• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den přerušené 50. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádaly tyto poslankyně a poslanci: Adam Vojtěch - zdravotní důvody, Bartošek Jan - zahraniční cesta, Bohdalová Vlasta - osobní důvody, Černý Alexander - pracovní důvody, Dobešová Ivana - zahraniční cesta, Farský Jan do 16.30 hodin - pracovní důvody, Fiala Radim - pracovní důvody, Heger Leoš do 17.30 hodin - pracovní důvody, Junek Jiří - osobní důvody, Klaška Jaroslav - pracovní důvody, Klučka Václav - zahraniční cesta, Koskuba Jiří - zdravotní důvody, Kostřica Rom - osobní důvody, Kovářová Věra od 18.00 hodin - osobní důvody, Nováková Nina - pracovní důvody, Novotný Martin - osobní důvody, Nykl Igor - zdravotní důvody, Schwarzenberg Karel - pracovní důvody, Skalický Jiří - pracovní důvody, Šincl Ladislav - zahraniční cesta, Vondrášek Josef - osobní důvody, Zemánek Jiří - pracovní důvody.

    S náhradní kartou číslo 26 bude dnes hlasovat pan poslanec Vondráček a s náhradní kartou číslo 31 pan poslanec Kasal.

    Z dnešního jednání se omlouvají tito členové vlády: Sobotka Bohuslav - pracovní důvody, Babiš Andrej - zahraniční cesta, Dienstbier Jiří - pracovní důvody, Chovanec Milan - pracovní důvody, Jurečka Marian do 15.00 hodin - pracovní důvody, Němeček Svatopluk - pracovní důvody, Ťok Dan - pracovní důvody, Valachová Kateřina - pracovní důvody, Zaorálek Lubomír - zahraniční cesta. To byly omluvy.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vás poprosím o klid, protože vás nyní chci seznámit se závěry z dnešní porady s místopředsedy Poslanecké sněmovny a zástupci poslaneckých klubů.

    Navrhujeme tento postup: ve středu 9. listopadu projednávat pevně zařazené body z bloku třetích čtení a další body z tohoto bloku až do 14.00 hodin. Před polední pauzou projednat volební bod, cca ve 14.00 hodin, a to je návrh Poslanecké sněmovny na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, druhé kolo.

    Odpolední jednání bychom zahájili v 15.30 hodin a projednávali bychom nejprve body 38, sněmovní tisk 869, kapitálový trh, prvé čtení, a 39, sněmovní tisk 877, o obalech, prvé čtení. Poté bychom pokračovali již pevně zařazenými body 131 a 122 a dále bychom pevně zařadili bod 86, sněmovní tisk 596, daň z přidané hodnoty, prvé čtení). To je z mé strany vše.

    Pokud nezazní námitky, nechám hlasovat o návrzích z grémia najednou. Žádnou námitku neeviduji, tak v tuto chvíli nechám hlasovat o návrhu z grémia.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 227, přihlášeno 129 přítomných, pro 121, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní připomínám, že na dnešní jednání máme již pevně zařazené body v tomto pořadí: body 149, 145, 4 a 111. Dále bychom případně pokračovali body z bloku prvního čtení.

    A teď se táži, zda jsou návrhy ke změně programu. První, s přednostním právem, předseda klubu ANO pan poslanec Faltýnek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážená paní předsedající, dovolte, abych jménem našeho poslaneckého klubu navrhl pevné zařazení bodu, a to číslo 165, jedná se o tisk 932, takzvaná Pařížská dohoda, na čtvrtek tento týden, 10. 11., jako druhý pevně zařazený bod po odpovědích na písemné interpelace. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Opálku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jen bych chtěl úvodem říci, že pan předseda Faltýnek nevystupoval s přednostním právem, ale s návrhem, a ten nemá přednost, takže měl být zařazen. Ale nechť. (V sále je velký hluk.)

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, Ústava ČR stanovuje v článku 41 odst. 2 právo, že návrh zákona může podat rovněž poslanec či skupina poslanců. Musím však konstatovat, že ani Ústava ani jiný zákon nezaručuje, že se touto předlohou musí Poslanecká sněmovna zabývat. Jednací řád Poslanecké sněmovny v § 50, který upravuje působnost Sněmovny, stanovuje v bodě a) že Sněmovna projednává návrhy zákonů, ale neurčuje jejich pořadí v prvém čtení dle data doručení, respektive čísla sněmovního tisku. A tak s využitím § 54 tohoto zákona je pořad schůzí stále upravován, vládní návrhy se předsouvají a řada poslaneckých se neustále propadá. V Poslanecké sněmovně je evidováno 956 návrhů zákona.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám a prosím, abyste přerušil svůj přednes do té doby, než se sněmovna zklidní. (Vyčkává se.) Prosím Sněmovnu o klid!

  • Poslanec Miroslav Opálka: Myslím, že se nedočkáme, paní místopředsedkyně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Dočkáme, když vydržíte, já za chvíli zazvoním na zvonec, jestli nebude klid... Tak, prosím.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji vám. Nyní je projednáván v prvém čtení sněmovní tisk 903, vládní návrh novely zákoníku práce, a na této schůzi se počítá i s projednáváním dalších vládních návrhů, tedy až po sněmovní tisk 930. Přitom na projednávání touto schůzí čeká 94 poslaneckých návrhů s nižšími čísly počínaje tiskem - sněmovní tisk 166 z dílny TOP 09.

    Abych byl zcela spravedlivý, musím uznat, že k tomuto stavu přispívá i chování pravicové opozice a že obdobný stav panoval i v předchozích volebních obdobích. Nově zařazovaná opoziční okénka situaci zásadně nevyřešila.

    Problém je vážnější, než se nám může jevit, k čemuž dokládám i hluk v této sněmovně. Většina vzpomenutých poslaneckých návrhů nemá naději být projednána do konce volebního období, a tak se ono ústavní právo poslance stává nevymožitelným a pouze formálním. Kladu si tedy otázku: jak by se s touto praxí vyrovnal při podání stížnosti Ústavní soud ČR? ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pro stenozáznam - s náhradní kartou číslo 22 dnes hlasuje pan poslanec Koubek a paní poslankyně Strnadlová dnes hlasuje s náhradní kartou číslo 54.

    Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karla Fiedlera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: (Neklid v sále neustává.) Chvilku počkáme.

    Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, paní předsedající.

    Předkládám návrh bodu na zařazení do programu schůze Žádost Poslanecké sněmovny Parlamentu o prověření podezření z možného spáchání trestných činů ústavních činitelů.

    Opravdu počkám, až bude trošku více klid. (Předsedající zvoní na zklidnění v sále.) Děkuji.

    V uplynulých dnech a týdnech jsme byli svědky velmi kontroverzních událostí a skutečností ve věci sporu prezidenta Zemana a ministra Hermana. Spolehlivého vysvětlení této kauzy - nazvěme ji kauzou Brady - jsme se však nedočkali. Vyřčená podezření, spíše však obvinění mezi jednotlivými ústavními činiteli v této kauze jsou podle mého názoru natolik závažná a zásadní, že by nejen veřejnost, ale především zákonodárci Poslanecké sněmovny měli požadovat její objasnění.

    Vycházím-li z tvrzení jednotlivých zúčastněných osob v této kauze, mohlo dojít k porušení několika paragrafů trestního zákoníku a zákona o střetu zájmů. Pokud prezident Zeman podmiňoval udělení státního vyznamenání panu Bradymu nepřijetím tibetského dalajlámy, mohlo dojít z jeho strany k vydírání pana ministra Hermana, a to pohrůžkou újmy spočívající v neudělení vyznamenání příbuznému pana ministra. V takovém případě bych očekával, že ministr Herman v souladu s naším právním řádem učiní oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, tak aby překazil páchání tohoto trestného činu, případně aby umožnil jej zdokumentovat, když je trestným činem i neoznámení již spáchaného trestného činu, pokud tak nestanoví trestní zákoník.

    Asi to kolegy příliš nezajímá, co se děje u nás. (Diskuse v lavicích pokračuje.)

    Protože však nepředpokládám, nebo nejsem příliš nakloněn věřit v trestnou činnost prezidenta České republiky, mohlo by pak ze strany ministra Hermana dojít naopak ke spáchání trestného činu křivého obvinění, zde konkrétně prezidenta České republiky. Mohlo dojít k porušení zákona o střetu zájmů, a to neoznámením poměru ministra a poslance k projednávané věci, resp. záležitosti. Vzhledem k tomu, že tato kauza se dotýká vysoce postavených ústavních činitelů naší země, pokládám za nanejvýš potřebné, aby Poslanecká sněmovna posoudila a zvážila možnost podání podnětu příslušným orgánům k zahájení řízení v této věci, aby toto podezření nemusel oznamovat případně každý z nás samostatně.

    Pokládám za nepřijatelné, aby na některém z vysoce postavených ústavních činitelů zůstal stín nevysvětleného a neobjasněného podezření. Přesně v duchu zásady "padni komu padni" je mi lhostejno, které strany sporu by se případné porušení zákona mohlo dotýkat. Podezření a nejasnosti z této kauzy podtrhuje i obrat v záměru zpřístupnit záznamy z jednání vlády o tom, jak budou probíhat jednání s dalajlámou, a objasnit pak další rozpor, a to tentokráte v tvrzení mezi ministry Zaorálkem a Hermanem. Podle dosud známého je evidentní, že jeden z nich prostě nemluvil pravdu. A myslím, že nejen mě, ale i občany by velmi zajímalo, který z těchto dvou to byl, úplně stejně, jako to bylo již na úvod ve zmiňovaném sporu mezi prezidentem Zemanem a ministrem Hermanem.

    Já tedy předkládám Sněmovně návrh na zařazení bodu Žádost Poslanecké sněmovny PČR na obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 o prověření podezření, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu vydírání prezidentem České republiky Milošem Zemanem, nebo křivého obvinění ministrem Danielem Hermanem, nebo případně i pomluvy vedoucího protokolu Kanceláře prezidenta republiky kanadským státním občanem Georgem Bradym a jeho manželkou, případně i jiných trestných činů v této tzv. kauze Brady.

    Protože jsem limitován časem pěti minut, návrh na usnesení nebudu číst celý, protože to vyplývá, myslím, z mého předneseného návrhu a zdůvodnění, proč tento bod zařadit. Jsem toho názoru, že tato kauza by neměla vyšumět do ztracena, protože jestliže je evidentní, že některá ze zúčastněných stran nemluvila pravdu, a jsou to vysocí ústavní činitelé, měli bychom trvat na tom, abychom nejenom my jako poslanci, ale i občané se dozvěděli skutečnou pravdu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji vám, pane poslanče, ale ve vaší písemné přihlášce je i žádost o pevné zařazení tohoto bodu jako první dnešního dne. Je to tak?

    S další přihláškou prosím k mikrofonu pana poslance Karla Fiedlera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Nyní už to bude kratší.

    Navrhl bych zařadit ještě jeden bod s názvem Sdělení ministryně Kateřiny Valachové k neplnění termínu předložení koncepce jazykového vzdělání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

    Dne 30. června v rámci písemných interpelací ke sněmovním tiskům 803 a 826 - 803 byla interpelace paní kolegyně Jany Fischerové a 826 byla má interpelace, obě byly obsahově velmi podobné, a proto se jejich projednávání spojilo - ministryně Valachová sdělila následující. Cituji: Koncepce jazykového vzdělávání vám bude předložena nejpozději v říjnu - a nyní kousek vynechávám a pokračuji v citaci - a já věřím, že vás v říjnu tímto materiálem přesvědčím. Tolik citace z tehdejšího vyjádření ministryně Valachové. Dodávám, že na můj výslovný dotaz po přesném stanovení termínu paní ministryně uvedla datum 31. října, termín, do kterého to bude předloženo. (V sále je neúměrný hluk.)

    Já si ale myslím, paní předsedající, že opravdu by bylo dobré zajistit důstojnější prostředí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, posadili se na svá místa, a pokud si mají co říci, aby tak činili v předsálí a nerušili přednášejícího v projevu. ***

  • Poslanec Karel Fiedler: Musím konstatovat, že paní ministryně nás tím materiálem ani nepřesvědčila a bohužel ani nepřekvapila, myslím tím po předchozích zkušenostech, protože žádný návrh oficiálně Poslanecké sněmovně nedoložila a nezaslala, kromě jakéhosi předběžného konceptu návrhu, který byl navíc ve skutečnosti spíše opisem a výtahem z dřívějších textů z různých materiálů. K dnešnímu dni materiál ke koncepci jazykového vzdělávání nebyl projednán v poradě vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a podle informací, které mám, bylo jeho projednávání dokonce staženo z programu v minulém týdnu.

    V tuto chvíli tedy ani po dlouhodobém, dalo by se klidně říci mnohaletém slibování není jasná závaznost materiálu Ministerstva školství ke koncepci jazykového vzdělávání a ministerstvo opětovně nehodlá nic řešit. Není jasné, jak bude koncepce financována, kdy a jaké výzvy budou konečně vyhlášeny.

    V diskusi, která proběhla 30. června k té interpelaci kolegyně Fischerové, o které jsem mluvil, jsem já upozornil paní ministryni, že pokud budou na té koncepci pracovat, resp. spíše nepracovat, stále stejní lidé, těžko se té koncepce dočkáme, a došlo na má slova. Nyní se k těmto nečinícím osobám paní ministryně školství připojila definitivně také.

    Možná toto moje vystoupení a zcela oprávněná kritika opakovaného neplnění věci bude věcnou inspirací pro premiéra Sobotku, až bude zvažovat a vyhodnocovat, kteří lidé z jeho týmu jsou vyčerpaní a neplní své úkoly, a to ani po mnohokrát opakované kritice.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana ministra Mládka. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych spíše pro záznam a pro příští schůzi chtěl sdělit následovné. Ministerstvo průmyslu a obchodu podalo sněmovní tisk 936, což je zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů. Měli jsme představu, že bude projednán v prvním čtení zítra. Byl předběžný souhlas všech klubů, že nebude veto, nicméně našel se formální nedostatek, že podle výkladu jednacího řádu musí být zákon předložen deset dní předtím, než začne schůze, nikoliv deset dní předtím, než bude navržen. Chci sdělit, že respektuji tento výklad, a chtěl bych požádat, aby tento zákon byl zařazen jako první na příští schůzi. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, kanadský premiér Justin Trudeau a představitel Evropské unie před týdnem v Bruselu podepsali obchodní a hospodářskou smlouvu CETA, která se dotýká i České republiky. Jedná se o zásadní komplexní hospodářskou a obchodní dohodu mezi Kanadou a zeměmi Evropské unie upravující podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv. Podobná zásadní smlouva s názvem TTIP se chystá mezi Evropskou unií a USA a opět není veřejnost s obsahem této zcela zásadní dohody seznamována, přestože některá ustanovení podle všeho mohou mít fatální následky.

    Smlouvu CETA schválila 12. října i česká vláda. Podpis smlouvy se však následně zadrhl v Belgii na vetu valonského parlamentu. Musím říci, že byť do té doby jsem proces schvalování smlouvy CETA sledoval, v ten okamžik jsem se pokusil vzpomenout, kdy tuto smlouvu schvaloval český parlament. Já osobně si na to nevzpomínám a vzhledem k tomu, že kvůli Valonům se dělaly úpravy textu na poslední chvíli, k tomu ani dojít nemohlo. A co víc? Poslední verzi smlouvy po úpravách na žádost Belgie samozřejmě neschválila ani česká vláda, natož český Parlament.

    Žádám proto jménem našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD o zařazení mimořádného bodu na program schůze Poslanecké sněmovny s názvem Stanovisko Poslanecké sněmovny ke komplexní hospodářské a obchodní dohodě CETA mezi Kanadou a zeměmi Evropské unie.

    Ptal jsem se svých poradců, zda česká vláda měla právo podepsat takovou smlouvu a obejít Parlament. Odpověď zněla: To nikdo nemůže posoudit, protože konkrétní oficiálně schválený text nikdo nezná, a proto není nikde veřejně dostupný.

    Informace, které o smlouvě máme, naznačují, že může obsahovat ustanovení, ve kterém se Česká republika vzdává možnosti soudního přezkumu obchodních smluv a dalších náležitostí a přenechává tuto pravomoc jen soukromým arbitrům, tak jako to například ukládá smlouva NAFTA mezi USA, Mexikem a Kanadou. V praxi to znamená dnes pro Kanadu dost tristní postavení, kdy americké firmy diktují kanadské vládě a v případech, kdy odmítá uvést na trh některé typy zboží, například neúčinné podvodné léky, tak musí platit tučné pokuty. O Mexiku nemluvě. Smlouva NAFTA přivedla na mexický trh americkou geneticky modifikovanou kukuřici, zlikvidovala mexickou produkci a dnes je z Mexika, exportéra kukuřice, dovozce kukuřice z USA a národní plodina a základní potravina je v Mexiku nejdražší v historii.

    A my, zástupci občanů, bychom se zcela vážně měli zde ve Sněmovně ptát, co to ta naše vláda za nás podepsala, potají, bez jakékoliv informace veřejnosti, nebo alespoň Parlamentu. Měla na to vůbec právo? A jak je možné, že Brusel podepsal smlouvu v nové verzi bez toho, aby ji znovu schválily členské země Evropské unie? To už jsme skutečně ztratili poslední zbytky státní suverenity?

    Já vás dnes, vážené kolegyně a kolegové, žádám jménem našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, abychom jako bod programu naší schůze zařadili smlouvu CETA. Je to důležité i z toho pohledu, že jako další krok chystá Evropská unie přijetí smlouvy TTIP, což je smlouva o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi USA a Evropskou unií. A jak jsem již sdělil, jedná se o řadu velmi problematických bodů, které mohou velmi poškodit zájmy občanů České republiky. Vláda by měla Parlament informovat o obsahu smlouvy CETA. Měla by veřejně na internetu zpřístupnit celý aktuální oficiální překlad smlouvy a měla by vysvětlit, jak je možné, že finální znění smlouvy, která byla podepsána za Evropskou unii, tedy i za Českou republiku, ve výsledku neschvaloval ani český Parlament, ani česká vláda, ale pouze úředníci v Bruselu. Měli bychom vědět, zda skutečně smlouva neobsahuje pasáže, které by bouraly suverenitu rozhodování České republiky ohledně povolování zboží, které odporuje české legislativě. A ptám se, zdali je pravda, že smlouva CETA obsahuje také části ustanovení týkající se autorského práva a jeho vynucování, které je podle dostupných zdrojů téměř totožné s těmi, jež obsahovala kontroverzní dohoda ACTA, kterou nedávno zamítl Evropský parlament.

    Vážené dámy a pánové, proti smlouvám tohoto typu protestují lidé v celé Evropě i v USA a myslím, že absolutně odporuje demokracii, aby je schvalovalo několik úředníků v Bruselu za zády nás, občanů České republiky. Žádám proto ještě jednou jménem našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, o zařazení mimořádného bodu na program schůze Poslanecké sněmovny s názvem Stanovisko Poslanecké sněmovny ke komplexní hospodářské a obchodní dohodě CETA mezi Kanadou a zeměmi Evropské unie, tedy včetně České republiky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan ministr Mládek. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych skrze paní předsedající k návrhu pana poslance Okamury. Není pravda, že vláda neschvalovala smlouvu CETA. Vláda smlouvu CETA schvalovala včetně veškerých deklarací, které se k této smlouvě váží, protože jedna věc je smlouva samotná a druhá věc jsou vysvětlující prohlášení, která byla vytvořena. Rovněž není pravda, že smlouva je utajována. Smlouva není na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu v této chvíli, protože tam dochází k přechodu z nové verze na druhou, ale je na jiném webu - Businessinfo. Ta smlouva má 1 558 stran.

    Takže nevidím důvod, proč bychom neměli postupovat, jak je plánováno. Smlouva je v tuto chvíli schválena, je veřejná. A pak to bude probíhat tak, jak to probíhá u těchto smluv, že Parlament je dostane k projednání, dostane samozřejmě celou smlouvu k dispozici jako sněmovní tisk, dostane dopadové studie, a pak bude probíhat ratifikační proces.

    Co se týká smlouvy TTIP, smlouva TTIP nebude zjevně stižena za Obamovy administrativy. A předpokládat, že bude stižena dříve než smlouva CETA, je velmi nerealistické. CETA byla dojednávána od českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009 v zásadě až do října tohoto roku. Smlouva TTIP je vyjednávána tři roky a dovolím si tvrdit s plnou zodpovědností, že doba projednávání smlouvy TTIP bude delší než projednávání smlouvy CETA, která je nesrovnatelně jednodušší než smlouva mezi EU a Spojenými státy.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, přicházím s návrhem na vyřazení bodu s pořadovým číslem 184, což je sněmovní tisk 501, novela zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, z pořadu dnešní, právě probíhající schůze. K tomu návrhu si dovoluji uvést tři důvody.

    Za prvé je to to, že projednávání tohoto zákona se neúměrně dlouho vleče. Již se jím zabýváme vlastně celý druhý rok a to může být důkazem toho, že s tím zákonem není něco úplně v pořádku. Byl předložen vlastně na základě podkladu a tlaku ekologů, vědců, ekologických aktivistů. Jaké další souvislosti s tím jsou spojené, to není přímo možné nějak identifikovat nebo poznat, jaké zájmy by měl ten zákon naplňovat. Vzbuzuje poměrně velmi jasnou odmítavou reakci mezi obyvateli Šumavy, šumavskými obcemi, jejich samosprávami a starosty a negativně se také vyjádřily oba kraje, jak kraj Plzeňský, tak kraj Jihočeský.

    Říkám to velmi záměrně a velmi záměrně uvádím tyto dva kraje, protože my všichni dobře víme, že se vlastně jedná o zákon o Šumavě, že všechny ty řeči o tom, že to je zákon, který by měl definovat novou ochranu přírody, nejsou pravdivé. Je to zákon, který by měl zavést divočinu na území Národního parku Šumava. Jinak stávající zákon o ochraně přírody a krajiny funguje dobře. Národní parky jsou také založeny na základě buďto zákona, nebo vládního nařízení, uspokojivě fungují, orgány národních parků se scházejí, fungují i jejich správy. Proto podle mne není třeba na to nějak moc tlačit. Proto si myslím, že by bylo třeba tento zákon vyřadit.

    Dále si myslím, že by bylo třeba nechat nově zvolená zastupitelstva kraje, která byla zvolena ve volbách před měsícem, tyto zákony projednat, seznámit se s nimi a také k nim zaujmout ve svém novém složení své stanovisko.

    A konečně za třetí. Můj třetí důvod je důvod čistě procedurální. Tento zákon je navržený na projednání v pátek jako první bod, ale vzhledem k tomu, že máme již dvě mimořádné schůze, které mohou probíhat celé páteční dopoledne, a na tento pro vás tak důležitý zákon by mělo dojít až na závěr toho dne, tak si myslím, že by bylo dobře v tuto chvíli tento zákon, tento bod, ze schůze vyřadit. Proto navrhuji vyřazení bodu 184 z pořadu probíhající schůze. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu paní poslankyni Bebarovou Rujbrovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobrý den kolegyně a kolegové. Potvrzuje se, že v této Sněmovně jsou někteří rovní a jiní rovnější. Potvrzuje se to nejenom v možnosti uplatnit právo na přednostní vystoupení, kdy řadový poslanec čeká na svůj příspěvek někdy až do doby, kdy ztrácí svoji aktuálnost, tak i při projednávání návrhů zákonů, jak o tom hovořil už kolega Opálka.

    Návrh zákona o zajištění právní pomoci, zákona, který má i v legislativním plánu vláda a do dnešních dnů ho nebyla schopna zpracovat a předložit, který byl předložen kolektivem poslanců, má číslo sněmovního tisku 390. Jistě si uvědomíte, že je to déle než rok, co vám leží na stole a co nebyl projednán ani v prvním čtení. V současné době je zařazen jako bod 68. Já si dovoluji navrhnout předřazení tohoto návrhu zákona, resp. jeho pevné zařazení na zítřek odpoledne po nyní již pevně zařazených bodech. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Luzara. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych se zde rád vrátil k bodu, který již nad touto Sněmovnou zazněl a byl projednáván, bohužel nedospěl ke svému zdárnému konci a zůstává v rámci neuzavřeného projednávání viset v průběhu schůze. Jedná se mi o problematiku OKD. Mnozí se jistě asi chytnete za hlavu, proč znovu otevírat tuto problematiku. Já si ale myslím, že situace, která nastala, vyžaduje, aby parlament tento bod doprojednal a uložil vládě patřičné kroky činit.

    O co se mi jedná. Dozvídáme se, že právní zástupci OKD informují insolvenčního správce o - s prominutím - zlodějnách, které byly prováděny v minulosti ve fungování OKD. Dozvídáme se o nátlaku, který byl činěn na OKD ze strany NWR coby mateřské společnosti na uzavírání nevýhodných smluv, nevýhodných půjček a dalších záležitostí, které tuto dceřinou společnost zatížily v řádu miliard korun nevýhodnými úvěry. Dozvídáme se současně, že pan Bakala, který doposud vlastnil většinově OKD, utíká z Evropy. Dozvídáme se, že urychleně prodává svá aktiva na Ukrajině, dozvídáme se, že prodává podíly ve své společnosti LBM, která obchoduje s luxusním zbožím tady v Pařížské ulici, že shání kupce na vydavatelství Economia a administrativní komplex Forum Karlín, kde vydavatelství sídlí. Z druhé strany se dozvídáme, že má velký zájem obchodovat v Jihoafrické republice. Jinými slovy si to překládám - pan Bakala má strach a utíká z dosahu justice Evropské unie a České republiky.

    Z tohoto pohledu a z informací, které v posledních dnech pronikly do médií, to je, že NWR jde dobrovolně do likvidace a že vlastně skončí bez jakýchkoliv zdrojů, bez jakýchkoliv možností řešit finanční problémy své dcery, se snaží vlastníci OKD utéci od zodpovědnosti. O to více mě mrzí, že česká vláda odkládá řešení, které slibovala, že bude činit vůči horníkům, a nechává je ve vzduchoprázdnu, čekajíc na rozhodnutí správce. To považuji za docela velkou chybu a byl bych velice rád, kdyby se vláda k tomu postavila čelem, informovala nás o krocích, které jsou činěny, informovala nás o stavu vyšetřování, které vede protikorupční policie v této společnosti, informovala nás také o tom, co míní činit ve věci řešení neutěšené situace zaměstnanců OKD.

    Proto si dovolím navrhnout bod 255 pracovně nazvaný OKD, který byl již projednáván, ale nebyl ukončen, zařadit na 10. 11. na čtvrtek jako druhý, pevně zařazený bod. Děkuji vám za podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s přednostním právem předsedu strany TOP 09 Miroslava Kalouska. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Promiňte, dámy a pánové, že zdržuji, ale vzhledem k tomu, jak probíhá v posledních týdnech veřejná diskuse, nepokládám za možné některé výroky ponechat bez korekce. Pan poslanec Luzar navrhl tento bod s tím, že na jeho konci by Poslanecká sněmovna měla vládě uložit příslušné kroky. Vláda se Poslanecké sněmovně zodpovídá. Poslanecká sněmovna vládu kontroluje, schvaluje či neschvaluje její zákony. Poslanecká sněmovna může vládě vyslovit nedůvěru, a tím ji přimět k demisi, ale nemůže jí nic ukládat. Může jí pouze doporučovat. To jsou ty drobné nuance těch jemných brzd a pojistek našeho demokratického systému, který se stále tak velmi složitě a krkolomně učíme chápat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Chtěla bych požádat jménem politického klubu ODS o zařazení bodu s názvem Informace vlády o zajištění letecké záchranné služby od ledna 2017 a v dalších letech.

    Co mě k tomu vede? Budování letecké záchranné služby v České republice trvalo více než 20 let. Podařilo se nalézt funkční systém, ve kterém se doplňují armáda, policie a soukromí provozovatelé a který se vyvaroval závažných událostí, k nimž došlo např. na Slovensku. Nyní však nastoupila neschopnost a politikaření a hrozí, že funkční systém se rozpadne, stane se neefektivní a navíc i riskantní pro pacienty. Všichni dlouho vědí, že k 31. prosinci 2016 končí smlouvy se soukromými provozovateli a že se nebude jednat o triviální výběrové řízení, ale ministr Němeček vše ovšem podcenil a navíc do jeho kompetence opět vstoupil pan ministr financí Babiš. Výsledkem je tzv. kompromis, který je špatný, protože ničí, co funguje, bude dražší a umožní další netransparentnost a rozdělování pašalíků.

    Za prvé: Výběrové řízení bylo vypsáno až v květnu a od začátku bylo velmi pravděpodobné, že výsledek bude napadán, neboť jde o poměrně komplikované výběrové řízení. To se nyní stalo a námitky řeší Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Máme začátek listopadu a od ledna 2017 mají létat na čtyřech stanovištích z deseti noví provozovatelé, ale stále nejsou uzavřeny nové smlouvy. Materiál vypracovaný 24. října - lékaři ze záchranné služby hovoří o tom, že pro adekvátní, rozumějme pro pacienty bezpečné, převzetí stanovišť a zaběhnutí nových osádek je zapotřebí až osm měsíců. Lékaři zde uvádějí: Nerespektování navržených přípravných postupů a zkrácení přípravného období by nutně vedlo ke snížení kvality poskytované péče a především k významnému zvýšení bezpečnostních rizik pro pacienty i posádky vrtulníků lékařské záchranné služby. Dámy a pánové, to nelze nazvat jinak než jako nevídaný hazard se životy pacientů ze strany ministra zdravotnictví.

    Za druhé: Kompromis, ke kterému dospěla tato koalice, je méně efektivní než současný systém. Proč? Třeba proto, že letecká záchranná služba provozovaná armádou a policií je dražší, a přesto budou obsluhovat dvě stanoviště navíc. Konkrétně letová hodina vrtulníku Sokol vychází přibližně na 160 tisíc korun, zatímco soukromníci ji zajistí za 130 tisíc.

    Za třetí: Součástí kompromisu bylo i vypracování materiálu Návrh řešení zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020. Mohli jsme si o něm přečíst v novinách. Odborníci, kteří jej viděli, kroutí hlavou, neboť evidentně plní zadání, že leteckou záchrannou službu má provozovat státní podnik. Přitom výpočty jsou provedeny tak ledabyle, že je třeba se ptát, zda by pan Babiš nechal projít něco takového ve své firmě, i kdyby byla rodinná. Armáda a policie se mají stáhnout opět na dvě stanoviště ze čtyř po roce 2020. Takže poté, co si vybudují kapacity, se vše po pár letech vrátí znova k současnému stavu? Ale hlavně, sice se zde píše o tom, že založení státního podniku bude efektivnější, ale vlastní výpočet v materiálu hovoří o opaku. Vyčísluje totiž náklady za jedno stanoviště provozované státním podnikem na více než 45 milionů korun, přičemž pokud zprůměrujeme nabídky soukromých společností z výběrového řízení, zajistíme, že jsou ochotny jedno stanoviště provozovat za necelých 44 milionů korun. To by však nebylo nutné koupit nové vrtulníky podle odhadů za 1,6 miliardy korun, sehnat piloty, mechaniky atd. a také rozdělit volné posty ředitelů a náměstků.

    Krásně jste si to, kolegové v koalici, zařídili. Kážete vodu, a pijete víno. Jsem přesvědčena, že je to tak závažné téma, že bychom se jím měli zabývat, už jenom proto, že jsme se dneska z médií mohli dozvědět, že s panem Němečkem se kýve židle a že pravděpodobně skončí. Nový ministr, pokud se do té pozice dostane někdy v měsíci prosinci, bude mít jistě plnou hlavu jiných starostí, než aby prioritně řešil tohle. Ale musí. Jde tady o životy deseti milionů občanů České republiky.

    Z tohoto důvodu jménem klubu ODS žádám o zařazení tohoto bodu s názvem Informace vlády o zajištění letecké záchranné služby od ledna 2017 a v dalších letech napevno na čtvrtek 10. listopadu v 11.00 hodin, případně po pevně zařazených bodech. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, a prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, pokusím se znovu načíst pevné zařazení bodu 19. Jedná se o druhé čtení sněmovního tisku 403, poslaneckého návrhu novely zákona o zmírnění některých majetkových křivd občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi, a to na dnešek jako první bod po již pevně zařazených bodech.

    Pouze upozorňuji, že ten návrh je podepsán poslanci napříč politickým spektrem. Projednání tohoto návrhu již bylo ukončeno v prvním čtení a i ve druhém čtení ve výborech v červnu. Ústavněprávní výbor dokonce podal určitý pozměňovací návrh ve druhém čtení, pravděpodobně ještě jeden návrh bude načten. Skutečně je potřeba, abychom se s tímto tiskem v nějakém rozumném čase vyrovnali. Proto na vás poněkolikáté apeluji a víceméně prosím, vážené kolegyně a kolegové, abyste podpořili pevné zařazení tohoto tisku. Ubývá totiž postupně potenciálních oprávněných osob, které v mezidobí již zemřely, a je třeba o případných úpravách zákona, který obsahuje v některých věcech určité nelogičnosti, rozhodnout, alespoň v těch věcech, které je třeba evidentně změnit. Věřím, že projednávání tohoto tisku ve druhém čtení nebude vyžadovat až tolik času.

    Děkuji za pozornost a děkuji za podporu mého návrhu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Velebného. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás požádat o pevné zařazení bodu 134, sněmovní tisk 857, zahrádkářský zákon, na středu 9. 11. odpoledne po již pevně zařazených bodech. Děkuji vám za podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. To byly všechny návrhy na změnu pořadu schůze. My se vypořádáme hlasováním s jednotlivými návrhy.

    Nejdříve bychom hlasovali o návrhu pana poslance Faltýnka, a to pevné zařazení bodu 165 na čtvrtek 10. 11. jako druhý bod po pevně zařazených bodech, po písemných interpelacích.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 228. Přihlášeno 164 přítomných, pro 131, proti 14. Návrh byl přijat.

    Další návrh je návrh pana poslance Opálky, a to je předřazení bodu 69, sněmovní tisk 392, na středu 9. 11. za pevně zařazené body v odpoledním programu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 229, do kterého je přihlášeno 165 přítomných, pro 40, proti 89. Návrh byl zamítnut.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Fiedlera o zařazení nového bodu Žádost Poslanecké sněmovny o prověření podezření z možného spáchání trestných činů ústavních činitelů a jeho zařazení na 8. 11. jako první bod jednacího dne.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 230, do kterého je přihlášeno 165 přítomných, pro 5, proti 117. Návrh byl zamítnut. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jenom krátce. Zamyslete se, kolegyně a kolegové, nad tím, jaké body programu jste schválili. A je mně velmi líto, že je neustále odsouvána věc vyrovnání se s lidmi z Podkarpatské Rusi. Je to ostuda této Sněmovny, promiňte. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní zpátky k bodu. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 798/1. Předložený návrh uvede senátor Miroslav Nenutil, kterého mezi námi vítám. Prosím, máte slovo.

  • Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Milé paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak zde zaznělo, budeme se teď chvíli bavit o novele zákona o státní službě. (V sále je šum, poslanci senátorův projev příliš neposlouchají.) Navrhovatelem zákona je pan senátor Oberfalzer, který sice obhájil svůj mandát, ale zatím ještě nesložil slib. Tím pádem se budeme muset spokojit se mnou jako s předkladatelem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane senátore, velice se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale hluk ve sněmovně je opravdu velký. Já poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili!

  • Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji, paní místopředsedkyně.

    Senát v žádném případě nezpochybňuje princip transparentnosti a depolitizace státní správy. Stejně tak ani princip profesionalizace státní služby. Ovšem lpí na principu rovného přístupu. A v čem je tedy problém? Jednou z šesti podmínek vzdělání pro získání služebního poměru je vzdělání. Kategorie zaměstnanců jsou rozděleny zhruba do šesti částí od referenta, odborného referenta, vrchního referenta, radu, odborného radu nebo vrchního radu. Zatímco všem posledně jmenovaným lze vzdělání prominout, nelze tomu podle dosavadního znění zákona u té nejnižší kategorie, tedy státní zaměstnanec se stanoveným středním vzděláním, s výučním listem, je označován jako referent. Výjimku ze vzdělání lze udělit podle současného znění zákona zaměstnanci, jenž se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil a který dosáhl alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou. To znamená, že člověk s maturitou může vykonávat funkci od odborného referenta až po vrchního radu. Ovšem člověk, jenž je na té nejnižší pozici referenta, pokud si nesplnil vzdělání do stanoveného data, musel své zaměstnání opustit. Nejpozději 30. červnem roku 2017. Do konce roku 2015 si měli možnost požádat o zařazení do služebního poměru, ovšem mnozí zaměstnanci, a týká se to minimálně 550 lidí, kteří věděli, že tu podmínku nesplňují, už žádost raději ani nepodali. Je předpoklad, že celkově by se tato novela týkala zhruba 1 800 zaměstnanců.

    Vše podstatné je sděleno v důvodové zprávě a já vás prosím, abyste v zájmu rovného přístupu a narovnání této nespravedlnosti pustili zákon do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane senátore. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jeroným Tejc. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tento zákon je úsporný jak z hlediska rozsahu problémů, které chce upravit, tak i z hlediska legislativního textu. Stanovisko vlády bylo k tomuto přijato na schůzi vlády dne 23. května 2016 s tím, že vláda se vyslovila k tomuto návrhu zákona neutrálně. Já jsem přesvědčen, že byť může tento, a určitě, stejně jako jiné zákony, kde se hovořilo o různých výjimkách, způsobit debatu na tomto plénu a ve výborech, tak jsem přesvědčen, že hlavní část debaty by se měla odehrávat právě na ústavněprávním výboru a případně na výborech dalších. Doporučuji, aby tento tisk postoupil do druhého čtení a byl projednán ve výborech, abychom jej teď hned nezamítali, byť na tu problematiku mohou být různé názory.

    Spravedlivé řešení určitě nenajdeme. Je to váhání mezi tím, jestli je spravedlivé, aby lidé, kteří mají 20 nebo 30 let praxe a nesplňují podmínku vzdělání, na tom daném místě zůstali a mohli odvést pro stát ještě 10, 15, 20 let práce na základě svých zkušeností, anebo je spravedlivé požadovat po všech, aby bezpodmínečně plnili tuto podmínku, a pokud ji nesplní, aby odešli.

    Chci upozornit na to, že to není věc, která se týká ústředních orgánů státní správy, primárně, samozřejmě i tam se může stát, že se jednotlivé osoby, kterých by se tento zákon dotkl, mohou objevit. Nicméně hlavní gros zřejmě bude na katastrálních úřadech, na úřadech práce a především na úřadech finančních. Musím říct, že tak jak jsem měl možnost poznat řadu lidí v praxi, tak bych řekl, že mnohdy není ani tak důležité vzdělání jako spíš praxe a znalost těch problémů. A to říkám bez ohledu na to, že vysokoškolské vzdělání mám, mám další a další zkoušky, ale jsem přesvědčen, že ano, to samo o sobě mi nezaručuje to, že budu mít nejlepší vhled do všech problémů. Mnohdy lidé, kteří mají tu praktickou zkušenost a mají ji za desítky let, tak bychom si jejich zkušeností měli vážit. Doporučuji, abychom v tomto případě postupovali stejně, jako jsme postupovali v tom jiném případě, který už zmínil pan senátor, tedy v případě těch, kteří nesplňovali podmínku vysokoškolského vzdělání a měli vzdělání pouze středoškolské. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Nejdřív bych chtěl uklidnit pana zpravodaje. Přestože má vysokoškolské vzdělání a plno dalších školení, tak má ten klíčový předpoklad, jak předvádí tato vláda - je dlouholetý člen sociální demokracie. Takže až bude potřebovat, tak se určitě místo ve státní správě najde. Buďte v klidu!

    Druhou poznámku, než se dostanu k věci, tak chci konstatovat, že únava mezi sociálně demokratickými ministry dostupuje vrcholu, protože ani jeden není přítomen projednávání. Asi jsou unaveni a někde sbírají nové síly.

    Pak chci říct, že bohužel vládní koalice nevyhověla našemu návrhu, aby mohl předkládat tento návrh zákona skutečně ten, kdo ho navrhl: pan senátor Oberfalzer. Považuji to za schválnost a zbytečnost. Já jsem tady jasně vysvětlil, že obhájil mandát. A protože v této chvíli skončil starý mandát, navrhoval jsem, abychom se návrhem zákona zabývali na příští schůzi. Protože jak říkal pan zpravodaj, vláda ho měla k dispozici v květnu, pak jsme ho hned dostali my - a jsme v listopadu. Takže tady žádné velké nebezpečí z prodlení nehrozilo.

    Nicméně myslím, že je dobře, že Senát připravil tuto novelu, protože otevírá široké pole debaty a pozměňujících návrhů. Protože už máme nějaké praktické zkušenosti, jak nefunguje mnohými tolik očekávaný, mnou tedy ne, tolika chválený zákon o státní službě. Ano, máme čárku, v Bruselu už na nás nedělají: Vy, vy, vy! Nemáte zákon! Vede to k zabetonování stávajících pozic. Podívejte se, kolik výběrových řízení je vlastně neúspěšných, protože díky většině v Poslanecké sněmovně jsme uzavřeli reálnou možnost pro vstup úspěšných lidí do státní služby. To jsme reálně uzavřeli. Myslím si, že zkušenost ukazuje, že to problém je. A my jsme připraveni a v rámci druhého čtení podáme a zopakujeme naše pozměňující návrhy, které otevřou státní službu mnoha dalším, mnoha vhodným, kteří by oživili, doplnili a kvalitativně zlepšili výkon státní služby.

    Protože pokud někdy kritizujeme zbytečnou byrokracii, tak je to zjednodušeně chápáno jako boj s úředníky. Ale tak to vůbec není. Myslím, že zbytečné formuláře otravují ve skutečnosti i naše úředníky. Velmi často musejí vyplňovat zbytečná a další a další hlášení, místo aby se věnovali tomu, čemu se věnovat vlastně chtějí, tzn. službě veřejnosti. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Pilného. Potom se připraví pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dovolím si přidat se k tomu, co tady řekl pan předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura. Hospodářský výbor prakticky každé zasedání naráží na problémy, které tady byly v diskusi řečeny: to je otázka výběrových řízení, to je otázka smluvních platů. Několikrát jsme vyzývali vládu a ministra vnitra, aby k novelizaci služebního zákona z tohoto důvodu přistoupili. Takže já to velmi vítám.

    A chtěl bych jenom říct, že je mi bohužel líto, že když se měla otevřít výběrová řízení, když se projednával služební zákon, tak k poslancům ANO, kteří hlasovali pro otevření výběrových řízení i pro pracovníky z podnikatelské sféry, z akademické sféry, chybělo několik hlasů právě třeba poslanců ODS.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Tejce, potom s faktickou... (Hlásí se poslanec Stanjura.) Přiznám se, viděla jsem to, tak já vás pustím, ale je to asi tak vteřinové. Omlouvám se, pane zpravodaji. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji panu zpravodaji za pochopení. Chtěl bych jenom reagovat na... Pane předsedo hospodářského výboru prostřednictvím paní předsedající, dokažte to. To není žádná pravda. Byly to naše pozměňovací návrhy. A my nejsme v tak schizofrenní situaci jako mnozí vládní poslanci, kteří v dobré vůli něco navrhnou, pak se vládní většina domluví že ne, a pak ani pro svůj vlastní návrh nehlasují. Takže to fakt není pravda. Opravdu ne. A protože jsem podepsaný pod některými pozměňovacími návrhy, tak jsem si jist, že to není pravda.

    Ale to není úplně důležité. Pokud to společně změníme, tak je to dobře. Ale těším se na to, až mi ukážete tu sjetinu. Nemusí to být na mikrofon, protože si myslím, že nemáte přesné informace. To je všechno. Omlouvám se panu zpravodaji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím pana zpravodaje s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Nejdříve bych chtěl uklidnit pana předsedu Stanjuru, že jsem nikdy nebyl zaměstnancem státu s výjimkou mandátu, ale to se nedá považovat za zaměstnanecký poměr. Předtím jsem buď podnikal, nebo jsem byl advokátem. A přiznám se, že nemusí mít podezření, že bych se chtěl do služeb státu kdykoli v tomto smyslu jako úředník hlásit. Proto mi to dává určitou svobodu vyjadřovat se k návrhu zákona tak, jak se vyjadřuji, a vidět ho možná bez zaměření na to, abych rozhodoval sám o sobě. Takže nikdy neříkej nikdy, ale na 99 % vás, pane předsedo Stanjuro prostřednictvím paní předsedající, mohu ubezpečit, že se do státních služeb v tomto smyslu a podle tohoto zákona nechystám. Ani potom, ani potom, jak na mě gestikuluje pan předseda Stanjura.

    Druhé ujištění, a to si prosím, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, ověřte u členů ústavněprávního výboru za ODS. My rozhodně jako celek, nikoli jako koalice, ale jako celek jako výbor neposuzujeme jednotlivé návrhy podle toho, kdo je předkládá. A myslím, že úspěšnost opozičních návrhů pozměňovacích, podaných v našem výboru, je rozhodně větší, než tomu bývalo v minulosti, než tomu bývalo za vlády ODS a TOP 09. A já to nepovažuji za něco mimořádného. Považuji to za samozřejmé, abychom věci posuzovali podle obsahu, nikoli podle toho, kdo zrovna v tu chvíli má většinu v daném výboru. Koneckonců nápady opozice, to je rozum zadarmo. A já si toho cením.

    Poslední věc - krátce se vyjádřím ke smluvním platům. Určitě tu debatu veďme. Já bych snad ani neměl problém s tím principem, ale bohužel zkušenost mluví jasně. V minulosti tady byly smluvní platy. Byli tady lidé, kteří měli výjimečně vysoké platy, které přesahovaly standardní tabulky. Ale upřímně řečeno, většinou to nebyli žádní odborníci. Podívejte se na Ministerstvo práce a sociálních věcí za pana Drábka. Podívejte se na další ministerstva. Rozhodně nejsem přesvědčen, že institut smluvních platů by se osvědčil. Bohužel byl zneužit. Byla zneužita dobrá myšlenka, která měla umožnit to, aby někteří lidé, kteří by jinak pro stát nepracovali, získali odměnu, za kterou byli ochotní státu sloužit. Ale proto se na tu věc dívám velmi opatrně. Ale nebráním se té debatě. A myslím, že se jí nebrání nikdo. Ale osobně ta negativní zkušenost mě natolik zasáhla, že takový návrh zatím nepovažuji za ten, který bychom měli v tuto chvíli podpořit. Ale veďme tu debatu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Pokud někdo dosáhl extrémní výšky ve zneužívání smluvních platů, tak to byla sociální demokracie za dob ministerského předsedy pana Paroubka, pokud si všichni dobře pamatujeme. Nicméně chtěl bych se právě přimluvit za to, aby smluvní platy našly nějakou rovnováhu, abychom nešli ode zdi ke zdi, to znamená od té Paroubkovy doby k tomu, že tady zase bude úplná nula.

    My jsme hodně limitováni například ve městě. Řeknu naprosto konkrétní příklad. Máme teď poměrně velkou investiční výstavbu a chceme najít člověka, který se tomu bude věnovat jako stavební dozor, jako projektový manažer. A my toho člověka prostě ze soukromé sféry nejsme schopni zaplatit a nejsme ho schopni přitáhnout. Samozřejmě ten člověk může nastoupit za nějaké tabulkové platy, můžeme to tam řešit nějakými osobními ohodnoceními, může možná pracovat jako externista a pak se tam na to vztahují nějaká výběrová řízení atd.

    Takže se přimlouvám za to, aby skutečně cesta možností smluvních platů byla v nějakém kompromisu nalezena, to znamená od té Paroubkovy éry a od té nulové éry, která je teď. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. To byla faktická poznámka pana poslance Kučery. Mám faktickou poznámku pana poslance Klána. Je ale další na řadě v rozpravě, tak jestli chce využít faktickou, nebo využije rozpravy. Prosím, máte slovo, jste v rozpravě.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Nebudu tedy už využívat faktické poznámky, i když jsem se přihlásil, protože jsem chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Kučeru. On tady zmiňoval, že smluvní platy nejvíce zneužívala vláda Jiřího Paroubka. Mě to jaksi docela pobavilo, protože smluvní platy zneužívala pravicová vláda. Ještě v minulém volebním období se to tady řešilo. Pan poslanec Kučera tady sice, vaším prostřednictvím, nebyl, takže ho to omlouvá, ale jistě v politice nějakým způsobem působil, takže o tom musel vědět, že jsou platy zneužívány. Proto jsme tady služební zákon dělali. A byla to i vaše vláda, ale v tomhle volebním období to byla právě pravicová opozice, která služební zákon udělala tak, aby vyhovoval i jí. A vy si tady potom furt stěžujete, že za to může někdo jiný, nebo že za to může levice nebo kdokoliv jiný, ale zamyslete se taky samozřejmě sám trošku nad sebou, kdo to tady vlastně v roce 2014 všechno tvořil a jakým způsobem to tady všechno blokoval. Smluvní platy zneužívala i pravicová vláda jako na běžícím pásu, proto se tomu chtělo zamezit, protože tam docházelo k takovým nešvarům, až to nebylo hezké. A když se to dostalo všechno ven, tak se tomu všichni akorát divili. To jenom v rámci té faktické, kterou jsem si jakoby udělal v tomto svém řádném vystoupení.

    Nyní mi dovolte, dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, abych vás seznámil s několika svými poznámkami k senátnímu návrhu zákona o státní službě.

    Zákon o státní službě, když jsme ho tady schvalovali v roce 2014, byl přijímán s velkým očekáváním. Úředníci si od něj slibovali mnoho: za prvé stabilitu a perspektivu v jednotlivých resortech, za druhé zajištění odbornosti ve vedení na vysokých postech a za třetí, to zejména, také snížení negativního politického vlivu na práci ministerstev souvisejícího s politickým cyklem.

    Služební zákon, který jsme samozřejmě měli schválený od roku 2002, nikdy nenabyl účinnosti, respektive jeho jednotlivé části, byl poté tady nějakým způsobem připravován. Řešilo se tady Generální ředitelství státní služby, potom pod nátlakem pravicové opozice se to nakonec přendalo pod Ministerstvo vnitra. Potom se jezdilo vysvětlovat do Evropské unie, jak to vlastně tady máme, co se bude dít. Služební zákon byl dáván jako rukojmí k tomu, že nám můžou být zastaveny dotace z Evropské unie. Ale já jsem tady zjistil, že už mnoho zákonů je tady předkládáno tak, že se tam něco vpašuje, že to musí být schváleno a že nám Evropská unie něco zakáže, zastaví. Je to tam podle mě dáváno dost často naschvál. Ale služební zákon jsme samozřejmě potřebovali.

    Již od samého počátku tvorby a projednávání tohoto zákona se ukazovalo, že existují systémové chyby při přípravě a projednávání zákona, které vedou k tomu, že zákon je po svém přijetí v tom, co je v něm dobré, doslova vykastrován a obvykle špatné věci jsou k němu dodávány.

    Chyby vidím následovně:

    1. Připravovatel zákona, samozřejmě tehdejšího zákona, nemyslím teď předkladatele ze Senátu, ale ať to byla vláda, nebo to bylo Ministerstvo vnitra, nebo to byla tenkrát skupina poslanců, která předkládala zákon o státní službě, neměl a pravděpodobně ani nemá dodnes odborné kapacity či schopnost připravit kvalitní návrh zákona. A to se ukazuje s tím, že se tady pořád budeme handrkovat o tom, jak státní služba má nebo nemá vypadat. Připravovatel návrhu vládního zákona se ukázal jako doslova a do písmene odborný diletant. To potvrdil i další vývoj v projednávání samotného zákona.

    2. Předkladatel zákona nedovedl obhájit předlohu vládního návrhu zákona, což spolu právě s politickými hrátkami pravicové opozice, o kterých jsem tady mluvil na začátku, vedlo k tomu, že se vytvořil určitý časový tlak, a to celé ukázalo, že se jedná o zákon vysloveně zmetek a že sám nesplní očekávání, která do něj byla vkládána. Ke zmetku, který později byl schválen, jsou pak doslova a do písmene přidávány samé inovace. Ale ze zmetku nelze udělat přece špičkový produkt, když tam přidáme veškeré inovace.

    Ale abych tady nemluvil jen obecně, tak nyní několik slov k navrhovaným změnám, o kterých tady mluvil pan senátor.

    Podíváme-li se z tohoto pohledu na navrhované změny, patří tyto navrhované změny spíše do série špatné praxe. Nemám nic proti setrvání zkušených pracovníků na finančních a sociálních úřadech. Nemám nic proti tomu, předpokládám, upřímnému úsilí Senátu zabránit odchodu byť nekvalifikovaných, ale zkušených pracovníků z finanční a sociální správy. Novela však otevírá dveře různým nepravostem. Politici si zabetonují své ideově oddané, ale neschopné lidi do struktur státní správy. To tady, dámy a pánové, reálně hrozí. Jak už tady v diskusi mnohokrát zaznělo, tak se sem postupně nahrnou různé pozměňovací návrhy a opět budeme vytvářet určitý nový typ služebního zákona.

    To, že odejdou zkušení lidé, se již dávno naplnilo. Citát "ti, co měli zůstat, odešli, ti, co měli odejít, zůstali", se začíná pomalu ale jistě naplňovat. Potvrzuje se, že zákon je zmetek. Ani bych se nedivil, kdyby další politická garnitura, která přijde po příštích volbách do Poslanecké sněmovny příští rok, zákon zrušila. Dá-li se něco zachránit, pak jsou to jasně stanovené regule bez výjimek a k tomu podrobná prováděcí metodika, která neumožní politické machinace se zákonem.

    Na závěr si položme několik otázek. Nejprve jsme udělali výjimku pro velvyslance, pro paní Klausovou a paní Filipi, kterým bylo 70 let, protože věk 70 let je jasně dán jako strop odchodu ze státní služby. To je první výjimka, kterou jsme tady udělali před rokem. To byla první výjimka. Nyní vytváříme další výjimku, zase výjimka pro výjimku, řekneme znovu, že nebude platit pro nějaké úředníky 70 let. Pak přijde nějaké další ministerstvo s tím, že má problém, a budeme potřebovat udělat další výjimku. Další výjimka bude třeba zase 70 let. Tak se musím zeptat, jestli nebude lepší věk úplně zrušit, protože pokud tam bude, tak ten problém nastane, protože některé věci se na jednotlivých ministerstvech řeší nekoncepčně. Pořád se to řeší nekoncepčně a není jasná dlouhodobá strategie, jakým způsobem se to má dělat.

    Jak je vidět, tak zákon o státní službě přináší stále více problémů a je nutné jej komplexně novelizovat. Buďto novelizovat, nebo připravit úplně nový, protože ten, co byl tady schvalován tenkrát narychlo ještě pod tlakem pravicové opozice, tak vedl k úplnému zmetku. Jde o to, aby se státní správa zprofesionalizovala. Zatím tomu moc nic nenasvědčuje ohledně toho, že v zákoně je plno výjimek. Zákon se samými výjimkami, netvrdím, že výjimka je něco špatného, ale pokud je tam výjimek mnoho a ještě pak tvoříme další výjimku pro výjimku, tak se v tom musí všichni ve finále ztrácet a zákon ztrácí podstatu, že má zprofesionalizovat celou státní správu.

    O smluvních platech jsem tady mluvil na začátku. Chápu, že některé pracovníky nedokáže ve své podstatě služební zákon zaplatit. Jedná se třeba o problém zaměstnanců v oblasti IT, kde opravdu jsou odměňováni třeba i špatně, respektive spadají do různé platové třídy. To je potřeba samozřejmě všechno vykomunikovat a všechno si vyříkat a vyřešit. To je jeden ze základních problémů, jakým způsobem je odměňovat.

    Vzhledem k tomu, že se tento zákon týká právě veřejné správy, navrhnu samozřejmě i přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Já vám děkuji za pozornost. To jsou ode mě takové postřehy z reality, která je poměrně složitá v oblasti státní služby. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. S přednostním právem poprosím k mikrofonu pana zpravodaje a poté pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já si dovolím jen na základě té debaty a také proto, že si myslím, že jsme schopni ten zákon projednat velmi rychle, s ohledem na to, co také zákon upravuje, to znamená, jsou v něm stanoveny určité lhůty, dokdy je třeba, aby se příslušní zaměstnanci případně přihlásili k tomu, že zůstanou zaměstnanci státu, tak navrhuji zkrátit lhůtu o 30 dnů na 30 dnů z oněch 60 a poprosím, aby o tom bylo následně po skončení debaty hlasováno. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, eviduji váš návrh. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Plíška.

  • Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, na začátku bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Klána. Z jeho vystoupení vyplynulo, že by snad autorem služebního zákona byla pravicová opozice. Tomu tak skutečně není. Byl to poslanecký návrh zákona připravovaný nejdříve panem ministrem Dienstbierem a potom na Ministerstvu vnitra. My jsme pouze měli k tomuto návrhu některé zásadní připomínky a některé z nich skutečně vládní koalice akceptovala a tehdy nám umožnila, abychom pro tento návrh hlasovali. Nicméně zdůrazňuji, že to byly některé připomínky. V celé řadě věcí, které jsme kritizovali při projednávání služebního zákona, nám vyhověno nebylo a bylo slíbeno, že bude předložena vládní novela služebního zákona.

    Bohužel pan ministr vnitra, který je teď garantem služebního zákona, tady teď není na projednávání tohoto zákona.

    A já bych tady chtěl zmínit, které věci jsme prosazovali a u kterých bylo slíbeno, že budou právě v té novele řešeny. Byla to větší propustnost a otevřenost státní služby, protože nejenom díky politickému řízení státní služby a zakonzervování některých lidí ve státní službě, ale i díky tomu, že zkrátka se vzal jakýsi stávající stav, který se zakonzervoval, tak celá řada odborníků nemá přístup do státní služby, ať už jsou to v prvních fázích výběrového řízení lidé z krajů, z obcí, ať už jsou to odborníci z akademické sféry, ať už jsou to i odborníci z komerční sféry, ze soukromé sféry. Bohužel nikdo z nich se v prvních kolech výběrových řízení na různé pozice do státní služby nemůže dostat, a proto bych chtěl říci, že v rámci druhého čtení bude zapotřebí řešit i ty věci, které byly slíbeny a nebyly sem předloženy. Ani nevím, jestli vláda svoji novelu služebního zákona hodlá v tomto volebním období sem vůbec poslat.

    Teď tady řešíme problém 550, pan senátor říkal 1 200-1 300 zaměstnanců, takže já budu vůbec chtít i ve druhém čtení, aby to bylo konkrétně kvantifikováno. Já nejsem příznivec výjimek. A zase je s podivem, že si toho museli všimnout senátoři a garant tohoto zákona v podstatě se tváří, myslím tím tedy Ministerstvo vnitra, že je všechno v pořádku, a Senát nám tedy musel jaksi vysvětlit a předložit tuto novelu. Souhlasím s tím, že pakliže se na jiných místech už schválila možnost výjimek, nevidím důvod, proč by to u zaměstnanců bez středoškolského vzdělání s maturitou nebo výučním listem, pokud splňují podmínky, mělo být jinak. Ale pak je otázka, proč se měří rozdílným metrem. A bylo by také dobré říci, kdy výjimky ze služebního zákona skončí. Neměly by být automaticky, jak se říká, donekonečna, ale mělo by být nějaké datum, kdy se řekne, že už výjimky nebudou možné, a to je korektní právě i k těm, kterým, doufám, státní službu do budoucna otevřeme.

    Takže já zde vyzývám i nepřítomného pana ministra vnitra, ale je ze sociální demokracie, takže i jeho kolegy, aby nám sdělil, zda skutečně ještě vláda vůbec splní svůj slib a předloží novelu služebního zákona.

    Jinak dodávám, že za klub TOP 09 nemáme problém s propuštěním tohoto návrhu do druhého čtení, a spíš dávám jenom k úvaze, jestli budou nějaké další návrhy na úpravu, jestli zkracovat lhůtu, ale o tom samozřejmě rozhodneme hlasováním. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Plíškovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Za Senát vám děkuji za dosavadní vstřícnost.

    Jenom krátká reakce na vystoupení pana poslance Plíška. To číslo nebude moci být nikdy přesně stanoveno, protože ze současných služebních údajů vyplývá, že se jedná nejméně o 550 zaměstnanců, ale zhruba 1 800 stávajících zaměstnanců vůbec nepožádalo o přijetí z důvodu současného znění zákona. Pokud by se zákon změnil tak, jak navrhuje Senát, případně vy upravíte, pak je pravděpodobné, že někdo z nich se ještě přihlásí.

    Jinak děkuji za vstřícnost a zatím na shledanou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu, nicméně pan předseda Stanjura v obecné rozpravě navrhl jiný garanční výbor a to je výbor pro veřejnou správu. (Námitka.) Další, pardon, omlouvám se. Takže budeme hlasovat o přikázání garančnímu výboru - ústavněprávnímu výboru. Je tady žádost o odhlášení všech, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o přikázání výboru ústavněprávnímu jako výboru garančnímu.

    Zahajuji hlasování o přikázání tomuto výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 240, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 134, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán ústavněprávnímu výboru jako garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat návrh jinému výboru. Pan poslanec Stanjura navrhl výbor pro veřejnou správu. Pan poslanec Kučera. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že se jedná o platy zejména odborníků z oblasti průmyslu, z oblasti IT, stavebnictví, tak si dovoluji navrhnout hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: A paní poslankyně Pastuchová se hlásí s návrhem.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Vážené kolegyně a kolegové, já bych vás chtěla požádat o přikázání do výboru pro sociální politiku, a to z důvodu toho, že lékařů posudkové služby je málo a ve druhém čtení bude předložen pozměňovací návrh, který bude prodlužovat výjimku pro tyto lékaře, tedy věk 70 let. Jde zhruba o 150 lékařů a je to kvůli nebezpečí kolapsu posudků příspěvku na péči a posuzování stupně invalidity. Pan předseda výboru pro sociální politiku s tím souhlasí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Bendl má ještě návrh na přikázání jinému výboru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vím, že to v obecné rozpravě padlo, ale mám pocit, že tady ne. Myslím si, že je to minimálně 50 na 50, když jsme se bavili o tom, že garančním výborem má být ústavněprávní výbor, ale kdo jiný už by měl projednat tuhle materii než výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Takže navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to byl zatím poslední návrh na přikázání výboru. Jestliže nikdo žádný další nemá, budeme postupně hlasovat. Nejprve o návrhu pana předsedy Stanjury, který navrhl výbor pro veřejnou správu, stejně tak jako pan poslanec Petr Bendl.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 241, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 110, proti 11. Návrh byl přijat.

    Pan poslanec Michal Kučera navrhl přikázat tento návrh hospodářskému výboru.

    O tom zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 242, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 102, proti 21. I tento návrh byl přijat.

    A posledním návrhem je návrh paní poslankyně Pastuchové na přikázání sociálnímu výboru.

    O tom jsem zahájil hlasování. Kdo je pro přikázání sociálnímu výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 243, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 89, proti 18. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh byl přikázán ústavněprávnímu výboru jako garančnímu, dále výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hospodářskému výboru a výboru pro sociální politiku.

    Poslední, o čem budeme hlasovat, je zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů, jak to navrhl pan poslanec Tejc.

    Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 244, přihlášeno 141 poslankyň a poslanců, pro 52, proti 55, návrh nebyl přijat, lhůta tedy zkrácena nebyla.

    Tím končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu senátoru i panu poslanci Tejcovi.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Stanoviska vlády nám byla doručena jako sněmovní tisk číslo 736/1. A já nyní prosím, aby předložený návrh z pověření senátorů uvedla paní senátorka Eliška Wagnerová, kterou zde vítám a prosím, aby se ujala slova. Prosím, paní senátorko, máte slovo. (V sále je hlučno.)

  • Senátorka Eliška Wagnerová: Pane předsedající... (Řečeno mimo mikrofon.) Pane předsedající, členové vlády, poslankyně, poslanci, jak bylo řečeno, mám zde obhajovat návrh, senátní -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, paní senátorko. Prosím ctihodnou Sněmovnu o klid. Vás, paní senátorko, prosím, abyste si dala mikrofon blíže k ústům. (Senátorka: Ano.) Děkuji, jste velice laskavá. Prosím.

  • Senátorka Eliška Wagnerová: Senátní návrh zákona, takzvaného stykového zákona. Dovolte mi, abych předeslala, že je to vlastně poslední ústavní dluh, tento stykový zákon, protože Ústava jej předjímá v článku 40 a dodnes tedy tento zákon vlastně přijat nebyl. Je to víc než 20 let a je to trochu, řekla bych, až ostuda, že tedy Ústavu necháváme v tomto smyslu nenaplněnou.

    Nicméně má to ještě druhou konotaci, to že Ústava zůstala nenaplněná. Totiž stykový zákon měl být vlastně přijat předtím, než byly přijímány zákony o jednacích řádech obou dvou sněmoven, tak aby vlastně učinil jakousi bázi, na které by stavěly oba dva zákony jako jednací řády obou dvou sněmoven, což se tedy nestalo. Dnes musíme vycházet z reality, že jednací řády obou dvou sněmoven zde tedy jsou a není možné tu realitu přehlížet a tudíž - a navíc se odehrály, ještě další věci, jako že z parlamentní volby prezidenta se stala přímá volba prezidenta, čili docela podstatná materie, to je parlamentní volba prezidenta, která by bývala byla předmětem úpravy ve stykovém zákonu, vlastně odpadla. No a z toho všeho, co říkám, vlastně - vypadá to tak, a tomu odpovídá ten návrh, ten je velmi útlý, že skutečně má jenom 17 paragrafů včetně účinnosti, to je § 17. Takže je to skutečně útlý návrh. A nepřináší, řekla bych, až tak mnoho převratného, nového, spíš mnoho věcí, které se vlastně už fakticky dodržovaly a provozovaly. Tak teď tedy říká jaksi natvrdo, tak aby o tom nemohlo být sporu, protože právě v určitých situacích vždy pak média spekulovala, zda to je dobře, nebo zda by to mělo být jinak, a tak dál a tak dál. Kupříkladu, já nevím, postoupení návrhu zákona Senátu, pak tedy opravený návrh, tak odkdy počítat lhůtu, a tak dál a tak dál. Vždycky jsme si s tím nakonec poradili k dobru, ale teď je to tu prostě řečeno pro obě dvě komory jaksi natvrdo a to je snad tedy dobře.

    Co je ovšem v něm skutečně snad převratného, a k tomu bych chtěla obrátit vaši pozornost, to je upraveno v § 2, kde se totiž zavádí, který se týká projednání a hlasování o ústavních zákonech a o oněch zákonech, kterým se nepřesně říká organické, správně by mělo být orgánní zákony, ale je to ten článek 40 Ústavy, v němž je řečeno, že o těch vyjmenovaných zákonech a ústavních zákonech jedna sněmovna samozřejmě nemůže přehlasovat druhou. Tato nová úprava, která se zde navrhuje, zavádí také už mnohokrát diskutovaný, ale nikdy nedodiskutovaný člunek. To znamená, a já se domnívám, že ten člunek je metoda velmi dobrá právě pro materii ústavních zákonů, na kterých by měl panovat co nejširší konsenzus. Co to znamená? Že tedy ten návrh zákona bude chodit z jedné sněmovny do druhé, dokud se obě dvě neshodnou na přijatelné verzi. Nemůže to ovšem být bezbřehé, a proto návrh zavádí jako konec toho dohadování uplynutí volebního období Poslanecké sněmovny. Pokud se prostě neshodnou obě komory v tom volebním období, které plyne pro Poslaneckou sněmovnu, tak ten návrh padá pod stůl. To je podle mého soudu ta nejdůležitější úprava, která se v tom zákonu vyskytuje.

    Jinak, já nevím, ostatní paragrafy snad ani není třeba reprodukovat, protože ony jsou spíš tedy technického rázu, a každý z vás se s tím jistě seznámí. A znovu opakuji, jde vlastně o situace, které již tak či onak existují a byly řešeny, jenom teď se tady vlastně upravují ty věci natvrdo. Takže dál se s tím snad ani zabývat nebudu a poprosím vás, abyste ten návrh podpořili, laskavě ho propustili do výboru a posléze do druhého čtení. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já velmi děkuji paní senátorce. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Informoval bych, že tento návrh byl projednán 30. března 2016 na schůzi vlády s tím, že ta s ohledem na to, primárně že se jedná o zákon, který upravuje vztahy dvou parlamentních komor, přijala neutrální stanovisko.

    Sněmovní tisk 736 vyjmenovává některé konkrétní body, které by bylo záhodno upravit. Upozorňuje na možný rozporný výklad při tom, kdybychom chtěli respektovat jak tento zákon, tedy stykový zákon, tak současně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Vše jsou to věci, se kterými se lze podle mého názoru vypořádat při jednání ve výborech.

    Konstatoval bych a doplnil bych paní senátorku v tom, že není poprvé, kdy se Poslanecká sněmovna zabývá touto materií. My jsme společně jako ústavněprávní výbor a podvýbor ústavněprávního výboru pro Ústavu projednávali tento text a základy tohoto textu mnohokrát na půdě jak Senátu, tak Poslanecké sněmovny za účasti poslanců i senátorů, takže pro členy ústavněprávního výboru to není nová materie.

    Dovolím si požádat o to, aby tento tisk byl propuštěn právě do jednání ústavněprávního výboru, který zřejmě bude výborem garančním. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený poslední pane ministře - zřejmě je opravdu situace ve vládě poměrně závažná, jestli nám už tady zůstal jenom jeden ministr -, vážená paní senátorko, dámy a pánové. Nechci být nijak zvlášť dlouhý, ale přece jenom několik poznámek k tomuto zákonu mi dovolte přičinit.

    První poznámku přičiním k tomu, co zde říkala paní senátorka a také bývalá ústavní soudkyně, že se jedná o poslední dluh k Ústavě České republiky. Doufám, že zvlášť pečlivě ji poslouchal pan místopředseda Filip, který nám tady opakovaně tvrdí, že dalším dluhem vůči Ústavě České republiky je neexistence obecného zákona o referendu a vždy znovu se s ním tady o to přu, jestli Ústavu je třeba vykládat tak, či onak. Tak jenom doufám, že poslouchal paní senátorku, a říkám, bývalou ústavní soudkyni, že toto je poslední dluh, který vůči Ústavě máme. To je poznámka první.

    Poznámka druhá. Jedná se o věc, která je opravdu připravována dlouho. Já si pamatuji - bohužel mám tu výhodu, nebo nevýhodu, že si pamatuji hodně z této Sněmovny, pamatuji komise paní místopředsedkyně Buzkové tehdy za sociální demokracii, které tvořily první verze stykového zákona. V různých chvílích byl různě rozkročen, někdy širší, někdy užší. Myslím, že v tuto chvíli k nám přichází v té variantě, řekněme, užšího charakteru, opravdu vydiskutované oběma komorami, a tím pádem s větší šancí na to projít.

    Přináší tu jednu zásadnější změnu, kterou zde již popisovala paní senátorka Wagnerová, a to jest onen člunek, ona možnost přeposílat ústavní a zákony podle článku 40 Ústavy mezi oběma komorami. Jeví se jako výhodná, ale samozřejmě bude znamenat, že přijetí ústavních zákonů bude nadále o něco malinko snazší. Doposud jsme měli velmi rigidní Ústavu díky tomu, že byla potřeba shoda tří pětin v obou komorách na stejném znění ústavního zákona, a to dokonce v jednom jediném čtení. Senát se tam dostával do nevýhodné situace, to je pravda, že vlastně buď mohl akceptovat, nebo odmítnout to, co přeposlala Poslanecká sněmovna, ale vedlo to k tomu, že za těch 23, 24 let existence české Ústavy těch změn bylo poměrně málo, protože to byly vždy jen změny, které měly široký společenský, a tím pádem i politický konsenzus.

    Zavedení člunku bude možná tendence k tomu častěji měnit Ústavu, o něco zjednodušovat. Povede více k tomu, že Sněmovna bude mít pocit: "No, tohle si můžeme ještě do Senátu zkusit poslat, v nejhorším případě nám to vrátí." Tak jenom jsem chtěl upozornit, že tento problém existuje, že by mohlo docházet k situacím, že ve více bodech bude Ústava potenciálně, řekněme, načata, nebo zpochybněna, i když to možná nebude v průběhu volebního období ukončeno.

    Jinak bych řekl, že se jedná o návrh, který je poměrně střízlivý a který by měl vyřešit prakticky otázky fungování, které sice vlastně de facto fungují tak, jak dnes stykový zákon navrhuje, ale bylo by to upraveno, a bylo by to upraveno, a v tom má samozřejmě paní senátorka pravdu, v souladu s tím, co předpokládá Ústava, že existuje zákon o styku a zásadách jednání obou komor mezi sebou a navenek.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančními výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 245. Přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 123, proti žádný. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán ústavně právnímu výboru jako garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak. Nezazněl ani v obecné rozpravě návrh na zkrácení či prodloužení lhůty k projednání. Já tedy děkuji paní senátorce i panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr kultury Daniel Herman a zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančního výboru pan poslanec Roman Procházka.

    Tento návrh jsme ve druhém čtení vrátili garančnímu výboru k novému projednání a výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu tento návrh znovu projednal a usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 724/4. Iniciativně tisk projednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Záznam tohoto výboru byl doručen jako sněmovní tisk 724/5.

    Nyní se táži pana ministra kultury Daniela Hermana, zda si přeje vystoupit v úvodu druhého čtení. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, myslím, že není třeba, abych zde opakoval podrobnosti o obsahu navrhované novely autorského zákona. Nicméně považují za nutné připomenout několik bodů. Především fakt, že se jedná o novelu autorského zákona, jejímž primárním cílem je transpozice evropské směrnice o kolektivní správě autorského práva, která zavádí jednotný právní rámec kolektivní správy práv s cílem zajistit vysoký standard jejího výkonu zejména z hlediska transparentnosti a finančního řízení kolektivních správců a právní jistoty všech dotčených subjektů, tedy jak nositelů práv, tak i uživatelů předmětu ochrany. Vedle toho se zavádí zcela nová možnost přeshraničně licencovat užití hudby online k povzbuzení rozvoje hudebních služeb v internetovém prostředí.

    Kromě transpozice novela obsahuje několik významných změn reflektujících problémy z praxe, zejména úpravu tvorby sazebníku odměn nebo nově zaváděnou možnost licencování užití děl na trhu nedostupných a děl osiřelých, sledující usnadnění přístupu ke kulturnímu a vědomostnímu bohatství v digitálním prostředí.

    V průběhu opakovaného projednávání ve výborech bylo načteno velké množství pozměňovacích návrhů, které jednak reagují na skokové navýšení sazebníků kolektivního správce OSA, ale mnoho z nich také navrhuje změny ustanovení zákona, která předmětem novely nejsou. Byl bych velice rád, aby za této situace nezanikl výše zmiňovaný cíl předložení novely vládou, tedy transpozice směrnice, která přináší zásadní zvýšení transparentnosti kolektivních správců, zpřesnění dohledových pravomocí ministerstva včetně sankčních ustanovení. Věřím, že se nám to společně podaří, a děkuji za vaši pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančního výboru, pana poslance Romana Procházku, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych vás jen v krátkosti informoval o usnesení, které přijal výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu na své 30. schůzi 21. září letošního roku.

    Jak víte, zákon byl vrácen k novému projednání. V prvním bodu výbor revokuje své usnesení číslo 177 z 28. schůze výboru ze dne 22. června 2016. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, tisk 724, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů - ty návrhy vám nebudu celé číst, máte je v tisku 724. Pak jsou tam dvě pověření, která mě zmocňují k tomu, abych to přednesl na této Sněmovně, případně abych provedl legislativně technické úpravy.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Františka Adámka, aby nás informoval o projednání návrhu v tomto výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Adámek: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, v krátkosti bych vás rád seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze 48. schůze konané 4. listopadu 2016.

    Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 724. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj po odůvodnění dr. Petrou Smolíkovou, náměstkyní ministra kultury pro legislativu a mezinárodní vztahy, po zpravodajské zprávě poslance Františka Adámka a po rozpravě nepřijal usnesení k projednávanému sněmovnímu tisku 724. Zmocňuje zpravodaje, aby vás seznámil s výsledkem jednání, a pověřuje předsedkyni výboru, aby záznam zaslala předsedovi Sněmovny.

    To je vše. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Posledním zpravodajem je zpravodaj ústavněprávního výboru. Ptám se pana zpravodaje ústavněprávního výboru poslance Radka Vondráčka - ten nemá zájem o úvodní vystoupení.

    Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobrý podvečer. Toho, co bych rád řekl k tomuto návrhu zákona, mám hodně, ale pokusím se v tuto chvíli být stručný. Případně bych raději reagoval na vaše dotazy, připomínky nebo náměty na svoje vystoupení. Samozřejmě je před námi ještě finální třetí čtení.

    Já za sebe osobně chci říci, že podporuji slova pana ministra a rozumím jeho apelu, resp. žádosti a prosbě, že původně zamýšlený materiál, nebo původní záměr tohoto zákona skutečně byla v uvozovkách pouhopouhá transpoziční novela, tedy implementace evropského práva do autorského zákona. Ovšem to, co se s tím zákonem, s touto normou dělo a děje tady ve Sněmovně, bohužel ani mě nemohlo a nemůže nechat klidným.

    Když jsem se teď jen zběžně díval do té řady pozměňovacích návrhů a také do veřejných zdrojů, do médií, když jsem se dozvěděl, že ochranné svazy - možná, než budu pokračovat, bych i tady měl říci svoji pozici.

    Jako bývalý manažer veřejnoprávního média, které dnes a denně pracovalo se stovkami, možná s tisíci skladeb, písní, songů v uvozovkách, tak vždycky jsem ctil a budu ctít to, že autorské duševní právo je něčí majetek, někdo na něj má nárok, někdo ho vytvořil, vyrobil a za jeho použití by mu pochopitelně mělo být zaplaceno. Ale ten stav by měl být skutečně rovnovážný a vyrovnaný. A jestliže jsem ve své předchozí manažerské praxi viděl někdy - opravdu musím říci - praktiky ochranných svazů, které zasílaly k nám do médií faktury na různě velké, různě vysoké částky, různým způsobem vypočítané, jestliže vím a znám z praxe příběhy, kdy za provozovateli restaurací, obchodů, hotelů, dochází jeden den zástupce jednoho svazu, druhý den dalšího atd., nechci říci, že jich jsou desítky, ale minimálně do jedné desítky počet těch svazů skutečně existuje, tak v tom vidím první velký problém a velké riziko.

    Když se i z veřejných zdrojů dozvím, že v návrzích, které k té novele tady ve Sněmovně byly podány, se skrývají taková rizika jako žádost, resp. tlak na paušální platby z kopírek... Jistě si vzpomenete, že ochranné svazy už si vymohly kdysi paušální platby z cédéček, z paměťových karet - tak my teď uvalíme další v uvozovkách daň na veřejnost, na občany, na obce, na veřejnou správu a také na školy z kopírek, z podobných zařízení. Slyšel jsem, že ochranné svazy by rády uvažovaly možná i o paušální platbě za mobily. Jen u vysokých škol, dámy a pánové, se požaduje a navrhuje 400 korun za jednu kopírku.

    Další z návrhů - a to vybírám prosím namátkově. Pro knihovny zvýšení poplatku za zápůjčku knihy, za veřejnou knihovnu. Zkuste si představit třeba malé knihovny na malých obcích. Návrh na zvýšení poplatku z 50 haléřů na 2 koruny. Jestli v dnešní době knihovny odvádějí ochranným svazům zhruba 50 milionů korun, tak pouhým odhadem, a je to odhad, který tady ve Sněmovně ještě nikdo nespočítal, by se jenom tato platba mohla zvýšit až na 200 milionů korun ročně. Nezlobte se na mě, ale já použiji termín - to je výpalné, se kterým já osobně prostě nemohu a nebudu souhlasit.

    Přiznám se vám, že sám jsem trochu na poslední chvíli v posledních dnech jednal s odbornou veřejností a připravil jsem do tohoto materiálu také několik pozměňovacích návrhů, ke kterým se za malou chvíli přihlásím. Společně s kolegy, jak zástupci koaličních stran, tak i z opozice, jsem připraven pak vše jedno po druhém projít a pokusíme se samozřejmě najít nějakou vyváženou shodu. Myslím si ale, že to, co jsem zmiňoval, paušální platby za kopírky, zvýšení cen pro knihovny, to by skutečně Poslanecká sněmovna neměla na veřejnost a na veřejný sektor uvalit.

    Řeším tam, namátkově, další problémy. Navrhuji, aby takové služby, jako jsou diplomové práce, lidová díla, mohly být osvobozeny, protože například diplomové práce, vědecké práce studentů mají být přece veřejným majetkem nás všech, celé společnosti, a v rámci vývoje, výzkumu a šíření vzdělání bychom k nim měli mít všichni, a především mladí studenti, přístup zdarma a neměli by za ně platit, ať už za kopii samotnou, nebo paušálně právě ve formě platby za nějakou kopírku.

    A poslední, co chci za sebe tady deklarovat - zatím nejsem srozuměn ani s návrhy na metodu výpočtu toho navýšení. To je asi jeden z nejproblematičtějších bodů. Vím, že tady ve Sněmovně je diskutováno, i aktuálně předsedající kolega Petr Gazdík ve svém pozměňovacím návrhu dává jednu z metod, kdy se diskutuje, jakým způsobem dojít k dohodě a k meziročnímu navýšení. Já za sebe říkám, že nejjednodušší, nejjasnější a hlavně férová pro obě strany mi přijde metoda, kdy je řečeno, že navýšení je prostě klasicky o standardní inflaci. Inflace, navýšení cen, resp. snížení hodnoty měny, peněz, našeho příjmu, je přece stejné na obou stranách. Myslím si, že to je férový přístup, ke kterému by měla přihlédnout i Poslanecká sněmovna.

    Tolik na úvod stručné představení řady mých pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Nyní poprosím pana poslance Františka Váchu. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já načtu v podrobné rozpravě dva své pozměňovací návrhy. Předem bych chtěl říct, že ty pozměňovací návrhy nejsou proti tomu, aby autoři hudby nebo autoři uměleckých děl byli nějakým způsobem ošizeni nebo ochuzeni o odměny, které jim právem náleží, nicméně v tom zákoně i v té novele se objevují některé věci, se kterými já osobně nemohu souhlasit.

    První, co bych chtěl změnit, je, v § 98c bych chtěl zrušit odst. 4, kde se v podstatě říká, že podle současného znění ten zákon ukládá administrativní povinnost dokonce i osobám, které s těmi hudebními díly nemají nic společného, a provozovatelům nějakého prostoru, to znamená třeba hospodskému, který pronajímá sál, dávají povinnost o konání té kulturní akce informovat kolektivního správce. To si myslím, že je špatně. Tam ti lidé, kteří pronajímají prostory, přece nemají nic společného s těmi uživateli autorských práv, to znamená s těmi hudebníky, a je to jisté znevýhodnění autorů hudebních děl oproti například výtvarnému umění, kde pokud by tam byla nějaká výstava, tak k něčemu takovému nedochází. To znamená, já v té první části bych chtěl narovnat tuto nerovnost a zrušit povinnost majitelů prostorů hlásit kolektivnímu správci to, že se tam bude něco dít.

    Dále bych chtěl zrušit odst. 5 v § 98c v tom plánovaném, jinak v současném zákoně je to § 100 odst. 5, kde se uživatelům ukládá povinnost deset nebo patnáct dní předem hlásit kolektivnímu správci užití autorských děl. To znamená, hudebníci musí patnáct dní předem hlásit OSA, jaké skladby budou provozovat. To se bohužel týká i skladeb, jejichž autor si nepřeje být zastupován OSA, nežádá od OSA žádné odměny, nebo dokonce se to týká skladeb, kdy autor hraje jako interpret vlastní tvorbu, a tím pádem od OSA nic nežádá. Dále se to týká skladeb, u kterých už uplynula doba trvání majetkových práv. Je nutno zdůraznit, že stoupá počet autorů, kteří nechtějí být zastupováni těmi oficiálními kolektivními správci, a mohl bych třeba jmenovat Svaz nezávislých autorů, do kterého se tito autoři sdružují. Samozřejmě zrušení tohoto ustanovení nijak neruší povinnost provozovatele, to znamená hudebníků veřejné produkce, uzavřít před užitím chráněných děl s OSA smlouvu. To znamená, pokud ten hudebník opravdu hraje skladby autorů, kteří jsou zastupováni OSA, v zákoně zůstává zákonná povinnost OSA nebo kolektivního správce informovat. Já ruším pouze to, že to musí být patnáct dní předem, a ruším to, že ti hudebníci musí kolektivního správce informovat i v případě, že hrají svoji vlastní produkci a nechtějí od kolektivního správce žádné tantiémy. To je pozměňovací návrh první.

    V druhém pozměňovacím návrhu navrhuji velmi jednoduchou úpravu, kdy uživatel autorských děl si může ze zákona jmenovat zástupce pro jednání s kolektivním správcem. To je jednoduchá úprava, kdy ten zástupce získává určitá zákonem daná práva, ale i povinnosti vůči kolektivnímu správci.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Dobrý den dámy a pánové. Ráda bych vás ve svém příspěvku upozornila na některé skutečnosti, které jsou proti téměř padesátiprocentnímu navýšení některých poplatků OSA.

    Podle analýzy Parlamentního institutu, kterou jsem si nechala vypracovat, je situace v oblasti poplatků velmi roztříštěná a neexistuje žádná sjednocená evropská platba za užití děl. Nicméně lze konstatovat, že ve srovnání například se Švýcarskem platíme v České republice dvojnásobek švýcarských plateb, a to bez srovnání na cenovou paritu.

    Dále bych vás ráda upozornila na to, že současné razantní zvýšení o 50 % ze strany OSA nelze odůvodnit žádnými makroekonomickými hledisky, protože například inflační hladina se v České republice pohybuje setrvale pod jedním procentem. Toto navýšení o 50 % by se dotklo především obcí. Množství obcí zřizuje své příspěvkové organizace, které už dnes platí nemalé částky kolektivním správcům. Jde vesměs o neziskové aktivity, jež mají za cíl zvyšovat kvalitu života jejich občanů. Jde o školy, družiny, pečovatelské domy a jiná sociální či kulturní centra. A i za tyto organizace budou muset samosprávy počítat ve svých rozpočtech s navýšením jejich rozpočtů.

    Pokud jde o další vývoj sazeb kolektivních správců, nevidím v příjmech obcí a měst žádný další prostor pro jejich zvyšování, než jaké odpovídá vývoji makroekonomických ukazatelů České republiky. Obce a uživatele v České republice nezajímá, jestli jsou autoři hudby v České republice podhodnoceni ve vztahu k jiným autorským profesím, anebo jde o logické nastavení, pokud je v České republice více autorských profesí. To je věcí jednání mezi kolektivními správci. Obce a uživatele zajímá konečná částka, kterou kolektivním správcům budou muset uhradit za všechny autory, a ta už je v České republice zcela dostačující. Skokový nárůst zvýšení odměn pro příští rok ilustruje i vývoje sazeb OSA u reprodukované hudby v posledních čtyřech letech. Nejsem si vědoma, že by kdy v minulosti došlo k tak dramatickému nárůstu požadovaných sazeb.

    Dovoluji si vyslovit názor, že se kolektivní správce OSA snaží zvýšit své sazby před nabytím účinnosti novely autorského zákona, kterou zde v druhém čtení projednáváme a která upravuje nově vyhlašování sazeb kolektivními správci. Podle mého názoru si OSA chce zajistit zvýšení svých sazeb na několik let dopředu, aniž by se musela podřídit pravidlům, která má nově stanovit novela autorského zákona.

    Dámy a pánové, ráda bych vás upozornila na to, co zaznělo ve výboru pro veřejnou správu. Zástupci OSA upozornili, že zastupují zájmy umělců. To za prvé. Za druhé, že stát nemá regulovat tyto poplatky. Zároveň však bylo řečeno, že jde o monopol. A já bych vás ráda upozornila na to, že jde-li o monopol, tak každý stát by si měl monopol regulovat. To za prvé. A za druhé se domnívám, že navýšení těchto poplatků je zcela neodůvodněné. Proto bych vás ráda požádala, abyste zaměřili svou pozornost na pozměňovací návrhy, které se budou snažit zamezit skokovému navýšení OSA o 50 % a další věci.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, jsme opět ve druhém čtení tohoto sněmovního tisku 724, neboli autorského zákona.

    Na úvod řeknu, že jsem se také připravila pozměňovací návrh, ale současně s tím říkám ještě jednu důležitou věc. Svůj pozměňovací návrh bych využila jenom v takovém případě, že nebude odsouhlasen původní vládní návrh, tedy z pohledu kopírování, množení děl, protože toto je věc, se kterou s pozměňovacím návrhem přicházím. A je to díky tomu, že jsme to jednak probírali ve výboru pro veřejnou správu. Ještě řeknu, že jsme si toto sami dobrovolně vzali k projednání, protože se na nás obracely malé obce, ale i větší města, ale řeknu i zástupci knihoven, zejména veřejných knihoven, univerzitních apod., protože se mezitím zrodily nové pozměňovací návrhy, které by mohly vést k tomu, že opravdu dojde k nebývalému nárůstu plateb za množení děl a půjčování knih. Už o tom tady mluvil předřečník pan Kolovratník, tedy prostřednictvím pana místopředsedy, a řeknu, že v mnohém, aniž bychom se domlouvali, tak máme stejnou zpětnou vazbu od veřejných institucí, a právě můj pozměňovací návrh, který mám už v elektronické podobě zařazen, odpovídá tomu, kdyby nedošlo ke schválení, čistému vládnímu návrhu z pohledu množení děl.

    Také chci říci, někteří mí předřečníci dnes mluvili o autorských poplatcích za reprodukovanou hudbu. To nechám na jiných, protože se tomu věnuji, také ve výboru pro veřejnou správu se tomu věnoval podrobně pan poslanec Adámek a já se už nebudu k této věci vracet, protože i on má potom svůj pozměňovací návrh. Ale ještě chci říci stručně alespoň k tomu, co se týká množení, kopírování děl.

    Pan ministr když v úvodních slovech mluvil o tomto autorském zákoně, tak říkal, že jde o transpozice a že jde vlastně o tzv. transparentnost tohoto zákona, novely zákona o autorských právech. To je v pořádku. Ale když se tedy vrátím ke kopírování děl, a ptala jsem se na to i odborníků, odborné veřejnosti, která se s tímto faktem setkává, tak velmi chválí současný stav, který je nastaven tak, že se vlastně platí za každou stránku určitá taxa, je to 20 haléřů za jednu černobílou kopii A4 a 40 haléřů za kopii barevnou. Je to také transparentní, protože se zaplatí za to, co bylo opravdu nakopírováno.

    Tak jak jsem se postupně seznamovala s jednotlivými návrhy některých kolegů poslanců, tak tam bohužel by došlo k tomu, už to zde bylo zmíněno, mnohé věci už vynechám, protože zde byly řečeny, ale musím zde zmínit právě ten poplatek jednak za půjčování knih, kdy se má podle poslaneckých návrhů zvýšit čtyřnásobně, tedy ze současných 50 haléřů na 2 koruny za jednu výpůjčku, v rozpočtu to nyní dělá 50 milionů korun ročně, a kdyby došlo k návrhu a odsouhlasení těchto pozměňovacích návrhů, zejména tedy následně v garančním výboru, tak by to znamenalo odvádění kolektivním správcům 200 milionů korun ročně. Takže na to upozorňuji prosím. A ten můj pozměňovací návrh, ke kterému se ještě přihlásím, tak ten toto bude narovnávat, aby k tomuto nedocházelo. To je jedna z věcí.

    Kdyby mělo dojít k tomuto navýšení, tak zase řeknu za územně samosprávné celky a za příspěvkové organizace, které jsou jimi zřizovány, tak by to šlo přímo proti rozvoji čtenářství, vzdělanosti jako takové, proti kulturní politice státu. Vím, že toto i řekla jedna paní starostka, která je už dlouhodobě v samosprávě, a že také to podobně těmito slovy ohodnotila, takže na to opravdu velice důrazně upozorňuji. Další věc, že školská zařízení by nemohla v kolektivním správcem autorských poplatků uzavírat hromadnou smlouvu, pokud by chtěla během výuky např. pouštět vzdělávací filmy, hudbu apod. Přehrání každého díla by znamenalo vždy novou smlouvu s kolektivním správcem, a tedy další úředničinu navíc. Takže i na toto chci ze svého pohledu upozornit.

    Opakuji ještě, že zatím je nejspravedlivější opravdu současný způsob platby poplatků při rozmnožování služeb, a věřím, že tak jak to bylo v rámci RIA připomínkováno, že by to bylo to nejprůhlednější, nejtransparentnější, takže k tomu směřuje v případě změny na paušály můj pozměňovací návrh.

    A proč vás ještě mám o tom přesvědčit, o tom svém pozměňovacím návrhu, řeknu i v této obecné rozpravě. Tento můj pozměňovací návrh je odpovídající současnému stavu, čili nic nezdražuje, pouze mění systém, který nezatěžuje státní rozpočet a rozpočet územně samosprávných celků a univerzit, tak je to, řeknu, naprosto ve veřejném zájmu.

    Já vám děkuji za pozornost a pak se ještě přihlásím v podrobné rozpravě ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy... Pardon, faktická poznámka, pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Komárek: Vážený pane předsedající, mockrát děkuju za slovo. Ta dosavadní debata nepochybně odráží fakt, že v této Sněmovně je mnohem více starostů a konzumentů umění než autorů. A já si myslím, že kdyby tu bylo více autorů, nejen tato debata, ale i jiné debaty v této Sněmovně by možná vypadaly poněkud jinak.

    Chci upozornit na fakt, že duševní vlastnictví, autorství, je prostě práce a práce má být nějakým způsobem a kvalitně zaplacena. My víme o jedné straně, která v této Sněmovně ještě není, ale v té příští už nejspíš bude, která si myslí, že krást duševní vlastnictví je normální a správné. Tato Sněmovna, jak se zdá, směřuje k něčemu jinému. K takovému normálnímu českému postoji, že nejlepší umělec je umělec chudej a naštvanej. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda reagovala na kolegu Komárka prostřednictvím pana předsedajícího. Já myslím, že jste nepochopil asi tu debatu, která je zde vedena. Jasně bylo řečeno, že nikomu nevadí, tedy aspoň mně osobně, vybírání a placení poplatků. Jde o to, že se zcela náhodou a najednou některé poplatky zvýšily až o 50 %, když předtím se zvyšovaly v řádu čtyř, pět procent. Takže pane poslanče, zvýšení autorských poplatků o 50 % prostě ne. Ale placení poplatků ano, protože každý má samozřejmě nárok být zaplacen za svůj výkon.

    Přiznám se, že na jednom semináři zaznělo, že umělci jsou špatně ohodnoceni při vystupování na koncertech. Ale to prosím pěkně není problematika tohoto zákona. To musí být v konzultaci s Ministerstvem kultury, s kraji či obcemi. Děkuji. (Slabý potlesk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Mně se to zrovna hodí, protože já jsem v konfliktu zájmů, neboť mám u OSA registrované jedno svoje CD, druhé už nikoliv. Autorské CD, podotýkám. Samozřejmě nepatřím k těm, kteří by byli pravidelně hraní. Ale věřte mi, že kdokoli z vás budete mít přilepenou jakoukoli politickou stranu tady na čele, tak to budete mít složitější s tím, abyste se do médií dostali. A tím se nijak nechci cpát, kam nepatřím.

    Ale to, co mně rozhodně vadí, a věřím, že by to mohlo vadit i panu poslanci Komárkovi, je, že když někdo má svoji muziku, napíše si svoje písně, svoje písně hraje a nemá s žádným kolektivním správcem smlouvu, tak že nemá mít vůči nim vůbec žádné povinnosti. Proto je mi sympatické to, co tady říkal pan poslanec Vácha, že do toho už fakt nikomu nic není. Abychom nezabili i to málo kultury, co na těch malých vesnicích je. Abychom se báli jít si zahrát do hospody, že na nás někdo vlítne a vpálí nám milionovou pokutu za to, že jsme si tam zahráli, tak to mi přijde fakt už jako o strach. A to je takové to lámání hrany toho, kam ten autorský zákon by mohl směřovat, a z toho jde strach.

    My jsme poctivě projednávali ten návrh zákona - vrácený, už to o něčem svědčí, Poslaneckou sněmovnou do druhého čtení - a narazili jsme na obrovskou spoustu problémů, které s autorskými právy v podstatě ani nesouvisí. Jestliže tady existuje bohužel šance, že za kopírování veřejných listin na obecních, krajských úřadech a institucích se bude platit paušál na kopírkách za počet kopírek, kde se tedy opravdu žádný Shakespeare nebo někdo takový nekopíruje, ale jde spíše o rozhodnutí a materiály, které se týkají chodu úřadů a věcí úředních... A když na to kýve ministr kultury, který říká - ano, to tam dejte, to je v pořádku... Že to jsou zvýšené náklady z 50 mil. korun na 200 mil. korun pro veřejnou správu, další náklady, které jdou mimo povinnosti směrem k vysokým školám apod., tak to už fakt s autory nemá příliš mnoho společného. To říkám jako pidiautor, mimochodem. Ale už to s tím fakt nesouvisí.

    Když si sečtete maximální možné hranice, které by kolektivní správci chtěli, a promítnete si to nikoliv do velké významné restaurace uvnitř města Prahy nebo Brna nebo jiné metropole, ale promítnete si to na Dolní Bezděkov, kde žije sto trvale žijících lidí... Kdyby náhodou ten dotyčný si tam pustil televizi, rádio a ještě tam občas udělal nějakou akci, tak se dostane k tomu, že bude platit poměrně vysoké poplatky, které prostě neutáhne. Tak co se bude dít? Buď se to bude nějak obcházet a všichni budou mít strach, že při naší často české povaze přijdeme se závistí říct "ale oni tam dělají, pane, sousedé něco, co nemají", a tak to zabijeme. Anebo když to budou chtít dělat poctivě, tak řeknou "na to nemáme, to se tady prostě dít nemůže a nebude".

    Zasedal podvýbor pro cestovní ruch a potkali jsme se se zástupci v oblasti lázeňství a poskytování zdravotní péče a zjistili jsme, že i do téhle oblasti, protože se jedná o odstropování... Prostě na cestě je možnost odstropování poplatků za televize apod., které jsou součástí nějakého lázeňství nebo poskytování zdravotní péče v nemocnicích, v lázních atd., že se tady otevírají nůžky, které se přímo dotknou kvality a úrovně poskytování zdravotní péče ve svém důsledku. Narazili jsme na to, že to velmi úzce souvisí s nepříliš dobře propracovanou, nebo téměř neexistující koncepcí cestovního ruchu, protože se to samozřejmě týká i dalších a dalších oblastí.

    Já myslím, že ten návrh zákona je opravdu tak strašně nepřipravený, což mimochodem charakterizuje i to, že jsme na výboru pro veřejnou správu, kde jsme projednali velkou řadu pozměňovacích návrhů, a dokonce některé napříč politickým spektrem, jsme i doporučili - a pevně věřím, že pan poslanec Adámek, doufám, že těm jeho pozměňovacím návrhům nedávám polibek smrti, protože je považuji některé za praktické a dobré, udržující rovnováhu mezi tím, že autoři mají právo na to, aby dostali odměnu za svoji práci, to zcela bezpečně ano. Ale tak jak už tady padlo, dá-li stát nějaké instituci, nějaké organizaci šanci rozhodovat o tom, kolik vybere, pak by zkrátka měli vědět, jak to funguje, jak to dopadá dovnitř toho systému, bez toho, aniž bychom brali právo všem těm, kteří vyprodukovali cokoli v oblasti kultury, umění apod., aby za to dostali zaplaceno, pokud s tím někdo někde nakládá. Ale neměli bychom zabíjet živou kulturu. Měli bychom vědět - nebo vy byste měli vědět, vládní poslanci především, že zasahujete i do dalších oblastí, do školství, do vysokých škol a do jejich nákladů, do zdravotnictví, do fungování lázeňství a nemocnic jako takových. Myslím, že ne všichni víte, co tento návrh přináší. On vypadá jaksi sympaticky, že to je vlastně o nějaké regulaci v oblasti poskytování části příjmu, nechci říct ani zisku, protože kultura na obcích je téměř vždycky dotovanou záležitostí. Že to je jaksi podíl z příjmu, nikoliv ze zisku, to je také klíčové slovo. A nemá-li systém umřít, musíme také vědět, že je třeba i trošku regulovat a myslet i na ty malé, kteří to nejsou schopni někdy úplně zvládnout.

    Já nemohu jinak, než že zcela určitě budu navrhovat, aby byl komplet celý zákon vrácen Ministerstvu kultury nebo předkladateli k přepracování. Úmyslně neříkám zamítnutí, protože jsem přesvědčený o tom, že dobrý zákon potřebujeme. Ale když ten zákon nebude, nic strašného se nestane. A pokud ho ministerstvo předělá aspoň v debatě s těmi, kterých se týká, tak jenom dobře.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Komárek, po něm pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Trošku vážněji. Já souhlasím s kolegou Bendlem, že ten zákon není revoluční ani geniální. Ale on ani nemohl být. Protože my se snažíme vyřešit filozofickou otázku, kterou neumí vyřešit nikdo, dokonce ani Amerika, náš vzor.

    Ten problém je v tom, že v době internetu a masových možností šířit veškerá díla bez jakékoli kontroly - autoři skutečně o ty peníze přicházejí a my se je pak snažíme vykompenzovat věcmi, které vypadají absurdně, jako je poplatek z kopírky. Ale ono to tak absurdní není. Vezměte si člověka, který má televizi, kouká se zásadně jenom na Ordinaci v růžové zahradě, ale platí České televizi koncesionářský poplatek. To je přesně totéž. Všichni s tím souhlasíme, protože si říkáme, že chceme veřejnoprávní televizi. A určitě je to správné. Ale pokud chceme živé umění, pokud chceme být lepší v konkurenci se světovou kulturou - a dneska už každý ví, že kultura je strašně důležitou součástí tvorby národního důchodu, kreativní průmysl atd. - čili pokud chceme podporovat kulturu, měli bychom myslet na to, že i ty takříkajíc absurdní poplatky z kopírek jsou určitým řešením problému, který neumíme řešit. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pan poslanec Václav Votava a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych ještě reagoval i na pana kolegu Komárka. On to tady stavěl asi tak, že v podstatě tady existuje určitá závist, že ti umělci dostávají odměnu za svá autorská díla. Myslím, že vůbec nepochopil, o co jde. Jde o to, že to, co chtějí ochranné svazy, je naprosto nepřiměřené. Zvedat poplatek o 50 %! A tady je vidět, že naprosto chybí regulátor. Už to tady padlo několikrát. Prostě ze zákona je dána povinnost platit ten poplatek. Beru. I komu. Beru. Ale v zákoně není výše poplatku. A proto tady musí být regulátor, který to bude regulovat a nedopustí takové věci, promiňte mi, řeknu možná nehorázné, nehorázné zvyšování toho poplatku.

    A pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, co se týká těch kopírek, to není jenom absurdita, to je taky nehoráznost. To je nehoráznost! To stavíte každého, kdo má kopírku, nebo ten úřad, kdo má kopírku, že je nějaký zloděj, že vykrádá umělecká díla. Autorství uměleckých děl. To je naprostý nesmysl! Chápu, ano, platit za každý zkopírovaný list, jak bylo, 20 haléřů nebo kolik, když se kopíruje pouze nějaké autorské dílo, to ano. Ale paušálně a ještě nasčítaně, samozřejmě, tak nezlobte se, to už je opravdu nehoráznost. (Tleská několik poslanců.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Petr Bendl a jeho faktická poznámka. Po něm pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Autorský zákon, a tenhle už vůbec ne, z autora žádného věhlasného umělce neudělá. O tom jsem hluboce přesvědčený. A to, čeho já se bojím, že už nebudeme moct jít normálně do hospody si zahrát a že tím budeme vystavovat majitele hospody sankcím a trestu za to, že si tam půjdeme zabejkat, určitě ne žádnou supervelkou kvalitu, ale od srdce. A bude nám úplně jedno, jestli nás někdo poslouchá, či nikoliv.

    Bylo mi vysvětleno, že už to nemůžeme vrátit k přepracování, protože nám to jednací řád neumožňuje, tak mi nezbývá než v podrobné rozpravě dát návrh na zamítnutí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším přihlášeným je pan poslanec Kolovratník s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Komárek.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Mě mrzí, že jsem v nesouladu s jinak milým a svým oblíbeným kolegou Martinem Komárkem. Ale pane poslanče, kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, opravdu tady s tím pohledem já nemohu souhlasit. Mohl bych i odlehčit debaty: Že někdo závidí umělcům, to už tady kdysi bylo, tuším někde na Červeném Hrádku, nejmenovaný funkcionář předchozího režimu mluvil o Haničce Zagorové, jak bere miliony, a ti Jandové kolik mají. Tak to fakt ne! To myslím, že tady ve sněmovně nikdo takhle nevidí.

    A ono to tady padlo ode mě i od kolegů. Jasně že je férové za autorství, za autorská práva zaplatit. Ale jestliže tady kolega hovoří o tom, že ten problém nejsme schopni řešit, že na internetu se hudba a autorství volně šíří, to přece není pravda. Jsme schopni to řešit. Jsou moderní formy, digitální formy, jako je služba Spotify, Apple Music - teď jim asi budu dělat reklamu. Já sám jsem uživatelem obou. Platím malý paušál, mám tu hudbu k dispozici legálně zaplacenou. Takže ty cesty jsou a my bychom se měli dívat dopředu, hledat moderní formy, a samozřejmě férové vůči oběma stranám. Ale jednoznačně se nemohu smířit s tím, abychom tady ze všech, kteří kopírují na vysokých školách, ve veřejných institucích, v knihovnách, abychom z nich paušálně dělali zloděje a podvodníky a vybírali za to nějaké paušální poplatky. To se na mě nezlobte, to je špatně!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Komárek, po něm pan poslanec Ploc s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Nebudu tak nezdvořilý, abych některé kolegy nařkl z toho, že něco nepochopili, protože předpokládám, že mají IQ alespoň 90, a moje řeč byla poměrně jasná. Ale já jsem se asi vyjádřil špatně. Já jsem se asi vyjádřil špatně. Ale vy ostatní, kdo jste to slyšeli, víte, že jsem nikdy o žádné závisti nemluvil. Tady už ta sněmovna funguje jako naše ctěná novinářská obec. Někdo napíše blbost a další ji po něm zase opakuje. Takže já jsem o závisti nemluvil. Já jsem prostě chtěl, a na tom v této debatě trvám, byť pouze faktickými poznámkami, nestojí to za zdržování, protože ono to stejně dopadne, jak to dopadne, já jsem pouze chtěl obrátit pozornost na to druhé hledisko. Aby ta debata nebyla příliš monotónní. Skutečně, problém ochrany duševního vlastnictví je problém poměrně velký. A když si nemůžu dovolit, ať už ve městě, nebo v obci mercedes, tak nikdo nad tím nepláče a nikdo mi ho nedoplácí. Já si prostě koupím škodovku. Takže když někdo na to umění nemá, tak si ho prostě nekoupí. Knížky jsou drahé a tak drahé jsou třeba proto, a desky, protože to duševní vlastnictví není dobře chráněno a autoři nemůžou dostat honoráře z kopií. To je prostě tak! To je fakt a tento zákon ho neřeší. Ale znovu říkám: Nelze mu to vyčítat. Nelze to vyčítat tomuto zákonu, to neumíme zatím vyřešit nikdo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ploc a jeho faktická poznámka. Po něm pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo. Víte, pane poslanče Komárku prostřednictvím předsedajícího, já tedy našim umělcům opravdu nezávidím, mnoha z nich si vážím.

    A jinak můj názor je, že ten zákon je od samého začátku problematický. Už byl několikrát u soudu. Dokonce jednou byli autoři napadeni tím, že hotelový pokoj vlastně není veřejný, ale zaplatíte si tam za své peníze soukromí. Tak nevím, proč z hotelového pokoje byste měl odvádět. A za druhé, v restauracích podle mě nikdo nekouká na umělce, i když, jak jsem řekl, si jich vážím, ale většina hospod a restaurací, když jsou otevřeny, tak v nich běží sportovní přenosy. Nejvíc fotbal, hokej. Takže by vlastně v tom svazu měli být samotní sportovci, mě napadlo. Protože na ty se kouká opravdu veřejně nejvíc. Děkuji. (Oživení v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Fiedler a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Zareaguji na krátké vystoupení pana poslance Komárka, na jeho úvod. Já bych vás chtěl, pane poslanče Komárku, prostřednictvím pana předsedajícího ujistit, že se opravdu vyjadřujete nesrozumitelně a zmateně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Pan poslanec Adamec s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já tedy nevím, když jsem tady slyšel, že platíme 150 korun poplatek za televizi a že s tím všichni souhlasíme, tak já se chci tedy ohradit, že já s tím hrubě nesouhlasím. Protože je to skrytá daň a myslím si, že by se veřejnoprávní televize měla řešit úplně jiným způsobem a ne takto. A to, co tady padlo, že budeme suplovat to, že chybí peníze na zaplacení těch umělců tím, že budeme zpoplatňovat na úřadech kopírky a podobné nesmysly - nezlobte se na mě, v době internetu, kdy dneska to, co chcete, si stáhnete z webů bez naprostých obtíží, tak aby ještě tímhle trpěla veřejná správa, samospráva, to mi připadá hodně za hranou. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Pilný a jeho faktická poznámka. Po něm pan poslanec Holík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, autorská práva jsou přece chráněna. Otázka je, jakým způsobem je provedena implementace. Kdysi jsem se setkal s názorem u soudců, že když někdo ukradne kolo, tak je to krádež. Duševní vlastnictví zřejmě taková krádež ještě v povědomí soudců, lidí, kteří mají tyhle příklady nějakým způsobem odsuzovat a posuzovat, prostě není. Mechanismy, jak to objevit na internetu atd., prostě existují. Existují náhradní způsoby, jak se průmysl s tím vypořádává. To je prostě na stole a není pravda, že neexistuje řešení. Ale hledat náhradní řešení, že budeme zdaňovat kopírky? Za chvíli budeme zdaňovat to, že umíme číst. Protože já půjdu někam a tam převyprávím obsah nějaké knihy a budu to muset zaplatit. To je prostě absurdní! Ten autorský zákon je dobrý. A organizace, které suplují ten mechanismus, jak by se tohle mělo řešit, prostě jsou mechanismy náhradní a jsou naprosto absurdní. Celá ta konstrukce je prostě absurdní. Autorský zákon existuje a je potřeba jeho ochranu jenom vymáhat. A efektivně vymáhat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Pan poslanec František Vácha s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Ludvík Hovorka, rovněž faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Mě k té poznámce vyprovokovaly ty komentáře k platbě za rádio, televizi. Předem říkám, že jsem pro to, aby sami autoři byli spravedlivě odměněni. Ale přicházím s takovou myšlenkou. Možná kdyby se neplatilo za rádio, tak by se tam nehrála taková muzika, jaká se tam teď hraje. Možná že by se tam hrála mnohem lepší muzika. Nemuseli bychom poslouchat ty normalizační - a teď neřeknu to sprosté slovo. Dostali by se tam i nějací nezávislí umělci, protože samozřejmě ten umělec dostane tantiémy za to, že se jeho muzika hraje v rádiu. Polovinu peněz odnese do rádia, aby ho tam hráli, a tímhletím si vydělává. Takže nad tím bychom se možná taky měli zamyslet. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ludvík Hovorka a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, v minulosti jsem předkládal jednu novelu autorského zákona a vzpomínám si, co to bylo za boj především s autorským svazy a s těmi, kdo je zastupovali. A chtěl bych říct jenom jednu věc, takové poznání. Skutečně v tom procesu je nejhorší, že nad systémem stanovování poplatků není vůbec žádná kontrola. To nikde na západ od našich hranic není. Skutečně všude existuje důsledná kontrola. Autorští správci nebo zástupci autorských svazů si nemohou dělat, co chtějí. Samozřejmě musí být autorský zákon vymahatelný. Umělci musí mít nárok na své odměny. Ale musí nad tím být důsledná kontrola. A ta se uplatňuje skutečně výrazným způsobem. Jenom u nás to neustále pokulhává, a proto jsme svědkem toho, co se tady objevuje. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byla zatím poslední faktická poznámka. Pardon, ještě paní poslankyně Fischerová a její faktická poznámka.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Ještě jednou děkuji za slovo, pane místopředsedo. Poslouchám své kolegy a kolegyně, jak zde probíhá diskuse, a připadá mi, že jsme dospěli k závěru, že co se týká kopírek, tak že jsme to tady vyřešili, že si nikdo nepřeje paušální platby pro univerzity, školy atd. A co se týká poplatku za autorská práva a vymáhání, tak jsou tady na to názory samozřejmě různé.

    A ještě jsem si uvědomila, když jsme byli s výborem pro veřejnou správu a s podvýborem pro cestovní ruch na výjezdním zasedání, kde jsme mluvili s odborníky cestovního ruchu, tam nám říkali, jak běží za poslední čtyři roky ještě soudní řízení, do dneška to není vyřešeno, a je to právě za ty televizory na pokojích. Takže to říkal tady pan předseda hospodářského výboru - najít systém, jak toto kontrolovat, aby to bylo zodpovědné, aby to bylo jasné, srozumitelné. A chtěla jsem na to upozornit, že tady jsou opravdu soudní řízení, která už probíhají čtyři roky a dodnes nejsou vyřešena. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní poslankyni. A pokud není žádná další faktická poznámka, prosím pana poslance Kořenka, který je zatím posledním přihlášeným do... a potom ještě pan místopředseda Gazdík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Jenom velmi stručně bych si dovolil upozornit, že v systému jsou dva pozměňovací návrhy, které jsem předkládal a které se vztahují ke snížení administrativní náročnosti, a to především, nebo resp. jeden se týká, že v předloženém vládním návrhu novely je navržena povinnost ustanovit společného zástupce jen pro užití v rozhlasových, televizních vysíláních, tedy při profesionálním užití, a provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání a v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu. Pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby se k těmto ustanovením přidalo další ustanovení týkající se práva užití zvukového záznamu z reprodukčního zařízení. Uživatelé by tímto dosáhli na možnost, aby kolektivní správci byli povinni ustanovit společného zástupce v případě použití reprodukované hudby v jednotlivých provozovnách. V současné době podnikatelské nebo neziskové subjekty řeší platby za užití hudby v rádiu, televizoru či z reprodukčního zařízení samostatně s každým kolektivním správcem zvlášť. V případě schválení tohoto návrhu dojde ke snížení administrativní zátěže a finančních nákladů.

    Podobný je i druhý návrh, který sleduje taktéž snížení administrativní zátěže uživatelů, nezávislých správců práv i kolektivních správců v případech, kdy si nositelé práv zvolí pro správu některého z práv spravovaných v rámci takzvané rozšířené kolektivní správy, kde zákon umožňuje provedení takzvaného up-outu nezávislého správce práv. Nebudu to více rozebírat.

    Jenom chci upozornit, že byť jsou vloženy v systému, nebudu se k nim samostatně přihlašovat, neboť jsme se v rámci zjednodušení rozhodli, že vytvoříme komplexní pozměňovací návrh, který si osvojil pan poslanec Procházka, a bude obsažen tady v tomto návrhu. Je to z toho důvodu, že těch pozměňovacích návrhů je celá řada a obávám se, že při schvalování tohoto zákona vznikne jakýsi nepřehled a nemusíme schválit úplně to nejoptimálnější, co bychom chtěli. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Gazdík. Prosím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer, milé kolegyně, milí kolegové. Dostáváme se znovu ve druhém čtení k zákonu, který jsme společnými silami vrátili k novému projednání do výboru. Ten zákon je mnohem důležitější, než se zdá. Ten zákon je o tom, jestli se v této zemi bude ještě podnikat, jestli nezaniknou venkovské prodejny, venkovské provozovny, kadeřnice, jestli si tam někdo bude moct pustit televizi či rádio. Ještě závažnější je celá situace venkovské kultury, protože si nedovedu představit, jak při těch poplatcích, které mají být navýšeny, jak bude vypadat takový ples, který pořádají hasiči či myslivci, protože ty poplatky už budou pro ně skutečně neúnosné a bude to znamenat likvidaci folkloru i venkovské kultury.

    Ve výborech po novém projednání, přiznám se, vznikl další chaos. Chtěl bych poděkovat panu ministrovi za velmi vlídné jednání a za to, že jsme byli schopni se domluvit na tom, co vlastně chceme. Chceme zabránit skokovému navýšení poplatků, které plánují kolektivní správci. A tady si dovoluji nesouhlasit s panem poslancem Bendlem, který k tomuto zákonu říká, že když se nic nestane, nic nebude, tak se vlastně nic neděje. I děje. Od 1. ledna se zvýší ty poplatky o 50 % jenom u OSA a dalších kolektivních správců později také a to znamená přesně to, co jsme nechtěli. Oni se velmi snaží a produktem toho je ten chaos, který vzniká i při těch pozměňovacích návrzích, při projednávání v různých výborech.

    Za chvilku se přihlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, které byly dojednány s ministerstvem. První je jediný pozměňovací návrh 5054, který bude zabraňovat skokovému zdražení a který obsahuje přechodná ustanovení, která zdražení od 1. ledna zabrání.

    Druhým pozměňovacím návrhem, který byl vypracován společně s Ministerstvem kultury, byl návrh 5055, který ale bohužel byl implantován právě na ten návrh, o kterém tady mluvil pan poslanec Kořenek, ten společný návrh kulturního podvýboru, který ale obsahuje tady tu problematickou stať pana kolegy Procházky, o které tady už mnoho zaznělo, a to jsou právě ty kopírky a tady ty nesmysly, které způsobí jak samosprávám, tak univerzitám i dalším veřejným institucím obrovské problémy. Proto se přihlásím v podrobné rozpravě k návrhu 5205 pana doktora Františka Váchy, který tady tu, řekněme, problematickou pasáž vypouští, a tím se můžeme dostat skutečně k tomu, co chceme, a to je zabránění skokovému navýšení poplatků.

    Nechceme rušit soukromoprávní vztah, jak tvrdí někteří kolektivní správci. Jde o to, aby to monopolní postavení, které mají, nebylo zneužíváno. A naopak toto má tento prolomit. Zavádí se zde také jasný mechanismus, jak zabránit svévolnému navyšování, a posuzovat to má antimonopolní úřad, což nikdo nemůže označit za přílišný dirigismus.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud ne, obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je v této fázi zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak. S přednostním právem? Ano. Zeptám se ještě pana zpravodaje, protože jsem převzal řízení, zda nepadl nějaký návrh, o kterém bychom teď měli hlasovat. Myslím si, že ne. V tom případě můžeme pokračovat.

    Otevírám podrobnou rozpravu. Registruji pana místopředsedu Gazdíka, po něm se připraví pan poslanec Vondráček. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké odpoledne, jak jsem avizoval, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu 5054 a také k pozměňovacímu návrhu pana kolegy poslance Váchy 5205. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Vondráčka. Připraví se pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedo. Od chvíle, kdy jsem se hlásil do podrobné rozpravy, už uplynul nějaký čas. Já jsem se tenkrát hlásil trošku z jiných důvodů než teď. V každém případě došlo k dalším jednáním, jak už tady avizoval ve svém příspěvku pan kolega Kolovratník. Snažili jsme se najít nějaký kompromis.

    Mám tady v systému zapsaný návrh 4821, k tomu se již hlásit nebudu, raději to uvádím na protokol.

    Můj pozměňovací návrh, který je veden v systému pod č. 4814, by snad měl být součástí komplexního pozměňovacího návrhu, jak vznikl na půdě školského výboru. Já jej z opatrnosti načítám pod tímto číslem, když tak si s ním poradíme v hlasovací proceduře, protože by případně nebyl hlasovatelný.

    V každém případě se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu 5206, který obsahuje určitý kompromis, co se týče tvorby sazebníku kolektivních správců. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kolovratníka. Připraví se pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já jsem do systému podal tři pozměňovací návrhy, ale každý z nich se skládá z několika částí. Byl jsem požádán kolegyněmi z legislativy, abych pro jistotu do stenoprotokolu načetl číselně všechny, protože pak budu žádat, aby o nich v proceduře bylo hlasováno samostatně. Takže se omlouvám, ale teď řeknu několik čísel pro záznam.

    Přihlašuji se tedy k pozměňovacímu návrhu pod č. 5193, který obsahuje čtyři samostatné části, a ty jsou v systému pod názvy souborů: 10654-14923 až 10654-14926. Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu 5194, ten se skládá ze dvou částí, 10655-14927 až 10655-14928. A konečně se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 5195 a ten má osm samostatných částí pod čísly souborů 10656-14929 až 10656-14936.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Seďu. Připraví se pan poslanec Vácha.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, přihlašuji se ke svému písemnému pozměňovacímu návrhu k tisku 724 uvedenému ve sněmovním dokumentu 5211. Stručné odůvodnění návrhu je uvedeno v tomto dokumentu. Nicméně bych chtěl upozornit, že podobný pozměňovací návrh je součástí senátního návrhu zákona, který je uveden ve sněmovním tisku 694/0 a který nám byl doručen již 13. ledna 2016. Jak je zvykem, asi na něj zřejmě nedojde, takže jsem si osvojil tento pozměňovací návrh. Je to obdobný návrh, který se týká § 98c, povinnosti uživatelů a dalších osob v souvislosti s uzavíráním smluv, konkrétně odstavec 5.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Váchu. Po něm pan poslanec Krákora.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Jak jsem avizoval, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu 4946 a k pozměňovacímu návrhu 5208. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Krákora a po něm paní poslankyně Fischerová.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu č. 5178, který se týká sazby odměn za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání poskytovatelem zdravotních služeb, to znamená třeba v lázních, nejvýše 20 % v nejnižší sazbě odměny stanovené sazebníkem. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni Fischerovou. Po ní pan poslanec Jandák.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Také děkuji. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu uvedenému pod č. 5177.

    Prosím pro stenozáznam. Potřebuji zde ještě načíst pod bodem d) jedno slovíčko navíc, týká se to dobrovolných svazků obcí. Text písmene d) bude "v prostorách archivů státních úřadů, úřadů územích samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí v závislosti na počtu přístrojů určených ke zhotovování tiskových rozmnoženin za úplatu umístěných v těchto prostorách za každý přístroj činí 10 korun měsíčně".

    Ještě chci říci, že tento pozměňovací návrh má plnou podporu Svazu měst a obcí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Jandáka. Po něm pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Dobrý večer, pane předsedo, dobrý večer, dámy a pánové, budu velmi stručný. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu č. 4517, který jsem vám i s odůvodněním poslal do systému. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Koníčka. Po něm pan poslanec Rais.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, chtěl bych se přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou uloženy v systému pod č. 5202. Jedná se o jedenáct pozměňovacích návrhů, které jsou rozepsány na pěti tiskových stranách a odůvodnění je na devíti stranách, takže se domnívám, že dostatečné. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Raise a po něm pan poslanec Adámek.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý večer. Já bych se přihlásil k tisku (sněmovnímu dokumentu) 4965, kde mám pozměňovací návrh, kde hovořím o tom, že dosavadní změna umožňuje pořizovat rozmnoženiny pro vlastní potřebu i jiným způsobem než prostřednictvím přístroje pro zhotovování tiskových rozmnoženin. Vládou navržená úprava znamená restrikci v těchto možnostech pořizování rozmnoženin například prostřednictvím mobilního telefonu a tiskárny, fotoaparátu a tiskárny a podobně, případně je použití těchto přístrojů omezeno na jejich uvedení v podzákonných předpisech, které tyto přístroje taxativně uvádějí. Navržená úprava jde tedy proti trendu vzdělanosti společnosti a volného šíření informací.

    Pro úplnost, kolegovi Procházkovi říkám, a on to samozřejmě ví, že to bylo také projednáno na výboru a je to součástí komplexního pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana poslance Adámka. Připraví se pan poslanec Kořenek.

  • Poslanec František Adámek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, já bych se na úvod rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 5196. Nicméně mi dovolte, abych aspoň některé věci, které navrhuji, odůvodnil konkrétně, protože si myslím, že za prvé tady už o tom mluvil kolega Bendl, řekl bych, že jsme to velmi detailně projednávali na výboru pro veřejnou správu. Bohužel jaksi nebylo schváleno usnesení jako takové a považuji za správné vás s tím seznámit.

    V § 40 odst. 4 navrhuji zrušit poslední větu. Následující body se přečíslují.

    Odůvodnění: Je navrženo zrušení věty: "Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí" - a to zdůrazňuji - "dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem." ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Já samozřejmě nechci nikoho omezovat, ale pokud máme elektronický systém evidence pozměňovacích návrhů, tak není nutné ty návrhy již jednou do systému podané číst. Ale pokud jste uznal za vhodné tak učinit, tak vás samozřejmě nemohu nijak omezit. Jenom apeluji na to, abyste zvážili možnost podání do systému bez dalšího načítání na sněmovně. To byl konec konců důvod, proč jsme ten systém zaváděli.

    Pan poslanec Kořenek. Prosím.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedo. I když jsem avizoval, že nebudu načítat pozměňovací návrhy, tak přesto mě kolegové trošku znejistili, kdyby náhodou nevyšlo, takže v rámci předběžné opatrnosti se přihlašuji k pozměňovacím návrhům 4653 a 4528. Děkuji za pochopení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a ještě do podrobné rozpravy pan poslanec Bendl, po něm pan zpravodaj. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Znejistěných je nás tady dneska zcela určitě více. Když jsem sledoval debatu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, avizoval jsem v obecné rozpravě, že tedy navrhnu zamítnutí tohoto zákona jednak proto, že už není možné navrhnout vrácení předkladateli k přepracování. Uvědomuji si, že tam je jisté riziko v tom, že ten zákon, nebo že některé pozměňovací návrhy, které jsou přijatelné, byly akceptovatelné napříč politickým spektrem, bohužel neprojdou. A když jsem viděl stanovisko Ministerstva kultury k jednotlivým pozměňovacím návrhům, z mého pohledu podporovaly věci, které přijatelné prostě nejsou, způsobily by poměrně značný problém obecně fungování autorského práva v neveřejné správě, ve školství, v lázeňství, v řadě dalších oblastí, tak si myslím, že je lépe, když tento zákon vůbec nepřijmeme. Je lepší blbý než blbější, a tak bych navrhl zamítnutí tohoto zákona.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, bude zaznamenáno. Prosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo. Já se také z předběžné opatrnosti hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uložen pod číslem 4477. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pokud ne, podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan zpravodaj avizoval zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Procházka: Já bych pouze shrnul, že rozprava byla docela dlouhá. Do obecné rozpravy se nám přihlásilo sedm poslanců. Proběhlo čtrnáct faktických poznámek. V podrobné rozpravě se třináct poslanců přihlásilo k pozměňovacím návrhům a padl návrh na zamítnutí zákona.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr? Nemá zájem. V tom případě jediné, co padlo k hlasování - návrh na zamítnutí. Ten budeme hlasovat ve třetím čtení. V tom případě končím druhé čtení tohoto zákona. Děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji.

    Ještě než otevřu další bod, přečtu omluvy. Pan ministr obrany se omlouvá dnes od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Heger ruší svoji omluvu. Pan poslanec Holeček se omlouvá mezi 16.30 a 19 - rodinné důvody, pan poslanec Plíšek mezi 17.30 a 19 z pracovních důvodů, pan poslanec Okleštěk celý den 8. 11. z pracovních důvodů, pan poslanec Karamazov z osobních důvodů z celého dne a pan poslanec Gabal se omlouvá od 8. do 11. 11. z důvodu zahraniční cesty. Tolik tedy omluvy.

    Otevírám bod

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 742/1. Prosím zástupce navrhovatelů pana poslance Böhnische, aby se ujal slova.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám ve stručnosti představil sněmovní tisk 742, tedy novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání. Vynasnažím se být maximálně stručný. O té věci bylo poslední dobou řečeno mnohé, omezím se tedy opravdu jenom na základní informace, které novela obsahuje, a krátké zdůvodnění. Nezneužiji slova předkladatele k delšímu projevu a spíš se potom průběžně vyjádřím k jednotlivým diskusním příspěvkům, budou-li jaké.

    Jde o návrh poslanecký. Podepsalo jej 50 poslanců. Zákon předpokládá, že do konce roku 2018 bude v České republice ukončen chov kožešinových zvířat v těch případech, kdy je získání kožešin výhradním nebo převážným důvodem chovu a usmrcení těchto zvířat. Konkrétně novelizuje § 5 odst. 2 zákona, podle něhož je dosud získávání kožešin jedním z povolených důvodů k usmrcení zvířete. Novelizuje se rovněž část o přestupcích, tedy § 27.

    Návrh počítá s možností příspěvku chovatelům, kteří v souvislosti se schválením návrhu zákona činnost svých farem ukončí v navrhovaném přechodném období.

    Předkladatelé vycházejí z přesvědčení, že pro usmrcování zvířat výhradně za účelem získání kožešiny neexistuje důležitý lidský zájem. To je klíčový důvod podání této novely. Navrhovaná úprava tak jde nad rámec pouhého posuzování welfare aspektu chovu zvířat na kožešiny a vychází z filozoficko-etických výhrad.

    Dovolte mi vyjádřit se k připomínkám vlády. V první řadě jsou předkladatelé potěšeni stanoviskem vlády, které uvádí, že v obecné rovině vláda souhlasí s východisky návrhu, tedy zejména s etickými otázkami, které vzbuzuje usmrcování zvířat v případech, kdy pro to neexistuje důležitý lidský zájem. Děkujeme a vnímáme upozornění na některé problémy týkající se předloženého návrhu zákona. Souhlasíme s poznámkou o nutnosti upravit ustanovení v § 5 odst. 2, aby se předešlo možným různým výkladům. Nová dikce je připravena jako pozměňovací návrh k projednání ve výboru.

    Předkladatelé se rovněž zabývali požadavkem vlády na zkvalitnění podkladu k ekonomice odvětví a k možnému ekonomickému dopadu schválení normy. V souvislosti s tímto požadavkem vlády vypracovala přílohu k důvodové zprávě pro bono česká pobočka společnosti Ernst a Young, za což velmi děkuji, a jmenovitě panu řediteli Raizlovi. Zpráva Ernst & Young vychází z dostupných dat. Určitou komplikací při přípravě materiálu byl ovšem fakt, že většina majitelů kožešinových farem nedodržuje povinnost zveřejnit účetní závěrky, tak jak jim to ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zpráva odhaduje, že roční tržby chovatelů se v roce 2015 pohybovaly v rozmezí 40 až 65 milionů korun a tyto subjekty odvedly na dani z příjmu právnických osob do státní pokladny přibližně 650 až 950 tisíc korun. Krom tohoto výpadku by v případě uzavření farem mohl být státní rozpočet zatížen částkou přibližně 1,5 až 2,5 milionu korun na finanční zajištění osob, které by přechodně přišly o práci. Náklady na kompenzace by pak mohly dosáhnout 11 až 17 milionů korun, naproti tomu by uzavření chovů znamenalo snížení nákladů na činnost České veterinární inspekce.

    Vláda dále upozorňuje na nevhodnou konstrukci v poskytování nenárokových kompenzací chovatelům. Zde připomínám, že návrh na kompenzace představuje vstřícný krok vůči chovatelům. Podle nálezu Ústavního soudu by změna zákonných parametrů mohla být vnímána jako jedno z podnikatelských rizik, která musí podnikatelé v rámci svých investic, obzvláště dlouhodobých, akceptovat. Avizuji, že předkladatelé připravili jiný konstrukt poskytování dotací, který je rovněž součástí připravené úpravy normy na půdě výboru.

    Ohledně vládní připomínky k notifikaci technické normy Evropské komise mají předkladatelé i jimi oslovení právníci za to, že naplnit vůli zákonodárce, je úkolem vlády. Ta by tak měla jednat podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

    Na závěr si dovolím uvést jedno mezinárodní měřítko a srovnání. Zákaz chovu kožešinových zvířat nyní platí v deseti evropských zemích, ať přímý, nebo nepřímý, spočívající v zákazu chovu některých zvířat či v povinnostech zajistit takový welfare, který se podobá nebo se aspoň přibližuje etologickým požadavkům chovaných zvířat. Přímý zákaz platí ve Velké Británii, v Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a v Makedonii a nepřímý zákaz ve Švýcarsku a v Německu, kde požadavky na dobrý welfare vedly k neekonomičnosti těchto farem a k jejich postupnému uzavírání.

    Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy, ústavním pořádkem České republiky i s právem Evropské unie.

    Dodám ještě, že zákaz usmrcování zvířat z důvodu získání kožešiny podporuje podle loňského průzkumu CVVM 70 % občanů České republiky, 85 % si pak odmítá kupovat produkty z pravé kožešiny.

    Dámy a pánové, děkuji za pozornost a dovoluji si vás požádat o propuštění návrhu zákona do druhého čtení. Ve výboru či výborech jsme připraveni k diskusi i dílčím úpravám našeho návrhu. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů Robinu Böhnischovi. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 742/1. Žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Josefa Kotta, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu a zaujal své místo u stolku zpravodajů ještě předtím, než otevřu rozpravu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Josef Kott: Dobrý podvečer, pane předsedající, pane ministře. Vážené kolegyně, kolegové, já ve zpravodajské zprávě budu velice stručný a řeknu toliko, že cílem návrhu je zákaz chovu a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získání kožešin. Čeští chovatelé jej podle návrhu budou muset ukončit nejpozději do 31. prosince 2018. Za účelem zmírnění těchto dopadů by mělo Ministerstvo zemědělství - říkám mělo - chovatelům, kteří ukončí svoji činnost, jednorázovým nenárokovým příspěvkem učinit nějaké odškodnění.

    To je moje zpravodajská zpráva. Více k tomu rozvedu v obecné rozpravě, do které se tímto hlásím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní čtyři přihlášky. Začínáme přihláškou pana poslance Miloše Babiše. Připraví se pan kolega Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte, abych se vyjádřil k poslaneckému návrhu zákona na ochranu kožešinových zvířat. Tuto poslaneckou novelu nejlépe vystihují mé články, které jsem prezentoval v periodikách a v odborných časopisech pod názvem Tradiční politické strany nejvíce chrání kožešinová zvířata před volbami. Myslím si, že tento nadpis článku plně a pravdivě vypovídá o problematice, která před námi stojí.

    Tak jak se opakují dějiny, tak i tento zákon přichází opět na pořad Poslanecké sněmovny. Jistě si mnozí z vás vzpomínají, že podobné snahy tu už byly v minulém volebním období a rozdělily Poslaneckou sněmovnu na ochranáře a neochranáře. Také vám jistě aktivisté podsouvali hrůzostrašné fotky zdecimovaných kožešinových zvířat. Vykousané části těla a jiné otřesné fotky. Mohu vás ujistit, že i já byl zděšen těmito děsivými výjevy.

    Politik, který má zodpovědně hovořit o dané problematice, se musí sám přesvědčit, jaká je skutečnost. Proto jsem navštívil tři chovatele bez předchozího ohlášení. Mohu konstatovat, že jsem viděl v klecích, které předepisuje Evropská unie, pravý opak zveřejněných obrázků. Nesetkal jsem se ani s jedním chovným zvířetem, které by odpovídalo nám předkládaným fotkám. Chovatelé nebyli mou návštěvou zaskočeni. Naopak, žádali mě pouze o naprostou anonymitu ze strachu před dalšími útoky aktivistů. Z těchto nájezdů aktivistů bych rád nastínil pár zkušeností. Násilné vniknutí do objektu a vypuštění z klecí několika desítek norků amerických do volné přírody. Jistě sami dobře víte, co tento nepůvodní predátor dokáže v naší přírodě. V dalším případě došlo k nastříkání norků v klecích růžovou barvou s částečným úhynem. Nebo útoky na osobní majetek chovatelů s výhrůžkami fyzické likvidace. Tyto farmy, které jsem navštívil, byly farmy rodinného typu, kde se tradice a péče o kožešinová zvířata dědí z rodičů na další členy rodiny.

    Položme si otázku, zda v sobě máme tolik odvahy zakazovat korektním a poctivým farmářům podnikání. Příště to mohou být slepice nebo králíci, kteří se rovněž chovají v klecích.

    Navrhoval bych jít spíše cestou osvěty, vysvětlování nadbytečné potřeby těchto chovů, nikoliv však striktním zákazem. Rozhodně bych nedával zelenou aktivistům, kteří na samé hranici trestných činů a někdy možná i za ní se domáhají zákazu chovů kožešinových zvířat. Jsem přesvědčen o tom, že zákaz chovu kožešinových zvířat povede k nelegálním chovům, které nebudou nijak kontrolovatelné ze strany Státní veterinární správy. Jsem si jist, že to si jistě nikdo z nás nepřeje.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloši Babišovi. Nyní mám jednu faktickou poznámku a jedno přednostní právo. Nejdříve s přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, potom faktická poznámka pana poslance Kučery a poté s přednostním právem pan předseda Mihola. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jenom velice stručně. Dovolte mi opravdu jenom velmi volně navázat na svého předřečníka, pana poslance Babiše z hnutí ANO, jenom faktickou poznámkou. Na rozdíl od něj bychom se my, kteří věříme daňovým kobrám, elektronické evidenci tržeb a dalším bohulibým nástrojům, neměli bát nelegálních chovů. Ty už se nemohou stát, protože bdělá a o tisíce úředníků nabobtnalá státní správa něco takového hlídá, nepřipustí to, takže to je zcela vyloučeno.

    Ale teď zcela vážně. Prosím, abychom si uvědomili, že tento návrh, pod kterým jsem podepsán, a podepsal jsem se po zralé úvaze a jsem hrdý, že jsem pod ním podepsaný, se týká výlučně zvířat neasimilovaných a prokazatelně neasimilovatelných. To znamená, že není možné hovořit o králících, dokonce ani nutriích a dalších jiných tradičně domácích zvířatech. Mluvíme skutečně o divokých zvířatech, která nikdy příroda ani tisíciletý vztah mezi člověkem a zvířaty neurčil k domácímu chovu. Přesto jsou uzavírána do klecí a chována v takových podmínkách, v jakých jsou.

    Jsem někdy označován za asociálního pravičáka. Já si to sice o sobě nemyslím, ale pro tuhle chvíli tu tuhle image ponechám a říkám ano, budu vždy obhajovat svobodné podnikání. Víme, že podnikání je činnost za účelem zisku. Nicméně necháme-li tuto formulaci jenom takto volnou bez jakékoli regulace, pak prosím připusťme, že podnikání jako seriózní činnost v rodinných podnicích děděných z generace na generaci bylo v době ještě docela nedávné i otrokářství. Až někdy zhruba před 170 lety osvícený Kongres Spojených států řekl, že podnikání, které směřuje ke generování zisku, nesmí být spojeno s týráním a ponižováním.

    Prostě podnikání v tom, že držím v kleci divoká neasimilovaná a neasimilovatelná zvířata, toto podnikání je také týrání. A týrání nesmí být povoleno podle mého názoru k tomu, aby generovalo zisk. Týrání musí být zakázáno. Proto jsem se podepsal pod tento zákon. (Potlesk části poslanců.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Dále pokračuje s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych jenom krátce navázal na svého předřečníka, netradičního politika pana Babiše, který nám tady vykreslil scény ze zvířecích farem o šťastných zvířatech zavřených v klecích, která si tam užívají v rodinném podnikání svůj život v zajetí. Já chci říct, a už to tady zmínil i pan předseda Kalousek, že ta zvířata nikdy nemohou být, nebo nejsou domestikovaná, to znamená, mají nějaký svůj prostor v přírodě, který potřebují k životu. V okamžiku, kdy ta zvířata - samozřejmě lišku či norka lze domestikovat, o tom asi není diskuse. V okamžiku, kdy jsou domestikovaní, tak ztrácejí kvalitu té kožešiny, to znamená, nejsou vhodná ke kožešinovému chovu. Tam se skutečně chovají ta divoká zvířata a ta zvířata jsou týrána. A my dneska tady rozhodujeme o tom, zda necháme ta zvířata týrat, nebo zda se proti tomu týrání postavíme. O ničem jiném tady dneska nerozhodujeme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem pan poslanec Mihola, připraví se řádně přihlášený pan kolega Valenta. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěl bych zde komentovat aktivisty a story kolem nich. Zákon, který v České republice po vzoru mnoha dalších evropských zemí má zakázat kožešinové farmy, osobně podporuji. Klub KDU-ČSL v této záležitosti má volné hlasování. Souhlasím s těmi, kteří říkají, že zvíře není věc a zaslouží si úctu a slušné zacházení, a o to mně v této věci jde především. Sdílím názor, že divoké šelmy nepatří do klecí a že komerční chov je v zásadním rozporu se současnými vědeckými poznatky o potřebách těchto zvířat. V tomto smyslu se připojuji ke kolegům, kteří tuto předlohu podepsali zde v Poslanecké sněmovně v čele s panem premiérem, a také k dlouhé řadě kolegů z univerzit, ústavů, Akademie věd a dalších vědeckých institucí a k jejich podpoře tohoto návrhu zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu KDU-ČSL. Ještě faktická poznámka pana poslance Komárka. Pan poslanec Valenta ještě vydrží. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Jenom krátce. Lidi nějakým způsobem žijí se zvířaty a nějak s nimi nakládají od doby, kdy se člověk stal něčím jiným než zvířetem, pokud se tím tedy doopravdy stal. Naše civilizace dospěla do určitého stadia, kdy samozřejmě málokdo kromě strašně citlivých lidí, jako je moje dcera, kterou tímto zdravím, si myslí, že zvířata by se neměla zabíjet vůbec. Já to respektuji, ale je to v dnešním stadiu civilizace neproveditelné, neudržitelné. Ovšem určitý respekt ke zvířatům, k tomu, že jsou to živí tvorové, kteří mají cítění a duši, bychom projevit měli a myslím si, že tento návrh je určitou cestou, jak ten respekt projevit a jak ukázat, že když to není nutné, budeme se ke zvířatům chovat jinak než jako zvířata.

    Samozřejmě podnikatelé, kteří si založili kožešinové farmy, nejsou žádní zločinci. Oni jednali v dobré víře, že to je předmět ekonomiky jako každý jiný. Proto si myslím, že by ten zákon měl být propuštěný do dalšího čtení a ve druhém čtení by měl být upraven i s ohledem na zájmy těchto podnikatelů, aby nebyli kráceni a aby si přišli na své lidi i zvířata. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, ale prosím, faktická poznámka slouží k reakci na vystoupení poslanců, nikoliv k tomu, aby nahrazovala řádnou přihlášku.

    Prosím pana poslance Jiřího Valentu, připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnozí z nás již dlouhou dobu tiše tolerují, či - bohužel - dokonce ještě podporují usmrcování zvířat kvůli tak nicotným a pofidérním záležitostem, jaké by se měly vyskytovat v žebříčku hodnot inteligentního člověka až na jeho samotném dně. Kožešiny sloužící jako módní ozdoby či doplňky, ať již ve formě límců, lemů či celých kabátů, odrážejí v sobě každodenní útrpný život až dvaceti tisíc zvířat chovaných u nás. A my na to stále lhostejně nic. Někteří z nás dokonce tento stav podporují a používají pseudoargument ve stylu, že dokud existuje poptávka, potom musí být i nabídka, a jestli my se jí nepřizpůsobíme, tak trh bude stejně saturován kožešinami z tzv. černých chovů, případně lacinými kožešinami z Číny a podobně. Jenže uvědomujeme si, že i ta tolik chovateli lišek a norků zmiňovaná tržní síla kožešiny se již skutečně vytrácí? Ano.

    Osobně se domnívám, že v dnešní době zabíjení zvířat kvůli lidské módě je morálně neospravedlnitelné, a chápou to naštěstí dokonce i nejvýznamnější módní návrháři, kteří tu zmiňovanou poptávku tlačí stále hlouběji ke dnu. Skupina Armani nedávno oznámila, že se zavazuje k naprostému ustoupení od používání kožešin při výrobě veškerých svých produktů. Majitelé firmy se tak připojili ke světovým značkám, jako jsou Hugo Boss, Calvin Klein, Tommy Hilfiger či například Ralph Lauren, které z výše uváděných a zcela pochopitelných důvodů přešli k alternativním umělým materiálům. Ale i přesto jsou zvířata u nás hromadně zabíjena, a to plynem či elektrickým proudem. Například lišce se vloží jedna elektroda do tlamy, druhá do konečníku a je následně usmrcena elektrickým šokem. Norci bývají zabíjeni i výfukovými plyny. Prostě se nastartuje například traktor a od výfuku se přivádí plyn do bedny, jakési plynové komory.

    Lisabonská smlouva ale konstatuje, že zvířata jsou vnímající bytosti, a tedy nakládání s nimi musí být regulováno, a také proto téměř polovina států Evropské unie chovy již zakázala a v dalších zemích debaty o takovémto zákazu probíhají. Úplný zákaz platí, jak už zde bylo zmíněno, například ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku. Zmiňován zde byl i nepřímý zákaz, kde jsou stanoveny pro komerční provoz reálně nesplnitelné podmínky, jako je tomu v Německu a částečně také ve Švýcarsku.

    Smlouva o fungování Evropské unie v článku 13 zase praví, že by členské státy měly plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí, a neomezuje je v možnosti kožešinové farmy zakázat. A odůvodňuje to zcela pragmaticky, že dosud nebyly vyvinuty žádné komerční systémy chovů, které by potřebám lišek a norků vyhovovaly.

    Co však osobně spatřuji v tomto ohledu jako pokrytecké, je fakt, že evropské právo doposud ještě neomezuje ani dovoz či prodej takovýchto výrobků. Tento nevyhovující stav na poli evropského práva však nemůže být pro nás žádnou brzdou k prosazení tohoto potřebného zákona u nás. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Určitě vás nenudil, protože vyvolal čtyři faktické poznámky. První je paní poslankyně Olga Havlová, pak Marie Pěnčíková, pak kolega Jiří Koubek, pak paní poslankyně Lorencová. Následuje tedy řádná přihláška kolegy Kolovratníka, ale ten také počká, jako čekal kolega Valenta. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, zákon na ochranu zvířat proti týrání já plně respektuji, potřebujeme ho. A mějme na paměti všechna zvířata, nejenom chov kožešinových zvířat. Tady ty plamenné projevy, které jsem tu slyšela, tak mě teprve dostaly, a proto jsem si vzala faktickou, abych tady připomněla jednu zásadní věc a to jsou porážky halal. A tady o tom nechcete vůbec diskutovat. Já jsem dala do systému zákon o těchto porážkách a tam se teprve mluví o týrání. Takže mějme na paměti všechno, pokud se to tady tohoto zákona týká. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku. Nyní paní poslankyně Marie Pěnčíková k faktické poznámce, připraví se kolega Jiří Koubek také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já za sebe musím říct, že jsem ráda, že se nám novela zákona dostala na plénum, protože opravdu nastává doba, kdy se o této problematice musíme bavit. Kdo mě zná, ví, že jsem kožešiny nenosila, nenosím, a pokud mě nedonutíte, tak nosit nebudu. Ale prosím předkladatele, pokud chcete argumentovat a diskutovat o tomto tématu, nelžete tady a nastudujte si, o čem mluvíte. Já jsem ráda, že alespoň někteří té problematice rozumějí. Myslím si, že máme o čem mluvit. Ale pokud tady budeme poslouchat věci, které uvedl můj předřečník, budeme tady dlouho. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Pěnčíkové za vystoupení a dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Koubek, připraví se paní poslankyně Lorencová také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Budu také velice stručný. Chtěl bych asi spolu s kolegyní, která mluvila teď přede mnou, vyzvat všechny řečníky - nemusíme možná číst, opakovat to, co máme všichni v podkladech. Mířím k ctěnému panu kolegovi Valentovi, který myslím, že svým příspěvkem udělal tak trošku medvědí službu, pokud mohu použít příměr, s ohledem na to, jaký zákon projednáváme. Jeho projev byl především asi do řad Komunistické strany Čech a Moravy, neboť pouze dva zástupci se připojili jakožto předkladatelé tohoto zákona. Tím bych se chtěl jen vymezit. Když jste mluvil o traktátech proti svobodě a mluvil jste, jakoby že tento zákon nebude podpořen ze strany pravice, tak za náš klub jsme se připojili asi přesnou polovinou. To znamená, chtěl bych vás vyzvat, nedělejme z toho politikum pravo-levé. Je to opravdu zbytečné. Pojďme se pověnovat těm odborným záležitostem. Pojďme to pustit do výborů a nedělejme z toho politiku, kdo si na tom navaří větší polívčičku levicovou - pravicovou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Jana Lorencová a mám další dvě faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já mám tak trošku za zlé kolegyni Havlové, že mi vlastně vybila ten náboj, se kterým jsem chtěla vystoupit. Všichni asi dostáváme - a já si troufám říct desítky, možná stovky mailů, ve kterých jsme upozorňováni na porážky halal. To je něco, s čím se, doufám, většina této Sněmovny nemůže ztotožnit. Přesto jsem do této chvíle prakticky nezaznamenala nějakou zásadní výhradu proti tomu, že porážky halal tolerujeme. Nemluvíme o tom. Prostě víme o tom, že se tady konají, a my to tiše tolerujeme. Já se chci zeptat, jestli je součástí zákona proti týrání zvířat i kategorický zákaz porážek halal. To je podle mého názoru jeden z nejkrutějších způsobů zacházení se zvířaty! Děkuji. (Potlesk z řad poslanců napříč sálem.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní pan poslanec Jaroslav Holík také s faktickou poznámkou a další dvě faktické poznámky pana kolegy Valenty a kolegy Böhnische. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tak jak se lidstvo vyvíjí, tak i člověk přestal mít nutnost halit se do kožešin, které pro něj byly nějakou izolační vrstvou. Z kožešin se stal módní doplněk. V současné době jsem rád, že došlo k projednávání daného zákona, že se začínáme trošičku vraždění zvířat bránit. Ale je tady jedna věc. Pokud v této zemi bude poptávka po kožešinách, my to zastavíme, některé státy to zastaví, ale budou se sem vozit z Polska a z jiných zemí, pak to bude špatné. Takže vyzývám celou Sněmovnu, abychom připravili zákon o omezení prodeje těchto výrobků. A jinak doporučuji, aby daný zákon postoupil do druhého kola. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaroslavu Holíkovi. Nyní pan kolega Valenta s faktickou poznámkou a ještě faktická poznámka kolegy Böhnische. Prosím, pane kolego, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil jenom reagovat na některé své předřečníky. Zaznělo tady, že by se k tomu měli vyjadřovat lidé, kteří tomu rozumějí. Pro vaši informaci všech tady uvádím, že mám vystudovanou Českou zemědělskou univerzitu, takže si myslím, že do jisté míry té problematice bych mohl rozumět. Ale to jsem nechtěl teď nějak...

    Spíš bych reagoval na svého předřečníka pana poslance Koubka. Já jsem vás tady vůbec nenapadal. Já jsem vás pouze označil jako pravé strany, které nám tady neustále kážete o jakési svobodě. Neustále nás edukujete v tomhle tom oboru. Ale vůbec v té souvislosti, jak jste říkal vy, já jsem nehovořil. A také na vaše margo, možná jsem něco v tom svém delším projevu sdělil i z té důvodové zprávy, ale já jsem se snažil tu zprávu nečíst. Pouze jsem některá zásadní fakta zopakoval. Ale protože mi připadalo, že prosazovatelé toho zákona ho trošku hladí po srsti, místo aby tady použili nějaké závažnější argumenty, které právě já jsem zmiňoval, tak právě z tohoto důvodu ta moje zpráva byla takováhle trošku drsnější, trošku delší. A vůbec toho nelituji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní poslední faktická poznámka doufám... Kolega Böhnisch se vzdává, můžeme tedy pokračovat... Kolega Volný předběhl svého stranického kolegu s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Prosím vás, opravdu velice krátce, na ty dvě minuty. Já řeknu dvě fakta. Na podvýboru pro chovatelství mj. jsem na toto téma udělal opravdu velice dobře zastoupený aktiv a takřka jednohlasně se hlasovalo proti přijetí tohoto zákona. Stejně tak jsme postupovali na zemědělském výboru, který také udělal k tomu velký aktiv. Do hloubky se to diskutovalo a zase se stejným výsledkem, že velká většina, neříkám, že stoprocentně, byla proti přijetí.

    Já teď řeknu svoji úvahu. Před patnácti lety bylo chovatelů nějakých padesát. Pak přišla samozřejmě nová doba a velice správně se zavedla veterinární opatření a začal se zpřísňovat chov a podmínky pro tyto chovatele. Snížilo se to na patnáct chovatelů. Znovu se přitvrdily podmínky a znovu říkám, že je to nejspíš správně. Ti chovatelé do toho investovali nemalé peníze. A my jsme je naváděli k tomu, aby to dělali dobře, lépe, aby těm zvířatům za velké peníze dali to, co by měla mít, co by potřebovala, za jakých podmínek to můžou dále dělat. A teď přijdeme za několik let a ze zákona jim to zakážeme? Toto mně vadí. Ano, je to politikum a je to diskuse - ochránci proti liberálům. Je to právoplatná regulérní diskuse. Ale mně připadne po celé této peripetii najednou říct po několika letech dobře, vy jste udělali, co jsme chtěli, a teď vám to zakážeme... To mi připadne dost nefér. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Kolovratník ještě počká, protože je tam faktická poznámka pana poslance Františka Adámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Doufám, že dodržím jednací řád, protože budu reagovat na vystoupení kolegy Volného. Mě trošku, když to volně pojmu, investice do zařízení, do budov a do všeho trošku připomíná kuřácký zákon. Promiňte. Protože já si prostě myslím, že úroveň společnosti se pozná nejenom podle toho, jak se chová k občanům, ale i ke zvířatům a dalším věcem. Takže ti lidé, kterým dnes po změně názoru budete chtít zakázat ty hospody atd., do kterých investovali nemalé peníze na odsávání, na stavebně oddělené prostory, to vám vůbec nevadí. A tady u devíti farem, jak jsme se dozvěděli, s tím máme všichni obrovský problém. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tak není to poslední faktická poznámka. Ještě jednou faktická poznámka paní kolegyně Lorencové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Jana Lorencová: Děkuji, pane předsedající. Já budu opravdu velmi stručná. Dovolím si jenom krátkou poznámku. Všimli jste si, kolegové, že v poslední době, vlastně už dost dlouho, navrhujeme a přijímáme hlavně zákony, kde hlavní slovo a vystihující vlastně podstatu slova je zákaz? My začínáme čím dál tím víc věcí zakazovat. Zakázat zakázané, povolit a znovu zakázat. To vypadá, jako kdybychom tady opravdu jiné starosti neměli než ty, které řešíme zákazem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Lorencové. Vyvolala faktickou poznámku pana poslance Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jsem rád, že paní poslankyně Lorencová na to upozornila, že záplava zákazů, která je v Poslanecké sněmovně v tomto volebním období, je skutečně záplavou. A myslím si, že lídrem těch novel, které přinášejí zákazy, je právě hnutí ANO a ministři z hnutí ANO. My jsme dokonce sestavili jako TOP 09 seznam nesvobody, kde přímo ta omezení a zákazy, které přináší hnutí ANO a jeho ministři, jednotlivě jmenujeme. A je to skutečně dramatické. Jsem rád, že si právě jednotliví poslanci z hnutí ANO toto uvědomují a začínají se trošku probouzet. Děkuji za ta slova. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vím, že to je reakce, ale prosím, vraťme se k tématu. Paní kolegyně Černochová s faktickou poznámkou, kolega Kolovratník je trpělivý. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se tady naopak chtěla paní Lorencové zastat, protože probírali jsme tady a dlouze jsme tady diskutovali protikuřácký zákon. A ten není z pera žádného z ministrů za hnutí ANO.

    A vážené kolegyně, kolegové, mě opravdu ta debata fascinuje. Já jsem tady ve 14.20 hodin navrhovala, abychom se zabývali lékařskou záchrannou službou, kde jde o životy deseti milionů lidí. Dvě hodiny tady řešíte kožíšky! Připadáte si normální? (Potlesk části poslanců vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku paní kolegyně Černochové. A nyní řádně přihlášený kolega Kolovratník. Po něm se připraví paní poslankyně Helena Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Vidím, že trpělivost se vyplácí. Říká se, všechno je jednou poprvé. Pro mě je zajímavé poznání, že dnes poprvé v životě jsem ve velkém souladu jak s učebnicovým příkladem pravicového přístupu Miroslavem Kalouskem, tak s učebnicovým příkladem levicového přístupu, s kolegou Valentou. Vidíte, že někdy napříč politickým spektrem se dokážeme shodnout.

    A když je to u těch emocí, tak já nejdříve se přiznám k jedné emoci. Jsem jedním z těch, kteří podepsali návrh tohoto zákona. A rozhodnutí, proč jsem souhlasil, bylo z mé strany velmi jednoduché, velmi lapidární. Prostě jsem přesvědčen o tom, že chovat zvířata pouze za účelem potěšení, zábavy, kožešiny je prostě zbytečné. Že to prostě nepotřebujeme, naopak od řady dalších domestikovaných a - to bylo krásně řečeno - domestikovatelných zvířat, vepřů, krav, králíků atd., atd.

    Ale když emoce nechám stranou, kolegyně a kolegové, já trochu zopakuji to, co tady říkal dlouze a plamenně pan poslanec Jiří Valenta, ale já to budu formulovat spíš jako prosbu na vás. Skutečně ta fakta hovoří jasně: 70 %, možná přes 70 % obyvatel, občanů České republiky, říká, tohle není cesta, posuňte to dál, zakažte ty farmy. Dvaačtyřicet renomovaných vědců, odborníků na biologii, na chov zvířat i zástupců zoologických zahrad podpořilo to, abychom se tomuto tématu věnovali a věnovali mu svoji pozornost. Takže minimálně z tohoto důvodu vás chci poprosit, abychom tu normu neshazovali ze stolu, abychom ji posunuli do dalšího čtení, protože myslím si, že by to byl i takto velkému zastoupení odborné i laické veřejnosti z naší strany tak trochu výsměch.

    Teď si určitě neosobuji právo mluvit za svého předsedu klubu, za pana předsedu Faltýnka, za své kolegy. Já jsem vnímal debatu na našem klubu dopoledne, ani my nejsme jednotní a to názorové spektrum je skutečně proti sobě na několik částí. Asi i my se nakonec dohodneme na nějakém volném hlasování a bude to na rozhodnutí každého z nás, jak se k tomu postaví. Ale v tuto chvíli z mé strany prosba na vás, pojďme se té normě věnovat v dalších čteních.

    Děkuji za pozornost i za selský rozum.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. A prosím kolegy o klid! Vím, že nálada je vzrušená, ale myslím si, že to můžeme v klidu projednat. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se, je to dnes opravdu poslední pseudofilozofická, ale když se pan poslanec Valenta tak omluvil za to, že má stejný názor jako já, a pan poslanec Kolovratník říká, že jak pravice, tak levice může najít stejný názor, tak dovolte drobnou poznámku.

    Jak levice, tak pravice, domnívám se, může mít některé společné hodnoty. Tou společnou hodnotou je úcta k životu. Člověk může libovolně zacházet s tím, co je schopen sám stvořit, to jsou věci. Ale živé bytosti nestvořil a k jejich životu a k jejich životním podmínkám má tedy přistupovat s pokorou někoho, kdo není schopen něco takového stvořit a ovlivnit. To by nám mohlo být společné.

    Tím i drobně reaguji na poznámku paní poslankyně Černochové. My se tady nebavíme o kožíšcích, my se tady bavíme o živých bytostech a jejich utrpení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Kalouskovi. Paní kolegyně Černochová chce reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Trošku tomu vystoupení pana předsedy Kalouska nerozumím, protože já jsem tady hovořila o lékařské záchranné službě první pomoci, kde od 1. 1. 2017 není jasné, kdo bude zachraňovat živé bytosti, kdo bude zachraňovat občany České republiky těmi vrtulníky. Takže prosím, nevkládejte mně do úst něco, že neznám hodnotu života. Kdybych měla dát přednost hodnotě lidského života, nebo života zvířecího a debatě, která tady přes dvě hodiny probíhá, tak bych radši tuto debatu vyměnila za debatu o záchraně životů lidských!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Diskutujeme o tom teprve 55 minut.

    Nyní paní kolegyně Helena Válková.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, nejsem spolupředkladatelkou zákona, nejsem rozhodně stoupencem takzvaných v tom širším slova smyslu zelených ani nestátních organizací typu ochránců zvířat. A rozhodně tedy nejsem někdo, kdo podporuje extrémní způsoby ovlivňování poslanců a veřejnosti argumenty, které zní líbivě a působí na emoce. Podprahově mají takový dopad, že potom někdy rozhodujeme a jednáme jinak, než bychom chtěli. Ale na druhé straně bych chtěla upozornit, že zde jednáme o normě, která má, jak tady už řekl můj předřečník pan poslanec Kalousek, i etický rozměr, a že bychom v těch diskusích na to neměli zapomínat. A to je možná důvod, proč zde diskutují a shodným způsobem vystupují jak poslanci z levice, tak z pravice. Řekněme, že ANO je někde uprostřed, alespoň pro tuto otázku. A určitě to hlasování, jak řekl můj kolega Kolovratník, u nás vypadá, že bude volné a že bude zřejmě na půlku, to se uvidí.

    Ten etický rozměr vidím v tom, že v posledních řekněme pěti až deseti letech dochází i v České republice k senzibilitě veřejnosti vůči takovým projevům, jako je utrpení druhého, zranitelnost, usmrcování, a to nejenom pokud jde o lidi, pokud jde o člověka, ale i pokud jde o zvíře. V novém občanském zákoníku již není zvíře věcí. To je takový jeden důkaz, že veřejnost akceptuje normu, která naším prostřednictvím také byla schválena, která zvíře staví úplně do jiného světla, než to bylo do konce roku 2013, to znamená za platnosti starého občanského zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Chtěl bych, aby kolegové, kteří diskutují jiné téma, než je ochrana zvířat proti týrání, tyto diskuse přenesli do předsálí a nechali vystupující odůvodnit stanovisko, které má konkrétní poslanec nebo poslankyně. Opravdu se k sobě chovejte slušně. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Helena Válková: Takže tato vynucená malá pauza mě vede i ke zkrácení projevu, protože mám zájem na tom a podporuji tento návrh novely, abychom se ještě před ukončením dnešního jednacího dne dostali k hlasování.

    Argumenty, které tady odezněly, si myslím, že bychom měli brát vážně, že bychom přinejmenším respektujíce těch 70 % a testujíce, zda těch 70 % je opravdu relevantní výsledek objektivně provedeného výzkumu veřejnosti, která si přeje zákaz takových kožešinových farem, abychom ten návrh novely pustili do druhého čtení a potom pokud možno i do třetího čtení, a tím abychom dali i prostor k diskusi tady v Poslanecké sněmovně a ukázali význam a pozornost, které této problematice věnujeme. Myslím si, že vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, to srovnávání, jestli jde o významnější, či méně významnou normu, není namístě, protože pokud hovoříme například o té letecké záchranné službě, tak ta jistě naši pozornost bude také mít a já ji rozhodně nezpochybňuji, ale v současné době hovoříme o zákonu, který směřuje zase na ochranu jiných, ale důležitých, byť třeba ne souměřitelných zájmů. Takže tady si myslím, že ten příměr není úplně nejvhodnější, nebo to porovnání.

    V zásadě navrhuji, abychom pustili návrh novely do druhého čtení. Myslím si, že ti z nás, kteří měli ještě nějaké pochybnosti, by měli být přesvědčeni argumenty, které těch 42 akademiků na jedné stránce - asi při vědomí toho, že poslanci nemají čas - velmi precizním, srozumitelným způsobem shromáždili, vyjádřili a podepsali. A já nemám pochybnosti o tom, když vidím, jak kolegové akademici, představitelé těchto oborů, které se opravdu zabývají zvířaty, se přimlouvají a žádají nás, abychom rozhodli tak, jak navrhuje návrh, který právě projednáváme. Takže se připojuji k těm, kteří zde plédují pro to, abychom návrh novely pustili do dalšího čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Jany Pastuchové. Kolega Černoch jako každý řádně přihlášený ještě počká, jistě vydrží. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Jen bych chtěla zareagovat ze své pozice ohledně toho, co tu řekla paní kolegyně Černochová, vaším prostřednictvím. Určitě nezpochybňuji, že zákon o letecké záchranné službě, nebo řešení letecké záchranné služby je velice důležité. A já hlasovala pro to, aby se to zde komunikovalo. Ale byla bych nerada, aby se vytvořila panika toho, že je deset milionů lidí v naší republice ohroženo. Záchrannou službu zajišťuje pozemní záchranná služba, která má zákonem danou dobu dojezdu. Takže deset milionů lidí je určitě zabezpečeno pozemní záchrannou službou. Takže letecká je určitě důležitá, ale nevytvářejme paniku, že jde o deset milionů lidských životů. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Máme další faktickou poznámku pana kolegy Brázdila. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Brázdil: Milé dámy, milí pánové, všímáte si, jak máme neskutečně hloupý jednací řád, jak můžeme klidně přejít teď na téma letecké. Pojďte, paní kolegyně Černochová, po mně, já začnu vykládat, vy budete vykládat, všichni do toho. My to normálně převedeme někam jinam. A budeme tady žvanit a vykládat. Ta letecká si zaslouží svoje, je to téma, proboha, vždyť já se tím živím a třikrát jsem s tím spadl a mě to zajímá hodně. Ale mě ta zvířata tolik nezajímají, to je pravda, protože já bych chtěl mluvit o něčem jiném, o tom, co zachraňuje lidi, ne zvířata. Ale to nevadí, já si to vyslechnu. Jenom jsem chtěl ukázat na ten paradox. My teď tady můžeme, pojďte někdo ještě další s technickými, a do večera do devatenácti si můžeme vykládat o letecké. Děkuji. (Potlesk několika poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Brázdilovi. Abych se vrátil úplně k tématu, než dám slovo panu kolegovi Marku Černochovi, který byl řádně přihlášen, jako každý řádně vystupující počkal, až faktické poznámky dozní, tak ještě budu citovat omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Z osobních důvodů se omlouvá od 18.30 do konce jednacího dne paní kolegyně Květa Matušovská.

    Nyní pan poslanec Marek Černoch. Připraví se kolega Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Pod tento zákon jsem se připodepsal, proto jsem chtěl říct svůj názor. Souhlasím s panem kolegou Brázdilem, vaším prostřednictvím, pane předsedající, stejně tak s paní kolegyní Černochovou, podpořili jsme projednávání letecké záchranné služby, protože záchrana lidských životů je velmi, velmi důležitá, nejdůležitější, řekněme si to na rovinu.

    Ale jenom v rychlosti k zákonu. Myslím si, že tady zazněl jeden velmi zajímavý názor, který řekl pan kolega Kalousek, a to je to, že lidé opravdu, pokud si říkají lidé, tak nemají právo týrat kohokoli, ani lidi, ani zvířata. Není to jejich právo. A jestliže je možno nějakým způsobem zabránit týrání zvířat, tak je dobré a potřeba v tomto směru něco udělat. Já osobně jsem psí táta a myslím si, že tohle to by měl být jenom začátek všeho, protože je trochu alibismus, jak už zde říkala kolegyně Olga Havlová, paní kolegyně Jana Lorencová, ať už jsou to halal porážky, ať jsou to normální porážky, ať jsou to normální jatka, kde zvířata velmi často trpí, i to je potřeba řešit, stejně tak jako množírny, také téma, které je potřeba řešit. Takže berme toto jako začátek a pojďme řešit to, aby se zvířata, aby se stvoření, která opravdu mají právo žít a ne být zavřená někde v klecích, a ještě za podmínek, které si myslím, že někdy opravdu hraničí s naprosto nelogickým myšlením 21. století, týráním, tak abychom tomuto zabránili.

    Proto já osobně podporuji tento návrh. I u nás v klubu máme volné hlasování. A vás bych rád tímto požádal o podporu, aby se tento návrh dostal dál a řešili jsme to a vyřešili jsme to. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Nyní řádně přihlášený kolega Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Krásný podvečer. Budu velmi stručný. Nerad bych, aby kolegyně Černochová nebo někdo další měli pocit, že příliš mnoho prostoru věnujeme problémům, které nejsou problémy lidí. Ale do jisté míry tento problém lidí je v tom smyslu, že nic lidského by nám nemělo být cizí a do lidskosti nepochybně určitá empatie k utrpení zvířat patří. Nemusím snad zdůrazňovat, že když jsem tento zákon podepsal, byl bych také rád, aby postoupil do dalšího čtení, ale přesto mám tři poznámky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi. (V sále je velký hluk!) Než dám slovo přihlášenému Petru Kudelovi, mám dvě přednostní práva, přednostní právo pana zpravodaje a pana ministra zemědělství. Nejdříve pan zpravodaj. Byl jste přihlášen dřív, pane zpravodaji, je to jenom na vás. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající.

    K vystoupení mého předřečníka. Je to sice hezké, že tady navrhuje, že by garančním výborem měl být výbor pro životní prostředí, nicméně si myslím, že se to primárně týká chovatelů zvířat, takže si myslím, že skutečně garančním výborem by měl zůstat výbor zemědělský, ale to jenom na doplnění.

    Předkládaný návrh zákona zakazuje chov a usmrcování zvířat primárně tam, kde je za účelem získávání kožešin. Jedná se dle mého názoru o dobře míněný návrh, který vychází z výhrad proti způsobu či podmínkám, v jakých jsou tato zvířata chována. Chov zvířat - neexistuje pro něj žádný důležitý lidský zájem. Osobně mám velké pochybnosti o tom, zda je správné zakazovat komerční chov některých zvířat jen proto, že někomu nepřipadají tyto podmínky dostatečně etické. Stejně tak existují skupiny některých zvířat pro maso, kde důvod určitě etický nepřipadá také, ať jsou to již zmiňovaní králíci, anebo slepice. Etické jistě mají být podmínky, za kterých jsou tato zvířata chována. Důvody pro to, abychom toto měli nechat na zvážení jednotlivých chovatelů, kteří ten welfare, jak tady bylo již řečeno, upravili čtyři pět roků zpátky, a kde někteří, kteří to zvážili a nepřišlo jim to ekonomické, chovy ukončili. (V sále je stále obrovský hluk a neklid!)

    S řadou výhrad proti platným standardům u kožešinových zvířat lze určitě souhlasit. Otázkou je však, čeho chceme tímto zákazem chovu v České republice dosáhnout. Nikterak nesnižuje poptávku po kožešinách a výsledkem tohoto našeho snažení může být to, že se farmy přesunou do Německa, do Polska, do Litvy nebo i dále, do Asie, kde si nemyslím, že by welfare zvířat byl na vyšší úrovni, a myslím si, že je tomu právě naopak.

    Problémy vyplývají i ze samotného znění zákona. Zakazuje se chov a usmrcování zvířat primárně za účelem získání kožešin. Tam, kde je využití kožešin vedlejším produktem, tam se podle tvrzení předkladatelů zákaz neuplatní. Při souběžném využití masa i kožešin je ale možné určit, co je primární a co je sekundární, respektive co se může chov od chovu lišit. Podle informací, které se ke mně dostaly při návštěvě jednotlivých chovatelů, samozřejmě že maso by bylo využito za předpokladu, že by je ti odběratelé dostávali -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane zpravodaji, přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Některé pravidelné rušitele tohoto jednání asi budu jmenovat. A myslím to úplně vážně. Doufám, že tady bude chvilku klidu a pan zpravodaj bude moci dokončit své vystoupení. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane předsedající.

    Maso se nezpracovává jenom proto, že to kožkování probíhá jednou ročně a potenciální odběratelé by měli obrovské problémy s krmnou dávkou u zvířat, kterým by maso poskytovali, protože jednou ročně znamená buďto zamrazit, anebo nějakým jiným způsobem konzervovat, aby to mohli celoročně zvířatům podávat.

    Samostatnou kapitolu pak tvoří odškodnění majitelů kožešinových farem, kteří budou muset svoji činnost k 31. prosinci 2018 ukončit a kteří, jak tady bylo řečeno, také do toho nainvestovali nemalé finanční prostředky. I když se to pro někoho nezdá, tak jsou to rodinné farmy, takže to určitě nebudou desítky milionů korun, ale statisíce, které do toho byli nuceni dát. Ministerstvo zemědělství má přijmout vyhlášku, podle které se nemusí ztráty kompenzovat, aniž by zákon stanovil nezbytná kritéria meze pro takovouto prováděcí novotvorbu.

    Z hlediska evropského práva je návrh, jak upozorňuje stanovisko vlády, zákazem výroby určitého výrobku, a lze jej tedy považovat za technický předpis, který dále podléhá notifikaci. V praxi to znamená povinnost zaslat Komisi předpis ještě ve formě návrhu ve stavu, kdy v něm mohou být provedeny podstatné změny, pokud Komise nebo členské státy doručí k návrhu připomínky. Tento postup v daném případě nelze určitě zaručit.

    Z uvedených důvodů si dovolím v podrobné rozpravě navrhnout zamítnutí v prvním čtení. Pokud by tento můj návrh neprošel, dovoluji si navrhnout prodloužení lhůty na projednání ve výboru o 30 dnů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Mám s přednostním právem pana ministra, pak ještě dvě faktické poznámky, paní kolegyně Pěnčíková a pan kolega Sklenák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Omlouvám se. Já jsem předtím byla pomalá a nebylo mě vidět, že se hlásím.

    Já jsem opravdu tady tu novelu přivítala, i když ji považuji za špatnou, ale chtěla jsem, aby byla takovým základem pro další diskusi, protože máme na čem stavět. Já jsem si to se zástupci předkladatelů, alespoň s některými, vyříkala. Moje připomínky jsem jim řekla a mně teď na té debatě přijde docela úsměvné, že si to někteří předkladatelé zabíjejí sami. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Pěnčíkové. Nyní pan kolega Sklenák s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Dobrý večer. Kolegyně a kolegové, já jsem taky jeden z těch, který připodepsal návrh zákona, který projednáváme, a velmi mi záleží na tom, aby byl schválen, a stejně tak jako těm, co tady mluvili přede mnou. Ale bohužel vzhledem k času jednacího dne a tím, jak tento zákon řada předřečníků obhajovala, tak se dostáváme do situace, že by možná dnes muselo být přerušeno jeho projednávání a kdoví kdy bychom se k němu vrátili.

    Tak bych vás požádal a tímto tedy navrhuji, abychom odhlasovali, že o tomto zákonu budeme jednat i hlasovat i po 19. hodině, a prosím vás všechny, i ty, kteří třeba nejste pro tento zákon, abychom se na tomto dohodli, abychom tento zákon v prvním čtení dnes projednali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je samozřejmě možný návrh v rámci procedurální poznámky jako faktické. Já vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já zagonguji.

    O návrhu pana předsedy Sklenáka rozhodneme v hlasování číslo 246, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s tím, abychom dnes jednali po 19. hodině a o nich rozhodovali. (Z lavic se ozývají námitky.) Kdo je proti? (Námitky sílí.) O tomto zákonu. Omlouvám se, ale takový byl návrh a já jsem ho nechtěl nijak změnit.

    Prosím, hlasování číslo 246. Z přítomných 126 pro 79, proti 18. Návrh byl přijat.

    Stejně jsem neměl v úmyslu zahajovat jiný bod po skončení tohoto bodu, takže je jenom na nás, jak dlouho ještě budeme o tom jednat.

    Nyní pan ministr Jurečka s přednostním právem a poslední přihlášený v rozpravě pan kolega Kudela. Slovo má pan ministr zemědělství. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Pokusím se být maximálně stručný a omezím se pouze na několik klíčových bodů.

    Vnímám tady názory všech, kteří se do té debaty zapojili, a každý má v tom svém úhlu pohledu kus pravdy. Ale pokud se chceme zabývat tou problematikou, že tady chováme zvířata, jejichž produkci nezbytně nutně nepotřebujeme, že jsou v nepřirozeném prostředí, že to nevyhovuje z hlediska welfare a podobně, tak jenom chci připomenout pro korektnost, že tady chováme spoustu jiných zvířat. Kdybychom šli do domácností, do svých bytů, tak tady bude mnoho jiných druhů zvířat, která jsou v nepřirozeném prostředí a která taky nejsou domestikovaná. Určitě je nemůžeme takto klasifikovat. Takže tolik jenom pro korektnost, abychom si tyto věci uvědomili. A nepotřebujeme je ani pro kožešinu, ani pro jídlo, a přesto ta zvířata tam jsou, a rozhodně nejsou v nějakých dobrých podmínkách.

    Nicméně teď se podívám na tu samotnou podstatu. Chci upozornit, že vyhláška z roku 2004 stanovila a kladla na tyto formy, na tyto chovatele nároky, které museli splnit do 31. 12. 2013. Byla tady poměrně velice dlouhá doba, kdy se řeklo, že tito chovatelé musí udělat určitou investici. Oni ji udělali a my jako zákonodárci teď budeme přicházet po třech letech, po necelých třech letech, kdy oni toto splnili, a budeme jim říkat: Vy tento svůj druh podnikání musíte do dvou let ukončit.

    Takže já budu končit jenom tím, že prosím předkladatele, prosím výbory, které to budou projednávat - a tady se opravdu kloním k tomu, aby garanční výbor byl zemědělský, protože zemědělský výbor, a dopad této úpravy se bude dotýkat podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, nikoliv v oblasti životního prostředí. Takže prosím, abyste toto zvážili. A pak chci říci, že ta dvouletá lhůta, pokud už se Poslanecká sněmovna rozhodne k této výrazné změně, tak ji považuji za velice krátkou, velice krátké přechodné období. Byly státy, které měly osmi- i desetileté přechodné období.

    A několikrát tady zaznělo, že my jako Ministerstvo zemědělství budeme kompenzovat ukončení činnosti těmto chovatelům. Já nemám žádný dotační titul. Nemám žádný nástroj, jakým způsobem takovouto kompenzaci mohu udělat. Není tady žádný notifikovaný dotační titul. Takže prosím poslance, kteří tímto argumentují - nebylo to s námi projednáno, nikdo nám takový úkol nedal a já takový nástroj nemám. Takže nepoužívejme argument něčeho, co stojí na vodě. To jenom říkám opravdu pro všechny argumenty do diskuse, které je tady potřeba vložit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Jurečkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Michal Kučera. Pan kolega Kudela jako řádně přihlášený ještě posečká. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Chtěl bych tady panu ministrovi Jurečkovi navrhnout, odkud by mohl vzít ty peníze. Vy jste nedávno celkem omezili nebo nastavili přísnější pravidla pro podnikatele schválením elektronické evidence tržeb. Já jsem se teď v televizi dozvěděl, že čekáte, že z toho bude 18 miliard. Tak zkuste ty peníze vzít třeba z těch 18 miliard. Místo 900 dětských hřišť postavte 850 dětských hřišť a zbytek věnujte chovatelům kožešinových zvířat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Kudela. Pana zástupce navrhovatelů se ptám, jestli se chce hlásit do rozpravy, nebo až o závěrečné slovo. Já jenom abych věděl, jestli mohu uzavřít diskusi.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, byl bych velice nerad, abychom se rozdělili na ochránce a na tyrany zvířat. Myslím si, že to o tom vůbec není. Jsme ve stavu, kdy projednáváme návrh zákona, kterým se některým chovatelům omezí, ba přímo zakáže jejich chovatelství. Pan poslanec Dolejš hovořil, že to není proti chovatelům. Je to proti chovatelům hospodářských zvířat. Na středních zemědělských školách se vyučuje obor, nebo nějakých x hodin v rámci výuky je chov hospodářských zvířat. Chov kožešinových zvířat. Chov kožešinových zvířat je velmi specifická náročná disciplína, protože se musí zvířatům vytvořit podmínky pro to, aby poskytovala chovateli kýžený užitek, kýžený efekt, pro který je chovatel chová.

    Já jsem včera navštívil jednu z farem, jednoho z chovatelů, abych na oči viděl, abych poznal člověka, o kterém dnes budeme jednat. Jsou to pracovití lidé, kteří se věnují svou činností chovu kožešinových zvířat. Nejsou to žádní solární baroni, kteří zainvestují, a když svítí sluníčko, hodiny se točí, oni jsou spokojení. Je to každodenní náročná zodpovědná práce. A my dneska rozhodujeme o tom, zda těmto lidem vezmeme předmět jejich činnosti, jejich chovatelství.

    Už tady padlo několikrát, že na začátku 90. let v naší zemi bylo přes dvacet chovatelských středisek, chovatelů. Dneska jich je pouze devět. Tito lidé se cítí být dotčeni, že se o nich hovoří jako o tyranech zvířat. Přesto jejich počet postupně ubývá. Já se domnívám, že tento zákon, který přijímáme, je v naší legislativě nadbytečný, a budu hlasovat pro jeho zamítnutí.

    Pokud ho ještě zpravodaj nenačetl, navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. To byl poslední přihlášený v rozpravě. Ale máme ještě přihlášky faktické - pan kolega Fiedler, pan kolega Kalousek, pan kolega Hovorka, to jsou faktické poznámky. Prosím, pane poslanče. Potom s přednostním právem - ano, ale po faktických poznámkách, pane předsedo.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Pohled pana předsedajícího byl tak škaredý, že já budu opravdu krátký.

    Myslím si, že bychom - chtěl bych jenom připomenout to, co tady zaznělo od pana ministra Jurečky. To bylo velmi správně řečeno ode mě, že tady je mnoho jiných zvířat, která jsou také chována v podmínkách, které nejsou jim přirozené, a těmi se vůbec nezabýváme. Čili z tohoto úhlu pohledu mi to opravdu připomíná jako alibistický návrh, který řeší jen to, co je populární, co chceme slyšet, a takhle si zakrýváme oči a nechceme vidět to ostatní. Myslím si, že to byla velmi správná poznámka od pana ministra. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Připraví se k faktické poznámce pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom drobnou poznámku ke garančnímu výboru. Ten lehký spor, který tady proběhl, myslím si, že popisuje velmi věrně tu diskusi, možná víc než všechny ty projevy. Resort zemědělství je resort podnikatelský, který se měří podle produkce, efektivity výroby. Ve vší úctě. Poměřuje se, kolik tun pšenice a kolik kusů hovězího dobytka, jaká efektivita, jaký zisk. Zatímco resort životního prostředí se stará o péči o krajinu, o živé bytosti, které na tom území v té krajině žijí, o podmínky, ve kterých žijí nejenom lidi, ale i ty ostatní živé bytosti. Porovnejme sami, který výbor by měl být garančním a oč nám tady jde. O ty tuny kožešin a o ty tuny toho masa, které jde do kafilerek, asi ne. Spíš nám tady jde o úctu k těm živým bytostem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já tento návrh zákona podporuji a chtěl bych jenom dodat, že bych byl rád, kdyby všichni, kdo zde mluvili citlivě o zvířatech, tak aby si uvědomili také, že ročně v České republice přichází o život mnoho dětí, které se nemohou narodit a které jsou v podstatě také týrány. Myslím si, že je dobře si to uvědomit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Marie Pěnčíkové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Já už to tady uzavřu. Já jsem strašně ráda, že jste se všichni byli na těch farmách podívat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní tedy nemám žádnou přihlášku do rozpravy až na přednostní právo pana předsedy klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ale ještě než začnete mluvit, já znovu požádám sněmovnu o klid. Rád bych, abychom opravdu v důstojném prostředí dokončili jednání o tomto návrhu zákona. My jsme se rozhodli, že tento návrh dnes večer dokončíme. Prosím o to všechny odleva doprava a odprava doleva. (Neklid v sále trvá.) Ještě není klid. A po vás další přednostní právo pana místopředsedy vlády. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, bohužel se mýlíte. Vy jste říkal: my jsme se rozhodli, že ten bod dneska doprojednáme. Dovolte mi, abych vám ocitoval jednací řád, když už ho porušovali - když jste umožnil porušování těm, kteří mluvili po 19. hodině, tak to určitě strpíte i u mě. Paragraf 53 - Sněmovna zahajuje své denní jednání nejdříve v 9.00 hodin a končí nejpozději ve 21.00 hodin. Shoda. Hlasování o návrzích zákona, a my projednáváme návrh zákona, o pozměňovacích návrzích k nim a o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování lze zahájit nejpozději o 19.00 hodině. Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců nebo případně dvou poslaneckých klubu se může Sněmovna usnést jinak.

    Žádný takový návrh nepadl. Divím se, že tak zkušení členové Parlamentu jako pan předseda poslaneckého klubu Sklenák a pan místopředseda Filip připustili zmatečné hlasování. Bohužel už jste měl před třemi minutami podle zákona ukončit projednávání tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No, v tomto ohledu samozřejmě, pane předsedo, máte pravdu, že jsem nepožadoval ani dokument, tedy písemný dokument o tom, že příslušný počet poslanců z klubu ČSSD, které pan kolega Sklenák zastupuje, mi nebyl předložen, to je pravda, to je moje chyba. Omlouvám se za to. Ale nepožadoval jsem tedy ani to, jestli s tím návrhem pana předsedy Sklenáka souhlasí jiný z předsedů poslaneckých klubů.

    Mám tady přihlášku pana kolegy Miroslava Kalouska a potom přednostní právo pana místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ten návrh padl, pan předseda Sklenák ten návrh přednesl po předběžné dohodě klubů sociální demokracie a TOP 09. Já se k té dohodě chci přihlásit, a pokud to pan předseda Sklenák neformuloval příliš jasně, prosím, abychom to vzali na vědomí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, nyní faktická poznámka pana předsedy klubu ODS, poté pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, nedělejte z toho holubník. Předběžné dohody mimo mikrofon jsou hezké, ale musí je někdo říct tady. Nic takového, že v 19.05 hodin si řekneme, že pan předseda Sklenák si něco myslel. Já jsem velmi dobře poslouchal, co říkal. Byl jsem mimo jednací sál, byl jsem u té televize. Máme stenozáznam, nezaznělo to správně, hlasování bylo naprosto zmatečné, nic jsme neprodloužili. Já nebudu podporovat návrh na zamítnutí, abyste si nemysleli, že to je kvůli tomu konkrétnímu. Ale je to pro příště. Příště kdokoliv přijde, nebude potřebovat ani (nesrozumitelné) podpisů. Já jsem ani nechtěl podpisy členů klubu. Stačilo použít standardní formulaci, na které byli případně domluveni. Ale když jste ji nepoužili, tak máte smůlu. My nemůžeme vidět, co máte v hlavách a co jste domluvili mimo mikrofon. Tak to prostě je. Nedělejte v tom holubník. Skutečně až se bude - až na to přijde a bude se hlasovat zamítnutí, já nebudu podporovat zamítnutí v prvém čtení. Takže to není žádná schválnost vůči tomuhle. A když to připustíme jednou, tak už to pak můžeme připustit kdykoliv. Tak když změníme jednací řád, že to může navrhnout kterýkoliv poslanec, proč ne, ale nejprve musíme změnit zákon. A ne že jsme na něco zapomněli, a my jsme to vlastně mysleli jinak, tak to vlastně udělejme a tolerujme, vždyť se všichni chápeme. Buď budeme dodržovat zákon, nebo nebudeme! (Potlesk od poslanců zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Než dám slovo k faktické poznámce předsedovi TOP 09, můžete navrhnout odvolání mého řízení schůze. Protože jsem opravdu udělal chybu. Nepožadoval jsem, uvědomuji si to. Já nemám šanci se nechat vyměnit, protože tady vedle mě nikdo není. S tím já nic nenadělám!

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Prostřednictvím pana předsedajícího, pane předsedo poslaneckého klubu, kolego, Zdeňku Stanjuro, prosím o trochu velkorysosti. Formálně máte nepochybně pravdu. Doslova máte nepochybně pravdu. Ale jsou určité výjimečné chvíle. Prosím, pochopte, že Sklenák je celej rozrušenej z toho, jestli bude, nebo nebude ministr. (Smích a pobavený potlesk v sále.) Tak prostě v tu chvíli zapomněl ty předepsané formulace. Ale ta dohoda obou našich klubů tady vážně byla. On to jenom nevyjádřil úplně šťastně. Buďte pro jednou velkorysý, já vám to jindy vrátím. Děkuji. (Opět smích a potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, takže ještě faktická poznámka pana předsedy Stanjury a potom pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak za prvé nejde. To fakt nejde. Buď ten zákon platí... Ale abych to trošku odlehčil. Vážený pane kolego, pane předsedo TOP 09, vy přece nejste v rozpacích, jestli budete zítra členem vlády, nebo ne. Takže jste mohl toho Sklenáka opravit, jako když jste se domluvili spolu. (Opět hlasitý smích a potlesk.) To je úplně jednoduché. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Škoda, že mě nemá kdo vyměnit. (Smích v sále.) Přednesl bych báseň od našeho vynikajícího básníka o kožíšku, ale to nevadí. Josef Kainar by si to zasloužil.

    Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím jenom k tomu, co tady zaznělo, se příliš nevyjadřovat už z toho důvodu, že jsem možná jediný v této Sněmovně, kdo má zákonnou pravomoc rozhodovat, co je nebo není týrání zvířat. Nicméně z tohoto hlediska bych se přimlouval za to, aby garančním výborem byl zemědělský výbor, protože tam gesčně podle mého soudu i odborného vzdělání patří. ***

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Předpokládám, že jsem spíše předposlední než poslední, tak doufám, že kolegyně a kolegové ještě krátký závěr a závěrečné slovo vydrží.

    Já jsem zaznamenal zejména z projevu kolegy Valenty výtku, že jsem možná v úvodním slově nebyl dostatečně důrazný, ale upozorňoval jsem na to, že se obšírněji vyjádřím až v závěru v souvislosti s proběhlou debatou. Je pravda, že celá řada argumentů tady potom v rozpravě zazněla. Dovolte mi na některé informace, které zazněly v proběhlé rozpravě, reagovat, popřípadě reagovat i na některé další dokumenty, které se mi v souvislosti s tímto návrhem dostaly do rukou.

    Doufal jsem v klidnou debatu a musím říci, že navzdory tomu, že jsme si asi třikrát nebo čtyřikrát sáhli na samé dno demagogie, byla ta rozprava skutečně vcelku věcná.

    Jedním z hlavních oponentů našeho návrhu byl pan kolega Babiš. Já jsem si udělal pár poznámek k jeho vystoupení. Ta první připomínka byla, že tradiční strany chrání zvířata před volbami.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid, aby mohl zástupce předkladatelů dokončit svoji závěrečnou řeč!

  • Poslanec Robin Böhnisch: Já jsem vcelku pyšný na to, že jsem z tradiční strany, ze sociální demokracie, která je tady 140 let. Koneckonců to asi ukazuje na to, že politika tohoto hnutí má k lidem, k Čechům, nějakým způsobem nadčasově blízko. Ale pokud tedy zástupce netradiční strany připomíná, že se věnujeme zvířatům před volbami, tak já připomínám, že návrh byl rozeslán poslancům 16. března 2016 a příští volby do Sněmovny, nenastane-li nějaká neočekávaná událost, by měly být v příštím roce v říjnu, tedy doufejme.

    Welfare opravdu není klíčovým důvodem podání této novely. Já jsem o tom ve svém úvodu mluvil. Je to filozoficko-etický postoj, že chovat v 21. století ve střední Evropě zvířata pouze pro kožešiny je přežitek, nikoliv tedy welfare.

    Musím zmínit jednu důležitou věc, která se tradičně jako folklor objevuje ve všech projevech oponentů našeho zákona, a to je činnost aktivistů v minulosti na některých farmách. Neustále se vrací jakýsi argument o útocích, o ničení majetku na farmách. Dámy a pánové, dostali jsme dopis od chovatelů zvířat, kteří nás upozorňují, že jsme možná podlehli lobbistickým aktivitám veganských organizací. Máte pocit, dámy a pánové, že příslušníci lobbistických veganských organizací, lidé, kteří nejedí ani vajíčka, ani mléčné produkty, aby nevykořisťovali zvířata, přijdou na kožešinovou farmu a postříkají zvířata syntetickými látkami, aby ohrozili jejich život? Já si myslím, že v žádném případě. To, že v minulosti existovaly anarchistické skupinky, kterým nešlo ani tak o chovaná zvířata, ale o vyjádření svého postoje na soukromé vlastnictví, je věc druhá, ale prosím, neztotožňujme tyto lidi s aktivisty, kteří se podílejí na podpoře našeho návrhu.

    Nelegální chovy. Dámy a pánové, nemám nic proti Mongolsku, ale uvedu ho jako příklad. Nejsme v Mongolsku. Máme nějakou hustotu osídlení v České republice a představa, že někde vznikne nelegální chov a nikdo si ho nevšimne a ten chov bude v ilegalitě někde prosperovat, nikdo nezaznamená zápach, nikdo nezaznamená přesuny aut, nikdo nezaznamená kožkování, je naprosto iluzorní. Nelegálních chovů v České republice v tomto ohledu bych se opravdu nebál.

    Děkuji panu kolegovi Dolejšovi za návrh, aby garančním výborem byl výbor pro životní prostředí. Já s ním souhlasím, protože v okamžiku, kdy nám nejde o welfare, ale jde o filozoficko-etickou záležitost, tak by to měl být výbor pro životní prostředí, který se touto normou bude zabývat jako garanční výbor už i s ohledem na to, že uskutečnil dva velmi zajímavé semináře, jeden převážně národní a jeden mezinárodní, 21. září a 20. října.

    Tolik zhruba k proběhlé rozpravě.

    Já jsem zaznamenal připomínky pana ministra zemědělství k našemu návrhu včetně ne úplně konformnímu způsobu možného odškodnění chovatelů. Avizuji, že máme připravený komplexní pozměňující návrh, který řeší případné finanční transfery jiným způsobem. Předpokládám, že by se do budoucna v resortu mohly nějaké prostředky najít. Když například vynecháme nějakou akci typu ryba domácí, určitě časem nějaké prostředky v resortu najdeme.

    V krátkosti k dopisům, které jsme obdrželi, či k vyjádřením chovatelů kožešinových zvířat. Zaznamenal jsem například fantastickou větu pana Davida Remeše, generálního sekretáře Českého svazu chovatelů. Cituji: "Lidským zásahem jsme vyrobili upravený produkt, který je schopen žít v podmínkách, jež mu nastavujeme." Děkuji za upozornění, nebudu to ani komentovat.

    Ten druhý citát, už tu dnes zazněl, je od pana Davida Vojtíška: "Máme důvody se domnívat, že velká část poslanců podepsaných pod zprávou byla vystavena tlaku a jednostranným nepravdivým informacím ze strany lobbistických aktivit veganských organizací, přičemž poslanci neměli možnost vytvořit si kvalifikovaný a vyvážený názor." No, dámy a pánové, tak pojďme po té větě, kde jsme byli zmateni. Existují v České republice kožešinové farmy, kde jsou zvířata takzvaně kožkována po osmi měsících života? Existují. Tady asi nijak zmateni nejsme. Žijí v podmínkách, které neodpovídají etologickým požadavkům? Žijí. Tady asi také nejsme nijak zmateni a uváděni v omyl. Předpokládám, že na konci života, po tom osmém měsíci, norek po džentlmenské dohodě neodevzdá svůj kožich a neodkráčí chcípnout na hromadu jiných mrtvých těl, ale prostě dochází k hromadnému zplynování norků, popřípadě zabíjení lišek elektrickým proudem. Takže předpokládám, že ani tady se nemíjíme s realitou, jak se domnívá předseda základní organizace chovu kožešinových zvířat Českého svazu chovatelů.

    Předpokládám, že jsme se nějakým způsobem vyrovnali s proběhlou debatou i s některými námitkami. Děkuji za dnešní debatu a těším se na závěrečné hlasování někdy příště.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci předkladatelů. Prosím pana zpravodaje. Ještě předtím, než se ujme slova, konstatuji došlou omluvu místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka od 19 hodin z pracovních důvodů.

    Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. ***

  • Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. K tomu garančnímu výboru. Já bych znovu apeloval na to, aby skutečně jím zůstal zemědělský výbor, i proto, že předkladatelé v podstatě požadují, aby vzniklé náklady, které by měly být jednostranně použity, platilo Ministerstvo zemědělství. Takže to jenom tolik.

    Jinak znovu potvrzuji, že navrhuji zamítnutí v prvním čtení, a za předpokladu, že by to nebylo přijato, tak navrhuji prodloužení lhůty na projednání ve výboru o 30 dnů. Děkuji.