• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 55. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás tady vítám.

    Žádám vás, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Michal Kučera má náhradní kartu číslo 15.

    O omluvy z jednání Poslanecké sněmovny požádali: pan předseda Jan Hamáček z rodinných důvodů, pan poslanec Jiří Běhounek od 18 hodin z pracovních důvodů, celý den Ondřej Benešík z osobních důvodů, z pracovních důvodů Jan Birke také na celý den stejně jako Robin Böhnisch, ze zdravotních důvodů na celý den se omlouvá Milan Brázdil, ze zdravotních důvodů René Číp, z pracovních důvodů se omlouvá Jan Farský, Vlastimil Gabrhel, bez udání důvodu paní poslankyně Pavla Golasowská, do 16 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Josef Hájek, na celý den z pracovních důvodů Leoš Heger, z rodinných důvodů Radim Holeček, ze zdravotních důvodů David Kádner, na zahraniční cestě je Helena Langšádlová, od 16 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá Jana Lorencová, na celý den ze zdravotních důvodů Igor Nykl, z osobních důvodů Herbert Pavera, z pracovních důvodů František Petrtýl, na zahraniční cestě je Pavel Plzák, z osobních důvodů se na celý den omlouvá Adam Rykala, z pracovních důvodů na celý den Karel Schwarzenberg, ze zdravotních důvodů Ladislav Šincl, na zahraniční cestě je Pavel Šrámek stejně jako Lubomír Toufar, z osobních důvodů se na celý den omlouvá Karel Tureček, ze zdravotních důvodů Jan Volný, z důvodu zahraniční cesty Radek Vondráček, z osobních důvodů Josef Vondrášek také na celý den, ze zdravotních důvodů Kristýna Zelienková a z osobních důvodů Jiří Zemánek.

    Z členů vlády se omlouvá: pan předseda vlády Bohuslav Sobotka z pracovních důvodů a Pavel Bělobrádek z pracovních důvodů - oba na celý den. Ministr Richard Brabec je na služební zahraniční cestě, také na celý den omluven. Z pracovních důvodů se omlouvá Milan Chovanec, do 15 hodin se z pracovních důvodů omlouvá Marian Jurečka, na celý den z pracovních důvodů Miloslav Ludvík, od 18 hodin z pracovních důvodů Michaela Marksová, od 15 hodin se omlouvá z pracovních důvodů Jan Mládek, pan ministr Lubomír Zaorálek je na zahraniční cestě. (V sále je veliký hluk.)

    Dnešní jednání... Já počkám, až se uklidníte, a potom budeme komunikovat o programu schůze s tím, že mám s přednostním právem již přihlášeného pana předsedu Faltýnka a pana předsedu Černocha a písemně mám - ti jsou s přednostním právem, pana kolegu Sklenáka a písemně mám přihlášeného pana poslance Tomio Okamuru dvakrát a Karla Fiedlera.

    Ještě jednou počkám, až se uklidníte, protože jestli chcete, přeruším schůzi. (Chvíli vyčkává.) Pravděpodobně ani vládní kluby, ani ostatní nechtějí projednat nic... (Opět vyčkává.)

    Vážené paní kolegyně, páni kolegové, dovolte mi, abych vás upozornil na to, že předtím, než schválíme pořad schůze, nemáme šanci nic projednat. A pokud chcete něco projednávat, co se netýká programu schůze, jak vidím v několika koutech Sněmovny, tak prosím v předsálí. Jestli mám jednotlivě vyvolávat hlučící kolegy... Tak.

    Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazenými body 283, dále 19, 21, 20, 34 a 173. Případně vyčerpáním stanoveného programu bychom pokračovali body z bloku druhých čtení. Přehled zbývajících bodů vám byl rozdán na lavice.

    A nyní tedy dám k vyjádření poslance s přednostním právem.

    Pan poslanec Faltýnek jako první. Připraví se pan kolega Černoch a poté pan kolega Sklenák. K pořadu schůze, pane předsedo. Tak prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Vážený pane předsedající, v duchu naší debaty na grémiu bych dal návrh jménem našeho poslaneckého klubu na pevné zařazení bodů v pořadu schůze, a to konkrétně bodu č. 71, jde o vládní návrh na změnu Ústavy, a č. 72, vládní návrh zákona o NKÚ, jsou to oba dva zákony spolu související - na pevné zařazení, jak již jsem avizoval na grémiu, a to na středu 15. března po třetích čteních.

    Čili body 71 a 72 na středu 15. března po třetích čteních. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předsedovi Faltýnkovi. Nyní pan kolega Marek Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, přeji vám hezký den, hezké odpoledne. Chci navrhnout zařazení bodu Informace vlády k privatizaci OKD. Tento bod byl otevřen před více než půl rokem a ani po tak dlouhé době jsme tento bod nedoprojednali a nepřijali usnesení. Situace v Moravskoslezském kraji je alarmující. Mediálně se všichni tváří, jak tento problém chtějí řešit, ale skutek utek' a je to ostuda.

    My jsme se na grémiu společně s klubem KSČ dohodli, nebo navrhli jsme zařazení na středu 15. března. Chtěl jsem říct po pevně zařazených bodech, ale po dohodě s panem kolegou Faltýnkem by to bylo po bodech 71, 72, pokud dojde k jejich zařazení. V případě, že ne, tak po pevně zařazených bodech. Pokud by ke schválení nedošlo, budeme požadovat svolání mimořádné schůze, na což máme připravené podpisy, a to na pátek 17. března.

    Děkuji za podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Děkuji panu poslanci Černochovi. Nyní pan předseda Sklenák a připraví se pan předseda Mihola, ještě před písemně přihlášenými. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Já si dovoluji navrhnout pevné zařazení bodu 22, což je druhé čtení vládního návrhu zákona o občanských průkazech, tisk 928, a to na tento pátek jako první bod po bloku třetích čtení. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, po třetích čteních. Nyní pan předseda Mihola.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych požádat o pevné zařazení bodu číslo 7, což je vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona číslo 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tedy zákon o ochraně památkového fondu, sněmovní tisk 666, a to na středu 15. 3. po již pevně zařazených bodech, tedy myšleno i po bodu OKD, který podpoříme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Miholovi. Nyní máme před sebou písemné přihlášky. Pan předseda Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dámy a pánové, jako obvykle si dovolím navrhnout, abychom pevně zařadili a projednali návrh zákona o referendu, tedy zákon, který vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tak tvrdošíjně odmítá uzákonit. Ano, vaše vláda obelhala voliče mnoha a mnoha sliby, které jste za dobu vašeho vládnutí nesplnili a už je ani do voleb nesplníte. V naší zemi nefunguje ani spravedlnost, ani soudy. Není tedy rozdílu mezi vládou Andreje Babiše a ODS a Kalouskovy TOP 09. Nadále se prohloubila hluboká politizace v oblasti práce soudů, státního zastupitelství a policie. Průběh a výsledky šetření významných kauz, jako například kauza OKD, naznačují buď slabou profesionalitu, anebo politické ovlivnění. Vláda nevyřešila ani problematiku exekutorů, ani problematiku lichvy. Soudy pracují stále pomalu a rozsudky často budí otazníky. Klesá tak nadále důvěra lidí ve spravedlnost a právo.

    Ani ohledně valorizace důchodů vaše vláda nepřinesla žádné uspokojivé řešení a většina seniorů nadále žije na hranici nebo pod hranicí chudoby. Vláda navíc tvrdošíjně prosazuje valorizaci všem stejným procentem, což nadále rozevírá sociální nůžky mezi chudými a nejbohatšími důchodci místo toho, aby se valorizovalo všem stejnou částkou. (Nepříjemný hluk v sále.)

    Pokračuje neprůhledný a složitý systém sociálních dávek, který umožňuje na jedné straně parazitování nepřizpůsobivých občanů, a na druhé straně chybí účinná podpora pracujících rodin s dětmi. Podpora pracujících rodin s více než jedním dítětem je přitom zcela zásadní pro stabilitu průběžně financovaného důchodového systému.

    Za této vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL pokračuje personální destabilizace v oblasti praktických lékařů a zubních lékařů. Mladí lékaři odcházejí a veřejnost je velmi znepokojena pokračujícím ohrožením dostupnosti zdravotní péče. Například na adekvátní péči stomatologů mnoho občanů nedosáhne vůbec.

    Vláda je bezradná, nebo papouškuje či podléhá tlaku Evropské unie, která provádí zničující politiku multikulturalismu a podporu imigrace. Politika vlády a forma integrace Evropské unie je zásadní ohrožení bezpečnosti České republiky. Nelegální imigrace a islamizace Evropy přinesly teror a je nutné se bránit odstraněním jeho příčin. Vláda po celou dobu svého působení přijímá natrvalo do České republiky migranty z islámských, arabských a afrických zemí, a ohrožuje tak bezpečnost občanů a sociální smír. Přitom není schopna vyřešit ani stávající palčivou problematiku nepřizpůsobivých skupin obyvatelstva.

    Také česká armáda vyžaduje změnu priorit a musí se připravovat na obranu země, a nikoliv na zahraniční expedice. A ohledně bezpečnosti je neschopnost vlády snad nejmarkantnější. V době nástupu Sobotkovy, Babišovy a Bělobrádkovy vlády do úřadu mohli občané bez obav navštívit třeba vánoční trhy. Teď trhy hlídají policisté a vojáci se samopaly a stojí tam betonové zátarasy proti teroristům. Tato neschopná vláda tímto občanům říká: Zvykejte si na život s terorismem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Já vám sice měřím čas pro návrh na změnu, ale opravdu je potřeba to přednášet v prostředí, kde vás ostatní poslouchají. Pokud diskutujete ostatní, jiné záležitosti než program schůze, prosím v předsálí. Myslím to úplně vážně.

    Pokračujte.

  • Poslanec Tomio Okamura: Tato neschopná vláda tímto občanům říká: Zvykejte si na život s terorismem. To naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, absolutně odmítá. My si na život s terorismem rozhodně zvykat nebudeme a říkáme jasně: Pokud tady nechceme muslimský teror, tak tady nemůžeme mít islám.

    A co se týče školství, tak poslední největší a nejdůležitější mezinárodní srovnávací testy PISA ukazují pokles výsledků českých žáků. Zjednodušeně řečeno, do školství jde sice více prostředků, ale výsledky se zhoršují. To jasně znamená, že kroky vlády ve školství jsou velmi špatné a neefektivní. Příkladem je vládou prosazená inkulze ve školství, proti které protestovala většina naší společnosti a samozřejmě i naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD. Obelhali jste také živnostníky a podnikatele, když za vaší vlády neuvěřitelně narostla byrokracie. Zákon o referendu je tedy opravdu nutností. A není to jen v zájmu občanů nebo nás, v našem hnutí SPD, kteří prosazujeme demokracii. Je to přece i v zájmu vás, kteří demokracií opovrhujete. Alespoň před volbami se přece tváříte, že své sliby voličům myslíte vážně.

    Dámy a pánové, prosím, zkuste se alespoň trochu přemoci, a když už jste před třemi lety občanům zákon o referendu slíbili, a to dokonce v programovém prohlášení vlády, zkuste alespoň imitovat snahu, že svůj slib míníte dodržet. Žádám, abychom jako pevný bod programu zařadili na tento pátek projednávání návrhu zákona o referendu, sněmovní tisk 559, a to jako první bod po pevně zařazených bodech. A připomínám, že mi můj návrh zákona o referendu vaše vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL již před dvěma lety tady ve Sněmovně zamítla.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. To je jeden návrh. Nyní pane poslanče, máte druhý návrh.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi navrhnout mimořádný bod programu s názvem Diskuse nad možným zneužitím funkce ministra ČSSD. Jedná se o aktuální kauzu, kde zřejmě došlo k bezprecedentnímu zneužití funkce a státních peněz k předvolební propagandě ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a ČSSD. Celá země s dojetím sledovala, jak pan Zaorálek ve vládním speciálu přivezl vězně Petra Jaška, kterého jakoby osobně vyzvedl v Súdánu. Jak víte, na tento případ jsem já Sněmovnu také upozornil vloni a vyzýval jsem vládu k větší aktivitě, aby byl Petr Jašek propuštěn. Krom toho jsem ovšem v loňském roce také osobně jednal o možnosti propuštění Petra Jaška se súdánskou ambasádou a k svému překvapení jsem se tam od velvyslance již vloni dozvěděl, že panu Jaškovi prý byla prokázána súdánskou stranou jak protivládní činnost, tak nelegální překročení hranice, ale že mu prý v podstatě nic fakticky nehrozí.

    Rád bych pro jistotu zdůraznil, že mě těžko může kdokoliv podezírat z jakýchkoliv nestandardních sympatií k muslimskému Súdánu. Súdánský velvyslanec mi již vloni dokonce tvrdil, a mám na to svědky, že pana Jaška chtěli pustit, ale on trval na soudu. Doslova řekli, že chce být mučedníkem, ale to oni nepřipustí. Když tedy chce soud, tak ho bude mít. Bude odsouzený za prokázanou činnost, dostane přísný trest, ale pak dostane milost a bude vyhoštěný. To mi bylo takto vloni již oficiálně řečeno a mám na to také svědky. Súdánci nám také několikrát deklarovali, že je nějaký pan Jaško nezajímá a naopak chtějí co nejlepší vztahy jak s Českou republikou, tak s Evropskou unií.

    Proč to všechno říkám? Jinými slovy to, že pan Jaško bude omilostněný a propuštěný, což je dobře a také jsem o to usiloval, muselo ale nejpozději na podzim loňského roku vědět i Ministerstvo zahraničí, a tedy i ministr Zaorálek. A museli vědět, že panu Jaškovi stačí poslat následně maximálně letenku zpět do České republiky. Namísto toho pan ministr Zaorálek z ČSSD uspořádal minulý týden velkolepé divadlo, kdy osobně odletěl za peníze daňových poplatníků nákladným vládním speciálem do Súdánu, aby poté uspořádal teatrální show v České republice. Chápu, že je před volbami. A kdyby pan ministr odletěl za peníze svoje nebo ČSSD, tak to sice bude také vylhané divadlo, ale ne za peníze nás všech. Nevím, proč bych měl předvolební kampaň panu Zaorálkovi platit i já nebo třeba i vy, vážené kolegyně a kolegové.

    Žádám tedy o zařazení tohoto mimořádného bodu na program schůze této Sněmovny, aby nám pan ministr Zaorálek přesně osvětlil své konání.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: A termín, pane poslanče?

  • Poslanec Tomio Okamura: Tak já si myslím, že bychom to mohli zařadit dnes po pevně zařazených bodech, nebo i klidně jestli pan ministr tady byl a eventuálně by proto -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dnes je řádně omluven, takže to asi nepůjde.

  • Poslanec Tomio Okamura: Pardon, ještě jednou. On je tady takový hluk, že vás vůbec neslyším.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, ptám se, na kdy to chcete zařadit. Na dnešek je to nemožné, protože pan ministr zahraničí je řádně omluven z dnešního odpoledního jednání. Tak navrhněte jiný termín.

  • Poslanec Tomio Okamura: Jestli není omluven na zítra, tak prosím na zítra. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Na dopoledne? Nebo po 14. hodině?

  • Poslanec Tomio Okamura: Klidně po pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili po pevně zařazených bodech - středa 1. 3. po pevně zařazených bodech. Dobře.

    Dále je přihlášen pan poslanec Karel Fiedler. A ještě než vám dám slovo, pane poslanče, požádám Sněmovnu o klid. Ptám se pana předsedy Sklenáka, jestli se také hlásí do rozpravy. (Poslanec odpovídá gestem.) Až poté, dobře. Ještě je příliš velký hluk. Ještě počkejte.

    Paní poslankyně Lorencová má náhradní kartu číslo 31.

    Pan poslanec Grospič se omlouvá od 16.45 hodin do konce jednacího dne a pan poslanec Petr Adam ze zdravotních důvodů se omlouvá na celý tento týden.

    Ještě chvilku počkáme, až se uklidní pan ministr také. Nezdržujte ho, pane poslanče. Děkuji.

    Máte slovo, pane poslanče. ***

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Já jsem se přihlásil s návrhem na zařazení bodu s názvem Stanovisko a opatření vlády ke sjednocení posuzování přestupků soudních exekutorů a kontrola jejich činnosti a stanovisko vlády k rozdílnému rozhodování soudů při posuzování trestných činů. Také bych ten bod mohl uvést názvem Neznalost soudů nebo absolutní nelogická svévole v rozhodování.

    Minulý týden jsme byli svědky toho, že došlo k tragické události, spáchání sebevraždy člověka odsouzeného za posouzený útok na veřejného činitele, tedy exekutora. To byla kauza, která poměrně výrazně byla v elektronických médiích prezentována, bohužel nikoliv v médiích mainstreamových, nebo dokonce veřejnoprávních.

    Já bych si vám dovolil zdůvodnit, proč to navrhuji, proč tady vnímáme takové paradoxy.

    V roce 2013 Albánec Skender Bojko postřelil policistu, když se zásahová jednotka dobývala do jeho bytu. Krajský soud jej odsoudil k pěti letům - zdůrazňuji postřelil - k pěti letům vězení, vrchní soud ke čtyřem rokům... (Poslanci v sále se hlasitě baví.)

    Pane předsedo, kolegy zjevně nezajímá, že u nás lidé páchají sebevraždy. Já počkám, až bude patřičný klid.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám samozřejmě dám čas navíc v tom pětiminutovém limitu. Požádám sněmovnu o klid... Pokud se sněmovna neuklidní do 30 vteřin, přeruším na pět minut schůzi... (Hluk se poněkud uklidnil.) Děkuji. Pokračujte.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, pane předsedající. Já to jen stručně zopakuji. Albánec Skender Bojko postřelil policistu. Krajským soudem byl odsouzen na pět let vězení, vrchním soudem na čtyři roky, Nejvyšším soudem na čtyři, Ústavní soud vrátil celou kauzu na začátek projednávání a poté byl dotyčný zproštěn obžaloby. Celou dobu byl obviněný ve vyšetřovací vazbě.

    Jaroslav Janota, který minulý týden spáchal sebevraždu před nástupem do výkonu trestu v podstatě za stejný delikt, ale nikoho při něm nezranil, byl vyšetřován na svobodě a byl odsouzen k dvanácti letům nepodmíněně. Svůj život ukončil minulý týden sebevraždou. A nevím, jestli jste četli jeho blog, kde popisoval okolnosti. Samozřejmě, není možno ty okolnosti brát jako bernou minci, ale je to výpověď člověka, který se evidentně nemohl smířit s tím, jaký byl verdikt soudu.

    Uvedu jiný případ. Vražda dívky v Ostravě, která byla vylákána na odlehlé místo a usmrcena. Verdikt soudu pro dva pachatele byl čtyři a osm let vězení. Porovnejte si to, kolegové a kolegyně, s verdiktem Jaroslava Janoty, který nikoho nezabil, nikoho nezranil.

    Machinace s exekucemi. Rok 2014 - cituji z médií: Tvrdé kritice podrobil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a jako příliš mírný trest označil udělení pokuty ve výši 75 tis. korun v případu soudního exekutora a jeho bratra tehdy první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán. V České televizi uvedl, že v tomto a podobných případech došlo ke zneužití pravomoci exekutora, která mu je státem svěřena. Takový exekutor by měl skončit, řekl Robert Pelikán, s tím, že kárný senát Nejvyššího správního soudu by se měl zamyslet nad tím, jak a kam chce vést justiční systém. V této souvislosti vyslovil také pochybnosti o soudcovské samosprávě. Stručný popis kauzy. Exekutor připustil, aby draženou nemovitost získala firma, jejímž byl sám jediným vlastníkem a jednatelem jeho bratr. Firma byla právnickou osobou.

    A případ z nedávné doby. Týká se aktuálně předsedkyně Exekutorské komory. Obdobný případ, kdy byla vydražena nemovitost. Jednatelem firmy, která ji vydražila, byl její manžel, ale většinovým vlastníkem byla přímo sama exekutorka. Navíc je tam obvinění z machinací s cenou, ze snížení ceny a poškození věřitelů. Rozhodnutí dnes už ministra Pelikána je, že této exekutorce udělil důraznou výtku. Obrovský posun v názoru pana ministra. Nejdříve výrazně nesouhlasil s mírným trestem, a já se domnívám, že s daleko závažnějším přečinem navrhuje mírnější trest. Navíc je dáno, že soudní exekutor nesmí vyvíjet žádnou podnikatelskou činnost. Nevím, jestli je to tady bráno jako fyzická, nebo právnická osoba. Ve svém důsledku je to stejné.

    Na těch dvou kauzách vidíme, že se dějí při výkonu exekucí nepravosti.

    Já si tedy dovoluji navrhnout, když Sněmovna nechce propustit projednávání novely exekučního řádu na pořad Sněmovny, zařazení tohoto bodu, aby vláda sdělila své stanovisko k tomu, jakých rozdílů a obrovských nesrovnalostí jsme svědky v posuzování téměř stejných nebo velmi podobných případů, ať to bylo v případě útoku na veřejného činitele, nebo v případě exekutorů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem tolerance sama, že jsem vás nepřerušil. Čili navrhujete na středu 1. března jako první bod odpoledního jednání toto stanovisko jako zprávu vlády ke sjednocení posuzování přestupků soudních exekutorů. Rozumím tomu správně?

  • Poslanec Karel Fiedler: Dovoluji si ještě navrhnout alternativní termín, středa 15. března.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Navrhnout alternativní termín vás ještě nechám, ano.

  • Poslanec Karel Fiedler: Středa 15. března po pevně zařazených bodech odpoledního jednání.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nebo 15. března po pevně zařazených bodech. Dobře.

    Nyní s přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já nemohu než zareagovat na pana poslance Okamuru vaším prostřednictvím.

    Pane poslanče, já nechápu vaše myšlenkové pochody. Ministr zahraničních věcí zachránil člověka, zachránil občana této země, a vy si z toho děláte prachsprostý populismus, místo toho, abyste ocenil, že tato vláda se snaží a zachraňuje lidi v cizině, tak... (Potlesk z levé strany sálu.) Toto není otázka politická, ale lidská! Je to hnus, co jste tady řekl! Jdeme dál. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní budeme pokračovat vystoupením pana poslance Zdeňka Ondráčka. Připraví se paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu tak dlouhý, nevyužiji celý čas. Chtěl bych vás požádat o pevné zařazení bodu 29, což je sněmovní tisk 238, novela exekučního řádu. Pokud vzpomenete, jako že už možná ani mnozí nevzpomenete, tento tisk sem doputoval do Sněmovny 25. 6. 2014 a výbor po prvním čtení jej projednal 18. 3. 2016, takže skoro před rokem. Je to novela exekučního řádu, která se týká zadržování řidičských oprávnění pro rodiče neplatiče výživného pro zletilé dítě mezi 18. a 26. rokem věku, pokud se takové dítě soustavným studiem připravuje na své budoucí povolání.

    Vláda k tomu zaujala neutrální stanovisko a ve výboru byly doplněny pouze legislativně technické úpravy návrhu, který nebyl úplně dokonalý, byť protože je z pera několika poslanců z klubu KSČM, České strany sociálně demokratické a kolegů z hnutí ANO.

    Takže já bych vás chtěl požádat o pevné zařazení tohoto bodu na dnes po již pevně zařazených bodech. Děkuji za podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Radky Maxové, připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Já bych vás ráda požádala o zařazení bodu číslo 76, sněmovní tisk 957, novela zákona o registrovaném partnerství, jako bod po pevně zařazených bodech, a to buď tuto středu, anebo tento pátek, a to z toho důvodu, že tato novela zákona v podstatě dává stejná práva dětem, které žijí ve stejnopohlavních párech, tak jako děti v heterosexuálních párech. A vzhledem k tomu, že počet dětí již převyšuje hranici tisíc a bude nám stále narůstat, tak si myslím, že tyto děti by měly mít stejná práva jako děti vyrůstající v heterosexuálních, takže především z tohoto důvodu vás žádám o podporu přeřazení tohoto tisku na středu nebo pátek po již pevně zařazených bodech. Děkuji. (V sále je stálý hluk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Maxové. Posledním přihlášeným je pan poslanec Stanislav Grospič. A vás také ještě požádám o strpení, protože požádám sněmovnu o klid! Omlouvám se. Posledním přihlášeným je pan poslanec Roman Sklenák. Ještě nemáme dostatek klidu...

    Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych za skupinu předkladatelů požádal o pevné zařazení bodu pod číslem 158. Jedná se o sněmovní tisk 908, návrh na vydání ústavního zákona o referendu o vypovězení Severoatlantické smlouvy Českou republikou. Domníváme se, že tento návrh už je dostatečně dlouho v Poslanecké sněmovně. I vláda se k němu vyjádřila, byť negativně k tomu, aby se jím Poslanecká sněmovna zabývala a aby jej projednala. Vedou nás k tomu okolnosti, že se bez vědomí Poslanecké sněmovny, ale i Senátu, to znamená obou komor Parlamentu, za přispění vlády dějí pohyby vojsk Severoatlantické aliance, ale i armády Spojených států amerických přes území České republiky a vysílání vojáků české armády do zahraničí, a bylo by velice naléhavé, aby v této vypjaté situaci i Poslanecká sněmovna udělala gesto vůči občanům České republiky a splnila své závazky, to znamená, nechala je rozhodnout, zda si občané České republiky přejí nadále setrvání v tomto vojenském uskupení, jakým je Severoatlantická smlouva.

    Navrhuji pevné zařazení tohoto bodu na příští týden středu 15. března odpoledne po pevně zařazených bodech.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Roman Sklenák ještě k programu schůze. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, kolega předseda Jaroslav Faltýnek navrhl pevné zařazení dvou bodů, které rozšiřují kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, a já za klub sociální demokracie vyjadřuji podporu pro jednání těchto dvou tisků. Nicméně kolega Faltýnek tuto věc nekonzultoval s předkládajícím ministrem a pan ministr Chvojka má dlouhodobě plánovanou zahraniční cestu. Nicméně protože je nutné tyto tisky projednat a protože těžko by se nám hledal jiný termín, tak my podporujeme i toto zařazení a uděláme vše pro to, aby ty tisky mohly být projednány v souladu s jednacím řádem. Jen chci již v tuto chvíli avizovat nepřítomnost pana ministra Chvojky, aby mu to pak nebylo vyčítáno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Jistě může vláda určit jiného z ministrů, který tento návrh předloží. Takových usnesení tady máme vícero.

    Ještě než se pustíme do hlasování o změnách programu schůze, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od pana poslance Davida Kasala dnes od 17 hodin z osobních důvodů.

    Nyní budeme hlasovat jednotlivé návrhy, tak jak byly předloženy.

    Začneme prvním návrhem, a to návrhem pana poslance Faltýnka na pevné zařazení bodů 71 a 72 na středu 15. 3. po třetích čteních.

    Rozhodneme v hlasování 159, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 159 z přítomných 151 poslanců, pro 112, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Marka Černocha, a to abychom zařadili po bodu 72, který jsme teď pevně zařadili na středu 15. 3., bodem Informace vlády o situaci v OKD, a to po pevně zařazeném bodu 72.

    Zahájil jsem hlasování číslo 160 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 160 z přítomných 153 pro 107, proti 5. Návrh byl přijat.

    Třetí návrh je návrh pana poslance Sklenáka a ten navrhoval, abychom bod číslo 22, tisk 928, zařadili jako první bod po třetích čteních na dnešní pátek 3. března.

    Zahájil jsem hlasování číslo 161.. Omlouvám se. Hlasování číslo 161 prohlašuji za zmatečné.

    Oznamuji tedy, že jde o tisk 928, novela zákona o občanských průkazech, vládní návrh zákona.

    Rozhodneme tedy v hlasování číslo 162, které jsem zahájil, a ptám se kdo je pro toto pevné zařazení bodu jako první bod po třetích čteních v pátek 3. 3. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 162 z přítomných 154 poslanců pro 124, proti 14. I tento návrh byl schválen.

    Dalším návrhem je návrh pana předsedy Miholy, abychom se návrhu zákona o památkové péči věnovali 15. března, tedy ve středu, po pevně zařazených bodech.

    Rozhodneme v hlasování číslo 163, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 163 z přítomných 154 pro 99, proti 21.

    Ale vnímám přihlášku pana předsedy klubu ODS s přednostním právem. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně by stačilo, pane místopředsedo, kdybyste řekl, kam jsme ten bod zařadili. Před ty body NKÚ...?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne. Já jsem říkal po pevně zařazených bodech. To znamená ne v tuto chvíli.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže až za OKD.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Za OKD.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak na to nepřijde. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Prognostické schopnosti řady z nás jsou velké. Já to nebudu komentovat. Je to regulérní návrh, o kterém jsem nechal hlasovat, a Sněmovna se tak rozhodla. Uvidíme, co to bude.

    To byly návrhy, které byly s přednostním právem, protože poslední vystoupení pana předsedy klubu sociální demokracie byla jenom podpora návrhu pana poslance Faltýnka.

    Nyní se tedy budeme zabývat, abychom pevně zařadili tisk 559, což je vládní návrh zákona o referendu, jako první bod v pátek 3. 3. po pevně zařazených bodech. Pardon, omlouvám se, jestli dobře reprodukuji pana kolegu Okamuru. Čili jako první bod po již pevně zařazených bodech zákon o referendu, tisk 559.

    Zahájil jsem hlasování číslo 164 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 164 z přítomných 154 pro 46, proti 92. Návrh nebyl přijat. ***

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Velmi krátce. Je to formální úkon. Druhého října 2015 usnesením číslo 896 Poslanecká sněmovna zřídila stálou komisi pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí. Tento útvar se k 1. 1. 2017 přeměnil na samostatný Finanční analytický úřad. A protože se změnil název toho celku, tak bychom měli změnit i název stálé komise, abychom to uvedli do souladu. Proto si dovolím navrhnout změnu usnesení číslo 896.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, a zároveň vás žádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a spolu se mnou sledoval rozpravu, kterou tímto zahajuji. Podotýkám, že nemám žádnou přihlášku do této rozpravy. Hlásí se někdo z místa? Není tomu tak. Mohu tedy všeobecnou rozpravu ukončit. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Požádám tedy o přečtení celého návrhu usnesení ze sněmovního dokumentu číslo 5663.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Je to změna usnesení. Poslanecká sněmovna mění své usnesení číslo 896 z 31. schůze z 2. října 2015 takto: Slova "Finančního analytického útvaru Ministerstva financí" se nahrazují slovy "Finančního analytického úřadu". ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Protože jsem požádal diskutující o jiném tématu, aby opustili sál, tak já je sice přivolám gongem, ale zároveň vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci, abychom měli jasné otázky v přítomnosti poslanců. Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o tomto návrhu hlasováním.

    Zahájil jsem hlasování číslo 172 a ptám se, kdo je pro změnu tohoto usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 172, z přítomných 130 pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Schválili jsme tedy změnu i naší komise, která se činností tohoto Finančního analytického útvaru zabývá. Děkuji panu poslanci Adolfu Beznoskovi a končím bod 283.

    Pokračovat budeme bodem číslo

    Požádám paní ministryni Kateřinu Valachovou, aby zaujala místo u stolku zpravodajů. Požádám o totéž paní poslankyni Vlastu Bohdalovou, která je zpravodajkou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ta už je také u stolku.

    A nyní tedy požádám paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou, aby druhé čtení tohoto tisku uvedla. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi představit další fázi při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o pedagogických pracovnících -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás opět přeruším. Žádám velmi důrazně všechny kolegy a kolegyně, kteří vedou jinou diskusi, než je tisk 959, aby tak činili v předsálí! Paní ministryně má právo na to, aby nám přednesla z pověření vlády, co si o projednání ve výborech myslí, jaké je její stanovisko. A jistě je důležité, abychom ji vnímali. (Sněmovna se postupně ztišila.) Děkuji. Máte slovo, paní ministryně.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Jedná se o kariérní řád učitelů. Jak všichni víte, kariérní řád učitelů je dlouhodobě očekávaným dokumentem a chybějící profesní podpora učitelů je bolem, který trápí naše školství. Já děkuji za projednání ve školském výboru i v podvýborech. Chtěla bych také informovat Poslaneckou sněmovnu, že školský výbor se sešel na společném zasedání se školským výborem Senátu, aby společně poslanci a senátoři diskutovali o budoucí profesní podpoře učitelů. Chtěla bych samozřejmě za toto projednání poděkovat, stejně jako za účast poslanců na kulatých stolech s učiteli v regionech, které poslanci spolu se mnou podnikli.

    Co se týká kariérního řádu učitelů, nebudu znovu opakovat to, co bylo už předneseno v prvním čtení. Klíčové je, že se jedná o chybějící profesní podporu, o zavedení nové profesní dráhy učitele, o podporu začínajících učitelů, o vyšší podporu ve specializaci a lepší další vzdělávání učitelů samotných a koneckonců lepší ohodnocení vynikajících učitelů v rámci třetího kariérního stupně. Z hlediska finanční podpory lze shrnout podporu v případě začínajících učitelů při přechodu k samostatnému učiteli příplatkem 2 tis. korun, při přechodu ze samostatného učitele k vynikajícímu učiteli příplatkem 5 tis. korun. Bylo by však velmi zjednodušující mluvit o kariérním řádu učitelů jako o něčem, co zásadně změní ohodnocení učitelů. Klíčová je profesní podpora, organizace, systém profesní podpory a její nárokovost na všech školách na území České republiky pro naše učitele.

    Kariérní řád, tak jak byl diskutován ve školském výboru, se inspiroval tím, co už v praxi funguje. A oceňuji snahu poslanců, protože já jsem byla vedena stejnou snahou při předkladu a podporuji jakýkoli krok, který půjde tímto směrem, snížit možnou byrokratickou zátěž spojenou s kariérním řádem učitelů. V tomto ohledu bych chtěla upozornit na shodu školských výborů obou komor Parlamentu ve smyslu prodloužit plány profesního rozvoje z roku na dva roky, anebo odstartovat podporu samostatných učitelů a nutnost právě zpracování těchto plánů profesního rozvoje o rok později, tzn. od září 2018. Také toto bylo diskutováno s odbornými asociacemi školskými a také ony toto podpořily.

    Současně bych chtěla říct, že byla velká shoda na podpoře zahrnutí sociálního pedagoga mezi rodinu pedagogů, a jsem ráda, že také toto je podporováno jednotlivými poslanci a senátory obou školských výborů Parlamentu.

    Velká diskuse se vedla o tom, zda pustit, nebo nepustit mezi učitele také neučitele a podpořit tak počty učitelů, které jsou zejména na prvních stupních základních škol v tuto chvíli v regionech, jako je Praha nebo Středočeský kraj, nedostatečné. Tady bych chtěla velmi důrazně říct svoji pozici. My máme velký problém se zajištěním učitelů z toho důvodu, že je špatně ohodnocujeme, nemáme profesní podporu učitelů a máme tyto problémy proto, že také respektu k učitelské profesi se v posledních letech nedostávalo, nebyl tak silný, jaký by měl být. Výsledkem je, že nám kvalifikovaní učitelé odcházejí ze škol po pěti nebo deseti letech praxe z jednoduchého důvodu - neuživí svou vlastní rodinu. Jsou to učitelé motivovaní snahou zůstat ve školách, ale my jim k tomu nevytváříme podmínky. Stejně tak více jak 60 % absolventů pedagogických fakult nenastupuje do škol, nestává se učiteli. Toto je náš problém, toto je věc, kterou musíme vyřešit a kterou musíme změnit.

    Ty, co mají obavu z toho, jak proběhne mezigenerační obměna učitelů a učitelek v následujících letech, chci ubezpečit, že pokud se nám podaří do roku 2020 zvrátit tento trend, který jsem popsala, a obrátit ho, tzn. aby více jak 60 % učitelů - absolventů pedagogických fakult naopak mířilo do škol, ne že z nich utíká, jen se za nimi práší, nebudeme mít problém s mezigenerační obměnou. Tohle není náš problém. Problém je chybějící ohodnocení, špatná profesní podpora a to, jaké podmínky v minulosti učitelé pro svou práci měli. Pojďme to prosím změnit. Myslím si, že tato vláda koneckonců i za podpory Parlamentu udělala hodně kroků k tomu, aby tyto vady na kráse podpory učitelské profese odstranila. A myslím si, že to je ta správná cesta.

    Na druhé straně chci říct, že podporuji snahu poslanců a senátorů učinit učitelskou profesi prostupnou směrem k odborníkům z praxe. Koneckonců tento trend Poslanecká sněmovna podpořila i v rámci vysokoškolského vzdělávání systémem zvlášť významných odborníků, mimořádných profesorů - všichni si na tuto debatu jistě vzpomenete. Proto podporuji jako ministryně pozměňovací návrhy, které by umožnily na odborných školách v případě odborných předmětů nebo na gymnáziích v případě odborných předmětů vstup vysokoškolsky vzdělaných neučitelů, kteří by si ovšem museli do čtyř let zajistit alespoň pedagogické minimum, ale už za podpory kariérního řádu.

    Na závěr bych chtěla říct, že je velkou škodou, že kariérní řád učitelů nebyl schválen už před deseti lety. Protože kdyby tomu tak bylo, mohli bychom si odpustit formální byrokratickou a razítkovou šikanu deseti let směrem k našim učitelům a učitelkám, kteří si museli doplňovat natřikrát své aprobace, aby se nakonec zase dozvěděli, že zase jsou podle nás tzv. nekvalifikovaní. Z tohoto také musíme vycházet a nemůžeme hodit přes palubu tyto učitele, kteří si formální vzdělání velmi často ve svém volném čase za svoje vlastní peníze, za ten mrzký plat, dodělávali, a teď bychom jim řekli: a zase změna a zase to neplatí. Proto si myslím, že tak jak je diskutováno o pozměňovacích návrzích ve školském výboru jak Sněmovny, tak mimořádně i Senátu, záleží nám na tom najít shodu, tak se nám daří najít jakousi cestu, kterou podporují všichni. A tato cesta byla vtělena do společného komplexního pozměňovacího návrhu, který schválil školský výbor a byl takto blokově školským výborem hlasován.

    Ještě jednou bych chtěla v tuto chvíli poděkovat všem poslancům a senátorům za jejich dosavadní práci na kariérním řádu učitelů. Myslím si, že se nám daří kariérní řád posouvat správným směrem. Usilujeme zjednodušeně řečeno o co nejvyšší profesní podporu a o co nejméně papírů. Chceme více času pro děti, méně papírů v našich školách. Děkuji vám za pozornost a těším se na rozpravu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako tisky 959/1 až 959/3. Prosím, aby nyní zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslankyně Vlasta Bohdalová nás o jednání na výboru informovala a případné pozměňovací návrhy z výboru odůvodnila. Paní zpravodajko, máte dostatečný klid, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři. Chtěla bych říci, že jsem velice ráda, že právě tímto tiskem završujeme právě takový jakoby triumvirát změn, které jsme v tomto volebním období školám přinesli. První významná změna je, že bylo přidáno skutečně 13,5 miliardy do rozpočtu školství. Protože tyto peníze byly přidány, mohli jsme začít pracovat i na dalších legislativních změnách. Jednu už jsme schválili, která je teď v Senátu, a je to ta reforma financování regionálního školství. Další je před námi, máme ji zde ve druhém čtení.

    Ale musím říci, že mezi prvním a druhým čtením, jak už tady zmínila paní ministryně, byl odpracován velký kus práce. Bylo, jak už tady bylo řečeno, společné jednání výboru senátního a výboru parlamentního. Kromě toho v regionech za účasti poslanců a paní ministryně proběhly kulaté stoly se zástupci učitelů a se zástupci asociací a se zástupci ředitelů škol. A co je podstatné, nebyli seznamováni s tím, co my jsme navrhli, co chceme schválit, ale nabírali jsme od nich informace o tom, co se jim nelíbí, co z praxe by se mohlo změnit. A proto také tyto změny byly zapracovány do některých pozměňovacích návrhů, které byly schváleny minulý týden 23. usnesením školského výboru. Kromě toho v systému máte ještě 11 pozměňovacích návrhů, které, jak vidím na tabuli, budou tady kolegové přednášet a budou je odůvodňovat. Jsem velice ráda, že tady proběhne podrobná debata, protože všichni, kteří tady budou mluvit, mají zkušenosti, které jim předal, jak my říkáme, terén a které chtějí pozitivně změnit navržený kariérní řád tak, aby mohl fungovat.

    Na závěr bych chtěla pouze připomenout to, že tento kariérní řád je dokument, o kterém se tady mluví již téměř 15 let, a teprve nám v této Sněmovně a v této vládě se podařilo ho dovést do paragrafové podoby a předložit vám ho k projednání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce Vlastě Bohdalové za její vystoupení. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám velké množství přihlášek. První přihlášená a jako první dostane slovo paní poslankyně Anna Putnová a připraví se pan poslanec Kořenek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, myslím, že dnešní den je skutečně významný pro regionální školství, protože se dostává na pořad jednání otázka kariérního řádu, což jak už bylo několikrát řečeno, byla poměrně klopotná cesta několika ministrů, kteří se pokoušeli kariérní řád prosadit. V tomto smyslu bych chtěla ocenit práci paní ministryně a poblahopřát jí, že se dostala tak daleko a dokázala prosadit vůbec v podobě, v jaké dnes kariérní řád máme, na jednání Sněmovny.

    Zazněla tady slova chvály na kariérní řád. Myslím si, že je správné, abychom viděli nejenom pozitiva, která přináší a o kterých už tady byla řeč, ať už je to ta jednoznačná finanční garance, předvídatelnost a nějaká kontinuita v řízení školské politiky, tak je potřeba, abychom se podívali i na tu druhou stránku, protože samozřejmě ten kariérní řád není a nemůže být dokonalý a bude přinášet i určité - nechci říct problémy, ale bude to nepochybně přinášet v zaváděcí fázi některé náročné kroky.

    Vidím problém především tohoto kariérního řádu v tom, že třístupňový model bude znamenat, že většina učitelů, ta stotisícová armáda, se ocitne ve druhém stupni, což nepochybně bude v budoucnosti vyžadovat, aby došlo k diferenciaci ještě další úrovně učitelů podle jejich kvalifikace a zkušenosti. Na druhou stranu chápu, že je obtížné v prvním a v jednom kroku zavést více stupňů, protože administrativně by to naše školy pravděpodobně nezvládly. A také je třeba, aby si veřejnost a především učitelé a ředitelé na tuto metodu zvykli. To všechno je fakt.

    Nicméně si myslím, že by bylo správné, abychom si byli těchto negativ vědomi, abychom si byli vědomi toho, že jsme na začátku cesty, že je to podle mého soudu vykročení správným směrem, ale že to není cesta, která by byla jednoznačně prošlápnutá, ověřená u nás a po které bychom mohli úplně bez klopýtání pokračovat. Dá se předpokládat, že v budoucnosti bude nutné kariérní řád ještě znovu precizovat, upravovat pro naše podmínky a nepochybně nastavit ještě více stupňů.

    V druhé části svého vystoupení bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který je zaměřený na volno pro vzdělání pro učitele. Je to věc, kterou jsem se nechala inspirovat jednak ze zkušeností v zahraničí a jednak také vysokoškolským zákonem, který má v sobě zakomponovaný institut takzvaného sabatiklu. Jedná se o prostor, volno pro vzdělání učitelů, které nemá ovšem nahrazovat kontinuální vzdělávání, ale má být takovým dopingem a možností po určitě době, v tomto případě po 15 letech, doplnit si znalosti, které v tom oboru za tu dobu ten obor prodělal, a za další je to také jakási prevence před vyhořením. Můj návrh směřuje na střední generaci učitelů. To jsou čtyřicátníci, kteří už mají spoustu let odučených, o školství už toho vědí hodně, a myslím, že jsou zralí na to, aby si dali pauzu, aby se znovu vrátili do lavic a aby většinou si také odpočinuli nikoliv od školy, ale od toho, že sami učí, a stali se sami studenty.

    Inspirace přišla také ze zahraničí. Namátkově vám přečtu několik okolních zemí, které upravují a mají pro svoje učitele pochopení a dávají jim pro vzdělání prostor.

    Můžeme začít v Německu, kde je studijní volno v kompetenci jednotlivých spolkových zemí a podporuje se jak krátkodobé studijní volno, tak i sabatikl, který umožňuje zaměstnanci vzít si volno z práce po dobu tří až dvanácti měsíců.

    V Polsku má učitel zaměstnaný na plný úvazek právo na placené volno spojené s profesním rozvojem. Detailní podmínky volna stanoví svým nařízením Ministerstvo školství.

    V Rakousku existuje institut sabatikl, učitelé mohou být na žádost uvolnění na dobu šesti až dvanácti měsíců, pokud odpracovali více než pět let. Další speciální ustanovení se týká učitelů odborných učilišť a mistrů odborného výcviku, kteří mohou čerpat volno v době navštěvování univerzitních kurzů. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové za její vystoupení. Nyní pan poslanec Petr Kořenek v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ke kariérnímu řádu jako člověk z profese můžu poznamenat, že i v současnosti je povinnost učitelů se vzdělávat. A nejenom učitelů, ale i vychovatelů a psychologů. Nicméně všechno je to tak nějak bráno jako samozřejmost. Uvádíme i nové učitele. Ale všechno to děláme zadarmo. Tímto se otevírá cesta k ohodnocení všech dalších činností učitele, které veřejnost vůbec nezná nebo o nich neví. Vnímána je obecně jenom výuka. Ostatní práce učitele je zejména rodičovské veřejnosti utajena. Takže věřím, že kariérní řád bude ten, který pomůže učitelům jednak k lepšímu ohodnocení, ale jednak k tomu, aby jejich práce byla daleko snazší a měla patřičnou podporu odborných institucí. Přesto si dovoluji k tomuto zákonu načíst několik pozměňovacích návrhů a uvést jejich zdůvodnění.

    První pozměňovací návrh bude: Ve sněmovním tisku v bodě 3 v nově vkládaném odstavci § 9a odst. 1 slova "odborných předmětů a odborného" se zrušují a za slova § 9a odst. se vkládají slova "jedna nebo".

    K bodu 1. Pozměňovacím návrhem se navrhuje umožnit působení učitelů bez odborné kvalifikace, tzv. odborníků z praxe na středních školách, úprava se však vztahuje výhradně na učitele odborných předmětů středních škol. Netýkala by se tedy gymnázií, kde nejsou odborné předměty. V praxi by tak mohlo dojít k situaci, kdy by na střední škole učil odborník z praxe např. chemii jako odborný předmět, tento odborník z praxe by však již nemohl učit chemii na gymnáziu, neboť na gymnáziu by se jednalo o všeobecně vzdělávací předmět. Navrhuje se proto rozšířit možnost působení učitelů bez odborné kvalifikace s vysokoškolským vzděláním, které odpovídá charakteru vyučovaného předmětu, na všechny střední školy. Podmínka získání příslušné odborné kvalifikace do čtyř let ode dne vzniku jeho pracovního poměru zůstává zachována.

    Další úprava: V bodě 3 a v nově vkládaném § 9a slova "pracovního poměru" nahrazují slovy "základního pracovněprávního vztahu".

    Zde se navrhuje legislativně technická úprava. Ředitel školy může písemně uznat předpoklad odborné kvalifikace nejen učitelům, kteří jsou zaměstnáni v pracovním poměru, ale i těm, kteří mají dohodu mimo pracovní poměr. Pod písmenem b) se však objevuje "pracovní poměr".

    Další pozměňovací návrh se týká části třetí, kde se vkládá část čtvrtá. Já jenom řeknu odůvodnění: Tímto návrhem se prodlužuje doba, po kterou bude možné poskytovat preventivně výchovnou péči dětem v diagnostickém ústavu na žádost rodičů. Prodloužením doby umožní další poskytování této podpory a plynulejší úpravu systému výchovné péče. Zákonem č. 333/2012 Sb. byla tato možnost stanovena do 31. 8. 2017, která se však ukázala jako nedostatečně dlouhá. Období dalších dvou let umožní dostatečnou a kvalitní přípravu výchovné péče, aby byly zachovány potřeby a zájmy všech dotčených osob a subjektů.

    Další pozměňovací návrh se týká druhé části čl. III, kde se doplňuje nový bod.

    Odůvodnění: Navrhuje se zkrátit dobu, po kterou musí žák pobývat v zahraničí, aby měl možnost úpravy maturitní zkoušky. Řada středoškolských studentů z České republiky odchází studovat do zahraničí na kratší dobu, než jsou čtyři roky. Například Francie je jednou ze zemí, kam čeští středoškoláci pravidelně vyjíždějí. Délka studia na gymnáziu ve Francii jsou tři roky. Po návratu by tedy tito studenti nemohli využít možnosti úpravy podmínek konání zkoušky z předmětu český jazyk u společné části maturitní zkoušky. Přitom jejich pobyt je dostatečně dlouhý na to, aby měli s češtinou po návratu určité těžkosti.

    Dále je nutné vzít v úvahu, že pracovní mise českých občanů v zahraničí, zvláště v oblasti diplomacie, ale i dalších, nejsou nutně na čtyři roky. Jeden dva roky nehrají příliš roli, ale doba tří let a výše bez zázemí poskytovatele vzdělání v zahraničí s pouhým samostudiem již může způsobovat žákům určité problémy. Osm let by mohlo vést k situaci, kdy dítě bude na základní škole po dobu čtyř let v zahraničí, pak se vrátí a na celé čtyřleté gymnázium a bude mít úlevy u maturity. Definice délky vzdělávání mimo území České republiky jako tři roky v průběhu šest let by tak lépe pokryla možné vznikající situace.

    Poslední pozměňovací návrh je jistou alternativou k pozměňovacímu návrhu, který tady přednesla kolegyně poslankyně Putnová. Obávám se totiž, že v mnoha případech, kdy jsme ve školství byli zvyklí, že byly přijaty normy, které pak nebyly kryty finančními prostředky, dovolím si v rámci odůvodnění navrhnout. Navrhuje se přímo v zákoně o pedagogických pracovnících uvést možnost dohody o poskytnutí volna pro vlastní vzdělávání, kterou by mohl uzavřít ředitel školy s učitelem. Podstatou této dohody by tak bylo poskytnutí placeného volna v délce až šesti měsíců. Dohoda by mohla být uzavřena v případě, kdy učitel odučil deset let, a po dalších deseti letech by mohla být opakována. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Kořínkovi. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, připraví se paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegové a kolegyně, se zaujetím jsem poslouchal úvodní slovo paní ministryně. Jsem rád, že tady hovořila o tom, že je potřeba snížit množství mladých učitelů, kteří odcházejí, a rozhodně to není lehký úkol. Tento úkol bohužel nebude řešen jenom tím, že tam nasypeme víc peněz, to by bylo příliš jednoduché, ale také to souvisí s nárůstem byrokracie a nárůstem administrace, kterou provádějí nejenom ti mladí, ale také ředitelé. Když člověk je v kontaktu s řediteli základních a středních škol, tak si posteskávají na dost velký nárůst administrace, což si myslím, že problém, který bychom měli řešit.

    A teď k vlastnímu tématu, proč jsem tady. Chtěl bych trošku přiblížit pozměňovací návrh, ke kterému víceméně mě inspiroval Svaz průmyslu, a bylo to konzultováno na Ministerstvu školství také, a on je dost obdobný tomu, co tady říkal předřečník. V podstatě stávající novela neumožňuje vstoupit do kariérního systému zájemcům o pedagogickou profesi, kteří již na začátku nesplňují všechny podmínky odborné způsobilosti, tzn. nemají pedagogické vzdělání pro daný obor nebo odborné vysokoškolské vzdělání, které by bylo doplněno pedagogickým minimem, což by samozřejmě limitovalo počty lidí, o které budeme mít ředitel, popřípadě škola zájem. A jestli k tomu ještě přidám skutečnost, že vzniká velký nedostatek učitelů středních odborných škol, jejichž věkový průměr se pohybuje nad 50 let, tak tenhle návrh může přinést problém v procesu postupného nahrazování těchto lidí kvalifikovanými odborníky z praxe.

    Proto navrhuji po diskusi s pracovníky Svazu průmyslu a Ministerstva školství umožnit vstup do kariérního systému též absolventům vysokých škol bez předchozího pedagogického vzdělání, přičemž podmínkou adaptačního období by bylo doplnění právě zmiňovaného pedagogického minima. Navrhuji prodloužit adaptační období o dobu získání pedagogického minima, maximálně celkem o tři roky, tj. vlastně nanejvýš pět let. V průběhu pěti let by měli získat pedagogické minimum.

    Tento návrh detailně je uveden v pozměňovacím návrhu pod číslem 5761. K tomu se pak v podrobné rozpravě vrátím. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi za jeho vystoupení a nyní budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Marty Semelové, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vládo. Kariérní řád by měl do škol vnést lepší motivaci pro učitele. Jeho potřebu tak do určité míry chápu, protože systém dalšího vzdělávání je roztříštěný, o kariérním řádu se dlouhodobě mluví několik let.

    Na druhou stranu předložený návrh vnímám jako problematický, který je složitý pro učitele i ředitele škol, a to časově i organizačně, a hrozí, že opět naroste administrativa. Všichni si uvědomujeme, že učitelská profese je velmi náročná a velmi zodpovědná, že by měly této náročnosti a zodpovědnosti odpovídat podmínky, a to jak pracovní, tak platové. Bylo tady už i řečeno, že absolventi pedagogických fakult, ale i dalších škol, které připravují učitele, do školy nenastupují. Problém je to, že i když nastoupí do škol, tak krátce po svém nástupu odcházejí ze škol. Tady je samozřejmě podmínka, a to nejen pro kariérní řád, ale pro všechno, co by mělo zkvalitňovat vzdělávání, i nárůst rozpočtu školství.

    Je pravda, že je někde situace velice kritická. Chybí učitelé matematiky, fyziky, chemie, chybí učitelé cizích jazyků a IT, učitelé odborné výchovy. Technické obory navíc studuje velice malý počet vysokoškoláků, místo učitelství si raději volí neučitelské studium, kde jsou následně potom lépe platově ohodnoceni. Problém je i to, že v krátké době odejde řada učitelů těch oborů, o kterých jsem mluvila, do důchodu, a nemá je tak kdo nahradit. Podle průzkumů, které si dělalo Ministerstvo školství v letech 2012 až 2016, ubývají učitelé do 35 let věku. Ve školách chybí učitelé muži. To je známá otázka, známá věc.

    Nakolik požadavky, o kterých jsem na začátku mluvila, splňuje zákon o pedagogických pracovnících, respektive návrh kariérního řádu, to si kladu jako velký otazník. Já tím nechci šmahem kariérní řád odmítnout, to v žádném případě. A uznávám, že obsahuje i řadu pozitivních věcí. Konkrétně pokud bych měla jmenovat, tak bych chtěla v každém případě ocenit podporu pro začínající učitele v tom adaptačním období a s tím spojený příplatek pro uvádějící učitele na dva roky. Je pravda, že na mnoha školách bylo rozumné vedení a uvádějícího učitele ponechalo, ačkoliv to nebyla jejich povinnost, nicméně ty peníze vlastně dávali z osobního ohodnocení, odměn atd., takže ty tři tisíce korun příplatek, si myslím, že na tuto významnou pozici určitě patří. Uvádějící učitel může pomoci začínajícímu učiteli skutečně přetvořit se nebo vyzrát ve velice kvalifikovaného, velmi kvalitního učitele a pomáhá mu kromě toho dostat se i do problematiky dané školy -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, mě to mrzí, ale musím vás také přerušit a požádat znovu sněmovnu o klid! Já myslím, že jsme s tím měli problémy na začátku schůze dost velké, s hlukem, ty se teď znovu vracejí, tak požádám opět kolegy a kolegyně, aby diskuse, které se netýkají tisku 959, vedli zásadně v předsálí. Děkuji.

    Můžete pokračovat.

  • Poslankyně Marta Semelová: Já vám děkuji. A samozřejmě pomáhá uvádějící učitel i v takových těch praktických záležitostech, jako například pomoc při začínajícím jednání s rodiči a výchovných problémech u dětí a podobně. Takže tady to velice oceňuji a myslím si, že je to velký klad tohoto návrhu zákona.

    Jako další, co vidím za velice potřebné, je jakýsi návrat nebo znovuobnovení odborných metodických kabinetů. Mně je úplně jedno, jak se budou jmenovat, ale je to prostě něco, co jsme znali a co si myslím, že pomáhá nejenom začínajícím učitelům, ale učitelům v každém věku.

    Pokud jde o specializační pozice, jsou tady některé tradiční, jako je výchovný poradce. To je určitě na školách potřebné, fungují, existují už teď. Je dobře, že je to i tady oceněno specializačním příplatkem. Druhá věc je to vzdělávání v počtu 250 hodin, kdy to může způsobit některé problémy organizačního charakteru na školách. Vím, že tady u výchovného poradce to není podmínka, pokud tuto činnost už vykonává podle studia, které bylo v minulosti, nebo v současnosti které je. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Semelové. Další řádně přihlášeno do rozpravy je paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, ráda bych pokračovala v tom, o čem hovořila na začátku paní poslankyně Semelová, a to byly specializované činnosti. Ale ještě předtím bych ráda poprosila o jednu věc. My se snažíme zlepšit situaci našich učitelů, protože postupně vnímáme, že když nebudeme mít dobré školy, prostě nebudeme se mít dobře v naší zemi. To je jasné. Ale dovoluji si soustředit pozornost na žáky, protože pokud se ve všem, co pro školy inovativního děláme, pokud tam nebudeme počítat s partnerským vztahem žák a učitel, ale i s partnerským vztahem žák - učitel - rodič a plus ještě zřizovatel, tak se atmosféra na našich školách nemůže zlepšit. To, že dobrá není, o tom hovoří i výroční zpráva České školní inspekce, že se u žáků velice často projevuje emoce, která vypadá možná neškodně, ale je velmi nebezpečná, a to je nuda, protože z nudy právě mohou přicházet nápady na věci velice negativní.

    Dál co se projevuje bohužel i u žáků na středních školách, je určitý pocit zmatku. Nevědí, kde v tom vzdělávacím procesu se právě ocitají. Nevědí přesně, co se po nich chce, prostě proto, že neklademe důraz na to, abychom od žáků získávali zpětnou vazbu. Nepřála bych vám slyšet, co se odehrává při diskusích, když přijdou zástupci středoškoláků a jen tak velice decentně a zdvořile žádají o zvážení, zda by pedagogové neměli dostávat od svých žáků zpětnou vazbu, jestli se jim třeba nějaká metoda dobře daří, jestli se jim zdá, že učitel je sice vynikající odborník, ale už méně vynikající psycholog atd. Ta reakce, kterou naši mladí lidé dostávají, je naprosto negativní.

    Takže vzdala jsem se pokusu snažit se zařadit do osobního profesního růstu pedagogů také určitou podmínku, že učitel je schopen kvalitním způsobem - a nástroje na to jsou - kvalitním způsobem získávat zpětnou vazbu od svých žáků. To, co bych ale velice ráda ve svém pozměňovacím návrhu navrhla a doporučila, by byla určitá kompletace specializovaných činností. My jich v současné době v návrhu zákona máme navržených deset a já bych si dovolila navrhnout jednu specializovanou činnost, aby tam byla přidána a myslelo se na ni také při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, a to je činnost koordinátora žákových samospráv.

    Na mnohých školách, tak jak to zákon umožňuje, mají žáci orgány žákovské samosprávy. Tam vůbec nejde o to, aby nějak paralelně vedli školu, ale tihle ti žáci se učí - zástupci všech tříd - učí naslouchat problémům, které mají jejich kolegové v dané třídě, potom problémy z jedné třídy přenášet na společná jednání zástupců všech tříd. A když se na nějakém problému shodnou a chtěli by nějakou změnu, obyčejně se to týká vlastně materiálního vybavení školy nebo nějaké organizace přestávek atd., pak mají veliký úkol - dokázat to dobře komunikovat s dospělými.

    Podle školského zákona máme v současné době - to je novinka od posledního projednávání školského zákona - máme takovou výhodu či vymoženost, že pokud se žákovské samosprávy na něčem dohodnou, nejen ředitel má povinnost alespoň je vyslechnout a přiměřeným způsobem přihlédnout k jejich podnětu, ale že v současné době má povinnost k tomu přihlédnout i školská rada. A školská rada je vzácné prostředí, kde se setkávají pedagogové, rodiče, zřizovatel a nově by tam mohly přijít i podněty ze žákovské samosprávy. Tohle všechno skloubit není jednoduché. Žáci se učí, jsou-li aktivní v žákovské samosprávě, veliké empatii. Učí se zdvořilosti. Učí se tomu, jak jednou budou jako dospělí vystupovat. A je třeba, aby se velice citlivě přistupovalo právě v koordinaci činnosti žákovských samospráv, a proto si myslím, že by bylo velice správné, abychom doplnili seznam specializovaných činností také o koordinátora žákovské samosprávy a mysleli na tuto možnou, ne povinnou, ale možnou pozici také při sestavování programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

    V podrobné rozpravě se tedy přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu, který se snaží upoutat pozornost na žáky a na nezbytnost partnerského vztahu mezi žáky a učiteli, protože bez toho se atmosféra na školách nezmění. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Má pravdu paní poslankyně. Děkuji paní poslankyni za její vystoupení.

    Prosím paní poslankyni Ivanu Dobešovou o její příspěvek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Dobrý den, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych se také vyjádřila k novele zákona č. 563, o pedagogických pracovnících.

    Myslím, že většina pedagogů ví dlouhodobě o tom, že se takový kariérní řád, který se dnes projednává ve Sněmovně, připravuje. Já jsem i ve svém prvním vystoupení říkala, že pedagogická veřejnost podporuje kariérní řád. Nicméně s paní ministryní jsme se potkaly na kulatém stole a já osobně bych ráda upozornila na některé věci, které vnímám jako ne úplně jasné a možná i někdy jenom napsané na papíře. Možná že teď řeknu věci, které spíš řeknu ze své pedagogické zkušenosti a zkušenosti ředitele školy.

    V kariérním řádě se uvádí a mluví o uvádějícím učiteli. Musím říct, že prozíraví ředitelé uvádějícího učitele vždy mají, protože vědí, že každý pedagog, který skončí pedagogickou fakultu, potřebuje někoho, kdo mu pomůže vstoupit do praxe. To, co oceňuji, je, že tento starší kolega bude finančně ohodnocen, a nebude to tedy dělat pouze proto, že byl požádán a v případě, že zbudou nějaké finanční prostředky, také ohodnocen.

    Mluvíme tady o metodických kabinetech. Ale já jsem ředitelkou na odborné škole a musím říct, že my to nazýváme komise metodické, a bez metodických komisí bychom nemohli existovat, protože to jsou ty orgány, které nám v minulosti pomáhaly se školními vzdělávacími programy, které jsou garanty obsahu vzdělávání podle jednotlivých aprobací. Myslím si, že to, co je dobré, je, že budou zastřešovány na krajské či jiné úrovni, a budou tedy i dále vedeny metodicky.

    Uvádí se tady také speciální pedagog, ale opět říkám, pokud je moudrý ředitel velké školy, tak opravdu speciálního pedagoga dneska už na škole musí mít, protože není to jenom o žácích, kteří potřebují pomoc z hlediska různých DIS, ale speciální pedagog má svoji úlohu a přebírá část funkcí třídního učitele a pedagoga jako takového.

    V pozměňovacím návrhu se uvádí přesnější kvalifikace učitelů praxe. Já jsem za to velice ráda, protože opravdu těchto učitelů ve školách je velice málo. Co mě ale trápí, je, že je platíme v deváté a v desáté třídě, a to ani snížení kvalifikačních předpokladů nevyřeší. To znamená, že ti učitelé prostě u nás nebudou, pokud je nepřesuneme do jiné platové třídy. Vím, že Ministerstvo školství uvažuje o desáté či jedenácté platové třídě plus kvalifikačním příplatku. Tlačily na to odbory, které se bojí nějakého špatného vztahu mezi jednotlivými kategoriemi učitelů. Ale já se domnívám, že učitel praxe už ze svého názvu je nazýván učitelem, a měl by mít tedy srovnatelné podmínky s učitelem teorie, protože jeho práce je stejně náročná jako učitele ve třídě. A to si myslím, že je nedostačující. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni. Její vystoupení je za jedna.

    Další s faktickou poznámkou je paní poslankyně Nina Nováková, po ní pan poslanec Ivan Gabal s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Já bych ráda navázala na vystoupení paní poslankyně Dobešové. V rámcově vzdělávacích programech už patnáct let od takzvané kurikulární reformy školství víme, že jedna z věcí, kterou máme děti naučit, je sami sebe hodnotit, hledat své silné a slabé stránky. A jestli toto má učitel děti učit, musí to sám umět. Já jsem chtěla upozornit na to, že je nezbytné pro každého učitele, když chce růst, aby věděl, jaký dopad jeho působení má. Musím zcela kategoricky prohlásit, že ten, kdo si nejvíce přeje, aby byl učitel dobrý, náročný a spravedlivý, je právě žák.

    Zakončím své krátké vystoupení tím, že paní poslankyni Dobešovou uklidním. Já se tento pozměňovací návrh nechystám podat. Můj pozměňovací návrh se týká koordinátora žákovské samosprávy. Ale přesto si myslím, že pravdu nemáte.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. Pan poslanec Ivan Gabal a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová.

  • Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, projednáváme mimořádně závažný zákon, který bude rozhodovat o naší budoucnosti. Já tady sedím, poslouchám a jsem vyučován o tom, jak má vypadat česká škola, ale všimněte si, kolik našich kolegů to nevydrželo a prostě odešli.

    Patříme k zemím v rámci celé OECD, kde děti chodí do školy nejméně rády. Škola je nebaví. Myslíte si, že tento způsob debaty a takového legislování tu situaci změní, když to nebaví ani nás? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně Anna Putnová a její faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Na adresu mých kolegyň, které se vyjadřovaly k pozměňovacímu návrhu týkajícímu se volna pro vzdělání učitelů. Říkají dobrý nápad, ale. Pokud budeme pokračovat v této politice a budeme hledat samá ale, potom nesrovnáme skutečně krok s tím okolním světem a zůstaneme učitelům hodně dlužni.

    Poněkud mě pobavila poznámka paní poslankyně Semelové, která na závěr svého vystoupení upozorňovala, že pokud bychom učitele pustili mimo školu, nemuseli by se nám také do té školy vrátit. To se mi zdá být docela sdělení, které je možná kouzlo nechtěného. Ale my bychom měli učitele posílat ven právě proto, aby se do školy rádi vraceli.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Štěpán Stupčuk a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za pozornost. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych vaším prostřednictvím pane předsedající, poděkovat kolegovi Gabalovi. Já myslím, že to tady vyjádřil přesně. Já mám sice vysokou školu, jsem doktor práv, ale vůbec tomu nerozumím, co se tady řeší a o čem tady mluvíme. A tím se hlavně obracím na vás, vážené paní učitelky a vážení páni učitelé. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu kolegovi. Já jsem sice krajský radní pro školství, ale také tomu nerozumím.

    Pan poslanec Fiedler a jeho řádná přihláška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nevím, jak zareagovat na to, co tady právě zaznělo. My jsme tady poslanci různých profesí a musíme rozhodovat o zákonech energetických, zdravotnických, právních, školských, zahraniční politiky, ochrany přírody. To asi nese práce poslance, byť rozumím podstatě věci, kterou chtěl říct kolega Stupčuk. Proto asi máme také výbory a je nás tady tolik, abychom byli schopni obsáhnout danou problematiku. Ale chtěl bych poděkovat kolegovi poslanci Gabalovi, co tady zmínil, že opravdu někdy projednávání těch zákonů a spíše nepřítomnost než přítomnost poslanců v této Sněmovně není důstojná tomu, jak závažné věci do budoucnosti se projednávají.

    Nyní k tomu, proč jsem se přihlásil. Protože mám také pozměňovací návrh, se kterým bych vás chtěl seznámit. Jedná se vlastně o čtyři body a já předpokládám, že paní zpravodajka vnímá. Asi by to mělo být rozděleno do čtyř pozměňovacích návrhů, resp. předpokládám, že se potom o jednotlivých bodech, je to pěkně ve čtyřech bodech, bude hlasovat samostatně. Je to tam jako jeden pozměňovací návrh.

    Vychází z mých kontaktů s pracovníky školství z praxe, kteří formulovali své připomínky nebo návrhy, jak to zpřesnit.

    K bodu 1 pozměňovacího návrhu jen krátké zdůvodnění. Podrobné odůvodnění je potom nahráno ve sněmovním systému. Navrhuje se ponechat původní znění § 22a odst. 2 ve stávajícím znění, a to proto, aby se předešlo zbytečným praktickým konfliktům a různým výkladům v praxi. Vychází to z konzultací s několika řediteli škol, kteří mají názor opačný než předkladatel, ale věřím, že to patřičný školský výbor projedná a zaujmeme k tomu potom stanovisko ve třetím čtení při hlasování.

    Druhý bod mého podaného pozměňovacího návrhu zavádí jednak plán profesního rozvoje školy, který je zpracováván nejdéle na období šesti let, a striktně je stanoveno období 12 měsíců, na něž budou vytvářeny osobní plány profesního rozvoje. Bod 2 mého pozměňovacího návrhu navrhuje, aby tato lhůta, toto období bylo prodlouženo na 36 měsíců, tedy polovinu období, na něž bude moci být vytvářen plán profesního rozvoje školy jako celku, a to z toho důvodů, aby ty roční plány nebyly pojaty příliš formálně a zjednodušeně. Jde o praktický efekt této činnosti.

    Nyní bych navázal na to, co tady řekl jeden z mých předřečníků, než přejdu k těm dvěma dalším bodům, myslím, že to byla paní kolegyně poslankyně Dobešová o častých kontrolách. Bylo to tak. Já shodou okolností, teď trošku odbočím, ono to souvisí s tou nadměrnou byrokracií, která tady byla zmíněna. Já jsem navštívil jednu z našich věznic, kde jsem byl doslova zděšen tím, když mi ředitel věznice vypočítal, že má jednu kontrolu denně. Že provádí nějakou revizi nebo kontrolu nebo zpracovává kontrolní hlášení denně. A tady jsme se opravdu dostali do stavu nadměrné byrokracie. Já si skoro myslím, že bychom měli uzákonit, že nové zákony, které budou přijímány, budou pouze jednodušší než ty předešlé. To by určitě vedlo ku prospěchu věci.

    Nyní k bodu 3 mého pozměňovacího návrhu. Tady jde o dobu, kterou si může určit sám pedagogický pracovník, čerpání volna k samostudiu. Já jsem se setkal, paní ministryně, s některými nesouhlasnými návrhy ředitelů škol a jejich provozovatelů, kteří říkají, že to je sice myšlenka hezká, nicméně příliš zasahuje do toho, jaký mají řád a systém ve škole. Někde je to možná akceptovatelné, někde je to akceptovatelné méně. A v bodu 3 ten můj návrh omezuje tu přílišnou volnost. Říkám. Podrobné odůvodnění najdete potom ve sněmovním tisku.

    Bod 4 navrhuje sjednotit nezbytnou praxi pro výkon ředitele všech druhů škol a školských zařízení na čtyři roky. Návrh předkladatele přejímá stávající právní úpravu a stanoví odlišnou délku nezbytné pedagogické řídicí či vědecko-výzkumné praxe jako předpoklad pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení. Pokládám to za zbytečné a další naopak rozdělení a složitost. Navrhuji sjednotit tuto lhůtu na čtyři roky. Podrobné odůvodnění potom najdete ve sněmovním tisku, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Junek. Chtělo se mi říct pan učitel Jiří Junek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Junek: Děkuji, pane předsedající, bývalý učitel. Mně by stačila asi jenom technická poznámka, ale řádně jsem se přihlásil. Nicméně chtěl jsem jenom říci, že ve svém vystoupení v prvním čtení jsem upozornil na rozpor v tom, že by mělo dojít k odlišnému odměňování za třídnictví na prvním, druhém a třetím stupni. Podal jsem pozměňovací návrh, který měl toto srovnat. Můj pozměňovací návrh zněl 1 000 až 2 000 korun pro všechny stupně, nicméně posléze ve výborech se to diskutovalo, bylo to projednáno, došlo se tam k nějaké kompromisní variantě 1 000 až 1 500 korun. Čili já to beru jako rozumný kompromis. Děkuji za něj a ten svůj pozměňovací návrh stahuji, resp. se k němu nebudu hlásit. Takže ještě jednou děkuji paní ministryni a výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Tolik dobrých zpráv jsme ani nečekali.

    Pan poslanec Jiří Zlatuška a jeho zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, zákon, který projednáváme, ta novela, je velice důležitá, protože systém, který je v ní, je řádově něco, co v našem školství dlouhou dobu chybí. Hodně dlouhou dobu se mluví o tom, že je potřeba to doplnit, a teprve nyní na to přichází řada. Jednoznačně si myslím, že ten krok, který děláme, je pozitivní. Jiná otázka je ovšem, jestli jde dosti daleko a jestli opravdu jenom tady toto bude stačit na řadů problémů, které naše školství má.

    Připomenul bych to, co tady říkal ve své faktické poznámce kolega Gabal o výzkumech z OECD kolem špatné míry motivace, odporu našich žáků ke škole i úloze toho, co kolega Gabal nazval škodlivým monopolem na přípravu učitelů. Nechtěl bych zpochybňovat, že učitelství je profese, že k němu nestačí jenom talent daný od boha, ale že je potřeba se i systematicky připravovat na toto působení, zdokonalovat své předpoklady a dělat to, co se dělá v řadě jiných profesí. V tomto se učitelství od jiných profesí neliší. Na druhou stranu stejně jako v jiných profesích můžeme mít malé počty výjimek, u kterých stojí za to umožnit ten systém, chcete-li, obcházet a dostávat se do toho systému jiným způsobem.

    Z doporučení, která zaznívají ve zprávách OECD, bych připomněl, kromě toho, co zde již zmínil kolega Gabal, ještě další. OECD nám doporučuje, abychom zlepšili mobilitu pracovníků ve školství, abychom umožnili i pracovníkům v pokročilejším věku s načatou jinou kariérou vstupovat do školství jako učitelé a oživovat to prostředí, mimo jiné v odborných předmětech nebo v předmětech přírodovědných. U těchto věcí je známo, že by to pomohlo. Souhlasím s tím, co zde říkal kolega Gabal, že by tady takovéto zlomení monopolu mohlo představovat zlepšení i z hlediska motivací dětí.

    Formální kvalifikace není zárukou kvality, přestože je dobré mít v tom mainstreamu prostředky na její budování. Zahraniční analýzy i pozorování České školní inspekce vyvracejí přesvědčení, že učitelé bez formální kvalifikace jsou méně kvalitní. Mnozí ředitelé škol stále drží ve školách i učitele, kteří sice splňují zákonné požadavky, ale jen na hraně zákona. Drží je tam proto, že je pokládají za výborné učitele. Pokud jsou někde ve školách nekvalitní nekvalifikovaní učitelé, je to zpravidla kvůli celkovému nedostatku učitelů. Zahraniční studie Rockoffa a Staigera z roku 2008 "Co nám certifikace říká o efektivitě učitelů? Důkaz z New Yorku", tedy města, které má zhruba stejně obyvatel jako Česká republika, vyšlo to v Economics of Education Review v roce 2008, ukazuje, že formální certifikace není pro efektivnost výuky relevantní. Tohle jsou sice americké podmínky, ale u nás podobná studie chybí. Nicméně bez ohledu na to, že zde není ucelená studie, je možné se obrátit na Českou školní inspekci a její výsledky a využít dílčí data od ní.

    Podle dokumentu České školní inspekce Porovnání kvalifikovaných a nekvalifikovaných pedagogických pracovníků bylo na základních školách vyhodnoceno 8 994 hospitací, z toho 90,5 % u kvalifikovaných a 9,5 % u nekvalifikovaných pedagogických pracovníků. A závěry České školské inspekce z toho jsou tyto: Mezi nekvalifikovanými a kvalifikovanými pedagogickými pracovníky není rozdíl u stanovení cíle. Kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci ve vyšší míře stanovili vhodný cíl vzhledem k školním vzdělávacím programům - 91,4 %, u nekvalifikovaných 87,2 %. Kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci častěji zařazují do cíle vědomostní složku - 92,3 % kvalifikovaní, 87,7 % nekvalifikovaní. Naopak nekvalifikovaní ve větší míře zařazují do cíle dovednostní složku: 60,5 % nekvalifikovaní, jenom 54,8 kvalifikovaní. Nekvalifikovaní pedagogičtí pracovníci mírně častěji zařazovali samostatnou práci žáků, naopak méně často zařazovali práci ve dvojicích a frontální výuku. To lze hodnotit z kvalitativního hlediska pozitivně. Účelnost využití organizačních forem byla vyšší u kvalifikovaných pedagogických pracovníků, nešlo ale o významné rozdíly kromě samostatné práce žáků. Nekvalifikovaní pedagogičtí pracovníci ve významné míře, v nižší míře zařazovali trasmisivní a komunikativní metody výuky, práci s testem, problémové učení a názorně demonstrační metody, naopak významně častěji zařazovali dovednostně praktické metody.

    Rozdíly mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pedagogickými pracovníky obecně nejsou nijak velké. A je důležité si uvědomit, že mezi nekvalifikovanými pedagogickými pracovníky je velký podíl těch, kteří dosahují výborných výsledků a jsou výborně hodnoceni i Českou školní inspekcí, a naopak mezi kvalifikovanými je mnoho těch, kteří nejsou inspekcí hodnoceni dobře. Samotná kvalifikace by proto neměla být nějakým zlatým teletem, které bychom vnímali bez toho, abychom si byli vědomi dalších aspektů.

    K tomu přispívá to, co už zde zaznělo od kolegů Raise a Kořenka, co se týká nedostatku učitelů. My máme dneska deficit asi 5 tisíc učitelů, který se každoročně zvyšuje asi o více než dvaapůl tisíce. A je velice pravděpodobné, že budeme systémově nuceni hledat řešení takového nedostatku učitelů. Nenahradí to jenom přechody třeba odborných asistentů z vysokých škol do regionálního školství, těch je zanedbatelný počet, který by takhle mohl přejít. A dá se vážně mít obavy z toho, že bude tendence v budoucnu umožnit učit bakalářům nebo jenom maturantům, jak tomu na prvním stupni bývalo.

    Chtěl bych předložit pozměňovací návrh, který bude trvat na obecně magisterském vzdělání pro každého, kdo učí na vysoké škole, ale uvolní ten požadavek formální kvalifikace a nechá konkrétní způsoby doplňování znalostí na zodpovědnosti ředitele, který by tady toto učitelům ukládal. Kromě těch obecných úvah bych chtěl zdůraznit, že je zde i rozsudek Ústavního soudu z nedávné doby, má číslo ÚS 3350/15, který se týkal oprávněnosti propouštění učitelů, kteří nemají patřičné formální vzdělání. Ústavní soud ve svém zkoumání problému došel k tezi, která je uvedena v rozsudku, ona je od někoho jiného než od těch soudců, ale je to teze, která je platná. Zní: Šedá je teorie, zelený je strom života. Zdůrazňuje zohlednění zkušenosti, že ne vše - cituji ten rozsudek -, na co se lze teoreticky připravit, má také vždy praktický význam a uplatnění. A naopak pro praxi jsou často důležitější poznatky a zkušenosti, které žádná škola nenabízí, nebo dokonce poskytnout ani nemůže. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že už je jedno, jestli je to s přednostním, nebo bez přednostního. Já jsem si vyslechl se zájmem diskusi, tak jak to dělávám obvykle. Tak spíš pár pozitivních slov na závěr.

    Bylo tady řečeno, že několik let usilujeme o kariérní řád. Já bych řekl mnoho let. Myslím, že někteří už téměř ztratili naději, jiní ji znovu možná objevují nebo nacházejí. A já jsem za to rád, že jsme před tím finálem, které věřím, že dobře dopadne. Myslím, že je to přes některé naznačené problémy nebo otazníky dobře nebo poctivě odpracováno v tom smyslu, že proběhla opravdu řada kulatých stolů. Jsem velmi rád, že diskuse probíhala i na půdě pedagogických fakult, sám jsem se jedné z nich zúčastnil, a že je tedy i tato zpětná vazba.

    Já vnímám kariérní řád jednak jako kompromis, protože byla tady řeč o těch stupních, hovořilo se, ti, co to sledujete podrobněji, víte, že o čtyřstupňovém, ale taky dvojstupňovém. Nakonec máme třístupňový. Myslím, že je to rozumný kompromis a že přijetí kariérního řádu je významným posunem. Nevnímám ho jako revoluci nebo všelék. Protože jsou země, které nám mohou být inspirací a obejdou se bez kariérního řádu, jako např. Finsko, a jiné země zase kariérní řád mají už dávno, takže my jeho přijetím tyto země dotáhneme. Já věřím, že je dotáhneme v lepším podání, než je tomu u některých našich sousedů. A pevně věřím také příslibu, který tady zazněl od paní ministryně a rozptyluje obavy z byrokracie. Také jsem se obával, abychom kariérní řád neutopili v byrokracii. Já pevně věřím, že i ona to má na mysli, nebo všichni máme na mysli, aby se toto nestalo. Na druhé straně musí být cesta i pro toho, kdo nepůjde cestou kariérního řádu, aby dobrý učitel byl oceněn a takto vnímán. Proto jsem řekl, že to určitě není všelék nebo jediná cesta. Ale dobře, že tento nástroj budeme mít.

    Byla tady také řeč v rámci těch pozměňujících návrhů o nedostatku učitelů. Myslím si, že kdy jindy než právě při probírání zákona o pedagogických pracovnících na to poukázat. To je vážná záležitost, kdy zase nám nějaká podstatná věc utekla. Ale já bych více, než že bych chtěl řešit, jestli jsou lepší kvalifikovaní, nebo nekvalifikovaní, jistě se najdou výjimky vždycky z každé strany, upřel pozornost a snahu o to, abychom vytvářeli kvalifikované pracovníky. To by mělo být naším cílem. A tady vidím velký úkol napřít pozornost a snahu k narovnání financování pedagogických fakult, které připravují budoucí učitele. Oceňuji to, že už některé kroky byly Ministerstvem školství nebo paní ministryní konkrétně učiněny nebo je jako koalice tlačíme, ale je potřeba to posunout výrazně dál. Protože tento problém může být opravdu vážný. Především v některých oborech už vlastně vážný je. A je potřeba neprodleně tuto záležitost řešit.

    Takže já děkuji za tu diskusi a věřím, že dotáhneme kariérní řád do vítězného konce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Miholovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, příp. paní zpravodajky. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Já děkuji za proběhlou rozpravu. Já jsem si pečlivě všechny otázky poznamenala a dovoluji si navrhnout, že na ně samozřejmě konkrétně odpovím poslancům a poslankyním v rámci debat školského výboru, podvýboru a samozřejmě i separátních jednání. Jenom mi dovolte několik vět na ukončení této obecné rozpravy.

    Já bych byla ráda, abychom si poctivě přiznali, že jsme se nestarali o školství těch posledních deset let dobře. A to, že teď musíme vlastně udělat tři věci současně, tzn. výrazně posílit školský rozpočet, prosadit změny financování škol, aby vůbec ty peníze plynuly tam, kam mají, tzn. směrem k žákovi, směrem k učitelům, směrem ke školám, a také abychom zajistili profesní podporu našich učitelů, tak to je náš velký dluh. Myslím si, že až ho teprve splatíme a společnými silami tyto tři úkoly naplníme, tak potom můžeme soudit ty, kteří v tomto systému, v takovém podfinancování, v takových špatných podmínkách vzdělávají naše děti. A já si myslím, že to dělá většina z nich podle nejlepšího vědomí a svědomí, a prosím, abychom na to nezapomínali.

    Na závěr bych chtěla říct, že kariérní řád učitelů se týká všech učitelů. Týká se učitelů veřejných i soukromých škol.

    A úplně na závěr bych chtěla říct, že naše školství bez ohledu na to, že se propadáme v mezinárodním srovnání, tak vzhledem k tomu, jak jsme s ním zacházeli, tak většina učitelů a učitelek předvedla nadlidský výkon a je teď na nás, abychom dosáhli hattrick, o kterém velmi často mluvím, společně. A myslím si, že ještě pořád můžeme zabojovat, abychom měli školství takové, aby naše děti měly budoucnost snazší, aby byly úspěšné. Myslím si, že bohatství v České republice, v Československu bývalém, v první republice bylo v lidech. A přála bych si, abychom my zajistili těmi třemi kroky, aby to tak bylo do budoucna. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. Zlatá slova.

    My přejdeme k rozpravě podrobné. Jako první se do podrobné rozpravy přihlásila paní poslankyně Anna Putnová. (Volání z pléna.) Paní zpravodajka ještě má zájem. (Do podrobné rozpravy.) Omlouvám se, paní zpravodajko... Jste taková nenápadná... Takže jako první s přednostním právem do podrobné rozpravy. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením výboru pro vědu a vzdělání ze dne 23. února z jeho 36. schůze, které se týká vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 959.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové, zpravodajské zprávě poslankyně Vlasty Bohdalové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 959, ve znění těchto pozměňujících návrhů. Prosím vás, těch pozměňujících návrhů, které výbor schválil, je 24. Nebudu je tady číst. Jenom vám řeknu, pokud budete mít zájem, abyste porozuměli, o čem jsme tady hovořili, tak je to sněmovní tisk 959/3. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. A nyní již avizovaná paní poslankyně Anna Putnová do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji za slovo. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem představila a je v systému vložen pod číslem 5849. Dovoluji si upozornit, že vzhledem k tomu, že byly načteny i další pozměňovací návrhy, které se týkají rozvoje učitele, bude možné, že v rámci dalšího čtení bude třeba § 24 přečíslovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Petr Kořenek a jeho přihláška do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Chtěl bych se jenom přihlásit k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému vloženy pod čísly 5900, 5901, 5902 a 5922. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji velmi plodnému panu poslanci. Pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Po konzultaci s legislativou souhlasím, aby mnou předložené pozměňovací návrhy uvedené pod číslem 5761 byly legislativně upraveny a takto vloženy do sněmovního tisku, který bude vydán pro druhé čtení, a domnívám se, že jeho číslo bude 959/4. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod číslem 5906. Nicméně bych ráda pro stenozáznam upřesnila konkrétní změny.

    V části první článku I dosavadního bodu 38 se v § 28d odst. 2 doplňuje nové písmeno k), které zní: koordinátora žákovské samosprávy. Dále se v odstavci 3 za slova "písmena a) až d), f) až h) a" vkládá slovo " k)". V části první článku I dosavadního bodu 38 se za § 28n doplňuje § 28o, který zní: Koordinátor žákovské samosprávy. Koordinátor žákovské samosprávy ve škole identifikuje vhodné podmínky pro efektivní zapojení žáků do života školy formou zapojení do činnosti orgánů žákovské samosprávy a ve spolupráci s vedením školy tyto podmínky ve škole vytváří. Činnost orgánů žákovské samosprávy spolu s žáky plánuje a koordinuje. Zajišťuje a koordinuje spolupráci s třídními učiteli, s ředitelem školy, se školskou radou. Koordinuje spolupráci žákovské samosprávy se zřizovatelem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní poslankyně Alena Nohavová a její přihláška do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dala jsem do systému pozměňovací návrh ohledně příplatku za třídnictví. Je pod číslem 5530. Tento pozměňovací návrh řeší příplatek za třídnictví daleko spravedlivěji a všem třídním učitelům základních škol, středních škol a učilišť, vyšších odborných škol, konzervatoře, základních uměleckých škol a vedoucím studijní skupiny na vyšší odborné škole za jejich práci třídního učitele navrhuje příplatek 5 až 8 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je učitel zařazen. Pozměňovací návrh vychází ze zákoníku práce o příplatcích, tak jako je například řešen příplatek za vedení. Je tím zároveň zaručena valorizace tohoto příplatku, jak se navyšují tarify, tak se vlastně navyšují i příplatky. Oproti novele předloženého zákona, který finančně rozlišuje třídnictví na prvním stupni základní školy a na druhém stupni, je spravedlivější v tom směru, že nelze jednoznačně určit, kdo má více práce s třídnictvím, zda učitel prvního stupně, nebo učitel druhého stupně. Prostě ten třídní učitel musí veškeré dokumenty a jejich rozsah stejně vyplnit, ať jde o první stupeň, nebo druhý stupeň, či o střední školy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Karel Fiedler a jeho přihláška do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Budu stručný. Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním systému pod číslem 5889.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, hlásím se ke svému návrhu s číslem 5842 ve znění úprav legislativy podle legislativních pravidel vlády.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A zatím poslední přihlášená do podrobné rozpravy, paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně. (Hluk v sále.)

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Ráda bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který říká - v článku jedna dosavadním bodě 40 v § 29 se vkládá nový odstavec 1, který zní: (1) Kariérní systém učitelů stanoví pravidla rozvoje profesních kompetencí tak, aby umožnil systematický rozvoj kvality vzdělávání v České republice a profesionální výkon činnosti učitele v souladu se zásadami a cíli vzdělávání podle školského zákona. Kariérní systém učitelů garantuje jejich profesní rozvoj, systém jejich dalšího vzdělávání a systém odměňování podle dosaženého kariérního stupně. Ministerstvo zajišťuje profesní rozvoj učitelů prostřednictvím akreditovaných programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

    Navrhuji tedy vypustit z tohoto bodu 1 větu, která zní: "Ministerstvo zajišťuje profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním prostřednictvím právnické osoby jím zřízené za účelem zajišťování profesního rozvoje pedagogických pracovníků." Jak už jsem v obecné rozpravě naznačila, jde o to, že v současné době vznikla krajská střediska, nebo už existují a dobře fungují krajská střediska vzdělávání. Načítám tento pozměňovací návrh a dosud nebyl vložen do systému. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Ivaně Dobešové. Pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, případně paní zpravodajky. Není zájem. Protože neeviduji žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce.

    A konečně se dostáváme k veselejším věcem a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, jsem ráda, že před vámi zde stojím při druhém čtení novely zákona o pohřebnictví. Tento zákon je velmi důležitý pro nás všechny, netýká se pouze jedné zájmové skupiny nebo třeba určitého výčtu osob, ale týká se nás úplně všech.

    Návrh novely zákona o pohřebnictví schválila vláda 24. října v prvním čtení. V Poslanecké sněmovně byl přikázán dvěma výborům, a to ústavněprávnímu, kde proběhlo projednání 26. ledna 2017, a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde proběhlo jednání 13. února. Oba výbory doporučily postoupit tento zákon plénu Poslanecké sněmovny a doporučily předlohu schválit ve znění pozměňovacích návrhů. To znamená, na základě usnesení obou výborů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně, my vám věříme, když jí věříte.

    Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru jako výboru dalšímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 954/1 a 954/2. A nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Ladislava Oklešťka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, sněmovní tisk 954 byl rozeslán poslancům dne 3. 11. 2016. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 15. 11. usnesením 333. Zpravodajem určil Ladislava Oklešťka a navrhl jako garanční výbor výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Chtěl bych tímto poděkovat výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavněprávnímu výboru za doporučení předlohu schválit ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Schválené pozměňovací návrhy lze rozdělit do dvou částí, z nichž první se týká odložení účinnosti požadavku na některé technické vybavení podnikatelských živností v pohřebnictví o dva roky. Druhá část se týká provozování hřbitovů tak, aby evidence pohřbených do země byla zjednodušena.

    Garančnímu výboru byly zaslány pozměňovací návrhy od tří poslanců. Výsledkem byl návrh garančního výboru, který považuji za vyvážený kompromis.

    Usnesení garančního výboru zní: "Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 52. schůzi po odůvodnění Ing. Karlou Šlechtovou, ministryní pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě poslance Ladislava Oklešťka a po rozpravě přijal usnesení, kterým I. doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 954 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů a legislativně technických úprav; II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu; III. pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny. Ladislav Okleštěk, zpravodaj. Jan Klán, ověřovatel. Milada Halíková, předsedkyně výboru."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Lukáš Pleticha a aby nás také informoval o projednání návrhu v jeho výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, ústavněprávní výbor se zabýval tímto tiskem na své 81. schůzi dne 26. ledna. Žádné pozměňovací návrhy nepřijal. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Díky, pane zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Josef Šenfeld. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, pohřebnictví není oblíbeným tématem téměř nikoho. Přesto nás všechny bez výjimky musí oslovit, neboť se nás všech osobně dotýká. Tato nepříjemná zásadní otázka života člověka si žádá naši pozornost a chvilku zamyšlení.

    Rád bych se svým vystoupením odkázal na otevřený dopis poslancům od provozovatelů pohřebních služeb, osob provádějících balzamaci a konzervaci, provozovatelů krematorií i provozovatelů veřejných pohřebišť. Ten je podepsán pány Ladislavem Kopalem, předsedou Sdružení pohřebnictví ČR, zapsaný spolek, panem Jaroslavem Manglem, předsedou Asociace pohřebních služeb ČR, zapsaný spolek, a panem doktorem Petrem Rambouskem - všichni pánové jsou členy Evropské federace pohřebních služeb.

    V průběhu několika let Ministerstvo pro místní rozvoj nekomunikovalo s odbornou veřejností. Ve vládě protlačilo svoji představu novely do Sněmovny i přes stálé upozorňování odborné veřejnosti, že novela má nevyřešené velké nejenom obsahové, technické, právní, ale i morálně etické problémy. Diskusi vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj s odbornou veřejností až v lednu a únoru tohoto roku, kdy zřejmě zjistila paní ministryně i její podřízení, že novela nebude procházet a neprochází tak hladce Poslaneckou sněmovnou, jak se předpokládalo a chtělo.

    Na základě vlastní analýzy odborné veřejnosti návrh vládní novely může mít s největší pravděpodobností poškozující dopad na obyvatele ČR i na obce a z jejich pohledu i na kritickou infrastrukturu státu. V každém případě při jejím přijetí v předkládané formě nejspíš může dojít i k nárůstu cen pohřbů, přestože ministerstvo tvrdí opak. Investice, které by si novela vyžádala, musí podnikatelské subjekty zahrnout do nákladů, a tedy cen. Odborná a etická veřejnost doporučuje v tomto volebním období novelizovat platný zákon pouze o přestupky, vymezení jejich skutkových podstat, zavést kontrolu pohřebnictví, zachovat kontrolní posloupnost příslušných správních orgánů v prvním stupni správního řízení a nechat Ministerstvo pro místní rozvoj pouze jako odvolací orgán ve druhém stupni ve vztahu ke krajským úřadům, nikoliv za žádnou cenu v prvním stupni. Novelu řádně dopracovat společně se Svazem měst a obcí ČR, odbornou a etickou veřejností. Předložit ji v širokém konsenzu, doporučit ji nové Sněmovně k projednání a přijetí.

    Vzhledem ke skutečnostem, které jsem uvedl a které hlavně jsou uvedeny v otevřeném dopise odborné veřejnosti, navrhuji Poslanecké sněmovně podmíněně v obecné rozpravě dle § 93 odst. 2 vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. Pokud tento můj návrh neprojde, navrhuji zamítnutí návrhu zákona. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, a eviduji váš návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání i případně návrh na zamítnutí.

    S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo a dvě minuty.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající, já budu velmi stručný. Chtěl bych reagovat na vystoupení předkladatele, tj. paní ministryně. Jestli jsem dobře rozuměl, tak tam zaznělo, že výbory jsou k ničemu. Takže já bych chtěl jenom říct, že v podstatě to sice není poprvé, co výkonná moc dehonestuje zákonodárnou moc, nicméně výbory jsou specializovanými orgány Poslanecké sněmovny a diskuse na výboru není nic, co by nemělo probíhat! Prosím zástupce výkonné moci, aby si přečetli Ústavu. Děkuji. (Potlesk zejména poslanců ČSSD a KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové, já jsem zde při prvním čtení měl svůj na mě poměrně dlouhý projev a myslím si, že ty myšlenky měnit nebudu. To, co jsem řekl, za tím si stojím. Ale - a teď je to veliké ale, proč tady hovořím ve čtení druhém. Na jednu stranu vítám, že paní ministryně se ujala této nevděčné úlohy, a je pravda, že 15, možná 16 let se nikdo tímto zákonem nezabýval, to je pravda, takže to je v naprostém pořádku, ale když jsem se zúčastnil 7. února jednání u tzv. kulatého stolu, nebo dejme tomu porady všech zúčastněných, to znamená, kdo se zabývá pohřebnictvím, kdo se zabývá legislativou a kdo schvaluje zákony, tak jsem zjistil docela nepříjemnou věc, že tento zákon nebyl dostatečně projednán na odborné úrovni, i když v rámci tohoto jednání nedošlo vůbec k žádnému konfliktu, všichni se chovali velmi slušně, věcně, připomínky pochopitelně měli a vše proběhlo, tak jak mělo být.

    Mně se nelíbilo, že vůbec do zákona nebyly vzaty připomínky měst a obcí, a těch se to samozřejmě bytostně týká. Protože kolik máme pohřbů, které jsou za tzv. státní peníze? Ještě jsem si to ověřoval, a skutečně předkladatel tyto připomínky v úvahu nebral. To se mně nelíbilo. Nechci samozřejmě vystupovat velmi agresivně, protože se domnívám, že i opozice se má chovat konstruktivně, což tedy se snažím při každém projednávání všeho, co v tomto sále řešíme, ale já samozřejmě kromě toho, co zde říkal kolega Šenfeld prostřednictvím pana místopředsedy, tak samozřejmě musím s ním souhlasit, ač nerad, protože se domnívám, že ten zákon měl být připraven a hlavně tedy projednán lépe.

    V rámci podrobné rozpravy samozřejmě předložím ještě jednu věc, která se týká zásadně trestního zákoníku, kdy se jedná o hanobení pozůstatků, takže tomu se budu věnovat až při podrobné debatě. Zatím děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Dalším řádně přihlášeným je Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, váš názor na pohřebnictví. Máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi několik kritických argumentů proti projednávané novele zákona o pohřebnictví, které vychází přímo z praxe.

    Pohřebnictví je specifickým oborem s řadou zvláštností, mezi které patří omezený a neovlivnitelný počet případů úmrtí. Z toho vyplývá, že každý špatný zásah do tohoto oboru má závažné následky jak pro pohřební služby, tak v určitých věcech i pro občany, například narušený trh.

    Stávající zákon i novela obsahují znění, v jejichž důsledku dochází ke zvýhodňování vybraných pohřebních služeb a k narušování soutěžního prostředí. A budu konkrétní. V novele v § 4 odst. 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 28 se mj. píše: "Pokud po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemůže zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb zajistit další uložení lidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistí jejich uložení u jiné osoby."

    Co je na tomto špatně? Je přece z principu diskriminující, aby zdravotnická a sociální zařízení ukládala zemřelé u jimi vybrané pohřební služby, jelikož to - za prvé - ovlivňuje pozůstalé při jejich výběru pohřební služby ve prospěch pohřební služby, které dala monopol nemocnice.

    Za druhé - vybrané pohřební službě poskytuje zařízení soutěžní výhodu na jinak přísně regulovaném trhu. Dozvídá se, kolik pacientů v daném zdravotnickém zařízení každý den zemřelo, jména těchto zemřelých a jejich adresy. Tady bych uvedl vykřičník. Dále se dozvídá, ke komu z těchto zemřelých se nikdo nehlásí, takže může obci přednostně nabízet provedení tzv. sociálního pohřbu atd. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Mražení dětí bych rozhodně vypustil.

    Paní poslankyně Jitka Chalánková a její přihláška do obecné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych okomentovala svůj pozměňovací návrh pod č. 5738, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě.

    Ve skutečnosti se jedná o překlopení sněmovního tisku 707, což byl poslanecký návrh novely zákona o pohřebnictví, který byl vložen do systému již podstatně dříve než vládní návrh. Vzhledem k tomu, že vládní návrh zákona o pohřebnictví přinesl možnost překlopení tohoto poslaneckého návrhu zákona do pozměňovacího návrhu, tak se k němu tímto způsobem hlásím. Jedná se o poměrně jednoduchý návrh, který se týká lidí, kteří zemřou a nemají žádného dědice. V tom případě potom přechází jejich majetek jako odúmrť státu. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který je přesně popsán v pozměňovacím návrhu, který máte k dispozici.

    A za vaši pozornost jistě stojí také další část, kdy za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která se zabývá: Hospodaření s majetkem ČR při vystupování státu v právních vztazích stát a jeho organizační složky vždy mají postupovat v souladu s dobrými mravy. Jakkoliv je to samozřejmé a mělo by to plynout i z nového občanského zákoníku, dosavadní praxe dražeb náhrobků ukazuje, že stát se svým majetkem v souladu s dobrými mravy nenakládá, a je proto žádoucí tuto zásadu zavést přímo do zákona o majetku ČR.

    Proč tento návrh vůbec předkládám? Jedná se o situaci, která vznikla i v některých konkrétních případech, kdy např. zemřela paní, konkrétně paní Cecílie Hamrová, ale určitě takových lidí může být více, která neměla rodiče, děti ani sourozence. O pohřeb se potom postaral Sekulární františkánský řád, který zajistil, aby byla uložena do rodinného hrobu. Náhrobek u rodinné hrobky ale jako součást od úmrtí získal stát a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ho za dva roky po její smrti nabídl v dražbě. To považuji za zcela nepřijatelné. Byl to impuls a popud k tomu, abych vůbec se zabývala tímto návrhem a touto novelou zákona o pohřebnictví. Takže to byl ten důvod.

    Tak, a myslím, že je to všechno. Ještě bych chtěla odkázat v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu na odůvodnění, které je součástí sněmovního tisku 707, kde máte podrobně popsané odůvodnění, které je totožné s tímto mým pozměňovacím návrhem, který je vložen do systému pod č. 5738.

    Ještě bych chtěla upozornit, že v momentě, kdy jsem tento pozměňovací návrh vložila do systému a avizovala jsem, že ho budu vkládat vůbec do systému, tak mě navštívili zástupci Ministerstva pro místní rozvoj a Úřadu státu pro zastupování státu ve věcech majetkových s tím, že tato záležitost je řešena metodikou. Já se domnívám, že samozřejmě neberu tuto aktivitu úřednictva nijak na lehkou váhu, nicméně se domnívám, že pokud by byla tato situace vyřešena přímo v zákoně, považuji to za lepší cestu, a metodika má vždycky možnost až v následujících krocích.

    Děkuji vám za pozornost, dámy a pánové.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem původně nechtěl vystoupit, ale když jsem slyšel paní ministryni, vystoupit musím.

    Musím říct, paní ministryně, že v okamžiku, kdy napadáte výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garanční výbor, že tím kopete hrob minimálně v komunikaci mezi výborem a vámi. A to neděláte dobře, protože se máme bavit o věcném řešení problému, a ne o tom, že diskuse na výboru je utrácení peněz daňových poplatníků. To kdybych byl extremista, tak říkám: Zrušte volby, žádnou Poslaneckou sněmovnu, Senát, nikoho nepotřebujeme. Stačí nám jedna osvícená bytost, která bude za nás za všechny vědět všechno, a je vyřešeno, ušetříme nejvíc peněz. Ale to doufám, že tohle nikoho nenapadlo, a moc prosím, paní ministryně, abyste brala vážně debatu s výborem, a to napříč politickým spektrem. Myslím, že nemáme vzájemně nějakou špatnou zkušenost, ale tahle prezentace se mi tedy extrémně nelíbí. A to jsem, můžete říct, opoziční poslanec, ale pokud mám informace, tak se to dotýká i poslanců, kteří reprezentují vládní poslance jako takové.

    Problém tohoto zákona je v detailech. Podle mě také není možné z principu říci, že když přijde tzv. lobbistická organizace zastupující kohokoliv, pak je to a priori špatně. Svaz měst a obcí nás oslovil, řada organizací reprezentujících oblast, tu ne příliš populární oblast pohřebnictví, neskrývají se za těmi zájmy, otevřeně nás oslovují a navrhují některé věci a je na nás, jak se k tomu postavíme. A něco a priori odmítnout je příliš podle mě populistické a nemoudré. My se máme zabývat těmi detaily. A v detailech, tak jak tady říkali někteří mí předřečníci, jsou dobré i špatné věci v tomto návrhu zákona. Ty špatné budou ve svém důsledku podle mého hlubokého přesvědčení znamenat zdražení pohřbu jako takové. A kdo to zaplatí? No pokud to nezaplatí stát, obce nebo kraj, tak to zaplatí ti jednotlivci, kterých se to týká. A podle mých informací bude znamenat tato novela zdražení, tu oblast pohřebnictví, v jednotlivých částech. Někde méně a někde více. A v tomto ohledu se o tom máme bavit v detailu nejlépe na výboru, spíše než na plénu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí ještě do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče. Poté pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Jiří Koubek: Pan místopředsedo, také na úvod musím říci, že čas strávený s paní ministryní na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj nepovažuji za ztrátu času ani za ztrátu peněz daňových poplatníků, jak tady zaznělo, a to ani přesto, že výbor si na svém minulém zasedání odhlasoval pětiminutovou přestávku proto, aby naše paní předsedkyně vysvětlila paní ministryni, kdo že to řídí na tom výboru. Takže i když se paní ministryně chová tak, jak se chová, já osobně to nepovažuji za ztrátu času a vůbec mi nevadí, že to neposlouchá. My jsme na tom výboru pochopili, že paní ministryně si vykopala ten příkop, o kterém tady mluvil můj pan předřečník, a že už to lepší nebude.

    Nicméně jak jsem řekl, ten čas jsem nepovažoval za ztracený mimo jiné proto, že jsme tam také otevřeli otázku občanského sdružení Tobit a paní ministryně nám odpovídala na některé otázky. Přesto bych asi tuto otázku tady ještě rád otevřel a položil nějakou doplňující otázku, na co jsem nepřišel během zasedání výboru. A myslím si, že to je právě důkaz toho, že ten výbor a další jednání na plénu Sněmovny má svůj význam.

    Už tady jeden z mých předřečníků, pan kolega Šenfeld, citoval z otevřeného dopisu poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny, který jsme dostali od asociací, které se v této oblasti pohybují, pracují. Dostali jsme také zásadní informaci o tom, že částečně je tady podezření, že část některých nových paragrafů tohoto zákona může být ušita na míru - a teď cituji: Možnosti obcházení zákona zejména nahrává spolku Tobit a jeho členům při čerpání pohřebného za pohřbívání mrtvě narozených dětí či plodů po potratu v částce 5 000 korun za případ.

    Teď počkám, protože budu mít otázku na paní ministryni. (S ministryní hovoří poslanec Schwarz.)

    Návrh novely umožňuje do budoucna pohřbívání plodů i pod hmotnost 500 gramů. Platný zákon umožňuje čerpat pohřebné pouze od hmotnosti 500 gramů. Jsme upozorňováni na to, že schválíme-li vládní novelu, může být takto čerpáno toto pohřebné až v 35 000 případech dle statistické ročenky České republiky za rok 2015, což by ve výsledku mohlo vést k čerpání pohřebného ve výši třeba až 170 milionů korun ze státního rozpočtu. Na tom by možná nebylo nic špatného, kdyby jak se zdá, že si na tom svůj byznys založil občanský spolek Tobit, a proto bych byl rád, aby nám to tady paní ministryně osvětlila.

    Jak jsme informováni v tom otevřeném dopise, spolek Tobit má v současné době smlouvy o spolupráci s nemocnicemi mnoha - a jsou tady vyjmenované, v Praze, v Jihlavě, v Uherském Hradišti, v Ostrově apod. A má také pronajaty zdarma na 50 let dvě hrobky v Praze na Vinohradském hřbitově či na 50 let hrobku v Liberci apod. Jedním z hlavních představitelů je pan Kotrlý, který také pracuje na Ministerstvu pro místní rozvoj, je tedy evidentně v jakémsi střetu zájmů, a jak jsme byli informováni na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, již není výkonným výborem, výkonným ředitelem této organizace, odkud byl vyškrtnut v roce 2016. Ale jak jsem se dozvěděl v tomto dopise, je nadále poskytovatelem sídla Tobitu ve svém bytě v Praze 1, Široké ulici 12, dosud.

    Byl bych docela rád, paní ministryně, kdybyste tady osvětlila, jaká je role pana náměstka, případně sekčního ředitele - teď se omlouvám, nevím, jakou má přesně funkci na Ministerstvu pro místní rozvoj. Jakou má roli při zpracování novely tohoto zákona. Jakou má roli v občanském spolku Tobit a co s tím osobně hodláte dělat, protože tady to podezření ze střetu zájmu je, myslím, velice, velice vážně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další řádně přihlášený je pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych jen zareagoval na rozpravu, která tady proběhla. Slyšel jsem tady nějaké návrhy od předřečníků, konkrétně od poslance Okamury, který navrhuje vyřadit některé paragrafy, že by měly být vypuštěny z tohoto. Díval jsem se do sněmovního systému a trochu mě překvapilo, že tam nejsou žádné pozměňovací návrhy v tomto duchu. Jenom bych chtěl upozornit pana kolegu, že pokud něco navrhuje a chce něco vyřazovat nebo něco měnit, tak by bylo dobré také podávat k tomu patřičný pozměňovací návrh, jinak je to pouze plané řečnění populistické.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Opět se táži, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu.

    Táži se, zda paní ministryně nebo pan zpravodaj si chtějí v této fázi vzít závěrečné slovo. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, já jsem velmi ráda za to, co se tady všechno otevřelo, protože samozřejmě výkonná moc, exekutiva Poslanecké sněmovny, jsme vám naprosto podřízeni. Já osobně jsem vám o to víc podřízená, protože nejsem poslankyně tohoto parlamentu. Nicméně myslím, že ani ministr, který má pod sebou některé agendy, na kterých pracuje, by si neměl nechat líbit úplně všechno.

    Pokud výbor pro veřejnou správu, který já respektuji, a přítomní poslanci vědí, že se vždy snažíme najít nějaké kompromisy, něco projednat. A dnes v 15 hodin 17 minut se v systému objeví 17 pozměňovacích návrhů, které ten výbor projednal, úplně těch samých, tak já se ptám, z jakého důvodu to třeba nebylo řečeno na tom výboru, že to bude znovu projednáno apod. Samozřejmě každý poslanec má na to právo. Takže na garančním výboru, na kterém nyní, předpokládám, pokud se nezamítne tento zákon, se budeme bavit o tom samém, Ministerstvo pro místní rozvoj bude připraveno, bude velmi aktivní, bude s vámi komunikovat samozřejmě jako výkonná moc, stejně jako já, stejně jako moje náměstkyně, stejně jako v tuto chvíli dosavadní referent pan Kotrlý, a vysvětlíme vám vše, na co jste se ptali.

    Možná jenom na závěr bych uvedla pár věcí, které jsem říkala během prvního čtení. Hrobníci, balzamovač v České republice, další činnosti v tomto oboru jsou autorizovanými osobami přes certifikaci Ministerstva pro místní rozvoj. Já osobně opravdu musím říct, že jsem trochu v šoku, co tady všechno dneska padalo. Ten zákon nevznikl jen tak od stolu Ministerstva pro místní rozvoj. Když jsem nastoupila do funkce, tak za mnou přišlo Sdružení pohřebnictví, předalo mi nějakou novelu: Paní ministryně, dejte ji do Sněmovny. Pak za mnou přišly některé další osoby, které nebudu jmenovat, protože sedí v tomto sále a já jsem jim podřízená, daly mi jinou verzi novely: Ministryně, dej ji do Poslanecké sněmovny. No a já jsem zřídila skupinu, kde jsme se o tom měli bavit. A my jsme se bavili. My jsme se bavili celý rok.

    Ale víte, já bych chtěla prostě zmínit, že pohřebnictví je agenda, kde jsem šlápla do vosího hnízda, a je na vás, jakým způsobem vybudete hlasovat. Pokud podlehnete různým věcem, které vám přišly v dopise, který tady já ani nemám, ale budiž, tak v pořádku. Ale potom vy to vysvětlete svým voličům, za které jste byli voleni ve svých okrscích, a vysvětlete těm lidem, kteří tady na vás asi koukají, kde prostě máte problém s nějakými věcmi - věcmi, které se týkají rukopisu hrobníků, rukopisu nějakého spolku pohřebních služeb. Je to samozřejmě vaše odpovědnost. Já jako pokorná exekutiva vám sdělím naši obhajobu tohoto zákona, samozřejmě na garančním výboru.

    Nicméně bych si velmi přála - víte, vy mě často nazýváte někým arogantním a podobně. Já jsem na tomto zákonu se svými lidmi strávila dost času na to, abych věděla, jak to tady funguje, a to na úrovni obcí, na úrovni krajů a hlavně na úrovni státu. Stát nemůže nic. Já nemůžu jet na kontrolu. Nemůžu, já k tomu nemám pravomoc. Já tam jezdím jenom na návštěvu. A oni mě zvou, protože chtějí, abych věděla, že oni mají tu úpravnu, která vadí možná dvěma pohřebním službám v České republice. Oni ji mají. Všichni ji mají. Většina z nich ji má. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jenom chtěl sdělit, že zatím v obecné rozpravě vystoupilo sedm diskutujících, že padl návrh na zamítnutí a návrh na vrácení k projednání ve výborech. Já avizuji, že navrhnu zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na sedm dní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji návrh na zkrácení. Až otevřu podrobnou rozpravu, načtěte tento návrh.

    Zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji několik přihlášek. Jako první vystoupí paní poslankyně Zuzana Šánová, připraví se pan poslanec Josef Šenfeld. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych se chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému zanesen pod číslem 5891 a týká se změny správního orgánu při projednávání přestupků, a to z Ministerstva pro místní rozvoj na obce s rozšířenou působností. Podrobnější odůvodnění je u pozměňovacího návrhu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Šenfeld, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěl formálně přihlásit k svým pozměňovacím návrhům, které jsou v elektronickém systému uveřejněny pod číslem 5886. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Chalánková, připraví se pan poslanec Pleticha.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5738. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Pleticha, připraví se pan poslanec Štětina.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já se tedy přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému. Pod číslem 5917, ten se týká místní příslušnosti u přestupků, aby to bylo z ministerstva na živnostenských úřadech. Dále pozměňovací návrh v systému pod číslem 5825, který se týká přepravy zesnulých při obřadech. Dále pozměňovací návrh pod číslem 5826, který se týká zařazení válečných hrobů do neveřejných pohřebišť, tedy části. Podrobnosti viz odůvodnění. A konečně pozměňovací návrh 5828, který se týká zpřesnění vymezení působnosti zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Štětina, připraví se paní poslankyně Halíková. Prosím.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 5893, který se týká ustanovení § 359 trestního zákoníku ve věci hanobení, kde se vkládají slova "hanobení lidských pozůstatků". Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Halíková. Prosím.

  • Poslankyně Milada Halíková: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové poslanci, vzhledem k tomu, že návrh, jak tady zaznělo, bohužel nebyl projednán na odborné úrovni se všemi, kterých se týká, a nezahrnuje především připomínky Svazu měst a obcí, využila jsem svého práva, a přestože některé z pozměňovacích návrhů byly již projednány na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, předkládám je znovu do Poslanecké sněmovny. Máte je v systému pod čísly 5868 a 5929. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Navrhuji avizované zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na sedm dní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji váš návrh.

    Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Žádnou přihlášku neeviduji. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se, zda paní ministryně nebo pan zpravodaj chtějí závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Nyní budeme hlasovat o návrzích, které byly předloženy. Pan poslanec Šenfeld dal návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. Nejprve vás odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet poslanců a poslankyň ustálí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 173, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro návrh 57, proti 46. Tento návrh byl zamítnut.

    Vypadá to, že proběhne kontrola hlasování, tak vás požádám o trpělivost. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Vznáším námitku. Hlasoval jsem ano, na sjetině je ne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Já dám hlasovat o vaší námitce.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro námitku proti průběhu hlasování, jak byla vznesena, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 174, přihlášeno je 124 poslankyň a poslanců, pro návrh 117, proti nikdo. Námitka byla přijata.

    Nyní tedy budeme opakovat návrh, o kterém dám hlasovat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 175, přihlášeno je 127 poslankyň a poslanců, pro návrh 61, proti 55. Tento návrh byl zamítnut.

    Vypadá to, že kontrola hlasování nebude provedena. V tom případě dám hlasovat o druhém návrhu.

    Budeme hlasovat o tom, aby lhůta na projednání byla zkrácena na sedm dní pro třetí čtení.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 176, přihlášeno je 127 poslankyň a poslanců, pro návrh 51, proti 63. Tento návrh byl zamítnut a lhůta na projednání nebyla zkrácena.

    O všech návrzích, které padly, jsme hlasovali. Já vám děkuji a končím druhé čtení tohoto návrhu.

    S přednostním právem se hlásí pan předseda Faltýnek. Prosím. ***

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne dámy a pánové. Dovolte, abych vznesl procedurální návrh, i když je to v mírném rozporu s naší dohodou na grémiu, ale ten můj návrh na základě našeho poslaneckého klubu a sociální demokracie zní, abychom dneska mohli jednat, to znamená procedurálně hlasovat a jednat i po 19. hodině pouze k doprojednání stavebního zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Jedná se o procedurální návrh. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

    O tomto návrhu dám hlasovat bez rozpravy.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 177, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro návrh 69, proti 15. Já konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. (V sále je velký hluk.) Než vám udělím slovo, tak požádám ctěnou sněmovnu o ztišení! Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, dnes zde předstupuji před vás podruhé, a to s novelou stavebního zákona. Chtěla bych v úvodu sdělit, že stavební zákon s sebou přináší změny ve 43 dalších souvisejících zákonech. Čtyřiceti třech. (Trvalý hluk.)

    Úvodem konstatuji, že prosadit a schválit novelu stavebního zákona je jedna z hlavních priorit vlády České republiky. První čtení návrhu tohoto zákona proběhlo 26. října 2016 a byl přikázán k projednání ve třech výborech, a to výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který byl určen jako výbor garanční, následně hospodářskému výboru a výboru pro životní prostředí. Všemi třemi výbory návrh novely stavebního zákona úspěšně prošel. Na těchto jednáních byly projednány a následně i hlasovány všechny pozměňovací návrhy, které uplatnili členové těchto výborů.

    K jednotlivým uplatněným pozměňovacím návrhům zaujalo Ministerstvo pro místní rozvoj svůj postoj a vyslovilo -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně. Ale skutečně, jestli máte něco důležitého, co potřebujete řešit, kolegyně a kolegové, jděte do předsálí, jinak budu jmenovat ty z vás, kteří rušíte jednání Sněmovny svými hovorem. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: K jednotlivým pozměňovacím návrhům zaujalo Ministerstvo pro místní rozvoj svůj postoj a vyslovili jsme náš názor. Tam, kde pozměňovací návrh nešel proti smyslu a koncepci celé právní úpravy, jsme s ním samozřejmě vyjádřili souhlas, protože vaše pozměňovací návrhy vylepšují tento zákon a to naprosto kvitujeme. Nicméně v případě nesouhlasu jsme následně velmi podrobně odůvodňovali náš nesouhlas. Tady bych samozřejmě nemohla opomenout spolupředkladatele, což je Ministerstvo životního prostředí. A tady bych také ráda chtěla ohledně těch pozměňovacích návrhů i s potěšením konstatovat, že u velké většiny pozměňovacích návrhů došlo mezi poslanci a Ministerstvem pro místní rozvoj, potažmo dalšími rezorty, ke shodě, a za to bych vám všem chtěla poděkovat.

    Z podaných pozměňovacích návrhů byla i zřejmá snaha samozřejmě o výraznější změnu celého veřejného stavebního práva, nejenom stavebního zákona, jelikož velké množství pozměňovacích návrhů nesměřuje do stavebního zákona jako takového, ale především do těch souvisejících zákonů, především do zákona 416. Je to zákon o urychlení výstavby silničních a dalších sítí, čili zákona o EIA.

    Pozměňovací návrhy, které precizují text stavebního zákona, vnímáme jako velmi pozitivní vazbu a takové návrhy určitě vítáme. Je pochopitelné, že všeobecná kritika zdlouhavé přípravy staveb se soustředí především na stavební zákon, který z pohledu investora představuje konečnou fázi povolovacího procesu. Nicméně vedle toho stavebního zákona jako obecného předpisu je řada dalších zvláštních zákonů, které právě upravují povolování speciálních staveb, ochranu jednotlivých veřejných zájmů, nebo mají další vazbu na stavební zákon.

    Co se týká konkrétně toho deštníku, té střechy nad celým stavebním právem, to znamená novely stavebního zákona, tak samozřejmě tento zákon byl připravován v souladu s programovým prohlášením vlády, koaliční smlouvou, ale cílem je opravdu zjednodušit povolování, aby řízení stavebních povolení - a samozřejmě zkrátit lhůty. Proto zde bych ráda zdůraznila, že pozměňovací návrhy, které nejsou opravdu v souladu s tímto cílem, jsme nemohli akceptovat, protože by nabouraly celý koncept přípravy novely stavebního zákona.

    A tady mohu říci, že opravdu příprava vůbec té novely, která došla k vám do Poslanecké sněmovny, byla velmi náročná, protože vstupy jsou od jednotlivých rezortů. Je sedm rezortů, které mají své speciální stavební úřady, a samozřejmě nikdo z nich nechce přijít o své kompetence. Spolupráce byla velmi náročná. My jsme původně navrhovali mnohem ambicióznější novelu stavebního zákona. Jeden úřad, jedno povolení, žaloba až po odvolání. Jedna. V tuto chvíli se nám tady z toho podařilo splnit pouze část a tady samozřejmě k tomu následně budu navazovat i přípravou nového stavebního zákona.

    Co se nám tam objevilo v rámci pozměňovacích návrhů, tak bylo opravdu velké množství. S některými jsme nemohli souhlasit, protože radikálně měnily celý stavební zákon. Například tzv. statik expert. Nicméně ty problémy, které přetrvávají, jsme připraveni řešit systémově se všemi rezorty, ale samozřejmě i s kraji a obcemi, to znamená zadavateli, to znamená opravdu stavebníky, těmi velkými.

    Návrh zákona byl připravován se snahou přispět k zjednodušení ve všech etapách přípravy a realizace staveb, protože stavební zákon je o všech fázích přípravy už od projektového záměru, o co kdy žádat a podobně. Cílem této novely je zjednodušit. A spojujeme EIA, územní povolení a stavební rozhodnutí. Nicméně tento koordinační postup není povinný, jak MMR i původně zamýšlelo. Je to na rozhodnutí investora. Ačkoliv se nepodařilo zachovat návrh novely v jeho původní podobě, jak byl ve spolupráci i na vládě a v mezirezortu připraven a projednán, tak přestože vláda o některých zásadních otázkách a následně rozporech rozhodla jinak, než byly představy Ministerstva pro místní rozvoj, tak i přesto jsem přesvědčena, že i tato novela je připravena právě ke zlepšení celé situace. Navrhuje a obsahuje řadu nástrojů, které pomohou zrychlit územní přípravu, umisťování a povolování staveb a samozřejmě přispějí ke zlepšení investičního prostředí České republiky.

    Já bych ráda ještě připomněla, že tento zákon samozřejmě není pouze zákon dopravní. Je to zákon, který má polovinu své části. Je to územní plánování, kde každá obec musí mít územní plán. Podle něho se samozřejmě může budovat infrastruktura a to všechno říká tento zákon. Ta další část se týká právě stavebního práva. Tam už jsme ve stavebních povoleních a v tom zjednodušení.

    Co se týká těch dalších 43 změnových zákonů, tak samozřejmě měníme především zákon o urychlení výstavby silniční, dálniční a energetické sítě. Tam doufám, že budeme v souladu, až budeme toto projednávat na garančním výboru. Nicméně zájmem předkladatele, spolupředkladatele i členů vlády je, aby tato novela prošla a opravdu přinesla ty cíle té novely. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí a hospodářskému výboru jako dalším výborům a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisk 927/1 až 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanec Josef Uhlík a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 52. schůze, která se konala ve středu 8. února 2017. Je to usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 927.

    Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po odůvodnění Karlou Šlechtovou, ministryní pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě poslance Josefa Uhlíka a po rozpravě přijal usnesení, kterým: Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 927 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Následuje 60 pozměňovacích návrhů. Slyšíte dobře, 60. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Za třetí pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny. Tolik usnesení.

    Jen několik poznámek. Jak víte, novela stavebního zákona zahrnuje nejen stavební zákon, ale dalších 43 norem. Pozměňovací návrhy, které jsme schválili, 60, jak jsem uvedl, se týkají stavební stavebního zákona - 46 z těch 60. Dalších sedmi norem se týká 14 pozměňovacích návrhů. Jak už tady paní ministryní bylo řečeno, s drtivou většinou těchto pozměňovacích návrhů byl vysloven souhlas předkladatele a u některých bylo vyjádřeno stanovisko neutrální.

    Jenom pro zajímavost, obdobné množství pozměňovacích návrhů bylo přijato hospodářským výborem, ale tam, podle toho, jak jsem se díval, většina z těchto pozměňovacích návrhů je identická s návrhy, které byly odsouhlaseny ve výboru veřejné správy. Myslím, že jenom dva se liší, takže tam při schvalování ve třetím čtení to bude celkem jednoduché. Jak vidíme v systému, kolegové načetli, předpokládám, kolem 30, 40 pozměňovacích návrhů, tak budeme ve třetím čtení se pravděpodobně bavit a jednat o stovce pozměňovacích návrhů.

    Zatím děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím, aby se slova postupně ujali nejprve zpravodajka výboru pro životní prostředí, poslankyně Marie Pěnčíková, a dále zpravodaj hospodářského výboru, poslanec František Laudát, a informovali nás o projednání návrhů ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnili. (Odmlka, poslankyně Pěnčíkova se vrací pro podklady.) Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Já se omlouvám, někde jsem si zasunula papíry. Výbor pro životní prostředí tuto novelu zákona projednal na svém jednání dne 8. února 2017. Jeho stanovisko máte ve sněmovním tisku číslo 927/2. V podstatě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatého pozměňovacího návrhu, který máte v textu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Laudáta o přednesení usnesení hospodářského výboru. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, hospodářský výbor projednal návrh novely zákona. Máte to jako tisk 927/4. Já tady víceméně... Za přítomnosti paní ministryně jsme se velmi často shodli s garančním výborem. Podobně jako garanční výbor jsme v řadě případů v některých bodech neakceptovali stanovisko Ministerstva životního prostředí, naopak většina hlasování, skoro všechna, mám pocit, která proběhla, tak od gestora materiálu, Ministerstva pro místní rozvoj, byla ta stanoviska akceptována. Nebudu to tady číst, je to poměrně rozsáhlý materiál, deset stránek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Než otevřu obecnou rozpravu, přečtu omluvy. Dnes od 17.50 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Květa Matušovská a dále od 18 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

    A já tedy otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji devět přihlášených. Jako první vystoupí pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Karel Rais a další. Prosím.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych tady dneska nezdržoval. Mně se bohužel stala jedna taková nemilá věc, když jsem podával do systému pozměňovací návrh, který se týká části energetiky, tak bohužel se nedostal včas na hospodářský výbor. Proto paní ministryně naprosto správně zareagovala, že nebudou reagovat na ten můj návrh a že se to projedná přímo tady na plénu. Než k němu přijdu, tak mám jedno takové možná neskromné přání, které se týká stavebního zákona. Hrozně bych si přál, aby to stavební řízení bylo kratší, než je vlastní stavba. To si myslím, že je cíl, který bychom si měli stanovit, protože to vlastně vypovídá o všem, jak to dneska funguje.

    Já k tomu stavebnímu zákonu nebudu nic připomínat, ale vrátím se samozřejmě (k tomu), co je v gesci hospodářského výboru, a to je to ta energetika. On ten pozměňovací návrh, který pak načtu v podrobné rozpravě, a nechci ho číst celý, protože on je opravdu dlouhý, nicméně týká se de facto sítí. A všichni určitě souhlasíte, že sítě jsou velmi strategická záležitost, protože to je podobné, jako jsou komunikace nebo dálnice. Řekl bych, že v případě těch sítí je to ještě významnější část našeho průmyslu, a rozhodně si myslím, že stojí za to zvýšit právní jistotu těch, kteří se vlastně těm sítím věnují, kteří je provozují a kteří je spravují. Jedná se o možnosti vyvlastnění věcného břemene, které sice dneska už v jiných zákonech je, ale ten můj návrh tady dává výrazně vyšší právní jistotu. A řekl bych, že je velmi jednoduchý, a nakonec se odkazuje i na některé zákony, které už v současné době platí, jako třeba zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Není to nic neobvyklého, myslím si, že to hodně pomůže.

    A rozhodně, kdo se v této oblasti pohybujete, tak víte, že věcná břemena, to je vlastně základ úspěchu položení sítí, provozování sítí. A protože struktura stavebního zákona i energetického zákona je, řekl bych, taková jako skládačka, tak ten můj pozměňovací návrh potom bude mít sedm bodů. Jednou se to týká provozovatele přenosové soustavy, podruhé provozovatele distribuční soustavy, potřetí výrobce plynu, počtvrté provozovatele přepravní soustavy, za páté provozovatele distribuční soustavy nebo vlastníka plynárenského zařízení, za šesté provozovatelů zásobníků plynu a za sedmé držitele licence na rozvod tepelné energie nebo vlastníka rozhodného tepelného zařízení. Takže já ho v podrobné rozpravě načtu.

    Moc bych vás poprosil, abyste tomu věnovali pozornost. Skutečně právní jistota v tomto odvětví je velmi důležitá a rozhodně stojí za to, abychom tento jednoduchý pozměňovací návrh, který sice vypadá na pohled velmi složitě, tady ve Sněmovně schválili a usnadnili tím život všem těm, kteří se pohybují kolem energetických sítí.

    Děkuji vám za pozornost a přihlásím se v podrobné rozpravě k tomu pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím. ***

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Jak jsem avizoval v prvním čtení, mám dva návrhy, které vycházejí z reálného života. Ten první se týká posunutí doby pro úpravu územně plánovací dokumentace, kde mají problém zejména velká města, která ve vazbě na nadřazenou dokumentaci ve spojení s novou rozhodovací praxí správních soudů nemohou nebo nedostávají zákonné povinnosti v původně navrženém termínu, a hrozí tak, že by od 1. 1. 2021 se mohla octnout bez jakékoliv platné územní dokumentace. Jako příklad uvádím problém statutárního města Brna. Statutární město Brno má platný územní plán města Brna schválený v roce 1994. Dle § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, tenhle územní plán by pozbyl dnem 1. 1. 2021 platnosti, pokud nebude samostatným postupem podle tohoto zákona upraven, v rozsahu úpravy projednán a vydán. A tady je to riziko.

    Důvodem k vložení časového omezení účinnosti územních plánů byla teze, že dřívější územní plány neodpovídaly dnešním potřebám a musely být nahrazeny novými územními plány a regulačními plány. Přirozeným předpokladem bylo, že pořízení územních plánů včetně územních plánů velkoměst je v reálném čase možné a právně vždy realizovatelné. V době vkládání časového omezení územních plánů do zákona však ještě nefungovalo přezkoumávání územních plánů správními soudy - to začalo reálně probíhat asi od roku 2011 -, které zásadním způsobem modifikovalo praxi územního plánování.

    Nesrovnatelné oproti minulosti jsou zejména dva zásadní faktory: doba pořizování územního plánu - v minulosti trvalo pořízení územního plánu dva roky, v současné době u velkých měst cca pět šest let - a skutečnost, že záměry republikového významu musí být nejprve zakotveny v krajské územně plánovací dokumentaci, v tzv. ZÚR. V případě města Brna došlo navíc ke zrušení nadřazené územně plánovací dokumentace. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly vydány na 29. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje, které bylo konáno teď za nového vedení dne 5. října 2016, a nabyly účinnosti dne 3. listopadu 2016. Nicméně je tady riziko, že i tento nově vydaný dokument je možno právně napadnout. Blokační časové a právní okolnosti nebyly přitom v době vkládání časového omezení územních plánů známy. (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Tak tedy pan předseda Kováčik - požádám, aby přestal hovořit. (Brání se s úsměvem, že nehovoří. Sedí ve své lavici.) Pan předseda Foldyna - také požádám, aby přestal hovořit. A požádám o ztišení. Děkuji. Prosím.

  • Poslanec Karel Rais: A dál se dostávám k závěru a to je právě ke stanovení jakéhosi kompromisního řešení termínu 31. 12. 2024, což byl termín, který byl zvolen na základě vyjednávání se všemi zainteresovanými aktéry tady, s řadou politiků a poslanců z Jihomoravského kraje a z města Prahy. A chápu to jako minimálně možné z hlediska potřebného času na realizaci.

    Čili oznamuji, že v podrobné rozpravě se pak přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který je veden pod číslem 5887. To je první věc.

    A druhá věc je opět z reálného života a je to pozměňovací návrh, který se týká výstavby náboženských staveb. Jedním z hlavních cílů stavebního zákona je ochrana kulturních a civilizačních hodnot. Česká republika v poslední době čelí novému fenoménu umisťování náboženských staveb do zastavěného území obcí, případně změnám účelu využití staveb stávajících, přičemž se zásadním způsobem mění hmotné i nehmotné kulturní hodnoty a místní identita. Reagoval jsem na to v podstatě tím, že jsem vytvořil pozměňovací návrh. Ten reaguje v podstatě na výstavbu náboženských staveb bez povolení veřejné správy. Chtěl bych zdůraznit, že navrhovaná úprava se vztahuje pouze a výhradně na nové náboženské stavby církví a náboženských společností, které nejsou nositeli zvláštních práv podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, zákon o církvích a náboženských společnostech. To jest, tato regulace nemá faktický dopad na dnešní ani budoucí stavby etablovaných církví a náboženských společností. Jde o nově působící náboženské spolky na území České republiky.

    Mám tento pozměňovací návrh vedený pod číslem 5236 a také se k němu v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová. Prosím.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, chtěla bych podpořit pozměňující návrh pana poslance Raise, který se vyjadřuje k posunutí termínu územního plánu. A budu mluvit za Brno, protože problematiku v městě Brně znám.

    Jak bylo řečeno, náš územní plán pochází z roku 1994 a od té doby bylo přijato čtyřicet rozhodnutí, která měnila původní územní plán. Chtěla bych také podotknout, že dnes máme důvod se domnívat, že bychom mohli zvládnout, a kvalitně zvládnout, přípravu územního plánu, pokud by nám byla dána šance na posunutí termínu, protože do čela Kanceláře architekta města Brna byl jmenován na základě konkurzu pan architekt doc. Michal Sedláček, který je architekt evropského formátu a pracoval pro známého světového architekta Franka Gehryho. Domnívám se, že i jeho osobnost je zárukou kvalitního zpracování.

    Myslím, že ještě je třeba podotknout to, co už tady také jako podtón zaznělo. Brno nebylo méně schopné připravit územní plán. Jenom mělo mnohem schopnější aktivisty, kteří dokázali zvrátit stávající plán a soudní rozhodnutí nakonec vyhrát. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Josef Uhlík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych vás chtěl seznámit se svým pozměňovacím návrhem, který se týká upřesnění definice pojmu liniová stavba. Týká se § 2, konkrétně doplnění odst. 10 do § 2.

    Paragraf 2 je paragraf definiční, který obsahuje celou řadu definic, pojmů, na které potom v zákoně je poukazováno, ke kterému se zákon tak či onak odkazuje. Text návrhu vám nyní přečtu:

    V § 2 se doplňuje odst. 10, který zní: "Liniovými stavbami se rozumí stavby pozemních komunikací, stavby drah, stavby vedení pro přenos a distribuci elektřiny, stavby pro rozvod tepelné energie, stavby plynovodů, produktovodů a ropovodů, stavby vedení elektronických komunikací, stavby vodovodů a kanalizací, vzletové a přistávací dráhy a pohybové plochy letišť, hráze vodních děl, úpravy koryt vodních toků včetně vodních nádrží, hlavní stavby k vodohospodářským melioracím, plavební kanály a náhony." Ostatní novelizační body se přečíslují.

    Liniová stavba je pojem, který je zmíněn jako významný pojem v občanském zákoníku, konkrétně v jeho § 509. Hlavní myšlenkou § 509 občanského zákoníku je, že liniové stavby nejsou součástí pozemků. A pak je zde upřesněno, co se rozumí pojmem liniová stavba. Občanský zákoník říká, že jsou to zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků. A pak paragraf ještě dodává: Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

    To znamená, že ta definice podle mého názoru není úplně přesná. Ta definice nevyčerpává všechny další možnosti. Vzhledem k tomu, že se k liniovým stavbám často odkazujeme, když třeba mluvíme o drážních nebo pozemních komunikacích, o vodních dílech atd., proto jsem si dovolil navrhnout takovéto upřesnění § 2 odstavcem č. 10. Nakonec při přípravě stavebního zákona se s takovouto definicí liniových staveb počítalo, ale pak byla z nějakého důvodu tato definice liniových staveb z daného textu novely stavebního zákona vyjmuta. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Josefa Uhlíka. Připraví se pan poslanec Petr Kudela.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se svým pozměňovacím návrhem. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí předkládám tento návrh. Týká se části 23. novely stavebního zákona. V současné době vedle novely stavebního zákona je projednávána v Poslanecké sněmovně i novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů. Jedná se o sněmovní tisk 1003. Je to takzvaná transpoziční novela EIA. Jak novela stavebního zákona, tak transpoziční novela EIA obsahují změny zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V některých případech jsou v obou těchto novelách navrhovány změny stejných ustanovení tohoto zákona. Důvodem předložení tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit soulad obou těchto novel a následnou použitelnost zákona o posuzování vlivů na životní prostředí po jejich přijetí.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Kudela. Připraví se pan poslanec Petr Bendl.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, přednedávnem jsme schvalovali novelu zákona o pohonných hmotách a v ní jsme specifikovali také požadavky na čerpací stanice a na místa, kde se vydávají pohonné hmoty a čerpají jiná energetická média. V tomto zákoně jsem se snažil specifikovat pravidla pro umísťování takzvaných čerpacích stanic, které nejsou stavbou, ale jsou to technická zařízení, a byl jsem odkázán na to, že tyto podmínky by měl stanovit stavební zákon. Proto jsem si dovolil ke stavebnímu zákonu připravit drobný pozměňovací návrh, který specifikuje vedle výrobků plnících funkci stavby, to jsou různé unimobuňky, kontejnerové stavby a podobně, také aby se tento paragraf, konkrétně § 103 odst. 1 písmeno e) bod 16, vztahoval také na tyto kontejnerové čerpací stanice, tedy na výrobky schválené a uváděné na trh dle jiného právního předpisu, a to jsou právě odkazy na zákon o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů.

    Dále mám připraveny ještě další pozměňovací návrhy. Ty už jsou ale z oblasti zemědělství, aby stavební zákon nemohl v územně plánovací dokumentaci vyloučit umístění staveb a zařízení pro zemědělství. Další můj pozměňovací návrh se pak týká vodního hospodářství, a to pro oblast urychlené výstavby vodní infrastruktury sloužící nejen k ochraně před povodněmi, ale rovněž ke zmírnění následků sucha nebo k jiným účelům podle vodního zákona ve veřejném zájmu. Děkuji.

    To jsem jenom krátce uvedl oblasti, ke kterým předložím v podrobné rozpravě pozměňovací návrhy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl. Připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, paní ministryně, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych řekl pár obecných slov k projednávané materii, protože jsme poměrně dlouze na výboru projednávali jednotlivé pozměňovací návrhy v očekávání, že z ostatních výborů, zejména z hospodářského, přijdou další možná stovky, možná desítky, uvidíme, pozměňovacích návrhů, které bude potřeba projednat, takže nás nečeká nic jednoduchého. Asi všichni máme zájem na tom, aby stavební zákon věci nezpomaloval. Trošku se obávám toho institutu možnosti přerušení projednávání EIA například nebo přerušení projednávání územního řízení, protože to bude v praxi znamenat, že vlastně to celé bylo úplně jedno, když jsme sloučili EIA a územní rozhodování. Tam vidím jistá nebezpečí, která nakonec zajistí, že zákon příliš v praxi nepomůže. Ale je to v tuhle chvíli akademická debata. Uvidíme, jaké pozměňovací návrhy nakonec projdou a jak dopadne zákon ve třetím čtení. Nicméně jsem cítil povinnost toto tady říci a to příliš velké nadšení z faktu, že stavební zákon jako takový mít musíme... Je nutné reagovat zejména na ten přijatý vládní návrh zákona o vlivu staveb na životní prostředí, který výstavbu v České republice z mého pohledu jednoznačně komplikuje, a Česká republika v tuhle chvíli vlastně nestaví. Když se podíváte na čísla využívání evropských peněz a podobně, tak jsme na tom opravdu velmi špatně. Zkomplikujeme-li život ještě stavebním zákonem, pak se můžeme s investicemi v České republice v podstatě, nebo s nějakými významnými investicemi v podstatě rozloučit.

    Odůvodnil bych dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím ještě v podrobné rozpravě, ale tam už to vezmu opravdu zkrátka. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy požádám pana poslance Martina Novotného o vystoupení a připraví se pan poslanec Václav Horáček. Prosím.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, i moje vystoupení se týká odůvodnění pozměňovacího návrhu, který je velmi jednoduchým krokem a spočívá v záměně formulace "v souladu" za formulaci "není v rozporu".

    O co jde konkrétně? Jednou z intencí předkladatelů je mj. urychlit a usnadnit stavby, které se týkají energetické infrastruktury. Můj pozměňovací návrh míří k článku XLII bod 2. Týká se § 1 odst. 4. Řeší hypotetické situace dvojího typu. Ta první situace, která může nastat, se týká stavu, kdy není hotový územní plán obce, a právní logika alespoň mně říká, že lze být v souladu pouze s existujícím dokumentem. Druhý důvod té formulační změny se týká situací, kdy energetická stavba není takového rozsahu, aby byla nadmístního charakteru, tj. aby se mohla objevit v rozlišovacím měřítku zásad územního rozvoje, tj. oné vyšší územněplánovací dokumentace krajské, která má jakési měřítko a poskytuje pouze stavby určitého nadmístního významu a jakéhosi strategického významu.

    Pakliže bychom zachovali to slovo "v souladu", tak v situaci, kdy by územně plánovací dokumentace buď neexistovala, nebyla dosud schválena, anebo by nebyla součástí ZÚR, ovšem nikoliv proto, že by ZÚR s ní nesouhlasil, ale proto, že se vymyká měřítku ZÚR, tak by mohl nastat interpretační problém mezi oním slůvkem "v souladu". V souladu lze být pouze s něčím, co buď existuje, anebo co ten dokument svým měřítkem skutečně pojednává a řeší. A právě proto v těchto místech navrhuji použít formulaci "nejsou v rozporu", která nemění základní intenci té úpravy, ale řeší právě situace, které jsem uvedl.

    V rozpravě podrobné se přihlásím poté už bez hlubšího vysvětlení k sněmovnímu dokumentu 5921.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Horáček a připraví se pan poslanec Jiří Petrů. Prosím.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu kolegyně Langšádlové, která je řádně omluvena. Je velmi jednoduchý, je ve dvou bodech. Myslím si, že velmi logický.

    Takže za prvé: V části první čl. 1 se za bod 38 vkládá nový bod, který zní: 10. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámky pod čarou zní: § 20a Územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změna a úplné znění územně plánovací dokumentace po vydání poslední aktualizace nebo změny se vyhotovuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu, tak jak znělo pod čarou, tam je § 3 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

    Ten druhý bod zní: V části první čl. 1 v bodě 281 v § 165 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "jemuž se uvedená dokumentace poskytuje rovněž v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu".

    Dovolte mi krátké odůvodnění a v podrobné rozpravě už se jenom přihlásím pod číslem systému.

    Pro sdílení a další zpracování informací o předpokládaném budoucím využití území, které stanoví územně plánovací dokumentace, je nezbytné, aby tyto informace měla veřejná správa k dispozici i ve formátu, který bude umožňovat jejich jednoduché zpracování. Proto je navrhováno, aby byla stanovována povinnost zpracovávat územně plánovací dokumentaci a její aktualizace nebo změny včetně úplného znění i v elektronické verzi ve strojově zpracovatelném formátu, který bude umožňovat její další jednodušší sdílení a zpracování.

    Navrhovaná právní úprava umožní poskytovat data generovaná územně plánovací dokumentací v souladu se směrnicí INSPIRE. Předpokládá se, že některá data generovaná územním plánováním budou zveřejňována prostřednictvím geografického informačního systému, jistě to znáte, v GISu, který je počítačovým informačním systémem a slouží pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. V současné době se zpracovává územně plánovací dokumentace převážně pomocí počítačových programů, které v grafické části využívají vymezování jednotlivých jeho prvků pomocí vektorových souřadnic. Textová část územního plánu se zpracovává v textovém editoru. Proto požadavek, aby územně plánovací dokumentace a její změny byly zpracovány i v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu, nebude znamenat zvýšení nákladů na její pořízení a nedojde ke zvýšení nákladů na veřejné rozpočty. Zakotvení této povinnosti do zákona má stanovit najisto, že projektant má veřejné správě předat územně plánovací dokumentaci i v takovém formátu, aby bylo možné její sdílení ve smyslu směrnice INSPIRE.

    V podrobné rozpravě se již jenom přihlásím v systému pod číslem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Petrů, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, většina mých pozměňujících návrhů, které jsou uvedeny v elektronickém systému, byla zpracována na základě jednání Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj 1. února letošního roku a je o nich také informován výbor pro veřejnou správu. Já však vystupuji z toho důvodu, že bych rád upozornil na svůj pozměňovací návrh poslední, a protože projednáváme stavební zákon ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, můj pozměňovací návrh se týká změny zákona o vyvlastnění č. 184/2006 Sb.

    Jistě víte, že se v praxi lze setkat s případem, kdy při vyvlastnění pozemku, může to být zemědělský pozemek třeba o rozsahu 0,3 hektaru, je požadován zákaz nakládání s celým pozemkem, jehož celá výměra je 127 hektarů, příkladně. To znamená zákaz pronájmu pozemku v celé výměře, byť by takové nakládání vyvlastniteli nebránilo v účelu vyvlastnění. Je nepřiměřené a nespravedlivé toto po vyvlastňovaném požadovat. Předložený pozměňovací návrh tento absurdní požadavek odstraňuje a zákaz vztahuje jen na část pozemku či stavby, jež je předmětem vyvlastnění.

    Takže to jsem považoval za nutné vám sdělit a požádat vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Věru Kovářovou, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám představila svůj pozměňovací návrh, jehož cílem je zpřesnit znění § 119 odst. 1 vládního návrhu, jehož výklad by mohl v aplikační praxi přinést komplikace. Ve zvláštní části důvodové zprávy vládního návrhu je uvedeno, že návrhem dochází k dalšímu výraznému prohloubení deregulace a že se navrhuje kolaudační povinnost ponechat pouze u staveb a jejich změn vyžadujících podle platné úpravy kolaudační souhlas. Vládní návrh změny § 119 odst. 1 však paradoxně umožňuje v extrémním případě výklad, že by se kolaudace mohla vztahovat též na stavby, které povolení umístění - územní rozhodnutí nebo územní souhlas - ani provedení - ohlášení nebo stavební povolení - nevyžadují. Pozměňovací návrh proto upřesňuje vládní návrh tím, že jasně stanoví, že kolaudaci bude podléhat pouze dokončená stavba, popřípadě její část schopná samostatného užívání uvedená v § 103 odst. 1 písm. e) v bodech 4 až 8, stavba ohlášená stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, vodního zákona, nebo pokud vyžaduje stavební povolení. Toto vymezení odpovídá stávajícímu znění § 119 odst. 1. Další zúžení kolaudovaných staveb pak koresponduje s vládním návrhem, tj. navrhuje se kolaudační povinnost ponechat pouze u staveb a jejich změn vyžadujících podle platné úpravy kolaudační souhlas.

    Závěrem si dovoluji konstatovat, že předložený pozměňovací návrh byl před svým vložením do systému zkonzultován s předkladatelem, tj. Ministerstvem pro místní rozvoj. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. A nyní vystoupí pan poslanec Kolovratník, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobrý večer, děkuji za slovo. Nemám v ruce žádné poznámky, tak se pokusím být stručný. Já se na vás obrátím s prosbou o střídmost a rozvahu při podpoře a zvažování toho ohromného množství podaných pozměňovacích návrhů. Budu trochu hájit pozici paní ministryně a budu za ni bojovat a vím, proč to dělám. Dělám to z důvodů, které jsem si velmi dobře rozmyslel.

    Já jsem debatu, která teď proběhla, sledoval velmi pozorně. Chápu pohnutky řady z vás vedené dobrou věcí, že chcete tu vylepšit stavební řízení, tu proces schvalování, tu proces odvolávání, ale opravdu, jak jsem řekl v úvodu svého vystoupení, chci poprosit o střídmost. A ta prosba je z toho důvodu, a ono to bylo paní ministryní vysvětleno v úvodu, že ten zákon se připravoval velmi dlouhou dobu. Byly na něm skutečně odpracovány stovky hodin a jeho základní myšlenkou, nebo takovým základním myšlenkovým nositelem, kromě tedy transpozičních úkonů směrem k EU, je skutečně zjednodušit stavební řízení pro drobné, malé stavebníky. Do toho, a předpokládám, že tu informaci máte, jsme přišli s poměrně velkým a rozsáhlým komplexním pozměňovacím návrhem jak na garančním výboru, tak na hospodářském výboru a i tady jsme na tom pozměňovacím návrhu odpracovali ohromné množství práce a je k němu, já to teď schválně přeženu, tvrdě odpracovaná a odmakaná shoda a souhlas nejenom mezi několika rezorty, to znamená Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem životního prostředí a i Ministerstvem spravedlnosti, ale je na něm odpracována shoda opravdu napříč politickým spektrem mezi koalicí i opozicí.

    Pokud jste u toho nebyli, pro vaši představu v tom sněmovním dokumentu, tisky číslo 927/3 a 927/4, to jsou ona usnesení výborů, garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a našeho hospodářského, a my jsme tam skutečně hlasovali jako jeden muž. Ve vzájemné shodě jsme všichni podpořili tu širokou dohodu napříč zákonem v řadě bodů. A byla to vlastně půlka cesty. Druhá polovina spočívá v jednom z pozměňovacích návrhů, který za malou chvíli představí a přihlásí se k němu kolega Ladislav Okleštěk, a je to vlastně pokračování modifikované verze, vydiskutované verze toho pozměňovacího návrhu. A tady vás budeme potom ve třetím čtení prosit o podporu.

    O co se jedná? O čem je ten komplexní návrh? Jedná se o dopravu. My tady pomáháme dopravě. Nebudu vás teď zdržovat jmenováním těch mnoha bodů, které jsme tam vymysleli a připravili a našli vzájemnou shodu více rezortů, ale obecně tady podporujeme sektor dopravy, zrychlení výstavby liniových dopravních staveb. Upozorňuji případné ochránce lidských práv, pouze těch liniových staveb, které definujeme jako strategické. Jsou to tedy stavby v souladu s definicí zákona č. 416/2009 Sb., zjednodušeně dálnice, silnice I. třídy a v případě železnic tzv. národní státní dráhy, jsou to většinou trasy železničních koridorů vedené v síti TEN-T, anebo i do budoucna vysokorychlostní tratě. A tohle budeme podporovat ve společném pozměňovacím návrhu, pod kterým jsou opět podepsáni, a já za to chci poděkovat, kolegové jak z koalice, tak opozice. Takže tady prosím o podporu. A u těch ostatních jednotlivých návrhů jednotlivých poslanců, tak tam se obracím jménem paní ministryně na všechny kluby a prosím o střídmost a rozumný přístup, abychom si stavební zákon nakonec sami nepokazili a nezbourali. Byla by to velká škoda.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se - eviduji faktickou poznámku pana poslance Stanjury. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl mluvit k panu poslanci Kolovratníkovi, jestli mi bude věnovat pozornost. Takový protimluv několikrát logicky zazněl v jeho vystoupení, a tak bych byl rád, aby na tom zapracoval.

    První. Hlavně buďte střídmí, ale my jsme připravili velký komplexní pozměňovací návrh. To nejde dohromady. Buď platí první, nebo druhé! A já nezpochybňuji, že na tom bylo odpracováno hodně, ale fakt mi vadí, když se tady řekne: já vás s tím nebudu zdržovat. To není zdržování. To fakt není zdržování. A myslím, že ty změny si zaslouží nějaký delší komentář, pokud stojíme o nějakou silnější podporu než o nějakou těsnou většinu.

    A třetí věc. Ta je spíš možná systémová. Je to komplexní pozměňovací návrh, nebo není? Pokud ano, tak o tom musíme rozhodnout hlasováním a případné pozměňovací návrhy se dávají ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Jinak se tomu jenom tak říká a nic to není. A já bych byl rád, ať se to vyjasní, aby pak nevznikaly problémy, že něco je nehlasovatelné, něco hlasovatelné je.

    Nicméně vy jste tedy střídmí nebyli. Vy jste se na to vrhli trošku jako opozice a já bych řekl, že docela zásadně jste to paní ministryni přepsali a přepisujete. A já ještě nevím, jak se k tomu postavíme, ale rád bych slyšel, a fakt nemusíme takhle spěchat - když říkáte pomoc dopravě, já jsem pro, ale možná bychom si tady mohli říct, v čem ta pomoc spočívá a jestli tam jsou jenom pozitiva, nebo i negativa anebo nějaká rizika, protože on to není tak černobílý příběh. Zažil jsem hodně pokusů o zjednodušení stavebního zákona a výsledek byl přesně opačný. Možná ti, kteří to navrhovali, to mysleli dobře, ale dopadlo to jako vždycky, abych použil slavný okřídlený výrok z jedné východní země.

    Tak jestli vás takhle můžu vyzvat, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, stálo by za to minimálně pro mě v oblasti dopravy to trošku podrobněji okomentovat, v čem vidíte přínosy a v čem bychom mohli vidět případná rizika nebo nedostatky toho návrhu. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Kolovratníka. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Uznávám to a beru. Nechci teď rozpoutat spor mezi mnou a Zbyňkem Stanjurou. Pokusím se tedy vejít v té reakci do dvou minut. Možná by to tedy měla být omluva ode mě. Já jsem použil tu formulaci komplexní pozměňovací návrh a velký pozměňovací návrh. No, abychom drželi tu definici. Není komplexní. Já mu tak říkám, protože ho tak cítím, protože je rozsáhlý. Takže určitě formalisticky nebudu trvat na tomto slově. A tím snad to vysvětlení, že nemusíme pak hlídat tu proceduru.

    Vnímám i tu námitku, že říkám protimluv. Buďme střídmí, nebo prosím, buďte střídmí, a my jsme se do toho pustili takhle ve velkém. Ta prosba asi vyplývá z toho, že jsem byl v tom procesu. Kdokoliv z kolegů, ať tedy koaličních, nebo opozičních, přišel se svým nápadem, se svým návrhem teď během těch posledních měsíců, prosince, ledna, tak jsme se to právě snažili odpracovat a vykomunikovat mezi jednotlivými ministerstvy. My jsme opravdu seděli se všemi rezorty na několikrát. Ta prosba směřovala k tomu, že teď je hotovo. Jsme v nějaké fázi. Já neříkám, že to je sto procent. Někam jsme se dostali. Našli jsme, řeknu, maximální možnou shodu, maximální možnou míru shody. A moje prosba vyplývá z toho, že už bych byl rád, a věřím, že teď mluvím za paní ministryni, zdrženlivý v těch dalších dobrých nápadech. Už by toho bylo moc a takhle by to asi mohlo být donekonečna.

    A k tomu vysvětlení, co je dobré, co v tom není dobré. Co my si myslíme, že je pozitivní. Samozřejmě není problém se do té debaty pustit tady na plénu, ale já za sebe jsem větším příznivcem práce v těch výborech. Tam sedíme v menší sestavě, řekněme ve specializované sestavě. Tam se o to porveme. Tam se domluvíme. A i u toho prvního, u těch čísel sněmovních tisků, řadu věcí, řadu částí jsme prostě po dohodě z nich odstranili a nepřijali. Po široké dohodě mezi rezorty a poslanci jak v garančním výboru, tak v hospodářském. Za to bych se tedy přimlouval víc, za tu práci ve výborech.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já jsem si myslel, že jenom velký a ne komplexní a děkuji za to vysvětlení. Ale to za b) neberu. Není to tak, že výsledný tvar zákona schvaluje výbor. Není to tak. A mně to fakt vadí, když se řekne... Co my, kteří jsme v jiných výborech a rádi bychom to slyšeli a rádi bychom se rozhodli na základě debaty, jestli to podpoříme, nebo ne?

    A není hotovo, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy. Až ve třetím čtení bude hotovo. Druhé čtení slouží k podávání pozměňovacích návrhů. Po dnešku dostaneme souhrn pozměňovacích návrhů a teprve začneme přemýšlet, aspoň někteří z nás, který podpoříme, a kteří nechtějí spoléhat jen na vlajkonoše nebo na dobré doporučení těch, kteří to odpracovali. Nic proti tomu. Vím, že to nemůžete dát jako za úkol, ale bylo by fajn, kdybyste nám o té dopravě něco řekl, protože pak může být pozdě. Dneska, teď. Teď je šance. Nikam nespěcháme. Vždyť jsme začali ve čtrnáct a je teprve 18.30. Tak kam spěcháme? Nikam nespěcháme. Není to škoda, aby to tady nezaznělo, pokud je to tak pádné? Je to vykomunikované? Má to šanci na velkou podporu? Tak zkuste nám to říct.

    Já můžu jen slušně poprosit. Nic jiného udělat v této chvíli nemůžu. Pak už budeme jenom hlasovat. Pak už bude pozdě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. V tento moment neeviduji žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Je-li tomu tak, v tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se, zda si paní ministryně nebo pan zpravodaj chce vzít závěrečné slovo v tento moment. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěla ještě jednou velmi poděkovat té konstruktivní debatě především na výboru pro veřejnou správu, protože od toho se vlastně odrazily debaty i na ostatních dvou výborech, což byl výbor pro životní prostředí a hospodářský výbor. A tam myslím, že jsme opravdu všechno vysvětlovali do detailů. Rezorty tam byly zastoupeny. Takže ještě jednou děkuji, protože ten zákon si myslím, že teď tady leží tak, jak asi by měl.

    K tomu velkému pozměňovacímu návrhu. Tam těch změn je hodně. Většina těch částí směřuje do změny zákona č. 416 o urychlení výstavby silniční dopravní a energetické sítě. A samozřejmě tam ten první návrh, který byl i řešen na všech výborech, tak MMR nemohlo odsouhlasit, protože my jsme tady teď v obhajobě toho, aby ta novela stavebního zákona byla funkční. A v tuto chvíli jsme se shodli na některých principech. Ne na všech. Na předběžné držbě není souhlas, tam nebude souhlas Ministerstva pro místní rozvoj. To jsem sdělovala na začátku. S tím nesouhlasíme, ale na dalších částech tam by měla být shoda. Ještě jednou děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Chci se zeptat pana zpravodaje, zda chce promluvit. Ne. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji patnáct přihlášených. První vystoupí pan poslanec Matěj Fichtner. Připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím.

  • Poslanec Matěj Fichtner: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobrý večer. Dovoluji si v podrobné rozpravě se přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému. Možná nějaký obecný úvod k tomu.

    Všechny ty pozměňovací návrhy jsou zaměřeny na drobné stavebníky. Když si vezmeme, že obecně samozřejmě výstavba může být financována buď veřejným, nebo soukromým investorem, přičemž oba zdroje financování jsou z pohledu tvorby hrubého domácího produktu rovnocenné, protože hrubý domácí produkt je samozřejmě tvořen jak veřejnými, tak i soukromými investicemi, tak rozumím tomu, že ten návrh zákona vlastně urychluje zejména tedy ty liniové stavby, a za to bych chtěl určitě paní ministryni poděkovat. To je velmi, velmi dobrý krok. Nicméně řekl bych, že by ta část z toho návrhu, která směřuje na právě na soukromé drobné investory, mohla jít klidně ještě trošku dále. Vůbec, stavební zákon tak, v jaké je dnes podobě, tak se domnívám, že je to příklad poněkud příliš vysoké regulace a zasloužil by si malinko rozvolnit právě ve prospěch těch drobných investorů, kteří poté mohou své investiční záměry realizovat, a tím právě přispět k tvorbě i hrubého domácího produktu, protože když si zvážíme, že tito soukromí investoři drží v ruce peníze a jsou připraveni stavby realizovat, ale regulace jim v tom brání, tak prostým uvolněním té regulace určitě bude možné podpořit stavební rozvoj měst a obcí.

    Tolik tedy obecný úvod. A dovolte, abych tedy načetl jednotlivé pozměňovací návrhy. Všechny jsou uloženy v systému. Potom ten poslední pozměňovací návrh, který budu načítat, tak prosím pana zpravodaje, aby mi věnoval trošičku pozornosti u toho, protože tam bude rozdíl oproti tomu textu, který je uložen v systému. Ale k tomu se dostanu.

    První pozměňovací návrh, který je v systému uložen pod číslem 5126, se týká problematiky upravené v § 79 odst. 2 písm. p) stavebního zákona. Pro připomenutí, § 79 odst. 2 tak vymezuje okruh výjimek, stavebních záměrů, pro které se nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Původně v textu zákona, který je dnes platný, je napsáno, že se rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují pro bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku.

    Ta novela, která je předložena, tuto regulaci trošičku rozvolňuje, protože říká, že není vyžadováno rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas pro bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku a jeho související technické zařízení. To znamená, že existuje jakési technické zařízení, které souvisí s tím bazénem, a nově ani pro to technické zařízení nebude nutný územní souhlas nebo rozhodnutí o umístění stavby. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Foldyna.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní ministryně, kolegové, kolegyně, říkal jsem, že ten pozměňovací návrh je jednoduchý, ale odůvodnění vůbec jednoduché není. (Veselá reakce hloučku poslanců.) Vzhledem k tomu, že tady bylo teď takové velmi podrobné zdůvodnění předchozích pozměňovacích návrhů, tak se pokusím být stručnější.

    Jak jsem říkal v obecné rozpravě, jedná se o právní jistotu pro ty, kteří spravují sítě, případně vlastník nějakých výrobních (nesrozumitelné), jak jsem to tady říkal, nebudu to tady říkat. Možná zopakuji, pro koho všeho se to týká. Ta jistota vyvlastnění věcného břemene se týká provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribuční soustavy, výrobce plynu, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo vlastníka plynárenského zařízení, provozovatele zásobníku plynu a držitele licence na rozvod tepelné energie nebo vlastníka rozvodného tepelného zařízení. Jedná se tedy o tu část, která se týká změny energetického zákona.

    Pozměňovací návrh má číslo sněmovního dokumentu 5690, k němuž se samozřejmě hlásím. Teď mi dovolte krátké stručné zdůvodnění k těm sedmi bodům, které tam jsou. Protože vás opravdu nebudu zdržovat, nebudu to probírat 1 až 7, protože se to opakuje. Řeknu to jako shrnutí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Foldyna, připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající. Já se chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který nese číslo 5904. Jenom v krátkosti uvedu, čeho se ten pozměňovací návrh týká.

    Víte, že povolovací procesy v České republice, zejména jejich délka, jsou velice dlouhé, jsou nepředvídatelné, a to velice komplikuje život investorům jak českým, tak zahraničním, zejména v high-tech technologiích, kde se poměrně složitě tyto věci prosazují. Byl novelizován zákon č. 100 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Tam mají všichni dostatečný prostor. Já si myslím, že ta technická norma, kterou stavební řízení je, by měla být kompetentním prostorem pro kompetentní orgány. Ve svém pozměňovacím návrhu omezuji vstup spolků do stavebního řízení. Chtěl bych, aby se zrychlilo projednávání stavebních povolování v České republice, a proto bych vás prosil o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Karel Rais.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý večer. Já bych chtěl v úvodu poděkovat paní docentce Putnové, která celkem zřetelně řekla některé věci, které jsem zapomněl.

    Co se týká mého návrhu na prodloužení platnosti územní dokumentace, protože tam máme aktivisty, jestli zelené, modré, puntíkované, to je jedno, ale tito aktivisté v podstatě ještě s neschopným předcházejícím managementem Jihomoravského kraje způsobili to, že vlastně nebyly ani zásady územního rozhodnutí jednoznačně definovány. Teď je jiná situace od října loňského roku, ale pořád je tady to nebezpečí, že jakýkoli aktivista může přes správní soud do toho, jak se říká lidově, hodit vidle, a tím pádem v podstatě znemožnit splnění termínu. Proto v prvním pozměňovacím návrhu dávám s dalšími kolegy napříč politickým spektrem, jak se tady říká, návrh na prodloužení platnosti výjimky z územně plánovací dokumentace. Tyto úvahy jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu číslo 5887, čímž se k tomuto pozměňovacímu návrhu hlásím.

    Druhý pozměňovací návrh reaguje na současný stav konkrétně v městě Brně, kde vznikají víceméně bez povolení různé náboženské stavby a orgány státní správy se na to v podstatě jenom dívají, protože na to nemají právní nástroj. Takže se snažím v podstatě přes pozměňovací návrh 5236 zavést institut místního referenda, které by rozhodovalo o tom, jestli občané souhlasí s výstavbou náboženské budovy, nebo ne. Zdůrazňuji skutečnost, že navrhovaná úprava se vztahuje pouze a výhradně na nové náboženské stavby nově vzniklých náboženských společností a netýká se klasických etablovaných církví a náboženských společností. To je uvedeno v pozměňovacím návrhu 5236, ke kterému se hlásím.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Snopek, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

  • Poslanec Václav Snopek: Hezký večer, dámy a pánové. Já se chci přihlásit k pozměňujícím návrhům pod číslem 5933. Velice stručně. Jeden pozměňující návrh se týká § 87 a je to zahájení územního řízení, pokud se týká akce více obcí, aby bylo možno využít vyhlášku podle správního řádu, a je to (nesrozumitelné) dalších paragrafů. Myslím, že by to mohlo najít shodu.

    Druhý pozměňující návrh je vlastně přihlášení se k návrhu, který už jsme tady jednou měli a bohužel v hospodářském výboru neprošel o jeden hlas, bohužel mým hlasem, a je to územní rozhodnutí u vybraných staveb energetické infrastruktury. Myslím si, že to je návrh, který má šanci projít.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Josef Uhlík. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, se kterým jsem vás seznámil před chvilkou a který se týká definice liniových staveb. Tento návrh jsem vložil do systému jako sněmovní dokument 5905. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Uhlík, připraví se pan poslanec Adámek. Prosím.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden jako sněmovní dokument 5918. Odůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě. Co se týká usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, odkazuji na sněmovní tisk 927/3.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Adámek, připraví se pan poslanec Kudela. Prosím.

  • Poslanec František Adámek: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden je uveden jako sněmovní dokument číslo 5806 a druhý 5936. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kudela, připraví se pan poslanec Petr Bendl.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, jak jsem avizoval v obecné rozpravě, přihlašuji se nyní k pozměňovacím návrhům sněmovní dokument číslo 5937. Tento pozměňovací návrh upravuje § 103 stavebního zákona, a to ve věci výrobků plnících (funkci) stavby a výrobků schválených a uváděných na trh podle jiných právních předpisů. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Čas se navršil, tak budu stručný. Jen se přihlašuji k dokumentu 5899 a 5898. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Novotný, připraví se pan poslanec Václav Horáček.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, přihlašuji se tímto k sněmovnímu dokumentu 5921. Podrobné odůvodnění pozměňovacího návrhu jsem přednesl předtím v rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Václav Horáček a připraví se pan poslanec Jiří Petrů.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu kolegyně Langšádlové, který je v systému pod číslem 5770 a který jsem podrobně vysvětlil v obecné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Petrů, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

  • Poslanec Jiří Petrů: Ještě jednou dobrý večer. Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům uvedených v evidenci 5724, 5725, 5726, 5727, 5760 a 5839. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Okleštěk. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5881. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Okleštěk, připraví se pan poslanec Klaška.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému vedeny pod číslem 5910 a 5913.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Klaška.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl tímto načíst pozměňovací návrh, který není uveden v systému, nicméně vychází z pozměňovacího návrhu kolegy Raise, který je uveden v systému pod číslem sněmovního dokumentu 5887 a tvoří mu takovou drobnou alternativu, protože mění pouze číslovku letopočtu z čísla 2024 na číslo 2022 a celý zní takto: V části první článku 1 se vkládá nový novelizační bod, který zní: V § 188 odst. 1 se slova "31. prosince 2020", nahrazují slovy "31. prosince 2022". Ostatní novelizační body se přečíslují.

    Odůvodnění tohoto mého návrhu je, jak už jsem říkal, že tvoří jistou alternativu k povinnosti mít územní plán pro obec nebo město do konce tohoto roku, protože mně také jde stejně jako panu prof. Raisovi o město Brno a chtěl bych ho tímto povzbudit, protože nemá zcela dobudovanou dopravní infrastrukturu. Čekalo na zásady územního rozvoje, i když Jihomoravský kraj už v minulosti nabízel spolupráci na dořešení těchto záležitostí, například ohledně železničního uzlu Brno a propojení dálnice D43. Tak bych tímto Brno chtěl povzbudit, aby konalo.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. V tento moment neeviduji nikoho, kdo je přihlášen do podrobné rozpravy. Táži se, jestli je tomu tak. Je tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se paní ministryně případně pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Paní ministryně nejprve. Prosím.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji všem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě vás požádám o ztišení. Ještě jsme nepřerušili jednání Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo. V obecné a podrobné rozpravě vystoupilo více než 30 kolegů. Všem velké díky za věcnost při jejich příspěvcích. Díky.