• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 6. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Konstatuji, že pan poslanec Adam hlasuje s kartou číslo 2 a pan poslanec Tejc s kartou číslo 3.

    Chtěl bych vám oznámit, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Petr Adam - zdravotní důvody, pan poslanec Běhounek - osobní důvody, paní poslankyně Dobešová - zdravotní důvody, pan poslanec Farský - zahraniční cesta, pan poslanec Hašek - pracovní důvody, pan poslanec Holeček - rodinné důvody, pan poslanec Janulík - osobní důvody, pan poslanec Kádner - rodinné důvody, pan poslanec Kolovratník do 11.15 - pracovní důvody, pan poslanec Kostřica - zdravotní důvody, paní poslankyně Kovářová do 11 hodin - pracovní důvody, paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody, paní poslankyně Pastuchová - pracovní důvody, pan poslanec Schwarzenberg - zahraniční cesta, pan poslanec Tureček - bez udání důvodu, pan poslanec Volčík - zdravotní důvody a pan poslanec Zlatuška - zdravotní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Prachař.

    Pan poslanec Birke má kartu číslo 4.

    Vzhledem k tomu, že nebyl naplněn bod Odpovědi členů vlády na písemné interpelace, zahájili bychom dnešní jednání mezinárodními smlouvami, to znamená body 37 až 46, a zprávami předloženými do Poslanecké sněmovny, to znamená body 62 až 66 a body 68 až 71. Připomínám, že na 11. hodinu jsme pevně zařadili body 67 a 61 a před polední přestávkou se budeme věnovat volebním bodům 51 až 54 a bodům 56 a 59. Rovněž vás upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování.

    Ještě bych chtěl omluvit pana poslance Zimolu, a to z pracovních důvodů.

    Pokud nejsou žádné přihlášky k programu schůze či návrhy, můžeme rovnou pokročit a budeme projednávat body v pořadí, jak jsem je avizoval. Otevírám bod

    Vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i písm. f) jednacího řádu Poslanecké sněmovny bez zbytečného odkladu, tak aby umožnila jeho včasné projednání. Prosím pana ministra vnitra, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předchozí souhlas obou komor Parlamentu s návrhy určitých rozhodnutí orgánů Evropské unie je nutnou podmínkou pro to, aby s takovými návrhy mohl zástupce České republiky vyslovit při hlasování v Radě souhlas. Předložený návrh rozhodnutí Rady mezi tyto předpisy podle jednacího řádu Parlamentu patří, a to kvůli zvolenému evropskému právnímu základu.

    Z uvedených důvodů předkládá vláda oběma komorám Parlamentu k vyslovení předchozího souhlasu s tímto návrhem rozhodnutí Rady. Účelem návrhu rozhodnutí Rady je zrušení rozhodnutí Rady 2007/124/ES, jímž byl zřízen zvláštní program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností, který byl koncipován na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Na léta 2014 až 2020 bude financování projektu v této oblasti upravovat nové nařízení, které zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost se dvěma součástmi, za prvé pro policejní spolupráci a pro ochranu hranic.

    Česká vláda nemá k návrhu rozhodnutí Rady žádné výhrady, neboť jde čistě o legislativně technickou reakci na přijetí nových předpisů pro další finanční perspektivu a finanční období.

    Přijetí návrhu rozhodnutí Rady nebude mít žádný dopad na právní řád a nebude spjato se žádnými přímými důsledky pro státní rozpočet. Staré projekty se dokončí na základě přechodných ustanovení, nové finance již do starých fondů nepůjdou a nové projekty se budou vyhlašovat podle nové úpravy, kterou projedná Evropský parlament.

    Děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Já jsem svým rozhodnutím číslo 5 ze dne 13. ledna 2014 tento návrh přikázal k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovil mu k tomu lhůtu do 5. února tohoto roku. Výbor návrh projednal a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako tisk 80-E/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Benešíka, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Sněmovny.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, přeji vám dobré ráno. Tento tisk, jak říkal pan předseda, byl přikázán výboru pro evropské záležitosti k projednání. Výbor se jednoznačně ztotožnil se stanoviskem Ministerstva vnitra, potažmo vlády, a samozřejmě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovuje předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Rady Evropské unie, kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/124/ES, Euratom, kterým se na období 2007-2013 zavádí zvláštní program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností, jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Já vás poprosím, abyste se usadil u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku, tím pádem rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, popřípadě pana zpravodaje, zda chtějí závěrečné slovo. Není tomu tak. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, účelem smlouvy je poskytnutí policejním a celním orgánům obou států potřebný právní rámec pro efektivní spolupráci v boji proti všem formám trestné činnosti, stanovit základní pravidla pro její přímé kontakty a zásady s nakládáním a předáváním informací mezi nimi. V současné době není spolupráce českých a bosensko-hercegovinských policejních orgánů na bilaterální úrovni upravena. Region západního Balkánu je přitom z hlediska potřeb spolupráce orgánů příslušných v boji s trestnou činnosti velmi významný a sjednání smluv o policejní spolupráci se zeměmi tohoto regionu je v současné době jednou z priorit Ministerstva vnitra na mezinárodním poli.

    Smlouva standardně obsahuje demonstrativní vymezení rozsahu a forem spolupráce, přičemž základem je výměna informací. Dále upravuje například možnost vysílání policejních styčných důstojníků a spolupráci v oblasti výcviku a vzdělávání.

    Smlouva rovněž stanoví orgány příslušné k jejímu provádění, standardně upravuje náležitosti žádosti o spolupráci a možnosti jejího odmítnutí, stejně jako předávání a ochranu osobních údajů a utajovaných informací. V oblasti předávání osobních údajů smlouva reflektuje na skutečnost, že Česká republika je součástí schengenského prostoru. Proto loni byla českou stranou prosazena důležitá úprava sdílení informací předaných bosensko-hercegovinskou stranou s dalšími členskými státy Evropské unie, resp. schengenského prostoru v rámci schengenského informačního systému a dalších databází dle evropského práva, a to zásadně bez souhlasu druhé smluvní strany.

    Smlouva je z hlediska vnitrostátního právního řádu České republiky smlouvou takzvaně prezidentské kategorie, která bude po vyslovení souhlasu a ratifikaci oběma komorami Parlamentu předložena k ratifikaci prezidentu republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zpravodajem pro prvé čtení byl určen pan poslanec Jaroslav Foldyna, který zde není. Dostal jsem informaci, že ho zastoupí pan poslanec Holík, nicméně o změně zpravodaje budeme muset hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby zpravodajem byl pan poslanec Holík, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 44. Přihlášeno 151, pro 135.

    Pane poslanče Holíku, dostal jste vysokou důvěru Poslanecké sněmovny. Prosím, ujměte se své role jako zpravodaj.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vládo, kolegyně, kolegové, byl zde přednesen vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o spolupráci v boji proti trestné činnosti, zejména terorismu, nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizované trestné činnosti, podepsaná dne 12. září 2013 v Sarajevu. Doporučuji tuto smlouvu přikázat zahraničnímu výboru k projednání.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kterou současně i končím.

    Pokud pánové - pan ministr a pan zpravodaj - nechtějí závěrečná slova, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání. Zazněl zde návrh na přikázání výboru zahraničnímu. Jiný návrh jsem nezaznamenal a můžeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby byl tento tisk přikázán zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 45. Přihlášeno je 154, pro 141, proti byl 1. Konstatuji tedy, že jsme tento návrh přikázali výboru zahraničnímu. Končím tento bod. Děkuji panu zpravodaji.

    Otevírám bod číslo

    Opět prosím pana ministra vnitra, aby tisk odůvodnil. Prosím.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, účelem smlouvy je poskytnout právní rámec potřebný pro efektivní spolupráci policejních a celních orgánů, resp. dalších orgánů obou států odpovědných za boj proti trestné činnosti. Spolupráce podle smlouvy se bude týkat všech forem trestné činnosti. Spolupráce bude zahrnovat výměnu operativních strategických informací, ať již předávaných na žádost, či spontánně, vytváření pracovních týmů, vysílání konzultantů a styčných důstojníků, spolupráci při pátrání po osobách a věcech a při ochraně svědků.

    Smlouva upravuje náležitosti žádosti o spolupráci, možnosti odmítnutí spolupráce, hrazení nákladů s tím spojených a postupy týkající se předávání osobních údajů a utajovaných informací. Smlouva reflektuje skutečnost, že Česká republika je součástí schengenského prostoru, obsahuje tedy důležité ustanovení umožňující české straně sdílení informací předaných izraelskou stranou s dalšími členskými státy Evropské unie, resp. schengenského prostoru v rámci schengenského informačního systému a dalších databází podle evropského práva, a to bez nutnosti žádat v každém konkrétním případě předem o souhlas izraelské strany.

    Z hlediska vnitrostátního právního řádu se jedná o takzvaně smlouvu prezidentské kategorie, která ke své platnosti vyžaduje vyslovení souhlasu obou komor Parlamentu České republiky a ratifikaci prezidentem České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje, kterým byl určen pan poslanec Robin Böhnisch, aby nám přednesl svou zpravodajskou zprávu. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Nebudu opakovat slova pana ministra, který tu smlouvu představil velmi dobře. Dodám jen, že Česká republika uzavřela řadu podobně zaměřených smluv s mnoha evropskými i neevropskými zeměmi. Na české straně se tato smlouva dotýká Ministerstva vnitra, orgánů Policie České republiky, orgánů Celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů, na izraelské straně pak Ministerstva veřejné bezpečnosti a izraelské policie.

    Sjednání a provádění smlouvy si nevyžádá zvýšené požadavky na státní rozpočet.

    Doporučuji tedy Poslanecké sněmovně postoupit návrh do dalšího projednávání a přikázat tisk zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, takže obecnou rozpravu končím. Závěrečná slova? Není zájem.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Svým rozhodnutím jsem navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je zde nějaký jiný návrh. Není tomu tak. ***

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, jde v podstatě o odvolání výhrad, které se týkají mezinárodní spolupráce v souvislosti s přijetím nového zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2014 a který v současné době už nevyžaduje, abychom výhrady, které nyní odvoláváme, ponechali. Čili zákon o mezinárodní justiční spolupráci přinesl mnoho institutů mezinárodní justiční spolupráce, které jsou moderní, po kterých volala naše praxe. Příprava zákona trvala dlouho, takže lze velmi kvitovat, že k němu došlo, nakonec že byl schválen a nabyl účinnosti k 1. lednu letošního roku. Aby ale bylo možné postupovat podle této flexibilnější úpravy, je zapotřebí změny oproti předchozí právní úpravě, která byla obsažena v hlavě XXV. trestního řádu, promítnout i do výhrad, které Česká republika k některým mnohostranným mezinárodním smlouvám uzavřela, jimiž je samozřejmě v trestních věcech v oblasti mezinárodní justiční spolupráce vázána.

    Konkrétně se navrhuje odvolat výhradu k čl. 21. Evropské úmluvy o vydávání k částem 3 a k částem 4 Evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně propuštěnými a podmíněně odsouzenými pachateli a k Meziamerické úmluvě o výkonu trestních rozsudků v cizině. Ze všech těch výhrad v podstatě vyplývá, že v rámci povolování průvozu, resp. průvozu pro účely extradice je nezbytné posuzovat všechny podmínky pro přípustnost vydání, jak byly stanoveny v hlavě XXV. trestního řádu. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci, čili ten náš nově schválený zákon ve věcech trestních, oproti předchozí právní úpravě podmínky pro povolení průvozu zjednodušuje, takže tuto výhradu nepotřebujeme. Jde o výhradu k čl. 21 Evropské úmluvy. Výhrada k částem 3 a 4 Evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli a výhrada k Meziamerické úmluvě o výkonu trestních rozsudků v cizině omezují předávání a přebírání výkonu rozhodnutí o podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění, neboť vnitrostátní právní úprava hlavy XXV. trestního řádu umožňovala pouze převzetí dohledu a kontroly nad odsouzenou osobou. Neumožńovala tedy zajistit výkon zbytku trestu nebo celý trest.

    Odvolání těchto výhrad tedy umožňuje skutečnost, že zde máme nový zákon, který to komplexně upravuje, a již tyto výhrady není nutné mít. Ten také umožňuje o tom rozhodnout, zda se podmíněně odsouzený nebo podmíněně propuštěný ve zkušební době osvědčil.

    Navrhovaná odvolání výhrad jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky, s ústavním pořádkem a s ostatními součástmi právního řádu České republiky a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodního práva i z členství v Evropské unii. Samozřejmě nebudou spojena s žádnými nároky na zvýšení státního rozpočtu.

    I z tohoto důvodu, ale hlavně z toho důvodu věcného pochopitelně navrhuji, aby vládní návrh byl schválen. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Prosím pana zpravodaje, kterým byl určen pan poslanec Václav Zemek, aby se ujal slova.

  • Poslanec Václav Zemek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně předlohu celkem podrobně popsala. Abych nenosil dříví do lesa, tak bych si dovolil pouze navrhnout přikázání tohoto sněmovního tisku k projednání výboru zahraničnímu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji i končím. Závěrečná slova - předpokládám, paní ministryně nemá zájem ani pan zpravodaj, takže nám nezbude nic jiného než přistoupit k hlasování.

    Já jsem svým rozhodnutím navrhl přikázat tento návrh zahraničnímu výboru, stejně tak učinil i pan zpravodaj. Budeme hlasovat o přikázání výboru zahraničnímu.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 47, přihlášeno je 163, pro 148, proti nebyl nikdo, konstatuji, že jsme tento tisk přikázali zahraničnímu výboru a končím projednávání bodu 40.

    Prosím.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Chtěl bych ohlásit, že mi nefungovalo zařízení, tak jestli by bylo možno, že jsem vždycky hlasoval pro od začátku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pouze pro stenozáznam, takto tam bude uvedeno. Nyní už to zařízení funguje, předpokládám. (Ano.) Tak to je v pořádku.

    Otevírám tedy bod číslo

    Prosím znovu paní ministryni spravedlnosti, aby se ujala slova.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, kdybych to měla shrnout, v podstatě smyslem Smlouvy mezi Českou republikou a republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci v trestních věcech je smluvně upravit tuto oblast mezinárodní justiční spolupráce. Vzhledem k tomu, že dochází ke styku justičních orgánů těchto obou zemí a nebyla žádná dvoustranná mezinárodní smlouva uzavřena, je namístě tuto iniciativu uvítat.

    Smlouvou bude podrobně definován jak právní rámec pro vyžadování a poskytování vzájemné právní pomoci, k němuž tedy už dochází, ale na základě bezesmluvního styku, tak podmínky pro vyžadování a poskytování některých zvláštních typů právní pomoci, včetně spolupráce, což je velmi důležité při identifikaci, zajišťování a konfiskaci výnosů ze zločinu.

    Výslovně je vyloučena oblast vydávání, extradice, předávání trestního řízení a předávání odsouzených osob.

    Zásadní význam mají definice ústředních orgánů, kde pokud jde o Českou republiku, záleží zde na stadiu trestního řízení, pro jehož účely je o právní pomoc žádáno. Čili Nejvyšší státní zastupitelství, Ministerstvo spravedlnosti.

    Definice pojmu justiční orgán pak ve spojení s článkem IV. smlouvy vylučuje, aby podle smlouvy mohly postupovat např. bezpečnostní či policejní složky republiky Kazachstán, včetně Výboru národní bezpečnosti republiky Kazachstán. I na tuto oblast je pamatováno.

    Smlouva upravuje rovněž řadu důvodů pro odmítnutí právní pomoci. I v této oblasti je respektována oblast ochrany lidských práv a základních svobod a další mezinárodní závazky České republiky.

    Provádění smlouvy bude ve společné působnosti jak Ministerstva spravedlnosti, tak Ministerstva vnitra, např. jde o komunikaci prostřednictvím Národní ústředny Interpolu, tj. odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia.

    Provádění smlouvy nebude spojeno se zvýšenými dopady na státní rozpočet. Není také důvod se domnívat, že by v důsledku sjednání smlouvy došlo k vzájemnému zvýšení počtu případů vzájemné právní pomoci v trestní věci mezi oběma státy.

    Nezbývá než jednoznačně doporučit a přivítat příznivé posouzení tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Prosím pana zpravodaje, kterým byl pro prvé čtení určen pan poslanec René Číp, aby se ujal slova.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně poměrně zevrubně prezentovala smlouvu. Já bych jako zpravodaj rád dodal, že smlouva a její vstup v platnost je v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z členství v Evropské unii a s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky. Sjednání smlouvy je také v souladu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky a významně napomůže rozšíření možnosti mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech mezi oběma smluvními stranami.

    Závěrem bych rád jako zpravodaj navrhl přikázání předmětné smlouvy zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, tak ji také končím. Závěrečná slova nikdo nepožaduje. Budeme tedy hlasovat o přikázání.

    Svým rozhodnutím jsem navrhl přikázat tento tisk zahraničnímu výboru, stejně tak jako pan zpravodaj. Jiné návrhy nevidím.

    Zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním tohoto tisku zahraničnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 48, přihlášeno 166, pro 147, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Končím tento bod. Děkuji panu zpravodaji.

    Ještě než pokročíme k bodu 42, tak mi byly doručeny ještě některé omluvy. Omlouvá se pan ministr Chládek, a to ve čtvrtek 6. února od 17.30, potom se omlouvá pan poslanec Gabal, a to z dnešního jednání od 12 hodin a zítřejšího jednání celý den, omlouvá se pan poslanec Votava z dnešního odpoledního jednání od 14.30 hodin a omlouvá se paní poslankyně Lorencová z dnešního a zítřejšího jednání ze zdravotních důvodů. To byly ještě omluvy.

    Budeme pokračovat bodem číslo 42, což je

    Poprosil bych pana ministra kultury Daniela Hermana, aby se ujal slova a tento tisk nám představil. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi uvést návrh, kterým vláda předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pekingskou smlouvu o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi. Tato mezinárodní smlouva byla přijata v červnu roku 2012 na diplomatické konferenci v Pekingu svolané Světovou organizací duševního vlastnictví. Na tomto jednání 156 členských států stvrdilo společné rozhodnutí právně závazným způsobem zajistit v mezinárodním měřítku ochranu práv výkonných umělců v oblasti audiovize.

    Přijetí Pekingské smlouvy představuje důležitý milník v překlenutí mezery v mezinárodním systému práv duševního vlastnictví. Ochrana práv výkonných umělců, pokud jde o jejich umělecké výkony zaznamenané na zvukově obrazových záznamech, to znamená především ve filmu, nebyla oproti původním záměrům a snahám zahrnuta do Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, která byla přijata v roce 1996. Trvalo ještě dalších 16 let, než se podařilo dojít mezi státy s rozdílnými právními úpravami ke shodě a úspěšně dokončit sjednání této smlouvy.

    Smlouva zajišťuje náležitou ochranu majetkových práv zejména herců účinkujících ve filmech. Potenciálně jim a dalším výkonným umělcům umožní podílet se i v mezinárodním měřítku s výrobci, tj. zejména s filmovými producenty, na příjmech generovaných z užití audiovizuálních děl, která obsahují jejich umělecké výkony. Zaručí i jejich osobnostní práva a poskytne mezinárodněprávní rámec pro jejich ochranu v digitálním prostředí.

    Smlouva je plně v souladu s naším právním řádem, to znamená především s platným autorským zákonem a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Závazky převzaté smlouvou v případě její ratifikace nevyžadují žádné změny ani doplnění naší platné autorskoprávní úpravy.

    Usnesením ze dne 24. října 2012 číslo 785 česká vláda vyslovila souhlas se sjednáním této prezidentské smlouvy a doporučila prezidentu republiky, aby smlouvu po jejím podpisu a vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky ratifikoval. Současně pověřila předsedu vlády předložit smlouvu po jejím podpisu předsedům Poslanecké sněmovny a Senátu k vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky s její ratifikací. Následně na základě zmocnění prezidentem republiky velvyslankyně a stálá představitelka České republiky při OSN v Ženevě paní Kateřina Sekvencová Pekingskou smlouvu podepsala s výhradou ratifikace v Ženevě 29. dubna 2013.

    Vážené paní poslankyně a páni poslanci, jako gestor předmětné mezinárodní smlouvy doporučuji Poslanecké sněmovně, aby s ratifikací Pekingské smlouvy vyslovila souhlas. Děkuji za vaši pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Janu Fischerovou, aby se ujala slova.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedo, děkuji vám za slovo. Já navážu na slova pana ministra kultury velice stručně, protože mi vzal vítr z plachet. Já jsem měla podobnou řeč připravenou. Tak doplním ještě, že souběžně odpovídající výbor v Senátu projednává tuto mezinárodní smlouvu a doporučil také k dalšímu projednávání v plénu Senátu. A možná ještě maličkost. 72 stávajících států již podepsalo v listopadu loňského roku tuto mezinárodní smlouvu a já jako zpravodajka také doporučuji postoupit tento sněmovní tisk 74 do druhého čtení a přikázání zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji také končím. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Já jsem svým rozhodnutím navrhl přikázat tento tisk zahraničnímu výboru, paní zpravodajka ve shodě se mnou rovněž. Zeptám se, zda je zde jiný návrh na přikázání. Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 49, přihlášeno 166, pro 146, proti 1. Tento návrh i přesto byl přijat. Přikázali tento návrh zahraničnímu výboru a já končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám bod číslo 43, což je

    Prosím paní ministryni spravedlnosti, aby nám přednesla své úvodní slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, chtělo by se mi říci konečně - konečně máme návrh vládního návrhu k odsouhlasení ratifikace Dodatkového protokolu k Úmluvě o počítačové kriminalitě, na který jsme dlouho dlouho čekali, protože Dodatkový protokol navazuje na Úmluvu o počítačové kriminalitě, jejíž ratifikaci schválila předchozí Poslanecká sněmovna a která vstoupila v platnost 1. prosince 2013. Dodatkový protokol byl přitom sjednán na půdě Rady Evropy a otevřen k podpisu již v lednu, 28. ledna, 2003. V platnost vstoupil po získání dostatečného počtu podpisů dne 1. března 2006. Do současné doby tento protokol podepsalo 38 států, přičemž ratifikační listinu uložila 20 z nich. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Kateřinu Konečnou.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já myslím, že paní ministryně řekla vše podstatné, také já jsem ráda, že se konečně po deseti letech dostáváme vůbec k projednání této smlouvy, která je velmi důležitá. Ale možná bychom si měli pogratulovat i za to, že už je implementována do našeho právního řádu. Tudíž mi nezbývá nic jiného, než podpořit její projednání na zahraničním výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji i končím. Závěrečná slova? Nikdo nepožaduje. Budeme tedy hlasovat. Já jsem svým rozhodnutím navrhl tento tisk přikázat zahraničnímu výboru, stejně tak učinila i paní zpravodajka. Jiný návrh nepadl.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 50. Přihlášeno je 166, pro 138, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme návrh přikázali zahraničnímu výboru, a končím bod 43.

    Otevírám bod číslo

    Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby se ujal slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré ráno. Dovolte mi krátce okomentovat vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Kjótský protokol. ČR je smluvní stranou úmluvy od 21. března 1994 a smluvní stranou protokolu od 16. února 2005. Změna protokolu byla přijata na 8. zasedání jeho smluvních stran, které se konalo ve dnech 26. listopadu až 7. prosince 2012 v Dauhá v Kataru.

    Změna Kjótského protokolu spočívá především ve vymezení nových závazků ke snížení emisí skleníkových plynů pro ekonomicky vyspělé státy, které mají být splněny do roku 2020. Smyslem opatření je přispět ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít výrazně negativním dopadům na životní prostředí a obyvatele a snížila tak očekávané výdaje veřejného i soukromého sektoru. EU a jejích tehdy 27 členských států se zavázaly společně s Chorvatskem a Islandem do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání se stavem v roce 1990.

    Chci zdůraznit, že přijatý redukční cíl plně odpovídá cíli, který je dán předpisy EU v rámci tzv. klimaticko-energetického balíčku z roku 2009. Změna Kjótského protokolu v tomto smyslu tedy nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy v uvedené oblasti a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu, ani podnikovou sféru.

    Součástí vládního návrhu na přijetí změny protokolu je také návrh na dodatečnou ratifikaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu přijatého k této úmluvě, původně schválených jako smlouvy vládní. Důvodem tohoto kroku je pouze formálněprávní sladění procesu sjednání těchto smluv s platnými ustanoveními Ústavy ČR, která u takovýchto smluv vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a následnou ratifikaci prezidentem republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje pana poslance Václava Zemka, dnes již podruhé. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já to možná jen trošku shrnu. V podstatě se jedná o změnu Kjótského protokolu, který navázal na Rámcovou úmluvu o ochraně klimatu z Ria de Janeira v roce 1992. Naše závazky vyplývají z členství v EU, protože všechny strany EU, všechny země EU jsou signatáři této rámcové úmluvy a protokolu, a došlo k některým změnám, například v rámci změny závazků - byly tam přidány některé nové látky, které znečišťují klima, například oxid dusný apod. Co je podstatné, tak nedochází ke změně naší právní soustavy, protože tyto změny jsou plně pokryty stávající legislativou, a nebude to mít ani dopady na státní rozpočet.

    Já bych si dovolil tento tisk přikázat k projednání výboru zahraničnímu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Přikážeme to hlasováním, ale až po obecné rozpravě, kterou nyní otevírám. Nikdo se do ní nehlásí, tak ji i končím, a pokud není zájem o závěrečná slova, tak teď je ten správný okamžik na přikazování.

    Organizační výbor navrhl přikázat k projednání zahraničnímu výboru, stejně tak i pan zpravodaj. Jiný návrh? Není tomu tak, takže budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 51, přihlášeno je 165, pro 136, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu, a končím projednávání bodu 44.

    Otevírám bod

    Prosím pana ministra průmyslu a obchodu. Prosím.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá návrh na vyslovení souhlasu s přístupem České republiky k Úmluvě o založení Evropského komunikačního úřadu. Evropský komunikační úřad, zkráceně ECO, je odborným orgánem a zároveň sekretariátem pro Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních zpráv neboli CEPT, jejímž členem je Česká republika od roku 1993.

    ECO vznikl postupnou reorganizací Evropského radiokomunikačního úřadu a Evropského telekomunikačního úřadu, přičemž úmluva o ECO byla vytvořena v roce 2002 z textu úmluvy přijaté v Haagu v roce 1993 pro Evropský radiokomunikační úřad. CEPT v ECO tvoří základnu společného postupu evropských zemí v globálních záležitostech, zejména v orgánech Světové poštovní unie a Mezinárodní telekomunikační unie při harmonizaci technických a regulačních podmínek elektronických komunikací v Evropě. Na základě mandátu Evropské komise jsou v ECO zpracovávány i studie a návrhy harmonizačních dokumentů Evropské unie.

    Efekt společného postupu 28 členských zemí EU, z nichž v současnosti pouze Litva a Česká republika nejsou členy ECO, se výrazně zvětšuje vzhledem k účinku na 48 zemí zapojených v CEPT. Z těchto důvodů navrhuje vláda přistoupit k úmluvě o ECO. Úmluva o ECO je pro Českou republiku akceptovatelná, není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky ani se závazky vyplývajícími z členství v EU. Je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky.

    Na závěr mi dovolte zdůraznit, že přístup ČR k Úmluvě o založení Evropského komunikačního úřadu je potřebný vzhledem k důležitosti této organizace pro plnohodnotnou činnost České republiky v Evropské unii a dalších dotčených mezinárodních organizacích.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím zpravodaje, kterým je pan poslanec René Číp, aby se dnes také podruhé ujal slova. Prosím.

  • Poslanec René Číp: Děkuji podruhé za slovo, vážený pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, děkuji panu ministrovi za opětovné zevrubné představení Úmluvy o ECO. Snad bych jen závěrem dodal jako zpravodaj předmětného tisku, že prostřednictvím Rady, která je složena ze smluvních stran, tj. členských států, bude možné ovlivňovat činnost organizace ECO a Česká republika tak jako řádný člen bude mít právo spolurozhodovat o alokaci kapacit a prostředků ECO k zajištění činnosti CEPT.

    Závěrem navrhuji projednat předmětný tisk v zahraničním výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji i končím. Závěrečná slova - není o ně zájem. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat výboru zahraničnímu, stejně tak jako pan zpravodaj. Jiný návrh nevidím, budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním zahraničního výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 52, přihlášeno je 163, pro 129, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat a tento tisk přikázán zahraničnímu výboru. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Otevírám bod

    Prosím o úvodní slovo pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše. Pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, k projednání vám předkládám smluvní dokument, který souvisí s mezinárodním zdaňováním. Jedná se o zcela novou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Lucemburským velkovévodstvím. Pro informaci lze uvést, že tato nová smlouva byla již v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednávána, avšak druhé čtení již neproběhlo. Je tedy třeba, aby tato smlouva byla projednána znovu, a to i v Senátu, který již její ratifikaci dokonce odsouhlasil. Tato smlouva nahradí ve vzájemných daňových vztazích mezi oběma zeměmi smlouvu o zamezení dvojího zdanění podepsanou v roce 1991, která již neodráží současné vztahy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím, nereflektuje daňové trendy a podobně.

    Smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která se ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím v současnosti navrhuje, byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN. Uzavření této mezinárodní daňové smlouvy zajisté sleduje záměr omezit daňové zatížení podnikatelských subjektů při vyloučení jistě nežádoucího mezinárodního dvojího zdanění.

    Uzavření smlouvy nebude mít přímý dopad na státní rozpočet České republiky. Celkový přínos plynoucí z jejího uzavření bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce.

    Lucemburské velkovévodství má s naší zemí historicky tradičně dobré vztahy, a to jistě i v ekonomické oblasti. Nová mezinárodní daňová smlouva umožní lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a v neposlední řadě umožní relevantní výměnu informací týkající se daní všeho druhu a pojmenování. Lze konstatovat, že text smlouvy plně odráží vývoj mezinárodní daňové oblasti.

    Na základě již uvedeného navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Lucemburským velkovévodstvím, a navrhuji, aby tato mezinárodní daňová smlouva byla v prvém čtení přikázána příslušným výborům.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím pana zpravodaje, pana poslance Jiřího Miholu, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jenom doplním slova pana ministra Babiše, že tato smlouva navazuje na již předcházející smlouvu ještě mezi Československou republikou a Lucemburským velkovévodstvím, která byla uzavřena v roce 1991. Shrnu pár větami, že jejím cílem je, aby nedocházelo ke zbytečnému snižování příjmu fyzických a právnických osob. Proto se Lucemburské velkovévodství a Česká republika dohodly na uzavření této nové smlouvy, která by měla akceptovat požadavky Organizace pro hospodářskou politiku a rozvoj a také požadavky OSN, aby rovnoměrně rozdělila budoucí příjmy mezi oba státy, tedy stát, kde příjem vzniká, a stát, kde je skutečně vlastník těchto příjmů, rezident. Uzavření této smlouvy by mělo posílil právní jistotu zejména při investování v jednom nebo druhém státě. Je zde dodržena zásada, že majetek fyzických nebo právnických osob jednoho smluvního státu může být zdaněn ve státě, jehož právnická nebo fyzická osoba je jeho daňovým rezidentem.

    Tato smlouva také přináší řadu dalších výjimek. Má celkem 29 článků a kromě jiného tam nalezneme řešení zdanění sportovců, řešení zdanění umělců nebo také duševního vlastnictví.

    Uvedenou smlouvu navrhuji přikázat k projednání zahraničnímu výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tak ji rovněž uzavírám, a pokud si pan místopředseda nebo pan zpravodaj nepřejí závěrečná slova, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání.

    Je zde návrh z organizačního výboru přikázat výboru zahraničnímu. Stejně tak navrhoval i pan zpravodaj. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ještě jednou ode mne od tohoto pultíku.

    Pokud se vám zdá, že předkládat zprávu o životním prostředí v roce 2012 na začátku února 2014 je poněkud zpozdilé, budete mít pravdu. Dokonce podle vládního usnesení by to mělo být do 30. září následujícího roku, ale vzhledem k rozpuštění Sněmovny a následujícím krokům se k této informaci dostáváme až nyní. Samozřejmě trendy mají nějaký další vývoj a stav v roce 2013 uvidíme až v průběhu letošního roku. Přesto mi dovolte se krátce zastavit jenom nad několika základními trendy vývoje životního prostředí a jednotlivých složek v roce 2012, protože i ony něco nasvědčují o tom, jaký bude mít tato pro nás klíčová záležitost další průběh.

    Zpráva obsahuje celkem 36 klíčových indikátorů včetně jejich vyhodnocení a já se tady zmíním určitě k vaší úlevě pouze o některých z nich, nehledě na to, že pokud se nemýlím, tak všichni moji kolegové a kolegyně dostali tuto zprávu v elektronické podobě.

    Dlouhodobě klesají emise znečišťujících látek do ovzduší a rovněž klesají celkové agregované emise skleníkových plynů. Přesto ale musím zdůraznit, že se kvalita ovzduší na území České republiky v roce 2012 jako celek nezlepšovala, což se týká zejména oblastí s překročenými imisními limity, a tady všichni víme, o kterých se hovoří. Je to především Moravskoslezský kraj a částečně Ústecký kraj, nebo potom některá velká města. Opakovaně docházelo k překračování imisního limitu pro suspendované prachové mikročástice PM10 a PM2,5, benzopyren a přízemní ozon. Pokračuje trend snižování odběrů a spotřeby vody. K nejvýraznějšímu snížení došlo pro účely energetiky, což je určitě dobrá zpráva. Snížilo se i celkové množství vypouštěných odpadních vod. Špatná zpráva je, že poškození lesních porostů sice nepostupuje tak rychle jako v minulosti, nicméně je stále velmi vysoké a patří bohužel k nejvyšším v Evropě.

    Celková výměra zemědělského půdního fondu zvolna klesala zejména v důsledku nárůstu rozsahu zastavěných a ostatních ploch, zejména se jedná o plochy pro dopravu.

    Výroba elektrické energie dlouhodobě rostla. V roce 2012 však zůstala na hodnotě roku 2011. Klesá výroba elektřiny v parních elektrárnách a naopak roste význam jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů, což je určitě dobrá zpráva, když mezi roky 2011 a 2012 se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů zvýšila o 11 % a největším dílem k tomu přispěla výroba elektřiny z bioplynu.

    Nákladní silniční doprava s podílem 75 % výrazně dominuje ve struktuře přepravních výkonů.

    Klesá nadále materiálová náročnost hospodářství České republiky, což je určitě také dobré, ovšem stále je v evropském kontextu podprůměrná a nejsme konkurenceschopní. Mezi roky 2003 a 2012 poklesla rovněž celková produkce odpadu.

    Závěrem bych chtěl říct, že i v roce 2012 byla přijata celá řada legislativních i nelegislativních opatření ke zlepšení tohoto stavu. 1. září 2012 například nabyl účinnosti nový zákon o ochraně ovzduší, který zavedl nové nástroje ke snižování úrovně znečištění. V daných lokalitách, především se zhoršenou imisní situací, vymezil například takzvané nízkoemisní zóny. Rovněž se momentálně připravuje na Ministerstvu životního prostředí střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v České republice, z níž vyjdou další konkrétní návrhy na zlepšení kvality ovzduší, zejména pak v oblastech výrazně imisně postižených. V roce 2013 rovněž nabyl účinnosti zákon č. 69/2013 Sb., o integrované prevenci. Touto novelizací došlo zejména k posílení aplikace nejlepších technik, takzvaný BAT, při stanovení emisních limitů. MŽP rovněž připravilo návrh zákona schválený vládou 4. prosince 2013, kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, kde hlavními cíli jsou zejména posílení ochrany původního fondu, respektive půdy obecně.

    Ministerstvo životního prostředí rovněž vypracovalo program předcházení vzniku odpadů. A dnes nás čeká pro nové období samozřejmě kompletně nový zákon o odpadech, který by měl výrazně posílit recyklaci odpadů, například biologického odpadu, ale i ostatních, abychom se dostali na slušnou evropskou úroveň, protože dnes jsme rozhodně pod průměrem.

    Ke zlepšení jednotlivých podmínek ať už v ochraně ovzduší, tak i vod, tak snižování energetické náročnosti určitě přispěly i projekty z operačního programu Životní prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, kde byla v rámci jednotlivých prioritních os vyhlášena řada výzev, kde byly podpořeny stovky projektů celkem za přibližně 27 mld. korun za toto období s cílem zlepšit jednotlivé složky.

    Dámy a pánové, v této oblasti nás čeká ještě hodně práce. Doufám, že vám budu moci říci lepší zprávy při hodnocení stavu životního prostředí za rok 2013 a roků následujících. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zprávu projednal výbor pro životní prostředí, jehož usnesení bylo doručeno jako tisk 17/1. Prosím pana zpravodaje výboru pana poslance Josefa Nekla, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl i návrh usnesení Poslanecké sněmovny.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, zpráva o stavu životního prostředí je v naší zemi předkládána na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informaci o životním prostředí. Pan ministr zde alespoň v tom základním zprávu komentoval s tím, že má 198 stránek a každý z vás si ji mohl prostudovat a seznámit se s ní.

    Já zde chci jenom zdůraznit, že je potřeba říci, že zpráva za rok 2012 je podávána tak pozdě, jak říkal pan ministr, ale chci také zdůraznit, že zpráva je velmi vyčerpávající a velmi kvalitně zpracovaná, za což jistě patří dík i odpovědným lidem z Ministerstva životního prostředí. I počet indikátorů této zprávy je dostatečný na to, abychom se seznámili. O kladech a záporech našeho životního prostředí hovořil podrobně pan ministr.

    Tuto zprávu projednal na svém jednání výbor pro životní prostředí a přijal usnesení, že ji bere na vědomí, a to samé doporučuje i Poslanecké sněmovně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Mám do ní jednu přihlášku pana poslance Zahradníka, kterému tímto udělím slovo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, jednak bych se chtěl připojit k uznání pana zpravodaje k pečlivosti, s jakou ministerstvo zprávu podle daných indikátorů vypracovalo. Je to vypovídající dokument. Mám k němu vlastně dvě takové připomínky, které bych tady chtěl prezentovat.

    Jednak stát přenesl na kraje celou řadu povinností v oblasti plánování rozvoje a územního plánování. Mohu z vlastní zkušenosti říci, že při této činnosti významně krajům a krajské samosprávě pomáhaly krajské zprávy o životním prostředí, které byly myslím vydávány do roku 2011. Pak tedy s jejich vydáváním resort skončil, zřejmě také mimo jiné i z finančních důvodů. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášku do obecné rozpravy nemám. Obecnou rozpravu ukončím a přistoupíme k podrobné rozpravě. Poprosil bych v podrobné rozpravě pana zpravodaje, aby pouze odkázal na usnesení, které již bylo načteno. Prosím.

  • Poslanec Josef Nekl: Ano, děkuji, pane předsedo. Odkazuji na usnesení výboru pro životní prostředí a usnesení, které je přiloženo k tomuto materiálu, že Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu o stavu životního prostředí za rok 2012.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě. Není tomu tak. Končím i rozpravu podrobnou. Závěrečná slova... Pan ministr nemá zájem, pan zpravodaj také ne.

    Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o usnesení, tak jak jej načetl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 54, přihlášeno je 169, pro 124, proti nikdo. Tento návrh usnesení byl přijat.

    Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím bod 62.

    Než otevřu bod 63, je tu ještě jedna omluva, a to od pana poslance Korteho ze zdravotních důvodů na dnešní den.

    Otevírám bod

    Tuto zprávu jsme obdrželi jako tisk 19 a stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu jako tisk 19/1. Tento materiál uvede pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v souladu s § 20 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, předkládám zprávu o plnění státního rozpočtu za první pololetí 2013. Vzhledem k časovému posunu jejího projednání v plénu Poslanecké sněmovny a ztrátě její aktuálnosti zmíním pololetní údaje o plnění rozpočtu pouze informativně s tím, že více pozornosti věnuji již známým souhrnným výsledkům hospodaření státního rozpočtu za celý rok 2013.

    Hospodaření státního rozpočtu ke konci června 2013 skončilo schodkem ve výši 31,5 mld. Kč, když celkové příjmy dosáhly 549,9 mld. Kč, tj. 50,8 % rozpočtu, a celkové výdaje 581,4 mld. Kč, tj. 49,1 % rozpočtu. Dosažený schodek byl nižší než schodek pololetí předchozího roku, což bylo ovlivněno především meziročně vyšším inkasem příjmů z rozpočtu EU o 33 mld. Kč. Jejich zásluhou se i plnění celkových příjmů dostalo nad poloviční rozpočtovanou výši, když daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vykázaly plnění na 48,1 %.

    A nyní mi dovolte, abych vás podrobněji seznámil s výsledky státního rozpočtu ke konci roku 2013.

    Při celkových příjmech ve výši 1 091,9 mld. Kč a celkových výdajích v objemu 1 173,1 mld. Kč skončilo hospodaření státního rozpočtu za celý rok 2013 schodkem 81,3 mld. Kč. Tento výsledek je o 19,7 mld. Kč lepší než v roce 2012 a 18,7 mld. Kč lepší, než činila rozpočtovaná výše.

    Celkové příjmy dosáhly ke konci roku 2013 výše 1 091,9 mld. Kč, tj. 100,1 % rozpočtu po změnách převýšení rozpočtu o 1,2 mld. Kč při meziročním růstu o 40,5 mld. Kč, tj. o 3,8 %. V roce 2012 příjmy meziročně vzrostly též o 3,8 %.

    Z celkové částky připadlo na daňové příjmy 549,6 mld. Kč, tj. 50,3 % celkových příjmů, v roce 2012 to bylo 51,4 %. Na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení to bylo 372,2 mld. Kč, tj. 34,1 % celkových příjmů, v roce 2012 to bylo 35,3 %, a na nedaňové a ostatní příjmy 170,1 mld. Kč, tj. 15,6 % celkových příjmů, v roce 2012 to bylo 13,3 %.

    Daňové příjmy ve výši 549,6 mld. Kč byly plněny na 99,2 % a k dosažení rozpočtované výše tak chybělo 4,6 mld. Kč. Meziročně vzrostly o 8,9 mld. Kč, tj. o 1,6 %, v roce 2012 o 3,3 %, přičemž tento růst byl ovlivněn především vyšším inkasem DPH. Nesplnění rozpočtu bylo ovlivněno nejvíce nižším příjmem spotřebních daní a daní z příjmů fyzických i právnických osob.

    Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly výše 372,2 mld. Kč, což představovalo 98,5 % rozpočtu, v roce 2012 to bylo 96,7 %, a meziroční růst o 0,7 mld. Kč, tj. o 0,2 %. V roce 2012 činil meziroční růst 1,3 %. Z toho na důchodové pojištění připadlo 330,9 mld. Kč, tj. 98,1 % rozpočtu při meziročním poklesu o 1 mld Kč, tj. o 0,3 %.

    Celkové výdaje státního rozpočtu byly za rok 2013 čerpány ve výši 1 173,1 mld. Kč, což představovalo 98,5 % rozpočtu po změnách, úspora 17,6 mld. Kč, a meziroční nárůst o 20,7 mld. Kč, tj. o 1,8 %. V roce 2012 meziročně klesly o 0,3 %. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. A já bych vás chtěl informovat, že zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako tisk 19/2. Mám tady faktickou poznámku od pana předsedy Stanjury. (Přeje si vystoupit až po zpravodaji.) Ano, dobře. Takže nejprve tedy poprosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Ladislav Šincl, aby nás informoval o jednání výboru a aby přednesl i návrh usnesení.

  • Poslanec Ladislav Šincl: (Opatřuje si podkladový materiál.) Pane předsedající, já se omlouvám za technické nedopatření, nicméně dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem usnesení rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor bere na vědomí Zprávu o plnění státního rozpočtu ČR za první pololetí 2013 a za druhé, doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere Zprávu o plnění státního rozpočtu ČR za první pololetí 2013 na vědomí a zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, posaďte se u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu a teď je prostor. Akorát se zeptám, zda je to opravdu faktická poznámka, nebo vystoupení s přednostním právem. (Faktická.) Stačí vám dvě minuty. Prosím, faktická poznámka.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Já bych chtěl obrátit vaši pozornost k výsledku hospodaření. Pan ministr tady přednesl v zásadě údaje ze zprávy a z toho, jak publikuje Ministerstvo financí pravidelně výsledky každý měsíc, a mě by zajímal komentář ministra financí. Ne to, že si přečteme nebo zopakujeme si čísla, která byla publikována, myslím, 2. nebo 3. ledna. Myslím si, že bychom se také měli pokusit interpretovat tyto výsledky - jak celkovou výši daňových příjmů, možná celkovou výši příjmů, které vybral stát - nejenom ty, které skončily ve státním rozpočtu, ale i ty, které skončily v rozpočtu územně správních celků, protože se měnilo rozpočtové určení daní, a v tom okamžiku musíme podle mě debatovat celou daňovou zátěž, kterou odvedli poplatníci. Pro ně je to pro stát, pak se to dělí. A myslím si, že je dobře, abychom to porovnali případně s rozpočtem na rok 2014 a jaké představy má nová vláda, ministr financí o výsledku hospodaření roku 2014. Když si vzpomenu, říkávali jste, že to není váš rozpočet. Plně respektuji. Myslím si, že bychom mohli znát nějaké cíle rozpočtu roku 2014. (Potlesk ODS.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr se hlásí. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, rozpočet za minulý rok vypadá skvěle, ale on tak skvělý není, protože je tvořen vlastně například nevyčerpáním investic v rámci resortu dopravy. Tam se nevyčerpalo asi 12 miliard. Dneska ten resort je v troskách, vlastně už se skoro nestaví. Rozpočet byl také vylepšen trošku o příjmy z Lesů ČR; myslím, že tam byly emisní povolenky, také tam přišly navíc konečně peníze z operačního programu - čerpání eurofondů, takže určitě to vypadá skvěle, nicméně my jsme tady vlastně pod tlakem přijali nový rozpočet, jenž, tedy rozpočet byl Rusnokovy vlády, a všichni nás strašili od provizoria, takže jsme ho přijali tak, jak byl, a zavázali jsme se také, že vytvoříme nějaké rezervy a budeme se snažit i v rámci deficitu 112 miliard ušetřit, konkrétně myslím 3,5 miliardy, už to bylo rozepsáno. Takže rozpočet je schválen a já nevím, co bych k tomu měl dodat, k rozpočtu na rok 2014.

    Takže my určitě budeme usilovat o to, abychom deficit snížili, a určitě budu ve vládě prosazovat to, aby kolegové se podívali na rezervy, abychom konečně odkryli občanům, za co vlastně platí daně, abychom věděli, kam tečou peníze z VZP, kam tečou peníze ze sportu konkrétně, protože si myslím, že výdaje státu jsou velice netransparentní. A určitě budeme chtít šetřit. Například na resortu financí jenom právní služby za rok 2013 činí asi 57 mil. Kč, ale určitě koncepce bude insourcing, ne outsourcing, že na každý úkon si budu najímat nějakou externí firmu.

    Takže rezervy si myslím, že jsou veliké, a já osobně pokládám rozpočet, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, za rozpočet, kde bych chtěl určitě ten deficit snížit, a určitě je to samozřejmě i v daňové oblasti, hlavně z titulu organizovaných skupin, které tady rozkrádají naši pokladnu v rámci karuselových obchodů a DPH. To je problém celé Evropy a podle odhadů Česká republika tímhle potenciálně ztrácí asi 2,7 % HDP, v Německu je to jenom 1 %. Takže určitě toto je asi nejrychlejší způsob, jak zamezit tomu, aby si tady někdo dělal samoobsluhu. A potom samozřejmě tu máme státní firmy, které by mohl už někdo konečně začít řídit, které sloužily jako trafiky politickým stranám, kde je určitě dobré cash flow. Máme firmy velice bonitní, které mají peníze, a nevidím důvod, proč stát jako akcionář by si neměl o tyto peníze říct.

    Tolik za mě. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já si myslím, že tenhle tisk je nádherný učebnicový příklad do předmětu makroekonomie, kde je vidět, jak špatné rozhodnutí v druhé polovině roku 2012 - zvýšení daní, podtržení poptávky - vedlo k tomu, že samozřejmě domácnosti přestaly nakupovat, firmy přestaly investovat, státní poptávka nebyla v podstatě žádná, a tím pádem výsledky jsou negativní. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi za dodržení času. Nyní s přihláškou s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že se v hodnocení výsledků roku 2013 v zásadě s ministrem financí shoduji. Já jsem neřekl, že ten výsledek je nějaký skvělý nebo něco, já jsem chtěl nějaký komentář k těm číslům. Nic víc, nic méně. Myslím si, že jestliže si řekneme, že faktický schodek byl někde 93 mld., pokud započtu nevyčerpané investice, což si myslím, že je korektní, že to není žádná úspora, tak bych očekával, že nějaký cíl může letos být nižší. A když bude níž a bude to 90 mld., ne 93, tak to také není žádný skvělý výsledek. Já myslím, že na tomhle se shodujeme, a není to, že bychom se přetahovali o to, že ten výsledek byl vynikající při minus 80 nebo minus 90 miliardách. Já budu spokojen, až tam bude plus nebo nula. Takže netvrdil jsem, že ten výsledek je vynikající. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Hlásí se s přednostním právem pan místopředseda vlády Andrej Babiš a poté s dalším přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Teď nevím, jestli to byla kritika, nebo to byla debata. Je to skutečně úsměvné, protože pokud vím, tak do konce června tady byla vláda ODS a TOP 09. A pokud mluvíme o eurofondech, ano, to, že tam přišlo navíc, tak předtím to byla úplná katastrofa, teď je to menší katastrofa.

    A my konkrétně v operačním programu, který vlastně skončil v roce 2013 - chtěl bych z tohoto místa informovat společnost Demagog a iDnes, že aby - já se asi špatně vyjadřuji, ale ten program končí až v roce 2015 tím, že přijdou peníze na účet. Zase jsem nebyl pochopen, nebo jsem byl špatně interpretován. Omlouvám se, je všeobecně známo, že mluvím blbě.

    Takže 26,8 mld. eur byl operační program, všechny operační programy pro Českou republiku, z toho je 54 % certifikováno - jenom, a 42 % čerpáno - jenom. Ano?

    No a samozřejmě si pamatujeme na všechny ty korupční záležitosti. My jsme to dotáhli tak daleko, že budeme organizovat konferenci o korupci v čerpání operačních programů. Všechny vás zvu na tuto konferenci. Je 20. 3., organizuje to MMR. Samozřejmě, toto je jako priorita.

    Pokud si pamatuji, tak na Ministerstvu průmyslu byl nějaký ministr pan Kuba z ODS, kde tedy vybrali nějakého poradce, hospodářskou komoru, to teď šetří policie, plus je tam problém ČMZRB, takže ano, to jsou peníze, pokud je nevyčerpáme, tak o ně absolutně přijdeme. A už jsme přišli o 10 mld., v tomto roce jsou údajně ohroženy 4 mld. a do konce programu vlastně mluvíme řádově o tom, že by to mohlo být dokonce 30 mld. A priorita paní ministryně Jourové i moje je, že chceme skutečně, abychom si na tyhle peníze sáhli a jsme jednali s Bruselem, a uděláme maximum pro to, abychom ty peníze do rozpočtu dostali.

    Problém ÚOHS je samozřejmě velký a určitě musíme najít nějaké řešení, aby ÚOHS se vyjadřoval rychle a neblokoval vlastně v podstatě čerpání fondů a soutěže.

    A samozřejmě tu máme zákon o veřejných zakázkách, který je velkým problémem. Tam bychom se o tom měli všichni bavit, jak ho změníme, abychom tady skutečně nebránili podnikání a čerpání peněz.

    Problém také je, že my jsme v tom takzvaném gold-platingu vlastně jedni z nejlepších v Evropě, papežštější než papež. Vždycky když něco přijde z Bruselu, tak my to ještě přitvrdíme. Proč bychom se sami nepoškodili?

    Možná by bylo dobře, aby konečně naše ministerstva byla aktivní a oslovovala podnikatele, aby čerpali jednotlivé kapitoly, kde se nečerpá - jedno z nejhorších je například Ministerstvo životního prostředí; aby nedělala překážky podnikatelům, oslovovala je a říkala: tady je program a zkuste si na to podat přihlášku, jsou tady ještě peníze a potom o ně přijdeme. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády Andreji Babišovi. Ještě před ohlášeným Miroslavem Kalouskem s přednostním právem jsou dvě faktické poznámky. První faktická poznámka paní ministryně Věra Jourová a poté s faktickou poznámkou pan kolega poslanec Blažek. Paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já nerada říkám věci, které všichni vědí, ale musím to říct. To, že máme po skončení programového období vyčerpáno a proplaceno z Bruselu něco přes 50 %, je skutečně obrovský problém. Naše stavebnictví, které je v propadu, nutně potřebovalo tyto peníze. Tyto peníze jsou z valné části investiční. Jsou to peníze do staveb, do nákupů technologií, věcně do vědy a výzkumu. Jsou to prostě peníze, které obrovsky chybí. A my se k tomu dnes dostáváme, abychom s prominutím chytli kočku za ocas, protože už nemůžeme změnit ten systém, který je nastaven.

    To znamená, já tady nemohu než avizovat, že budou velké ztráty, že už se to prostě nedá dohnat. A já z toho viním samozřejmě všechny, kteří měli za úkol a odpovědnost ty peníze do těch projektů dostat, protože jak už jsem říkala, velmi chybí. A musím říct, že k tomu přispěl i určitý duch arogance a neúcty k příjemcům, protože ty systémy jsou velmi složité, dávají příležitost k obrovským chybám - ne proto, že by ti příjemci byli hloupí nebo že by to byli zloději, ale proto, že se s tím nedá vyrovnat, s tou složitostí.

    Poslední věc, kterou bych chtěla říct. Stála jsem u zrodu přípravy tohoto systému, ne toho pro léta 2007 až 2013, ale systému pro léta 2004 až 2006, kde se vyčerpalo 100 %. A tehdy jsem bojovala opravdu s hydrou arogance, protože mi bylo řečeno mnoha lidmi na Ministerstvu financí i u mě na resortu, že ti žadatelé udělají všechno, co jim řekneme, aby si pro ty peníze přišli, a ono to tak bohužel není. Oni sice přijdou, ale nezabojují s tou složitostí.

    Mimochodem, na MMR byl úředník, který mi řekl, že když toho žadatele pošleme nejdřív na pánský záchod, pak na dámský a pak na invalidy, tak že on to absolvuje všechno, aby ty peníze dostal. Takže já tímto hlásím, že ten úředník tam už od pondělka není. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Věře Jourové i za dodržení času. Máme další faktické poznámky. První tedy pan poslanec Pavel Blažek, poté pan poslanec Petr Bendl. A kolega Beznoska - nevím, jestli se hlásí k faktické poznámce? Tak poté kolega Beznoska s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já vaším prostřednictvím zareaguji na slova pana ministra Babiše. On nemluví blbě, to bych nikdy neřekl, ale plete si role. Už není předvolební kampaň hnutí ANO, aby stačilo říkat: "Tady je strašná korupce. Tady zmizely strašné peníze." Už je ministr financí a musí být konkrétní. To znamená, jestliže má nějaké doklady o tom, že je nějaká korupce, tak už to musí konkrétně, musí říkat konkrétní čísla.

    Pokud jde o pozvánku na nějakou konferenci o korupci, já pozvání velice rád od pana Babiše přijmu, pokud bude mít hlavní referát a osvětlí nám své začátky podnikatelské v 90. letech. (Hlasitý smích a potlesk úplně zprava.) Své styky s tehdejšími politiky, padni komu padni, ať byli z kterékoliv strany. A taky nám řekne, jestli někdo někdy po něm něco chtěl ze státní sféry, jestli mu někdy něco dal, a pokud to odmítl, proč to tedy neoznámil. Budu v první řadě! (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl a pak kolega Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Mně to nedá, já ten populismus nemůžu poslouchat. Není přece pravdou, a paní ministryně Jourová to musí dobře vědět, a neplatí absolutně, že by si Česká republika mohla čerpat evropské peníze na cokoliv. To, na co budou čerpány a kolik desítek operačních programů budeme mít v České republice, jakou byrokracii jsme si sami na sebe vymysleli, tu jsme si vymysleli, přátelé, v roce 2005 a 2006, kdy se evropské fondy nastavovaly. Takže není úplně, řeknu, korektní, a paní ministryně jako člověk znalý tady nemůže operovat argumenty, že jsme mohli využívat ty peníze na silnice nebo na technologie atd. To je vědomá lež. To není možné říct jinak. Evropská unie nám bohužel, bohužel říká, na co ty finanční prostředky smíme používat. A že to vždy není prioritou České republiky, je přece taky všem, kteří se v tom někdy pohybovali, jasné. To prostě je pravda. Já patřím k těm, kteří spouštěli jako první operační program, nebo ROP, chcete-li, Středočeského kraje. Jako jedni z prvních jsme čerpali a spustili jsme ten projekt, přestože jsme tehdy kritizovali množství operačních programů. I Ministerstvo zemědělství patří k nejlepším v Evropě, natožpak, řeknu, v České republice.

    Bylo by fér hledat detaily toho a opravdu si udělat analýzu, proč někde nečerpáme, protože za tím jsou konkrétní věci a není možné to populisticky paušalizovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní se k faktické poznámce ujme slova pan poslanec Adolf Beznoska a potom tedy řádně přihlášený Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom kratičce k těm evropským penězům, protože to byl můj téměř denní chlebíček a rozumím tomu. A paní Jourové rozumím a vím, že je odbornice. Chci však připomenout některé věci.

    Část evropských peněz plynula do měst v rámci regionálního operačního programu přes řídící orgány, které byly totožné s barvou dresu kraje, takže to je chyba opravdu nás všech, protože sociální demokracie v té době měla všechny hejtmany v České republice. Sám jsem se jako náměstek primátora a statutárního města Mladá Boleslav utkával s panem doktorem Rathem. A některé věci, jako jeden podpis, než jsem z něj vymámil, mi trvalo, prosím, osm měsíců, až poté, co jsem si jel stěžovat osobně do Bruselu. I takovéhle věci se tam děly. Já jenom chci říci, že nikde není vina, aby se ukázalo, že tady je vina, nebo tady. Za to jsme zodpovědni všichni. To je jedna věc.

    A teď ten balík peněz v Evropě je obrovský. Samozřejmě jsme čerpali peníze z IOP pod záštitou MMR a mám velmi dobré informace, že za téměř 4 miliardy korun jsou projekty, které měly být v rámci Integrovaného operačního programu realizovány na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To jsou ty peníze, které nám chybí v tom vyčerpání, a není to chyba nikoho. Prostě úřad nekoná, resp. koná pomalu.

    Jinak celkový objem peněz, v penězích vyjádřený, který řeší na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je údajně 40 miliard. Určitě si umíte všichni představit, kolik peněz by se objevilo produktivněji, než aby někteří úředníci posuzovali nekonečně dlouho. Čerstvá zkušenost - měli jsme požádáno o dotaci přes CzechInvest, rok a půl na tři odvolání řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tuto aktivitu. To jsou ty problémy, které musíme řešit. A přestaňte prosím s tou předvolební rétorikou.

    Krátce ještě k panu ministru financí panu Babišovi. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Už ne, pane poslanče. Vypršela vám doba pro faktickou poznámku. Přihlaste se případně znovu.

    Ještě se zeptám - pan kolega Birke se hlásil elektronicky? Ne. Děkuji. Prosím, pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Domnívám se, pane předsedo poslaneckého klubu ODS Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, že od vás není příliš ohleduplné, chcete-li od pana ministra komentář k bilanci. Já po vás také nepožaduji, abyste nám tady zazpíval Nessun dorma. Nicméně pokusím se položit jednodušší otázku.

    Vy akcentujete, pane ministře, že vaší snahou je šetřit, a ujišťuji vás, že v řadách TOP 09, budete-li skutečně šetřit provozní výdaje, budete mít naprostou podporu. V rozporu s touto deklarací schválili poslanci vládní koalice státní rozpočet, který je o 24 miliard vyšší, než bylo nezbytné, který má o 7 miliard vyšší deficit, než byl schválený deficit roku 2013, a samozřejmě o 27 miliard vyšší, než byl skutečný deficit roku 2013. Vaše dosavadní kroky jsou bohužel zatím v přímém rozporu s tím, co deklarujete.

    My samozřejmě chceme věřit, že ty deklarace se stanou reálnými kroky, a proto kladu jednoduchý dotaz. Při schvalování rozpočtu jste schválili pozměňující návrh, kde jste velmi nepatrnou část, ale zaplaťpánbůh za každou kapku, pět miliard korun, převedli z provozních výdajů jednotlivých kapitol do vládní rozpočtové rezervy, čímž jste nic neušetřili, pouze jste řekli: "O těchto pěti miliardách korun přestane rozhodovat Poslanecká sněmovna, protože ta je suverénem zákona o státním rozpočtu. O těchto pěti miliardách korun už bude rozhodovat jenom vláda. Jestli je utratí, nebo neutratí a za co je utratí, to už je věcí pouze vlády, do toho Poslanecké sněmovně nic není." To byl jediný smysl tohoto kroku. Nic jiného se zatím nestalo. A protože už do těchto pěti miliard Poslanecké sněmovně schválením rozpočtu už nic není, už je to prostě jenom vlády, a Poslanecká sněmovna schválila svým hlasováním, tedy zaplaťpánbůh bez mého hlasu, ale je to legitimně schváleno, že vláda si s těmi penězi může dělat, co chce, tak si dovolím při této příležitosti položit otázku, kolik z těch peněz chcete skutečně ušetřit - tedy neutratit -, popř. kolik jich utratíte. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě se hlásí pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Prosím, máte slovo. Nemám totiž žádnou písemnou přihlášku do rozpravy. Rozprava ještě neskončila. Pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já bych ještě k té korupci. Čtu materiály z Bruselu. Doporučil bych panu poslanci Blažkovi prostřednictvím pana předsedy, aby si přečetl konkrétně poslední report Bruselu o korupci a také aby si přečetl health care corruption report. Je to zajímavé čtení a určitě tam najdete nějaké kolegy.

    Nedělám volební kampaň. Chtěl bych hlavně poděkovat ODS a TOP 09 za to, nevím vlastně, jestli mám děkovat, jako spíš ne, že vzniklo hnutí ANO, protože pokud by tento stát fungoval řádně, tak by nikdy hnutí ANO nevzniklo a nemusel bych tady mluvit, mohl jsem ležet někde na pláži. (Smích v sále)

    Samozřejmě jsem nikdy ve veřejné správě nepracoval, nebyl jsem ministr, takže se učím, nicméně chci se učit.

    Ohledně rozpočtové rezervy. Určitě chci ušetřit pět miliard a určitě na vládě budu prosazovat, abychom ušetřili těch pět miliard, protože jsme to řekli. Pokud vím, tak pan Gregor už rozepsal, pan poslanec Volný mě informoval, jenom tři a půl miliardy, ale měl by rozepsat těch pět miliard, protože my chceme šetřit. Budeme rádi, když všichni budou pomáhat v šetření a konečně se dozvíme, jak stát vynakládá prostředky. My to skutečně nevíme. V tomto směru se na mě určitě můžete spolehnout. Děkuji. (Potlesk)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a mám další faktické poznámky. Kolegu Blažka jsem viděl, ale upozorňuji, že přednost podle jednacího řádu má elektronická přihláška, takže první faktickou poznámku bude mít pan poslanec Matěj Fichtner, a pak teprve pan poslanec Blažek, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Měl bych pouze krátkou poznámku k lhůtám, o kterých tady bylo hovořeno ve vztahu k řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Přece lhůty jsou stanoveny, protože řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže sice probíhá podle zákona o veřejných zakázkách, nicméně subsidiárně se k tomu používá správní řád. A správní řád obsahuje lhůty jak v druhu řízení, které je na návrh, tak i pro vyrozumění podatele v případě, že podává podnět podle § 42 správního řádu. Lhůty tam jsou. Je to bez zbytečného odkladu a nejdéle do 30 dnů, resp. 60 dnů, pokud to řízení je příliš složité. To, že se lhůty v praxi nedodržují, to je druhá věc, ovšem to není záležitost legislativy, to už je záležitost manažerského řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan kolega Stanjura, který se přihlásil s faktickou poznámkou. Dává přednost panu kolegovi Blažkovi, dobře. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím zareaguji na slova pana kolegy Babiše.

    Opravdu si - vy se pořád omlouváte, že jste nezkušený. Já vás opravdu, a to mi věřte, nepovažuji vůbec za člověka nepřipraveného, hloupého atd. to v žádném případě. Já sám jsem na tom trošku podobně jako vy. Já jsem byl pouhopouhý rok ministr, jinak jsem nikdy ve státní správě, jak říkáte, také nepracoval. Ale rozdíl mezi námi dvěma, myslím si, je v tom, že zatímco já si musím číst zprávy z Bruselu, jak fungovala korupce, tak jsem přesvědčen, že vy osobně víte, jak to fungovalo. A já jenom chci, abyste to řekl v úvodním referátu na té konferenci. Nic víc, nic míň. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda klubu ODS k faktické poznámce. Pan kolega Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych zareagovat na vystoupení pana kolegy poslance, právníka. Víte, jaká je realita? Tak co si to tady říkáme? Že máme lhůty do 30, nejdéle do 60 dnů. Co si to tady říkáme? Realita je taková, že máme úřad nezávislý na vládě. Vláda nemůže ani vyměnit šéfa úřadu. To jsme chtěli. Všichni voláme po nezávislé státní správě, teoreticky. Tohle je praktický dopad. Je jedno, jestli je to 30, nebo 40 miliard, které tam jsou.

    Na druhé straně když mluvíme o tom, a já jsem to říkal, pokud jsem byl pouhých sedm měsíců ve vládě, říkal jsem to zástupcům stavebních firem: To není stát. To nejsou úředníci, kteří zdržují a dávají jedno odvolání proti druhému, že to trvá měsíce. To jsou ti jednotliví uchazeči. Skoro každý, který si stěžuje, že u jedné akce jeho konkurence to zdržuje, to sám dělá u jiných akcí. A to si musí ty privátní firmy rozhodnout samy.

    My můžeme přispět k tomu, že bude vymahatelná lhůta. Ne teoreticky. A co se stane, když do 60 dnů Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nerozhodne? Nic. Co se stane, když předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nerozhodne v předmětné lhůtě? Tu si vyžádá jeden posudek, tu druhý, tu třetí, tu čtvrtý, a slyšeli jsme tady kolegu Beznosku - rok a půl.

    A pak si budeme vyčítat, politici si budou vyčítat, kdo za to z které strany může. Ale správná odpověď je - možná ti, kteří vymysleli ten zákon. Ale reálně vláda nemá žádnou šanci, kterákoli včetně vaší vlády nemá žádnou šanci, pokud nezměníme legislativu, ovlivnit délku lhůt u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A nemá cenu, abychom se my tímto takhle bili. Doteď jsme za to mohli my a od včerejška za to můžete vy. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pokud nezměníme legislativu, se nezmění, peníze tam budou ležet a je jedno, jestli to jsou evropské, nebo české. Jediný rozdíl je v tom, že u českých nám nehrozí propadnutí v čase. Ale samozřejmě je to odložená investice se vším všudy, se všemi negativními dopady odložených investic.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, doba pro vaše vystoupení k faktické poznámce uplynula. Teď vidím ještě přihlášku paní poslankyně Černochové. Ptám se, jestli je řádná. Asi ano. Protože nemám jinou přihlášku do rozpravy, tak paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré dopoledne. Myslím si, že je nedůstojné to, aby ministr vlády ČR ze sebe dělal oběť. Oběť toho, že on v politice vůbec být nechtěl, že je v ní z donucení, že by se raději, jak řekl, válel na pláži. Já si myslím, že je to každého z nás svobodné rozhodnutí. Myslím si, že každého z nás k tomu vedly nějaké motivy, proč vstupoval do politiky.

    Já jsem do ní vstupovala v devadesátém sedmém roce, a to přesně z důvodů, aby nebyli ve vládě České republiky a v Poslanecké sněmovně lidi, jako je pan Babiš, lidi, u kterých se lze důvodně domnívat, že jsou to lidé, kteří měli nějakou minulost spojenou s režimem, který všichni známe, který známe nejen z tak dávné historie, a jsou to věci, které jsou spojené s StB.

    A pokud tento člověk říká, že by raději mohl ležet na pláži, tak ať na ní leží, protože já bych na té pláži mohla ležet také, ale neležím na ní právě kvůli panu Babišovi. A možná bychom na té pláži, pane Babiši, pane ministře financí mohli ležet spolu. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád, abychom se uklidnili, protože mě čeká jedna procedurální nepříjemnost. My jsme si na jedenáctou hodinu rozhodli, že bude projednána souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv. Jako předsedající musím tedy přerušit tento bod jednání a vnímám, že k faktické poznámce se přihlásil pan kolega Volný, ale nemám šanci, už je po jedenácté hodině, je 11.01. Takže děkuji panu ministrovi a místopředsedovi vlády a děkuji panu zpravodaji. Mohou si sednout na svá místa.

    Přerušuji bod číslo 63. Budeme v něm pokračovat později. Ale nyní se podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny budeme zabývat bodem číslo 67. Ještě předtím, než se jím budeme zabývat, musím přečíst další omluvu z jednání, je to omluva pana poslance kolegy Jiřího Zemánka, který se omlouvá od 14.30 z dnešního jednání. Já si poznamenán to přerušení.

    Zahájíme bod číslo 67, kterým je

    Bod zahájím jednoduchou záležitostí - přivítáním zástupce veřejného ochránce práv pana dr. Stanislava Křečka, kterého vítám mezi námi, a požádám ho, aby usedl u stolku zpravodajů. Zpravodajem petičního výboru je Karel Fiedler a zpravodajem ústavněprávního výboru je pan poslanec Jan Chvojka. Oba žádám, aby se připravili ke svým zpravodajským zprávám.

    Budeme projednávat Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 podle sněmovního tisku 48. Žádám tedy pana zástupce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, aby tuto zprávu uvedl. Prosím, máte slovo.

    Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne dámy a pánové. Proč se zpráva za rok 2012 projednává v roce 2014, je vám jistě známo, nemusím se tady o tom zmiňovat. Z té zprávy samozřejmě plynou některá obecná poučení, která budou i ve zprávě za rok 2013, kterou budeme předkládat jen za několik týdnů, takže myslím, že není třeba to nějak více rozebírat. Já bych se zastavil jenom u jedné části zprávy, a totiž u doporučení ochránce, které adresoval před dvěma lety zákonodárným sborům.

    Otázka návrhů ochránce adresovaná zákonodárným sborům se stala v poslední době velikým problémem a velikou diskusí a jakoby měřítkem pravomocí ombudsmana a také odpovědnosti Poslanecké sněmovně. Já to takto rozhodně necítím. Já si nemyslím, že veřejný ochránce práv je dohlížitelem nad Sněmovnou, nad zákonodárnými sbory. Já jsem přesvědčen, že zákonodárné sbory mají svoji odpovědnost, svoji politickou odpovědnost. Odpovědnost ombudsmana je poněkud jiná a nedomnívám se, že ať už je, nebo není jeho doporučení vyhověno, že by to něco vypovídalo o jeho pravomocech, nebo dokonce o kvalitě zákonodárného sboru. To jsou věci zcela podle mého názoru jiné.

    Doporučení, které jsme v roce 2012 adresovali, bylo především zajištění bezplatné právní pomoci. Ukazuje se totiž, i když to, jak jsem ve výborech zjistil, mnozí z vás nepovažují za závažný problém, ale ukazuje se, že s novými právními předpisy, především s novým občanským zákoníkem, vzniká naléhavá potřeba toho, zajistit bezplatnou právní pomoc těm, kteří nejsou schopni si kvalifikovanou právní pomoc opatřit z vlastních prostředků. Rozšiřují se nám předpisy, v nichž se bez odborné právní pomoci normální člověk, který není právně vzdělán, obtížně orientuje. Nemluvě o tom, že se v nich těžko vyznají i lidé, kteří jsou právně vzděláni, ale to je jiná kapitola. Čili domníváme se, že toto je jeden ze stálých problémů. Myslím, že mnozí z vás to tak cítí. Bude třeba v budoucnu se touto problematikou bezpochyby zabývat.

    Druhé doporučení, které jsme adresovali, bylo bydlení osob ohrožených sociálním vyloučením. Sociální bydlení. To je jeden z nejvážnějších problémů naší republiky. Já si nemyslím, nebo nepatřím k těm, kteří se domnívají, že zákon o sociálním bydlení něco vyřeší. Zákon nám nepostaví žádný byt, žádný dům, neuloží žádnou novou povinnost někomu, ale otázka sociálního bydlení, to je otázka bydlení lidí, kteří nejsou schopni si bydlení na volném trhu zaplatit, je jedním z vážných problémů. Víte, že nedávno se projednával zákon o hmotné nouzi, který byl naštěstí stažen, protože takto to nejde. Jestliže už se vláda rozhodne, nebo jestliže se stát rozhodne těm lidem přispívat na bydlení, tak nemůžeme druhou větou zákona říct, že jim to dáme jenom na tři měsíce, protože za ty tři nebo šest měsíců ta situace bude stejná.

    Třetí doporučení se týkalo karty sociálních systémů, sKarty. To se vyřešilo samo sebou. Ochránce nenavrhoval přímo zrušení, ale některá vylepšení, ale to už není problémem.

    Minule jsme se bavili o absenci výslovného uvedení přednosti integrace ve školském zákoně. Doporučujeme, aby vláda přijala úprava školského zákona, který vysloveně stanoví přednost individuální integrace žáků. Víte, že to je jeden z vážných problémů. Máme-li s jedním z vážných problémů naší společnosti něco udělat, s integrací určitých skupin osob, musíme začít u dětí. Nezačneme-li u dětí, tento problém nevyřešíme. Čili je to jeden z vážných problémů.

    Další dvě doporučení se naopak stala předmětem toho, že naopak Poslanecká sněmovna naslouchá této zprávě. Úprava soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby, osvobození od soudního poplatku za správní žalobu (nesrozumitelné) zaměstnanosti bude přijato, vzali si to poslanci jako svůj návrh, čili bude to předloženo, stejně tak jako transparentnost hospodářských podnikatelských subjektů. Rovněž tato věc bude přijata jako poslanecký návrh. Čili není pravdou, že by Poslanecká sněmovna zcela odmítala tyto návrhy. Naopak tyto tři návrhy byly přijaty.

    Dámy a pánové, nechci zbytečně zdržovat. Já jsem přesvědčen, že úkolem ombudsmana je starat se o výkon veřejné správy, dávat legislativní návrhy plynoucí z jeho poznatků jako zpětné vazby, jelikož s životem obyčejných lidí má ombudsman veliké zkušenosti. Naproti tomu však podle mého názoru není úkolem ombudsmana posuzovat politická rozhodnutí zákonodárných sborů ani atestovat jim v tomto smyslu nějaká doporučení, jak některé tyto snahy slyšíme. Děkuji vám.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zástupci veřejného ochránce práv Stanislavu Křečkovi za jeho úvodní slovo a nyní budu konstatovat, že zprávu projednal petiční výbor a ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny. Usnesení vám byla doručena jako sněmovní tisky 48/1 a 48/2. Jako prvého prosím zpravodaje petičního výboru pana poslance Karla Fiedlera, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den, dobré dopoledne pane předsedo a všichni přítomní. Většina základních informací, nebo ty podstatné tady už byly prezentovány panem doktorem Křečkem. Já se pokusím uvést jen některé a pokusím se být stručný.

    Z předložené zprávy, podotýkám opět, že projednáváme zprávu za rok 2012, takže už je to po delším období, z předložené zprávy za rok 2012 vyplývá, že k názorovým neshodám s institucemi dochází zejména ve vztahu s vládou, která velmi často návrhy a doporučení ochránce neakceptuje nebo je po uznání návrhů následnými opatřeními mění nebo ruší. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Karlu Fiedlerovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ÚPV poslanec Jan Chvojka a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení. Doufám, že bude stejný. Děkuji. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych vás rád seznámil s usnesením ÚPV, které se dne 22. ledna tohoto roku věnovalo právě projednávané Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012. Možná je potřeba na úvod si říct, proč se v roce 2014 zabýváme zprávou za rok 2012. Ono je to proto, že minulý rok, kdy zpráva už byla v ÚPV, se díky rozpuštění Sněmovny neprojednala právě na plénu Sněmovny, takže ji musíme projednat teď.

    Já bych chtěl jenom na začátek říct, ještě předtím, než přečtu usnesení, že si velmi vážím práce veřejného ochránce práv či jeho zástupce a celé kanceláře veřejného ochránce práv. Zejména v pasáži, která doporučuje určitá legislativní opatření, si myslím, že to je velmi dobrá inspirace pro práci poslance či práci legislativců. Proto se ÚPV v bodě II. a III. usnesení, které budu číst, určitým způsobem zabývá některými legislativními opatřeními a doporučuje Ministerstvu spravedlnosti, aby určité body projednalo. Já bych vás poprosil o pozornost k bodům II. a III., protože to je podle mě velmi zajímavé a důležité.

    Takže dovoluji si přečíst usnesení ústavněprávního výboru ze 3. schůze ze dne 22. ledna 2014. Usnesení se, jak jsem již zmínil, zabývá Souhrnnou zprávou o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012, tisk 48, a usnesení zní takto:

    Po vyjádření zástupce veřejného ochránce práv JUDr. Stanislava Křečka, zpravodaje výboru poslance JUDr. Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor:

    I. bere na vědomí souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012,

    II. žádá Ministerstvo spravedlnosti, aby zapracovalo doporučení veřejného ochránce práv uvedené v bodech 3/5, to znamená úprava výše soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby, a bodu 3/6, to znamená osvobození od soudního poplatku za správní žalobu ve věcech zaměstnanosti a dávek pěstounské péče, uvedené v první části Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 do budoucích novel příslušných zákonů a informovalo výbor o svém postupu do 60 dnů.

    III. Výbor žádá Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo financí, aby zpracovaly legislativní návrh vyhovující doporučení veřejného ochránce práv uvedenému v bodě 3/9, to znamená v bodu transparentnost hospodaření podnikatelských subjektů, první části Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 a žádá vládu, aby tento návrh předložila do 30. května 2014 Poslanecké sněmovně Parlamentu,

    IV. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,

    V. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu podal zprávu o výsledcích projednávání Souhrnné zprávy o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 na schůzi ústavněprávního výboru.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám všeobecnou rozpravu. Jako první se do ní hlásí paní poslankyně Olga Havlová. Eviduji tedy zájem - ještě konstatovat usnesení, učiním tak v podrobné rozpravě, od pana zpravodaje petičního výboru, a ptám se pana zástupce veřejného ochránce práv, jestli také se chce vyjádřit. Ano. Takže paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, procházela jsem si informace o činnosti veřejného ochránce práv a musím přiznat, že mě nepříjemně překvapilo to, na jak lehkou váhu jsou brána jeho zjištění. Jaký je potom význam této zprávy? My máme v České republice instituci, která má v popisu práce ochranu práv občanů a která nám říká: Vážená vládo, vážení poslanci, vážení zástupci lidu, v České republice jsou v tom a v tom porušována práva občanů. Dost mě zaráží, že jsou v této zprávě kapitoly, které shrnují roky 2010 a 2011 a ve kterých se říká, že snad některé věci ještě nebyly ani vypořádány. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. Nyní ve všeobecné rozpravě pan Stanislav Křeček, zástupce veřejného ochránce práv. Prosím, máte slovo.

    Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček: Děkuji, pane předsedající. Já si velice vážím toho, co řekla paní poslankyně Havlová, ale myslím, že dochází k určitému nedorozumění, pokud jde o pravomoci a odpovědnost veřejných ochránců práv obecně. Po druhé světové válce se totiž ukázalo, že dosavadní záruky demokracie, svobodné volby a nezávislé soudnictví, nejsou schopny zajistit demokratický vývoj. Oboje může být zneužito. Proto se začaly ustavovat ústavní soudy. Soudy, které nesoudí, nerozhodují o věcech, nenahrazují soudní moc, ale upozorňují na to: Porušujete právo. Porušujete právo. Rozhodněte vy, kteří jste za to odpovědní. A začali ve více než sto zemích světa vznikat ombudsmani, kteří také nenahrazují státní správu. Nepřijímají rozhodnutí, nenahrazují, ale říkají: Porušujete právo. Podle mého názoru porušujete právo. A je třeba nenahrazovat státní orgány, ale nechat je, aby rozhodly, aby samy zvážily. A je samozřejmě politická odpovědnost zákonodárných sborů a dalších voličům. Vy jste odpovědní voličům, nikoliv my. Zákonodárný sbor je odpovědný voličům a ten se musí vypořádat s tím, zda naloží, nebo nenaloží.

    Řeknu příklad z poslední doby. Veřejný ochránce práv kritizoval Ministerstvo spravedlnosti kvůli prohlídkám vězňů. Prohlídkám všech dutin, které jsou na lidském těle, velmi často, v době, i u lidí, kteří nehrozí atd. Domníváme se, že to je porušení lidských práv, zbytečné šikanování. Je to jedna z věcí, kde nám nebylo vyhověno. Ministerstvo spravedlnosti řeklo: "Nikoliv, to není náš názor, tady nedochází k porušování, my máme jiný názor." Je to jeho odpovědnost a vaše odpovědnost, abyste zvážili.

    Ale nebylo by správné, aby existoval nějaký supernadřízený orgán, který bude kontrolovat, kolik toho Poslanecká sněmovna přijala, kolik toho vláda přijala atd. To není funkcí ombudsmana nikde na světě. Ombudsman jenom upozorňuje na to, že podle jeho názoru se něco děje. Ale je věcí odpovědných orgánů, aby zvážily, zda tomu tak je, a se svou politickou odpovědností to udělaly. Aby byl ombudsman od toho, aby znepokojoval politiky nebo aby nahrazoval, adresoval jim politická rozhodnutí, není podle mého názoru vhodné, správné a není to ta funkce, pro kterou byli veřejní ochránci práv zřízeni. Děkuji. (Slabý potlesk.)

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Stanislavu Křečkovi za jeho vystoupení a konstatuji, že nemám žádnou další písemnou přihlášku do rozpravy. - Ano, paní poslankyně Miroslava Němcová se hlásí do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, mě vyprovokovalo ke krátké poznámce vystoupení pana zástupce veřejného ochránce práv, pana doktora Křečka.Vzpomínám si na vzrušenou atmosféru v Poslanecké sněmovně, kdy byl zástupcem ombudsmana pan doktor Křeček volen. Vzpomínám si také na ohlasy, které byly nejenom v obci právní, ale též na mediální scéně vyvozovány z toho, že je politikem, který zasedá do této funkce, reprezentantem jedné politické strany.

    Přidala jsem se na straně těch, kteří obhajovali, obhajovali rozhodnutí Poslanecké sněmovny a volbu doktora Křečka do tohoto úřadu. A teď s odstupem času chci říci, že si myslím, že ta volba byla správná. Mně vystoupení pana doktora Křečka, jak to úvodní, tak nyní to závěrečné, pokud ještě nebude vystupovat dále, utvrdilo v tom, že ctí rozdělení moci v naší zemi, že ctí suverenitu Poslanecké sněmovny a zákonodárného sboru jako celku, který samozřejmě dostává doporučení nejenom z úřadu ombudsmana, ale z nejrůznějších dalších vrstev. A je přesně na něm, na jeho odpovědnosti, nejenom zákonodárného sboru, ale též potom vlády, aby se k nim nějakým způsobem postavila a tento svůj postoj poté před veřejností obhájila.

    Myslím si tedy, že volba byla správná, děkuji panu zástupci veřejného ochránce práv, že vedle zprávy, kterou nám představil, zde zdůraznil také tento názor na to, jak má tato funkce vypadat a jak má být vykonávána.

    Jenom dovolte ještě krátkou poznámku k jednomu z pánů zpravodajů, který zde se zmínil o rozpočtu kapitoly veřejného ochránce práv. Zmiňoval tam, že tato kapitola snad jako jediná byla ta, která ušetřila nějaké prostředky ve státním rozpočtu. Musím opravit tuto informaci pana zpravodaje, protože jednou z kapitol státního rozpočtu je také Poslanecká sněmovna. A Poslanecká sněmovna v uplynulých letech od roku 2010 pravidelně ve svém rozpočtu 10 % z téměř jedné miliardy rozpočtu, který má, tedy 100 mil. korun ročně, ušetřila. Takže to považuji za nutné zde ještě sdělit, aby nedocházelo k nedorozuměním.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní Miroslavě Němcové za její vystoupení a ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím a budeme se zabývat rozpravou podrobnou. A opět první bude pan poslanec Karel Fiedler jako zpravodaj petičního výboru s návrhem usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den, děkuji ještě jednou za slovo. Chtěl bych konstatovat ještě krátce k tomu, co tady zaznělo, že řada věcí, které zde zazněly, zazněly proto, že se to týká fungování, resp. častokrát nefungování státní správy, proto úřad ombudsmana naráží na tyto problémy a zejména bohužel i občané České republiky.

    Přečtu nyní návrh usnesení petičního výboru ze 3. schůze ze dne 14. ledna 2014 k souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012.

    Petiční výbor:

    I. Projednal Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012.

    II. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna Parlamentu

    1. bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 dle sněmovního tisku 48;

    2. žádá vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v úvodu Souhrnné zprávy části I. Zevšeobecnění poznatků - doporučení Poslanecké sněmovně, a aby předložila Poslanecké sněmovně zprávu o využití těchto podnětů v termínu do 30. 9. 2014; ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se nyní zpravodaje ústavněprávního výboru pana kolegy Jana Chvojky, jestli chce ještě zopakovat návrh na usnesení, které přednesl ve všeobecné zpravě. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Jenom bych odkázal na svoje vystoupení v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jednotlivá usnesení nejsou sice shodná, ale jsou kompatibilní a mohou se tedy doplnit. Nezbývá tedy nic jiného, než abychom se návrhy na usnesení, které výbory předložily Poslanecké sněmovně, zabývali.

    Jako prvním se budeme zabývat usnesením petičního výboru, a to bodem č. II z tohoto usnesení, které je komplexnější vůči návrhu ústavněprávního výboru, to znamená vzetí na vědomí a žádost na vládu, aby se zabývala podněty, které jsou v obecné části.

    Zagonguji. Pokusím se požádat další kolegy, kteří jsou mimo jednací sál, aby se dostavili. Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.

    Budeme tedy hlasovat o bodu II. z usnesení petičního výboru, a to za I. i II. v arabské 2. Není potřeba, abychom usnesení opakovali.

    Hlasování, které jsem právě zahájil, má pořadové číslo 55. Ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení, který předložil petiční výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 55 z přítomných 143 pro 142, proti žádný poslanec.

    Nyní můžeme to usnesení doplnit o usnesení ústavněprávního výboru, a to v bodě II. a III., to jsou žádosti na Ministerstvo spravedlnosti, bod II., a žádost na Ministerstvo financí, tak jak je přednesl pan zpravodaj Chvojka. Má někdo žádost hlasovat odděleně, nebo můžu dát hlasovat o obou částech najednou? O obou částech najednou. Nikdo nemá žádnou námitku.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 56, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro usnesení, které předložil ústavněprávní výbor v bodě 2 a 3 svého usnesení z 22. ledna. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 56 z přítomných 146 pro 141, proti nikdo. I toto usnesení bylo schváleno.

    Konstatuji tedy, že usnesení, jak je předložil petiční a ústavněprávní výbor, Poslanecká sněmovna přijala. Končím tento bod. Děkuji zástupci veřejného ochránce práv Stanislavu Křečkovi, děkuji oběma zpravodajům. Končím bod č. 67.

    Eviduji přihlášku pana kolegy Koubka. Počkám tedy ještě. Hlásí se pravděpodobně s poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já se velice omlouvám. Ale byl jsem tady svědkem nějakého zvláštního jednání pana kolegy poslance Sedláčka. Dovolte mi, abych to vysvětlil. Stalo se tak krátce předtím, než jsme teď v 11 hodin projednávali zprávu o činnosti ombudsmana.

    Projednávali jsme bod č. 63 - Zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 2013. U tohoto stolku seděl ministr financí pan Andrej Babiš. Viděl jsem, protože jsem koukal a sledoval jsem jednání u tohoto stolku, že pan Andrej Babiš, jak přecházel z jednoho místa na druhé, tak se zapomněl přihlásit a odhlásit, respektive vzít si kartu. Paní místopředsedkyně Sněmovny byla tak laskavá a opakovaně jej na toto opomenutí upozornila. Pan ministr financí vždy učinil ten krok, který měl, to znamená vzal si svoji kartu, odhlásil se, přihlásil se. Skončilo projednávání tohoto bodu a pan ministr financí se zvedl od tohoto stolku a odešel na své místo, které je určeno pro pana ministra financí. Neodhlásil se. Paní místopředsedkyně Sněmovny Jermanová upozornila pana ministra financí na to, že se zapomněl odhlásit, že mu svítí světýlko. Pan ministr financí něco zagestikuloval a tady pan poslanec Sedláček přišel k tomuto hlasovacímu zařízení a pana ministra financí odhlásil.

    Já si vás dovoluji upozornit, pane kolego, že podle článku 26 Ústavy poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Pan ministr financí byl přihlášen na tomto místě, a kdyby bylo v tu chvíli nějaké hlasování, tak vy jste minimálně ovlivnil kvorum, které tady teď bylo. Já vás žádám, abyste to vysvětlil, toto své chování, prostřednictvím pana předsedajícího vás o toto žádám, a případně, pokud se prokáže, že bylo opravdu v rozporu s Ústavou, abyste se za něj omluvil.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem předpokládal tedy jiné vystoupení, ale dobře. Dal jsem vám slovo, nechal jsem vás domluvit. Právě proto jsem odhlašoval všechny přítomné. Nemohl tedy hlasovat nikdo jiný a nemohl nikdo zneužít cizí kartu. Já si na to dávám dost pozor, zažil jste toho v této Sněmovně víc než dost - tyto záležitosti jsme tady měli.

    Pokud trváte, pane poslanče, na svém, je asi věcí mandátového a imunitního výboru, aby se touto zprávou zabýval. Poslanecká sněmovna se jí zabývat nebude bez zprávy mandátového a imunitního výboru, protože nikdo nemohl kartu zneužít, protože já jsem před hlasováním o bodu č. 67 všechny odhlásil a předtím žádné jiné hlasování nebylo, protože bod 63 byl přerušen bez hlasování před skončením rozpravy.

    Tolik moje zpráva. Jestli máte námitku proti postupu předsedajícího, klidně ji můžete vznést. Ale nejsme v jiném bodě a já jiným poslancům, kteří nemají přednostní právo, už slovo nedám a zahájím jiný bod.

    Dalším bodem je

    Prosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Materiál uvede ministr obrany Martin Stropnický. Ještě předtím, než mu dám slovo, požádám Poslaneckou sněmovnu, aby schválila výměnu zpravodaje, protože pan poslanec Ivan Gabal je na dnešní jednání omluven. Byl jsem informován zástupci výboru pro obranu, že je na zpravodajskou zprávu navržen pan Václav Klučka. Prosím tedy pana ministra o poshovění.

    O změně zpravodaje rozhodneme v hlasování pořadové číslo 57, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí, aby zpravodajem byl pan Václav Klučka. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 57 z přítomných 149 pro 137, proti 2. Návrh byl přijat.

    Nyní prosím pana ministra obrany České republiky Martina Stropnického, aby zprávu uvedl.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Vážený pane předsedající, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v 1. pololetí 2013 předložil předseda vlády Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky na základě usnesení vlády ze dne 4. září 2013 č. 679. Tento materiál poskytuje přehled o průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky realizovaných na základě usnesení vlády ze dne 5. prosince 2012 č. 906. (V sále je velký hluk a neklid!)

    Pozemní a letecké přepravy ozbrojených sil jiných států byly v uvedeném období realizovány zejména z důvodu účasti na vojenských cvičeních, nácvicích a jednáních a k zabezpečení operací ENDURING FREEDOM, CAPABLE LOGISTICIAN 2013, cvičení belgické armády ve VVP Boletice, PEACOCK RELOADED, NEW DAWN, ISAF, AFRICOM, KFOR a EUFOR.

    ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi obrany Martinu Stropnickému. Informaci projednal výbor pro obranu, jehož usnesení jste obdrželi jako sněmovní tisk 16/1. Prosím tedy, aby se slova ujal zpravodaj tak, jak jsme ho schválili, Václav Klučka, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Vážená vládo, kolegové, kolegyně, já musím nejdříve říci, že pro mě je opravdu ctí býti prvním zpravodajem nového pana ministra a ještě k tomu v této oblasti, kterou jsou průjezdy a přelety. To je nesmírně zajímavá oblast, která je vždycky s velkou vážností ve výboru pro obranu projednávána.

    A já mám tu čest vám tedy sdělit usnesení, ke kterému výbor dospěl. Je to usnesení číslo 12 z třetí schůze výboru pro obranu uskutečněné dne 15. ledna 2014 k Informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v prvém pololetí roku 2013.

    Po odůvodnění náměstkyně ministra obrany České republiky paní Lenky Ptáčkové Melicharové, zpravodajské zprávě poslance Ivana Gabala a po rozpravě výbor pro obranu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vzít na vědomí Informaci o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v prvém pololetí roku 2013. Za druhé pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám všeobecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa k této informaci. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné a také nemám žádnou přihlášku do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí z místa, i tuto končím.

    Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? (Ne.) Pan zpravodaj? (Ne.) Prosím tedy, aby se jenom přihlásil k návrhu, který přednesl ve všeobecné rozpravě. A budeme tedy o tom návrhu hlasovat.

  • Poslanec Václav Klučka: Pane předsedající, přihlašuji se k návrhu, který jsem přednesl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Poslanecká sněmovna tedy bude hlasovat pouze o bodu číslo 1, tzn. tak jak výbor pro obranu doporučil Poslanecké sněmovně vzít zprávu na vědomí. Ještě zagonguji a zase vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se ustálí počet přítomných poslanců, zahájím hlasování pořadové číslo 58. To jsem právě zahájil a ptám se, kdo je pro vzetí této zprávy na vědomí. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 58, z přítomných 145 pro 109, proti 26. Zpráva byla přijata.

    Konstatuji, že zpráva ministra obrany o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států byla vzata Poslaneckou sněmovnou na vědomí. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji akončím bod číslo 61.

    Ještě před dalším bodem, tak jak je pořadí schválené Poslaneckou sněmovnou, byla doručena další omluva. Od 15 hodin se omlouvá pan poslanec Jan Volný z dnešního odpoledního jednání.

    Nyní tedy budeme pokračovat, a to bodem číslo

    Ale to už jsou body volební. Na lavici vám bylo rozdáno usnesení volební komise číslo 27 ze dne 23. ledna 2014 a prosím, aby se slova ujal předseda volební komise pan poslanec Martin Kolovratník. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, paní poslankyně a páni poslanci. Já se jenom chci ujistit. Tyto body byly zařazeny pevně před polední pauzou původně plánovanou na 12.30. Je to z technických důvodů, aby tajná volba člena NKÚ a místopředsedy Poslanecké sněmovny mohla proběhnout těsně před obědovou pauzou, aby poté mohla komise sčítat. Tak se ptám, jestli časově stíháme, pane předsedo, jestli je to v pořádku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já si to uvědomuji, ale pořadí, tak jak jsem ho měl připraveno, je pro mě závazné. A teprve po bodu 52, tzn. po návrhu na odvolání členů dozorčí rady, které proběhne tady hlasováním, požádám předsedy poslaneckých klubů, jestli mají zájem podle jednacího řádu změnit to pořadí a udělat to pořadí tak, jak je před obědovou pauzou. Tyto věci můžeme projednat ještě zároveň. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobře, v pořádku, děkuji a otevírám tedy bod číslo 51, Návrh na odvolání členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

    Podle § 20 odst. 2 a 7 zákona číslo 551/1991 Sb., o VZP, se do 90 kalendářních dnů po ustavující schůzi nové Sněmovny konají nové volby 20 členů správní rady volených Poslaneckou sněmovnou. Je to dle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně. Volební komise k tomuto bodu přijala na své schůzi 23. ledna 2014 usnesení číslo 27 a navrhuje hlasovat o odvolání všech členů Správní rady VZP veřejně pomocí hlasovacího zařízení en bloc. Pro nováčky zde ve Sněmovně připomenu, že volba nových členů správní i dozorčí rady, to jsou právě ony další volební body, které proběhnou bezprostředně poté. Usnesení volební komise s číslem 27 vám bylo rozdáno na lavice ve sněmovně.

    A nyní vás, pane předsedo, prosím, abyste otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Otevírám rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Nikdo se nehlásí. Nezazněl návrh na tajné hlasování, budeme tedy hlasovat veřejně o odvolání. Předsedové klubů už tady jsou, tak já potom oznámím další postup. Rozpravu končím a máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji. A nyní vás tedy, pane předsedo, prosím, abyste v rámci bodu 51 nechal hlasovat Sněmovnu veřejně pomocí hlasovacího zařízení o odvolání členů Správní rady VZP České republiky en bloc pomocí hlasovacího zařízení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, vyhovím. Zahajuji hlasování pořadové číslo 59 a ptám se, kdo je pro odvolání členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 59, z přítomných 150 pro 143, proti nikdo. Návrh byl přijat a jednotliví členové správní rady byli odvoláni.***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Konstatuji a opakuji, že členové správní rady byli odvoláni na základě usnesení volební komise číslo 27. Nyní tedy otevíráme volební bod číslo 52 ve stejné logice. Je to návrh na odvolání členů Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tentokrát podle § 21 odst. 3 a 5 zákona číslo 551/1991 se do devadesáti kalendářních dnů po ustavující schůzi nové Sněmovny konají nové volby deseti členů dozorčí rady volených Poslaneckou sněmovnou, a to opět podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně.

    Volební komise k tomuto bodu přijala na své schůzi dne 23. ledna usnesení číslo 28. I toto usnesení máte rozdané na svých lavicích. Zároveň volební komise navrhuje hlasovat o odvolání všech členů Dozorčí rady VZP veřejně pomocí hlasovacího zařízení en bloc.

    Nyní vás, pane předsedo, prosím o otevření rozpravy.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, otevírám rozpravu a konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Nikoho z místa nevidím, tedy rozpravu končím. Nepadl žádný návrh na tajné hlasování, budeme tedy hlasovat veřejně a můžeme rozhodnout, pane předsedo.

    V hlasování pořadové číslo 60, které jsem zahájil, se ptám, kdo je pro odvolání členů Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 60, z přítomných 153 pro 150, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Tím jsme vyčerpali volební body, které bylo možné rozhodnout nyní.

    Před bodem 53 navrhnu určitý postup. Vzhledem k tomu, že jsme pro volební body 53 až 59 vyhradili přestávku před obědovou pauzou a předpokládám, že volební komise na to bude potřebovat cca 40 minut, tak bych do 12.20 hodin se pokusil požádat o zařazení některých nových bodů. Je tady bod číslo 64, kdy máme přítomnou jak paní ministryni Jourovou, zpravodaj kolega Horáček je, myslím, také přítomen, neomlouval se. Jestli proti tomu nic nemáte, tak bych zvolil tento postup. Namítá někdo něco proti tomuto postupu? Ne.

    Děkuji panu předsedovi volební komise. Musím ale nechat hlasovat dvakrát, protože nejsme v době od 9 do 9.30, resp. od 14 do 14.30 hodin.

    Nejdříve budeme hlasovat o tom, kdo z poslanců a poslankyň Poslanecké sněmovny souhlasí s tím, abychom změnili v průběhu jednacího dne pořadí.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 61 a ptám se, kdo je pro změnu pořadí projednávaných bodů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 61, z přítomných 154 pro 145, proti 7. Návrh byl přijat.

    Ptám se ještě - má někdo jiné návrhy na změnu pořadí? Podle původního pořadí byly body 64, to je výroční zpráva o činnosti Státního fondu rozvoje bydlení, a bod 65, to je výroční zpráva o hospodaření České televize, která ovšem podle mého soudu může být kontroverzní, takže to nenavrhuji, ale já navrhuji bod 64.

    Pokud se nikdo nehlásí, rozhodneme alespoň o změně pořadí a předřadíme bod 64 před body 53 až 59.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 62 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 62, z přítomných 155 pro 145, proti 6. Návrh byl přijat.

    Děkuji Poslanecké sněmovně a zahajuji bod

    Předloženou zprávu uvede ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Prosím, aby se ujala slova. Paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, mým úkolem pro dnešek je okomentovat účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti Státního fondu rozvoje bydlení, což je organizace, kterou má v gesci resort Ministerstva pro místní rozvoj, a požádat vás o schválení.

    Státní fond rozvoje bydlení - jestli dovolíte, budu používat zkratku SFRB, pokud budu hovořit o této instituci - zajišťuje, jak mnozí víte, programy, a to dotační i úvěrové, v souladu s koncepcí bydlení právě na rozvoj udržitelného bydlení v České republice.

    V roce 2012 se ve fondu, jak uvádí výroční zpráva a jak je to reflektováno v závěrce, stal zásadní zlom, že totiž tento fond začal připravovat a využívat program JESSICA, což je úvěrový program z fondů Evropské unie, to znamená, že tento fond získal do své správy k poskytování úvěrů 610 mil. Kč, dále potom získal dotaci Ministerstva pro místní rozvoj 51 mil. Kč, a to formou neinvestiční dotace jako nespotřebovaný výdaj předchozího roku v rámci programu Panel. To znamená, že tyto peníze se využívaly právě v rámci tohoto zmíněného programu Panel.

    V oblasti výdajů tvořily tradičně nejvýznamnější položku výplaty úrokových dotací na rekonstrukce, modernizace a zateplování bytových domů v programu Panel.

    Chtěla bych znovu zdůraznit, že SFRB spravuje jak dotace, tak úvěry programů. V současnosti je jich šest a další programy jsou přímo na MMR.

    Dostačující byl objem - zase jsem v roce 2012 - stanovený pro úvěry obcím na opravy a modernizace bytového domu, byly vykryty všechny podané žádosti.

    Státní fond také dává dotace v souvislosti s povodňovými škodami. Rok 2012 žádné povodně neměl, takže tam nebyla žádná taková podpora.

    Nevyčerpány zůstaly prostředky na podporu výstavby nájemních bytů formou nízkoúročených úvěrů. Bylo to proto, že se čekalo až do srpna na novelizaci nařízení vlády 284/2011, kterým se program řídil. Takže poté bylo podáno 14 žádostí, z nichž jen jedna vyhověla podmínkám programu a byla naplněna, tedy financována, a další byly financovány v následujícím roce. Těchto 14 přijatých žádostí na podporu výstavby nájemních bytů mělo objem 584 mil. Kč.

    Programové výdajové položky rozpočtu na rok 2012 byly z převážné části naplněny, podpory v rámci jednotlivých programů byly poskytnuty v celkové výši přesahující jednu miliardu korun.

    V míře vymezené objektivními okolnostmi, jak už jsem zmínila to pozdržení ve vazbě na nařízení vlády, byly nakonec fondem úkoly pro rok 2012 splněny.

    V rámci fondu byl zřízen holdingový fond, který se, jak už jsem zmínila, stará o správu evropských peněz v rámci programu JESSICA. Mohu konstatovat, že provozní výdaje aparátu fondu a zároveň holdingového fondu byly 4,7 % z celkových realizovaných podpor. Toto číslo budeme zkoumat, jestli je efektivní, aby fond vykonával tyto podpory, aby je spravoval, budeme srovnávat s částkami na provozní výdaje v bankovním sektoru, protože jak známo, naše vláda bude hledat efektivní cesty k řešení věcí. Ale to jsem odskočila do současnosti.

    Účetní závěrka a výroční zpráva o činnosti fondu byly řádně projednány výborem fondu a dozorčí radou fondu a oba tyto orgány oba dokumenty schválily. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne. Děkuji paní ministryni.

    Zprávu projednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 20/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Václav Horáček a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Horáček: Vážený a milý pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vám přednesl usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své druhé schůzi po úvodním slově Mgr. Františka Lukla, tehdejšího ministra pro místní rozvoj, po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě přijal usnesení, kterým

    a) doporučuje Poslanecké sněmovně materiál uvedený ve sněmovním tisku 20 projednat a schválit v předloženém znění,

    b) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu a

    c) pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Toť vše.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Otvírám všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku. Končím tedy všeobecnou rozpravu. Poprosím paní ministryni o případné závěrečné slovo či pana zpravodaje, je-li zájem. Není zájem. Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, do níž také nemám žádnou přihlášku. Končím tedy podrobnou rozpravu.

    O závěrečná slova není zájem, návrh usnesení přednesl pan poslanec. Dám o tomto návrhu usnesení hlasovat.

    Zahajuji tedy hlasování o usnesení k účetní uzávěrce a výroční zprávě Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2012.

    Kdo je pro schválení této účetní uzávěrky a výroční zprávy, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 63. Z přítomných 159 poslanců pro 131, proti nula. Konstatuji, že zpráva a výroční uzávěrka Státního fondu bydlení byla přijata.

    Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

    Nyní se o slovo přihlásila paní poslankyně Kateřina Konečná, která nám chce sdělit něco ohledně hlasování. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Omlouvám se moc, kolegyně a kolegové, i mně se to může stát. Jenom pro stenozáznam prosím: v hlasování 58 mám na sjetině hlasování ano, ale já jsem se zdržela. Takže pro stenozáznam žádám o opravu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Než přejdeme k dalšímu bodu - nevidím zde přítomného pana předsedu volební komise. (Upozornění, že je přítomen.) Ptám se tedy pana předsedy volební komise, zdali jsou připraveny volby. Pan předseda signalizuje, že jsou připraveny volby, a proto mu tímto předávám slovo. Prosím, pane předsedo, proveďte nás způsobem voleb. Děkuji.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a zároveň se omlouvám. Ponořil jsem se do technické debaty.

    Konstatuji, že volby jsou připraveny, že je můžeme zvládnout. Snad ještě jednou vysvětlení, proč jsme zvolili tento postup a proč jsem požádal na začátku této schůze o pevné zařazení bodu na dnešek. Je to z toho důvodu, že nyní proběhnou dvě volby zde v sále pomocí hlasovacího zařízení. Jedná se o volby členů Správní rady a Dozorčí rady VZP, jsou to body číslo 53 a 54 programu schůze. Poté máme na pořadu dva další volební body - 56, člen Nejvyššího kontrolního úřadu, a 59, místopředseda Poslanecké sněmovny. Oba tyto body, nebo obě tyto volby, budou provedeny tajnou formou nebo formou tajného hlasování ve Státních aktech. Je to z toho důvodu, aby volební komise mohla poté sčítat vaše hlasy a hlasovací lístky v urnách a vy se mohli odebrat na obědovou pauzu. A pokud bude plénum souhlasit, tak výsledky voleb bychom oznámili potom po skončení obědové pauzy na začátku odpoledního programu.

    Tolik vysvětlení a nyní tedy otvíráme bod

    Konstatuji, že volební komise na své 6. schůzi dne 23. ledna projednala návrhy poslaneckých klubů na volbu členů v počtu dvaceti lidí Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a přijala své usnesení číslo 29. Pro vaši informaci vám toto usnesení, které obsahuje i jména stran, kdo koho nominoval, bylo rozdáno na lavice. Pokud je souhlas nebo nemá nikdo nic proti, tak usnesení číst nebudu, protože ho máte všichni k dispozici.

    Volební komise dále konstatuje, že poslanecké kluby předložily návrhy kandidátů na členy Správní rady VZP v souladu s principem poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně, tak jak to vyžaduje zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně, a proto volební komise navrhuje veřejnou volbu en bloc pomocí hlasovacího zařízení.

    Ještě si dovoluji uvést, že dnešní volbou dodrží Poslanecká sněmovna zákonnou lhůtu pro tuto volbu. Je to 90 kalendářních dnů po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. Pro vaši informaci připomenu, že ta lhůta uplyne 17. února.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím, abyste otevřel rozpravu k tomuto bodu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Otevírám rozpravu, do které zatím nevidím žádnou přihlášku. Hlásí se někdo, prosím, do rozpravy? Jestli se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Poprosím pana předsedu o závěrečné slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a závěrečné slovo již nemám. Konstatuji, že ono usnesení je připraveno na lavicích. A vás, pane předsedající, prosím, abyste nechal hlasovat o volbě všech dvaceti kandidátů za členy Správní rady VZP České republiky en bloc pomocí hlasovacího zařízení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Rozumí tedy každý, o čem budeme hlasovat? Zagonguji a přivolám naše kolegy z předsálí.

    Dávám hlasovat o návrhu usnesení, které máte na svých lavicích, na volbu členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, tak jak jsou napsáni v návrhu.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, prosím, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 64. Z přítomných 161 poslanců, pro 148, proti žádný. Konstatuji, že návrh usnesení, tak jak nám byl předložen, byl přijat a zvolili jsme členy Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Děkuji.

    Přistoupíme dále k návrhu na volbu členů Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Na lavice nám bylo rozdáno usnesení volební komise číslo 30 ze dne 23. ledna 2014. Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Zároveň si i ze své pozice dovolím poprosit o klid vážené kolegy a kolegyně, abychom všichni věděli, o kom a o čem hlasujeme.

    Volební komise na své 6. schůzi projednala návrhy poslaneckých klubů na volbu deseti členů Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a přijala své usnesení číslo 30. I toto usnesení - opakuji číslo 30 - vám bylo rozdáno na lavice.

    Opět navrhuji, pokud nemá nikdo jiný návrh, že jednotlivá jména nebudu číst, neboť jste s nimi byli seznámeni písemně a máte je na svých lavicích. Připomenu, že poslanecké kluby předložily návrhy kandidátů na členy Dozorčí rady VZP také v souladu s principem poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně, tak jak to vyžaduje zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně. I v tomto případě by volební komise navrhla veřejnou volbu en bloc pomocí hlasovacího zařízení.

    Dále si dovoluji připomenout, že dnešní volbou dodrží Poslanecká sněmovna zákonnou lhůtu 90 dnů pro tuto volbu, která by jinak uplynula 17. února.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím o otevření rozpravy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Pardon, pan předseda poslaneckého klubu ANO. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké poledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já bych si dovolil navrhnout, abychom v případě volby do Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny hlasovali po jménech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pardon, dále tu mám faktickou poznámku pana poslance Igora Nykla. Prosím, pane poslanče, máte své dvě minuty.

  • Poslanec Igor Nykl: Dobrý den, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové. Volba dozorčí rady je určitě velmi důležitým aktem, protože VZP je instituce, kde protéká 150 miliard ročně, a už tady bylo dneska zmíněno, že existuje zpráva Evropské komise o korupci ve zdravotnictví, kde, jak jsme si mohli přečíst, figurují některá jména, shodou náhod tady z klubu ODS, a vidím, že jedno z těch jmen je navrhováno za člena dozorčí rady. Myslím si, že, to není dobrý signál veřejnosti a měli bychom určitě zvážit, jak se postavíme k volbě zrovna tohoto člena dozorčí rady. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. S přednostním právem se přihlásil předseda poslaneckého klubu KSČM pan předseda Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, nestává se příliš často, že v těchto volbách, a že už také cosi pamatuji, by se hlasovalo zvlášť po jménech. Jde vždycky o to, že ten prostor je dán podle principu poměrného zastoupení všem poslaneckým klubům. Pakliže tady za prvé nebylo projednáno alespoň s předsedy poslaneckých klubů a za druhé nebylo ani odůvodněno, což nemusí samozřejmě být, tak bych požádal o přestávku na poradu klub KSČM v délce trvání dvaceti minut. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vám samozřejmě vyhovím. Vyhlašuji přestávku v délce dvaceti minut. Sejdeme se tady ve 12.31 hodin.

    (Jednání přerušeno v 12.11 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Milé kolegyně, milí kolegové, poprosím vás o klid a o to, abyste se usadili na svá místa, abychom mohli pokračovat dále v návrhu na volbu členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Nacházíme se v bodu rozpravy a já se ptám, jestli se někdo další hlásí do rozpravy k tomuto bodu, k Návrhu na volbu členů Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Nevidím nikoho, proto rozpravu končím a poprosím pana předsedu volební komise, aby se ujal řízení volby. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne. Děkuji, pane předsedající. Teď bych vás poprosil o konzultaci, protože v rozpravě bylo navrženo, aby se o jednotlivých členech dozorčí rady hlasovalo jednotlivě. Já jsem předtím navrhoval i v usnesení volební komise, že se bude hlasovat en bloc pomocí hlasovacího zařízení, takže asi bychom měli i o formě nebo o způsobu volby hlasovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano. Chápu dobře, že nikdo nezpochybňuje volbu pomocí hlasovacího zařízení. Takový návrh tady nepadl. Padl tady protinávrh k vašemu návrhu na to, abychom hlasovali o všech jménech dohromady.

    Dám tedy hlasovat o tomto protinávrhu pana předsedy poslaneckého klubu ANO, abychom hlasovali o jednotlivých jménech - o každém zvlášť.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, abychom hlasovali o každém jménu z navržených jmen zvlášť, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Je to hlasování číslo 65. Kdo je proti?

    Přihlášeno je 170 poslanců, pro 40, proti 81.

    Ale mám tady námitku pana ministra financí, který nemohl hlasovat. Ptám se pana ministra, jestli zpochybňuje hlasování. Pan ministr zpochybňuje hlasování. Já ho poprosím, jestli by podal návrh na zpochybnění hlasování? Pane ministře, prosím, jestli byste mohl k mikrofonu požádat Sněmovnu o zpochybnění hlasování.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně, kolegové, já se omlouvám. Já jsem nebyl přihlášen, nějak mi to špatně fungovalo, takže bych poprosil znovu hlasovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Mám tady návrh na zpochybnění hlasování. O tomto návrhu dám hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro zpochybnění hlasování? Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 66, přihlášeno je 172 poslanců, pro 151, proti 4. Návrh byl přijat.

    Dávám znovu hlasovat o návrhu pana předsedy poslaneckého klubu ANO na hlasování po jednotlivých jménech.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 67. Pro 43, proti 82. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o celém návrhu tak, jak vám byl doručen na lavice. Ptám se pana předsedy volební komise, zdali chce k tomu něco podotknout.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Nemusím, není potřeba. Děkuji. Prosím, pane předsedající, o volbu všech deseti kandidátů za členy dozorčí rady VZP en bloc, celý seznam pomocí hlasovacího zařízení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já o tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro volbu členů Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky dle návrhu, jak jste jej dostali na lavice, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 68, přihlášeno je 172 poslanců, pro 137, proti 13. Návrh byl přijat. Tím považuji tento bod za ukončený.

    Dostáváme se k bodu číslo 56. To je

    Prosím pana předsedu volební komise Martina Kolovratníka, aby se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Připomenu, že teď nás čekají dva volební body, číslo 56 a 59, kde volba bude realizována tajným způsobem, tedy pomocí lístků a uren ve Státních aktech.

    Nyní k bodu 56, k Návrhu na volbu člena Nejvyššího kontrolního úřadu. K dnešnímu dni je stále neobsazeno jedno místo člena Nejvyššího kontrolního úřadu a prezident NKÚ v zákonem stanovené lhůtě návrh na volbu předložil. Do rozpuštění Poslanecké sněmovny v loňském roce však volba člena Nejvyššího kontrolního úřadu neproběhla. Dne 20. prosince 2013 prezident Nejvyššího kontrolního úřadu předložil Poslanecké sněmovně nový návrh na volbu člena NKÚ a je to návrh na paní Ing. Hanu Hykšovou. Volební komise k tomuto bodu přijala svoje usnesení číslo 31, které vám nyní přečtu. To vám nebylo rozdáno na vaše stoly.

    Je to usnesení číslo 31 volební komise z 6. schůze dne 23. ledna, kde volební komise pověřuje předsedu Martina Kolovratníka, aby vás seznámil s těmito body: za prvé s návrhem kandidáta na člena Nejvyššího kontrolního úřadu, tak jak jej předložil prezident NKÚ, a to paní Ing. Hanu Hykšovou; a za druhé s tím, že zvláštní zákon způsob volby nestanoví a volební komise navrhuje volbu tajnou; za třetí s tím, že nově zvolený člen se ujme funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu. Tento návrh usnesení byl písemně postoupen všem poslaneckým klubům.

    Jak už jsem citoval z usnesení, zvláštní zákon způsob volby nestanoví a my v komisi navrhujeme provést volbu tajnou.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím, abyste otevřel rozpravu, jak k navrženému kandidátovi, tak ke způsobu volby. Snad ještě dodám, že navržený kandidát splnil a předepsal všechny doložené dokumenty, které jsou uloženy v sekretariátu volební komise. Prosím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a otevírám podrobnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku. Jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že proběhne tajná volba společně s dalším bodem, přerušuji tento bod a pokročíme k dalšímu bodu, kterým je

    Opět prosím pana předsedu volební komise. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Budu pokračovat avizovaným bodem 59. Je to návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Bude to první volba a první kolo.

    Volební komise na své 6. schůzi 4. 2. 2014 projednala předložený návrh poslaneckého klubu KDU-ČSL na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny a přijala svoje usnesení číslo 36. Ještě také připomenu, nebo zopakuji, že Poslanecká sněmovna svým usnesením číslo 7 z 27. 11. loňského roku rozhodla, že v tomto volebním období budou zvoleni celkem čtyři místopředsedové Poslanecké sněmovny a že z důvodu jmenování pana místopředsedy Pavla Bělobrádka ministrem vlády je třeba tajnou volbou dovolit jednoho místopředsedu Poslanecké sněmovny.

    Nyní ono usnesení číslo 36: Volební komise Poslanecké sněmovny pověřuje předsedu, aby vás seznámil s tím, že návrhem na kandidáta místopředsedy Poslanecké sněmovny je pan poslanec Jan Bartošek za KDU-ČSL.

    Tento kandidát je uveden na hlasovacím lístku, který si vyzvednete, stejně tak jako hlasovací lístek ke členovi Nejvyššího kontrolního úřadu.

    Ještě rychlá rekapitulace, která se týká obou voleb. Podle zákona číslo 90/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se místopředsedové Poslanecké sněmovny volí většinovým způsobem a tajným hlasováním. Volba proběhne nejvýše ve dvou kolech. Pro tajnou volbu místopředsedy Sněmovny i volbu člena NKÚ platí, že poslanec na hlasovacím lístku může vyjádřit souhlas s kandidátem zakroužkováním pořadového čísla před jménem nominovaného. Nesouhlas s volbou vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla. Znovu zopakuji, jakákoliv jiná úprava ten lístek změní na lístek neplatný.

    V prvém kole musí kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Totéž platí i u případného druhého kola první volby.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím o otevření rozpravy k navrženému kandidátovi na místopředsedu Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Otevírám podrobnou rozpravu, do které v tuto chvíli neevidují žádnou přihlášku. Končím tedy podrobnou rozpravu a prosím vás o časový harmonogram průběhu tajné volby.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Ještě formálně bychom projednávání tohoto bodu také měli přerušit a poté vyhlásit volbu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já přerušuji tento bod a prosím, abychom přikročili k časovému harmonogramu tajné volby.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Vážené kolegyně, vážení kolegové, volby tradičně proběhnu ve Státních aktech. Volební komise je připravena, respektive další členy komise prosím, aby se tam okamžitě odebrali. Na vydání hlasovacích lístků nám bude 20 minut, tak já si ten čas dovolit zaokrouhlit a vyhlašuji čas do rovných 13 hodin. Pokud nebude nikdo proti, výsledky obou voleb vyhlásím na začátku dnešního odpoledního jednání.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi volební komise a přerušuji dnešní jednání do 14.30 hodin. Přeji vám dobrou volbu a dobrou chuť k obědu.

    (Jednání přerušeno ve 12.43 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Prosím, zaujměte svá místa, abychom mohli pokračovat v jednání.

    Dříve než přikročíme k interpelacím, pro které je čtvrteční odpoledne určené, žádám předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky tajných voleb, které proběhly před polední přestávkou. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové. Rád bych vás informoval o výsledcích dvou tajných voleb, které jsme provedli před obědovou přestávkou. Byla to volba jednoho člena Nejvyššího kontrolního úřadu a volba místopředsedy Poslanecké sněmovny.

    Co se týká volby člena Nejvyššího kontrolního úřadu, hlasovali jsme pro navrženou kandidátku Ing. Hanu Hykšovou, kterou Poslanecké sněmovně navrhl prezident NKÚ. Komise vydala 161 hlasovacích lístků. Zpět odevzdáno platných i neplatných lístků bylo také 161. Pro paní Hanu Hykšovou hlasovalo 122 poslanců a poslankyň, tudíž konstatuji, že v prvním kole byla zvolena členkou Nejvyššího kontrolního úřadu paní Hana Hykšová. (Potlesk z celého sálu.)

    Myslím, že není přítomna, tak na dálku můžeme pogratulovat. Jistě je pozitivní zprávou i to, že NKÚ bude od této chvíle fungovat v plném složení.

    Co se týká druhé volby, byla to volba místopředsedy Poslanecké sněmovny. Připomenu, bylo to místo, které se uvolnilo odchodem pana místopředsedy Bělobrádka do vlády, a navazovali jsme na to, že Poslanecká sněmovna rozhodla, že v tomto období bude mít čtyři místa místopředsedů.

    I v této volbě bylo odevzdáno 161 hlasovacích lístků, odevzdaných platných i neplatných bylo také 161. Pro jediného kandidáta, pana poslance Jana Bartoška, bylo odevzdáno 98 hlasů, a tudíž i pan Jan Bartošek byl zvolen. Stává se tedy místopředsedou Poslanecké sněmovny a já mu blahopřeji. (Potlesk. Předseda PSP Hamáček gratuluje zvolenému poslanci Bartoškovi .)

    Po gratulaci pana předsedy Hamáčka se pan kolega již odebírá na své místo.

    Já tím končím volební body a děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji. Ještě než spustíme interpelace, mám tady několik omluv. Z dnešního jednání se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Daniel Herman, dále pan poslanec Jaroslav Holík od 15 hodin z pracovních důvodů, pan Marek Černoch z dnešního odpoledního a zítřejšího celého dne z osobních důvodů, dále pan poslanec Leoš Heger od 16.15 z dnešního jednání, dále pan poslanec Koskuba dnes od 14.30, dále pan poslanec Klaška po 12. hodině dnešního dne z osobních důvodů, pan poslanec Pavera se omlouvá z jednání mezi 15.30 a 19. hodinou z osobních důvodů a dále je to pan poslanec Petera, který se omlouvá z jednání dnešního dne od 14.30 hodin.

    Dalším bodem podle našeho programu jsou ústní interpelace, které jsou... (K mikrofonu přistupuje poslankyně Černochová.) Ano prosím?

  • Poslankyně Jana Černochová: Paní místopředsedkyně, já bych vám za klub ODS chtěla říci, že jste právě zkrátila o šest minut možnost poslanců podávat interpelace a že jste porušila tento jednací řád. Říkám to v dobrém, spíš jenom jako doporučení, aby se to tedy neopakovalo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Podle dnešního jednání dopoledne jsme se na termínech dohodli.

  • Poslankyně Jana Černochová: Paní místopředsedkyně, ten čas v jednacím řádu je přímo napsaný.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Nyní dávám slovo panu poslanci Adolfu Beznoskovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, členové vlády. Mám krátký dotaz na pana premiéra Sobotku.

    V médiích probíhají informace o zvláštní privatizaci OKD. Podle všech odborných stanovisek, kterými disponuje Policie České republiky, útvar pro odhalování korupce, správná cena měla být zhruba 7,5 mld. korun. Reálně se ten byznys uskutečnil za 4,1 mld. korun, čili pravděpodobně došlo k poškození státu v hodnotě 3,4 mld. korun. V době privatizace v roce 2004 byl dnešní premiér ministrem financí a současně členem prezídia Fondu národního majetku. Mimo jiné součástí toho transferu byl i převod 44 tisíc bytů. Průměrná cena toho jednoho bytu vychází na 40 tis. korun.

    Dva dotazy na pana premiéra. Za prvé, jestli tu privatizaci považuje za správnou, a v případě, že ne úplně, vyvodí jakékoliv osobní důsledky, minimálně politické, a za druhé, jestli cenu jednoho bytu ve výši 40 tis. korun považuje, i bráno v cenách roku 2004, za přiměřenou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, já myslím, že je potřeba opravit vaše tvrzení o tom, že privatizace zbytkového podílu státu v OKD v roce 2004 zahrnovala i převod bytů. V té době k žádnému převodu bytů nedošlo. Byty totiž bohužel - a zdůrazňuji podruhé: bohužel - byly do společnosti OKD vloženy bývalým ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Dlouhým na počátku 90. let. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Není tomu tak.

    Nyní tedy dávám slovo poslanci panu Antonínu Seďovi. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, nad největším problémem současnosti je vysoká nezaměstnanost a strach ze ztráty zaměstnání. Vaše vláda si vytkla za jeden z cílů zvýšení zaměstnanosti a podporu investic. Delší dobu se objevují informace o výstavbě dvou distribučních center internetového obchodu Amazon, konkrétně v Brně-Slatině a v Dobrovízi u Prahy. Tyto investice by mohly přinést kolem dvou tisíc nových pracovních míst. Nicméně se v poslední době spekuluje o tom, zda tyto investice vůbec budou, protože se ukázaly problémy s dopravním napojením těchto skladů na dopravní infrastrukturu tak, aby co nejméně zatěžovaly životní prostředí občanů.

    Proto se chci zeptat, pane premiére, jak konkrétně přispěje vláda k podpoře této investice. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, abych v reakci na tuto interpelaci prohlásil, že se přirozeně nejedná jenom o otázku investice firmy Amazon v České republice. Nová vláda bude velmi pozorně a pečlivě sledovat všechny zajímavé investory, kteří mají zájem investovat v naší zemi a podpořit tvorbu nových pracovních míst. Problém je v tom, že v minulých letech Česká republika ztratila náskok, který v regionu střední Evropy měla. My jsme tu měli CzechInvest, který byl vzorem pro všechny vládní agentury v celé střední Evropě z hlediska kvality své činnosti. Tohle už je všechno dávno pryč.

    Já si myslím, že úkolem nové vlády by mělo být právě dát jasný signál těm, kteří chtějí v České republice investovat, že naše země je připravena. Že je připravena komunikovat s podnikateli a že je připravena jim poskytnout potřebný servis. Je potřeba si také uvědomit, že se pohybujeme v konkurenčním prostředí. Našimi přímými konkurenty jsou země v regionu, Slovensko, které už platí eurem, Maďarsko nebo třeba také Rumunsko, Bulharsko, které mají nižší náklady na pracovní síly, než jsou v České republice, ale přirozeně horší infrastrukturu.

    Pokud jde o investice Amazonu, je tady šance v podobě výstavby dvou distribučních center. Je tu šance zaměstnat možná dohromady 3 tisíce, možná ve špičce 4 tisíce lidí. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o distribuční centra, tak ona přirozeně mají výrazný dopad na dopravu, na regionální dopravu tam, kde budou zřízena a postavena. Proto hlavní problém, který identifikuje stát, a chci poznamenat, že stát se účastní těchto jednání prostřednictvím agentury CzechInvest a prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu, se týká dopravní infrastruktury.

    Pokud jde o obec Dobrovíz ve středních Čechách, jde o výstavbu obchvatné komunikace, která by odvedla dopravu spojenou s fungováním distribučního centra mimo obec. Podobný problém je v Brně, kde se jedná o otázku nájezdu na dálnici, který by přímo propojil průmyslovou zónu, ve které má tato investice vzniknout, s dálnicí D1. V obou těchto případech státní instituce nabízejí dohodu, nabízejí určité memorandum, které obsahuje i součinnost státu. Pokud jde o Brno, součinnost představuje plán na výstavbu napojení nového přivaděče mezi dálnicí D1 a průmyslovou zónou ve Slatině, kde má být investice Amazonu realizována. Pokud jde o Dobrovíz, tam zatím ještě obec nevyjádřila přesný souhlas s podmínkami, tak jak byly navrženy. Stejně tak se očekává nové jednání zastupitelstva v Brně.

    Chci vás ujistit, že vláda bude celou věc prostřednictvím příslušných institucí a ministerstev pozorně sledovat. Jsme připraveni pomoci tomu, aby se tyto investice v České republice zrealizovaly nejenom kvůli nim samotným, ale také proto, abychom navenek vyslali jasný signál, že Česká republika je už znovu připravena na seriózní jednání s investory, kteří přijdou proto, aby podpořili naši ekonomiku, vytvořili nová pracovní místa a podíleli se na hospodářském vzestupu země.

    Tolik jen velmi stručně k otázce investice Amazonu. V tuto chvíli vám nemohu jednoznačně odpovědět na otázku, zda se podaří jednání dotáhnout úspěšně do konce, protože to nezávisí jen na vůli státu. Kdyby to záleželo jen na vůli České republiky, pak mohu říci: Ano, Česká republika je připravena se dohodnout, poskytnout vhodné podmínky. Ale nyní to záleží na rozhodnutí příslušných samospráv. To znamená na zastupitelstvu obce Dobrovíz, záleží to také na rozhodnutí magistrátního zastupitelstva v městě Brně a nyní vláda musí vyčkat na stanovisko samosprávných orgánů. Pokud stanovisko bude kladné, pokud tu bude šance dospět k finální dohodě, pak jsou státní organizace a instituce připraveny k finální dohodě přispět. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda chce doplnit otázkou. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za odpověď. Pane předsedo vlády, opravdu je nutno kooperovat a najít shodu se samosprávnými celky.

    Měl bych ještě jednu konkrétní prosbu, která se týká Zlínského kraje, protože určitě víte, že v minulosti investoval Zlínský kraj za pomoci státních dotací průmyslovou zónu v Holešově. Ta má v současné době řadu problémů. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, mně je přirozeně ta situace holešovské průmyslové zóny známa z uplynulých let. Je fakt, že tam byly investovány poměrně rozsáhlé veřejné prostředky pro to, aby tato zóna byla připravena na nové investice, a zatím se tam nepodařilo žádného velkého investora získat. Souhlasím s vámi, že jedním z důvodů může být otázka nedotaženého napojení na základní a klíčovou dopravní infrastrukturu. A po pravdě řečeno, ta úvaha nás čeká i v jiných oblastech a v jiných lokalitách.

    Pokud se dnes vláda chce aktivněji věnovat otázce získávání přímých investic a podpory vzniku nových pracovních míst, tak současně také musíme na to navázat rozvoj dopravní infrastruktury. Čili ruku v ruce vláda musí koncepčně zvažovat, jak, kdy a jakým způsobem využije připravené průmyslové zóny, do kterých už se v minulosti investovaly nemalé finanční prostředky, a jakým způsobem tomu přizpůsobí rozvoj dopravní infrastruktury a investice do ní v následujících letech. Tady bych velmi uvítal spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy a Ministerstvem financí tak, abychom byli schopni zkoordinovat rozvoj dopravní infrastruktury a přístup nových investorů do České republiky.

    Chci vás ujistit o tom, pokud jde o napojení holešovské průmyslové zóny, tuto věc vnímáme jako jednu z priorit.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Bendlovi, který byl vylosován na třetím místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Němcová.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, mám jednoduchou otázku. Členem vaší vlády je člověk, který patří k významným podnikatelům v České republice, a to v agrárním sektoru až v některých částech majících monopolní postavení. Chtěl bych vědět, zdali vám osobně vadí a cítíte to jako konflikt zájmu, jestliže ministr financí má pod sebou Finanční analytický útvar, či nikoliv, a zdali s tím hodláte něco dělat, neboť tento útvar má přístup k citlivým informacím konkurentům všech firem, má přístup k informacím, které mohou na trhu mít obrovskou hodnotu, a může být ve významném konfliktu zájmu. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi, abych reagoval na vaši interpelaci. Samozřejmě je to do značné míry nová situace, se kterou jsme se doposud nesetkali, byť i v minulosti tady vznikaly politické strany velmi rychlým způsobem. Pan Babiš nepochybně není první podnikatel, který se dostal takto rychle do vlády na základě výsledků voleb. A chci zdůraznit, že to bylo na základě výsledků voleb. Občané, kteří volili hnutí ANO, věděli, kdo stojí v jeho čele, a mohli logicky také předpokládat, že pokud tato strana získá silný voličský mandát, tak se může ocitnout ve vládě a může být součástí vládní koalice. Myslím si, že tady z tohoto hlediska nevím o ničem, co by předseda tohoto hnutí ve volební kampani skrýval nebo zatajoval z hlediska svého postavení a ze svého hospodářského postavení.

    Chci pouze připomenout, že v minulém volebním období, aniž bych tady chtěl dělat jakékoliv rovnítko, součástí vlády, a nějakou dobu dokonce i ministrem byl faktický předseda Věcí veřejných pan Bárta, který byl také podnikatelem, byť v určité specifické oblasti. A tehdy jsme také vedli debaty o tom, jestli tady existuje střet zájmu vzhledem k tomu, že jeho politická strana nominovala ministra vnitra.

    To riziko tady je vždycky a vždycky tady do budoucna v okamžiku, kdy podnikatel vstupuje do politiky, bude. A tady si myslím, že je strašně důležité, abychom kladli důraz na standardní postupy, na dodržování zákona. Máme tady zákon o střetu zájmů, který ukládá i členovi vlády povinnost, aby v okamžiku, kdy ho čeká hlasování, ve kterém by mohlo dojít ke střetů zájmů, tento střet zájmu ohlásil. Čili je to respektování zákonného režimu.

    Jsem také informován o tom, že pan Andrej Babiš rezignoval na funkce ve statutárních orgánech společnosti, kterou vlastní.

    Pokud jde o Finanční analytický útvar, to není žádná tajná služba. Předpokládám, že Finanční analytický útvar má přesná pravidla a přesné postupy, z hlediska své činnosti se řídí zákonem, a nemám žádné důvody se obávat toho, že by Finanční analytický útvar měl postupovat jiným než standardním způsobem. To znamená, ano, je to mocný nástroj, ale pevně věřím tomu, že bude používán v souladu se zákonem zejména k tomu, k čemu má sloužit, to znamená identifikovat nelegální transakce, pomáhat státu v boji s terorismem, pomáhat mimo jiné státu například i v boji s daňovými úniky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády. Táži se pana poslance, zdali chce doplňující otázku. Chce.

  • Poslanec Petr Bendl: Dobře, já jsem tomu rozuměl. Věříte panu místopředsedovi vlády, že nezneužije ani toho faktu, že bude mít k dispozici citlivé údaje, byť to nemusí být žádné trestněprávní věci. Ale bude mít přístup k účtům svých konkurentů. Vám to nevadí, dobře, budiž, alespoň to všichni slyšeli.

    Jen bych tady chtěl připomenout, že jak pan bývalý poslanec Bárta, tak tuším i pan Řebíček se sami vzdali vlastnického práva a převedli své firmy na jiné osoby. Chtěl bych vědět, zda počítáte, že tak učiní i váš člen vlády.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Ona je to skutečně zajímavá otázka, pokud jde o Finanční analytický útvar. Já jsem byl čtyři roky ministrem financí, ten útvar byl součástí Ministerstva financí již v té době a po pravdě řečeno mě nikdy nenapadlo, abych zneužil své pozice a zkoumal nějaké citlivé údaje kohokoliv. Říkám kohokoliv. Tam jsou standardizované postupy. Ten útvar je v zásadě oddělen od zbytku Ministerstva financí, a to jak z hlediska svého řízení, tak z hlediska dislokace. A pokud by ministr chtěl získávat nějaké citlivé údaje, tak o všech těchto žádostech by - předpokládám - byly vyhotoveny záznamy. To znamená, nelze podle mých informací, které mám k dispozici ze zkušenosti ministra financí, získávat citlivé údaje, aniž by to jakýmsi způsobem nebylo vyhodnoceno, aniž by to jakýmsi způsobem nebylo zaznamenáno. Předpokládám tedy, že by následně nový ministr mohl být informován o tom, že jeho předchůdce se snažil nějakým způsobem FAÚ zneužít. Čili já si nemyslím, že by k tomu mělo dojít. Znovu zdůrazňuji, jsou tady jisté postupy. A já v době, kdy jsem byl ministr financí, tak jsem tomu pokušení nepodlehl.

    Pokud jde o pana Řebíčka, rozumím tomu příkladu. Pan Řebíček, tuším, že prodal svůj podíl ve firmě Viamont. Ale nevím, jestli je to úplně šťastný příklad, protože i když on prodal svůj podíl, a když se podíváte na to, jak narostly zakázky firmy Viamont během doby, kdy byl pan Řebíček ministrem dopravy, tak se ukazuje, že stejně ty pochybnosti tady jsou. I když ten podíl prodal, tak přesto jsou pochybnosti, jestli náhodou to, že se expanze Viamontu shoduje s působením pana Řebíčka v čele Ministerstva dopravy, není důsledkem toho předcházejícího propojení. Jenom chci upozornit na to, že poté, kdy pan ministr Řebíček z čela ministerstva odešel, už se té firmě tolik nedařilo, a myslím si, že nedopadla úplně dobře.

    Takže nebyl to úplně dobrý příklad. Ale po pravdě řečeno, vůbec se nebráním diskusi o tom, jak do budoucna zákon o střetu zájmů novelizovat. Pokud dojdeme ke shodě, že bychom do budoucna měli určitá pravidla uplatnit nebo upravit striktněji, tak nepochybně, věřím, že mluvím za celou vládní koalici, se takové diskusi vůbec nebráníme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo paní poslankyni Miroslavě Němcové, která byla vylosována na čtvrtém místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky pana Bohuslava Sobotku. Prosím, paní poslankyně. A připraví se pan poslanec Marek Benda.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, začnu nejprve citátem - citátem současného ministra financí: "Budeme trvat na tom," cituji tedy, "že prostředky ve výši zhruba 350 miliard korun, které leží bez užití na účtech České národní banky, využijeme při řízení státního dluhu."

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní poslankyně, měl jsem přirozeně možnost na toto téma s panem ministrem financí hovořit. On vycházel ve svém sdělení z pravidelné zprávy, kterou předkládá Ministerstvo financí a která hovořila o průměrných zůstatcích na účtech ČNB, které jsou evidovány v rámci systému státní pokladny, ale ačkoli jsou zůstatky evidovány a jsou vykazovány, tak stát k těmto prostředkům nemá přístup. To jste koneckonců i vy sama ve své interpelaci zmínila. A to je možná problém, který v ČR máme na rozdíl od ostatních zemí, kde systém státní pokladny byl dotažen do konce v tom smyslu, že veškeré veřejnoprávní subjekty mají prostředky disponovány způsobem, že vláda v okamžiku, kdy by si musela půjčit, má tady alternativu využít přebytky na těchto účtech a dočasně z nich financovat své potřeby. Ano, máte pravdu, bylo by to určité narušení stávající rozpočtové autonomie, kterou některé subjekty mají, ale otázka je, jestli by to skutečně narušilo jejich hospodaření, pokud tam ty prostředky leží a nejsou žádným způsobem využívány. To je debata, která nás čeká do budoucna.

    Možná si vzpomenete na to, že my jsme tu diskusi tady zažili i v této Poslanecké sněmovně. Bylo to v době, kdy pan ministr Kalousek, což byl koneckonců ministr financí ve vládě, v níž byla také ODS, zaváděl systém státní pokladny a snažil se, aby součástí toho systému byly plně i prostředky veřejných vysokých škol. Tehdy se ze strany veřejných vysokých škol zvedl velký odpor a školy si prosadily, že stát na jejich peníze sáhnout v rámci systému státní pokladny nemůže. To znamená, zůstaly mimo, ale jsou evidovány a jsou vykazovány. A pan ministr Babiš vycházel právě z výkaznictví, které zahrnuje i tyto finanční prostředky.

    Do budoucna je tady podle mě diskuse a je tady možnost debaty, zdali by náš systém státní pokladny neměl být v tomto směru efektivnější, protože pokud bychom tam zahrnuli všechny finanční prostředky veřejných institucí a stát si na ně v případě potřeby mohl dočasně sáhnout, pak by to nepochybně snížilo náklady státu na obsluhu dluhu. Je to otázka racionální ekonomické debaty, zdali by to pro stát nakonec nebylo užitečnější než respektovat, souhlasím s vámi, také důležitou autonomii jednotlivých veřejnoprávních institucí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Asi nechci položit doplňující otázku, protože nevím, co nového bych se na ni dozvěděla. Jenom děkuji panu předsedovi vlády za vysvětlení, že si vybral do svého týmu jako nejdůležitějšího muže člověka, který neumí číst zprávy a nerozumí jejich sdělením a interpretuje je tak, jak ho napadne v duchu předvolební laciné rétoriky. Děkuji za toto upřesnění z úst pana předsedy vlády.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní dávám slovo poslanci Marku Bendovi, který byl vylosován na pátém místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Fischerová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, já snad ani ty dvě minuty nevyčerpám. Ve slavném dopise, který odešel z Lidového domu na Pražský hrad, ve kterém byla přejmenována část ministrů této vlády, který jsme pak díky tomu všichni mohli zatrhaný z Pražského hradu vidět, byla douška, ve které bylo uvedeno, že přílohou tohoto dopisu jsou lustrační osvědčení členů vlády.

    Rád bych se zeptal pana premiéra, jestli to byla lustrační osvědčení všech členů vlády, nebo jenom některých členů vlády, případně kterých členů vlády, a jestli tato lustrační osvědčení všechna byla negativní, nebo některá z nich byla pozitivní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Máte pravdu, vážený pane poslanče, že přílohou návrhu, který jsem předložil prezidentovi republiky, byla lustrační osvědčení. Všichni členové vlády až na kandidáta na funkci ministra financí buď předložili negativní lustrační osvědčení, nebo uvedli, že se na ně již tato povinnost nevztahuje, protože se narodili v časovém období, kdy lustrační zákon vydání takového osvědčení nepožaduje. Taková je realita, takové bylo složení přílohy, která byla součástí návrhu, který jsem panu prezidentovi předložil, a z tohoto důvodu také mohu konstatovat, že ten návrh byl zcela určitý, neboť přesná jména jednotlivých navržených členů vlády byla uvedena v rámci příslušných ověřených kopií lustračních osvědčení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Bendy, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo vlády, já rozumím vašemu vysvětlení, že lustrační osvědčení nedávali ti, na které se to věkově již nevztahuje, ale jestli se nepletu, tak pan ministr financí a místopředseda vlády Babiš patří k ročníkům, na které se lustrační osvědčení ještě vztahují. Proto se ptám, jak to, že jeho lustrační osvědčení nebylo přílohou tohoto dopisu prezidentu republiky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že ta věc je velmi jednoduchá. Obrátil jsem se přirozeně na jednotlivé koaliční strany, se kterými jsme se dohodli na koaliční smlouvě, aby dodaly příslušné podklady pro předložení žádosti na Pražský hrad, a tyto podklady, které jednotlivé koaliční strany dodaly, jsem také předložil prezidentovi republiky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády. A nyní dávám slovo paní poslankyni Fischerové, která byla vylosovaná na šestém místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. Poprosím, aby se připravil pan poslanec Jan Zahradník.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážená paní místopředsedkyně, moc děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, setkávám se jako poslankyně s různými osobami a také jedna část z nich mj. jsou živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné. Je zajímá mnoho věcí, protože víme, že podnikání v současné době, a to množství, které klesá dolů, jejich počet ovlivňují různé věci. Mimo jiné se mě ptají také na to, jak to bude výhledově s daňovými tzv. výdajovými paušály. Já jsem si tedy prostudovala koaliční smlouvu, kde se částečně něco dá z toho dočíst, ale budu mít na závěr konkrétní otázku.

    Četla jsem priority vlády: Budeme podporovat rozvoj malého a středního podnikání. Za důležité považujeme také maximální snižování administrativní zátěže pro podnikatele. To je dobře, to se mi líbí. Ale pak dál článek 2.4., měla by být účinnost od 1. 1. roku 2015, budeme usilovat o schválení změn, omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou. V současné době tyto částky jsou 30-80 %, to víme. Ale mě by teď vyloženě zajímalo, pane premiére, jestli existuje analýza a jaký bude toto mít dopad do fiskální politiky našeho státu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, možná si vzpomenete, že stávající podoba výdajových paušálů v zásadě, říkám v zásadě, platí v naší zemi od roku 2006. Možná vás překvapí, ale v té době jsem byl ve funkci ministra financí a prosazoval jsem a podpořil jsem rozšíření možnosti pro živnostníky uplatňovat výdajové paušály. Ale tehdy ty výdajové paušály byly uplatňovány v kombinaci s progresivní daní a byly uplatňovány v kombinaci s minimální daní. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a táži se paní poslankyně Fischerové, zda chce položit předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane premiére, já vám děkuji za tu odpověď, ale přesto z vlastní zkušenosti vím, že je nesmírně důležité, aby lidé tu práci měli, i ti drobní živnostníci, a ten můj pohled je takový. Můj dotaz byl konkrétní, jestli ta analýza existuje. Čili jsem pochopila z vaší odpovědi, že zatím ne, protože kdyby ta analýza neproběhla dokonale, tak se obávám, že to nebude ani poznat, že se to opět někde v šedi rozplyne, ale koukám se na to tak svým pohledem, že je důležité, aby lidi, i ti drobní živnostníci, měli práci, mohli se o sebe postarat. Že to je pro náš stát celkově prospěšné.

    Ale už ani nepokládám dotaz, spíš je to na dlouhou debatu, protože to není tak jednoduché a každý máme asi na to trochu jiný pohled, ale především jde o to, aby lidé byli schopni se o sebe postarat z mého pohledu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, možná vás to překvapí, ale já s vámi souhlasím. V situaci, kdy máme takto vysokou nezaměstnanost, jaká je dnes, kdy je tady skoro 600 tisíc lidí bez práce, v situaci, kdy ekonomika neroste, v zásadě stagnuje, ty růsty jsou velmi slabé, tak představa, že jakákoliv vláda zvýší zdanění drobných živnostníků, to by automaticky znamenalo, že je bude posílat na úřady práce. Proto také vláda nechce k žádnému takovému opatření přistoupit a velmi pečlivě bude v daňové oblasti zvažovat všechna opatření, která bude přijímat.

    Analýza zatím zpracovaná není. Analýzy mají odbory, analýzy mají i zaměstnavatelé. Vládní analýza bude zpracována, bude to součástí programového prohlášení vlády a na základě této analýzy chceme otevřít diskusi. Protože skutečně u řady lidí je tady dnes pociťována jistá nespravedlivost z hlediska míry zdanění a těch odvodů, které platí do veřejných systémů.

    A možná na závěr jenom jeden příklad, který je ale také důležitý a je potřeba o tom mluvit nahlas. Vyprávějí lidé, kteří pracují v České správě sociálního zabezpečení, řadu příkladů toho, kdy člověk, který v posledních dvaceti pětadvaceti letech fungoval jako živnostník, OSVČ, teď přijde a zeptá se na výměru svého důchodu, nebo je mu ten důchod dokonce už přímo oficiálně vyměřen, je šokován tím, jak ten důchod nízký. Řada živnostníků přirozeně ráda platí nižší odvody na sociální pojištění, ale neuvědomuje si důsledky, které to přinese v okamžiku, kdy půjdou do důchodu a kdy je jim ten starobní důchod vyměřen, a pak jsou šokováni tím, jak nízká částka je jim vyměřena. I tady by stát měl se svými občany jednat otevřeně a je potřeba říci živnostníkům celou pravdu: Ano, dnes můžete čerpat slevy na sociální pojištění, ale počítejte prosím s tím, že v okamžiku, kdy vám bude vyměřen starobní důchod, nemůžete počítat s tak vysokým starobním důchodem, který třeba dostane váš kolega zaměstnanec, byť to můžete vnímat jako nespravedlivé.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí poslanec Jan Zahradník, který byl vylosován na sedmém místě. Připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, když jsem přemýšlel nad tím, jakou otázku položím panu premiérovi při své první účasti na ústních interpelacích, tak mě napadalo více témat, ale nakonec převážilo téma jediné, které je pro mne jako poslance zvoleného v Jihočeském kraji nejdůležitější, a tím tématem je dopravní napojení jižních Čech jednak na centrum naší republiky, na Prahu, a dále pak na evropskou dálniční síť, to znamená na jih, na hornorakouský Linec.

    Proto si dovolím panu premiérovi otázku, v jakém pořadí na přehledu priorit vlády, kterou vede, se nachází stavba dálnice D3 a na ni navazující rychlostní komunikace R3, a zároveň také jaké místo v pořadí těchto priorit má stavba rychlostní komunikace R4, která propojuje Písek a Prahu z jihozápadu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já pokládám za zcela logické, že se jako bývalý hejtman Jihočeského kraje ptáte na důležitou státní infrastrukturní stavbu, která je nepochybně klíčová pro budoucnost jižních Čech, ale také pro naše spojení s Rakouskem.

    První věc, kterou bych chtěl říci, to, co není úplně pozitivní zpráva, je, že podle informací, které jsem dostal, rakouská strana podle dosavadních jednání, která byla vedena zejména v roce 2013, počítá s tím, že ten příhraniční úsek bude z rakouské strany investován až po roce 2018, to znamená je tam perspektiva zhruba roku 2018 z pohledu dokončení dálnice z rakouské strany. Pokud jde o českou stranu, mohu vás ujistit, že intenzivně probíhá příprava výstavby dalších úseků dálnice D3. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance - ano, chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, paní předsedající. Informace o těch Rakušanech je pro nás, kteří tudy jezdíme jaksi trochu nedůvěryhodná. Chápu, že máte asi správné informace, ale je to pro nás těžko pochopitelné, když se tam staví od Lince na sever dá se říct ostošest.

    Ale ještě jedna věc, kterou bych chtěl zmínit. Stát má dlouhodobě v plánu v jižních Čechách dostavět jednu ze zásadních energetických investic, dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. To je stavba, která je velmi významná pro naši zem. Je to otázka mnoha let do budoucnosti. Ale přesto z průzkumů veřejného mínění má tahle stavba poměrně významnou toleranci mezi Jihočechy. Ale Jihočeši také čekají, nejen že se bude investovat do jádra, ale že se bude také investovat do infrastruktury dopravní. Zdali je panu premiérovi tato okolnost také známa, bych se chtěl zeptat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a předávám slovo panu premiérovi.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, minulá vláda, respektive se souhlasem nebo s porozuměním minulé vlády bylo zahájeno výběrové řízení na dostavbu dalších dvou bloků v rámci Jaderné elektrárny Temelín, která se nachází v Jihočeském kraji. Já musím říci, že nová vláda ještě bude muset posoudit, zdali její přístup k výstavbě těchto dvou bloků bude totožný s vládami předcházejícími. To, co naši úvahu ale nepochybně ovlivní, bude za prvé debata o klimatickém balíčku na úrovni Evropské komise, protože Evropa teď bude přehodnocovat své cíle a záleží na tom, jak budou nastaveny principy energetické politiky v rámci Evropské unie. Poté, kdy bude jasno na úrovni Evropy, a to by snad mohlo být po březnové Evropské radě, nás čeká aktualizace energetické koncepce v rámci České republiky a z té nepochybně potom vyplynou také podmínky pro eventuální dokončení tendru na výstavbu Temelína.

    Já to říkám proto, že nepokládám za úplně ideální směšovat otázku výstavby dopravní infrastruktury v Jihočeském kraji s touto výraznou investicí ČEZu, protože jsem přesvědčen o tom, že dobudování hlavních páteřních komunikací, které vy jste zmínil ve své interpelaci, bude nutné v každém případě. Bude nutné v každém případě. A nemyslím si, že by měly být spojovány s touto investicí, která koneckonců bude financována z jiných finančních zdrojů než výstavba dopravní infrastruktury. Za výstavbu rychlostních komunikací v Jihočeském kraji musí nést odpovědnost stát. Pokud jde o dostavbu dalších dvou bloků v elektrárně Temelín, tam je odpovědnost na společnosti ČEZ, kterou stát vlastní ze 70 %.

    Pouze bych chtěl podotknout, že nová vláda není ochotna poskytovat záruky na výkupní ceny elektrické energie, které by v příštích několika desítkách let mohly dramaticky zatížit ať už domácnosti, nebo firmy z pohledu zvýšených odvodů v důsledku nutnosti financovat dostavbu elektrárny Temelín. Čili to, co nás také bude zajímat, budou podmínky, za kterých by se další dva bloky v Temelíně měly postavit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí pan poslanec Václav Klučka, který byl vylosován jako osmý. Poprosím, aby se připravil pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji. Paní předsedající, vážený pane premiére, ještě do včerejška jsem nevěděl, že budu interpelovat novou vládu ve věci regulačních poplatků ve zdravotnictví, že budu interpelovat vás, pane premiére. Ta souvislost je s tím, že včera jsme projednávali novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde kromě implementace evropské směrnice pro mě nastal problém v tom, že v textaci zákona se objevily věty v odstavcích, které vlastně již neexistující poplatek za nemocniční péči identifikují ve svých dalších. Tohle to opravíme, prosím, zítra se k tomuto zákonu vrátíme.

    Ale já jsem se chtěl, pane premiére, zeptat. Koaliční smlouva byla podepsána jako určitý předvoj koaliční odpovědnosti. Tam jsou znaky toho, jak se bude dále se zdravotními poplatky pracovat. Předpokládám, že se to objeví v programovém prohlášení vlády. Ale přesto, protože veřejnost diskutuje o těchto věcech, bych rád, pane premiére, věděl, jestli to, co v té koaliční smlouvě máme, bude také podkladem pro to, aby tato nová vláda plně tento slib naplnila.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil k té věci, která je z vystoupení pana poslance nejvíc aktuální. Ta se týká toho, že od 1. ledna letošního roku již nejsou vybírány poplatky za pobyt v nemocnici, které byly zavedeny, tuším, v roce 2008. Je to důsledek rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil příslušnou část zákona poté, kdy stížnost na zvýšení tohoto poplatku na 100 korun podala v minulém období skupina poslanců sociální demokracie. Čili na základě stížnosti k Ústavnímu soudu Ústavní soud zrušil příslušnou část zákona a ta nebyla nahrazena žádným jiným ustanovením. Proč nebyla nahrazena? Přechodná vláda Jiřího Rusnoka nepředložila příslušný návrh na to, aby nahrazena být mohla, a ten návrh se ocitl v Poslanecké sněmovně až v okamžiku, kdy už by to znamenalo obnovení vybírání těchto poplatků v nemocnicích.

    Nově vznikající koalice se touto otázkou přirozeně zabývala. Shodli jsme se na tom, že z hlediska přístupu ke spoluúčasti pacientů a s ohledem na to, že v minulých letech se dramaticky zvyšovala hotovostní spoluúčast pacientů na financování zdravotní péče, koalice už nebude chtít obnovit vybírání poplatků za pobyt v nemocnici. Přirozeně to bude nutné zdravotnickým zařízením kompenzovat. Ministr zdravotnictví připravuje do vlády návrh na to, abychom poskytli kompenzaci v rámci systému zdravotního pojištění v rozsahu cca 2 miliard korun. Tyto prostředky bychom použili ze zdrojů vládní rozpočtové rezervy ještě v průběhu roku 2014. To znamená, nechceme ponechat nemocnice bez toho, že by tam došlo k určité kompenzaci propadu příjmů v důsledku toho, že už nemohou vybírat tento poplatek za pobyt.

    Říkám to proto, že nemocnice byly do značné míry ekonomicky poškozeny úhradovou vyhláškou bývalé vlády ministra Hegera a v letošním roce, byť se ta situace o něco zlepšila, tak pokud bychom nemocnicím nekompenzovali nevybírání poplatků, mohlo by to dále narušit, a znovu narušit, jejich ekonomickou rovnováhu.

    Pokud jde o osud dalších poplatků, které jsou vybírány ve zdravotnictví dnes, chci vás ujistit, že součástí koaliční smlouvy je dohoda na tom, že bude zrušen poplatek za návštěvu lékaře, bude zrušen poplatek za recept ve výši 30 korun a bude ponechán pouze poplatek za využití pohotovosti. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. Táži se pana poslance - nechce položit doplňující otázku, proto prosím, aby s další interpelací vystoupil pan poslanec Zdeněk Ondráček, který byl vylosován jako devátý. A prosím, aby se připravil pan poslanec Miroslav Kalousek.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Hezké odpoledne, vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Touto Poslaneckou sněmovnou byl 19. 12. 2013 schválen státní rozpočet na rok 2014. Rozpočet byl schválen s dvouprocentním navýšením mzdových prostředků u všech státních zaměstnanců, tedy i příslušníků bezpečnostních sborů. Jejich platy, tedy přesněji stupnice základních tarifů, každoročně určuje vláda svým nařízením. A právě bývalá vláda Jiřího Rusnoka schválila stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2014 na svém zasedání dne 18. 12. 2013, tedy jen den před schválením státního rozpočtu. Jedná se o nařízení vlády 455 z roku 2013. Stupnice základních tarifů však zůstaly nezměněny a jsou tak zcela stejné jako pro rok 2013, rok 2012 i rok 2011. Trochu nechápu, proč bývalá vláda Jiřího Rusnoka nemohla počkat ten jeden jediný den a schválené navýšení mzdových prostředků o dvě procenta promítnout i do základních tarifních stupňů pro příslušníky bezpečnostních sborů v roce 2014. Navyšování platů je tak v současné době provedeno formou zvyšování osobního ohodnocení, což však je nenároková složka platu a může tak v průběhu roku docházet ke změnám.

    Ptám se, vás, pane předsedo vlády, zda bude vaše vláda toto nařízení měnit, aby se tak navýšení mzdových prostředků odrazilo v základních tarifech. A pokud ne, jak bude zajištěno, aby schválené navýšení platů o dvě procenta bylo zaručeno všem příslušníkům bezpečnostních sborů po celý tento rok a i roky následující. Příslušníci bezpečnostních sborů by určitě takový postup přivítali a ocenili, neboť v roce 2010 jim bylo Topolánkovou vládou přislíbeno, že snížení jejich platů o 10 % je pouze na přechodnou dobu tří let. Dnes vědí, co tento veřejný příslib politika ve skutečnosti znamená. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. slovo má předseda vlády pan Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já vás mohu pouze ujistit o tom, že o finanční prostředky, které byly navýšeny, a došlo v zásadě ke dvouprocentnímu zvýšení objemu mzdových prostředků pro všechny zaměstnance veřejného sektoru na letošní rok, bylo to rozhodnutí vlády Jiřího Rusnoka a koresponduje s podobou zákona o státním rozpočtu na letošní rok, takže o tyto finanční prostředky nová vláda zaměstnance veřejného sektoru v žádném případě nepřipraví. To znamená, nechystáme a nemáme v úmyslu jakákoliv úsporná opatření nebo škrty, které by znamenaly to, že tyto finanční prostředky budou odebrány ať už z resortu Ministerstva vnitra, nebo z kteréhokoliv jiného rozpočtu, kde jsou určeny na zajištění platů zaměstnanců veřejného sektoru.

    Nepokládám politiku vývoje platů ve veřejném sektoru v minulých letech za šťastnou. To, že byly sníženy tarify zhruba o 10 %, byl velmi nepříjemný zásah z hlediska celé řady domácností zaměstnanců veřejného sektoru a podle mého názoru snížení platů ve veřejném sektoru přispělo svým dílem k recesi. Té rok a půl trvající recesi, kterou si prošla česká ekonomika, protože to přirozeně podlomilo schopnost části domácností utrácet. A náhlé snížení platů o 10 % také řadu domácností, například i příslušníků ozbrojených sborů, dostalo do složité situace, zejména tehdy, pokud například musí splácet hypotéku nebo spotřebitelské úvěry a měly přesně rozpočítány své příjmy a nenapadlo je, že by se ty příjmy měly takhle jednorázově snížit o 10 %.

    Takže takovéto opatření v žádném případě nová vláda opakovat nebude. Pokud jde o to, že ty prostředky nebyly promítnuty do tarifního platu, to je skutečně rozhodnutí minulé vlády. Nepředpokládám, že by tato vláda měnila v průběhu letošního roku platové tarify ať už u příslušníků bezpečnostních sborů, nebo u jiných zaměstnanců veřejného sektoru. Navýšení objemu prostředků ve výši dvou procent bude tedy zaměstnancům poskytnuto ve formě nadtarifních složek platu. Ale v každém případě je důležité a já o tom určitě s jednotlivými ministry budu hovořit, aby finanční prostředky k zaměstnancům veřejného sektoru doputovaly.

    Chci jenom připomenout, že pokud jde o resort Ministerstva vnitra, který jste zvláště zmiňoval, tak tam v letošním roce došlo také k navýšení prostředků, které souvisí se zvýšením počtu příslušníků bezpečnostních sborů o 1 204 míst. Nová vláda se bude muset postarat o to, aby toto navýšení finančních prostředků, které představovalo zhruba 600 mil. korun, zůstalo v rozpočtu resortu vnitra i v příštích letech, aby vláda nemusela počet příslušníků bezpečnostních sborů znovu snižovat. To je druhý cíl, který bych chtěl deklarovat.

    Naším cílem je stabilizace bezpečnostních sborů. Tyto bezpečnostní sbory byly velmi negativně poznamenány vývojem v uplynulých letech, zejména pokud šlo o ekonomickou nejistotu, jednak pokud šlo o platy, jednak pokud šlo o výdaje na investice a provozní výdaje, a naším cílem je umožnit slušné stabilní standardní podmínky mimo jiné pro fungování policie tak, aby policie nemusela řešit otázku svého ekonomického přežití, ale mohla se soustředit na to, co je jejím hlavním cílem - na ochranu bezpečnosti, zdraví a majetku občanů a vyšetřování trestné činnosti.

    Čili nepočítáme s tím, že bychom v letošním roce zvyšovali tarifní platy. Chceme udržet tyto finanční prostředky trvale v rozpočtu a současně bychom se rádi v příštích letech pokusili dorovnat příslušníkům bezpečnostních sborů ono 10% krácení, které je během Nečasovy vlády postihlo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zdali chce položit předsedovi vlády doplňující otázku. Je tomu tak, prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak ještě jednou. Pane předsedo vlády, zareaguji úplně na poslední větu z toho, co jste teď řekl. Mám to vnímat tak, že teď prohlašujete, že příslušníkům bezpečnostních sborů v následujícím roce vrátíte oněch 10 %?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, jsem přesvědčen, že to nebude možné realizovat během jednoho roku. Nelze si představovat, že budeme schopni tyto finanční prostředky najít - znovu zdůrazňuji, zejména v souvislosti s tím, že letos došlo k navýšení počtu příslušníků bezpečnostních sborů. To znamená, budeme muset toto opatření rozložit do několikaletého období tak, abychom napravili platové deformace, ke kterým v minulosti došlo. Ale jsem přesvědčen, že ministr vnitra přijde na vládu s návrhem na to, jak v těch příštích letech během funkčního období vlády ten problém napravit a ten problém vyřešit.

    Nedokážu si představit, že by z hlediska rozpočtových možností státu bylo možné tuto deformaci napravit během jednoho rozpočtového roku. Takže bude to vyžadovat delší časové období.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím, aby s další interpelací vystoupil pan poslanec Miroslav Kalousek, který byl vylosován jako desátý. A prosím, aby se připravil pan poslanec Ladislav Šincl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání služebního zákona poslanci vládní koalice nešetřili výroky jako odpolitizování a profesionalizace státní správy, každý musí být kvalifikován a musí projít náročným výběrovým řízením. Popřípadě - profesionální úředník se nesmí bát o místo po každých volbách. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, vážený pane poslanče, dvě reakce na vaši interpelaci.

    První. Protože jsem přesně nevěděl, čeho přesně se bude interpelace týkat, tak jsem se ještě teď dotázal ministra financí na osud pana Švorce v rámci aparátu Ministerstva financí. Já pana Švorce přirozeně znám, protože jsem s ním měl možnost čtyři roky spolupracovat na pozici, kdy on byl vedoucím právního odboru Ministerstva financí. Ministr financí Andrej Babiš mne ujistil, že nadále počítá se spoluprací s panem Švorcem a že by měl nadále ve strukturách Ministerstva financí na odpovídající pozici působit. Tolik jenom jedna rychlá informace, kterou bych vám rád poskytl.

    Druhá poznámka je možná obecnější, ale týká se nás všech. Kdybychom, pane poslanče, my všichni, jak jsme tady, schválili při všech předcházejících možnostech, které jsme měli, zákon o státní službě, tak už by takové interpelace vlastně nemusely ani probíhat. To říkám proto, že se z toho nechci vyviňovat. Byla to naše vláda, která zákon poprvé v historii země prosadila, ale pak jsme bohužel neměli dostatek důslednosti, abychom dotáhli do konce jeho plnou účinnost, stejně tak dostatek důslednosti neměla ani vláda ODS a TOP 09, aby zákon o státní službě dotáhla do fáze plné účinnosti, a teprve to, až zákon bude platit, a já doufám, že to bude 1. ledna 2015, vytvoří systémové opatření pro to, aby státní správa nemohla být ovlivňována, dramaticky ovlivňována po každých volbách. Jenom systém, kdy bude oddělena odborná část aparátu resortu, kdy bude podřízena státnímu tajemníkovi, kdy tady bude generální ředitel státní služby, pouze takovýto standardní evropský systém by do budoucna měl znamenat jasnou jistotu pro kompetentní kvalifikované poctivé úředníky, že se nemusí obávat jakýchkoliv politických změn a čistek.

    Já bych byl velmi rád, kdyby tato vláda konečně splnila dluh, který má celá politická reprezentace, a zajistila, že zákon o státní službě bude od 1. ledna příštího roku platit. Věřím, že i opozice nám v tomto pomůže a přijetí zákona o státní službě podpoří.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pouze poznámku, pane premiére. Zákon je minimum morálky. Slušní lidé se mohou chovat podle zásad, které hlásají, bez toho, že je nějaký zákon v účinnosti. Pochopil jsem z vaší reakce, že do té doby, než zákon bude v účinnosti, budete trpět svým ministrům, aby odvolávali z funkcí zkušené loajální úředníky s dlouholetou praxí a přiváděli si zvenku politické trafikanty, protože v tomto případě byl na toto místo nahrazen politický trafikant bez jakékoliv zkušenosti z legislativní praxe a odvolán zkušený úředník, který sloužil dvacet let deseti ministrům pěti politických stran a dvou úřednických vlád. Respektuji, že jste připraven to trpět, ale myslím si, že zákon je minimum morálky a že byste to trpět neměl.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pokud se podaří náš záměr, tak od 1. ledna roku 2015 už takovéto starosti mít nemusíme. Budou tady jasná pravidla, která budou chránit státní správu před neoprávněnými zásahy. A do té doby nesou odpovědnost jednotliví členové vlády. Já předpokládám, že se budou chovat profesionálně a že nepřipustí, aby aparáty jejich resortů byly jakýmkoliv způsobem devastovány neodbornými zásahy. Věřím, že se nebude opakovat to, co se odehrávalo v době minulé vlády například na Ministerstvu životního prostředí, ze kterého se stala pobočka oblastního sdružení ODS na Praze 6, nebo na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ze kterého se stalo eldorádo pro podnikatelské aktivity pana Šišky a jeho byznysových kamarádů. Doufám, že takovéto chyby a takovéto příběhy nová vláda v žádném případě opakovat nebude. (Potlesk z řad poslanců ČSSD a ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Šincl, který byl vylosován jako jedenáctý. Prosím, aby se připravila paní Miroslava Němcová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, po pravidelné valorizaci se výše starobních důchodů v České republice zvyšuje od ledna 2014 jen minimálně. Drtivé většině důchodců maximálně o několik směšných deset korun měsíčně. Základní výměra důchodu se zvýšila z 2 330 korun na 2 340 korun, procentní výměra pak vzroste o 0,4 %. Jistě víte, že počínaje lednem 2013 rostou důchody jen o třetinu inflace a o třetinu růstu reálné mzdy. Tuto nižší valorizaci prosadila vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 dokonce přitom původně navrhoval úplné zmrazení růstu penzí. Za tři roky chtěla tak bývalá vláda uspořit celkem 47,7 mld. korun. Smutné je, že na těch, co se nemohou vůbec bránit, to je na důchodcích. Díky dosavadní směšné valorizaci penzí a neustálému zdražování reálné důchody klesají. Navíc důchodci, kteří si chtějí ke svému důchodu trošku legálně přilepšit, byli bývalou vládou za svoji snahu potrestáni a připraveni o další peníze. Počínaje příjmy za rok 2013 si totiž nemohou moci od daní odečítat základní daňovou slevu ve výši 24 840 korun ročně. Týká se to přitom všech zdanitelných příjmů. Důchodci by tak na dani z příjmů zaplatili více než jen za příjmy z pracovního poměru či brigád, ale i pokud mají živnost nebo třeba příjem z pronájmu nemovitosti.

    Mám tedy pro vás otázku, zdali to chcete nějak změnit a situaci důchodců v České republice zlepšit.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo předávám panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Prosím, pane předsedo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji za otevření tématu, které je důležité pro velkou část naší společnosti. Já tady vidím ministryni práce a sociálních věcí. Pevně věřím, že už na ministerstvu píší návrh novely zákona, kterým se změní systém valorizace důchodů. Je z legislativního hlediska důležité, aby Poslanecká sněmovna a Senát návrh projednaly do začátku podzimu letošního roku, takže předpokládám, že návrh bude v krátké době předložen do legislativního procesu.

    My jsme se dohodli v rámci vládní koalice, že se vrátíme k valorizaci penzí podle inflace, to znamená nebudeme se tvářit, že se zdražování léků, bydlení a potravin důchodců týká jenom z jedné třetiny. Ono se jich týká ze sta procent, to znamená i valorizace musí zahrnovat sto procent růstu inflace v předcházejícím roce. Pokud se nám podaří zákon letos schválit, pak je šance, že od 1. ledna příštího roku bude již řádná valorizace penzí a že opustíme neblahou politiku minulé vlády Petra Nečase, která na dva roky snížila tempo valorizace důchodů, a dochází tedy k reálnému poklesu důchodů v České republice a klesá kupní síla důchodců. To si myslím, že je velmi negativní.

    Jenom chci poznamenat, že to, co bylo absolutně bezcitné, bylo zkombinování několika kroků, které všechny směřovaly vůči důchodcům. Za prvé snížení valorizace penzí. Za druhé zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun. Za třetí zrušení slevy pro pracující důchodce, kterou vy jste zmínil. Za čtvrté odbourání sociálního příspěvku v nejnižší skupině, kde se snížil na 800 korun. Tohle všechno byly kroky, které směřovaly vůči jedné skupině. A tím posledním krokem byl dramatický nárůst doplatků za léky, který jsme tady zaznamenávali v uplynulých letech. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a táži se pana poslance, zda má doplňující otázku. Nemá. Dobrá tedy. Prosím, aby s další interpelací vystoupila paní poslankyně Miroslava Němcová, která v tomto případě byla vylosovaná jako dvanáctá. A prosím, aby se znovu připravil pan poslanec Šincl. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás s otázkou, kterou nebudete slyšet poprvé, ostatně dnes jste ji tady již slyšel, a ta otázka se týká střetu zájmů. A bohužel, protože půjde o permanentní střet zájmů ministra financí po celou dobu, kdy bude existovat tato vláda, tak se s touto otázkou nějakým způsobem budeme potýkat.

    Vy jste nám tady v jedné z předchozích odpovědí sdělil, že lze předejít tomuto střetu zájmů po formální stránce tím, že pan ministr financí vždy oznámí buď ve Sněmovně, nebo předpokládám též na vládě, že se ocitá momentálně ve střetu zájmů, neb se jedná o rozhodování ve věci, která se týká jeho byznysu, jeho firem. To, že se vzdal řízení svých firem nebo odešel z řídicích funkcí, neznamená, že tuto firmu dále nevlastní, že jakýkoli nákup, jakýkoli pohyb v té firmě nebude dělat on, že jakákoli akvizice nebude strategicky jím přímo řízena. A do tohoto střetu zájmů se určitě dostanete např. ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o tom, kdo bude správcem státních hmotných rezerv, kdo bude rozhodovat o tom, že třeba obilí bude uskladněno v silech Agrofertu nebo někde jinde. A přestože mi říkáte, pane premiére, že pan ministr financí nám oznámí, že je ve střetu zájmů, tak já chci slyšet, co uděláte vy. Jak vy jako předseda vlády zajistíte, aby se tento střet zájmů, který ohrožuje nás všechny, daňové poplatníky, neodehrával.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. A předávám slovo panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já se domnívám, že musíme rozlišit dvě věci. Procesy, které mají svůj původ v minulosti, tzn. v době, kdy ještě současný ministr financí nebyl ve funkci a nebyl členem vlády, a procesy, které budou event. založeny v době působnosti této vlády na základě rozhodnutí současné vlády.

    Pokud jde o tu první oblast, věci, které souvisí s minulostí. Vy jste např. jednu z nich zmínila, tzn. otázku skladování části zásob státních hmotných rezerv. To není něco, o čem by rozhodovala tato vláda. A vláda to ani žádným způsobem ovlivnit nemohla. Ani v tom minulém volebním období, kdy byla sociální demokracie sedm let v opozici, lidovci vůbec nebyli ve Sněmovně a hnutí ANO ani neexistovalo. To znamená, že tyto procesy, myslím, není možné zmiňovat v souvislosti s nějakým střetem zájmů v tom smyslu, že by za něj tato vláda mohla.

    Pokud jde o věci, které se týkají budoucnosti a jakýchkoli dalších rozhodování státu nebo jeho složek nebo státem kontrolovaných společností, přirozeně budeme postupovat tak, abychom se v žádném střetu zájmů neocitli. Jde o to, aby se postupovalo transparentně, aby se organizovaly standardní veřejné soutěže, aby nemohl být stín pochybnosti o tom, že tady vítězí nějaký soukromý zájem před zájmem společnosti a zájmem veřejným. Já předpokládám, že i opozice bude tyto věci velmi ostražitě hlídat, to je koneckonců rolí parlamentní opozice, a v případě, že by něco takového hrozilo, že můžeme počítat také s tím, že nás i opozice na potenciální rizika upozorní.

    Já chci za vládu slíbit, že uděláme vše pro to, abychom jakémukoli podezření z eventuálního střetu zájmů předešli a nastavili takové standardy a takové postupy, aby něco takového vůbec nebylo možné. Čili dobrá vůle na straně vlády tady jednoznačně je. Jsme připraveni se s těmi riziky vypořádat. Ale jinak samozřejmě pokud jde o znalosti procesu ve společnosti Agrofert, já asi nejsem ta osoba, která by tyto věci měla detailně znát nebo s nějakými detaily popisovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. A vidím, že paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já jsem si stoprocentně jista, pane premiére, že jste věděl, že se vás neptám na vnitřní procesy, které probíhají uvnitř firem pana Babiše. Já jsem se vás ptala na to, jak vy osobně budete garantovat, že nebude moci docházet ke střetu zájmů z jeho strany se zájmy daňových poplatníků, občanů České republiky, vás jako předsedy vlády.

    Vy jste mi vysvětlil vaši dobrou vůli a já ji chci brát vážně. Jenom vám bohužel musím připomenout hned první tiskovou konferenci, kterou jste měli jako vláda, která se představovala, budoucí koalice, kde pan Babiš prezentoval více svoji firmu Agrofert než zájmy vznikající koalice. Viděla jsem dobře z televizní obrazovky, jak jste měli skloněné hlavy, protože jste pochopili, nejenom že to je politicky velmi špatně, neb se v politice pohybujete a těmto věcem rozumíte, ale také jste cítili, že to je onen střet zájmů, pro který vás budeme nutně kritizovat. Takže jestliže jsme to již jednou zažili, a to v přímém přenosu, tak se nedivte, že se ptáme, co proti tomu uděláte.

    Ten slib já beru vážně. Samozřejmě v tuhle chvíli ho musím vzít vážně od vás jako od nového předsedy vlády. Ale vy zas musíte vzít vážně to, že my vás budeme v tomto ohledu samozřejmě velmi hlídat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana premiéra k mikrofonu.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už nebudu příliš dlouze hovořit. Chápu to, že opozice tyto věci bude sledovat. Myslím, že to je zcela namístě. My jsme připraveni poslouchat to, co opozice říká, a pokud tam budou relevantní fakta, relevantní informace, tak přirozeně s nimi vláda také bude pracovat tak, abychom prokázali, že hájíme jako celá vládní koalice, jako všechny koaliční strany, jednoznačně zájem občanů České republiky a že tady nejde o upřednostňování jakýchkoli soukromých nebo podnikatelských zájmů. Prostě takto jsme odhodláni postupovat. A teď to neříkám jenom za sociální demokracii, ale chci to tady jasně deklarovat za všechny tři koaliční strany. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Šincl, který byl vylosován jako třináctý.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Já děkuji, paní předsedající. Tato interpelace je opět na téma pravidelných valorizací starobních důchodů, kde drtivé většině důchodců byly zvýšeny důchody jen o směšných pár desítek korun, tedy jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálné mzdy, kterou prosadila vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Pan premiér mě a všechny důchodce v České republice v minulé odpovědi ujistil, že tuto špatnou praxi změní a prosadí plnou valorizaci důchodů. Proto se vzdávám svojí interpelace a všech následujících. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Toto bereme na vědomí. Prosím s další interpelací aby vystoupil pan Václav Klučka, který byl vylosován jako číslo 14.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní předsedající. Já se jenom obávám, že se asi nevlezeme do limitu 16. hodiny, ale prosím.

    Kybernetická bezpečnost. Tak jak jsem k interpelaci ke zdravotním poplatkům našel jakýsi návod v koaliční smlouvě, tak musím konstatovat, že o kybernetické bezpečnosti jsem v koaliční smlouvě nenašel nic. Předpokládám, že to objevíme ve vládním prohlášení, případně v legislativním plánu vlády, protože stojíme i na této sněmovně před problémem schválit v prvém čtení... Pardon, ne v devadesátce... Ale projít v prvním čtení zákon o kybernetické bezpečnosti, který byl zpracováván v této společnosti asi tři roky.

    Já se chci jenom ujistit otázkou na pana premiéra, že to, že to není v koaliční smlouvě, není podcenění oblasti kybernetické bezpečnosti a že vláda s tímto fenoménem, který je velmi potřebný pro zajištění bezpečnosti tohoto státu, že vláda s tímto fenoménem počítá. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Slovo má předseda vlády Bohuslav Sobotka.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už nemám mnoho času, pouze chci ujistit pana poslance, že tak tomu je, příslušný zákon je předložen, vláda ho nestáhla, to znamená, že chceme pokračovat v legislativním procesu, a já se těším na legislativní proces, budu ten zákon uvádět na půdě Poslanecké sněmovny. Přirozeně jsem připraven diskutovat jak s vládními poslanci, tak s opozicí, abychom tu normu schválili v moderní podobě a aby to byl skutečně užitečný zákon. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Nechce.

    Jsem nucena upozornit Poslaneckou sněmovnu, že uplynula 16. hodina, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

    (Střídání předsedajících.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Dovoluji si vyzvat pana poslance Miroslava Kalouska, aby přednesl svoji interpelaci na ministra financí Andreje Babiše, a tak zahájil blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, musím bohužel konstatovat, že vaše personální politika v praxi ostře kontrastuje se zásadami, které vy a vaše politické hnutí prosazuje při projednávání služebního zákona. Za všechny případy uvedu jeden křiklavý. Tento týden jste odvolal z funkce ředitele legislativního odboru, tedy z ryze odborné funkce, JUDr. Michala Švorce, který tuto funkci zastával 20 let, od roku 1993, pro celkem deset ministrů z pěti politických stran, pro dvě úřednické vlády. Odvolal jste ho třetí den ve své funkci a nahradil ho člověkem s relativně krátkou právnickou praxí z úplně jiné disciplíny než legislativa. Jinými slovy, odvolal jste zkušeného odborníka, nahradil jste ho politickým trafikantem.

    Uvědomujete si, vážený pane ministře, devastující dopad tohoto kroku do státní správy? Vysíláte signál, že vaše protekce a příslušnost k vašemu hnutí je daleko důležitější než kvalifikace, odbornost, zkušenost a loajalita k pracovišti.

    Dovoluji si položit dvě jednoduché otázky a velmi prosím o nevyhýbavé odpovědi. Za prvé, jakého zásadního profesního pochybení se dopustil JUDr. Švorc, že musel být odvolán z funkce třetí den poté, co vy jste přišel na ministerstvo? A zejména mě zajímá, jakým náročným výběrovým řízením - protože náročná výběrová řízení akcentujete při projednávání služebního zákona - prošel jeho nástupce a jakým transparentním procesem jste vy dospěl k závěru, že jeho nástupce je ten nejlepší možný kandidát. Prosím o stručné a nevyhýbavé odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Než předám slovo panu ministrovi, ještě omluvy - paní ministryně Jourové z dnešního odpoledního jednání, pana poslance Komárka z osobních důvodů a pana poslance Matěje Fichtnera.

    Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně, kolegové, dobrý den ještě jednou. Pokud mluvíme o politických trafikantech, tak musím říci, že je to především vaše praxe, už dlouhodobě. My jsme s tím od počátku samozřejmě měli problém i v rámci koaličních jednání. My jsme totiž žádné politické trafikanty nikde nenominovali. Pan doktor Pelikán je syn známé právničky, renomované, a není žádný politický trafikant. My jsme nominovali na náměstky osm apolitických lidí, kteří nejsou členy politického hnutí. Já chápu, že v minulosti jste vždycky měli každý svého náměstka, aby tam dělal kšefty pro tu danou stranu, jako byl případ pana Zajíčka u pana Kalouska v minulosti.

    A co se týká pana doktora Švorce, tak já jsem s ním mluvil a ptal jsem se na jeho náplň práce. A on mi říkal: "Podepisuji faktury." A já: "Jaké faktury?" "No, víte, Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových žaluje Švýcarsko za 2 miliardy." Pan Kalousek zapomněl zažalovat těch 14 miliard, to si všichni pamatujeme, že na to zapomněl a nepřihlásil se k těm penězům, které patří českému státu. Takže pan Švorc kontroluje faktury. A já říkám: "A co ještě děláte?" "No, kontroluji faktury." "A vybíráte vlastně advokáty?" "Ne, ne, to nedělám, to dělá ten ústav."

    Ministerstvo financí funguje absolutně decentralizovaně, to znamená, že i za trestní oznámení se platí 200 tisíc. Minulý rok Ministerstvo financí zaplatilo 57 milionů za právnické služby.

    Naše strategie je jiná. My chceme ne decentralizovat, ale insourceovat. My bychom rádi zaměstnali nové absolventy práva, kteří mají problém si najít práci, a ne jenom externí právnické kanceláře. Tento stát má vedlejší náklady 34 mld. na provoz. Ano?

    Takže žádné trafikanty. A pan doktor Švorc zůstává na ministerstvu v úplně stejné funkci, akorát dochází ke sloučení všech právnických služeb, protože na ministerstvu každý odbor si objednává právníky. Každý si dělá, co chce. Ano? Takže my to zcentralizujeme a pan doktor Švorc bude vykonávat úplně stejnou funkci.

    Takže pane poslanče Kalousku, buďte v klidu. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S doplněním prosím pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Lžete, pane ministře. Pan doktor Švorc nebude ředitelem legislativního odboru, z té pozice je odvolán. Že tam zůstane a bude za toho politického trafikanta pracovat, to asi ano. Někdo za politického trafikanta pracovat musí.

    A lžete o náplni práce ředitele legislativního odboru. Na to se nemusíte ptát, to si můžete přečíst v organizačním řádu. Není pravda, že ředitel legislativního odboru kontroluje jenom faktury. Lžete o tom, že zůstává ve své funkci.

    Neodpověděl jste mi na jedinou otázku. Zejména jste mi neodpověděl na to, jak se ten trafikant stal tím nejlepším vhodným kandidátem, protože vaše rozhodnutí je stejně absurdní, jako kdyby ředitel nemocnice jmenoval primářem chirurgie mladého rentgenologa. Samozřejmě se tím primářem chirurgie může stát, ale až za pár let na příslušném pracovišti.

    Tohle je prostě jenom politická protekce politických trafikantů a vy jste lhář! (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o doplňující odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jen zopakoval, že dochází k vytvoření nového sektoru legislativně právního a pan doktor Švorc bude nadále dělat legislativu.

    A pan doktor Pelikán byl stejně vybrán jako váš trestně stíhaný Radek Šnábl, ten váš geniální arbitrážní výběrčí, který tam nechal fakturovat pro svoji manželku a je na něho podáno trestní oznámení. A vy jste ho vzal na Ministerstvo financí a už byl trestně stíhán za daňový podvod. Takže si myslím, že si nemáme co vyčítat. Doktor Pelikán je renomovaný právník a je absolutně čistý na rozdíl od vašich kádrů, co jste měl. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo poslankyni Olze Havlové, která byla vylosována na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací v otázce ohledně situace ve vedení státního podniku Lesy České republiky. Jak uvádíte v rozhovorech, situace v Lesích České republiky je jednou z vašich priorit. Chcete dokončit výběr nového generálního ředitele a změnit systém udělování zakázek na těžbu dřeva tak, aby se k nim dostaly i malé a střední regionální podniky.

    Proto se chci zeptat, jak dlouho ještě zůstane v čele podniku vedením pověřený ředitel Michal Gaube, tedy člověk, který byl z pozice ekonomického ředitele pod bývalým generálním ředitelem Svatoplukem Sýkorou přímo zodpovědný za nesrovnalosti v hospodaření státního podniku, na něž poukázal i Nejvyšší kontrolní úřad a které vyšetřuje Policie České republiky. Jen připomínám, že dočasně řídí podnik pan Gaube od 1. prosince 2012. Kdy hodláte vypsat transparentní výběrové řízení na ředitele Lesů České republiky? Pokusíte se depolitizovat také dozorčí radu tohoto státního podniku? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím nyní o odpověď pana ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, pane ministře, máte slovo a svých pět minut.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Děkuji za otázky, které zazněly, protože jsou opravdu aktuální a řekl bych skoro akutní.

    Pokud jde o to první, co zaznělo, jak dlouho bude trvat situace, kdy je pověřen řízením tohoto podniku pan Gaube, tak jak jsem avizoval, chci tuto situaci vyřešit v řádu několika týdnů, do měsíce od nástupu. Tento týden dokončím seznamování se s výběrovým řízením, které probíhalo, v jehož finále je šest uchazečů, všech šest uchazečů si chci ještě v průběhu příštího týdne pozvat na osobní setkání, abych jim mohl položit já osobně některé otázky, které mi vyvstaly, když jsem se seznamoval s materiály, které předložili v rámci výběrového řízení, tak abych potom mohl rozhodnout a vybrat nového generálního ředitele. Zatím nemám žádný důvod, na základě kterého bych mohl říci, že výběrové řízení mohu nějak zásadně zpochybnit, tak jak bylo vypsáno a jak probíhalo.

    Pokud jde o věci týkající se změny způsobu hospodaření státního podniku Lesy České republiky, osobně považuji současný systém prodeje dřeva za ne příliš šťastný. Nevím, kdo z nás by takovým způsobem prodával, kdyby to byl jeho vlastní les. Mnoho z nás by se asi nenašlo. Jsem si ale vědom toho, že to nelze udělat jednorázově, z roku na rok v celém rozsahu, a chci otevřít debatu nad aktualizací dřevěné knihy se zemědělskou odbornou veřejností a směřovat k tomu, abychom dokázali systémově směřovat ke změně způsobu hospodaření ve státním podniku a k tomu, abychom změnili způsob prodeje dříví. Pro mne je důležité, aby jediným a tím hlavním kritériem nebyl pouze zisk, ale abychom se také dokázali v širším kontextu podívat na sociální aspekty, tvorbu pracovních míst, podporu dřevozpracujícího průmyslu, což jsou věci, které nám potom přinášejí jiné efekty pro celou společnost, pro celý tento stát.

    Pokud jde o odpolitizování dozorčí rady, tak jsem zadal, v tento okamžik analyzuji složení všech dozorčích rad a dalších orgánů, všech podřízených organizací, které spadají pod resort Ministerstva zemědělství, a budu plánovat i zde personální změny s tím, že především odbornost je pro mě hlavním kritériem, nikoli politická či stranická knížka.

    Pokud jde o inzertní služby, IT zakázky, právní služby, které jsou v docela hojné míře využívány nejenom v Lesích ČR, ale i v jiných organizacích, tak jsem dnes rozhodnutím ministra pozastavil veškeré věci a rozhodnutí. Bez vědomí ministra nemohou ředitelé organizací tyto věci realizovat. Týká se to i personálních věcí až na úroveň vedoucích pracovníků, tak abychom teď po nějaký čas dokázali zmonitorovat situaci a to, co v těchto organizacích probíhá, aby tam nedošlo k páchání nějakých dalších škod. Měl jsem v pondělí večer na jednání na Ministerstvu zemědělství osobně pana Gaubeho a i o těchto věcech jsme tam spolu hovořili. Budu chtít, aby se v rámci mého resortu, a budu usilovat, abychom i na vládní úrovni jsme vedli debatu, jakým způsobem a za jakých podmínek probíhá sponzoring ze státních firem pro jiné veřejné aktivity, protože firmy, které jsou, řekněme, i dlouhodobě ve ztrátě a sponzorují velké sportovní a jiné projekty, tak si myslím, že to je věc, která není normální.

    Tolik tedy ve stručnosti. Pokud jsem zodpověděl to hlavní z klíčových dotazů, tak vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím paní poslankyni, zdali má doplňující otázku. Paní poslankyně nemá doplňující otázku. Proto prosím pana poslance Radka Vondráčka, aby přednesl svoji interpelaci, připraví se pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci tu působit za hujera, že interpeluji v podstatě vlastní ministryni, nicméně na základě nějakých občanských podkladů bych rád využil institutu interpelace, abychom otevřeli širší veřejnou diskusi, co se týče novelizace exekučního řádu.

    Moje interpelace směřuje do článku § 42 exekučního řádu, který byl novelizován od 1. 1. 2014 a na základě kterého může exekutor postihnout i majetek, který netvoří součást společného jmění manželů, jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Tato nenápadná novela exekučního řádu má za následek, že i u lidí, kteří si vyřešili své majetkové záležitosti třeba i v 90. letech, nyní dochází k postižení příjmů ze závislé činnosti, prostředků na bankovních účtech za dluhy druhého manžela, který je způsobil třeba i před manželstvím.

    V návaznosti na tento konkrétní dotaz bych se rád zeptal ministryně spravedlnosti, zda lze předpokládat nějaké postupné dílčí novelizace, které by odstranily nejpalčivější problémy, které nás tíží - a že nás tíží a že to je společensky závažné téma, o tom jsme se přesvědčili myslím všichni z nás při styku s voliči -, nebo zda se předpokládá nějaká komplexní novela exekučního řádu, která by nám pomohla tuto otázku vyřešit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni Válkovou o laskavou odpověď. Prosím paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane kolego poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, otázka, na kterou tázal v rámci interpelace pan poslanec Vondráček, se stala i předmětem medializace. Několik konkrétních případů se také objevilo již v advokátních kancelářích, které se s tím musí vypořádat a informovat v duchu, jaký byl zde před chvílí přednesen, čili že skutečně je pravda, že pokud existuje dluh, který se vymáhá, tak lze vést exekuci i na majetek, který vznikl před uzavřením manželství, a to i v těch případech podle nového znění, kdy rozhodnutím soudu bylo zrušeno společné jmění manželů nebo samozřejmě zúženo, nebo byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, a to vyčerpávajícím způsobem, nebo byl ujednán režim oddělených jmění nebo byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. V podstatě jde o všechny možné formy, jakým způsobem společné jmění manželů vyloučit nebo omezit. Přesto lze v takových případech podle platného znění exekuci na majetek vést, a to i v případě, že jde o dluh, který vznikl před uzavřením manželství.

    Byla jsem seznámena s interpelací natolik včas, před asi dvěma hodinami, že jsem už měla i možnost hovořit s těmi, kteří se podíleli na tvorbě nového, resp. psali nový občanský zákoník, kteří o této opravdu malé, ale co do rozsahu a významu velké změně nevěděli, dozvěděli se to ex post a pokládají ji za velmi podstatnou. To znamená, když jsme si my rozdělili v rámci legislativních prací mezery, nedostatky, chyby nového občanského zákoníku a souvisejících právních předpisů, a v tomto případě jde o nepřímou souvislost, exekuční řád, který byl novelizován v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, tak bych řekla, že to bude kategorie A. To znamená velmi rychlé odstranění této chyby, protože zatím se nikdo nepřihlásil a nikdo nezdůvodnil, proč k této změně došlo. Takže děkuji za ten dotaz i v tom smyslu, že budu dál pátrat.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec se hlásí o doplnění své interpelace. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Měl bych doplňující dotaz, protože ten stávající stav chápu spíše tak, že nenápadnou novelou procesní normy došlo asi k popření několika hmotněprávních institutů obsažených v občanském zákoníku.

    První otázka: Jaký faktický význam má předmanželská smlouva? Jaký faktický význam má možnost účastníků si například při zahájení podnikání zrušit společné jmění manželů, když fakticky při závazcích je to jedno?

    Takže doufám, že jsem to pochopil správně, že jestliže máme ty hmotněprávní instituty jak v tom starém, tak v tom novém občanském zákoníku, tak to správnou cestou by bylo zrušit nebo upravit tu procesní normu. Že se nejedná o novelizaci občanského zákoníku, ale o novelizaci exekučního řádu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím paní ministryni k doplnění své odpovědi. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Já bych to doplnila v tom smyslu, že je třeba nejdříve se dopátrat toho záměru zákonodárce, který zřejmě tímto způsobem nebyl veden, protože nikdy procesní normy by neměly modifikovat hmotněprávní instituty. Ale právě autoři hmotněprávních institutů - teď nebudu jmenovat dvě ženy, kapacity, které se podílely právě na paragrafovaném znění příslušných oblastí regulujících manželské a rodinné právo v novém občanském zákoníku, tak ty to velice kritizují. Říkají, že nebyly o tom ani informovány.

    Takže si myslím, že nejdříve musíme dešifrovat, jak k tomu došlo a proč výsledek je takový, jaký je. A pak samozřejmě zrušit to, co ve svém výsledku částečně - já bych tady nesouhlasila, že zcela tím se popírá smysl tzv. předmanželských smluv, protože ony mají jiné účely a jiné cíle, které sledují, nejen v té oblasti vymáhání dluhů pochopitelně, ale rozhodně ten jejich význam to takto nepřímo procesně omezuje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Nyní poprosím pana poslance Adolfa Beznosku, který má interpelaci na pana ministra financí. Připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji. Pane místopředsedo, dámy a pánové, mám dotaz na pana ministra financí Babiše. Spíš jsem zaslechl někde nebo přečetl jsem si v tisku příběh dvou firem - Explosia a Synthesia, přičemž Explosia je firma, kterou vlastní stát. Vlastnická práva v ní vykonává Ministerstvo financí a je to firma zadlužená. Tato firma je velmi úzce navázaná na firmu Synthesia, kterou vlastní Agrofert. Synthesia rovněž pro Explosii je takovým hlavním dodavatelem surovin - nitrocelulóza, nitrační kyseliny, ledek, ale také jejím zásadním věřitelem.

    A tak jsem se chtěl zeptat, protože tady hrozí konflikt zájmu, jestli za prvé uvažuje a počítá Ministerstvo financí, resp. vláda, s prodejem firmy Explosia. Za druhé, jestli pan ministr financí může potvrdit či vyloučit, že se Agrofert zúčastní případného zájmu, nebo bude mít zájem o koupi Explosie. A za třetí, jestli může pan ministr vyloučit, že Ministerstvo financí dotací nebo tlakem na vedení Explosie zajistí její oddlužení tak, aby byla pro prodej připravena a čistá. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra financí o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji strašně moc panu poslanci za tu otázku. Potěšilo mě to, protože pan ministr Kalousek té firmě už pomohl. Já jsem ani netušil, že vlastně existuje nějaká firma Prisko, které pan ministr Kalousek poslední den úřadování poslal sto milionů korun. A potom to ještě vyfutroval 250 miliony na vylepšení základního jmění, protože jeho kámoš dělá kšefty s rozbuškami, říkají pracovníci v Explosii. Takže to je skvělá zpráva, jsem rád, že tady o tom můžu mluvit.

    Je pravda, že Explosia je firma ve špatném stavu. A kdo ji řídil? No ne, tak já nevím, asi resort Ministerstva financí. Nevím, jak to tam kluci řídili. Takže to, že dluží naší firmě Synthesia, to je pravda a určitě máme s tím starosti, protože stát by měl řídit svoje firmy řádně. A já jsem jasně řekl, že Explosii převedu, ještě nevím jak, panu ministrovi Mládkovi, protože tam ten konflikt zájmu je jasný. A naše firma tam dodává suroviny a dodává páru a nevím co ještě. Kdysi to byla jedna firma. Já můžu absolutně vyloučit, že by Agrofert o tuhle firmu usiloval. Takže to rád převedu ministru Mládkovi. Doufám, že pan premiér to podpoří. Musím zjistit, jak se to dělá.

    A znovu opakuji, že v žádném případě nemáme zájem o Explosii, pokud tady mám, omlouvám se, mluvit za Agrofert, ale tak to bylo položeno. Děkuji. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

    Přistoupíme k interpelaci pana poslance Bohuslava Svobody taktéž pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Václav Klučka.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal, jaký bude postoj vlády ke vstupu České republiky do eurozóny, tedy k přijetí eura. Dle posledních výzkumů veřejného mínění odmítá přijetí eura 76 % občanů České republiky. Nedávno jsem se dočetl na vámi vlastněném severu iDNES.cz, že podle ministra zahraničních věcí České republiky a vašeho kolegy z vlády pana Lubomíra Zaorálka bude přijetí eura pro současnou vládu jednoznačnou prioritou. Pan Zaorálek řekl, že není jiné alternativy než euro. Vy jste se před pár dny, přesně 22. ledna 2014, pro vámi vlastněný server iDNES.cz vyjádřil, že - cituji - určitě perspektivně nemáte problém, abychom euro přijali bez toho, že bychom ručili za závazky Řecka nebo Španělska.

    Pokud to jako ministr financí nevíte, tak se vstupem do eurozóny budeme za závazky ručit automaticky. Můžete mi tedy vysvětlit, jak chcete dosáhnout toho, aby Česká republika neručila za dluhy jiných států? Můžete nám vysvětlit, proč chcete jít proti vůli 76 % našich spoluobčanů a řady ekonomických odborníků, kteří přijetí eura odmítají? A jak chcete splnit kritéria přijetí eura, když vaše vláda bude zvyšovat deficit státního rozpočtu? Stejně tak bych rád věděl také datum, kdy chcete euro přijmout. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra financí o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, pokud server iDNES něco citoval, já jsem právě včera dementoval na iDNES zůstatky na účtech ČNB, které, znovu opakuji, byly 350 mld. v březnu 2013, v průměru 300 mld., ale to už tady vysvětloval pan premiér.

    Přijetí eura určitě není cíl naší koalice. My jsme o tom nikdy nemluvili, a pokud pan Zaorálek o tom mluví, nevím, z čeho vychází. Naše ekonomika není připravena na přijetí eura, i když samozřejmě nějaká základní kritéria plníme. Nevím, kde pan poslanec na to přišel, že chceme zadlužovat, že chceme zvyšovat deficit.

    Dneska se ptal pan Kalousek, jaký je cíl, a já jsem jasně řekl, i když je rozpočet schválen na 112, že bych se rád dostal někde pod 100, takže bychom měli naslouchat, co se tady říká.

    Vyjádřil jsem se, že nevidím, pokud někdy vůbec, a možná, nevím, jestli to bude otázka referenda, může o tom být celospolečenská debata, jestli euro, můžou se k tomu vyjádřit občané, jestli ho chceme, nebo nechceme. Já jsem se vyjádřil, že to nebude dřív než za šest let podle mého odhadu a znalosti, a v podstatě to není úkol pro stávající koaliční vládu, takže já úplně nevím, z čeho pan poslanec vlastně čerpá informace.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím o doplnění své otázka pana poslance Svobodu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Čerpám je z otevřených zdrojů a čerpám je z prohlášení pana ministra Zaorálka i z prohlášení vašeho. Já jsem vám položil pět otázek, na žádnou jsem nedostal odpověď. Prosím. Ale jedna otázka je zásadní.

    Vy jste řekl, že nebudete mít problém s přístupem k euru, když nebudeme platit dluhy Řecka a Španělska. Ptám se vás tedy, jak to chcete zařídit, když platba dluhů je conditio sine qua non.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, poprosím pana ministra financí. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Spíš bych se chtěl zeptat, proč vlastně pravicová vláda, a hlavně ODS, nedovolila Kalouskovi vstoupit do fiskálního paktu. Proč mu to Nečas zakázal? Vždyť Kalousek to chtěl. A my to chceme. A to je první krok. Pokud ODS měla pocit, že Česko je Anglie, tak zatím ten ostrov ani ropu ani plyn nemáme a podle toho bychom se měli asi v té Evropské unii chovat a nedělat velká ramena.

    První krok, pokud chceme skutečně v Evropské unii nějak fungovat a nemít pověst toho, který jenom okopává kotníky a je zkorumpovaný, tak my určitě budeme chtít začít tím fiskálním paktem, co si myslím, že je v rámci dneska už, když jste byli v koalici, tak jste byli proti, dneska jste opozice, tak asi budete za, že bychom měli být rozpočtově rozumní a racionální, a já osobně to určitě budu podporovat a můžeme začít s tím fiskálním paktem.

    A pokud se odvoláváte na nějakou formulaci z nějakého volebního mítinku, co jste četl někde na iDNES, tak si myslím, že to není relevantní. Ta pozice dneska je, koalice určitě neusiluje o přijetí eura. Začněme fiskálním paktem, já to budu navrhovat a to bude začátek. Určitě mě opozice podpoří, protože my jsme středopraví a myslím si, že díky nám tady nedošlo k navýšení daní a většina podnikatelů je ráda. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S další interpelací se přihlásil pan poslanec Václav Klučka, který přednese interpelaci na ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Vážený pane ministře, především v úvodu chci říci, že v této interpelaci, ve věci jejího obsahu jsem trošku podjatý, protože s oběma pány policejními prezidenty, jak Lessym, tak Červíčkem, jsem v minulém funkčním období velice úzce spolupracoval, a nejen při setkávání ve výboru pro bezpečnost, ale i při jednání podvýboru pro Policii ČR a jiných aktivitách. To nebyla tedy spolupráce jenom setkávací, ale skutečně spolupráce velmi úzká.

    Problém, který vznikl na Policejním prezidiu, mě docela mrzel, protože on svým způsobem trošku shazoval úsilí, které oba dva měli k tomu, aby práce policie byla prací, která bude uznávána ve společnosti. Navíc u Martina Červíčka došlo k tomu, že ho povýšili do funkce generála, a posléze se vlastně koná závěr, který s největší pravděpodobností pro něj už tu nějakou budoucnost dávat nebude.

    Já vás chci požádat, pane ministře, včera došlo k zásadnějšímu rozhodnutí, abyste i touto formou této interpelace měl možnost veřejnosti ty věci nejen říci, trošku ujasnit, ale taky naznačit, jak se to bude ubírat dál.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, a poprosím pana ministra vnitra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem si nechal vytáhnout chronologii tzv. snahy o odstavení policejních prezidentů, a je velmi zvláštní, že ta snaha začala v září 2011. Už v září 2011 na základě novinového článku začaly kroky, které vedly k odstranění pana policejního prezidenta Lessyho, a celý vývoj známe. Jsou to dvě stránky, které popisují život dvou z mého pohledu dobrých policistů.

    Já jsem se s oběma pány potkal a pochopil jsem, že nemám před sebou kariéristy ani dva policisty toužící se vzájemně vymazat, ale mám před sebou dva policisty, kteří byli vtaženi do příběhu, který nezavinili, které ty příběhy velmi ubily, poničily jim pověst, poničily jim kariéru, a že mám před sebou především dva policisty, kteří to s policií myslí dobře. A oni říkali jedno a to samé: Nám už jde jenom o to, abychom si vybojovali zpátky svoji dobrou pověst, abychom mohli u policie zůstat, a ani jeden už nemáme zájem dělat policejního prezidenta. To bylo prostředí, do kterého já jsem přišel.

    Pochopil jsem, že jim chybí primárně slušné zacházení, kterého se nedostávalo. Já si velmi vážím dohody, kterou jsme udělali. Ta dohoda pro mě nebyla jednoduchá. Já jsem si dovedl představit, že by se jeden nebo oba účastnili dalšího výběru policejního prezidenta. Oni to oba dva striktně odmítají. Z mého pohledu by byla velká škoda, kdyby opustili řady Policie ČR, a neskrývám, že mi sdělili své ambice.

    Pan policejní prezident Lessy má ambici, přejít do oblasti mezinárodních vztahů a stát se vyslancem české policie na Slovensku. Pokud ho tam zastupující policejní prezident, případně nově jmenovaný prezident, vyšle, já s tím nemám problém.

    Pan prezident Červíček říká jednu věc. Já nechci zůstat v systému Policejního prezidia, nebylo by to rozumné. A vy jste, pane poslanče, upozornil na jednu velkou absurditu. My povýšíme tohoto policistu do stavu generála - a zahájíme proces jeho odvolání. To nemá s logikou vůbec nic společného. S lidskou slušností už taky ne. Pan generál Červíček má ambici výhledově vést některý z krajů a já si myslím, že tam jeho místo je. Pokud bude šance ho tam umístit a policejní prezident, který se ujme své funkce, ho tam vyšle, opět s tím nemám problém.

    Problém nastal v tom, že jsme zjistili, že když - řeknu to velmi obrazně - když policejního prezidenta v Praze srazí auto a policejní prezident bude půl roku nemocen, tak ho automaticky zastupuje náměstek. Když ten samý policejní prezident odejde ze své funkce, tak ho musí zastupovat policista v nižší platové třídě. To jsou některé nesmysly služebního zákona a některých předpisů policie, které se musí odstranit.

    My v současné době vytváříme funkci statutárního náměstka, aby automaticky po odchodu Petra Lessyho po 28. únoru mohl zastupovat policejního prezidenta náměstek. Bude jím pan Tuhý. Bude zastupovat policejního prezidenta po dobu nezbytně nutnou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. K doplnění pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Já u tohoto pultíku i z minulého funkčního období jsem znám tím, že jsem byl velmi aktivní v interpelacích, ale po pravdě řečeno, takové zcela konkrétní odpovědi, jaké jsem se teď dočkal na docela vážnou problematiku a otázku, jsem tady zase až tak moc nezaregistroval. Pro mne je to naprosto uspokojující a myslím, že i pro ty, kteří si to poslechnou v mediálních prostředcích, že tato odpověď plně vystihuje stav, který bude následovat. Nemám další otázky. Děkuji vám, pane ministře.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře, chcete odpovědět na to, jak to děláte, že to děláte tak skvěle? Děkuji.

    S další interpelací na pana ministra vnitra se přihlásila paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Vojtěch Adam. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, na pana ministra se obracím ve věci aktuální situace ve státním podniku Česká pošta. S potěšením jsem přivítala výrok pana ministra v nedělních Otázkách Václava Moravce, podle kterého Ministerstvo vnitra učiní vše pro to, aby síť poštovních poboček byla zachována ve své současné podobě. To je myslím dobrá zpráva pro český a moravský venkov, ze kterého nedávno vzešla petice za záchranu pošt, pod níž Sdružení místních samospráv shromáždilo již více než 100 tisíc podpisů. Ráda bych nicméně poukázala na problém obcí, v jejichž případě Česká pošta usiluje o zrušení své pobočky již delší dobu, a v některých z těchto obcí podle mých informací je vyvíjen silný tlak na rušení pošt i v těchto dnech. Jsem přesvědčena, že od těchto aktivit by Česká pošta měla ustoupit, a to i s ohledem na vaše nedělní prohlášení.

    Ráda bych vás proto, pane ministře, požádala, abyste jako představitel zřizovatele státního podniku Česká pošta začal v této věci neprodleně jednat. Chtěla bych se ujistit, zda platí vaše slova vyřčená v Otázkách Václava Moravce, a zároveň požádat, zda byste nám mohl nastínit své představy ohledně České pošty v příštích měsících či příštích letech. Pevně doufám, že se mi dostane také dokonalé odpovědi jako v předchozím případě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, já se stále považuji více za komunálního krajského politika a bývalého hejtmana, který ví, že tam, kde skončí obchod, kde skončí škola a kde skončí pošta, tam končí život. To znamená, moje vyjádření, které jsem měl v Otázkách Václava Moravce o tom, že budeme bojovat o každou pobočku České pošty, která dává smysl, platí a platit bude. Mám to projednáno s panem premiérem. Já si myslím, že to je stanovisko celé vlády.

    Česká pošta je významným zaměstnavatelem a je poskytovatelem veřejné služby. Musíme se zamyslet nad tím, jestli jsme ochotni za tuto veřejnou službu platit. Česká pošta v současné době stále ještě vytváří zisk ve výši zhruba 300 milionů korun. Otázkou je, jestli trendy, které jsou nastaveny ve vývoji finančního zdraví České pošty, ukazují, že bez pomoci a bez tzv. nových výzev je Česká pošta schopna ten zisk generovat dlouhodobě. Já se obávám, zatím z velmi povrchních informací, které mám, že ne. To znamená, my teď budeme řešit střednědobý a dlouhodobý výhled České pošty a já přijdu sem před toto plénum zhruba do měsíce, do měsíce a půl, s prvním návrhem na stabilizaci České pošty a její vývoj.

    S panem generálním ředitelem jsem se již měl možnost potkat, potkám se s ním dnes opětovně v 21 hodin a jedno z témat bude právě, aby tlak na rušení poboček ustal minimálně do doby, než tato analýza bude provedena. Já nemohu vyloučit, že budou v jednotkách kusů zrušeny některé pobočky České pošty po dohodě se starostou, po dohodě s hejtmanem, a v tomto duchu jsem informoval pana předsedu asociace Haška, že ho vyzývám k společné spolupráci mimo jiné nad tématem vývoje České pošty. Cesta franšíz, které fungují v celém světě, je jednou z cest, o kterou se můžeme pokusit. Nemůže to být ale snaha České pošty vnutit svoji pobočku obci za každou cenu. Musíme nastavit ekonomické podmínky pro to, aby ta obec, případně některý z řetězců měly zájem tyto franšízy provozovat, aby je provozovaly pod hlavičkou České pošty a aby byly funkční. To znamená, že do té doby, než najdeme směr, který bude funkční, efektivní a ekonomicky zvládnutelný, nejsem připraven umožnit jakékoliv významnější rušení poboček České pošty. Jsem připraven diskutovat se zástupci měst a obcí, jsem připraven, jak jsem říkal, diskutovat se zástupci krajů.

    Ty nové výzvy, o kterých jsem mluvil, toto nemůže být čistě o tom, že stát pošle dotaci České poště a ona ji utratí. Ty nové výzvy mohou být nové služby na czechpointech, například registr vozidel. Ty výzvy mohou být o tom, že Česká pošta může zpracovávat hostingové služby pro státní organizace, že Česká pošta může řešit IT služby, že Česká pošta může řešit centrální nákup. O tom všem budu bezesporu jednat i s panem ministrem financí Babišem v následujících měsících.

    Jinak děkuji za otázku. Považuji poštu za velmi důležitou organizaci státu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a ptám se paní poslankyně, jestli má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, já vám velmi děkuji za to pěkné vystoupení a za vynikající odpověď. Budu se těšit za měsíc a půl na odpověď další. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan ministr nebude reagovat, protože i tady to dělá skvěle.

    S další interpelací se přihlásil pan poslanec Vojtěch Adam, připraví se paní poslankyně Anna Putnová, protože interpelaci číslo 9 paní poslankyně Černochová stáhla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vojtěch Adam: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, tuto interpelaci jsem na tomto místě přednesl už v květnu minulého roku, ale protože je stále aktuální, tak ji nyní zopakuji. Jejím základním mottem je to, že neprůhledné platby od zdravotních pojišťoven mohou za jistých okolností krýt soukromá zadání. Vytvářejí se tak podmínky pro korupční prostředí. Přestože se několik let slibuje sjednocení plateb a stále k tomu ještě nedošlo, nemělo by být možné, aby z veřejných peněz zdravotního pojištění vytvářely zdravotní pojišťovny neprůhledným způsobem smluvní tzv. balíčkové ceny za zdravotní výkony. Jedná se zde o milionové částky za úhradu zdravotní péče, zcela bez veřejné kontroly.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na základě toho, co jsem zde slyšel, musím říct, že s velkou částí této interpelace musím souhlasit. Myslím si, že je opravdu chybné, že veřejnost, jak ta široká, tak ta odborná, není přesně informována o tom, kolik které zdravotnické zařízení, jakou platbu od zdravotních pojišťoven dostává. Ale myslím si, protože jste říkal, že tuto interpelaci jste již dával v květnu minulého roku, že přece jenom pro vás mám dobrou zprávu. Protože na základě koaliční dohody bude vypracováno programové prohlášení a toto programové prohlášení pro oblast zdravotnictví počítá s tím, že všechny smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, podobně jako mezi zdravotnickými zařízeními a jejich dodavateli, budou veřejné. Opravu nevidím žádný problém v tom, aby občané věděli, za co zdravotní pojišťovna platí, kolik, jaké jsou tam podmínky a podobně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Poprosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Pan poslanec nemá. Děkuji tedy panu ministrovi i panu poslanci.

    Nyní poprosím paní poslankyni Annu Putnovou, která má interpelaci na ministra školství pana Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Připraví se pan poslance Petr Bendl.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, od poloviny loňského roku odborná i laická veřejnost diskutuje formy předávání profesur vysokoškolským učitelům. Od loňského roku, kdy vysoké školy předaly svoje nominace na ministerstvo školství, už uplynulo hodně času. Profesoři, kteří čekají na jmenování, jsou lidé, kteří prošli velmi náročným procesem řízení na jmenování profesora a právem očekávají, že budou do této funkce jmenováni. Není to jenom jejich osobní záležitost, ale je to také otázka, která se týká a směřuje ke kvalitě školství, protože se na ni váže akreditace studijních programů, souvisí s hodnocením vysokých škol apod. Neochota pana prezidenta jmenovat profesory vedla k tomu, že byla iniciována změna, novela vysokoškolského zákona, která by měla toto jmenování revokovat. Nicméně v současné době platí vysokoškolský zákon, který ukládá povinnost prezidentu republiky jmenovat profesory, kteří byli navrženi a úspěšně prošli řízením na jmenováním profesorem.

    Aby mohl pan prezident tuto povinnost splnit, vyžaduje to, aby mu dokumentace byla z Ministerstva školství předána. Můj dotaz na pana ministra školství tedy zní, zda byla Ministerstvem školství předána dokumentace na jmenování profesorů panu prezidentovi, a pokud ano, kdy se tak stalo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra školství o odpověď. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji. Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím dát za pravdu paní poslankyni Putnové, protože ten proces se velmi zdržel. Já jsem se celým tím systémem zaobíral jako jednou z prvních věcí na Ministerstvu školství a zjistil jsem první záležitost, která se zatím netýká toho dotazu, ale je s tím velmi spojena. Protože jeden z problémů této novely také je, že byl porušen zákon. Ten zákon byl porušen ze strany Ministerstva školství, kdy za mého předchůdce pana ministra Štyse nebyla tato novela projednána s vysokými školami. Já jsem udělal nápravu ve středu tohoto týdne, kdy jsem poslal oficiálně návrh zákona se svým dopisem České konferenci rektorů a Radě vysokých škol k vyjádření. Zítra s nimi na toto téma mám další jednání, takže předpokládám, že tady po té stránce to bude v pořádku.

    Co se týká přeposlání profesur, já jsem to sám osobně kritizoval i v minulosti, proč tyto návrhy stále leží na Ministerstvu školství a dává se jeden na druhý. Nechal jsem si zjistit, kdy z Ministerstva školství tyto návrhy byly předány, nebo poslány na Hrad. Asi vás udiví, že na ministerstvu tyto profesury za mého předchůdce ležely několik měsíců, byť návrh například z Ministerstva obrany šel k panu prezidentovi, pan prezident dodržel platnou legislativu a tohoto pana profesora jmenoval. Tyto návrhy z Ministerstva školství - a teď prosím o pozornost - odešly z ministerstva školství 22. ledna tohoto roku. Dne 22. ledna tohoto roku! Včera jsem měl jednání s panem prezidentem a pan prezident mě informoval o tom, že tyto návrhy mu byly už včera předloženy aparátem Hradu přímo na stůl a že bude teď jednotlivé návrhy pročítat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Není to doplňující otázka, je to poděkování. Pan ministr odpověděl na víc, než jsem se ptala.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně, pan ministr už asi nebude reagovat. S další interpelací - číslo 11 - poprosím pana poslance Petra Bendla. Připraví se paní poslankyně Alena Nohavová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, já mám jednoduchý dotaz na pana ministra. Já bych chtěl znát jeho stanovisko k Národnímu parku Křivoklátsko.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o jeho stanovisko k Národnímu parku Křivoklátsko. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, proces přípravy vyhlášení Národního parku Křivoklátsko začal, a to určitě pan kolega Bendl ví, už v roce 2010, kdy vlastně vznikl jakýsi věcný záměr a následně poměrně dlouho byly projednávány připomínky obcí. Bylo uděláno asi 18 prezentací. V průběhu roku 2013, na jaře 2013, byl materiál zaslán do meziresortního připomínkového řízení, ze kterého vyšla celá řada připomínek, z nichž některé byly vypořádány, některé ne. A já dneska musím konstatovat, že podle mých stávajících informací jsou tam připomínky jak ze strany Středočeského kraje, který byl původně pro, dneska tady své stanovisko změnil, jsou tam připomínky některých dotčených ministerstev, například Ministerstva zemědělství. To znamená, v této chvíli mohu říct jenom to, že budeme pokračovat v meziresortním připomínkovém řízení a budeme se snažit vypořádat připomínky, pokud nebudou tak závažné, že by torpédovaly celý záměr.

    Musím říct, že v této chvíli je i otázka, jak od té doby, protože mezitím samozřejmě došlo k řadě výměn na jednotlivých resortech, jak od té doby na to budou reagovat obce, protože v tom mezidobí obce nebyly informovány o aktuálním průběhu. To znamená, my jako Ministerstvo životního prostředí budeme v této chvíli pokračovat v meziresortu a myslím, že během měsíce budeme mít zpět připomínky a podle závažnosti rozhodneme dál.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Předpokládám, že pan poslanec Bendl má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Nedozvěděl jsem se, jestli pan ministr spíše podporuje, či nepodporuje. Už vůbec jsem se nedozvěděl, jestli ano, či ne, přestože bych to čekal, nebo alespoň nějaký naznačený směr. Starostové informováni jsou, proběhlo tam referendum před pár měsíci, kdy já ještě jako ministr zemědělství spolu s ministrem životního prostředí jsem se zúčastnil právě jednání se starosty, kde bylo deklarováno "už to trvá příliš dlouho, ten proces". A oni tehdy byli velmi pro, protože to Křivoklátsku může přinést některé pracovní příležitosti právě v oblasti turistického ruchu. Je to nastaveno tak, aby se to maximálně vyhýbalo zastavěným oblastem, aby to nekomplikovalo život lidem zde žijícím v obcích, a vyhýbá se tento plán zastavěným oblastem. Proto jsem čekal vstřícnější odpověď, ale dobře, počkám si a dám stejnou otázku za měsíc. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím o odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Ano, podporuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Nohavové, aby přednesla svoji interpelaci s tím, že z dnešního jednání se pan ministr Prachař omluvil. Tudíž jestli chcete načíst svoji interpelaci, aby s ní bylo nakládáno jako s písemnou, tak prosím tak učiňte.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že tu pan ministr dnes není, svou interpelaci stahuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano děkuji a prosím dalšího v pořadí, paní poslankyni Semelovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra Marcela Chládka.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, podle informací z tisku nabízí soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut se sídlem v Kunovicích studium, přičemž má omezenou akreditaci a nesmí údajně přijímat nové studenty. Na svých webových stránkách se odvolává na akreditaci americké akreditační agentury. Podle mého názoru však diplom tímto způsobem akreditovaného studia nemusí být v České republice uznatelný neboť je mimo vysokoškolský zákon.

    Chci se tedy zeptat, jestli se zakládají tyto informace z médií na pravdě. A dále, pokud ano, jaký bude další postup ministerstva.

    Vzhledem k tomu, že mi ještě zbyl čas a vím, že pane ministře, odlétáte do Soči, tak dovolte ještě podat druhý dotaz. Dostala se ke mně informace o tzv. cvičebnici pro předškoláky, která je určena dětem od pěti let věku. Konceptu a realizace této publikace se ujala firma Medienprojekte Mnichov z Německa. Má zprostředkovávat základní vědomosti z vlastivědy včetně informací o vybraných státech především z Evropské unie. Co však je zarážející a varující, to je skutečnost, že informace o České republice chybí. A pokud přece jenom trošku tam jsou, tak jsou vedeny pouze ve vztahu k sousedství Německa a Rakouska. Za krajně nevhodné také považuji, aby kvalitní české publikace určené dětem předškolního věku, které odpovídají rámcovým a školním vzdělávacím programům mateřských škol a jsou vytvořeny českými pedagogy, psychology a výtvarníky, byly zastoupeny učebními texty zahraničními, resp. německé společnosti.

    Chci se proto zeptat, jestli Ministerstvo školství dávalo k této publikaci své doporučení, v jaké míře je používána v mateřských školách a jestli jste v kontaktu s Českým svazem bojovníků za svobodu, který dal protest proti používání této publikace. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministr školství pan Marcel Chládek. Prosím, pane ministře.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji paní předsedající a děkuji zároveň paní poslankyni, že mi umožní odpovědět na obě interpelaci zároveň s tím, že ještě do Soči dnes neodlítám, až po důvěře vládě. Ale dnes se otvírá centrum na Letné, které se olympiády bytostně týká.

    Co se týká prvního vašeho dotazu, Evropského polytechnického institutu, vy jste naprosto přesně popsala celou situaci. Já v obou těchto případech a dotazech samozřejmě vzhledem k tomu, že jsem ministrem školství tuším asi osmý den, sklízím ještě pozůstatky předchůdců. Ale zjistil jsem si, že ministerstvo už upozorňovalo Evropský polytechnický institut na tento problém s tím, že bych chtěl i ubezpečit, že tato akreditace, která je udělována zahraničními agenturami, není v České republice platná. Není považovaná jako vysokoškolské vzdělání podle našeho zákona. Nepřiznáváme dokonce ani statut studenta. Je zapotřebí ale určitě o tom více i hovořit, aby naši studenti věděli, že to není ekvivalent našeho vysokoškolského vzdělání. My nemůžeme nijak jinak než takto upozornit, tak nemůžeme nijak jinak zasáhnout z jednoho prostého důvodu, protože i kromě vysokoškolského zákona ani mezinárodní smlouvy neupravují tuto záležitost, takže v podstatě máme tady celou řadu zahraničních titulů, které nejsou běžné v České republice nebo nejsou uznávány v České republice. Na druhou stranu v České republice zase máme tzv. malé doktoráty, které v podstatě téměř nejsou uznávány nikde jinde v Evropě.

    Takže tolik z mé strany. Potom kdyby paní poslankyně chtěla, tak ještě jí můžu předat i písemný podklad k téhle záležitosti.

    Co se týká druhého dotazu. Ano, pravdou je, že jsem byl osloven, ale prostřednictvím médií, válečnými veterány, kteří varují, že Němci učí naše děti. Já jsem nabídl válečným veteránům schůzku přímo se mnou, abychom tu problematiku řešili. Tu cvičebnici jsem rychle běžel koupit do knihkupectví, abych ji tady přímo měl. Jedná se o cvičebnici pro předškoláky, která má různé obrázky. (Ukazuje poslancům.) Je pravda, že tam je Švýcarsko, Asie, Dánsko, ale na první pohled jsem tam nikde nenašel Českou republiku. Pravděpodobně tam došlo k otrockému překladu. Ministerstvo školství ale tomu žádnou doložku nedalo. Ministerstvo školství tuto cvičebnici neschválilo, a jestli se využívá někde v předškolních zařízeních, tak to se mi zatím nepodařilo zjistit, v kolika mateřských školách se využívá, nebo ne. Ale určitě dáme po rozkladu této učebnice, což už jsem zadal, stanovisko a doporučení předškolním zařízením, jestli tuto učebnici mají používat, anebo ne. A pokud ano, tak v jakém rozsahu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se paní poslankyně, nemá zájem o doplňující otázku. (Nikoli.)

    Nyní dávám slovo panu poslanci Ladislavu Šinclovi, který byl vylosován jako 14. a přednáší interpelaci na pana ministra Němečka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, na portálu veřejných zakázek jsem zjistil, že úřad České republiky, organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, dne 17. ledna vypsal zakázku na PR služby za neuvěřitelných 15 mil. korun bez DPH. Těchto 15 mil. korun má být proplaceno za poskytování poradenských a organizačních služeb nebo za přípravu komunikačních strategií nebo za grafickou realizaci výstupů Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nebo také třeba za realizaci schválených komunikačních strategií a podobně. Takto velká částka za podobné služby se mi v době, kdy se zdravotnictví potýká s velkými problémy, kdy se zvyšují u řady nemocnic vnitřní dluhy a kdy hrozí platební neschopnost řady nemocni, zdá dost velká.

    Mám tedy, pane ministře, na vás tyto otázky. Víte o této veřejné zakázce Státního ústavu pro kontrolu léčiv? Zda vám připadne normální dávat 15 mil. za PR služby v době, kdy chybí peníze a musí se šetřit? A další otázka. Považujete toto za hospodárné vynakládání veřejných prostředků? A k čemu potřebuje tento ústav dávat 15 mil. korun za tyto PR služby? Co si o tom myslíte? Prosím o odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra zdravotnictví o vyjádření k interpelaci pana poslance.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, mně nezbývá než se vším, co jste řekl, souhlasit. Já vám děkuji za tuto informaci. Nikdo ode mne nemůže čekat, že něco takového v dnešní době budu hájit. Já tu informaci, kterou od vás dnes mám, považuji za skandální. Opravdu si nemyslím, že 15 mil. korun za PR služby u státní instituce je dneska v pořádku. Pokud jsem informován, Státní ústav pro kontrolu léčiv má svého tiskového mluvčího. A myslím si, že v době, kdy opravdu zdravotnictví potřebuje každou korunu, tak toto považuji za skandální. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak. Potom tedy dávám slovo panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, který byl vylosován jako patnáctý k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví pana Němečka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vláda premiéra Mirka Topolánka čtyři dny před koncem svého mandátu v květnu roku 2009 rozhodla o nákupu akcií společnosti Národní tkáňové centrum a. s., Brno a Centrum buněčné terapie a diagnostiky, a. s., Ostrava od společnosti PrimeCell, a. s., za 26 mil. korun. Uvedené společnosti byly založeny firmou PrimeCell necelé dva měsíce před zmíněným rozhodnutím vlády. Samotná firma PrimeCell byla založena v roce 2007 a za rok 2008 vykazovala jenom minimální obrat. Lze tedy usuzovat, že peníze za nákup akcií od Ministerstva zdravotnictví byly zřejmě prvním větším příjmem této společnosti v roce 2009. Brzy po rozhodnutí vlády se firma PrimeCell stala příjemcem stamilionových dotací od agentury CzechInvest z programu Podnikání a inovace na výstavbu superčistých biotechnologických prostor v Národním tkáňovém centru v Brně a v biotechnologickém parku 4MEDi v Ostravě. Další dotační peníze čerpala firma PrimeCell na jednotlivé výzkumné projekty. Společnost 4MEDi, Centrum buněčné terapie a diagnostiky, získala dokonce ocenění v soutěži investor roku 2012 od agentury CzechInvest. Národní centrum tkání a buněk získalo dotaci 72 mil. korun na projekt AVTO nových typů tkáňových a orgánových náhrad z Ministerstva průmyslu a obchodu, firma BLOCK na laboratorní komplex pro přípravu, analýzu a testování prototypů a vzorků pokročilých tkáňových náhrad za 98 mil. korun. Předmětem aktivit 4MEDi, Centra buněčné terapie a diagnostiky, jsou buňky, geny a tkáně lidského těla a produkty materiálového inženýrství.

    Z uvedeného vyplývá, že tyto firmy získaly z veřejných prostředků velké částky. Vážený pane ministře, můžete mi prosím sdělit informaci, kdo je vlastníkem firmy PrimeCell a kde má tato firma sídlo, jaké konkrétní projekty budou dále podporovány v Národním tkáňovém centru?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale váš čas vypršel.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: A v Centru buněčné terapie a diagnostiky, respektive 4MEDi Ostrava. Co firmy vyrábějí? Jaké mají vědecké kapacity? Jaký konkrétní prospěch z účasti ve společných podnicích má český stát a vědecká komunita?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra zdravotnictví o vyjádření k interpelaci. Máte slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, vaše dotazy jsou velmi detailní. Já samozřejmě něco o projektu 4MEDi v Ostravě vím, protože z pověření Ministerstva zdravotnictví jsem zastupoval stát v této společnosti. Tato společnost v blízkosti fakultní nemocnice buduje biotechnologické centrum. Nicméně další detaily o produktech, o vědeckých kapacitách zde nejsem schopen přesně a z hlavy říci. A myslím si, že si zasloužíte přesnou a vyčerpávající odpověď, takže vám v nejbližší době co nejdříve odpovíme písemným způsobem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Já budu rád, když ty odpovědi dostanu. Ale chtěl bych jenom upřesnit, že u nás je vědecké bádání založeno na tom, že firmy, které dostávají granty na vědecké bádání, musí publikovat vědecké články o výsledcích svých výzkumů. A tady v tomto případě se to vůbec neděje a veškeré informace o tomto bádání jsou utajeny a nikdo neví, co konkrétně tyto firmy produkují. Z toho důvodu pojímám určité podezření, že zejména prostředky státu byly vynaloženy neúčelně a že tady vznikla účelově nějaká firma, která si buduje velmi nákladné zařízení, velmi nákladné vybavení, a že stát nemá přehled a ani dohled nad tím, jak vlastně bylo naloženo s jeho prostředky, které byly investovány do nákupu akcií. A na druhé straně je možné taky vidět, že peníze, které vyplatila agentura CzechInvest, mohly být vyplaceny na obnovu tkáňových zařízení, které jsou v majetku státu, například tkáňové banky při Fakultní nemocnici v Brně nebo v Ostravě. Naopak, argumentovalo se v dané době -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, opět se omlouvám, váš čas vypršel.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Dokončím větu. Bylo argumentováno, že stát nemá dostatek prostředků na to, aby mohl investovat do vlastních tkáňových zařízení, proto spojí své síly se soukromým investorem a zajistí pokračování rozvoje bádání v oblasti biotechnologií. A zřejmě se takto neděje. Děkuji za případné odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já vám děkuji a příště prosím, abyste si hlídal čas. Děkuji.

    Prosím pana ministra o vyjádření. Děkuji.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane poslanče, já v podstatě navážu na svou předchozí odpověď. Souhlasím s otázkami, které jste položil. Z toho pohledu, že Ministerstvo zdravotnictví vykonává akcionářská práva v rámci podílu ve společném podniku, tak je samozřejmě připravíme. Nicméně, a zaznělo to i z vašich úst, rozhodování o veřejných prostředcích, o příjmech z evropských fondů nebylo v gesci Ministerstva zdravotnictví, je to spíše v gesci Ministerstva průmyslu. Nicméně to, co budeme schopni z pohledu zástupce státu v orgánech této společnosti, připravíme a veškeré informace vám sdělíme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Dalším v pořadí je Kateřina Konečná. Bude interpelovat pana ministra Brabce. Máte slovo.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení páni ministři, paní ministryně a vážený pane ministře, nechtěla jsem vystupovat již nyní, ale myslím si, že to téma je tak vážné, že sto dnů hájení v tomhle případě, jak i vy jistě chápete, není namístě, protože sto dnů by mohlo taky znamenat sto dnů katastrofy, která nastane ve chvíli, kdy budeme sto dnů odpočívat.

    Jedná se o téma odpadového hospodářství. Vy v koaliční smlouvě, kterou jste všichni poslanci vládní koalice podepsali, to téma máte, máte tam taky napsáno, že chcete nový zákon o odpadech. Upřímně řečeno, protože jsem pamětník, tak tohle jsem slyšela od pana ministra Bursíka, od všech ministrů a četla ve všech vládních prohlášeních a bylo napsáno ve všech koaličních smlouvách. Bohužel se od té doby také vůbec, ale vůbec nic nestalo a dneska se nám odpadové hospodářství stává takovou obrovskou rozbuškou v životním prostředí, protože pokud s tím okamžitě nezačneme něco dělat, tak hrozí nejenom to, že nebudeme moci čerpat evropské prostředky na následující programovací období, ale hrozí nám zcela vážně také to, že nám dál budou tisíce tun nebezpečného odpadu končit na skládkách, jak se tomu dnes děje. Hrozí nám to, že nebudeme schopni splnit své cíle recyklace a další a další věci.

    Proto, pane ministře, prosím, položím jednu jedinou takovou konkrétní otázku, na kterou chápu, že nedostanu úplně termínově konkrétní odpověď, ale alespoň váš záměr, v jakém časovém horizontu plánujete předložit věcný záměr zákona o odpadech, případně potom paragrafové znění.

    A jako doplnění bych si dovolila ještě podotknout, že vzhledem k tomu, že pan ministr Chalupa zbaběle loni v červnu pouze prodloužil platnost plánu odpadového hospodářství, na který také obce a občané čekají, aby se dle něho mohli řídit, tak jak to vidíte s plánem odpadového hospodářství, protože to si myslím, že je věc, kterou může udělat pouze vaše ministerstvo bez Poslanecké sněmovny a bylo by fajn udělat ten nový plán co nejdřív. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Poprosím pana ministra Brabce o odpověď.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrý den ještě jednou. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za ten dotaz. Já bych chtěl paní poslankyni i ostatní ujistit, že si zcela uvědomujeme, já tedy určitě a určitě i kolegové, že jsme od první vteřiny a budeme lovnou zvěří, že tedy žádných sto dní hájení není a nebude, a souhlasím s tím, že v těchto věcech na to opravdu není čas. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Bude ještě doplňující otázka. Prosím.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Nebude to doplňující otázka, bude to jen poděkování. Věřte, že tyhle termíny na steno málokterý ministr řekne, protože my je potom rádi kontrolujeme. Tak i já slibuji, že je budu poctivě kontrolovat.

    A jsem ráda i za ten termín plánu odpadového hospodářství, protože dokument je vlastně nachystán. Na něm byla reálná shoda mezi všemi partnery, vyjma pana ministra. Díky tomu taky ho nepodepsal, ale pouze prodloužil. A já už jsem se lekla, když jste řekl, že máte plán odpadového hospodářství v plánu, že to tak i zůstane. Tak jsem ráda, že je v plánu ještě na tento rok. A prosím minimálně o jeho urychlené přijetí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další v pořadí je pan poslanec Bronislav Schwarz, ale nevidím ho zde, takže půjdeme dál. Poprosím pana poslance Jiřího Koubka. Pan poslanec interpeluje pana ministra Andreje Babiše.

  • Poslanec Jiří Koubek: (Nese s sebou zmenšený předvolební billboard hnutí ANO s fotkami pana Babiše a paní Jourové a nápisem: Jasná pravidla pro všechny. Bez výjimky. Ten drží celou dobu na řečnickém pultu.) Vážený pane ministře financí, v dnes již legendárním dopise z 20. ledna tohoto roku odeslal premiér Bohuslav Sobotka panu prezidentovi návrh na jmenování členů vlády. Na konci onoho dokumentu je uvedeno, že jsou přiložena lustrační osvědčení podle pravidla, které v této zemi platí již od roku 1991. Dosud platilo pro všechny ministry. Bez výjimky. Dnes tady pan premiér v interpelacích sdělil, že vaše lustrační osvědčení chybělo, protože jste jej nedodal.

    Prosím, připomeňme si, co jste před volbami sliboval voličům: Jasná pravidla pro všechny. Bez výjimky.

    Proto se vás ptám, když toto jasné pravidlo platilo např. pro kandidáta na ministra kultury pana Daniela Hermana, pro vás neplatí? Vy jste si na Hradě vyjednal výjimku? Neptám se na soud v Bratislavě a další věci. Ptám se na to, zda jste si v rozporu se svým předvolebním slibem vyjednal výjimku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra Babiše o jeho odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, určitě pravidla jasná pro všechny. Ano. My jsme vznikli jako hnutí nespokojených občanů, protože kdyby tady ty klasické politické strany nedovedly politiky do pozice nadlidí, do situace, kdy pro ně vždycky byla nějaká speciální pravidla... Tak my to chceme změnit.

    A samozřejmě ohledně lustračního osvědčení nebo zákona, podle vyjádření mých právníků já žádné lustrační osvědčení nepotřebuji. A to, že to je nějaký úzus... Úzus není pravidlo. Takže já na to nemám co říct.

    Já jsem se tady nikdy nevyjadřoval k bratislavskému soudu a možná se tady poprvé vyjádřím, protože by bylo dobré se zeptat těch lidí, kteří byli u toho, když byla ta revoluce. Zeptat se paní dr. Marvanové, jak to bylo, když Občanské fórum vyhrálo a na Ministerstvu vnitra ti skuteční estébáci, kteří nás terorizovali a vyšetřovali, kteří nás hlídali, abychom nekradli... A my jsme nekradli, protože my jsme se jich báli. Takže to byla jiná doba.

    A dokonce i pan prezident Zeman, když jsem u něj byl a diskutovali jsme o tom, říkal, že pan prezident Havel byl překvapen, kdo všechno byl na nějakých seznamech.

    A každý ví, že generál Lorenc skartoval 15 tisíc svazků. To byli ti estébáci, kteří nás terorizovali! A kteří mně na prvním výslechu řekli: Pane Babiš, vy máte tři emigračky, váš strýc emigroval do Austrálie a vaše teta je v Kanadě a váš bratranec ve Spojených státech... To máte velký problém, pane Babiš.

    Potom jsme slyšeli, jak pan Langoš to prodával. Vždyť existují lidi, kteří mají dvě lustrační osvědčení. Údajně to stálo 250 tisíc. Někteří mají dva, plus a minus.

    Takže tady je nějaký seznam, nějaká evidence něčeho a za to já mám být diskvalifikován z této společnosti? Já jsem nic neudělal, nic jsem nepodepsal. Byl jsem terorizován a naše slavná pravice, která se stala symbolem korupce, nemá jiný program než Anti-Babiš a lustrační osvědčení. Skutečně je mně vás líto. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Bude doplňující otázka.

  • Poslanec Jiří Koubek: (Opět se zmenšeným billboardem na řečnickém pultu.) Děkuji, pane ministře financí. Já jsem se vás neptal na ten bratislavský soud. A mírně jsem to zdůraznil, protože jsem tušil, že tam uhnete ve své odpovědi. Já jsem se vás ptal na tu výjimku. Na to jste neodpověděl.

    Vždyť je to vaše předvolební heslo. Váš předvolební slib! Vy to můžete nazývat úzusem, ale v této zemi je to jasné pravidlo - že kandidáti na ministra předkládají lustrační osvědčení. Předpokládám tedy, že platí slova pana premiéra Sobotky, a vy jste toto lustrační osvědčení nedodal, nepředložil, panu prezidentovi nebylo posláno. Tedy byla vám udělena výjimka. Před volbami něco slibujete, jasná pravidla pro všechny, bez výjimky. Ještě předtím, než jste usedl do funkce ministra financí, jste jednu výjimku zařídil - v rozporu se svým předvolebním slibem. Výjimku pro sebe. To je pokrytecké chování! Před volbami něco slibuji, ale když jde o mě, po volbách se chovám jinak. Jste pokrytec!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za doplňující otázku. Pane ministře, poprosím vás o reakci.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Silná slova. Mladý muž... Nevím, který ročník jste narozen. Je to demagogie. Já jsem žádnou výjimku nechtěl. Pan prezident mě jmenoval, dal nějakou podmínku. A pokud by byl tady schválen ten zákon o státní službě, který jste slibovali tady Evropské unii už dvanáct let a nikdy jste ho nechtěli udělat, protože vy máte ty politické trafikanty, ano... A těch korupčních afér, co tady za vás vzniklo, těch jsou samozřejmě desítky, to bychom tady byli dlouho.

    Takže žádnou výjimku jsem nežádal, ano. A paní ministryně spravedlnosti určitě dohlédne na to, aby se tady dodržovaly zákony a aby tady nefungovala ta vaše justiční mafie. Protože my jsme unikát v tom, že se tady politici stali součástí organizovaného zločinu! Nakonec ovládali i státní zástupce a soudy! Justiční mafie. Ano. To není nikde. Korupce je všude, ale my jsme v tomto směru unikát. A někteří korupčníci ještě stále sedí v této Poslanecké sněmovně. Takže doufám, že v příštích volbách občané to už vylustrujou všechno a půjdou pryč.

    Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Václav Klučka. Interpeluje pana ministra Brabce. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Je dost těžko vždycky po panu ministrovi teď vystoupit s jiným tématem, také vážnějším.

    Pane ministře, já bydlím v Opavě. To je kousek od Ostravy. Opavě se kdysi a i dneska říká bílá Opava, krásné město. Já vám musím říci, že ona už tak bílá úplně není. Velké množství dnů v roce trpíme smogem, dusíme se, v ovzduší je polétavý prach v hodnotách až trojnásobně vyšších, než je příslušná norma. Hodně ministrů životního prostředí o tomto problému nejen vědělo, ale zkoušelo různé věci zlepšit tuto situaci. Já vám musím říci, že se to nedaří. Nedaří se to, a Opava se dusí. Ostrava se dusí, Karviná se dusí. Velký problém.

    Já se chci zeptat skutečně velmi upřímně, jaký vy máte plán na postupné řešení tohoto problému, abychom se nemuseli z Opavy stěhovat. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím pana ministra Brabce o odpověď.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, já se obávám, že teď vám neřeknu plán, který vás, řekněme, uspokojí v této chvíli tak, abychom mohli za rok říci, že ta záležitost je vyřešena. Ta záležitost má samozřejmě obrovskou setrvačnost a já si dovolím udělat srovnání, že na rozdíl od tématu, které jsme tady zaslechli při minulém dotazu, tak toto je opravdu reálný problém, kde umírají lidé. Samozřejmě vysoká nemocnost v Moravskoslezském kraji a v této oblasti je dána především přízemním ozonem, prachovými mikročásticemi a benzopyrenem ve chvíli, kdy imisní limity jsou překračovány.

    Já jsem si nechal vytáhnout všechny ty věci, které se v uplynulých letech udělaly. Problém je to, že prostě zlepšení je skutečně rozhodně pomalejší, než se čekalo. Víte určitě sám, že tam šla celá řada projektů z různých výzev operačního programu. Byly to desítky a možná dokonce stovky projektů. Byly tam realizovány v roce 2012 velké projekty na odprášení velkých podniků, Arceloru, Evrazu a dalších. Přes to přese všechno, jak říkáte, ten region dál ty problémy má.

    Teď se dostáváme k tomu, že my v každém případě - a máme to i v koaliční smlouvě, ale to není o koaliční smlouvě nebo o tom, co je na papíře - bychom rádi realizovali takzvaný zelený program pro tyto oblasti, především pro Moravskoslezský kraj a pro Ústecký kraj. Chceme pokračovat v těch opatřeních a chceme jich udělat v rámci finančních možností více. Chceme udělat například konkrétní projekt, i když si můžeme říkat, že to je kapka v moři, ale teď se podařilo s Evropskou komisí vyjednat miliardu korun na autobusy na stlačený zemní plyn, takže určitě budou vypsány tyto projekty. Už dneska jsou. Budou vypsány další výzvy na kotlíkové dotace, na lokální topeniště. V operačním programu je dneska celá řada projektů, které jsou opět na Ostravsko. Já vám slibuji, že v rámci možností - já jsem říkal, že moje první cesta teď povede na Šumavu a moje druhá cesta hned potom samozřejmě povede určitě do Moravskoslezského kraje.

    Ono to souvisí i s přeshraniční spoluprací s Polskem. Tam byla vytvořena určitá mezinárodní skupina, která pak přestala fungovat, údajně spíš z důvodu nezájmu nebo sníženého zájmu polských partnerů, kteří nebyli ochotni úplně spolupracovat na našich představách.

    Opravdu slibuji, že budeme dělat všechno v rámci možností v rámci národních zdrojů, které na to už dnes máme alokované. Už letos budou vypsány další, nové výzvy za několik desítek milionů korun, které prioritně určitě budou posuzovány v rámci Moravskoslezského kraje. Samozřejmě stávající operační program i nový operační program 2014 až 2020 v oblasti životního prostření bude v rámci možností hodně směřovat k tomu, aby se Ostrava přestala dusit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Nebude doplňující otázka. Dobře. Další v pořadí je pan poslanec Ludvík Hovorka. Interpelace směřuje na pana ministra Babiše.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s interpelací ve věci práva na informace o hospodaření v akciových společnostech přímo řízených organizací státu. Konkrétně se jedná o státní nemocnici Na Homolce a její dceřiné firmy Holte, a. s.

    Nemocnice Na Homolce je specifická tím, že má své dceřiné společnosti, své dceřiné firmy, z nichž jedna akciová společnost zajišťuje veškeré nákupy zdravotnického materiálu do této nemocnice. Pan ministr Holcát chtěl vykonat hloubkové hospodaření v nemocnici Na Homolce a pan ředitel mu odmítl předat informace o hospodaření této společnosti s odkazem na stanovisko Ministerstva financí, že hospodaření dceřiné společnosti, akciové společnosti, nepodléhá jaksi odtajnění, a že tedy nemůže tyto informace pan ministr zdravotnictví získat. Myslím si, že to je naprosto nestandardní. Pokud nemocnice hospodaří s veřejnými prostředky vybíranými z veřejného zdravotního pojištění, pak nemůže existovat žádný režim utajení.

    Já jsem se v minulosti velmi zabýval hospodařením nemocnice Na Homolce a zejména vztahy, které zde byly nastaveny, a musím říci, že příliš transparentní tyto vztahy nejsou.

    Chci se zeptat, pane ministře, jestli hodláte změnit přístup Ministerstva financí k tomu, aby veškeré smlouvy, které mají uzavřeny nemocnice, ať už veřejné nemocnice, nebo soukromé akciové společnosti, jestli tyto smlouvy budou zveřejněny tak, aby byla možná kontrola hospodaření, protože bez tohoto kroku nedojde k tomu, že se zprůhlední toky veřejného zdravotního pojištění a vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Slovo má nyní ministr financí Andrej Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já jsem dostal následující informaci z Ministerstva financí. Jedná se o kontrolu finančního ředitelství hlavního města Prahy. Kontrola byla na hospodaření příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem zdravotnictví za roky 2006 až 2009.

    Výsledek kontroly: V roce 2009 uzavřela nemocnice smlouvu o poskytování právní pomoci na dobu určitou do 31. 12. 2009 s advokátní kanceláří Šachta a Partners - pan poslanec Bendl tu kancelář určitě dobře zná. Celková hodnota proplacených právních služeb v tomto roce činila 7 449 100 Kč bez DPH. Zakázka nebyla zadána v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů atd. Došlo k porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tím, že organizace nezjistila, zda skutečný stav veškerého majetku a závazků odpovídá stavu majetku a závazků účetnictví. Na základě uvedeného zjištění byl finančním úřadem pro hl. m. Prahu předepsán odvod za porušení rozpočtové kázně.

    Poskytování informací Ministerstvem financí. V souladu s § 22 odst. 6b zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, informují finanční úřady prostřednictvím generálního ředitelství... GFŘ o všech nedostatcích přesahujících limit 300 tis. Kč. V tomto případě informace dosud předána nebyla.

    Takže to je to, co my stále říkáme, že lidé nevědí, za co se utrácí. Na Homolce to jen slyšíme, že vlastně jsou tam nějaké dceřiné společnosti, kde vlastně ministr nemá vůbec možnost vědět, co tam dělají. Tak já mohu jenom říci, že určitě Ministerstvo financí změní k tomu zásadně přístup a informace budeme dávat, protože občané si zaslouží, aby věděli, za co platí daně a kam to vlastně teče. Děkuji. (Potlesk části poslanců.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu ministrovi. Bude ještě doplňující otázka? Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Já jsem v podstatě předal judikáty soudu, které jednoznačně stanoví, že i společnosti ČEZ a např. Dopravní podnik hlavního města Prahy, a. s., všechny tyto společnosti, které hospodaří s veřejnými prostředky, jsou povinny předávat své účetnictví ke kontrole. To znamená, není možné utajovat hospodaření v případě nemocnice Na Homolce. V nemocnici Na Homolce proběhla řada nestandardních kroků. Nejenom že má své dceřiné společnosti, přes které nakupuje, byla tam řada věcí, které se týkaly výběrových řízení, velmi podivných, a jak už tu bylo řečeno, tak je to nemocnice, která je zařazena jako pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví, v minulosti, která nemá ani vlastní ekonomické oddělení a celé ekonomické oddělení je nahrazeno soukromou firmou s.r.o. Takže i toto se objevuje ve výroční zprávě. To je totální chaos a doporučuji (upozornění na čas), aby Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem financí vykonalo hloubkovou kontrolu hospodaření v této nemocnici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já si myslím, že to není jen nemocnice. Tady vlastně nikdo nic nekontroluje. To je úplně absurdní situace, když v soukromé firmě je interní audit, controlling, compleans (?), anonymní linky, linka tell us a protikorupční opatření, a náš stát se... Po dvaceti letech se tu bavíme o kompetencích NKÚ, aby NKÚ vůbec něco mohl zkontrolovat. Tak já nevím, kdo tu vlastně co kontroluje. Máme každý rok zprávy BIS, která mluví o různých formách trestné činnosti, ale kdo ve finále z toho dělá nějaké opatření a kolik tady bylo korupčních případů a kolik bylo vyřešeno korupčních případů a co se kontroluje... V podstatě nic se nekontroluje. Myslím si, že nastal čas, abychom to změnili a aby veřejnost věděla, za co ten stát utrácí peníze. A já určitě ze své pozice udělám pro to maximum. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Dále v pořadí je paní poslankyně Olga Havlová a interpelace směřuje k paní ministryni Michaele Marksové. Máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás s interpelací v otázce odchodu do důchodu horníků.

    Jsem poslankyní za Moravskoslezský kraj a silně se mě dotýká neutěšená situace nejen horníků, ale celého OKD. Dlouhodobě nikdo neřeší odchody horníků do penze. Ze studií provedených v zahraničí jasně vyplývá, že průměrný věk dožití horníka je v průměru asi 75 let, výrazně nižší než u ostatní populace. Tento průměrný věk je nižší, než je skutečný věk do odchodu do důchodu. Dosud situaci řešilo vládní nařízení č. 363/2009 Sb., které umožňovalo předčasný odchod do důchodu horníkům, kteří odpracovali předepsanou expozici. Bohužel, zákon o důchodovém pojištění a toto nařízení vlády je časově omezeno. Je naprosto nezbytné, aby byla přijata změna tohoto vládního nařízení a následně i zákon, který by umožnil odchod do předčasného důchodu nejen horníkům, ale v dalších profesích v těžkém průmyslu.

    Já se vás ptám, paní ministryně: Budete navrhovat novelizaci zákona o důchodovém pojištění a úpravu vládního nařízení č. 363/2009 Sb.? Pokud ne, jak budete tuto situaci řešit, protože otázka horníků, tu považuji za časovanou bombu, která už začala tikat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím paní ministryni o vyjádření k přednesené interpelaci. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Ráda bych připomněla, že citované nařízení se v současné době týká horníků, kteří vykonávali nebo začali vykonávat zaměstnání v hlubinných dolech, a to omezení je, že tak učinili před rokem 1993 nebo potom do konce roku 2008. Mohu k tomu říci to, že již můj předchůdce ministr Koníček dostal v listopadu roku 2013 úkol od tehdejšího předsedy vlády připravit právní úpravu, která by rozšířila toto zmíněné vládní nařízení, a to na stejně profesně vymezený okruh horníků, tzn. bavíme se o hornících z hlubinných dolů, a to o ty, kteří do zmíněného zaměstnání nastoupili i po roce 1992 a příslušné podmínky splnili, nebo teprve splní i po roce 2008.

    Ráda bych řekla, že na tomto úkolu Ministerstvo práce pracuje, a aby byl úkol splněn, tak si to nejprve vyžádá novelu ustanovení v zákoně o důchodovém pojištění. Teprve potom je možné změnit podmínky v příslušném vládním nařízení. V současné době se chystáme, že bude tento záměr projednán v nové vládě, která vlastně ještě neměla šanci se s tím důkladně seznámit.

    Doufám, že jsem vás alespoň trochu uspokojila. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Vidím, že chce. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za odpověď. To, co jste tu uvedla, je mi docela známo, dokonce jsem se tím zabývala podrobně, protože moje původní povolání je pamák, a proto se vás chci zeptat, jestli to vidíte reálně, aby to bylo do konce tohoto roku, aspoň novelizace, ta 363, jestli by byla reálná.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: V tuto chvíli nevím, i když podle toho, co jsem slyšela, se domnívám, že to reálné je, ale nechci to tu slibovat na sto procent. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Petru Bendlovi, který byl vylosován jako 22., a žádám ho o přednesení ústní interpelace na pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové, musím říci, že s panem ministrem Babišem velmi souhlasím v tom, že lidé by měli vědět, za co stát utrácí své peníze, a když někdo někoho kritizuje, měl by jít sám příkladem. Tak se vás chci zeptat, zda zveřejníte přesně minimálně za rok 2013, kolik finančních prostředků čerpala skupina Agrofert ze státních peněz či prostředků Evropské unie, a zároveň bych se vás chtěl zeptat, zda zveřejníte, kolik finančních prostředků, nebo jaké závazky a pohledávky má skupina Agrofert vůči svým dodavatelům či přispěvatelům nebo obchodním partnerům, tak aby ministr financí nemohl být případně vydíratelný ve své funkci. Myslím si, že to je klíčová věc zveřejnit závazky i pohledávky firem, protože i tam se mohou odehrávat věci, které by nemusely být čestné. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím pana ministra financí o vyjádření. Prosím, pane ministře. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Ohledně těch financí, tak jak já neovládám řeč parlamentu a veřejné správy, tak asi pan ministr taky moc těm finančním parametrům nehoví. V naší zemi existuje vlastně povinnost zveřejňovat výsledky firem. My to děláme. V naší zemi asi 60 % to nedělá, protože je tam směšná pokuta a penále a nikdo to potom ani nevymáhá.

    Ohledně naší skupiny, ohledně dotací, já si myslím, že to jsou všechno známé věci. Naše skupina dostává z Evropské unie jako každý zemědělec přibližně 5,5 tisíce korun na hektar. A na rozdíl od jiného druhu dotací jsou to dotace nárokové, to znamená, kdo má půdu, má dotaci. Nejsou tam žádné jiné podmínky, jako je to u měkkých dotací. Takže já tam nevidím problém a jsou to veřejné informace. My to zveřejňujeme a vůbec nechápu, co to je přispívatel nebo nevím co. Já jsem to vůbec nepochopil.

    Pokud pan ministr má nějaké starosti o zdraví Agrofertu, tak ho můžu ubezpečit, že oběžná aktiva a cizí zdroje jsou plusové a naše zásoby a hotovost na účtech je vyšší než bankovní úvěry. Tak nevím přesně, o co jde. A my v podstatě dostáváme většinu dotací z Evropské unie a z resortu zemědělství dostáváme jako každý chovatel drůbeže nebo prasat a je to všechno transparentní záležitostí. Takže určitě s tím nemám problém.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Chce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za tu odpověď. Rozuměl jsem jí tak, že jste řekl, že zveřejníte čísla, která se týkají státních dotací a evropských dotací, které dostává skupina Agrofert. Výraz 5,5 tisíce na hektar ten, kdo vlastní půdu, to tak úplně přesně není. To musíte přece dobře vědět, pane ministře prostřednictvím paní předsedající, protože ty čerpá ten, kdo má právo užívání, nejenom vlastník. Ale to je jedno. Já bych rád slyšel konkrétní částku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana ministra o reakci.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Divím se, že ministr zemědělství bývalý vůbec nechápe, o co jde. Jasně že to je v užívání. Skupina Agrofert má sto tisíc hektarů v nájmu a z toho má asi šest tisíc ve vlastnictví. Takže my jako každý ten, kdo užívá tu půdu, čerpáme těch cca pět tisíc, nebo pět tisíc pět set korun. No a na sto tisíc hektarů, pokud umíte násobit, tak je to 550 milionů. A jsou to peníze z Evropské unie.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Šinclovi, který byl vylosován jako 23. a přednese ústní interpelaci na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, původně jsem se vás chtěl zeptat jako bývalého chemika, jestli víte, co to je benzo(a)pyren, sumární vzorec C20H12, a jak škodí lidskému zdraví. V odpovědi na předešlou interpelaci jste se o tom zmínil. Já jen doplním, že jde o polycyklický aromatický uhlovodík s pěti benzonovými kruhy. Je silně karcinogenní a mutagenní. Studie prokázaly vliv na snížení plodnosti a vývojové vady potomků. Hlavní problém je v tom, že tento uhlovodík se nabaluje na dnes již zmíněný jemný polétavý prach PM10, který se pak vdechováním dostává do těla.

    Dnes jsme již slyšeli, že nejhorší situace je bohužel v této oblasti na Ostravsku a v Karvinsku. Tyto regiony patří k nejznečištěnějším oblastem, co se týče ovzduší nejenom v rámci České republiky, ale i Evropy. Imisní limity pro polétavý prach a benzopyren byly zde v poslední dekádě běžně výrazně překračovány a nic nenasvědčuje tomu, že se nám bude během nadcházejících měsíců v tomto regionu lépe dýchat. Všechny předcházející vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jejich prioritou. Ukázalo se ovšem, že jejich prioritou bylo spíše přesvědčit veřejnost, že ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jejich prioritou, neboli věc ve skutečnosti neřešit, ale jen vytvořit zdání, zdání, že se řeší.

    Jestli mi tedy rozumíte, vážený pane ministře, na Ostravsku a Karvinsku tiká časovaná bomba, ať už ekologická, ekonomická nebo sociální, a úkolem nové vlády je na tuto situaci adekvátně reagovat. Zajímá mě, co vy s tímto problémem konkrétně budete dělat. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra o reakci na přednesenou interpelaci. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Já nevím, jestli - nejsem chemik, byť se to o mně říká, ale říkám, kdybych byl chemik, jsem na Ministerstvu financí. Takže jsem původem geolog, vystudoval jsem přírodovědeckou fakultu. Ale samozřejmě benzopyren vím, co je to za látku, a vím, jak karcinogenní a mutagenní účinky má.

    Já bych asi jenom opakoval, pane poslanče, to, co jsem tady říkal v té věci. Mimochodem, výrazné snížení právě těch prachových mikročástic v rámci opatření, která jsem jmenoval a která určitě budou pokračovat - protože ono to je o několika faktorech. Je to za prvé o struktuře průmyslu na Ostravsku jednoznačně. Je to o struktuře dopravy a samozřejmě částečně, i když v tomto případě to asi není ten případ, je to o lokálních topeništích. Takže všechny tyhle složky, které máme tedy v plánu, mimochodem je to i součástí státní politiky životního prostředí, která byla schválena v roce 2012 na období 2012 až 2020, a tam je celá řada opatření, která by měla tyhle ty účinky snižovat.

    Takže shodneme se na tom, že to je prostě o objemu prachových mikročástic, na které se benzopyren navazuje, a samozřejmě o tom, jakým způsobem je snížit. Některá ta opatření jsem tady vyjmenoval. Obávám se, teď vám asi některá nová neřeknu, ale věřte, že to pro nás opravdu je prioritní úkol v rámci toho zeleného programu, který bychom pro Moravskoslezský a Ústecký kraj chtěli připravit jako souhrn opatření, na kterých by se měl podílet stát, kraje, obce i významné průmyslové podniky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana poslance, zda má doplňující otázku. Má, takže prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji. Já se panu ministrovi omlouvám. Z internetu jsem zjistil, že jste byl ředitelem Chemických závodů, tak jsem si myslel, že jste chemik. Ještě jednou se omlouvám.

    Já osobně totiž - znečištění ovzduší v našem Moravskoslezském kraji je pro mne osobní záležitost, protože v tomhle kraji žiji a musím se dívat, jak zdejší obyvatelé, hlavně zdejší děti, vdechují téměř každý den do svých plic karcinogenní jedy jen proto, že vládní představitelé, bývalí vládní představitelé, až na výjimky s tím neuměli a nechtěli nic dělat. Já doufám, že se to za vašeho vládnutí, pevně věřím, zlepší. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Ptám se pana ministra, jestli chce reagovat. Ne, není tomu tak. Takže vzhledem k tomu, že jsme pro dnešní den postupovali v souladu s jednacím řádem, tak v 18 hodin končí ústní interpelace. Tudíž tento bod projednávání končím.

    Ještě dříve než se rozejdeme a ukončím dnešní jednací den, poprosím místopředsedu volební komise pana poslance Jana Klána, aby nám sdělil technickoorganizační záležitosti ohledně volebního bodu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Z pověření volební komise a v souvislosti s dnešními volbami vyhlašuji lhůtu na nominaci na změny v orgánech Poslanecké sněmovny do pondělí 10. února do 14 hodin. Děkuji.