• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 55. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Jan Hamáček z rodinných důvodů, Petr Adam ze zdravotních důvodů, Jiří Běhounek od 13 do 16 hodin z osobních důvodů, Ondřej Benešík do 17 hodin z osobních důvodů, Jan Birke z pracovních důvodů, Milan Brázdil ze zdravotních důvodů, René Číp ze zdravotních důvodů, Radim Fiala z rodinných důvodů, od 14.30 Vlastimil Gabrhel z pracovních důvodů, Radim Holeček z rodinných důvodů, David Kádner ze zdravotních důvodů, Zuzana Kailová od 14.30 ze zdravotních důvodů, Vladimír Koníček od 12 do 16 hodin z pracovních důvodů, Roman Kubíček do 10 hodin ze zdravotních důvodů, Petr Kudela do 12 hodin z pracovních důvodů, Jana Lorencová ze zdravotních důvodů, Radka Maxová do 15 hodin ze zdravotních důvodů, Nina Nováková do 12 hodin z pracovních důvodů, Igor Nykl ze zdravotních důvodů, Ladislav Šincl ze zdravotních důvodů, Pavel Šrámek z důvodu zahraniční cesty, Karel Tureček z osobních důvodů, Jan Volný ze zdravotních důvodů, Radek Vondráček z důvodu zahraniční cesty, Josef Vondrášek z osobních důvodů, Kristýna Zelienková ze zdravotních důvodů a Jiří Zemánek od 14.30 z osobních důvodů.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: premiér Bohuslav Sobotka z pracovních důvodů, vicepremiér Andrej Babiš z pracovních důvodů, vicepremiér Pavel Bělobrádek z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Marian Jurečka do 11 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Miloslav Ludvík z pracovních důvodů, pan ministr Robert Pelikán z pracovních důvodů, pan ministr Martin Stropnický z důvodu zahraniční cesty, paní ministryně Karla Šlechtová z důvodu zahraniční cesty, paní ministryně Kateřina Valachová do 15.30 z pracovních důvodů a pan ministr Lubomír Zaorálek z důvodů pracovních.

    Dnes bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům a těmi jsou body 2, 11, 13, 14, 15, 12, 65, 61, 62, 55, 56 a 57, jsou to sněmovní tisky 501/6, 854, 911, 912, 926, 903, 688, 924, 930, 816, 862 a 881. V případě vyčerpání programu bychom pokračovali body z bloku prvního čtení - zákony dle schváleného pořadu schůze.

    Také připomínám, že ve 12.45 hodin máme pevně zařazené body 291 a 259, 260 a 261 a v 17 hodin další pevně zařazený bod 192.

    Mám zde tři přihlášky k programu schůze. Jako první vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová se svým návrhem. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych navrhla zařadit pevně bod číslo 25, sněmovní tisk 807, což je zákon o provozu na pozemních komunikacích. Týká se to zjednodušení procesu podávání žádostí o řidičské průkazy. Navrhuji ho pevně zařadit ve čtvrtek 2. 3. po bodu 284 napevno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další přihlášku má paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte, abych vás požádala o zařazení sněmovního tisku 977, o ústavní výchově, který je již rozečten v prvním čtení, dnes po pevně zařazených bodech paní ministryně Marksové. Podle mého programu tedy po bodu sněmovní tisk 903, protože paní ministryně Marksová si přála být přítomna při projednávání tohoto tisku. (V sále je hluk, není téměř rozumět.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě vás poprosím, o jaký bod se jedná, co to je za bod?

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Je to sněmovní tisk 977. Pokud nedošlo k přečíslování, tak je to bod 173.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další je přihlášený pan poslanec Soukup s jeho návrhem na úpravu programu. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, budu trochu obšírnější, abych připomněl -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení, protože já neslyším, jaké návrhy jsou podávány, abych věděl, o čem pak budu dávat hlasovat.

    Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Takže ještě jednou. Dámy a pánové, budu trochu obšírnější, abych připomněl souvislosti. Už je to delší dobu, co jsem podal ten návrh. Byly to dva měsíce, co zfanatizovaný Tunisan Anis Amri vjel kamionem do předvánočního trhu v Berlíně. Bilance dvanáct mrtvých, mezi nimi jedna Češka, množství zraněných. Později se ukázalo, že značný podíl na radikalizaci Amriho měl v Německu působící islamistický kazatel Ahmad Abdul Aziz, podle policejních zpráv jednička Islámského státu.

    Z uniklých informací západoevropských tajných služeb plyne, že radikální kazatelé arabského světa rekrutují mezi bojovníky Islámského státu už mezi šestnácti- a sedmnáctiletými. V Německu přitom tvoří polovinu mladých blouznivců, kteří odjíždějí bojovat za ISIZ do Sýrie, děti německých rodičů. Působení radikálních salafistických kazatelů pocházejících většinou ze Saúdské Arábie vyhodnotila jako bezpečnostní riziko Belgie. Nedávno vyhostila radikálního imáma El Alami Amaoucha.

    Ostatně působení kazatele ze zahraničí, s tím máme určitou zkušenost i u nás. V roce 2013 přijel do Česka britský muslim Haitham al-Haddad. Usiloval o zřízení tzv. islámské komise pro rodinu, což nebylo nic jiného než zavedení paralelního práva šaría, zatím jenom pro rodinné právo.

    Proč o tom všem mluvím? Abych připomněl novelu zákona o svobodě náboženských vyznání a o postavení církví a náboženských společností, kterou jsem vypracoval spolu se skupinou dalších poslanců. Novela řeší určitý dohled státu nad kazateli a propagátory církví ze zahraničí. Má číslo sněmovního tisku 937. Je to podle mne nutné preventivní opatření. Navrhuji zařazení tohoto sněmovního tisku 937 na program této schůze, a to po pevně zařazených bodech na středu 15. března. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V pořadí, tak jak jste přihlášeni - nyní kolega Faltýnek, poté k pořadu schůze paní poslankyně Chalánková. Prosím. ***

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající. Dovolte, abych jménem našeho klubu navrhl pevně zařadit v pořadu schůze bod číslo 34, jedná se o poslanecký návrh kolegyně Kovářové, návrh zákona o daních z příjmů, tisk 848, druhé čtení, a to na úterý 14. 3. po již pevně zařazeném bodu číslo 44.

    Děkuji za pozornost. Úterý 14. 3. po již pevně zařazeném bodu číslo 44.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dovolte, já bych ještě navrhla variantu k bodu 173, tedy k sněmovnímu tisku 977, protože jsou tam ještě nějaké další pevně zařazené body na dnes, na středu 1. března, tak bych prosila o hlasování o zařazení tohoto sněmovního tisku jako první bod po v současné chvíli pevně zařazených bodech.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda někdo další má ještě návrhy na úpravu pořadu schůze. Jestli tomu tak není, dám hlasovat.

    Nejprve budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Kovářové, která navrhuje, aby bod číslo 25, sněmovní tisk 807, zákon o provozu na pozemních komunikacích, byl zařazen na čtvrtek 2. 3. pevně po bodu 284.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 178, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro návrh 136. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

    Dále je zde návrh paní poslankyně Chalánkové, která chce zařadit bod číslo 173, sněmovní tisk 977, dnes po již pevně zařazených bodech. První návrh je po sněmovním tisku 903, což je zákoník práce.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 179, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 39, proti 58. Tento návrh byl zamítnut.

    Stejný návrh variantně dnes po všech pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 180, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 27. Tento návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Soukupa, který chce zařadit bod 163, sněmovní tisk 937, na 15. 3. po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 181, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 16, proti 54. Tento návrh nebyl přijat.

    Poslední návrh je návrh pana předsedy Faltýnka, aby bod 34 byl pevně zařazen na úterý 14. 3. po bodu 44.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 182, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 117, proti 5. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

    Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu schůze.

    Otevírám první bod dnešního jednání a tím je

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 21. února a rozprava byla přerušena. Připomínám, že z pověření Senátu se projednávání tohoto bodu mohou zúčastnit paní senátorka Jitka Seitlová a pan senátor Jaroslav Větrovský, čímž zde paní senátorku mezi námi vítám. Dobrý den.

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj garančního výboru Robin Böhnisch. Táži se, zda předtím, než budeme pokračovat v rozpravě, chce vystoupit pan ministr. Není tomu tak. Případně pan zpravodaj Böhnisch? Také ne.

    Budeme pokračovat v přerušené rozpravě, kterou tímto otevírám. Prvním přihlášeným je pan poslanec Laudát, připraví se paní poslankyně Nohavová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, já navážu na předchozí vystoupení, která jste tady slyšeli. Slyšeli jste o lunaparcích. Já jsem to vystoupení měl připravené již dříve, neměnil jsem ho, takže se v něčem možná budu opakovat nebo se dotknu stejných věcí, ale samozřejmě díky tomu, že zákon o ochraně přírody, byť v té ořezané podobě, která se týká pouze Šumavy, tady již byl několikrát.

    Senát, který byl doplněn nedávno o zvolenou třetinu svých členů, se uvedl na českou politickou scénu v uvozovkách úpravami návrhu zákona č. 144/1992 Sb. dne 18. ledna 2017 z mého pohledu velmi nešťastným způsobem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vstupuji do vašeho projevu, ale opět musím vyzvat kolegy a kolegyně ke ztišení. Prosím, pokračujte. (Hluk v sále se nezmenšuje.)

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Ani se mi nechce věřit, že většina senátorů úmyslně svým hlasováním otevřela cestu k další vlně vykořisťování krajiny. Zdůrazňuji vykořisťování krajiny. Jinak totiž nelze nazvat proces, v němž poměrně úzká skupina polistopadových zbohatlíků poté, co proměnila krkonošská údolí na lunaparky, zatoužila po osobní privatizaci pro změnu jižních hraničních hor. Vily vystavěné na kopcích tak, aby majitelé měli dobrý výhled, ve kterém jim nebude překážet to, co sami budují, to je vize jejich podoby české krajiny. Leckde už je to dneska realita, nemusíte chodit pro příklady příliš daleko. A to je vize, kterou čeká Šumava, pokud bychom přistoupili na senátní návrh zákona.

    Již dříve se v těchto prostorách odehrával boj o aktivitách na územích zasažených kůrovcem a orkánem Kyrill. Dnes se jasně ukazuje, že příroda si poradí sama bez našich motorových pil a těžké mechanizace.

    Přichází stejná skupina politiků s dojemnou péčí o rozvoj šumavských obcí. Až na několik výjimek nemám dojem, že obyvatelé Šumavy chtějí žít jako chudí příbuzní ve stínu nekonečných šňůr apartmánů. A až těch apartmánů bude příliš, až se šumavská údolí promění v sezónní Václaváky, potom se zbohatlíci budou ohlížet, která další území zabetonují a ekonomicky vytěží. Pro sebe samozřejmě. Nemělo by být bráněno obcím a obyvatelům v oblastech národních parků rozvíjet svoje aktivity a zhodnocovat svůj majetek, ale musíme zabránit tomu, aby na kvalitách a krásách přírody parazitovali zlatokopové, kteří krajinu a přírodu ekonomicky vytěží, znehodnotí a ohrozí, či ji dokonce zlikvidují. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Šarapatka. Prosím.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já jsem poslouchal poměrně pozorně názory obou stran a musím říct, přestože jsem sám z hor, tak nemám úplně ještě vycizelovaný názor na tuhle problematiku. Nicméně co mě zarazilo, je rozdílný přístup obou zainteresovaných skupin. Zatímco podporovatelé senátního návrhu se osobně jakýmsi způsobem angažují v tom, aby nás přesvědčili, dokonce nás navštívil i prezident republiky, tak ze strany ekologů nebo těch, kteří podporují tu poslaneckou verzi, jsme byli pouze zahlceni tisíci spamy. Já nevím, jestli těch mailů bylo tisíc, dva tisíce nebo tři tisíce. A já mám velmi intenzivní pocit manipulace a už jenom z tohoto důvodu budu hodně zvažovat, zda tu poslaneckou verzi, jakkoli je mi bližší než ta senátní, mohu podpořit. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Eviduji další dvě faktické poznámky. První vystoupí pan poslanec Böhnisch, připraví se pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tady lze jen jednu krátkou poznámku pro pana kolegu Šarapatku. Kdo chce slyšet, tak slyší, kdo nechce slyšet, neslyší. Jenom bych upozornil na jednu věc. Když si otevřete stenozáznam projevu pana prezidenta a pořádně si ho přečtete, tak ke svému překvapení zjistíte jednu věc, že za celý půlhodinový projev ani jednou nepodpořil a nevyzval k podpoře senátní verze. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já tady k panu kolegovi Šarapatkovi jenom poznamenám, že samozřejmě ten způsob, jakým někteří lidé se na naše maily vyjadřují k Šumavě a tisíckrát opakují totéž, je velmi nešťastný, a já už při těch kdysi minulých výzvách jsem některé ty lidi, které znám, varoval a říkal jsem, že je to velmi kontraproduktivní. Ale tady prosím šumavská příroda nečeká na to, jestli tady přežijeme nějaké smrště mailů. Různých psychopatů a pomatenců nám píše každý den a měsíce intenzivně, rozesílají to všem, protože mají hromadnou mailovou adresu všech poslanců Sněmovny a dalších činitelů. Nicméně prosím, tady jde asi o něco víc než jenom o možná nešťastnou formu postojů. Ale pořád si říkám, že lepší je, když někomu v naší společnosti na něčem záleží a dělá to možná ne úplně vhodnou formou, než že mlčící většina, která přihlíží a bouří se, anebo chce změny až v okamžiku, kdy je pozdě. Takže tolik. A já prosím, abyste tolerovali, že nám zahltili maily. Je to nešťastné, je to zbytečné možná, ale určitě to nedávejte na váhu toho v případě národních parků - a nemluvím o Šumavě - že jde o výrazně něco jiného a o výrazně větší, důležitější věci, než jestli nám někdo po dobu, já nevím, jednoho dvou měsíců zahltil maily. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktické poznámky, první pan poslanec Pilný, poté pan poslanec Votava a dále. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, mě taky moc nebaví mazat ty desítky mailů, které dostáváme do schránky, ale na druhou stranu jsou tady desetitisíce lidí, kteří ten názor vyjádřili podpisem nějaké petice, a myslím, že bychom se měli povznést nad nějakou nepříliš šikovně udělanou kampaň a opravdu se soustředit na to, co je důležité, to znamená chránit to, co nám tady v té přírodě zbylo, a nedávat přednost zájmům lidí, kteří si tam prostě nakoupili pozemky ke spekulacím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Votava, připraví se pan poslanec Zlatuška s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl ještě jednou, a to důrazně ohradit proti nějakému spojování, lobbování ze strany developerů. Je to naprostá pitomost. Prosím, to byste museli potom říci i o Zastupitelstvu Jihočeského kraje, o Zastupitelstvu Plzeňského kraje. To si myslíte, že oni jsou také zlobbovaní, že oni podléhají také developerům? (Hlasy ze sálu: Ano!)

    Pan ministr tady přikyvuje, asi to ví. Tak pane ministře, jestli máte nějaký důkaz, tak ho tady řekněte, kdo je zlobbován. Mě nikdo nelobboval, pane ministře. Myslíte si, že lidé, kteří žijí v těch obcích, starostové, chtějí, aby si tu přírodu zničili, když tam žijí s tou přírodou? Většina z nás tam nežije a řada těch, kteří posílají ty maily - já jsem dostal mail z Basileje, dostávám maily ze Severočeského kraje, z Moravskoslezského kraje -, kolikrát se přiznají, že ani nebyli nikdy na Šumavě, že se tam chtějí jednou podívat a chtějí, až tam přijedou, aby tam ta příroda byla tak jako dnes. Ani nevědí, jaká tam ta příroda je, když tam nikdy nebyli. Takže pane ministře, jenom si opravdu vyhrazuji, abyste takto říkal - řekněte to nahlas, kdo je zlobbovaný. Řekněte to nahlas!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pokračujeme v řadě faktických poznámek. První má pan poslanec Zlatuška, pak pan poslanec Laudát. Prosím.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych chtěl na konto toho předchozího říct, že jsem sice z jižní Moravy, ale nemám pocit, že bych kvůli tomu měl podporovat to, aby se ničila Šumava, aby se tam ten park likvidoval. Velice bych vyzýval také za to, že ta mailová kampaň, která byla spuštěna, myslím si, že to jsou spamy, myslím si, že to je nešťastné a myslím si, že Hnutí Duha, které k tomuhle vyzývalo, neudělalo moc dobrou věc. Ale navzdory tomu jakákoli takováhle kampaň nemůže zastřít to základní poslání zákona, a to jak má vypadat Šumava. Pokud řekneme, že kvůli tomu, že jsou zde spousty lidí, kteří jsou ochotni nám emaily posílat, a ty emaily nebyly aspoň obsahem duplikované, byly tam kopírované adresy, ale jinak vevnitř bylo vidět, že si lidé dali práci k tomu, aby opravdu psali svůj postoj k věci, tak pokud bychom se tímhle měli nechat vykolejit, tak to teprve by byla manipulace! ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Laudát, připraví se pan poslanec Kučera, oba s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Nebudu tady říkat výčty lobbistů, ale nicméně je mi velmi líto, že například občané Jihočeského kraje dali podporu takovým politikům, jako jsou Zimolové a další. Jako sorry. A víte, tady jde o něco jiného. Ti lidé něco spáchají, k něčemu se hlásí. Bohužel v okamžiku, kdy bude pozdě a Šumava bude vypadat jak některé okolí a přímo horská střediska v Krkonoších, tak prostě co si na nich vezmete? To je problém. A já nechci, aby tady vládly emoce, ale co jsem mluvil s běžnými občany Šumavy už v minulých letech, oni ani nevědí, nikdo se s nimi nebaví. Oni ani nevědí, co by je čekalo. Možná že až by jejich domky obklopila ta monstra, která stojí ve Špindlerových Mlýnech, Rokytnicích a podobně, tak možná pak by změnili názor. Bohužel už by bylo pozdě. Takže já bych ty emoce tady příliš neříkal nebo nerozviřoval. Myslím si, že můžeme jednat v klidu. A jestli jste chtěli jinou Šumavu než Národní park Podyjí, České Švýcarsko a Krkonoše, tak jste měli férově přijít a říct: my nechceme Šumavu jako národní park. A pak jsme se tady mohli hádat. Ale v tuto chvíli neohrožujete jenom Šumavu, v tuhle chvíli ohrožujete všechny čtyři národní parky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Kučera, poté pan poslanec Gabal, Votava a další. Všichni s faktickými poznámkami. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já si dovolím jenom pár slov k svému předřečníku panu poslanci Votavovi.

    Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, na tom přece není nic špatného, že zastáváte názory developerů a investorů. To je naprosto legitimní pohled. To není přece věc, za kterou by se člověk měl stydět. Pokud má někdo představu, že na tom území by se mělo investovat, přece investice a developeři nejsou žádní podvodníci nebo zloději. To je naprosto legitimní záležitost. Pokud si tam někdo představuje, že se tam bude stavět, že tam bude probíhat výstavba, která samozřejmě bude probíhat, jak předpokládám, na základě všech zákonů ČR, bude splňovat všechny příslušné normy, někdo si tu krajinu představuje zastavěnou, někdo si představuje, že ta krajina tam bude tak, jak vypadá dnes, to znamená, chce chránit přírodu, její přirozený vývoj, to je přece naprosto legitimní. Oba dva postoje jsou legitimní, na tom se asi neshodneme. TOP 09 zastává pohled ochrany přírody, zastává pohled přirozeného vývoje v přírodě. Vy třeba zastáváte pohled, že by se Šumava měla zastavět a že by tam měla být nějaká stavební aktivita.

    Proč se k tomu vyjadřují lidé z celé republiky? To je celkem jasné, to už přece vyplývá z názvu národní park. Já už jsem tady říkal minule, to není park obecný, není to park okresní, není to dokonce ani park krajský, i když se k tomu vyjadřuje krajské zastupitelstvo. Je to park národní. To znamená, že se k tomu vyjadřuje Poslanecká sněmovna a celý národ. To znamená i lidé z jiných krajů ČR. Navíc nejedná se pouze o Šumavu, jedná se, jak už říkal správně můj kolega Laudát, o další čtyři národní parky. To znamená Národní park Podyjí, Krkonošský národní park a České Švýcarsko. (Upozornění na čas.) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jenom pro pořádek. Pan poslanec Kučera bude dnes hlasovat s náhradní kartou číslo 13.

    Další vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal, připraví se pan poslanec Votava, poté pan poslanec Jakubčík a další. Prosím.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Paní senátorko, kolegyně a kolegové, pane ministře, jenom jsem chtěl upozornit na to, že ta participativní komponenta rozhodování o této legislativě je úplně legitimní, stejně významná jako ten meritorní, environmentální obsah. Prvně zažíváme jako Sněmovna to, že nám opravdu lidé píší, že to není generované ani kopírované. Jen pro vaši informaci, nedávno jsem potkal při procházce se psem po Letné dámu, která mi říkala: moc vám děkuji, změnil jste názor mojí šestnáctileté dcery na parlament jenom tím, že jste jí odpověděl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Votava, poté pan poslanec Jakubčík s faktickými poznámkami. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem ten poslední, který by si přál, aby se zničila příroda na Šumavě. A věřím tomu, že tomu tak je u většiny těch lidí, kteří prosazují, nebo chtějí, aby tady zvítězil, vyhrál ten senátní návrh jako návrh kompromisní. Věřte mi. Opravdu je třeba se důrazně ohradit.

    A pane ministře, od vás mě to opravdu mrzí, že to říkáte, že ti starostové jsou zlobbovaní nějakými developery. Já si nepřeju vůbec, aby se tam stavělo samozřejmě to, co máte vy na mysli, nějaké developerské projekty, bytovky a já nevím co všechno. Já si to nepřeju a myslím si, že to ani nejde tak úplně. Existuje řada právních norem, stavební zákon a tak dále. Tam nelze postavit cokoliv. Lidé tam chtějí žít v souladu s přírodou. A už jsem tady říkal minule, je třeba vzít v potaz, že tam nejsou jenom stromy a rostlinky a žabičky, ale že tam také je člověk, opravdu. A na toho člověka je třeba tam také dbát. Já myslím, že nikdo z nich si nepřeje, aby se tam ničila příroda. Zachovejme tam divočinu v přijatelné míře. V přijatelné míře tak, aby tam existoval společně s divočinou i člověk. A to si myslím, že senátní návrh vystihuje. Nezlobte se na mě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poopravím, že pan poslanec Kučera dnes hlasuje s náhradní kartou číslo 15, nikoliv 13.

    Nyní pan poslanec Jakubčík, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já navážu na pana kolegu Laudáta. On řekl, aby Šumava byla stejná jako ostatní národní parky. Ale uvědomujete si, že to nejde? Řekněte mi jednu jedinou obec, která je na území Národního parku České Švýcarsko, která je na území Národního parku Krkonoše, která je na území Národního parku Podyjí. Já vám řeknu přesně, kolik jich je. Nula, zero, nic. Na území Národního parku Šumava jsou obce, v intravilánu národního parku jsou obce. To je ten obrovský rozdíl Šumavy od všech ostatních národních parků. Pokud by Národní park Šumava byl vyčleněn z tohoto návrhu zákona, zvednu obě dvě ruce, a pokud to bude možné, tak zvednu i obě dvě nohy pro návrh zákona. Ale nemůžu zvednout ruku ani jednu, ani prstíček nemůžu zvednout pro tento návrh zákona, pokud je v tom začleněna Šumava se svými obcemi, které jsou na území národního parku. Nelze.

    Další věc ke kolegovi Kučerovi. TOP 09, ochrana přírody. Ano, souhlasím. Souhlasím s ochranou přírody. Ale uvědomme si jednu věc. Na území národního parku se musí dodržovat nejenom zákony o ochraně přírody, musí se tam dodržovat i zákony o požární ochraně. Aby mohly být dodrženy zákony o požární ochraně, o ochraně lesa, o ochraně přírody, musí tam být požární nádrže, přírodní požární nádrže, musí tam být komunikace, kudy může jezdit hasičská technika. Uvědomujete si někdo, že na Šumavě jsou tři miliony mrtvých stromů, které jsou částečně naležato, částečně nastojato, naprosto mrtvé suché stromy? V okamžiku, když tam začne hořet a bude přijat tento návrh zákona, hasiči se tam nedostanou. (Upozornění na čas.) A ty dva vrtulníky, které máme, které jsou schopny hasit, ty to nezvládnou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dnes od 10 do 12 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Putnová.

    Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zahradník, připraví se pan poslanec Komárek. Prosím. ***

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, tohle je jenom reakce na tu smršť výměn názorů. To, že celá ta kampaň proti senátnímu návrhu je založena na dvou základních lživých tezích, které Hnutí Duha vyprodukovalo. Totiž za prvé, že senátní návrh zákona má za cíl zrušit národní parky, a za druhé, že senátní návrh zákona bude mít jako důsledek vybetonování, předchozí vykácení a následné zastavění Šumavy lunaparky a golfovými hřišti, je bezesporné. To, že na tuto lživou tezi skočili bohužel ti neinformovaní lidé z Moravy, z Ústeckého kraje, kteří převzali ten jakýsi motivační mail Hnutí Duha, a jak říkal pan profesor Zlatuška, ho modifikovali tím, že dodali nějaké své citové emotivní postoje, to je pochopitelné, to prostě tak je. Oni ti lidé mnohokrát ani na té Šumavě nebyli, nebo spíš jenom čtou tyhle věci.

    Ale že na to bohužel přistupují i někteří kolegové poslanci a šíří tady tyto teze, používají slova jako zbohatlíci a takovéhle věci, to je skutečně pod veškerou kritiku a je to důkazem toho, že bohužel, nebo možná bohudík, už je před námi období volební a mnohé strany hledají holt své voliče tam, kde už asi nikdo jiný nehledá, a to mezi těmi ekologickými aktivisty, které opustila jejich Strana zelených, která se úplně vymkla, a oni - mám na mysli tady pana kolegu Laudáta, který hledá zřejmě voliče mezi bývalými voliči Strany zelených. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Komárek, připraví se pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tahle debata není debata o zákoně. To, že debatu o zákoně nevede veřejnost, ale vede ji o nějakých iluzích, na to jsem už zvyklý. Ale my ji nevedeme ani tady. Na jedné straně se říká: někdo chce vybetonovat Šumavu. Na druhé straně se říká: pan ministr chce, aby kůrovec sežral lidi. Ve skutečnosti je to úplně jednoduché. Tady stojí proto sobě dva oprávněné zájmy. Jeden oprávněný zájem na rozvoji obcí a na co nejspokojenějším životě lidí v národním parku, druhý zájem na ochraně přírody. Ale pozor, to není zájem té přírody. Příroda zájmy nemá, opravdu. To je taky lidský zájem. To je zájem další skupiny lidí, která chce mít přírodu nenarušenou. A ten zájem je rozumný. Celá ta debata je zbytečná, protože pan prezident, který se do ní zapojil, se také zapojil na stranu iluze. Pan prezident určitě ten zákon četl, ale nechtěl ho prostě číst správně. Nechtěl z nějakého důvodu.

    Ten zákon totiž už vyvážení těchto dvou oprávněných zájmů zohledňuje. Ten zákon vytváří kompromis mezi zájmem lidí žijících v národních parcích na rozvoji jejich obcí a zájmem lidí, kteří chtějí mít národní parky neporušené. Z mého pohledu je ten zákon velice dobrý, velice slušný a velice ohleduplný a myslím, že není žádný problém, abychom pro něj hlasovali.

    Zároveň ale není pravda, že starostové, kteří ho chtějí trošku změnit, a senátoři, kteří své připomínky vtělili do svých pozměňovacích návrhů, jsou nějací vlkodlaci, kteří chtějí vybetonovat Šumavu. (Upozornění na čas.) Oni chtějí prostě jenom posunout legislativu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím zareagovat na svoje dva předřečníky, to znamená na poslance Jakubčíka a na pana poslance Zahradníka. Panu poslanci Jakubčíkovi bych rád sdělil - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) - prostřednictvím pana předsedajícího, že šumavské obce skutečně leží na katastru národního parku a nemají zájem, aby byly vyjmuty z území národního parku. To znamená, na přímý dotaz, který jsem měl na pana starostu Modravy, zda by stál o to, aby zastavěné území obce Modrava bylo vyjmuto z národního parku, odpověděl, že zásadně ne. Takže je tam, kde chce být, v národním parku, a využívá všechny výhody, které mu přináší národní park.

    K panu poslanci Zahradníkovi a víceméně i k panu poslanci Jakubčíkovi o tom, že máme jiné zákony, které brání tomu, aby ty obce investovaly tak, jak investovat nemají. Chci říct, že to byly - chci připomenout například obci Moldava v Krušných horách, kde se vystavěla velká fotovoltaická elektrárna, přestože neměla stavební povolení, jelikož došlo k nějakým úplatkům na stavebním úřadě. Ten úředník už tam dneska nepracuje. A myslím si, že oba pánové vědí, které strany za tím stály. Takže dneska máme - byly to vaše dvě strany, pane poslanče Jakubčíku prostřednictvím pana předsedajícího a pane poslanče Zahradníku prostřednictvím pana předsedajícího.

    To znamená, nemusíme si tady říkat, jestli běží volební kampaň, nebo neběží volební kampaň. Myslím, že bychom se měli vrátit k té diskuzi o Šumavě a neměli bychom se tady osočovat tím, že tady někdo hledá, nebo nehledá zoufalé voliče. Myslím si, že tuto tematiku zdiskreditovaly právě akce jako fotovoltaická elektrárna na Moldavě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Jakubčík. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Jenom tady zareaguji na ty poznámky, kde lovím, nebo nelovím voliče. Řada z vás ví, že už kandidovat nebudu, takže nevím, proč bych někde lovil voliče. Ale říkám tady svoje názory. A když už jde o to - a bavili jsme se a dotkli jsme se zastupitelstva krajských reprezentací Plzně a Jihočeského kraje, tak se mi bohužel nedostane té cti, abychom si je tady vyzkoušeli, jestli vědí něco o základních bezpečnostních systémech zemí. Tam by se možná dočetli, že jednou z těch podstatných složek, a dokonce integrujících a základních složek pro bezpečnost každé země, tudíž i obyvatel, kteří na tom území žijí, je biodiverzita, a to v širším kontextu. Takže když tady o něčem mluvím - a jestli se po tom klepete a někteří to zneužíváte pro to, abyste tady lidi deprimovali uprchlíky a tak, tak ten skutečný důvod nebyli Američani, jak tady někdo pořád pokřikuje, proč se daly národy Středního a Blízkého východu na pochod. To byly klimatické změny a zhroucení sociálních systémů. Ty to uvedly do pohybu. Že se potom zabalily do nějakých fanatických náboženství, je už sekundární problém. A jestli chcete vyvolat pro tamhlety mladé lidi, kteří tam sedí nahoře, neřešitelné situace, jestli je chcete donutit, aby potom dávali možná bilionové investice s nejistým výsledkem, aby udrželi životní prostředí, tak v tom prosím pokračujte!

    Já moc dobře vím na rozdíl od jiných, o čem tady mluvím. A tady už nejde o to, aby se ještě někdo napakoval a naparazitoval. I v Praze, úplně v jiném gardu se podívejte, jak to tady vypadá. Když se potom někdo vnucuje do památkové rezervace a parazituje na ní, aniž by přinášel novou kvalitu.

    Takže já nemám už v tuhle chvíli potřebu někde populisticky lovit nějaké voliče. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan poslanec Jakubčík. Připraví se pan poslanec Junek. Prosím.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji. Doufám, že budu vystupovat naposledy. Jedna věc. Ano, někde v Krušnohoří byla postavena nějaká solární elektrárna. Budiž. Ale nevím, že by to bylo na území národního parku. Jinak na území Národního parku Šumava se nepostaví ptačí budka, aniž by k tomu byl souhlas vedení národního parku. Máme tady spoustu státních orgánů, které se vyjadřují ke stavebních projektům, které mají být, nebo by mohly být na území národního parku. A poslední, kdo o tom rozhoduje, je vedení národního parku. Takže to je jedna věc.

    A druhá věc na pana ministra. Vy tady přikyvujete, že zastupitelstva jsou zlobbovaná. Prosím, doložte mi, který krajský zastupitel, který starosta z Plzeňského a Jihočeského kraje byl kdy kým zlobbován! Prosím doložte mi to. Řekněte mi zastupitel XY by zlobbován lobbistou XY, aby nechal na Šumavě postavit mrakodrap. Prosím doložte mi to! Všechno to jsou jenom fráze. Stejně jako o těch developerech. Jenom fráze! ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Eviduji vaši přihlášku, pane ministře. Myslel jsem si, že se hlásíte s přednostním právem, ale vy se hlásíte s faktickou poznámkou. Tak dobrá. Nyní vystoupí pan poslanec Junek s faktickou poznámkou, prosím.

  • Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Chtěl bych také reagovat na pár věcí, které zde zazněly v diskusi. Chtěl bych se ohradit vůči tomu, že někteří občané, kteří žijí v jiném kraji než v Jihočeském, případně Plzeňském, se k tomu nemají právo vyjadřovat, k tomu, jak má vypadat národní park. Už to tady zaznělo, může se a má se k tomu vyjadřovat každý občan této republiky, má na to právo.

    Další, co tady zaznělo, nevím, jestli z úst pana kolegy Zahradníka, ale i jiných, že je tady vytvářena jakási lež a podsouváno, že chtějí podporovatelé senátního návrhu tu Šumavu zastavět a to že není pravda. Byl tady pan prezident a vy jste mu tleskali, a co on říkal? Dával za příklad rakouskou stranu Šumavy, kde máme sjezdovky, kde to skvěle funguje, kde je hospodářský les. To nám tady dával za příklad, to že je cesta pro Šumavu, a vy jste tomu tleskali. Tak jak tomu máme rozumět? Že toto podporujete a to že je váš záměr na Šumavě. Odkud se to bere?

    A další. Co je v senátním návrhu? Tam je změna definice zóny kulturní krajiny, která zase umožní tu výstavbu v národním parku. Tak nám neříkejte, že to není pravda! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První má pan poslanec Kučera, pak pan ministr, pak pan poslanec Schwarzenberg. (Poslanec Kučera svoji faktickou poznámku ruší.) V tom případě pan ministr a poté pan poslanec Schwarzenberg.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem vystoupit teď nechtěl, protože mi je jasné, že zase vyvolám smršť dalších poznámek. Myslím si, že dnes to směřuje k jediné věci. Kolegové si uvědomují, že nebude dost hlasů pro senátní návrh, ale vše směřuje k tomu, aby nebyl schválen ani návrh poslanecký, takže to má směřovat samozřejmě ke zdržování, pak vetu pana prezidenta a k tomu, aby nebylo schváleno vůbec nic. Ta hra je průhledná, je to hra regulérní z určité strany, ale řekněme si to alespoň na rovinu. Můžeme mít každý svůj názor, ale aspoň prosím nelžeme.

    Pane kolego Jakubčíku, vaším prostřednictvím, pane předsedající, nebo to není možná o lži, ale je to prostě jenom o tom, že jste to nepřečetl. Najděte mi tam někde v té novele, jak se nesmí zasahovat proti požárům. To se může dneska, a to se dokonce preventivně může i podle novely, to jsou věci, které samozřejmě jsou. Dokažte mi dneska, že tam nemůže vjet požární vůz nebo helikoptéra. To jsou úplné nesmysly. To je první věc.

    Druhá věc. Mnohokrát se to tady opakovalo a mluvil o tom i pan kolega Kučera, my jsme nabízeli, já jsem tam byl dvěstěkrát v těch obcích, měl jsem tam x seminářů, a všech obcí, všech starostů jsem se ptal, jestli chtějí vystoupit svým územím z národního parku. Nikdo nechtěl. Protože to je fantastická marketingová značka. Tak nebuďme pokrytečtí. Obce tam chtějí zůstat a nechtějí tam zůstat. Je to chytrá horákyně, trošku oblečená, trošku svlečená, prostě princezna Koloběžka. To je ta reálná pravda.

    A potom k tomu lobbingu. To nemusí být lobbing penězi, to je i lobbing hysterií. Tou hysterií, která se kolem toho rozpoutala. Já jsem mluvil s hejtmanem, mluvil jsem takřka se všemi krajskými poslanci, nabízel jsem možnost to vysvětlit. Ale tam padají tak nesmyslné argumenty, že už si nemůžete myslet nic jiného. A ano, mám i určité zprávy, které nemohu úplně komunikovat, ale myslím, že se i objevily v médiích, přečtěte si to. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Schwarzenberg, po něm pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme opravdu prazvláštní národ, neboť nejraději podvádíme sami sebe. Když se podívám do minulých let, tak jsme se bouřili proti tomu, že Evropská komise uznala, že nemáme podvádět vlastní zákazníky v Čechách a nazývati máslem něco, co byla levná náhražka, slavný spor o pomazánkové máslo. Buď je to máslo, nebo to není máslo. Totéž když výrobek, který je po celém světě známý, že se dělá z cukrové třtiny, rum, jsme chtěli nahradit řepou a také se to nazývalo rum. I toto je vlastně podvod na zákazníkovi.

    A teď k nám dorazil paskvil z dílny našeho Senátu, kde se nám tvrdí, že tam, kde se může leccos dělati, bude nadále národní park. Podle všech mezinárodních mantinelů národní park musí být bezzásahový. Nám se to nehodí, tak raději podvedeme sami sebe, budeme něco nazývat národním parkem, co vůbec není, a tím budeme šťastni. Opravdu - proč chceme vždycky sami sebe v první řadě podvádět?

    Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kučera. Po něm pan poslanec Klučka. Všechno to jsou faktické poznámky. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Jen krátce zareaguji na slova pana ministra Brabce. Víceméně s vámi, pane ministře, souhlasím, že ta taktika je víceméně ta, aby neprošla ani jedna verze, to znamená ani sněmovní, ani senátní, abychom ji nestihli projednat do konce volebního období. Nicméně chci říci, že za to jste zodpovědný i vy, pane ministře. My tady novelu zákona projednáváme od října 2015. Ona už mohla být dávno projednána. Byla neúměrně dlouho ve Sněmovně, neúměrně dlouho byla projednávána, aniž by kolem toho byla jakákoliv větší obstrukce, dokonce myslím, že žádná obstrukce. To je prostě fakt. Takže svůj díl viny na tom, že ta novela je ohrožena v čase, nesete i vy, pane ministře Brabče.

    Chci připomenout také další věc, abych se tady zastal těch krajských zastupitelstev. Tak je fakt, že krajská zastupitelstva hlasovala tak, jak hlasovala, že tam pravděpodobně mohl proběhnout nějaký lobbing v tom dobrém slova smyslu. Tím lobbing nemyslím slovo úplatek, samozřejmě. Nicméně chci připomenout panu ministru Brabcovi, že to byli i zastupitelé z hnutí ANO, kteří hlasovali proti sněmovní verzi a hlasovali pro senátní verzi na krajském Zastupitelstvu Jihočeského kraje. A jediní, kdo hlasovali proti senátní verzi, byli právě zastupitelé TOP-09.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Klučka, připraví se pan poslanec Jakubčík.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Nemohu nezareagovat na otázku požární ochrany. Vy si všichni vzpomínáte na druhé čtení tohoto zákona, kde jsem vystupoval s pozměňovacím návrhem, kterýmžto textem jsme hledali náhradu tehdy bodu 7 a 17 v předložené novele, která striktně, opravdu striktně znemožňovala výkon státního požárního dozoru v oblasti prevence. My jsme tu náhradu našli v textu, že hašení požáru a provádění preventivních opatření proti vzniku lesních požárů podle zákona o požární ochraně, preventivní opatření lze provádět po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a při zohlednění cílů ochrany národního parku. Než jsem to předložil, tak jsme uvažovali s Ministerstvem vnitra, jestli to je ta správná definice, je to kompromisní definice, která musí hledat východiska v operačním nasazení požárních jednotek. Potřebujeme přípravu všech věcí kolem hasebního zásahu, jako jsou příjezdové komunikace, odstavné plochy, zásobování vodou a další a další komponenty k tomu, aby zásah požárních jednotek byl účinný a efektivní. Já chci jenom věřit, že tak jak je to dneska v zákoně popsáno, a týká se to jak sněmovního, tak senátního návrhu, že to do budoucna nebude problémem pro porozumění věcem požární ochrany. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jakubčík, připraví se pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji. Pane ministře, vy jste tady řekl, že zastupitelé nemusí být zlobbováni penězi, ale můžou být zlobbováni hysterií, nebo jak jste to řekl. Máte pravdu. Koukám, že velká většina poslanců tady je zlobbována hysterií Hnutí DUHA a těmi tisícovkami mailů. Ad 1.

    Ad 2. Mluvil jste tady o požární ochraně. Určitě sám dobře víte, že na území Národního parku Šumava proběhlo několik požárních kontrol. Určitě sám víte, jakým způsobem ty kontroly dopadly - jednoznačné porušení zákona o požární ochraně. Národní park dostal několik pokut. Až budou interpelace, já se vás na to zeptám, jestli víte přesně, jak to tam bylo a kolik pokut dostal národní park, kolik tam bylo kontrol. Ani jedna kontrola nedopadla dobře. Důvod: Za prvé, protipožární nádrže. Za druhé, nepřístupnost protipožárních nádrží. Podle zákona o požární ochraně přístupová komunikace musí mít šířku minimálně tři metry. Při kontrole zjištěno dvanáct důležitých komunikací naprosto neprůjezdných - padlé stromy atd. A jedna věc, která je velmi úsměvná a úžasná - v plánu péče o národní parky je tam naprosto krásná věta: Požár je přirozenou obnovou lesa. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím. (Hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, paní a pánové, já bych nevystupoval, nebýt té připomínky pana ministra Brabce. Ten zákon je špatně z pohledu legislativního. To neodstranil ani Senát. A já jsem to panu ministrovi říkal několikrát. Jestliže dáme obecné důvody ochrany parků do zákona 114, to je v pořádku. Ale jestliže do jednoho zákona dáme všechny čtyři národní parky a dáme tam zvláštní způsoby ochrany, při jakémkoli otevření zákona 114 otevřeme v podstatě pět norem, protože každý může načíst změnu do zvláštního způsobu ochrany Podyjí, Labských pískovců, Národního parku Šumava. Hranice parku může otevřít při každém otevření stočtrnáctky. To není otázka současného návrhu zákona. To je otázka, že do budoucna, pane ministře, uděláte takový chaos, který tady mohou využívat všichni, kteří mají legislativní iniciativu, že svým nástupcům připravíte horší podmínky, než připravil pan exministr Bursík, když tady vytvořil solární barony. To byla ostuda! A vy připravujete stejnou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu omluvy. Dnes od 9.30 do 10.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Kořenek a dále od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Adámek.

    Nyní tedy budeme pokračovat v řádných přihláškách do rozpravy. Jako první vystoupí paní poslankyně Nohavová, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, opět zde vedeme diskusi nad novelou zákona o ochraně krajiny a přírody. Tato novela má své příznivce i odpůrce. Určitě se zde všichni shodneme na tom, že novela je nutná. Spor se vede o to, zda národní parky potřebují i přes svá specifika jednu zákonnou normu. To, co platí pro jeden národní park, nemusí vyhovovat jinému. V takovém případě by v novele zákona musela být podrobná řešení pro jednotlivé národní parky a neobcházet nastalé nejednotlivosti podzákonnými normami, tedy nějakými vyhláškami.

    Jako poslankyni zvolené za Jihočeský kraj mi rozhodně není jedno, co se děje zejména kolem Šumavy. V posledních dnech jsme přímo zahlceni maily vyjadřujícími nesouhlas se senátními pozměňovacími návrhy, se kterými se vlastně novela vrací zpět do Poslanecké sněmovny. Musím říct, že rukopis těch mailů je ve všech případech stejný - zachovat divočinu a uzákonit bezzásahovost na většině plochy, tedy já bych řekla, přání různých ekologických spolků. V malém národním parku to zásadní vliv mít nemusí, ale pro Šumavu to bude mít destruktivní vliv. A navíc to bude mít i dopad na celkové klima jihozápadních Čech.

    Tyto ekologické spolky se snaží do osídlené Šumavy, kde se po staletí žilo, hospodařilo, zavést režimy typické pro národní parky, kde lidé nikdy nežili, tzn. prosadit velkoplošnou divočinu. Vlastně položme si otázku, co to je divočina. Ta není zákonem vymezená. A tak nelze s tímto slovem zacházet, jako by bylo součástí zákona. A tudíž nelze nutit veřejnost, aby se s tímto názorem ekologických aktivistů, kteří ji podporují, ztotožnila. Přece chránit přírodu a zlepšovat její dochovaný stav, by měla být základní povinnost každého občana.

    Již dnes se ekoaktivistům podařilo prosadit divočinu na 23 % Šumavy. No a co je výsledkem? Úbytek zeleného lesa, v důsledku čehož zároveň dochází ke změnám vodního režimu, mizí vzdušná vlhkost, vysychá les, ale i studny obyvatelům Šumavy. Poslední poměrně suchá léta situaci na Šumavě zhoršila a o vodu přišel i pramen Vltavy, což všichni ekoaktivisté, přestože to viděly tisíce návštěvníků, vesele popírají, a to s odůvodněním, že je ucpaný. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje miliardové programy na udržení vody v přírodě, ale svým přístupem k Šumavě prakticky koná vše pro to, aby zde bylo vody co nejméně.

    Navrhovanou normou se dá vyřadit účinnost lesního zákona ve smyslu povinnosti zasahovat proti škůdcům. Kroky ministerstva svou skutečnou škodlivostí předčí i neblaze proslulá rozhodnutí exministra Bursíka, jehož rozhodnutím bylo zničeno 20 tis. hektarů lesa na Šumavě.

    Kritika aktivistů z Hnutí Duha, která se nápadně shoduje s předkladatelem zákona, směřuje k udržitelnému rozvoji obcí, zejména pak obava, že se na nejpřísněji chráněných územích budou stavět různá golfová hřiště, akvaparky a já nevím, co všechno. Ale to je lež. Vždyť přesně každý ví, že v přísně chráněných zónách nelze stavět v žádném případě. Tak proč Duha i ministerstvo účelově mlčí o ochranných podmínkách, které musí být splněny? Vždyť je tu zákon o EIA, je tu Natura 2000. Na jednu stranu chcete otevřít Šumavu turistům. Lžete i v tomto případě. Dnes se nesmí na 26 % plochy, a v návrhu je 50 %. Vždyť vy ji chcete de facto zavřít.

    Šumava má prostě tolik specifik, že jediným možným řešením je samostatný zákon o národním podniku... parku, ne podniku... Národním parku Šumava. Iniciativa na samostatný zákon od poslanců a senátorů za Jihočeský i Plzeňský kraj byla předkládána několikrát, ale nebyla politická vůle předložené návrhy posunout do dalších čtení a projednat to ve výborech. A odůvodněním vždy bylo, že není nutný samostatný zákon o Národním parku Šumava, že vše vyřeší centrální novela o ochraně krajiny a přírody a samozřejmě následná péče v jednotlivých národních parcích. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám dvě faktické poznámky - první pan poslanec Junek, poté pan poslanec Böhnisch. Prosím.

  • Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Na to se opravdu musí reagovat, jenom na jednu věc. Mně se líbí, jak musíte prostě zabrnkat na tu notičku toho sucha a vyvolávat ten strach, že lidé na Šumavě nemají ve studnách vodu. Oni ji nemají ani ve východních Čechách. Ono totiž bylo dva roky sucho, paní kolegyně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Mým prostřednictvím prosím oslovujte.

  • Poslanec Jiří Junek: Prostřednictvím pana předsedajícího. Brnkat tady na tu strunu je opravdu zavádějící a nepřijde mi to vůbec fér. Když tak si rozklikněte stránky Českého hydrometeorologického ústavu, podívejte se na krásnou mapu nasycenost půdy vodou. Šumava je na tom rozhodně nejlépe. Naopak nejhůře například východní Čechy, které jsem tady zmiňoval. Takže by bylo fajn, abychom tady ty nefér argumenty nepoužívali. Ono v době, kdy v Ústí nad Labem přejdete Labe suchou nohou, tak je opravdu zvláštní tedy, že na Šumavě je také sucho. A dávat to za vinu tomu, že jsou tam místa bezzásahová, napadená kůrovcem, a proto že lidem vysychají studny, je opravdu nefér.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Böhnisch s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Mě jen zaujalo, pane místopředsedo, dámy a pánové, v projevu paní kolegyně Nohavové to hezké freudovské přeřeknutí speciální podnik. Ono to totiž samozřejmě není příliš daleko, kdy by se Šumava mohla stát speciálním lesním podnikem. Doufám, že se tak nestane. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec a po něm pan poslanec Holík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, musím nějak podrobně analyzovat, co je předmětem sporu v tomto zákoně. Především je to dopad navrhovaných ustanovení na Národní park Šumava. Bohužel se to ukazuje i ve Sněmovně, debata se už dávno nevede ve věcné rovině. Nabrala hysterickou a naprosto absurdní podobu. Přiznám se, že jsem velmi zaražen těmi stovkami, možná tisíci e-maily namířenými proti senátnímu pozměňovacímu návrhu. Některé z nich možná píší lidé z vlastní iniciativy a s vlastním názorem. Těžko se ale zbavit dojmu, že drtivá většina z nich je dílem naprosto cílené a profesionálně vedené kampaně. Za ní stojí šikovné a mediálně proškolené nevládní organizace. Každopádně se asi shodneme na tom, že lobbistický tlak, který tato skupina vytváří, je nesrovnatelný s jakoukoli jinou oblastí, kde se lobbisté pohybují a které jsou také předmětem docela zásadní debaty.

    Protože jsem si alespoň některé z těchto dopisů poctivě přečetl, nemyslím takové ty jednoduché dopisy o dvou větách, ale některé dopisy věcnější povahy, jsem přesvědčen, že skutečně jen minimum, jen minimum z těch pisatelů skutečně ví, jaké změny Senát přijal a co pro šumavský národní park znamenají nebo neznamenají. Většinou neznají ani text ze Sněmovny. Ani se nedivím. Určitě jejich snahou není pročítat texty projednávaných zákonů. Na těch e-mailech, a už to tu bylo také řečeno, je zajímavé vlastně jediné - odkud jejich pisatelé pocházejí. Mnoho z těch lidí, a já to pouze konstatuji, žádné bližší informace o svém bydlišti neuvádějí, anebo má v drtivé většině, pokud to, co uvádí, je pravdivé, své bydliště na hony vzdálené nejenom Národnímu parku Šumava, ale i ostatním národním parkům. Ale budiž. Každý se může vyjadřovat k těmto problémům. Může se k tomu vyjadřovat každý občan České republiky.

    Mrzí mě, že na vlnu podporovanou tou nátlakovou skupinou některých ekologů najela i některá média, často bez znalosti věci. Například předminulý týden jsem se ptal jednoho minimálně v regionu docela známého redaktora podporujícího vznik takzvané divočiny na převážné většině území Šumavy a stranícího a bezvýhradně poslanecké verzi zákona, zda si vůbec pozměňovací návrhy Senátu přečetl. Nepřečetl. Na mnou třikrát opakovanou otázku odpověděl, že nikoliv, protože vychází ze stanovisek vědecké obce. Připadne mi, že k dokonání této absurdní hry chybí ještě nechvalně známé vyjadřování takzvaných pracovních kolektivů před listopadem 1989. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní mám poznámku od pana kolegy a místopředsedy Bartoška, že nyní je na řadě pan poslanec Jaroslav Holík a poté pan kolega Vácha. Mám to takto poznamenáno v řízení schůze. Mám tady písemnou přihlášku kolegy Holíka - jestli byla mimo systém. Beru to tak, jak mi předchozí řídící řekl. Prosím pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dostal jsem se ke svému projevu trošičku opožděně, řada věcí tady už zazněla, tak bych je nerad opakoval.

    Ano, i já jsem byl zaplaven asi tisíci dopisy, ale možná že jsem jeden z mála, který se snažil na všechny odpovědět, a z reakcí, které mi pak přicházely zpět, jsem zjistil, že za každým tím dopisem je jistý člověk.

    Dámy a pánové, mnozí z vás řeknou: prosím tě, co ty tady mluvíš? Vždyť ty jsi z východu, z Moravy, co ty víš o Šumavě? Já pokud něco nevím, tak tam jezdím. A já jsem Šumavu několikrát navštívil a musím říct jedno, že kůrovcová kalamita nebyla způsobena tímto broučkem, ale že to zavinil člověk, protože asi před 50 lety věrni heslu poručíme větru dešti tam byly napřímeny přítoky Teplé Vltavy, byly prohloubeny a hladina spodní vody tam klesla o 1,8 metru. Ano, prosím, vás o metr osmdesát! Takže smrk, který je tam nejvíc zastoupen, který má mělké kořeny, byl prakticky tak oslaben, že jsme všechny ty lesy nabídli kůrovci jakoby na zlatém podnose. Na, dej si dobrý oběd! Jsem velice rád, že tady vznikla iniciativa vedená doktorkou Bufkovou, kdy tyto odvodové kanály, tyto napřímené toky se znovu zasypávají. Díky tomu bych vás také chtěl pozvat na seminář, který bude příští týden ve čtvrtek v místnosti 205, kde mimo jiné i doktorka Bufková bude vystupovat.

    Dámy a pánové, člověk přetváří přírodu asi pět tisíc let a z toho tak 200 let ji intenzivně velebí, ale rostlinstvo na této planetě je tady už od doby kambria, čili asi půl miliardy let. Díky tomu, že vznikly souvislé porosty, tak se tady objevil kyslík a díky kyslíku vznikli živočichové. A já si myslím, že těch půl miliardy let si ta příroda nevedla až tak špatně. Proto bych chtěl, abychom jí dali znovu šanci.

    Dámy a pánové, národní parky představují 1,5 % plochy ČR a zákon 114 navrhuje, abychom přírodě dali na 15 let šanci, aby tato příroda ukázala, jestli dokáže zachránit to, co člověk zdevastoval. Takže dejme té přírodě šanci! (V sále je velký hluk.)

    Dámy a pánové, za posledních sto let tady byla zabetonována a zaasfaltována daleko větší plocha než těch 1,5 %. My tady pro pár korun ničíme přírodu. Přírodu, která nám vlastně dala život. A pro pár korun!

    Můžu vás poprosit, že by byl malinko klid?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, já vám rozumím, pane poslanče, a chtěl bych připomenout kolegům a kolegyním, že diskuse nad jiným tématem, než je zákon o ochraně přírody a krajiny vrácený Senátem, byste měli vést v předsálí. Ještě chvilku počkám - i kolegové tady přímo proti mně! Děkuji.

    Můžete pokračovat. ***

  • Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, uvažovali jste někdy ve své hamižné touze, kdy chceme stále něco zvelebovat, jak budou žít naše děti a naši vnuci, co budou dýchat? Takže z toho důvodu budu hlasovat pro vládní návrh. Příroda bez lidí přežije, ale my bez té přírody nepřežijeme.

    Takže dámy a pánové, znovu opakuji, jedná se o 1,5 % plochy České republiky a jedná se o patnáct let. A ještě jednou se ptám: Je vám osud našich dětí a vnuků lhostejný? Dejme šanci přírodě. Dejme jí těch patnáct let a hlasujme pro vládní návrh. Já vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Nyní ještě přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to je od pana poslance Milana Urbana a pana poslance Pavla Antonína.

    Nyní pan poslanec František Vácha a připraví se pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, zákon o ochraně přírody, který tu dnes projednáváme, je jistě stěžejní normou pro naši přírodu a já jsem přesvědčen, že přináší kompromisní řešení pro obě strany - jak pro tu stranu, která touží chránit přírodu, tak pro tu obecní nebo lidskou. A tou obecní, těmi obcemi myslím skutečné obce, a ne individuální zájmy jednotlivců, které se za zájmy obcí a jejich občanů jen schovávají. Argumentů jak zastánců, tak odpůrců jsme slyšeli dost a ještě uslyšíme.

    Já bych se zde ale chtěl ohradit proti přístupu prezidenta republiky k této problematice a především k jeho oplzlostem, které jsme zde museli vyslechnout. Prezident zmiňoval lidi, kteří s kácením stromů na Šumavě nesouhlasí. Mluvil o dívkách, které bránily dřevorubcům v pokácení těchto stromů, a vyjádřil lítost nad tím, že je dřevorubci nepřeřízli. Za nechutného smíchu některých z vás pak laškovně dodal, že samozřejmě myslel ty stromy. Nezlobte se na mne, ale vám tyto ubohosti opravdu připadaly vtipné? Domnívám se, že takové uslintané úchylnosti nepatří na půdu Poslanecké sněmovny, a chtěl bych vyjádřit zásadní nesouhlas s těmito výroky. Nejsem žádným příznivcem demonstrativního přivazování se ke stromům, nikdy jsem s ním nesouhlasil, nesouhlasím a jsem jeho velkým kritikem.

    Panu prezidentovi bych chtěl vzkázat, že mezi těmito dívkami byly i studentky naší fakulty. A nabádá-li někoho třeba i mezi řádky, aby jim ublížil, musí počítat s tím, že bude mít napřed co dělat se mnou. A to už nebude tak jednoduché, jak si myslí. (V části sálu veselí. Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec František Vácha. Nyní s faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, nebudu reagovat na to, co říkal pan poslanec Vácha. Jenom upozorním na jednu věc. Pan ministr Brabec tady tak jakoby trochu temně upozorňoval na to, že se někdo, nějaká temná síla snaží prodlužovat to naše jednání, tak aby k nějakému hlasování nedošlo. A když se podíváte na to, kdo je přihlášený k diskusi a kdo tady chce mluvit a hlavně kdo se hlásí s těmi faktickými připomínkami, tak jsou to poslanci, o kterých je možno předpokládat, že jsou naopak podporovateli toho zákona. Takže to jsou asi oni, kteří se to tady snaží nějak prodlužovat. Proč? To tedy nevím. Vždyť koalice tady ve Sněmovně má nějakou většinu, tak snad to dokáže zvládnout. Takže ne oponenti toho sněmovního zákona, ale naopak zastánci tady prodlužují jednání.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pokračujeme panem poslancem Václavem Zemkem. Připraví se pan poslanec Miloš Babiš. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já přispěl svou příslovečnou troškou do mlýna. Víte, já bych vám chtěl poskytnout pohled člověka, který se zákonem č. 114 zabývá asi dvacet let, z toho větší část na profesionální úrovni, protože jsem pracoval ve veřejné správě a během svých let praxe jsem se naučil být v určité neutrální pozici. (V sále je velký hluk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a znovu požádám o klid. Prosím všechny z levé, z pravé strany, ze středu, aby debaty, které se netýkají zákona č. 114, vedli zásadně v předsálí, a případně pokud chtějí reagovat faktickou poznámkou na přednášejícího, aby ho poslouchali. Jinak nikam nedojdeme.

    Děkuji, pokračujte.

  • Poslanec Václav Zemek: Takže já jsem se během svých let praxe naučil být právě z pozice výkonu veřejné správy v určité neutrální pozici k různým zájmovým skupinám, ať už z jedné, či z druhé strany. Pozorně jsem poslouchal veškeré projevy nejen tady na plénu Poslanecké sněmovny, ale i v médiích a při různých debatách. A skutečně především ve vztahu k Národnímu parku Šumavy ta debata byla velice emotivní. Možná bychom se měli těch emocí naučit trošku zbavit a přistoupit k podstatě té věci, o čem ty dvě novely vlastně jsou. Tím samozřejmě neříkám, že bychom tady neměli sdělovat své zkušenosti z regionů a podobně, jak tady zazněly různé dopisy od různých obyvatel z národních parků nebo od lidí z nevládních organizací a podobně. Nicméně bychom se asi měli trochu víc poslouchat. Protože jak jsem poslouchal různé projevy a snažil jsem se tam hledat to, co je společné, tak kupodivu tam byla spousta společných věcí jak z jedné, tak z druhé strany. Například jsem nezaregistroval, že by někdo chtěl národní parky rušit, až na nějaké drobné výjimky, ale panuje velká shoda, že by národní parky měly být zachovány. Také jsem nikde nezaregistroval, že by někdo chtěl vyhánět lidi z národních parků nebo parky uzavírat. Další shoda je na tom, že chceme národní parky více otevřít návštěvníkům a turistům. Opět jsem nezaregistroval nikoho, kdo by říkal, že to tak není, a to ať z jedné, tak z druhé strany. Skutečně ta společná platforma je poměrně široká a z mého pohledu tam panuje určité nepochopení předloh, které potom může vést k tomu, že se nedokážeme domluvit.

    Ale vraťme se zpět k těm předlohám.

    V prvé řadě bych chtěl říci, že si nemyslím, že strana zastánců sněmovní verze má za cíl vyhnat obyvatele Šumavy nebo uzavřít národní park, zakonzervovat ho, připravit tam další pastvu pro lýkožrouta smrkového apod. Ale zároveň nezastávám ani názor ten, že zastánci senátní verze jsou uplaceni developery. Nepředpokládám, že by kolegové, kteří tady za ten návrh bojují, byli nějakým způsobem finančně zainteresováni. To také odmítám.

    V tuto chvíli nejsme v žádném vzduchoprázdnu. Existuje tady platná úprava zákona č. 114, o ochraně přírody a krajiny, která paradoxně je zdaleka nejpřísnější, když to bereme ve vztahu k obcím a ve vztahu k návštěvníkům. Zazněl tady takový názor, že bychom v nejlepším případě měli nechat stávající variantu, ale ta je podle mne už velmi překonaná, a to ať z časových důvodů, protože ten zákon vznikal v roce 1992, jak už samotný název napovídá, tak i z hlediska některých zbytečných zákazů, které tam jsou obsaženy. Prostě ta norma už není moderní a nesleduje současné trendy v ochraně životního prostředí, v ochraně přírody a krajiny.

    Co se týče verze sněmovní, budu se věnovat těm rozporným bodům. Tam asi takový největší argument odpůrců je to, že tam není dostatečně zohledněna role obcí, že tam jsou obce utiskovány, že jsou poškozována jejich práva. Musíme si uvědomit, že nikde, ani mimo národní parky, nelze provádět činnosti bez toho, aniž bychom dodržovali zákony. Například v chráněných krajinných oblastech také musíte dodržovat určitá pravidla. Samozřejmě to, že obec je na území národního parku, znamená určitá omezení. Ale ta omezení jsou na druhou stranu vykoupena dalšími příležitostmi. A já jsem nezaregistroval, že by například v obcích na Šumavě - a není pravda, že ty obce jsou jenom na Šumavě, jsou například i v Krkonošském národním parku - že by tam byl zastaven rozvoj. Samozřejmě z pohledu obyvatel nebo z pohledu správce té obce by ten rozvoj mohl být ještě větší. Na druhou stranu si musíme uvědomit, kde ta obec leží. Je prostě v národním parku, jehož účelem je především ochrana přírody a krajiny. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Zemkovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl s faktickou poznámkou. Pokud nebude další faktická poznámka, potom pan poslanec Miloš Babiš. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem vzal schválně faktickou, abych nezdržoval, protože už jsme tady bojovali při prvním, druhém i třetím čtení hodně, nicméně nedočkal jsem se jedné odpovědi. Já jsem měl jednu zásadní výhradu k návrhu zákona a ta se týkala plomb a předkupního práva státu na majetky lidí, kteří v daném území a v budoucích zónách bydlí. V okamžiku, kdy stát řekne, že nesmí nikdo se svým majetkem vlastně začít obchodovat, nemůže si vzít hypotéku na to, aby si případně rozšířil své bydlení a podobně, v okamžiku, kdy stát dá plombu na majetky jednotlivých lidí, a ta zóna je pohyblivá, to znamená, že v průběhu let se může měnit, zvětšovat, zmenšovat a podobně, tak já jsem chtěl jasnou odpověď, jestli ten, kdo tam bydlí, je v zóně a stát mu dá na katastrálním úřadě plombu na jeho majetek s předkupním právem, jestli si může vzít obyčejnou hypotéku. Protože já si myslím, že nikoliv, takže to je významné omezování lidí, kteří tam bydlí, a v podstatě je to vyhánění lidí odtamtud, protože oni už nebudou moci dále rozšiřovat své aktivity, případně si zajišťovat bydlení nebo rozšiřovat své podnikatelské aktivity uvnitř nemovitosti, která jim patří.

    Prosím, zkuste mi odpovědět, pane ministře, nebo někdo, kdo obhajujete tento návrh zákona, zdali je to pravda, či nikoliv.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Pokračovat budeme vystoupením pana poslance Miloše Babiše. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, debata, kterou tu vedeme, bývá prezentována jako spor dvou vzájemně se vylučujících koncepcí života v národních parcích. Jak už to bývá, skutečnost je mnohem barvitější a mnohem složitější. Jsem si vědom toho, že mluvíme o všech čtyřech národních parcích, ale dovolte mi, abych se věnoval pouze Šumavě, kterou znám velmi dobře. Nebudu číst sterilní texty o podnicích na Šumavě ani nebudu používat zprofanované slovo divočina, ale budu hovořit pouze o tom, co jsem na Šumavě za čtyřicet let prožil, za čtyřicet let, kterými prošla Šumava mým srdcem. (V sále je značný hluk.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás také přeruším. Opravdu žádám všechny kolegyně a kolegy o klid!

  • Poslanec Miloš Babiš: Mám projetou Šumavu na kole z Železné Rudy až po Novohradské hory, kde nám Šumava pomalu končí. Proto, proto nemohu souhlasit se senátní verzí, která nám je předkládána. Podporovatelé senátní verze prohlašují, že nechtějí hotelové komplexy, ale my už je tam máme. Nechci používat slova, která používal už přede mnou František Laudát, lunaparky, které jsou v těsné blízkosti šumavského národního parku, a to na Lipně. Za to, že nejsou dál, vděčíme nařízení vlády o zřízení Národního parku Šumava v roce 1991. Skutečně nebýt tohoto nařízení vlády, tak si položme ruku na srdce, kde bychom dneska byli s těmito aktivitami.

    Podporuji verzi zákona, která už jednou byla schválena v Poslanecké sněmovně. Není pravda, že je namířena proti turismu, rozvoji turistů. Jenom nechceme v národních parcích např. zbytečně zasahovat do vodního režimu krajiny, stavět přehrady anebo stavět asfaltové silnice pro hasiče. A naskýtá se otázka - no a co rozvoj obcí, co starostové? Velká část obcí na Šumavě netouží po budování turistických středisek a hotelů, ba naopak, váží si nezničené přírody a to je pro ně ta pravá turistická atrakce. Co by za ni daly některé obce na Mostecku v severních Čechách!

    Vážené kolegyně a kolegové, je realita a naprostá pravda, že Šumavě totiž neuškodil ani tak kůrovec, jako jí uškodily střídající se politické nálady za posledních 25 let. Měnily se koncepce, měnily se záměry, a to často víc než o 180 stupňů. Tady vidím jeden z největších přínosů návrhu Ministerstva životního prostředí a tím zakonzervování stavu zón na příštích 15 let. Vidím to jako ruku podanou přírodě a vidím to tak, jak to cítím.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás poprosit, uvědomme si prosím obrovskou odpovědnost, která v našem rozhodnutí spočívá. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloši Babišovi. Nyní zatím poslední přihlášený do rozpravy pan poslanec Jiří Junek. Ale elektronická přihláška má přednost, pane kolego, leda že jste se hlásil s faktickou. (Poslanec Klán: Já jsem zpravodaj!) Aha, omlouvám se, pane zpravodaji. Tak v tom případě pan kolega Jan Klán jako zpravodaj. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já jsem zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, já jsem trochu takový zapadlý oproti zpravodaji pro životní prostředí.

    Ale abych se tady trošičku vyjádřil k předřečníkovi Miloši Babišovi. Mně to přišlo jako turistický exkurz, to, co tady on momentálně přednášel nebo nám tady říkal, taková nějaká turistická procházka tou Šumavou. Já jsem na Šumavě také byl, už jsem to tady říkal mnohokrát, řešili jsme problematiku starostů, obcí. Skutečně Šumava má ten problém, že je národním parkem, kde se nacházejí obce. To pořád bude velký problém. A my jsme to na veřejné správě a regionálním rozvoji vždycky řešili. Ono je hezké, že kolega Miloš Babiš, vaším prostřednictvím, sjel nějaké řeky, byl se tam podívat, sjel něco na kole, to je určitě chvályhodné, že se tam tak pěkně promenádoval, když to řeknu s nadsázkou, ale my tady řešíme problematiku těch obcí a rozvoj obcí. Já už jsem tady říkal, že nejčistší řešení by bylo, kdyby Šumava měla svůj buď samostatný zákon, jako se o to snažil Plzeňský kraj, nebo jednotlivé národní parky vyjmout ze zákona 114 a poté je vyhlašovat samostatným zákonem. To by bylo nejčistší řešení. Proto já jsem tady říkal, že jako zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj nebudu hlasovat ani pro jednu verzi. Já jsem řekl, že ani jedna verze není podle mého názoru, a nejenom podle mého názoru, ale i jiných, dostačující. To je nepochybně fakt. Akorát jsem opravdu trošičku neporozuměl tomu, co kolega Babiš tady tím chtěl říci. Tady opravdu je nutné nějakým způsobem zakomponovat národní park a obce. Vždycky to bude jablkem sváru, vždycky to bude problém u Šumavy. Prostě dokud my tohle nevyřešíme, tak zákon 114 se bude pořád otvírat, když se něco bude měnit, zase zabředneme do Šumavy. Vždycky to bude problém. Opravdu apeluji na to, aby ty jednotlivé národní parky byly vyjmuty z toho zákona. O to jsme se tady snažili mnohokrát, i já jsem tady předkládat pozměňovací návrh tohoto typu, který ale bohužel nebyl přijat. Určitě už to vidím, že v příštím volebním období zase budeme řešit ochranu přírody a krajiny a zase bude jablkem sváru určitě šumavský národní park. Umím si to živě představit, protože to bude podle mě nekonečný příběh. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za vystoupení. Nyní pan poslanec Jiří Junek. Doufám, že se přiblížíme konci rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěl seznámit se stanoviskem klubu KDU-ČSL, které jednoznačně podpoří sněmovní verzi a nepodpoří senátní verzi, nicméně v rámci urychlení debaty, která už je opravdu dlouhá, a padly všechny argumenty, to nebudu rozebírat podrobně. Koneckonců kolega Zemek ty argumenty řekl jednoznačně, proč tu senátní verzi nepodpořit, a já se s nimi ztotožňuji, ztotožňuje se s nimi i náš klub. Takže tímto se vzdávám své možnosti k tomu ještě více vystoupit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Junkovi. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek ještě v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, doufám, že nezpůsobím panu ministru Brabcovi nějaký problém v rodinné firmě, ale jako předseda opoziční strany bych mu rád poděkoval za jeho výkon a vysoce ho ocenil, protože si návrh o ochraně přírody a krajiny skutečně odpracoval. Návrh vyžadoval usilovná a trpělivá jednání nejenom v parlamentu, ale i se zástupci obcí, ochránci přírody a s odbornou veřejností. Výsledkem je z našeho pohledu vyvážený kompromis, jehož schválení umožní zachovat Šumavu i budoucím generacím. Proto jeho návrh rádi podpoříme a nepodpoříme návrh senátní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Ještě pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych také rád vystoupil ještě v této debatě jako řádně přihlášený podruhé a chtěl bych připomenout některé věci. Jednak to, že to neustálé osočování slušných šumavských starostů, občanů, zastupitelů obou krajů z toho, že jsou jaksi zkorumpovaní, zlobbovaní, je pro ně velmi urážlivé a musím říct, že jsou to slušní lidé, poctiví a zaslouží si naše uznání za to, jak provádějí samosprávu na úrovni krajů, na úrovni obcí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi, a pokud se nikdo nehlásí z místa, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr? Ano. Páni zpravodajové? Už ne.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, máme za chviličku před sebou hlasování o dvou normách, o dvou verzích, o dvou podobách. Jakkoli jsem byl připraven v Senátu, a řekl jsem to tady i minule, hlasovat pro některé pozměňovací návrhy, a nebylo jich málo, bylo jich asi 10 nebo 12, které byly vhodným doplněním poslanecké verze, tak bohužel tím absolutním průlomem, ke kterému tam došlo, nás to dostalo do situace, že musíme s plnou vážností odmítnout senátní verzi jako celek, jako návrh, který má významné věcné i právní vady. Skutečně při přijetí toho senátního návrhu by zavládl velký právní chaos. A to není zdůvodnění Hnutí Duha, to je zdůvodnění renomovaných právníků tohoto státu v oblasti životního prostřední.

    Poslanecká verze, jakkoli ani ta není dokonalá jako žádná, těžko může být úplně dokonalá, tak jsem přesvědčen, že to je cesta je stabilitě, že to je cesta k tomu, abychom skutečně minimálně, minimálně na 15 let stabilizovali situaci a nechali našim následovníkům se zvážením všech okolností rozhodnout o tom, jak budou pokračovat s ochranou přírody v národních parcích. Já tady říkám s plnou vážností a jsem o tom hluboce přesvědčen a skutečně zcela otevřeně a odpřisáhl bych to, ta poslanecká, nebo vládní poslanecká verze je verze, která nebude znamenat žádné rozšiřování nad, řekněme, jak tady zaznělo, zítra nebo za rok, nad 50 % divočiny, nebude znamenat žádné ohrožení. Já jsem přesvědčen, že to je norma vyvážená, že to je norma, která z logiky věci je opravdu národní, tedy ani ne obecní, ani ne krajská, ale opravdu verze pro národní parky, a každý si tam najde to své. Prosím, hlasujme pro poslaneckou verzi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Böhnisch nemá zájem o vystoupení, pan kolega Klán také nemá zájem o vystoupení.

    V tom případě přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Předtím vás všechny odhlásím, protože jsem požádal kolegy, kteří hlučeli, aby vedli debaty v předsálí, zagonguji, abych je přivolal zpátky, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. O návrhu usnesení, ke kterému je zapotřebí nadpoloviční většina přítomných poslanců, budeme hlasovat v následujícím hlasování. Ale předtím přednesu návrh usnesení. Tak ještě jednou spustím gong, jestli všichni, kteří mají zájem o rozhodnutí v této věci, se dostavili.

    Dovolte mi tedy (přednést) návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 501/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 501/7."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 183 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 183 z přítomných 158 pro 28, proti 109. Návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

    V tom případě musíme postupovat podle § 97 odst. 5 jednacího řádu a budeme hlasovat znovu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí k souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance, potřebné kvorum je již nastaveno.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 501/6."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 184 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 184 z přítomných 164 pro 117, proti 20, návrh byl přijat. (Potlesk.) Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodajům a končím bod číslo 2. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych požádal o přestávku na jednání poslaneckého klubu ODS v délce šedesáti minut. My jsme počkali po závěrečném hlasování. Nesouvisí to s tím předchozím bodem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Šedesát minut. To je 12.20 hodin. Dobře, v tom případě mi nezbývá než přerušit jednání Poslanecké sněmovny na přestávku, poradu poslaneckého klubu ODS. Sejdeme se ve 12.20 hodin.

    (Jednání přerušeno v 11.21 hodin.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel. Budeme pokračovat v pořadu schůze, tak jak byl schválen. Otevírám další bod a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, zde je tedy ve druhém čtení vládní návrh zákona o státní sociální podpoře, jak již bylo řečeno. Já jen velice stručně připomenu, že se zde jedná o změny v čerpání rodičovského příspěvku, kde se ruší omezení horní hranice. Pak je zde možnost pro rodiče, nebo resp. zejména pro matky, ale i otce, kterým není vyměřena peněžitá pomoc v mateřství, aby nemuseli povinně na rodičovskou na celé čtyři roky... (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, ale požádám kolegy, zvlášť v levé části sálu - zvlášť v levé části sálu - o ztišení. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: ... a aby si to mohli zvolit i v délce tří let. Dále se zde navrhuje rušení podmínky sledování docházky dítěte do dvou let do předškolního zařízení a potom ještě nějaké další věci, které jsou i hodně technického charakteru.

    Takže já už skončím úvodní slovo, protože si to všichni určitě pamatujete z prvního čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Dále byl přikázán stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Usnesení výboru a stálé komise byla doručena jako sněmovní tisky 854/1 a 854/2.

    Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku a zároveň zpravodajka stálé komise poslankyně Jana Pastuchová a informovala nás o projednání ve výboru a v komisi a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, první čtení tohoto zákona proběhlo 19. a 25. 10. 2016 a vystoupilo kromě úvodního slova paní ministryně Marksové devět kolegů poslanců. Proběhla, myslím si, velmi zajímavá rozprava, kdy se poukázalo na mnoho i negativních věcí, které tento návrh zákona obsahuje. Tento sněmovní tisk byl přikázán jako garančnímu výboru pro sociální politiku a dále byl přikázán stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

    Garanční výbor se tímto sněmovním tiskem zabýval 3. 1. 2017. Přečtu vám jeho usnesení.

    Usnesení výboru pro sociální politiku ze 48. schůze 15. prosince 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 854. Po odůvodnění náměstka ministryně práce a sociálních věcí Jiřího Vaňátka, zpravodajské zprávě poslankyně Radky Maxové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se změnami a doplňky. Zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny.

    Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny se tímto sněmovním tiskem zabývala 5. ledna 2017 a její usnesení zní: Usnesení z 18. schůze stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny ze dne 14. prosince 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny po odůvodnění náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Jany Hanzlíkové, po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se změnami a doplňky. Za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji několik přihlášek. Jako první vystoupí paní poslankyně Bohdalová, připraví se paní poslankyně Kailová a další. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré časné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně. Dovoluji si před vás předstoupit s návrhem mého pozměňovacího návrhu, který se týká studentů doktorandů po věku 26 let. Upozorňuji dopředu, že tento zákon schválila vláda, kdy jej jako poslanecký návrh vládě předal pan vicepremiér Bělobrádek. Protože si myslím, když se otvírá zákon o sociální podpoře a je tady druhé čtení, dávám tento pozměňovací návrh, abychom k cíli došli rychleji.

    O co se jedná? Zákon by se vztahoval na lidi, kteří po věku 26 let studují v doktorandském programu, studují v něm poprvé a nejsou zaměstnáni, doktorandské stipendium je pouze jejich jediný příjem. Návrh spočívá v tom, protože ten příjem je zhruba 7 500 korun a sociální pojištění se vypočítává z minimální mzdy, to znamená, že by platili 1 300 korun a jejich čistý příjem, lidí, kteří nemají zaměstnání, by činil 6 500 korun, tak můj pozměňovací návrh spočívá v tom, aby tito lidé, opakuji, doktorandi starší 26 let, studující první doktorandské studium a nemající zaměstnání, mohli být zařazeni do kategorie lidí, za které platí sociální pojištění stát. To je obsah mého návrhu a k tomuto návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Kailová. - Omlouvám se, s přednostním právem pan předseda Sklenák. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Omlouvám se kolegyni Kailové i ostatním, že jsem využil svého přednostního práva. Nicméně považuji to za užitečné, protože jsem vložil do systému pozměňovací návrh, který docela zásadním způsobem zlepšuje finanční situaci rodin s dětmi, a rád bych vám jej i teď v obecné rozpravě poněkud přiblížil, abychom případně o něm mohli vést diskusi. Samozřejmě pak se k němu přihlásím v podrobné. Ten text obsahuje i podrobné zdůvodnění. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy budeme postupovat podle řádně přihlášených poslanců a poslankyň. Nyní vystoupí paní poslankyně Kailová a připraví se paní poslankyně Pekarová. Prosím.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den, dámy a pánové, vážené poslankyně, poslanci. Dovolte, abych vás v obecné rozpravě seznámila podrobněji se svými třemi pozměňovacími návrhy.

    Jako první se pozměňovací návrh týká úpravy příspěvku na bydlení. Na základě poznatků z praxe vyplácení příspěvků na bydlení vyplynulo, že v některých případech může docházet k nadužívání této dávky, a to z důvodu, že vlastníci a pronajímatelé bytů využijí možnost stanovení celkové úhrady nákladů při použití paušální platby podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a to bez následné specifikace jednotlivých položek nákladů na bydlení, za které je platba hrazena. Tím může jednak docházet k tomu, že mohou být v nákladech na bydlení zahrnuty položky, které nepatří mezi základní plnění spojené s užíváním bytů podle zákona č. 67/2013 Sb., nebo může docházet k tomu, že nejsou zúčtovány položky, které jsou hrazeny zálohově a jsou zúčtovatelné.

    Proto se navrhuje do ustanovení o uznatelných nákladech na bydlení pro příspěvek na bydlení doplnit taxativní výčet služeb, které se budou pro nárok a výši příspěvku na bydlení zohledňovat, a současně do stejného ustanovení ukotvit podmínku, že pro nárok a výši příspěvku na bydlení musí být náklady na bydlení rozepsány v jednotlivé položky a náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období se navrhuje stanovit na dobu nejvýše 12měsíční ve shodě s ustanovením § 2 zákona č. 67/2013 Sb.

    Další pozměňovací návrh se týká úpravy přídavku na dítě, neboť současná úprava nedostatečně reaguje na aktuální finanční situaci oprávněné osoby a osob společně posuzovaných. Podle stávající právní úpravy se totiž pro účely nároku na přídavek na dítě posuzuje rozhodný příjem v rodině za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Z výše uvedených důvodů se tedy navrhuje vycházet pro účely nároku na přídavek na dítě z příjmů za období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, stejně jako je tomu v současné době u příspěvku na bydlení. Tím dojde k rychlejší reakci na změnu výše příjmů v rodině a k většímu zacílení sociální pomoci ze strany státu, a to jak v případech, kdy nově vznikne nárok na přídavek na dítě při poklesu příjmů rodiny, například při ztrátě příjmu jednoho z rodičů nebo při čerpání rodičovského příspěvku, tak i v případech, kdy nárok na dávku zanikne. Navrhuje se v rámci snížení administrativní náročnosti také sjednotit prokazování podmínky rozhodného příjmu pro poslední čtvrtletí kalendářního roku a podmínky trvání nezaopatřenosti dítěte.

    Poslední můj pozměňující návrh se týká valorizace dávky příspěvků na úhradu potřeb dítěte, která dítěti v pěstounské péči plně nahrazuje výživné. Výše této dávky nebyla změněna od 1. 1. 2013, ačkoliv se za dobu již více jak čtyř let zvýšily náklady související se zaopatřením nezletilých dětí. Navrhuje se proto zvýšit tuto dávku o 10 %, tzn. například u dítěte mladšího 6 let z 4 500 korun na 4 950 korun měsíčně a u dítěte staršího 12 let z 6 350 korun na 6 985 korun měsíčně.

    Dále navrhuji valorizovat dávku, tzv. odměnu pěstouna, která pěstounovi nahrazuje mzdu, plat nebo jiný příjem. Aktuálně platná výše odměny pěstouna je v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí zakotvena s účinností od 1. 1. 2013, odkdy došlo k převedení úpravy dávek pěstounské péče ze zákona o státní sociální podpoře do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Odměna pěstouna nebyla valorizována po dobu více než čtyř let, což je pociťováno obzvláště tíživě zejména u tzv. dlouhodobé pěstounské péče. Přitom základní částka odměny pěstouna ve výši 8 000 měsíčně při péči o jedno svěřené dítě byla od 1. 1. 2013 stanovena ve výši, která v té době odpovídala základní sazbě minimální mzdy. Základní sazba minimální měsíční mzdy, která je stanovena v nařízení vlády číslo 567/2006 Sb., byla od počátku roku 2013 valorizována z částky 8 000 korun již čtyřikrát na částku 11 000 korun měsíčně s účinností od 1. 1. 2017. Předložený pozměňovací návrh předpokládá navázání výše odměny pěstouna na základní sazbu minimální mzdy za měsíc.

    Návrh dále upravuje nespravedlivé rozvržení výše odměny pěstouna v případě péče o dítě se zdravotním postižením v případě pěstounské péče na přechodnou dobu. Vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře nově předpokládá, že tu bude zcela vyloučen nárok na rodičovský příspěvek. Tento výpadek příjmu by měl být tedy částečně kompenzován navrhovanou úpravou pravidel odměňování osob v evidenci, když je navíc logické a správné, aby výše odměny pěstouna u těchto osob zohledňovala, zda pěstoun na přechodnou dobu v daném kalendářním měsíci pečuje, či nepečuje o svěřené dítě, a zohledňovala i počet dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Pekarová, připraví se pan ministr Chvojka. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jelikož je pevně zařazen další bod už za pár minut, tak se pokusím být velice stručná, ale nemohu si odpustit ještě poznámku zejména k panu předsedovi Sklenákovi, že tady je krásně vidět na předkládaných pozměňovacích návrzích, že opravdu se nám blíží volby a snažíme se tady zaujmout jedním zvýšením sociálních dávek za druhým. Tak to jenom k tomu, že až pozměňovacími návrhy předkládáte poměrně zásadní změny, které mají neméně zásadní dopad i do rozpočtu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je k faktické poznámce přihlášen pan poslanec Sklenák. Pouze pro pořádek říkám, že ve 12.45 máme pevně zařazené volební body. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Ano, to je taková oblíbená replika opozice, že když se navrhne něco pozitivního pro lidi, tak někdo vystoupí a řekne, že je před volbami a že to děláme z populistických důvodů. Ale v našem případě je přece realita úplně jiná. My tady tři roky po sobě každý rok zvyšujeme daňovou úlevu pro rodiny s dětmi. My tady tři roky po sobě zvyšujeme minimální mzdu. My se tady snažíme valorizovat starobní důchody více, než umožňoval zákon. Děláme tady každý rok každý měsíc řadu prospěšných věcí pro rodiny s dětmi, pro seniory, pro zaměstnance. A toto je jeden z dalších kroků v řadě. Tak neříkejte, že to děláme kvůli volbám. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další faktické poznámky. První má paní poslankyně Pekarová, potom pan poslanec Černoch, paní poslankyně Semelová a další. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Pane předsedo Sklenáku prostřednictvím pana předsedajícího, proč to tedy nenavrhuje přímo samo ministerstvo, ale navrhujete to jako pozměňovací návrh? Protože celé vlastně více jak už tři roky jste s valorizací příspěvků na děti nepřišli, tak teď na poslední chvíli to navrhujete.

    A nemáme tady v tom případě ani možnost připomínkového řízení, neprošlo to tím pádem připomínkovým řízením, co si myslím, že takováto zásadní změna, která výrazně rozšiřuje okruh příjemců této dávky, která výrazně zvyšuje nároky státního rozpočtu, za tuto dobu, za tuto vládu došlo o navýšení o desítky miliard korun v rámci mandatorních výdajů. Mandatorní výdaje, které budou muset zajistit i vlády budoucí. Kde na to budeme brát, je otázkou. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Černoch. Je řada faktických poznámek. Všechny vás eviduji.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím na pana kolegu Sklenáka. Vy byste mě úplně dojal, pane kolego. Vy říkáte, co jste tři roky všechno dělali, jak strašně jste chtěli. Měli jste možnost, a dělali jste si z lidí jenom srandu. Nic víc! Omlouvám se, ale je to tak. Ta možnost tady byla. Proč jste to neudělali? Proč jste to neudělali? (Poslanec Sklenák ze sálu mimo mikrofon: Co jsme neudělali?)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám poslance, aby po sobě nepokřikovali a respektovali jednací řád.

    Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Semelová. Poté dojde k přerušení tohoto bodu, protože jsou pevně zařazeny volební body. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím ještě chtěla doplnit seznam, který nám předložil předseda klubu ČSSD, když říkal, co všechno dělají pro rodinu, pro mladé rodiny s dětmi.

    Téměř rok nám blokujete projednání zákona, který by zlepšil život mladým samoživitelkám s dětmi, případně samoživitelům. Téměř rok, jakmile tady navrhneme, aby se tento zákon, který je o náhradním výživném, projednal, tak sociální demokracie spolu s ostatními stranami nám ho blokovala. Až na posledním jednání jste zvažovali, že byste tento zákon mohli podpořit. Ale jinak už mohl být dávno přijatý a mohl dávno těmto ženám s dětmi, které se ocitají na hranici chudoby, pomoci. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že máme přesně 12.45 hodin a to je čas určený pro volební body, přerušuji projednávání tohoto bodu.

    Otevírám první volební bod, kterým je

    Prosím navrhovatele tohoto bodu, předsedu poslaneckého klubu ANO 2011 Jaroslava Faltýnka, aby se ujal slova. (Poslanec Faltýnek se diví.) Pane předsedo, jestli potřebujete podklady, dám vám je k dispozici. (Potřebuje a bere si je od předsedajícího.)

    Poslanecká sněmovna patrně maká rychleji, než jste předpokládal.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne. Já se omlouvám, já nejsem připraven, jak řekl pan předseda Bartošek. Nicméně jedná se o návrh na změnu zasedacího pořádku, přeřazení poslanců po změnách, které proběhly v našem poslaneckém klubu. Je to v materiálu, který máte všichni k dispozici.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Eviduji zde dvě faktické poznámky - poslanci Kováčik a Sklenák? Ne, takže faktické poznámky odmažu a táži se, zda se někdo hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se pana předsedy Faltýnka, jestli chce závěrečné slovo. Ne.

    Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. I zde se táži pana předsedy Faltýnka, zda chce závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Dám tedy hlasovat o usnesení, které nejprve přečtu: "Poslanecká sněmovna mění své usnesení číslo 1142 ze dne 22. března 2016 a schvaluje zasedací pořádek poslanců v jednacím sále podle předloženého návrhu, který tvoří přílohu tohoto usnesení."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 185, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti 1. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Na lavice vám bylo k tomuto bodu rozdáno usnesení volební komise číslo 156 ze dne 3. února tohoto roku. Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobré teď již odpoledne vám přeji. Jménem volební komise dlužím drobnou omluvu, že jsme přerušili tu zajímavou a vypjatou debatu ohledně sociálních záležitostí, a zároveň tedy prosím o pochopení, že potřebujeme další volební body projednat a naplnit orgány, které čekají na to, jak tedy dnes bude jednat a jak rozhodne Poslanecká sněmovna. Ty volební body jsou tři, já se budu snažit své vystoupení omezit na minimum.

    V tuto chvíli v tom prvním bodu máme připravený návrh na volbu člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Jak řekl pan předsedající, usnesení volební komise číslo 156 je vám k dispozici, my jsme ho přijali 3. února a konstatovali jsme, že od poslaneckých klubů jsme obdrželi dva návrhy. První návrh je na našeho kolegu pana poslance Jiřího Štětinu, kterého navrhl klub hnutí Úsvit, a druhým návrhem je pan Prokop Tomek, kterého navrhuje TOP 09. Ještě k panu Tomkovi mohu doplnit, že on byl členem té komise donedávna, jeho funkční období mu skončilo dnem 10. února, takže tady TOP 09 navrhuje, aby Sněmovna případně rozhodla o tom, že bude ve své funkci pokračovat.

    Každopádně volební komise navrhuje volbu tajnou dvoukolovou, tak jak je běžné u tohoto typu voleb, a pokud nebudete mít v rozpravě žádné připomínky, tak prosím, abychom poté hlasovali o návrhu na tajnou volbu.

    A nyní prosím pana předsedajícího, aby otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám rozpravu. Táži se, zda se někdo hlásí. Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě končím rozpravu. Přejete si závěrečné slovo, pane předsedo? Není tomu tak. V tom případě patrně přistoupíme k přerušení bodu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Ne, ne, ne. Prosím hlasovat o tom, že bude tajná volba.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Správně. Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tajnou volbu v tomto případě, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 186, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 129, proti 1. Konstatuji, že jsme vyslovili souhlas s tajnou volbou v tomto bodě. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Nyní tedy prosím o přerušení bodu a otevření bodu číslo 260.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, já přerušuji tento bod a otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Na lavice vám bylo k tomuto bodu rozdáno usnesení volební komise číslo 157 ze dne 3. února tohoto roku. Prosím, pane předsedo, abyste se i v tomto případě ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak u tohoto bodu připomenu, že 19. února skončilo funkční období čtyřem členům dozorčí rady, pánům Janu Husákovi, Pavlu Kováčikovi, Alfrédu Michalíkovi a Ladislavu Skopalovi. Snad krátce na vysvětlení, hodně novinářů se mě ptalo, jestli toto souvisí s onou kauzou - ne, pardon, omlouvám se, pletu si to s jiným bodem. Omlouvám se, toto je něco jiného.

    Takže skončilo období čtyřem členům této dozorčí rady. Lhůta na nové nominace byla vyhlášena do 3. února a opět tady máte k dispozici usnesení volební komise č. 157. Pokud budete souhlasit, já ho nebudu znovu číst, abych nezdržoval. Bylo rozesláno na kluby a máte ho i vy k dispozici. Co ale říct musím před volbou, je to, že volební komise opět navrhuje volbu tajnou dvoukolovou, a poprosím, abychom o ní hlasovali. A to, že nově zvoleným členům započte čtyřleté funkční období, bylo by to nejdříve 20. února v souladu s usnesením, dnes už jsme v březnu, takže dnem zvolení. Nyní prosím o otevření rozpravy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se hlásí o slovo. Pan předseda Stanjura, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, většinou u volebních bodů nevystupuji, možná že vystupuji úplně poprvé a... Říkám možná. Tak podruhé, říká pan předseda volební komise, ten to musí vědět lépe než já.

    Ale chtěl bych upřít vaši pozornost na kandidáta, kterého nominoval náš poslanecký klub. My jsme tentokrát přistoupili netradičně k těm nominacím na rozdíl od všech ostatních. Při vší úctě k ostatním kandidátům, tak všichni dělají politiku, ať už na komunální, nebo centrální, či regionální úrovni. Nic proti, jsou to legitimní kandidáti. My jsme požádali v rámci toho, jak debatujeme s odbornými asociacemi, profesními asociacemi, o to, abychom dostali nějakou nominaci někoho, kdo se tím reálně zabývá, a předkládáme vám návrh na pana Bogdana Trojaka. Já bych jenom z jeho životopisu, který je poměrně obsáhlý, vám řekl několik věcí, které dělal nebo dělá, protože si myslím, že si zaslouží podporu.

    Není to typický stranický kandidát - teď to nemyslím ani jako nevýhodu, ani jako výhodu. Není to člověk, který dělá politiku ať na komunální, krajské, či celostátní úrovni. Je to člověk, který kromě toho, že se zabýval literaturou, se dlouhodobě věnuje vínu. První vlastní vinici vysadil v roce 2004, od roku 2006 vyrábí vlastní víno, od roku 2007 až doposud publikuje v odborném vinařském časopise Vinařský obzor a v dalších odborných médiích. V roce 2008 se stal autorem značky Autentisté, byl to start projektu Autentisté zaměřeného na přírodní vína. V roce 2012 založil v Praze vinný bar Veltlín. Od roku 2014 doposud je zakladatelem a prezidentem festivalu Praha pije víno, což je jedna z největších mezinárodních vinařských akcí v České republice. V roce 2016 za tu značku, kterou založil, Autentisté, dostal cenu za tento projekt v rámci soutěže Vinař roku. V letošním a příštím roce mu byla přidělena výsadbová práva na založení další vinice o výměře zhruba jednoho hektaru ve Velkých Žernosekách.

    Já si myslím, že pokud volíme čtyři, tak kromě těch, kteří mají zkušenost s veřejnou správou, bychom mohli zvolit aspoň jednoho autentického, skutečného zástupce těch, kteří víno vyrábějí, propagují a přispívají ke zlepšení kultury pití vína v České republice. On má samozřejmě hendikep, že nemohl tak jako ostatní kandidáti požádat své stranické kolegy, protože není naším členem, o podporu. On ani neví, že tady dneska vystoupím s touto obhajobou. Ale já vás prosím o zvážení možnosti ho volit, protože si myslím, že je to člověk, který tomu vínu rozumí, který pro to něco dělá, a ta funkce by mu bezesporu slušela. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě končím rozpravu. Táži se, zda chcete závěrečné slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Závěrečné slovo nechci, děkuji. A prosím, abychom hlasovali o tom, že i tato volba proběhne tajně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, bude to tajná dvoukolová volba.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 187, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 130, proti 1. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Nyní prosím o přerušení tohoto bodu a otevření třetího volebního bodu, číslo 261.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já tak činím, přerušuji tento bod a otevírám další bod a tím je

    Na lavice vám k tomuto bodu bylo rozdáno usnesení volební komise číslo 158 ze dne 3. února tohoto roku a i zde vás prosím, pane předsedo, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak tady je situace obdobná jako u předchozích bodů s tím rozdílem, že kandidáty nenavrhují poslanecké kluby, ale přímo pan ministr kultury Daniel Herman. Ten zaslal do Sněmovny už na konci ledna, 24. ledna, dopis, kde konstatuje, že třem členům této rady skončí funkční období 5. dubna. Jsou to členové Zuzana Kopečková, Jiří Kubíček a Petr Vítek. Pan ministr nám, Sněmovně, navrhl na výběr ze sedmi kandidátů. Jeho dopis včetně životopisů a přehledu, kdo jednotlivé návrhy panu ministrovi podal, obdrželi předsedové klubů 31. ledna.

    Volební komise tuto věc projednala a přijala usnesení č. 158. To je vám také k dispozici a i tady po případné rozpravě navrhujeme hlasovat o tom, aby volba byla tajná a dvoukolová.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se hlásí o slovo. Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo, pane předsedo. Není tomu tak. V tom případě tedy budeme hlasovat ohledně návrhu na hlasování ohledně volby.

    I zde tedy budeme hlasovat o tom, že volba proběhne tajně a dvoukolově.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 188, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 130, proti jeden. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Na vydávání a označení lístků dám lhůtu 20 minut, takže ve Státních aktech budeme připraveni do 13.20 hodin. Prosím, abyste se tedy odebrali k provedení volby. Zároveň prosím členy volební komise, aby počítali s tím, že ihned po sečtení výsledků proběhne krátká operativní schůze volební komise.

    A nyní prosím pana předsedajícího o přerušení bodu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, přerušuji tento bod. Ještě přečtu omluvu. Dnes od 14.30 hodin se do konce jednacího dne omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová. A než přeruším jednání Poslanecké sněmovny, tak avizuji, že ve 13.10 hodin začne jednání organizačního výboru tak jako obvykle, a žádám vás o toleranci. Žádám vás, kolegyně a kolegové o toleranci, abyste členy organizačního výboru v rámci tajné volby pustili dopředu. Děkuji vám a přerušuji jednání do 14.30 hodin. ***

    (Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Zahajuji odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Než přistoupíme k projednání dalších pevně zařazených bodů, prosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky prvního kola voleb. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Přítomným kolegyním a kolegům přeji dobré trávení v odpoledním čase a nabídnu k tomu rychlé seznámení s výsledkem volebních bodů v tom pořadí, jak jsme je projednali na konci dopolední části.

    Tedy bod

    Vybírali jsme ze dvou kandidátů, Jiří Štětina navržen klubem hnutí Úsvit a pan Prokop Tomek navržen klubem TOP 09. V tomto bodě stejně jako ve všech ostatních bylo vydáno 151 hlasovacích lístků, stejný počet byl i odevzdán a kvorum nutné pro zvolení činilo 76. U etické komise pan Jiří Štětina získal 51 hlasů a Prokop Tomek 77 hlasů a byl tedy zvolen, v jeho případě tedy opětovně, jako člen Etické komise České republiky. Mandát mu vzniká okamžikem zvolení. Bylo to tedy o jeden hlas, ale lístky jsme kontrolovali, přepočítávali a mohu garantovat, že ve sčítání nebyla žádná chyba.

    U druhého bodu číslo

    Opět tedy 151 lístků, kvorum 76. Petr Bíza získal 12 hlasů, Michal Hašek 55, Olga Havlová 9, Jan Husák 74, Miloslav Janulík 49, kolega Pavel Kováčik 111, kolega Jiří Petrů 106 hlasů, Bogdan Trojak 28 a Jan Zilvar 8 hlasů. V prvním kole tedy byli zvoleni pánové Pavel Kováčik a Jiří Petrů, to jsou dvě místa, a dvě místa zůstala neobsazena. V souladu s volebním řádem Sněmovny do druhého kola tajné volby postupuje dvojnásobný počet nezvolených míst, to znamená čtyři v tomto případě. Podle počtu získaných hlasů se těmi čtyřmi do druhého kola stávají Jan Husák, Michal Hašek, Miloslav Janulík a Bogdan Trojak.

    Třetí volební bod měl číslo

    Vybírali jsme ze sedmi kandidátů, které nám postoupil pan ministr kultury Daniel Herman. Obsazovali jsme tři místa. Rád konstatuji, že tato volba byla úspěšná a Sněmovna obsadila všechna tři místa. Tereza Czesany Dvořáková získala 24 hlasů, režisér Saša Gedeon 93 hlasů, Ivana Kačírková 5, Zuzana Kopečková 93, Jiří Kubíček 113, Petr Vítek 37 a Antonín Weiser 2 hlasy. Znamená to, že v prvním kole byli zvoleni Jiří Kubíček, Zuzana Kopečková a Saša Gedeon. Tím, že jsme obsadili všechna tři místa, tato volba končí.

    V poslední větě avízo od volební komise. Předpokládám, že druhé kolo Vinařského fondu bychom realizovali, pokud nám grémium a program schůze dovolí, v tom variabilním týdnu ve středu, tuším, že to je 15. března. Ale to bude samozřejmě záležet na politické dohodě a programu Sněmovny. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi volební komise. Teď ještě omluvy. Dnes od 18 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Leo Luzar z osobních důvodů, dále pan poslanec Igor Jakubčík se omlouvá od 17 hodin dnes z pracovních důvodů a dnes od 11.15 do konce jednacího dne se omlouvá pan ministr vnitra Milan Chovanec z naléhavých pracovních povinností v rezortu.

    Nyní přistoupíme k pevně zařazenému bodu. Prvním pevně zařazeným bodem je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně práce a sociálních věcí a taky zpravodajka výboru pro sociální politiku a zároveň zpravodajka stálé komise poslankyně Jana Pastuchová. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Jako první je do přerušené obecné rozpravy přihlášena paní poslankyně Markéta Pekarová. (Námitky, že poslankyně už vystoupila.) Ta už svou řeč vedla, takže nyní pan ministr Chvojka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych jenom krátce zdůvodnit v obecné rozpravě svůj pozměňovací návrh, který jsem předložil. Úplně na začátku musím říct, že už nejsem ve střetu zájmů. Byl bych v něm tak před rokem, pokud bych tento návrh předkládal. Ale já ho předkládám teď. Musím říct, že jsem hrdým otcem dvojčat, ale tato dvojčata už chodí 14 dní do školky a matka už žádný rodičovský příspěvek nepobírá. Proto ve střetu zájmů nejsem. Ale na druhou stranu mám zkušenost s tím, jak ten život s dvojčaty či vícerčaty vypadá. A nemám ho jenom ze své vlastní zkušenosti, ale i od lidí, kteří dvojčata či vícerčata mají.

    V čem spočívá můj pozměňovací návrh? Jak jistě většina z vás ví, od roku 2012 platí v rámci rodičovského příspěvku jednotný strop 220 tis. korun, který je nezávislý na délce čerpání a je samozřejmě možný maximálně do čtyř let. Tam si můžete vybrat, jestli rodičovský příspěvek chcete na dva, na tři nebo na čtyři roky. Nicméně je to 220 tis. korun a je úplně jedno, jestli máte jedno dítě, dvojčata, trojčata, čtyřčata nebo paterčata. Je samozřejmě jasné, že těch paterčat a čtyřčat je málo, trojčat se občas pár narodí za ten rok a dvojčat se narodí výrazně více.

    Jsem toho názoru, že tento systém není spravedlivý. Mám to i z vlastní osobní zkušenosti. Pokud máte dvojčata jako v mém případě, samozřejmě musíte kupovat všechno dvakrát - pleny, oblečení, stravu, ale i například velmi drahé očkování.

    Jsem tedy toho názoru, že tento systém, tak jak je dnes nastaven, není spravedlivý. Pokud tedy žena bere rodičovský příspěvek na jedno dítě stejný, jako bere žena, která má děti dvě nebo tři, tak bych to chtěl napravit. Můj návrh spočívá v tom, že bych chtěl v § 30 doplnit větu, že v případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou dvě či více dětí narozených současně, dále jen vícerčata, má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 220 tis. korun. To znamená, že v podstatě průměrný měsíční rodičovský příspěvek by se zvýšil u rodin s vícerčaty o půlku. Myslím, že je to tak správné a hlavně spravedlivé.

    Děkuji. Ještě se přihlásím v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další řádně přihlášenou poslankyní je paní poslankyně Jitka Chalánková. (O slovo se hlásí poslanec Kaňkovský.) Pardon, paní poslankyně, omlouvám se. S faktickou poznámkou pan poslanec Vít Kaňkovský. Byl přihlášen. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Jenom k pozměňovacímu návrhu pana ministra Chvojky chci říct, že ten pozměňovací návrh vítám a jsem rád, že pan ministr uchopil problematiku, o které jsme už delší dobu také hovořili a upozorňovali na ni, naposledy na podzim pan ministr zemědělství Marian Jurečka, který právě na problém vícerčat a toho nepoměru přístupu k rodičovskému příspěvku také upozorňoval. Takže pochvala pro pana ministra. Za sebe i za klub KDU-ČSL říkám, že tento pozměňovací návrh rádi podpoříme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Teď prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ke sněmovnímu tisku 854 jsem hovořila podrobněji už v prvním čtení, takže nyní jenom krátce chci říci, v čem spočívá podstata předkládaného vládního návrhu. Týká se těchto hlavních bodů: Jednak se týká zrušení horní hranice výše rodičovského příspěvku. Dále za druhé, že osoby bez denního vyměřovacího základu by mohly čerpat až do výše 7 600 korun. Za třetí úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolního zařízení pro nárok na dávku. Za čtvrté neposkytovat rodičovský příspěvek pěstounům na přechodnou dobu. Za páté legislativně technické úpravy a reakce na nový občanský zákoník.

    Dovolte, abych zde okomentovala svůj pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě, který máte v systému pod číslem 5516. Tento pozměňovací návrh, který máte k dispozici, a předkládala jsem ho již i na výboru pro sociální politiku, se týká toho, že chci zachovat současnou situaci, kdy děti pod dva roky by neměly být umísťované až na výjimku 46 hodin v měsíci do kolektivního zařízení. Pokud rodina zajistí těmto dětem individuální péči, nejlépe samozřejmě maminkou, ale není to podmínkou, může to být i babička, může to být chůva nebo jakákoliv jiná fyzická osoba, tak v tom případě se samozřejmě nic nemění a maminky mají nárok na rodičovský příspěvek. Nicméně aby mladší děti pod dva roky chodily v podstatě na plný úvazek do kolektivního zařízení, tak s tím ani jako dětská lékařka nemohu souhlasit a domnívám se, že to není v nejlepším zájmu... (Odmlka - poslankyně se obrací k předsedajícímu. Předsedající: Pardon.) Děkuji, byla jsem nějak vypnuta. ... že to není v nejlepším zájmu dítěte.

    Rodičovský příspěvek v žádném případě není překážkou slaďování pracovního a rodinného života, ale slouží k zamyšlení. Přestože v dnešní době víme, že ten rodičovský příspěvek, který dlouhodobě nebyl valorizován a je relativně nízký v poměru k průměrné mzdě nebo ke mzdě, která je obvyklá, tak přesto tento rodičovský příspěvek byl vlastně zřízen proto, aby byla zajištěna individuální péče o děti. Pokud dojde k volbě, tak ta volba má být svobodná a rodič by se měl rozhodnout, jestli mu stojí příjem z výdělečné činnosti za to, aby dítě umístil do kolektivního zařízení, a tím pádem, jak bylo doposud zvykem, ztratil nárok na rodičovský příspěvek. To je ten moment volby, nikoliv to, že se vlastně zkracuje čerpání rodičovského příspěvku. Samozřejmě tím je ten měsíční příspěvek vyšší a v podstatě rodičovský příspěvek se mění ve prospěch jakéhosi porodného.

    To je obsahem mého pozměňovacího návrhu, který máte v systému pod číslem 5516.

    Dále jsem vložila do systému další pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5951. Protože jsem v nějakém pořadu byla vyzvána paní ministryní, abych nějakým způsobem předložila pozměňovací návrh, který by se týkal úpravy dávek pro dlouhodobé pěstouny, tak jsem požádala paní ministryni a Ministerstvo práce a sociálních věcí stejně jako výbor pro sociální politiku o podklady a analýzy, které by mohly pomoci vypracovat takovýto pozměňovací návrh na základě koncepčních dokumentů, o kterých věřím, že je Ministerstvo práce a sociálních věcí má k dispozici. Protože jsem odpověď z Ministerstva práce a sociálních věcí neobdržela, tak jsem tento pozměňovací návrh připravila sama. Vzhledem k tomu, že tam došlo k nějakým úpravám, tak ho přečtu.

    Pozměňovací návrh pod číslem 5951 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 854.

    1. Název zákona zní: Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

    2. Za úvodní větu zákona se vkládá nadpis: Část první. Změna zákona o státní sociální podpoře.

    3. Za článek II se vkládá nová část druhá, která zní: Část druhá. Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

    Článek III.

    Za prvé. V § 47d odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., se číslovka 48 000 nahrazuje číslovkou 24 000.

    A za druhé. V § 47j číslo 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 401/2012 Sb., odst. 1 zní: Odst. 1. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak

    a) 12 000, je-li pečováno o jedno dítě,

    b) 18 000, je-li pečováno o dvě děti,

    c) 30 000 - 1. je-li pečováno alespoň o tři děti, 2. je-li pečováno alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, to je středně těžká závislost, nebo ve stupni III, těžká závislost, nebo ve stupni IV, úplná závislost.

    d) 20 000, jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě.

    4. Stávající článek III se označuje jako článek IV.

    5. Nad nově označený článek IV se vkládá označení a název části. Část třetí Účinnost. Název nově označeného článku IV se ruší.

    Tento pozměňovací návrh přináším z toho důvodu, že situace dlouhodobých pěstounů je velmi špatná a také jich máme velký nedostatek.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Ještě tady mám jednu omluvu. Z dnešního jednání Poslanecké sněmovny se omlouvá pan poslanec Milan Urban.

    Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi jedno zamyšlení nad tím, kde v státní sociální podpoře postupně docházíme.

    Státní sociální podpora, tento zákon vlastně platí už od roku 1996. Od té doby prošlo 61 přímých novel a 34 nepřímých novel, čili jsme už skoro u stovky. Koncepce toho zákona měla trošičku jiný smysl, než se v běhu času událo. Jestliže tehdy šlo o výraznou podporu rodiny, tak dneska jde především o podporu jenom těch nejpotřebnějších, protože většina dávek je testovacích. Přídavek na dítě se testuje. Příspěvek na bydlení se testuje. Porodné se testuje. Pohřebné má také své limity a pastelkovné bylo zrušeno. Jediný příspěvek, a to je rodičovský příspěvek, nepodléhá přímému testování, ale prošel si svým zajímavým vývojem.

    Po roce 1989 bylo řečeno, že je třeba, aby matky byly se svými dětmi déle než nějakých půl roku či rok, a proto byla schválena rodičovská dovolená až na čtyři roky. My jsme se, tuším v roce 2006, dopracovali k tomu, že celé čtyři roky pobírala matka 7 600. No a ejhle, samozřejmě ty vícepříjmové rodičky vycházely z toho, že když chtějí dříve do práce, tak si ten limit nestačí vyčerpat, který dostanou třeba ty nízkopříjmové, které možná hledaly i cestu, jak z nezaměstnanosti ven. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Zatím poslední přihlášenou do obecné rozpravy je paní zpravodajka Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, já jenom krátce odůvodním svůj pozměňující návrh, který načtu v podrobné rozpravě k tomuto zákonu.

    Zákonem č. 454/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2017, se přejmenovávají příjmy vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, které jsou osvobozeny od daně z příjmu. Do rozhodných příjmů pro nárok na některé dávky státní sociální podpory podle § 5 zákona č. 117/1995 Sb. se započítávají i tyto příjmy vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Vzhledem k jejich přejmenování je tedy nutná úprava § 5 zákona č. 117/1995 Sb., neboť zákon č. 454/2016 Sb. neobsahuje promítnutí změn zákona č. 586/1992 Sb. do ostatních právních předpisů.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. To byla zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí. Prosím paní poslankyni Nytrovou. Máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, nejsem příznivcem dlouhých diskusí jednotlivých poslanců, kteří opakují to, co už od kolegů před nimi bylo řečeno. Dnes bych se ale velmi krátce k vládnímu návrhu zákona o státní sociální podpoře, která má údajně za cíl přispět k lepšímu sladění pracovního a rodinného života, vyjádřila.

    Podpora ze strany státu směrem k rodinám s dětmi je krok určitě velmi správným směrem. Co je cílem sladění práce a rodinného života? Jaké místo v tom slaďování zaujímá nejlepší zájem dítěte? Neměli bychom vytvořit podmínky pro to, aby maminka mohla zůstat s dítětem alespoň do dvou let věku dítěte, ideálně do tří let, doma? Neměli bychom zvyšovat ve společnosti prestiž mateřství, podporovat porodnost, a postavit se tak proti vymírání naší populace? Nebylo by správné pomoci rodinám například startovacími byty, novomanželskými půjčkami, zvýšením přídavku na dítě, podporou při vymáhání výživného, podporou flexibilních forem práce atd.?

    Vážení kolegové zákonodárci, co je důležitější než naše děti? Děti zdravé, šťastné a spokojené. Noví daňoví poplatníci, kteří budou pevnou oporou této země.

    Právě proto, že je pro mě na prvním místě nejlepší zájem dítěte, podporuji pozměňovací návrhy kolegyně Chalánkové a kolegy Soukupa. Jsem přesvědčená o tom, že základní podmínkou pro přiznání rodičovského příspěvku je celodenní a řádná péče o dítě. Nejvyšším zájmem dítěte není podpora zaměstnanosti, ale vytvoření a posilování silného citového pouta mezi ním a v ideálním případě jeho matkou, popřípadě babičkou nebo chůvou. Potřeba individuální péče o dítě je pro jeho zdravý vývoj neoddiskutovatelná.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, až budeme rozhodovat ve třetím čtení, rozhodujme o generaci nejmenších velmi svědomitě. Rozhodujeme o naší budoucnosti.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pokud se teď již nikdo další nehlásí do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, případně paní zpravodajky. Není zájem.

    Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy, přednesené v podrobné rozpravě, musí být vždy řádně odůvodněny. Jako první se hlásí paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já jsem vám přednesla obsah svého pozměňujícího návrhu a hlásím se k němu. Je vložen v systému pod číslem 5504. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Golasowská je další v pořadí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, přeji krásné odpoledne. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je jako sněmovní dokument pod číslem 5631 a týká se toho, že bych chtěla vrátit do zákona o státní sociální podpoře to, aby nárok na pohřebné měla osoba, která vypravila pohřeb, pokud rozhodný příjem její rodiny nepřevyšuje součin částky životního minima a koeficientu 2,4. Tento nárok jsme tady měli do roku 2008 a poté byl zrušen. Nyní má nárok na pohřebné pouze osoba, která vypraví pohřeb nezletilému dítěti, anebo pokud zemře zákonný zástupce nezletilého dítěte. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. V obecné rozpravě jsem odůvodnila svůj pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5676, a nyní v podrobné rozpravě se k němu hlásím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Zuzana Kailová je další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. V obecné rozpravě jsem odůvodnila tři svoje pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku číslo 854 a nyní se tedy k nim přihlašuji, jsou vloženy pod čísly: první 5228, druhý 5227 a třetí pozměňovací návrh 5732. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další řádně přihlášená do podrobné rozpravy je paní poslankyně Markéta Pekarová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla také přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který najdete v systému pod číslem 5630. Více už jsem o něm mluvila v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec - pardon, pan ministr Jan Chvojka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já ještě jenom krátce zopakuji - nějaký pán na facebooku napsal, že si přihrávám dotace na dvojčata. Takže za prvé nejde o dotace, na dvojčata dotace nejsou, to není projekt z Evropské unie. Jde o rodičovský příspěvek, to za prvé. Za druhé moje dvojčata už chodí do školky a manželka nebude pobírat rodičovský příspěvek, tudíž nejsem ve střetu zájmu. A tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 5735. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5516, a dále k pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 5951, jen s drobným doplněním. V té části článek III za prvé se číslovka 48 000 nahrazuje číslovkou 24 000. Odůvodněním je získání financí pro navýšení dávek pro dlouhodobé pěstouny.

    A v té části za druhé, tedy za druhé odstavec 2 - odstavec 1, tam bych chtěla jenom doplnit, že tam je "nebo ve stupni IV, úplná závislost", tam byla jenom technická chyba v tisku, a je zrušen odstavec e), ten tam není. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Soukup má slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému pod číslem 5240. Já už jsem dosti obšírně vlastně zdůvodnil předem tento pozměňovací návrh v prvním čtení, nicméně velice krátce to okomentuji. V podstatě pozměňovací návrh sleduje cíl, že se nemá zkracovat doba čerpání rodičovského příspěvku a má se přihlédnout k názoru odborníků, podle kterého pobyt dítěte s matkou, dítěte pod tři roky, narušuje psychomotorický vývoj dítěte. Je to něco podobného, co podává v podstatě kolegyně Chalánková. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Roman Sklenák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se tedy přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 5950, což je pozměňovací návrh, který jsem představil v obecné rozpravě, týkající se přídavků na děti, rozšíření okruhu rodin, které na ně mají nárok, a zvýšení slevy na dani na první dítě. A současně se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5948, ve kterém zpřesňuji přechodná ustanovení tak, aby bylo nepochybné, za které měsíce náleží dávka podle nové úpravy a kdy se rozhoduje ještě podle úpravy dosavadní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Sklenákovi, který byl zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí. Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. A protože neeviduji žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i paní zpravodajce.

    Paní ministryně nás ale ještě neopustí, neb naším dalším bodem je

    Prosím paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, aby z pověření vlády předložený návrh uvedla. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, já zde předkládám návrh zákona o zaměstnanosti a další související zákony, kde tou podstatou je především úprava agenturního zaměstnávání.

    Asi všichni jsme si vědomi, že současná situace v České republice na tomto poli je velice nepřehledná a špatná. U nás je těch agentur ke dvěma tisícům, zatímco v mnohonásobně větším sousedním Německu je jich opravdu jen několik. Ta novela, nebo změny byly diskutovány s těmi personálními agenturami, jejichž existenci nikdo nezpochybňuje, které tady určitě mají na trhu práce své místo, nicméně chceme opravdu zabránit tomu, aby tady vznikaly ty agentury, které vlastně zneužívají lidi k otrocké práci, šidí jak lidi na odvodech, na budoucím důchodovém pojištění, tak samozřejmě také stát. To znamená, že je zde několik zásadních změn, např. zavedení institutu peněžité kauce, zamezení zneužívání řetězení pracovněprávních vztahů, je zde úprava skutkových podstat přestupků, resp. správních deliktů, a potom je zde také např. prodloužení doby poskytování příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa z 12 na 24 měsíců, což nesouvisí s agenturami, ale umožní to úřadům práce udržet zaměstnání těm uchazečům o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, a je to vlastně věc, po které mimo jiné velice často volají obce.

    Zároveň je zde také velice důležitý další prvek, a to je, že už nebude možno být veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, a tudíž být v situaci, kdy stát za mě platí pojištění, a zároveň mít pracovněprávní vztah založený na dohodě o provedení práce v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání, protože dohoda o provedení práce, tak jak je v tuto chvíli postavena, neumožňuje dobře evidovat, nebo nedá se moc kontrolovat, kdy ten člověk tam skutečně začal pracovat a jak ten počet jeho hodin je omezen. To znamená, že je to poměrně hodně zneužíváno.

    A ještě je tam řada dalších věcí, ale to si zajisté když tak prostudujete sami. Děkuji za pozornost.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 911/1. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a odůvodnila případné pozměňovací návrhy. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím konstatovat, že první čtení této novely zákona o zaměstnanosti pod sněmovním tiskem 911 proběhlo na 53. schůzi dne 2. prosince 2016 a výbor pro sociální politiku projednal novelu zákona o zaměstnanosti dne 1. února 2017. V diskusi při prvním čtení vystoupili celkem čtyři poslankyně a poslanci a diskuse se vedla k uvedeným změnám v novele, především, jak už tady uvedla i paní ministryně, v rámci nekolidujícího zaměstnávání, úpravy a další úpravy a zpřesnění podmínek fungování agentur práce. Bylo tady také ale zdůrazněno kolegyní Adamovou, že i tento zákon prošel již velkým počtem novelizací, a opravdu bychom se měli jako zákonodárci zamyslet, zda je nutné tolikrát novelizovat tyto zákony.

    Musím říci, že velká diskuse se vedla i na samotném jednání výboru pro sociální politiku. Zároveň bych chtěla říci, že jsem ráda, že diskuse alespoň na výboru pro sociální politiku byla dohromady i v rámci sněmovního tisku 903, tedy zákoníku práce, protože tyto změny, které jsou uvedeny v devětsetjedenáctce, tedy zákonu o zaměstnanosti, spolu úzce souvisí. Zatím v systému máme vloženo celkem osm pozměňovacích návrhů. Uvidíme, jak bude probíhat i toto druhé čtení, které pozměňovací návrhy, ke kterým se tedy přihlásí naše kolegyně a kolegové.

    Dovolte mi, abych přednesla ještě usnesení výboru pro sociální politiku, které najdete v systému pod sněmovním tiskem 911/1 z 25. ledna 2017. Usnesení zní: K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 911. Po odůvodnění náměstků ministryně práce a sociálních věcí Petra Hurky a Jiřího Vaňáska, zpravodajské zprávě poslankyně Hany Aulické Jírovcové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 911, s těmito změnami a doplňky. Přijaté pozměňující návrhy na výboru pro sociální politiku máte tedy uvedeny ve sněmovním tisku 911/1. A za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám hezké odpoledne. Ráda bych chtěla pozdravit svoje kolegy z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, kteří tu čekají na zákoník práce.

    Dovolím si vám představit svůj pozměňující návrh, který zamezí, anebo alespoň výrazně sníží diskriminaci zaměstnanců. Jedná se o pozměňující návrh k zákonu č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, sněmovní tisk 911.

    Všichni chceme žít ve svobodné zemi, kde každý z nás má stejná práva a stejné povinnosti. Všichni jsme velmi citliví na jakýkoli náznak diskriminace. Proto nechápu, jak je možné, že má ČR problémy při plnění mezinárodních závazků vyplývajících z Úmluvy Mezinárodní organizace práce číslo 111 o diskriminaci. Úprava mnou navrhovaná proto navrací do zákona širší výčet diskriminačních důvodů, než obsahuje antidiskriminační zákon, na který se zákon o zaměstnanosti odkazuje, a tento výčet se rozšiřuje o rodinný stav, o příslušnost k politickým stranám, o členství v odborech a zaměstnavatelských organizacích. Je přece samozřejmé, že zaměstnanec nemůže být diskriminován na základě jeho majetkového stavu, rodičovství, původu, určité sociální vrstvě. Nemluvě o pohlavní identifikaci, stavu a podobně. Zaměstnanec nesmí doplácet na to, že je členem odborové organizace ani politické strany. Bohužel moje poslední zkušenost z tohoto týdne, když jsem v pondělí měla schůzku s občany, kteří jsou zdravotně postiženi a jsou zaměstnáváni, a když byli u pohovoru se svým zaměstnavatelem, tak první, na co se zaměstnavatel ptal, zda jsou politicky organizováni, anebo dokonce zda jsou členy odborové organizace.

    Jak je patrné, ne na všechny příčiny možné diskriminace na pracovišti myslí antidiskriminační zákon. Proto navrhuji tyto příčiny rozšířit a v dalších situacích se řídit již zmiňovaným zákonem. Tento výčet chci zapracovat do tohoto zákona a prostřednictvím tohoto zákona i do zákoníku práce.

    Vážené kolegyně a kolegové, věřím, že mě v mém úsilí podpoříte a společně přispějeme ke zkvalitnění pracovních podmínek všech pracujících občanů této republiky. V podrobné rozpravě se pak přihlásím ke svému pozměňujícímu návrhu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, rozumím tomu, že zákony z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí jsou vždy předmětem velké diskuse, protože se střetávají rozličné pohledy na podnikání a ochranu zaměstnanců. Tento spor je legitimní, protože odráží politické priority jednotlivých politických stran a jejich programů. Zároveň ale ukazuje na skutečnost, kdo a jakým způsobem hájí zájmy občanů, tu zaměstnanců, tu podnikatelů. Jako sociální demokrat jsem přesvědčen, že daleko více je třeba chránit zaměstnance, protože ti vždy tahají za pomyslný kratší konec provazu.

    A nyní konkrétně k tomu, o čem chci hovořit. V podrobné rozpravě se chci přihlásit ke svým pozměňujícím návrhům, které se týkají pracovních agentur. Určitě jako já jste i vy obdrželi dopis se stanoviskem Asociace pracovních agentur k novele zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který projednáváme, kde jsou vyjádřeny připomínky těchto agentur. Mohu souhlasit s názorem, že problém není s agenturami s povolením Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ani tady bych si nebyl stoprocentně jist. Takže problém je s takzvanými pseudoagenturami, které údajně beztrestně zneužívají své zaměstnance a ve spolupráci s uživateli zastřešují švarcsystém a další podvodná jednání. Tím jsou až o 50 % levnější než legální agentury práce. Tolik z vyjádření asociace.

    Já bych pouze dodal, že není něco v pořádku, když v sousedním Německu jsou takových pracovních agentur jednotky a v naší republice stovky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Zuzana Kailová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych v obecné rozpravě přednesla svůj pozměňující návrh, který navrhuje v zákoně č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ukotvit zmocnění, na jehož základě vláda může nařízením v odůvodněných případech platební neschopnosti zaměstnavatelů stanovit rozhodné období a též lhůtu k uplatnění splatných dlužních mzdových nároků odlišně. Tento návrh umožňuje vládě zejména zmírnit vážné regionální a sociální dopady, které mohou nastat v případech platební neschopnosti velkých, regionálně významných zaměstnavatelů zaměstnávajících v pracovním poměru větší počet zaměstnanců, neboť platební neschopnost těchto zaměstnavatelů má zpravidla multiplikační efekt a může postihnout trh práce v daném místě zásadním způsobem. Taktéž mohou být nařízením vlády zohledněni zaměstnavatelé zaměstnávající své zaměstnance v oborech či odvětvích, u nichž dochází k platební neschopnosti v důsledku postupných strukturálních a odvětvových změn ekonomiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Miroslav Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v obecné rozpravě přednesl svůj pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, sněmovní tisk 911. Smyslem této změny je větší otevření pracovního trhu, tak jak tlačí zaměstnavatelské svazy. S tím, že předpokládám, že všichni dobře víte, že ta předcházející norma už prostě zastarala.

    Takže jenom obecně řeknu, že za prvé v první části čl. 1 se vkládá nový novelizační bod 16, který zní: "V § 66 se poslední věta zrušuje." Čili ruší se absolutní zákaz a přechází se do režimu nařízení vlády 64/2009. Dosavadní novelizační body 16 a 37 se přečíslují na 17 a 38.

    Za druhé v části první čl. 1 se vkládá nový novelizační bod 23, který zní: "V § 95 odst. 4 zní: Je-li obsahem smlouvy podle odst. 1 dočasné přidělení cizince k výkonu práce k uživateli, krajská pobočka úřadu práce může povolení k zaměstnání vydat pouze tehdy, pokud by bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání a současně se jedná o oznámené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak." Dosavadní novelizační body 23 a 38 se označují jako body 24 a 39.

    A v části šesté je to jenom technické, článek 9: "Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení první části čl. 1, bodů 17 a 22, které nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení části první čl. bodu 37 a části 3. čl. 4 bodů 4 a 6, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2017." To je samozřejmě technikálie, která má jakousi vnitřní logiku.

    Takže přihlásím se ke svému pozměňujícímu návrhu v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní poslankyně Markéta Pekarová má slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, již během rozpravy v prvním čtení jsem zmiňovala, že novelizovaný zákon o zaměstnanosti je z roku 2004 a od té doby byl více než 60krát měněn, tedy novelizován, což rozhodně nepřispívá ke stabilitě pracovněprávního a podnikatelského prostředí.

    Aktuální novela nastavuje řadu dalších překážek pro stabilitu trhu práce, a to především navrhovanými změnami týkajícími se agenturního zaměstnávání, resp. agentur práce a agenturních zaměstnanců. Navrhovaná změna, která agenturám zakazuje přidělit zaměstnance tam, kde ve stejném kalendářním měsíci působil na základě dočasného přidělení jinou agenturou, považuji za věcně spornou. Podle předkladatele tato úprava zamezí obcházení právních předpisů zejména na úseku pracovní doby, odměňování a v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Zprostředkování zaměstnání agenturami práce přitom nelze považovat za obcházení zákona. Právo na umožnění výkonu práce je garantováno státem a je pouze na vůli zaměstnance, zda si zvolí institut agenturního zaměstnávání a v jakém rozsahu.

    Jestliže právní předpisy žádným způsobem neomezují počet úvazků a dodržování pracovní doby u zaměstnance vůči více jednotlivým zaměstnavatelům nebo v případě výkonu více funkcí pro jednoho zaměstnavatele, není důvod pro omezení v případě agenturního zaměstnávání. V současné ekonomické situaci, kdy Česká republika dosahuje nejnižší míry nezaměstnanosti v Evropské unii a výkon hospodářství je limitován nedostatkem pracovníků, je navrhovaný zásah další zbytečnou překážkou pro stabilitu trhu. V případě přijetí navrhované úpravy hrozí, že se další zaměstnanci přesunou do šedé ekonomiky, kde ztratí jakoukoliv ochranu. A současně stát přijde o veškeré zákonné odvody z agenturního zaměstnávání.

    Za zbytečnou také považuji novinku v podobě zřízení poradní komise. Řízení o povolení zprostředkování zaměstnání nyní vede Generální ředitelství Úřadu práce České republiky, které pro tuto činnost disponuje personálními i materiálními prostředky. Vložení dalšího článku v podobě nejméně pětičlenné komise, která bude pouze neodpovědným poradním orgánem, je zcela nesystematické a přináší nedůvodné navýšení finančních nákladů.

    Poslední navrhovanou změnou, ke které se zde vyjádřím, je stanovení povinné kauce ve výši půl milionu korun. Tou má být dosaženo zajištění finanční způsobilosti žadatelů a zabránění vzniku účelově zakládaných agentur práce. Půlmilionová kauce představuje významnou překážku vstupu do podnikání v oboru a nahrává již fungujícím agenturám, které mají dostatečné finanční rezervy. Domnívám se, že se institut kauce zcela míjí svým účinkem. Kauce představuje odčerpání značně cenného likvidního majetku agentury práce, který nebude mít po dobu trvání povolení naprosto žádné využití. Zcela absurdní je označení kauce jako proporcionální, jak uvádí důvodová zpráva, neboť její výše je stejná pro všechny agentury práce bez jakýchkoli ohledů na velikost a postavení na trhu.

    Zmíněná ustanovení novely zákona o zaměstnanosti představují podle TOP 09 narušení trhu práce, když bezdůvodně penalizují agentury práce a ztěžují přístup novým subjektům. Zejména však dochází ke zhoršení postavení agenturních zaměstnanců, neboť jsou pro ně stanoveny méně výhodné podmínky než pro běžné zaměstnance.

    Proto se v podrobné rozpravě přihlásím k svému pozměňovacímu návrhu, který tato ustanovení z vládní novely vypouští, a chci vás požádat o jejich podporu. V oblasti zaměstnávání se jistojistě, ostatně stejně jako ve všech oblastech lidské činnosti, objevují i negativní jevy, obcházení pravidel a nečestné jednání. Ale tím, že budeme neustále legislativními změnami zpřesňovat, regulovat, omezovat tu jedny, tu druhé, tím opravdu nedosáhneme toho, že všichni budou křišťálově čistí, čestní atd.

    Zejména v tomto volebním období výrazně regulujeme podnikání v celé řadě oblastí. Tato novela je další v řadě, která se o výrazné regulace snaží. Předkladatelé se domnívají, že tím pro zaměstnance agentur páchají dobro, že jim výrazně pomohou. Opak však může být pravdou. Pokud menší agentury zaniknou, neboť nebudou schopny splnit nové náročné podmínky, na koho to bude mít nejhorší dopad? No přece na jejich zaměstnance, kteří přijdou o práci. Bohulibý zájem o zaměstnance je ale přece to, co je na prvním místě. Alespoň právě podle předkladatelů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pekarové. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Václav Klučka... (Rozhlíží se.) A, tady. Promiňte, pane poslanče, jste takový nenápadný. Máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Moc děkuju, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, nejdřív mi dovolte malou vsuvku. Pro sdělovací prostředky, především Lidové noviny a další, které se velmi podrobně zabývaly mým posledním pozměňujícím návrhem týkajícím se zákona o pobytu cizinců, sděluji, že tento zákon jsem rovněž velmi podrobně konzultoval s Ministerstvem vnitra i Ministerstvem práce a sociálních věcí.

    Návrh, který vám nyní předkládám, zakotvuje definici zastřeného zprostředkování zaměstnání jakožto činnosti fyzických nebo právnických osob, jejichž prostřednictvím dochází k porušování zákona o zaměstnanosti v oblasti agenturního zaměstnávání. Zastřené zprostředkování zaměstnání je jedním z nejzávažnějších protiprávních jednání právnických nebo fyzických osob, jehož prostřednictvím dochází k porušování základních pravidel agenturního zaměstnávání, zejména nedodržování zásady tzv. srovnatelných mzdových a pracovních podmínek dočasného přidělovaného zaměstnance a v konečném důsledku taky obcházení odvodových povinností zaměstnavatele v oblasti sociálního a zdravotního pojištění a záloh na daň z příjmu.

    Mnou předložený návrh je mimo jiné také reakcí na poznatky orgánů inspekce práce, mimochodem se sídlem v mé rodné Opavě, které se při své kontrolní činnosti s problematikou zastřeného zprostředkování zaměstnání setkávají čím dál více, stále častěji. Reaguji současně na aktuální problémy, které se objevují v souvislosti s agenturním zaměstnáváním v určitých oblastech, kupříkladu Plzeňský kraj nebo Kvasiny. Proto je namístě legislativní úprava, která vysloveně uvedenou problematiku identifikuje, konkretizuje, což následně umožní důslednější a adresnější postih všech subjektů, které se uvedeného jednání dopouštějí. Vzhledem k vysoké společenské nebezpečnosti a závažným dopadům zastřeného zaměstnání se navrhuje stanovení zákonného rozpětí výše pokuty obdobně jako u umožnění výkonu nelegální práce. Tento návrh tak kromě omezení protiprávní činnosti v podobě zastřeného zprostředkování zaměstnání přispěje k lepšímu zajištění větší bezpečnosti, k narovnání konkurenčního prostředí na trhu agentur práce, a to ve prospěch těch agentur, které poctivě plní své zákonem stanovené povinnosti.

    Děkuju vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Klučkovi. To byl prozatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy obecnou rozpravu, ptám se na závěrečná slova. Není zájem.

    Přistoupíme k rozpravě podrobné. Já ji zahajuji a jako první se do podrobné rozpravy přihlásila paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlašuji se ke svému pozměňujícímu návrhu, které jsem vložila do systému pod číslem 5617 a okomentovala ho v obecné rozpravě. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Další přihlášenou je paní poslankyně Zuzana Kailová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Děkuji. Dámy a pánové, já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 5667, který jsem okomentovala v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu číslo 5942, odůvodnění je uvedeno ve sněmovním dokumentu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se tímto přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 5892, zdůvodnění již netřeba. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Markéta Pekarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Já se tímto hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 5885, který najdete taktéž tedy v našich dokumentech, a já jsem jej již odůvodnila. Takže děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. A zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: 5945 - to je to registrační číslo mého pozměňujícího návrhu, ke kterému se tímto přihlašuji, odůvodnění je v textu tohoto návrhu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, paní zpravodajky - není zájem. A protože není, o čem bychom dále hlasovali, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Z pověření vlády i tento předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já opět děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tento návrh zákona se týká jediné, ovšem významné problematiky, a to stanovení důchodového věku na pevnou věkovou hranici, kde se navrhuje hranice 65 let, a dále tento zákon předpokládá přezkoumávání důchodového věku v pravidelných pětiletých intervalech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 912/1. Nyní prosím zpravodaje výboru pro sociální politiku pana poslance Jaroslava Zavadila, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Máte slovo, pane zpravodaji.***

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Hezký dobrý den nebo dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych jako zpravodaj pro tento tisk uvedl jenom několik věcí, které si myslím, že jsou nejdůležitější, právě k tomuto zákonu se vázající. Jsou to asi tři věci. Jedná se o to, co tady říkala paní ministryně, a to je strop věku 65 roků. Pak je tam další záležitost a změna valorizačního mechanismu, to je třeba také podtrhnout, kde se mění pozměňovacím návrhem ta třetina, která se dosud používala, mám na mysli třetinu průměrné mzdy, na polovinu průměrné mzdy. To jsou takové ty nejdůležitější věci.

    Výbor pro sociální politiku projednával na své schůzi 25. ledna tento návrh zákona. Pozměňovacích návrhů mnoho není, to jste už slyšeli ode mě. Takže já jenom požádám Sněmovnu, aby se v tomto duchu pokusila poslat tento zákon dál, aby se s ním garanční výbor mohl vypořádat mezi druhým a třetím čtením, což by následovalo tuším 9. března, na kdy je to připraveno. To je z mé strany zatím vše a očekávám debatu ať už v obecné, nebo potom v podrobné diskusi.

    Děkuji vám, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, paní mistryně to vzala stručně. Ale byť jsem vystupoval k tomuto sněmovnímu tisku již v prvním čtení, tak několik poznámek je namístě uvést.

    Jak zmínila paní ministryně, tento sněmovní tisk vlastně opětovně fixuje věk odchodu do důchodu na 65 let. Já fixaci odchodu do důchodu ve světle toho, že se to stejně týká roku 2030, považuji v současné době za zcela zástupný problém našeho důchodového systému. Dobře víte, že minulá vláda měla politickou odvahu zrušit pevnou fixaci důchodového věku. To neznamená, že se nepočítalo s postupnou revizí podle vývoje střední délky života nebo průměrného dožití. V mezidobí, pokud se nastaví opět ta fixace, tak tady stejně budou další vlády. A vysíláme trochu špatný signál i do veřejnosti, protože je evidentní, že to v roce 2030 bude jinak.

    V prvním čtení jsem zde uváděl příklady, a to z důvodové zprávy uvedené v hodnocení dopadu regulace tohoto návrhu zákona. Zastánci myšlenky opětovného zafixování věku odchodu do důchodu tvrdí, že jsme jedinou zemí v Evropě, kde není věk odchodu do důchodu zafixován. I kdyby to byla pravda, tak to nevidím úplně negativně. Ale jak se ukázalo na podrobném čtení důvodové zprávy, ona to pravda není. Některé země už teď mají určitý mechanismus, podle kterého se automaticky důchodový věk prodlužuje, jiné země již dnes mají stále nižší věk odchodu do důchodu.

    Vláda chce tímto opatřením spíše vytvořit iluzi, že něco s důchodovým systémem činí. Dokázala, jak dobře víme, zrušit druhý pilíř, teď obnovuje fixaci věku odchodu do důchodu, ale žádnou hlubší reformu nepředložila a už asi nepředloží. Na oddalování těch nutných a podstatných změn doplatí dnes mladší ročníky. Už teď je přechod do důchodu výrazným okamžikem se sociálními dopady. Náš důchodový systém se spoléhá fakticky na průběžný pilíř a ten nezajišťuje adekvátní výši důchodů. Je mimořádně rovnostářský. A pokud nemají penzisté naspořeny další prostředky, tak to v mnoha případech skutečně znamená výrazný příjmový propad. Bohužel možnost celoživotně spořit na důchody v rámci druhého pilíře vláda zrušila a s žádnou novou koncepcí nepřišla. Pouze se vymýšlejí nějaké parametrické změny.

    O víkendu jsem si přečetl i na základě debaty Otázky Václava Moravce zprávu o činnosti odborné komise pro důchodovou reformu za minulý rok, rok 2016. A když jsem to četl, tak jakoby hlavním cílem činnosti té komise bylo zrušení druhého pilíře a teď se vlastně přešlapuje na místě. Hlavním zadáním Ministerstva sociálních věcí i ve vztahu k důchodové komisi bylo zrušení důchodové reformy s tím, že ono to nějak dopadne. Ono to dopadne, ale pouze nás to bude stát mnohem více. (V sále je silný hluk.)

    A teď k tomu pozměňovacímu návrhu, o kterém mluvil pan předseda Zavadil a který přijal sociální výbor. Ano, pan poslanec Sklenák, jako je teď v poslední době obvyklé na výboru, načetl pozměňovací návrh. Přiznávám - na základě doporučení důchodové komise. Chci být objektivní. Podle její zprávy ze 17 přítomných stálých členů pro tento návrh hlasovalo 15. Je třeba si ale také uvědomit, že ani v roce 2016, tedy v době ekonomického růstu, nebyl důchodový účet vyrovnán a parametrická změna spojená s rychlejší valorizací výše důchodů, kromě oné valorizace nově ve výši jedné poloviny růstu reálné mzdy také možnost použít i tzv. spotřební koš penzistů pro posouzení míry inflace -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče. Já si dovoluji poprosit o klid v jednacím sále. I vašich důchodů se to bude týkat, kolegové a kolegyně, zejména ti mladší. Děkuji.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Samozřejmě že tento návrh, a to je to b), bude znamenat také poměrně výrazný dopad do výdajů státního rozpočtu. V dalších pěti letech až 27 mld. korun, na tom se shodlo Ministerstvo financí i Ministerstvo práce a sociálních věcí.

    Já se přiznám, že zde nechci plédovat za nízké důchody. Naopak. Ale parametrické změny současného důchodového systému tak jako tak nezabezpečí slušnou výši důchodů do budoucnosti. Mám stále silnější pocit i z toho, co jsem četl v té zprávě důchodové komise, že minimálně někteří členové komise si to stále nechtějí připustit. A mám takový dojem, že si to úplně nepřipouští ani vedení Ministerstva práce a sociálních věcí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, já budu celkem asi stručná, protože si připadám při svých vystoupeních k této otázce jako člověk, který volá - marné mé volání.

    Tento návrh na zastropování věku odchodu do důchodu na úroveň 65 roků skutečně vůbec nic neřeší. To, že je argumentováno tím, že budoucí důchodci si zajistí nějakou jistotu, tak já bych chtěla říci, že takovýto návrh je především znejistí. Protože součástí tohoto návrhu je také to, že každých pět roků bude přepočítána celá situace důchodového účtu a demografický vývoj ve společnosti a teprve na základě těchto výpočtů dojde ke skutečnému stanovení věku odchodu do důchodu. Takže naopak budoucí důchodci mají spíše nejistou situaci a nejistou hladinu věku odchodu do důchodu.

    Je pravdou, že zdroje pro důchodový účet jsou v současné době sanovány relativně dobře. Přesto jsme neustále v deficitu. Zdroje souvisí také s tím, že dochází neustále k navyšování minimální mzdy a s tím souvisejících dalších platových tarifů a stupňů a na odvodech za sociální pojištění se samozřejmě vybírá více peněz.

    Ještě bych chtěla upozornit, že zvýšená hladina úrovně daně z přidané hodnoty, která měla sanovat reformu, která byla alespoň v nějaké podobě prosazena bývalou vládou a spočívala v tom, že část povinných odvodů si mohli vydělávající uspořit na své vlastní důchody, tak tento výpadek měl být sanován ze zvýšeného výběru daně z přidané hodnoty. Přestože současná vláda zrušila reformu, která byla alespoň nějaká, a nepřinesla vůbec žádnou, tak zvýšenou hladinu daně z přidané hodnoty nesnížila. Chtěla bych k tomu říci, že deficit důchodového účtu trvá nadále, a pokud nedojdeme k široké shodě napříč politickým spektrem a nezhodnotíme veškeré údaje a ukazatele, které souvisí se stavem důchodového účtu pro budoucí generace, tak nevyřešíme vůbec nic. Je mi velice líto, že současná vláda nepřinesla vůbec žádnou důchodovou reformu, vůbec žádný návrh, jakým způsobem chce řešit situaci důchodců za 20, 30 roků, a že bohužel, musím to říci, vládne v současné době stylem po nás potopa.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Poslední zatím řádně přihlášenou do obecné rozpravy je Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, k hlavní změně vládního návrhu, tedy zastropování věku odchodu do důchodu na 65, se tady vyjadřovala jak má předřečnice, tak se k němu mnozí vyjadřovali v prvním čtení. Proto se tedy chci pouze velice krátce vyjádřit k pozměňovacímu návrhu předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka - který, mě mrzí, bohužel není v současné chvíli přítomen -, který je součástí usnesení výboru pro sociální politiku.

    Tento návrh mění valorizační vzorec důchodu. Nově se navrhuje, aby v případě, že by měl index spotřebitelských cen domácností nižší hodnotu než index růstu spotřebitelských cen domácností důchodců, započítává se do výpočtu valorizace právě index spotřebitelských cen domácností důchodců. Zjednodušeně řečeno pro valorizaci důchodů se navrhuje používat ten růst cen, který je vyšší. Zároveň se navrhuje, aby se při zvyšování důchodu místo třetiny růstu reálných mezd přihlíželo k polovině tohoto růstu. Tím má být zabráněno rozevírání nůžek mezi reálnou úrovní mezd a reálnou úrovní důchodů.

    Nemám nic proti tomu, když se ekonomice daří, že by se to mělo také promítnout na výši důchodů. Nelíbí se mi ale způsob, jakým toho má být docíleno. Jednak si myslím, že je to zásah do fungujícího vzorce, který jej pouze dělá nesrozumitelný a valorizační systém pouze komplikuje. Co mi ale hlavně vadí, je, že je takto důležitá změna předkládána pouze poslaneckým návrhem, tedy pozměňovacím návrhem, a ne skrze vládní novelu. Valorizace penzí přitom byla v tomto volebním období novelizována několikrát. Navrhovaná změna neprošla vnitřním ani meziresortním připomínkovým řízením. Při takto důležité změně, která bude mít bezpochyby značné finanční dopady na státní rozpočet, to považuji za chybu. Ostatně krátká důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu, která se omezuje na tři odstavce, vyčíslení finančních dopadů na státní rozpočet neobsahuje.

    Když my z opozice předkládáme poslanecké návrhy, tak je nám často vyčítána nedostatečně připravená důvodová zpráva, nedostatečné vyčíslení finančních dopadů a podobně. A pak vládní poslanci, v tomto konkrétním případě předseda nejsilnějšího vládního poslaneckého klubu, předkládají skrze pozměňovací návrhy tak důležité věci, které by si zasloužily standardní průběh celým legislativním procesem, včetně možnosti vyjádřit se k návrhu právě v připomínkovém řízení.

    Ještě okrajově zmíním, že tento návrh vychází z návrhu důchodové komise, což už zmínil i pan kolega Vilímec, která je poradním orgánem pod záštitou ministryně práce a ministra financí. Jejich návrhy jsou následně postoupeny Ministerstvu práce a sociálních věcí a je na zvážení ministerstva, jestli je předloží na vládě, případně dále v Poslanecké sněmovně. V tomto případě byly všechny tyto články vynechány.

    Znovu zdůrazňuji, nejsem proti zvyšování důchodů, ale nelíbí se mi způsob, jakým k této změně dochází a jakým ji projednáváme. A je to dneska už další norma, kde se s tímto setkáváme, a opět je to z jednoho klubu, který má zároveň ministerstvo a zároveň snahu měnit za pochodu dosti zásadním způsobem předkládané novely. Chápu, že tady budeme nařčeni z toho, nebo to bude otočeno proti nám, že bráníme zvyšování důchodů. Ne. Opravdu, zdůrazňuji ještě jednou, nikoliv. Spíše se mi jedná o to, abychom se nedívali jenom na valorizační mechanismus, ale abychom se opravdu dívali na ten systém jako celek.

    Za celé čtyři roky, nebo teď téměř čtyři roky, tři a půl roku nebyla předložena novela nebo konkrétní podoba penzijního systému podle vlády. Nebyla předložena reforma penzijního systému, která by zaručila udržitelnost důchodů i pro budoucí generace. Opakujeme to tady neustále z opozice, že pouze rušíte a nepřicházíte s vlastním řešením. Tohle je další z těch příkladů. A opravdu si myslím, že zrovna tato oblast si velmi poctivý přístup zaslouží. A neměli bychom tedy obcházet celý proces tím, že předkládáme pouze pozměňovací návrhy. Věřím tomu, že vy byste byli první, kteří by křičeli, pokud by to bylo v případě jiných oblastí takto činěno během minulého volebního období. I když to nedokážu posoudit, to jsem tady ještě nebyla.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S přednostním právem, které máte oba... (Hlásí se poslanec Sklenák a zpravodaj poslanec Zavadil.) Pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Tak já rozumím tomu, že se TOP 09 tyto návrhy nelíbí. Za jejich vlád se příjmy důchodců snižovaly. Ale prostě nemůže vyčítat sociální demokracii, že se snažíme zachovat alespoň trochu důstojný život seniorů. A já mám jako poslanec právo předkládat pozměňovací návrhy. A konkrétně tento pozměňovací návrh vychází, jak správně kolegyně Pekarová řekla, ze závěrů důchodové komise. Je to podloženo velmi podrobnou analýzou, velmi podrobnou diskusí na půdě komise. A samozřejmě i ty dopady jsou vyčísleny a jsou k dispozici. Domnívám se, že z toho trendu, který je v minulých letech, kdy se rozevírají skutečně nůžky mezi průměrným příjmem pracujících a průměrným důchodem, nemůžeme takto nechat a je potřeba tu valorizaci starobních důchodů zrychlit.

    Ale dovolte mi, abych představil další pozměňovací návrh, který se týká tohoto tisku. Nicméně měním, nebo navrhuji změnu zákona o rozpočtových pravidlech, protože v současné době v zákoně o rozpočtových pravidlech je ustanovení, kdy součástí státních finančních aktiv je také zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu. Tady to ustanovení vzniklo v roce 2008, kdy se předpokládala nějaká důchodová reforma, nicméně k té nedošlo. Myslím si, že v tom znění, jak je dnes, nemá tento účet smysl. Proto navrhuji přeformulovat tento účet jako nikoli účet rezervy důchodové reformy, ale účet rezervy důchodového pojištění.

    Podrobné zdůvodnění tohoto návrhu je obsaženo v pozměňovacím návrhu, který je v elektronickým systému, a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S přednostním právem... Pardon, mám tady čtyři faktické poznámky. Takže nejprve paní poslankyně Jana Hnyková, po ní paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová, pan předseda Stanjura a pan poslanec Michal Kučera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Chtěla bych zareagovat prostřednictvím vás, pane předsedající, na kolegyni paní Pekarovou Adamovou. Ano, máte pravdu. Mně se taky nelíbilo nejdříve, že se takto zásadní rozhodnutí řeší pozměňovacím návrhem. Ale v důchodové komisi jsme se na tom opravdu všichni shodli. Máme teď jedinečnou šanci napravit věci, které se tady staly v minulosti. Nechci to vyčítat vaší politické straně, kdo dříve pracoval na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ale máme možnost napravit věci vůči seniorům. Takže si myslím, že bychom měli podpořit tento pozměňovací návrh a nevyčítat si, kdo to jak podal, protože si myslím, že je správný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane Sklenáku, vy jste mě buďto neposlouchal, anebo jste se dopustil jasného argumentačního faulu. Já jsem tady říkala, že nemám nic proti zvyšování důchodů, a řekla jsem to asi třikrát za to své vystoupení. Také jsem vytýkala vašemu pozměňovacímu návrhu, který tady mám k dispozici, že tam nemáme to vyčíslení uvedeno. A myslím si, že při takovýchto věcech, při takovýchto zásadních změnách, které mají opravdu velký dopad do rozpočtu, bychom tyto věci měli mít k dispozici, aby i všichni kolegové, kteří třeba nejsou v sociálním výboru, kteří nemají čas se pak věnovat tomu, aby si dohledávali informace od Ministerstva financí atd., tyto informace měli rovnou v tom tisku, který předkládáte. Pokud byste se choval v tomto směru férově, tak byste ty informace do toho rovnou zakomponoval. Myslím si, že to je požadavek zcela legitimní a že to je požadavek, který...

    Vůbec tady netahejme věci, které jsou z minulého volebního období. Vždyť tady jde o to, co se děje dnes. A já oprávněně kritizuji, dovolím si tvrdit, že na to všichni máme své právo, já také, jakým způsobem takovéto zásadní změny tady předkládáte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Pekarové za její vystoupení i dodržení času k faktické poznámce. Než budeme pokračovat faktickými poznámkami pana poslance Stanjury, Kučery a paní poslankyně Chalánkové, ještě budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 17 do 19 hodin se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek a od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů paní poslankyně Margita Balaštíková.

    Nyní tedy pan poslanec Zbyněk Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat faktickou připomínkou na vystoupení Romana Sklenáka. Ono to zní tak hezky, důchodová komise. To byla ale vaše stranická komise! A když to pojmu šířeji, tak možná tam byla shoda levicových politiků. Já to plně respektuji. Když byla Bezděkova komise, tak legitimně se říkalo, že byla shoda bez komunistické strany. Tak neříkejte, že jsme se tam všichni shodli. Není to pravda. Vy jste si tu komisi založili jenom proto, abyste měli argument pro zrušení druhého pilíře. K tomu jste tu komisi nepotřebovali.

    Ale chtěl bych ocenit na druhé straně upřímnost pana předsedy Sklenáka, který říká: důchodová reforma nebyla, není a nebude. Nic jiného tím návrhem - já vím, že nemá čas a že si nestačil ani úplně přesně prostudovat, co vlastně podává, ale nic jiného tím návrhem neříká. A to je špatně.

    Já nebudu kritizovat jak pan předseda Sklenák, že někdo něco řekl. Má samozřejmě právo podat pozměňovací návrhy, ale tak zásadní změnu klíčového parametru - nejde o to, že to je pozměňovacím návrhem, ale to je úplně nedůstojné debaty o penzijním systému, skutečně nedůstojné. Já jsem si myslel, že jste se poučili z naší chyby, že když využiji momentální většinu a prosadím nějakou výraznější změnu, že ta změna má poměrně krátký život. Nepoučili. Nepoučili! Osm měsíců, nebo sedm a půl měsíce před volbami chcete zcela zásadním způsobem změnit valorizační vzorec, aniž byste si zajistili širší politickou podporu tohoto návrhu než momentální většinu. Takže opakujete naše chyby. Všimněte si, že jsem i sebekritický, protože pro nás to je poučení do příště, že až budeme příště my navrhovat nějakou penzijní reformu, jako že ji tento stát potřebuje, tak se budeme snažit získat širší politickou podporu než budoucí vládní většinu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a budeme pokračovat ještě faktickými poznámkami. Pan poslanec Michal Kučera, připraví se paní poslankyně Chalánková a poté pan kolega Sklenák. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Myslím si, že už podstatné řekl, nebo větší část toho, co jsem chtěl říct, můj předřečník, víceméně bych ještě dodal pár slov na adresu pana poslance Sklenáka prostřednictvím pana předsedajícího.

    Vážený pane poslanče, vy a vaše strana jste promarnili unikátní čtyři roky hospodářského růstu, abyste přišli s reformou důchodového systému. Je to díky neschopnosti paní ministryně Marksové předložit takový návrh, který by měl širší podporu. Díky vám a díky neschopnosti paní ministryně jsou tady promarněny nejen čtyři roky, ale je tady nejistota pro naše zaměstnance, naše zaměstnavatele a pro všechny aktivní lidi, kteří dnes nevědí, jak to bude fungovat v době, kdy oni půjdou do důchodu. A prostě toto je věc, která je naprosto zásadní. Vy se obracíte směrem k pravici, že něco udělala, či neudělala. Tak my jsme přišli s druhým důchodovým pilířem. Možná že nebyl ideální, možná že stál za to, aby se vyspravil, aby se tam změnily některé parametry. Vy jste ho zrušili bez jakékoliv náhrady. A s čím jste přišli? S ničím! Vy jste přišli s poslaneckým návrhem. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Máme před sebou tedy vystoupení paní poslankyně Chalánkové také s faktickou poznámkou, připraví se kolega Sklenák, poté ještě jedna přihláška pana poslance Stanjury a paní poslankyně Radky Maxové. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěla jenom krátce vyjádřit jednak k důchodové komisi, která měla velké ambice, které nakonec skončily jenom návrhem na zrušení druhého důchodového pilíře, nicméně debaty tam někdy bývaly velmi zajímavé a určitě jsme se shodli na tom, že je potřeba nalézt širokou shodu a také diskutovat nejen o výši důchodů, ale také o rodinné politice, podpoře rodin s dětmi, o daňové situaci apod. Ale vedení důchodové komise nicméně uznalo samo, že důchodová komise nepřinesla vůbec a nesplnila to, co se od ní očekávalo.

    Pokud se jedná o minulé volební období, tak zde byly důchodové reformy předloženy dvě - tzv. malá důchodová reforma, která šla prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí a která ukázala skutečnou realitu o výši důchodů, věku odchodu do důchodu za další období. Tady bych chtěla říci, že to je prostě ukázka toho, podívejme se na pravdu otevřenýma očima, podívejme se skutečně, jak situace bude vypadat, a můžeme si říct: nechceme. Ty důchody stopneme v určitém okamžiku, ale prostou trojčlenkou dojdeme k tomu, že důchody se v tom okamžiku musí buď snížit, anebo pokud nebudeme chtít, tak buď prodloužíme věk odchodu do důchodu, anebo se musíme shodnout, z čeho budeme tyto důchody doplácet z jiného příjmu státního rozpočtu - jestli z peněz, které bychom vydali na obranu státu, na zdravotnictví nebo na školství.

    Pokud jde o tzv. velkou důchodovou reformu, ta šla prostřednictvím Ministerstva financí a umožnila část povinných odvodů spořit na důchod, kdy za těch 20 let a dále by došlo k vyrovnání celého stavu důchodového účtu, protože výplaty ze státního by byly nižší a zbytek by byl doplácen z těchto úspor.

    Takže je potřeba se dívat pravdě do očí a uvědomit si, že hovoříme o důchodech za 2 až 30 let. A zodpovědně vyzývám obě strany tohoto spektra, zkusme se na tom skutečně shodnout. Jiná cesta totiž není!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, děkuji. Nyní pan poslanec Roman Sklenák také s faktickou poznámkou. Připraví se kolega Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já jsem jen chtěl poděkovat kolegovi Stanjurovi za to upozornění, že takovéto návrhy není dobré podávat tímto způsobem, že je třeba si zajistit širokou podporu, protože v opačném případě mají krátký život. Takže je to jasný vzkaz voličům: Pakliže tento můj pozměňovací návrh bude schválen, tak až bude mít ODS sílu, tak vrátí valorizaci tam, kde je dnes. (Potlesk ministryně Marksové.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Stanjura také ještě s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív bych poprosil, aby ve stenozáznamu bylo v té závorce: zatleskala paní ministryně a práce a sociálních věcí. Jediná. Ale aspoň někdo, že?

    Nic takového jsem neřekl. Oblíbená politická figura - omlátím svému politickému konkurentovi o hlavu větu, kterou neřekl. Já jsem tady opakovaně říkal a nabízel jsem debatu o změně valorizačního vzorce, který by minimálně reflektoval hospodářský cyklus. A vy jste jako hluší, vy to neslyšíte, nechcete debatovat. To je možné. To určitě nebude téma voleb. A jestli si myslíte, že na základě toho vyhrajete volby, já vám tu naději neberu, to ukáže život. Ale chtěl jsem říct, vy jste zrušili druhý pilíř. Pak jsme společně, mnozí z nás, podpořili zatraktivnění třetího pilíře. Ale ono to nefunguje. Pořád nám klesá počet lidí ve třetím pilíři. Pořád. Takže to zatraktivnění nebylo dostatečné. Ta alternativa není dostatečně zajímavá ani pro zaměstnavatele, ani pro zaměstnance. A já říkám, že jsem pro ni hlasoval, že to bylo dobře, ale bylo toho málo. To je celé.

    Takže jste opravdu promarnili toto volební období tím, že jste nedělali vůbec nic. Ne, omlouvám se. Omlouvám se, řešili jste, jaký bude věk odchodu do důchodu po roce 2030. To je pravda. To je takové bezpečné téma. Mezitím budou čtvery volby, takže se dá vždycky říct, no, situace se změnila, zdroje nejsou, nemůžeme pokračovat v naplňování našich volebních slibů, protože ekonomická realita nás dohnala. Ale to je debata úplně k ničemu. O tomto jediném vytrženém parametru. Tak jako dneska vytrhujeme jeden parametr důchodového systému, a to valorizační vzorec. Co budeme dělat v okamžiku, kdy bude - a jako že to přijde - ekonomická stagnace či recese? Co budeme dělat v okamžiku, kdy poklesne průměrný plat? ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, prosím dodržujte čas. Máte přednostní právo a zneužití faktické poznámky k projevu se -

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ale řekl jsem to asi tři milisekundy poté, co přeskočilo z nula jedna nula nula. Já už bych šel, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vím, ale v té první faktické poznámce jsem byl tolerantní.

    Nyní tedy paní poslankyně Radka Maxová s faktickou poznámkou, dvě přednostní práva pana zpravodaje a paní ministryně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, musím říci několik věcí. Upřímně řečeno považuji to, jak byl předložen pozměňovací návrh na valorizaci důchodů, za podpásovku od sociální demokracie. Protože je to takový zásah do našich financí, že si myslím, že by bylo slušné to minimálně projednat na koaliční radě, i kdyby tam nedošlo ke shodě.

    To, že to samozřejmě navrhla zase důchodová komise, která doteď navrhla pouze takové kosmetické úpravy, je druhá věc.

    Dále musím říci, že my jako hnutí ANO jsme sice souhlasili se zastropováním věku odchodu do důchodu, nicméně bychom byli raději, kdybychom se bavili o 67 letech - ale za podmínky, že MPSV urychleně začne řešit důchody pro rizikové skupiny.

    Musím říci, že pokud jsem na to opravdu tlačila já, tak se něco dělo. Přestala jsem tlačit a jsme na mrtvém bodě už asi půl roku. A já tímto vyzývám paní ministryni a paní náměstkyni, která to má na starosti, aby urychleně udělaly další kroky před třetím čtením. Protože to opravdu byla podmínka ANO, že se něco začne dít. Teď jsme na mrtvém bodě, protože má jednat MPSV a má jednat Ministerstvo zdravotnictví. Jsou to oba rezorty sociální demokracie a já se ptám, kde je tedy problém.

    Ještě bych chtěla upozornit na to, že to, jak to navrhuje sociální demokracie, je, že v podstatě přidáváme více těm důchodcům s vyššími důchody, kdežto ty nízké důchody zůstávají samozřejmě nižší, nebude jim nějakým způsobem přidáno. Proto jsme navrhovali, abychom zachovali valorizační vzorec tak, aby byla zachována zásluhovost. Plus aby se udělalo samozřejmě na základě ekonomiky případně to samé, co se udělalo loni. To znamená nařízením vlády dát jednorázový příspěvek. Což považujeme samozřejmě za lepší variantu než to, co teď vymyslela sociální demokracie.

    To je za mě všechno. Musela jsem to říci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Radce Maxové i za dodržení času k faktické poznámce. A ještě než udělím s přednostním právem slovo panu zpravodaji, konstatuji došlou omluvu pana poslance Ondřeje Benešíka od 17 hodin do konce jednacího dne.

    Nyní s přednostním právem pan zpravodaj Jaroslav Zavadil a po něm s přednostním právem paní ministryně. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Nechtěl jsem si vzít technickou. Myslel jsem, že na mě dojde řada na normální řeč. Ale jak je vidět, tak nedojde, protože těch technických je tolik, že bych se ani k řeči nedostal. Takže řeknu několik věcí.

    Za prvé komise pana profesora Potůčka. Každý z vás měl přece právo, mám na mysli politické strany, si tam dodat své zástupce. Každý z vás měl právo se tam nějakým způsobem prezentovat a hledat řešení, které by bylo možná lepší, než zatím z Potůčkovy komise vylezlo. Byť všichni víme, protože jsme se asi dívali v neděli na pořad Václava Moravce, kdy zatím bylo řečeno, že se připravuje jakýsi rezervoár pro příští vládu. Protože asi všichni chápeme, že tahleta vláda a tenhle parlament už nebudou schopny nic zásadního v důchodech udělat.

    Takže to je první poznámka. Že každý měl možnost říkat, že nejsem proti tomu, abych přidala důchodcům - pardon obracím se na Markétku prostřednictví pana předsedajícího - to je hezký. Ale na druhou stranu přece všichni víme, že se tady rozvírají nůžky mezi příjmy normálních zaměstnanců a důchodci. Takže i ten pokus, který byl učiněn a který je tedy poslaneckým pozměňovacím návrhem, vnímám jako správný.

    Když se bavíme o důchodových účtech, podívejme se na to, jak vypadal důchodový účet v letech 2009, 2010. Bylo tam minus 49 mld. Dneska je minus 13 mld. Samozřejmě se to váže na zaměstnanost, nebo spíš nezaměstnanost. Čím nižší nezaměstnanost, tím se bude důchodový účet vyrovnávat. Neříkám, že se vyrovná. Budeme muset samozřejmě hledat do budoucna možná i jiné zdroje k tomu, abychom byli schopni ufinancovat jakýkoliv systém. Jakýkoliv systém důchodový!

    Když bych se měl vrátit do minulosti - a někteří z vás, ale ne už moc, to můžou pamatovat. Vždyť tady byl připraven zaměstnavatelsko-zaměstnanecký fond, nebo respektive fondy, které měly sloužit k tomu - kdyby se v roce 1994 přijala tahleta vize, tak jsme dneska měli vystaráno! Za těch 23 let. Bohužel se to tenkrát nepřijalo.

    Nebudu to vyčítat žádné vládě, která u toho tenkrát byla. Ale takhle to tenkrát prostě bylo. Takže už v roce 1994 se mohlo spustit něco, co nemuselo dneska dělat problém OKD, horníkům, protože oni potom museli dostávat ty finanční prostředky od státu. Kdyby se tohle zřídilo, tak jsme to nemuseli (nesrozumitelné).

    A už jsem překročil čas, tak... (Předsedající: Ne.) Ne? Dobře.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, máte to s přednostním právem. Vždyť jste si na to počkal.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Tak já si to využiji. Samozřejmě vnímám, že ty návrhy, které prošly zatím Sněmovnou, a to tady zmiňoval Zbyněk Stanjura, které byly víceméně vázány na třetí pilíř - protože dneska všichni víme, že důchody jsou zatím financovány jenom z toho průběžného prvního pilíře, protože ten třetí má krátkou životnost na to, aby se z něj vyplácely finanční prostředky. Toho jsme si přece všichni dobře vědomi. Takže si myslím, že tehdy, když jsme schválili - byť to nebylo dostatečné, byť tam bylo sedm pozměňovacích návrhů, o kterých dobře vím, společně s Vaškem Votavou jsme je podávali. Nakonec to prošlo valnou většinou téhle Sněmovny. Bylo to poprvé, co důchodový zákon prošel takovou většinou. Doposavad to byla vždycky většina jednoho, maximálně dvou hlasů a taky to nemělo dlouhou životnost. To se vracím ke druhému pilíři, který neměl nárok na život. Ať si říká pravice, co chce, neměl nárok na život. Tak jak byl podán, nemohl přežít.

    Takže vnímám tu kritiku, která tady je, že je třeba s tím důchodovým systémem dále pracovat. Ano souhlasím. Je potřeba do toho vtáhnout, co se týká rizikových skupin, zaměstnavatele, zvýšit - a to je totiž podle mě... To jádro pudla je v tom, že pokud nám mzdy neporostou nahoru, nebudou větší odvody na pojištění. Copak si může dneska někdo z průměrné mzdy odkládat tři tisíce korun? Což je takový určitý standard, který by měl být. Aby si připlácel na dobré připojištění? A já jsem rád, že v té debatě - myslím, že to byl Rafaj, který tam řekl, že jeho firma platí poměrně dost vysokou částku těm zaměstnancům, kteří si připlácejí na důchodové připojištění. Kéž by takových zaměstnavatelů bylo víc! A to by měl být náš společný tlak na zaměstnavatelské svazy. A já si pamatuji před pěti lety, kdy se tomu nebránily. Neříkám, že jásaly. Nebránily.

    Ale na tohle si myslím, že je potřeba začít velmi rychle důrazně tlačit tripartitou. A já tady vítám své kolegy (na galerii), na to jsem zapomněl, omlouvám se. A jsem rád, že to můžou slyšet. Kolikrát jsem jim říkal: Prosím vás, choďte do té Sněmovny, tam si spravíte sebevědomí. Předpokládám, že si ho spravují.

    Takže to jsou věci, o kterých se ale máme seriózně bavit. Přece tady každý z nás snad chce, a bez ohledu na to, jestli je zleva, nebo zprava, alespoň takhle se na to dívám, chceme se pragmaticky dostat k systému, který potáhne dál řadu těch našich mladších kolegů a mladších zaměstnanců a mladších občanů, abychom se nedostali s důchodovým systémem tam, kam bychom se asi dostat neměli.

    Takže nebráním se žádné debatě. A sám jsem si vyzkoušel u toho třetího pilíře, že to šlo, že jsme se dohodli na řadě věcí. Souhlasím s tím, že je to málo. Ale je potřeba se pragmaticky bavit o tom, o čem jsem tady tu debatu začal, nebo s tím už tady někdo přišel. To znamená rizikové profese - začít prostě se zaměstnavateli mluvit. Tlak na mzdy je podle mě naprosto správný. Jestli si někdo myslí, že není, tak při těch výdělcích, které tady máme na průměru - když si vzpomenu, kolik to dělá, jsme tuším kolem 28 % na průměrných mzdách v Německu. Naše mzdy jsou 28 % mezd v Německu. Nedá se tedy nic jiného dělat než v době růstu tlačit na mzdy, na minimální mzdu. Ať se to komu líbí, nebo ne. A že se to nelíbí - já tomu rozumím. Ale to neznamená, že s tím přestanu.

    To je všechno, děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryni ještě nechám chvilku odpočinout, protože mám dvě faktické poznámky, a to paní poslankyně Pekarové a pana poslance Votavy. Potom paní ministryně s přednostním právem. Prosím sněmovnu o klid. A pan kolegu Fiedlera požádám, aby tady nerušil.

    Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já k panu zpravodaji prostřednictvím předsedajícího dvě poznámky.

    Vy jste řekl, že budeme muset začít hledat cestu k řešení budoucích důchodů. Tak se chci zeptat, kdy s tím začnete. Proč jste už nezačali? Čtyři roky uběhly jako voda - nic. Říkali jste to tady při každé příležitosti, kdy se projednával jakýkoliv zákon týkající se důchodů, ať už to byla ta valorizace, ať už to bylo rušení druhého důchodového pilíře atd. Tak dobře. Shodneme se na tom, že je potřeba to řešit. A my máme pocit, že už jsme to prostě promarnili. Ty čtyři roky jste promarnili. Takže kdy s tím začnete?

    A další poznámka je k působení komise. Důchodová komise, která byla ustanovena v minulém volebním období, Bezděkova, fungovala několik málo měsíců. Během té doby se shodla na řešení důchodového systému, na reformě. Potůčkova komise funguje tři roky. Během té doby předložila zrušení druhého pilíře, kosmetické změny třetího pilíře, například to, že můžete spořit i svým dětem. Vy říkáte: Kdo má na to spořit si tři tisíce na sebe? A kdo má tedy na to spořit si jak pro sebe, tak i pro své děti? Tak proč děláte takové změny, když jim sami vlastně nevěříte? Vždyť si to odporuje samo sobě.

    S čím ještě přišla komise, byla valorizace. To je všechno. Všechno, s čím přišla tato komise, Potůčkova komise. A funguje tři roky. Tak jenom abychom viděli to srovnání a abychom si tady nalili čistého vína. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Václava Votavy a ještě faktická poznámka paní poslankyně Chalánkové. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Václav Votava: Já vám děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, ona tady zrovna není vaše kolegyně paní Maxová. Já jsem se chtěl k ní obrátit, protože ona tady hovořila o nějakém podrazu. Já bych mohl o podrazech tady hovořit také, to nebudu.

    Ale ona tady kritizovala valorizační schéma, které se tady navrhuje. Mluvil o něm pan kolega Sklenák, že to je ekonomicky hloupost, že prostě na to nemáme. Zaregistroval jsem, že na sněmu pan majitel hnutí ANO hovořil o tom, že chce zvýšit důchody a zároveň snížit odvody na sociální zabezpečení. Tak to mu tedy nechápu. Jestli na to přispěje sám? Protože to nevím, jak to tedy chce udělat, když neustále hovoříme o tom - a já si myslím, že bychom měli mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Tak třeba na to pan Babiš přispěje ze svého.

    Skloňuje se tady důchodová reforma a já jsem nezaregistroval, že by pan kolega Sklenák tady hovořil, že my nechceme důchodovou reformu - ale smysluplnou, která bude mít širší konsenzus. To, co tady bylo a pokládalo se za důchodovou reformu, druhý pilíř, to žádná reforma nebyla. Koneckonců většina lidí důchodový druhý pilíř odmítala. Nebyl garantovaný státem, nikdo neměl zajištěno, že se na konci, po 20, 30, možná 40 letech setká s těmi peněz. To pravda je, nebyl garantovaný.

    Takže prosím, pokud mluvíme o důchodové reformě, myslím, že jsme o tom hovořili x-krát, to nebyla žádná důchodová reforma a druhý pilíř.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Paní poslankyně Chalánková také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dovolím si možná navázat na pana předřečníka. Samozřejmě důchodová reforma to byla, ale měla své vady. Především ta největší vada byla, že nebyla povinná. Tam by se potom nastavila úplně jinak, ale s tím jste zásadně nechtěli souhlasit. To je jedna věc.

    Jinak bych chtěla ještě navázat na to, co tady zaznělo. Souhlasím s tím, že zaměstnanci mají pobírat co nejlepší mzdu, co nejlepší plat. To samozřejmě zaměstnancům přeji. Ale chtěla bych upozornit, že pokud dochází k určování minimální mzdy z pozice státu, tedy nařízením vlády, tak to je něco úplně jiného, než když navyšování mzdy zaručuje zaměstnavatel. To vůbec nemusí být tímto způsobem nařizováno nařízením vlády. Je to otázka také konkurenceschopnosti zaměstnavatele, jeho možností, a tam opravdu jsem pro to, aby mzdy a platy byly co nejlepší. Ale uvědomme si, že naše hospodářství především může financovat veškeré své kroky jedině z tvorby vysoké přidané hodnoty. A já vám chci říci - řekněme si realitu. Tvorba vysoké přidané hodnoty se skutečně neustále snižuje, takže není dostatečně vysoká. A tím nařizováním výše minimální mzdy a jakýchkoliv dalších navazujících tarifů a platových stupňů, to vůbec nevyřeší tu skutečnou bolest a tou je tvorba přidané hodnoty a spravedlivé mzdy podle možností zaměstnavatelů při tom, že nezničíme konkurenceschopnost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla faktická poznámka paní poslankyně Chalánkové. Nyní faktická poznámka pana poslance Fiedlera, poté paní poslankyně Pekarové a poslance Kučery. Takže prosím, abychom dodržovali časy k faktickým poznámkám a nechali mluvit ty, kteří mají přednostní právo. (Poslanec Zavadil upozorňuje předsedajícího, že ministryně se hlásila o slovo.)

    Ale paní ministryně se hlásila s přednostním právem. (Námitka.) S faktickou? To se omlouvám. (Poslanec Fiedler dává přednost ministryni.)

    Jestli je to faktická, paní ministryně - já jsem si u vás poznamenal s přednostním právem, protože jsme se dohadovali, že i pan zpravodaj se hlásí s přednostním právem. Paní ministryně, s přednostním právem, nebo s faktickou? (S faktickou.) Dobře. Tak po kolegovi Fiedlerovi, protože v tom případě jsem porušil pořadí. Ale to jsem nevěděl, bral jsem to, jako že to je přednostní právo.

    Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Myslím, že mi i ten už běžící čas mi bude stačit. Jen bych krátce zareagoval na to, co tady zaznělo.

    Není tak úplně často, že zase bezvýhradně souhlasím s kolegy z TOP 09, konkrétně s kolegyní Pekarovou. Ale opravdu ve vztahu směrem k panu předsedovi Votavovi. Jsme na konci volebního období. Ta reforma, o které se mluví, ta důchodová, a že je potřebná, to víme. Teď už asi se žádná koncepce zpracovávat nebude do konce volebního období. A já opravdu bezvýhradně souhlasím se slovy kolegyně Pekarové, že ten čas tří a něco roků zatím, v podstatě čtyř, protože do konce volebního období se už nic neudělá, jsme opravdu promarnili. Žádný koncept nebyl nachystán. Je pravda, že kritizujete to, co udělala předchozí vláda v minulém období, že to byla koncepce, i já jsem s ní nesouhlasil a hlasoval jsem pro zrušení druhého důchodové pilíře, ale jasný koncept, jak bude důchodová reforma a zajištění důchodové do budoucna, opravdu nevidím od té současné vlády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní paní poslankyně Pekarová s další faktickou poznámkou. (Upozornění od stolku zpravodajů, že má dostat slovo ministryně.) Paní ministryně teď a potom paní Pekarová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Chtěla jsem jenom říci, že samozřejmě tady chápu kritiku z poslaneckých řad TOP 09, protože tato strana za necelých osm let tady nevygenerovala neschopného, ale všehoschopného pana exministra Drábka spolu s jeho dnes odsouzeným panem náměstkem Šiškou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Pekarová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vždycky když nám teče do bot, vytáhneme Drábka. To je taková jistota. (Reakce ze sálu - nesrozumitelná.)

    Obrátila bych se na pana poslance Votavu prostřednictvím předsedajícího. Jste dalším z řečníků vaší strany, který říká, že potřebujeme důchodovou reformu. Tak evidentně na něčem se alespoň shodneme. Na druhou stranu ale, když si vezmeme exkurz do minulosti, pamatuji si - já jsem v té době samozřejmě ještě byla poměrně dítě vlastně - pana Špidlu jako ministra a premiéra. Existovala tehdy představa, že se budeme inspirovat ve Švédsku. Ale předložil někdo někdy něco takového? Nepředložil.

    První, kdo vlastně přinesl důchodovou reformu po těch dvaceti letech, kdy se tady o tom diskutuje a diskutovalo, jsme byli v naší vládě my. A od té doby opět s ničím nepřicházíte. Jenom kritizujete a říkáte, že to dokonce ani nebyla reforma. Tak já se tedy ptám, kde je ta vaše reforma. A už jsem se ptala, kdy s tím přijdete, tak teď už se ptám, kde je ta vaše konkrétní představa a vaše reforma. Myslím, že si to zaslouží všichni ti, kteří se teprve důchodu jednou dožijí, ne jenom lidé, kteří dneska už v seniorském věku jsou, ale ti, kteří jsou v produktivním věku a kteří poctivě pracují, odvádějí daně, odvody a vlastně mají velkou nejistotu. Když se ptám svých vrstevníků, je mi 32 let, tak ti nevěří, že až jednou půjdou do důchodu, že jim stát ještě nějakou penzi zaručí. A je to proto, že žádnou reformu, která by to zajistila, tady nemáme. Vyzývám vás už po x-té, abyste na ní začali pracovat, abyste neříkali: my vlastně také víme, že je to potřeba, my s tím souhlasíme. To nestačí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Kučery a potom s přednostním právem pan kolega Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Tak já si myslím, že už není téměř co dodat, že moje kolegyně paní poslankyně Adamová řekla téměř vše.

    Já bych možná ještě jenom krátce zareagoval na slova paní ministryně a její poměrně krátký výstup. To je jediná argumentace, kterou za čtyři roky do Sněmovny přinesla. To je velice slabé, velice slabé, velice slabé, paní ministryně. Vy jste měla čtyři roky na to, abyste udělala důchodovou reformu. Ty čtyři roky jste promarnila. Následující vláda, která bude po vás, bude říkat to samé, co dnes říkáte vy: Přede mnou neudělali vůbec nic. A bude to vaše vizitka, paní ministryně.

    Já bych se vás chtěl zeptat, paní ministryně, když tady tak mluvíte o té důchodové reformě, kterou jste nepředložila, a kritizujete důchodovou reformu TOP 09, která přišla s nějakou reformou, jak to dnes vypadá s těmi penězovody do OK systému. Pořád tečou? Protože to je jeden ze základních parametrů, které jsme se snažili řešit. Vy jste ani tento základní parametr nevyřešila. Prosím pěkně, soustřeďte se na svou vlastní práci a neobracejte se na to, co měli dělat či neudělali vaši předchůdci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Michal Kučera. Nyní s přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdybych věděl, že je krajan přede mnou, tak bych vydržel. Já jsem si to neuvědomil.

    Zkusme si říci a zrekapitulovat, co nám řekli kolegové především ze sociální demokracie. Jsou to zásadní věci. Například - měli jsme velmi dobrou Potůčkovu komisi, my jsme tady řadu věcí debatovali a skvělým výstupem je shoda na tom, že se s tím musí něco udělat. Gratuluji. Já myslím, že mnozí jsme to věděli už před vznikem té komise, že se s tím systémem musí něco udělat.

    Předseda rozpočtového výboru pan poslanec Votava říká, a já s ním souhlasím - je třeba předložit smysluplnou důchodovou reformu, která bude mít širší politickou podporu. Podepisuji. Současně říkám, že tato vláda toho není schopna. Sociální demokracie toho není schopna.

    Proč jste nepředložili smysluplnou důchodovou reformu a nepokusili jste se získat širší politickou podporu? Protože si s tím nevíte rady. A to je vzkaz voličům, pane předsedo Sklenáku, prostřednictvím pana místopředsedy. Nevíte si s tím rady. Jinak byste s něčím přišli. Ale mít komisi na to, abych se dozvěděl, že s tím máme něco udělat, není to trochu málo? Mně to připadá hodně málo. To přece víme dávno.

    Pak bych chtěl říci, a vy to všichni znáte, když se debatuje ve veřejném prostoru o důchodové reformě, tak pro mě z nepochopitelných důvodů jsou záběry na naše stávající seniory. Těch se žádná reforma důchodového systému netýká a nemůže týkat. My všichni bychom měli vyžadovat, když se bavíme ve veřejném prostoru o důchodové reformě, aby byly záběry na dětská hřiště, základní a střední školy, případně na mladé rodiny. Těch se může týkat pozitivní efekt tolik potřebné důchodové reformy.

    A vy se teď snažíte na poslední chvíli jeden z parametrů změnit, podle mě špatně, protože vůbec nepřemýšlíte, co s ekonomickým cyklem. Vůbec jsme nevedli debatu o tom, jak zlepšit valorizační vzorec. A já jsem to tady opakovaně říkal u tohoto mikrofonu v okamžiku, kdy jsme projednávali například mimořádné zvýšení důchodů, že to ukazuje na to, že ten valorizační vzorec není dobře nastavený, není schopen reagovat na měnící se ekonomiku a na měnící se ekonomickou kondici České republiky.

    Místo toho, místo seriózní debaty variant, propočtů, výpočtů a hledání shody sem přijde legitimní - to nijak nezpochybňuji - pozměňující návrh ve druhém čtení. A má takovým zásadním způsobem změnit systém.

    Pan zpravodaj říkal větu, se kterou také souhlasím, abych nebyl jenom kritický. Já myslím, že je naším společným zájmem, jak zajistit důstojnou penzi těm, kteří celý život odváděli do systému a platili penze jiným. Ale zkusme společně vysvětlovat občanům, že máme - jak bych to nazval, v angličtině bych řekl, že to je fake, česky bych řekl, že to je nepřesný popis - důchodové pojištění, které platíme ať my, nebo náš zaměstnavatel. Co máme pojištěno? Jak se to týká plátce? Je na něco pojištěn? No není. Tak zkusme aspoň říci takovou věc, že to je důchodová daň, ze které se platí ti, kteří už v penzi jsou. Nikdo si nic nepředplácí. Mladší generace, ekonomicky aktivní ročníky, platí penze svým předkům. To je v pořádku. Ale už ten jakoby nepřesný název, nebo zavádějící název důchodové pojištění. Přece když je pojištění, tak si pojišťujete něco. To jsem tady říkal a všichni kývali před třemi lety hlavou, že dobře, proti tomu nikdo neprotestuje, ale nic se v tom nestalo.

    Určitě se shodnu i s paní ministryní, že důchodovou reformu nemůžete napsat v opozičních lavicích. Nemůžete, pokud nemáte týmy právníků, ekonomů, statistiků, těch, kteří modelují matematické modely. Bez toho se to napsat nedá. My můžeme upozorňovat na problémy, můžeme udělat dílčí shodu, jako u třetího pilíře to podpořit, protože to bylo skutečně rozumné, to já potvrzuji, a potvrzuji, že to bylo po dlouhé době něco, co mělo širokou politickou podporu. Takže až tady budeme od listopadu vládnout, tak to nezrušíme, to vám můžu slíbit, budeme o tom debatovat. Ale kdyby to nebylo tak smutné, tak je to směšné, když slyším od vládních politiků po třech a půl letech: měli bychom, chceme smysluplnou reformu, hledejme shodu, máme komisi, která nám řekla, že to je problém. A nic. Nic jste s tím neudělali, protože vy jste nic nepředložili.

    Já nechci vést staré debaty o druhém pilíři. To je pryč. Nebudeme opakovat ty debaty z roku 2011, 2012, 2013, 2014, 2015. To jste rozhodli. Já říkám, pro nás je to ponaučení propříště, že musíme získat širší politickou podporu a mít stabilnější změnu, protože nikdo z nás - ať se na mě nezlobí ani odpůrci druhého pilíře, ani příznivci druhého pilíře - není schopen kvalifikovaně říci, jestli by to přineslo plus, nebo minus do systému. Byl konstruován tak, že ten efekt byl dlouhodobý, bylo tam dlouhé přechodné období, stávajících seniorů se to vůbec netýkalo a netýká. To jsou jenom politické proklamace na obou stranách debaty, protože za tak krátkou dobu se nemohly změřit nějaké ekonomické efekty.

    Co ovšem svědčí o tom, jak naši občané mají důvěru ve státem organizovaný systém důchodů - a paní ministryně mě určitě doplní a dá mi přesné číslo. Zrušili jsme druhý pilíř a zhruba těch 80 tisíc občanů, a já jsem byl jeden z nich, abych nebyl obviňován, se mohlo rozhodnout, zda si ty peníze vezmou, nebo je vrátí do systému. Pokud by existovala velká důvěra ve spravedlivý přístup státu ve stávajícím systému, tak by drtivá většina těch plátců logicky zvolila možnost vrátit ty peníze do systému, vylepšit si svůj budoucí důchod tím, že tam ty peníze dám.

    Paní ministryně, můžete nám říci, kolik lidí to využilo z těch 80 tisíc? Já nechci číslo, stačí mi procento. Kolik procent plátců, účastníků druhého pilíře, nevěří, že až oni půjdou do důchodu, bude funkční systém stávajícího penzijního systému a že dostanou odpovídající důchod? Já myslím, že minimum, ale čísla má určitě k dispozici buď ministryně práce a sociálních věcí, nebo ministr financí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana zpravodaje, poté faktická poznámka pana poslance Laudáta, Grospiče a Hovorky.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Vzhledem k tomu, jaký je čas ... (Předsedající: Pane zpravodaji, máte dvě minuty.) Děkuji vám. Vzhledem k tomu, jaký je čas, tak už si mohu dovolit faktických poznámek deset, protože na ten zákoník stejně nedojde. Což asi bylo účelem.

    Ale já jenom krátce Zbyňkovi, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, k těm nákladům, respektive k těm odvodům. Tam s vámi souhlasím, že sociální a zdravotní odvody patří k těm vyšším v Evropě. Ale nemůžeme brát ohled jenom na toto. My musíme brát všechny náklady. A všechny personální náklady, do kterých patří i mzdy. A když se zastavím u těch mezd, tak musím říct, tam jsme na opačném konci, tam je máme jedny z nejnižších. Takže kdyby byla možná dohoda, že si řekneme dobře, slevíme zaměstnavatelům na odvodech a vy to vrazíte do mezd. Ale takovouhle dohodu bych si musel uzavřít s někým já, protože já vím, že když se s někým dohodnu, tak to dodrží. A já bych tohleto rád použil. Ale zatím bohužel, musím říct bohužel, pokud se týká zaměstnavatelů, a to mám zkušenosti ze širokého spektra různých podniků a tak dále, na tohleto není možné podle mého názoru zatím přistoupit. Je mi to líto. To by cesta byla. Snížit tohle, zvýšit tohle. Pak tomu rozumím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Laudáta, poté pan poslanec Grospič, s faktickou poznámkou Hovorka a poté pokračujeme rozpravou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych si jenom vaším prostřednictvím dovolil vyzvat pana kolegu Stanjuru, aby nebyl takový pesimista. Já si myslím, že od profesora Potůčka se nedalo nic jiného čekat než zásadní sdělení, že je potřeba s penzemi něco dělat. Já jsem sledoval i jeho poslední vystoupení. Já bych to neviděl tak černě. Je to první vlaštovka po téměř čtyřech letech, nebo třech letech, dojít k tomuto závěru, něco jako Marečku, podejte mi mé pero, to čtyři minus. Takže já bych to tak černě neviděl. Co ovšem vidím jako velmi riskantní, tak je automaticky valorizovat o celou inflaci.

    Naši bankovní bohové se před časem rozhodli, že budou držet uměle zafixovanou korunu, a po pravdě řečeno natiskli tolik peněz, že si nejsem jistý, jaké efekty to vůbec po uvolnění vyrobí. K čemu dojde. Může dojít k obrovským turbulencím ve světové ekonomice. A neplatí tvrzení, která sociální demokracie a současný ministr Babiš při předvolebních povídačkách vykládají, že za světovou krizi může Česká republika, a krásně ukazují, nebo pořád se odkazují na to období po roce 2008, jaké tady byly ekonomické propady. A může se vám stát, dámy a pánové, že zbankrotujete rozpočet během několika týdnů. Může se stát ledacos. A takto natvrdo to fixovat, do této výše, to považuji za velmi, ale velmi riskantní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že v té záplavě diskuse a připomínek mohu také do toho vstoupit a říci pár údajů.

    Na penzi na státní příspěvek v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci loňského roku spořilo zhruba 4,536 milionů lidí. Bylo to o 107 tisíc lidí méně než na konci roku 2015. To vyplývá z oficiálních statistik Ministerstva financí. V transformovaných fondech, kam lidé už nemohli vstupovat, byly čtyři miliony lidí. To bylo o 282 tisíc lidí méně než na konci roku 2015. A v doplňkovém penzijním spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, potom mělo dalších 537 tisíc lidí, což je o 176 tisíc lidí více než předloni. To také o něčem vypovídá. Objem vyplacených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové spoření činilo tedy 6 miliard 828 milionů korun, tedy o 25 milionů více než předloni. Stát přispíval od 90 do 230 korun měsíčně podle výše peněz, které střadatel na spoření posílal.

    Chtěl bych tedy jenom říci, že navrhovaná novela nijak dramaticky důchodový systém nezlepší ani nezprůhlední, ale co je podstatné z mého pohledu, nezvýší ty nejníže postavené důchody, a naopak tedy nerovnoměrně přidá všem. Což je jeden z pohledů, který je velice vážný a na zamyšlení a myslím si, že i v rámci právě druhého čtení bychom se tímto problémem měli zabývat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Hovorky a připraví se pan předseda Sklenák, který sice už jednou přihlášen byl, ale potom zrušil. Vidím, že ho to přece jen trápí. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, kolega Stanjura se zmínil o tom, že KDU-ČSL se do té diskuse nezapojuje. Já bych jenom chtěl připomenout, že jsme předkládali návrh v Potůčkově komisi a ten návrh se týkal podle mě té klíčové části důchodové reformy, a to je problému, že v současné době je v důchodovém systému málo aktivních plátců. A my jsme chtěli podpořit rodiny s dětmi tím, že by měly nižší odvody na sociální pojištění podle počtu dětí. Ale tyto naše návrhy, které podle mého názoru a i názoru odborníků v oblasti důchodového systému byly dobré, bohužel byly koaličními partnery odmítnuty. To je třeba vidět a je třeba se na to podívat a tak to taky říkat, jak ta pravda je. Takže není pravda, že by KDU-ČSL se do té diskuse nezapojila. Přišla se svým vlastním návrhem a tento návrh byl odmítnut. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Romana Sklenáka a poté pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Pan předsedající řekl, že mě to trápí. Ano, trápí mě průběh této diskuse. Připadá mi nedůstojná. Je evidentní, že se zde natahuje čas, abychom se dostali k 17. hodině, kdy začne pevně zařazený bod, a tento bod zůstal nedoprojednán. A to vše proto, že jsem navrhl, abychom o pár stokorun přidali našim důchodcům. Já myslím, že kdo znáte život našich důchodců, tak přece nemůžete myslet vážně ta varování před tím, že může být nebezpečné valorizovat důchody o celou inflaci. Považte, o celou inflaci jim valorizovat důchody, to může být nebezpečné! Sledujete trendy, kolik důchodců se dostává pod hranici chudoby? Kolik procent důchodců je materiálně deprivovaných? My jsme skončili loňský rok s přebytkem nějakých 62 miliard. Přidávalo se ve veřejném sektoru, v soukromém zvyšovala minimální mzda. Já tady navrhuji opatření, které bude mít v příštím roce dopad asi 2,2 miliardy korun. Hádáme se tady o to, jestli to nebude pro státní rozpočet nebezpečné. Já si myslím, že to je otázka priorit, a z té diskuse jednoznačně vyplynulo, kdo stojí na jaké straně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romanu Sklenákovi. Nyní ještě poznámka pana předsedy Bartoška. Pane předsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Už jenom krátce. Já si myslím, že celé důchodové reformě, tak jak ji sleduji, chybí jeden zcela zásadní rozměr, a to je pokora všech politických stran a ochota k nějakému průniku řešení. To není důchodová reforma ODS nebo TOP 09 ani sociální demokracie. Přístup k tomu máme odlišný, i možná nástroje řešení. To nejhorší, co ovšem pro tuto zemi a pro lidi, kteří v ní žijí, je to, že něco platí chvilku, něco nám platí tři roky, pak se to ruší, pak vymyslíme něco jiného, vymění se vláda a zas to padne jako celek. To, co je nejhorší pro lidi, je ta obrovská míra nestability, že něco nám platí tři roky a za chvíli to platit nebude. Jestliže k tomu nepřistoupíme tak, že budeme ochotni hledat řešení dlouhodobě udržitelného systému, jestliže si nedokážeme odpovědět na základní otázky, zda zdrojem důchodového pilíře budou noví daňoví poplatníci a podpoříme prorodinnou politiku, anebo si řekneme, že ty zdroje budeme hledat jinde, jestliže si nedefinujeme tyto základní výchozí body, tak nikdy k žádnému řešení nedojdeme. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak zaprvé skončil čas k faktické poznámce, zadruhé už nebudeme pokračovat v tomto bodu jednání, protože podle usnesení Poslanecké sněmovny se v 17 hodin budeme zabývat jiným bodem. Čili v tuhle chvíli přerušuji bod číslo 14, děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji. V přerušené obecné rozpravě budeme pokračovat, až se dohodneme na pokračování tohoto bodu. Poznamenal jsem všechny přihlášené jak s faktickými poznámkami, tak v řádné rozpravě.

    Podle schváleného pořadu schůze je bodem, který je pevně zařazen do našeho programu schůze, bod

    A já tady vítám pana hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu - dobrý den, pane hejtmane -, protože ten předložený návrh z pověření zastupitelstva uvede. Ještě než mu dám slovo, děkuji paní poslankyni Věře Kovářové, která je zpravodajkou pro prvé čtení a už zaujala místo u stolku zpravodajů. Tak.

    Nyní tedy udělím slovo panu hejtmanovi Martinu Půtovi, ale požádám kolegy a kolegyně, aby buď zaujali svá místa, anebo aby diskuze, které se nebudou týkat rozpočtového určení daní, převedli do předsálí.

    Pane hejtmane, snad je tady dostatečné ticho, abyste to mohl uvést. Máte slovo.

    Hejtman Libereckého kraje Martin Půta: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já chci předem poděkovat za to, že se návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní dostal na projednávání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, děkuji za tu příležitost ten návrh zákona tady krátce a stručně představit.

    Cílem tohoto návrhu, který byl schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje loni v březnu a který byl podpořen všemi přítomnými 41 zastupiteli ze všech politických stran, je návrat výnosů z daně z přidané hodnoty pro obce a města na hodnotu před 1. 1. 2012, kdy se snížila na 20,83 %. Je to totožný návrh, jako byl návrh senátní, který nebyl ve Sněmovně schválen. Jeho hlavním cílem je, tak jako se podařilo navrátit do rozpočtu všech krajů finanční prostředky na ten původní podíl, tak je navrátit také do rozpočtu měst a obcí. Ten návrh je poměrně jednoduchý a stručný. Daňové příjmy obcí by se měly od 1. 1. 2018 vrátit zpět, co se týká daně z přidané hodnoty, na 23,58 %, což by pro města a obce, pokud tedy vezmu čísla za rok 2016, znamenalo navýšení celkových příjmů o 7,6 miliardy korun. Velice jednoduše si to můžete představit tak, že to je zhruba 700 korun na jednoho obyvatele v každé obci, v každém městě v České republice.

    Jsem přesvědčen o tom, že ty peníze díky tomu, že obce mají povinnost zveřejňovat všechny svoje smlouvy v registru smluv, budou pod velice dobrou veřejnou kontrolou a že zastupitelstva, starostky a starostové jsou určitě nejpříměji kontrolováni svými voliči, jak se všemi svými rozpočtovými příjmy nakládají.

    Náklady na státní rozpočet tedy budou zhruba těch 7 miliard korun, což je to číslo vyplývající z loňského roku. Nicméně se domnívám, že to budou dobře investované peníze, peníze investované do rozpočtu samosprávných subjektů, které zajišťují základní služby pro obyvatele od hlavního města Prahy až po tu nejmenší obec někde v českém nebo moravském pohraničí.

    Děkuji vám za pozornost.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu hejtmanovi Martinu Půtovi a nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu. Paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, Zastupitelstvo Libereckého kraje předložilo návrh 22. 4. 2016. Návrh je velmi jednoduchý a nerozsáhlý. V zásadě pouze navyšuje podíl obcí na z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty 23,58 %. Kromě přechodného ustanovení pak obsahuje stanovení účinnosti k 1. 1. 2018. Návrh byl poté zaslán vládě k vyjádření stanoviska, ta je zaslala 20. 5. 2016. Organizační výbor Poslanecké sněmovně poté určil mě zpravodajkou a stanovil rozpočtový výbor jako garanční.

    Je mou povinností jako zpravodajky podotknout, že obdobný návrh podalo také Zastupitelstvo Pardubického kraje, stejné materii se věnuje také návrh skupiny poslanců. Je tedy zřejmé, že jde o velmi důležité téma, kterému bychom měli věnovat náležitou pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím tři přihlášky. A paní zpravodajka jako první tentokrát ve svém vystoupení jako poslankyně. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, materie, kterou zde představil zástupce předkladatele, je myslím všem kolegyním a kolegům, nejen těm s komunální a regionální politickou zkušeností, důvěrně známá, a tak si myslím, že ji není nad rámec toho, co už bylo panem navrhovatelem řečeno, třeba podrobně představovat.

    Většina z nás si jistě pamatuje rozsáhlé diskuze, které k tomuto tématu proběhly na půdě Poslanecké sněmovny v posledních letech. Ráda bych proto ve svém vystoupení alespoň zdůraznila to, že návrh má podporu významných organizací zastupujících zájmy obcí. Shodují se na něm Svaz měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova i Sdružení místních samospráv. Dovolte mi, abych zde přečetla jejich společné prohlášení.

    Cituji: "Společné prohlášení organizací hájících zájmy samospráv České republiky ke změně rozpočtového určení daní. Partnerské organizace hájící zájmy samospráv bez rozdílu velikosti, tj. počtu obyvatel, tímto společným prohlášením deklarují podporu návrhu Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 791, a žádají odpovědné zástupce moci zákonodárné, aby při projednávání tohoto návrhu na 54. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podpořili právo obcí a měst na dostatečné příjmy pro zajišťování veřejných služeb svých občanů. Požadavek navýšení podílu na dani z přidané hodnoty na úroveň 23,58 % považují organizace hájící zájmy samospráv za legitimní, jelikož obce zajišťují největší objem veřejných služeb, historicky přetrvává vnitřní dluh na infrastruktuře obcí a jsou jim přidávány stále nové a nové povinnosti bez adekvátního financování ze strany státu. Obce hospodaří dobře a odpovědně, a jsou tak základními pilíři státu, o které se stát může opřít i v budoucnosti. Partnerské organizace hájící zájmy samospráv proto požadují posílení daňových příjmů všech obcí, které zajistí stabilitu, rozvoj a kvalitu veřejných služeb občanům České republiky. V Brně dne 20. ledna 2017."

    Tolik tedy společné prohlášení oněch organizací. Doufám, že i s ohledem na toto prohlášení se Ministerstvo financí v čele s panem ministrem Babišem, kterého zdravíme na hory, proti tomuto návrhu tentokrát na rozdíl od nedávné minulosti nebude vymezovat a pokračovat tak v něčem, co vnímám jako velmi nešťastnou kampaň proti venkovu. Nevím, jestli je to kampaň záměrná, nebo nevědomá, kterou rozpoutalo například zákonem o rozpočtové odpovědnosti a zákonem o elektronické evidenci tržeb, které mají a budou mít pro obce a města zásadní důsledky, byť si je zatím někteří nechtějí připouštět. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Sama si své návrhy jako zpravodajka jistě poznamená, já jsem si je poznamenal také. Nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Vilímec a připraví se pan poslanec Herbert Pavera. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, jak již uvedla paní zpravodajka, v Poslanecké sněmovně jsou aktuálně tři novely zákona o rozpočtovém určení daňových výnosů. Sněmovní tisk 777 podaný Pardubickým krajem, sněmovní tisk 791 podaný Libereckým krajem a sněmovní tisk 830 podaný poslanci Občanské demokratické strany. Všechny tyto iniciativy mají jedno společné, proto je v zásadě jedno, jakou tu iniciativu projednáváme. Sjednocují od 1. ledna 2018 podíl obcí na sdílených daních - já používám slovo sjednocují - na těch 23,58 %. Vláda totiž, jak jsme sami zajistili, sjednotila a obnovila původní podíl krajů na sdílených daních již od 1. ledna 2016, a to na 8,92 %. Tehdy bylo 8,29 na dani z přidané hodnoty a navýšilo se to na 8,92 %.

    Jak dobře víte a pamatujete si vzrušenou debatu, v případě obcí však sjednocení nenastalo. Od letošního roku se pouze navyšuje mírně podíl obcí na DPH, a to z 20,83 % na 21,4 %, a zároveň se ruší tzv. motivační složka u daně z příjmů fyzických osob vybíraných na základě daňového přiznání. To byl onen senátorský návrh, o kterém mluvil pan hejtman, nebyl to tedy onen návrh na 23,58, ale pouze na 21,4 %.

    Když půjdu do minulosti, tak v zásadě návrh, který podal Liberecký kraj, kopíruje návrh, který jsem tehdy v rámci druhého čtení k tomu původnímu návrhu v roce 2015 načetl, protože vlastně poprvé vznikla idea sjednocení na 23,58 %.

    Možná že by bylo dobré, když vzpomínala paní zpravodajka, dobré si vzpomenout na ujišťování vládní koalice a především pana ministra financí a vůbec zástupců ANO z prosince 2015, že vláda, která odmítla tehdy ty návrhy navyšující nebo obnovující původní podíl, že vláda připraví novelu zákona o rozpočtovém určení daňových výnosů týkajících se obcí. Ano, v minulém roce asi dvakrát zasedala pracovní komise k rozpočtovému určení daní. Protože vlastně s panem ministrem financí se nebylo možné na ničem shodnout, tak žádnou novelu zákona ministerstvo nezpracovalo, ani v tomto volebním období již neplánuje.

    Nezbývá než jít trochu do minulosti. A tady bych chtěl vyvrátit argument, možná ani ne tak proti tomu navýšení, možná ne až tak pana ministra financí, ale úředníků na Ministerstvu financí, že vlastně v mezidobí těch už dnes 16, 17 let došlo dvakrát k navýšení rozpočtového určení daní. Ano, od 1. ledna 2008 se skutečně nepatrně zvýšil podíl na daňových výnosech, protože původní podíl byl 20,59 %, a to na 21,4 %, a to v souvislosti s navýšení rozpočtového určení daní u nejmenších obcí. Navýšení rozpočtového určení daní tehdy činilo asi 4,5 mld. korun. Součástí té změny však byly i významnější změny kritérií výpočtu RUD pro jednotlivé obce, snížení počtu velikostních kategorií a další věci, především nahrazení skokového přechodu mezi těmito velikostními kategoriemi systémem tzv. postupných přechodů. Zvláště to poslední bylo logickým vyústěním dřívějšího přetahování trvalého pobytu občanů vždycky v poslední den kalendářního roku.

    Na této celkové změně ale, a to podotýkám, některá města velmi prodělala. Týkalo se to z velkých měst především Olomouce - tehdy na tom prodělala asi 200 mil. korun, a pak celé řady menších měst v pásmu počtu obyvatel od zhruba 3 000 do 15 000 obyvatel. Proto v roce 2012 došlo k té druhé změně spojené především s posílením velikostní kategorie od 3 000 do 15 000 obyvatel. Celkově ta změna v roce 2012 se započtením dřívějšího příspěvku na žáka základních a mateřských škol, tehdy to bylo 1,5 mld. ze Všeobecné pokladní správy, tak činila celkově 12 mld. korun. Tato změna z roku 2012 však přinesla také snížení rozpočtového určení daní pro čtyři největší města a poměrně dramatické snížení pro některé malé obce s velkými katastry. Když jsme dnes debatovali o národních parcích, především Národním parku Šumava, tak právě obce v Národním parku Šumava přišly o poměrně velký podíl na daňových výnosech.

    V mezidobí, o tom vlastně mluvil pan hejtman v souvislosti s důchodovou reformou a zvýšením DPH, došlo zároveň v roce 2012 k poklesu podílu obcí a krajů na výnosech z DPH. Jak víte, důchodovou reformu tato vláda zrušila bez náhrady, ale podíly opravila pouze v případě krajů. U obcí se tak nestalo. Proto můžeme donekonečna s úředníky Ministerstva financí debatovat, jestli ta částka 23,58 je správná, nebo není správná, ale proto používám slovo sjednocení podílu na všech daňových výnosech a v zásadě komplikovaným propočtem se dostaneme k tomu, že ta částka 23,58 % je odpovídající. A to, že obce požadují navýšit podíl na DPH, považuji za legitimní jejich požadavek. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. A ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvu od 18 hodin ze zdravotních důvodů pana poslance Vojtěcha Adama a mezi 17.30 až 19 hodin pana poslance Daniela Korteho.

    Pokračovat budeme v rozpravě vystoupením pana poslance Herberta Pavery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezký a příjemný podvečer, milé kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážený pane hejtmane, vážení členové vlády. Dovolte mi, abych i já se vyjádřil jako zástupce starostů obcí a měst, protože jsem starostou 19 let, k této novele.

    Myslím si, že je velmi dobře, že tato novela přišla tady na projednávání, i když už jsme měli několik příležitostí k tomu, abychom navýšili rozpočtové určení daní pro obce a města. Myslím si, že pokud se navýší podíl obcí a měst z celostátního hrubého výnosu z daně z přidané hodnoty z 20,83 na 23,58 %, tak to výrazně posílí rozpočty obce. Já si vzpomínám na nedávno navýšené rozpočtové určení daní v roce 2013, kdy nám v obci Bolatice, která má 4 440 obyvatel, poskočilo rozpočtové určení daní o 10 mil. korun. To je obrovská částka, která pomáhá při rozvoji naší obce. Když se navýší rozpočtové určení daní o téměř 2 %, opět se nám to navýší o několik milionů korun. A myslím si, že o to jde všem obcím a městům, aby měly dostatek financí na rozvoj služeb, na rozvoj celého života v obci, na zlepšení kvality života v obci.

    Když jsem se díval na vyjádření vlády k této navrhované novele, tak mě velmi mrzí, že se vyjádřila negativně. Možná u pana premiéra bych to chápal tím, že on neprošel žádnými takovými nižšími funkcemi, jako je být zastupitel, být starosta, místostarosta apod., takže neví, jak se řídí obec a co obec a město potřebuje. U pana Babiše se nedivím zase, že taky nechce dát peníze na obce a města, protože 6 250 obcí, to nejsou hlasy těch starostů, kteří by volili třeba pana Babiše apod. A občané, kteří žijí v těch obcích, nechápou, zatím nechápou, že když se zvýší rozpočtové určení daní, tak těm obcím a městům se bude žít lépe, stejně jako těm občanům. Možná že by bylo dobré říci všem občanům České republiky, že tato novela jim může přinést zlepšení kvality života. Věřím, že budou sledovat rozhodování v Poslanecké sněmovně a budou sledovat, jak jednotlivé politické strany přistoupily k této novele.

    Myslím si, že KDU-ČSL, která je koaliční stranou, podpoří rozpočtové určení daní, protože i pan ministr Jurečka jako ministr zemědělství má ve své gesci podporu života na venkově. A jak jinak podpořit venkov a život na venkově než navýšením rozpočtového určení daní? Zvýšení daní totiž bude znamenat větší rozvoj obcí a měst, bude také znamenat větší nezávislost obcí na dotacích.

    Já se přiznám, že využíváme dotace od roku 2000-2001, kdy začaly první velké evropské dotace. Ale jsem zapřísáhlý odpůrce všech dotací, protože přinášejí zbytečnou byrokracii, zbytečné problémy, leštění klik apod. A tvrdím odpradávna, že nejlépe je dát peníze obcím a městům, které vědí, jak peníze správně využít. Tím, že navýšíme rozpočtové určení daní obcím a městům, tak samozřejmě obcím a městům umožníme lépe plánovat svůj rozvoj. Takže myslím, že je to taky dobrá věc a podpora těchto obcí a měst. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi za jeho vystoupení. Pokračovat budeme vystoupením pana poslance Ivana Adamce. Připraví se pan kolega Antonín Seďa.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, mně to také nedá, abych nevystoupil k tomuto návrhu zákona. Jedná se samozřejmě o zvýšení podílu RUD pro obce. Je to chvályhodný krok. Když to vezmu velmi lidově, obce jsou na konci toho potravinového řetězce, jak se říká, který se z toho RUD rozděluje. A mám trochu obavy. Jsme v době, kdy komunální volby budou až za dva roky. Pan ministr tady dneska není, kontroluje EET v Harrachově, tak nevím, jaký by on zaujal postoj k tomuto návrhu zákona. Myslím si, že už jsme to tady zkoušeli posledně, když se zvyšovalo, resp. vracel se ten podíl na rozpočtovém určení daní krajům, a tehdy jsme se setkali s velkou nevolí a řekl bych s takovým strohým odmítnutím, že obce mají peněz dost. Ono to tak na první pohled vypadá, ale realita je samozřejmě trošku někde jinde. A těch dost peněz teď vyplývá z toho, že vlastně jsme v době ekonomického růstu a ty daně skutečně jdou, ale podle mě ani ne tak zásluhou těch nově zavedených instrumentů, už to tady padalo, ale prostě proto, že firmám se daří a že víceméně oběh těch peněz tady je a podíl na DPH je relativně vysoký na podílu daní, které obce dostávají z RUD.

    Takže ono to vypadá skutečně dobře. Ale může přijít také období, které nebude tak bohaté na prosperitu našich firem, a obce to okamžitě pocítí. Možná připomenu rok 2008, kdy jsme skokově naráz přišli o 40 milionů korun řádově z 280 milionů, které jsme získávali jako obec z RUD, a to už je tedy docela vysoké číslo a je potřeba se s tím poprat, protože každá obec, která chce hospodařit ekonomicky, tento podíl na daních by měl stačit na běžný provoz obce, protože pokud to tak není, tak ty obce potom žijí na úkor budoucnosti, protože jakoby projídají peníze, které by měly sloužit jako zdroje na investice.

    Víte, okolo RUD je vždycky diskuse, protože samozřejmě jedná se o koeficienty, o různé podíly tam. Malé obce křičí, že mají málo, a závidí velkým, které ovšem zajišťují úplně jiné služby. Je to umělý systém. Je potřeba říct, že to je umělý systém. Je to přerozdělovací systém. Docela správně jsem tady zaregistroval připomínku kolegy Vilímce ohledně motivačních prvků. Já to řeknu úplně na rovinu. Motivační prvek pro obce rozhodně není RUD v současné době. Je to zaměstnanost, aby obce vytvářely podmínky pro firmy, aby podnikaly na území obce. A to víceméně je takhle už léta nastaveno. Poslední rána přišla ohledně daně, kterou tady zmiňoval kolega Vilímec, která na první pohled vypadala velmi jakoby nevýnosná, ale jak se ukazuje, tak úplně pravda to není. Chápu, že je potřeba určitá míra solidarity mezi našimi obcemi a městy, protože samozřejmě ne všude se podniká jako o život. Jsou obce, kde to podnikání je velmi těžké, obtížné, a je potřeba, aby i tyto obce měly určitou část toho podílu z rozpočtového určení daní i přesto, že já říkám, že náklady na infrastrukturu vznikají tam, kde se podniká. A obce, kde se dneska podniká, samozřejmě jsou svým způsobem trochu bity, protože musejí vydávat víc zdrojů na infrastrukturu, která patří k tomu podnikání. A jediným efektem je zaměstnanost.

    Dovolte mi ještě, abych tady řekl možná takovou svoji myšlenku. Víte, myslím si, že stát se nebude chtít vzdát té části, která je součástí obsahu návrhu tohoto zákona. Nebude, protože ten balík je jeden. A vždycky když někde přidáte, tak někde musíte ubrat. A stát se samozřejmě velmi nerad vzdává toho, co vybere. Nakonec většina dohadů tady na půdě Poslanecké sněmovny je o tom, co vlastně za ty státní peníze v České republice uděláme, co komu vyplatíme, nevyplatíme, co kde budeme podporovat, či nikoliv. Takže možná kdyby to časování bylo za rok, za rok a půl, tak bych věřil, že úspěch tohoto návrhu bude skoro jistě zaručen. Teď si tak jistý nejsem. Nicméně chválím iniciativu Libereckého kraje, protože si myslím, že to je velké nepochopení, že obce mají peněz dost.

    Co se týká hospodaření obcí s penězi, tak je také potřeba říci, že ano, vymysleli jsme tady spoustu instrumentů, zveřejňujeme výběrová řízení, padl tady registr smluv, který já osobně vůbec nepovažuji za protikorupční nástroj, ale to by mohla být diskuse na hodiny se mnou, protože já si myslím, že to je jen byrokratický nástroj, z kterého se prakticky nic nepozná. A těch možností, jak zkoumat, jestli obce hospodaří, jak by měly, hospodárně a s péčí řádného hospodáře, je celá řada.

    Ale myslím si, že je potřeba nezapomínat na ten hlavní bod tohoto problému, a to je volič. Jestli si myslíte, že ti voliči jsou na těch obcích slepí, tak vám chci říct, že nejsou. A ti velmi bedlivě sledují, za co se vydávají obecní peníze. A na rozdíl od státu dokonce si to umí i většina z nich spočítat. Protože znáte to, naši občané, a teď to není urážka, prostě to tak je, prostě umějí počítat s tisícikorunami, statisíci, někteří s miliony, ale když se jedná o miliardy a stovky miliard, tak samozřejmě to je taková abstrakce, a není se čemu divit, že prostě tam jim mohou některé věci unikat. A samozřejmě ty kontrolní mechanismy tam musí být nastaveny úplně jinak. Úplně jinak musí být nastaveny ty kontrolní mechanismy. A stát je má. Takže proč ne.

    Jinak mimochodem, když jsme tady posledně schvalovali takzvanou finanční ústavu, což ústava samozřejmě nebyla, byl to zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak paradoxně tam, kde bychom měli nejvíc tlačit na pilu, to znamená na hospodaření státu, tam jsme na pilu moc netlačili a obcím jsme zase přidali administrativní úkony ve formě dalších dokumentů, které musí zpracovávat každoročně s přípravou rozpočtu na daný fiskální rok.

    Chci říct, že to vítám. Mrzí mě, že tady dneska není pan ministr. Třeba se zlepší do příště a bude tady tu diskusi poslouchat.

    A když se tady bavíme, a kolega Pavera to říkal, o těch dluzích třeba těch obcí, tak bych řekl, že obce mají obrovské vnitřní dluhy. Většina obcí, a řekl bych, že skoro všechny mají vnitřní dluhy na infrastruktuře, protože když si vezmete tu dobu de facto od války, jak se investovalo do infrastruktury, tak všichni víte, jak ta infrastruktura z této doby vypadá, nehledě na to, že třeba v průběhu času dosloužila. A tehdy se prostě do nové infrastruktury příliš mnoho neinvestovalo, třeba do kanalizací. Dneska to doháníme samozřejmě za cenu zadlužování, za cenu i takovou, která se nám třeba nelíbí, že jsme vazalové svým způsobem evropských fondů. Občas přistupujeme na podmínky, které se nám vůbec nelíbí, ale prostě jinde ty peníze nejsou, tak proto se takto chováme. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní pan poslanec Antonín Seďa, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážený pane hejtmane, vážené kolegyně, kolegové, už tady toho bylo k novele zákona o rozpočtovém určení daní řečeno hodně, tak si dovolím pouze dvě poznámky.

    Ta první, chci připomenout, že snížení podílu daní proběhlo k 1. 1. 2012, a to za pravicových vlád, kde hnutí STAN bylo součástí vládní koalice, a to bylo snížení z 21,4 % na 19,93 %. V současné době se navrhuje, tak jak bylo předkladatelem řečeno, zvýšení podílu obcí na dani z přidané hodnoty z 20,83 % na 23,58 %, a to od 1. ledna příštího roku.

    Druhá poznámka. Už tady bylo zmíněno stanovisko vlády, které je uvedeno ve sněmovním tisku číslo 791/1 a je nesouhlasné. Důvodem podle vlády je nekomplexnost a nevyváženost návrhu. Dalším důvodem je, že snížení podílu v minulosti nebylo z hodnoty 23,58 %, ale z hodnoty 21,4 %. A poslední připomínkou byl dopad do státního rozpočtu. Má být 8,4 mld. korun a nikoliv, jak uvedl předkladatel a důvodová zpráva, 7 mld. korun. Ale to si myslím, že je z důvodu hospodářského růstu.

    Osobně závěrem chci říci, že přestože tento návrh považuji tak jako předchozí nějaké návrhy za per partes s ohledem na komplexní financování samosprávných celků, tak jej podporuji do dalšího legislativního procesu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. S faktickou poznámkou ještě pan kolega Ivan Adamec se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, to jsem si oddechl, že i kolega Seďa říká, že je potřeba další legislativní proces. Ale já jsem chtěl říct jednu věc. Dnes jsme v roce 2017 a krize skončila 2014? (Z pléna: 2013.) 2013, takže máme už čtyři roky skluz v té nápravě. Tak prosím, uvažujte i v této dimenzi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Josefa Uhlíka a potom kolegové... Vědí, že elektronické faktické poznámky mají přednost. Oba kolegy eviduji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, já jenom krátce, protože také jsem starostoval 16 let a teď v obci Ratíškovice dělám předsedu finančního výboru, takže jenom abychom si řekli, že se obcím daří teď dobře. Neříkám velice dobře, ale dobře. Jeden příklad. 2012 z Ratíškovic cca 27 mil., loňský rok daně 40 mil. Sto padesát procent. Takže to si musíme říct, že takto to nějak u nás vypadá v obcích, že příjmy máme velice solidní. Co se týká 2017/2016, tak je to obdoba. Za první dva měsíce leden, únor oproti loňskému lednu, únoru 470 tisíc. Takže to uvádím jenom příklad čtyřtisícové obce.

    Já samozřejmě teď jako zastupitel a na druhé straně poslanec, člověk je ve dvojí roli, nemám problém s tím -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas k faktické poznámce.

  • Poslanec Josef Uhlík: - navýšit daně, ale mělo by to být, já si myslím, že systémem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsem tolerance sama. Děkuji. Nyní dvě faktické poznámky z místa. Pan poslanec Kučera a pan poslanec Horáček. Nejdřív pan kolega Kučera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Jenom krátce k svému předřečníku panu poslanci Seďovi. Já jsem také rád, že víceméně tohle podporujete. On ten pohled je trochu podobný jako u té důchodové reformy, kdy tam se také řeší některé věci ne úplně standardními postupy přes vládní návrhy. Takže to je myslím dobře.

    Chci jenom říct k vyváženosti systému, že na jedné straně máme rozpočtové určení daní a peníze, které tečou do obcí přes rozpočty, a na druhé straně máme ony nešťastné dotace a dotační systém. Já si myslím, že každá zodpovědná vláda a každá zodpovědná Sněmovna a každý zodpovědný hospodář by měli právě posilovat kvalitní a dobře vyvážené rozpočtové určení daní právě na úkor dotací. To znamená, dotace by se měly umenšovat a skutečně by se měly soustředit pouze na ty spíše mimořádné záležitosti než na standardní financování. A mně právě trošku děsí, že tento dotační nástroj, dotační tituly se využívají - a tato vláda je toho příkladem - stále častěji a častěji. Třeba jeden konkrétní příklad, kdy je to naprosto špatný příklad využití dotací, a to je například podpora výstavby mateřských škol. To mi připadá naprosto špatně, protože to je věc, která by měla být financována především z rozpočtů obcí, resp. krajů, které jsou zřizovateli těchto zařízení. Pokud to je řešeno prostřednictvím dotací, tak jenom říkáme: vy jste v rukou těch úředníků, vy musíte plnit ty jejich podmínky, vy musíte plnit ty parametry. Tak si ta obec může s těmi penězi nakládat podle svého přesvědčení -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, i vám skončil čas pro faktickou poznámku. Děkuji.

    Nyní pan kolega Horáček, poté pan poslanec Adamec ještě také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem samozřejmě rád, že iniciativa jde z Libereckého kraje, z mého kraje, nicméně není to podstatné, protože starostové se scházejí po celé republice a diskutují tento problém. Já bych chtěl jenom upozornit u předřečníků, jak u Ivana Adamce, tak u Herberta Pavery, že možná ještě v těch dluzích zapomněli na to, že stát si objednává čím dál tím víc služeb, které nedokonale platí. Neplatí to celé a pak samozřejmě obce to musejí doplácet, protože stát tu objednanou službu a neustále přidává. Tak to je jedna věc.

    Druhá věc, která mě překvapuje, je postoj vlády, protože kamkoliv vládní úředníci, ministři přijedou a diskutují s občany a diskutují se starosty a s hejtmany, tak chválí, jak vlastně starostové se za ty roky naučili hospodařit, jak s penězi hospodaří a co všechno se na obcích udělalo a udělá. Proto velice kvituji návrh posílení ještě rozpočtového určení daní, protože jak tady kolikrát již zaznělo, skutečně obcím jsme již jednou pomohli, zjistili jsme, že obce opravdu řádně hospodaří téměř ve 100 % se svými prostředky, a jestliže jim chceme ukázat tu věc, že je podporujeme, že si jich vážíme, tak kolegové a kolegyně, prosím, propusťte to do dalšího kola, dejte to řádným výborům a určitě je to pro dobro celé České republiky. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Horáčkovi a nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Adamce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, já bych tady chtěl zareagovat na ten skok v rozpočtových příjmech, který tady byl zmiňován na čtyřtisícové obci. Víte, to je potřeba vnímat tak, že v roce 2012 jsme tady schválili novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která ubírala čtyřem největším městům peníze, a pak se to přerozdělovalo na obce různým způsobem podle velikosti. A je možné, že v případě čtyřtisícové obce to udělalo tento skok. Některým obcím to žádný skok neudělalo, minimálně těm čtyřem to sebralo peníze. A já mohu hovořit ze své vlastní zkušenosti 32tisícového města. V našem případě to udělalo cca 20 milionů z těch 280, 290 v tehdejší době.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Svobody. A potom se hlásí do rozpravy pan předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Jenom bych navázal na slova svého předřečníka. Každá mince má dvě strany. Změna rozpočtového určení daní, které tato Sněmovna odhlasovala, znamenala pro Prahu minus 850 milionů. Dovedete si představit, co to je za peníze, jaká je to díra v rozpočtu a co to znamená? To jsou věci, které se skutečně musí dělat s velkou rozvahou, počítat na jednu i na druhou stranu.

    Vezmete-li si Prahu, která plní celou řadu dalších funkcí, funkci hlavního města. Je velmi drahá - všechny diplomatické sbory, všechny akce, které tady jsou. I ostatní tři města, která byla tím novým určením daní poškozena méně, všechna s tím zápolila další tři roky, než se s tou problematikou vyrovnala. Takže velmi, velmi varuji proti každému neuváženému voluntarismu - tam uberu, tam přidám. Tak jednoduché to není.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Jsme stále v rozpravě. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve chci opravdu upřímně poděkovat vládní většině, že konečně dává na naše slova. Alespoň to tak vypadá. Protože ten návrh se tady opakovaně hlasoval, opakovaně byl zamítnut. Nebo velmi podobný. A nemá cenu soutěžit o to, kdo byl první, kdo druhý. Důležité je, jaký bude výsledek.

    Udělám malý exkurz do minulosti, protože já jsem se seznámil s Petrem Gazdíkem na jednání u tehdejšího pana náměstka Janoty. Vytvořili jsme nějakou pracovní skupinu jak změnit rozpočtové určení daní. Už nevím, jestli to bylo 2007, nebo 2008, ale někdy v tom období. (Místopředseda Gazdík: Sedm.) Sedm, mi říká pan místopředseda Gazdík. A tehdy jsme poprvé zahájili debatu o rozpočtovém určení daní.

    Oblíbená disciplína všech ministrů financí je: tady máte ten koláč a pobijte se uvnitř, jak si ho rozdělíte. Ono to docela i fungovalo. Slyšeli jsme vystoupení bývalého primátora Prahy, který na tu poslední změnu - on a jeho město doplatili. Doplatí na to i některá jiná města. Na druhé straně naprostá většina měst a obcí si polepšila a hlavně pro ty znalce, kteří to znají, jsme vybrali takovou tu zatáčku, to U, které bylo v těch rozpočtových příjmech obcí. Zejména to bylo velmi přínosné pro města od tří do deseti tisíc obyvatel.

    Proč je tento návrh dobrý a zaslouží si naši podporu pokud možno v nezměněné podobě, je, že tentokrát nedělí jinak ten koláč, který patří samosprávě. A to je úplně jiná debata. Tady to bereme na úkor státu, možná krajů. Respektive na úkor státu, protože krajům se nic nemění, a proto ta debata uvnitř, ve Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv i mezi jednotlivými starosty, je mnohem jednodušší, než když řekne kterýkoliv ministr financí: tak klidně, ale já o ty peníze stejně přijdu a vy se dohodněte, jak si je podělíte.

    Nicméně kromě toho určitě správného principu navýšení podílu pro obce na 23,58 % z DPH - a chci jenom takovou zkratku. To, že roste výběr daní, protože roste ekonomika, nebude trvat věčně. Takže nemá cenu argumentovat, že v období ekonomického růstu rostou příjmy obcí, protože v období recese či stagnace buď stagnují, nebo klesají příjmy obcí. A každý starosta ví, že když si plánuje nějaký svůj investiční program, tak stejně neví na začátku, když má ten nápad na tu akci, jestli se to v těch letech bude skutečně realizovat, budou dostatečně velké daňové příjmy, či nikoliv.

    Takže principiálně je správně, že se bavíme o podílu na daních. Když se ekonomice daří, dostávají víc peněz i města a obce, když se jí tolik nedaří, dostávají logicky peněz málo. Nicméně v tom souboji uvnitř samospráv o ty podíly nám postupně mizí takřka úplně nějaký princip podpory těch, kteří vytvářejí dobré podmínky pro podnikání a zaměstnávání. Vždycky ten argument - no jo, Mladá Boleslav, ta se má, a Praha. Ti ostatní jsou na tom biti.

    Ale pak je ten systém nespravedlivý v tom, že - a vezmu si třeba dvě pětitisícová nebo desetitisícová města. Jedno zastupitelstvo vytváří aktivně dobré podmínky pro podnikatele zaměstnavatele a druhé na to kašle. A de facto dostávají stejně. Myslím, že bychom se měli zamyslet ještě v tomto volebním období, jak ten princip zásluhovosti promítnout i do toho, aby ten, který se snaží a vytváří podmínky pro to, aby vznikala pracovní místa v jeho městě, na tom byl lépe než ten, který tohle neřeší.

    Pamatuji si na tu debatu, dneska to bereme jako samozřejmé - bylo velmi složité část těch peněz dělit podle počtu žáků ve školách. A je to spravedlivý princip. Zase, když porovnáte dvě menší obce, jedna, která školu má, a ta, která školu nemá, tak samozřejmě jsou úplně jiné náklady pro tu obec. A je dobře, že jsme ten parametr zavedli. Ale veďme debatu, jestli je správně. Já bych ho spíš trochu posílil. Všichni říkáme, a já myslím, že je to pravda, že základním kamenem života v obci je škola. Tak ta bonifikace obce, která si tu školu zřizuje, tím pádem jsou velké náklady, by měla být vyšší než dneska. Současně nám odpadlo, a to jsem moc rád, to nedůstojné vyjednávání o tom, co jsou neinvestiční náklady. Jak jeden starosta posílal druhému fakturu za opravu školy a teď jsme zvažovali, jestli je to investice, nebo oprava, a podle toho se platilo.

    Tohle je všechno správně. A o tom bychom mohli debatovat. Ale i kdyby zůstal ten návrh beze změn, tak je to dobře. My máme velmi podobný návrh zákona. Říkám, není třeba soutěžit o to, kdo byl první. Takže my jsme dlouhodobě připraveni tento parametr zvýšit.

    Zase abychom byli spravedliví. V okamžiku, kdy jsme měnili ty poměry mezi velkými, středními a malými, tak jsme také ale změnili výnosy z hazardu a nasměrovali jsme přímo do městských obecních pokladen mnohem vyšší příjmy z hazardu, než byly předtím. Protože předtím tu pravomoc měly loterijní společnosti, pak ji dostaly obecní samosprávy. Což je mnohem lepší. A už je na rozhodnutí každého zastupitelstva, zda na svém území toleruje hazard. Tím pádem dostává nějaký výnos z profitu a může ho zpětně investovat do sportu, ekologie, chodníků, to už záleží na tom zastupitelstvu, nebo ne. Nicméně v debatě o změně RUD jsem zaznamenal návrh, nebo nápad, že všechny peníze z hazardu zcentralizujeme a budeme je dělit podle počtu obyvatel. A to není dobrý nápad. Protože je určitě lepší přístup nechat to na tom konkrétním městě nebo obci. Ti, kteří se rozhodnou svobodně, že ten hazard tam nebude, tak nepočítají s těmi zdroji. Ti, kteří se rozhodnou, že tam bude, ať už je regulován v čase, nebo v místě, zase ty pravomoci samosprávy jsou poměrně silné, tak počítají s těmi výnosy. Současně vědí, že to samo o sobě nese nějaké náklady s veřejným pořádkem atd. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom bych krátce zareagoval na kolegu Stanjuru. Víceméně se přikláním k tomu, abychom skutečně neuvažovali o tzv. centralizaci výběru peněz z hazardu. Je to věc, která je velmi citlivá. Je to věc, která dnes hýbe obcemi, zastupitelstva ji řeší dnes a denně, zda mají provozovat hazard na svém území, v uvozovkách hazard, či ne.

    Pokud je nějaká správná cesta, je dát do rukou obcím dostatečné nástroje, aby mohly onen hazard účinně regulovat, aby ho mohly vytěsnit z těch městských částí, kde ho nechtějí, případně z lokalit, kde ho nechtějí, a aby ho mohly zakázat. Nicméně chci upozornit, že naprosto správně bylo už dříve rozhodnuto o tom, aby výtěžek, nebo část výtěžku z hazardu směřovala přímo do té obce, kde jsou ony hry hazardní provozovány. Protože obec nebo zastupitelé se mohou skutečně sami rozhodnout, vyhodnotit, nakolik jejich město je ohroženo hazardními hrami, zda jsou lokality, kde nechtějí, aby tyto hazardní hry byly provozovány, nebo zda dokonce nezavedou nulovou toleranci. A je to všechno na zastupitelích, nikoliv na rozhodování státu nebo ministerstva, které nevidí na ty obce.

    V okamžiku, kdy začneme rozpočtovat tyto peníze na hlavu, to znamená na počet občanů, tak samozřejmě některé obce ponesou náklady, které jsou poměrně negativní, s provozováním hazardu, a druhé z toho budou těžit, že budou mít ony výnosy. Takže věřím, že nikoho nenapadne touhle tou cestou jít a onu skutečnost vracet zpátky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. O tom, o čem jsem chtěl hovořit, právě hovořil kolega Kučera, který to tady zmínil. Akorát mě překvapil ten jeho postoj. On sám správně zmínil, že tady je aspekt, že obce nebo městské obvody, které provozují hazard a mají z toho výnos, a potom jsou jiné obvody, kde častokrát lidé, kteří jsou tím postiženi, a jejich rodiny, a má to sociální dopady, za to nesou důsledky. To tady sám řekl, ale varoval před tím, abychom s tím rozdělením daní něco dělali.

    Já si tím právě naopak vůbec nejsem jistý, že to je správně, protože opravdu obzvláště v městech, kde jsou městské obvody, se velmi snadno bude stávat, že jeden městský obvod, který - neříkám, že přímo vyhlásí nulovou toleranci hazardu, ale víme, že to tak je - nebude podporovat tyto herny, ale bude muset nést důsledky toho, obzvláště teď říkám v těch velkých městech, kde jsou ty obvody, ti lidé se po městě pohybují, a najednou v jednom obvodu výnosy budou, ale důsledky ponese jiný obvod, kde třeba může dojít teoreticky ke kumulaci těchto občanů.

    Paní zpravodajka byla se mnou na výjezdním zasedání rozpočtového výboru v Severočeském kraji, nebo v Ústeckém kraji, kde jsme měli k dispozici tabulky - nebyl tam kolega Stanjura - o tom, že příhraniční obce, které leží na hranicích s Německem - teď si nejsem jist, jestli si dobře pamatuji ty částky, obec o 600 obyvatelích měla já nevím kolik milionů výnos, nechci říct tu cifru, bylo to obrovské číslo výnosu z hazardu. A já si zase dokážu představit, protože jsem z Moravskoslezského kraje, třeba Jesenicko, Osoblaha a jiné oblasti, když přijedete, velký problém. Vymizela tam zemědělská výroba. Lidé tam nemají, prostě nedostanou, a stát jim nepomůže s tím, že mají tu smůlu, že leží na tom cípu republiky, kam nejezdí bohatí turisté nebo bohatá klientela z Německa, Rakouska, utrácí peníze z hazardu.

    A opravdu si nemyslím, že ten náhled na rozdělení výnosu z hazardu způsobem, že tam, kde vzniká, tam ho nechejme, je jednoznačně správný. Já netvrdím, že je jednoznačně správné rozdělit to plošně všem, ale spíš bych se přiklonil k této chybné variantě než k té chybné variantě nechat to tak, jak to je. To se na mě nezlobte. Aby někdo z toho měl profit a druhý za to mohl a nemusel nést důsledky, není správná varianta. Je škoda, že třeba podvýbor pro daně, cla a loterie už se dlouho nesešel a nezabýval se touto problematikou, statistikou, po tom, jak jsme změnili hazardní zákon, jaké to má dopady.

    Čili závěrem mého vystoupení - vůbec si nemyslím, že je správné nechat ty daně z hazardu pouze tam, kde vznikají. Měli bychom velmi uvážit, jak to podělíme. Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Pan poslanec Vilímec a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, já mám jenom stručnou poznámku k hazardu. Ano jsou obce, jedna je třeba Česká Kubice v Plzeňském kraji. Jsou to příhraniční obce, které mají poměrně velký výtěžek z hazardu. To není spojeno s nějakou klientelou. Je to spojeno prostě s tím, že jsou to příhraniční obce. A můžeme diskutovat, jestli mají mít tu částku sto milionů, nebo nemají ji mít, ale chtěl bych varovat před tím, aby se centrálně rozdělovaly peníze z hazardu.

    Když podobnou námitku uplatnil pan ministr na pracovním jednání k rozpočtovému určení daní, tak jsem mu vzkázal: Jděte se podívat do těchto obcí, jak to tam v tom příhraničí také vypadá. Ono to má všechno dvě strany mince. Na jedné straně příjmy, na druhé straně samozřejmě náklady a všechna negativa s tím spojená.

    Takže pouze se přihlašuji k tomu, že ano, pojďme vést někdy kolem tohoto problému debatu, ale vůbec bych to nespojoval s rozpočtovým určením daní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Pokud se již nikdo nehlásí do rozpravy, tak rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně paní zpravodajky. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.

    Hejtman Libereckého kraje Martin Půta: Pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, budu opět velmi stručný. Myslím, že ta hodinová debata ukázala na to, jak hodně parametrů je možno do rozpočtového určení daní promítnout, jak hodně různorodých názorů o tom, jakým způsobem změnit právě rozpočtové určení daní, tady zaznělo. A právě proto byly ambice návrhu Zastupitelstva Libereckého kraje poměrně malé - a to je návrat toho jediného parametru do období před 1. 1. 2012.

    Pokud zvážíte svou podporu tomuto návrhu a jeho propuštění do druhého čtení, tak za to předem děkuji. ***

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu hejtmanovi. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda konstatovala, že řada vystoupení, která zde byla pronesena, byla pronesena na podporu tohoto návrhu. Během rozpravy padl návrh na zkrácení projednání ve výborech na 30 dnů a padl návrh na přikázání projednání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 189, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 114, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Od paní zpravodajky zaznělo, že by to měl být výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo další návrh? Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Navrhuji ještě ústavněprávnímu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavně právní výbor. Prosím. Tak.

    Budeme hlasovat nejprve o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Zahájil jsem hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 190, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 108, proti 2. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru.

    Zahájil jsem hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování 191, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 37, proti 41. Návrh nebyl přijat.

    Poslední návrh, o kterém budeme hlasovat, je návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů.

    Zahájil jsem o tomto návrhu hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti zkrácení lhůty?

    Je to hlasování 192, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 45. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu, dále pak výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji panu navrhovateli i paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je přerušený bod

    Nacházíme se ve druhém čtení v přerušené obecné rozpravě. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Markéta Adamová, která ale není přítomna. Pak pan poslanec František Laudát má zájem o faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Je přihlášen pan kolega Opálka. Já mu dám přednost a přihlásím se do řádné diskuse. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Stanjura. Faktická přihláška neplatí, děkuji. Přejdeme k přihláškám v obecné rozpravě. V obecné rozpravě k tomuto návrhu zákona je přihlášen pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, už jsme vychladli, neb se sem vpasoval jiný návrh zákona. Aspoň to budu mít kratší, protože už jsem zapomněl polovinu toho, na co jsem chtěl reagovat.

    Ale přesto, pane předsedo sociálního výboru a zpravodaji prostřednictvím pana řídícího, bych chtěl poznamenat, že jsem v této Sněmovně patnáct let a patnáct let se zabývám mimo jiné důchodovým systémem. V době vlád Špidly, Grosse a Paroubka jsem pracoval v první Bezděkově komisi a musím říci, že tato komise skončila někde v polovině své cesty. Mimo jiné řešila také ten vzpomínaný problém NDC, který předkládala sociální demokracie, a mám za to, že každá jiná komise, která by měla navázat v této oblasti, by se měla podívat na systém práce této komise, a kam došla, protože ona spočítala návrhy, které vyšly z politických hesel jednotlivých politických stran, na exaktních datech je tedy v grafech a v tabulkách zveřejnila a teď šlo jenom o to jít do druhého kola, které by jednak zpřesňovalo představy na exaktních datech a také vytvořilo prostor ke komunikaci mezi politickými stranami, které mají k sobě v čem a jak blízko.

    Bohužel druhá komise, která vznikla za dob Topolánkových vlád, první Nečasova komise, ta byla docela jednoznačná, tam jsem byl také členem, ale tam jsme dostávali jenom informace, o čem se rozhodl tehdy pan ministr Nečas s panem předsedou klubu Tlustým, pak už tedy poslancem Tlustým, takže tam jsme nedošli daleko.

    V období Nečasovy vlády šlo o druhou Bezděkovu komisi, kterou vlastně vytvořili pro jednotlivé bankovní instituce, a tam nás nepřizvali.

    A v tomto volebním období, v době Sobotkovy vlády, jsem byl členem, nebo možná ještě pořád jsem, Potůčkovy komise. Ta zase na rozdíl od těch předchozích ani ty politiky ve svém středu nepotřebovala, ta si akademicky vystačila sama.

    Ale každopádně člověk, když se do toho ponoří, je pokornější k těm datům a daleko hůře se mu vyslovují některé jednoduché soudy a hesla, protože právě na exaktních datech vidí jednotlivé souvislosti a složitosti. Ta složitost je třeba i v tom, když se volá po spravedlnosti. Jinak totiž vnímá spravedlnost nízkopříjmový občan, který samozřejmě potřebuje solidaritu, a jinak vysokopříjmový občan, který se nechce až tak moc solidarizovat a chce více ekvivalence. A když se podíváte na tu spravedlnost z jiného úhlu pohledu, tak jaká je spravedlnost mezi platem 12 tisíc, 100 tisíc, 200 tisíc, 250, 500 či více tisíc? Je tolikanásobně ta zodpovědnost, ten výkon, ta zásluha, větší? No, ale z těchto výpočtových základů se potom spočítají ty spravedlivé či nespravedlivé důchody, které je třeba dorovnat sociálním systémem, čili solidaritou, čili určitými stropy. Takže už tady bude složité hledat, co je a co není spravedlivé.

    Ze své zkušenosti musím říci, že pokud se ustaví v novém volebním období - a to já už tady nebudu, protože nekandiduji - další důchodová komise, tak bych jí doporučoval, aby se nebavila o parametrech, ale pokusila se napřed hledat konsenzus na sociálním cíli. A až se domluvíte na nějakém cíli, který by byla ochotna respektovat každá relevantní politická síla ve Sněmovně, tak pak můžeme hledat cestou parametrů i k jeho dosažení.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Myslím, že pan poslanec Opálka prokázal, že tomu rozumí a popsal ty problémy, já bych řekl poměrně objektivně, aspoň ty problémy, které existují. Nicméně bych chtěl zareagovat na úplný závěr jeho vystoupení. A tady se dostáváme do konfliktu dvou principů. Ta dvě slova, která jdou proti sobě, jsou spravedlnost a přerozdělování. A když se nad tím zamyslíte, tak skutečně reálně jdou proti sobě. Protože zapomínáme na slovo zásluhovost. A to není to samé co spravedlnost. To je třeba si říct, že to je jiný pojem. Podle mě ta debata o budoucím nastavení a fungování důchodového systému je a musí zohlednit všechna tato tři slova. Spravedlnost, zásluhovost, já bych řekl solidaritu.

    Nástrojem solidarity je mimo jiné i přerozdělování. Samo o sobě to přerozdělování spravedlivé vůbec není. Ale pokud je to ve jménu nebo v duchu solidarity, tak to je věc, kterou mnozí chápou, kterou mnozí podporují, i ti, z jejichž koláče se vlastně přerozděluje. Já teď nechci mluvit, jak jste říkal, nejbohatší lidé světa, o těch mluvit nechci. Ti si s tím nějak poradí a ti mají prostor na to dělat líbivá gesta a říct, já se vzdávám 50 procent. Já chci mluvit o těch aktivních, kteří celý život pracují, ať už sami, nebo jakoby podnikatelé, živnostníci anebo jako kvalitní zaměstnanci, kteří odvádějí do toho systému. A pro mnohé z nich je vstup do důchodu opravdu náraz životní úrovně. Já mluvím o střední třídě, já nemluvím o těch nejbohatších. Ti žádný problém nemají, ti si ani nevšimnou, jestli už jsou v důchodovém věku, nebo ne. A tady, když si pak před sebe položíme ten pojem, ke kterému se určitě všichni přihlásíme, to je ta spravedlnost, tak se musíme ptát: Je ten systém spravedlivý? Pro ty, kteří patřili ke střední třídě, to znamená, měli nadprůměrné příjmy, ale ne ty vysoké. A mnohdy ty nadprůměrné příjmy měli díky nadprůměrnému nasazení. Mohli být zaměstnanci, k tomu ještě podnikat. Nebo někteří mají několik pracovních úvazků, několik prací, a tím zabezpečují příjmy pro svou rodinu a poctivě platí. A pro ně ten stávající systém podle mého názoru spravedlivý není. O tom také byla ta malá důchodová reforma, která s tím něco málo udělala. Ale podle mě ne dostatečně. (V sále je silný hluk.)

    Takže podle mě musíme pracovat se všemi těmi pojmy. Nemůžeme říct, co to je spravedlivý. Že budou brát všichni stejně? To přece není spravedlivé, pokud každý odváděl do toho systému jinak. Co je na tom spravedlivého? Současně ale musíme mluvit a možná použít slovo důstojnost. Aby i ti, kteří odváděli málo a nemohli za to, a takoví jsou mnozí, ne, že by odváděli málo, protože nechtěli pracovat nebo něco, ale prostě neměli tolik štěstí, neměli tolik příležitostí, možná měli nějaký hendikep, tak ti mají mít logicky důstojnou penzi. To je spravedlivý princip. Ale má to být na úkor těch, kteří odváděli roky a roky do toho systému nadprůměrné sociální pojištění, když si necháme ten název? Já si myslím, že ne. Takže podle mě to nemůžeme mít v těch absolutních pojmech, říkat všechno přerozdělíme, nebo spravedlnost. Tak to nemusí říkat spravedlnost, zásluhovost, solidarita a nástrojem je nějaké přerozdělování. A o těch parametrech se přeme, každý to vidíme trošku jinak.

    Myslím, že pan poslanec Opálka, on to tady říkal, že ten, kdo se tomu seriózně věnuje a přemýšlí a analyzuje ta data, tak zjistí, že to není černobílý problém, který se nedá řešit takhle volebním heslem, lákavou nabídkou: slibujeme vám vyšší důchody. To je docela jednoduché. Komu? A kdo to bude platit? (Poznámka z pléna.) Vy slíbíte, co řekne váš předseda, že? My o tom aspoň debatujeme, to je trošku rozdíl. Ale když už mě takhle vyrušujete. Tak já chápu, že vy za to nemůžete. Vy slíbíte, co slíbí váš předseda. Ale my o tom seriózně debatujeme mezi sebou a ta debata není úplně jednoduchá. Proto mi vadí, mimo jiné, tahle jakoby velká změna v rámci pozměňovacího návrhu bez podrobnější debaty, bez navázání na ten ekonomický (nesrozumitelné). A to bych se musel opakovat.

    Já jsem chtěl jenom vyzvat k tomu, abychom všechny ty pojmy brali vážně, abychom věděli, že pokud by zvítězil absolutně jeden z těch principů a ty ostatní jsme zapomněli, tak to bude v zásadě nespravedlivé, nefunkční a nestabilní. Hledejme společně - v tomto volebním období to nenajdeme, to myslím, že je úplně jasné. Je to pro novou Sněmovnu a novou vládu, aby to reálně zkusily řešit, debatovat a najít tu shodu. Věřím, že - jestli bude nová paní ministryně, paní ministryně, to nevím, to fakt nevím. A pokud by náhodou byla, tak bych očekával mnohem aktivnější přístup. Aktivnější v předkládání návrhů, variant, analýz, matematických modelů, demografických křivek a tak dále. Ne tady, když je před volbami, jak říká můj ctěný kolega Roman Sklenák: to je pro občany, tak to není populismus. Ale je to návrh bez diskuse, bez domýšlení nějakých dopadů. Ne v letošním nebo příštím roce, ale dlouhodobých dopadů. A to ať se na mě pan předseda Sklenák nezlobí, to jsem v tom odůvodnění pozměňovacího návrhu opravdu nenašel. Nebo se mýlím? Četl jsem to špatně? Přečtěte si ten pozměňovací návrh a sami si odpovězte, zda je relevantně a věrohodně zdůvodněn nebo ne. Odpověď je úplně jednoduchá: není.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Chalánková, poté pan poslanec Opálka. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych zareagovala na slova pana poslance Opálky, kterého si velmi vážím, a vím, že velmi rozumí této problematice. Protože řekl, že s tou malou důchodovou reformou došlo k zastropování odvodů. Ano a to je přesně ten důvod, proč Ústavní soud rozhodl, že máme něco udělat s důchodovým systémem, protože došlo opravdu k potlačení právě té zásluhovosti. A to byl ten důvod, proč vůbec došlo k přepočítání, k zastropování odvodů a k přepočítání důchodů, které byly vyšší nad 10 tisíc určitým způsobem, aby byla alespoň nějak zohledněna zásluhovost. Takže opravdu musí být zohledněny oba principy, jak solidarita, tak zásluhovost.

    V tom druhém pilíři už ta zásluhovost byla zohledněna více a také zde byla možnost spravedlivějšího výpočtu důchodu pro živnostníky. Nezapomeňme na to, že tam to odvody skutečně nevyřeší, ale je možné to vyřešit pouze jiným systémem vlastního výpočtu důchodu pro živnostníky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Ne, nechci jít do polemiky, chci jenom říci, že tady vidíte složitost, jak se vůbec dohodnout na tom společném sociálním cíli. Protože zájmy, které hájíme za své voliče, jsou různé a těžko se kolikrát ustupuje.

    A k té zásluhovosti. Je tolikanásobně větší zásluha někoho, kdo má půlmilionový příjem, proti tomu, kdo má dvanáctimilionový příjem? A jinak se na to bude každý dívat jinýma očima. Jestli je zásluhová mzda v České republice tak nízká, protože jsme tu tak mizerní pracanti ve srovnání se světem? Jak je možné, že když najednou chybí pracovní síla, tak jsou i ty supermarkety ochotny zvedat mzdy? Čili dělit se z toho zisku více se zaměstnancem. Čili i ta zásluhovost není žádná fixní záležitost, je to vždycky dohoda nějakých partnerů, která tam, kde jsou třeba odbory, tak mají zaměstnanci větší váhu, větší zastoupení a vlastně si tu zásluhovost při vyjednávání jakoby vyjednají větší. Takže to jsou všecko kategorie víceméně politické, proměnlivé a v čase se mění. Tak já bych je nebral nikdy za absolutní. A to vůbec nezpochybňuji tu diskusi, protože jak říkám, každý hájíme své voliče.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan předseda Stanjura, jeho faktická poznámka. Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jsme v roce 2017 a já jsem slyšel takovou větu z 19. století. Aspoň takhle mě to učili v hluboké totalitě, že to byly odbory, které vyjednávaly podmínky v 19. století v těch fabrikách, a možná je to pravda. Ale já bych chtěl vidět seriózní statistiky a já je neznám. Zda v těch firmách, kde jsou odbory, jsou vyšší platy než v těch jiných. Já jsem z IT oblasti. Tam ty odbory tedy moc nefungují. Není potřeba. Tam jsou vysoce nadprůměrné platy. Já neříkám, že tam nejsou, ale byly by tam vysoce nadprůměrné platy i bez těch odborů. A nevím, kolik procent programátorů, IT specialistů, správců sítí je organizováno v odborech. Tak bych prosil, abychom tak paušálně neříkali, že díky odborům jsou vyšší platy.

    A když pan kolega Opálka říkal příjem půl milionu, nevím, jestli mluvil o ročním, nebo měsíčním. Ale já jsem mluvil o střední třídě, pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy, a střední třída nebere půl milionu měsíčně, ta bere půl milionu ročně. Tak je třeba si říct, za jaké období, jinak se míjíme v těch debatách a v argumentech. A říkal jsem, že nemluvím o těch nejbohatších. Kdo má 500 tisíc měsíčně, tak patří k těm nejbohatším. Toho žádná důchodová reforma nepálí ani dneska, ani za rok, ani za 30 let. Ten s tím ten problém nemá. Já jsem mluvil o střední třídě, která pracuje, tvrdě pracuje, odvádí sociální, zdravotní tak vysoké, jak je. A pak když přijde do penze, tak podle mého názoru nemá spravedlivě vysokou penzi. Nemá.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Diskuse k tomuto bodu byla skutečně výživná a dlouhá a mě mrzí jedna věc, že my jsme tady i v rámci faktických poznámek vznesli otázku, kdy tedy představíte svoji reformu, vznesli jsme tady i další dotazy, a prakticky - teď tedy mě neposlouchají - ale prakticky ani paní předkladatelka, paní ministryně, ani pan zpravodaj jako zástupci nejsilnější koaliční strany nám nezodpověděli. Ani ze stran koaličních jsme se mnoho dalších informací nedozvěděli. Tady kolega sice gestikuluje, že s tím asi nemá mnoho společného, ale moc tady tedy ty řady zastoupeny nejsou, jsou velmi prořídlé na to, jak je to závažné téma, pro nás všechny určitě velmi důležité. A mně tohle přijde jako základ toho, abychom opravdu... O těch bodech se musí diskutovat, je vidět, že opravdu tady padá i celá řada velmi relevantních argumentů, i ze strany komunistické strany tady zaznívá. Protože prostřednictvím pana Opálky je vidět, že opravdu té problematice se dlouhodobě věnuje. Tak vidíme, že tady opravdu je snaha opozice jak z pravé strany, tak z levé strany, abychom řešili tuto problematiku. Ale ze strany vládní koalice tuto snahu opravdu nevidím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Řádně přihlášený s přednostním právem pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Dámy a pánové, protože paměť je velmi krátká, někdy se u některých poslanců některých z koaličních stran zřejmě sčítá na doslova desítky měsíců, tak bych se vrátil k tomu, k čemu tady vyzýval a co říkal pan kolega Bartošek o stabilitě a nestabilitě systému. Mně to přijde velmi podivné, protože byla to tato koalice, kde aniž někteří věděli, a doložím to, o čem je například druhý pilíř penzí, tak hlasovali pro jeho zrušení. Já bych jenom, škoda, že tady není, ale připomenu mu, že při předvolební debatě v Kongresovém centru pan Babiš radikálně prohlásil, že zruší, bude prosazovat zrušení druhého pilíře. Pak ale tam prokázal, že neví, co je to druhý pilíř. Pak mu časem někdo řekl, o čem to je, tak zase otočil. Nicméně zřejmě pod tlakem při vyjednávání koaliční dohody ustoupil a druhý pilíř jste zrušili.

    Co se týká té dohody, už myslím, že tady pan kolega Opálka o tom tady mluvil, a padal tady termín Bezděkovy komise. Problém je, že zájmy občanů této země, nějaká stabilizace budoucnosti některé strany nezajímají. Já jsem byl někdy od roku 2007 asi dva roky předsedou komise pro penzijní reformu a musím říci, že výstupy z Bezděkovy komise, jak se k nim přihlásila sociální demokracie, aby záhy, a musím říct na férovku, že jediným, kdo říkal, že nechce formování nějakého druhého pilíře, nebo dalšího pilíře penzí a chce průběžný systém, pouze ho nějak parametricky či jinak zdokonalovat, zajišťovat do něj vyšší příjmy, zřejmě zvýšením daní, férově říkali od samého začátku a říkají to stále komunisté. Sociální demokracie nikoliv. A najednou z ničeho nic dohody nedohody otočili a už to bylo špatně. Šli na to, co hájila komunistická strana. A to vyvrcholilo také tím, že jste rušili. Jsou doby, kdy se zkracuje, teď pro vás to byla éra rušení. Ale tak jako v řadě dalších oblastí už tedy jste nepromýšleli, že tedy tu nějakou kvalitu, vy jste říkali, že špatnou, nahradíte jinou kvalitou. Vy jste ji nenahradili ničím. A to je jedna z věcí, která vám velmi, velmi jde.

    Myslím si, že jenom nerozvážný politik a nerozvážný nový ředitel začne tím, že haní, ruší, ničí to, co dělal jeho předchůdce. Ten slušný a rozumný a uvážlivý se nejdřív podívá, poučí se, poptá se, pak možná si najde lepší řešení. A když to lepší řešení má, tak teprve potom ruší. Vy rušíte a alternativu nenabízíte. Pokud se dneska domníváte - a to všem vám tady říkám, že jsme za vodou, že vlastně deficit, který začal naskakovat na tom pomyslném důchodovém účtu, se dostal do minusu poprvé myslím v roce 2008, pan kolega Kalousek by mě asi opravil nebo doplnil, nebo 2009. Díky obrovské hospodářské krizi, s tím související nárůst nezaměstnanosti, tím pádem nezaměstnaní nepřispívají, neplatí sociální pojištění, platí to za ně stát, tak pak je jasné, ten deficit roste. A vy jste dneska dostali makroekonomicky ekonomiku a celý penzijní systém do velmi hazardní situace, že jste nabrali 32 tisíc státních zaměstnanců, což je také velká darda. Že v případě, že dojde k ochlazení ekonomiky, tak může dojít k velmi tristní situaci. Ono to potom jde velmi rychle. A vy byste měli budovat bezpečnou odolnou společnost, vy posouváte společnost do velmi labilního stavu.

    Dneska to funguje. Nevím, kolik je poslední teď deficit na penzijním účtu, 13 miliard mi tady říká kolega Jarda (Zavadil). Býval až téměř 50, myslím, v té špičce. Ale já vás varuji, protože jsem tady byl v době, kdy skutečně nabíhala ta krize. Samozřejmě v rámci uklidňování jsme říkali: Nemusí být tak zle, když praskla hypoteční bublina ve Spojených státech, to sem nedorazí. Evropa se ujišťovala. Ale ono to za tři neděle sem přišlo. A pak doslova padala ekonomika co týden velmi dramaticky.

    A já vás varuji. Vy jste tady dělali a děláte v tomto volebním období politiku kasírování dividend za uplynulá období. Možná až to přehnané šetření, vy jste dokázali, že krátkodobě se vyplácí rozdávat, voliči vás za to asi ocení v dalších volbách, to je fakt. Ale oni vás také můžou potom ocenit těmi fackami, až ta ekonomika ochladne a najednou nebude na penze nebo dramaticky poletí dluh státu nahoru. A jakkoliv jednou peníze slíbíte a rozdáte, už to nelze brát zpátky. Lidé už to berou legitimně celkem jako automatický nárok. A já si myslím, že když nic jiného, ustavili jste si komisi. Koncepční, globální návrh řešení této komise je nula. Je to nějaký souhrn, burza nápadů, která - musím říci, že jsem poslouchal pana předsedu Potůčka, některé nápady bych bral, ale jsou to pořád jenom střípky toho, co chybí v celém konceptu udržitelného systému.

    Situace do budoucna je o to horší, že různí Babišové a Sobotkové zjevně neznají, jak funguje moderní ekonomika, tak ač možná to budete bagatelizovat, udělali s touto zemí čelem vzad. Místo tlaku na inovace, a mohl bych možná přidat pana kolegu předsedu Bělobrádka, místo tlaku na inovace, tak házíte malému a střednímu podnikání klacky pod nohy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pakliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem.

    Přistoupíme k rozpravě podrobné. Jako první vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5958. Nebudu dlouze zdůvodňovat, protože čas už letí, nebudu se už ani vyjadřovat k stratifikační či třídní teorii. Chtěl bych jenom říci, že podrobné zdůvodnění je součástí tohoto pozměňovacího návrhu. Pro náš klub hlasování o tomto zákonu je zásadní, protože přináší ještě revizi z dalších úhlů pohledu, co se týká parametru navyšování dalšího věku odchodu do důchodu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Opálkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 5956 a který jsem představil v obecné rozpravě.