• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 50. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádaly tyto poslankyně a poslanci: pan poslanec Adam - zdravotní důvody, pan poslanec Antonín od půl třetí bez udání důvodu, pan místopředseda Bartošek - zahraniční cesta, paní poslankyně Bohdalová - osobní důvody, paní poslankyně Dobešová - zahraniční cesta, pan poslanec Gabal - zahraniční cesta, pan poslanec Klučka - zahraniční cesta, pan poslanec Koskuba - zdravotní důvody, pan poslanec Kostřica - osobní důvody, pan poslanec Lobkowicz - pracovní důvody, paní poslankyně Nováková - pracovní důvody, pan poslanec Novotný - zdravotní důvody, pan poslanec Nykl - zdravotní důvody, pan poslanec Pilný od 17 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Schwarzenberg - pracovní důvody, pan poslanec Skalický - pracovní důvody, pan poslanec Šarapatka - pracovní důvody, pan poslanec Šincl - zahraniční cesta, pan poslanec Vondrášek - osobní důvody, pan poslanec Zemánek - pracovní důvody. A ještě se omlouvá paní poslankyně Válková od devíti do půl desáté ze zdravotních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Dienstbier - pracovní důvody, pan ministr Ťok do 15. hodiny - pracovní důvody, paní ministryně Valachová - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek - zahraniční cesta.

    Pan poslanec Kasal hlasuje s kartou číslo 15.

    Dnešní jednání bychom zahájili pevně zařazenými body z bloku třetích čtení. Jsou to body 173, 187, 188 a 189. Poté bychom projednali další body z bloku třetích čtení, což je bod 171, 172, 174, 176, 177, 178, 179, 185, 186, 190, 191, 195, 196, 197, 200 a 201.

    Chtěl bych připomenout, že jsme před polední přestávku pevně zařadili volební bod 216 a odpoledne v 15.30 bychom projednávali body 38, 39, 131, 122, 86 a 134. A dále bychom případně pokračovali body z bloku prvních čtení. (V sále je hluk.)

    Ještě se omlouvá pan poslanec Kudela, který se mezi 9.00 a 9.30 z osobních důvodů nemůže zúčastnit jednání Sněmovny.

    Teď se zeptám na přihlášky k pořadu schůze. Ještě než dám slovo řádně přihlášeným, má slovo pan předseda klubu sociální demokracie pan poslanec Sklenák.

    Kolegyně, kolegové, prosím o klid a prosím, poslouchejme pana předsedu Sklenáka.

  • Poslanec Roman Sklenák: Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Pokud jste zde byli včera večer, tak víte, že jsme skončili tím, že jsme přerušili projednávání sněmovního tisku 742, což je poslanecký návrh novely zákona o ochraně proti týrání zvířat. Skončili jsme ve fázi, kdy proběhla závěrečná slova předkladatele i zpravodaje, a máme před sebou v tomto bodě pouze hlasování o zamítnutí návrhu, a pokud neprojde, o přikázání výborům k projednání.

    Proto bych si dovolil navrhnout, abychom ten bod, dokud máme tu rozpravu ještě v paměti, co nejdříve dokončili v prvním čtení, a proto navrhuji tedy tento bod, což je bod 111, tisk - opakuji - 742, abychom jej zařadili dnes dopoledne po pevně zařazených bodech. Máme tam dnes pevně zařazeny čtyři tisky, tak poté. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Takže by to bylo dnes dopoledne jako pátý bod. Ano. Děkuji. (Hluk v sále neustává, velmi ruší.)

    Ještě pan poslanec Zahradník.

    Paní poslankyně Strnadlová hlasuje s kartou číslo 54.

    Kolegyně, kolegové, znovu prosím o klid v Poslanecké sněmovně. Pan poslanec Zahradník chce navrhnout změnu pořadu schůze. Prosím, sledujme jeho vystoupení.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, přicházím s návrhem na vyřazení bodu 184 z pořadu probíhající schůze. Je to sněmovní tisk 501, novela zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy zákon o Šumavě. Vy se asi ptáte, co se změnilo od včerejšího hlasování, kdy jste svými hlasy tento můj návrh na vyřazení tohoto bodu zamítli. A já si myslím, že se něco změnilo. Je zde důvod, který by mohl ovlivnit váš názor na projednávání tohoto bodu takovým způsobem, jak se jej snažíme projednat.

    Včera jsem dostal od pana starosty Modravy Schuberta výsledek -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pane poslanče. Znovu prosím o klid. Prosím diskusní hloučky, aby se rozpustily, popřípadě přešly do předsálí. Děkuji.

  • Poslanec Jan Zahradník: Výsledek posouzení souhrnu záměrů a projektů pro zpřístupnění území s dominantním výskytem tetřeva hlušce v ptačí oblasti Šumava, právě posouzení vlivu těchto záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

    Jenom připomínám, že tento souhrn záměrů byl předložený k posouzení již možná před dvěma, možná třemi lety a my jsme čekali, my, kteří máme na srdci život na Šumavě - a já jsem také například členem Rady Národního parku Šumava -, jak to posouzení dopadne. Byly v tom třeba takové projekty jako přeshraniční stezka Modrý sloup, naučná stezka Modrava - Trampusův křížek - Široká - Březník, obnova veřejného využití cesty Březník - Roklanská hájenka, vyhlídka Chlum, obnova plavební nádrže Rokytecká nebo Roklanská a další. Bylo to celkem 38 projektů. Z těchto 38 projektů u 25 z nich byl zjištěn významně negativní vliv alespoň na jednu lokalitu Natury 2000, tedy na ptačí oblast nebo na evropsky významnou lokalitu. To znamená, že s těmito projekty je konec, nebudou projednány. Pouze u 13 projektů tento významně negativní vliv zjištěn nebyl. Byl ale zjištěn tak či onak závadné působení na pohled na ochranu přírody, tak jak ho má ten hodnotitel. Kdo z nás by věřil panu ministrovi Brabcovi, že nový zákon, který připravuje, zpřístupní Šumavu, tak bude na omylu. Nic takového nenastane, Šumava bude uzavřená. Bude uzavřená pouze pro ekology a s nimi spřízněné vědce.

    Z toho máme velkou obavu. Proto vás prosím, vyřaďme tento bod z programu našeho jednání. Věnujme se ještě před závěrečným hlasováním všem důvodům, všem podnětům, které zaznívají jak z prostředí šumavských obyvatel a starostů, tak ale i z prostředí části vědců, jejichž pohled na problematiku Šumavy je rozumný. Vyřaďme tento bod, diskutujme o tom ještě. Svolejme seminář, kde by dostali slovo i tito vědci, kteří mají jiné názory než ti ekologové, a zkusme se na ten zákon podívat ještě jiným pohledem.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády. Chtěl bych jenom ve stručnosti, protože podrobné zdůvodnění k tomuto bodu včera přednesla moje kolegyně Jana Černochová.

    My skutečně považujeme situaci v letecké záchranné službě za alarmující a myslíme, že je dobře, aby se o tom jednalo i na půdě Poslanecké sněmovny. Takže mi dovolte, abych navrhl zařazení nového bodu Informace vlády o zajištění letecké záchranné služby od ledna 2017 a v dalších letech, a to variantně ve dvou termínech. Jako první zítra v 11.05, nebo varianta dnes odpoledne jako první bod odpoledního programu, resp. jako třetí bod odpoledního programu, protože dva jsme zařadili včera z grémia, tak ať nebourám dohodu z grémia. Jako třetí bod dnešního - jako varianta. Preferujeme tu první. Pokud by neprošla, tak tu druhou, jako třetí bod dnes odpoledne. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, rozumím tomu. Další přihlášky k pořadu schůze nemám, budeme tedy hlasovat.

    Nejprve pan předseda Sklenák navrhoval, abychom bod 111 zařadili na dnešní dopoledne po pevně zařazených bodech, to znamená jako pátý bod.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování pořadové číslo 247, přihlášeno je 149, pro 95, proti 26. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Zahradník navrhuje, abychom ze schůze vyřadili bod 184.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování pořadové číslo 248, přihlášeno je 152, pro 41, proti 87. Tento návrh nebyl přijat.

    Pan předseda Stanjura navrhuje nový bod na schůzi Sněmovny a to je Informace vlády o zajištění letecké záchranné služby od roku 2017 a na další roky, a to variantně. První hlasování bude o tom, abychom tento bod zařadili na zítra v 11.05 hodin.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 249, přihlášeno je 155, pro 76, proti 50. Návrh nebyl přijat.

    Druhá varianta je, abychom o tomto bodu jednali dnes odpoledne jako třetí bod, to znamená po bodu 39.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 250, přihlášeno je 155, pro 74, proti 48. Tento návrh přijat nebyl.

    To byly všechny návrhy na změnu pořadu schůze. Pokud se nikdo nehlásí, můžeme pokračovat tak, jak jsme si odsouhlasili.

    Já tedy otevírám bod

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Zavadil a zpravodaj garančního výboru, kterým byl ústavněprávní výbor, pan poslanec Borka. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 592/7, který byl doručen 9. září 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 592/8.

    Zeptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezké dobré dopoledne, dámy a pánové, vážená vládo, vážený pane předsedo. Dovolte mi, abych sdělil pár slov - byť už toho bylo řečeno hodně - ještě k tomuto návrhu, který je poslaneckým návrhem, jak už bylo řečeno.

    Může to samozřejmě vyvolávat různé spory, různé nálady, ale nicméně zastupování zaměstnanců v řídicích orgánech obchodních společností je významným evropským základním právem. To bych chtěl podtrhnout úplně na zahájení. Je to zakotveno v Chartě základních sociálních práv atd.

    Národní úpravy zastupování zaměstnanců v řídicích orgánech obchodních společností vznikaly už od roku 1950. Byl přijat první takový zákon v Německu, byl přijat v Lucembursku, Dánsku, Nizozemsku, Švédsku, Portugalsku a následovaly v 80. letech další státy.

    Můžeme mít na to různé pohledy, můžeme si myslet, že to je zbytečné, že je zbytečné, aby to bylo v zákoně. Já nikomu vůbec neupírám nárok na takový názor, nicméně je potřeba si také uvědomit, že to tady fungovalo do roku 2012, že to potom bylo, a já to mohu říci s naprosto čistým svědomím, trošičku podvodným způsobem vypuštěno z legislativního procesu. Proto jsme přišli s tímto pozměňovacím návrhem, jak už bylo řečeno, to znamená poslanecký návrh, pod který se podepsali kolega Sobotka, kolega Sklenák a samozřejmě i já.

    Já nechci kolem toho dlouho mluvit. Věřím, že se tady strhne určitá krátká debata, že se tím nebudeme dlouho zabývat, protože si myslím, alea iacta est, kostky jsou vrženy. Je potřeba si říci - jsou tady pozměňovací návrhy, které ten zákon posouvají někam jinam, jeden ten pozměňovací návrh je na 250 zaměstnanců, druhý je na 500, třetí je na firmy se státní účastí, a pak je tady myslím dokonce jeden návrh, myslím, že kolegy Ivana, na zamítnutí. S tím vším se budeme muset vyrovnat. Bude to záležitost pana zpravodaje.

    Já bych vás moc požádal o to, abychom alespoň jednu z těch variant podpořili a dali tu možnost, která tady vždycky byla, která je evropským právem a která podle mého názoru do tohoto práva patří. To je všechno, co jsem zatím chtěl říci. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Mám tady jednu přihlášku a to je přihláška pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já se teď nechci pouštět do výkladu toho, proč funguje ekonomika, jestli je to zásluhou podnikatelů nebo vlády. Podle mého názoru fungující ekonomika České republiky je především zásluhou podnikatelů. To, co stát celou dobu dělal, a plnil svůj základní úkol, to je podnikatelům nepřekážet. Já si myslím, že toho bychom se měli držet, protože to, jestli funguje ekonomika, má samozřejmě dopad nejen na podnikatele a jejich výdělky, ale má to také dopad na zaměstnavatele a zaměstnanost. Nezaměstnanost nám rapidně klesá a je to jenom proto, že opravdu podnikatelská sféra funguje.

    Pokud se týká probírané materie, tak bych chtěl jenom říci, že nic nebrání jakýmkoli podnikům, aby měly ve svých orgánech zaměstnance. Je to dobrovolné a tak by to také mělo zůstat. Nařizovat to zákonem je nesmysl. Nemůžeme přece beztrestně zasahovat do fungujícího podnikatelského prostředí a házet tam jedny vidle za druhými. Ekonomika na to jednou dojede a tyto amatérské zásahy, které se tady v poslední době množí, není to první ani poslední zásah do fungující ekonomiky, jsou kontraproduktivní.

    Já jsem si řekl, že do konce volebního období se budu snažit, abychom nepřijímali zbytečné zákony. Tento zákon není jen zbytečný, ten je ohrožující. Ohrožuje podnikatele, ohrožuje podniky, ohrožuje ekonomiku a také ohrožuje zaměstnance. Z toho důvodu jsem podal návrh na zamítnutí a doufám, že vyhovíte zdravému rozumu, který za tímto návrhem je.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan ministr průmyslu a obchodu. Potom pan předseda Faltýnek. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vůbec nechci zdržovat při dnešním jednání, ale musím odmítnout to, co řekl pan předseda Pilný. Není žádný problém účast zaměstnanců v dozorčích radách. Tento model vznikl v Německu po druhé světové válce jako snaha přijmout zaměstnance do rozhodování. Je to koncept sociálně tržního hospodářství, je to koncept stakeholder, že nejenom majitelé, ale i zaměstnanci mají co říct. A podotýkám, rozhodně neohrozil poválečnou prosperitu Spolkové republiky Německo a samozřejmě neohrozí ani růst České republiky, naopak mu pomůže. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu Faltýnka. A než dorazí k pultu, tak ještě omluvím pana poslance Benešíka, který se omlouvá od 9.15 do 10 hodin z pracovních důvodů.

    Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne. Vážené kolegyně, kolegové, pane předsedo, já jenom stručně za náš klub chci potvrdit to, co tady řekl kolega Pilný. My jsme pro zamítnutí tohoto zákona, protože se domníváme, že není správné, aby stát nařizoval prostřednictvím zákona soukromým podnikatelům, firmám, jestli mají, nebo nemají mít zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě. Já jsem tady - mám pocit, že to bylo ve druhém čtení - hovořil poměrně dlouho a mimo jiné jsem také zmiňoval tu skutečnost, že je v České republice drtivá většina firem, malých, středních, velkých, které mají zodpovědné majitele a mají zaměstnance dobrovolně v dozorčích radách. Rozumím tomu, že je tady snaha levice prosadit tento návrh zákona. Já to nijak nezpochybňuji, pouze to kritizuji a vyjadřuji stanovisko našeho klubu. Ale nerozumím jedné věci. Nerozumím tomu, že sociální demokracii, která to kupodivu, když se to vyjímalo z toho zákona stávající pravicí, resp. když se to vyjímalo z toho zákona v červnu 2011, tak já jsem si dneska ráno prostudoval poměrně podrobně vystoupení jednotlivých kolegů ze sociální demokracie - a ejhle, příliš velká kritika na toto vynětí tam nezněla. Nezněla. Ale rozumím tomu, že je prostě snaha ze strany sociální demokracie a komunistické strany prosadit tento zákon, aby ze zákona museli všichni majitelé firem nad 50 zaměstnanců - teď pomíjím ty pozměňovací návrhy, o kterých se určitě bude hlasovat - tak to prostě nařídí zákonem. Ale nerozumím tomu, proč se k této skupině přidávají i další zástupci politických subjektů, kteří vlastně to z toho zákona vyňali v tom roce 2011, resp. 2012. Takže to jenom bych se chtěl zeptat. Pokud někdo bude chtít ještě reagovat v rámci debaty prostřednictvím pana předsedy, jestli by bylo možné na to odpovědět, proč tehdy se to vlastně vyjímalo, když dneska titíž lidé mají zájem to do tohoto zákona vrátit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Kalouskovi, mám tady faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, tady bych se rád připojil k dotazu našeho pana předsedy Faltýnka. Od pana ministra tady zaznělo, že tento zákon je veden snahou dostat zaměstnance k tomu, aby se spolupodíleli na vedení firem. Já bych se chtěl zeptat předkladatele i pana ministra, kdy se dočkáme toho, že budou muset majitelé firem povinně převádět část akcií na zaměstnance formou zaměstnaneckých akcií, protože tím se ještě víc posílí to, že budou zapojeni do vedení firem. Jestli se něco takového chystá, byl bych rád za odpověď. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom velmi stručně. Když pan předseda Faltýnek tomu návrhu začal dávat nálepky pravice a levice, tak jenom při respektu k oběma dvěma názorům, které tady zaznívají, přece jenom mi dovolte trochu teorie. Tenhle model dozorčích rad je často nazýván německý, jak dobře pak předseda Faltýnek ví, protože i v Agrofertu je implementován německý model. A německý se jmenuje proto, že to tímhle způsobem navrhl a definoval Ludwig Erhardt, velmi úspěšný a slavný ministr financí vlády Konrada Adenauera, pozdější předseda vlády Spolkové republiky Německo po Adenauerovi. Prosazoval to ve své slavné knize Soziale Marktwirtschaft, a byť je tam ono slovo sozial, tak Erhardt fakt nebyl levičák. Tak pravicový politik, jako byl Erhardt, nikdy v České republice aktivní nebyl.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Pilného. Faktická poznámka, dvě minuty. Prosím.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já na rozdíl od pana ministra Mládka jsem podnikal, byl jsem v čele velkých korporací, které měly oba modely. Jeden z nich byl třeba Microsoft, kde zaměstnanci se podíleli na tom, jak ten podnik funguje, bylo s nimi diskutováno, ale samozřejmě neseděli v žádných orgánech. Pak jsem také byl předsedou představenstva Českého Telecomu, kde zaměstnanci seděli v dozorčí radě, a přátelé, byla to katastrofa. Kromě toho, že ti lidé tam nic nedělali a chodili si tam pro svoje příspěvky, tak prostě ten podnik žádným způsobem neovlivňovali. Ten německý, takzvaný německý model, který tady probíhal v 80. letech, přivedl Evropu na pokraj krachu. Všechny státy, které měly socialistický model, který se projevoval v těchhletěch záležitostech, postupně musely od toho upouštět a Evropa prostě šla dolů v těch 80. letech na základě podobných excesů a modelů, které byly tehdy přijaty.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Kořenek s faktickou poznámkou, potom pan ministr průmyslu.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedo. Já bych jen reagoval na dvě věci. První věc vaším prostřednictvím pro kolegu Faltýnka. Já jsem v roce 2011 neseděl ve Sněmovně, tudíž jsem se nemohl vyjadřovat, když se to vyndavalo. Nicméně chci říct úplně jinou zkušenost. Protože jsem seděl v čele dozorčí rady, byli tam zaměstnanci a podíleli se na chodu instituce velmi významně, ba dokonce přednášeli i návrhy, spolupracovali, měli úplně jiný pohled a myslím si, že to bylo velmi, velmi přínosné. Takže z tohoto pohledu považuji tento návrh za přínosný. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr průmyslu, potom pan předseda Faltýnek.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád reagoval na dva pány kolegy z hnutí ANO. Úplně jsem nepochopil prohlášení pana předsedy Pilného o tom Německu. Předseda jeho hnutí se tady chlubí, jak pan ministr Schäuble to skvěle dělá, jak má Německo rozpočtové přebytky. A Německo tedy rozhodně nestrádá, je to primární země, která má podobný model. Takže ono to nějak trochu nepasuje dohromady.

    A ten nápad dalšího pana kolegy o tom, že by se v některé firmě mohly akcie převést zaměstnancům, musím říci, že jsem o tom zatím nepřemýšlel, ale když se o tom tak mluví, tak bych měl nápad na jednu firmu v České republice. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, já jenom krátkou reakci na kolegu Kořenka. Tady si nerozumíme. Já nezpochybňuji vůbec účast zaměstnanců v dozorčí radě obchodních firem. Vůbec nezpochybňuji. Já pouze zpochybňuji to, že si myslím, že není správné, aby to zákonem nařizoval stát, že by to mělo být prostě na majitelích těch firem. V tom si nerozumíme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Bendl, faktická poznámka.***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já tady sleduji přestřelku vládních poslanců, kde jedni říkají jedno a druzí říkají druhé. Chci fandit tomu, co tady padlo od pana předsedy hospodářského výboru, že stát nemá zasahovat do vztahů mezi obchodními společnostmi, že tím ničí konkurenční prostředí a zavádí tím, komplikuje vlastně konkurenceschopnost našich podniků. V tom s ním absolutně souhlasím. Ale přesto vám musím připomenout hlasování o zákonu o významné tržní síle, kde jste se takovýchto věcí dopouštěli. Doufejme, že ten trend už bude jiný.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední přihláška do rozpravy. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím.

    Zeptám se na závěrečná slova. Pan navrhovatel si nepřeje, pan zpravodaj také ne. Ještě se zeptám pana poslance Kučery a pana poslance Beznosky, kteří jsou zpravodaji dalších výborů. Nemají zájem. V tom případě budeme hlasovat, protože padl návrh na zamítnutí.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování 251, přihlášeno 164, pro 54, proti 78. Návrh nebyl přijat.

    Tím pádem přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy.

  • Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych přednesl návrh hlasovací procedury, tak jak byla navržena a schválena garančním ústavněprávním výborem.

    Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné návrhy technického charakteru, bod, který byl doporučen ústavněprávním výborem, vynecháme.

    Za další. Budeme hlasovat asi v tomto pořadí: Návrh pod bodem E jako celek s jedním společným hlasováním. Budou-li přijaty návrhy E jako celek, návrhy A, B, C jako celek jsou nehlasovatelné. Nebudou-li přijaty návrhy pod bodem E jako celek, budeme hlasovat o návrzích C jako celek společně jedním hlasováním. Bude-li přijat návrh C jako celek, jsou návrhy A, B jako celek nehlasovatelné.

    Za další. Nebudou-li přijaty návrhy C jako celek, budeme hlasovat o návrzích B jako celek společně jedním hlasováním. A budou-li přijaty návrhy B jako celek, návrhy A jsou nehlasovatelné. A nebudou-li přijaty návrhy B jako celek, budeme hlasovat o návrzích jako celek společně jedním hlasováním.

    Dalším bodem jsou návrhy pod písmenem D.

    A za páté návrh zákona jako celek budeme hlasovat na závěr.

    Toto je tedy procedura. Potom okomentuji jednotlivé body tak i co je obsahem, aby bylo jasné, o čem hlasujeme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zeptám se, zda si někdo přeje vystoupit k proceduře. Není tomu tak. Asi bychom měli proceduru odhlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti?

    Je to hlasování 252, přihlášeno je 166, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Prosím pana zpravodaje, aby postupoval podle schválené procedury.

  • Poslanec Jaroslav Borka: První hlasování budeme hlasovat o návrhu pod písmenem E. Je to návrh pana poslance Koníčka a obsahuje vlastně povinnou kodeterminaci čili garantovaný vliv zaměstnanců pro společnost s více než 250 zaměstnanci. Hlasujeme o návrhu jedním hlasováním.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, prosím pana navrhovatele o stanovisko. Prosím zapnout mikrofon. (Navrhovatel: Souhlas. Zpravodaj: Výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Je to hlasování 253, přihlášeno 165, pro 79, proti 72. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

  • Poslanec Jaroslav Borka: Další hlasování bude provedeno o návrzích pod písmenem E. Je to návrh poslance Klašky a je to povinná kodeterminace pro společnost s více než 500 zaměstnanci. Budeme hlasovat společně jedním hlasováním. (Předsedající: Pane zpravodaji, návrhy E již jsme hlasovali.) Pardon, o návrzích C, já se omlouvám. (Předsedající: C, ano.)

    Ještě jednou, návrh C, pan poslanec Klaška, povinná kodeterminace pro společnost s více než 500 zaměstnanci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, prosím pana navrhovatele. (Navrhovatel: Souhlas.) Stanovisko výboru. (Zpravodaj: Výbor doporučuje.)

    Ještě než zahájím hlasování, tak vás všechny odhlásím, prosím o novou registraci.

    Budeme tedy hlasovat o návrzích C.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Je to hlasování 254, přihlášeno 160, pro 100, proti 37, návrh byl přijat. Další prosím.

  • Poslanec Jaroslav Borka: V tom případě návrhy B a A jsou již nehlasovatelné. Potom přistoupíme k návrhu pod písmenem D. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Čiháka. Jedná se o rozšíření možnosti využití zisku družstva dle rozhodnutí dvou třetin členů družstva.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím pana navrhovatele. (Navrhovatel: Neutrální.) Stanovisko výboru. (Zpravodaj: Výbor nedoporučuje.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Je to hlasování 255, přihlášeno 163, pro 6, proti 70. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

  • Poslanec Jaroslav Borka: A nyní bychom hlasovali o návrhu jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. V tom případě ještě přečtu omluvu pana předsedy Miholy, který se omlouvá z dnešního jednání mezi 9.15 a 10.00 hodinou.

    Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jaroslava Zavadila, Romana Sklenáka, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), podle sněmovního tisku 592, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Prosím stanoviska. (Navrhovatel: Žádám o souhlas.) Výbor? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 256, přihlášeno je 160, pro 98, proti 51. Návrh usnesení byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím projednávání bodu 173.

    Otevírám bod

    Prosím, aby mi - omlouvám se, ještě pan poslanec Dolejš.

  • Poslanec Jiří Dolejš: K uplynulému hlasování, respektive k uplynulým hlasováním čistě pro stenozáznam. Zvědové mi donesli, že ve sjetině při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu jsem měl uvedeno ano. Zmýlená neplatí, neshoduje se to s mou vůlí jakožto hlasujícího, zřejmě chyba někde mezi čudlíkem a koncovým zařízením. Čistě jenom pro stenozáznam. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, bude upraveno.

    Prosím tedy, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Kasal. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 723/5, ten byl doručen 26. září. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 723/6.

    Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh byl zde v Poslanecké sněmovně probírán již několikrát. Proto mi dovolte, abych při jeho uvedení pouze opětovně zdůraznil, že jeho cílem je zejména zavést taková opatření, která napomohou ke stabilizaci počtu lékařů v některých oborech, zajistí vzájemnou prostupnost některých oborů, rozšíří možnost motivující k dalšímu vzdělávání a v neposlední řadě zlepší sladění vzdělávání s rodinným životem lékařů.

    Nejprve bych rád uvedl, že podporuji tzv. komplexní pozměňovací návrh. K němu bylo v rámci druhého čtení podáno množství dalších pozměňovacích návrhů. Chtěl bych vás tímto požádat, abyste při hlasování podpořili pouze ty, které mohou k dosažení uvedených cílů přispět. Takovým je např. pozměňovací návrh pana poslance Kasala, podle něhož dojde zápočtem praxe k podpoře lékařů ve specializačním vzdělávání v oboru pediatrie, pozměňovací návrh, který upravuje revizní činnost jako výkon povolání lékaře s odbornou způsobilostí, a též úprava upřesňující provádění funkčních kurzů.

    Nemohu se ztotožnit s návrhem na zachování dvou oborů v oblasti péče o děti, a to dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost. Smyslem novely zákona je vytvořit jeden společný vzdělávací program pro obor pediatrie. Stávající úprava rozdělení vzdělávání na dva obory nemá opodstatnění a nedůvodně stěžuje profesní pohyb a zaměstnatelnost lékařů v této oblasti. Současně neodpovídá standardu vzdělávání v drtivé většině států Evropské unie. Zde bych rád zdůraznil, že institut registrující poskytovatele zdravotních služeb pro děti a dorost zůstane zachován. Na systému ambulantní péče o děti se tedy nic nezmění. Závěrem je možné zmínit, že většina lékařů, kteří v současné době působí v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost, absolvovala dřívější systém vzdělávání, kdy existovala pouze jedna pediatrie.

    Mezi ty návrhy, které také nemohu podpořit, patří především změny v úpravě umožňující Ministerstvu zdravotnictví pověřit některými činnostmi v oblasti vzdělávání další subjekty. Na základě pozměňovacího návrhu pana poslance Hovorky by výkonem činností vztahujících se ke specializačnímu vzdělávání mohl být pověřen pouze Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Tímto krokem by se Ministerstvo zdravotnictví zbavilo možnosti v případě potřeby do budoucna pověřit výkonem činnosti jiný subjekt, než je uvedeno v tomto návrhu. Stručně řečeno, pokud by nějakou z uvedených činností IPVZ nevykonával, muselo by tyto činnosti vykonávat samo ministerstvo, neboť zákon by nedával možnost pověřit touto činností jinou právnickou osobu než IPVZ.

    Současně také nemohu souhlasit s tím, aby na základě veřejnoprávní smlouvy bylo možné určitými činnostmi pověřit vedle univerzity nebo profesní komory jakoukoli další blíže nespecifikovanou právnickou osobu, jak je uvedeno v návrhu pana poslance Štětiny i pana poslance Hovorky. Takovou úpravu nelze vzhledem k druhu zajišťovaných činností považovat za vhodnou. Navíc oba návrhy radikálně zužují výčet činností, které by bylo možné veřejnoprávní smlouvou převést.

    Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že vzhledem k výše uvedenému tento návrh zákona při dnešním projednávání podpoříte ve znění, které bude co nejvíce ku prospěchu výkonu zdravotnických povolání, a tím i ke kvalitě poskytované zdravotní péče. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. A otevírám rozpravu. Ještě než dám slovo panu poslanci Štětinovi, tak vás chci informovat, že pan poslanec Vondráček hlasuje s kartou číslo 26.

    A nyní už má slovo pan poslanec Štětina a připraví se pan poslanec Hovorka.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Začnu posledními slovy pana ministra. Já budu také rád, když tento zákon bude schválen ve znění s minimálními úpravami, které schválil zdravotní výbor. A já jsem přesvědčen o tom, že to tak bude. Protože schválení tohoto zákona jako jednoho ze základních zdravotnických zákonů přispěje ke zlepšení kvality a zejména také k tomu, že lékaři nebudou odcházet do zahraničí, částečně. Ona to není jenom otázka vzdělávání, to si řekněme na rovinu. Ale je to takové zaklínadlo, že když tento zákon bude podle představ mladých lékařů - a já jistě mladý lékař nejsem, to je na mně vidět... Ale myslím si, že je skutečně dobré, že Ministerstvo zdravotnictví s tímto zákonem je tady. A já se domnívám, že ten zákon je dobrý.

    A nyní trochu k některým věcem, u kterých si s panem ministrem dovolím nesouhlasit. Nechci vytvářet vůbec žádnou konfliktní situaci, aby zde došlo k nějakému rozporu, že když nebude schválen IPVZ, tak že zákon nemůže být přijat. Samozřejmě, já jsem si také dovolil nějakým způsobem ověřit, co mohou dělat právnické osoby atd. Já si myslím, že když budeme s panem ministrem diskutovat, tak máme asi tak padesát na padesát pravdu, a je to tedy otázka, co bude v tuto chvíli rozumnější. Já si myslím, že jsme měli vytvořený dobrý systém vzdělávání lékařů, který byl založen skutečně již v minulosti. Nejedná se o žádné výdobytky socialismu, ale jedná se o zdravý rozum. A skutečně IPVZ fungoval zejména po stránce organizační. Je pravda, že zřizovatelem bylo a muselo by být Ministerstvo zdravotnictví a jistě ta administrativa by byla vyšší. Ale myslím si, že by se to dalo nějakým manažerským způsobem dát dohromady.

    Jinak si myslím, že všechny pozměňovací návrhy, zejména pana kolegy Běhounka a spol., jsou velmi rozumné, jsou komplexní. A já budu hlasovat tak, jak jsme se rozhodli na zdravotním výboru, protože tento zákon byl projednáván mnohokrát. A rozhodně nebudu jinak hlasovat na zdravotním výboru a jinak ve sněmovně. Pouze si jako předkladatel pozměňovacího návrhu o tom, že by měl fungovat IPVZ a měl by být v zákoně, dovolím hlasovat pro tento náš pozměňovací návrh.

    Další věc, za kterou bych se chtěl přimlouvat, a já jsem o tom hovořil při prvním projevu, když jsme začínali diskutovat tento zákon, že se domnívám, že obor pracovní lékařství by měl být v základních oborech. Z jednoho prostého důvodu. Je to vlastně spojení medicíny preventivní s medicínou léčebně preventivní. To znamená, že by to mohlo, nebo dokonce mělo být jako základní obor. Ale mně pan ministr slíbil, že pakliže tento pozměňovací návrh, který jsem také předložil, ale nakonec nebyl přijat, dala kolegyně Pastuchová, takže ho budu podporovat, protože to má svoji logiku a má to zejména svoji potřebu. Ale pan ministr mně říkal, že není žádný problém, že tento obor se stane oborem specializačním nebo nástavbovým a bude to ve formě vyhlášky. Takže se domnívám, že i takto se to dá velmi rozumně ošetřit. Ale je dobře, že o tom tady diskutujeme.

    Na závěr mi dovolte, abychom se skutečně dohodli, že tento zákon bude schválen. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než vystoupí pan poslanec Hovorka, s přednostním právem pan předseda klubu ODS. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. K zákonu ve zdravotnictví vystupuji opravdu ojediněle, nechávám to zejména na svých kolezích, kteří jsou ve zdravotním výboru. Ale dnes učiním výjimku a chtěl bych obrátit vaši pozornost na jeden z pozměňovacích návrhů pana poslance Hovorky, který se týkal návrhu zachovat obor praktické lékařství pro děti a dorost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Běhounka.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, členové vlády, při vší úctě k panu předsedovi Stanjurovi - vy si myslíte, že se pacientů také ptáme, jak se mají vzdělávat chirurgové, ortopedi a všechny ostatní obory? Prosím, nepodléhejme demagogii určité části lidí, kteří tvrdí, že se tímto rozvrátí péče o dětské pacienty. Není to pravda!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Štětina, rovněž faktická poznámka.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo ještě jednou. Jsem rád, že kolega Stanjura to řekl tak, jak to řekl, protože pro nás, pro staré lékaře, je na prvním místě pacient, na druhém místě poskytovatel zdravotních služeb a pak je to ostatní. Takže v tom s ním souhlasím. A nesouhlasím v jedné věci. Zdravotnictví není ani konzervativní, ani liberální, ani socialistické. Zdravotnictví je jedno, které musí kvalitně poskytovat zdravotní služby všem bez rozdílu, jestli je chudý, nebo bohatý. Takže se domnívám, byť jsem, a k tomu se přiznám, při prvním čtení tohoto zákona hlasoval pro jednu pediatrii, tak tentokrát, a jistě se kolega David Kasal na mě zlobit nebude, budu hlasovat pro to, aby bylo i dětské lékařství pro praktiky. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Řádná přihláška pana poslance Hovorky, připraví se pan poslanec Kasal.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, odborná lékařská veřejnost s velkým očekáváním přijala zprávy o tom, že byl připraven zákon, který má jakoby navrátit stav ve vzdělávání na dobu před rokem 2004, na dobu, kdy systém docela dobře fungoval. Já jsem konzultoval tento zákon s lékařem gastroenterologem, školitelem, který byl zklamán z toho, že zákon neobsahuje to podstatné, tzn. vymezení toho, co může lékař v určitém stupni vzdělávání dělat. Jaké bude mít kompetence. To je to klíčové, co tento zákon bohužel neobsahuje.

    Chtěl bych říct, že můžeme ale posunout určitým směrem vývoj tohoto zákona, pokud se rozhodneme podpořit můj pozměňovací návrh G2, G3, který se týká IPVZ, zakotvení role IPVZ do systému vzdělávání lékařů. Je třeba říct, že Institut postgraduálního vzdělávání lékařů tady funguje od roku 1953. Za dobu více než 70 let prokázal schopnosti při organizování vzdělávání lékařů. Myslím si, že i pan ministr určitě prošel vzděláváním na IPVZ, a dost dobře nechápu, proč je takový odpor ministerstva k tomu, aby IPVZ byl přímo začleněn do zákona. A když se to nepodařilo na jednání výboru, kdy byly výhrady k tomu, že nelze přímo uvést instituci do návrhu zákona, i když si myslím, že to není možné, že to není oprávněná připomínka, tak jsem potom ve druhém čtení načetl pozměňovací návrh, které pouze upřesňuje a stanovuje roli IPVZ při začleňování lékařů do oborů a ke zkoušení. Čili dostávají kompetence při zařazování lékařů do oborů a ke zkoušení lékařů. Myslím si, že ministerstvo by mělo tento návrh vítat, protože by získalo přehled o tom, kolik skutečně, v jakých oborech u nás atestuje lékařů. Proto si myslím, že tento pozměňovací návrh určitě zaslouží vaši podporu. Jedná se o pozměňovací návrhy G2 a G3. Kdyby nebyly přijaty, tak potom pozměňovací návrh pana poslance Štětiny, který je rozsáhlejší a odpovídá mému původnímu, který byl předložen na jednání výboru.

    A ještě bych se chtěl dotknout toho, co zde říkal pan kolega Stanjura, a to je vlastně očekávání, které se říkalo a sdělovalo, že tento zákon zásadním způsobem omezí počet oborů. Bohužel, neděje se tak a jediným oborem, který má být v podstatě redukován, je vzdělávací obor praktické lékařství pro děti a dorost, a to tak, že má být sloučen s oborem pediatrie. K tomu bych chtěl říct, že ano, skutečně nedochází ke zrušení oboru. Dochází pouze ke zrušení vzdělávacího oboru. Ale tím sloučením myslím, že dojde k omezení především primární péče o děti. A to je to důsledné, co je třeba říct. Že praktičtí lékaři pro děti a dorost se starají o děti v terénu a tento systém za dobu 12 let existence funguje velmi dobře. A myslím si, že ze strany rodičů ani ze strany odborné veřejnosti nebyly nějaké připomínky k tomu, že by tento systém nefungoval.

    Jestliže byla na začátku jednání o tomto zákoně vůle dohodnout se mezi oběma obory, tzn. jak mezi praktickými lékaři pro děti a dorost, tak mezi Českou pediatrickou společností, řekněme o části společného vzdělávání a potom o specializaci v rámci oboru buď směrem k dětskému lékařství v nemocnicích, anebo směrem k výkonu praktického lékaře pro děti a dorost v ambulancích, tak si myslím, že je škoda, že k této dohodě nedošlo. Ale bohužel, jak jsem byl informován a jak sleduji i z posledního vývoje všech dokumentů, které dostáváme k dispozici, tak mezi těmito obory byly vykopány příliš hluboké zákopy a byla vykopána velmi ostrá válečná sekera. Chci říct, že to určitě není dobře. (Hluk v sále.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu zpravodaji, mám tady čtyři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Běhounek, potom paní poslankyně Havlová.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi velmi líto, že musím opakovaně reagovat stejným způsobem. Prosím vás, neříkejme tady, že rušíme obory. Obory jsou sestaveny podle potřeby vývoje medicíny. My se snažíme změnit způsob vzdělávání, který byl ze všech stran kritizován. V okamžiku, kdy se to pokusíme udělat, je to kritizováno opět.

    Jenom chci podotknout, že pediatrická péče je nastavena ještě od dob, kdy tady existovala fakulta pediatrie. Většina praktických lékařů v terénu už jsou tito absolventi a nemají atestaci praktického lékaře pro děti a dorost. To je až v poslední době. A stejně z našich nemocnic do toho terénu chodí ti lékaři, kteří absolvovali fakultu všeobecného lékařství nebo jakoukoli jinou a posléze šli do terénu.

    Další, záležitost IPVZ. Ano, je to smysluplné, ale není tam v tom zákoně jmenovaná žádná jiná instituce, tak nevidím důvodu, proč by nemohlo ministerstvo touto činností IPVZ pověřit. Ale v případě toho tam musíme vyjmenovat všechny fakulty a všechny ostatní. Chceme, aby to bylo levné a efektivní, a budeme to nyní měnit. To prostě podle mého soudu není možné.

    A opět ještě opakuji na závěr. Prosím, nesměšujme systém vzdělávání a systém péče v našich nemocnicích a v terénu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Plzáka.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Můj předřečník řekl téměř všechno, co jsem chtěl říct já. Chtěl jsem říct jeden praktický příklad. Nevím, jestli pan kolega Hovorka se pohybuje ve zdravotnictví. On tady řekl, že systém, kterým jdeme, způsobí omezení primární péče pro děti a dorost. Naopak právě současný systém, pane kolego, omezuje systém primární péče pro děti a dorost, protože dnes, když bohužel půjde do důchodu nějaký praktický lékař pro děti, nebo nedej bože zemře, tak ho nikdo nemůže zastoupit, protože lékař, který pracuje na dětském oddělení v nemocnici, tam prostě jít pracovat nemůže. Takže my ten systém v podstatě vylepšujeme, aby lékař z nemocnice si řekl dobře, já se toho oboru ujmu a nemusím kvůli tomu dělat žádnou další atestaci. Pořád nevím, jakému lobbingu jste podlehli, že prostě takhle logickou věc nechcete přijmout. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Holečka.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážené dámy, vážení pánové, já do té debaty chci vnést jenom jednu aktualitu. Včera jsem si tu zahrál na pošťáka a rozdal jsem vám takové žluté papíry, je to stanovisko ECPCP, Evropské konfederace primárních pediatrů. Jejich výkonný výbor zasedl 6. 11. A já bych z toho vypíchl hlavně to, že podle aktuálně publikované evidence dat vykazuje Česká republika jedny z nejlepších výsledků péče o dítě v Evropě. Jakákoli změna tohoto efektivního systému by mohla významně zhoršit zdravotní ukazatele péče o děti a negativně ovlivnit celý systém zdravotní péče. Děti potřebují pro své zdraví kvalitní primární péči stejně jako specializovanou nemocniční péči poskytovanou na obou místech adekvátně vzdělanými lékaři.

    Už jsem to řekl i na zasedání zdravotního výboru. Proč chcete měnit něco, co perfektně funguje a za co nás Evropa chválí? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku a potom pan poslanec Vyzula. Stále faktické poznámky.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Chtěl bych říct, že IPVZ samozřejmě prokázal své schopnosti za uplynulá léta a právě by mohl být tím jednotícím, co by, řekněme, dnešní chaos, který ve vzdělávání je, že studenti se jen obtížně orientují, že by v podstatě usnadnil vzdělávání a zlepšil přehled o lékařích a o jejich zařazování do oborů. Pokud to nechce někdo slyšet, tak to neslyší a neposlouchá.

    A pokud se týká oboru PLDD, praktický lékař pro děti a dorost, a dětského lékařství, samozřejmě že ta možnost přechodu, ta je po splnění určitých podmínek. Přechod možný je.

    Ale znovu chci říct, že to, co nás odlišuje od zbytku Evropy, je, že nikde v Evropě není takový komfort pro děti, pro péči v terénu, jako je u nás. To znamená, že by se starali o děti lékaři prostě od nuly až do osmnácti nebo devatenácti let. V některých zemích je to do šesti, v některých do deseti, někde do dvanácti let. Potom péči přebírají praktičtí lékaři nebo je to jiným způsobem.

    Systém, který u nás je, je relativně pro pojišťovny i pro systém zdravotního pojištění tím pádem levný. A to si bohužel kolegové podle mě neuvědomují, když se snaží teď vlastně o nové sloučení těchto oborů. Podle mě to povede k tomu, že více bude snaha dostávat děti do nemocnic, i když s běžnými nemocemi není třeba, aby chodily do nemocnic, ale aby byly léčeny v kompetenci praktického lékaře pro děti a dorost. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Vyzulu a po něm pan poslanec Běhounek. Stále faktické poznámky.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi pár slov tady k tomu, co bylo teď řečeno. Tak především pokud se týká pediatrie, chtěli bychom jednotnou pediatrii z mnoha důvodů. V žádném případě ten obor nerušíme. V žádném případě se nedomníváme, že by byla zhoršená péče, když bude jednotná pediatrie, protože opět bude možnost, aby byli pediatři jak nemocniční, tak praktičtí. Prostě ta péče nemá šanci být jiná. Prostě tady to nikdo nemění jako ten systém, kromě toho, že způsob vzdělávání bude jednotný až do určité doby. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, ale nemůžu vám prodloužit čas. Samozřejmě se můžete přihlásit do obecné rozpravy, kde je čas neomezený.

    Nyní prosím pana poslance Běhounka, po něm pan poslanec Krákora.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Slibuji, že už do třetice a více ne. Prosím vás pěkně, žádný systém péče o naše pediatrické pacienty, ani snížení věku, ani nic jiného se tímto zákonem nemění. Mění se pouze způsob vzdělávání, který bude jednotný, a bude možnost z nemocnic nahradit v terénu lékaře, kteří tam chybí. Jedna věc.

    Druhá věc. Kdybychom zákon všichni pořádně četli, tak je tam jasně řečeno, co se týče způsobu organizace atestací a všech těchto věcí, jmenování atestačních komisí a ostatních záležitostí, že je v rukou ministerstva. Má to být veřejné, dostupné na webových stránkách, tak aby chaos, který tady byl řečen panem kolegou Hovorkou, nebyl. Ale systém tak, abychom to převedli do jedné instituce, když si může ministerstvo vybrat třeba pět institucí, je z hlediska dikce zákona a komplexního pozměňovacího návrhu zbytečný. Prosím, IPVZ klidně, pokud se ministerstvo rozhodne, a je to jeho organizační složka, nějakou část na něj přenést, tak to činit může. Pravděpodobně by to za určitých okolností možné bylo, ale je to na vedení ministerstva, protože to má za úroveň vzdělání hlavní odpovědnost. Jestliže to chceme posunout a zvýšit, tak to musíme nechat na jednom místě, to znamená ministerstvu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Krákora, po něm pan poslanec Hovorka a potom pan poslanec Štětina, stále faktické poznámky.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já myslím, že se můžu k pediatrii vyjádřit, protože pracuji 35 let v pediatrii, a to jak ambulantní, tak lůžkové. Myslím si, že se tady prostě pletou dojmy a pojmy. Nepleťme si péči a vzdělávání. My tady mluvíme o péči a vzdělávání a mícháme to všechno dohromady. My chceme umožnit dokonalejší, lepší, kvalitativně na vyšší úrovni vzdělávání pediatrů, aby byla možná i vzájemná zastupitelnost, ale v péči by se nemělo nic měnit k horšímu. Naopak by byla stejná nebo lepší. Prosím vás, nezaměňujme tyto pojmy. Něco jiného je péče a něco jiného je vzdělávání.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, vážený pane předsedo. Jenom k tomu vzdělávání. Bylo řečeno, že se nic nemění, že v podstatě všechno zůstává stejné. Ale ono se mění. Vzdělávání praktických lékařů pro děti a dorost je v současné době čtyři roky, vzdělávání dětských lékařů nemocničních je pět let. Nově se navrhuje sloučení tohoto oboru vzdělávání pět a půl roku. To znamená, že tam máte minimálně jeden a půl roku výpadku, kdy nepřijde vlastně nový člověk do terénu. Taky jsem mnohokrát zaznamenal ze strany nemocničních lékařů, že jakoby ti lékaři v terénu, praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsou méně vzdělaní, protože se vzdělávají jenom čtyři roky. To by ale potom muselo platit, že všichni praktičtí lékaři, to znamená i pro dospělé, jsou daleko hůře vzděláni než internisté a jiní lékaři, protože se vzdělávají ve své postgraduální přípravě jenom tři roky.

    Byl bych rád, abychom si uvědomili, že ke změnám dochází. A změna samozřejmě je tím směrem, že už v tom novém navrženém systému není taková doba vzdělávání v terénu, jak byla v současné době v oboru praktický lékař pro děti a dorost, kdy po třech letech následoval rok právě v ordinacích praktických lékařů. A to si myslím, že by se mělo také říct, že to takto je.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Štětinu, zatím poslední faktická poznámka.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo ještě jednou. Již tady nebudu jitřit pediatrii. Já si myslím, že oba dva tábory mají svou pravdu. Ale myslím, že to, co řekl pan kolega Stanjura, že je mnoho oborů, je pravda, je ale svatá pravda, co říkal pan kolega Běhounek, že nedojde k poklesu žádné úrovně zdravotní péče. Jistě mi nemůžete upřít, že medicínu neznám, samozřejmě ji neznám teoreticky, ale prakticky jsem byl na všech pracovištích. Pouze na jednom pracovišti - nevím, co je obor maxilofaciální chirurgie. Já jsem za svůj život podal asi 40 tisíc anestezií, ale na maxilofaciální chirurgii jsem nikdy nebyl. Když mluvíme s kolegy, kteří o tom něco vědí, a hovořilo se o tom i na zdravotním výboru, tak třeba kolega Kostřica, jistě světově známý otorinolaryngolog, má názor stejný. Takže nevím, proč tam tento obor je. A tím narážím na jednu věc, která souvisí jak s kolegou Stanjurou, tak s kolegou Běhounkem. Mě by zajímalo, kolik maxilofaciálních chirurgů je v této republice, a na druhou stranu, kolik je pediatrů pro děti a dorost, tedy obvodních pediatrů. S tím mám problém. Ale rozhodně nebudu vetovat tento zákon, protože tento zákon je nutný, potřebný a je v zásadě dobrý.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kasala, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, úvodem svého vystoupení bych se nejdříve přihlásil k legislativně technickým změnám, které jsou v usnesení výboru pro zdravotnictví z 41. schůze ze dne 5. října, jsou pod tiskem 725/3, jejichž odůvodnění je v tisku, který vám byl doručen, takže se k tomu blíže vracet nebudu.

    Dovolte mi, abych se jako jeden z předkladatelů a i zpravodaj vyjádřil ke všemu, co tady zaznělo.

    Musím říci, že ač jsem pediatr, tak mi je velmi líto, že se celé povídání točí pouze jenom o takhle úzké části celého zákona a tou je pediatrie. Vážení, je tam obrovské množství změn, které přispějí k tomu, po čem všichni voláme, to znamená, aby mladí lékaři měli vytvořeny podmínky jednak ke své práci, jednak ke svému vzdělávání a k tomu, aby zůstávali u nás v republice a léčili naše pacienty.

    Ze základních věcí, které tam jsou, a jak říkal pan kolega Běhounek prostřednictvím paní předsedající, tak základní teze, když jsme sestavovali zákon, byly v tom, aby se zkrátilo vzdělávání, v drtivé většině oborů je vzdělávání zkráceno o rok nebo o půl roku. Došlo k redukci oborů, a to na základní obory, samozřejmě je velké množství nadstavbových, které budou citované přímo v zákoně a nebude s nimi možno manipulovat, aby ve chvíli, kdy nastoupí nový ministr zdravotnictví, aby podléhal nátlakovým skupinám, jak nám to předvádí v tomto případě skupina praktických lékařů pro děti a dorost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Hovorku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já jenom prostě musím reagovat, protože pokud se tady mluví o lobbingu, tak jestliže je tady na jedné straně zmiňováno, že jsme dostali něco na lavice, někdo byl v Poslanecké sněmovně, tak si vzpomeňte nebo si přečtěte, kolik jste dostali e-mailů v poslední době z České pediatrické společnosti, z lékařských fakult, které se týkají právě tohoto oboru. Takže je třeba to vnímat, jako že jsme dostali z jedné i z druhé strany řadu podkladů. A můžete si vyhodnotit, ze které strany jste dostali podkladů více a z které méně.

    Pokud se tady mluví o rezidenčním vzdělávání a nějakém vývaru pro ordinace, tak bych chtěl říct, abyste si sami zkusili vzdělávat školence ve vlastní ambulanci a papírování, které s tím je spojeno. A pokud to chtěly využít nemocnice na rezidenční místa pro dětského lékaře, mohly, ale ony to nevyužily! Vždyť ani jeden rok není využita částka z 500 mil., zhruba 300-350 mil. korun, která je ročně od roku 2009 vyčleňována ve státním rozpočtu na vzdělávání lékařů, na rezidenční vzdělávání. Já si myslím, že pokud to některý obor chce využít, tak je to jenom dobře. A to bychom neměli rozhodně kritizovat a ještě říkat, že si z toho někdo říká byznys.

    A pokud se týká IPVZ, tak pokud si přečtete můj pozměňovací návrh G2, nikde se nemluví o IPVZ. Říká se, že ministerstvo může pověřit jím zřízenou organizaci a může s ní uzavřít smlouvu. Čili je to možnost daná tomuto ministerstvu zařazovat studenty do oborů a organizovat přes IPVZ. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Hegera, připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážená vládo, pane ministře, dámy a pánové, ta debata se začíná zvrhávat trošku do takového lehce nenávistného pošťuchování. Mě to mrzí. Ale musím říct, že problém pediatrického vzdělávání se možná stane takovým symbolem poměrů ve zdravotnictví. Ve zdravotnictví se neřeší věci tím, že by se trpělivě ladily a posunovaly dopředu, spíš je vždycky tendence nechat věci dlouho být a potom volat po nějaké velmi radikální revoluci. Říkám to proto, že se snažím vysvětlit dobrou vůli těch, kteří podporují, aby vzdělávání pediatrů bylo jednotné. Já tedy deklaruji, že k nim také patřím. A není to proto, aby se obor likvidoval, ale je to naopak proto, aby se všichni pediatři včetně těch praktických vzdělávali o něco lépe a posunul se ten obor dopředu.

    To glorifikované vzdělávání v ambulancích není příliš účinné. Vzdělávání, které probíhá v nemocnicích, a zejména - o ty nemocnice nejde, jde o ty týmy a o jaksi větší počet lidí, větší počet různě složitých pacientů, širší spektrum pacientů, je přesně to, čím se lékař musí vzdělávat. Trvá to dlouho, potřebuje těch pacientů vidět hodně a potřebuje vidět jejich široké spektrum, nejenom tu relativně homogenní masu, která je nejenom u praktických lékařů, ale někdy i na některých odděleních, která jsou příliš specializovaná. Takže snahou je to vzdělávání rozšířit, udělat pluralitnějším a nakonec i dát jistou flexibilitu toho oboru, aby se lidé mezi nemocnicemi a praktickými ambulancemi mohli lépe pohybovat.

    Já nikomu neberu přesvědčení, které v některých z vás vyvolala ta masová petice. Jenom bych chtěl připomenout, jak volatilní a těžko uchopitelná je takováhle popularita a přesvědčování. Vzpomeňte si prosím, jak jsme zhruba před rokem debatovali o povinném očkování. Vzpomeňte si, kolik lidí bylo přesvědčeno, že ti praktičtí pediatři, kteří očkování povinné prosazují, jsou špatní, že ho nevysvětlují pacientům a že prostě musí hodně přidat. To prosím není pomluva pediatrů. Já jsem se jich vždycky v tomhle směru velmi zastával a říkal jsem, že dělají, co mohou, co jim určuje nařízení státu. Ale přesto měli také velké množství zastánců a k tomu se dneska jistě ti, co budou pro tu pediatrickou petici hlasovat, nechtějí hlásit.

    Tím skončím plédování za jednotnou pediatrii. Jenom jsem chtěl trošku vysvětlit, že je tady možnost vzdělávání, které je relativně dobré - mají všichni pravdu, že ten obor funguje ve srovnání s cizinou přinejmenším srovnatelně, což nejde úplně o všem v našem zdravotnictví říct. Ale ten vtip našeho snažení, když budu mluvit za tu naši virtuální skupinu, je v tom, že je tady možno udělat malý, možná pětiprocentní nebo desetiprocentní krůček kupředu. A je možno ho udělat a nemuseli bychom ho odmítat a čekat, až dojde k nějakému horšímu stavu, kdy celá generace pediatrických praktiků bude vzdělávána takhle, jak je vzdělávána deset let, a ukáže se, že jim některé znalosti možná chybí.

    To je k problému pediatrů.

    Dovolte mi, abych se zmínil o jednom ze svých tří pozměňovacích návrhů. Nebudu je zde probírat všechny, ale můj návrh B2 je dán proto, že velmi pravděpodobně projde věc, proti které já jsem velmi usilovně, ale marně bojoval, a to aby se lékař v základním specializačním oboru mohl vzdělávat ve dvou oborech najednou. Myslím si, že je to špatně, že lékař, má-li vyčleněno tři nebo pět let, to je jedno, na to, aby se intenzivně vzdělal v jednom oboru, má tyto roky intenzivně využít, a chce-li dělat další obor, tak si pak to vzdělání ještě prodloužit. Neuspěl jsem, a proto navrhuji, aby alespoň byla do zákona vložena podmínka, že jestliže lékař se bude vzdělávat ve dvou specializačních oborech, aby byl povinen se vzdělávat ve stoprocentním úvazku.

    Ten zákon je velmi benevolentní. On tomu lékaři, který se vzdělává standardně v jednom oboru, umožňuje, aby se vzdělával i na padesátiprocentní úvazek. Jsou tam rozšíření, s kterými souhlasím, protože se týkají lidí na rodičovské dovolené, aby byly úseky života, kdy se ten člověk může vzdělávat jenom v dvacetiprocentním úvazku. Takže jestliže se tohle nakumuluje dohromady, tak budeme moct mít lékaře vzdělané ve dvou oborech, kteří to budou dělat na polovinu nebo ještě na nižší úvazek, a to vzdělání nebude stát za nic. Takže ač si nemyslím, že by k tomu docházelo často, tak by v tom zákoně jisté zábrany měly být už jenom proto, že jeden z důvodů, proč tento zákon byl tolik protlačován, spočívá v tom, že řada pokynů i toho stávajícího zákona není dodržována. Nejsou dodržované stáže, nejsou dodržované povinné výkony. Má to možná nějaké objektivní důvody, ale je v tom také řada šlendriánu a nedostatek kontroly ze strany Ministerstva zdravotnictví, které na to nemá dostatečnou kapacitu, a proto ten zákon by měl mít i v tom potlačování toho šlendriánu, i když je to zákonem obtížně, by měl mít přece jenom nějaké bariéry.

    Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Hovorku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Jenom vaším prostřednictvím k panu poslanci Hegerovi.

    Když chceme spojovat petici za zachování oboru praktické lékařství pro děti a dorost s tím pozdvižením lidí kolem očkování, tak je třeba si vzpomenout, proč ta vlna odporu byla vyvolána. Ta byla vyvolána proto, že došlo k navýšení, k nárůstu sankcí pro lékaře za to, že by nenaočkovali podle očkovacího kalendáře stanovenými očkovacími látkami. A je třeba si také uvědomit, že ten praktický lékař pro děti a dorost má určitý omezený čas, ve kterém musí zvládnout svoji ambulanci. Není to tak, že by lékař nechtěli diskutovat s maminkami o tom, jakou očkovací látkou mohou nebo nemohou naočkovat, jestli to dítě má být očkováno později, nebo nemá. To je podle mne chyba Národní imunizační komise, že třeba nejsou očkovací látky, které by maminky chtěly a kterými se očkovat nemůže, protože je to jinak nastaveno. Takže tady bych za to rozhodně neobviňoval praktické lékaře pro děti a dorost, ale spíše Ministerstvo zdravotnictví a NIKO. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kaňkovského. Připraví se pan poslanec Svoboda - řádné přihlášky v rozpravě. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové.

    Už tady bylo k novele zákona č. 95/2004 Sb. hodně řečeno. Musím říci za to, že tento zákon vlastně proti celé původní verzi, proti té vládní podobě, doznal značných změn, a je potřeba říci, že většina z nich jsou výsledkem velkých kompromisů. Zákon měl velké ambice a troufám si tvrdit, že jsme v naplnění těch ambicí dospěli možná na půli, možná na tři čtvrtě cesty, ale rozhodně jsme nedospěli úplně do cíle. Přes to přese všechno si troufám tvrdit, že zamítnutí tohoto zákona nebo neschválení by bylo prohrou dlouhé práce jednak pracovní komise a jednak i velmi komplikovaného a zdlouhavého legislativního procesu. Přes to přese všechno nejásejme nad tímto zákonem. Přináší nám některá zlepšení, ale rozhodně jsme nedokázali naplnit očekávání zejména mladých lékařů.

    Třetí čtení je hlavně o pozměňovacích návrzích. Já bych se rád zmínil o svém pozměňovacím návrhu, který budeme hlasovat pod písmenem J. Jedná se o umožnění kratšího pracovního úvazku lékařkám matkám v přípravě k atestaci, samozřejmě výjimečně i lékařům otcům, a to tak, aby mohli mít tento zkrácený úvazek, který by se jim ale započítával do jejich atestační přípravy, až do zahájení povinné školní docházky jejich dítěte. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Svobodu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, tady opravdu vzplála jakási válka. Ale já chtěl bych začít od úplného začátku.

    Zaznělo tady, jeden z kolegů to říkal, že zdravotnictví je jenom jedno. Já bych si dovolil protestovat. Zdravotnictví není jedno. Je dvojí, podle způsobu financování. Buď je financováno centrálně, nebo vícezdrojově. Potom je ještě druhá varianta zdravotnictví: zdravotnictví je buď dobré, nebo špatné. Tento zákon má přispět k tomu, aby zdravotnictví bylo dobré. A to bychom měli mít v tuto chvíli na paměti. Ne vlastní jednotlivé války. Vím, že na začátku sporu mezi pediatry byla jakási nedohoda mezi nimi, protože oni se snažili najít nějakou podobu, jak by fungovali. Nedohodli se a vzniklo jakési rozdělení té věci. A protože jsem byl při budování pediatrie vlastně účasten vzniku praktických lékařů pro děti a dorost, protože to byla komorová akce, také jsem podal pozměňovací návrh, který to má znovu rozjet. Důvody mám k tomu ale úplně jiné.

    Vím velmi dobře, že to vlastně funkčně jsou dva trošičku rozdílné obory. Mají rozdílnou náplň. My to známe v naší profesi v gynekologii, protože ambulantní gynekologie a ústavní gynekologie je také velmi rozdílná. A my máme situaci, kterou zatím nemá pediatrie. U nás lékař, který odatestuje z gynekologie, v tom okamžiku získává kvalifikaci na všechno a druhý den po atestaci opouští nemocnici a odchází do ambulantní sféry. To je věc, která způsobila, že dnes na lůžkových odděleních lékaře nemáme. Nemáme hlavně lékaře s kvalifikací, s atestací. A je to věc, která potká určitě i pediatry. V okamžiku, kdy bude volný průnik, dojde k obrácené situaci. Nebudeme mít lékaře v nemocniční péči. To si myslím, že je problém, který je vážný. Proto bych tady skutečně apeloval na to, abychom při svém rozhodování zachovali dvě varianty péče o děti a dorost tak, aby do budoucna se mohly tyto dva obory dohodnout a domluvit na tom, jakou variantu budou volit. My jim to teď vlastně jako nařizujeme. Jsme pod nejrůznějšími tlaky, máme na to rozdílné názory. A nejsem si jist, že rozhodujeme dobře. Proto si myslím, že to je takové to zachování statu quo, že by bylo moudrou věcí, která by umožnila v budoucnosti to řešit.

    V celém zákoně je ale celá řada věcí, která je pro nás naprosto zásadní a posouvá vzdělávání ve zdravotnictví směrem dopředu. Ať už je to jasné definování pravomocí těch, co mají absolvovaný kmen. Ať už jsou to jasně definované doby vzdělávání, ať už je tam jasně definována zodpovědnost toho, kdo za vzdělávání zodpovídá. Myslím si, že do budoucna bude muset směřovat k úplně... relativně velmi volnému systému vzdělávání, kdy za vzdělávání bude odpovídat pracoviště, které vzdělává. Bude nést osobní zodpovědnost a garance toho, kdo vzdělává, garance profesora nebo primáře, který to dělá, je to nejdůležitější, co může absolvent mít. A takový člověk také může říct, ano, tohoto člena vzdělávání nechám odatestovat dřív, nebo musí odatestovat ještě po nějaké době.

    Máte lidi, kteří se naučí operovat za dvě operace. Jsou takoví, kteří se to nenaučí za celý život. A to je to, po čem my voláme. Po čem volají naši mladí lékaři. Oni chtějí mít relativně volnou ruku v tom, že mohou své vědomosti a dovednosti uplatnit a uplatnit je rychle. A chtějí také vědět, že po skončení vzdělávání se jejich životní úroveň změní. Z prodloužených studentských let se dostanou na úroveň, kdy budou moci skutečně začít žít plnohodnotně pracovně i ekonomicky.

    A to všechno jsou věci, ke kterým tento zákon směřuje. Proto tady volám po tom - pojďme nechat sporů o věci, které nejsou až tak úplně životně důležité. Pojďme je nechat ležet tak, jak jsou, a pojďme rozhodnout všechny ostatní věci, které tam jsou. Je tam celá řada věcí, které jsou zásadní. Je tam řada věcí, které ještě mají nějaké nedostatky. Ale snazší je potom už doplňovat, než takovýto zákon, materiál nechat spadnout pod stůl.

    Přimlouvám se tedy za to, aby tento zákon se stal funkčním, aby byl přijat, s tím, že říkám svoji výhradu, kterou považuji za velmi důležitou, protože její dopady jsou velmi obtížně hodnotitelné. A pravda je, že systém péče o děti je věc, která by nám měla ze všeho nejvíce ležet na srdci, a měli bychom odhodit své zbraně a počkat si na to, až řešení budeme znát dobře. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Brázdila. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Brázdil: Děkuji vám, paní předsedající. Dámy a pánové, to je nádherné třetí čtení! Krásné. Zákon o vzdělávání lékařů, třetí čtení! Tolik názorů, tolik protikladů. Fakt tento zákon něco vyřeší? Představte si, že připutoval sem na základě pracovní skupiny, která dlouhodobě se snažila něco řešit. A ejhle - my tu teď ale nemáme k projednávání ten původní, ale my tu máme návrh čtyř poslanců. A přitom říkáme, že je to předkládaný zákon Ministerstva zdravotnictví.

    Já se ptám, pokud tedy prohlasujeme hlasováním prvním A, že tedy přijmeme jako základ pozměňující návrh, potom se tady vystřídá ministr a už tam nebude ministr-navrhovatel a přijdou ti další ještě tři navrhovatelé? Je to tak? Nebo mě poučte. No, víte, dozvěděl jsem se, že nemůžu dát teď návrh na to, aby ten zákon byl zamítnut. Prý proto, že to někdo nepřečetl ve druhém čtení. Sněmovna je suverén. Já ten návrh dávám, tak mě poučíte, že to nemůžu.

    A druhý návrh dávám, aby tento zákon se vrátil, pokud neprojde to první, aby se vrátil do druhého čtení.

    Víte, tento zákon vznikl proto, aby mladí lékaři, aby budoucí, kteří se teď rozhodují, že budou nějakým způsobem studovat, aby tu zůstali. Aby neutíkali, aby to bylo průhledné, jednoduché, zkrácené. Co z toho vzniklo? Tolik lékařů, a každý má jiný názor. Mně se to strašně nelíbí. Jestli takhle budeme dále pokračovat, tak zákony nedělejme. Tento zákon, když neprojde, vůbec nic se nestane. V takové podobě, v tolika pozměňovácích. A ještě nevíme, ani které projdou. Vůbec nic se nestane. Naše zdravotnictví je výborné, zůstane výborné. A tento zákon, když bude, nebo nebude, nemá na to vliv.

    Ještě jednou, paní předsedající, zkuste mi říct, jestli můžeme hlasovat o zamítnutí zákona. A pokud ne, tak o navrácení do druhého čtení.

    A hrozně moc bych vás kolegy požádal, abyste až budeme hlasovat v prvním pozměňujícím návrhu áčko, abychom nedopustili to, že se dále budeme zabývat komplexním pozměňovákem, ale abychom se zabývali tím zákonem, který dlouhá léta, několik let, připravovali chytří lidé, kteří do toho viděli jinak, než teď emočně a nějak pod lobbingem, kteří to nachystali dobře, ale pak nevím, proč se zákon pozměnil na nějaký komplexní pozměňovák čtyřmi poslanci. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já jenom k vašemu návrhu - my se musíme řídit jednacím řádem. Podle jednacího řádu § 95 odst. 2 - cituji: "Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení." To je jediný návrh, o kterém lze po ukončení rozpravy hlasovat. To jen pro vaši informaci, pane poslanče.

    Nyní eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Janulíka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, já také přispěji svou troškou do mlýna po třiceti letech praxe.

    Když se nad tím zamyslíte, ukažte mně jednu jedinou profesní skupinu, která si dělá takové komplikace ve svém profesním životě, jako jsou lékaři. To opravdu abyste pohledali. To fakt nenajdete.

    Při vší úctě ke kolegům, kteří nad tím strávili tolik času - ten původní záměr byl výborný, ale mám pocit, že při hledání kompromisu jsme úplně ztratili cestu. To se tak rozplizlo a rozbředlo, že ani já už se v tom neorientuji, resp. je tam tolik partikulárních zájmů, jak řekl kolega předřečník, že já třeba sám za sebe vám říkám při vší úctě ke kolegům, k výboru, který na tom strávil práci, k předkladatelům, že pro mě osobně jako lékaře s třicetiletou praxí nejčistší variantou bude vytáhnout kartu, odejít a nezúčastnit se hlasování. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím s další faktickou pana poslance Hegera. Připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já musím panu kolegovi Brázdilovi říci pár vět. Faktem je, že došlo k velmi výrazným změnám během přípravy toho zákona. Je veřejné tajemství, jak to bylo, a já to tady řeknu jenom proto, aby to jako zajímavost zůstalo v historii.

    Já jsem byl při té první fázi, kdy se ten zákon připravil asi v takové podobě, jako je teď předložen v pozměňovacím návrhu. Potom nastala malá pauza, přišla Česká lékařská komora a vložila do toho verzi, kde bude třicet oborů, velmi podstatně redukovaná verze. Bylo by to možné, kdyby ale tato verze České lékařské komory byla pořádně dotažena do konce. Jestliže v interně, která pro vzdělávání trvá pět let, jsou dva největší obory, kardiologie a gastroenterologie, a jedna zůstala jako specializační obor a druhá měla být jako nástavbový obor s délkou studia minimálně sedm let, aby se dodržela pravidla Evropské unie, takže ještě dva roky po interně, tak to prostě takhle nešlo. Takže se vrátilo k verzi původní a tu reprezentuje ten návrh pod písmenem A. Já velmi doporučuji, aby se pro něj hlasovalo.

    Jinak samozřejmě i klub TOP 09, kde jsou různé názory, bude pro ten návrh hlasovat, protože je výborný, posune naše vzdělávání dopředu, ať to spektrum pozměňovacích návrhů projde jakkoli. Debaty, které jsou zde, a zejména o dětských pediatrech, jsou opravdu z tohoto pohledu trošku okrajové, protože pediatři zůstanou dobří v každém případě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Brázdila. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Jen bych chtěl znovu říci, že navrhuji, abychom hlasovali o navrácení tohoto sněmovního tisku zpět do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, já váš požadavek eviduji. Děkuji.

    Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, já skutečně jenom velmi stručně, protože si myslím, že všechno podstatné tady padlo. Debata se točila kolem toho, jestli bude jednotná, či nebude jednotná pediatrie. Já jsem stále příznivcem jednotné pediatrie, nicméně chápu, že na některé kolegy a kolegyně zapůsobily argumenty sdružení praktického lékaře pro děti a dorost.

    Co se týče těch ostatních věcí, co se týče toho, jakým způsobem se tomu návrhu věnoval zdravotní výbor, tak si myslím, že nad tím bylo stráveno hodně práce a že v podstatě stanovisko zdravotního výboru k pozměňovacím návrhům je velmi erudované, velmi zodpovědné. Já věřím, že ať dopadnou některá hlasování o některých pozměňovacích návrzích tak či onak, tak to nezmění základní smysl tohoto zákona.

    Já bych velmi plédoval pro to, abychom jako celek tento zákon podpořili, protože si myslím, že nás to posouvá velmi výrazně kupředu, byť chápu, že je tady spousta lékařů a každý má trochu jinou představu, jak to má být. Ale vězte, že nelze úplně najít návrh, kde budou úplně všichni spokojeni. Nicméně se asi shodneme na tom, že ten zákon jako celek řeší spoustu problémů českého zdravotnictví, a já bych byl velmi rád, abychom ho schválili. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

  • Poslanec David Kasal: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já jen velmi krátce. Řekl bych, že na tomto zákonu v zásadě vzorově spolupracovalo jak ministerstvo, tak zdravotní výbor. Je to zákon, který lékařská veřejnost opravdu na jednu stranu potřebuje a na druhou stranu od nás očekává. To je všechno. Děkuji za vaši spolupráci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Přikročíme k hlasování o návrhu pana poslance Brázdila. Je to návrh na vrácení tohoto zákona do druhého čtení. Já vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými kartami.

    V tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 257, přihlášeno 158 přítomných, pro 5, proti 131. Návrh byl zamítnut.

    Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo. ***

    Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Opět nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 277, přihlášeno 171, pro 80, proti 74. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu G2. Jedná se o zařazení IPVZ jako právnické osoby přímo do zákona.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výboru? (Nedoporučující.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 278, přihlášeno 171 přítomných... Nevím, kolik bylo proti, protože mi to služba přehodila. Pro 46, proti 109. Návrh byl zamítnut.

  • Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu J1 a J2, který opět řeší IPVZ do zákona.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Stanovisko výboru? (Nedoporučující.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 279, přihlášeno 171 přítomných, pro 43, proti 105. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu G3, který doplňuje časové omezení pro výkon povolání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Stanovisko výboru? (Nedoporučuje.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 280, přihlášeno 171 přítomných, pro 10, proti 118. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu H1 a H2, který se týká vypuštění podmínky získání licencí pro výkon povolání hlavního nebo vedoucího lékaře.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Doporučující.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 281, přihlášeno 171 přítomných, pro 118, proti 14. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali samostatně o návrhu H3, který se týká toho samého, ale pouze farmaceutů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Stanovisko výboru? (Doporučující.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 282, přihlášeno 171 přítomných, pro 107, proti 12. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

  • Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o posledním pozměňujícím návrhu I, který navrhuje umožnění vzdělávání ve zkráceném úvazku do věku dítěte šesti let, resp. do nástupu do školy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Doporučující.) Stanovisko výboru? (Nepřijal žádné stanovisko.)

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 283, do kterého je přihlášeno 171 přítomných, pro 128, proti 33. Návrh byl přijat.

    Pane zpravodaji, jestli se nemýlím, tak o všech návrzích bylo hlasováno a my bychom měli přikročit k hlasování o celém návrhu zákona. Je tomu tak?

  • Poslanec David Kasal: Ano, přesně tak. I podle mých záznamů bychom měli hlasovat už o návrhu zákona jako celku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím stanovisko pana ministra k zákonu? (Absolutně kladné.) Výbor? (Kladné.)

    Zahajuji hlasování... Omlouvám se, beru zpět. Ještě přednesu návrh usnesení, než budeme hlasovat.

    "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 723, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

    A nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku.... (Námitky z pléna.) Já už jsem zahájila... (Námitky trvají.) Dobrá, znovu anuluji hlasování. Je tady požadavek na odhlášení. Já vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    V tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 286, přihlášeno 168 přítomných, pro 131, proti 13. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    S přednostním právem poprosím k mikrofonu předsedu klubu TOP 09. Prosím, máte slovo. (Ministr děkuje.)

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte, abych jménem klubu TOP 09 a Starostové požádal o přestávku v délce trvání třicet minut. A poprosím všechny členy klubu, aby se dostavili na klub. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, já vaší žádosti vyhovím. Přerušuji jednání Sněmovny do 12 hodin, kdy budeme pokračovat podle schváleného programu. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 11.28 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené dámy, vážení pánové, je 12.01 hodin a my budeme pokračovat v našem přerušeném jednání. Dříve než otevřeme následující bod, dovolte mi načíst omluvu kolegy Benešíka, který se omlouval od 9.15 do 10 hodin. Už je tady. Ale pro stenozáznam je to tak v pořádku.

    Nyní bychom se měli zabývat bodem

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj garančního výboru - tím byl výbor pro zdravotnictví - poslanec Rostislav Vyzula. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 706/4, který byl doručen dne 16. září 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 706/5.

    Nyní se táži pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl projednávaný návrh novely zákona o léčivech a připomněl jeho obsah.

    Předložený návrh sleduje dva hlavní cíle. Prvním z nich je adaptace unijního nařízení o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků. Druhým hlavním motivem navrhovaného zákona pak je zakotvení mechanismu pro omezování tzv. reexportů léčivých přípravků tak, aby byla zajištěna dostupnost léčiv pro pacienty v České republice.

    Navrhovaný zákon byl projednán ve druhém čtení dne 13. září 2016 a byla k němu vznesena řada pozměňovacích návrhů. Na některé z nich bych zde nyní rád reagoval.

    Z hlediska potřeb systému veřejného zdravotního pojištění lze za Ministerstvo zdravotnictví plně podpořit pozměňovací návrh pana poslance Vyzuly týkající se navýšení procentuální sazby, snížení ceny léčivých přípravků, a to na základě dostupných údajů o jejich cenách a úhradách v jednotlivých zemích Evropské unie. Cílem tohoto návrhu změny zákona č. 48 je v oblasti systému maximálních cen léčivých přípravků dosáhnout toho, aby se snížení cen týkalo nejen prvního podobného, ale i všech dalších podobných léčivých přípravků v referenční skupině, čímž by se měla stát regulace cen a úhrad léčivých přípravků efektivnější a na straně pacienta i zdravotních pojišťoven by mělo dojít k úspoře na výdajích za tato léčiva.

    Dovolím si ještě jednu poznámku, abych to možná vysvětlil jednodušeji. Jde tady o ty nejdražší léčivé přípravky tzv. biologické léky nebo centrová léčiva, která se týkají nemocných s rakovinou, s roztroušenou sklerózou a podobně. Naším cílem je dosáhnout úspory, která půjde na úkor zisku farmaceutických firem, a celou tu úsporu věnovat léčbě většího počtu pacientů. Protože my každý rok v této skupině máme poměrně velký problém, protože výdaje zdravotních pojišťoven tady rostou o 1,5 až 2 mld. korun.

    Zaznamenal jsem mediálně i řekněme v rámci zákulisí Poslanecké sněmovny poměrně velkou aktivitu zástupců a lobbistů farmaceutických firem, které se velmi a velmi snaží, aby toto neprošlo nebo to bylo odloženo, protože to jde na úkor jejich zisků. Pevně věřím, že v této Sněmovně všichni potáhneme za jeden provaz a budeme se bít za zájmy pacientů, nikoliv o zisky farmaceutických firem, a věřím, že se tento zákon nikdo nebude snažit obstruovat, zdržovat, protože by odsunoval tuto úsporu. To mi dovolte jenom tady k tomuto pozměňovacímu návrhu, protože si myslím, že si zaslouží velikou pozornost, protože aktivity těch, kteří ho nechtějí, jsou poměrně veliké a významné.

    Ale dovolte k dalším pozměňovacím návrhům. Naopak pozměňovací návrh obsahující novelizaci zákona o regulaci reklamy podpořit nemohu. Ministerstvo zdravotnictví se ztotožňuje s nesouhlasným stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu. Šiřitel odpovídá za způsob šíření, kdežto zadavatel a zpracovatel za obsah reklamy. V návrhu se však nesystémově vypouští odpovědnost zpracovatele. Nová úprava společné odpovědnosti zadavatele a šiřitele by znamenala, že zadavatel reklamy by v daném případě odpovídal i za způsob šíření a šiřitel i za obsah šířené reklamy. Navrhované rozložení odpovědnosti nelze spravedlivě po zadavateli a šiřiteli požadovat.

    Obdobně pak ministerstvo nemůže podpořit ani většinu ostatních pozměňovacích návrhů podaných ve druhém čtení jednotlivými poslanci, neboť jsou buď v rozporu s cíli, které návrh sleduje, nebo jdou významně nad jeho rámec, aniž je taková změna odůvodněna nějakou akutní potřebou. Takovým návrhem je např. zavedení dispenzačního poplatku v lékárnách nebo používání pojmu lékárna a označení lékáren lékárenským křížem, což je problematické i vzhledem k absenci přechodných ustanovení.

    Děkuji za pozornost i za podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky - paní poslankyně Markové, Pastuchové, pana poslance Zahradníka a pana poslance Štětiny. Pan zpravodaj se hlásí do rozpravy s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dostáváme se k zákonu, který je nesmírně důležitý. Je to zákon, tak jak zde bylo řečeno panem ministrem, který napravuje celou řadu záležitostí, jež v minulosti zde nebyly. A je s podivem, že něco takového zde doposud nebylo, jako třeba určitá pevná pravidla na reexporty. Díky tomu docházelo přes naši republiku k reexportům do zahraničí až v hodnotě - někdy říkají tří miliard, někteří pěti nebo až osmi miliard. A to jenom za ceny, prosím vás, které jsou u nás. Teď si spočítejte to, jaký to mělo eventuálně zisk, když ceny léků nejsou u nás úplně nejlevnější, ale proti Německu třeba poloviční. A proto se vyplatilo distributorům vždycky nakoupit u nás a vlastně bez jakékoliv kontroly prodat v Německu ani ne za dvojnásobek, ale kdyby to bylo jenom o 10, o 20, o 30 %, tak určitě je to hezký zisk.

    Uvědomme si ještě jednu věc, než budeme diskutovat a než budeme hlasovat. Zdravotnický výbor se této problematice věnoval velmi pečlivě. Téměř rok jsme probírali všechny možné varianty. A musíme si uvědomit to, že finanční prostředky na zdravotnictví u nás jsou takové, jaké jsou. Je to něco kolem 300 mld. korun ročně. Přitom tato vláda za poslední tři roky každým rokem umožňuje přírůstek asi 10 mld. Je to tak jako roughly, ale něco kolem těch 10 mld. vždycky navíc. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu zpravodaji. Další řádně přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Přeji hezký den, vážený pane předsedající, vážení členové a členky vlády, vážené kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych opakovaně, jak to zaznělo ve druhém čtení tohoto návrhu zákona, vás požádala o podporu svého pozměňovacího návrhu, který najdete pod písmenem E a v systému pod číslem 4916.

    S velkým zájmem jsem, určitě jako řada z vás, poslouchala minulý týden tiskovou konferenci pana ministra zdravotnictví Němečka. Já i jako členka správní rady VZP jsem si vědoma toho, že rozpočet na léky není možné navyšovat do nekonečna. A pokud lze léčit za stejný rozpočet více pacientů, nelze s tím nesouhlasit. Ano, potřebujeme levnější léky pro pacienty, ale potřebujeme je tady u nás v České republice. V případě, že se pouze sníží ceny, nestanou se tyto léky o to atraktivnější pro vývoz do západních krajin Evropské unie, kde jsou v některých případech až několikanásobně dražší než u nás, a bude tedy možno je prodávat s vysokým ziskem?

    Jsem dlouhodobě v kontaktu s pacienty a pacientskými organizacemi. Řada z nich vnímá velmi citlivě nedostatek určitých léčivých přípravků především na srdeční onemocnění, dýchací obtíže, nervové poruchy, diabetes či srážlivost krve. U těchto léků, pro které si pacienti běžně chodí do lékárny a které výrazně ovlivňují kvalitu jejich života, ale často dochází k výpadkům, a to z důvodu tzv. reexportů nebo výpadku dovozu. Poté, co vládou předložený návrh, nebo resp. panem ministrem zdravotnictví, ten, který právě projednáváme, prozkoumali odborníci, usoudili, že problém paralelní distribuce léků, tedy tzv. reexportů, léků hrazených ze zdravotního pojištění, není řešen dostatečně, spíše kosmeticky.

    Problém reexportů řeší skutečně právní úprava, která byla nedávno přijata na Slovensku, a tou je také inspirován můj pozměňovací návrh. Jeho cílem je zavést opatření omezující reexport jednodušším a administrativně méně zatěžujícím způsobem oproti vládnímu návrhu. Distribuovat hrazené léky do zahraničí by mohl pouze držitel rozhodnutí o registraci, tedy farmaceutická společnost, nebo distributor s jeho souhlasem zmocněný. Tato úprava se vztahuje pouze na hrazené léky. Ty jsou regulované maximální cenou, a proto jsou ohroženy reexportem v případech, kdy v jiných zemích není regulace tak přísná.

    Vzhledem k již zavedeným povinnostem v našem zákoně o léčivech je můj pozměňovací návrh při zachování základního principu stručnější, než je ten slovenský. Například se jedná o to, že není třeba zavádět definici. Z pohledu našeho zákona se jedná o distribuci, vývoz směřuje totiž do třetí země. S tímto pojmem pracuje již ministerská novela. Povinnost držitele registrace zajistit dodávky pro pacienty v České republice a sankce za neplnění už v zákoně máme. Rovněž lékárny, pokud objednají lék jako lékárna, nemohou jej vracet zpět do distribuce. Distribuci do zahraničí může uskutečnit tedy pouze držitel registrace nebo jím zmocněný distributor. Zmocnění se bude vydávat pro každou distribuci zvlášť - analogicky se slovenskou úpravou. Zákon stanoví minimální náležitosti zmocnění. V praxi by ve zmocnění mělo být ošetřeno předání informace držiteli rozhodnutí o registraci o distributorem realizované distribuci do zahraničí. Následně držitel registrace ohlásí elektronicky údaje o svých lécích distribuovaných do zahraničí buď jím, nebo distributorem. Interval hlášení bude stanoven vyhláškou. Povinnost předávat informaci o reexportu je přidávána do § 33 k hlášením o dodávkách na trh. Hlášení distributora o záměru reexportovat se tedy ruší a zůstává mu tedy klasické hlášení podle DIS13. Státní ústav pro kontrolu léčiv bude informace o reexportech jedenkrát měsíčně předávat ministerstvu, které bude zveřejňovat čtvrtletní přehled vyvezených léčivých přípravků.

    Vzhledem k tomu, že již podle současného znění zákona má držitel rozhodnutí o registraci povinnost zajistit dodávky léčivého přípravku v množství a časových intervalech odpovídajících potřebám pacientů v České republice a k tomu příslušné sankce, bude moci distribuovat do zahraničí nebo udělit souhlas pouze v případě, že budou potřeby pacientů v České republice pokryty, jinak bude sankcionován. Sankce se udělují i v případě, pokud by distributor distribuoval léčivý přípravek bez, anebo v rozporu se zmocněním distributora, podobně pokud by držitel rozhodnutí o registraci neoznámil distribuci svého hrazeného přípravku do zahraničí.

    Tento pozměňovací návrh vznikl, jak již bylo řečeno, na základě slovenského zákona, kde se skutečně, nejen slovy, bojuje proti tzv. reexportům, které mohou ohrozit dostatek určitého potřebného léku pro pacienty. Slovenský zákon dostal i notifikaci z Evropské unie, takže neuspěje protiargument nesouladu s legislativou Evropské unie. Navíc se v poslední době v rámci Evropského parlamentu stále více hovoří o možnosti vyjmutí léčivých přípravků ze skupiny zboží. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. Další řádně přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych se i já vyjádřila k tomuto návrhu.

    Ministerstvo zdravotnictví České republiky se v předložené novele zákona snaží omezit souběžné vývozy léčivých přípravků z České republiky, a tím zabezpečit dostatečné množství léčivých přípravků pro české pacienty. Bohužel navržené znění neposkytuje schůdná řešení pro nedostatečné zásobování některými léky, což je ve většině případů způsobeno nedostatečnými dodávkami farmaceutických společností kvůli jejich systému řízení dodávek. Ministerstvo zdravotnictví České republiky má v současné době nástroj pro omezení paralelní distribuce. Může vydat mimořádné opatření - § 11 písm. h) zákona o léčivech. Jestliže by Ministerstvo zdravotnictví České republiky ke stávajícímu nástroji doplnilo sankci za porušení vydaného mimořádného opatření, nebylo by nutné vytvářet nová paragrafová znění a hledat složitou cestu ke kompatibilitě se Smlouvou o fungování Evropské unie.

    Novela zákona je proti souběžnému vývozu, a nikoliv proti nedostatkům léčivých přípravků. Za nedostatky léků ve většině případů nestojí paralelní distribuce, ale samotní výrobci, a to z důvodu problémů ve výrobě, stahování závažných šarží a podobně. Obecně je známo, že na některých trzích může vzniknout nedostatek léčivých přípravků z důvodu problémů ve výrobě nebo problémů s jakostí, což je tématem pracovní skupiny Evropské agentury pro léčivé přípravky, která na svých stránkách pravidelně zveřejňuje seznam centrálně schválených léčivých přípravků, které jsou v nedostatku právě kvůli problémům ve výrobě. Zde se nabízí otázka, zda a jak Ministerstvo zdravotnictví České republiky, případně Státní ústav pro kontrolu léčiv, systematicky sbírá informace o výrobních problémech, případně o problémech s kvalitou, a jak s těmito daty dále zachází.

    Na základě zkušeností se zahraničními úpravami ze zemí Evropské unie navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu spojit s uvedením přípravku na trh povinnost zpracovat návrh opatření k předcházení případným obtížím s dodávkami přípravku, zmírnění důsledku výpadku dodávek a k zajištění informovanosti distributorů tak, aby tito distributoři byli dále schopni plnit své závazky vůči odběratelům. V případě život zachraňujících léčivých přípravků - používá se pojem v medicíně užívaný, jehož význam je v zásadě ustálený a neměl by činit při výkladu zákona potíže - se navrhuje uložit držitelům oprávnění povinnost zpracovat krizový plán k zajištění dostupnosti přípravků s cílem zabránit ohrožení pacientů, kteří jsou na těchto přípravcích závislí na životě. Návrh vychází ze skutečnosti, že samo uložení povinnosti distributorům k zajištění dodávek přípravku situaci neřeší, pokud současně nebudou zavázáni také ti původní dodavatelé, od nichž distributoři přípravky získávají.

    V navrženém znění chybí definice nedostatku. Tuto definici nelze nalézt ani v termínech aktuální zásoba či zhoršení pokrytí potřeb pacientů. Nedostatek je nutno přesně definovat. Kritéria pro určení a hodnocení nedostatku musí být objektivní a transparentní. Pokud bychom měli definovat nedostatek pro Českou republiku, bylo by akceptovatelné mnou předkládané znění § 77c odst. 1.

    V tom samém paragrafu navrhuji i vypustit část textu, protože autor předlohy zbytečně matoucím a interpretačně nepřehledným způsobem říká, že nedostatkem se rozumí nedostatečné pokrytí aktuálních potřeb pacientů a že nedostatečným pokrytím aktuálních potřeb pacientů má být ohrožena dostupnost a účinnost léčby a že to má dopadat na ochranu zdraví obyvatelstva a má to mít významný vliv na poskytování zdravotních služeb. Pak pouze v kruhu opakuji jedno a totéž, totiž že na trhu chybí lék, bez něhož pro alespoň některé pacienty chybí významná terapie. To ale zcela dostatečně vyjadřují slovy "aktuální zásoba předmětného léčivého přípravku nebo léčivých přípravků již dostatečně nepokrývá aktuální potřeby pacientů v České republice". Z uvedeného důvodu navrhuji text vypustit jako zcela nadbytečný.

    Dále v předkládané novele chybí absence definice nenahraditelného léku, kterou se ve svém návrhu snažím definovat v § 77d odst. 1. Navrhovaná oznamovací lhůta v délce 15 dnů je neúměrně dlouhá. Hlásit vývoz léku, který bude na seznamu, 15 dní předem... díky pozměňovacímu návrhu poslance Skalického pravděpodobně dojde k prodloužení lhůty na 15 pracovních dnů. Pokud projde, představuje velmi byrokratickou a finanční zátěž pro distributora, vytváří i právní nejistotu a není reálné pro dynamický trh. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se k tomuto tématu dostal jako zpravodaj výboru pro evropské záležitosti, kterýžto výbor projednával tuto novelu z hlediska jejího souladu s právem EU. Jinak víte, že se tady ve Sněmovně zabývám trochu jinými tématy nežli tématem zdravotnictví nebo zákona o léčivech.

    Musím na začátek korektně říci, že výbor pro evropské záležitosti projednal tento zákon a že rozpor s právem EU neshledal, a tedy doporučil Sněmovně schválit tento zákon v předloženém znění. Dále přesto považuji za svoji povinnost, nyní už tedy nikoliv jako zpravodaj, ale jako poslanec, na některé věci, které poukazují na nesoulad tohoto zákona s právem EU, upozornit.

    Toto znění zákona, tak jak je předloženo, se staví pouze proti souběžnému vývozu, ale nikoliv proti nedostatku léčivých přípravků na českém trhu. V roce 2013 byla společností Birgli zpracována studie o příčinách nedostatku léků v zemích EU - Řecku, Španělsku, Polsku, Francii a Velké Británii. Ze zprávy jednoznačně vyplývá, že paralelní distribuce nestála za nedostatky léčivých přípravků v uvedených zemích, ale mezi nejčastější příčiny patřily v sekci nepředvídatelných příčin výpadky léků, přírodní katastrofy, problémy ve výrobě, nedostatek výchozích surovin, nedodržování regulačních standardů, výpadky na balicích linkách. Paralelní distribuce obsadila v žebříčku těchto příčin nedostatku léků až osmé místo.

    Musím říci, že novelizované znění zákona o léčivech vnímám jako množstevní omezení, což není slučitelné se Smlouvou o fungování EU, konkrétně čl. 35 této smlouvy, který říká, že množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána. Otázka je, co se rozumí opatřeními s rovnocenným účinkem. I tady existuje výrok Evropského soudního dvora, který opatření se stejným účinkem definoval následujícími slovy. Jsou to podle Evropského soudního dvora všechna pravidla pro obchod přijatá členskými státy, která jsou způsobilá bránit přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně obchodu uvnitř Společenství, jsou považována za opatření se srovnatelným účinkem jako množstevní omezení.

    Dokonce existuje rozsudek Evropského soudního dvora ve věci obchodu s léčivými přípravky, tedy paralelního obchodu. Tento rozsudek z roku 1976 opět stejnými slovy stanovuje, co to je množstevní omezení vývozu, a pokládá jej za opatření ve Společenství zakázané. Je mi jasné, že Ministerstvo zdravotnictví tady argumentuje hned následujícím článkem smlouvy, který říká, že články 34 a 35 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu atd. atd., nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

    Tady musím říct, že je určitá paralela, kterou už jsme tady možná víckrát, ale já si vybavuji jeden případ, zažili, a to bylo v případě novely zákona o ochraně ovzduší, kde paragraf umožňující kontroly kotlů v domácnostech, tedy hrubé porušení ústavního práva na důvěrnost soukromí a bydlení, vysvětluje stejným ústavním právem na zdraví a bezpečnost občanů. Otázka je tedy, který z těch dvou veřejných zájmů je významnější. Tady ministerstvo jasně dává přednost veřejnému zájmu před volným obchodem.

    Rovněž musím podotknout a připomenout, že Ministerstvo zdravotnictví v rámci vnějšího připomínkového řízení neakceptovalo připomínky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které se odvolávalo již na zmíněný rozsudek z roku 1976. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi.

    Chtěl bych vás, milé kolegyně, milí kolegové, upozornit přátelsky na základě výzev z Poslanecké sněmovny, že podle § 95 odst. 2 jednacího řádu se ve třetím čtení koná rozprava pouze, ve které lze navrhnout legislativně technické úpravy, gramatické chyby, chyby písemné nebo tiskové, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Prosím, nezatahujte sem řádné projevy, které patří do prvního či druhého čtení. Děkuji.

    Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Štětina. Děkuji panu poslanci. Prosím.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobré poledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane profesore, dámy a pánové. Budu jednoznačně respektovat to, co zde řekl pan místopředseda, a budu velmi rád, když se to bude týkat všech zákonů, které zde ještě budeme schvalovat, než tato Sněmovna skončí svoji činnost. Takže budu pouze heslovitý. Jednak si myslím, že všechno zde naprosto jasně řekl pan ministr. Zdůvodnil to pan zpravodaj. Diskutovalo se k řadě věcí naprosto zbytečně. A já se tedy vyjádřím k základním věcem.

    Je naprosto správně, že Ministerstvo zdravotnictví má veřejný zájem, a ne zájem obchodní. To za prvé. Když jsem si připravoval pozměňovací návrhy, tak jsem se ptal nejdříve pacientů, pak jsem se ptal lékárníků, pak jsem využíval svých vlastních zkušeností, a skutečně toto je na prvním místě veřejný zájem. Jsem přesvědčen, že lékárenství je - a to je jasné, to není jenom moje přesvědčení - je zdravotnická služba. A takto se k ní musíme chovat. Myslím si, že tento zákon, který ministerstvo předkládá, s řadou pozměňovacích návrhů, je dobrý.

    A pokud už na závěr mohu hovořit, tak moje pozměňovací návrhy směřují pouze k několika základním věcem - aby bylo zabráněno reexportům, za druhé, aby v každé lékárně dostal pacient léky, které mu patří, to znamená, aby nemusel objíždět Prahu a celý kraj, aby se nekšeftovalo do zahraničí. A pak jsou to takové drobnosti, že by neměl léky vydávat ten, kdo to nemůže vydávat, tzn. po jednodenním kurzu, to je naprosto špatné. Že by lékárna, která vydává léky, měla být nějakým způsobem označená, ale pan ministr se k tomu vyjádřil. Já to beru a myslím, že do budoucna se to bude řešit.

    A samozřejmě budu rád, když některé mé pozměňovací návrhy podpoříte. Já vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Dalším řádně přihlášením do obecné rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říct k tomuto návrhu zákona, že se domnívám, že se snažíme vyrobit rovnák na ohýbák. Ale chtěl bych se dotknout některých pozměňovacích návrhů.

    Chtěl bych se zeptat pana ministra, aby nám tady odpověděl, jestli ví, které nemocniční lékárny reexportují léčiva, resp. přes které nemocniční lékárny se ta léčiva reexportují dál. A za druhé bych se chtěl zeptat, kde bere Ministerstvo zdravotnictví jistotu, že u pozměňovacího návrhu pana poslance Vyzuly skutečně dojde ke snížení cen biosimilars o 30 % a generik 40 % a že vývozci těchto léků z trhu neodejdou a neposílí se dominance výrobců originálních léků. To je totiž věc, kterou je nutno zvažovat. Myslím, že všichni jste dostali určitě spoustu právních názorů a posouzení a tabulek, abyste se mohli nějak orientovat v tom složitém zákoně a správně se rozhodnout. Ale toto je klíčové. Protože ten pozměňovací návrh vyrobilo Ministerstvo zdravotnictví, tak bych se chtěl zeptat, jestli se dělalo nějaké posouzení a jestli se k tomu vyjadřoval Státní ústav pro kontrolu léčiv, jestli k tomu je nějaká analýza a dá se ten dopad odhadnout.

    Jinak chci říct, že to, co dneska je v oblasti distribuce, reexportu atd., to je prostě pokřivený trh. To je pokřivený trh, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevymáhá to, co má vymáhat, a to znamená, nevymáhá dodávky do všech lékáren nebo všem distributorům, tak aby přístup k lékům měly všechny lékárny. To, co tady řešíme, to je důsledek toho, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedělá, co má konat. Takže pokud chceme, aby došlo k tomu, že se ten trh narovná, tak bude muset dojít ke změně politiky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a pak tady bude fungovat normální trh, který se dá regulovat.

    Děkuji a těším se na ty odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, budu se snažit dodržovat jednací řád a neprodlužovat tuto diskusi, protože jistě všichni už čekáte na závěrečné hlasování.

    Problematika zákona o léčivech je velmi složitá. Myslím, že jsme to zažili všichni v posledních týdnech a měsících, kdy jsme byli zahlcováni řadou někdy velmi rozporuplných informací zejména k pozměňovacím návrhům, které schvaloval zdravotní výbor po jednání druhého čtení.

    Norma, kterou schvalujeme, má dva základní cíle. Jedním z nich jsou klinické studie nebo úprava legislativy ohledně klinických studií. Tu nikdo nerozporuje a je velmi důležitá. Tou druhou je skutečně problematika reexportu. My jsme hledali na zdravotním výboru i zde ve druhém čtení takové opatření, které by skutečně do tohoto problému, o kterém tady dlouze hovoříme, jednoznačně zasáhlo. Hledaly se různé cesty, byly předloženy různé pozměňovací návrhy a nakonec největší podporu na zdravotnickém výboru měl pozměňovací návrh, na kterém spolupracovalo Ministerstvo zdravotnictví a přednesl ho pan kolega Běhounek, potažmo kolega Krákora a další, který se právě týká opatření k zabránění paralelních reexportů. Poté, co jsme na zdravotním výboru v garančním výboru ho jednoznačně podpořili, se k nám ale snesla celá řada různých odborných, pseudoodborných názorů, které byly mnohdy podloženy i velmi sofistikovanými právními názory, které ale šly často proti sobě. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému. A zatím posledním řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji, pane místopředsedo. Já také doufám, že nepřekročím jednací řád a že i on umožní určité vyjádření k některým pozměňovacím návrhům.

    Začal bych tím, co říkali předřečníci, nebo poslední předřečník. Pokud jde o vlastní návrh týkající se transpoziční změn a reexportů, nemáme výhradu úpravy po předložených pozměňovacích návrzích. Pokud jde o ten reexport, tak nám vyplývají asi tak, že to, co předkládá KSČM zde ústy paní poslankyně Markové, je opravdu riziková záležitost. Já jsem byl u toho, když se připravovala verze již před několika lety, která by kopírovala slovenskou, a tenkrát většinový právnický názor převažoval jako negativní a rizikový vůči EU.

    Pokud jde o pozměňovací návrh, který se snaží protlačovat, nebo spíše potlačovat podporu monopolu, který je ve vztahu mezi výrobcem a distributorem, který vede k dodávání určitých léků jenom do vybraných lékáren, tak tento návrh podporujeme, protože se domníváme, že v lékárnách, tam, kde pacient lék požaduje, by lék měl být distributorem opatřen.

    Pokud jde o názory z našeho klubu, tak jenom za pana dr. Skalického, který je na služební cestě, konstatuji, že jeho pozměňovací návrhy, které se týkají možnosti vydávat opatření obecné povahy pro Ministerstvo zdravotnictví, i když nebyl ten návrh vydán SÚKLem apod., podmínky kvalifikace pro prodejce, tak oba tyto návrhy budeme jako TOP 09 a Starostové podporovat.

    Určitý problém máme s pozměňovacím návrhem profesora Vyzuly na snížení marží u generik a biosimilars. Je to pozměňovací návrh, který zde byl sice propagován velmi tvrdými, až výhrůžnými slovy, že kdo ho nepodpoří, bude pokládán za lobbistu, který podporuje farmaceutické firmy. Musím také konstatovat, že ten návrh byl předložen jednak bez důkladné analýzy, bez stanoviska SÚKLu. Byl předložen jako přílepek, protože se týká zákona o veřejném zdravotním pojištění, který nebyl otevřen, a že podle nás přináší minimálně určitá rizika na zvýšení nedostatku zejména těch biosimilars, protože není dostatečná řada zkušeností, která by dokázala odhadnout, zda nebudou, nebo budou některé léky zadržovány a registrovány později, než by bylo záhodno, díky tomu, že to nebude výhodné pro výrobce.

    Vstupní ceny léků jsou u nás relativně nízké, takže i to snížení biosimilars a generik zůstane stále na výsledné úrovni nízkých cen léků, tak jak jsme si na to v posledních letech zvykli. Je nám to občas i vyčítáno. Takže ta rétorika, která se objevila například v usnesení asociace nemocnic, která nese slova, která by si téměř zasluhovala padesátých let, jak podporujeme hanebné marže a zisky výrobců, není tak úplně namístě.

    Jsou tu ještě další dva návrhy, které zmíním, a tím skončím. Jsou rovněž podány jako přílepky, musím konstatovat. Ale když už se ta praxe tady jaksi zavedla, tak je podpoříme. První je dispenzační poplatek v lékárnách, nebo nějaký speciální výkon. Já z toho nejsem nadšen. Celá ta věc vyžaduje důkladné prohovoření. Ale situace v lékárnách se zhoršuje přinejmenším tím, že řada drahých léků se přesunula do léků nemocničních v oblasti centrových léků. A navíc, jak jdou ceny léků dolů, tak klesají marže lékáren. Čili i ten vztah marže, když se dělí mezi výrobce, distributora a lékárnu, je potřeba přinejmenším přehodnotit v budoucnu a tento pozměňovací návrh to chce připomenout. Podobně ještě poslední návrh, aby zelená hvězda byla zoficiálněna jako lékárenský symbol, byť je to přílepek, tak ho také v této situace podpoříme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi, který byl zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, rozpravu končím.

    Ptám se na závěrečná slova. Nejprve pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi jenom pár poznámek k projednávání tohoto zákona i tomu, co tady zaznělo teď na půdě Poslanecké sněmovny.

    Nejprve k zákonu jako celku a k nastavení systému bránění reexportům. Já si plně stojím za tím, že tento návrh je poměrně mírný z hlediska toho, že bychom narušovali volný pohyb zboží v rámci EU. Plně odpovídá právu EU a využívá toho, že zároveň právo EU umožňuje v zájmu ochrany zdraví a života pacientů přijmout opatření, které zajistí dostatek léčivých přípravků pro pacienty v České republice. Tady jsem hluboce přesvědčen, a na základě právních analýz, které máme k dispozici, že zvolené řešení je plně komfortní. A jsou země, kde zvolily mnohem drastičtější a radikálnější formu řešení. To je k zákonu jako celku.

    Potom k některým návrhům, které tady zazněly k reexportům. Musím říct, že pokud by tady prošlo, že ministerstvo bude mít na zásah a případný zákaz reexportů dva pracovní dny, tak si moc neumím představit, že budeme schopni skutečně účinně zasahovat. To by popřelo jeden ze základních principů tohoto zákona.

    Odpovím tady i prostřednictvím pana předsedajícího na dotaz pana poslance Kaňkovského, co se týče pozměňovacího návrhu, jehož autorem je pan poslanec Běhounek. Já tady musím potvrdit, že jsem dostal stanovisko předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, že má pochybnosti o tom, že zvolený přístup je v pořádku. Nicméně byl jsem pak informován panem poslancem Běhounkem, že mluvil s panem předsedou a že se domnívá, že jde o nepochopení tohoto mechanismu. Nicméně tady musím říct, že tady pochybnost u pozměňovacího návrhu byla vznesena. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se na závěrečná slova zpravodajů, pana poslance Vyzuly, případně pana poslance Zahradníka. Není zájem.

    Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím nyní pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám k tomu své stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám přednesl hlasovací proceduru, která byla schválena výborem pro zdravotnictví na 40. schůzi, a to 21. září 2016.

    Pokud se týká hlasovací procedury, tak za prvé byly legislativně technické úpravy, ale ty nebyly žádné vzneseny, takže tento bod nám padá a můžeme se věnovat přímo jednotlivým návrhům.

    Za prvé bychom měli hlasovat společně o návrzích A1 až A7, A12, A14 až A19 a A21. To jsou návrhy, které prošly a byly schváleny usnesením zdravotního výboru.

    Další hlasování by se týkalo návrhu A20 samostatně. Rovněž to prošlo usnesením zdravotního výboru.

    Dále bychom hlasovali o návrhu H, a to společně s návrhy K3 až K6.

    Dále bychom hlasovali o návrhu B1, ale bylo by to nehlasovatelné, pokud bude přijat návrh H.

    Dále bychom hlasovali o návrhu B2 samostatně, B3 samostatně, B4 samostatně.

    Dále bychom hlasovali o návrhu C, ale bylo by to nehlasovatelné, pokud bude přijat některý z návrhů H, B1, B3 nebo B4.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu D3, ale bylo by to nehlasovatelné, pokud bude přijat některý z návrhů B4 nebo C.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu E, ale byl by nehlasovatelný, pokud bude přijat některý z návrhů H, B1, B3, B4, C nebo D3.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu F1, byl by ale nehlasovatelný, pokud bude přijat některý z návrhů pod písmenem H nebo B1, B3, B4, C, D3 nebo E.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu A13, ale byl by nehlasovatelný, pokud bude přijat F1. A13 je opět usnesení zdravotního výboru.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu J1, byl by ale nehlasovatelný, pokud bude přijat návrh pod písmenem A12.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu J2, ale byl by nehlasovatelný, pokud bude přijat některý z návrhů H, B1, C, E, F1 nebo K2.

    Dále bychom měli samostatně hlasovat o J4, potom samostatně o J5, samostatně o J6, samostatně o J8, samostatně o J7, ale tento by byl nehlasovatelný, pokud bude přijat návrh J8.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu K1, v dalším potom hlasovat o K2, což by bylo ale nehlasovatelné, pokud bude přijat některý z návrhů H, B1, C, E, F1 nebo J2.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu A8 společně s A9, ale bylo by to nehlasovatelné, pokud bude přijat návrh B4.

    Dále bychom měli hlasovat o návrhu A10 společně s A11, ale bylo by to nehlasovatelné, pokud bude přijat některý z návrhů B3, C, E nebo F1.

    Dále bychom měli hlasovat o J3, ale bylo by to nehlasovatelné, pokud bude přijato cokoli kromě A20, K1 a J5 až J8.

    To by bylo jednotlivé hlasování. Pak bychom měli hlasovat o návrhu jako celku.

    Ještě menší poznámky k proceduře. Možná vás zaráží, že některé návrhy nejsou v hlasovací proceduře. Proto bych uvedl, že pozměňovací návrhy pod písmenem D1, D2, F2, F3, celý návrh G a celý návrh I jsou nehlasovatelné, protože jsou totožné s dříve načteným návrhem poslankyně Pastuchové pod písmenem C. Dále návrhy C1 a C2 jsou shodné s návrhy D1, D2, F2 a F3, C4 je shodný s I1, C7 je shodný s G1 a I2, C8 je shodný s G2, C9 až C11 jsou shodné s G3 až G5. Dále je nehlasovatelný návrh J9, protože je shodný s návrhem J1.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. K proceduře se hlásí paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Jelikož, jak jsem tady uvedla, je můj pozměňovací návrh komplexní a řeší komplexně problém reexportů, tak bych poprosila, aby se hlasoval jako třetí, to znamená za hlasováním o A20, ještě před H, protože je jasné, že pokud by byly přijaty tamty návrhy, tak vlastně by byl ten můj nehlasovatelný. Ale on řeší tu věc komplexně, takže by bylo podle mě čistší, aby jasně všichni dali najevo, jakým způsobem se staví k reexportům, tak aby bylo jasné, aby se o tom tedy hlasovalo, protože jinak se o tom zřejmě nebude hlasovat. Takže jestli by bylo možné, abychom předřadili hlasování o E před H, to znamená jako třetí hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je pozměňovací návrh k proceduře paní poslankyně Soni Markové, která chce, aby po bodu A20 bylo hlasováno o jejím komplexním pozměňovacím návrhu. Je to tak?

    Je tady žádost o odhlášení všech. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu k proceduře paní poslankyně Markové, která chce, aby její pozměňovací návrh byl hlasován po bodu A20.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 287, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 47, proti 70. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu procedury, tak jak ji přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 288, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 130, proti 3. Návrh procedury byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Takže můžeme přistoupit k bodu 1 hlasování. To se týká usnesení zdravotního výboru a jsou to návrhy pod písmeny A1 až A7, A12, A14 až A19 a A21. Vesměs jsou to legislativně technické úpravy. A21 je upravená účinnost. ***

    Poslanec Rostislav Vyzula: Dále máme návrh K1 poslance Vyzuly pod číslem 4913 týkající se cen biosimilars a generik. Stanovisko výboru bylo bez stanoviska.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Kladné.)

    Zahajuji hlasování o K1. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 301, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 131, proti 12. Návrh nebyl... byl přijat, pardon.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Dále máme návrh K2, ten je ale nehlasovatelný, protože byl přijat návrh H.

    Dále máme návrhy A8 a A9 pocházející z usnesení zdravotního výboru. Bylo by nehlasovatelné, pokud byl přijat B4, ale B4... ano, B4 byl přijat, takže je tento návrh K2 nehlasovatelný.

    Pak máme... (Předsedající: A10.) Návrh A10, ano, pardon. Tak, už jsem se chytil. Návrh A10 plus A11 by byly nehlasovatelné, pokud by byl přijat B3, C, E nebo F1. Návrh B3 nebyl přijat, E, F jsme nehlasovali, takže bychom o něm měli hlasovat. Takže stanovisko výboru je doporučující.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Kladné.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích A10 a A11. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 302, přihlášeno 166 poslankyň a poslanců, pro 161, proti jeden. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: A v posledním hlasování je návrh pod písmenem J3 pana poslance Štětiny číslo 4526/3. Bylo by to nehlasovatelné, pokud by byl přijat A20 nebo K1. Návrh K1 byl přijat, takže je to nehlasovatelné.

    Takže tím, pane předsedající, bychom měli mít všechny návrhy odhlasovány.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. O všech návrzích tedy bylo hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon číslo 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 706, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Stanoviska pana zpravodaje? (Pozitivní.) Stanovisko pana ministra? (Kladné.)

    Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 303, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 125, proti 5. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministru i panu zpravodaji. (Zpravodaj: Děkuji.)

    Dalším bodem našeho jednání je bod

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jiří Petrů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 597/2, který vám byl doručen dne 8. září 2016. Garanční výbor návrh zákona neprojednal.

    Nyní se táži navrhovatelky, zda má zájem vystoupit - a paní ministryně má. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, dovolte mi, abych uvedla třetí čtení návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, který předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj.

    Obsahem této novely autorizačního zákona je vyjasnění právní úpravy, přizpůsobení aktuální situaci na trhu a měnícím se potřebám obou komor, který tento zákon zřizuje. Také narovnání právního stavu tam, kde se doslovný výklad rozchází s účelem a smyslem úpravy. Navrhovaná změna této novely nemá dopady na státní a veřejné rozpočty, na územní samosprávné celky ani na životní prostředí. Navrhované změny se dotýkají fyzických a právnických osob jako podnikatelských subjektů. Dopady na tyto subjekty hodnotím velmi pozitivně.

    Při jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kam byla novela autorizačního zákona při jejím prvém čtení přidělena, byl podán panem poslancem Petrů pozměňovací návrh, jehož předmětem jsou legislativně technické úpravy, které reagují na přijetí zákona číslo 126/2016 Sb., kterým se mimo jiné také novelizuje právě tento autorizační zákon, a dále termín nabytí účinnosti. Pozměňovací návrh byl podpořen členy výboru a zapracován do 213. usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. S těmito pozměňovacími návrhy souhlasím.

    V rámci druhého čtení byl panem poslancem Oklešťkem vznesen pozměňovací návrh, jehož předmětem je vznik České komory zeměměřičů a současně změna zákona o živnostenském podnikání a změna zákona o zeměměřictví. Obdobné návrhy byly již předloženy, a to v rámci projednávání celého návrhu zákona, a to jednak ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde návrh také předložil pan poslanec Petrů, který jej následně po podrobné rozpravě a také vysvětlení zástupců Ministerstva pro místní rozvoj stáhl. Předtím byl tento návrh uplatněn i v meziresortním připomínkovém řízení, bylo debatováno na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj i autorů této myšlenky, avšak v neúplném znění, a to bez posouzení dopadů regulace a také bez projednání návrhu s resorty. S tímto návrhem nemohu souhlasit a neakceptujeme tuto připomínku.

    Předložený pozměňovací návrh, který je součástí této novely, navrhuje, aby pro obory katastr nemovitostí, státní mapová díla, zeměměřické činnosti pro potřeby obrany státu a inženýrská geodézie byly součástí tohoto zákona. Pouze obor inženýrská geodézie však věcně souvisí s tímto zákonem, zbylé obory nesouvisí s autorizačním zákonem. Návrh opravňuje autorizované osoby k výkonu vybraných činností. Vybrané činnosti ve výstavbě definované stavebním zákonem však zeměměřickou činnost vůbec neuvádějí, a tak by přijetí tohoto návrhu bylo v rozporu se stavebním zákonem, který nyní zde také leží ve Sněmovně jako návrh novely.

    Vzhledem k počtu osob, kterých by se také nová úprava dotýkala, vidím zřízení samostatné komory zeměměřičů jako nekoncepční, neefektivní a také z legislativně technického hlediska značně složité. My jsme také hovořili s Českou komorou autorizovaných inženýrů, aby se pobavila s autory návrhu vzniku této komory. Česká komora architektů nabídla této komoře, aby vznikla pod křídly České komory autorizovaných inženýrů. Nicméně zeměměřická ... Autoři této myšlenky toto odmítli, chtějí samostatnou komoru. Z uvedených důvodů nemohu souhlasit s návrhem pana poslance Oklešťka.

    V tuto chvíli bych ráda požádala Poslaneckou sněmovnu o akceptování tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím nehrozit na ministry. Děkuji. Děkuji paní ministryni. Otvírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj, pan poslanec Petrů. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu vyjádřil svůj názor k tomuto tisku usnesením výboru ze dne 7. června letošního roku, který máte všichni k dispozici pod číslem 597/1.

    Pokud se týká pozměňovacího návrhu podaného ve druhém čtení panem kolegou Ladislavem Oklešťkem, je potřeba říci, že tento pozměňovací návrh se dá také chápat jako přílepek. Bylo by tedy vhodné řešit problematiku zeměměřické komory v samostatném zákoně, podobně jako je tomu třeba na Slovensku. V současné době mají totiž zeměměřiči úřední oprávnění podle zákona číslo 200/1994 Sb., o zeměměřictví, pro tyto obory: je to katastr nemovitostí, státní mapová díla, inženýrská geodézie a zeměměřické činnosti pro potřeby obrany státu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já bych vás chtěl požádat o to, abyste mi umožnili stáhnout svůj pozměňující návrh vedený v systému pod číslem 4853, který jsem vložil do systému 7. 9. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já eviduji tento návrh pana poslance a budeme o něm hlasovat.

    Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, končím rozpravu a ptám se na závěrečná slova paní ministryně, příp. pana zpravodaje. Není zájem.

    Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím nyní pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a sdělil nám k nim stanovisko výboru. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane předsedající. Tímto postupem pana kolegy Oklešťka se situace velmi zjednodušila. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna hlasovala ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona v následujícím pořadí. Za prvé hlasovat o zpětvzetí pozměňujících návrhů uvedených ve sněmovním tisku 597/2 pod písm. B. Za druhé hlasovat o případných návrzích legislativně technických úprav podle § 95 odst 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, budou-li v rozpravě ve třetím čtení předneseny. Za třetí hlasovat společně jedním hlasováním o pozměňujících návrzích A1, A2 a A3. A nakonec hlasovat o zákonu jako celku. Toť vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Takže než schválíme návrh procedury, budeme hlasovat o návrhu na zpětvzetí pana poslance Ladislava Oklešťka. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Počet přítomných se ustálil a já zahajuji hlasování o zpětvzetí pozměňovacího návrhu pana poslance Oklešťka. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 304, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 137, proti žádný. Návrh na zpětvzetí byl přijat.

    Pak budeme hlasovat o návrhu procedury, tak jak ji přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování o návrhu procedury. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 305, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 142, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Pane zpravodaji, prosím. (Kladné.) Ne, já se omlouvám. Teď jsme odhlasovali proceduru a já prosím, abyste přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy procedury, sdělil nám k nim stanovisko a já o nich dám hlasovat. Prosím.

  • Poslanec Jiří Petrů: Pane předsedající, já se omlouvám. Já jsem sdělil, že budeme hlasovat společně jedním hlasováním o pozměňujících návrzích A1, A2 a A3 a potom o zákonu jako celku. (Z pléna dotaz na stanovisko.) Ke společnému hlasování mám kladné stanovisko. Já jsem to už vyjádřil.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Super. Takže budeme hlasovat o A1, A2 a A3 společně jedním hlasováním. Stanovisko garančního výboru? (Kladné.) Paní ministryně? (Kladné.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacích návrzích A1, A2 a A3. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 306, přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 142, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Je to tak? (Zpravodaj souhlasí.) Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 597, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Stanovisko garančního výboru? (Kladné.) Stanovisko paní ministryně? (Kladné.)

    Zahájil jsem hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 307, přihlášeno 146 poslankyň a poslanců, pro 132, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. ***

  • Poslankyně Helena Válková: Omlouvám se, ale chtěla jsem hlasovat pro a hlasovala jsem proti a pak jsem to raději vypnula. (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale to úplně není procedura...

  • Poslankyně Helena Válková: Takže jenom to chci vysvětlit. Pokud ty zmatky byly vyvolány mým nervózním chováním, tak je tento důvod. Čímž nechci zpochybnit hlasování.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nechcete, děkuji. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Wernerová: Dobrý den přeji. Mám na sjetině zdržela se, ale hlasovala jsem pro. Chtěla bych zpochybnit hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je tady žádost o zpochybnění hlasování. Pane poslanče, vy také? Ono to stačí jednou.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Nevím, co se stalo, ale udělal jsem totéž co kolegyně Válková.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je tady žádost o zpochybnění hlasování o námitce. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o námitce paní poslankyně Wernerové.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 310. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 136, proti 1. Námitka byla přijata a my tedy budeme opakovat hlasování o přikázání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání výboru pro životní prostředí jako garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 311. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 66, proti 65. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu předsedy Poslanecké sněmovny, který svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování o přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování 312. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 105, proti 30. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Pan poslanec Böhnisch. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Robin Böhnisch: V tom případě bych požádal o přidělení také do výboru pro životní prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Výbor pro životní prostředí, ano. Má ještě někdo nějaký jiný návrh na přikázání? Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych navrhnout hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokud není žádný další návrh - není tomu tak -, budeme hlasovat nejprve o přikázání výboru pro životní prostředí, tak jak to navrhl pan poslanec Robin Böhnisch.

    Zahajuji hlasování o přikázání výboru pro životní prostředí. Kdo je pro? Kdo je proti?

    Je to hlasování 313. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 101, proti 30. Návrh byl přijat.

    Dalším návrhem je návrh pana poslance Stanjury na přikázání hospodářskému výboru, o kterém jsem zahájil hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 314. Přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 69, proti 60, tento návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán zemědělskému výboru jako garančnímu a dále výboru pro životní prostředí.

    Pan poslanec Josef Kott navrhl prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů.

    Zahajuji hlasování o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 315. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro 108, proti 25, návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů byl přijat.

    Děkuji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Máme na 14 hodin pevně zařazený návrh Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Pokud nebude námitka proti mému postupu, tak přestože ještě není 14. hodina... (Domluva mimo mikrofon s ministrem Babišem.) Pane ministře, vy máte dva zákony, ale já tu nemám nic. Pardon, už máme, díky. ***

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Máme jeden pozměňovací návrh, proto navrhuji takovouto hlasovací proceduru: nejprve hlasovat o pozměňovacím návrhu, který je obsažen v usnesení garančního rozpočtového výboru, a potom hlasovat o zákonu jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je velmi jednoduchá procedura. Pokud s ní bude souhlas - není žádná námitka? Pan předseda Stanjura, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Samozřejmě nemám žádnou námitku proti navrženému postupu, ale požádal bych pana zpravodaje, aby aspoň v krátkosti popsal ten pozměňovací návrh. Zákonů je hodně, v rozpravě nikdo nevystoupil, ani pan předkladatel, ani pan zpravodaj, tak před hlasováním alespoň v kostce popsat ten pozměňovací návrh. To je všechno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan zpravodaj vám jistě vyhoví. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Roman Procházka: Jde o jednoduchou legislativně technickou poznámku nebo úpravu - v článku 1 bod 31, mohu to přečíst, ale jde opravdu pouze o slovo "a" se nahrazuje slovem "nebo". (Pobavení v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak je všem všechno jasné? Přikročíme tedy k hlasování. Podle navržené procedury budeme nejprve hlasovat o této legislativně technické úpravě jako pozměňovacím návrhu. Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor souhlas.) Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování o pozměňovacím návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 316, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 142, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali s pozměňovacími návrhy a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Je to tak, pane zpravodaji? (Zpravodaj: Ano, přesně tak.)

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 782, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Stanoviska? (Zpravodaj: Garanční výbor souhlas.) Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

    Zahájil jsem hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 317, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 148, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod

    Místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního rozpočtového výboru poslanec Karel Fiedler. Návrhy na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly ve druhém čtení předneseny.

    Táži se navrhovatele, zda má zájem vystoupit. Nemá. Otvírám rozpravu, do které se ale nikdo nehlásí. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Není zájem o závěrečná slova. Prosím tedy zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou, která je ale velmi jednoduchá. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Jak říkal pan předsedající, procedura je velmi jednoduchá, velmi jednoduché hlasování. Nebyl podán žádný pozměňovací návrh, čili budeme hlasovat pouze o schválení zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 812, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Stanovisko výboru? (Doporučující.) Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 318, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro 135, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra spravedlnosti a vzhledem k velmi malému času, který nám zbývá, na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, a pokud nebude námitka proti mému postupu, se začneme věnovat bodu číslo 216, který je jinak pevně zařazen za pět minut. Je proti tomuto postupu námitka? Není tomu tak.

    Zahajuji tedy bod číslo

    Nyní prosím pana předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby zopakoval kandidáty, kteří postupují do druhého kola. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, pane předsedající, děkuji za slovo. Přeji dobré odpoledne. Moje vystoupení bude v tuto chvíli velmi stručné. K této volbě řeknu to, že už jsme ve třetí volbě a v druhém kole. Opakujeme tedy volbu již poněkolikáté. A pro vaši informaci a přesnou představu, to první kolo třetí volby proběhlo na této schůzi 26. října. Bylo to poměrně těsné. Z pěti kandidátů do druhého kola, ve kterém v tuto chvíli budeme vybírat, postoupili dva finalisté, protože volíme jedno místo. Prvním finalistou je František Vostál, který byl nominován klubem sociální demokracie, získal 35 hlasů. Druhým kandidátem finalistou je Jaroslav Kravka, který byl navržen klubem KSČM, s 32 hlasy. Takže na volebních lístcích budete mít dvě jména.

    A znovu zopakuji kvůli platnosti lístků, těch chyb je stále hodně moc, prosím, jednoho kandidáta, toho, kterého si vyberete, označíte kroužkem, číslo před jeho jménem, a druhého zaškrtnete křížkem. Volí se tedy ze dvou kandidátů. Na vydávání lístků dávám, zaokrouhlím to opět, 13 minut, takže do 14 hodin a 10 minut. Výsledek volby potom ohlásím na začátku odpoledního jednání Sněmovny. Děkuji a prosím o přerušení bodu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přerušuji jednání na tajnou volbu a přerušuji jednání Sněmovny do 15.30. Přeji dobrou chuť k obědu.

    (Jednání přerušeno v 13.58 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat v našem přerušeném jednání.

    Nejdříve mi dovolte, abych konstatoval omluvy. Od 15.30 do 19 hodin z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Holeček. Dále se omlouvá od 15.30 do 17.30 pan poslanec Pavel Šrámek. Dále se omlouvá pan ministr vnitra od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Válková do 16 hodin ze zdravotních důvodů. To jsou omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Než budeme pokračovat v pevně zařazených bodech, budeme seznámeni prostřednictvím předsedy volební komise s výsledkem volby. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak už svítím červeně, děkuji za slovo a přeji dobré odpoledne.

    Volba byla krátká a rychlá. Volili jsme jednoho chybějícího člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a bylo to tedy druhé kolo již třetí volby. Konstatuji, že volební komise vydala 143 hlasovacích lístků, stejný počet lístků byl také odevzdán, takže kvorum nutné pro zvolení bylo 72 hlasů. Kandidát Jaroslav Kravka obdržel 36 hlasů, František Vostál obdržel 48 hlasů, což znamená, že v druhém kole nebyl zvolen ani jeden z těchto kandidátů. Bohužel tedy konstatuji, že Sněmovna už napotřetí, respektive pošesté v této volbě nebyla úspěšná. V tuto chvíli tím volba končí.

    Jenom za sebe, za volební komisi mohu konstatovat, že se pokusím získat informaci od předsedů poslaneckých klubů, jestli je ve Sněmovně vůle pokusit se tuto volbu zopakovat, dát tedy další pokus ještě letos, nebo v příštím roce, nebo jaký bude další postup. Každopádně v tuto chvíli konstatuji, že místo není obsazeno a nebyl zvolen nikdo.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi volební komise Martinu Kolovratníkovi.

    Budeme pokračovat pevně zařazenými body, jak jsme se shodli v úterý. Na dnešní odpoledne je prvním zařazeným bodem

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Požádám ho, aby učinil, protože zpravodaj pro prvé čtení Roman Kubíček už je na místě pro zpravodaje. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám představil předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu a další související zákony. Návrh zákona implementuje několik evropských právních předpisů v oblasti kapitálového trhu, zejména směrnici o trzích finančních nástrojů, směrnici o trestních sankcích za zneužívání trhu, nařízení o trzích finančních nástrojů a nařízení o zneužívání trhu. Vzhledem k tomu, že pravidla podle nařízení o zneužívání trhu se mají uplatnit dříve než pravidla plynoucí ze směrnice o trzích finančních nástrojů, má předkládaný návrh zákona dělenou účinnost.

    Tato novela dále pokračuje ve sjednocování regulace distribuce na finančním trhu, přičemž navrhovaná úprava je obdobná jako v nedávno přijatém zákoně o spotřebitelském úvěru. Považujeme za důležité, aby obdobné otázky byly v zákonech upravujících jednotlivé sektory finančního trhu upraveny pokud možno stejně. Jedná se zejména o otázky týkající se kvalifikačních, ekonomických a jiných požadavků pro poskytování investičních služeb. Tento návrh zákona se týká zejména zákona o podnikání na kapitálovém trhu, novelizuje však i související předpisy, zejména zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, zákon o správních poplatcích, zákon o bankách, trestní zákoník a trestní řád.

    Návrh zákona byl průběžně konzultován s odbornou veřejností ze soukromé i akademické sféry a se zástupci České národní banky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Požádám zpravodaje Romana Kubíčka, aby nám přednesl zpravodajskou zprávu. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, důvodem pro předložení návrhu zákona je potřeba implementace nových evropských předpisů na úseku kapitálového trhu do českého právního řádu. Z členství České republiky v Evropské unii vyplývá závazek odpovídajícím způsobem zapracovat unijní legislativu do českého práva. Vzhledem k tomu, že tyto evropské předpisy nahrazují, popřípadě pozměňují dosavadní unijní úpravu, která však již byla implementovaná do příslušných sektorových zákonů, je tak nezbytné uvést tyto zákony do souladu s novou unijní regulací.

    Hlavním cílem úpravy je dosažení souladu právních předpisů České republiky a Evropské unie prostřednictvím implementace nově přijatých evropských předpisů do českého právního řádu. Dalším cílem je dosažení ideálního právního i faktického stavu při citlivé implementaci, aplikaci a využití diskrecií. Lze reálně dosáhnout vyšší atraktivity českého kapitálového trhu, zajištění jeho výhodnějšího fungování a zároveň zpřísnění regulatorního rámce za účelem ochrany spotřebitelů. Hlavními přínosy navrhované úpravy jsou především lepší fungování kapitálového trhu, jeho vyšší atraktivita a posílení ochrany spotřebitele. V konečném důsledku půjde o prorůstové opatření.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do té nemám žádnou písemnou přihlášku a ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. V tom případě rozpravu končím.

    Asi nebude zájem o závěrečná slova v tomto ohledu. Budeme se tedy zabývat jenom návrhy na přikázání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo návrh na jiný garanční výbor? Není tomu tak.

    Můžeme rozhodnout v hlasování číslo 319, které zahájím, ale nejdřív vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených, zahájím hlasování číslo 319, ve kterém rozhodneme o přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 319. Z přítomných 86 pro 84, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na jiný výbor? Kolega Adamec? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, tak je to podnikání na kapitálových trzích a já se domnívám, že bychom měli přidělit i hospodářskému výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Rozhodneme v hlasování číslo 320, jestli je vůle přikázat hospodářskému výboru.

    Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 320. Z přítomných 93 pro 97 (dle tabule 27), proti 33. Návrh nebyl přijat.

    V tom případě konstatuji, že nebyl přikázán návrh dalšímu výboru. Garančním výborem je výbor rozpočtový a lhůta k projednání je podle zákona 60 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod 38. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlavním cílem návrhu tohoto zákona je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice o obalech a obalových odpadech, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.

    Jenom pro stručnou orientaci v tématu. Za účelem nezbytné transpozice směrnice je navrhováno v zákoně o obalech stanovit, že tzv. lehká plastová odnosná taška smí být spotřebiteli v místě prodeje výrobku poskytnuta minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. Tím by měl být naplněn požadavek směrnice, aby lehké plastové nákupní tašky nebyly v místě prodeje poskytovány bezplatně. Zároveň se navrhovaná povinnost v souladu s výjimkou umožněnou směrnicí nebude vztahovat na tzv. velmi lehké plastové odnosné tašky. To jsou hygienické sáčky neboli pytlíky, do kterých si balíme pečivo. Podle návrhu zákona by každý prodejce stanovil cenu plastových odnosných tašek sám. Musí však po spotřebiteli požadovat minimálně náhradu pořizovacích nákladů této tašky.

    Navrhovaným zákonem se také zavádí ohlašování údajů z evidencí vedených tzv. autorizovanou obalovou společností prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva.

    Návrh zákona rovněž stanoví nové cíle recyklace a celkového využití obalového odpadu v příloze č. 3 zákona o obalech, neboť platný zákon upravuje tyto cíle pouze do roku 2016. Zdůrazňuji, že i po debatě se všemi dotčenými partnery i v rámci mezirezortního připomínkového řízení jsou tyto cíle stanoveny tak, aby zohledňovaly plnění stávající, tedy do letošního roku, byly motivační a přitom byly splnitelné. Česká republika ve většině těchto oblastí nemá s plněním těchto cílů problém, a v některých dokonce je evropským lídrem. (V sále je silný hluk.)

    Navrhovaná úprava se rovněž dotýká ustanovení § 9 odst. 10, v němž je osobám uvádějícím do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, stanovena povinnost nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh. Tato povinnost se nevztahuje na osoby uvádějící nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 metrů čtverečních. Chtěl bych zdůraznit, že tato povinnost už je ve stávajícím zákoně. A i v rámci mezirezortu byla velká debata s příslušnými subjekty.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Diskutéry, kteří diskutují jiné téma, než je zákon o obalech, požádám o to, aby přenesli své diskuse do předsálí a nechali pana ministra v důstojné atmosféře předložit tento vládní návrh.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za podporu. Nechce se mi věřit, že by kolegyně a kolegy nezajímaly vratné lahve, ale budu se s tím muset smířit.

    Namísto zrušení daného ustanovení, které i původně požadovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, bylo posléze dohodnuto kompromisní řešení spočívající v zúžení působnosti předmětného ustanovení pouze na tři nejběžnější druhy piva.

    Účinnost některých ustanovení návrhu zákona týkajících se povinnosti poskytovat spotřebiteli lehkou plastovou odnosnou tašku minimálně za náhradu nákladů odpovídajících pořizovaným nákladům a dále povinnost ohlašování údajů z evidencí vedených autorizovanou obalovou společností se navrhuje až k 1. lednu 2018. S ohledem na blízký transpoziční termín směrnice, tedy konec listopadu, bych vás rád požádal o zkrácení doby k projednání ve výborech na třicet dní.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi a žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Josefa Nekla, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu. - Pane zpravodaji, počkejte chviličku, já ještě budu konstatovat jednu omluvu, a to omluvu pana ministra Daniela Hermana od 15.30 z rezortních důvodů do konce jednacího dne.

    Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pan ministr prakticky podrobně vysvětlil filozofii navrhované změny zákona o obalech s tím, že hlavní myšlenka je zamezit většímu výskytu plastových tašek mezi obyvateli. Ty, které dostávají zdarma - nevím, nepostřehl jsem, byl tady hluk. Možná jsou tam dvě zajímavá čísla, že do roku 2019 by neměl překročit prodej těchto tašek na jednu osobu a rok v naší zemi devadesát kusů a do roku 2025 čtyřicet těchto tašek.

    Myslím si, že tady s tím problém nebude. Nebude problém ani s těmi dalšími věcmi. Možná že - ta směrnice je doplněna přílohou č. 3, kde asi dojde k diskusi ohledně navýšení limitů při sběru odpadů v určitých komoditách od dřeva přes papír, přes platy, přes kovy i přes sklo atd. Ale to určitě bude středem pozornosti diskuse v garančním výboru, popřípadě v jiných výborech.

    Takže bych doporučil, abychom pustili tento návrh zákona do druhého čtení. A připojuji se i k návrhu zkrácení lhůty na třicet dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do níž jsou řádně přihlášeni dva poslanci. Nejdříve je pan poslanec Michal Kučera a připraví se pan poslanec Jan Zahradník. A opět požádám kolegy o klid, aby diskutující mohli řádně vystoupit. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, před sebou máme novelu zákona, respektive transpozici směrnice Evropské unie, která je naprosto zbytečná. Je to přesně ukázka tvorby z dílny Evropské unie, která bohužel, bohužel v očích občanů degraduje jinak dobrou práci Evropské unie jako takové. Tato norma myslím naprosto zbytečně zatíží náš právní systém a myslím, že celá záležitost se dala řešit úplně jiným způsobem než speciální novelou, která se bude týkat jakéhosi počtu nákupních tašek v nějakých supermarketech. Toto skutečně už je dle mého pohledu za hranicí smysluplnosti. Jak už tady řekl pan ministr a pan zpravodaj, my se tady budeme zabývat tím, kolik lehkých plastových tašek na člověka budeme moci v roce 2025 ročně spotřebovat. Jestli to bude devadesát lehkých plastových tašek do prosince 2025, nebo čtyřicet lehkých plastových nákupních tašek na osobu atd. To mi skutečně připadá poněkud podivné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Slova se ujme pan poslanec Jan Zahradník. Připraví se pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážený pane ministře, já nebudu tak shovívavý jako evropský optimista kolega Kučera a nebudu tvrdit, že Evropská komise funguje naprosto bezvadně s touto jednou jedinou výjimkou. Není tomu tak. Samozřejmě nás Evropská unie zatěžuje celou řadou věcí, spočívajících v jejich sociálních inženýrstvích, a to plánování není jenom na dobu nějakých deseti let, ale dokonce plánují naše životy na celé probíhající 21. století až do jeho samotného konce.

    Pravdou ale je, že zákon, který máme před sebou, je další ze série zákonů přijímaných pod tlakem, to znamená, že nám opět hrozí ten tajuplný infringement, ty sankce, které by při nesplnění a nepřijetí tohoto zákona mohly být vyčísleny v řádech tisíců a desetitisíců eur za den jako sankce proti naší republice, takže zřejmě zase není zbytí a musíme tento zákon přijmout.

    Jediná jeho výhoda je v tom, že ze tří možností, které Evropská unie umožňuje, jak řešit ten problém nadbytku plastových tašek všude kolem nás, to znamená zakázat je - to je jedna možnost, za druhé někde je evidovat, měřit, vážit, shromažďovat, strašně administrativně náročně - to je druhá možnost. A ta třetí možnost je ze zákona je zpoplatnit, což je postup, který zvolilo ministerstvo. Tím bylo dosaženo toho, že se vlk nasytil a koza zůstala celá. Tak tomu je.

    Podíváme-li se na ty definice, no tak samozřejmě definice pro nás podstatná je ta lehká plastová odnosná taška. Tady je třeba říci, že ta už se vlastně v supermarketech běžně prodává. Pak je to ta velmi lehká plastová odnosná taška, to je ten pytlík z tenkého plastu se dvěma uchy, do kterého si člověk dá dva nebo tři rohlíky, podle toho, jak se rozhodl, nebo dvě koblihy, a nemusí si kupovat celé balení koblih, sníst dvě a ty zbývající vyhodit. Tím je asi myšleno to, že použití těchto velmi lehkých tašek má zabránit plýtvání.

    Tady je důležité to, že lehká plastová odnosná taška smí být poskytnuta pouze spotřebiteli, to jsme my jako ti zákazníci, minimálně za úhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. To neplatí, jde-li o tu velmi lehkou plastovou odnosnou tašku. Ty budou zdarma přímo na místě, kde to zboží je zřejmě vystaveno. Ty lehké budou poskytovány za úplatu na místě, kde člověk zaplatí svůj nákup. Otázkou je, jaká je pořizovací hodnota té tašky. Já mám takový pocit, že to není žádná drahá věc, že pořizovací cena je v řádu haléřů. Čili obchodník se bude moci rozhodnout, jak tu tašku zhodnotí, zdali si bude účtovat 4 koruny, nebo 20 haléřů. Podle mého názoru je to na něm.

    Já samozřejmě doporučím svým kolegům v Občanské demokratické straně, abychom navzdory určité zbytečnosti toho zákona předešli těm drakonickým sankcím, které na nás Evropská unie hodlá uvalit, když to nepřijmeme, a propustili zákon do druhého čtení.

    Ve druhém čtení nebude žádný extra velký prostor na nějaké změny. Jedině snad by bylo možné teoreticky zvažovat, zdali bychom neměli v rámci této novely, která tím otevírá zákon o obalech, zvažovat zpoplatnění plastových lahví. To je věc, která je velmi citlivá, protože před nedávnou dobou jsme tady řešili zákon o ochraně ovzduší, už to dnes zmiňuji po druhé, kde se chceme vlamovat lidem do domů a kontrolovat, jestli náhodou ty samé plastové lahve, naplněné možná různými přísadami, lidé nespalují ve svých kotlech a kamnech. A tady zazněl přímo v tomto místě názor, teď nevím, kdo ho tady řekl, jestli by nebylo dobré plastové lahve zálohovat, a tím motivovat lidi třeba i těch nižších příjmových kategorií, aby je odevzdávali, vraceli a za nějaký drobný peníz je mohli zhodnotit a nemuseli je pak spalovat ve svých topidlech. Ale to je věc, která nebude úplně jednoduchá, a nevím, zdali bychom zvládli - navíc tady pan zpravodaj s panem ministrem navrhují ještě ke všemu zkrácení doby na projednání na 30 dní, tak to by asi nestihl nikdo. Takže to bude spíše jen v otázce teorie.

    Čeho je ale tady podle mého názoru třeba si povšimnout, a pan ministr ani pan zpravodaj se o tom kupodivu nezmínili. V zákoně je jako příloha číslo 3 tabulka stanovující požadovaný rozsah recyklace a celkového využití obalového odpadu. A tady si možná vzpomínáte, já tedy určitě, že zhruba před 2,5 lety jsme se zákonem o odpadech tady zabývali a tenkrát jsme zaznamenali právě velkou významnost této tabulky, která stanovila limity recyklace a limity celkového využití obalových materiálů. A zjistili jsme, že ministerstvo tedy navrhovalo naprosto šílené limity, šíleně vysoké limity, které kdybychom náhodou nebyli schopni plnit, tak bychom sami sebe vystavovali velkým pokutám a sankcím, které by se tomu neplniči limitů ze zákona musely uložit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, obliba Evropské unie v posledních letech konstantně klesá a důvody tohoto trendu jsou nasnadě. Místo řešení vlastních ekonomických problémů otevírá Evropa svoji náruč milionům migrantů, o jejichž pozitivním přínosu pro ekonomiku si můžeme nechat leda zdát. Kdo nesouhlasí, je dehonestován a označen za xenofoba. Žádnou roli v politice Evropské unie nehraje ani hospodářská odlišnost jejích členů. Euro má být rozšířeno téměř na celý kontinent, a to bez jakékoli reflexe situace, v níž se nachází třeba Řecko a jež reálně hrozí i dalším státům. Když se ovšem obyvatelé menších států dožadují potravin stejné kvality, jaká je dostupná v západních zemích, je jim suše odpovězeno, že jejich chuťové preference jsou odlišné, a proto ani kvalita potravin nemusí být stejná. Češi a Slováci si tak mažou na chleba bezmasé paštiky a k hranolkům vychutnávají kečupy, které s rajčetem mají společnou pouze barvu. A aby toho nebylo málo, byrokratický aparát stále roste a z Bruselu se na nás usmívají desetitisíce eurohujerů, jejichž jediným cílem je co nejdříve splnit podmínky pro vysokou doživotní rentu. Do té doby však musejí vykazovat pracovní činnost, která spočívá zejména ve vymýšlení dalších a stále nesmyslnějších regulací.

    Jednou z nich je i předkládaná novela zákona o obalech, která navazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2015/720. Ne snad že bych chtěl na tomto místě vystupovat proti ochraně životního prostředí, to určitě ne. Pozastavuji se však nad tím, jaké problémy Evropská unie řeší a které naopak ponechává bez povšimnutí. To si opravdu v Bruselu myslí, že je nezbytné regulovat spotřebu plastových tašek? Zřejmě ano. Podle směrnice má roční míra spotřeby plastových tašek do konce roku 2019 klesnout na 90 tašek na osobu, do konce roku 2025 pak na méně než polovinu. Ptám se vás, dámy a pánové, co přijde příště. Budou supermarkety za deset let povinně zaměstnávat kontrolory, kteří nám budou radit, kolik nákupu uneseme v rukou a na kolik si již smíme koupit tašku? Nebo nám budou pokladní nakupované tašky počítat a od dosažení limitu nám již žádnou neprodají? Já nevím, ale soudruzi v Bruselu možná odpověď znají.

    Ať už jsou však budoucí plány Evropské unie v této oblasti jakékoli, myslím si, že nic dobrého nepřinesou. Jde o další z řady nesmyslných regulací, které pouze zatěžují soukromý život osob. Zatímco čínská ekonomika i řada dalších roste, Evropa zřejmě chce sama sebe uregulovat k smrti. Chápu, že k transpozici předkládané směrnice jsme povinni, nicméně zkusme se občas více zamyslet nad plody, které naše členství v Evropské unii přináší. Nedivme se proto občanům, kteří jsou Evropskou unií čím dál více odrazeni. Nedávné referendum ve Velké Británii bylo poslední šancí, aby Evropa svůj stávající směr přehodnotila. Selže-li v této roli, selže celý evropský projekt.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Karamazovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych jenom, pane kolego Karamazove prostřednictvím pana předsedajícího, ty bezmasé paštiky na chleba si nemažete kvůli Evropské unii, ty si mažete proto, že je někdo vyrábí, a proto, že je někdo kupuje. A samozřejmě si můžete koupit i paštiku, která má vysoký obsah nebo podíl masa. Za to opravdu nemůže Evropská unie.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych byl docela rád, aby tady nezapadla myšlenka, kterou tady přednesl kolega Zahradník, a to je otázka tzv. PET flašek, PET lahví. Já si myslím a domnívám se, že to je daleko větší problém v současnosti než ty PET tašky, plastové tašky, protože na rozdíl od těch plastových tašek, které hoří velmi bídně, tak PET lahve hoří velmi dobře, zvlášť když se do nich něco dá. Tak samozřejmě pak máme ty problémy, že holt dýmy, které jdou z komínů, vypadají tak, jak vypadají, a že na každé vesnici, v každém městečku máme několik takovýchto týpků, kteří topí PET lahvemi naplněnými oleji, zbytky z kuchyní a podobně jenom proto, aby ušetřili pár korun, a ještě si zničí vlastní komín a vlastní kotel. To je moc netrápí, protože je jim to relativně jedno.

    Nakonec kdo máte zkušeností s tříděním, separací odpadu, a víte, že ve městech dneska ty separační nádoby jsou prakticky všude, tak kdo se v tom pohyboval, tak byly také doby, kdy byl velký problém tyto vytříděné PET lahve vůbec udat, protože pokud vím, tak kdysi velkým odběratelem tohoto odpadu byla Čína, pak najednou odmítla a nikdo nevěděl, co s tímto odpadem budeme dělat. Nakonec samozřejmě určitě všichni viděli lavičky z recyklátu, ploty z recyklátu z těchto lahví, ale účel to není. Když se dneska podívám, jaký sortiment se prodává v PET lahvích různého typu, včetně piva, tak ten nárůst tady je obrovský a nebezpečí znečišťování životního prostředí je podstatně horší než u těch PET lahví (tašek?).

    Řeknu vám osobní příběh z Amazonie. Když jsem byl před lety v Amazonii v džungli, tak i indiáni, domorodci, bohužel už používali PET lahve a problém je, že jejich vztah k životnímu prostředí je takový, že příroda si všechno vyřeší, co odhodí, tak prostě shnije, rozpadne se. A takto se chovají k těm plastovým PET flaškám. Prostě je pohazují po pralese a zůstává tam odpad prakticky na věky.

    Já bych byl skutečně rád, kdyby se tady podařilo nastavit nějaký systém zpětného odkupu těchto PET lahví, protože bychom tím vyřešili spoustu problémů. Na druhé straně je potřeba ale také říci, že cena zálohy PET lahve nemusí odradit ty topiče, protože pořád je to levnější, než když si koupí kvalitní uhlí nebo dřevo. Byl bych rád, aby i tato problematika nezapadla, abychom se k ní případně mohli vrátit v dalších diskusích, protože osobně to považuji za větší problém, než jsou plastové tašky.

    Děkuji za pozornost.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Jenom krátce reakce. Děkuji za to relativně příznivé přijetí i ve světle toho, že musíme plnit v tomto případě evropskou směrnici, o níž si také můžeme něco myslet. Já myslím, že Ministerstvo životního prostředí v této chvíli navrhlo řešení, které by mělo mít pozitivní dopady a v zásadě vychází z toho stávajícího stavu. Tedy z toho, že většina dnes už těch velkých hypermarketů nebo velkých prodejen zpoplatňuje nákupní tašky plastové, nebo ty takzvané igelitky, takže by to neměl být nějaký velký zásah. A musím říct, že po zpoplatnění v minulých letech nastalo naprosto dramatické snížení spotřeby lehkých plastových odnosných tašek, takže to jednoznačně přineslo svůj efekt a věřím, že tento efekt bude právě pokračovat s touto novelou.

    Chci všechny ujistit, že samozřejmě záležitost případného zpoplatnění PET lahví je také něco, co zvažujeme, srovnáváme nebo uvažujeme, srovnáváme různé zahraniční modely, není to jednoduché. Určitě přivítám debatu, která bude ve výboru i následně, a samozřejmě jsme připraveni ve výboru i hájit výši recyklace celkového využití jednotlivých materiálů, tak abychom přesvědčili, že je to splnitelné, aniž by to znamenalo nějaké drakonické problémy pro zpracovatele nebo výrobce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo, já bych také zareagoval. Mí předřečníci pan Zahradník a pan Kučera tady hovořili i o té příloze číslo 3. Chci jenom říci, že jsem se o tom zmínil, ale teď to tady na tomto plénu rozebírat by nebylo efektivní. Určitě to v garančním výboru bude rozebíráno, i ta konečná čísla, třídění odpadu a jeho zpracování. Jsem si vědom také toho, že není v této zemi ještě koncepce výstavby zařízení na energetické využití odpadu. To znamená, že to závěrečné číslo 80 % je dosti ohroženo. A říkám, o tom můžeme potom diskutovat na výboru.

    Já si myslím, že vše bylo řečeno. Jenom bych doplnil z osobní zkušenosti, já to mám rád. Je pravda, že ty tašky se většinou prodávají, ale minulou sobotu jsem byl donucen k něčemu, co ze srdce nemám rád, a to navštívit jedno velké nákupní centrum v Praze a udělat nějaké velké nákupy. Ať jsme vlezli do kteréhokoliv obchůdku s oděvy, s elektronikou, všude mi vnutili velkou tašku, i když jsem odmítal, ne, to mají jako reklamu, takže možná tak se to trošku zmírní a lidé to pochopí, že vše nemusí být dobré pro životní prostředí. To je jenom závěrem.

    Chtěl bych připomenout, že jsem navrhl na základě doporučení nebo na základě dohody s panem ministrem, aby lhůta pro projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o přikázání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání tomuto výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 321, přihlášeno je 115 poslankyň a poslanců, pro 110, proti žádný. Konstatuji, že jsme návrh přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání? Není tomu tak. Protože neeviduji žádný další návrh, o kterém bychom měli hlasovat, končím prvé čtení tohoto návrhu.

    Pardon, nemám to tu napsáno. Bylo navrženo. Omlouvám se, vracím zpět.

    Byl jsem upozorněn, že ještě má být lhůta zkrácena, že bylo navrženo na 30 dní. Budeme tedy hlasovat o zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 322, přihlášeno je 121 poslankyň a poslanců, pro 86, proti 21. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme tento návrh zákona přikázali výboru pro životní prostředí jako garančnímu a zkrátili jsme lhůtu na 30 dnů. Tím končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod

    Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 848/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Na první pohled je to zákon daňový, to je pravda. Ovšem při podrobnějším náhledu do této novely zjistíte, že se jedná především o podporu dobrovolných dárců krve, kostní dřeně a krvetvorných buněk.

    Podle platné právní úpravy se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek, podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 2 tisíce korun. To v současných podmínkách není dostatečné. Daňové zvýhodnění ve výši 2 tisíc korun bylo stanoveno v roce 1996, tedy před 20 lety. Tehdy byla průměrná hrubá mzda kolem 10 tisíc korun. Je zřejmé, že v současné ekonomické situaci už výše této částky nemůže působit motivačně, a tak tedy navrhujeme její zvýšení na 3 tisíce korun. Upozorňuji, že dobrovolní dárci krve, muži, mohou dát krev pětkrát, ženy čtyřikrát za rok. V této souvislosti bych ráda upozornila na to, a to sami všichni znáte z televize a z médií, že počet dobrovolných dárců krve není dostatečný a činí cca 270 tisíc. Doporučený počet dobrovolných dárců se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty.

    Nejde o jedinou změnu, kterou navrhujeme. Novela zavádí pro odběr krvetvorných buněk a pro dárce možnost odečíst si z daňového základu částku 20 tisíc korun. Dále navrhujeme, aby se do zákona vložilo ustanovení, které daňově zvýhodňuje osoby zapsané v Českém národním registru dárců kostní dřeně a v Českém registru dárců krvetvorných buněk, tedy potenciální dárce. V tomto případě jsme reagovali na relativně nízký počet potenciálních dárců, kdy například v Německu je jeden potenciální dárce přibližně na 16 obyvatel, v České republice tento poměr činí 1:110, což je poměr nedostatečný. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Nebudu opakovat to, co říkala paní kolegyně, spíše některé věci, které neřekla, a to že vyjádření vlády v podstatě hovoří o tom, že návrh obsahuje některé legislativně technické nedostatky, kdy jde například o členění návrhů zákona, kdy novelu je třeba členit na články, nikoliv na části, nesprávně je formulováno i přechodné ustanovení a skutečně takové technické drobnosti.

    Z hlediska dopadu na veřejné rozpočty je potřeba upozornit, že v důsledku přijetí navrhované úpravy lze odhadnout snížení ročního inkasa daní ve výši asi 96 milionů korun a v případě, že by se všichni současně registrovaní dárci odhlásili a znovu přihlásili do registru, pak by tato částka byla asi 57 milionů. To je samozřejmě teoretická horní hladina.

    Předložený návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ani s mezinárodními smlouvami.

    Já jsem to diskutoval s navrhovateli v tom smyslu, že je potřeba, má-li to mít šanci na úspěch, tam udělat určité změny. Víceméně taky akceptuji názor, co tady říkala paní kolegyně, to znamená propustit návrh zákona do druhého čtení a přikázat tento sněmovní tisk rozpočtovému výboru. Dál bychom se tam rozhodli, jak s tím naložíme.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych i já vystoupil na podporu tohoto zákona. Musím sice uvést, že jsem tak trochu ve střetu zájmu, neboť jsem dárcem krve, ale myslím si a doufám, že takových je tady mnohem, mnohem víc.

    Asi se nemusíme přesvědčovat o tom, že krev je tekutina, kterou nelze nijak nahradit, kterou nelze efektivně vyrobit, kterou je nezbytné získat pouze od dárců krve. Proč od dárců krve, proč ne od prodavačů krve? Dárcovství krve, které má v České republice velkou tradici, je také jednou z garancí právě kvality krve, protože lidé, kteří krev darují s vědomím toho, že pomohou svým bližním, lidem jiným, také nemají důvod zamlčovat informace o svém zdravotním stavu a o dalších věcech, které souvisí s tím, že krev musí být v určité kvalitě.

    Možná jste zaregistrovali v nedávné době, tento týden byl rozsudek nad člověkem, který prodával svou krev, krevní plazmu, a nakazil několik pacientů, protože zatajil, že má žloutenku. Proto nelze přemýšlet, že by nákupy krve od lidí byly řešením této situace, ale skutečně jen a jen dárci krve mohou takto pomáhat efektivně. Připomněl bych, že částka 3 tisíce korun se odečítá z daňového základu, ne tedy z daní, takže je to opravdu částka symbolická, která dárcům krve nějakým způsobem ukazuje, že je společnost cení alespoň tímto způsobem.

    Prosím tedy o vaši podporu tomuto zákonu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váňovi. Pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vláda dala k této jednoduché novelce zákona o daních z příjmů neutrální stanovisko. Ministerstvo financí vyslovilo, pokud vím, nesouhlas, že je to nesystémové. Já to za nesystémové vůbec nepovažuji, já to považuji naopak za systémovou věc. Myslím si, že si musíme vážit dárců krve, ať jsou to dobrovolní dárci krve, nebo dárci krve, kteří za to dostávají zaplaceno. Tím spíše si samozřejmě vážím těch dobrovolných bezplatných dárců krve, takto jsem to myslel.

    Paní předkladatelka tady zmínila, že od roku 1996 tato částka daňového zvýhodnění nebyla nikterak zvýšena. Také si myslím, že dneska jsme úplně někde jinde. Také si myslím, že částka 3 tisíce korun, která se odečítá z daňového základu, a tady bylo řečeno z daňového základu, je to daňový odpočet, je to z daňového základu, tak si myslím, že je naprosto přiměřená a není nikterak horentní. Já jsem se někde dočetl, že ročně je potřeba asi 400 tisíc transfuzních jednotek a že nám neustále klesá počet dárců krve. Už proto je třeba je nějakým způsobem podpořit a i motivovat. Myslím si, že je to opravdu řešení systémové.

    Také já doporučuji, abychom schválili tuto novelku, abychom ji propustili do druhého čtení a samozřejmě i v rozpočtovém výboru budu hlasovat pro to, aby tato novelka, která je opravdu potřebná, a myslím si, že si ji dárci krve zaslouží, aby prošla.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Ptám se, jestli někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Prosím, paní navrhovatelko.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za podporu našeho návrhu. Zazněla tady krásná slova, která jsou pravdivá. Na začátku oné novely byl totiž příběh jednoho malého chlapečka, kterému bylo tehdy šest měsíců a potřeboval kostní dřeň. V té době jsme se začali zajímat o to, jak že to vlastně s tím dobrovolným dárcovstvím je a zda je možné nějakým způsobem podpořit dobrovolné dárce jak krve, tak krvetvorných buněk jenom formou, která dává najevo, že si vážíme jejich činů. Myslím, že pokud propustíte tento návrh do druhého čtení, že ve výborech můžeme dojít k úpravě této novely, případně k takové úpravě či kompromisu, aby tento návrh mohl být odsouhlasen ve čtení třetím. Děkuji vám předem za podporu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Rozhodneme nejprve o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Má někdo nějaký jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání tomuto výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 323. Přihlášeno je 132 poslankyň a poslanců, pro 120, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo jiný návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tom tak. V tom případě končím prvé čtení tohoto návrhu zákona, děkuji paní navrhovatelce i panu zpravodaji. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, projednávaný návrh má jednoduchý cíl - usnadnit žadatelům o řidičský průkaz život. Hlavně těm žadatelům, kteří studují nebo cestují za prací, příp. se z jiného důvodu zdržují mimo místo svého trvalého bydliště.

    Uvedu příklad ze své elektronické pošty, který je myslím výmluvný. Před mnoha měsíci mi jeden student z Moravy napsal: "Mám trvalé bydliště na Znojemsku, avšak z důvodu práce na svém doktorátu dlouhodobě pobývám v Praze. V letošním roce mi vyprší platnost řidičského průkazu vystaveného na Městském úřadu Znojmo. Jeho obnovení však není možné provést prostřednictvím jiného městského úřadu bez změny trvalého bydliště. Stejně tak není možné si hotový řidičský průkaz nechat zaslat na jiný městský úřad, na rozdíl od občanského průkazu. Z důvodu výměny řidičského průkazu si tedy musím vzít dva dny dovolené a dvakrát cestovat 200 km tam a zpět s náklady cca 900 korun jen za jízdné, což odpovídá u studenta jako já např. týdennímu rozpočtu na jídlo."

    Těmto lidem novela podává pomocnou ruku, když jim umožní podat žádost o vydání řidičského průkazu ne na obci s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště, jak předpokládá současná úprava, ale na jakékoli obci s rozšířenou působností. Usnadněno bude také vydávání řidičských průkazů. Kromě toho jako předkladatelé usilujeme o to, aby v případě, kdy úřad už má k dispozici fotografii žadatele splňující určité parametry, nebyl nucen vyžadovat ji od žadatele znovu. To je myslím velmi vstřícné a rozumné. Tak by měla vypadat veřejná správa v 21. století.

    Na závěr bych ráda řekla, že vím, že k návrhu byly vyjádřeny připomínky ze strany Svazu měst a obcí, ale jsem přesvědčena, že se s nimi dokážeme vyrovnat ve výborech. Proto vás prosím o propuštění návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesla svoji zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 807, poslaneckému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zákon o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.

    Ještě jednou připomínám, i když paní předkladatelka popsala tento návrh poměrně podrobně, že cílem předloženého návrhu je především to, aby žádost o vydání řidičského průkazu mohla být podána každému úřadu obce s rozšířenou působností. Mezi další změny patří i to ustanovení, podle něhož za specifických okolností není nutné k žádosti přiložit fotografii žadatele, pokud s ní už veřejná správa disponuje.

    Osobně s tímto sněmovním tiskem nemám problém, protože toto opatření může ulehčit situaci např. obyvatelům, kteří dojíždějí do zaměstnání, a tím pádem můžou požádat o výměnu ve městě, kde pracují, jak už tady bylo zmíněno. Problém mám pouze s výší příslušného správního poplatku, který se má zvýšit z 50 korun na 100 korun. Domnívám se, že výše poplatku nebude stačit ani na poštovné. Proto by mělo být zváženo jeho zvýšení.

    Vláda tento návrh projednala a posoudila dne 30. května 2016 a zaujala k návrhu neutrální stanovisko, které máte v systému jako sněmovní tisk 807/1. Já za sebe doporučuji propuštění tohoto návrhu do druhého čtení a organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil hospodářskému výboru jako garančnímu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Já pouze několik poznámek k tomuto návrhu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Já nemám problém s tím, aby se tzv. zrušila ta místní příslušnost, tzn. aby se řidičský průkaz vydával kdekoli v republice, kde např. ten člověk pracuje. S tím nemám žádný problém. Samozřejmě s tím i souhlasím. Je to věcí diskuse. My jsme tento problém už diskutovali, když se rušila místní příslušnost při vydávání např. cestovních dokladů, kdy jsme tento problém řešili v loňském roce touto dobou přibližně. Takže já vítám tento návrh zákona.

    Chci se ale zeptat na ten správní poplatek. Správní poplatek, když bude uhrazen, bude patřit komu? Tomu, kdo ten doklad vydal, tedy té obci s rozšířenou působností někde, kde ten člověk má trvalý pobyt, nebo tomu úřadu, kde požádal občan o vydání? Tam je lhůta těch dvacet dnů na přeposlání v tom případě, že se to pošle tam, kam ten občan chce. Komu poplatek bude patřit, resp. budou se ty transakce nějakým způsobem přeposílat mezi jednotlivými úřady?

    S tím samozřejmě souvisí i ten problém digitální fotografie. Víte, že ten formát by měl být jednotný. My už jsme to řešili v loňském roce rovněž při projednávání občanských průkazů. Tak aby se to přeposílalo mezi sebou, mezi jednotlivými resorty. Když přijdu na úřad a dělám si tam občanský průkaz a zároveň si chci dělat i řidičský průkaz, tak to přece jen můžou po těch drátech, jak se říká, přeposlat z jednoho počítače do druhého počítače, ta oddělení na tom úřadě jsou vedle sebe. Pan ministr dopravy tenkrát říkal, že je to nějaký technický problém. Nevím. Možná to bude v tom, že některá ministerstva pracují např. ještě v T602, někteří pracují v něčem úplně jiném. Takže tento problém sladit. A já se chci zeptat, v jaké je fázi to sladění, aby to mezi sebou mohlo vůbec komunikovat. To je další věc.

    Zároveň za zvážení stojí, aby garančním výborem byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože přece jen ten řidičský průkaz vydává správa státu. I když samozřejmě nesmíme zapomínat na to, že se to týká dopravy, takže doprava přesouvá tu přenesenou působnost na ten úřad. Takže to je na zvážení. A já to navrhnu ještě samozřejmě v rozpravě - přikázání garančnímu výboru - změnu na výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Nicméně chci, aby tento tisk projednal samozřejmě i hospodářský výbor, protože se to týká provozu na pozemních komunikacích.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S přednostním právem pan ministr, po něm pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych se rád vyjádřil k tomuto návrhu zákona. Předně bych chtěl říct, že s tím principem, že by bylo možno vydávat řidičský průkaz kdekoli a že bychom měli občany obtěžovat při této záležitosti správního aktu co možná nejméně, s tím naprosto souhlasím. A chtěl bych říct za Ministerstvo dopravy, že už na tomto konceptu pracujeme. Důvod, proč jsme to nepředložili zatím my do Poslanecké sněmovny, je jednoduchý. Je to otázka připravenosti stávajících systémů a připravenosti obcí s rozšířenou působností na tento způsob, protože přestože tady můžeme líbivě říct, že přece v dnešní digitální době přenést nějakou fotku není žádný problém, tak bohužel když jsme se základním registrem debatovali o tom, jestli nám poskytnou fotky z občanek na řidičák, tak jsou technické důvody proč ne. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuju. S faktickou poznámkou pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, s principem samozřejmě nemám žádný problém, naprosto s tím souhlasím. Podle mě poplatek by měl inkasovat ten, kdo dělá tu činnost, tzn. úřad, který vydává. Ale mě by spíš zajímalo a ještě bych řekl to, jestli tohle je problém technického rázu, tak budu rád, že se konečně úřady rozhýbou a že ty systémy začnou být kompatibilní, protože žijeme skutečně v 21. století a to, co je dnes běžná věc, že si přes počítače posíláme cokoliv, tak si myslím, že ani v tomto případě by to neměl být problém. Chápu samozřejmě pana ministra, že se trošku brání, že JŘBU je vždycky problém, to víme všichni. Ale na druhou stranu v tomto případě si myslím, že asi ta vůle napadat v tomto případě takový přístup by byla výrazně nižší než třeba v případě společnosti KAPSCH. To říkám zcela otevřeně.

    Chtěl jsem se jenom zeptat na připomínky Svazu měst a obcí, protože to mě zaujalo. Myslím, že jedině to může být to, že bude nárůst práce na městech, kde jsou univerzity nebo kde je větší pravděpodobnost dojíždění do práce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou, po něm paní navrhovatelka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych tady zareagoval na slova pana ministra. Tady je vidět, že vaše vláda jednoznačně selhává v elektronizaci státní správy. To je věc, kterou tato vláda zanedbala, ve které jednoznačně selhává. Nejenom v této věci, ale samozřejmě teď zmiňuji elektronizaci státní správy. A je naprosto smutné, že se to musí řešit poslaneckými návrhy. To je věc, se kterou mohla vláda přijít, v programovém prohlášení vlády jsem to i četl, že s tím přijde sama.

    Mě trošku překvapila slova pana ministra, kdy se tomu brání, že něco není kompatibilní s něčím. Myslím si, že naopak by se mělo vytvářet nějaké prostředí, které by šlo vstříc nejenom jednotlivým občankám, minule to byly cestovní doklady, takže my tak vytrháváme jednotlivosti, místo aby se věci řešily komplexně. Bohužel do konce volebního období se už asi nedočkáme nějakého komplexního řešení elektronizace státní správy nebo elektronizace správy jako takové, ale v každém případě nemá smysl se bránit minimálně jednotlivostem, které aspoň vyvinou jakýsi tlak na ministerstva, aby v této věci začala něco činit. Možná, že když si to vyzkouší na řidičácích, tak zjistí, že podobně se může zachovat u celé řady dalších dokladů a celé řady dalších činností. Takže samozřejmě já jsem jeden z těch, který tu novelu podepsal, předkladatelkou je paní poslankyně Kovářová. A věřím, že to přispěje aspoň k tomu, aby tu vládu trošku popostrčilo v té činnosti, která se týká elektronizace státní správy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní navrhovatelka, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych zodpověděla dotazy pana poslance Klána. Ten poplatek se rozdělí, 50 korun by šlo tam, kde se požádá, a 50 korun na ten druhý úřad. A v této souvislosti bych ráda odpověděla i panu kolegovi ohledně výhrad Svazu měst a obcí. Tam se to týkalo ani ne tak správního poplatku, ale plateb za výkon státní správy s tím, že je potřeba ty výkony nějakým způsobem specifikovat, říct, kolik za který výkon obec dostane. Pokud jsem zaznamenala, tak pan ministr financí přislíbil navýšení tohoto poplatku, takže doufám, že by to mohlo jít dobrým směrem a že bychom tento problém mohli odstranit.

    Co ovšem odstranit nelze, jsou výhrady pana ministra. Musím konstatovat, že po tom e-mailu, který jsem obdržela od jednoho studenta, který musí cestovat dvakrát do místa svého trvalého bydliště, či občané si musí brát dva dny dovolené, tak jsem se o tento problém začala zajímat. A pan poslanec Farský mi sdělil, že už nějakou dobu komunikuje s Ministerstvem vnitra. Tam ho odkázali na Ministerstvo dopravy. A shodli jsme se na tom, že pozveme na náš podvýbor pro veřejnou správu a eGovernment úředníky, zástupce Ministerstva dopravy. Myslím, že to je dva roky, kdy se tomu tak stalo. Oni nám přislíbili, že za půl roku přijdou a řeknou, jestli je možné tento problém řešit. Za půl roku se dostavili a řekli, že ten problém není možné řešit, a nejprve navrhovali, že by to šlo v roce 2018, pak že by to šlo v roce 2019. A to nám, pane ministře, prostě přišlo už hodně oddálené datum. Proto jsme si řekli, že i přes výhrady, které tady dnes zazněly, ten poslanecký návrh podáme a budeme doufat, že Ministerstvo dopravy se pokusí najít řešení tak, aby to nebylo v roce 2019, ale třeba už v roce 2018.

    Co se týče té techniky. Dotazovala jsem se na Ministerstvu vnitra a oni konzultovali s vaším ministerstvem, zda je možno si ty fotografie nějakým způsobem předávat. Konstatovali, že to mají i nějak vyzkoušeno a že by to zkrátka a dobře fungovat mohlo. Co je problémem myslím obecně, a nechci se vracet do minulosti, tak je to, že občanské průkazy a cestovní pasy spadají do kompetence Ministerstva vnitra a řidičáky do kompetence Ministerstva dopravy. Kdysi to bylo pod Ministerstvem vnitra a vyčlenilo se to. Čili možná pojďme zkusit pustit to dál, dojít k tomu, že usnadníme lidem život a jednoho dne třeba dojdeme k tomu, že se to opět zase vrátí na Ministerstvo vnitra. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr s přednostním právem. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci dlouze prodlužovat tuhle debatu. Víte, tady není nedostatek vůle. Tady je opravdu chuť to udělat. Problém je v tom, že ty systémy, za které nás kritizoval, vaším prostřednictvím pane místopředsedo, pan poslanec, že ty byly nakoupeny předtím. My bojujeme s tím, jak se zbavit na závislosti na dodavatelích, kteří jsou tam zabetonováni na dlouhou dobu. Jsem přesvědčen, že se nám to daří, ale jde to prostě pomalu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Ivan Adamec s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Kolovratník, po něm pan poslanec Váňa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, pane předsedající, tohle mě vždycky pobaví, když tady slyším kompetenční záležitosti, které ovšem na úřadech s rozšířenou působností vůbec nehrají žádnou roli. Občan přijde na úřad a je mu úplně jedno, jestli to padá pod Ministerstvo dopravy, pod Ministerstvo vnitra. On přichází na úřad, na konkrétní úřad v konkrétním městě, a kde jsou pořád úředníci jednoho úřadu. To znamená, nám skutečně v těch obcích, těm občanům, je úplně jedno, pod jakou kompetenci to spadá. Oni to berou jako jeden úřad a nechápou, proč by to nemělo být propojené.

    To je asi všechno, co jsem chtěl říct. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Kolovratník, po něm pan poslanec Váňa.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý podvečer. Chápu volání kolegů z opozice. V předchozích volebních obdobích se jim to nepovedlo, tak nám teď chtějí pomoci, abychom byli rychlejší. Ale nechci emotivně schválně zlobit a být ošklivý.

    Ono to tady už ve Sněmovně bylo. Já jsem byl zpravodajem tady toho zákona 361 před rokem. Ten návrh tam byl. A pokud si dobře pamatujete, téměř na poslední chvíli před třetím čtením jsme právě tato ustanovení týkající se této problematiky, tak jsme se nakonec tady ve Sněmovně dohodli, tak jsme je z toho finálního hlasování, změnili jsme postoj a byli jsme proti nim právě z důvodů, které tady dnes zmiňuje pan ministr.

    Michalovi Kučerovi dávám do jisté míry za pravdu, ten čas běží rychle. Je to služba pro lidi. Je to dobrá služba. A určitě se tady všichni shodneme, že my jako Sněmovna, legislativa, můžeme a máme dávat podněty exekutivě, aby byla rychlejší a výkonnější. Ale pokusím se o návrh takového smírčího, kompromisního postupu. Určitě nechceme ten návrh nebo tu novelu navrhovat k zamítnutí a dělat zbytečné zlo. Pan ministr o to požádal, takže já chci vyslyšet to volání a navrhuji prodloužení lhůty na projednávání této novely o 20 dnů, tedy celkem na 80 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Leo Luzar a pan poslanec Ivan Adamec. Po něm pan poslanec Váňa.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, zaujala mě vaše slova, kdy jste hovořil, že jsou nějaké technické problémy, které brání přenosu fotografie z občanského průkazu na řidičský průkaz. Nechci vás tady s touto tematikou interpelovat ve čtvrtek. Čili bych vás tímto požádal, jestli byste mi mohl ty technické, nebo vaše úředníky požádat, aby zpracovali ty technické problémy a písemně je předali, abych se na to mohl podívat. Jako technik mi to připadá trošku, řekněme, divné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ivan Adamec, po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, nechtěl jsem, ale kolega Kolovratník mě trošku nadzvedl a vaším prostřednictvím bych mu chtěl sdělit, ať se nevrací do minulosti, protože já jsem tu třeba příkladně vůbec nebyl. A když se mluví o elektronizaci veřejné správy, tak z té minulosti nevím, kdo zaváděl první Czech Pointy a možnost elektronické komunikace. Dneska žijeme v jiné době. Ty technologie šly prudce nahoru. A prosil bych, skutečně, nechte si to někam jinam. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: V pořádku. Pan poslanec Váňa. Prosím, pane poslanče, s řádnou přihláškou.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím říct, že v tomto případě návrhu zákona nejsem ve střetu zájmů, neboť řidičský průkaz už mám, tak jako většina z vás. Nicméně si myslím, že počet občanů, kteří řeší problémy s registrem řidičů a musí přicházet na úřad, je natolik veliký, že bychom se opravdu mohli zamýšlet i nad takovouto dílčí věcí, která zjednoduší občanům život. To, že se tam našly nějaké dílčí technické problémy, snad máme naše úřady k tomu, aby problémy řešily, ne aby je vytvářely. Myslím, že to zvládnou. Věřím i Ministerstvu dopravy v tomto případě. Možná. Naivně.

    Je dobré si říci, že podpořit mobilitu občanů v dnešní době, kdy i třeba úřady práce dávají příspěvek na to, aby lidé mohli dojíždět do práce, ale tím, že do práce dojíždějí, tak vlastně ztrácejí kontakt s úřady ve své domovské obci, že skutečně v dnešní době propojení informačních systémů je absurdní, kdy vážeme výkon těchto činností na konkrétní místo.

    A možná když prodloužíme na 80 dní tu lhůtu, za což bych se také přimlouval, tak mezitím se objeví nějaké nové technologie, které to zjednoduší. Dneska ta technika jde strašně rychle dopředu. Takže pár dní zpoždění někdy nevadí. Někdy je to k dobrému. Nicméně pusťme tento zákon do prvního čtení a řešme ve výborech, jak jej upravit tak, aby byl dobrý pro lidi a realizovatelný pro naše úřady. Protože některé věci se tam jistě budou muset změnit, například nezačne platit 1. října 2016, jak je v tom návrhu původně uvedeno. Takže určitě bude nezbytné tam provést určité změny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A to byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Já jenom pro paní kolegyně a pány kolegy shrnu, co tu bylo navrženo. Pan poslanec Klán navrhl, aby garančním výborem, který projedná tento návrh, byla veřejná správa a regionální rozvoj. Já bych tedy poprosila, kdyby to prošlo, aby hospodářský výbor také projednal tento návrh zákona. A potom bylo navrženo prodloužení o 20 dnů, což znamená na 80 dnů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přivolám naše kolegy z předsálí. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Pardon. Ještě závěrečné slovo. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem ráda, že jste pochopili, že cílem této novely je zjednodušit život občanům, i když možná nezjednodušíme život poslancům ve výborech, protože se samozřejmě budeme muset vypořádat s připomínkami, které zazněly zde a které má Svaz měst a obcí, a i s tím, co říkal pan ministr. Předem děkuji za podporu tohoto návrhu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A nyní se tedy už opravdu budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru, nicméně je tady protinávrh pana poslance Klána, který jako garanční výbor navrhuje výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o návrhu na přikázání tohoto návrhu zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání tomuto garančnímu výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 324, přihlášeno je 121 poslankyň a poslanců, pro 116, proti žádný. Konstatuji, že návrh jsme přikázali výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Paní poslankyně Matušovská navrhla přikázat tento návrh hospodářskému výboru.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 325, přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro 118, proti žádný. I tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Jiří Dolejš: Ano, děkuji za slovo. Pro vaše osvěžení, je to věc poměrně lakonická a možná, že už tím, jak zapadala prachem, jste zapomněli, že to bylo předloženo do Sněmovny loni v létě. V podstatě jde o velmi dílčí úpravu zákona o dani z přidané hodnoty, kdy sledujeme cíl, aby v přílohách tohoto zákona, které definují zařazení jednotlivých komodit do základní snížené nebo druhé snížené sazby, aby se posunul do té sníženější sazby, tedy laicky řečeno desetiprocentní, komodita, která se zove noviny a časopisy.

    Zdůvodnění je velmi jednoduché, protože na trhu těchto tiskovin dlouhodobě dochází k výraznému propadu a tento propad není zrovna kompenzován, nebo ze značné části není kompenzován nárůstem elektronických médií. Víte, že řada novin má své digitální verze. Z toho lze v podstatě dedukovat, že se méně čte tento druh tiskovin a že i na trhu uvadá jakási pluralita nebo soutěž, která by v tomto oboru měla být přirozená. Není divu, ono to není jenom přesunem zájmu z jednoho typu mediálního prostředku k jinému, ale souvisí to i s tím, že rostou ceny. Kdybychom se drželi ne všech nákladových položek, ale jenom onoho DPH, tak blahé paměti před deseti lety byla snížená sazba DPH 5 %, teď to v tomto případě vystoupilo na 15 %, což je 10 procentních bodů. Řeklo by se maličkost, ale pro řadu subjektů na trhu je to podstatná věc, a je šance, že se to projeví i v konečné ceně pro uživatele, tedy nejen že se bude moci více nadechnout výrobce toho média, ale že uživatel si ho bude moci pořídit za méně rostoucí, nebo dokonce mírně nižší cenu.

    Pochopitelně byste se zeptali, do jaké míry tento návrh má nějaký zásadnější dopad do veřejných financí. S ohledem na to, že jak cenová elasticita, tak změny v poptávce asi nebudou příliš výrazné, tak dopad do státního rozpočtu je opravdu marginální. A přiznávám, že naším motivem není snad stabilizovat či lépe zbilancovat veřejné finance, ale skutečně se zaměřit na to, aby lidé měli šanci si počíst z různých titulů, aby nemusely končit jeden za druhým. Takže to je naše hlavní ambice. Pochopitelně když jsem tehdy v létě 2015, když to pak dorazilo do vlády a vláda to pročetla a přijala k tomu stanovisko, tak asi hlavní výhrada byla, že to není komplexní přístup. To já pochopitelně přiznávám. Mně by se líbil komplexnější přístup, ale k němu za celé období od loňského podzimu doteď nebyla vůle, takže proč se nezaměřit na dílčí řešení. Koneckonců vláda samotná některá dílčí řešení na úseku DPH navrhla.

    Takže to je v kostce mé úvodní slovo. Samozřejmě záleží na vašem uvážení. Já si myslím, že to projednatelné je, racionalita toho návrhu snad je dostatečně zdokumentována. A pokud nebude zavetován onen § 90, tak jenom předesílám, protože ten návrh je skutečně už hodně zanesený prachem, narodil se loni v létě, tak pochopitelně jedna věc tam už úplně nesedí, takže bych v podrobnější rozpravě vás požádal, zda byste nepřijali tu technickou úpravu, že pokud se tam uvádí datum účinnosti k 1. lednu 2016, tak to opravdu, ale opravdu stihnout nemůžeme, takže bychom tu šestku přemalovali na sedmičku. Myslím si, že to vcelku technická úprava je, pokud dáte souhlas s logikou a obsahem toho návrhu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Václava Votavu, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pan předkladatel mi značně ulehčil moji roli zpravodaje. Myslím, že tady podrobně popsal, ona je to jednoduchá novela týkající se přesunu novin a časopisů ze sazby DPH patnáctiprocentní na druhou sníženou desetiprocentní. Předkladatel i požaduje, aby to bylo schváleno v prvém čtení podle § 90, samozřejmě pokud nebude vysloveno veto. Uvedl zde také, jaký to bude mít dopad do rozpočtu. Uvádí asi 450 milionů, což je částka, dá se říci, rozpočtově marginální opravdu, i když pro někoho možná velká, ale rozpočtově opravdu marginální.

    Moje stanovisko k této novele je schválit již v prvém čtení podle § 90. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo. Já tady nebudu teď navrhovat nic, ale musím se podělit o několik myšlenek. Proti třetí sazbě DPH jsme byli vždycky. Vládní koalice si ji prosadila. Já se osobně domnívám, že to nepřinese nic dobrého našemu daňovému systému. Nakonec chtěli jsme vrátit hodnotu DPH na hodnoty z období před důchodovou reformou, kdy vzrostlo navýšení o jedno procento obou sazeb, jak základní, tak snížené, to také neprošlo. Místo toho se zavedla třetí sazba.

    Chápu, je to bohulibý záměr, proti tomu nic nemám, proti tomu, co tady říkal pan kolega Dolejš z hlediska toho, že knihy nebo časopisy si zaslouží speciální pohled, jestliže chceme, aby je lidé četli, ale z hlediska, řekl bych, našeho daňového systému a z hlediska toho, jak s DPH pracujeme, dle mého soudu je to špatně. Je to velmi špatně. Já osobně s tím mám velký problém. Protože na jednu stranu chápu záměr předkladatele, na druhé straně mi vadí ten systém, který je tady nastaven. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, v této chvíli bych rád požádal o přestávku na poradu klubu KSČM v délce trvání půl hodiny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nezbývá než vám vyhovět. Přerušuji jednání Sněmovny do 17 hodin 40 minut. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 17.10 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené dámy, vážení pánové, je 17.40 a my budeme pokračovat v našem přerušeném jednání. Jsme v obecné rozpravě bodu 86. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím.

    Ještě poprosím pana navrhovatele pana poslance Dolejše, aby se posadil ke stolku zpravodajů. Pan poslanec Votava již místo zaujal. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne. Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 596 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Dříve než dám hlasovat, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    A v tuto chvíli zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 327, do kterého je přihlášeno 117 přítomných, pro 96, proti 4. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat.

    Jenom dotaz na pana kolegu Benešíka. (Odpověď z pléna.).) Ano, děkuji, odmažu vás tady.

    Nyní budeme pokračovat podle § 90 a já zahajuji podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan navrhovatel. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Jak jsem již avizoval, vzhledem k tomu, že materiál tady ležel dlouho, tak je třeba provést jednu drobnou technickou úpravu, a to u data účinnosti. Přemalovat rok 2016 na rok 2017. Čili místo šestky sedmička. Je to opravdu technická úprava. Od 1. 1., ale to zůstává. Čili je tam napsáno 1. 1. 2016, bude tam napsáno 1. 1. 2017.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele. Pana zpravodaje, také není zájem.

    Takže nyní se vypořádáme s hlasováním o přednesené změně a tou je datum účinnosti od 1. 1. 2017.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 328. Přihlášeno 130 přítomných, pro 114, proti 2. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    A nyní přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jiřího Dolejše a Gabriely Hubáčkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 596, ve znění schválených úprav."

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 329. Přihlášeno 135 přítomných, pro 101, proti 14. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a jeho projednávání končí.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 857/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Ladislav Velebný. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vám představil sněmovní tisk 857, novelu zákona o podpoře zahrádkářské činnosti a úpravě některých podmínek jejího provozování, takzvaný zahrádkářský zákon.

    Současné společenské postavení českého a moravského zahrádkářského hnutí je výsledkem mnohaletého vývoje naplňovaného úsilím o právní zakotvení této činnosti a o vytvoření podmínek srovnatelných se zeměmi EU. Zákon č. 83/1990 Sb. sice umožnil našim zahrádkářům zakládat zahrádkářské spolky jako občanská sdružení, přesto samotná zahrádkářská činnost a zejména podmínky pro její provozování nejsou upraveny samostatným zákonem a ani jednotlivé právní předpisy neobsahují speciálně ustanovení pro její výkon. Přitom potřebu speciální úpravy zajišťující její podporu a vytvoření nezbytných podmínek pro rozvoj odůvodňuje její společenský význam, který je často podceňován a stavěn na okraj společenského zájmu, přestože se této činnosti věnuje v naší republice okolo jednoho milionu lidí. V České republice je organizováno okolo 150 tisíc zahrádkářů. Zahrádkáři obhospodařují více než 14 tisíc hektarů půdy, z toho v osadách okolo 10 tisíc hektarů.

    Tento návrh zákona byl vypracován ve spolupráci s Českým zahrádkářským svazem a s řadou právníků. Navrhovaný zahrádkářský zákon je zákonem speciálním, který upravuje podmínky provozování zahrádkářské činnosti, a lze konstatovat, že pro zahrádkáře je stejně významný jako zákon o myslivosti pro myslivce nebo rybářský zákon pro rybáře. Podobné zákony jsou v platnosti v okolních státech, například v Německu, ve Francii, v Rakousku, v Polsku nebo na Slovensku.

    Je třeba ocenit práci Českého zahrádkářského svazu s dětmi a mládeží, která vede děti k úctě k přírodě. Zároveň Český zahrádkářský svaz vnímám jako odborného garanta, který zajišťuje poradenskou činnost, která je základem zvyšování úrovně zahrádkářské činnosti jako takové. Uvádí do života nejnovější odborné poznatky a výsledky vědecké práce v oboru pěstování rostlin, šlechtění a ochrany rostlin, a tím předává zkušenosti ve všech oblastech zahrádkářské činnosti. Zahrádkářská činnost kultivuje vztah člověka k přírodě, má své ekologické a sociální aspekty. Zahrádky výrazně rozšiřují plochy zeleně a přispívají tak ke zlepšení životního prostředí v obcích a ve městech. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miloš Babiš. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již bylo řečeno mým předřečníkem panem kolegou Velebným, předložený návrh zákona zakotvuje právní postavení zahrádkářského svazu, upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví postup a způsob orgánů vykonávajících správu majetku České republiky a územních samosprávných celků při podpoře podmínek pro rozvoj zahrádkářské činnosti. Dále pak stanoví podmínky pro zahrádkářskou činnost, pro zřizování zahrádkářských osad a pro užívání pozemků v zahrádkových osadách.

    Sešel jsem se s předsedou Českého zahrádkářského svazu panem Kozlíkem, kde jsme podrobně diskutovali problematiku právě zakládání a zřizování zahrádkářských osad. Toto téma ještě budeme muset projednat ve výborech, protože ta problematika, ač se zdá, že zákon o podpoře zahrádkářské činnosti a úpravě některých podmínek - se zdá jednoduchá, tak tam budeme často narážet na stavební zákon.

    V návrhu je zakotvena možnost, aby právnická osoba vykonávající zahrádkářskou činnost nabyla status veřejné prospěšnosti, pokud splní podmínky stanovené jiným právním předpisem. Návrh zákona dále určuje zvláštní náležitosti pachtovní smlouvy odrážející specifika pro pachtování zemědělských pozemků k zahrádkářské činnosti.

    Teď už bych opakoval to, co říkal kolega Velebný. Navrhovaný zákon je pro zahrádkáře skutečně významný jako zákon o myslivosti pro myslivce nebo rybářský zákon pro rybáře. Tento zákon platí třeba v sousedních státech, v Německu, v Rakousku nebo v Polsku.

    Proto bych navrhoval a doporučoval návrh zákona propustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které zatím eviduji jednu přihlášku. Prosím k mikrofonu pana poslance Adamce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Hezký podvečer, dámy a pánové. No, já hned úvodem chci říci, že proti zahrádkářům a jejich činnosti osobně vůbec nic nemám. Ale na druhou stranu jsem tady včera zaslechl poprvé, že přeřazujeme tento zákon mimo ten původní pořad, tak to jsem opravdu trochu nepochopil a nechápu to doteď.

    Já bych možná nejdříve obecně řekl pár věcí. Víte, já jsem před deseti lety při svém působení v horní komoře Parlamentu České republiky se setkával s názory, že náš právní řád se zbytečně zapleveluje speciálními zákony, že zákonů máme moc, že tady je neustálá snaha každou lidskou činnost podrobit speciálnímu zákonu a že takto by to do budoucna dál nešlo. Dokonce si vzpomínám na návštěvu tehdejšího prezidenta pana Václava Klause, který na toto téma mluvil na plénu Senátu Parlamentu České republiky, a za patřičných ovací senátorů, kteří mu dali za pravdu, že je potřeba zákony spíše rušit, zjednodušovat a nedělat náš právní systém stále složitějším. Paradoxně mu nejvíce tleskali ti senátoři, kteří měli snahu největší tak se chovat.

    Já si myslím, že nemá význam opravdu každou lidskou činnost svazovat speciálním zákonem, a je mi úplně jedno, co mají v Německu nebo v Polsku. Já si myslím, že tady ty podmínky máme nějaké, nakonec zahrádkáři fungují v těch městech a obcích, znám to z vlastní zkušenosti, nikdy jsem nenarazil na nějaký zvláštní problém. Možná jediný byly ty pozemky. A to je potřeba říci, že tady podle mne tímto návrhem zákona zase budeme dělat malinko problémy, protože jsou dva druhy zahrádkářů, a to jsou ti, kteří mají vlastní pozemky, vlastní zahrady, mimochodem i já jsem zahrádkář, jsem spoluvlastníkem velké zahrady u rodinného domku a nevidím důvod, proč by nějaký zákon mi měl říkat, jak se mám chovat na zahrádce. Takže tady už vidím, že zakládáme další nerovnosti.

    Mimochodem, milion našich občanů se zabývá zahrádkářskou činností, ale registrovaných je jenom 150 tisíc. No tak jako tohle už mi trošku nehraje.

    Já musím tedy říci, že paradoxně když ten zákon nepřijmeme, tak se nestane vůbec nic, a když ho přijmeme, tak se nestane také vůbec nic, tak je otázka, proč takovýto návrh zákona přijímáme.

    Možná bych se zastavil u stanoviska vlády. Je tam neutrální stanovisko. A já bych si možná přál nejenom jako opoziční poslanec, aby vláda projevovala více odvahy k těmto návrhům, a není to tak, že se pak k tomu připodepíšou významní činitelé vlády jenom proto, aby byl klid v poslaneckém klubu a aby se prosadily takovéto věci, protože když tady čtu, že navrhovaná právní úprava může do jisté míry se jevit jako nadbytečná, neboť stávající normy veřejného i soukromého práva poskytují dostatečný prostor pro realizaci zahrádkářské činnosti, tak nechápu, proč je tam "může do jisté míry". Já si myslím, že máme dostatek obecných zákonů na to, aby zahrádkáři mohli fungovat. Já se děsím toho, že za chvilku budeme schvalovat zákony pro oddíly basketbalu, pro další lidské činnosti, a nakonec všechno bude (nesrozumitelné) zákony a budeme se z toho divit.

    Já si myslím, že skutečně bychom neměli přijímat nadbytečné zákony. Chápu snahu zahrádkářů. Nic proti jejich činnosti nemám, naopak ji podporuji.

    K tomu, co tady říkal poslanec Velebný. No, dalo by se s tím polemizovat v mnoha bodech, jestli vždycky ta činnost je únosná, nebo není, nebo jak se to děje v těch zahrádkářských koloniích. Já si nejsem tak jistý, že všechno to, co tady bylo řečeno, je úplně stoprocentní pravda, ale myslím si, že samozřejmě předkladatel to míní pozitivně a rozhodně to nemyslí, že by nás chtěl uvést do nějakých pochybností tímto způsobem. Ale já tedy musím říct, že opravdu, opravdu, nezlobte se na mě, jestli chceme pokračovat tímto způsobem, tak si myslím, že je to špatně pro budoucnost. A jestliže teď lidé říkají, že prostě právní řád je problém, vymahatelnost práva je pořád velký problém, trvá to dlouho, nakonec řada našich občanů se ani prostě toho práva nedomůže, protože mezitím třeba zemřou nebo přestanou vnímat ten problém, máme tady případy, které se řeší více jak deset let. Já si myslím, že skutečně toto bychom neměli dělat a i v případě to, že nemám nic proti zahrádkářské činnosti, naopak si myslím, že je to dobře, ale také se změnily ty činnosti těch zahrádkářů trošku, doba se posunula někam jinam.

    Já si myslím, a řeknu to zcela otevřeně, a chápu, že pokud si to koalice prosadí, tak tento návrh zákona bude, a já si myslím, že je potřeba vyřešit pozemky. Ať jim stát ty pozemky prodá nebo ať jim udělá takové nájemní smlouvy, aby neměli pocit ohrožení. Ale rozhodně máme tady dva druhy zahrádkářů, jedny ty, co vlastní, druhé ty, co nevlastní, a ti, co nevlastní na to budou mít vlastní zákon.

    Nezlobte se na mě, já navrhuji zamítnout tento návrh zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. O tomto návrhu budeme hlasovat po ukončení rozpravy.

    Nyní eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Votavu, poté pana poslance Plzáka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. No, nejsem zahrádkář, nejsem ve střetu zájmů, nicméně zahradu mám samozřejmě, ale organizován nejsem. Pan kolega Adamec tady myslím nedomyslel to, nebo si to špatně přečetl, ale to se týká organizovaných zahrádkářů, jejich svazu. Když něco dělám na své zahrádce, můžu si dělat koneckonců, co chci, pokud nepřekračuji zákon nebo obecně právní předpisy, ale jinak si tam můžu samozřejmě dělat, co chci.

    Já bych se moc přimlouval za to, aby zahrádkáři měli konečně tento zákon. Já už jsem v Poslanecké sněmovně nějaký čas a vím, že o to zahrádkáři usilovali léta. Vzpomínám si na pana poslance Grünera, který je mimochodem z mého kraje, z kraje Plzeňského, který tehdy prosazoval ten zákon. Nakonec kvůli tomu, že končilo volební období, aspoň myslím, že to tak bylo, tak ten zákon neprošel. A zahrádkáři ho opravdu chtějí. Já s nimi dost spolupracuji, s organizovanými zahrádkáři samozřejmě, s jejich svazem, a opravdu chtějí, aby konečně měli svůj zákon a tam byly naprosto jasně dané věci, které potřebují ke své činnosti. Takže já samozřejmě budu podporovat tento zákon, nejenom aby se dostal do druhého čtení, ale aby nakonec byl schválen.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Plzáka, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Tak já organizován jsem, jsem organizován v Českém filatelistickém svazu a už se těším, až tady budeme schvalovat zákon, který nám nějakým způsobem určí, jakým způsobem si máme třídit sbírky atd. Teď to ženu do extrému. Kromě jiného jsem členem České numismatické společnosti a nejsem organizován, ale rýpu se v hlíně také.

    Já podpořím kolegu Adamce, který tady řekl: pokud si to koalice prosadí. Já pro tento zákon hlasovat nebudu, protože mi to přijde jako totální nesmysl. Jenom abychom tady definovali, co vlastně ta obecně prospěšná činnost je, tak použiju citace z občanského zákoníku: "Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha." To je velmi pofidérní termín. Samozřejmě každý, kdo se hrabe v nějakých sbírkách, u toho určité blaho prožívá a je otázka, jestli potom v tomto případě na to musí být zákon.

    Děkuji. Mně to opravdu přijde... My bychom ty zákony spíš měli rušit než další dávat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Adamec, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já chci podpořit ty, kteří říkají, že takovýto zákon Česká republika nepotřebuje, protože není vůbec důvod rozlišovat ty, kteří pracují na zahradě a jsou organizováni, a ty, kteří pracují na zahradě a organizováni nejsou, a z jedněch dělat ty, kteří jsou veřejně prospěšní, a druzí nikoli. Na obcích by to znamenalo, že je každý veřejně prospěšný zahrádkář, protože tam žádné zahrádkářské svazy z naprosté většiny nejsou, a to říkám jenom proto, že tam možná někde se někdo takový objeví. Není to podle mě potřeba. Je třeba, ať si zahrádkářské svazy vytvoří nějaký systém komunikace se svou radnicí, se starostkou nebo starostou a se zastupitelstvem, aby si navzájem vyhověli.

    To, co bychom mohli a měli udělat my, je pomoct těm zahrádkářům, ať se dostanou ke své půdě, ať stát zbytečně nedrží pozemky, ať jim je prodá, nabídne jim je k prodeji, ať můžou normálně řádně hospodařit jako každý jiný, kdo má zahradu u svého domu. A v tom si myslím, že bychom jim pomohli víc, než když z nich tady budeme dělat veřejně prospěšnou činnost, protože to už pak jenom zbývá, že zase navrhnete nějaký dotační titul na podporu veřejně prospěšné činnosti, a už tady budeme mít zase rozdíly, které nevedou určitě k ničemu dobrému.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Adamce. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Já budu hovořit velmi krátce. Já jsem samozřejmě pochopil ten rozdíl, mluvil jsem tady o tom. Milion lidí se zabývá zahrádkařením, ale jen 150 tisíc je organizovaných. Nerozumím tomu nepoměru, proč děláme zákon pro 150 tisíc občanů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní eviduji přihlášku do rozpravy pana poslance Bendy, po něm se připraví pan poslanec Pavera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, pane navrhovateli, dámy a pánové, já se přiznám, že posléze navrhnu, aby ten návrh zákona byl přikázán, pokud projde v prvním čtení, ústavněprávnímu výboru. Protože to vůbec není o zahrádkářství. To je o změnách základních předpisů zejména v oblasti soukromého práva, které se tady navrhují, a je to typický zákon - já fakt nevím, kdo ho psal - ale typický zákon, který je souborem zbožných přání sepsaných do textu a který se tváří, že se v zemi nic nestane. Jenom se divím, že tam nemá mnoho stran sankčních ustanovení, ty mi tam ještě chybí, ale nepochybně budou ještě dopsány. Tam jsou přece úplné roztomilosti. Zahrádkářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumí činnost zaměřená na pěstování ovoce a zeleniny a tak dál, květin, užitkových a okrasných rostlin na zahrádkách, jejich další zpracování. Posléze se ovšem říká: Podmínkou rozvoje zahrádkářské činnosti je právo použit, užívat a používat vhodný pozemek, který je k tomuto určený v souladu s účelem tohoto zákona a dalšími právními předpisy /dále jen vhodný pozemek/. Co když ten pozemek mít nebudu a budu si to dělat na svém pozemku, který k tomu třeba není určen v souladu s ostatními právními předpisy a s účelem tohoto zákona, tak mám zakázanou zahrádkářskou činnost? No podle dikce tohoto zákona ji mám zakázanou. Ale já si myslím, že bych ji mít zakázanou neměl, na své zahrádce si můžu pěstovat cokoli, ať jsem v souladu se zahrádkářským zákonem, nebo nejsem v souladu se zahrádkářským zákonem.

    To samé se samozřejmě týká statutu veřejné prospěšnosti. Ono se to tady obchází, protože se říká "v souladu s jinými právními předpisy". Ale jestli někdo malinko tuší, co to je statut veřejné prospěšnosti, tak to je statut, který osvědčuje, že dělám něco pro veřejnost, nikoli jen pro sebe. A to musím nějakým způsobem prokázat. A jsou samozřejmě spolky podle občanského zákoníku, které jsou čistě pro sebe, ty také o žádný statut veřejné prospěšnosti nežádají, a pak jsou spolky, jejichž účelem a cílem je pomáhat někomu jinému - bezdomovcům, feťákům, matkám s dětmi, kterým utekli tatínkové, desítkám a desítkám dalších podobných věcí. Pak můžou někdy získat statut veřejné prospěšnosti, pak mají případně nárok na daňové úlevy a další věci. Ale to tedy opravdu na tom zahrádkaření nic takového nenajdu, pokud nebudu vymýšlet nějaké úplně pofidérní důvody, jako že v dané lokalitě jsem o několik procent zlepšil kvalitu vzduchu nebo něco podobného. Ale představa toho, že zahrádkářství je v jakémkoli slova smyslu činností veřejně prospěšnou, prospívající ještě někomu jinému než těm, kdo na těch zahrádkách si sami pečují a pracují, je podle mě zcela iluzorní. Takže opět toto ustanovení zůstane zcela nenaplněno, jenom se tak říká, kdyby náhodou.

    A takhle bych to mohl probírat paragraf po paragrafu včetně toho, že na závěr říkají, kdo neuvede zahrádkářskou kolonii do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců, bude zrušen jako právnická osoba, což pokládám taky za docela roztomilé. Můžou být registrováni úplně jiným způsobem. Řada dalších představ, která tam je uvedena, jako můžou si požádat o státní nebo jiné veřejné pozemky, pokud jsou tyto trvale neupotřebitelné pro stát - já nevím zase, jestli někdo právně tuší, co to znamená trvale neupotřebitelné, ale zrovna třeba zahrádkářské kolonie by úplně klidně mohly ležet někde, kde stát má jiné zájmy. Například je to zátopová oblast, je to suchý poldr. Když tam budou zahrádky, nikomu to nevadí, pěstovat si tam můžete, no ale holt si tam už k tomu nemůžete postavit domečky, ve kterých budete bydlet, a musí to být nějakým způsobem průchozí. Ale podle tohoto zákona by se zase vlastně říkalo: ty pozemky, které jsou jinak trvale upotřebitelné, není možné pronajmout na zahrádky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Jen se utvrzuji v tom, že z vašich úst padl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování a že se připojujete k návrhu na zamítnutí předloženého návrhu. Ano, děkuji.

    Eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Vondráčka, připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem to nevydržel. V reakci na svého předřečníka. My jsme to probírali. Určitě si to zaslouží v případě, že ta norma půjde dál, abychom se tím zabývali v ústavněprávním výboru.

    Ale neodpustím si poznámku, jestli si zahrádkáři uvědomují, že nám zaplevelují právní řád. (Smích v sále.) Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A poprosím k mikrofonu pana poslance Seďu. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, že jsem ve střetu zájmů, protože od roku 1988 jsem členem Českého zahrádkářského svazu. Takže bych k tomuto zákonu mohl říct mnoho. Ale mám jenom dvě poznámky.

    Ta první se týká občanské společnosti. Máme plnou hubu řečí o občanské společnosti, jak budeme podporovat spolky. A zahrádkáři jsou jedním z takových spolků. Jsou, a velmi důležitým.

    Druhá věc, veřejná prospěšnost. Zahrádky nejsou jenom v tom, že například zahrádkářské kolonie si zkultivovaly, a teď jsou v nájmu, různé pozemky, které byly řekněme jako skládky a podobně, a teď se oprávněně bojí, protože už ty případy nastaly, že jim nájemci prostě pozemky seberou. Ale oni dělají školení, spolupracují se základními a středními školami, dělají výstavy, dělají přednáškovou činnost. Mají své palírny, mají své moštárny. A to opravdu slouží i nejenom členům Českého zahrádkářského svazu. Takže je to opravdu veřejně prospěšná činnost.

    Chápu ty výhrady, ale žádám vás, pusťte to do druhého čtení a některé vaše základní výhrady můžeme ošetřit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka, připraví se pan poslanec Benda a po něm pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Jenom krátce k předřečníkovi. Prosím vás, Český svaz filatelistů také dělá přednášky, pořádá výstavy, vydává knížky, prostě dělá spoustu věcí jako ti zahrádkáři. Já myslím, že se dočkáme brzo zákona o filatelii, numismatice a tak dál.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Bendu, připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já mám kolegu Seďu moc rád, ale spíš jenom mě vyprovokoval možná snad až uřeknutím, které tady předvedl. Ale jestli statut veřejné prospěšnosti se bude prokazovat tím, že mají palírny, pak se ptám pana profesora Vyzuly, proč schvalujeme zákon proti alkoholismu a jiným toxikomaniím. Protože jestli je to veřejně prospěšná činnost, taková palírna, tak pak tedy fakt nechápu, proč regulujeme alkohol. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Adamce s faktickou.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Možná by byla polemika o tom, jak to je. Ale já jsem chtěl říct kolegovi Seďovi vaším prostřednictvím - přece mluvit o občanské společnosti v tom duchu, že když část společnosti nezabalím do zákona, že nebudujeme občanskou společnost, to je docela tvrdé nařčení. Já si myslím, že občanská společnost se buduje trošku jinak. Ne že tady prostě schválíme zákony a budeme je nutit se chovat v tom zákonném mantinelu. Přece občanská společnost má úplně jiný účel, jak vzniká. Vzniká zespodu činností těch lidí, a ne že jim svrchu nadiktujeme, jak se mají chovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Kováčika. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, probíhá tady klasický názorový pravolevý střet. Akorát tady ten střed občas neví, jak se k tomu postavit, ale to je přirozené.

    Já jsem osobně přesvědčen o tom, že... a hlásím střet zájmů, jsem členem Českého zahrádkářského svazu, aktivním členem Českého zahrádkářského svazu. Nejen že si tedy chodíme obdělávat svůj pozemek, svoje pole nebo svoji zahrádku, ale poskytujeme řadu služeb veřejnosti, která by jinak, nebýt zahrádkářů, prostě byla na venkově o tu nabídku služeb ochuzena.

    Jen tak pro zajímavost, to není žádný moderní výmysl, zahrádkářské hnutí. A zejména na území Čech, Moravy a Slezska vznikalo už koncem 19. a začátkem 20. století. Vrchol rozmachu byl ve 30. letech, kde zahrádkaření zejména těm drobným lidem, těm, kteří přicházeli o práci, a víte, že to byla obrovská krize, pomáhalo přežít. Dnes je zahrádkaření kulturním, ale i ekonomickým fenoménem.

    Volně navážu na pana kolegu Marka Bendu. Ano, jsou i spolkové palírny, jsou i spolkové moštárny, jsou i další služby, které pomáhají, aby se to, co občanům na zahrádkách vyroste, zužitkovalo a spotřebovalo, aby z toho byly kvalitní produkty, které potom pomohou třeba i tomu zdraví.

    Ale co je důležité. Dneska mladí lidé, kteří nemají, a děti, které nemají jinou zábavu na venkově než internet či ještě jinačí věci, tak jsou vedeni k lásce k přírodě, k pokoře k lidské práci, k tomu, aby si vážili jeden druhého. A to si myslím, že je jeden z velmi významných veřejně prospěšných přínosů. Já jako jeden ze spolupředkladatelů prosím o to (upozornění na čas), abychom i toto vzali v úvahu a návrh zákona propustili do dalšího projednávání. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím s řádnou přihláškou do rozpravy pana poslance Paveru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezký dobrý večer, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. V podstatě to, co tady bylo řečeno kriticky k návrhu zákona, myslím si, že všechno bych podepsal, protože opravdu i já se připojuji k tomu, aby tento zákon byl zamítnut v prvém čtení, protože si rovněž myslím, že je naprosto zbytečný. A to už tady zaznělo. A teď řeknu i proč.

    Osobně si myslím, že Český zahrádkářský svaz, který existuje na obcích, vůbec takový zákon nepotřebuje. Spíš možná nějací členové celostátních nebo krajských výborů, kteří chtějí získávat nějaké dotace pro svoji činnost lektorskou a podobně, si chtějí toto uzákonit, aby mohli čerpat dotace potom z Ministerstva zemědělství, popřípadě z něčeho jiného.

    Zahrádkářské svazy, které jsou na obcích, fungují naprosto normálně, to asi víte všichni, kteří jste z obcí i měst. A všichni také víte, že obce a města tyto zahrádkářské svazy stejně jako všechny spolky a organizace v drtivé většině podporují. Já jsem tady už v minulosti několikrát říkal i to, že třeba u nás v Boleticích, které mají 4 400 obyvatel, máme zhruba 30 různých spolků a organizací. Každý spolek dostává od tří tisíc až do několika desítek nebo sta tisíc korun. Dohromady - pro pana kolegu Schwarze, který tady teď není - je to přes tři miliony korun, které dáváme spolkům a organizacím. Myslím si, že nikdo nepotřebuje zvláštní zákon na to, aby fungoval. Oni potřebují jenom peníze na chod své činnosti a ty si vydělají jak tou činností moštárenskou, nebo třeba tou palírnou, nebo třeba i nějakými výstavami, které pořádají pro veřejnost. Myslím si, že je to docela dostatečné. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Kudely a po něm řádně přihlášený pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, podepisuji se pod slova, která tady hovořil pan kolega Pavera. Zahrádkářská činnost je činnost velmi důležitá, nicméně na obecní i městské úrovni. Obce ať podporují činnost zahrádkářů, ať jim přispívají na opravy moštáren a podobně. Nicméně i kdybychom měli mít sebelepší zákon o zahrádkářské činnosti, tak obce nikdy nedonutí tomu, aby podporu spolkové činnosti dělaly. Je to skutečně vyloženě záležitost mezi obcí a spolky. Patří to na jejich úroveň. A pokud budou obce neochotny tuto činnost podporovat, tak sebelepší zákon je k tomu nedonutí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Hovorku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já také hlásím střet zájmu, protože jsem členem Českého zahrádkářského svazu a aktivní zahrádkář.

    Chtěl bych dodat, že to klíčové, které se tady objevovalo mnohokrát v minulosti, to byl problém, že zahrádkáři mnohdy měli své zahrádkové osady na pozemcích, které jim nepatřily. Byla to často, jak říkal kolega Seďa, půda, která byla zúrodněná za cenu velkých obětí a velkých nákladů. V době, kdy se začala měnit hodnota pozemků a hodnota půdy, tak samozřejmě zahrádkové osady se staly předmětem zájmu obcí a měst a často byly tlaky na to, aby zahrádkáři tyto pozemky opustili. To byl klíčový problém všech norem, které měly pomoci zahrádkářům, myslím, že od roku 2002, které se tady objevovaly. Ale právě si myslím, že tento základní problém jsme řešili v zákoně o zemědělském půdním fondu. Pokud vím, ten pozměňovací návrh byl přijat. Myslím si, že to bylo to klíčové, co nejvíc trápilo zahrádkáře.

    Pokud se týká podpory veřejně prospěšné činnosti, kterou samozřejmě zahrádkáři vykonávají jako spousta jiných společenských organizací, pak každý moudrý, rozumný starosta takovou činnost podporuje v rámci možností. Myslím si, že ta spolupráce často bývá dobrá tam, kde jsou rozumní starostové.

    Takže jsem chtěl říct, že to klíčové se podařilo vyřešit v zákoně o zemědělském půdním fondu, a nejsem si jist, jestli prostě další úprava, tak jak tady říkají kolegové, by byla potřebná a nezbytně nutná. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Dvě faktické eviduji. Prvního poprosím pana poslance Bendu a připraví se pan poslanec Adamec. (Poslanec Benda se na vystoupení připravuje.)

    Tak poprosím pana poslance Adamce. Ten svoji přihlášku stahuje. Takže poprosím přece jenom pana poslance Bendu.

  • Poslanec Marek Benda: Já jsem si tady jenom vytáhl takovou pikanterii, pokud byste to náhodou pustili, proč si myslím, že to opravdu má jít do ústavněprávního výboru. Reaguji tím na vystoupení pana kolegy Kováčika.

    Paragraf 6 odst. 8 říká - prosím, poslouchejte dobře: Podnikání v zahrádkové osadě je s výjimkou činností sloužících pro podporu zahrádkářské činnosti zakázáno. Věta první. Věta druhá říká: Podnikání spočívá zejména v pěstitelském pálení, moštování ovoce, sušení ovoce a vaření povidel. (Smích v sále.)

    To znamená, tyto věci jsou tam explicitně zakázány. Věřme tomu, že ten zákon není dobře napsán. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Kováčik s faktickou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já to samozřejmě, paní a pánové, na sobě nenechám. O osadě jsem nemluvil. Ale děkuji panu kolegu Bendovi - vaším prostřednictvím, paní předsedající - za úplný výčet činností a služeb, které zahrádkáři svým spoluobčanům poskytují, nikoliv v osadě, ale jako svaz zahrádkářů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Šenfeld s faktickou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, chtěl bych tady jen upřesnit jednoho předřečníka, kolegu Hovorku, kde tady říkal, že ten hlavní problém zahrádkářů byl vyřešen v zákoně o zemědělském půdním fondu. Já se obávám, že ten hlavní problém vyřešen nebyl. Podle mne se jedná o zákon o Státním pozemkovém úřadu, kdy já jsem byl jedním z iniciátorů, aby ti, kteří užívají pozemky jako zahrádkářské osady, si mohli odkoupit pozemky, a bohužel se nepodařilo. Zůstalo v zákoně to, že si odkoupit sice můžou, ale za ceny stavebních pozemků, které jsou až čtyřicetinásobně vyšší. Takže ten problém vyřešen nebyl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Okleštěk s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající. Já jsem se v podstatě umáčkl, ale když už jsem se umáčkl, tak bych chtěl vzkázat vaším prostřednictvím panu kolegovi Bendovi: Já také nesouhlasím s tím, abychom přišli o pěstitelské pálenice. Pro mě je to zásadní, protože pěstitelské pálenice jsou mi velmi blízké, takže tady si naprosto rozumíme.

    Můj otec byl přes 40 roků předsedou zahrádkářů v místní organizaci. Nepotřeboval k tomu zákon. A tak jak tady bylo řečeno, ta občanská společnost - tak jenom důkaz toho: Moji rodiče se mají rádi a mám pět bratrů. A šlo to bez zákona. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pane navrhovateli? Pane zpravodaji? Není tomu tak.

    Nyní se vypořádáme hlasováním o návrzích. Jako s prvním se vypořádáme s návrhem na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který přednesl pan poslanec Benda.

    Dříve než zahájím hlasování, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. (K mikrofonu přichází poslanec Kučera.) Prosím, pane poslanče?

  • Poslanec Michal Kučera: Já bych jenom chtěl upřesnit. Myslím, že první bychom měli hlasovat o návrhu na zamítnutí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já mám v prezidiálce napsáno toto pořadí, tak to ctím. Nicméně pokud si to Sněmovna takto přeje, můžeme to přehodit. Takže nejdřív... (Připomínky z pléna.) Je to podle mě v souladu s jednacím řádem. Takže se vypořádáme s návrhem pana Bendy na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

    Pane poslanče Bendo, máte slovo. ***

  • Poslanec Marek Benda: Děkuji. Já myslím, že samozřejmě postupujete v souladu s jednacím řádem, akorát jste neslyšela přesně, co jsem říkal. Já jsem říkal: připojuji se k návrhu na zamítnutí, pokud by tento nebyl, tak eventuálně dávám návrh na vrácení k přepracování. Čili myslím, že by se nejprve mělo hlasovat o zamítnutí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Souhlasím, máte pravdu. Já jsem to neslyšela takhle explicitně. Omlouvám se.

    Takže budeme nejdříve hlasovat o návrhu pana poslance Bendy a pana poslance Adamce na zamítnutí předloženého návrhu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 330, do kterého je přihlášeno 130 přítomných, pro 60, proti 57. Tento návrh byl zamítnut.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem pana poslance Bendy na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 331, do kterého je přihlášeno 133 přítomných, pro 68, proti 57. Tento návrh byl přijat a vrací se navrhovateli k dopracování. Končím tento bod. (Potlesk zprava.)

    Pan poslanec Koníček. Prosím.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, chtěl bych jenom upozornit Sněmovnu, že paní předsedající to navrhovala správně, ale nechala se zmást panem poslancem Bendou, protože v § 90 odst. 7 je pořadí napřed vrátit k přepracování, a není-li přijat, tak návrh na zamítnutí. Takže se mělo hlasovat v opačném pořadí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Nicméně pan poslanec Benda to přednesl eventuálně, to je to důležité slovíčko, které obrátilo pořadí, takže si myslím, že to bylo v souladu s jednacím řádem.

    Nyní přikročíme k projednávání bodu

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil.

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali v úterý 25. října, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Já se v tuto chvíli táži paní ministryně, zda má zájem o vystoupení v tomto okamžiku. Pan zpravodaj? Také ne.

    Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásila paní poslankyně Adamová, která byla přerušena ve svém vystoupení dne 25. 10. Poté zde byla faktická poznámka pana poslance Opálky a poté přihláška pana poslance Grospiče. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou. Máte slovo. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký večer. Zkusím navázat na to místo, kde jsem minule přestala.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, ale prosím, abyste posečkala do té doby, než se sněmovna zklidní. Já poprosím kolegyně a kolegy, pokud si mají co říci, aby tak učinili v předsálí a nerušili nás v projednávání. Děkuji. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Chtěla bych jenom velmi stručně shrnout, o čem jsem už minule mluvila, abych připomněla, co zásadního v této novele zákoníku práce považuji za důležité zmínit.

    Je tam tedy určitě důležité, že dochází k častému měnění terminologie řazení, číslování paragrafů i hlav, přesouvání ustanovení z jedné části zákona do jiné, a to velmi znesnadňuje orientaci v zákoně. Jistě se všichni shodneme na tom, že právě kontinuita práva je pro stabilní právní řád důležitá. Teď jsme tady řešili, jestli vůbec potřebujeme nějaký zákon do našeho právního řádu přidávat. V tomto případě bych zase apelovala na to, abychom dbali na to, že musí být nějaká návaznost. Pokud zde dochází k takovýmto změnám, tak by měly být důvodné a to v tomto případě moc není.

    Už jsem hovořila právě v minulém příspěvku o zbytečném detailním precizování mnohých položek. V zákoníku jsou tedy upraveny i věci, které být vůbec nemusí, nebo mohou být upraveny jen rámcově. Co se dozvídáme z důvodové zprávy, je, že zásadní pro předkladatele byla flexibilita pracovního trhu, nicméně v tomto případě flexibilita pracovněprávních vztahů je zbožným přáním a skutečný stav se spíše naopak zhorší.

    Já to hned doložím na některých konkrétních příkladech, které tady mám uvedené. Už jsem hovořila i o zavádění nové kategorie vrcholných zaměstnanců, což považuji za naprosto zbytečné. Další jsou zásadní změny v počítání dovolené, zásadní změny, které se týkají neomluvených absencí, kde tedy zaměstnanec nebude mít moci krácenou dovolenou o jeden až tři dny, ale pouze o tu zmeškanou dobu, což je opravdu krok špatným směrem, protože veškeré preventivní účinky sankčního krácení dovolené jsou velmi důležité pro potenciální absentéry, a tímto jim tedy dáváme větší a větší ochranu. Takže zaměstnavatelé určitě z tohoto budou jenom nešťastní a nepomůže to vlastně v konečném důsledku nikomu.

    U dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti se zavádějí obdobná pravidla jako u pracovního poměru při evidenci pracovní doby. Toto uplatnění minimální a zaručené mzdy, povinných přestávek v práci, nebo se ruší také významně a zcela chybně zásadní výhoda vyšší flexibility těchto pracovněprávních vztahů, kde právě proti tomu principu, který je v důvodové zprávě tak často zmiňován, naopak je to příklad toho, jak se slova rozcházejí s činy. Je to tedy nikoliv vyšší flexibilita, ale naopak nižší flexibilita, vyšší administrativní náklady, další zbytečné papírování, více zbytečných povinností.

    Nová povinnost pro zaměstnavatele předcházet riziku stresu, což je jeden z hodně medializovaných kroků, a riziku násilí a obtěžování na pracovišti je další zásadně chybný legislativní krok. Opět jenom zvyšuje administrativní povinnost zaměstnavatelů, protože nic jiného než papírování tohle ani být nemůže. Zvýší riziko soudních sporů, pozitivního nepřináší v důsledku ani samotnému zaměstnanci nic.

    Specifikuje se hodně podrobně práce z domova, práce na dálku. Údajně se v tomto případě přebírá evropská úprava vycházející z dohody sociálních partnerů, ale já se obávám, že jako obvykle v české praxi bude úprava zbytečně složitá a podrobná. A evropská dohoda sociálních partnerů nic takového nepožaduje. Vymezení vzájemných vztahů při práci na dálku bych naopak ponechala do velké míry na individuální dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, případně na kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele, a zákonem bychom se do toho vůbec nemuseli míchat. Jediné, co by bylo vhodné upravit, jsou daňově uznatelné náklady zaměstnavatele při práci z domova a to stejně tento návrh dostatečně přesně neřeší. Takže lépe vůbec než takhle.

    Dále návrh obsahuje nepodstatné drobné změny týkající se doručování písemností, počítání průměrného výdělku a rozhodování pracovněprávních sporů, kde se vylučuje použití rozhodčího řízení. To se opravdu v této oblasti běžně nepoužívá, ale strany sporu by si to mohly dohodnout, když nechtěly absolvovat zdlouhavé soudní řízení, což nově nebude vůbec možné. A mnoho dalších drobných změn se týká opravdu jenom terminologie a věcných úprav.

    Z těchto důvodů, které se tady pokouším shrnout opravdu jenom ve stručnosti a nezabíhat zbytečně do jejich detailů, bych chtěla navrhnout zamítnutí v prvním čtení, variantně, pokud by neprošlo, vrácení předkladateli k přepracování. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. A chci se jenom utvrdit. Já mám podle stenozáznamu, že pan poslanec Opálka má faktickou poznámku. (Poslanec Opálka blížící se k řečništi mimo mikrofon: Ta už je zrušená.) Dobře, ale v tom případě má přednost pan poslanec Grospič, který měl písemnou přihlášku. (Poslanec Opálka mimo mikrofon: Ten se odhlásil.) Takže ten ji stahuje. Dobře. V pořádku. Já jenom čtu, co mám v prezidiálce, která postupuje podle stenozáznamu. Já beru teď, že pan poslanec Grospič svoji přihlášku stahuje, a tudíž máte slovo, pane poslanče Opálko.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se omlouvám, že jsme v tom udělali možná trochu zmatek, ale doba pokročila a vypadá to, že ani dneska nedokončíme toto první čtení.

    Já bych chtěl, vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, se taky zamyslet v několika tezích nad tím, zda sněmovní tisk 903 je opravdu potřebný, co v něm je nadbytečné, příp. co je v něm nedostatečné nebo chybí. Možná bylo vhodné tento tisk otevřít před rozpravou, uzavřít, rozjednat i tisk další o zaměstnanosti a pak vést společnou rozpravu, neboť vazba mezi těmi dvěma zákony je zásadní, jeden bez druhého by nemohl být přijat a musí být přijatý ve stejné době účinnosti.

    Takže nyní k těm tezím.

    Návrh předlohy, kterou máme projednat, je součástí plánu legislativních prací vlády, což znamená, že když to bylo naplánováno, je zapotřebí plán naplnit a splnit. V každém volebním období se uskuteční alespoň dvě rozsáhlejší změny zákoníku práce a více menších změn vyvolaných změnami v jiných zákonech. Stálé změny přinášejí nemálo stresu těm, kteří musí zákon dodržovat. A možná, že jste to poznali v minulosti i sami. Určujícím pro rozhodnutí ministerstva, zda návrh předložit, by však mělo být ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., tzv. kompetenční zákon, podle kterého mj. platí, že ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky, tzn. že se k provedení změn navrhují zákony, které jsou potřebné a nutné, protože je třeba dbát i na stabilitu právního prostředí.

    Pokud jde o cíl návrhu, který máme předložen - cituji: "Hlavním cílem návrhu zákona je provedení věcných změn v zákoníku práce směřujících k prohloubení flexibility základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích, a to v reakci na požadavky praxe, především sociálních partnerů, a s ohledem na vývoj českého právního řádu, judikatury, českých soudů i Soudního dvora Evropské unie. Zároveň je přihlédnuto k možnosti přiměřeného snížení administrativní náročnosti kladené na zaměstnavatele v souvislosti s aplikací pracovního kodexu." Konec citátu. Nejsem si jist, že všechno je tak, jak je v tomto cíli stanoveno, možná díky tomu, že se obsah postupně upravoval, ale toto znění zůstalo celé.

    Má se jednat tedy o šestou podstatnou věcnou novelizaci zákoníku práce, když ta pátá proběhla v roce 2015 a nabyla účinnosti od 1. října minulého roku, tedy před rokem. Je otázkou, proč změny navržené v této předloze nemohly být provedeny již v tomto zákoně č. 205/2015 Sb. Ona postupná salámová metoda moc promyšlená není. Pro naše projednávání je předložená změna zákoníku práce uváděná jako tzv. koncepční, ale z jejího obsahu, jak dále uvedu, je patrné, že celá koncepční v žádném případě není. Za koncepční lze považovat jen právní úpravy změn pracovního poměru, ve kterém se odstupuje od jednostranného práva zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci, a druhou koncepční změnou je právní úprava čerpání dovolené nikoliv podle pracovních dnů, nýbrž podle hodin. V současné době se postupuje tak, že se týdny dovolené, na které má zaměstnanec právo, převedou na pracovní dny. Nově to má být tak, že se týdny dovolené, na které má zaměstnanec právo, převedou na počet pracovních hodin podle stanoveného rozvržení pracovní doby zaměstnance. Myslím, že obě tyto koncepční změny nejsou takového rázu, že by nestrpěly odklad.

    Předkladatel zdůrazňuje, že metodou pro jeho postup je tzv. flexicurity či počeštěně flexikurita. Asi jde o určitý pokus o kulatý čtverec, což je, vycházeje z povahy věci, vyloučeno. Předkladatel flexikurity vysvětluje, že jde o to vytvořit v zákoníku práce určitý prostor, ve kterém se subjekty pracovněprávních vztahů mohou pohybovat a jej využívat, tedy v pracovním a sociálním prostředí. Toto je ale metoda, která je vlastní tvorbě soukromého práva, viz např. občanský zákoník, a bez toho, že by se muselo zdůrazňovat, že jde o flexikuritu, si myslím, že je to nadbytečné.

    Podnikatelským prostředím požadované zvýšení flexibility v pracovněprávních vztazích předloha v zásadě neobsahuje. Už o tom hovořila kolegyně Adamová. Ne že bych po tom zrovna volal já, ale je to tak. K posílení či zvýšení ochrany zaměstnance dochází jen v minimálním rozsahu prostřednictvím norem, u kterých však chybí vymáhací sankce. Jde tedy spíše o deklarace. Soustavným tlakem na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, kam patří dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, se tato forma zaměstnávání stane pro zaměstnavatele asi méně atraktivní. S tím problém nemám, pokračuje se však v tendenci, kterou nastolil již tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, když si asi spletl v dohodě o provedení práce 150 hodin s uvažovanými 200 hodinami a tvrdil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že se půjde na 300 hodin, což se také stalo. Na svém názoru setrval i po opakovaném dotazu redaktorky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Kudely. Stahuje. Prosím tedy k mikrofonu pana poslance Raise. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já to zkusím velmi rychle. V podstatě jenom víceméně oznamuji, že budu mít dva pozměňovací návrhy na změny. Jeden se týká toho, že ve vládním návrhu se hovoří o pevném týdenním rozvrhu práce, což je naprosto nevhodné pro univerzitní prostředí, pro výzkumné pracovníky. Čili v tom směru budu dávat pozměňovací návrh. A druhý pozměňovací návrh je, řekl bych, zas opačně, tady se hovoří o home office a o nákladech s tím spojených. Na univerzitách v podstatě samozřejmě tahle činnost už dávno probíhá, nebo i ve výzkumných pracovištích. A zavedení home office, nebo přesněji řečeno požadavek nákladů, aby evidoval ten člověk, kolik elektřiny spotřebuje na to, že zrovna dělá doma, tak to je svým způsobem nesmysl, abych to zkrátil.

    Takže to jsou obsahy dvou pozměňovacích návrhů. Vzhledem k těm tématům bych byl docela rád, kdyby se taky uvažovalo o přikázání těchto pozměňovacích návrhů do školského výboru. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu... Do rozpravy, pane zpravodaji? Do rozpravy. Tak prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezké pozdní odpoledne vám přeji všem, kolegové, kolegyně, vážená paní místopředsedkyně. Dovolte mi jenom pár slov.

    Asi v tomto sále jsem snad jediný, bohužel, který se zúčastňoval všech možných novel zákoníku práce v té době, kdy jsem ještě působil v tripartitě a kdy jsme projednávali společně se zaměstnavateli a s Ministerstvem práce, ale i s jinými institucemi normy, o kterých se teď tady bavíme. Je až legrační, když do toho zasahujeme s neznalostí věcí. A to říkám s naprostým vědomím, tak jak si to myslím. Protože dokonce jsme v roce 2007 požádali Petra Nečase, který byl tehdy předsedou tripartity, a poslali jsme všem poslancům, pamětníci na to budou pamatovat, žádost, aby neměnili na té normě vůbec nic, protože by bylo nejlepší, kdyby se přijala tak, jak byla velmi obtížně a těžko dohodnuta právě v rámci tripartity. Musím říct, že tehdy poslanci na to slyšeli a že asi tři nebo čtyři návrhy, které přesto byly podány, se později ukázaly jako blbé. Omlouvám se za ten výraz. Ale chci jenom říct, jak je to složité, že není jednoduché ty věci dohodnout.

    Chtěl bych říct, že k téhle normě můžeme mít různé názory. Ale co je důležité, že sociální partneři, kterých se to dotýká a kteří to projednávali v rámci toho x-měsíčního projednávání, naprosto jednoznačně podpořili vládou připravený návrh koncepční novely. Naprosto podpořili, to chci říct. ***