• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 7. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 7. schůze dne 6. března tohoto roku a pozvánka vám byla rozeslána v pátek 7. března.

    Prosím vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Do této chvíle mám informaci, že pan poslanec Kalousek hlasuje s kartou číslo 1 a pan poslanec Rykala s kartou číslo 2.

    Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze - pan poslanec Hašek, karta číslo 8. Navrhuji, abychom určili paní poslankyni Janu Černochovou a pana poslance Jaroslava Klašku. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Budeme hlasovat.

    Prosím vás, abyste před hlasováním zaujali svá místa v sále tak, abychom mohli určit ověřovatele této schůze. (Odmlčuje se a čeká na zklidnění hluku v sále.) Lepší už to asi nebude.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby ověřovateli této schůze byla paní poslankyně Černochová a poslanec Klaška. Prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 1. Přihlášeno je 139, pro 133, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že jsme ověřovateli 7. schůze určili poslankyni Černochovou a poslance Klašku.

    Chtěl bych vám sdělit, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti tito poslanci: pan poslanec Adámek - zahraniční cesta, pan poslanec Farský - pracovní důvody, paní poslankyně Konečná - zahraniční cesta, paní poslankyně Kovářová od dvou do tří hodin - pracovní důvody, pan poslanec Lobkowicz - zahraniční cesta, paní poslankyně Maxová - zahraniční cesta, paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody, pan poslanec Šincl - pracovní důvody, paní poslankyně Váhalová - zahraniční cesta, pan poslanec Zlatuška - zahraniční cesta.

    Ale já opravdu prosím o klid, jinak nebudete vědět, kdo se omlouvá, a budete tady své kolegy marně hledat. (Opět čeká na snížení hladiny hluku v sále.)

    Z členů vlády: pan ministr Chovanec - zdravotní důvody, pan ministr Němeček - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek - zahraniční cesta.

    Pan poslanec Kostřica - náhradní karta číslo 10, pan poslanec Korte - karta číslo 9. Pan poslanec Volný - karta číslo 11.

    Nyní bychom přistoupili ke stanovení pořadu 7. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejprve mi dovolte, abych vás seznámil s návrhem grémia.

    Za prvé grémium doporučuje vyhovět žádosti pana ministra zemědělství Mariana Jurečky pevně zařadit bod číslo 49, což je tisk 64, na středu 19. března jako třetí bod.

    Současně doporučuje vyhovět návrhu pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka pevně zařadit body 22 a 54 návrhu pořadu, což je tisk 101 a tisk 113, na čtvrtek 20. března po již pevně zařazených bodech, to znamená jako body 4 a 5.

    Dále grémium navrhuje pevně zařadit bod 10, což je tisk 82 v prvém čtení, na středu 26. března jako první bod.

    Dále, vyřadit bod číslo 20 návrhu pořadu, což je sněmovní tisk 115.

    A pokud by se nenaplnil bod Odpovědi členů vlády na písemné interpelace, projednávali bychom ve čtvrtek 20. března pevně zařazené body a poté bychom se věnovali bodům z bloku mezinárodní smlouvy a bodům z bloku zprávy, návrhy a další.

    To je vše z mé strany. (V sále trvá velmi hlučná atmosféra.)

    Nyní zde mám mnoho přihlášek do rozpravy. Nejdříve vyřídíme přednostní práva. Prvního jsem viděl pana poslance Faltýnka, předsedu klubu ANO, potom pana předsedu klubu KSČM. Prosím, pane poslanče.

    Znovu prosím o klid. Jedná se o stanovení pořadu. Já si musím dělat poznámky, abychom všichni věděli, o čem hlasujeme, a v této atmosféře to nelze. Pokud neklesne hladina hluku, budu nucen přerušit schůzi Sněmovny.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dámy a pánové, hezké odpoledne.

    Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych požádal o pevné zařazení těchto bodů: bod číslo 50, Rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky v roce 2014, sněmovní tisk číslo 89, a bod číslo 51 Informace o vojenských cvičeních jednotek a štábů Armády České republiky se zahraničními partnery na území České republiky i mimo ně v roce 2014, sněmovní tisk číslo 95, na příští čtvrtek 27. března dopoledne po bloku písemných interpelací.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, vážená vládo, paní a pánové, dovolte mi, abych vám popřál hezké dobré odpoledne. Rád bych obrátil vaši pozornost na návrh na zařazení nového bodu do našeho programu této schůze Poslanecké sněmovny. Vy si zajisté dobře pamatujete, že na minulé schůzi byl projednáván bod zpráva vlády, respektive informace vlády o postupech a možnostech řešení neobvykle vysoké nezaměstnanosti. Tehdy v souvislosti s tímto bodem jsem v rozpravě slíbil, že vzhledem k tomu, že problematika nezaměstnanosti, problematika rekordně vysoké míry nezaměstnanosti je natolik závažná, že budeme tento bod jako, řekněme, průběžnou kontrolu postupu vlády zařazovat nebo navrhovat na zařazení na každé schůzi Poslanecké sněmovny.

    Dovolte mi, abych tento slib splnil. V této souvislosti tedy navrhuji zařazení nového bodu Informace vlády České republiky o možnostech a postupech řešení rekordní výše nezaměstnanosti v České republice. Současně vzhledem k vývoji situace do tohoto bodu navrhuji rovněž druhou část, a to informaci předsedy vlády o možných dopadech případných sankcí České republiky nebo Evropské unie vůči Rusku na nezaměstnanost v České republice a na českou ekonomiku. Navrhuji zařadit na čtvrtek dvacátého po pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S přednostním právem nikoho nevidím, takže nejprve ti, kteří se přihlásili písemně. Pan poslanec Klučka, připraví se pan poslanec Grospič.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, žádám o pevné zařazení sněmovního tisku pod číslem 134, což je Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice, podepsaná v Praze dne 28. listopadu 2013, a to jako další bod po pevně zařazených bodech dopoledního jednání 7. schůze ve středu 26. 3. 2014. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Omlouvám se panu poslanci Grospičovi. S přednostním právem pan předseda Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Dobrý den. Také přeji hezké odpoledne. Vážené kolegyně, kolegové, chci vás požádat o předřazení bodu číslo 16, je to sněmovní tisk 114, do zákonů, které bychom projednávali v prvém čtení, za pevně zařazené body.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dnes?

  • Poslanec Radim Fiala: Pokud se na ně dostane.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud byste chtěl tento bod zařadit jako první, tak je to hlasovatelné, protože žádné pevně zařazené body na dnešek nemáme, tudíž bychom tímto bodem začínali.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedo. Ano, jako první bod v zákonech v prvním čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nyní tedy pan poslanec Grospič a připraví se pan poslanec Tejc.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte, abych navrhl vyřadit z programu nadcházející schůze bod číslo 8, sněmovní tisk 57 - Vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a o stanovení hranic vojenských újezdů a o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů. Když nic jiného, tak pro podporu tohoto stanoviska chci použít argument, že je stále rozdílný stav souhlasu s navrhovaným zákonem dvou krajů České republiky, a to kraje Plzeňského a kraje Středočeského.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan poslanec Tejc.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych navrhl nový bod, který by Sněmovnu zdržel zhruba 60 vteřinami, a to návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 45 ve výborech, s tím, že pokud by tento návrh byl přijat a bylo-li by možné projednat tento bod jako první či druhý dnes, tak bychom využili v průběhu tohoto a příštího týdne možnost schválit zákon, který má určitou transpoziční lhůtu, a Ministerstvo spravedlnosti požádalo mimo jiné ústavněprávní výbor, aby tento návrh zákona projednal ve zrychleném řízení. My tak učiníme ještě dnes večer, a bylo by tedy možné, aby se tento zákon schválil ještě na této schůzi, pokud bude lhůta zkrácena o 30 dnů. Já vás moc prosím o to, abyste tento bod, ve kterém rozhodneme o zkrácení lhůty o 30 dnů, na dnešní jednání Poslanecké sněmovny zařadili. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To byly písemné přihlášky a nyní přihlášky z místa. Pan poslanec Urban, pan poslanec Böhnisch, pan poslanec Kolovratník a pak pan poslanec Huml. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dobrý den. Já bych jako zpravodaj k bodu číslo 6, sněmovní tisk 99, energetický zákon, chtěl v souladu s již schváleným usnesením Sněmovny, která schválila zkrácené projednávání na 30 dnů, navrhnout, aby druhé čtení této novely bylo projednáno zítra a zařazeno jako pevný bod na 14. hodinu a třetí čtení bylo projednáno příští týden v úterý jako pevně zařazený bod ve 14 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan poslanec Böhnisch.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Dobrý den, pane předsedo. Děkuji za slovo. Já bych chtěl jménem nepřítomné paní zpravodajky Konečné požádat o pevné zařazení bodu 19, což je sněmovní tisk 77, senátní návrh zákona o ochraně ovzduší. Požádal bych o pevné zařazení na zítra jako první bod po polední přestávce. Paní zpravodajka potom bude žádat o zkrácení lhůty a výbor je připraven projednat tento zákon už ve čtvrtek na své schůzi. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud se nepletu, tak pan poslanec Urban navrhoval na zítra již jeden bod, takže pokud projde návrh pana poslance Urbana, byl by to bod číslo dvě.

    Pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás rád jménem volební komise a coby předseda volební komise požádal o to, abychom pevně zařadili všechny volební body. Jsou to body 42 až 48, je jich celkem sedm. Žádám, abychom tyto body zařadili na příští týden, a to na středu 26. března na 12.30 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan poslanec Huml.

  • Poslanec Stanislav Huml: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Já bych chtěl poprosit o zařazení bodu 56, zřízení vyšetřovací komise ke kauze Opencard, na zítřek po pevně zařazených bodech. Důvod je jednoduchý. Pokud to zítra odhlasujeme, tak musíme také komisi složit a to by bylo až příští týden v řádných volbách.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, zítra dopoledne, nebo odpoledne?

  • Poslanec Stanislav Huml: Já si myslím, že zítra dopoledne jako poslední pevně zařazený bod.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, dobře. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Jednak bych chtěl vznést veto proti třetímu čtení příští úterý jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09. Není žádný důvod, abychom v úterý měli příští týden třetí čtení, když pro to máme vyčleněné jiné dny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane předsedo. Tím vetujete návrh pana poslance Urbana.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ten druhý návrh, ten první nemůžu, samozřejmě, ten druhý mohu, tak, abychom vůbec nehlasovali. A pak mám jenom prosbu na pana poslance Tejce, aby pokud možno stáhl ten svůj návrh. Já myslím, že není úplně korektní v okamžiku, kdy nám nic nehrozí, v této chvíli navrhovat zkrácení lhůty a takhle zrychleným tempem projednat to na této schůzi. Nic nám nehrozí, všichni vědí, že v okamžiku, kdy běží legislativní proces, tak žádná sankce ze strany Evropské komise prostě nepřijde. Mohli jste to navrhnout v rámci prvého čtení, tam by to zřejmě prošlo, nebyl by žádný problém, byli bychom řádně připraveni na projednání tohoto bodu. Takhle v tomto okamžiku prostě nejsme. Ale to nemůžu vetovat, to je jenom zdvořilá prosba, že nepovažujeme za rozumné takhle se překvapovat a neočekávaně zařazovat druhé čtení. Něco jiného by bylo, kdyby to bylo v prvém čtení, tam by asi problém nebyl.

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobře. Pan poslanec Urban s alternativním návrhem, předpokládám.

  • Poslanec Milan Urban: Ano, pane předsedo. Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana předsedy Stanjury, na veto dvou poslaneckých klubů, a navrhnout tedy jiný termín projednávání bodu číslo 6, sněmovního tisku 99, energetický zákon - třetí čtení pevně zařadit na příští týden jako pevný bod ve 14.30 hodin ve středu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Středa 26. 3. ve 14.30 hodin. Dobrá. Žádné další přihlášky nevidím, budeme tedy hlasovat.

    Jako první navrhuji, abychom se jedním hlasováním vypořádali s návrhem, který vzešel z grémia. Je s tím souhlas, nejsou proti tomu námitky? Nejsou.

    Kdo souhlasí s návrhem vedení Sněmovny, aby byl upraven program tak, jak jsem četl, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 2, přihlášeno 178, pro 165, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Nyní tedy návrhy, které zazněly teď na plénu. Nejprve pan předseda Faltýnek, bod 50 a bod 51 na 27. 3., což je čtvrtek, po písemných interpelacích. Já mám informaci, že již teď je jasné, že písemné interpelace nebudou, to znamená, abychom ve čtvrtek v 9 hodin začali těmito dvěma body, pokud to ovšem bude schváleno.

    Kdo s tím souhlasí? Zahajuji hlasování, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 3, přihlášeno je 178, pro 152, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážené kolegyně a kolegové, jak jsem již avizoval, dovoluji si s ohledem na to, že jsme byli požádáni ministrem pro legislativu a lidská práva, a současně po dohodě s ministryní spravedlnosti navrhnout, abychom zkrátili lhůtu k projednávání tohoto návrhu o 30 dnů. Ten návrh bude dnes projednán v ústavněprávním výboru. a tedy nebude nic bránit tomu, bude-li na tom shoda, aby byl doprojednán na této schůzi. Transpoziční lhůta samozřejmě běží. Ano, obvykle nejsme vystaveni sankcím ihned poté, co tato lhůta uplyne, ale považuji za možné a správné, pokud tu lhůtu dokážeme splnit, abychom tak učinili. Týká se to změny trestního zákona a trestního řádu ve věci potírání dětské pornografie. Je to směrnice Evropské unie, kterou bychom měli naplnit.

    Tedy dovoluji si dnes navrhnout pouze zkrácení lhůty s tím, že bude-li tomuto návrhu vyhověno, můžeme se dohodnout na pevném zařazení druhého a třetího čtení v průběhu této schůze, zřejmě v průběhu příštího týdne. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zahajuji tedy všeobecnou rozpravu. Pan poslanec Benda, který se tímto stane zpravodajem, takže ho poté požádám, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já proti tomu věcně úplně nic nenamítám, jenom bych pokládal za férovější, kdybychom ten bod projednávali zítra, protože dnes večer má nad tím ústavněprávní výbor zasedat a nevíme, jestli ten konec bude pozitivní, nebo negativní. Zatím jsme sdělili nějaké připomínky Ministerstvu spravedlnosti, které, pokud je mi známo, se s nimi nijak nevypořádalo, a zatím jsme žádný kloudný pozměňovací návrh, který by to opravil, do textu, který bude zvládnutelný, nedostali.

    Takže bych pokládal za férovější, kdyby ten návrh zazněl zítra, ale pokud už ho pan kolega Tejc přednesl, tak prosím, zkraťme lhůtu a jenom až budeme vědět, jestli ústavněprávní výbor má, nebo nemá nějaké stanovisko, tak zařazujme druhá a třetí čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Paní ministryně spravedlnosti se hlásila. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já chci jenom upřesnit, že jsme se samozřejmě vypořádali s těmi připomínkami a s náměty, byť ne vždycky v tom smyslu, v jakém ten, kdo je uplatnil, by chtěl, aby byly zohledněny. Čili není to tak, že by Ministerstvo spravedlnosti v tom mezidobí nic nedělalo, jinak bych asi těžko souhlasila a projednala tady s panem poslancem Tejcem zkrácení té lhůty. A k tomu zkrácení lhůty nás vede - ještě jednou to tady zdůrazním - právě překročení dvou implementačních lhůt. A i když, jak zde bylo správně zdůrazněno, to není postihováno nějakými konkrétními sankcemi, tak to přinejmenším ukazuje na určitou nedbalost v implementaci evropské legislativy, které, pokud se můžeme vyvarovat, doporučuji se jí vyvarovat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, asi je fér, aby ještě před jednáním ústavněprávního výboru zaznělo, že pokud by to projednání nedopadlo způsobem, se kterým bychom mohli souhlasit, tak prostě musíte počítat s vetem zařazení druhého a třetího čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Jen kratičce zareaguji na paní ministryni spravedlnosti. Jsem rád, že se Ministerstvo spravedlnosti vnitřně vypořádalo s námitkami, které byly na půdě ústavněprávního výboru vzneseny, ale konstatuji, že toto své vnitřní vypořádání do této chvíle mi není známo, že by sdělilo této Sněmovně a jejím poslancům. Alespoň v tom ústavněprávním výboru. Možná že nám řeknou, že vnitřní vypořádání znamená, že trvají na původním tisku. Pak upozorňuji, že zítra budu podporovat veto, o kterém mluvil pan Kalousek. Jinak vím, že jsou tady noví členové vlády, ale pokud máme nějaké pozměňovací návrhy, bylo by dobré je mít dříve než hodinu před jednáním výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, končím tedy obecnou rozpravu. Otevírám rozpravu podrobnou. Poprosím pana navrhovatele, aby tedy přečetl návrh usnesení. Pan poslanec Tejc - kdybyste byl tak laskav a přečetl tady, co navrhujete v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Dovoluji si navrhnout to, že zkracujeme lhůtu k projednání tohoto zákona v prvním čtení o 30 dnů, tedy na 30 dnů, neboť lhůta je 60denní. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, další závěrečná slova - ani pan zpravodaj, ani pan navrhovatel. Takže budeme hlasovat.

    Hlasujeme tedy o tom, že Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 45 ve výborech o 30 dnů.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 16, přihlášeno 181, pro 100, proti 19. Tento návrh byl přijat.

    Já končím projednávání tohoto bodu a otevírám bod číslo 3, kterým je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr dopravy Antonín Prachař. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Jen na úvod bych chtěl shrnout některé věci, kterých se předložený návrh novely zákona dotýká.

    Za prvé tento zákon přímo zavádí použitelné předpisy Evropské unie a nové smluvní instrumenty mezinárodního práva. Zavádí adaptační opatření v oblasti právní úpravy, a to za prvé leteckého personálu na řídící letového provozu, poskytování letových navigačních služeb v tzv. jednotném evropském nebi, ale odborného zjišťování příčin leteckých nehod a ochrany civilního letectví před protiprávními činy, zejména terorismem.

    Za druhé. Předložený návrh zákona zpřesňuje a doplňuje právní úpravu provozování obchodní letecké dopravy, zejména zahraničního leteckého dopravce.

    Za třetí, zajišťuje realizaci koncepce budoucí právní úpravy, která povede ke sjednocení právní úpravy postupu při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek, zejména odstranění zvláštních právních norem vylučujících použití správního řádu bez stanovení jiného speciálního postupu.

    Za čtvrté, zajišťuje aktualizaci správních poplatků na úseku civilního letectví novelizací zákona o správních poplatcích.

    Předložený návrh, jak jsem již uvedl, obsahuje především adaptační opatření k celé řadě významných předpisů práva Evropské unie, zejména v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními účinky, které již vstoupily v účinnost, a musí být tedy vnitrostátními orgány aplikovány v celém rozsahu. Jeho vypracování předcházela dlouhá a pečlivá příprava zahrnující konzultace s odbornou veřejností a právní úprava v něm obsažená je již dlouhou dobu očekávaná.

    Hospodářský výbor a výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky svými usneseními ze dne 26. února 2014 doporučil návrh zákona projednat a schválit. Hospodářský výbor dále přijal k legislativní předloze pozměňovací návrhy, se kterými Ministerstvo dopravy souhlasí.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru a výboru pro bezpečnost. Usnesení těchto výborů byla doručena jako tisky 47/1 a 47/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Václav Snopek.

  • Poslanec Václav Snopek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, hospodářský výbor projednal předmětný sněmovní tisk jako usnesení číslo 22 dne 25. února a ve svém usnesení doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit sněmovní tisk číslo 47 ve znění schváleného pozměňovacího návrhu a legislativně technických připomínek. Tisk vám byl rozdán jako sněmovní tisk číslo 47/1.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana zpravodaje výboru pro bezpečnost, kterým je pan poslanec Bronislav Schwarz, aby se ujal slova.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den. Vážená vládo, vážený pane předsedající, výbor pro bezpečnost taktéž projednal sněmovní tisk číslo 47 a navrhuje Poslanecké sněmovně jeho schválení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Pan poslanec Snopek, prosím.

  • Poslanec Václav Snopek: Dámy a pánové, chci se přihlásit k písemným pozměňovacím návrhům, tisk vám byl doručen jako sněmovní dokument číslo 475. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, rozpravu končím. Tím končím i druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům.

    Otevírám bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany pan Martin Stropnický. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás stručně alespoň seznámil s hlavními cíli a změnami, které přináší návrh novely zákona č. 170/202 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, který vám byl rozeslán jako sněmovní tisk číslo 32.

    Rád bych podotkl, že návrh novely zde byl v prvním čtení představen ještě mým předchůdcem panem ministrem Pickem a schválila jej tedy ještě předchozí vláda. Nicméně chtěl bych podotknout, že se s tímto návrhem ztotožňuji a považuji jej za principiálně i věcně správný.

    Co je, aspoň ve stručnosti, cílem této novely. Za prvé zajistit spravedlivé a rovné postavení válečných veteránů, dále pak odstranit diskriminaci spočívající v odlišné délce nezbytného výkonu služby či účasti v misi a v segregaci civilních státních zaměstnanců, dále sjednocení podmínek pro získání statutu válečného veterána tak, aby byl zachován jeho vysoký morální kredit. Bude sice nastaven přísnější systém, avšak systém spravedlivější a jednotný.

    Odstranění diskriminace a rozšíření okruhu oprávněných osob i o zbývající příslušníky bezpečnostních sborů, to je dalším cílem této novely. Dříve se tento status týkal pouze příslušníků ozbrojených sil ve smyslu zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky a Policie ČR. Nově tedy půjde i o vojáky z povolání, kteří vykonávají službu v MO, dosud paradoxně tam nebyli, a všichni příslušníci bezpečnostních sborů, tzn. příslušníci Hasičského záchranného sboru, Celní správy a dalších.

    Dále pak má novela za cíl odstranění diskriminace a rozšíření okruhu oprávněných osob i o skupinu civilních zaměstnanců státu. Civilní osoby jsou vystaveny obdobnému nebezpečí ohrožení, či dokonce ztráty života jako příslušníci ozbrojených sil a stávající právní úprava však tuto skutečnost nereflektuje. Jde např. o členy provinčních rekonstrukčních týmů, tedy profesně např. o zemědělské inženýry, odborníky na veterinární medicínu apod. Nově se tedy bude zákon vztahovat i na civilní osoby, tzn. státní občany České republiky, kteří budou jako zaměstnanci ministerstva, bezpečnostního sboru nebo některé jiné organizační složky státu plnit mimo území České republiky úkoly v některé z definovaných misí.

    Dále jde o zpřísnění a sjednocení podmínek pro získání statutu válečného veterána tak, aby byla zachována jeho morální hodnota. Zpřísnění je vedenou snahou o odstranění stávajícího nerovného stavu, kdy pro druhoválečné veterány, tedy zahraniční a domácí odboj, platí podmínka nejméně 90 dnů nepřetržité aktivní odbojové činnosti. Pro novodobé veterány stačilo dosud 30 dnů v místě ozbrojeného konfliktu nebo v mírové operaci.

    Nově dojde i k rozlišení misí dle míry jejich nebezpečnosti. Nově tedy výkon služby vyžadovaný nepřetržitě alespoň po dobu 90 dnů v zahraniční misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo po dobu celkem alespoň 360 kalendářních dnů v jiných zahraničních misích, které se uskutečnily na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. Dojde také k zavedení institutu odstranění tvrdosti zákona pro výjimečné případy. To je třeba, když je mise předčasně ukončena zraněním vojáka apod.

    Dalším ustanovením je zavedení možnosti přijmout do domova pro válečné veterány i další osobu. Účelem je efektivní využití stávajících kapacit v případě nedostatečného obsazení. Pouze ve výjimečných případech pak na dočasnou dobu. Pobyt v domově je v takovém případě poskytován za plnou úhradu. Ale v každém případě je válečný veterán vždy tím prioritním uchazečem o takové místo, takže v případě potřeby uvolnění lůžka pro veterána je možné jednostranně této další osobě ukončit pobyt v domově.

    Ještě závěrem pár dalších změn, a to je např. zakotvení ustanovení, dle něhož by ministerstvo mohlo v určitých případech poskytovat válečnému veteránovi pomoc při začleňování do občanského života či překonání tíživé sociální situace. Dále pak důsledné zavedení osob, které mohou s válečným veteránem čerpat některé benefity, tj. dosud pouze manžel nebo manželka, nově i druh, družka a registrovaní partneři nebo partnerky.

    Jak jsem již v úvodu svého vystoupení uvedl, jde především o zajištění spravedlivého postavení válečných veteránů. Chceme odstranit touto novelou jisté formy diskriminace, které umožňuje stávající právní norma, a navrhované změny přinesou spravedlivější systém, který nejenom sjednotí podmínky pro získání statutu válečného veterána, ale přispěje i k uchování a prohloubení jeho vysokého morálního kreditu.

    Návrh novely zákona o válečných veteránech již projednal výbor pro obranu na svém zasedání dne 15. ledna 2014 a doporučil Poslanecké sněmovně jej schválit v navrženém znění.

    Dovolte mi tedy závěrem poděkovat poslancům tohoto výboru za vstřícnost a konstruktivní jednání především s ohledem na zmíněné etické aspekty této novely. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a usnesení tohoto výboru nám bylo doručeno jako tisk 32/1. Prosím pana zpravodaje tohoto ctěného výboru, pana poslance Václava Klučku, aby se ujal slova. ***

  • Poslanec Václav Klučka: Dámy a pánové, mou povinností je vás seznámit s usnesením výboru pro obranu číslo 11 ze dne 15. ledna 2014 k vládnímu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů:

    Po odůvodnění ministra obrany ČR Ing. Vlastimila Picka, náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Ing. Petra Pavla, M. A., zpravodajské zprávě poslance Ing. Václava Klučky a po rozpravě výbor pro obranu

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR schválit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č.170/ 2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 32,

    II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou

    sněmovnu Parlamentu ČR.

    Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu přihlášku a to je přihláška pana poslance Antonína Sedi.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, ve druhém čtení si dovoluji předložit pozměňovací návrhy k novele zákona o válečných veteránech.

    Předně chci dodat, že jsem obdržel řadu podnětů od občanských organizací, např. od Československé obce legionářské, které zastřešují válečné veterány a které nebyly přizvány do připomínkového řízení. Snažil jsem se proto připravit komplexní pozměňující návrh z těchto připomínek, který jsem hodlal předložit již při projednávání na výboru pro obranu. Nicméně před jednáním jsem se dozvěděl, že připomínky mají řadu věcných chyb, a z tohoto důvodu jsem pozměňující návrh nepodal. Ale protože chci vyřešit základní připomínku těchto sdružení a tou je nesouhlas s rozšířením statutu válečného veterána na další složky bezpečnostních sborů a především na civilní zaměstnance, podávám tento pozměňující návrh přímo na plénu Poslanecké sněmovny.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, souhlasím s důvody předložení novely zákona, čímž by mělo být zachování prestiže a morální hodnoty statutu válečného veterána. Proto poněkud nechápu, když se Ministerstvo obrany na jedné straně snaží o snížení počtu válečných veteránů a na straně druhé vytváří nové kategorie, které by pod tento statut spadaly. Přitom se v důvodové zprávě hovoří o tom, že by pro enormní počet nositelů vzhledem k finančním možnostem nemohl resort zabezpečit náležitou péči a poskytovat příslušné benefity pro válečné veterány. Podle Československé obce legionářské, která je členem Světové federace veteránů, tento návrh nerespektuje ústavu a konstituční řád této světové federace právě v rozšíření statutu na civilní osoby. A právě tento rozpor řeší předkládaný pozměňující návrh, který máte v elektronickém systému uveden pod číslem 494.

    Děkuji za pozornost a za podporu tohoto návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo se dál hlásí do obecné rozpravy. (Nikdo.) Obecnou rozpravu končím. Otevírám tedy podrobnou rozpravu, kam mám přihlášku rovněž pana poslance Sedi.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Já se v podrobné rozpravě pouze přihlašuji ke svému pozměňujícímu návrhu, který máte pod sněmovním dokumentem 494.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Další přihlášky do podrobné rozpravy nejsou. Tím jsme tedy vyčerpali tento bod. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede - měl by uvést místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš, který tu ovšem není. A já tedy prosím někoho (s úsměvem)... Asi někoho z vlády, aby zajistil účast svého místopředsedy. A přeruším jednání Sněmovny do doby, než se dostaví pan místopředseda vlády Babiš. Ještě jinak - přeruším jednání Sněmovny na pět minut, abychom věděli dokdy. To znamená, budeme pokračovat v 15 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 14.55 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Prosím, abyste se vrátili na svá místa, abychom mohli pokračovat v projednávání načatého bodu. Poprosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, aby uvedl vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státních dluhopisů a některých dalších dluhů státu splatných v roce 2014 ve druhém čtení. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, všem se omlouvám, že jsem vás zdržel, měl jsem špatnou informaci, taky jsem netušil, že to tu budu číst ještě dvakrát. A taky si myslím, že taková samozřejmost, jako jsou dluhopisy, že by to mělo být asi v kompetenci automaticky Ministerstva financí. Ale dobře.

    Takže účelem navrženého zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státních dluhopisů a některých dalších dluhů státu splatných v roce 2014 je umožnit ministru financí vydat dluhopisy a z peněžních prostředků získaných z jejich prodeje uhradit splátky jmenovitých hodnot státních dluhopisů vydaných v předchozích letech k úhradě schodku státního rozpočtu a k úhradě podobných dluhů státu, a to v rozsahu téměř 210 mld. korun.

    Státní rozpočet je v posledních letech schodkový, to znamená, že státní dluh roste. Jeho každoroční splátky je možné uhrazovat jen dalšími vypůjčenými peněžními prostředky, a to z největší části vypůjčenými prostřednictvím vydávání a prodeje státních dluhopisů. Navržený zákon má stejný obsah jako § 2 zákona číslo 295/2013 Sb., který umožnil vydat státní dluhopisy na úhradu splátek dluhopisů a podobných dluhů státu splatných v loňském roce.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 78/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 6. schůze konané dne 26. února 2014 k vládnímu návrhu zákona o státním dluhopisovém programu, sněmovní tisk 78. Po úvodním slově náměstka ministra financí Jana Gregora, zpravodajské zprávě poslance Václava Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státních dluhopisů a některých dalších dluhů splatných v roce 2014, sněmovní tisk 78, schválila bez připomínek, a za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem právě učinil.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Snad jen stručnou poznámku k entrée pana ministra. Bylo by hloupé, kdybychom k 210 miliardám nevyslovili ani slovo.

    Pane ministře, že jste tu nebyl a chvilku jsme na vás počkali, to nikomu z nás nevadí, to se občas stane každému. Ale že vám přijde divné, že k udělení mandátu na vydání dluhopisů za 210 miliard by tato Sněmovna měla mít nějaký názor a toho správce veřejných prostředků pověřit hlasováním, že vám to přijde divné a že byste to chtěl jinak, to dost těžko chápu a rád bych Poslaneckou sněmovnu upozornil, že Poslanecká sněmovna je suverénním správcem veřejných prostředků a my za to neseme odpovědnost. Já pochopitelně pro ten návrh budu hlasovat. Za současné situace je refinancování státního dluhu vydáním nových dluhopisů tím nejlevnějším a nejefektivnějším způsobem. Ale samozřejmě si umím představit situace, doufám, že k nim nikdy nedojde, kdy bychom třeba museli hledat i jiné, levnější řešení, protože to navrhované by za určité situace bylo strašně drahé. A že se nad tím má Poslanecká sněmovna zamyslet, že hlasujeme o 210 miliardách, toho bychom si alespoň měli být vědomi, když nic jiného. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Do rozpravy se hlásí pan ministr financí pan Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně, kolegové, já se omlouvám, mám asi jiné uvažování. Samozřejmě nemusíte to schválit, a když to neschválíte, tak náš stát zbankrotuje, takže máme dluh 1 680 miliard a je jasné, že musíme vydat dluhopisy, tak se omlouvám. Chápu, že demokraticky můžeme k tomu zase tady debatovat a já to tu ještě přečtu třikrát, když je potřeba, ale myslím, že to rozhodnutí je jasné. Že stát musí vydat dluhopisy, protože nemá jinou možnost. A omlouvám se za ten možná nepatřičný komentář.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, končím tedy podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Dalším bodem k projednání je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám návrh zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a zákon o poštovních službách. Tento návrh zákona má za cíl zejména uvést zmíněné zákony do souladu s novým kontrolním řádem. Dále návrh zákona řeší některé chybějící správní delikty vyplývající z neplnění povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, příslušné sankce a sankce za porušení některých povinností vyplývajících ze zákona o elektronických komunikacích a zákona o poštovních službách. Návrh zákona schválila vláda na svém zasedání dne 26. února tohoto roku.

    Chtěl bych zdůraznit, že se jedná o jednoduchou normu. Doufám tedy v její bezproblémové schválení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, úvodem svého vystoupení považuji za vhodné znovu zdůraznit, že projednávaný vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a zákon číslo 29/2000 Sb., o poštovních službách, sněmovní tisk 135/0, má především povahu transpozičního předpisu znamenajícího nutnost a do jisté míry i obligatorní požadavek Evropské unie zapracování úprav technicistního, chcete-li legislativně technického charakteru do oblasti právního rámce České republiky.

    Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám nyní obě dotčené normy alespoň rámcově, a to ve velice hrubých konturách, přiblížil. Zákon o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb. ze dne 22. února roku 2005 nabyl účinnosti 1. května tohoto roku. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádného přihlášeného, tudíž obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, předat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?

    Hlasování končím. V hlasování pořadové číslo 17 pro 121, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru.

    Nyní přistupujeme k bodu

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl hlavní cíle a změny, které přináší návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů.

    Návrh zákona je předkládán na základě usnesení vlády č. 865 ze dne 20. listopadu 2013 jako sněmovní tisk 57. Hlavním důvodem optimalizace vojenských újezdů je redukce počtu Armády České republiky. Pro názornost, v roce 1993 měla Armáda České republiky 115 tis. vojáků v činné službě, v současné době má Armáda České republiky 21 tis. vojáků. Vzhledem k reálným potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení, a to i s ohledem na snižující se zdrojový rámec Armády České republiky. Neméně podstatným důvodem optimalizace je narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů, kteří při neexistenci obce na území vojenského újezdu nemohou volit ani být voleni do zastupitelstva obce a nemohou vlastnit ani movitý majetek.

    Navrhovanými změnami dojde k vyřešení dalších zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů. Jednak obecně problematiky života obyvatel vojenských újezdů, cílový stav je stav bez obyvatel na území vojenského újezdu, a dále pak téměř všech restitučních nároků v okrajových částech přímým vyčleněním. Restituční nároky uvnitř vojenských újezdů je nutné řešit vykoupením, případně směnou za jiné pozemky mimo území vojenských újezdů. Současný stav je v rozporu s platnou právní úpravou a podle zákona je majetek na území vojenského újezdu ve vlastnictví státu. Tyto restituční nároky se však netýkají církevního majetku. Ten byl vyřešen finanční kompenzací státu dle zákona o církevních restitucích. Dále pak tím vyhovíme požadavkům okolních obcí na zpřístupnění újezdů. A co se týče problematiky péče o státem evidované památky, změnou hranic lze vyčlenit velkou část vyhlášených kulturních památek a z území újezdů je převést na jiné subjekty, obce, občanská sdružení a podobně.

    Myšlenka úpravy hranic vojenských újezdů provází armádu po celých uplynulých dvacet let. Současný návrh vychází z Bílé knihy o obraně, kterou následovala komplexní a detailní analýza Generálního štábu Armády České republiky, která pečlivě posoudila skutečné, zejména výcvikové potřeby naší armády a její možnosti v oblasti údržby a správy těchto zařízení. Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá svými podmínkami plně vyhovují výcviku jednotek Armády České republiky ve všech druzích příprav včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Dále pak jsou komerčně nejvíce využívány zahraničními vojsky. Například Boletice v loňském roce znamenaly v tomto smyslu přínos do státního rozpočtu ve výši 10 mil. korun. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych po velmi podrobném představení zákona předkladatelem přednesl jednak zpravodajskou zprávu k návrhu zákona a pár svých komentářů.

    Za prvé. Máme před sebou zákon, který je poměrně velice důkladně propracovaný, pracovalo na něm několik kabinetů. Myslím si, že ho začala vláda premiéra Nečase, zpracovala ho ze základních hledisek, pokračoval kabinet Jiřího Rusnoka, který jej již této Sněmovně předložil, a nyní tedy máme před sebou finální znění. Myslím si, že tento zákon je velmi dobře připraven, že byl hodně podrobně předjednáván a do určité míry v sobě nese přetížení toho složitého a obsáhlého předjednávání. Nicméně bych řekl, že ta dlouhodobá příprava souvisí s poměrně velkými očekáváními toho, co považuji na zákoně za podstatné, a to jsou očekávání dvou tisíc lidí na to, že dosáhnou na svoji vlastní samosprávu a samosprávné obce, konkrétně šest obcí. To znamená, když budeme o tomto zákonu jednat, a to zdůrazňuji, výrazně nebo primárně jednáme o budoucnosti, samosprávě, možnosti vlastnit majetek apod. dvou tisíc občanů, kteří dosud majetek vlastnit nemohli, neměli samosprávu a byli především součástí správy vedené vojenskou kanceláří vojenského újezdu. To znamená, to vidím osobně jako primární. A to narovnání nejenom možnosti vlastnit, ale zejména volit si samosprávu považuji za klíčové.

    Za další. V rámci úprav hranic resort Ministerstva obrany řešil restituční a další sporné prvky na území vojenských újezdů a myslím si, že je to také velmi podrobně propracováno.

    K uvedené problematice občanských práv je připojen návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy s argumentací nadbytečnosti, nevyužitelnosti a nepoužitelnosti vzhledem ke změnám velikosti a struktuře Armády ČR a na podkladě analýzy Generálního štábu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Návrh poprosím potom do podrobné rozpravy. Děkuji.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za pozornost. To jsou moje hlavní poznámky.

    Jinak předběžné jednání ve výboru pro obranu dospělo ke dvěma závěrům. Za prvé, že výbor bere na vědomí informaci přednesenou ministrem obrany České republiky Mgr. Martinem Stropnickým k vládnímu návrhu zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů, zákon o hranicích vojenských újezdů, sněmovní tisk 57. Za druhé doporučuje organizačnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zařazení návrhu zákona na program březnové schůze Poslanecké sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou zde mám přihlášeného pana poslance Mackovíka - jestli je tomu tak? Zmáčkl jste i faktickou. Takže není faktická? Dobrá.

    Zahajuji tedy tímto obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Poté prosím, aby se připravil pan poslanec Votava. Prosím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, na začátek musím říci, že jsem velmi překvapen, že projednáváme teď tento návrh zákona, protože mám v dobré paměti ještě koaliční smlouvu. V té koaliční smlouvě bylo jasně napsáno, že strany koalice znovu posoudí otázku optimalizace vojenských újezdů. Přiznám se, že jsem nezaznamenal žádnou koaliční snahu vedenou Ministerstvem obrany o nové posouzení. A pokud to nové posouzení proběhlo pouze v rámci Ministerstva obrany, tak to pokládám za nedostatečné. Tudíž jakkoliv to asi není argument pro kolegy z opozice, tak minimálně pro kolegy z koalice by ten argument býti měl, že to, co je podepsáno, by se mělo dodržovat. To je první a podle mého názoru docela zásadní argument.

    Nyní prosím věcně k tomu návrhu zákona. Pan zpravodaj to tady podle mě velmi dobře řekl. Jedná se o napravení křivd, upravení hranic některých vojenských újezdů a k tomu je připojen návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy. A to je právě ten problém. Já nemám vůbec nic proti tomu, co navrhuje Ministerstvo obrany ve vztahu k ostatním vojenským újezdům, a plně podporuji argumenty, které tady zazněly, že je potřeba napravit křivdy, je potřeba dát více než dvěma tisícům občanů, kteří žijí v těchto vojenských újezdech, právo na to, aby si volili své zástupce. S tím já nemám sebemenší problém.

    S čím problém mám, a to problém zásadní, je zrušení vojenského újezdu Brdy. Proto pokládám za velmi nešťastné, že Ministerstvo obrany nestáhlo ten zákon, který vlastně ani nepředložila tato vláda, předložila ho tehdy vláda pana premiéra Rusnoka. A je nešťastné, že ministerstvo nestáhlo ten zákon tak jako jiné zákony v resortu Ministerstva obrany a nepokusilo se ty dvě věci oddělit. Pak by legislativní cesta tohoto zákona byla mnohem snazší a nehrozilo by to, že osud obyvatel v ostatních vojenských újezdech bude ovlivňován obavami o osud vojenského újezdu Brdy, a současně by tedy nehrozilo, že ti, kteří nesouhlasí se zrušením vojenského újezdu Brdy, budou přesvědčováni argumenty, které budou používat právě osud těch dvou tisíc obyvatel, kteří žijí v jiných vojenských újezdech. Tudíž pokládám to za nešťastné, nicméně je to tak a musíme se s tím nějak vypořádat. A já tedy od této chvíle již nebudu mluvit k ostatním vojenským újezdům, ale pouze k otázce vojenského újezdu Brdy.

    Z mého pohledu je tam několik zásadních problémů. První problém je z hlediska zásadního sporu mezi krajem Středočeským a krajem Plzeňským, které jsou oba dva dotčeny případným zrušením vojenského újezdu Brdy, protože se to týká jejich území a dělby případného území zrušeného vojenského újezdu Brdy mezi tyto dva kraje. Zatímco kraj Plzeňský toto podporuje, kraj Středočeský zásadně nesouhlasí. To samé se týká stanovisek i jednotlivých obcí. Měl jsem osobně možnost mluvit s celou řadou starostů ze Středočeského kraje z regionu Podbrdska, kteří vyjadřují svůj zásadní nesouhlas se zrušením vojenského újezdu Brdy a používají pro to celou řadu argumentů. Pan ministr určitě ty argumenty zná, protože se jednání s těmito starosty účastnil. A já nepokládám za šťastné, že zde hlasujeme o takto závažné věci, která se dotkne života dvou krajů České republiky, bez toho, abychom měli shodu s volenými zastupiteli v těchto dvou krajích na tom, jaký způsob řešení chceme zvolit. To je první problém.

    Druhý problém je ekonomický. Je nám tady argumentováno, že celá tato záležitost ušetří Armádě České republiky nějakých 170 milionů korun, konkrétně zrušením újezdu Brdy se jedná o milionů 70. To je sice krásná úspora v přes 40 miliard korun čítajícím rozpočtu Ministerstva obrany, ale sami vidíte, 70 milionů proti 42 miliardám, tak to není úplně zásadní úspora. Docela se divím tomu úsilí, které je za snahou zrušit vojenský újezd Brdy, a doufám, že jednou přijdeme na to, co je tou hnací silou snah o zrušení vojenského újezdu Brdy, protože ekonomické úspory v tomto případě podle mého názoru nejsou natolik zásadní, aby ospravedlnily takovouto urputnou snahu o zrušení brdského újezdu. A to jsou jenom ty ušetřené náklady.

    Já se ptám a bohužel mi zatím nikdo nebyl schopen odpovědět, jaké jsou další náklady, které vzniknou v důsledku zrušení vojenského újezdu Brdy. Pan ministr mluvil o tom, že újezd Brdy je určen pro výcvik dělostřelectva. To je pravda, historicky tam cvičilo československé a české dělostřelectvo. Ten újezd začal svoji roli plnit už za první republiky. Já se tedy ptám, kde budou dělostřelci cvičit. Bylo mi řečeno, že v jiných vojenských újezdech, což ale také nebude zadarmo, protože ta děla - připomínám, že 13. dělostřelecký pluk je vyzbrojen samohybnými kanonovými houfnicemi typu Dana, což není žádný drobeček, a takovéto vozidlo, pokud se bude přesunovat například na Doupov, bude určitě řidiči na silnici I/6 nadšeně vítáno, zejména v tom případě, pokud to bude celá kolona. A už se nebavím o nákladech na transport, na pohonné hmoty atd., ale to taky něco bude stát.

    Další ekonomický aspekt je, co bude s posádkou v Jincích. Rád věřím panu ministrovi, že Jinců se ta věc nedotkne. Problém je, pane ministře, že já jsem takováto ujištění slyšel už asi od sedmi ministrů obrany a vždycky se to týkalo nějaké posádky, kde bylo tvrzeno těm místním "nebojte se, vás se to vůbec nedotkne, my s vámi počítáme" jenom proto, aby přišel jiný ministr a řekl "armáda nemá peníze, posádku zrušíme". Koneckonců když se stěhovali dělostřelci z Pardubic, tak tím hlavním argumentem bylo: "Vy v těch Pardubicích nemáte kde střílet. Pošleme vás do Jinců, tam je dělostřelecká střelnice, za 300 milionů se tam zrekonstruovala kasárna, tak tam celý ten útvar dělostřelecký bude působit a to je to místo, kde by měli být dělostřelci." Nyní se říká, že se střílet v Brdech nebude, přestěhujeme dělostřelce na Doupov.

    Já si prostě kladu otázku, jak dlouho vydrží posádka v Jincích a co to bude znamenat pro region, který na tom z hlediska zaměstnanosti není vůbec dobře. Navíc ti lidé - jak vojáci, tak civilní zaměstnanci - tam mají nějaké svoje zázemí, mají tam nějaké vazby. Pokládám to za velmi nebezpečné.

    Otázka taky zní ve využitelnosti vojenského újezdu Brdy. Doufám, že nebudu teď prozrazovat nic tajného, protože jsem získal analýzu z Ministerstva obrany po dlouhých intervencích, protože jsem se pídil po tom, jak Ministerstvo obrany došlo k tomu, že tedy zruší zrovna vojenský újezd Brdy. Tam je jedna taková tabulka, ze které nebudu citovat přesně, abych se něčeho nedopustil, ale mohu říci, že je tam radikální pokles výcviků ve vojenském újezdu Brdy za poslední tři až čtyři roky. Zatímco před nějakými pěti, šesti lety se všechny vojenské újezdy držely na velmi vysokém stupni obsazenosti, tak najednou vojenský újezd Brdy začal rapidně klesat z hlediska obsazenosti vojskem. Ono shodou okolností zapadá tady ten pokles do doby, kdy se Ministerstvo obrany a tehdejší Generální štáb rozhodly zahájit proces rušení vojenského újezdu Brdy. Já si kladu otázku, zda ten pokles obsazenosti a výcviku v Brdech je přirozený, nebo zda je umělý a zda nebyl někde vydán pokyn, že jednotky prioritně budou cvičit v Boleticích a na Doupově či na Libavé, aby právě bylo za tři čtyři roky možno dokázat, že ty Brdy vlastně nepotřebujeme, protože tam nikdo necvičí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další přihlášený s přednostním právem, pan poslanec, předseda klubu ODS Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Já chci připomenout, že ministr obrany, který to zpracoval a poprvé navrhl, byl Alexandr Vondra. Je dobře, že to je otevřeno dneska, že každá personální změna neznamená totální změnu plánu.

    Já nebudu mluvit tak dlouho, jak pan předseda Poslanecké sněmovny, jenom chci říci, že je to já bych řekl zvláštní, možná bych použil silné slovo, možná až komické či pokrytecké. My jsme přece měli jedinečnou šanci, jak zachovat vojenský újezd Brdy. (Ozývá se smích ze sálu.) Můžete se tomu smát. Mohli jsme tam mít zařízení společně s našimi spojenci. (Smích ze sálu.) Mně nepřipadá směšné, co se děje na východ od České republiky. Vám to možná směšné připadá, připadáte si hrozně bezpeční a ochránění. A ti samí, kteří tehdy protestovali proti vojenskému zařízení, ti samí, kteří v té době vystupovali velmi často i proti samotné armádě, kteří měli řeči o pacifismu, míru, jak jsou armády zbytečné, mnohdy ti samí dneska říkají "my chceme zachovat vojenský újezd Brdy". Sami si můžeme každý z nás porovnat, jak to je věrohodné ve srovnání s (nesrozumitelné).

    A to nereaguji na slova pana předsedy Poslanecké sněmovny, aby si nemyslel. Já jsem se přihlásil do rozpravy předtím a nevěděl jsem, co řekne, tak abyste neměli pocit, že to je můj osobní střet s panem předsedou Hamáčkem. Tak to v žádném případě není.

    Pokud sociální demokraté myslí vážně, že to chtějí vrátit a znovu projednávat, a není to pouze to, že jejich středočeský hejtman hájí své, řekl bych, oprávněné regionální zájmy, to nechci kritizovat, ale my tady nejsme na regionální úrovni, ale na celostátní. Pokud by přišli s tím, že tam chtějí něco vybudovat, co zvýší bezpečnost České republiky do budoucnosti, tak by mohla být věcná debata. Ale nic takového jsem tady neslyšel.

    A chci říci, že náš klub bude hlasovat pro propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení. Ten materiál se skutečně připravoval dlouhodobě. Mně je skoro jedno, jestli to bylo koaličně projednáno, nebo nebylo projednáno. To je věc koalice, ne nás v Poslanecké sněmovně, ale pochopil jsem stížnost na vašeho koaličního partnera, ale my vám to pískat nebudeme. My si myslíme, že ten návrh zákona je v pořádku, že ta historická šance byla propásnuta i díky vystupování představitelů vaší politické strany, pane předsedo prostřednictvím paní řídící, a není důvod se k tomu vracet a znovu to projednávat.

    Rozumím tomu, když budete proti. To je legitimní, že prostě nějaký návrh zákona - tím novým projednáním se totiž nic jiného nedá, buď bude ten návrh tak, jak je navržen, nebo budeme proti. Nevěřím tomu, že se na tom bude pracovat další týdny, měsíce či roky a věcně přijde úplně jiný návrh zákona.

    Nemám nic proti tomu, když někdo bude proti a chce zachovat vojenský újezd. To je naprosto v pořádku. My jako občanští demokraté v prvém čtení tento návrh zákona podpoříme a myslíme si, že pokud budou nějaké návrhy, tak jsme připraveni k věcné debatě ve výboru mezi prvním a druhým čtením.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pak tady mám dvě faktické poznámky. První pan poslanec Grospič a poté pan předseda Sněmovny Hamáček.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chtěl bych vaším prostřednictvím poděkovat předsedovi klubu Občanské demokratické strany panu Stanjurovi, že vlastně tady řekl hlubokou pravdu, že vlastně Brdy, zrušení vojenského újezdu Brdy bylo připravováno jeho stranou, která v té době byla vládní stranou a měla také resort Ministerstva obrany, jmenovitě panem Alexandrem Vondrou, a že to byla vlastně pomsta občanům a okolním obcím za to, že odmítli americkou radarovou základnu.

    Já mu v této souvislosti chci ale připomenout, že vojenský újezd Brdy historicky vznikl v době první republiky jako prostor pro dělostřelectvo československé armády, a nikoliv jako potenciální základna pro armády cizích států, jmenovitě Spojených států amerických, a že ten rozměr výcvikového prostoru pro české dělostřelectvo české armády a předtím československé armády je trošku něco jiného než potenciálně zařízení, které svým rozsahem mělo plnit úplně jiné závazky, nikoliv závazky spojené s obranyschopností České republiky. (Potlesk zleva.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím další faktická - pan předseda Hamáček.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já se pokusím krátce zareagovat na pana předsedu Stanjuru. Za prvé, ono to není tak jednoduché, pane předsedo prostřednictvím paní místopředsedkyně, hlasovat buď proti, nebo pro. Právě proto navrhuji vrácení k dopracování, aby ministerstvo mohlo ty dvě věci rozdělit, protože když to zamítneme, tak de facto s vaničkou vylijeme i to dítě a znemožníme problém vyřešení křivd ostatních vojenských újezdů, který já nezpochybňuji, a myslím si, že je potřeba to udělat. Pokud to vrátíme k dopracování, tak věřím, že ministerstvo si z toho a z té debaty tady vezme ponaučení a už sem nebude předkládat zrušení vojenského újezdu Brdy, ale pouze sem předloží materiál, který se týká ostatních vojenských újezdů. To za prvé.

    Za druhé, já nevím, proč sem taháme debatu o americkém radaru. Já jsem vystupoval věcně a argumentoval jsem věcně k problematice vojenského újezdu Brdy, jeho potřebnosti, nepotřebnosti a nákladovosti. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pak tady mám několik faktických poznámek. Když dovolíte, přečtu pořadí. Pan poslanec Foldyna, potom prosím, aby se připravil pan poslanec Stanjura a pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Paní předsedající, prostřednictvím vás panu předsedovi klubu ODS. Nemohu si zvyknout na to pokrytectví v politice. Vždycky když se mluví o něčem, tak se myslí na něco jiného. Vy jste tady, pan předseda klubu ODS, poukazoval na to, že se tady někdo posmívá v této chvíli, kdy je krize na východě, že bychom tam měli mít radarovou základnu Spojených států. Pamatuji si, když se proti ní protestovalo, tak zásadní argumenty byly, že to je proti Íránu a že bychom ji měli tady mít, abychom se bránili, až na nás poletí íránské rakety, a vy už jste tenkrát, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, věděl, že to není proti Íránu, že to je proti Spojeným státům. Ono je to trošku pokrytectví a teď se toho dožíváme v plné míře. Kdybychom byli méně pokrytci, možná bychom si ušetřili problémy na Krymu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, proč pan poslanec Foldyna je tak rozčilený, my jsme žádné problémy na Krymu nevyvolali. Radar určitě není proti Spojeným státům americkým, jak jste ve svém rozčilení před chvílí řekl. Myslím si, že občanští demokraté byli vždycky hrdí na to, že jsme se stali členy Severoatlantické aliance, a vždy jsme mluvili o důležitosti euroatlantické vazby. Není to nic nového, žádné překvapení. My tomu věříme celou dobu, že to pro Českou republiku je lepší než nějaké idealistické řeči o společné evropské obraně a společné evropské armádě, které se my určitě nedožijeme, za prvé.

    Za druhé, mluvil jsem o tom, pane předsedo Hamáčku prostřednictvím paní místopředsedkyně, protože ten americký radar měl být umístěn v tomto vojenském újezdu, takže ta souvislost tu je a je to faktografické. A samozřejmě že jsme nemohli, nebo mohli jenom částečně ovlivnit rozhodnutí nové americké administrativy.

    Mně na tom vadilo něco jiného. Že si na tom někdo, na tématu národní bezpečnosti, hřál vnitrostátní domácí politickou polívčičku a Česká republika a její politická reprezentace v té době nestály v jedné řadě a nebyla na tom shoda. Mluvím o demokratických politických stranách. To, že komunisté jsou proti, to je logické, to mě nijak nepřekvapuje a nemíním ztrácet čas vysvětlováním komunistům, že NATO není Varšavská smlouva. To je ztráta času. Ale myslím si, že bychom se měli této euroatlantické vazby držet, měli bychom pro to udělat co nejvíc. Bude dobře, když to demokratické politické strany budou vnímat stejně.

    Já jsem nemluvil vůbec o tom, že by tento radar. Já jsem mluvil o tom, jak ti, kteří tam nechtěli vojenské zařízení, dnes říkají, že tam chtějí zachovat vojenský újezd. Nic víc, nic míň. Já jsem nic neprognózoval v té době, já jsem v té době nebyl ani v Poslanecké sněmovně, ale jako člen občanských demokratů vím, že my jsme to podporovali vždycky. My se nestydíme za spojenectví se Spojenými státy americkými a NATO. Někteří ano, já jim to neberu, ale my ne. My tam vidíme větší zabezpečení pro Českou republiku než někde jinde.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Gabal.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, paní předsedající. Vládo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já jenom tu rozjíždějící politickou debatu chci uvést na pravou míru, protože jsem měl možnost mluvit se všemi třemi ministry o této věci ve všech třech případech. Ministři reagují na věcnou analýzu Generálního štábu a armády o potřebnosti jednotlivých výcvikových prostorů a vojenských újezdů a v principu to je Generální štáb, který vlastní analýzou, bez závislosti na jakýchkoli dalších debatách, ať už se týkala radaru nebo čehokoli jiného, si vytipoval Brdy jako újezd, který se jim hodí nejméně. S analýzou samozřejmě je možné meritorně polemizovat nebo kriteriálně nebo cokoli, ale chci tím říct, že v zásadě všichni tři ministři, a mluvil jsem s nimi o tom, i s Alexandrem Vondrou, i s předchozím ministrem Pickem, tím politicky realizují rozhodnutí Generálního štábu o tom, opustit ten vojenský újezd, který podle jejich analýzy jim vychází jako nejméně vhodný pro další výcvik.

    Samozřejmě, znovu opakuji, je možné s tou analýzou polemizovat, ale není to typ analýzy, který by závisel na tom, jestli někde měl být radar, nebo neměl být radar, a tím pádem teze o tom, že návrh rušení újezdu v Brdech je reakcí na neumístění radaru, je věcně meritorně mimo kontext. A byl bych rád, aby ta debata a všichni ostatní, kteří ji vedou, to vzali na vědomí, protože skutečně zdůrazňuji, jestliže návrh zákona shodíme, a já dám potom protinávrh hlasovací, tak ty dva tisíce lidí odsoudíme k dalšímu dvouletému období čekání na další úpravu hranic újezdu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Další faktická pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem jenom čekal, jestli v této problematice se sem vrátí radar. On s tím skutečně, a v tom má můj předřečník pravdu, nesouvisí. Na druhou stranu, když už to tady padlo, tak jako pamětník vám řeknu jediné. U komunistů mě to nepřekvapuje, ale sociální demokracie nese plnou odpovědnost za to, že teď, když jsme se ocitli zase v jistém stavu nerovnováhy, musí být Česká republika podstatně nervóznější, než kdyby tady bylo jakékoli, a toto bylo velice decentní, vojenské zařízení. Mně bylo tenkrát, když jsem pro to hlasoval a podporoval jsem vybudování radarové stanice, mně bylo jedno, jestli je namířená na Írán, nebo na Rusko. Pro mě bylo podstatné, že těžko se leze do země v současné éře vývoje společnosti, ve které mají Spojené státy vojenské zařízení. To už si nikdy neodpářete.

    Pokud tady někdo nebyl a zajímá ho to, no tak ať si přečte nekonečná vystoupení dnešního ministra zahraničí a jeho často až hranice nesebeovládání, křiku apod. To jsme tady zažívali týden co týden, jak při interpelacích, tak zařazování bodů. O tom si myslím, že to - jedině se domnívám, že si skutečně nemůžeme dovolit a není racionální, abychom měli největší počet území na jednoho vojáka. Ale to, co mně u předkladu chybí, je, že ruku v ruce s tím měl jít materiál, který by to území prohlásil za chráněnou krajinnou oblast.

    Děkuji, že jsem asi trochu zneužil technické poznámky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím s další faktickou pana poslance Chalupu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás požádal, abychom se vrátili od radaru k projednávanému zákonu. Já mám z tohoto návrhu zákona dobrý pocit, protože přesto, že to zpracovávaly předchozí vlády, tak v tomto případě nejde o tzv. nutné zlo, když jsme schvalovali zákony, abychom nezpůsobili větší škody, takže jsme schválili zákony, které podle nás nebyly úplně v pořádku. Tento zákon podle nás v pořádku je.

    Chci jenom říci, že pokud ministr a náčelník Generálního štábu jako jistí spotřebitelé služby, jako odborníci nám sdělují, že tento vojenský újezd nepotřebují, tak bychom to měli vzít velmi vážně v úvahu, a je to v plném souladu s očekáváním daňových poplatníků v této zemi, tedy nejenom s očekáváním daňových poplatníků ve dvou krajích, ale v celé republice.

    Pokud jde o dotaz, proč tak lpíme na tom, aby tento zákon byl schválen nebo postoupen do dalšího čtení, tak mám opačnou otázku: Proč je taková snaha tento vojenský újezd udržet jako vojenský újezd? A pokud tady bylo řečeno o nějakých vozidlech a danách, tak já si myslím, že tato vozidla se musí přesouvat kamkoli, kam je bude armáda potřebovat, a nejenom tam, kam jsou tato vozidla zvyklá jezdit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou pan poslanec Komárek. ***

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Já navážu na kolegu Chalupu. My jsme se tu jako expresem Paříž-Dobříš přesunuli z Brd přes Krym a Spojené státy, Írán až do Iráku, ale podstata toho problému je podle mě taková - a já to řeknu trošku pohádkově. My jsme v situaci, že máme dva sousedy a někdo jim dává zadarmo krásnou louku. A ti dva sousedi, tedy aspoň jeden z nich, argumentuje: no možná se nám nepodaří z té louky vypudit krtka. To je jeden argument. Druhý: my nevíme přesně, jak si tu louku rozdělit. Třetí argument: ono je možná lepší, aby ta louka zůstala ladem a byla tak zachována. Žádný z těch argumentů není relevantní. Já si pamatuji dobu, kdy tato země byla pokryta vojenskými újezdy i vojenskými újezdy cizích armád, a jsem strašně rád, že armáda - doufám, že bojeschopná a hrdá Armáda České republiky - jeden újezd dává nám turistům a houbařům. My bychom za to měli být vděční a ne si vymýšlet argumenty, proč si tenhle krásný dárek nevzít. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a s poslední, zatím poslední, faktickou pan předseda Sněmovny Jan Hamáček.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Chci slíbit, že je to snad opravdu faktická z mojí strany, ale musím reagovat. Za prvé, my jsme tady od toho, abychom, jak řekl pan poslanec Chalupa, rozumným způsobem nakládali s penězi daňových poplatníků. Právě proto jsem kladl ty otázky. Na jedné straně je 77 mil., které ušetříme. Zatím mi nikdo nezvládl odpovědět, kolik to všechno bude stát, kolik budou stát přesuny vojska, kolik bude stát ta pyrotechnická asanace, kolik budou stát ty další náklady, co by to stálo v případě, že se zruší 13. dělostřelecký pluk v Jincích a bude se přesouvat někam jinam. To jsou náklady, které zatím nikdo nevyčíslil, ani ta analýza, která je uvnitř v šuplíku a je tajná, to nevyčíslila. Ad a).

    Ad b). Tady ze strany pana zpravodaje padlo, že my jsme tady od toho, abychom politicky realizovali závěry Generálního štábu. No tak před tím já bych varoval. To už se tady několikrát - a prosím, já se nechci dotknout současné sestavy Generálního štábu, já si těch pánů generálů velmi vážím, pokládám je za odborníky - nicméně už se tady v minulosti politicky realizovala odborná doporučení Generálního štábu. Máme tady materiál, že je potřeba koupit casy. Máme čtyři, máme z nich velkou radost. Je tady materiál, že je potřeba koupit 72 bitevníků L-159. Třicet pět jich je v hangárech. Máme tady materiál - a pod tím vším jsou podepsáni vojáci a odborníci - že je třeba modernizovat tank T-72 na modernizaci M-4. Stálo to miliardy.

    Takže já neříkám, že toto je neodborně zpracováno. Já pouze říkám, že musíme k takovýmto věcem přistupovat velmi opatrně a velmi podrobovat kritickému hodnocení všechno, co nám armáda předkládá. Od toho tady také jsme.

    A poslední k panu poslanci Komárkovi, který tady už není, tak prostřednictvím paní předsedající. Rozdíl mezi krtkem a nevybuchlou municí je, že krtek vám neutrhne nohu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Votavu, který je přihlášen do rozpravy.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. No to, co naposledy řekl pan předseda Sněmovny, to bych i podepsal, o těch casách a dalších věcech, nicméně já budu mít trošku odlišné stanovisko, než zastává on. Budu hovořit pouze o Brdech, protože se mě to samozřejmě dotýká. Dotýká se mě to i jako zastupitele za Plzeňský kraj a budu tedy vyjadřovat stanovisko Plzeňského kraje, stanovisko rady Plzeňského kraje, která v této věci přijala usnesení a to usnesení je v podstatě souhlasné s tím, co tady dnes k tomuto zákonu předkládá pan ministr obrany.

    Chtěl bych tedy říci, že tento návrh zákona nevznikl nějak z iniciativy Plzeňského kraje a už vůbec ne z iniciativy Středočeského kraje, ale vznikl z iniciativy Ministerstva obrany, chcete-li Generálního štábu, na základě nějaké komplexní analýzy, která byla zpracována. Já nejsem odborník na vojenství, takže tyto věci posuzovat nebudu. Budu vyjadřovat pouze názor Plzeňského kraje, jeho obcí, protože této otázce byla věnována řada jednání, kterých jsem se i účastnil, ze strany starostů dotčených obcí, kteří samozřejmě vyjadřovali k tomuto zákonu své připomínky, a musím říci, že vesměs souhlasili s tím řešením, které se v zákonu nabízí. Myslím si, že ale neuškodí takový malý určitý exkurz do minulosti, jenom si říci, jak vznikal vojenský újezd Brdy. Myslím si, že to je docela i důležité.

    Po roce 1918, tedy se vznikem Československé armády, měla vojenská správa snahu vybudovat dělostřelecké cvičiště, o tom tady už řeč byla, že v podstatě Brdy jsou určeny pro výcvik dělostřelců. Konečná volba tedy padla přibližně v roce 1923 právě na tento prostor a vojenská střelnice se formovala v následujících letech na rozlohu více než 20 000 ha. V době okupace Německem byl prostor střelnice dále rozšířen a byli i nuceně vysídleni první obyvatelé. Po osvobození se potom mohli vrátit do svých domovů a v roce 1949 byl vydán zákon o vojenských újezdech, který se tedy dotkl řady původních obcí. Pokud budu jmenovat obce třeba na plzeňské straně, tak se jedná o Dobřív, Kolvín, Mirošov, Padrť, Skořice, Strašice, Štítov, Těně či Trokavec. Na tajné schůzi vlády 5. 2. 1952 byl vojenský újezd potom rozšířen do současné podoby a celé území Plzeňského kraje pak bylo začleněno do území kraje Středočeského, a to z důvodu, aby ten vojenský újezd byl celistvý. To bych chtěl také podtrhnout. Hranice vojenského újezdu tak byla po dlouhá desetiletí doslova za zahradami obyvatel řady obcí na plzeňské straně, řady obcí, které jsem i před chvílí jmenoval.

    Teď současnost. 4. 1. 2012 schválila vláda České republiky optimalizaci vojenských újezdů. Logicky bylo rozhodnuto, že armáda toto území nepotřebuje v takovém rozsahu. Hlavním důvodem optimalizace je redukce počtu naší armády, jak už tady zmínil pan ministr obrany. Jestliže jsme tedy měli dříve asi 115 000 vojáků v roce 1993, dnes jich máme asi 25 000. Myslím, že pan ministr řekl 21 000, ale to už není tak podstatné, jestli o pár tisíc míň, nebo víc. Jestliže v okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem půl procenta rozlohy země, tak u nás je to více než trojnásobek. I to myslím o něčem vypovídá.

    Bylo také vyhodnoceno, že z hlediska zajištění výcviku, ale i vybavení přesunu vojsk, ale i ekonomických důvodů je nejvhodnější uvolnit, tedy armádou opustit, vojenský újezd Brdy. Myslíme opustit jako výcvikový prostor. Nechci tady o tom polemizovat, jak říkám, nejsem odborník na vojenství, tak je to aspoň prezentováno nejenom v té optimalizaci, tak je to prezentováno i v důvodové zprávě.

    Rozdělení hranic mezi kraj Plzeňský a Středočeský respektuje podle tohoto návrhu zákona hranice historických katastrů obcí před vznikem vojenského újezdu. To bych chtěl podtrhnout - ano, tento návrh zákona, který budí emoce, a to je třeba si říci, je to vidět i tady na jednání pléna, ale budí emoce samozřejmě ve Středočeském kraji, budí emoce na plzeňské straně, ten vrací katastry do roku 1949. Možná, že to - ne možná, ale asi i to je jádro pudla, i to je právě ten spor, který možná na obou stranách, jak Středočeského kraje, tak Plzeňského kraje, o tom je. Mě to velice mrzí. Mě to velice mrzí, že tyto emoce tady jsou a že je to i mediálně stavěno jako střet obou krajů. Ale i tak to je, samozřejmě.

    Já bych si teď dovolil ocitovat z důvodové zprávy k návrhu zákona, kterou pokládám za důležitou a která právě vyjadřuje i názor obcí v Plzeňském kraji, názor Plzeňského kraje, názor rady Plzeňského kraje. Budu citovat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Nyní v pořadí pan poslanec Miloš Petera ve své řádné přihlášce. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloš Petera: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já jsem, jak říkal můj předřečník, je z Plzeňského kraje, já jsem z toho kraje druhého, kde máme usnesení zase jiné. Já se podepíšu pod většinu z toho, co říká kolega. I my samozřejmě můžeme mít názor na to, jestli ochrana životního prostředí, tak jak bylo v poslední části řečeno, jestli je lepší CHKO, nebo vojenský újezd, samozřejmě obě varianty jsou velmi dobré. My se nebráníme tomu, aby zůstala i varianta CHKO a zrušení vojenského újezdu. Tady základní problém, který se tu objevuje, a tady to bylo řečeno, že se vojenský újezd Brdy rozděluje mezi dva kraje. My to ve středních Čechách vidíme jako chybu, protože tak jak vznikne jednotné území na chráněnou krajinnou oblast, tak je i dobře, když státní správa je pod jedním krajem a je na to jeden názor celého území.

    Tady bylo řečeno, že se vracíme do historické doby z hlediska katastru před rok 1949. Ale tady je potřeba říci, že to tak není docela pravda, protože jak bylo řečeno, několik obcí zaniklo, bylo zbouráno usnesením vlády, kde na jejich místě vznikl vojenský újezd. A těmto obcím patřil katastr, nepatřil obcím, kterým je přiřazen v dnešní době. Takže není to úplně pravda.

    Co se týká vody a pitné vody. Víte, já se celý život zabývám vodohospodařinou, jsem i soudní znalec. Zase to není úplně pravda, protože voda a pitná voda a i voda povrchová vždycky patří státu, ta nepatří obcím. Obce mají jen pozemek, ale voda patří státu a státní správa rozhoduje o tom, jak bude s vodou nakládáno. Není to o tom, že tyto obce budou o tom rozhodovat, ale vždycky o tom bude rozhodovat státní správa. (V sále je rušno.)

    Nyní mi dovolte, protože samozřejmě problematika je velmi složitá, abych řekl několik věcí. Podle platných zákonů, zejména ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků, se zrušením vojenského újezdu nemění příslušnost k území, k okresu a ke kraji, a tudíž ani při zrušení vojenského újezdu Brdy není důvod měnit hranice kraje. Tak také zní jednoznačné stanovisko Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky ze dne 23. 1. 2012.

    Dále v § 1 odstavec 2 návrhu zákona jsou navržena nová katastrální území, která se přiřazují k obcím v Plzeňském kraji, čímž se mění hranice kraje. V důvodové zprávě se uvádějí historické důvody. To je velmi vágní zdůvodnění, protože pět obcí bylo před 62 lety právně i fyzicky zrušeno a i ostatní hranice katastru se liší od hranic před datem splatnosti zákona. Takže argumenty, které tu jsou citované, úplně tak neobstojí.

    Pane předsedající, prosil bych, aby tu byl klid.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych vám požádal o klid, aby pan kolega Petera mohl přednést svůj příspěvek k této věci. Vidím, že to nezaujalo jenom Středočechy a Plzeňáky, ale všechny. Tak ti, kteří nemají zájem, mohou přesunout své diskuse do předsálí a pan kolega Petera může pokračovat. Prosím, máte slovo

  • Poslanec Miloš Petera: Domnívám se, že pro ochranu, jak už jsem řekl, této jedinečné lokality je dobře, když to bude spravovat z hlediska státní správy jeden kraj, a to kraj Středočeský. Vycházíme z toho, že tak to bylo doteď, a myslím si, že to tak může zůstat. Vezměte si, že tam je plno problémů. Dnes se bavíme o dopravě. Ve Středočeském kraji mám na starosti dopravu a je to obrovský problém, který se převádí na místa, protože není řešena doprava převodem na obce, protože samozřejmě dneska všechno to jsou vojenské cesty a toto řešení není. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloši Peterovi. Slova se ujme pan poslanec Zdeněk Soukup... (Není vidět.) Už jde, už je to v pořádku. A připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, máme před sebou zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy a také o částečném okrojení území dalších čtyř vojenských újezdů. Z celkové rozlohy skoro 130 tisíc hektarů půdy, kterou zatím zahrnují v České republice vojenské újezdy, se vrátí ke smysluplnějšímu využití 42 tisíc hektarů.

    Proč ta pochybnost o smysluplnosti vojenského využití? Aby se ve střední Evropě uprostřed kulturní krajiny mezi hlavním městem a Plzní, resp. Karlovými Vary, proháněly pandury a běžný občan tam neměl přístup, já osobně pokládám za nenormální. Tady mám na mysli hlavně dosavadní vojenský újezd Brdy a také vojenský újezd Hradiště. Tedy zrušení újezdu Brdy a okrojení Hradiště vítám jako první krok. Srovnatelné země jako např. Belgie nebo Holandsko takový luxus, jaký představují české vojenské újezdy, svým vojákům neposkytují. Posílají je cvičit k nám - třeba právě do Hradiště. Postupné rušení vojenských újezdů vnímám jako určitý dluh, který máme vůči krajině i vůči lidem, kteří v ní svého času žili.

    Ještě než začnu podrobněji mluvit o vojenském újezdu Hradiště na rozhraní Karlovarského, Středočeského a Ústeckého kraje, doporučuji kolegům, kteří mají před sebou notebooky, aby zadali do vyhledávače heslo Doupov. Uvidíte tam obrázky, dobové obrázky, které už v reálu nikdy neuvidíte.

    Vojenský újezd Hradiště vznikl v 50. letech minulého století ne právě humánním a něžným způsobem. Využilo se tady odsunu většiny německých obyvatel. Muselo ale odejít také nemálo českých dosídlenců. A co následovalo potom? Na vlastní oči jsem viděl dokumentární filmové záběry cvičného bombardování kdysi dvoutisícového města Doupov. Města s vlastním gymnáziem, průmyslovou školou a množstvím památek. Dnes už jsou základy jeho domů v krajině sotva patrné. Podobným způsobem zaniklo v Doupovských horách na území dnešního újezdu Hradiště na pět desítek dalších městeček, vsí a sídel. Tohle území přitom nebyla žádná pustina jako dnes. To byla zemědělsky obdělávaná půda. Byla to země s bohatým kulturním dědictvím. O tom si můžete udělat představu ve vesničce Valeč. Je tam mimořádný odkaz barokních památek. Leží na samotné hranici vojenského újezdu. Ten zabral část valečského katastru a dlouhá desetiletí bránil místním v rozvoji a turismu.

    My těm nově vyčleněným územím z vojenského újezdu hodně dlužíme. Představují pro nás ale také velkou šanci a velké bohatství. Je paradoxní, že právě specifickým využíváním v posledních více než 60 letech byla ušetřena příroda. Ve většině vojenských újezdů vznikly v rámci projektu Natura 2000 unikátní ptačí rezervace. To jsou devizy, ze kterých může dnes těžit třeba moderní turismus. Hlad po poznávání zdejší krajiny tu je. Po uvolnění přísného vojenského režimu v posledních 15 letech se v okrajových částech újezdu alespoň o víkendu rozmohla cykloturistika.

    Území opuštěné vojáky bude třeba začlenit do kulturní krajiny. Zase ji začne ve větší míře využívat člověk. Bude třeba vybudovat infrastrukturu na úrovni doby, podporovat by se měl vznik nových sídel a regionální ekonomiky. Vytvoří se tady nové vlastnické vztahy a snad i pracovní příležitosti. Území někdejších újezdů prostě čekají velké změny. Počínejme si při jejich zavádění tentokrát rozumně a šetrně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Slova se ujme pan kolega Antonín Seďa, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, návrh zákona o optimalizaci vojenských újezdů a zrušení vojenského újezdu Brdy byl projednáván ve výboru pro obranu opakovaně. Důvodem byla řada nevypořádaných připomínek ze strany samospráv i členů výboru, které nakonec vyústily v návrh vyjmout zrušení vojenského újezdu Brdy z návrhu zákona a ponechat pouze vyjmutí části území ostatních vojenských újezdů. Tento návrh však nebyl Ministerstvem obrany akceptován.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci zdůraznit, že sociální demokraté podporují naplnění občanských práv dvou tisíc občanů, aby mohli volit a být voleni do místních samospráv. Proto podporujeme vyjmutí katastru sídelních útvarů z vojenských újezdů a podporujeme vznik šesti nových obcí - Polná na Šumavě, Bražec, Doupovské Hradiště, Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou.

    Ovšem jinou otázkou je zrušení vojenského újezdu Brdy, a to v souvislosti se snížením výcvikových prostor. Chci zdůraznit, že na základě komplexní analýzy vojenských újezdů, posádkových střelnic a cvičišť sice vyplývá, že pokud hodlá armáda zrušit nějaký vojenský újezd, pak to mají být Brdy, a to přesto, že jsou nejvýhodnější pro výcvik např. dělostřelců, vojenského letectva či boje v uzavřeném prostoru. Přestože chápu snahu vlády ušetřit nějakých 50 mil. korun ročně, nejsem stále přesvědčen, že je to dobré rozhodnutí.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, tím prvním důvodem je, že odstranění ekologické a pyrotechnické zátěže bude stát mnoho desítek milionů korun, možná to budou stovky milionů korun. Přitom i po této asanaci bude existovat nebezpečí pro vstup občanů do těchto prostor. Už to tady bylo řečeno. Ta pyrotechnická sanace se dělá do hloubky 30 cm, přitom dělostřelecké náboje o různých rážích jsou daleko hlouběji. Po zrušení vojenského újezdu si armáda pro svůj výcvik ponechá cca 560 hektarů v tomto prostoru, zřejmě pro výcvik jednotek 13. dělostřeleckého pluku z Jinců. Je také otázkou, zda rušit vojenský újezd, u kterého jsou dislokovány vojenské útvary. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Ještě před přihlášeným panem poslancem Michalem Kučerou s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Vondrášek. Prosím, pane kolego, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Josef Vondrášek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já myslím, že teď se hodí tahle vsuvka. Musíme uvažovat také o tom, že na průzkum, který bude jenom sběrem, je tam v plánu čtvrt miliardy korun. Nikdy se to neodminuje. A to, co tady bylo řečeno, že je špatně, když pandury budou jezdit mezi Prahou a Plzní, lepší je, když tam jezdí pandury, pro tu přírodu, ty ji udržují, než když tam budou jezdit čtyřkolky po neodminovaných částech. Takže bych byl rád, kdyby čísla, kalkulace byly kompletní, abychom se nebavili jenom o tom, že jak říkal pan ministr, jeden prostor vydělává deset milionů. To je zanedbatelné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Ještě požádám pana kolegu Kučeru o posečkání. S faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne. Já už poslouchám poněkolikáté debatu o vojenských újezdech. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi, že splnil svůj slib, předložil sem tento návrh v termínu, ve kterém o tom mluvil při interpelacích. A fascinuje mě, že někteří kolegové se neobtěžovali, aby si přečetli důvodovou zprávu k tomuto návrhu. Tam byste se totiž dočetli, že mimochodem Česká republika má primát v tom že využívá 1,7 % rozlohy státu na vojenské újezdy na rozdíl od jiných evropských zemí, kterým stačí pouze 0,5 % rozlohy území. Což je první argument.

    Druhý argument. Pokud Armáda České republiky, odborníci z Armády České republiky, tři ministři po sobě se rozhodnou k tomu, že navrhnou tuto normu, tak kdo z nás tady je větší odborník než oni a kdo z nás, možná pánové, vy jste větší odborníci, protože jste alespoň na té vojně byli, zpochybní to, že tady je zřejmé, že vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá jsou svými podmínkami plně vyhovující pro výcvik jednotek Armády České republiky ve všech druzích příprav včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva, vzhledem k rozloze výcvikových ploch však neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. Vzhledem ke specifickému určení vojenského újezdu Březina je nutné tento újezd zachovat.

    Na stránce 24, kdybyste si tu důvodovou zprávu přečetli, byste se dočetli, že v posledních letech došlo k výraznému snížení bojových střeleb a že za rok 2010 byly bojové střelby prováděny osm dnů, v roce 2011 pouze čtyři dny. Takže prosím, nechme odborníky v rámci této záležitosti k tomu říct svůj názor, který nikdo z nás prosím nezpochybňuje (upozornění na uplynutí času), protože kdo z nás v těch Brdech vůbec byl, aby viděl, jak to tam vypadá.

    Promiňte, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, jsem tolerance sama, ale vypršel váš čas. Ještě jednou mám faktickou poznámku, a to od kolegy Antonína Sedi, a pak od pana kolegy Novotného. Pak snad konečně pan kolega Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím ke kolegyni Černochové musím říct, že jsem si nejenom přečetl důkladně důvodovou zprávu, ale i analýzu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Novotný. Jistě nám přiblíží situaci v jiném vojenském újezdu. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Josef Novotný: Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Musím samozřejmě souhlasit s tím, že v naší republice je velké množství vojenských újezdů, že je tady velká plocha, ale prosím vás, je potřeba taky pamatovat na to, když převádíme tyto vojenské újezdy do samospráv, že lidé, kteří tam žijí, mají taky právo na to, aby přechod byl plynulý a zabezpečený.

    Přečtěte si § 10, kde je napsáno, že to, co tam v současné době fungovalo, to znamená školství, doprava, odvoz odpadků atd., bude zabezpečovat armáda devět měsíců. Devět měsíců. Ti, co jste dělali starosty nebo podobně, tak za devět měsíců, víte dobře, než se tam vůbec zvolí starosta, než se tam vůbec ustanoví orgány, tak je devět měsíců pryč a ty obce budou bezprizorní. Bylo tady řečeno, že na komunikace se dává 200 milionů. Co to je, proboha? To je pár korun. Jeďte se tam podívat, v jakém stavu ty komunikace jsou! To je úžasné! Vojáci si nechávají to nejlepší, co tam existuje, honitby, lesy atd. A obce dostanou to, co na ně zbude včetně rozbitých silnic, nezabezpečené školství, zdravotnictví atd.

    Takže já tenhle zákon samozřejmě podpořit nemůžu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému a nyní je řádně přihlášen pan poslanec Michal Kučera. Už jsem ho ohlásil, udělil mu slovo. A poté ještě jedna faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Rozumím důvodům vlády, se kterými předkládá zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy zejména z pohledu optimalizace vojenských újezdů a analýzy jejich potřebnosti pro Armádu České republiky. Podívejme se ale na zrušení vojenského újezdu Brdy z hlediska ochrany životního prostředí. Musíme si uvědomit, že Brdy jsou v našem měřítku unikátním krajinným celkem, který se v této podobě do současné doby dochoval zejména z důvodu existence ochrany, kterou mu zajišťoval právě vojenský újezd. A já se ptám, jakým způsobem bude zajištěna ochrana přírody a krajiny po zrušení vojenského újezdu? Dočkáme se nájezdu developerů, kteří promění zachovalou přírodu Brd na obrovský lunapark? Budeme spoléhat na územní plány obcí, které ne vždy mohou respektovat celospolečenský zájem na zachování tohoto ojedinělého krajinného celku?

    Jsem přesvědčen, že pokud chceme rušit vojenský újezd Brdy, tak poté, až bude ujasněn termín vyhlášení a rozsah chráněné krajinné oblasti, která na sebe převezme aspoň částečně garanci ochrany přírody ve vojenském újezdu Brdy. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Josef Vondrášek, připraví se pan poslanec Stanislav Mackovík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Josef Vondrášek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jako voják základní služby a jako starosta žijící v Brdech bych chtěl slíbit kolegyni starostce Černochové, že jí nějakou pohádku taky napíšu. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zejména za dodržení času. S faktickou poznámkou ještě před panem kolegou Mackovíkem pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Mám obecnou poznámku, která se netýká pouze tohoto zákona. My jsme součástí Parlamentu České republiky a na našich projevech by nemělo být poznat, odkud jsme. Máme hájit státní zájem. Takže bych hrozně rád požádal kolegy, kteří vystupují a vlastně jakoby logicky lobbují za svou určitou volební oblast, protože budou zase nějaké volby, abychom už nepokračovali v sériích jednotlivostí a zkusili se bavit o zájmu České republiky. Tím neříkám, jestli má být ten či onen újezd zachován, protože tomu věru nerozumím. Ale jsme poslanci republiky, už nejsme poslanci ani Plzně, ani v mém případě Brna. Republiky!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Blažkovi. Slova se ujme pan poslanec Stanislav Mackovík a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem původně vystoupit s návrhem, který už tady zazněl od pana předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, to znamená návrh zákona vrátit předkladateli k přepracování, takže klub KSČM se k tomu hlásí, protože zákon má celou řadu nedostatků.

    Jak už tady zaznělo v předchozí rozpravě, jsou tam věci, které nerespektují názor jednoho kraje, a to poměrně významného, Středočeského kraje, jsou tam věci, které nerespektují přechod na chráněnou krajinnou oblast. Jsou tam věci, které v podstatě neřeší ochranu území potom, co armáda odejde, a ta oblast se v podstatě může stát tím, že bude nehlídaná, prostředím, které bude devastováno. I ve zprávě, která je průvodní, v důvodové zprávě, jsou uváděny údaje o tom, kolik nás stojí udržení provozu stávajícího vojenského újezdu. Pochybuji o číslech, která tam jsou, protože se domnívám, že tam jsou započteny i náklady na provoz útvaru, který tam doposud je, a vlastní částka, dejme tomu kolem 7 mil. na daný prostor, je daleko nižší než ta, která je tam uváděna. Další věc, která tam je, že tento vojenský újezd je použitelný prakticky pro všechny druhy vojsk, která ještě v české armádě zbyla, včetně letectva.

    V důvodové zprávě jsem nenašel podrobný rozklad toho, jakým způsobem se budeme vyrovnávat s letitou vojenskou zátěží, která tam je, to znamená revitalizace území, odstranění všech min a veškeré munice, která tam zůstala. To tam vůbec není podrobně zpracováno, a to včetně ekonomické analýzy, která by tam měla být.

    Domnívám se, že by bylo skutečně vhodné tento zákon přepracovat, respektovat názory obou krajů, kterých se to dotýká, a potom s tímto zákonem opět přijít do Sněmovny. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Mackovíkovi. Slova se ujme pan poslanec Stanislav Grospič a připraví se pan poslanec Jiří Zimola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Já bych, kolegyně a kolegové, chtěl nejdříve říci, že mám určitý střet zájmů, protože jsem ze Středočeského kraje, byť ne přímo z oblasti Brd, a velice specificky vnímám vývoj, který kolem Brd a vojenského újezdu Brdy zaznívá. Sám za sebe a jako Středočeši asi nemáme výrazný problém s návrhem zákona, který je tady v Poslanecké sněmovně předložený, nicméně považujeme jednostranné rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu Brdy za nešťastné a nevyvážené s řadou otazníků. Nechtěl bych tady teď polemizovat s otázkou, která se samozřejmě také diskutuje, to je možná otázka na zástupce Ministerstva obrany, nakolik právě vojenský újezd Brdy je majetkoprávně nejjednodušší z hlediska zrušení pro český stát a nakolik přinese nejméně komplikací vzhledem k tomu, že poměrně rozsáhlé území, které je významným zdrojem dřeva a vody také z hlediska majetkoprávního, nepřinese právě vůči třetím osobám komplikace, tudíž další náklady z hlediska vypořádávání, ale může potenciálně přinést zisk v rámci snah umístit sem nejrůznější developery a určité projekty, které se budou nabourávat do unikátní přírody Brd a brdského masivu.

    V té souvislosti nám také nejvíce vadí ten moment, že právě se zrušením vojenského újezdu Brdy není řešena následná ochrana přírody Brd jako takových a ani ve Sněmovně není třeba souběžně překládán návrh zákona o zřízení chráněné krajinné oblasti Brd, o které se tady hovoří, přičemž mapky a záměry, jak by mohla tato chráněná krajinná oblast vypadat a nakolik se potom bude dotýkat života v obcích, se neustále výrazně mění a výslednice je poměrně velice nejistá. Čili na jedné straně tady možná potenciálně dojde k "marginálnímu šetření z hlediska nákladů Ministerstva obrany". To bude vyrovnáno velice neúměrnou zátěží pro český stát, pokud by chtěl území revitalizovat, to znamená zbavit ho zátěže munice, protože prostor má poměrně dlouhou historii, byl využíván zejména dělostřelectvem české armády, a potenciálně ho otevřít pro veřejnost v širším měřítku, než je tomu dnes, a to se dostávám k možnosti, že už je dnes zčásti pro veřejnost otevřen a jsou zpřístupněny některé trasy třeba pro cykloturistiku, tak ponese do budoucna velkou neúměrnou zátěž. Myslím si, že neúměrnou právě z hlediska úspor tak, jak je staví v důvodové zprávě Ministerstvo obrany a spojuje je s úsporami v souvislosti se zrušením tohoto prostoru.

    Já tady teď nechci potenciálně předjímat řešení, která se mohou v souvislosti s projednáváním tohoto zákona rýsovat. Myslím si, že mou podporu má prioritně vrácení tohoto zákona předkladateli k dopracování, ale také, pokud by Poslanecká sněmovna nenašla vůli na tomto vrácení, tak zcela určitě prodloužení lhůty k projednávání. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já jsem chtěla moc poprosit. Přestaňme strašit tím, že se zničí příroda. Připusťme to tady a řekněme to nahlas. Kdo z vás tam chodí na houby? Kdo z vás tam chodí na honitbu? Tak si to tady řekněme. A nevymlouvejte se, prosím pěkně, na to, že se to neotevře, že se to zničí díky tomu, že tam bude větší přístup veřejnosti a že se tam nějakým způsobem příroda zdevastuje. Nezdevastuje. Dneska to skutečně slouží na zvláštní povolenky pro několik málo vyvolených. A já bych se tam jako občanka České republiky velmi ráda jela, neříkám za rok, ale za dva tři roky podívat a vidět přírodu, o které vy se tady tak rozplýváte, jak je úžasná. Ale je úžasná a dostupná jenom pro někoho. Pro vás možná ve Středočeském kraji. Pro mě jako pro pražskou poslankyni dostupná není a chtěla bych, aby v budoucnu byla.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím chtěl paní poslankyni Černochové říci, že jde o to jenom se o problém Brd více zajímat, a pak zjistí, že podstatná část dnešního vojenského újezdu Brdy je už několik let pro veřejnost přístupná a že není potenciálně nemožné pro člověka prostor Brd navštívit. Já sám jsem tam byl několikrát. Možná se dá říci, že pravidelně, mám k Brdům i určité osobní pouto. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi i za dodržení času. Pane kolego, také s faktickou poznámkou? Je lepší elektronická přihláška. Prosím, další faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Budu stručný. Já bych se obrátil tady na zkušené matadory, aby mně řekli, jak se podařilo panu Kocábovi dosáhnout toho, že ruské jednotky odešly z našich území, protože ony také zabíraly možná desetkrát dvacetkrát větší území, než o kterém tady diskutujeme, a ony odešly. To znamená, kdyby dneska nedej bože ta vojska tady byla, tak bychom diskutovali, že nemůžou odejít, protože nevíme, co s přírodou, nevíme, co s nevybuchlou municí atd.

    Já jsem nedávno byl v Prášilech, to je na Šumavě, kde jsem byl na cyklostezce, kde jsem šel, jelikož sníh nebyl, a všude byly tabulky "pozor, nevybuchlá munice" v německém, českém, anglickém jazyce a udělána modrá čára. Nevím, kdy armáda tam skončila, ale myslím, že to je minimálně 20 let, a funguje to. Zatím jsem nenašel zaplať pánbůh tedy případ, že by tam někdo šlápl na granát, na nevybuchnou munici. Naši ženisté jezdí do Bosny, kde chodí pomáhat našim přátelům v odminování, tak určitě si myslím, že se najdou prostory a prostředky na to, aby odminovávali i naše území. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Já bych mu odpověděl, jak je to na Šumavě. Nebudu. S faktickou poznámkou pan kolega Jakubčík. Třeba odpoví za mě, jak je to na Šumavě v Prášilech. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nebudu mluvit o Šumavě. O Šumavě tady povídám celkem často, ale je pravda, že na Prášilech problém není. Otázka Brd. Na Brdech jsem strávil skoro 12 let svého života, kdy jsem tam jako voják z povolání jezdil, kde jsem se zabýval municí, prostě tímhle jsem se zabýval. Ano, je pravda, že tam je spousta nevybuchlé munice. Na druhou stranu je pravda, že pomalu všichni ženisté české armády tam momentálně pracují a odminovávají. Provádí se tam sanace. To je další věc.

    Jednoznačně podporuji tento návrh zákona. Jsem poslanec Plzeňského kraje a jedná se mi o to, už jak tady řekl kolega Votava, aby obce, které tam jsou, které mají zájem být v Plzeňském kraji, aby v Plzeňském kraji byly. Z mnoha a mnoha důvodů. Mluvil tady o tom opět pan poslanec Votava. Dále jsem vázán usnesením Zastupitelstva Plzeňského kraje. To znamená, já jednoznačně podporuji návrh tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A ještě než dám slovo řádně přihlášenému panu poslanci Jiřímu Zimolovi, ohlásím omluvy. Dále se z dnešního odpoledního jednání ze zdravotních důvodů omlouvá pan Robin Böhnisch a omlouvá se také z jednání pan ministr Richard Brabec.

    Nyní se slova ujme pan poslanec Jiří Zimola, připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zimola: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, i když si uvědomuji, že je za námi poměrně dlouhá diskuse na toto téma, abych vás přece jenom zdržel a seznámil vás v několika minutách s pozicí, kterou v této záležitosti zaujímá Jihočeský kraj, na jehož území leží právě vojenský újezd Boletice.

    Zdůrazňuji, že Jihočeský kraj po celou dobu projednávání návrhu tohoto zákona aktivně vyjednával a participoval tak právě na předkládané podobě zákona. V rámci několika zasedání komise Ministerstva obrany pro optimalizaci vojenských újezdů byly diskutovány věci spojené jednak s územními otázkami, praktickými otázkami výkonu samostatné i přenesené působnosti nově vzniklých obcí, jakož i problematika činnosti nově vzniklých obcí, voleb do zastupitelstev obcí atd. Lze kvitovat, že se na takto obtížném úkolu podílely jak panem ministrem zmiňované ústřední správní úřady, ať už to byla ministerstva vnitra, zemědělství, obrany, životního prostředí, financí, místního rozvoje, tak vyšší či nižší územně samosprávné celky nebo další dotčené subjekty, včetně přípravných výborů pro vznik nových obcí, a v neposlední řadě proběhlo několik zmiňovaných jednání právě s obyvateli vojenských újezdů. Podařilo se díky tomu vytvořit takový návrh zákona, který postihuje jak problematiku spojenou se zrušením vojenského újezdu Brdy, tak i optimalizaci dalších vojenských újezdů, což je právě téma Jihočeského kraje a Boleticka.

    Je nepochybné, že s ohledem na potřeby Armády ČR není v současné době na území ČR nutná taková rozloha vojenských újezdů, která byla původně dimenzována na jinou podobu Armády ČR a plnění jiných úkolů. Potřeby vojenských újezdů se samozřejmě změnily s ohledem na vývoj v posledních 20 letech zejména v souvislosti s členstvím ČR v Severoatlantické alianci.

    Záměr optimalizace vojenských újezdů je proto jistě nutný a společensky prospěšný. Otázky, které jsou s tím spojeny, jsou různorodé: zajištění financování obcí či přičleňování osad k již existujícím obcím vně vojenských újezdů, zajištění existence a fungování samosprávy v nově vznikajících obcích, vymezení katastrálních území nově vznikajících obcí, zásobování těchto obcí základními surovinami, vodou, elektrickou energií, plynem atd., převod majetku na tyto nově vznikající obce nebo hospodaření s nimi. Ne nezásadní otázkou jsou i změny hranic krajů, byť se tato problematika zrovna Jihočeského kraje, a tedy vojenského újezdu Boletice netýká.

    Tyto problémy se nyní předkládaný návrh zákona pokouší řešit. Jihočeský kraj uplatnil v průběhu dojednávání několik zásadních připomínek, které se ovšem ve svém důsledku týkají i ostatních vojenských újezdů. Jen ve zkratce: Ustanovení správce obce do řádného zvolení samosprávy obce by mělo být zakotveno přímo v zákoně, včetně odkazu na relevantní úpravu zákona č. 128, zákona o obcích. Majetek převáděný do vlastnictví krajů by měl být v příslušném stavebně technickém stavu. Jedná se zejména o komunikace, a bylo by proto vhodné, aby na kraj přešlo jak samotné těleso komunikace, tak i pozemek pod touto komunikací. Požadavek, aby pyrotechnická očista proběhla všude a nejen na území právě nejvíce dnes diskutovaného vojenského újezdu Brdy. Nebo požadavek na umožnění budování staveb ve veřejném zájmu i pro územně samosprávné celky, nikoliv jen pro podnikatelské subjekty.

    Je třeba poctivě konstatovat, že většině připomínek našeho kraje bylo, a za to chci předkladatelům poděkovat, vyhověno. Je však několik záležitostí, milé kolegyně, vážení kolegové, které by neměly uniknout vaší pozornosti, a je pak na vaší úvaze, nakolik jsou tyto záležitosti zásadní a nakolik je možné zákon v této podobě buď pustit dál do dalších čtení, anebo jej vrátit k dopracování. O co jde především? Opravdu nejzásadnější problém spatřuji v tom, že není splněn původní slib Ministerstva financí, které v počáteční fázi vyjednávání deklarovalo ochotu vytvořit pro nově vzniklé obce na území současných vojenských újezdů jakýsi garanční fond ve smyslu předfinancování nezbytných činností obce. Je pravda, a zmiňoval to tu kolega hejtman Novotný z Karlovarského kraje, že jako určitou náhradu přistoupilo posléze Ministerstvo obrany na garanci některých činností po dobu devíti měsíců, a tím částečně převzalo na sebe závazky pro usnadnění života v nových obcích za právě Ministerstvo financí. Ale uvědomme si prosím, jak obtížné bude rozjet všechny činnosti v nové obci, co vše bude potřeba v počátečních měsících a možná letech platit, a že je tedy nezodpovědné vůči těmto novým obcím a de facto krajům, protože tam budou první nářky obcí a jejich obyvatel směřovat, věc řešit jen takto. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Zimolovi za jeho vystoupení. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník, poté pan poslanec Jiří Pospíšil s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím říci, že mám určité zkušenosti s přípravou podobného materiálu, který dneska projednáváme, protože Jihočeský kraj se v letech 2004 až 2008 zabýval velmi vážně myšlenkou zrušit, případně redukovat vojenský újezd Boletice. Jednání s armádou probíhalo poměrně nadějně do té doby, než získala poměrně mocného spojence ve všech možných organizacích zabývajících se ochranou přírody. Zase tady byl ten názor, který už tady dneska byl zmíněn, jako že pod tou armádní správou se té přírodě daří nejlépe, jak se jí může dařit. Dokonce tehdy jsem zaslechl takový názor, takový pojem - armádní management ochrany přírody. A to tedy tomu jsem se vždycky zasmál, protože argument, že těm kosatcům se nejlépe daří, jsou-li rozjížděny tanky a jejich vegetace je rozšiřována tímto způsobem, to mi přišlo tedy, že je skutečně absurdní.

    Souhlasím s panem hejtmanem a poslancem Zimolou, že je potřeba velmi důrazně žádat stát, aby nenechal případně vzniklé obce bez prostředků. Myslím si, že když tedy sleduji tu debatu, která se tady odvíjí, a ta debata samozřejmě je meritorně směřovaná k problému vojenského újezdu Brdy, a budeme hlasovat, jak se to tedy rýsuje, to hlasování může být poměrně velmi vyrovnané. Nikdo z nás se nemůže vsadit, jak nakonec dopadne. Ale chtěl bych se přimluvit za to, ať dopadne hlasování o újezdu Brdy a jeho zrušení jakkoliv, nezavrhněme spolu s ním i myšlenku na revizi vojenských újezdů, které jsou dále součástí zákona. A to jsou všechny ostatní újezdy, o kterých se v tom zákoně mluví.

    Podle mého názoru je ten materiál velmi dobře připravený. Je poměrně srozumitelný a myslím si, že i skýtá docela dobrý potenciál do budoucnosti pro správu krajů, pro správu území naší země. Myslím si, že naše armáda má vojenských prostorů nadbytek, a myšlenka zredukovat toto území je podle mého názoru principiálně správná. Proto se tedy znova ještě přimlouvám za to, abychom tento zákon zvažovali odpovědně a nesvazovali to pouze a jenom a jenom s vojenským újezdem Brdy a jeho zrušením.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi i za to, že nepřímo odpověděl panu poslanci Hájkovi na jeho vyslovenou otázku, jak dlouho je to v Prášilech ohrazeno.

    Nyní pan poslanec Jiří Pospíšil, připraví se pan kolega Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také do této debaty zapojil, a to nejen z titulu, že jsem poslanec za Plzeňský kraj, ale hlavně z toho důvodu, že jsem velmi pozorně sledoval jako poslanec, ale také jako člen vlády přípravu tohoto materiálu, který, jak už bylo řečeno, začal připravovat a v zásadě připravil pan ministr obrany Alexandr Vondra. A o tom víte, že nebyl ani z Plzeňského ani ze Středočeského kraje, a tedy lze ten materiál i z tohoto důvodu považovat za objektivní a materiál, který lze považovat za takový, který věcně řeší problém snad zrušeného v budoucnu vojenského újezdu Brdy.

    Chci se opravdu vyjádřit stručně pouze k tématu Brdy, protože u jednání, která již probíhají několik let, jsem často z pozice zastupitele a poslance i jako ministra byl, a musím říci, že návrh, který tady dneska leží před vámi, má moji plnou podporu. Je totiž zpracován zcela odborně, věcně, na základě několikaleté debaty mezi zástupci samospráv, odborníky na státní správu a na základě debaty mezi jednotlivými resorty, zvláště mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

    Zkrátka a dobře, já zde nevystupuji z titulu, že jsem z Plzeňského kraje, a proto hájím variantu vhodnou pro Plzeň, ale vystupuji z toho titulu, že varianta, která je zde navržena a která v uvozovkách zdánlivě vyhovuje Plzeňskému kraji, je podle mého názoru vhodná, protože chrání práva občanů České republiky, těch, kteří žijí na území okresu Rokycany, a dále hájí, řekněme, práva občanů, kteří žijí na části okresu Plzeň-jih. Připadá mi logické a správné ve chvíli, kdy bude zrušen vojenský újezd Brdy, přiklonit se bez jakýchkoliv emocí a debat, kdo je ze středních Čech a kdo je z Plzeňského kraje, k takovému řešení, které nejlépe bude chránit zájmy a práva občanů Plzeňského kraje.

    A je třeba tady říci, a já to podtrhuji, že odborníci vyhodnotili, že pro občany České republiky, kteří žijí na Rokycansku, je nejvhodnější a nejlepší řešení, pokud dojde k původnímu obnovení katastru obcí na Rokycansku, protože pouze takto původně obnovené historické katastry mohou zaručit občanům kvalitní život v této oblasti. Bylo to už tady jmenováno panem poslancem Votavou, s kterým v té věci souhlasím a pouze to zopakuji: Je zřejmé, že pouze původní historické katastry mohou zajistit dostatek pitné vody pro občany na Rokycansku. Ale na druhou stranu i v rámci původních historických katastrů bude možné čelit nebezpečí různých povodní, které bohužel v posledních letech na Rokycansku narůstají - viz problémy spojené s říčkou Klabavou třeba v minulém roce. Témata dopravní obslužnosti a témata vůbec rozvoje regionu už zde byla zmiňována. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Jan Volný, připraví se pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, pan kolega poslanec Pospíšil to tady řekl v podstatě tak, jak jsem to chtěl říci já. Já to jenom trošičku upřesním. Já jsem byl možná jeden z mála z vás, který se na Brdech byl podívatm a byl jsem součástí toho jednání se starosty. Jel jsem tam s tím, že jsem si myslel, že jako bývalý starosta a současný místostarosta obce, která leží na hranici chráněné krajinné oblasti, budu moci být nápomocen tvořit budoucnost tohoto regionu a budu moci říci nějaké rady týkající se chráněné krajinné oblasti. Byl jsem zděšen, že v podstatě jediným cílem opoziční strany, která tam diskutovala o nezrušení vojenského újezdu, bylo to, aby tato krajina byla ušetřena a byla chráněna. Vůbec jí nešlo o to, jak to bude dál, ale aby tam zůstal vojenský újezd. Je to v podstatě i dnešní diskuse. Já jsem byl zděšen tím, že si někdo může myslet, že Ministerstvo obrany se svým rozpočtem bude financovat údržbu a kvalitu krajinné oblasti. Vždyť na to jsou přece úplně jiné instituce a úplně jiné systémy. Byl to v podstatě jediný argument těch starostů, kteří hájili zachování vojenského újezdu - aby nám to tady zůstalo hezké.

    Je mi kupodivu, že tady používáme argument, že vyčištění tohoto prostoru bude drahé. Možná to nebude levné, ale přece nechceme tento prostor nechat znečištěný dalších pět, deset, patnáct let. Stejně se to bude muset vyčistit, ať tam bude vojenský újezd, nebo ať tam bude CHKO.

    CHKO - řeknu příklad, jak tady naznačil pan Pospíšil. Slavkovský les, neskutečně krásná chráněná krajinná oblast, která se rozkládá na dvou krajích, kolegové, a na čtyřech okresech. To, že by tam najeli developeři a začali tam stavět nějaké nesmyslné stavby, já osobně tam mám pozemek, mám tam starou bouračku, kterou chci opravit, a už rok dodávám nové a nové projekty, aby to zapadlo do chráněné krajinné oblasti. Jsou to věci opravdu liché.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás ještě na chvilku přeruším a požádám o klid. Já bych byl rád, abychom mohli v klidu přednášet svoje projevy, a ti, kteří mají zájem diskutovat o něčem jiném než je vládní návrh zákony, ať přenesou své diskuse mimo jednací sál.

    Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

  • Poslanec Jan Volný: Připadá mi, že touto diskusí začínáme vytvářet pro 35 trvalých obyvatel - ano, 35 trvalých obyvatel -, kteří žijí v této oblasti, o které se jedná, naprostý paskvil a naprostý patvar, kterým bude vojenský újezd bez vojáků a bude to chráněná krajinná oblast bez turistů.

    Jediné, co na tom vidím pozitivního a pro mě jako pro mladého a nového poslance poučného, jak málo lidí dovede udělat tak neskutečně silné lobby, abychom takto jasnou věc, kdy Ministerstvo obrany chce zrušit nepotřebný újezd, začlenit ho do naprosto standardní struktury samosprávy, a my o tom tady jednáme. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Volnému za jeho vystoupení. Slova se ujme pan poslanec Karel Šidlo a připraví se pan kolega Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi doplnit to spektrum informací a argumentů, které tady zaznívají v otázce rušení vojenského újezdu Brdy a změny hranic ostatních vojenských újezdů České republiky, o jednu informaci, která zde nezazněla, byť ji avizoval pan zpravodaj. Zmiňoval zde dopis občanů plzeňských obcí, které sousedí s vojenským újezdem Brdy. Je jich tam připodepsáno skoro dva tisíce pod tímto dopisem. Signatáři, kteří to vlastně vyvolali celé, jsou občané Mirošova a zastupitelé z Míšova. A to jsou dvě obce, kterých se to bezprostředně dotýká. Dovolte mi, abych ten dopis odcitoval, aby tady bylo zveřejněno všechno, protože tím splním i určitý závazek, který jsem dal těmto občanům. Jsou z našeho regionu a chtěli, abyste o tom byli informováni všichni, kteří se budete podílet na rozhodování o této zásadní věci. Proto mi dovolte citovat:

    "My níže podepsaní občané žádáme vládu České republiky o přehodnocení stanoviska ke zrušení vojenského výcvikového prostoru Brdy. Současně žádáme poslance Poslanecké sněmovny, aby neakceptovali tento záměr a aby neodhlasovali zrušení tohoto vojenského prostoru. Tento požadavek předkládáme proto, protože neobstojí zdůvodnění o ekonomických nákladech na provoz a údržbu vojenského výcvikového prostoru. Tento prostor je totiž plně bez restitučních nároků na rozdíl od jiných vojenských prostorů, kde jsou placeny nemalé částky za pronájem, a přesto se neuvažuje o jejich zrušení. Na rozdíl od vedoucích funkcionářů resortu obrany tvrdíme, že tento prostor umožňuje výcvik všech složek Armády České republiky včetně leteckých. V uplynulých letech jej využívaly ke své spokojenosti i další armády NATO, za což dle informací platily nemalé finanční částky za pronájem. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi za jeho vystoupení. A zatím posledním přihlášený do rozpravy je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vyslechli jsme tady řadu argumentů pro a proti, vlastně tento zákon byl původně o změnách hranic vojenských újezdů, ale zvrhlo se to do debaty, jestli zrušit, nebo nezrušit vojenský újezd Brdy. Byly tady různé argumenty z oblasti armády, byli tady citováni různí odborníci, kteří stejně jako zhodnotili potřebu vojenského újezdu Brdy, tak stejně hodnotili např. nákupy pandurů a nákupy letadel CASA. To nehodlám hodnotit. Dovolil bych si dát pohled ze strany člověka, který se zabývá dlouhodobě ochranou přírody a krajiny. Já jsem v této oblasti působil profesně deset let, takže mi dovolte tento trošku jiný pohled. (V sále je rušno.)

    Jak jsem poslouchal jednotlivé výstupy, tak jsem tady snad nezaznamenal, že by někdo nechtěl to území ochránit, ať už jakýmkoli způsobem. Z toho vycházejme. A teď máme několik možností. Samozřejmě to území má cenu, především když zůstane celistvé. Říkejme si, co chceme, když třeba porovnáme z hlediska cenných přírodních lokalit vojenský újezd Brdy, vojenský újezd Libavá, vojenský újezd Boletice, tak ty poslední dva jsou např. pro zřízení CHKO vhodnější než vojenský újezd Brdy. Kdo tam byl, já jsem tam byl několikrát, tak určitě ví, že většinu území tvoří smrkové monokultury. Z hlediska cennosti nebo rozmanitosti druhů ten prostor Brdy zas tak cenný není na to, aby tam byla CHKO vyhlášena. Jediné cenné lokality, které tam jsou, jsou paradoxně, a tady budu trochu reagovat na pana kolegu Zahradníka, ty trvale poškozované plochy, kam právě dopadají dělostřelecké granáty.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a znovu požádám kolegy o klid. Máme tady posledního přihlášeného, ještě se hlásí o slovo někteří z místa, ale rád bych, abychom dokončili projednávání v pořádku. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Já se k tomu vrátím. Paradoxně z hlediska rozmanitosti druhů jsou nejcennější právě trvale poškozované plochy. A v případě, že vojenský prostor zrušíme a armáda odejde a plochy nebudou poškozovány, vymizí i nejvzácnější druhy, které se dnes v oblasti Brd vyskytují.

    Kromě těchto aspektů je tady ještě další věc. Většina území patří mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod. V případě, že území nějakým způsobem rozdělíme, pustíme tam nějaká opatření, nechci říct developery, tak opět o toto území přijdeme. A co už je cennější než zdroje pitné vody, které u nás ubývají? Podívejte se, kolik tady dneska zastavujeme zemědělských ploch novými skladišti a novými halami. A tady se zase připravíme o další část území.

    Zazněl tady nějaký argument ohledně ochrany proti povodním. Tady je potřeba říci, že i když území nebo katastry převedeme na obce, tak stejně o tom obce rozhodovat nebudou, o tom rozhoduje správce povodí. A vždycky je lepší, když tím, kdo o tom rozhoduje, je stát, než potom nějaké soukromé subjekty. To je zkušenost dlouhodobá.

    Z těchto důvodů budu hlasovat pro návrh kolegy Hamáčka, aby se to vrátilo k dopracování, a dneska nepodpořím tuto novelu, aby prošla do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Zemkovi. Nyní se přihlásil do rozpravy pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, rozprava byla dlouhá, upozorňovala na celou řadu problémů. Já je nechci opakovat. Dovolte jenom stručné stanovisko klubu TOP 09.

    Jsme přesvědčeni, že každé rozhodování musí mít své strategické priority. To znamená, první rozhodnutí má odpovědět na otázku, zda vojenský újezd Armáda ČR potřebuje, nebo nepotřebuje. Nepotřebuje-li, a o tom nemáme pochyb, pak je absurdní, abychom ho dál drželi pro potřeby Armády ČR, protože k tomu jsou zřízeny vojenské újezdy, a problémy, které tady zazněly a které vůbec nepodceňujeme, jsou podle našeho názoru řešitelné v další fázi legislativního procesu.

    V každém případě podpoříme propuštění do druhého čtení. Domníváme se však, že by měla být prodloužena lhůta projednávání, a já si dovoluji navrhnout prodloužení lhůty k projednávání na 120 dnů.

    To co nás trápí vůbec nejvíc, je fakt, že celou dobu, kdy předcházející vlády, v té jedné jsme byli účastni, připravovaly zrušení vojenského újezdu Brdy, tak vždy to bylo připravováno tak, že paralelně bude připraven a předložen legislativní návrh na zřízení chráněné krajinné oblasti. Zdá se, že tady došlo k jakési dyskoordinaci a že s největší pravděpodobností předložení tohoto návrhu, což pochopitelně nemůže být vina současného ministra životního prostředí, bude mít jisté zpoždění, ale i to je podle našeho názoru řešitelné, např. tím, že ve druhém čtení zvážíme příslušné odložení účinnosti do data, než bude možné schválit zákon o legislativou chráněné krajinné oblasti.

    Rovněž nikdo nepochybuje o tom, že po určité přechodné období budou potřebovat obce v oblasti finanční podporu. Mluvil o tom pan poslanec Zimola. Jenom prosím chci zdůraznit, že nikdy nikdo nesliboval žádný fond. Že je věcí vlády a krajů a obcí, aby dohodly v rámci existujícího dotačního programu dotace obecním úřadům, příslušné částky, které se objeví v rozpočtu pro tento účel. Je to věcí dohody a je to věcí relevantních nákladů mimořádných, které tím obcím vzniknou. Ale měnit tím rozpočtovou legislativu a zřizovat jakékoli fondy bych pokládal za naprosto kontraproduktivní. To se dá řešit v rámci stávající rozpočtové struktury.

    Tedy znovu opakuji, bereme velmi vážně celou řadu námitek, které tady padly. Žádná z nich ale nemůže být důvodem pro neschválení tohoto zákona. Mohou být pouze důvodem k tomu, abychom je řešili v další fázi legislativního procesu, a proto poslanci TOP 09 podpoří propuštění do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Miroslavu Kalouskovi. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo se dál hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Je. Vidím jak od pana ministra, tak pana zpravodaje. Prosím, pane ministře, se závěrečným slovem jako předkladatel. Máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já vím, že to byla asi vyčerpávající debata, ale určitě nebyla úplně nezajímavá. Pokusím se odpovědět na pár otázek. I když jako nadpis bych si dovedl představit spíš: Armáda ČR po dlouhé době něco nechce. Zdá se mi škoda to nevyužít. To je první půlka. A druhá půlka: spousta občanů, myslím si, o tu přírodu stojí. Možná, že se vám ta úvaha bude zdát moc triviální, ale možná, že někdy je zase zbytečně z té druhé strany zasukovaná. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem chtěl dva body. Za prvé jsme nepřikázali, a prosím tedy přikázání výboru pro obranu. A za druhé podpořím již formulovaný návrh na prodloužení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 120 dnů z toho důvodu, že skutečně zájem 2 000 občanů vyžaduje, abychom měli prostor k nalezení kompromisu a neshodili zákon a celé to startovali znovu.

    Vnímal jsem všechny výrazné námitky, slyšel jsem je ve výboru. Je potřeba hledat kompromisní řešení. Vezměme si na to těch 120 dnů, případně poodložení platnosti, a zejména z toho důvodu bych žádal, abychom podpořili zákon do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, za závěrečné slovo, ale vaše vyjádření k prodloužení lhůty je v tuto chvíli irelevantní, protože je to prodloužení o více než dvacet dnů a k tomu musíme mít souhlas navrhovatele, takže spíše očekávám od předkladatele pana ministra, jestli souhlasí s tím prodloužením za vládu, nebo ne, protože jinak by to nebylo hlasovatelné, ale to kolega Kalousek velmi dobře ví. Než to budeme hlasovat - já to teď nepotřebuji, protože se to musí samozřejmě projednávat, a pokud jde o ten výbor pro obranu, ten už navržen je. Takže na to se ještě zeptám.

    Ale pane ministře, jestli jste připraven k tomu prodloužení vystoupit teď hned... Já bych raději až později, abychom neotevírali rozpravu. Ale jak chcete, můžete. Prosím, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Ano. Je to takhle jednoduché, ano 120 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, beru to jako souhlas navrhovatele, a můžeme tedy přistoupit k jednotlivým věcem, které jsou k hlasování. Požádám pana zpravodaje, protože jsem neřídil celý bod, aby mě kontroloval, jestli předkládám všechny návrhy k hlasování. V rozpravě nepadl návrh na zamítnutí, ale padl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování a potom padl návrh na projednání v delší lhůtě se souhlasem navrhovatele podle § 91 odst. 3 zákona o jednacím řádu.

    Nejdříve se tedy vypořádáme s návrhem na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já vás ale nejdřív všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se stav ustálí, zahájím hlasování o návrhu na vrácení předloženého návrhu k přepracování. Bude to hlasování číslo 18.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro vrácení návrhu zákona navrhovateli k přepracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 18 z přítomných 178 pro 72, proti 94. Návrh nebyl přijat.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Padl návrh v rozpravě na výbor pro obranu. Tento návrh předložil Poslanecké sněmovně také organizační výbor. Čili budeme se zabývat návrhem na projednání výboru pro obranu. Má někdo jiný návrh? Ano, vidím. Prosím, pane poslanče, váš návrh k přikázání.

  • Poslanec Michal Kučera: Navrhoval bych přikázat výboru pro životní prostředí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji, návrh na životní prostředí. Kdo další má návrh k přikázání? Není tomu tak. Budeme hlasovat o těchto dvou návrzích.

    Nejdříve přikázání výboru pro obranu v hlasování číslo 19, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 19 z přítomných 178 pro 176, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu přikázání výboru pro životní prostředí.

    Zahájil jsem hlasování číslo 20 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování číslo 20 z přítomných 179 pro 166, proti 2. I tento návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o lhůtě pro projednání ve výborech a ta byla se souhlasem navrhovatele prodloužena na 120 dnů.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 21 a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 21 z přítomných 180 pro 174, proti 3. I tento návrh byl schválen.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a výboru pro životní prostředí, lhůta k projednání byla prodloužena na 120 dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů panu ministru obrany Martinu Stropnickému, děkuji panu zpravodaji poslanci Gabalovi a končím tento bod.

    Na další bod požádám kolegu místopředsedu, aby mě vystřídal, protože budu předkladatelem návrhu zákona. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pokračujeme v projednání bodu

    Tento bod byl přerušen na 6. schůzi do středy 19. 2., projednání nebylo zahájeno.

    Pane předkladateli, máte slovo. Poprosím vás o klid v sále, abychom se navzájem slyšeli. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane předsedo vlády, členové vlády, pane předsedající. My jsme se dostali k tomu bodu, ale bohužel nebyl ani zahájen. Já tedy předkládám za skupinu navrhovatelů návrh ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi.

    Už na začátku připomínám, že návrh vznikl v době, kdy bylo možné uvažovat i o zrušení samotného zákona, ale v tuto chvíli předesílám, že samotný návrh už takový být nemůže, protože zákon se stal účinným po jeho vstupu v platnost a v účinnost. Samozřejmě došlo k řadě kroků mezi vládou České republiky, jejími jednotlivými správními orgány a církvemi, náboženskými společnostmi, a tento zákon tedy už nelze zrušit bez náhrady, lze ho pouze změnit a změnit jeho podobu, protože samotný zákon předpokládá, že průběh vyrovnání bude v podstatě 30letý, a tedy bavíme se o tom, co lze na zákoně změnit a proč k tomu je potřeba referendum.

    Principiálně tento zákon nemluví o zákoně samotném, tedy o zákoně o vyrovnání se s církvemi a náboženskými společnostmi, tak jak byl předložen v minulém volebním období a schválen tehdejší Poslaneckou sněmovnou minulého volebního období, ale mluví o tom, jakým způsobem by se vyjádřili občané k této věci.

    Podotýkám, že v době projednávání zákona osciloval odpor proti návrhu zákona v české společnosti mezi 60 až 80 % a odpor ve společnosti už s realizací zákona zůstává cca 70%. Dobře chápu všechny argumenty a moji kolegové též, že zákon, který byl Poslaneckou sněmovnou přijat, může být také Poslaneckou sněmovnou zrušen a změněn, od toho je zákonodárný sbor a nepotřebujeme k tomu žádné referendum. Myslel jsem si, že budu mít mnohem složitější situaci, než je v tuto chvíli ve společnosti, ale nemám.

    Samotné projednávání jednotlivých kauz, realizace samotného zákona o vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi má takovou přehršel vad, má takové velké množství přehmatů, přešlapů, ale také samotných podivných kroků, že jsem přesvědčen, že ke změně zákona musí dojít, a důvod, pro který by tu mělo být referendum, je dán poměrně jednoduchým způsobem. Když se podíváte na žádosti jednotlivých církví, jednotlivých náboženských společností, zjišťujete, že jsou požadovány majetky, které ani podle zákona vydány být nemohou. Například zastavěné pozemky, kdy zákon říká, že se to nevydává, že se nahrazuje, přesto o konkrétní pozemek je podána žádost. Uvedu příklad, a teď bez toho, aniž bych nějakým způsobem chtěl kohokoli poškozovat nebo vyzdvihovat, tak připomenu např. žádost Arcibiskupství pražského o vydání nemovitostí v Jihočeském kraji. Jde o spojařské učiliště v Kolodějích u Týna nad Vltavou, které bylo postaveno v 60.- 70. letech, a je tu žádost o vydání pozemků, včetně nemovitostí na nich stojících, přestože se právě na tyto pozemky vztahuje náhrada, která je ve finanční části. Mohl bych, před chvílí jsme skončili projednávání zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, tam na stejné žádosti Arcibiskupství pražského je také několik zajímavých věcí, kdy jde o žádost o vydání pozemku s jednou stavbou, která ztratila původní stavební charakter, je dnes dětským zařízením pro letní dětské tábory. Jsou k tomu přistaveny řady dalších nemovitostí sloužících právě dětské rekreaci a samozřejmě i dalším účelům, pro které byly postaveny.

    Čili samotný zákon, tak jak ho koncipovala minulá vláda, v podstatě měl kolizi ve vydávání jednotlivých majetků zabránit a říkal: Tohle se bude na základě žádostí projednávat a vydávat, tohle se vydávat nebude, to je oceněno takovým a takovým způsobem. A teď se můžeme vrátit k té debatě, a já ji schválně nechci vést, jestli byla oceněna správně, nebo nesprávně a bude se vydávat v penězích. Čili naturální restituce není možná, bude restituce finanční, tedy náhrada v penězích, a přesto dochází k oběma procesům. Jak k tomu, že se vládě nepodařilo sjednat žádnou změnu objemu finančních prostředků, ale také jednotlivé církve, náboženské společnosti nejsou ochotny se se státem dohodnout na tom, že budou postupovat v souladu se zákonem. A teď jsme tedy v pozici, kdy je na jedné straně vláda a Parlament, který odpovídá za určité společenské procesy v České republice, a na druhé straně na základě smluv, které uzavřela velmi rychlým způsobem vláda Petra Nečase s jednotlivými obmyšlenými subjekty, které nechtějí přistoupit na to, že je potřeba redefinovat samotný proces vyrovnání. V tomto ohledu si myslím, že je možné, ba dokonce nutné přistoupit k tomu, že tu bude společenský tlak, který bude vytvářet právě ono vyhlášené jednorázové referendum.

    Teď k samotnému návrhu zákona, protože je poměrně jednoduchý, jeho konstrukce je známá v České republice. Je to konstrukce, která vychází z jednorázového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, tzn. má stejnou ústavní konstrukci, včetně toho, jakým způsobem se dostáváme k přezkoumání výsledků referenda, až po postup k Ústavnímu soudu. Je otázka zamezení nějakého opakování, případně toho, že by referendum nevyšlo apod. Má tedy konstrukci, kterou jste si mohli snadno přečíst, protože samotný text ústavního zákona, jak jinak u ústavního zákona, je velmi krátký a strohý, protože musí odpovídat tomu, že Ústavu nelze rozšiřovat nějakými dalekosáhlými projekty. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu navrhovateli. Požádám ho, aby se posadil na místo navrhovatele. A nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Radek Vondráček.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, co se týče obsahové stránky návrhu, mám za to, že jste byli ze strany předkladatelů dostatečně seznámeni s tímto návrhem. Já se v roli zpravodaje pokusím omezit na věcné připomínky k předkládanému textu, protože předpokládám samozřejmě bohatou diskusi k tomuto citlivému tématu.

    Samozřejmě Ústava ve svém článku 2 odst. 2 počítá s tím, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Potud je tedy tento návrh zcela konformní. Obávám se, že ale na tomto místě už se potom dostáváme do oblasti, kde se střetáváme vůbec s otázkou, jestli další postup je v souladu s Ústavu, či nikoliv. Já se bohužel domnívám, že tento návrh naprosto nereflektuje judikaturu Nejvyššího soudu, a to už tu úvodní, která odkazuje na ústavní nález 242/2010, který stanovil, že postup zákonodárce, který dlouhodobě nepřijímal žádné zákonné opatření týkající se vydávání historického majetku církví, je protiústavní.

    Dále můžu odkázat na ústavní nález, který potvrdil ústavnost zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Dále bych chtěl odkázat na několik ústavních nálezů, které nám opakovaně stanovily, že jestliže zde existuje legitimní očekávání a nějaká právní jistota adresátů nějaké právní normy, tak tato musí být zachována. Já se domnívám, že ve světle této judikatury, i kdybychom vyvinuli společenský tlak, jak tady zaznělo, i kdyby bylo rozhodnuto případně v referendu o tom, že Parlament České republiky má zrušit daný právní předpis, tak tento společenský tlak nemůže dodatečně posvětit, když použiji tohle slovo v souvislosti s církevními restitucemi, nemůže dodatečně posvětit to, že bude zrušen zákon a bude narušeno legitimní očekávání adresátů právní normy.

    Je zde řada dalších otázek, na které nám předkladatelé neodpovídají. A sledoval jsem i různá mediální vystoupení v této souvislosti a taky se těším do diskuse, jestli na tuto otázku bude nějakým způsobem odpovězeno. Je to otázka soukromoprávních smluv, které už byly v současné době uzavřeny v souladu a v režimu § 16 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, které svou povahou jsou soukromoprávní. Přímo ze zákona vyplývá, že jsou uzavírány na základě občanského zákoníku. A i kdybychom připustili, že by byl v referendu vysloven souhlas, vysloveno ano ke zrušení zákona, ten zákon by byl případně zrušen, tak potom by mě zajímala odpověď na otázku, co s těmito smlouvami, protože ty budou i nadále platit a budou své strany zavazovat. A občanský zákoník nepamatuje na možnost zániku závazku z titulu zákona a je potom otázka, zda by takováto ingerence do soukromoprávních vztahů nebyla také nepřípustná a protiústavní.

    Další konkrétní připomínka z mé strany, která by tu měla zaznít - jinak podotýkám, snažím se opravdu o věcné připomínky, v případné řekněme diskusi politické zvážím své vystoupení do obecné rozpravy. Já jen opravdu po technické stránce. Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi předpokládá dále úplnou odluku státu od církve a v této souvislosti byl zrušen zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví. Bylo by tedy nutné opětovně řešit otázku financování církví a náboženských společností v této zemi, kdy si myslím, že nastoupený trend úplné odluky je určitě správný a žádoucí.

    Ve světle těchto velkých otazníků, kdybychom mohli dosáhnout referenda a případného zrušení právního předpisu a tento posudek by byl shledán jako protiústavní, je pak třeba posuzovat finanční náklady spojené s referendem. Předkladatelé uvádějí - a myslím si, že ten odhad je kvalifikovaný -, že by se ty náklady mohly pohybovat okolo 500 mil. korun na referendum v této podobě, jak je navrhováno. A jestliže to teď s troškou nadsázky nazvu snahou o vyvinutí společenského tlaku nebo nějaký širší sociologický průzkum s nejistým výsledkem s ohledem na možnou protiústavnost, pak se domnívám, že takovéto náklady nejsou odůvodnitelné.

    Už možná překračuji roli zpravodaje, ale možná by mělo z mé strany zaznít, že se domnívám, že toto není cesta, kterou bychom se v rámci demokratického státu měli ubírat, a zřejmě ta problematika, která trápí spoustu občanů, by se měla řešit jiným způsobem. To je vše pro tuto chvíli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Požádám, abyste zaujal místo zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tento moment máme přihlášeno šest řečníků. Jako první je přihlášen pan Grebeníček, ale s přednostním právem se hlásí Jiří Mihola. Máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení představitelé vlády, dámy a pánové, poslanecký klub KDU-ČSL je jednoznačně proti komunistickému návrhu zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. KDU-ČSL již mnohokrát deklarovala, že je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pro ni uzavřenou záležitostí.

    Jako historik a vysokoškolský učitel, který o věci něco ví, bych mohl k této záležitosti a problematice dlouze diskutovat. Nebudu to však dělat. Již samotný fakt, že k majetkovému vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a tím i k nápravě některých křivd v minulosti došlo až po neuvěřitelných 21 letech od sametové revoluce, mi přijde opravdu trapný. Buďto chceme spravedlnost pro všechny, a pak tedy co bylo ukradeno, musí být vráceno, anebo to můžeme zpochybňovat a dávat prostor tomu, aby v naší zemi vítězila nespravedlnost a právní chaos.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu KDU-ČSL a dalším přihlášeným je pan poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, není to tak dávno, co papež František jednal s českými a moravskými katolickými preláty. Údajně i o neoprávněných majetkových nárocích katolické církve vůči českým občanům a vůči českému státu. Podle kardinála Duky pro Českou televizi prý Svatý otec jasně řekl, že podle zákona to, co bylo církvím ukradeno, má jim být vráceno. Kardinál Duka k tomu pak ještě dodal: "Nebo už v Československu neplatí vůbec žádný princip spravedlnosti?" To byla velká debata papeže, který zdůrazňoval potřebu spravedlnosti. Z uvedené interpretace jednání ve Vatikánu lze usuzovat na dvojí. Buď kardinál Duka a čeští a moravští preláti stařičkého skromného papeže Františka jednoduše neinformovali pravdivě, případně mu vkládají do úst, co pravděpodobně neřekl. Nebo je papežova mediálně prezentovaná lidská poctivost a sociální vnímavost jen účelovou slupkou.

    Zatím se přikláním k těm, kdo kardinála Duku a české a moravské preláty podezírají z nekorektnosti. Dokladem zde může být i prohlášení Svatého otce z listopadu loňského roku. "Dnes je všechno vydáno napospas konkurenci a zákonu silnějšího," cituji jeho slova, "kde mocný pohlcuje slabšího. V důsledku této situace jsou obrovské masy populace vyřazovány a marginalizovány, jsou bez práce, bez perspektiv, bez východisek. Nastoluje se nová, neviditelná, někdy virtuální tyranie, která jednostranně a neúprosně diktuje svoje zákony a svoje pravidla. K tomu všemu přibývá rozvětvená korupce a egoistické daňové úniky, které nabyly globálních dimenzí. V tomto smyslu vybízím finanční odborníky a vlády různých zemí," končí slova papeže Františka, "aby vzali do úvahy slova starověkého mudrce: Nedělit se s chudými o vlastní majetek, to je okrádat je a brát jim život. Majetek, který vlastníme, není náš. Patří jim."

    Papež František otevřeně mluví i o tristních poměrech v kurii, o korupčním proudu uvnitř Vatikánu a také o mocné vatikánské lobby homosexuálů. Hodně zlé krve si Svatý otec nadělal i čistkou v Ústavu pro věci víry, známějším pod názvem Vatikánská banka. Tento finanční ústav čelí totiž podezření, že se významně podílel na praní špinavých peněz a že si v něm některé vlivné persony ukrývaly příjmy před zdaněním. To je ovšem velmi odvážný krok ve snaze vnést světlo do činnosti banky, která spravuje peníze Vatikánu a katolických organizací po celém světě.

    Mnozí církevní hodnostáři však papeži Františkovi netleskají. Pokušení ze života v blahobytu a využívání materiálních výhod na míle vzdálených od každodenní reality naprosté většiny věřících je až neuvěřitelná. Zdá se tedy, že i čeští a moravští preláti kromě devastace autority církví v očích české společnosti a poctivě věřících aspirují na další pozoruhodný efekt svých praktik, a to je jistá míra kompromitace a zpochybnění mravní integrity Svatého otce.

    Dámy a pánové, Bertolt Brecht, umělec světového jména, často mluvil o požitku z přeměny věcí. "Dnešní svět lze dnešním lidem vylíčit jen tehdy," cituji jeho slova, "líčíme-li jej jako svět, který lze změnit." Tento celoživotní postoj Bertolta Brechta je i dnes velkou výzvou. Mám na mysli možnost přeměny poměrů vznikajících nezodpovědností nositelů moci, kdy dochází k neustálému omezování sociálních práv a demokratických přeměn. Mám na mysli možnost změny těch poměrů, které nelze nazvat jinak než jako špatné.

    Ano, inklinuji k budování efektivního státu, na němž by nikdo neparazitoval. To, co je pro mne ve věci návrhu skupiny poslanců na vydání zákona o referendu o změně zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi klíčové a rozhodující, je míra podpory ze strany státu a míra finanční spoluúčasti většiny laické veřejnosti na hmotné podpoře věřících občanů a jejich náboženských, ekonomických, politických a dalších institucí. Jsem tedy dalek toho upírat upřímně věřícím českým občanům, kteří respektují Listinu základních práv a svobod a platnou Ústavu, jejich víru, ať už jsou jakéhokoliv náboženského vyznání. Stejně tak přiznávám věřícím a jejich organizacím právo na určitou veřejnou podporu, přičemž jsem zastáncem péče státu o kulturní památky a hodnoty, které jsou spojeny s činností církví a slouží k uspokojování oprávněných potřeb věřících všech vyznání.

    Nezpochybňuji tedy právo na svobodu vyznání, které se opírá i o skutečnost, že mnozí věřící významně přispívají k budování naší společnosti, a ani v nejmenším tu nechci a nebudu zpochybňovat, že v minulosti docházelo k silnému napětí a po Únoru 1948 i k fatálnímu střetu římskokatolického kléru a Vatikánu s československým státem, kdy státní moc mimo jiné v zájmu vyloučení politických ambicí zejména římskokatolické církve se dopustila také neomluvitelných křivd vůči církvím a řádům včetně protiprávního postupu vůči věřícím, kněžím a řeholníkům. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším přihlášeným je pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Vážený pane předsedající, vážený jeden člene vlády, vážené kolegyně a kolegové, ještě bych pochopil, kdyby zákon o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi předložila některá z jiných politických stran. Ale že k tomu přistoupila zrovna Komunistická strana Čech a Moravy, jejíž předchůdkyně KSČ všechny vydávané církevní majetky zkonfiskovala, to je obrovská troufalost. (Nesouhlasné hlasy zleva.) Pokud tak, dámy a pánové z levé strany, toužíte po referendu, proč jste je nevyužili při konfiskaci majetků církve a ostatních v roce 1948 a při příchodu spojeneckých vojsk do Československa v roce 1968? Tehdy se vaši předchůdci a někteří i z vás nikoho neptali, zda to občané chtějí, či nechtějí.

    Je třeba veřejnosti jasně říci, že majetek, který se má církvím vracet, jim před zkonfiskováním historicky patřil a že církve, pokud o majetek žádají, musí doložit vlastnictví k těmto majetkům. A tam, kde jsou pochybnosti o vlastnictví, rozhodne nezávislý soud, komu majetek bude patřit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Další řádně přihlášený je pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a vážené kolegyně, poslanci. Podrobně jsem se seznámil s předkládaným návrhem zákona a s jeho důvodovou zprávou. Zaujala mě věta v důvodové zprávě: "Základním je nastolení právní jistoty ohledně dalšího nakládání s majetkem státu a veřejnými prostředky." Vyhlášením referenda akorát docílíme toho, že zpochybníme právní jistoty a navodíme v občanech jakousi mylnou domněnku, že zrušením zákona dojde k nějakému novému druhému zestátnění církevního majetku. Proto nebudu už více opakovat všechny křivdy, které byly provedeny jak na občanech, tak na církvi, a také navrhuji, aby tento návrh zákona byl zrušen v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Než předám slovo panu poslanci Grospičovi, tak se stanoviskem za klub s přednostním právem se přihlásil pan místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych tady řekl několik poznámek, v nichž se odráží stanovisko TOP 09 a Starostů.

    1. Domníváme se, že je nepřijatelné, aby byla vypisována všelidová referenda o cizím majetku.

    2. Domníváme se, že není možné zpochybňovat elementární právní jistoty ať už jakýchkoliv společností, firem či jednotlivců. Dneska zpochybníme jistoty a majetková práva církví, zítra to budou majetková práva a jistoty široké občanské společnosti, jednotlivých občanů.

    3. Zpochybnění vyrovnání s církvemi ohrožuje jeden z pilířů občanské společnosti s historickou tradicí a širokým sociálním kontextem.

    4. Žádáme všechny politické strany, aby přestaly zneužívat téma vyrovnání s církvemi ke svým politickým a osobním cílům. Žádáme ty levicové strany, které se takto chovají, aby v tomto bodě a v této problematice negenerovaly nenávist ve společnosti vůči jedné důležité skupině našich občanů - věřícím.

    A samozřejmě, byť už to tady myslím zaznělo, v podrobné rozpravě bych poprosil všechny, kteří odešli, aby přišli, abychom na tomto zákoně se shodli a zamítli ho v prvém čtení, což budu v podrobné rozpravě navrhovat. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi a nyní řádně přihlášený pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se, že možná udělám několik odbočení v souvislosti s předloženým návrhem zákona, ale považuji je za velice stěžejní.

    Otázka majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je do určité míry evergreenem v Poslanecké sněmovně a odráží, myslím si, ve své podstatě celou hloubku problémů, kdy se výrazná část veřejnosti, velká část veřejnosti, výrazně nadpoloviční část veřejnosti nemůže spokojit s tím, že se zde provedl těsnou většinou, byť tedy většinou jednoho hlasu, majetkový akt, který má dalekosáhlé důsledky do podstaty českého státu, ale také váže český stát nad míru nepřijatelnou k věcem veřejným pro instituce, které mají soukromoprávní rozměr, byť je jim přiznáván dlouhodobě v právním řádu už z historie Rakouska-Uherska určitý moment veřejnoprávní a také už z dob rakousko-uherské monarchie, zejména rakouské části rakousko-uherské monarchie, soustátí, také podléhaly výrazné veřejné kontrole, a to i v nakládání a příjmech svých rozpočtů a správou svého majetku, který potažmo nevlastnily, ale pouze spravovaly či jim nějakým způsobem byl zapůjčen k saturování jejich nákladů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospiči. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona o referendu o zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, není podle mého názoru dobrým návrhem, protože si nedovedu představit, jakým způsobem dojde k nevydání majetku církvím.

    Chci připomenout, že to byla Česká strana sociálně demokratická, která podala svými senátory ústavní stížnost. Ovšem nález Ústavního soudu číslo 10/2013 z 29. května 2013 kromě vypuštění jednoho slova v § 5 nepřistoupil ke zrušení tohoto zákona, a to přesto, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či ústavní soudce Jan Musil upozornili na porušení legislativní procedury při schvalování návrhu zákona, kdy se při schvalování čekalo na skutečnost, aby bývalá vládní koalice měla dostatek hlasů. A opět připomenu, že tehdy odejití tři poslanci ODS byli nahrazeni loajálnějšími a po rozpadu Věcí veřejných vznikla LIDEM. Jako demokrat respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, i když s ním nesouhlasím.

    Předkladatelům a zastáncům návrhu zákona chci sdělit, že pokud by se podařilo zrušit zákon číslo 428/2012 Sb., pak by stejně platily smlouvy mezi Českou republikou a zástupci šestnácti církví a náboženských společností. Tyto smlouvy jsou totiž účinné ke dni svého podpisu a zrušením zákona v navrhovaném referendu nedojde k dotčení jejich platnosti a účinnosti. Ostatně tyto smlouvy obsahují mimo jiné ustanovení, že závazek vyplatit finanční náhradu nemůže bez dohody smluvních stran zaniknout jinak než splněním. Takže jakékoliv řešení bez souhlasu a dohody s církvemi neexistuje. A to si uvědomuje i Česká strana sociálně demokratická, která nechce vzbuzovat neoprávněná očekávání veřejnosti.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, to ovšem neznamená, že není možno konat. Sociální demokraté připravují návrh zákona, který umožní prodloužit lhůty pro rozhodnutí státním orgánům k vydávání majetku církvím. Důvodem je poskytnout dostatečný prostor státním institucím, aby prověřily oprávněnost vydávaného majetku, a také poskytnout církvím čas, aby nevydávání majetku nemusely řešit soudním řízením. Tady bych chtěl připomenout dřívější kauzu voršilek.

    Dále vládní koalice zahájila jednání přímo s církvemi, při kterém navrhuje mimo jiné snížení peněžního vyrovnání. Hodlá odstranit inflační doložku a dohodou s církvemi chce zajistit peněžní krytí formou státních dluhopisů. Ale existují i jiné možnosti, které je možno při jednání s církvemi využít, ať už jednorázové zdanění majetkových příjmů z prvního převodu. Víme dobře, že je nutno dořešit dlouhotrvající problém stále neratifikované státní smlouvy s Vatikánem. Je možné se obrátit přímo na papeže Františka s prosbou o zprostředkování nové dohody mezi státem a církvemi.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, vždyť sám papež František velmi brzy po svém ustavení řekl - cituji: "Dávám přednost církvi, která je potlučená, zraněná a špinavá, protože působí venku na ulicích, před církví, která churaví, protože se uzavřela před světem a zajímá se jen o svou vlastní bezpečnost." Proto mě osobně mrzí, že si církev neuvědomila, že svými požadavky jde proti názorům většiny občanů naší země.

    Chci ubezpečit širokou veřejnost, že Česká strana sociálně demokratická bude usilovat o to, aby narovnání s církvemi proběhlo transparentně, spravedlivě a podle zákonů České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Nebudu opakovat všechno, co se již tady odříkalo. Je pravdou, že není možné narušovat pravidla právního státu. O tom zde bylo hodně hovořeno. A vyrovnání státu s církvemi v podstatě je užitečné především pro stát. To je potřeba si uvědomit, že dojde k odblokování pozemků, které byly dlouhodobě zablokovány. A dále bude postupně snižována částka na výplatu platů duchovních, až během sedmnácti let tyto platy budou vyplácet církve. Hospodaření církví nebude zdaleka tak jednoduché a církev rozhodně bohatá po tomto vyrovnání nebude.

    Ale slyšeli jsme zde z úst některých předřečníků, co si myslí Svatý otec. Byla zde často zpochybňována jeho integrita. Bylo zde říkáno, co má Svatý otec asi na mysli a co by také církvi slušelo. A já si zde dovolím zopakovat to, co jsem řekla již v minulé Poslanecké sněmovně, když jsme zde dlouhé hodiny a celé noci řešili tuto záležitost a tento sněmovní tisk. Velmi mě udivilo, jak proti církvi a věřícím, jaká nenávist a jaké ataky se zde objevovaly. Ale když se zamyslíme, proč tomu tak je, tak to vysvětlení je v podstatě jasné. Protože církev vychovává svobodné lidi. A církev vychovává lidi ke svobodě a církev uznává důstojnost každého člověka. A to je přesně to, co vadí, protože svobodní lidé jsou schopni se vzepřít jakékoliv formě totality. (Tleskají poslanci TOP 09.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče. Písemně přihlášení mají přednost.

  • Poslanec Karel Fiedler: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, původně jsem nepředpokládal, že vystoupím tady v této diskusi, ale přiměly mě k tomu některé věci, které tady zazněly. Jednak mě trošku zarazilo, že asi ti, co diskutovali, a ti, co navazovali na úvodní slovo předkladatele, asi nezaregistrovali, že došlo přece jen trošku ke změně toho, co navrhují a co předkládají, a že na toto nestihli zareagovat a nezaznamenali to, což mě trošku překvapilo i od zpravodaje tohoto návrhu.

    Zaznělo zde od kolegy Sedi - zmínil, že se chystá předložení návrhu zákonné úpravy, která by měla řešit tu věc vydávání. Já bych si dovolil odcitovat to, a chtěl bych tím podpořit tento jeho návrh, nebo tento návrh obecně, chtěl bych zde odcitovat to, co mám od Státního pozemkového úřadu, od první náměstkyně ústředního ředitele Ing. Veroniky Nedvědové, v odpovědi na dotazy, které jsem zaslal.

    Cituji z odpovědi: Mimořádně náročného a na dohledávání dokladů v archivech, dále na příliš krátké lhůty k uzavření dohody i správních rozhodnutí a v neposlední řadě na personální poddimenzovanost se bude pravděpodobně stále častěji - myšleno Státní pozemkový úřad - dostávat do problémů s dodržením zákonem stanovených lhůt.

    Tady vidíme, že i přímo pověřená instituce, Státní pozemkový úřad, písemně sdělila, že má vážné obavy, že nebude schopná správně, bez tlaku, bez nátlaku, a tedy pravděpodobně i bez chyb reagovat na podané žádosti. Návrh, který tady dnes zazněl, že by se měla prodloužit lhůta, do které má být rozhodnuto o vydávání těchto církevních nároků, má být prodloužena, pokládám za velice správný.

    Dovolil bych si také zareagovat na to, co zaznělo z úst kolegy Pavery, který říkal, že předešlé vlády se zdráhaly toto vyrovnání s církvemi provést, protože by přišly o své voliče. To mi tedy připadá opravdu velmi komické, protože o voliče právě přišly ty strany, které protlačily tento takzvaně restituční zákon proti vůli občanů většinou jednoho hlasu. Tak to mi připadalo opravdu velmi komické, tohle sdělení.

    Dále bych chtěl říci, že to, proč dnes o tom tady znovu povídáme a proč se tento problém opakovaně a znovu řeší, je jen názornou ukázkou toho, jak to dopadá, když Poslanecká sněmovna rozhoduje v zájmu nějaké skupiny, a ne v zájmu většiny občanů, a tady bych si dovolil říci drtivé většiny občanů, nad 80 %, kteří ne že nesouhlasí s církevními restitucemi, ale nesouhlasí s tou podobou a s tou formou restitucí. A dnes řešíme důsledky toho, co tady napáchala minulá Sněmovna, že doslova protlačila Sněmovnou něco, co nemělo podporu veřejnosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Poprosím ještě pana poslance Benešíka. S přednostním právem se přihlásil pan zpravodaj s technickou poznámkou. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Radek Vondráček: Já opravdu jenom technickou poznámku, abych vrátil diskusi na tu rovinu, kam patří. Při vší úctě ke kolegovi - řešíme otázku referenda a způsob, jak řešit tuto situaci referendem. Já jsem tu měl konkrétní argumenty, proč mám důvodné pochyby o ústavnosti takovéhoto postupu. Ke změně sněmovního tisku nedošlo. Já jako zpravodaj musím komentovat sněmovní tisk v podobě, v jaké přišel. Takže se soustřeďme na to, že se bavíme o referendu, u kterého by bylo vysloveno buď "ano", nebo "ne", aby Poslanecká sněmovna zrušila daný zákon o majetkovém vypořádání s církvemi.

    Já chápu ty připomínky, chápu i technické nedostatky na pozemkovém úřadu, případně na Lesích České republiky, ale toto není předmětem tohoto jednání. Tento problém musíme řešit jako poslanci případně jiným způsobem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Bavíme se o referendu a prosím, abychom se bavili jenom o referendu, a ne mezi sebou, abychom poslouchali řečníky.

    Nyní prosím pana poslance Benešíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předtím než začnu věcně - nemohli jsme si nevšimnout, že Svatý otec František má nového tiskového mluvčího, který umí vykládat i jeho myšlenky.

    Teď k návrhu. Tento návrh KSČM není de facto ničím jiným než volební kampaní na náklad státu nejméně půl miliardy korun. Na tolik samotní předkladatelé odhadují náklady na referendum. Toto je základní úhel pohledu, který nelze opustit při připomínkování.

    A teď k jednotlivostem. K článku 1 tohoto návrhu. Ve skutečnosti se jedná o nepřímou změnu Listiny základních práv a svobod, zejména článku 11, podle něhož má každý právo vlastnit majetek a podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Samotný zákon č. 428/2012 je v souladu s Ústavou, neboť vrací, a to ve velmi okleštěném rozsahu, to, co církve vlastnily předtím, než se k moci v únoru 1948 dostala KSČ. Zákon je vlastně třeba spojit s článkem 16 Listiny, když jednak církvím vrací materiální základnu pro činnost, která se u ní předpokládá, a to taktéž v článku 16 Listiny.

    Několik funkcí pak má peněžité plnění ve výši těch zmiňovaných zhruba 59 mld. korun, které ale budou vypláceny po dobu třiceti let. Tato částka představuje jednak náhradu za nevrácené nemovitosti a též představuje specifickou formu vyvázání se státu ze závazků, které převzal zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví státem. Podle § 11 odst. 1 tohoto zákona: Veškerý soukromý a veřejný patronát nad kostely, obročími a jinými církevními ústavy přechází na stát. Jak stát tyto závazky plnil, lze i dnes zjistit prohlídkou církevních nemovitostí: jedním slovem devastace.

    Částka 59 mld. korun pak koresponduje s povinností státu podle § 1 citovaného zákona o poskytování osobních požitků duchovním. Tuto povinnost zde založil komunistický režim po převratu v roce 1948. Je tedy třeba důsledně trvat na tom, že nejde pouze o církevní restituce, nýbrž že jde o majetkové vypořádání s církvemi a náboženskými společnostmi pro futuro.

    V článku 3 návrhu, možnost opakovat referendum -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já poprosím ctěnou Sněmovnu o zklidnění se a vyslechnutí pana poslance Benešíka. Prosím, kdo má jakékoliv jiné téma diskuse, aby opustil tento sál. Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Taktéž děkuji. Možnost opakovat referendum. Opakované referendum je pouhý trik. Jedná se jednoznačně o vydírání pro případ, že by referendum neuspělo. To znamená, kdyby lid, jak se ho v důvodové zprávě předkladatelé dovolávají, rozhodl jinak, než předpokládají.

    Existuje i další alternativa, to je taková malá rada, totiž že by nakonec i lid byl vyměněn, a to u předkladatelů skutečně nelze úplně vyloučit. V praxi by to třeba mohlo znamenat nebo vypadat tak, že by se hlasovalo v Severní Koreji a toto referendum by bylo v České republice závazné.

    Odkaz na referenda v jiných zemích je zavádějící, protože se navrhuje referendum k jedné jediné otázce a pouze ve vztahu k církvím a náboženským společnostem. Výběr určitých soukromých subjektů, jejichž majetkové právo má být předmětem referenda, je v jasném rozporu se zákazem diskriminace, zejména s článkem 11 Listiny. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Další řádně přihlášený je pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Dámy a pánové, jménem klubů TOP 09 a ODS navrhuji, abychom meritorně o tomto bodu jednali a hlasovali i po 19. hodině.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Ještě přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Laudáta o tom, abychom o tomto bodu meritorně i procedurálně hlasovali i po 19. hodině.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Z přihlášených 177 poslanců v hlasování číslo 22 pro 79, proti 61. Tento návrh nebyl přijat.

    Další s faktickou poznámkou - pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče. Prosím o klid!

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, přímo k vám. Zkuste se dívat i doprava, když řídíte schůzi. Já jsem klepal a chtěl jsem odhlásit poslance. Vy jste mi nevyhověl. Já to považuji fakt za porušení zvyklostí, které se tady dějí. Takže navrhuji opakované hlasování a předtím bych požádal o odhlášení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře, považuji to za námitku proti hlasování. O této námitce dám hlasovat, ale nejprve vás dle požadavku odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o námitce pana předsedy klubu ODS. Kdo je pro přijetí této námitky, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 23, přihlášeno 160, pro 101, proti 30. Námitka byla přijata.

    Budeme tedy opakovat hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Laudáta, abychom o tomto bodu procedurálně i meritorně hlasovali i po 19. hodině.

    Zahajuji hlasování o tomto procedurálním návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 24, přihlášeno 162, pro 79, proti 70. Tento návrh byl zamítnut.

    Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nevidím tady žádného přihlášeného. Prosím, pan poslanec Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pane místopředsedo, já si dovoluji zpochybnit hlasování, které jsme teď prošli, protože na sjetině mi svítí křížek, leč hlasoval jsem ano. Zpochybňuji tedy hlasování, podávám námitku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže toto hlasování bylo zpochybněno. Zahajuji hlasování o této námitce. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je pro přijetí námitky pana poslance Polčáka, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 25, přihlášeno 164, pro 100, proti 21. Námitka byla přijata.

    Budeme tedy znovu potřetí opakovat hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Laudáta, abychom o této věci hlasovali i po 19. hodině.

    Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Laudáta. Kdo je pro, abychom hlasovali i po 19. hodině, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 26, přihlášeno 164 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 56, tento návrh byl přijat. (Hluk a výkřiky vpravo.)

    Řekl bych, že v poslední chvíli, je 18.59 hodin. A my budeme pokračovat v rozpravě k tomuto bodu. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy k ústavnímu zákonu o referendu. Neeviduji žádného dalšího přihlášeného, proto obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje či pana navrhovatele. Pane navrhovateli, prosím, přejete si závěrečné slovo? Prosím. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové. Nutíte mě, abych -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já ctěné členy Poslanecké sněmovny prosím o klid, o vyslechnutí pana navrhovatele. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Abych zkrátil své závěrečné slovo na minimum. Mám dvě možnosti: Buď se tu zabývat ideologickými řečmi, které tu někteří předvedli, ač já jsem tady přednášel normální návrh ústavního zákona bez jakékoli ideologické předpojatosti. Jistě o žádném návrhu zákona nebudeme hlasovat v Severní Koreji a žádám kolegy, aby takové hlouposti vynechali. Není to důstojné tohoto orgánu.

    Mám jednu výhodu - nebo nevýhodu. Já jsem jako mladý začínající poslanec Federálního shromáždění, které bylo v prosinci 1992 rozpuštěno a vypuštěno, byl účasten jednání o prvním restitučním zákoně o majetku církví v roce 1990. Je s podivem, že se nemůže dodnes najít zápis ze 3. jednání výboru pro sociální politiku České národní rady a že se nemůže najít jeden ze zápisů výboru pro plán a rozpočet, jehož jsem byl účasten jako člen výboru pro plán a rozpočet Federálního shromáždění, Sněmovny lidu, kde bylo potvrzeno to, co dnes nemůže nikdo najít a co mi vyčítají někteří církevní hodnostáři, že to měl být poslední majetkový přesun mezi státem a církvemi, který tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika udělala. Mohl bych citovat paní bývalou kolegyni poslankyni Federálního shromáždění Danu Němcovou, kterou jistě nikdo nebude podezírat z toho, že má snad založené myšlenky typu marxisticko-leninské filozofie. To asi nepůjde. Tak prosím mi dovolte říci několik zásadních fakt.

    Ano, po roce 1948 tehdejší vláda Československé republiky respektovala mezinárodní smlouvu, kterou vyjednával od roku 1925 do roku 1929 prezident Masaryk a ministr zahraničních věcí Edvard Beneš. Ano, modus vivendi vstoupil v platnost za první republiky a tehdejší - jak vy říkáte komunistická - moc v roce 1948, resp. 1949, přijala nikoli zákon, ale nařízení vlády, kterým se zabezpečovaly ekonomicky církve. Kolega Stanislav Grospič vám tu přednesl alespoň část finančních prostředků, které byly vynakládány na církve. Nikdo nezpochybňuje, a kolega Grebeníček to tady řekl, jakým způsobem došlo k excesům, trestným činům, které zpochybňovaly, konkrétně zpochybňovaly postup, který byl podle zákona. Nikdo nepochybuje o tom, že takové excesy měly být narovnány. Ale prosím vás neříkejte, ale vážně to opravdu neříkejte, že tady dojde k nějakému narovnání, které bude vyrovnávat to, co bylo odebráno po roce 1948. To bych se musel opravdu vážně smát, protože to byste zapomněli na reformu Josefa II., na jeho odebrání veškerých majetků, to byste zapomněli na to, co se odehrálo po roce 1919, co se odehrálo v roce 1945, v roce 1947.

    V tomto ohledu si dovolím říci docela jednoznačně, že všechny principy výstavby moderního československého a od roku 1993 českého státu byly založeny na tom, že pokud půjde o restituce, bude to restituce pouze fyzických osob. Výjimka se učinila pro Židovskou obec ještě v roce 1995, to prováděli jiní poslanci tohoto zákonodárného sboru, již ne České národní rady, ale jediného Parlamentu České republiky, tedy Poslanecké sněmovny ještě bez Senátu. A nyní máme před sebou normu, která restituuje právnické osoby nikoli se sídlem v České republice. Ony jsou tady registrovány, ale jejich majetková podstata tkví podle corpus iuris canonici - dovolte mi říci, že se tím dlouhou dobu zabývám - přece jen jinde. Vyjednával jsem pro obce v 90. letech např. pomocí milodaru smlouvu o smlouvě budoucí s řádem se sídlem ve Vyšším Brodě, který odevzdával na základě smlouvy o smlouvě budoucí obci Březí pozemky, na kterých jsou dnes postaveny domy, a jsem zvědav, jestli si tento řád požádá nebo nepožádá o tyto pozemky nebo o jejich finanční náhradu, protože je dostal vyplaceny na základě toho milodaru. Neříkejte mi, alespoň ti, kteří jste tady byli v té době, že o tom nic nevíte.

    A co je problémem zákona, který byl schválen? Že odškodňuje Česká republika právnické osoby. Dovedete si představit, dovedete si někdo z vás vůbec představit, co by se stalo, kdyby se restituoval majetek právnických osob po roce 1990? Do jakých věcí, ne majetkových, bychom se dostali, ale do jakých mezinárodněprávních problémů by se Česká republika dostala? Už kvůli tomu, kolik se muselo vynaložit peněz a prostředků a právní služby na to, aby se vyrovnaly např. československo-rakouské vztahy v roce 1973. Stálo to tehdejší Československou socialistickou republiku 3,5 miliardy československých korun. Také proto žádný nárok restituční, který byl z Rakouska, by neměl být uspokojen, protože československo-rakouské vyrovnání, protože Rakousko nikdy nebylo útočícím státem, bylo také konečně majetkově vyrovnáno. Kolik by se muselo tedy projednávat revizí restitučních nároků, které tady byly uplatněny po roce 1990. Jestli na to máte náladu, můžeme si o tom tady povídat. Dlouho do noci.

    A pokud jde o právnické osoby. Církve jsou první právnické osoby. Podívejte se na to, jak by se odškodňovaly právnické osoby, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, které byly vyvlastněny na základě nejen dekretů prezidenta republiky po roce 1945, ale které byly vyvlastněny po roce 1948. Proč k tomu nikdy žádná československá, potažmo česká vláda nepřistoupila? Protože bychom se museli zabývat tím, kolik peněz ze zlatého pokladu Československa zůstalo v zahraničí, protože jsme nikdy nedostali zaplaceny válečné reparace od Německa, zejména právě proto, že byly dva německé státy. A nemyslím si, že některým je potřeba dělat tento zahraničněpolitický exkurs, protože tak to prostě je a nikdo na to neměl v té době ani šanci, ani pro to nebyla mezinárodní vůle. Vzpomeňte si na jednání našeho ministra zahraničních věcí, který v podstatě při jednání 2 + 4, tzn. jednání dvou německých států a čtyř států bývalých spojenců protihitlerovské koalice, vyjednával o tom, jakým způsobem se budou nebo nebudou platit válečné reparace. Jediný, kdo se v jednání 2 + 4 přihlásil o své majetkové nároky a o nezpochybňování vlastních hranic, bylo těžce postižené druhou světovou válkou Polsko. To má také garantované jiné možnosti, než má Česká republika. Protože Česká republika si je zajistila jenom tím, že tehdejší ministr zahraničních věcí České republiky Jan Kavan požádal vítězné mocnosti dávno poté, co proběhla tato konference, o potvrzení platnosti Postupimských dohod.

    A v tomto ohledu tedy upozorňuji na to, že změna tohoto zákona je důležitá právě proto, aby nemohlo dojít k tomu, že požádají o restituce právnické osoby a my se budeme muset zabývat válečnými reparacemi vůči sousednímu Německu, což si opravdově nepřeji, budeme se muset zabývat tím, jakým způsobem bylo nakládáno s měnovým zlatem ne do roku 1989, ale zejména po roce 1989, kolik ho zůstalo v kterém státě. Jestli máte náladu a jestli ministr zahraničních věcí, který je tu nepřítomen, má ochotu to vyjednávat, já jsem pro. Klidně trvejte na tom, že tento zákon může zůstat beze změny v platnosti. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu navrhovateli za jeho závěrečné slovo. Ptám se pana zpravodaje, jestli chce závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Už jsem si slovo brát nechtěl, ale abych to nějakým způsobem možná zklidnil a uzavřel.

    Nezastírám, že já osobně mám výhrady ke způsobu, jakým byl přijat zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Mám výhrady k obsahu zákona, mám výhrady k ocenění majetku, vypláceným náhradám, inflační doložce. Nicméně jsme se tu sešli u hlasování o referendu. A musím říct, principiálně se mně nelíbí myšlenka, že jakýkoli zákon, který tato Sněmovna přijme, by potom následně na základě zpětného referenda měl být rušen. Skutečně to cítím jako zásadní zásah do právní jistoty občanů, nás všech, co tu sedí. Takže jde mi o principiální věcnou otázku, jde mi o opravdu racionální úvahu o protiústavnosti takovéhoto postupu.

    A jsem rád, že tady v závěrečné řeči navrhovatele, předkladatele, padlo, že zákon lze změnit jak s referendem, tak bez referenda. Je legitimní diskuse případně o nějakých změnách zákonných. Od toho máme Poslaneckou sněmovnu. Nicméně tím pádem referendum v hodnotě půl miliardy korun je na zváženou, zda něco takového vůbec chceme. Takže to bych chtěl jenom principiálně na závěr uvést. Děkuji. (Potlesk spíše ze středu sálu.) ***