• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dobrý den. Vítám vás poprvé v novém roce, přeji všem hodně zdraví, hodně úspěchů a zahajuji 5. schůzi Poslanecké sněmovny. Chci vás informovat, že tuto schůzi jsem svolal podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 83 poslanců. Pozvánka vám byla rozdána prostřednictvím poslaneckých klubů 13. ledna tohoto roku.

    Prosím vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Rykala karta číslo 2.

    Ještě než dostanu další informace o případných náhradních kartách, měli bychom nyní určit ověřovatele schůze. Navrhuji, abychom určili pana poslance Václava Klučku a paní poslankyni. Janu Hnykovou. Zeptám se, zda je zde jiný návrh.

    Pokud tomu tak není, zahájím hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby ověřovateli této schůze byli pan poslanec Klučka a paní poslankyně Hnyková, prosím, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 1, přihlášeno je 109 kolegyň a kolegů, pro 97. Konstatuji, že jsme pana poslance Klučku a paní poslankyni Hnykovou určili ověřovateli této schůze.

    Nyní bych vám chtěl přečíst omluvy, tak jak jsem je do této chvíle obdržel. Z jednání se omlouvají tyto poslankyně a poslanci: paní poslankyně Bebarová Rujbrová - zdravotní důvody, pan poslanec Benda - rodinné důvody, pan poslanec Benešík - zahraniční cesta, paní poslankyně Dobešová - rodinné důvody, pan poslanec Gabal - zdravotní důvody, pan poslanec Jakubčík - zahraniční cesta, pan poslanec Kádner - ale až od čtvrté hodiny odpolední z pracovních důvodů, pan poslanec Klaška - zahraniční cesta, pan poslanec Lank - zahraniční cesta, paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody pan poslanec Pospíšil - zdravotní důvody, pan poslanec Stupčuk - osobní důvody, pan poslanec Šenfeld - zahraniční cesta. Paní poslankyni Zelienkovou tady vidím, mám zde uvedenou vaši omluvu, ale to je asi omyl. Pan poslanec Zimola do 12 hodin z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvá pan předseda vlády Rusnok z pracovních důvodů, pan ministr Koníček - pracovní důvody, pan ministr Lukl - pracovní důvody, pan ministr Toman - rovněž pracovní důvody.

    Já vás již tradičně požádám o mírné snížení hladiny hluku v sále, protože přistoupíme ke stanoven pořadu 5. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti, nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu a tento pořad také nelze rozšiřovat.

    Mám zde první přihlášku, je to přihláška pana předsedy klubu TOP 09, pana poslance Miroslava Kalouska. Pane poslanče, já vám slovo neprodleně udělím - ale ještě jednou prosím, opravdu, poslouchejme se a poslouchejme argumenty pana poslance Kalouska. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. I mně dovolte popřát hodně sil do celého zbytku letošního roku 2014 a dovolte mi sdělit stanovisko poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové ke svolání této mimořádné schůze a jejího programu.

    Nikdo nezpochybňuje, že tituly zařazené na program mimořádné schůze jsou tituly závažných návrhů zákonů, které mají být projednány. Otázkou je samozřejmě, která předloha by měla být nosičem. To se týká zejména služebního zákona. Ale hovoříme-li o názvech zákonů, jsou nepochybně potřebné a je zapotřebí, aby je Poslanecká sněmovna projednala a v nějaké podobě schválila. Problém ale je, že to není ten důvod, proč se tady dnes, 21. ledna, scházíme na mimořádné schůzi a proč je na programu pět návrhů zákonů, z nich čtyři jako účelová zástěrka a ten skutečný důvod je ten pátý, to je novela služebního zákona. Jinými slovy, ten jediný důvod je, aby byla splněna podmínka pana prezidenta republiky, který slíbil, že nebude vyžadovat negativní lustrační osvědčení od ministrů, projde-li do té doby prvním čtením novela služebního zákona. To není můj výmysl, čerpám z otevřených zdrojů, toto řekl pan prezident, toto koneckonců řekl i pan předseda ANO Babiš. Když odcházel od pana prezidenta, řekl: Pan prezident mě informoval, že je možné vyřešit to tím, když bude urychleně projednán služební zákon. Proto se tady dnes scházíme.

    Pan prezident vznesl podle našeho názoru právně zcela nesmyslnou a velmi nebezpečnou podmínku a Poslanecká sněmovna této podmínce zcela nedůstojně a podle našeho názoru pobuřujícím způsobem vyhovuje.

    Za prvé je velmi nedůstojné pro Poslaneckou sněmovnu, že přistupuje na nesmyslnou podmínku prezidenta republiky a v podstatě mu tím předává určitou faktickou část pravomocí při jmenování vlády, která vychází ze svobodných voleb nikoli prezidentských, ale voleb do Poslanecké sněmovny. Je ale velmi nebezpečný obsah té podmínky. Projednáním jakéhokoli zákona v prvním čtení se nezmění v právním řádů vůbec nic. Nezmění se v právním řádu ani písmenko. Nicméně pan prezident republiky říká: Projde-li tento zákon prvním čtením, já budu ignorovat ustanovení lustračního zákona a budu ignorovat dosavadní ústavní zvyklosti při jmenování ministrů a začnu se chovat jinak. Koneckonců ústavní zvyklosti jsou idiotské, proč by je nemohl měnit, když byl zvolen přímou volbou.

    Prosím, to je postoj pana prezidenta republiky a máme takového pana prezidenta, jakého jsme si zvolili. Ale to, že tomu vychází vstříc většina Poslanecké sněmovny a že většina Poslanecké sněmovny si je vědoma toho, že ačkoli o lustračním zákoně není v textech dnešních předloh jedno jediné slovo, je tím dnešním prvním čtením připravena lustrační zákona fakticky zrušit na ministerstvech - ne změnou úpravy, ale tím, že vyjdete vstříc podle našeho názoru pobuřujícím názorům a chování prezidenta republiky. Ve spolupráci s ním budete v prvním čtení tohoto zákona tím samotným prvním čtením nepřímo novelizovat lustrační zákon.

    To je něco, na co my prostě nemůžeme přistoupit. Pokládáme to za nedůstojné, pokládáme to za nebezpečné. Za nebezpečné jak z hlediska respektování právního řádu, tak z hlediska vyrovnání se s minulostí. Proto nemůžeme podpořit program této schůze. Děkuji. (Potlesk z lavic TOP 09.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, ale faktická poznámka v této fázi není možná, protože mohou vystupovat pouze řečníci s přednostním právem, jakým je například pan poslanec a nově zvolený předseda ODS pan poslanec Fiala, který je dalším přihlášeným. Chtěl bych mu současně pogratulovat ke zvolení do funkce předsedy ODS.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo. Potom pan předseda Faltýnek a po něm pan místopředseda Filip.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, je o mně známo, že jsem vcelku důsledným obhájcem parlamentní demokracie, a tudíž bych měl mít radost, že se schází parlament. Ale já se vás opravdu ptám, proč se tady dnes scházíme, proč se nescházíme až na řádné schůzi, ale máme tuto mimořádnou schůzi, kde máme řadu předloh velmi významných zákonů, které ovšem jsou předkládány ve formě poslanecké iniciativy, nejsou dostatečně připraveny novou vládní koalicí, a pokud je v této podobě přijmeme, tak jenom způsobí další problémy, které tato země má. Když si na tu otázku, kterou jsem položil, odpovíte po pravdě, tak zjistíte, že jediný důvod, proč se tu dnes scházíme, je zákon, který je připraven jako poslední, zákon o službě státních zaměstnanců, který má umožnit, aby se pan kolega Babiš stal členem vlády.

    Dámy a pánové, když to uděláme, tak jenom dále poškodíme politickou kulturu v této zemi a pravidla parlamentní demokracie, o kterých bychom měli být všichni přesvědčeni a která bychom měli všichni dodržovat.

    Protože někteří z vás, kdybych vám to říkal jako politolog, byste řekli, že tomu nerozumíte, a obávám se, že u některých by to mohla být i pravda, tak vám to řeknu na úplně jednoduchém příkladu. Kdybychom chtěli, aby nás vozil řidič, který v důsledku nějakého přestupku přišel o řidičské oprávnění, tak bychom opravdu udělali to, že bychom změnili zákon? Nebo bychom ho radši neměnili a dali tam jiného řidiče? To není absurdní příklad. To je přesně tento případ. Nemůžeme dělat zákony proto, že nevyhovují jednomu člověku.

    A abyste mi dobře rozuměli. Jeden můj kolega z vlády říkával velmi často, že je vstřícnost sama. Ne všichni mu to věřili, protože to byl shodou okolností ministr financí. Ale já jsem dnes skutečně vstřícnost sama a mám velké porozumění pro hnutí ANO, které jako další firma pana Babiše chce prosadit svého šéfa do vlády. Tomu rozumím. Ale čemu nerozumím, je, že na tuto hru přistupují ostatní demokratické strany. A chci vás upozornit, jak zástupce sociální demokracie, tak KDU-ČSL, že ta odpovědnost nakonec nebude na panu Babišovi, ale bude na vás a největší odpovědnost bude na panu premiérovi Sobotkovi. To, co teď děláme nebo co chcete udělat, je pokřivení politické kultury v této zemi.

    A ještě vám řeknu jednu věc. Před volbami jste se všichni oháněli, a nejvíce hnutí ANO, jak nebudete jako politici. První, co děláte, je, že vytváříte privilegium pro politickou třídu. Ministr nebude muset mít lustrační osvědčení, ale ředitelé pod ním ano. Správné je, aby lustrační osvědčeni měli všichni a aby se politici netěšili tomuto privilegiu, které chcete zavést.

    Znovu vyzývám demokratické politické strany, aby si rozmyslely, jestli tento krok udělají, jestli chtějí skutečně tímto způsobem negovat minulost, jestli chtějí měnit zákony proto, že nevyhovují jednomu člověku, a jestli chtějí takto poškozovat demokratickou politickou kulturu. Za Občanskou demokratickou stranu říkám, že ve jménu občanů to neuděláme, že se k tomu nepřipojíme a že nebudeme souhlasit ani s programem této schůze. (Tleskají poslanci ODS.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším vystupujícím s přednostním právem je pan předseda klubu ANO pan poslanec Faltýnek. Připraví se pan místopředseda Filip, po něm pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Bedlivě jsem poslední dny poslouchal představitele TOP 09 a ODS a téměř celou sobotu vystupování jednotlivých představitelů nové ODS. A víte, je strašná škoda, že tady nově zvolený předseda ODS hovoří o politické kultuře. Zkusme se podívat pár měsíců zpátky, co bývalá vládní koalice udělala s politickou kulturou v naší zemi v čele s premiérem Kalouskem. Vzpomeňme si na to. (Smích a poznámky poslanců napravo.) S faktickým premiérem - omlouvám se. Omlouvám se.

    A my jsme jako nepolitici, když použiji výraz pana předsedy Fialy, jasně deklarovali před volbami, že první krok, který uděláme, bude, že rychle předložíme zákony z dílny Rekonstrukce státu. Já jsem si, vážení přátelé, dneska ráno udělal krátkou analýzu, kdo z nás se všechno podepsal pod tyto návrhy zákonů, o jejichž kvalitě můžeme diskutovat. My jsme dneska o tom velmi dlouze diskutovali na našem klubu a samozřejmě většina z těch návrhů, které leží na stole, nejsou asi úplně ideální a jde jenom o to je posunout dál, abychom v rámci legislativního procesu potom je zkompatibilnili s právním řádem naší republiky a postupně je uvedli v život. Ale ten hlavní problém je v tom - teď nechci být osobní, ale kolegové z těch dvou stran, kteří hovořili přede mnou, tak těmito prázdnými floskulemi deset let hovořili o těchto zákonech a nikdy je ve skutečnosti nechtěli přijmout. A my jsme slíbili našim voličům, že ty zákon předložíme a uděláme maximum pro to, aby začaly fungovat.

    Jistě, je tady podmínka pana prezidenta, ale ta mediální zkratka, kterou učinili hlavně kolegové, prostřednictvím pana předsedy kolega Kalousek, je velmi hezká ta mediální zkratka, nicméně přijetí služebního zákona nemá vůbec nic společného s lustračním zákonem. Lustrační zákon platí. A já jsem se díval přes víkend na prezentaci těchto záležitostí a dost jsem byl překvapený, že i právníci a bývalí místopředsedové ODS říkali, že vlastně tím - a dneska to i pan Kalousek zopakoval - tím, že přijmeme služební zákon, de facto rušíme lustrační zákon. Já jsem zatím neviděl na stole, nebo možná je to někde na cestě, ale já jsem to zatím neviděl, nějakou normu nebo návrh na zrušení lustračního zákona. Čili si myslím, že tato debata v tuto chvilku je předčasná.

    Ještě k té mé analýze. Zkuste si, vážení přátelé, tipnout, kdo se k tomu přidal nejvíc. Čísla: sociální demokracie 38 z 50, ANO 42 ze 47, KSČM 22 ze 33, ODS 8 ze 16, Úsvit 11 ze 14, KDU 12 ze 14 - a ejhle! TOP 09, přátelé, 26 z 26. Takže nerozumím tomuto přístupu, který tady dneska prezentujete. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan místopředseda Filip. Připraví se pan předseda Kalousek.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, dobré dopoledne. Dovolte mi, abych ještě mimo pořad této schůze se vyjádřil k debatě, která předesílá náš program.

    Za prvé, jsem jeden z těch, který se nemusel připojovat k žádné Rekonstrukci státu, protože ty požadavky jsem průběžně ve svém poslaneckém mandátu plnil od té chvíle, co jsem nastoupil do vrcholné politiky, zákon o referendu, zákon o NKÚ, v mnohem lepší kvalitě, než je zpracováno to, co je předloženo. Pokud jde o jednací řád, myslím si, že jsem na něm pracoval dostatečně dlouho. A pokud jde o novelu Ústavy, byl jsem to několikrát já, který tady navrhoval nikoliv za sebe, ale za celý klub KSČM minimálně vytvoření ústavní komise Poslanecké sněmovny, která se tím bude zabývat, a nebudeme tady dělat salámovou metodou něco, co se má dělat skutečně ne pro jedno volební období, ale pro mnohem delší časový úsek.

    Musím opravit své kolegy předřečníky minimálně v tom, že nikoliv většina Poslanecké sněmovny může svolat schůzi, jak říkal kolega, předseda klubu TOP 09 Kalousek, ale stačí menšina. Na to stačí 40 podpisů a máme tady schůzi. Na 50 podpisů máme schůzi o vyslovení nedůvěry vládě. Dokonce při těch 50 podpisech se ani nehlasuje o programu. Takže važme slova.

    Stejně jako pan kolega, předseda ODS profesor Fiala, kterého si jinak vážím a gratuluji mu ke zvolení do funkce předsedy politické strany, ale musím ho upozornit na jednu věc, kterou tady posunul. Od něj jako od politologa a teoretika těchto věcí bych velmi očekával, že se bude držet něčeho, co skutečně v liteře zákona je. On tady dal příklad s řidičem, který spáchal přestupek a kterého tedy raději vyměníme jako řidiče. Já jen podotýkám, že český lustrační zákon není o tom, co kdo dělal. Je jen o tom, kdo je kde evidován, a o tom, co kdo dělal, tam vůbec nic není.

    Jako advokát v 90. letech jsem zastupoval takové spory v jedenácti případech. V osmi jsem vyhrál, jednou jsem doporučil svému klientovi, aby to vzdal, protože ten spor nemohl vyhrát, a dvakrát jsem spor prohrál, protože klient neuposlechl mé dobré rady, aby se raději nesoudil. Jen podotýkám, že moje zkušenost je přesně o tom - a teď řeknu ten jeden případ, který jsem vyhrál -, že ten, kdo byl evidován, protože byl do roku 1992 sledován jako nositel československého státního tajemství, patentu vznikajícím v Československé akademii věd, který později vláda Václava Klause prodala včetně toho podniku Spojeným státům americkým, resp. jedné firmě ze Spojených států, a tak jsme o ten patent přišli a přišli jsme o využívání patentových práv z léku, který má nedozírnou hodnotu, ale taková byla devadesátá léta.

    Tak jen podotýkám, že i to je lustrační zákon. Ten není o tom, co kdo dělá. Ten je o tom, kdo je kde evidován, a o jeho činnosti se tam opravdu nedočtete vůbec nic. Od profesora politologie bych očekával přece jen větší znalost českého právního prostředí.

    Ale vrátím se k naší schůzi. Já to vnímám tak, že budu respektovat vůli Poslanecké sněmovny a vyjádříme se - já osobně i kolegové z našeho klubu - ke všem návrhům zákonů, ale nebudeme tak vstřícní, jak by se očekávalo, k Rekonstrukci státu, protože to, co je předloženo, nebudeme posuzovat podle názvu, ale podle obsahu. Nezlobte se na mě, když si vezmu návrh o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak je mi těžko, protože místo toho, abychom posílili kontrolní prvky, po té hrůze, kterou jsme tady zajišťovali, tak je oslabujeme. A já jsem přesvědčen, že nejdříve musíme vytvořit prostředí, kdy kontrola je vůbec možná. Nikoliv tak, jako tomu bylo například po roce 2010, že kontroly se tady všichni báli, a proto se omezovalo jak fungování kontrolních systémů, které byly na úrovni vlády, tak dokonce i na úrovni parlamentu.

    V tomto ohledu si dovolím říci, že nevidím jako hlavní ten zákon, který si říká služební. Nakonec by bylo nejjednodušší, kdyby tady byla jedna věta, že služební zákon z roku 2002, který byl přijat Poslaneckou sněmovnou v tom volebním období před vstupem do Evropské unie, nabývá účinnosti, a ten jsme měnili. Ale ono by na to nebylo, nesplnilo by to účel, který do toho vkládala jak ODS, tak sociální demokracie, tak další politické strany. Tak si to prosím přiznejme.

    To je přesně ten důvod, pro který je ten návrh těžko pochopitelný a ke kterému zaujmout stanovisko bude složité už v prvním čtení. Ale na druhou stranu, dovolíme si někdo z nás po dvanácti letech říci "ano, ten zákon zase nebude"? Já jsem přesvědčen, že na něm bude potřeba odvést tolik práce, jako se odvádělo snad jenom na zákonu o podmínkách provozu na veřejných komunikacích, který jsme tady s 260 pozměňovacími návrhy potom schvalovali a nedopadlo to úplně dobře.

    Takže v tomto ohledu si myslím, že schůze má svůj smysl. Pro někoho takový, pro někoho onaký. My se té schůzi bránit nebudeme, ale nečekejte, že návrhy budeme posuzovat podle toho, kdo je předkládá s jakým účelem, ale co je jejich obsahem. A obsah některých návrhů je opravdu k pláči.

    Děkuji vám. (Potlesk z levé strany.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším vystupujícím bude pan předseda klubu TOP 09 poslanec Kalousek. Prosím. Připraví se pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem s obdivem naslouchal loajální a až dojemné snaze pana předsedy Faltýnka nás přesvědčit o tom, že tady vůbec nejde o podmínku pana prezidenta republiky, že skutečně klíčové je projednat zákony související, jak on řekl, s Rekonstrukcí státu. Tak ještě jednou - já jen zopakuji informace z otevřených zdrojů.

    Prezident republiky říká, že bude vyžadovat negativní lustrační osvědčení. Rodící se vládní koalice konstatuje neřešitelný problém, neboť předseda jedné z těchto stran není schopen ho předložit. Předseda hnutí ANO se schází s prezidentem republiky a prezident republiky říká "rychlé projednání služebního zákona by mohlo být řešením". Předseda hnutí ANO říká "pan prezident mě informoval, že rychlé projednání služebního zákona může být řešením absence negativního lustračního osvědčení". Designovaný premiér Sobotka říká "vidím to jako řešitelné". To jsou fakta z otevřených zdrojů. Proto se schází tato Sněmovna jednadvacátého. A pan předseda Faltýnek chce, abychom věřili, že tomu tak není. My vám to samozřejmě věříme asi tak, jako že Andrej nikdy nic nepodepsal. (Smích z pravé strany sálu.)

    Souhlasím s tím, že příměr pana profesora Fialy není úplně přesný. Kdyby tomu tak bylo, tak je to dokonce méně nebezpečné než tak, jak to je. To není zákon pro jednoho člověka. Lex Babiš se tomu říká, proto, že je první, že je to pilotní projekt. Ale že tímto postupem, touto spoluprací dvou institucí, prezident republiky a Poslanecká sněmovna, tedy její většina, se přestane uplatňovat lustrační zákon na všechny ministry. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura a připraví se pan předseda Fiala.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, něco už řekli moji kolegové, něco doplním. Já myslím, že je to naprostá pravda, že jsme tady dneska jenom kvůli bodu 5, lex Babiš, ty ostatní jsou kouřová clona. Bohužel jsou tam podepsáni jiní opoziční politici a vytvářejí tu kouřovou clonu s těmi, kteří to předložili. Není to nic překvapivého a myslím, že takových chování jsou u nás vidět desítky, stovky let a naši předkové to shrnuli do jednoduchého rčení: vlk se nažere a koza zůstane celá. Myslím, že všichni víme, kde sedí vlk a kdo představuje tu kozu.

    A zní takové kouzlo, které vymyslel pan prezident a někteří naši kolegové ve Sněmovně: nic se nezmění, vůbec nic se nezmění, není tam ani písmenko o lustracích, nicméně, přestože pan prezident vyžaduje negativní lustrační osvědčení, už to nebude potřeba. No to je přece kouzelné. Mnozí z vás říkají, že schválíme zákon v prvém čtení, služební zákon. Prostě není pravda. Máme mechanismy, jak schválit zákon v prvním čtení, museli by to ovšem zpracovatelé návrhu navrhnout a pak by s tím většina mohla souhlasit. A pak by to byla pravda. Kdyby toto bylo navrženo k projednání podle § 90, tak bychom dneska mohli schválit služební zákon v prvém čtení. Nikdo nic takového nenavrhl, proto se vracím k tomu vlku a k té koze.

    Pan předseda Faltýnek tady říká: my pracujeme, my jsme to tady předložili. No neviděl jsem žádný podpis poslance z klubu ANO pod bodem číslo 5, což je služební zákon. Ani jeden. Co mě však nemile překvapilo, že tam jsou podepsáni premiér, minimálně dva budoucí ministři a i pan předseda Poslanecké sněmovny.

    Loni v srpnu tady probíhalo hlasování o vyslovení důvěry vládě Jiřího Rusnoka, pět ze šesti navrhovatelů zákona sedělo v tomto sále a pět z těchto pěti vyjádřilo důvěru vládě Jiřího Rusnoka. Takže argument, že vláda je politicky jinak orientovaná, proto dělá naschvál opozici a proto zbytečně a bez řádných důvodů dává negativní stanovisko k opozičním návrhům, v tomto případě prostě neplatí. Je to vláda, kterou jste podporovali, podporujete. Je to vláda, jejíž návrh státního rozpočtu jste podpořili a schválili. A hle - přečtěte si sněmovní tisk 71/1, co píše tato vláda o vašem návrhu zákona. Teď nebudu používat ty politické argumenty ve smyslu, že je to vůle jednoho člověka nebo vůle pěti lidí nebo jak to je, ale tam se mluví o kvalitě tohoto zákona.

    Slyšel jsem protiargument, že to není účelové, protože my jsme to podali už 23. prosince, což samozřejmě bylo až po jednání s panem prezidentem. No o to hůř! Slyšel jsem argument, že jsme na tom pracovali mnoho měsíců a podali jsme to už v minulém volebním období. No o to hůř! Podívejte se na výsledek té vaší činnosti. Vaše vláda, vámi podporovaná vláda, říká, že ten návrh je protiústavní. Myslím, že někdo použil i pojem legislativní zmetek, nepoužitelný. A co říkáte vy? Vy říkáte - pojďme to propasírovat do druhého čtení, my to celé přepíšeme. My potřebujeme devadesát dnů ve výborech. Takže vy sami říkáte, že to je prostě jenom cár papíru a že z toho ve finále nezbude vůbec nic. To neříká opozice, to říká vámi podporovaná vláda a je pod tím podepsán premiér, budoucí ministr vnitra, který má toto na starosti, ministr zahraničí a předseda Poslanecké sněmovny. O čem to svědčí, o jaké legislativní kvalitě? Svědčí to o tom, že takhle rozsáhlá norma nemůže být připravována formou poslaneckého návrhu. Je to komplikované, ta souvislost s mnoha jinými zákony je evidentní. Od roku 2002 uplynulo dvanáct let a je potřeba to podrobit klasickému legislativnímu procesu.

    Nic bychom nenamítali, kdyby nová vláda přišla urychleně a možná jako s prvním návrhem zákona, s návrhem služebního zákona, protože my ho opravdu potřebujeme. Nepotřebujeme ho proto, že někdo v Bruselu říká ty ty ty, nedám ti peníze, když ho nebudeš mít. Potřebujeme ho kvůli sobě samým, potřebujeme, aby tam ti kvalitní úředníci byli. Na tom se určitě shodneme a jsme připraveni my jako ODS racionálně a věcně debatovat o tom, jak to má vypadat. Ale ne v této podobě. Vy sami to připouštíte. Vy říkáte: my už máme pracovní skupinu a už pracujeme na té změně. Tak proč to dneska vůbec projednáváme? Když vy to přepíšete, tak jsme mohli počkat, až to přepíšete, a pak jsme mohli už v prvním čtení mít aspoň deset dnů jako opoziční poslanci a mohli jsme ty věcné připomínky nebo naši věcnou podporu už uplatnit k tomu, co vy někde potají v kancelářích, mimo legislativní proces, připravujete.

    A teď tu souvislost. Nejsem sice právník jako někteří jiní, kteří měli problém s lustračním zákonem a se seznamy, nebyl jsem tady v roce 2002 jako mnozí, kteří tady jsou deset, dvanáct, čtrnáct let, ale zjistil jsem, že v roce 2002 kromě služebního zákona byl přijat i doprovodný zákon ke služebnímu zákonu. A já myslím, že autoři této novely to vědí. Je to zákon číslo 309/2002 Sb., který v čl. 47 novelizuje paragraf lustračního zákona. Není pravda, že kdybychom to dneska schválili, neměníme lustrační zákon. Měníme ho, protože ten doprovodný zákon je platný, je určeno, že je vázána účinnost tohoto služebního zákona, a tam se výslovně říká, že pro ministry neplatí lustrační osvědčení. Takže jestli kolegové z KDU, při vší úctě, říkají, že není pravda, že se nepracuje s lustračním zákonem, tak to je. Mrkněte se na doprovodný zákon, požádejte své legislativní experty, najdete tu souvislost a uvidíte, že je to pravda.

    Nicméně je nám jasné, že většina schválí program jednání a většina se bude tvářit, že na tom návrhu zákona, jak je předložen, bude pracovat. No tak přeji té koze, aby ji ten vlk opravdu nesežral. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším vystupujícím bude pan předseda ODS poslanec Fiala, připraví se pan předseda klubu KDU-ČSL.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pan předseda Filip mě tady pochválil jako politologa, já předpokládám, že to udělal proto, aby hned na začátku oslabil moji pozici v čele české pravice, což se mu ale nemůže podařit.

    Já chci říct jinou věc. Lustrační zákon - a to na vysvětlenou, abychom si to všichni uvědomili - nikomu v ničem nebrání, ale brání občany před lidmi, kteří jednou z jakýchkoli důvodů selhali, a protože existuje předpoklad, že mohou selhat zase, tak zde máme lustrační zákon. Myslím si, že to je jednoduché a docela srozumitelné. Můžete dělat cokoliv, ale nemůžete prostě některé věci řídit a to je správné. A pokud předložíte lustrační osvědčení, tak to samozřejmě dělat můžete. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jenom upozorňuji, že k poslancům je potřeba se obracet mým prostřednictvím. Děkuji. Dám prostor panu předsedovi Jurečkovi. Prosím.

  • Poslanec Marian Jurečka: Dobré dopoledne vážený pane předsedající, předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se trošičku zamyslel nad tím, proč tuto debatu tady vůbec dnes vedeme v tomto složení.

    Zákon o státní službě byl schválen v roce 2002 a stále se odsunuje jeho účinnost. Byla zde vláda Mirka Topolánka, vláda Petra Nečase. Obě dvě tyto vlády kladly jako svou velkou prioritu novelizaci a uvedení v účinnost zákon o státní službě. Do dnešních dnů se tomu tak nestalo. Obě dvě tyto vlády měly velkou možnost vycizelovat kvalitní novelu zákona o státní službě a my jsme tuto debatu vůbec nemuseli vést a vůbec tuto situaci dnes řešit.

    Druhou věcí je... (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím kolegy vlevo ode mne, aby se ztišili a nechali pana předsedu hovořit. Děkuji.

  • Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Druhou věcí je ta záležitost, že pokud by minulá koalice, která teď tady tak zásadně mluví o tom, jak je důležité dodržovat demokratické principy a podobně, tak kdyby se tak chovala a dokázala vzájemně spolu dobře komunikovat a opravdu se demokraticky chovala, tak ani já a spousta z nás by v této Sněmovně v tento okamžik neseděla, protože by nebyly předčasné volby a neměli bychom krizi z loňského roku. To je potřeba si uvědomit, vážené dámy a pánové.

    Ta současná situace, tady zaznělo několik zásadních nepravd. Všichni moc dobře víme, že schválením zákona o státní službě, resp. toho tisku, který je předložen, se vůbec nic v tento okamžik nezmění, protože jeho účinnost, plánovaná účinnost bude - řekněme - od 1. ledna 2015, kdy se ta změna projeví. Tedy ty debaty o tom, zdali teď v tento okamžik to umožní jmenování vlády tím, že se změní legislativa, tak víme, že v zásadě to nemá na to vůbec žádný vliv.

    Samozřejmě pokud jsme tady v situaci, kdy všichni po tom voláme, ať zde vznikne vláda, která se opírá o důvěru v Poslanecké sněmovně, tak v ten okamžik cítíme, že toto je jedna z podmínek pana prezidenta a holt se s tím musíme umět nějakým způsobem vypořádat a dospět k tomu, aby vláda zde vůbec vznikla. Nepochybně můžete válčit, ale také si musíme položit otázku, jak dlouho zde bude vláda bez politické důvěry a bez důvěry Poslanecké sněmovny. Mě úplně šokovala některá tvrzení mého předřečníka pana předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, který tady hovořil o tom, jak KDU-ČSL se k této problematice staví, protože když si vzpomenu na rok 2006, pokud mě paměť neklame, a tehdy byl naším předsedou a byl schopen uvažovat a dávat dohromady vládu, která by se opírala o podporu KSČM, tak jsem tím docela šokován.

    Já bych ještě doplnil jednu věc, když se tady zmiňuje, že ministři nebudou předkládat lustrační osvědčení. I já, byť jsem ročník 1981, jsem byl požádán, abych doložil lustrační osvědčení na Hrad. Samozřejmě zákon hovoří, kdo jej předkládat může, nebo nemusí, ale předpokládám, že všichni budeme vyzváni, abychom lustrační osvědčení pro pana prezidenta doložili.

    Tolik jenom na okraj. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším v pořadí je pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, máte slovo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, je mi líto, ale mám dojem, že hned na začátku této sněmovny ztrácí Sněmovna svoji důstojnost, neboť Sněmovna jako zákonodárný sbor má dbát o to, aby Ústava, aby zákony byly pečlivě dodržovány a aby zákon opravdu platily pro všechny. My začínáme svoji činnost tím, že uzákoníme zákon pro jednoho člověka. Je poměrně jedno pro koho. Ten fakt samotný se protiví principu práva. A na to bychom si měli vzpomenout.

    Pan poslanec Filip tady dosti zasvěceně z vlastní zkušenosti mluvil o lustračním zákoně. To jedna věc, jaký ten zákon je, ale je to zákon, který by měl platit pro všechny. Ne aby se politická třída z toho sama vymkla! Jsem (zděšen?) usnesením této Sněmovny, že my politici stojíme nad zákonem! Dámy a pánové, když tohle učiníme, tak opouštíme půdu právního státu. Vydáváme se tam, kde jsme se už jednou, před 70 lety, se známým výsledkem vydali. Zdá se vám to maličkost. Vždyť je to takový jenom malý paragraf v zákoně, který potřebujeme.

    Služební zákon, ano, souhlasím, byl nanejvýš nutný. Bylo opomenuto dlouho uzákonit. Ale s odpuštěním řečeno, i nejlepší víno, když do něj dáte kus hovínka, tak je zkažené. I nejlepší služební zákon tímto malým paragrafem naprosto ztrácí svou cenu a my ztrácíme jako Sněmovna naši důstojnost. Děkuji mnohokrát. (Potlesk z lavic poslanců TOP 09).

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan předseda klubu KSČM pan poslanec Kováčik, připraví se pan předseda klubu ČSSD pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji hezký dobrý den.

    Dovolte mi vyjádřit přesvědčení, že poté co se vypořádáme s těmito nepříjemnými počátečními porodními bolestmi, bude Poslanecká sněmovna a věřme, že i vláda, která snad už konečně nastoupí v sestavě tak, jak rozhodli voliči, pracovat ve prospěch občanů. Zatím nemám pocit, že by se tak dělo.

    Rád bych odpověděl prostřednictvím vás, pane předsedo, panu kolegu Faltýnkovi, předsedovi poslaneckého klubu hnutí ANO, který si vzhledem k přemíře práce a úkolů nevšiml, aspoň to tvrdil, že nezaznamenal návrh na zrušení lustračního zákona. Je tady takový návrh, je tady už řadu týdnů z pera poslanců a poslankyň klubu KSČM. A kdyby se Poslanecká sněmovna tímto návrhem v čase, kdy byl avizován a předložen, zabývala, tak možná tato diskuse, tato debata, která se tady vede, byla naprosto zbytečná. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda klubu sociální demokracie pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, už téměř hodinu tady posloucháme výroky, že Sněmovna ztrácí svoji důstojnost, že pokřivujeme politickou kulturu, že vytváříme zákon pro jednoho člověka. A to vše proto, že jsme předložili novelu služebního zákona. Stejnou, jakou jsme předložili už v minulém volebním období. Úplně stejnou. Nezměnili jsme tam ani jeden paragraf, ani jedno slovo.

    Když jsme v minulém volebním období předstoupili před Sněmovnu s tímto návrhem, tak nevzbuzovala takové reakce. Právě proto, že nebylo jeho smyslem řešit lustrační zákon nebo vytvářet zákon pro jednoho člověka. My jsme tehdy vůbec nevěděli, jaká situace nastane. Já vám řeknu, proč jsme ten zákon předložili. Protože pravicové vlády tady léta předstupovaly před sněmovnu s žádostí o odložení účinnosti služebního zákona a slibovaly, že již během několik málo měsíců přijdou s úplně novým zákonem. Byla to Topolánkova vláda a tahle ta slova přinášel tehdy ministr Langer. Pak to byla Nečasova vláda a úplně stejná slova tady pronášel ministr Drábek, pamatuji si na to, byl jsem v této Sněmovně, a říkal: Máme to připravené. Za několik týdnů, měsíců tady bude nový služební zákon. A nebyla to pravda.

    A my když jsme to sledovali a sledovali jsme, kudy se ubírají práce na novém služebním zákonu, že to celé má být vystavěno na půdorysu zákoníku práce, tak jsme nebyli spokojeni s tímto směrem a začali jsme jednat napříč politickým spektrem i s neziskovým sektorem a s lidmi, kteří se o tuto problematiku zajímají. Vytvořili jsme naši novelu služebního zákona a tu jsme podali. Protože se Sněmovna rozpustila dříve, než mohl být legislativní proces dokončen, tak jsme po ustavení nové Sněmovny udělali logicky to, co jsme považovali za správné, a předložili jsme tentýž, identický návrh znovu.

    A pokud se tady bavíme o tom, že tímto zákonem se mění lustrační zákon, a bavíme se o tom, že případným přijetím této novely se nebude vztahovat lustrační zákon na ministry vlády, tak já vám, vážené kolegyně a vážení kolegové, chci říct, že tuto diskusi už Sněmovna absolvovala v roce 2002. Tohle už bylo vyřešeno a byl přijat v roce 2002 zákon, který říkal, že lustrační zákon se na ministry vztahovat nebude. A víte, kdo pro to tehdy hlasoval? Tehdejší koalice ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL. Ale tehdy KDU-ČSL nereprezentovali ti poslanci, kteří tady sedí dnes. Tehdy KDU-ČSL reprezentoval například pan poslanec Miroslav Kalousek. A víte, jak on tehdy hlasoval? Mám tady záznam z hlasování. Hlasování o tomto, že se nebude lustrační zákon vztahovat na ministry vlády, proběhlo 12. března 2002 v 16.25 hodin. A pan Kalousek tehdy jako poslanec KDU-ČSL hlasoval pro tento zákon. (Potlesk z lavic ČSSD a ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní bych poprosil pana místopředsedu Filipa, aby mě zastoupil, protože další přihlášeným jsem já.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážené paní a pánové. Slova se ujme předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Pane předsedo, máte slovo. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, já bych nevystupoval, kdyby moje jméno nepadlo z úst jednoho z řečníků. A když už tedy to slovo mám, tak to vezmu trošku zeširoka.

    Pan kolega Kalousek zde argumentoval jakýmsi oslabováním pozice Poslanecké sněmovny vůči prezidentovi republiky. Samozřejmě jako předsedu Poslanecké sněmovny by mě takováto věc netěšila, pokud by to bylo něco nového. Nicméně pokud se podívám zpět, tak si vzpomenu na otázku Lisabonské smlouvy, kdy Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu jednoznačně ratifikovaly Lisabonskou smlouvu a prezident republiky odmítl podepsat. Tehdejší vláda namísto toho, aby vedla zásadní spor s prezidentem republiky, vyjednala jakýsi dodatek, který zde poté prohlasovala. A já se ptám: Nebylo toto založení jisté tradice a posílení role prezidenta republiky? A pokud ano, kdo za to může? Rozhodně ne Poslanecká sněmovna, ale tehdejší vládní koalice. A to si myslím, že je věc nesrovnatelná se situací, která je tady dnes. Tolik tedy na margo poznámek o oslabování Poslanecké sněmovny.

    Pokud je nám tady vyčítána kvalita legislativního procesu, tak samozřejmě ten může být různý a různě kvalitní. Nicméně pokud je zde kritizováno to, že zákon bude ve druhém čtení přepsán nebo nějakým zásadním způsobem doplněn, tak to taky není nic nového. Já si dokonce pamatuji případ, kdy sem přišel zákon ze Senátu a z toho zákona zbyl akorát název, všechno ostatní tam dodala vládní koalice - ne ta současná, ta minulá.

    Takže je opravdu dobré mít historickou paměť. Problém je, že my jsme tady v Poslanecké sněmovně již dlouho a čas od času nám historická paměť chybí. Takže v zájmu férovosti diskuse bych opravdu apeloval na to, abychom argumenty nepoužívali účelově, ale abychom si ve chvíli, kdy argumentujeme a snažíme se dostat podporu pro svoje stanovisko, vzpomněli, jak jsme tady hlasovali a jak jsme vystupovali v minulosti. Atmosféře v Poslanecké sněmovně to zcela jistě prospěje. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. Pan kolega Gazdík je další přihlášený s přednostním právem. Pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové.

    Zástupce hnutí ANO tady jasně předložil větu, že zákon předložili a začali fungovat ve Sněmovně. Ano, zákon o státní službě je klíčový zákon tohoto volebního období, ale fakta jsou trochu jiná. Zákon předložili zástupci sociální demokracie jako jedné politické strany. Je dobře, že zákon, který je klíčový pro toto volební období a který si klade za cíl odpolitizování státní správy, předkládá jedna politická strana bez jakéhokoliv dalšího projednání s opozicí, bez jakékoliv diskuse, která by se k němu vedla? Zákon nemůže být funkční a vědí to dnes i jeho předkladatelé. A vy sami se budete snažit zákon naprosto přepracovat tak, aby z kostry, která sem byla předložena a která dnes patrně projde prvním čtením, nezůstal kámen na kameni.

    V zákoně nejsou obsaženy takřka žádné benefity pro úředníky a není dáno jeho finanční krytí. Ani budoucí koalice neví, z čeho peníze vezme a jaké benefity úředníci budou mít a co jim vlastně poskytne politickou nezávislost. My všichni jej budeme chtít přepracovat.

    Vytváříme také novou zásadní elitu. Vy jste říkali, že nebudete jako politici. Říkáte a prezident to požaduje, aby se na ministry vztahovala určitá odbornost, a mimo jiné proto bude v těchto dnech mluvit s jednotlivými kandidáty na ministry. A jedno specifikum ministra, které doteď platilo, a to že ministr musel předložit čisté lustrační osvědčení, už ode dneška bohužel platit nebude. Nevím, jestli je to úplně morální postoj. A nejvíc mě to mrzí zejména u členů KDU-ČSL, kdy v minulosti byli StB sledováni a pronásledováni křesťané a zástupci církví.

    Na závěr bych ocenil postoj pana předsedy poslaneckého klubu KSČM pana Kováčika. Ten to aspoň nezakrývá Rekonstrukcí státu či bohulibými cíli, ale na rovinu to říká: jde tady o lustrace. (Potlesk z řad poslanců TOP-09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda Bělobrádek, po něm pan předseda Stanjura a předpokládám, že se hlásí i pan předseda Kalousek.

  • Místopředseda PSP Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové, kolegyně, měl bych jen dvě poznámky.

    První se týká toho, že skutečně první čtení zákona o státní službě nějakým způsobem nemění situaci, která se týká lustračního osvědčení ministrů. V případě, že je protizákonné, aby byl ministr bez negativního lustračního osvědčení jmenován, pak je potřeba říct, že to tak je, protože tato situace, pokud projde tento návrh prvním čtením, nijak nezmění účinnost lustračního zákona ani sice platného, ale neúčinného zákona o státní službě, jak byl schválen před lety.

    Druhá věc je jasná. Je to podmínka pana prezidenta. A my máme dvě možnosti, respektovat ji, nebo ji nerespektovat. V případě, že ji respektovat nebudeme, tak nám tady dále bude vládnout vláda pana premiéra Rusnoka. A pokud to chceme, tak je potřeba si uvědomit, že kdo nebude hlasovat pro návrh v prvním čtení tohoto zákona, tak prostě říká, že je lepší, aby tady dále vládla Rusnokova vláda, přestože je tady nějaká většina. Takže podle mě je to zcela jasné. Podmínka tady je a my máme dvě možnosti - buď ji nesplníme a bude pokračovat situace, která tady je, anebo ji splníme s tím, že schválení v prvním čtení je jedna věc, konečná podoba je druhá věc a odkdy bude účinnost, je věc třetí. To znamená minimálně tady bude několik měsíců, kdy bude možná jmenován ministr bez negativního lustračního osvědčení, ale rozhodně to nebude vztaženo k účinnosti zákona o státní službě. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanjura. Připraví se pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, pane předsedo, ale musím reagovat na některá z vystoupení. Přestože jsem mnohem mladší než vy, tak jsem tady mnohem kratší dobu, tak se omlouvám, nepamatuji si parlamentní debatu z roku 2002. Ale každý z nás si může najít sjetiny.

    Chci říct, že ODS byla proti tehdy, je proti dneska a bude zítra a pozítří, pokud bude někdo navrhovat změnu lustračního zákona. Ano, my jsme připraveni na kompromis s účinností, když to bude platit ještě 22 let, aby ti estébáci, kteří byli v roce 1980 plnoletí, nemohli sloužit ve státní službě, tak takový zákon a takový kompromis jsme připraveni podpořit. Argumentace "vy jste udělali něco špatně, tak my to uděláme taky a buďte potichu a nekritizujte nás" je sice možná, ale nemyslím si, že je šťastná. Já myslím, že můžeme přiznat, že jsme někdy chybovali jak v proceduře, tak v obsahu. Kdo nic nedělá, nic nepokazí. My jsme to řekli nejedenkrát, nebudeme to říkat pokaždé. Ale váš argument je přesně tenhle, takový ten dětský: ty jsi rozbil okno, tak já teď rozbiju okno a ty mě nekritizuj za to rozbité okno. Protože máte pravdu, váš návrh tady nevzbudil žádné emoce, protože se neprojednával tak, jako se neprojednával vládní návrh předminulé vlády.

    Už jsem dneska jednou říkal a pokusím se opravit pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Bělobrádka, dneska nebudeme v prvním čtení nic schvalovat, maximálně když bude schválen program, budeme hlasovat o přikázání textu, o kterém vy sami říkáte, že ho přepíšete, jednotlivým výborům. Pokud byste to chtěli schvalovat, měli jste to navrhnout. Tak si prosím říkejme pravdu. Nebudeme schvalovat v prvním čtení zákon, není to tak navrženo. Budeme maximálně hlasovat o přikázání jednotlivým výborům.

    Takže pokud chceme používat historickou paměť, tak to říkejme i celé. Já jsem rád, že jste zopakoval, kdo pro to v roce 2002 hlasoval, byly to takové zvláštní časy, kdy byla jedna koalice papírová a druhá, vlastně ne, to bylo 101:99, omlouvám se, ale myslím, že musíte ocenit konzistenci našich názorů. Říkali jsme tehdy to samé, co říkáme dnes, a budeme to říkat znovu. Protože nejde jenom o spolupracovníky StB, taky může být příště ministr člen Lidových milicí nebo člen ÚV KSČ nebo krajského výboru KSČ. My jsme to zažili v Moravskoslezském kraji, kdy tajemníci krajského výboru KSČ nastoupili jako náměstci hejtmanů. Tam se bohužel lustrační zákon nevztahuje, protože to není vedoucí orgán státní správy. Takže nezužujme debatu o lustračním zákonu pouze na spolupracovníky StB. Okruh lidí, kterým se tato společnost rozhodla říct, že nebudou sloužit státu, protože v minulém režimu nějakým způsobem selhali, je mnohem širší. Není to žádné odsouzení. Jenom nezapomeňte na ta písmena lustračního zákona před těmi spolupracovníky StB. Nebo opravdu chcete, a vám je to jedno, jestli člen Lidových milicí nebo vysoký funkcionář KSČ před rokem 1989 bude v ministerském křesle? No, nám to jedno není. A když ty dveře otevřete jednou, tak jsou otevřené pro všechny, i pro ty komunisty, i pro ty milicionáře. (Potlesk zprava.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek má slovo. Po něm vystoupí pan místopředseda Bělobrádek, který je zatím posledním z těch, kteří avi... Tak už není poslední. Zatím posledním bude pan předseda Fiala. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já už budu stručný, protože vystupuju potřetí. Já prostě nevěřím tomu, že tomu nechcete porozumět. Já si myslím, že tomu rozumíte, jenom to chcete zamlžit. Prostě vládní koalice se dohodla s prezidentem republiky, že projde-li tento text do druhého čtení, již nebudou muset ministři předkládat lustrační osvědčení. Babiš bude prvním precedentem. Potom nebude důvod žádat to od kohokoli jiného. O nic jiného tu nejde. To znamená, aniž by se změnilo písmenko, dohodou těchto dvou ústavních institucí, prezidenta republiky a Poslanecké sněmovny, se zásadním způsobem změní podmínky pro jmenování ministrů. Nevěřím, že tomu nechcete rozumět. Vy jenom nechcete, aby se to pojmenovalo. Z tohoto hlediska musím říct, že jsou mnohem srozumitelnější komunisté, kteří naprosto jasně říkají, o co jim jde. A vám, i když jde o to samé, tak se to snažíte zamlžit za něco jiného.

    Já jsem fascinován vystoupením nebo mírou pragmatismu pana předsedy Bělobrádka. Říká, že je to podmínka prezidenta republiky, že když ji nesplníme, tak tady bude dál Rusnokova vláda. Kdyby si pan prezident republiky přál, aby dámy tady zatančily častušku a pánové kozáčka, tak by pravděpodobně říkal totéž. Tak prostě když nezatančíme, tak tady bude dál Rusnokova vláda, proto jakékoli podmínky pana prezidenta republiky je potřeba splnit. Ale tím pádem odevzdáváme ústavní pravomoci Poslanecké sněmovny na Hrad! To je přesně to, čemu se tato Poslanecká sněmovna musí bránit! Prosím pěkně, já chápu, že jistá míra pragmatismu do politiky patří, ale toto už není pragmatismus. To je prostě jenom pasivita, servilita dotažená do konce jenom proto, abych mohl být zítra jmenován.

    A ještě krátkou odpověď panu poslanci Sklenákovi. Samozřejmě, já si na to hlasování z roku 2002 dobře vzpomínám, jako na řadu jiných hlasování, která bych radši neprožil, protože ve své politické kariéře nejsme všichni hrdi na každé hlasování, které jsme dělali. A obojaké pokrytectví strany lidové, v jejíchž barvách jsem tenkrát hlasoval, obojaké pokrytectví k vyrovnání se s minulostí bylo jedním z důvodů, proč řada z nás v roce 2009 tu stranu opustila a založila jiný subjekt, kde se něco takového prostě nedělá. A já jsem chvíli věřil tomu, že s novou politickou reprezentací té strany zmizelo i toto staré know-how. Zdá se, že know-how je silnější než osobnosti. (Krátký potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan místopředseda Bělobrádek. Po něm je přihlášen pan předseda Fiala a zatím poslední pan předseda Schwarzenberg.

  • Místopředseda PSP Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, lze jen zopakovat to, že ani minulá koalice úplně vždycky neodmítla všechno, konečně to tady zaznělo, panu prezidentovi - amnestie apod.

    Co se týká toho, co tady nezaznělo a co já bych tady chtěl zdůraznit. KDU-ČSL je proti zrušení lustračního zákona, nebude hlasovat pro zrušení lustračního zákona. Je to zcela jasné stanovisko. Znovu opakuji a děkuji za připomínku, jsem nováček ve Sněmovně, pokud přikážeme výborům tento návrh zákona o státní službě, nebo novelu, tak se bezpochyby nezmění ty podmínky, které jsou v lustračním zákoně, tzn. i účinnost, která by byla po schválení nového zákona o státní službě, tak by se nic nezměnilo, tzn. takhle to není. Rozhodně bych si nechtěl nechat podsouvat to, že splníme jakoukoli podmínku. Já myslím, že to je velice sice zábavné, nikoliv však realistické.

    Já skutečně vidím dvě možnosti: ano, může tady pokračovat Rusnokova vláda, může pokračovat možná i neomezeně dlouho, anebo holt skončí. To jsou dvě možnosti. Myslím, že právě tím, že se přikáže zákon o státní službě výborům, se nic nemění na našem právním řádu. Pokud tomu tak je, tak asi tomu opravdu nerozumím. A domnívám se, že pokud se tohle stane, že to není nic tak zásadního. Naopak dojde nám tento návrh do výborů, bude se projednávat a pak může být skutečně diskuse nad tím, ať tato zásadní norma skutečně platí tak, jak má. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Fiala má slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, celá ta debata mě jenom utvrdila v tom, že můj příměr s řidičákem je naprosto přesný. Pan Babiš je možná dobrý řidič, to já nevím, ale postrádá řidičské oprávnění. Všechno, co zde organizujete, je jenom proto, aby mohl řídit bez řidičského průkazu, a to je prostě špatně.

    V jednom máte ale pravdu. Pravidla hry určujete nikoliv vy, ale určuje je nový personalista vlády, kterým je pan prezident. A pan prezident jako personalista si zve na pohovor jednotlivé ministry a klade různé podmínky, ale svoje podmínky. A když mu nevyhovují obecná pravidla, tak vám dá návod, jak je porušit. Já tohle chápu, panu prezidentovi rozumím, protože to tak dělá už nějakou dobu. Co ale nechápu, je, že na to přistupujete vy. Jediné, co děláte, je, že oslabujete parlamentní demokracii, a to tedy na sebe berete hodně velkou odpovědnost. (Větší potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Schwarzenberg má slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, dámy a páni, poslankyně a poslanci, před nějakými 700 lety, tak dlouho je to, odsoudil jeden londýnský soudce následníka anglického trůnu, tzv. černého prince, Black Prince. Tím byl průlom v matce demokracii k právnímu státu, který sice potom ještě dlouho trval, než byl plně realizován, ale bylo stanoveno, že i člen panovnické rodiny a následník trůnu je podřízen zákonu a soudu.

    Dámy a pánové, my tady jednáme opačně. My jednáme v předklonu před přáním hlavy státu a tímto zákonem stanovíme, že členové vlády jsou nad zákonem, který platí pro všechny ostatní. Tohle je náš pokrok v demokracii. Prosím zamyslete se nad tím, co tady děláte. Že z pragmatických důvodů popíráme všechny zásady právního demokratického státu. Děkuji mnohokrát. (Výrazný potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: A slovo má pan předseda klubu Úsvit pan poslanec Fiala. Prosím.

  • Poslanec Radim Fiala: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi říct také několik slov k zákonu o službě státních zaměstnanců. Tento návrh zákona v Poslanecké sněmovně leží dvacet let. Asi jsme si všichni položili otázku, proč se za těch dvacet let neprojednal. No, neprojednal se proto, že každé vládě, která tady byla za těch dvacet let, by okleštil podmínky a zhoršil podmínky k ovládání státní správy. V podstatě žádná vláda, která tady byla, reálně nechtěla, aby tento zákon o službě státních zaměstnanců byl schválen.

    My jsme se rozhodli, že ho chceme začít projednávat. Že ho chceme začít projednávat, a je nám jedno, jestli to bude dnes nebo za čtrnáct dní nebo za týden nebo za měsíc. A máme k němu výhrady. Máme k němu mnoho výhrad. Ale přesto si myslíme, že je dobré začít ho projednávat. Naše výhrady dáme do pozměňovacích návrhů, které zde předneseme ve druhém čtení, a podle toho, jakou proměnou tento zákon projde, se rozhodneme, jestli o něm budeme hlasovat a jak o něm budeme hlasovat, o zákonu jako celku, ve třetím čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi Fialovi a vzhledem k tomu, že nemám další žádosti o vystoupení s přednostním právem, tak nám nezbývá nic jiného, než abychom hlasovali o návrhu celého pořadu schůze tak, jak vám byl písemně předložen. Ještě chvilku počkám a dám prostor kolegům z předsálí, aby se dostavili do jednací místnosti. Mám tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami, a jakmile se počet přihlášených ustálí, zahájím hlasování.

    Budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí s návrhem pořadu 5. schůze Poslanecké sněmovny tak, jak byl písemně předložen.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 2, přihlášeno je 175, pro 123, proti 38. Konstatuji, že jsme pořad schůze schválili.

    Ještě než budeme pokračovat, tak mi byla doručena omluvena pana poslance Chovance, který se omlouvá z rodinných důvodů od 12 hodin.

    Vzhledem k tomu, že jsme schválili pořad schůze, otevírám bod číslo

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako tisk 26/1 a já prosím, aby za navrhovatele vystoupil pan místopředseda Petr Gazdík. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, členové vlády, dovolte, abych vám představil návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny uvedený pod sněmovním tiskem 26. Tento návrh si klade za cíl zkvalitnit legislativní proces a zvýšit míru transparentnosti při projednávání návrhů jednotlivých zákonů. Tyto cíle vnímám jako odraz negativní zkušenosti, kterou jsme já a mnoho mých kolegů v minulém období získali, ale i jako reakci na kritiku veřejnosti a neziskových organizací. Svých cílů se tento návrh snaží dosáhnout tím, že bude přijato v zásadě pět následujících změn:

    1. Zveřejnění seznamu osob, které se na tvorbě legislativního textu podílejí, a zavedení tzv. legislativní stopy.

    2. Prodloužení lhůty mezi 2. a 3. čtením na 14 dnů.

    3. Zavedení principu veřejnosti jednání všech orgánů Poslanecké sněmovny.

    4. Zavedení povinnosti zpracovat k návrhu zákona obecné zhodnocení korupčních rizik, tzv. CIA.

    5. Zabránění možnosti neprůhledného rozdělování finančních prostředků prostřednictvím pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu.

    Jako největší nedostatek, který dlouhodobě snižuje kvalitu legislativních prací, vnímám krátkost lhůty mezi 2. a 3. čtením. Je zřejmé, že 72, resp. 48 hodin je lhůta zcela nedostatečná pro seznámení se s podanými pozměňovacími návrhy a jejich posouzení z odborného, ale i politického hlediska. Kritici tohoto návrhu namítají, že by byl legislativní proces neúměrně zpomalen a zkomplikován. Já se však spolu s ostatními předkladateli domnívám, že zpomalení legislativního procesu je přijatelnou cenou za prostor pro důsledné a podrobné seznámení se s pozměňovacími návrhy, o kterých má každý z nás rozhodnout. Pozměňovací návrhy předložené ve 2. čtení jsou pak často příčinou velmi nekvalitních zákonů, jež je pak nutné opravovat, čímž se ve svém důsledku roztáčí kolo neustálých změn, které vedou k legislativnímu chaosu.

    Tato slova pronáším po zkušenosti, kterou jsem zde v minulém volebním období získal. Mohu s lítostí konstatovat, že jsme již v minulém volebním období neměli možnost totožný návrh schválit a připravit pro současnou Sněmovnu lepší podmínky pro legislativní práci. Věřím, že současná Sněmovna bude tento návrh projednávat s vůlí změnit svá pravidla tak, abychom mohli navržené zákony projednávat s klidným svědomím odpovědného zákonodárce.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana zpravodaje Polčáka, resp. pana poslance Polčáka, který byl určen zpravodajem, tak je to správně, pro prvé čtení. Omlouvám se, pane poslanče. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Nic se neděje, pane předsedo. Děkuji za slovo. Já budu pouze stručný. Mé vystoupení se týká této předlohy v tom směru, že nebudu navrhovat samozřejmě její zamítnutí. Je nepochybné, že tato novela je způsobilá projít do dalšího legislativního procesu, pouze snad připomínka. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je do jisté míry výsostný. Výsostný v tom, že reguluje vlastně zdejší jednání v této síni, a doposud tedy bývalo zvykem, že se na jeho přípravě podílely všechny politické strany a reprezentace, které zde zasedají. Myslím si, že by bylo vhodné, než byl předložen tento návrh zákona, aby se tato debata vedla například i s novými uskupeními, ať je to třeba hnutí Úsvit či další, protože je skutečností, že tato vnitřní pravidla, která se potom projeví formou zákona, by měla být akceptovatelná pro všechna uskupení, která zde zasedají, a na druhou stranu by měla přetrvat déle než jenom jedno volební období.

    Již zde bylo hovořeno o tom, že ten návrh zákona je do jisté míry základem, je možné i hovořit o některých změnách, na které upozorňuje i vláda - jistý nesoulad se zákonem o rozpočtových pravidlech, v daňovém řádu je určitá terminologie, kterou předloha nerespektuje, na druhou stranu jsou to relativní drobnosti z pohledu toho, co nás dneska ještě čeká. Takže já jaksi nehodlám zdržovat jednání této Sněmovny a doporučuji, aby tento návrh zákona postoupil do dalšího čtení, s tím, že by bylo třeba zvážit, aby se prodloužila lhůta pro jednání v rámci 2. čtení, jak jsem řekl, aby všechny poslanecké kluby mohly zasednout, a myslím si, že by bylo vhodné, aby se i vytvořila určitá buď neformální, nebo formální skupina zástupců všech politických stran, která by o této normě diskutovala.

    To, co je zásadní, mimo jiné je nutno vypíchnout, je skutečně to prodloužení lhůty mezi 2. a 3. čtením. Je pravdou, že toto prodloužení lhůty mezi 2. a 3. čtením skýtá jistá rizika, která mohou souviset s tím, že se tím prodlouží legislativní proces. A ono se může jevit, že třeba 14 dnů není tak zásadní doba, ale v této Sněmovně se často stává, že je důležitý někdy i každý den. To je řešitelné buďto zkrácením této lhůty, nebo vymezením této lhůty jinak typově na určité případy, anebo i tím, že by vláda v danou chvíli potom, kdyby potřebovala, vyhlásila stav legislativní nouze. Zde je ovšem třeba podotknout, že i podle nálezu Ústavního soudu je třeba přistupovat k problematice vyhlášení stavu legislativní nouze poměrně restriktivně, takže toto by asi úplné řešení té námitky o dlouhosti lhůty mezi 2. a 3. čtením, která se tedy navrhuje prodloužit ze současných 24 hodin na 14 dnů, tím by se příliš nevyhovovalo. Je třeba, aby se předkladatelé nad tímto ještě zamysleli, protože je faktem, že život zde ve Sněmovně je variabilní a může vyžadovat někdy i pružná řešení. To tedy říkám z opozičních lavic pro zástupce nově se formující vládnoucí koalice, což je de facto ustanovení, které by mělo jít potom v ústrety jim. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Jakkoliv mám dvě přihlášky, tak ještě předtím dám prostor s přednostním právem panu předsedovi Stanjurovi, připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív chci říct, že budeme hlasovat pro projednání tohoto návrhu ve výborech, a chci říct, že je to jediný legislativní návrh dneska, který má plné právo, aby byl poslanecký. Nemyslíme si, že vláda, moc výkonná, by měla navrhovat, jaká pravidla si stanoví moc zákonodárná. Takže je dobře v tomto případě, že se jedná o poslanecký návrh a ne vládní. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Putnová. ***

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové.

    Tři roky, které jsem strávila v poslanecké lavici, mě přesvědčily o tom, že jednací řád Poslanecké sněmovny vyžaduje novelizaci. Oceňuji iniciativu poslanců, kteří k tomu přistoupili, zvláště těch, kteří už pracovali na přijetí této novely v minulém volebním období. Přesto jsem přesvědčená, že některé body zasluhují naši pozornost.

    Dovolím se vyjádřit alespoň ke dvěma z nich. Je to novelizační bod číslo 7 a číslo 11. Myslím si, že o tom prvém nebyla ještě v tomto sále řeč. Jedná se o regulaci rozpravy během schvalování pořadu schůze. Chceme regulovat něco, co fakticky jednací řád neumožňuje. Čili zdá se mi, že je to zaměřené na regulaci přednostních práv. V takovém případě by se to ale mělo objevit v dalších paragrafech, které práva s přednostním vystoupením zahrnují.

    Další novelizační bod číslo 11 už byl zmíněn panem poslancem Stanjurou. Požadujeme pod pláštíkem transparentnosti a zpřesnění norem, abychom předkládali v důvodové zprávě i autory jednotlivých norem. Domnívám se, že politická odpovědnost je odpovědnost poslanců, kteří by měli za svoje návrhy být také plně zodpovědní. Pokud chceme, aby tam byla ta stopa, o které tady už byla řeč, tak je to jenom další ukázka alibismu a pokrytectví, kterým je česká politika víc než naplněna.

    Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Komárek.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já si také nemyslím, že by Sněmovna měla ustupovat podmínkám pana prezidenta, ale tentokrát myslím, že je dobře, že padla tato pseudopodmínka, protože se zabýváme urychleně zákony, které je potřeba přijmout. Jedním z nich je tento zákon pozměňující jednací řád Sněmovny. Myslím si, že je správné o tom uvažovat i tak, jak uvažuje pan poslanec Stanjura, ale možná i z druhé strany. Ono by zkrácení toho legislativního procesu, který bude prodloužen o tu lhůtu 14 dnů možná, prospělo, kdybychom si o něco více regulovali dobu na řečnění, kdybychom zavedli možná nějaké limity, jak je to v řadě parlamentů vyspělých zemí, a kdybychom třeba to přednostní právo, které je, řekl bych, zneužíváno, úplně zrušili. Ono vůbec to slovo "přednostní právo" je takové trošku nedemokratické.

    Co se týče obstrukcí, myslím, že budou klidně moci pokračovat dál. Ony obstrukce patří k parlamentní demokracii. V Americe dokonce dokážou zavřít národní parky, a tím ohrozit potravu pro méďu Béďu. Otázka je, jestli to oceňují i normální lidé. Já bych řekl, že moc ne. A možná bychom se mohli shodnout na tom, že budeme mluvit spíš k věci než pronášet ideologické projevy nebo brzdit něco, co stejně zbrzdit nemůžeme.

    Takže já podporuji tento zákon, ale samozřejmě s tím, že ho dopracujeme. Jsme tu přece od toho, abychom na těch zákonech pracovali, aby byly ideální. Děkuji za slovo. (Zatleskání z lavic poslanců ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Je faktická? ptám se. Dobře.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ani nevyužiji určitě dvou minut.

    Chtěl bych poprosit pana poslance Komárka prostřednictvím paní předsedkyně, aby si nezahrávali s tím, že omezí možnosti opozice vystupovat. Taková myšlenka, že omezíme přednostní právo... My jsme v minulém volebním období jako většinová koalice vyhověli návrhu opozice, která chtěla rozšířit počet přednostně vystupujících řečníků, z logických důvodů, protože mají to všichni ministři. To ve vašem případě bude 17 ministrů. Má to vedení Sněmovny, což většinou je většina té koalice. A pak to měli pouze předsedové poslaneckých klubů. Přišla tehdejší opozice, dnes váš koaliční partner, s návrhem, aby to byli i předsedové politických stran. My jsme to podpořili, protože ten návrh byl logický. I tak bude mít koalice mnohem víc přednostních řečníků než opozice. Já vím, že vám to může připadat nepříjemné. Zkuste si představit tu roli naopak. To by bylo křiku, že občanští demokraté chtějí omezit opozici atd. Už vidím ty titulky. Nic takového tam není kromě toho u programu.

    Navíc, já se omlouvám paní kolegyni Putnové, k návrhu programu mohou vystupovat se svými návrhy jednotliví poslanci. Nemohou jakoby reagovat a komentovat, ale každý poslanec může do 30 minut po zahájení každého dne projednávání schůze přednést svůj návrh na změnu či doplnění programu. Já jsem jenom říkal, že to je drobné omezení zejména opozice, protože funguje to tak, že většinou má protinávrhy opozice. Je to naprosto přirozené. A chtěl jsem poprosit, abyste si s tím nezahrávali. Můžeme o tom tak nezávazně konverzovat, ale byl bych rád, kdybyste to nenavrhovali a abyste to neschvalovali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Tejc. - Omlouvám se, ještě je tady faktická od paní poslankyně Putnové na poslední chvíli.

  • Poslankyně Anna Putnová: Já chci jenom zareagovat na pana kolegu Stanjuru. Já jsem mluvila o rozpravě, ne o možnosti poslanců vystoupit. Ale o rozpravě, regulovat rozpravu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana poslance Tejce.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, stál jsem na tomto místě před několika měsíci a sváděl jsem tehdy tvrdý boj tehdy jako poziční poslanec s tehdejšími vládními poslanci o to, aby nebyla omezována změnou jednacího řádu práva opozice. A protože si ještě pamatuji, není to tak dávno, tak bych skutečně doporučoval, abychom opozici, byť teď jsem součástí koaliční většiny v této Sněmovně, žádná práva nekrátili, protože se to dlouhodobě nevyplácí nikomu. Každý většinou, kdo je koalicí, tak téměř s jistotou se stane opozicí. Naopak to úplně vždy nemusí platit, ale důležité je, abychom si pamatovali ty chvíle mnohdy křivd, které jsme tady jako pozice v té době zažívali, a abychom se je nesnažili činit jiným.

    Takže v tomto smyslu budu hlasovat pro to, aby návrh postoupil do druhého čtení, ale abychom jej upravili. Docela mě mrzí, že ta iniciativa vzešla bez debaty mezi poslaneckými kluby a byla připodepsána na základě požadavku Rekonstrukce státu, která vůbec žádnou zkušenosti s parlamentní prací většinou nemá. A tam si myslím, že se také odráží možná dobrý záměr, ale ne vždy úplně ideální provedení návrhu zákona.

    Podpořím tuto novelu proto, že je poslanecká, a proto, že si také jako kolega Stanjura nemyslím, že bychom měli čekat na vládní návrh zákona o jednacím řádu Sněmovny. To by byla skutečně chyba. Chtěl bych ale upozornit na možná negativa. První je v tom, že si dáváme velké požadavky a chceme nově zavést velké požadavky na zpracování odůvodnění jednotlivých pozměňovacích návrhů. Chtěl bych upozornit na to, že v praxi budou mít s tímto ustanovením problémy i jednotlivá ministerstva, ale především to omezí práva jednotlivých poslanců, a to především opozičních, protože ti nebudou mít k dispozici aparát ministerstev, několik desítek úředníků, kteří budou pracovat například právě na tom zhodnocení korupčních rizik. To vidím jako praktický důsledek, který nastane. A dostaneme se do situace, že místo toho, abychom alespoň částečně zamezili výhradám, které zaznívaly na adresu způsobu projednávání zákonů, je budeme formálně plnit, ale fakticky je nebudeme plnit vůbec. To je problém, který nastane, a bude to obdobné, jako když teď do zákona má být vždy aplikována otázka finančních nároků, které ten zákon přinese, v rámci důvodové zprávy a ta plněna není. Chtěl bych připomenout, že jsme se dozvěděli v rámci tehdy předkládaného vládního návrhu zákona, respektive občanského zákoníku, že nám nepřinese žádné náklady jako státu. Všichni víme, že přinese, a nepochybně to budou náklady ve stovkách milionů na postupnou aplikaci tohoto zákona. Ale to jsou věci, které samozřejmě můžeme řešit při jednání ve výborech.

    Já bych skutečně chtěl upozornit na to, že novelu podpořím zejména s ohledem na zavedení prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením. Fakticky to bude znamenat, že zákony budou projednávány na jedné schůzi v prvním čtení, na další ve druhém čtení a na další schůzi Poslanecké sněmovny ve čtení třetím. To znamená, že prodloužíme legislativní proces přibližně o čtyři až osm týdnů, to je minimum. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Heger.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem si dovolil vystoupit jako reakci na pana poslance Tejce, protože možná nebudu ve zdravotním výboru při dojednávání detailů k tomuto zákonu. Mně se nelíbila poznámka o tom, že poslanci nemají tak rozsáhlou možnost odůvodňovat své pozměňovací návrhy, jako ji mají poslanci a ministerští úředníci, kteří momentálně fungují v koalici, zatímco opozice nemá k dispozici aparát. Já si myslím, že právě měnění věcí ať v politice, či v manažerování jenom na základě dojmologií, a nikoliv dobře provedených analýz a expertního posouzení, které je samozřejmě někdy platné, ale že přesně tenhle důvod překotného rozhodování a dojmologického posuzování je věc, která v našem systému zaplňuje zákony celou řadou nesprávných věcí. Proto tedy rozhodně budu podporovat to, aby legislativní stopa a řádné odůvodňování pozměňovacích návrhů byly nezbytné. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kádner. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec David Kádner: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jsem velmi rád, že je zde tento návrh předkládán. Na jednáních výborů a komisí bývají často přijímána důležitá rozhodnutí a projednávány složité návrhy zákonů. Čas od času se pak stane, že se v rámci komplexních zákonů propašuje i nějaká ta nekalost. Přesto činnost těchto orgánů není dostatečně kontrolovaná.

    K jednání komisí bych měl ještě jeden návrh. V minulém volebním období jsem byl spolupředkladatelem sněmovního tisku 835, pod kterým byla podepsána velká skupina poslanců. Jednalo se o návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který by umožnil, aby se členy vyšetřovacích komisí mohli stát nejen poslanci, ale i jiné veřejně respektované osobnosti. Nyní totiž paradoxně dochází k tomu, že ve vyšetřovacích komisích vyšetřují politici politiky. Pokud by zde byl přítomen nějaký občan nezávislý na parlamentu, mělo by takové vyšetřování mnohem větší váhu. Zároveň by takový člen znamenal garanci skutečně nezávislého vyšetřování.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným do rozpravy je paní poslankyně Válková.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, v podstatě mi můj předřečník vzal slovo ve smyslu obsahovém, protože bych tady chtěla upozornit na § 48 odst. 1. Jde skutečně o návrh, který tady zazněl, jak jsem slyšela, byl přednesen a snad byl dokonce v minulém volebním období projednáván. Jde o vypuštění druhé věty § 48 odst. 1, která stanoví, že členy vyšetřovací komise mohou být pouze poslanci. Já jsem byla členkou vyšetřovací komise pro zjištění okolností úmrtí Pavla Wonky začátkem devadesátých let a dobře vím - poslankyně jsem samozřejmě nebyla -, že je někdy důležité, aby ve vyšetřovací komisi byli odborníci, kteří pomohou poslancům tam, kde je třeba nějakých odborných znalostí, třeba tehdejšího trestního práva procesního.

    Myslím si, že v demokratických zemích vyšetřovací parlamentní komise právě proto mají své úspěchy. Vezměme si třeba vyšetřovací komisi Senátu Kongresu USA při vyšetření kauzy Watergate, nebo ve Velké Británii, když se rozkrývala kauza mediálního magnáta Murdocha. U nás víme, že vyšetřovací komise nějaké velké úspěchy neslaví a jejich výsledky se většinou rozplynou, nevíme, jak to dopadlo, resp. se to uzavírá s pochybným výsledkem, že možná to bylo tak, možná to bylo jinak.

    Čili jednoznačně, když to shrnu, se přimlouvám za to, abychom se vrátili k tomu návrhu, resp. zakomponovali ho do současného návrhu novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny a v § 48 odst. 1 ve větě druhé vypustili podmínku, že členy vyšetřovací komise mohou být jen poslanci.

    Když už mám slovo, tak mi dovolte, abych se vyjádřila ještě obecně k návrhu této novely. Myslím si, že je velice užitečný. Praxe ukáže, jestli je také praktický. Já nemám zkušenosti, o kterých tady hovořil třeba kolega Tejc, nicméně se stejně jako řada jiných obávám, zda zde nejsou skryta určitá nebezpečí. Jako příklad bych uvedla právě povinný seznam všech, kteří se zúčastní na přípravě zákonů. Sama mám zkušenost, protože jsem se v minulosti zúčastnila přípravy několika desítek zákonů jako odborník v určité oblasti, že někdy bych chtěla být uvedena v tom seznamu, jindy ne. Důvody pro to nebyly určitě lobbing, ale byly rázu takového, že jsem v průběhu debat sama měnila názor. Byly to odborné semináře, publikovaly se příspěvky a názor na výslednou podobu zákona se měnil, vyvíjel, a nevím, jestli bych potom, protože se někdy vyvinul proti mému očekávání jiným směrem, než který jsem původně chtěla prosadit, byla ráda, abych tam byla uvedena jako ten, který se zúčastnil přípravy konkrétního zákona.

    Čili na jedné straně naprosto chápu, že by zde měla být ochrana před nedovoleným lobbingem právě v transparentnosti, která bude zajištěna, nebo by měla být zajištěna tím seznamem. Na druhé straně varuji před nebezpečím, že znám mnoho kolegů z odborné, třeba akademické oblasti, ale mohou to být i odborníci z oblasti advokacie, soudci, kteří nebudou chtít být uvedeni. A co potom, když neuvedeme toho soudce, který s námi velmi erudovaně prodiskutuje určitou konkrétní otázku a teď si nebude přát, aby byl na tom seznamu uveden, protože přece jenom nestrannost justice musí být chráněna téměř za každou cenu? A my ho tam neuvedeme, protože příště už s námi o ničem diskutovat nebude. Jak to dopadne? Budu potom nějakým způsobem postižitelná, nebo je to jenom nějaký řekněme prohřešek proti politické kultuře? ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni Válkové. A ještě než dám slovo s přednostním právem zpravodaji panu Polčákovi, tak se připraví pan Hovorka a pan Adamec. Poprosím všechny, kdo se chtějí hlásit do obecné rozpravy, aby se hlásili písemně, abych předešla nějakému znepokojení, že tady snad někoho zvýhodňuji. Děkuji.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já velmi podporuji tento návrh zákona a dovolím si tady říci několik důvodů proč.

    Tento zákon neslouží jenom k tomu, aby omezil poslanecké přílepky nebo omezil poslanecké pozměňovací návrhy, které jsou mnohdy návrhy určitých skupin, které mají určité zájmy, nejsou tyto návrhy řádně odůvodněny a potom se poslanec zpravodaj, případně zpravodajové jednotlivých klubů často v rolích detektivů snaží dopátrat toho, k čemu tento pozměňovací návrh má sloužit. Chtěl bych říct, že velmi často tento současný způsob, který dneska je při schvalování a projednávání zákonů, slouží také k tomu, aby se obcházel legislativní proces. Je to v řadě případů při přípravě zákonů, které procházejí určitou veřejnou diskusí s profesními skupinami apod., a je zájem z určitého ministerstva, aby určité záměry nebyly předem projednány. Proto se často připraví často velmi obsáhlý pozměňovací návrh, ten se přinese do výboru, kde si ho osvojí jeden z poslanců, případně skupina poslanců, a potom je přednese a často mění úplně ten původní návrh zákona.

    Já si zde dovolím říci něco z historie, co snad tato Sněmovna, něco podobného, nezažila. Bylo to z roku 2007. V roce 2007 se tady projednávala novela zákona, nebo to byl návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ten zákon měl sám o sobě zhruba 300 stran, jednalo se o velmi obsáhlé změny daňové, změny v oblasti sociální, sociálních dávek a velmi malá část tohoto zákona se týkala zdravotního pojištění, byly to asi dvě nebo tři stránky návrhu. No ale potom v srpnu 2007 se sem přinesl na stůl nebo na lavice pozměňovací návrh pana poslance Topolánka, který obsahoval 50 stran. Byl to tehdejší premiér. A součástí tohoto pozměňovacího návrhu bylo 19 stran vysoce odborného textu, který se týkal změny stanovování cen a úhrad léčiv. To je vysoce odborná záležitost, které v republice rozumí velmi válo lidí, a k tomuto se scházela expertní skupina na Ministerstvu zdravotnictví, která připravovala komplexní změnu, která měla upravit stanovování cen a úhrad léčiv ze zdravotního pojištění, která měla nahradit tehdejší kategorizační vyhlášku. Ta skupina se scházela zhruba půl roku a poté tento zákon vlastně byl vytažen z Legislativní rady vlády několik dnů předtím, než by měl být projednán, a byl předhozen jako pozměňovací návrh k tomu pozměňovacímu návrhu, který jsme dostali na lavice. A protože jsme tehdy dostali příležitost se tím zabývat a našli jsme tam ještě nějaké chyby, na které jsme upozornili, velmi závažné chyby, tak potom ještě tehdejší pan poslanec Tluchoř načítal tady asi hodinu pozměňovací návrh, kterým měnil pozměňovací návrh, který už byl předložen na lavice. A já bych chtěl říct, že něco takového by se nemělo stávat, protože potom došlo ke schválení změny, která byla vlastně výsledkem pozměňovacího návrhu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslance k vládnímu návrhu zákona. A něco takového v normálních zemích světa není možné, ale v České republice to možné je.

    Jenom pro vaši představu, ty tři stránky, které byly součástí toho vládního návrhu zákona, měnily, nebo v podstatě zaváděly regulační poplatky a týkaly se zhruba asi pěti, pěti a půl miliardy korun. Ale ta změna, která byla obsažena v těch 18 nebo 19 stranách pozměňovacího návrhu, který nikdo nečetl, nebo ti, kteří ho četli, mu stejně moc nerozuměli, tak ta se týkala jedné třetiny nákladů veřejného zdravotního pojištění, to je zhruba 70 miliard korun, a prošlo to tady jako nůž máslem.

    Takže jenom chci říct, že nejenom poslanci, ale často i vlády se snaží obejít legislativní proces, řádné připomínkové řízení, a přinášejí návrhy zákonů, které nejsou řádně projednány a mění ten původní návrh zákona zcela zásadním způsobem. Proto si myslím, že je třeba tento návrh zákona, který je předložen, podpořit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Polčáka.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní místopředsedkyně. Musím říci, že jsem poměrně potěšen probíhající diskusí. Všechna vystoupení mých kolegů byla velmi podnětná, až na výjimky, ať to byl pan kolega Tejc, pan kolega Hovorka nyní nebo i pan kolega Stanjura, paní prof. Válková rovněž tak. Já chci pouze říci, že při předkládání tohoto návrhu zákona jsem do jisté míry zrazoval paní předkladatelku spolu s dalšími, aby ten návrh byl předkládán zrovna nyní a hned, protože zákon o jednacím řádu Sněmovny má přece jenom do jisté míry svébytné postavení a vyžaduje tedy poměrně širokou diskusi i zástupců nových uskupení, o kterých zde již padla řeč.

    Nyní se to tedy bude muset udělat opačně. Jestli tomu i já rozumím správně, je snad dohoda na tom, že by se prodloužil legislativní proces tohoto konkrétního zákona. Protože ten návrh musí padnout zde v rozpravě, tak já si dovolím ho načíst tak, že navrhuji, aby se prodloužila lhůta pro projednání tohoto návrhu zákona o 90 dnů.

    Je vidět, že tento návrh zákona, jakkoli diskuse k němu je obsáhlá, možná i do jisté míry únavná, a to nás tedy skutečně ještě čeká - vidím, že některé řady poslanců vypadají, jako kdyby v té řadě vybuchla mina a poslanec spíše připomíná náhodný solitérní útvar - nicméně faktem je, že je třeba tento návrh zákona podle mého názoru posunout do několika výborů. To je třeba taky ještě, abychom si po proběhnuté diskusi asi ještě ujasnili, které výbory budou k projednání tohoto návrhu zákona příslušné.

    K tomu, co zde ještě padlo v rámci té legislativní stopy, inspirativní vystoupení pana kolegy Stanjury. Je třeba říci, že já nemohu úplně souhlasit s tím, abychom uvažovali nad tím, že návrh zákona, i z důvodů, které řekla paní kolegyně Válková, bude obsahovat seznam všech osob. Podle mého názoru je důležité, aby obsahoval oprávněné osoby, které jsou způsobilé podat konkrétní návrh, ať je to poslanec, nebo ať je to ministr. Ministr odpovídá politicky nepochybně za to, co provádí jeho náměstek nebo co provádí jeho ředitel odboru nebo jiný pracovník toho útvaru. Představa, že budeme zde do té legislativní stopy zaznamenávat desítky, možná stovky osob, je podle mého názoru špatná a je to představa, která nejde správným směrem. Zodpovědnost nese vždy konkrétní oprávněná osoba, která podle Ústavy a jednacího řádu má právo podat konkrétní návrh, ať je to návrh zákona, nebo návrh pozměňovací. I ve výborech, a to je myslím do jisté míry bolístka, by mělo být patrné, kdo jaký návrh podal, konkrétní poslanec, ať si ho třeba jen osvojil, ale je třeba říci, že žádný lobbista, který není poslancem, nemůže podat žádný návrh. Může tak učinit pouze skrze poslance anebo skrze vládu, ale potom za to odpovídá opět ministr, potažmo celá vláda v rámci své politické zodpovědnosti. Konsekvence s legislativní stopou u zástupců řekněme akademické sféry, justice a dalších je podle mého názoru spíše záporná a nepřináší příliš pozitiv, pro něž by bylo vhodné tento návrh podpořit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou mám přihlášeného pana poslance Komárka.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, dámy a pánové. Já jsem se asi vyjádřil nesrozumitelně, jak jsem zaznamenal z reakcí kolegů. Čili já rozhodně jsem dalek toho, abych navrhoval omezit opozici. Pokud bychom si měli stanovit nějaká pravidla debaty, samozřejmě by platila stejně pro vládní jako pro opoziční strany, jak jsme říkali už ve volební kampani. Stejná pravidla pro všechny.

    Co se týče přednostního práva, já si skutečně myslím, zda bychom neměli zvážit, jestli ho vůbec potřebujeme, jestli bychom si neměli být v této Sněmovně v debatě všichni rovni. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Posledním přihlášeným do rozpravy je v tuto chvíli pan poslanec Adamec. Prosím.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já možná budu mluvit trošku o něčem jiném. My dneska otevíráme jednací řád Poslanecké sněmovny a možná tady někoho naštvu tím, že budu mluvit trošku o něčem jiném, ale já budu mluvit o styku, ale o styku komor. Protože já si myslím, že když otevřeme jednací řád Poslanecké sněmovny, tak také co nám chybí, je stykový zákon mezi komorami Parlamentu. Říkám to z vlastní zkušenosti. Když jsem zde byl poprvé jako tehdy novopečený senátor, tak jsem se cítil velmi trapně. Myslím, že kolegové ze Sněmovně, kteří tu jsou dlouho a šli do Senátu, tak měli obdobný pocit, protože s vámi zacházejí, ne jako kdybyste byli členové Parlamentu, ale jako byste byli cizí těleso, které chce říkat něco, co skoro nikoho nezajímá, co ho otravuje a co ho zdržuje.

    Říkám to proto, protože znám nevraživost v tomto duchu obou komor, byl jsem senátorem šest let, užil jsem si to tu dostatečně a myslím si, že když otevíráme jednací řád, který dle mého soudu - samozřejmě některé úpravy vnímám pozitivněji než některé jiné, nicméně si myslím jako bývalý senátor, my jsme kritizovali hlavně přílepky všeho druhu, dokonce si vzpomínám na situaci, kdy Senát se uchýlil k tomuto ne příliš pěknému způsobu upravování zákonů, a tehdy pan profesor Jičínský nám tady vyčinil, že to děláme zcela běžně na rozdíl od Poslanecké sněmovny, a na to jsem mu odvětil, že se mu omlouvám, že to děláme jednou maximálně dvakrát za deset let. Takže ten problém tady skutečně je. Nicméně si myslím, že jak otevřeme zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který doputuje do Senátu, tak to rozhodně vzbudí podle mne i zájem znovu otevřít tzv. stykový zákon, abychom si rozuměli, protože to je to, co nám nejvíce chybí. Parlament prostě má dvě komory. Pamatujte na to. Myslím si, že by bylo dobré toto otevřít. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou prosím pana Gazdíka a potom pana poslance Kalouska.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já si dovolím, vážená paní předsedající, vážené kolegyně poslankyně, vážení poslanci, já si dovolím jenom odpovědět ctěnému panu kolegovi Adamcovi. Vedení Sněmovny na svém nedávném společném jednání s vedením Senátu se usneslo na tom, že bychom rádi měli ambici v tomto volebním období konečně stykový zákon se Senátem projednat. Nicméně musí tam být skutečně dohoda obou komor na přesných formulacích zákona. Pracuje se na tom a bude se pracovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím pana poslance Kalouska s přednostním právem. Je to vaše.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, ale pokusím se vejít do časového limitu faktické. Pouze jsem chtěl zareagovat na připomínku, která uvažuje o tom, že by mělo být zrušeno přednostní právo v řeči. Přednostní právo mají předsedové stran, předsedové frakcí a členové vedení Poslanecké sněmovny. Má to svůj hluboký smysl, protože zatímco v běžné parlamentní rozpravě každý z nás sděluje své názory a své argumenty, tak toto jsou lidé, kteří jsou vybaveni mandátem svých vlastních politických stran či frakcí mluvit za větší uskupení. Pokud někdo mluví jménem pěti, deseti, patnácti, třiceti pěti poslanců, tak má být vybaven jistým přednostním právem za předpokladu, že je toho mocen. A tady jsem přesně u té diskuse, kterou jsme vedli při programu. Když nám nějaká pravidla individuálně nevyhovují, zkusme je změnit. Protože náš předseda není mocen z tohoto místa říct větu, která by začínala a končila - zrušme přednostní právo. Promiňte, nepostupujme takhle.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec Blažek se hlásí s faktickou? Já jsem prosila písemně do rozpravy. Já jsem ale prosila, protože pak vy mě tady obviňujete z toho. Je to vaše.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Já nikoho z ničeho obviňovat nebudu. Dopředu říkám, že pro propuštění tohoto zákona klidně budu hlasovat v prvním čtení. Důvod ale bude úplně odlišný od toho, co jsem zde dnes slyšel, a to je to, že já nesdílím optimismus toho, jak je ten návrh odůvodněn, to znamená, že zvýšením nějaké transparentnosti a zkvalitněním procesních norem dojde ke zkvalitnění demokracie. To je obrovský, hluboký omyl, který stále panuje, že pokud zlepšíme procesní normy, demokracie bude jistě kvalitnější a lepší.

    Před rokem 1989 nepochybně Federální shromáždění mělo velmi kvalitní jednací řád. Těžko mohu ale hovořit o tom, že to bylo demokratické, a mohl bych pouze jenom pokračovat. To znamená, že když už chceme měnit procesní pravidla, tak prosím neříkejme k tomu zásadní omyl, a možná bych řekl přímo nepravdu, že tím zkvalitňujeme demokracii. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Stanjura s faktickou.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Teď přesně nevím, jak to procesně udělat, když chci hovořit k vám a přitom mám mluvit prostřednictvím předsedajícího. Tak to zkusím bez toho prostřednictví.

    Paní místopředsedkyně, to není možné, abyste řekla, že se má poslanec hlásit písemně. To prostě není možné. To si ten jednací řád nejdřív musíte změnit a pak tohle můžete vyžadovat. To je prostě manipulace řízení, nic jiného. Přece jasné je, že kteří dají písemně, mají přednost před těmi, kteří se hlásí rukou. Všichni to vědí. Ti, kteří mají přednostní právo, mají přednost před těmi, kteří se hlásili písemně či rukou. A faktická připomínka má přednost i před těmi, kteří mají přednostní právo, a před těmi, kteří se přihlásili písemně, a před těmi, kteří se přihlásili rukou. Ale není možné, že vy libovolně budete vyvolávat a řeknete: Vás, pane poslanče Blažku, ne, protože vy jste mi neodevzdal písemnou přihlášku. Kdyby se pan poslanec Blažek domáhal toho, že bude dřív než ti, kteří se přihlásili písemně, tak byste měla pravdu. Takhle to prosím není možné a prosil bych, aby se to už neopakovalo. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Když dovolíte, pane poslanče, já jsem poprosila. Pana Blažka jsem poprosila propříště. (Nesouhlas a výkřik Přečtěte si jednací řád! z lavic ODS.) Prosím, přestaňte na mě halekat. Děkuji.

    Chcete s přednostní nebo s faktickou (k poslanci Kalouskovi.)? Faktická pana Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já prosím pana poslance Stanjuru, aby paní předsedající nepeskoval. Oni sem přišli z jiného světa. Oni se dohodli s panem prezidentem, že bude všechno jinak. Tak si na to zvykněte! (Slabý potlesk.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan Stanjura s faktickou.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vím, že se vám to těžko říká, ale jsem poslanec jako vy, tak zkuste na to nezapomínat, paní místopředsedkyně.

    Žádné příště, já jsem vás právě prosil, abyste to příště už nepoužívala. Prostě platí jednací řád. Já když chci zareagovat na nějaké vystoupení někoho z mých předřečníků, tak kvůli tomu nepoběžím se někde přihlásit. Protože většinou je to reakce. Ať se vám to líbí, nebo ne. Pokud nezvládáte řízení, tak to dejte někomu jinému, propříště.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za poučení a prosím přihlášeného do rozpravy pana poslance Polčáka.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já se pokusím možná trochu odlehčit tu vypjatou atmosféru.

    A to právě ukazuje, proč ty procesní normy jsou potřeba, pane kolegu Blažku prostřednictvím paní místopředsedkyně. Jsem přesvědčen, že bychom tedy měli jaksi skutečně přijmout to, že procesní jednací řád Sněmovny musíme změnit podle vůle - ne jenom podle nějaké nahodilé většiny, ale skutečně podle zástupců všech poslaneckých klubů zde zastoupených. Nemyslím si, že to musí být shoda stoprocentní, ale jsem přesvědčen, že bychom měli nalézt shodu na těch pravidlech, která potom budeme dodržovat všichni. A to, že poslanec se může hlásit i z místa, je pravidlem stávajícího platného a účinného jednacího řádu.

    Nevím, jestli už byly vyčerpány všechny přihlášky do diskuse. Já pouze poukazuji na to, jak zde bylo hovořeno o vyšetřovací komisi, možná trochu na podporu toho, co říkala paní profesorka Válková, je třeba říci, že podobnou úpravu mají v Německu. A tamější úprava, která je i se zástupci neparlamentního prostředí, je poměrně efektivní a tamější vyšetřovací komise, které byly zřízeny, já si pamatuji pouze dvě, nejsem takový odborník na německou politologii nebo německou politiku, ale vím, že ty výsledky do jisté míry tedy měli.

    Takže úplně paušálně odsoudit, že v českém prostředí zatím žádných výsledků neměly, ty máločetné, které by byly ustanoveny, to je fakt. Ale to souvisí s tím paragrafem 48. Je otázkou, jak jej vymezíme. Jaká práva a povinnosti začleníme nebo zakomponujeme pro členy těchto vyšetřovacích komisí. A samozřejmě jak takové členy vybereme, ty neparlamentní členy. To by byl asi kruciální problém. A samozřejmě teď ta úprava žádné takovéto meze neobsahuje. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím - pan poslanec Vlčák se skutečně durdí. Polčák. Já jsem nereagoval na něj, spíš na některá jiná sdělení. Jenom jsem tvrdil, ne že nejsou potřeba procesní pravidla, ale tříhodinová debata odůvodněná tím, že svět tím bude hnedka lepší, pokud budou lepší procesní pravidla, a demokracie kvalitnější, prostě tak tomu není. To je vše. Ale určitě jsem neřekl, a to mi bylo najednou připisováno, že nejsou třeba procesní pravidla.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že již nemám nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele, zda chce závěrečné slovo. Není tomu tak. Pak poprosím pana zpravodaje, zda chce závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Ptám se, má-li někdo jiný návrh. Pan zpravodaj Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní místopředsedkyně. Protože legislativní proces je samozřejmě stykem s veřejným prostorem, je zde ještě výbor - já jsem to tedy nekonzultoval s paní předsedkyní, ale myslím si, že výbor pro veřejnou správu, který komunikuje s obcemi, městy, kraji, a do značné míry si myslím, že tento výbor by byl k projednání tohoto návrhu zákona příslušný, aby to nebyl jenom ústavněprávní výbor, tak bych navrhoval, aby to byl rovněž tedy i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má to své jasné opodstatnění, jak jsem zde již uvedl. A myslím si, že i minulé změny jednacího řádu projednával tento výbor. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím paní poslankyni Chalánkovou.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den. Dovolte, abych navrhla také projednání ve výboru kontrolním.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě nějaký jiný návrh? (Nikoli.) Dobrá.

    Přistoupíme k hlasování o návrhu předsedy Poslanecké sněmovny, který svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji tímto hlasování k tomuto návrhu a ptám se, kdo je pro. Proti?

    Tímto hlasování končím. Návrh byl přijat. Je to hlasování číslo 3. Přihlášeno 183 poslanců, z toho pro 168, proti žádný, zdržuje se 15.

    Dalším návrhem je návrh přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se, kdo je pro.

    Naskočily mi tady faktické poznámky, takže tímto končím hlasování. Prohlašuji je za zmatečné. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přistupujeme k projednávání bodu

    Poprosím za navrhovatele pana poslance Jana Farského, aby návrh představil. (V sále je hluk.) Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, podruhé předstupuji před Poslaneckou sněmovnu, abych předložil zákon o registru smluv. Minulá Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat, přesto mu věnovala zvláště v rámci ústavněprávního výboru několik plodných jednání, jejichž výsledky byly zapracovány do původního návrhu zákona. Zákon se postupně vycizeloval v desetiparagrafový text, podstata návrhu se ale nezměnila. Ve zkratce zákon říká, že pokud veřejné subjekty uzavřou smlouvu, tato je účinnou až po jejím zveřejnění, a pokud není zveřejněna do tří měsíců od uzavření, pohlíží se na ni, jako by nikdy nevznikla. Zákon tak podmiňuje platnost smluv uzavíraných veřejnými subjekty právě jejich zveřejněním. Je to ustanovení průlomové, ve stanoviscích jednotlivých resortů nejčastěji připomínkované, ale v něm je právě podstata a funkčnost celého návrhu. Pokud by tento šém měl být ze zákona vyňat, zbude jen byrokratický paskvil obtěžující slušné a nepřekážející nepoctivcům.

    Zmiňována byla také administrativní náročnost. Smlouvy se povinně zveřejňují v datově čitelném formátu, není potřeba nic skenovat, nic přepisovat. Jak jsou smlouvy už dnes v počítači uloženy, takto také bez podpisů a razítek budou zveřejněny. Nejde o obrázky, jde o data. Otevřená data umožní se zveřejněnými informacemi pracovat, porovnávat, vyhledávat excesy, plýtvání, nesmyslné útraty, předražování. Nakládání s veřejnými prostředky bude pod kontrolou konkurence, opozice, občanů i médií. Všechny tyto subjekty pracují velice motivovaně a zároveň pracují zdarma. Nakládání s veřejnými prostředky tak bude pod skutečně efektivní veřejnou kontrolou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon. Já si dovolím poprosit ctěné kolegy a kolegyně o klid. Ti z vás, kteří máte cokoliv k diskusi, prosím, abyste opustili tento sál. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Odkládané projednání tohoto zákona minulou Sněmovnou, na které doufám nenaváže tempem tato Sněmovna, přineslo i jistá pozitiva. V mezidobí byl samotný registr smluv na portálu veřejné správy již spuštěn a smlouvy na něm již zveřejňují mnohé subjekty. Mimo město Semily, které zveřejňuje faktury a objednávky, zveřejňují data i další města, například Opava, Šestajovice, Nové Město na Moravě, Ondřejov, Krasov, Zlín, Chrastava. Zapojilo se i Ministerstvo financí. Skutečným zkušebním průkopníkem je pak Liberecký kraj, kde jsou zveřejňována nejen krajská data, ale i data jeho příspěvkových organizací.

    K návrhu zákona připojilo své podpisy 78 poslanců této Sněmovny. Věřím, že je to příslibem rychlého projednání zákona, který není ani opoziční, ani koaliční, ani pravicový, ani levicový, ale prostě potřebný. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Farskému. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji vám za slovo, pane předsedající.

    Já bych se zde jenom krátce vyjádřil jako zpravodaj k právě projednávanému tisku 42 a potom se tímto hlásím i do diskuse. Po svém úvodním zpravodajském slově bych chtěl říct určité své názory a výhrady k tomuto návrhu zákona.

    Tento zákon, tisk 42, byl jeden z prvních, který byl předložen v rámci tohoto funkčního období do Poslanecké sněmovny, a v zásadě navazuje na zákon, který byl projednáván už v minulém funkčním období, to znamená na novelu občanského zákoníku, z které se poté stal samostatný zákon o registru smluv. Tento zákon byl opravdu velmi dlouze projednáván v minulém funkčním období a potom díky rozpuštění Sněmovny přijat nebyl.

    Jak řekl pan navrhovatel, tak v zásadě účelem je zvýšení transparentnosti a zamezení korupce tím způsobem, že dojde k takzvanému registru smluv, který by měl obsahovat smlouvy v jedné variantě a v druhé variantě nejenom smlouvy, ale také objednávky a faktury, které by musely být povinně zveřejňovány písemně tehdy, když by jednou ze smluvních stran byla Česká republika, územně samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem a právnická osoba, kterou stát, územně samosprávný celek, sám nebo ve spolupráci s jinými, tu osobu ovládá.

    Já si myslím, že pan navrhovatel zákon představil dosti, já jsem to krátce zopakoval. A nyní nevím, jestli můžu jako zpravodaj začít zákon trošku kritizovat, nebo jestli si musím na chviličku sednout a potom sem zase jít.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Sednout si nemusíte, pane poslanče. Nicméně tímto otevírám obecnou rozpravu, do které jste se přihlásil. Uděluji panu poslanci Chvojkovi slovo. Prosím.

  • Poslanec Jan Chvojka: Takže děkuji ještě jednou za slovo. Já bych chtěl v prvé řadě říct, že principiálně tento zákon podporuji stejně tak, jako jsem ho podporoval v minulém funkčním období. Chápu principy, na kterých stojí, a myslím, že jsou správné, to znamená smlouvy by měly být zveřejněny. Určitě tak budou pod větší kontrolou nejenom běžných obyvatel, voličů, ale i médií atd. atd. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Na základě žádosti poslaneckého klubu ODS, která přišla během projevu pana poslance, a vzhledem k tomu, že se nám blíží obědová pauza, dovoluji si vyhlásit přestávku na oběd a zároveň těch osm minut, které zbývají, na jednání poslaneckého klubu ODS. Sejdeme se prosím ve 14.30 hodin tady a budeme pokračovat v tomto bodě.

    Zároveň připomínám členům, že ve 13.05 hodin se má sejít organizační výbor. Děkuji a vyhlašuji pauzu do 14.30.

    (Jednání přerušeno ve 12.53 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobré odpoledne. Budeme pokračovat v přerušeném bodu, kterým je tisk číslo 42, návrh zákona o registru smluv, o změně zákona číslo 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pana navrhovatele, respektive zástupce navrhovatele, tady mám. Pan kolega Chvojka jako zpravodaj už je tady také.

    Budeme pokračovat v přerušené rozpravě. První přihlášená do rozpravy je paní Jana Fischerová a připraví se paní Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám pěkné příjemné odpoledne a budu se snažit ve stručnosti vás seznámit s osobním názorem jako poslankyně, ale i s většinovým názorem poslaneckého klubu ODS k návrhu tohoto poslaneckého návrhu o registru smluv.

    Přiznám se, že jsem ve své dřívější době působila jako starostka pětadvacetitisícového města, byla jsem radní kraje, byla jsem také členkou rady Svazu měst a obcí a jsem neustále v kontaktu s různými starosty malých obcí, s kterými diskutuji o jejich problémech. A musím zde před vámi říci, že mnoho z nich mě na tuto věc upozorňovalo už v minulém roce, protože už v minulém období jsem pracovala ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a toto jsme už se mým kolegou panem poslancem Janem Farským probírali, diskutovali a já se k tomu tady teď ráda stručně vyjádřím.

    Obecně řečeno, Občanská demokratická strana nemá vůbec problém, naopak, s transparentností pro občany zveřejňování smluv, ale řeknu velké "ale" - jsou tam výhrady. Podobně jako jsem poslouchala předřečníka pana kolegu, pana poslance Chvojku, tak já postupně vás budu seznamovat s tím, jaké ty výhrady jsou nabíledni. Jeden moudrý člověk kdysi říkal: Ďábel je ukryt v detailu. A to jsou právě ty detaily, které se vám tady pokusím - některé budu sice opakovat, ale tím zintenzivníme ty připomínky, a některé budou zcela nové.

    Takže úplně stručně k tomu návrhu zákona, který, jak bylo řečeno, zavádí obcím, krajům i státem ovládaným firmám povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy bez omezení ve veřejném registru smluv na internetu. Zákon je předložen ve dvou variantách, z nichž jedna počítá i se zveřejňováním veškerých objednávek a faktur. Zákon váže na zveřejnění účinnost samotné smlouvy. Pokud nebude smlouva do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, zveřejněna, platí, že je zrušena od počátku.

    To bylo jenom na úvod konstatování. Nyní půjdu ke konkrétním připomínkám.

    Mne zaujalo, četla jsem si jak důvodovou zprávu, tak jsem se seznámila i se stanoviskem vlády Jiřího Rusnoka, a její stanovisko je neutrální. Vláda však současně poukázala na sporné body předloženého návrhu zákona, které by mohly v praxi vyvolat problémy zejména v souvislosti s navázáním účinnosti smlouvy na její zveřejnění. Jak víme, právní výklad je podle občanského zákoníku: v době uzavření, podepsání oboustranné smlouvy nastupuje v platnost tato smlouva. Čili toto bylo řečeno mým předřečníkem. To je jeden z momentů, který je potřeba uvést správně v legislativní postup.

    Vládě se nelíbí ani fakt, že poslanci předložili návrh ve dvou variantách. Je zde také odkazováno na zákon, který v současné době je od 1. 1. 2011 na Slovensku. Sama jsem se dívala na web, který je www.otvorenezmluvy.sk, čili doporučuji, kdybyste se chtěli podívat, jak to funguje u kolegů, bratia Slováci to mají pod tímto webem zveřejněno, máte možnost. Slovenský zákon, kterým se předkladatelé zajišťují, prošel už mezitím několika novelizacemi. To samé by mohlo hrozit u nás, kdybychom neměli možnost ještě pořádně tento zákon prodiskutovat, věnovat se tomu následně ve výborech v dalším čtení.

    Dívala jsem se také na weby třeba města Košic, protože mnohá slovenská města to mají přímo na svých webech také už, podobně jak zde byla jmenována města u nás v České republice.

    Myslím si, že každý z vás, jak tu dnes v lavicích sedíme, jste také dostali stanovisko Svazu měst a obcí. Víme, že Svaz měst a obcí zastupuje celkem asi 70 % obyvatelstva naší republiky. Je nutné tomu přikládat jistou váhu. Kdybych velice stručně shrnula ty připomínky, tak upozorňuje na právní nejistotu v případě sankce za neuveřejnění dokumentu a záporně se staví také k návrhu zveřejňovat všechny objednávky. Sama ty zkušenosti mám a vím, jak to chodívá na obcích a ve městech, kde se mnohdy řeší všechno jenom objednávkou, následně fakturou, čili nejsou mezi dvěma stranami potom vzájemné smlouvy písemné.

    Svaz navrhuje také stanovit minimální limit, kdy by se toto mělo zveřejňovat. Padlo tady už, jak to je na Slovensku. Dříve to bylo od nula eur, teď už tam jsou limity vyšší - tisíc nebo tři tisíce eur. Takže i toto je důležité. V minulém období Poslanecké sněmovny se zde předkládala novela zákona o obcích, kde se toto mělo dotknout i zveřejňování smluv, a tam byla určitá dohoda - minimální částka 50 000 korun. Čili to je další věc k zamyšlení.

    Nyní bych opravdu už na závěr chtěla shrnout hlavní výhrady, které k tomuto návrhu poslaneckému mám, nebo i máme za klub ODS. Narazí na praktické problémy a povede k soudním sporům. Nikdo neumí předvídat, jaké důsledky bude mít zpětné rušení účinnosti smluv, které by úředník třeba nedopatřením do registru neodeslal. Může se také stát, protože jsem četla v těch jednotlivých dokumentech, že všechno bude probíhat přes datové schránky, a už jenom to slovíčko "odeslat" nebo "zveřejnit" může hrát jistou roli, protože mezitím mohou být opravdu v nečinnosti datové schránky, nějaký výpadek, takže na to upozorňuji. Pokud by již došlo k plnění smlouvy, existuje riziko, že by obce čelily žalobám o náhradu škody nebo na bezdůvodné obohacení. To po rozpravě s právníky mi také toto potvrdili.

    Dále. Nejasně je definován okruh institucí, na které se povinnost zveřejňovat smlouvy vztahuje. Například se vztahuje na VZP České republiky, ačkoliv s veřejnými prostředky nakládají i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Podobně je tomu v kulturní oblasti. Povinnost zveřejňovat smlouvy se vztahuje pouze na smlouvy uzavírané příspěvkovými organizacemi zřízenými zákonem. Existují však také příspěvkové organizace, které sice zákonem zřízené nejsou, nicméně hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu. Stručně řečeno, mohlo by dojít i k případné diskriminaci některých institucí, protože toto je důležité náležitě ošetřit, kdo všechno, na koho se toto bude vztahovat, kdo hospodaří s veřejnými peněžními prostředky.

    Zákon se také vztahuje na obchodní společnosti ovládané státem - mohla bych jmenovat zase, ale možná někdo další z vás to využije - nebo samosprávnými celky a státní podniky zřízené ze zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Slova se ujme paní poslankyně Jana Černochová. Připraví se pan kolega Antonín Seďa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já volně navážu na to, co tady říkala moje kolegyně Jana Fischerová, která byla starostkou přibližně ve stejně velkém městě, v jakém jsem uvnitř hlavního města Prahy, v městské části Praha 2, starostkou já, takže i já mám samozřejmě celou řadu připomínek k návrhu zákona o registru smluv.

    O účinnosti smlouvy, která je vázána na její uveřejňování a neplatnost smlouvy při neuveřejnění už tady byla řeč. Já bych možná jenom ještě zmínila to, že skutečně může dojít ke zneplatnění smlouvy v případě, že při uveřejnění smlouvy dojde k neúmyslnému nesplnění některých obsahových nebo čistě formálních náležitostí. Může tak dojít k negativnímu jevu, kterým je řetězení absolutních neplatností smluv, což popírá princip právní jistoty a ochranu dobré víry třetích osob. Ustanovení o neplatnosti smlouvy umožňuje také situaci, kdy jedna strana úmyslně uveřejní smlouvu skrytě nesprávným způsobem, druhá strana nicméně smlouvu dodržuje a v dobré víře poskytuje plnění. Teprve později zjistí, že smlouva není kvůli nesprávnému uveřejnění účinná, čímž jí samozřejmě vznikne ekonomická škoda.

    Myslím si, že si všichni vzpomeneme i na debatu z konce roku 2013, kdy jsme diskutovali rozsáhlou novelu, kodifikaci, občanského zákoníku a víme, že nové pojetí soukromého práva, právě kodifikované v novém občanském zákoníku, se odklání od institutu absolutní neplatnosti právního úkonu. Navrhované vázání vzniku smlouvy na její uveřejnění jde zcela proti novým tendencím v právu soukromém.

    Zákon, tak jak je navržený, vnáší další nejistotu do platnosti již podepsaných smluv. Vzpomeňme si na poměrně aktuální a stále mediální prostor zaplňující spor Magistrátu hlavního města Prahy s Metrostavem o dostavbu tunelu Blanka. Podobných případů by se zavedením registru smluv mohlo objevit více. Kvůli drobným formálním nedostatkům může nastat, že špatně uveřejněné smlouvy pozbudou platnosti.

    Nesystémově určený okruh povinných osob také zde byl zmiňován. Já bych možná připomněla - o zdravotních pojišťovnách už mluvila kolegyně - příspěvkové organizace, které jsou zřízeny zákonem. Na ty se to vztahuje, ale existují, a víme to všichni, i příspěvkové organizace, které zákonem zřízeny nejsou, nicméně hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu a jejich zvýšená kontrola je tudíž, asi se shodneme, namístě. Jenom v resortu kultury je to zhruba nějakých 27 příspěvkových organizací.

    O rozporu návrhu zákona se zákonem o ochraně osobních údajů už tady také byla řeč.

    Ke zveřejňování smluv - to tady možná ještě nezaznělo - bych chtěla apelovat na všechny kolegyně a kolegy, kterým není lhostejné, jaké podnikatelské prostředí tady tato Sněmovna a jaké normy tato Sněmovna bude vytvářet, protože je tady i celá řada lidí, kteří z podnikatelského prostředí pocházejí. Moje připomínka je, že informace z uveřejněných smluv přece mohou být využity i k řadě nekalých praktik. V nejkrajnější variantě může například dojít k úmyslnému blokování dodavatelů povinné osoby, kdy její konkurence vykoupí potřebnou výrobní kapacitu dodavatele. Mohu uvést za všechny národní podnik Budvar. Všichni určitě máme kladný vztah k českým podnikům. Národní podnik Budvar působí na mimořádně rozvinutém domácím i zahraničním konkurenčním trhu - nechceme mu rozhodně škodit - a podle návrhu zákona by byl nucen uveřejnit veškeré smlouvy, tedy i smlouvy na dodávky piva do restaurací, smlouvy se zahraničními odběrateli, a to by samozřejmě mohlo narušit dodavatelsko-odběratelské vztahy a zhoršit tak jeho konkurenceschopnost. Myslím si, že o to nestojíme.

    Vysoký objem zveřejněných informací může bohužel paradoxně vést též k nižší efektivitě veřejné kontroly. Zahltíme naše úřední desky - teď mluvím jako starostka - různými informacemi a ani nevíme, do jaké míry ty informace budou přehledné, jak bude fungovat software, který bude vlastně umožňovat zájemcům, kteří si ty smlouvy budou chtít prohlédnout, aby tak mohli činit snadno a nemuseli se z nich stát na půl roku ajťáci, kteří se budou velmi složitým způsobem tento software učit ovládat. Stejně to platí samozřejmě i pro ty, kteří budou ta data pořizovat, nejenom pro ty, kteří je budou využívat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Slova se ujme pan poslanec Antonín Seďa a připraví se kolega David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, předně musím říct, že navrhovaný zákon, který je předkládán, jsem podpořil i v minulém funkčním období, a to zejména s ohledem na zlepšení transparentnosti činnosti veřejné správy. Já osobně vidím největší problémy s možným korupčním chováním v netransparentním veřejném řízení, kdy vítězí podle současného zákona nejnižší nabídka bez ohledu na požadovanou kvalitu provedení a poté se dodatky ke smlouvě neúměrně navýší výsledná cena zakázky.

    Současná vláda ve svém stanovisku upozorňuje na některé věcné problémy návrhu, které se však dají podle mého názoru odstranit ve druhém čtení, tak jako v současné době navrhované variantní řešení, které je uvedeno v návrhu. Rozumím tomu, že v § 3 jsou uvedeny omezené výjimky z povinného uveřejňování smluv. Chci pouze připomenout, že pokud hovoří návrh o bezpečnosti, pak by tato měla zahrnovat jak vnitřní, tak vnější bezpečnost. Konkrétně mám na mysli provázanost tohoto návrhu se zákonem o obchodu s vojenským materiálem.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, Svaz měst a obcí České republiky se obává byrokratické zátěže a navrhuje, aby náklady na zveřejňování smluv nesl státní rozpočet. Také existuje obava z nefunkčnosti či výpadků veřejného portálu, a proto svaz navrhuje změnu z povinnosti uveřejňovat smlouvu na povinnost jejího odesílání do registru smluv. Tady bych se přimlouval o zapracování těchto připomínek do zákona ve druhém čtení.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Antonínu Seďovi. Slova se ujme pan kolega David Kádner, připraví se pan poslanec Martin Novotný. Pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec David Kádner: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k předkládanému návrhu. Jedná se o velmi dlouho očekávaný zákon a i já souhlasím se zvyšováním transparentnosti, pokud se jedná o vynakládání veřejných zakázek nebo výdajů. Nicméně jako starosta obce Nová Ves v Horách musím upozornit, že takto zpracovaný návrh zákona s sebou přináší nezanedbatelné náklady pro všechny malé obce. Znám podrobně hospodaření malých obcí a vím, na co tam peníze jsou a na co již ne. Navíc na rozdíl od velkých měst, která mají k dispozici úřednický aparát, řada malých obcí má k dispozici třeba jen jednu úřednici. Tato jedna úřednice má spoustu práce v rámci svého úvazku a v žádném případě nemá čas na to, aby zadávala smlouvy do systému ve lhůtě, jakou stanovuje tento zákon. Proto takto postavený návrh zákona vnímám jako populistický krok, který bude pouze zatěžovat již takto přetížené úřady. Jako řešení si umím představit rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl města i obce neomezeně kontrolovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní instituci, taková kontrola by měla i váhu. Na rozdíl od populistických výkřiků, které pouze rozšíří již takto nesmyslnou byrokracii.

    Já bych byl moc rád, abychom si uvědomili, že máme obce zvlášť po novém RUDu, po roce 2013, kde máme starosty, kteří jsou neuvolnění a kteří svou funkci vykonávají po svém zaměstnání, po své práci.

    A druhý aspekt je, že bohužel ani v dnešní době není samozřejmostí, že každá obec má internet, to znamená, že bude další problém, na který se tam vůbec nevztahoval, zvlášť v obcích, které jsou příhraniční, kde prostě mají problémy v dnešní době, nikdo jim nechtěl pomoci a jakýmkoliv zesílením tohoto signálu, narušuje zase signál na německé straně. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kádnerovi. Slova se ujme pan poslanec Martin Novotný, připraví se paní kolegyně Helena Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, pane předsedající, dámy a pánové, já bych možná chtěl upozornit na jakousi vnitřní logiku, v rámci které bychom měli možná v této Sněmovně po mém soudu postupovat v legislativním procesu. Já sám osobně se nechci zabývat detaily toho zákona, ale považoval bych za velmi důležité, kdyby logická následnost kroků vedla tak, že bychom se nejprve skutečně hluboce zamysleli nad zákonem o veřejných zakázkách v České republice, udělali skutečně zjednodušující a ztransparentňující novelu tohoto zákona, a teprve poté, a myslím si, že ta logika té hierarchie jde takto, se zabývali zákony typu třeba registr smluv.

    Já tady možná zkusím tnout do živého. Aniž bych měl jakékoliv důkazy, tak jsem v poslední době měl celou řadu signálů, zejména ze soukromého sektoru, že ona kombinace komplikovanosti a nepřehlednosti zákona o veřejných zakázkách vede velmi často k jakémusi novému jevu vyděračství, kdy v rámci veřejných soutěží v prostředí zákona, který je tak složitý, že v podstatě není na tomto světě nikdo, žádný veřejný subjekt, žádná obec, aby byla schopna naplnit všechny jeho nuance a vypsat jakékoliv výběrové řízení tak, aby bylo zcela v pořádku a bylo naprosto nenapadnutelné, tak se nám rozmáhá jakýsi nový jev vydírání, kdy se navštěvují zástupci soukromých firem a říkají, že podají případně různé námitky do veřejných výběrových řízení, anebo je nepodají ve chvíli, kdy za to nepodání dostanou zaplaceno. Já si myslím, že každá pyramida by se měla rozplétat skutečně odshora té logiky. Ve chvíli, kdy zaplníme veřejný prostor tisíci kopiemi smluv, tisíci kopiemi faktur a nevyřešíme to skutečně podstatné, nezjednodušíme zákon o veřejných zakázkách a nevytvoříme prostředí, kde každý zadavatel bude rozumět aplikaci tohoto zákona, pak jenom zmnožíme ten prostor pro veřejné vydírání.

    Zároveň chci říct, že mě v tom návrhu zákona chybí celá řada návazností. Teď se vede jakási diskuse. Já jsem třeba zmínil na naší tiskové konferenci návaznost na krizové situace a vytýkají mi, že návrh zákona upravuje tu záležitost, že když jsou povodně a podobně, že ten vstup v účinnost v tu chvíli není předmětem toho zákona a toho zveřejnění. Kdo zná složitost legislativy v krizových situacích nejrůznějších stavů, které nastávají, jejich jednotlivé stupně - mě by velmi potěšilo, kdyby na tuto návaznost s touto provázaností ten zákon pracoval tak, abychom my jakožto starostové obcí a primátoři skutečně ve chvíli, kdy takové situace řešíme, věděli, kdy jaký stav nastává a kdy máme jaké pravomoci a od jaké chvíle jsme mimo ten režim a od jaké chvíle mimo ten režim nejsme. Ten návrh zákona je tak krátký a tak jednoduchý, že jsem přesvědčen, že nemůže řešit všechny nuance života a že se budeme dostávat velmi často do situací, kdy budou dvojí výklady, kdy budou nejednoznačnosti a kdy to může skutečně ochromit naši akceschopnost. Jeho aplikaci pak v prostředí malých obcí, ať už řešení jakýchkoliv situací, si nedovedu představit v podstatě vůbec a přijde mi, že návrh psal někdo, kdo nemá vůbec žádnou zkušenost s reálným životem, s reálným řízením měst a obcí v České republice.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Martinu Novotnému. Slova se ujme paní poslankyně Helena Válková, připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Válková: Já na rozdíl od předřečníků, vážené dámy a pánové, nemohu vycházet ze svých zkušeností starostky, a tak berte moje připomínky spíš jako takové zamyšlení nad tím, co je v tom návrhu problematické, a otevření otázek, které by se měly dořešit možná i nějakým odborným seminářem nebo přinejmenším důkladným projednáním různých variant řešení. Protože si myslím, že obecná rozprava by se měla vinout v obecnější rovině, aby to odpovídalo názvu té rozpravy, nebudu zacházet do podrobností.

    Mé připomínky směřovaly jak k ustanovení § 3 odst. 2, čili výjimky z povinnosti uveřejnění, kde si myslím, že existuje řada obchodních společností, v nichž mají územní samosprávy stoprocentní nebo majoritní podíl a které zároveň mohou uzavírat smlouvy s fyzickými osobami nepodnikateli. Předmětem jejich činnosti v rámci běžného obchodního styku může být i plnění opravdu nemalého rozsahu, například prodeje velkého objemu dřeva městskou společností, která hospodaří s městskými lesy, viz Chebsko, provádění staveb městskou stavební společností a podobně. Na druhé straně mám pochopení, protože právě ti, kteří mají zkušenosti, a jak zde hlavně dvě předřečnice, paní Fischerová a paní Černochová, hovořily, neměl by být registr smluv zahlcen velkým množstvím rutinních smluv. Navrhuji proto stanovit finanční limit třeba 100 tisíc korun, při jehož překročení by plynula subjektům, které jsou uvedeny v § 2 odst. 1 písm. c), povinnost uzavřít zveřejnit smlouvu s fyzickou osobou nepodnikatelem. Je mi jasné, že tam jsou zase určitá rizika účelového dělení smluv na těsně podlimitní, ale nikdy asi úplně optimální řešení v tomto směru nezvolíme.

    Aniž bych tady uváděla konkrétní návrh změn příslušných ustanovení a vyjadřovala se třeba i k jejich způsobu uveřejňování podle § 5, kde opět se mi zdá, že jsou ta ustanovení formulována nejasně, nedostatečně, neplyne tam zcela povinnost zveřejnit celý textový obsah smlouvy jako celek včetně dodatku, tak se zaměřím jenom na jednu podle mého názoru zásadní připomínku, kterou tady zatím nikdo neotevřel, alespoň ne v té formě, o jakou se pokusím já, a to je připomínka k § 7 - Zrušení smlouvy. Současný návrh zde byl kriticky zmíněn. Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Slova se ujme pan poslanec Petr Bendl a připraví se paní kolegyně Olga Havlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych velmi souhlasil s tím, co říkala moje předchůdkyně, jenom jsem se ale podivil - prostřednictvím pana předsedajícího musím říct, že se divím, že jste to podepsala, návrh toho zákona. Teď navrhujete ještě prodloužení diskuse v parlamentu o 90 dní, přitom tenhle materiál máme na mimořádném jednání poslaneckém, mimořádné schůzi. Myslím, že to je o další důvod víc, že tohle je spíš účelový návrh zákona, který mám zastřít podstatu posledního bodu dnešního jednání, a tím je služební zákon. Abychom se tady vypovídávali na něčem jiném, než co je vlastně nejdůležitější téma dnešního dne, neboť sama navrhuje vládní koalice prodloužení diskuse k jednotlivým zákonům, a není to jenom tenhle, ale i ten předešlý, pro který jste hlasovali, že je třeba se tomu věnovat déle, a přitom to tady máme na tzv. mimořádné schůzi, která to musí řešit hned.

    Jsem hluboce přesvědčený a přidávám se k těm, kteří si myslí, že návrh je uspěchaný, nepatří na mimořádnou schůzi, měli by se na něj legislativci pořádně podívat, protože to, co se uvnitř zákona otevírá za kauzy, za možnosti různého vydírání, politizování, skandalizování starostů za jednotlivé faktury apod., myslím si, že to starostům zkomplikuje extrémně život, a už dneska, zejména na malých obcích, máme problém s tím, aby vůbec kandidátky byly nějak plné a někdo chtěl pracovat ve prospěch veřejnosti, protože si tady na ně v Poslanecké sněmovně vymýšlíme každou chvíli nějaký nesmysl, a tohle je jeden z významných nesmyslů.

    Nevím, jestli to někdo z předkladatelů opravdu četl, anebo jestli někdy byl starostou na malé obci nebo ve větším městě. Pak by si sám musel poťukat na čelo, že tenhle návrh tady vůbec dneska je. Proto říkám, jsem hluboce přesvědčený o tom, že to je účelová záležitost na dnešek kvůli tomu, abychom přežili bod č. 5 dnešního jednání.

    Zároveň jsem hluboce přesvědčen o tom, že si předkladatelé vůbec neuvědomují, co otevřou za Pandořinu skříňku, až nám tady budou třeba i významní moderátoři veřejnoprávních médiích ukazovat své smlouvy apod. Neřeknu, že by to možná nebylo zajímavé, nicméně rozvrátí to některé instituce šíleně a bude to používáno k jednotlivým kauzám. Nikoli k systémovému řešení, ale budu-li chtít někoho začít pranýřovat, půjdu po něm, a to jak uvnitř toho, řeknu, veřejnoprávního sektoru, veřejnoprávních médií např. nebo uvnitř malých obcí, kdy vezmu jednu fakturu z Ústeckého kraje z malé obce a vezmu si druhou fakturu z Moravskoslezského nebo Jihomoravského a začnu na tom trénovat starostu té či oné obce apod. a budu říkat: to jste měli koupit ten toaletní papír za tolik či onolik. Úmyslně říkám toaletní papír, ono se to může týkat čehokoli. To se může týkat opravení chodníku atd., protože podmínky mohou být různé v každé obci, od sebe 200 metrů vzdálené, natožpak z jednoho regionu. A budou účelově vytahováni a kriminalizováni jednotliví lidé, kteří se práci pro veřejnost věnují.

    Považuji to za nesmysl a moc prosím všechny ty, kteří se podepsali pod, řeknu, dnešní projednávání zákona, aby jej odložili, aby pro to nehlasovali, abyste se v případě, že jste z vládní koalice, tomu třeba věnovali potom ve vládě, použili všechny odborníky na to a dali tomu řádné projednávání zákona, tak abychom věci, které je vhodné dát do systému, dali, ale vůbec nepouštěli tenhle materiál ven. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Slova se ujme paní poslankyně Havlová. - Pardon, paní kolegyně, ještě faktická poznámka paní poslankyně Válkové, omlouvám se. Prosím.

  • Poslankyně Helena Válková: Opravdu jenom blesková technická poznámka, děkuji, pane místopředsedo. Rozhodně se ale nepřidávám k těm, kteří by měli být označeni nálepkou, jak můj předřečník nepřímo naznačil, těch, kteří by cupovali tento zákon a nepřáli si jeho postoupení do dalšího projednání. Myslím si, že podstata je naprosto správná. V rámci prodloužené doby 90 dnů máme možnost zákon pozměnit tak, aby plnil svůj účel, a předpokládám také, že i předkladatelé, třeba pan Farský, který je starosta, zúročil svoje zkušenosti v návrhu, které, jak jsem se přiznala, já nemám, nicméně já ani nevidím problém, proč by tento zákon měl být označen za tak vadný zákon, že bychom se jím neměli v obecné rozpravě zabývat a že by vůbec neměl být předmětem našeho jednání.

    Pokud tedy takto někdo pochopil moje vystoupení, tak rozhodně tak to míněno nebylo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Olga Havlová a připraví se pan kolega Zahradník. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, registr smluv jako zastupitelka obce vnímám ve dvou rovinách. Na jedné straně možnost dostat se ke smlouvám, eventuálně objednávkám, fakturám, které jsou někdy účelově utajovány, zvláště potom na malých obcích, speciálně tam, kde nejsou ani rady obce a je umožněno obcházet zákon. Většinou se o některých smlouvách ani nedozvědí samotní zastupitelé, a tudíž neexistuje ani žádná kontrola.

    Zaznělo tady, že by množstvím uveřejněných smluv byly brzdou, ale to není argument. Protože nikdo z vás nebude číst všechny smlouvy, a bude mít možnost najít si právě tu, která ho zajímá a o kterou má v danou chvíli zájem, ať už se to týká smlouvy, objednávky či faktury.

    Na druhé straně ale se dostáváme do situace, kdo bude platit tento registr, z jakých prostředků, eventuálně dopad a hrozba sankcí. Pro malé obce je nepřijatelné přidávat úředníkům práci a platit paušální poplatky za registr z prostředků obce. Pokud by tento zákon byl přijat, musí řešit nejen posílení administrativy, ale hlavně, jak toto všechno financovat. Možná by stálo za uvážení, zda by malé obce nebyly této povinnosti zcela zproštěny.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. Slova se ujme pan poslanec Jan Zahradník, v tuto chvíli poslední písemně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, zákon je evidentně, a už to tady bylo řečeno, z dílny iniciativy Rekonstrukce státu. Je zřejmé, že tato aktivita, tato iniciativa, nás ve své snaze, ve svém poslání vymýtit korupci a všechny neblahé jevy z naší společnosti bude zásobovat dalšími a dalšími návrhy a ti z vás, kteří jste podepsali její výzvu, budete pod tlakem tyto zákony podporovat, ať se vám budou, či nebudou líbit. Já jsem svou duši této iniciativě neupsal, a tak můžu mluvit jako svobodný člověk a můžu říci svůj názor bez ohledu na to, že by někdo citoval můj podpis a konfrontoval mě s ním.

    Já bych se chtěl vyjádřit podobně jako moji předřečníci k problematice dopadu na jednotlivé obce. Vždycky říkám, že považuji obecní samosprávu za základ občanské společnosti. Ona u nás vlastně funguje již více než půldruhé století a zakořenila se v povědomí našich občanů. Ani 40 letům komunismu se nepodařilo povědomí správy svých věcí občany na obcích vymýtit. Starostové jsou lidé zvoleni v komunálních volbách svými občany a já bych v žádném případě nechtěl podceňovat jejich schopnosti. Myslím si, že tam, kde prostě není internet, tam si jej mohou zřídit, a tam, kde řekněme třeba věk starosty neumožňuje rychlé nakládání s internetem, může přijít někdo z mladých a starostovi pomoci.

    Co mi ale vadí, je to, že když jsem se se starosty potkával, tak jsem často slyšel jejich žehrání na to, co jim vlastně stát dává. Častokrát si stěžovali, že jim z velké části komplikuje jejich činnost, komplikuje plnění jejich povinností vůči občanům jejich obcí. Starostové na malých obcích jsou, použiji přívlastek, obyčejní lidé, kteří spravují obecní finance ve velké míře s takovou selskou šetrností, úsporností.

    Tady bych se, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím dovolil ohradit jménem starostů vůči tomu, co říkala paní poslankyně Havlová. Jako by bylo normální, že smlouvy na malých obcích jsou tajeny proto, že tam dochází k nějakému nekalému nakládání s obecními prostředky. Mohu říci, že tak tomu není. Byl jsem osm let hejtmanem Jihočeského kraje a my jsme vlastně začínali s kontrolou financování obcí na krajské úrovni. Musím říci, že závady, které jsme zaznamenávali, plynuly z větší části právě z určité tehdy neschopnosti vypořádat se s technickou stránkou věci. Jenom málokdy to bylo ze zlého úmyslu. A když tomu tak náhodou bylo, tak potom jsou nástroje, jak tento úmysl odhalit a potrestat.

    Na závěr bych si dovolil říci, že my jako Sněmovna vlastně také patříme k orgánům státní samosprávy. My jsme s těmi starosty na jedné lodi. A tak prosím zvažme to, zdali jim chceme jejich život komplikovat a zdali chceme přijímat takovéto zákony, aniž by byla stanovena určitá mez, která by nám umožnila říci: tak ano, v malých obcích nebudeme jejich starosty zatěžovat plněním. Velké obce si s tím samozřejmě určitě poradí. Pro malé obce žádám o vaši shovívavost a zdravý rozum.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zahradníkovi. Měl jsem zájem ukončit rozpravu. Není tomu tak, mám přihlášené další zájemce včetně přednostních práv, ale přednost má faktická poznámka paní poslankyně Věry Jourové. Prosím, paní kolegyně, máte slovo k faktické poznámce. Poté s přednostním právem pan kolega Stanjura.

  • Poslankyně Věra Jourová: Pane předsedající, dámy a pánové, já se určitě vejdu do krátkého času. Chtěla bych říct, že to, co chceme po starostech, respektive po pracovnících veřejné správy, to není něco, co chceme pro stát. Chceme to pro veřejnost. Chceme to pro veřejnost v rámci transparentnosti a ta něco stojí. Chtěla bych říct, že budeme iniciovat pozměňovací návrh, aby se ještě zohlednilo to, že v zákoně o zadávání veřejných zakázek musí zadavatel uveřejňovat ještě subdodavatele a konečnou cenu, takže toto budeme sjednocovat. A tady právě u odbourání povinnosti zveřejňovat na profilu zadavatele nějaká úspora činnosti nastane.

    Zákon nemá přece řešit jen korupci, má řešit i úspory. Já jsem si vytáhla dopady zákona, který byl přijat na Slovensku v roce 2011, a tam jsem se dočetla, že hned v prvním roce po přijetí zákona klesly náklady na veřejné zakázky o celou třetinu a u dopravních staveb až o polovinu. Paní bývalá premiérka Radičová oznámila, že jenom na Úřadu vlády byla v prvním roce úspora 3,5 mil. eur. Takže prosím poměřme si to, že to něco bude stát, ať už v lidské síle, nebo v penězích, a to, že se taky něco uspoří. Samozřejmě étos transparentnosti a potírání korupce je tady také důležitý. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Jourové i za dodržení času. Slova se ujme s přednostním právem pan předseda klubu ODS Stanjura. Připraví se pan kolega Adamec. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná bych začal tím, že navážu na vystoupení kolegyně, která hovořila před chvílí. Možná by stálo za to zeptat se na Slovensku, jak často a kdo do toho registru chodí. Já vám garantuji, že do toho nebude chodit veřejnost, ale lobbisté a bude to jedna z činností, na kterou se budou firmy a konkurenti, zejména ti, kteří konkurují městským firmám, objednávat. Budou tam chodit mnohem častěji než samotná veřejnost, protože stačí, když to zveřejní daná radnice. Lidé, kteří v tom daném městě jsou, dobře vědí, jestli to kupují předraženě nebo nepředraženě a nemusí mít pro to důkaz, aby to bylo na jiném konci republiky. (V sále je hluk.)

    My jsme velká politická strana, která má stovky starostů a místostarostů, a nejsou to jenom hlavní město Praha, statutární města nebo takzvané trojkové obce, kterých je 205. Ze statistiky, kterou máte všichni k dispozici, máme celkem takřka 500 obcí, které mají méně než sto obyvatel. Jestliže budeme počítat zhruba 9 tisíc výnosnost z RUDu, a říkám, berme to přibližně, protože každý rok je trošku jiný, tak tyto obce, těchto 500 obcí má celkové příspěvky z našich daní 900 tisíc ročně. Tak si řekněme, jaký je to prostor k tomu, aby tady nehospodárně hospodařily a utrácely desítky, stovky tisíc či miliony. Pokud si vezmu jeden průměrný plat v České republice, zaokrouhlím to směrem dolů a řeknu, že je 24 tisíc korun, a spočítám k tomu i odvody, tak tato obec, pokud má jednoho pracovníka, teď nemluvím o starostovi, vydá 382 tisíc na plat a z 900 tisíc zůstane 512 tisíc. Bez počítače, bez úředních hodin, bez aparátu. A my říkáme, že aby to bylo transparentní, tak musí poslat chudák pan starosta nebo jedna pracovní síla někam kopii smlouvy, aby smlouva byla účinná.

    Pan předkladatel ví, že se s ním o tom přu už řadu měsíců či let, a dneska řekl větu, asi ji myslel vážně - pokud jsem ji špatně pochopil, tak to neberte jako útok, ale jako vysvětlení -, že to přece nemusí být podepsaná smlouva. Stačí to v teoretické podobě bez podpisu a razítka. Tomu já tedy nevěřím. Kdo bude kontrolovat, že to, co je vystaveno, je skutečně finální verze? A tou finální verzí je skutečně jenom ten podpis. Tu udělá rada města drobnou změnu, tu udělá zastupitelstvo města drobnou změnu, přestože v podkladových materiálech smlouva je samozřejmě ve wordu nebo v něčem jiném. Nežijte v představách velkých radnic, jak se žije na malých obcích. Zvažte vy, kteří pro to chcete hlasovat, ve druhém čtení podporu výjimky pro malé obce a veďme debatu o tom, co je to malá obec. Jestli je to podle typu činností, podle počtu obyvatel nebo podobně. My máme 1 056 obcí, které mají mezi 100 a 200 obyvateli. 1 056. To už je s těmi prvními 1 500 obcí, které jedny dostávají, když uvedu jenom tu horní hranici, (nesrozumitelné) mají 100 nebo 200, 900 tisíc nebo 1 mil. 800 tisíc ročně včetně všech peněz na odměny starostů, zastupitelů, případných úředníků. 1 500 obcí. Opravdu je chceme zatížit? Opravdu věříme tomu, že špatně hospodaří a díky tomu zákonu o 30 % ušetří své náklady? Pokud tomu někdo věří, dobře, nemám mu to jak vyvrátit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Pan kolega Ivan Adamec ještě počká, protože se s přednostním právem přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík. Pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já při vší úctě ke svému ctěnému kolegovi Stanjurovi chci prostřednictvím pana předsedajícího říct, že mě dojímá starost Občanské demokratické strany o malé obce. Já jsem ve vedení jedné malé tisícihlavé obce už dvanáctý rok. Byl jsem ten, kdo tady bojoval za malé obce v rozpočtovém určení daní. Byla to moje obec, která zažalovala tuto zemi k Evropskému soudu pro lidská práva za daňovou diskriminaci malých obcí.

    Já vám chci říct prostřednictvím pana předsedajícího, že malé obce registr smluv určitě vydrží. Vydržely totiž mnohem horší věci. A registr smluv není samoúčelný. Jestli chceme potírat korupci v této zemi, tak registr smluv není jenom o zveřejňování těch smluv a o boji proti korupci. Registr smluv může způsobit to, že po čase se dostaneme k jednotkovým cenám, že konečně budeme vědět, že se v této zemi staví metr čtvereční chodníku za tolik a tolik peněz v průměru, metr čtvereční dálnice za tolik a tolik peněz. A to je zásadní informace, která za těch pár minut času i v malých obcích stojí. Pro mě jako zastupitele obce je to strašně cenná informace, když vím, že můj starosta vyprojektoval ten a ten chodník za tolik a tolik peněz, že můžu vědět, že průměrná cena toho chodníku v České republice je tolik a tolik a můžu se svého starosty ptát, proč je ten náš chodník dražší! Děkuji. (Potlesk ze střední části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě s faktickou poznámkou pan předseda klubu Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci jen připomenout, že já a Petr Gazdík jsme společně prosadili změnu rozpočtového určení daní, takže jsme tak v názorové shodě nebyli. Ale ty průměry bych chtěl připomenout panu místopředsedovi prostřednictvím jiného pana místopředsedy. To je takové to klasické - já sním kuře, vy nic a v průměru jsme měli půl kuřete. Jestli věříte tomu bez toho, abyste znal, v jakém stavu je stavební podloží, jaké je okolí, že dostanete nějakou průměrnou cenu metru čtverečního chodníku, tak se prostě mýlíte. Pokud nebudeme mít srovnatelné podmínky geografické, technologické, jestli opravujete chodník, jestli ho opravujete po pěti letech, nebo po třiceti letech, tak vám ta cena nic neřekne. Maximálně řeknete, že starosta to mohl udělat lépe a levněji. Každý známe zastupitelstva, naše experty, kteří vědí, že město vždycky mohlo levněji koupit nebo za lepší cenu prodat. A vždycky najdete soudního znalce, který vám to otiskne, dá vám tam razítko a řekne - podle mého názoru to město mohlo lépe prodat nebo lépe koupit.

    Chci jenom připomenout, že zastupitelstva vědomě činí neekonomická rozhodnutí. Pokud chceme mít registr smluv, tak já navrhuji, abyste posoudili privatizaci bytového domu v jednotlivých městech a obcích a posoudili ekonomickou výhodnost toho, co se vlastně dělo, zda se to prodávalo za cenu obvyklou, nebo ne, protože v každém městě, nebo skoro v každém městě, je zásadní rozdíl, když ten byt prodává soukromý vlastník, nebo město. A jak to, že vám to nevadí, že to není za cenu obvyklou, protože to je politické rozhodnutí a tak to má být. Má si to ta obec rozhodnout sama. Zvolení zastupitelé si mají politicky rozhodnout, jestli to bude za cenu tržní, nebo za cenu dotovanou. Na to vám žádný registr smluv včetně cen prodeje bytů nic neodpoví. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní poslední přihlášený pan poslanec Ivan Adamec. A mám ambici uzavřít rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Doufám, že nebudu impulsem pro další rozpravu. Jinak bych chtěl spolusedícímu kolegovi Petru Bendlovi říct, že předkladatel je starostou Semil, což je městečko ve východních Čechách původně. Je to můj kolega, já jsem z Trutnova.

    Jednotková cena. Prosím vás, vím, o čem tady kolega Stanjura mluvil. Je to velký problém, se kterým dnes bojujeme, všichni se toho chytají. A možná byste se divili, kolik trestních oznámení na základě takto stanovené ceny bylo podáno.

    Ale já jsem chtěl mluvit o něčem jiném. Já jsem chtěl říct, že já jsem nepodepsal Rekonstrukci státu a ani ne tak z důvodu toho, že bych nesouhlasil s většinou myšlenek, které tam byly, ale nesouhlasil jsem s tou firmou. A navíc si myslím, že když někdo předkládá jako poslanec návrh, který mu předkládá někdo jiný, tak je to klasický lobbismus, a že ta skupina, která to dělá, by se měla přihlásit do politické soutěže a podat si to sama. To je můj názor. To, že tady padlo, že se to blíží skoro stalkingu, jak tady říkal pan kolega, tak na to vám můžu odpovědět. A to byly ty důvody, proč já jsem to nepodepsal, i když s řadou věcí mohu souhlasit.

    A ještě tady platí jedna myšlenka. Víte, cesta do pekel skoro vždy bývá vroubena samými dobrými úmysly. A já bych nerad, abychom právě k tomuto došli. Protože úmysl je jedna věc a realita potom může být druhá.

    Já jsem tady ve Sněmovně nebyl, když se schvaloval zákon o svobodném přístupu k informacím, tzv. stošestka. Někteří tady byli. Určitě si vzpomínáte, jaký to byl převrat ve veřejné správě. Já vám můžu říct, jak to funguje dneska. Dneska se ptají maximálně občanští aktivisté a nechtějí platit, ale to jim nezazlívám, protože oni jsou prostě občanští aktivisté. Nicméně oni to mají i pro svůj profit. Jinak se ptají konkurenční firmy. Nikdo jiný. Je to pravda. Můžu vám říct - dvoutisícové město - mám cca deset žádostí do roka, z toho osm je firemních, dvě jsou možná aktivistické. Myslím, že totéž bude platit o tom registru. Ale nechci to samozřejmě hodnotit.

    Myslím, že ten registr - proč ne. Je to otázka míry, a to už tady padlo, od jaké částky, kdy a s jakými úmysly. Také aby nám to neudělalo to, že skutečně se nám přestane hýbat ekonomika v určité části odvětví České republiky.

    Jinak možná takovou závěrečnou myšlenku. Víte, já jsem zastáncem toho, že zveřejňovat se má všechno, protože stejně když někdo něco chce, tak se to dozví. A nejhorší varianta je ta, že něco chci utajit. Takže já když chci něco utajit - a já to nedělám, prosím vás, nechytejte mě za slovo - tak zveřejním absolutně všechno.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Adamcovi. Nemám žádnou písemnou přihlášku ani přihlášku z místa. Pokud je tomu tak, tak bych rozpravu uzavřel.

    Požádal bych zástupce navrhovatele a zpravodaje o závěrečná slova. Nejdřív zástupce navrhovatele pan kolega Farský. Prosím, pane poslanče, vaše závěrečné slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Chtěl bych všem, kteří zde diskutovali, moc poděkovat za to, že věnovali čas diskusi a studiu tohoto návrhu. Doplnil bych jenom pár věcí, které bych nerad, aby zůstaly v éteru a nebyly nějakým způsobem vysvětleny.

    Nejprve ta osobní. Jsem skutečně sedmým rokem starostou města Semily a všechno zveřejňujeme. A to, co to přináší, je určitě větší důvěra obyvatel ve správu věcí veřejných. Jsem přesvědčený, že to za to stojí. Rozpočet Semil je před přerozdělením někde kolem 135 mil. korun. Je to devítitisícové město trojkového typu.

    Co se týká samotného legislativního návrhu, tak samozřejmě je možný variantní, byly to i návrhy vlády, které sem přicházely v minulém volebním období, jistě si vzpomenete na zákon o odměňování, ve kterém tyto varianty byly přímo Sněmovně předloženy, toto nevylučuje. Souhlasím s tím, a on to i návrh zákona předpokládá, že bude otevřena diskuse o limitech. Předpokládám též diskusi u limitu objednávek a faktur, protože se domnívám, že stanovovat limity u smluv je ve skutečnosti komplikovanější než zveřejňovat všechny smlouvy. Jak budete určovat, jestli je to za dobu plnění, jestli po určité době fungování smlouvy se přesáhne předpokládaný limit, bude se zpětně schvalovat, zveřejňovat, bude to znamenat, že se bude tímto napravovat stav nebo bude neplatnou? Může být i samozřejmě diskuse a od toho jsme Poslaneckou sněmovnou a právě proto to dnes nebylo navrženo ke schválení v prvním čtení, aby diskuse v rámci výborů byla možná, v rámci poslaneckých klubů, a jsem jí otevřen.

    Co jsem zmínil ve své úvodní řeči a co je diskutováno, ale je to tím šémem, tím, co dává funkčnost tomuto zákonu a z pouhých byrokratických obstrukcí z toho vytváří účinný nástroj je právě ta účinnost. Pokud ta by tam nebyla, tak zákon ztrácí smysl a nebavme se prosím v tu chvíli o registru smluv, ale bylo by to skutečně jen další obtěžování, které by efekt nepřineslo.

    Ze své pozice jak starosty obce s rozšířenou působností, tak i v rámci dalších diskusí se starosty jsem se x-krát s nimi bavil o administrativní náročnosti, o tom, jak ji maximálně snížit. Po debatě jsme vždycky došli k tomu, že to za to stojí. Že pozitiva, která to přinese, jsou i u malých obcí větší než to, co do toho věnují. Já nemusím mluvit o teoretických odhadech času, já můžu uvádět ty praktické, protože se k tomu, ať už příklad Semil, přidaly. Skutečně zveřejnění smlouvy trvá v průměru pět minut, což když jsme propočetli, kolik je z objemu práce, který je vydán úřadem, tak je to jedna třítisícina času, který věnuje čas, je čas který si vyžádá registr smluv. Když to počítali na Libereckém kraji, který v rámci registru smluv funguje zkušebně už rok, a tady upozorňuji na ty některé, tady zazněly námitky k tomu, že snad by nemusel být funkční samotný registr smluv - on už funkční dneska je, už rok jede v provozu, který můžeme nazývat zkušebním, ale zároveň je možné ho okamžitě spustit do ostrého provozu, tak na Libereckém kraji ten čas vyčíslili dokonce jednou desetitisícinou času, kterou věnují jiné správě věcí veřejných.

    Diskutovali jsme tady nejvíc asi obce. Chtěl bych uvést, že objem financí, který bude zveřejňován v registru smluv, tak z 90 % jsou to finance mimo obce. Celou velkou diskusi, kterou jsme tady vedli, je o deseti procentech financí veřejných prostředků, s kterými nakládají obce. To není malá částka. Zároveň si dovedu si nad tím (představit) diskusi o tom, v jakém objemu to bude, protože to skutečně není to rozhodující. Malé obce nejsou skutečně ty, u kterých by byl zásadní problém.

    A snad jenom pro ty, pro které Rekonstrukce státu je rudým hadrem: Tento zákon a návrh tohoto zákona je starší než Rekonstrukce státu. Není to tak, že by nějací lobbisté přinesli tento návrh zákona, mimochodem nad jehož zněním pracoval tehdejší náměstek ministra spravedlnosti pan František Korbel a autor občanského zákoníku pan profesor Eliáš. To jsou ti v uvozovkách lobbisti, s kterými jsem na přípravě tohoto návrhu zákona pracoval. Myslím si, že to jsou ti nejlepší z těch, kteří k dispozici v Čechách jsou.

    Takže to snad jen na doplnění. Ještě jednou moc děkuji všem, kteří v diskusi vystoupili, a těším se, že před samotným schválením zákona mnoho plodných diskusí ještě proběhne.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci předkladatelů a žádám o závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane kolego, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych krátce zhodnotit dnešní velmi plodnou diskusi. Myslím si, že byla přínosná a že tak jak jsme slyšeli zde všichni, co tu sedíme napříč politickým spektrem, v zásadě nikdo nemá nic proti principu navrhovaného zákona, ale jsou tady určité drobnosti v uvozovkách či jednotlivosti, které by se měly dále řešit, nejlépe logicky na ústavněprávním výboru.

    Myslím si, že výtky jsou relevantní, protože to jsou výtky nejenom podložené nějakou právní analýzou nebo praxí z vedení ať už malého, menšího, velkého nebo většího města, prostě výtky lidí, kteří se tím zákonem zabývají a kteří mají nějakou zkušenost. Poslouchal jsem velmi bedlivě a zjistil jsem, že v zásadě všechny strany, ať už budoucí koaliční, nebo opoziční, jsou pro ten princip. Ale já jsem ve svém původním, prvním zpravodajském vystoupení lehce kritizoval již zmíněnou iniciativu Rekonstrukce státu. Podíval jsem se na facebookovou stránku této organizace, která chce páchat dobro, i když leckdy vám míří revolverem na hlavu. Touto umanutostí mi lehce připomínají jehovisty. Nicméně podíval jsem se na jejich internetovou stránku a musím říci, že je nějaká diskuse a názory odborníků, právníků, zastupitelů, starostů nezajímá.

    Já vám jenom přečtu, jak byste měli dneska hlasovat a jak byste se měli dále zabývat tímto zákonem, protože to doporučuje Rekonstrukce státu, a myslím, že 140 nebo 160 členů Poslanecké sněmovny podepsalo závazek spolupráce s Rekonstrukcí státu. Takže vám přečtu, jak byste měli postupovat dál a to v zásadě vypovídá o všem. Když jsem se podíval na jejich facebookový profil, tak nejenom že mi teď nadávají díky mému vystoupení, že jsem nějaký blabla, protože to je u nich největší nadávka, ale vytýkají mi, že si máme všímat Zemana, jak se do všeho montuje, a nemáme útočit na tuto bohulibou organizaci. Já si myslím, že tak jak bychom neměli brát s povděkem počínání Zemana, pana prezidenta Zemana, pardon, který se občas dle mého názoru pohybuje na hraně Ústavy, tak bychom se neměli nechat svázat názory nějaké, a nemyslím to zle, ale názory jedné organizace. Protože samozřejmě to není o organizaci, ale je to právě o vás, o starostech, o právnících a o odbornících.

    Takže doporučení Rekonstrukce státu k návrhu zákona o registru smluv: "Návrh zákona o registru smluv považujeme za kvalitní a doporučujeme jeho další projednávání. Doporučujeme uspořádat pracovní seminář poslanců a odborníků, který by se věnoval dvěma bodům, o kterých se v souvislosti se zákony vede debata, a sice právním důsledkům tzv. sankce neplatnosti a také dopadu zákona právnické osoby ovládané státem a samosprávami. Na základě našich dosavadních analýz nicméně předpokládáme, že zásadní úprava návrhu nebude potřeba. Zdůrazňujeme, že většina námitek vychází z neznalosti připravované právní normy." Takže toto je pohled občanské společnosti, která chce páchat dobro, na případné výtky.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpestření závěrečného slova ve zpravodajské zprávě a přistoupíme k návrhů na hlasování. Ještě předtím oznámím náhradní kartu. Pan kolega Karel Rais má náhradní kartu číslo 17.

    Než budeme hlasovat, jenom zkontrolujeme s panem zpravodajem předložené návrhy. ***

  • Poslanec Jan Chvojka: Já jsem ještě, pane předsedající, zapomněl - byly na mě dotazy a prosby, jestli bych mohl navrhnout přikázání tisku do hospodářského výboru, jestli tak mohu učinit takto ještě?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Můžete samozřejmě tak učinit ještě kdykoliv v tuhle chvíli. (Posl. Chvojka: Dobře, děkuji.) Takže hospodářský výbor. Ale nejdříve budeme hlasovat návrh o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů, který předložila v rozpravě paní poslankyně Helena Válková, jestli jsem neevidoval žádný jiný návrh.

  • Poslanec Jan Chvojka: Jestli můžu, pardon, skočit, já jsem zaslechl názor na 90 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne. Zákon o jednacím řádu hovoří o prodloužení až o 30 dnů, to znamená 60 plus 30 je 90, čili to je celková lhůta k projednání.

  • Poslanec Jan Chvojka: Tak jsme na stejných číslech!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jsme na stejných číslech. Stejně tak, jako když vy jste komentoval Rekonstrukci státu. U nás se to učilo v teorii státu a práva jako skupiny nátlaku. Takže v tomto ohledu je nám jasno.

    Pokud nemáte jiný návrh k hlasování, pane zpravodaji, nechám odhlasovat prodloužení lhůty k projednání. (Posl. Chvojka souhlasí.)

    Prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů a budeme hlasovat v hlasování číslo 8, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování číslo 8 z přítomných 181 poslanců pro 152, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Pan zpravodaj navrhl výbor hospodářský. Ptám se: má ještě někdo jiný návrh? Ano, prosím, tady jsou další návrhy. Prosím, paní kolegyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Doporučuji také projednání ve výboru kontrolním.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další návrh? Prosím.

  • Poslanec Václav Horáček: Vážený pane předsedající, protože samozřejmě se to velice dotýká měst a obcí, navrhuji ještě výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan kolega Kováčik se vzdává slova. Můžeme tedy hlasovat postupně, jak byly návrhy podány.

    Nejdříve v hlasování číslo 9 návrh na přikázání ústavněprávnímu výboru. Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro ústavněprávní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 9 z přítomných 182 poslanců pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    V hlasování číslo 10, které jsem zahájil, budeme hlasovat výbor hospodářský. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 10 z přítomných 182 pro 154, proti nikdo. Návrh byl schválen.

    Dalším návrhem je návrh na výbor kontrolní. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 11 a ptám se, kdo je pro přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 182 pro 150, proti 1. Návrh byl také přijat.

    Zatím poslední návrh je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 12, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 poslanců pro 159, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Tím jsme prohlasovali všechny návrhy. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu, výboru hospodářskému, výboru kontrolnímu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Lhůta k projednání byla prodloužena o 30 dnů, po 90 dnech se tedy můžeme zabývat druhým čtením tohoto návrhu. Děkuji zástupci předkladatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 2.

    Dalším bodem jednání je bod číslo 3, resp. body 3 a 4, protože se týkají stejné věci, resp. věci, která se týká Nejvyššího kontrolního úřadu, a to nejprve jako ústavní zákon a potom jako zákon samotný. V této souvislosti požádal předsedu Poslanecké sněmovny prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Ing. Miloslav Kala o přítomnost a případné vystoupení na půdě Poslanecké sněmovny. Podle § 52 odst. 3 se schůze Poslanecké sněmovny mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li Sněmovna souhlas. Předsedající jim může udělit slovo.

    V této souvislosti tedy je třeba přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s účastí prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly při projednávání bodu 3 a 4, sněmovní tisk 43 a 44."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 13 a ptám se, kdo je pro přítomnost prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 13 z přítomných 180 poslanců pro 131, proti nikdo.

    Žádám tedy službu, aby přivedla pana prezidenta Miloslava Kalu. (Pobavení.) Myslím tím do jednacího sálu Poslanecké sněmovny. Vítám tady mezi námi pana prezidenta. Prosím, pane prezidente, posaďte se.

    Budeme pokračovat řádným jednáním. Nejdříve se budeme zabývat bodem číslo

    Stanovisko vlády ke sněmovnímu tisku 43 jste obdrželi jako sněmovní tisk 43/1. Nejprve žádám, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Stanislav Polčák. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo, za udělené slovo. Já bych si dovolil v této části svého stanoviska být možná trochu obšírnější, byť jsem tak původně neplánoval.

    Chci nejprve zdůraznit, proč se touto novelou Ústavy zabýváme. Je to zejména proto, že v minulém volebním období došlo k neschválení této novely Ústavy rozšiřující kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, a to na půdě Senátu. K překvapení tehdejší politické reprezentace zákon, nebo novela Ústavy spolu s prováděcím zákonem prošla Poslaneckou sněmovnou tak, že tedy byla přijata napříč politickým spektrem a rozšiřovala kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu po řadu měsíců, možná až dokonce více než roku, jednání zástupců politických stran. Tento ústavní kompromis, který byl dosažen zde na půdě Poslanecké sněmovny, jak jsem již znovu zdůraznil, tedy napříč politickým spektrem, ovšem nebyl potvrzen v Senátu a Senát se proti této změně Ústavy postavil a novelu Ústavy odmítl. Senát je ve věcech novely Ústavy, resp. změn ústavního pořádku, nepřehlasovatelný, a tudíž nedošlo ke schválení tisku tehdy pod číslem 351 a 352, neboť tedy novela Ústavy byla odmítnuta. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Polčákovi. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Kořenek.

  • Poslanec Petr Kořenek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já provedu pouze krátké shrnutí.

    Projednáváme sněmovní tisk 43 a 43/1, což je stanovisko vlády. Jedná se o novelu Ústavy České republiky, zákon 1/1993 Sb. Předmětem úpravy je rozšíření rozsahu ústavních kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle návrhu by Nejvyšší kontrolní úřad nově získal kompetenci ke kontrole hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmů a výdajů jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony o hospodaření s majetkem veřejných institucí, o nichž tak stanoví zákon, a to v zákonem stanoveném rozsahu hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, o nichž tak stanoví zákon. Tento tisk je doprovázen tiskem 44, který navrhované rozšíření ústavních kompetencí promítá do zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a který budeme projednávat v následujícím bodu.

    Projednávaný tisk je s drobnou úpravou totožný se sněmovním tiskem 969 z minulého volebního období, který však Sněmovna již neprojednala. Historie tohoto tisku ovšem sahá dále, neboť obdobný návrh byl v minulém volebním období rovněž projednáván jako sněmovní tisk 351. Tento tisk, jak již bylo konstatováno, ale nezískal podporu v Senátu.

    Vláda ve svém stanovisku vyslovila s projednávaným návrhem zákona souhlas, doporučila však v dalším legislativním procesu zohlednit několik připomínek. Za prvé, zpřesnění návrhu v souvislosti s jeho dopadem na oblast hospodaření veřejných vysokých škol. Za druhé, vláda rovněž navrhuje změnit pojem veřejná instituce za pojem, který se objevil v původních návrzích, totiž právnická osoba veřejnoprávní povahy. Za třetí, dle vlády také není vhodné omezit kontrolní pravomoci ve vztahu k územně samosprávným celkům pouze na přezkum zákonnosti.

    Mé stanovisko jako zpravodaje je, že se domnívám, že tento sněmovní tisk by měl být propuštěn do druhého čtení, tak aby mohla proběhnout odborná debata nad jeho zněním a byl zároveň vytvořen prostor pro jednání se Senátem nad podobou návrhu, který bude přijatelný pro obě komory Parlamentu České republiky. Zároveň doporučuji přikázat mimo ústavněprávní výbor také výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru kontrolnímu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Petru Kořenkovi. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu jako host. Pane prezidente, prosím, máte slovo.

    Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především vám chci poděkovat za možnost vystoupit k projednávaným tiskům 43 a 44, to je návrhu změn Ústavy a návrhu změny zákona 166/1993 Sb.

    Považuji za nutné na úvod říci, že NKÚ není iniciátorem myšlenky rozšířit svoji působnost, kompetence nebo postavení. Na četné dotazy, které dostáváme, odpovídáme, že doporučujeme respektovat mezinárodní doporučení dané především Limskou deklarací. To zní: "Všechny finanční operace s veřejnými rozpočty mají podléhat kontrole příslušného účetního dvora, bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se to odráží ve státním rozpočtu."

    Tato myšlenka se ostatně stala součástí volebních programů některých stran. Dovolte namátkou některé z nich citovat: "Rozšíříme pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů." Nebo: "Podpoříme novelu Ústavy a zákonů o NKÚ, která rozšíří kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Česká televize, Český rozhlas, veřejné vysoké školy, Česká národní banka a další." Tyto předvolební proklamace se koneckonců promítly i do koaliční smlouvy, v níž výslovně stojí "rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů".

    Návrh, který teď projednáváme, nenaplňuje závazek, který jste dali svým voličům. Do značné míry se sice překrývá s návrhem projednávaným Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v jejím předchozím volebním období. Ten jsme považovali za krajní kompromisní řešení. Když ovšem říkám do značné míry, narážím na jeden velmi podstatný detail. Předložený návrh výslovně zakazuje kontrolu hospodárnosti a účelnosti nakládání s majetkem obcí, měst a krajů, tedy zakazuje něco, co nyní NKÚ u státních a evropských prostředků kontrolovat může. Navrhované omezení působnosti NKÚ pouze na kontrolu souladu se zákonem pokládám proto nejen za nedostatečné, ale odporující Limské deklaraci i slibům, které jsem v úvodu své řeči citoval. Nejedná se tedy o rozšíření, ale o omezení současných pravomocí NKÚ.

    Dovolte mi toto tvrzení blíže vysvětlit. Jak jsem řekl, podle navrhovaného znění ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) a § 4 odst. 2 návrhu má NKÚ provádět kontrolu hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmů a výdajů jejich rozpočtů pouze z hlediska souladu se zákony. Tento přístup je předkladateli odůvodňován zejména odkazem na článek 101 odst. 4 Ústavy České republiky, podle kterého může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, pouze vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych vás upozornil na některé problémy, které se pojí s tímto návrhem.

    Jak už tady bylo řečeno, poslanci ANO, TOP 09 a KDU-ČSL předložili prakticky totožný návrh, který už předkládala vláda v minulém období a který, jak jsme slyšeli, nebyl přijat Senátem, dokonce bych řekl, že byl silně kritizován Senátem, a to ne z politických důvodů, ale především těmi senátory, kteří mají zkušenost s komunální a krajskou politikou. A nakonec tento návrh nebyl přijat ani Poslaneckou sněmovnou.

    Připomeňme si znovu a podtrhněme si některé problémy, které nepochybně vyvstanou. Návrh zvyšuje zatížení obcí kontrolami. Podle návrhu má být nově kontrolováno Nejvyšším kontrolním úřadem hospodaření obcí, které už dnes přece prochází důkladnou kontrolou. Obce jsou kontrolovány značným množstvím orgánů, připravují audity, kontroly provádějí finanční úřady, dotace jsou kontrolovány příslušnými ministerstvy, u evropských dotací probíhají kontroly řídicími orgány, hospodaření obcí je kontrolováno i krajskými úřady. Kontrola ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu je další z řady těchto kontrol, která velmi zatěžuje obce. Z hlediska faktického výsledku je to jenom posílení duplicity v kontrolách, nebude to mít žádný velký přínos.

    Nemůže to mít, a to je druhý bod, předpokládaný preventivní efekt. A nemůže to mít preventivní efekt čistě z kvantitativního hlediska. Návrh přece nepočítá s navýšením kontrolních akcí Nejvyššího kontrolního úřadu ani s navýšením jeho rozpočtu, což je samozřejmě dobře. Zároveň však návrh počítá s rozšířením kontrolovaných osob o 6 250 municipalit, 14 krajů, blíže neurčený počet obchodních společností s majetkovou účastí samospráv atd. Když si vezmeme, že ročně provede Nejvyšší kontrolní úřad zhruba 40 kontrolních akcí a zkontroluje asi 350 subjektů, tak kdyby se Nejvyšší kontrolní úřad polovinou své kapacity zaměřil na hospodaření obcí, připadne kontrola na jednu obec zhruba jednou za 300 let. Takováto četnost kontroly prostě nemůže, v žádném případě nemůže, působit jako prevence nějakého případného nekalého hospodaření.

    Další věc, která je velmi důležitá. Náklady na součinnost s kontrolory obcím nikdo nehradí. A dámy a pánové, kdo máte nějakou zkušenost se řízením instituce, víte, že kontrola, každá kontrola s sebou nese dodatečné náklady. Je nutno vyčlenit prostor pro kontroly, zaměstnanci musí spolupracovat, nemohou se tak několik dní věnovat své agendě a tuto zátěž stát obcím nerefunduje a případnou refundaci neřeší ani poslanecký návrh.

    Na závěr to naprosto nejpodstatnější. Já patřím k těm poslancům, kteří nebyli v minulosti starosty, ale patřím také k těm poslancům, kteří řídili instituce. Řídil jsem jich několik a mohu vám říct, že velkým problémem je dnes duplicita kontrol a množství kontrol, které je už skoro nezvladatelné. Stejná záležitost bývá už nyní duplicitně, nekoordinovaně kontrolována různými orgány, mnohdy s odlišným výsledkem. Před jakýmkoliv rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu musí předcházet a musí být řešeno toto množství kontrol ze strany státu jako celek, aby i ve výsledku u obcí nedocházelo k dalším duplicitám. Musíme nejprve provést důkladnou analýzu současného systému kontrol, jeho duplicitních míst a navrhnout kroky, které povedou k optimalizaci tohoto systému. Tato analýza dnes chybí. Návrhy na optimalizaci nemáme, a proto je návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu vůči samosprávám postaven na vodě a postrádá rozumné zdůvodnění. Jenom tím obce zatížíme. Tím prvním krokem, který bychom měli udělat, je provést koordinaci kontrol tak, aby si s tím obce mohly poradit, aby ve výsledku měly kontroly vůbec nějaký efekt.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. S faktickou poznámkou se přihlásil zástupce navrhovatelů pan poslanec Polčák. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já musím v této části debaty na to zareagovat, protože vzhledem k počtu přihlášených je myslím důležité, aby to nezapadlo v hromadě přihlášek.

    Je třeba říci, že ODS v minulém období zde v této Sněmovně hlasovala pro přísnější verzi, než kterou dnes vy tady kritizujete, pane předsedo Fialo prostřednictvím pana místopředsedy. Kromě toho z jednoduché matematické úvahy vychází, pokud pan prezident Kala je proti tomu, aby obce byly takto kontrolovány pouze z hlediska souladu se zákony, a zároveň pan předseda Fiala je vůbec proti tomu, aby obce byly kontrolovány, tak mi z toho jednoduchou úvahou vychází, že ten návrh je správný a že jde správným směrem.

    Za druhé musím říci, že ten soulad se zákony, kdy obce nebo územně samosprávné celky jsou kontrolovány pouze z hlediska souladu se zákony, tak toto bylo předmětem i té schválené novely Ústavy, kterou jsme zde schválili, a nemá pravdu pan prezident Kala, že toto ustanovení v té původní předloze nebylo. Podívejte se na § 3 původní předlohy 351. My jsme museli reagovat na námitky ze strany Senátu, protože Senát je nepřehlasovatelný, tudíž jsme kontrolu pouze u obcí snížili na tu úroveň, která je dnes obsažena v návrhu. A pojďme o tom diskutovat, ale neříkejte, že celý návrh je špatný. Já mám totiž pocit, že zde jde úplně o něco jiného - aby se ta kontrola co nejdále oddalovala a aby různé dopravní podniky a jiné firmy se státní institucí byly dále eldorádem toho, co dnes tam probíhá. Děkuji mnohokrát.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A teď už tady máme další řádně přihlášené. Pardon. K faktické poznámce pan poslanec Bendl. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Tady přece nikdo neřekl, že obce nejsou kontrolovány. Tady naopak padlo, že jsou obce kontrolovány v jedné věci několika institucemi najednou. A to, o čem se tady vede spor, to, co hrozí, je, že NKÚ kontroluje zákonnost, ale rád by kontroloval takzvanou - několikrát jsem si tu napsal - hospodárnost a účelovost. Pak žádná zastupitelstva nepotřebujeme. Pak nepotřebujeme žádné volby, žádnou demokracii. Ale padalo to tady z úst pana prezidenta NKÚ a to považuji za velmi nebezpečné. Je, přátelé, účelné a hospodárné třeba fotbalistům, sokolům, včelařům a já nevím komu pronajmout tělocvičnu třeba za 10 korun na hodinu někde? Je to hospodárné? Ale je to účelové?

    Já myslím, že zákon směřuje někam, kam směřovat nemá. Jestliže by měl být někdo kontrolován, tak jak zde padlo, jednou za 300 let, pak ten systém nebude spravedlivý ke všem, ale bude se vybírat. Bude se vybírat ten, kdo bude posuzován a pak veřejně hanoben, aniž by to u soudu jakýmkoli způsobem uspělo. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou se přihlásil pan předseda ODS pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Pane předsedající, tady byly naznačeny nějaké motivy, které musím jednoznačně odmítnout. Ta moje výhrada vychází ze zkušenosti. My zavádíme stále nové a nové systémy kontrol, které nakonec k ničemu nevedou, ale vedou - nebo nemají žádný pozitivní efekt. Jediný efekt, který mají, je, že instituce mají stále větší obtíže se věnovat své činnosti, ale věnují se tomu, aby uspokojily nároky jednotlivých kontrolorů a kontrolních institucí, a to je naprosto špatné.

    Mohu vám říct svoji zkušenost, což musím udělat prostřednictvím pana předsedajícího. Když jsem byl rektorem Masarykovy univerzity, tak jsem zahajoval ročně přes 40 kontrol. To máte skoro každý týden jednu kontrolu. A to znamená vyčlenit pracovníky, vyčlenit místnosti. Na ministerstvu školství měl NKÚ svoje místnosti a seděli tam neustále.

    My přece musíme přemýšlet nad tím, jestli ty kontroly jsou efektivní. Přece nebudeme pokračovat v té praxi, že dáváme kontrolní pravomoci dalším a dalším orgánům, rozšiřujeme kontrolní pravomoci jednotlivých orgánů, neustále se všichni kontrolujeme a pro samou kontrolu už nejme schopni efektivně fungovat. Toto je pro obce velmi nebezpečné, protože je to mimořádně zatíží, a tak k tomu musíme přistupovat.

    Znovu opakuji, obce jsou kontrolovány. Tohle není snaha, vyhnout se kontrolám. Tohle je snaha nechat obce žít a dělat to, co mají, a ne se věnovat další zbytečné kontrole.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy Petra Gazdíka, jenom z úcty k vám mé vystoupení teď už nebude ani dlouhé, ani příliš peprné. Ale můžete mi říci prostřednictvím pana místopředsedy, jak jste mohl být členem vlády Petra Nečase, která tuto kontrolu vztahovanou i na obce a města, navrhla a zavedla? Chtěla ji zavést? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Nejsem tisková mluvčí našeho pana předsedy, ale myslím si, že část členů ODS se k tomu vyjádřit může. Ano. Hlasovali jsme pro tento návrh, ale nezazněly na půdě Poslanecké sněmovny argumenty, které tady dnes zazněly z úst prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Protože v té době, když ten návrh byl předkládán, pan prezident nebyl prezidentem a úřad byl bez prezidenta. A to, že se tady vrcholný představitel tohoto úřadu vyjadřuje tak negativním způsobem k tomuto návrhu, přece je snad nějakým mementem pro nás všechny. Ten člověk byl zvolený, má legitimitu a nemysleme si jako poslanci, že tomu, proniknout pod povrch toho, co se na NKÚ děje, že tomu prostě rozumíme víc. Nerozumíme.

    Já jsem si z toho odnesla to, že se v tom návrhu mění způsob definice toho, co kontrolujme, na to, koho kontrolujeme. O ničem jiném ten návrh bohužel není. A žádnou kontrolu to neposiluje. Naopak.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a s faktickou poznámkou pan poslanec Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem se rozhodl, že si to nenechám úplně líbit, a s každým dalším vystoupením kolegy z ODS jsem více motivován v této věci hovořit. Jinými slovy, pokud pan prezident Kala tedy navrhuje, aby byla plná kontrola nad obcemi, bez ohledu na to, co řekl Senát, a vy říkáte na druhou stranu, že nad obcemi nemá být žádná kontrola, tak to vaše vystoupení, paní kolegyně Černochová prostřednictvím pana místopředsedy, mi přijde úplně zmatečné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Já už bych se nehlásil, ale chci odpovědět vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, panu poslanci. Já říkám totéž, co jsem říkal tehdy ve vládě Petra Nečase. A já jsem nebyl poslancem. Moje stanovisko se nemění a moje stanovisko k rozšiřování množství kontrol ze strany státu je stále stejně skeptické. Můj postoj je konzistentní. To jenom na vysvětlenou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Tím bych faktickou přestřelku ukončil a dostáváme se k řádným přihláškám. Jako první v řádných přihláškách je přihlášen pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážený pane prezidente NKÚ, vážené kolegyně, kolegové, ono je velmi těžké tady vystupovat po panu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, který podle mě detailně a brilantně shrnul své připomínky k návrhu zákona, který projednáváme. Zároveň pan předkladatel má pravdu v tom, že ta původní novela, kterou jsme tady projednávali v minulém funkčním období, neprošla na základě zamítnutí Senátem.

    Musím souhlasit s některými názory prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, že současný návrh omezuje kontrolu právě obcí, měst. Na druhou stranu myslím, že je nutno lépe, jednoznačněji definovat rozsah kontrolovaných osob. Protože tady opravdu zaznělo, že namísto toho, aby bylo umožněno NKÚ kontrolovat de facto skoro všechno, co se týká financí z veřejných peněz či evropských fondů, a to bez ohledu na příjemce či zřizovatele, tak je tady výčet těch institucí, které může NKÚ kontrolovat, což si myslím, že není dobře.

    Dalším problémem, který návrh neřeší a na který jsem již v minulosti upozorňoval, a už to tady také zaznělo, je nutnost při posílení kompetencí na jedné straně rozšířit anebo posílit personální a finanční možnosti NKÚ. Což si ovšem vyžádá náklady ze státního rozpočtu. Prostě bez tohoto rozšíření zůstane určený cíl k posílení transparentnosti v nakládání veřejných prostředků a vlastně kontroly těchto veřejných peněz, nebo čerpání veřejných peněz či peněz z evropských fondů, pouze na papíře.

    Poslední poznámka, kterou mám, je, že Svaz měst a obcí ČR poukazuje již na dnešní rozsah kontrol, ono to tady už taky zaznělo, a obává se v řadě jich duplicity, zejména také zvýšení nákladů. To sice z mého pohledu je možné, ale na druhou stranu je nutno brát rozšíření kompetencí kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu i na územní samosprávné celky za jistou prevenci pro samotné rozhodování představitelů těchto samospráv.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. S další řádnou přihláškou je pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych jenom chtěl otočit trošku pozornost k jinému problému, který je spojený s předloženým návrhem zákona a který se týká Ústavy ČR. Chtěl bych v této souvislosti říci, že také vnímám problém rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který tady byl otevřen již v minulém volebním období, i tu skutečnost, že vlastně nedošlo k jeho projednání, v prvém případě v tom, že se s ním neztotožnil Senát jako druhá komora našeho Parlamentu, a v druhém případě tím, že došlo k ukončení volebního období.

    Ale v této souvislosti si myslím, že asi k posílení postavení Nejvyššího kontrolního úřadu ani k průniku větší četnosti kontrol do veřejných rozpočtů nepřinese úspěch příliš cesta, která půjde extenzivním způsobem, výčtovým způsobem v ústavním pořádku ČR, a mám teď na mysli onu změnu, která je spojena se změnou Ústavy ČR, kdy je navrhováno, aby došlo k rozšíření obsahu čl. 97 odst. 1 Ústavy ČR, a sice z dikce, že NKÚ je nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plněním státního rozpočtu, na znění, kdy se konstatuje, který kontroluje, a teď tam následuje výčet pěti oprávnění. To ve svém důsledku sníží možnost potenciálně toho vlastního zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a zúží velice pragmaticky okruh kontrolovaných subjektů i potenciální další kontrolu, která se bude týkat hospodaření právě se státním majetkem, se státními finančními prostředky, a nijak to nepřinese potenciální možnost k zvýšení kontroly i ve vztahu k veřejným institucím nebo především tedy k rozpočtu územně samosprávných celků či organizací, kde mají nějaký podíl tyto veřejné prostředky.

    Z těchto důvodů si dovolím navrhnout za klub KSČM vrácení návrhu zákona předkladateli k jeho dopracování. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Zaznamenal jsem návrh na vrácení k dopracování.

    Další z řádně vystupujících je pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane prezidente, vážená vládo v demisi, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v úvodu mi dovolte, abych svoji diskusi věnoval oběma tiskům, to znamená 43 a 44, protože se týkají Nejvyššího kontrolního úřadu. Také mi dovolte, abych se vyjádřil v několika větách k tomu, co si myslím o práci Nejvyššího kontrolního úřadu.

    Za poslední dva roky, co jsem měl možnost se setkávat s kontrolními zprávami, jsem nezaznamenal jedinou zprávu, ve které by bylo konstatováno, že tato příslušná organizace, která je kontrolovaná, hospodařila správně. Vždycky byl větší, ale spíše hodně velký rozpor ve financování. Z tohoto důvodu se samozřejmě poslanci již v minulém volebním období snažili zvýšit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu. Myslím si, že obavy z toho, že obce, případně i právnické či fyzické osoby budou mít zvýšenou svoji práci, protože tam přijde několik dalších kontrol, já si myslím, že to nehrozí. K čemu dneska například dochází? Že právnické osoby své podnikání přehlašují do Prahy, ačkoliv podnikají dejme tomu v Hradci Králové, tak samozřejmě jsou přihlášeni v Praze a finanční úřady se na kontroly dostanou tak jednou za 150 let. Někdo z předřečníků zde pravil, že kdyby Nejvyšší kontrolní úřad musel všechno kontrolovat, že by na jednu kontrolu došlo jednou za 300 let. Já si to nemyslím, protože jestliže bude mít Nejvyšší kontrolní úřad právo kontrolovat veškeré veřejné prostředky, čili veřejné rozpočty, jestli bude mít právo kontrolovat všechny právnické osoby, které hospodaří s finančními prostředky státu, tak samozřejmě kontrol bude naopak méně, protože si nikdo nedovolí, aby tedy hospodařil tak, jak hospodaří dodneška. Nemyslím obce, tím bych je samozřejmě urazil, ale mnoho subjektů, které například při nákupu služeb vytunelují stamiliony korun, protože je zvykem, že jakmile se ze státního či veřejného rozpočtu dostanou peníze do soukromé firmy, tak to již nemá nikdo právo kontrolovat. V tomto případě, jestliže bude mít NKÚ takovéto kompetence, tak samozřejmě si myslím, že bude již ta kontrola daleko méně prováděna. Ale jistě souhlasím s tím, že bude muset být zvýšen počet kontrolorů a pracovníků, ale skutečně se nám to vyplatí, protože jestliže se nám dneska ztrácejí desítky miliard, tak se nám to sníží třeba na 100 milionů.

    A nyní k vlastnímu ústavnímu zákonu. Já se chci vyvarovat toho, abych ho nazýval zmetkem, nebo tedy paskvilem, jak někteří předkladatelé zákona vždycky kritizují toho, kdo navrhne nějaký zákon, toho jsem dalek. Ale myslím si, že novelu ústavního zákona by měla předkládat vláda, nikoliv poslanci. Myslím si, že ústavní zákon musí být stručný a jasný, že nemůže být, a teď mi dovolte, abych nahlédl do návrhu zákona, to znamená článek 97, který má a) až e) odstavce. Já si myslím, že to vyřeší skutečně jediná věta, která asi bude znít takto: a) Nejvyšší kontrolní úřad má právo kontroly všech veřejných prostředků, b) Nejvyšší kontrolní úřad má právo kontrolovat, a teď bych vám to citoval doslova: čili vykonávat kontrolu s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávního celku. A myslím si, že pak nemusíme nikde vypočítávat, jestli v tom má být ČEZ nebo v tom mají být Lesy České republiky, případně další desítky firem, neboť bychom to nevyjmenovali, ale bude nám všem jasné, že jestliže jdou finanční prostředky z veřejných rozpočtů, musí být kontrolovány Nejvyšším kontrolním úřadem.

    Mohl bych zde pokračovat dále, ale nechci zdržovat slovutnou Sněmovnu, protože je zde přihlášeno ještě několik diskutujících, takže vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Poprosím pana poslance Jana Zahradníka. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych se chtěl ve svém příspěvku vrátit zase zpátky na začátek projednávání zákona. Je to zákon, který zavádí změnu Ústavy, tedy ústavní zákon, který má zvláštní postavení. Když se začne mluvit o změně Ústavy, tak by občané a my jako jejich zvolení představitelé měli zpozornět. Tato změna Ústavy, změna základního dokumentu naší republiky, je předkládána jednak jako poslanecká iniciativa, to za prvé, a za druhé je předkládána v mimořádné schůzi Sněmovny. Může se naskýtat podezření, že je zákon, jak už tady bylo řečeno při projednávání pořadu naší schůze, předložen jako jakási kamufláž toho zákona, který zde bývá nazýván jako Lex Babiš. Je-li tomu tak a je-li to podezření oprávněné, tak pak s podivem konstatuji, jakou asi roli v tom hrají všichni podepsaní poslanci TOP 09, kteří se pod ten zákon podepsali.

    Ještě se vrátím ke svým zkušenostem z NKÚ. Pamatuji si, jak v roce 2001 přišly první kontroly z NKÚ na tehdy nově vzniklé kraje. Samozřejmě, že již tehdy Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval určitou část hospodaření krajů, protože rozpočty krajů, jak víme, jsou z poloviny tvořeny průchozími dotacemi státních finančních prostředků. Tehdy úřad byl sice obávanou, ale respektovanou institucí pod vedením zvěčnělého Lubomíra Voleníka, kterého bych tady chtěl připomenout, prvního prezidenta NKÚ.

    Já mám takové podezření, že tento navrhovaný zákon vychází z jakéhosi předpokladu, že veřejné prostředky na úrovni územních samosprávních celků jsou vynakládány jaksi a priori nesprávně a že jedině zvýšená kontrola může tento domněle špatný stav napravit. A tady bych si dovolil, jako už ve svém minulém příspěvku, říci, že si toto podezření tisíce poctivých komunálních politiků nezaslouží. Ono to dokonce jde tak daleko, že někteří z nich jsou obviňováni, souzeni, ale musím říci, že teď nedávno jeden z nich byl v plné míře osvobozen.

    Pan předseda Fiala zmínil stávající úrovně kontroly. Územní samospráva, zejména obce, jsou kontrolovány krajskými úřady. Je na to již zaběhnutá metodika. Krajské úřady se snažily, aspoň v jižních Čechách to bylo zvykem, nejenom kontrolovat a hledat chyby, ale v procesu kontroly dokonce obce učit, jak správně plnit rozpočtová pravidla, jak správně hospodařit. Celkem vzato musím říct, že se nám během těch osm let podařilo obce naučit správně hospodařit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A poslední přihlášenou je paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Předložený návrh o změně pravomocí NKÚ chci komentovat citacemi jeho prezidenta pana Miloslava Kaly, aby zde nedošlo k případnému nedorozumění, že nechci jako starostka rozšířit pravomoci NKÚ i na sebe. Tímto oznamuji něco, čemu se říká tzv. konflikt zájmů. A věřím, že i to se stane dobrým bontonem v této Poslanecké sněmovně a že tak budou činit i ostatní kolegové v případech, kdy se bude jednat i o jiné resorty, jiné návrhy zákonů než tento.

    Podle jednoho z předkladatelů dokonce tento návrh je jakousi úlitbou levicovému Senátu, který by jinak neschválil znění Ústavy. Takže já bohužel tento návrh považuji za jakýsi politický handl, nikoliv za boj o nějakou spravedlnost či transparentnost, když protikorupční boj je vzdáván předem, pouze důvodová zpráva o tom bohužel mlčí.

    Doufám, že prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu nikdo v tomto sále ani nikdo z těch, kdo se na to případně budou dívat ze záznamu, nebude podezřívat, že by nechtěl šetřit a kontrolovat, že by z toho neměl radost, že by byl v nějaké kolizi zájmů. Podle jeho slov totiž jde o přesný opak toho, čím se honosí předkladatelé, tedy nikoliv o rozšíření pravomocí, ale o jejich okleštění.

    Územně samosprávní celky navíc za současného stavu podléhají celé řadě kontrol. Pro příklad uvádím: Přezkoumání hospodaření. Kontroly výkonu přenesené působnosti. Finanční kontroly ze strany Ministerstva financí České republiky, ze strany finančních úřadů, ze strany jiných nadřízených orgánů. Jako v případě mojí městské části hlavního města Prahy máme naše vlastní interní auditory, které jsme si také museli na základě zákona zřídit. Takže v průměru se roční objem těchto kontrol ve větších organizacích, ve větších samosprávách pohybuje okolo 10 až 12 kontrol za rok. U menších organizací, např. příspěvkových organizací, které zřizujeme, jako jsou základní školy, mateřské školy nebo různé knihovny, centra sociálních služeb, tam se kontroly pohybují kolem tří čtyř kontrol za rok. Za této situace se zavedení nového druhu kontroly, které já aspoň vnímám, že ze své povahy naopak omezuje tuto kontrolu a komplikuje tuto kontrolu, jeví jako zcela bezúčelné. Matematika je v tomto ohledu neúprosná. Pokud NKÚ v současné době realizuje 40 kontrol do roka, pokud by zcela rezignoval na kontroly, které realizuje dnes, a kontroloval pouze obce, každá obec by byla zkontrolována jedenkrát ne za 300 let, ale za 156 let.

    S ohledem na tuto skutečnost nelze ujištění z důvodové zprávy, že se novela nepromítne do navýšení rozpočtové kapitoly NKÚ, brát opravdu vážně. Náklady NKÚ by narostly podstatným způsobem. Víme, že jsme po schválení státního rozpočtu, takže by se samozřejmě prodražil i vedle přijímání nových a nových kontrolorů i chod této instituce jako takové. A já bych chtěla vědět, o kolik finančních prostředků to bude, i s ohledem na neefektivitu, kterou se vám tady snažím popsat. V tomto návrhu skutečně není cílem této novely rozšíření kontrol, ale naopak jejich omezení ve vztahu k subjektům, které této kontrole podléhají již dnes, a to mi na tom velmi vadí.

    Návrh je Nejvyšším kontrolním úřadem hodnocen jako zmetek. Je považován dokonce za zneužití legislativního procesu. Máme ho i na mimořádné schůzi. A v jejich vyjádření skutečně najdete větu: To, co dělá skupina předkladatelů, je, že mění tento způsob definice toho, co kontrolujeme, na to, koho kontrolujeme.

    Takže já bych velmi pěkně chtěla poprosit navrhovatele, aby zvážili to, jestli skutečně není lepší než přijímat legislativní zmetek návrh zákona přepracovat a předložit nám ho znovu a lépe. Já bych se za tento postup velmi přimlouvala. ODS je opoziční stranou, ale určitě mohu mluvit nejenom za sebe, ale i za své kolegy, že jsme připraveni se o návrhu tohoto zákona bavit. Není to o tom, že bychom nechtěli, aby se některé kontroly dělaly lépe a byly efektivnější, ale skutečně toto, co nám bylo předloženo, není tím, co bychom si od toho všichni slibovali.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dalším přihlášeným, teď už snad opravdu posledním, je pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dámy a pánové, když poslouchám tu debatu, tak mám takovou zásadní námitku, řekl bych, proti metodě uvažování mnohých z nás, naštěstí ne všech.

    Při každé konstrukci každého zákona a při tvorbě každých pravidel musíme počítat s tím, že lidé nejsou andělé. Když ale poslouchám tu rozpravu tady, tak mám pocit, že mnozí z nás mají dojem, že jsme takový nějaký národ zločinců, které je neustále potřeba kontrolovat. Zastupitelů a starostů jsou nás tisíce a my pořád uvažujeme dopředu, že oni určitě něco ukradnou, že něco zatají, viz ten předchozí zákon.

    Víte, tyhle úvahy jsou potřeba. Ale já bych tady rád připomněl, že v podstatě taková první racionální konstrukce nějakých právních pravidel byla tvorba americké ústavy. Tady odkazuji na krásné čtení, které se jmenuje Listy federalistů. Víte, ti Jayové, Hamiltonové a další, oni byli hluboce věřící a ty brzdy a vyvážení vytvářeli proto, že byli přesvědčeni a věřili tomu, že lidé jsou hříšní. Ale nikoliv že jsou všichni zločinci. Proto americká ústava byla vytvořena tak liberálně, jak vytvořena byla. A představme si, ono to 200 let funguje. Ty různé vlny, kdy v různých národech a státech se vzedme nějaká vlna, že je potřeba strašně moc něco kontrolovat... ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Prosím paní poslankyni Jourovou.

  • Poslankyně Věra Jourová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zase s úctou k vašemu času jenom faktickou a velmi stručně.

    Za klub ANO bych chtěla říct, že my souhlasíme s principem posílení kompetencí NKÚ a že předpokládáme, že během legislativního procesu bude prostor k tomu, abychom otevřeli otázku kontroly samospráv tak, abychom se nedotýkali jejich ústavního práva na samosprávné hospodaření s majetkem. A dále potom kontroly obchodních společností s veřejnou majetkovou účastí, tak abychom se nedotkli jejich možnosti vůbec operovat na trhu.

    O tom jsem ale nechtěla mluvit, spíš jenom abych tady řekla stanovisko hnutí ANO. Chtěla bych říct, že zákon samozřejmě bude nějak napsán a nějak bude NKÚ vykonáván, resp. prováděn. A tady si myslím, že bychom si to neměli představovat jako nějaký kobercový nálet na samosprávy, ale předpokládám, že NKÚ bude provádět něco, čemu se v běžných kontrolách v Evropské unii říká riziková analýza. To znamená, že bude vybírat společnosti, obce, kraje, které budou v nějakém určitém podezření, že nenakládají s majetkem podle zákonných předpisů. Na toto jsme zvyklí od evropských kontrolních orgánů. Když k nám jdou kontrolovat evropské projekty, tak vždy velmi dobře vyhmátnou právě ty rizikové, jdou na ně a bohužel taky nacházejí svá zjištění.

    Další věc, kterou asi nedostaneme do zákona, ale měla by se stát dobrou praxí, je to, čemu se říká v právním řádu, resp. v procesních předpisech českých soudů, "ne v téže věci". Ne dvakrát v téže věci. To znamená, pokud bude známo, že na tu obec v té věci už byla kontrola jiného subjektu, tak tam už tu kontrolu nevykonávat. Takže myslím, že toto bude hodně závislé na tom, jak NKÚ tuto svou kompetenci bude provádět. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další řádnou přihláškou pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Já zareaguji. Víte, ne v téže věci znamená, že se nesmí někdo dvakrát potrestat za stejný delikt. Zavedeme-li zásadu, že není možné kontrolovat dvakrát v téže věci, povede to k tomu, čemu někteří zdařilí podnikatelé říkají řízená kontrola. To znamená, objednají si kontrolu z určitého úřadu, kde někoho znají, aby vyloučili navždy do budoucna kontrolu kohokoliv jiného. Pokud jsem dobře pochopil, jak vy říkáte ne dvakrát v téže věci. Pokud jde o potrestání ne dvakrát v téže věci, to je třeba v trestních předpisech běžné a asi nemusíme o tom nějak diskutovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. S přednostním právem pan předseda Občanské demokratické strany pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, po vyslechnutí této diskuse navrhuji za Občanskou demokratickou stranu, aby byl návrh vrácen předkladateli k dopracování.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo, registruji to, je to stejný návrh, který už tu zazněl od pana poslance Grospiče. Takže je to druhý návrh.

    S dalším přednostním právem pan poslanec Fiala. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil za hnutí Úsvit k dnešním projednávaným bodům číslo 3 a 4, které spolu souvisí. Hnutí Úsvit nepodpoří návrh novelizace ústavního zákona o kompetencích NKÚ, protože tento návrh de facto i de iure tyto kompetence snižuje a neumožňuje kontrolu všech veřejných rozpočtů. Návrh ústavního zákona omezuje kontrolu obcí jen na soulad se zákony. NKÚ tak nebude moci kontrolovat vynakládání prostředků z hlediska hospodárnosti. Definice pravomocí NKÚ musí být taková, aby se vykonávala kontrola veškerého hospodaření s veřejnými prostředky a s majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního správního celku. Tento návrh zákona nepodpoříme. Chceme prosadit takové znění, které umožní skutečně širokou a důslednou kontrolu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nevím, jestli s řádnou, nebo s faktickou, dohodněte se (k poslancům Blažkovi a Kalouskovi). Děkuji. Takže s faktickou poznámkou pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Blažek: Víte, ještě když vidím, jak se nám blíží stěžejní bod dnešního projednávání, tak musím říci, že je úplnou ironií a absurditou dnešního dne - scházíme se proto, abychom obešli jeden zákon, který se nazývá lustrační. A abychom to přikryli, tak navalíme spoustu povinností na starosty a zastupitele. To byl krásný den!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovoluji si požádat o přestávku na jednání poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové v délce jedné hodiny a 42 minut. (Oživení v sále.)