• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den sedmé schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím se mi přihlásil akorát pan poslanec Rykala, který má náhradní kartu číslo 2. (V sále je velice rušno.)

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: František Adámek - zahraniční cesta, Marie Benešová - zdravotní důvody, Jaroslav Faltýnek - dopolední jednání, pracovní důvody, Jan Farský - pracovní důvody, Petr Fiala - zahraniční cesta, paní poslankyně Olga Havlová - zdravotní důvody, Jana Hnyková - rodinné důvody, pan David Kádner - pracovní důvody, pan poslanec Jiří Koskuba - pracovní důvody, pan poslanec Jaroslav Lobkowicz - zahraniční cesta, paní poslankyně Radka Maxová - zahraniční cesta, paní poslankyně Pavlína Nytrová, pan poslanec Karel Pražák, pan poslanec Karel Schwarzenberg, paní Dana Váhalová - zahraniční cesta, pan František Vácha - pracovní důvody, pan Rostislav Vyzula od 15 hodin - rodinné důvody, paní poslankyně Markéta Wernerová - zdravotní důvody, pan poslanec Jiří Zimola - bez udání důvodu. Dále pan poslanec Stanislav Berkovec od 10 do 12 hodin - pracovní důvody.

    Dále se omlouvají členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka - zahraniční cesta, pan ministr Milan Chovanec - zdravotní důvody, paní poslankyně Věra Jourová - pracovní důvody, pan ministr Marian Jurečka z dopoledního jednání - pracovní důvody, paní ministryně Michaela Marksová - dopolední jednání, pracovní důvody, pan ministr Martin Stropnický z dopoledního jednání z pracovních důvodů a pan ministr Lubomír Zaorálek do 15 hodin z pracovních důvodů.

    Paní poslankyně Benešová ruší svou omluvu, je zde přítomna.

    S náhradní kartou dnes bude hlasovat pan poslanec Kalousek, je to náhradní karta číslo 1, a pan poslanec Kolovratník - náhradní karta číslo 8.

    Poprosím vás o klid, abychom mohli pokračovat v jednání.

    Mám zde přihlášku k bodu programu, předpokládám. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Huml: Dobré ráno všem. Včera jsme měli pevně načtené schválené projednání bodu 56 - karta opencard, vyšetřovací komise. Spadlo to kvůli Ukrajině, tak bych se pokusil načíst ten bod ještě jednou jako pevně zařazený a navrhuji, abychom o něm jednali dnes v 11 hodin dopoledne. Je to bod 56 - vyšetřovací komise ke kauze Opencard, tisk 350.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Chci vás jen informovat, že dnešní jednání zahájíme pevně zařazenými body 26, 30, 31, 22, 33, 34 a 54. Jsou to sněmovní tisky číslo 109. 121. 122, 101, 132, 133 a 113. Dále bychom se věnovali bodům z bloku smlouvy dvě, druhého a prvního čtení, a poté bodům z bloku zprávy, návrhy a další.

    Dále zde mám návrh na změnu schváleného pořadu paní poslankyně Miroslavy Němcové, která navrhuje přeřazení již schváleného pořadu Ukrajina jako první bod v pátek 21. 3. Paní poslankyně Němcová, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, ten zelený lísteček, to je přihláška do rozpravy na zahájení schůze ke změně programu, takže já jsem vás tímto žádala, abych mohla vystoupit a požádat Poslaneckou sněmovnu o to, zda by svým hlasováním byla ochotna pokračovat v rozjednaném bodu "Ukrajina" zítra ráno v pátek jako první bod. Navrhuji tento termín po dohodě s ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále zde mám přihlášku pana poslance Snopka. Prosím.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, měl bych tady návrh na pevné zařazení bodu číslo 37, zákony v třetím čtení, sněmovní tisk číslo 47, na pátek 28. 3. jako první jednací bod.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. (Místopředsedkyně se na více než minutu odmlčela.) Dobrá tedy. Nemám tady již žádné další přihlášky. Přistoupíme tedy k hlasování k předloženým návrhům.

    Začali bychom návrhem pana poslance Humla na zařazení bodu číslo 56 na dnešní program v 11 hodin.

    Zahajuji hlasování k tomuto návrhu a táži se, kdo je pro. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 41. Pro 131 poslanců (ze 141 přihlášených), proti 2. Návrh byl přijat.

    Další bod, o kterém budeme hlasovat, je návrh paní poslankyně Němcové, a to je zařazení bodu číslo 55 na program v pátek 21. 3. 2014 jako první bod.

    Zahajuji hlasování.

    Ještě tady mám faktickou poznámku pana poslance Rykaly. (Krátká odmlka.) A pak tady mám ještě faktickou poznámku paní poslankyně...

    Dobrá. Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Lehký údiv v lavicích.) Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 42. Pro 64 (ze 142 přihlášených), proti 31. Návrh byl zamítnut. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je pro mě čest začínat dnešní jednací den tak záživným tématem, jako jsou perzistentní organické polutanty. (Oživení v sále.)

    Dovolte mi tedy představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy A Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od 17. května 2004.

    Šesté zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy, konané ve dnech 28. dubna až 10. května minulého roku v Ženevě, přijalo rozhodnutí o zařazení nové látky - to jsem se tedy včera večer učil několik minut - hexabromcyklododekanu a jeho izomerů do přílohy A Stockholmské úmluvy. Rozhodnutí zároveň obsahuje možnost registrace zvláštní výjimky pro výrobu a použití této látky v expandovaném a extrudovaném polystyrenu v budovách.

    Příloha A Stockholmské úmluvy zahrnuje látky určené k celkovému vyloučení či odstranění z výroby, použití, dovozu a vývozu. Po vstupu změny přílohy A v platnost bude úmluva upravovat nakládání celkem 23 chemických látek.

    V roce 2011 byla tato látka zařazena do přílohy XIV evropského nařízení REACH a od srpna 2015 bude její používání, výroba a uvádění na trh podléhat takzvané autorizaci podle nařízení REACH.

    Podle Stockholmské úmluvy bude pro Evropskou unii a její členské státy možné do tohoto data registrovat výjimku z přijaté změny přílohy A týkající se této látky, aby nedošlo k rozporu mezi povinnostmi vyplývajícím z této změny a legislativy Evropské unie. V České republice se HBCDD - to je ta látka, kterou jsem nebyl schopen vyslovit - vyrábí a používá jako aditivní zpomalovač hoření v izolačních materiálech ve stavebnictví. Česká republika bude tedy registrovat zvláštní výjimku v souladu s rozhodnutím konference a v souladu s legislativou Evropské unie. Úkol zajistit registraci výjimky České republiky k přijaté změně přílohy A je stanoven v usnesení vlády přijatém 8. ledna 2014.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robert Böhnisch. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pamětníci v této Sněmovně si jistě vzpomenou, že touto látkou, tedy hexabromcyklododekanem, jsme se již zabývali v souvislosti s úpravou úmluvy REACH, nyní se nám tato látka, tento zpomalovač hoření, vrací v podobě zařazení do přílohy A Stockholmské úmluvy.

    Pan ministr řekl vše podstatné jak o procesu zařazování této látky na seznam, tak o podstatě této látky. Dodám jen, že co se týká Senátu, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR tento návrh již projednal a vyslovil souhlas. I já navrhuji postoupit tisk do druhého čtení a přikázat jej zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 44. Pro 131 poslanců (z přihlášených 152), proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Další bod, kterému se budeme věnovat, je bod číslo

    Předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokračuji ve svém bloku jazykolamů, což za chvilku, myslím, oceníte.

    Dovolte mi tedy představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změn přílohy III Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od 24. února 2004.

    Šesté zasedání konference smluvních stran Rotterdamské úmluvy, konané ve dnech 28. dubna až 10. května loňského roku, přijalo rozhodnutí o rozšíření přílohy III této úmluvy o čtyři nebezpečné chemické látky, a to pesticid azinfos-methyl a tři průmyslové chemické látky: komerční pentabromdifenylether, komerční oktabromdifenylether a perfluoroktansulfonovou kyselinu a její deriváty. (Potlesk.)

    Zařazením této látky do přílohy III se na ně bude vztahovat postup předchozího souhlasu, což v praxi znamená, že pověřený orgán dovážejícího státu uděluje souhlas s dovozem nebezpečné látky ještě před jeho uskutečněním.

    Nakládání s látkami nově zařazenými do přílohy III je již řešeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek a nařízení Komise, takže změna přílohy III nebude mít žádný dopad na právo České republiky ani na státní rozpočet, státní správu a podnikatelský sektor. Zařazení nových látek do přílohy III přispěje k vyšší ochraně životního prostředí a lidského zdraví.

    Rotterdamská úmluva je smlouvou prezidentské kategorie. Aby změna její přílohy III byla platná také pro Českou republiku, je k tomu zapotřebí souhlasu Parlamentu ČR a následné ratifikace prezidentem republiky.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Jiří Mihola. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Pan ministr tady řekl všechno podstatné ke změně přílohy III Rotterdamské úmluvy od fakt, dat až po samotné látky, za což mu děkuji. Pracně jsem to trénoval v lavici, říkal jsem si, že si na tom zlomím jazyk, on to zvládl bravurně, takže to nemusím opakovat. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky, tudíž končím obecnou rozpravu.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, má-li někdo jiný návrh. Není tomu tak. Nyní přistoupíme k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Hlasování pořadové číslo 45, pro 135 (z přihlášených 154), proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Dalším bodem jednání je bod

    Předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, tak tohle by už mělo být jazykově méně pestré.

    Dovolte mi tedy představit vládní návrh na vyslovení souhlasu s již zmiňovanou ratifikací Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a změn přílohy IX této úmluvy. Česká republika převzala závazky smluvní strany Basilejské úmluvy jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna 1993.

    Jedenácté zasedání konference smluvních stran Basilejské úmluvy přijalo rozhodnutí o zařazení dvou nových položek do přílohy IX úmluvy, a to frakcí po zpracování nápojových obalů a odpadů vznikajících při výrobě štítků. Nové položky jsou již součástí platné legislativy Evropské unie, a vzhledem k tomu, že toto nařízení je v České republice přímo použitelné, nebudou mít změny přílohy IX Basilejské úmluvy dopady na právo České republiky ani na státní rozpočet, veřejnou správu ani na podnikatelský sektor.

    Součástí vládního návrhu na přijetí změn přílohy IX Basilejské úmluvy je také návrh na dodatečnou ratifikaci Basilejské úmluvy, původně schválené jako smlouvy vládní. Důvodem tohoto kroku je pouze formálněprávní sladění procesu sjednání této úmluvy s platnými ustanoveními Ústavy České republiky, která v současné době u takovéto mezinárodní smlouvy vyžaduje souhlas Parlamentu České republiky a následnou ratifikaci prezidentem republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Rais.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den všem. Tak jako v předcházejících případech řekl pan ministr vše podstatné, co jsem tady měl nachystané, takže mi nezbývá než doporučit Sněmovně, abychom souhlasili s ratifikací Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, sjednané v Basileji dne 22. března 1989. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tudíž ji končím.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, má-li někdo jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 46. Pro 130 (z přihlášených 156), proti nikdo. Výsledek hlasování - návrh byl přijat. Konstatují, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Nyní přistoupíme k projednání bodu

    Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, nejprve bych se chtěl preventivně omluvit za jistou hlasovou indispozici. Jenom chci připomenout, že nebyla způsobena prohýřenou nocí, ale infektem horních cest dýchacích.

    Dovolte, abych vám představil vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby podepsaná dne 4. dubna 2013 v Plzni - dále jen rámcová smlouva.

    Tento vládní návrh byl některými orgány Parlamentu České republiky projednán již v roce 2013, ale vzhledem k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebyl ratifikační proces dokončen. Z tohoto důvodu byl vládní návrh Parlamentu České republiky opětovně předložen k projednání v letošním roce. Stručně si vám tedy dovolím tuto mezinárodní smlouvu připomenout.

    Rámcová smlouva je první mezinárodní smlouvou, která umožňuje zásah výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby jednoho státu na území druhého státu, kterou Česká republika sjednala. Dosud je přeshraniční spolupráce, která zahrnuje i zdravotnickou záchrannou službu jako součást integrovaného záchranného systému, upravena pouze pro případ pomoci při mimořádných událostech a katastrofách. Základním motivem pro navázání přeshraniční spolupráce v této oblasti je především časové hledisko dostupnosti přednemocniční neodkladné péče v příhraničním území.

    S ohledem na vnitrostátní rozdělení kompetencí v oblasti zdravotnické záchranné služby v obou státech - v České republice mají zákonnou odpovědnost za její zajištění a organizaci kraje v rámci své samostatné působnosti, ve Spolkové republice jsou odpovědná státní ministerstva vnitra jednotlivých svobodných států - je předkládána mezinárodní smlouva koncipovaná jako rámcová, která vymezuje základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci, umožňuje určité výjimky ze stávající vnitrostátní právní úpravy a ponechává prostor pro konkretizaci pravidel a podmínek této spolupráce v jednotlivých příhraničních oblastech na domluvě oprávněných subjektů odpovědných za zajištění zdravotnické záchranné služby, to je v České republice Libereckého, Ústeckého, Karlovarského, Plzeňského a Jihočeského kraje, ve Spolkové republice státních ministerstev vnitra spolkových zemí Saska a Bavorska. Využití a faktické naplnění přeshraniční spolupráce v této oblasti tak bude na rozhodnutí dotčených krajů a předpokládá uzavření samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci. Kraje budou moci využít přeshraniční spolupráci pro zajištění nepřetržité dostupnosti přednemocniční neodkladné péče, zejména v řídce osídlených a z české strany obtížně dostupných příhraničních oblastech. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Šrámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Šrámek: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, milé poslankyně, vážení kolegové, nebudu opakovat slova pana ministra, který tady zevrubně popsal celou smlouvu. Chci jen dodat, že smlouva je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství v Evropské unii a se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Doporučuji tedy Poslanecké sněmovně postoupit návrh do dalšího projednávání a přikázat tisk zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu - do které nemám žádnou přihlášku? Jsou tady dvě. Takže nejdřív pan poslanec Soukup a poté pan poslanec Heger.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci zdravotnických záchranných služeb, to je logický projev dobrých sousedských vztahů. Někdy může být třeba výjezdová skupina záchranářů z Česka u úrazu na německé straně dřív než německá a naopak. Někdy zase mohou na té či oné straně hranice vzniknout situace, kdy bude třeba nasadit kapacity obou záchranných systémů. Je dobře, že taková spolupráce dostává právní rámec.

    Já jsem si ale všiml v rámcové smlouvě určité disproporce, která by mohla způsobit problém při uzavírání konkrétních smluv mezi zdravotnickými záchrannými systémy obou partnerů. Na německé straně se má na plnění úkolů vedle zdravotní záchranné služby podílet také horská služba a speleologická služba. Tak je to doslova uvedeno v rámcové smlouvě. To je třeba v krušnohorských a šumavských oblastech velmi důležité. Běžné výjezdové skupiny saské nebo bavorské zdravotní záchranné služby by se k pacientům bez horských, respektive jeskynních záchranářů ani nedostaly. Na naší straně hranice je to v podstatě stejné. Nicméně za českou stranu je v rámcové smlouvě uvedena jako záchranářský subjekt jenom výjezdní skupina zdravotní záchranné služby. Nechci spekulovat o tom, že se na české horské a jeskynní záchranáře v rámcové smlouvě zapomnělo. Je to spíš o odlišném legislativním rámci v postavení jednotlivých českých a německých složek integrovaného záchranného systému. To je ale písnička pro jinou legislativní úpravu.

    Předkladatelů rámcové smlouvy se ovšem přesto musím zeptat - jestli je to nutné prostřednictvím předsedajícího? Já myslím, že to nutné není. Mohou vůbec česká horská služba a speleologická služba zasahovat na německém území? Mohou na základě rámcové smlouvy uzavírat dohody se svými partnery na druhé straně hranice? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Mám zde faktickou poznámku, pan poslanec Plzák. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, kolegyně, já bych chtěl jenom k té horské službě. Vím, jak to je organizováno v našem Královéhradeckém kraji. A nevím, jestli zrovna ta horská služba musí být v té rámcové smlouvě zahrnuta taky. Jak víte, zřizovatelem rychlé záchranné služby je kraj. A kraj si konkrétně v našem kraji udělal dojezdové možnosti rychlé záchranné služby a zjistil, že třeba do těch horských oblastí není schopen, ani ten vrtulník tam za těch dvacet minut nedoletí. Tak je napadlo, že horskou službu zahrne do integrovaného záchranného systému a bude počítat ten dojezd. Jinak by se muselo zřizovat středisko rychlé záchranné služby za několik milionů v Peci pod Sněžkou, které by v podstatě mělo pro sebe vytížení v době lyžařské sezony, a pak by celkem asi si myslím moc práce přes léto nemělo. Nevím, jestli tohle musí být zahrnuto do smlouvy vzhledem k tomu, že kraj jako zřizovatel si to takhle organizuje. Jenom říkám, jak to v praxi je. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Ještě jedna faktická pana poslance Štětiny. Prosím pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové. Já skutečně vítám, že se tato vláda odhodlala k tomuto kroku, neboť o tuto přeshraniční spolupráci se snažíme minimálně dvacet let. A je skutečně dobře, že konečně jsme to dostali do takovéto fáze. Já bych jenom chtěl poprosit, abychom nesměšovali dvě věci: zdravotnickou záchrannou službu, pokud jde o tento zákon, to znamená zákon 374, a pokud jde o integrovaný systém. Já chápu, že další složky, které nejsou přímo zákonem vyjmenované, se musí podílet na tomto systému. Ale je skutečně věcí zdravotnické záchranné služby, tudíž Ministerstva zdravotnictví, aby tuto smlouvu uzavřelo. A čím dříve, tím lépe. Já děkuji panu ministrovi z tohoto místa. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dále zde do rozpravy mám přihlášeného pana poslance Hegera a prosím, aby se připravil pan poslanec Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, smlouva, kterou tady projednáváme, byla připravována myslím dohromady asi pěti ministry zdravotnictví. Já jsem měl tu čest ji podepsat a smlouva nyní čeká na ratifikaci. Já bych si dovolil jenom upozornit, že ta smlouva byla technicky velmi náročná, právě proto tak dlouho jednání trvala. Tam se projednávají takové věci jako umožnění přejíždění vozidel záchranné služby bez oznámení policii přes hranice v nezbytných případech, projednávají se tam věci jako transport léků včetně opiátů přes hranice v těchto případech, technikálie podobného ražení. A ta smlouva, jak už tady správně padlo, se týká výlučně záchranné služby, nikoliv horské služby, která je organizována pod integrovaným záchranným systémem jako vedlejší složka tohoto systému.

    Na tuto smlouvu s Německou spolkovou republikou příhraniční kraje čekají a čekaly velmi netrpělivě. Měl jsem příležitost mluvit s našim velvyslancem v Německu. Amlouva je již v Německu ratifikována, čeká se na ratifikaci z naší strany a já si dovoluji poděkovat panu ministrovi zdravotnictví, že ji k ratifikaci předložil takhle rychle. Doufám, že projde hladce. O postavení horské služby, které je jistě velmi významné, můžeme mluvit při jiných příležitostech. Do tohoto zákona opravdu nepatří.

    Já jenom upozorňuji, že je celá řada dalších věcí. Protože se jedná o smlouvu rámcovou, tak na ni budou navazovat smlouvy jednotlivých krajů s jednotlivými spolkovými zeměmi německými a celou řadu detailů je tam možno ještě upravit. Děkuji.

    ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Dále s faktickou přichází pan poslanec Soukup. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážení kolegové, nechci komplikovat situaci a brzdit ratifikaci této smlouvy. Nicméně bych chtěl zdůraznit, že v těch subjektech v té části smlouvy, kde nabízí německá strana své služby, je výslovně uvedena horská služba a služba jeskynních záchranářů. Proto jsem se na to ptal a pořád čekám odpověď od pana ministra.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a ještě jedna faktická pana poslance Novotného. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl poděkovat obě ministrům, ať už to byl pan ministr Heger, anebo teď pan ministr Němeček, za to, že dnes je tady ta smlouva předložena v prvním čtení. Karlovarský kraj a zejména ašský výběžek dlouhodobě čeká na tuto smlouvu. My jako kraje nemůžeme uzavírat smlouvy tohoto významu a musíme čekat na to, až bude tato smlouva uzavřena, a potom teprve můžeme pokračovat dále. To znamená, jedná se o to, aby třeba sanitky záchranné služby nemusely objíždět celý ašský výběžek, ale přejedou ho z jedné strany na druhou a ušetří se tím hodiny, hodiny času a možná i zachrání lidský život. Takže moc se přimlouvám za to, abychom pustili tento materiál do druhého čtení. A tam samozřejmě je možné ještě o tom diskutovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Ještě zde mám dvě faktické - pana poslance Klučky a pana poslance Mackovíka. Prosím, pane poslanče Klučko, máte dvě minuty.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, abychom správně pochopili, co je to ta smlouva a co bude dále následovat. On to už řekl přede mnou pan hejtman. V podstatě realizační fáze začne teprve tenkrát, až smlouva bude ratifikovaná a kraje a složky integrovaného záchranného systému začnou konkrétní podmínky vzájemné spolupráce dopracovávat. Takhle to funguje s Polskem, takhle to bude fungovat s Německem.

    Já bych jenom chtěl říci, pokud jde o horskou službu. My jsme tady v minulém funkčním období usilovně pracovali v oblasti integrované záchrany na tom, aby horská služba měla statut, řekněme, trošinku silnější v celém integrovaném záchranném systému. Myslím, že se nám to povedlo. A teď s využitím této polohy se povede i ta spolupráce s Německem. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci Klučkovi a k mikrofonu prosím pana poslance Mackovíka.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl této smlouvě vyjádřit podporu, protože je to skutečně řešení, na které zdravotnické záchranné služby v České republice čekaly dlouho. Konečně se z bezprávního systému dostáváme do systému, kdy ta činnost právě v těch příhraničních oblastech bude legitimizována a bude tady nějaká právní opora, která tady dosud nebyla. Je to skutečně krok správným směrem, protože to zkvalitní poskytování přednemocniční neodkladné péče i v oblastech, kde dosud se to řešilo opravdu mnohdy i na hraně nebo za hranou legislativy, protože to nebylo vůbec žádným způsobem ošetřeno. Takže děkuji za předložení a skutečně my tuto smlouvu podpoříme. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a ještě tady mám další dvě faktické - pana poslance Běhounka a pana poslance Holíka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já myslím, že argumentů pro to, aby tady byla tato smlouva jednoznačně posunuta do dalšího čtení a řešení, je mnoho. Navíc i stejnou věc začínáme rozbíhat s Rakouskem. Chci jenom upozornit, že před časem jsme tady diskutovali otázku možné péče v zahraničí a tato záležitost se na to úzce váže. Prosím, abychom to posunuli dál. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A k mikrofonu prosím s faktickou pana poslance Holíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení kolegové a kolegyně, v podstatě všechno bylo řečeno. Chci jenom podpořit tento návrh a připomenout, aby se nezapomnělo ani na ostatní státy. Těch příhraničních oblastí máme celou řadu. Teď řešíme otázku Spolkové republiky Německo, je rozjednána smlouva s Rakouskem, ale máme také Polsko... Takže abychom nezapomněli i na tyto oblasti. A doporučuji, silně doporučuji, přikázat to zahraničnímu výboru k dalšímu projednání. A je na zvážení zdravotní výbor. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a nyní prosím k mikrofonu přihlášeného do rozpravy pana poslance Kostřicu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Rom Kostřica: Dobrý den. Děkuji za slovo, paní předsedající. Než jsem se dostal ke slovu, už tady bylo bohužel všechno řečeno. Tak já bych se jenom omezil na konstatování, že tato smlouva by byla nesmírně taky důležitá, aby se na ní začalo pracovat, mezi Českou republikou a Rakouskem, i když tam geologicky nejsou takové podmínky, které by na jedné nebo druhé straně vyžadovaly činnost horské služby. Myslím si, že je tam celá řada územních celků na jedné i na druhé straně, které by z tohoto profitovaly. A také bych se potom, stejně tak jako můj předřečník pan poslanec Holík, přimlouval, aby bylo zváženo projednání na zdravotním výboru. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. A zaregistrovala jsem... Hlásíte se, pane ministře...? Přihlášku pana ministra zdravotnictví do rozpravy. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jsem byl vyzván, abych odpověděl, tak toto činím. Ale asi pana poslance zklamu, protože odpověď na to, proč tam nejsou z české strany zahrnuti speleologové a horská služba, nemám, ale předpokládám, že je to tak, jak již bylo zmíněno v rozpravě, tj. poněkud jinou strukturou integrovaného záchranného systému. Nicméně tu připomínku vnímám a myslím si, že gros té práce, co se týče těch konkrétních přeshraničních dohod, bude na krajích. Myslím, že život konkrétně ukáže i spoustu dalších věcí, které bude časem třeba pozměnit, a myslím, že nic nebude bránit tomu, abychom po nějakém čase tuto dohodu upravili.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a mám zde faktickou přihlášku pana poslance Váni. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, skutečně je to jiným systémem poskytování zdravotnické záchranné služby. Ta smlouva je o spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, není to o spolupráci zdravotnických záchranných služeb. To znamená, v případě, že by se na české straně do systému zdravotnických záchranných služeb zapojily i jiné složky, což zatím v tuto chvíli tak úplně není, pak by bylo možné v rámci této smlouvy o jejich zapojení i v mezinárodní spolupráci uvažovat.

    Německý systém je třeba jiný v tom, že používá tzv. first response skupiny, které jsou právě i z jiných subjektů, než je zdravotnická záchranná služba, ať už jsou to sbory dobrovolných hasičů, horská služba a jiné subjekty. Tento systém u nás zatím obvyklý není, i když v některých odlehlých oblastech by bylo možné o něm uvažovat. Tato rámcová smlouva to umožní. Takže myslím si, že by bylo rozhodně dobré ji skutečně podpořit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a táži se... Ještě je tady faktická pana poslance Plzáka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, jenom opravím předřečníka. Ono už to existuje. Opravdu, v Královéhradeckém kraji je začleněna horská služba a dostává dokonce dotace z krajského rozpočtu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zdali má někdo jiný návrh. Pan poslanec Kostřica. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Doporučuji přikázat tento návrh zahraničnímu výboru. Pardon - zdravotnímu výboru. Omlouvám se.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Ještě je tady jeden návrh pana poslance Soukupa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Chtěl bych doporučit právě pro diskusi, která tady proběhla, doporučení výboru pro bezpečnost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Ještě je tady jeden návrh pana poslance Šrámka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Šrámek: Jenom pro ty, kteří smlouvu přesně nečetli. Chtěl bych jenom doplnit, že tato smlouva byla podepsána 4. dubna minulého roku, ale kvůli turbulentní politické situaci ji právě ratifikujeme až dnes. To je moje poznámka. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane poslanče. Nyní přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích.

    Budeme hlasovat o návrhu, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, kdo je pro. Zahajuji hlasování. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 47. Pro 146 (ze 168 přihlášených), proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kostřici o přikázání předloženého návrhu k projednání zdravotnímu výboru.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 48. Pro 81 (ze 167 přihlášených), proti 32. Návrh byl zamítnut.

    Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu pana poslance Soukupa, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 49. Pro 10 (ze 168 přihlášených), proti 107. Návrh byl zamítnut. Na závěr tedy konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání pouze zahraničnímu výboru.

    Než přistoupíme k projednávání dalšího bodu, mám tady další omluvy: poslance Michala Kučery, který se omlouvá z jednání schůze mezi 9. a 11. hodinou z důvodu návštěvy lékaře, dále zde mám omluvu pana poslance Josefa Kotta z dnešního jednání od 10 do 13 hodin z pracovních důvodů a dále zde mám prosbu o zrušení omluvy pana poslance Jiřího Koskuby, který se omlouval z jednání od 10.15.

    Mám zde faktickou poznámku pana poslance Schwarze. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne všem. Paní předsedající, členové vlády, kolegové a kolegyně, vím, že se to nedělá, přesto asi poruším etiku Sněmovny, ale chci vám říct, že náš kolega poslanec Vozka se dnešního dne dožívá 60 let. Já si ho hodně vážím. Vidíte, že si ani nevzal volno, že pracuje, a chtěl bych mu takhle popřát.

    Takže hodně zdraví, štěstí a rodinných a pracovních úspěchů. (Potlesk napříč sálem.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím o klid, abychom mohli přistoupit k projednávání bodu

    Předložený návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Paní předsedající, dámy a pánové, dobrý den. Dovolil bych si předložit návrh smlouvy o letecké dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a vládou Státu Izrael na straně druhé. Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a vládou Státu Izrael je po Maroku dalším reálným krokem v procesu vytváření společného evropsko-středomořského leteckého prostoru, který je realizován už od roku 2005 v souladu s vnější politikou Evropské unie.

    Základním cílem je snaha o co nejširší zajištění rovných podmínek pro všechny letecké dopravce Evropské unie a partnerské země na přepravním trhu. Dohoda upravuje všechny významné oblasti v civilním letectví, jako například stanovení rozsahu přepravních práv, podmínky pro provozování letecké dopravy mezi smluvními stranami a spolupráci v oblasti provozní bezpečnosti a zejména ochrany letectví před protiprávními činy.

    Text dohody je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky. Sjednání dohody nevyžaduje změnu v českém právním řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s ratifikací této dohody. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Foldyna.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobré dopoledne. Dámy a pánové, jedná se o standardní smlouvu, jak tady pan ministr přednesl. Myslím si, že všechny informace, které jsme chtěli slyšet, jsou ve zprávě pana ministra. Doporučuji postoupit tuto smlouvu do dalšího čtení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tudíž obecnou rozpravu končím.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži se, zdali má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 50. Pro 123 (ze 165 přihlášených), proti nula. Konstatuji, že návrh byl přijat. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Dalším bodem k projednání je

    Předložený návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. ***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Paní předsedající, dámy a pánové, ještě jednou hned za sebou. Stejně jako mé minulé vystoupení, týká se návrhu smlouvy o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Kanadou na straně druhé. Předkládaná Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím, jeho členskými státy a Kanadou je jedním z konkrétních výsledků naplňování vnější politiky EU v oblasti letectví. Tato dohoda byla podepsána v Bruselu dne 17. prosince 2009.

    Cílem dohody je stanovení jednotných a liberálních pravidel pro provoz leteckých služeb mezi EU a Kanadou. Dohoda představuje významný krok směrem k otevření vzájemných trhů a investičních možností v letecké dopravě. Kromě toho jsou v dohodě řešeny další významné oblasti, jako například bezpečnost letectví, řízení letového provozu či ochrana životního prostředí. Lze očekávat, že dohoda přispěje k významnému rozvoji letecké dopravy mezi oběma stranami. Vzhledem k těmto atributům je dohoda považována z pohledu ČR za přínosnou.

    Dohoda se předkládá PČR již podruhé, neboť její projednávání bylo v roce 2010 pozastaveno z důvodu tehdejší vízové politiky Kanady vůči ČR.

    Sjednání dohody nevyžaduje změny v našem právním řádu a její provádění nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu.

    Dovoluji si tímto požádat Poslaneckou sněmovnu PČR o postoupení materiálu k projednání v zahraničním výboru Sněmovny. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Vše podstatné zde bylo opět řečeno. Jenom bych dodal jednu formálně procesní záležitost, že s účinností od 14. listopadu 2013 bylo ze strany Kanady upuštěno od vízové povinnosti pro občany ČR, a proto můžeme pokračovat v ratifikačním procesu této dohody.

    A samozřejmě návrh na usnesení: Doporučuji ratifikovat Dohodu o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tudíž obecnou rozpravu končím.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Dříve než zahájím hlasování, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se svými kartičkami přihlásili znovu. Děkuji.

    Nyní tedy zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 51, pro 121 (ze 127 přihlášených), proti nikdo. Výsledek - návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu číslo

    Tento materiál uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, Ministerstvo zdravotnictví předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky materiál Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, který je rámcovým souhrnem zakládajícím rozvoj veřejného zdraví v ČR a současně i nástrojem pro implementaci programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 2020 v ČR. Národní strategii podpořila vláda ČR svým usnesením číslo 23 ze dne 8. ledna 2014. V souladu s tímto usnesením byl materiál dne 29. ledna předán oběma komorám Parlamentu České republiky pro zajištění podpory realizace.

    Hlavním cílem národní strategie je zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet. Hlavní vizí je rozvoj systému veřejného zdravotnictví, stabilizace systému nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Nezbytným předpokladem pro dosažení hlavních cílů a priorit národní strategie je zapojení jak všech složek státní správy, tak celé společnosti s důrazem na účast komunit i jedinců.

    Národní strategie navazuje na dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví 21 podpořený vládou ČR v roce 2002 a je naplněním požadavku vlády na aktualizaci tohoto strategického dokumentu. Zdraví 21 zůstává i nadále plnohodnotným dokumentem, jehož aktualizované cíle budou naplňovány v implementačních dokumentech národní strategie. Tato strategie vychází z analýzy uvedeného dlouhodobého programu v letech 2003-2012, z koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví, která byla přijata Ministerstvem zdravotnictví v roce 2013, a z programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 2020. Národní strategie bude dále rozpracována do jednotlivých implementačních dokumentů podle stanovených priorit zdravotního stavu obyvatelstva ČR. V jednotlivých implementačních dokumentech, které budou připraveny do 31. 12. 2015, budou blíže specifikovány dílčí cíle, odpovědnost, ukazatele a termíny plnění, včetně stanovení požadavku na finanční pokrytí.

    V otázce financování národní strategie a navazujících dokumentů se předpokládá mj. i využití prostředků z evropských fondů. Existence národní strategie jako národního strategického dokumentu je předběžnou podmínkou pro využívání finančních prostředků z Evropského strukturálního a investičního fondu pro celé zdravotnictví v období 2014-2020.

    Naplňování národní strategie a implementačních dokumentů na meziresortní úrovni bude zajišťovat a koordinovat Rada vlády pro zdraví a životní prostředí. V tomto ohledu již byl usnesením vlády č. 660 ze dne 21. srpna 2013 změněn statut této rady a národní strategie byla projednána na zasedání rady dne 11. prosince 2013.

    Postup implementace programu Světové zdravotnické organizace Zdraví 2020 včetně priorit národní strategie byl projednán výborem pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky, který mu vyjádřil podporu svým usnesením číslo 50 ze dne 26. listopadu 2013. Národní strategie byla rovněž představena výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu, který ve svém usnesení číslo 24 ze dne 5. března 2014 označil stabilizaci systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví za nezbytnou a rovněž vyzval vládu k podpoře realizace národní strategie a jejímu zohlednění při tvorbě státního rozpočtu. Materiál je tedy nyní předkládán Poslanecké sněmovně pro vyslovení podpory principům a prioritám národní strategie i pro vyslovení podpory samotné realizaci národní strategie.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Tento sněmovní tisk projednal výbor pro zdravotnictví, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 113/1. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru poslanec Rostislav Vyzula, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně a kolegové, milá vládo, dovolte mi jenom krátce doplnit pana ministra, protože všechno podstatné bylo řečeno.

    Tato národní strategie má rovněž za úkol přispět k řešení složitých zdravotních problémů 21. století spojených s ekonomickým, sociálním a demografickým vývojem, a to zejména cestou prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví. Na podporu této strategie bych uvedl několik epidemiologických dat.

    Za dobu necelých deseti let realizace programu Zdraví 21, a to tedy v roce 2012, pokračoval růst naděje na dožití při narození u mužů na téměř 75 let a u žen na 81 let. Tento růst pochopitelně souvisí s poklesem mortality, tedy úmrtnosti. Je tedy pravdou, že zdravotní situace našeho obyvatelstva se zlepšuje, nicméně dlouhodobá i krátkodobá strategie je naprosto nezbytná.

    Dvě základní oblasti, které nás trápí, jsou kardiovaskulární onemocnění a nádorová onemocnění. Česká republika na začátku 90. let se vyznačovala jednou z nejvyšších intenzit úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění v Evropě. V letech 2000 až 2012 tato úmrtnost klesla o zhruba 25 %, to je určitý úspěch. Nicméně přes toto zlepšení je to stále přibližně dvakrát vyšší, horší tedy, než ve vyspělých evropských zemích, tedy bývalé evropské patnáctky. Úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční se v posledních letech nicméně nemění. To pravděpodobně všechno souvisí s vyčerpáním možností lékařské péče a nových technologií a na druhé straně s pouze pozvolnou změnou životního stylu české populace. Nedaří se redukovat počet kuřáků v populaci, přibývá osob trpících diabetem druhého typu a roste počet obézních osob v populaci.

    Pokud se týká národových onemocnění, jejich incidence, tedy roční nárůst roste trvale. V minulém roce jsme měli něco kolem 80 tisíc nových nádorových onemocnění, což činilo například proti roku 2000 jenom pro porovnání o 17 tisíc nových případů více. Je to tedy problém, kterým je potřeba se zabývat.

    Výbor pro zdravotnictví se tedy touto záležitostí zabýval a došel k usnesení, které bych tady rád přednesl.

    Usnesení výboru pro zdravotnictví. První bod. Výbor pro zdravotnictví vzal na vědomí dokument Zdraví 2020 - Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí předložený doktorem Vladimírem Valentou, PhD., náměstkem ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví, hlavním hygienikem České republiky. Vyzývá vládu České republiky k podpoře realizace národní strategie formou spolupráce všech resortů a zohlednění zdravotních aspektů ve všech politikách. Vyzývá vládu České republiky k zohlednění realizace národní strategie při schvalování státního rozpočtu. Za druhé. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

    Na základě tohoto s předloženým materiálem i usnesením výboru pro zdravotnictví doporučuji vyslovit souhlas. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Heger a pan poslanec Hovorka. Vyzývám tedy pana poslance Hegera, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já bych také krátce rád zdůraznil význam té strategie, protože ona reprezentuje tu část zdravotnického systému, které se nyní ve světě říká veřejné zdravotnictví. U nás je to sféra, která je reprezentovaná hygienickou službou, která to koordinuje. Jinak ve veřejném zdravotnictví se ví, že musí být zapojeny všechny vládní resorty v tom smyslu, že školství se musí starat o výchovu dětí ke zdraví, Ministerstvo dopravy o bezpečnost dopravy apod. Je to věc, která je naprosto celonárodně průřezová.

    K zvýraznění veřejného zdravotnictví došlo v Evropě zejména po hospodářské krizi v roce 2008 a je nyní znovu zdůrazňováno to, co bylo trošku zanedbáváno při rozvoji vlastního poskytovatelství zdravotnických služeb, že prevence je mnohem levnější, mnohem více působí na ozdravění celé populace a vede ke snížení potřeb zdravotnického rozpočtu, o kterém se tady opakovaně nedávno hovořilo, jak je velmi napjatý.

    Jenom pro ilustraci řeknu jedno číslo ze statistik. Je jasné, jak dopadlo, že se za posledních dvacet let prodloužila délka života, ale bohužel se prodloužila délka života v nemoci, takže ve srovnání se severskými zeměmi u nás je délka života ve zdraví o sedm let kratší než ve Švédsku. A tam je potřeba napřít úsilí, které podle téhle té koncepce bude hygienická služba koordinovat. Po oslabování, ke kterému v hygienické službě došlo, které se týkalo zejména dohledových záležitostí a určitých racionalizačních kroků, je potřeba posílit to, co bylo zanedbáno za celých posledních dvacet let, a to je zejména složka výchovy ke zdraví a zdravému způsobu života. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych, aby se upřela vaše pozornost v tomto tisku na dvě záležitosti - že u nás výrazně přibývá diabetiků a obézních lidí, a to i v případě dětí, relativně mladých lidí. Přibývá zhoubných novotvarů a Česká republika v tom hodnocení patří mezi nejhorší. Za námi už je, tuším, jenom Maďarskou a Polsko.

    Klíčové oblasti prevence v některých evropských státech, na které poukazuje tento tisk - zdůrazňuje například v případě Nizozemí kouření, alkohol, nadváha, diabetes, deprese, v případě Slovenska obezita, děti a dorost, nemoci srdce a cév, duševní zdraví. Je tedy vidět, že i třeba tyto dva státy mají velmi podobné priority řešení.

    K velmi závažnému zjištění docházíte, když přečtete graf, který ukazuje, jak se v letech 1996 až 2011 poskytovaly finanční prostředky ze státního rozpočtu na podpory projektu veřejného zdraví. Tento graf je opravdu tragický. Za toto období se objem finančních prostředků každoročně snižoval. Zatímco v roce 1996 představoval 35 milionů korun, v roce 2011 už byl zcela zanedbatelný a činil pouhé 3 miliony korun. Přitom prevence nemocí a podpory zdraví je ten nejlevnější způsob, jak snížit náklady na zdravotní péči. To je všeobecně známá skutečnost. Přesto český stát dlouhodobě náklady na prevenci nemocí a na podporu zdraví snižuje.

    Informace o tom, jak se vyvíjí zdravotní stav lidí v České republice, jsou k dispozici a jasným způsobem ukazují v tomto tisku, do jakých preventivních programů je třeba jak finanční prostředky, tak světové programy využít k tomu, aby se situace zlepšila.

    K problematice nadváhy, která se nejčastěji týká v řadě případů už školáků, je třeba upozornit na to, že školní jídelny se i nadále řídí překonanými předpisy pravděpodobně Ministerstva zdravotnictví, které dodávají dětem zbytečně kalorická jídla s malým obsahem ovoce a zeleniny. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Nyní zde mám faktickou poznámku pana poslance Nykla. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Igor Nykl: Dobrý den, paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Jak už zde bylo řečeno, v oblasti léčby infarktu myokardu jsme v podstatě vyčerpali veškeré možnosti akutní péče. Já, který pracuji v kardiocentru, mohu ze své zkušenosti potvrdit, že akutní péče je naprosto dokonalá. Dá se říct, že dostat infarkt v Česku je lepší než dostat infarkt v New Yorku. Aspoň tak to slyšíme na kongresech. Zbývá nám ale prevence. A tam musím říct ze své vlastní praxe, to, co někdy vidíme na sále, že nám přivezou pacienty, kteří kouří 60 až - u nás je rekordman 104 cigaret za den! To je něco neuvěřitelného. Doufám, že až letos naše Ministerstvo zdravotnictví připraví nový, kvalitní protikuřácký zákon, už teď se těším na to, že změníme svůj postoj, dokážeme se k tomu zákonu postavit a máme obrovskou šanci zlepšit situaci v kardiovaskulární medicíně. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Ještě mám přihlášku pana poslance Herberta s faktickou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, mám prosbu na pana ministra. Chtěl bych poděkovat za to, že existuje strategie ochrany a podpory zdraví. Vím, že naše obec i spousta obcí a měst České republiky je zapojena do národní sítě zdravých měst, která se snaží podporovat výchovu ke zdraví. Myslím, že by bylo dobré podporovat nadále spolupráci s touto organizací. A taky bych se přimlouval za to, protože vím, že někdy je velmi těžké dostat se ke statistickým údajům o nemocích, o úmrtích pro jednotlivé oblasti, obce a města, dokonce se říkalo, že se to má dostávat za nějakou úplatu od zdravotního ústavu a podobně, jestli by to šlo nějak podpořit, abychom to mohli získávat co nejrychleji a nejsnadněji. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že do všeobecné rozpravy není nikdo přihlášen, všeobecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele nebo zpravodaje, zda chtějí mít závěrečné slovo. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k podrobné rozpravě, ve které zatím nemám žádnou přihlášku. Poprosím ale pana zpravodaje, zda by načetl návrh usnesení.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážená paní předsedající, návrh usnesení by se shodoval s tím, které bylo stanoveno ve výboru pro zdravotnictví.

    Výbor pro zdravotnictví vzal na vědomí dokument Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí předložený doktorem Vladimírem Valentou, Ph.D., náměstkem ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví, hlavním hygienikem České republiky. Vyzývá vládu ČR k podpoře realizace národní strategie formou spolupráce všech resortů a zohlednění zdravotních aspektů ve všech politikách. Vyzývá vládu ČR k zohlednění realizace národní strategie při schvalování státního rozpočtu.

    To je všechno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Má někdo další návrh? Nevidím. Končím podrobnou rozpravu.

    Dám hlasovat o návrhu usnesení. Dávám hlasovat o usnesení, tak jak zde bylo předneseno předkladatelem.

    Zahajuji hlasování číslo 52. Táži se, kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti?

    Končím hlasování číslo 52. Návrh byl přijat. Děkuji vám. (Na světelné tabuli: přítomno 149 poslanců, pro 127, proti nula.)

    Mám zde dvě věci do programu. Jednak se z odpoledního jednání z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Koskuba.

    Dále se chci zeptat - je zde přihláška do interpelace, interpelován je pan Andrej Babiš ve věci ochrany soukromí, ale nejsme schopni přečíst z podpisu, kdo interpelaci předložil. Kdo jste interpelaci předložil, přijďte, abychom mohli k tomuto tématu přiřadit jméno na odpoledne. (Reakce z pléna.) Vypadá to, že se situace vyřešila. Napište na interpelaci jméno a doneste mi to. Děkuji.

    Dalším programem jednání je bod číslo

    Prosím, aby se ujal slova místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych odůvodnil vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Andorrského knížectví o výměně informací v daňových záležitostech. Dohoda byla podepsána dne 11. června 2013 v Madridu. Dohodu za Českou republiku podepsal velvyslanec Karel Beran a za Andorrské knížectví jeho velvyslanec v Madridu Jaume Gaytan Sansa.

    Ministerstvo financí ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím jedná se státy s preferenčními daňovými režimy, abychom získali další nástroj v boji s daňovými úniky. Zatím se ministerstvu podařilo sjednat 13 konečných návrhů dohod o výměně informací, sedm z nich je již platných a vyhlášených ve Sbírce mezinárodních smluv, zbývající jsou v různých fázích legislativního procesu.

    Dohoda s Andorrou byla sjednána na základě usnesení vlády číslo 227 ze dne 22. 3. 2010 a plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu informací v daňové oblasti.

    Dohoda s Andorrou se vztahuje na všechny daně, které stanovují právní řády smluvních stran. Česká republika tak bude moci požádat příslušný orgán Andorrského knížectví o informace, které podpoří správné zjištění, stanovení a zajištění úhrady daní včetně vyšetřování nebo stíhání daňových trestných činů. Od těchto opatření očekáváme nejen možnost českých správců doměřit daň, která by českými daňovými rezidenty nebyla odvedena, ale také zvýšení daňové disciplíny tuzemských daňových rezidentů do budoucna. Na základě dohody můžeme také dožádat informace, kterými disponují banky a jiné finanční instituce. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Poprosím zpravodaje zahraničního výboru poslance Robina Böhnische, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 15/1.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Zahraniční výbor se zabýval tímto návrhem na své 5. schůzi už 14. ledna letošního roku. Po odůvodnění náměstka ministra financí Ladislava Minčiče a po mé zpravodajské zprávě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Andorrského knížectví o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Madridu dne 11. června 2013.

    Výbor mě také zmocnil, abych informoval plénum Sněmovny o tomto rozhodnutí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr a pan zpravodaj - není zájem.

    Přikročíme k hlasování o usnesení, které zde přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 53, přihlášeno 155, pro 121, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Končím projednávání bodu číslo 21.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím paní ministryni spravedlnosti, aby tento tisk uvedla.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu teď představovat v pořadí, které jde za sebou, tři návrhy dohod. Všechny se týkají Dohody mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky Hongkong o předávání osob hledaných pro trestní řízení, o vzájemné právní pomoci v trestních věcech a o předávání odsouzených osob. Vzhledem k tomu, že každý z těchto návrhů vyžaduje samostatnou schvalovací proceduru, budu je představovat zvlášť, ale to společné je, že se jedná o jednu oblast, a to o tu Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky, kterou známe pod názvem Hongkong.

    Pokud jde tedy o tu prvou dohodu mezi Českou republikou a Hongkongem o předávání osob hledaných pro trestní řízení, byla podepsána v Hongkongu 4. 3. 2013. Jedná se o dvoustrannou mezinárodní smlouvu sjednanou se Zvláštní administrativní oblastí ČLR Hongkong, nikoliv s Čínskou lidovou republikou jako územním celkem, a jako taková bude tedy platná pouze na území této oblasti, to znamená v Hongkongu, který byl pověřen Čínskou lidovou republikou ke sjednání této dohody o vydávání.

    V současné době mezi Hongkongem a Českou republikou - dovolíte-li, budu používat jenom ten zkrácený název Hongkong - nebyla uzavřena žádná dvoustranná smlouva v oblasti vydávání, sjednáním této smlouvy se tedy rozšíří smluvní základ pro oblast mezinárodní justiční spolupráce, kterou tradičně tyto všechny smlouvy představují. Jde o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.

    Sjednání a provádění této dohody nevyžaduje žádnou změnu vnitrostátní úpravy. Ta je zakotvena v novém zákoně o mezinárodní justiční spolupráci č. 104/2013 ve věcech trestních a v souladu s článkem 3 odst. 2 navrhované předmětné dohody bude učiněno oznámení, v němž bude uveden seznam trestných činů, pro které může být předání povoleno podle práva České republiky. Jedná se o trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody nebo jinou formu zbavení osobní svobody nejméně na jeden rok, a pokud to právo obou zemí připouští. Dohoda o předávání osob hledaných pro trestní řízení umožňuje odmítnutí vydání vlastních státních příslušníků, a tedy není třeba znepokojovat se nad tím, že by mělo dojít k vydání našich státních příslušníků do Hongkongu.

    S ohledem na naše závazky v oblasti lidských práv, které jsou trošku jiné než v ČLR a samozřejmě tím pádem i v Hongkongu, tato dohoda výslovně obsahuje klauzuli o trestu smrti, a pokud by Hongkong neposkytl dostatečné ujištění, že v případě vydání konkrétní osoby do Hongkongu nebude uložen trest smrti nebo nebude vykonán, tak Česká republika může samozřejmě vydání takové osoby do Hongkongu odmítnout.

    Dohoda navíc umožňuje s vydávanou osobou předat věci, které mohou sloužit jako důkaz v trestním řízení nebo byly získány tou osobou v důsledku její trestné činnosti.

    Dohoda o předávání osob hledaných pro trestní řízení patří k moderním mezinárodním smlouvám, které kromě výše uvedených ustanovení vždy obsahují další standardní ujednání ohledně požadavků na žádost o vydání, další podklady, zásada speciality, je zde respektována předběžná vazba, vyžádání dodatkových informací. Všechny tyto standardní požadavky byly splněny.

    Provádění dohody stejně jako těch dalších dvou dohod je v působnosti Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra, čili dvou resortů, které zajistí eskorty vydávaných osob do České republiky, které se provádí podle § 10 odst. 1 citovaného nového zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

    Provádění dohody bude spojeno s finančními nároky na dopravu osob předávaných z Hongkongu do České republiky, ale bude hrazeno z kapitol uvedených ministerstev. Předpokládáme, že těch osob nebude hodně, čili to nebude spojeno se zvýšenými finančními nároky na státní rozpočet jako takový.

    Doporučuji schválení této dohody. Navážu po jejím posouzení vámi na návrhy na schválení dalších dvou dohod. Upozorňuji na ně v této souvislosti na tomto místě hlavně proto, že jsou úzce propojené. Nejde jenom o dohodu o předávání osob hledaných pro trestní řízení, ale i o vzájemné právní pomoci a o předávání odsouzených osob. Nicméně nyní vás žádám o laskavé posouzení té prvé z nich, to je dohody o předávání osob hledaných pro trestní řízení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni a prosím, aby se slova ujala paní zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Kateřina Konečná.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji moc. Děkuji paní ministryni za skvělé zdůvodnění a doporučuji stejně jako organizační výbor navrhnout k projednání zahraničnímu výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné přihlášky, takže rozpravu končím.

    Paní ministryně ani paní zpravodajka si nepřejí závěrečná slova, takže můžeme přistoupit k hlasování. Je zde navrženo, aby tento tisk byl přikázán výboru zahraničnímu. Zeptám se, zda je zde návrh na přikázání jinému výboru. Není tomu tak. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu zaregistrovali.

    Budeme hlasovat o tom, že přikazujeme tento tisk zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 54, přihlášeno je 124, pro 121, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme přikázali tento tisk výboru zahraničnímu. Končím projednávání bodu číslo 23. ***

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci vás zdržovat, ale jde o významnou dohodu, která ovlivní naše vztahy s Hongkongem na delší dobu. Čili jak jsem řekla, jde o druhý v pořadí ze tří návrhů dohod. Jde o vzájemnou právní pomoc v trestních věcech. Také byla podepsána v Hongkongu 4. 3. 2013, také se týká jenom této Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky. Také jsme zatím neměli žádnou dvoustrannou smlouvu v oblasti vzájemné pomoci uzavřenou. Řídí se rovněž novým zákonem číslo 104/2013 Sb. Podrobně upravuje jednotlivé typy právní pomoci, získávání písemností, důkazů, zajišťování osob, totožnosti, doručování písemností, dočasné předávání osob omezených na svobodě, prohlídky a tak dále. Pro nás je asi nejzajímavější ustanovení, které upravuje výnosy ze zločinu a možnosti je zajistit a konfiskovat. Víme, že Hongkong je jedním ze světových finančních center, takže bez tohoto ustanovení by nemělo smysl schválení dohody doporučovat.

    Obdobně jako ta předchozí a i ta následující dohoda obsahuje i možnost odmítnout vyřízení žádost v případě, že by zde byla odůvodněná obava z uložení nebo výkonu trestu smrti, takže reflektuje i tato dohoda závazky, které vyplývají pro Českou republiku ze smluv o lidských právech.

    Provádění dohody je stejně jako v předchozím případě v působnosti dvou ministerstev, spravedlnosti a vnitra.

    Tato dohoda nebude spojena se zvýšenými finančními nároky na státní rozpočet, maximálně některé ty náklady bude možné uhradit z kapitol uvedených ministerstev. Ani zde ovšem nepředpokládáme, že se bude jednat o vysoké finanční částky.

    Děkuji a prosím i v tomto případě o příznivé posouzení tohoto návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní zpravodajku, kterou je opět paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, opět bych chtěla poděkovat paní ministryni za zdůvodnění a poprosila bych vás pouze o přikázání zahraničnímu výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, rozpravu tedy končím. Závěrečná slova, není zájem? Budeme tedy hlasovat. Je zde návrh na přikázání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je jiný návrh? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se: Kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali výboru zahraničnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 55, přihlášeno je 137, pro 121, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu, a končím projednávání bodu 24.

    Otevírám bod

    Je to poslední ze tří dohod s Hongkongem a prosím paní ministryni, aby i tento tisk uvedla.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tedy vyjmu z doporučení schválení této dohody ty podstatné odlišnosti, protože když jsme už schválili dohodu o předávání osob hledaných pro trestní řízení a vzájemnou právní pomoc, tak by samozřejmě nebylo logické, kdybychom měli problémy schválit dohodu o vydávání, o předávání odsouzených osob.

    Ta se odlišuje od předcházejících dvou dohod zejména potud, že umožňuje předání osoby, pokud zbývá vykonat v době podání žádosti trest v trvání šesti měsíců. Dále předvídá možnost předání osoby, která je nejen ve výkonu trestu odnětí svobody, ale rovněž osoby, která vykonává ochranné opatření spočívající ve zbavení osobní svobody, například ochranné léčení. Podmínkou pro předání osoby podle této dohody je ovšem hranice jednoho roku, který při podání žádosti ještě musí zbývat vykonat. Pak je zde důležité, že s ohledem na praxi při sjednávání dohod tohoto typu bylo přistoupeno právě k tomu zmíněnému limitu jednoho roku, čili se vychází z určitých standardů.

    Pak je zde ještě ustanovení o mladistvém, kdy je možné tedy na předávanou osobu pohlížet jako na mladistvého v přijímající zemi bez ohledu na skutečnost, zda byl jako mladistvý odsouzen v předávající zemi. Čili zde může být rozdíl mezi zemí přijímající a předávající.

    Samozřejmě ve všech těchto případech jsou zohledněny i naše závazky z mezinárodních smluv a ze smluv, které nám ukládají vyvarovat se jakýchkoli aktivit, pokud zde hrozí uložení nebo výkon trestu smrti.

    Provádění dohody bude v působnosti Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra, ale zajišťuje se právě proto, že jde již o předávání odsouzených osob prostřednictvím národní ústředny Interpolu a bude spojeno s finančními nároky na dopravu osob předávaných z Hongkongu do České republiky, které zajišťuje Vězeňská služba České republiky. Provádění dohody sice nebude spojeno se zvýšenými nároky na státní rozpočet, bude však hrazeno z kapitol uvedených ministerstev, a v souladu s § 132 odst. 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci bude Česká republika v takových případech na odsouzených osobách požadovat náhradu vzniklou v souvislosti s jejich převzetím k výkonu trestu do vlasti. Takže v tomto případě bychom měli dostat vynaložené finanční prostředky zpět.

    Protože je to logická tečka za novou komplexní úpravou na mezinárodněprávní úrovni mezi Hongkongem a Českou republikou v trestních věcech, žádám vás o laskavé posouzení a kladné schválení této třetí dohody. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a do třetice prosím paní zpravodajku, paní poslankyni Konečnou. Prosím.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Já si dovolím do třetice poděkovat paní ministryni za skvělou zpravodajskou zprávu a opět vás požádat o přikázání zahraničnímu výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Tak ji končím. Závěrečná slova? Zájem o ně není, tudíž přistoupíme k hlasování. Padl zde návrh na přikázání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je ještě jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se: Kdo souhlasí, aby tento tisk byl přikázán výboru zahraničnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 56, přihlášeno 146, pro 125, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Tisk jsme přikázali výboru zahraničnímu.

    Děkuji paní ministryni, paní zpravodajce a končím bod číslo 25.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím paní ministryni, aby i tento tisk uvedla.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, teď jsme už na domácí půdě téměř a z Hongkongu se přeneseme do České republiky a Slovenské republiky. Situace je úplně jiná, protože zde samozřejmě existovala smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech a její závěrečný protokol. Ta byla podepsána již 29. října 1992 v Praze. Také se osvědčila. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně, já se velmi omlouvám, ale prosím o klid ve sněmovně. Hladina hluku už není snesitelná.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Já vím, že to není tak zajímavé jako všechny ty dohody mezi Českou republikou a Hongkongem, nicméně tento protokol je mnohem významnější a ve svých dopadech se rozhodně daleko více v praxi bude uplatňovat než ty předcházející mezinárodní smlouvy.

    Provádění protokolu bude v působnosti Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra. Nepředpokládáme žádné zvýšené náklady na státní rozpočet. Kdybychom porovnali prostředky, které je třeba vynaložit na poskytování právní pomoci ze strany českých justičních orgánů, s prostředky, které investuje slovenská strana, taková analýza byla zpracována a náklady jsou zhruba srovnatelné.

    Myslím, že kvalita dvoustranné justiční spolupráce v trestních věcech je z pohledu České republiky dlouhodobě na velmi vysoké úrovni, a myslím, že pokud nyní kladně posoudíme navrhovaný a již podepsaný protokol, tak se tato spolupráce ještě dále zkvalitní a může se stát určitým vzorem pro spolupráci i s jinými sousedními zeměmi.

    Děkuji za pozornost. Doporučuji samozřejmě posoudit tento návrh kladně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Pavel Holík.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych si dovolil jenom po vyčerpávajícím uvedení tohoto vládního návrhu doporučit jeho projednání zahraničnímu výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky, tak ji končím.

    Zeptám se, zda je zde jiný návrh na přikázání než výboru zahraničnímu. (Nikdo se nehlásí.) Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali výboru zahraničnímu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 57, přihlášeno je 157, pro 128, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Tento tisk jsme přikázali výboru zahraničnímu. Končím projednávání bodu 27.

    Teď se zeptám pana ministra financí, jestli si myslí, že zvládneme minimálně jeden ten tisk za čtyři minuty. (Ministr odpovídá panu předsedovi mimo mikrofon, není rozumět.) Dobrá. Protože na 11. hodinu je pevně zařazen bod 56. Ale zkusíme aspoň jeden.

    Takže otevírám bod

    Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, Protokol, který upravuje Smlouvu mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru dani z příjmu, byl Poslanecké sněmovně i Senátu Parlamentu České republiky předložen již v srpnu loňského roku. Vzhledem k politické situaci bylo projednávání sněmovního tisku číslo 1133 a senátního tisku 178 s koncem volebního období Poslanecké sněmovny přerušeno. Tento smluvní dokument se tedy předkládá Parlamentu České republiky opakovaně.

    V současné době mezi Českou republikou a Singapurem platí Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Singapurské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru dani z příjmů, která byla podepsána v Singapuru dne 21. listopadu 1997. Tato smlouva vstoupila v platnost 21. srpna 1998 a byla v České republice publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 224/1998. Nedílnou součástí této smlouvy je i protokol, který byl podepsán současně.

    Iniciativa ke sjednání dalšího protokolu ke smlouvě vzešla ze strany Ministerstva financí České republiky, a to z důvodu potřeby zajistit v současné době uplatňované standardy v oblasti výměny daňových informací a aktualizovat některé ustanovení smlouvy. Sjednávání protokolu v oblasti mezinárodních daňových vztahů není ničím výjimečným. Česká republika má sjednán podobný protokol např. v daňové smlouvě s Nizozemím, Dánskem, Moldávií, Srbskem, Ruskem, Běloruskem atd.

    Protokol, který bude tvořit nedílnou součást smlouvy, přispěje k větší právní jistotě a k lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států, které směřují k omezení případných daňových úniků a podvodů. V této souvislosti lze zmínit, že se podařilo sjednat zcela nový text článku Výměna informací, který zajistí její rozšířenou formu ve vztahu k daním všeho druhu a pojmenování. Rovněž tak tento protokol zajistí získávání bankovních informací ze Singapuru a prolamuje koncept domácích zájmů na informaci v Singapuru, což v současné době brání efektivně výměně informací. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Rom Kostřica.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Myslím si, že pan ministr financí tady řekl všechno podstatné, co bylo zapotřebí, a mně nezbývá než doporučit k dalšímu projednání. Doporučuji ho k projednání na zahraničním výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nemám přihlášky, rozpravu končím. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Je zde jiný návrh než přikázat výboru zahraničnímu? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento tisk přikázali zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 58, přihlášeno je 160 kolegyň a kolegů, pro 136, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu a končím bod 28.

    Vzhledem k tomu, že nadešla 11. hodina, musíme se nyní zabývat bodem číslo

    Návrh na zřízení této komise předložila skupina 110 poslanců a poslankyň a tato skupina také připravila návrh usnesení Poslanecké sněmovny, který je součástí dokumentu 350. Prosím zástupce této skupiny pana poslance Stanislava Humla, aby se ujal slova.

  • Poslanec Stanislav Huml: Přeji vám hezký den a přináším návrh na zřízení vyšetřovací komise ke kauze Opencard, kterou znáte z tisku. Víte o tom, že tam byla proinvestována více než miliarda za tu kartu. Víte o tom, že na výbor pro bezpečnost se dostavil jeden z těch lidí, kteří na samém začátku tu kauzu oznámili. (Řečníkovi je pro hluk v sále špatně rozumět.) Jmenuje se Chytil. Byl to člověk, kterému...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám. Projednáváme docela závažnou věc. Prosím, aby bylo tišeji v sále. Děkuji.

  • Poslanec Stanislav Huml: Já taky děkuji. Byl to člověk, kterému policista slíbil, že bude utajeným svědkem. Ve své podstatě to dopadlo tak, že to, že je utajený svědek, na to všichni zapomněli a on skončil na dlažbě, protože dostal padáka z magistrátu. Nakonec se o kauze trošku vyjádřil i soudce, který nakonec soudil jeho samotného. A i soudce sám prohlásil, že před soudem měl stát hlavně někdo jiný. Že hlavní viník rozhodně není on.

    Myslím si, že vyšetřovací komise by měla prozkoumat celé vazby. Víme, že se na vyšetřování kauzy vystřídalo několik policistů. Mám dokonce informaci, že to bylo přes deset. Víme o tom, že tam jsou pokyny státních zástupců, které nejsou příliš košer. Máme informaci od pana Chytila, že on sám se obrátil na Generální inspekci bezpečnostních sborů s nějakým podnětem. Já jsem členem komise pro GIBS, ptali jsme se na to, prošetřovali kauzu GIBS, ale ne z podnětu pana Chytila, takže tady vidím zase rozpor. Myslím si, že vyšetřovací komise má možná i lepší možnosti než samotná ministryně spravedlnosti, která se nemůže ptát státních zástupců, ale vyšetřovací komise by to mohla udělat.

    Zkrátka nejde o to, rozhodnout, kdo je vinen, v žádném případě, ale jde o to se podívat, zda se zákony, které tady schvalujeme, ta policie, státní zastupitelství pracuje správně. Jestli jsou schopni utajit svědka, jestli jsou schopni vyhodnotit důkazy. Protože opět pan Chytil na výboru pro bezpečnost prohlašoval, že on předával důkazy na policii, počítače, s diskem. Nakonec se mu to vrátilo vymazáno a důkazy použity nebyly. To jsou všechno informace, které nemůžete prověřit, pokud nezřídíte komisi. Dávám to jako jednostrannou informaci, nemám ověřeno z druhé strany, ale myslím si, že by to stálo za to, abychom tu komisi ustanovili a podívali se na to, jak to dneska v policii a v justici obecně funguje.

    Takže usnesení máte jako sněmovní tisk 350. Je to velmi jednoduché. Podle článku 30 Ústavy o jednacím řádu a § 48 jednacího řádu vyšetřovací komisi bychom mohli ustanovit k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard. Pouze to, nikam jinam by ta komise neměla sahat. Návrh jsem psal já, takže teď v diskusi můžeme ještě něco změnit, není problém. Vyšetřovací komisí prověřit činnost všech orgánů činných v trestním řízení a kontrolních orgánů, což je schválně široce pojato, protože kontrolní orgány má policie, kontrolní orgány má justice, a pokud tam někde něco bude, tak ať se na to komise může podívat. A stanovil jsem lhůtu šest měsíců ode dne zřízení vyšetřovací komise. Myslím si, že pak by se případně dala i prolongovat, ale šest měsíců stačí.

    A jako nástřel jsem tady napsal počet členů vyšetřovací komise devět. Myslím si, že to je tak akorát, aby byla akceschopná. Stanovil jsem to paritně, to znamená podle vzoru jiných komisí: ČSSD dva členy, ANO dva členy, KSČM jeden, TOP 09 jeden, ODS jeden, KDU-ČSL jeden a Úsvit přímé demokracie jeden člen. Opět předkládám k diskusi, vše je to otevřené.

    Takže to je ode mne v úvodu vše a jsem k dispozici.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a sledoval všeobecnou rozpravu, kterou tímto otevírám a mám do ní následující přihlášky. Nejprve je zde faktická poznámka pana předsedy klubu ODS Stanjury. Potom bude vystoupení paní ministryně spravedlnosti, potom pan poslanec Korte, potom pan poslanec Tejc. Prosím, pane předsedo, dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, ani dvě minuty potřebovat nebudu. Nechci se přít, co to znamená paritní systém. Parita je, že každý má stejně. Tak je poměrně komický návrh, že parita a dva kluby mají dva a ostatní kluby po jednom. To fakt není paritní systém. Já chci říct, že pokud to nebude paritně, sedm krát jedna, tak my pro vznik této komise nebudeme hlasovat. Vždycky takhle komise fungovaly, že každý klub měl jednoho zástupce. Tohle není poměrný systém, aby by si musela vládní koalice i v tom (nesrozumitelné) orgánu zajistit většinu. Takže dávám protinávrh, aby v bodě 4 navrženého usnesení počet členů vyšetřovací komise na sedm a zastoupení jeden člen za každý poslanecký klub. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, obávám se, že formálně nelze během faktické poznámky předkládat návrh, takže v podrobné rozpravě vám určitě dám prostor k přednesení protinávrhu k návrhu usnesení, jak byl formulován panem předkladatelem.

    Paní ministryně spravedlnosti má slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím si, že je to velice významný okamžik, když zde navrhuje poslanec zřízení vyšetřovací komise po všech špatných zkušenostech s vyšetřujícími komisemi, resp. s výsledky jejich činnosti v minulosti. Také jsem byla členkou vyšetřujících komisí, takže vím, že to někdy nezáleží na snaze a aktivitě členů, ale na souhře i politických okolností a ochotě orgánů, v tomto případě činných v trestním řízení, spolupracovat.

    Jako ministryně spravedlnosti velice vítám tuto iniciativu. Doporučuji poslaneckému klubu ANO a ostatním koaličním partnerům i opozici, aby se vyjádřili souhlasně. Myslím si, že už vím velmi dobře za ty dva měsíce působení v pozici ministryně spravedlnosti, jak těžce se kontroluje činnost orgánů činných v trestním řízení. Jistě jste zachytili moje snahy o kontrolu státního zastupitelství v kauze Opencard a tunel Blanka, moje dotazy, opakované, písemné i ústní, na nejvyššího státního zástupce. Ve většině případů obdržím odpověď, že vše je naprosto v pořádku, že se provádí dohled nad činností těchto velmi významných institucí trestního práva, resp. trestního řízení. V tomto případě mluvím o státních zastupitelstvích. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Ještě než dám slovo panu poslanci Kortemu, tak bych vám chtěl sdělit, že pan poslanec Jiří Junek se omlouvá z dnešního jednání Sněmovny od 11 hodin z pracovních důvodů.

    Slova se tedy ujme pan poslanec Korte, který se vzhledem k tomu, že předtím vystupovala paní ministryně, stane i zpravodajem tohoto tisku. Takže vám gratuluji, pane poslanče, k nově získané funkci a prosím o slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Pěkně děkuji, pane předsedo.

    Dámy a pánové, o kauze Opencard bylo namluveno a napsáno mnoho. Tato záležitost obsahuje také mnoho podivností a mnoho absurdit. Věcně bychom si ji mohli rozdělit na dvě části: Opencard 1 a Opencard 2. V Opencard 1 jsou zapleteni úředníci, kteří byli ve výběrové komisi pro celý projekt. Do výběrového řízení se přihlásila jedna firma, firma Haguess, splnila podmínky, splnila limity a tito úředníci doporučili tehdejšímu vedení města, radě pod vedením pana Béma, s nimi smlouvu uzavřít, což se stalo. Následně jeden z členů této výběrové komise, pan Chytil již zmíněný, zjistil jakési podivnosti, to jest, že podklady pro zadání byly vypracovávány firmou Haguess. Zjistil to podle elektronických stop. Dobrovolně a s vědomím rizika předal a předával tyto informace orgánům činným v trestním řízení, přičemž si vyjednal pozici utajeného svědka, byl si vědom rizika, které podstupuje. Na základě jeho informací v roce 2009 podala trestní oznámení paní Jana Ryšlinková, myslím, že to byla tehdejší zastupitelka.

    Vyšetřování bylo od samého začátku brzděno, blokováno, zpomalováno, zastaveno a posléze v roce 2013 odloženo jako neodůvodněné. Svědek, pan Chytil, byl prozrazen, okamžitě vyhozen z magistrátu, dvakrát mu neznámí pachatelé prohledali byt, bylo mu vyhrožováno. Následně byl obviněn, obžalován a odsouzen, zatím nepravomocně. Přičemž dlužno říci, že státní zástupkyně paní Dagmar Máchová popsala soudu jeho roli velice nekorektně a tendenčně. Zatímco ti, kteří to zavinili, čili politická reprezentace města pod vedením pana Béma, a kteří možná, já nevím, to rozkradli, neboť původní vysoutěžená cena byla 150 mil., ale město zaplatilo firmě Haguess přes miliardu prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění a opakovaným smlouvám o dílo, tudíž ti, kteří to zavinili, se dnes pouze smějí a k soudu chodí lidé jako svědci.

    Vedle toho máme Opencard 2 a tam jsou pro změnu obviněni politikové, tentokráte ovšem ti, kteří nic nezavinili, kteří tuto kauzu pouze zdědili a dnes jsou absurdně obviněni a čekají na obžalobu, zatímco ti, kteří to zavinili, se stále smějí.

    Rada města pod vedením tehdejšího primátora pana docenta Svobody, našeho dnešního kolegy, stála před volbou, buď, anebo. Obojí bylo špatné. Buď mohla odepsat investici ve výši 1,2 mld. a říci "milí drazí obyvatelé Prahy, vy jste si koupili pěknou kartičku, předplatili jste si jízdné, to jste byli pěkní hlupáci, od zítřka si kupujete papírové jízdenky", anebo se mohli pokusit projekt nějakým způsobem zachránit na překlenovací dobu. Zjistili, že firma Haguess má smlouvy absolutně na všechno, nejen autorská práva, která jsou nezcizitelná, ale výroba, údržba, prostě všechno. Nechali si vypracovat dva nezávislé právní posudky, neboť logicky v takovémto případě nebylo možné vypsat výběrové řízení, protože byl pouze jeden, kdo to mohl spravovat, a to byla firma Haguess. Dva právní posudky jim posvětily, že je možné jednat v jednacím řízení bez uveřejnění. Hrozil kolaps celého systému, končila platnost karet, a jestliže předtím město platilo Haguessu za údržbu 8 mil. měsíčně, a to prosím na základě smlouvy, která byla obnovována každé dva měsíce, čili to bylo obcházení výběrového řízení, dnes platí 2,8 mil. měsíčně, takže nejen že nevznikla škoda, ona vznikla úspora. Proto jsou patrně obviněni a pozítří možná obžalovaní.

    Já jsem úvodem řekl, že v celé té kauze je řada podivností. Já prosím řeknu jednu. Ačkoliv je to kauza pražská, vyšetřuje ji jihočeský útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Proč zrovna jihočeský? Je prosím náhoda, že si policisté z pražského ÚOOZ po hospodách vyprávějí, že kauza byla cíleně, manipulativně zinscenovaná, že je právě proto v jižních Čechách, protože tamější ÚOOZ vodí na drátku jakýsi jihočeský kníže a že cílem toho bylo odstranit politického konkurenta? Nebo poškodit? Jsou to hospodské kecy, anebo je to pravda? Já prosím nevím, ale pokusme se to zjistit.

    Řekl jsem, že v kauze je mnoho absurdit. Řeknu závěrem jenom jednu. Jedním z obviněných je dnes bývalý radní pan Pavel Richter. Když přinesl obvinění domů a nechal ho na stole, jeho syn si ho přečetl a s údivem zjistil, že jsou tam opsány v odůvodnění obvinění celé pasáže z jeho ročníkové práce, z práce studenta práv prvního ročníku. Byly opsány doslova včetně gramatických chyb.

    Dámy a pánové, za klub TOP 09 a Starostové prohlašuji, že samozřejmě zřízení této komise podpoříme a podpořím také návrh pana Stanjury.

    Poslední slova. V Poslanecké sněmovně bylo od roku 1990 asi 16 nebo 20 vyšetřovacích komisí. Žádná v podstatě nic nevyřešila. Proč? Právě proto, že byly složeny paritně, že tam byly nějaké politické zájmy, a tudíž o pravdě se hlasovalo. Ale víte, o pravdě se hlasovat nedá.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji, a prosím, abyste zaujal místo vedle pana předkladatele.

    Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Fichtner, pan poslanec Blažek, pan poslanec Hovorka. To, co je na tabuli, je zavádějící, ale pokud se hlásíte z místa a nenahlásíte se písemně tam vlevo z mého pohledu, tak není možné to na tabuli uvést. Takže pokud chcete být na tabuli, tak prosím písemně u stolku vlevo.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já se přiznám, že v tuto chvíli nejsem rozhodnut, zda hlasovat pro tuto komisi, anebo zda se v tom hlasování zdržím. A důvody jsou následující.

    Za prvé, jsem velkým obhájcem parlamentních vyšetřovacích komisí jako takových. Myslím si, že zkušenosti z jiných zemí ukazují, že to je velmi silný nástroj na vyšetření a pojmenování věcí, které by jinak pojmenovány nebyly. Bohužel tradice ať už amerických, nebo britských parlamentních vyšetřovacích komisí u nás nikdy nastolena nebyla a nikdy bychom na ni asi nedokázali navázat a začínáme úplně někde jinde. A bohužel pověst komisí je taková, jaká je. Ale myslím si, že nemá smysl s ohledem na konstatování "komise nikdy nic nevyšetřovaly" se vzdát tohoto instrumentu a tohoto nástroje.

    Druhá věc je, jestli má být komise zřízena pro tuto konkrétní věc. Jak jsem slyšel pana poslance Humla a pana poslance Korteho, tak jsem nabyl dojmu, že se to týká trošku dvou jiných věcí. Jedna věc je, jestli máme zkoumat to, zda policie správně vyšetřuje a zda správně obvinila konkrétní radní hlavního města Prahy za Opencard v tom posledním případě, který se týkal i vydání pana primátora Svobody, a tady si myslím, že bychom to dělat neměli, že bychom prostě teď neměli začít my vyšetřovat způsob vyšetřování ÚOOZ a státního zastupitelství a říkat, co bylo, nebo nebylo správně. Myslím si, že to není dobře právě proto, že ještě o této věci nerozhodl soud a koneckonců ti lidé jsou zatím - v uvozovkách- jen obviněni. A to říkám i pohledem člověka, který hlasoval proti vydání pana exprimátora Svobody k trestnímu stíhání, ale přestože jsem hlasoval proti jeho vydání, myslím si, že komise by neměla zasahovat do aktuálního vyšetřování, které tady je, a zkoumat to, zda ÚOOZ v této věci pochybil, nebo nepochybil a zda má tato věc spadat, nebo nemá spadat třeba do jejich expozitury v jižních Čechách.

    Druhá věc a druhý pohled se týká případu konkrétního úředníka magistrátu, který byl odsouzen a který, jak už bylo naznačeno, měl údajně příslib toho, že se stane spolupracujícím obviněným, a tady bych si dovolil i jiný pohled. Musím říct, že samotný fakt, že někdo je odsouzen nezávislým soudem, pro mě je docela důkazem toho, že se něčeho dopustil. A je otázkou, zda ten konkrétní člověk, který byl odsouzen, se rozhodl spolupracovat s policií ve chvíli, kdy nabyl dojmu, že se děje něco nekalého, je potřeba o tom policii informovat, aby mohla vyšetřovat věci, anebo v zoufalství, že už bude brzy odhalen, raději na policii šel, že udá ty ostatní. A to jsou pohledy, které těžko posoudíme. Možná je posoudí ona komise, ale myslím si, že v tom určitou roli sehrál soud, který už v této věci rozhodl, a bude o tom rozhodovat ještě, pokud je mi známo, soud odvolací.

    Takže abychom zase někoho neglorifikovali takto dopředu a neříkali: on je tady nějaký chudák nevinný, který byl odsouzen místo zločinců, kteří odsouzeni být měli - protože vyšetřování v této věci určitě, a já doufám, není skončeno. Já bych také byl znepokojen tím, kdyby celá kauza Opencard skončila obviněním několika radních za pokračování projektu a skončila tím, že jsou odsouzeni, v uvozovkách, malé ryby, úředníci, kteří v této věci sehráli nějakou podružnou roli, a nebyli odsouzeni ti, kteří stáli za tím projektem, kteří ho politicky prosadili třeba s vizí, že budou odtékat někam peníze, a ti, kteří peníze prostřednictvím projektu Opencard vyvedli. Ale víme my, jestli tato věc není vyšetřována? Víme my, že teď nenaruší vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny třeba snahu státního zastupitelství, ať už nejvyššího, vrchního a dalších vyšetřit konkrétní kauzy? Nebude to znamenat snahu spíše ochromit vyšetřování? A teď nemyslím účelovou, ale nepřímou. A nemůže to poškodit toto vyšetřování?

    To jsou otázky, které si kladu, a přiznám se, že ač nevyznávám jednoduchou myšlenku, že máme šetřit až to, co už je dávno vždy rozhodnuto, a nemůžeme do vyšetřování zasahovat absolutně vůbec v tom smyslu, že bychom měli počkat, až tyto věci budou rozhodnuty, a vrátit se k nim po deseti letech, nemyslím si, že by to tak mělo být, tak jsem skutečně velmi opatrný a budu velmi zvažovat, zda takovouto komisi právě s tímto cílem podpořit, i když jak říkám, principiálně jsem pro to, aby vyšetřovací komise fungovaly, a kdyby se jedna osvědčila, a záleží to hodně na personálním složení - to si nenalhávejme, že to záleží na tom, která Sněmovna ji zřídí v jakém období, záleží to na tom, jací lidé tam jsou schopni jít a pracovat - tak to bude samozřejmě dobře. Ale opravdu se bojím toho, abychom nezkazili ještě možnost potrestat skutečné viníky, kteří za Opencard stojí a kteří ji kdysi prosadili a tunel na veřejné peníze v této věci zajistili.

    Takže to je jen drobná obava, kterou mám, a to je důvod, proč se ještě budu rozhodovat, zda tuto komisi v této Sněmovně podpořím. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktická poznámka - pan poslanec Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Musím se přiznat, že si cením pana kolegy Tejce za to, že vzhledem k informacím, které byly i předmětem jednání mandátového a imunitního výboru, tak nechci říct, že změnil, ale jeho dosavadní praxe byla spíše vydávat poslance, a že v případě pana docenta Svobody tento svůj názor, myslím, že měl pevný, a i hlasoval proti vydání s ohledem na skutečnosti, které vyplynuly i při jednání mandátového a imunitního výboru.

    Nicméně k tomu, co říkal zde. Já se přiznám, že také nejsem velký fanda zřizování vyšetřovacích komisí, ale kladu si otázku v této konkrétní věci, kdy tedy zřídit takovouto vyšetřovací komisi, a pan kolega Tejc vyslovil tezi, že vyšetřování ještě probíhá. Na druhou stranu už vůbec si neumím představit zřízení vyšetřovací komise za situace, kdy řízení bude před soudem, a v zásadě myslím, že by bylo i proti principům právního státu, kdyby takováto vyšetřovací komise byla zřízena poté, kdy budou vydány pravomocné rozsudky. Přeci si myslím, že úplně zákonodárný sbor by neměl zasahovat do činnosti soudů tím, že by přezkoumával kvalitu či správnost takovýchto rozhodování soudů.

    Takže já jsem rovněž dospěl k závěru, že pokud v této věci zřídit vyšetřovací komisi, tak snad jedině teď, v tuto jedinou chvíli, protože ta věc ještě není ve stadiu soudního prověřování, neingerovali bychom do věci, která by se týkala pravomoci soudů, ale naopak bychom řešili to, zda zákonodárný sbor má jisté páky vůči výkonné moci. A to si myslím, že je okamžik, nad kterým bychom se měli zamyslet, a já jsem dospěl ze všech rozhodování k názoru, že podpořím právě z tohoto důvodu zřízení toto vyšetřovací komise. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. A nyní tedy pan poslanec Fichtner s řádnou přihláškou a po něm pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Já bych snad pouze možná pro někoho technokraticky, nicméně rád bych tedy řekl nějaká základní fakta k tomuto případu, ke kauze Opencard, tak aby i například nejen mimopražští poslanci, kteří možná tolik tu kauzu nesledují nebo možná nemají úplně kompletní nebo komplexní informace, aby tyto informace měli, ale samozřejmě i veřejnost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fichtnerovi. Ještě než budeme pokračovat, omlouvá se z dnešního jednání od 11.30 z důvodu pracovního jednání předseda Poslanecké sněmovny až do 13 hodin.

    Budeme pokračovat v diskusi. Podle mých záznamů je nyní na řadě s řádnou přihláškou pan poslanec Pavel Blažek. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Dobrý den. Já jsem z té diskuse trošku nešťastný a řeknu vám rovnou proč. Poslanecká sněmovna je politický orgán, její vyšetřovací komise nebude nikdy ničím jiným než politickým orgánem politického orgánu. Rád bych upozornil všechny, kteří byli, než sem dnes přišli, pro to, aby ta komise vznikla, že to asi myslí dobře, pokud jde o odkrytí jednoho případu. Ale ze slov paní ministryně Válkové jsem pochopil politický cíl tohohle orgánu. A to jsou ta slova "kontrola státního zastupitelství".

    Dovolte, abych vám řekl jednu věc, která je zásadně nepřijatelná. Jestliže chceme kontrolovat státní zastupitelství, tak musíme zkontrolovat buďto - což je fyzicky nemožné - všech sto tisíc zhruba zahájených trestních řízení, anebo žádné. Není možné si jedno vybrat, které budeme strašidelně kontrolovat, že se dopustíme toho, čemu se nedá říct jinak než selektivní spravedlnost. Já teď nereaguji pouze na tu komisi, ale mě ta slova paní ministryně docela překvapila a řeknu rovnou, že vyděsila. Pochopil jsem, že cíl toho, proč ta komise vzniká, u některých z nás spočívá v tom - v uvozovkách - nabourat se do soustavy státního zastupitelství, pokud to nejde jinak. Je lhostejné, jde-li o Městské státní zastupitelství v Praze, nebo jde o nějaké Státní zastupitelství v Brně.

    Bohužel jsem sledoval v neděli televizní debatu Otázky Václava Moravce, kde jsem také ze slov první náměstkyně ministryně spravedlnosti, a to mě vyděsilo ještě víc než to, co jsem slyšel dnes, slyšel slova, jako že veřejné mínění nerozumí spravedlnosti, mediální stránka spravedlnosti je složitá. A to je přesně ten směr, kudy se za žádných okolností nesmí jít. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Blažkovi. Nyní dvě faktické - kolegu Hovorku požádám ještě o strpení. Nejdříve Václav Klučka k faktické poznámce, potom pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty k faktické poznámce.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji za dvě minuty, pane místopředsedo. Já řeknu pouze dvě věci. Potvrdím, co už tady kolega Huml konstatoval, že na posledním zasedání komise, kdy jsme položili otázky představitelům GIBS, jestli se zabývali obecně kauzou Opencard, bylo nám řečeno, že v jednou případě ano, v jednm případě z podnětu, který nevíme, který tam byl dán, to může komise následně zjistit, a že toto šetření svým způsobem je uzavřeno.

    Druhá věc je na margo vystoupení pana kolegy Fichtnera. Tady bych chtěl říct, že vyšetřovací komise není orgánem činným v trestním řízení. Dokonce v části 9 v § 48 jednacího řádu - já to ocituji: "Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení." To slovíčko "může" zní hodně strašidelně. Protože kdokoli zjistí, že byl spáchán trestný čin, je jeho povinností oznámit tuto skutečnost orgánům činným v trestním řízení. Abychom si vysvětlili, kde až ta závěrečná pravomoc komise v daném okamžiku je. Ano, zjišťuje, a když zjistí, podává.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, i za dodržení času. Nyní pan poslanec Bohuslav Chalupa, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den. Děkuji za slovo. Za sebe se budu připojovat k tomu, aby komise byla zřízena. Nesouhlasím s tím, že pokud nejsme schopni... a teď já si nebudu hrát ani na policistu ani na soudce ani na státního zástupce. Pokud je tady nastíněno, že pokud nejsem schopen zkontrolovat 100 tisíc případů, tak se nebudu raději zabývat ničím - takhle k tomu přistupovat nebudu. Pokud jsou tady indicie, že něco není v pořádku, je naší povinností se tím zabývat. Rozhodně nebudeme nikoho soudit, ale pokud zjistíme na základě výsledků komise, že není třeba legislativa v pořádku, je naší povinností legislativu změnit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Chalupovi. Ještě jedna faktická poznámka Stanislava Polčáka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl pouze do jisté míry navázat na pana předsedu Klučku, protože to, co řekl, je bezesporu velmi podstatné. Je třeba nezapomínat i na margo toho, co řekl pan kolega poslanec Fichtner. Je nepochybné, že poslanci, kteří budou členy případně takto zřízené komise, budou muset znát nejen jednací řád, ale jednací řád je doplněn i o přílohu jednacího statutu takové komise, kde jsou i pravidla pro poskytování informací, kde jsou pravidla pro povinnost mlčenlivosti. Takže ano, můžeme se zde bezesporu ujišťovat o tom, že všichni poslanci budou muset více dbát svých slov, a je nepochybné, že takoví poslanci budou stát před věčným úkolem, jak do jisté míry informovat veřejnost a zároveň dodržet povinnosti, které jim ukládá tento jednací status. Je to ale jejich odpovědností. Myslím si, že s touto výtkou by bylo možno v zásadě odmítnout zřízení jakékoli vyšetřovací komise. Pokud bude vyšetřovací komise zřízena, bude zřízena i s odpovědností vůči členům této komise, jak do jisté míry správně poukázal pan předseda Klučka.

    Možná jedna poznámka. Jednání mandátového a imunitního výboru je také ze zákona neveřejné, a bohužel řada z nás, členů mandátového a imunitního výboru, si před médii pouští pusu na špacír a hovoří o věcech, které mají zůstat v utajení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. A ještě pořád žádám pana kolegu Ludvíka Hovorku o strpení, protože se s další faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Matěj Fichtner. Pane poslanče, máte slovo ke své faktické poznámce.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji, pane předsedající. K panu poslanci Polčákovi prostřednictvím vás, pane předsedající. Já přece nejsem proti zřízení této vyšetřovací komise, naopak její zřízení podporuji. To, co jsem říkal, to jsem pouze upozorňoval na rizika, která mohou nastat v průběhu toho, kdy bude vyšetřovací komise vykonávat svou činnost. To znamená, že existuje riziko toho, že někteří poslanci svými vyjádřeními se budou prostřednictvím této vyšetřovací komise snažit trestní řízení nějakým způsobem ovlivnit. Je to riziko, doufám, že nenastane, když nám v tom pomůžete, budu jedině rád. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Stále jsme u faktické poznámky. Ještě pan kolega Ivan Pilný se přihlásil k faktické poznámce, a pak snad už dojde na kolegu Ludvíka Hovorku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Dámy a pánové, nejsem sice poslanec mladý, ale nový, což znamená, že nenesu odpovědnost za zřízení vyšetřovacích komisí, které nikdy nic nevyšetřily. Takže mi nezbývá, než se řídit zdravým rozumem, a ten mi říká: Opencard je paskvil, úžasně předražený, který má omezenou funkčnost, byl draze zaplacený a škody nebudou nikde nahrazeny. To je za prvé.

    Za druhé. My jsme politické shromáždění, které nelze odpolitizovat. To znamená, že pokud přistoupíme k zřízení vyšetřovací komise, tak by asi neměla respektovat výsledky voleb, ale mělo by to být skutečně paritní shromáždění. Z toho pro mě vyplývá jen to, že jediné, co ta komise může udělat, je prozkoumat průběh procesu, jakým se kauza Opencard ubírala. Tam nastávají rizika, na která někteří moji předřečníci upozornili, protože opravdu zasahujeme do práce nezávislých orgánů, do kterých bychom asi zasahovat neměli.

    V tuto chvíli nejsem rozhodnut, jak budu hlasovat, ale vím, že škody, které se staly, neodstraníme a z tohoto shromáždění nikdy neuděláme shromáždění apolitické. To je třeba vzít v úvahu. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní řádně přihlášený poslanec Ludvík Hovorka ke svému vystoupení. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Nejste nijak omezen.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom dvě doporučení na základě vlastní zkušenosti z jednání vyšetřovací komise. Chtěl bych doporučit, aby si komise řádně dohlédla, pokud bude zřízena, na to, kdo jí bude případně pomáhat jako vyšetřovatel dodaný Policií České republiky, a zejména aby tato osoba měla osvědčení na stupeň tajné. Byl jsem členem jedné významné vyšetřovací komise, která měla dva vyšetřovatele, ale bohužel ani jeden neměl osvědčení na stupeň tajné a nemohl se seznamovat s dokumenty BIS a dalšími tajnými materiály, které my jsme dostávali nebo mohli studovat.

    A to druhé doporučení už tady bylo zmíněno. Reaguje vlastně na to, že výstupem parlamentních vyšetřovacích komisí mnohdy nebývá nic konkrétního. Je to vyloženě požadavek a apel na to, aby došlo ke změně jednacího řádu v § 48 odst. 9, a to "nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení". Tady by mělo být "musí vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení". Pak by to bylo daleko efektivnější.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Ivan Gabal, zatím poslední písemně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych jednak předeslal za klub KDU, že vznik komise podpoříme a podpoříme také počet sedm, protože nám připadá argument racionální.

    Za sebe bych jenom rád připomněl, že jsme před nějakou dobou vydávali kolegu Svobodu a já jsem argumentoval tím, že vlastně ho vydáváme v důsledku toho, že nebylo vyšetřeno první trestní oznámení zastupitelky Jany Ryšlinkové a jeho podstatná část byla s dosti nepochopitelnými argumenty po několika letech odložena. Jen bych připomněl tady kolegům z hnutí ANO, že tehdy argumentovali, že hlasují pro vydání kolegy Svobody nikoliv proto, že by si mysleli, že nese odpovědnost, ale protože nesouhlasí s institutem imunity. To znamená, argumentovat dneska jiným způsobem proti vzniku té komise mně nepřipadá racionální.

    Za další - už byla zmíněna kauza utajovaného svědka. Vůči argumentům pana exministra musím říci, že to, že ten svědek byl vyzrazen a posléze potrestán, ačkoliv informace, které poskytl, jsou evidentní fakta, a jestli se toho ujímá argumentačně ten či onen, je podle mého názoru druhotné. Ta faktická otázka, do jaké míry se to tam odehrálo korektně, nebo ne, si myslím, je pro tu vyšetřovací komisi příslušná.

    Poslední - protože jsem také byl návštěvou v GIBS a protože tam ta debata proběhla, musím říci, že GIBS neměla vůbec žádnou představu o tom, jak probíhalo vyšetřování toho trestního oznámení původního podle auditu společnosti A. T. Kearney, které vzneslo pět velmi vážných trestních obvinění a kde vlastně jsme se ve většině z nich dostali jenom k odložení, takže i tam jsem nabyl pocitu, že není důvod, proč se zpětně nepodívat na postup hlavních orgánů, což neznamená, že bychom museli řešit tisíc dalších případů, které jsou v současné době v řešení. My považujeme za rozumné - a ten počet podpisů tomu nasvědčuje - podívat se zpětně, to znamená nikoliv identifikovat viníky nebo něco podobného, ale pokusit se rekonstruovat postup příslušných orgánů v dané kauze, a tím vůči nim uplatnit určitou kontrolní možnost, kterou nepochybně máme.

    Myslím si, že z toho ani nevyplývá ingerence do jejich práce, protože ta práce v klíčových obviněních byla uzavřena. To uzavření je to, co si myslím, že nás zajímá, protože tam jenom na okraj těch 60 shodných stránek mezi vyšetřujícím policistou a státní zástupkyní, a platilo pravidlo copy-paste-Google jako základ jejich erudice pro odložení, není něco, co by mě nechávalo v klidu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Gabalovi za jeho vystoupení. Mám dvě přihlášky z místa. První přihláška je pana poslance Pavla Blažka, druhá Jiřího Štětiny. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já zareaguji. Vyzradit svědka můžete tehdy, je-li svědkem. Pan Chytil nebyl nikdy ani utajený svědek ani spolupracující obviněný. Ten takzvaný policista, který se zúčastnil toho jednání, o tom nikdy neudělal žádný záznam. Neexistuje důkaz, že o tom komukoliv v policii a na státním zastupitelství řekl. Z toho plyne jediná věc. Pokud se to vyzradilo, tak to dost pravděpodobně byl jeden z těch tří, kteří se toho zúčastnili. Ale nemůžete prozradit to, co neexistuje. On jím prostě nikdy nebyl a nikdy o to nepožádal, jsou-li informace, které zazněly v pořadu, který jsem v neděli viděl, pravdivé, asi o tom nikdo nevíme nic víc.

    Pokud jde o to, co říkal pan poslanec Hovorka, já jsem nenamítal, nebo nikdo tady nenamítal, že závěry té komise budou třeba nekonkrétní. Já mám obavu, že budou konkrétní až moc v politické rovině a bude to zneužito jenom a pouze k tomu, aby se některé na první pohled bohulibé skupiny konečně mohly pořádně zavrtat do soustavy státního zastupitelství, a pro to já nebudu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Teď mám další faktické poznámky. První faktická poznámka je elektronická od Romana Váni, poté faktická poznámka Ivana Gabala, poté faktická poznámka navrhovatele, takže kolegu Štětinu ještě požádám o strpení. Prosím, pan kolega Roman Váňa. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, již delší dobu se tady bavíme o jednom konkrétním případě, o kauze Opencard. Padla i jména aktérů této kauzy. Já bych si jen dovolil upozornit, že podle zákona, tedy podle jednacího řádu, je možné vyšetřovací komisi zřídit pouze ve veřejném zájmu, ne v zájmu konkrétních osob. A ten veřejný zájem právě k této věci - proč byla právě tato konkrétní kauza vybrána - mi není úplně jasný, protože pak bychom mohli řešit tisíce a miliony jiných vyšetřování, jiných soudních řízení, jiných velmi těžkých osudů, které nepochybně jsou a které koneckonců i písemně mnohdy přicházejí sem do Sněmovny. Takže je to určitý moment, zda skutečně ten veřejný zájem právě v této jediné konkrétní kauze je tak veliký, aby opravňoval zřízení vyšetřovací komise parlamentu. To je otázka, kterou dávám ke zvážení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Nyní pan poslanec Ivan Gabal k faktické poznámce. Poté pan kolega Huml a pan kolega Chalupa ještě s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Já navážu na předřečníka, čistě jenom technicky, a ještě na exministra pana Blažka. Případ Opencard není možné redukovat na případ toho vyzrazeného svědka. Já jsem říkal, že tam z pěti vážných trestních obvinění tři jsou odložena s poměrně dosti pofidérními argumenty a je potřeba se zpětně podívat, jak to vyšetřování postupovalo. Kauza toho svědka je v tom jenom jednou velmi dílčí záležitostí.

    To, co říkal pan exministr možná už, pokud tu komisi zřídíme, patří před tuto komisi, ale nemělo by být meritorním principem debaty o tom, zda ji zřídíme, nebo nezřídíme, čímž nechci polemizovat s vaším názorem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsou tu samé faktické poznámky. Nyní pan kolega Huml, poté pan kolega Chalupa, pan kolega Grebeníček a poté znovu pan kolega Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Huml: Já bych také chtěl zareagovat na pana kolegu Blažka. On ten svědek je, pane kolego prostřednictvím předsedajícího. Vy citujete jeden pořad, ale ono těch pořadů vzniklo v průběhu času víc. A náměstkyně primátora hlavního města Prahy v České televizi jasně potvrdila, a bylo to odvysíláno asi před dvěma měsíci, že ona byla u toho. On jí to přišel oznámit jako její podřízený pracovník náměstkyni primátora a ta náměstkyně primátora kontaktovala policii a zorganizovala tu schůzku, o které jste mluvil. Já si myslím že, pro obyčejného - v uvozovkách - člověka, který se obrátí na svého nadřízeného, který zprostředkuje schůzku s policií, je to - co chcete víc? ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Chalupa s faktickou poznámkou. Připraví se pan kolega Grebeníček.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Já nechci dlouho zdržovat. Veřejný zájem podle mě je pokusit se odhalit mechanismy těchhle těch lumpáren a pokusit se přijít, nebo když je odhalíme, tak samozřejmě potom bychom měli udělat všechno pro to, aby se to prostě nestávalo. To je veřejný zájem. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Chalupovi. Pan kolega Grebeníček vzdal svou faktickou poznámku. Pan kolega Pavel Blažek nyní s faktickou poznámkou, potom řádně pan kolega Šetina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já k panu navrhovateli vaším prostřednictvím. Selektivní spravedlnost nebyla reakce na návrh na vznik téhle komise ani na vás. To byla reakce na slova paní ministryně v rámci obecné debaty.

    Stručná reakce na pana poslance Gabala, vaším prostřednictvím. Já bych o tom svědkovi nemluvil, ona to v tom případu je jistá marginálie, ale pan navrhovatel, a to byla reakce na něj, to uvedl jako jednu z podstatných věcí toho, proč ten návrh předkládá, tak jsem reagoval, že v rámci toho návrhu to jako podstatná věc sděleno bylo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní je konečně řada na řádně přihlášeném panu poslanci Jiřím Štětinovi. Pane kolego, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já velmi pečlivě poslouchám diskusní příspěvky všech kolegů. Já bych z tohoto místa chtěl připomenout jednu věc. Já jsem v minulém volebním období měl interpelaci na tři ministry, na ministra vnitra pana Kubiceho, na ministra spravedlnosti pana Pospíšila a na paní vicepremiérku Peake, ve věci kauz, o kterých se mluví v této republice a které nejsou selektivní. Ty jsou systémové. To znamená počínaje rokem 1994 a konče rokem - já nevím - 2012. A já jsem je žádal, aby mi odpověděli, jak tyto kauzy byly šetřeny, kdo je šetřil, proč nebyly vyšetřeny. Víte jaký byl závěr? Že do dnešního dne odpověď nemám. Já to chápu, proč. Já se domnívám, že se nikdo nechce vlamovat do státního zastupitelství. Nikdo si nebude hrát na nějakou komisi, která je přes vyšetřovatele, státní zástupce. Myslím si, že kdo trochu něco ví o trestné činnosti, tak ví, že nemůže jít do živých kauz. A já vítám, že konečně je politická vůle začít šetřit kauzu, ve které zatím, tak jak to sleduji, a nemohu to posoudit, jsou souzeni lidé, kteří asi nebyli u hlavy pudla této kauzy. Takže musím říci, že vítám tuto komisi, a kdyby začala pracovat zítra, jenom dobře. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi. To byl poslední přihlášený v rozpravě. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, pan, ano. Pan předseda klubu ODS, Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vy jste mě mírně zmátl. Pan předseda Poslanecké sněmovny řekl, že mám načíst návrhy v podrobné rozpravě. A evidentně je rozprava společná. Tak proto jsem se přihlásil teď, než jste uzavřel...

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, já samozřejmě otevřu podrobnou rozpravu, pokud jde o návrh. Nejde o zákon, jde o návrh zřízení vyšetřovací komise a tam se povedou obě rozpravy, takže je to v pořádku. Ale samozřejmě nikdo vám nebrání, abyste už v obecné rozpravě vystoupil.

    Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě. Ano, pan navrhovatel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Huml: Děkuju. Já bych chtěl všem předřečníkům poděkovat. Myslím si, že je tady jedno mimořádně důležité, pokud tu komisi zřídíme, tak vybrat lidi, kteří trošku rozumí trestnímu právu, možná i aby nebyli úplně bez práva nepolíbení. A pokud jsou tady připomínky k tomu, že v minulé komisi nic nevyšetřili, já souhlasím s názorem, že je to o tom, jak bude personálně ta komise složena. Takže myslím si, že tato Sněmovna má šanci být snad už konečně jednou nějaká jiná, než byly ty minulé.

    Takže to je ode mne závěrečné slovo. Myslím si, že byly načteny i ty změny na, já jsem se tenkrát spletl, když jsem to uváděl, řekl jsem paritní zastoupení, měl jsem na mysli samozřejmě poměrné. Pozměňovací návrh od pana Korteho na to, aby to bylo z každé strany jeden člověk, tedy paritní zastoupení, padl. Možná, že bychom se ještě mohli dohadovat o tom, že ne půl roku, ale jenom do konce letošního roku. Tím si to trošku prodloužíme, což je návrh pana Stanjury. Takže já ho tady jenom načítám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Tak nyní jestli pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo po obecné rozpravě...? K podrobné rozpravě se teď dostaneme. Pokud ne, tak děkuji. Otevírám rozpravu podrobnou. Nemám do ní žádnou písemnou přihlášku, eviduji přihlášku samozřejmě pana předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury. Hned mu dávám slovo. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže formálně navrhuji k navrženému usnesení změnu v bodě III. Místo stanoví lhůtu do šesti měsíců ode dne zřízení komise navrhuji pevné datum, stanovit lhůtu do 31. 12. 2014. A v článku IV změnu usnesení - určuje počet členů vyšetřovací komise na sedm, a to zastoupení jeden člen za každý klub v Poslanecké sněmovně.

    To jsou dva návrhy, a pak jenom krátký návrh či prosba. Myslím si, že by bylo fajn, kdyby jednotlivé kluby, až budou řešit personální návrhy, daly lidi mimo Prahu a aby to pokud možno byli lidi, kteří nikdy nepracovali ať už u policie, nebo mezi státními zástupci. Myslím si, že by to bylo docela dobře, ale to je jenom prosba pro jednotlivé kluby, které budou své nominanty vybírat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní kdo dál do podrobné rozpravy? Pan navrhovatel, jestli zopakuje jenom ten text, který je připraven k usnesení. Pan zpravodaj? Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Takže konstatuji, že návrh na zamítnutí předložen nebyl. Byly předloženy dva pozměňovací návrhy, a sice odstavec III, stanovit lhůtu do 31. 12. 2014 - o tom můžeme hlasovat? (Obrací se k předsedajícímu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, to znamená, původní návrh je devítičlenná komise...

  • Poslanec Daniel Korte: Takže původní návrh je šest měsíců, pozměňovací návrh je do 31. 12. 2014.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, čili existuje základní návrh, který máme na stole, ten je devítičlenná na šest měsíců, protinávrh je sedmičlenná s termínem do 31. 12. 2014. Ano? Dobře. Budeme hlasovat v této věci. Jenom opakuji ty návrhy, abychom potom věděli, o čem budeme hlasovat. Má ještě někdo jiný zájem vystoupit v rozpravě? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím.

    Přistoupíme k hlasování. Návrh, pane zpravodaji, na hlasování je nejdříve o protinávrhu... ***

  • Poslanec Daniel Korte: Jsou dva protinávrhy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: O dvou protinávrzích. Čili nejdříve návrh na počet členů, protože to je zásadní věc, tzn. protinávrh proti 9 je 7. Ano, všichni jsme s tím srozuměni? (Bez námitek.) Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se počet poslanců a poslankyň ustálí, zahájím hlasování.

    Bude to hlasování číslo 59, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro sedmičlennou vyšetřovací komisi. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 59, z přítomných 155 pro 68, proti 37. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o devítičlenné vyšetřovací komisi. (Nesouhlas v plénu.) Ne, to je původní návrh, dobře. Abych nebyl ovlivněn, že tady s tím manipuluji.

    Nyní budeme hlasovat o termínu pro dokončení, tzn. jestli ten termín je 31. 12., nebo do šesti měsíců.

    Čili otázka je, kdo je pro to, aby komise byla zřízena do 31. 12. letošního roku. Kdo je pro? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 60. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 60, z přítomných 157 pro 140, proti 2. Návrh byl přijat.

    Zbývá nám tedy hlasovat o návrhu jako celku s jednou změnou, tzn. s termínem pro dokončení práce komise. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 61 o zřízení komise v těch pozměňovacích návrzích, které byly přijaty.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 61. Ptám se, kdo je pro zřízení vyšetřovací komise. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 61, z přítomných 155 pro 121, proti 20. Návrh byl přijat. Konstatuji, že byla zřízena vyšetřovací komise pro vyšetřování případu Opencard. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

    Mimo jednací body se hlásí předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jsme zase viděli v praxi... Nejdřív jsme tady poslouchali 70 minut vystoupení, jak hlavně musíme hledat tu pravdu. A pak jste si pro jistotu odhlasovali většinu, abychom tu pravdu náhodou nemohli zjistit v opozici. Gratuluji vám. Ty řeči o tom, jak budete hledat pravdu, si můžete nechat, protože jste posedlí většinou ve vyšetřovací komisi. Máte ji tam, dobře vám tak. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda Stanjura. Nyní se hlásí pan předseda Kolovratník, logicky, předseda volební komise. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Já vám podám technickou informaci k volbě té komise. Připomenu, že složení komise bude hlasováno plénem veřejným hlasováním. Teprve poté komise ze svého středu může vybrat návrh na svého předsedu. O předsedovi poté budeme hlasovat formou tajnou, tedy tajnou volbou.

    Jako první krok musím vyhlásit lhůtu na nominaci na podání návrhu na členy komise. Tuto lhůtu vyhlašuji do příštího týdne do pondělí 24. do 12 hodin. Ještě jednou to zopakuji: Lhůta na podání návrhu na členy této nově ustavené komise do sekretariátu volební komise ve druhém patře v pondělí 24. března do 12 hodin. Komise se sejde v úterý hodinu před začátkem jednání pléna a potom na začátku ve 14 hodin budeme hlasovat o složení té komise. Pak teprve přijde na řadu další krok, a to volba předsedy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To bylo technické sdělení předsedy volební komise a budeme pokračovat v řádných bodech, které projednáváme. Končím bod číslo 56.

    Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem číslo

    Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, aby se ujal slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, předkládám k projednání další smluvní dokument, který souvisí s mezinárodním zdaňováním. V tomto případě se jedná o protokol s Ukrajinou k již existující smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Je nutné zdůraznit, že z hlediska České republiky současná vnitropolitická mezinárodní situace Ukrajiny nemá vliv na probíhající legislativní proces a ratifikaci protokolu k mezinárodní daňové smlouvě.

    Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Ukrajinou se nadále uplatňuje Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daně z příjmu a z majetku, která byla podepsána v Kyjevě dne 30. června 1997. Smlouva vstoupila v platnost dne 20. dubna 1999 a je v České republice publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 103/1999. (Velký hluk v sále.)

    Zdůrazňuji, že protokol, který vznikl z iniciativy české strany, plně odráží mezinárodní vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti, a to zejména v rámci OECD. Protokol, který bude tvořit nedílnou součást smlouvy o zamezení dvojího zdanění, přispěje jak prostřednictvím zajištění rozšířené výměny daňových informací, tak dalšími úpravami textu k větší právní jistotě a k lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo vlády, já vás s prominutím na chviličku přeruším a požádám Sněmovnu o klid! Projednáváme mezinárodní smlouvu, která má velké dopady pro Českou republiku. Rád bych, abyste všechny debaty, které nesouvisí s předmětem jednání, přenesli do kuloárů. Děkuji.

    Pokračujte prosím, pane místopředsedo vlády.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tato opatření směřují k omezení případných daňových úniků a podvodů a současně českým daňovým rezidentům zajistí např. bezproblémovou aplikaci metody vynětí v kontextu příjmů pobíraných ze zdrojů na území Ukrajiny z titulu výkonu závislé činnosti.

    Jsem přesvědčen, že uzavřením tohoto protokolu ke smlouvě se dále usnadní podnikání českým firmám na perspektivním ukrajinském trhu a bude významnou příležitostí pro navázání dalších obchodních vztahů s Ukrajinou. Potřeby rozvíjející se ukrajinské ekonomiky mají velký potenciál. Za perspektivní odvětví lze jmenovat např. energetiku, infrastrukturu, zemědělskopotravinářský komplex, ekologii, strojírenství, metalurgii, chemický průmysl, zdravotnickou techniku, výrobu léků apod.

    Na základě již uvedeného navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala v úvahu zmíněné skutečnosti pro projednávání tohoto protokolu, aby tento protokol k mezinárodní smlouvě byl v prvním čtení přikázán příslušným sněmovním výborům, které je detailně posoudí. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu ministrovi za vyčerpávající důvodovou zprávu, ke které celkem není co dodat.

    Doporučil bych tento protokol k dalšímu projednávání. Doporučil bych přikázat to k projednávání zahraničnímu výboru, ale nechal bych hlasovat i o zvážení o tom, jestli tuto smlouvu nemá projednávat i rozpočtový výbor. Já jsem, jak jsem to trošku studoval, narazil na jeden problém, o kterém vám nyní chci říct.

    Původní smlouva z roku 1997, smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění atd. atd., definuje kromě daní, na které se vztahuje, a dalších výrazů pro potřeby této smlouvy, kdo je rezident jednoho smluvního státu, a definuje státy, na které se vztahuje, tedy smluvní státy. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu v obecné části. Mám přihlášku pana poslance Pavla Blažka a zatím jinou přihlášku nemám. Ano, vidím další přihlášky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Měl jsem v zásadě stejný dotaz, jako měl pan zpravodaj, taky mně to vrtalo v hlavě. Úplně stejnou otázku jsem měl. Jak to vlastně bude s Krymem, případně s dalšími územími, pokud krize bude pokračovat dál v uvozovkách ve prospěch Ruska. A dovolte mně, nebyl bych opoziční poslanec, abych to neřekl. Pan Babiš při vší úctě tu není jako pan předseda, ale jako pan ministr financí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura k řádné přihlášce v obecné rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Za prvé chci říct, že budeme hlasovat pro. Nicméně z veřejných zdrojů jsem se dočetl, že pan ministr financí říká, že je špatný krok zrušit cla s Ukrajinou. Já bych chtěl, aby nám vysvětlil, proč je to špatný krok. Myslím, že je to jedna z šancí, jak ekonomicky Ukrajině pomoci. Nechci opakovat přerušenou debatu ze včerejška, ty argumenty, jak my hodnotíme situaci na Ukrajině, na Krymu. Ale myslím si, že patříme k demokratickému Západu, je naší povinností pokud možno ekonomicky pomoci Ukrajině. A zrušení cel je jedna z možností, které mohou fungovat relativně efektivně a relativně rychle. Takže mě překvapilo, že náš ministr financí to hodnotí velmi kriticky. Pokud je to pravda. Pokud to pravda není a noviny nenapsaly přesnou informaci, tak se tímto omlouvám. Děkuji za vysvětlení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Hlásí se do rozpravy pan místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně, kolegové, já jsem v rámci návštěvy Ecofinu navštívil i odbor komisaře Füleho a tam jsem se dozvěděl o tom, že Evropská unie přikračuje ke kroku zrušení cel na půl roku. Určitě je to krok, který má nějaké dopady, a já jsem to nekritizoval. Já jsem jen konstatoval, že Česká republika přijde díky tomu o asi 114 milionů korun cla, které jsme vybrali na dovozu agrokomodit. A co bylo zajímavé na té komisi, jelikož u nás v tisku jsme strašně kritizovali ty zlé oligarchy, co tam mají - a přímo na komisi, já jsem se ptal, jak tam tedy budeme investovat, v té Ukrajině, a právě ten zástupce mi doporučil, že pan Achmetov, to je partner pro Evropskou unii, který tam mimochodem zaměstnává 300 tisíc lidí, tak to bylo takové trošku komické. A samozřejmě otázka je, jestli ta úleva cla, která je celkem významná, je to asi 400 milionů eur, kde vlastně skončí. Jestli skončí u těch oligarchů, nebo kam to tedy půjde.

    Takže já jsem nic nekritizoval. Akorát jsem řekl, že je to politický krok, bude to trvat půl roku a potom vlastně dojde k nějakým jednáním o asociační dohodě. Akorát jsem se zeptal, jaký to bude mít dopad na ekonomiku celé Evropské unie v tom sektoru. A na to mi nebylo odpovězeno. Takže já nic nekritizuji, jen konstatuji, aby se vědělo, že tímto pádem určitě pomáháme, doufejme, že tedy pomáháme hlavně občanům Ukrajiny, ti to potřebují. Protože samozřejmě korupce je tam šílená. I doktorovi musí dávat úplatek. Takže by bylo dobré určitě, aby naše pomoc přistála tam, kde má.

    Takže to jen na okraj toho dotazu. Takže nic jsem nekritizoval, jen jsem konstatoval a informoval jsem o tom i na vládě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ještě přihláška pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za informaci i tu kvantifikaci. Já jsem říkal rovnou, že to mám z veřejných zdrojů, proto jsem ten dotaz položil. Já jsem neměl žádnou kritickou poznámku. A jenom k těm zhruba, jestli číslo je správné, 114 milionům, tak myslím, že je to dobře a že si musíme uvědomit, že každá pomoc něco stojí. Když pomáhám, tak samozřejmě dávám něco ze svého, jinak to prostě není pomoc, jenom levné gesto. Jsem rád, že těch 400 milionů eur Evropská komise uvolní, resp. tím sníží poplatky pro vývozce z Ukrajiny. A naprosto souhlasím s tím a věřím, že to Evropská unie udělá, protože to je krok celé osmadvacítky, aby si ohlídala, kde ty případné úlevy skončí. Aby skončily tam, kde si představují ti, kteří ti úlevy poskytují a nabízejí Ukrajině.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Slyšeli jsme návrh pana zpravodaje o rozpočtovém výboru. Prosím, pokud na něm trvá, aby ho přednesl v rozpravě nebo aby ho potvrdil, že to navrhuje v rozpravě.

  • Poslanec Pavel Plzák: Ano, já potvrzuji, že vzhledem k tomu, že s touto věcí si jaksi nevím přesně rady, chtěl bych, aby to projednal i rozpočtový výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme tedy hlasovat o těchto dvou návrzích. Ještě pan předseda rozpočtového výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom pro vaši informaci: rozpočtový výbor si vždy tyto věci žádá k projednání nebo bere k projednání ve svém výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Je to samozřejmě věci výboru, jestli si osvojí některý návrh. Ale samozřejmě rozhodnutí o tom, že to Sněmovna přikazuje, má jinou váhu. V této věci je to asi důležité, rozhodneme tak v hlasování. Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Budeme rozhodovat nejdříve o přikázání výboru zahraničnímu, a to v hlasování číslo 62, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    V hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 128 pro 127, návrh byl přijat.

    Nyní budeme rozhodovat o přikázání výboru rozpočtovému, a to v hlasování pořadové číslo 63, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 63 z přítomných 129 pro 127, proti jeden. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání výboru zahraničnímu a výboru rozpočtovému. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Končím bod 29. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, bez existence daňových smluv dochází v mezinárodních hospodářských, obchodních, ale i kulturních stycích ke zbytečnému zatížení daňových poplatníků a k mezinárodnímu dvojímu zdanění. Příčinou je kolize daňových zákonů jednotlivých států. Proto je mezi zeměmi obvyklé sjednávat bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Republikou Kosovo se v současné době žádná taková mezinárodní komplexní daňová smlouva neuplatňuje. Neaplikuje se ani daňová smlouva s bývalou Jugoslávií ani daňová smlouva se Srbskem a Černou Horou.

    Jde o komplexní daňovou smlouvu, která tak upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Tato důležitá smlouva rovněž přispěje k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, tedy mezi stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce.

    Smlouva byla sjednána na základě vzorových modelů OECD a OSN a standardně vychází z daňových zákonů obou států, přičemž nestanoví daňovým subjektům žádné další povinnosti než ty, které jsou v těchto zákonech obsaženy.

    Jako všechny smlouvy tohoto typu i tato upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran. Umožňuje řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění smlouvy, výměnu informací a koordinaci daňových úřadů obou států, která směřuje k omezení případných daňových úniků a podvodů. Smlouva současně zajišťuje daňovou nediskriminaci českých subjektů v Kosovu a zvýší právní jistotu investorů i ostatních daňových subjektů, a to zejména pokud jde o existenci a výši jejich daňové povinnosti.

    Na základě již uvedeného proto navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vzala v úvahu při projednávání této smlouvy zmíněné skutečnosti a aby tato mezinárodní smlouva byla v prvém čtení přikázána příslušným sněmovním výborům. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedající. Pane místopředsedo vlády, páni ministři, moji kolegové, moje kolegyně, dostal jsem na starost zpravodajovat smlouvu mezi Českou republikou a jakýmsi státem Kosovo. Jedná se o standardní smlouvu, jak pan ministr řekl, a má plně pravdu. Nicméně se jedná o smlouvu s nestandardním subjektem mezinárodního práva. S nestandardním subjektem, protože vám přečtu usnesení Poslanecké sněmovny, které nikdy nebylo revokováno, tudíž usnesení platí.

    Je to usnesení z pátého volebního období z roku 2008 z 27. schůze 6. února 2008, kdy se Poslanecká sněmovna vyjádřila takhle: "Vyjadřuje přesvědčení, že řešení budoucího statutu srbské provincie Kosovo je mimořádně důležité pro mírový vývoj v oblasti Balkánu a evropské a světové bezpečnosti," říká naše Sněmovna. "Spolehlivou cestou k zajištění mírového vývoje, bezpečnosti a prosperity západního Balkánu je začlenění států této oblasti do Evropské unie," říká naše Sněmovna. "Při jednání o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti. Řešení statutu Kosova přispívající ke stabilitě na Balkánu a k posílení evropské a světové bezpečnosti musí býti v souladu -" a teď zdůrazňuji "- s mezinárodním právem, vycházet z rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244, která byla přijata 10. června 1999, ..." Nebyla nikdy revokována. Říká naše Sněmovna. "... a z její případné úpravy založené na konsensu zúčastněných stran," což samozřejmě je velice důležité v této chvíli, proč to říkám, a samozřejmě také "ze Závěrečného aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě," což je Helsinská smlouva z roku 1975. "Významná role při nalezení řešení přijatelného pro všechny zúčastněné strany připadá tedy Evropské unii," zvlášť vysocí představitelé atd.

    Za druhé. Tento Parlament žádal v té době vládu České republiky, "aby využila všech svých možností, aby Česká republika jako členský stát Evropské unie a Organizace Spojených národů přispěla k řešení budoucího statutu srbské provincie Kosovo ve smyslu tohoto usnesení".

    Dámy a pánové, česká vláda, tehdy vedená panem Topolánkem a ministrem zahraničí panem Schwarzenbergem, nás dostala do prekérní situace. Chceme-li dnes moralizovat Rusko, že nedodržuje mezinárodní smlouvy, chceme-li tvrdit, že platí Helsinská smlouva, musíme si zamést před vlastním prahem! Tam nás dostala předchozí vláda pana Topolánka a zejména pan ministr zahraničních věcí Schwarzenberg.

    Jestliže nechceme přilévat olej do ohně diskuse kolem Ukrajiny, doporučuji neprojednávat s takovýmto nestandardním subjektem žádnou smlouvu a navrhuji ji odložit. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní přihlášku paní poslankyně Kateřiny Konečné. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já budu kratší, protože ten historický exkurz toho, co se stalo v této Sněmovně v roce 2008... Byla to velká většina poslanců, z přítomných 134 jich 114 hlasovalo pro usnesení, které vám tady pan kolega Foldyna četl. Samozřejmě potom to, co se stalo na výjezdním zasedání vlády České republiky v Teplicích, kdy byl tento bod zcela nestandardně zařazen na jednání vlády a odhlasován, troufnu si říct, že sice možná většinou ministrů, ale rozhodně nebyli přítomni všichni. Nevím, jestli se čekalo na správný okamžik, až někteří ministři, kteří se vyjádřili, že nikdy nepřipustí, aby vláda České republiky uznala Kosovo, nebyli na této vládě přítomni.

    V rámci toho, co tady bylo řečeno a jak to tehdy bylo, si myslím, že jenom odkládat tuto smlouvu je prostě špatně! Dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení, protože pokud chceme respektovat vůli našich kolegů z roku 2008, tak se prostě nemáme co o smlouvě se státem, který není uznán OSN, který nemá žádný právní statut a legitimitu, nemůže smlouva v České republice uzavírat. Takže já za sebe a celý poslanecký klub KSČM dávám návrh na zamítnutí smlouvy v prvním čtení.

    Možná mi dovolte jenom malý historický exkurz k tomu, co tady nezaznělo. Bylo to právě Kosovo, kterým jsme si v Evropě otevřeli Pandořinu skříňku, se kterou teď nikdo z nás neví, co má dělat. My jsme tehdy před tím varovali, bohužel to byla vůle pár jednotlivců ve vládě, kteří měli tu sílu a možnost, aby se Parlamentu postavili. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Konečné. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se tedy, jestli je zájem o závěrečné slovo jak od pana místopředsedy vlády, tak pana zpravodaje. Pane místopředsedo, máte zájem o závěrečné slovo? Prosím. Pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně a kolegové, jenom bych dodal, že to, jak vzniklo, nevzniklo Kosovo, neřeším. Já řeším dvojité zdanění našich firem, které v Kosovu podnikají a budou tam podnikat bez ohledu na to, co bylo tady ve Sněmovně nebo někde na vládě. Pokud to samozřejmě zamítneme, tak to bude mít akorát dopad na podnikání našich firem. To je všechno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan zpravodaj se závěrečným slovem. ***

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám. Pro zajímavost. Omlouvám se, že jsme se dostali do tak prekérní situace. Opravdu pan místopředseda vlády a ministr financí s tím nemá nic společného a pan Schwarzenberg je zřejmě někde jinde.

    Pane ministře financí, kdybyste nám řekl, o jaký objem prostředků jde. Jaké firmy české podnikají na Kosovu a jaké subjekty? Jestli o tom máte nějaký přehled, jestli něco takového je. Vím, že se tady hodně jednalo mnohde o kriminálních věcech, o heroinu, ale nevím o žádném podnikání. (Smích a potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byla závěrečná slova. Ještě pan předseda klubu sociální demokracie. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Dovolil bych si požádat o přestávku na jednání klubu v délce deseti minut.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mohu vás požádat o to, abychom se vyjádřili, jestli to mám spojit s polední přestávkou? (Ohlas ze sálu.) Ne, já se ptám, protože samozřejmě někdo si požádá o částečné prodloužení, deset minut je krátká doba. Proto se ptám. (Domluva poslanců ČSSD gesto směrem k předsedajícímu.) Dobře.

    Ještě před vyhlášením přestávky pan místopředseda vlády a ministr financí. Prosím, pane místopředsedo vlády.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych tedy chtěl odpovědět, že v Kosovu působí české firmy v oblasti ekologických projektů, technologií, čištění vod či rekultivací pozůstatků těžby a průběžně se připravují další projekty. Působí tam Česko-kosovská obchodní a průmyslová komora. Jsou tam mise. České subjekty se účastní různých výstav a veletrhů. Jsou tam vydávány knihy českých autorů a nejsou ani výjimečná vystoupení českých umělců v Kosovu. Obchodní výměna 2012 - vývoj byl 11 milionů eur, dovoz 542 tisíc eur. To pro informaci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jen ještě pro poradu klubu sociální demokracie - návrh pana zpravodaje budu posuzovat jako návrh na odročení a padl návrh na zamítnutí. To je i pro tu poradu.

    Nyní tedy přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do 14.30. Tento přerušený bod budeme potom projednávat v rámci jiných bodů zpráv a mezinárodních smluv.

    Vyhlašuji přestávku na poradu klubu sociální demokracie, zároveň vyhlašuji polední přestávku. Sejdeme se na interpelace, které jsou vylosovány, ve 14.30. Děkuji vám.

    (Jednání přerušeno ve 12.42 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně a milí kolegové, chce se mi říct vy nemnozí, leč věrní. Dovolte, abych vás přivítal a popřál vám dobré zažití po obědě a na začátek vám oznámil, že do přítomnosti někoho z členů vlády nemůžeme začít s interpelacemi na nepřítomného pana premiéra... A už vidím jednoho člena vlády, takže můžeme začít a nemusíme přerušovat jednání.

    Vítám vás tedy na ústních interpelacích na předsedu vlády, které jsou nyní na programu.

    Pan předseda vlády je bohužel nepřítomen. Proto ti, kteří žádají o interpelování pana premiéra, svůj dotaz přednesou a bude jim odpovězeno písemně.

    Jako první vylosovaná interpelace je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane premiére, chci obrátit vaši plnou pozornost na zcela konkrétní případ závažného porušování lidských práv. Lidských práv malých dětí, osmiletého Denise a šestiletého Davida, občanů České republiky, a jejich rodičů v Norsku. Na základě iniciativního, podle všech záští k českým rodičům motivovaného udání učitelky z mateřské školky byli otec dětí a následně i matka obviněni z pohlavního zneužívání. David a Denis byli okamžitě odebráni rodičům... (Poslankyně se odmlčela kvůli vyrušujícím kolegům.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, děkuji pánům, že přerušili svoji debatu. Prosím, paní poslankyně, pokračujte.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: David a Denis byli okamžitě odebráni rodičům, odděleni od sebe a umístěni každý do jiné pěstounské rodiny, údajně pro nedostatek pěstounských rodin ochotných vychovávat dvě děti. Přestože se matka s otcem dětí na nátlak norských speciálních služeb Barnevernet rozvedla, následující vyšetřování obvinění velmi záhy vyvrátilo. Oba chlapci zůstávají již dva roky v náhradních rodinách, soudy matce nakonec přiznaly právo na styk s nimi jen dvakrát do roka po dvou hodinách. Tato setkání probíhají pod dozorem, matka má přísně zakázáno mluvit s dětmi česky, česky se děti neučí a svůj rodný jazyk postupně zapomínají, přestože jak ony, tak jejich rodiče jsou výlučnými občany České republiky. Na matku je dokonce činěn nátlak, aby dala u českých úřadů dětem vystavit vlastní pasy a v rozporu s českým právem je odevzdala norským úřadům. Tomu matka zatím odolává, přestože je jí vyhrožováno, že pokud tak neučiní, bude zbavena jakékoli možnosti stýkat se se svými dětmi. Dětmi je manipulováno až tak, že na setkáních stále opakují, že jako dárek od maminky chtějí pas. (Upozornění na čas.) Zrychlím to.

    Jistě uznáte, pane premiére, že něco takového není z vlastní hlavy osmiletého chlapce. Vše je doložitelné. Pane premiére, české úřady neudělaly pro matku dětí, která usiluje o jejich vrácení, nic.

    Vážený pane premiére, táži se vás, zda jste ochoten ode mne nyní převzít text stížnosti, kterou česká advokátka matky a obou dětí podala u soudu ve Štrasburku, a s celým případem se podrobněji seznámit. Upozorňuji, že se jedná o citlivá data. Zda jste ochoten vy osobně se zasadit o nápravu tohoto zjevného justičního přehmatu norského státu, našeho spojence, jehož obětí jsou čeští občané, zasadit se o to, aby děti mohly dál vyrůstat společně, ideálně s matkou nebo alespoň u svého českého dědečka. Ptám se, zda jste ochoten případně i diplomatickou cestou se zasadit o to, aby české děti nebyly násilně a proti vůli svých českých rodičů asimilovány Norskem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Bude odpovězeno písemně. Nicméně k této konkrétní věci se přihlásila, pokud proti tomuto postupu nebude námitka, paní ministryně práce a sociálních věcí, která chce k té věci říct několik slov. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, mrzí mě, že jsem to nevěděla dopředu, protože svým způsobem je to interpelace na mě. Vím, že tuto kauzu a ještě několik podobných, které se týkají Velké Británie, řeší Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Vím, že mi pan ředitel říkal, že k tomu informace má. Protože mi to říkal asi před měsícem, v tuto chvíli nemám bohužel podrobné informace, ale slibuji, že vám je dám zřejmě prostřednictvím interpelace pana premiéra, protože to bude to podklad, který budu vypracovávat já. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za jasnou a efektivní odpověď.

    Přistoupíme k druhé interpelaci. Paní poslankyně Marta Semelová má dotaz na nepřítomného pana premiéra. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane nepřítomný premiére, s podivem jsem si přečetla před několika dny v tisku zprávu o setkání dvou členů vaší vlády, konkrétně místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a ministra kultury Daniela Hermana, s německými křesťanskodemokratickými poslanci, které doprovázel také Peter Barton, tedy šéf pražské kanceláře sudetoněmeckého landsmanšaftu. Podotýkám, že toto setkání se uskutečnilo dokonce v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

    Nezpochybňuji právo jednání členů KDU s poslanci jim blízké strany, nicméně skutečnost, že jako představitelé české vlády jednají, navíc v utajení před médii, která se tuto informaci dověděla až po čtrnácti dnech, s představitelem sudetoněmeckého landsmanšaftu, považuji za varující. Není divu, že to vzbuzuje oprávněné obavy občanů, kteří se na mě v té souvislosti obrátili. Je nemálo těch, jimž utkvělo v paměti po celý život to, jak museli opouštět své domovy v pohraničí a čeho se sudetští Němci dopouštěli na českém obyvatelstvu. Zmínit je třeba i snahy některých kruhů o zrušení Benešových dekretů či fakt, že v hlavním městě působí kancelář sudetoněmeckého landsmanšaftu.

    Chci se vás proto jako předsedy vlády zeptat, zda za prvé vicepremiér a ministr kultury jednali z pověření vlády. Za druhé, pokud tomu tak není, zda předem informovali o tomto jednání vás jako předsedu vlády, případně ministra zahraničí. Za třetí, jestli vás zmínění členové vlády zastupující KDU-ČSL informovali o tom, co bylo obsahem tohoto jednání. A za čtvrté, zda souhlasíte s tím, aby se vrcholní představitelé české vlády setkávali a jednali se sudetoněmeckým landsmanšaftem, navíc v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Odpověď vám bude zaslána písemně, přesně tak.

    Další v pořadí je Petr Gazdík. Máte slovo, pane poslanče.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane nepřítomný premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci odpovědnosti policistů a státních zástupců za své jednání, přičemž za vzorový příklad této problematiky bych vzpomněl dá se říci několik let se táhnoucí kauzu Vidnava. Jak známo, obviněnými v kauze byli Luděk Kula, toho času ředitel Vězeňské služby České republiky, a náměstek ministra spravedlnosti Radek Steiner. Jejich údajně protiprávním jednáním měl být pro stát nevýhodný nákup objektu v obci Vidnava a jejich stíhání a obvinění bylo soudem zrušeno v plné šíři. Jenže - kolik ale času mezi začátkem řízení a tímto rozhodnutím uplynulo? Ti lidé byli velmi závažným způsobem poškozeni osobně, kariérně, finančně a bezesporu vážně utrpěla i jejich dobrá pověst. A takových příkladů se zejména v poslední době děje celá řada. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Taktéž děkuji, pane poslanče. Další v pořadí s interpelací je paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, médii před několika týdny proběhla informace o aktuální výši nezaměstnanosti. Aniž bych měla ambici tuto statistiku analyzovat, ráda bych v této souvislosti upozornila na dlouhodobě existující problém v podobě vysoké nezaměstnanosti žen. Velmi palčivě se týká mj. těch, které se na trh práce vracejí po mateřské dovolené. Podle loňských údajů dosahuje zaměstnanost žen s dětmi do šesti let v České republice pouze 35,8 %, což je druhá nejnižší hodnota v Evropské unii. Průměr zemí EU je téměř 60 %. Je zjevné, že jde o problém, se kterým je bez zbytečného otálení třeba něco dělat. Jednou z cest, jak umožnit zaměstnatelnost maminek, a tím i jejich zdárný návrat na trh práce a rozvoj jejich potenciálu, je usnadnění práce na částečný úvazek. Toho lze dosáhnout např. prostřednictvím snížení odvodů na zdravotní pojištění. Pevně věřím, že takové opatření by pomohlo jak jejich osobní, pracovní a rodinné spokojenosti, tak by mohlo být velmi přínosné pro Českou republiku jako celek, a to nejen ekonomicky.

    Vážený pane premiére, jaké kroky v této oblasti hodlá vaše vláda učinit? Jaká opatření, která budou zaměstnavatele motivovat k přijímání maminek na zkrácené pracovní úvazky, se chystá vláda realizovat? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. To byla poslední interpelace na nepřítomného pana premiéra. Než přejdeme k ústním interpelacím na jednotlivé členy vlády, dovolte mi, abych omluvil ty, které tu mám. Dnes se od 14.30 do 16 hodin omlouvá pan ministr Marcel Chládek, dále se z dnešních interpelací omlouvá pan ministr zdravotnictví pan Svatopluk Němeček, pan poslanec Stanislav Pfléger se omlouvá dnes od 14.30 hodin, pan poslanec Herbert Pavera se omlouvá z dnešního odpoledního jednání, dále pan poslanec Petera se omlouvá z dnešního jednání, pan poslanec Karel Fiedler se omlouvá z dnešního odpoledního jednání a následně pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá z dnešního odpoledního jednání.

    Nyní přistoupíme k první ústní interpelaci na členy vlády. Pan poslanec Josef Zahradníček bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci toku peněz obcím. Prosím, pane kolego, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Příjemné dobré odpoledne, vážený pane ministře, vážená vládo, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

    Velice si vážím každého, kdo se vrhne do komunální politiky a vykonává něco navíc nejen pro svoji obec, ale i pro okolní obce, např. v různých sdruženích, svazcích či mikroregionech. Vy, pane ministře, pokud vím, jste nikdy nepracoval v komunální politice a hned jste se vrhl do vrcholové politiky. Máte na to sice ještě necelé čtyři roky, abyste se z vaší nové funkce nejvyššího pokladníka celé naší krásné vlasti podíval a reagoval společně s vašimi novými spolupracovníky na velice důležitou věc pro obce, pro obecní zastupitelstva i pro občany, a to že existují různé druhy toku peněz do obecních pokladen a s tím, jak asi také tušíte a víte, jsou další problémy. Přesto je třeba tento problém řešit urychleně, aby nově zvolení členové zastupitelstev obcí v podzimních komunálních volbách a starostové měli pocit, že žijí v právním státě.

    V naší vlasti jsou dána určitá pravidla, např. pro placení daní do státní pokladny, ale nejsou pravidla pro to, aby z jejich výnosů měli rovnoměrný prospěch všichni občané naší vlasti v jednotlivých obcích, i když mají dle Ústavy České republiky nárok na určitou standardní životní úroveň. Moje otázka zní: Měl jste čas nebo budete mít zájem a chuť, a to do jakého termínu se budete moci tímto problémem zabývat, aby tzv. toky peněz do obecních pokladen byly transparentní a aby bylo více nárokových položek do obecních rozpočtů a ne nenárokových. Mám na mysli např. různé dotační tituly, různé vypisované granty, které jsou nesmyslně a účelově vypisované, a dále toky peněz od fondů od místních akčních skupin, od mikroregionů atd. atd. Mám za to, že státní rozpočet je také částečně vysáván nesmyslným způsobem různých dotačních a kontrolních orgánů a na konkrétní projekty v obcích jde tím méně a méně peněz. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana ministra financí o jeho odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, děkuji za dotaz. Je pravda, že jsem nepracoval v komunální politice, do vrcholné politiky jsem se dostal asi omylem, nicméně můj systém práce je takový, že se snažím vždycky najít lidi, kteří jsou šikovnější než já, a získat informace.

    Takže ohledně toku peněz z Ministerstva financí do krajů a obcí, samozřejmě tam je vícero věcí, které nejsou dořešeny, má to vazbu na státní pokladnu. My jsme se dohadovali, kde leží peníze, protože stát potom, co přidělí peníze přes kraje a obce, vlastně ztrácí přehled. Dnes dokonce ani veškeré obce nemají účty u ČNB a nemají ani povinnost zasílat tato čísla. Nicméně hlavní problém asi je v tom, že systém financování rozpočtového určení daní doznal nějakých změn a určitě to není úplně ideální. Já jsem o tom mluvil s panem poslancem Gazdíkem a s dalšími hejtmany z krajů a vlastně jsme se domluvili, že to budeme spolu řešit. Pan Gazdík přišel s nějakým návrhem ohledně toho, aby se také přihlédlo při rozdělování k počtu osob, které se zaměstnávají v dané obci, takže my jsme určitě otevření debatě. Nemám problém s kýmkoli o tom vést debatu a samozřejmě to ztransparentnit.

    Ohledně kontrol. Samozřejmě, dnes jsme je tu řešili s kolegyní Berdychovou, která je starostka obce, jak tam byla kontrola a jak jí tam dali pokutu 300 000 Kč za nějaký formální problém. Takže bohužel, naši zástupci státu, teď mluvím o strukturálních fondech a o dotacích z Bruselu, místo toho, aby pobízeli státní instituce nebo soukromé a vlastně jim říkali "tady jsou ještě možnosti na čerpání", tak často spíše v tom vystupují negativně. To bychom určitě také chtěli změnit. Teď došlo ke změně, že operační programy do nového období se budou více centralizovat, neboť je jich méně, a v současnosti probíhá debata, jak je určit a přidělovat. Takže to jsou určitě věci, které bychom také chtěli měnit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana starosty, jestli má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji panu ministrovi. Já bych neměl otázku, ale spíše takový dovětek. Mám za to, že na jednotlivých ministerstvech a krajských úřadech je dostatek schopných pracovníků, kteří by dokázali zpracovat a zprůhlednit nárokové toky peněz pro obce, aby těch nenárokových bylo co nejméně, a pokud budou, aby byly účelově a věcně a systémově vynakládány. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane kolego. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já se určitě rád nechám poučit. Já mohu jen říci, že žiju v Průhonicích, že jsem opravil sokolovnu, koupil dům důchodců a udělal z něho Alzheimer centrum, koupil fabriku a při změně územního plánu dostane obec 35 mil. korun. Takže tam, kde bydlím, se snažím a trošku ty obce také znám, jaké mají problémy, ale rád se poučím i z jiného soudku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď i za to, že se chce poučit. Ještě než přejdeme k další interpelaci pana poslance Michala Kučery, tak bych chtěl přítomné kolegyně a kolegy upozornit, že se z dnešního jednání omluvili páni ministři: pan ministr Němeček, pan ministr Jurečka, pan premiér Sobotka, pan ministr Chovanec, paní ministryně Jourová, do 16 hodin se omluvil pan ministr Chládek a do 15 hodin se omluvil pan ministr Zaorálek, abyste počítali s tím, jestli na vaše interpelace bude nebo nebude odpovězeno.

    Teď už poprosím pana poslance Michala Kučeru, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane nepřítomný ministře, chtěl bych vznést zásadní připomínku ke stanovení záplavového území a jeho aktivní zóny významného vodního toku Ohře-Louny-Stekník, kilometr 51 až 80. Aktualizace aktivní zóny byla provedena vámi řízeným Povodím Ohře, a to i přes výrazný nesouhlas dotčených měst Louny a Postoloprty i dalších obcí na toku řeky Ohře. Rozšíření aktivní zóny má zásadní a negativní vliv na zákonná práva vlastníků nemovitostí v dotčeném území, ochranu vlastnického práva a znehodnocení majetku občanů i obcí. Rozšíření aktivní zóny řeky Ohře nezohledňuje, že existují i jiné zákonné možnosti pro realizaci protipovodňových opatření.

    My jsme jako lounští zastupitelé pozvali v loňském roce na zastupitelstvo města Louny ředitele Povodí Ohře, kde jsme chtěli vysvětlit, jakou roli hraje vodní dílo Nechranice a jeho manipulační řád v záplavách, které pravidelně postihují obce na dolním toku řeky Ohře. Ředitel Povodí Ohře a jeho kolegové nám na zastupitelstvu sdělili, že vše je v naprostém pořádku, že Povodí Ohře postupuje na vodním díle Nechranice přesně podle předpisů a manipulačních řádů. V čem je tedy problém? Problém je v nastavení priorit, podle kterých je odpouštění vodního díla Nechranice realizováno a podle kterých jsou vytvořeny předpisy a manipulační řády. Před ochranou obcí a majetku při povodních má totiž přednost například zásobování průmyslových podniků vodou. Proto také jsou zaplavovány obce na dolním toku Ohře.

    Pane ministře, chtěl bych vás tímto požádat, abyste se zasadil o přehodnocení priorit vodního díla Nechranice, změnu manipulačního řádu vodního díla Nechranice a také zejména o přehodnocení rozšíření aktivních zón záplavového území významného vodního toku Ohře na kilometru 51,5 až 80 Louny-Stekník, a usnadnil tak život občanům a obcím na dolním toku řeky Ohře. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Bude mu odpovězeno písemně ministrem zemědělství.

    S další interpelací paní poslankyně Fischerová na pana ministra Milana Chovance. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já využiji i ten čas a budu interpelovat pana ministra Chovance. Velmi ráda se spokojím s písemnou odpovědí. Takže já nyní promlouvám k panu ministrovi Chovancovi a tímto ho zdravím.

    Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci reformy veřejné správy, kterou plánuje Ministerstvo vnitra České republiky. Moji bývalí kolegové a kolegyně z řad starostů a starostek mě často oslovují, mimo jiné právě i s dotazem, jak a zda se připravuje třetí fáze reformy veřejné správy. Já myslím, když se tak rozhlížím po těch poloprázdných lavicích, tak je zde nás přesto mnoho, kteří máme zkušenosti právě v samosprávě. A já jsem ráda, že i pan ministr vlastně přišel z Plzeňského kraje jako hejtman, čili k tomu má určitý vztah kladný a je dobře, že tímto nám všem v tom bude moci pomáhat, zejména občanům, na které má reforma veřejné správy dopad.

    Byla jsem starosty informována, že obdrželi v minulém měsíci dopis z Ministerstva vnitra a v tom byl materiál pod názvem Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky, takzvaně 2014 plus. Nyní už přicházím ke svému dotazu. Ten zní, jaká je vize vlády pana premiéra Bohuslava Sobotky ohledně třetí fáze reformy veřejné správy.

    Moc děkuji za odpověď a přeji brzké uzdravení a návrat k nám. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Odpovězeno jí bude písemně.

    Dalším interpelujícím je pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra Andreje Babiše ve věci ČEB. A já a mnozí další se konečně dozvíme, co je to ČEB.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. To byste měl vědět, že to je Česká exportní banka. Dobře, pro ty, kteří to nevědí.

    Děkuji za možnost se vás zeptat, pane místopředsedo vlády. Jsem rád, že jste tady na rozdíl od řady vašich kolegů, kterým už ta práce tady v parlamentu tolik nevoní, aby tady zůstali sedět a čekali na interpelace.

    Já jsem se chtěl zeptat, protože se samozřejmě dočítáme množství informací o České exportní bance, kterou Česká republika zřídila jako řeknu možná nestandardní nebo standardní nástroj státu, země, která je významně proexportní, pomoci podnikatelům v tom, aby se dostali i do riskantních oblastí, do oblastí, kde je riskantní dělat obchody, a samozřejmě čtu v novinách, že Policie České republiky řadu věcí šetří. Myslím si, a o tom se tady přesvědčovat nemusíme, že platí padni komu padni, přijde-li se tam na cokoliv, nechť ten, kdo za něco nesl odpovědnost a pochybil, za to zaplatí.

    Nicméně vás jsem, pane místopředsedo vlády, tady slyšel říkat na mikrofon, že Česká exportní banka je hyperprůser, říkal jste, co všechno je tam za problémy a podobně, a přitom jste také říkal, že chcete se v české politice chovat, jako kdyby Česká republika byla vaše vlastní firma. Ve firemní kultuře bývá zvykem, že když někdo něco zkazí - a myslím si, že řešíte ve svých firmách řadu významných problémů -, pak si toho dotyčného vezmete, potrestáte ho v rámci možností, stát má řadu nástrojů jak potrestat své úředníky, ale určitě nikam nechodíte do novin, abyste všude říkal o tom, co špatného se děje ve vašich firmách. Ty lidi potrestáte (upozornění na čas) a pak případně zveřejníte, že se něco takového dělo.

    Já si myslím, že Česká exportní banka je významnou institucí navenek, v zahraničí ji sledují, že by stálo za to být nápomocen orgánům činným v trestním řízení řešit ty věci, ale řeknu nejdříve jednat, potom mluvit a zachovat firemní kulturu v této věci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra financí o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já nevím, v čem je ta kultura. Ten průšvih v České exportní bance je vlastně důsledek managementu, který tam dosadil pan Topolánek. To je všeobecně známo. Jsou všeobecně známa i jména managementu, který je vyšetřován a který se tam pravděpodobně obohatil. A samozřejmě Česká exportní banka vlastně ani nikomu nepatří, protože Ministerstvo financí tam má kousek, průmysl tam má kousek a vlastně, jak se to už stalo zvykem v našem státě, tak tady nikdo netuší, co je to výkon akcionářských práv. Tady jsme si zvykli, že většinou ty státní firmy vlastně řídí naše politiky, popřípadě jim něco přihrají.

    ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Bendl s doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já s vámi v tomhle, pane místopředsedo vlády, velmi souhlasím. Pojďme diskutovat o změně parametrů. Máte k tomu řadu kompetencí a podobně. Otevřeme tu debatu, jak pomoci českým exportérům. Ale takhle to zatím spíš vypadá, že pořadí je fakt, že Česká exportní banka nikdy nepodporovala příliš zemědělský sektor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S doplňující odpovědí pan ministr financí.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jsem skutečně nepochopil, co to má se zemědělským sektorem. Mimochodem, Agrofert je čtvrtý největší exportér, i když jsem si říkal, že o tom nebudu mluvit. A nikdy v České exportní bance neměl úvěr. A taky jsem investoval v Číně z vlastního miliardu. Podvedli mě, okradli mě, ale byly to moje peníze, ne státní. Takže nevím, co tu pletete do toho, pane Bendle, zemědělství. V úterý v 17.30 tady sedíme pan ministr Mládek, já, pan Klumpar a další zástupci České exportní banky, tak jste srdečně zván k této debatě o nové koncepci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S další interpelací na paní ministryni Helenu Válkovou pan poslanec Josef Šenfeld ve věci veřejné zakázky průchozí detektor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji vám za obdrženou odpověď na svou písemnou interpelaci z 5. února tohoto roku k veřejné zakázce malého rozsahu nazvané průchozí detektor kovu a rentgen zavazadel, zadavatel Česká republika, Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, dále jen zadavatel.

    Z vašeho sdělení ze dne 6. 3. tohoto roku vyplývá, že zadavatel smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem již nemůže ukončit, a tudíž nemůže realizovat nové výběrové řízení. Avšak ze zveřejněné dokumentace, pořízené v e-tržišti dne 26. února tohoto roku, Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, konkrétně z oznámení o zrušení výše uvedeného zadávacího řízení ze dne 21. února tohoto roku, číslo jednací OSPR 1652014, vyplývá, že zadavatel z výskytu důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat, 14 dní před vaší odpovědí na mou interpelaci toto výběrové řízení zrušil, neboli smlouvu neuzavřel.

    Vážená paní ministryně, byla tedy smlouva uzavřena, nebo nebyla? A bude, či nebude výběrové řízení opakováno? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím paní ministryni spravedlnosti o její odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, a hlavně děkuji za interpelace tohoto druhu, protože jsem tak přinucena se seznamovat se stavem, pokud jde o správu těch oblastí, které mám ve své pravomoci, působnosti, mimo jiné i soudy. A já vám tedy, pane poslanče, zodpovím tu vaši otázku velice jednoduše. Protože v době zjištění těch pochybení bylo již zadávací řízení ukončeno a bylo to ukončeno podepsáním smlouvy 10. února 2014, Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou bylo doporučeno ukončení této smlouvy a řádné vypsání nové veřejné zakázky. Jenže Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou namísto toho, aby ukončil smlouvu, zcela chybně a neplatně zrušil zadávací řízení, což vůbec nemohl udělat. Ten akt je neplatný, ukončené zadávací řízení již nelze zrušit. A on ho ukončil i tím, že předtím podepsal smlouvu 10. února 2014. Systém e-tržiště zrušení veřejné zakázky zadavateli ani neumožňoval. Naopak z tohoto systému jasně vyplývá, že veřejná zakázka byla tomu uchazeči již i zadána. Uzavřená smlouva je také v e-tržišti k dispozici.

    To znamená, v současné chvíli není možné realizovat nové zadávací řízení, neboť na základě uzavřené smlouvy je již plněno. Ministerstvo spravedlnosti v důsledku závažného pochybení zadavatele, konkretně toho Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, přijalo takové opatření, že u něj udělá mimořádnou finanční kontrolu, která bude právě zaměřená na zadávání veřejných zakázek. A samozřejmě že o tom informujeme i nadřízený soud, Krajský soud v Hradci Králové. Současně jsem nařídila i audit na příslušném odboru Ministerstva spravedlnosti, do jehož kompetence veřejná zakázka spadá. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Má pan poslanec Šenfeld doplňující otázku? Nemá. Děkuji paní ministryni i panu poslanci.

    S další šestou interpelací se přihlásila paní poslankyně Nina Nováková na pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci chaty Libušín. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, samozřejmě vážení členové vlády, mohlo by se zdát, že taková záležitost, jako je možný zánik jedné národní kulturní památky, není událost, která by měla hýbat příliš našimi životy. Já se však domnívám, že pan ministr Daniel Herman právě při téhle příležitosti má možnost ukázat své postoje při obnově této národní kulturní památky.

    Pro ty z vás, kteří to třeba ne příliš registrovali, nebo jsou to už přece jenom tři neděle, v noci z 2. na 3. března vyhořela chata Libušín na Pustevnách. Architektura a výzdoba chaty byla velice cenná, protože tam byly dokonce fresky Mikoláše Alše a architektem je pan Dušan Jurkovič, opravdu vynikající architekt. Pro oblast Valašska je to velice citlivá záležitost. Víme, že Rožnov pod Radhoštěm vyhlásil sbírku, hned se k tomu postavilo jak Valašské muzeum, tak obec Rožnov pod Radhoštěm. A i když ta situace, ta událost není příjemná, je smutná, zanikla jedna památka, kterou my vlastně zachránit nemůžeme, my ji můžeme jenom opravdu obnovit, ráda bych vyzvala pana ministra, aby nám právě vzhledem k tomu, na jakém místě ta památka byla zničená, řekl, jakou akci udělá na podporu nejen ministerstvo jeho resortu nejen za obnovu této chaty, ale zároveň na jakousi podporu pospolitosti a určité identifikace lidí s našimi památkami. Domnívám se totiž, že národní kulturní památky bychom měli považovat za součást našeho životního prostředí.

    Současně jsem zjistila, že ve sbírce už je už asi 1 300 000 korun, ovšem ta obnova bude stát desítky milionů. Někde jsem zjistila údaj dokonce osmdesát milionů. (Upozornění na časový limit.) Možná že tady je někdo z kolegů blízko, že přijde s pokladničkou a budeme moci vybírat, abychom my také prokázali svou sounáležitost s touto národní kulturní památkou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji paní poslankyni za tento dotaz, protože chata Libušín je národní kulturní památkou, je ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a památka byla dokonce v 90. letech minulého století zevrubně zrekonstruována, takže je to opravdu velmi významný objekt. Jedná se o jednu z beskydských dřevěných staveb, které se dokonce staly symbolem Pusteven. Jak už tady zaznělo, je to stavba z konce 19. století ve stylu takové lidové secese.

    Jak paní poslankyně říkala, v časných ranních hodinách 3. března zachvátil Libušín požár, tedy především jídelnu, která byla nejcennější součástí této stavby, zcela zdevastoval a starou Poustevnu poničil. Pro vaši informaci mohu uvést, že při požáru zasahovalo dvanáct jednotek hasičů Zlínského a Moravskoslezského kraje, celkově asi v počtu sedmdesáti osob. Od té chvíle situaci samozřejmě pečlivě sleduji a chci i touto formou poděkovat všem, kteří se podíleli na vlastní záchraně areálu Pusteven, i těm, kteří přispívali do sbírky na obnovu Libušína. Opravdu tam šlo v podstatě o minuty, aby nebyla zachvácena i vedlejší stavba Maměnka, která je - já nevím - pět metrů od této shořelé stavby Libušín. Takže kdyby nedošlo k tomu zásahu a i kdyby nedošlo k velice aktivní službě občanů, tak pravděpodobně byla ohrožena i druhá stavba.

    Chci zrekapitulovat současný stav, protože minulou neděli, tedy 16. března, jsem to místo navštívil a podrobně jsem se s celou situací seznámil. Způsobená škoda je skutečně velkého rozsahu. Dokonce přesahuje tu uvedenou částku a pohybuje se rámcově kolem jednoho sta milionu korun.

    Příčinu požáru stále vyšetřuje Policie České republiky. Ředitel Valašského muzea komunikuje s pojišťovnou i s policií. Objekt, nebo respektive zbytky objektu jsou vyklizeny a provizorně ohrazeny a staticky zajištěny.

    Ředitel Valašského muzea jedná s odborem kultury a památkové péče Zlínského kraje o návrzích možných postupů na dočasném zajištění stávajícího stavu a následné obnově. Ministerstvo kultury už před mou návštěvou provedlo na místě zjištění situace a na ministerstvu proběhla i schůzka ve věci finančních dopadů požáru na rozpočet Valašského muzea. Náklady na tento rok na zajištění objektu proti povětrnostním vlivům a dalšímu chátrání dosáhnou cca deseti milionů korun. Pro vaši představu, je prostě potřeba zbytky té stavby, asi 20 % té stavby zůstalo, zastřešit a zabránit dalším devastujícím povětrnostním vlivům.

    Jak už zde také zaznělo, Valašské muzeum uspořádalo veřejnou sbírku a ta částka už se skoro dotkla dvou milionů korun.

    A teď harmonogram na příští období. Do konce května tohoto roku si naše ministerstvo vyžádalo od Valašského muzea předložení detailní zprávy s návrhem postupu při sanaci škod, následné obnovy chaty, finančními náklady, a to v termínu do 26. března, tento jeden bod. Zástupci Valašského muzea a Ministerstva kultury budou samozřejmě společně ruku v ruce jednat s pojišťovnou. Dojde k provedení odborných analýz a průzkumů na místě požářiště, protože do toho vstupují takové věci, jako že třeba některé ty trámy, z kterých objekt byl postaven, které pocházejí z 19. století, reagovaly na požár jinak než trámy, které pocházejí ze 40. let 20. století, a může to vést potom ke zlepšení ochrany proti požáru u dalších objektů. Takže se to vlastně bude využívat k vědeckým účelům tohoto typu. Bude dořešeno zabezpečení, a jak už jsem uvedl, dočasné zastřešení objektu a bude připravena celková projektová dokumentace na obnovu objektu. Je tedy velké štěstí, že ta dokumentace skutečně existuje velmi detailní, takže bude možné provést takzvanou vědeckou rekonstrukci, bude možné ten objekt opět vybudovat. Do turistické sezóny 2017 bychom rádi, aby obnova národní kulturní památky Libušín byla úplně hotová.

    A to nejdůležitější chci říci nakonec. Já jsem po své návštěvě okamžitě jednal s paní ministryní Jourovou a je vysoká pravděpodobnost, že dosáhneme v plné výši na evropské fondy, z kterých by tato národní kulturní památka, její obnova, mohla být financována. (Upozornění na čas.) To je dobrá zpráva nakonec.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní poslankyně, jestli má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Nechci být vůbec nepříjemná, ale přece jenom. Před nedávnou dobou jsme se tady bavili o tom, že naši mladí lidé mají velmi mladou povědomost o našich dějinách atd. Přece jenom bych se přimlouvala u pana ministra, abychom toho využili jako určité osvětové akce, už zejména proto, že architekt Jurkovič byl typický člověk, který ctil vazby mezi Čechy a Slováky. My tou sbírkou můžeme posílit vazby mezi Čechy a Moravany, a zejména u mladší generace by bylo dobré, kdyby se dozvěděli, nejen kdo je Dušan Jurkovič, ale možná aby se seznámili s tím, jak ta chata vypadala, a s dílem autora Mikoláše Alše.

    ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan ministr doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji paní poslankyni za tuto připomínku. Je to určitě velmi důležité. A jak jsem řekl i v souvislosti s požární ochranou, myslím si, že i v souvislosti s edukací je možné opravy tohoto objektu využít. Děkuji ještě jednou za tento impuls. Určitě ho zohledním.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za pozitivní zprávy. S další interpelací se přihlásil pan poslanec Lukáš Pleticha a bude interpelovat opět pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci výpůjčního řádu NTM a spolupráce při péči o sbírky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci jednání Národního technického muzea zastoupeného jeho generálním ředitelem Bc. Karlem Ksandrem v otázce půjček a pronájmů historických kolejových vozidel ze sbírek této instituce dobrovolnickým spolkům, soukromým společnostem a organizacím, které se zabývají též železniční nostalgií.

    Subjekty, které mají zájem spolupracovat s Národním technickým muzeem na opravách, údržbě a prezentaci železniční sbírky, mají dnes jen malou šanci dostát podmínkám, které byly nově nastaveny ve výpůjčním řádu Národního technického muzea. Příspěvková organizace Ministerstva kultury - nevím, jestli úmyslně, spíš si myslím, že nešťastně - pod záminkou maximální ochrany sbírkových vozidel zabraňuje jejich zhodnocení ze soukromých prostředků. Myslím si, že to je postup, který moc nemá obdoby v obdobných institucích ve světě, jak je znám. Ona totiž péče o historická železniční vozidla je finančně nesmírně náročná a personálně rovněž. Nemůže to dělat kdokoliv. Pouze ten, kdo má celkem velmi vysoké odborné znalosti, jak co se týče provozu na železnici, tak i dalších řemesel, jako je zpracování kovů, restaurování apod.

    Nyní proč o tom hovořím. Konkrétní příklad - ale netýká se to pouze našeho volebního kraje, týká se to i několika dalších subjektů po republice. V mém volebním obvodu se nachází významná technická památka, je to i kulturní památka, a sice ozubnicová trať mezi Tanvaldem a Kořenovem. Od roku 1988 na ní působí organizovaně dobrovolníci, kteří již opravili - zachránili před sešrotováním několik modernějších vozidel, která jsou dnes rovněž prohlášena za kulturní památky, a pečují i o další starší a historická vozidla. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano.

    Jedná se o to, že stav, jaký je dneska podle výpůjčního řádu, umožňuje zapůjčit tato vozidla, pouze pokud budou pojištěna na cílovou hodnotu, a to v případě, kdy je podle metodiky oceněna historická parní lokomotiva na 65 mil. a s opravou za 10 mil. se dostane na částku 95 mil., tak vůbec než se začne o tom jednat, ten subjekt, který to dostane zapůjčeno, musí buď pojistit ten předmět na 95 mil., nebo se zaručit vlastním majetkem v dvojnásobné hodnotě. A to jsou, prosím pěkně, podmínky, které jsou pro naprostou většinu těchto subjektů úplně mimo jakékoli možnosti.

    A já se tedy ptám, pane ministře, zda považujete za správné, aby Národní technické muzeum nastavovalo svým interním výpůjčním řádem takřka nesplnitelné podmínky pro spolupráci s organizacemi, které chtějí vlastními silami a z vlastních finančních prostředků pomoci s péčí o náročný sbírkový fond železničního muzea. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana o jeho odpověď.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče, dovolte, abych vám poděkoval za vaši interpelaci ve věci výpůjčního řádu Národního technického muzea a možné zápůjčky parní ozubnicové lokomotivy ze sbírek Národního technického muzea Železniční společnosti Tanvald.

    Jsem si plně vědom úsilí různých železničních spolků a jejich členů, kteří napomáhají k záchraně železničních technických památek po celé republice. Těchto iniciativ si samozřejmě hluboce vážím. Na druhou stranu však musejí i tyto dobrovolnické aktivity mít svá jasná a pevná pravidla, neboť majetek České republiky, kterým jsou i železniční vozidla Národního technického muzea, musí být dostatečně chráněn.

    Na základě zkušeností, které má muzeum z 90. let minulého století, však mohu konstatovat, že se od různých spolků či institucí vrátily zapůjčené lokomotivy, které z muzea odjely v celku, v rozebraném a nekompletním stavu. Jedná se celkem o čtyři stroje, z nichž připomenu aspoň lokomotivu 534.027, tzv. Kremák, která byla vrácena muzeu v rozebraném a nekompletním stavu, a to na třech vagonech. V letech 2005 až 2007 muzeum tuto lokomotivu rekonstruovalo do původního neprovozního vystavovatelného stavu, a to za částku 4 347 tis. korun.

    Dále je také nutné počítat s tím, že při provozování historických kolejových vozidel může dojít k vážné nehodě, jak např. dokládá nehoda historického vlaku u Jihlavy z 29. července 2011, při které byl vážně poškozen exponát osobní vůz CI 40595, na kterém vznikla škoda 1 600 tis. korun. Do dnešního dne vypůjčitel, tedy ani po 2,5 letech, opravu tohoto exponátu po nehodě stále nedokončil.

    V neposlední řadě bych chtěl také konstatovat, že nepokládám za správné, aby exponáty našich muzeí byly rekonstruovány nepřiměřeně dlouho, tak jako např. lze konstatovat u lokomotivy 411.019 Conrad Vorlauf. Tato lokomotiva byla zapůjčena před 21 lety občanskému sdružení, které ji v lednu 1993 začalo rozebírat a k dnešnímu dni ji má stále nedokončenou v rozebraném stavu.

    Mám za to, že nyní je i vám zřejmé, proč současné vedení Národního technického muzea nehodlá již opakovat chyby bývalého vedení. Z těchto příkladů je také jistě zřejmé, že požadavky Národního technického muzea na pojištění či jiné majetkové záruky jsou zcela oprávněné a muzeum ani nemůže postupovat jinak, neboť by postupovalo v rozporu se zákonem.

    Postup muzea pokládám proto za zákonný, a to i v případě výpůjčky parní ozubnicové lokomotivy, o které jste se zmiňoval, v celkové hodnotě 66 mil. korun. Nicméně tím neodpovídám na váš dotaz. Pokud se se mnou shodnete v tom, že výpůjční řád Národního technického muzea odpovídá platným předpisům, je cesta ke změně právě v těchto předpisech, jimiž je muzeum vázáno. V letošním roce budu vládě předkládat ke schválení návrh koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2015 až 2020. Tam je prostor pro nalezení řešení toho, aby nadšenci z řad občanů nebyli deprimováni postoji státních institucí a zástupci státních institucí nebyli trestáni za porušování předpisů. Vážený pane poslanče, uvítám při tom rozhodně vaši spolupráci. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím o doplňující otázku pana poslance Pletichu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já tyto čtyři smolné případy, které jste jmenoval, znám, vím o nich. Vedle toho je ovšem řada dalších případů, kdy se to povedlo, kdy to proběhlo bez problémů, kdy ze soukromé sféry do výstavních předmětů natekly desítky milionů korun a vše proběhlo, jak mělo.

    Samozřejmě rozumím, že při provozování jakési jistoty musí být. Ale tady jde o to vůbec připravit to. Samozřejmě to nejsnazší, aby se to nikdy nerozebralo, je pustit se do opravy až v momentě, kdy je celá finančně zajištěna. Ovšem tomu předchází vždycky poměrně dlouhý čas, kdy je potřeba opravu připravit, smluvně zajistit, a to zas podle současného výpůjčního řádu nelze. A samozřejmě jiná rizika jsou v době, kdy lokomotiva stojí v depozitáři národního muzea, to ji prakticky nic nehrozí, ale už je potřeba mít připravené smlouvy, připravovat dokumentaci pro zadávání různých zakázek na dílčí opravy. Jiná rizika jsou v momentě, kdy probíhá samotná oprava. Na to jsou zase jiné druhy pojištění. A zase zcela jiná rizika nastupují na ten předmět v momentě, kdy by se s ním mělo jezdit po trati. V současné době je to všechno řešeno paušálně jedním pojištěním na cílovou hodnotu, která vznikne, až teprv všechno proběhne. Ale podle tohoto by se muselo platit to pojištění už dneska (upozornění na čas), kdy vlastně rizika nejsou. Takže k tomu směřuje má poznámka. Byl bych rád, kdyby se podařilo v tomto směru něco změnit. A pak myslím, že tento problém se vyřeší a nebude. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr s jeho doplňující odpovědí. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji a rozhodně je to důležitá poznámka a zpřesnění, které pan kolega řekl. Znovu zopakuji, že koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na příští období, tedy roky 2015 až 2020, je připravována a tam je určitě ten prostor, abychom jasně definovali potřeby, které jsou, a cesta ke spolupráci je otevřená. Takže děkuji za připomínky. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho doplňující odpověď a nyní poprosím pana poslance Jana Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci zákona o Národním parku Šumava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, já bych se se svou interpelací chtěl obrátit na pana ministra životního prostředí.

    Vážený pane ministře, v Národním parku Šumava se vždy jednalo, a já mám obavu, že v současné době stále jedná o zásadní střet dvou přístupů ke světu kolem nás. Ekologičtí aktivisté jsou nevývratně přesvědčeni o tom, že mají lidské právo na neomezené prosazování svých idejí o tom, že přírodu je nejlépe ponechat jejímu samovolnému vývoji. Když ne všude, tak alespoň ve státem chráněných územích. Na Šumavě byla tato ideologie zhmotněna v pojmu divočina, který popisuje stav, ke kterému prý dospěje příroda ponechaná samovolnému vývoji. Proti tomuto fundamentalistickému pojetí soužití přírody a lidské společnosti stojí naprosto početně převažující, avšak v podstatě mlčící většina lidí, kteří si myslí, že člověk má přirozenou odpovědnost za přírodu na území, které lidská společnost po staletí obývá, a má se o ni starat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

    S příchodem nové vlády dochází ke změnám ve vedení resortu a já bych si proto dovolil položit vám následující tři otázky, pane ministře. Za prvé: V jakém stavu je na Ministerstvu životního prostředí příprava zákona o Národním parku Šumava? Zda ministerstvo vůbec hodlá takový zákon připravovat a předložit, a pokud ano, zda jeho součástí bude zonace národního parku. Za druhé: Jak na Ministerstvu životního prostředí probíhá projednávání plánu péče o Národní park Šumava? Kdo jsou jeho oponenti, jakou roli bude v jeho projednávání hrát Rada Národního parku Šumava, Svaz obcí Národního parku Šumava a Plzeňský i Jihočeský kraj? A za třetí: Jak bude naloženo s návrhem zonace Národního parku Šumava, který byl připraven v široké shodě se správou parku, ministerstvem, obcemi a Radou Národního parku Šumava?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho otázky. Poprosím pana ministra životního prostředí o jeho odpovědi. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedo, já bych především chtěl poděkovat panu poslanci Zahradníkovi za jeho dotaz. Není to klišé, protože já vím, že on se o tu záležitost dlouhodobě zajímá, je v ní skutečně už expertem řadu let, a koneckonců i moje formální i neformální diskuse s panem kolegou byly pro mě určitým korelativem a budou určitě i korelativem některých kroků.

    Chtěl bych vás, pane kolego, ujistit, že i pro mě je člověk v rámci Národního parku Šumava i v první zóně tvorem, který tam má své místo. A když říkám pojem "šetrný turismus", tak to není fráze. Já jsem ho teď několikrát použil, možná že i k nelibosti některých nevládních organizací, ale chtěl bych vás ujistit, že v těch krocích, které momentálně připravujeme, tenhle princip rozhodně bude zakotven.

    K vašim dotazům. Já začnu s dovolením možná trochu od konce nebo zprostředka, tedy k plánu péče, kdy návrh plánu péče Národního parku Šumava dohodnutý správou národního parku se zástupci obcí byl schválen Radou Národního parku 20. června loňského roku. Potom byly projednávány vzešlé rozpory s obcemi Prášily, Modrava a městem Kašperské Hory a bylo rozhodnuto o těchto rozporech. Následně byl 20. prosince návrh plánu péče zaslán příslušným obcím a krajům a termín podání připomínek byl stanoven do 28. února. V zákonné lhůtě bylo ministerstvu doručeno celkem 26 připomínek k plánu péče, sedm pocházelo z obcí, dvě připomínky od krajů, dále správa Národního parku Bavorský les, dále vlastníci nemovitostí, nevládní organizace a zástupci vědecké obce.

    Momentálně Ministerstvo životního prostředí podané připomínky projednává. Uskutečnila se některá jednání. Shodou okolností příští týden, 25. března v úterý, bude jednání se zástupci obcí. Bude tam celkem sedm obcí. A následně myslím ve čtvrtek nebo v pátek bude jednání s hejtmany Plzeňského a Jihočeského kraje, tak abychom hovořili o jejich připomínkách. První týden v dubnu bude potom připraven návrh protokolu, kterým Ministerstvo životního prostředí plán péče schválí a v souladu se zákonem vypořádá námitky obcí, krajů i vlastníků nemovitostí. Tento plán péče, pokud bude vydán, schválen, tak vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena nová zonace ani zákon o národním parku, tak tento plán péče, říkám znovu, pokud bude vydán a schválen, bude schválen na dobu kratší, maximálně tři roky. Další plán péče bude již v souladu s novou zonací, případně se zákonem o Národním parku Šumava.

    Teď mi dovolte krátký komentář k návrhu zákona, resp. k legislativě, to bych chtěl zdůraznit, protože Ministerstvo životního prostředí momentálně zvažuje několik variant, jak formou právního předpisu zakotvit zonaci tak, aby tam byly dlouhodobě nastaveny metody a způsoby ochrany národního parku. Podle současného znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, mají být zóny ochrany přírody vymezeny vyhláškou Ministerstva životního prostředí vydanou po projednání s obcemi. To vy dobře víte. Ministerstvo zároveň uvažuje o novelizaci zákona č. 114/1992 Sb., kde by základní pravidla zonace byla nově zakotvena pro všechny národní parky. Diskutována je i varianta nového zákona o Národním parku Šumava a varianta nového zákona o národních parcích. Těch variant je opravdu momentálně více a já bych si dovolil odhadnout, že definitivní rozhodnutí, jakou legislativní cestou půjdeme, protože všechny cesty mají svá pro a proti a zjevně v minulosti nebyly zvažovány všechny kroky, bychom chtěli udělat do konce dubna tohoto roku a budu o nich určitě informovat všechny dotčené strany.

    A jenom krátkou informaci ještě k zonaci. Návrh zonace národního parku pocházel z roku 2012 a potom byl předložen, byl projednáván ve výborech a v podstatě následně, měl být ve výborech projednán 5. září minulého roku, ale v důsledku rozpuštění Sněmovny k tomuto již nedošlo. S ohledem na situaci, kdy byl legislativní proces zákona ukončen rozpuštěním Sněmovny, ministerstvo pokračovalo projednáním rozporů o návrhu zonace s dotčenými obcemi a momentálně upravený kompletní návrh zonace Ministerstvo obdrželo 31. ledna 2014. Správa národního parku byla vyzvána k uvedení návrhu do souladu s platnou právní úpravou a rozhodnutím o řešení rozporů z několika důvodů. (Upozornění na čas.) Už budu velmi krátký. A poté co ministerstvo obdrží upravený návrh, což je konec dubna 2014, bude zahájen proces projednání návrhů zonace národního parku podle příslušného paragrafu. Očekávaný termín potom je, že v průběhu května seznámíme všechny dotčené strany s tímto návrhem a budeme pokračovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradník s doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl také poděkovat panu ministrovi za jeho přístup, za vždycky naprosto jasnou ochotu k jednání. Také bych mu chtěl nabídnout spolupráci těch sil, které na Šumavě myslí tím, řekněme a doufejme, podobným způsobem jako on. Tedy obcí, rady národního parku a všech nás, kterým na srdci Šumava výrazně leží.

    K tomu logickému propojení tří dokumentů, o kterých jsme tady mluvili, tak samozřejmě, že logicky nejpřístupnější je tedy proces, zákon o národním parku, jako jeho součást zonace vymezující první bezzásahové zóny. A logický důsledek toho potom plán péče, jak o toto území pečovat. Na tomto postupu je výrazný souhlas všech Šumaváků. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr nemá doplňující odpověď. Děkuji oběma pánům, panu poslanci i panu ministrovi.

    Nyní s devátou interpelací přichází pan poslanec Jiří Petrů a bude interpelovat pana ministra dopravy Antonína Prachaře ve věci obchvatu Břeclavi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane ministře, má interpelace má upozornit na dlouhodobě neúnosnou dopravní situaci v městě Břeclavi. Břeclav je významným silničním uzlem, jehož kostru tvoří dálnice D2 Brno-Bratislava, silnice I/55 Břeclav-Olomouc státní hranice s Rakouskem, silnice I/40 Břeclav-Mikulov a II/425 Rajhrad-Lanžhot. Centrem Břeclavi projíždí tisíce kamionů ze směru Olomouc - Uherské Hradiště - Hodonín směrem na Valtice a Mikulov ke státním hranicím, aby se vyhnuly mýtným branám na dálnici D1 a rychlostní komunikaci R52, tedy trase Olomouc-Brno-Pohořelice-Mikulov. Přitom doprava středem Břeclavi je možná pouze jediným mostem přes řeku Dyji. To způsobuje dopravní zácpy, nehody a desítky zraněných cyklistů i chodců na přechodech. Řešením tohoto stavu je vybudování obchvatu, který připravuje investor Ředitelství silnic a dálnic již od roku 2001. Výsledkem téměř třináctileté práce je územní rozhodnutí, kterému končí platnost v roce 2016. Nejsou vykoupeny pozemky a dořešena trasa přes území Natura. To bylo mimochodem vyhlášeno bez projednání s obcemi a dotčenými subjekty, a to až v době po vydání územního rozhodnutí pro stavbu břeclavského obchvatu.

    Vážený pane ministře, občané Břeclavi po letech stagnace prací na obchvatu města vkládají do nové vlády i do ministra dopravy poměrně velké naděje a očekávají zvýšení intenzity na přípravě a realizace této akce. Můžete prosím potvrdit, že obchvat Břeclavi je také vaší prioritou? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře, aby nám sdělil, zdali obchvat Břeclavi je i jeho prioritou. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji panu poslanci Petrů za tento dotaz. Chtěl bych nastínit časovou osu, jak s touto záležitostí chceme pokročit dál.

    Je pravda, že k uvedené stavbě bylo vydáno územní rozhodnutí v právní moci a jeho platnost končí v dubnu 2016, takže z tohoto pohledu, kdy máme platné územní rozhodnutí, které je v souladu s územním plánem, tak když se podíváme v dnešním stavu, jak máme jiné trasy, například R52, tak to považujeme za vítězství, byť nám to trvalo 12 let. Cena stavby je zpracovaná dle aktualizace v projektu a činí celkem 1,26 mld. a délka stavby představuje 11,3 km, z toho 800 metrů jen na mostních objektech. Stavba je formálně rozdělena na tři etapy, předpokládá se však, že realizace všech etap musí jít současně, protože dílčí etapy není možné realizovat odděleně. Cesta by na nic nenavazovala, byla by odnikud nikam volně položená v prostoru.

    V současné chvíli je třeba dokončit z úrovně ŘSD veřejnou zakázku na zajištění majetkoprávní přípravy a poté proběhne vložení geometrických plánů do katastru nemovitostí a zahájí se jednání o výkupech. V případě nesouhlasu vlastníků o vyvlastnění nedokážeme tento časový úsek specifikovat. Musím říci, že velmi zvažujeme návrh technické novely zákona č. 416 o výkupu pozemků, abychom vytvořili takovéto prostředí a tento proces dokázali urychlit.

    Stavba byla vyhodnocena v rámci dopravních sektorových strategií jako prioritní a zahájení stavby předpokládáme v roce 2017-2018. Vhodnější se ukazuje financování z národních zdrojů právě pro zařazení této oblasti do Natura 2000 a zde by mohlo být schválení projektu s úrovní Evropské komise pro OPD II problematické. Otázka zajištění finančních prostředků pro realizaci je v této chvíli předčasná vzhledem k roku 2017-2018 a financování z národních zdrojů, to znamená ze státního rozpočtu, případně zdrojů ŘSD. Příprava pro letošní rok je alokována ze SFDI a je tam částka 16 mil., takže proces přípravy bude pokračovat dál.

    Co se týká zařazení do územní soustavy Natura 2000, to samozřejmě vyvolává nutnost realizace kompenzačních opatření za území dotčené stavbou. Z ustanovení zákona 114 o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že lze kompenzační opatření realizovat až po jejím stanovení formou rozhodnutí vydaného orgánem ochrany přírody na základě dožádání příslušného stavebního úřadu ve stavebním řízení. Stavební řízení není započato, protože nemáme pozemky, nemůžeme požádat o stavební povolení. Předpokládá se, že v rozhodnutí orgánů ochrany přírody budou stanoveny mimo jiné časové podmínky po dobu nástupu funkčnosti kompenzačních opatření a v návaznosti na to i doba možného zahájení stavby, což je v této chvíle výsledek konzultační schůzky na odboru životního prostředí ze dne 22. 11. 2013. V současné době naprosto reálně nemá smysl usilovat o vyjmutí předmětného území z Natura 2000, neboť toto vyjmutí je de facto neprojednatelné s Evropskou komisí, pokud je předmět ochrany na území stále přítomen. Celý proces by to jen prodloužilo. V současné chvíli je vhodnější akceptovat realizaci kompenzačních opatření.

    Musím říci, že tato stavba je samozřejmě velmi důležitá, máme územní rozhodnutí, ale musíme se prokousat celou mašinérií, kterou jsem se snažil nastínit. Jsme připraveni to sledovat a v okamžiku, kdy by měly být jakékoliv negativní signály, tak přímo na místě řešit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

    S desátou interpelací se přihlásila paní poslankyně Květa Matušovská, která bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana, dnes velmi oblíbeného, ve věci historické budovy nádraží v Ústí nad Orlicí. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, ráda bych se vás zeptala na historickou budovu vlakového nádraží v Ústí nad Orlicí, která se složitým řízením stala kulturní památkou a byla zapsána do ústředního seznamu kulturních památek České republiky. V roce 2011 se uskutečnila společná návštěva představitelů Ministerstva kultury a Ministerstva dopravy v Ústí nad Orlicí a byla učiněna dohoda, že oba resorty v rámci možností přispějí k záchraně a obnově kulturní památky a vyřeší její budoucí využití. Tato výpravní budova v současnosti přestává sloužit svému účelu a nikdo neví, co s ní bude dále. Proto se ptám, pane ministře, jak budete tuto situaci řešit, samozřejmě společně s Ministerstvem dopravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím o odpověď pana ministra Daniela Hermana. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní poslankyně, Ministerstvo kultury na základě svého zákonného zmocnění vedlo správní řízení o prohlášení historické budovy železniční stanice Ústí nad Orlicí za kulturní památku a po složitém řízení se v roce 2010 tato historická nádražní budova skutečně stala kulturní památkou a byla zapsána do ústředního seznamu kulturních památek České republiky pod č. 104023. Díky složitosti problematiky, kdy na jednu stranu bylo argumentováno špatným stavebně technickým stavem budovy a nutností realizace železničního koridoru a na stranu druhou historickou a architektonickou hodnotou věci, se zájem o budoucí osud této kulturní památky přenesl také na širokou veřejnost.

    Čtvrtého března 2011 se na této železniční stanici uskutečnila společná návštěva představitelů Ministerstev kultury a dopravy a byl zde učiněn příslib, že oba resorty v rámci svých možností přispějí k záchraně a obnově kulturní památky a prověří možnosti jejího budoucího využití. Za účelem zajištění obnovy této kulturní památky byla zřízena neformálně meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců Poslanecké sněmovny, ministerstev dopravy, pro místní rozvoj a kultury, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, Národního památkového ústavu, Pardubického kraje a města Ústí nad Orlicí. Ministerstvo kultury může vlastníkovi kulturní památky poskytnout podle svých možností kompenzaci, která plyne z omezení vlastnických práv vzniklých v důsledku památkové ochrany. Ministerstvo nabídlo vlastníkovi věci možnost odborné pomoci při obnově památky, a to prostřednictvím Národního památkového ústavu, a možnost čerpání finančního prostředku z památkových programů Ministerstva kultury. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní poslankyně - nemá doplňující otázku.

    Přistoupíme k jedenácté interpelaci. Pan poslanec Zdeněk Ondráček má dotaz na nepřítomného pana ministra Milana Chovance ve věci nečinnosti či činnosti policejních orgánů. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Hezké odpoledne, pane předsedající, kolegyně, kolegové, členové vlády. Dotaz na nepřítomného ministra vnitra, resp. žádost. Obec Štěpánovice, okres České Budějovice, podala v únoru 2012 trestní oznámení na svého bývalého starostu, a to v souvislosti s jeho působením ve funkci a zneužíváním jeho postavení. Věc dosud prověřuje policejní orgán odboru hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování v Českých Budějovicích.

    O kvalitách policejního prověřování cosi vypovídá skutečnost, že po 15 měsících byla věc odložena, aby na základě stížnosti oznamovatele a přezkoumání vlastního rozhodnutí v rámci autoremedury bylo v prověřování pokračováno až do vydání dalšího rozhodnutí se stejným závěrem. Z postupů i odůvodnění rozhodnutí je však patrné, že mohlo dojít k nedodržení § 2 odst. 4 a 5 trestního řádu, kterým má policejní orgán věci projednávat urychleně, bez zbytečných průtahů, bez ohledu na to, zda okolnosti svědčí ve prospěch či neprospěch, ale vždy takovým způsobem, aby byl náležitě zjištěn skutkový stav věci, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí. Z jednostranného hodnocení důkazů vyvstává pochybnost, proč policejní orgán nekoná nestranně a v uvozovkách chrání podezřelého exstarostu, který je mj. činný i jako soudní znalec při oceňování podniků před konkurzy a likvidacemi, především pak byl likvidátorem a konkurzním správcem desítek společností v regionu, a to i velmi významných. Mnoha občany z regionu, kteří kauzu znají a sledují, je celá věc již dnes vnímána jako mafiánské propojení jihočeských zájmových skupin, což jistě nabourává obecnou důvěru v policii a ve spravedlnost obecně. Představitelé obce Štěpánovice již nevědí, na koho se obrátit, a zkusili i Generální inspekci bezpečnostních sborů.

    Ptám se vás, pane nepřítomný ministře - ale dotaz by mohl být i stejně směřován na ministryni spravedlnosti: Bude tato vaše vláda bojovat i proti těmto zájmovým skupinám? A pokud ano, jak si takový boj představujete a co doporučujete oznamovatelům, jak se domoci spravedlnosti? Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

    S dvanáctou interpelací se přihlásil pan poslanec Bohuslav Svoboda, který bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci financování zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády. Vážený pane ministře, moje otázka směřuje k vašemu vyjádření do tisku, pro české deníky, které si dovolím přesně citovat: "Problémem jsou poplatky v nemocnicích, kdy jsme z hlediska pobytu udělali chybu. Zpětně to hodnotím jako špatné. Teď je to argument, aby se nalily větší peníze." Já samozřejmě vím, že zrušení poplatků bylo pouhým populistickým gestem. Opakovaně jsem tady na to upozorňoval, že tato věc ohrozí zejména malé nemocnice, psychiatrické léčebny, léčebny dlouhodobě nemocných, hospice. Nikdo na to nereagoval

    Já jsem, když jsme u toho populismu, musel celý život makat tak, jak si málokdo v této zemi možná dovede představit. A když makáte, pane ministře, musíte makat také dobře, protože má praxe chirurga mě naučila, že některá rozhodnutí, chybná rozhodnutí, nemají opravné termíny. Proto si vás dovoluji zeptat, kde se objeví těch téměř 200 mil. korun, které každý den chybí nemocnicím. Kde se objeví 2,2 mld. celoročně? Z jakých zdrojů to bude kryto? Ale hlavně kdy? Jste správce státní pokladny, je to vaše zodpovědnost a já jenom upozorňuji, že jak říká staré latinské přísloví hora ruit, čas pokročil natolik, že malé nemocnice v tuto chvíli už nemají z čeho vařit a velké nemocnice začínají vařit jenom z vody. Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra financí o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Kolegyně, kolegové, pokud něco bylo populistické, tak to bylo právě vystoupení pana Svobody. Skutečně mě ODS vždy baví. Já bych doporučoval, abyste si koupil dnešní právo. (Ukazuje příslušné noviny.) Tady se píše o českém zdravotnictví a o tom, jak jsme tady měli za pana Julínka a Šnajdra, o kterém se mluví jako o tom Richelieu, a tady píšou, jak Šnajdr ještě dneska má zásadní vliv na VZP. Určitě by nemocnice měly dost peněz, pokud by nám VZP konečně ukázala všechny smlouvy s poskytovateli o poskytování úhrady zdravotní péče, včetně dodatků a úhradových ujednání. Stačí tu transparentnost! A z hlediska makání, pane kolego, já myslím, že byste mohl ke mně chodit na školení, jak se maká. Já s tím nemám problém! (Pobavení a potlesk v řadách poslanců ANO.)

    Pan ministr Němeček předložil nějaký program a říká, že chce 27 mld. za roky 2014-2017. A já říkám: Jo, já nemám problém teď uvolnit 2,1 mld. Ano, ty poplatky byla chyba. Byl to požadavek ČSSD, byl to deal-breaker, tak jsme to odsouhlasili. A také nejsme neomylní všichni. V tom není problém. Já říkám Němečkovi: Máte tam 3,5 mld. rezervy a máte na SÚKLu na účtu 2,1 mld., tak si je vezměte! SÚKL, který v roce 2007 vzal Kalousek a Julínek a převedli to na Ministerstvo zdravotnictví. A div se světe, do tehdy se Česku dařilo držet ceny léků o 40-60 % levněji než celé Evropě. A potom na SÚKL přišel první náměstek Šnajdr, bývalý dlouhodobý váš nominant, vrcholový pracovník nadnárodní firmy Pfizer. A potom najednou už jsme neměli nejlevnější léky, protože jsme redukovali jenom na tři země porovnání.

    Takže já jen říkám: Ano, my určitě vyřešíme nemocnice, ale konečně by měli občané se dozvědět a pojištěnci, kam těch 260 mld., které tečou ze zdravotní pojišťovny, tečou. To je všechno. Já určitě nebudu tomu bránit. Na druhé straně nejsem ochoten už dopředu dávat bianco šek. Proč? My jsme řekli, že budeme transparentní, že budeme šetřit. Stejně je to s pohledávkami. Nechť mi někdo ukáže, za kým jsou ty pohledávky. Proč bychom je měli teď nakupovat? Nechť to vymáhá pojišťovna VZP! Teď znovu jdou kupovat údajně nový portál. IZIP už jsme zapomněli, teď bude nějaký nový portál. Nechť to rozkryjí! Nechť konečně víme, co tam je! A vy, ODS, tam máte toho svého Kabátka, tak mu řekněte, kde jsou ty prachy! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím o doplňující otázku pana poslance Svobodu. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Já se snažím, vždycky spravedlivě tleskám, když je tleskat čemu. Děkuji panu ministrovi za to, že prvně připustil nějakou chybu a do novin napsal, že to byla chyba. To je věc, která je hodná pochvaly.

    Na druhou stranu bych byl rád, kdyby články, ze kterých cituje, napsal sám, aspoň věděl, o čem mluví. Protože informace, které nám sdělil, skutečně zavánějí tím, že buďto si to nepřečetl nebo neseznámil se s tím dobře, nebo že ten tým expertů, kterým se ohání, neví, o čem mluví. A mně je skutečně úplně jedno, já jsem tady nebyl v předcházejícím období, já určitě nejsem ten, který utratil nebo zašil někam nějaké peníze. Já sem tu ze stejného důvodu: Já chci, aby zdravotnictví fungovalo. Ale na rozdíl od vás, pane ministře, mám zájem na pacientech. Nedovedu si představit, že jim já odpovím - odpovězte jim vy. A ptám se vás, jestli jim to řekněte: Nebudete teď půl roku jíst, protože mezitím bude někdo vymáhat nějaké peníze, protože já jsem zrušil možnost, abyste jídlo dostali. Ptám se, jestli jste ochoten těm pacientům říct, že mají počkat na to, až to někdo vyřeší!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S doplňující odpovědí pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vím, že mluvím blbě česky, ale budu se snažit to říct znovu. Peníze pro státní pojištěnce uvolníme, ihned, ve výši ztráty poplatků, pane Svobodo. Uvolníme to. Tak tady neříkejte - populisticky se odvoláváte na pacienty. Pacienti vědí, jak to funguje v českém zdravotnictví. Takže my to uvolníme na rok 2014! A na příští léta chceme jasně vědět, jak ty peníze do zdravotnictví jsou rozdělovány. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Třináctý v pořadí byl v interpelacích vylosován pan poslanec Karel Šidlo. Interpeluje pana ministra Jana Mládka ve věci cenové regulace tepla v České republice. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, od roku 2012 platí v Evropské unii přesnější a přísnější pravidla veřejné podpory pro služby obecného hospodářského zájmu včetně výkladu neslučitelné veřejné podpory. Základním kritériem pro vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu je relace mezi mírou rizika neseného poskytovatelem příslušné služby a výší jeho přiměřeného zisku. Současné znění cenového rozhodnutí při cenové regulaci tepelné energie v České republice nepočítá s úrovní rizik jako kritériem pro stanovení výše zisku regulovaných subjektů. Cenová regulace a kontrola je pouze formální a nezajišťuje vyloučení nákladů, které s danou službou nesouvisí. Neefektivní náklady či zisk, které jsou dle evropských standardů nepřijatelné, ovlivňují konečnou cenu těchto služeb poskytovaných často v prostředí lokálního přirozeného monopolu. Dle stávající cenové regulace monopoly odůvodní jakékoli cenové navýšení.

    Rozsah veřejných služeb pro každého z nás, a to nejen v energetice, znamená platit měsíčně stovky až tisíce korun navíc jen proto, že jejich cenová regulace není prováděna dle standardních evropských pravidel. Toto selhání je také příčinou postupného rozpadu soustavy centrálních zdrojů tepla. Na veřejných službách jsou nejvíce závislé sociálně slabé skupiny obyvatelstva, kterých se nejvíce dotýkají vyšší ceny za služby. Velcí odběratelé se v důsledku nehorázných cen tepla připojí k jiným zdrojům a fixní náklady zůstanou pouze na malých odběratelích.

    Nyní tři otázky. První: Jakým způsobem Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistí zlepšení hospodářské soutěže v teplárenství, která nefunguje? Druhá: Jak ministerstvo zlepší transparentnost cenotvorby tepla a zajistí dodržování závazné metodiky Evropské unie pro služby obecného hospodářského zájmu? A třetí: Jak ministerstvo zabrání rozpadu centrálních zdrojů tepla jako velkých soustav? Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Mládek.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych zodpověděl tři položené otázky.

    První otázka: Jakým způsobem MPO zajistí zlepšení hospodářské soutěže v teplárenství, která nefunguje? Teplárenství je z hlediska hospodářské soutěže poněkud specifické podnikání, neboť teplárenské soustavy jsou pouze územně příslušné podnikatelské subjekty, které si mezi sebou nemohou přímo konkurovat. Konkurenci pro teplárenství představuje v jejich geograficky daném území použití alternativních způsobů zajištění tepelné energie. Jedná se např. o výstavbu domovních kotelen při využití běžných kotlů na různá paliva, případně kotelen spojených s instalací malých kogenerací či využitelně obnovitelných zdrojů energie či zajištění tepelných nároků samotných bytů instalací individuálních vytápěcích systémů. K využití obnovitelných zdrojů pro dodávku tepla existují podpůrná schémata a u mikrogenerací chystáme zjednodušení přístupu k síti. Jinak v tomto sektoru hlavní úlohu v ochraně zákazníka musí sehrát spíše účinná regulace.

    Druhá otázka: Jak se zlepší transparentnost cenotvorby tepla a zajistí dodržování závazné metodiky EÚ pro cenotvorbu pro služby obecného hospodářského zájmu? Cena tepla patří v naší zemi mezi věcně usměrňované ceny v souladu se zákonem o cenách, kterým jsou stanoveny podmínky pro závazný postup při tvorbě ceny nebo při tvorbě kalkulace ceny včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny. Podle § 17 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, byl zřízen Energetický regulační úřad, jemuž je určeno zejména chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. Dle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, je Energetický regulační úřad oprávněn vykonávat působnost při regulaci cen, vydávat právní předpisy pro regulaci cen a vydávat rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných a neregulovaných činností. Lze apelovat na vedení ERÚ, aby zvýšil pozornost při zajišťování ekonomicky oprávněných nákladů zahrnutých do ceny tepelné energie během kontrol cen předložených dodavateli tepla.

    V současné době je též připravována novela energetického zákona, která mimo jiné upřesní ochranu spotřebitelů v energetických odvětvích v návaznosti na novou evropskou legislativu a metodiky. Novela bude předložena do konce tohoto pololetí.

    Třetí otázka: Jak se zabrání rozpadu CZT soustav a ochrání drobní spotřebitelé? Koneční spotřebitelé jsou chráněni podle energetického zákona, § 77 odst. 5, který uvádí, že změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. MPO se účastní přípravy prováděcího předpisu MŽP, kterým se nastaví ekonomické podmínky pro případná odpojování od soustav CZT. Teplárenské podniky si však musí uvědomit situaci, která by mohla vést až ke konci jejich podnikání, zvláště uvážíme-li, že část těchto podniků je částečně vlastněna i obcemi.

    Součástí aktualizace státní energetické koncepce, která je nyní dokončována, je též řada legislativních i metodických úkolů pro MMR a MPO, které směřují k vyšší úrovni závaznosti územních energetických koncepcí a posílení ochrany stanoveného způsobu dodávky tepla v území ve stavebním řízení.

    Shrnuto a podtrženo - ochránění centrálního zásobování tepla nevede přes konkurenci jiných zdrojů, to spíše zvyšuje riziko, že dodavatel tepla zbankrotuje. Řešení je buď v tom, že je hlubší a lepší regulace, případně že to vlastní obec, která nemá jako hlavní cíl svého podnikání maximalizaci zisku, ale službu pro své občany.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Chci se zeptat pana poslance Šidla, zda bude mít doplňující otázku. Máte prostor, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za odpovědi panu ministrovi. V podstatě se dá říct, že jsem s nimi spokojen, protože zejména odpověď na druhou a třetí otázku, kdy hovořil o tom, že je připravována novela energetického zákona, já po zkušenostech v Poslanecké sněmovně bych byl velice rád, kdybychom touto novelou vyřešili ty problémy, o kterých zde bylo hovořeno. Protože věcné usměrňování cen je velice důležitým momentem a chápu, že je to také jeden z velmi významných regulačních prvků, který může ovlivnit koncovou cenu pro zákazníka. Pokud se toto promítne do energetického zákona a bude předložen v termínu, který říkal pan ministr, myslím si, že můžeme být spokojeni všichni.

    Co se týká centrálních zdrojů tepla, vnímám tam jeho návrh jako ten první a myslím si, že je to v současných podmínkách i reálné, hlubší a lepší regulace, usměrňování cen a regulace vůbec teplárenství jako takového. Byl bych ale velice rád, kdyby i ve státní energetické koncepci centrální zdroje tepla našly tu pozici, kterou by si zasloužily. Myslím si, že to je tradiční síťové hospodářství v České republice, které garantuje právě tyto služby ostatního veřejného zájmu. Děkuji mnohokrát. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále byla vylosována na čtrnáctém místě paní poslankyně Kateřina Konečná. Interpeluje pana ministra Richarda Brabce. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení páni ministři, pane ministře životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí je odborný orgán státní správy a její působení se dotýká všech minimálně pětisložkových zákonů v životním prostředí. Dozírá nad dodržováním vyhlášek, rozhodnutí správních orgánů a má celou řadu jiných činností. Má celostátní působnost. Je to prostě takový základní stavební a kontrolní kámen vymáhání zákonů z dílny vašeho ministerstva.

    Uznávám, že šetřit se musí, ale přiznávám také, že by se mělo šetřit tam, kde to má smysl. V roce 2008 vývoj běžných provozních výdajů bez mimorozpočtových zdrojů byl u české inspekce 73,5 milionu korun. V roce 2013 již to bylo o 20 milionů méně. Přitom se počet lidí české inspekce snížil o 29 na 571. Abychom vzali porovnání, jak je to s jinými inspekcemi, ať je to Česká obchodní inspekce, kde pracuje 419 lidí a ostatní běžné výdaje jsou ve výši 81 milionu korun, nebo dalších inspekcí, které se běžně pohybují v období běžných výdajů kolem 100 milionů korun, tak si myslím, že nám tady něco kulhá. Přibývají zároveň české inspekci zákonné povinnosti. Jen v loňském roce v zákoně o integrované prevenci musela česká inspekce přijmout další lidi a byly uloženy další, velmi důležité úkoly.

    Protože se chystá rozpočet ministerstva na rok 2045, chtěla jsem se vás, pane ministře, zeptat, zda máte v plánu konečně docenit důležitost tohoto státního orgánu, docenit činnost jeho lidí, kteří jsou i v průměrných tabulkách platů na většinou úplně nejnižší pozici, a co hodláte dělat s tím, aby Česká inspekce životního prostředí nadále mohla vykonávat svou zákonnou povinnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Poprosím pana ministra Richarda Brabce o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, kolegyně, chtěl bych vás ujistit, že si uvědomuji, že Česká inspekce životního prostředí je nezbytnou součástí fungování systému ochrany životního prostředí v České republice. Když jsem přišel na resort a seznamoval jsem se s jednotlivými organizacemi, samozřejmě jsem hovořil se všemi klíčovými řediteli. Musím říci, že především v této chvíli, a souhlasím s vámi, že omezení, které šlo plošně, tzn. desetiprocentní omezení nákladů, včetně osobních nákladů, které bylo v roce 2013 z rozhodnutí vlády, tak samozřejmě tyto plošné škrty také neschvaluji. Nicméně průměrný plat, jestli se nemýlím, myslím, že máme stejná čísla, je přibližně 26 nebo 27 tisíc korun. Pravda je, že většina, asi 75 %, zaměstnanců ČIŽP má vysokoškolské vzdělání a tam se shodujeme, že průměrný plat je nízký. Na druhou stranu vy jako znalkyně v oblasti životního prostředí i resortu dobře víte, že např. v oblasti chráněných krajinných oblastí je průměrný plat dokonce snad kolem 20 tisíc korun a tam je také většina vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tím nechci říct, že bych s tím byl spokojen, tím jen říkám, že ČIŽP na tom není nejhůře.

    Mně tam ještě více než průměrný plat, a souhlasím s tím, že určitě fluktuace, která momentálně je v rámci České inspekce životního prostředí, především v případě mladších lidí, je neudržitelná. Ta je prostě neudržitelná, tak jako byla inflace, resp. obrovská výměna lidí a fluktuace na vlastním resortu, na Ministerstvu životního prostředí.

    To znamená, já bych především chtěl i v rámci projednávání nového rozpočtu slyšet od stávajícího vedení České inspekce životního prostředí jasnou strategii dalšího fungování, protože já ji tam zatím postrádám. Postrádám jasnou koncepci, jakým způsobem dál, postrádám i koncepci o počtu zaměstnanců nezbytných pro výkon služby v jednotlivých krajských pracovištích. Toto, věřte, bude základní bod, který bude pro rozpočet a přípravu rozpočtu na příští rok, 2015, klíčový. Je jasné, že to není jen o lidech, ale je to např. o investičních záměrech, o kterých vím, že prostě šly pryč. Bohužel minulé vedení ministerstva, myslím, že i předminulé, na celkem oprávněné snahy zavést např. centrální informační systém pro správní řízení tam silážovalo tyto žádosti a dnes jsme ve stavu, kdy Česká inspekce životního prostředí má opravdu reálný problém třeba i s touto zásadní informační podporou, která je nezbytná pro její činnost.

    Už budu velmi stručný. Chci vás ujistit, že v rozpočtu na příští rok, nejenom pro Českou inspekci životního prostředí, budu určitě chtít, aby oprávněné investice, které si vedení zdůvodní, a samozřejmě případně i záležitost osobních nákladů, které si vedení zdůvodní, tzn. nechci tam určitě zvýšení všech platů, ale budu opravdu chtít, aby i vedení si zdůvodnilo kvalitu jednotlivých lidí, jednotlivých pracovišť, a to si myslím, že tam dneska chybí. To znamená, je to pro mě celková, záležitost nebo záležitost komplexní, nejenom záležitost platová, ale je to záležitost strategie České inspekce životního prostředí, kterou dnes neberu jako represivní orgán, ale i jako orgán prevence, a dnes vidím i poměrně velký rozdíl kvality mezi jednotlivými krajskými pracovišti. A i to je pro mě důležité zjištění, které rozhodně budu chtít s vedením resortní organizace diskutovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Budete mít doplňující otázku, paní poslankyně? Ano, máte slovo.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Ne doplňující otázku, možná jen konstatování. My jsme se o Agentuře ochrany přírody a krajiny bavili ne tak dávno, že tam jsou platy vůbec nejnižší. Možná je zvláštní, že platy na ministerstvu jsou ve výši zhruba v průměru 34 až 35 tisíc. Teď nechci snižovat hodnotu lidí, i na ministerstvu pracují vysokoškoláci, ale ve chvíli, kdy ti lidé dělají v terénu, mají velmi složité úkoly, dělají státní správu a jsou vlastně podhodnoceni proti lidem z ministerstva, tak si myslím, že to není úplně dobrá cesta a nevytváří to dobré prostředí.

    Chtěla bych vám, pane ministře, poděkovat. Věřte mi, že vaše snahy budu sledovat, protože si myslím, že bychom českou inspekci neměli nechat padnout, a určitě budu ráda, pokud, jak jste říkal i o informačních technologiích a o řadě dalších věcí, které se v české inspekci dlouhodobě nerealizovaly z politické vůle, bude normálně jednáno a srozumitelně jednáno. Věřte, že budete mít mou podporu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí je paní poslankyně Anna Putnová. Interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Koncem loňského roku Ministerstvo školství zveřejnilo katalog požadavků ke společné části státní maturity, tak jak mu to ukládá § 78 školského zákona. Na základě těchto zveřejněných katalogů budou koncipovány společné části státní maturity od roku 2015. Od té doby se také hovoří o tom, že je nutno, abychom dále vedli diskusi, která bude prohlubovat prestiž společné části státní maturity, jak nám to ministerstvo v minulosti opakovaně přislíbilo.

    Můj dotaz směřuje tedy na pana ministra školství, pana ministra Chládka. Chtěla bych vědět, zda připravujete změny ve společné části státních maturit od roku 2016, protože pokud by tomu tak bylo, je zřejmé, že by se tyto změny měly promítnout i do katalogu předmětů a katalogu požadavků, které by musely být nutně zveřejněny do konce dubna. Pokud změny plánujete, chtěla bych vědět, kteří odborníci, resp. asociace, byli k diskusi přizváni. Děkuji vám. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Poprosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, je pravda, že připravujeme změny, především se to ale týká zjednodušení procesu státní maturity ohledně administrativy. Dále chceme zefektivnit a zlevnit celou státní maturitu. Moje oblíbené srovnání se Slovenskem, kde rok státní maturity stojí 10 mil. korun, v České republice jsme se stále nedostali pod 200 mil. korun.

    Začala pracovat pracovní skupina, která dělá audit prostředků státních maturit a prověřuje je. Prověřuje i podepsané smlouvy, které podle mého osobního názoru byly jednoznačně nevýhodné pro stát. Ale zároveň k vašemu dotazu - otevřeli jsme národní kulatý stůl, který se zabývá komplexněji podobou státní maturity i obsahové stránky jejich složení. Jsou tam zástupci jak Cermatu, Ministerstva školství, České školní inspekce, Národního ústavu vzdělávání, Školské rady Asociace krajů, dále zástupci ČŠI, Asociace ředitelů gymnázií, experti na vzdělávání z akademické sféry, dále zástupce Jednoty českých matematiků a fyziků, Sdružení metodiků cizích jazyků, Asociace středoškolských češtinářů. Jednání již nastartovala, ale já mám jednu nabídku pro paní poslankyni a pro všechny zástupce školského výboru. Kdokoli z vás by se chtěl těchto jednání zúčastnit a být součástí tohoto národního kulatého stolu, který vyřeší státní maturitu do budoucna tak, aby měla jednu konečnou podobu, tak jste jistě zváni.

    Pak ještě probíhá pokusné ověřování matematika plus. O tom určitě paní poslankyně ví. Cílem je zvýšení úrovně matematické gramotnosti, protože se počítá, tuším od roku 2020, že bude zavedena povinná matematika u státní maturity jako takové.

    A jak jsem již říkal, od roku 2016 klademe především důraz na efektivitu snížení nákladů a zjednodušení organizačně technického zabezpečení státní maturity.

    Se státní maturitou je jeden zásadní problém, a to ten, že předchůdci mě zavázali díky podpisu některých smluv a díky tomu, že tam nalili evropské peníze a musí tam být udržitelnost, že určitou část podoby musíme držet i po období, kdy skončí tyto smlouvy, abychom nemuseli vracet peníze do Evropské unie.

    Možná ještě pro vaši informaci, pilotní ověřování, které bude probíhat, u integračních systémů bude probíhat již v tomto roce a poté se připravuje certifikace škol a průběžná certifikace, která bude nabíhat na možnost rozvíjet testovací část ne tou papírovou podobou, ale překlopit to do té elektronické podoby, to znamená tak, aby tam byl jednotný systém. Pokud máme elektronické testování žáků 5. a 9. tříd, tak abychom toto samé měli v testové podobě v testové části státní maturity.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě paní poslankyně Putnová bude mít doplňující otázku.

  • Poslankyně Anna Putnová: Já chci poděkovat za výčet osob, ať už jsou to právnické, nebo fyzické osoby, které se podílejí na koncepci katalogu požadavků. Nicméně bych se chtěla zeptat, jestli hodláte koncem dubna zveřejnit nový katalog požadavků, který by umožňoval také jinou formu maturity od roku 2016, protože pokud se tak nestane, zůstává katalog požadavků dál v platnosti a pojedeme podle starého jízdního řádu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Tak již jen v krátkosti navážu na předchozí vystoupení. Jedním z témat toho kulatého stolu právě byl i katalog požadavků, ale tam se teď momentálně odborníci baví o sladění s tím způsobem státní maturity tak, jak probíhá, a změnou státní maturity tak, abychom neohrozili finanční prostředky z Evropské unie. Takže ano, katalog požadavků byl tématem posledního jednání kulatého stolu, ale výsledek budeme mít v průběhu tohoto měsíce. Takže pokud vám to takto postačí, na konci tohoto měsíce bych vám třeba na školském výboru podrobněji představil i změnu katalogu požadavků, pokud bude možná.

    Znovu podotýkám, že prověřujeme vůbec způsob změny státní maturity, a důvod je, že cca asi byť jenom v uvozovkách 80 mil. korun bylo z Evropské unie, ale ta nás zavazuje k tomu, že musíme tu část projektu držet v nějaké podobě.

    Možná, jestli mohu požádat školský výbor, zařaďme to na projednávání třeba na konci března nebo začátkem dubna a můžeme vám tam představit vlastně celý koncept těch změn.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Šestnáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka. Také interpeluje ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Připraví se pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Mladá fronta Dnes uveřejnila článek Masarykova univerzita koupila předražené přístroje za 100 milionů korun. Já jsem četl pozorně tento článek a získal jsem nějaké další informace, ze kterých je patrné, že Masarykova univerzita zadala veřejnou zakázku na dodávku dvou kusů 3T experimentálních lidských celotělových magnetických rezonancí, tomografů Siemens Magnetom Prisma pro CEITEC Masarykovy univerzity, zřejmě v univerzitním kampusu. Toto zadání veřejné zakázky tedy proběhlo v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na unikátnost technické specifikace výrobku, která není dostupná u žádného jiného výrobce. Hodnoticí komise rozhodla o dodavateli zakázky v lednu 2014 a zadání firmě Siemens za 102 mil. korun. Zakázka tedy byla zadána v režimu bez uveřejnění. Dle zmíněného článku to bylo 102 mil. korun, což neodpovídá běžné ceně za dva 3T MR systémy, a v regulérním výběrovém řízení by ta cena mohla být kolem 70 až 80 mil. korun. Zadavatel však tvrdí, že uvedené magnetické rezonance jsou unikátní a že postupovali v souladu s metodikou CEITEC. Nechal si zpracovat celkem čtyři znalecké posudky, které sestávaly z odůvodnění unikátnosti, z odůvodnění, že není možné použít jiná obdobná řešení a ocenění pořizované věci.

    Dovoluji si vám tedy položit několik otázek:

    1. Kdo všechno se podílel na schvalování uvedeného projektu?

    2. Kdo je autorem uvedené metodiky CEITEC pro zadávání veřejných zakázek?

    3. Kdo je autorem znaleckých posudků?

    4. Jedná se o znalecké posudky vypracované v souladu se zákonem o znalcích? (Předsedající upozorňuje na čas.)

    5. Obsahují tyto posudky řádné a přezkoumatelné ocenění pořizované věci a je možné prokázat, že všech šest unikátních vlastností uvedených v odůvodnění použití jednacího řízení poskytuje pouze vybraný dodavatel?

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím o odpověď pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedající. Uvedený článek Mladé fronty jsem nečetl, nicméně pozorně jsem poslouchal. Obávám se, pane poslanče, že úplně na všechny podrobné otázky nebudu schopen teď, v tuto chvíli, odpovědět. Pokud bych něco vynechal, jsme schopni vám dodat ještě odpověď písemně, s tím, že podotýkám, že odpovědnost za veřejnou zakázku na nákup magnetické rezonance má příjemce dotace, to znamená Masarykova univerzita.

    Co se týká požadavků Ministerstva školství, tak před schválením této technologie v tomto projektu, ne tedy - podotýkám znovu - samotné zakázky, ministerstvo neschvaluje zakázku, ale co se týká té technologie, tak Masarykova univerzita, jak se již jste zmínil, předložila jeden znalecký a tři expertní posudky s tím, že tři z těchto posudků byly vypracovány zahraničními experty z Francie, Nizozemí a Spojených států amerických a jeden tuzemský znalecký posudek byl vypracován profesorem z ČVUT. Jméno - teď nedokážu odpovědět, jestli můžu, nebo nemůžu říct na mikrofon, ale pro jistotu vám, pane poslanče, to jméno pak sdělím po skončení svého vystoupení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, zda bude doplňující otázka. Bude. Tak, pane poslanče, pojďte položit doplňující otázku.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za odpověď. Vážený pane ministře, mně se jedná o to, jestli je systém kontroly nad zadáváním podobných zakázek na Ministerstvu školství a na příslušné vysoké škole, protože, zdá se, že třeba v rámci tohoto programu ty kontroly nejsou příliš dobré. A není to jenom na Ministerstvu školství, ale i v dalších případech, kdy se poskytují peníze v rámci tohoto programu.

    Já si jenom dovolím ocitovat jednoho experta. Petr Kneppo z pražského ČVUT připouští, že Siemens Prisma není naprosto unikátní. Existuje jeden srovnatelný přístroj. Upozorňuje však, že pro univerzitní experty byl důležitý jeden detail. Siemens Prisma údajně nabízí extrémně výkonný gradientní systém, který dokáže rychleji než ostatní přístroje měnit takzvané úhly zobrazení. Nevysvětlili ale, k čemu takovou vlastnost potřebují, krčí rameny pan Kneppo. Čtvrtý expert na dotazy Mladé fronty neodpověděl. Je otázka, že ani pan Ivan Rektor, vedoucí výzkumné skupiny, která si přístroje vyžádala, nedokázal popsat vědecké záměry, které se bez gradientu od Siemensu neobejdou. (Upozornění na čas.)

    Já jenom poslední věc, že bych prosil a chtěl bych vyžádat ty znalecké posudky, které byly zpracovány, jestli skutečně se jedná o relevantní znalecké posudky podle zákona o soudních znalcích. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Jen s dovolením krátká reakce. Já osobně nedokážu posoudit, jestli všechny údaje, které jsou uvedeny v denní tisku, odpovídají realitě. Ale nabízím vám, pane poslanče, pojďme - protože Ministerstvo školství bude samozřejmě tuto zakázku prověřovat, tak jako to prověřovalo v minulosti. Já mám většinou spíš ale opačnou vazbu, že si stěžují ti koneční uživatelé, že naopak kontroly jsou příliš přísné a někdy až zbytečně puntičkářské, více, než například jsou požadavky Evropské unie. Teď na tom pracujeme. Ale já vám nabízím, pojďme se na to podívat společně, protože já osobně na základě i této interpelace si chci tento projekt prověřit a můžeme se podívat přímo, pokud mi odpustí slovutná Poslanecká sněmovna tento výraz, podívat se i do střev celého toho projektu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Sedmnáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Radim Holeček, který interpeluje vicepremiéra vlády a ministra financí Andreje Babiše. Takže pane poslanče, máte své dvě minuty.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, dovolte mi upozornit na rozpor mezi vašimi předvolebními sliby a dnešní realitou. Sliboval jste, že podpoříte aktivní občany. Nyní však přicházíte s návrhy, které jsou k pracovitým lidem vyloženě nepřátelské.

    Chci se proto zeptat, proč hodláte omezovat výdajové paušály pro živnostníky. OSVČ nemají nárok na dovolenou, na nemocenskou, nejsou chráněni zákoníkem práce, nemají jisté příjmy. Pro řadu lidí je živnostenské povolání jedinou možností, jak si zajistit zaměstnání, a poskytnout práci i ostatním. Proč jim chcete takovou nesnadnou situaci ještě ztěžovat?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím o odpověď pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, náš velký problém jsou média. Často něco napíšou, nebo možná neumíme dobře číst. My jsme neřekli, že jdeme něco omezovat. My jsme řekli, že chceme vést debatu o některých paušálech. O například nějakém právníkovi, který může vydělat ročně 80 milionů a odečte si 60 % paušál, například. Nebo o nějakých konzultantech. Takže vůbec se to netýká těch skutečných živnostníků a řemeslníků, to je mylná informace. Nic takového nezaznělo. Jenom samozřejmě celkově živnostníci přispívají do rozpočtu, platí daně jenom 14 %, a my chceme o tom vést debatu. A já jsem se potkal s různými zástupci živnostníků a budeme pokračovat v konzultacích. Jste vítán v debatě. Nikdo nic nerozhodl. Řekli jsme, chceme vést konzultace a debatu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, zda pan poslanec Holeček bude mít doplňující otázku. Je tomu tak. Poprosím o otázku.

  • Poslanec Radim Holeček: Jenom spíše doplnění. Ty paušály jsou pouze do dvou milionů korun.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, bylo to pouze doplnění, nebyla to otázka. V tom případě další v pořadí byl vylosován pan poslanec Václav Zemek, který interpeluje pana ministra Antonína Prachaře. A připraví se pan poslanec Daniel Korte.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, má interpelace se týká výstavby železničního koridoru v úseku Votice-Tábor, a konkrétně se to týká výkupu pozemků.

    Obrátili se na mě moji voliči, nebo respektive starostové z dotčených obcí, kde tento koridor probíhá. Není tam problém se samotnou trasou. Problém je s výkupem pozemků, a sice ta výkupní cena je hluboce podhodnocená, co jim bylo nabízeno, a samozřejmě to vzbudilo velikou nevoli a veliký odpor i přesto, že tam tito občané s tím koridorem souhlasili. Nemusím zdůrazňovat, že tam došlo k znehodnocení jejich pozemků a ten koridor jim k ničemu nepomůže, protože tam bude vysokorychlostní trať, která tam v těch obcích ani nebude zastavovat. Proběhlo tam několik dotazů právě ze strany starostů obcí na možnost navýšení výkupní ceny. Jen tak pro zajímavost, bylo jim nabízeno 7 korun za metr čtvereční, přičemž při výkupu na dálniční koridor se nabízelo 80 korun. Jen taková zajímavost, někteří ti dotčení vlastníci pozemků, a podotýkám, že to nejsou spekulanti, ale starousedlíci, kteří tam žijí po generace, některé ty své polnosti pronajímají družstvu za 20 korun za metr čtvereční. Takže i ta nabízená cena byla hluboko pod tímto, což si myslím, že není úplně dobré.

    Ta situace je tam prostě zablokovaná a má interpelace směřuje na vás s tím, aby se tam provedlo asi nějaké řešení ve smyslu jednání o nové ceně nebo o odblokování té situace, a proto bych se s tímto na vás obrátil.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za otázku, pane poslanče. Poprosil bych pana ministra Antonína Prachaře o odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, pane poslanče, opravdu musím moc poděkovat za takovéto dotazy. Přál bych si, aby jich bylo víc, protože je potřeba říct, kde ten problém skutečně je.

    V průběhu posledních deseti let vzrostl objem staveb dopravní infrastruktury v majetku státu. Jedním ze základních problémů, které přispěly k opožďování přípravy staveb, byly právě majetkoprávní problémy, především však problémy s výkupy pozemků. Odprodej pozemků a staveb investorům byl v řadě případů předmětem spekulací - což vy říkáte, že v tomto případě není. Ale je třeba se o tom také zmínit, protože tento stav reálně byl a možná ještě existuje, směřující k získání majetkového prospěchu. Hned se nakupovaly pozemky, když se vědělo v rámci územního plánu, že tam povede nějaká infrastruktura, a kupovaly se za bonitu zemědělské půdy a čekalo se na jejich zhodnocení. Byl to nádherný krásný příklad slušného byznysu, lepší než investiční společnosti. To je realita.

    Ke spekulacím přispívala i právní úprava umožňující právě netransparentní stanovování ceny nemovitostí a s tím související prodražování staveb. Na tento nešvar bylo v minulosti poukazováno jak odbornou, tak širokou veřejností. Reakcí na tento stav bylo přijetí zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Bohužel tady Poslanecká sněmovna, která přijímala tento zákon, šla zase úplně na druhou stranu ode zdi ke zdi a dneska to vypadá tak, že my podle tohoto zákona můžeme vykupovat pozemky v bonitě stávající, nikoliv v bonitě, která by tam mohla být, a pouze za cenu, která té bonitě odpovídá. V podstatě jestli se jedná o ornou půdu, tak bonita orné půdy je pět korun a za to to můžeme vykoupit s účinností podle tohoto zákona. Dříve se část pozemků, která se nakupovala, vykupovala za tzv. tržní cenu v čase a místě obvyklém. Toto nám současná právní úprava neumožňuje. Hledali jsme řešení, a dokonce jsme se zabývali možností - vyhláškou ministra financí o tzv. věcně usměrněné ceně, která by se dala použít v tomto případě na nápravu tohoto stavu. Bohužel když jsme zjistili celý legislativní proces, tak žádná vyhláška nemůže jít nad úroveň zákona. To znamená, vyhláška ministra financí by nám v ničem nepomohla a mohla by být zase předmětem dalšího napadnutí. Takže tento zákon platí. Je to právní norma, která je závazná pro Ministerstvo dopravy, resortní investory, vlastníky stavbou dotčených pozemků i dotčené obce.

    Právě vzhledem k opakujícím se výhradám - neslyším to poprvé - vlastníků pozemků a starostů obcí k nízkým výkupním cenám chce Ministerstvo dopravy v co nejkratší době nalézt přijatelné řešení. Jediné přijatelné řešení je předložit Poslanecké sněmovně rychlou krátkou technickou novelu zákona 416, abychom napravili stav, který nám dneska brání ve výkupu pozemků. Naprosto rozumím tomu, že občané nebo instituce, obce před účinností tohoto zákona prodali státu část pozemků za nějakou hodnotu, dnes zákon říká, že ta hodnota je možná na úrovni 10 %. Rozumím tomu, že se občané brání podle tohoto postupovat. Skutečně uděláme všechno pro to, abychom tento stav se snažili zákonnou cestou napravit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat - chcete položit doplňující otázku? Je tomu tak, v tom případě...

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já bych ještě doplnil. Samozřejmě oceňuji snahu pana ministra situaci řešit, nicméně asi to není příliš uspokojivá odpověď pro obyvatele těch dotčených úseků. Těžko se vysvětluje to, že oni mají dostat nějakou nízkou částku, když třeba například v rámci církevních restitucí náhrada byla mnohem vyšší.

    Ještě bych podotkl, že samozřejmě je tady spousta spekulantů, ale braňme i ty občany, kteří spekulanty nejsou a jsou prostě dotčeni tou stavbou. A řekněme to na rovinu, i jejich ostatní pozemky byly znehodnoceny tou stavbou, která je ve veřejném zájmu. Stát se jim vlastně odvděčí tím, že jim to nějakým způsobem nekompenzuje.

    Já vás, pane ministře, beru za slovo, že to budeme řešit. Doufám, že se k tomu ještě nějakým způsobem potkáme a uděláme k tomu nějaké jednání. Jinak díky za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Devatenáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Daniel Korte, který interpeluje... Pardon, omlouvám se. Ještě prosím o reakci pana ministra. Omlouvám se, pane poslanče Korte.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Já ne přímo k dotazu pana poslance, ale chtěl bych jenom upřesnit, nebo doplnit. Co se týká výkupu pozemků obecně, co se týká dopadu ceny pozemků do ceny díla, tady se bavíme o podílu investičních nákladů v rozměru 1,5 až 2 %. Skutečně jestliže cena pozemků dneska činí v rozmezí 1,5 až 2 % hodnoty díla, tak v nabídkovém řízení dosahujeme dnes slev zhruba okolo 25 až 35 %. A problém výkupu pozemků je skutečně potřeba řešit velmi rychle. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní pan poslanec Korte interpeluje pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Připraví se pan poslanec Leoš Heger. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Vážený pane ministře, na pozadí událostí na Ukrajině, kdy Rusko svou agresí, okupací a anexí Krymu porušuje mezinárodní právo, jakož i své vlastní smluvní závazky, vyvstává tato otázka: Velvyslancem České republiky u Ruské federace je Vladimír Remek, kovaný komunista promoskevského ražení, hrdina Sovětského svazu, který dokonce neváhal, když šel předávat své pověřovací listiny prezidentu Putinovi, připnul si toto vyznamenání na klopu, a jehož loajalita vůči České republice je tudíž více než pochybná. Domníváte se, že je to za těchto okolností člověk na svém místě? (Poznámky z lavic nalevo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím o odpověď pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Přeji vám příjemné odpoledne. Dovolil bych si říci v úvodu, že pokud by byl někdo kovaný komunista, což si netroufám v této chvíli o někom tvrdit, pokud by byl kovaný komunista, nemyslím si, že by mu to v Rusku současném otevíralo nějak moc dveře, protože pokud si vybavuji správně, tak komunistická strana není žádnou významnou silou. Myslím si, že Rusko je dneska tvrdě kapitalistický stát. Dokonce mi připadá, že je to stát, který předvádí kapitalismus tak tvrdého střihu, že dokonce i Západu se tají dech. A není náhoda, že jsem si nedávno v maďarských novinách, takových krajních, přečetl nadšené volání, že Putin, to je ten pravý představitel pro tvrdou extrémní pravici v Maďarsku. Takže otázka je, jestli skutečně někdo, kdo byl komunista, jestli někdo takový má dnes v Rusku otevřené dveře. Ale to já nechci posuzovat.

    Pro mě je zásadní něco jiného. Já si pana Remka pamatuji - on pracoval na Ministerstvu zahraničí, na zastupitelském úřadu v Moskvě v letech 2002 až 2004. Já si ho pamatuji z té doby jako zaměstnance moskevské ambasády. A pokud mohu, nebyl jsem tam samozřejmě dlouho a mám ty informace, nebyly úplně systematické, ale všechno, co vím, je svědectvím toho, že pan Remek tam pracoval velmi zodpovědně a tu práci dělal prostě tak, že o něm neznám žádné výhrady, které by vůči němu byly. A když si to spojím s tím, že pamatuji také pana Remka za ta léta působení poslance Evropského parlamentu, a to bylo, tuším, v letech 2004 až 2013, to je poměrně řada let, dokonce jsem se v té době s panem Remkem i kvůli některým konkrétním věcem, shodou okolností spíš, potkal, tak můj dojem je, že to byl a je člověk, který ať byl na tom obchodním zastoupení, nebo pracoval jako poslanec v Evropském parlamentu, tak poměrně jasně vždy hájil zájmy České republiky.

    Říkám vám to jako svoje osobní přesvědčení, dojem, který jsem si udělal. A přiznávám, že dneska jsem se za ta léta naučil, že se snažím hodnotit lidi skutečně podle toho, co vidím, že dělají. A neznám nikoho, kdo by mi v těch posledních letech řekl o panu Remkovi něco, co by naznačovalo, že snad slouží nějakým jiným zájmům nebo že to není člověk rovný. Já vám osobně řeknu, že mi připadá, že to je poměrně přímý člověk. Nezdá se mi, když jsem s ním kdy mluvil, že by mě nějak manipuloval. Připadá mi, že to je poctivý člověk, že dělá práci nejlépe, jak umí. Já jsem samozřejmě - tohle rozhodnutí o tom, že bude velvyslanec, bylo v době, kdy já jsem ještě nebyl ministr zahraničí. Já ale v podstatě dnes nemám vůči této nominaci nějakých žádných zvláštních důvodů nesouhlasit nebo proti ní protestovat, protože to, co o něm vím, tak je to člověk, který skutečně vždy se choval solidně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec Korte bude mít doplňující otázku.

  • Poslanec Daniel Korte: Vy sám, vážený pane ministře, jste se k situaci na Krymu vyjádřil na své poměry nebývale kriticky a já tuto pozici oceňuji. Neuvažoval jste o odvolání velvyslance z Moskvy ke konzultacím, což je v diplomatické řeči minimalistický projev kritiky a nesouhlasu? (Domluva mimo mikrofon ministra Zaorálka a poslance Korteho.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak já vás poprosím, mluvte na mikrofon, aby i ostatní věděli, o čem si povídáte. (Úsměv v sále.) Dobře. Pan ministr odpoví.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano. Možná bude dostatečná odpověď, že pan Remek přijede do Prahy a já zítra, tuším v 11 hodin, s ním mám schůzku. Takže zítra v 11 hodin se s panem Remkem setkám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dvacátý v pořadí byl vylosován pan poslanec Leoš Heger, který interpeluje vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, a připraví se pan poslanec Jiří Valenta. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, moje interpelace byla předejita interpelací pana kolegy Svobody, který zde to téma 2 mld. chybějících v nemocnicích rozvedl a dostal odpovědi, které některé věci objasnily. Tak já si dovoluji pokračovat ještě trošku dále.

    Pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste před chvílí slíbil, že peníze pro nemocnice budou uvolněné, a uznal jste svoji chybu, že jste souhlasil s požadavkem ČSSD rušit regulační poplatky. To lze uznat za chlapské a férové, podobně jako jste tady říkal o svých podnikatelských problémech v zahraničí a špatné investici jedné miliardy. To se v podnikatelské sféře stává, nelze se tomu vyhnout. Já toto vaše prohlášení oceňuji. Ale musím se zeptat, nemáme-li snad také rozumět tomu tak, že chyba souhlasit se zrušením poplatků byla chyba, která vlastně uznává argumenty pravice, že neefektivity v našem zdravotnictví jsou, a že když jsme se my v roce 2010 ujali vedení zdravotnictví, a to myslím pravice včetně pana exministra Kalouska, tak jsme dokázali zdravotnictví udržet a najít rezervy 30 mld. bez ztráty kvality. Tak jestli to neznamená, že jsme měli pravdu, že v tom zdravotnictví rezervy jsou? (Upozornění na čas.) Nebo snad tomu máme rozumět také tak, že bylo vůbec chybou uzavřít koaliční smlouvu?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana vicepremiéra a ministra financí o odpověď na tyto otázky.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně, kolegové, ta debata o 2,1 mld., které je potřeba nahradit za ty zrušené poplatky, je jenom o tom, že každý resort nechce čerpat své peníze, ale chce vždycky ze státních rezerv. A přesně na účtě SÚKLu v této chvíli je 2,1 mld. korun. A taky je s podivem, že příjem SÚKLu nejde do státního rozpočtu. Takže pokud pan Němeček chce, tak si je zítra vezme z toho účtu a okamžitě to může zaplatit. Potom tam má taky 3,5 mld. rezerv. Takže to je debata mezi ministrem financí a resorty, které vždycky chtějí něco navíc, přitom tam mají rezervy. A samozřejmě taky nechtějí moc šetřit.

    A debata o pravici. No, já jako bývalý volič ODS (s úsměvem) a my jako hnutí středopravé... Ten souboj o tu pravici... Nevím, jestli tady mám číst všechno, co má ODS za sebou, zdravotnictví... Už jsem to tu naznačoval. Já se jenom zeptám pana ministra Hegera: Jak jste řídil ty nemocnice, když na té Homolce si vytvořil ředitel tu dceru, kterou pan ministr Holcát ani nemohl zkontrolovat? A když tam finanční úřad dělal kontrolu, tak tam vyměřil velkou pokutu a údajně Rittig tam měl v nějaké plechové skříni distribuční sklad na léky jako dodavatel léků. Tak já nevím, jak jste ty nemocnice řídili. Že do této chvíle vlastně nevíme, jak to teklo. Takže já bych se skutečně tím jako pravice tady vůbec nechlubil.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane poslanče Hegře, doplňující otázka. Máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já bych si jenom dovolil komentovat ten SUKL. Ty peníze na SÚKLu jsou, to my jsme také věděli. Ale jenom bych si dovolil informovat, že bez změny zákona si na ty peníze opravdu nelze sáhnout. To by možná bylo možné v jiném sektoru, ale tady ne.

    Jinak ředitele Homolky jsme odvolali. Ne úplně se to povedlo dotáhnout do konce, to uznávám. Odvolali jsme ředitele IKEMu, kde se výrazně věci zlepšily. Takže ty věci nejsou s nemocnicemi tak úplně jednoduché.

    Já bych se možná ještě nakonec zeptal, jestli je pravdou to, co se říká, že chcete znát informace o zdravotnictví, kam ty peníze tečou. Já si myslím, že je to jasné. Peníze tečou do tří milionů našich nemocných. A na to těch 250 mld. je poměrně málo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše o doplnění odpovědi.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych hlavně rád, aby zdravotní pojišťovny konečně začaly dodržovat zákony. To znamená, aby zveřejňovaly všechny smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, včetně všech dokladů a úhradových ujednání. Díky tomu konečně budeme znát ceny, za které pojišťovny hradí služby zdravotnickým zařízením za státní peníze. Dosud pojišťovny tyto informace odmítaly poskytnout, ačkoliv soudy opakovaně rozhodly, že veřejnost na ně má nárok! Zatajování smluv umožňuje pojišťovnám zákulisní jednání se zdravotnickými zařízeními. Pokud pojišťovny smlouvy zveřejní, poprvé uvidíme, kolik platí pojišťovna za tutéž operaci dvěma různým zařízením. A pojišťovna bude muset tyto rozdíly racionálně zdůvodnit.

    Některá média píšou, že některá zdravotnická zařízení jsou oproti jiným bezdůvodně finančně zvýhodňována. A zde hraje roli korupce. Objevují se dokonce fámy o tom, že pojišťovna řízeně nechává některé nemocnice vyhladovět, např. jsem mluvil o tom s majitelem nemocnice Brandýs nad Labem, kterou skvěle zprivatizoval pan Bendl, a pak je mohli převzít spříznění investoři. Takže VZP nechá vyhladovět cíleně a potom někdo... Uvidíme, jak to dopadne s tou svatou Annou a s klinikou Mayo, kde jsou i fondy, a nějaké ty buněčné investice tam na severu atd. Já jsem strašně zvědav, kdy se to rozkryje, co bude na to říkat pravice. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dvacátý první v pořadí byl vylosován pan poslanec Jiří Valenta, který interpeluje pana ministra Antonína Prachaře. Připraví se pan poslanec Adam Vojtěch. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře dopravy, dovolte mi, abych vás na tomto místě interpeloval v otázce kvality příjmu telefonního signálu a mobilního internetu ve vlacích Českých drah na hlavních železničních tratích České republiky. Tento příjem je nejen podle mých aktuálních zjištění mnohde například na jedné z páteřních spojnic, trati č. 170 Praha-Plzeň stále absolutně nedostatečný. Zmíněný fakt ostře kontrastuje s přístupem jiných drážních přepravních společností, které poskytují svým klientům například bezplatné připojení WIFI. Pro vaši informaci: České dráhy poskytují wi-fi pouze u pendolina, a to ještě často v nedostatečné kvalitě.

    České dráhy tvrdí, že služby v otázce mobilních komunikací poskytují operátoři a regulaci za stát zajišťuje Český telekomunikační úřad. A k tomu ve svém stanovisku dodávají, že pokud je příjem signálu v dané lokalitě dostatečně kvalitní, pak není žádný problém telefonovat do a z jedoucího vlaku, a to bez ohledu na jeho konstrukci. Tvrdí tedy něco zcela úplně jiného než například společnost Vodafone, v jejímž komentáři zaznívá, že o nízké kvalitě signálu mobilních telefonů probíhala s Českými dráhami dlouhodobá jednání, která však zhatila realita výrazné spletitosti firem a institucí navázaných na České dráhy. Také Telefónica vedla jednání s Českými dráhami, a dokonce nabídla instalaci repeatrů, opakovačů, to alespoň do prémiových souprav InterCity a EuroCity, přičemž byla ochotna tato zařízení, jedno bratru za 1,5 mil. korun, i zaplatit. Ke společné dohodě nakonec nedošlo. Ptejme se proč.

    Jestliže Ministerstvo dopravy v roce 2012 zareagovalo na celý problém vyjádřením, že jeho cílem je železnice se všemi standardními parametry 21. století, proč si tedy České dráhy stále stojí na svém a prezentují názor, že zmiňovaný problém pro ně neexistuje a že samotní operátoři nemají zájem? Opakuji však znovu, že operátoři svůj zájem deklarují, a naopak upozorňuji na technické bariéry ve vlacích Českých drah, jako jsou například pokovená skla vagonů a také na to -

    (Upozornění na čas. Poslanec chce přednést jen dvě věty.)

    - že se s Českými dráhami přes veškerou snahu domluvit nedá a že kromě nich musíme také složitě a neúspěšně vyjednávat ještě i se SŽDC a dalšími subjekty.

    Vážený pane ministře, pokládám vám tedy jasnou otázku: Kdy se alespoň na páteřních tratích, a to alespoň v rychlících společnosti České dráhy, konečně dočkáme kvalitního mobilního signálu, jenž je v dnešní době v civilizovaných zemích již skutečně běžným standardem? Děkuji vám za pozornost a odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. To byly opravdu dlouhé dvě věty. Poprosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře o odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, pane poslanče, tato interpelace je z úplně jiného soudku, než na kterou jsem byl dosud interpelován. Nicméně pokrytí železničních tratí telefonním signálem je čistě komerční záležitost mobilních operátorů a dopravců, kteří se cestujícím snaží nabídnout odpovídající telefonní služby, přenosy dat. Je to na železnici, je to na silnici stejné. Mnozí určitě taky zaznamenáváte, že vám v autech na dálnicích vypadává signál. To je realita. V minulosti, máte pravdu, probíhala jednání mezi Českými dráhami a jednotlivými mobilními operátory ohledně doplnění pokrytí páteřních tratí signálem, nicméně tato jednání nevedla k pozitivnímu výsledku, protože mobilní operátoři vyhodnotili pokrytí chybějících míst na železniční síti jako ztrátové. Některé linky jsou naplněny lidmi, některé linky nebo některé vlaky jsou nenaplněné. Vzhledem k tomu, že je čistě na obchodním uvážení daného operátora, zda dané území svým signálem pokryje, nebo ne, resort dopravy v tomto ohledu nijak nefiguruje. Nicméně v té vaší interpelaci bylo dotazů víc a já vám na to připravím písemnou odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě bude doplňující otázka.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď, a jak jste správně řekl, budu požadovat písemnou interpelaci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, písemnou odpověď dostanete.

    Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Vojtěch Adam a následuje ho potom pan poslanec Ivo Pojezný. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Vojtěch Adam: Vážený pane ministře dopravy, všichni, co trávíme život na dálnici D1, víme, jak je situace nesmírně složitá. Nejde o dlouhodobě plánované rekonstrukce na několika úsecích současně, ale o další, nikým neplánované uzávěrky, které situaci na D1 komplikují daleko více. A o těch v podstatě nevědí ani informační servery ani Global Assistance. Jde o to, že přijedou pracovníci Ředitelství silnic a dálnic, uzavřou libovolné úseky dálnice se zúžením na jeden pruh, a hned nastává velký problém, protože i značení je nedokonalé. Nejhorší je, že v jednopruhovém zúžení se vyskytuje zpravidla minimum pracovníků a mnohdy vůbec není jasné, co tam dělají.

    Má otázka je tedy, zda by tyto jevy nešlo v současné situaci komplexní generální rekonstrukce dálnice D1 omezit a neztěžovat život řidičům více, než je nutné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Je to interpelace, která směřuje také za ministrem dopravy, takže poprosím pana ministra Antonína Prachaře o odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, co se týká uzávěrek na dálnici D1, akce modernizace dálnice D1 se začala realizovat počátkem května 2013 a ve stavební sezóně 2013 byly na všech uvedených úsecích realizovány přípravné práce a provizorní rozšíření dálnice o 3/4 metru, na úsecích 05, 09, 14 byly realizovány práce ve středním dělicím pásu. Na úseku 21 nabraly práce značný skluz již v průběhu léta 2013 a s tímto skluzem budou práce pokračovat i v letošním roce. V sezóně 2014 se tedy nedá předpokládat, že by byla na úseku 21 modernizace dálnice dokončena etapa III. Jsou tam určité starosti s dodavatelem, který vyhrál výběrové řízení, veřejnou zakázku, společnost ŽS OHL. A Ředitelství silnic a dálnic bude trvat na tom, aby ŽS OHL plnily dodávky podle smlouvy.

    Je třeba zdůraznit, že až na výjimečné situace se tím nenaplnily mediální obrazy kolapsu dopravy mezi Prahou a Brnem, jak uvedlo iDNES 8. 5. 2013, "Na D1 začíná peklo", "Auta z dálnice D1 skončí na rozbitých okreskách" a další mediální výstupy. Doprava po dálnici probíhala po celou stavební sezónu 2013 plynule a osvědčilo se i snášení a výstavba nadjezdů během nočních uzavírek.

    Co se týká koordinace uzavírek. V roce 2014 bylo vydáno stavební povolení pro úseky 03 Hvězdonice - Ostředek, Měřín - Velké Meziříčí západ a úsek 25 Ostrovačice-Kývalka. Proti těmto stavebním povolením na úseky 03 a 18 však podalo sdružení Děti Země rozklad k Ministerstvu dopravy ve věci požadavků EIA a tento rozklad budeme ve velmi krátké době řešit. Lze tedy důvodně předpokládat, že ve stavební sezóně 2014 by mohly být nově zahájeny práce pouze na úseku 25 Ostrovačice-Kývalka.

    K vlastní koordinaci uzavírek. Existují v podstatě dva typy, a to jsou dlouhodobé, nad 48, které koordinuje Ministerstvo dopravy jednotlivě a ohlašuje je dopředu. Krátkodobé, které provádí správce komunikace sám na základě obecného každoročního povolení a má ke koordinaci těchto krátkodobých uzavírek zřízeného vlastního koordinátora. Rozhodování o tom, kde a v jakém rozsahu jsou prováděny, leží na bedrech jednotlivých vedoucích středisek správ a údržby dálnice. Krátkodobé uzavírky nesmí být prováděny v čase předvíkendové špičky, to znamená v pátek, a nesmí být prováděny blíž než dva kilometry od jiné uzavírky. Tento systém funguje několik let a v loňském roce byl zpřísněn a byly stanoveny jasné kompetence v tom, kdo je za co zodpovědný.

    Veškeré uzavírky na dálnicích jsou uveřejňovány na stránkách www.dopravniinfo.cz, a to včetně informace, zda se jedná o krátkou, či dlouhodobou akci nebo mimořádnou událost, nehody nebo jiné neplánované místo. V loňském roce se tento systém osvědčil. Podařilo se snížit relativní nehodovost na dálnici při současném nejvyšším objemu prací. Uzavírky v okolí kilometru 160 směr Praha na dálnici D1 166 až 162 provádí Správa silnic a údržby Domašov. Krátké uzavírky za účelem opravy cementobetonového krytu, které jsou nutné k udržení provozuschopnosti dálnice. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Doplňující otázka zde nebude. Dalším v pořadí je pan poslanec Ivo Pojezný. Interpeluje pana ministra Milana Chovance, který se ze zdravotních důvodů omlouvá, takže vás poprosím o načtení interpelace a bude odpovězeno písemně.

  • Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v posledních měsících slýcháme často o státním podniku Česká pošta. Ovšem není to proto, že by byly nějaké problémy s posíláním dopisů, ale slýcháme často o zaměstnancích České pošty, kteří prostě už nemohli mlčet o pracovních podmínkách, které v tomto státním podniku panují. Snad pomyslnou poslední kapkou bylo, že na přepážkách pošty a v terénu museli zaměstnanci nabízet cigarety a mnoho dalších produktů takzvaných aliančních partnerů - od stíracích losů přes úvěr, pojištění až po čokoládovou tyčinku. Na tom by nemuselo být nic špatného, ale pokud se po pracovnících vyžaduje, aby mechanicky produkt každému přímo nutili, zdá se mi, že je něco v nepořádku. Nemluvě o nárocích kladených na zaměstnance, které jsou v běžné pracovní době nezvládnutelné, a tak jsou zaměstnanci nuceni často pracovat až desítky hodin přesčas zdarma. Na situaci pracovníků České pošty dlouhodobě poukazuje například Federace výkonných zaměstnanců České pošty, se kterou se však vedení tohoto podniku odmítalo dlouhou dobu bavit, nebavilo se ale ani s dalšími odborovými sdruženími zaměstnanců pošty.

    V listopadu loňského roku proběhlo v Senátu veřejné slyšení v souvislosti s peticí, která upozorňovala na některé neduhy související s Českou poštou, a kde také zazněly konkrétní podněty. Zajímalo by mě, zda se někdo těmito podněty skutečně zabýval a zda byly učiněny kroky, popřípadě jaké, k jejich nápravě. Chci se zeptat, vážený pane ministře, zda myslíte, že jsou takové poměry ve státním podniku Česká pošta v pořádku. A pokud vidíte, stejně jako pracovníci pošty i spousta občanů naší země, že tomu tak není, co hodláte podniknout pro nápravu stavu, o kterém jsem právě hovořil. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako 24. byla vylosována paní poslankyně Marta Semelová, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Budu pokračovat v podmínkách zaměstnanců. Rekordní nezaměstnanost a strach o pracovní místo způsobují to, že se mnozí zaměstnanci, kteří jsou doslova šikanováni ze strany zaměstnavatelů, bojí ozvat. Jedním z míst, kde jsou pracovní a mzdové podmínky velmi špatné, jsou obchodní řetězce. Za zhruba polovinu průměrné mzdy v České republice musí často vykonávat velmi těžkou práci, dělají o sobotách a nedělích, kolikrát pozdě do večera. Dalším nešvarem obchodních řetězců jsou stále častější zkrácené pracovní úvazky, na které jsou zaměstnanci nuceni kývnout, i když je to pro ně platově značně nevýhodné, protože jinak by ztratili práci. V současnosti se to týká kolem 70 % z celkového počtu zaměstnanců, přičemž ještě před dvěma lety to nebyla ani polovina. Někomu by se mohlo zdát, že je to výhodné pro matky s malými dětmi. Opak je pravdou. Zaměstnanec na plný úvazek si v obchodním řetězci vydělá kolem 14 tisíc, z toho lze odvodit, kolik dostane za úvazek zkrácený. Taková matka samoživitelka objektivně nemůže být schopna sebe a děti uživit. Proti špatným pracovním a mzdovým podmínkám a hrubému chování nadřízených vůči zaměstnankyním, a to dokonce před zákazníky, se přednedávnem ozvali zaměstnanci karlovarského Makra. Ale obdobná situace je v mnoha obchodech po celé České republice.

    Chtěla bych se proto zeptat, jak budete jako ministryně práce a sociálních věcí, případně ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu, tuto situaci řešit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za otázku. Poprosím o odpověď paní ministryni Marksovou.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den. Vážený pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci, jedna z oblastí, ve které může být Ministerstvo práce aktivní a je, je používat klasickou kontrolu, tedy Státní úřad inspekce práce, kde byla v roce 2013 zvýšená pozornost věnována právě obchodním řetězcům, ale i jiným oblastem, restauracím, stánkům a hotelům. Jedna věc, pro kterou jsou obchodní řetězce kontrolovány, se týká také toho, že ony velice často zaměstnávají právě agenturní zaměstnance, což je taková skupina pro sebe, velmi poškozená. A tady se pravidelně schází nějaká pracovní skupina založená na tripartitním základě, kdy teď věnujeme zvýšenou pozornost tomu, aby to, když už agenturní zaměstnanci, byly agentury, které jsou opravdu v pořádku, které dodržují zákoník práce, a nebyly to pseudoagentury. To je jedna oblast.

    Co se týče toho, kolik bylo vykonáno inspekcí, mám tady nějaká souhrnná čísla. Možná by bylo trochu zbytečné je číst. Já jsem v časovém rozsahu, který je na interpelace dán, bohužel z toho nezískala ta, která byla věnována speciálně obchodním řetězcům. To bych vás chtěla požádat, zda byste pak neakceptovala písemnou odpověď, protože asi bude trvat trošku déle, než to z toho vytahají.

    Jinak mohu říci, že dvě třetiny celkových kontrol byly shledány jako oprávněné. Zbytek byl neoprávněný nebo neprokázaný, ale to jsou celkové kontroly. Na co se chystám zaměřit, je se i pak sejít se zaměstnavateli, se řetězci, a aspoň s nimi začít o této problematice mluvit, aby věděli, že se to nějakým způsobem sleduje.

    Jinak co se týče investorů budoucích, tak se snažíme udržet nějakou rovnováhu mezi tím, abychom sem investory nalákali, ale zároveň vždycky, když se hovoří o nových, tak hovořím o tom, že je potřeba dbát na to, aby se tady dodržoval zákoník práce.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Bude ještě doplňující otázka. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Ani ne tak otázka, spíše vyjádření toho, že budu ráda, když dostanu písemnou odpověď. Protože problémy se rozrůstají a nakonec i investoři, které jste zmínila, otázka například Amazonu, o kterém se teď diskutuje znovu, je opravdu potřeba to hlídat. Myslím, že by bylo určitě záhodno, aby to šlo napříč resorty. Mám teď na mysli spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ale nakonec i s odbory, aby zaměstnanci přece jenom měli i další možnost, jak chránit své pracovní podmínky.

    Tolik jsem chtěla dodat. Budu ráda za písemnou odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete reagovat, paní ministryně? Také děkuji.

    Další v pořadí, 25., je paní poslankyně Alena Nohavová, která interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka, který se dneska omlouvá, takže vás poprosím o načtení interpelace a bude vám odpovězeno písemně. Máte slovo, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Alena Nohavová: Vážený pane ministře, můj dotaz se týká oboru stomatologie. Již delší dobu se v jednotlivých regionech projevuje nedostatek stomatologů a stav se stále zhoršuje. Na jedné straně lékaři končící svou praxi nemají za sebe nástupce, a tím se část našich spoluobčanů ocitá bez svého stomatologa. Na druhé straně v německém či česko-rakouském pohraničí rostou stomatologické ordinace jako houby po dešti, ale bohužel české pacienty tito čeští lékaři na českém území neošetřují. Zahraniční klientela je pro ně výhodnější. Například Vyšší Brod či Dolní Dvořiště má počtem zubařů pokrytí možná lepší než krajské město, ale většina občanů z těchto sídel musí přesto dojíždět za zubařem do Českého Krumlova, Kaplice, či dokonce do Českých Budějovic. Objednací doby se značně prodlužují a není už výjimka ani šest měsíců.

    Jaká přijmete opatření k nápravě tohoto tristního a dlouhodobě neudržitelného stavu, kdy se český pacient stává pacientem druhé kategorie? Neuvažujete, pane ministře, za této dlouhodobě neudržitelné situace o možnosti administrativně zajistit povinnost přijetí alespoň určité procentní části českých pacientů ze spádové oblasti, ve které si lékař zřídí ordinaci? Další otázka je, zda také neuvažujete o opětovném zavedení preventivní stomatologické péče pro děti, protože prevence je přece jen levnější než řešení následků. Mám tím na mysli především opětovné zavedení dětských zubních lékařů na školách. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Odpověď dostanete písemně.

    Další v pořadí je pan poslanec Ladislav Šincl, který interpeluje paní ministryni práce a sociálních prací Michaelu Marksovou. Máte slovo, pane poslanče. Další v řadě se připraví pan poslanec René Čip.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, problémů z minulosti a souvisejících s vaším resortem bylo a zůstalo hodně. Přemýšlel jsem, který si vybrat, zda situaci na úřadu práce, vyplácení dávek atd. atd. Jste ve své funkci jen krátce, a tak vás budu dnes šetřit a budu na vás hodný.

    Jako téma jsem si vybral takzvané dětské skupiny. V Česku by mohly začít fungovat už od září jako alternativa mateřských školek. Zavedení této nové služby, tzv. dětských skupin, by mělo být odpovědí na nedostatek míst v mateřských školkách. V návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině není totiž zmíněno financování dětské skupiny např. tak, jako je tomu u mateřských škol. Mám proto na vás několik otázek.

    Jakým způsobem tedy budou služby péče o dítě v dětské skupině financovány? Jak chcete zajistit financování dětských skupin tak, aby péče o děti byla dostupná? Dále. Předpokládáte, že rodiče budou schopni tuto péči v dětských skupinách zaplatit? Dále. V návrhu zákona řešíte slovy "pro rodiče". Jak je konkrétně tato sleva koncipována a je koncipována jen pro oblast dětských skupin? V rámci návrhu zákona též navrhujete daňové úlevy pro zaměstnavatele. Jak jsou tyto daňové úlevy řešeny? Domníváte se, že budou poskytovateli služby péče o dítě v dětské skupině využívány? A paní ministryně, vztahují se tyto úlevy jen na provoz zařízení, či také na zřízení dětské skupiny? Prosím o konkrétní odpovědi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. To bylo opravdu velké množství otázek. Poprosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká financování, služby péče o dítě v dětské skupině jsou poskytovány na nekomerčním základě. A protože se nejedná o předškolní zařízení, které by bylo - pan ministr už tady není -pod ministerstvem školství, nejsou tady vlastně žádné dotace. Od toho se odvíjejí další věci. Náklady nese poskytovatel služby a záleží na něm, jakou výši úplaty pro rodiče stanoví. Je možné také říci, že je to zejména pro děti ve věku dva až čtyři let a že v současné době máme rodičovský příspěvek, který se také může použít na úhradu těch služeb, protože je dnes koncipován tak, že si rodič může neomezeně přivydělat a stále nárok na rodičovský příspěvek neztrácí. Další zdroj financování se předpokládá také z nového programovacího období z evropského sociálního fondu. Už ty pilotní projekty, které běží v současné době, jsou z něj financovány, protože je to podpora aktivit, které směřují k podpoře služeb péče o děti a které souvisí s uplatněním a účastí rodičů, zejména matek na trhu práce.

    Co se týká slevy na dani, ano, to jsme v zákonu o dani z příjmů. Tam je nově zaváděna sleva na dani z příjmu pro rodiče, který využije služby péče o děti maximálně do sedmi let. Je to také včetně dětské skupiny. Týká se to všech zařízení péče o děti předškolního věku.

    Ještě je zde sleva na dani pro zaměstnavatele, kteří zřídí dětskou skupinu. Tam se zavádí daňová uznatelnost nákladů na provoz zařízení péče o děti.

    Co se týká nákladů na pořízení zařízení, tedy na pořízení hmotného majetku včetně případných objektů sloužících na provoz dětské skupiny nebo na úpravu, ty nejsou jednorázovým daňovým nákladem, ale budou nákladem, který bude uplatňován ve formě daňových odpisů.

    Děkuji za pozornost. Věřím, že je to všechno. Ráda to také poskytnu v písemné formě, protože toho bylo hodně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, budete mít doplňující otázku? Je tomu tak, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, mám dvě malé děti, jedno z nich v současné době má to štěstí, že se dostalo do mateřské školky. Proto to vidím trochu osobně. Znám ale spoustu rodičů, kteří takové štěstí neměli a mají velké potíže. Chtěl bych poděkovat za vaše slova o tom, že tuto situaci řešíte, aby tito rodiče měli možnost uplatnění svých dětí v dětských skupinách nebo v mateřských školkách. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budete na to reagovat, paní ministryně? Nebudete. Dobře

    Vylosován jako 27. byl pan René Číp, který interpeluje ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Připraví se paní poslankyně Gabriela Pecková. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Vážený pane ministře, podle informací z médií byl na Ukrajinu již dvakrát vyslán letecký speciál, aby zajistil odvoz několika zraněných na ošetření a léčení do České republiky. Můžete mi říci, dle jakých kritérií byli tito ranění vybíráni a zda mezi nimi byli pouze demonstranti, či zda tam figurovali i zástupci bezpečnostních složek, kteří při demonstracích také utrpěli zranění? Jednalo-li se o humanitární důvody - předpokládám, že tomu tak samozřejmě bylo. Dále by nebylo od věci nám představit kompetentní osobu či tým osob, který výběr prováděl, a s jakým tedy zadáním. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím vás o odpověď, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji za poměrně zajímavý dotaz. Pokusím se nyní říci fakta výběru.

    Na začátku by mělo být řečeno, že výběr zraněných prováděl tým paramediků vyslaných společností Člověk v tísni společně s naším zastupitelským úřadem v Kyjevě. To byly ty osoby, které se dají přesně identifikovat. Konečné slovo ale, kdo bude vybrán, měli, jak jsem si to ověřoval vlastně na místě, lékaři Armády České republiky. Ti nakonec rozhodovali, protože oni odpovídali za uskutečnění převozu. Pro informaci řeknu, že naše ambasáda v Kyjevě se obrátila s nabídkou přijmout zraněné i na ukrajinské oficiální orgány, na Ministerstvo zahraničních věcí a prezidentskou kancelář, ale v obou těchto případech nabídka zůstala bez odpovědi. Tyhle dvě instituce nereagovaly. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Teď už jste svůj čas vyčerpal, pane ministře. Chci se zeptat, zda pan poslanec René Čip bude mít doplňující otázku. Není tomu tak. Dobře.

    Dále je zde paní poslankyně Gabriela Pecková, která interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka, ten se omlouvá, takže vás poprosím o načtení interpelace.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já dnes z tohoto místa interpeluji pana ministra Němečka, protože je to on, kdo má v gesci paliativní péči.

    Včera z obrazovky televize interpelovala celou naši společnost svým seriálem Život se smrtí, protože smrt bohužel máme v gesci my úplně všichni. Výkonná rada WHO přijala na svém lednovém zasedání rezoluci o paliativní péči, která vyzývá všechny členské státy, aby zpracovaly a zavedly do praxe opatření pro plnou integraci paliativní péče do národních zdravotních systémů. V této interpelaci se tedy chci ptát, jak Ministerstvo zdravotnictví plánuje v této věci postupovat.

    Minulý podzim provedla agentura Stenmark spolu s organizací Cesta domů za podpory MPSV výzkum postojů české společnosti, tedy jak veřejnosti, tak odborné lékařské veřejnosti, ke smrti a umírání, z níž mj. vyplývá i to, jak se v Česku umírá. Informaci o tom, že jsme nevyléčitelně nemocní, se dozvíme zpravidla během desetiminutového rozhovoru v nemocničním pokoji za přítomnosti ostatních pacientů. Každý pátý z nás se potom pravdu o svém zdravotním stavu nedozví vůbec právě pro naše dobro, údajně. Ze studie také vyplývá, že 80 % lidí by si přálo dožít svůj život doma, mezi svými. Prakticky nikdo si nepřeje zemřít v nemocnici nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a přesto je to právě těch 80 %, kteří nakonec v nějakém lůžkovém zařízení nebo ústavu zemřou. Systém veřejného zdravotního pojištění nepočítá s domácí paliativní péčí. (Předsedající: Omlouvám se, paní poslankyně, čas.) A nemocné odkazuje na návštěvní službu praktického lékaře, která, jak víme, existuje jen na papíře.

    V některém ze šuplíků na Ministerstvu zdravotnictví leží od minulého období rozpracovaná koncepce paliativní péče. Můj dotaz tedy zní, jestli počítá ministerstvo s obnovením práce na tomto dokumentu, a pokud ano, kdy a jak. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana poslance Martina Novotného, který interpeluje vicepremiéra vlády a ministra financí Andreje Babiše, o jeho interpelaci. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády. Vážený pane ministře, v posledních dnech jste informoval veřejnost o záměru zřízení a vzniku centrálního registru bankovních účtů. Připomenu, asi všichni víme, že v tuto chvíli zákonná úprava přesně definuje, které orgány a za jakých podmínek mají, právo prolamovat bankovní tajemství. Jsou to samozřejmě správci daně, orgány činné v trestním řízení apod. A hlavní argument, který se objevuje v této souvislosti, je komplikovanost nutnosti řešit situace v oslovování jednotlivých bankovních ústavů.

    Moje otázka směřuje někam jinam, tj. ve vašem dosavadním uvažování o tomto návrhu, jaké pro změnu vidíte možné kontrolní mechanismy tak, aby centrálního registru pro změnu nebylo právě zneužíváno k narušování onoho soukromí občanů. Vždycky každý takový systém má dvě stránky: Může pomoci efektivitě boje s trestnou činností a zároveň, když se to přežene, tak nás všechny může dostat do situace, že se ocitneme v systému velkého bratra. Podotýkám, že moje otázka je naprosto věcná, směřuje k tomu, jakou máte představu o regulační či ochranné části tohoto záměru. V tom smyslu vás prosím o věcnou odpověď, nikoli o vracení se k tomu, co bylo, kdo co kdy v minulosti. Spíše o představu, jak by systém mohl fungovat z hlediska ochrany soukromí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše o odpověď na tuto interpelaci.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně a kolegové, centrální registr účtů se tu navrhuje už léta, podobně jako zákon o státní službě. Dokonce to už bylo na stole na vládě a údajně to zamázl pan Kubice. Nevím proč. To znamená, centrální registr účtů slouží, nebo má sloužit, vyšetřovacím orgánům, finančnímu úřadu hlavně, když chtějí zabránit, aby organizované skupiny neokradly Českou republiku z hlediska spotřební daně a DPH, protože tam ony přímo jdou na účty. Minule jsme měli zásah, celníci měli zásah s firmou, která dlužila na dani asi 180 milionů, a samozřejmě v té chvíli je potřeba, aby viděli - oni měli jeden účet, ale potřebují, aby viděli na všechny účty. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat pana poslance, zda bude doplňující otázka. Bude, takže ji pojďte položit.

  • Poslanec Martin Novotný: Já nevím, jestli to bude otázka. Já jsem jenom chtěl konstatovat, že jsem se na FAÚ neptal. Ptal jsem se na tu záležitost, která se týká pro změnu druhé stránky mince, té ochrany. V jiné oblasti se mně samotnému stalo, když jsem před mnoha a mnoha lety půjčil jednomu člověku mobilní telefon na olomouckém náměstí, poté co mu ten jeho vlastní ukradli, že mně potom čtyři měsíce sledovali můj vlastní mobilní telefon a dodnes jsem se nedozvěděl, z čeho jsem byl podezřelý. Patrně z ničeho.

    Já chci jenom zdůraznit a poprosit, abyste v té legislativní iniciativě skutečně velmi vážně přemýšleli nad tím, že jakýkoliv systém je také zneužitelný a že oprávněná ochrana soukromí našich spoluobčanů je klíčový faktor.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, pane vicepremiére - budete reagovat? Ne, necháte to bez reakce. Dobře.

    Jako třicátý byl vylosován pan poslanec David Kádner. Každopádně ten svoji interpelaci stáhl.

    Třicátá první je paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje paní ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou. Připraví se pan poslanec Karamazov. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, obracím se na vás s dotazem na způsob rozdělení prostředků přidělených České republice pro příští programovací období 2014 až 2020. Konkrétně jde o to, že v únoru letošního roku bylo zveřejněno memorandum organizací hájících zájmy venkovského prostoru, územní dimenze, pro rozvoj venkova 2014 plus. Pod tímto memorandem jsou podepsány Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova. Na počátku března pak k memorandu přistoupila Asociace krajů České republiky. V tomto materiálu je vysloven požadavek, aby z prostředků kohezní politiky EU bylo v rámci územní dimenze alokováno pro mechanismus LEADER CLLD na realizaci projektů a implementováno prostřednictvím všech certifikovaných místních akčních skupin 35 mld. korun. Tento požadavek je podle mého názoru rozumně odůvodněn. Řada argumentů mimochodem zazněla na semináři, který proběhl letos v lednu v Poslanecké sněmovně.

    Vážená paní ministryně, ráda bych se vás zeptala, zda vláda vyslyší volání organizací reprezentujících český a moravský venkov a akceptuje rozdělení 35 mld. korun prostřednictvím místních akčních skupin, a pokud nikoliv, jaké důvody ji k tomu vedou. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím paní ministryni Věru Jourovou o odpověď na tuto interpelaci.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den. Jsem dotazována na způsob rozdělení budoucích evropských fondů, tedy fondů pro léta 2014 až 2020, a konkrétně na rozdělení peněz mezi takzvané místní akční skupiny.

    Já bych chtěla předeslat, že ty takzvané MASky považuji za dobrý nástroj, nástroj, který se osvědčil, lidé, kteří v nich pracují, v tom starém období celkem bez problémů a s úspěchem rozdělovali poměrně velké peníze a přispěli tak ke komunitnímu rozvoji a vůbec spolkovému životu a rozvoji infrastruktury ve venkovském prostoru, takže MASky jsou pro nás jak jako osvědčený nástroj, tak jako řekněme nějaká personální kapacita velmi silným partnerem při jednání právě o rozdělení budoucích peněz.

    Obdržela jsem memorandum od zmíněných organizací a spolků a sama jsem už jednala s řadou z nich. Vlastně už od prosince jsem navštěvována a slýchám požadavky na konkrétní částku. V prosinci to bylo 50 miliard, požadavek nyní v memorandu je 35 miliard. S každým, s kým jednám, argumentuji, že jedna věc je přidělení té takzvané alokace a druhá věc je ta, kterou nemůžeme úplně nechat stranou, to je to, co se za ty peníze má vytvářet, to znamená měřitelné ukazatele, které mají vzniknout působením těch prostředků. Myslím si, že ta jednání jsou velmi korektní a že partneři jak z MASek, tak ze Svazu měst atd. vidí snahu se dohodnout na nějakém rozumném modelu.

    Je samozřejmé, že rozvoj venkova je podstatný aspekt místního rozvoje nebo regionálního rozvoje, takže počítáme s tím, že na venkov půjdou nejen peníze prostřednictvím MASek, protože toto je vlastně nástroj vytvoření pro financování určitých typů projektů, ale i z dalších možností prostřednictvím individuálních projektů.

    Chtěla bych říci, že momentálně čísla jsou takováto. Z té celkové sumy, která je přes 500 miliard korun pro období 2007 až 20013, jednáme o tom, že by pro takzvanou územní dimenzi bylo vyčleněno minimálně 200 miliard, s tím, že pro MASky uvažujeme a jdeme do jednání, která teď budou finalizována, s návrhem na minimální částku 20 miliard z kohezní politiky a 7 miliard ze zemědělské politiky. To je tedy celkem 27 miliard, které by měly protéci přes těch konkrétně 178 takzvaných MASek, o kterých je tady řeč. Takže kdybych to porovnala s minulým obdobím, tak pokud bychom uvažovali o čísle 27 miliard, tak je to celkem 130 až 150 milionů korun na jednu takzvanou MASku, zatímco v minulém období to bylo 35 až 55 milionů korun na jednu MASku. Myslím, že to je velký nárůst prostředků a že MASky mají naši důvěru, že budou schopny administrovat a dobře investovat vymezené peníze. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Chci se zeptat - budete mít? Takže doplňující otázka nebude.

    A 32. v pořadí byl vylosován pan Simeon Karamazov, který interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře školství, moje interpelace se týká implementace operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Z oficiálních údajů o čerpání OP VaVpI bylo k lednu 2013 vyčerpáno 56,3 miliardy korun z celkové alokace 61,2 miliardy korun. To znamená, že existuje volná alokace ve výši 4,9 miliardy korun. Při současném kurzu eura je to dokonce více než 5,3 miliardy korun. K této částce můžeme připočíst další desítky až stovky milionů vzniklých úsporami při realizaci projektu, nebo tím, že některé velké projekty, například ELI, nestihnou prostředky vyčerpat na základě pravidla N + 2. Řádově tedy zbývá až 6 miliard korun volné alokace v rámci OP VaVpI, které, pokud to dokážeme, můžeme ještě vyčerpat na smysluplné projekty.

    Možností, jak využít tyto volné prostředky, bylo podpořit pražské vysoké školy v rámci nové výzvy ve výši 2 miliardy korun a další výzvy na posílení VaV kapacit mimopražských institucí zhruba ve výši jedné miliardy korun. Protože Praha je regionem, který nemohl z definice čerpat prostředky OP VaVpI, bylo nutné vyjednat s Evropskou komisí výjimku. Evropská komise s výjimkou souhlasila za podmínky, že budou financovány dosud nepodpořené projekty, které byly doporučeny k financování a zůstaly v takzvaném zásobníku. Tyto vyřazené projekty byly pro jejich kvalitu explicitně doporučeny k financování, mohou být velice rychle zahájeny, a vzhledem ke své rozumné velikosti kolem 100 milionů korun také úspěšně realizovány ještě před koncem roku 2015. Jejich financování je koneckonců i podmínkou Evropské komise.

    Moje otázka tedy zní, zda budou tyto projekty financovány. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za interpelaci, pane poslanče. Poprosím pana ministra Marcela Chládka o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane místopředsedo. Moje odpověď: budou. Ale samozřejmě budu trochu delší s tou odpovědí. Ta částka se dokonce týká více než 7 miliard, blíží se k 7,5 miliardy. A to jsou prostředky, které jsou teď momentálně ohroženy s tím, že těch důvodů je celá řada. Můžu začít například vůbec zpožděním při schvalování toho programu, který vznikl někdy v druhé polovině roku 2018 (?), pak destabilizace celého úseku, který měl na starosti evropské fondy, dlouhé schvalování velkých projektů, dlouhé správní lhůty na ÚOHS, novela zákona o veřejných zakázkách, která bohužel ne zcela jde naproti vědeckým projektům, a takto bych mohl pokračovat i včetně fázování projektu ELI, o kterém jste také hovořil.

    Máme připravený akční plán a jeden z těch bodů je právě podpora zásobníku projektů, a to u těch projektů, které dosahovaly takové kvality, že splní veškeré požadavky, ale nebyly uspokojeny. Zároveň tam ale máme celý balík přípravných opatření. Kromě tohoto je to ještě daleko větší tlak na příjemce, co se týče chybovosti, pomoc ze strany Ministerstva školství odstraňovat tyto chyby, metodická pomoc, dále nová výzva ve výši 3 miliard ve zrychleném režimu tak, abychom mohli stihnout hodnocení a vydávání rozhodnutí tak, aby tyto prostředky nebyly nenávratně ztraceny. Dále se snažíme u těch individuálních projektů, u kterých mimochodem je problém i s udržitelností, o urychlené čerpání, nápravu chyb a nastavení těch projektů tak, aby došlo k čerpání a udržitelnosti projektu.

    Personální stabilizace, tak to už je, myslím, jasná záležitost. Pokud během roku vyměníte sedm náměstků v této oblasti a osm ředitelů, tak to samozřejmě fungovat nemůže. Já jsem se rozhodl, že personálně do této oblasti zasahovat již nebudu, protože za mých předchůdců těch změn tam byla celá řada a nepřispělo to ke kvalitě fungování ze strany Ministerstva školství.

    A pravidelně, a to je úkol z vlády a to je poslední má informace k tomuto bodu, máme za úkol z vlády pravidelně předkládat monitorovací a vyhodnocovací zprávu, která bude čtvrtletně informovat vládu o aktuálním stavu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Takže se chci se zeptat, jestli bude doplňující otázka. Tak, pane poslanče Karamazove, položte otázku.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Pane ministře, děkuji za jasnou a konkrétní odpověď. Přesto se zeptám na doplňující otázku. Nevím, jestli je moje informace zcela správná, ale myslím, že zásobníky byly zrušeny, možná i neoprávněně. Otázka je tedy: budou tyto zásobníky obnoveny?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Já mám informaci, že zásobníkové projekty jsou k dispozici. Pokud byly zrušeny, nemám tuto informaci, takže to prověřím. Ale informaci, kterou mám z tohoto úseku, tak je, že bude jeden z bodů, a je to napsáno i v tom materiálu do vlády, jeden z bodů bude právě čerpání ze zásobníkových projektů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď. Vzhledem k tomu, že poslední interpelaci na člena vlády České republiky je možné podat do 17.55... (Šum v sále.) Takže chci se zeptat - souhlasíte s tím, že bude položena poslední otázka? Dobře bude položena poslední otázka paní poslankyní Černochovou.

  • Poslankyně Jana Černochová: Vážený pane ministře, včerejší Mladá fronta Dnes mě přinutila k otázce, jaká je vlastně politika nové vlády při prodejích nepotřebného majetku v jednotlivých resortech. V posledním měsíci média zaplnila informace o prodeji kasáren v pražském Karlíně za minimální kupní cenu 581 milionů ve výběrovém řízení, kde tato minimální cena byla určena znaleckým posudkem. Soutěž vyhrála společnost GRIVA ART, která nabídla o více než 8 milionů víc, než byla minimální cena, a která chtěla objekt zrekonstruovat na univerzitní kampus. Tři společnosti soutěžily a ve dvou měla mít nějak neskrývanou majetkovou účast paní Ivana Tykač. Od pana ministra obrany zazněla silnější slova - dovolím si citovat: "Výběrové řízení bylo zrušeno kvůli pochybnému tendru. Podezřelé bylo již stanovení ceny kasáren za 581 milionů na základě jediného znaleckého posudku. Struktura vlastnická je poměrně nepřehledná." Ovšem včerejší Mladá fronta velmi podrobně popisovala prodej domu v Divadelní ulici, kde znalecký posudek byl také jeden a aukce se zúčastnili pouze dva zájemci. Ministerstvo dopravy, pod které spadá státní podnik Řízení letového provozu, však veřejnosti stále tají, kdo vyhrál, čímž teoreticky nelze vyloučit podezření, že dva zájemci jsou také majetkově propojeni a jak transparentní je jejich majetková struktura. V tendru na kasárna pan ministr označil za zvláštní, že rozptyl nejvyšší a nejnižší nabídky tří firem je jen 8 milionů. U kasáren byla nabídka GRIVA ART o jedno a půl procenta vyšší než minimální cena. V případě Divadelní byla cena anonymního zájemce vyšší pouze o 0,05 %. Přesto se nad transparentností tohoto tendru nikdo nepozastavuje. (Hovoří sále rychleji.)

    Dva ministři stejné vlády z hnutí ANO postupují při prodeji nemovitého resortního majetku zcela odlišným způsobem. Chtěla bych proto od pana ministra Stropnického ubezpečení, že jeho zásah do výběrového řízení není motivován příjmením někoho, kdo veřejně podal nabídku, nikde se neschovává, a jestli věta takzvaně pravicového politika (upozornění na čas) "pak si říkáte, kdo tak asi v téhle zemi má tak asi 589 milionů cash" byla míněna vážně, nebo hnutí ANO zavádí nový třídní boj. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. To bylo skutečně předneseno s velkou energií. Poprosím vás, pane ministře, o odpověď. Děkuji za vaše džentlmenské chování.***

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem rád, že na mě došlo.

    Chtěl bych vás, paní poslankyně, ujistit prostřednictvím pana místopředsedy, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsem musel asi osmý nebo desátý den svého pobytu na Ministerstvu obrany - čímž už jsem se nestal tedy tím nejkratším ministrem obrany - přijmout. Nebudu tady opakovat asi ty důvody nebo ty pochybnosti, které to vyvolalo, které jste tady relativně vyčerpávajícím způsobem uvedla. Nemůžu dost dobře komentovat ten druhý případ, protože ho slyším prvně.

    (Poslankyně Černochová reaguje z místa bez mikrofonu - nesrozumitelné.)

    Ano, ale věřte mi, že -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chtěl bych upozornit, že otázky se kladou pouze na mikrofon - pro stenografy. Respektujte to.

    Prosím, pokračujte, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: - že jsem v tom časovém presu učinil z mého pohledu všechno, co bylo v silách, aby se ten názor pokud možno co nejvíc objektivizoval. Můžu vás ujistit, že není úplně samozřejmě snadné - a já si to uvědomuji - se takzvaně zbavit kupce v tomto objemu. Ale ona ta zakázka celá představuje zhruba 75 % toho, s čím počítá Ministerstvo obrany, že se letos zbaví. Proto navíc se mi zdálo velmi zvláštní, že samo ministerstvo v té přípravě tomu dalo tak strašně malý prostor a zanedbalo tolik důležitých detailů, které když se nasčítají, tak ta pochybnost prostě je.

    Paní Tykač, a já ji nepřechyluji, protože ona to prý vyžaduje, docílila toho, že jeden víkend Mladá fronta nepsala o ničem jiném než o jejím dopisu. Já se před žádným dopisem neschovávám, on prostě opravdu nedošel. Byla to technologická chyba, jak jsme potom zjistili, a budu mít v pondělí schůzku s mým prvním náměstkem. My nemáme vůbec žádný důvod se jí vyhýbat. Mimochodem je to i důkaz toho, myslím si - Mladá fronta za nás nějakým způsobem v uvozovkách nekope. Spíš naopak.

    Čili my jste teď - abych řekl něco dopředu, je sestaven tým Karlín na ministerstvu, který připravuje nové výběrové řízení. Je připraven harmonogram všech kroků. Považujeme za striktní nutnost, aby byly minimálně dva posudky u takhle rozlehlé nemovitosti. Ten harmonogram, který jsme si stanovili, držíme. Soutěž bude avizovaná dřív, než bude vypsaná, protože v takovém objemu by investor měl mít šanci si to pořádně rozmyslet. Je tam to pohádkové břemeno, vůbec to není snadné. Ale věříme, že do konce kalendářního roku to stihneme, a doufáme, že docílíme lepší ceny. Těžko budeme stanovovat nějakou základní podlahovou cenu. I to se nám zdá chyba u takového projektu.

    Já vás skutečně nechci zdržovat. Mohl bych o tom mluvit daleko déle, ale pro tuto chvíli bych se omezil na toto. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Máte ještě možnost doplňující otázky, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já moc děkuji. Jenom bych možná poprosila, jestli by tedy mohl pan ministr Stropnický si s jiným kolegou z ANO sednout a vyjasnit si, jak je možné, že na každém resortu postup při prodejích resortního majetku je jiný.

    Můj druhý dotaz směřoval v tom samém režimu na pana ministra Prachaře. Bohužel jsem neměla příležitost, protože je to ta interpelace číslo 36. Ale je tady skutečně s podivem, že dvě nemovité kulturní památky nacházející se v hlavním městě Praze, u každé je volen jiný postup, jiný přístup, jiný znalecký posudek, jiné počty uchazečů a někde je zpochybňována transparentnost a někde se o tom taktně mlčí, což ve mně vyvolává pocit, že tam ta transparentnost v žádném případě nemůže být, pane ministře Prachaři.

    Děkuji, pane ministře Stropnický, za vaši odpověď.