• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 7. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím vám sdělím, že s kartou číslo 2 hlasuje pan poslanec Adam Rykala.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Adámek - zahraniční cesta, pan poslanec Blažek - dopoledne z pracovních důvodů, pan profesor Farský - pracovní důvody, pan poslanec Heger - od 12 do 19 hodin osobní důvody, pan poslanec Holík - od 17.30 hodin pracovní důvody, pan poslanec Hovorka - pracovní důvody, paní poslankyně Konečná - do 14 hodin osobní důvody, pan poslanec Koskuba - pracovní důvody, pan poslanec Kováčik - dopoledne pracovní důvody, paní poslankyně Langšádlová - zahraniční cesta, pan poslanec Lobkowicz - zahraniční cesta, paní poslankyně Lorencová - do 10 hodin osobní důvody, paní poslankyně Maxová - zahraniční cesta, paní poslankyně Nováková - do 12 hodin pracovní důvody, paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody, pan poslanec Šincl - do 10.30 hodin pracovní důvody, paní poslankyně Váhalová - zahraniční cesta, paní poslankyně Wernerová - zdravotní důvody. Dále zde mám omluvu pana poslance Mackovíka na dnešní den od 13 hodin z pracovních důvodů.

    Pan poslanec Fiala má náhradní kartu číslo 8.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér na odpolední jednání z pracovních důvodů, pan ministr Brabec na odpolední jednání z pracovních důvodů, pan ministr Chovanec ze zdravotních důvodů a pan ministr Němeček z pracovních důvodů.

    Chtěl bych vás informovat, že dnešní jednání zahájíme pevně zařazenými body 5, 2, 49 a 56, což jsou tisky 76, 30, 64 a sněmovní dokument 350. Poté bychom projednávali další body dle schváleného pořadu schůze.

    Připomínám také, že na odpoledne máme pevně zařazený bod číslo 20, což je sněmovní tisk 77, první čtení senátního návrhu zákona, a ve 14 hodin bychom měli projednávat pevně zařazený bod 7, což je tisk 99 ve druhém čtení. Upozorňuji však, že lhůta pro jeho projednání uplyne až v 15.20 hodin, což je 24 hodin od doby doručení usnesení hospodářského výboru, a je tedy nutné rozhodnout, kdy se tímto návrhem zákona budeme zabývat.

    Registroval jsem přihlášku pana poslance Faltýnka, potom pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové, kolegové. Mám prosbu. Žádám o pevné zařazení bodů 33 a 34, jsou to sněmovní tisky 132 a 133, a to na čtvrtek 20. 3. za již pevně zařazený bod číslo 22. Jedná se o návrhy mezinárodních smluv v gesci pana ministra dopravy Prachaře. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Sklenák, potom pan poslanec Urban.

  • Poslanec Roman Sklenák: Dobrý den, dámy a pánové. Dovoluji si po konzultaci s ministrem zahraničí navrhnout pevné zařazení bodu 55 - Aktuální situace na Ukrajině a postoj vlády ČR, na dnešek na 11. hodinu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den. Byl jsem požádán, abych bod číslo 6, sněmovní tisk 99, z dnešního pevného zařazení na 14. hodinu posunul minimálně na čas 15.20 hodin z procedurálních důvodů, protože byly po výboru rozdány materiály včera v tento čas a je třeba 24 hodin. Tedy po 15.20 hodin pevný bod 6, sněmovní tisk 99 - energetický zákon. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám napsáno, že je to bod 7, ale je to prostě tisk 99. Je to ten, na který jsem upozorňoval ve svém vystoupení. Výborně, o tom také budeme hlasovat. Další přihlášky k programu schůze nevidím, hlasováním se tedy vypořádáme s těmi návrhy, které padly.

    Pan předseda Faltýnek - body 33 a 34 na čtvrtek 20. 3. po pevně zařazených bodech, to znamená za bod 22.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 28, přihlášeno je 143, pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Pan předseda Sklenák navrhuje pevné zařazení bodu číslo 55, informace o postoji vlády k situaci na Ukrajině, na dnešek na 11. hodinu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 29, přihlášeno je 149, pro 113. I tento návrh byl přijat.

    Pan předseda klubu TOP 09 Kalousek hlasuje s kartou číslo 1.

    Poslední návrh padl od pana poslance Urbana, aby sněmovní tisk číslo 99 ve druhém čtení byl pevně zařazen na dnešek na 15.20 hodin.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu? Hlasování má číslo 30, přihlášeno je 153, pro 141, proti nebyl nikdo. I tento návrh byl přijat. Takto jsme tedy upravili pořad schůze.

    Nic nám nebrání, abychom se věnovali bodu číslo 5, který je prvním bodem na dnešním jednacím dni. Je to

    Vzhledem k tomu, že je pan ministr ze zdravotních důvodů omluven, ujme se slova pan místopředseda vlády Bělobrádek. Prosím ho, aby nám tento tisk uvedl.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesl návrh k tomuto zákonu, který se týká dobrovolnické služby.

    Dovolte mi, abych vládní návrh zákona uvedl tím, že byl zpracován za účelem přizpůsobení zákona o dobrovolnické službě rekodifikovanému soukromém právu. S ohledem na nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích se zejména nově upraví formy právnických osob, kterým Ministerstvo vnitra může udělit akreditaci. Doplní se nadace, nadační fondy, ústavy a sociální družstva.

    Návrh zákona také zohledňuje požadavky formulované v usneseních vlády, jednak aby se zákon o dobrovolnické službě vztahoval i na tradiční dobrovolné práce v nestátních neziskových organizacích na členském principu, ve školách a školských zařízeních, a taktéž požadavek na zakotvení získávání certifikátů ověřených pracovních zkušeností získaných v průběhu dobrovolnických činností. Dobrovolník tedy bude moci nově vykonávat dobrovolnickou službu i v organizaci, jejímž je členem. Podmínkou bude, že tuto službu bude vykonávat mimo své povinnosti vyplývající z jeho členského poměru k této organizaci a ani k ní nebude mít žádný jiný právní vztah. Vysílající organizace budou mít nově povinnost vydat dobrovolníkovi na jeho žádost osvědčení o vykonané dlouhodobé dobrovolnické službě, jehož vzor je stanoven v příloze k návrhu zákona.

    To je úvodem vše. Děkuji vám za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 76/1 a já prosím paní zpravodajku výboru, kterou je paní poslankyně Jana Hnyková, aby se ujala slova a usnesení nám představila.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Dobrý den všem. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi seznámit vás s usnesením číslo 19 výboru pro sociální politiku z páté schůze, která se konala 6. března 2014, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 76.

    Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 76, s touto změnou: V článku I. v bodě 10 se na konci doplňují slova "a ve větě druhé se číslo 3 nahrazuje číslem 4". Zároveň výbor zmocňuje zpravodajku výboru, abych se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Žádnou přihlášku nemám, obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Také žádnou přihlášku nevidím, takže končím i podrobnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že není zájem o závěrečná slova, končím i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní zpravodajce i panu místopředsedovi, jakkoliv na něj dojde ještě řada.

    Otevírám bod číslo 2, což je

    Rovněž místo pana ministra vnitra se slova ujme pan místopředseda vlády Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon o zaměstnanosti a další související zákony.

    Vládní návrh zákona byl zpracován za účelem transpozice směrnice 2011/98/EU. Na základě této směrnice mají členské státy Evropské unie umožnit státním příslušníkům třetích zemí, kteří do členského státu cestují za účelem zaměstnání, získat jediné povolení opravňující k pobytu i práci. Do českého právního řádu se tak navrhuje implementovat institut tzv. zaměstnanecké karty, která má být právě takovým povolením. Zaměstnaneckou kartu bude vydávat Ministerstvo vnitra, a to výhradně na pracovní místa uvedená v evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Danou evidenci bude spravovat Ministerstvo práce a sociálních věcí.

    Vládním návrhem zákona se mimoto reaguje také na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Buishvili proti České republice, podle kterého mají mít soudy rozhodující o zákonnosti zajištění osob bezprostřední možnost nezákonné zajištění ukončit.

    Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost, výboru pro zdravotnictví, výboru pro sociální politiku a petičnímu výboru. Všechny tyto výbory doporučuji Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas. K pozměňovacímu návrhu obsaženému v usnesení výboru pro sociální politiku nemá Ministerstvo vnitra výhrady.

    To je úvodem vše. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali výboru pro bezpečnost, výboru pro sociální politiku, výboru pro zdravotnictví a výboru petičnímu. Příslušná usnesení výborů vám byla doručena jako tisky 30/1-5. Nyní tedy postupně prosím zpravodaje jednotlivých výborů, aby se ujali slova. Prvním bude pan poslanec Klučka, který je zpravodajem výboru pro bezpečnost. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedo. Úvodem mi dovolte vyslovit veřejné poděkování panu místopředsedovi vlády, že se ujal této role a zastoupil pana ministra vnitra, protože ten z důvodu nemoci nemůže být přítomen, a tento zákon je docela důležitý, abychom dojednali do druhého čtení.

    Teď k usnesení výboru pro bezpečnost. Je to 12. usnesení výboru pro bezpečnost z třetí schůze uskutečněné dne 22. ledna 2014 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 30.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení prvního náměstka ministra vnitra Mgr. Lubomíra Metnara, po zpravodajské zprávě zpravodaje výboru Ing. Václava Klučky a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 30, vyjádřila souhlas; za druhé pověřuje předsedu výboru Romana Váňu, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky - což jsem právě učinil.

    Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji, splnil jste svůj úkol výborně. Prosím pana poslance Opálku, aby se ujal slova.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, také výbor pro sociální politiku se zabýval tímto přiděleným sněmovním tiskem, a to na své třetí schůzi dne 23. ledna 2014.

    Nebudu předčítat celé usnesení, tak jak jste je dostali ve sněmovním tisku 30/4. Chci jenom upozornit, že náš výbor přijal doplňky, to znamená pozměňovací návrh, o kterém budeme ve třetím čtení hlasovat. Tento pozměňovací návrh vyšel vstříc požadavku Svazu průmyslu a dopravy České republiky, a to v tom směru, aby byl jiný režim zvolen pro ty, kteří přijdou z cizích zemí na zaučenou či získat kvalifikaci, aby po dobu maximálně šesti měsíců byli vyřazení z tohoto kontrolního systému. Náš doplněk se týká dvou zákonů, a to zákona o pobytu cizinců a zákona o zaměstnanost.

    Toť vše. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní paní zpravodajka výboru pro zdravotnictví, paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Přeji krásný den. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se jako zpravodajka výboru pro zdravotnictví vyjádřila k tomuto návrhu zákona. Výbor pro zdravotnictví opakovaně projednával tento návrh zákona a nakonec doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s tímto vládním návrhem zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o návrhu zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Posledním zpravodajem, který vystoupí, je zpravodaj petičního výboru, pan poslanec František Laudát. (K mikrofonu přistupuje poslankyně Chalánková.) Zastoupí ho paní poslankyně Chalánková. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji, pane předsedo. Chtěla jsem omluvit pana poslance Laudáta, který uvázl v husté automobilové dopravě. Pověřil mě telefonicky tím, abych zde přednesla stanovisko petičního výboru.

    Petiční výbor projednal tento zákon o pobytu cizinců a doporučuje Sněmovně schválit ho v původním znění.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. S faktickou poznámkou paní poslankyně Bebarová, potom paní poslankyně Marková.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Já chci jen konstatovat, že předřečnice není členkou petičního výboru. Přesto potvrzuji její slova za petiční výbor.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to nebyla dohoda v rámci výboru, ale asi v rámci klubu TOP 09, nicméně ta informace tady zazněla a můžeme pokračovat.

    Paní poslankyně Marková nyní tedy v obecné rozpravě jako první přihlášená. Prosím.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezký dobrý den. Já bych tady chtěla trošičku vysvětlit situaci, ke které došlo ve výboru pro zdravotnictví, kde jsme se zabývali problémem, o kterém se dlouhodobě diskutuje, a to je problém oblasti zdravotního pojištění cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Mluvíme tedy o migrantech z takzvaných třetích zemí, kteří tvoří asi 4 % populace v České republice. Z nich je asi polovina s trvalým pobytem a ostatní s dlouhodobým pobytem. Národnostně jde především o Ukrajince, Vietnamce, Rusy, Američany, Moldavany, Číňany a Mongolce. Podle odhadů je takových migrantů u nás asi 80 až 100 tisíc. V současné době se jejich počet snižuje v důsledku ekonomické krize a také proto, že po pěti až sedmi letech získávají trvalý pobyt, a tím i přístup do veřejného zdravotního pojištění.

    Problém tedy spočívá v tom, že migranti mají zákonnou povinnost se pojistit, ale komerční pojišťovny mohou rizikové zájemce odmítnout a často i explicitně vymezují nepojistitelné migranty. Některé pojišťovny sice nabízejí takzvané komplexní pojištění, ale i to potom obsahuje řadu výluk z hrazení poskytnuté zdravotní péče. Stává se to především u vrozených vad a péče o předčasně narozené děti, u sexuálně přenosných nemocí, HIV a AIDS, u psychiatrických nemocí, epilepsie, diabetu nebo u chronických nemocí. Pojišťovny také mohou smlouvy snadno vypovědět.

    Všichni migranti, cizinci dlouhodobě pobývající v České republice, musí tedy mít ze zákona zdravotní pojištění a podle zákona o pobytu cizinců je cizinec povinen prokázat cizinecké policii při pobytové kontrole, že má zajištěnou úhradu nákladů na zdravotní péči. Pokud to jsou cizinci občané Evropské unie včetně rodinných příslušníků, migranti s trvalým pobytem a migranti zaměstnanci, mají přístup do veřejného zdravotního pojištění. Migranti ze zemí mimo EU s dlouhodobým pobytem jsou odkázáni, jak už bylo řečeno, pouze na komerční zdravotní pojištění. To nabízí pojišťovna VZP, a. s., pojišťovna Maxima, Slavia, UNIQA, Victoria Volksbanken, ERGO a AXA pojišťovna.

    Podmínky jsou u těchto pojišťoven podobné, ale pro samotné klienty i zdravotnická zařízení představují problémy především faktické úhrady za poskytnutou péči. Především velké nemocnice v Praze, Brně a Plzni evidují milionové pohledávky za pojišťovnami a klienty neuhrazenou péčí.

    Organizace zabývající se dlouhodobě touto problematikou poukazují na nespravedlnost a diskriminaci těchto cizinců a také na to, že na povinnosti pojišťovat se u komerčních pojišťoven tyto subjekty vydělávají, a přitom péči v plném rozsahu nehradí. Chtějí, aby byli migranti s dlouhodobým pobytem včleněni do systému veřejného zdravotního pojištění. Poukazují především na efekt zdravého migranta, podle kterého se pro migraci převážně rozhodují lidé mladí a zdraví, kteří by do systému více platili, než by z něj čerpali. Zdůrazňují také fakt, že se v zemích EU na rozdíl od České republiky řídí vůči cizincům s dlouhodobým pobytem stejnými principy jako u domácího obyvatelstva.

    Existují však obavy, že by tito migranti čerpali značné prostředky z veřejného zdravotního pojištění, a to podporují i některé negativní příklady zneužívání našeho systému veřejného zdravotního pojištění i cizinců zaměstnanců, kdy vznikají v uvozovkách specializované firmy, s.r.o. a družstva. Ty následně zaměstnávají v uvozovkách cizince, kteří si obratem nárokují lékařské výkony a léčení v řádech statisíců až milionů korun. Pojišťovny dokumentují stovky cizinců, kteří čerpají nákladnou zdravotní péči ve statisících ve stejném roce, kdy do našeho systému veřejného zdravotního pojištění vstoupili. Je tedy nezbytné, aby byly vypracovány a předloženy seriózní finanční analýzy jednotlivých možných řešení tohoto problému.

    Protože jsem zpravodajkou výboru pro zdravotnictví k tomuto tisku, k návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky a zákona o zaměstnanosti, a jsem si vědoma toho, že tato novela je implementační a slouží k tomu, aby byl stanoven jednotný postup vyřizování žádostí o vydání povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí, členské státy mají povinnost rovného zacházení v oblasti výkonu práce a sociálního zabezpečení, ale je třeba připomenout, že na oblast lékařské péče se tato novela o rovném zacházení nevztahuje. Lékařská péče je totiž z pojmu sociálního zabezpečení výslovně vyňata. To je zcela v kompetenci jednotlivých členských států.

    Jelikož však cizinci třetích zemí mají v České republice prokazatelně řadu problémů, hovořila jsem o nich před chvílí, vyzval právě výbor pro zdravotnictví vládu, aby do konce roku 2014 - a já bych byla ráda, kdyby toto datum bylo jasné, srozumitelné a platilo, protože už se o tom hovoří hodně dlouho, několik let, a problém se stále odsouvá - předložila změny tak, aby byly nejpalčivější problémy ve zdravotním pojištění cizinců ze třetích zemí konečně vyřešeny. Předpokládáme, že se tak bude dít buď kultivací komerčního pojištění, nebo zařazením těchto migrantů do systému veřejného zdravotního pojištění, samozřejmě za určitých podmínek.

    Děkuji vám za to, že jste mě vyslechli. (Potlesk z levé strany sálu.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chtěl bych se omluvit panu poslanci Okamurovi, který má přednostní právo, ale zahlédl jsem ho pozdě a již jsem dal slovo paní poslankyni Markové. Takže se omlouvám a prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, samozřejmě umožnit vystoupit dámě a dát jí přednost mi problém nedělá, takže to je v pořádku. I u dalších dam se rád vzdám přednostního práva i v budoucnu.

    Tento návrh zákona mění nejen zákon o pobytu cizinců, a zákon o zaměstnanosti, ale i zákon o státní sociální podpoře. Zde se má rozšířit okruh oprávněných osob - cizích státních příslušníků, kterým mají být poskytovány dávky sociální podpory. Na dávky státní sociální podpory by měly nově dosáhnout i skupiny, u kterých je oprávněnost jejich nároku více než sporná. Za všechny lze uvést právě cizince z třetích zemí, to jsou ti Vietnamci, Ukrajinci a další s dlouhodobým pobytem, kteří byli zaměstnáni alespoň šest měsíců a nyní jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání. Jinými slovy jsou to lidé, kteří zde můžou pobývat jen po přechodnou dobu a jsou v České republice bez práce. Lze rozumět tomu, že do České republiky přicházejí cizinci, kteří pracují na pozicích, které nelze obsadit českými zaměstnanci, ale pokud tito cizinci o práci přijdou a nemají jinou, již není žádoucí, aby v České republice nadále byli a pobírali dávky státní sociální podpory. Rovněž nelze souhlasit s tím, aby sociální dávky pobírali rodinní příslušníci cizinců, kteří mají sice dlouhodobý pobyt, ale jediným důvodem, proč můžou pobírat dávky, je to, že někdo z jejich rodinných příslušníků v České republice pracuje. Oni sami tu totiž nikdy pracovat nemuseli, a přesto nárok na dávky podle tohoto zákona můžou mít.

    Navzdory všem obviněním z xenofobie tady na vás musím apelovat, vážení kolegové a kolegyně, na váš zdravý rozum. Česká republika prostě nemá na to, aby ze sociálních dávek uživila všechny cizince a jejich rodiny, které budou o dávky mít zájem. Imigrace lidí z chudších zemí je rostoucí problém, který zvyšováním sociálních darů pro imigranty jen a jen zvyšujeme. Evropa, a tím méně Česká republika prostě nemůže spasit všechny chudé z celého světa. Česká republika má neúnosně napjaté veřejné rozpočty. Nemáme dostatek finančních prostředků pro naše vlastní občany na důstojnou valorizaci penzí, na sociální služby pro seniory nebo na zdravotní péči! Prioritou musí být jednoznačně občané České republiky. Naši předci tady přece po staletí naši zemi budovali. A přes to všechno, přes současný neutěšený stav veřejných rozpočtů tady nyní máme v této situaci návrh zákona na státní sociální podporu pro cizí státní příslušníky. Evropské směrnice chtějí po České republice, aby zacházela s cizími státními příslušníky z třetích zemí rovně, ale pravda je taková, že nemůžeme přece dávat peníze na cizince, pokud nemáme dost prostředků na občany České republiky. Jsme pro jednoduché pravidlo, a to že případné sociální podpory má člověk pobírat pokud možno ve své mateřské zemi. Pokud k nám někdo přijde pracovat, ať pracuje, pokud práci najde. Ale když práci nemá, tak se holt musí vrátit domů a nikoliv parazitovat na našem systému. Česká republika přece nemůže sloužit jako cíl sociálních imigrantů.

    Přestože jsme si vědomi toho, že se jedná o implementaci legislativy Evropské unie, tak z výše uvedených důvodů podáme v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, kdy navrhujeme zrušit nárok na dávky státní sociální podpory pro cizince, kteří ztratili práci a jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání, a pro rodinné příslušníky těchto cizinců, kteří v České republice pracují, nebo dokonce ani pracovat nemusejí. Myslíme si prostě, že toto je správné řešení. A rezignace na problém jenom proto, že nám ho nakázala Evropská unie, není přece správnou cestou. Špatné směrnice prostě odmítáme!

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců Úsvitu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám tři faktické poznámky. Pan poslanec Plzák, po něm paní poslankyně Černochová a pak paní poslankyně Bebarová. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, chtěl bych navázat na vystoupení mého předřečníka a i na vystoupení paní poslankyně Markové.

    Rovné zacházení, a to pan poslanec Okamura neřekl a je to také důležité, v sobě zahrnuje nejen to, že člověk, pokud ztratí práci, má nárok na dávky, ale zahrnuje to i to, že jsme povinni mu poskytnout i nárok na rekvalifikaci, to znamená v podstatě nevyučený člověk z třetích zemí si tady může normálně dostudovat nebo se dovyučit, můžeme mu dát i nějakou peněžní dávku na to, aby si pořídil na vykonávání své profese nářadí. Myslím si, že když tohle uslyší naši občané, tak se chytnou za hlavu a řeknou: "Proboha, co jste to zase ve Sněmovně schválili?"

    A k předřečnici paní poslankyni Markové. Náš státní rozpočet je napjatý a ve zdravotnictví je to dvojnásob. Víte sami, že nejsme pomalu schopni ufinancovat kvalitní péči a hledáme zdroje, kde jsou. Představa, že z třetích zemí sem přicházejí potenciální imigranti třeba HIV pozitivní, vezměte si, kolik jich tam je, a my je připustíme do systému veřejného zdravotního pojištění, budeme je tady zdarma léčit, a to v době, kdy se naši občané skládají na různá konta Míša, na vozíčky a takové věci, je pro mě naprosto nepřijatelné. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Černochová. Prosím, dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Mně ten návrh zákona vůbec nevadí. A možná bych chtěla rozšířit obzory kolegům z Úsvitu, že občané třetích zemí jsou například Kanaďané, Američané, ale i Japonci. (Veselost v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Bebarová. Potom s faktickou pan předseda Schwarzenberg.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Dobrý den. Já jsem chtěla panu poslanci Okamurovi poděkovat, že už se cítí natolik Čechem, že má potřebu nás před občany takzvaných třetích zemí chránit.

    Jenom jsem chtěla připomenout, že nejenom Česká republika, ale i většina států Evropské unie je velmi odkázána právě na migraci ze třetích zemí. Přátelé, kolik z vás je ochotno přijímat nekvalifikované práce ve stavebnictví a v jiných pomocných profesích? Přátelé, uvědomujete si, že při porodnosti, kterou česká populace v současné době má, bez natality, kterou nám přinášejí cizinci, velmi brzy vymřeme? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarzenberg. Potom pan poslanec Okamura, potom pan poslanec Kostřica.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, poslouchám-li některé projevy v tomto domě, tak si přeju jenom jednu věc. Aby se nikdo z těchto poslanců nedostal jednou do situace, že musí emigrovat z těch či oněch důvodů a zoufale shánět v nějaké jiné zemi azyl nebo pobyt. Když to člověk jednou zažil, ví, jaké to je. My Češi jsme toho času bohudíky ve světě poměrně blahobytný národ. Když se podívám na podmínky ve východní Evropě, v Africe, v Jižní Americe, všude na světě, tak jsme na tom poměrně dobře a i uprostřed Evropské unie nepatříme k chudákům. A tudíž se uzavírat těm, kteří opravdu potřebují pomoc, kteří se k nám uchýlí, považuji po dějinách, které jsme zažili, kdy jsme zažili, kolik našich krajanů našlo azyl ve Švýcarsku, Americe, Kanadě, Rakousku a jinde, za poněkud bídné chování.

    Děkuji mnohokrát. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Okamura s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Kostřica.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, jenom bych paní Rujbrové chtěl upřesnit, že nejsem Čech. Jsem Čech a Moravák, respektive po mamince Moravák. Ale to vy, co já vím, také. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kostřica má dvě minuty. ***

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, pane předsedo. Chtěl bych opravdu jenom takovou faktickou poznámku. Plně podporuji to, co tady řekl pan předseda Schwarzenberg, že je zapotřebí, abychom nějakým způsobem věnovali péči. Věřím, že ve značné míře si to můžeme dovolit. Chtěl bych jenom takovou faktickou záležitost, že by bylo možná zapotřebí dořešit, že identifikace lidí, kteří se dostávají do nemocnic, je někdy velice problematická. Protože zejména u některých komunit, mám na mysli teď třeba vietnamskou komunitu, je velmi problematické zjistit podle té podobenky opravdu, o koho se jedná. A zažili jsme případy, že tady byla vyžadovaná péče od lidí, kteří vůbec neodpovídali tady tomuto.

    Nevím to zcela přesně, ale vím, že s obdobným problémem se potýkají i jiné země. Mám na mysli třeba v 50. letech Velkou Británii, která otevřela svoje brány pro všechny obyvatele bývalých kolonií, což bylo jistě problematické vzhledem k populaci Indie. Ale vím, že se to i v některých zemích řešilo potom pomocí otisků prstů apod. Takže to jenom taková faktická poznámka, která by mohla mít potom určitý praktický význam. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Gabal se hlásil s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Ivan Gabal: Pane předsedající, dámy a pánové, já jenom krátce. Kromě toho, že si nepředstavuji, že bychom měli vystupovat z Evropské unie a ty sankce za neharmonizaci evropské směrnice by se možná srovnaly s náklady, které nás budou stát ty harmonizace, rád bych upozornil na jednu věc. Každý, kdo si prohlédne vývoj demografických křivek pro příštích padesát let, kdo si uvědomí, jak roste kvalita života, střední délka dožití apod., si uvědomí, že bez imigrace se absolutně neobejdeme jak z hlediska důchodového systému, tak z hlediska poměru mezi ekonomicky aktivní populací a ekonomicky závislou, zejména důchodců. Pokud nechceme, aby úroveň důchodů klesla na úroveň obyčejné dávky - a tam budou náklady obrovské, řádově větší než to, co v současné době nás může stát integrace cizinců do sociálního a zdravotního systému, pak si musíme uvědomit, že bez imigrantů zejména z třetích zemí, nikoliv Evropské unie, se do budoucna naše ekonomika neobejde. A platí jednoznačně, že nejlépe se integrují ti cizinci, kteří se integrují nejenom do ekonomického, ale do sociálního a komplexně společenského systému. A to, že jim nabídneme určité garance v oblasti sociální, v oblasti zdravotní apod., znamená, že se budou poměrně velmi rychle integrovat a identifikovat se s naším prostředím, sžívat se s ním a stanou se integrální součástí české společnosti. A to je naším cílem. Protože pokud potřebujeme roční imigraci v horizontu přes 30 tisíc lidí každý rok, pak ten proces integrace (upozornění na čas) samozřejmě nás bude něco stát a bude vyžadovat, abychom do něj vynaložili určité prostředky. Za předpokladu - (důrazné upozornění na čas) - ano - že chceme pro ty, kteří dosáhnou důchodového věku, důstojné podmínky pro stáří a zabezpečení. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak. Děkuji. Poprosím paní poslankyni, aby ještě nepřistupovala k řečnickému pultu. Mám tady asi osm technických nebo faktických poznámek, půlku z toho tlačítky a půlku z toho ze sálu. Já bych vás chtěl poprosit, aby to bylo spravedlivé, abychom věděli, kdo jak se hlásí do rozpravy k technické poznámce, abyste používali elektronické přihlášky. Máte je před sebou všichni, to šedivé tlačítko, které vás přihlásí, a já to tady uvidím a nemusím pátrat v sále, kdo se hlásí z místa. Je to tak jednodušší a je to taky spravedlivější. Takže prosím používejte pro faktické poznámky elektronické zařízení.

    Teď je tady tedy elektronicky paní poslankyně Bebarová, potom pan poslanec Plzák, pan poslanec Chalupa, paní poslankyně Chalánková. A pak tedy pan poslanec Fiedler.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: (Mimo mikrofon.) To je ta minulá přihláška, asi jste mě neodhlásil.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se. Paní poslankyně Bebarová již hovořila. Pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Ještě jednou dobré dopoledne. Budu velmi stručný. Navážu na svého předřečníka. Ten argument o tom, že se bez imigrantů neobejdeme, by byl relevantní, nekulhal by, pokud bychom tady neměli takovou obrovskou nezaměstnanost pro vlastní lidi. My přece musíme nejdřív dosáhnout, aby naši občané pracovali, aby naši lidé v předdůchodovém věku sehnali práci. Spousta z nich o tu práci stojí. A potom můžeme říkat, že se neobejdeme bez imigrace z jiných zemí. Já prostě tenhle argument naprosto nechápu. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Chalupa, po něm paní poslankyně Chalánková.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Já chci podpořit své kolegy z poslaneckého klubu hnutí ANO. A jenom drobná připomínka. Pokud se tady bavíme o pomoci těmto lidem, tak prosím vás také přemýšlejme o tom, jak tyto lidi ochráníte od mafiemi, které v podstatě tyto lidi na území České republiky zneužívají. Viděl jsem některé věci na úřadu práce, na odboru cizinecké policie a ty věci nejsou v pořádku. Ti lidé jsou vydíráni, jsou zneužíváni. Je to špatná situace. Je potřeba se nejenom zabývat jejich sociálním zabezpečením, ale i jejich bezpečnostními záležitostmi. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková, připraví se pan poslanec Fiedler.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Já během té rozpravy, co tady slyším, bych chtěla opravdu upozornit, že se jedná pouze o implementaci legislativy Evropské unie. Taková legislativa se připravuje a projednává minimálně dva roky. U nás ve Sněmovně, ve výboru pro evropské záležitosti, kde je dostatek prostoru na to, abychom za Českou republiku vyjádřili své stanovisko a s tímto způsobem vyjednali, jak ta legislativa pro celou Evropskou unii má a tato je i společná.

    Pokud se týká sociálního zabezpečení, tak zde máme dosti prostoru pro princip subsidiarity. To znamená, že ty systémy, kde subsidiarita není, fungují společně pro všechny země Evropské unie i ve vztahu k těm třetím zemím. A tam, kde subsidiarita zachována je, tzn. například důchodový systém, tak tam toto vůbec není dotčeno.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, chtěl bych krátce zareagovat na slova, která tady řekl kolega pan poslanec Kostřica, že si to přece můžeme dovolit. Tak já si tím nejsem jistý. Myslím si, že máme dost velký deficit státního rozpočtu, že naše nemocnice mají dost velké dluhy. Slyšeli jsme tady, jak marně vymáhají pohledávky za péči, kterou poskytly těmto cizincům z třetích zemí. Já si myslím, že na tom nejsme tak dobře a že nemáme rozpočet v přebytku, abychom měli přebytek financí. Takže nesouhlasil bych s tímto.

    Dále bych chtěl zareagovat na slova pana Gabala a podpořit kolegu poslance Plzáka s názorem, který už tady prezentoval. Nemyslím si, že bychom problém absence profesí a potřeb pracovníků tam, kde nám v našem hospodářství a v našem průmyslu chybí, měli řešit imigrací. My bychom se spíše měli zaměřit na to, aby byla u nás jiná struktura školství, aby naše školy produkovaly profese, které naše hospodářství, naše průmyslové podniky potřebují, ne abychom dováželi imigranty. A hlavně by tato Poslanecká sněmovna měla dbát na to, aby se měnily podmínky občanů u nás, rodin, aby se rodilo více dětí, a ne abychom si imigranty dováželi. To se mi také nezamlouvá.

    A připomněl bych tady to, že řešíme, jak umožnit, jak zavést do toho sociálního zdravotního systému imigranty z třetích zemí. Já jsem zaregistroval, že naši krajané na Ukrajině, volyňští Češi, kteří tam ještě zůstali, projevili přání, aby se mohli vrátit. Takže pokud máme - nebo spíše nemáme nějaké finanční prostředky, tak abychom je prioritně použili na to, aby se tito naši krajané mohli vrátit. Děkuji. (Potlesk ze středu a pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Podivínský. A po něm poslední faktická pana poslance Kostřici. Prosím máte slovo.

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já bych apeloval na obyčejnou lidskou slušnost. Já bych odhlédl od těch matematických výpočtů, co se nám vyplatí finančně a co se nám nevyplatí. Ale chtěl bych upozornit na to, že celá desetiletí, kdy naše země potřebovala, tak se k nám okolní demokratické a i vzdálené demokratické státy chovaly velmi solidárně. A v situaci, kdy to některé třetí země potřebují a my si to můžeme, bezpochyby můžeme dovolit, tak bychom se měli solidárně k těmto třetím zemím chovat také my. Takže prosím apeluji na obyčejnou lidskou slušnost a na jakýsi historický dluh, který my máme z dob, kdy naše země solidárnost potřebovala a dostávala ji. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kostřica, faktická poznámka. Zatím je tedy poslední v té sérii faktických. Pak snad dojde řada na řádně přihlášeného pana poslance Laudáta. ***

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Já se na ten problém dívám asi tak. Jako lékař mám takovou představu, že když uvidíte někoho ležet na zemi nebo s nějakým problémem, s epileptickým záchvatem, je samozřejmě vaší povinností tomu člověku pomoci. To je jedna věc.

    Ale já bych chtěl ještě říct jednu věc. My tady trošičku bušíme do těch imigrantů, že se jedná o lidi, kteří nejsou pojištění a tak nějak, ale je tady ještě celá řada lidí a ti možná odčerpávají také značnou část. Já bych se chtěl zmínit o tom, že známe celou řadu lidí, kteří pracují, naši čeští občané pracují ve Švýcarsku, v Anglii, kdekoli jinde a samozřejmě jejich platové podmínky jsou zcela jiné, nežli jsou u nás. Tito lidé, pokud mají nějaký problém, ať už se jedná třeba o ošetření u zubního lékaře, nebo u nějakých problémů onkologických, tak si okamžitě vzpomenou na to, že jsou občany České republiky, přijedou sem a čerpají neobyčejné zdroje. Vím na vlastní zkušenost, že se jednalo o jednu Češku, která žila šest roků mimo Českou republiku, když onemocněla onemocněním jater, přijela do České republiky a byla provedena dvojnásobná transplantace jater. Bohužel tedy pro tuto paní s negativním výsledkem, nezachránili jsme ji, nicméně finanční náklad byl minimálně tehdy 3 mil. korun. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Stropnický s faktickou poznámkou. Jistě, prosím.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jen poznámka na okraj. Já myslím, že v tomto ohledu se jedná o typickou ukázku toho, že extrémní názory nevedou nikam. Jsme v otevřené společnosti v 21. století a máme vůči svému okolí nějaké povinnosti. Máme samozřejmě povinnosti vůči svým občanům, ale uzavření se něčemu ve prospěch druhé strany anebo naopak opravdu není řešení. Ta otevřenost je určitá daň za svobodu a demokracii, kterou bychom měli rádi platit. To neznamená, že celá ta věc nemá mít pravidla, ale to už je spíš naše vina než vina té otevřené společnosti. Proto si myslím, že bychom k tomu měli přistupovat velkoryse a zodpovědně zároveň. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já bych chtěl tady reagovat na pana ministra. Podívejte se, jak to vypadá v západní Evropě. Podívejte se, jak to vypadá v Londýně, v Paříži, v Berlíně, kde tam chodí zahalení lidé. Je to úplně mimo kontrolu, zapalují se auta, běžní lidé, ti občané, se vůbec bojí už něco říct, aby náhodou nebyli z něčeho obviněni. Obrátilo se to úplně naruby. Takže velkorysost skutečně není na místě. Představte si, že my bychom si oblékli plavky a šli někam do Íránu a do Iráku v plavkách. Tak nás budou málem ukamenovávat.

    To znamená, vážení, já jsem rozhodně pro to, aby Česká republika a Evropa si zachovaly ten evropský historický charakter, aby se zachovaly naše kulturní hodnoty, a jakékoli otvírání cizincům třetích zemí - vidíme to v západní Evropě - musíme dělat velice obezřetně. Protože ten důvod je jednoduchý, a to že pro nás jsou na prvním místě občané České republiky. A jak už jsem říkal ve svém projevu, ti tady budovali, moji i vaši předci staletí budovali naši zemi. Tam, kde je uvařeno a ustláno, umí přijít hned každý a zabydlet se, ale my jsme to tady budovali z našich daní. To znamená, my se musíme prioritně postarat o naše občany. Máme 8 % nezaměstnaných, naši občané nemají často ani důstojnou zdravotní péči, na důchody. Takže s těmito argumenty fakt nesouhlasím a ptám se, kdo to zaplatí. Jednoduchý dotaz - kdo to zaplatí? My jsme byli zvoleni občany České republiky a my budeme bojovat za jejich práva a za to, aby oni měli důstojné životy, důstojné důchody a důstojné školství a zdravotnictví. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: S faktickou pan poslanec Gabal.

  • Poslanec Ivan Gabal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kromě toho, že jenom lehce zopakuji, že jde taky o ty Kanaďany, Australany a další, to, co říkala kolegyně Černochová, tak bych jenom rád upozornil, že z hlediska dat je zřejmé, že Česká republika představuje výrazné migrační rozhraní. Zatímco za naší západní hranicí dominují imigranti ze severní Afriky a z Turecka, tak u nás je dominantní především asijská imigrace, čínská, vietnamská a další, zatímco tu středovýchodní, o které mluvil můj předřečník, prakticky nemáme. Takže protože dominuje ekonomická imigrace a motivace dostat se k pracovním příležitostem, to, co nabízíme z hlediska možnosti sociální a zdravotní integrace, je jenom doplňkem pro ty, kteří tady primárně chtějí pracovat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď mám ještě avizovánu přihlášku pana ministra kultury. Zeptám se - fakticky, nebo chcete využít svého přednostního práva? Ono je to víceméně... Tak s přednostním právem, tím pádem vás nebudu omezovat v čase. Prosím.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, poslouchám tady tuto diskusi. Zabýváme se velmi závažným tématem. Myslím si, že bychom neměli toto téma využívat k nějakým populistickým výrokům a postojům. Ti lidé si to nezaslouží. Já o této problematice vím hodně. Pocházím z rodiny, kde celá řada, desítky mých příbuzných nacházeli azyl v různých zemích - ve Spojených státech, v Kanadě, v Německu, Švýcarsku, Rakousku, Izraeli. Myslím si, že situace lidí, kteří odcházejí ze své země, je často velmi složitá, že bychom si měli uvědomit, že začínat někde znova je opravdu velmi náročné. Aby se člověk dostal na úroveň lidí, kteří se v té které zemi narodili, a mají třeba ti příchozí mají akademické vzdělání, vyžaduje to minimálně dvojnásobné množství energie.

    Myslím si, že pokud se budeme uzavírat za hradbami ghetta, ve kterém se žije velmi dobře - a řekněme si, že jsme v té nejvyspělejší části světa, ve které by každý chtěl žít -, tak prostě nebudeme mít zanedlouho šanci, protože kolem nás je onen vyhladovělý a demograficky rostoucí svět, který si dříve nebo později, pokud se nebudeme schopni my domluvit, stejně to, co my si zde chráníme, vezme.

    A myslím si, že jsme teď u otázky, která už zde byla naznačena - co jsou ony hodnoty kulturní a civilizační, které jsou pro nás drahé a které si nemůžeme nechat vzít? Vždyť to jsou právě ty hodnoty, kvůli kterým sem lidé utíkají z těch jiných částí světa, které nemají to štěstí, jako máme my, a stále jsou svírány různými autoritativními režimy. Myslím si, že je to velká odpovědnost i na toto odpovědět. Co jsou hodnoty, které my chceme těm příchozím nabídnout, aby se vytvořila symbióza jakési nové společnosti? Myslím si, že jsou zde paralely se světem z doby zhruba před 1500 lety, kdy zanikla Západořímská říše a symbióza s těmi tzv. barbarskými národy Evropy vytvořila základ středověké Evropy, z které vyrůstáme i my. Nebojme se otevřít své brány, ale buďme si vědomi svých hodnot, které musíme nabídnout těm, kteří přicházejí, tak, aby je přijali. A my se nebojme inspirovat se tím, co nám ti druzí lidé přinášejí. Jedině tak máme šanci. Ty hradby ghetta nám navždycky nepomohou.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další kolo faktických poznámek zahájí pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Pavel Plzák: Dobrý den, doufám, že naposledy. Já chápu ušlechtilé myšlenky pana ministra. Já tomu rozumím. Myslím si, že bychom měli oddělit imigraci ekonomickou, zdravotní a já nevím, politickou. To všechno chápu, tomu rozumím. Ale běžte tohle vykládat občanům naší země, běžte mezi normální lidi a tohle všechno jim říkejte. Vždyť ta teorie multi-kulti vlastně v tom západním světě, dnes to poznávají, selhává, že ty jinonáboženské skupiny nejsou schopné se kvůli svému náboženství integrovat do společnosti.

    Po válce v podstatě mocnosti rozhodly o vysídlení nebo přemístění německých občanů a jiných proto, protože řekly, že mnohonárodnostní státy jsou do budoucna zárodky konfliktů. Dneska to vidíme na Krymu. A v podstatě kdy si prezident Putin vyhrazuje právo zasáhnout ve prospěch ruských občanů kdekoli na světě, třeba v Karlových Varech - já tomu tak rozumím -, tak my přece musíme myslet s nějakou prozíravostí dopředu a vidět i ta rizika.

    Neříkám, že imigrace z politických důvodů, že bychom se jí měli nějakým způsobem bránit. Ale opravdu musíme mít pravidla, musíme mít nějakou ochranu, musí to mít prostě nějaký systém. A ne takhle naprosto to uvolnit. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická, pan poslanec Černoch, připraví se pan poslanec Hájek.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Jenom úplně v rychlosti. Mám takový pocit, že to je absolutně nepochopeno, o čem se tady bavíme z naší strany. Protože nikdo neříká, že se chceme zavírat nebo že nechceme být solidární. Myslím si, že Češi jsou velmi solidární národ. Stačí se podívat na jakékoliv katastrofy, ať už humanitární, přírodní katastrofy, vždycky Češi jsou mezi prvními, kteří posílají peníze nebo se snaží nějakým způsobem pomoct. Ale na druhou stranu si myslím, že není nic populistického na tom, říct, že se máme starat a hájit zájmy hlavně našich občanů. Je to tak. A určitě, pokud sem někdo chce přijít pracovat, má nárok na sociální jistoty. Ale aby sem někdo přišel a přivedl sem celé své rodiny, napojil na sociální systém, v současné době si myslím, že není úplně ideální. Protože otázka, která tady padla - kdo to zaplatí? - je namístě. Děkuji. (Potlesk z lavic Úsvitu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Hájek, po něm pan předseda Kalousek a potom pan poslanec Podivínský. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, téma je opravdu na jedné straně jednoduché, na druhé straně složité. Ve své rodině jsem zažil případ, že můj otec emigroval, sice rodina byla rozvedená, byl v Traiskirchenu, a Rakousko se o něj postaralo. Na druhé straně jsem sledoval situaci, kdy naši Romové odcházeli do Kanady. Jak reagovala Kanada? Kanada reagovala zavedením víz. Když naši Romové emigrovali do Velké Británie, co Velká Británie udělala? Udělala alibistický krok, že na letištích zavedla určité pseudokontroly. Další ještě, třetí věc, kterou jsem si vzpomněl. V nedávné době bylo referendum ve Švýcarsku. Švýcarsko je pro nás, myslím si pro většinu z nás, země, která nás inspiruje, zejména tady kolegy z Úsvitu. A bylo překvapivé na jedné straně to, že občané odhlasovali zpřísnění pravidel pro imigraci. Sledujeme - a v loňském roce byly stovky mrtvých, kteří zemřeli během plavby z Afriky do Itálie. Jak to řeší Itálie? Itálie převážnou část těchto uprchlíků vrací.

    To znamená, ať to shrnu, přikláním se, ano, buďme otevřenou zemí, ale musíme kontrolovat, sledovat a vyhodnocovat a zejména reagovat na situaci, kdy se to nějakým způsobem zvrtne do situace, kdy sem k nám přijdou lidé, které ne že nechceme, ale kteří sem nepřišli pracovat, ale zneužívat naše zřízení, naše dávky, naše sociální...

    Děkuji. Pan Kalousek už mě chce tady nahradit, takže pustím ho.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, ano, nahradí vás pan předseda klubu TOP 09, pan poslanec Kalousek. Po něm pan poslanec Podivínský.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedo. Já pana poslance Hájka prosím vaším prostřednictvím, aby nemíchal dohromady azylové řízení a zdravotní pojištění cizinců. To jsou dvě zcela odlišné disciplíny.

    Chtěl jsem zareagovat na pana poslance Plzáka. On říkal: Já to všechno chápu, ale běžte to říkat těm lidem! Chci mu poděkovat za geniální zkratku, kterou nám tady vlastně popsal, co to je populismus a kdo je to populista a kdo je to politik. Politik, který hájí nějaké hodnoty, tak jde, a i když je to nepopulární, jde s kůží na trh. A i těm, kteří s ním třeba nesouhlasí, ty hodnoty vysvětluje a snaží se je přesvědčit. Populista víc, co říká ulice, tak jim říká to, co chtějí slyšet. Je to mnohem pohodlnější, je to mnohem populárnější a nemusí se přitom používat odvaha, často ani rozum. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Podivínský.

  • Poslanec Tomáš Jan Podivínský: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, navázal bych na předřečníka a prostřednictvím vás, pane předsedo, bych se chtěl zeptat pana poslance Plzáka. Nemusí se stavět před naše občany a nemusí se stavět ani před konkrétní, kterou já znám, ukrajinskou rodinu, která tady pracuje, pracuje poctivě, poctivě platí daně, a to v profesích, které naši občané nejsou pravděpodobně připraveni vykonávat - v těžkých stavebních pracích a v úklidu. A chci se zeptat jenom na to svědomí, vaším prostřednictvím, pane předsedo, pana poslance Plzáka. Této rodině se tady narodila holčička s Downovým syndromem. Ti lidé se skládají, desetitisíce měsíčně, na léčení této holčičky. A od lékařů mám potvrzeno, že na Ukrajině by tato holčička neměla šanci. Prostě by zemřela. Tak se chci zeptat, jak si to svědomí v sobě srovná pan poslanec Plzák, když řekne: Tato holčička nemá mít nárok na zdravotní pojištění přesto, že rodiče tady poctivě pracují, poctivě tady platí daně. A máme ji nechat umřít a vyexpedovat na Ukrajinu? Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za dotaz, rád odpovím. Odpovím protiotázkou. Jak zamezíte tomu, aby nedošlo ke zdravotní imigraci, když to tak řeknu, a zdravotnímu zneužívání? Jak zamezíte vy tomu, aby člověk, který má nemocnou rodinu někde v zahraničí... Oddělme stránku humanitární a ekonomickou. My to v tom zdravotnictví řešíme prostě pořád. Jak zamezíte tomu, aby on šel, našel si tady i byť fiktivně zaměstnání nebo si tady za korunu založil eseročko a přivedl si sem rodinu, z níž bratr, nebo na bratra by se to nemělo vztahovat, ale řekněme otec, selhávají mu ledviny, bude tady chodit na dialýzu, uděláme mu transplantaci. Já všechno chápu, kdybychom na to měli peníze. Já jenom prostě nechápu, z čeho to budeme platit, pokud k tomuhle zneužívání může dojít, a víme, že u nás se některé věci zneužívají. A není nic jednoduššího než si prostě udělat agenturu, která bude fiktivně zaměstnávat lidi půl roku, ani ne půl roku, a přijdou za nimi rodiče, rodiny, budou se u nás léčit. To všechno z humanitárního hlediska chápu a těm lidem to přeji. Jenom chci vědět, kdo to proboha zaplatí a jak to potom vysvětlíte lidem, kteří se skládají na ty vozíčky. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Černoch. Po něm pan poslanec Klučka.

  • Poslanec Marek Černoch: Jenom bych chtěl reagovat na předpředřečníka ohledně té holčičky. V tomto směru udělám maximum pro to, abychom té holčičce pomohli. Ale já sám na vlastní kůži se svým vlastním dítětem zažívám, jakým způsobem se chová sociální systém k našim dětem. Kdy, řeknu to špatně, musíme žebrat jenom o blbou kartičku na to, aby nemusela má dcera, protože má jenom jednu plíci, chodit dva kilometry do nemocnice kvůli zaparkování. A tohle, v tomto případě si myslím, že bychom měli trošičku zohlednit. Že ten sociální systém nefunguje pro naše lidi. A argumentovat tím, že se na holčičku z Ukrajiny skládají - skládají se i na naše děti. Sbírají se tady víčka na to, aby se mohla koupit dětem kolečková křesla atd. Takže argumentovat tím, že nechceme pomáhat dětem, je nefér. Z mého pohledu je to nefér. (Potlesk poslanců Úsvitu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Klučka, po něm pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Václav Klučka: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, já cítím povinnost jako zpravodaj k tomuto tisku vás vrátit zpátky k předmětu a obsahu tohoto zákona. To je implementace směrnice Evropské unie, která se dotýká především spojení dvou úkonů: povolení pobytu a zaměstnání. A vydání příslušné karty. Toto je základní obsah tohoto zákona. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne ještě jednou. Já bych chtěl zareagovat na, řekl bych, skoro historická slova pana poslance Kalouska, který nás tady seznámil s tím, že v této Sněmovně nebude hájit zájmy občanů, ale bude hájit názor politika. Já si myslím, že by bylo dobré se podívat, co říká Ústava, aby si pan poslanec Kalousek přečetl ten článek Ústavy, který říká, že poslanec bude hájit zájmy občanů, že to mezi námi mj. tedy říká i poslanecký slib, takže my jsme tady slyšeli, že Ústava je takový cár papíru, že poslanecký slib je něco, čím se nebudeme asi řídit. Děkuji. (Potlesk Tomia Okamury.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Novotný.

  • Poslanec Martin Novotný: Já jsem chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na svého předřečníka, který neinterpretoval slova a myšlenky pana kolegy Kalouska, ale prokázal, že je nepochopil. V různých historických obdobích má nepochybně onen lid s velkým L, tj. jakýsi aritmetický průměr názorů populace, různé podoby. Třeba v Německu ve 30. letech to byla podoba, kterou všichni známe. Myslím si, že pan předseda Kalousek měl na mysli to, zda vždycky vycházíme z toho aritmetického průměru názorů lidí, i když by ten aritmetický průměr byl třeba to, že by některé národnostní skupiny měly skončit v plynových komorách. Děkuji. (Potlesk ODS a TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Holík. Rovněž faktická poznámka.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane předsedo. Já mám pořád takový dojem, že tady trošku odcházíme od jadérka věci. Celý text je řešen ne zabránit přílivu pracujících, ale zabránit zneužívání dávek a to je ta hlavní věc. Já nedokážu třeba pochopit tady z té pravé části spektra, proč tak vehementně bráníme tomuto zneužívání. Představte si, kolik nám sem jde například z východního Slovenska rodin. Já nemám proti romské komunitě žádné připomínky, ale uvědomme si jedno: To nepřijde jeden, ale přijdou prostě celé, když to řeknu, gangy, které toto využívají. Vše.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To byla poslední faktická poznámka a nyní tedy se vrátíme k řádným přihláškám do obecné rozpravy. Ty mám zatím dvě. První je pan poslanec Laudát, kterému dám slovo, a připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jednak se chci omluvit za to ranní selhání, že jsem nepřišel.

    Vrátím se k projednávání v petičním výboru. Já jsem cítil, že tam je i silný kontext a vazba na lidská a občanská práva, proto i v petičním výboru. Diskuse byla velice zajímavá. Jednak plně se podepisuji pod to, co tady říkal pan zpravodaj Klučka. Přesně o tom to je! My jsme v petičním výboru nakonec neschválili žádný z pozměňovacích návrhů, ani jsme ho nedoporučili, protože skutečně je to poměrně hra s ohněm, aby nedocházelo ke zneužívání českého zdravotnického systému. Na druhé straně jsme požádali, jako to udělal zdravotní výbor, zainteresovaná ministerstva, aby dejme tomu do září připravila řádné analýzy, promyslela a přišla vláda s takovým návrhem, který skutečně na jedné straně udělá maximum pro to, nebo novelovaný zákon, aby zabránil zneužívání zdravotního pojištění, ale na druhé straně aby skutečně co nejvíce, protože život není černobílý, jak to vidí někteří poslanci ANO a už vůbec ne poslanci Úsvitu, aby zabránili těm asociálním a skutečně odpudivým případům, které se v současném systému dějí.

    Prosím, myslím, že bychom měli fungovat jako demokratická země tak, že možná desetkrát važme, koho sem pustíme, ale v okamžiku, kdy ho sem pustíme, tak mu dejme práva řádných občanů. Nebo skutečně vážně tady chcete zavádět dvě kategorie občanů? Já bych poprosil pana Babiše, on tady několikrát opakoval a nevím, jestli to ještě opakuje při debatách v médiích - nejsme politici. Prosím vás, objednejte pro některé své kolegy, oni už jsou politici, nějaké školení, aby jim někdo řekl, co je to xenofobie, kdo to byl doktor Mengele atd. atd. (Projevy nesouhlasu u jmenovaných.) My nemůžeme dělat černé pasažéry. Nám bylo pomáháno. Myslíte si, že Spojené státy, západoevropské demokracie 40 let si také nemusely říkat - kdo to k nám leze? A jaké chceme my zacházení ve světě, takové poskytujme také dalším.

    Na druhou stranu samozřejmě beru, my jsme tam byli upozorněni, že překotné schvalování pozměňovacích návrhů může znamenat poměrně rozsáhlé výdaje. Dotyční odborníci nevěděli z ministerstev, ale padaly tam myslím řády stovek milionů až miliard. Právě proto vás vyzývám, abychom tu novelu potom ve třetím čtení kromě možná nějakých technických záležitostí schválili v původním znění, a nechť tedy vláda přijde s další novelou, která skutečně to bude odfiltrovávat.

    A na margo toho, co tady zaznělo od některých řečníků. Víte, pro mě, když už tady je na našem území nějaká holčička nebo chlapeček, tak je mi šumák, jestli je z Ukrajiny, z Japonska, nebo Češka. Pro mě je to malá holčička! Takže prosím, podobné zavádějící sortování lidí si odpusťte! A pokud některé demokracie dneska mají problém s cizinci, tak to se netýká zneužívání zdravotního systému, tam selhalo něco jiného. Možná naivita pouštět na své území lidi, kteří odmítli potom respektovat hodnoty té skupiny lidí, těch států, těch národů, ke kterým se uchýlili. To je úplně jiný problém, než tady máme dneska řešit.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a dalším přihlášeným do řádné rozpravy mám pana poslance Jiřího Zlatušku. (Upozorňování z pléna, že je přihláška s faktickou.) Omlouvám se, pane poslanče. Já jsem nezahlédla faktickou. Prosím tedy s faktickou pana poslance Adamce. Omlouvám se, pane poslanče. Prosím.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se omlouvám kolegovi Zlatuškovi, že jsem takhle zasáhl do jeho příchodu sem k řečnickému pultíku. Já budu velmi stručný. Chtěl jsem jenom zareagovat na toho kolegu tamhle z toho levého kouta od nás, když říkal, že my pravičáci nechceme, aby se nezneužívaly sociální dávky, a mluvil tady o ganzích slovenských Romů a říkal, že proti nim nic nemá. Já tedy proti nim mám hodně. Ne proto, že jsou barevní, ale protože prostě se chovají tak, jak se chovají, a zneužívají dávky.

    Ale mimochodem, co jsem chtěl říct úplně na závěr, to nejsou cizinci, to nejsou imigranti! To jsou občané Evropské unie! Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Děkuji, vážená paní předsedající. Mrzí mě, že musím vystupovat zrovna po vystoupení, které bych přiřadil k těm xenofobním, byť se to týkalo rasových předsudků proti občanům Evropské unie.

    Ale k tomu, co zde v rozpravě zaznělo na vrub cizinců a jejich dětí. Chtěl bych upozornit na to, že se zde jedná o vyvolávání duchů, kteří v podstatě neexistují. Česká republika má nesmírně malý počet cizinců ve srovnání s jinými zeměmi, je zde méně než zhruba půl milionu cizinců s dlouhodobým pobytem. V jiných zemích jsou proporce vůči místnímu obyvatelstvu podstatně větší. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Martin Komárek. Omlouvám se, pane poslanče, je tady ještě faktická - anebo přednostní právo? Faktická.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, víte, já jenom krátce. My bychom přece měli řešit sníženou porodnost nikoli náborem imigrantů, kteří se sem často dostávají za podvodných podmínek, ale to už bych nechal na jindy. Náš zákon o cizincích, kde zdaleka neplatí, že se nabírají lidé na místa, pro která nejsou čeští občané k dispozici. Sám s tím mám dlouholeté zkušenosti, jak to funguje, protože se v této oblasti pohybuji. Ale hlavně: My bychom měli přece podpořit hlavně naše rodiny s dětmi. My bychom měli motivovat naše rodiny s dětmi, aby měly více dětí, např. různými novomanželskými půjčkami atd., a nikoliv řešit sníženou porodnost tím, že budeme nabírat cizince. Tento trend se přece v zahraničí neosvědčil. A zatímco naše mladé rodiny s dětmi živoří, bojí se mít více dětí, protože nemají peníze, bojí se zařídit, nemají na bydlení, tak my tady slyšíme tyto názory. Takže to my absolutně odmítáme! Naší prioritou je podpora českých rodin s dětmi, aby ony měly děti, abychom zachovali český a moravský a slezský charakter České republiky - to musí být prioritou! (Hučení a dupot v sále.) A až to nepůjde, tak potom to budeme řešit nějakými dalšími cestami. Ale české mladé rodiny musíme podpořit, aby ony měly děti. Děkuju. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím do rozpravy přihlášeného pana poslance Komárka k mikrofonu. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, obyčejně taky využívám faktické poznámky, protože ty dvě minuty stačí na to, aby se člověk vyjádřil, leč tentokrát jsem si zkoušel, jak dlouho člověku trvá, když se řádně přihlásí. Je to asi hodina. To ale nevadí, vydržet se to dalo, byla to docela legrace. Protože podobně jako v té rozpravě o Brdech a jednom vojenském újezdu jsme se dostali přes Írán až do Iráku, tak tady jsme se dostali od jedné kartičky, jak správně řekl pan kolega Klučka, která by měla dát cizinci ze třetí země - tedy ne ze země EU -, který tady pracuje, alespoň část rovných práv k takovým věcem, jako jsou filozofické otázky multi-kulti, zásadní obrany práv našich žen, dětí a dědů, dostali jsme se bohužel k urážkám Romů, dostali jsme se bohužel k urážkám některých poslanců za to, že se někteří jejich rodiče nenarodili přímo v této zemi, a urážkám jiných poslanců za to, že když hájí svůj názor, tak jsou prý méně inteligentní než ti déle sloužící, bývalí nejlepší ministři financí různých galaxií.

    Podstata věci je ale jiná, proto jsem se přihlásil do rozpravy. Podstata věci je, pokud odhlédneme od tohoto folkloru, ve zneužívání. Kolegové, kteří poukazují na to, že je špatně, když dostanou imigranti ze třetích zemí o něco více práv - znovu zdůrazňuji, zdaleka ne všechna jako pracovníci ze zemí EU, zdaleka ne všechna - tak to budou masově zneužívat.

    Milí přátelé, dámy a pánové, patrně jste všichni zažili ve volební kampani to co já. Jeden z největších problémů, které mají naši voliči, je to, že jsou zneužívány sociální dávky, případně podpory v nezaměstnanosti českými občany. Všichni to víme. Všichni víme, že stát v tomto selhává. My to určitým způsobem extrapolujeme a říkáme si - no dobře, náš stát selhává v tom, aby vynutil spravedlnost v rozdělování sociálních dávek a dávek v nezaměstnanosti našim občanům, tak bude selhávat i v tom, že nedokáže oddělit ty imigranty ze třetích zemí, kteří k nám přicházejí pracovat jako - tady bylo mnoho příkladů naprosto poctivých a slušných lidí, kteří tady nacházejí novou zemi buď proto, že jsou pronásledováni z politických důvodů, nebo že prostě mají hlad, ale že to prostě budou a priori zneužívat.

    Myslím, že bychom měli jednoznačně říci: Pojďme napravit tenhle stav. Pojďme to udělat tak, aby nebylo možno zneužívat sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti jak lidmi, kteří se narodili náhodou v Čechách nebo na Moravě, tak lidmi, kteří se narodili na Ukrajině nebo v Kamerunu, tak lidmi, kteří se narodili v Rumunsku nebo v Bulharsku, a všechno bude v pořádku. Protože přijmout zákon, který vyjednali naši vyjednavači v EU, který pouze dává lidem, kteří poctivě pracují v téhle zemi rovnější práva - ne rovnější práva než našincům, ale o něco rovnější, než je měli - ten zákon je naprosto normální a v podstatě nestojí za debatu. Za debatu podle mě stojí to, jak zabránit zneužívání dávek a výhod cizinci i našinci. A jak říkám, náš stát v tom bohužel selhává a řekl bych, že to vyprovokovalo tuhle debatu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou mám přihlášeného pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chtěl jsem jako zpravodaj racionálně vystoupit, ale vidím, že moje vystoupení nepomohlo k urychlenému projednání bodu.

    S faktickou poznámkou jsem se přihlásil proto, že tady zaznívají neustále stížnosti na zneužívání sociálního systému. Přes Ministerstvo práce a sociálních věcí existují různé analýzy a průzkumy, které ukazují, že procento zneužívání je v podstatě pro nějaké plošné řešení a kolektivní vinu zanedbatelné. Kdyby byla dostatečná zaměstnanost a dostatečné mzdy, nemuselo by vůbec docházet k tomu, aby lidé nárokovali své požadavky na sociální dávky. Sociální dávky jsou výhodné především pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají tyto lidi v šedé ekonomice, vyplácejí je částečně na ruku a stát jim dorovnává, aby neumřeli někde pod mostem hlady. Prosím vás, více tento sociální systém zneužívají ti zaměstnavatelé, kteří mají na úkor státního rozpočtu zisky a odvádějí nízké daně.

    Nestěžujme si na tento systém, řešme zaměstnanost, řešme výši platů a nebudeme se muset zabývat tím, jakou máme sociální politiku. (Potlesk poslanců KSČM.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Prosím s další faktickou paní poslankyni Černochovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Myslím, že to tady Martin Komárek docela pěkně shrnul, akorát se mu podařilo urazit také jednu skupinu, a to skupinu Slezanů, na kterou Martin Komárek ve svém projevu zapomněl, a možná i někteří kolegové. Myslím si, že od nás členů ODS nikdo nemůže očekávat, že bychom o sobě v tom výčtu hovořili jako o euroobčanech, ale od některých z vás vzhledem k vašim postům v Evropské unii bych i toto přirovnání očekávala.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. S další faktickou je přihlášen pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, poprosil bych, když už tady chce pan Komárek vystupovat, tak ať si aspoň přečte, k čemu to je. Ale vždyť on zažil diskusi i na petičním výboru, tak Ježíši Kriste, jak to že nevíte, o čem ta novela, o čem ta předloha je? Co to tady plácáte, pro boha živýho?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále mám do obecné rozpravy přihlášeného pana poslance Hegera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych jenom krátce se také přidal do obecné rozpravy a řekl v podstatě to, že tady diskutujeme věci mnohem šířeji, než je ten projednávaný návrh a tisk, který je prostou transpozici evropské směrnice. Znalost, kterou já jsem z toho nabyl, je, že ta transpozice nejde nijak nad rámec evropských požadavků a že v podstatě nám nezbývá nic jiného, než ji přijmout, chceme-li zůstat v Evropské unii.

    Ten problém, který diskutujeme, je problém o cizincích obecně. Je to problém, který patří k problémům politiky, o kterých se to obvykle neříká, ale je to pravda. Jsou problémy, které nemají v dané době a v dané situaci žádné rozumné řešení. A zcela určitě problém imigrantů do zemí, které jsou bohatší než země, ze kterých ti imigranti přicházejí, je prostě svízel, protože cokoliv rozeberete, ať se ty země otevírají, a otevírají se selektivně pro schopné lidi, tak to není úplně fér vůči těm lidem, ať se neotevírají, tak to není také fér. Prostě nenajdete řešení, které by pro svět bylo v současné době jednoznačné.

    Já o tom problému nechci mluvit, protože na něj existují odborníci. Já se za odborníka nepokládám, jenom si myslím, že to, co je hlavní příčinou ve velkých zemích, kde s cizinci jsou problémy, je integrace cizinců a dlouhodobý program na to, aby se multikulturální rozdíly, o kterých tu byla už řeč, otupily a ti cizinci se té zemi přizpůsobili.

    Přihlásil jsem se ale hlavně proto, že jsem chtěl říci, že k těm neřešitelným problémům, a já jsem to prosím zažil ve funkci ministra zdravotnictví při několika pokusech, patří také problém ideálního vyřešení pojištění cizinců. A to, co je navázáno na tento tisk, a to, co tu prezentovala paní zpravodajka zdravotního výboru, je, myslím, jednoznačné - že je potřeba se znovu, opakovaně tímto problémem zabývat a snažit se najít alespoň nějaké částečné kompromisní řešení. Protože pokud jde o to zdravotní pojištění, tak pravdu mají všechny strany. Pro komerční pojištění je pojišťování cizinců, kde je nepokrytelné riziko přílivu lidí s těžkými chorobami, na komerční bázi neřešitelné. A na bázi veřejného zdravotního pojištění je to neřešitelné také, protože náš systém je limitován finančně. Není limitován tak, jak se tady říkalo, že se hroutí, protože je v něm málo peněz, ale je limitován tím, že péče je tady alespoň ve srovnání s péčí, která se poskytuje v méně rozvinutých zemích, neskutečně vysoká a daleko, daleko vyšší, než mají ti imigranti, kteří by ji potřebovali alespoň v nějaké bazální podobě. Takže my je nemůžeme v plném rozsahu přijmout, protože by zatížili systém opravdu devastujícím způsobem, ale na druhé straně takové situace, jestliže tady je tady na základě našich imigračních předpisů a vstupních předpisů a vízových předpisů usazená rodina, které se narodí dítě, a to dítě nemůže být pojištěno ani veřejným zdravotním pojištěním, ani komerčním pojištěním, a komerční pojišťovny ho pojistí až po roce, tak to je prosím věc, která této zemi dělá ostudu. A aspoň v takovýchhle detailech je třeba hledat řešení.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Táži se, jestli se chce ještě někdo přihlásit do obecné rozpravy. Je tady ještě faktická pana poslance Bělobrádka. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jen zopakuji pro ty, kteří hlučeli a nedávali pozor na začátku.

    Evropská komise českou vládu upozornila na neprovedení směrnice 2011/98/EU. Česká republika se k tomu má vyjádřit do 27. března tohoto roku. (Hovoří důrazně.) Na základě uvedené směrnice mají státy zajistit, aby cizinci, kteří na území České republiky chtějí pracovat, nebyli povinni žádat zvlášť o pobytové oprávnění a zvlášť o povolení k zaměstnání. Navrhuje se proto zavést zaměstnaneckou kartu, která bude nejen pobytovým oprávněním, ale také povolením k práci. O tom prosím budeme ve třetím čtení hlasovat. O to tady jde. Všechny ty ostatní věci s tím souvisejí více či méně, spíše však méně. Takže prosím, věnujme se tomu, o čem máme jednat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Vzhledem k tomu, že nemám už nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Táži se, zda pan navrhovatel či zpravodaj mají zájem o závěrečná slova. Ano, je tomu tak.

    Prosím, pane ministře. (Oslovený cestou k mikrofonu upozorňuje, že není ministrem.) Omlouvám se, pane místopředsedo vlády.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Já jsem jediný člen vlády, který není ministrem, takže toho nechci zneužívat.

    Takže za prvé z toho, co tady zaznělo. Překvapuje mě, že hnutí ANO, které se hlásí k evropským hodnotám, tady předvádí xenofobní výlevy. To mě skutečně překvapuje obzvláště u vládního návrhu. U hnutí Úsvit by mě to nepřekvapilo. Tohle mě trošku překvapuje.

    Chci říct, že lidé, kteří tady pracují a jsou ze zahraničí, tak to, o čem se určitě bude vláda bavit v dalším kole, je to, na co upozorňuje neziskový sektor, a to je to, že lidé, kteří tady pracují, by také měli být začleněni do zdravotního a sociálního systému. To znamená, aby na jejich pojištění, protože jsou to lidé většinou mladí a pracovití, kteří tady jsou proto, aby pracovali, takže oni pracují a málo marodí, to znamená, aby odváděli do sociálního a zdravotního systému peníze, které právě ty důchodce budou živit.

    Druhá věc. Chci tady upozornit na to, co tady sice zaznělo, ale velmi málo. Demografie samozřejmě hraje významnou roli, protože - a to si prosím nevymýšlím, to jsou tvrdá data od doktora Fialy z Vysoké školy ekonomické, který jasně podle trendů, které tady dlouhodobě jsou, usuzuje, že během sta let zde bude pět milionů českých obyvatel a dva miliony zahraničních, tedy přistěhovalců, pokud bude dvacet tisíc imigrantů ročně.

    Jestliže máme problém ve zdravotním a sociálním systému, je to dáno tím, že se nám za posledních dvacet let narodilo o jeden milion dětí méně. A jestliže jsou zde místa, která obsadit našimi pracovníky, našimi občany nemůžeme, tak holt budou muset přicházet další. A prosím, nejedná se pouze o nekvalifikované lidi. Můžu vám říct příklad, kdy právě v oboru věda, výzkum a inovace jsou tady zahraniční vědci, kteří ve Francii, v Německu dostanou pobyt a mohou okamžitě nastoupit během několika týdnů, tak u nás čekají někteří devět měsíců na to, aby tady mohli pracovat, aby mohli pomáhat České republice s jejím rozvojem, aby mohli pomoct ve vědě, výzkumu a inovacích. To znamená, my tady děláme takové podmínky, aby sem nemohli přijít v podstatě ani ti, kteří tady jsou potřební, ti, které tady potřebujeme, protože jsou špičkoví odborníci. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o slovo. Nemá zájem. Děkuji za závěrečná slova a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Klučka a pan poslanec Koubek. Prosím, pane poslanče Klučko, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Moje vystoupení bude tentokrát velmi stručné, krátké. Já chci pouze odkázat na své pozměňující návrhy, které jsem dostal do systému pod čísly 497, 498 a 502. Chci jenom říci, že tyto návrhy nejsou poslaneckou iniciativou. Jsou to návrhy technického zdokonalení, konzultované s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí, takže nemění meritum tohoto zákona.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Koubek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já mohu navázat na pana zpravodaje. Předkládám pozměňovací návrh, který máte pod číslem 492. Taktéž to není poslanecká iniciativa, je to konzultováno s Ministerstvem vnitra ještě v době, kdy byl tento zákon v prvním čtení, ale ještě nebyla ustanovena vláda pana premiéra Sobotky, kdy jsem se o tento zákon podrobně zajímal.

    Můj pozměňovací návrh se týká vydávání potvrzení o splnění podmínek pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, který upravuje dva paragrafy, které vlastně mají umožnit zajištění oprávnění zájmu cizinců a jejich zaměstnavatelů, aby umožnily větší kontinuitu zaměstnávání v těch případech, kdy žadatelé žádají o prodloužení zaměstnanecké karty a nemuselo by být správní řízení včas ukončeno, aby jejich zaměstnávání mohlo pokračovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nemám již nikoho dalšího přihlášeného do podrobné rozpravy. Tímto podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že zde nepadl návrh na vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání ani na úpravu lhůty pro třetí čtení, končím druhé čtení tohoto návrhu.

    S faktickou se hlásí pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovoluji si požádat jménem klubu TOP 09 o přestávku na jednání klubu v délce 20 minut. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, prosím, tudíž přerušuji jednání do 11.04 hodin.

    Ještě jedno upozornění. Na jedenáctou hodinu máme pevně zařazený bod Aktuální situace na Ukrajině, tak jen abyste přišli včas, abychom tento bod mohli projednat. Děkuji.

    (Jednání bylo přerušeno v 10.45 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, je 11.05. Zahajuji přerušené jednání.

    Přistupme tedy k projednávání bodu

    Tento bod jsme začali projednávat na 6. schůzi Poslanecké sněmovny dne 13. února 2014. Jednání jsme přerušili před otevřením všeobecné rozpravy. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala navrhovatelka tohoto bodu poslankyně Miroslava Němcová a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

    Na úvod se táži paní navrhovatelky Němcové, zda se chce k tomuto bodu vyjádřit. Poté pan ministr zahraničí. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, jenom krátce. Teď jsme v obecné rozpravě. Chtěla bych Poslaneckou sněmovnu informovat, že při zahájení projednávání tohoto bodu jsem navrhla nějaká usnesení, která samozřejmě už v čase pozbyla své platnosti. Situace se vyvinula úplně jinak. V době, kdy jsme začali tento bod projednávat, jsme registrovali bitvy, které se odehrávaly na náměstí Majdan v ukrajinském Kyjevě a registrovali jsme také to, že někteří z účastníků ještě v době prezidentování Viktora Janukovyče byli odváženi, mučeni a podobně. Na to jsem chtěla svým návrhem usnesení reagovat. Od té doby, jak jistě všichni pozorujeme, se stala řada věcí. A tou nejdůležitější je to, že Ruská federace anektovala část území Ukrajiny, tedy Krym, a myslím, že bavit se nyní o usnesení, které jsem navrhla, už nemá smysl. Proto mám připravena usnesení, která už korespondují s událostmi, které jsou nyní v běhu. Týkají se jednak toho, co uslyšíme jako informaci od ministra zahraničních věcí. Já jsem pozorně sledovala jak jeho vyjádření po všech jednáních, která absolvoval na mezinárodní půdě, tak také vyjádření předsedy vlády. Myslím si, že jako příslušnice Občanské demokratické strany a členka parlamentní opozice mohu říci, že jsem s postoji, které reprezentoval jak ministr zahraničí, tak předseda vlády, víceméně souhlasila. Myslím, že odpovídaly vývoji událostí, jak jsme je sledovali.

    Co považuji za nejzávažnější a co si myslím, že je úkolem Poslanecké sněmovny dnes, je přijmout usnesení, které by skutečně dalo vládě mandát k dalším jednáním, tedy aby toto usnesení potvrdilo i teze, které jsme jako dílčí východiska slyšeli právě od ministra zahraničních věcí či předsedy vlády o tom, že anexe Krymu je porušením mezinárodního práva. Myslím, že tohle by měla Poslanecká sněmovna konstatovat proto, aby členové vlády nebo naši zástupci na mezinárodních jednáních, ať už to bude v rámci Evropské unie, nebo v rámci NATO či jiných mezinárodních institucí, jejichž je Česká republika členem, tento mandát Poslanecké sněmovny měli. Jenom připomenu, že například polský Sejm se k této otázce postavil jednoznačně. Podařilo se to, co si myslím, že v takových klíčových událostech je pro zemi vždycky velkým povzbuzením, najít shodné stanovisko levice i pravice, protože vnímali, že porušením mezinárodního práva není ohrožena pouze Ukrajina, ale je ohroženo dosavadní uspořádání nejenom v Evropě, a tudíž Poláci se vyjádřili jako Sejm jednomyslně právě proti krokům, které podniká Ruská federace.

    Proto jsem v jemném optimismu. Očekávám naše dnešní nadcházející jednání. S usneseními, která mám připravena, vás teď předběžně seznámím, protože v podrobné rozpravě bude prostor, aby ještě někdo předložil svůj návrh.

    První by znělo - teď to říkám ne úplně učesaně, ale mám to připraveno. První bod by zněl: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí informaci ministra zahraničních věcí o aktuálním stavu dění na Ukrajině." Druhý bod by zněl: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá anexi části Ukrajiny, tedy Krymu, a považuje tento krok ze strany Ruské federace za porušení mezinárodního práva." Třetím bodem by byl mandát pro vládu České republiky pro další jednání na všech mezinárodních úrovních k tomu, aby postupovala v rámci nějakého jednotného postoje jak na straně Evropské unie, tak na straně NATO, aby byl zabezpečen pokud možno nejenom návrat do právního stavu na Ukrajině, ale též bezpečnost České republiky. To je předběžný návrh usnesení, ke kterým samozřejmě budeme moci vést debatu.

    Děkuji vám nyní za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Stahujete tedy tímto svoje návrhy z 13. února. Poprosím vás, abyste případně potom návrhy usnesení přednesla v podrobné rozpravě. Děkuji.

    Nyní prosím pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo, pane ministře. ***

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji vám dobrý den. Dámy a pánové, vážení kolegové, dovolte mi tedy, abych to dnešní jednání, eventuálně rozpravu, uvedl vystoupením, ve kterém bych chtěl shrnout a vyjádřit se k těm událostem, které se odehrály v posledních dnech. Nemyslím si, že by vystoupení, které jsem tady měl před časem, ztratilo význam. Myslím si, že i to, co tady zaznělo při tom minulém jednání Sněmovny na adresu situace na Ukrajině, odpovídalo situaci, která tehdy byla. Já bych si jenom dovolil teď k tomu připojit to, co se odehrálo v posledních dnech a týdnech, protože si myslím, že i to si zaslouží komentář. A bohužel to nejsou události, které by situaci nějak zjednodušily nebo ji posunuly směrem, který by nás nějak měl uspokojit. Je to bohužel spíš naopak.

    Samozřejmě klíčovou událostí, která proběhla a proti které jsme vystupovali, nejen Česká republika, ale i celá řada dalších zemí, bylo referendum, které proběhlo na Krymu. Dovolte, abych připomněl před rozpravou některá základní fakta.

    Referendum, které proběhlo na Krymu, bylo v rozporu s články ústavy Ukrajiny. Pokud vím, tak bylo v rozporu s článkem 134 ukrajinské ústavy a s článkem 73 ukrajinské ústavy. V případě článku 134 jde o to, že v ústavě Ukrajiny se konstatuje, že Krym je integrální součást Ukrajiny. A článek 73, to je otázka vyhlašování referenda. Z článku je evidentní, že Krym neměl možnost vyhlásit referendum o něčem, co by muselo být hlasováno na celém území Ukrajiny. To, proč říkám, že byl porušen článek 134, souvisí s tím, že jedna ze dvou otázek, která byla položena, byla právě ta, která je ve sporu s článkem 134, protože to byla otázka na to, jestli souhlasíte s připojením Ukrajiny v Krymu. Opakuji, v ústavě stojí, že Krym je integrální součástí Ukrajiny. Takže podle mě je evidentní, že tak jak to proběhlo, tak to skutečně bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou.

    Já bych chtěl ještě k těmto informacím přidat to, že situací na Ukrajině se 15. března zabývala Rada bezpečnosti OSN. Mně připadá důležité informovat vás o tom, co na Radě bezpečnosti proběhlo, protože Rada bezpečnosti sice nepřijala rezoluci o situaci na Ukrajině... A mimochodem, ta rezoluce také obsahovala pasáž, která se týkala referenda. A i v této rezoluci Rady bezpečnosti bylo odmítnuto pořádání referenda na Ukrajině. Ano, je pravda, že nebyla přijata rezoluce. Jenom bych chtěl připomenout, že nebyla přijata díky vetu, které použila ruská strana. Bylo to jediné veto a jediná země, tedy Čína abstenovala.

    Já bych jenom uvedl, že při tom hlasování rezoluce byla předložena Spojenými státy, všemi členskými státy Evropské unie, také Albánií, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem, Moldavskem, Černou Horou, Gruzií, Novým Zélandem, Tureckem. Všechny tyto země předložily tuto rezoluci a v hlasování se 13 států Rady bezpečnosti vyjádřilo pro, jeden, tedy Rusko, proti a Čína abstenovala. Je podle mě docela podstatné zmínit ta čísla, protože všichni vědí, že použít právo veta v takovéto situaci, kdy je země sama, je něčím výjimečným, a samozřejmě i samotné státy se takové situaci vyhýbají, protože to je krajní prostředek, jak vlastně zabránit přijetí rezoluce. Ale ten poměr asi jasně také naznačuje, že tady je naprosto jednotné mezinárodní společenství, tzn. nejde to jen omezovat teď na stanovisko Evropské unie. Když vidíte výsledek hlasování Rady bezpečnosti, tak je vidět, že i stanovisko mezinárodního společenství je poměrně jednoznačné. A Rusko se v případě té debaty v Radě bezpečnosti dostalo podle mě jednoznačně do izolace.

    Já sám, abych neříkal jenom čísla, tak řeknu, že mě upřímně docela překvapilo vyjádření ruského velvyslance Čurkina v Radě bezpečnosti, který řekl, že to právo, které dává Rusku použít právo veta, to právo má Rusko díky onomu množství prolité krve, které Rusko prolilo v průběhu druhé světové války. Já to tady zmiňuji proto, protože když to člověk slyší, tak si uvědomí, že je to právě shodou okolností Ukrajina, kde Timothy Snyder ve své knize Krvavá země uvádí 14 milionů padlých... Čtrnáct milionů mrtvých Ukrajinců jako důsledek světové války speciálně na Ukrajině. Já si tady dovolím říci, že právě Ukrajina je ta část světa, která snad druhou světovou válkou utrpěla jako žádná jiná. Myslím, že málokdo z nás si dovede představit to peklo, kterým prošla právě Ukrajina za druhé světové války. A to číslo mrtvých Ukrajinců je strašné. Připomínám 4. ukrajinský front. A mohl bych mluvit dlouho o tom, že jestli bylo místo skutečného pekla, tak to byla Ukrajina. Jestli bylo prolito neuvěřitelné množství krve a ztracených životů, tak to byla právě Ukrajina. A přišlo mi zvláštní, že si ruský velvyslanec, když mluvil o té krvi prolité ve druhé světové válce, neuvědomil, že tady je ve sporu s někým, kdo má největší právo mluvit o prolité krvi. Ale je to pro mě jenom důkaz toho, že skutečně ta diskuse vedla k tomu, že stanovisko Ruska i na půdě Rady bezpečnosti zůstalo v izolaci.

    Rád bych také zmínil, že situací na Ukrajině se zabývala také Rada Evropy. Rada Evropy a Výbor ministrů Rady Evropy přijal rozhodnutí k Ukrajině, pro které sice také nehlasovalo Rusko, Srbsko a Arménie se zdržely, jinak všechny další země hlasovaly pro přijetí stanoviska Rady Evropy, ve kterém byla konstatována podpora územní celistvosti, jednotě a nezávislosti Ukrajiny. V této rezoluci vyjádřila Rada Evropy solidaritu s Ukrajinou a vyslovila se pro politické řešení krize za přispění Rady Evropy. Takže i tady si myslím, že hlasování ukazuje, jak vypadala situace a rozložení sil. A opakuji, nejde tedy jenom o Evropskou unii, o které ještě budu mluvit, ale máme také sice neschválené, ale přece jenom jednání Rady bezpečnosti, jehož průběh je pro nás významný. A zároveň také pokládám za důležité to, co se odehrálo 14. března na Radě Evropy. Tedy 15. březen Rada bezpečnosti OSN v New Yorku a 14. 3. bylo jednání Rady Evropy. I tady ta stanoviska jsou poměrně jednoznačná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a paní poslankyni za jejich úvodní vystoupení. A dříve než zahájíme všeobecnou rozpravu, musíme se vypořádat se dvěma faktickými poznámkami. S první přichází pan poslanec Benešík a prosím, aby se připravil pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, jen pro informaci. Výbor pro evropské záležitosti včera po zasedání Sněmovny pořádal schůzi, která byla monotematická. Zabývali jsme se situací na Ukrajině. Naším jediným hostem, zásadním hostem, byl pan ministr zahraničních věcí Zaorálek. Nepřijali jsme žádné usnesení, nebylo to ani v plánu, ale z diskuse bylo zřejmé, že panu ministrovi vyslovujeme podporu v jeho krocích, které v této záležitosti učinil. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím pana poslance Petra Fialu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, ve svém vystoupení, které je vlastně otázkou, mohu navázat na pana předsedu Benešíka. Jsem rád, že po včerejším velmi důkladném jednání výboru pro evropské záležitosti i po dnešním vystoupení pana ministra zahraničí mohu konstatovat, že jako představitel opozice podporuji nejenom kroky vlády, dosavadní kroky vlády, které v ukrajinské krizi dělá, ale i způsob, analýzu, přístup k tomu, jak je tady představil pan ministr zahraničních věcí, protože, myslím, správně chápe to mimořádné nebezpečí ruského postupu na Krymu, potenciální ohrožení mezinárodního řádu, mnoha nebezpečí, která z toho vyplývají. Jediné snad, v čem bych se od něho odlišil, je to, že já se domnívám, že i ve střednědobé perspektivě tento postup Ruska ohrožuje bezpečnost České republiky. Ale s tím se pojí i moje otázka.

    My jsme ráno na výboru pro evropské záležitosti měli přítomného pana premiéra, který nás seznamoval s pozicí České republiky před jednáním v Evropské radě, a samozřejmě že debata o dalším postupu vůči Rusku bude mezi evropskými zeměmi poměrně složitá. Jsou země, které jsou pro velmi tvrdý postup, pro zpřísnění toho druhého balíku sankcí, pro zavedení třetího balíku sankcí, a je jasné, že z toho vznikne nějaký společný výsledek. Ale mně není jasné, jakou pozici bude česká vláda při tomto jednání zastávat. Zda bude patřit k těm zemím - což si myslím, že bychom z důvodu našeho ohrožení i naší historické skutečnosti měli - zda bude patřit k těm zemím, které budou pro co nejpřísnější postup vůči Rusku a proti jasnému (?) "NE" této ruské politice. Takže to je moje otázka na pana ministra zahraničních věcí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Zahajuji tímto všeobecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného pana předsedu Sněmovny Jana Hamáčka, místopředsedu Sněmovny pana Vojtěcha Filipa a potom pana poslance Schwarzenberga. Táži se, pánové, v tomto pořadí jestli můžete. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, děkuji za slovo.

    Svoje vystoupení bych chtěl zahájit tématem, na které zde zatím řeč nepřišla, ale já ho také pokládám minimálně z pozice České republiky za důležité. A musím říci, že jsem ještě trošku pod dojmem své schůzky, kterou jsem měl asi před hodinou s paní Snidevyčovou, která je zástupkyní volyňských Čechů, kteří žijí v Žitomirské oblasti, a současně i místopředsedkyní České národní rady na Ukrajině, což je střešní organizace, která sdružuje naše krajany, kteří žijí na Ukrajině. Pozval jsem ji na jednání, protože jsem chtěl slyšet její názor na situaci na Ukrajině. Chtěl jsem slyšet, v jaké situaci se nacházejí naši krajané, co je trápí, jakým problémům čelí. A samozřejmě jsem chtěl také slyšet, co by pro ně mohla Česká republika udělat.

    Musím říci, že to bylo velmi zajímavé, do jisté míry i smutné, protože naši krajané jsou opravdu v těžké situaci. Mají velkou obavu z budoucnosti. Nevědí, co je čeká. Jejich synové, někteří, dostali povolávací rozkazy, že musí nastoupit službu buď v národních gardách, nebo v ukrajinské armádě. A to všechno jsou věci, které je samozřejmě trápí.

    Já bych byl rád, kdyby Česká republika k tomuto problému přistoupila odpovědně, kdybychom si vzpomněli na to, že tito lidé patří k nám, jsou to naši krajané, abychom jim nabídli pomocnou ruku. Slíbil jsem paní Snidevyčové, že požádám pana premiéra i příslušné ministry, aby se této věci věnovali. Určitě je v silách České republiky přijít s nějakým řešením a s nějakým programem, který by jim nabídl například i možnost přesídlení do České republiky. Koneckonců máme za sebou velmi úspěšný program přesídlení našich krajanů, kteří byli dotčeni černobylskou katastrofou. Bylo to několik tisícovek lidí, kteří sem přišli v 90. letech. Tito lidé a jejich rodiny jsou dnes plně integrováni v české společnosti a určitě byli velkým přínosem pro ta místa, kam přesídlili.

    Chtěl bych se obrátit i na paní předkladatelku usnesení s tím, zda by souhlasila, kdyby se do tohoto usnesení doplnil odstavec, který by požádal vládu České republiky, aby se věnovala problému českých krajanů na Ukrajině. Myslím si, že by to bylo důležité a to usnesení by tím bylo i vyváženější.

    Tolik k té první věci. K té obecné debatě mám pár poznámek.

    Za prvé jsem rád, že Česká republika je v Evropské unii předvídatelná, že skončila taková ta dobrovolná izolace, kdy Česká republika postupovala naprosto nekoordinovaně, kdy přišla s nějakým nápadem, většinou kritickým vůči našim partnerům v Evropské unii, a své postupy s partnery mnohdy nekonzultovala. Pokud chceme naplnit a pokračovat v tom, že Česká republika je v Evropské unii předvídatelná a že chceme být partnerem našim spojencům jak v Unii, tak v Alianci, musíme postupovat koordinovaně. Není možné přijímat jednostranná rozhodnutí a jednostranná opatření. Rozumím ministrovi zahraničních věcí i předsedovi vlády, když se vymezovali vůči výzvám, aby Česká republika zavedla jednostranné sankce, jednostranná opatření, aby jednostranně zaujímala stanoviska. To možné není, a pokud máme být spolehlivými spojenci, musíme postupovat koordinovaně.

    To, co se stalo na Krymu, je situace, kdy Ruská federace překročila Rubikon a rozhodla se řešit situaci něčím, co není ničím jiným než jasným a do jisté míry bezprecedentním porušením mezinárodního práva. Je potřeba to jasně nazvat a je potřeba o tom takto mluvit. Myslím si, že v zájmu České republiky jako země menší či střední velikosti je, aby bylo mezinárodní právo vždy dodržováno, protože na tom stojí také naše budoucnost a naše samostatnost.

    Na druhou stranu je také potřeba říci, že v minulosti ne vždy Česká republika k tomu přistupovala takto principiálně. A bohužel to bylo i tady v Poslanecké sněmovně, já si tu debatu pamatuji. Poslanecká sněmovna vyzývala vládu, aby ve věci Kosova dodržovala rezoluci 1244 a Kosovo neuznávala. Vláda se rozhodla jinak. A my jsme už tehdy říkali, že tím otvíráme naprosto výbušnou Pandořinu skříňku a že dopady tehdejšího rozhodnutí nás doženou. A možná bohužel zpětně by stálo za to říci "ano, byla to chyba". Nicméně takovéto paralely a takovéto analogie nemůžou nijak ospravedlnit to, co se na Krymu stalo. Prostě řešení formou nasazení vojenské síly na teritoriu jiného členského státu je nepřijatelné. Já samozřejmě tu pozici mám jednodušší než někteří moji kolegové, já jsem byl proti Kosovu, mluvil jsem proti Jižní Osetii a Abcházii a té anexi, která tam proběhla, a jsem tedy proti situaci na Krymu.

    Nicméně ta věc nemá jen tento rozměr. Tam se objevila ještě jedna velmi zajímavá věc, na kterou je potřeba také upozornit, a to je ten aspekt, který je na rozdíl od příkladů, které jsem uváděl v minulosti, docela nový, a to je nasazení jednotek, které jsou neidentifikované. To jsou jednotky, které nemají žádné označení, ke kterým se nikdo nehlásí. To podle mého názoru otevírá další Pandořinu skříňku. Ptám se, jak to bude v budoucnu, jestli není zase nějaký nový precedens, který tady v tomto případě zavedlo Rusko, kdy se má nějaký malý stát, který sousedí s velkým státem, bát, kdy se na jeho území objeví nějaké neoznačené tanky, které dojedou až do hlavního města a nikdo se k nim hlásit nebude. Je to nový precedens z hlediska ženevských konvencí. Já vůbec nevím, jak by se postupovalo v případě nějakého konfliktu k takovýmto neoznačeným kombatantům. A to je věc, která je podle mne taky velmi nebezpečná.

    Nicméně situace na Krymu - a já si myslím, že je možné debatovat o tom usnesení, jak ho navrhla paní poslankyně Němcová, a myslím, že celkem velmi jasně vystihuje postoj Poslanecké sněmovny, aspoň jak ho vnímám, a vystihuje i postoj České republiky, potažmo Evropské unie - situace na Krymu by asi neměla zastínit to, co se děje ve zbytku Ukrajiny. Tam je potřeba stále trvat na tom, aby situace na Ukrajině samotné, tedy mimo tu otázku konfliktu na Krymu, dále neeskalovala, aby celá věc směřovala k politickému řešení. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu předsedovi. Prosím k mikrofonu pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já si dovolím, ač nerad čtu projevy, vám něco přečíst. Obdržel jsem v pátek dopis předsedy Komunistické strany Ukrajiny Petra Simoněnka a dovolím si vám ho odcitovat, už z toho důvodu, že ty věci, které budu dále říkat, mají základ právě v tom, za co nejen mně, ale i členům KSČM děkuje. Děkuje za podporu, kterou poskytujeme pracujícím a Komunistické straně Ukrajiny:

    Desítky tisíc ukrajinských komunistů, kteří v současných těžkých podmínkách nadále obhajují naše společné ideály a zájmy pracujících, žádají mezinárodní komunistické, dělnické a levicové hnutí o podporu a solidaritu.

    O tragických událostech v Kyjevě ve dnech 20. až 22. února 2014, v průběhu kterých zemřelo mnoho našich spoluobčanů, i o našem stanovisku k těmto událostem jsme vás nejednou informovali. - I to vám mohu přečíst, jakou jsem dostal informaci.

    Upozorňovali jsme na stále intenzivnější vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny ze zahraničí. Prosazovali jsme názor, že napětí na Ukrajině je třeba řešit dialogem všech politických sil. Navrhovali jsme vytvoření nezávislého lidového kontrolního orgánu, který by dohlížel na činnost vlády a připravil celostátní referendum, ve kterém by lid Ukrajiny právoplatně rozhodl o své budoucnosti. Navrhovali jsme vytvoření instituce volitelných soudců i politickou reformu, která by vedla k decentralizaci státní moci na Ukrajině. Naše výzvy nebyly vyslyšeny ani bývalým prezidentem Janukovyčem, ani vůdci tehdejší opozice.

    Ukrajina se dostala na samou hranici společenského a sociálního rozvratu, faktického bezvládí a anarchie. V důsledku demoralizace celého mocenského aparátu na Ukrajině téměř přestal fungovat systém výkonné a soudní moci. V současné době není nikdo, kdo by zajišťoval dodržování zákonů. Na Ukrajině stále posilují moc ozbrojené nacionalistické a ultrapravicové skupiny, které jménem revoluce mohou občanům zabírat majetek, dopouštět se na nich násilí a zastrašovat je. Situace se vymkla kontrole, přičemž vedoucí představitelé policie a vnitra, kteří se rekrutují ze včerejší opozice, v lepším případě nemají na ozbrojené skupiny žádný vliv a v horším případě se sami tiše účastní nezákonností.

    Aktivisté KS Ukrajiny se stali prvními oběťmi útoků. Je všeobecně známo, že snahou ukrajinských nacionalistů a západních velmocí je úplná likvidace komunistického hnutí na Ukrajině. V podmínkách rozpadu právního systému jsou komunisté vystaveni vydírání a zastrašování, jsou fyzicky napadáni, dochází k zabavování majetku včetně stranických tiskáren. Jsou snahy o úplné paralyzování činnosti KS Ukrajiny. Nejmarkantnějším příkladem byla "revolucionáři" provedená konfiskace kanceláře Komunistické strany Ukrajiny v Kyjevě a okradení pracovníků, kteří byli v budově. Velká část našich regionálních kanceláří byla vyrabována a vypálena. Na Ukrajině byly zničeny stovky památníků druhé světové války.

    Tragické události na Ukrajině jsou důsledkem sebevražedné politiky uskupení, která v boji o moc úplně ignoruje možnost kompromisu a dialogu s oponenty, čehož aktivně využívají radikální hnutí, která si osobují právo se pod opozičními hesly dopouštět jakýchkoliv nezákonností.

    V této těžké době KS Ukrajiny hájí práva prostých lidí, bojuje za splnění svých programových cílů a snaží se o obnovení a růst vlivu komunistické strany na celé Ukrajině. I nadále podporujeme zájem lidu na zachování teritoriální jednoty Ukrajiny. K tomu je potřeba zahájit co nejširší dialog všech politických sil. Komunistická strana Ukrajiny zastává názor, že federalizace a zvýšení pravomoci regionů může zachránit teritoriální jednotu Ukrajiny a vytvoření podmínek pro návrat ke klidu a vzájemnému porozumění mezi občany celé Ukrajiny.

    Obracíme se na všechny komunistické, dělnické a levicové strany se žádostí, aby i nadále poskytovaly Komunistické straně Ukrajiny podporu a pomoc v jejím nelehkém boji za společné principy a cíle.

    Jménem tisíce našich členů vám děkuji. S úctou Petr Simoněnko.

    Já jsem to přečetl právě proto, abych nebyl podezírán z nějakého nahrávání tomu, co se odehrálo na Krymu, a chránění zájmů jiných států na území Ukrajiny. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu místopředsedovi. Než předám slovo panu poslanci Schwarzenbergovi, musíme se vypořádat se třemi faktickými poznámkami. S první přijde pan poslanec Foldyna, poté pan ministr Stropnický a poté pan ministr Zaorálek. Pane poslanče Schwarzenbergu, moc se omlouvám, ale hlásil jste se s přednostním právem. Vydržte, protože faktická má přednost. Děkuji. Jenom jsem říkala, abyste věděl, proč před vámi jdou pánové, co jsou přihlášeni k faktické. Děkuji. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Omlouvám se za zmatky.

    Já bych se prostřednictvím paní předsedající zeptal svého stranického kolegy, přítele a našeho ministra zahraničních věcí. Když mluvíme o mezinárodním právu a vyžadujeme po Rusku, aby platilo, je to stejné mezinárodní právo a stejná Helsinská smlouva, která neplatila na Balkánu, a teď chceme, aby platila v Rusku? Je to stejné právo, nebo ho jenom čteme jinak na Balkáně a jinak v Rusku? Když mluvíme o ústavě Ukrajiny, je to ta ústava, která říká, že prezidenta může odvolat pouze buď on sám, nebo smrt, anebo impeachment? Je to ta ústava, která tedy odvolala prezidenta tímto způsobem? Platí zákony na Ukrajině stále? Platí zákony i pro policisty z Berkutu, kteří bránili svoji zemi v souladu se služebním řádem a museli si v Charkově kleknout a odprosit davy? Platí také pro ně nějaké právo a ústava? Moji kolegové, nedíváme se na to pokrytecky, že pro někoho někdy platí právo? Platí pro kosovské Albánce si vydobýt svoji samostatnost různými prostředky a pro Rusy na Krymu teď neplatí to právo. Nebo jak to vlastně je?

    Můj kolego a příteli Lubomíre Zaorálku, první obětí těchto konfliktů se většinou stává pravda. Byli jsme toho svědky i v minulosti. Paní Clintonová vyprávěla ve své volební kampani, jak se svou dcerou běhala po letišti a kličkovala před snajpry. Deníky Reuters jí dokázaly, že nikde nekličkovala. Ona potom přiznala, že lhala. Tony Blair říkal: Srbové na Kosovu v jedné albánské vesnici povraždili na dvacet učitelů. Reuters říká: V té vesnici je jedna škola, jeden učitel, živ a zdráv.

    Dámy a pánové, nelžeme si do kapsy, nebuďme pokrytci a dívejme se na ty věci objektivně. (Výrazný potlesk zleva a zprava.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A s další faktickou prosím pana ministra Stropnického. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já skutečně jenom na okraj. Pozor na ty paralely. Zahraniční politika snad ještě víc než domácí svádí k takovému nadužívání až řekl bych zneužívání a někdy to hraničí až s báchorkami. Srovnávejme srovnatelné, jsou v tom podstatné rozdíly. A prosím, na ty rozdíly není dobré zapomínat.

    Já bych měl z titulu své momentální funkce jenom aspoň říct pár vět k bezpečnosti České republiky. Já jsem poměrně na to skoupý ve svých vyjádřeních, ale je to právě proto, že taková vyjádření jsou nesmírně citlivá, a především proto, protože jsou často interpretovaná potom nějakým způsobem.

    Chci jenom říct to, co patrně víte. U nás existují samozřejmě standardní bezpečnostní mechanismy v zájmu obrany státu a pak také existují standardní alianční mechanismy. Mohu vás ujistit, že žádné mimořádné stupně nebyly aktivovány nebo k nim není žádný důvod. Zároveň ale bych chtěl všechny ujistit, že článek číslo 5 nikdo nezrušil...

    Tak. A budu korektní a skončím. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a s další faktickou prosím pana ministra Zaorálka.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já jenom něco, protože na některé věci musím zareagovat hned, mám jenom dvě minuty. (Dále mluví čím dál rychleji, hlasitěji a s gestikulací.)

    Já bych rád řekl, že já jsem tady v této sněmovně měl velký projev, když se projednávalo Kosovo. Já jsem tady mluvil o tom, jaké otázky kladl Masaryk, když uvažoval o tom, jestli Češi, Moravané, Slováci budou schopni spravovat samostatný stát, jestli na to mají politicky, jestli na to budou mít ekonomicky, jestli ten stát bude životaschopný. Já jsem podobné otázky tady kladl ve sněmovně, co se týče Kosova, a vzdával jsem velké pochyby, aby na základě principu existence velké menšiny vznikal samostatný stát. A tvrdil jsem, že je to chyba. Říkal jsem to tady opakovaně a nesouhlasil jsem.

    Stejně jako budu říkat, že jsem nesouhlasil s tím, jakým způsobem byly odděleny pohraniční části České republiky v roce 1938. A stejně tak říkám, že v případě Krymu se děje, s čím já stejně nesouhlasím. Kdo si tady něco lže do kapsy? Protože se to stalo nám, tak se to může stát i jiným? Já s tím nesouhlasím neustále, říkám svému kolegovi Jardovi Foldynovi. A vždycky říkám, že tento princip je zhoubný. A tento názor neměním! Já mám názor stejný! Ale protože někomu chcípla koza, tak já mám říkat, aby těm chcípla koza taky? Co to je za uvažování, ptám se! Takhle nesmíme uvažovat!

    To znamená, já tvrdím, že můj názor je konzistentní, a já na něm trvám neustále! Takže žádné lhaní do kapsy! To si prostě vyprošuji!!

    A druhá věc. Stejně tak říkám, když tady vystoupil Vojtěch Filip. Není pravda, že neexistuje vyšetřovací komise, která vyšetřuje to, co se děje. Ministr vnitra, SBU jmenovalo vyšetřovací komisi. Permanentně se zajímám o to, jaké jsou výsledky té komise. Takže říkejme prostě ta pravidla přesně! Pravoslavná církev, její představitel se vyjádřil, podpořil Majdan. Stejně tak řeckokatolická církev, která nám slouží pravidelně mše. Vyjádření toho rabína neznám, ale mohu vám říct, že ta situace je složitější! Bojím se pravého sektoru pana Jaroše apod. Vím, že jsou tam démoni, kteří nám ožívají. Jsou velmi nebezpeční, ti démoni! Ale nezjednodušujme to!!! (Šum v sále, ozývá se dvakrát potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nyní ještě - pana předsedu Schwarzenberga požádám ještě o chvilku strpení (stojí připraven nedaleko řečniště) - s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl připomenout, už to říkal náš pan předseda, a podpořit stanovisko ministra zahraničí a vlády České republiky. Říkám to jako představitel opozice, protože si myslím, že není prostor na to hrát vnitropolitickou či vnitrostranickou bitvu v tak vážné situaci. My přece - mně tehdy byly čtyři roky, tak já si to nepamatuji, ale generace mých rodičů mi to řekla - my přece známe přesně ta slova, která teď se opakují - zvací dopis, ochrana zájmů, okupace, pobyt vojsk... My přece to známe. A kdo jiný to má říkat než my, kteří jsme to jako národ zažili!

    A mě tedy fakt děsí, které vystoupení v této těžké debatě sklidilo zatím největší potlesk. Opravdu mě to děsí. A ti, kteří tak horují a obhajují postoj Ruska, hledají nějaké levné paralely a chtějí zamlžit tuhle debatu, rozdělit do mnoha úhlů, tak ať nám odpovědí na otázku, jak by asi dopadla referenda v Sudetech v 1938, kdyby v některé části Československa si územně vyhlásili referendum o připojení k německé říši. Jak by asi dopadlo to referendum? Možná by čísla o té podpoře byla velmi podobná jako čísla, která čteme od neděle. Bohužel je pravda, že i náš kolega, člen našeho parlamentu, jim na to svítí a říká: Mně je vlastně jedno, kdo mě tam pozval, mně je jedno, co se tam dělo. Já jsem se jenom díval, jestli ti lidé hlasovali ano. No, já nezpochybňuji, že ti lidé, kteří hlasovali ano, tam ten lístek vhodili. O tom přece vůbec není debata.

    Já bych poprosil, jestli by pan ministr zahraničí mohl odpovědět na otázku, jakou pozici bude česká vláda v těch složitých jednáních zítra a pozítří zastávat. (Předsedající upozorňuje zřejmě na čas - není rozumět, protože mluví předsedající i řečník chvíli současně.) ... A mohu říct, že na podporu opozice, aspoň části, se může spolehnout. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan kolega Plzák a poté už pan předseda Schwarzenberg řádně s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, byl jsem poučen svým stranickým kolegou, pozor na ty paralely. Slyšel jsem tady paralelu na ty Sudety, ale já vidím ještě větší paralelu. Vezměte si, že koncem druhé světové války osvobodila sovětská armáda území bývalého Československa, tehdejší Zakarpatskou Ukrajinu. A já tam vidím tu největší paralelu s dnešním Krymem. Tam prostě byla cizí vojenská moc, pod jejím diktátem se tam udělalo referendum. A tato oblast, která historicky nikdy k Ukrajině nepatřila, se připojila k Sovětskému svazu. Já bych se chtěl zeptat, historicky se nechat poučit: Kdo tehdá protestoval? Kdo horoval za naše zájmy? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A ještě jedna faktická poznámka od paní poslankyně Kateřiny Konečné. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, dovolte mi se fakticky zeptat pana kolegy Stanjury prostřednictvím pana předsedajícího: Jak by asi dopadlo referendum k rozdělení Československa? Myslíte si, že byste to opravdu mohli udělat, kdybyste se lidí zeptali, co vlastně chtějí? (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. A pan předseda Schwarzenberg má slovo s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych rád poděkoval ministru zahraničí za velmi obšírnou zprávu, kterou nám podal, co se týká situace na Ukrajině. Zajisté to není lehká situace. A jeví se tady docela zajímavé fenomény. Když slyším tady horovat proti revolučním změnám ze strany KSČM, tak mě to docela pobaví. Vždycky oslavovali všechny revoluce na světě a tentokrát, když se tato revoluce dělá proti velmi korumpovanému prezidentovi Ukrajiny, tak najednou jsou z toho pohoršení a vyžadují legitimitu korupčního režimu. Ale nechme tyto poznámky, je to spíše pro pobavení všech posluchačů.

    Ve skutečnosti vidíme před sebou velmi vážnou situaci. Jsou historici, kteří tvrdí, že 20. století bylo nejkratší, neboť začalo v roce 1914 a končilo 1989. Já mám takový dojem, že se blížíme k podobnému stavu, že 21. století začíná, ano, zase v roce 14 a že to období mezi léty 1989 až 2013 bylo výjimečné období míru a vlády práva v Evropě, které teď přestalo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Karlu Schwarzenbergovi. A ještě mám poznámku jednoho přednostního práva pana předsedy Petra Fialy. Omlouvám se, pan předseda poslaneckého klubu Úsvit Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já jsem spíš chtěl vystoupit s technickou po vystoupení předsedy Sněmovny Jana Hamáčka, ale když už to dopadlo takhle, tak se nedá nic dělat. Nicméně já už nechci komentovat situaci na Ukrajině, protože už tady toho bylo řečeno dost, hodně ještě řečeno bude a nota bene, ta situace se bude jistě ještě každou chvíli měnit.

    Ale kam chci obrátit pozornost vlády, je zpět právě k tomu, co říkal Jan Hamáček, co říkal i pan kolega Filip, abychom věnovali velkou pozornost obavám českých občanů žijících na Ukrajině. Tito lidé mají neblahou zkušenost s ukrajinským nacionalismem. Dnes poukazují na nárůst kriminality, banditismu, především v oblastech západní Ukrajiny. Tento růst násilí mají na svědomí radikální ozbrojené skupiny, které se hlásí k odkazu Štěpána Bandery. Není možné ignorovat obavy našich krajanů, kteří mají tyto zkušenosti s formou nacismu z doby druhé světové války. Chci také upozornit na to, abychom se v rámci protiruského postoje České republiky v této věci nedostali do jednoho šiku právě s těmito čistokrevnými nacisty. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Fialovi za jeho vyjádření a budeme pokračovat řádně přihlášenými v rozpravě. Paní poslankyně Fischerová má slovo, připraví se pan poslanec Marek Ženíšek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedo, já vám děkuji za slovo a řeknu zde klidným hlasem - já s pokorou čekám od 13. 2., abych se přihlásila do obecné rozpravy, a řeknu také, že už jsem měla připraveny úplně jiné postřehy z poslední situace na Ukrajině. Od té doby stále sleduji vývoj situace hlavně na Krymu společně s vámi, a myslím všemi, protože to je opravdu věc, která se týká nás všech. Ukrajina není za naším horizontem a je to velká země. Mnozí, dokonce i naši předci tam měli kořeny a mnozí lidé z Ukrajiny žijí v naší republice.

    Já jsem na Ukrajině byla, byla jsem tam dvakrát. Byla jsem tam delegována oficiální institucí, Radou Evropy, ještě jako starostka kdysi, poté v naší parlamentní delegaci Rady Evropy. A znám i mnohé parlamentní poslance Ukrajiny, ale i z ruské Dumy. Takže se přiznám, že s nimi i komunikuji, protože se to týká nás všech. Týká se to zejména, řeknu, běžných občanů na Ukrajině. A to je důležité, to tady tolik nepadlo, ale opravdu lidé, kteří tam žijí, tak si vlastně ani neuvědomujeme, co prožívají. My si to uvědomujeme, ale ne až tak důsledně.

    Tak jak jsem poslouchala všechny své předřečníky, jsem velmi ráda, že paní poslankyně Miroslava Němcová jako předkladatelka toto zařadila do bodů jednání. Jsem také velmi ráda, že dnes jsme se k tomu tady oficiálně vrátili od toho 13. února, ale musím říci, že i pan ministr zahraničí, tak jak sleduji i všechny jeho výjezdy do Bruselu a setkání premiérů a podobně, tak je dobře, že naše republika se k tomu hlásí a že nestojíme nečinně, ale že opravdu určité kroky konáme.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Fischerové. Slova se ujme pan poslanec Marek Ženíšek. Poté vyhlásím přestávku na oběd a na jednání organizačního výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, myslím si, že pan prezident Vladimir Putin se musí do jisté míry v současné chvíli při pozorování dnešní debaty trošku pousmát. Jednak tady vidíme v přímém přenosu, že pan ministr zahraničí nemá vlastně při tom svém jednání a konání ani podporu všech vlastních spolustraníků. Jednak ta debata, tak jak ji mohu sledovat, sklouzává do analýz toho, zdali referendum odpovídá mezinárodnímu právu, či nikoliv. Sklouzává do nesprávného srovnání s Kosovem nebo situací na Balkáně a úplně vynechává základní a podstatnou záležitost, a to je, že jeden stát se obohatil o další území na úkor jiného státu.

    O to více mě těší, že zde mohu říct, a už zde to bylo řečeno některými mými předřečníky, že - byť jako opoziční poslanec - velmi vítám dosavadní kroky pana ministra zahraničních věcí, jeho postoje k dané věci a zejména i jeho jasné prohlášení. A i ta razance nebo dikce, kterou tady předvádí. Na druhou stranu si nejsem úplně jist, zdali jeho postoj sdílí většina členů vlády České republiky včetně pana ministerského předsedy.

    Já jsem skutečně velmi rád, že se tady pravděpodobně, a pevně věřím, byť po některých výstupech si nejsem úplně jist, že se zde shodneme, že ta akce na Krymu odporuje mezinárodnímu právu. Stejně tak jsem velmi rád, že se shodnu s panem ministrem zahraničních věcí, že Putin je nespolehlivý, nepředvídatelný partner a že uvažuje v intencích minulého století. Zkrátka a dobře - rozšiřovat své území na úkor nějakého jiného státu, to je zkrátka politika, která je doménou minulého a ještě větší minulosti, 19. století.

    Dnes ráno jsme měli jednání výboru pro evropské záležitosti, kde byl přítomen i pan premiér. A jak zde již bylo uvedeno, byly kladeny dotazy, jaká je další cesta české vlády, resp. jaké budou kroky české vlády. Samozřejmě všichni si přejeme to, co zde bylo řečeno, že nejlepší řešení je diplomatické řešení, politická dohoda. Ale pokud tato varianta nevyjde, tak se ptám, jaké další řešení, jaký je postoj české vlády, co bude prosazovat na půdě Evropské rady pan ministerský předseda ve čtvrtek a v pátek.

    Já bych si strašně přál, abyste stejně tak, jak jste, pane ministře, vystupoval zde v Poslanecké sněmovně, vystupoval i na půdě Rady ministrů. Já bych si strašně přál, kdybyste stejně tak razantně a jasně, jako jste vystupoval dnes, přesvědčil pana ministerského předsedu, aby tak vystupoval na půdě Evropské rady. Stejně tak bych si přál, abyste stejným způsobem, razantním a naprosto jasným, vystupoval směrem k vašim kolegům - Itálie, Nizozemí. Je pochopitelné, že tyto země pravděpodobně tolik netrápí ruská agrese jako například Českou republiku nebo země Visegrádské čtyřky.

    Kdo jiný by měl prosazovat razantní a jasný postoj než právě Česká republika s ohledem na svoji zkušenost, na svoji historickou zkušenost a s ohledem na to, co zde bylo již řečeno? A pokud jste dobře sledovali například projev pana prezidenta Putina včera, tak tam zaznělo několik zcela zřetelných vět, které si myslím, že pro každého soudného občana to znamená minimálně uvažování o tom, že ta hrozba zde již existuje. Ruská federace má již dlouhou dobu ve své zahraniční bezpečnostní koncepci označení Západu jakožto nepřítele, nebo potenciálního nepřítele. Výroky typu, že v podstatě on nikdy nechápal nezávislost postsovětských zemí jako nějakou dlouhodobou, co zde zmínil pan ministr zahraničních věcí, že to je pouze nějaká krátkodobá záležitost a že ty země byly ukradeny Rusku, to byly zřetelné náznaky toho, že je třeba minimálně uvažovat a hovořit a debatovat o tom, co dál může nastat.

    Já se tedy ptám pana ministra zahraničí, a už zde byla ta otázka také kladena - protože pan ministerský předseda mi dnes ráno na tu otázku odpověděl velmi vyhýbavým způsobem, když jsem se ho ptal, jaký bude další postup české vlády -, zdali budeme patřit k těm zemím, které budou prosazovat například i ekonomické sankce, pokud to situace bude vyžadovat. Pan ministerský předseda mi odpověděl, že především bude hájit národní zájmy České republiky a že teprve nejprve si to musí spočítat na základě analýz, zdali by ty ekonomické sankce byly pro Českou republiku výhodné, či naopak nevýhodné, a na základě toho se rozhodne. Já se obávám, byť je to naprosto legitimní postup, je to alespoň nějaká strategie a díky za ni, byť s ní nesouhlasím, ale že takové vnímání národních zájmů je postup nedobrý a z dlouhodobého hlediska se může České republice vymstít. Tak jak zde už někteří mí předřečníci řekli, zkrátka snaha urovnat situaci a postavit se agresoru vždycky něco stojí.

    Takže všichni si přejeme diplomatické řešení, to ano. Ale ptám se, pokud dosavadní sankce nebudou úspěšné, nebo část těch sankcí nebude úspěšná, pravděpodobně nastane rozšíření seznamu lidí, kterým bude znemožněn přístup na půdu Evropské unie, tak pokud to nebude úspěšné, pokud ta situace se, jak říkal pan premiér dnes ráno, jaksi sama nevyřeší do té doby a neuklidní, tak jaký bude postoj české vlády a zdali tedy již uvažujeme o dalších krocích, které samozřejmě v sobě obnášejí i ekonomické sankce. Takže to je otázka, na kterou bych chtěl znát odpověď. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, ještě potom vás upozorním, že toto budete muset zopakovat v podrobné rozpravě. Děkuji.

    Žádný další kolega nebude zatím pozván k řečnickému pultu, protože je 13 hodin. Vyhlašuji přestávku na oběd s tím, že členové organizačního výboru se sejdou nejpozději ve 13.05 na jednání organizačního výboru. Požádám potom zástupce navrhovatele, poslanecké kluby, aby ve 14.30 sdělily, na jak dlouho bude tento bod přerušen, protože ve 14.30 začínáme jiným pevně zařazeným bodem, a nemáme tedy možnost rozhodnout o pokračování hned ve 14.30. Takže tolik k této věci. Děkuji. Vyhlašuji polední přestávku.

    (Jednání přerušeno v 13.02 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně a milí kolegové, je 14.30 hodin. Vítám vás po obědové pauze. Na dnešní odpoledne máme pevně zařazený bod číslo

    Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 77/1. Z pověření Senátu předložený návrh uvede pan senátor Jiří Bis, kterého srdečně vítám. Prosím, aby se ujal slova.

    Vítejte, pane senátore. Prosím, máte slovo.

  • Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, předkládám vám drobnou novelu zákona o ovzduší, a sice předložený návrh, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Doplňuje možnost výměny emisních stropů mezi provozovateli a odstraňuje další nedostatky současné podoby zákona vyplývající ze zkušeností s jeho aplikací.

    Provozovatelé menších stacionárních zdrojů zahrnutých do přechodného národního plánu jsou stávajícím zněním zákona podstatně znevýhodněni. Zatímco velcí provozovatelé s velkým množstvím zdrojů mohou v rámci portfólia jimi provozovaných zdrojů optimálně rozložit připravované investice ke snižování vlivu na životní prostředí a zvyšování účinnosti výroby energií, menší provozovatelé, často pouze s jedním zdrojem, tuto možnost nemají, což vede ke zbytečnému zvyšování nákladů bez efektu pro životní prostředí. (Silný hluk v sále.)

    Novelizační bod směřuje k umožnění výměny části emisních stropů mezi provozovateli s vyloučením možnosti zvýšení emisí za Českou republiku i v rámci nejzatíženějších oblastí. Rychlé přijetí této změny je zásadní pro přípravu investic a odstraňuje nejistoty spojené s provozem stacionárních zdrojů menších provozovatelů.

    Novelizační bod týkající se kompenzačních opatření odstraňuje rozdíl jejich aplikace mezi stacionárními zdroji a pozemními komunikacemi, což ušetří náklady na jejich realizaci na straně Ředitelství silnic a dálnic, případně měst. Zbývající novelizační body sníží administrativní zátěž na straně podniků i státních institucí a vyjasní včas některé povinnosti.

    Další návrhy na úpravu zákona snižují administrativní zátěž provozovatelů, čímž dojde při plnění stejných environmentálních požadavků ke snížení nákladů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pane senátore. Milé kolegyně, milí kolegové, já vás prosím o zachování klidu a vyslechnutí pana senátora. Prosím, snižte hladinu hluku, nebo schůzi přeruším. Děkuji.

  • Senátor Jiří Bis: V některých případech se jedná o nedostatky, resp. nepřesnosti, které se ukázaly při aplikaci zákona a jejichž změnu je potřeba provést neprodleně.

    Navrhovaná úprava je tedy velmi důležitá především pro zajištění bezpečnosti dodávek energií. Snižuje administrativní náklady provozovatelů, ale nijak nesnižuje environmentální nároky v oblasti ochrany ovzduší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu vás podrobněji seznamovat s tímto senátním návrhem zákona, protože ti z vás, kteří tady byli před předčasnými volbami, se s ním již jednou mohli seznámit někdy v červenci, kdy jsme ho tady měli navržený. Návrh zákona ležel také poměrně dlouho ve vládě, dnes se ho ujal Senát a já bych chtěla tímto Senátu poděkovat za to, že to udělal, protože jde o velmi důležité novelizační změny, které se zdají být malé, zdají se být neprovázané, ale bez nichž zákon o ochraně ovzduší ztrácí svou účinnost.

    Vzhledem k tomu, že čas je opravdu krátký, vzhledem k tomu, že tato novela zákona je vykomunikovaná i s Ministerstvem životního prostředí, které navíc připravilo ještě dva pozměňovací návrhy, úplně aktuální, které bychom k nim potřebovali přidat, tak abychom ten systém uvedli do pořádku, proto si jako zpravodajka dovolím navrhnout ne úplně standardní postup, a věřte mi, že jako člověk, který je tady dlouho, to nedělám ráda, ale jiná alternativa není, a to postup zkrácení projednávání tohoto zákona na 24 hodin s tím, že jsme domluveni s kolegy z výboru životního prostředí, že to během čtvrtku stihneme projednat, v pátek bychom absolvovali druhé čtení a příští týden ve středu třetí. Říkám znovu, nedělám to ráda, uvědomuji si, že si tady hrajeme poměrně hodně s termíny, ale to, že například malé kogenerační jednotky dnes není možné instalovat nebo uvádět na trh, že v této novele zákona dáváme oznamovací povinnost do 31. března, což všichni víme, že už to nestihneme, a řadu dalších věcí, které dnes trápí nejen občany, ale i naše podnikatelské prostředí, to nás opravňuje k tomu, abychom to takto urychlili.

    Debata v Senátu k tomuto zákonu byla poměrně zevrubná. Tento zákon ležel jak na vládě, tak už kdysi v této budově Poslanecké sněmovny. Dnes si můžeme dovolit to takto rychle prohnat prvním, druhým a třetím čtením, o což bych vás jako zpravodajka ráda požádala. Znovu opakuji, je to vyjednáno s Ministerstvem životního prostředí i s výborem pro životní prostředí. Své kolegy jsem na to upozorňovala na poslední schůzi, že tento problém máme. Zároveň pevně doufám, že už mě nic takového podobného nepotká, protože si uvědomuji, že to není standardní proces a měli bychom ho využívat pouze v individuálních případech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Konečné. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Prosím paní zpravodajku.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. V obecné rozpravě si dovolím se souhlasem předkladatelů, ale troufám si říci, že toto je domluvený postup, navrhnout zkrácení lhůty na projednávání na 24 hodin.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, eviduji tuto vaši žádost. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nevidím žádnou žádost, obecnou rozpravu tedy končím.

    Budeme hlasovat o předloženém návrhu na zkrácení lhůty na 24 hodin. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o návrhu paní zpravodajky Konečné na zkrácení lhůty u senátního návrhu zákona o ochraně ovzduší k projednání na 24 hodin.

    (Konzultace mimo mikrofon.) Omlouvám se, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Budeme nejprve hlasovat o přikázání výborům.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Ptám se, kdo má jiný návrh. Nikdo jiný návrh nemá. Budeme tedy hlasovat o přikázání návrhu zákona k projednání výboru pro životní prostředí. Nejprve mám ale žádost o vaše odhlášení. Všechny odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro životní prostředí. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 32. Přihlášeno je 120 poslankyň a poslanců, pro 119, proti žádný. Návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dne 27. listopadu 2013 schválila Poslanecká sněmovna zákonné opatření Senátu - možná si na to všichni pamatujete, že jsme tady byli několik dnů a museli jsme projednávat zákonná opatření, která přišla ze Senátu, bylo to velmi rychlé -, které mimo jiné zavádí povinnost platit daň z přidané hodnoty i z pozemku pod stavbou. Tenkrát, jestli si pamatujete, toho byly plné noviny, že jenom poslanci zasedli do lavic, a už zvyšují daňovou zátěž jak pro podnikatele, tak pro fyzické osoby. Do konce roku 2013 byl přitom takový pozemek pod stavbou od daně z přidané hodnoty osvobozen. Nově je pozemek od daně z přidané hodnoty osvobozen až po uplynutí pěti let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastal dříve.

    Jak si jistě všichni zde přítomní umí dobře představit, cena pozemku pod bytem tvoří 15 % až 30 % ceny stavby. Hlavním důsledkem změny tedy je a bude růst cen nových staveb, protože se jejich cena musí vyšplhat o daň. Jen u nejmenších bytů to může znamenat zdražení řádově o desítky tisíc korun. U staveb větších se projeví zdražení v řádech statisíců.

    Výše popsané změny mají značně negativní dopad na trh s novými stavbami a zcela jistě i na developerský a stavební sektor jako celek. Negativní je rovněž načasování změny a velmi krátká adaptační lhůta, kdy změny účinné od ledna 2014 byly schvalovány na konci roku 2013. Jestli si pamatujete, bylo to na konci roku, tehdy možná developeři využili toho, že ještě mají měsíc na to, aby koupili pozemky bez daně, takže to možná jakoby částečně rozhýbalo trh s nemovitostmi, ale jenom na měsíc, a už během ledna byl jasně vidět pokles v koupi pozemků nebo v pohybu pozemků, bytů a dalších nemovitostí.

    Z výše uvedených důvodů předkládáme návrh, který opět osvobozuje pozemky pod novými stavbami od daně z přidané hodnoty, a to zrušením pětileté lhůty, po jejímž uplynutí je možné osvobození od daně využít. Cílem je snížení daňového břemene při nákupu nových bytů a staveb a podpora vlastnického bydlení. Nezanedbatelný je pozitivní vliv našeho návrhu na stavební sektor jako důležitou část české ekonomiky. Jestli se nějaké odvětví v české ekonomice propadá, je to především stavebnictví.

    Dle našeho hlubokého přesvědčení české hospodářství již neunese další zvyšování daní. Stát by si měl uvědomit, že chce-li větší kus koláče, musí nejprve nechat lidi, aby si upekli větší koláč. Nelze neustále brát nové a nové peníze z ekonomiky a látat s jejich pomocí díry ve státním rozpočtu. Máme-li zde dnes schodkový rozpočet, je tomu tak v prvé řadě proto, že politici a úředníci nedokázali efektivně hospodařit s penězi, které doposud od občanů vybrali. Řešením této situace jsou systémové změny směrem k účelovému vynaložení každé koruny ze státní kasy, nikoliv nové a nové zvyšování daní na úkor běžných občanů naší země a vybraných prostředků do státní pokladny, která má na svém dně zcela evidentní díry. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji zástupci navrhovatelů, panu poslanci Fialovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Já vám děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, hnutí Úsvit Tomia Okamury nás opravdu zásobuje řadou poslaneckých návrhů. Jestli se nemýlím, tak tento návrh úpravy DPH, nebo novely DPH, je v pořadí již třetí, ale kvantita jaksi předbíhá kvalitu a to se týká bohužel i tohoto návrhu zákona.

    Jakkoliv bych měl pochopení pro záměr předkladatelů osvobodit pozemky pod novými stavbami od daně z přidané hodnoty a zrušit tedy tu pětiletou lhůtu pro jejich osvobození, tak musím konstatovat, že návrh je opravdu legislativně špatný, špatně připravený. To koneckonců konstatuje i stanovisko vlády, které jste obdrželi. A stanovisko vlády je v tomto případě nesouhlas s návrhem.

    Nechci zpochybňovat to, že stávající úprava, tak jak je v současné době, může vést k růstu, nebo vede k růstu cen nových staveb. Má to i určitý dopad na realitní trh, možná dopad do stavebnictví, do nové výstavby. Navýšení ceny pozemku o DPH se do ceny opravdu může promítnout. Souhlasím s tím, že cena pozemku se pohybuje někde kolem 15 až 30 % ceny stavby. V tom dávám za pravdu předkladatelům.

    Já bych si dovolil citovat ze stanoviska vlády, z jednoho bodu tohoto stanoviska, které vystihuje to, proč je ten návrh, tak jak nám ho předkládá Úsvit prostřednictvím pana předsedy Fialy, legislativně opravdu špatný. Nechci to nazvat zmetkem, to bych si možná nedovolil takto silné slovo použít. Budu citovat: Navržená legislativní úprava, spočívající v pouhém vypuštění pětileté lhůty, po kterou dodání předmětných pozemků s novými nebo nově užívanými stavbami podléhá dani z přidané hodnoty, však znamená, že by došlo k úplnému osvobození nejenom u těchto pozemků, ale u všech nemovitých věcí uvedených v § 56 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákonného opatření Senátu - nebudu citovat to číslo -, to jest rovněž u práva stavby, jakož i podzemní stavby se samostatnými účelovými určeními, inženýrských sítí a bytových a jiných jednotek.

    Jednoduše řečeno, tímto se ruší veškeré zdanění nejenom pozemků, ale i všech staveb, od daně z přidané hodnoty. Proto považuji ten návrh za opravdu velice špatný. Ztotožňuji se se stanoviskem vlády, se zamítavým stanoviskem, a také navrhuji, aby tento tisk číslo 83 byl zamítnut již v prvém čtení. Opravdu je to velice legislativně špatný návrh a nelze s ním dále pracovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážení kolegové, dobrý den. Já bych chtěl formou faktické připomínky jednak se připojit k tomu, co říkal pan zpravodaj, předseda rozpočtového výboru Votava, a také bych chtěl upozornit na nesoulad se směrnicí Rady Evropy z roku 2006 číslo 112, kde se praví, že osvobození od daně z přidané hodnoty se nevztahuje na dodání budovy nebo její části před jejím prvním obydlením a pozemku k ní přiléhajícího. Toto dodání musí být zdaněno. Takže pokud bychom toto schválili, dostaneme se do rozporu s evropským právem.

    Potom bych také chtěl upozornit na legislativně technické chyby tohoto návrhu.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klaškovi. Další s přednostním právem - pan předseda strany Úsvit přímé demokracie, pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak já tedy musím reagovat na pana poslance Votavu prostřednictvím pana předsedajícího, kdy hovořil o legislativních návrzích hnutí Úsvit, které vláda vždycky smete.

    Ano, my jsme navrhli DPH po zaplacení faktury, aby s touhle tou zlodějnou a neseriózním jednáním, které tady vláda a dosavadní vlády podporují, kdy slušným živnostníkům není zaplaceno, oni musí odvést DPH a podvodníci a zloději si DPH ještě vyúčtují, tak s tímto jsme chtěli skoncovat, a vláda řekla: Ne! Prý bude výpadek v pokladně. (Řečník stupňuje důraznost svého projevu.) Takže radši budeme neseriózní, radši budeme nadbíhat podvodníkům a zlodějům, a to jsme ještě chtěli navrhnout, aby si mohl tu fakturu zaúčtovat ten podnikatel, který má platit až potom, co zaplatí. Abychom ho motivovali. Ale vláda nám to zatrhla! Jasně! Tak je to špatný návrh, nebo je to dobrý návrh?

    Jo, druhý návrh - hmotná nouze. My jsme chtěli zastropovat příspěvek na bydlení, aby konečně se přestali sestěhovávat sociálně nepřizpůsobiví občané. My je v Bystřici pod Hostýnem, odkud pocházím, máme přímo na náměstí v hotelu Podhoran. Zkuste si vedle toho žít! Mám jich tam nastěhovaných tři sta. Kdybychom zastropovali ty dávky, náš návrh zákona byl odsouhlasen deseti starosty Šluknovska, starosty Varnsdorfu, Jiřetína, dalšími, stáli za námi na tiskové konferenci, a vy jste ho zavrhli! A to je špatný návrh? To je zmetek? Který by pomohl desetitisícům českých občanů, který trpí stejně jako my v Bystřici pod Hostýnem, stejně jako na Šluknovsku?

    Takže vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedy, přestaňme tady plácat nějaké věci, že my máme nekvalitní návrhy! Jsou to dobré návrhy! Jsou to návrhy pro lidi. A vy, protože politikaříte, tak nám je jenom zavrhujete, protože jsme opozice. Tak to je!

    Ale my jsme sem přišli nepolitikařit. Máme dost toho, jak se tady jednalo uplynulých dvacet let. My chceme dělat dobré zákony a vyzývám vás všechny skrz politické spektrum - přestaňme politikařit, propouštějme dobré návrhy do druhého čtení, tam je klidně upravme, protože je nás jenom 14 v Poslanecké sněmovně, nás za Úsvit, pojďme udělat konsensus, my si nemusíme honit politické triko, jako jiné politické strany, a pojďme posunout republiku dopředu. Ať se posouváme společně. Od toho tady jsme!

    A ještě ke té směrnici EU, to už jsem říkal dopoledne k tomu zákonu o cizincích. Vážení, my do zadku EU lézt ve všem rozhodně nebudeme v Úsvitu! Co je správné pro občany České republiky, přestože je to proti směrnici EU, budeme bojovat, budeme se pokoušet navrhovat. A prostě zdražovat stavby českým občanům, kdy my na rozdíl od západních zemí tady nemáme průměrný plat 60 tisíc měsíčně nebo 100 tisíc měsíčně, ale naši lidé by si rádi pořídili nové bydlení, mladé rodiny s dětmi, tak prostě my to navrhujeme! My to prostě navrhujeme, abychom neprodražovali nové stavby pro české občany. A je na vás, jestli to podpoříte, nebo jestli se budete schovávat za nějakou směrnici EU! A upřímně řečeno - směrnice EU nesměrnice EU - ano, vy v ČSSD a další, vy jste tady byli za uplynulých dvacet let a vaši europoslanci, ale třeba naši europoslanci nebo za hnutí ANO, ti to neodsouhlasovali v tom roce devatenáct set já nevím kolik nebo dva tisíce kolik. Vždyť jsme tam ani nebyli! To znamená to, co vy jste tam odsouhlasili a mlčeli jste k tomu, jako třeba k zákazu pojmenovávání tradičních českých potravin a další věci, ke kterým jste mlčeli, a my tady na to všichni doplácíme, tak to nám tady netahejte, protože my s tím nemáme nic společného, s vaší politikou, kterou jste předváděli v Evropské unii! To znamená - my chceme dělat jinou politiku.

    To znamená, to je to, co jsem k tomuto chtěl říci, a stojím si za tímto návrhem, i když vím, že nám ho vládní většina zavrhne. Děkuju. (Potlesk poslanců Úsvitu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, já děkuji panu poslanci Okamurovi a příště ho prosím, jestli by to nešlo trošku klidněji, protože se dostáváme do fáze rizikového pracoviště z hlediska hladiny hluku. Děkuji, pane poslanče.

    S faktickými poznámkami před přednostními právy zpravodaje a vlády se přihlásil pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, máte vaše dvě minuty.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího sdělit panu poslanci Okamurovi, že jsme zde všichni zdraví lidé se zdravým sluchem (zleva zezadu se ozývá "já ne" a smích poslanců), nemusíte křičet.

    Tohle byla pouze technická poznámka, děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo, já bych chtěl dát možnost stenografkám si odpočinout a zvolnit tu kadenci, která tady byla. A myslím, že vystoupení pana kolegy pana poslance Okamury ukazuje možná na důvod k ústavní změně nebo zamyšlení se nad ústavní změnou o nepřestupitelnosti v rámci jednoho volebního období z jedné komory do druhé. Možná že by to bylo záhodné schválit, tu určitou takovouto úpravu.

    Ale věcně k tomu, co říkal. On říká, že se jedná o dobré návrhy. Dobrý návrh není ten, o kterém autor říká, že je dobrý. Dobrý návrh je ten, který samozřejmě kolegové uznají, že je dobrý. A tady všichni, myslím, napříč politickým spektrem jsme se shodli, že jakkoli některé myšlenky, které prezentuje hnutí Úsvit, jsou možná dobré, tak to zpracování je naprosto nezdařilé, a přece kvůli tomu, že někdo prohlašuje, že nějaký návrh je dobrý, tak my neschválíme legislativní zmetek. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Polčákovi. Pokud je to faktická poznámka, tak pan poslanec Fiala, pak pan poslanec Okamura. Prosím.

  • Poslanec Radim Fiala: Dámy a pánové, já to příliš často nedělám, ale tady chci apelovat na osobní slušnost prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu Polčáka. My přece musíme argumentovat o těch zákonech, které tady probíráme. My se musíme bavit věcně o argumentech, jestli ten zákon je dobrý, nebo špatný. A vy, pane kolego, začnete vymýšlet, jak někdo nesmí přestoupit ze Senátu do Poslanecké sněmovny. To byste to měl příliš jednoduché. To je přece neuvěřitelné! Prostřednictvím pana předsedajícího, chovejte se slušně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Omlouvám se panu poslanci Votavovi, netušil jsem, že se jedná o faktickou poznámku. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já nebudu křičet jako pan kolega Okamura, jednou už jsem byl napomenut jednou kolegyní, takže se toho přidržím a budu mluvit méně hlasitě.

    No, pane kolego Okamuro prostřednictvím předsedajícího, vy jste velice zdatný populista. Ty vaše návrhy, nechci vás moc obviňovat, ale většinou se nesou na takové vlně populismu. A je třeba opravdu rozlišit, zdali ten návrh je legislativně dobrý, anebo je zcela špatný. Já jsem vám přece jasně řekl, že i můžu mít pochopení pro smysl toho zákona, nebo té novely, kterou podáváte, to já nezpochybňuji, ale tak jak jste to podali, jak jste to napsali, nevím, kdo z vás devíti to psal tedy, nebo jestli jste si přivzali ještě někoho jiného k tomu, ale to je napsané opravdu velice špatně. Takže to je třeba také vzíti v úvahu.

    Vy jste nám tady teď krásně vyprávěl, jak podáváte různé pozměňovací návrhy a jak...

    Víte, já jsem tady dneska slyšel vaše vystoupení, které jste měl k těm cizincům, a bylo mi z toho špatně. Opravdu mi z toho bylo špatně. Takže i některé ty přívlastky, které dostává vaše jméno, nezlobte se, ale někdy to tak opravdu možná vystihuje ta vaše vystoupení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavy, prosím s faktickou poznámkou pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážení kolegové, já jsem se vám přišel jenom omluvit, že jsem mluvil nahlas. Omlouvám se, protože já jsem myslel, že je tady jakýsi zvukař, který by můj hlas eventuálně upravil. Na druhou stranu mluvím od srdce, takže já se vám omlouvám všem.

    A druhá věc je, když jste mluvil o těch špatných návrzích, vážená vládo a vážený kolego z vládní strany prostřednictvím pana předsedy, budete mít příležitost ukázat, až se bude hlasovat o našem zákonu o referendu na této schůzi, protože my jsme pouze modifikovali váš návrh ČSSD a dali jsme mu nové parametry. A přesto ho váš ministr Dienstbier označoval za zmetek, poté se v televizi přiznal, že ho vlastně nečetl. To znamená, vážení, ono to není o kvalitě, ono je o tom, co já říkám - záleží vždycky na tom, kdo to navrhne, a podle toho se to tady posuzuje. Takže to jsem chtěl říct jenom na okraj.

    A to, jestli je vám špatně z našich názorů? Pro mě je důležité, zdali z toho není špatně našim voličům, a za druhé, mně je z toho taky úplně špatně, jak ze země, která před dvaceti lety měla přebytkový či vyrovnaný rozpočet, jste ji tady za dvacet let zadlužili takovým stylem, že naši občané nemají ani důstojné životy! Z toho je mi špatně, a proto jsem vstupoval taky do politiky! Kdybyste to neudělali, tak já zůstávám ve svém soukromém povolání a vůbec do politiky nejdu. Kdybyste to takhle tady nezmrvili s prominutím!

    Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslancovi Okamurovi, s další faktickou poznámkou pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji, pane předsedající, já bych se jenom chtěl trošičku ohradit proti tomu slovu populismus, protože si myslím, že je to dneska strašně populární a všechno se hází na populismus.

    Jinak bylo tady řečeno, že se jedná o směrnici z roku 2006, že to jde proti směrnici z roku 2006. Jak je tedy možné, že od roku 2006 do roku 2013 se nikdo neohradil z minulé vlády proti tomu, že tenhle ten zákon platí. Děkuju. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nevidím žádnou další faktickou poznámku. Prosím, s přednostním právem pan navrhovatel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Tak už jenom opravdu věcně. Já chápu, že ne všechny věci v tom zákoně mohou být správně nebo tak, jak si všichni představujeme.

    Chci říct dvě věci. První věc - jestli někdo chce říct, že snížení zdanění u pozemků pod stavbami je populismus, v tom případě se přiznávám: Dámy a pánové, já jsem populista. Já nechci zvyšovat zdanění.

    A za druhé chci říct: Jestli si myslíte, že je tam něco špatně, tak pojďme a pojďme to ve druhém čtení v pozměňovacích návrzích spravit. Pojďme to udělat tak, jak to má být. Ale nezvyšujme daně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo jiný nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ještě upozorňuji, že paní poslankyně Konečná má náhradní kartu číslo 11.

    Pan zpravodaj hodlal navrhnout zamítnutí předloženého návrhu. Prosím o zopakování tohoto návrhu.

  • Poslanec Václav Votava: Dovolil bych si tedy navrhnout zamítnutí v prvním čtení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a o tomto návrhu na zamítnutí budeme hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 34. Přítomno je 154 poslankyň a poslanců, pro 90, proti 17. Tento návrh byl přijat.

    Tím končím projednávání tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu navrhovateli.

    Dostáváme se k bodu číslo 13. Je to

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, účelem novely tohoto zákona o úrazovém pojištění je vlastně pouze odložení jeho účinnosti, a to na den 1. ledna 2016. A asi bych měla připomenout, že účinnost tohoto zákona byla odložena již třikrát, naposledy na základě komplexního pozměňovacího návrhu v Senátu na 1. leden 2015.

    Důvodem toho aktuálního odložení účinnosti je vymezení dostatečného časového prostoru pro provedení celkového zhodnocení všech možností zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání, dále také následné rozhodnutí o způsobu zabezpečení zaměstnanců v těchto případech, přípravu a projednání navržených změn a promítnutí zvoleného řešení do právního řádu. Je také potřeba uvést a zdůraznit, že v případě ponechání dosavadní koncepce úrazového pojištění bude nezbytná rozsáhlá novelizace stávajícího zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců z roku 2006, případně nahrazení celého tohoto zákona zákonem novým. Právě proto žádáme o odložení účinnosti ještě jednou.

    Jinak předložený návrh zákona je technického charakteru. Ustavení o nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se tedy mění tak, že se účinnost zákona posunuje o jeden rok, tedy na 1. leden 2016. A samozřejmě obdobné úpravy se zavádějí i v zákonech, které na tento zákon navazují.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si vás proto požádat o propuštění tohoto vládního návrhu zákona do druhého čtení a děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení dva ministři, kolegyně, kolegové, dovolím si přednést zpravodajskou zprávu k tomuto poměrně jednoduchému sněmovnímu tisku. Dovolte mi však trošku zamyšlení do minulosti.

    Současná účinná právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců je považována za provizorní a dočasnou již 22 roků. Je tedy stále v kolizi s Ústavou České republiky a některými právními předpisy, ale také s legislativou Evropské unie. Jen se divím, že nás dosud nepostihly žádné sankce.

    Vše měl vyřešit platný, ale stále účinný zákon č. 266/2006 Sb. Dovolím si krátký exkurz do nedávné minulosti. Když se připravoval v letech 2003 až 2005 na Ministerstvu práce a sociálních věcí nový zákoník práce, tvořil se ve stejné době, ale mimo Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci vyhlášeného grantu zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který byl pak schválen jako zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. Avšak už při jeho schvalování bylo jasné, že se bude muset do doby jeho účinnosti dopracovat. Místo dopracování se ale třikrát odložila jeho účinnost, a to zákony č. 218/2007 Sb., č. 282/2009 Sb. a č. 263/2012 Sb. Pravicovým vládám totiž nešlo o dopracování zákona, ale o jeho systémovou změnu, jejíž přípravou bylo pověřeno Ministerstvo financí v součinnosti s bankovním sektorem. Vše nakonec zhatil vývoj v předešlé Poslanecké sněmovně. A tak podle posledního odkladu by měl platný zákon nabýt účinnosti dnem 1. 1. příštího roku.

    Jablkem sváru či důvodem váhání je fakt, že nový zákon mění koncepci, a to tak, že navrhuje přechod z komerčního pojištění, které dlouhodobě monopolně zajišťuje - a za to jsme kritizováni Evropskou unií - za provize Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna. Změna má přejít na pojištění v sociálním systému spravovaném Českou správou sociálního zabezpečení. Úrazové pojištění je takto nově pojato jako pojištění komplementární k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Tyto změny považuji osobně za správné. Další řešení je možné, samozřejmě plná privatizace, ale otevřená nejen dvěma, ale všem možným subjektům. V široké komerční sféře dle mého pak může zůstat prostor k zabezpečení doplňkových nadstandardních služeb obdobně jako v penzijním systému.

    Nově se v tomto neúčinném zákoně také mimo jiné má přejít z pojištění zaměstnavatelů na pojištění každého zaměstnance, které však budou platit i nadále zaměstnavatelé, a to podle koeficientu převažující činnosti jejich zaměstnanců. I zde jsou určité právní spory.

    Ale co je tedy aktuálním úkolem, který dlouhodobě stojí před naším parlamentem? Pominu-li možnost změny systému, je to nutná úprava chyb a doplnění zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců podle účinného znění zákoníku práce, ale i nového občanského zákoníku. Jako příklad uvedu, že náhrada škody na zdraví je podle platného zákoníku práce upravena jen v jeho přechodných ustanoveních v části 14 v paragrafech 275 a 365 až 394, nikoli tedy v jeho části jedenácté, kde se upravuje náhrada škody.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Opálkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte dvě poznámky. Za prvé bych rád nasvítil rozdíl mezi virtuální realitou parlamentní diskuse a realitou zeleného stromu života. Pan zpravodaj Opálka tady v dojemném příběhu zdůraznil rozdíl toho houslisty a traktoristy, kteří oba dva přijdou o malíček, a jejich další kariéra je samozřejmě velmi rozdílná. Faktem to je dojemný příběh té virtuální parlamentní diskuse. Zelený strom života je takový, že zatímco ten houslista se na traktoristu rekvalifikuje poměrně snadno, ten traktorista na houslistu už mnohem hůře, přičemž traktorista objektivně má vyšší výplatu než ten houslista. Tak to je ten skutečný život.

    Druhá věc je, že novela zákona o úrazovém pojištění je takový evergreen parlamentních diskusí, kdy každá vláda - tedy i já se hlásím ke své spoluzodpovědnosti - čas od času předstupuje před Poslaneckou sněmovnu a říká: My nevíme, co s tím. Prosím nechte nás to odložit, my něco vymyslíme... Nevymyslí nic. Pak zase přijde a potom zase navrhne něco odložit. Protože to skutečné řešení, to skutečné řešení, které tady existuje, které má svoji paralelu např. v povinném havarijním pojištění automobilů, to skutečné řešení vyžaduje jistou politickou odvahu, zejména říct České pojišťovně a Kooperativě: Už dost! Taky někdo jinej. A s tím bývají velké problémy.

    Takže já bych si dovolil požádat - (Upozornění na čas.) Ano. Já navrhnu usnesení. Když tak mě přerušte a já se hlásím s přednostním právem. Pokud ne, tak mně dovolte přednést návrh usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak pokračujte s přednostním právem.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych volně navázal se svým přednostním právem, a dovolte, abych vyjádřil názor klubu TOP 09, že tahle neverending story už by měla jednou skončit a že bychom měli jednou doporučit definitivní řešení. A že ve vši úctě k paní ministryni - a to opravdu není nic, za co by ona měla nést odpovědnost, spíše my, kteří jsme ji nesli v těch minulých letech - bychom měli vrátit návrh zákona k dopracování s důraznou prosbou Ministerstvu práce a sociálních věcí, ať konečně předloží nějaké definitivní řešení, protože na něj čekáme všichni už deset let.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dva členové vlády, pardon, tři, já se domnívám, že už skutečně nastal čas, aby někdo našel tu odvahu. Dvaadvacet let tady bylo řečeno. Dvaadvacet let bojuji s kýmkoli, s kdekým o tom, aby se konečně tento zákon stal zákonem, za který by stálo bojovat. Dneska na tom vydělávají pouze banky, jejich 9% režie je nehorázná. Mimochodem, rakouská a švýcarská pojišťovací zařízení na takovéto věci mají kolem 2 %, nikoliv devět. A to se nám to podařilo shodit tuším z 22 nebo 24 prostřednictvím Ministerstva financí a dalších institucí. Takže to je nehorázná ostuda, že takovýto zákon ještě není! A já doufám, že už najdeme politickou odvahu, abychom ho připravili. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zavadilovi. Upozorňuji, že za minutu máme pevně zařazený bod, takže se ptám, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Přihlášena je paní poslankyně Hnyková (Vyslovuje měkce.) Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

    Ptám se ctěné Sněmovny, protože je 15.20, jestli bude souhlasit, abychom tento bod dokončili a pak pokračovali pevně zařazeným bodem. Má někdo námitku proti takovému postupu? Nemá, děkuji. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, já bych vás chtěla nejdříve upozornit na to, že se jmenuji Hnyková a že se to vyslovuje tvrdě. Děkuji vám.

    Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, byli jsme zde seznámeni s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk číslo 100. Musím konstatovat, jak už tady bylo řečeno, že se jedná pouze o technickou novelu, kdy se posuzuje účinnost zákona k 1. 1. 2016, ale jak už tady bylo řečeno, musíme si všichni položit otázku, jakým směrem budeme postupovat dál v úrazovém pojištění. Sice pan poslanec Opálka zde už zhodnotil a podíval se do historie, přesto bych si dovolila některé věci znovu zopakovat.

    Nejdříve bych si dovolila zrekapitulovat, jak se vyvíjelo úrazové pojištění od roku 2006, kdy byl přijat zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který byl doprovodným zákonem k novému zákoníku práce. Jak je obecně známo, účinnost zákona je neustále posouvána a důvodů je více. Zejména ze strany zaměstnavatelských svazů bylo proti tomuto zákonu vzneseno mnoho připomínek, z nichž zmiňuji: Jde o tvrdě administrativní byrokratický systém, o všem bude rozhodovat správa sociálního zabezpečení v režimu správního řízení, čímž skokově stoupne administrativní a časová náročnost. Zákon například vůbec neřeší ztráty, které vzniknou zaměstnavateli nepřítomností zaměstnance, který bude muset zřejmě opakovaně navštěvovat posudkové lékaře a expozitury České správy sociálního zabezpečení. Pojištěným není plátce pojistného, tedy zaměstnavatel, který ani nemůže následně ovlivnit řízení u České správy sociálního zabezpečení. Výše náhrady poškozenému zdaleka nekryje škodu v současném pojetí, neboť nejde o odškodnění, ale o cosi jako sociální dávku. Je očekávatelné, že poškození zaměstnanci budou zaměstnavatele dožalovávat, čímž vznikne paradoxní stav, kdy zaměstnavatel bude platit pojistné, ale to mu nebude krýt všechna rizika.

    Zákon skrývá značný i korupční potenciál, výše dávek bude pásmová, bude se odvíjet od jakéhosi procenta poškození zdraví, které zřejmě budou stanovovat posudkoví lékaři podle nejasných kritérií. Zákon zavádí další oznamovací povinnosti jdoucí paralelně s obecně závaznými právními předpisy, které tuto problematiku řeší například nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazu, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, aniž je s nimi jakkoliv provázán. Neexistuje judikatura k novému principu dávek, místo odškodnění lze očekávat nárůst soudních sporů.

    V roce 2010 dostalo Ministerstvo financí za úkol vypracovat varianty možného řešení, protože v té době již bylo zřejmé, že zákon č. 266/2006 Sb. v původní podobě není životaschopný. To předložilo čtyři možné varianty řešení, přičemž ustanovená Poslanecká sněmovna a následně Rada vlády pro BOZP doporučily variantu, kdy by prozatímním nositelem pojištění byla Česká správa sociálního zabezpečení na zhruba stávajícím půdorysu, to znamená zachování principu náhrady škody a objektivní odpovědnosti zaměstnavatele. (V sále je setrvalý hluk.) Přičemž výhledově by bylo pojištění přeneseno na neziskový subjekt, tripartitně spravovaný s výraznými motivačními prvky. Různé varianty tohoto modelu jsou obvyklé ve státech západní Evropy a úspěšně zde řadu let fungují.

    Pane předsedající, prosím vás, mohl byste tady... (Předsedající používá zvonek, aby ztišil hlučící poslance.) Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dovoluji si požádat o klid a prosím paní poslankyni, aby pokračovala, až tu bude opravdu klid.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji vám.

    K překvapení všech zúčastněných však Ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive pan ministr Drábek, rozhodlo, že se půjde cestou novelizace zákona č. 266/2006 Sb., což v předchozích jednáních zaměstnavatelé a odborníci zúčastnění v Poslanecké sněmovně jednoznačně odmítli jako nejhorší možné řešení ze všech předložených. Po mnoha jednáních nakonec i vláda České republiky došla k závěru, že je to nesmysl, a v usnesení č. 781 ze dne 24. října 2012 rozhodla zákon č. 266/2006 Sb. zrušit, což se ovšem nakonec nestalo, a Ministerstvu financí bylo uloženo zpracovat podklady pro uzákonění výhradně komerční varianty. Materiál byl Ministerstvem financí zpracován.

    V připomínkovém řízení byly namítány zejména tyto problémy: Pro zaměstnavatele půjde o zásadní zdražení při menším krytí škod, což bude dáno zejména jeho spoluúčastí. Pojistné má sice po dobu pěti let zůstat zakonzervováno, ovšem s inflační doložkou a potom bude zcela neregulovatelné. Předkladatel se brání vypracování dokumentu RIA; zde by se totiž musela objevit analýza počtu úrazů v pásmu spoluúčasti a dopady na zaměstnavatelskou sféru. Přímé postavení poškozeného vůči pojišťovně bude poškozeného znevýhodňovat. Lze tak soudit i z některých současných postupů jedné z pojišťoven spravujících stávající systém, která si osvojuje například právo rozhodovat o tom, co jako pracovní úraz uzná, ačkoliv v tom nemá žádné zmocnění. Neexistuje efektivní kontrola ani odvolací orgán, dozor nad pojišťovnami vykonává pouze Česká národní banka a tu zajímá jejich kapitálová přiměřenost, nikoliv zda poškozuje své klienty. To vidíme již dnes, kdy si není kam stěžovat na postup pojišťovny a jedinou možností je rovnou soudní spor. Z hlediska veřejných rozpočtů se jeví úplně mimo realitu předpoklad převzetí starých závazků státem. Rozsah byl odhadován cca na 50 mld. korun. Nyní je tato částka odhadována na 61 mld. korun. Jde zejména o případy tzv. rent, které jsou toho času bez problému financovány z průběžného systému.

    Vláda sice rozhodla o tomto postupu, ale k všeobecnému překvapení nezařadila práce na nové právní úpravě do plánu legislativních prací, takže po pádu vlády se v dané věci již nijak nepokračovalo. Takzvaná úřednická vláda premiéra Rusnoka předložila do parlamentu návrh zákona o dalším odsunutí účinnosti zákona č. 266/2006 Sb. a zároveň uložila Ministerstvu práce a sociálních věcí nové zpracování variant, které budou předloženy nové vládě. (Poslanci se baví v lavicích.)

    Popsány v něm jsou tři možné varianty. Takzvaný dávkový systém v intencích zákona č. 266/2006 Sb., komerční varianta a varianta veřejnoprávního pojištění v intencích stávajícího zákoníku práce. Veřejnoprávní pojištění ze všech tří variant se řadě zúčastněných jeví jako nejpřijatelnější, nezatíží státní rozpočet nutností převzetí starých závazků, zachová princip odpovědnosti zaměstnavatele a náhrady škody a navazuje na předchozí právní úpravu, čímž se vyhýbá obdobné pasti, jakou přináší nový občanský zákoník -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale znovu prosím paní poslankyni, aby přestala, přerušila svůj projev do doby, než se tady opravdu ztišíme. Děkuji.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Také děkuji. ... jakou přináší nový občanský zákoník, to jest dlouhodobého hledání a nalézání práva. Tento systém navíc úspěšně funguje i v řadě zemí, jako je například Rakousko. Generuje prostředky na preventivní programy i rehabilitaci postižených. Systém zásadně neodmítají ani zaměstnavatelé, pokud bude pod tripartitní správou.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové a zároveň se jí omlouvám za zkomolení jejího jména.

    Další s přednostním právem je pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Využívám jenom krátké chvilky ke zdvořilému dotazu, který bych vaším prostřednictvím chtěl položit paní poslankyni Hnykové.

    Prosím pěkně, četla jste svůj příspěvek poprvé v okamžiku, když jste nás s ním seznamovala? Nebo jste si ho přečetla někdy předtím, paní poslankyně? Kdo ho psal, se ani ptát neodvažuji, tak neomalený nejsem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo, končím obecnou rozpravu a ptám se na případná závěrečná slova pana zpravodaje nebo paní navrhovatelky. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. (V sále je obrovský hluk!)

    Já bych chtěl říci, že vidíte sami, že nejde jenom o technickou novelu, že jde o přístup, kterým se vydá tato republika v úrazovém pojištění. Jsem přesvědčen, že tak jak Česká správa sociálního zabezpečení provádí důchodové pojištění, nemocenské pojištění, tak jí přísluší i úrazové pojištění, aby cyklus byl završen. (Předsedající zvoní pro uklidnění v sále.) Máme tedy v budoucnu dvě možnosti. Buď plně privatizovat tento systém a otevřít ho všem zájemcům z bankovního sektoru, anebo ho přiřadit k onomu důchodovému a nemocenskému pojištění. Jak to bude, bude zanedlouho rozhodovat vláda a pak samozřejmě tato Poslanecká sněmovna.

    Chci říci, že představy, že si každý občan, každý zaměstnanec v případě úrazu či nemoci z povolání nebo pozůstalý v případě smrti bude muset prostřednictvím občanského zákoníku nebo nějakého rámcového pojištění, které bude zajišťovat jenom nějakou dolní mez, vymáhat soudně na zaměstnavateli, který může do té doby taky zaniknout, své nároky, nepatří dle mého názoru do prostoru střední Evropy v 21. století. Přimlouvám se proto, abychom propustili tento tisk do druhého čtení, přikázali ho výboru pro sociální politiku, kde jistě budeme pokračovat v této debatě a možná i dlouho.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Paní ministryně se závěrečným slovem. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem jenom chtěla vyjádřit přesvědčení, že tato vláda nebude tou, která to jenom odkládá a nechce to řešit. To je vše. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme paní ministryni za dobrou zprávu. Přikročíme k hlasování. Zaznamenal jsem návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který předložil pan poslanec Kalousek. Přivolám naše kolegy v předsálí.

    Zahajuji hlasování o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování pořadové číslo 35 přihlášeno 167 poslankyň a poslanců, pro 25, proti 101. Tento návrh nebyl přijat.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo ještě nějaký jiný návrh? Nemá.

    Přistoupíme tedy k hlasování, aby tento návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro sociální politiku, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování pořadové číslo 36 přihlášeno 168 poslankyň a poslanců, pro 140, proti 1. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.

    Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. Končím prvé čtení projednávání tohoto návrhu zákona.

    Dalším návrhem zákona, kterým se budeme zabývat, je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pane ministře, prosím, máte slovo. (V sále je stále veliký hluk a neklid!)

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v návaznosti na své vystoupení v prvním čtení bych chtěl pouze připomenout, že důvodem k předložení projednávané novely zákona je nejasnost, která se objevila při aplikaci zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, týkající se postupu účtování a hrazení ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou. Primárně šlo o to, aby nebyla pochybnost, že příspěvek na OZE se musí vybírat ode všech a musí se platit.

    Při projednávání návrhu novely hospodářským výborem byly přijaty dva pozměňovací návrhy, které věcně souvisejí s předmětem navrhované právní úpravy. Jeden upřesňuje množství dodané energie, za které se hradí cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny, a druhý obsahuje legislativně technické úpravy. Usnesení hospodářského výboru je v souladu s postojem Ministerstva průmyslu a obchodu, které přijetí ostatních pozměňovacích návrhů, které byly původně předloženy na hospodářském výboru, nepodporuje.

    Nicméně bych chtěl říct, že tomuto zákonu, této změně, této novele se říká malá novela energetického zákona a můj úřad připravuje takzvanou velkou novelu energetického zákona, která by měla jít do připomínkového řízení koncem dubna, ve které zapracujeme některé pozměňovací návrhy, které byly předloženy na jednání hospodářského výboru, zejména návrhy, které se týkají fungování Energetického regulačního úřadu, protože myšlenka, že by mělo být doplněno vedení úřadu nějakou radou, jako je to v jiných podobných institucích, je nepochybně správná, nicméně to bude vyžadovat, aby to byl systematicky propracovaný návrh, který projde řádným připomínkovým řízením a Legislativní radou vlády, protože musí být vybalancovaný, aby tam nedocházelo k nějakým poruchám. A samozřejmě by také mělo platit, že tento systém by měl vstoupit od nového volebního období předsedy, resp. předsedkyně Energetického regulačního úřadu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 99/1. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, hospodářský výbor projednal návrh novely energetického zákona tento týden a přijal usnesení, které v zásadě podporuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu. Přijal dva pozměňovací návrhy a shodl se s postojem Ministerstva průmyslu a obchodu, že teď se jedná o malou novelu energetického zákona s tím, že v průběhu měsíce dubna ministerstvo zpracuje a předloží do připomínkového řízení velkou novelu energetického zákona, kde by byly zohledněny některé návrhy, které byly předloženy na hospodářském výboru.

    Hospodářský výbor tedy, abych to zkrátil, doporučuje přijmout tento návrh novely ve znění předložené vládní novely a přijatých pozměňovacích návrhů, které v podstatě jen zpřesňují některé detaily a zachovávají kontinuitu toho, že se jedná o malou novelu energetického zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Milanu Urbanovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se pokusím být stručný. Protože jsem zaregistroval, že je tady snaha podat další pozměňovací návrhy, které se týkají úlevy na zaknihování akcií, tak jsem se o to začal zajímat trochu víc a začal jsem se zajímat, jaký je rozdíl mezi akcií na jméno a akcií zaknihovanou. A samozřejmě chápu boj za transparentnost příjemců státní dotace, tomu já rozumím, nicméně když jsem si zjišťoval, kdo vlastně odpovídá za to, jak ta akcie je napsaná v akciové společnosti, tak jsou to vlastně ti, co vedou akciovou společnost. Když je zaknihovaná v rejstříku, tak je to správce rejstříku. A rejstřík mě právě zaujal v jedné věci. Nevím, jestli to všichni víte, rejstřík nevlastní stát, vlastní ho soukromá firma. Jeho historie vzniku samozřejmě je nějaká a je otázka samozřejmě, zda tato firma sama bude akciovou společností a sama má zaknihované akcie, aby to vzbuzovalo důvěru. To je moje otázka na možná tady pana ministra.

    A další věc, která tam je a kterou je potřeba si říct, že se nejedná jenom o vlastníky zemědělských společností. Máme tady i jiné záležitosti - obce vlastní stoprocentní podíly ve společnostech, které vyrábějí obnovitelné zdroje, a tady jde o cenu toho zaknihování, protože na rozdíl od akcie na jméno - tam neplatíte prakticky nic. A jinak mimochodem, když se mění vlastník akcie na jméno, tak zodpovědnost té změny na vedení společnosti je trestněprávní, to znamená, že není možné falšovat beztrestně.

    A musím tedy říct, že peníze, které jsme zjišťovali, co budou platit obce jako stoprocentní vlastníci, tak ty peníze jsou docela velké, pohybují se řádově ve statisících ročně. Takže já si myslím, že je potřeba si to tady říct, abychom v rámci boje za transparentnost a dohledatelnost příjemců státní dotace si nenadělali zbytečné problémy a náklady a aby výsledkem nebylo jenom to, že vydělá soukromá společnost, která má rejstřík, vlastní ho, a dokonce si myslím, že není ani ten kapitál v rukou českých podnikatelů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádným přihlášeným je pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, dámy a pánové, já se po tom vystoupení kolegy Adamce, který poukázal na další složité aspekty související s touhle materií, pokusím být co nejstručnější.

    Na hospodářském výboru, když jsme o tom diskutovali, tak tam byla taková ta linka, nakolik tu tematiku otevírat doširoka a nakolik se zabývat jenom technickými aspekty. Po dlouhém přemýšlení jsme s kolegy z ODS dospěli k názoru, že jediným nezpochybnitelným aktem, který může situaci vylepšit, aniž by ohrozil původní intenci zákonodárce směrem k transparentnosti v té krátkosti času, tu záležitost musí vyřešit komplexní novela, je otázka ohledu na stanoviska řady měst a obcí v České republice, která upozorňují, že pokud jsou stoprocentními vlastníky, což zase tu množinu omezuje, část obcí a část podniků samozřejmě nebude ani tímto případem, ale že pokud jsou stoprocentními vlastníky společnosti podnikající v této oblasti, nemůže být žádná pochybnost o transparentnosti takové aktivity.

    V té souvislosti jsem se rozhodl předložit pozměňovací návrh, který upravuje právě tuhle problematiku, tj. vymanění z povinnosti zaknihování akcií společností, které jsou ve stoprocentním vlastnictví měst a obcí. Jak už říkal kolega Adamec, když jsme si teď ještě i narychlo prověřovali potenciální náklady této operace pro naše města a obce, tak jsou minimálně v řádu desítek, ale většinou spíše v řádu stovek tisíc korun, a to ročních nákladů opakujících se, a považujeme za rozumné nezatěžovat města a obce takovými náklady. To, že existují jiné oblasti, kde je to také téma, kde jsou jak v uvozovkách hráči dobří a čistí, tak i hráči nečistí, to je otázka na dlouhodobější zkoumání a myslím si, že v tuto chvíli nemáme nikdo kapacitu v krátkém čase vymyslet návrh, který by ty problémové oblasti, a mluvím zejména o zemědělství apod., vyřešil. My se proto zabýváme pouze městy a obcemi a jejich stoprocentními společnostmi. Na příslušný návrh odkážu potom v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Další s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Chtěla bych informovat o tom, že jsem v rámci projednávání této novely podala dva pozměňovací návrhy. První z nich, který definoval a narovnával finanční vztahy mezi jednotlivými aktéry a trhu s energií, byl Ministerstvem průmyslu plně akceptován.

    Druhý pozměňovací návrh, který byl motivován především v tom, aby se ulehčila situace zemědělským akciovým společnostem, týkající se povinnosti zaknihovávat jejich akcie, akceptován nebyl. Je mi to líto a doufám, že v zájmu minimálně 780 akciových společností zemědělského typu budeme o tomto návrhu v budoucnosti ještě hovořit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, já bych chtěl upozornit na dvě záležitosti. Jedna se týká podpory výkupu elektrické energie bioplynových stanic. Chci varovat před tím, abychom touto cestou nešli, protože v okamžiku, kdy zvýšíme atraktivitu a ziskovost bioplynových stanic, tak tím paradoxně ublížíme živočišné výrobě, a to v tom, že krmivo, které často se spotřebovává právě v bioplynových stanicích, zjednodušeně sláma apod., co potřebuje bioplynová stanice jako svoje krmivo, umožní vlastníkům bioplynových stanic vykupovat toto krmivo pro bioplynové stanice za lepší cenu než těm, kteří chovají dobytek. Takže se to paradoxně otočí proti chovatelům dobytka. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan zpravodaj, pan poslanec Urban. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, rád bych se vyjádřil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které byly projednávány na hospodářském výboru.

    Za prvé k tomu, který jsem předložil a který se týkal Energetického regulačního úřadu a vytvoření Rady Energetického regulačního úřadu. Myslím si, že je důležité, aby tento návrh byl věcně správný. Jde mi o věc, nikoli o čas.

    Pan náměstek ministra průmyslu a obchodu na hospodářském výboru sdělil, na veřejném jednání hospodářského výboru, že je připravována velká novela energetického zákona a že tento návrh, který byl teď předložen, je podnětným návrhem a je pravděpodobné, že bude zapracován po přemýšlení o detailech do té velké novely energetického zákona. Z tohoto důvodu tedy nebudu předkládat v druhém čtení na plénu Poslanecké sněmovny návrh, který byl projednáván na hospodářském výboru. To je první věc.

    Druhá věc se týká zaknihovávání akcií zemědělských akciových společností, které byly transformovány ze zemědělských družstev - proto je tam hodně akcionářů. Myslím, že když ten návrh padne ve druhém čtení a bude se týkat jen zemědělců, bude přijatelný. To, co bylo předloženo na hospodářský výbor, mohly být pochybnosti o tom, že se jedná o návrat před přijetí zákona, který stanovil, že vlastníci nebo provozovatelé obnovitelných zdrojů nebo zařízení na obnovitelné zdroje nemusí mít transparentní vlastnictví. To existovalo někdy do poloviny předchozího roku. Tento návrh jako by měl tendenci vrátit to do původního stavu. My jsme tady přijali novelu, která říká: Kdo chce být příjemcem poplatků za obnovitelné zdroje, tedy poplatků, na kterých se podílí státní rozpočet zhruba třetinou, musí být jasné, musí být vidět na ruce, musí být jasné, kdo je vlastníkem těchto obnovitelných zdrojů. Ten zákon začne platit od poloviny letošního roku. A já se nebráním tomu, aby zemědělci - akciové společnosti, které vznikly z družstev, tedy je tam mnoho akcionářů, byly vyjmuty. Pokud takový pozměňovací návrh zazní, a mám avízo, že zazní z úst ministra zemědělství na dnešním projednávání, tak samozřejmě s takovým návrhem problém není. Problém by byl, kdyby se to týkalo znovu všech vlastníků zařízení na obnovitelné zdroje, která v České republice fungují. Myslím, že tam bychom se vraceli zpátky, a podle mého názoru by to bylo velmi špatně. Protože je důležité, aby bylo transparentně vidět na tyto vlastníky, kteří přijímají poplatek, zvláště z třetiny ze státního rozpočtu.

    A teď poslední věta. Pokud tady zazní více pozměňovacích návrhů než ty, které jsou avizovány, tak byl bych rád, aby se na ně ještě možná podíval hospodářský výbor. Pokud ale budou jen tyto, o kterých zatím víme, tak to asi nezbytně nutné nebude.

    Beru tedy za velmi závazný příslib náměstka ministra průmyslu a obchodu, který byl přítomen na jednání hospodářského výboru, že bude připravena velká novela energetického zákona, že v dubnu půjde do připomínkového řízení a že do této velké novely budou zakomponovány některé podněty, které byly projednávány na hospodářském výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, panu zpravodaji. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně, o vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré odpoledne. Chtěla bych se vyjádřit k tomu, že se budeme vracet do nějakého období netransparentních forem a struktur. Musím říct, že v období, které mezitím uplynulo, došlo k rekodifikaci soukromého práva. Dnes nemáme možnost mít anonymní akcie. To znamená, že návrat, tak jak tady byl vylíčen, není možný. Tolik jenom pro upřesnění. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Omlouvám se, mám ještě jeden krátký dotaz spíš na pana ministra. Chtěl jsem vědět, zda směřujeme k tomu, že by v rámci ERÚ byly kompetence k tomu, aby se určovaly právě na ERÚ ceny vodného a stočného, což je dnes, pokud vím, kompetence zastupitelstev měst a obcí, obcí máme zhruba 6 000, a že by chtěl energetický úřad tuto kompetenci převzít na sebe. Zdali se s tím počítá, případně kolik desítek, nebo spíš stovek či tisíců zaměstnanců to bude řešit a bude vstupovat do kompetencí zastupitelstev. Jak tato agenda by případně vypadala, pokud chceme jít tímto směrem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Hlásí se někdo další do obecné rozpravy? Pan ministr Marian Jurečko - pardon - Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně a kolegové, opravdu nejsem z Plzně, takže děkuji za opravu příjmení.

    Zareagoval bych krátce na dotaz pana poslance Bendla. Asi to bylo spíše do kategorie interpelací, ale odpovím to teď. Vedou se debaty o tom, jakým způsobem přistoupit k cenovému regulátoru vody. Jaký model se nastaví, to vám opravdu v tento okamžik nejsem schopen podrobně popsat. Je to ve fázi přípravy a úvah, protože problematika je široká a počet dotčených subjektů by byl obrovský. Je potřeba o tom vést debatu, jak to dokázat smysluplně nastavit. Tolik jsem schopen v tento okamžik odpovědět. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: To téma tady otevřel pan poslanec Bendl. Rád bych se tedy vyjádřil k vodě, stočnému a případně k regulátoru na dopravu.

    Evropská směrnice nám už dnes ukládá, abychom měli regulátora na železniční dopravu. Možná někteří registrujete různé spory mezi Českými dráhami a různými privátními subjekty, které jezdí po stejné železnici. Nemůže být regulátorem ten, kdo je majitelem. To znamená Ministerstvo dopravy, které má hájit to, aby České dráhy byly národním šampionem, tak zároveň nemůže regulovat to, jaké subjekty, za jakých podmínek mohou jezdit po stejné koleji.

    Z důvodu evropské směrnice je tady jasné téma, že Česká republika má mít a musí mít nějakou nezávislou instituci, která by regulovala dopravu. Máme dvě možnosti. Buď vytvoříme speciální úřad, český úřad, který bude regulovat jen dopravu, nebo využijeme Energetický regulační úřad a vytvoří se tam nějaká speciální divize, která se bude zabývat právě regulováním dopravy.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Mám tu dvě faktické poznámky. První s faktickou poznámkou je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Budu stručný. Já chci jen poděkovat panu ministrovi zemědělství za tu reakci, byť jsem si vědom toho, že to není předmětem této novely zákona, ale ono to s tím částečně souvisí a půjdeme nějakým směrem. Já se opravdu obávám toho, že si tím přiděláme obrovskou spoustu práce a byrokracie a budou tady argumenty pro to, proč najímat další tisíce státních úředníků, a s tím tedy vnitřně nesouhlasím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další v pořadí je s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom kam jsme v té debatě odběhli, chci jenom říci, co bylo předmětem původního návrhu, a debatujeme o regulátorovi na dráze, vodného, stočného. Tak když už to pan kolega Milan Urban otevřel, tak prostě Ministerstvo dopravy dneska není regulátor, já myslím, že to tak prostě není, že jestli někdo přiděluje časy a kapacitu, je to někdo jiný. A nechci zpochybňovat tu debatu o potřebnosti a kde to umístit. Jenom bych poprosil nás všechny, abychom to nechali, až přijde nějaký vládní nebo poslanecký návrh, abychom pak tu debatu takhle nerozmělňovali, protože kdyby nedošlo k návrhu na změnu fungování ERÚ v hospodářském výboru, tak asi tu debatu dneska nevedeme, držíme se toho merita věci. Takže to je jenom prosba, když budeme mluvit o té dopravě a o té regulaci, tak přesně, není to, že by Ministerstvo dopravy bylo, ale přitom souhlasím s tím, že to potřebujeme, a já jsem spíš pro to, aby to bylo na nějakém existujícím úřadě, abychom nezakládali nový úřad.

    A možná když už mám ještě 65 vteřin, tak k tomu vyjmutí z povinnosti zaknihování akcie. Ten náš návrh je poměrně jasný, říká, že stát přesně ví, nebo všichni vědí, že to je stoprocentně vlastněná společnost městem nebo obcí, tam není prostě debata. Ty výjimky, ty další, které jsou navržené, jsou podle mě velmi diskutabilní a my ještě budeme do zahájení třetího čtení a hlasování debatovat, jestli to náhodou není příliš účelové a příliš jenom pro jednu skupinu podnikatelů. To prostě musíme zvážit, zda ty přínosy, nebo zda nezvýhodníme jednu skupinu před jinou skupinou. U těch, to, že stát se domáhá, že chce vědět, že to stoprocentně vlastní město, já myslím, že to je zbytečné. Na druhé straně říkáme pouze stoprocentní. V okamžiku, kdy tam je jiný vlastník nebo spoluvlastník, tak nám nestačí majorita veřejného sektoru, chceme, aby to pak platilo i pro takovou společnost. To si myslím, že stojí za podporu, že většina, možná všichni starostové, kteří nám píší, že se bojí, že budou muset vynakládat desetitisíce až statisíce korun (upozornění na čas), že ty peníze můžeme ušetřit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další je do rozpravy připraven pan poslanec Urban. Hlásil jste se do rozpravy? (Ne.) Takže poprosím pana ministra.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl reagovat na diskusi a poděkovat za ni. Především bych chtěl potvrdit slova svého náměstka na hospodářském výboru, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se vážně bude zabývat otázkou Rady ERÚ a zařadíme tuto otázku do takzvané velké novely energetického zákona. To je jedna věc.

    Druhá věc je transparentnost. Máme samozřejmě zájem, aby transparentnost zůstala zachována, nicméně pokud bude předložen ten návrh, který vyřeší problém bývalých zemědělských družstev, která jsou transformována na akciové společnosti, které mají poměrně velký počet akcionářů, tak já si myslím, že tuto výjimku je možné podpořit, tuto výjimku je možné udělat.

    Co se týká doporučení pana poslance Adamce, který zajímavě převedl debatu na to, kdo vede rejstřík, na zajímavou otázku, kdo dohlíží na dohlížitele, who is guarding the guardians, tak samozřejmě tomu je třeba se také věnovat, ale obávám se, že to není úplně přímo předmětem tohoto zákona. Pokud ovšem to bylo zvednuto tak, že by bylo dobré, aby zaknihování bylo levnější, tak tento podnět je samozřejmě relevantní a my se k němu nějakým způsobem vrátíme.

    Co se týká podpory bioplynu, kterou zvedl pan poslanec Bendl, toto není předmětem této novely. Vrátíme se k tomu v novele velké. Ale já si nedovedu představit jakoukoliv masivní podporu kromě nějakých malých stanic pro drobné zemědělce jako podporu malého a středního podnikání. Ale znovu podotýkám, o tom budeme debatovat společně s velkou novelou.

    Co se týká rozšíření kompetence Energetického regulačního úřadu, já jsem zadal přípravné práce na tom, aby tento úřad byl schopen regulovat i vodu. Nejsem v tuto chvíli schopen říci, jestli budeme schopni to stihnout do dubna, nebo jestli bude zapotřebí zřejmě někdy v příštím roce dát nějakou komplexnější novelu.

    Regulace dopravy zatím není definitivně uzavřena v rámci vnitrokoaličních debat.

    Myslím, že v tuto chvíli je to všechno. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Mám zde ještě přihlášeného s faktickou poznámkou pana poslance Adamce, takže ho poprosím o vystoupení.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, já jsem to otevřel právě proto, abychom věděli, o čem hlasujeme, abychom si uvědomili, kam ty akcie budou firmy registrovat. Myslím, že to je důležité. Samozřejmě jde o tu cenu a navíc u těch obcí, které tady padly, na které reagováno vůbec nebylo, kde je to úplně jednoznačné, když je stoprocentním vlastníkem obec, že tedy ten vlastník je transparentně znám a zaknihování stojí peníze, které stojí - třeba Plzeň hlásila 450 tisíc, tak mi připadá opravdu že ty peníze platíme zahraničnímu vlastníkovi rejstříku naprosto zbytečně.

    Ale já jsem to uvedl právě proto, protože jsem se tím začal zabývat, až když začaly padat tyto pozměňovací návrhy, které neprošly na hospodářském výboru, čímž se omlouvám panu předsedovi, jinak bych s tím vůbec nezačal. Takže proto jsem to řekl a rád bych na to znal odpověď, protože chtěl bych znát vlastníka toho rejstříku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nikoho dalšího s faktickou poznámkou ani řádně do rozpravy nemám, takže se táži, jestli chce ještě někdo vystoupit. Není tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. S přednostním právem pan ministr Jurečka.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne ještě jednou. Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, jak již tady bylo avizováno, předkládám pozměňovací návrh k této novele. Uvedu jenom stručně důvod. Částečně to tady zaznělo. V případě zemědělských podniků a akciových společností je tady to opatření docela řekněme šikanózní v tom slova smyslu, že struktura vlastníků je opravdu široká, rozptýlená po celé České republice, a my bychom tímto značně zkomplikovali život. Ale chápu, že tady jde o tu podstatu znát vlastníky. A v tomto případě to je zajištěno. Ministerstvo zemědělství, potažmo Státní zemědělský intervenční fond, zná vlastníky provozovatelů bioplynových stanic. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Mám zde přihlášeného s faktickou poznámkou pana poslance Stanjuru. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já možná nepotřebuji odpověď znát dneska, ale před tím hlasováním bych ji rád dostal od pana ministra, protože to, co jste načetl, neodpovídá tomu, co se tady debatovalo, že vy jste mluvili o transformovaných družstvech, počtech akcionářů, a v té dikci je jenom to, že je to z bioplynu a že hlavní předmět činnosti je zemědělská výroba. Argumenty, které jste předtím používali v té debatě, v tom pozměňovacím návrhu prostě nejsou. A já bych poprosil o nějakou důvodovou zprávu a odhad toho, koho se to týká. Samozřejmě nemusím to vědět - já to nechci dneska, ale před třetím čtením bychom byli velmi rádi, kdybychom to v klubu mohli debatovat, pokud je to návrh ministerstva a ministra, protože to může být privátní zemědělský podnik, který bude mít dva akcionáře utajené v té dikci, v které vy jste mluvil. To znamená hlavní činnost zemědělství a vyrábí, má bioplynovou stanici. Tam se nemluví o tom, kolik akcionářů, jestli to ZIF ví, nebo neví, apod. Mluví se jenom - takhle byl charakterizován - já jenom abychom si uvědomili, že tímhle vytváříme okno, do kterého leckdo může vstoupit, aniž bychom to dneska domysleli nebo aniž bychom chtěli, aby takové typy do toho okna vstupovaly. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, chci se zeptat, zda se ještě... Dobře, pan poslanec Foldyna.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobrý den, děkuji vám za slovo. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu č. 515. V zásadě se jedná o povinný příspěvek výrobce obnovitelného zdroje pro vlastní spotřebu, kdy je zatížen poplatkem, že vlastně neodebírá zdroj, neodebírá elektřinu ze sítě, ale vyrábí si ji sám. Jedná se zejména třeba o pasivní domy, které si vyrábějí svoji elektřinu, takže tento pozměňovací návrh by do jisté míry měl řešit tu situaci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Máte slovo - pan poslanec Novotný.

  • Poslanec Martin Novotný: Tak, kolegyně a kolegové, já spíše technicky už se pouze v podrobné rozpravě chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu č. 513, který je oním řešením situace pro akciové společnosti stoprocentně vlastněné obcemi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, dívám se, nikdo už se nehlásí - je tomu tak? Dobře, končím podrobnou rozpravu. Chci se zeptat, zda chcete závěrečné slovo, jak pan ministr, tak případně zpravodaj? Chcete závěrečné slovo? Tak, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já bych chtěl reagovat na pana poslance Stanjuru. I můj úřad udělá analýzu, koho se to týká, pokud ten slovosled bude takový, jak bylo v návrhu pana ministra zemědělství. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat - takže pan zpravodaj nebude mít závěrečné slovo? Končím podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám.

    Dalším bodem jednání je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 105/1. Prosím tedy, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů poslankyně Helena Langšádlová. (Je omluvena.) Takže místo Heleny Langšádlové zde máme náhradníka. Poprosím vás, pane poslanče, pojďte přečíst návrh.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové.

    Dovolte, abych krátce odůvodnil a vysvětlil, v čem spočívá novela zákona o odpovědnosti právnických osob. Je to sněmovní tisk č. 105 a tato novela obsahuje to, že by trestná skutková novela lichvy měla být dána do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Tato trestní odpovědnost, tato skutková podstata, v tom zákoně chybí a samozřejmě trestného činu lichvy se nedopouštějí jenom fyzické osoby, ale jak víme z různých sdělovacích prostředků, z médií, tak zejména osoby právnické - různé nebankovní společnosti a další právnické osoby.

    Já bych chtěl jenom krátce přečíst, co to vůbec je trestný čin lichvy. Toho činu se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede.

    Takže na závěr: Jde o to, aby tento trestný čin byl v tom zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob, jde o trestný čin, který dle našeho názoru mohou mimo fyzické osoby spáchat i osoby právnické, bohužel v dnešním zákoně není dán ten trest, že by mohly být zrušeny nebo mohla býti dána nějaká pokuta. Takže prosím o propuštění tohoto tisku do druhého čtení do ústavněprávního výboru, kde se o něm můžeme dále pobavit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Borka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan poslanec Chvojka nás seznámil s novelou, nebo s doplněním zákona č. 418/2000 Sb. Tento zákon nabyl na účinnost teprve k 1. lednu 2012. Jedná se tedy o další z poměrně rozsáhlého seznamu zákonů, které poslanci upravují, doplňují nebo mnohdy z gruntu mění. Já využiji svého vystoupení k tomu, abych zdůraznil, že se domnívám, že nastal čas zvážit systém, který bude upřednostňovat kvalitu na úkor kvantity. Tak jak ostatně zaznělo již v některých vystoupeních v této Sněmovně. Toto mé konstatování prosím berte zároveň jako výzvu pro vládu Bohuslava Sobotky při tvorbě vládních návrhů zákonů a též jako výzvu k jednotlivým poslaneckým klubům a samozřejmě k nám poslancům.

    Navrhovaná poslanecká novela rozšiřuje účinnost zákona na právnické osoby za spáchání trestného činu lichvy, jak jsme slyšeli. S tímto závěrem lze vyslovit souhlas, neboť nekalé praktiky některých nebankovních subjektů, jež jsou právnickými osobami, významně ohrožují nejen sociálně znevýhodněné a vyloučené skupiny obyvatel, ale například i seniory a některé příslušníky středněpříjmových vrstev obyvatelstva, jak správně toto pojmenovala vláda ve svém stanovisku 105/1.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Do diskuse mám nejdříve s faktickou poznámkou přihlášeného pana poslance Polčáka. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já se nebudu snažit být do jisté míry tak příkrý jako pan zpravodaj, byť musím přiznat, že s podstatnou částí argumentace, kterou zde přednesl pan zpravodaj, musím souhlasit z odborného hlediska. Asi není úplně možné, abychom trestní zákoník a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob prostě otevírali několikanásobně. To je věc, řekl bych, velmi bedlivého uvážení a je trochu s podivem, když se podíváte na to, že je zde otevřen právě i tento zákon ve sněmovním tisku 45, což je samozřejmě tisk, který předchází i podle čísla číslovce 105, tak je jasné, že pokud už v tomto sněmovním tisku probíráme rozšíření dalších skutkových podstat na trestnost právnických osob, možná že by se předkladatelé mohli zamyslet nad tím, že není asi cílem zásobit Sbírku zákonů dalšími a dalšími úplně dílčími jednotlivými novelami zákona takhle zásadního, který upravuje trestnost osob jak právnických, tak i fyzických.

    Já bych se chtěl jenom zamyslet nad tím, jestli opravdu zásadou konzervativní politiky je uměřenost, jistá střídmost právě v tom zásahu do trestní politiky státu. Takže stanovisko pana zpravodaje, jakkoli je možná příkré, tak já ho nechci přímo podporovat, ale bylo by možná vhodné se zamyslet nad prolnutím obou dvou norem, které v té dané věci byly předloženy, protože pokud budou obě dvě schváleny, tak jsou to dílčí další a další novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem je do diskuse přihlášena paní ministryně Válková. Máte slovo, paní ministryně.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vlastně se jenom napojím, navážu na to, co zde bylo řečeno oběma předřečníky. Apeluji na nás všechny, abychom dbali principů racionální trestní politiky, která by rozhodně neměla být uplatňována v zájmu množství různých novelizačních zásahů do kodexů, a trestní zákon je jeden ze stěžejních kodexů. Víme, že trestní zákoník není jenom sám o sobě základním kodexem, doplňují ho právě speciální normy, jako je zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který sice odkazuje na trestní zákoník, ale má určitá speciální ustanovení a mezi jedno z těch speciálních ustanovení patří i výčet trestných činů, za které lze právnické osoby postavit před trestní soud.

    My jsme teď svědky toho, že se ten výčet čím dál tím více kritizuje, a i já se k té kritice připojuji, nicméně zde bych byla velice uvážlivá a rozlišovala případy, kdy musíme rozšířit trestnost z důvodu implementace evropských směrnic, které nám pod hrozbou sankcí ukládají doplnit ten výčet o určité nové skutkové podstaty, jako je to teď v oblasti prevence před zneužitím dětí pro účely pornografie, dvě nové skutkové podstaty ve zmíněném tisku 45 jsou obsaženy, a zde si myslím, že je to namístě, protože jiná cesta není. Musíme implementovat to, co nám evropské směrnice ukládají.

    Pokud jde o lichvu, tak já rozhodně nechci zpochybňovat smysluplnost jejího zařazení do toho ustanovení, které obsahuje výčet trestných činů, za které lze právnické osoby postavit před trestní soud, čili vyvodit trestní odpovědnost na straně jedné. Na straně druhé takových skutkových podstat, které tam chybí, byť nejsou mediálně ani politicky nyní v popředí pozornosti, např. drogové delikty, je mnohem více. Ale může se stát, že konkrétní případ, ke kterému dojde za dva za tři měsíce, naši pozornost upoutá a my budeme znovu otevírat tento zákon a znovu budeme podávat asi poslanecké návrhy.

    Je pravda, co zde bylo řečeno, já to chci na tomto místě potvrdit za resort spravedlnosti, že připravujeme, už v těchto dnech připravujeme návrh, který by měl být komplexní, v rámci kterého chceme obrátit systém uplatňování trestní odpovědnosti právnických osob tak, aby napříště už nebylo nutné novelizovat okruh trestných činů vždycky, když se v praxi ukáže potřeba nějaký trestný čin tímto způsobem právnické osobě přičíst, když v praxi zjistíme, že je namístě, aby zde trestní represe byla uplatněna, že nestačí represe třeba v oblasti správního práva nebo nějaká sankce civilněprávní. Konkrétně by to mělo znamenat, a já už jsem to tady v jiné souvislosti připomínala, že bychom chtěli umožnit tou připravovanou zásadnější a komplexnější novelou, aby právnické osoby byly odpovědné za všechny trestné činy, které jsou uvedeny v trestním zákoníku, s výjimkou těch, které tam budou taxativně uvedeny. Teď je to přesně naopak. Je možné je postavit před trestní soud jenom za ty trestné činy, které jsou tam uvedeny. Takže bychom se ubírali cestou, která je podle mého názoru bezpečnější prevencí před neplánovanou eskalací poslaneckých návrhů na doplnění výčtu trestných činů, za které lze postavit právnické osoby před trestní soudy.

    Takže shrnuto a podtrženo, za resort spravedlnosti se velmi přimlouvám, abychom ještě chviličku vydrželi, abychom nepodpořili tento poslanecký návrh a počkali si na návrh, který připravuje Ministerstvo spravedlnosti, který půjde samozřejmě do řádného připomínkového řízení, zohlední i názory jiných resortů a akademických pracovišť a který, doufám, vyústí v řešení, jehož platnost přetrvá jedno volební období. Možná že je to příliš ambiciózní cíl, ale rozhodně zamezí tomu, abychom tam příště přidávali další majetkové trestné činy nebo drogové trestné činy a aby došlo k absolutnímu neplánovanému legislativnímu, v tomto smyslu se dá říci až dramaticky, chaosu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Pospíšil. Takže pane poslanče, pojďte.

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek k tomuto návrhu, a to z toho důvodu, že jsem byl předkladatelem zákona, který je tady dnes debatován a který v roce 2011 byl schválen. Je třeba tady říci několik vět proto, aby debata byla komplexní, aby to nevyznělo, že ten návrh zákona je v zásadě nekvalitní a že je třeba ho v tuto chvíli napravovat, resp. určitým způsobem opravovat. To samozřejmě je možné, nicméně je to otázka politického rozhodnutí, není to o chybách tohoto zákona.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane kolego. Poprosím vás, vážení poslanci a poslankyně, abyste snížili hladinu hluku a poslouchali, co zde zaznívá. Děkuji.

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, já už budu končit. Chci tím pouze říci, že se jedná o ryze politickou otázku a měla by být vedena debata asi na ústavněprávním výboru o tom, jak má být případně trestní postih právnických osob do budoucna upraven a případně jaké změny mají nastat. Ale vzhledem k tomu, že jde o úplně novou věc, apeluji na to aby došlo k vyhodnocení a konstatování toho, jak tato právní úprava je efektivní a co v praxi přináší, kolik případně případů podle této právní úpravy již bylo postiženo a s jakými výsledky. Myslím si, že to je velmi důležitý fenomén před případnými dalšími úpravami. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku. Měl jsem zde přihlášeného pana poslance Stanjuru... Ne? (Nechce.) Takže v tom případě zde máme s přednostním právem paní ministryni Válkovou.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Já bych chtěla ujistit vaším prostřednictvím, pane předsedající, pana poslance Pospíšila, že samozřejmě ten komplexní návrh bude vyplývat z vyhodnocení. A my už to vyhodnocení teď provádíme.

    Také jsme pochopitelně v kontaktu s lidmi, kteří tenkrát návrh nového zákona o trestní odpovědnosti právnických osob zpracovávali. Jsem velmi dobře obeznámena s tím vývojem i s tím, že jednou ten návrh neprošel a že pak se zvolila tzv. minimalistická verze, která umožnila, aby se v Poslanecké sněmovně našlo dostatek hlasů pro přijetí této nové legislativy. Já třeba osobně jsem byla proti jejímu přijetí, ale nebyla jsem tenkrát poslancem. Jako odborník. Měla jsem takový ten tradiční konzervativní pohled. Ale časy se mění a v průběhu doby i ti konzervativnější z nás nyní vidí, že ten zákon je smysluplný, ale paradoxně tam chybí některé skutkové podstaty. Právě proto to chceme komplexněji upravit. A těch řešení komplexní úpravy je logicky více. I k tomu chceme udělat odborný seminář. Na druhé straně ten čas, který máme, je omezený. A vy sami jako opozice byste nás velmi brzy kritizovali, kdybychom nepředložili lepší návrh úpravy, než v současné době je a která i podle počtu těch případů, které se zatím odstíhaly, svědčí o tom, že tam zřejmě nejsou ty trestné činy, které by tam býti měly.

    Takže já navrhuji ten návrh zamítnout, protože na rozdíl od sněmovního tisku 45 - opět tedy zdůrazňuji -, kde nám ukládá evropská legislativa pod hrozbou sankcí přijmout a zařadit některé skutkové podstaty právě do tohoto speciálního trestního zákona, resp. speciální trestní normy, lichva mezi takové skutkové podstaty nepatří a ani jiné majetkové trestné činy, které tam taky nejsou a měly by tam být. Ani ty mnou zmiňované drogové delikty. Čili tady tu nutnost nemáme. A navíc pak už bychom to měli otevřít úplně komplexně a nejenom tedy nad lichvou. Pak bychom to museli spojit, a to si myslím, že i s dalším doplněním jiných trestných činů. A myslím si, že právě by došlo k tomu, před čím jsem varovala já i ostatní, že bychom bez předchozí diskuse a důkladné rozpravy některé trestné činy zařadili, aniž bychom ale změnili mechanismus, systém toho posuzování, který by měl být opačný.

    Myslím si, že pan poslanec Pospíšil si také pamatuje, že jedna z variant, která ale byla tenkrát pokládána za příliš odvážnou a revoluční na náš systém, byla ta, že budou právnické osoby odpovědné za všechny trestné činy s výjimkou těch, kde jim neumožňuje jejich povaha je spáchat, které se vylučují z povahy své věci. Takto revoluční cestou bychom nešli, nebo nenavrhneme ji. Ale myslím, když tam bude taxativní výčet těch, kterých se nemůžou dopustit, a ostatních trestných činů se mohou dopustit, že by to cesta mohla být. Souhlasím s ní potud, že to je velmi politická otázka a že jistě bude třeba k ní tu odbornou debatu vést. Ale rozhodně nejsem pro to, aby se spojovaly hrušky s jablky, a to by asi bylo v případě, že by se lichva vzala jako jeden trestný čin speciální, na který teď všichni mediálně upozorňují, a připojila by se ke skutkovým podstatám, které musíme do té normy zakotvit, protože evropská legislativa nám to ukládá.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Mám zde dvě omluvenky. Od 17 hodin se dnes z pracovních důvodů omlouvají pan poslanec Gabal a pan ministr Jurečka.

    Dále zde máme dvě faktické poznámky. První s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Stanjura z ODS. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Ten zákon platí dva roky a dva nebo tři měsíce. A já bych chtěl poprosit paní ministryni, abychom dostali nějaká čísla. Myslím, že nejdřív je to třeba vyhodnotit. I tak to považuji za poměrně krátkou dobu, aby případně byla ukončena, pokud byla nějaká rozhodování soudu, zda jsou už pravomocná, nebo ne. Abychom nerozhodovali pod dojmem buď článku, nebo dojmu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Polčák. Máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Vystoupení pana mého kolegy Stanjury mi mé následné vystoupení učinilo poněkud těžším. Chci být spravedlivý k předkladatelům, kteří myslím byli vedeni dobrými úmysly, a navíc je to setrvalá snaha. Jediný důvod, proč jsem já nenavrhoval zamítnutí té normy, je právě to, že již předkládali tento tisk v předchozím volebním období. A kdyby zde i přítomný zástupce předkladatelů, nechci říct, že veřejně slíbil, ale kdyby deklaroval, že by byla snaha prolnout ty dva tisky 45 a tento 105, abychom skutečně dvakrát v krátkém časovém sledu nenovelizovali ten zákon, tak je už jenom jediná otázka k zodpovězení. Jestli si skutečně přejeme, je to skutečně právně politické rozhodnutí, zda si přejeme, aby trestný čin lichvy byl i trestným činem, za který budou posuzovány i právnické osoby.

    Já osobně sám za sebe odpovídám, že ano. A právě to, po čem volal pan kolega Stanjura, je do jisté míry zbytečné. Ta analýza nám neodhalí to, kolik bylo v zásadě trestáno samozřejmě osob pro tento trestný čin, který ještě zaveden nebyl, a možná bychom se mohli bavit o těch trestných činech, které zavedeny byly a které by mohly vykázat nějakou statistiku. Ale to je v zásadě irelevantní. Tady jde o to právně politické rozhodnutí, zdali i tento trestný čin bude trestným i podle posuzování u trestnosti u právnických osob. A já osobně zde vnímám právě tu možnost, že bychom měli samozřejmě přistupovat k tomu zákoníku střídmě, to souhlasím se všemi svými předřečníky, ostatně jsem to tady hovořil také. Ale asi je jasné, že různé nebankovní instituce přistupují k lichvě velmi pružně a bylo by možná vhodné na to reagovat velmi promptně. Nemůžeme si asi úplně dovolit čekat několik let. Debata o lichvě ostatně zde byla již v původním zákoně a z nepochopitelných důvodů tam tehdy přidána nebyla. Nebyla tam ani celá řada jiných ustanovení, která se tam dostala až na základě usnesení ústavněprávního výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou tady nikoho nemám, takže do řádné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Marie Benešová. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Benešová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vládo a kolegové a kolegyně, pokud jde o tento návrh, já jsem zpočátku uvítala zařazení lichvy do výčtu trestných činů v tomto směru, to znamená do zákona č. 418/2011 Sb., do toho výčtu, který uvádí § 7. Ale postupně, jak nad tím přemýšlím, jsem tam našla celou řadu dalších trestných činů, které by stálo za to do toho výčtu zařadit. Postrádám tam od počátku trestný čin zpronevěry, postrádám tam další trestné činy, zneužití informací a postavení v obchodním styku, porušení povinnosti při správě cizího majetku a takhle bychom se mohli zamýšlet dál. Současně jsme řešili třeba i výkladové problémy § 8 v advokátní kanceláři.

    Takže suma sumárum, jak to tady tak poslouchám, tak původně jsem chtěla samozřejmě podpořit lichvu, aby byla zařazena do výčtu těchto ustanovení. Ale skoro bych se klonila k závěru, že nabídka paní ministryně spravedlnosti na jakousi analýzu, jak se osvědčil tento zákon v praxi, a že je potřeba jej doplnit komplexně, je v tomto směru smysluplnější. A zřejmě se budu klonit k tomu, aby se podpořil budoucí vládní návrh, který zde nabízí, s tím, že by vychytal všechny tyto pochybnosti, které máme, a doplnil to, co je potřeba.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Chci se zeptat, zda se někdo hlásí ještě do obecné rozpravy. Není tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se pana navrhovatele, zda si chce vzít závěrečné slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Chtěl bych poděkovat za debatu a v zásadě jsem pochopil, že vůle řešit problematiku, to znamená to, aby i právnické osoby mohly být trestány za trestný čin lichvy, tu je. Myslím si, že asi není nikdo, kdo by zpochybnil to, že lichva by neměla být trestána. Dneska je tomu tak, že prostě za lichvu právnické osoby trestány být nemohou, a víme přitom všichni, že většinu lichvářských akcí konají spíše právnické osoby, různé nebankovní společnosti a další pochybné subjekty. Takže tady máme věc, která prostě řešena není. A teď se nabízí dvojí řešení. To první je, pokud se dnes tento zákon nepodpoří do druhého čtení, a já samozřejmě, pokud se tento zákon nepodaří postoupit do výboru do druhého čtení, tak můžu tady veřejně slíbit panu kolegovi Polčákovi, že se pokusím načíst úplně stejný pozměňovací návrh do toho již otevřeného tisku číslo 45, tzn. budu se snažit dále, aby trestný čin lichvy měl svůj výčet i v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob. To by bylo řešení, které by bylo rychlé. Protože ten problém prostě je a je to velký společenský problém.

    Druhá cesta je, jak zde již bylo řečeno, nějak komplexně zhodnotit celý zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, posoudit, jaké trestné činy tam chybí, či udělat nějakou generální klauzuli atd. atd. Přimlouvám se za ten rychlejší způsob, protože přece jenom to pamatuji jako opoziční poslanec a předpokládám, že vláda, za niž jsem poslancem, tu věc bude řešit jinak. Ale přiznám se, že v tom novém funkčním období, když ministr řekl, že se mu nějaký návrh líbí, ale že ten zákon budou řešit komplexně, jinak, a nemyslím to nijak zle, a proto ho nepodporuji, tak potom se na ten komplexní návrh čeká třeba dva roky. Takže to je otázka toho, jak se rozhodneme. Jestli tu věc, to že lichva bude trestná i pro právnické osoby, chceme řešit rychle, a já si myslím, že by to mohlo být v zásadě účinné, kdyby to takhle prošlo třeba ve formě pozměňovacího návrhu k tisku 45, že by to mohlo být účinné od 1. 1. příštího roku. Anebo jestli to chceme pomalu, protože samozřejmě nějaké komplexní posouzení, analýzy atd., atd. trvají velmi dlouho, pak ten zákon jde do meziresortního řízení atd.

    Takže je to na každém z vás. Já poprosím o ten první přístup. Poprosím o to, abychom lichvu už nyní udělali trestnou i pro právnické osoby a nečekali na komplexní návrh, který může opravdu přijít až za rok, za rok a půl. Potom půjde do připomínkového řízení a lichva bude pro právnické osoby stále beztrestná. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat pana zpravodaje, jestli si vezme závěrečnou řeč. Vezme, takže máte slovo. ***

  • Poslanec Jaroslav Borka: Dámy a pánové, padlo tady několik návrhů. Myslím, že velmi konstruktivních. Já bych chtěl jenom velice stručně říct jednu věc. Nechtěl jsem zpochybnit snahu poslanců o to zařadit nebo dostat do zákona to, co tam v současné době chybí. Na druhé straně si myslím, že v současnosti se nám tady nabízí možnost udělat takový systém, který může přežít ne jednu politickou sestavu, ale více. To znamená, že se přikláním k tomu, aby byl udělán komplexní návrh, a navrhuji návrh na zamítnutí v prvém čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Máme zde návrh na zamítnutí předloženého návrhu. V tom případě budeme hlasovat. Poprosím vás, znovu se všichni přihlásíme, odhlásím vás.

    Nyní dávám hlasovat. Kdo souhlasí se zamítnutím předloženého návrhu? Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. (Hlasy ze sálu, že nefunguje hlasování.) V tom případě hlasování prohlašuji za zmatečné. Poprosím opět o vaše přihlášení. Uvidíme, jestli nám to tentokrát bude fungovat.

    Vypadá to, že se nám ustálil počet. V tom případě dávám znovu hlasovat. Kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu? Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. (Hlasy ze sálu: Nezahájil jste.) Děkuji. Člověk se učí celý život.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

    Končím hlasování pořadové číslo 37. Návrh byl přijat, to znamená, že předložený návrh zákona byl zamítnut. Děkuji vám.

    Dalším bodem jednání je

    Poprosím vás o snížení hladiny hluku. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 106/1.

    Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů poslankyně Helena Langšádlová. (Je omluvena.) I v tomto případě bude zastoupena. Poprosím vás, pane navrhovateli, abyste promluvil. Děkuji.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Je to druhý ze tří zákonů, které mám dnes na starosti, tak věřím, že u tohoto druhého budu úspěšnější než s tím prvním.

    Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh, označený jako sněmovní tisk 106, usiluje o omezení procesních dopadů exekucí nad rámec hmotněprávní úpravy společného jmění manželů. Jedná se o návrh, který stejně tak jako minulý byl předkládán již v minulém volebním období, avšak nebyl dokončen legislativní proces, protože se Sněmovna, jak všichni víme, rozpouštěla.

    Současná platná právní úprava účinná od 1. ledna 2013 předpokládá možnost exekuce či výkonu rozhodnutí majetku a jiných hodnot, které jsou v dispozici manžela povinné, pokud je v exekuci či výkonem vymáhán nárok, který spadá do společného jmění. Tato úprava však dle našeho názoru vykazuje několik teoretických a praktických úskalí. Jednak je třeba zdůraznit, že exekuce je nástrojem procesního práva, který by neměl řešit hmotněprávní otázky formou procesních předpokladů. Otázka společného jmění manželů je otázkou hmotného práva a nota bene hmotného práva, které má řešit vztahy mezi manželi, a nikoliv zvyšovat vymahatelnost dluhů. Z hlediska civilního práva nelze, je-li závazek součástí společného jmění, vztahovat jeho vymožení na výlučně jmění druhého manžela. Za předkladatele se nám jeví právně sporné, a to až na hranici ústavnosti, pokud exekuce či výkon zasahují do majetkových hodnot druhého z manželů, ačkoliv neexistuje žádný právní důvod se domnívat, že se jedná o jejich společné jmění. Takový postup je dle našeho názoru jednak ohrožením soudržnosti rodiny jako takové a jednak projevem nepředvídatelnosti práva, protože umožňuje, aby třetí osoba nesla právní důsledky neplnění závazků, za které nenese jakoukoliv odpovědnost. Současná procesní úprava pak fakticky vytváří z manželství neomezený ručitelský závazek.

    Z uvedeného důvodu usiluje novela o návrat do stavu, který reflektoval rámec stanovený zákonem o rodině. K této problematice je však třeba obecně dodat, že dosavadní judikatura obecných soudů přistupovala k otázce povýšení společného jmění na ručitelský vztah spíše restriktivně a naopak kladla důraz na to, že společné jmění manželů je soubor pravidel, která řeší vztahy mezi manželi a nevytváří společenství navenek. Právní úprava účinná od 1. 1. minulého roku jde proti dosavadnímu judikaturnímu vývoji, který je obecně blíže uveden v důvodové zprávě, což samo o sobě nemusí být špatně a v obecné rovině takový zásah může být i záhodný. V tomto případě však konkrétní důvody nejsou a nejsou důvody pro to, aby zákonodárcem formulované právo překonávalo soudní judikaturu. Naopak z hlediska kolize různých zájmů, které představují různé právní úpravy, spatřujeme potřebu klást větší důraz na ochrannou funkci institutu společného jmění manželů a netransformovat jej do podoby univerzálního ručení, ke kterému účelu nebyl určen a jehož naplnění ochranou funkci naprosto devalvuje. Právo věřitele domáhat se uspokojení své pohledávky považujeme za významné, nelze jej však absolutizovat.

    K tomu je třeba dodat, že právní úprava platná do konce roku 2012 a navrhovaná úprava umožňuje výkon rozhodnutí z majetku, který je součástí společného jmění, což ovšem musí být osvědčeno nebo alespoň rozumně předpokládáno stejně jako v případě majetku povinného. Navrhovaná právní úprava připouští exekuci proti majetku ve společném jmění, jak to bylo možné do konce roku 2012. Vylučuje pouze takovou exekuci proti majetku druhého manžela, který nemusí být ve společném jmění, a to za situace, kdy postižený manžel nemá ani možnost účinně dokázat, že majetek je výlučně jeho, protože takové tvrzení, třeba někdy i doložené, není důvodem pro částečné zastavení exekuce.

    Vážení kolegové, prosím vás o podporu tohoto návrhu a prosím o postoupení tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane navrhovateli. Nyní bych poprosil pana zpravodaje Stanislava Polčáka, aby promluvil k danému návrhu.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Po pravdě řečeno, bije se ve mně zásada kolegiality ke kolegům z mého poslaneckého klubu, kteří předložili tento návrh zákona, s tím, čím jsem byl pověřen, to jest zpracovat zpravodajskou zprávu ve prospěch celého pléna. Snažím se z tohoto souboje tedy vyjít alespoň částečně na obou dvou stranách se ctí a chci říci, že existuje dobrá řádka důvodů pro to, proč tuto normu přijmout, a na druhé straně existuje asi podobná řádka důvodů pro to, proč tento návrh zákona odmítnout.

    Musím říci, že se ztotožňuji i s poměrně střídmým stanoviskem vlády ve smyslu, že nad ním nějak dramaticky nejásá. On je samozřejmě na jedné straně velmi líbivý. Na druhé straně může vytvářet přesně ty další zákonné předpoklady pro to, jak umožňovat dlužníkům, aby se vyhýbali povinnosti splácet své dluhy, protože na jedné straně může i takováto právní úprava vytvářet stav, kdy jeden manžel se bude vesele zadlužovat a druhý manžel bude vesele nabývat majetek, aniž by bylo možno docílit jakéhokoliv uspokojení z takto zjevně účelově nabytého majetku. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ODS pan Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych podepsal mnohé z toho, co říkal pan zpravodaj, ale já tu kolegialitu úplně necítím k navrhovatelům, proto budu možná o něco otevřenější.

    Nejdřív doporučuji všem kolegyním a kolegům, ať se podíváme skutečně na formu toho poslaneckého návrhu. Nejdřív máme 25,5 řádku čísel novel, tři čtvrtě strany, pak máme dva body - arabská jedna, dvě, kde se vypouštějí dva odstavce. Pak máme druhý zákon, kde máme 6,5 řádku čísel novel a zase jeden řádek, kde vypouštíme jeden odstavec. Možná v rámci kolegiality bychom mohli navrhnout, že ve druhém čtení navrhneme z části jedna vypustit odstavce 1 a 2, z části dvě arabská jedna, a máme vypořádáno.

    A teď úplně vážně. Já se nechci pouštět do teoretických právních úvah, ale pravděpodobně jsou navrhovatelé vedeni nějakým smutným příběhem. Myslím si na druhé straně, že vytvářejí prostředí k tomu, aby se to účelově zneužívalo. Mně na rozdíl od pana zástupce předkladatele, který říkal, že manželství nemá být takovým tím neomezeným určením, mně na tom nic nevadí, že manželství je neomezeným ručením. Takové to atomizování, že jeden manžel dělá dluhy, mluvil o tom pan zpravodaj, a druhý pořizuje majetek, a pak je tu věřitel. A jak se má věřitel domoci svých práv? Tím, že řekneme: Já jsem sice nabýval majetek, ale nevěděl jsem, že můj partner mezitím dělá dluhy. Já si nemyslím, že je to správná úvaha. Vůbec jsem nepochopil, proč tak rychle to chceme změnit, co nás k tomu vede a proč vlastně otevíráme dveře k tomu, aby se postupovalo tak, jak to popsal pan zpravodaj, to znamená účelové nabývání jedním partnerem majetku do výlučného vlastnictví, na druhé straně potom poměrně bezstarostnou úvěrovou či jinou zatížeností toho druhého partnera, který ví, že v případě, když to nedopadne, ať už úmyslně, či neúmyslně, ať už plánovaně, nebo neplánovaně, tak vlastně o nic nepřijdou, protože majetek je psán na partnera, manžela či manželku - a co? Co věřitel? Ten zjistí, že pak ten člověk možná i papírově platí nájem svému manželovi, manželce v honosné vile, ale zjistí, že svoji pohledávku nemá čím uspokojit, protože majetek nebyl ve společném vlastnictví manželů, ale byl ve vlastnictví manžela či manželky. Na tohle bych chtěl znát odpověď, proč těmto případům vlastně vytváříme prostředí, ve kterém se mohou pohybovat.

    Možná jsem staromódní či konzervativní, ale já příliš nevěřím těm příběhům, jak jeden manžel či manželka dělají dluhy a ten druhý o tom vůbec nic netušil a ze svých společných pořizoval majetek jenom na svůj účet. Říkám, právo má být přehledné. Když si kdokoliv přečte návrh zákona v tom, jak jsem říkal, 25 řádků čísel novel, vypouští se dva odstavce, pak poměrně nesrozumitelnou důvodovou zprávu pro ty, kteří nestudovali právo, s tím, že není tam vlastně popsán problém, co vlastně chci řešit, kromě toho, že kdysi to bylo takhle, teď je to naopak a my navrhujeme, aby se to vrátilo, jak to bylo kdysi, s tím, že tam je nějaká odvolávka, že soudní moc to stejně takhle většinově aplikovala. Nepovažuji to za dobrý nápad.

    Já nebudu navrhovat zamítnutí, to nechám na jiných, pokud chtějí. Pokud to někdo navrhne, já se k tomu určitě připojím, protože si nemyslím, že to je cesta, jak vylepšit legislativní prostředí, jak i chránit práva věřitelů.

    A chci říct jednu věc. Myslím si, že je a byl zdokumentován dostatek případů, já bych řekl až šikany či neoprávněného postupu ze strany exekutorů. To je samozřejmě pravda a také se v tom činily legislativní kroky, takže některé příběhy, které se dodneška tradují, se už dneska stát nemohou, včetně možnosti odstoupit od (nesrozumitelné). Na druhé straně se velmi málo mluví o věřitelích, kteří se opravdu nemohou domoci svých peněz a svých pohledávek, protože ti, kteří závazky mají, je prostě platit nechtějí. A já bych byl nerad, abychom vytvářeli nebo zvětšovali prostor pro ty, kteří by to účelově chtěli používat a pak se v zásadě vysmívali svým věřitelům a říkali: Já nic nemám, na mě si nic nevezmete! Ten majetek je prostě manžela či manželky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S přednostním právem zde máme přihlášenu do diskuse paní ministryni spravedlnosti Válkovou. Máte slovo, paní ministryně. ***

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu tak vtipná jako můj předřečník, byť jsem spolupředkladatelkou tohoto poslaneckého návrhu.

    V průběhu doby, když jsem se seznámila s podrobnějšími souvislostmi a také s analýzou, kterou neúprosně vždy udělá naše legislativní oddělení, tenkrát jsem byla poslankyní, nyní jako ministryně, jsem seznala, že tento poslanecký návrh trpí řadou nedostatků. A teď nebudu mluvit jen o těch legislativně technických, které by se daly jistě odstranit a na které tady již bylo upozorněno. Jde o podstatnější připomínku, protože za chvíli budeme projednávat i sněmovní tisk číslo 107. V obou případech jde o řešení problémů, které dlouhodobě provázejí vymáhání pohledávek a exekucí v České republice, a teď do toho ještě vstupuje, nebo přistupuje, uplatňování nového občanského zákoníku a souvisejících procesních norem, které dál komplikují oblast aplikace, aplikační praxe. Já se nedomnívám, že by tento dílčí poslanecký návrh problém dobře odstranil a řešil. Může dojít k těm případům, o nichž zde bylo hovořeno. Myslím si, že z tohoto důvodu bychom měli být velmi opatrní. A byť, jak říkám, jsem spoluautorkou, tak se spíš přikláním k tomu řešení, které spočívá v tom, počkat si na vládní návrh, který tuto problematiku bude řešit komplexněji. I ten se už u nás v legislativním odboru zpracovává.

    Já bych chtěla reagovat, aby to nevypadalo vždycky, že tady bude užitečný smysluplný poslanecký návrh, který bude trpět některými nedostatky, a vystoupí příslušný představitel resortu a řekne: ale my zpracováváme komplexnější a lepší normu. Doporučovala bych tady rozlišovat případy, kdy meziresortní připomínkové řízení odhalí řadu souvislostí, které na první pohled nemůžeme bez podrobné analýzy i těch ekonomických dopadů vůbec tady v Poslanecké sněmovně odhadnout. A to je asi typický nedostatek, nebo přinejmenším riziko všech poslaneckých návrhů. Takže já doporučuji v tomto případě být velice opatrní. A i když pokud jde o samotný smysl a cíl poslaneckého návrhu, s ním stoprocentně souhlasím, obávám se, že bychom mohli spáchat více škody než užitku, pokud bychom ho v této podobě přijali. Nicméně pokud většina z vás zvedne ruku, je třeba hodně na něm zapracovat v průběhu jeho přípravy do druhého čtení na ústavněprávním výboru, popřípadě v dalších výborech.

    Pokud jde o jeho souvislost s dalším poslaneckým návrhem, který je pod sněmovním tiskem číslo 107, ta souvislost není na první pohled tak zřejmá. Jedná se ale opět o zásahy ad hoc do občanského soudního řízení a exekučního řádu. Takže to, o čem jsem hovořila ve vztahu k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob, tady platí dvojnásob ve vztahu k OSŘ a exekučnímu řádu, který můžeme v takovém měsíčním intervalu, a docela opodstatněně, novelizovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Petr Adam. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vím, že tady od řečnického pultíku nezaznívá pozitivní kritika, nebo spíš chvála, příliš často, tak snad to nebude velké překvapení.

    Dovolte mi zde krátce sdělit názor hnutí Úsvit k navrhovaným změnám exekučního řádu, což jsou projednávané tisky 106 a 107. Hnutí Úsvit již před volbami jasně deklarovalo, že bude dělat všechny potřebné kroky pro změnu současného exekučního řádu, který považujeme za naprosto nevyhovující. Z definice slova exekuce vyplývá, že se jedná o extrémní formu vymáhání dluhů, kdy je proti vůli majitele zabavován hmotný i nehmotný majetek, který se používá pro splácení dluhů. Jako velmi podstatné se mi zde jeví slovo extrémní.

    Ano, pane Stanjuro prostřednictvím pana místopředsedy, na základě desítek, ba stovek případů lidí totiž nemám pocit, že by se jednalo o takto krajní řešení jako spíš o extrémně výhodný praktický neregulovaný byznys skupiny podnikavců. Nenechte se mýlit. Jasně říkáme, že dluhy se platí a platit musí. Nicméně jsem přesvědčen, že lze nastavit parametry systému tak, aby tyto dluhy byly spláceny a dlužník nebyl uvržen do prakticky neřešitelné sociální situace. Navíc zmíněné příklady jsou často příběhy lidí, kteří ani netušili, že nějakou částku vůbec dluží, nebo lidí, kteří byli s dlužníkem v uvozovkách v nějakém vztahu.

    Nejsme ale z těch, kteří dobrý nápad odmítnou jen proto, že vzešel z pera politického konkurenta. Jsem přesvědčen, že dobrý nápad a zdravý rozum musí mít vždy příležitost uspět. Proto názor můj i klubu hnutí Úsvit je hlasovat pro tyto návrhy. Ano, jedná se pouze o dílčí změny ve špatném systému, ale jsou to změny k lepšímu. I nadále ale trvá naše přesvědčení, že přísná a zásadní systémová změna současného exekutorského řádu musí přijít. Doufáme, že stejně konstruktivní přístup bude k naší novele, kterou předložíme brzy do Sněmovny, kterou má teď vláda, o teritorialitě, a že stejně tak s paní ministryní a s ostatními se můžeme všichni společně vrhnout do této zásadní změny. Moc děkuji. Nashle.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším do diskuse je přihlášen pan poslanec Jeroným Tejc.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, na úvod chci podotknout, že nejsem spolupředkladatelem tohoto návrhu zákona a považuji jej také do značné míry za ne úplně dobře zpracovaný, ale to mi nebrání v tom, abych se této problematice věnoval nejen ve svém vystoupení, ale případně i ve druhém a třetím čtení.

    Za prvé si musíme uvědomit, proč ten návrh tady je. Podle mého názoru jen řeší důsledky přijetí nového občanského zákoníku a navazujících předpisů. Podle mého názoru ten spěch, způsob přijímání a to, jak vznikal nový občanský zákoník, nakonec vyústilo v to, že tady budeme mít mnoho novel, které budeme muset přijímat, budeme muset opravovat znění, které tam je, a zachraňovat na poslední chvíli mnohdy komplikované osudy jednotlivých lidí, které se teď po změně nového občanského zákoníku dotýkají skutečně řady rodin a lidí. Protože zákoník začal platit 1. 1., logicky se řada exekutorů připravila na toto datum a začala exekuovat tam, kde jim to zákon umožňuje, nově, to znamená, i v tomto případě rozšířila možnost uspokojení věřitele, bohužel ale mnohdy i na úkor lidí, kteří ten dluh jako takový nezavinili. To je prosím další z důsledků občanského zákoníku, na který jsme v minulém volebním období my, kteří jsme tady byli a nehlasovali, upozorňovali.

    Nepovažuji za šťastné, že tento návrh zákona se snaží změnou procesních předpisů měnit hmotné právo, resp. snaží se změnou procesních předpisů neaplikovat hmotné právo. Není to dobré. Není to řešení správné, ale dá se podle mého názoru změnou při jednání Sněmovny ve druhém a třetím čtení napravit.

    Byla tady zmínka, kdy dluhy mají být společné a kdy naopak být společné nemají. Dovolil bych si sdělit svůj pohled na věc. Je to samozřejmě otázka posouzení každého z nás, každý zažívá jiné životní situace. Pokusím se o relativně objektivní hodnocení, byť bude z mého pohledu.

    Myslím si, že pokud dluh vznikne před manželstvím, není jediný důvod, aby za něj odpovídal druhý manžel. Myslím si, že takových případů je řada. A mnohdy, i když by si manželé měli před svatbou vyjasnit své poměry, i ty majetkové, tak k tomu nedochází. A není podle mého názoru správné, aby ten, který dluh nevytvořil, nevěděl o něm, za tento dluh odpovídal. Myslím si, že v takovém případě není ani správné, aby bylo možné postihnout jeho účet. A to je bohužel věc, ke které docházet může podle stávající úpravy.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S přednostním právem pan zpravodaj.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, jak jsem řekl, že je celá řada i dobrých důvodů pro to, proč bychom se touto úpravou měli zabývat, stejně jako je celá řada myslím velmi vážných důvodů pro to, proč by třeba i mohla být zamítnuta. Ale pokud se tedy rozhodne Sněmovna, že se ten tisk nezamítne, tak si myslím, že představitelé vládnoucí koalice nemohou jenom říci, že to prostě poběží dále legislativním procesem, ale měli by tedy jasně říci závazek, že analýza, o které hovoří i vláda a zavázala se ve stanovisku, které bylo předloženo celé Sněmovně, že tato analýza exekucí a problémů exekučního práva bude předložena tak, aby byla ještě zapracovatelná, aby poznatky z této analýzy byly zapracovatelné ještě do této novely.

    Pokud i pan kolega Tejc říká, že je připravována další novela, tak tím do jisté míry podle mého názoru oslabuje důvody pro přijetí této novely, protože to je zase ta dílčí salámová metoda, která úplně právnímu řádu prostě nepřispívá.

    Já chci říci, že všichni vnímáme to, pokud opravdu manželka nebo manžel nevěděli o dluhu, který vznikl ze strany řekněme až podvodného jednání jejich druha, to je samozřejmě nepochybně jednání, které je nejen odsouzeníhodné, ale právo by mu nemělo poskytovat příliš velkou toleranci a ochranu. Na druhou stranu musíme ale zamezit také tomu případu, kdy se skutečně účelově budou převádět majetky tak, aby jediný poškozený zůstal věřitel. Jinými slovy, manželé si budou žít na vysoké noze, ale jediný, kdo ostrouhá, bude věřitel. Ono je samozřejmě krásně populární a možná až populistické hovořit dneska proti exekucím, ale až u toho soudu s tím vaším nárokem - třeba vás někdo srazí, nedej bože, na ulici, a budete mít nárok na odškodnění za poškození zdraví - až zjistíte, že ten rozsudek může také jenom představovat srovnatelnou kvalitu pro některé naše občany jako rulička toaletního papíru, tak zjistíte, že takovouto justici přece nikdo nechtěl.

    Myslím, že je rovněž vhodné si připomenout, že po zavedení činnosti soukromých exekutorů, kteří mnohdy samozřejmě - a je to vidět i na kárné praxi Nejvyššího správního soudu - mají mezi sebou ovce, které lze bezesporu označit za černé, tak ale bezesporu došlo k násobnému skokovému zvýšení vymahatelnosti práva. Předchozí v roce 2005 dobrovolná vymahatelnost práva byla podle statistik na úrovni 5 %, dnes se pohybujeme na úrovni přes 50 %. Německo má něco přes 60 %. Takže konečně jeden ze základních atributů právního státu, kterým je vymahatelnost práva, začíná nabírat konkrétních obrysů a nemělo by být cílem zákonodárného sboru, řekněme, poněkud neuvážlivou novelou tuto vymahatelnost práva podlomit.

    Je vhodné vyřešit střetové oblasti, které i z těch problémů, které předkladatelé ukazují, vyplývají. Nepochybně ano. Pro to já jsem všemi deseti. Ale když jsme hovořili i u některých našich kolegů u předchozích návrhů o legislativních zmetcích, tak tento pojem nechci použít na tuto novelu, nicméně je to návrh, který není zdařilý, to je nepochybné. Hovořila o tom i paní ministryně spravedlnosti. Ostatně, pokud návrh zákona pouze škrtá, tak jen velmi výjimečně asi přinese novou kvalitu do našeho právního řádu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu zpravodaji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Marek Černoch. Máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom říci, že souhlasím s panem kolegou Polčákem, protože vždycky ke každému dlužníkovi je i věřitel a vím, že ve chvíli, kdy člověk někomu půjčí peníze a ten se mu je zdráhá vrátit, tak se snaží všemi způsoby své peníze dostat zpět. Ale je pravda, že v současné době situace celkově v exekutorském řádu vypadá strašidelně. A já musím říci, že jsem rád, i když samozřejmě chápu námitky, že se připravují další novely, ať už poslanecké, nebo vládní, jsem rád za ty novely, protože je možnost, pokud samozřejmě je propustíte do druhého čtení, je možnost na nich pracovat. Víme všichni dobře, že nikdy není nic dokonalé a asi nikdy ani nebude nic dokonalé. Vždycky budou lidé, kteří budou hledat cestičky, jak z toho nějakým způsobem uniknout, ale musím říci, že jsem rád, protože beru řešení exekučního řádu jako takové své dítě, ačkoliv nejsem předkladatelem nebo spolupředkladatelem této novely, tak jsem rád, že se v tom něco dělá, a rád bych vás požádal, abyste tuto novelu propustili do druhého čtení, kde by se na ní dalo pracovat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda jsou ještě nějaké přihlášky do rozpravy. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan předkladatel. Prosím. ***

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Děkuji za tu bohatou diskuzi, kde zaznělo spousta pro, ale i spousta proti. Možná na příkladu paní ministryně, která vlastně ten zákon jako spolunavrhovatelka podepsala a dneska jako ministryně má s ním problém, je vidět, že ta problematika je složitá a že je to velmi citlivé společenské téma. Tím vlastně byly hnány ty tři zákony, jejichž jsem spolupředkladatel, a ještě bude další, tím, že prostě jsou věci, které si zaslouží pozornost, a jsou věci, které by měly být řešeny.

    To, že paní ministryně ten návrh podepsala, dneska toho možná lituje, neznamená, že by principiálně ten návrh byl špatný. Přiznávám, že ten návrh je poslanecký, my za sebou nemáme armádu legislativců na ministerstvech či někde jinde, takže určitě je prostor pro úpravy na ústavněprávním výboru, možná i s pomocí Ministerstva spravedlnosti. Nicméně trvám na tom, že principiálně myšlenky toho zákona jsou správné. Nemyslím si, jak říkal, prostřednictvím pana předsedy, pan kolega Stanjura, bohužel já znám případy, a ve své kanceláři jsem jich měl asi sedm, devět za ty čtyři roky, kdy jsem poslancem, že prostě manželka až při rozvodu zjistila, že manžel si nabral dluhy někde u Home Creditu, atd., atd., nechci tady - to je spíše negativní reklama - prostě tak to funguje. Můžeme se jako - konzervativec může říct: může si za to sama, že si vzala takovéhleho... nechci říkat koho. Já zas řeknu: jo, tak prostě život je složitej, někdy se ty vztahy ňáko změněj. Nicméně, prosím o podporu tohoto tisku do druhého čtení do ústavněprávního výboru, kde se o té věci můžeme kvalifikovaně bavit a kde je prostor pro úpravy, ať už tak, jak je budou požadovat jednotliví poslanci, nebo jak třeba bude připomínat Ministerstvo spravedlnosti. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prosím pana zpravodaje o závěrečné slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Z odborného hlediska myslím, že každý procesualista by musel říct, že tato norma by zasloužila zamítnutí. Z politického hlediska je jednoznačné, že se v této Sněmovně nikdo neodvážil navrhnout zamítnutí této novely. Já se přiznám, že mně tomu bránila pouze ta okolnost, že tuto normu předložila řada mých kolegů z poslaneckého klubu.

    Myslím si, že pokud by tato norma měla projít - a zdá se tedy, že projde - do další fáze legislativního procesu, tak skutečně za prvé s prodlouženou lhůtou pro její projednání a za druhé nepochybně právě s tím, že Ministerstvo spravedlnosti bude muset odvést práci na dopracování, nebo na zásadním přepracování této novely.

    Ve svém závěrečném vystoupení bych si tedy dovolil navrhnout prodloužení té lhůty k projednání - je otázka, jestli postačuje o 60 dnů, tak řekněme o těch 60 dnů. I proto, aby i Ministerstvo spravedlnosti mohlo případně předložit určité analýzy, a za druhé tedy doufám, že i Ministerstvo spravedlnosti tedy se v této věci nezřekne své odpovědnosti za stav české justice a i vymáhání dluhů, nebo řekněme pohledávek, které by nemělo být zase úplně vychýleno na druhou stranu, než tomu bylo doposud.

    Takže já ze své funkce zpravodaje tedy doporučuji, aby tato norma postoupila do dalšího čtení, s těmito poznámkami, které jsem učinil v předchozím vystoupení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Nicméně myslím, že jsme narazili na drobný problém, protože pokud navrhujete prodloužení, tak to mělo zaznít v rozpravě. Takže pokud někdo z ministrů bude ochoten nám něco hezkého říci na mikrofon a otevře tak znovu rozpravu, tak nás z této situace dostane. Prosím, paní ministryně spravedlnosti.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Pane předsedající, milé kolegyně a kolegové, my se samozřejmě učíme těmto procedurám, které nám umožňují u takhle komplikovaných nebo v takto komplikovaných případech postupovat chytře. Myslím, že skutečně to prodloužení, o kterém zde bylo hovořeno, je smysluplné, nicméně já ho sama nemohu navrhnout. Myslím, že by umožnilo Ministerstvu spravedlnosti připravit komplexnější návrh, který by se potom jako pozměňující návrh mohl načíst ve druhém čtení. Potud tedy moje vyjádření.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni, že znovu otevřela rozpravu. Prosím pana poslance Polčáka, potom pan předseda klubu ODS.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Vystoupení paní ministryně bylo mnohonásobně zdařilejší, než byli někteří jiní ministři, kteří při otevírání rozpravy, kdy jsme udělali tuto chybu, řekli pouze dobrý den. To se tady taky stalo, takže já jí děkuji za to, že její vystoupení bylo do jisté míry obsáhlejší. Otevřela rozpravu. Já jsem sice marně možná doufal, že nabídne zamítnutí toho tisku, pokud k tomu tedy nedošlo, tak navrhuji prodloužení té lhůty o 60 dnů s předpokládaným souhlasem zástupce předkladatelů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda klubu ODS Stajnura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak aby neměl pan zpravodaj pocit, že nikdo nemá odvahu navrhnout zamítnutí... Já jsem z pracovních důvodů nemohl sledovat celou dobu rozpravy, myslel jsem, že to někdo navrhl, tak tedy využiji té příležitosti, že je otevřená rozprava, a navrhnu to, protože si myslím, že je škoda plýtvat energií - 120 dnů, zapojovat do toho ministerstvo a podobně. Myslím, že možná u příštího návrhu zákona, u příštího bodu, tam by si to podrobnější projednání bezesporu zasloužilo.

    Takže já tady navrhuji, dávám návrh na zamítnutí zákona v prvém čtení. Pak bych poprosil před hlasováním o odhlášení. To je všechno.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se, zda jsou ještě nějaké přihlášky do rozpravy. Není tomu tak, tak ji končím a přivolám kolegy z předsálí a současně vás odhlásím. Prosím tedy o novou registraci. Jakmile se kvorum ustálí, přistoupíme k hlasování.

    Padl tedy návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesl pan poslanec Stanjura. Rozhodneme hlasováním o tomto návrhu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 38, přihlášeno je 149, pro 42, proti 91, tento návrh nebyl přijat.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům. Je zde návrh z organizačního výboru přikázat k projednání výboru ústavněprávnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh... Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom přikázali tento tisk výboru ústavněprávnímu, ať prosím stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 39, přihlášeno 150, pro 147, proti 1, tento návrh byl přijat.

    Nyní bychom tedy rozhodli o prodloužení lhůty na projednání podle návrhu pana zpravodaje o 60 dní. On avizoval souhlas pana předkladatele, nicméně já se jenom tak zeptám, zda to platí. Ano, pan předkladatel souhlasí.

    Budeme tedy hlasovat o tom, že se prodlužuje doba na projednání o 60 dní.

    Prosím, kdo s tím souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 40, přihlášeno je 150, pro 146, proti 1, i tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme přikázali tento tisk výboru ústavněprávnímu a lhůta na projednání byla prodloužena o 60 dní. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji a končím bod číslo 15.

    Budeme pokračovat bodem 16. Tím je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 107/1. Prosím - předpokládám tedy - pana poslance Chvojku, aby za předkladatele tento návrh uvedl. Pane poslanče, prosím, máte slovo.***

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte, abych vám krátce ozřejmil, v čem spočívá kouzlo sněmovního tisku číslo 107. Tento tisk novelizuje občanský soudní řád.

    Na začátek něco krátce k otázce nákladů obecně. Dosavadní právní stav nijak nerozlišuje typově velmi odlišná řízení, což vede k určité nerovnováze v přiměřenosti přiznávání těchto nákladů. Zcela stejná pravda platí pro případ, kdy strany vedou skutečný skutkový a právní spor, navrhují a provádějí důkazy, stejně jako pro případ, kdy soudní řízení není projevem skutkového či právního sporu, ale pouze administrací pohledávek. Nepoměr mezi přiznávanými náklady a výší sporné částky je pak velmi vysoký u tzv. bagatelních sporů, které právě nebývají skutkově ani právně složité.

    Současný stav vede k atypické situaci, kdy se v určitém pohledávkovém pásmu vyplatí podávat generické pohledávky, protože výše přiznaných nákladů převyšuje významně ekonomickou náročnost vedení sporu. Tento paradox vede k tomu, že se zmíněné pohledávky obchodují nad jejich nominální hodnotou a jejich uplatnění je fakticky motivováno více očekávaným přísudkem než podstatou pohledávky. V praxi to pak vede k tomu, že justice je zahlcena typem těchto zdánlivých sporů. Důsledkem tohoto stavu je pak mimo jiné i to, že klesá důvěra v justici a spravedlnost soudního rozhodování. Zahlcení soudců a soudů pak vede i k tomu, že klesá vymahatelnost práva v širším slova smyslu, což nedůvěru ve spravedlnost prohlubuje taktéž.

    To bylo něco málo teorie. Pokud si můžu dovolit, tak trošičku ze života, prakticky.

    Tento návrh zákona se snaží u tzv. bagatelních sporů, to znamená u sporů do 10 tisíc, o to, aby náklady na právní zastupování byly sníženy oproti tomu, jak je tomu dnes, a to na výši dvou až tří právních úkonů, to znamená 600 až 900 korun. Jsou zde právní spory, které snad ani nejsou spory právní, ale jsou to spíše spory, které jsou podávané na základě nějakých formulářů. Jedná se o tzv. formulářové žaloby, které spíše než nějaký právní spor a podání toho případu k soudu jsou věc administrace nějaké pohledávky, než o nějaké nalézání či zapsání nějaké žaloby. A my jsme toho názoru, že v těchto případech by odměna za právní zastoupení neměla být taková jako u toho skutečného právního sporu, kde se musí projevit nějaká kvalifikovanost a kde musí být nějaký právní spor reálný a kde prostě musí být nějaká podstata.

    Samozřejmě někdo může říct, a určitě to zde bude namítáno, že ten návrh není dokonalý. Ostatně to nebyly ani ty dva před námi. Že tohle by mohlo být jinak, že jsou obavy o to, aby advokáti vůbec dostali zaplaceno za svou práci, atd. atd. Já jsem toho názoru stejně jako u dvou předchozích tisků, že je to velmi sledované a citlivé společenské téma. Všichni známe případy, kdy se člověk z dluhu 150 korun za to, že neplatil poplatek za televizní vysílání, dostal na dluh 20 tisíc. Tohle to my chceme řešit a je celkem jedno dle mého názoru, jestli to bude řešeno tímto zákonem, touto novelou, nebo jestli to bude vyřešeno rychleji např. ve formě nějaké vyhlášky Ministerstva spravedlnosti. Myslím, že to je téma, které je citlivé. Je potřeba říci, že dokud jsme nepodali tuto novelu zákona, nic moc se nedělo a od té doby, co je tato novela v legislativním procesu, se na Ministerstvu spravedlnosti už sešel tým, který tuto problematiku chce řešit. A třeba ji vyřeší dříve a lépe než náš zákon.

    Nicméně opakuji, je to určité vykopnutí tohoto bolestného a citlivého tématu, protože - opakuji ještě jednou - myslím, že není úplně standardní, aby dluh 20 korun za to, že jedete načerno metrem, i když se to nemá, vyrostl na dvacetitisícovou pohledávku. Já když tak poprosím možná paní ministryni po diskusi, nebo v rámci diskuse, nebo možná pana ministra předsedu Legislativní rady vlády, aby nám řekli, jestli probíhají práce nějaké jiné, lepší. Co mám informace, tak něco probíhá na Ministerstvu spravedlnosti. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu navrhovateli. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lukáš Pleticha. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dobrý den a děkuji za slovo.

    Dříve než přistoupím ke zpravodajování, tak abych rozptýlil pochybnosti, prohlásím, že jsem advokátem, jsem členem advokátní komory. Zabývám se částí své agendy i vymáháním pohledávek. Můžu být tedy v určité kolizi zájmů. Nicméně nezastupuji žádný dopravní podnik, žádnou samosprávu, žádnou vymahačskou agenturu ani žádného obchodníka s pohledávkami. Naopak, větší část na tomto poli mé agendy je, že naopak zastupuji dlužníky nebo lidi, vůči kterým jsou tyto pohledávky uplatňovány. Také spolupracuji s některými neziskovými organizacemi, které na tomto poli poskytují jakési první poradenství nebo první pomoc, ale pak to další, to už bývá vesměs pro právníky. A právě z tohoto důvodu si dovolím říct, že zrovna o tomto segmentu trhu a o této problematice vím trochu víc než možná ostatní kolegové, kteří navrhli tento zákon.

    Ten zákon totiž reaguje pouze na určitou část tohoto segmentu, a sice na ty pohledávky, které se žalují hlavně kvůli tomu, aby se dosáhlo zisku na poli přísudků a při exekuci. Ale to je pouze určitá výseč. Ten trh je daleko barvitější a je to stejné, jako když se obchoduje s akciemi. Je spousta způsobů, jak se s nimi dá nakládat.

    Já si dovolím říct, že tento návrh, kdyby přišel tak, jak je předkládaný, bude jako vakcína na jeden druh nádoru, ale patnáct dalších druhů rakoviny způsobí. Totiž ty další způsoby, jak dlužníci musí čelit atakům věřitelů, ty nejsou pouze přes přísudky, ale i přes to, že agentury a věřitelé chtějí ty dlužníky prostě rozplatit. Oni už během těch prvních řízení si zjistí, kdo je schopen něco platit, a většinou přistupují na to, ať platí třeba po malých částkách, málo, hlavně ať platí. Tam vůbec o tyhle náklady nejde. A naopak, způsobem, kdybychom tady přistoupili na to, jak je to navrhováno, tak těmto dlužníkům podstatně omezíme možnost se těmto věcem bránit, protože v podstatě i když vyhrají, náklady na advokáta zpátky nedostanou. Další věc, která je, že málokterý advokát půjde do sporu tak, aby se spokojil pouze s přísudkem, takže i ten dlužník, i když nakonec vyhraje, ubrání se, tak stejně prohraje, protože ho to bude stát daleko víc, než kdyby se nebránil a byl napospas.

    Proto si myslím, že tento návrh, tak jak je předložen, není dobře. Souhlasím naprosto s tím, že je potřeba tuto problematiku řešit. Předpokládám, že i další diskuse a vystoupení paní ministryně bude v podobném duchu jako u předchozího bodu a že na tomto návrhu se bude dále pracovat. Já už tady rovnou, abychom pak nemuseli otvírat diskusi, navrhuji, aby se zpracování této problematiky prodloužilo o dalších 60 dní, aby byl čas analyzovat i různé způsoby, jak se obchoduje s pohledávkami, jak ta problematika vůbec je, abychom zde nepřijali něco, co vyřeší pouze malou část problémů a v jiné části to rozpoutá, doslova si troufnu říct, peklo.

    Ono totiž v občanském soudním řádu vždycky, když se žaluje, tak má přednost peněžité plnění třeba před nějakou nápravou škody. Ono totiž když se to přijme tak, jak je to předložené, bude to mít dost špatný dopad i na všechny další spory, druhy sporů - spotřebitelské spory, nároky z vad, náhrady škod, ale třeba i do pracovněprávních vztahů, protože prostě spoustě zaměstnavatelů se v takovéto situaci vyplatí bagatelní pohledávky, čili mzdy z nějakých brigádnických prací, dohod, nevyplatit a řeknou tomu, který pracoval: suď se. Tím vyvoláme úplně nechtěné efekty v úplně jiných oblastech, kde jsme to ani v tuto chvíli nepředpokládali.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Jakkoli jsem zaznamenal, pane zpravodaji, navrhnout prodloužení o 60 dnů, tak to musí zaznít v rozpravě, takže až otevřu rozpravu, tak vás potom poprosím, abyste se do ní přihlásil. A rozpravu tedy otevírám. Jenom stanovím pořadí, v jakém budou přihlášení vystupovat. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Grebeníčka. (Nechce.) Ne, tak to je omyl, dobře, odmazávám. A pak dvě žádosti o přednostní právo. První je paní ministryně spravedlnosti, potom pan ministr a předseda Legislativní rady vlády. Oba dva s přednostním právem. Pak dojde řada na řádně přihlášené tak, jak jejich jména svítí na tabuli. Paní ministryně, prosím máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem byla v podstatě ke svému vystoupení vyzvána, ale stejně jsem chtěla vystoupit a informovat vás o stavu věci - téměř se mi také chce říci na bojišti, protože my jsme se v uplynulých týdnech už sešli dvakrát na půdě ústavněprávního výboru, to bylo 26. 2., potom navazující setkání na Ministerstvu spravedlnosti minulý týden - ne, tento týden. V každém případě je zřejmé, že ta problematika, tak jak je prezentovaná v poslaneckém návrhu, není dobře zpracovaná. A přitom stejně jako v předchozím případě poslaneckého tisku 106 je nanejvýš nutná.

    Tady si myslím, že je namístě si položit otázku i vzhledem k tomu, že jsme výslovně slíbili ve svých programových prohlášeních, v koaliční smlouvě, ale myslím i jednotlivě jako kandidáti kandidující do Poslanecké sněmovny, že tuto problematiku budeme řešit velmi rychle. Proto i když jinak pléduji pro přijímání komplexních, dobře promyšlených návrhů, tak naše ministerstvo spíše půjde cestou, že připraví - ono ji už připravilo, já ji tady držím v ruce - návrh změny vyhlášky č. 177 o advokátním tarifu, prostřednictvím které rychle změní sazby, které budou určeny, stanoveny, v případě vymáhání a uplatňování vůbec bagatelních pohledávek tak, aby skončil ten tzv. byznys s dluhy, aby došlo k tomu, po čem veřejnost volá.

    Souběžně s tím bude provedena - už máme připravenu - změna občanského soudního řádu a exekučního řádu, ale zase tady nepočítejte s tím, že jde o komplexní změnu. Jde vyloženě jenom o velmi stručnou novelu, která umožňuje odkázat na příslušnou vyhlášku, která bude stanovovat výši náhrady hotových výdajů a ušlého výdělku účastníků řízení právě pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení na straně jedné, a pak bude stanovovat, že v případě, že účastník řízení, který nebyl v řízení zastoupen advokátem a nedoloží výši hotových výdajů a ušlého výdělku, tak bude mít nárok na přiznání soudu, náhradu hotových výdajů ušlého výdělku ve výši určené vyhláškou, nejvýše však tisíc korun. Tu částku jako jedinou jsem zde uvedla konkrétní, protože o těch ostatních částkách, které jsou uvedeny v návrhu novelizace vyhlášky o advokátním tarifu, se vede ještě debata, ale ta bude brzo uzavřena, konkrétně tento pátek. Jdeme s tím do meziresortního řízení, čili velmi brzy budeme konfrontováni a uslyšíme i názory ostatních, jestli jsme ty sazby, které jsou odlišné podle toho, zda se jedná o řízení s tarifní hodnotou tedy té částky, o kterou se rozhoduje v peněžitém plnění do 2 tis. korun, nebo 2 tis. až 5 tis. korun, nebo 5 tis. až 10 tis. korun. Přičemž předpokládáme, že náhrady nákladů řízení se budou započítávat maximálně ve výši pěti úkonů právní služby. To už jdu ale příliš do detailů a o tom budeme určitě hovořit v ústavněprávním výboru.

    Jaký je závěr mého vystoupení? Protože si myslím, že předložený návrh jde úplně jinou filozofií, a nemyslím si, že by ta změna principu přiznávání náhrady řízení v bagatelních věcech, která je stanovena tak, že v těchto sporech nelze přiznat odměnu za zastupování účastníka řízení, byla zcela vyjasněná, tak já osobně se nebudu přiklánět k souhlasnému stanovisku, nevyjádřím podporu tomuto návrhu. Pokud se nicméně bude hlasovat a nedojde k jeho zamítnutí, tak rozhodně bych byla pro, i když to jako předkladatelka nemohu navrhnout sama, aby zde došlo také k prodloužení lhůty o 60 dnů, aby se když tak ten náš přístup, ten komplexnější, mohl zohlednit v rámci pozměňujícího návrhu k předloženému návrhu zákona. Přesto přese všechno si dost dobře nedovedu představit, že by to v legislativní praxi potom dobře fungovalo, protože filozofie toho předloženého návrhu zákona je jiná než filozofie, kterou bude prosazovat Ministerstvo spravedlnosti.

    Omlouvám se, jestli ten můj výklad byl trošku nejasný. Je to dáno tím, že tato problematika je na jedné straně velice jednoduchá, jde pouze o sazby a jejich snížení a přiznání nebo nepřiznání hotových nákladů. Na druhé straně to, co vyvolává, jaké může mít vedlejší nežádoucí a neočekávané dopady, to mě trošku znervózňuje a vede mě ke zvýšené opatrnosti pro to, abych zvedla ruku v tom pomyslném smyslu slova pro přijetí tohoto návrhu zákona.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně, vy jste vystupovala v rozpravě a jste zároveň poslankyní, tak samozřejmě navrhnout prodloužení můžete. Tak pokud to můžeme brát tak, že jste navrhla prodloužení o 60 dnů, tak to tak může být. Pokud s tím nesouhlasíte, tak rozhodně to navrhne někdo jiný. Ale je to vaše právo, mohla jste to učinit.

    Faktická poznámka pan předseda Kalousek má své dvě minuty. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Paní ministryně prostřednictvím pana předsedy, já si velmi vážím toho, že jste řekla "omlouvám se, pokud to není příliš srozumitelné". To jste měla pravdu, není. Nicméně já musím jako volený zástupce lidu nějak rozhodovat. A jsem prostý hoch z jihočeského venkova. Prosím byla byste tak velmi laskavá a ve dvou ve třech větách byste se pokusila shrnout, co jste nám vlastně chtěla říct? Já to vážně nevím. Je to moje vina, samozřejmě. Velmi vás prosím, kdybyste se mě pokusila edukovat. Děkuji vám za pochopení. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Dienstbier dal přednost paní ministryni Válkové. Prosím, můžete hned odpovědět na dotaz pana předsedy Kalouska.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Pokusila jsem se zde vyjádřit názor Ministerstva spravedlnosti, které upřednostňuje úpravu prostřednictvím změny vyhlášky o advokátním tarifu a zavedením velmi nízkých sazeb v případech bagatelních pohledávek, které jsou ovšem rozděleny do několika pásem, a současně stanovením maximálního počtu právních úkonů, které budou hrazeny, a také stanovením částky za tzv. hotové výdaje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky chce vystoupit ještě jednou pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Tak teď už to vím. Moc vám děkuju. (Smích v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan ministr Dienstbier.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, jenom bych ještě upřesnil informaci k dotazu pana poslance Chvojky ohledně záměru vlády. Paní ministryně už sdělila, že její resort připravuje vlastní návrh zákona, resp. návrh vládního návrhu zákona. Já bych upřesnil, že v legislativním plánu vlády je tato norma otevřena hned dvakrát. První novela by měla být předložena Ministerstvem spravedlnosti vládě do konce dubna tohoto roku a do Sněmovny, jak jsme i uvedli ve stanoviscích k projednávaným návrhům, do poloviny roku. Další novela občanského soudního řádu a exekučního řádu by mohla být už mnohem širší. Ta první by reagovala jenom na ty nejaktuálnější problémy, ta druhá by měla být předložena vládě do konce tohoto roku. (V sále je setrvalý hluk.)

    Obecně k projednávané materii bych řekl, že jsem rád, že je tady zjevně mnohem větší vůle tuto záležitost projednat, než byla v minulé Sněmovně, protože i podobné návrhy tady v minulosti byly zamítnuty. A chtěl bych říct, že úprava bagatelních pohledávek a zásadní omezení nákladů, které jsou spojeny s vymáháním pohledávek, je naprosto zásadní hned z několika hledisek. Protože systém vymáhání pohledávek je u nás naprosto nefunkční. Na jedné straně likviduje dlužníky, ale věřitelé se kvůli nákladnosti systému často nedomůžou své pohledávky. Druhý rozměr, který souvisí se stranou dlužníků, je samozřejmě sociální situace, nárůst zadlužení - a opět se vracím k praktické nevymahatelnosti.

    Pokud tady padají názory, že v případě, že by se obdobná úprava přijala, se nikdo nedomůže právní pomoci, že nebude možno hradit právní zastoupení, tak bych odkázal na zahraniční úpravy, kdy jsou dejme tomu dva základní modely. Jeden model britský, kterým už jsme tady v minulosti argumentovali, počítá s tím, že u bagatelních pohledávek se vůbec nepřiznává náhrada jakýchkoliv nákladů řízení. A teď pozor ale, co jsou to bagatelní pohledávky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane ministře, hluk v sále už dosahuje...

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Je tady trošku rušno, pravda.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nechtěl jsem vás přerušovat, ale teď už jsem musel. Takže prosím všechny ty, kteří chtějí diskutovat, aby toho buď nechali, anebo se přesunuli do předsálí. Děkuji.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Pokud se ovšem bavíme o bagatelních pohledávkách v britském modelu, tak je to v přepočtu na koruny přes sto tisíc korun, z hlediska parity kupní síly je to zhruba polovina. Čili je to řádově úplně někde jinde, než o jaké částce se u bagatelních pohledávek bavíme u předloženého návrhu zákona. A přesto se žádný britský model spravedlnosti nehroutí.

    V tzv. německém modelu platí v zásadě princip, že na nákladech se přiznává maximálně tolik, kolik je jistina vymáhané pohledávky. U stokorunových pohledávek by to byly maximálně stokoruny, což zhruba odpovídá předloženému návrhu. Opět, německý systém vymáhání dluhů není nijak zhroucený. Naopak se dá říct, že čím levnější je systém, tím větší je vymahatelnost pohledávek i z hlediska věřitelů. Právě proto, že tam tak často nedochází k předlužení na straně dlužníků, a tedy následné nevymahatelnosti.

    Byly tady zmíněny dopravní podniky. Já považuji vymáhání pohledávek dopravních podniků prostřednictvím advokátů a následně exekuce, vše s právním zastoupením, za téměř nejnemravnější část tohoto byznysu. Ne proto, že by se nemělo platit jízdné ve veřejné dopravě. Ale je potřeba si uvědomit, že dopravní podnik má k ceně jízdného pokutu nebo přirážku v rozmezí někde 600 až 1 000 korun a tato přirážka či pokuta bohatě stačí na pokrytí nákladů spojených s vymáháním pohledávek vlastními silami, aniž by to nutně dopravní podniky nějak zatížilo. A považuju za téměř skandální, pokud obce, které mají dopravní podniky, tímto způsobem zatěžují vlastní obyvatele takto předraženým systémem vymáhání dluhů. Přitom je naprosto jasné, že jsou to formulářové žaloby, kde není poskytována jakákoliv kvalifikovaná právní pomoc při jejich vymáhání. Je to otázka vyplnění nějakého formuláře, dříve nacyklostylovaného, dnes napsaného v počítači, a jsou to vlastně korunové položky, pokud se samozřejmě nebudeme bavit o soudním poplatku, ale jeho úhradu přiznává i předložený návrh zákona.

    Chtěl bych tady vyjádřit souhlas s principem obsaženým v tomto návrhu zákona, ale i já bych tady připojil výhradu, že mi nepřijde šťastné, pokud se tady předkládá celá řada novel občanského soudního řádu a exekučního řádu, která každá řeší jednu zcela legitimní, ale dílčí otázku. Asi by nebylo dobré, aby tato Sněmovna a následně případně Senát schválily čtyři, pět, šest novel občanského soudního řádu a exekučního řádu během několika měsíců. Proto bych považoval za mnohem racionálnější, pokud by tady byl dán prostor vládě, aby ta předložila vlastní návrh úpravy, relativně komplexní, ve dvou krocích, tedy do poloviny roku a do konce tohoto roku, a aby proběhlo řádné připomínkové řízení, tedy standardní legislativní proces, aby byly vyhodnoceny dopady takovéto regulace a následně aby ta úprava byla kvalitní, aby náhodou nebyly nezamýšlené dopady ještě horší než některé, které vidíme dnes.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Ještě se hlásí paní ministryně a chce využít svého přednostního práva, tak prosím.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Pokusím se být taky takhle jednoznačná a rozhodná, jako to udělal pan ministr Dienstbier teď ve svém projevu. Já si myslím, že by vás ta cesta, kterou jdeme a navrhneme jako opravdu nejrychlejší řešení, které rychle veřejnost uspokojí v tom smyslu, že bude prostřednictvím advokátního tarifu změněného odstraněna možnost vydělávat na tom byznysu s dluhy, a tuto možnost máme a máme ji připravenu, mohla uklidnit, a současně samozřejmě za resort spravedlnosti slibuji, že ty termíny dodržíme. Jestli se nám podaří připravit opravdu velmi kvalitní komplexní novelizaci občanského soudního řádu v polovině roku, budeme se o to snažit. V tom druhém kroku určitě do konce roku 2014 to zpracujeme.

    Takže v závěru bych chtěla jenom apelovat na to, abychom opravdu zvážili, jestli pro tento návrh v takto nedokonalém stavu zvedneme ruku, resp. jestli ho pustíme dál, do dalšího čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádné další žádosti o vystoupení s přednostním právem nemám, a proto prosím prvního přihlášeného do rozpravy řádně a tím je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím. Připraví se pan poslanec Benda. ***

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. (V sále je veliký hluk!)

    Nechtěl bych se opakovat, ale přece jen musím. Nejsem předkladatelem tohoto zákona, mám velké výhrady k tomu, jak je návrh zákona napsán, ale budu pro to, abychom jej nezamítli v prvním čtení, protože časová ztráta, které bychom mohli dostát, kdybychom čekali na to, než Ministerstvo spravedlnosti tento návrh zákona předloží, dopracuje a bude schválen v této Sněmovně, může být několik měsíců, pravděpodobně půl roku. A za půl roku se řada lidí dostane do existenčních problémů, protože řada lidí bude muset -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, omlouvám se, ale opět je to tady špatné. Poprosím pravou stranu sálu, aby trošku snížila úroveň hluku.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já to zvládnu i s mírným hlukem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Není cílem na sebe křičet, pak by zas někdo přišel s měřičem a dopadneme všichni špatně. Takže chvilku počkám a ono se to zlepší... Prosím.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Myslím si, že je důležité, abychom co nejdříve skoncovali se systémem, kdy z tisícikorunových pohledávek nakonec na nákladech řízení konkrétní dlužníci platí i 17, 16, 15 nebo 20 tis. korun. To je systém, který se měl změnit již v minulosti. Musím říct, že ho mohli změnit předchozí ministři spravedlnosti bez souhlasu Sněmovny. Chtěl bych na to upozornit a chtěl bych také zdůraznit, že už teď se sice řada problémů odstranila výkladem soudů i rozhodnutím Ústavního soudu, bohužel ale i přesto bychom měli přistoupit k novelizaci zákona.

    Já bych byl také raději, kdyby tu byl vládní návrh, který bude komplexní a propracovaný. Návrh tady v tuto chvíli logicky není, protože vláda se ustavila nedávno, a proto si myslím, že bychom měli využít šance návrhu, který tady je předložen jednotlivými poslanci. Tento návrh má pozitiva, kdy snižuje ony poplatky a náklady pro dlužníky. Má bohužel i negativa. O jednom tady hovořil pan poslanec Pleticha a je to samozřejmě spojeno s tím, že nejen ten, kdo žaluje, dostává náhradu nákladů řízení, ale ten, který je žalovaný, také. A ve chvíli, kdy náhradu snížíme na minimum, může se stát, že lidé, kteří se budou oprávněně bránit a budou úspěšní ve sporu s konkrétním žalobcem, třeba nějakou společností, která půjčuje peníze a i peníze vymáhá, které nepůjčila, tak pak nedostanou náhradu nákladů řízení, a tedy si nebudou moci dovolit advokáta, který by je v této věci zastupoval, a tedy raději zaplatí konkrétní částku, jen aby se problému zbavili. Tohle je riziko, které návrh má. My se s ním musíme vypořádat, ale přesto stojí za to, abychom změnu přijali.

    Druhé riziko, které tady v návrhu je a které si myslím, že je potřeba odstranit, je, že zatímco dnes získávají náhradu nákladů právního zastoupení pouze advokáti, tak v tomto případě by náhradu nákladů podle zákona získali všichni, nejen ten, který vymáhá jako právník, který poskytuje právní službu, ale také ten, který je věřitelem, ale ten, který koupil pohledávku od věřitele a vymáhá ji, přestože právník není, přestože žádnou službu neposkytuje, a to si myslím, že není správné. Myslím si, že byznys s pohledávkami by měl skončit, a pokud částku snižujeme, je to správně, ale rozhodně bychom neměli dávat možnost vydělávat dalším v systému, zejména systému, který podporuje inkasní agentury. Proto si myslím, že stojí za zvážení model, kde by mohli v tomto smyslu získat náhradu nákladů jak ti, kteří jsou zastoupeni advokátem, tak ti, kteří si vymáhají sami svými zaměstnanci právníky, a to by motivovalo všechny společnosti, jako jsou Dopravní podniky, jako jsou například pojišťovny a banky, aby vymáhaly samy bez toho, aniž by si najímaly advokáty, získaly určitou náhradu nákladů za ono vymáhání, ale zároveň nedocházelo k přeprodeji těchto pohledávek inkasním agenturám, které podle mého názoru působí největší škodu.

    Takže to jsou jen návrhy na změnu. Jak říkám, návrh určitě není dokonalý, na druhé straně je opravitelný. My jsme několikrát jednali, a děkuji za to všem kolegům z ústavněprávního výboru, za přítomnosti navrhovatelů, Člověka v tísni, advokátní komory, Exekutorské komory a Ministerstva spravedlnosti o možnostech úpravy, která by skutečně odstranila všechna rizika. Dnes jsem ještě opět jednal se zástupci Člověka v tísni a myslím si, že jsme schopni i během šedesátidenní lhůty připravit řešení v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti, které by bylo přijatelné, i když, jak říkám, určitě nevyhoví všem, určitě nebudou na jedné straně spokojeni advokáti a na straně druhé dlužníci. Vždy se musí hledat nějaký kompromis. V tomto případě si myslím, že je třeba se od jedné zdi, na kterou byli přitlačeni všichni dlužníci a platili obrovské částky, vrátit zpátky a situaci určitým způsobem srovnat. Určitě platí, že dluhy se platit mají, ale rozhodně se mají platit jen přiměřené náklady vymáhání, a proto si myslím, že návrh zákona si zaslouží podporu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Marek Benda, po něm paní poslankyně Pastuchová.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já jsem se přihlásil ještě předtím, než vystoupil pan kolega Tejc, který myslím, že hodně toho, co tady lehce zmateně zaznívalo předtím v rozpravě, řekl a zodpověděl.

    Chtěl bych říct, že někdo může mít pocit, že návrh zákona má nějaké zásadní chyby. Návrh zákona ale dělá fakticky jenom dvě věci - a tady nesouhlasím s panem zpravodajem. Za prvé. Doposud je to tak - náklady řízení nechme stranou. Právo na financování právního zastoupení - doposud je to tak, že ho máte v bagatelních sporech, a soud může výjimečně stanovit, že vám nebude přiznáno. Dnes se to už u některých soudů děje a problém je ten, že soudy to nesoudí dostatečně jednotně. Jsou některé krajské soudy, které se tímto směrem už vydaly a řekly, že inkasním agenturám se nebudou náklady právního zastoupení platit, protože není nejmenšího důvodu platit náklady právního zastoupení za činnost, kterou udělá kvalifikovaná sekretářka, to znamená napíše do blanketní žaloby jméno, adresu, rodné číslo a titul na základě, kterého žaluje. Na to člověk nepotřebuje právní zastoupení a není důvodu k tomu, aby mu byly takové náklady právního zastoupení přiznány.

    Návrh se pokouší o jediné, protože bohužel dnešní situace je taková, že těchto sporů je převaha. Říká se obrácený příměr: nebudou přiznávány náklady právního zastoupení, pokud si to okolnosti případu nevyžadují. To je první část. Druhá část, také ji zmiňoval kolega Tejc, současně se přizná, aby i nezastoupený, ale i zastoupený účastník, pokud má nějaké náklady s řízením nikoliv právního zastoupení, ale prostě s tím, že to vyřizuje, s tím, že tomu musí věnovat nějaký čas, že musí napsat nějaké dopisy, že mu na tuto náhradu nákladů řízení bude přiznána nějaká paušální částka. Dnes máte podle občanského soudního řádu nárok na náhradu nákladů řízení. Pokud půjdete sám sebe zastupovat k soudu a budete prokazovat, že vás to stálo hodinu, že jste koupil dva lístky na vlak tam a zpátky, tak vám je soud může přiznat. Nikdo to v reálu nedělá, protože je to tak složité, že to je neproveditelné. A to, co chce tento návrh, je, aby se přiznalo, že bude v těchto bagatelních sporech nějaký paušál, který právě umožní i těm generickým, takříkajíc těm, kteří mají velké množství dluhů, ať už jsou to Dopravní podniky, ať už jsou to různé další subjekty, za poplatky ve zdravotnictví, za poplatky za popelnice a další věci, drobné dluhy, tak aby tito měli nějaký zájem vymáhat si to vlastními silami a aspoň částečně jim byla zaplacena případná kancelářská síla, kterou na to mají.

    Rád bych řekl, že Exekutorská komora připustila, že za loňský rok je přibližně 35 % exekucí na pohledávky, které jsou do 5 tis. korun. Když si vezmeme, že za loňský rok je asi 750 tis. exekucí, tak si jenom vezměme, kolik lidí je zasaženo. A tam samozřejmě narůstají tyto náklady řízení. Na začátku máte dluh do 5 tis. korun a mnohdy ještě mnohem nižší a na konci máte nejméně patnáct a mnohdy ještě mnohem výš. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Pastuchová. A jenom vás informuji, že se omlouvá od šesté hodiny do konce jednání pan poslanec Benešík.

    Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych i za poslanecký klub ANO okomentovala novelu zákona, který zde projednáváme. Chceme splnit to, co jsme slibovali občanům, veřejnosti i našim voličům, a chceme se věnovat těmto problémům, a proto podpoříme tuto novelu zákona, i když jsme si vědomi, že v současném předloženém stavu není tato úprava optimální, ale pomocí pozměňovacích návrhů ji chceme podstatně upravit.

    Zároveň už zde bylo navrhnuto prodloužení lhůty k projednání se souhlasem předkladatele o 60 dnů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, nebylo. Protože paní ministryně to stáhla, tak je to na vás, pokud chcete.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Takže navrhujeme prodloužení projednání o 60 dnů se souhlasem předkladatele. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Předkladatel souhlasí? Nesouhlasí? Tak prosím.

  • Poslanec Jan Chvojka: Takhle. Já bohužel nejsem jediný předkladatel tohoto tisku, je nás asi 20 a těch 19 zbývajících mě vydírá i s tím, že nemůžu, takže nemůžu. Takže nesouhlasíme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud nesouhlasíte, tak to možné není. Lze to, pokud se nepletu o 30, o 20? Prosím, paní poslankyně. (Hlásí se ministryně spravedlnosti.) Jestli můžeme vyřešit nejdříve tuhle formální věc, tak bych dal prostor paní poslankyni Pastuchové a pak paní ministryni.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Tak navrhujeme o 30 dnů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Návrh zde padl. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: V takovém případě, když tedy předkladatelé nesouhlasí s návrhem prodloužit to o 60 dní, a protože ten návrh zákona je takový, jaký je, doporučuji jeho zamítnutí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám to brát jako návrh na zamítnutí, paní ministryně? (Ano.) Dobrá, registruji. Pan poslanec Polčák. (Táže se, zda před ním nebyl posl. Benešík.) Pan poslanec Benešík se omlouval, on se nehlásil. Omlouval se.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji za upřesnění, pane předsedo, já jsem to špatně pochopil. Musím tedy říci, že skutečně v tom legislativním návrhu je celá řada nedostatků, a opět z kolegiality nebudu navrhovat jeho zamítnutí, protože řada mých kolegů ten návrh předkládala, ale skutečně si myslím, že je ještě více nepodařený než návrh předchozí.

    Za prvé, je pro mě fascinující to, že odpovědnost za právní řád samozřejmě v předkládaných novelách, které jdou teď parlamentem, bezesporu nese vládnoucí většina, a že si takhle tedy nechá do jisté míry cupovat právní předpisy, kdy ona říká: Dobře, tento návrh, byť je špatný, možná že přepracujeme, tedy můžeme se jím dál zabývat. Když tedy bude přijat, tak nechť je přijat, ale my předložíme další novelu. To přece snad není způsob legislativní práce, kdy budeme zde vršit, kupit právní předpisy jenom proto, že se tedy jeden dílčí problém vytrhne, ale vláda mezitím bude připravovat komplexní další věc. To je za prvé.

    Za druhé je z toho návrhu patrná zjevná jednostrannost. To prostě nemůžeme ani jinak nazvat, než že to je jednostrannost v neprospěch některých účastníků. Upozornil na to pan zpravodaj. A já chci říci, že do jisté míry je situace způsobena i nálezem Ústavního soudu, který zrušil vyhlášku o paušálních odměnách. V ní byl zakopán pes, kdy právě pro tu úroveň de facto bagatelních sporů byly odměny nastaveny velmi vysoce a pro odměny řekněme nad bagatelní, řekněme od úrovně 10 až 20 tisíc korun, naopak se zdá, že stávající úprava, kdy se postupuje podle advokátního tarifu, tak je zase neúměrně zatěžující pro účastníky. Tam se totiž vlastně posuzuje každý úkon a každý úkon je oceněn u té úrovně vyšší a potom dochází k tomu, že náklady soudního řízení jsou vyšší, než byly v případě paušální vyhlášky. Navíc je třeba říci, že vyhláškou mohla tuto situaci vláda řešit už poměrně dávno. Vyhlášku nereguluje samozřejmě parlament a je to odpovědností vlády, tudíž je odpovědností i této vlády, jak dlouho bude otálet s přijetím vyhlášky, která podle mého názoru je tím pravým řešením. Prostě já souhlasím s tím, co říkala paní ministryně spravedlnosti, a to tedy to, že tato věc by měla být řešena vyhláškou ministerstva. A na její práci bylo nejen započato, ale už de facto finišují. Já sám jsem viděl tedy ten návrh, který myslím jde věcně správným směrem.

    Za druhé nebo už za další, v žádném vystoupení mých kolegů nezazněl jeden fakt: institut předžalobní výzvy. To bylo schváleno v minulém období, takže se úplně netvařme, že zde se naráz narodí nějaký dluh a o něm dlužník vůbec neví. Aby věřitel docílil náhrady nákladů řízení, musí dlužníka písemně vyzvat. Bez tohoto nemůže mít vůbec žádné náklady přiznány! Fascinuje mě, že o tom nikdo z předkladatelů nehovoří, důvodová zpráva o tom pomlčuje, a je to již princip, který je platný, to znamená, nemohou být překvapivé žaloby. Pokud je překvapivá žaloba z hlediska dlužníka a pokud se neubrání, že zaplatil nebo že dluh je nesmyslný nebo promlčený, tak nebude přiznána náhrada nákladů řízení věřiteli, jestliže se předtím nepokusil tu věc řešit mimosoudně. Takže nezamlčujme si anebo neuvádějme se v omyl tím, že tu úpravu neznáme.

    Za další. Tady nám předkladatelé říkají, že účastníci nemají nárok na náhradu nákladů právního zastoupení v těch typech, které zde byly řečeny. To je věta úplně nesmyslná. Jinými slovy, vy splníte požadavek zákona, vyzvete, byť v bagatelní věci, svého dlužníka, a on řekne, že vám nic nezaplatí. Takže zákon bude říkat, že on nic nezaplatí, a jediné riziko ze soudního řízení bude to, že zaplatí jistinu. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nejprve bych vás chtěl informovat, že návrh paní kolegyně Pastuchové na prodloužení o 30 dnů vyžaduje souhlas navrhovatele, který pan navrhovatel poskytl. Tím je návrh hlasovatelný a registruji ho.

    Než dám prostor všem přihlášeným, chci vás informovat o dohodě předsedů poslaneckých klubů, že tento bod bude posledním bodem dnešního jednání a po něm ukončíme dnešní jednací den. Nijak tím nechci ovlivňovat ochotu se hlásit do diskuse, ale je to informace, kterou byste měli vědět.

    Pan poslanec Pilný, faktická poznámka.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, tady přijímáme některé zákony, které mají dlouhodobý dopad nejen proto, že je ovlivňuje délka legislativního procesu, ale proto, že se týkají ekonomiky a jejich pozitivní dopad na naše voliče, ať už nás volili za jakoukoli stranu, bude nějakou dobu trvat. Na druhou stranu normální lidi trápí věci jako exekutoři, drobná kriminalita, věci, které se týkají sociálního bydlení. A my tady, protože jsou předkládány zákony, které jsou nepříliš dokonalé, zametáme jeden zákon za druhým. Podle mého názoru je to špatně. Naše hnutí přišlo do Sněmovny s heslem, že budeme makat. Chápu, že 30 dní na opravu tak závažného zákona, který je tady předkládán, může být málo, ale kvůli tomu jsme sem přišli a nemůžeme se před našimi voliči vymlouvat na to, že máme nedostatek času. A tohle lidi opravdu trápí. Takže já určitě budu hlasovat proti zamítnutí tohoto zákona. (Potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka -pan předseda klubu ODS Stanjura, potom pan poslanec Tejc s faktickou, potom pan poslanec Urban s faktickou. Koukám, že moje oznámení na vás žádný vliv nemělo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že je pozitivní, že víme, že k tomuto bodu můžeme mluvit, že nás nepřerušíte.

    Tak nejdřív jenom krátká reakce na mého předřečníka, ke které jsem se nehlásil: Ale to zamítnutí navrhla vaše ministryně, nikdo jiný v debatě. Takže to je docela hezké.

    My v té debatě o bagatelních dlužných částkách jakoby zapomínáme na druhou stranu. Mnozí z vás, a je jedno, z které politické strany, mají zkušenost z komunální politiky. Bavíme se o nezaplacených pokutách, o nezaplaceném nájemném, o nezaplacených poplatcích. A pokud by nedošlo k úpravě toho, jak je to předloženo, znamená to, že budeme trestat ty, kteří platí včas, přestože jsou mnohdy v tíživé sociální či ekonomické situaci, svou povinnost splní a zaplatí včas. Pokud jediná hrozba bude to, že pak po soudní při zaplatím tu jistinu, kterou jsem měl zaplatit před dvěma, třemi, čtyřmi, pěti lety, jaký to bude mít vliv na to, že mnozí z těch, kteří opravdu mají potíže, přesto svou povinnost splní? No neblahý. A budeme se tvářit, že jsme někomu pomohli, a problém bude mnohdy v obecních pokladnách a v obecních rozpočtech. Protože ty náklady na vymáhání vás něco stojí, od poštovného přes lidi, kteří to vymáhají, a pokud jediná sankce bude to - to vlastně není sankce - zaplatím o tři roky později, když soud prohraji, ale možná to držitel bagatelního dluhu vzdá, když zjistí, jak složité je dostat už jenom jistinu.

    Važme, koho vlastně podporujeme. Musíme vymáhat právo a dluhy se mají platit. Řešme excesy (nesrozumitelné), ano, ale nemůžeme to řešit na úkor toho, že se v zásadě přestanou bagatelní dluhy platit, protože těm, kteří nezaplatí, nebude nic hrozit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další faktická, pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Urban.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Doufám, že nakonec nebude vyvrácena má domněnka, že zatímco poslanecké kluby ANO a ODS na jedné straně navrhují zamítnutí a na druhé straně ten návrh podporují, což vlastně není tak neobvyklé, každý si můžeme na tento tisk, který rozhodně není pravolevý, udělat svůj názor, tak doufám, že sociální demokraté budou hlasovat jednotně proti zamítnutí tohoto návrhu zákona.

    Chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího Hamáčka uklidnit pana poslance Stanjuru, že rozhodně nedojde k tomu, že by lidé, kteří budou platit včas, byli znevýhodněni proti těm, kteří nebudou platit. To by bylo určitě špatně, kdyby to tak dopadlo. My říkáme, že každý, kdo nezaplatí dluh včas, má zaplatit náklady tomu, který je věřitelem, to znamená, bude penalizován. Dnes je to ale tak, že zatímco při vymáhání tisícikoruny člověk jako penalizaci zaplatí patnáct nebo šestnáct tisíc, v tom případě, pokud bude návrh přijat, zaplatí, aspoň doufám, v modifikované verzi patnáct set nebo tři tisíce korun, což si myslíme, že je přijatelné. A je to také sankce, navýšení té konkrétní částky.

    Chtěl bych také říct, že máme určitý náskok. Ano, pokud bude lhůta prodloužena o 30 dnů, máme 90 dnů. Podle mého názoru je to dost. Na jednání ústavněprávního výboru jsme už o této věci, jak jsem již avizoval, jednali. Máme několik variant, nebojme se toho, že bychom to v devadesátidenní lhůtě nezvládli kvalitně zpracovat. Můžeme se bát jen toho, že se pak na řešení nedohodneme. Rozhodně si ale myslím, že to legislativně i s pomocí Ministerstva spravedlnosti, která v této věci určitě bude, jsem přesvědčen, zvládneme. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Urban s faktickou poznámkou. A ještě faktická potom pana poslance Polčáka.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane předsedo. Nejsem právník, ale sleduji tu debatu tady poměrně pozorně a musím říct, že se v tom makání hnutí ANO nějak nevyznám.

    Vystoupila paní kolegyně Pastuchová a říkala: Vystupuji za hnutí ANO. My ten návrh plně podporujeme, protože bojujeme za voliče a prosazujeme, aby tam byl delší čas na projednávání 60 dnů.

    Paní ministryně říká: Nesouhlasím s tím, aby bylo prodlouženo o 60 dnů, tak raději navrhuji zamítnutí.

    Pak vystoupí pan předseda hospodářského výboru a říká: My makáme, takže nepodporujeme zamítnutí ani prodloužení o 60 dnů. My to chceme projednat hned.

    Bylo by možná dobré, přátelé, abyste se na tom makání nějak domluvili, abychom se v tom vyznali a mohli s vámi případně jako koaliční partner hlasovat. (Potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan poslanec Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Než si to v koalici vyjasníte, tak bych si dovolil několik slov za tu opoziční část. Politicky to řekl velmi zdařile pan kolega předřečník poslanec Urban, ale z odborného hlediska musím souhlasit s tím, co říká paní ministryně. Ten, kdo tomu moc nerozumí, chápu, že naskočil na jistou vlnu, ale my vůbec ten zákon nepotřebujeme. Zákon již dnes obsahuje zmocnění k tomu, aby ministerstvo vyhláškou tyto věci upravilo. Já nerozumím tomu, co říká pan kolega Tejc, když hovoří o tom, že by měly být úkony zpoplatňovány i za to právní zastoupení, když zákon říká, že účastníci nemají právo na náhradu zastoupení právního.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem překvapen z počtu faktických poznámek. Je jich tady pět. Nyní bude pan poslanec Hájek, připraví se pan poslanec Komárek.

    A já prosím o klid!

  • Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já jsem obdobně jako poslanec Kalousek prostý chlap, nikoliv z jižní Moravy, pardon, z jižních Čech, ale ze severní Moravy, takže některé věci mi také nejsou jasné, ale předpokládám, že mám selský rozum.

    My se tady učíme, i my tady, co tady chceme makat. Já jsem dneska pochopil, že tady je i možnost předložit návrh, který vlastně nechci. Já předložím návrh, který nechci, a tím pádem docílím toho, že stávající legislativa platí zase půl roku, rok atd., takže já tím selským rozumem se ptám předkladatele. Tady jsem to slyšel a z nás děláte debily, ano, asi jsme si to dneska zasloužili, je to možné, já sebekriticky přiznávám, že jsme dneska tady nevystupovali úplně nejlépe, ale vystupovali jsme s tím, že jsme chtěli tady něco dokázat. A bylo to o tom, že paní ministryně, která je zodpovědná ministryně, řekla ano, je tady určitý návrh, který není optimální, dejte nám 60 dní. Takže já jsem očekával, že předkladatelé, kteří chápou tuto situaci, řeknou ano, my souhlasíme s paní ministryní a podpoříme ji v těchto 60 dnech. Tady se udělala žabomyší válka, řeklo se ne, bude to jenom 30, paní ministryně to stáhne, a jsme tam, kde jsme, udělali jste z nás debily, takže omlouváme se, my se, pane Urbane, poučíme, já jsem osoba, která se učí rychle, děkuji za vaši -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím, abyste nemluvil k panu poslanci Urbanovi přímo, ale pouze mým prostřednictvím.

  • Poslanec Josef Hájek: Děkuji, pane poslanče Urbane prostřednictvím pana předsedajícího, já se učím rychle. Děkuji za lekci. Díky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Komárek s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Martin Komárek: Příjemný dobrý večer, dámy a pánové. Já asi nedokážu bejt tak vtipnej jako kolega Hájek, ale (poslanec Chvojka něco poznamenává mimo mikrofon) - to bylo vtipný - promiňte, pane Chvojko, na mikrofon a prostřednictvím pana předsedajícího, i když to už je mimo jednací řád.

    Ale úplně vážně. Když už i předkladatel jako pan Polčák je rozpolcený při předkládání (poslanec Polčák vykřikuje ze svého místa, že není předkladatel), nebo pan zpravodaj -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím poslance, aby nepokřikovali ze sálu na řečníka. Já bych zcela jistě opravil pana poslance Komárka, že pan poslanec Polčák není předkladatelem tohoto tisku. (Smích a hluk v sále se stupňuje.)

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, ale úplně vážně. Prosím vás, já poprosím pana Stanjuru a pana předsedu, aby měřil čas odteďka, ten čas tam běží, pane Stanjuro, můžete se podívat.

    Ne, úplně vážně. Není divu, že poslanci hlasují podle toho, co jim velí svědomí, a nehlasují stádně. Jestli někdo chce jednotné hlasování o zákonu, který je takhle kontroverzní, tak je to možná trošku přehnané. Já si myslím, že pokud hnutí ANO hlasuje každý za sebe, je to naprosto v pořádku a nemá smysl si z toho dělat legraci. Ani si nemyslím, že to je nějaká lekce hlasování podle svědomí. Je to něco, k čemu jsme se zavázali, když jsme skládali poslanecký slib. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já zde mám čtyři faktické poznámky a jedno sdělení před těmi faktickými poznámkami. Pokud se nezklidní atmosféra v sále a nebudeme k věci přistupovat s důstojností, která náleží tomuto sboru, přeruším jednání schůze a budeme pokračovat příště.

    Dám ještě prostor panu poslanci Pilnému k faktické poznámce, ale pokud - na vás se také dostane, pane poslanče. Nyní pan poslanec Pilný dvě minuty, po něm pan poslanec Tejc, pan poslanec Benda, pan poslanec Polčák. Všechno faktické poznámky.

  • Poslanec Ivan Pilný: Dámy a pánové, když se jedná o změně jednacího řádu, tak je nám připomínána demokracie. Demokracie je jako mince, má rub a líc, to znamená, že má práva a odpovědnosti. Na tu odpovědnost občas zapomínáme a ta demokracie samozřejmě nefunguje jenom v této Sněmovně, ale funguje i uvnitř poslaneckých klubů. Jednáme o poměrně závažném zákonu, který se týká mnoha lidí, to znamená, že probíhá demokratický proces uprostřed klubů. Chtěl bych jenom podotknout na adresu pana poslance Urbana prostřednictvím pana předsedajícího, že jednáme poměrně klidně, nedochází téměř na facky, jako když jsme tady jednali před obědem o Ukrajině. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka - pan poslanec Tejc.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já si dovolím vrátit se k meritu věci. Pan poslanec Polčák tady hovořil o tom, že se Sněmovna dělí na ty, kteří ten zákon chtějí a nerozumí mu, a ty, kteří ho nechtějí, protože mu rozumí a jsou kvalitní právníci. Já bych toto dělení chtěl odmítnout, protože si myslím, že přece jen po více než deseti letech praxe v advokacii umím posoudit to, co jsou to náklady řízení, a v tomto případě moc dobře vím, o čem budu hlasovat. Budu hlasovat o tom, zda chci teď co nejrychleji řešit stav, který je nevyhovující, to znamená skutečně vysoké náklady řízení, které jsou dnes mnohdy ve prospěch některých konkrétních skupin, které skupují hromadně pohledávky, anebo je chci řešit, ale počká to několik měsíců, anebo je nechci řešit. Já jsem pro první variantu z těch tří. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benda stahuje. Pan poslanec Polčák - faktická poznámka.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Já jsem se chtěl omluvit panu poslanci Komárkovi, že jsem na něj tedy pokřikoval z lavice, nicméně pokud po všech mých vystoupeních někdo nepochopí, že nejsem předkladatelem takového návrhu, tak mě to poněkud překvapilo, tudíž za své rozčilení se tímto omlouvám.

    Za druhé, musím tedy říci na margo toho, co řekl pan kolega poslanec Tejc - představa, že nejrychlejší cesta je cestou zákona, je úplně absurdní. Prostě pokud je zde vyhláška a je zde zmocnění pro ministerstvo, tak to už můžete, pokud to paní ministryně podepíše, mít zítra přijaté. Představa, že se uregulujeme cestou zákona a proregulujeme se k lepší budoucnosti, je, myslím, úplně scestná představa.

    Jedna věc by měla být zachována. Prostě náklady řízení by měl zejména platit ten, kdo je zavinil. A jsou zde instituty, o kterých já jsem hovořil, bohužel, důvodová zpráva o nich mlčí, které mají být tím sítem pro to, aby bezdůvodné žaloby, nebo žaloby, kde ten dlužník není dopředu upozorněn na to, že něco dluží, tak aby právní náklady nevznikaly, aby nebyly přiznávány.

    Já skutečně bych takovýto návrh zákona nepodepsal, tudíž nejsem jeho předkladatelem. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kalousek s faktickou poznámkou, poté pan poslanec a předseda klubu ODS Stanjura a poté pan poslanec Tejc. Všechno faktické poznámky. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Na základě diskuse, která proběhla v posledních desítkách minut, si dovoluji konstatovat, že vaše osvícené nařízení o zákazu nalévání alkoholu projevilo se jako zcela neúčinné. (Bouřlivý smích a potlesk z celého sálu.) Dovolím si proto doporučit, poraďte se, prosím, s paní místopředsedkyní Jermanovou a navrhněte něco efektivnějšího, nebo to zrušte. Evidentně to nemá žádný účinek. (Potlesk.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se obávám, že efektivní opatření by byla v rozporu s Ústavou České republiky.

    Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci vést debatu, co je nebo co není důstojné vystoupení. Já jenom jako programátor a člověk, který má rád matematiku, chci panu kolegovi Tejcovi říct, že existují celkem čtyři možnosti, nejen dvě, jak řekl. Jsou ti, kteří jsou pro, protože tomu nerozumí, pak jsou ti, kteří jsou pro, přestože tomu rozumí, proti jsou ti, kteří tomu rozumí a proti jsou ti, kteří tomu prostě taky nerozumí. To je úplně jednoduché. Tak to bývá v mnohém.

    Musím říct, že chápu pocit tehdejší opozice, kdy se radovali, když viděli koaliční šarvátky. Teď už to chápu, že jo. Není to tak úplně špatný pocit, když se tady častujete mezi sebou, kdo z vás tomu lépe rozumí a kdo je - a já ty výrazy tady teď používat nebudu. Chci říct těm, kteří jsou tam spravedlivě rozhořčeni, ať už na jedné, nebo na druhé straně, že prostě z vás pravdu nemá nikdo. Není lepší, když jsou všichni, a stejně tak není lepší, že někdo je pro a někdo je proti. Já vím, že to používáte, jak se vám to hodí. Zase když přijde opoziční návrh, tak buďte v klidu, zase budete jednotní. Já myslím, že se toho dočkáte.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Tejc s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já jsem rád že v této Poslanecké sněmovně se na rozdíl od předchozího období nepřistupuje k návrhům zákonů podle jednoduchého klíče: to je koaliční - to schválíme všichni z koalice, to je opoziční - to všichni z koalice odmítneme. Tato logika už tady neplatí. Možná troška té demokracie neškodí i v poslaneckých klubech. Já za sociální demokracii mohu říct, že my budeme hlasovat všichni proti zamítnutí návrhu zákona, a chtěl bych jenom jeden argument, který tady padl... (Hluk a výkřiky v sále.) Nevím, co je směšného na tom, že budeme hlasovat proti tomu, aby ten návrh zákona byl zamítnut, nicméně zřejmě to pravici směšné připadat může.

    Ale já bych chtěl říct jeden zásadní argument pro to, proč by tato věc, i když jsem byl ochoten připustit to, že by mohla být změněna vyhláškou, měla být změněna zákonem. Víte, ministři spravedlnosti přicházejí a odcházejí a jsou různých kvalit a někteří podléhají více lobby, někteří méně. Pokud bude jenom na rozhodnutí ministra spravedlnosti to, jaké budou náhrady nákladů řízení, pak tady mohou být občané ohroženi i ve chvíli, kdy paní ministryně Válková ty náklady sníží, třeba za příští vlády. Já jsem přesvědčen, že změna zákona je daleko pevnější instrument. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Plzák s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Takhle odlehčený závěr našeho jednání bych odlehčil ještě více a speciálně pro kolegu Kalouska jménem předsedajícího bych chtěl poznamenat, že to suché opatření asi nějaký efekt mělo, protože když se podívám za tu naši lavici, tak doposud nikdy jsem tam neviděl takovou hromadu lahviček od všelijakých minerálek a limonád. To tam opravdu do teď nebylo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Já se chci zeptat... Já samozřejmě vím, že je přihlášen pan ministr Dienstbier. Já se ho chci pouze zeptat, jak dlouho plánuje to své vystoupení, jestli se vejde do sedmi minut. Pokud ano, tak prosím, máte slovo. Jenom avizuji, že ještě po vás je přihlášen pan zpravodaj, ale nijak vás nechci omezovat.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Pane předsedo, já se to pokusím maximálně zkrátit. Já jsem původně asi před třičtvrtěhodinou chtěl s přednostním právem reagovat na řádné vystoupení pana poslance Polčáka. On tady mluvil o vládní zodpovědnosti, a že se diví, že si sami takhle rozbíjíme jednání. Já jsem tady ve svém předchozím vystoupení zdůraznil, že bych preferoval, kdyby dostala vláda prostor pro předložení vlastního návrhu zákona, který projde řádným legislativním procesem. Já tady nepléduji pro žádné rozbíjení legislativního procesu a i v písemném stanovisku vlády k novelám občanského soudního řádu toto máte jednoznačně vyjádřeno.

    To, že tady někteří chtějí makat i nad rámec koaliční smlouvy, to je jiná skutečnost. Já bych jenom chtěl zdůraznit, že jsou i nějaké principy dobrého vládnutí, které vyžadují dodržování pravidel, a doufám, že takto vláda bude fungovat, protože se k tomu i ve své koaliční smlouvě zavázala, že bude stát o kvalitní legislativní proces, který samozřejmě vyžaduje hodnocení dopadů regulace, vyžaduje standardní připomínkové řízení, aby všichni, kterých se to týká, mohli uplatnit svoje námitky a legislativa následně byla kvalitní a nezpůsobovala problémy.

    Chtěl jsem se vyjádřit i k některým věcným záležitostem, co také zmiňoval pan Polčák, který zmiňoval předžalobní upomínku. Předžalobní upomínka neřeší situaci lidí, kteří se dostali do složité situace, aniž by to byl zlý úmysl, a kteří nejsou schopni platit své závazky. Zmíním pražský Dopravní podnik. Prodával své pohledávky konsorciu čtyř firem. Pravidla byla taková, že bylo-li více pohledávek, každou prodal jiné právě proto, aby se znásobily náklady řízení. Znám příklad paní, která si vzala spotřební úvěr u banky, ztratila zaměstnání, šla do banky, poprosila o splátkový kalendář. Tato banka se jí vysmála, její pohledávku prodala po dvou částech, postoupila, a tato paní zaplatila dvakrát náklady řízení. A byla to seriózní bankovní instituce. A tento typ pohledávek kvůli tomu nemravnému předraženému systému nevyřešíme jinak, než že naprosto zásadně omezíme náklady řízení.

    Těch témat by tu bylo mnohem více, ale slíbil jsem, že dodržím časový limit, tak tím končím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pan poslanec Polčák a já upozorňuji, že to je poslední vystoupení. Po jeho vystoupení přeruším tento bod.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Já pouze jednu větu, musím na to reagovat. Ano, vy říkáte, že toto není váš návrh, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně faktický stav bude takový, jak jsme pochopili z vystoupení pana poslance Tejce, že tedy si necháváte ten právní řád rozbíjet, protože pan poslanec Tejc řekl, že všichni komsomolsky budete hlasovat proti zamítnutí.