• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 6. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás na ní vítám. Chtěl bych vás informovat, že organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 6. schůze 21. ledna tohoto roku a pozvánka vám byla rozdána přes poslanecké kluby tentýž den.

    Prosím vás, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Chtěl bych říci, že zatím mám informaci od kolegy Tejce, který hlasuje s kartou číslo 1. Kolega Hašek - karta číslo 2 a kolega Fiala - karta číslo 3.

    Poprosím vás, abyste zaujali svá místa, a poprosím vás o snížení hladiny hluku v sále. (Zvoní na zklidnění atmosféry.) Děkuji.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, poprvé mezi námi vítám prezidentem jmenovanou novou vládu České republiky a chtěl bych požádat jejího předsedu pana Bohuslava Sobotku, aby nám jednotlivé členy vlády představil.

    Pane premiére, prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, je mi velkou ctí, že vám dnes, tak jak je tradicí v Poslanecké sněmovně, mohu představit osobně novou vládu České republiky, která byla jmenována prezidentem republiky na základě koaliční smlouvy, kterou uzavřely Česká strana sociálně demokratická, hnutí ANO a KDU-ČSL. Tato vláda tedy vznikla na základě minulých voleb do Poslanecké sněmovny.

    Dovolte mi nyní, abych vám jednotlivé členy vlády představil:

    Prvním místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí je pan Andrej Babiš. (Potlesk.)

    Místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace je pan Pavel Bělobrádek. (Potlesk.)

    Ministrem zahraničních věcí je pan Lubomír Zaorálek. (Potlesk.)

    Novým ministrem obrany je pan Martin Stropnický. (Potlesk.)

    Ministrem vnitra je pan Milan Chovanec. (Potlesk.)

    Ministerstvo průmyslu a obchodu vede Jan Mládek. (Potlesk.)

    Novou ministryní spravedlnosti je paní Helena Válková. (Potlesk.)

    Ministryní práce a sociálních věcí je paní Michaela Marksová. (Potlesk.)

    Ministrem dopravy je pan Antonín Prachař. (Potlesk.)

    Novým ministrem zemědělství je pan Marian Jurečka. (Potlesk a zleva výkřik "bravo!".)

    Ministrem zdravotnictví je pan Svatopluk Němeček. (Potlesk.)

    Ministrem školství je pan Marcel Chládek. (Potlesk.)

    Novou ministryní pro místní rozvoj je paní Věra Jourová. (Potlesk.)

    Ministerstvo životního prostředí vede pan Richard Brabec. (Potlesk.)

    Ministrem kultury v nové vládě je pan Daniel Herman. (Potlesk.)

    A konečně ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu je pan Jiří Dienstbier. (Potlesk.)

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, to je tedy nová vláda České republiky. Dovolte mi, abych za všechny její členy vyjádřil naději v dobrou, efektivní spolupráci mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou, mezi vládou a jednotlivými kluby zastoupenými v Poslanecké sněmovně v zájmu občanů České republiky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Já rovněž přeji nové vládě hodně úspěchů a za nás za všechny asi mohu říci, že se těším na spolupráci.

    Nyní bychom přistoupili k určení ověřovatelů schůze. Ale jestli chce pan předseda klubu TOP 09 využít svého přednostního práva, nijak ho nebudu omezovat. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte, dámy a pánové, abych jménem poslaneckého klubu TOP 09 popřál vládě hodně úspěchů, hodně dělného času a také hodně štěstí, které budeme jistě všichni potřebovat. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní bychom tedy přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili pana poslance Pavla Čiháka a pana poslance Jiřího Miholu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahájím hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom určili tyto dva ověřovatele, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 1. Přihlášeno je 174, pro 170, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme ověřovateli 6. schůze Poslanecké sněmovny určili poslance Čiháka a poslance Miholu.

    Chtěl bych vám sdělit, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Běhounek do čtvrté hodiny z pracovních důvodů, paní poslankyně Dobešová ze zdravotních důvodů, pan poslanec Holeček z rodinných důvodů, pan poslanec Janulík - osobní důvody, pan poslanec Kaňkovský - pracovní důvody, paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody a pan poslanec Volčík - rovněž zdravotní důvody.

    Nyní bychom přistoupili ke stanovení pořadu 6. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Dovolte mi, než otevřu rozpravu, abych vás seznámil se závěry dnešního grémia.

    Nejprve vám sděluji, že jsem obdržel dopis předsedy vlády, kterým vláda bere zpět tyto sněmovní tisky: tisk 46, 50, 55, 56, 88, 96 a 97. Proto vás prosím, abyste si v návrhu pořadu schůze škrtli body 30, 31, 7, 8, 12, 45 a 46.

    Pro vaši informaci, vláda dále bere zpět i tisk číslo 12 a tisk číslo 14, tyto ovšem nejsou součástí 6. schůze.

    Z grémia navrhujeme zařadit do bloku Volby nový bod. Bod by se jmenoval Návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny.

    Dále jsem obdržel dopis pana předsedy vlády, kterým požádal, aby vláda mohla předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o vyslovení důvěry. Navrhujeme této žádosti vyhovět, zařadit tento bod do této schůze a projednat ho v úterý 18. února od 11 hodin. To znamená tento bod pevně zařadit na úterý 18. února od 11 hodin.

    Dále bod 19, což je sněmovní tisk 62, navrhujeme zařadit jako první bod v bloku prvních čtení.

    Dále pan bývalý ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala požádal o zařazení nového bodu a současný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tento návrh podpořil. Jedná se tedy o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, to celé jako sněmovní tisk 99 v prvém čtení, a my ho navrhujeme zařadit jako druhý bod v bloku prvních čtení. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já jsem původně chtěl načíst onu novelu energetického zákona, kterou jste načetl, jenom bych chtěl požádat o jednu změnu. Netrvám na tom, aby to bylo schváleno v prvém čtení podle § 90, ale chtěl bych potom požádat Sněmovnu o zkrácení lhůty o 55 dní, aby to bylo projednáno ve zrychleném termínu, nicméně projednáno. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud zde není námitek, tak bych v této fázi - pan předseda volební komise mi něco signalizuje, ale nejsem schopen identifikovat, co to je. Prosím, řekněte mi to do mikrofonu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Dobré odpoledne. Já bych rád poprosil o zařazení několika volebních bodů jako pevných bodů, jestli to bude možné, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, měl jsem tady poradu s paní ředitelkou. Ještě jednou, jestli bych vás mohl poprosit.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Ještě jednou. Rád bych poprosil o zařazení několika volebních bodů, které jsou na programu schůze, jako pevných bodů na tento čtvrtek 6. února. Pokud to bude možné, tak bych rád přednesl, které to jsou a proč.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to samozřejmě možné je. Jestli dovolíte, budu respektovat pořadí přihlášených a určitě vám dám slovo v rozpravě, poté co vystoupí kolegové, kteří se hlásili před vámi.

    Pan ministr Mládek již hovořil. Dále zde mám paní předsedkyni mandátového a imunitního výboru Miroslavu Němcovou s návrhem na zařazení nového bodu. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Grospič, potom pan poslanec Sklenák.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a vážení pánové. Já bych chtěla požádat, aby Sněmovna zhodnotila můj návrh na zařazení nového bodu do programu našeho jednání. Ten bod má název Aktuální situace na Ukrajině a postoj vlády České republiky k této otázce. Dovolte, abych jenom krátce tento svůj návrh zdůvodnila.

    Za prvé jde o to, že několik týdnů sledujeme to, co se odehrává na Ukrajině, a vzhledem k tomu, že Česká republika ve všech svých minulých postojích, tedy v postojích vládních, také v postojích sněmovních, zejména potom vyjádřeno postoji ministra zahraničních věcí, vždy v minulosti utvrzovala ukrajinskou stranu v tom, že Česká republika podporuje její vstup do Evropské unie, tak si myslím, že této otázce máme věnovat svou pozornost. Jedná se o to, že pokud podporujeme vstup Ukrajiny do Evropské unie, a mě zajímá, zda se tento názor nové vlády na tomto postoji nezměnil, pokud se nezměnil a podporujeme jej, tak nemůžeme přihlížet bez mrknutí oka tomu, že jsou vystaveni násilí, a dokonce jsou mrtví občané země, která má s námi sdílet ve stejném civilizačním okruhu jednu politiku, jeden život v případě, že vstoupí do Evropské unie.

    Je zde také otázka toho, že na našem území, tedy v České republice, je řada občanů, bývalých občanů Ukrajiny, anebo ještě současných občanů Ukrajiny. Viděli jsme také jejich protesty. Procházejí již některými městy, a tedy se to dotýká do jisté míry i otázky bezpečnosti v naší zemi.

    Proto navrhuji zařadit tento bod - krom otázek, které jsem zmínila, jsou zde ještě otázky hospodářské, otázka související s příjezdem prezidenta Janukovyče do České republiky, tedy česká vláda bude muset formulovat nějaký postoj k těmto otázkám a Parlament České republiky by tento postoj měl znát. Proto tedy navrhuji tento bod do pořadu našeho jednání. Název jsem vám sdělila. Navrhuji jej zařadit jako první bod do bloku zprávy. Žádám, aby nám informaci poskytl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám zde přihlášku pana ministra zahraničních věcí s přednostním právem, takže já mu slovo neprodleně udělím.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážení kolegové. Já bych chtěl jenom krátce ujistit, že nová vlády stejně jako ta předcházející usiluje a podporuje snahu Ukrajiny stát se součástí Evropy a Evropské unie v budoucnosti.

    Zároveň bych rád řekl, že nám absolutně nemůže být jedno, pokud vlastně v bezprostředním sousedství nejen Evropské unie, ale i Evropy dochází k tomu, že jsou jednak vážně pošlapávána základní lidská práva, a dokonce jsou mařeny lidské životy a jsou vlastně i zpochybňována základní práva - shromažďování, veřejného vyjadřování apod. To nám nemůže být jedno. Cítím jako povinnost se k tomu přihlásit.

    Zároveň chápu zájem se o situaci na Ukrajině důkladněji bavit. Rád bych jenom dal Sněmovně ke zvážení jednu věc. Připadá mi, že by bylo v téhle chvíli vhodnější, pokud by se tou diskusí a informacemi o Ukrajině zabýval nejdříve zahraniční výbor Sněmovny. Navrhuji to také proto, že na zahraničním výboru můžeme jednání uzavřít. Můžeme ho uzavřít veřejnosti také proto, že je řada informací, které by nebylo možné na tomto plenárním zasedání sdělit. Přimlouvám se za to, abychom tady dali přednost skutečně těm poslancům, kteří zahraniční politiku dělají přímo ve výboru. Tam garantuji, že se pokusíme předat informace, které bych tady poskytnout nemohl. Pokud by poslanci dospěli k závěru, že je věc taková, že by to bylo třeba zařadit i na plénum, tak se samozřejmě dohodneme a může to být i tak. Přesto bych byl rád, kdyby výbor byl jako první a kdyby tam se konala fundamentálnější debata.

    Pokud mi vyhovíte, budu rád. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou? Pokud je to faktická, tak teď, pokud jde o přednostní právo, tak ještě před vámi jsou dva s přednostním právem. Fakticky, dobře, tak jo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nebudu ani potřebovat dvě minuty. Já si myslím, že by to bylo třeba až druhý čtvrtek, nicméně ta snaha uzavřít jednání zrovna v takové politické otázce mi připadá komická, když na minulé schůzi tady vládní koalice předváděla návrh změny jednacího řádu, který zakazuje na výborech uzavřít jednání. Tak si můžete vybrat, buď to chcete zakázat, nebo tu možnost ponechat. Nemyslím si, že by zrovna v této otázce jasné politické orientace České republiky a podpoře či nepodpoře, kritice či nekritice určitých kroků mělo být jednání uzavřené.

    Nic proti tomu, pokud to předjedná zahraniční výbor, samozřejmě, ale nechceme čekat na výborový týden a celou tu debatu odsunout o šest nebo o osm týdnů. Takže pokud se zahraniční výbor - a záleží na panu předsedovi - svolá dnes nebo zítra, bylo navrženo, aby to byl první bod v bloku zpráv, to znamená, je dostatek času se připravit. Není to navrženo tak, že bychom dneska tím zahajovali program. Já si myslím, že by vládní koalice ten vstřícný krok udělat mohla. Jenom říkám, že nedoporučujeme takové jednání uzavírat v tomto ani v jiném případě. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď byl s přednostním právem pan předseda klubu ČSSD Sklenák, potom pan předseda klubu ANO Faltýnek.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolím si navrhnout pevné zařazení bodu 44, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o vysokých školách, sněmovní tisk 92, prvé čtení, a to na středu 12. února jako první bod odpoledne.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych po dohodě s panem ministrem obrany požádal o vyřazení těchto bodů z návrhu pořadu 6. chůze Poslanecké sněmovny. Konkrétně se jedná o bod číslo 14, vládní návrh novely zákona čísla 221, a dále bod číslo 33, vládní návrh o zrušení vojenského újezdu Brdy, a současně bych si vás dovolil poprosit, požádat o pevné zařazení bodu číslo 69, Informace o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států uskutečněných přes území České republiky v prvním pololetí roku 2013, sněmovní tisk 16, a to na tento čtvrtek 6. února jako pevný bod, po zprávě veřejného ochránce práv, která byla navržena jako pevný bod na 11. hodinu, čili po této zprávě veřejného ochránce práv. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní mám přihlášku pana poslance Grospiče, po ní pan předseda volební komise Kolovratník.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, dovolte, abych navrhl vyřazení z programu této schůze bod 33, sněmovní tisk 57, to je vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a o stanovení hranic vojenských újezdů a o změně hranic a o změně souvisejících zákonů. Důvod je jednoduchý: Přestože se v důvodové zprávě uvádí, že tato věc byla projednávána a vyjadřovaly se k ní obce už v roce 2011, tak z důvodové zprávy i ze skutečností z toho vyplývá, že na této věci není shoda mezi dotčenými obcemi a není shoda ani mezi dvěma vyššími územně samosprávnými celky, tzn. Plzeňským krajem a Středočeským krajem, což nakonec potvrzují i rozdílná usnesení obou krajských rad.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To je de facto identický návrh s tím, co přednesl pan poslanec Faltýnek, tzn. vyřadit bod 33, tisk 57.

    Pak tu mám ještě přihlášku pana předsedy Kolovratníka a pak pana poslance Polčáka.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Moc děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, rád bych vás požádal o pevné zařazení následujících volebních bodů na pořad této schůze Poslanecké sněmovny. Jsou to body 61- Návrh na odvolání členů správní rady VZP, bod 62 - Návrh odvolání členů dozorčí rady VZP, následně body 63 - Návrh na volbu nových členů správní rady VZP, bod 64 - Návrh na volbu nových členů dozorčí rady VZP, a konečně bod číslo 66 - Návrh na volbu člena Nejvyššího kontrolního úřadu, plus před chvílí zařazený bod Návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Prosil bych tyto body vyhlásit jako pevné na čtvrtek 6. února před vyhlášením polední přestávky, tzn. zhruba ve 12.30. Je to z toho důvodu, aby volební komise poté během přestávky mohla provést součet výsledků a poté vás s nimi okamžitě seznámit.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan poslanec Polčák, potom pan poslanec Stanjura, pokud je dohoda.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Dovolil bych si dát zdvořile protinávrh k návrhu grémia, který vzešel na žádost předsedkyně mandátového a imunitního výboru, a to je tedy otázka žádosti policie o vydání pana docenta Svobody, která má být z rozhodnutí grémia hlasována, resp. projednávána dnes jako první bod. Já jsem v návrhu pořadu schůze neseznal, že to bude jako první bod, nebylo to dokonce ani zařazeno a nevěděl jsem o tom do dnešních dopoledních hodin. Dovoluji si tedy zdvořile navrhnout, protože jsem sněmovní zpravodaj, nemám tu spis, nemám podklady, aby tento bod byl přeřazen jako první bod po pevně zařazených bodech na čtvrtek po 11. hodině, tzn. v bloku zpráv. Rovněž chci poukázat na to, že mám za to, že jsou zde přednostnější záležitosti. Mluvil jsem o tom i s panem docentem Svobodou, ten by s tímto problém neměl. Pokud mi Sněmovna v této věci nevyhoví, tak mi nezbude nic jiného než mluvit alespoň spatra.

    Opakuji tedy znovu, že jsem o tom bohužel nevěděl až do dnešních hodin, tedy před jednáním Sněmovny. Dávám tedy procedurální návrh na přeřazení návrhu na projednání této žádosti jako první bod po pevně zařazených bodech na čtvrtek po 11. hodině po pevně zařazených bodech v části žádostí a zpráv.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. S tím se budeme muset asi vypořádat hlasováním. Za předpokladu, že není dohoda v rámci mandátového a imunitního výboru, tak to pokládám za hlasovatelné a ve chvíli, kdy se dostaneme k hlasování návrhu z grémia, tak o tom samozřejmě nechám hlasovat jako o protinávrhu.

    Pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám dvě věci. Za prvé technické upřesnění po debatě paní poslankyně Němcové s panem ministrem zahraničí. Upřesňujeme návrh, že by bod o Ukrajině mohl být zařazen na příští čtvrtek 13. února pevně v 11 hodin.

    Ale já jsem se přihlásil do rozpravy úplně s něčím jiným. Obdrželi jsme pozvánku, na které bylo zhruba 40 vládních návrhů. Považuji za rozumné, že vláda, jiná vláda, nová vláda stáhla... Předpokládali jsme, že nová vláda stáhne všechny vládní návrhy předchozí Rusnokovy vlády, a chci se tedy zeptat přímo pana premiéra, zda návrhy, které zůstaly v programu, které nejsou staženy, jestli je ode dneška ve shodě s námi budeme označovat jako návrhy Sobotkovy vlády, protože jiná interpretace není možná. Zažili jsme to u rozpočtu, kdy se k němu nikdo nehlásil, přesto pro něj většina hlasovala, ale všichni tvrdili: "To není náš rozpočet." Dobře, stalo se. Myslím, že tady je dostatek nových zákonů, které jsou na samotném startu legislativního procesu, a mělo by nám být všem jasné, i voličům, zda to jsou návrhy Rusnokovy vlády, nebo Sobotkovy vlády. My to samozřejmě považujeme za návrhy Sobotkovy vlády, ale rádi bychom slyšeli názor předsedy vlády, zda s tímto názorem souhlasí, nebo tady potom v debatě budeme slýchat: Já to tady sice obhajuji za vládu, nicméně to navrhla předchozí vláda, my s tím nemáme nic společného, případně my to tady potom celé přepíšeme a z původního návrhu zůstane pouze jen název a jsme rádi, že můžeme o tom vůbec debatovat.

    Takže poprosil bych pana předsedu vlády, aby nám na přímo položenou otázku odpověděl. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Hlásí se pan premiér? Pokud ano, tak mu samozřejmě udělím slovo. Po něm vystoupí pan ministr Dienstbier.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, po pravdě řečeno, vláda si dala velmi ambiciózní úkol. Vzhledem k tomu, že byla jmenována minulý týden, a vzhledem k tomu, že schůze Poslanecké sněmovny začínala právě dnes a všechny návrhy zákonů byly z logiky věci zařazeny již na program této schůze Poslanecké sněmovny, požádal jsem ministry, aby velmi rychle, fakticky během víkendu, zhodnotili současný stav legislativy a analyzovali se svými spolupracovníky návrhy zákonů, které byly předloženy vládou do legislativního procesu. Výsledkem rychlé analýzy bylo rozhodnutí vlády, kdy se vláda rozhodla na základě doporučení příslušných resortních ministrů, tzn. výhradně v případě, že to stažení doporučil příslušný ministr, který je odpovědný za daný resort, tyto návrhy stáhnout z legislativního procesu. Tam, kde se příslušný ministr takto jasně nevyjádřil a nepožádal vládu o stažení z legislativního procesu, vláda toto rozhodnutí neučinila a návrhy budou dále projednávány.

    Pokud jde o hlavní důvody, vzhledem k tomu, že od voleb už uplynuly tři měsíce a vláda Jiřího Rusnoka, která byla vnímána jako dočasná a přechodná, se přece jen také věnovala legislativní činnosti v řadě případů, které pokládala za nezbytné, tzn. byla pod určitým časovým tlakem, a pokládala za důležité, aby předložila návrhy řešení např. v oblasti transpozice předpisů z Evropské unie, tam, kde čas už běží a odpovědná vláda musela konat, tak je evidentní, že v takovýchto případech, kde vidíme jistou naléhavost z časového hlediska, kde vidíme jako racionální, abychom pokračovali v legislativním procesu a šetřili čas, tak v takovýchto případech vláda souhlasila s tím, aby legislativní proces pokračoval. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan ministr Dienstbier. Připraví se pan předseda klubu TOP 09 Kalousek.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, už jenom stručně doplním to, k čemu vystupoval pan předseda vlády. Já bych chtěl upozornit, že řada norem, které vláda nestáhla, tak jsou čistou transpozicí evropského práva, v některých případech už dokonce uplynula transpoziční lhůta, tedy Česká republika je v prodlení s plněním svých závazků vůči Evropské unii. Myslím si, že by nebylo racionální tyto návrhy stahovat a předkládat je znovu v zásadě ve stejné podobě, protože to, co se musí transponovat, by se těžko napsalo legislativně nějakým jiným způsobem. Je tam i celá řada norem, které mají spíše technickou povahu, na kterých si myslím, že bude shoda napříč politickým spektrem, tak ani zde nebyl žádný důvod tyto návrhy stahovat z Poslanecké sněmovny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Kalousek, potom pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že mě trochu udivil dotaz pana kolegy Stanjury, protože podle mého názoru se ptal na něco, co je přece úplně jasné. Vláda má dvě možnosti. Buď návrhy zákonů, se kterými nesouhlasí, stáhnout, anebo návrhy zákonů, se kterými se ztotožní, převzít za zákony svoje, předkládat je jako návrhy vládní a nést za ně politickou odpovědnost. Jménem vlády, a zcela jistě této vlády - ještě jednou blahopřeji ke jmenování - jménem vlády to tady budou předkládat jednotliví ministři, kteří sedí tady, ne ti ministři, kteří to předkládali do vlády. A tento osud měly všechny vlády, které přebíraly svoji funkci během legislativního procesu během jednoho volebního období, protože to není poprvé, kdy se během jednoho volebního období střídají vlády. A budou to samozřejmě návrhy této vlády. A já naprosto chápu, že se vláda ztotožní a vezme za svůj transpozici do legislativy Evropské unie zrovna tak, jako když například, uvádím pouze jako příklad, pan ministr školství tady bude jménem vlády obhajovat návrh zákona pro jednoho jediného člověka, ústavního činitele, kterému se nechce plnit jeho ústavní povinnosti, tak to prostě bude návrh této vlády a tato vláda za něj ponese politickou odpovědnost. Ne Rusnokova vláda. Sobotkova vláda. O tom prostě nemůže být pochyb.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych navázal na svého předřečníka. Já o tom pochyb nemám, ale protože jsem měl pochyby, zda to stejně chápe vládní koalice, tak jsem se přímo zeptal premiéra a odpověď jsem nedostal. To, že tady můžeme kterýkoliv návrh změnit a kterýkoliv z nás včetně členů vlády, kteří jsou poslanci, mohou podávat pozměňovací návrhy, to je přece naprosto jasné, legitimní a na to jsem se neptal. Já jsem chtěl, aby tady jasně zaznělo z úst premiéra, ne z opozičních úst, že to chápe stejně jako my, že návrhy, které zůstaly na programu, jsou návrhy Sobotkovy vlády.

    Pan ministr Dienstbier předvedl oblíbenou politickou disciplínu, odpoví na něco jiného, než jaký zněl dotaz. Já jsem přece nevyzýval, ať se stáhnou zákony, ani jsem nevyzýval k tomu, aby někdo vysvětlil, proč některé zákony nebyly staženy. Prostě si nemusíme vysvětlovat a přesvědčovat se, jak probíhá legislativní proces. Zatím jasná odpověď nezazněla, přestože si myslím, že ta naše interpretace, ODS a teď i TOP 09, je správná, že všechny ty návrhy, které zůstaly na programu, jsou návrhy této Sobotkovy vlády, včetně návrhu toho, že jmenovat profesory má šéf Senátu, a v tomto případě je to návrh této vlády a nemůžeme říkat, to je minulá vláda a minulý ministr školství, protože tak to prostě není.

    Nicméně musím konstatovat, že jsem se jasné odpovědi od premiéra nedozvěděl, nedočkal, aby řekl ano, já přebírám jako šéf vlády plnou politickou odpovědnost za všechny návrhy zákonů, které jsme nechali na programu. Přestože je to tak triviální a tak jednoduché, tak vidíte, že někteří to chápou jinak a říkají: my si vyhrazujeme právo na to.

    Abychom to s tou pochvalou pracovitosti tak nepřeháněli, tak u každého návrhu zákona je datum, kdy byl rozdán poslancům. Minimálně deset dnů to ví každý poslanec, takže říct, že chudák ministr na tom musel pracovat přes víkend... No, mohl na tom pracovat už, my jsme tu dohodu podepisovali 6. ledna, domluvili jste se někdy minulý prosinec, naprostá většina návrhů už tady byla od začátku ledna, takže každý z ministrů mohl měsíc přemýšlet o tom, zda ten návrh doporučí, nebo stáhne. Abychom sami sebe neuváděli v úžas, jak někdo pracoval o víkendu a v pondělí to už předložil. Mohl pracovat mnohem dříve. Pokud pracoval o víkendu, nic proti. Já myslím, že to zaslouží pochvalu, ale není to nic výjimečného.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám. Je poněkud neobvyklé, snad se to nebude mnohokrát opakovat, aby se tu zásadně argumentačně střetli dva předsedové opozičních klubů. Ale já s vámi nemohu souhlasit, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, neboť vy i teoreticky připouštíte, že mohou být dvě interpretace. To prostě není možné ani teoreticky bez ohledu na to, že se pan premiér nemůže vyjádřit. Českou vládu máme jenom jednu. Žádná jiná vláda to nebude. To znamená, vládní zákon může být pouze té vlády, kterou máme, a koneckonců bude ji obhajovat jeden z těch ministrů, který tady sedí. Nebude povolán pan ministr Fischer nebo pan ministr Štys, aby to tady doobhájili. Hájí to tato vláda, která tyto zákony přebírá, pokud je ovšem samozřejmě nebude chtít stáhnout ještě z prvého čtení, neboť během legislativního procesu vláda samozřejmě ten zákon stáhnout může. Ale pak už bude stahovat svůj zákon. Stále jsou to jeho zákony. To, že tam vládní koalice uplatní pozměňovací návrhy - takových návrhů vládních tady bylo mnoho a tím, že byly přijaty pozměňovací návrhy, třeba i komplexní pozměňovací návrh, nepřestal to být vládní návrh.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér má slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, samozřejmě rozhádaná opozice, to je pro vládu velká výhoda. Já to beru jako dobrý začátek té dnešní debaty na půdě Poslanecké sněmovny.

    Pouze bych si dovolil polemizovat s panem poslancem Kalouskem prostřednictvím pana předsedajícího v tom, že mít jednu vládu, pouze jednu vládu, je až taková samozřejmost. My jsme v naší zemi zažili velmi nedávno dokonce dva policejní prezidenty, za té předminulé vlády jsme měli dva státní tajemníky pro Evropu. Prostě k té schizofrenii tady v těch minulých měsících a letech docházelo. Já jsem rád, že teď tady máme jednu vládu, že to je vláda, která má mandát od občanů, vzešla z demokratických voleb, byla ustavena na základě většiny v Poslanecké sněmovně, a po pravdě řečeno, já nemám žádný důvod se omlouvat za to, že jsme nezvolili metodu "když se kácí les, tak létají třísky", a že jsme tedy všechny ty zákony plošně nestáhli jenom proto, že je předkládala vláda Jiřího Rusnoka. My jsme prostě udělali věcnou analýzu, podívali jsme se na ty návrhy racionálně a řekli jsme si, že koneckonců také stojí za to, abychom šetřili peníze, abychom šetřili čas ve státní správě. A řekněte mi, jaký by mělo smysl zejména u těch zákonů, které by zřejmě vláda musela předložit ve zcela stejné podobě, abychom utráceli peníze daňových poplatníků na to, aby se připravovaly znovu, aby se znovu psaly, předkládaly do legislativního procesu, když už je tady máme připravené, jenom je schválila vláda Jiřího Rusnoka? Uznávám, neměla důvěru Sněmovny, uznávám, nevzešla z voleb, byla jmenována prezidentem republiky.

    A pokud jde o tu logiku přihlášení se vlády k návrhům jako celku, tak bych mohl velmi podobně argumentovat v okamžiku, kdy kterýkoliv z návrhů projde tady v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a kdokoliv z vás nebude hlasovat pro jeho zamítnutí na základě návrhu na zamítnutí v legislativním procesu, tak automaticky by vlastně logicky přebíral odpovědnost za podobu návrhu zákona prostě proto, že souhlasil s tím, aby pokračoval dál v legislativním procesu a dál se tady v Poslanecké sněmovně projednával. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Sklenák, po něm pan předseda ODS Fiala. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, na základě návrhů, které zde zaznívají, a po konzultaci s panem ministrem Mládkem si dovolím vznést ještě alternativní návrh k návrhu grémia Poslanecké sněmovny ohledně tisku 99, a to abychom ho zařadili na dnešní schůzi, a to pevně jako první bod zítra. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Fiala.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já možná pro některé překvapivě nebudu diskutovat o novele vysokoškolského zákona, ale chci říct jinou věc, která vysvětlí debatu, která zde probíhala. My jsme řekli, že chceme být konstruktivní opozicí, a to také jsme, a chtěli jsme k tomu přistoupit velmi pozitivně, umožnit nové vládě pana premiéra Sobotky, aby stáhla všechny předcházející zákony, předložila je znovu podle svého, a byli jsme připraveni toto podpořit a očekávali jsme to jako logický krok. Ta naše vstřícnost by tady byla absolutní. Pokud to nechcete udělat - tak a teď se dostávám k tomu, čím bych reagoval na otázku nebo na nesouhlas pana předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Kalouska prostřednictvím pana předsedajícího -, právě proto, že jsme konstruktivní opozice, jsme chtěli také vládě pomoci vyjasnit, jaké to vládní zákony jsou vlastně předloženy ve Sněmovně. Takže si myslím, že teď jsme jim pomohli a je to opravdu jasné. Vše, co budeme projednávat a je to vládní návrh, tak jsou návrhy vlády pana premiéra Sobotky. Já myslím, že to je zcela jasné a že je dobré to občanům říci, protože někdo za to musí nést politickou odpovědnost a to je vláda pana premiéra Sobotky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak, teď mám tady jednu faktickou poznámku pana poslance Zlatušky, ten má prostor, a pak pan vicepremiér Babiš a paní ministryně Válková.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedo, děkuji za udělení slova. Já bych chtěl navázat na toto, co zde říkal teď pan předseda ODS. Je dobré toto občanům říkat. Ale je dobré si vzpomenout, jak stejní lidé, kteří tady dneska kážou, před pár měsíci dělali pravý opak. Když jsem byl ještě jako člen předsednictva Rady vysokých škol za ministrem školství Štysem spolu s předsednictvem a ten nám vysvětloval, proč bude předkládat ten zákon o jmenování profesorů, argumentoval jedinou věcí, že toto slíbil předcházejícímu ministrovi, předkládá jeho návrh, jeho jméno tam také celou dobu pod tím bylo. Takže samozřejmě je možné si tady dělat veliká gesta, vzkazovat něco občanům, ale rád bych, kdybyste příležitostně, pane předsedo, mohl panu předsedovi ODS říci, že dneska dělá úplně něco jiného, než dělal předtím vůči ministrům Rusnokovy vlády. A panu Kalouskovi kdybyste mohl vzkázat, že se zde zdaleka nejedná jenom o Rusnokovu vládu, ale že zde máme stopy po Nečasově vládě. (Slabý potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan vicepremiér Babiš, potom paní ministryně Válková, potom pan předseda Fiala. Není to tak možné úplně přehazovat, takže nyní pan vicepremiér.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobrý den, dámy a pánové, vážené kolegyně, kolegové. V nejbližších dnech za svůj resort tady předložím čtyři návrhy zákonů. Jsou to dva zákony o dluhopisech, jeden o rozpočtu a jeden o dvojitém zdanění. A tyto návrhy jsou návrhy tří vlád, vlády pana Kalouska, vlády pana Rusnoka a vlády pana Sobotky. Dělali je, respektive dávali je do podkladů a do oběhu ti stejní náměstci jako pan Gregor, paní Anderová. Takže nevím, o čem je tato debata. Myslím, že chceme, abychom přijali tyto zákony, jsou potřebné a toť vše. Děkuji. (Slabý potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Než dám slovo paní ministryni Válkové, tak vysvětlím ty faktické poznámky. Já bych správně neměl pustit ani jednu, nicméně já jsem nejprve pustil jednu z řad opozice, pak jsem pustil jednu z řad vládní koalice. Tím to pokládám za vyrovnané, ale teď už žádnou nepřipustím. Takže pouze přednostní práva nebo poslanci a poslankyně, kteří něco navrhují.

    Paní ministryně, prosím.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, moje poznámka bude víceméně rázu technického co do rozsahu. Co do obsahu by měla znamenat apel na nás, abychom skutečně nechali těchto politických debat. Máme plný program, bohatý program návrhů zákonů a jiných důležitých věcí. Mě překvapuje, jakým způsobem plýtváme čas voličů, který nám dali pro úplně něco jiného.

    To, co tady zaznělo, myslím ve zkratce lze shrnout těmito slovy: Někdo se snaží zpochybnit legitimitu v tom politickém smyslu slova nové vlády hned od počátku tím, že poukazuje, že se zdráhá převzít politickou odpovědnost za návrhy zákonů, které předkládá, byť - jak všichni dobře víme - nejsou jejím dílem. Rozhodně tuto politickou odpovědnost my na sebe bereme, ale současně tady nebudeme alibisticky evokovat v někom dojem, že jsme s těmi zákony bezezbytku spokojeni.

    Jeden z těch zákonů, které tady budu předkládat jako ministryně spravedlnosti, je toho dobrým příkladem. Pokud transpoziční lhůta už v prosinci 2013 uplynula, nebo uplyne v dubnu 2014, tak moc velký prostor k manévrování nemáte, přinejmenším časový. I proto jsem se třeba osobně po dlouhém váhání rozhodla takový návrh předložit. A pochopitelně beru i politickou odpovědnost za to, že v rámci druhého čtení bude upraven do podoby, která bude z hlediska našeho resortu spravedlnosti optimální. Za standardních podmínek by ten návrh byl již v prvním čtení předložen takový, jaký bych si představovala, že by měl být.

    Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Fiala, potom pan předseda klubu KSČM Kováčik.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych chtěl jenom paní ministryni Válkové říci, že my vůbec nezpochybňujeme legitimitu vlády ani se ji nesnažíme narušit, ba právě naopak. My jsme rádi, že je politická vláda, snažíme se ve vašem zájmu vaši legitimitu posílit a snažíme se vám navrhnout, abyste nepřijímali legislativní návrhy, které předložila vláda, která se netěšila takovému mandátu, jaký máte nebo budete mít vy. Takže ta situace je zcela opačná. My vaši legitimitu nijak nezpochybňujeme.

    ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kováčik. Po něm pan ministr Chládek.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, kolegyně, kolegové, vážená vládo, pane předsedo přeji hezký dobrý den. Na konto dosavadní diskuse musím jenom dvě poznámky. Sněmovna je místo politických diskusí. Kde jinde se politické debaty mají odehrávat než právě na půdě Sněmovny? A pojďme si hned ze začátku říci, že Poslanecká sněmovna není a ani nemůže být pouhou fabrikou na zákony! Že ten politický střet, který běží v demokratické společnosti a probíhá volbami a následně potom po volbách celým tím volebním obdobím, kde je jakási vládní koalice, jakási opozice, ten je přirozený. A já bych byl ten poslední, který by chtěl bránit politickým debatám a politickým diskusím.

    Má-li někdo pocit, že tady dnes probíhá planá diskuse, planá debata, tak na to jsou potřeba vždycky dva. Jeden, který planou debatu vyprovokuje, a druhý, který mu na to naskočí. Rád bych, abychom v této chvíli planých debat nechali a rozhodli o programu a věnovali se práci. Děkuji. (Potlesk klubu KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Chládek má slovo.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi, abych se v krátkosti vyjádřil k vysokoškolské novele. Měl pravdu bývalý ministr pan Fiala. Ano, to okno je rozbité. Okno je rozbité už tři čtvrtě roku. Já to okno chci zasklít. Nabízím vám pomocnou ruku, pojďme to zasklít společně, ať už jste zleva, nebo zprava. Pojďme. Proto jsem to posunul na příští týden, abych vytvořil časový prostor pro toto jednání s tím, že tam mám jednoduchou legislativní úpravu, jak tento návrh upravit. Vzhledem k tomu, že nám tam čeká dnes 85 profesorů, když se tady budeme hádat ještě týden, tak jich bude 150, pak jich bude 250. Čím déle bude to okno rozbité, tak tím víc profesorů bude lítat z toho okna ven. Takže bych vás chtěl požádat, pojďme se o tom bavit pak při debatě o zákonu samotném.

    A chtěl bych zároveň říci panu poslanci prostřednictvím pana předsedajícího, že jsem i zjednal nápravu předchůdce pana ministra Štyse, který obešel zákon tím, že neoslovil vysoké školy. Dnes tento zákon šel normálním procesem i dopisem ministra na Radu vysokých škol a na Českou konferenci rektorů k vyjádření. To byla zásadní připomínka vysokých škol. Jejich zásadní připomínka nebyla, že jsou proti tomu, že by jmenoval profesory předseda Senátu, ale že to předložila vláda bez legitimity a že obešla vysokoškolský zákon.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura má slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hned první den se ukazuje, že ministři premiéra neposlouchají, že premiér nás vyzval, ať nedebatujeme o školském zákonu, načež jak člen koalice, tak ministr školství o tom debatují - tak já už se přidám. Není pravda, že 85 profesorů čeká na to, co udělá Poslanecká sněmovna. Osmdesát pět profesorů čeká na to, až prezident republiky splní své povinnosti a podepíše to, co podepsat má! Tak si neříkejme, že je to jinak! Můžeme změnit zákon, ale těchto lidí se to vůbec netýká. Ti už měli být řádně jmenováni, oni všechny podmínky splnili, tak si nenechme vnutit, že na nás záleží, jestli ti profesoři budou, nebo nebudou. Tito lidé se na to dlouhodobě připravovali, museli splnit přísná kritéria a čekají úplně na něco jiného. Na to, že pan prezident republiky prostě nechce vykonávat tuto svoji pravomoc a nechce to udělat! Tak ať nám ministr školství neříká, že se čeká na Poslaneckou sněmovnu. Na nás se tedy nečeká. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Než dám slovo panu ministrovi - jsem sice benevolence sama a nijak nebudu omezovat rozpravu, ale upozorňuji, že se bavíme o programu schůze a o stanovení pořadu schůze, nikoliv o vysokoškolském zákoně, a bylo by vhodné, abychom debatovali k věci. Nicméně, pane ministře, máte přednostní právo a řečnický pult je váš.

  • Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek: Děkuji, jenom krátkou reakci na předřečníka. Neřekl jsem, že to má vyřešit Poslanecká sněmovna. Řekl jsem, že to chci společně s vámi vyřešit. To je bod číslo jedna.

    A pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, když jste s tím chtěl něco dělat, tak už jste s tím mohl něco dělat jako poslanec tři čtvrtě roku! Tak podejte kompetenční žalobu, řešte to s panem prezidentem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, ale pokládám za nezbytné, abychom si rozuměli. Tak já bych se to pokusil ještě jednou vysvětlit. Problém nemusíme řešit, ten je vyřešen, protože máme platnou legislativu. Máme-li platnou legislativu, nechť se podle ní postupuje. Chápu, že teď přichází trochu nová doba, že projde-li nějaký zákon prvním čtením, jako třeba služební, tak si prostě čtyři pánové dohodnou, že už platná legislativa neplatí a že není potřeba vyžadovat negativní lustrační osvědčení. Ale já jsem doufal, že jde o exces. Tohle je to samé. Platí vysokoškolský zákon. V tom zákoně je napsáno, že nějaká ústavní instituce má svoji povinnost konat. Ústavní instituce řekne: Mně se konat nechce. A ostatní ústavní instituce řeknou: No tak když se mu chudáčkovi konat nechce, tak to musíme přehodit na něco jiného. A co až ta osoba, v tuto chvíli tedy pan prezident republiky, někdy příště bude zvolena třeba předsedou Senátu? Co budete dělat potom? Potom to budete přendavat zase na někoho jiného?

    Opravdu tady chcete měnit zákony pro jednoho jediného člověka a pro vrtochy jednoho jediného člověka, protože prostě nechcete trvat na tom, že když platí legislativa, tak platí? Ten problém je vyřešen! Legislativu máme, ne že ji nemáme. A Poslanecká sněmovna ji vůbec řešit nemusí. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stajnura má slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ministr školství říkal, že jsem mohl něco řešit sedm měsíců jako poslanec. Tak možná pro připomenutí: Byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, byly předčasné volby, takže poslanecké návrhy se podávat nedalo, nemohly být. Na druhé straně, pokud mě paměť neklame, tak ministr školství je člen sociální demokracie, což je politická strana, která vyjádřila podporu a důvěru Rusnokově vládě, která to řešit mohla. A současně, pokud mě paměť neklame, je ministr školství senátor. Senát nebyl rozpuštěn, už jste to mohl lepit zleva zprava v Senátu. Už to tady dávno mohlo být jako senátní návrh ve vaší podobě. Tak si nehledejte to, že sedm měsíců jsme někdo něco mohli řešit. Když jsme byli my ve vládě, tak to bylo jednoduché. Vzpomeňte si: Za předchozích prezidentů žádný problém neexistoval! Tak si to aspoň říkejme otevřeně. Ale my to prostě řešit nemusíme. Když budeme trvat na tom, že se má dodržovat Ústava a platné zákony, tak to prostě řešit nemusíme vůbec. Dá se to stáhnout a nemusíme se k tomu vracet. Pokud ovšem nebudeme společně - a podotýkám společně, všechny parlamentní strany - trvat na tom, aby pan prezident své povinnosti vykonával a plnil to. Jediné, proč to my máme řešit - protože prezident to nechce dělat! Tak proto budeme upravovat zákon. To je jediný důvod. Nemusíme to dělat a určitě nám za to jak Rada vysokých škol, tak Kolegium českých rektorů poděkuje, když to nebudeme řešit vůbec. (Potlesk z lavic ODS.) ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane předsedo. Já naprosto respektuji většinové rozhodnutí Poslanecké sněmovny, nicméně zpravodaj k tomu bodu, který jsme měli jako první, požádal o jistý čas k tomu, aby si mohl dát dohromady podklady. Já mu chci tuto možnost poskytnout, takže jménem poslaneckého klubu ODS žádám o dvouhodinovou přestávku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já tu přestávku samozřejmě vyhlásím, ale poprosil bych, aby tedy napříště takovéto věci byly vyřešeny na půdě příslušného výboru a nebylo tím komplikováno jednání Sněmovny. Jakkoliv respektuji právo klubu ODS si tu pauzu vzíti.

    Vyhlašuji dvouhodinovou přestávku, sejdeme se v 17 hodin 12 minut.

    (Jednání přerušeno v 15.12 hodin.)***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, členové vlády, budeme pokračovat. Přestávka po poradu klubu ODS skončila.

    Mám tady ještě před zahájením prvního bodu naší schůze dvě přihlášky. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie a poté předseda poslaneckého klubu TOP 09. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dovoluji si jménem poslaneckého klubu sociální demokracie a ANO 2011 vznést procedurální návrh, abychom dnes jednali i hlasovali po 19. hodině.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. O návrhu se hlasuje bez rozpravy, ale protože jsem ohlásil pana předsedu klubu TOP 09, tak po Romanu Sklenákovi pan Miroslav Kalousek. Prosím, ještě před hlasováním máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, poslanecký klub TOP 09 samozřejmě rád podpoří návrh předsedy klubu sociální demokracie o hlasování po 19. hodině, ale to nás nezbavuje problému, že nemáme zpravodaje. Zpravodaj vás informoval o objektivním problému, který má, neboť nebyl zpraven o tom, že by to měl být první bod na této schůzi, ba dokonce že to bude zařazeno na tuto schůzi. Telefonicky jsem konzultoval, kde teď je, neboť míří do svého bydliště do trezoru pro příslušné dokumenty, které jsou vyhrazeny, proto jsou uloženy v trezoru. Nezbývá mi tedy nic jiného než požádat o přestávku do 19 hodin.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám samozřejmě vyhovím, pane předsedo, ale protože jsem podle jednacího řádu připustil, že budete hovořit, když jsem vás ohlásil, tak ale teď ještě před tou přestávkou odhlasujeme hlasování po 19. hodině, protože je to samozřejmě hlasování bez rozpravy.

    O návrhu pana předsedy klubu České strany sociálně demokratické Romana Sklenáka budeme hlasovat v hlasování číslo 14, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro jednání po 19. hodině. Kdo je proti? Děkuji.

    Hlasování pořadové číslo 14. Z přítomných 182 pro 114, proti 7.

    Hlásí se předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Dám mu slovo, i když jsem ohlásil, že bude přestávka pro poradu klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem sice hlasoval pro, ale ať se pan kolega předseda klubu sociální demokracie nezlobí, ten jeho návrh má stejnou váhu, jako kdybychom nehlasovali vůbec. Nic víc, nic míň jsem nechtěl říct. O takovém návrhu, že můžeme jednat i po 19. hodině prostě nemusíme hlasovat, protože je normální jednací den končí v 21, a ne v 19. O návrzích zákonů jste ve svém návrhu nic neříkal. Tak jenom říkám, já jsem sice podpořil, ale to hlasování a přijetí usnesení nezměnilo nic na té věci. Ona by byla úplně stejně platná, i kdybychom nehlasovali vůbec.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, musím říct, pane předsedo, že máte samozřejmě pravdu, pokud bychom jednali po 19. hodině pouze o bodu číslo 1, nikoliv o bodu číslo 2, protože to už je vládní návrh zákona. A pan předseda Sklenák pravděpodobně myslel, že po 19. hodině projednáme víc než jeden bod.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám. Tehdejší opozice, když jsem to tady načítal, mě v tom velmi cvičila, takže to znám velmi dobře z minulých let. A jakmile jsem neřekl, aby se procedurálně i meritorně hlasovalo o návrzích zákona po nějaké hodině, tak opozice protestovala a říkala, že to není správně. Já jsem se to naučil díky vám. Děkuji.

    Já vás můžu ubezpečit, že když se začne v 19, když se do 21. nedostaneme k žádnému návrhu zákona, takže pak se meritorně nic nezmění a nemusíme se o to přít. Jenom pro příště. Nedalo mi to, když mi kolegové předtím vždycky říkali, že to mám číst přesně. Tady někdo nechal jednací řád (ukazuje), mohl bych to klidně přečíst. Budeme jednat po 19. hodině, přijali jsme nějaké usnesení. Jenom jsem chtěl říct, že bylo jednoduché to podpořit, protože to neměnilo nic na stávajícím stavu věci, že Sněmovna může jednat každý den do 21 hodin, aniž by k tomu přijala jakékoliv usnesení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Takže ještě chvilku před tou přestávkou ještě pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Domnívám se, že pokud jsme hlasovali o tom, že budeme jednat a hlasovat, tak je všem zřejmé, co budeme po té 19. hodině dělat, a je to v souladu s jednacím řádem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Doufám, že není nikdo jiný přihlášen. Pokud tomu tak není, vyhlašuji přestávku - prosím pana předsedu klubu TOP 09 ještě, aby mě ubezpečil - na celé dvě hodiny jste požádal? Nebo do devatenácti?

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem nechtěl zdržovat, proto jsem požádal opravdu jenom do devatenácti. (Poslanci spontánně reagují smíchem.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Vyhlašuji přestávku do 19.00 a se všemi se tady rád uvidím.

    (Jednání přerušeno v 17.17 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, je 19. hodina a my se konečně dostáváme k prvnímu bodu dnešní schůze. Je to

    Na 4. schůzi Poslanecké sněmovny 19. prosince 2013 jsme usnesením číslo 75 přerušili projednávání tohoto bodu a odročili je do doby projednání mandátovým a imunitním výborem. Mandátový a imunitní výbor žádost o vyslovení souhlasu projednal a na lavice jsme obdrželi jeho usnesení číslo 32 ze dne 23. ledna 2014.

    Prosím zpravodaje výboru pana poslance Stanislava Polčáka, aby nám podal zprávu o projednání žádosti Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Zároveň bych chtěl poděkovat těm kolegům a kolegyním ze všech poslaneckých klubů, kteří se snažili této situaci předejít, a omlouvám se za tuto situaci, která vznikla.

    Nejprve bych chtěl sdělit, že mandátový a imunitní výbor se této záležitosti věnoval na svých třech zasedáních. Po vyslechnutí jak pana doc. Svobody, tak i dalších představitelů policejních orgánů, které vedou vyšetřování, přijal po jistých peripetiích usnesení, které vám bylo doručeno na lavice a které zní - a vzhledem k tomu, že musí být dodržena totožnost toho jednání, toho skutku, tak by mělo být zde přečteno to jednání, které je panu docentovi kladeno za vinu, takže je to jedna a půl stránky nebo dvě stránky, musím vám to tedy přečíst.

    Mandátový a imunitní výbor po úvodním slově předsedkyně výboru paní poslankyně Miroslavy Němcové, zpravodajské zprávě poslance Jeronýma Tejce a poslance Stanislava Polčáka a po rozpravě:

    Za prvé navrhuje Poslanecké sněmovně, aby v souladu s ustanovením § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, rozhodla o návrhu usnesení Poslanecké sněmovny takto:

    Poslanecká sněmovna podle článku 27 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovuje souhlas s trestním stíháním poslance docenta MUDr. Bohuslava Svobody, CSc., narozeného dne 28. 2. 1944, pro podezření ze spáchání zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle ustanovení § 248 odst. 2 alinea druhá, odst. 4. písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v jednočinném souběhu se zločinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ustanovení § 220 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, spáchané ve formě spolupachatelství, podle ustanovení § 23 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

    Shora uvedených trestných činů se měl poslanec Bohuslav Svoboda dopustit společně s dalšími obviněnými tím, že v úmyslu porušit podle zákona jim uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a v úmyslu porušit zákon o veřejných zakázkách a neoprávněně obohatit společnost HAGUESS jednali takto:

    Dne 5. 3. 2012 rozhodnutím zadavatele veřejné zakázky, Magistrátu hl. m. Prahy, byli jmenováni členové zvláštní komise jako hodnoticí komise v jednacím řízení bez uveřejnění s názvem Poskytování základní a rozšířené podpory programového vybavení Servisního kartového centra. Předmětem veřejné zakázky byly služby v oblasti základní podpory programového vybavení tady tohoto servisního kartového centra.

    Předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla být v rozporu s ustanovením § 13 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách stanovena na částku 24 mil. Kč, a to na dobu dvou let, ačkoliv členové hodnoticí zvláštní komise věděli, že tytéž služby poskytovala společnost HAGUESS, a. s., pro hlavní město Prahu v době od 6. 11. 2006 do 30. 9. 2011 za částku 18 mil. 366 tis. 219 Kč bez DPH.

    Dne 6. 3. 2012 byla odeslána výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu § 34 zákona o veřejných zakázkách pouze společnosti HAGUESS, což členové hodnoticí komise v zadávací dokumentaci měli odůvodnit účelovým odkazem na ustanovení § 23 odst. 4 písmeno zákona o veřejných zakázkách a vědomě nepravdivou argumentací, že pro řádné fungování provozu pražského centra kartových služeb je třeba též řádnou servisní podporu IS SKC vytvořeného právě společností HAGUESS, a. s., která byla údajně jediným subjektem, jenž je s ohledem na platné licenční ujednání mezi ní a zadavatelem oprávněným zasahovat do uvedeného programového vybavení. Přitom měli být přinejmenším srozuměni s tím, že v roce 2010 byl přijat dodatek k uvedené licenční smlouvě, který výrazně uvolnil licenční podmínky a umožňoval hl. m. Praze poskytnout sublicenci k užívání software Servisního kartového centra třetí osobě, a to v rozsahu nezbytném pro kvalitní provoz tohoto centra, stejně tak licenční smlouva včetně jejích dodatků v roce 2008.

    Dne 23. 3. 2012 radní zodpovědná za odbor informatiky předložila Radě hl. m. Prahy tisk R-6527, včetně jeho příloh, zpracovaný členy hodnoticí komise, v němž tito jednomyslně doporučili přijmout nabídku společnosti HAGUESS za nabídnutou cenu.

    Na základě tohoto stanoviska rozhodla Rada hl. m. Prahy jednomyslným usnesením ze dne 03. 04. 2012 č. 373, kterým vzala na vědomí informaci o veřejné zakázce Poskytování základní a rozšířené podpory programového vybavení Servisního kartového centra, zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, dále tímto usnesením Rada rozhodla o výběru nabídky podané společností HAGUESS ze dne 21. 03. 2012 a předmětným usnesením také schválila znění jednak "Smlouvy o poskytování základní podpory programového vybavení" na dobu dvou let s cenou předmětu plnění ve výši 57 244 536,- Kč bez DPH, jednak "Smlouvy o poskytování rozšířené podpory programového vybavení" na dobu dvou let s cenou za předmět plnění ve výši 16 519 211,- Kč bez DPH, celkem tedy za částku 73 763 747,- Kč bez DPH.

    Takto členové Rady hl. m. Prahy měli rozhodnout, přestože věděli, že nabídnutá cena výrazně přesáhla plánovanou hodnotu veřejné zakázky a že nebyl vypracován znalecký či oponentní posudek, ač tak mělo být učiněno podle usnesení Rady ze dne 6. 12. 2011 č. 1964. Jak vychází ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem Risk Analysis Consultants, s. r. o., nebylo nutné postupovat cestou jednacího řízení bez uveřejnění, protože uzavřené licenční smlouvy nezakazují poskytování podpory třetí stranou, jestliže takováto podpora nezasahuje do autorského díla.

    Dne 6. 4. 2012 ředitel odboru informatiky Magistrátu hl. m. Prahy a veřejný zadavatel dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona o veřejných zakázkách v návaznosti na shora uvedené rozhodnutí z usnesení č. 373 jménem hl. m. Praha podepsal Smlouvu o poskytování základní podpory programového vybavení na dobu dvou let s cenou za předmět plnění ve výši 57 244 536,- Kč bez DPH a "Smlouvu o poskytování rozšířené podpory programového vybavení" na dobu dvou let s cenou za předmět plnění ve výši 16 519 211,- Kč bez DPH. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana zpravodaje, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a spolu se mnou sledoval všeobecnou rozpravu, kterou tímto zahajuji. Do této rozpravy se s řádnou přihláškou přihlásil pan poslanec Jeroným Tejc, ale nejprve tu mám faktickou poznámku pana poslance Blažka, který ale není přítomen, takže poprosím pana poslance Tejce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážená vládo, nechtěl jsem zneužívat role druhého zpravodaje v tomto tisku, a proto jsem si dovolil přihlásit se až do obecné rozpravy, abych zde tlumočil svůj postoj. Podotýkám svůj osobní názor jako člověka, který měl možnost se seznámit s celou touto věcí poměrně podrobně na jednání mandátového a imunitního výboru.

    Myslím, že v tomto sále nebude nikdo, kdo by mě podezříval s ohledem na mé dřívější výroky i chování v posledních sedmi letech z toho, že bych měl jakkoliv blízko k ODS nebo že bych jí nadržoval. Nicméně chci dnes veřejně vystoupit právě ve věci žádosti o vydání pana poslance Svobody, protože poprvé za celou dobu, co jsem poslancem v Poslanecké sněmovně, nebudu hlasovat pro vyslovení souhlasu s trestním stíháním a myslím si, že když je něco poprvé, je potřeba sdělit také důvod, proč tak budu činit.

    První důvod je to, že došlo k zásadní změně Ústavy. Když dnes rozhodneme o tom, že vydáme pana poslance Svobodu k trestnímu stíhání, tak bude stíhán, nakonec se rozhodne, zda je vinen, či nevinen. A když rozhodneme, že nemá být stíhán, tak ve chvíli, kdy bude dokončeno trestní stíhání s ostatními obviněnými, buď stíhán nezačne být, protože budou osvobozeni, pokud by byli odsouzeni, tak pan poslanec Svoboda po skončení mandátu bude stíhán jako každý jiný, řízení bude dokončeno. To znamená, pokud by se ukázalo, že je vinný, stejně jako ostatní, kteří jsou dnes obviněni, tak rozhodně neunikne ani trestnímu stíhání, ani trestu. Toto naše rozhodnutí tedy nic nemění na tom, že ukáže-li se, že tato věc je trestná pro členy Rady hlavního města Prahy, pak bude stíhán bez ohledu na naše dnešní rozhodnutí pan poslanec Svoboda.

    Druhý důvod je, že jsme tu mnohdy přistupovali ve Sněmovně, a já jsem patřil mezi ty, kteří se snažili proniknout do tajů mandátového a imunitního výboru jeden čas jako předseda, ale mnohdy jsme přistupovali k věcem velmi formálně. Řekli jsme si, že je tu žádost, není důvod, abychom cokoliv posuzovali, nejsme soud, dejme tu věc dál, ať si ji rozhodnou nezávislé soudy. V případě Davida Ratha tady kolem něj, když hovořil k nám, stáli policisté, kteří byli ozbrojeni, stáli v tomto sále, a tehdy nám bylo sděleno, že vše je po právu a rozhodně k žádnému porušování zákona ze strany orgánů činných v trestním řízení nemůže dojít. Když se podíváte na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, tak uvidíte, že v této věci i Ústavní soud konstatoval porušení základních práv pana Davida Ratha jako poslance Parlamentu.

    Třetí důvod, proč dnes nebudu hlasovat pro vydání pana poslance Svobody, je ten, že má být stíhán pro úmyslný trestný čin. Já bych snad i pochopil, kdyby pan poslanec Svoboda byl stíhán pro nedbalost, protože nepřečetl všechny materiály, které podepsal, ale nedovedu si představit, že bych hlasoval pro vydání poslance v této věci, který se měl dopustit úmyslného trestného činu, jak tvrdí policie. Zároveň bych nechtěl práci policie, konkrétně Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jakkoliv hanět. Myslím, že je dobře a oceňuji to, že vyšetřuje kauzu Opencard a že se zabývá i touto konkrétní věcí.

    Můj osobní právní názor je, že došlo ke spáchání trestného činu v této věci, která je vyšetřována, že došlo podle mého názoru k manipulaci výběrového řízení a že byla způsobena škoda. Jsem ale přesvědčen, že za tuto škodu neodpovídá primátor, který vycházel z posudků, které byly v této věci dány, který vycházel na základě právních analýz z tvrzení svých podřízených, že vše je v souladu se zákonem, a že podle mého názoru není správné, aby primátor nesl odpovědnost ve chvíli, kdy podle všech dobrozdání právních a jiných bylo doporučeno, aby materiál podepsal, neboť je v souladu se zákonem. Těžko očekávat, že kdokoliv bude schopen posoudit jak v pozici primátora ujednání tak složité věci, jako je licenční smlouva, a zda tato licenční smlouva umožňuje nebo neumožňuje konkrétnímu zadavateli veřejné zakázky vypsat výběrové řízení, nebo učinit řízení bez uveřejnění. Bylo by to snad možné vyžadovat po primátorovi hlavního města Prahy a po jiných primátorech a starostech - nicméně ve chvíli, kdyby dnes byli obviněni za projekt Opencard ti, kteří stáli při jeho zrodu, kteří stáli při jeho nastavení a kteří dnes, jak jsem zaznamenal, jako politici obviněni nejsou. A v tom spatřuji určitý rozpor. Ti, kteří kauzu řešili, byť možná nesprávně, a vycházeli z posudků magistrátních úředníků, dnes mají být obviněni. Ti, kteří kauzu zavinili, stáli u jejího zrodu, celou dobu ji podporovali, obviněni nejsou. To je jeden z dalších důvodů, proč se dnes zdržím případně, až budeme hlasovat, při hlasování o vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání. Berte to prosím pouze jako můj osobní názor na tuto věc, který jsem si udělal jako jeden ze zpravodajů tohoto tisku. Děkuji. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi a o slovo se přihlásil zpravodaj pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem samozřejmě svoji roli zpravodaje při úvodní zprávě nechtěl zneužít, takže své právní názory si dovolím předestřít v tomto následujícím vystoupení, už v rámci otevřené rozpravy.

    Za prvé - již to řekl samozřejmě pan kolega Tejc - došlo ke změně Ústavy a je třeba si tuto skutečnost uvědomit při tomto prvním hlasování, protože já ji i do jisté míry musím odlišit od hlasování, kdy se hlasovalo u našeho kolegy pana Schwarze ve věci, která začala dávno předtím, než dokonce on vyjádřil nějaké politické ambice; alespoň co jsem si všiml v té době, kdy byla spuštěna jeho věc, rozhodně asi nebylo pochybností o tom, že tyto ambice neměl.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, a než předám slovo dalším třem řádně přihlášeným, tak tu mám faktickou poznámku pana poslance Martina Komárka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Dámy a pánové, já mám podobný názor, byť možná vedený jen selským rozumem a ne hlubokým právním vzděláním jako pan Polčák a pan Tejc. Ale z toho, co pan Polčák řekl, z hlediska logiky vyvozuji opak. Pan Polčák řekl, že z důvodů, které jsou možná pochybné, možná je zdravý rozum nebere, může být stíhán kterýkoliv radní nebo zastupitel. Já bych dokonce řekl, že kterýkoliv občan. Já si nemyslím, že případ pana kolegy Schwarze, kterého si velmi vážím za to, že sám požádal o vydání, je tak odlišný. Prostě také se to nezdá býti rozumné - nezdá býti, nevím, jestli musí rozhodnout nezávislý soud. Ale z toho, že to může potkat každého, naopak vyvozuji to, že my se nemáme stavět nad ty ostatní a máme se té mašinérii, chceme-li to tak nazývat, podvolit. A naším úkolem je vytvořit takové podmínky, aby se to nestalo nikomu.

    Děkuji. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi a teď řádně přihlášený pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se s ohledem na dosavadní průběh dnešního plodného, produktivního odpoledne a večera pokusím být co nejvíce stručný a pokusím se to zjednodušit. Doufám, že to nebude na úkor věci.

    Já považuji za vhodné, abych veřejně stejně jako kolega Tejc vyslovil svůj názor na tuto věc. Jako člen mandátového a imunitního výboru měl jsem možnost seznámit se s písemnými podklady, měl jsem možnost vyslechnout si vyjádření kolegy poslance Svobody i zástupců orgánů činných v trestním řízení. Já tady skutečně mohu říci, že i já jsem shledal řadu nestandardních kroků v postupu policie v této věci. Shledal jsem nedostatky věcné, shledal jsem nedostatky formální. Stejně jako zpravodaj se pozastavuji nad tím, jak měl pan docent Svoboda zjistit, že se děje něco nekalého. Zřejmě tak měl učinit nějakým šestým smyslem, protože ve spisu nenaleznete jedinou listinu, která by byť jenom naznačovala, že měl relevantní informace, že se krade. Na druhou stranu je zřejmé, že skutečně ke spáchání trestného činu tam s největší pravděpodobností došlo, a to v rozsahu ne zrovna malém, v řádu desítek milionů. Proto tu ale nejsme. My tu nejsme od toho, abychom nahrazovali činnost orgánů činných v trestním řízení tím, že tady budeme rozhodovat, jestli vydáme, nebo nevydáme. Jestliže zde máme důvěru v nezávislou justici, jestliže zde máme důvěru v policii, fungující, nezkorumpovanou policii, pak nechť se kolega očistí v rámci trestního řízení, nechť ty argumenty, které tady zazněly, přednáší jeho obhájce včetně toho judikátu, se kterým já se plně ztotožňuji.

    Když v rámci té stručnosti se nějak stručně podívám do minulosti - imunita je určité privilegium zákonodárného sboru. Je to institut, který měl v minulosti chránit zákonodárný sbor před zvůlí moci výkonné. Musíme si klást otázku, jestli stíhání jednoho z nás, který je součástí zákonodárného sboru, je útokem na tuto instituci, či nikoliv. A opět tady zaznělo dnes, po změně Ústavy možná vytváříme pravidla, jakými se do budoucna budeme řídit. Já jsem toho názoru, že trestní stíhání pana poslance Svobody nesouvisí s výkonem jeho mandátu, bylo zahájeno ještě předtím, než vůbec byl jaksi umístěn na kandidátku příslušné strany. Ačkoliv se jednalo o velmi významného politika, jednalo se o politika komunálního. Nejednalo se o poslance. A s touto optikou musíme věc posuzovat. Imunita jako privilegium samozřejmě v prostředí rozvinuté demokracie a v okamžiku, kdy dojde k vyvážení jednotlivých pilířů moci zákonodárné a výkonné, vždy dochází k její redukci ve všech vyspělých zemích. Jsme toho svědky i u nás, kde už došlo k výrazné redukci té procesní imunity na dobu těch čtyř let. Nicméně příliš široká imunita je negativně vnímána občany, je to společensky stále aktuální téma a my tady musíme přijmout jednoznačné stanovisko, jak s ní budeme do budoucna nakládat.

    Já bych se proto přimlouval za to, aby stěžejní bylo hlediska časové. Jestliže trestní stíhání zasahuje do činnosti poslance, zvoleného poslance, možná diskutujme o člověku, který už je zapsán na kandidátce, pak jsem za to, abychom pečlivě zvažovali, zda se nejedná o útok výkonné moci na moc zákonodárnou. V tomto konkrétním případě si myslím, že tomu tak není.

    Já bych ještě takové pomocné kritérium v tomto konkrétním případě přidal, že jak vyplynulo z dosavadních příspěvků, jedná se o stíhání více osob. A my, když pana docenta Svobodu nevydáme, tak tím jenom oddálíme to, co nastane za čtyři roky. Zatímco ti ostatní si ten svůj boj odbudou již nyní, mohou klást argumenty, mohou se bránit, mohou podávat stížnosti, odvolání, dovolání a mohou dosáhnout zproštění obžaloby. Tím, že ho nevydáme, aby se jaksi účastnil tohoto hlavního procesu, vystavíme ho třeba riziku, že se některé důkazy budou muset opakovat v budoucnu, tak mu tím také můžeme prokázat medvědí službu.

    Já tady za sebe, za osobu říkám, že nejsem přesvědčen o vině pana poslance, jsem přesvědčen, že to obvinění dopadne tak, že jestliže přihlédneme k obsahu spisu a existující judikatuře, dosáhne zproštění obžaloby a tento boj nebude mít vliv na výkon jeho mandátu. On si ten boj už s sebou přinesl a on si ho musel být moc dobře vědom, když kandidoval do této instituce. To je vše, co bych k tomu měl. Děkuji. (Slabý potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou zpravodaj, pan poslanec Polčák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, bude určitě kratší než dvě minuty. Já pouze chci na konto, co zde řekl pan kolega Vondráček, jehož vystoupení tedy kvituji, poznamenat jistý rozpor, který souvisí s tím, že právě to obvinění, o kterém zde i samozřejmě pan kolega hovořil, bylo panu docentovi sděleno 26. března 2013, kdy již na podzim roku 2012 pan docent Svoboda - a to je veřejně dohledatelné - řekl, že by chtěl kandidovat do Poslanecké sněmovny. To znamená, že ty testy, které jste si vy určil pro to, jak tady postupovat v případě tady takovéhoto hlasování, to mě tedy teď skutečně zajímá, jak budete, prostřednictvím pana předsedajícího, hlasovat v následné chvíli. A zároveň bych se chtěl omluvit panu kolegovi Schwarzovi, který mě upozornil na to, že i on byl v době zahájení svého trestního stíhání krajským zastupitelem, to znamená, že i on byl politik řekněme ve vyšší funkci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za faktickou poznámku a nyní se s řádnou přihláškou přihlásil pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, stát tady v takovéto situaci není pro nikoho lehké. Není to zvlášť lehké pro mě, který jsem do politiky šel právě proto, aby všechny nešvary, které v té politice jsou, zmizely. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Radek Vondráček.

  • Poslanec Radek Vondráček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zazněla tu řečnická otázka, jak budu hlasovat - to bylo zajímavé. Je pravda, že jsem to ve svém příspěvku měl nachystané, ale malým písmem na konci toho papíru a v tom zápalu jsem to tady zapomněl říct. Můj názor je v té věci konzistentní. Já budu hlasovat pro vydání, a to z jednoho prostého důvodu - v podstatě odpověděl už pan poslanec Svoboda -, že to trestní stíhání je jaksi v reakci na to, že se začínal plést do situace na Dopravním podniku, když tam chtěl něco změnit. Už z toho vyplývá, že skutečně to nemá nic společného s výkonem mandátu poslance. Je to věc, která se děla v hlavním městě Praha a jedná se o komunální záležitost.

    Já si myslím, že tato země potřebuje rozhodnutí nezávislého soudu, že pan Svoboda je nevinný, že je zproštěn obžaloby. Potřebuje to mnohem víc než rozhodnutí naše, že nebude vydán k trestnímu stíhání. Poslanecká sněmovna nemůže být nějaká schovávačka, nějaký úkryt před trestním stíháním. Nejedná se o útok na tuto instituci.

    V závěru znovu říkám: Držím panu poslanci Svobodovi palce. Považuji to obvinění za absurdní a připojuji se k tomu s myšlenkou, kdo by nám ty starosty a primátory dělal, kdyby se za toto mělo stíhat. Ale ať toto vyřkne nezávislý soud. Nenahrazujme práci soudu zde v této Sněmovně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou se přihlásila paní ministryně spravedlnosti. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, pane kolego poslanče Svobodo, já bych vás chtěla ujistit, že i tím, že jsem převzala odpovědnost za resort spravedlnosti, jsem si vědoma toho, jakou velkou důvěru a odpovědnost na mne ta situace vložila, a jsem přesvědčena o tom, že udělám všechno pro to, aby ti, kteří budou vydáni, nebo nebudou, ale předpokládám, brzy budeme vědět konečné rozhodnutí - mohli se spoléhat na nestrannou justici, na to, že trestní stíhání bude vedeno skutečně nestrannými státními zástupci a soudci. A udělám pro to všechno.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. S další faktickou poznámkou pan poslanec František Adámek.

  • Poslanec František Adámek: Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, já možná s pár dalšími kolegy, kteří jsme zastupitelé z Prahy, se s tímto problémem, nazvu-li to tak, potýkáme delší dobu. A já si vzpomínám a rád bych se zeptal prostřednictvím pana předsedajícího pana doc. Svobody. Vzpomínám si, že když se tato záležitost projednávala - a velmi dlouho a velmi důrazně - na Zastupitelstvu hlavního města Prahy, operovalo se s argumentem, že vlastně nebyla jiná možnost. Protože licenční smlouva s Haguessem byla postavená tak, že nebyla jiná možnost, než to jaksi dát Haguessu. Já se poprvé dneska v usnesení mandátového a imunitního výboru dovídám, že vlastně byla sublicence už v roce 2010 a že byla možnost zahrnout do výběrového řízení i třetí osoby. Že to nemusel být jenom Haguess. Já se přiznám, že to je poprvé, co jsem se toto dozvěděl. Informace na Zastupitelstvu hlavního města Prahy byla jiná. Takže rád bych se - opakuji prostřednictvím pana předsedajícího - zeptal pana doc. Svobody, jak to vlastně bylo.

    A druhý dotaz, opět prostřednictvím pana předsedajícího. JŘBU, tzv. jednotné řízení bez uveřejnění, komunální politici mi dají za pravdu, se používá nějakým způsobem v případě, když se z nějakých časových důvodů dostává ať už rada, nebo vůbec město do problémů. A já si nejsem jist a taky bych se rád zeptal, jestli toto časové hledisko, které umožňovalo radě JŘBU, bylo objektivní, nebo zdali náhodou, ať už předkladatel nebo někdo další (upozornění na čas) nepochybil, a proto se muselo použít JŘBU. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já považuji za svoji občanskou povinnost, abych se také vyjádřil k projednávané věci.

    Dvacet tři let mého působení v obecní a krajské samosprávě zformovalo můj názor, že trestní stíhání příslušníků těchto samosprávných orgánů za to, jak rozhodovali, je nesprávné. Mohu k tomu uvést tři příklady.

    První příklad se vztahuje k době těsně po povodních v roce 2002. Tehdy byl starosta města Český Krumlov opakovaně souzen za věc, která se dá stručně zformovat, jako že na jedné sportovní stavbě v majetku města určitou dobu byla čerpána dvakrát dotace z různých zdrojů. Tato chyba byla napravena, škoda nevznikla žádná. Přesto byl tento čestný muž opakovaně soudně stíhán, opakovaně obžalováván, až tedy nakonec byl osvobozen.

    Případ druhý vlastně vychází z prvního případu. Zastupitelé města Český Krumlov, kteří rozhodnutím v zastupitelstvu rozhodli o přidělení pomoci jejich starostovi na právní služby, byli opět obžalováni a souzeni. I oni byli v plné míře osvobozeni.

    A případ třetí, to je případ z nedávné doby. Starosta známé jihočeské šumavské obce Lipno nad Vltavou byl opět za dramatických okolností souzen za to, že vlastně způsobil rozvoj této obce - z obce, která tam byla po stavbě Lipenské nádrže, až k dnešní kvetoucí obci, která skýtá užitek jak svým občanům, tak i svým návštěvníkům. Tento starosta proces protrpěl, vynaložil velké duševní, tělesné i finanční úsilí a také byl v plné míře v první instanci zproštěn obžaloby.

    Tyhle ty tři případy ve mně vzbuzují obavu, zdali starostové a starostky v naší republice, kterých je více než šest tisíc, a zastupitelé, kterých jsou desítky tisíc, mohou s klidem rozhodovat o věcech své samosprávy, o věcech své obce, o tom, jak rozhodují třeba při prodeji bytů nebo při podpoře neziskových organizací, které fungují na území jejich obcí.

    Já se necítím být soudcem. Jenom bych rád využil právo, kterým mě nadal zákonodárce, a hlasováním rozhodnout o vydání nebo nevydání pana doc. Svobody. Já budu hlasovat proti jeho vydání. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A teď tu máme tři přednostní práva. Nejprve se s přednostním právem přihlásil pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se hlásil do diskuse, takže pokud někdo z kolegů, kteří mají také přednostní právo, chce promluvit ihned, tak mu rád pustím místo. (Nikdo se nehlásí.)

    Já, dámy a pánové, jsem se přihlásil proto, ne snad abych přesvědčoval někoho o tom, jak má hlasovat. Já si myslím, že jsme každý nějakým způsobem rozhodnut. Já pokládám za svou povinnost říct, že z důvodů, které již přednesl kolega pan poslanec Polčák, budu hlasovat proti vydání pana poslance Svobody. Samozřejmě respektuji argumenty těch, kteří budou rozhodovat pro vydání. Ale prosím povšimněte si, že bez ohledu na to, zda budeme hlasovat proti vydání, nebo pro vydání, tak všichni naši kolegové, kteří v mandátovém a imunitním výboru záležitost projednávali, mají stejný pocit, jaký máme my, kteří to známe jenom z otevřených zdrojů - že to je velmi podivné. Že je tam celá řada velmi nestandardních kroků od policie, od orgánů činných v trestním řízení. A v podstatě všichni, kteří tady vystupujeme, nepochybujeme o tom, že pan doc. Svoboda a jeho kolegové z rady jsou nevinní a že zcela jistě před nezávislým soudem svoji nevinu prokážou.

    Ale ono to má obrovský široký dopad. Má to dopad na celou demokracii, má to dopad na kvalitu komunální politiky. To, že byla obviněna rada HMP jako kolektivní politický orgán za politické rozhodnutí, není tuším ojedinělý případ v České republice. Myslím, že něco podobného, a nemyslím si, že méně podivného, můžeme nalézt v Přerově, můžeme nalézt v Břeclavi a v celé řadě jiných měst a obcí.

    Kromě toho, že jsme poslanci, jsme také reprezentanty svých politických stran a hnutí. A máme například před komunálními volbami. Kvalita demokracie nestojí a nepadá pouze s demokratickými procesy a mechanismy, ale také samozřejmě s kvalitním personálním obsazením jednotlivých mandátů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. S dalším přednostním právem se přihlásil ve své přednostní premiéře pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý večer, dámy a pánové. Již tady bylo dnes řečeno mnohé. Já bych jen krátce konstatoval, že poslanecký klub KDU-ČSL se pečlivě touto záležitostí zabýval na svém zasedání. A chtěl bych konstatovat rovněž, že poslanecký klub KDU-ČSL vydání docenta Svobody nepodpoří. Děkuji. (Potlesk z lavic KDU-ČSL.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Poslední s přednostním právem přihlášeným k všeobecné rozpravě je pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, hodně toho řekli mí předřečníci, přesto bych chtěl ještě sdělit svůj osobní pohled. Nebudu vystupovat jménem celého klubu.

    Chci polemizovat s názorem, které zazněly od paní ministryně nebo od pana kolegy s tím, ať se každý hájí u soudu - však se jeho nevina prokáže, je to podivné, já mu držím palce, myslím si, že to vyhraje. My přece máme posuzovat, zda svého kolegu či kolegyni vydáme, či nevydáme. Jsem tady druhé volební období, takže mám za sebou bohužel osm možná deset takových jednání a osobně jsem zhruba v polovině případů byl pro a v polovině případů proti.

    Myslím, že klíčové je i časové hledisko. Je to rok a půl, kdy jsme hlasovali o vydání naší bývalé kolegyně a bývalé ministryně Vlasty Parkanové. Osmnáct měsíců! A co udělala naše spravedlnost? Jak jsme se posunuli v tom případu od té doby? Bohužel nijak! Nemá to v rukou Poslanecká sněmovna. Jenom konstatuji, že jsem slyšel podobné projevy tehdy. Jenom ji vydejme, je to pro ni dobře, aby se mohla očistit. Bohužel musíme říct, že každý politik, který je takto obviněn, je velmi zraněn ve své profesní kariéře, což je politika. Nejenom jeho oponenti z jiných politických stran, ale i v rámci vnitrostranického souboje se často poukazuje, pokud chce takového člověka porazit: Pozor, pozor, on je obviněn, bůhví jak to dopadne, raději nominujme někoho jiného.

    Teď položím možná řečnickou otázku. Pokud by na ni znal někdo faktickou odpověď, rád bych ji slyšel. Pamatujete si případ z politiky v České republice, kdy byl někdo obviněn a následně vyhrál soud a byl shledán nevinným a poté pokračoval v politické kariéře? Že voliči i média ho vzali jako skutečně očištěného? Nebo převažovalo mínění: Nějak to zametli pod koberec. Sice ho neodsoudili, ale bůhví jak to bylo. A budu rád, když se dozvím. Dobře, máte jeden případ, dobře, já nic proti tomu. (Reaguje do sálu.)

    Kolegové už tady mluvili o tom, že mnozí z nás mají zkušenost z komunální politiky. Před 14 dny jsme tady mluvili o služebním zákoně a shodli jsme se, že ho potřebujeme. Neshodli jsme se na čase projednávání nebo možná na nějakých detailech. Nicméně pan primátor Svoboda postupoval v rámci toho, jak si představujeme výkon veřejné služby. Jeho aparát, jeho odborné útvary mu něco doporučily a politici politicky hlasovali pro. Jednoznačně vnímám, že to trestní stíhání, že to obvinění je za politický názor, který vyjádřil pan docent Svoboda, jeho kolegyně a kolegové hlasováním v radě města.

    Prosil bych, abychom si nehráli s tím, že tehdy jsme ještě věděli, že bude kandidovat na poslance, nebo nevěděli. Dneska je pan kolega členem Poslanecké sněmovny. A já za sebe to vnímám jako útok exekutivní moci na samosprávu. Přece se množí případy, kdy jsou kriminalizována rozhodnutí zastupitelů a radních. A možná i chybná. To já nezpochybňuji. Ale ptáme se: Mají být ti lidé kriminalizováni za chybné? Nemluvím o případech, kde hlasoval někdo kvůli tomu, že dostal úplatek nebo něco takového, to by bylo úplně jasné. Mluvím o tom, kdy v dobré víře podle podkladů, které měli k dispozici od těch úředníků, o kterých chceme, aby byli nezávislí na politické moci, aby dávali expertní stanoviska, a politici na každé úrovni, ať už komunální, krajské nebo republikové, se jimi pokud možno řídili, případně aby uměli zdůvodnit, proč se těchto expertních doporučení nedrželi. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Teď tady máme tři faktické poznámky. S první faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Matěj Fichtner. Prosím, pane poslanče, máte slovo, své dvě minuty.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, opět pouze v rychlosti. Pan předseda Stanjura zde říkal, že se chce zastat komunálních politiků. Já si myslím, že propast mezi posuzováním trestní odpovědnosti komunálních politiků a těch, kteří požívají výsad a imunit, se tímto ještě prohloubí. Protože vedle pana docenta Svobody je tam dalších tuším deset lidí, možná víc, kteří jsou obviněni, a k těm se bude přistupovat jinak.

    Pouze dvě rychlá upřesnění. Pan předseda Stanjura se ptal, zdali je znám případ, kdy byl nějaký politik jaksi obviněn a následně soud konstatoval, že jeho jednání bylo v pořádku a že v podstatě je očištěn. Ten případ je opravdu znám. Je to případ dnešní ministryně paní Věry Jourová, která se očistila u soudu. Pokud jde o to, pan předseda Stanjura se ještě možná řečnicky, to já nevím, ptal, zdali je známo něco o těch, kteří jednotlivá obvinění konkrétních politiků způsobili a co o nich víme. Víme minimálně o panu tehdy plukovníkovi Kubicemu, že se později stal ministrem za ODS. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou paní ministryně Věra Jourová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem byla tak trošku povytažena ze židle, abych k tomu něco řekla, a teď dokonce jmenovaná svým kolegou.

    Já jsem velmi poslouchala pana docenta Svobodu, když mluvil o těch kořenech, co se mu stalo a jak on to vnímá. Kdybych sama neměla ten autentický zážitek, tak bych to možná brala s rezervou, ale já si pamatuji velmi dobře slova, kdy za mnou přišel někdo, kdo mi říkal: Dejte si pozor s tímhle rozhodnutím, vy ještě nevíte, co se vám může stát. A za deset minut jsem seděla na Ruzyni a hodně mi tato slova zněla v uších a pak mi zněla ještě několik let a dodneška se při tom otřásám. V mém případě to nebylo očištění u soudu. Moje věc nikdy k soudu nešla, protože tam prostě nebyl sebemenší důkaz. To bylo absolutně vycucané z prstu. A když byla obviněna paní Parkanová, tak jsem slyšela pana Kalouska, jak z tohoto místa hřímal, že si to někde vypije, že bude někdo volán k zodpovědnosti. A já z tohoto místa dnes říkám: Nikdo si to nevypije, protože státní zástupce, který dá právní názor do obžaloby, že je někdo členem gangu zločinného spolčení, což mimochodem byl i můj případ, a že jednal s úmyslem a že je to zločin, tak nebude nikdy volán k odpovědnosti, aby byl potrestán za to, že někomu zničil život, kariéru, rodinu, zdraví a tak dále.

    Já jsem čekala trpělivě na skončení svého trestního stíhání, abych mohla tu věc otočit a volat k odpovědnosti někoho, kdo byl buďto s prominutím profesionální patlák, že to špatně posoudil, navíc tam nebyly žádné důkazy, anebo to prostě udělal z úmyslu, anebo, že byl podplacen. Já jsem se tohle nikdy nedozvěděla, protože na to v našem právním řádu není institut, který by toto zajistil.

    Takže je to v našich rukách. Vždycky teprve, když se něco stane někomu z nás a je tady debata o imunitě, tak se tady bavíme o tom, jak funguje naše justice. Tato věc se přitom týká desítek dalších lidí. (Předsedající upozorňuje na čas.) Zrovna komunálních politiků.

    Já už jsem překročila čas. Velmi se třesu, mám morální dilema. Budu hlasovat pro vydání pana docenta Svobody, protože hnutí ANO říká jasně, že nesouhlasí s institutem imunity. Kdybychom to takto jasně neříkali, asi bych tu ruku pro to nezvedla. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. S další faktickou poznámkou pan ministr Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, ač je hodina pokročilá a tak hojná účast nebývá úplně běžným zvykem, snad se asi jedná o téma, které by se mohlo týkat mnohých z nás. Já bych řekl, že příběh pana kolegy Svobody je svým způsobem emblematický. Pan docent se rozhodl ve zralém věku a po úspěšné, téměř řeklo by se brilantní kariéře vstoupit do politiky. Nepochybuji ani vteřinu o tom, že do ní vstupoval s čistými úmysly a s občanským pocitem jakési odpovědnosti. Pak se snažil toto své krédo nějakým způsobem konkrétně naplnit a materializovat. Potom začal dostávat různé výhrůžky a dostal jakousi lekci z toho, jak se u nás politika odehrává. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Teď s faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Jistě je to zajímavá debata a děkuji paní ministryni Jourové za to, jak to popsala. A já říkám za sebe, kdyby byl její případ - a nemám důvod jí nevěřit s tím chabým či žádným důkazním břemenem - v Sněmovně, tak bych hlasoval proti vydání, protože nejsme automat na to. Ten institut prostě je. Až bude zrušen, je to jiná debata. Jestli někdo prosadí zrušení imunity, tak pak je to jednoduché. Říká-li pan zpravodaj, že už to není tak, že dneska nevydáme pana docenta, je to navždycky. Je to po dobu jeho mandátu. Já si myslím, že z těch vystoupení zaznělo, že se v zásadě shodujeme, až na tu úplnou koncovku, kdy jedni říkají: dobře, vydat, my to máme ve volebním programu. Já to respektuji. Jenom jsem vás poprosil, abyste to ještě jednou zvážili.

    A souhlasím s tím, mě by přece zajímalo, kdo, ať už naprosto neprofesionálně, nebo za peníze, či na objednávku, za jinou výhodu nechal někoho zavřít do vazby a zničil mu rodinný a profesní život. Mě to opravdu zajímá! A to není ani skryté, ani veřejné vyhrožování orgánům činným v trestním řízní. Prostě každý musí nést přece odpovědnost za to, co činí. I orgány činné v trestním řízení! Nemůže to být tak, že prostě my to budeme zkoušet, a buď někoho dostaneme, nebo nedostaneme, ale žádnou odpovědnost za to, když se nám to nepovede a takhle obviňujeme a skandalizujeme nevinné lidi, neponeseme - to přece není žádné vyhrožování. To já si myslím, že to je normální, protože mě to zajímá, kdo to byl. Jestli je tak slabý, tak to nemůže dělat. Jestli byl zaplacen, tak má jít on sedět. Ale v každém případě v té činnosti prostě nemůže pokračovat. Teď víme o jednom případu, který je mediálně známý, ale ten samý člověk mohl udělat deset jiných případů, které to v uvozovkách štěstí, protože ono to není ani štěstí, když vás skandalizují... (Předsedající: Čas!) Omlouvám se. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. S řádnou. Pardon.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, nechci zdržovat, ale přece jenom byl jsem k replice vyprovokován, v dobrém slova smyslu vyprovokován, tohle já pokládám skutečně za velmi vážnou debatu, vystoupením paní ministryně Jourové i pana ministra Stropnického.

    Já jsem v minulé Sněmovně navrhoval úplné zrušení imunity s výjimkou vystoupení před Poslaneckou sněmovnou s argumentací, kterou vás nechci zatěžovat. Poslanecká sněmovna měla dobrý důvod a Senát koneckonců také, aby mi nevyhověli, a nedošlo ke zrušení, došlo k její úpravě, tedy že, jak říkal pan zpravodaj, není to na věky. Tím pádem nedošlo k jejímu zrušení a imunita není jenom ochrana někoho z nás před možnou šikanou orgánů činných v trestním řízení, ale povinnost pro každého z nás zvážit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, zda v tuto chvíli má být ta ochrana poskytnuta, nebo nikoliv v zájmu demokracie. To je prostě meč, který má dvě ostří. My nemáme jenom to právo se za imunitu schovat, ale máme povinnost, ústavní povinnost zvážit, zda v daném okamžiku ten institut použijeme, nebo nepoužijeme. Takže nás to nemůže odpovědnosti zbavit, když řekneme: já s tím nesouhlasím, má strana s tím nesouhlasí, tak já to prostě neudělám, i když si tedy vnitřně ve svém svědomí myslím, že bych to jinak udělal. To je stejné, jako nemusím souhlasit s celou řadou zákonů a s celou řadou ustanovení v Ústavě, prostě nemusím souhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím mohu dělat, protože dokud platí, tak mám povinnost, a jsem-li ústavní činitel, tak ústavní povinnost to respektovat, a nikoliv to ignorovat, protože s tím nesouhlasím. To je jedna věc, kterou bych velmi rád zdůraznil. Prostě dokud zákon platí, nemohu ho ignorovat jenom proto, že s tím nesouhlasím, a nemohu se zbavit té vlastní odpovědnosti. A někdy to je velmi trýznivá odpovědnost říct: naše strana má v programu nesouhlas, tak já se tím prostě vůbec nebudu zabývat, já své ústavní odpovědnosti nedostojím, já to vůbec nebudu zvažovat. Promiňte, nezlobte si, nejsem si jist, jestli na takový postoj má kdokoliv z nás právo. To je jedna poznámka.

    Druhá poznámka k podprahovému nebo k tomu, jak si představujeme právní stát a zda tady zaznělo skryté či podprahové vyhrožování policii. No, zcela určitě nezaznělo. A jeden z největších výdobytků právního demokratického státu po roce 1990, a chtěl bych nám to všem připomenout, jsme s pane ministrem v podstatě stejně staří, bylo to, že represivní složky se opět dostaly pod politickou kontrolu, pod kterou předtím nebyly. Represivní složky exekutivy musí být nestranné, ale nemohou být nezávislé a nemohou být zbaveny politické kontroly. To patří k právnímu demokratickému státu, tak jak jsme si ho představovali. A jestli jsem vás požádal, abychom v okamžiku, kdy všichni, ať už budeme hlasovat pro vydání, nebo budeme hlasovat proti vydání - já znovu říkám, respektuji všechny ty názory -, kdy všichni konstatujete, kteří jste seděli v mandátovém a imunitním výboru, že se tam stala spousta nestandardních věcí, že je to velmi podivné a že nepochybujete o nevinně obviněných, když vás prosím, abychom tedy zvážili, zda nezřídíme vyšetřovací komisi, tak tím přece nikomu nevyhrožujeme. To je přesně ta politická kontrola, ke které jsme povinni v okamžiku, kdy máme pocit, že je to zapotřebí. Bude-li parlamentní vyšetřovací komise konstatovat, že je to všechno v pořádku a že každý nestandardní krok, který se tam odehrál, měl svůj důvod, tak je to přece v naprostém pořádku úplně stejně, jako přece každý obviněný se před soudem očistí. Já nevím, proč zmínka o instituci uzákoněné politické kontroly je vnímána jako vyhrožování. Tomu vážně nerozumím. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Teď tu mám tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající, děkuji, dámy a pánové, bude to podstatně méně. Já jenom chci uvést na pravou míru to, že jsme asi nebyli plně pochopeni, my, zástupci hnutí ANO, když je nám říkáno, že jsme nějací inkvizitoři, kteří chtějí nějakého ubohého člověka vydat katu jenom proto, že to máme v programu. Ne, dámy a pánové! Je to pouze a jen proto, že jsme solidární s občany, kteří ten institut imunity nemají a nemohou se odvolat k žádné Sněmovně a musí projít tou procedurou policejní a soudní a očistit se. Takže prostě my jenom nechceme být rovnější mezi rovnými. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan ministr Daniel Herman. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty. ***

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já usem byl donedávna členem mandátového a imunitního výboru. Měl jsem možnost se podrobně seznámit s celým případem a se všemi okolnostmi. Nechci tady opakovat argumenty, které zde zazněly několikrát, a myslím, že byly velmi dobře předloženy.

    Rozhodně nemůžeme suplovat rozhodnutí nezávislého soudu, ale máme zcela specifickou možnost rozhodovat se na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí. A právě na tomto základě chci říci, tak jak už zde zaznělo z úst pana předsedy našeho klubu, že já budu hlasovat proti vydání pana docenta.

    Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Lobkowicz. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové. V listopadu jsme zde všichni slíbili a přísahali, že budeme vždy jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dnes zde vystoupila jedna dáma a řekla, že by jednala jinak, ale že její strana si to nepřeje, proto bude hlasovat pro. Je to podle nejlepšího vědomí a svědomí? To je jenom otázka.

    Děkuji. Přemýšlíme o tom. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s právem přednosti se přihlásil zpravodaj pan poslanec Polčák s řádnou přihláškou. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Já již nebudu vystupovat potom v závěrečném slovu, pouze aby bylo možno reagovat na to, co zde řeknu, tak si dovolím ještě vystoupit opakovaně v této rozpravě.

    Velmi krátce. Já se skutečně musím zeptat, co se stane, když pan docent Svoboda nebude vydán. Protože to není žádné poskytnutí doživotní imunity, jak ta úprava byla předtím. Já si myslím, že se v zásadě stane pouze to, že ta obviněná skupina docílí toho, že u soudu bude zproštěna viny a pan docent Svoboda prostě tohoto řízení bude ušetřen.

    Já chci říci, že jsem byl docela horlivý zastánce zrušení imunity. My jsme dokonce na to organizovali petici ve Zlínském kraji, já jsem sbíral podpisy občanů. Ale poté, když se člověk uvnitř toho orgánu seznámí s různými možnostmi, jak některé kauzy byly vyvolány, tak musí tedy změnit názor, a já se k tomu tedy takto veřejně hlásím.

    Chci říci, že můj názor se změnil u jiné kauzy, u kauzy bývalého poslance Otto Chaloupky. Ten byl obviněn, byl touto Sněmovnou vydán, já jsem pro jeho vydání nehlasoval - tím nechci jakkoli přidávat na vážnosti, že už jsem tehdy předpokládal, že bude zproštěn, ale on si prošel žumpou. On prostě musel čelit obvinění, byl všude citován jako ten stíhaný poslanec. Samozřejmě, potom to zproštění, nevím, do jaké míry bylo satisfakcí, ale všichni, kdo znají to pozadí, vědí, že nebýt toho, že byl poslancem, tak ta kauza nikdy nevznikla.

    Chci říci a do jisté míry položit dvě otázky. Nebudu ani na ně hledat žádnou odpověď. Skutečně si klaďme otázku, co je tedy tou suverenitou parlamentu, když tedy má rozhodovat o vydání svého člena. Já bych na to chtěl znát názor svých kolegů, ale nikoliv v této diskusi, pokud to nebude nezbytně nutné.

    Za druhé chci říci, kde se vyvinul institut imunity. Možná, kolegové, víte - přece jen si dovolím říci, že tento institut vznikl v Anglii, když poslanci cestovali na jednání parlamentu, aby na ně nemohl takzvaně král, jinými slovy, aby byl dán průchod poslancům pro jednání parlamentu, kteří do jisté míry samozřejmě už tehdy kontrolovali svého krále. V takovéto kolébce demokracie vznikl institut, který my považujeme za úplně nedemokratický.

    Je to asi trochu zvláštní, ale my jsme i v minulém období byli zrovna ve Velké Británii s ústavněprávním výborem, kde jsme byli přítomni školení nebo semináře právě o tom, kdy se uplatňuje imunita v Anglii dnes. A já nechci říkat se stoprocentní jistotou, ale jsem přesvědčen, že tento případ pana docenta Svobody by nebyl důvodem ani pro anglický parlament, aby takovéhoto svého kolegu vydal.

    Závěrem chci pouze říci jednu otázku, už možná poslední. Já jsem zpravodaj v této věci. Strávil jsem nad tou kauzou desítky hodin, ale pokud tedy bude uplatňováno pouze hledisko jakéhosi řekněme volebního programu v té záležitosti, kterou někteří kolegové zde prezentovali, tak bych prosil, aby propříště zpravodaje v této věci dělali kolegové z hnutí ANO, a to nemyslím nikterak ironicky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Teď tu mám tři řádné přihlášky. Nejprve se s řádnou přihláškou přihlásil pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, pane poslanče.

    Poprosím kolegy na levici o klid.

  • Poslanec Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný večer. Myslím si, že řešíme kauzu, která byla až ex post - Opencard. Je potřeba si připomenout, že na začátku tohoto průšvihového projektu jsou dvě jména a ta nesouvisí s panem docentem Svobodou. Je to pan náměstek Blažek a bývalý primátor Bém. Jen tak abychom si připomněli - s kým že si pan primátor Bém telefonoval a ví o tom celý národ? Je to pan Janoušek? Říkám to dobře? A přestože policie o tom ví, tak v tento moment - jestli mám dobré informace - nekoná. A přesto mi připadá tato záležitost samotného začátku Opencard mnohem důležitější a podstatnější k vyšetření než to, co řešíme teď.

    Z mého pohledu není dobré vydat docenta Svobodu - a budu hlasovat proti jeho vydání -, protože z informací, které mám, se jednalo o velmi důležité manažerské rozhodnutí k eliminaci mnohem horších ekonomických ztrát a současně ochránění statisíců uživatelů Opencard. Můžete si o tom myslet cokoli, každopádně ten zakopaný pes a problém leží u náměstka Blažka a Béma, a nikoliv v tom rozhodnutí, které muselo následovat k ošetření investic města. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další řádně přihlášený je pan poslanec Ivan Gabal. Připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Nechtěl jsem vystupovat, ale protože se tady hrnou emoce a zapomíná se na fakta, tak jich připomenu jenom pár.

    V prosinci 2009 podala zastupitelka pražského zastupitelstva Ryšlinková žalobu na podkladě auditu společnosti A.T. KEARNEY, který jasně indikoval přinejmenším pět kategorií trestných činů, z toho jeden byl organizovaný podvod. Podala to na ÚOKFK. Rozběhlo se vyšetřování a v následujícím roce postupně odpadávali policisté, kteří to vyšetřovali, a nedařilo se, až odpadli skoro všichni. Posléze dokonce byl obviněn i člověk, který poskytl policii informace v pozici utajeného svědka, a ty informace k ničemu nebyly. V roce 2013 policie všech těch pět skutků odložila. Znovu říkám, na podkladě auditu A.T. KEARNEY, z něhož to bylo jasné, a šlo jenom o to - nikoliv prokázat trestný čin a najít jeho původce. Myslím si, že kdyby tehdy se ty trestné činy vyšetřily, tak bychom dnes neměli co řešit. Řešíme důsledky tehdejší nečinnosti.

    To znamená, otázka, do jaké míry může, nebo nemůže rozhodovat soud správně, když řeší důsledky nečinnosti, je pro mne důvodem toho, proč nebudu chtít kolegu Svobodu vydat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem se v podstatě přihlásil v reakci na pana kolegu Komárka, kterého si jinak velmi vážím, protože mám pocit, že se tady něčemu nerozumí. Imunita přece není žádné osobní privilegium tohoto sboru. To není žádné osobní privilegium nikoho z nás. To je ochrana těch voličů, kteří nás sem zvolili, aby tito voliči byli zastupováni. Pan docent Svoboda měl v Praze cca 15 tisíc preferenčních hlasů. A všechny tyto hlasy, říkáme, že nějakým rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení mohou být zahozeny. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Posledním přihlášeným do všeobecné rozpravy je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vzhledem ke svému zdravotnímu hendikepu jsem nechtěl vystupovat, nicméně přece jen k té diskusi. Jednak tu vidím jakýsi rozpor mezi tím, že noví poslanci mají jasno v tom, že pan docent Svoboda není vinný, ale zároveň budou hlasovat pro vydání, tzn. říkáte, že neděláte politiku, ale vlastně tu předvádíte, že jste nalajnovaní partajní linií. Nicméně o tom jsem mluvit nechtěl.

    Chci říci, že jsem přesvědčen o tom, že žádný z městské rady, který hlasoval, vinen není. V minulém období, a je mi líto, že paní ministryně zřejmě buď o tom nechtěla mluvit, nebo si ještě neuvědomuje dosah toho, co se v této zemi děje. Pro ilustraci, když tak bych poprosil, aby mě doplnili kolegové, kteří u toho byli...

    Měli jsme ke konci minulého volebního období, které skončilo dříve, výjezdní zasedání kontrolního výboru. Možná si vzpomínáte, bylo to i v médiích, kauzu pozemky pod sportovním areálem Sparty. Tehdy vysoký úředník zastupující stát ve věcech majetkových nám vykládal příběh, že vlastně tam ta dáma byla nepravomocně, nevím, jak dneska situace aktuální, odsouzena, tehdy vysoká úřednice Ministerstva financí, za to, že prodala pozemky levně. V rámci soudního řízení bylo zpracováno, myslím, že asi osm znaleckých posudků, ani jeden ze znaleckých posudků se neshodl na ceně. Všechny posudky byly s kulatým razítkem, tzn. od soudních znalců, kteří mají na to oprávnění. Stát by měl svým způsobem ručit za to, že když tito lidé něco podepíší, tak že to tak má být a minimálně že někdo se má podle toho chovat, natož političtí činitelé. Skončilo to tak, že soudkyně v první instanci vzala nejvyšší posudek, od toho odečetla cenu, za kterou to ředitelka podepsala, že se to prodá, a rozdíl byl vyhlášen, že tím způsobila státu škodu, a za tu částku byla odsouzena. Myslím, že tam padaly částky, že nejnižší posudek byl asi 35 milionů a nejvyšší v řádu nějak 150 nebo možná ještě více.

    Myslím, že jsme se dostali do toho, že v této zemi nelze předjímat právní rozhodnutí, sílu zákonů. Já se domnívám, že dnes tu nebudeme hlasovat jen o konkrétním člověku, i když já vždy za těmi rozhodnutími vidím konkrétního člověka, ale i o tom, zda vyšleme signál, že s tou situací, s tou nejednoznačností, co se děje, nejsme spokojeni. Myslím si, že za velkou úvahu stojí to, co tu navrhoval zatím ne formou nějakého usnesení předseda našeho klubu Miroslav Kalousek - zřídit vyšetřovací komisi. Ona by na tom totiž demonstrovala nejen tento konkrétní případ, ale možná by to byla modelová situace, které zákony je třeba změnit, které zákony je třeba upravovat.

    Velké téma je zákon o zadávání veřejných zakázek. Já jsem si odnesl z vystoupení vašeho pana předsedy Babiše teď v neděli v televizi jedno. On říkal: Není možné, aby dodavatelé pro veřejný sektor - on to řekl trochu jinak - se báli. Dnes je např. v tomto sektoru obrovský strach. Domníváte se, že do této země přivábíte investory, kde se někdo rozhodne, že to zkusí a že prostě napíše nějaké obvinění, protože ono se to samozřejmě netýká jen veřejného sektoru, to je jen jeden z výseků, ale ono se to týká celé společnosti. Myslíte si, že sem půjde někdo investovat? Do země, kde začínají být vážné obavy? A nezní to jen ode mne, jsou předčasně zahajovány trestní úkony, trestní stíhání. Slyšel jsem, a je to taková velice už dnes populární aféra paní Nagyové, když státní zástupce říkal: Potřebujeme tak dva měsíce na to, abychom vám předložili jasná, zničující, šokující fakta. Pak se mluvilo o září, pak do konce roku, dnes máme začátek února následujícího roku - a pořád ještě tu síť těch mafiánů, ta zásadní fakta a tak nikde nevidím. Přitom to byla kauza, která položila vládu. Této země.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi stručnou poznámku na to, co zde dosud zaznělo. Vedle toho, že mám čest být jedním z vás, tak vedle toho jsem i komunálním politikem, místostarostou jednoho městského obvodu Prahy 6, a chtěl bych zde za komunální politiky říci, že je škoda, že i ostatní komunální politici nemají možnost takto veřejně se hájit, protože dnes je skutečně velmi snadné se ocitnout v obdobném postavení. V tomto smyslu nepochybně pan bývalý primátor Svoboda má tu výhodu, že dnes se zde může hájit.

    Současně bych si dovolil položit otázku, zda jsme se nedostali do stavu, kdy až příliš snadno se politici stávají subjektem trestního řízení. A já celkem i souhlasím s tím, že jsme v situaci, kdy je velmi snadné v dnešní době někoho obvinit, poté obžalovat. Má to ten destruující, difamující účinek, který pak těžko je v čase zhojitelný. V tomto smyslu nepochybně bychom se měli zamyslet, jestli to náhodou není i vinou nás zákonodárců, že přijímáme takové zákony, které dovolují takovou rozličnost různých výkladů, protože konkrétní příklad pana docenta Svobody je přece o tom, zda byl správně aplikován zákon o veřejných zakázkách. Takže já si kladu otázku, jaký zákon o veřejných zakázkách jste v minulém období tady schvalovali, a měli by to pro nás být inspirující do budoucna, abychom si přesně na toto dávali pozor, protože přesná dikce zákona je přesně to, co potom svazuje aplikaci té moci výkonné a následně kontrolované moci, moci soudní. Příklad, který zde uváděl pan předseda Stanjura s tou privatizací, by tu nebyl správný. Vy se můžete odchýlit od ceny, vy můžete prodávat za nižší cenu, ale vždy ta odchylka musí být zdůvodněná, musí být transparentní a nesmí být diskriminující. Vaše kolegyně, starostka Prahy 2, ví naprosto přesně, o čem mluvím. Já takové byty také privatizuji v podmínkách Prahy 6, takže vím, jak to pravidlo přesně je. (Upozornění na čas.)

    Děkuji za možnost vystoupení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já v současné době nemám žádnou ani faktickou, ani řádnou přihlášku do všeobecné rozpravy. Nehlásí-li se nikdo, tak končím všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné, do které také nevidím žádnou přihlášku, a proto se ptám pana zpravodaje, chce-li závěrečné slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedající. Nebude to závěrečné slovo, ale měl bych tady vystoupit a navrhnout usnesení pouze odstavcové. Mohu?