• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, zahajuji dnešní jednací den 6. chůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Vojtěch Adam z pracovních důvodů, Zuzka Bebarová-Rujbrová z pracovních důvodů, Petr Bendl ze zdravotních důvodů, Jaroslav Borka od 10.30 z pracovních důvodů, Ivan Gabal ze zdravotních důvodů, Pavel Havíř z osobních důvodů, Radim Holeček z rodinných důvodů, Igor Jakubčík ze zdravotních důvodů, Jaroslav Klaška z pracovních důvodů, Martin Kolovratník z rodinných důvodů, Daniel Korte z osobních důvodů, Rom Kostřica ze zdravotních důvodů, Josef Kott z osobních důvodů, Pavlína Nytrová ze zdravotních důvodů, Tomio Okamura ze zdravotních důvodů, Herbert Pavera ze zdravotních důvodů, Pavel Ploc od 12 hodin bez udání důvodu, Pavel Plzák z pracovních důvodů, Roman Procházka ze zdravotních důvodů, Rais Karel ze zdravotních důvodů, Karel Schwarzenberg z důvodu zahraniční cesty, Miroslava Strnadlová ze zdravotních důvodů, Ladislav Šincl z důvodu zahraniční cesty, Karel Tureček z osobních důvodů, Pavel Volčík ze zdravotních důvodů, Rostislav Vyzula od 11 hodin z pracovních důvodů, Jiří Zemánek z pracovních důvodů, Jiří Zlatuška ze zdravotních důvodů, Marek Ženíšek z pracovních důvodů. Stále přítomen Radim Holeček. Děkuji za upozornění.

    Z členů vlády se na dnešní den omlouvají: z pracovních důvodů místopředseda vlády Andrej Babiš od 12.45, Marian Jurečka z pracovních důvodů, Jan Mládek z pracovních důvodů, Martin Stropnický z pracovních důvodů a Helena Válková z pracovních důvodů.

    Další omluvou je od 10.30 pan poslanec Stanislav Mackovík z pracovních důvodů. Tomio Okamura stáhl svou omluvu a bude přítomen na jednání.

    Pan kolega Michal Hašek má náhradní kartu číslo 2.

    Budeme pokračovat podle schváleného programu schůze. Oznámím vám zatímní program. Dnešní jednání zahájíme body z bloku třetích čtení, tj. body 76, 47, 48, 49 a 50 a bod číslo 80. Po jejich projednání máme prvně zařazený bod 68 a připomínám, že v 11 hodin se máme věnovat bodu číslo 32, sněmovní tisk 81.

    Hlásí se do rozpravy pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Na základě včerejší dohody předsedů poslaneckých klubů navrhuji pevné zařazení druhého kola první volby veřejného ochránce práv na dnes v 10.30. Je tam změna. Mělo to být původně po bloku třetích čtení, ale na základě žádosti předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie na dnes v 10.30.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Poznamenal jsem si bod volby v 10.30 napevno zařadit. Dobře. Další vaše návrhy, připomínky. Pokud tomu tak není, můžeme tedy hlasovat o jediném návrhu na změnu dnešního bodu programu a to je zařazení volby veřejného ochránce práv napevno v 10.30.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 131, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro pevné zařazení bodu volby veřejného ochránce práv. Je to druhé kolo volby. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 131 z přítomných 141 poslance pro 137, proti 1, návrh byl přijat. V 10.30 tedy zařadíme volbu veřejného ochránce práv.

    Tím bychom měli vyčerpány úvodní administrativní záležitosti a můžeme tedy začít realizovat náš program. Prvním pevně zařazeným bodem našeho programu je

    Prosím, aby své místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Stanislav Grospič. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly předneseny. Otevírám rozpravu ve třetím čtení a konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím a ptám se, jestli pan navrhovatel nebo pan zpravodaj mají zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Připomínám, že nebyly předneseny žádné pozměňovací návrhy, a můžeme tedy hlasovat o návrhu jako celku. Prosím o klid Poslaneckou sněmovnu.

    Přednáším návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 13."

    Rozhodneme v hlasování číslo 132, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 132, z přítomných 155 pro 151 poslanec, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 76.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec David Kasal. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 10/4.

    Otevírám rozpravu a konstatuji, že do ní mám přihlášku pana poslance Leoše Hegera a pana poslance Jiřího Skalického. Nyní tedy žádám pana poslance Leoše Hegera, aby se ujal slova v rozpravě ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dobré krásné dopoledne. Já si dovolím vystoupit v jiné věci, než je meritum zákona, tj. transpozice přeshraniční péče.

    Myslím si, že komplexní pozměňovací návrh, proti kterému já jsem vystoupil a který byl předložen zdravotním výborem, byl tady projednán dostatečně. Rád bych ale protestoval proti pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Markové, který projednán ve zdravotním výboru nebyl a který se týká zrušení regulačních poplatků teď hned. Nechci se znovu vracet k tomu, proč jsou poplatky dobré či špatné, ale musím se vrátit ke klíčovým bodům zdůvodňující argumentace paní poslankyně Markové, expertky klubu KSČM na zdravotnictví. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leošovi Hegerovi. Jenom připomínám, že podle § 95 odst. 2 jednacího řádu ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení.

    Dalším přihlášeným do rozpravy ve třetím čtení je pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

    Ještě předtím, než začnete mluvit, oznamuji, že paní poslankyně Lorencová má náhradní kartu číslo 3.

    Prosím, můžete.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já bych si dovolil pár technických a odborných poznámek k pozměňovacímu návrhu paní kolegyně Markové, to znamená k rušení regulačních poplatků. Pečlivě jsem její pozměňovací návrh prostudoval. Protože zazněl až zde na plénu, nebylo možno se k němu vyjádřit na jednání zdravotního výboru.

    Dle mého názoru jde zcela jednoznačně o přílepek, protože se týká věci, která nesouvisí s přeshraniční péčí, a není tedy meritem předkládaného zákona o přeshraniční péči.

    Za druhé, v oblasti odborné zavádí, pokud by byl přijat, to, že ochranný limit u všech pacientů se sníží na 2500 Kč za rok, budou do něj počítány pouze doplatky za léky a nikdo dnes nedokáže odhadnout a neexistuje analýza, jak se to projeví v hospodaření zdravotních pojišťoven, a to ať pozitivně, nebo negativně.

    Za třetí, v textu, který předkládá, a to v bodě 8 § 16b, je nový odstavec 2, kde se zavádí zvláštní kategorie a pojem a to je doplatek u plně hrazených léků. Chtěl bych říci, že doplatek u plně hrazených léků neexistuje a ani předkladatelé kdysi regulačních poplatků se neodvážili takovouto kategorii vůbec zavést. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. S přednostním právem se nyní přihlásil pan předseda klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové.

    Pane předsedající, jako zkušený proceduralista máte zajisté pravdu, když nás vedete k pořádku o úzké tematické vymezenosti rozpravy ve třetím čtení. Nicméně dovolím si, protože jsme na začátku období, všechny předsedající požádat o velkorysost v tom případě, kdy ve druhém čtení je až na plénu předložen poměrně sofistikovaný pozměňovací návrh, který nebyl projednáván ve výborech, poslanci se s ním seznámí až ve druhém čtení, to znamená, řádně si ho mohou prostudovat až mezi druhým a třetím čtením, a pak v podstatě jediná možnost, jak se k němu poučeně vyjádřit, je rozprava před tím třetím čtením. Já chápu, že je to zřejmě na hraně jednacího řádu, ale pro tyto případy jsem přesvědčen, že velkorysost by byla na místě. Děkuji za pochopení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Ale já jsem jenom připomenul text jednacího řádu a myslím, že jsem nikoho nezkrátil na právech.

    Předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, přeji krásný dobrý den.

    Jen v krátké reakci na pana kolegu Kalouska. Má pravdu, ano, v tomto případě je možné přimhouřit oko v rozpravě ve třetím čtení. Ostatně došlo-li z úst pana kolegy Hegera k podrobnému rozboru a k některým, řekl bych, silnějším ne že výrazům, ale tvrzením, paní kolegyně Marková bude reagovat samozřejmě podobně, ale pakliže bychom přicházeli k podobné situaci vícekrát, a tak jak to pojal pan předseda Kalousek, jestli by náhodou nebylo lepší v takovém případě navrhnout vrácení do druhého čtení a znovu rozpravu absolvovat. Předesílám, že mám zájem na tom, aby tento zákon prošel, a proto nenavrhuji vrácení do druhého čtení, ale procedurálně čistší by to bývalo bylo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Soňa Marková, připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, přeji vám hezký páteční den.

    Já jsem samozřejmě si vědoma toho, že jsme ve třetím čtení, a také jsem si nemyslela, že budu vystupovat ve třetím čtení, znám jednací řád, nicméně vystoupení mých předřečníků mě přece jenom nutí k tomu, abych reagovala na některé věci, které zde byly řečeny, takže mi to prosím promiňte.

    Co se týká toho, co tady bylo řečeno na téma, že můj pozměňovací návrh je přílepkem k tomuto návrhu zákona. Samozřejmě asi ti, co to říkají, úplně nevědí, že tady máme otevřen zákon č. 48 o veřejném zdravotním pojištění a jeho součástí jsou právě regulační poplatky. Takže si myslím, že mluvit o přílepku asi není úplně na místě. Naopak, přílepek bylo zavedení poplatků, protože já mám to štěstí, nebo možná tu smůlu, že jsem u toho tehdy byla, a moc dobře si vzpomínám na to, jakým způsobem byly poplatky zavedeny, že to byl přílepek k zákonu, že to bylo předloženo ze dne na den, že nebyla vůbec žádná možnost to projednat ve výboru. Takže si myslím, že to jsou věci, které by měly být připomenuty, a já jsem to tady také připomínala při své obhajobě toho, proč předkládám tento pozměňovací návrh. Protože to byl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, při kterém byly zavedeny tzv. regulační poplatky. Byl to jasný přílepek a ještě k tomu bez možnosti projednání. A těch málo z vás, kteří tady jste pamětníci a pamětnice, tak si jistě pamatujete, v jakém rozrušení se tady ten zákon projednával a jak jsme tady byli jako opozice převálcováni velmi nevybíravým způsobem. To je jedna věc.

    Druhá věc je, že současně se zavedením poplatků byly také sníženy příjmy do veřejného zdravotního pojištění, tedy vlastně ta solidarita byla snížena tím, že se peníze z balíku veřejného zdravotního pojištění vzaly a nahradily se příjmy z kapes pacientů. A to ještě byly sice stanoveny ty tzv. sociální limity, ale ony v tom prvním roce vůbec nezafungovaly, protože byly postaveny tak vysoko pro určitou část pacientů, že vlastně nebyly ani využity. To se stalo teprve později, když byly u části pacientů tyto sociální limity sníženy. Tak to jenom na vysvětlení.

    A co se týká našeho zpochybňování ústavnosti, tak přece jenom, jestli si vzpomínáte, tehdejší rozsudek Ústavního soudu byl o tom, že byl rozdíl pouze jediného hlasu. Jediný hlas jednoho ústavního soudce rozhodl, to nebylo žádné většinové rozhodnutí. A když jsme si četli opoziční zprávy ústavních soudců, tak jejich výhrady byly velmi závažné a právě byla zpochybňována i ta podmínka regulačnosti, protože tyto poplatky stoprocentně regulační nejsou a v dalších vystoupeních i následně a i při obhajobě poplatků, když se měly zvyšovat, tak můj předřečník bývalý pan ministr Heger sám řekl, že to jsou příjmy, a nemluvil o regulacích. Takže tato podmínka ústavních soudců nebyla splněna, nebyla dodržena, byť tehdy ústavní soudci uvěřili panu Julínkovi, že má poplatek regulační funkci. A skutečně k omezení návštěv došlo jen dočasně a následně se zase vrátila návštěvnost na tu míru, která byla potřeba, protože většina pacientů nejsou ti, kteří chodí k lékaři z nějakého plezíru a chodí si lehat do nemocnice, protože se jim jejich nemocnice líbí, jdou kolem a říkají si: to je pěkná nemocnice, tam bych si šel rád poležet. O hospitalizaci a o vyšetřeních následných vždycky rozhoduje, nebo většinou - a to mi jistě páni kolegové a paní kolegyně lékařky a lékaři dají za pravdu - rozhoduje z větší části lékař. Tudíž regulace na straně pacientů není namístě. Když tak by měla být regulace na straně nabídky, nikoli poptávky, aby to ekonomicky fungovalo.

    Druhá věc. Jestliže byly omezeny návštěvy na pohotovosti, tak také ale prosím řekněte tady vy, kteří sloužíte zdravotnickou záchrannou službu, jak se zvýšily výjezdy zdravotnické záchranné služby poté, co byl zaveden poplatek na pohotovosti. A není náhodou výjezd zdravotnické záchranné služby mnohem dražší pro systém veřejného zdravotního pojištění?

    Také co se týká podmínky rdousicí, je samozřejmě, tak jak byly plošně poplatky zavedeny, aniž by byly zavedeny nějaké limity na pobyt v nemocnici, jak dlouho se platí atd., tak mohly mít a mají i ten rdousicí účinek. Proto také ty stokorunové poplatky už Ústavní soud nakonec zrušil. Takže ta rdousicí podmínka též nebyla splněna a sami ústavní soudci vyzývali k tomu, aby zákonodárce, pokud nejsou tyto podmínky naplněny, tak je potřeba tento zákon změnit. A KSČM předkládá zákon o zrušení zdravotnických poplatků od roku 2008 opakovaně, ať už formou samostatných novel zákonů, anebo pozměňovacích návrhů. A ty návrhy jsou vlastně totožné, jen se mění pozdější úpravy, které tam jsou zapracovány.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Konstatuji, že byla doručena další omluva - paní ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové.

    S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Igor Nykl. Prosí, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Chtěl bych strašně poprosit, ať se vrátíme k tématu, které probíráme dnes. Je to přeshraniční nemocniční styk. Je to velmi složitá kapitola, má několik pozměňovacích návrhů. Čili toto je kapitola, která by nás měla zajímat. Poplatky máme teď ve vládním prohlášení. Je tam jasně řečeno: budou zrušeny mimo pohotovost. Tato problematika se samozřejmě může v budoucnu otevřít a určitě během hospitalizační problematiky taky zasluhuje pozornost, ale nedělejme už tady v tom zmatek, protože mnoho lidí už možná ani neví, co řešíme. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda, poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, za klub ODS musím konstatovat, že pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví nemůžeme podpořit, protože ho vnímáme jako diskriminační, který omezuje možnost péče pro pacienty se závažnou diagnózou, protože léčbu těchto případů zaměřuje pouze do českých center. To je opravdu diskriminační rozhodnutí o pacientech, kteří jsou velmi vážně nemocní, a takovýto návrh my podpořit nemůžeme.

    A potom k pozměňujícímu návrhu kolegyně Markové. Pane předsedající, dovolte, abych vás vaším jménem oslovil a požádal vás, abyste stejné měřítko dával poslankyni Markové i těm ostatním. (Hovoří otočen k předsedajícímu čelem. Poslanci z levé části sálu volají, že není slyšet.) Je to třetí čtení a my jsme tady slyšeli krásný politický projev.

    Je to typický přílepek, je to ten správný (nesrozumitelné), kdy se k zákonu, který je otevřen, přiloží něco, co tam vůbec nepatří, neprojde to jednáním výboru, neprojde to žádnými úvahami a je to tady na stole a my najednou slyšíme fakta, která se na nás sypou, a nikdo neřekne, že v okamžiku, kdy uvažuje vládní koalice o zrušení poplatků, tak uvažuje na příští rok, protože dobře ví, že poplatky, když byly zavedeny, tak byla upravena úhradová vyhláška. A že všechna ta zařízení mají o tuto sumu vlastně méně. A když to uděláme, skutečně čistě odebíráme peníze.

    Byl bych hrozně rád, kdyby ten populismus, který tady zaznívá, přešel v to, abychom hovořili v číslech, reálně a ve faktech. Věda je vždycky o faktech. Dojmologie nemá ve vědě co dělat a dojmologie nemá co dělat také v rozhodování Poslanecké sněmovny. Proto pozměňovací návrh kolegyně Markové v žádném případě ODS nepodpoří.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Myslím si, že jsem pouze upozornil jako předsedající na text jednacího řádu. Nechal jsem všechny domluvit jako v řádné rozpravě ve třetím čtení. Tyto boje o pojem rozpravy ve třetím čtení se tady bojují na každém začátku volebního období a pokaždé to dopadne úplně stejně.

    Pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, nevím, jestli je dobře ukončit tuto rozjitřenou debatu, nebo ne, protože ona totiž ukazuje, jak skutečně se začíná v tomto volebním období pracovat. Takže a konto pana kolegy Svobody vaším prostřednictvím:

    Vážený pane kolego, nemluvte tu o něčem jako o nemravném, co jste sami v minulých volebních obdobích velmi silně používali! Myslím ODS, aby bylo jasno. Balíčky a batohy různých reforem, takzvaných, v uvozovkách, sem chodily ze dne na den v 50stránkových rozměrech bez možnosti nejen projednání ve výborech, ale pouhého přečtení se okamžitě hlasovaly. A převálcovávali jsme se tady vzájemně. Tedy převálcovali jste vy, pravicová vláda, levicovou opozici. Bez jakékoli možnosti s tím cokoliv udělat. A byly to přílepky, protože se to dávalo k zákonům, které nesouvisely ani tematicky. Ne k tomu, co je otevřeno.

    Z druhé stránky, prosím pěkně, všimněme si teď toho jednoho z příspěvků: Je to sice dobře, ale počkejte, my to máme ve vládním prohlášení. Máte to napsané výborně, ale jste to vy, komunisti, kteří to předkládáte, tak je to nepřijatelné. My to za půl roku možná předložíme. Možná dokonce úplně stejně. A teprve potom nám pro to hlasujte. Takže se tady opět mluví o tom, kdo ty návrhy předkládá, nikoliv co obsahují. Věcná podstata je vám lhostejná. Děkuju. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní ještě dvě faktické poznámky. Pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, velmi rád slyším, co všechno tady bylo špatně v minulém období. Jenom konstatuji, že jsem tu v minulém období nebyl a že jsem tady právě proto, aby se takové věci neodehrávaly. Takovéto znásilňování politické práce je prostě věc, se kterou nesouhlasím, a jsem tady proto, aby se nedělalo! A když mě pan, vaším prostřednictvím, pan předseda oslovuje, že jsem něco dělal, tak mu jenom připomínám, že jsem tu nebyl, a připomínám mu, proč jsem tady. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Další faktická poznámka je od pana poslance Davida Kasala. To je zpravodaj a ten samozřejmě má právo kdykoli. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená vládo, vážení poslanci, já jenom opravdu faktickou poznámku. Vyšel jsem z praxe a je velmi nepříjemné, pokud se něco ruší v průběhu roku. Berte v potaz to, že všechna zdravotnická zařízení mají svůj rozpočet na daný rok a je opravdu nesmyslné něco rušit v průběhu roku, protože je tím dostáváte do velmi svízelné situace.

    A druhá poznámka, co se týká pohotovostí. Opět, to, že se změnilo spektrum a vyjíždí více sanit ARO pro pacienty, jde i o to, podívat se, že se výrazným způsobem snížil počet hodin a vlastně vůbec LSPP, to znamená, lékařská služba první pomoci, v regionech, snížil se počet hodin v regionech a zastává to ARO. Takže je potřeba mluvit o tom, jak to opravdu je a jak to vidí odborníci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Kasalovi. Ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Soni Markové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Jenom drobná poznámka. Já jsem samozřejmě vůbec, ani v nejmenším neočekávala, že by poslanci a poslankyně za ODS podpořili tento návrh zákona. Vždyť asociální tzv. regulační poplatky jsou dílem ODS. Opravdu tak naivní po těch pár letech v politice už nejsem, abych si myslela, že by snad kolegové a kolegyně z této politické strany podpořili tento můj návrh zákona. Ale přesto si myslím - ještě stále bych se chtěla ohradit proti tomu, že by tady někdo zpochybňoval nebo říkal, že toto je přílepek. Přílepek to není. Vždyť zákon č. 48 je o veřejném zdravotním pojištění a jeho součástí jsou poplatky. Takže je to tak, jak to říkám, a ani stokrát opakovaná lež nebo zpochybňování mé inteligence skutečně není namístě. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl poslední příspěvek do rozpravy. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr zdravotnictví - závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví k pozměňovacím návrhům týkajícím se sněmovního tisku č. 10.

    K pozměňovacímu návrhu A1. Ministerstvo zdravotnictví vyslovuje nesouhlas s tímto pozměňovacím návrhem. Podle již dříve vyjádřeného názoru ministerstva i podle názoru odboru kompatibility Úřadu vlády, jakož i podle názoru vyjádřeného v rámci obecné rozpravy ve druhém čtení k tomuto návrhu pozměňovací návrh neodpovídá obsahu směrnice, neboť předchozím souhlasem podmiňuje náhradu nákladů u podstatně širšího okruhu zdravotních služeb, než umožňuje směrnice.

    K pozměňovacímu návrhu A2. V návaznosti na pozměňovací návrh A1 se navrhuje nevázat možnost odmítnutí předchozího souhlasu zdravotní pojišťovnou na nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Toto propojení je však vzhledem k původnímu vládnímu znění návrhu nezbytné, a proto v souladu se stanoviskem k pozměňovacímu návrhu A1 doporučujeme vyslovit s návrhem nesouhlas.

    K pozměňovacímu návrhu A3. Jedná se o legislativně technické upřesnění, s nímž lze vyslovit souhlas.

    K pozměňovacímu návrhu B1. Na navrhovanou úpravu lze přistoupit.

    K pozměňovacímu návrhu B2. S pozměňovacím návrhem ve znění sněmovního tisku 10/4, jak byl doručen po druhém čtení poslancům, doporučujeme vyslovit nesouhlas, neboť je zmatečný. Přijetím tohoto návrhu by vznikla situace, kdy by bylo v jedné větě stanoveno, že zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry pouze ve věcech pokut, a hned v následující větě by bylo uvedeno, že odvolání proti platebnímu výměru na dlužné pojistné nemá odkladný účinek. Platební výměr na dlužné pojistné však nebude moci zdravotní pojišťovna vůbec vydat, a proto by tato část ustanovení ve znění pozměňovacího návrhu B2 neměla žádný normativní obsah.

    K pozměňovacímu návrhu B3. Navrhujeme vyjádřit zásadní nesouhlas s tímto pozměňovacím návrhem, a to z těchto důvodů. Sněmovní tisk č. 10, který obsahuje transpozici směrnice o přeshraniční péči, by neměl být zatěžován jinými návrhy, než které bezprostředně věcně souvisí s implementací předmětné směrnice. Tím spíše, že transpoziční lhůta pro implementaci do národních právních řádů vypršela již v říjnu 2013 a České republice tak reálně hrozí zahájení řízení o porušení práva Evropské unie.

    Za druhé. Ministerstvo zdravotnictví v souladu s koaliční smlouvou plánuje zrušení regulačních poplatků s výjimkou regulačního poplatku za pohotovost, ale s účinností až k 1. lednu 2015. Předložený návrh paní poslankyně Markové navrhuje zrušit regulační poplatky již v měsíci následujícím po vyhlášení zákona.

    Za třetí. Současně má Ministerstvo zdravotnictví za to, že takový krok lze učit až po řádném projednání se všemi subjekty a po posouzení veškerých dopadů nejen na dotčené subjekty, ale též na veřejné rozpočty. Měl by být proveden řádnou legislativní procedurou. V rámci posouzení souvisejících finančních dopadů by pak měla být také přijata opatření, která by výpadek v příjmech poskytovatelů zdravotních služeb kompenzovala. V tomto ohledu by bylo nutné návrh doplnit.

    K pozměňovacímu návrhu B4. Opět se jedná o úpravu související se zrušením regulačních poplatků. Z výše uvedených důvodů doporučuji vyslovit nesouhlas.

    K pozměňovacímu návrhu C. Jde o nápravu jednoho z legislativně technických nedostatků a zde vyslovuji souhlas.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Pokud nemá, tak bych žádal pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Z hlediska procedury hlasování navrhuji hlasovat v tomto pořadí: nejdřív bychom hlasovali samostatně o pozměňovacím návrhu A1, potom A2, A3. V bodech pozměňovacích návrhů paní poslankyně Markové bychom samostatně hlasovali o bodech B1 a B2, současně bychom hlasovali o bodech B3 a B4 v jednom bodě (hlasování), protože spolu souvisejí. Pak bychom hlasovali samostatně o bodu C pozměňovacího návrhu pana poslance Klučky a na závěr potom o návrhu zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To bylo srozumitelné. Má někdo nějakou výhradu? Můžeme, myslím, tu proceduru i bez hlasování, protože nemá žádnou komplikaci, přijmout. Nikdo nenamítá proti postupu předsedajícího? Ne, můžeme tedy přistoupit k hlasování. Prosím první pozměňovací návrh.

  • Poslanec David Kasal: Takže první pozměňovací návrh - A1 - byl projednán výborem pro zdravotnictví a týká se přeshraničního poskytování zdravotních služeb.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Doporučujete? (Zpravodaj doporučuje schválit.) Ano. Pan ministr? Nedoporučuje.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 133 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 133, z přítomných 169 pro 71, proti 70. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Další návrh je návrh A2, projednaný výborem pro zdravotnictví, týkající se také přeshraničního poskytování zdravotních služeb. Za zpravodaje navrhuji schválit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Ministr: Vyjadřujeme nesouhlas.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 134. Ptám se, kdo je pro tento pozměňovací návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 134 z přítomných 169 pro 73, proti 68. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Třetím návrhem je návrh A3, projednaný výborem pro zdravotnictví. Jedná se o legislativně technickou úpravu k bodu 8. Za zpravodaje doporučuji schválit. (Ministr vyjadřuje souhlas.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 135 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 135 z přítomných 169 pro 154, proti 8. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Dalším návrhem je pozměňovací návrh paní poslankyně Markové pod označením B1. Za zpravodaje doporučuji neschválit. (Ministr nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 136 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 136 z přítomných 169 pro 36, proti 122. Návrh nebyl přijat. Další pozměňovací návrh.

  • Poslanec David Kasal: Další pozměňovací návrh je návrh poslankyně Soni Markové pod označením B2. Za zpravodaje doporučuji neschválit. (Ministr také nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 37. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 137 z přítomných 169 pro 32, proti 116. Návrh nebyl přijat. Další návrhy.

  • Poslanec David Kasal: Dále budeme hlasovat souběžně o pozměňovacím návrhu B3 a B4 také od paní poslankyně Soni Markové. Za zpravodaje doporučuji nesouhlas. (Ministr doporučuje neschválit.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 138 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 138 z přítomných 169 pro 33, proti 128. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Poslední je návrh od pana poslance Klučky jako legislativně technická úprava zákona. Je pod písmenem C. Za zpravodaje doporučuji schválit. (Ministr doporučuje schválit.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 139 a ptám se, kdo je pro tuto úpravu, pozměňovací návrh pod bodem C. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 139 z přítomných 169 pro 161, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Tím byly vyčerpány všechny pozměňovací návrhy. Myslím, že postupně. Pokud o nich bylo hlasováno, můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 10, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 140 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 140 z přítomných 169 pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. Končím bod 47. Ještě konstatuji omluvu pana poslance Jiřího Zimoly z dnešního jednání.

    Před námi je bod

    Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj kontrolního výboru poslanec Vladimír Koníček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 29/2.

    Otevírám rozpravu a konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy ke kontrolnímu řádu. Nikoho nevidím, rozpravu končím. - Pan poslanec Tejc. Prosím.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se velmi krátce vyjádřil jen k pozměňovacímu návrhu, který jsem z důvodu předběžné opatrnosti, jak jsem avizoval, podal k tomuto návrhu zákona. Už tehdy jsem říkal, že budeme celou věc konzultovat s ministerstvy spravedlnosti a vnitra. Chtěl bych vám oznámit, že tento návrh nebudu brát zpět, což není možné, nicméně nebudu doporučovat ani jeho schválení. Prosím tedy o to, abychom tento návrh nepodpořili. Dohodli jsme se na jednání s advokátní komorou a paní ministryní spravedlnosti, že připraví v dohledné době změnu zákona z iniciativy Ministerstva spravedlnosti, že tato věc bude zahrnuta do plánu legislativních prací, a tedy prosím o to, abychom pro tento návrh nehlasovali. Jak říkám, podali jsme jej právě předtím, abychom zabránili tomu, kdyby se ukázalo, že už není jiné cesty než návrh schválit.

    Tolik na vysvětlení a omlouvám se Sněmovně za komplikace.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jsem tolerance sama, mělo to být v rozpravě, pane kolego.

    Prosím tedy zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Takže byly předloženy tři soubory pozměňovacích návrhů. Z kontrolního výboru pod označením A, pan poslanec Huml pod označením B a pan poslanec Tejc pod označením C. Navrhuji postupně o nich hlasovat, jak byly předloženy a jako celek. Takže tři hlasování o pozměňovacích návrzích.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je jednoduché. Tuto proceduru můžeme přijmout bez hlasování. Nikdo nic nenamítá. Můžeme se tedy vyjádřit k prvnímu pozměňovacímu návrhu. Pane zpravodaje, vaše stanovisko. (Zpravodaj souhlasí, ministr také souhlasí.)

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 141, kterém jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro pozměňovací návrh pod písmenem A. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 141 z přítomných 166 pro 145. Návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Označení B - návrh pana poslance Humla. Souhlas. (Ministr nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 142 a ptám se, kdo je pro pozměňovací návrh pod písmenem B. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 142 z přítomných 166 pro 63, proti 64. Návrh nebyl přijat.

    Nyní poslední pozměňovací návrh C. (Zpravodaj je proti, ministr nesouhlasí.)

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 143, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tento pozměňovací návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 143 z přítomných 166 pro 3, proti 127. Návrh nebyl přijat.

    Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, podle sněmovního tisku 29, ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 144 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 144 z přítomných 166 pro 152, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod 48. ***

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s druhým kolem první volby veřejného ochránce práv.

    Na základě výsledků včerejšího prvního kola do druhého kola postoupili paní Anna Šabatová a pan Stanislav Křeček.

    Včera jsme si odhlasovali volbu tajnou, takže volba bude opět probíhat tajným hlasováním. Kandidáti na ombudsmana se nám rovněž představili, takže nic nebrání tomu, abychom volbu zahájili. Hlasovací lístky začne volební komise vydávat záhy, takže počítám, že tak za pět minut začneme vydávat hlasovací lístky a vydávat je budeme patnáct minut. Stejný čas bude volební komise potřebovat na jejich zpracování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Rozprava se již nevede, protože byla ukončena. Proto přerušuji jednání na tajnou volbu s tím, že budeme pokračovat v 11.05 hodin. Děkuji. (Poslanec Klán se ještě hlásí o slovo.) Ano, ještě pan kolega Klán upřesní postup volební komise.

  • Poslanec Jan Klán: Já jenom ještě upřesním hlasování. Včera jsme zjistili, že bylo hodně neplatných lístků tím, že byl označen jenom jeden kandidát. Pro to, aby byl hlasovací lístek platný, je potřeba označit oba dva kandidáty. To znamená, že buď jednomu dáte kolečko, druhému křížek, nebo dva křížky. V jakémkoli jiném případě je volební lístek neplatný, tak si na to dávejte pozor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. A já upřesňuji, že na 11. hodinu byl pevně zařazen bod číslo 32, takže budeme pokračovat bodem číslo 32 po přerušení pro tajnou volbu, která teď začne. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 10.32 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, prosím, abyste zaujali svá místa v jednacím sále.

    Zahajuji přerušený bod Návrh na volbu veřejného ochránce práv a prosím zástupce volební komise pana poslance Klána, aby nám přednesl výsledky tajné volby. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, dobrý den, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky druhého kola první volby veřejného ochránce práv.

    Počet vydaných hlasovacích lístků byl 168, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků také 168. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků nula. Pro Stanislava Křečka bylo odevzdáno 36 hlasů, pro Annu Šabatovou bylo odevzdáno 85 hlasů.

    V druhém kole byla zvolena ombudsmanem Anna Šabatová. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Gratuluji paní ombudsmance a jménem Poslanecké sněmovny mohu říct, že se budeme těšit na spolupráci s paní ombudsmankou.

    Přikročíme k dalšímu bodu, což je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že vláda dosud ještě nemá ministerstvo pro kybernetickou bezpečnost a domnívám se, že ani v nejbližších letech takovýto centrální vládní úřad zřízen a zřizován nebude, tak nezbylo nic jiného, než abych tento návrh předložil Poslanecké sněmovně jako předseda vlády. Nicméně nechci v žádném případě zpochybňovat potřebu a naléhavost přijetí takovéto legislativní úpravy v rámci našeho právního řádu.

    Pokud jde o samotný návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, základním jeho cílem je zajištění bezpečnosti kybernetického prostoru. Za tímto účelem vládní návrh zákona formuluje soubor oprávnění a povinností, které směřují k nastavení mechanismů aktivní a účinné spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou s cílem účinné ochrany před hrozbami, které mohou z kybernetického prostoru přijít. Nastavením předvídatelného a transparentního postupu pro subjekty, které budou zatíženy novou zákonnou regulací, se zajistí detailní přehled o hrozbách a rizicích, jež se vyskytují v kybernetickém prostoru, a umožní se reagovat v rychlém sledu na hrozby, které ohrožují bezpečnost informací v informačních systémech nebo bezpečnost služeb a sítí elektronických komunikací.

    Návrh zákona si neklade za cíl - a ani nemůže - postihnout všechna rizika, která se mohou dotknout všech uživatelů kybernetického prostoru, ale snaží se ochránit kritickou informační infrastrukturu a významné informační systémy, jejichž narušení by vedlo k poškození nebo ohrožení zájmů České republiky. Pro subjekty, na něž dopadá regulace, jsou v návrhu zákona stanoveny konkrétní povinnosti, prostřednictvím kterých dojde ke zvýšení ochrany kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů.

    Návrh zákona rovněž reaguje na mezinárodní situaci, kdy posílení ochrany kritické informační infrastruktury je i cílem současných aktivit Evropské unie. Ke splnění těchto požadavků je nezbytné vybudovat legislativní rámec na institucionální a také technické zajištění spolupráce na národní a mezinárodní úrovni, koordinaci opatření při prevenci, ale také odstraňování následků kybernetických bezpečnostních incidentů. A pro další činnost je to také nezbytné ke zvyšování všeobecného povědomí o kybernetických hrozbách a jejich eliminaci.

    Konečným cílem uvedených aktivit je vytvoření a udržení důvěryhodné, konkurenceschopné informační společnosti s důrazem na rozvoj svobodného a bezpečného využívání a sdílení informací a v neposlední řadě i zlepšení obrazu státu v této oblasti, a to jak v národním kontextu, tak i z hlediska našich vztahů zahraničních.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, věřím, že navržený systém na základě předkládaného návrhu zákona povede k dosažení shora uvedených cílů, a stejně tak věřím, že navržený systém, a tím celý návrh zákona o kybernetické bezpečnosti Poslanecká sněmovna podpoří a umožní jeho projednávání i ve druhém a třetím čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já jsem ani netušil, když jsem se dozvěděl, že se stanu zpravodajem zákona o kybernetické bezpečnosti, co mě už v té jeho přípravě čeká, s jakými názory a s jakým prostředím se tady setkávám.

    Dovolte mi tedy, abych jako zpravodaj tohoto vládního návrhu vám trošinku představil tento zákon, včetně zákonů o změně souvisejících zákonů s kybernetickou bezpečností, přičemž bych především dal důraz na to, že oblast kybernetické bezpečnosti - a to prosím začněme takto vnímat - se stane jedním ze základních pilířů celé oblasti vnitřní bezpečnosti státu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím eviduji tři přihlášky. Jako první se přihlásil pan poslanec Matěj Fichtner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dobrý den. Jsem trochu nachlazen, doufám, že mi budete rozumět.

    Dovolte mi tedy uvést komentář k předkládanému návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti. Rád bych také v průběhu svého vystoupení upozornil na určitá úskalí předlohy, z nichž některá, jak doufám, se v průběhu projednávání na půdě Poslanecké sněmovny podaří korigovat.

    Zákon jako celek navazuje na dlouhodobou snahu o zajištění bezpečnosti informačních systémů a komunikačních sítí v ČR. Odráží přitom celosvětový trend, kdy veřejná sféra zasahuje do soukromé sféry formou regulace u těch odvětví, která považuje za hodná mimořádné ochrany, jako je například bankovnictví nebo energetika. V případě regulace digitálního prostředí se jedná především o reakci na množící se kybernetické útoky na informační systémy, které, jak ukazují především zahraniční zkušenosti, nemusejí být pouze dílem jednotlivců nebo jednotlivých útočníků, ale též celých organizovaných skupin. V některých případech panují obavy, že činnost těchto útočníků je skrytě organizována či financována zahraničními vládními či jinými mocenskými strukturami. Z tohoto pohledu je přirozené, že legislativní prostředí na tyto skutečnosti reaguje.

    Zde je však první kontroverze. V evropském i celosvětovém kontextu jsme totiž jedna z mála zemí, ne-li jediná, která by měla mít speciální zákon pro oblast kybernetické bezpečnosti. Předkladatel zákona, tedy tehdy ještě Rusnokova vláda, sice odůvodňuje jeho potřebu odkazem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii, kterou předložila Evropská komise dne 7. února 2013, tato směrnice však nebyla dosud schválena. Je pravděpodobné, že přijata bude, není to však jisté. Z tohoto pohledu se může jevit přijímání speciálního zákona jako předčasné a unáhlené.

    Nyní však k samotnému obsahu zákona. Zákon naštěstí nenaplňuje očekávání některých kritiků, kteří se obávali sledování obsahu informačních toků, či dokonce jejich cenzury. Soustředí se pouze na ochranu informační infrastruktury tak, aby zajistil právo jednotlivce na informační sebeurčení. Pevně doufám, že tomu tak zůstane i do budoucna a obsah internetu zůstane i nadále svobodný, bez jakéhokoliv zásahu státu do jeho obsahu, bez snah o ovlivnění toho, co může být na internetu zveřejněno, nebo snah o centrální sledování konkrétních aktivit jednotlivých uživatelů.

    Zákon se naštěstí dívá na kybernetickou bezpečnost z druhé strany, tedy pojímá kybernetickou bezpečnost jako snahu o zajištění kontinuity informačních služeb i v případech, kdy jsou tyto služby ohroženy určitou hrozbou. Zákon má z tohoto důvodu ambici vytvořit Centrální pracoviště kybernetické bezpečnosti, tzv. Computer Emergency Response Team, ve zkratce CERT, které se bude zabývat shromažďováním dat o bezpečnostních incidentech, které se odehrály u jednotlivých významných provozovatelů informačních a komunikačních systémů, tedy tzv. kritické informační infrastruktury, soukromých i veřejných. Na základě takto získaných dat bude pracoviště koordinovat na národní úrovni ochranná opatření, která by měla umožnit pružnou a komplexní reakci na případný kybernetický útok většího rozsahu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fichtnerovi. S další řádnou přihláškou se přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona o kybernetické bezpečnosti vychází z usnesení vlády o zřízení Národního centra kybernetické bezpečnosti, a nutno říci, že vzhledem k současným bezpečnostním hrozbám je potřebný. Přestože podporuji postoupení návrhu zákona do druhého čtení, dovolím si několik poznámek.

    Zdá se mi docela komplikovaná vlastní struktura rozdělení pracovišť CERT. Už to tady vlastně bylo řečeno. Otázkou také je, které z obou pracovišť bude tím, které bude navázáno na zahraničí a bude jednotným kontaktním místem pro celou Českou republiku, na které se bude zahraničí obracet.

    Zákon dále vymezuje prvky kritické infrastruktury, a to jak komunikační, tak informační. Co konkrétně bude spadat do kritické infrastruktury, rozhodne vláda svým nařízením. CERT bude aplikovat bezpečnostní opatření stanovená vyhláškou Národního bezpečnostního úřadu, tak jako protiopatření, která budou vyhlašována NBÚ. Je nutno upozornit, že velká část kritické infrastruktury je v majetku privátních subjektů, takže Národní bezpečnostní úřad zde bude mluvit do toho, jaká bezpečnostní opatření mají aplikovat ty privátní subjekty, které provozují prvky kritické infrastruktury. Jaká opatření a protiopatření to budou, lze jen odhadovat. Například má-li být typickým protiopatřením úprava bezpečnostních pravidel firewallu, jak se Národní bezpečnostní úřad vůbec dostane ke znalosti toho, jaký firewall konkrétně správce používá a jak je nastaven?

    Navrhovaný zákon rozděluje informační systémy veřejné správy na významné a nevýznamné, aniž by ale naznačil, co je pro něj kritériem významnosti. Přitom významné informační systémy veřejné správy budou muset průběžně aplikovat bezpečnostní opatření stanovená vyhláškami Národního bezpečnostního úřadu a také aplikovat protiopatření vyhlašovaná ze strany NBÚ. Naproti tomu nevýznamné informační systémy veřejné správy budou muset pouze aplikovat ona vyhlašovaná protiopatření, ale neměla by se jich týkat bezpečnostní opatření.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci položit otázku k diskusi pro druhé čtení návrhu zákona, zda tyto pravomoci Národního bezpečnostního úřadu by neměly být více pod demokratickou kontrolou parlamentu. Taktéž si dovolím poznamenat, že existují informační systémy veřejné správy, které spadají pod zákon číslo 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vedle nich se ve veřejné správě provozuje řada dalších systémů, které pod tento zákon nespadají, a tím ani nebudou spadat do působnosti zákona o kybernetické bezpečnosti. Problém může nastat i v oblasti informačních systémů samospráv a vyšších samosprávných celků.

    Asi nejširší skupinou, na kterou nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne, budou všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací a subjektů zajišťujících sítě elektronických komunikací. Tato skupina poskytovatelů služeb elektronických komunikací a provozovatelů sítí elektronických komunikací spadá do působnosti zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Vedle toho ale existuje řada dalších subjektů, jejichž činnost padá pod zákon číslo 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Jsou to zejména všichni poskytovatelé obsahu, např. Seznam, Internet Info, poskytovatelé hostingových služeb a dalších služeb, a ti do působnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti zřejmě spadat nebudou.

    Tolik pár poznámek k zákonu. Doporučuji postoupit do druhého čtení a děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. S další řádnou přihláškou se přihlásil pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já samozřejmě souhlasím s tím, co tady padlo od předřečníků, s tím nepochybně lze souhlasit, nicméně si myslím, že vzhledem ke komunikaci, která trvá už minimálně, co v podstatě sedíme v poslaneckých lavicích, tři měsíce, myslím si, protože jsem i místopředsedou výboru pro obranu, že ta diskuse je velice intenzivní. O těch problémech, které tady byly specifikovány, víme jak my, tak Národní bezpečnostní úřad a ty věci se budou řešit v podstatě v rámci připomínek ve druhém čtení. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další řádnou přihláškou je přihlášen pan poslanec Roman Váňa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, projednáváme poměrně složitou, vysoce odbornou problematiku. Já si myslím, že ty velmi relevantní a skutečně velmi odborné připomínky mých předřečníků budeme moci projednat na výborech a bude dobré, že se tomu oba výbory s bezpečnostní tematikou budou věnovat.

    Já bych jenom při té příležitosti připomenul, že právě včera to bylo přesně 22 let, kdy se v České republice poprvé někdo připojil k internetu. Za tu dobu ta oblast prošla naprosto bouřlivým a úžasným vývojem a je jasné, že i rizika s tím související se stupňují. Možná je dobré vědět, že Česká republika podle před několika málo dny zveřejněné zprávy je šestá na světě v rychlosti internetového připojení. Před námi je pouze Jižní Korea, Japonsko, Hongkong, Holandsko a Švýcarsko, takže je to oblast, ve které jsme skutečně na světové špičce, a je to příjemné zjištění. V tuhle chvíli máme šanci být také na špičce v legislativním zabezpečení kybernetické bezpečnosti, takže bych vás chtěl požádat o podpoření tohoto zákona do druhého čtení.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váňovi. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy. Nehlásí, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se navrhovatele, pana premiéra, zda žádá o závěrečné slovo. Žádá. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl poděkovat za proběhlou rozpravu, protože byť byla částečně kritická vůči předloženému textu, tak byla konstruktivní. Jsem velmi rád, že nikdo z vystupujících členů Poslanecké sněmovny nezpochybnil potřebnost toho, abychom se vydali cestou regulace v této oblasti, což si myslím, že je klíčový základ možné budoucí shody i nad finální podobou tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a posléze také v Senátu.

    Je to typická norma, která reaguje na rozvoj nových technologií, reaguje na rizika, která přinášejí nové technologie, a jak už zde také bylo řečeno jedním z mých předřečníků, s řadou těchto jevů si ani právo zatím úplně neví rady, a proto někde ten úkol, který si před sebe vláda stanovila, a teď ho bude mít před sebou také Poslanecká sněmovna, tak úplně triviální nebude.

    Já chci i proto souhlasit s návrhem, který se objevil v rámci diskuse, aby byla prodloužena lhůta pro projednávání příslušného návrhu zákona. Chci říci, že máme jako vláda velký zájem na tom, aby norma, která opustí Poslaneckou sněmovnu, byla dostatečně jasná, srozumitelná, kvalitní a nebudila jakékoliv pochybnosti.

    Tím se vracím k tomu národnímu centru a veřejnoprávnímu centru, jak zde byla zmíněna tato dualita. Dokážu si představit, že během legislativního procesu tady ve Sněmovně, během projednávání ve výboru, bude tento problém odstraněn. Předpokládám také aktivní součinnost Národního bezpečnostního úřadu s příslušnými výbory, které se budou tímto návrhem zákona zabývat, tak aby NBÚ připravil řekněme i variantní řešení pro potřeby Poslanecké sněmovny a nebylo nutno návrhy připravovat v podobě poslaneckých pozměňujících návrhů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, jestli pan zpravodaj chce vystoupit se závěrečným slovem. Nechce.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost a pak jsem zaznamenal návrh pana zpravodaje Václava Klučky na přikázání tohoto zákona výboru pro obranu. Ptám se, jestli někdo další. Pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vzhledem k tomu, že se tento zákon také dotýká, nebo může dotýkat i oblasti bankovnictví, navrhoval bych přikázat také rozpočtovému výboru. Určitě podvýbor pro bankovnictví se tím také bude zabývat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Pan poslanec Fichtner. Prosím.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji. Já bych navrhl přikázání tohoto tisku navíc ústavněprávnímu výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavněprávní výbor. Tak to jsou všechny návrhy. Dále jsem zaznamenal návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů, o kterém budeme hlasovat následně po přikázání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh výboru pro bezpečnost.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu výboru pro bezpečnost. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 145, přihlášeno je 164 poslanců, pro 137, proti žádný.

    Další návrh, který přednesl pan poslanec Václav Klučka, je návrh na přikázání tohoto zákona výboru pro obranu.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro přikázání výboru pro obranu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 146, přihlášeno je 165 poslanců, pro 136, proti žádný.

    Pan poslanec Votava navrhl přikázat tento zákon rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování číslo 147 přihlášeno 165 poslanců, pro 139, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Dále tu mám návrh na přikázání ústavněprávnímu výboru od pana poslance Fichtnera.

    Zahajuji hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 148, přihlášeno je 165 poslanců, pro 94, proti 36. I tento návrh byl přijat.

    Posledním návrhem je návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů.

    Zahajuji hlasování o návrhu na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 149, přihlášeno je 165 poslanců, pro 143. Lhůta byla prodloužena o 30 dnů.

    Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán výboru pro obranu, rozpočtovému výboru, výboru pro bezpečnost a ústavněprávnímu výboru a lhůta byla prodloužena o 30 dnů. Tím končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu premiérovi i panu zpravodaji.

    Dále se budeme zabývat bodem číslo 49. Je to

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj kontrolního výboru pan poslanec Vladimír Koníček. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy k tomuto návrhu zákona nebyly předneseny.

    Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Ptám se, zdali je zájem o závěrečná slova navrhovatele či zpravodaje. Není. Nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení, o kterém budeme následně hlasovat: " Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě, podle sněmovního tisku 28."

    O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování číslo 150 přihlášeno 162 poslanců, pro 123, proti 10. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Mám tu faktickou poznámku pana poslance Radima Fialy? Ne. Tím končím projednávání tohoto návrhu zákona, který byl schválen. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dále budeme projednávat bod

    U stolku zpravodajů zaujal místo ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj kontrolního výboru poslanec Vladimír Koníček. Pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku č. 31/2.

    Otevírám obecnou rozpravu. Ani k archivnictví a spisové službě nevidím žádnou přihlášku. Pokud se tedy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se, zdali je zájem o závěrečné slovo navrhovatele a zpravodaje. (Nikoli.)

    Pokročíme k hlasování o pozměňovacím návrhu. Prosím pana zpravodaje, aby přednesl pozměňovací návrh a před hlasováním se k němu vyjádřil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, pane předsedající. Hlasování bude jednoduché, protože máme jenom jeden pozměňovací návrh, který doporučuji hlasovat jako celek, a potom už o návrhu jako celku. Moje stanovisko je kladné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji jak za návrh, tak za stanovisko. Má k tomuto postupu někdo nějakou námitku? Nemá. Dám tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu. Stanovisko pana zpravodaje je kladné. Stanovisko navrhovatele, pane ministře? Je také kladné.

    Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu, tak jak jej přednesl pan zpravodaj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování číslo 151 je přihlášeno 164 poslanců, pro 142, proti žádný. Pozměňovací návrh byl přijat.

    Nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji.

    Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování číslo 152 je přihlášeno 164 poslanců, pro 144, proti žádný. Konstatuji, že jsme schválili návrh zákona ve znění pozměňovacího návrhu, tak jak byl přijat, a s návrhem byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho programu je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Josef Nekl. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 53/2.

    Otevírám rozpravu, do které nevidím žádnou přihlášku. Jestliže se nikdo nehlásí... Pardon, pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Původně jsem chtěl říct, že budu velmi stručný, ale protože se tady na mě kolega poslanec Pilný mračí, tak řeknu, že nebudu zdržovat. To taky myslím asi není vhodné. Takže dovolte mi, abych opět konstatoval cíle recyklace obalů se skutečností. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další přihláškou je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já skutečně s panem předřečníkem, vaším prostřednictvím, pane předsedající, si dovoluji souhlasit s tím, že se chceme blížit vyspělým evropským národům. Ale mimo jiné také to naše přiblížení musí být umožněno tím, že našim průmyslovým podnikatelům a průmyslovým podnikům nebudeme komplikovat situaci a nebudeme jim zhoršovat jejich konkurenceschopnost tím, že stanovíme podle mého názoru zbytečně vysoké limity pro recyklaci. Souhlasím s tím, že jsou ty hodnoty dosahovány, ale po pravdě řečeno, hospodářský cyklus může, a už jsme tady o tom hovořili při druhém čtení, může znamenat, že dojde k poklesu zájmu o recyklaci obalů. Je to citlivá věc. Závisí mimo jiné i na náladě společnosti, na tom, jak jsou lidé ochotni na recyklaci přistoupit. A zvýšené limity pak samozřejmě budou vyžadovány, aby byly plněny, a budou muset být plněny. A pokud nebudou, tak budeme sankcionováni a penalizováni. Proto si myslím, a tady je to okřídlené úsloví, které mnohdy slýcháme, že se občas snažíme být papežštějšími, než je sám papež, tady zrovna by bylo namístě.

    Proto bych si dovolil i za Občanskou demokratickou stranu prohlásit, že my budeme podporovat další dva pozměňovací návrhy. Ať už ten, který jsem předložil já, anebo který předložil pan poslanec Urban, které jsou poměrně podobné a které jsou ve vztahu k našemu podnikatelskému prostředí, ale i k zájmu občanů recyklovat obaly příznivější než návrh, který předkládá ministerstvo.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí. Pokud se nikdo již nehlásí, tak tedy rozpravu končím. Ptám se na případná závěrečná slova pana navrhovatele a pana zpravodaje. Pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný. Určitě vás nepřekvapím, když řeknu, že preferuji jako ministr životního prostředí variantu pozměňovacího návrhu A, tedy toho, který prošel výborem pro životní prostředí. Tento návrh nejde nad rámec již stávající dosahované úrovně recyklace a využití odpadů z obalů a navržené cíle odpovídají realitě a navíc k navyšování cílů dochází až od roku 2015, tak aby byla zachována právní jistota všech dotčených subjektů. Takže preferovanou variantou pro mne i pro Ministerstvo životního prostředí je varianta A. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli pan zpravodaj chce závěrečné slovo. Nechce. Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích a já prosím pana zpravodaje, aby oznámil postup při hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, pánové, byl vám předložen sněmovní tisk 53/2, kde jsou uvedeny tři pozměňovací návrhy, které byly podány jak výborem životního prostředí, tak panem poslancem Milanem Urbanem, tak panem poslancem Janem Zahradníkem. Tyto pozměňovací návrhy můžeme tedy označit jako A životní prostředí, B pana poslance Urbana a C pana poslance Zahradníka.

    Navrhuji, aby proběhlo hlasování s touto procedurou: V prvé řadě by měl být hlasován pozměňovací návrh výboru životního prostředí, to znamená pozměňovací návrh pod písmenem A. Bude-li přijat, stanou se návrhy B a C nehlasovatelné. Pokud nebude přijat, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem B pana poslance Urbana. Bude-li přijat, nebude pozměňovací návrh C hlasovatelný. A pokud nebude přijat, tak budeme hlasovat o návrhu pod písmenem C pana poslance Zahradníka. Poté bychom hlasovali o zákonu jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za návrh procedury a ptám se, jestli má někdo námitku proti této proceduře. Není tomu tak, takže poprosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním. Nejprve budeme hlasovat.

  • Poslanec Josef Nekl: Vážené kolegyně a kolegové, nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který vzešel z výboru pro životní prostředí, který je pod písmenem A.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh pod písmenem A? Kdo souhlasí s návrhem výboru pro životní prostředí, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 153. Přihlášeno 163, pro 63, proti 64. Návrh byl zamítnut.

    Omlouvám se, protože jsem se nezeptal na stanoviska k tomuto. Ptám se, jestli je námitka a budeme hlasovat znovu. Není námitka, děkuji. Mám tady čtyři faktické poznámky. Ne, v pořádku.

    Dále prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Protože návrh pod písmenem A nebyl přijat, budeme nyní hlasovat o návrhu pod písmenem B, to znamená návrhu pana poslance Milana Urbana.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je tady žádost na odhlášení, tak vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými registračními kartami, a dle návrhu pana zpravodaje prosím o stanovisko k hlasování o bodu B. (Zpravodaj i ministr souhlasné stanovisko.)

    Zahajuji tedy hlasování o návrhu pod písmenem B. Kdo je pro, ať zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 154. Přihlášeno 152 poslanců, pro 132, proti 17. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Byl přijat návrh B, to znamená, že o návrhu C již nemůžeme hlasovat, a proto navrhuji, abychom hlasovali o zákonu jako celku. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane zpravodaji. O všech návrzích bylo hlasováno, přednesu návrh usnesení.

    "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 53, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 155, přihlášeno 153 poslanců, pro 133, proti 14. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, jsou

    Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám k vašemu projednání materiál Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2012 s vyjádřením vlády spolu se souhrnným hodnocením, hodnocením výročních zpráv a účetních závěrek za rok 2012 jednotlivých zdravotních pojišťoven a tabulkovými přílohami.

    K 31. 12. 2012 poskytovalo na území České republiky veřejné zdravotní pojištění Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a 6 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K 30. září 2012 se počet zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven snížil na 6, protože se sloučila zdravotní pojišťovna Metal-Aliance s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance zanikla bez likvidace.

    Všechny výroční zprávy a účetní závěrky za rok 2012 byly schváleny samosprávnými orgány zdravotních pojišťoven a ověřeny auditory do 30. dubna 2013. Následným ověřením dokumentů na Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí nebyly zjištěny žádné zásadní nedostatky.

    Souhrnné hodnocení systému veřejného zdravotního pojištění vychází z dat získaných sumarizací údajů z tabulkových příloh jednotlivých výročních zpráv za rok 2012.

    Vývoj hospodaření zdravotních pojišťoven byl v roce 2012 ovlivněn především probíhající ekonomickou stagnací omezující příjmy zdravotních pojišťoven. Jako jedno z opatření, které reagovalo na nedostatek finančních prostředků v systému, bylo provedeno tzv. mimořádné přerozdělení zůstatků zdravotních pojišťoven. Jedna třetina zůstatků finančních prostředků soustředěných na bankovních účtech základního fondu zdravotních pojišťoven k 5. lednu 2012 byla převedena na zvláštní účet a přerozdělena mezi zdravotní pojišťovny. Vliv na hospodaření zdravotních pojišťoven měly také úpravy sazby DPH z 10 na 14 % u léků a zdravotnických prostředků.

    Měsíční vyměřovací základ platby pojistného ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, zůstal v roce 2012 na stejné úrovni jako v roce 2011 i 2010, to je na 5 355 Kč, a měsíční platba státu za osobu v roce 2012 tak činila 723 Kč. Roční maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro zaměstnance i OSVČ zůstal na úrovni 72násobku průměrné mzdy při zahrnutí souběhu příjmů ze zaměstnání a příjmů ze samostatné výdělečné činnosti.

    Podmínky úhrad zdravotní péče podle jednotlivých segmentů stanovila pro rok 2012 vyhláška č. 425/2011 Sb., která vycházela z předpokládaných příjmů systému veřejného zdravotního pojištění na rok 2012. Aplikace této vyhlášky do smluvních ujednání jednotlivých zdravotních pojišťoven se smluvními poskytovali zdravotních služeb se spolu s dalšími regulačními mechanismy promítla do meziročního zvýšení nákladů na zdravotní péči o 1,8 %.

    Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění dosáhly 229,7 mld. Kč s meziročním nárůstem z 220,4 mld. Kč v roce 2011 o 4,2 %.

    Výdaje systému celkem dosáhly 231,3 mld. a meziročně vzrostly z 225,5 mld. v roce 2011 o 2,5 %. Výdaje na zdravotní služby dosáhly 221,8 mld. a meziročně vzrostly z 217 mld. v roce 2011 o 2,2 %.

    Záporné saldo příjmů a výdajů celkem včetně zdaňovaných dosáhlo minus 1,5 mld., což v meziročním srovnání vůči saldu v roce 2011 ve výši minus 5,1 mld. znamená snížení ztráty o 70,2 %. Z toho Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR vykazuje saldo minus 1 mld. 470 mil., ostatní zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v souhrnu minus 68 mil.

    Bez mimořádných vlivů, tedy mimořádného přerozdělení zůstatku, dosáhlo v roce 2012 kumulované saldo 6 mld. 740 mil. Kč a meziročně vzrostla jeho záporná hodnota o 30,7 %.

    V roce 2012 dosáhla VZP závazků po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb ve výši 740 mil. Žádné ze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven závazky po lhůtě splatnosti nevznikly.

    Průměrné náklady na zdravotní služby na jednoho pojištěnce v roce 2012 byly vyšší než průměrné náklady na jednoho pojištěnce v roce 2011. Dosáhly částky 21 212 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 0,9 % a v absolutním vyjádření nárůst o 190 Kč.

    Materiál byl postoupen do meziresortního připomínkového řízení, v němž byly uplatněny pouze technické připomínky, které byly akceptovány.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda České republiky na své schůzi dne 23. října 2013 přijala k předkládanému materiálu usnesení č. 794, kterým pověřila předsedu vlády předložit výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2013 k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR s návrhem na jejich schválení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Tento tisk projednal také výbor pro zdravotnictví. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 51/1. Nyní prosím zpravodaje výboru pana poslance Jiřího Skalického, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, příslušný tisk a zpráva byla rozeslána všem poslancům 6. prosince loňského roku. Organizační výbor ji přikázal 12. prosince loňského roku výboru pro zdravotnictví. Výbor pro zdravotnictví tuto zprávu projednal a vydal své usnesení jako tisk 51/1 s doporučením schválit. Pak samozřejmě přečtu celý návrh usnesení.

    Z předložené zprávy, kterou zde pan ministr obsáhle okomentoval, bych jenom upozornil, nebo vyjmul některé zajímavé momenty a body.

    Celý rok 2012 byl charakterizován pokračující ekonomickou recesí, poklesem HDP, poklesem výběru pojistného, nárůstem nezaměstnanosti. Dále zde bylo naprosto atypické mimořádné přerozdělení, které proběhlo v roce 2012, kdy jedna třetina zůstatku běžných účtů z fondu zdravotního pojištění byla převedena na zvláštní účet přerozdělení.

    Úhradová vyhláška upravila některé podmínky platné v roce 2011. Ostatní podmínky ekonomické a platby státu, jak už bylo konstatováno, zůstaly konstantní či neměnily se.

    V daném období bylo u našich pojišťoven pojištěno 10 404 162 pojištěnců, přičemž tento rok byl charakterizován jednak sloučením České průmyslové zdravotní pojišťovny a pojišťovny Metal-Aliance a výrazným odlivem pojištěnců VZP, a to k Vojenské zdravotní pojišťovně ve výši 100 tis. pojištěnců. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Bohužel ještě ne. Děkuji, pane zpravodaji, za zprávu. Nyní otevírám všeobecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím upozornit na dvě mimořádnosti, které se objevují v této zprávě, a sice jedna už byla zmiňována, a to je přerozdělení jedné třetiny finančních zásob evidovaných na běžných účtech základního fondu zdravotního pojištění u všech zdravotních pojišťoven, které bylo řadou pojišťoven vnímáno jako znárodnění a nucené přerozdělení na základě zákona, a další věc je potom sloučení České průmyslové zdravotní pojišťovny a Metal-Aliance.

    Ve zprávě na straně 11 se píše, že opatření k přerozdělení jedné třetiny přebytku běžných účtů zřejmě urychlilo i proces sloučení České průmyslové zdravotní pojišťovny a zdravotní pojišťovny Metal-Aliance. Je tady třeba říci, že to, co urychlilo sloučení České průmyslové zdravotní pojišťovny a pojišťovny Metal-Aliance, byla především změna zákona, která byla přijata na konci roku 2011 a ze které vypadl takzvaný Hovorkův paragraf, který zakazoval bezdůvodné slučování zdravotních pojišťoven. Bývalé koalici se podařilo tento paragraf vyhodit s odůvodněním, že je to potřeba pro sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra. Okamžitě poté, vlastně v následujících pár měsících, v létě 2012, došlo k tomu, že ministr zdravotnictví podepsal sloučení Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance a České průmyslové zdravotní pojišťovny, čímž vlastně byla vybudována z nejmenší zdravotní pojišťovny Agel, která měla původně 60 tis. pojištěnců, po sloučení s Hutnickou pojišťovnou a s Českou národní zdravotní pojišťovnou a pak následně Metal-Aliance druhá největší zdravotní pojišťovna.

    To, co je potom dál zajímavé v této zprávě, když se dočtete na straně 12, tak v důsledku sloučení a mimořádného přerozdělování dosáhla Česká průmyslová zdravotní pojišťovna meziročního navýšení příjmů z přerozdělování o 721 mil. a získala tak celkem 4 mld. korun. V této hodně není zahrnut vlastní příjem zdravotní pojišťovny Metal-Aliance do 30. 9. 2012, který dosáhl 1 mld. 203 mil. korun a byl součástí převáděného zůstatku na běžném účtu.

    Tolik jenom proto, abyste byli informováni, jak se také vlastně vyvíjejí zdravotní pojišťovny v České republice. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže ne, končím všeobecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné, v níž avizoval přihlášku pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážený pane předsedající, v podrobné rozpravě bych pouze načetl usnesení výboru pro zdravotnictví, který předloženou zprávu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s výročními zprávami a účetními uzávěrkami zdravotních pojišťoven za rok 2012, sněmovní tisk 51. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za návrh tohoto usnesení. Ptám se, jestli ještě pan ministr si přeje závěrečné slovo. Nepřeje. Takže končím podrobnou rozpravu.

    Dám hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 156, přihlášeno je 159 poslanců, pro 107, proti 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Nyní pokračujeme bodem číslo

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 66/1. Než požádám pana navrhovatele pana poslance Vojtěcha Filipa, mám zde přihlášku s přednostním právem předsedy poslaneckého klubu KSČM pana poslance Kováčika. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, já v této chvíli navrhuji přerušení tohoto bodu, a to do středy do 9 hodin do rána. Příští středy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Přivolám naše kolegy z předsálí. (Šum v sále.)

    Vidím, že nikdo další nepřichází, takže zahajuji hlasování o přerušení tohoto bodu do středy příštího týdne 9 hodin ráno. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 157, přihlášeno je 160 poslanců, pro 90, proti 35. Návrh byl přijat. Přerušuji tedy tento bod do příští středy 9 hodin ráno.

    Přistoupíme k bodu číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám představil předkládaný návrh zákona.

    Máte před sebou zákon, kterým se navrhuje pouze změna zákona o dluhopisech. Zákon o dluhopisech byl naposledy zásadně novelizován v roce 2012, když tato změna výrazně přiblížila svět dluhopisů k soukromému právu a měla jednoznačně pozitivní účinky. Také díky novelizaci došlo k výraznému nárůstu počtu primárních emisí dluhopisů. Dluhopisy tak začínají být důležitým a vítaným zdrojem financí pro firmy, zároveň představují další příležitost pro investory.

    Návrh obsahuje ve své podstatě technické změny. Řeší zejména právní status tzv. hybridních dluhových papírů, upřesňuje náležitosti dluhopisů a umožňuje větší flexibilitu při stupňování emisních podmínek dluhopisů.

    Návrh byl konzultován a vytvářen ve spolupráci s odbornou veřejností ze soukromé i akademické sféry, Českou národní bankou, Českou bankovní asociací i Asociací pro kapitálový trh České republiky. Je tedy nekonfliktní a jeho charakteristika je prorůstová. Vzhledem k tomu si vás dovoluji požádat o podporu navrženého zákona a jeho schválení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Radim Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, mé stanovisko ke sněmovnímu tisku číslo 73, vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, je kladné. Jsem přesvědčen, že odborníci Ministerstva financí touto legislativní normou včasně a správně reagují na změny, ke kterým v posledních letech došlo na trhu dluhopisů, a nemám důvod zpochybňovat jejich odbornost v této oblasti.

    Pro úspěšnost našeho domácího trhu s dluhopisy je nezbytným předpokladem důvěra mezi jednotlivými stranami a zárukou toho má být právní jistota, kterou vytváří český stát. Pokud Ministerstvo financí říká, že tato novela zvětší právní jistotu v naší zemi, bude mít sekundární pozitivní vliv na příjmy státního rozpočtu a nezatíží soukromý sektor další administrativou, pak já takovému záměru tleskám. Kéž by každá právní norma schválená v této Poslanecké sněmovně byla zpevněním právní jistoty a naší víry v český právní stát, nikoliv nesystémovým plácnutím do vody, jak tomu mnohdy v minulosti bývalo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova navrhovatele či pana zpravodaje. Není o ně zájem. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 158, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 135, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.

    Tím končím první čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dále se budeme zabývat bodem číslo

    Z pověření vlády i tento bod uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážené poslankyně, vážení poslanci, účelem navrženého zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jmenovitých hodnot státních dluhopisů a některých dalších dluhů státu splatných v roce 2014 je umožnit Ministerstvu financí vydat dluhopisy a z peněžních prostředků získaných z jejich prodeje uhradit splátky jmenovitých hodnot státních dluhopisů vydaných v předchozích letech k úhradě schodku státního rozpočtu a k úhradě podobných dluhů státu, a to v rozsahu téměř 210 mld. korun. Státní rozpočet je v posledních letech schodkový, tzn. že státní dluh roste. Jeho každoroční splátky je možné uhrazovat jenom dalšími vypůjčenými peněžními prostředky, a to z největší části vypůjčenými prostřednictvím vydávání a prodeje státních dluhopisů.

    Navržený zákon má stejný obsah jak § 2 zákona č. 295/2013 Sb., který umožnil vydat státní dluhopisy na úhradu splátek dluhopisů a podobných dluhů státu splatných v loňském roce. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, myslím, že pan ministr tady důkladně odůvodnil návrh tohoto zákona, a já se s jeho odůvodněním jako zpravodaj také ztotožňuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a já otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku... Pardon, pan poslanec František Laudát se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pro ty, kteří jste tady nováčky, bych jenom připomněl historii, kdy se jedná o standardní bod, jde o naprosto jasný zájem státu. Opozice v minulých obdobích standardně dělala naschvály a pro tento bod nehlasovala.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Neeviduji žádnou žádost a končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se, zdali pan navrhovatel nebo pan zpravodaj chtějí závěrečná slova. Prosím pana zpravodaje. ***

  • Poslanec Václav Votava: Chtěl bych, pane místopředsedo, pouze navrhnout zkrácení projednávání o 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O 30 dnů. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má ještě někdo jiný návrh? Neeviduji jej.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu zákona rozpočtovému výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

    V hlasování číslo 159 přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 140, proti 1, návrh na přikázání rozpočtovému výboru byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o návrhu pana zpravodaje na zkrácení lhůty o 30 dnů.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko, kdo je proti?

    V hlasování číslo 160 přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 137, proti nikdo.

    Lhůta tedy byla zkrácena o 30 dnů a konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, dobrý den, budeme pokračovat bodem číslo

    Upozorňuji tedy, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

    Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše, aby tento návrh uvedl.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se stanovením přístupu k činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a dohledu nad nimi, byl připraven Ministerstvem financí v souladu s plánem legislativních prací vlády pro rok 2013. Důvodem předložení návrhu zákona je implementace evropské směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, označovaná jako směrnice CRD IV, a nařízení o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, označované jako nařízení CRR.

    Cílem úpravy obsažené v této směrnici a nařízení je posílení regulatorního rámce a vytvoření podmínek pro zajištění stability, bezpečnosti a dostatečné odolnosti bankovního sektoru a celého finančního systému. Záměrem je rovněž posílení ochrany zájmů spotřebitelů, modernizace obezřetnostních pravidel a posílení spolupráce orgánů dohledu.

    Dovolte mi nyní stručně shrnout některé změny, které s sebou návrh zákona přináší.

    K těm nejdůležitějším patří zavedení kapitálových rezerv, jejichž držení může Česká národní banka vyžadovat za účelem posílení kapitálové vybavenosti bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry. Posilují se i kompetence při aplikaci opatření k nápravě a sankcí a vytvářejí se rovněž předpoklady pro hlubší spolupráci orgánů dohledu.

    Návrhem zákona se zavádějí požadavky, které musí splňovat členové statutárního orgánu a dozorčího orgánu, respektive správní rady instituce. Dochází také k omezení slučitelnosti určitého počtu výkonných a nevýkonných funkcí v orgánech jiných právnických osob a zavádějí se nové požadavky na řídicí a kontrolní systém instituce. Předmětem správního trestání budou nově i fyzické osoby.

    Dále bych zmínil také zakotvení možnosti oznamovat neetické nebo nezákonné praktiky, tzv. whistleblowing. Pracovníkům institucí je také umožněno interně hlásit porušení zákona prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu, který má instituce povinnost zavést.

    V neposlední řadě dochází k vypuštění těch částí novelizovaných zákonů, které obsahují požadavky, jež jsou nově upraveny nařízením, které je přímo použitelným právním předpisem, a proto nelze tyto požadavky nadále ponechat v národní právní úpravě.

    Na závěr mi dovolte uvést, že datum, od kterého má být účinná národní legislativa implementující předmětnou směrnici a nařízení, bylo stanoveno na 1. ledna 2014. Proto je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve, jinak České republice hrozí postih za nesplnění povinností plynoucích z členství v Evropské unii. Kromě toho je nařízení CRR přímo použitelný předpis EU, který bude účinný od 1. ledna 2014, a je tedy nezbytné, aby česká právní úprava byla na toto nařízení adaptována co nejdříve. V této souvislosti si dovoluji rovněž uvést, že vláda přijala k tomuto zákonu usnesení, ve kterém bylo Sněmovně navrženo projednání návrhu zákona tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně a poslanci, s ohledem na výše uvedené vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane ministře. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Dolejše, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, a milé kolegyně, vážení kolegové, já si vás sice přiměřeným hlasem, ale přesto pokusím trošičku probudit, byť chápu, že je pátek po obědě (veselost v sále). No někdo ještě nejedl, ale je minimálně poledne a někteří lidé v poledne jedí, takže doufám, že jsem vás teď trošičku probral, možná že to šlo přes žaludek, ale hlavně, aby to dorazilo do hlavy.

    Prosím vás, teď tady máme na stole tisk, který, zdá se, že by měl protéci parlamentem, protože my jsme někdy takový průtokový ohřívač bruselské legislativy. Inu, je to důležitý zdroj našeho práva, ale někdy je dobré si přečíst, co schvalujeme, a pokud bychom měli dnes hlasovat v prvním čtení a v podstatě prohlasovat tisk, který pro vaši informaci, kdo jste si na to nesáhl, má zhruba 400 stran, tak nebudu zkoušet, kdo si to stihl přečíst, ale myslím, že řada z vás neví, co v tom všechno je.

    On je to tak trošku střípek do mozaiky, nebo chcete-li stavby rodící se bankovní unie. A to je náročná debata, protože se týká sektoru, který o mnohém rozhoduje, a to jak v pozitivním slova smyslu, to znamená naplňuje úlohu peněz v ekonomice, tak i v tom negativním smyslu, protože v Evropě, řekl bych, ten vztah mezi dluhovou krizí Evropy a stavem bankovního sektoru je myslím nám všem velmi zřejmý.

    Evropa, respektive měnová zóna se tedy rozhodla budovat postupnými kroky bankovní unii a ty základní pilíře nebo stavební kameny jsou jednak sjednocování mechanismů dohledu, to je ten SSM mechanismus, kdy zejména lednové rozhodnutí Evropské komise tam přidalo zajímavý moment a to je přímá kontrola dohledové instituce, tedy evropské dohledové instituce, klíčových bank. Ta je definuje jako velké banky, které mají zhruba aktiva kolem 30 miliard eur a jsou, jak se říká, big to fail, to znamená velké k tomu, aby padly, ale bohužel jsou drahé k tomu, aby se daly zachránit. A to je samozřejmě určitý problém.***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona, který je vám tady předkládán se žádostí schválit ho v prvním čtení, je výstupem téměř tříleté intenzivní diskuse na půdě EU, ať už v jednotlivých COREPERech, IFC či Radě ministrů financí. Byl jsem té diskuse mnohokrát účasten a stojím za tímto kompromisem, protože to, co je vám teď tady předkládáno, je víceméně kompromis jednotlivých členských států na půdě Evropské unie, které se zavázaly, že budou tento legislativní rámec implementovat do svého právního řádu.

    Nicméně pokládám za naprosto vyloučené, aby národní parlament v pátek odpoledne, ve vší úctě k schopnosti absorbovat informace, které dostáváte, tak s vědomím, že ne úplně každý si to bedlivě přečetl a prodiskutoval, z předkládací řeči, s vědomím, že předkladatel si je ne úplně vědom, o co se jedná, řekne vláda - schvalte to, protože to po nás chce Evropská unie a máme to mít k 1. 4. implementováno. Já si myslím, že to prostě nejde.

    Jsem přesvědčen, že v rámci společné bezpečnosti společného finančního trhu v Evropě je tento návrh nezbytný. Jsem přesvědčen, že má být implementován do českého právního řádu. Jsem ale také přesvědčen o tom, že český parlament má říct: toto chceme schválit, protože to je dobré pro občany České republiky. Že nemůže říct to, co nám vlastně vzkazuje vláda tím procesním návrhem: koukejte to hned rychle schválit, protože to po nás chce Evropská unie. To je to nejhorší, co by mohla vláda udělat.

    Proto si dovoluji jménem poslaneckých klubů TOP 09 a ODS vetovat schválení ve zrychleném čtení a současně varovat předkladatele proti tomu, aby navrhovali zkrácení lhůty. Byl jsem přímým účastníkem velmi intenzivních a velmi složitých debat, které trvaly téměř tři roky na úrovni Evropské unie. Myslím si, že pro národní parlament šedesát dní není žádná přehnaná lhůta, abychom po těch šedesáti dnech po projednání ve výborech mohli říct ano, tuto právní normu chceme přijmout, protože to je ve prospěch občanů ČR, a ne jak nám tady vláda - a pan první místopředseda jistě promine - mírně ignorantsky říká: koukejte to schválit, protože nad námi visí implementační termín.

    Dovoluji si vetovat, dovoluji si požádat o to, abychom nezkracovali lhůtu, a současně si dovoluji říct, že tento kompromis podporuji. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr financí má zájem vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Měl jsem tady tři zákony a čekal jsem celý týden, že je předložím. Ráno mi bylo řečeno, že to bude v úterý. Mimo jiné jsem se taky omluvil z jednání sněmovny od 12.45, protože mám zahraniční návštěvu. Jsem v tom nevinně a jsem tady pošťák, protože já nerozumím panu poslanci Kalouskovi, prostřednictvím pana předsedy. Na jedné straně říká tři roky o tom jednal, je to super, a na druhé straně to vetuje. Tenhle materiál projednala vláda pana Rusnoka 22. ledna. Já nechápu, proč se to vetuje, když nám hrozí postih ze strany Evropské unie. Na druhé straně to pan poslanec doporučuje, takže samozřejmě o tom můžeme rok tady diskutovat. Pokud postih bude finanční, doufám, že to někdo zaplatí. Díky. (Smích, potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím pana předsedy Poslanecké sněmovny - vy, pane první místopředsedo vlády a ministře financí, nejste pošťák. Vy jste reprezentant vlády ČR, která vzešla z legitimních voleb, a vy se zodpovídáte této Poslanecké sněmovně. A vy každý návrh zákona, který tady předkládáte, předkládáte na svoji politickou odpovědnost a my zvážíme, do jaké míry je politická odpovědnost cítěna vážně, nebo nikoli.

    Pokud cítíte svoji roli jako pošťáka, prosím, odeberte se k České poště. Chcete-li být první místopředseda vlády ČR, chovejte se jako místopředseda vlády ČR, který předstoupí před tuto Poslaneckou sněmovnu kdykoli, kdy ona to uzná za vhodné, ne kdy vy zrovna budete mít čas. (Potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda vlády, potom pan poslanec.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Rozumím tomu, že ve Sněmovně se mluví hrozně dlouho o všem možném. O tom můžeme také mluvit. Určitě tady vystoupí plno řečníků. A já předkládám návrh, který pan bývalý ministr financí Kalousek, jednal o něm tři roky. Tak já tomu nerozumím. Buď jsem nenormální, nebo to nechápu. Předkládám zákon pana Kalouska, prostřednictvím pana předsedy, tři roky o tom jednal, doporučuje to, ale vetuje to. Tak nevím. Celkově tomu nerozumím, takže se omlouvám. A určitě budu sloužit Sněmovně, kdykoli k tomu budu vyzván. Děkuji. (Potlesk)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pan poslanec Volný, potom pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, vládo, vážení kolegové, jestli já mám dobré informace o tomto návrhu, tak je to opravdu zákon, který vzešel centrálně z Evropské unie, a my stejně do toho nemáme moc šancí vstupovat a dělat tam nějaké zásadní úpravy. Jestli jsme se jednou dali na tu cestu, že budeme v Evropské unii, tak bychom to měli respektovat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek. Jenom se zeptám: Fakticky, nebo řádně? (Řádně.) Řádně. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane první místopředsedo vlády, vy jste tady předložil dvě alternativy...

    Až se páni předsedové klubů domluví, budu pokračovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu klubu hnutí Úsvit. Pane předsedo Fialo, pan předseda Kalousek trvá na tom, že bude pokračovat ve svém vystoupení až poté, co skončíte poradu s panem zpravodajem. Musíme počkat. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ale mohl jsem počkat ještě déle, já jsem vás nechtěl honit.

    Pane první místopředsedo vlády, vy jste uvedl jako dvě možné varianty, že a) buď nejste normální, nebo b) tomu nerozumíte. Chtěl bych podotknout podle zásad logiky, že tyto varianty se vzájemně nevylučují. (Smích některých poslanců.)

    Nicméně zdůrazňuji, že já nevetuji tento zákon. Zdůrazňuji, že ho podporuji. Že vám chci podat své svědectví, že je skutečně výsledkem téměř tříleté intenzivní a velmi komplikované diskuse na úrovni všech států Evropské unie, a znovu zdůrazňuji, že tento kompromis podporuji.

    Ale to, co zjevně panu místopředsedovi vlády nedošlo, a teď ponechávám na jeho uvážení, zda proto, že není normální, nebo proto, že tomu nerozumí - nedošlo mu to, že nám extrémně záleží na tom, aby tento národní parlament měl šanci se s tím skutečně seznámit a aby dospěl k názoru jako zástupce svých voličů, že schválení tohoto zákona je dobré proto, že je to dobré pro Českou republiku a pro její obyvatele. Že neschvalujeme ten zákon proto, že nám to poslali z Evropské unie a my to teď do 1. 4. musíme schválit, protože nám nic jiného nezbývá. V tom je naprosto základní principiální rozdíl, který pan místopředseda zjevně nechápe, ať už z jakýchkoli důvodů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď tady mám několik přihlášek. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Schwarze, který ji stahuje. Pak byl pan zpravodaj, potom pan ministr Dienstbier a potom pan ministr financí. Za předpokladu, že jsou to všechno řádné přihlášky. Fakticky. Tak prosím, pan zpravodaj. ***

  • Poslanec Jiří Dolejš: Já nemám ambici se vsouvat do tohoto duelu bývalého a budoucího, resp. designovaného ministra. Já jsem chtěl jenom poznamenat - za prvé ti, kteří věří, že co Brusel činí, dobře činí, je to možná, ale možná byste se až divili, jak v rámci implementace se na podobné normy navěsí bych řekl českých domácích zlepšováků. To se prostě stává.

    Za druhé, pokud kolegové na pravici nestáhnou své veto, tak s tím asi moc nenaděláme, takže mi nezbývá než připomenout, že asi ten oprávněný výbor, který by to především měl projednat, je rozpočtový výbor. Takže bych rovnou navrhl projednání v rozpočtovém výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Dienstbier, potom pan místopředseda vlády Babiš.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, moje poznámka je spíše faktická, protože se tady začalo mluvit o tom, co musíme, nebo nemusíme díky tomu, že to přišlo z Evropy. Já bych chtěl upozornit, že Evropa nám sama o sobě nic nenařizuje, protože my jsme součástí Evropské unie. A pokud tady projednáváme jakoukoliv transpozici, včetně této, tak je to pravděpodobně proto, že tehdejší ministr financí na Radě ministrů financí pro toto hlasoval a tento závazek převzal. Takže to jsme si nařídili my sami jako součást Evropské unie provádět transpozici příslušných právních norem. (Potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr financí má slovo, potom pan předseda Kalousek.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já chci říci, že skutečně obdivuji politickou obratnost pana Kalouska, který mluví o zájmu občanů. Já myslím, že občané této země sledují politickou kariéru pana Kalouska od roku 1994 - nebo nevím, kdy schvaloval ty padáky - a jeho celkový vývoj. Určitě jsou všichni dojati a utřeli slzu a určitě teď jsou... To blaho, které pan ministr má na mysli, nám ukázal v minulých letech. Proto TOP 09 měla tolik hlasů ve volbách, kolik měla.

    Dnes už k tomu nebudu vystupovat. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek má slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ano, děkuji. Já jsem se přihlásil k poznámce pana ministra Dienstbiera. K poznámce pana ministra financí snad lze říci jenom že nepřekvapil, zejména v poznámce o padácích lhal, jak je vždy jeho zvykem. Prostě to není pravda.

    Nicméně já souhlasím s panem ministrem Dienstbierem. Je to skutečně tak. Souhlasili jsme s tím jako součást Evropy, ale tehdejší ministr financí i tehdejší předseda vlády s tím souhlasili s tím, že přesvědčí český parlament, aby pro to hlasoval jako pro něco, co je v zájmu českých občanů, jako občanů, kteří jsou součástí evropského prostoru, ne že jim tady někdo arogantně řekne: přišlo to z Evropy, koukejte to schválit a vůbec o tom nepřemýšlejte. O to tady vůbec nejde. My vás prostě v té diskusi během 60 dnů chceme přesvědčit, že je to správně, protože jsme na to přistoupili při evropské diskusi.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda klubu ODS se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci jenom připomenout, aby nám vládní poslanci nevyčítali nějaké naschvály. Ten bod jsme zařadili včera. Nebyl vůbec na programu schůze. Včera. Má to 400 stran a vy chcete, abychom to dnes odhlasovali naslepo. My jsme jenom řekli, že to nebylo původně na programu schůze, to mohlo být, nebylo to, že si chceme vzít čas, abychom to prostudovali. Nic víc, nic míň. Nevím, kdo z vás to přes noc měl čas přečíst. My jsme ten čas neměli, my jsme to nestačili od včerejška, kdy se to zařadilo, do dneška přečíst, a tak pro to nemůžeme s klidným svědomím hlasovat v prvém čtení. Nechceme hlasovat proti, protože jsme to nestihli přečíst. Chceme si to přečíst, možná nebudeme mít žádný pozměňující návrh, to je docela možné, ale v této chvíli to prostě nejsme schopni zodpovědně říci. Někteří z vás to přečetli, já tomu rozumím, ale ti zřejmě věděli, že to přijde včera, že bude návrh na to, aby se to doplnilo na program. To je všechno. Třicet dnů nebo šedesát dnů nás určitě žádným způsobem neohrozí. Aspoň můžeme - nebo můžete po těch třiceti dnech předstírat, že jste to přečetli. Takhle, když jsme se to včera dozvěděli, slyšeli jste od pana ministra, kolik to má stran, tak nechci zkoušet, kolik z nás do dneška bylo schopno přečíst ty stovky stran.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda klubu ANO Faltýnek se hlásil. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, já bych navrhl zkrátit lhůtu k projednávání na 30 dnů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Registruji a budeme o tom hlasovat. Pan předseda klubu TOP 09. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, jako vládní koalice máte jistě dost hlasů na to, abyste prohlasovali pozměňující návrh pana předsedy Faltýnka. Já vám jen chci položit řečnickou otázku a prosím, odpovězte si na ni sami. Jestli Evropská unie sama potřebovala téměř tři roky k tomu, aby se dobrala k tomuto závěru, je opravdu nezbytné, aby národní parlament tu lhůtu zkracoval ze 60 na 30 dnů?

    Řeči pana ministra financí o infringementu jsou ve vší úctě k té pozici, kterou zastává, pouhý plk. I naši spojenci v rámci Evropské unie dobře chápou, že kvalita má přednost před rychlostí, a že pokud se během těch 60 dnů dobereme k závěru, za kterým si sami můžeme stát, aniž bychom používali toho obvyklého klišé a té alibistické výmluvy "no, vona to po nás chce Evropská unie, tak nám nic jiného nezbejvá" - tohle je přesně ten nejhorší argument, který může jakýkoliv Evropan udělat.

    Prosím vás pěkně, pojďme se tomu seriózně věnovat 60 dní. Znovu opakuji, že ve velmi těžkých a sofistikovaných diskusích jsme se na úrovni Rady ministrů Evropské unie k tomu závěru dobírali téměř tři roky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda jsou další přihlášky do rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu končím. Konstatuji, že během ní zaznělo veto dvou poslaneckých klubů, tedy nemůžeme projednávat tento tisk podle § 90 odst. 2.

    Vzhledem k tomu, že nezazněly žádné jiné návrhy, tak se budeme pouze zabývat návrhem na přikázání. Již z výboru organizačního je zde návrh na přikázání rozpočtovému výboru. Stejně tak to navrhoval i pan zpravodaj. Já se ještě zeptám, zdali je zájem o závěrečná slovo. Není, ani pan ministr si nepřeje.

    Tím pádem budeme hlasovat o přikázání tohoto tisku výboru rozpočtovému.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 161, přihlášeno 164, pro 145, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan předseda klubu Faltýnek navrhl, aby lhůta na projednání byla zkrácena o 30 dní. Já toto také podrobím hlasování.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí se zkrácením o 30 dní, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 162, přihlášeno je 163, pro 71, proti 30. Tento návrh nebyl přijat.

    Ještě vyčkám kontroly hlasování. (Chvíli čeká na výsledek kontroly.) V pořádku. Končím projednávání bodu 81.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím ministryni práce a sociálních věcí paní Michaelu Marksovou, aby se ujala slova a tisk nám uvedla. Prosím, máte slovo. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid v sále, aby paní ministryně mohla vystupovat v důstojné atmosféře. Děkuji.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: - ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

    Důvodem předložení tohoto vládního návrhu zákona je především snižování administrativní zátěže zaměstnavatelů, potom podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a úprava kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti. Jedná se o komplexní novelu, která zasahuje do několika právních předpisů.

    Ty zásadní změny jsou, jak už jsem zmínila, za prvé zavedení kategorie osob zdravotně znevýhodněných jako podkategorie fyzických osob se zdravotním postižením, kde lze říci, že se vrací zavedení příspěvků na zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných na chráněném pracovním místě, a jedná se o částku nejvýše 4 tis. korun. Dalším tím důležitým bodem, který jsem zmínila a který se týká snižování zátěže zaměstnavatelů, je, jestli s tím zaměstnavatel bude souhlasit, tak úřad práce si sám od jiných úřadů může vyžádat dokumenty, které souvisejí s potvrzením o tom, že zaměstnavatel nemá nedoplatky na daních, na pojistném, penále na veřejném zdravotním pojištění a tak podobně, což by mělo být výrazné snížení administrativní zátěže. Dále je zde i snížení minimální výše pokuty za správní delikt umožňující výkon nelegální práce a je to z 250 tis. na 50 tis. korun.

    Jinak ten návrh, jak jsem řekla, obsahuje i legislativně technické úpravy, které vyplývají ze skutečnosti, že zákon o zaměstnanosti byl novelizován několikrát v letech 2001 až 2012.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, já si vás dovoluji požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Prosím pana zpravodaje, kterým byl určen pan Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, vážená vládo, tak jak tady bylo paní ministryní řečeno, já doufám, že v téhle Sněmovně jsou všichni, kteří tomu rozumějí, že tomu rozumějí hlavně proto, že jsme v situaci v České republice, která tady byla popisována v debatě o nezaměstnanosti, že máme dneska více než 600 tis. lidí nezaměstnaných, že dokonce toto číslo je číslem, a to si můžete statisticky zjistit, které je od roku 1933 nejvyšším číslem, co se týče nezaměstnanosti. V roce 1933 na území Československa byla nezaměstnanost 740 tis., při podělení se na Česko a Slovensko to vycházelo 470 tis. na české země a ten zbytek na Slovensko. Takže tak jak tady paní ministryně už zdůvodňovala, čeho všeho se má tento návrh týkat, tak samozřejmě je potřeba si uvědomit, že byť to samozřejmě nebude mít obrovský vliv na nezaměstnanost jako takovou, tak každý takovýto segment je vítán, aby se tato oblast zlepšila.

    Možná že někteří nevíte, že novelou zákona o zaměstnanosti z 1. 1. 2012 byly právě zrušeny tyto kategorie, které se týkají znevýhodněných osob, a proto se to vrací zpátky, protože praxe ukazuje, že je to potřebné.

    Takže já jenom v tom svém krátkém vystoupení bych chtěl požádat, aby to bylo propuštěno do druhého čtení a zároveň aby to bylo přikázáno výboru pro sociální politiku, který by se měl dále zabývat těmi věcmi, o kterých se tady hovořilo, a některé věci samozřejmě se budou moci ještě v rámci této debaty upravit. Já vám děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Yatím mám jednu přihlášku od pana poslance Miroslava Opálky, který má slovo. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, nebudu zdržovat dlouho. Popsané jsem si nechal na lavici do druhého čtení. Chtěl bych ale upozornit, že tato novela byla předkládána už v minulém volebním období ke konci a vzhledem k tomu, že se rozpouštěla Sněmovna, nebyla projednána, neboť i tehdejší pravicová koalice si uvědomila, jak silně zasáhla do zaměstnávání zdravotně postižených občanů svými reformami. Je tedy třeba projednat tento materiál dost rychle, a proto chápu, že i tato vláda se k tomuto materiálu přihlásila, na druhé straně ale bude třeba dodělat ve výboru při projednávání v rámci druhého čtení ještě toho hodně a možná předložit i komplexní pozměňovací návrh.

    Možná se na vás obraceli zaměstnavatelé či klienti celého systému, byli jste vyzýváni ke schůzkám. Toto všechno samozřejmě souvisí také s tím, že jde o obrovské peníze, o které by tito zaměstnavatelé přišli. Problém samozřejmě je v tom, co už jsem tady několikrát naznačil - podpoříte-li jednu skupinu, vytlačujete z trhu práce jinou. A je třeba tu státní podporu opravdu zvážit a vycházet z analýz, které byly v minulosti sepsány a které ukazují, co je do limitu a co je nad limit.

    Připojuji se tedy taky k tomu, abychom tisk postoupili do dalších čtení, a předpokládám, že napříč politickým spektrem se ve výboru pro sociální politiku tímto budeme zabývat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se, zda jsou další přihlášky do rozpravy. Žádnou neregistruji, to znamená končím obecnou rozpravu. Zeptám se na závěrečná slova. Ani pan zpravodaj ani paní ministryně nemají zájem. Žádný návrh kromě toho, abychom tento tisk přikázali, nepadl, a je zde tedy návrh na přikázání k projednání výboru pro sociální politiku. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. Současně je zde žádost o odhlášení, tak já vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými registračními kartami. Zazvoním, aby všichni ti, kteří hlasovat chtějí, mohli dorazit do sálu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom přikázali tento tisk výboru pro sociální politiku, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 163, přihlášeno je 106, pro 104, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat, tisk jsme přikázali.

    Končím projednávání bodu číslo 34. Děkuji panu zpravodaji a děkuji i paní ministryni.

    Budeme pokračovat bodem číslo 63, což je

    Tento bod byl přerušen v rozpravě ve čtvrtek 6. 2. Za prvé vás chci informovat, že místo pana ministra financí zde za vládu bude pan ministr Brabec, a současně je potřeba se rozhodnout o změně zpravodaje, protože pan poslanec Šincl je omluven a jeho roli převezme pan poslanec Votava.

    Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby zpravodajem pro tento tisk byl pan poslanec Votava, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 164, přihlášeno je 114, pro 104, proti nebyl nikdo. Se změnou zpravodaje byl vysloven souhlas.

    Mám tady poznámku, že faktická poznámka pana poslance Volného nebyla přednesena, ale vzhledem k tomu, že se to týká faktické poznámky někdy před týdnem, tak asi pan poslanec nebude trvat na uplatnění faktické poznámky.

    V této fázi se tedy ptám, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Nikdo. V tom případě rozpravu končím. Otevřu rozpravu podrobnou. Tam by možná bylo vhodné, pane zpravodaji, abyste připomněl návrh usnesení, protože přece jenom je to již pár dnů od přerušení. Takže prosím, máte slovo, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Ujmu se tedy role náhradníka za pana kolegu Šincla jako zpravodaj. Proběhla podrobná diskuse, velice obsáhlá. Vystoupilo 12 poslanců, někteří několikrát, což je nebývalé k takovéto zprávě. A já bych si dovolil vás seznámit s návrhem usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere Zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 2013 na vědomí." Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ale ještě je zde vystoupení s přednostním právem pana předsedy klubu TOP 09 pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, máme před sebou plnění státního rozpočtu, byť za období dávno minulé. Já to chápu. Přesto klíčový materiál pro jakéhokoliv ministra financí, zvlášť pro toho, kdo zdůrazňuje, jak důležité je zvýšit efektivitu výběru daní. Ministra financí tu postrádám. Z pověření vlády plnění rozpočtu předkládá ministr životního prostředí.

    Mám to chápat tak, že pro budoucí časy povolení odstřelu kormorána bude předkládat ministr dopravy? A zákon o pohřebnictví třeba ministr bez portfeje, o němž z ústavního zákona víme, že nemá žádný orgán, takže konečně už víme, co je to ta portfej?

    Nemyslím si, že tohle je důstojné pro Poslaneckou sněmovnu. Proto si dovoluji předložit procedurální návrh přerušit hlasování o tomto bodu, než bude přítomen ministr financí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já samozřejmě o tomto nechám hlasovat, a to bez rozpravy. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Prosím, znovu se přihlaste.

    Pan předseda klubu TOP 09 navrhuje přerušit projednávání tohoto bodu do doby, než bude přítomen pan ministr financí.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 165. Přihlášeno je 121, pro 26, proti 53. Tento návrh nebyl přijat.

    Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, proto podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Pan ministr, pan zpravodaj nemají zájem. Usnesení jste slyšeli z úst pana zpravodaje. Budeme o něm hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení tak, jak byl přednesen panem zpravodajem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 166. Přihlášeno je 124, pro 82, proti 4. Tento návrh byl přijat a já končím projednávání bodu 63. Děkuji jak panu ministrovi tak panu zpravodaji.

    Otevírám bod

    Předloženou zprávu projednal volební výbor. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 22/1. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Martin Komárek, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a samozřejmě vážený pane předsedo, já bych nejprve jako zpravodaj chtěl zdůraznit, že se jedná o zprávu o hospodaření České televize za rok 2012, tedy je to dávná minulosti a není naší chybou, není chybou této sněmovny ani volebního výboru, že jsme ji projednávali takhle pozdě. Nemusím připomínat politické události, kvůli kterým se dostala na pořad dne až dnes.

    Jak všichni víme, Česká televize je organizace, která má hospodařit s vyrovnaným rozpočtem, a to se České televizi podařilo. Po pravdě řečeno ale, kdo by nehospodařil s vyrovnaným rozpočtem, když dostává okolo šesti miliard od koncesionářů, tedy od nás - majitelů televizních přijímačů. Čili tím chci říct, aniž bych tu zprávu nějak haněl, že ona je do jisté míry formální. Že ona v podstatě říká, že televize hospodařila s vyrovnaným rozpočtem, což není tak těžké. Nepraví se v ní nic o takových věcech, jako jsou napjaté vztahy uvnitř zpravodajského oddělení televize. Nepraví se nic o tom, zda televize vynakládá zcela účelně více než dvě miliardy korun, za které nakupuje externí služby a externí pořady.

    My jsme ale vyslechli jak místopředsedu Rady České televize pana Dědiče, tak ředitele České televize pana Dvořáka, kteří odpovídali na naše otázky, a nenašel se žádný výrazný rozpor.

    My všichni víme, že televize je prvořadé politikum a že tady obcházeli různí lobbisté či najatí přesvědčovači, kteří vás asi chtěli přesvědčit, že je tu zprávu třeba schválit. Ale myslím, že pan ředitel vynaložil peníze zbytečně, protože já jako zpravodaj volebního výboru vám tady chci říct, že my jsme zprávu navrhli schválit taktéž ve svém usnesení, a to jednomyslně, po podrobné rozpravě. Ale všichni jsme si řekli, že na zprávu, která už není zprávou pravěkou, ale zprávou z novověku, to znamená na zprávu z roku 2013, budeme mít přísnější kritéria. Že si myslíme, že Rada České televize by měla více usilovat o to, o co chce usilovat i volební výbor, to znamená, aby za skutečně dobré peníze, které Česká televize má, byl její produkt, tzn. zejména zpravodajství, publicistika, ale i hrané pořady, co nejkvalitnější, absolutně špičkové, aby sloužila koncesionářům a aby prostředky byly vynakládány co nejhospodárněji, o čemž nejsme stoprocentně přesvědčeni z té zprávy 2012. Ale ne proto, že bychom měli nějaká podezření, nýbrž proto, že z té zprávy, která je ověřena dobrou auditorskou společností, to vyčísti nelze.

    Čili znovu opakuji: Volební výbor a já jako zpravodaj doporučujeme Sněmovně, aby zprávu Rady České televize o hospodaření České televize za rok 2012 - zdůrazňuji - schválila.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku, tak ji končím. Přistoupíme k podrobné rozpravě. Já vás jenom požádám, pane zpravodaji, abyste v podrobné rozpravě odkázal na usnesení, o kterém jste mluvil, tak aby zaznělo. Stačí odkázat na ono usnesení volebního výboru.

  • Poslanec Martin Komárek: Dovoluji si odkázat na usnesení volebního výboru, které máte k dispozici a ve kterém volební výbor doporučil schválit Zprávu Rady České televize o hospodaření České televize za rok 2012.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zeptám se na přihlášky do podrobné rozpravy, žádnou neregistruji a tudíž ji končím.

    Zazněl pouze jeden návrh na usnesení z úst pana zpravodaje a já o něm nechám hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 167. Přihlášeno je 134, pro 118, proti pět. I tento návrh byl přijat.

    Končím bod číslo 65 a děkuji panu zpravodaji.

    Bod

    Chtěl bych vás informovat, že i tuto zprávu projednal volební výbor. Usnesení výboru bylo doručeno jako tisk 52/1. Zpravodajem byl určen pan poslanec Kolovratník, který je ovšem omluven, takže je zde dohoda, že by se této role ujal i v tomto bodě pan poslanec Komárek. Jedná se ale o změnu zpravodaje, tak to pro jistotu nechám odhlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se kdo souhlasí, aby namísto pana poslance Kolovratníka byl zpravodajem pan poslanec Komárek, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 168. Přihlášeno 137, pro 129, proti nikdo. Pan zpravodaj může tedy vystoupit. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Martin Komárek: Dámy a pánové, já zde pronesu populární slova, že jsem zde vlastně jenom pošťákem. Doufám, že to nepřítomnému panu Kalouskovi vadit nebude. Ale jinak zcela vážně. My jsme se tou zprávou podrobně zabývali ve volebním výboru a je to podobné. Je to podobné. I Český rozhlas je obrovská organizace, byť ne tak mohutná, jako Česká televize. Z koncesionářských poplatků dostává přes 2 mld. korun a my si myslíme, že skutečně je povinností této instituce odvádět naprosto perfektní práci a že je možné, že tam nějaké rezervy jsou, a budeme je společně s radou hledat. Ale znovu říkám, myslím si, že je to správné se vší pečlivostí dělat, zejména u té zprávy za rok 2013 a další, protože tato zpráva je skutečně stará, byť odráží velmi dramatickou dobu pro Český rozhlas, nebo aspoň pro zaměstnance Českého rozhlasu, kteří prošli strukturálními změnami, které zavedl nový ředitel Peter Duhan. Vytvořila se tři nová střediska. Hodně se hovořilo o snižování počtu zaměstnanců, byť k němu ještě nedošlo. Rozpočet byl dvakrát měněn, vždy samozřejmě se souhlasem příslušné rady. A nakonec byl vytvořen jakýsi mírný zisk přes 22 mil. korun po zdanění. Náš výbor doporučil radě, aby tyto přebytky dala do digitalizace vysílání. Zároveň požádal radu, aby zlepšila výběr rozhlasových poplatků a aby zvážila, zda rozhlas nějakým způsobem nemá mít jiný vztah k DPH.

    Ale jinak podobný závěr - výbor doporučil Sněmovně, aby tuto zprávu schválila.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku, tak ji končím. Prosím, v podrobné rozpravě, kterou jsem otevřel, pane zpravodaji, odkažte na ono usnesení.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedo. Já si dovoluji odkázat na usnesení, které doporučuje Sněmovně schválit Zprávu Rady Českého rozhlasu, o hospodaření Českého rozhlasu v roce 2012.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, zda jsou zde nějaké další přihlášky do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Pan zpravodaj asi nechce závěrečné slovo. Tím pádem budeme rovnou hlasovat o usnesení, tak jak ho máte ve svých materiálech.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s takto navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 169, přihlášeno 138, pro 125, proti 2. Tento návrh byl přijat. Končím projednávání bodu 69.

    Otevírám bod 70, což je

    Po dohodě namísto omluveného pana ministra zemědělství tisk uvede pan místopředseda vlády Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, je předkládána Zpráva o stavu zemědělství České republiky za rok 2012. Zpráva o stavu zemědělství ČR, která je vydávána od roku 1994, je statisticko-informační materiál představující dění v resortu zemědělství v daném roce.

    Přestože zemědělství v ČR vykázalo v roce 2012 pozitivní výsledky, při bližším pohledu z hlediska struktury a trendů nevykazuje dobrou kondici. Trendy vývoje ukazují posilující orientaci na výrobu komodit s malou přidanou hodnotou, což rozhodně není charakteristika, kterou by se země s tak hlubokou zemědělskou tradicí mohla pyšnit. Obzvláště znepokojující je pak vývoj některých odvětví živočišné výroby, která postupně ztrácejí své pozice - prasata, drůbež, vejce -, přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách České republiky určitě existují.

    Je také třeba zdůraznit, že údaje uvedené ve zprávě o stavu zemědělství ukazují na stále větší závislost našeho zemědělství na dotacích, což rozhodně není v souvislosti s posilování konkurenceschopnosti pozitivním jevem, nicméně je to odrazem fungování ČR v rámci společné zemědělské politiky.

    Problémem je také stále vysoké procento pronajaté půdy, což přináší nepříznivé dopady na kvalitu zemědělského půdního fondu a vysoké procento erozně ohrožených pozemků. Roční ztráty nezodpovědného nakládání se zemědělskou půdou se pohybují v odhadech až kolem 4 mld. Kč, což v konečném důsledku vede ke zhoršující se konkurenceschopnosti.

    Dovolte mi nyní zmínit několik statistických údajů obsažených v předkládané zprávě.

    Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2012 zvýšil o 4 %, zatímco celkové výdaje státního rozpočtu se v roce 2012 meziročně snížily o 0,3 %, výdaje státu do odvětví zemědělství se snížily ve srovnání s rokem 2011 téměř o 7 %.

    Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2012 k poklesu počtu zaměstnanců o 2,1 % proti roku 2011. Současně došlo i k poklesu podílu zaměstnanců odvětví na celkovém počtu zaměstnanců v národním hospodářství na úroveň 2,6 %.

    Zemědělství nadále charakterizuje mzdová disparita, úroveň mezd v zemědělství dlouhodobě zaostává za průmyslem a národním hospodářstvím jako celku. Disparita mezd v zemědělství včetně lesnictví a rybářství v roce 2012 dosáhla 78 % vůči národnímu hospodářství.

    Hodnota produkce zemědělského odvětví v základních běžných cenách meziročně poklesla o 2,5 % na 122 mld. Kč, a to i přes meziroční nárůst cen zemědělských výrobků o 4,1 %.

    Cena vstupu do zemědělství celkem meziročně vzrostla o 4,3 %.

    Agrární vývoz se v roce 2012 zvýšil proti roku 2011 o více než 22 % a agrární dovoz narostl téměř o 10 %. Následkem těchto zvýšení se bilanční schodek agrárního zahraničního obchodu meziročně snížil o více než 11 mld. Kč na úroveň 25 mld. Kč.

    V důsledku zejména výrazného poklesu národních výdajů ze Státního zemědělského intervenčního fondu o více než 27 % se celkové podpory agrárnímu sektoru v roce 2012 proti roku 2011 snížily na 41,9 mld. Kč, to je o 1,1 %. Přímé podpory samotným zemědělským podnikům, to je bez výdajů na tzv. obecné služby, se snížily na 34,1 mld. Kč, to je o 0,3 %. Největší část veškerých podpor - 51,3 % - nadále představují přímé platby. Podíl podpor ze zdrojů Evropské unie stále stoupá a meziročně se zvýšil ze 70,9 % na 73,2 %. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Zpravodajem byl určen pan poslanec Michal Hašek. Prosím, aby nás informoval o průběhu jednání na zemědělském výboru, jehož usnesení bylo doručeno jako tisk 61/1. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, možná by to mělo být místem, kde budeme debatovat o aktuálních problémech českého zemědělství, ale nezlobte se, v tomto čase a bez účasti ministra zemědělství považuji projednání tohoto bodu za pouhou formalitu, kterou nám ukládá příslušný zákon. Bavme se do budoucna o tom, jak rychle má být zpracována a předložena zpráva o stavu zemědělství za příslušný kalendářní rok, aby to projednání v Poslanecké sněmovně mělo smysl. Bavme se o tom, jak předložit takovou zprávu, aby nám třeba doporučovala příslušné legislativní úpravy, vycházela z toho, co se aktuálně děje v reformě společné zemědělské politiky, aby skutečně čas, který tady celá Poslanecká sněmovna věnuje projednávání této materie, byl časem užitečným.

    Já potvrzuji všechna čísla, která tady v zastoupení ministra zemědělství předložil pan místopředseda Bělobrádek. Když se podíváte na srovnání aktuálních čísel v zemědělství, se začátkem transformace hluboce poklesl počet osob, které pracují v oblasti zemědělství. Platí, že se významným způsobem navyšují agrární dovozy, platí, že v některých komoditách přestává být bohužel Česká republika soběstačná. O kvalitě potravin bychom tady mohli pořádat několikahodinový seminář.

    Dámy a pánové, zemědělský výbor projednal zprávu o stavu zemědělství - podotýkám za rok 2012, tedy věc starou déle než rok - s tím, že doporučuje Poslanecké sněmovně vzít tuto zprávu na vědomí. Já se zdržím dalšího komentáře a nějaké debaty, protože prostě bez účasti ministra zemědělství, nezlobte se, považuji takovou debatu relativně za zbytečnou. Přesto Sněmovně doporučuji vzít zprávu na vědomí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní faktickou poznámku pana poslance Svobody. To byl asi omyl. Faktickou poznámku odmazávám. Končím obecnou rozpravu. Prosím pana zpravodaje, aby v podrobné rozpravě, kterou jsem teď otevřel, odkázal na návrh usnesení.

  • Poslanec Michal Hašek: Děkuji panu předsedovi Sněmovny za lehkou procedurální výpomoc v této věci. V podrobné rozpravě vás odkazuji, dámy a pánové, na usnesení zemědělského výboru, který doporučuje Poslanecké sněmovně vzít tuto zprávu na vědomí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, proto ji končím.

    Návrh usnesení zazněl. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 170. Přihlášeno je 142, pro 133, proti nebyl nikdo. Návrh usnesení byl přijat. Končím bod 70.

    Otevírám bod

    Rovněž prosím pana místopředsedu vlády, aby tento tisk uvedl. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený materiál návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2014 byl zpracován na základě § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění.

    Návrh rozpočtu SZIF na rok 2014 respektuje v souladu s ustanovením § 6c zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění, celkové dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství pro SZIF na rok 2014 ve výši 40 mld. 19 mil. 856 tis. korun, z toho na společnou zemědělskou politiku 38 mld. 46 mil. 384 tis. korun, na marketingovou činnost 250 mil. korun a na správní výdaje 1 mld. 723 mil. 472 tis. korun.

    Základní příjmy v návrhu rozpočtu SZIF na rok 2014 představují dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství na rok 2014 ve výši 40 mld. 19 mil. 856 tis. korun, z toho dotace ze státního rozpočtu ve výši 5 mld. 347 mil. 72 tis. korun a dotace z rozpočtu Evropské unie ve výši 34 mld. 672 mil. 784 tis. korun, dále dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí na projekt operační program Lidské zdroje a zaměstnanost ve výši 3 mil. korun. Ostatní příjmy, které byly použity k sestavení návrhu rozpočtu SZIF na rok 2014, činí celkem 190 mil. 559 tis. korun, z toho finanční dávka z výroby cukru včetně příjmu z výběru dávek z cukru do správních výdajů SZIF 145 mil. 259 tis. korun, příjmy na technickou pomoc programu rozvoje venkova 43 mil. 740 tis. korun a další příjmy, příjmy z úroků a ostatní příjmy z vlastní činnosti, 1 mil. 560 tis. korun.

    V návrhu rozpočtu je dále zahrnuta půjčka na intervenční nákupy ve výši 188 mil. 999 tis. korun. Celkové zdroje a jejich užití v roce 2014 představují finanční prostředky ve výši 40 mld. 402 mil. 414 tis. korun.

    Na zabezpečení společné zemědělské politiky připadá objem finančních prostředků celkem ve výši 38 mld. 351 mil. 590 tis. korun, z toho na přímé platby je to 23 mld. 650 mil. korun a na Program rozvoje venkova 13 mld. 884 mil. 639 tis. korun. a opatření společné organizace trhu pak 816 mil. 951 tis. korun. Návrh rozpočtu na marketingovou činnost činí 250 mil. korun a na správní výdaje celkem 1 mld. 800 mil. 824 tis. korun s tím, že nedochází k navýšení mzdových prostředků. Mzdy zůstávají na úrovni roku 2013.

    Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2014 byl dne 4. prosince 2013 schválen vládou České republiky. Předložený návrh rozpočtu byl sestaven v souladu s příslušnými nařízeními Evropské komise vydanými pro společnou zemědělskou politiku a současně respektuje podmínky stanovené pro její realizaci v České republice vydané příslušnými nařízeními vlády České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Zpravodajem zemědělského výboru, který tento tisk projednal a jehož usnesení nám bylo doručeno jako tisk 64/1, je pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, aby se ujal slova a informoval nás o jednání tohoto ctěného výboru, ctěného a mocného výboru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: A taky velmi slušného výboru a pracovitého výboru.

    Pane předsedo, paní a pánové, děkuji za slovo. V posledním bodu dnešního dne a tohoto týdne vám sděluji, že zemědělský výbor projednal tento návrh na svém zasedání. Pan ministr tady sdělil veškeré podstatné skutečnosti, které provázejí návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu pro tento rok, a doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2014 schválit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kde mám přihlášku pana předsedy klubu TOP 09, pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, dámy a pánové, přednesl jste zprávu o rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu, který je pochopitelně nezastupitelným článkem jako platební agentura do agropotravinářského komplexu. Nicméně v jeho rozpočtu, který jste citoval, jsou i některé ryze národní platby, které podléhají výlučně schválení této Poslanecké sněmovny. A jedna platba je tam, upřímně řečeno, zarážející, tj. 250 milionů na marketingovou činnost.

    Dvě stě padesát milionů, dámy a pánové, je čtvrt miliardy. Čtvrt miliardy českých korun je poměrně hodně peněz všude na světě, nejenom v České republice. A já bych, dříve než zvedneme pro toto ruku, chtěl požádat zástupce vlády, která úspory klade na první místo, o podrobnější zdůvodnění této položky, proč by zrovna tato Poslanecká sněmovna dnes ve 13.50 odpoledne měla předat reklamním agenturám 250 milionů daňových poplatníků na marketingové akce, o jejichž efektivitě, upřímně řečeno, nejsme přesvědčeni. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se, zda chce reagovat pan místopředseda vlády. Je tomu tak. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, pod touto částkou můžeme najít několik systémů, které podporují především produkci českého původu. Můžu zmínit Klasu. To znamená, jsou to věci především marketingové, co se týká nikoliv samotného ZIFu, ale především produkce České republiky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek má slovo. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se moc omlouvám, ale to není opravdu marginální otázka. To je čtvrt miliardy korun. A my jsme si samozřejmě všimli, že je známka česká Klasa a že jsou značky Česká ryba a že je spousta firem, které z toho nemají úplně špatný profit. Ale nějak jsme si nevšimli... Všímáte si, jak komunistický zpravodaj napovídá lidoveckému členovi vlády? (S úsměvem. Zpravodaj poslanec Kováčik nesouhlasí.)

    My jsme si samozřejmě všimli, že tam jsou spotřebovány poměrně obrovské peníze na marketing. A taky všichni vidíme, že nijak nestoupá ta spotřeba. To znamená, že efektivita vynaložených výdajů z peněz daňových poplatníků se limitně blíží nule.

    A proto se vás, vážený pane místopředsedo vlády, chci zeptat, zda máte nějaký návod. Já ne a chápu, že i naše vláda v tom nebyla úplně úspěšná. To není úplně kritika. Ale zda vláda, pokud nám navrhuje, abychom schválili čtvrt miliardy korun (s důrazem) z peněz daňových poplatníků na marketingovou propagaci, která evidentně nenese žádné výsledky, tzn. mohli bychom říct, že jsou to vlastně vyhozené peníze, protože to žádné výsledky dodneška nepřineslo, jestli má také návod, jak zvýšit efektivitu těchto výdajů, která nám se nepovedla - tady se hlásím k té sebekritice -, nebo jestli radši tyhle peníze škrtne. Já navrhuji Poslanecké sněmovně, abychom tuto položku zrušili. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď tu mám několik přihlášek, předpokládám faktických. První bude pan předseda klubu ANO Faltýnek, potom pan poslanec Hašek, potom pan zpravodaj a pak, předpokládám, vystoupí pan místopředseda vlády.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne. Já jsem nechtěl vystupovat, abych zase nebyl předmětem kritiky ze strany kolegů z TOP 09 a ODS, že mám konflikt zájmů. Nicméně bych poprosil prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Kalouska, aby se, než začne - téměř jako vždy nekvalifikovaně - vystupovat, zeptal svého kolegy pana Turečka, místopředsedy zemědělského výboru, jak proběhla na toto téma debata v zemědělském výboru, jaké konkrétní položky tam byly diskutovány, proč byly takto diskutovány. Zemědělský výbor včetně zástupce TOP 09 jednoznačně podpořil tuto záležitost a... A to je všechno (Potlesk poslanců ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Hašek s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vaším prostřednictvím k váženému panu kolegovi Kalouskovi, když tady hovoří o tom, že si nevšiml, že by obecně výdaje na marketing měly nějaký vliv na zvýšení spotřeby. Ona je to kombinace více faktorů. A když byl ctěný pan kolega Kalousek ministrem financí, tak mj. o 10 procentních bodů zvedl DPH na potraviny! Ono nám to s tou spotřebou v České republice taky něco udělalo, pane bývalý ministře. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj má slovo, rovněž s faktickou poznámkou, předpokládám.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Zpravodaj může kdykoli a k čemukoli.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To je pravda. To sice můžete, ale pak bych pustil faktickou.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Jenom krátce fakticky si dovoluji říci asi toto. Je možné, že bude diskutováno - a vícekrát se to v poslední době avizovalo, že je určitý nadbytek různých značek, ne všechny jsou podporovány prostřednictvím platební agentury, tedy ZIFu. Ale přece jen občan spotřebitel určitým způsobem ztrácí přehled. Ale ty základní značky, ať už jde o Klasu a některé další, ty prosím pěkně je třeba zachovat, protože v uplynulých letech velmi významně napomohly zvýšení povědomí českého spotřebitele o české, moravské a slezské potravině, o české, moravské a slezské produkci. A konkrétně značka Klasa - a znám ji od počátku, od zrodu. Můžeme diskutovat, jestli se tam dávalo příliš málo peněz nebo akorát nebo o poněkud víc, než bylo zapotřebí. Můžeme diskutovat o tom, jestli některé projekty mohly být jasnější atp., ale konkrétně celkově generální značka Klasa velmi prospěla! A já děkuji i těm vládám, které jsem zrovna nemiloval, i těm vládám, ve kterých byl ministrem financí pan kolega Kalousek, že značku Klasa umožnili prostřednictvím ZIFu financovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem tady avizoval vystoupení pana vicepremiéra, ale pokud chce pak předseda fakticky, tak asi to bude jednodušší takto. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já znovu opakuji, přestože nás pan předseda Kováčik nemiloval, že tohle dávám jako příspěvek do systémové diskuse. To není ten jednoduchý obraz, že my něco kritizujeme a říkáme, že bychom si to udělali lépe. My si uvědomujeme, že jsme tuto značku financovali. A také si uvědomujeme ty naprosto tristní výsledky. A proto přispíváme do diskuse, abychom položili řečnickou otázku.

    Mně velmi lichotí, že pan předseda Faltýnek řekl, že mé vystoupení bylo nekvalifikované. Pokud si vzpomínám za těch posledních 23 let, co se pohybuji na této scéně, tak v této Sněmovně absolutně nejsilnější lobby je lobby myslivecká. Až budeme někdy projednávat myslivecký zákon, tak prosím, abychom si připomněli tuto větu. Druhá nejsilnější lobby je lobby agrární. Ta se prolíná všemi politickými stranami odleva doprava. A kdykoliv nějaký výdaj, který si tato lobby vykopala, vymohla, vynutila, vyvzdorovala, kdokoli ve veřejné diskusi označí za neefektivní, je označen za nekvalifikovaného. A pan předseda Faltýnek byl léta velmi kvalifikovaným pracovníkem této lobby. Já jsem s tou lobby často z pozice strážce veřejných financí diskutoval. A proto mně mimořádně lichotí od mimořádně kvalifikovaného protivníka, že označil můj výrok za nekvalifikovaný. Neboť, dámy a pánové, z určitého úhlu pohledu si vždycky můžete představit diskusi o veřejných rozpočtech jako boj dobře organizované menšiny, která si chce uloupnout z těch veřejných rozpočtů víc, než jí přísluší, proti té neorganizované většině, které se říká daňový poplatník. Je samozřejmě potom věcí každého politika - (Předsedající upozorňuje na čas.) Já jsem se hlásil s přednostním právem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem to avizoval jako faktickou poznámku a vy jste to nerozporoval. Já tady mám několik úrovní přihlášek a je zde zvykem, že první jdou faktické, tak právě proto jsem vás pustil, ale...

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Můžete mi odebrat slovo samozřejmě.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak to bych nerad, ale...

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ale hlásil jsem se s přednostním právem. Ale šéf jste vy. Když mi odeberete slovo, já opustím řečnické místo a přihlásím se s přednostním právem. Je to na vás.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak já vás poprosím, protože jsem to avizoval jako faktickou, abychom to dodrželi a když tak abyste se přihlásil znovu.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji vám. Já to pak zopakuji od začátku, protože vy to zapomenete do té doby. (Úsměv a potlesk několika přítomných.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak s faktickou nebo s nějakým návrhem pan místopředseda Filip. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, já mám faktickou připomínku a spojenou s procedurálním návrhem. Faktická připomínka je, že kontrolní výbor se v minulém volebním období zabýval několikrát náklady na tyto záležitosti, to znamená na propagaci českých výrobků, a musím říci, že nejdramatičtější byla nejen Česká ryba, která tady byla vzpomenuta, ale například náklady Lesů České republiky, a proto si myslím, že by bylo vhodnější, abychom tady nezpovídali pana místopředsedu vlády a raději vyčkali příchodu ministra zemědělství, který by to měl odůvodnit. Protože on bude tím, který bude odpovídat za tu nákladovou položku 250 milionů korun. A já právě z toho, co vím z práce kontrolního výboru, navrhuji přerušení tohoto bodu až do příchodu ministra zemědělství a netrvám na tom, aby to bylo dneska. Děkuji.