, ústavní systém, jiným způsobem. Já to nezpochybňuji. Přesto jsem přesvědčen, že existují dobré důvody, aby ústavní zákon o obecném referendu existoval. To, že se to může řešit jednotlivými ústavními zákony, je také pravda. Ale je také pravda, a zažili jsme to právě v uplynulém roce, kdy po rozpuštění Sněmovny existoval pouze Senát, ale i v té době se mohlo stát, že by tady byla zásadní otázka, která by byla k rozhodnutí, tak jak ji například nabízel v jednorázovém referendu pan poslanec Marek Benda.

    Dal jsem tady příklad, vrátím se k němu. Například otázka dostavby - nedostavby Jaderné elektrárny Temelín. A to není věc, která by samozřejmě byla součástí programu jednotlivých politických stran, které kandidovaly do Poslanecké sněmovny, resp. do Senátu. A ve chvíli, kdy by Poslanecká sněmovna nefungovala delší dobu, protože existují i ústavní možnosti, aby neexistovala Poslanecká sněmovna delší dobu, než je 60 dnů, mohlo by se samozřejmě stát, že by taková věc měla být k rozhodnutí. A ona komplikace, která by existovala, kdyby nebyl obecný zákon o referendu, by se tady projevila v plné nahotě. Nemám rád, když se potom říká a píše v různých tiskovinách a přednáší se ve veřejných sdělovacích prostředcích, že zákony jsou děravé, ústavní systém je nekompletní a podobně.

    Upozornil jsem na dvě věci, které si myslím, že jsou důležité pro dobudování ústavního systému v České republice, a proto vás také prosím, abyste zákon propustili do druhého čtení s tím, že jde jak o parametry, tak o samotnou diskusi nad ústavním zákonem o referendu. Můžeme dospět k tomu, protože na to neexistuje u ústavních zákonů žádná lhůta ani pro Sněmovnu, ani pro Senát, protože nad ústavními zákony se samozřejmě nediskutuje v klasickém systému jednacího řádu, i když se tomu přibližuje, ale lhůty jsou tam mnohem volnější. A bude věc, která v diskusi může ukázat, nakolik jsou odlišná stanoviska jednotlivých politických stran zastoupených ve Sněmovně a nakolik jsou shodná. To, že budeme mít 200 různých názorů na to, jakým způsobem to učinit, je pravda, ale podle mého soudu můžeme dojít k tomu, že na určitém minimálním nebo širším návrhu se můžeme nakonec ve 120 členech Poslanecké sněmovny shodnout a znovu předložit Senátu tento ústavní zákon k posouzení, pokud bychom se na něm dohodli. A je lhostejné, jestli to bude do senátních voleb, nemyslím si ani, že bychom to stihli, a pokud bychom to i stihli a v září by pak prošel takový ústavní zákon do Senátu, tak bych očekával klasický krok Senátu, to znamená, že by odložil projednávání ústavního zákona až po říjnových senátních volbách, to znamená, že by na něj přišel čas někdy v prosinci letošního roku. A zase by to posuzovala další skupina zákonodárců, která nebude tak jednotná, jako byla například v roce 2005, 2006 nebo jako je v roce 2014. A to si myslím, že je poctivé, aby debata dospěla k tomu, že máme šanci nad konkrétním textem diskutovat nikoli v obecné rovině, ale nad konkrétními ustanoveními, která zpřesňují článek 2 odst. 2 Ústavy ČR.

    Prosím vás všechny, abyste zvážili, že propustíte tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu navrhovateli. Mám přihlášeného poslance Polčáka s faktickou připomínkou, ale obecnou rozpravu jsem již ukončila.

    Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Vzhledem k tomu, že zde zazněl návrh na zamítnutí předloženého návrhu, zahájím o tomto návrhu hlasování. Prosím, abyste se všichni odhlásili a znovu se přihlásili.***

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, dovoluji si jménem dvou poslaneckých klubů, sociální demokracie a KDU-ČSL, navrhnout, aby Sněmovna dnes jednala a hlasovala meritorně i procedurálně o všech návrzích i po 19. hodině.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dám o tomto návrhu hlasovat. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování číslo 149. Přihlášeno je 147 poslanců, pro 121, proti 5. Konstatuji, že návrh byl přijat a budeme jednat i po 19. hodině.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Helena Válková. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím si, že po delší době budeme projednávat návrh zákona, novely zákona, kterým se mění zákon číslo 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, zkráceně zákon o soudech a soudcích, který není kontroverzní a který přispěje k určité stabilitě, řekněme, soudních funkcionářů. Ten zákon je velice přehledný, návrh té novely.

    V podstatě jde jenom o to nově stanovit délku funkčního období předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Navrhovaná doba je na dobu pěti let. U ostatních funkcionářů, předsedů a místopředsedů soudů již funkční dobu stanovenou v zákoně máme. U předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu a předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu jsou jmenováni tito funkcionáři na dobu deseti let. Odpovídající tomu je i kratší funkční období předsedů a místopředsedů vrchních, krajských a okresních soudů, a to na sedm let. (V sále je nepříjemně rušivá atmosféra.)

    Nyní tedy návrh novely spočívá v tom, že bude stanovena délka funkčního období i u předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Stanovení funkčního období by mělo přispět k personální obměně těchto funkcí a k určité stabilizaci a k výběru optimálních osob, které by uvedené funkce měly zastávat. Návrh obsahuje i přechodná ustanovení. V závislosti na datu, kdy došlo ke jmenování, končí funkční období příslušných funkcionářů. To odstupňování je od jednoho roku do pěti let. Takže i v tomto směru, myslím, ten návrh nevzbuzuje žádnou kontroverzi. Pro úplnost, když byl předseda kolegia Nejvyššího soudu, teď je to civilní, obchodní, trestní, a Nejvyššího správního soudu jmenován do funkce v roce 2013 nebo 2014, čili přede dnem nabytí účinnosti, pokud schválíme novelu tohoto zákona, tak mu funkční období logicky bude končit až za pět let, zatímco v případě, že byl jmenován v roce 2009 a dříve, tak by mu funkční období skončilo za rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čili shrnu to: Navrhujeme nově u těchto funkcionářů, předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu stanovit funkční období na dobu pěti let.

    Děkuji za pozornost a doporučuji, aby byl tento návrh v prvním čtení schválen a přikázán k dalšímu projednání výborům.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní ministryni. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Marie Benešová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Benešová: Dobrý večer, dámy a pánové. Máme před sebou sněmovní tisk 117 a jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících atd. Tento vládní návrh, jak už paní ministryně zde sdělila, v podstatě precizuje původní princip o stanovení délky funkčního období jednotlivých funkcionářů Nejvyššího soudu a vrchních soudů a nebyla původně stanovena u předsedů kolegií Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu rovněž tedy délka funkčního období.

    Jenom bych doplnila, že s tímto návrhem přišel v roce 2013 sám Nejvyšší soud, vedení Nejvyššího soudu, a shodli se na tom v podstatě jednomyslně a iniciovali tuto změnu sami. Rusnokova vláda projednala na svém posledním zasedání tento návrh rovněž tedy bez rozporu a propustila ho dál. Mezitím se vlády vyměnily a současná vláda s důvěrou tento návrh v podstatě adoptovala.

    Domnívám se, že tento návrh je skutečně smysluplný. Vhodně doplňuje ten princip stanovení funkčního období soudů a přispívá k tomu zejména, aby se na Nejvyšším soudu a Nejvyšším správním soudu v budoucnu i omladil kolektiv předsedů jednotlivých kolegií. S návrhem se proto ztotožňuji a podporuji jej a doporučuji hlasovat, aby byl schválen v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám nikoho přihlášeného, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se paní navrhovatelky či zpravodajky, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Já se táži, zda má někdo ještě jiný návrh. Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru?

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování číslo 150. Přihlášeno 150, pro 133. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. ***

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý večer, děkuji, paní místopředsedkyně. Chtěl bych vás seznámit s tím, že hospodářský výbor tisk 90 projednal na své 4. schůzi 26. února 2014 a přijal konečné usnesení, které zní: Hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí Informaci o podpořeném financování za rok 2012, sněmovní tisk 90/1. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Zbyňka Stanjuru, aby se ujal slova a informoval nás o jednání výboru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Rozpočtový výbor přijal totožné usnesení, takže si myslím, že můžeme pak hlasovat pouze o usnesení hospodářského výboru. Stejné doporučení pro Poslaneckou sněmovnu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní zahajuji všeobecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám žádnou přihlášku, tudíž končím všeobecnou rozpravu a táži se, zda je zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování o přednesených návrzích. První návrh usnesení bych poprosila pana poslance Petra Adama, aby nám zopakoval na mikrofon, a poté ho budeme hlasovat.

  • Poslanec Petr Adam: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí Informaci o podpořeném financování za rok 2012, sněmovní tisk 90/1.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zahajuji hlasování k přednesenému návrhu usnesení. Táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování číslo 151, do kterého je přihlášeno 156 poslanců, pro 136, proti nikdo, návrh byl přijat.

    A nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Zbyňka Stanjuru, zda by mohl znovu přednést návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tento bod rozpočtový výbor na své řádné schůzi projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně vzít na vědomí Informaci o podpořeném financování za rok 2012. Ale já už jsem říkal, že to je totožné, že nemá cenu hlasovat o návrhu rozpočtového výboru, protože dva výbory projednaly jeden materiál a oba dva přijaly stejná doporučení pro Poslaneckou sněmovnu. Podle mě jsme se s tím bodem už vypořádali předchozím hlasováním.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já zde mám hlasování o jednotlivých návrzích, proto takto postupuji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Omlouvám se, paní místopředsedkyně, nevím, kdo vám to chystal, to určitě není chyba na vaší straně, ale když jsou dvě stejná doporučení, tak přece nebudeme hlasovat dvakrát. To je podle mě chyba úřadu nebo toho, kdo chystal ty podklady. Kdyby byla usnesení různá, tak tomu rozumím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já tomu také tak rozumím, ale pojďme to dokončit, a tím pádem budeme hlasovat o vašem návrhu teď. (Hluk a smích v sále.)

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám. Nechci dělat problémy. Podle mě nemáme o čem hlasovat. Je tady předseda rozpočtového výboru, na dálku se mnou souhlasí. Rozpočtový výbor nebere nijak útrpně, že se hlasovalo usnesení hospodářského výboru, které bylo stejné jako v rozpočtovém výboru. Fakt nemá cenu, abychom přijali pod různými čísly dvě stejná usnesení. Děkuji. Není to žádný odpor nebo něco.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře, v pořádku. Dobrá, pokud je s tím obecný souhlas, přistoupíme k podrobné rozpravě, do které nemám nikoho přihlášeného, tudíž podrobnou rozpravu končím. (Krátká porada u předsednického stolu.)

    Vzhledem k tomu, že jsme vzali na vědomí, odsouhlasili jsme návrh usnesení, tento bod je ukončen. Děkuji.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

    Informace byla předložena, hospodářský výbor a rozpočtový výbor ji projednaly a usnesení byla doručena jako sněmovní tisky 91/1 a 91/2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru poslanec Petr Adam, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji, paní místopředsedkyně. Po bouřlivé diskusi s předchozím bodem jsem zde opět. Jedná se o Informaci o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2012, neboli o exportní garanční pojišťovnu EGAP.

    Hospodářský výbor tento tisk projednal na své 4. schůzi, konané dne 26. února 2014, a přijal usnesení, které zní: Hospodářský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí Informaci o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2012, sněmovní tisk 91. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Zbyňka Stanjuru, aby se ujal slova a informoval nás o jednání výboru. (Smích v sále.)

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vás rád budu informovat o jednání našeho výboru, zejména o tomto bodu. Jednání bylo poměrně rychlé, nekonfliktní, protože je to formální usnesení, že bereme na vědomí. Je to za období 2012, určitě, když do dneska odhlasujeme, budeme to mít z krku, tak se nic nestane.

    Spíš v té rozpravě bylo zajímavé, že jsme požádali představitele jak České exportní banky, tak EGAP, o bližší jednání a informaci o tom, v jakém stavu se ty instituce nacházejí dnes. Na tom byla shoda, řekl bych, všech členů rozpočtového výboru. Ta informace a ta jednání se připravují, a myslím si, že to je pak i zajímavější pro debatu v Poslanecké sněmovně. Navržené usnesení je totožné jako usnesení navržené v hospodářském výboru. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného. Táži se, zda je zájem ze strany zpravodajů o závěrečná slova. Není tomu tak. Tudíž všeobecnou rozpravu končím a přistoupíme k rozpravě podrobné, v níž poprosím pana zpravodaje, aby přečetl návrh usnesení.

  • Poslanec Petr Adam: Děkuji. Návrh usnesení zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí Informaci o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2012, sněmovní tisk 91. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nemám nikoho přihlášeného do podrobné rozpravy, podrobnou rozpravu končím a zahajuji hlasování o předneseném návrhu usnesení. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování číslo 152, do kterého je přihlášeno 162 poslanců, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Tímto tento bod končím. Dříve než přejdeme k projednávání dalšího bodu, tj. bod číslo 57, prosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky prvního kola volby návrhu na volbu předsedy vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard. Prosím, máte slovo. (Domluva mimo mikrofon.) ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Omlouvám se za malou pauzu způsobenou domluvou k dalšímu postupu. A mám tu připravené výsledky nejenom tajné volby předsedy komise k vyšetřování kauzy Opencard, ale i oněch druhých kol volby SFRB, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady Českého rozhlasu.

    Nejdříve tedy výsledek volby předsedy vyšetřovací komise Sněmovny ke kauze Opencard. Bylo vydáno 171 hlasovacích lístků. Počet odevzdaných platných i neplatných je 170. Jeden lístek odevzdán nebyl. Kvorum z tohoto počtu činí 86. Pro Jana Chvojku bylo odevzdáno 47 hlasů, pro Daniela Korteho byly odevzdány 32 hlasy a pro Bronislava Schwarze 64 hlasy. Znamená to, že v prvním kole kvora nebylo dosaženo a nebyl zvolen nikdo. Proběhne tedy druhé kolo této volby a do druhého kola postupuje Bronislav Schwarz se 64 hlasy a Jan Chvojka se 47 hlasy. Za malou chvíli po domluvě s vedením Sněmovny vám oznámím termín druhého kola. Chceme ho provést v dnešním dni.

    Nyní ještě výsledky dalších voleb.

    Co se týká jednoho člena Dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení, bylo vydáno i odevzdáno 171 hlasovacích lístků. Kvorum opět 86. Pro Milana Grmelu hlasovalo 94 poslanců a poslankyň, pro Miroslava Kalouse 43. Ve druhém kole byl zvolen Milan Grmela. Tato volba je tedy úspěšná a jeden člen dozorčí rady SFRB je Sněmovnou zvolen.

    Druhé kolo volby na jmenování jednoho člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Opět 171 lístků, kvorum 86. Pro Janu Kasalovou hlasovalo 78 z nás, pro Václava Mencla 80. Kvora tedy nebylo dosaženo a ve druhém kole nebyl zvolen nikdo. Tato volba končí, již nebude pokračovat a Sněmovna bude muset vyhlásit žádost o nové nominace.

    A do třetice volba jednoho člena Rady Českého rozhlasu. Opět 171 vydaných i odevzdaných lístků, kvorum 86. Pro Václava Chalupu bylo odevzdáno 74 hlasů, pro Miloše Rejchrta 81. Bohužel ani v tomto kole nebyl nikdo zvolen, bylo to těsné o pět hlasů a já musím konstatovat, že ve druhém kole nebyl zvolen nikdo. I tato volba končí a Sněmovna opět bude vyhlašovat novou nominaci, novou výzvu k podávání nominací. Za sebe coby člena volebního výboru i předsedu volební komise avizuji, že naší snahou bude, aby volba proběhla na nejbližší, tedy na další schůzi na přelomu dubna a května. Tedy na nejbližší schůzi Sněmovny. Tolik k volbám.

    Nyní ke druhému kolu volby předsedy komise Opencard. Navrhuji, abychom volbu, pokud je souhlas vedení Sněmovny, udělali hned. Takže než se pustíme do dalšího bodu, tak vás, dámy a pánové, vyzývám, abyste se opět provětrali a trochu rozhýbali. Prosím, pojďte se odebrat do Státních aktů. Lístky jsou připraveny. Teď to bude rychlé, i sčítání bude velmi rychlé. Takže na vydávání lístků dáváme lhůtu pouze 10 minut do 18.15 hodin. Poté může sněmovna pokračovat a my hned po sečtení vás seznámíme s výsledkem voleb. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá tedy. Přerušuji jednání do 18.15 hodin a poté budeme pokračovat v programu.

    (Jednání přerušeno v 18.04 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, je 18.15 hodin. Prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat projednáním bodu číslo

    K tomuto bodu vám byl rozdán sněmovní dokument 357, který obsahuje usnesení výboru pro životní prostředí č. 21 z jeho 5. schůze ze dne 20. února 2014. Prosím předsedu výboru pro životní prostředí poslance Robina Böhnische, aby se ujal slova. (V sále je hluk.) Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji. Dobrý večer. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já se cítím trochu provinile.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se. Přeruším vás a poprosím kolegy o klid.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Bylo tu mnohem hůř. Já jsem naprosto spokojen. Děkuji.

    Cítím se trochu provinile, protože jde o jeden z posledních bodů dnešní schůze, každopádně je to téma, které naši veřejnost zajímá. Dotýká se především některých vybraných regionů, a tak jistě zasluhuje podrobnější projednání na plénu Poslanecké sněmovny.

    Chtěl bych poděkovat organizačnímu výboru, že zařadil tento bod na pořad 7. schůze Sněmovny, a vám všem, že jste schválením programu schůze tento bod akceptovali.

    Možná si mnozí z vás vzpomenou na 90. léta, kdy tehdejší ministerstvo hospodářství vydalo řadu povolení k prospekci zlata v mnoha částech České republiky. Těžit, respektive zkoumat se nakonec začalo v Kašperských Horách. Tato zkušenost, jistě si vzpomenete, byla jak pro místní, tak pro stát velmi hořká a nezapomenutelná a firmě, která se tehdy průzkumu ujala, nakonec byla licence odebrána. Nicméně ještě několik let potom byl tehdejší starosta Kašperských Hor mediálně vláčen najatými PR a reklamními agenturami. Potom přišla, řekněme, vynucená pauza. Veřejnost se bránila průzkumu a těžbě. V rumunském Baia Mare došlo k neuvěřitelné katastrofě jako následku skladování kalu z kyanidového loužení. Potom jsme v Čechách horním zákonem zakázali kyanidové loužení, nicméně tahle doba je zapomenuta a v posledních třech letech celkem 13 společností požádalo o prospekci na území České republiky, respektive na 13 místech. Největší zájem je opět o Mokrsko u Slapské přehrady, pak je to také Vacíkov, Petráčkova hora na úpatí Brd, Kašperské Hory na Šumavě a Zlaté hory v Jeseníkách. Tyhle žádosti, které se objevily, samozřejmě vyvolaly zájem veřejnosti, dotčených obcí a jejich představitelé, starostové, se začali obracet na poslance, na Sněmovnu a především na výbor pro životní prostředí.

    Tady ve Sněmovně proběhly v nedávné době v minulých týdnech dva velmi hojně navštívené semináře a z iniciativy kolegy Miloše Babiše se problematikou zabýval i výbor pro životní prostředí. Ten přijal usnesení, které se obrací na Poslaneckou sněmovnu, respektive na vládu, a já si dovolím v podrobné rozpravě vás s usnesením seznámit s tím, že ještě předtím načtu jednu legislativně technickou poznámku a opravu. Usnesení připomíná vládě usnesení z května 1999, podle něhož není těžba zlata v České republice žádoucí, a také vyzývá vládu zapracovat do legislativy závazek z programového prohlášení, který se otázky těžby zlata v České republice týká. Jak už říkala paní místopředsedkyně, sněmovní dokument má č. 357 a já vás s ním ještě seznámím v podrobné rozpravě. Prozatím děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a nyní se táži, zda se chce k tomuto dokumentu vyjádřit zpravodaj výboru poslanec Miloš Babiš. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloš Babiš: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, abych vás krátce seznámil s motivy, které mě vedly k předložení návrhu usnesení, které vám je nyní předkládáno výborem pro životní prostředí. Jedná se o usnesení, které v souladu s programovým prohlášením vlády mělo iniciovat proces, na základě kterého by v konečném důsledku měl být do budoucna zcela znemožněn další průzkum a následná těžba zlata na celém území České republiky. Nejde mi o vytváření politických bodů, jde mi ve skutečnosti o pomoc občanům a v neposlední míře i našim hrdinným starostům.

    Již dlouho předtím, než byla zvolena tato Sněmovna, se na mě ve Středočeském kraji obraceli občané s tím, že se opět po téměř dvaceti letech cítí ohroženi zamýšlenými aktivitami zahraničních těžařů zlata, hlavně v lokalitě Mokrsko a Chotilsko. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Kučeru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Ještě jednou dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl trochu zlidštit a přiblížit i těm kolegům, kteří nejsou z oboru, aby si udělali představu, o čem tady dnes budeme hlasovat.

    Musíme si připustit, že těžba nerostných surovin patří k životu člověka, co svět světem stojí. Těžba rudných i nerudných ložisek, těžba uhlí a rozvoj těžby šely vždy ruku v ruce s rozvojem naší společnosti. Na tom se myslím shodneme všichni. Proti čemu však musím jednoznačně vystoupit, je devastující způsob těžby, který je právě s těžbou zlata spojen např. v lokalitě Mokrsko, ale i v jiných lokalitách samozřejmě. A já bych vám chtěl, kolegyně a kolegové, na konkrétním případu přiblížit, jak by jedna z těchto navržených těžebních metod vypadala právě na té daně lokalitě Mokrsko.

    Byl by zřízen jámový lom o rozměrech 400 krát 600 metrů a hloubce 200 metrů v prostoru vrchu Veselý, což je v těsné blízkosti Slapské přehrady. Vytěžilo by se zhruba 50 mil. tun horniny s následky v podobě lomu, odvalu hlušiny a odkališť. Z tohoto ložiska by se získalo zhruba 40 tun zlata. Na těch 40 tun zlata připadá zhruba 9 tisíc tun arzénu, který by na úpravně rud byl použit na získání právě tohoto daného množství zlata. Takže 9 tis. tun arzénu. Jaké riziko by zmiňovaný způsob těžby přinesl krajině v okolí Mokrska? Samozřejmě byl by to nepřijatelný zásah do vodohospodářsky a rekreačně využívané krajiny. Je tady neúměrně vysoké riziko znečištění vod Slapské přehrady. Samozřejmě můžeme se bavit i o jistém ohrožení obcí, které budou v okolí lomu a odkališť a úpravny rud. Vybudovalo by se odkaliště s hrází zhruba 70 metrů vysokou. A proti tomu tady teď vystupuji a proto tady je i toto navrhované usnesení.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusil jsem se velmi stručně shrnout důvody, proč hlasovat pro přijetí tohoto usnesení, které doporučuje Sněmovně výbor pro životní prostředí. Důrazně odmítám hrozbu, kterou by tento devastující způsob těžby znamenal pro naše obce i pro naše životní prostředí. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Stanislav Berkovec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Berkovec: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení kolegové poslanci, přeji příjemný podvečer. Dovolte, abych i já podpořil tento návrh kolegy Miloše Babiše. Tam jde v podstatě o tři části. V první části potvrdit stávající platformu, která byla uzákoněna v roce 1999, tedy surovinovou politiku státu. V druhé části jde o to zapracovat zákaz těžby zlata do této budoucí surovinové politiky. A ve třetí části je vlastně ve hře novelizace horního zákona.

    Já tam spatřuji několik problémů. Ten jeden je v tom, že geologický průzkum plynně může přejít do těžby. A pokud to nebude naplněno, tak ty společnosti si mohou stěžovat třeba u soudu. Já jsem přesvědčen o tom, že v posledním případě u Mokrska šlo o tu licenci, která by následně potom měla být asi prodána. Ale nechci spekulovat. A myslím si, že také je ve hře provize státu, která tam byla. Ono tam původně bylo 15 % pro stát, potom 10 % a pak se tam ještě objevilo slovíčko do 10 %.

    Takže abych to shrnul. Já v každém případě doporučuji také podpořit tento návrh. byl bych rád, abychom se v tomto případě k tomu opravdu chovali zodpovědně jako k rodinnému stříbru - v tomto případě tedy k rodinnému zlatu. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci. Dále zde mám faktickou pana poslance Holíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Paní předsedající, dámy a pánové, dobrý večer. Já jenom doplním své dva předřečníky. Jenom abyste si udělali představu. Z tuny horniny je výtěžnost zhruba 1,3 až 1,9 gramu.

    Prostřednictvím paní předsedající tady trošku okřiknu pana Stanjuru. (Poslanec Stanjura hovoří u stolku zpravodajů a na poznámku poslance Holíka nereaguje.)

    Takže pokročím dále. Rušíte mě, pane kolego prostřednictvím paní předsedající. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného do všeobecné rozpravy, všeobecnou rozpravu končím a přistoupíme k rozpravě podrobné. Poprosím pana poslance Robina Böhnische, aby přednesl návrh usnesení v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nepůjde...

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, ještě poprosím kolegy, abychom vydrželi, už chybí jenom pár minut do skončení schůze, abychom věděli, o čem budeme hlasovat. Děkuji.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Můj první návrh není ono usnesení, ale legislativně technická oprava, která se týká druhého odstavce, tedy bodu b) onoho sněmovního dokumentu 357, to je nahrazení slova "ukládá" slovem "uložit". K této chybě došlo při přepisu usnesení.

    A pokud mohu, nyní bych přečetl ono usnesení. (Předsedající souhlasí.)

    Výbor pro životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala toto usnesení:

    Poslanecká sněmovna vyzývá vládu ČR

    a) nerušit ani nijak měnit usnesení vlády ČR č. 516 ze dne 26. května 1999, kterým vláda konstatovala, že vzhledem k tuzemské potřebě zlata, situaci na světových trzích zlata a vzhledem k negativnímu vlivu těžby a zpracování zlata na životní prostředí není těžba zlata na území České republiky žádoucí, a usnesení vlády č. 1311 ze dne 13. prosince 1999, kterým vláda schválila surovinovou politiku v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, a to do doby schválení nové surovinové politiky státu,

    b) ukládá - po schválení legislativně technické - uložit ministrovi průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem životního prostředí zpracovat návrh surovinové politiky státu, která bude v otázce těžby zlata uvedena do souladu s programovým prohlášením vlády,

    c) zařadit do legislativního plánu vlády zákon, kterým do příslušných právních předpisů (především zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, a zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích) bude zapracován závazek programového prohlášení vlády týkající se otázky těžby zlata v České republice.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. (K poslanci, který se hlásí:) Podrobná rozprava, nebo faktická? Přednostní právo. Prosím, pane poslanče, vaše přednostní právo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pouze poznámka k návrhu usnesení, paní místopředsedkyně. Vláda České republiky, byť si to řada jejích členů neuvědomuje, je v subalterním postavení vůči Poslanecké sněmovně. Proto si dovolím navrhnout předkladateli usnesení, s jehož návrhem souhlasím, zda v té první větě - vyzývá, vyzýváme rovnocenné partnery v rámci třeba mezinárodní politiky. Vládu České republiky bychom jako suverén měli žádat. Prosím tedy o změnu slova "vyzývá" na "žádá". Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Já se táži, zda navrhovatel souhlasí s touto úpravou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Já si tenhle návrh pana předsedy Kalouska osvojuji, tedy bylo by to Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Dále zde mám s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci zeptat předkladatelů, jestli vláda takovou nějakou nekalou činnost plánuje, že musíme požádat vládu, aby tak nečinila. Pochopil bych to, kdyby to byl třeba opoziční poslanec. Ale za prvé vládní poslanci žádají vládu, aby něco nečinila. To byste mohli možná zvládnout na koaličním jednání. Za druhé mi přijde poměrně zvláštní chtít po opozičních poslancích, abychom hlasovali pro to, aby vláda pracovala v souladu s programovým prohlášením. To se dá docela předpokládat.

    Já to nechci zlehčovat, ale je vidět, že to usnesení je jenom proto, aby někdo mohl říct někde mimo stěny Poslanecké sněmovny "já jsem prosadil něco zásadního v souboji s těžaři". Nic takového se samozřejmě nestane. To usnesení je v zásadě úplně k ničemu, ale pokud vládní poslanci nedůvěřují vládě a obávají se, že vláda by mohla něco zrušit, dokonce z roku 1999, tak proč ne.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další - s faktickou, nebo s přednostním? Prosím, s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl velmi poprosit pana kolegu Stanjuru, aby nebyl tak příkrý. Samozřejmě že vládní poslanci nedůvěřují své vládě. To jste si ještě nevšiml? (Smích zprava.) Nicméně pokud to usnesení směřuje k tomu, co si skutečně přejeme a co tento suverén by chtěl své vládě sdělit, tak bychom to měli podpořit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že již nikoho nemám přihlášeného do podrobné rozpravy, rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. (Navrhovatel: Děkuji, nemám.) Není tomu tak, přistoupíme tudíž k hlasování o návrhu usnesení. Já se táži, zda můžeme hlasovat o návrhu jako o celku. Nejsou proti tomu námitky? Pan navrhovatel s tím souhlasí? (Souhlas.) Je tomu tak.

    Zahajuji tudíž hlasování o předneseném návrhu. Mám tady přihlášku - omyl, takže ruším. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložené usnesení. - Ještě je tu požadavek na odhlášení, omlouvám se, takže všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Nyní přistoupíme k hlasování o předneseném návrhu usnesení.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 154, do kterého je přihlášeno 142 poslanců, pro 122. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní poprosím předsedu volební komise, aby nás seznámil s výsledky voleb. ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, paní předsedající. Ode mě dnes již naposledy dobrý večer. Je to poslední výsledek dnešního volebního maratonu.

    Tentokrát vás, vážené kolegyně a vážení kolegové, tedy seznámím s výsledkem druhého kola tajné volby předsedy vyšetřovací komise Sněmovny ke kauze Opencard.

    Konstatuji, že bylo vydáno 164 hlasovacích lístků, bylo odevzdáno 162 platných i neplatných hlasovacích lístků. Neodevzdané lístky byly 2. Pro Jana Chvojku bylo odevzdáno 44 hlasů, pro Bronislava Schwarze bylo odevzdáno 95 hlasů.

    Ve druhém kole tedy byl předsedou vyšetřovací komise Opencard zvolen pan poslanec Bronislav Schwarz, kterému tímto blahopřeji a přeji úspěchy v jeho práci. (Potlesk.)

    Děkuji.