• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 6. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Současně přeruším jednání schůze do 14 hodin 6 minut, to znamená pětiminutová přestávka, a poprosím předsedy poslaneckých klubů, aby přišli za mnou nahoru. Děkuji.

    (Jednání přerušeno na pět minut. Porada mimo mikrofon.)

    Dámy a pánové, děkuji vám za trpělivost. Přestávka posloužila k tomu, abychom si ujasnili, jak budeme postupovat při řazení programu této schůze. Ta schůzka byla úspěšná, takže již máme jasněji.

    Já vás tedy prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Mám zde zatím poznamenáno, že paní ministryně Jourová hlasuje s kartou číslo 2 a pan poslanec Tejc s kartou číslo 4.

    Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: paní poslankyně Adamová - zdravotní důvody, pan poslanec Farský - zahraniční cesta, pan poslanec Gabal - zdravotní důvody, pan poslanec Holeček - rodinné důvody, pan poslanec Kolovratník - rodinné důvody, pan poslanec Kostřica - zdravotní důvody, pan poslanec Kott - osobní důvody, paní poslankyně Maxová od půl šesté - rodinné důvody.

    Pan poslanec Hašek - karta číslo 3.

    Paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody, pan poslanec Okamura - zdravotní důvody, pan poslanec Pleticha od dvou hodin - osobní důvody, pan poslanec Ploc bez udání důvodu, pan poslanec Pospíšil - pracovní důvody, pan poslanec - Procházka zdravotní důvody, paní poslankyně Strnadlová - zdravotní důvody, pan poslanec Volčík - zdravotní důvody a pan poslanec Vyzula - rodinné důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Chládek z pracovních důvodů, pan ministr Chovanec od šesté hodiny z pracovních důvodů, paní ministryně Jourová od páté hodiny z pracovních důvodů, pan ministr Němeček z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek z důvodu zahraniční cesty.

    Pokud jde o další postup při projednávání schváleného pořadu 6. schůze, navrhuje dnešní grémium pokračovat následovně:

    Za prvé. Zařadili bychom nový bod, což je návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2014, sněmovní dokument 296, na úterý, tedy na dnes, jako první bod.

    Současně navrhujeme vyhovět žádosti pana ministra vnitra a zařadit dva nové body: vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tisk 13 ve druhém čtení, na dnešek jako druhý bod a třetí čtení tohoto návrhu zákona zařadit na pátek 14. 2. jako první bod.

    Dále grémium navrhuje vyřadit ze schváleného pořadu schůze bod 33, což je tisk 82, a zařadit nový bod - vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Dohoda o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře, která byla sjednána 10. května 1973, sněmovní tisk 34 ve druhém čtení, na čtvrtek po pevně zařazených bodech.

    Dále na čtvrtek od 12 hodin zařadit volební body, to znamená body 55, 57 a 58, s tím, že kandidáti na ombudsmana by dostali příležitost vystoupit před Poslaneckou sněmovnou.

    A po dohodě, kterou jsme učinili právě během té přestávky, také v pátek 14. 2. projednat všechny body z bloku třetího čtení. To znamená, třetí čtení by se nekonalo ve středu, ale všechna třetí čtení, která mají splněné zákonné lhůty, by byla projednána v pátek.

    To je z mé strany vše. (V sále panuje značný hluk.)

    Nyní registruji přihlášky. Pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, vážená vlády, paní a pánové, dovolte, abych pozornost Poslanecké sněmovny -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid, aby nám pan předseda Kováčik mohl sdělit, co má na srdci.

  • Poslanec Pavel Kováčik: - obrátil k velmi palčivému problému a pokusil se společně s vámi, kolegyně a kolegové, hledat řešení.

    Všichni jsme měli možnost v uplynulých dnech v médiích slyšet, vidět, číst ohromující číslo, rekordní číslo počtu nezaměstnaných v České republice. 630 tisíc nezaměstnaných tady ještě nebylo, a to v situaci, v době, kdy nás různí analytici a ekonomové přesvědčují o tom, že recese již pominula, že krize je minulostí, že se ekonomika v Evropě a potažmo prý i v České republice začíná slibně nadechovat, začíná se rozjíždět, a že tedy ta budoucnost, i když ne úplně světlá, by se alespoň dále neměla zhoršovat. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, já bych si dovolil ještě navrhnout jednu změnu v pevném zařazení, a to konkrétně v bodu 68, sněmovní tisk 51, Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2012, a to na pátek 14. 2. po bloku třetích čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já nijak nepodceňuji prioritu, kterou tady předestřel pan předseda Kováčik, a poslanecký klub TOP 09 nemá žádný problém podpořit tento návrh, aby nás vláda mohla informovat o této situaci. Nicméně bych rád zdůraznil vedle toho objektivního faktu rekordního čísla lidí bez práce v České republice také šetření Evropské unie, kde jsme kupodivu na čtvrtém nejnižším místě v míře nezaměstnanosti v rámci Evropské unie. To znamená, byť jsme země s rekordně nejvyšší nezaměstnaností, jsme v rámci šetření Evropské unie čtvrtí nejlepší, nebo nejméně problémoví.

    Tady bych rád upozornil na rozdíl v metodice, kterou se to šetří. Zatímco Evropská unie dělá výběrové šetření pracovních sil, tudíž zjišťuje lidi, kteří jsou bez práce a tu práci skutečně hledají, tak Česká republika eviduje lidi, kteří jsou bez práce. Ten rozdíl není zanedbatelný. Když říkal pan předseda Kováčik, že je to drtivý počet lidí, ten rozdíl je více než 200 tisíc. Právě proto v rámci šetření Evropské unie vypadáme tak dobře, byť máme rekordní nezaměstnanost, protože podle průzkumného šetření pracovních sil více než 200 tisíc lidí v České republice je sice hlášeno na pracovním úřadě, ale nijak aktivně práci nehledá.

    Nůžky, které se začaly přivírat během minulé vlády díky povinným veřejným pracím, díky celé řadě dalších opatření v rámci sociální reformy, nůžky, které se začaly přivírat tak, že tato dvě čísla už se k sobě začala zase blížit, se prosím pěkně dramaticky rozevřely a dnes zhruba třetina lidí v České republice, kteří jsou oficiálně bez práce, tu práci prokazatelně nehledá.

    My velmi rádi podpoříme návrh pana předsedy Kováčika na zařazení tohoto bodu na jednání Sněmovny, ale prosím, aby to bylo rozšířeno i o hledání instrumentů, které po nálezu Ústavního soudu, který sice nemůžeme kritizovat, ale také s ním nemůžeme souhlasit, a po prosazené socialistické rétorice některých sil v této Sněmovně tady opět vyrábějí lidi, kteří nepracovat chápou jako alternativu, a i to přispívá k vysokému číslu naší nezaměstnanosti. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nyní s přednostním právem pan předseda vlády, po něm pan předseda Kováčik a pak pan ministr Mládek.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane předsedo, vážení kolegové z vlády, já teď vůbec nechci zdržovat. Možná vás překvapím, ale já bych chtěl za vládu říci, že nemáme vůbec žádný problém s tím, aby tento bod byl zařazen. Já si myslím, že vzhledem k tomu alarmujícímu číslu, kterého dosáhl počet nezaměstnaných v naší zemi, je to zcela namístě, že i tady v Poslanecké sněmovně se tomuto tématu budeme věnovat. Nová vláda je tady pouze několik dní. Mohlo by se říci - není to naše věc, můžeme to plně hodit na vlády, které tady byly před námi. Ale já to takto v žádném případě vnímat nechci a nová vláda k tomuto problému v žádném případě takto alibisticky přistupovat nebude.

    My jsme dnes strávili tři hodiny na jednání tripartity, na jednání Rady hospodářské a sociální dohody, a tam jsme tři hodiny diskutovali o programu vlády, který mimo jiné má směřovat k tomu, abychom podpořili hospodářský růst, získali nové investice a vytvořili nová pracovní místa. Je to jedna z priorit, na které jsme se nepochybně jak se zástupci zaměstnavatelů, tak se zástupci zaměstnanců shodli.

    Takže určitě ano. A já si myslím, že takováto diskuse může být i příležitostí pro vládu, aby podrobněji představila své plány a záměry, které koneckonců jsou součástí koaliční smlouvy a které koneckonců jsou součástí vládního programového prohlášení.

    Nezaměstnanost je největší sociální zlo. Já si dovoluji nesouhlasit s tím, co tady bylo řečeno, že bychom se měli utěšovat, jak jsme na tom dobře v rámci evropské statistiky. Evropská statistika nezaplatí účet za nájem, evropská statistika nezaplatí účet za jídlo, evropská statistika nepomůže celé řadě rodin, které v okamžiku, kdy se živitel rodiny ocitne v situaci, kdy je bez práce, tak je naprosto existenčně ohrožena. A exekutor se neptá. Exekutor se prostě neptá na to, proč ten člověk o práci přišel a proč ji nemůže znovu najít.

    Takže žádné zlehčování, žádná bagatelizace. Je potřeba si uvědomit, že skutečně máme problém a máme tady velké množství lidí, kteří jsou dlouhodobě bez práce. A máme tady velké množství ohrožených skupin, které se těžko na dnešním trhu práce mohou uplatnit. Chci zmínit lidi starší padesáti let, chci zmínit ženy, které se vracejí po rodičovské dovolené, chci připomenout mladé absolventy do třiceti let, kteří nemají praxi a které nikdo nechce zaměstnat. A chci zmínit také lidi, kteří mají zdravotní hendikep, nemají plný invalidní důchod, mají třeba jenom částečný invalidní důchod a mají obrovský problém, aby se uživili. Tohle jsou hendikepované skupiny, které dlouhodobě na našem trhu práce nemají šanci a tvoří významnou část lidí, kteří jsou kriticky ohroženi v naší zemi chudobou. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nelze uplatnit faktické poznámky, musím dát prostor pouze přednostním právům, a to v pořadí, jak se jednotliví řečníci přihlásili. To znamená, nyní pan předseda Kováčik, pak pan ministr Mládek a potom pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Paní a pánové, já si myslím, že není v rozporu to, co jsem tady navrhoval, a to, co požaduje pan kolega předseda Kalousek, protože ten návrh zněl mimo možností taky o postupech řešení té situaci, kdy se tedy jednalo i o postupech řešení té situace v nezaměstnanosti a potom v diskusi. Já bych nerad tu diskusi skutečně otvíral teď jako meritorní, jako věcnou, si pojďme říct, co vlastně v tom čísle je. A ty další statisíce lidí, kteří už dávno jsou mimo evidenci a jsou v problémech životních a také by třeba i rádi pracovali a další milion a něco, když to velmi zjednodušíme, lidí, kteří jsou, a jejich rodiny, reálně ohroženi pádem do chudoby a do bídy. To jsou věci, které nad námi visí jako Damoklův meč, a myslím si, že jsme tady mimo jiné také od toho, abychom se společně pokoušeli hledat řešení. Já vítám vstřícnost pana premiéra, vítám vstřícnost i kolegů napravo, alespoň kolegů z TOP 09, že se tou otázkou chtějí zabývat.

    Situace okolo nezaměstnanosti je natolik závažná, že bych tady chtěl nabídnout ještě jednu možnost. Poslanecká sněmovna by se aktuálním stavem řešení těch problémů nárůstu čísel, nebo naopak poklesu čísel měla zabývat na každé své schůzi, a protože se nedá zařadit něco jako stálý bod "Informace o...", tak jenom avizuji, že na každé schůzi Poslanecké sněmovny bude poslanecký klub KSČM navrhovat zařazení nového bodu, pokud tam nebude už z titulu přípravy organizačního výboru, který se bude jmenovat podobně, to znamená "Zpráva vlády o postupu řešení problematiky nezaměstnanosti". Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Mládek má slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně říct několik slov na téma nezaměstnanost. Nezaměstnanost je jednou z největších společenských zel, která existují, protože to degraduje, deprivuje lidi, a zejména pokud nezaměstnanost je dlouhodobá. Požadavek diskutovat nezaměstnanost je naprosto legitimní a vláda se s tím bude zabývat nejenom na této schůzi, ale jako významnou částí svého programu, protože to je jeden z hlavních cílů - zvýšit zaměstnanost, snížit nezaměstnanost.

    Já bych chtěl vyzvat prostřednictvím pana předsedajícího pana předsedu poslaneckého klubu TOP 09 pana Kalouska, aby se nesnažil omlouvat selhání hospodářské politiky jeho a Nečasovy vlády tím, že se budou upravovat čísla. Že když nám to nevyjde, tak to nějak omluvíme. Já bych chtěl říct, že tato země původně používala vlastní metodiku na měření nezaměstnanosti. Kdyby ta ještě fungovala, tak těch nezaměstnaných máme zhruba ještě o sto tisíc více. My jsme přešli na metodiku ILO, čili Mezinárodní organizace práce, takže to, co vypadává ze statistického úřadu, je plně srovnatelné se zeměmi Evropské unie.

    Já bych chtěl říct, že něco vykládat, že v tomto čísle je schovaných dalších 200 tisíc lidí, kteří nechtějí pracovat, je skoro urážka těch lidí, protože naopak existuje zhruba tak 370 tisíc lidí, to je do toho milionu, kteří už skutečně rezignovali a kteří jsou mimo evidenci a nejsou vedeni jako nezaměstnaní, a my bychom neměli pustit ze zřetele ani tyto lidi, a ne vykládat, že jich je nejenom zhruba 370 tisíc, ale o dalších 200 tisíc více. Není to pravda.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Mihala a registruji i přihlášku pana předsedy Stanjury.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Ano, okolní státy rostly a všechny ty, které nám byly dávány za příklad, tak také měly výrazně vyšší nezaměstnanost. Já rozumím tomu, že se možná neshodneme v této Sněmovně na tom, zda si lze, nebo nelze nakupovat pracovní místa a zdravý růst na dluh. Asi se neshodneme. Já jenom znovu opakuji, že ty země, které jste vzývali pro jejich HDP vyhnaný na prášcích veřejného dluhu, měly a mají také výrazně vyšší nezaměstnanost než Česká republika a že za ty svoje deficity si nekoupily ani jedno pracovní místo navíc, jenom si zvýšily dluh. Takhle prostě ten svět nefunguje. Ale o tom jsem mluvit nechtěl. To jsem jenom reagoval na emotivní vystoupení pana premiéra.

    Tohle je nedorozumění. Já jsem se nechtěl schovávat za evropskou statistiku. Já jsem se na ni ani nechtěl odvolávat, ani jsem nás nechtěl konejšit. Já ty údaje pokládám za velmi závažné. Já prostě pouze tvrdím, že porovnáním té evropské statistiky a naší z aktuálních dní a z dní zhruba před rokem je naprosto zřejmé a neoddiskutovatelné, že se rozšiřují nůžky, to znamená, že se zvyšuje číslo mezi těmi, kteří by skutečně chtěli pracovat, těmi, kteří jsou nezaměstnaní a mají jako svoji regulérní alternativu, kterou si vzhledem k systému zvolili, že tedy budou nezaměstnaní, budou chodit na brigády nebo budou pracovat na černo, nebo že budou dělat cokoliv jiného, než že budou zaměstnaní, než že budou podnikat, že si to prostě zvolí jako alternativu. A že ten systém, který vy prosazujete, který jste si mimo jiné prosadili u Ústavního soudu zrušením veřejných prací a celou řadou dalších kroků, které děláte, že jste tohle číslo zvýšili, to se oddiskutovat nedá. Já myslím, že všichni chápeme nezaměstnanost jako vážný problém a všichni bychom si přáli, aby každý skutečně nezaměstnaný si každý také tu práci skutečně hledal. Ale vaše politika, kolegové, nabízí té armádě nezaměstnaných - s kterou my cítíme, pro kterou bychom rádi našli nějaké řešení -, ale nabízíte armádě nezaměstnaných alternativu jinou, než si to zaměstnání najít. To číslo se zvyšuje. To číslo je vyšší než 200 tisíc a to neokecáte. To tak je! ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu předsedovi Miholovi, tak jenom bych poprosil, jakkoli nechci nikoho omezovat v jeho právu vystoupit, tak vzhledem k tomu, že pan premiér avizoval, že vládní koalice pravděpodobně bude souhlasit se zařazením tohoto bodu, tak je možné si rozpravu k problematice nezaměstnanost schovat na onen bod, který nepochybně zařazen bude, a nevést debatu dvakrát. Nechci vás nějak omezovat, ale možná by to přispělo ke zrychlení jednání Poslanecké sněmovny.

    Prosím, pan předseda Mihola.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, rekordní nezaměstnanost je natolik alarmující a je to natolik palčivý problém, že se vlastně snahou o jeho řešení zabývaly snad všechny volební programy. Proto bude také patřit určitě k přednostním snahám této nově vzniklé koalice, a proto také klub KDU-ČSL podpoří, abychom se této problematice věnovali v nově zařazeném bodu, ať už ho navrhl kdokoliv. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Stanjura, pan předseda klubu ODS, prosím. Byl dřív, určitě (k předsedovi klubu Kováčikovi, připravenému u řečniště). Já to hlídám.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, pane předsedo, že mohou i opoziční držitelé přednostního práva se k tomu vyjádřit, když pomineme, jak dlouze mluvil pan premiér, ale nebudu mluvit dlouho.

    Chci říct, proč není dobrý nápad pravidelný bod, který by se věnoval nezaměstnanosti. Myslím si, že vláda a parlament mohou přispět k zlepšení situace konkurenceschopnosti, podmínek pro podnikání tím, že budou dělat buď exekutivní, nebo parlamentní kroky. A změna či přijetí nových zákonů k dobrému, nebo taky směrem k horšímu. Myslím, že obojí hrozí. K dobrému, na to se můžeme těšit, k tomu špatnému to hrozí. A pokud jsme viděli jak návrh koaliční smlouvy, tak předběžný návrh koaličního programového prohlášení, tak si myslím, že z obou těch možných prostředků tam najdeme návrhy. Jak ty, které by mohly pomoci, tak ty, které určitě nepomohou a které budou škodit.

    Chci říct - nevytvářejme dojem tím, že když bude Sněmovna o tom jednat každý měsíc, že vytvoříme jedno jediné pracovní místo. No nevytvoříme. Můžeme přispět k tomu, můžeme přispět k tomu - já bych poprosil pana předsedu vlády, aby na mě zezadu nemluvil. To se fakt špatně mluví do mikrofonu. Určitě má možnost se přihlásit do diskuse jako já. Taky jsem to nekomentoval z blízkosti jednoho metru, jeho vystoupení. Děkuju, pane předsedo. Doufám, že nám to takhle vydrží, protože to je oblíbená taktika rozhodit řečníka nějakou rádobyvtipnou poznámkou, což se panu předsedovi vlády tentokrát opravdu podařilo. (Oživení a smích v sále, potlesk.)

    Jestli vám to připadá fér, tak tomu tleskejte, mně to moc fér nepřipadá, ale můžeme to zkoušet navzájem, kdo koho víc vyruší a koho víc rozhodí. Tak uvidíme.

    Myslím, že můžeme přispět k tomu, že zlepšíme podmínky pro to, aby někdo jiný vytvořil pracovní místa. A pokud vláda přijde rychle s legislativními návrhy, které by mohly k tomu přispět, tak se určitě tomu věnovat budeme a můžeme se tomu věnovat přednostně na jednotlivých schůzích. Pokud povedeme obecnou debatu, ve které se budeme předhánět, kterým statistikám věříme nebo nevěříme - a všimněte si, že ti, kteří nejvíc tvrdí, že jsou eurooptimističtí, že chtějí patřit do hlavního proudu, tak Eurostat asi do hlavního proudu nepatří. Pochopil jsem z vystoupení ministra průmyslu, že je to nějaká divná instituce, která to zřejmě na objednávku české pravice počítá nějak jinak, než by to počítali oni. No, je to možné, takhle dalece jsem ještě nepřemýšlel. Uvidíme.

    Myslím si, že nechceme zlehčovat to číslo. Ale přijďte s konkrétními recepty, s konkrétními návrhy na změnu legislativy, které se budou týkat například podpory vytváření zkrácených úvazků, daňového zvýhodnění těch, kteří zaměstnají dlouhodobě nezaměstnané. Snížení sociálních odvodů pro ty, kteří vytvoří pracovní místo, pro maminky nebo otce vracející se z rodičovské dovolené, případně pro ty naše spoluobčany, kteří pečují o své příbuzné se třetím či čtvrtým stupněm postižení. To si myslím, že jsou konkrétní kroky, které mohou přispět k tomu, aby podnikatelé, živnostníci, zaměstnavatelé vytvářeli další pracovní místa. Přijďme s návrhem, který zpružní více pracovní trh, který sníží cenu práce. I to je pak šance k tomu, aby vznikala nová pracovní místa.

    V takovém případě budeme pro, abychom se tím urychleně zabývali, abychom vedli urychleně debatu v jednotlivých výborech a dohadovali se o tom, které koncepty jsou lepší, nebo horší. Pokud povedeme debatu, jestli má pravdu ta, či ona statistika, jestli číslo, které - každá metodika má nějaké minusy. Pokud říkáme, že Eurostat má špatnou metodiku, tak ale nějakou metodiku, abychom se porovnávali s ostatními, zejména našimi sousedy, mít musíme. A podle toho Eurostatu, i když je podezřelý, jak říká ministr průmyslu, tak dva naši sousedé jsou na tom lépe, a to je Německo a Rakousko - tak to by měl být náš cíl, ať se dostaneme k nim. A ostatní sousedé jsou na tom mnohem hůře než my. Tam bychom se asi inspirovat nemuseli. Připomínám, že další dva, poslední dva státy z evropské osmadvacítky, které jsou na tom lépe, jsou už jenom Malta a Lucembursko. Takže se dívejme tam, kde je nezaměstnanost nižší, i když možná podle špatné metodiky, a hledejme recepty, které pomohou našim podnikatelům, našim zaměstnancům vytvářet pracovní místa. To má smysl a takového projednávání se my aktivně budeme účastnit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kováčik má slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Prostřednictvím předsedajícího panu kolegovi Stanjurovi: Vyprávějme to o té Maltě a Lucembursku těm, kteří mají čím dál tím výše do toho žlabu, a ne vlastní vinou.

    Ale pane předsedo, ještě jsem se vám chtěl omluvit prostřednictvím předsedajícího: Netleskal jsem tomu, že se panu premiérovi vás podařilo rozhodit. Ale tleskal jsem eleganci, se kterou jste si s tím poradil.

    A teď k věci. To vše, co tady mělo být řečeno, a bohatě ještě navrch, tady k tomu řečeno už bylo. Jestliže připustíme, že se tady bavíme o zařazení bodu, čili o řekněme technologické stránce věci, a nebereme to téma do hloubky a věcně, tak už pak jenom nezbývá než navrhnout, aby ten bod byl zařazen na tento čtvrtek jako první bod před ostatní pevně zařazené body. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Na čtvrtek. V tom případě by to velmi pravděpodobně byl druhý bod, protože jako první, pokud projde návrh grémia, by byla ona Dohoda o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře. Po ní bychom tedy zařadili tento bod. Ale pouze upozorňuji, že v 11 hodin ve čtvrtek je zařazena debata o Ukrajině. To znamená, je tam toto časové omezení.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Rozhodně před Ukrajinu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Dobře, budeme o tom hlasovat.

    Nyní je přihlášen řádně pan poslanec Šincl, po něm pan poslanec Böhnisch.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás požádal o pevné zařazení bodu číslo 35 schváleného pořadu 6. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na úterý 11. února 2014 za pevně zařazené body. Nebo na středu dopoledne 12. února 2014 za pevně zařazený bod. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, tzv. živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 85.

    Současně si vás dovoluji požádat o pevné zařazení bodu 66 - Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2012, sněmovní tisk číslo 36, na čtvrtek 13. února 2014 jako druhý bod dopoledního jednání po již pevně zařazeném bodu. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, druhý bod to být nemůže, pravděpodobně, protože předpokládám, že projde jak návrh z grémia, tak návrh pana poslance Kováčika, takže by to byl třetí bod ve čtvrtek. Ale i pro tento bod platí časové omezení 11. hodina a debata o Ukrajině. Takže pokud s vědomím toho na tom trváte, tak já to samozřejmě nechám hlasovat. (Poslanec Šincl souhlasí.)

    Ano, děkuji. S přednostním právem pan předseda Kováčik. Prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Omlouvám se, už to vypadá divně, že tolikrát jdu před vás, ale bohužel - dozvěděl jsem se, což jako nevládní poslanec nemohu vědět dopředu, že tady ve čtvrtek nebude pan premiér, a my bychom rádi, aby nezaměstnanost byla probírána za přítomnosti, a to za aktivní přítomnosti pana premiéra. Proto podávám alternativní návrh, aby bod, který jsem navrhl, řešení nezaměstnanosti, byl zařazen zítra, to je ve středu, jako první bod po polední přestávce. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, znamenám si. Pan poslanec Böhnisch.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Chtěl bych požádat váženou Sněmovnu o zařazení dvou nových bodů na program této schůze. Jednalo by se o druhé a třetí čtení sněmovního tisku 53, což je novela zákona o obalech.

    Jak víte, minulý týden jsme projednali tento tisk v prvém čtení a zkrátili lhůtu na pět dnů, výbor pro životní prostředí již stihl tuto materii projednat a vzhledem k naléhavosti tohoto tisku bych rád, aby celý legislativní proces ve sněmovně proběhl ještě v rámci této schůze. Pokud se bude hlasovat o zařazení těchto dvou bodů, pak bych prosil druhé čtení pevně zařadit na dnešek po již pevně zařazených bodech a třetí čtení na konec bloku třetích čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Měl jsem zde ještě přihlášku pana poslance Komárka. Pan poslanec Komárek stahuje. Dobrá. V tom případě pokud nejsou další přihlášky k pořadu schůze, tak se postupně hlasováním vypořádáme s návrhy, které zde padly.

    Bude zde námitka proti jednomu hlasování o návrhu z grémia, nebo můžeme návrh z grémia odhlasovat jedním hlasováním? Můžeme jedním hlasováním, dobře.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem z grémia, tak jak jsem jej přečetl, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Samozřejmě v modifikaci po poradě předsedů poslaneckých klubů, tj. ohledně pátku - třetího čtení. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 78. Přihlášeno je 181, pro 169, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Nyní bychom hlasovali o návrhu pana poslance Kováčika. Ten navrhuje zařadit nový bod, který by zněl Zpráva vlády České republiky o možnosti a postupech řešení kritického stavu nezaměstnanosti. Navrhuje jej zařadit na středu. Musíme ale zařadit nejdříve nový bod. Nechám hlasovat o zařazení nového bodu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom tento bod zařadili? Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 79. Přihlášeno je 181, pro 159, proti 11. Tento návrh byl přijat.

    Je zde návrh tento bod pevně zařadit na středu jako první bod odpoledne.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 80. Přihlášeno je 182, pro 161, proti 7. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Sklenák navrhuje bod 68, což jsou výroční zprávy zdravotních pojišťoven, zařadit na pátek po bloku třetích čtení.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 81. Přihlášeno je 182, pro 172, proti 1. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Šincl, bod 35, což je živnostenský zákon, pokud se nepletu, chce pevně zařadit na dnešek za pevně zařazené body. Pak tu byla ještě jedna alternativa. Pane poslanče, chápu to, že pokud neprojde tento návrh, tak bychom hlasovali o druhém návrhu? Ano, dobrá.

    Kdo souhlasí, abychom tento bod, bod 35, zařadili na dnešek za pevně zařazené body - zahajuji hlasování -, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 82. Přihlášeno je 182, pro 142, proti 29. Tento návrh byl přijat.

    Poté zde byl návrh, abychom bod 66, Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře, zařadili na čtvrtek po pevně zařazených bodech, tzn. v této fázi jako bod 2 dopoledního jednání ve čtvrtek s tím, že je tam časové omezení do 11 hodin.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 83. Přihlášeno je 18, pro 142, proti 26. I tento návrh byl přijat.

    Posledním návrhem je návrh pana poslance Böhnische, který navrhuje nový bod, a to dvakrát, druhé a třetí čtení sněmovního tisku 53, novela zákona o obalech, a současně navrhuje, abychom druhé čtení tohoto bodu zařadili na dnešek po pevně zařazených bodech a třetí čtení na konec bloku třetích čtení. Teoreticky asi bychom měli absolvovat čtyři hlasování. Zeptám se, jestli je zde námitka, abychom to všechno zvládli jedním hlasováním. Je zde námitka proti společnému hlasování? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Böhnische, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 84. Přihlášeno je 182, pro 162, proti 7. I tento návrh byl přijat.

    Tím jsme se dle mého názoru vypořádali se všemi připomínkami k pořadu schůze. Je tomu tak? Ještě mám zde přihlášku pana předsedy poslaneckého klubu ČSSD pana předsedy Sklenáka. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Po zkušenostech z minulého týdne nebudu váhat a už v tuto chvíli jménem poslaneckých klubů ČSSD, KDU-ČSL a ANO 2011 navrhuji, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. i po 21. hodině. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je procedurální návrh, o kterém nechám hlasovat bez rozpravy. Je to procedurální návrh.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana předsedy Sklenáka, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 85. Přihlášeno 182, pro 149, proti 5. Tento návrh byl přijat.

    Nyní má prostor pan předseda klubu TOP 09.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Odpusťte, prosím. Mrzelo by mne, kdyby zůstalo zatajeno, abych vám prozradil, že mě pan poslanec Sklenák o chvíli předběhl. Chtěl jsem navrhnout totéž. (Potlesk a smích v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Chápu to jako přihlášení se pana předsedy Kalouska k návrhu pana poslance Sklenáka. Tím jsme se vypořádali s procedurou a již nám nic nebrání, abychom se věnovali jednotlivým bodům.

    Otevírám bod číslo

    což je sněmovní dokument 296. Prosím pověřeného člena organizačního výboru pana poslance Václava Votavu, aby tento dokument uvedl. Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se sněmovním dokumentem 296, který se týká návrhu Pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2014.

    Ve stručnosti. Výše příspěvku na úhradu nákladů poslaneckých klubů se stanoví pevnou částkou ve výši 24 500 korun a variabilní částkou ve výši 3 550 korun na každého člena klubu. Finanční prostředky jsou uvolňovány poslaneckým klubům měsíčně. Je třeba říci, že Kancelář Poslanecké sněmovny, která spravuje rozpočet Poslanecké sněmovny, má také ve své rozpočtové kapitole zahrnuty i veškeré příjmy a výdaje právě související s příspěvky k úhradě nákladů jednotlivých poslaneckých klubů.

    K tomuto návrhu přijal na svém posledním jednání organizační výbor také usnesení, a to dne 5. února 2014. Já vás s tímto usnesením seznámím. Organizační výbor navrhuje Poslanecké sněmovně schválit Pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2014 s výší příspěvku měsíčně, jak jsem uváděl. Pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2014 tvoří přílohu tohoto usnesení. Organizační výbor pověřuje na 6. schůzi Poslanecké sněmovny odůvodněním tohoto návrhu poslance Václava Votavu. Tímto jsem také splnil svoji povinnost danou organizačním výborem. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zahajuji obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Poprosím pana poslance Votavu, aby přečetl návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat.

  • Poslanec Václav Votava: Vážený pane předsedo, já už jsem návrh usnesení přečetl, ale zopakuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Stačí na něj odkázat v podrobné rozpravě a tím to bude vyřešeno.

  • Poslanec Václav Votava: Poslanecká sněmovna schvaluje Pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2014.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Výborně. Děkuji. Zeptám se, zda jsou další přihlášky do podrobné rozpravy. Není tomu tak, takže podrobnou rozpravu končím. Závěrečné slovo, pane poslanče, předpokládám nepožadujete.

  • Poslanec Václav Votava: Navrhuji samozřejmě schválit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak byl přednesen panem poslancem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    V hlasování pořadové číslo 86 přihlášeno 181, pro 147, proti 9. Tento návrh byl přijat.

    Děkuji a končím projednávání bodu 74. Ještě než pokročíme, tak je zde změna omluvy paní poslankyně Maxové. Omlouvá se již od 17 hodin.

    Budeme pokračovat bodem

    Předložený návrh z pověření vlády uvede pan ministr vnitra Milan Chovanec. Pane ministře, prosím, máte slovo.

    Prosím pana poslance Humla, aby umožnil panu ministrovi přístup k řečnickému pultu. Pane poslanče, budete muset pustit pana ministra, jinak nemůžeme projednávat. Děkuji.

    Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona, kterým se mění zákon o volbách do Evropského parlamentu a některé další zákony, zde byl již představen při jeho projednávání v prvém čtení. Dovolte mi tedy, abych jej stručně připomněl a připomněl vám jeho obsah.

    Návrh zákona reaguje především na přijetí směrnice Evropské unie týkající se pravidel pro výkon práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu. Vytvářejí se lepší podmínky pro kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu pro občany Unie, kteří se rozhodnou kandidovat v jiném než domovském členském státě. Odstraňuje se povinnost kandidáta, aby v členském státě bydliště společně s kandidátní listinou předložil potvrzení od domovského členského státu, že nebyl zbaven práva být volen nebo že taková volební nezpůsobilost není příslušnému orgánu známa. Tato povinnost se nyní nahrazuje čestným prohlášením kandidáta, že nebyl zbaven práva být volen. Členský stát bydliště, u něhož je kandidatura předpokládaná (předkládána?), se následně obrátí na členský stát původu kandidáta se žádostí o ověření takového prohlášení. V případě, že informace od členského státu původu kandidáta popírá čestné prohlášení, musí členský stát bydliště... pro zjištění bydliště učinit veškeré kroky, aby mu zabránil v kandidatuře (?), popřípadě ve zvolení nebo výkonu mandátu. Ustanovení upravující sčítání hlasů se upravují tak, že ihned po ukončení hlasování ve volbách do Evropského parlamentu na území České republiky, to znamená v sobotu ve 14 hodin, zahájí okrskové volební komise sčítání hlasů a výsledky hlasování za volební okrsky předají Českému statistickému úřadu, který je zpracuje a s celkovými volebními výsledky vyčká až na ukončení hlasování ve volbách do Evropského parlamentu ve všech členských státech Unie.

    Na základě upozornění Evropské komise návrh zákona rovněž upravuje podmínky zápisu občanů jiných členských států do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu a výměnu informací mezi členskými státy za účelem zamezení případné duplicity v hlasování.

    V neposlední řadě návrh zákona promítá do volebních zákonů změnu pojmosloví zavedenou novým občanským zákoníkem, který nabyl účinnosti k 1. lednu 2014.

    Vzhledem k tomuto, že směrnice měla být do právních řádů členských států transponována do 28. ledna 2014, a s ohledem na skutečnost, že podle navrhované právní úpravy by měly proběhnout již volby do Evropského parlamentu v květnu tohoto roku, je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co možná nejdříve. Dovolím si proto později v rámci podobné rozpravy vznést návrh Poslanecké sněmovně na zkrácení lhůty pro zahájení třetího čtení návrhu, a to do 48 hodin.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. My jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jako tisk 13/1. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte, abych vás seznámil s usnesením ústavněprávního výboru, který na své 3. schůzi dne 22. ledna 2014 projednal předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 13, a přijal k němu usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 13/1, ve kterém ústavněprávní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, a pověřuje zpravodaje, aby návrh tohoto usnesení předložil Poslanecké sněmovně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se, zda jsou do ní nějaké přihlášky. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které je přihláška nyní tedy pana poslance Chovance, a prosím ho, aby vystoupil u pultu. Pane poslanče, prosím.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedající. Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem avizoval v úvodním slově, žádám Poslaneckou sněmovnu o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda jsou další přihlášky do podrobné rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, popřípadě pana zpravodaje, zda chtějí závěrečná slova. Není tomu tak.

    Nám tedy pouze zbývá, abychom se hlasováním vypořádali s návrhem na zkrácení této lhůty na 48 hodin.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, aby byla lhůta zkrácena na 48 hodin, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 87. Přihlášeno je 180, pro 125, proti 6. Tento návrh byl přijat. Lhůta byla zkrácena. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Budeme pokračovat bodem

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 38/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Radim Fiala. Pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, cílem této novely je odlehčit našim malým a středním podnikatelům. Toto prorůstové opatření zavádí do našeho právního řádu hotovostní účetnictví, čímž ve výsledku dojde k ozdravení malých a středních podniků včetně živnostníků. Následně dojde ke snížení nezaměstnanosti, zvýšení konkurenceschopnosti a oživení ekonomiky České republiky. Nemalou částí z této skupiny jsou právě živnostníci, tedy více než 250 tisíc plátců daně z přidané hodnoty.

    Opravit dosavadní legislativně dané bezpráví je logické a je spíše záhadou, proč se dosavadní politici dnes takové úpravě bránili. Je přece v našem vlastním zájmu, aby v této zemi bylo výhodné podnikat a platit daně. Je přece správné, když společně vybudujeme právní řád, který bude spravedlivý a nad kterým nezůstane našim daňovým plátcům rozum stát.

    Tito lidé, poctiví čeští malí a střední podnikatelé, živnostníci, jsou největšími oběťmi dosavadní právní úpravy. A právě tito lidé jsou také naší největší nadějí na nový ekonomický růst a na celkové hospodářské oživení. Uvolněme jim tedy legislativní zábrany a dovolme jim, aby svou prací mohli efektivněji pozvednout naši ekonomiku z červených čísel.

    Pokud se ptáte, na co umírá podnikání našich podnikatelů a firem, tak odpověď je jednoduchá: smrt má název nedostatek likvidity, tedy solventnost. Máte vystavené faktury, máte účetní zisk, ale jediné, co nemáte, jsou peníze. Náš návrh zvýší likviditu, tedy solventnost, především malých a středních firem, zvýší důvěru těchto podnikatelů v náš stát a v podnikatelské prostředí.

    Musím zpochybnit zásadní argument odpůrců. Obavu, že dojde k poklesu výběru daně, chápu, ale zároveň zde jasně říkám: Pokud se podvádí v dani z přidané hodnoty, tak právě u fiktivních fakturací na vstupu. Tedy podvody umožňuje právě absence hotovostního účtování o této dani.

    Kolegyně a kolegové, řada z vás ve volební kampani, řada nových politických subjektů v této Sněmovně, měla ve volebním prohlášení a slibovala živnostníkům a podnikatelům podporu právě v této úpravě stanovení daně z přidané hodnoty. Vzpomeňte na svoje předvolební sliby. Naše hnutí mělo tento návrh jako jeden z hlavních bodů volebního programu. Věříme, že zlepšení stavu naší země je možné dosáhnout pouze skutečnou změnou systému, ve kterém žijeme a pracujeme, včetně změn v oblasti daní. Bez nového přístupu nic nezlepšíme, pouze u koryt se objeví nové tváře. Budeme pokračovat v budování zadluženého evropského úřednického bankovního socialismu? Nemáte peníze na mzdy - dostanete dotaci. Nemáte likviditu - výhodně si půjčíte. V tomto systému budou podvodníci dál podvádět a poctiví podnikatelé končit v exekucích a na úřadu práce.

    Kolegyně a kolegové, zkuste podpořit jasný krok ve prospěch českých živnostníků a firem a podpořte v prvním čtení tento návrh. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Václav Votava. Pane poslanče, prosím máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, pan kolega Fiala nás seznámil s poslaneckým návrhem na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který byl předložen jako tisk číslo 38. Detailněji nás seznámil s principem tohoto návrhu.

    Ve stručnosti moje zpravodajská zpráva. I když rozumím samozřejmě snaze předkladatelů reagovat na určité problémy, se kterými se potýkají především malé a střední podniky a živnostníci, konkrétně se jedná o odvod DPH ještě před přijetím platby za poskytnuté služby, výkony či dodané zboží, tedy odvést daň z přidané hodnoty po vystavení daňového dokladu a za zdaňovací období, kdy od odběratele nemají ještě zaplaceno, je moje stanovisko bohužel k tomuto návrhu zákona negativní. A není to namířeno samozřejmě proti malým podnikům, proti živnostníkům, to vůbec ne.

    Vůbec také nezpochybňuji, že špatná platební morálka či platební neschopnost způsobuje především malým, středním podnikům, ale i živnostníkům, plátcům daně z přidané hodnoty, nemalé problémy. A sami, pokud si poctivě plní svoji daňovou povinnost vůči státu, se dostávají do problémů, dostávají se do obtížné finanční situace, platební neschopnosti. Nebo pro splnění své daňové povinnosti jsou zatíženi bankovním úvěrem, pokud jim ho samozřejmě banka dá, vyjde jim vstříc, aby závazek vůči státu prostě splnili.

    Nicméně musím se ztotožnit víceméně se stanoviskem Rusnokovy vlády. Stanovisko jsme obdrželi jako tisk 38/1. A stanoviskem vlády je nesouhlas s tímto poslaneckým návrhem. Těch důvodů je několik.

    Hlavním důvodem negativního stanoviska, tedy i mého, je zavedení tzv. hotovostního účetnictví, a tím vytvoření vlastně dvou odlišných režimů v rámci zákona o DPH. Není to tedy jenom vlastní hotovostní účetnictví, ale samozřejmě že tady vytváříme dva paralelně jdoucí systémy v rámci zákona o dani z přidané hodnoty. Myslím, že právě riziko daňových úniků, jak na to poukazuje vláda, spojené s tímto zavedením je naprosto reálné a zřejmé.

    Další důvod: Zavedení navrhovaného opatření bude znamenat vyšší nároky na správu daně, nehledě na to, a to je diskutabilní, zda právě povede navrhované opatření ke zrychlení a k zefektivnění daňové kontroly. Nejsem tak o tom zcela přesvědčen. Koneckonců i pro samotné plátce daně budou vyšší nároky vzhledem k nutnosti dvojího sledování účetních případů znamenat zvýšení administrativy i dalších finančních nákladů, jako např. pořízení softwaru atd.

    A konečně předložený návrh není zcela slučitelný s evropskou směrnicí o společném systému daně z přidané hodnoty, která je poměrně v tomto ohledu striktní.

    Proto tady budu navrhovat zamítnutí tohoto tisku již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Zatím mám dvě přihlášky. První je pan poslanec Jiří Dolejš, druhou je paní poslankyně Olga Havlová. Pan poslanec Dolejš má slovo. Prosím.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedo. Všichni se zaklínáme tím, že chceme pomoct ekonomice, dokonce i malým podnikatelům a živnostníkům, ale nějak nemůžeme najít společnou řeč v tom jak. A já si myslím, že možná to je nejdůležitější. Ne kdo chytne nějakou čárku za to, že se snažil, ale co bude na výstupu. A to myslím asi zajímá nejvíc koneckonců i ty drobné podnikatele.

    Když jsem slyšel úvodní slovo předkladatele a k tomu vyjádření pana zpravodaje, tak se nemohu ubránit jistým dotazům. A myslím si, že nalézt na ně odpověď lze určitým způsobem. Nestačí pouze říct - ano, pustíme to dál, nebo naopak zamítneme a tím to celé skončí a budeme čekat, až moudrá vláda nás obšťastní něčím daleko více promyšleným. Ale řekněme si, kde nás tedy tlačí bota a jak to rozuzlit.

    Já si nemyslím, že by snad bez ohledu na slova, která padala v předvolební kampani, měl někdo drobné podnikatele za parazity. To doufám, že už jsme si navzájem napříč celým politickým spektrem vysvětlili. Opravdu nejsou škodná. Ale je tento návrh skutečně tak razantně prorůstový? Nevzniknou nové komplikace, náklady na administraci? Je tady konzistence, či naopak rozpor v právním řádu, v daňovém pořádku? To jsou ty otázky, které já jsem si kladl.

    Samozřejmě, že návrh vychází ze směrnice Evropské unie. Ta umožňuje zavádět hotovostní účetnictví. Ale současně tady pan zpravodaj řekl, že ten způsob je - dokonce vyřkl i takový soud - neslučitelný. Je neslučitelný s jinou částí evropského a českého práva. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Olga Havlová.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vítám to, že se přednostně projednávají sněmovní tisky 38 a 39 - oba návrhy na změnu zákona o dani z přidané hodnoty. První tisk má zavést možnost platby DPH až po zaplacení faktury a druhý zrušení institutu nespolehlivého plátce. Oba považuji za velmi důležité, zejména v obraze čísel o nezaměstnanosti, tak jak jste je tu slyšeli, která jsou teď smutně rekordní. Recese sice pomalu končí, ale firmy nové zaměstnance nepřijímají. Statistiky trhu práce hovoří nemilosrdně. Celkový počet nezaměstnaných stoupl na 629 tisíc, oproti loňskému lednu je to nárůst o 43 tisíc osob. Počet nezaměstnaných se tak zvýšil na 8,6 %. Zdůrazňuji, že podle starých výpočtů by toto číslo bylo daleko více alarmující a bylo by 11 %, což je opravdu cifra děsivá. Vláda jedná na tripartitě s odbory a zaměstnavateli a snažili se domluvit na řešeních, která by tato alarmující čísla zvrátila. Přicházíme s návrhy, které jsou zde dlouhodobě požadovány ze strany podnikatelů. S návrhy, které skutečně mohou pomoci a budou relativně levné k tomu, jaký efekt a potenciál mají přinést. Oba návrhy byly dlouho dopředu diskutovány a připravovány ve spolupráci s hospodářskou komorou. Už minulé volební období byla snaha pomoci podnikatelům.

    Vážení členové nové vládní koalice, pokud byste měli strach, že by tato opatření mohla ohrozit výběr daní, pak berte v úvahu, že to může být pravda maximálně na úplném počátku. Nepochybuji o tom, že změny budou určitě pro naše občany a drobné podnikatele přínosné. Ve vládním programovém prohlášení i v koaliční smlouvě se píše o tom, jak se bude v ČR podporovat podnikání a vznik nových pracovních míst na trhu práce. Pokud chcete tato slova nepokrytě naplnit, prosím podpořte změnu a naše návrhy. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Je zde faktická poznámka pana poslance Raise, potom pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den všem. Chtěl bych tady podpořit názor pana zpravodaje Votavy, protože se domnívám také, že dva systémy, hotovostní a standardní, že to může přinést problém. Na druhou stranu si myslím, že to je mimořádně aktuální problematika, kterou bychom měli řešit, a souhlasím s tím, co tady říkal pan poslanec Dolejš, abychom na tom dál popracovali, a jako člen rozpočtového výboru se samozřejmě k tomuto hlásím a myslím si, že bychom na tom mohli najít společnou řeč, protože je potřeba živnostníkům samozřejmě pomoct. Děkuji. (Potlesk některých poslanců hnutí ANO a Úsvit.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Fiala, po něm pan poslanec Klaška.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já z té diskuse a z toho, co řekl pan zpravodaj Votava, cítím, že tento návrh budeme velmi těžce prosazovat v prvním čtení, že ho nepřikážeme výborům, že o něm dále nebudeme jednat. Chci se zeptat: Kde jsou ty naše předvolební sliby? Kde je ta pomoc českým podnikatelům, živnostníkům? Kde jsou prorůstová opatření pro českou ekonomiku, o kterých jsme před volbami tolik mluvili a popsali tolik stran časopisů a novin? Já si myslím, že to je přesně ono! Proběhla spousta očistných konferencí různých stran, politických subjektů, ale žádná náprava na obzoru! Chci vám jenom říct, že když tento návrh neprojde do druhého čtení, nebude přikázán výboru, tak hnutí Úsvit se nenechá utahat, nenechá se odradit a my ten návrh budeme přepracovávat, budeme na něm pracovat a budeme ho předkládat znovu, protože si myslíme, že v české ekonomice má svoje místo. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec Klaška, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážení kolegové, kolegyně, já bych chtěl také podpořit stanovisko zpravodaje, protože si také myslím, že je to dobře míněná iniciativa, oceňuji tento poslanecký návrh, nicméně si myslím, že léčí spíš následek než příčinu. Příčina je jinde. Je, aspoň jak já se setkávám s různými podnikateli, v druhotné platební neschopnosti. Takže možná tudy povede více cesta. Já bych navrhl, aby byl vypracován korektní vládní návrh se vším projednáním, s celým legislativním procesem, který by skutečně umožnil pomoci malému a střednímu podnikání. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: (O slovo se zároveň hlásí posl. Fiala a Urban.) Je zde dohoda, že první vystoupí pan poslanec Fiala, potom pan poslanec Urban. Prosím.

  • Poslanec Radim Fiala: Pokud to nevadí, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího děkuji za přednostní právo.

    Já chci jenom reagovat na kolegu, který vystupoval přede mnou. Má naprostou pravdu. Tím problémem je druhotná platební neschopnost. Pan kolega to řekl úplně přesně. A my přece jenom chceme, aby peníze, které ještě nemají na účtu, nedávali ze svých vlastních prostředků, ale dávali je do svých podniků, do nákupu zboží, do mezd svých zaměstnanců a nemuseli je propouštět, aby potom, až ty peníze mají, tak potom aby platili daně. Řekl jste to, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, naprosto správně. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že tady je zřejmé, že stát je v této situaci tak trochu ve střetu zájmů, protože stát ví, že je tady druhotná platební neschopnost, ví, že tady existují problémy s placením, že tady existují podvody, ale o to své přijít nechce, o to, co má přijít do státního rozpočtu. Já to na jednu stranu chápu, protože stát má své povinnosti atd., na druhou stranu si myslím, že ten návrh zákona je hodný zřetele, a já tedy za sebe určitě bych doporučoval, aby byl projednán ve výborech, a jestli dovolíte, dívám se na předsedu hospodářského výboru, nekonzultoval jsem to s ním, tak bych navrhl, pokud bude propouštěn do druhého čtení, aby byl projednán i v hospodářském výboru, protože má své reálné ekonomické dopady. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, kdo dál se hlásí do obecné rozpravy. Já jsem zaznamenal ve stanovisku pana zpravodaje návrh, že bude navrhovat zamítnutí. Jsem přesvědčen, že pokud tomu tak má být, tak to musí zaznít v rozpravě. ***

  • Poslanec Václav Votava: Tak děkuji za slovo. No, říká se, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Sice to neberte úplně takhle vážně, to, co jsem řekl, nicméně tak asi trošinku to chápu a již jsem to říkal v té zpravodajské zprávě - já chápu důvody, které vedou předkladatele k podání tohoto návrhu, ale opravdu, vytvářet tady dva souběžné systémy ve výběru daně z přidané hodnoty, to si myslím, že není zrovna správné a že to bude plodit řadu problémů. Byť tedy ten úmysl chápu, zlepšit postavení, pozici živnostníků a menších podniků. Takže abychom s vaničkou nevylili i to dítě.

    Takže já navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá, děkuji. Pokud nejsou další přihlášky do rozpravy, tak já rozpravu končím a zeptám se, zda má pan zástupce předkladatelů nebo pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    V tom případě budeme hlasovat o návrhu, který padl v rozpravě, to znamená návrh na zamítnutí (hlasy ze sálu) - ano je zde žádost o odhlášení, takže já váš všechny odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Pan zpravodaj?

  • Poslanec Václav Votava: Takhle, pane předsedo, ještě pro pořádek, byl tady - nevím - tedy jestli ten návrh platí na vrácení k dopracování - ale nebyl řečen, nebyl zopakován.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ten nebyl řečen v rozpravě, pokud se nepletu. Nebo byl? Já jsem ho nezaregistroval, tak pokud byl řečen v rozpravě? Byl, tak se omlouvám, v tom případě omlouvám se panu poslanci Dolejšovi, v tom případě bychom hlasovali nejprve o vrácení k dopracování a poté o zamítnutí.

    Takže byli jste všichni odhlášeni a já tedy ještě zazvoním na kolegy v předsálí, aby se mohli zúčastnit hlasování.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu pana poslance Dolejše, který navrhuje vrátit tento návrh navrhovateli k dopracování.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 88, přihlášeno je 161, pro 70 a proti 40. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 89, přihlášeno 163, pro 97, proti 16. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tento návrh zamítli.

    Končím projednávání bodu číslo 22 a otevírám bod

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 39/1. Prosím opět pana poslance Fialu, aby návrh za navrhovatele uvedl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, tato novela zákona ruší zákonné ručení za odvod daně z přidané hodnoty příjemcem plnění od nespolehlivého plátce.

    Jak jsme již deklarovali před volbami, chtít po občanech či firmách, aby zodpovídali za to, zda jejich obchodní partner platí, či neplatí daně, je naprostý nesmysl. Pokud stát chce, aby neplatiči daní nepodnikali, ať jim zruší firmy, ať je sankcionuje. Ale nemůžeme přece převádět povinnosti státu na poctivé podnikatele. Proč v tomto boji mezi firmami, neplatiči a státem má trpět třetí strana? Proč má nést úbytky podnikatel, který se sám ničeho špatného nedopustil? Tím spíše, že v reálném pracovním procesu podnikatel nemá šanci bezpečně a v reálném čase zjišťovat aktuální platební morálku svých obchodních partnerů. Jak neustále opakujeme, některé obchody probíhají v delším horizontu a ze solidní firmy se často přes noc i díky druhotné platební neschopnosti může kdykoli stát neplatič. Copak poctivý podnikatel, řádně platící své daně a nesoucí nespočet rizik podnikání, kterým se nelze vyhnout, skutečně musí nést i toto zcela zbytečné břemeno?

    Stávající úprava je účelové překroucení spravedlnosti ve prospěch státu. Chceme-li tento přístup státu akceptovat, zaveďme rovnou institut rukojmí všude tam, kde to bude vhodné a hlavně pohodlné pro stát.

    Kolegyně, kolegové, pokud souhlasíte s tím, že občan v demokratické zemi nemůže být rukojmím státní moci, pak podpořte navrženou novelu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, pane poslanče, a prosím pana zpravodaje, kterým je opět pan poslanec Votava, aby se ujal slova.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, ani v tomto případě předkladatele nepotěším, protože mé stanovisko bude obdobné jako v tom prvém případě - nesouhlasné. Navrhovaná právní úprava ruší zákonné ručení za odvod daně z přidané hodnoty příjemce plnění od nespolehlivého plátce. Tato povinnost znamená samozřejmě zatížení určitým způsobem obchodního styku, to pravda je, nicméně je podstatným nástrojem v boji s daňovými úniky především, a to zejména, v oblasti podvodných řetězených transakcí. To je dneska celoevropský problém, který se bohužel nevyhýbá ani České republice.

    Daňové úniky v oblasti daně z přidané hodnoty mají zásadní dopady na veřejné rozpočty, to je obecně známo, a vládní koalice i ve své koaliční smlouvě deklaruje boj proti daňovým únikům a chce také výběr daní zásadně změnit, zlepšit. Jenom pro vaši představu - firmy dluží státu na daních desítky miliard korun, přitom jde často o podvody právě při neplacení daně z přidané hodnoty, takzvané kolotočové obchody, řetězení.

    Nedoplatky na dani z přidané hodnoty stouply za dva roky od roku 2010 do 2012 z 57 miliard na více než 82 miliard korun. Ke konci dubna 2013 finanční úřady evidovaly 77 firem, jejichž nedoplatky na dani z přidané hodnoty byly vyšší než 100 milionů korun, celkem to dělalo 26 miliard korun od těchto firem, které dlužily na dani z přidané hodnoty. A většina těchto dlužníků sídlí na fiktivních adresách, jde o fiktivní firmy založené právě pro účely podvodu v placení daně z přidané hodnoty nebo se jedná o tzv. bílé koně.

    Proto, dámy a pánové, já i u tohoto návrhu zákona o změně daně z přidané hodnoty navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám rozpravu - pan poslanec Stanjura se hlásí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl připomenout, že to ručení není absolutní, že ručení je za jeden daňový doklad nebo fakturu, jak jsme zvyklí říkat, ve výši 700 tisíc korun na jednom daňovém dokladu, na jedné faktuře. To znamená, to je evidentní ochrana živnostníků a malých a středních podnikatelů, protože každý z nich, kdo podniká, si může spočítat, kolik faktur, na kterých je zdanitelné plnění za 700 tisíc, ročně obdrží. Bezesporu to zvyšuje administrativní náročnost, zejména těch velkých, na druhé straně to může pomoci v boji proti podvodníkům a těm, kteří okrádají stát na DPH.

    Nicméně bychom měli chtít potom, aby i finanční úřady byly v tom aktivnější. Zkušenost z mého volebního obvodu a z mého regionu - pokud firma, která většinou platí DPH, najednou vykáže žádost o vratku DPH ve výši 50, 70 tisíc, dostane tam kontrolu. Dá se to pochopit, pokud se (nesrozumitelné), takže nevyplatí se ty peníze. Přijde kontrola, zkontroluje se to, oprávněné - neoprávněné. Myslím, že kdybychom tohle aktivně používali u těch velkých částek, tak se nám podaří ty daňové úniky snížit.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Ještě velmi krátce bych se zamyslel nad oběma dvěma těmi novelami. Víte, statisticky, jak už jsem řekl, jde asi o 250 tisíc malých a středních živnostníků. A možná se někteří z vás budete divit, ale právě tito malí a střední živnostníci mají největší podíl daní, které platí do státního rozpočtu. To znamená větší, než jsou velké společnosti, o kterých si myslíme, že platí obrovské daně. Samozřejmě platí, ale suma těchto daní u malých a středních živnostníků je nejvyšším podílem daní ve státním rozpočtu.

    Chtěl bych říct, že ve čtvrtek zde budeme číst zprávu o podnikání, zprávu o malých a středních podnikatelích, a že to není úplně veselé čtení. To jsou lidé, kteří mnohdy dnes bojují o přežití těch svých společností, těch svých malých firem, těch řemesel a toho, co dělají, a rozhodují se o tom, jestli budou v této činnosti dál pokračovat, anebo jestli - tak jak jsme už o tom mluvili dnes na začátku kvůli nezaměstnanosti - jestli se rozhodnou, že svoje řemeslo pověsí na hřebík a sem tam si přivydělají nějakou brigádou, stanou se součástí šedé ekonomiky, anebo vejdou do hypermarketu sociálních dávek. To prostě u nás funguje a tito lidé, když si to spočítají, tak na tom mohou být ještě líp, než jsou na tom v situaci, kdy podnikají, kdy drží svou firmu, kdy mají vlastní odpovědnost za sebe a za svoje rodiny na vlastních bedrech. Takže jsem přesvědčen, že nejenom pro ně, aby přežili, ale pro celý náš systém jsou to důležité dvě novely.

    Ještě závěrečnou větu. Hnutí Úsvit dnes předložilo podle mého názoru Poslanecké sněmovně novely natolik zásadní a nezbytné, že jejich neprosazení může znamenat jedinou věc - že současné reprezentaci v Poslanecké sněmovně chybí politická vůle pomoct živnostníkům, pomoct malým a středním podnikatelům, prostě pomoct lidem, kteří v sobě našli odvahu v této republice podnikat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Ptám se, jestli ještě někdo se chce přihlásit do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž končím obecnou rozpravu. Prosím případně o závěrečná slova pana navrhovatele a pana zpravodaje.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Myslím, že to, co říkal pan kolega Stanjura, s tím se samozřejmě ztotožňuji. Po těch legislativních úpravách, které byly ke konci roku, tak došlo, ano, ke zjemnění, zmírnění, že se jedná o platby nad 700 tisíc korun. Původně to bylo bez jakéhokoliv omezení. Také co se týká lustrování těch firem, tam také došlo ke změně. Ty subjekty nebudou muset lustrovat tisíce těch dalších subjektů, ale zase se to omezuje řádově na desítky, možná stovky subjektů.

    Navrhuji, tak jak jsem řekl už i ve zpravodajské zprávě, znovu to opakuji, ale přesto zamítnutí tohoto návrhu zákona.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Táži se ještě pana navrhovatele, zda chce závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Tudíž budeme hlasovat o návrhu, který padl, a to je: zamítá se přeložený návrh.

    Zahajuji hlasování teď. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Proti?

    Hlasování končím a konstatuji, že hlasování číslo 90 dopadlo takto: pro bylo 93 poslanců, proti 14. Výsledkem hlasování je to, že návrh byl přijat, tudíž předložený návrh se zamítá k projednávání. Končím tímto bod 23.

    Přikračuji k dalšímu bodu projednávání a to je bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaná novela živnostenského zákona byla zpracována s cílem pokračovat ve zlepšování podnikatelského prostředí v České republice dalším snižováním administrativní zátěže podnikatelů. Administrativní zátěž se snižuje tím, že se ruší povinnost podnikatelů opakovaně dokládat obecnímu živnostenskému úřadu doklady, které již byly některému živnostenskému úřadu doloženy, a skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly bez změny.

    Živnostenské úřady budou z dokladů předložených podnikateli při vstupu do živnostenského podnikání nebo v jeho průběhu vytvářet elektronické kopie, které budou ukládat do datového úložiště živnostenského rejstříku. Tyto doklady pak budou přístupné všem živnostenským úřadům v České republice. Na základě požadavku Úřadu na ochranu osobních dat i veřejnosti se provádí úprava živnostenského rejstříku, která přispěje ke zlepšení ochrany soukromých osobních údajů vedených v tomto rejstříku. Dojde k zneveřejnění dosud přístupných údajů o adrese bydliště, adrese místa pobytu podnikatelů a dalších fyzických osob zapisovaných do tohoto rejstříku a dále pak k zneveřejnění všech údajů o podnikateli zapsaném v živnostenském rejstříku po uplynutí čtyř let ode dne zániku jeho posledního živnostenského oprávnění.

    Dovoluji si požádat, vážené dámy, vážení pánové, o podporu tohoto návrhu a jeho propuštění do druhého čtení.

    Ještě bych chtěl zdůraznit, že tento návrh byl předložen minulou vládou, nicméně si ho plně osvojuji.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, budu velmi stručný. Pan ministr velmi dobře popsal obsah návrhu novely živnostenského zákona a já musím říct, že se s ním více méně ztotožňuji a ten návrh vítám, protože pokud se podíváte na živnostenské podnikání v České republice, je to nejčastější typ podnikání. A já si myslím, že to, co tady léta říkáme, že se budeme snažit snižovat administrativní zátěž živnostníků, podnikatelů obecně, tak tento návrh zákona naplňuje, řekl bych, velmi podstatně, vlastně víceméně je obsahem této novely.

    Musím říct tedy, když jsem si to pročítal, tak návrh zákona je vlastně předkládán ve variantách pro každé dva typy, respektive dvě činnosti, které jsou popsány v návrhu zákona. A ty varianty jsou po třech, já preferuji jako zpravodaj variantu číslo tři v obou případech, to znamená, jak to ukládání dokumentů, tak uchovávání osobních údajů, kde si myslím, že je to také naprosto správně. Argumenty typu toho, že bude mít stát další náklady, já odmítám, protože živnostenské úřady víceméně jsou v gesci státní moci. Je to přenesená působnost v rámci městských úřadů a myslím si, že všechny tyto úřady v současné době již vlastní skener, vlastní počítače, přístup do sítí, přístup do rejstříků, takže žádné náklady jsem tam nenašel. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám tímto obecnou rozpravu, do které se zatím přihlásila paní poslankyně Matušovská. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložená novela živnostenského zákona je kvalitně zpracovaná a odpovídá současným problémům, které trápí živnostníky. Živnostníci si od této novely slibují zrychlené řízení na živnostenských úřadech. Bývalí živnostníci by ji uvítali, protože po čtyřech letech po ukončení živnosti se automaticky živnostník přeřadí do neveřejné části živnostenského rejstříku.

    Aby byla celá věc smysluplná, tak bych se stejně jako pan zpravodaj přikláněla ke třetí variantě. Tato varianta však bude vyžadovat skenery a softwarové vybavení přímo na živnostenských úřadech. Já bych se proto ráda zeptala pana předkladatele na informace z důvodové zprávy, kde se zmiňujete o tom, že úřady jsou vybaveny příslušnými skenery a hardwarem. Pokud mluvit za náš kraj, máme u nás patnáct živnostenských úřadů a tímto zařízením jsou vybaveny pouze dva živnostenské úřady.

    Toto zařízení umožňuje rychlé odeslání naskenovaných dokumentů do informačních systémů živnostenského rejstříku a stojí zhruba 30 tisíc včetně licencí a softwarového vybavení. Proto se ptám, pokud projde tento návrh zákona, jak budou zohledněny finanční náklady ve vztahu ke státnímu rozpočtu a k rozpočtu obcí a jak to zohledníte při přípravě zákona o státním rozpočtu České republiky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ten zákon v jedné věci je určitě třeba podpořit, nebo tu novelu, která snižuje administrativní náročnost tím způsobem, že doklady, které jsou vyžadovány po živnostnících, nebudou muset opakovaně předkládat. Jestli to bude ve variantě první, to znamená na stejném živnostenském úřadu - já bych podporoval i tu variantu širší, to znamená, že jestli jednou předložím doklady, tak už je na žádném živnostenském úřadu předkládat nemusím.

    To pokračování má ale jeden háček a nad tím bychom měli v průběhu projednávání přemýšlet. Kromě toho, co jsem již řekl, ta novela říká, že do budoucna by živnostník neměl uvádět adresu trvalého bydliště, jak je povinen dnes, a že by mělo stačit pouze sídlo. Víme, jak to v České republice chodí: tisíc živnostníků na jedné adrese. Možná to nebude žádný problém - a já tak trochu možná cítím, nebo slyším trávu růst, ale mně se tohle opatření nelíbí. Já bych v tomto si myslel, že by mělo být zachováno předložení trvalé adresy, abychom do budoucna možná neřešili nějakou další novelu, až zjistíme, že to bylo špatně. Ale to je spíš věcná diskuse potom k projednání ve výborech.

    Určitě podporuji, aby tato novela byla propuštěna do dalšího čtení. Děkuji pěkně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo chce přihlásit do obecné rozpravy. Pan ministr. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já jsem byl vyzván, tak musím reagovat. Jsem rád, že se zdá být vůle, aby zákon postoupil do dalšího projednávání.

    Skutečně tam je nejspornější ta otázka, co tady říkal Milan Urban, to o adrese podnikatelů. Budeme o tom diskutovat.

    Na straně druhé, ona je tam ještě další část věty, kterou jsem přednesl. Připadá mi naprosto smysluplné, že když někdo přestane podnikat, tak se po čtyřech letech vymaže. Myslím, že to je docela dobrý nápad. Bude to samozřejmě předmětem jednání ve výborech.

    Co se týče poznámky paní poslankyně o skenerech, tak já si myslím, že to bude dobrý impuls k tomu, aby byly doplněny. Nechám ještě jednou prověřit, jaké náklady v tom hrozí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan zpravodaj, poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Já už budu velmi stručný. Navrhuji propustit tento návrh zákona do druhého čtení.

    Možná reakci na kolegyni ohledně skenerů a vybavení. Víte, i kdyby to měl stát doplatit, tak je to dobře. Hlavně že to nezaplatí ti živnostníci. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Ještě jednou se táži, zda se chce někdo přihlásit do obecné rozpravy. Není tomu tak. Tímto tedy končím obecnou rozpravu. Táži se pana navrhovatele, zda chce mít závěrečné slovo. (Nechce.) Pan zpravodaj také ne.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy návrhy na vrácení či zamítnutí předlohy, přistupujeme nyní k tomu, že se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Táži se, zdali má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru? Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Hlasování končím a konstatuji, že hlasování pořadové číslo 91... (Na světelné tabuli se ukazuje číslo hlasování 91 a po chvíli se mění na číslo 93.)

    Já se omlouvám. Toto hlasování prohlašuji za zmatečné a prosím znovu o hlasování.

    Kdo je pro návrh? Ještě než budeme hlasovat, mám tady faktickou poznámku pana poslance Koubka? Není tomu tak.

    Takže znovu zahajuji hlasování o návrhu. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru? Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Proti?

    Hlasování končím a konstatuji, že hlasování pořadové číslo 93 dopadlo takto: přihlášeno 170 poslanců, z toho pro 129, proti nikdo. Výsledek: návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Tento bod končím.

    Přistupujeme k projednání dalšího bodu našeho programu a to je

    ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu velmi stručný, protože sněmovní tisk číslo 53 jsem už podrobně představil v prvním čtení, takže nebudu plýtvat vaším drahocenným časem, abych opakoval argumenty.

    Určitě za chvilku uslyšíte vyjádření z výboru pro životní prostředí. Takže já bych chtěl jenom říct, že pozměňovací návrh přijatý v usnesení výboru pro životní prostředí považuji z pohledu Ministerstva životního prostředí za přijatelný kompromis, který nastavuje trend postupného navyšování recyklačních cílů, avšak ponechává určitý prostor pro výskyt případných problémů spojených s tříděním odpadů nebo stávajícím systémem nastavení evidence obalových odpadů pro účely zákona o obalech. Chtěl bych přitom zdůraznit, že již minulý, tedy nižší návrh cílů recyklace byl výrazně vyšší, než stanoví příslušná evropská směrnice, a samozřejmě tento nový návrh, který přichází z výboru pro životní prostředí, je tedy ještě vyšší. V některých případech dokonce dvojnásobný, než stanoví příslušná evropská směrnice.

    Stejně jako v prvním čtení bych vás rád požádal o schválení předloženého zákona v co nejkratším čase, a to s ohledem na splnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z členství v Evropské unii. Z tohoto důvodu bych vás také rád požádal o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 53/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Josef Nekl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro životní prostředí projednal na své 4. schůzi dne 6. února 2014 vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tisk 53. Jak již bylo řečeno panem ministrem, diskuse byla velmi obšírná a bylo přijato usnesení, které je kompromisem mezi návrhy předkládanými členy výboru a původním návrhem předkladatele, tj. vlády České republiky. Svým usnesením doporučuje výbor Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Usnesení máte předloženo jako sněmovní tisk 53/1. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, způsob projednávání novely, tak jak jsme ji zaznamenali, ve mně vyvolává určitou nejistotu, určité znepokojení. Totiž ten původně navržený způsob projednávání ve zkráceném projednání podle § 90 odst. 2 byl vetován a ty návrhy, které byly předloženy ve vládním návrhu, doznaly zásadní změny v návrhu, který byl předložen k projednání výboru pro životní prostředí.

    Jak dobře víme, klíčovým bodem toho návrhu novely je tabulka, která stanovuje limity pro recyklaci jednotlivých druhů obalů, a ta tabulka, kterou jsme viděli při návrhu vládním, byla poměrně rozumná i co do velikosti těch limitů, tak i co do času. Časový limit tam končil rokem 2015 mimo jiné také proto, že ještě nemáme plán odpadového hospodářství, a tím pádem ani nemůže být přijata velká novela obalového zákona.

    Návrh, který byl předložen výboru a který pak výbor většinou hlasů schválil, ovšem jednak přidává do té časové řady ještě rok 2016, což je v pořádku, ale navíc zvyšuje limity zhruba ve všech kategoriích, počínaje papírovými obaly přes skleněné, plastové až po prodejní, zhruba vždycky o pět až deset procent. Já si po pravdě myslím, že toto zvýšení je zbytečné, podle mého názoru pro naše hospodářství nevhodné a dalo by se říct i škodlivé.

    Samozřejmě se sice daří plnit tyto normy, i ty normy, které jsou navrženy výborem jsou v reálném prostředí samozřejmě plněny. Klidně se ale může stát, že stav výkupu obalů může doznat význačných změn, může také záviset na proměnách ekonomického cyklu a může se stát, že najednou nebudeme schopni recyklovat 80 % odpadů z papíru, ať už proto, že trh těch odpadů, zájem o recyklované odpady prostě významně poklesne. U některých komodit je to dokonce i z principu. Třeba když se zaměříme na železný odpad, ten je recyklován separací ve spalovnách. Když se zvedne cena výkupu železného šrotu, dojde k poklesu recyklace. Nebo u obalů dřevěných zase můžeme zaznamenávat skutečnost, že naše republika je významným producentem dřeva, a to také ovlivňuje velikost výkupu obalů ze dřeva vyrobených. To znamená, že kdybychom měli přijmout návrh, který schválil výbor, mohlo by to znamenat v případě neplnění těchto limitů, že by naše výrobní podniky mohly být postiženy sankcemi, které by jim musela Česká inspekce životního prostředí vypisovat, které by mohly jít až do řádů milionů korun.

    Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který jsem připraven, až na to bude čas načíst. Jestli je teď ten okamžik...

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Jestli máte návrh, tak prosím v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Jan Zahradník: Dobře. Tak já se ještě přihlásím do podrobné rozpravy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Děkuji vám. Táži se, zda je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy. Ano. Je to pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vítám tento upravený návrh Ministerstva životního prostředí a chci říct, že Ministerstvo životního prostředí zareagovalo poměrně rychle na kritiku, která se tady snesla při minulém projednávání tohoto zákona, a doslova přes noc změnilo cíle recyklace odpadu a cíle nyní jsou více zreálněny, než tomu bylo v minulosti. Chce se mi věřit, že ty cíle byly navýšeny kvalifikovaně a že mají reálný základ, protože jak jsem říkal, byly změněny doslova přes noc. Nicméně chtěl bych říct, že tento zákon jako takový podpořím, a myslím si, že je to zákon, který patří do naší moderní společnosti. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Hájek: Zdravím, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem se za klub ANO, nebo jsem resp. připravoval za klub ANO podklady k tomuto sněmovnímu tisku. Zúčastnil jsem se jako místopředseda výboru pro životní prostředí projednávání této novely.

    Samozřejmě tady nezaznělo to, co zaznělo ve výboru, že tady honíme psa za kratší ocas, protože opravdu ten zákon měl být novelizován v roce 2012. To znamená, dneska, v roce 2014 řešíme to, co mělo být řešeno v roce 2012. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu tímto končím a jenom poprosím pana navrhovatele, aby svůj požadavek na zkrácení lhůty na 48 hodin předložil i v podrobné rozpravě.

    Zahajuji tedy tímto podrobnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Urbana. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu zde opakovat to, co zde řekl již kolega pan poslanec Zahradník z hlediska určitých rizik, a proto jsem si vlastně dovolil jen teď v podrobné rozpravě předložit, resp. odkázat na pozměňovací návrh, tedy na tabulku, která je součástí zákona, předložit pozměňovací návrh, který je zaveden v systému jako dokument 312. Tedy hlásím se k němu s tím, že vychází z principu jít správným směrem, ale nepoškodit naši českou podnikatelskou sféru. Tedy jinak řečeno, rozumíme tomu, ten směr je správný, ale nebuďme někdy papežštější než papež, tak jako se to stalo v mnoha příbězích různých ekologických norem od roku 1992. Myslím, že z hlediska konkurenceschopnosti jsou naše firmy zatíženy všemi možnými předpisy tolik, že bychom měli držet nějaký selský rozum, a proto jsem předložil tento pozměňovací návrh k diskusi. Samozřejmě je otázkou, jak se potom kluby k některým pozměňovacím návrhům či k tomu základnímu přikloní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, skutečně je to tak, že bychom měli s velkou mírou rozumnosti přistupovat k návrhům, které snižují konkurenceschopnost našich podnikatelů. Já se obávám, že návrh, který schválil výbor, by mohl takovýmto návrhem také být. Proto jsem předložil pozměňovací návrh v podobě tabulky, která je jeho hlavní součástí, a ten byl zaregistrován v systému Sněmovny jako sněmovní dokument 311. Takže děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Též děkuji. A táži se pana poslance Brabce, zda přednese svůj návrh na zkrácení lhůty k projednávání.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Myslím si, že už došlo k odsouhlasení bodu na páteční jednání, ale přesto bych si dovolil požádat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin a zařazení tohoto bodu na páteční jednání Sněmovny. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dobrá tedy. Ještě se zeptám, jestli je někdo přihlášený do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Ještě pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych dal protinávrh. Jestliže tento bod programu byl schválen jako poslední bod zařazený na jednání třetích čtení v pátek, tak není třeba zkracovat na 48 hodin. (Ze sálu: Je třeba! Předsedající: Je potřeba.) Je třeba? Tak pardon.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se tedy ještě jednou, zda se chce někdo přihlásit do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím a ptám se, zda chce pan navrhovatel udělit závěrečné slovo. Pan zpravodaj? (Nechtějí.) Mám tady požadavek na odhlášení, tedy vás všechny odhlašuji. Prosím o znovupřihlášení. Děkuji.

    Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu navrhovatele na zkrácení lhůty pro třetí čtení na lhůtu 48 hodin.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Tímto hlasování končím.

    Hlasování číslo 94, přihlášeno 135 poslanců, z toho pro 133, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a třetí čtení bude projednáno na základě zkrácení lhůty na 48 hodin. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Přistupme tedy k dalšímu bodu našeho programu. Je to bod číslo

    Dříve než budeme pokračovat v projednávání, chci vám jenom připomenout, že obecná rozprava v tomto bodu byla přerušena ve středu 5. 2. a znovu, po dalším projednávání, byla znovu přerušena obecná rozprava v pátek 7. 2. Tudíž pokračujeme v obecné rozpravě.

    Prosím a vyzývám navrhovatele zákona a taktéž zpravodaje k danému zákonu, aby zaujali svá místa u stolku zpravodajů, a prosím prvního přihlášeného do rozpravy, pana poslance Antonína Seďu, aby se ujal svého slova. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, vláda nesouhlasí se zrušením lustračních zákonů, které byly přijaty s ohledem na dění v období let 1948 až 1989 a jejichž účelem bylo především zabránit obsazování vybraných funkcí ve státní správě, územní samosprávě a ozbrojených složkách příslušníky mocenských elit a ozbrojených sborů bývalého komunistického režimu a osobám registrovaným jako spolupracovníci Státní bezpečnosti. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, minulý týden při projednávání tohoto návrhu zde pan poslanec Stanjura citoval, a tak dovolte i mně citaci některých pasáží jistého dokumentu.

    Cituji: Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Každý má všechna práva a všechny svobody bez jakéhokoli rozlišování, zejména podle rasy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického nebo sociálního původu, majetku nebo jiného postavení. Všichni mají právo na stejnou ochranu proti jakékoli diskriminaci a proti podněcování k takové diskriminaci. Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země. Každý člověk má právo na sociální zabezpečení a nárok na to, aby mu byla zajištěna ekonomická, sociální a kulturní práva nezbytná k jeho důstojnosti a k svobodnému rozvoji jeho osobnosti. Každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu (proti) nezaměstnanosti. Každý, bez jakéhokoli rozlišování, má nárok na stejný plat za stejnou práci. Každý pracující člověk má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samotnému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti. Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt, a to i jeho rodiny, zejména výživu, oblečení, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění a ve stáří.

    Dokument, z něhož jsem citovala předcházející věty, má název Všeobecná deklarace lidských práv. Pochybuji, že by si někdo dovolil veřejně odmítnout jednotlivé body tohoto mezinárodního dokumentu. Druhá věc je ovšem jeho naplňování. A právě obsah jednotlivých odstavců a článků je v naší zemi denně porušován. Byl porušen už přijetím lustračního zákona a je dál porušován jeho platností. Jedná se o zákon výrazně diskriminující, který je v rozporu s články deklarace, v nichž je zdůrazněna rovnost lidí, právo na ochranu před jakoukoli diskriminací, právo pracovat ve veřejných službách země za rovných podmínek či právo na svobodnou volbu zaměstnání. Je v rozporu i se základním ústavním principem občanské rovnosti, s Listinou základních práv a svobod a řadou dalších mezinárodních smluv. Ne náhodou Českou republiku kritizovala Rada Evropy i Mezinárodní organizace práce. To je jedna stránka věci.

    Druhá souvisí s obsahem této kritiky. Naše země je za posledních více jak 20 let zadlužena, bývalý vyspělý průmysl zdevastovaný, soběstačné zemědělství nahradily zahraniční produkty, nezaměstnanost dosáhla rekordní úrovně, vesnice se vybydlují, protože tam člověk o práci nezavadí už vůbec, nemluvě o vzdělávání, jehož kvalita šla prudce dolů, či o pokleslé kultuře a morálce. Jediné, co tady bude zřejmě vzkvétat, bude církev s darovanými miliardami, pozemky a majetkem. Česká republika je v tak špatném stavu, že odbornost těch, kteří by mohli řešit současnou situaci, by měla být pro každého normálního člověka na prvním místě. Ostatně bylo to opakovaně zdůrazňováno v předvolební kampani kandidáty většiny politických stran. Mnozí otevřeně kritizovali lustrační zákon a hlásili se k jeho zrušení. Ovšem předvolební kampaň skončila - voliči, zapomeňte.

    Na prvním místě nesmí být podle odpůrců zrušení lustračního zákona odbornost, ale ideologická zaslepenost. A tak při projednávání našeho návrhu na zrušení tohoto zákona slyšíme demagogická srovnávání údajné komunistické diktatury se současnou úžasnou demokracií a falešná tvrzení o nezbytnosti chránit tuto demokracii a získaná lidská práva. Jenže ta demokracie, svoboda a lidská práva jsou tady pouze pro někoho. Fakta to jasně dokazují. Právo na práci, na spravedlivou mzdu či penzi, právo na bydlení, na důstojný život je pro velké množství občanů a jejich rodin nedostižitelné. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. K faktické poznámce mám přihlášeného pana poslance Svobodu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, paní předsedající. Žiji v naprostém úžasu, pravděpodobně jsem žil v jiné zemi než paní poslankyně. Je to možná vysvětlitelné tím, že je příliš mladá na to, aby si to mohla pamatovat. Můj dědeček, když ho předčasně komunisté penzionovali z této Poslanecké sněmovny, dostal 380 korun důchodu. Za to se nedalo vůbec nic. Nikoho nevystěhovali? Nám sebrali dům, ve kterém jsme bydleli, kde jsme měli ordinaci, a byli jsme vystěhováni.

    Všechny ty věty, proklamace o tom, jaká jsou lidská práva - jak může říkat někdo, kdo je ve všech složkách absolutně porušoval! Já vám řeknu jenom jeden příklad, který je málo známý, o tom, jak se separovala elitní třída. V minulé době, když byly zahájeny dialýzy, tak to byla velmi drahá léčba - a platilo pravidlo, že komu je více než 50 let, že nemá na dialýzu nárok. Musel zemřít. Pro významné členy komunistické strany toto pravidlo neplatilo!

    Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím s faktickou pana poslance Blažka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jsem nechtěl reagovat, ale musím. Víte, tady nejde o to, co říká Fiala, Blažek a nevím kdo o předchozím režimu. Ono stačí číst vaše bývalé soudruhy, co o tom režimu říkají ve svých pamětech. Takže bych například doporučil paní poslankyni od Mlynáře Mráz přichází z Kremlu, od Hochmana, který sepsal paměti Dubčeka, doporučuji přečíst, tam se také dočtete, jak to tehdy opravdu bylo, Vzestupy a pády Gustáva Husáka od historika Plevzy anebo koneckonců i nedávno vydané paměti Lubomíra Štrougala. A já se nepotřebuji jako člověk, který nikdy nebyl v KSČ, k tomuto režimu vyjadřovat, protože tito soudruzi, byť bývalí, ale někteří dnes i žijící, režim popsali naprosto přesně, jak to fungovalo. A ty debaty tohoto smyslu jsou vlastně úsměvné, kdyby to nebylo tak vážné. (Slabý potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou prosím paní poslankyni Semelovou. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím, paní předsedající, chtěla poděkovat panu poslanci Svobodovi, který tady o mně tvrdil, že jsem tak mladá. Děkuji. Nicméně přes můj věk si pamatuji. Pamatuje se většina lidí této země, což ostatně dokazují i průzkumy, které tvrdí to, co jsem tady říkala já. Tenkrát prostě lidi práci měli, měli bydlení, měli zdravotnictví - a není pravda, že by si to mohli dovolit jenom prominenti. Teď holt si to mohou dovolit ti, kteří mají na léky, kteří si to zaplatí, kteří si zaplatí studium, pokud na to mají, pokud nejsou zrovna vyhozeni z práce. Jak pan Svoboda, tak pan Blažek si myslím, že pokud je lidé poslouchají, tak si utvoří své vlastní mínění.

    Jinak co se týká četby, já bych vám doporučila také řadu velmi objektivních historických knih, které bohužel ovšem mizí jak z pultů, tak ze škol, aby se jak mládež, tak děti a budoucí dospělí pravdu nedozvěděli. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana poslance Blažka, aby počkal, je druhý v pořadí. Prosím pana poslance Bohuslava Svobodu s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: V první chvíli jsem se lekl, že mi chce paní poslankyně poděkovat za tu ordinaci a dům, který získala KSČ, když nám ho zabavili.

    Fakticky jenom připomínám. Tady existovala organizace a zdravotnické zařízení, které se jmenovalo SANOPZ. Prostřednictvím paní předsedkyně se ptám, jestli ví paní poslankyně, co to zařízení bylo a kdo tam směl. Ptám se jí svým jménem, proč jsem nebyl přijat na lékařskou fakultu s odůvodněním, že jsem syn lékaře a zakládá se tím rodinné povolání. To nebyla žádná diskriminace? Já vám věřím, že si to nepamatujete, ale my si to musíme pamatovat! (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji. Vaším prostřednictvím, nevím odkud začít, ale tvrzení o tom, že nějaké knihy mizí a podobně, je naprosto mylné. Já vás, paní poslankyně, pokud byste s třídním nepřítelem, se mnou, prošla antikvariáty, nebo chcete-li knihkupectví, tak uvidíte, kolik klasiků, o kterých vy tady hovoříte, a kolik různých knih je naprosto dostupných a dají se normálně sehnat a koupit. Tento režim opravdu nikomu nebrání například si přečíst sebrané spisy Josifa Stalina. Je to dostupné. Opravdu. A když tak vás pozvu i ke mně domů. Všecko tam je. (Veselost napříč sálem.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou prosím pana poslance Petra Fialu.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nebudu zatěžovat Sněmovnu vysvětlováním politologických pojmů, ale kolegům z komunistické strany prostřednictvím paní předsedající bych sdělil, že komunistický režim byl samozřejmě diktaturou. A to nejenom diktaturou autoritativní, ale diktaturou, která splňovala všechny znaky totalitní diktatury. Pokud budete mít zájem, mohu vám to doložit na konkrétních příkladech a faktech a tuto skutečnost v žádném případě neoslabíte tím, že budete zpochybňovat moji politologickou kompetenci. To je myslím to jediné, co se vám opravdu nepodaří.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, který je přihlášen do řádné rozpravy. Prosím, aby se připravil pan poslanec Grebeníček. Prosím, pane poslanče. (V sále je neklid!)

  • Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já tady spíš chci zareagovat na diskusi, která tady byla už při předchozím projednávání.

    Pan místopředseda Filip řekl, k čemu ještě dneska ten zákon slouží. Já si myslím, že trošku s vizí do budoucna je to pojmenování zla. Samozřejmě základní zákon o pojmenování zločinů komunismu a lustrační zákon - já si myslím, že bychom na to měli nahlížet, neotevírat tuto Pandořinu skříňku a říci, a je mi líto, že se k tomu KSČM nehlásí nebo nemlčí, pojmenování zla. Přece nebylo normální, jestli uprostřed Evropy rozhodovali prostě nějací kádrováci, nějaké domovnice -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám. Prosím kolegy vlevo, aby zachovali klid, abychom se slyšeli navzájem. Děkuji. Omlouvám se, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Rozumím, že to soudruhy nezajímá. Pojmenování skutečnosti, že není přece normální, že jestliže někdo přijde a na hodinu vyhodí lidí z majetků, které si poctivě generace nadřely, že není normální, jestli o vás rozhoduje nějaká domovní důvěrnice a sepisuje spisky, jestli můžete, nebo nemůžeme jít studovat, jestli je normální, že někdo střílel po lidech na hranici, zastřelil je nebo je zmrzačil nebo pak je dorazil někde v lágrech jenom proto, že chtěli za svými příbuznými, za svými rodinnými příslušníky a nebo prostě ze socialistického ráje, kde každý šmíroval každého, a těch udavačů jsou zástupy a jejich pomahačů ještě větší zástupy, tak prostě jestli tohle je normální. A mohli bychom takhle pokračovat. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Grebeníček. Připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, řešení vztahu k minulosti vždy bylo a je součástí převratných změn. Bourání starých pomníků a budování nových, přejmenování názvů ulic a přepisování učebnic je toho názorným důkazem. Jde především o odmítnutí bezprostřední minulosti s poukazem na její údajnou nebo skutečnou nemravnost. A nový či vhodný pohled na minulost se pak stává především tím, co dává oprávnění a zdůvodnění určitému politickému projektu. Odmítáním bezprostřední minulosti se však mnohdy pouze nahrazují nedostatečně formulované programy k moci se deroucích spasitelů.

    Docela chápu, že minulost byla nutným tématem i prvních polistopadových volebních klání. Pokud však zůstává hlavním tématem různých kampaní i téměř čtvrtstoletí po pádu předlistopadového režimu, o něčem to svědčí. Zejména pak o neschopnosti nastolovat ty otázky, kterými společnost opravdu žije. Ano, pod záminkou kádrování minulosti fakticky jisté politické kruhy bojují s přítomností. Často si pak vystačí s kombinací polopravd, lží a nenávistných výpadů, někdy jdoucích do polohy historicky nechvalně známého boje s údajným židobolševickým nebezpečím.

    O to víc rozumím pozoruhodnému výroku jednoho ze signatářů Charty 77 Miroslava Jodla z roku 1993: Živočišný antikomunismus je schopen, jak mě v děsivé ironii napadá, poslat Hitlerovi do pekla bleskový telegram: Adolfe, vrať se, vše odpuštěno.

    Téměř 25 let od listopadu 1989, od roku zvratu, dává dostatečný odstup, aby bylo možné poměřovat tehdejší očekávání, deklarované cíle ekonomické, politické i sociální se skutečnými výsledky. Ano, začalo to jako revoluce étosu, ale velice brzy se onen historický zvrat změnil v revoluci zájmů a vyrovnávání se s minulostí. Například prezidentská kandidátka Táňa Fischerová považuje za vítězství, že skončila vláda jedné strany. Za prohru pak to, že se nezrodilo nic lepšího. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než udělím slovo k přednostnímu právu pana ministra kultury, poprosím pana Pilného, který se přihlásil k faktické poznámce, a po panu ministrovi pan Štětina.

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a vážení kolegové, já jsem prožil celou tu dobu, která je tady zleva i zprava popisována. Přelepovali jsme hnědou lepenkou Slánského, který si tiskl ruku s Gottwaldem, když ho nechal popravit. Ze školního rozhlasu jsme slyšeli prokurátora, který nechal popravit Miladu Horákovou. Viděl jsem na Hradčanském náměstí tanky, které rvaly dlažbu v rámci internacionální pomoci.

    Můžeme říct, že lustrační zákon má své chyby - nerozlišuje viníky a oběti, podklady, na kterých je založen, jsou mnohdy diskutabilní. Možná že už je teď trochu fousatý, protože ti, kteří tím měli být potrestáni, už se dožívají věku, který bohužel nemohu označit za požehnaný. Na druhou stranu v tomto pragmatickém přístupu mi brání to, že tady z té levé strany neustále zaznívají projevy, které mi říkají, že lustrační zákon je symbolem něčeho - symbolem, který mi říká: nezapomeň! Proto budu v každém případě hlasovat pro zamítnutí toho zákona a udržení lustračního zákona v pohotovosti. (Potlesk poslanců ANO 2011 a zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím pana ministra kultury k mikrofonu. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, popírali bychom platnost pedagogických principů a zákonitostí, kdybychom si mysleli, že desítky let trvající systematické působení na mysl člověka nezanechá své stopy. Liberalizace trhu, nastavení zahraničněpolitických priorit, vojenská spolupráce a další důležité oblasti transformace společenských struktur byly připraveny celkem rychle. Mnohem obtížnější je rekonstrukce morální a hodnotová. Na základě neblahých zkušeností s popíráním holocaustu víme, že v Evropě je potřeba stále podporovat kulturu připomínání, která bude ctít oběti a ty, kteří vzdorovali různým formám zla.

    V období vlády komunistického režimu v letech 1948 až 1989 zahynuly u nás tisíce lidí. Z politických důvodů bylo odsouzeno k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 250 tisíc nevinných lidí. Trpěly nejen oběti politických procesů, ale také rodiny vystavené perzekuci, pronásledování, diskriminaci. Děti byly odloučeny od matek a otců, byly zpřetrhány tradiční společenské vazby a krutě pošlapávána lidská práva.

    Československo se postupně dostávalo do mezinárodní izolace. Zcela se změnilo postavení Československa i ve vztahu k mezinárodnímu hospodářskému systému. Veškerý zahraniční obchod byl přeorientován na Sovětský svaz a země tzv. socialistického tábora. Znamenalo to velký zásah do dosavadní ekonomické struktury státu a rapidní pokles hospodářské úrovně. Dříve hospodářsky vyspělé Československo dostalo po únoru 1948 za partnery zaostalé, ekonomicky nevyvinuté země a muselo jim přizpůsobit struktury své výroby. Nebývalý rozmach těžkého průmyslu, především zbrojní výroba bez surovinové základny, zvyšoval závislost na Sovětském svazu. Naše země stále více ztrácela svůj středoevropský charakter a přibližovali jsme se nám cizímu sovětskému modelu.

    Především v první polovině svého 40letého trvání stál socialismus dost lidských životů utracených v lágrech, uranových dolech i na popravištích. Ještě v 80. letech umírali lidé u ostnatých drátů naší jihozápadní hranice, protože jim komunistický režim násilím zabraňoval odejít do svobodného světa. Poúnorový režim se dostal k moci násilím a násilím se u moci také držel. Takzvané znárodnění nebylo nic jiného než obrovská loupež majetku nashromážděného generacemi předků v předchozích staletích.

    Z těchto důvodů a jako symbol polistopadových změn zajišťujících personální diskontinuitu s vedoucími představiteli - a teď budu citovat zákon č. 198/1993 Sb. - zločinného, nelegitimního a zavrženíhodného komunistického režimu byl přijat zákon 451/1991. Bylo to zákonné a ústavně konformní odstavení exponentů vysoké komunistické nomenklatury a jejich pomahačů od moci. Je to legislativní pojistka, že se představitelé totalitní moci nevrátí do funkcí v právním státě fungujícím na odlišném ústavním a demokratickém principu. Byl to předpoklad očisty nejenom špiček státu, ale také médií, justice, Akademie věd, armády a bezpečnostních složek.

    Bohužel díky mediální zkratce se toto všechno zužuje na pouhé spolupracovníky Státní bezpečnosti, ale hlavní funkce tzv. lustračního zákona je přece jinde. Je to podmínka výkonu těch uvedených funkcí. To znamená, že občan nesměl být v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 tajemníkem orgánu KSČ, případně KSS, od stupně okresního výboru výše, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období tzv. pražského jara a bezprostředně potom. Dále pracovníkem aparátu orgánu KSČ na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti, příslušníkem Lidových milicí, členem akčních výborů Národní fronty nebo například prověrkových a normalizačních komisí po okupaci 21. srpna 1968, příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti nebo studentem na vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při radě ministrů SSSR.

    Myslím si, že se často zapomíná na to, že lustrační zákon byl zaměřen proti pachatelům, nikoliv proti obětem, na které se často dnes mediálně upírá pozornost. Já, jak víte, jsem se tři roky systematicky jako ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů zabýval touto otázkou. Měl jsem možnost číst řadu různých vázacích aktů, měl jsem možnost, a vážím si toho, mluvit s celou řadou lidí, kterým minulý režim lámal páteř. A vím, pod jak brutálním násilím se často toto spolupracování vymáhalo. Nezapomínejme na to a nenechme se obalamutit touto mediální zkratkou!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající.

    Vážený pane ministře kultury prostřednictvím paní předsedající, já souhlasím s každým slovem, které zaznělo z tohoto pódia z vašich úst, a s úctou bych váš příspěvek podepsal za předpokladu, pokud byste se vy a vaše politická strana podle těchto slov také chovali. Nicméně faktem je, že vaše praktické chování je nad rámec vašeho diskusního příspěvku přece jenom o něco rozšířeno. Tam chybí ještě ta jedna věta - že jsme sice zásadně proti zrušení lustračního zákona, ale v případě, že se nám to bude hodit, tak jsme ochotni se dohodnout s panem prezidentem na tom, že pro vyvolené a pro určité případy ten zákon nebude aplikován. On sice bude platit, samozřejmě, v tom právním řádu ta písmena najdeme, ale my, strana lidová, protože se nám to hodí, souhlasíme s tím, že aplikován nebude. To je, jako kdyby neplatil.

    V podstatě přeložíme-li ve vší úctě vaše slova, říkáte: Jsme zásadně proti zrušení zákona o dopravě, ale bude-li se nám to hodit, jsme připraveni pro vyvolené s panem prezidentem se dohodnout na výjimce, že někdo si může jezdit, jak chce, kudy chce a kde chce. Jsme zásadně proti zrušení zákona o zdravotnických službách, ale v případě, že bychom se mohli stát ministry vlády, tak jsme připraveni dohodnout se s panem prezidentem o výjimce, že jsou lidé, kteří mohou léčit i bez lékařského diplomu. Jste zásadně proti zrušení lustračního zákona, a jsou případy, kdy nechcete, aby byl aplikován, protože se vám to hodí.

    Já rovněž nesouhlasím s návrhy předkladatele a budu hlasovat proti zrušení lustračního zákona. Nejsem si však jist, zda váš postoj ve své obojakosti není stejně nebezpečný jako postoj předkladatele. Děkuji. (Ojedinělé zatleskání napravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Jiřího Štětinu, který je řádně... Pardon. Tak ještě s faktickou pan ministr kultury Herman. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Vážená paní předsedající, vaším prostřednictvím bych zareagoval na slova pana předsedy Kalouska.

    Myslím si a chápu roli pana předsedy jako opozičního politika, asi nemůže jednat jinak. Ale myslím si, že stejně dobře ví jako my všichni, že takzvaný služební zákon s tímto tématem vůbec nesouvisí. Pokud je někde dračí vejce vloženo do této tematiky, tak je to onen doprovodný zákon 309 z roku 2002, pro který pan předseda tehdy také zvedl ruku.

    Myslím si, že je třeba zdůraznit to, co jsem před chvilkou řekl ve svém příspěvku - že lustrační zákon je zaměřený na pachatele, nikoliv na oběti. Tady je třeba velmi dobře rozlišovat a ctít presumpci neviny. A my jsme jednoznačně řekli, všichni ministři za KDU-ČSL, že nám nejde o žádná místa. A to si myslím, že je zcela jednoznačně zřejmé, a že ve chvíli, kdy by zde došlo k prolomení tohoto principu, tak tato místa samozřejmě opustíme, protože pokládáme tuto věc za zcela principiální.

    Děkuji za pozornost. (Zprava slabší potlesk, ale i slabé zabouchání do lavic.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou pan poslanec Kalousek a poté s faktickou pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já velmi děkuji za větu, která byla obsažena ve vaší odpovědi, pane ministře prostřednictvím paní předsedající, že v případě aplikace zákona jste připraveni rozlišovat. A v tom je ten fór. My můžeme mít samozřejmě na lustrační zákon různé názory, ale měli bychom se asi všichni shodnout, že dokud ten zákon platí, tak platí bez výjimek a bez rozlišování. To, že vy připouštíte výjimku, že prostě vy jako vláda České republiky pro případ, že se vám to hodí, se na libovolný zákon s odpuštěním - (gesto rukama směrem doprava) - ignorujete, tak si myslím, že tím vydáváte strašně špatný signál do společnosti nejenom vůči lustračnímu zákonu, ale vůči jakékoliv aplikaci práva, která by měla vždy platit bez výjimek.

    Jinak máte tu výhodu jako ministr vlády, že na mě můžete rovnou bez předsedající. Neváhejte příště.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A dříve než pozvu pana poslance Blažka, písemná faktická má přednost, takže pozvu pana poslance Hovorku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych s dovolením vaším prostřednictvím panu předsedovi klubu TOP 09, panu Kalouskovi, připomněl taky jeden historický návrat do minulosti, a sice rok 2006 a vyjednávání o vládě, která měla být postavena s podporou KSČM. A pan Kalousek si určitě vzpomíná, v době, která předcházela sestavení této vlády, KDU-ČSL demonstrovala. Demonstrovala na Letné proti komunistům. A pan předseda Kalousek potom vlastně za pár měsíců neváhal popřít veškeré svoje animozity vůči KSČM a prostě vyjednávat o vládě s ČSSD za podpory KSČM. Myslím si, že je dobré vidět tyhle souvislosti, když nám teď káže o tom, co my děláme špatně a jak bychom měli postupovat. Měl by si také on sám uvědomit, jak v minulosti často postupoval a často se choval podle toho, co pro něho zrovna bylo výhodnější.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím pana poslance Blažka s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já použiji obrat pana ministra kultury "dračí vejce". Rád bych Sněmovně pouze sdělil, že tady pořád slyším, jak platí platné právo a podobně. Ono platí, ale neaplikuje se, a trošku v jiné souvislosti, která zde možná nezazněla.

    Existuje také přestupkový zákon a ten v § 21 má přestupky proti lustračnímu zákonu. Já bych rád Sněmovně zde sdělil, že naprosto jednoznačně - a jsem ubezpečen po interpelacích na pana premiéra z minulého týdne, že tomu tak je - pan prezident s panem Bohuslavem Sobotkou spáchali přestupek proti lustračnímu zákonu. Tím, že pan Bohuslav Sobotka podal tento návrh, tu skutkovou podstatu naplnil a pan prezident je podle ústavního zákona beztrestný, čili jeho se to netýká. Pan premiér totiž minule připustil, že u některých členů vlády předal lustrační osvědčení, u některých nikoliv. To znamená, že advokátská výmluva, že se to na ministry možná nevztahuje, ten lustrační zákon, neplatí...

    Sděluji dále, že příslušným úřadem pro projednání tohoto přestupku je podle mého názoru, protože ten přestupek byl spáchán v Lidovém domě a na Pražském hradě, Úřad městské části Praha 1. Já to oznamovat nebudu, protože na oznamování mám ve Sněmovně jiné odborníky a myslím si, že by například ministryně spravedlnosti mohla příslušný podnět podat a ten přestupek by měl být řádně projednán. Děkuji. (Potlesk napravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Jiřího Štětinu, řádně přihlášeného do rozpravy, aby přišel k mikrofonu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý podvečer, vážená paní místopředsedkyně. Děkuji vám za slovo.

    Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, myslím si, že v tuto chvíli začíná zde atmosféra houstnout. Já ji malinko uvolním. A proč? Myslím, že asi před půlhodinou zde padlo moje jméno v úplně jiné souvislosti, než to bylo moje jméno, ale já nosím od roku 1992 tento papír (ukazuje všem stránku formátu A4), ve kterém mám negativní lustrační osvědčení. A jsem asi jedním z prvních občanů této země, kteří tento dokument mají. Já jsem si to nevzal záměrně dneska s sebou, abych to tady ukázal, že to mám. To ne. Já to nosím stále s sebou, protože nikdy nevím, kdy se mě bude někdo ptát, jestli to mám.

    ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Jana Zahradníka, který je přihlášen do rozpravy. Prosím, aby se připravil pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, když jsem se před několika dny hlásil k tomuto diskusnímu vystoupení, tak jsem netušil, jakou těžkou úlohu jsem si připravil - vystupovat po projevech paní poslankyně Semelové a pana poslance Grebeníčka.

    Paní předsedající, já bych rád vaším prostřednictvím vzkázal panu poslanci Grebeníčkovi, že to, co si moje generace pamatuje z komunistického režimu, to není jenom nějaké chladné hodnocení historie, nebo to není nějaké pokroucení dějin, které má za účel škodit jemu a jeho straně. Jsou to naše reálné vzpomínky. My si dobře pamatujeme, jak to tenkrát bylo. Byly tady represivní složky režimu, Sbor národní bezpečnosti, armáda, Státní bezpečnost se svými spolupracovníky, ale kromě toho tady také byla Komunistická strana Československa a její základní organizace, které byly na každém pracovišti. Pomocí těchto organizací ta strana vykonávala svoji vedoucí úlohu. Naši kolegové, přátelé, byli členy těchto organizací, byli členy jejich výborů a po pravdě, někdy vykládali humorné zkazky, ale pravdou bylo, že to členství je v našich očích vždycky diskreditovalo.

    To, že byl přijat lustrační zákon, jsme považovali za úlevu, za něco, co znemožní exponentům komunistického režimu účastnit se na správě věcí veřejných po revoluci.

    Relativismus, se kterým komunisté předkládají návrh na zrušení lustračního zákona, je nebezpečný. Kdyby se to nakrásně povedlo a tato Sněmovna nedejbože jejich návrh schválila a zrušila lustrační zákon, tak se můžeme možná připravit na to, že zakrátko bude předložen návrh na zrušení zákona o protiprávnosti a zavrženíhodnosti komunistického režimu s poukazem, že on ten režim zas tak úplně zavrženíhodný nebyl, že je na něj možný dvojí pohled, že třeba se i někomu líbilo v něm žít. Proto doufám, že lustrační zákon zrušen nebude.

    Ještě mi na závěr dovolte jednu takovou vzpomínku. Ona ta naděje nezahynula v dobách komunismu. Byli lidé, bylo jich mnoho, kteří ji pomáhali živit. Jedním z nich byl člověk, na kterého bych si rád dnes vzpomněl. Byl to Karel Fořt, známý jako otec Karel z Rádia Svobodná Evropa, který šířil duchovní zprávy, pro mnohé nalezl cestu k víře. Monsignore Karel Fořt 21. ledna letošního roku zemřel a my jsme se s ním rozloučili 31. ledna v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích. Já myslím, že i kvůli otci Karlovi nesmíme dopustit, aby lustrační zákon byl zrušen, a proti komunistickému režimu musíme stále bděle bojovat. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dále zde mám přihlášenou s faktickou poznámkou paní poslankyni Hubáčkovou? Paní poslankyně Hubáčková, jste přihlášena s faktickou poznámkou? (Ne.) Dobrá. Pak tady mám přihlášku s přednostním právem pana místopředsedy Sněmovny, pana poslance Bartoška. Prosím, pane poslanče. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní předsedající, dámy a pánové, pěkné odpoledne. Zástupci komunistické strany zde vzpomínají na období před rokem 1989 s nostalgií, jako by to byla doba, do které bychom se měli všichni vrátit a byli bychom v ní šťastni. Slovy klasika, za socialismu se špatně nežilo, v létě bylo teplo, v zimě sněžilo, zjara tály ledy, byly povodně, to jsme, milé děti, přišli o hodně. A já zde říkám, že komunistický režim byl zločinný, který se dopustil vlastizrady a poškodil tento národ. Střílení lidí na hranicích, lágry pro mukly, fízlování rodin, rozvíjení třídní nenávisti. Období, kdy stranická knížka znamenala víc než vzdělání a erudice. To je období, do kterého já se nechci vracet. A rovnou zde říkám, že raději budu žít a učit se svobodě v této nedokonalé době, než se vrátit a ohnout šíji pod otroctví komunismu! Tak to je a znovu říkám, že komunistický režim byl zločinný a je třeba to říkat našim dětem. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou mám přihlášeného pana poslance Kováčika. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Bude to velmi krátká faktická. Rád bych upřesnil. Ta slova klasika neznějí za socialismu se špatně nežilo, ale za komunismu se špatně nežilo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou prosím pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, v poslední době jsem se začetl do publikace, kterou vydalo deset profesorů této země, Civilizace a dějiny. Já bych doporučoval všem těm kritikům, kteří se hlásí k různým směrům, aby se podívali, jakou historii mají ty směry v dávné minulosti a ke kterým se hlásí.

    Nepřišel jsem nic relativizovat ani obhajovat neobhajitelné. Ale prostě každý máme své vidění, a jestli v té minulosti byly věci, ke kterým se určitě nebudeme hlásit s nějakým nadšením, tak si uvědomme, že tyto škraloupy máme všichni. Jestli to byla genocida indiánů, původního obyvatelstva v Americe, pod křížem, jestli to byly dvě světové války díky pravici a kapitálu, a tak bych mohl vyjmenovávat. Prosím vás, buďme k historii spravedliví a věnujme se jí úplně. Nejenom ve výseči, která nám vyhovuje. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dřív než udělím přednostní slovo panu poslanci Schwarzenbergovi, mám faktickou pana poslance Blažka. Pane poslanče, vydržte, prosím. Tak dobře. Prohodíme pořadí.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, když člověk sledoval diskusi, ať zde ve Sněmovně, nebo v různých médiích v posledních dnech, tak na mě udělal hluboký dojem argument, že lustračním zákonem se vytváří nerovnost před zákonem a že tohle neodpovídá Ústavě. Musím ale tady vyčinit našemu právnímu řádu, že to se stává i na jiných polích. Denně vyslovují soudy rozsudky, které brání odsouzeným vykonávat na nějakou dobu povolání. Použijí rozsudku, že se odebere řidičák, poněvadž je to ohrožení. Ano, je to pravda, a brání se prznitelům mladistvých, zejména pedagogická povolání. Tudíž bychom se měli opravdu starat tady o rovnost před zákonem, aby všichni nebyli omezeni ve svých možnostech, mohli neomezeně vykonávat svou činnost. Pak souhlasím plně. Pak by lidé, kteří spolupracovali s okupační mocností nebo byli fízlové, měli mít nadále možnost přístupu k státním tajemstvím. Pak máme opravdu zde perfektní rovnost a každý může dělat, co chce. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. S faktickou přihlášen pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já si vždycky říkám, že už nic neřeknu, ale ta moravská povaha mě vždycky vyburcuje. Já si dovolím říct na adresu KSČM jedno velké zjednodušení a v jedné věci, že je chápu. Oni v podstatě, a tak už to prostě chodí ve volbách, zastupují buď ty občany, kteří se měli za předchozího režimu lépe, anebo ty, kteří si myslí, kdyby ten režim zůstal, že by se možná měli líp než dnes. Velmi zjednodušuji a vím to. Ale on ten lustrační zákon nechrání tuto společnost ani tak před vámi, ale spíš před těmi, kteří v roce 1989 odešli a dnes nesedí tam, ale sedí tak někde tady.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další faktickou prosím pana poslance Grospiče. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedající. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím svému předřečníkovi Karlu Schwarzenbergovi řekl, že lustrační zákony asi hovoří o něčem úplně jiném, než o čem hovořil on tady, a hlavně v tom rozměru viny. A pokud bychom přijali ten jeho názor, pak bychom tady hovořili o kolektivní vině. Ale on asi chtěl říci, že by mělo platit to padni, tomu padni. Čili prokáže-li se u někoho vina, nechť je souzen a nechť je po právu odsouzen. Ale není přece možné plošně uvalovat kolektivní vinu na určitou skupinu osob, aniž se posoudí každý individuální čin. To bychom také mohli říci, že potenciálně je třeba podle ne dnes platných, ale bývalých platných zákonů, třeba ještě z doby rakousko-uherské monarchie, rodu šlechtického, tak by mu mohlo být zakázáno vykonávat nějakou funkci, protože potenciálně tehdy zastával výsadní postavení ve společnosti.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospišovi. Vážené paní a pánové, dobré odpoledne. Já si dovolím ještě přečíst jednu omluvu. Omluvu nepřítomnosti z jednání 6. schůze zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny pan ministr životního prostředí Michal Brabec.

    Budeme pokračovat v rozpravě. Ještě faktická poznámka pana poslance Pavla Kováčika. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Řádně elektronicky, pane místopředsedo, nebo jak bylo před chvíli řečeno, písemně byla moje faktická přihlášena.

    Jenom krátká reakce na pana kolegu Blažka vaším prostřednictvím, pane předsedající. Kdyby tomu tak bylo, že KSČM zastupuje pouze hlasy těch, kterým se za tzv. minulého režimu žilo dobře a nebo kteří očekávají, že by se žilo dobře, kdyby býval ten minulý režim nepadl, tak to je až příliš velké, pane kolego prostřednictvím předsedajícího, zjednodušení. Kdyby tomu tak skutečně bylo, tak nemáme ty desítky tisíc nových voličů, nových hlasů, i velmi mladých hlasů, a z toho dovozuji, že lidé nám věří, že nejsme tou stranou minulosti, za kterou byste nás mnozí rádi samozřejmě měli, ale že Komunistická strana Čech a Moravy požívá u voličů vážnost, požívá u voličů autoritu i jako strana pro současnost a pro budoucnost, a myslím si, že to je to rozhodující. A skoro mě mrzí, že jsem tu tematiku nezaměstnanosti nezařadil jako první bod dne. Mohli jsme se skutečně bavit o věcech, které pálí lidi víc než cokoliv jiného. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Pavlu Kováčikovi. Ještě faktická poznámka předsedy klubu ODS pana Zbyňka Stanjury. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Musím říct, že mám z té debaty radost, že buď celé kluby, nebo členové jiných poslaneckých klubů, samozřejmě s výjimkou komunistického klubu, říkají, že podpoří náš návrh na zamítnutí toho zákona už v prvním čtení, a opravdu mám z toho radost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS za jeho faktickou poznámku i za dodržení času. Poslední faktická poznámka, paní poslankyně Marta Semelová. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím bych chtěla ještě také krátce reagovat na pana poslance Blažka. Chtěla bych trošku poopravit to, koho my jako KSČM zastupujeme. My zastupujeme mladé rodiny, my zastupujeme lidi bez zaměstnání, bez práce, my zastupujeme ty lidi, kteří nemají na toho doktora, protože když tady mluvil pan Svoboda o SANOPZu, tak bych chtěla jenom upozornit, že teď si musejí platit všude. My tady zastupujeme důchodce, kteří nemají peníze na to, aby vyžili. A zastupujeme ty lidi, kteří, a je to více než dvě třetiny, nemají ani průměrnou mzdu.

    A pokud tady mluvíte ostatní o neustálé diktatuře z období před listopadem 1989, tak bych chtěla upřesnit, že teď je tady diktát lží a peněz. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové za dodržení času k faktické poznámce. A máme... Pan kolega Kučera k faktické poznámce. Už jsem chtěl vyvolat řádně přihlášeného kolegu Hájka, ale nemám šanci. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou dobrý den. Já bych jenom velice krátce k paní poslankyni Semelové prostřednictvím pana předsedajícího: Prosím vás, mou mámu důchodkyni nezastupujete, tu si z toho seznamu škrtněte. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní řádně přihlášený pan poslanec Josef Hájek v přihlášce do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, při projednávání služebního zákona jsem tady vystoupil s poněkud emotivním vystoupením. Jsem horník a emoce ve mně určitě jsou. A přestože patřím k těm, kterých se taky období komunistů dotklo, protože jsem byl společně s vaším bývalým předsedou ODS propuštěn z politických důvodů z vojenské školy, přesto bych chtěl dneska k projednávanému tématu přistoupit poněkud pragmaticky.

    Před tímto vystoupením jsem prostudoval řadu odborných materiálů a textů, které se týkaly problematiky lustračního zákona. V této souvislosti mě nejvíce zaujala publikace nazvaná Komunistické právo v Československu, která byla dokončena v Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2009. Mimo jiné v době, kdy byl rektorem této univerzity současný předseda ODS. V této publikaci se problematikou českých lustračních zákonů zabývá kapitola nazvaná Lustrace a běh času. Autor této kapitoly, pan David Kosař, v ní podrobně hodnotí nejen funkčnost českých lustračních zákonů, ale také se zabývá otázkou, jak dlouho v kontextu s českou Ústavou a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva by tyto lustrační zákony měly fungovat. Připomínám, že se sice jedná o text z roku 2009, ale dle mého názoru jsou myšlenky a závěry tohoto autora vysoce aktuální i dnes, po pěti letech.

    Autor v úvodní části své práce uvádí - cituji: Ačkoliv byly oba lustrační zákony z let 1991 a 1992 původně přijaty pouze na dobu pěti let, zůstávají dvě dekády po sametové revoluci stále součástí platného právního řádu. A nejen to, lustrační zákony pořád vyvolávají emoce a ve vypjatých chvílích dokonce ovlivňují politickou scénu. Toho jsme tady svědky dnes i při minulém projednávání.

    Autor při hodnocení lustračních zákonů dále uvádí - cituji: Specifické okolnosti spojené s přechodem k demokracii, jež ospravedlňovaly přijetí českých lustračních zákonů po sametové revoluci, s postupem času pominuly, a lustrační zákony by tudíž měly být prohlášeny Ústavním soudem za protiústavní, případně zrušeny samotným zákonodárcem. Autor tento argument opírá o tvrzení, že české lustrační zákony jsou v dnešní době, to znamená již v roce 2009, v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

    Toto stanovisko sdílel i prezident Havel. Ten, jak známo, vetoval jak v roce 1995, tak i v roce 2000 prodloužení lustračních zákonů s odůvodněním - cituji: Tyto zákony byly určeny pouze pro revoluční fázi a je čas přijmout úpravu v souladu s právním státem, která neakceptuje kolektivní vinu.

    Nejsem právník, ale neznám v naší legislativě další zákon, v kterém se upřednostňuje presumpce viny namísto standardní presumpce neviny. Po téměř 25 letech od sametové revoluce by občanovi mělo být umožněno, aby okolnosti každého případu byly individuálně posouzeny a každý občan naší demokratické republiky musí mít jistotu rovnosti před zákonem.

    Autor při hodnocení období platnosti lustračních zákonů dále konstatoval:

    Za prvé. České lustrační zákony neposkytly žádnou spravedlnost pro oběti komunistického režimu, o čemž jasně vypovídá negativní postoj řady disidentů, jakým byl prezident Havel, Petr Uhl nebo Jiřina Šiklová.

    Za druhé. Příběhy například Josefa Tošovského či Františka Lamberta, kteří představují špičku ledovce, jednoznačně prokázaly, že smysl lustračních zákonů jako nástroj určité odplaty za podíl na příkořích způsobených komunistickým režimem se často minul účinkem.

    Za třetí. Co se týká profylaktických účinků lustračních zákonů pro budoucnost, autor uvádí - cituji: Pokud spravedlnost lustračních zákonů spatřujeme v nezbytném opatření do budoucna, jež má zabránit infiltraci osob spolupracujících s totalitním režimem do veřejných funkcí nově vznikajícího státu, tak tento argument stojí na vodě, neboť tohoto cíle lze dosáhnout vůči základnímu právu šetrnějším způsobem než lustracemi a síla tohoto argumentu klesá s postupujícím časem od sametové revoluce. Konec citátu. A s tímto názorem se já osobně beze zbytku ztotožňuji.

    Autor dále uvádí - cituji: K požadavku politické loajality osob ve státní správě a ve veřejných službách dodáváme, že ačkoliv souhlasíme s tím, že státy mají legitimní zájem vyžadovat od zaměstnanců ve veřejné správě zvláštní pouto důvěry a loajality, zkoumání loajality zaměstnance veřejné správy musí být založeno na materiálním, a nikoliv formálním pojetí loajality vůči ústavnímu systému České republiky. To znamená, že porušení povinnosti loajality musí splňovat přinejmenším následující zásady.

    Za prvé. Musí dosahovat závažné intenzity. Zde musí být posuzována zejména aktuálnost rizika neloajálního chování. Zdali byla loajalita porušována aktivním, nebo pasivním způsobem a zdali se jednalo o jednorázové, či opakované porušení loajality, případně jak dlouhého trvání.

    Za druhé. Musí dostát požadavku individualizace. To znamená, musí brát v potaz individuální okolnosti každého případu, například porušení loajality pod nátlakem, či dokonce v důsledku použití násilí.

    Za třetí. Porušení loajality musí být hodnoceno především s ohledem na konkrétní funkci, kterou zaměstnanec zastává, popřípadě hodlá zastávat. Tyto zásady má splňovat služební zákon. Konec citátu.

    Dnes, téměř 25 let od sametové revoluce, nastal opravdu čas diskutovat nad revokací či zrušením lustračního zákona. Dle mého názoru ale nejprve musíme schválit služební zákon. Pokud bude služební zákon letos schválen, v což pevně věřím, měli bychom se k problematice lustračního zákona opět vrátit a do té doby budu hlasovat proti zamítnutí návrhu KSČM. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi, a než dám slovo řádně přihlášenému panu poslanci Michalu Kučerovi, předběhl ho jeho stranický kolega s faktickou poznámkou. Dávám tedy slovo Františku Laudátovi k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já na margo svého předřečníka bych řekl, že papír snese úplně všechno. Nevím, přeslechl jsem jméno autora tohoto nehorázného blábolu.

    Znovu tady zopakuji, že to není jenom otázka vlastního zákona, ale morálního pohledu na to, co se tady dělo před rokem 1989. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. S faktickou poznámkou ještě stále pan kolega Blažek a potom kolega Josef Hájek, také faktická poznámka. Prosím, pane poslance.

  • Poslanec Pavel Blažek: Mám takovou prosbu a současně určitý protest. Ať se to komu líbí, nebo ne, Václav Havel byl jednou z největších osobností našich dějin, a možná evropských, minulého století. Mně rve uši, když se tady každé jeho slovo použije ve výkladu, v jakém se to každému líbí, a já si myslím, že si to tato osobnost vůbec nezaslouží. Teď nesměřuji pouze ke KSČM, ale všeobecně. Když ho budeme citovat, budiž, ale nebuďme vykladači, protože ho znevažujeme. Koneckonců, myslím, jestli někdo má snad možná právo ho občas vykládat, tak je to jediná osoba - a to je Karel Schwarzenberg.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě pan kolega Josef Hájek s faktickou poznámkou a potom pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Já se ještě omlouvám, já jsem sliboval, že do toho nedám emoce, ale já to neumím. Takže v závěru jsem se trošičku přeřekl. Takže jen do zápisu ještě jednou opakuji, že do doby, než projde služební zákon, budu hlasovat pro zamítnutí návrhu KSČM. Pro zrušení lustračního zákona.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hájkovi a nyní pan poslanec Michal Kučera s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v poslední době se množí snahy o falzifikaci naší historie, a to zejména ze strany KSČM. Už jen z projevů mých komunistických předřečníků doslova běhá mráz po zádech.

    Dovolte, aby vám uvedl i další čerstvé případy snahy o falzifikaci naší historie z posledních dnů.

    Místopředseda sněmovny pan Filip v těchto dnech relativizoval zločinnost okupace Československé republiky Sovětskou armádou a armádami Varšavské smlouvy z roku 1968. Vyslovil to v souvislosti se smrtí zrádce Vasila Biĺaka, který byl autorem zvacího dopisu Leonidu Brežněvovi. A tím dalším případem je bezesporu snaha komunistů zrušit lustrační zákon a bagatelizace role agentů komunistické Státní bezpečnosti po roce 1989. Zrušení lustračního zákona by nebylo jen pouhým formálním aktem, ale byla by to ve skutečnosti další rehabilitace zločineckého komunistického režimu.

    Domnívám se, vážené dámy a vážení pánové, že bychom tomu měli zabránit nejen proto, že tento pokus je nevratný, ale také proto, že by přijetí této normy znamenalo krok zpět v naší moderní národní historii. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Zatím poslední přihlášený je pan poslanec Jiří Koubek, kterého žádám, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, velice děkuji. Patřím k těm lidem, na které se lustrační zákon nevztahuje, takže asi by se možná slušelo, abych mlčel. Jestli dovolíte, přece jen promluvím.

    Nebyl jsem nikdy postaven před volbu vstoupit, nebo nevstoupit do zločinecké organizace. Naštěstí jsem toho byl uchráněn. Můj starší bratr ovšem už tuto volbu měl, jeho rodiče to naštěstí měli alespoň z hlediska morálky v hlavě srovnané, a tak mu nikdy neřekli: Vstup do zločinecké organizace, budeš se mít lépe, budeš moci jít studovat zahraniční obchod atp.

    Před tuto volbu nebo před jinou životní volbu nebyli ani postaveni prarodiče mých dětí, kterým v 50. letech jednou večer zaťukal soused na okno a oznámil jim, že ráno budou vystěhováni, protože na schůzi místní komunistické buňky bylo prostě rozhodnuto, že dva největší statkáři v každé vesnici v okolí budou ráno odstěhováni pryč. Dědeček se dostal do dolu a babička na statku, který znárodnilo JZD, tak aby nekazila vůbec svým působením, umožnili jí tam bydlet, tak aby nekazila socialistickou dělnickou a rolnickou mládež, tak jí zazdili vchod a ona si musela udělat vlastní vchod směrem na hnůj.

    Pamatuji si na tu dobu, kdy se u nás doma, byť jsem byl malý kluk, šeptalo, kdy se prostě nesmělo mluvit nahlas, kdy jsem se báli, který soused co napráská. Byla to doba pokřivená a pamatuji si ji jako dítě.

    Tolik jenom důvod, proč si i já dovoluji vystoupit v této rozpravě, protože bych si rozhodně nepřál, aby mé děti jednou žily v podobné době. Protože bych si nikdy nepřál, abych se musel stydět za to, že jsem byl také členem Poslanecké sněmovny, která nad těmito zločiny minulého režimu zavřela oči tak, že tento návrh, který dnes projednáváme, by prošel do druhého čtení.

    Teď mi ještě dovolte použít několik čísel z veřejných zdrojů, která zpracoval kolega starosta Věslav Michalík z Dolních Břežan, kterého jsem požádal o souhlas s citací těchto údajů.

    Lustrační zákon omezuje přístup k některým funkcím ve státní správě lidem, kteří se v zákoně definovaným způsobem zapletli s komunistickým režimem a kteří se narodili před 1. 12 1971. Na počátku své působnosti se lustrační zákon vztahoval zhruba na 6 milionů potenciálních uchazečů, tedy lidí ve věku 20 až 60 let, a omezený okruh státem placených funkcí. Za 20 let, údaj ke konci roku 2011, který se podařilo panu kolegovi dohledat, bylo vyřízeno 458 tisíc 440 žádostí podle tzv. velkého lustračního zákona a 10 tisíc 45 z toho bylo pozitivních. Podle tzv. malého lustračního zákona to bylo 24 tisíc 295 žádostí a z nich bylo 4 tisíce 745 pozitivních. Takže za 20 let bylo zabráněno vykonávat nějakou státem placenou práci ve vedoucí funkci necelým 30 tisícům lidem. Za zmínku jistě stojí i to, že 75 % žádostí bylo podáno v prvních třech letech působnosti tohoto zákona. Počet žádostí s narůstajícím časem prudce klesá.

    Když se podíváme, jaká je situace dnes, tak počet lidí, kteří jsou v produktivním věku a jsou narozeni před 1. 12 1971, jsou jich méně než tři miliony. Za deset let jich bude zhruba polovina, tedy asi tak jeden a půl milionu. Počet žádostí o lustrační osvědčení se nyní ročně pohybuje v tisících a počet negativních osvědčení ve stovkách. Znamená to, že v důsledku lustračních zákonů, pokud by byly zůstaly platné, bude zamezen přístup do některých vybraných funkcí ve státní správě ročně pouze několika stovkám lidí. Je to moc, nebo málo? Nahrává to odpůrcům, nebo zastáncům tohoto zákona? ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Koubkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Hlásí se pan poslanec Radim Fiala, předseda klubu hnutí Úsvit. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi se ještě velmi stručně a krátce vyjádřit za hnutí Úsvit. My jsme samozřejmě o tomto návrhu zákona na poslaneckém klubu diskutovali jako asi vy všichni a dohodli jsme se na tom, že aktivně nepodpoříme zrušení lustračního zákona. Nicméně je k tomu ale také důležité dodat, že tento zákon již má dnes spoustu chyb a podle nás spravedlivou variantou by bylo iniciovat novelizaci lustračního zákona, například aby lidé, které soud očistí od spolupráce se Státní bezpečností, mohli být z těchto seznamů vyškrtnuti a mohli požádat o negativní lustrační osvědčení. My prostě potřebujeme zákon 21. století pro lidi, kteří chtějí působit ve veřejné správě a veřejné službě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu Radimu Fialovi. Ptám se, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Závěrečná slova - zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Zuzka Rujbrová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: I já přeju hezké odpoledne.

    Kolegyně a kolegové, vaše diskuse zaměřená na ohlížení se do minulosti, někteří nostalgicky, někteří pejorativně, mě také inspirovala k tomu, že jsem si začala připadat jako účastník recepce. Jestli si vzpomenete, býval to takový ten předlistopadový vtip: Co je to recepce? Lidová slavnost, na které se lid veselí prostřednictvím svých řádně zvolených zástupců. A tak, milí členové vládní koalice, dáte přednost tomu, že si odhlasujete, že pro některá vaše korýtka lustrák prostě potřeba není, že se vás netýká, a lid, ten si prostě nějak poradí, ostatně od parlamentu nic dobrého stejně nečeká.

    V téhle souvislosti bych chtěla pogratulovat zejména hnutí ANO, které skutečně vneslo nový vítr na zatuchlý český politický dvorek a skvěle se zadaptovali nejen ve funkcích a s nimi spojených prebendách, ale i v procesních zvyklostech tohoto ctihodného zákonodárného sboru, kde se naučili, jak si neudělat z huby jinou část těla a jak změnit svůj názor nejlépe tím, že řekneme, že to uděláme lépe a radostněji nežli ti, kteří se o to nějakým způsobem pokoušejí.

    Radost mi udělala nejmenší koaliční strana KDU-ČSL. Přinejmenším jejich zásluhou, a nebývá to běžné, se o návrhu z řad KSČM tentokrát dozvěděla i širší veřejnost, byť to bylo metodou myši, která řvala. Já bych si tomuto politickému subjektu pouze dovolila vzkázat, že i pod sutanou může být špinavé prádlo.

    A kolegyně a kolegové, vás všechny bych chtěla vyzvat a požádat o to, abyste hlasovali tak, abyste se mohli podívat do očí nejen svým dětem, jak zde řada z vás říkala, ale také svým rodičům a prarodičům. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců KSČM. Nesouhlasné hlasy z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím jedinou repliku na paní navrhovatelku, a to že budu hlasovat tak, jak budu hlasovat, právě proto, abych se mohl svým rodičům a prarodičům podívat do očí. (Bouřlivý potlesk z pravé strany sálu.)

    Jinak konstatuji, že byl podán panem předsedou Stanjurou za klub ODS návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, který byl posléze v rozpravě podpořen celou řadou dalších vystupujících, které nebudu jmenovat a citovat, a myslím, že o tomto návrhu máme v tuto chvíli hlasovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, potvrzuji, že mám v poznámkách hned z prvého přerušení návrhy na zamítnutí jak od kolegy Stanjury, tak od kolegy Farského a dalších. O tom rozhodneme v hlasování, které zahájím, ale nejdřív vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O samotném návrhu, jakmile se ustálí počet přítomných poslanců, budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 95, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 95 přihlášeno 167 pro 121, proti 39. (Bouřlivý potlesk zprava.) Návrh byl přijat. Znamená to, že návrh zákona končí, protože prošlo zamítnutí.

    Končím bod 17. Děkuji paní zástupkyni navrhovatelů, děkuji zpravodaji.

    Budeme pokračovat dalšími body. Dalším bodem jednání je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 23/1. Zástupce navrhovatelů kolega Stanislav Polčák už je u stolku zpravodajů. Prosím, aby se ujal slova. Kolega Chvojka jako zpravodaj už je tady také. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je hluk.)

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já pouze ve stručnosti uvedu, že tento zákon se snaží řešit jisté interpretační obtíže, které plynou ze stávající podoby zákona, jenž umožňuje státu nevymáhat regresní úhradu po úředních osobách, které způsobily svým zaviněným jednáním fakt škody na úrovni státního rozpočtu, respektive na úrovni rozpočtu územně samosprávných celků.

    Dnešní podoba zákona zní tak, že stanovuje, že stát a případně další oprávněné subjekty, teď myšleno územně samosprávné celky, mohou - a právě to slůvko mohou -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás požádám o chvilku přerušení a ostatní kolegy požádám o klid. Pokud máte zájem diskutovat o jiném textu, než je text tisku 23, prosím, přesuňte diskusi do kuloárů, do předsálí, aby mohl pan zástupce navrhovatelů v klidu přednášet svůj návrh. Děkuji vám. Pokračujte prosím.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Já děkuji, pane místopředsedo.

    Právě to slůvko může působí problémy, které se potom projevují v aplikační praxi zákona tak, že se vlastně škoda po úředních osobách až na výjimky nevymáhá. Z toho důvodu byla předložena i tato novela. Chci říci, že v zásadě odpovídá již dříve předložené novele zákona, kterou předkládala jak skupina poslanců v minulém období, tak následně i vláda premiéra Petra Nečase.

    Nemíním dále nějak složitě odůvodňovat tuto normu, protože si myslím, že je podle mého názoru způsobilá býti předmětem legislativního procesu a případných úprav v rámci druhého čtení, leč alespoň upozorním na podle mého názoru problematické vyjádření bývalé vlády pana premiéra Rusnoka, protože některá vyjádření, která jsou uvedena ve stanovisku vlády, jsou skutečně úsměvná.

    Pan premiér Rusnok a jeho vláda totiž tvrdí, že hrozba povinného vymáhání regresní úhrady může vyvolat nežádoucí reakci například ze strany rozhodujících úředníků spočívající v tom, že v obavě z možných důsledků svých rozhodnutí pro ně samé budou k rozhodování přistupovat měkčeji nebo budou rozhodovat ryze formalisticky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Polčákovi a žádám pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Chvojku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý večer, dámy a pánové.

    Pan předkladatel v zásadě řekl všechno podstatné, takže já možná jenom některé věci pro jistotu zopakuji. Jde o tisk číslo 23, který novelizuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, notářský řád, ve znění pozdějších zákonů. Tisk byl doručen poslancům dne 29. listopadu 2013 a vláda jej projednala, tuším, 20. prosince 2013.

    Já zde krátce podotknu, že obdobný tisk byl předložen, jak již řekl pan navrhovatel, v minulém funkční období, kde tuším došel až do třetího čtení, kde nebyl schválen několika hlasy. Já to mám celkem za škodu, protože ten návrh zákona považuji za správný. Určitě souhlasím s některými stanovisky vlády, myslím si, že je potřeba ještě o některých bodech jednat, že například ten rozdíl mezi běžnými úředníky a soudci by nebyl spravedlivý, nicméně principiálně s tímto zákonem souhlasím. Určitě je potřeba, aby úředníci byli více odpovědni za svoji práci, aby byli více pod kontrolou, a možná tato novela zákona by toho docílila. Pokud si dobře pamatuji, v tom minulém funkčním období dokonce důvodová zpráva obsahovala statistiku, tento tisk už ji neobsahuje. Pokud se dobře pamatuji, tak je vymáhána jenom nějaká jednotka procent škod, které jsou způsobeny nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím.

    Takže já poprosím, nebo navrhuji, aby tento tisk prošel do dalšího čtení s tím, že si zaslouží určitě nějaké zhodnocení a případně nějaký komplexní pozměňovací návrh, ale principiálně lze s tím, aby byli úředníci více odpovědni za svoji práci a aby bylo zvýšeno vymáhání regresních nároků jak státu, tak územně samosprávných celků, tak tento princip považuji za správný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Janu Chvojkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedající, děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se k tomuto návrhu, který je svou podstatou velmi stručný a jednoduchý. Pokusím se být také stručný a jednoduše přednést svoje stanovisko.

    Já se názorově nacházím mezi stanoviskem vlády a stanoviskem předkladatelů. Jednoduše se nahrazuje slovíčko, že "stát může vymáhat škodu" a bude nahrazeno slovíčkem "musí vymáhat škodu". Dostáváme se tady jakoby od jednoho mantinelu k druhému.

    Já souhlasím s tím, že situace je tristní, že se státe nestará o své peníze a že nejsou vymáhány regresivním způsobem tyto nároky. Existuje jakási falešná solidarita mezi státními úředníky a určitě si tato problematika zaslouží řešení. Nejsem zcela přesvědčený o tom, že rigidní pravidlo o tom, že stát je povinen za každé situace vymáhat tuto škodu, nepovede zase k nějakým negativním jevům.

    Ze strany předkladatelů byl možná trochu zlehčen případný psychologický dopad. Představte si, že nad každým tím úředníkem skutečně bude viset ten Damoklův meč. Skutečně vím, jak funguje české prostředí, jak funguje myšlení úředníka. Může se stát, je reálné, že v případě nějaké sporné agendy, finančně náročné agendy, bude docházet třeba k obcházení formálnímu, aby nedocházelo jaksi k správnímu posouzení a rozhodnutí ve věci samé, které by bylo sporné, nebo bývalo by nebezpečí u toho kterého úředníka. Nemůžeme se automaticky dovolávat jakési odvahy, že ten který úředník navzdory tomu riziku rozhodne po právu, jak to bude cítit, bez ohledu, že by přemýšlel o případné náhradě škody. Je zde samozřejmě nějaký demonstrativní výčet, za jakých okolností by toto pravidlo uplatněno nebylo. Zde bych se přimlouval určitě, aby se tam přidalo více položek, třeba sociální důvody.

    Nebudu zdržovat. Chtěl bych na závěr poznamenat, že si tato problematika určitě zaslouží diskuzi, ta změna je daného předpisu je žádoucí, a v každém případě doporučuji, aby tento tisk prošel do druhého čtení a abychom se mu ještě dále věnovali, například na půdě ústavněprávního výboru. To je vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radku Vondráčkovi. S přednostním právem se přihlásil pan... pardon. Tak v tom případě písemně přihlášený je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se zabýval tímto zákonem a našel jsem několik problémových věcí. Byl bych rád, kdyby pan předkladatel mi k tomu mohl dát nějaký výklad, jestli to vnímám správně a jestli si uvědomuje, že může tady být určitý problém. Konkrétně v § 18 na straně 2, společná ustanovení o regresní náhradě, kde v odstavci 7 se uvádí, že za důvody zvláštního zřetele hodné pro nevymáhání regresní úhrady se považují zejména rozdílný výklad právní otázky, která byla důvodem pro vyslovení nezákonnosti rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, nadřízenými orgány nebo soudy, nebo také okolnost, že skutková zjištění v době vydání rozhodnutí, která se následně ukázala nesprávná či neúplná, odůvodňovala vydání daného rozhodnutí.

    Já bych se rád zeptal pana zpravodaje prostřednictvím předsedajícího, kdo určí, co je rozdílný výklad. Je to klička, například pro zbrojní zakázky nebo pochybné zakázky, které se zadávají na Ministerstvu zdravotnictví, apod.? Budou všechny tyto zakázky posuzovány podle rozdílného výkladu? To by mě zajímalo a chtěl bych to vysvětlit.

    Potom další věc. Stát má být k tomuto vymáhání přímo zavázán. To už tady zaznělo. Do této chvíle mohl vymáhat škodu, ale za všech vlád, které tady byly, to nikdo - ten stát - nedělal, nebo nejsem si toho vědom, a proto bych rád věděl, jestli po změně zákona, kdyby vymáhat musel, ale podle navrhované změny - nejsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele. Čili znamená to, že dosud to ten stát nevymáhal, teď to vymáhat bude moct, ale jenom v případě, kdy nejsou dány ty důvody hodné zvláštního zřetele.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, také podpořím tento návrh tak, aby prošel do druhého čtení, abychom se jím zabývali ve výborech.

    Rozumím naprosto výhradám, které tady na adresu tohoto návrhu zaznívají, protože ta problematika není černobílá. Není jednoduché rozhodnout v případě, že nad vámi visí hrozba vymáhání škody, kterou ani nechcete způsobit. A to jsou mnohdy případy, které se týkají jak komunálních politiků, tak samozřejmě úředníků na všech úrovních.

    Já jsem při přípravě novely služebního zákona navrhl, aby částka, která je vymáhána po vysokých státních úřednících, mohla být vyšší než 4,5násobek platu, který pobírají, 8násobek. Bavíme se, jestli to bude 6násobek, 7násobek, 8násobek, nebo to zůstane 4,5násobek. Ono to totiž není úplně podstatné. Podstatné je skutečně to, zda v tom konkrétním případě vůbec dojde k vymáhání škody. A já jsem přesvědčen, že oproti stavu, který je dnes, skutečně musíme najít takovou úpravu, aby to vymáhání bylo úspěšnější, protože největší problém je v tom, že byť formálně někdo odpovídá do 4,5násobku svého platu, fakticky po něm vymáháno - a už o tom tady bylo hovořeno - obvykle nic není.

    Dám příklad, který by mohl být zcela jasný, a to je např. zcela běžné udělování pokut různými úřady, řekněme Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, za to, že určitá zakázka nebyla v souladu se zákonem, a ta konkrétní instituce nakonec dostane pokutu, kterou musí zaplatit. V zásadě ta pokuta nemá úplně dobrý účinek, protože stát platí státu. Jen se přesunou prostředky z jedné rozpočtové kapitoly do druhé. Pokud by následovalo vždy po takovéto chybě, za kterou stojí konkrétní úředník nebo konkrétní politik, vymáhání pokuty, která byla udělena, pak samozřejmě to může mít pozitivní efekt na hospodaření s majetkem státu a na to, aby nevznikalo tolik chyb, které následně jsou trestány úřady, třeba právě Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

    Naprosto ale rozumím připomínce, která zaznívala a která je tuším i ve stanovisku vlády, a to je otázka třeba rozhodování úředníků na finančních úřadech, kteří než by si udělali problém, než by odpovídali za škodu, kterou by takto mohli způsobit, alibisticky nerozhodnou, a pak škody na majetku státu a na jeho rozpočtu budou větší tím, že tu úpravu zpřísníme.

    Takže prosím neberte mé hlasování, kterým podporuji zákon do druhého čtení, jako bianco šek k tomuto návrhu zákona. Já věřím, že najdeme společně, třeba i za účasti odborníků z ministerstev a také těch, kterých by se to mělo týkat, tzn. zástupců i úředníků, takový model, který bude vyvážený. Ale myslím si, že by stálo za to, aby tento návrh do druhého čtení postoupil. A jsem rád, že stávající koaliční strany se nechovají tak, jako tomu bylo obvykle v minulosti, že jednotlivé návrhy posuzují podle obsahu, a podpoří jejich projednávání dál, i když to nejsou návrhy, které jsou předloženy jimi. Myslím si, že jak návrhy v tuto chvíli TOP 09, tak Úsvitu či dalších jsou posuzovány takto. A já jsem za to rád, protože si myslím, že to napomůže lepší atmosféře v této sněmovně pro to, abychom skutečně něco měnili a abychom se na tom dohodli, než abychom se předháněli v tom, kdo který návrh předloží dříve, a blokovali jiné návrhy jenom proto, abychom získali nějaké mediální body.

    Takže v tomto smyslu návrh má mou podporu pro to, aby postoupil do druhého čtení. Děkuji za podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. Dalším přihlášeným poslancem do rozpravy je pan kolega Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Blažek: Já bych navázal v podobném duchu. Pokusím se to říct velmi krátce. Tam jde o to, abychom nevybudovali svět, kdy zákonem o státní službě v zásadě můžeme způsobit, že vlastně s úředníky se téměř nebude dát hnout, pokud neudělají kdovíjakou chybu, a na straně druhé budeme strašit, že pokud udělají nějakou chybu, tak málem přijdou o veškerý majetek. Výsledkem by totiž mohlo být, že nebude fungovat vůbec nic. To znamená, úředníci se usadí, ale nejlepší bude nikdy nic nerozhodnout, protože by mohla hrozit sankce.

    Já si myslím, že naším cílem by měla být fungující státní správa i samospráva. Proto navazuji na kolegu Tejce a také s podmínkou budu hlasovat pro tento zákon. Je ale potřeba ho domyslet, ale možná bych řekl i v souvislosti s jinými zákony, které v současnosti Sněmovna probírá. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Blažkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Pan zástupce navrhovatelů má zájem o závěrečné slovo? Nevidím. Pan zpravodaj, pokud jde o závěrečné slovo? Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Chvojka: Pan zástupce navrhovatelů odešel, utekl, jako kdyby opustil své dítě. Takže já se ho pokusím zastoupit. Pokusím se odpovědět na některé otázky.

    Zopakuji ještě jednou - a v této důvodové zprávě to není, ale bylo to v důvodové zprávě obdobného tisku, který byl ve Sněmovně v minulém funkčním období: Ze 100 % těchto škod, které se stanou na úřednické linii, tzn. buď nějaký nezákonný postup, nebo nesprávné rozhodnutí, jsou vymáhány pouze 4 % případů. Já si myslím, že to není číslo reálné, že určitě ten zbytek není z obdoby nějaké vis maior události nebo rozličného právního posouzení, ale prostě je to tím, že se ta škoda nechce vymáhat. Já znám poměry na některých městech a vím, jak to chodí. Kolikrát je starosta nejlepším kamarádem úředníka a prostě tu škodu po něm nevymáhá z nějaké solidarity nebo přátelství, i když chyba úředníka je jasná. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji, ale těžko to mohu zrealizovat, protože rozprava byla ukončena a nejdříve se vyzývá vždycky navrhovatel, poté zpravodaj a opravit to nemohu podle jednacího řádu. Myslím, že na otázky kolegy Ludvíka Hovorky bude možno odpovědět ve druhém čtení, případně ve výborech.

    Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Pane zpravodaji, že je tomu tak? (Zpravodaj nevěnoval předsedajícímu pozornost.) Pane zpravodaji, nepadl žádný návrh na zamítnutí ani na vrácení, a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. (Zpravodaj souhlasí.)

    Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Ano, vidím. Prosím, pane kolego, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já se domnívám, že otázka regresivního postihu při vymáhání náhrady škody úzce souvisí i s celkovým hospodařením s majetkem státu. Z tohoto důvodu bych si dovolil požádat, aby to bylo přikázáno i výboru kontrolnímu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl kolega Štěpán Stupčuk, takže kontrolní výbor. Další návrh? Nikoho nevidím a můžeme tedy hlasovat.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru? Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 96 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 96 z přítomných 168 pro 146, návrh byl přijat.

    Nyní rozhodneme v hlasování pořadové číslo 97 o přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je pro přikázání kontrolnímu výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 97 z přítomných 168 pro 129, proti 14. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu a výboru kontrolnímu. Lhůta k projednání je podle zákona o jednacím řádu. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 18.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 24/1. Žádám, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Miroslav Kalousek, a zároveň žádám, aby se dostavil ke stolku zpravodajů pan poslanec Jan Volný, který je zpravodajem pro prvé čtení. Pane poslanče, máte slovo, prosím, k úvodnímu přednesu.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení oba členové vlády, kolegyně, kolegové, bod 20 je prováděcí zákon k ústavnímu zákonu, který je bodem 19, a bod 21 je změnový zákon, tedy body 19, 20 a 21 jsou do té míry integrálně provázány a jsou tam mezi nimi odkazy, že nedává žádný logický smysl projednávat je samostatně, a proto si vám dovoluji navrhnout, abychom sloučili rozpravu ke všem těmto třem bodům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jedná se o procedurální návrh, rozhodneme o tom bez rozpravy, a to v hlasování pořadové číslo 98, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro sloučení rozpravy k bodům 19, 20 a 21. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 98 z přítomných 167 pro 145, proti nikdo.

    Byla sloučena rozprava. Budu tedy přerušovat body tak, abychom do rozpravy mohli vystupovat jednotně. Prosím, pane navrhovateli, pokračujte.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za souhlas s procedurálním návrhem. Věřím, že to přispěje k vyšší efektivitě a rychlejšímu projednání.

    Dovolte tedy, abych předložil návrh, který by se nechal novinově opsat jako finanční ústava z dílny poslanců, kteří jsou podepsáni jako předkladatelé. Ona realita je taková, že je to z dílny Ministerstva financí z 96 %, ta 4 % je dopracování původní předlohy o připomínky sociální demokracie jako tehdejší opoziční strany z minulého volebního období, nyní strany vládní.

    Dovolte stručně, abych některým kolegům, kteří mezi nás přišli až toto volební období, to znamená většině této Sněmovny, připomněl historii tvorby tohoto ústavního návrhu zákona.

    V roce 2011 jsem tehdy jako ministr financí pověřen vládou požádat všechny poslanecké kluby v této Sněmovně, abychom sestavili expertní skupinu, která by se zabývala formulováním nezbytné dluhové brzdy, která by byla zapracována do právního řádu na úrovni ústavního zákona, tedy finanční ústavy. Zhruba půl roku probíhaly velmi věcné, velmi efektivní expertní diskuse na Ministerstvu financí za přítomnosti všech tehdejších poslaneckých klubů a na expertní úrovni jsme dospěli ke konsensu, který dával naději na ústavní většinu, neboť jediná politická síla u tehdejšího expertního stolu, která nesouhlasila, byla Komunistická strana Čech a Moravy.

    Tento expertní návrh prošel vládou jako vládní návrh, byl předložen do Poslanecké sněmovny a čekalo nás dalších tuším asi 240 dnů projednávání v Poslanecké sněmovně a hledání politického konsensu. Rozpočtový výbor na žádost sociální demokracie několikrát na několik týdnů přerušil projednávání tohoto bodu a prostě na politické úrovni se hledal politický konsensus, neb bylo ze všech stran deklarováno, že konsensus najít chceme a že chceme schválit finanční ústavu. Nakonec, a prosím nepodrobuji to žádné kritice, vedení nejsilnější politické frakce v tehdejší Poslanecké sněmovně - sociální demokracie - rozhodlo, že finanční ústava v tom volebním období schválena nebude, a tak vlastně jedenapůlletá práce, která probíhala v minulém volebním období, přišla vniveč.

    Samozřejmě ten text vniveč nepřišel, nepřišla vniveč ani ona myšlenka a my po dopracování připomínek, které během roku a půl vznášeli kolegové ze sociální demokracie, jsme si dovolili předložit ten návrh znovu, neboť jsme přesvědčeni, že je mnoho dobrých důvodů, abychom hledali způsob, jak najít dohodu, kterou bychom dopracovali do právního řádu to, co tu nikdy nebylo, a to, co zásadním způsobem chybí - dluhovou pojistku vůči chování politiků. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji panu předkladateli, panu poslanci Kalouskovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Vážený pane předsedající, vládo, milí kolegové, kolegyně. Pan exministr kolega pan poslanec Kalousek vyčerpávajícím způsobem jemu vlastním představil tento předkládaný poslanecký návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti.

    Není pochyb o tom, že nás i naše občany netěší negativní vývoj zadlužování našeho státu, který se již nyní pohybuje v oblasti 48 % HDP. Stejně tak nás nikoho netěší dlouhodobě rozpočtovaná a vykazovaná záporná salda státního rozpočtu. O tom není pochyb. Zavedení vyvážených zásad a principů posilujících transparentnost a zdraví veřejných financí do právního řádu České republiky je jistě nezbytné, a to nejen vzhledem k nutnosti transpozice směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011, o požadavcích rozpočtových rámců členských států. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji pro prvé čtení, panu poslanci Volnému. Nyní vzhledem ke sloučení rozpravy k dalším dvěma bodům přerušuji bod číslo 19.

    Dostáváme se k bodu

    Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 25/1. Nyní prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, chci šetřit váš čas, proto maximálně zkrátím úvodní slovo k prováděcímu zákonu, neboť to podstatné padlo při uvádění zákona ústavního. Je to prostě prováděcí norma, která uvádí v život ústavní zákon, a to, co tam pokládám za nejdůležitější, je přechodné období jednotlivých let, kdy vláda v okamžiku, kdy dosáhne určité míry zadlužení, je nucena snižovat deficity, a v tom z toho přechodného období zjistíte, že není přinucena snížit například ze 4 % na nulu, ale že díky tomuto přechodnému období je minimální tempo, tedy snižování, které je vláda povinna dodržovat, půl procenta HDP ročně.

    Dovoluji si připomenout, že bývalá vláda, která převzala veřejné rozpočty na bodu rozvratu, snižovala to tempo více než dvakrát rychleji než půl bodu ročně. A těm, kdo své závazky v rámci Evropské unie berou velmi vážně a deklarují je, rovněž chci připomenout, že Pakt stability a růstu, ke kterému se nová vláda také chce připojit - a také může počítat s naší podporou -, pokládá tempo půl procenta ročně za minimální rychlost postupného snižování deficitu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Jana Volného. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Jelikož jsem moje důvody k tomu, abych nedoporučil schválit tento ústavní zákon už v prvním čtení, nebudu tady zdržovat a mé stanovisko k projednávanému tisku je negativní.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Přerušuji i tento bod.

    Dostáváme se k bodu

    Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 33/1. Nyní prosím, aby i tento bod za navrhovatele uvedl pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Budu ještě stručnější. Je to prostě typický změnový zákon, tedy legislativní reflexe něčeho, co je schváleno za nějakým účelem a promítá se do celé řady jiných zákonů, které proto musí být upraveny, tedy v případě schválení předcházejících bodů by musela být upravena legislativně celá řada jiných zákonů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, stručně, jasně, výstižně. Poprosím nyní, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Já se budu asi také opakovat. Jelikož jsem již své stanovisko sdělil, proto i k projednávanému tisku 33 vydávám negativní vyjádření. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi. I tady u bodu 21 přerušuji tento bod.

    Zahajuji obecnou rozpravu o všech třech bodech, to znamená o bodu 19, 20 a 21. Jako první se přihlásil s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče. Pak eviduji přihlášku pana navrhovatele a pak další přihlášky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, i když po vyjádření zpravodaje mi to připadá skoro zbytečné, ale přesto pár slov.

    U těchto tří návrhů zákonů máme jako Poslanecká sněmovna v zásadě dvě možnosti. Buď povedeme vážnou debatu o tom, jaké má být výdajové pravidlo, jaké mechanismy a kdy se spouští dluhová brzda, jakým způsobem chceme, či nechceme omezit hospodaření samospráv, zda to správné procento je 60 % celkových příjmů (nesrozumitelné) nebo jiné, anebo vezmeme čistě politické hledisko, prestižní, a zamítneme to.

    Vidím, že u vládní koalice zvítězilo to druhé, nicméně chci za nás říci, že bychom to mohli podpořit a tvářit se, že to byl náš nápad už před deseti lety, což je pravda, nebo před dvanácti lety. Mnozí se nám smáli a říkali: co to je za výmysl, to jsou většinou ti, kteří slepě následují Evropskou unii. Takže v okamžiku, kdy to hlavní mainstream Evropské unie přijal za své, tak ti samí říkají: musíme to přijmout - a já říkám: je to dobře.

    Dovolím si citovat z připravovaného vládního prohlášení, které máme z veřejných zdrojů - podotýkám, že je to návrh a jsem si toho vědom, že to nakonec v té finální verzi nemusí být. Nicméně v kapitole 3/16 Ministerstvo zahraničí, Úřad vlády, je věta: "Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, spolupráci, správě a řízení v hospodářské a měnové unii) a vzhledem k úzkému propojení českého finančního sektoru s evropským bude aktivně hájit své zájmy ve vznikající bankovní unii, včetně přípravy na přistoupení."

    Vzpomínám si na odbornou debatu v té pracovní skupině, o které mluvil pan kolega Kalousek, kdy jsme tehdy vymysleli pro postoj České strany sociálně demokratické tento bonmot, o který se s vámi rád podělím, protože podle mě jejich stanovisko tehdy i dnes přesně odpovídá té taktice, kterou k tomu volí: My jsme pro to, aby Česká republika podepsala fiskální pakt, což reálně znamená, že to nebudeme muset plnit, protože kdo se aspoň trochu o to zajímá, tak ví, že je to závazné pro státy, které mají jako svou měnu euro, tudíž to my podepíšeme, protože nehrozí, že by to někdo po nás vymáhal, my se tím museli řídit, je to takové proevropské, dobře to zní, a současně můžeme mít výdajové rámce, jaké budeme chtít. A potom říkali: A proto nechceme finanční ústavu.

    Na druhé straně, když budu mluvit za ODS a ne za TOP 09, my jsme říkali: My jsme proti tomu, abychom podepisovali fiskální kompakt, mimo jiné proto, že se nás vůbec netýká v této chvíli, a protože nikoho tím nebrzdíme, není potřeba souhlasu České republiky, stačila ratifikace 12 zemí, které platí eurem, a protože my eurem neplatíme, tak nikomu z našich partnerů v Evropské unii ve štěstí a ve společné politice nebráníme, ale my si myslíme, že to máme přijmout kvůli situaci v České republice, a chceme, abychom ta jasná pravidla odpovědného hospodaření prosadili co nejdříve, a jsme připraveni debatovat s opozicí o parametrech toho řešení.

    A já si myslím, že to platí. Mohu chtít uplatňovat ta pravidla, nebo nemusím. Ta debata o tom, jestli máme přijmout fiskální kompakt, je - a teď se můžeme ptát, jestli o pět, o šest, o sedm let předčasná. Bude to aktuální v okamžiku, kdy bude buď vláda, nebo jak navrhujeme my, občané v referendu rozhodovat o tom, zda přijmeme euro. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s dalším přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, pan navrhovatel Miroslav Kalousek. Prosím, pan poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já teď nechci vyvolat zástupný spor s mým předřečníkem o vhodnosti či nevhodnosti přistoupení k fiskálkompaktu a o tom, zda euro přijímat referendem, či nikoliv. Jsem opačného názoru, ale to není předmětem projednávaných materií.

    Tím předmětem je návrh ústavního zákona a dvou s ním souvisejících zákonů. A já jsem slyšel v podstatě od zpravodaje jedinou námitku, která by za normálních okolností byla relevantní, že to je legislativa a je to kodex takového rozsahu, že by ho skutečně po vážné diskusi s územně samosprávnými celky, se zdravotními pojišťovnami a s ostatními segmenty veřejných rozpočtů měla předložit vláda.

    Kdyby to skutečně bylo tak, že do té doby se tady o tom žádná politická ani odborná diskuse nevedla, kdybychom si jenom po volbách říkali: tak oni se hádají mezi sebou, jak sociální demokracie, tak potom koalice, tři měsíce jim trvá, než slepí nějakou vládu, co my mezitím budeme dělat, napíšeme fiskální ústavu podle toho, jak nás to napadne, tak by ta námitka byla zcela jistě relevantní. Ale tak to není, přátelé. Za námi jsou tři roky usilovné práce. Souhlasím s tím, že ne této vlády, ale tři roky usilovné práce na vládní úrovni, s vládními legislativci, s ostatními politickými kluby, s územně samosprávnými celky, s obcemi, se Svazem měst a obcí. Zdůrazňuji, že se zdravotními pojišťovnami byly obtížné diskuse, protože i zdravotní pojišťovny jsou samozřejmě významným segmentem veřejných rozpočtů, a po této diskusi trvající více než tři roky máme na stole tuto materii, která logicky vznikala na vládní úrovni.

    Já si opravdu nemyslím, že jestli to berete vážně a chcete něco takového přijmout a trváte na tom, aby to předložila vláda, že se můžete z vládní úrovně, pokud budete sledovat zájem schválit ústavní zákon, dostat k diametrálně odlišným textům. Protože my jsme s tím samozřejmě museli pracovat tak, abychom pokud možno získali, a vyhověli jsme tam úplně všemu, abychom získali souhlas sociální demokracie, jinak bychom nemohli dosáhnout ústavní většiny. A i vy, jakkoliv jste silní, mocní a většinoví, tak tu ústavní většinu také nemáte. To znamená, myslíte-li to vážně, musíte to projednávání vést tak, abychom dosáhli té ústavní většiny.

    Já tady deklaruji naprostou vstřícnost toho, že budou zvláště noví kolegové, kteří se neúčastnili těch dvou až tří let prací na tomto materiálu, deklaruji naprostou vstřícnost k pozměňovacím návrhům, na kterých se budeme schopni dohodnout. Deklaruji vstřícnost prodloužit dobu projednávání na 120 dnů, abychom si byli jisti, že to můžeme řádně projednat. Ale prostě ty tři roky práce zahodit a říct: my to předložíme líp... Já myslím, že tomu sami nevěříte. Protože dokonce i na té technické úrovni to budou samozřejmě psát ti samí lidé, kteří to psali nám. Jiné nemáte. Pokud to na základě této námitky a tohoto argumentu zamítnete, je to samozřejmě vaše právo, já to budu respektovat, ale pak si nutně budu myslet, že to nechcete jinak a líp. Že to prostě nechcete vůbec a hledáte pro to nějaký zástupný důvod, tak jako před volbami hledali naši partneři v opozici, když to nechtěli vůbec a vymýšleli si nové a nové důvody. A pak to dokonce, a já to respektuji, pak to neuměli říct ani na půdě poslaneckého klubu. Prostě to nechali na nejvyšší vedení své strany, tam zasedlo předsednictvo strany a řeklo: Ne. Naše strana nepřistoupí na dohodu. Ale to byla opoziční strana. Teď je to nejsilnější vládní strana a nese tu samou odpovědnost, co jsme nesli my. A já si myslím, že tu odpovědnost za veřejné rozpočty máme společnou. Tak to pojďme zkusit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Úvodem je třeba říci, že ten návrh ústavního zákona byl předkládán minulé volební období jako vládní návrh. Byl předkládán bez prováděcího zákona. Ano. My jsme chtěli, aby to jelo, prováděcí zákon. Ovšem ono to nespočívalo pouze v tom nedostatku, že tam není k tomu připojen prováděcí zákon.

    Já jsem se účastnil komise, kterou pan kolega Kalousek vzpomenul, komise, kterou on inicioval, když byl ministr financí. Musím říci, že jsme tam vznášeli řadu připomínek, ve finální verzi ovšem také řada připomínek akceptována nebyla. My jsme vždycky říkali: připojme se k fiskálkompaktu, to je také naše podmínka. Ano.

    Prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Stanjurovi. Je třeba zase ale říci poctivě, že tehdejší pan ministr Kalousek se přikláněl k podpisu fiskálkompaktu. To pravda je. Bohužel to asi nedokázal prosadit ve vládě, nebo to říkal jenom tak bez toho, aniž by to opravdu chtěl. Ale to ví určitě on sám nejlépe.

    Není to také poprvé, co se v české politice rodí myšlenka na uzákonění rozpočtové politiky. Byla tady o tom i zmínka. ODS v 90. letech předkládala takový návrh zákona o věčně vyrovnaném státním rozpočtu, jestli si dobře pamatuji. Chtěla to zavést samozřejmě příslušným zákonem, uzákonit to. Tehdy to také ale bylo odmítnuto.

    Já bych chtěl za prvé zdůraznit, že bylo naprosto jasně řečeno, že sociální demokracie považuje skutečnou nápravu veřejných financí a jejich dlouhodobou udržitelnost vedle naprosto nezbytné podpory ekonomického růstu, a to zdůrazňuji, za jeden ze základních úkolů hospodářské politiky státu. Máme však zásadní výhrady k politice předchozích pravicových vlád, které pod praporem nápravy veřejných financí situaci ve skutečnosti zhoršovaly. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo, své dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem vás chtěla poprosit, jestli by bylo možné zajistit v tomto sále přiměřené pracovní podmínky pro to, abychom mohli vykonávat svoji práci. Je tu tak strašný hluk, že pan kolega, předseda rozpočtového výboru, který tu celou zprávu četl, zpráva byla dlouhá - mě z toho opravdu bolí hlava, bolí mě uši.

    Chci vám tu přečíst ze stránek SZÚ, že to má jiné řešení. Můžeme si třeba pořídit sluchátka, je to tu doporučeno jako prevence. Cílená prevence je použití osobních ochranných pracovních prostředků proti hluku. Chrániče sluchu je nutné používat, pokud hladina akustického tlaku A překračuje 85 decibelů. Jejich vložní útlum by měl být takový, aby za chrániči sluchu ve zvukovodu byla hladina hluku nižší než 85 decibelů. Při překročení expozice hluku do 10 decibelů se doporučují zátkové chrániče vkládané do zvukovodu. Při expozici nad 95 decibelů se doporučují sluchátkové chrániče a nad 100 decibelů se zpravidla nasazují protihlukové přilby, které omezují rovněž kostní vedení zvuku. Použití chráničů sluchu může vést ke snížení - přátelé - bezpečnosti práce a může omezit její produktivitu. Je-li použití chráničů sluchu nezbytné, je třeba umožnit pracovníků výběr z více typů tak, aby se neomezovalo pohodlí při práci, např. nadměrným tlakem náhlavní spony či pocením ucha.

    Chci vás opravdu velmi pěkně poprosit, buďto ať vyfasujeme sluchátka, klidně za to může jít část našeho expertného, nebo ať tu zajistí vedení Poslanecké sněmovny v tomto sále skutečně podmínky, které mají v souladu se zákoníkem práce být na takovémto pracovišti. Skutečně, nedá se to poslouchat. A jsme tu dnes už několik hodin a asi ještě večer nekončí, tak prosím, zajistěte podmínky pro práci Sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Beru to jako velice zajímavý námět pro vedení Sněmovny, my se tím jistě budeme zabývat. Já bych naopak za nás nahluchlé rád řekl, že nám ta hladina celkem vyhovuje, my pak slyšíme. Děkuji.

    S další faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Zkusím navázat na svoji kolegyni. Kde chybí síla argumentu, nastupuje síla hlasu. To je docela obvyklé.

    Nemám klacek. Všimněte si: Nemám žádný klacek, kterým bych chtěl vás nebo kohokoli jiného nějak tlouci, jak má pan předseda rozpočtového výboru velkou obavu. Ani jsem ten zákon nenavrhl, ale musím uvést pár dat.

    Vláda předminulá, minulá, vy na tu svou Rusnokovu rádi zapomínáte, to začala řešit v roce 2011. Ne v listopadu 2013. Od roku 2012 jste vy a další zástupci se mnou chodili do té komise a v té době jsme měli ještě 118 hlasů ve Sněmovně, pak 115. Pokud opravdu chcete, aby to bylo schváleno, třeba ve vaší verzi, tak budete potřebovat hlasy některé opoziční strany. Ať se vám to líbí, nebo nelíbí, ať budete hlasitě křičet, nebo ne, tak ten svůj klacek budete muset na chvilku schovat. Nebo se ukáže, že to skutečně nechcete - a já si myslím, že to nechcete. Vy tu vědomě říkáte věci, kterým buď nerozumíte, nebo matete lidi, kteří se tím dlouhodobě nezabývají a nemají přesnou informaci.

    Zkuste mi, pane předsedo rozpočtového výboru, prostřednictvím pana místopředsedy vás oslovuji, říct, v čem návrh odporuje fiskálnímu kompaktu. Pro ten jste tu horoval. Ten se vám líbí. Podle našeho názoru ten návrh - děkuji za upozornění, ale já křičím jenom občas, ne pořád. Ten náš návrh odpovídá tomu fiskálnímu kompaktu. To, že jsme řekli, že podpis České republiky je formální, že se nás netýká, neplatíme eurem, je pravda (nesrozumitelné). A my budeme hájit zájmy českých občanů. Vy říkáte, musím se smát, my budeme bojovat za nižší ceny energií - a současně vaši europoslanci hlasují pro zvýšení cen energie. (Upozornění na čas.) Tak si musíte vybrat: buď platí jedno, nebo druhé. Obojí dohromady neplatí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vzhledem k tomu, že z lavic byl napomínán i pan předseda Stanjura, aby nekřičel, chtěl bych se pana Votavy i pana Stanjury zastat. Pánové hovořili pouze důrazně. Počkejte, až to rozjede Zaorálek. Ten chodil běžně do 120 decibelů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer. Já bych jenom tady paní poslankyni Černochové prostřednictvím pana předsedajícího, bych ji pozval na důl Paskov mezi horníky, kterým se oznamuje, že ztratí práci! Takže přijďte a tam budete potřebovat sluchátka do uší, na uši, přilbu a ještě nevím co. Přijďte do Paskova, tam se s vámi určitě horníci rádi setkají! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Po tomto vystoupení je mi téměř trapné vystupovat.

    Já jsem nepředpokládal, že bych k tomuto zákonu mohl něco konkrétně odborného říci, protože odborníci jsou tu jiní, ale vystoupení paní kolegyně Černochové mě trochu vyprovokovalo, protože já si myslím, že za hladinu hluku si prostě můžeme do jisté míry sami. Promiňte, ale prostě někdy se tu tak řve, že hluková hladina je tak nastavena podle mého názoru standardně, že vystoupení ani není slyšet a vypadá to tu jak v pavilonu opic, ale někdy je tu prostě klid, jako teď, a potom, když někdo mluví, tak to vypadá, že řve. Ale nemyslím si, že za to může vedení Sněmovny nebo aparát Sněmovny. Myslím si, že je to problém v nás, a kdybychom se všichni vzájemně poslouchali, tak by to někdy nevypadalo, že tu někdo řve, anebo by to někdy nevypadalo, že se vůbec neslyšíme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za uznání, že tu byl takový klid, že se zdálo, že pan předseda Votava řve.

    S další řádnou přihláškou pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pokud jsme vyřešili problém s decibely, tak když dovolíte, já bych se vrátil ke změně Ústavy České republiky. Myslím, že to je skutečně vážný problém.

    Dovolím si přednést názor nejen svůj, ale i celé frakce KSČM, protože se domníváme, že takováto změna Ústavy je vážná, a chvílemi to tu vypadalo, jako že se pouze přetahujeme, jestli do budoucna budeme dělat škrty v evropské modři, nebo jestli ty škrty budou v české trikoloře. A přece o tom to není. Chceme vytvořit efektivní, funkční makroekonomický rámec pro to, aby naše ekonomika se mohla rozvíjet, aby v určitou chvíli uměla zabrzdit, ale také v určitou chvíli se uměla rozjet. Tomu má sloužit určitý instrument. O těchto instrumentech, a mohou být i různé, se diskutuje minimálně v Evropě nějakých 15 let. A jestliže pan emeritní ministr kolega poslanec Kalousek má pocit, že je na vrcholu tohoto evolučního řetězce, to znamená, že vlastně jeho návrh je tak dokonalý, že už ani lepší být nemůže, a že nezbývá nic jiného, než ho mírně vylepšit a přijmout, to znamená, že do toho ústavního pravicového sudu medu možná přidáme kapku dehtu sociální demokracie a můžeme vesele pokračovat dál, já si to nemyslím.

    Tady není jen polemika mezi současnou vládou a nyní pravicovou opozicí. Dovolil bych si upozornit na to, že tu existuje i levicová opozice, která není zcela bez určité váhy, a to co do počtu mandátů, ale věřím, že i co do počtu připomínek a řekněme i koncepčních úvah, které buď zohledníte, nebo nezohledníte. Ale není pravda, že se ústavní většina musí vytvářet jenom směrem k pravé zdi. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další se do diskuse přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já mohu rozumět důvodům, pro které opozice podala návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, protože ani já ani nikdo z nás nemáme rádi zadlužování. Pouze připomínám, že stejný návrh podala v minulém funkčním období pravicová Nečasova vláda a již tehdy jsem upozornil na skutečnost, že je to jeden z nejhorších návrhů, které tehdejší vládní koalice předložila, a to zejména z pohledu na vymahatelnost práva, kontrolu jeho uplatňování a zasahování do pravomocí samosprávy.

    V důvodové zprávě se hovoří, že ústavní zákon by měl zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost a efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky. Prosím vás, žádný zákon, ani ústavní, tohle přece zajistit nemůže. A opravdu mi připadá zvláštní, že si to myslí strany hlásící se k pravicovým myšlenkám. Všechny tyto cíle totiž může zajistit toliko konkurenceschopná ekonomika, kvalitní a efektivní státní a veřejná správa a zejména kvalifikovaní, zodpovědní a vzdělaní občané naší země.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda premiéra Rusnoka ve svém stanovisku vyslovila řadu konkrétních výhrad, ať již z hlediska komplikovanosti prováděcích a změnových zákonů, problematických ustanovení ve vztahu k ústavnosti až po zásadní legislativně technické vady návrhu zákona. Já bych doplnil, že návrh zákona odhaduje pouze náklady na zřízení Národní rozpočtové rady ve výši 50 milionů korun ročně. Ptám se: Kde je v návrhu zákona hodnocení dopadů regulace na veřejné rozpočty a hodnocení dopadů na korupci? Pokud hodláme být rozpočtově odpovědní, je potřeba tato hodnocení vyžadovat u všech zákonů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se chtěl dotknout článku 9, 10, 11, tj. okamžiku, kdy nastane kritický stav. V podstatě podle návrhu zákona nastane uměle vytvořený kritický stav a začne se šetřit tím, že se povinně zruší některé výdaje, a to i ty, které jsou schváleny zákonem o státním rozpočtu. Vláda bude nucena tímto ústavním zákonem v podstatě jednat protizákonně, pokud například omezí výdaje na důchody, platy učitelů, sociální dávky apod. Tyto restrikce bude schvalovat Sněmovna jako agendu vlády. Co se stane? Ústavní soud bude možná zavalen nekonečnou řadou sporů o to, co bylo dřív, který deklarovaný závazek státu má přednost - jestli to, co bylo schváleno dříve jako důchody, sociální dávky, nebo to, co je tzv. fiskálně odpovědné jako vyrovnaný rozpočet. A zcela podobně to bude platit i pro hospodaření krajského zastupitelstva, pro kraje. Rozpočet schvaluje Sněmovna, tak je možné, že nakonec bude tento rozpočet schvalován jako ústavní zákon jenom proto, aby se předešlo možným sporům o to, co bude založeno na pravidlech tohoto předloženého zákona?

    Samosprávy v čl. 13 mají také své zákonem nařízené úkoly, které musí plnit, a na část z nich dostávají peníze. Pouhým omezením přísunu peněz nezmizí zákonem uložené povinnosti. Je věcí odpovědné vlády a samosprávy, aby řádně plnila své povinnosti, a žádný zákon o krizovém hospodaření toto nevyřeší. Může situaci jen zkomplikovat.

    Instituce, která se navrhuje na dohled nad vyrovnaným rozpočtem, Národní rozpočtová rada, také bude něco stát. Minimálně 50 milionů korun a zřejmě bude tak národní a nezávislá jako Česká národní banka. Není jasné, kdo bude kontrolovat činnost této národní rady. Nikomu se nemusí zodpovídat a nepodléhá žádné kontrole. Bude mít právo zvát si na kobereček nejenom vládu, ale i další představitele samosprávných celků a další veřejné činitele.

    Čili to jsou mé pochybnosti, které jsou vlastně k těmto zákonům, které jsou předloženy a jejichž rozprava k nim byla takto sloučena. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poslední do rozpravy je přihlášen pan poslanec František Laudát. A následně pan předkladatel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vezmu to velice rychle z důvodů časových a vzhledem k tomu, že pan zpravodaj to tady vzal šmahem a dal návrh na zamítnutí, a předpokládám, že koalice si to jaksi prohlasuje. Je to veliká škoda, protože regulace výdajů veřejných rozpočtů se odehrávají víceméně... už skoro za chvíli to bude století.

    Škoda, že tady není pan Okamura. Nechal jsem si najít, jak to funguje ve Švýcarsku. Samozřejmě že to není automatická pojistka proti tomu, ty zkušenosti ze světa, že automaticky tím jsme za vodou, jestliže schválíme jasná pravidla. Ta se dají vždycky prolamovat a záleží na -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já pana poslance poprosím, aby mluvil zřetelněji, jasněji a hlasitěji, protože my nahluchlí zase mu nerozumíme. Děkuji. (Pobavení.)

  • Poslanec František Laudát: Já jsem nechtěl křičet.

    Záleží na tom, jak je zákon nebo soubor zákonů nastaven, aby bylo zcela zjevné, že se nedají prolomit. Máme zkušenosti z celého světa, že pravidla jsou prolamována. Například ve Spojených státech, kde jste svědky toho, že i v průběhu jednoho roku se dokonce mění dvakrát parametry, protože tam mají ono orwellovské pravidlo, že společnou vůlí Sněmovny a Kongresu to lze prolomit. A víte sami, co se po půl roce vždycky poslední léta odehrává.

    Zároveň tam bych hledal inspiraci pro to, že nemá smysl na jedné straně do celkového deficitu veřejných výdajů nebo státního rozpočtu něco opomíjet, například zdravotní a sociální pojištění. Spojené státy mají dneska dluh, pokud se nemýlím 17 bilionů, nicméně když k tomu dáte i stávající bez Obama care pojištění, tak v roce 2010 to bylo astronomických 108 bilionů dolarů. Dneska už celkem ti, kteří přemýšlejí, a pokud se nestane zázrak, tak spočítali, že do 30 let Spojené státy mohou zbankrotovat, pokud to nesrovná nějaký jiný efekt.

    Já tedy předpokládám - koalice a některé její strany, zejména hnutí ANO, vyhrálo s tím, nebo získalo obrovský vliv na politické scéně, že zprůhlední finance, že bude nakládat s každou korunou, tak její zpravodaj tady dneska předvádí pravý opak. Zase vzhledem k času přeskočím, jak to funguje v Německu. A já předpokládám, když tedy budou příští týden žádat o důvěru vládě, tak v Nizozemí na začátku každého volebního období vláda schválí dohody o veřejných financích a rozpočtovou politiku, tj. jak budou peníze vydány a jak budou získány. Při přípravě rozpočtové politiky pro další čtyři roky je důležitý především očekávaný vývoj národní a světové ekonomiky. Tam, kde to skutečně funguje, protože se nesnaží obelhávat regulaci veřejných výdajů, je Nový Zéland. Tak abyste věděli, o co nám jde v ideové oblasti, a skutečně to není o pravici ani o levici, protože dluhy se neptají, jestli je způsobila levice, nebo pravice. Jak víte, největší krize posledních desetiletí vznikla ve Spojených státech z naprostého diletantství a rozvolnění některých finančních produktů.

    Vrátím se k Novému Zélandu a tím skončím, že vám tady přečtu jejich pravidla pro fiskální zodpovědnost:

    Snížení celkového dluhu země na rozumnou míru tak, aby byl vytvořen nárazník proti faktorům, které mohou mít negativní dopad na celkovou výši dluhu v budoucnosti, a dokud nebude dosaženo této úrovně dluhu, celkové provozní výdaje státu v každém finančním roce musí být nižší než celkové provozní výdaje ve stejném finančním roce. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní se přihlásil o slovo pan navrhovatel pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, v podstatě jsem se přihlásil k závěrečnému slovu, ale protože nechci zneužívat postavení předkladatele, které mi umožňuje mluvit už po uzavření diskuse, tak závěrečné slovo chci říci v rámci rozpravy, abych popřípadě ještě umožnil reakci. Budu velmi stručný, jen na některá vystoupení dovolte krátkou reakci.

    Pan poslanec Dolejš, ve vší úctě, nemá pravdu, když říká, že se domnívám, že ten návrh je dokonalý a že nic lepšího už nikdo nevymyslí ani nemůže předložit. Tomu tak skutečně není a domníval jsem se, že jsem to dostatečně vysvětlil ve své úvodní řeči. Kdyby ta předloha měla být taková, jak já bych si ji skutečně přál, tak vypadá úplně jinak. My předkládáme něco, co je výsledkem téměř tříleté práce a usilovné diskuse napříč politickým spektrem, a nejenom napříč politickým spektrem, ale i s těmi ostatními segmenty veřejných rozpočtů, ať už jsou to zdravotní pojišťovny, nebo územně samosprávné celky, nebo Svaz měst a obcí.

    Pan předseda rozpočtového výboru říkal, že jsme do toho vládního návrhu, který tenkrát byl projednáván tady ve Sněmovně, některé poznámky sociální demokracie nezapracovali. To je pravda - ale do této předlohy už ano. To jsme právě postoupili o ten krok, že jsme zapracovali všechny připomínky sociální demokracie kromě té připomínky jedné jediné, že to sociální demokracie podle mého názoru nikdy nechtěla, nechce to ani dnes a nebude to chtít po celé volební období. To tam zapracovat neumíme.

    Ale zkuste mi říct, pane předsedo, co tam z vašich připomínek tehdejších není zapracováno. Je tam opravdu všechno. Ne že bych s tím souhlasil, ale v zájmu toho konsensu, abychom se dostali k něčemu, co jsme schopni schválit a pro co jsme schopni nalézt ústavní většinu.

    To samé se týká připomínek o Národní rozpočtové radě. Přiznám se, že když na ni pohlédnu jako Miroslav Kalousek, tak z Národní rozpočtové rady nejsem opravdu nijak nadšen. Pochopil bych, kdyby ji prudce odmítala ODS, pochopil bych, kdyby ji prudce odmítala KSČM, protože to jsou strany, které jsou velmi zdrženlivé z různých důvodů k přistoupení České republiky k fiskálkompaktu. Ale ty strany, které chtějí přistoupit k fiskálkompaktu, nemůžou neznat směrnici 85 Evropské unie z roku 2011, která signatářům fiskálkompaktu dává jisté směrnice závazné, jak má ta finanční ústava v jejich zemi vypadat. A holt Národní rozpočtová rada je instituce, kterou všichni signatáři do své legislativy zavádějí. Pochopitelně může být jinak financovaná, může být jinak konstituovaná. Ale pokud chceme přistoupit k tomu fiskálkompaktu a myslíme to vážně, že tu směrnici budeme sledovat, no tak nemůžeme říct, že Národní rozpočtovou radu nechceme. To tak prostě je. A jakým způsobem to když tak pozměnit je věcí druhého čtení.

    Pan předseda rozpočtového výboru velmi sugestivně a pravděpodobně i velmi nahlas říkal, kam to minulé vlády dovedly se stavem veřejných rozpočtů. Já nepokládám za produktivní, abychom si teď začali vysvětlovat, kdo za co může od roku 1990, ale troufnu si říct, kam to dovedla Nečasova vláda, která přebrala - to jsou prosím čísla ověřitelná z veřejných zdrojů - která přebrala veřejné rozpočty téměř na šesti procentech deficitu. Do roku 2013 je dokázala snížit bezpečně pod tři procenta až na dvě a půl procenta a v roce 2013 poprvé v historii tohoto tisíciletí klesl státní dluh i nominálně. To jsou prostě ověřitelná čísla Ministerstva financí pana ministra Babiše. Tam jsme se dostali v konsolidaci veřejných rozpočtů.

    Teď je otázka, jak vy v té konsolidaci každoročního snižování deficitu a snahy zastabilizovat státní dluh budete pokračovat. Kdybych měl brát vážně vaše vyjádření, která říkáte v novinách, tak bych rád věřil tomu, že v něm chcete pokračovat. Je otázka, jakým tempem, a to je legitimní. Jestli prostě tempem jedno procento nebo půl procenta ročně není až tak zásadní, pokud bude zachován ten trend postupného snižování.

    Pokud se ale podívám do vašeho programového prohlášení vlády, které vláda bude v pondělí schvalovat, nebo programové části koaliční smlouvy, tak vy v tom trendu nebudete pokračovat. Vy ten trend otočíte. Na programové prohlášení vlády si dejte takhle velkou ceduli (gestikuluje): Strukturální deficit v roce 2015 bude výrazně vyšší než v roce 2014. A to minimálně 3,5. Na to vsadím boty. A to zjistíte, dámy a pánové, už velmi brzy, protože na konci dubna tohoto roku bude muset vaše vláda projednávat konvergenční program, který podle evropského semestru se posílá již ex ante, nikoli ex post - před schvalováním základních parametrů státního rozpočtu. A v tom konvergenčním programu, protože nemůžete lhát - jednak vás z toho nepodezírám, jednak kdybyste lhali, tak ta Evropská komise na to snadno přijde - tak už v tomto konvergenčním programu na konci dubna se seznámíte s tím, jak věrohodné jsou vaše výroky o šetření.

    Vy prostě uvidíte na vlastní oči v dokumentech vlastní vlády, jak chcete zvyšovat strukturální deficit tohoto státu. To prostě nemůže jinak dopadnout, pokud váš konvergenční program bude reflektovat programové prohlášení vaší vlády. To prostě jinak nejde. Ten strukturální deficit se zvýší. To znamená po několika letech usilovné konsolidace veřejných rozpočtů dojde nikoliv ke zpomalení trendu, ale k otočení. Otočení trendu, který nám získal obrovskou důvěru na zahraničních trzích, mimořádně levné financování dluhu. A to je ten důvod. Nepřesvědčíte mě o tom, že není. To je ten důvod, proč vy to nechcete. Proč nechcete finanční ústavu, proč říkáte, že to musí předložit vláda.

    Já tady deklaruji za TOP 09, že nepochybuji o vašem zamítavém stanovisku, že tento návrh bude zamítnut. Já tady chci deklarovat, že kdybyste to mysleli vážně, a je to velmi nevěrohodné, a opravdu chtěla vláda tohle předložit, tak může počítat s velmi konstruktivním přístupem TOP 09. Ano, budeme jednat ze všech sil, abychom dosáhli schválení finanční ústavy předložené vládou, protože si myslíme, že to je správně bez ohledu na to, kdo to předloží. Problém je, že vy to nechcete. Ledaže by se to tak jmenovalo a bylo by tam něco úplně jiného. Ale skutečnou dluhovou brzdu nechcete, protože si ji vzhledem k tomu, co máte napsáno v programovém prohlášení vlády, nemůžete dovolit. Vy se totiž začnete chovat v trendech vývoje veřejných rozpočtů opačně. To je na tom to smutné.

    Poslední poznámka. Když hovořil pan předseda rozpočtového výboru o tom, jak jsme se chovali, tak také říkal, že jsme spotřebovali 180 miliard rozpočtových rezerv. To je prosím pěkně blud. Žádných 180 miliard rozpočtových rezerv, to bylo takové časté téma pana bývalého premiéra Paroubka, nikdy nebylo. Mluvíme o účetní metodice, za které nebyla jedna jediná koruna cash. To znamená, nikdo žádné rezervy nespotřeboval, protože nikdy žádné nebyly.

    Já dobře vím, pane předsedo Votavo prostřednictvím pana předsedajícího, že to jako dlouholetý člen rozpočtového výboru dobře víte, že jsme mě pouze šibalsky zkoušel. Ale neříkejte to nikde nahlas, někdo by tomu mohl uvěřit. Je to skutečně výrok, který je s to, aby soutěžil o nesmysl roku s jiným slavným výrokem o těch 350 miliardách, co se válí na účtech České národní banky a je možné o ně snížit státní dluh. Nemaťme veřejnost takovýmito výroky zcela nepravdivými. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pan Kalousek mě docela přesvědčil o tom, jak strašné to bude v dubnu, až budeme předkládat konvergenční program, jak by to zachránil tímto svým ústavním zákonem. Já ale, ať počítám jak počítám, lhůty, které jsou potřeba k přijímání, tak mi z toho vychází, že pokud by projednávání tohoto zákona probíhalo úspěšně, tak se stejně do dubna v žádném případě nemá jak zvládnout, aby byl účinný. Když sečtu ty lhůty, tak přesáhnu duben zhruba, jako když pan poslanec Kalousek sečte výdaje a přesáhne ten svůj strop. Prostě nevychází to a mohl si odpustit tuto část.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dále se přihlásil do rozpravy pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já teď přemýšlím, jestli byla závada na vysílači, nebo na přijímači. (Smích v sále.) Pravděpodobně na vysílači, omlouvám se za malé pedagogické nadání.

    Tak ještě jednou. Já jsem si ani vteřinu nemyslel, že by samozřejmě projednávání tohoto ústavního zákona mohlo zabránit tomu, že se zvýší v konvergenčním programu strukturální deficit na rok 2015. Ono se také nic strašného nestane. On se prostě zvýší strukturální deficit. To se bohužel v historii této země několikrát stalo, slunce vyšlo a chleba se pekl.

    Z hlediska trendu se stane zásadní věc. Vyšleme jako Česká republika o sobě zprávu, že končíme s usilovnou konsolidací veřejných rozpočtů a nastolujeme opačnou cestu neustále většího a většího utrácení.

    Tomu samozřejmě nezabrání ani tato fiskální ústava, i kdyby platila, protože nominální výše - ne nominální, relativní výše dluhu je stále pod 45, to znamená, i kdybyste si deficit naplánovali ne 3,5 ale 4, tak se nic strašného nestane ani s ohledem na ústavní zákon, i kdyby teď platil. Já se vám jenom snažím vysvětlit, proč vy to nechcete dlouhodobě. Protože samozřejmě za několik let už by to strašné bylo a vy s tím počítáte i za těch několik let.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já to nechci zdržovat. Budu tedy mluvit slaběji, aby nemuseli někteří mít vatu do uší. Jinak se omlouvám za to, že jsem tedy mluvil silně.

    No, pan bývalý ministr nás obviňuje neustále, že my nechceme být rozpočtově odpovědní. Chci ho znovu odkázat na koaliční smlouvu, kde ten závazek rozpočtové odpovědnosti je. Chci ho odkázat na deklaraci současné koaliční vlády, že chce přijmout fiskální kompakt, a z toho samozřejmě možná bude přijato i další opatření na základě toho fiskálního kompaktu.

    Já se chci bývalého pana ministra zeptat, proč on nebyl rozpočtově odpovědný v roce 2007, 2008, 2009, 2010.

    Jinak ten vládní návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti, pokud mě paměť nemate, přišel do Sněmovny až někdy v říjnu 2012. (Námitka poslance Kalouska mimo mikrofon.) Ne po roce. Komise byla v roce 2012, pokud si dobře pamatuji. Ještě v tom roce byl ten zákon předložen do Sněmovny a začal se v prvním čtení projednávat, zase pokud se nemýlím, až někdy v únoru, možná v březnu 2013. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já to, prosím pěkně, nechci protahovat. Opravdu je doložitelné, že ty práce začaly a nemohly začít jindy než v roce 2011. Pokud to myslíte vážně a opravdu chcete na té ústavě pracovat, aby to mohla předložit vláda, tak zjistíte, že dřív, než vůbec bude možná diskuse se zástupci jednotlivých politických frakcí, musí proběhnout poměrně zdlouhavá expertní diskuse s těmi územně správními celky, s těmi jinými ministerstvy, zejména tedy s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem zdravotnictví, neboť ona garantují dva základní sociálně-ekonomické systémy, které tvoří v podstatě polovinu veřejných výdajů, které tady schvalujeme.

    Je za tím opravdu dva a půl roku práce. Já to nijak nehájím, protože je mi skutečně zřejmé, že to nechcete. Nicméně platí to, co říkám. Pokud byste to opravdu chtěli a chtěli byste to předložit, je škoda dva a půl roku práce, nicméně jsme připraveni se i k té nové předloze, kterou předloží kdokoliv, připojit a snažit se společně s vámi, aby fiskální ústava byla schválena, protože tam je ten - já začnu křičet, jinak je nepřeřvu tamhle Seďu a Zavadila - protože tam je právě ten rozpor mezi slovy a činy. Já samozřejmě vím, že říkáte, že chcete být rozpočtově odpovědní a kde chcete udržet deficity a že chcete šetřit a jak se chcete chovat. Ale zatím všechny kroky, které jste učinili, kolegové, jsou v přímém rozporu s těmito deklaracemi. A dnešní hlasování o finanční ústavě bude dalším takovým krokem. A vaše projednávání rozpočtu na rok 2015, pokud budete chtít naplnit programové prohlášení vlády, bude dalším takovým krokem. A takhle půjdeme furt dál, furt dál, furt dál, a takhle pravděpodobně půjdou budoucí politické reprezentace, pokud nad nimi nebude nějaká jiná brzda než jejich vlastní odpovědnost, například finanční ústava.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Tak já bych, ještě než řeknu závěrečné resumé, chtěl reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu poslance Laudáta.

    Zpravodaj nevzal svoji zpravodajskou zprávu šmahem. Zpravodaj prostě nechtěl zdržovat výčtem formálních a faktických nedostatků, které tento předkládaný návrh má, protože jste jistě četli tisky 24/1, 25/1 a 33/1, kde vláda velice kriticky hodnotí tyto předkládané návrhy. Jsou to kupodivu stejní lidé, kteří to napsali, já jsem to potom i osobně s nimi konzultoval, kteří to na vládě dokonce stavěli. Já se divím, kde pan poslanec Kalousek bere tu jistotu, že to budou dělat zase stejní lidé, jako to dělali v roce 2012. Já si myslím, že to budou dělat jiní lidé, ale co vím naprosto přesně, že to budou dělat daleko jinak a jiným způsobem a hlavně při dobré znalosti situace, která na ministerstvu a v naší ekonomice opravdu skutečně existuje.

    Znovu podtrhuji, že my se nebráníme rozpočtové zodpovědnosti, chceme rozpočtovou zodpovědnost, budeme se tak chovat, ať to bude na papíře, nebo nebude na papíře. Jsou tady samozřejmě nějaké indicie a nějaké požadavky z Evropské unie, kterým jednoznačně dostojíme, nicméně pro nás rozpočtová zodpovědnost je důležitá a základem, ať to bude napsáno, nebo to nebude napsáno.

    Já bych tedy chtěl v rozpravě shrnout a navrhnout u všech tří tisků - 24, 25 i 33 - zamítnutí v prvním čtení. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám. Teď projednáváme body 19, 20, 21. Vy jste popsal tisky... Pardon... Jestli se někdo další nehlásí do obecné rozpravy... Prosím, jeden procedurální návrh - pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Procedurální návrh snad nikoliv, ale poznámka. Já respektuji návrh pana zpravodaje. Vím, jak to dopadne. Další diskuse už by byla jenom dokolečka. Přesto si dovolím navrhnout, abychom hlasovali o všech třech tiscích najednou, protože spolu souvisí a bylo by velmi trapné, kdyby byl jeden zamítnut a druhý prošel. Pak fakt nevím, co bychom s tím dělali.