• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 6. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

    Prosím, abyste se usadili na svá místa, přihlásili se identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím zde žádnou takovouto žádost nemám.

    Chtěl bych vám říci, že omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: paní poslankyně Dobešová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Holeček - rodinné důvody, pan poslanec Janulík - osobní důvody, pan poslanec Kostřica - zdravotní důvody, paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody, paní poslankyně Pastuchová - pracovní důvody, paní poslankyně Pecková od 11 do 13 hodin - osobní důvody, pan poslanec Volčík ze zdravotních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Chovanec z pracovních důvodů.

    Na dnešní dopolední jednání máme pevně zařazený bod 16. Poté bychom pokračovali dalšími body podle schváleného pořadí, ale mám zde přihlášky. Nejprve tedy pan předseda klubu ČSSD a potom pan poslanec Snopek také k pořadu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně a kolegové, dovolím si dát několik návrhů na pevné zařazení bodů naší schůze.

    Za prvé si dovoluji navrhnout, abychom pevně zařadili vládní návrh zákona o zdravotnických prostředcích, sněmovní tisk 87, a to na dnes po pevně zařazeném bodu, který máme jako bod jedna, čili byl by to dnes druhý bod.

    Druhý návrh se týká vládních návrhů z resortu ministra vnitra. Dovolil bych si navrhnout pět tisků zařadit na pátek tento týden jako body 1, 2, 3, 4 a 5. Konkrétně by se jednalo: bod 1, sněmovní tisk 29, bod 2, sněmovní tisk 28, bod 3, sněmovní tisk 31, bod 4, sněmovní tisk 62, a bod 5, sněmovní tisk 76. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo. Pan poslanec Snopek.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, předkládám návrh na pevné zařazení bodu číslo 6, sněmovní tisk číslo 47, z důvodu nepřítomnosti pana ministra dopravy dnes jako první bod po polední přestávce.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Je to tedy tisk 47 - civilní letectví. (Ano.) Dnes po poledni, dobrá. Další přihlášky neregistruji.

    Ještě než se hlasováním vypořádáme s návrhy kolegů, tak bych chtěl ještě omluvit pana poslance Adama ze zdravotních důvodů a informovat vás, že pan poslanec Tejc hlasuje s náhradní kartou číslo 1.

    Pan poslanec Sklenák přednesl dva návrhy. Já se zeptám: Je zde žádost, abychom hlasovali jednotlivě podle toho, jak pan poslanec Sklenák návrhy načítal, nebo se můžeme s celým návrhem pana poslance Sklenáka vyrovnat jedním hlasováním? Jedním hlasováním. Není proti tomu námitek.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhy pana poslance Sklenáka, ať prosím stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 15. Přihlášeno je 163, pro 140, proti 3. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Snopek navrhoval, abychom tisk 47 zařadili jako první bod dnes po poledni.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 16. Přihlášeno je 165, pro 157, proti 3. Tento návrh byl také přijat.

    Tím jsme se tedy vypořádali se změnami programu a již nám nic nebrání, abychom zahájili jednání o jednotlivých bodech.

    Otevírám bod číslo

    Ještě vás upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

    Prosím, aby se z pověření vlády ujal slova pan ministr průmyslu a obchodu a tento tisk nám uvedl. Pan ministr Mládek má slovo. (V lavicích napravo nastal silný rozruch, ministr vyčkává u mikrofonu. K předsedajícímu jde předseda klubu ODS poslanec Stanjura.)

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu je předkládán návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.

    Důvodem zpracování této novely zákona je nejasný výklad aplikace zákona č. 165/2012 Sb. týkající se účtování a hrazení ceny za úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou. (V sále je velmi intenzivní hluk, ministr zvyšuje hlas.) Nejasnost se týká povinnosti účtovat a hradit cenu za úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny zejména u zákazníků s tzv. sdruženou dodávkou, kterým všechny platby spojené s dodávkou elektřiny, její dopravou a souvisejícími službami účtuje jejich dodavatel, dosud včetně úhrady složky ceny spojené s podporou obnovitelných zdrojů. V souvislosti se změnou definice ceny na podporu OZE nebylo explicitně uvedeno, že ji nadále má vybírat dodavatel -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane ministře, ale prosím o klid. Opravdu mám problémy slyšet pana ministra, je tady opravdu vysoký hluk.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: - přestože z podstaty věci vyplývá, že účtuje všechny ceny související s dodávkou elektřiny. V této souvislosti může dojít ke spekulaci, že někteří obchodníci s elektřinou pro získání konkurenční výhody snížením konečné ceny elektřiny přestanou svým zákazníkům tuto cenu účtovat a vybírat, přestože povinnost zákazníkovi platit vznikla spolu se spotřebovanou elektřinou.

    Důsledkem neúčtování této regulované ceny by byl výpadek příjmů a možné ohrožení fungování operátora trhu, a tím i ohrožení celého energetického trhu zejména vzhledem ke skutečnosti, že roční objem zúčtování zajišťovaný operátorem trhu přesahuje víc jak stonásobně jeho základní kapitál, takže i dočasný výpadek příjmů do doby vyřešení soudních sporů by mohl být jeho ohrožením. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vidím předsedu klubu sociální demokracie. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Omlouvám se, že vstupuji do tohoto bodu s procedurálním návrhem, ale dovoluji si navrhnout, abychom ještě pevně zařadili dnes jako druhý bod žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Jenom abych objasnil, o co jde, byl jsem teď informován, že včera vznikla dohoda předsedů klubů, že dnes začneme právě tím bodem, nicméně za prvé mi to nikdo neřekl před jednáním Sněmovny a za druhé to nelze automaticky, takže abychom mohli ten bod doprojednat, tak ho musíme pevně zařadit, protože mezitím už tam máme pevně zařazené jiné body. Takže abychom mohli naplnit dohodu ze včerejška, musíme teď pevně zařadit onen bod číslo 1 hned za bod, který právě projednáváme.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s procedurálním návrhem pana předsedy Sklenáka. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 17, přihlášeno je 172, pro 163. Tento návrh byl přijat.

    Vrátíme se tedy k projednávání bodu 16. Prosím zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Milan Urban. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Pan ministr tady věcně a myslím podrobně řekl, co je obsahem novely tohoto zákona, a není tedy třeba, abych se k tomu vracel. Chtěl bych ale tady říci jednu věc. S výhradou, kterou tady řekl pan ministr k předchozí vládě, která navrhla, abychom to projednali v devadesátce, to znamená ve zkráceném režimu, bych souhlasil. Pan ministr řekl, že by to chtěl udělat nějak jinak, tedy projednat řádně a zkrátit lhůty. To je možné, to říkám z titulu zpravodaje, jedině za předpokladu, že by dva kluby daly veto. Pan ministr to sám rozhodnout nemůže, musela by to udělat vláda. Takže jedeme v režimu zkráceného projednávání, tedy v režimu schválení této novely v prvním čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Já vás prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Teď je právě ta chvíle, abych vám oznámil, že jsem obdržel veto dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09 a Starostové, tedy nemůžeme projednávat podle § 90 a budeme se tomuto tisku věnovat ve standardní proceduře.

    Já se zeptám, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Prosím.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Já bych chtěl ujištění od pana ministra, že tento návrh zákona, který byl tak rychle předložen a musí být tak rychle projednán - a dokonce byl navrhován režim v prvním čtení - ve své složitosti skrytě nezaručuje garanci výkupní ceny elektřiny pro budoucí výstavbu Temelína. Jestli může pan ministr k tomu podat nějaké bližší vysvětlení. Neměl jsem možnost tento návrh podrobně prostudovat, ale mé informace jsou takové, jaké jsem před chvílí sdělil, takže jsem velmi rád za to, že tento zákon bude projednáván ve standardním režimu. Děkuji za veto dvou poslaneckých klubů. Chtěl bych ujištění, že skutečně tomu není tak, jak byla moje informace.

    Chtěl bych, aby takovéto návrhy zákonů byly předkládány s jakousi předvídavostí a možností, aby se jednotlivé poslanecké kluby na projednávání takto důležitého zákona připravily. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chce pan ministr reagovat? Ano. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych chtěl z tohoto místa ujistit, že tento zákon v žádném případě neřeší garance ceny elektřiny za případnou dostavbu Temelína. Pokud by totiž byly garance za dostavbu Temelína, tak bychom museli postupovat podobně, jako se o to snaží ve Spojeném království, kde chtějí stavět jadernou elektrárnu, nebo dostavovat elektrárnu Hinkley Point 4, a za tímto účelem schválili britští zákonodárci takzvaný contract for difference, čili jakousi garanci, která zaručuje stálou cenu elektřiny pro toho, kdo bude stavět tu jadernou elektrárnu. Ale protože žijeme v Evropské unii, tak tento contract for difference je v tuto chvíli schvalován Evropskou komisí a Evropská komise se na něj netváří úplně příznivě a není zřejmé, jestli Spojené království vůbec jadernou elektrárnu bude stavět. Čili jinými slovy, pokud my bychom chtěli poskytnout nějakou garanci na dostavbu Temelína, tak bychom museli postupovat obdobným způsobem, jako to dnes dělají Britové, a to rozhodně není tento zákon.

    Jinak co se týká té výtky, že by takto závažné zákony měly být projednávány v delším předstihu a neměly by být projednávány ve zrychleném režimu, s tím mohu jedině souhlasit, s dovětkem, že jsem tuto nešťastnou situaci zdědil.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, tak ji tedy končím. Otevírám podrobnou rozpravu a prosím, pane ministře, abyste ještě v podrobné rozpravě načetl svůj návrh ohledně případného zkrácení lhůt.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Navrhuji zkrácení lhůt za prvé o 55 dnů, a pokud to neprojde, tak o 30 dnů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan zpravodaj?

  • Poslanec Milan Urban: Protože budeme projednávat tento zákon řádnými kroky, tedy ve druhém i třetím čtení, musíme ho přikázat příslušnému výboru. Já navrhuji, aby tento zákon byl přikázán hospodářskému výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Zeptám se, zda jsou další přihlášky. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den, pane předsedo. Nejsem si úplně jist, jestli máme v prvém čtení obecnou i podrobnou rozpravu, ale to není důležité.

    Já bych chtěl jménem dvou klubů, ODS a TOP 09, vetovat zkrácení pod 30 dnů, zejména z toho důvodu, že opravujeme něco, co jsme ve zrychleném režimu přijali nedávno, tak abychom se vyvarovali podobné chyby a nemuseli zase v březnu opravovat něco, co jsme ve zrychleném čtení přijali v únoru. Ať je dostatek času. Takže tím pádem je nehlasovatelné zkrácení o 55 dnů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, chápu to stejně. To znamená, že budeme moci hlasovat jenom zkrácení o 30 dnů. Další přihlášky nevidím, rozpravu končím. Budeme hlasovat. Nejprve bychom hlasovali o přikázání výboru a poté o případném zkrácení lhůt. Návrh je pouze na přikázání hospodářskému výboru. Žádný jiný návrh jsem neregistroval.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom tento návrh přikázali hospodářskému výboru. Kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 18, přihlášeno je 176, pro 168, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Na závěr bych odkázal na usnesení mandátového a imunitního výboru číslo 32 ze dne 23. ledna, jak bylo rozdáno, a přednesl tento návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna podle čl. 27 odst. 4 ústavního zákona číslo 1/1993 Sb., Ústava ČR, a § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovuje souhlas k trestnímu stíhání poslance doc. MUDr. Bohuslava Svobody, narozeného 28. 2. 1944, pro skutek uvedený v žádosti Policie ČR, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 21. listopadu 2013, o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody."

    Jinými slovy, kdo hlasuje pro tento návrh usnesení, hlasuje pro vydání, kdo hlasuje proti tomuto návrhu usnesení, hlasuje proti vydání. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě jsem zazvonil na kolegy, aby se, pokud mají zájem se účastnit tohoto hlasování, mohli dostavit do sálu.

    Vhledem k tomu, že již nikdo nepřichází, asi všichni ti, kteří tak chtějí učinit, jsou v sále, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, tak jak jej přečetl pan zpravodaj, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 20, přihlášeno bylo 175, pro 101, proti 55, tento návrh byl přijat. Končím projednávání bodu číslo 1.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Z pověření vlády uvede tento návrh ministr zdravotnictví pan Svatopluk Němeček. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona o zdravotnických prostředcích, který vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví.

    Oblast zdravotnických prostředků je v současnosti regulována národní i evropskou legislativou. Mnohé případy však poukazují na nevyhovující stav v této oblasti. Kauzy vadných prsních implantátů PIP či kloubních náhrad upozornily na celoevropský problém. Nedokonalosti na národní úrovni můžeme spatřovat především v neexistenci registru zdravotnických prostředků, který by obsahoval nejdůležitější údaje o tom, jaké zdravotnické prostředky vlastně máme na českém trhu. Bohužel v současné době těmito informacemi nedisponuje nejen laická i odborná veřejnost, ale ani příslušné orgány státní správy.

    Stávající právní úprava dále vykazuje zásadní nedostatky jak z pohledu systematiky, tak na úrovni definic a provázanosti s jinými právními předpisy. Celá řada dílčích oblastí nemá stanovena žádná závazná a především jasná pravidla. Jako příklad těchto okruhů lze uvést mj. vypracovávání klinických hodnocení či provádění servisu zdravotnických prostředků. Některé činnosti ovlivňující bezpečnost pacienta nejsou legislativně upraveny vůbec. Stav vnitrostátní právní úpravy v oblasti zdravotnických prostředků je nyní již neudržitelný.

    V kontextu mediálně známých kauz prsních a kloubních implantátů se stala tato problematika středem pozornosti ve všech členských státech Evropské unie, přičemž Česká republika vychází z celoevropského srovnání plnění unijních požadavků na bezpečnost těchto produktů velmi špatně. Jedním z hlavních důvodů takovéhoto hodnocení je absence funkční právní úpravy. Druhým je roztříštěnost regulátorů, neboť zdravotnické prostředky dnes reguluje sedm samostatných orgánů státní správy.

    Evropská unie klade na Českou republiku, jakož i na ostatní členské státy velké množství legislativních i exekutivních požadavků, kterým však stávající zákon o zdravotnických prostředcích nemůže dostát.

    S ohledem na upravovanou problematiku byl návrh zpracován v úzké součinnosti se všemi dotčenými subjekty, tj. se zástupci věcně příslušných orgánů státní správy, ale především s odborníky zastupujícími profesní komory, zdravotními pojišťovnami, odborným společnostmi, průmyslovými asociacemi, akademickou sférou a se zástupci pacientských sdružení.

    Tento návrh byl Poslanecké sněmovně předán již před koncem funkčního období minulé vlády, ještě před jeho projednáním v prvním čtení však došlo k jejímu rozpuštění. Vzhledem k tomu, že důvody pro přijetí navrhovaného zákona trvají, vláda návrh opětovně projednala na své schůzi konané dne 15. ledna 2014 a takto schválený návrh znovu předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k novému projednání a chválení. Předložený materiál je, jak jsem již uvedl, identický s návrhem zaslaným předchozí Poslanecké sněmovně, přičemž v mezidobí nedošlo k žádné legislativní změně.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k naléhavé potřebě přijmout zmíněnou právní úpravu obracím se na vás se žádostí o podporu tohoto návrhu při jeho dalším legislativním projednávání. Zároveň bych chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu o možnost prodloužení lhůty na 90 dní.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Nyní bych poprosil pana zpravodaje, pana poslance Jaroslava Krákoru, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se, že jsem trošku indisponován, mám chřipku, tak doufám, že mi to prominete, kdybych dostal nějaký záchvat kašle.

    Pan ministr již o zdravotnických prostředcích prakticky řekl všechno. Komplexní řešení problematiky zdravotních prostředků je zásadním problémem Ministerstva zdravotnictví. Skupina všech prostředků je na rozdíl od léčiv množinou velmi různorodých výrobků. Mezi zdravotní prostředky se řadí např. materiál používaný při lékařských výkonech, třeba stříkačky, jehly, krycí materiál, poukazové zdravotní prostředky, jako jsou třeba inkontinenční pomůcky, prostředky pro stomiky, glukometry, invalidní vozíky, oční čočky, sluchadla, aktivní implantabilní zdravotnické prostředky jako třeba kardiostimulátory, in vitro diagnostika, to jsou testy na vyšetření krve, moči, stolice, likvoru, anebo patří mezi zdravotnické prostředky i velká přístrojová technika - rentgeny, CT, MRI, PET, SPECT apod. Je tedy zřejmé, že zákon o zdravotnických prostředcích musí být provázaný systematickým a komplexním pravidlem pro zdravotní prostředky. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Já otvírám obecnou rozpravu, do které mám v této fázi pět přihlášek. Prosím paní poslankyni Soňu Markovou, aby se ujala slova. Po ní bude vystupovat pan poslanec Leoš Heger.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych se krátce vyjádřila k tomuto návrhu zákona, který byl celkem překvapivě takto narychlo předložen, pevně zařazen.

    Obecně samozřejmě souhlasím s nutností předložit takovýto návrh zákona, po kterém se dlouhodobě volá. Vždyť se jedná vlastně o trh se zdravotnickými prostředky, který čítá téměř 50 miliard korun. A také důležité je, že jde o zdraví a bezpečnost pacientů. Návrh zákona, tak jak nám byl předložen, o zdravotnických prostředcích, se ve svém důvodu, proč je předložen, opírá o transpoziční povinnost České republiky ve vztahu k právu Evropské unie. Ale je třeba připomenout, že poslední úprava těchto směrnic byla provedena v letech 2007 a 2011 a nezbytná transpozice těchto směrnic, těchto změn komunitárního práva, byla provedena do právního řádu České republiky již v letech 2009, 2010 a 2011. To znamená, že nelze souhlasit s tím, co říkají předkladatelé. To znamená, já tvrdím, že tento návrh zákona není vynucen tím, že bychom museli implementovat komunitární právo.

    Dále je třeba připomenout, že tak jak nám byl návrh zákona předložen touto vládou, tak vlastně pochází z dílny týmu bývalého ministra Leoše Hegera. A tyto zákony, tak jak byly předloženy, byly v podstatě schváleny již Nečasovou vládou.

    Když jsem hovořila o tom, že tento návrh zákona není vynucen nutnou změnou komunitárního práva, tak ale na druhou stranu si dovoluji tvrdit to, co říkají odborníci na judikaturu Evropského soudního dvora, že tento návrh zákona naopak nereflektuje vývoj judikatury Evropského soudního dvora. To je další důležitá věc, která vlastně je předkládána. Ta hlavní a zcela zásadní změna, kterou staví tento návrh zákona o zdravotnických prostředcích, je zavedení povinnosti výrobců, dovozců registrovat vybrané skupiny zdravotnických prostředků, a to prostřednictvím nově formulovaného registru zdravotnických prostředků. Teprve registrací zdravotnického prostředku se těmto uvolňuje cesta na trh se zdravotnickými prostředky České republiky. Zbývající zdravotnické prostředky se ponechávají v režimu oznámení. Opět si dovoluji tvrdit, že směrnice, tak jak se o ní hovoří, nestanoví požadavek na registraci zdravotnických prostředků. Směrnice dávají členským státům prostor k vyžádání informací k zdravotnickým prostředkům, nicméně tímto nesmí být omezen přístup zdravotnických prostředků na trh členského státu.

    Tak jak je návrh zákona napsán, zakládá riziko netransparentnosti, byrokratické regulace vstupu zdravotnických prostředků na trh v České republice. Dále si dovoluji tvrdit, že dojde ke zvýšení regulační zátěže výrobců a dovozců a také k nárůstu počtu úředníků, kteří budou tyto věci kontrolovat. O to více existuje velká obava z extrémního nárůstu korupce v novém procesu zařazování zdravotnických prostředků do registru. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Leoš Heger, připraví se pan poslanec Hovorka. Pane poslanče, prosím máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážené poslankyně a poslanci, dobré dopoledne. Dovolte mi říci několik poznámek k předkládané materii, která zde byla velmi zevrubně a kvalifikovaně předložena panem ministrem Němečkem a panem zpravodajem.

    Zákon navazuje na zákon 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, který byl obrovským průlomem v celé agendě. Posunul nás do kultivovaného světa, ale na několik let velmi zkomplikoval život všem poskytovatelům péče, protože posunul naše trošku zaostalé zákonodárství na moderní evropskou úroveň, alespoň tedy v tom roce 2000.

    O co šlo, řeknu krátký příměr. Zdravotnické prostředky v nemocnicích a obecně mezi poskytovateli zdravotní péče nebyly řádně evidovány, nebyly u nich řádné doklady ani u těch nejzávažnějších zdravotnických prostředků, jako jsou třeba implantáty s nějakou elektrickou funkcí, nebo u nejtěžších strojů, jako jsou rentgeny, které mohou pacienta poškodit, nebo u elektrokauterů - nebylo potřeba vlastnit k tomu prostředku návody, vlastnit k tomu nějaká potvrzení o tom, že prostředek řádně funguje. Kontrola se soustředila na několik osvědčených metrologických zkoušek. To tedy zákon z roku 2000 výrazně posunul. Bylo to něco jako posunout divoce jezdící auta do systému regulace, kdy každé auto musí být registrováno, musí mít technickou kontrolu a musí mít svou identifikační značku.

    Jak však život ukázal za další desetiletí, je to stále málo a bezpečnostní pravidla se posunula dále. Takže my se bohužel nemůžeme vyhnout tomu, abychom se dostali na úroveň standardních evropských pravidel, přestože zákon v roce 2000 nás posunul hodně dopředu a způsobil velké vrásky poskytovatelům péče. V tomto směru myslím, že ten nový předkládaný zákon tady byl prezentován dostatečně široce, a mně také nezbývá, než vřele doporučit jeho schválení. A to, co tady prezentovala paní poslankyně Marková, to, co bylo velmi široce diskutováno jak s poskytovateli péče, tak s výrobci a distributory a konsensuálně přijato jako legislativa, která vyhovuje evropské legislativě samozřejmě v rámci toho 90denního období, které nás bude čekat, může být zcela jasně prokázáno, popř. v drobnostech upraveno.

    Já bych tady ale rád řekl ještě druhý pohled na věc, protože zatím se tady explicitně nezmínilo, anebo ne možná dostatečně jasně, že návrh zákona byl předkládán ve dvou bodech. Ten první bod je v tisku, který máme před sebou, číslo 87, a ten druhý bod byl včera stažen a to je doprovodná právní úprava, protože některé věci se zvážily jako vhodné, aby byly ve svých originálních zákonech. Například sem patří změna zákona o regulaci reklamy, protože se neuznalo za vhodné, aby věci o reklamě byly v tomto speciálním zákonu o zdravotnických prostředcích. Je to návrh zákona o správních poplatcích, nějaké drobnosti zákona o zdravotních službách a návrh změny zákona o DPH. Tyto věci já pokládám celkem za drobnosti relativně v tom kontextu složitosti právní úpravy.

    Ale je tu ještě jedna věc, kterou zejména na závěr tohohle svého příhovoru chci zmínit, a to je cenotvorba, která také je v tom odloženém balíku změn zákonů a týká se zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. A tady mně dovolte krátkou expozi do cenotvorby v našem zdravotnictví, kterou se zabývaly všechny předcházející vlády za posledních dvacet let, kterou se bohužel nepodařilo úplně ideálně vyřešit a má ji ve svém koaličním prohlášení připravenu i tato současná koalice.

    Jenom abych osvětlil důležitost té věci, ještě musím zdůraznit to, co už tady padlo - že náklady na zdravotnické prostředky jsou okolo 50 mld. korun v našem systému. Je to zhruba objem, který je řádově srovnatelný s objemem, který se dává do léčivých přípravků. Ale zdravotnické prostředky mají násobně víc položek oproti lékům. Je to velmi složitá záležitost, a proto ten zákon dnes čtený obsahuje také nový přístup k tomu, jak tento obrovský balík jednotlivostí bude klasifikován, v jaké hierarchii klasifikační.

    Ale zpátky k té cenotvorbě, kterou chci skončit. A chci skončit žádostí na pana ministra, aby se jí dále věnoval. Protože když Nečasova vláda připravovala tento zákon, tak pokládala kapitolu o cenotvorbě za politicky a principiálně v našem systému jednu z mimořádně důležitých.

    Cenotvorbu můžeme rozdělit do tří oblastí, pro zjednodušení: cenotvorbu léků, cenotvorbu zdravotnických prostředků a cenotvorbu, která říká, kolik se má platit za vlastní zdravotnické výkony bez příslušného materiálu. Zatímco cenotvorba u léků, přestože byla velmi výrazně kritizována, když byla v roce 2008 Julínkovým Ministerstvem zdravotnictví připravena a měla v sobě řadu administrativních problémů, které postupně byly odlaďovány, tak tato cenotvorba se dnes dostala do celkem uspokojivé situace přes veškeré problémy, které s ní jsou, jako v některých oblastech ne ještě úplně doladěné ceny léků ve smyslu tom, že jsou drahé, ale i naopak zase nedostatky v tom, že některé léky jsou příliš levné na volný systém trhu v Evropské unii a vedou ke známému reexportu. Ale celkově je možno říct, že opravdu u cenotvorby léků máme systém, který je naprosto transparentní, je podle požadavků evropské legislativy a je proti jednotlivým rozhodnutím při stanovování cen a úhrad možnost se odvolat.

    Tento zákon o zdravotnických prostředcích a jeho část v zákoně o veřejném zdravotním pojištění posunuje legislativu týkající se cenotvorby na úroveň kvality legislativy cenotvorby léčiv. Je to tedy velmi výrazný krok vpřed, který je založen na jiném algoritmu, než je založena cenotvorba léčiv, ale je také transparentní a je proti němu odvolání. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě než vystoupí pan poslanec Hovorka, je zde faktická poznámka paní poslankyně Soni Markové. Paní poslankyně, máte slovo a své dvě minuty. Prosím.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat jenom na svého předřečníka, který tady hovořil o té části, která byla stažena, to znamená o souvisejících zákonech. Protože on tady mluvil o tom, jako že by to byly nějaké marginálie, které nejsou moc důležité, ale já bych chtěla upozornit na to, že právě to, o čem hovořil, to znamená o těch penězích, o cenotvorbě a o úhradách, tak schválení těchto zákonů, tak jak byly navrženy, by znamenalo navýšení nákladů za zdravotnické prostředky vlastně o půl miliardy. A tím, že by tento zákon zablokoval možnost úsporných opatření ze strany pojišťovny, tak by to zvýšilo opět náklady téměř o půl miliardy. Navíc by se toto dělo ne formou zákona, jak to předpokládá Listina základních práv a svobod, ale bylo by to formou vyhlášek. Takže jenom je potřeba některé věci možná říkat tak, jak jsou, a ne jak někdo by chtěl, aby vypadaly. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde ještě další dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Plzák, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl také zareagovat na vystoupení exministra pana doc. Hegera. V jeho vystoupení zaznělo, že celý návrh zákona byl konzultován s pacientskými organizacemi, s výrobci, s dovozci, se zdravotními pojišťovnami. Já jsem přeslechl, jestli byl také konzultován s lékaři. A mě by zajímalo, jestli byl tento návrh konzultován s lékařskou komorou, případně jaké bylo vyjádření lékařské komory. Protože tento návrh zákona může klást velké byrokratické podmínky pro zdravotnická zařízení a soukromé lékaře a mě by zajímalo, jak se k tomu lékařská komora staví. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Heger.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. K tomu druhému - ten zákon byl velmi široce konzultován se všemi odbornými lékařskými společnostmi a bylo dosaženo konsensu na velmi kvalitní úrovni.

    Pokud jde o poznámku paní poslankyně Markové, tak tam musím říci, že naopak tento návrh posunuje situaci v cenotvorbě na úroveň zákona a jasně transparentních rozhodnutí, proti kterým bude odvolání, do kterých kategorií budou zdravotní prostředky zařazovány, případně rozhodování SÚKLu ve stejném režimu, zda budou klasifikovány jako zdravotnické prostředky, nebo nebudou. Naopak musím říct, že současný stav je tak špatný, že není ani to rozhodování na úrovni nějakých rozumných domluvených algoritmů, neřkuli vyhlášek. A připomenu jenom ze začátku loňského roku - v lednu 2013 řešilo Ministerstvo zdravotnictví malou aféru ovlivňující velmi nepříjemně pacienty s kolostomiemi a dalšími potřebnými pacienty pro stomické pomůcky, protože komise na VZP, která se dnes klasifikací zařazování do katalogů a oceňováním zdravotnických prostředků zabývá, postupovala velmi voluntaristicky a k překvapení zdravotnické i pacientské veřejnosti se na jednou objevil návrh, který byl neúnosný a musel být časem změněn. Všechny takovéhle epizody by byly do budoucna tím novým zákonem upravujícím cenotvorbu změněny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Ještě jedna faktická poznámka, opět pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Já se omlouvám, možná jsem byl přeslechnut. Mě nezajímaly názory odborných společností. Co se týče právní relevance, odborné společnosti jsou něco jako zájmové kluby. To je v podstatě něco jako filatelisté atd. Mě zajímá názor lékařské komory.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádnou další faktickou poznámku nemám, takže s řádným vystoupením pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a vážení kolegové, já mohu souhlasit s panem ministrem a s předřečníky v tom, že je třeba zdravotnické prostředky nějakým způsobem regulovat. To je pravda. Ale způsob, jakým se to navrhuje, s tím se nemohu ztotožnit. Já bych udělal takovou malou exkurzi do historie, protože Státní ústav pro kontrolu léčiv, kterému se navrhuje svěřit regulace zdravotnických prostředků a cenotvorba, ten do roku 2007 se zabýval vlastně kontrolou bezpečnosti léčiv, uváděním léčiva na trh. Pozměňovacím návrhem k pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů se najednou do návrhu zákona dostala kompetence ke stanovování cen a úhrad léčiv. Ty cenové kompetence do té doby byly na Ministerstvu financí a úhrada, čili to, kolik bude pojišťovna hradit z ceny jednotlivého léku, ta se dělala v kategorizační komisi. Protože existoval nález Ústavního soudu na základě podnětu skupiny senátorů, bylo nutné tento stav změnit, protože zejména výrobci léčiv z Mezinárodní asociace farmaceutických firem protestovali proti tomu, že ten systém je netransparentní. Čili Ústavní soud rozhodl v té době, že systém se musí změnit, musí být průhledný a firmy musí mít možnost nějakým způsobem se odvolat proti rozhodnutí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Heger a má přednost. Takže pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dovolil bych si reagovat na pana kolegu Hovorku. Jestliže majitelé automobilů musejí chodit na technické kontroly po dvou letech, po čtyřech letech, jsou-li nové, tak potom u přístrojů, které jsou rizikové z hlediska možného poškození pacienta - jenom připomenu, kolik afér jsme za posledních 20 let slyšeli o popálení pacienta ze špatného elektrokauteru -, tak není to nic podivného. Jsem přesvědčen, že zdravotnické prostředky typu leukoplasti nebudou muset být takovýmhle způsobem recertifikovány.

    Pokud jde o ustavování etických komisí, tak se to týká klinických hodnocení. A klinické hodnocení, které kontroluje účinnost a efektivitu nového léku a nového zdravotnického prostředku, je záležitost, která může ohrozit zdraví pacienta. Je to běžný režim, který je v rozvojovém světě porušován a je za to často - zdravotnictví nebo zdravotnické prostředky a léky přivážené z daleké Asie - napadán, a patří také do moderního světa.

    O kompetencích SÚKLu lze samozřejmě diskutovat. SÚKL je úřad, který se zabývá těmito věcmi profesionálně. A objemy lidí, které jsou na tyto složité agendy potřeba, není vhodné mít na Ministerstvu zdravotnictví, které by mělo stanovovat hlavně pravidla, a ne vykonávat aktivně některé agendy.

    Zákon nebyl připraven narychlo, zákon byl připravován dva roky. A můžeme být kritizováni spíše za to, že ještě není. A ještě si dovolím využít posledních vteřin a říci na konto připomínky -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Už žádné nemáte, pane poslanče, omlouvám se. Dvě minuty uplynuly.

  • Poslanec Leoš Heger: Omlouvám se. Přihlásím se ještě jednou s odpovědí na situaci České lékařské komory.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Už naposledy zareaguji na svého předřečníka. Všichni lékaři, kteří jsou tady ve Sněmovně, vědí, kam svými dotazy míříme. Nám jde o to, protože lékařská praxe nám dává signály tím směrem, kam se vydává, aby když uvedu civilní příměr, abychom za chvilku nepotřebovali technický průkaz na sekyrku a nemuseli s ní chodit každé dva roky na nějakou kontrolu. O to se jedná. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A ještě jednou fakticky pan poslanec Heger. Prosím.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Vracím se ještě k dotazu ohledně České lékařské komory. Česká lékařská komora, přestože v důvodové zprávě není zmíněna, byla součástí připomínkového řízení. Může to býti doloženo lidmi, kteří ten zákon připravovali a diskutovali. Všechny jejich připomínky byly standardní cestou vypořádány vesměs kladně a žádné zásadní připomínky ze strany České lékařské komory nebyly. Že by mělo být něco jako technická kontrola běžných záležitostí, jsem říkal, že nepadá v úvahu. Ale věci, které jsou nebezpečné, ať to jsou rentgenové přístroje nebo ať to jsou přístroje, které ohrožují pacienta elektrickým proudem, tak tam prosím tato agenda potřeba je. Tak jako nikdo ji nezpochybňuje u těch již zmíněných automobilů, které jsem použil jako příklad. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka. Pan poslanec Hovorka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Já naprosto nezpochybňuji, že je potřeba regulovat zdravotnické prostředky, zejména přístroje a podobně. Určitě. Má to svůj význam a všichni víme, že do českého zdravotnictví se nakupují přístroje předražené. S tím nemám naprosto žádný problém. Ale znovu tady říkám: je třeba podívat se na kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv a prověřit, zda je správné převést veškerou regulaci, veškeré kompetence ke zdravotnickým prostředkům na Státní ústav pro kontrolu léčiv, a vztáhnout to i k počtu lidí, kteří pracují na SÚKLu a kteří se dneska zabývají regulací, případně cenotvorbou zdravotnických prostředků na Ministerstvu zdravotnictví. To považuji za zásadní.

    Protože nebylo možná v rozpravě zřejmé to, co jsem říkal, podávám návrh na vrácení tohoto zákona k dopracování, protože si nejsem jist, zda je možné tento zákon ve výboru opravit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pane poslanče, váš návrh mám zaznamenán a samozřejmě jej ve vhodnou dobu podrobíme hlasování. Žádné faktické poznámky již nevidím, tak prosím, pan poslanec Skalický, po něm pan poslanec Štětina.

  • Poslanec Jiří Skalický: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi pár praktických poznámek k problematice zdravotnických prostředků.

    Je velmi dobře, že tento zákon zde leží. Chtěl bych poděkovat panu ministrovi, protože to je téma, do kterého se zásadně nesáhlo téměř 15 let. Můžeme tady o něm pak diskutovat na výboru dva tři měsíce, ale myslím si, že je dobře, že tento zákon tady leží.

    K vlastnímu zákonu asi dvě klíčové poznámky. Za prvé je to registr zdravotnických prostředků, který je v tomto zákonu vlastně definován. Ano, kolegyně Marková se tady zmínila o tom, že to může být byrokratické, nicméně jako klinický biochemik, a glukometry, které tady padly, jsem přesvědčen, že tento registr musí být vytvořen. Můžeme se pouze bavit o tom, jestli požadavky na vklad informací do registru mají být takto široké, nebo zúžené.

    Další bod, který v tomto zákonu je, je Evropská databáze zdravotnických prostředků, takzvaný EUDAMED, do kterého v uvozovkách trošku tlačí Evropská unie, ale myslím si, že tady nejsme povinni nijak její tlak respektovat, protože jak jsem se přesvědčil v minulém roce, samotné členské státy Evropské unie do této databáze zdravotnické prostředky vkládají velmi liknavě, jinými slovy, kolikrát to prostě házejí v uvozovkách za hlavu. Čili pro nás jako pro Českou republiku je důležité tento zákon mít pro sebe, pro náš trh a pro pořádek v našich zdravotnických prostředcích.

    Za podstatně důležitější ale považuji novely souvisejících zákonů, které byly staženy, nicméně věřím, že v letošním roce, nebo brzké době, je tady budeme mít na stole, protože zejména novela zákona o veřejném zdravotním pojištění a konkrétně příloha č. 3, to znamená kategorizace a úhradová regulace, to teprve bude diskuse na plénu a ve výboru. Vlastní zákon, který tady dnes máme, je otázka řekněme koncepční, filozofická, ale neřeší cenotvorbu, neřeší náklady a neřeší kategorizaci jednotlivých zdravotnických prostředků. To je potřeba si uvědomit. A až tyto novely doprovodných zákonů dostaneme sem do Sněmovny, tak opravdu poté teprve bude diskuse podstatně bouřlivější. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že v cenách a v cenotvorbě zdravotnických prostředků rozhodně je prostor k úsporám finančním, pokud budou tyto ceny a cenotvorby optimálně nastaveny, protože sami dobře víte, že za poslední minimálně dva tři roky se ceny řady zdravotnických prostředků výrazně snižují a mění. Čili já osobně tento prostor a tuto přílohu č. 3 považuji z pohledu možných úspor ve zdravotnictví za velmi zásadní a požádal bych tímto i pana ministra, aby tento balík příslušných doprovodných zákonů byl v relativně krátké době dán k dispozici na projednání.

    Ještě jednou děkuji a sám za sebe doporučuji, aby byl tento zákon propuštěn na jednání zdravotního výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda klubu TOP 09. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil jenom, abych upřímně a s obdivem ocenil parlamentní taktiku nové vládní koalice. Včera jsme tu vedli vášnivou diskusi o to, zda zákony, které zdědila vláda, nestáhla, zda za ně nese, či nenese politickou odpovědnost. Shodli jsme se, že jsou to její návrhy, že za ně nese politickou odpovědnost. My, protože jsme konstruktivní opozice, tento návrh vítáme a v podstatě děkujeme panu ministrovi za jeho předložení. Jsme připraveni ho konstruktivně projednat a schválit. Poslanci vládní koalice navrhují přepracování. Vy nás, vy šibalové, chcete zmást.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším vystupujícím bude pan poslanec Štětina a připraví se pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nebudu hovořit dlouho. Nemám to rád. Mám rád vždycky slova věcná, stručná a jasná. Padlo tady mnoho návrhů, mnoho slov. Jak se na to dívá naše hnutí Úsvit a samozřejmě selský rozum?

    My tento zákon chápeme jako nezbytný a potřebný. Nedíváme se na to ani pravicově z minulého období a takzvaně levicově z tohoto období, ale je potřeba tento zákon mít. Pokud ho budeme ve výborech, komisích a všude v Poslanecké sněmovně projednávat, nechť jsou hlavně brána v úvahu slova odborných společností, lékařské komory, pacientských organizací a v žádném případě výrobců a lobbistických skupin. Tam jde vždycky o prachy! Je mezi námi dost kolegů, kteří jsou nebo byli řediteli zdravotnických zařízení. Je zde mnoho lékařů, kteří se zdravotnickým materiálem a prostředky pracují dnes a denně, tak se domnívám, že víme, o co jde. Je třeba zabránit korupci. Já se domnívám, že páni ministři, jak současný pan ministr Němeček, tak minulý pan ministr Heger se dobře znají, a když si sednou, tak z toho může vzniknout velmi dobrý zákon. Za to se přimlouvám. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Vyzula. Připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, jenom bych se krátce vyjádřil k tomuto návrhu, protože mnohé bylo už řečeno a netřeba opakovat. Stačí jen říci svůj názor.

    Současná situace ve zdravotnických prostředcích je opravdu velmi nepřehledná a chaotická. Úhrada spočívá jen na zdravotních pojišťovnách. Tento zákon přivádí určitý řád, a to v tom smyslu, že se bude zabývat zdravotnickými prostředky jak Ministerstvo zdravotnictví, kde je údajně doposud šest nebo osm lidí k tomuto pověřených, nevím přesně, ale je to možné, nicméně pravděpodobně tam bude muset dojít k nárůstu. Ano. Ale to je daň za to, že budeme dodávat bezpečné výrobky. A dále se tím bude zabývat Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má již nastavený systém správních řízení pro cenotvorbu u léků. Ano, i to bude určitá komplikace pro SÚKL pochopitelně. Bude to vyžadovat více lidí. Pravděpodobně to nebude všechno vytvořeno hned, bude to trvat nějakou dobu. Ale já bych v tom viděl právě výhodu toho zavedení určitého pořádku do současného chaosu.

    ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zatím posledním je pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, výhoda nebo nevýhoda toho posledního, kdo mluví, je to, že většina těch věcí již zazněla.

    Chtěl bych připomenout jednu zásadní věc. V té podobě, v jaké je teď zákon předkládán, tzn. jenom jeho jedna polovina bez té prováděcí části, je to bastard. My samozřejmě potřebujeme to, aby prostředky byly regulovány. Samozřejmě potřebujeme zákon, který řekne, jakým způsobem budou uvolňovány a testovány do provádění nebo do aplikace v České republice, ale zároveň potřebujeme všechno to, co je v tom druhém zákoně. Je tam rozsáhlá pasáž o reklamě. Zdravotnické prostředky jsou věc, která reklamě obrovsky podléhá. Je to věc, která je medicínsky zásadní, protože ta neregulovaná reklama říká "použijete-li tento zdravotnický prostředek, nemusíte brát léky". Je to věc, která zásadním způsobem ohrožuje péči o pacienty, a my v tuto chvíli sice přijmeme zákon, který bude zdravotnické prostředky jasně definovat, jasně bude definovat možnost jejich uvedení na trh, jasně bude definovat jejich kontrolu - reklama a cenotvorba zůstane ve vzduchu.

    Já znovu připomínám, jaký objem prostředků je ve zdravotnických prostředcích a že velkou část tohoto objemu hradí zdravotní pojišťovna. Pokud nedořešíme cenotvorbu, bude zdravotní pojišťovna vystavována nejrůznějšímu tlaku lobbistickému, aby to či ono hradila.

    Proto zákon v podobě, v jaké je ta jeho první část, já zásadně doporučuji, aby šel do druhého čtení. Je to věc, která je nesmírně důležitá. Ale jestli Ministerstvo zdravotnictví ne v dohledné době, ale okamžitě nepředloží tu doprovodnou část tohoto zákona, znovu říkám, bude to bastard, který naopak celou záležitost prodraží.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě bych poprosil pana zpravodaje, jestli by vystoupil v rozpravě... (Zpravodaj gestem naznačuje, že chce promluvit ministr.) Pan ministr chce vystoupit také ještě v rozpravě? Tak nejdřív pan ministr a pan zpravodaj v rozpravě. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za velmi fundovaná vystoupení k tomuto návrhu zákona a pokusím se osvětlit situaci, v jaké jsme na Ministerstvu zdravotnictví teď stáli v okamžiku, kdy tady byly minulou vládou doporučeny k projednávání dva sněmovní tisky, které upravovaly tuto problematiku, a to je ten, který teď máte před sebou, a ten druhý, který tady byl zmiňován, mimo jiné novela zákona 48, která upravovala cenotvorbu.

    Ve svém zdůvodnění, proč jsme postupovali, jak jsme postupovali, možná trochu navážu na připomínky, které tady padly, které tady zmiňovala mimo jiné paní poslankyně Marková. Protože vůči té úpravě, především té cenotvorbě byly velmi vážné připomínky zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny se shodly na tom, že systém cenotvorby, tak jak by měl být nastaven podle zákona, který jsme stáhli, bude velmi rigidní, velmi pomalý, nebude schopný reagovat na poměrně rychlý vývoj trhu směrem k nižším cenám a způsobí zdravotním pojišťovnám náklady vyšší o půl miliardy, některé odhady říkaly až o 800 milionů. (V sále stále panuje nepříjemný hluk.)

    Stáli jsme před dilematem, jestli celou tu materii, oba dva ty tisky nestáhnout úplně. Poté, řekněme, po projednání s poslanci napříč politickým spektrem jsem se rozhodl, že tomuto zákonu ještě dáme šanci a zkusíme v průběhu jeho projednávání odstranit ty největší problémy. Proto jsme postupovali, jak jsme postupovali. Věřím, že se společnými silami podaří odstranit největší problémy, které tady byly zmiňovány, a ten zákon nejenže upraví systém zdravotních prostředků, jejich kategorizaci, ale nebude mít především negativní vliv na zdravotní pojišťovny, protože nejsme v situaci, kdy si můžeme dovolit zvyšovat náklady o stovky milionů korun. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Hlásí se pan zpravodaj. Ale než vystoupí, prosím, abyste se trošku ztišili. Mám opravdu obtíže rozumět vystupujícím.

    Pane zpravodaji, prosím, máte slovo stále ještě v rozpravě.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, navrhuji za prvé přikázání do výboru pro zdravotnictví a za druhé prodloužení lhůty ze 60 na 90 dnů, tzn. O 30 dnů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda jsou ještě nějaké přihlášky do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Předpokládám, že tím jak pan ministr, tak pan zpravodaj vyčerpali svá závěrečná slova již v rozpravě, nežádají tedy separátně vystupovat. Není tomu tak, takže to máme také vyřešeno. Nyní tedy přistoupíme k hlasování.

    Pan poslanec Hovorka navrhl, aby Poslanecká sněmovna vrátila předložený návrh navrhovateli k dopracování. O tomto návrhu nechám hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby Sněmovna vrátila tento návrh k dopracování. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 21. Přihlášeno je 187, pro 2, proti 98. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání. Jak pan zpravodaj, tak i organizační výbor ve vzácné shodě navrhli přikázat výboru pro zdravotnictví. Žádné jiné návrhy jsem nezaznamenal, takže nechám hlasovat o tomto přikázání.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom přikázali výboru pro zdravotnictví. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 22. Přihlášeno je 187, pro 170. Tento návrh byl přijat.

    A zazněl zde návrh, aby lhůta na projednání ve výborech byla prodloužena na 90 dní.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 23. Přihlášeno je 187, pro 170, proti nikdo.

    Konstatuji, že jsme tento zákon přikázali výboru pro zdravotnictví a lhůta byla prodloužena na 90 dní. Končím tento bod a předám řízení schůze paní místopředsedkyni.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Dříve než přikročíme k projednávání dalšího bodu, dovolte mi, abych přednesla další omluvy, které čekají na našem stole. Omlouvá se z dnešního jednání pan poslanec Adam Petr z důvodu nemoci, dále paní Jana Lorencová z pracovních důvodů, dále pan poslanec Havíř z pracovních důvodů a dále od 12 hodin bude nepřítomen pan poslanec Bartošek z osobních důvodů. Mezi 13.30 a 15.30 z pracovních důvodů nebude pan poslanec Farský a od 16 hodin nebude z pracovních důvodů přítomen pan poslanec Václav Votava. Tímto jsme uzavřeli omluvy. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych připomněl obsah předkládaného návrhu zákona novelizujícího zákon o veřejném zdravotním pojištění.

    Cílem předložené právní úpravy je implementovat do českého právního řádu unijní směrnici o uplatnění práv pacienta v přeshraniční zdravotní péči, jejíž transpoziční lhůta vypršela již dne 25. října 2013, tedy před více než třemi měsíci. Tato skutečnost je důvodem mé prosby, aby při projednávání tohoto návrhu zákona nebylo uvažováno o jiných možných úpravách zákona o veřejném zdravotním pojištění než o těch, které s transpozicí zmíněné směrnice bezprostředně souvisejí a respektují mantinely touto směrnicí stanovené. Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě vnímá mnoho oblastí, které by měly být do budoucna v zákoně o veřejném zdravotním pojištění řešeny, ale tyto změny předložený vládní návrh neobsahuje také z toho důvodu, aby nebyla ohrožena jeho cesta legislativním procesem, a to s ohledem na již uplynou transpoziční lhůtu. V tomto ohledu vás musím informovat, že Evropská komise již minulému ministrovi zahraničních věcí zaslala upozornění týkající se neprovedení ustanovení této směrnice do našeho právního řádu. Zmíněným dopisem byla vláda ČR vyzvána k vyjádření s tím, že reálně hrozí žaloba k Soudnímu dvoru EU a uložení peněžité sankce.

    Návrh zákona v souladu se zmíněnou směrnicí zakládá nárok českých pojištěnců na náhradu nákladů, které vynaložili na zdravotní služby, jež se rozhodli čerpat v jiném členském státě EU. Toto samozřejmě není jediný nárok pojištěnců vyplývající z evropského práva. Již několik let se uplatňují také nařízení EU týkající se tzv. nezbytné péče a plánované péče povolované příslušnou zdravotní pojišťovnou, kdy je tato péče čerpána v jiném členském státě EU, Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarské konfederaci. Jedná se tedy o jisté doplnění dané oblasti.

    Předložená úprava nově stanoví, že by pojištěnci měly být nahrazeny náklady za zdravotní služby, které čerpal v jiném členském státě EU a které zároveň nespadají do okruhu zdravotních služeb řešených zmíněnými nařízeními. Pojištěncem vynaložené náklady se pak nahrazují do výše nákladů, které by byly zdravotní pojišťovnou vynaloženy, pokud by byly dotčené zdravotní služby čerpány na území ČR, ovšem vždy maximálně do výše skutečných nákladů.

    Návrh byl projednáván na celkem třech schůzích výboru pro zdravotnictví, přičemž nejdiskutovanější otázkou byla problematika tzv. předchozího souhlasu. Směrnice totiž připouští, aby hrazení nákladů za některé zdravotní služby

    bylo podmíněno předchozím souhlasem zdravotní pojišťovny. Kategorie zdravotních služeb, u nichž lze poskytnutí náhrad podmínit předchozím souhlasem, jsou ve směrnici stanoveny velice restriktivně s tím, že musí jít o konkrétně vymezené zdravotní služby. S takovými službami se do budoucna pojí také další povinnosti zahrnující opakovaná hlášení Evropské komisi, a to včetně odůvodnění, proč je nezbytné, aby byly nadále podmíněny předchozím souhlasem.

    Podmínky stanovené směrnicí v českém právním řádu splňují zdravotní služby vymezené v nařízení vlády o místní a časové dostupnosti. Proto také vládní návrh stanoví, že vláda může svým nařízením vymezit jako služby podléhající předchozímu souhlasu jen ty služby, které jsou obsaženy v nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Výbor pro zdravotnictví se v tomto směru usnesl na pozměňovacím návrhu, v němž rozšířil možnost vymezení těchto služeb nad rámec, který směrnice umožňuje. Jde tak proti smyslu směrnice spočívajícímu v lepším fungování vnitřního trhu a usnadnění mobility pacientů v rámci EU. Z tohoto důvodu s ním nemohu vyslovit souhlas.

    Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v tomto smyslu se na vás obracím s prosbou, aby byl při projednávání případných pozměňovacích návrhů respektován obsah, smysl a účel směrnice, která má být transponována. Je tedy zcela nezbytné, a to i s ohledem na závazky ČR vyplývající z členství v EU, aby byl předložený návrh zákona projednán a schválen bez zbytečného odkladu, a proto se na vás obracím s žádostí o jeho podporu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 10/1-3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec David Kasal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, můj předřečník pan ministr tady podrobně shrnul, o čem tato transpoziční novela je. My jsme o ní podrobně jednali a zajímali se a projednávali opakovaně na zdravotním výboru a výbor pro zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, který mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 10, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Součástí tohoto usnesení, které bylo projednáno, jsou i dva pozměňovací návrhy. Jedním je legislativně technická úprava a druhý pozměňovací návrh upřesňující fungování této novely. Byla projednána a je v souladu s výborem pro zdravotnictví. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji zpravodaji panu poslanci Davidu Kasalovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Leoš Heger, pan poslanec Ludvík Hovorka a zatím poslední pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče Hegře, je to vaše.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, po předchozí rozpravě k předchozímu bodu se budu snažit být stručnější, i když ta záležitost je relativně komplikovaná. Jestliže v předchozím bodě byla ta záležitost komplikována cenotvornými mechanismy, tak tady v tom případě se jedná o jakousi komplikaci právní a vzhledem k tomu, že moje stanovisko bylo poněkud odlišné, než bylo stanovisko zdravotního výboru, které předložilo pozměňovací návrh, tak si dovolím vysvětlit to, co tady pan ministr navrhoval, aby novela byla schválena bez toho pozměňovacího návrhu, i když mám obavu, že při tomto rozložení politické scény to může být polibek smrti, když se ho zastanu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Hovorku, k faktické se přihlásil pan poslanec Koskuba. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat, jenom bych rád svého předřečníka doplnil. Často jste zde slyšeli slovo, že hovoří o pacientovi. Rozumějte tomu, pacient neexistuje, je to klient a to je právě obsahem zákonů, které nám pan doc. Heger jako ministr zdravotnictví se svou koalicí sem předestřel. Upozorňovali jsme tenkrát na to. Je to rozbití dlouhodobých vazeb vztahu lékaře, sestry a pacienta, nicméně stojí za to připomenout. V ČR po předchozích reformách ve své podstatě pacient přestal existovat a hovoříme o klientovi. Není to taková maličkost, jak si všichni zde myslíme. Jsme zákonodárci, měli bychom se nad tím zamyslet a vrátit pacientovi skutečně jeho místo, abychom o něm mohli vůbec hovořit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A teď zvu k mikrofonu pana poslance Hovorku. Prosím, aby se připravil pan poslanec Svoboda, pan poslanec Klučka a po něm pan poslanec Vyzula. Děkuji.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se v tomto případě shoduji s panem poslancem Leošem Hegerem, protože si myslím, že má pravdu. Já jsem také nepodpořil pozměňovací návrh ve výboru, protože se domnívám, že pozměňovací návrh skutečně jde proti evropské směrnici. Legislativa ministerstva v tomto případě byla poměrně jednoznačná. Legislativa Parlamentního institutu řekla, že pozměňovací návrh je částečně kompatibilní s evropskou směrnicí, tak jsem si ještě nechal udělat dva právní názory, které mi potvrdily, že návrh jde proti evropské směrnici.

    Ale chtěl bych tady mluvit o něčem souvisejícím, a to o systému českého zdravotnictví, který bohužel tento zákon odkrývá. Dovolím si ocitovat: Evropská mobilita je kontroverzní právě proto, že rozpor mezi nároky pojištěnce a systémem odhaluje. Zatímco u českého poskytovatele, tedy u zdravotnického zařízení, dostane pojištěnec reálně jen v mezích jeho smlouvy, tzn. smlouvy toho zdravotnického zařízení a regulačního mechanismu, tzn. je spousta neléčených, podléčených nebo odmítnutých nebo na stop stavech závislých pacientů. Pokud to zdravotnické zařízení má vyčerpaný limit, tzn., že již nedostane úhradu ze zdravotního pojištění od zdravotní pojišťovny, má smůlu, anebo zdravotnické zařízení to poskytne zadarmo nebo s nějakou velmi malou úhradou. Zahraniční poskytovatel smlouvu nepotřebuje, tzn., že se na něj nevztahuje regulační omezení. To znamená, má motivaci přijmout všechny pacienty. Takže všichni lidé, kteří v ČR mají teoreticky na léčbu právo, ale reálně se neléčí, protože nemají peníze, známé a ani nejsou právníci, aby jim to vynutili, mohou dnes dostat tuto službu v zahraničí a zbořit tak pojišťovně nebo ministerstvu jejich skrytý mechanismus.

    To, že se u nás někteří pacienti neléčí, to není vada. To je vlastnost současného ekonomického modelu zdravotnictví založeného na regulaci strany nabídky. Britové na to přišli, protože jejich čekací listy najednou byly k ničemu, protože britští pacienti si mohli odnést svůj nárok do Francie už v roce 2004.

    Můžeme to spravit dvojím způsobem. Buď se zúží nárok pojištěnce na to, co je ufinancovatelné, např. tím, že se vyhodí některé drahé služby z úhrady, co pro obyčejné lidi, v uvozovkách uvádím obyčejné lidi, tzn. ty, kteří nemají žádné zastání, nic nezmění, protože by se toho stejně nedobrali. Anebo můžeme vytvořit systém, ve kterém pacient bude zbaven konkrétních nároků a bude ošetřen bezplatně ve veřejné nemocnici v rámci jejích finančních možností.

    První model má jednu nevýhodu - protože o službu se bude soutěžit a pojišťovny ji nakoupí u nejlevnějšího poskytovatele, tedy zdravotnického zařízení, a ne nutně u toho, který ji poskytoval dnes. Toho se mnoho nedotknutelných, v uvozovkách, poskytovatelů bojí jako moru, protože nejsou efektivní a žijí z historicky vyšších úhrad. Stát ovšem chrání zájem zejména těchto poskytovatelů. Kdyby totiž hájil zájem pojištěnců, bude naopak rád, že v podobě zahraničních poskytovatelů vzroste konkurence, tedy vzroste kvalita a klesne cena.

    Například specializovaná centra, to jsou nástroje ochrany českých nedotknutelných. Má to rámec v § 112 a následném zákonu č. 372/2011 Sb., ale reálně se to nedodržuje. Reálně to vyrábí Věstníkem Ministerstvo zdravotnictví a odborné společnosti. Centrum vznikne jen tam, kde na tom silní hráči mají zájem, a zavřou si takto trh, protože necentrum nemůže na drahé léky a výkony dostat úhradu z pojišťovny. Kdo je centrum, nemá žádná zveřejněná kritéria, není k tomu žádný férový proces a rozhodují o tom podjatí lidé. Liší se to diagnóza od diagnózy, ale alespoň v některých centrových specializacích nekopíruje síť center žádnou geografickou rovnoměrnost či rozložení populace. Je to zcela chaotické a souvislost lze nalézt hlavně s tím, kde pracují ti, kdo o zřízení center rozhodují, např. hematoonkologie třikrát v Praze, z toho dvakrát přes roh Karláku, pak Hradec a Plzeň, ale celý Ústecký, Liberecký kraj nic, ani Karlovarský. V oftalmocentrech teď odborná společnost doporučila, že má zůstat pět center v Praze, ale jediné v Českých Budějovicích se má zrušit pro milionový spád. Tak nějak to funguje v ČR.

    Tento zákon o evropské mobilitě v podstatě odkrývá slabiny českého zdravotnictví. A já chci říct, že jestli se ten zákon přijme s pozměňovacím návrhem, který přijal zdravotní výbor, anebo se schválí tak, jak byl předložen původní vládní návrh, který implementuje evropskou směrnici v plném rozsahu, tak se nic neděje. Reálný dopad to samo o sobě nemá. Jen to umožňuje zavřít vládě pacienty v ČR. Stejná debata vznikne posléze na vládní úrovni při přípravě vládního nařízení. Pokud se vláda zachová rozumně, nic to neznamená. Pokud zkusí využít tuto pravomoc a pacienty zavře, vypukne chaos, protože pacienti budou mít tento nárok přímo z evropského práva, a pokud dojde k nějakému soudnímu sporu, stát tento spor stejně nakonec prohraje.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího přihlášeného do rozpravy, pana poslance Klučku. (Šum v sále) Omlouvám se, pana poslance Svobodu. Omlouvám se.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Paní předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh zákona zavádí v nějaké podobě institut předběžného souhlasu. Je to institut, který není v té evropské směrnici obligatorní. My ho tam zavádíme s tím, že bude limitovat nějakým způsobem péči o naše pojištěnce.

    Já musím na rozdíl od zdravotního výboru vyslovit zásadní nesouhlas s tím, aby tento institut byl používán. Právo pacienta na čerpání zdravotní péče je právo definované v našich ústavních a zákonodárných principech a otevřít prostor pro to, že něco můžeme zakázat, je otevření prostoru pro zásadní lobbistické a korupční vlivy. Pacient, když se rozhoduje, že bude čerpat péči v zahraničí, se rozhoduje s vědomím toho, že bude mít jazykový problém, komunikační problém a že v každém případě bude muset tu péči uhradit. Ta péče mu bude uhrazena zpětně s tím, že mu nebude uhrazen rozdíl mezi cenou, kterou to stojí v zahraničí, a cenou, kterou to stojí tady. A do toho my ještě vložíme institut, že o tom regulačně rozhodne nějaký orgán v podobě předběžného souhlasu. To rozhodnutí bude jistě právně přezkoumatelné a pravděpodobně všechny soudy o to, že zamítnutí souhlasu bylo právně nesprávné, budou. A bude to znamenat jenom jedinou věc. Pacient, pokud to bude obyčejný pacient, se právní pomoci nedomůže, protože nebude vědět jak. Ten, který bude chtít, se jí domůže, jenom tu péči bude mít odloženou.

    V neposlední řadě bych chtěl podotknout, že se jedná o v zásadě strašně malý počet pacientů. Zkušenost, která zatím je s přeshraniční péčí, to naprosto jednoznačně ukazuje a nic se nezmění. Když ho tam dáme, implementujeme směrnici, která umožní zakonzervovat veškerou péči v této zemi a zabránit pacientům, aby ji čerpali dle svého rozhodnutí. A to jejich rozhodnutí je v mém chápání to naprosto zásadní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A teď prosím pana poslance Klučku. Pan poslanec Vyzula se připraví.

  • Poslanec Václav Klučka: Paní předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, nebojte se, nejsem odborník na zdravotnictví, nebudu se plést lékařům a zdravotníkům do jejich činorodé práce. Ale podíval jsem se na současný text příslušného zákona o veřejném zdravotním pojištění a musím říct, že je to aktuální text, který jsem si teď před chvilkou vytiskl ze systému ASPI. Věřím mu, a pak tedy nerozumím jedné věci.

    Ve stávajícím § 16a, který je nazván regulační poplatky, v odstavci 1 chybí písmeno f). Písmeno f), abychom si rozuměli, jsou regulační poplatky za pobyt v nemocnici. Bylo vypuštěno. S největší pravděpodobností v situaci, kdy takto rozhodl Ústavní soud. Pak už v následujícím odstavci 2 najdete větu: Regulační poplatek podle odstavce 1 a) až f) se neplatí. To písmeno f) v tom zákoně žije. Pak ještě dále. V příslušném § 16 a v odstavci 3 najdete... pardon, ano, v odstavci 4, omlouvám se, najdete ustanovení, které říká: regulační poplatek podle odstavce 1f) se neplatí při lůžkové péči o narozené dítě, a to ode dne porodu, a tak dále. Zase písmeno f) v tomto zákoně žije. A pak se podívejte prosím na regulační ustanovení v odstavci 6, kde se rovněž regulační poplatek podle písmena f) platí poskytovateli nejdéle do osmi kalendářních dnů po ukončení hospitalizace s výjimkou případu... a tak dále. Nevím si s tímto rady. Na jedné straně tedy písmeno f) bylo vypuštěno, regulační poplatek za pobyt v nemocnici se neplatí, a na straně druhé písmeno f) v tomto zákoně žije, v následujících odstavcích.

    Opravdu se s tím nevím rady, nevím, co se s tím dá udělat, jestli je to legislativní úprava, není legislativní úprava, abychom tento problém o regulačních poplatcích ze zákona dostali pryč.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A prosím k mikrofonu pana poslance Vyzulu.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vraťme se prosím zpět k přeshraniční péči. Bylo tady řečeno panem docentem Hegerem, a velmi správně, že se jedná opravdu o právní, velmi specializovanou analýzu. My jsme se touto problematikou ve výboru pro zdravotnictví zabývali hodně podrobně, strávili jsme nad tím desítky hodin a celé tři výbory od poslední schůze byly naplněny hlavně problémem přeshraniční péče.

    Vyvstávaly otázky jako třeba mnohdy tak diskutovaná protonová léčba, velmi drahá. Ozáření jednoho pacienta na diagnózu třeba karcinomu prostaty stojí něco mezi půlmilionem a třičtvrtěmilionem korun. Víte dobře, že existuje v současné době možnost pojišťovny, že tuto léčbu neuhradí anebo pacient... Ne neuhradí. Že pacienta pošle raději na zahraniční pracoviště do Mnichova, protože je tam ta péče levnější. O protonové léčbě se budeme ještě bavit, je to složitá problematika, a já teď neříkám ani pro nebo proti, ale nicméně je důležité o tom diskutovat.

    Ale v případě toho, že ponecháme přeshraniční péči v novelizaci zákona tak, jak byla předložena Ministerstvem zdravotnictví, tak bez předběžného souhlasu pojišťovny kterýkoliv pacient si řekne: já mám karcinom prostaty, zdejší pojišťovna se k tomu staví tak a tak, já bez jakéhokoliv souhlasu, teď hned, okamžitě, bez čekací doby pojedu do Mnichova, oni mě tam ozáří, já to tam zaplatím a předložený účet předložím pojišťovně, která mi ho uhradí s tím, že by teoreticky bylo možné, že dostane nějaké peníze zpět, protože je to tam levnější. Nicméně takto by mohlo dojít k tomu, bez novelizace, kterou jsme navrhli, a která byla schválena výborem pro zdravotnictví, že naše zdravotní pojišťovny prostě vyčerpáme. Já neříkám, že to musí nastat, ale teoreticky, hypoteticky tato možnost tady je. Že jakýkoliv pacient s jakoukoliv péčí, když nebude chtít čekat zde v České republice, odejde do zahraničí, dostane tam tu péči, zaplatí si to a dostane uhrazeno to, co by to stálo zde u nás. Je zde možný nárůst pacientů, protože jak víme, zdravotnictví je někdy bezedné. Proto ta novela. Ta novela... ten pozměňovací návrh, pardon. Pozměňovací návrh prostě jenom stanovuje to, aby ministerstvo opravdu vymezilo přesně, o které indikace se jedná v případě předběžného souhlasu, a zároveň pozměňovací návrh stanovuje to, kdy pojišťovna může tuto péči odmítnout. Je to jakési zpřesnění toho, na čem se právníci nemohli přesně dohodnout. A je to jaksi k tomu, aby nedošlo ke zbytečnému vyčerpání prostředků z našich zdravotních pojišťoven. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Pane poslanče Bendle, chci se zeptat - faktická? Faktická, tak je to vaše.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem k tomu původně nechtěl vystupovat, neboť jsem si své k tomuto pozměňovacímu návrhu řekl na zdravotním výboru. Ale vzhledem k tomu, že to tady obhajuje pan předseda zdravotního výboru, musím říct důvody, proč pro něco takového hlasovat nemůžu, i tady na mikrofon.

    V okamžiku, kdy zkomplikujeme situaci občanům České republiky, aby si mohli vybrat, zda se chtějí nechat léčit kdekoli jinde v Evropské unii - a bylo zde řečeno, že to není žádné velké množství lidí -, a my těm lidem zkomplikujeme situaci tím, že vznikne orgán, do kterého budou muset jít, řeknu, lobbisticky žádat, zdali by to nešlo proplatit apod. ... Dneska ta situace je taková, že ne že někdo ušetří, nebo to, co tady říkal pan předseda, že by snad pojišťovny nějak ušetřily. Ony léčbu proplatí do výše, kterou by musely zaplatit v České republice. A v případě, že to je v zahraničí levnější, tak to zaplatí tam. Ale není to, že bychom nějak super odčerpávali prostředky ze zdravotního pojištění. To jsou prostředky těch lidí, které je tam dávají.

    Důsledkem toho, co obhajujete, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, bude, že budou stoupat fronty nebo, chcete-li, čekání lidí na operace, protože budeme omezovat šanci lidí nechat se léčit někde jinde. Je potřeba si přiznat, že občas některé typy léčení prostě trvají delší dobu, ať už je to z důvodů finančních, či já nevím z jakých, kapacitních, a v ten okamžik má občan České republiky, který si tady platí své zdravotní pojištění, do výše, kolik by pojišťovna platila v České republice, šanci si to nechat proplatit jinde a může si případně přispět - to už je zkrátka jeho věc. My jim tuhle šanci bereme a říkáme: musíte přijít k nově vzniknuvšímu orgánu a ten přesvědčit. Jak se v České republice přesvědčuje, myslím, že jsme s tím měli často své zkušenosti.

    Já to nemohu podpořit a je mi líto, že zrovna lékaři toto podporují.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, váš čas vypršel. Děkuji. Dalším přihlášeným s faktickou je pan poslanec Koskuba. Stahujete? Ano. Dalším přihlášeným k faktické je tedy pan poslanec Hovorka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já jenom k tomu, co tady říkal pan předseda výboru k záležitosti center. Specializovaná centra vznikla přes noc vyhlášením ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a některé nemocnice se naopak dozvěděly, že už centry nejsou. Když jsem si vyžádal v interpelacích na tehdejšího ministra a následující ministryni informaci o tom, jak se postupovalo, jaká byla pravidla, nedostal jsem nic. Nakonec jsem dostal jenom oznámení, že to rozhodovala nějaká komise, která byla složena ze zástupců pojišťoven, ze zástupců Ministerstva zdravotnictví apod. Ale složení, konkrétní lidi atd. jsem nikdy neviděl a nikdy neslyšel. Takže proces vzniku center nebyl nikdy plně transparentní a bylo by jistě dobré, abychom k tomu dostali nějaké podrobné informace, tzn. abychom věděli, na základě čeho se určité nemocnice stávají specializovanými centry, a také ta centra by měla být rovnoměrně rozložena po celé České republice. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Vážené kolegyně, kolegové, při vystoupení pana poslance Bendla mi v hlavě vyvstala zajímavá otázka. Naše pojišťovna proplatí léčení, které absolvoval pacient v zahraničí, do výše nákladů, které by vydala u nás. Jak to udělá, když vlastně víme, že každému našemu zdravotnickému zařízení platí nějak jinak? Podle čeho se to vlastně spočítá? Podle té nejlevnější nemocnice? Podle té nejdražší nemocnice?

    A pak bych se zeptal rád pana kolegy Bendla prostřednictvím předsedající: Znáte někde, kde léčí levněji než u nás? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A prosím pana poslance Hegera s faktickou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl panu Ing. poslanci Hovorkovi prostřednictvím paní předsedající říci, že s těmi centry to není tak špatné, jak se mu to jeví. Je fakt, že ten začátek byl paralegem, že byl jaksi trošku exekutivně divoký. Ale podařilo se potom v dalším období, když jsem dělal nový zákon o zdravotních službách, dostat do toho zákona pasáž, která legalizuje centra, popisuje systém, jakým vznikají, a ten proces je v zákoně průhledný.

    Centra se prakticky osvědčila. Jsou u řady nemocí, které jsou tam léčeny, jsou napsána práva pacientů právě v tom nařízení vlády o dostupnosti. Nejvíc se diskutovalo o centrech pro roztroušenou sklerózu a ti pacienti, kteří ta centra potřebují, se do nich opravdu dostanou. A mimochodem, v našem zdravotnictví má centralizace velmi silnou tradici sice v ojedinělých, ale důležitých případech, kdy vznikala spontánně. Ještě v 80. letech např. vznikla centra pro dětskou kardiochirurgii a nikdo o nich vůbec nepochyboval a dodnes nepochybuje, přestože ani tam ta centra nejsou stále zákonem definována.

    A chtěl bych říct ještě pro uši pana ministra Němečka. Aby nebyly jakékoli pochybnosti, tak my jsme v těch centrech nařídili, aby se vedly statistiky, které dovolí počítat, jak kvalitně je péče poskytována, aby ta centra a jejich medicínské výstupy mohly být porovnávány. To bylo za pana ministra Holcáta. Jak jsem ho téměř ve všem chválil, tak to bylo pozastaveno a je potřeba to zkodifikovat. (Upozornění na čas.) Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel. Děkuji. Dalším přihlášeným k faktické je pan poslanec Svoboda a po něm pan poslanec Hovorka, poté pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Paní předsedající, dámy a pánové, otázka specializovaných center je skutečně otázka obrovského problému. Jsou specializovaná onkologická centra, tzv. centra klinické onkologie, která na sebe stahují veškerou péči a byla vybrána podle nějakých pravidel. Ta pravidla se hned na začátku nedodržela. Do dnešního dne pokrytí sítě není dostatečné. Pro někoho, kdo má dostatečné kontakty a dostatečný lobbistický vliv, se vytvoří výjimka. Takže dneska, když budeme srovnávat péči a její kvalitu, dospějeme k tomu, že srovnáváme jenom ta, která byla vybrána na základě nějakých kritérií, která nebyla dodržena. A to zavedeme institutem předběžného souhlasu do tohoto zákona.

    Pokud se týká ceny v zahraničí, prostřednictvím paní předsedající bych kolegovi sdělil, že například protonová léčba je v zahraničí levnější než u nás. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Hovorku s faktickou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem neuvedl, kterého ministra jsem interpeloval. Byl to pan ministr Julínek a potom paní ministryně Jurásková. Týkalo se to těch prvních center, která vznikla v letech 2006 až 2010, najednou, přes noc se objevila, a najednou také některé nemocnice - jejich primáři, přednostové oddělení zjistili, když přišli ráno do práce, že už nemají statut centra. Měli jsme s tím zkušenosti ve Zlínském kraji velmi nemilé, týkalo se to onkocentra, traumacentra atd. Takže chci říct, že ten proces nebyl transparentní, a jsem rád, že pan kolega doc. Svoboda to tady potvrdil. Určitě je špatně i to, že není plošné pokrytí.

    Jenom k té protonové léčbě, kterou tady uváděl pan kolega Svoboda, bych chtěl říct, že možná ta protonová léčba je v zahraničí levnější, že třeba právě záležitost protonového centra v České republice byla podepsána v poslední den, kdy byl konkrétní úředník v práci, kdy byl ještě zaměstnanec zdravotní pojišťovny, tak možná proto ta léčba byla nastavena tak draze, a na základě této smlouvy o budoucí smlouvě se potom teprve protonové centrum začalo stavět, protože mělo zajištěné příjmy do budoucna - mělo by zajištěné příjmy do budoucna. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Bendla s faktickou.

  • Poslanec Petr Bendl: Ještě dvě poznámky. Chtěl jsem poděkovat některému ze svých předřečníků, který říkal, že by bylo zajímavé vědět, jak se odvíjí ta cena, kterou platí pojišťovny pacientům, nebo klientům, abych byl přesný, v zahraničí. A bylo by dobře, poprosil bych pana ministra, aby před třetím čtením se tady o tom zmínil nebo nám připravil nějakou informaci na zdravotní výbor, protože to je bezesporu důležité.

    A pak ještě poznámku k místním lékařům. Myslím si, že není přece špatně, když někde je léčba levnější v zahraničí, protože tím pádem Všeobecná zdravotní pojišťovna a jiné pojišťovny ušetří finanční prostředky, aby mohly léčit více pacientů v České republice.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Vyzulu s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já se cítím povinen vám tady říct, jenom aby nevznikly některé mylné představy o tom, kolik stojí protonová léčba, jak tady bylo řečeno, že veškerá je - nebo že je levnější. Já jsem uvedl, že jenom v některých případech je možno považovat u některých indikací protonovou léčbu v současné době v zahraničí za levnější než u nás. V jiných případech, prosím vás, tomu tak není. Moje osobní představa je o tom, že se jasně vyhraní jednoznačné indikace k tomu, co protonové centrum u nás bude moci léčit, tak aby to bylo samozřejmě efektivní pro pacienty, aby to mělo opravdu význam, protože jsou jiné možnosti, a tak, aby to nezruinovalo naše pojištění. To je jedna věc.

    Druhá věc, kterou jsem chtěl říct, která se už netýká přeshraniční péče, ale týká se specializovaných center, rovněž jako onkolog musím tady říci svůj názor tak, aby byl naprosto jasný. Tady pan doc. Heger obhajoval to, jakým způsobem jsou dneska nastavena kritéria pro specializovaná centra. Ano, do určité míry jsou, ale musím dát za pravdu panu poslanci Hovorkovi, protože ona se nedodržují. Jde jenom o to, aby byla tak přesně stanovena, a nejenom pro onkologická centra, ale i pro jiná centra, a proto apeluji na Ministerstvo zdravotnictví, aby se této problematice intenzivně a v podstatě okamžitě začalo věnovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Plzáka, který se přihlásil k faktické. Připraví se pan poslanec Klučka k faktické.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Já se jdu jenom omluvit, že můj dotaz byl položen nepřesně. Já jsem měl na mysli, když jsem se tázal na léčbu v zahraničí - léčba, která je navázána na systém nějakého zdravotního pojištění. Samozřejmě věřím, že plastičtí chirurgové v Thajsku léčí, nebo operují možná také levněji než naši lékaři. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Klučku. Připraví se pan poslanec Svoboda k faktické.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám paní předsedající. Já bych jenom přistoupil s výzvou. Já bych opravdu rád, kdyby buď pan ministr, nebo zpravodaj posoudili mě v té mé žádosti o to, jestli se domnívám, že je to pravda v tom zákoně, nebo jestli to pravda není a je možné to přehlédnout. Pokud by to byla pravda, pak já s největší pravděpodobností, protože se obecná rozprava blíží k závěru, bych využil § 93 odst. 2 k vrácení do výboru k novému projednání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným k faktické je pan poslanec Svoboda.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Paní předsedající, dámy a pánové, tady zaznívá diskuse o protonovém centru. Já bych velmi rád, abyste znali informaci, která je zásadní. Léčba protony je ve svém výsledku lepší než klasické ozařování urychlovačem pouze v několika málo diagnózách. Je to jeden z důvodů, proč tuto léčbu zatím ve Spojených státech nepřijali jako standardní. Prostě proto, že léčba protonem nemá ani o procento lepší výsledky než léčba klasickými urychlovači. Těch diagnóz je několik, třeba nádory oka. Prostě je jich na prstech jedné ruky, kdy to má smysl. Jinak to jsou z tohoto pohledu, z pohledu léčebného výsledku, vyhozené peníze.

    A ta druhá věc - skutečně bych se přimlouval za to, aby otázka center byla věc, kterou se ministerstvo bude zabývat. Protože já stejně jako pan kolega Vyzula prostřednictvím paní předsedající víme, že to není správně aplikováno. Já neříkám nastaveno, ale že tak jak vznikala, byl skutečně podmínkou vzniku silný lobbistický tlak, a tak vzniká to, proč je ta péče nerovnoměrná a proč některá centra, která by měla být, nejsou, a která by neměla být, jsou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou se přihlásil pan poslanec Chalupa.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Vážená paní předsedající, vážení ministři vlády, vážené kolegyně, kolegové, já bych se chtěl zeptat pana Svobody, možná proto, že nejsem lékař, jsem laik, proč se tedy to protonové centrum vůbec pořizovalo, když vlastně to k ničemu není, jestli jsem tomu správně rozuměl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste příště své kolegy oslovoval mým prostřednictvím. Děkuji. Vzhledem k tomu, že již nikoho nemám přihlášeného do obecné... Ještě se tady objevila faktická, jestli dovolíte, pane poslanče, takže, pane Svobodo, prosím.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Já vám prostřednictvím paní předsedající odpovím. Ono se pořídilo samo. (Smích a potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana předsedu klubu Sklenáka.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já bych požádal vzhledem k tomu, co zde zaznělo, o přestávku na poradu v délce deset minut.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře, přerušuji tímto jednání a vyhlašuji přestávku na deset minut. Sejdeme se tady v 11.39 hodin. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 11.30 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dámy a pánové, prosím, zaujměte svá místa, abychom mohli pokračovat v našem jednání. (Krátká pauza.)

    Prosím pana poslance Klučku, který se přihlásil do obecné rozpravy, aby se chopil mikrofonu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, po krátké přestávce, kdy jsme měli možnost konzultovat tuto věc s ministrem zdravotnictví a se zpravodajem, bych prosím navrhl, abychom přijali usnesení s tím, že přerušujeme projednávání tohoto bodu do pátku 7. 2. s tím, že bude zařazen jako bod po pevně zařazených bodech. V pátek 7. 2.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Mám zde přihlášku pana poslance Laudáta. Faktickou nebo...? Na požadavek pana Laudáta všechny odhlašuji a prosím o vaše přihlášení znovu.

    Vzhledem k tomu, že nemám již nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu a přistupuji k hlasování o návrhu o přerušení projednávání tohoto bodu do pátku 7. 2. s tím, že tento bod bude zařazen jako první bod za pevně zařazené body v pátečním programu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro předložený návrh? (Ohlasy z pléna k hlasovacímu zařízení.) Prohlašuji toto hlasování za zmatečné.

    Znovu zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování číslo 25 končím. Tento návrh byl přijat. Tento bod tedy přerušujeme do pátku 7. 2. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Dalším bodem našeho jednání je bod

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Helena Válková. Paní ministryni vidím. Ještě než v klidu přijde, požádal bych Sněmovnu. Paní ministryně, malinkou chvilku, protože budeme řešit změnu zpravodaje.

    Vzhledem k tomu, že paní ministryně byla určena zpravodajkou tohoto tisku, je potřeba, aby Sněmovna odhlasovala změnu zpravodaje a tím je pan kolega Jan Chvojka. Požádám Sněmovnu, jestli má nějakou výhradu, nebo můžeme hlasovat. Nevidím. Odhlásil jsem vás. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami.

    V hlasování pořadové číslo 26 rozhodneme o novém zpravodaji. Kdo souhlasí, aby zpravodajem tohoto tisku byl pan kolega Jan Chvojka? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 26 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 26 z přítomných 146 pro 139, proti 1. Návrh byl přijat.

    Požádal bych pana kolegu Chvojku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní žádám paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby se ujala slova v úvodním slově k tisku 45. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolila vám zde představit vládní návrh, který jsme si osvojili a který zavádí do našeho trestního zákoníku - zejména do trestního zákoníku, on novelizuje ještě další dva zákony - dvě nové skutkové podstaty trestných činů, které bychom mohli zahrnout pod širší pojem ochrana před jakýmikoliv jednáními a činy souvisejícími s dětskou prostitucí. (V sále je velký neklid a hluk.)

    I to je důvod, proč jsme si tento zákon osvojili, protože si myslím, že Česká republika by měla mít neprodyšnou ochranu před takovými druhy jednání. Zatím v našem českém trestním právu určité mezery byly, byť musím říci, že v porovnání s jinými evropskými zeměmi relativně minimální.

    Cílem předkládané novely, která se týká tří zákonů, trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, je tedy jednak zlepšit, zdokonalit českou právní úpravu, ale současně i vyjít vstříc požadavkům, kterými jsme vázáni ze strany unijního práva, konkrétně sladit náš právní řád se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/36.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás na chvilku přeruším. Požádám Sněmovnu o klid! Kolegy, kteří mají jiné předměty jednání, než je tisk 45, bych požádal, aby své debaty přesunuli do předsálí a nechali paní ministryni uvést tento tisk. Není to nic jednoduchého a myslím si, že bychom to měli sledovat. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Já také děkuji, pane místopředsedo. Budu se to snažit nějakým způsobem zkrátit a charakterizovat jenom podstatné změny. Vím, že nikdo z nás nechce poslouchat plný výčet a označení jednotlivých směrnic, ale musím tak učinit, protože to je i důvod, proč jsme se rozhodli tento zákon osvojit, byť v jedné oblasti máme výhrady, nebo bychom mohli mít výhrady, které se budeme snažit do druhého čtení a v rámci práce v příslušných výborech ještě odstranit.

    Čili cílem předložené novely je sladit českou právní úpravu se třemi směrnicemi. Jednak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV další směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/1993/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/1968/SVV, a konečně s třetí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/13/EU ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Heleně Válkové. Žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Chvojku, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré skoropoledne, nebo poledne přesně, dámy a pánové.

    Já v zásadě nemám moc co říct, protože paní ministryně to řekla vcelku obšírně a seznámila nás velmi podrobně s předkládaným tiskem, takže zrekapituluji krátce jenom pár věcí. Tento tisk číslo 45 novelizuje tři zákony. Tím prvním je trestní řád, druhým je trestní zákoník a třetím zákonem, který ten tisk novelizuje, je zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Návrh zákona předkládá vláda, resp. Ministerstvo spravedlnosti. Byl doručen poslancům 3. prosince minulého roku.

    Návrh zákona uvádí české právo v soulad se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, a to za prvé o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a ochraně obětí, za druhé o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii a za třetí o právu na informace v trestním řízení. V zásadě cílem těchto směrnic, potažmo toho zákona, je zvýšit ochranu před obchodováním s lidmi a ochranu dětí před sexuálními útoky. Myslím, že by to nemělo být nic extra kontroverzního, čili nemělo by jít o nějaké politické téma. A samozřejmě o jednotlivých nuancích, i těch, které zmínila paní ministryně, se lze bavit na půdě v ústavněprávním výboru, kde lze některé věci ještě změnit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu a eviduji dvě přihlášky do této rozpravy. Prvním přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já nenavrhnu zamítnutí nebo vrácení k přepracování, protože jsem připraven tak jako v minulých letech to přepisovat na půdě ústavněprávního výboru a nevidím v tom žádný zásadní problém. Na druhou stranu chápu, že paní ministryně je v resortu týden a neměla dostatek času se s materií seznámit. Je to něco, co připravovali její předchůdci.

    Na druhou stranu tvrdím, že ten materiál je za prvé souborem přílepků, nebo jak to jinak nazvat. Ty věci spolu nemají vůbec nic společného. Naprosto nechápu, proč se to jmenuje trestní řád. Proč první je trestní řád, když ty zásadnější změny jsou v trestním zákoně, který z nějakého mně nepochopitelného důvodu je dán až na druhé místo, takže to vypadá, že to je vlastně procesní norma, přičemž ty zásadní změny se dělají v hmotné normě, atd. To jsou jenom takové drobnosti. Je to, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Jsou tam namíchána práva podezřelých - v pořádku, asi je třeba řešit.

    Takzvaná obrana před dětskou pornografií, která tedy tvrdím, že je napsaná tak strašidelně, a to dokonce v rozporu s tou směrnicí, že za tohle fakt může jít sedět úplně každý v téhle zemi. Jestli do trestního zákona dáme "stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá nebo se pokusí získat přístup k dětské pornografii", pak tedy při tom, co se dneska odehrává na internetu, polovina kliknutí, které uděláte mnohdy i omylem, je na hranici toho, aby vás začala policie stíhat. Doposud jsme měli, a už dobře jsme věděli, že s tím jsou problémy, přechovávání dětské pornografie, komu ji najdou v počítači, a známe ty případy o tom, jestli to vůbec ti lidé stáhli. nebo nestáhli. Ale představa o tom, že trestným činem bude "pokusí se získat přístup", mi připadá opravdu jako na hranici zdravého rozumu a myslím, že se nad tím musíme ještě v ústavněprávním výboru zamyslet. Navíc tvrdím, že ta směrnice to nevyžaduje. Ta opravdu tenhle požadavek nemá.

    Stejně tak § 193a, nový, krásná roztomilá novelka. "Kdo se zúčastní pornografického představení nebo jiného obdobného vystoupení, v kterém účinkuje dítě, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok." Dítětem se v tomto případě myslí osoba mezi 15 až 18 lety. Ne že bych chodil na pornografická nebo jiná představení, ale dokážete si někdo z vás představit, jak když na něco takového jdete, tak necháváte lustrovat toho, kdo tam vystupuje, jestli už mu bylo osmnáct, nebo mu nebylo osmnáct? (Poznámka z pléna o alkoholu.)

    S alkoholem - moment, moment. Pane kolego, když už tady na mě pokřikujete "stejně jako s alkoholem". Za alkohol jste zodpovědný, jestli vy jako výčepák nalijete někomu. Tady přijdete na představení, na někoho koukáte, a ten, kdo vystupuje, bude-li to uznáno za pornografii, ten má být prolustrován, jestli mu bylo víc než osmnáct? Půjdete na libovolný muzikál, kde se objeví něco, co se bude zdát tím, a máte vědět předem, že všem osobám bylo přes osmnáct let? Já jenom upozorňuji, že ta znění jsou velmi složitá.

    A poslední věc, která mě opravdu pobavila - změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Dobře víme, že trestní odpovědnost právnických osob by si zasloužila mnohem zásadnější novelu, mnohem zásadnější diskusi, co tam má být, co tam nemá být. Ale jestli jediné, co se do trestní odpovědnosti právnických osob přidává, je právě účast na pornografickém představení, tak jsem opravdu zvědav, jak se právnická osoba může účastnit na pornografickém představení. To by mě fakt strašně zajímalo. (Veselí v sále a potlesk napravo.)

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Před dalším přihlášeným ještě s faktickou poznámkou pan kolega Schwarz a paní ministryně po faktické poznámce s přednostním právem před řádně přihlášeným poslancem Jiřím Pospíšilem. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Ano, budu rychlý. Dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Rád bych se zeptal pana Bendy, vážím si ho, jenom jestli by mi to tedy na tom internetu o přestávce neukázal, kde takhle najdu běžně ty stránky, protože v tom pracuji několik let a musíme je hodně vyhledávat, abychom odhalili některé věci. Ale nevadí, tak bych to rád viděl. (Všeobecné veselí.)

    A pak bych se zeptal, nejsem tedy studovaný právník, jak někteří vy tady, ale opravdu si myslím, že se zkoumá taky trochu úmysl toho jednání. A ten je hrozně důležitý. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. S přednostním právem ještě paní ministryně spravedlnosti Helena Válková. Paní ministryně, máte slovo. Připraví se kolega Pospíšil.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji. Budu velmi stručná, protože jenom tady odkážu pro kolegy, aby se podívali třeba na § 202 Svádění k pohlavnímu styku, kde je rovněž hranice 18 let pro takové dítě. Takže tento trestný čin je u nás od roku 2009 s účinností od 1. 1. 2010 v novém trestním zákoníku. Nikdo nezpochybňoval, že by měl někdo lustrovat, že by byl někdo ohrožený tím, že třeba v příhraničních oblastech jako návštěvník České republiky by se měl obávat, jestli tomu dítěti v uvozovkách je 17, 16, 18 roků. Tahle argumentace neobstojí.

    Pak bych doporučila prostudovat partie v učebnici o účastenství, z kterých je zřejmé, že se právnická osoba může dopustit například i znásilnění tím, že je organizátor nebo jiný účastník na trestném činu právnickou osobou. Takže v tomto ohledu vycházím z toho, že máme určité základy znalostí a nebudeme zpochybňovat to, z čeho vychází už potom návrh novely.

    Jiná věc je, a v tom souhlasím s panem poslancem Bendou, a já jsem to tady otevřeně říkala, že také nejsem nadšená z toho, že pokud jde o trestní odpovědnost právnických osob, jsou tam uvedeny jenom tři trestné činy. Ty dvě nové skutkové podstaty a samozřejmě to znásilnění, které s tím souvisí, pokud se ho účastní jako účastník právnická osoba. Dovedu si představit i tu formulaci, že by zde bylo řečeno, že právnická osoba - my jsme o tom i hovořili - je odpovědná za veškeré trestné činy s výjimkou těch, z jejichž samotné povahy vyplývá, že se jich právnická osoba nemůže - že je nemůže tedy spáchat - s výjimkou těch, u kterých z povahy věci vyplývá, že je nemůže spáchat právnická osoba. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní ministryně. Ještě před řádně přihlášeným kolegou Pospíšilem je k faktické poznámce přihlášen pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já se omlouvám, že jako felčar vystupuji k bodu, který se týká právníků. Já uznávám, že v naší zemi jako v mnohých dalších mají právníci přece jenom možnost překroutit mnoho a děje se tak v mezích zákona.

    Já se prostřednictvím pana předsedajícího omlouvám panu poslanci Bendovi. Já si umím jako laik představit, že právnická osoba provozuje něco, kde dochází dokonce k dětské pornografii. Mohla by z mého pohledu za to být zodpovědná. To mi připadá logické.

    Ale já jsem zde chtěl vystoupit úplně k jiné věci. Diskutujete tady jistě o důležitých věcech, tak bych vás za sebe a za veřejnost chtěl poprosit o jednu věc - zdali byste nám, právním laikům, nevysvětlili, jak to do budoucna bude díky rozhodnutí Nejvyššího soudu s našimi policisty, kteří, jak vidíme na stránkách novin i v diskusích veřejnosti, se díky rozhodnutí Nejvyššího soudu dostali do situace, kdy jejich svědectví najednou nevede k ničemu. A proč mě to napadlo u tohoto bodu? Kdybych nedejbože zešílel a na svém počítači i cíleně vyhledával dětskou pornografii, tak předpokládám, když mi to policie zabaví, že ona bude tou, která na to přijde, a pak by mě docela zajímalo, zdali by vůbec mohla vystoupit s tím, že to tam ten pedofil prostě měl. To je neskutečně závažná věc. Já vím, že jsou soudy nezávislé, ale jako prostý občan jsem rozhodnutím Nejvyššího soudu šokován a rád bych na to dnes slyšel jistou odpověď, co s tím bude. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, i za téměř dodržení času. Jinak myslím, že k tomu bude spíše prostor buď ještě při vystoupení paní ministryně nebo zítra v interpelacích.

    Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik slov k této novele trestního zákoníku a trestního řádu, protože je třeba říci, že Česká republika měla s těmito evropskými normami leccos do činění v době, kdy jsme předsedali Evropské unii, a některé věci zvláště v oblasti procesního práva jsme tehdy jako předsednická země podporovali. Proto se chci k tomuto návrhu zde přihlásit a podpořit tu část předloženého souboru novel trestní legislativy, která se dotýká zvláště, řekněme, těch procesních aspektů, a to doplnění katalogu práv, která má obviněný v rámci trestního řízení.

    Ono je trošku škoda, a tady souhlasím se svými předřečníky, že novela je takto útržkovitá a technicky takto slepená. Na druhou stranu si myslím, že by nemělo zapadnout, že má velký smysl v rámci Evropské unie usilovat o určité základní minimum procesních práv, která jsou garantována jednotlivým občanům Evropské unie.

    Říkám to z toho důvodu - je dobré si ten kontext takto zde zopakovat -, že před několika lety bylo přijato mnoho různých instrumentů trestního práva, třeba takzvaný evropský zatýkací rozkaz, který vyvolal určitou kontroverzi a který mimo jiné znamená, že kterýkoliv občan Evropské unie může být vydán proti své vůli do jiného státu Evropské unie k trestnímu stíhání. To znamená, že Čech může být vydán proti své vůli ke stíhání do Rumunska, pokud je podezřelý, že v Rumunsku spáchal určitý trestný čin. My jsme s tím tehdy nesouhlasili, protože si myslíme, že občan nemá být vydán z území svého státu, nicméně tato úprava tady je. Pokud je to takováto úprava a například hrozí, že Čech bude stíhán v Rumunsku, v Bulharsku, nebo někde jinde, a nechci se žádné země dotknout, pak bychom měli mít zájem, aby v rámci Evropské unie byla nějaká minimální garance procesních práv ve všech státech Evropské unie. To je ten důvod, proč já to podporuji, byť někdo třeba může říci, že je špatné, že zde útržkovitě takto upravujeme evropské procesní právo, ale myslím si, že pokud chceme garantovat českým občanům, že když budou vydáni nejen do Německa, do Rakouska, ale třeba právě do Bulharska, Rumunska atd., nějaký minimální standard ochrany jejich procesních práv, pak bychom toto měli podporovat. To je důvod, proč já tuto část novely vítám, inkorporaci směrnice Evropského parlamentu, která právě upravuje informace v trestním řízení. Jak už jsem řekl, v rámci předsednictví jsme toto podporovali. Důvod je, když už tu máme evropský zatýkací rozkaz, se kterým - nebudu zapírat - jsme tehdy nesouhlasili, tak je třeba udělat takovou úpravu, aby to občany Evropské unie v jednotlivých státech naopak nepoškozovalo.

    Důležité je, aby Evropská unie nedbala jenom na zavedení těchto procesních práv, ale aby zde byla jakási kontrola, zda opravdu ten základní procesní standard všem obviněným v rámci Evropské unie je garantovaný. S tím jsou právě problémy v některých nových zemích, které přistoupily v poslední době. Já jsem to tady chtěl říci, protože to považuji za důležité. Ta novela je jakoby útržkovitá, drobná, ale filozofická myšlenka je podle mého názoru velmi důležitá.

    Druhá poznámka, kterou chci říci, se týká hmotněprávní úpravy. Já jsem také zaznamenal od některých kolegů odborníků, že ta implementace - překlad jednotlivých skutkových podstat a hlavně jejich úpravy, které se dotýkají dětské pornografie - ne vždycky přímo odpovídá evropské právní úpravě, takže by možná bylo dobré, a tady souhlasím s kolegou Bendou, aby nová administrativa a nové odborné týmy prověřily, zda implementace odpovídá tomu, co obsahují evropské směrnice a hlavně ono rámcové rozhodnutí. Myslím si, že to je také důležité.

    Chtěl jsem se zeptat paní ministryně, a proto také mé vystoupení, na § 192 odst. 1, proč se tam snižuje sazba v základní skutkové podstatě na polovinu. Já s tím nijak nepolemizuji, mám takový dotaz. Když jsem studoval důvodovou zprávu, tak tam to není nijak zdůvodněno. Nevím, zda to je z důvodu praxe, nebo je to z důvodu komparace s jinými státy Evropské unie. Chci říci, že evropská úprava říká, že by tato základní skutková podstata měla být postižena sankcí minimálně jeden rok, to znamená, že ona neříká, že tam je horní hranice jeden rok. Já říkám, že jsem připraven to podpořit, ale chtěl bych znát důvody, protože to je dost výrazná změna, sazba zkrácená na polovinu, základní postižení výroby a nakládání s dětskou pornografií. Pokud o tom budeme hlasovat, měli bychom případně vědět proč. Je to tak společensky citlivé téma, že by to nemělo být pouze zdůvodněno tím, že se srovnávají sazby s ostatními paragrafy. To je můj dotaz, který nemusí být zodpovězen dnes, nicméně upozorňuji na to, že to je citlivé téma a nemělo by být v tomto směru podceněno. Opakuji, § 192 odst. 1, sazba na polovinu.

    Třetí moje poznámka - nechci hovořit dále - se týká trestní odpovědnosti právnických osob. Paní ministryně tady správně řekla, že jsou možné dvě úpravy výčtu trestných činů, které může spáchat i právnická osoba. Buď je to tedy taxativní výčet, anebo obecná klauzule, že to mohou být veškeré trestné činy, které z logiky věci může spáchat právnická osoba, pokud to trošku parafrázuji.

    My jsme tehdy, když jsme tu právní úpravu přijímali, přistoupili na taxativní výčet z důvodu právní jistoty jak pro občany, právnické firmy, tak hlavně pro orgány činné v trestním řízení, které tehdy žádaly "prosím vás, řekněte nám, co tedy ta právnická osoba může a nemůže spáchat, ať se nedostaneme do debaty" - kterou ostatně tady sami vidíte, kdy část kolegů tady říká: zkrátka účast na pornografickém představení, nebo jak se to jmenuje, může spáchat právnická osoba formou svého účastenství, a někdo říká z logiky věci nemůže to spáchat. Teď je třeba, aby opravdu spíš zde byl taxativní výčet, abychom fakt garantovali právnickým osobám, ale potom následně fyzickým osobám, které za ně jednají, jasnou právní jistotu, na jaké trestné činy se to vztahuje, či nikoliv. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. To byl poslední písemně přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Samozřejmě paní navrhovatelce i panu zpravodaji dám slovo k závěrečným řečem. Do rozpravy nikoho nevidím, rozpravu končím a žádám tedy o závěrečné slovo paní navrhovatelku a zpravodaj ohlásil, že nemá zájem o závěrečné slovo.

    Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Pokud jde o otázku, která se netýká projednávaného návrhu novel trestního zákona, trestního řádu a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, tak tam odkážu zřejmě na zítřejší odpoledne a na interpelace, které zde budou. Ráda kolegům sdělím, co sama považuji v této souvislosti, to znamená, jak nakládat s výpovědí třeba policisty z místa činu z hlediska využitelnosti takové informace jako důkazu pro účely trestního řízení. Co jsem zjistila, co jsem nastudovala a samozřejmě jaká je praxe v oblasti judikatury, jak postupují nejvyšší soudy, protože zde šlo o citaci jednoho rozhodnutí Nejvyššího soudu, a těch rozhodnutí je více a nejsem si jista, jestli právě toto rozhodnutí je to klíčové. Ale k tomu až zítra. Takže se omlouvám, že nebudu konkrétnější.

    Pokud jde o ty dvě připomínky pana poslance Pospíšila, ty ráda akceptuji. Konkrétně pokud jde o nižší sazbu, která u § 192 klesla ze dvou let na jeden rok, to byla i moje otázka - proč? Odpověď je vedena v tom smyslu, že jde o určité vyvážení. Jak víme, trestní sazby vždycky mají vyjadřovat určitou míru společenské škodlivosti konkrétního trestného činu. A tím, že tam byly zakomponovány další dvě nové skutkové podstaty, a v tom § 192 odst. 2 se autor předlohy přiklonil k názoru, že by to mělo být mírněji trestné, protože to je nižší společenská škodlivost než nové trestné činy, které jsou potom uvedeny pod § 193a odst. 2, a stejně škodlivé jako pod § 193a odst. 1. Šlo o vzájemný poměr, který je vždycky velice obtížné vyjádřit, míry společenské škodlivosti konkrétních forem jednání, jejich vzájemné vyvažování.

    Myslím si, že správná odpověď je asi taková, že ty nové formy chtěl potrestat co nejméně, nebo navrhnout, aby byly s nejnižší trestní sazbou, a k nim přiblížil i znění stávajícího ustanovení § 192 odst. 1; aby tam nevyčnívala sazba až na dva roky, tak tam navrhl jeden rok. I o tom je možné vést odbornou i laickou debatu, s tím že jakmile by došlo ke změně, musela bych ten zákon samozřejmě stáhnout. Mě vedla spíš snaha ne za každou cenu, ale osvojit si ten zákon. Jít do toho, že si za ním úplně nestojím. Pokud budeme v tomto ohledu vést odbornou debatu v rámci práce výboru, budu jedině ráda, a neberu to, že jeden rok tam musí za každou cenu zůstat. Mě také trošku překvapil. Ale nebudu teď kritizovat více, než je nezbytně nutné, to, co sama předkládám. Více vám k tomu momentálně říci nemohu.

    Pokud jde o trestní odpovědnost právnických osob, jsem si naprosto vědoma toho, že sice z hlediska určitého i srovnávacího pohledu, kdy Francie šla podobnou cestou jako my, původně měla katalog, taxativní výčet všech trestných činů, kterých se mohla dopustit právnická osoba, a posléze to změnila právě na obecnou definici, odkazující na všechny trestné činy s výjimkou těch, jichž se nemůže dopustit právnická osoba z povahy věci, tak si myslím, že i tímto vývojem bychom mohli jít my, a je otázka, jestli jsme už do něj dospěli. Zatím to asi dopadne tak, že budeme stále novelizovat zákon a vždycky v jednoročních nebo dvouletých intervalech tam rozšíříme katalog trestných činů, za které lze vést k odpovědnosti i právnické osoby. Myslím si, že to z hlediska právního purismu, čistoty právního řádu, není to nejlepší, a sama jsem proti častým novelizacím. Čili já bych spíš šla tím odvážnějším řešením s ambicí, že orgány činné v trestním řízení si s tím poradí, a komentáře i propagace, nebo osvěta, která bude i ze stran Ministerstva spravedlnosti lepší, než byla dosud, umožní, aby se právnické osoby nemusely zbytečně obávat a bylo jasné, za co můžou být před trestní soud postaveny. Ale možná, že to je hudba budoucnosti.

    I v tomto ohledu o tom určitě budeme diskutovat, nebo se o tom bude diskutovat na příslušných výborech, a ani tady se nebráním buď cestě, že tam necháme pro účely této novely jenom to, co se týká dětské pornografie v širším smyslu slova, nebo že se tam doplní majetkové trestné činy, na které nejvíc poukazujete. Ty poslanecké návrhy už jsem některé viděla: lichva, krádež, zpronevěra, které tam chybí velmi citelně. Anebo půjdeme třetí, nejodvážnější cestou a změníme už teď definici na to, že se to bude vztahovat na všechny trestné činy s výjimkou těch, kde z povahy věci vyplývá, že se jich nemůže dopustit nebo je nemůže spáchat právnická osoba.

    Po zohlednění všeho, co zde bylo řečeno, přesto si myslím, že je na místě podpořit návrh novely, byť s těmito výhradami, beru je na vědomí, souhlasím, do dalšího legislativního procesu. Čili navrhuji postoupit návrh do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni za její závěrečné slovo, a protože v rozpravě - pan zpravodaj mě kontroluje - nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, můžeme se zabývat přikázáním výborům k projednání. Organizační výbor navrhl, přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím, můžeme tedy hlasovat.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 27 a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování číslo 27, z přítomných 179 pro 155, proti 1, návrh byl přijat.

    Tím jsme ukončili jednání. Konstatuji, že tento příkaz byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Lhůta zůstává podle zákona o jednacím řádu. Děkuji paní ministryni, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 7. ***

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Děkuju velmi za umožnění. Já se přiznávám, že v rámci svého závěrečného slova jsem si sice přehodila kartičku, ale zapomněla jsem si vypnout ten přístroj, takže bych byla jediná, která se zdržela hlasování. Marně jsem tady to tlačítko - mám svědka zpravodaje - tlačila na ANO. Hlasovala jsem také pro, nezdržela jsem se hlasování a bylo to mým technickým nedopatřením. Prosím, aby to bylo zaprotokolováno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní ministryně. Budete mít ve stenoprotokolu, že jste hlasovala pro.

    Nyní pana ministra Mariana Jurečku žádám o úvodní slovo k tisku 72. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a o doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrh zákona je předkládán jako iniciativní materiál ministra zemědělství. Původní návrh zákona, sněmovní tisk 1017, nebyl Poslaneckou sněmovnou z důvodu jejího rozpuštění projednán.

    Účelem navrhované právní úpravy je přizpůsobení českého potravinového práva předpisům Evropské unie, především novému nařízení na označování potravin. Současně se provádějí změny s cílem zlepšení informovanosti spotřebitele, zvýšení bezpečnosti potravin a efektivního výkonu dozoru nad trhem s potravinami. Předpokládaný návrh obsahuje zejména adaptaci na přímo použitelné předpisy Evropské unie, především adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a úpravu terminologie podle předpisů Evropské unie, dále zlepšení informovanosti spotřebitele.

    Stanovuje se rozsah a způsob uvádění údajů u nebalených potravin, například údaj o adrese výrobce nebo u druhu potravin, které budou stanoveny prováděcím právním předpisem, údaj o množství hlavní složky. Zavádí se nová povinnost pro provozovatele potravinářských podniků, kteří přijímají stanovené potraviny na území České republiky z jiného členského státu Evropské unie nebo třetích zemí, informovat orgán dozoru o jejich příchodu. Druhy potravin budou stanoveny na základě analýzy rizika prováděcím právním předpisem. Zavádí se nová informační povinnost pro provozovatele potravinářských podniků, jejichž tržby z prodeje přesahují pět miliard korun za účetní období, viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny seznam pěti zemí, které mají největší podíl na tržbách. Navýšení maximální sazby sankce u uvádění na trh potravin, které nesplňují požadavky na správné označení nebo kvalitativní parametry. Zvyšuje se zde maximální sankce z tří milionů korun na 10 milionů korun. U uvádění na trh potravin, které nejsou bezpečné, platí již od roku 2008 sankce maximální výše 50 milionů korun. Dále návrh obsahuje rozšíření kompetence Státní veterinární správy na úřední kontrolu zvěřiny v celém potravinovém řetězci. Tedy kontrolu zvěřiny bude Státní veterinární správa provádět také při poskytování stravovacích služeb.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuju panu ministrovi a žádám nyní pana zpravodaje Pavla Kováčika, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, když se mění potravinová legislativa, tak by měli všichni být ve střehu, protože neexistuje jiný zákon, který by provázel všechny občany doslova od kolébky až po hrob. Jíst musíme všichni a víme, že zejména v posledních letech dochází občas k situacím, kdy si občan není jist přinejmenším tedy tím, co skutečně spotřebovává, nebo dokonce není jist úplně ochranou zdraví při konzumaci potravin, kde může být porušen ať už ten základ, to znamená suroviny, nebo technologická kázeň, nebo jakýkoliv jiný postup, který by zaručoval, že občan spotřebovává skutečně potraviny kvalitní, potraviny bezpečné, potraviny nezávadné, tedy zdravotně nezávadné, a také potraviny, které obsahují skutečně to, co by obsahovat měly.

    Těch případů byla řada. Já musím říci, že díky tomu, že naše kontrolní instituce jsou dosavadním zákonem o potravinách a jeho dalšími novelami a konkretizacemi řekněme usazeny v tom systému tak dobře, tak díky tomu u nás, na území České republiky, nevznikla žádná závažnější kauza. Všechny kauzy, které byly dosud šetřeny a o kterých jsou občané mediálně informováni velmi dobře, tak vznikly na území jiných států, ať už Evropské unie, nebo třetích zemí. Myslím si, že to je hodno pozornosti a že díky tomu je třeba bedlivě střežit tu ochranu spotřebitele, spočívající v dobrém systému kontroly, také v dobrém výkonu činnosti jednotlivých kontrolních institucí, ať už se jedná o Státní veterinární správu, ať už se jedná o Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci, ať už se jedná o hygienickou službu, ať už se jedná i o další kontrolní instituci, například Českou obchodní inspekci a všechny další, které jsou do toho systému kontrol zapojeny.

    Možná někdy má někdo pocit, že těch kontrol je příliš a že by se neměli zatěžovat podnikatelé, tedy zejména obchodníci, ale i výrobci. Výrobci nejsou příliš zatíženi, ale zejména obchodníci těmi kontrolami. Já jsem přesvědčen o tom, že jde-li o zdraví spotřebitele, zdraví občana, jde-li o zamezení klamání spotřebitele, tedy klamání občana, tak není kontrol vždycky dost, a vždy se dá najít systém, který by ty kontroly racionalizoval, aniž by poškodil to hlavní, a to jest jejich důslednost, jejich výsledek, že tedy nebude možné, anebo se na nezbytné minimum omezí možnost porušování práv spotřebitele.

    Tato novela, tak jak již řekl pan ministr, a já nehodlám opakovat to, co tady říkal, jednak implementuje evropské normy, nebo adaptuje nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady s tím, že jejím výsledkem, a je připravována doopravdy velmi dlouho. Proběhla diskuse, proběhl kompetenční spor v minulém volebním období, proběhlo projednání nejen v zemědělském výboru, ale i ve výboru pro zdravotnictví. A jsem přesvědčen o tom, že tedy pokud nedošlo k nějakým zásadním změnám přístupů, že by její projednávání nemělo být až tak velmi problematické.

    Co je důležité, novela by měla ještě zvýšit komfort spotřebitele, práva spotřebitele dozvědět se původ potravin, dozvědět se, jaký je obsah hlavní složky, dozvědět se, zřetelně být informován o všech náležitostech, které mají být občanovi sděleny, spotřebiteli sděleny. Zvyšuje komplexnost kontroly průběhu zboží celým tím řetězcem od surovin přes výrobce přes obchod až cestu ke spotřebiteli. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Slova se ujme paní poslankyně Dana Váhalová, připraví se paní Olga Havlová a poté pan poslanec Petr Bendl. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si vystoupit na podporu vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 110/1997 Sb., o potravinách. Tento návrh má za cíl změnit negativní situaci v zajištění bezpečnosti a jakosti potravin, která se vytvořila za posledních patnáct let. Tato novela však má také přinést důležitý podnět k postupnému obnovení potravinové soběstačnosti České republiky.

    Podle nedávno zveřejněného výzkumu každý týden nejméně 77 % obyvatel České republiky nakupuje potraviny a více než 40 % z těchto potravin je z dovozu. Dle společnosti Stenmark potraviny ze zahraničí nakupují nejčastěji Pražané a lidé z velkých měst. Největším konzumentem zahraničních potravin je hlavně mladší generace, která nakupuje až třikrát častěji než generace jejich rodičů.

    Dovozy potravin do České republiky se od roku 2000 ztrojnásobily a za stejnou dobu české zemědělství ztratilo téměř 82 tisíc pracovních míst, což představuje 30% pokles zaměstnanosti. Hlavním důvodem tohoto negativního vývoje je činnost obrovských obchodních řetězců, které kontrolují skoro 70 % prodeje potravin v České republice. S ohledem na to, že jsou převážně v zahraničních rukou, dávají přednost nákupu potravin ze zahraničí a dovozy potravin nadále rostou. Téměř polovina zahraničních potravin dovezených do České republiky pochází z Německa a Polska. A co je alarmující, do České republiky se stále více dostávají nekvalitní potraviny. V minulém roce Státní potravinářská a zemědělská inspekce udělila pokuty z důvodu nekvalitních potravin a dalších prohřešků asi za 64 mil. korun. Pro srovnání, v roce 2011 to bylo 35 mil. korun.

    Český spotřebitel potřebuje účinnou ochranu proti nekvalitním potravinám a hlavně možnost si se znalostí věci potraviny vybrat. Jde o to, aby spotřebitel měl co nejvíce informací o tom, co si kupuje. U nebalených výrobků je důležité, aby bylo jasné, kdo výrobek vyrobil, z které země pochází, co výrobek obsahuje, tzv. hlavní složku. Z mého pohledu je také důležitá povinnost uvádět pět zemí, které se podílejí nejvíc na prodeji potravinářských výrobků v jednotlivých obchodech s tržbami nad 5 mld. korun. Pokud přijmeme navrhovanou novelu, český spotřebitel bude vědět, co nakupuje a odkud které výrobky pocházejí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Daně Váhalové. Slova se ujme paní poslankyně Olga Havlová a připraví se pan poslanec Petr Bendl, poté pan poslanec Michal Hašek. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jsem přesvědčená, že zákon o potravinách je velmi důležitým nástrojem kontroly kvality potravin, protože se týká všech občanů v této republice. Každý týden čteme v novinách, jak nebyly u prodejců potravin dodrženy předpisy, jak prodávají zkažené maso, prošlé jogurty a v horší případě potraviny prolezlé červy. Vítám tento zákon, protože má potenciál tuto neblahou praxi řešit.

    Důležité není jen přesně stanovovat povinnosti o uváděných informacích na obalech. Není až tak důležité to, jaké mají potraviny splňovat požadavky, aby byly uvedené na fyzikální, chemickou nebo mikrobiologickou jakost, a jaký musí být dodržen přístupný obsah toxikologických látek. Ale důležité také je, jak potrestáme ty, kteří předpisy nedodržují. Myslím, že praxe v České republice bohužel ukazuje, že postih za porušení zákona není dostatečný. U nás to bohužel není zákazník, který potrestá nepoctivého prodejce tím, že u něj přestane nakupovat. Bohužel u nás pro zákazníka stále na prvním místě je rozhodující cena, nikoliv kvalita.

    Návrh zákona mj. řeší i udělování pokut za správní delikty, tedy za prodávání potravin, které nesplňují předpisy. Nicméně zde si vůbec nejsem jistá, jestli jsou opatření dostatečná. Problém je už v samotném principu výpočtu pokuty. Trest za prodávání zkažených potravin je totiž stanoven maximální výší pokuty, což je špatně. Tato maximální výše nebere ohled na to, zda je pokutovaný podnik malý domácí prodejce, nebo nadnárodní kolos. Právě v případě nadnárodních společností si myslím, že maximální výše pokuty není pro tyto subjekty podnětem ke změně chování, protože výše pokuty v rámci jejich zisku jsou zanedbatelné, naopak pro soukromníky mnohdy likvidující. Myslím, že stojí za úvahu, aby byly výše pokut stanovovány jako procento z ročního obratu dané firmy. Jen tak by se dosáhlo toho, že každá pokuta by byla takříkajíc ušita na míru. Byla by to jedna z cest, jak změnit chování prodejců, které nám tolik vadí.

    Je třeba, aby tento návrh o udělování pokut a jejich výši byl projednán v zemědělském výboru a aby se opětovně neschválil zákon, který by nic neřešil a naopak by byl účinný pro všechny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Havlové. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Rostislav Vyzula. Takže pan kolega Bendl ještě chviličku počká. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Já děkuji, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že se jedná o tak závažnou záležitost a slyším tady, že se návrh bude projednávat jen v zemědělském výboru, tak dávám návrh, aby se tento vládní návrh také projednal ve výboru pro zdravotnictví.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za poznámku. Prosím, pan zpravodaj ještě předběhl řádně přihlášeného pana poslance Bendla. S přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já bych poprosil zvážit ten návrh. Samozřejmě každý má právo projednat jakoukoli normu v jakémkoli výboru, když se jí iniciativně chopí. Podle jednacího řádu to možné je. Ale v tom minulém projednávání v minulém volebním období to šlo do zdravotního výboru na můj návrh jako zpravodaje a šlo to proto, že tam byly nejasnosti. Teď tam žádné nejsou. Myslím si, že by to bylo zbytečné. Ale je to vaše vůle, vůle Sněmovny, pokud to zdravotnímu výboru dáte.

    Tolik v této chvíli jenom bezprostřední reakce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Michal Hašek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně a vážení poslanci, zákon o potravinách je zákon, který byl připravován velmi dlouhou dobu, protože to není jednoduchá právní úprava. Byl připravován zhruba dva roky, a tak nevím, jestli mám poděkovat všem těm, kteří říkají, že tento návrh podporují, protože gros připravila ještě Nečasova vláda. Ale vím, že jsme o tom komunikovali poměrně podrobně v zemědělském výboru v minulém volebním období s nevládními organizacemi a se všemi, kterých se tato problematika dotýkala a myslím, že se podařilo připravit návrh zákona, který ve své podstatě je dobrým návrhem zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní zatím poslední přihlášený do rozpravy pan poslanec Michal Hašek. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nemějte obavy, nebudu příliš prodlužovat jednání Sněmovny krátce před polední pauzou, ale přesto si dovolím ještě několik fakt k tomuto návrhu zákona.

    Za prvé chci vystoupit také na jeho podporu. Zákon o potravinách máme patnáct let. Je to velmi citlivé téma, o kterém málokdo před rokem věřil, že bude třeba hýbat i volební kampaní a následně volebními výsledky. Realitu známe všichni. Já jsem velmi rád, že se tady podařilo prosadit předložení tohoto vládního návrhu zákona Poslanecké sněmovně. Nebudu rozebírat jednotlivá ustanovení, o těch hovořil pan ministr, pan zpravodaj, ale dovolím si několik čísel jako širší kontext.

    Novela má reagovat na otázky zajištění kvality a bezpečnosti potravin, a jsem přesvědčen, také pomoci otevřít možnosti dodávky českých kvalitních potravin na náš trh. Takže v přeneseném slova smyslu to může být určitý nástroj podpory naší potravinové soběstačnosti a českého zemědělství jako takového.

    Bohužel z Výroční zprávy o stavu českého zemědělství za rok 2012 vyplývá, že i nadále pokračuje spíše jeho pokles. Pro vaši představu, z hlediska odhadu produkce naše zemědělství, dámy a pánové, je na 65 procentech stavu ze začátku transformace našeho zemědělství. Z hlediska nasazení pracovní síly dnes pracuje v agropotravinářském komplexu ve srovnání s rokem 1990 asi 25 % lidí. Jednou z příčin tohoto stavu jsou také masivní dovozy potravin do České republiky, které se od roku 2000 ztrojnásobily. Zatímco schodek obchodu s potravinami a živými zvířaty se pohyboval v letech 1999 až 2001 vždy zhruba pod 20 miliardami Kč, tak v letech 2009 až 2012, tedy o deset let později, překonával tento schodek už 33 miliard Kč ročně. K prohlubování tohoto deficitu vedly zejména silné dovozy zeleniny, ovoce, masa a masných výrobků. V roce 2003 činila hodnota dovozu masa a masných výrobků 4 miliardy, v roce 2012 už obrovských 26 miliard Kč. Fakticky to jsou také věci, které vedou k postupnému útlumu a likvidaci živočišné výroby v České republice, která významným způsobem podporuje také zaměstnanost v našem zemědělství. Celkově se dovoz potravin za posledních několik let ztrojnásobil, z 53 miliard v roce 2000 na zhruba 145 miliard Kč v roce 2012.

    Už jsme tady slyšeli z úst mých předřečnic to, jakým způsobem si vybírají potraviny naši spotřebitelé. Zda jsou preferovány, ať už jimi, nebo obchodními řetězci, značky domácí, nebo zahraniční a jakou roli při tom hraje otázka ceny.

    Když se podíváme ještě jednou na dovozy potravin, je zarážející, že jsou dováženy dříve typicky české plodiny a komodity, jablka, zelenina, vepřové maso. Jsou dováženy za poměrně nízkou cenu, je otázka v jaké kvalitě, a zda ze zahraničí nedochází také k dovozům za takzvaných skrytých dotací. To samozřejmě vedlo k tomu, že v minulých letech české a moravské podniky končily s pěstováním ovoce a zeleniny, s chovem prasat, a návrat k původnímu stavu je velmi obtížný, prakticky nemožný.

    Díky svému monopolnímu postavení jsou obchodní řetězce schopny si zajišťovat poměrně nadstandardní výhody. Není to jenom problém České republiky. Zájemce o tuto problematiku chci odkázat na takzvanou Zelenou knihu o nekalých praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží. Tento dokument vydala Evropská komise v roce 2013.

    Samostatnou otázkou by byla také záležitost marží u obchodních řetězců. Tyto marže značně omezují v některých případech pro spotřebitele možnost výběru, protože kvalitní a specializované výrobky jsou díky takové obchodní politice pro zákazníky cenově méně dostupné, dá se říci, v některých případech možná i nevýhodné. To je samozřejmě alarmující fakt s ohledem na bohužel se snižující kupní sílu českého obyvatelstva ve srovnání s populací v Evropě, a rozhodujícím kritériem při výběru zboží minimálně pro třetinu českých spotřebitelů je pak, dámy a pánové, pouze a jenom cena.

    Já jsem rád, že se do této novely dostalo povinné zveřejňování údajů o zemi původu všech nebalených potravin, údaje o výrobci, hlavní složce také v případě pultového prodeje a také to, že obchodní řetězce budou mít za zákonem stanovených okolností povinnost zveřejnit procentuální podíl dovozu potravin, aby se u každé významné komodity zákazník dozvěděl, že v takovém obchodě se prodává takové či jiné procento domácích produktů a takové či jiné procento produktů dovozových.

    Také já vítám zvýšení sankcí, například maximální pokuty za nedodržení požadavku na označování potravin nebo kvalitativní parametry, kde pokuta narůstá více než trojnásobně na 10 milionů Kč. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl poslední písemně přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Vidím pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo ještě v rozpravě.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Zjevně spěcháte, omlouvám se. Já jenom abyste při projednávání ve výboru dali pozor na lidovou tvořivost poslanců Úsvitu, protože jestli s uvědomujete, co tady paní Olga Havlová řekla, že by se pokutovalo podle velikosti prodejce. Mně je jedno a myslím, že všem zákazníkům, jestli si koupí shnilou bramboru nebo rajče ve velkoobchodu, respektive v nějakém řetězci, anebo u nějakého drobného dodavatele. Před tím bych varoval, protože to už tady zase něco chtějí rozjíždět, co snad se vymyká zdravému rozumu.

    Jestliže si necháte postavit dům a on vám spadne na hlavu, když to přežijete, tak taky asi nebudete řešit, jestli si máte po eseročku, které vám to postavilo, říkat o menší pokutu za nápravu škod než u nějaké nadnárodní velké firmy. Takže prosím, jenom před tím bych varoval.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozprava nekončí. S faktickou poznámkou paní poslankyně Olga Havlová a s přednostním právem pan ministr, místopředseda vlády - po té faktické poznámce, pane místopředsedo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan poslanec asi nepochopil, o co mi šlo, protože tady se vůbec nejedná, jestli si koupíme shnilou bramboru u někoho, malého prodejce, nebo ve velkém supermarketu, ale jde o to, že ty sankce nejsou dostatečné pro ty velké a zase jsou likvidující pro ty malé podnikatele. Takže tady jde o to, aby se to nějak upravilo a aby to motivovalo, hlavně motivovalo ty prodejce, aby se tohoto nedopouštěli. A ne že budeme kupovat shnilé brambory u malého nebo velkého podnikatele. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, pane místopředsedo vlády.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já jen chci upozornit, že tak jak tady zaznělo, problematika zvěřiny je velmi choulostivá i z toho důvodu, že velká část produkce je v prodejnách, resp. ve stravovacích zařízeních z produkce pytláků. Je tady také otázka toho, že zvěřina na rozdíl od jiných komodit je velmi obtížně kontrolovatelná v průběhu jejího vzniku. To znamená, nikde nevíte, kde se ta zvěř pohybovala, čím se živila apod. Samozřejmě máme nějaký monitoring apod. To znamená, předpokládám a chtěl bych apelovat na to, aby právě trh zvěřinou byl velmi přísně kontrolován právě z tohoto důvodu, protože v rámci řetězce je to komodita velmi obtížně monitorovatelná. Například u hospodářských zvířat ta kontrola od vidlí po vidličku je celkem jasná, u zvěřiny je to složitější. Takže vítám, že bude i otázka zvěřiny daleko lépe kontrolovatelná. Chtěl bych, aby tam bylo zohledněno i toto riziko, které z hlediska bezpečnosti potravin má svoje úskalí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády Pavlu Bělobrádkovi. Nemám jinou přihlášku do rozpravy, takže rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr? Má zájem. A pan zpravodaj také má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom ve stručnosti zareagoval na některé zde vyřčené věci.

    Pokud jde o podíl potravin, které jsou k nám dováženy a u nás spotřebovány, tak samozřejmě víme všichni, že ten problém je docela velký. My budeme dělat maximum pro to, abychom zvýšili a postupně zvyšovali naši soběstačnost a také ten podíl potravin z domácí produkce, které budou u nás zákazníci nakupovat.

    Jenom drobnou odbočku. Minulý týden, když jsem byl tady v jedné restauraci v rámci Poslanecké sněmovny, tak i nealko pivo, které jsem si objednal, bylo původem z Německa. Takže měli bychom začít možná i tady sami u sebe.

    Obecně k otázce výše pokut bych chtěl jenom ujasnit: Není problém v současnosti tak zásadním problémem výše pokut, která je definovaná v zákoně, protože již dnes v některých případech může být uložena pokuta až 50 milionů korun. Je problém, jak je ve správních řízeních postupováno, nakolik jsou úředníci odvážní, aby sáhli k vyšším částkám pokut, protože nejvyšší pokuta, pokud se nepletu, v roce 2012, protože data za 2013 jsem ještě neviděl, byla v částce 750 tisíc korun jednomu obchodnímu řetězci, což opravdu s ohledem na obrat je žalostně málo. Takže říkám za resort zemědělství budeme usilovat o to, aby úředníci v rámci správních řízení opravdu byli svobodní v rozhodování a přistupovali k tomu tak, že pokuty nemají z mého pohledu v prvé řadě někoho šikanovat, mají vychovávat. A pokud nevede ta výchova k výsledkům, tak potom opravdu mají být pokuty velice tvrdé a o to budeme usilovat.

    Opravdu bych vás, vážené kolegyně a kolegové, chtěl požádat, abyste dobře zvážili, jestli je nutné, aby tento návrh zákona byl určen k doprojednávání do zdravotního výboru, ale je to samozřejmě na vás.

    Otázka, kterou tady zmínil pan poslanec Bendl, a to že zveřejňování těch pěti zemí, které mají největší podíl na tržbách v daném řetězci nebo v daném podniku, zdali to má souvislost s kvalitou potravin - na první pohled se může zdát, že nemá. Ale pokud se podíváme na výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce, kde zjistíte, že potraviny z domácí produkce České republiky mají nejmenší procento pochybení, tak to určitou souvislost samozřejmě má.

    Samozřejmě všechny ty věci, které tady teď vyplývají v oblasti kvality potravin, bezpečnosti, potravinové soběstačnosti, tak to jsou věci, které má současná koalice i resort zemědělství ambici intenzivně řešit. Takže děkuji a prosím o uložení k projednání do zemědělského výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, vím, že je čas oběda a mluvit zrovna o potravinách je trošku morbidní, teď trošku se může nelíbit. Ale dobře, využijme Pavlovův reflex pro to, aby byla řeč co nejkratší.

    Chci se zastat paní Havlové, paní kolegyně poslankyně Havlové, protože jsem skutečně nevnímal její vystoupení tak, jak to pan kolega, který to tady upozorňoval, že si musíme dát pozor, pochopil. Jde o to, co je skutečně bolestí, o čem mluvil i pan ministr. Vymahatelnost těch pokut, sankcí, účinnost těch sankcí a je možná namístě, i když ne při projednávání této konkrétní věci, ale do velmi brzké budoucnosti zamyslet se nad poněkud jiným systémem. Protože pokud nepomáhá upozornění, pokud nepomáhá malá pokuta, pokud nepomáhá střední pokuta, pokud ani velkou pokutu nevymůžeme, no tak je namístě, aby byl ještě další stupeň sankce. Odnětí licence. Prostě napříště pokud opakovaně subjekt porušuje zákon, tak pohrůžka a následně odnětí licence k prodeji nebo k podnikání na území České republiky. To si myslím, že účinnost mít bude, a ještě rádi budou zejména ti, kteří se opakovaně vyznačují tím, že porušují zákon, ještě rádi budou pokuty platit. A koneckonců je nepříjemné být už jen na černé listině těch, kteří ne úplně dodržují zákon. Tak jsem pochopil, že to paní kolegyně Havlová myslela. A myslím si, že řada z nás má podobný názor.

    Pan kolega Bendl tady mluvil neustále o kvalitě potravin. Chci jenom upozornit, že když se - také už něco pamatuji, byl jsem u zrodu původní stodesítky, tedy zákona o potravinách, tak slovo jakost tehdy bylo považováno téměř za sprosté slovo. A jsem rád, že v posledních letech nebo v posledním období se začínáme vracet taky k pojmu kvalita potravin a že je potřeba na ni dohlížet, že je potřeba ji hlídat, protože koneckonců ne vždycky spotřebitel je vůbec schopen posoudit, co v daném produktu je a jak je to kvalitní. Čili tam si myslím, že je dobře, že trend se poslední dobou obrátil a že kontrola nejde jenom prostřednictvím zdravotní nezávadnosti, ale že jde také prostřednictvím jakosti, nebo chcete-li kvality.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Chtěl jsem poděkovat panu zpravodaji, ale bohužel vás připravím minimálně o deset minut přestávky. Protože nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání. Předložený návrh rozhodl předseda Poslanecké sněmovny přikázat zemědělskému výboru. V rámci rozpravy padl návrh na přikázání zdravotnímu výboru. Má ještě někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Odhlásím vás. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartami. (Nesouhlasné hlasy v sále.) Měl jsem takový požadavek z pléna. Jestli se to někomu nelíbí, tak musíme respektovat přání kolegů, že se změnil stav v Poslanecké sněmovně. Už se počet poslanců ustálil.

    V hlasování pořadové číslo 28, které jsem právě zahájil, se ptám, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 28 z přítomných 148 pro 148. Návrh byl přijat.

    Návrh na přikázání zdravotnímu výboru.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 29, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro zdravotnictví. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 29 z přítomných 149 pro 48, proti 68. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru, a končím tento bod.

    Před polední přestávkou chci sdělit, že ve 13.15 se sejde organizační výbor a od 13 hodin probíhá zasedání pod patronací Stálé delegace Meziparlamentní unie a ustavování jednotlivých skupin přátel v místnosti u klavíru.

    Přeji všem dobrou chuť, členy organizačního výboru žádám o včasný příchod na jednání organizačního výboru. Děkuji.

    (Jednání přerušeno ve 13.13 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Dovolte mi, abych vás po dobrém obědě přivítal u pokračování dnešního jednání.

    Na začátek si dovoluji přednést omluvu pana poslance Ivana Adamce, který se z dnešního odpoledního jednání omlouvá ze zdravotních důvodů.

    Dostáváme se k bodu osm, který jsme ráno schválili jako pevně zařazený bod, jako první bod dnešního odpoledního jednání.

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy Antonín Prachař. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych na úvod přednesl svůj první zákon a své vystoupení v Poslanecké sněmovně. Pokud to nebude úplně všechno podle toho, co jste řekl, tak se předem omlouvám. Znovu říkám, je to moje první vystoupení. (V sále rušno.)

    Mám tu čest vám předložit na první čtení návrh zákona o civilním letectví, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, dále živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Projednávaný návrh zákona zejména s ohledem na přímo používané -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já poprosím o klid zejména na levici a v řadách vlády. Pan ministr předkládá svůj návrh poprvé. Prosím vás o jakousi míru vlídnosti. Děkuji.

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Projednávaný návrh zákona zejména s ohledem na přímo použitelné předpisy Evropské unie a nové smluvní instrumenty mezinárodního práva zavádí adaptační opatření v oblasti právní úpravy: za prvé - leteckého personálu, tzn. řídící letového provozu, za druhé - poskytování letových navigačních služeb v tzv. jednotném evropském nebi, za třetí - odborného zjišťování příčin leteckých nehod. To je velmi důležité. Za čtvrté - ochrany civilního letectví před protiprávními činy, zejména terorismem.

    Druhý takový významný bod. Návrh zákona zpřesňuje a doplňuje právní úprava provozování obchodní letecké dopravy zejména zahraničního leteckého dopravce.

    K realizaci tohoto zákona. Koncepce budoucí právní úpravy, která povede ke sjednocení právní úpravy postupů při výkonu jednotlivých správních agend s minimem odchylek a výjimek, zejména odstranění zvláštních právních norem vylučujících použití správního řádu bez stanovení jiného speciálního postupu. Tento návrh zákona zajišťuje aktualizaci správních poplatků na úseku civilního letectví novelizací zákona o správních poplatcích.

    Vypracování tohoto návrhu zákona předcházela dlouhá a pečlivá příprava zahrnující konzultace s odbornou veřejností. Navrhovaná právní úprava se již delší dobu očekává a jejími adresáty jsou správní orgány, které ji budou aplikovat. S ohledem na skutečnost, že jde o vládní návrh zákona obsahující především adaptační opatření k celé řadě významných předpisů práva Evropské unie, zejména v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, které již vstoupily v účinnost a musí být tudíž vnitrostátními orgány aplikovány v plném rozsahu, přimlouvám se za projednání předloženého návrhu zákona v co nejkratší možné době a s vaším svolením odsouhlasení v jejím prvním čtení.

    Ještě bych chtěl dodat, že je třeba upozornit na to, že Evropská komise indikovala, že v brzké době zahájí řízení o porušení smlouvy z důvodu neprovedení implementace ustanovení o sankcích nařízení stanovujícího společná pravidla uspořádání toku letového provozu. Je to nařízení Evropské komise číslo 255/2010. Provedení implementace uvedeného ustanovení o sankcích je předloženým návrhem zákona zajišťováno. I z tohoto důvodu spolu se zpravodajem zákona Mgr. Václavem Snopkem, CSc., je dohodnuto, že bude jeho prostřednictvím požadováno v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zkrácení lhůty po projednání návrhu zákona ve výborech na polovinu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Snopek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, ve své zpravodajské zprávě se pokusím vás stručně provésti celým obsahem vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona vám byl rozdán jako sněmovní tisk číslo 47 3. prosince loňského roku.

    Předložená novela zákona, nebo návrh zákona, především zajišťuje adaptaci práva Evropské unie, tedy přímo použitelné předpisy Evropské unie a tím jsou nařízení. A dále provedení mezinárodních smluv, jež Česká republika přijala. V oblasti leteckého unijního práva došlo v posledních letech k přijetí nových nařízení nebo novelizací nařízení stávajících a dále ke zrušení několika dosavadních směrnic a jejich nahrazení nařízením. Dále v oblasti tzv. jednotného evropského nebe došlo ke sjednání a přijetí dohody o zřízení středoevropského funkčního bloku vzdušného prostoru.

    Tyto posuny v unijním i mezinárodním právu vyvolaly nutnost rozsáhlejších úprav v zákonu o civilním letectví, a to zejména v těchto oblastech:

    Za prvé je to právní úprava leteckého personálu, která se týká řídících letového provozu. Tento zákon odstraňuje duplicity v zákoně o civilním letectví v oblasti právní úpravy leteckého personálu s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství č. 2016/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví. Návrh zákona z tohoto důvodu ruší duplicitní právní úpravu v zákoně o civilním letectví, kterou byla zajištěna řádná transpozice směrnice 206/23/ES společenství již před uvedeným přímo použitelným nařízením na úrovni Evropské unie, komplexně upravovala vzdělávání a přezkušování vybrané skupiny leteckého personálu, to je řídících letového provozu a řídících letového provozu ve výcviku, tedy žáků.

    Za druhé. Právní úprava poskytování leteckých navigačních služeb v tzv. jednotném evropském nebi. Návrh zákona provádí nařízení Komise Evropské unie č. 255/2010, kterým se stanovují společná pravidla uspořádání letového provozu - a tady je důležité ustanovení včetně nových sankcí, a dohodu o zřízení středoevropského funkčního bloku vzdušného prostoru. U těchto je nezbytné blíže vymezit vztahy a spolupráci při poskytování přeshraničních letových navigačních služeb a výkon státní kontroly v těchto případech. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím přihlásil jeden poslanec. Prosím pana poslance Antonína Seďu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, předložená novela zákona je dlouhodobě připravovanou a zejména očekávanou změnou zákona o civilním letectví. Obšírně se tady o tom zmínil jak pan ministr, tak zpravodaj.

    Vybraná varianta ochrany civilního letectví před protiprávními činy určuje Úřad pro civilní letectví k ověřování civilní spolehlivosti. Tato varianta je ovšem přísnější, než požaduje unijní předpis. Navíc si vyžádá zvýšené náklady ze státního rozpočtu a posílení počtu pracovníků na úřadě. Chci upozornit, že zejména regionální letiště nesouhlasí s navrženou variantou a podporují, aby udělování ověření civilní spolehlivosti prováděl subjekt přímo odpovědný za zajištění bezpečnosti a ochrany civilního letectví před protiprávními činy v daném místě, a to při znalosti místních poměrů a oprávněných osob.

    Zákon nově určuje Úřad pro civilní letectví coby správní orgán s celostátní působností, podřízený Ministerstvu dopravy, také jako orgán členského státu odpovědný za koordinaci a kontrolu plnění pravidel na úseku ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Ochrana civilního letectví před terorismem je obzvlášť významným veřejným zájmem, dotýkajícím se nejen vnitřní bezpečnosti státu. Zákon mimo jiné upravuje povinnost provozovatele letiště mít schválený bezpečnostní program letiště a ten opět schvaluje Úřad pro civilní letectví na žádost provozovatele.

    V souvislosti s rozsáhlými změnami v oblasti správního trestního zákona rozděluje se devátá část zákona na tři hlavy, přičemž první hlava upravuje státní správu v civilním letectví, druhá státní dozor a třetí správní delikty. Tady dochází k revizi stávajících skutkových podstat, přestupků a správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob a dále dochází k zavedení nových skutkových podstat v zájmu provedení přímo použitelných předpisů Evropské unie.

    Chci upozornit na skutečnost, že náklady vzniklé v souvislosti s úkony Úřadu pro civilní letectví, které nejsou zpoplatněny podle zákona o správních poplatcích, budou hrazeny formou náhrady nákladů správního řízení, to je náhradou skutečně vynaložených nákladů.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, přes řadu pozitivních změn jsem našel v návrhu některá méně pozitivní ustanovení. Například v § 7 odst. 5 se ruší doposud uplatňované předpisy o správním řízení při schvalování typu výrobku a zavádí se tři roky pro vydání rozhodnutí, a pro zvlášť složité případy dokonce pět let. Chci upozornit, že tato lhůta se mi s ohledem na možnost zamítnutí či dovolání a zejména s ohledem na udržení konkurenceschopnosti a nutné rychlosti zavádění daného typu letadla do provozu jeví jako příliš dlouhá, i když připouštím, že zákon umožňuje tuto lhůtu zkrátit.

    Předkladatel by měl také objasnit novou pravomoc Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, čímž je nový § 55c s názvem Pověření. Toto ustanovení může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob a incidentů, pověřit na žádost právnickou osobu, která je způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností.

    Novela zákona také zavádí pro tuzemské letecké dopravce povinnost vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným, včetně finanční pomoci.

    To, co mě obzvláště netěší a jistě nepotěší žádného výrobce či poskytovatele služeb v letectví, je podstatné navýšení správních poplatků podle části zákona číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Problematické se jeví zejména navýšení poplatků pro získání typového osvědčení či schválení typové způsobilosti letadel či jejich částí.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, závěrem svého vystoupení chci podpořit postoupení zákona do druhého čtení, s tím ovšem, že by bylo vhodné v rámci druhého čtení upravit některá ustanovení a výši správních poplatků s ohledem na zachování konkurenceschopnosti českých leteckých výrobců a provozovatelů letounů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a ptám se navrhovatele nebo pana zpravodaje, chtějí-li závěrečné slovo. Pane ministře, prosím, máte slovo. ***

  • Ministr dopravy ČR Antonín Prachař: Pane předsedající, dámy a pánové, budu reagovat jenom krátce na tři body, které tady zazněly, co se týká § 7 odst. 5. Co se týká lhůt ke schválení, je třeba si uvědomit, že se bavíme o letectví, a tyto procesy vyžadují delší dobu, protože v okamžiku, kdy bychom cokoli opomněli v těch schvalovacích lhůtách a došli potom k nehodě, tak má katastrofální následky. Ale jsme připraveni o tom diskutovat, je to potřeba zvážit.

    Co se týká námitky nebo připomínky ke správním poplatkům a jejich navýšení, chtěl bych jenom říct, že naposledy správní poplatky byly stanoveny v roce 2002 a 2004 a výše těchto správních poplatků v žádném případě neodpovídá současnému stavu. Vzpomeňme si jenom na inflaci. Zvyšování poplatků za letectví je obecným trendem a my bychom se tomu měli přizpůsobit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. O slovo se hlásí ještě pan zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji. Dámy a pánové, budu pouze navrhovat. Požádám Sněmovnu o propuštění do druhého čtení. Chci navrhnout přikázání k projednání ve výboru hospodářském, tedy jako garančním, přikázat návrh k projednání ve výboru bezpečnostním a požádat Sněmovnu o zkrácení doby na projednání o 30 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Jelikož nepadl v prvním čtení návrh na zamítnutí, budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru.

    Zahajuji tedy hlasování (číslo 30) o přikázání tohoto návrhu hospodářskému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Z přítomných 164 poslanců pro 135, proti žádný, návrh byl přikázán hospodářskému výboru.

    Dále z úst pana zpravodaje zazněl návrh na přikázání bezpečnostnímu výboru.

    Zahajuji hlasování (číslo 31) o přikázání tohoto návrhu k projednání bezpečnostnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Z přítomných 164 poslanců pro 120, proti 17, i tento návrh byl přijat a návrh zákona jsme přikázali bezpečnostnímu výboru.

    Pakliže nikdo nemá další návrh na přikázání, je tady návrh pana zpravodaje na zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů.

    Zahajuji tedy hlasování (číslo 32) o zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Z přítomných 166 poslanců pro 132, proti 8, lhůta k projednání byla zkrácena o 30 dnů.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Tím jsme se vypořádali s bodem 8, který byl pevně zařazen jako první bod odpoledního programu, a dostáváme se k bodu číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je předkládán jako iniciativní materiál ministra zemědělství. Původní návrh zákona, sněmovní tisk 977, taktéž jako předchozí materiál, který jsem uváděl, nebyl Poslaneckou sněmovnou z důvodu jejího rozpuštění v minulém roce projednán.

    Účelem navrhované právní úpravy je reakce na zkušenosti s aplikací zákona č. 146/2002 Sb. a na některé problémy trhu s potravinami. Navrhované změny mají zvýšit efektivitu výkonu kontroly a ochrany spotřebitelů zavedením nových typů opatření, např. zavedení nové formy opatření v podobě opatření obecné povahy, jež by mělo zejména přinést možnost rychlé reakce na případy, které vyžadují bezprostřední zásah. Současně se provádějí změny v souvislosti s přijetím nového zákona č. 225/2012 Sb., o kontrole, který nabyl účinnosti 1. ledna 2014. Předkládaný návrh zejména obsahuje nový efektivní systém opatření ukládaných státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí v případě zjištění nedostatků.

    Jedná se o tato opatření: Klasické opatření oznámené při kontrole a účinné vůči kontrolované osobě v rámci územní působnosti inspektorátu, jehož inspektor opatření vydal. Opatření s účinky přesahujícími územní působnost daného inspektorátu v případě, že je zde důvodné podezření, že k porušení právního předpisu kontrolovanou osobou došlo i mimo územní působnost kontrolujícího inspektorátu, to je např. v případě nebezpečných potravin uváděných na trh v rámci jednoho obchodního řetězce. Dále opatření obecné povahy podle správního řádu s účinky přesahujícími územní působnost daného inspektorátu, který zavazuje nikoli jen kontrolovanou osobu, ale i blíže neurčený okruh dalších osob, například v případě nebezpečných potravin uváděných na trh větším počtem subjektů, a také zvýšení efektivity výkonu kontroly a přizpůsobení právní úpravy novému kontrolnímu řádu. Tady se zavádí oprávnění inspektorů zjednat si přístup do kontrolovaných prostor. Zavádí se nové opatření spočívající v uložení zákazu užívání prostor, pokud kontrolovaná osoba neumožní inspektorovi vstoupit na pozemky, do staveb nebo jiných prostor, či stanovuje se oprávnění Státní zemědělské a potravinářské inspekce získávat v nezbytném rozsahu údaje ze základních registrů.

    Děkuji za pozornost, tolik ve stručnosti k danému materiálu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za představení tohoto zákona. Nyní prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, kterým byl stanoven pan poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, prosím, ujměte se slova.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, máme před sebou poměrně jednoduchou právní úpravu, která v podstatě, jednoduše řečeno, posiluje pravomoci inspektorů při kontrolách. Já obecně jsem pro to, aby inspektoři měli větší pravomoci rychle zasahovat, ale nechtěl bych, abychom se zase dostali do situace, kdy bude možné takovéto kompetence např. zneužívat. My otevíráme možnost vstupovat do objektů, do budov, na pozemky, atd. Možná že tím trošku zasahujeme už i do kompetencí Policie ČR. Měli bychom prověřit opravdu, řeknu, i tu stránku možnosti zneužití v případě, že to nebude oprávněné.

    Jinak obecně jsem pro to, abychom posilovali kompetence našich inspektorů. Právní novelu podporuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím mám jednoho přihlášeného. Prosím pana poslance Josefa Šenfelda. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážení kolegové. Moji kolegové v bodě těsně před polední přestávkou mluvili o důležitosti zákona o potravinách a já říkám, že důležitá je i důsledná a účinná kontrola na trhu potravin. Vnímám, že základ stávajícího zákona je z doby před vstupem ČR do EU a že nebyl významně upravován.

    Vstupem do EU v oblasti potravinového práva se musely aplikovat především předpisy EU, včetně zásady vzájemného uznávání výrobků neharmonizovaných potravinovým právem EU, vyrobených podle norem jiných členských států a často značně odlišných od tuzemských. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho příspěvek. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Jestliže ne, končím obecnou rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, pana ministra, či pana zpravodaje, přeje-li si závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má někdo jiný návrh? Prosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Petr Bendl: Já bych ještě doporučil, aby jej projednal ústavněprávní výbor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jestliže nemá nikdo jiný návrh, přistoupíme tedy k hlasování. Nejprve budeme hlasovat o přikázání projednání zemědělskému výboru.

    Zahajuji hlasování (číslo 33) o přikázání předloženého návrhu k projednání zemědělskému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Z přítomných 169 poslanců pro 142, proti žádný. Návrh byl přikázán zemědělskému výboru.

    Dále se budeme zabývat přikázáním ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji hlasování (číslo 34) o přikázání tohoto návrhu ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

    Z přítomných 169 poslanců pro 16, proti 106. Návrh nebyl přikázán ústavněprávnímu výboru k projednání.

    Tím končím první čtení tohoto zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Pokročíme bodem číslo

    Z pověření vlády i tento návrh uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Dnes do třetice taktéž předkládám vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, a zákon číslo 256/2000 Sb., o Státním intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. Tento vládní návrh zákona je taktéž předkládán z důvodu neprojednání Poslaneckou sněmovnou v minulém roce z důvodu jejího rozpuštění.

    Hlavními důvody předložení navrhované právní úpravy, pokud jde o zákon číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, jsou zejména zpřesnění obecných ustanovení o společných organizacích trhu, přímých platbách, Programu rozvoje venkova a operačního programu Rybářství. Zjednodušení evidence zemědělského podnikatele s ohledem na zjednodušení živnostenského práva a se změnami vyvolanými zákonem o základních registrech. Změna v provozování evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, takzvaného systému LPIS, s ohledem na sjednocení způsobu administrace dotací v resortu zemědělství po provedené redukci agentur pro zemědělství a venkov Ministerstva zemědělství, jejichž převážnou činnost převzal od 1. 1. 2013 Státní zemědělský intervenční fond. Dále zpřesnění ustanovení o evidenci půdy, evidenci krajinných prvků a evidenci objektů a jejich procesních způsobů aktualizace. A zrušení ustanovení o každoročním předkládání zprávy o stavu zemědělství do Poslanecké sněmovny.

    Předmětem hlavních změn zákona číslo 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, jsou zejména formulační úpravy ustanovení o financování Státního zemědělského intervenčního fondu, doplnění ustanovení o poskytování národních dotací na základě pověření ministerstva podle § 2d zákona o zemědělství prostřednictvím dohody o poskytnutí dotace a doplnění ustanovení o poskytování dotací a možnost elektronických podání.

    Za pozitivní dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí České republiky lze považovat zejména zjednodušení evidence zemědělského podnikatele, zrušení institutu místní příslušnosti a zrušení evidence zaměření zemědělské výroby.

    Pokud jde o důvodovou zprávu, dovoluji si ji upřesnit informací o nových základních nařízeních Rady a Parlamentu Evropské unie, které byly přijaty koncem roku 2013 a následně publikovány v Úředním věstníku EU. Jedná se o nová základní nařízení Rady a Parlamentu Evropské unie, která se týkají změn společné zemědělské a rybářské politiky pro období 2014 až 2020. Na ta již publikovaná nařízení Evropské unie budou navazovat dosud nepřijatá prováděcí nařízení Evropské unie, která budou přijímána orgány Evropské unie v průběhu roku 2014.

    Zároveň bych chtěl avizovat a požádat Poslaneckou sněmovnu, aby lhůtu na projednání tohoto zákona v rámci druhého čtení prodloužila o 30 dnů, tedy na dnů 90, protože čekáme ještě na některá případná zpřesnění z Evropské unie ve vztahu k společné zemědělské politice, tak abychom případně tento zákon nemuseli novelizovat znovu od začátku. Takže bych prosil, aby této mé žádosti bylo vyhověno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové. Pan ministr zemědělství nám předložil návrh zákona. Já bych jako zpravodaj vás chtěla informovat o tom, že skutečně v úpravě zákona dochází pouze ke zpřesnění obecných ustanovení o společných organizacích trhu, uvedení do souladu evidence zemědělského podnikatele se změnami a zjednodušením živnostenského práva. Nastává změna v provozování evidence, ve využívání půdy podle uživatelských vztahů vzhledem na sjednocení způsobu administrace v resortu zemědělství a úprava evidence půdy týkající se evidence krajinných prvků, evidence objektů a jejich procesních způsobů aktualizace.

    Co se týká zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, taktéž dochází pouze ke zpřesnění ustanovení o kompetenci a působnosti fondu, o úpravě jeho financování a doplňují se ustanovení o poskytování národních dotací na základě pověření ministerstva.

    Co se týká požadavku pana ministra, také bych byla pro prodloužení, protože samozřejmě prováděcí nařízení Komise Evropské unie mohou být přijímána v průběhu roku a mohli bychom se dopustit některých chybných kroků. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku. Ano, vidím, hlásí se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já tuhle novelu zákona o zemědělství podporuji. Jenom vzhledem k tomu, že pan ministr si tady řekl o prodloužení projednávané lhůty o tomto zákoně, dávám na zváženou, jestli by nestálo za to do této právní úpravy vložit i možnost zemědělců, aby mohli měnit třeba ornou půdu za trvalý travní porost. Dneska jim to legislativa příliš neumožňuje. Evropská legislativa to podle mých informací umožňuje. U nás je to velmi komplikované. K takovéto lepší organizaci práce by to pomohlo a zemědělci by to, myslím, uvítali. Ona ta debata k tomu by byla širší. Věřím, že možná na výboru k tomu něco více řekneme, ale já tady jenom chci inspirovat pana ministra, jestli by se tím nezabýval jeho sekretariát a ministerstvo, abychom zemědělcům umožnili alespoň vyměnit půl na půl, nebo TTP proti orné půdě a obráceně, tak aby to měli bez problémů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nemám žádnou další přihlášku, končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan ministr nebo paní zpravodajka chtějí mít závěrečné slovo. Nechtějí. Děkuji. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má někdo jiný návrh? Jestliže nemá, přistoupíme k hlasování.

    Zahajuji hlasování (číslo 35) o přikázání návrhu tohoto zákona k projednání zemědělskému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

    Z přihlášených 172 poslanců pro 146, proti žádný. Návrh byl přikázán zemědělskému výboru k projednání.

    Dále tady zazněl návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Václava Snopka... Ne. Pan poslanec Snopek se nehlásí.

    Takže dám hlasovat o prodloužení na lhůty k projednání o 30 dnů, na 90 dnů.

    Kdo je pro prodloužení této lhůty? Zahajuji hlasování (číslo 36). Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Z přítomných 173 poslanců pro 148, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru a lhůta k projednání byla prodloužena o 30 dnů na 90 dnů. Tím končím první čtení tohoto návrhu zákona.

    Dále se budeme zabývat bodem číslo

    Konstatuji, že je tady návrh, aby tento návrh zákona byl schválen podle § 90 odst. 2, tedy abychom s ním vyslovili souhlas již v prvém čtení.

    Nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Neustálý hluk v sále.) Poprosím o klid. Pane ministře, máte slovo. Debatní kroužky prosím, aby se uchýlily do kuloárů. Děkuji.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já si v této nabité konkurenci dovolím přilákat vaši pozornost k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 477/2001 Sb., o obalech.

    Chtěl bych vám jen říci v úvodu, že předmětem té úpravy jsou vlastně dva okruhy otázek. Ten první z nich je zakotvení cílů recyklace z celkového využití odpadu pro další období, tedy roky 2013, 2015. Ten 2013 je tam proto, že to byl samozřejmě už návrh předchozí vlády. A dále transpozice směrnice Evropské unie, respektive Komise 2013/2/EU ze dne 7. února 2013.

    Cílem recyklace a celkového využití odpadu z obalů je především to, že recyklační cíle do roku 2015 jsou navrženy na stejné úrovni jako pro rok 2012 s ohledem na zkušenosti a konkrétní podmínky s nakládání s odpadem z obalů České republiky a s přihlédnutím k předpokládanému vývoji evropské legislativy.

    Cíle vycházejí z předpokladů pro nový plán odpadového hospodářství, který je momentálně připravován na Ministerstvu životního prostředí, přičemž jsou stanoveny pouze do roku 2015, neboť se v blízkém horizontu očekává předpokládaná revize cílů, které jsou stanoveny evropskou legislativou. Cíle současně vycházejí z platné evropské legislativy a ve spolupráci s MPO, nebo po dohodě s MPO, jsou konstruovány tak, aby nezatěžovaly nadměrně české výrobce ve vztahu k jejich konkurenci z ostatních evropských zemí.

    K transpozici směrnice Komise 2013/2/EU. Jejím cílem je především v souladu s požadavky vyšší právní jistoty a harmonizace výkladu pojmu obal rozšířit názorné příklady konkrétních výrobků, které jsou potom uvedeny v příloze 1 zákona o obalech, které jsou, nebo nejsou obalem. Nebudu tady číst konkrétní případy, abych vás nezdržoval, a dovolím si tedy jenom na konci svého zdůvodnění krátce říct, proč první čtení.

    Přijetí navrhovaného zákona v co nejkratším čase je nutné především za účelem splnění závazků, které pro Českou republiku vyplývá z členství v Evropské unii. Pak bych chtěl upozornit na to, že lhůta pro transpozici směrnice Komise uplynula již 30. září 2013 a Česká republika dosud neoznámila Evropské komisi znění právních předpisů přijatých za účelem jejího provedení. Evropská komise proto již 29. listopadu 2013 zahájila proti České republice řízení o porušení smlouvy. České republice tak relativně v krátké době hrozí uložení peněžité sankce z důvodu nesplnění povinnosti implementovat zmíněnou směrnici. Důvodem pro rychlé přijetí je dále i chybějící úprava recyklačních cílů, které jsou v platném zákona o obalech stanoveny pouze do roku 2012.

    Z těchto důvodů si vláda dovoluje, a já samozřejmě za ni, navrhnout, aby s návrhem zákona vyslovila Sněmovna souhlas již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Než pozvu zpravodaje tohoto tisku, s faktickou poznámkou se přihlásil předseda poslaneckého klubu KSČM, pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, nikoliv s faktickou poznámkou, ale s přednostním právem jako předseda klubu. Dovolte mi, abych v této chvíli, byť si uvědomujeme, že je doopravdy nutné tuto materii projednat poměrně velmi rychle, ale musíme brát v úvahu také názory a určité obavy ekologických sdružení, která nás nabádají k tomu, abychom přece jenom dali prostor k projednání ve výborech. Takže nemáme v podstatě nic proti tomu, aby se následně zkrátila lhůta, ale jménem dvou klubů v této chvíli podávám veto proti projednávání podle § 90 odst. 2. Jsou to kluby KSČM a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Myslím, že vet tu bude poněkud víc. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Přestože už je to z hlediska projednávání nadbytečné, nicméně i my jsme byli s ODS připraveni za TOP 09 a ODS dát veto na § 90.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Nekl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, členové vlády, já svou zpravodajskou zprávu nebudu mít dlouhou, protože pan ministr ve svém zdůvodnění prakticky řekl skoro vše. Jenom zopakuji, že zákon o obalech č. 477/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byl naposledy zásadně novelizován v roce 2006, což už je nějaký čas. A jak bylo řečeno, v rámci této novelizace byly stanoveny recyklační cíle pro jednotlivé obalové komodity v letech 2006 až 2012. Proto je opravdu nezbytné provést novelizaci zákona o obalech stanovením cílů recyklace, respektive využití pro obaly uváděné v České republice na trh povinnými osobami či pro odpady z těchto obalů. V souvislosti s tím, jak již bylo řečeno, je potřeba transponovat směrnici komise 2013/2/EU ze 7. února 2013, která v souladu s požadavkem vyšší právní jistoty a harmonizace výkladu pojmu obal rozšiřuje názorné příklady konkrétních výrobků, které jsou, nebo nejsou obaly.

    Jak bylo řečeno panem ministrem, úprava měla být transponována do národních předpisů do 30. září 2013. To je bohužel další příklad dlouhodobé neschopnosti Ministerstva životního prostředí transponovat směrnice Evropské komise do právního řádu České republiky včas. Věřím, že nový pan ministr nebude pokračovat ve šlépějích svých předchůdců.

    Tato úprava je především technického charakteru a nemá dopad na věcný obsah zákona. Nemá také žádný finanční dopad na státní rozpočet. Přesto je však potřeba se tímto zákonem ještě zabývat, zejména přílohou č. 3 k zákonu 477/2001 Sb., která se týká rozsahu recyklace odpadů a jeho celkového využití. Vycházíme tím vstříc připomínkám a návrhům neziskových organizací, které se zdají být relevantní.

    Proto vítám veto na projednání podle § 90. Chci vás proto požádat o propuštění zákona do druhého čtení a v podrobné rozpravě navrhnu zkrácení doby pro projednání na pět dnů a přikázání výboru pro životní prostředí. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu přihlášku, pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, se zájmem jsem si vyslechl slova nového ministra životního prostředí, který před pár dny prohlásil, že Ministerstvo životního prostředí je nebo bylo rejdištěm lobbistů. O to víc mě ovšem překvapuje, že první zákon, který ministr životního prostředí pan Brabec předkládá, byl patrně lobbisty velmi silně ovlivněn, ne-li přímo napsán.

    Podívejme se prosím, jaké cíle si stanovuje Ministerstvo životního prostředí v oblasti recyklace odpadu. Nový návrh Ministerstva životního prostředí navrhuje cíl pro recyklaci papírových obalů v roce 2015 na 70 %. Přitom už od roku 2006 se míra recyklace v Česku pohybuje na 90 %. U plastových obalů je cíl stanovený ministrem životního prostředí 27 %. Přitom od roku 2005 se v České republice recyklace pohybuje na 35 %, dnes dokonce až na 50 %. U skleněných obalů je stanoven cíl na 70 %, kterého jsme už taky dávno dosáhli.

    Jaký je tedy navrhovaný zákon, který stanovuje tyto cíle? Především není motivační. Víceméně rezignuje na zvýšení snahy o recyklaci odpadu a rozhodně rezignuje na ochranu životního prostředí. Děsí mě, že tento zákon předkládá ministr životního prostředí. Kdyby tomu tak bylo u ministra průmyslu, tak bych to ještě možná pochopil. Věřím, že ve druhém čtení budou uvedené cíle zpřísněny tak, aby Česká republika byla v recyklaci odpadu skutečně na evropské špičce, tam, kam skutečně v této oblasti patří. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Konečná. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, já jsem nechtěla reagovat, protože jsem ráda, že jsme tady našli nějaký konsensus na zkrácení. Jen mi dovolte vzkázat mému předřečníkovi prostřednictvím pana předsedajícího, že tento zákon, stejně jako chemický zákon, byl připravován na ministerstvu již za vlády Tomáše Chalupy a náměstků z TOP 09. Následně ho předkládal pan Podivínský a následně spadl panu ministrovi. Jenom abychom se tu neobviňovali. Je to infringement, který běží, potřebujeme to schválit, ale to, že se rozpustila Poslanecká sněmovna, zapříčinilo to, že to tady máme vlastně s půlročním zpožděním. Jenom si uvědomme, kdo na tom ministerstvu vládl předcházejících pět let. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se to pokusil vzít krátce. Ona totiž ta tabulka má svůj význam také pro fungování obcí, kde sběr odpadu vlastně probíhá, povinnost průmyslu spolufinancovat právě třídění sběru. Jinak obce, kterým by mohl tento příjem vypadnout, jejich příjmové stránky rozpočtu by mohly být zkráceny zhruba o 1,2 mld. korun, kdyby tabulka a její přijetí bylo oddalováno a povinnost třídit nebyla stanovena zákonem. Čili myslím, že ta pětidenní lhůta je adekvátní, že nám umožní tabulku schválit ještě v trvání této naší schůze a prodlení nebude tak veliké a nedojde k výpadku povinnosti přispívat na tříděný sběr. Jinak je třeba upozornit na to, že tabulka má určitou retroaktivní kolonku - 2013; i tam musíme stanovit povinnost vyplývající z té samé podstaty povinnosti přispívat na třídění odpadu firmami, které odpad produkují. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Já bych s dovolením reagoval prostřednictvím pana předsedajícího na slova paní poslankyně Konečné. To je argumentace mého pětiletého syna, který v mateřské školce říká: to jsem nebyl já, to byl on. Tento návrh předkládá současný ministr životního prostředí. Je tedy za něj plně odpovědný. Pokud se s cíli neztotožňuje, tak to tady mělo zaznít. Já si myslím, že to tady nezaznělo, takže s cíli ztotožněn je a za ně je tedy plně zodpovědný současný ministr životního prostředí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S přednostním právem se přihlásil pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Pane předsedající, dámy a pánové, ono je to takové kočkování z Ústeckého kraje. Zjevně mi pan kolega ještě neodpustil výsledek TOP 09 v Ústeckém kraji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

    Ale co nemůžu popřít a tam samozřejmě má pan kolega pravdu, že stávající míra recyklace je prostě momentálně vyšší, ale upřímně řečeno, ta směrnice, respektive nově navrhovaný zákon nebo novela má ještě přísnější cíle, než má dneska směrnice Evropské unie. To znamená, my jdeme ještě do přísnějšího už teď. A já jsem jenom řekl to, že jestliže nám dneska hrozí reálně finanční pokuta, respektive finanční sankce z Evropské komise, z Evropské unie, a zároveň momentálně budeme připravovat určitě úplně nový zákon o odpadech a z toho bude vyplývat i plán odpadového hospodářství, tak samozřejmě upravíme všechny tyto jednotlivé parametry na přísnější. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Stanjura mává, nehlásí se, ano. Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem čekal, že budu vyzván, abych v podrobné rozpravě ještě jednou dal ty návrhy. Ale já bych přece jenom ještě dvě tři slova.

    Tady bylo vidět, jak ten zákon hýbe veřejností i neziskovými organizacemi. I ve vystoupení pan poslanec Kučera hovořil o tom, že je seznámen s jejich stanovisky. Proto také bylo vetováno projednání tohoto zákona v prvém čtení a proto po dohodě všech, kteří jsou zainteresováni, jsme se dohodli, že pět dnů není tak dlouhá doba, aby to ohrozilo naše závazky vůči Evropské unii. Tolik jenom k tomu. S tím, že samozřejmě organizační výbor navrhuje výboru pro životní prostředí a já bych ještě jednou navrhl zkrácení projednávání na pět dnů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Mám tady tedy návrh přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Má někdo jiný návrh? Jestliže nemá, dávám hlasovat.

    Zahajuji hlasování číslo 37 o přikázání tohoto návrhu k projednání výboru pro životní prostředí. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Přihlášeno 177 poslanců, pro 143, proti 1.

    Vznáší pan ministr námitku proti tomuto hlasování? Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Nevznáším námitku, jen doplňuji, že vzhledem k nefunkčnosti hlasovacího zařízení jsem hlasoval pro a nic se tam neobjevilo. Takže jenom pro záznam, hlasoval jsem pro.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr je přihlášen na svém místě. (Ne u stolku zpravodajů.) Nezpochybňuje tedy hlasování. Jen pro stenozáznam uvádí, že byl pro. Děkuji.

    Dále tu mám návrh na zkrácení lhůty k projednání na pět dnů.

    Zahajuji tedy hlasování číslo 38 o návrhu na zkrácení lhůty k projednání na pět dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Z přítomných 178 poslanců pro 141, proti 7. Lhůta k projednání byla zkrácena na pět dnů.

    Tímto končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Než přejdeme k bodu číslo 14, mám tady omluvu z dnešního odpoledního jednání od 15.30 hodin pana poslance Jiřího Koubka.

    Dostáváme se k bodu

    Nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tentokrát se tedy budeme zabývat vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích. Dovolte mi krátce zdůvodnit návrh této novely.

    Vláda předkládá návrh zákona, kterým se mění chemický zákon. Jedná se o technickou novelu, kdy se do právního řádu České republiky provádí transpozice právních předpisů Evropské unie, a to jmenovitě: nařízení EU č. 259/2012, kterým se mění nařízení č. 648/2004 o detergentech, pokud jde o používání fosforečnanů a jiných sloučenin fosforu v pracích prostředcích pro spotřebitele, a detergentech určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele. Dále se jedná o směrnici 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, tzv. směrnice Seveso III.

    Návrh zákona, kterým se mění chemický zákon a některé další zákony, je Poslanecké sněmovně předkládán opětovně, protože obsahově identický návrh byl předložen Sněmovně již v červenci 2013, ale v důsledku rozpuštění Sněmovny již nedošlo k jeho projednání na půdě Parlamentu.

    K vlastnímu obsahu předkládaného zákona. Je to, jak jsem říkal, adaptace chemického zákona na přímo použitelný předpis Evropské unie. V návaznosti na to bych si rád na závěr dovolil odůvodnit návrh s tím, že návrh zákona, kterým se mění chemický zákon a některé další zákony, je předkládán za účelem zajištění náležité transpozice s tím, že termín stanovený pro provedení této transpozice uplyne dnem 14. února 2014 a je především nutné v co možná nejkratším časovém horizontu zajistit transpozici článku 30 směrnice 2012/18/EU o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. V případě nedodržení tohoto termínu se Česká republika vystavuje riziku zahájení řízení pro nedodržení svých závazků vyplývajících ze svého členství v Evropské unii.

    Z tohoto důvodu si vás prostřednictvím vlády dovoluji požádat, aby Sněmovna schválila návrh již v prvním čtení podle § 90 odst. 2. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a vážení kolegové, vyslechli jsme si vládní návrh na změnu chemického zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů, ve znění zákona 279/2013.

    Vážení přátelé, malinko teď odbočím. Při olympijských hrách ve starém Řecku se přestalo bojovat - pokud tam vystupoval nějaký řečník, ostatní ztichli. Z toho důvodu bych poprosil, abychom drželi tuto tradici. A pokud máte někdo z vás velice hodnotné diskuse, přejděte, prosím vás, na druhou stranu a nechte ostatní, kteří si to chtějí vyslechnout, a dejte jim prostor. (Jako reakce na hluk v sále zejména v levé části.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se s panem poslancem plně ztotožňuji a prosím zvláště ministry a předsedy poslaneckých klubů (stále hovořící na levé straně), aby šli příkladem a své diskuse vedli v kuloárech k tomu určených. Prosím, pánové a dámy. (Potlesk ze střední části sálu.) Děkuji. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Děkuji. Znovu opakuji, nejedná se o nový zákon, ale jedná se pouze o technickou novelizaci, která zakotvuje již dosažené úrovně snížení obsahu fosforečnanu v pracích prášcích a detergentech pro automatické pračky. Čili znovu opakuji, tato změna nepřináší pro dotčené subjekty žádné další povinnosti ani žádné finanční dopady, protože většina výrobků, které jsou na našem trhu, už stanovené limity splňuje. Čili cílem návrhu je sjednocení legislativy s praxí. Jedná se o ochranu životního prostředí tím, že snížíme eutrofizaci našich vod, čili zarůstání naší čisté vody řasami a sinicemi. A dále, dochází k odstranění některých nepřesností při transpozici této směrnice do EU a snížení administrativní zátěže některých subjektů. ***

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, účelem předloženého návrhu novely autorského zákona, který nyní projednáváme, je zajistit splnění povinnosti České republiky transponovat do právního řádu dvě autorskoprávní směrnice EU. Jde o směrnici 2011/77 novelizující směrnici o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících a o směrnici 2012/28 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl. Naléhavost co nejrychlejšího projednání a schválení této výhradně transpoziční novely je dána tím, že Evropská komise již zahájila tzv. formálním upozorněním ze dne 27. ledna letošního roku řízení proti ČR pro nesplnění lhůty stanovené pro transpozici jedné z těchto směrnic. K nedodržení lhůty došlo proto, že v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny, která již tento návrh jako sněmovní tisk 1002 projednala v prvém čtení, nemohl být legislativní proces v loňském roce dokončen. Návrh tedy vláda předkládá v totožné podobě znovu. (V sále je rušno.)

    A nyní k vlastnímu obsahu novely. První z transponovaných směrnic prodlužuje dobu ochrany práv k hudebním nahrávkám. Aby hudebníci a zpěváci mohli mít užitek ze svých raných nahrávek i v pozdním věku, prodlužují se jejich práva k nahrávkám, na nichž účinkují, z 50 na 70 let. Stejně se prodlužují práva nahrávacím společnostem, které ovšem budou muset těmto umělcům poskytovat dodatečné odměny získané z užití těchto nahrávek během prodloužené doby ochrany. Změní se také počítání doby ochrany práv u hudebních děl s textem, jsou-li vytvořeny za účelem společného užití, jak je to typické u skladeb populární hudby nebo u oper či muzikálů. Doba ochrany neskončí v těchto případech dříve než za 70 let od smrti posledního z autorů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pane ministře. Já se omlouvám a znovu prosím předsedy poslaneckých klubů zejména, aby šli příkladem, a ministry a předsedy politických stran, i na pravici prosím, jestli by byli tak hodní a šli si to vyřídit ven. Děkuji vám velmi mnoho. Pane ministře, prosím, pokračujte. Děkuji.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Transpozice této směrnice si vyžádala i jednu změnu zákona o oceňování majetku, jelikož pro účely oceňování všech majetkových práv souvisejících s právem autorským zákon zatím počítá s dobou 50 let.

    Druhá směrnice se týká tzv. osiřelých děl a osiřelých zvukových záznamů, tj. dosud chráněných děl nebo záznamů, jejichž autor či jiný nositel práv není znám nebo je nedohledatelný. Kromě definice osiřelého díla se zavádí výjimka z výlučných autorských práv ve prospěch kulturních a vzdělávacích institucí a veřejnoprávních vysílatelů. Tyto instituce s posláním ve veřejném zájmu tak budou moci při splnění daných podmínek osiřelá díla a zvukové záznamy digitalizovat a zpřístupňovat na internetu. Nová úprava by měla napomoci zejména projektům digitalizace celoevropského kulturního bohatství tím, že se umožní užití dosud blokovaných děl.

    Vážené kolegyně a kolegové, vláda z důvodu řízení zahájeného Evropskou komisí proti České republice navrhla Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tímto návrhem zákona již v prvém čtení. Celková délka řízení proti České republice může sice trvat déle než rok a může se tedy zdát, že je zde stále ještě dostatečný časový prostor, přesto se domnívám, že zkrácené projednání je na místě. Jak jsem již předeslal, novela je výhradně transpoziční. Současně bych vás rád ujistil, že Ministerstvo kultury již aktuálně připravuje další novelu autorského zákona. Při jejím projednávání pak jistě bude prostor k uplatnění vašich případných návrhů směřujících k ostatním ustanovením.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana ministra zahraničí a pana předsedu Úsvitu přímé demokracie, aby si své záležitosti šli vyřídit jinde - což pan ministr zahraničí nemůže, protože je tady teď jedním z mála členů vlády. (V ministerských lavicích jediný.) Děkuji.

    A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl stručnou zpravodajskou zprávu k danému návrhu zákona. Jak již bylo řečeno, a já to tedy potvrzuji, jedná se v zásadě pouze o transpozici dvou směrnic do našeho národního právního řádu s tím, že je dobré zde říci, ono to tu úplně nezaznělo, že v době přijímání těchto směrnic ČR patřila k odpůrcům té první směrnice a tvořila blokační menšinu. Poté co však tato skupina států, které nesouhlasily se směrnicí, jaksi se rozpadla, směrnice nabyla platnosti, následně i účinnosti, a proto nyní transponujeme tyto mezinárodní, resp. evropské prameny práva do našeho právního řádu. Tedy je určitě diskutabilní zvláště ta první část, nakolik je, či není vhodné prodlužovat délku, po kterou má autor, resp. výkonný umělec majetková práva ke své nahrávce. O tom určitě je třeba vést debatu, nicméně na druhou stranu nám nezbývá nic jiného, než tuto evropskou úpravu vsunout, přijmout, transponovat do našeho právního řádu. Takže je dobré tady říci, že hlavní změna, kde ČR zastávala zdrženlivé stanovisko, se týká té směrnice, která, jak už řekl pan ministr, mimo jiné říká, že práva výkonných umělců, ale také práva výrobců zvukových záznamů v majetkové rovině se prodlužují z 50 na 70 let. To znamená, veškeré licenční povinnosti a jiné se takto budou o 20 let prodlužovat.

    Nebudu zde rozporovat zdůvodnění Evropské unie, které působí trošičku, bych řekl, úsměvně. Hlavním důvodem je to, že se prodlužuje průměrný věk výkonného umělce, a proto má mít právo na delší ochranu. Beru to tedy, že takováto argumentace asi není úplně, bych řekl, ta pravá, nicméně, jak už jsem řekl, je to fakt. My o tom můžeme debatovat, nicméně nemůžeme s tím nic udělat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Než otevřu obecnou rozpravu, mám tu dvě omluvy. Z dnešního jednání se omlouvá pan ministr Jiří Dienstbier a od 17 hodin paní poslankyně Putnová z osobních důvodů.

    Otvírám obecnou rozpravu, do které jako první mám faktickou poznámku paní poslankyně Putnové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Myslím, že pan ministr nás dobře provedl historií a osudem této předkládané novely a ukázal, že už jsme se s ní v prvním čtení v minulém volebním období setkali. Tato novela byla přikázána k projednání výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu. Jsem přesvědčena, že si zaslouží řádné projednání, jakkoliv jsme byli seznámeni s tím, že jsme v určitém časovém presu. Proto musím vyslovit nesouhlas s tím, abychom už v prvním čtení chválili tuto novelu.

    Tímto vyslovuji veto dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS se schválením předložené novely už v prvém čtení. Současně doporučuji, aby byla tato novela projednána výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Zaznamenal jsem veto dvou poslaneckých klubů, poslaneckého klubu ODS a poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové na projednání tohoto návrhu zákona dle § 90. Kdo se tedy hlásí dál do obecné rozpravy? Jestliže se nikdo dál nehlásí, končím obecnou rozpravu.

    Mám tady návrh na přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu. Neeviduji žádný návrh na zkrácení lhůty. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání tomuto výboru k projednání. Má ještě někdo nějaký jiný návrh na přikázání výboru? Nemá, děkuji.

    Zahajuji tedy hlasování o přikázání tohoto návrhu k projednání výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 42. Z přítomných 165 poslanců pro 135, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu.

    Tím končím první čtení tohoto tisku. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Přistupme k dalšímu projednávanému bodu. Je to

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 21/1.

    Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedla poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobrý den, dámy a pánové. Přicházím, abych vám předložila sněmovní tisk 21, návrh zákona, který, jak uvedla paní místopředsedkyně zní poměrně složitě, ale všichni víme, že jde o návrh na zrušení dvou lustračních zákonů.

    Vím, že přicházím s největší pravděpodobností bojovat s větrnými mlýny, ale přesto dovolte, abych apelovala na vaše svědomí a na vaši odpovědnost poslanců a abych vám připomněla, že v České republice, která alespoň verbálně popírá všechny formy diskriminace, která kritizuje nedodržování lidských práv ve světě, stále existuje skupina občanů, kteří jsou vyloučeni z veřejného života ne proto, že by něco provedli, ale prostě proto, že byli někde zapsáni. Často proto, že za zapsání do příslušných seznamů dostal odpovědný pracovník červený puntík nebo finanční odměnu. Spousta těchto lidí se u soudů domáhala nápravy a většina z nich ve svých sporech uspěla. (V sále sílí hluk.) Tito lidé dnes už o zaměstnání ve veřejných funkcích z velké většiny neusilují.

    Jde zde o to, že připouštíme, aby náš právní řád byl i v roce 2014 zaplevelen zákonem, který byl předmětem kritiky ze strany nevládního sektoru a mezinárodních organizací už od jeho samotného přijetí, kdy by ještě bylo možné uvažovat o tom, že nový režim se touto formou vypořádává s exponenty režimu předcházejícího. Že to udělal špatnou formou, to je jiná věc.

    Už po svém přijetí byly tyto zákony v roce 1991 a 1992 napadeny skupinou poslanců Ústavního soudu a já děkuji panu současnému ministrovi Dienstbierovi, že byl mezi nimi. Ústavní soud tyto zákony, přestože v nich nedostatky shledal, nezrušil, ale podotýkám, zákony měly omezenou účinnost do roku 1996. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Marek Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já nezneužiji své funkce zpravodaje a svůj osobní názor si nechám až do jednání, které bude následovat po této zpravodajské zprávě.

    Konstatuji jenom, že vláda k tomuto návrhu přijala usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 21/1, ve kterém vyslovila nesouhlas s tímto návrhem zákona, a to z řady důvodů, které máte všichni uvedené v tomto tisku. Tolik zpravodajská zpráva.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Otevírám tímto obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan poslanec, předseda klubu Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, obvykle nečtu připravené papíry, ale protože chci citovat zákon, tak dnes udělám výjimku a první část mého vystoupení bude přesná citace zákona číslo 198/1993 Sb. To je zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

    "Paragraf 1. Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali, upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým.

    Systematicky a trvale porušoval lidská práva, přičemž zvlášť závažným způsobem utlačoval některé politické, sociální a náboženské skupiny obyvatel.

    Porušoval základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony a prakticky tím postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákon.

    Používal k perzekuci občanů všech mocenských nástrojů, a to zejména:

    popravoval, vraždil je a žalářoval je ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době žalářování vůči nim používal brutální metody včetně fyzického a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám,

    zbavoval je svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva,

    znemožňoval jim výkon zaměstnání, povolání nebo funkce a dosažení vyššího nebo odborného vzdělání,

    zabraňoval jim svobodně vycestovat do zahraničí či vrátit se svobodně zpět,

    povolával k výkonu vojenské služby v Pomocných technických praporech a Technických praporech na neomezenou dobu.

    Pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli.

    Spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí jejích okupačních vojsk.

    Za spáchané zločiny a další skutečnosti uvedené v odstavci 1 jsou plně spoluzodpovědní ti, kteří komunistický režim prosazovali jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti.

    Zejména pro skutečnosti uvedené v § 1 odst. 1 tohoto zákona byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a o osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný.

    Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou, obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému."

    Tolik přesná citace platného zákona. My všichni jsme skládali slib poslance a slibovali jsme věrnost Ústavě a zákonům a lidu této země.

    Lustrační zákon znemožňuje působení lidí ve státní správě na vyjmenovaných vedoucích pozicích těm, kteří se aktivně podíleli na prosazování a udržování tohoto režimu. Není pravda, že se to týká pouze spolupracovníků StB. Týká se to důstojníků StB, týká se to funkcionářů KSČ, týká se to členů Lidových milicí, týká se to absolventů vysoké školy v Moskvě - nevím přesně, jak se ten kágébák jmenoval, tak to se omlouvám -, a týká se to také spolupracovníků StB.

    Myslím si, že by bylo velkou chybou těmto lidem umožnit fungování ve veřejné sféře a ve státních službách. Proto navrhuji jménem našeho klubu, aby Poslanecká sněmovna tento zákon zamítla již v prvém čtení. A prosím ty - ne prosím, žádám! Důrazně žádám ty, kteří tento zákon chtějí zrušit, aby neapelovali na naše svědomí, aby si ty řeči o svědomí nechali na komunistické schůze a nejdříve si přečetli návrh zákona a potom mluvili o svědomí.

    Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy mám s přednostním právem přihlášeného pana místopředsedu Filipa, dále poslance Farského a pana poslance Seďu. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já citovat nebudu, jen podotknu, že k zákonu, který tady odcitoval pan kolega Zbyněk Stanjura, zaujal stanovisko Ústavní soud České republiky, který prohlásil, že jde o normu deklaratorní, která nezakládá žádná nová práva a žádné nové povinnosti, že takových deklaratorních věcí můžeme přijmout spousty, ale život občanů nijak neovlivní.

    Co je podstatné? Byl jsem mladý začínající politik, náhodou zvolený do Federálního shromáždění, a zúčastnil jsem se projednávání tohoto návrhu zákona. Podstata toho původního návrhu lustračního zákona v podstatě od tehdejší federální vlády byla taková, že měli být postiženi ti, kteří se provinili ve svých funkcích, ať už byli v aparátu takovém, nebo onakém, proti zákonům České republiky, proti obecně přijatelným morálním hodnotám. Při projednávání ve Federálním shromáždění tento návrh zákona dostal úplně jinou podobu. Dostal podobu, která stojí na principu evidence, nikoliv činnosti. To znamená, že ten, kdo byl evidován, ten je tedy veden v nějakých svazcích a nezáleží na tom, jestli dělal to nebo ono, jestli se něčím provinil nebo byl evidován, protože byl osobou hlídanou a svým způsobem tedy pod kontrolou tehdejší Státní bezpečnosti ať už z důvodů bezpečnostně státních, nebo ekonomických. To je realita.

    A v tomto ohledu tedy musím říci, že skupina poslanců Federálního shromáždění, ale také odborové organizace se obrátily na Ústavní soud ČSFR, který zrušil část toho zákona, na Mezinárodní organizaci práce a na Radu Evropy. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane místopředsedo. S faktickou mám přihlášeného pana poslance Grospiče a poté s přednostním právem do rozpravy pana Kalouska, pana Zaorálka, pány poslance, pana ministra a dále potom pana poslance Farského, pana poslance Seďu a paní poslankyni Semelovou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že tento zákon je vnímán drtivou většinou politických klubů zde v Poslanecké sněmovně samozřejmě vysoce politicky a pejorativně. A možná, že toto chápání trošku upozaďuje pohled na Ústavu a ty skutečně dramatické dopady, které oba lustrační zákony, velký i malý, přinášejí do české společnosti, a onen rozpor, kdy ČR není schopna dostát ani svým mezinárodním závazkům.

    Ale chtěl bych tady říci jeden moment a jednu věc a navázat prostřednictvím paní předsedající na předsedu klubu ODS pana Stanjuru, když se tolik odvolával na zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, tak bych mu chtěl říci, že by také měl vnímat, že lustrační zákony předcházely tomuto zákonu a tento zákon byl v českém parlamentu přijat až následně po dvou letech, coby lustrační zákony měly platit po omezující dobu. A lustrační zákony měly dobu určitou, stanovenou jako základ své platnosti. Až politická reprezentace v roce 2000 rozhodla o tom, že nebude limitována jejich platnost. Pro nás je to moment vysoce diskriminující, a proto předkládáme Poslanecké sněmovně tento návrh, aby z právního řádu ČR tato diskriminace byla odstraněna. (Potlesk v levé části sálu)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, pan místopředseda sněmovny Vojtěch Filip tady zavzpomínal, jak jako mladý poslanec Federálního shromáždění se účastnil té diskuse, a je přesvědčen, že tehdejší záměr předkladatelů zákona, ať již vlády, či zákonodárce v diskusi Federálního shromáždění, měl za cíl postihnout, nějakým způsobem potrestat ty, kteří se angažovali v tajné represivní složce komunistického režimu a v podobných pozicích.

    Já jako ještě o něco mladší úředník federálního státu si tu diskusi velmi dobře pamatuji a koneckonců odkazuji každého z vás, je digitalizovaná, dá se najít velmi snadno, na internetu si najdete parlamentní diskusi o lustračním zákonu, který předkládal tehdejší federální ministr vnitra Langoš. A jsem si naprosto jist, že motivem předkladatele i těch zákonodárců, kteří pak pro tento zákon hlasovali, nebyl postih, nebyla pomsta, nebyl trest, ale docela obyčejná ochrana demokratické společnosti. To byl základní důvod a to se také táhlo jako červená nit celou diskusí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan ministr Zaorálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já si vlastně pamatuju na tu dobu, o které tady mluvil Miroslav Kalousek, po revoluci. A pamatuji si, že tehdy opravdu panoval dost velký strach z toho, že ty struktury minulého režimu, struktury Státní bezpečnosti, eventuálně agenti na ně navázaní, se budou ucházet o místo v těch nových podmínkách. A dokonce si pamatuju na příklady toho, že k tomu doopravdy docházelo. A sám jsem vlastně zažil na vlastní kůži v Ostravě, že se ti bývalí agenti snažili stávat součástí struktur nově vznikajícího Občanského fóra. My jsme je potom postupně odhalovali a byli jsme často hodně šokováni, vedle koho pracujeme. Takže já si pamatuji dobře atmosféru těch let a dovedu si zpětně představit, že byly pokusy nějakým způsobem tomu čelit. A dokonce dokážu i zpětně pochopit, že zřejmě těžko bránit tomu, že ty pokusy nebyly dokonalé a že samozřejmě trpěly i v tom čase nedokonalostí, omezenými zkušenostmi a schopnostmi najít odpovídající nástroje.

    Takže já v tom nechci vystupovat militantně. Na druhé straně za tu dobu a za ta léta fungování tady tohoto zákona mě samozřejmě... Opakovaně jsem zjišťoval, že ten zákon opravdu je nedokonalý. A kdybych měl dnes říci, v čem je ta základní nedokonalost, tak ona je prostě v tom, že ono to rozhodnutí o tom člověku a o tom, jestli bude v nějaké veřejné funkci, se odvozuje od prosté evidence, kterou dělala Státní bezpečnost, která byla, jak víme, docela odpornou organizací. A já jsem za ta léta měl možnost se setkat s některými případy, které tady asi není vhodné jmenovat. Ale jeden případ byl zrovna v oblasti diplomatických služeb. Člověka, který když měl podepsat ten navázací akt, nebo jak se tomu říkalo, tak on to odmítl. Vlastně to byl tehdy v té době docela hrdinský čin, že to udělal. Nicméně ta bezpečnost ho stejně zapsala. On evidován byl a výsledek byl, že on potom v 90. letech musel odejít z funkce. Pan poslanec Kalousek tady říká, že to není žádná tragédie, že to je jenom veřejná služba. Ale já si vzpomínám, že jsem to tehdy chápal, protože jsem zrovna tento případ dokázal posoudit, věděl jsem, jak to opravdu bylo, tak mi připadalo, že je to dost velká nespravedlnost vůči člověku. Když někdo, kdo se vlastně zachoval statečně, byl za to potom potrestán. A na základě zápisu v evidenci organizace, která byla vlastně zločinecká. To je paradox. Já jsem znal několik takových případů v Brně, kde jsem s tím byl seznámen. Tehdy jsem tam studoval, tak jsem tam znal řadu lidí, a byl jsem překvapen, kolik těch případů bylo.

    Tak se na mě nezlobte, že člověka pak začne napadat, že je to vlastně podobné jako za toho komunismu, když soudíme lidi takto paušálně, na základě nějaké mrtvé litery, která často může být dokonce zfalšovaná. A já jsem si za socialismu dost užil toho, že se lidé soudili kolektivně. Třeba za to, že jste byl z katolické rodiny, tak jste měl napsané v materiálech, že nesmíte studovat a nesmíte přijít do styku s lidmi a podobně. Tedy tohle paušální posuzování lidí podle něčeho, skoro jako princip kolektivní viny, to bylo charakteristické právě pro tento režim. Takže já i když to uznám, že nebylo lehké tomu čelit, a dávat normu, která by se vypořádala s minulostí, a často si člověk uvědomoval, jak je téměř nemožné se vypořádat spravedlivě s minulostí, protože ona je složitá, zvlášť v těch individuálních osudech. Ale rozumíte, jak si má člověk zodpovědět to, že právě ty individuální osudy jsou potom zašlapány? Že pak máme jednotlivé případy, které jsou evidentně nespravedlivé? Právě proto, že se opírají pouze o tu tupou evidenci. A tam vlastně není žádný přezkum. Prostě nemáte tu lustraci a ten člověk se najednou ocitá v nerovnoprávném postavení.

    Takže mě připadá z odstupu těch let, když to vyhodnocuji, že tohle do demokratické společnosti nepatří, a říkám to teď právě ve jménu ochrany individua, svobody a práv člověka. Protože ona vlastně společnost není svobodná a demokratická, pokud to neplatí skutečně pro všechny. Pokud to je tak, že řekneme "u těchto lidí budeme takoví jakoby nad věcí, pokud tam, když se kácí les, zrovna ulítne nějaká tříska, tak nám to prostě nebude vadit", tak je to něco, co vadí - rozumíte? - úplně zásadně. Protože buď ta svoboda, ochrana práv člověka platí pro všechny, anebo neplatí pro nikoho. Takže já to říkám, a snažím se to říkat nějak ne militantně, protože si pamatuju tu dobu a vím, jaké byly tehdy obavy a jak jsme se toho báli. A proto to chápu.

    Ale dneska, když prostě ten čas pokročil, tak mi to připadá, že jsme trochu jinde. A nezlobte se, jsme také trochu jinde z hlediska toho času. Já nevím, jak by dneska u Ústavního soudu to dopadlo, kdyby to někdo dal k Ústavnímu soudu a kdyby posuzoval tu nebezpečnost, ohrožení bezpečnosti státu dnes. Protože tehdy, musíte uznat, byla ta situace daleko akutnější, než je dnes. Ten čas prostě plyne a situace se mění. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Dále zde mám do obecné rozpravy s přednostním právem přihlášeného pana poslance Fialu, po něm pana poslance Bendu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem neměl v úmyslu už v otázce lustrací hovořit, jednak jsem zde o tom mluvil často, publikuji o tom i svoje názory v médiích, ale to, co tady řekl pan ministr Zaorálek, mě prostě k tomu, abych se za tento řečnický pult znovu postavil, vede a nutí. Pokusím se také hovořit racionálně a bez nějakých emocí, tak jak to dělal on.

    Prostě není přijatelné, opravdu není přijatelné, a tuto hru nemůžeme hrát, abychom srovnávali nebezpečí a tlak, kterému byli lidi vystaveni za komunistického režimu, který byl totalitní diktaturou, s nějakými nebezpečími, kterým je vystavena svobodná společnost, a s nějakými omezeními, kterým čelí člověk v demokratické společnosti. To, že nemám právo vykonávat určité funkce, je z hlediska demokratické společnosti, pokud to vychází z právního pořádku, standardní. Ale co je naprosto nepřijatelné ze všech možných hledisek, je to, že v diktatuře je ohrožována moje existence, že nemohu dělat povolání, že nemohu studovat, že nemohu vyjadřovat svobodně svůj názor. To je přece úplně jiný způsob existence a existenciálního ohrožení než omezení, kterým jsme vystaveni v demokratické společnosti. A já zásadním způsobem a důrazně odmítám, abychom toto srovnání na půdě demokratického parlamentu prováděli. To je ostudné! A pokud to dělají poslanci za Komunistickou stranu Čech a Moravy, tak tomu ještě rozumím. Ale pokud se k relativizaci minulosti, k tomu, co se tady odehrávalo za komunistického režimu, staví tímto způsobem poslanci demokratických stran, tak mě to, dámy a pánové, opravdu zneklidňuje a vyzývám vás všechny, abyste z důvodu velmi utilitárních politických cílů tuto hru nehráli, protože se tím dotýkáte některých podstatných otázek, na kterých je postavena naše demokratická společnost.

    A ještě bych k tomu řekl jednu věc. Není pravda, že nebezpečí, kvůli kterým jsme přijímali lustrační zákony, jsou dnes jiná, než byla po listopadu 1989. Ta nebezpečí nespočívala v tom, že nějaká vnější moc nás znovu uchopí a bude zde vládnout. Ta nebezpečí tehdy i nyní byla stejná a spočívají v tom, že jsou zde jednotlivci, kteří z různých důvodů podlehli tlaku a v klíčové věci selhali a porušili dokonce i ty normy, které tehdy považovala komunistická - nebo společnost v komunistickém režimu za přijatelné. A před těmito lidmi, před výkonem veřejných funkcí těchto lidí nás chrání lustrační zákony. A jejich smysl pomine teprve tehdy, až generace, které mohly podlehnout tomuto tlaku za komunistického režimu, tady nebudou. A tak to je a do té doby by lustrační zákon měl platit, musí platit. A podle mě je naše povinnost ho v platnosti zachovat. Ale i kdybyste měl na to jiný názor, tak je - a v tom bych se znovu vrátil k tomu, čím jsem začal - nepřijatelné relativizovat komunistickou minulost a srovnávat nebezpečí a tlak komunistické diktatury s tím, co se odehrává v demokratické společnosti. Před tím se, dámy a pánové, opravdu varujme a z utilitárních důvodů tyto jednoduché paralely tady nedělejme. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Já eviduji vaše přednostní právo, pane zpravodaji, potom vaše, pane předsedo, ale mám zde dvě faktické poznámky, které musím pustit. První je pan Opálka, který se přihlásil písemně, potom je to pan Jandák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, rád bych reagoval prostřednictvím paní předsedající na předsedu ODS.

    Já myslím, že tady vůbec nejde o relativizaci minulosti. Tady i veřejnost ve volbách projevila reálný přístup k současnosti. Když pan předseda klubu ODS četl znění zákona, tak jsem si přesně představoval, jak by se dneska dal napsat úplně stejný zákon a jak by se našli ti postižení, nejenom nezaměstnaní, ale i ti, kteří spáchali sebevraždu. Což pokládám, pokud je to ze sociálních důvodů, jako vraždu tohoto režimu. Myslím si, že bychom se zapletli do velice složitých systémů. Já rozumím tomu, když někdo mluví o svém pohledu, ano, je pravicový, o svém pohledu, je levicový, asi se vzájemně nepřesvědčíme a bude záležet na tom, na které straně ta většina bude. Já si myslím, že většina společnosti už rozhodla ve volbách. Jestli tedy podpoříme tento zákon, to záleží opravdu na vás. Ale plést si diktaturu s totalitou je z politologického hlediska u politologa také trošku divné. Ano, byla období, asi diktatury, v historii se jich dobereme, a čím dále hlouběji do historie. Totalitní režim samozřejmě má svá negativa, ale víte, ona je to někdy totalita politická a jindy je to totalita peněz. Lidé samozřejmě vnímají dneska ve své většině i tu totalitu peněz. Tak poučme se z této rozpravy, když z ničeho jiného, aspoň v tom, že bychom měli pokud možno sloužit nejenom svým úzkým zájmům, ale zájmům celé společnosti tak, aby ta spokojenost byla taková, že je nikdo nenutí represivními složkami, ale také ekonomickou situací ke konání, které si vlastně nepřejí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel. Děkuji. Další přihlášený s faktickou pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, víte, já mám takový pocit, že tu mí předřečníci přesvědčují přesvědčené a nepřesvědčí nepřesvědčené. Víte, tohle je problém toho, že to není otázka stran, stranické příslušnosti. Já myslím, že to je i otázka osobní zkušenosti. Já jsem sociální demokrat, a přesto se připojím k návrhu zamítnout tenhle ten zákon, protože mám pocit, že by tento zákon měl platit ještě dále. Ale mám pocit, že bychom měli sáhnout k návrhu, který tady z protistrany padl, abychom nejdříve hlasovali o tom, kdo je pro zamítnutí. A pak se možná posuneme dál. Ale jinak je to mlácení prázdné slámy. Nezlobte se. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášený s faktickou je pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan poslanec Opálka přesně předvedl to, před čím předseda mé politické strany varoval. On i já jsme z Opavy. Na opavské radnici je pamětní deska na generála Heliodora Píku, kterého popravil komunistický režim - popravil! Člověka, který věrně sloužil zájmům Československé republiky. Nevím, kde vůbec berete odvahu to srovnávat se současností. Nevím. A nedivím se, když to říkají komunisté. Myslím si ovšem, že ostatní demokratické strany a demokratické síly by to měly odmítnout jednotně. Protože máme různé názory na daňové, sociální, zdravotní systému a podobně, to je naprosto přirozené a legitimní, ale to, že odmítáme totalitní minulost, že pohled nechceme měnit, to by nás ostatní spojovat mělo. Když se podíváte na výsledky voleb, o kterých jste teď mluvil, tak komunisté naštěstí zdaleka většinu nedosáhli. (Výkřiky z levé části sálu: Vy také ne. Potlesk z řad poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou je přihlášen pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, nechtěl jsem vystupovat, dopředu avizuji, že budu hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, ale chtěl jsem něco říct.

    Komunistická strana Československa byla označena za zločineckou organizaci, tudíž její funkcionáři byli v podstatě zločinci, když to tak vezmu zkráceně. Mým prarodičům tato strana zničila rodinné podnikání, které budovali několik desítek let, takže v rodině osobní zkušenosti máme. Ale bylo zde avizováno, že někdo, kdo byl někde zapsán v nějakých seznamech, selhal. Proč stejně neselhali ti, kteří podepsali aktivně přihlášku, kteří se stali členy této zločinecké organizace? A proč před nimi nebyla naše společnost po revoluci chráněna? Je to proto, protože jsou ve vašich stranách, jsou v těchto stranách, jsou ve všech stranách. I takový velký komunistobijec jako pan senátor Kubera byl funkcionářem ve Sklounionu v Teplicích. Takže si myslím, že bychom měli hlasovat a tuto diskusi bych dále nerozváděl. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji pane poslanče. Jelikož není žádná další faktická, prosím pana zpravodaje. (Nesouhlasné hlasy zprava.) Pan zpravodaj má přednostní právo.

  • Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, nechtěl jsem zneužívat své pozice zpravodaje k tomu, abych sděloval svá stanoviska, ale nyní chci vystoupit zejména v situaci a po vystoupení pana místopředsedy Zaorálka, respektive dnes člena vlády pana Zaorálka.

    Skoro bych řekl, že je to příběh o tom, jak komunisté pana Zaorálka chytli do své pastičky. (Veselost v řadách poslanců KSČM.) Protože tady se přece vůbec nebavíme o agentech Státní bezpečnosti. Kdyby sem přišla komunistická strana, že chce vypustit písmeno b) z příslušných ustanovení lustračního zákona, pak je tady možná trošku ufňukaná debata pana Zaorálka vcelku legitimní. Já bych s ní nesouhlasil, protože si myslím, že není pravda, že se jedná o evidenci, že jsme opakovaně zažili přezkum soudy těchto v uvozovkách evidencí a zřejmě zažijeme v tomto roce ještě jeden, a možná bude poměrně důležitý pro tuto zemi, protože někdo tvrdí, že byl evidován neoprávněně, a možná že se ukáže, že byl evidován zcela oprávněně, ale pak by možná tato debata byla zajímavá. Ale to, co nám tady přece představitelé komunistické strany navrhují, se vůbec netýká agentů Státní bezpečnosti. Se týká legitimizace celého režimu, prohlášení, že všechno, jak jsme se pokoušeli tady za 25 let s komunistickým režimem, jeho přisluhovači vyrovnat a jeho vládci vyrovnat a říci: spáchali jste zločiny na této zemi, dokonce za posledních 20 let jste je páchali ještě ve spolupráci s okupační armádou, tak toto všechno dnes chce komunistická strana přece škrtnout. Protože tam se nejedná zdaleka jenom o agenty, tam se jedná o všechny příslušníky Státní bezpečnosti, o všechny nejvyšší představitele komunistické strany, o představitele obrněné pěsti komunistické strany Lidové milice a studenty ruských vysokých škol. Nezapomínejme na to!

    Jestli chceme tu debatu vést, veďme ji v kompletnosti, protože to, co se chce zrušit, a to, o čem máte dnes hlasovat, je vyvinění komunistické strany a jejích ozbrojených složek z odpovědnosti za léta 1948 až 1989. A pro to já nikdy hlasovat nemůžu! (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Prosím pana Schwarzenberga s přednostním právem. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zásadně nerad mluvím o tomto tématu, poněvadž jsem měl nesmírnou výhodu, že rodiče mě ve zralém věku deseti let odvezli do zahraničí, a tudíž jsem nezažil tu dobu zde, nežil tady, jenom příležitostně navštívil svou vlast, a tudíž jsem nebyl ani vystaven pokušení ani jsem nezažil opravdový tlak. Proto o tom nerad mluvím. Zato jsem v té době žil, jak známo, v Rakousku a studoval v Německu. A přiznávám, že tady je jistý rozdíl. Já si pamatuji, to jsem studoval na univerzitě v Mnichově, když všichni studenti se tehdy bouřili proti tomu, že tam či onde byli právníci - právníci pouze, nikoliv agenti gestapa - zaměstnáni ve veřejné sféře nebo vystupovali v politice. Poté, pár let nato, jsem to zažil v Rakousku, kdy byly veliké demonstrace proti tomu, když se na vysoké škole objevili lidé, kteří, řekněme, měli nejasný postoj ke třetí říši. Tyto národy očividně souhlasily s tím, že se vyrovnají se svou minulostí. Představa, že by řekněme ve Spolkové republice Německo přiznal známý agent gestapa, že se ucházel o veřejnou funkci, je tam nepředstavitelná. To musím říct. Za to vděčíme převýchově, kterou Američané, Angličané a Francouzi v Německu v 30 letech prováděli.

    Bohužel se to u nás nestalo. Ale když už stud nebrání bývalým agentům se ucházet o veřejné funkce, tak s odpuštěním řečeno bychom aspoň měli mít zákon, který tomu zabrání. Ten zákon není perfektní. Já si pamatuji, když byl vytvořen. Není perfektní, měl by být opraven. S tím bych souhlasil. Ale zrušit vyřazení lidí z veřejného života. Můžu být počestným živnostníkem, obchodníkem, řemeslníkem, co chci. Ale ve veřejné funkci někdo, kdo spolupracoval s tajnou policií, to je pro mě s odpuštěním ostuda pro naší zemi.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím řádně přihlášeného do rozpravy pana poslance Farského, aby se ujal slova. ***

  • Poslanec Jan Farský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, po té dlouhé diskusi a příspěvcích, které zazněly i na minulé mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, je těžko co doplnit. Ale pro mě je nutné se k tomu vyjádřit. A vyjádřit se i k tomu, že bych se rád připojil i jménem klubu k návrhu na zamítnutí, který zazněl ze strany ODS.

    Ještě před minulou mimořádnou schůzí Poslanecké sněmovny bych si byl takřka jistý, že takovýto tisk nemůže Sněmovnou projít, že návrh na zamítnutí tady každopádně najde podporu a že se diskuse, která tady proběhne a budeme v rámci ní relativizovat komunistický režim a jeho zločinnost, stane jakýmsi mementem pro celé volební období. Ale po pravdě řečeno, po té mimořádné schůzi už si nejsem tak stoprocentně jistý, a proto chci ten hlas tady připojit.

    Já si jako relativně mladý člověk, mně bylo jedenáct let v roce 1989... deset let, když padl komunistický režim... Tak stejně si pamatuji. Pamatuji si tu atmosféru, pamatuji si ty ulice, pamatuji si, jak byl omezený život, jak pro mě byly hranice příkopem, který nejde překonat a kde je jakási zeď, kterou je možné přejít jen po nějakých mostech a v branách, které tam jsou vybudovány. Takovým způsobem se do mé mysli komunistický režim dokázal vecpat.

    Pro mě je důležité, aby tento zákon zůstal účinný proto, že vyřazuje z výkonné státní moci osoby, které se ohnuly, které se v zájmu svého osobního prospěchu ohnuly před jedním režimem. A pro mě je dobře, že lidem, kteří jednou ztratili svoji tvář a svůj osobní prospěch vyzvedli nad roveň svého svědomí, je zamezen přístup do funkcí, kterými by nás chtěli řídit.

    Proč je pro mě tento tisk zajímavý a to zamítnutí už pro mě není tak automatické, jak bych si představil, kdyby tady neproběhla ta mimořádná schůze? Protože pro mě bude zajímavé, jak současná koalice, která zde na mimořádné schůzi prosadila zákon o státní službě, který byl jakousi nesmyslnou záminkou, kterou si stanovil pan prezident, a té nesmyslné zámince na té nesmyslné schůzi bylo vyhověno... Tak totiž ta záminka posloužila k tomu, aby jeden člověk se stal vyvoleným. Ten, který nebude potřebovat už nadále lustrační osvědčení. A pro mě bude velice zajímavé, jak koalice, od které bych očekával, že bude jako jeden muž hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, se postaví k tomu, že už nemá tak jednoznačné postavení po té minulé schůzi, kdy jednoho člověka, který by nikdy lustrační osvědčení nedostal, posunula do jedné z nejvyšších ústavních funkcí. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím s faktickou poznámkou pana poslance Stanjuru. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nebudu ani potřebovat dvě minuty. Já myslím... Aspoň pro nás a myslím, že pro mnohé je to hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení velmi důležité.

    Vidím, že v této chvíli není v sále ani premiér ani vicepremiéři, takže dovolte, abych si jménem poslaneckého klubu ODS vzal pauzu v délce dvě hodiny a umožnil premiérovi i vicepremiérům, aby se hlasování zúčastnili, až to přijde na pořad. Děkuji. (Šum v sále.)