• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 47. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Dosud mám tři náhradní karty. S kartou číslo 8 bude dnes hlasovat pan poslanec Okleštěk, s náhradní kartou číslo 3 pan poslanec Hamáček a s náhradní kartou číslo 13 pan poslanec Tejc.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: do 10 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Šarapatka. Dále se omlouvají tito poslanci: pan poslanec Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, Ivan Adamec bez udání důvodu, Hana Aulická Jírovcová z pracovních důvodů, Jiří Běhounek z pracovních důvodů, Zdeněk Bezecný z pracovních důvodů, Jan Birke z pracovních důvodů, Matěj Fichtner z důvodu zahraniční cesty, Pavel Holík z pracovních důvodů, Bohuslav Chalupa ze zdravotních důvodů, Jaroslava Jermanová z osobních důvodů, Václav Klučka z osobních důvodů, Rom Kostřica z pracovních důvodů, Věra Kovářová do 10.30 z pracovních důvodů, Martin Lank z pracovních důvodů, Leo Luzar z osobních důvodů, Igor Nykl ze zdravotních důvodů, Jana Pastuchová do 11 hodin ze zdravotních důvodů, Gabriela Pecková z pracovních důvodů, Pavel Plzák z osobních důvodů, Ivo Pojezný z rodinných důvodů, Roman Procházka od 14.30 z pracovních důvodů, Miloslava Rutová do 10.30 z pracovních důvodů, Adam Rykala z rodinných důvodů, Jiří Skalický z osobních důvodů, Zdeněk Soukup ze zdravotních důvodů, Zuzana Šánová od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů, Karel Šidlo z osobních důvodů, Helena Válková do 12.30 hodin z pracovních důvodů, Jan Volný z osobních důvodů, Václav Votava z pracovních důvodů, Rostislav Vyzula z rodinných důvodů, Josef Zahradníček ze zdravotních důvodů, Jaroslav Zavadil ze zdravotních důvodů, Jiří Zlatuška z důvodu zahraniční cesty.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: Pavel Bělobrádek z pracovních důvodů, Richard Brabec z pracovních důvodů, Jiří Dienstbier z pracovních důvodů, Milan Chovanec od 10 do 11.30 hodin z pracovních důvodů, Marian Jurečka do 11 hodin a od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, Michaela Marksová z důvodu zahraniční cesty, Svatopluk Němeček od 17 hodin z pracovních důvodů, Robert Pelikán do 13 hodin z pracovních důvodů, Martin Stropnický z důvodu zahraniční cesty, Dan Ťok z pracovních důvodů, Kateřina Valachová do 14.30 hodin z pracovních důvodů. Od 9.50 hodin se omlouvá vicepremiér vlády a ministr financí Andrej Babiš.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 231, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Přistoupíme tedy k projednávání bodu

    Na pořad jednání 47. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem deset odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. K projednání jich máme doposud osm.

    Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci vybavení policistů hlavního města Prahy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 741. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministra vnitra Milana Chovance.

    Otevírám rozpravu a táži se, zda pan ministr chce vystoupit. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych se v úvodu této interpelace chtěl omluvit vaším prostřednictvím panu poslanci Ondráčkovi, protože jsme v té odpovědi, která šla k němu, uvedli dva nekorektní údaje. Ty nekorektní údaje jsme získali od policie, a já se tedy budu dotazovat, proč jsme tyto údaje dostali. Dnes byly doplněny, změněny.

    Za prvé jsme uvedli chybně, že místo 456 policistů je tam pravdivé číslo 452 tabulkových míst, pane poslanče, takže tímto napravuji chybu z té interpelace. Stejně tak došlo k chybě v počtu ochranných vest, které jsou k dispozici. Těch vest je celkem 211. Jde o to, že jsme hlavně debatovali o situaci, o vestách, tedy ochranných balistických pomůckách takzvaně po expiraci, tedy po době použitelnosti. Těchto je 23, to znamená těchto vest po expiraci je 23. Podle sdělení policie jsem dostal informaci, že tyto vesty po expiraci jsou používány pouze a jenom k výcviku.

    Policie se dlouhodobě potýká s problémem soutěže na balistické ochranné pomůcky. Pokud se nám povede dořešit soutěž, která v současné době probíhá, měli bychom tedy protibalistické a protiúderové nebo protinárazové komplety vysoutěžit v tomto roce. Tím by se vyřešil i problém, na který pan poslanec Ondráček již několikrát upozorňoval.

    Chtěl jsem na začátku uvést na pravou míru dva údaje, které byly nepřesně zaznamenány v interpelaci. Ještě jednou se omlouvám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Ondráček. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Děkuji, pane ministře, za zpřesnění těch některých čísel.

    Proč jsem nebyl spokojen s vaší odpovědí? Jedná se o vybavení policistů SPJ. To jste, pane předsedající, vynechal - stálá pořádková jednotka hlavního města Prahy. Jsou to ti policisté, které tady vidíte při jakékoli mimořádné události, která je, ať to jsou fotbalová utkání, ať to byla teď návštěva čínského prezidenta, ať to jsou jakékoliv velké akce, v minulosti měnový fond a další. Tito policisté jsou tzv. prvosledoví. Jsou na nejhorších místech, jsou často v konfliktu s osobami po požití alkoholu nebo návykových látek a útoky na ně jsou poměrně časté. Dokážou je odrážet díky svému profesionálnímu výcviku, a proto nedochází ani k nějakým zásadním zraněním. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr. Prosím.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já téměř se vším, co tady pan kolega Ondráček říkal, souhlasím. To, že policii potřebujeme, je bezesporu jisté. Také vláda Bohuslava Sobotky od svého nástupu oblasti bezpečnosti věnuje svoji velkou prioritu a myslím si, že po letech pro policii finančně velmi nedobrých se finanční prostředky do policie výrazně navyšují, a předpokládám, že se i navyšovat budou.

    Ohledně těch protiúderových kompletů, vážený pane poslanče. Z mých informací disponuje pražská jednotka 426 komplety a pouze jeden jediný je před expirací. To znamená, není pravděpodobně pravda to, co říkáte, já si to ještě ověřím, že by většina tedy byla po době životnosti.

    Co se týká problematiky balistiky jako takové, já jezdím mezi policisty na obvodní oddělení na setkání v krajích a jsem si velice dobře vědom, že problematika balistiky je dlouhodobý problém. A znovu musím odkázat na to, že se nepodařilo vysoutěžit dodavatele. Ta soutěž byla několikrát zrušena a bohužel se to prostě protahuje, a to na základě splnění zákonných podmínek, tedy zákona o zadávání veřejných zakázek. Veškeré informace, které požadujete, doplníme a já si samozřejmě zjistím, proč policie v první fázi nedala korektní informace, a budu trvat na tom, aby ty informace korektní byly, protože Poslanecká sněmovna je orgánem, který má právo na pravdivé informace. Mě to mrzí, že jsme nebyli schopni v té první odpovědi dát čísla, která jsou pravdivá. A věřte tomu, že si zjednám pořádek.

    Pokud se nám podaří ta soutěž, měli bychom nakoupit 3 500 multifunkčních kompletů pro celou Českou republiku, které by ten stav výrazně zlepšily. Co se týká Prahy, protože vzhledem k té soutěži, o které jsem hovořil, Policejní prezidium vyčlenilo mimořádné finanční prostředky, které kraje dostaly, Praha dostala 4,4 milionu na balistiku v letošním roce, ostatní kraje dostaly 2,4 milionu tuším. Takže Praha byla mírně zvýhodněna, a to právě i z důvodů, o kterých tady hovoříme. Počet balistických vest vnějších na SPJ, o kterém jste hovořil, tak je jich celkem 152, těch pro skryté nošení je 36. Mám tady tabulku, kdy je expirace kterých kusů, dám vám to tedy v celkové písemné odpovědi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikoho nevidím, tak rozpravu končím. Táži se nyní poslance Zdeňka Ondráčka, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak ono mnohé bylo řečeno. Já jsem při vystoupení řekl, že budu nesouhlasit s odpovědí, právě proto, že nebyla ta čísla nebo ta odpověď dána podle otázek, které jsem dal. Pan ministr přislíbil, že mně takovou odpověď dá. Takže bych požádal odmítnout odpověď na tuto interpelaci a pan ministr mi dá novou odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, takže navrhujete nesouhlasné stanovisko. Ano, děkuji. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.

    Je zde návrh usnesení na nesouhlasné stanovisko.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 262, přihlášeno je 96 poslankyň a poslanců, pro návrh 25, proti 38. S návrhem nebyl vysloven souhlas. Já děkuji.

    Přečtu další omluvy, které jsem obdržel. Dnes od 9 do 10.30 z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Vít Kaňkovský, dále do 12 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Junek, ze zdravotních důvodů z celého dnešního jednacího dne se omlouvá pan poslanec Jandák, z důvodu pohřbu v rodině se omlouvá pan poslanec Stanislav Berkovec a dále do 12 hodin z pracovních důvodů a od 16 hodin do konce jednání z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Ivan Pilný.

    S náhradní hlasovací kartou číslo 17 bude dnes hlasovat pan poslanec Vondráček.

    Otevírám další interpelaci. Ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci práce přesčas v důležitém zájmu služby. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 758. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministra vnitra Milana Chovance.

    Já otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane předsedající, děkuji. Kolegyně, kolegové, mně u předchozí interpelace vůbec nevadí, že jste odmítli můj návrh. Důležité je, že o tom diskutujeme a že se snad něco pro ty policisty bude dělat.

    Moje další interpelace, se kterou jsem nebyl spokojen, se nazývá práce přesčas v důležitém zájmu služby. Policisté jsou podle zákona 361 povinni v případě nařízení a v případě důležitého zájmu služby vykonávat službu až do 150 hodin takzvaně zadarmo, přesčasy zadarmo. A problém je v tom výkladu, co je důležitý zájem služby. Existuje již mnoho rozsudků, které stanoví, co je důležitý zájem služby, ale služební funkcionáři, kteří jsou povinni zabezpečit výkon služby, tato rozhodnutí často obcházejí a policisty do služeb velí a následně tyto hodiny dostávají takzvaně do zelených. Je to problém u všech útvarů, i když musím říci, že v posledních měsících se to začíná napravovat.

    Já jsem pro tuto interpelaci zvolil jeden konkrétní útvar, to, co by vás mohlo zajímat, a jsou to ti kolegové, kteří stojí tady přede dveřmi, které potkáváte tady uvnitř Poslanecké sněmovny, to znamená ochranná služba. Položil jsem několik otázek, ale podle mých informací - a teď si to poslechněte - když my tady někdy jednáme a rozhodujeme se, jak budeme jednat, jak dlouho budeme jednat, pak zkrátíme. Policisté v Poslanecké sněmovně, ti, co jsou zařazeni k výkonu služby, ročně odpracují - poslechněte si to číslo - 31 tisíc přesčasových hodin, z toho 8 tisíc jim jde do zelených, to znamená zadarmo. Na Úřadu vlády je to kolem 21 tisíc hodin a 5 tisíc jich jde do zelených, nikdo jim to nezaplatí. Když půjdete ven a zeptáte se kteréhokoliv z těch policistů tady stojících, kolik už má hodin v tomto balíčku do 150, a je 2. června, tak vám mnoho z nich odpoví, že už jsou za stovkou, popřípadě někteří už tu stopadesátku naplnili. Je to problém, protože policistů zde tabulkově je pod stavem a v případě, že my se tady rozhodneme, že budeme jednat tu o hodinu, tu o dvě déle, tu mimořádná schůze, tak ti policisté sem musí přijít a tu službu tady plnit. Bohužel je jich málo, jsou veleni, málokdo z nich je pražský, takže zde přespávají po ubytovnách, popřípadě jedou klidně až z Moravskoslezského kraje, aby tady odsloužili zadarmo 24 hodin státu, abychom se my zde mohli krásně vypovídat, pak neschválíme program schůze a jedou zase domů - zadarmo. Vlastně ne, zadarmo oni nejezdí, oni si to platí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne, pane místopředsedo. Tak kolega Ondráček prostřednictvím vás, pane místopředsedo, tady popsal situaci, za kterou - nepotřebuji se zastávat pana ministra - ale nemůže pan ministr. Popsal realitu. Ale já tu realitu znám ze své praxe, a to už u policie nejsem osm nebo devět let. Tohle je stávající stav, ale bohužel nedokázal ho ani jeden z předchozích ministrů změnit. To trvá. To je běh na dlouhou trať. A přesně co tu popsal o policistech, tak to nejsou jen tito policisté. To jsou všechna obvodní oddělení, to jsou všechny kriminální služby, kdy i já jako vedoucí jsem to takhle přesně měl, takhle jsem to měl nastavené. Ale bohužel to není jenom tady, je to opravdu v celé policii. Bude to trvat dlouhou dobu. Já nevím, jak se k tomu vyjádří pan ministr, ale není třeba označovat jenom tyto policisty. Také je třeba označit, že znám i plno útvarů, kdy špatným plánováním služeb a tím, že jejich vedoucí lidově byl krkavej, jim ty odměny nedal. Za to nemůže ministr nebo policejní prezident. Já si myslím, že to je individuální. Ale ta služba, to je popsaná realita Policie České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr, prosím.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem moc neporozuměl tomu, že se snažíme stavět velitele proti mužstvu tím, že mají odměny nebo generálské hodnosti. Generálská hodnost je věc, kde stát vyjadřuje určitý druh úcty člověku, který sloužil mnoho let státu. A generálská hodnost přece není spojena s žádným finančním ohodnocením, alespoň tedy o něm nevím.

    Já si vážím všech policistů a policistek, a proto s nimi mluvím a debatuji a diskutuji. A určitě to není o tom, že by se měli prvoplánovitě bránit soudně. Ale dveře Ministerstva vnitra i Policejního prezidia jsou jim otevřené. Ta debata je možná. My jsme v současné době v situaci, kdy jsme si velice dobře vědomi, že otázku 150 hodin řeší koaliční smlouva. Já jsem právě kvůli tomuto před několika měsíci vytvořil pracovní skupinu, v této pracovní skupině jsou zástupci bezpečnostních sborů. Připravujeme se přednést do Parlamentu České republiky návrh změny zákona 361/2003 tak, aby se jasně definovalo, za jakých podmínek je možné vyplácet nebo užívat těch 150 hodin bez nároku na odměnu. A bude se to vztahovat pouze na zákonem vyhlášené krizové stavy a mimořádné události.

    Samozřejmě to s sebou ponese určité finanční nároky. A samozřejmě než s tím půjdu do Poslanecké sněmovny, požádal jsem premiéra České republiky, aby to projednala koaliční rada. Já se bojím jedné jediné věci, protože to je změna služebního zákona, které jsme se léta bránili, a to primárně z důvodů debaty o výsluhách, a já tady z tohoto místa chci jednoznačné říct, že se naše novela výsluh nijak nedotkne. My si přece nemůžeme dovolit způsobit paniku v policii tím, že budeme debatovat, jestli zrušit, nebo nezrušit výsluhy. Za sebe tady jasně říkám, že výsluhy musí zůstat, že jsou součástí služebního poměru a že se neodvážím přijít s novelou služebního zákona, pokud nebude obecná politická shoda, že se to toho nedotkne.

    Pan poslanec Schwarz prostřednictvím pana předsedajícího na mě kývá, protože zná situaci v policii. A i tam ta šeptanda někdy funguje.

    A ještě mi, vážený pane poslanče, dovolte odpovědět. Já si dneska velmi rychle přiblížím, jestli policisté opravdu podepisují, že můžou služební odznak používat mezi sedmi a 25 stupni. Jestli to je pravda, tak se budu ptát vedení policie, jestli to myslí opravdu vážně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Hlásí se pan poslanec Ondráček. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane ministře, vy jste mi ve své odpovědi odpověděl a řekl jste mi: Pokud, pane poslanče, disponujete konkrétními informacemi z konkrétních útvarů, budu vám vděčen za jejich poskytnutí za účelem provedení podrobné tematické kontroly v oblasti nařizování práce služby přes čas. Já jsem dostal několik desítek mailů od policistů, kteří mi napsali. Většina z nich se samozřejmě bojí podepsat, což se jim vzhledem k tomu, že znám výkon služby, ani nedivím. Přečtu vám třeba jeden z mailů.

    Obracím se na vás, abych vám sdělil informaci, jak to chodí u nás na prvním oddělení Útvaru pro ochranu zastupitelských úřadů a ústavních činitelů ochranné služby s takzvanými 150 hodinami. Bohužel nemám dostatek odvahy, abych se pod vše, co vám sdělím, podepsal, ale nerad bych si pod sebou řezal větev, což jistě pochopíte.

    Na začátek bych chtěl říci, že mi nevadí chodit do práce ve službě přesčas, ale byl bych rád, kdybych za ni byl adekvátně odměněn, neboť jak nám říká samotná základní listina práv a svobod, za práci má být člověk náležitě odměněn. Doby otroctví a práce zdarma už by měly být dávnou minulostí a ne současností. U nás na oddělení je několik desítek lidí, kteří mají každý rok odpracováno 150 hodin zdarma. Já osobně mezi ně patřím, jak už jsem říkal. Osobně s tím nemám zase tak velký problém, ale za to, že pracuji nad rámec svých povinností, bych byl rád alespoň odměněn. Ale když vám za celý rok náleží odměna ve výši 1 700 korun, tak se mi chce plakat. U vysokých důstojníků jsou odměny vyšší než můj roční příjem, a mně pak za to, že jsem za rok oddělal několik stovek hodin přesčasů, přistane na stole směšných 1 700 korun. To je špatně. Kdyby bylo alespoň proplaceno těch 150 odpracovaných hodin, člověk by se hned cítil lépe.

    U nás na oddělení, aby se takzvaně splnily podmínky důležitého zájmu služby, tak se do žádanky o dovolenou píšou mimořádná dovolená či vážné rodinné důvody i přesto, že vím o dovolené měsíc dopředu. U nás je běžné, že na přesčas chodí vždy několik lidí, většinou kolem pěti, ale výjimkou nejsou ani počty deseti lidí. Na pokrytí služby je potřeba 29 lidí v případě, že nejsou výjimečné situace, například Francie. Pak se pochopitelně počet lidí ve službě zvyšuje. Ale dá se říci, že prakticky neexistuje den, kdy v práci není alespoň jeden člověk na přesčas. Dny, kdy v práci není nikdo přesčas, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Je pravdou, že loňský rok bylo náborováno několik nových policistů, kteří jsou v současné době ve škole a začnou se brzy vracet... a tak dále a tak dále. S pozdravem spokojený - spokojený, ne nespokojený - spokojený policista. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Hlásí se pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nechci vstupovat do merita věci a té debaty, kterou vede pan poslanec s panem ministrem, ale padají tady věty, ke kterým bychom se vyjádřit měli. A to jsou věty "všichni dobře víme, že kdo se ozve, bude potrestán". Rozumíme tomu, že ti lidé se bojí ozvat v okamžiku, kdy mají spravedlivé požadavky. Ale to je věc, kterou bychom neměli jen tak přejít a konstatovat, že to tak prostě je. To je podle mě nepřijatelná situace. Podle mě každý má právo se ozvat, je třeba to řádně prošetřit, buď má dát za pravdu, nebo že pravdu neměl. Bez ohledu na to, aby to dopadlo nějakým šikanováním, nějakým psaním horších služeb, vyřazením ze systému odměn a podobně.

    Tady bych chtěl slyšet pana ministra, aby řekl, že tohleto probere s šéfy policie. Přece není možné, pokud je to pravda, že ti řadoví policisté mají strach. Já tomu nerozumím, neměl by mít strach se ozvat v případě, kdy jsou přesvědčeni, že například nejsou odměňováni tak, jak mají být, v případě, že je někdo přesvědčuje, aby si vlastně nevykazovali ty hodiny, kdy pracují přesčas, bez nároku na odměny. To je systém, nebo pocit strachu, který bychom měli odmítnout. Protože pokud je to pravda, ale já to samozřejmě nevím, tak pak se nedozvíme reálný obraz věci.

    Tady pan poslanec říká, jsou tu nějaké tři nebo maily maily - tento jediný, já to chápu, měl odvahu se podepsat. Ale měli by se podepsat všichni bez toho, že by na ně pak dopadlo nějaké špatné světlo ze strany nadřízených za to, že si "dovolili" něco kritizovat, případně za to, že si dovolili se dožadovat svých práv. To je to, co mě na té debatě zaujalo. A nechci debatovat k tomu, na co se pan poslanec ptal a jak mu pan ministr odpověděl.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane přesedající. Vaším prostřednictvím panu poslanci Stanjurovi. Ano, máte pravdu, všechno to, co říkáte, zkuste si jenom zajít za dveře tohoto sálu a zeptat se některého z těch policistů, který zde stojí, co se dělo po mé interpelaci a jak to funguje. Pokud budou mít tu odvahu, a já věřím, že ti kolegové tu odvahu mají a budou mít. Nebo máte tady lidi, kteří jsou ve výboru pro bezpečnost, tak vám to třeba řeknou. Jsou lidi, kteří sem chodí rádi, odslouží 150, řeknou "hele, já to nebudu řešit, prostě ať mi daj pokoj", ale jsou lidi, kteří jednou z Moravskoslezského kraje, chtěli by být třeba doma s rodinou, a tím, že se tady ozvali, tak je jim nařízena zadarmo služba, on jede sem, odslouží zadarmo, jede zpátky. A to je špatný systém. Bohužel oni nejsou organizovaní a nejsou takoví jako ti příslušníci vězeňské služby, že se postavil jeden. Kdyby to tady celá služba, celá směna dokázala udělat, tak by se to řešit muselo. Tady se ozve vždycky jeden jako jejich mluvčí a ten je zadupán. A jinde je to obdobně. Proto jsem vzal tento útvar, protože jsem říkal, každý z vás, koho by tato situace zajímala, může jít na tu chodbu, vycházíme sem, a těch policistů se zeptat, jaká je opravdu situace a jak se jim slouží. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr. Prosím.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Jestli ještě krátce dovolíte. Když jsem nastupoval do funkce ministra, měli jsme policii, která byla dlouhodobě podfinancována, a policii, která měla dva policejní prezidenty. A já jsem začal objíždět ty policisty a jezdil jsem do některých krajů. Bylo velmi zajímavé se dívat na policisty v jednotlivých krajích. Protože byly kraje, kam jsem přišel a kde to byla taková šedivá masa lidí, kteří neměli výraz, kteří prostě nemluvili, mlčeli, měli skloněné hlavy. Já jsem se naivně domníval, že se bojí ministra. Tak jsem byl naivní v té době. Nakonec jsem pochopil, že se bojí svých velitelů.

    Já jsem přesvědčen o tom, že většina těch velitelů už tam neslouží, že postupně se to mění. A pro mě je zásadní to klima v policii. Ono to není o tom policistu obléct, zaplatit, to je důležité, ale aby tam bylo určité psychoklima, aby rádi chodili do práce. Já se snažím o to, aby velitel byl tak trochu pro ně táta, aby je uměl pohladit, ale také potrestat. Je strašně důležité, aby v policii bylo dobré psychoklima. A tady se s panem poslancem Ondráčkem shoduji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě pan poslanec Ondráček. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane ministře, samozřejmě víte, že vás nekritizuji. Vím, že jste pro policii a pro vnitro udělal už řadu dobrých kroků. Ale je potřeba vás stále trošku nakopávat (pobavení v sále), abyste nepolevil a abyste taky ještě dělal něco víc, protože můžete dělat víc. Jste mladý člověk, tak se trošku rozpohybujte a zkuste to ještě dotáhnout víc, aby policisté mohli říct ano, to byl dobrý ministr vnitra a budeme na něj spokojení. Já vám klidně budu k tomu nápomocen aspoň tou kontrolou, protože policisté se mi ozvou, a samozřejmě budu hlídat, jestli je nezadupou. Dám vám některé ty věci, které mám, a budu rád, když na tom budeme spolupracovat. Ale opravdu ta realita taková je. A kromě řady dobrých věcí je potřeba ještě vysoutěžit ochranné pomůcky a další a další, sehnat peníze tady od pana vicepremiéra (ukazuje na ministra financí Babiše) na to vnitro, aby bezpečnost byla větší atd.

    Děkuji a už končím, pane premiére, abyste taky mohl mluvit dneska.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Každopádně já osobně doporučuji pana ministra motivovat, nikoli nakopávat. Prosím.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, chtěl jsem poděkovat panu poslanci za to, že mě bude nakopávat, a slibuji mu, že až si jednou ty role vyměníme, že mu to oplatím. (Pobavení v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda někdo další se hlásíte do rozpravy. Pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Na slova pana ministra Chovance - doufám, že k tomu nikdy nedojde. Nerad bych se toho dožil.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se nyní pana poslance Zdeňka Ondráčka, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovně k této odpovědi. (Poslanec Ondráček ze svého místa: Nenavrhuji.) Žádné. Dobře. Děkuji. Končím projednávání této interpelace.

    Otevírám další interpelaci. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci daňového výběru. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 775. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra vlády Andreje Babiše.

    Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Vidím pana předsedu Stanjuru. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když jsem tu interpelaci psal, tak jsem předpokládal, že dostanu údaje, které požaduji, a na plénu Poslanecké sněmovny tu interpelaci projednávat nebudeme. Bohužel odpověď není úplná, i když musím objektivně říct, že většinu údajů, které jsem požadoval, jsem obdržel. Požadoval jsem zejména údaje o odpočitatelných položkách a slevách na daních u daní z příjmů. Chtěl jsem je za roky 2010 až 2015. Logicky mi Ministerstvo financí odpovědělo, že za rok 2015 to bude v září. Tak pevně věřím, že mi to v září Ministerstvo financí automaticky pošle v okamžiku, kdy budou naplněné příslušné databáze, jak je obsaženo v této odpovědi.

    Nicméně jsou tady věci, na které mi odpovězeno nebylo, tak bych chtěl položit doplňující otázky a pak říct, že za sebe chci odmítnout princip, kdy interpeluji ministra financí a on mi odpoví: Tyto údaje má MPSV, prosím, zavolejte si o adresu vedle. Tak to si myslím, že úřady mohou komunikovat mezi sebou a úředníci Ministerstva financí si mohli ty podklady vyžádat z MPSV. Takhle mi vlastně říkají: Tuhle tu část interpelace si napište znova a pošlete to na jiné ministerstvo. To si myslím, že ten resortismus a to že si každý hlídá svůj píseček, bychom měli postupně odbourávat.

    A zrovna ta odpověď má dvě části. První část se týká obecně počtu uplatněných slev a odečitatelných položek s tím, že je tam vyčíslený až maximální počet dopadů v korunách do příjmů veřejných rozpočtů - nebudu říkat státního rozpočtu, protože daň z příjmů je sdílená daň. Rozumím tomu, že za mnoho zaměstnanců podává daňové přiznání zaměstnavatel. To myslím, že není pro nikoho z nás překvapivá informace. Ale očekával jsem, že Ministerstvo financí provede aspoň kvalifikovaný odhad.

    Podle této odpovědi na interpelace základní slevu na poplatníka uplatňuje v České republice, a je to tedy číslo úplně na jednotku, 2 121 579 poplatníků. Já jsem si jist, že to je mnohem více, protože nárok na tu základní slevu má každý, ať už je zaměstnán, nebo je OSVČ. Přece nemůžeme souhlasit s názorem či faktem či číslem, že u nás máme ekonomicky aktivních, kteří platí daň z příjmu, 2 miliony 121 tisíc. A zcela logicky tato částka je největší sleva na dani, nebo chcete-li snížení příjmů veřejných rozpočtů, nebo chcete-li výpadek veřejných rozpočtů. Je jedno, jak to nazveme. A samozřejmě když tam mám 2 miliony 100 krát 24 tisíc, tak vám vyjde, že to je 52 miliard. Ale já bych odhadoval, a skutečně je to hrubý odhad a poprosil bych, aby to udělalo Ministerstvo financí, že těch poplatníků bude přes čtyři miliony. Logicky. Když se podíváte, kolik máme počet ekonomicky aktivních občanů, kolik máme zaměstnanců, kolik máme OSVČ. A v tom okamžiku ta sleva na dani, nebo chcete-li výpadek veřejných rozpočtů, nebo chcete-li snížení příjmů veřejných rozpočtů, je přes 100 miliard.

    Já jsem ta čísla chtěl jako podklad k debatě o slevě pro živnostníky na manželku a děti, abychom si udělali obraz, kolik je dneska uplatňováno slev, kolik je uplatňováno odčitatelných položek a jak velkou část, jak početně, tak v sumě peněz, by dělalo obnovení slevy na manželku a děti pro živnostníky, kteří ale mají více než 50 % daňového základu přes paušál. (Ministr Babiš telefonuje a právě nahlas říká: Tak to nevím, co mám dělat. - Poslanec Stanjura se otáčí na ministra Babiše.) To není na mě. Omlouvám se.

    Takže nejdřív půjdu k tabulce číslo dvě. To jsou počty OSVČ. Jsou za roky 2010 až 2014. Počty OSVČ, které použily paušály ve všech čtyřech skupinách. (Ukazuje tabulku.) Když se na tu tabulku podíváte - a chci připomenout, že v roce 2014, to jsou poslední čísla, byly paušály omezeny částkou 2 miliony základu daně pouze pro 30 až 40 % paušálů, ne pro 60 a 80, to zavedla až tato vláda -, když se na ta čísla podíváte, tak si řeknete, proč ta vláda vlastně to omezení paušálu pro řemeslníky a soukromé zemědělce zaváděla? ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem se omlouval od 9.50, protože od 10.00 jsem měl být na jednání G Electric. Je tady vedení firmy, která chce postavit v naší zemi nový závod na výrobu leteckých motorů a zaměstnat 880 lidí. (Šum zprava.) Nicméně jsem to vydržel.

    Já jsem tedy vůbec nepochopil tu reflexi pana kolegy Stanjury, jestli to byla reflexe o vašem příštím volebním programu... Nechápu to. Vy jste vzali tu slevu živnostníkům a teď tady polemizujete, jak ji vrátit. A my jsme navrhli vrátit tu slevu. Vy jste ji vzali a vy navrhujete ji vrátit. Tak já nechápu, o co tady jde.

    Vaši interpelaci dělala zaměstnankyně finančního úřadu 60 hodin. Ťukala do toho ADISu, který máme tady od 1993. Dvacet tři let ho máme. Skvělý IT systém. Dokonce mluvila o šikaně. Ale dobře, tak oni to nějak vydrží.

    Finanční správa má dneska úplně jiné starosti. Nemáme lidi - chybí nám 900 lidí. A Finanční správa vybírá daně, protože jsme zavedli věci, které tady nikdo nikdy nezavedl. Proto máme i přebytkový rozpočet. My jsme navrhli slevu na dani pro paušalisty pro ženu a dítě a v rámci koalice nedošlo ke shodě, takže my to určitě budeme ještě projednávat. A jestli je tam potřeba nějaký údaj od MPSV, tak samozřejmě napíšeme MPSV, já s tím problém nemám. Takže já nevím, o čem to je, ta debata. My vás určitě rádi přivítáme na návštěvě u nás.

    Ještě jedno slovo k tomu včerejšímu vašemu lobbingu k těm svobodným celním pásmům, co deklarujete jako export. Vy jste říkal, že to nemá dopad na český rozpočet. To je pravda. Ale tyhle podvody, které se tam dělají, mají dopad na jiné státy Evropské unie. Je to přibližně 1,2 mld. A my jsme součást Evropské unie a my bojujeme proti daňovým a celním podvodům v celé Evropské unii. Tak to jenom k té včerejší debatě.

    Takže já se omlouvám, musím jít na to jednání. My určitě rádi odpovíme písemně panu poslanci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se nebudu vracet k bodu, který byl včera. To už je ukončeno, debata skončila, nemá žádný smysl odvádět pozornost.

    Já jsem o tom původně mluvit nechtěl, ale když pan ministr ze sebe zase udělal chudáčka, který to musel vydržet, tak je to pátý interpelační den a čtyřikrát tady ministr financí nebyl. A kdyby tam ty údaje, o kterých mi tak vstřícně říká "my vám je rádi dáme", napsal, tak jsem na plénum vůbec nešel. Nešel.

    A opravdu, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, prosím, aby se tím vedení Sněmovny zabývalo. Není možné, aby dotaz na konkrétní daňové příjmy byl označen za šikanu! Co je na tom šikanózního? Podívejte se na tu tabulku. Říkám, tím, že jsem s tou odpovědí nesouhlasil, máte ji všichni k dispozici. Podle mě to jsou cenné údaje, ale podle ministra financí je to šikana. (Ministr Babiš mimo mikrofon: Podle zaměstnanců.) No tak podle zaměstnanců. Tak ti zaměstnanci tam podle mě nemají být. Jestli nechtějí dávat souhrnné údaje o tom, kolik máme poplatníků, jak fungují slevy, tak jako co? Přece abychom mohli rozhodovat, potřebujeme relevantní data a relevantní podklady. A to není žádná šikana. To se opravdu důrazně ohrazuji! Byl to odborný dotaz. Ocenil jsem dvakrát, teď potřetí, že na naprostou většinu dotazů jsem dostal odpověď. Jen v jedné jsem zpochybnil to číslo, že podle mě neodpovídá realitě, a v jednom jsem řekl, že jste mě poslali na MPSV. A teď vy říkáte: My to tam vstřícně pošleme. No to už jste mohli před třemi měsíci a nemusel jste tu dneska být! Kdyby ti vaši lidi... Tak jste mohl být na tom jednání, protože ta interpelace by na plénu vůbec nebyla. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě rozpravu končím a táži se nyní poslance Zbyňka Stanjury, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Z důvodu podle mého názoru chybně uvedeného počtu poplatníků, kteří uplatňují základní slevu u daně z příjmů, a chybějícího počtu živnostníků OSVČ, kteří to mají jako hlavní pracovní poměr, navrhuji Poslanecké sněmovně nesouhlasit s odpovědí. A když to bude nesouhlas, tak věřím, že Ministerstvo financí už ty údaje dodá. A pokud je dodá, já už podruhé s touto interpelací na plénum nepřijdu. To vám všem slibuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Navrhujete tedy nesouhlasné usnesení. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro nesouhlasné usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 263. Přihlášeno je 115 poslankyň a poslanců, pro návrh 43, proti 27. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas. Děkuji a končím projednávání této interpelace.

    Než budeme pokračovat, přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 9.55 a 13 hodin z důvodů pracovních se omlouvá paní poslankyně Zelienková. Dále od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Radka Maxová. Dále od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Berkovec. A dále po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan poslanec Stanislav Grospič.

    Otevírám další interpelaci. Předseda Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Marka Ženíška ve věci rostoucího vlivu Číny na Českou republiku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 779. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Bohuslava Sobotky.

    Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec není přítomen? V tom případě o této interpelaci nebudeme dál jednat a já ji končím.

    Pan premiér se hlásí s přednostním právem. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Chci jenom poukázat na fakt, že člen vlády je přítomen, ale není přítomen interpelující poslanec. Tady velmi často v Poslanecké sněmovně se vede diskuse o tom, že ministři nechodí na interpelace. Já chci jenom poukázat na skutečnost, že i poslanci nechodí na interpelace. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem pan poslanec Laudát. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Přiznám se, že neznám, pane místopředsedo, důvody, ale od pana premiéra je toto velmi ubohé. Tady jeho první vicepremiér před chvilkou předvedl další ze svých minut trapnosti a ostudy, kdy není schopen zvládat svůj resort, to je naprosto jasné. Jedinou informací, kterou jsme se dověděli, je, že když vyžadujete data, která by měla Ministerstvo financí mít bez velkých problémů, protože podle nich se má rozhodovat, tak je to šikana. Když úředníci mají pracovat, tak jestli to. Já se nedomnívám, že tohle jsou důstojné přestřelky. (Potlesk části poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem pan premiér. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě z toho nechci vůbec dělat žádnou aféru, nechci z toho dělat žádný předmět polemiky mezi vládou a opozicí. Říkám to naprosto klidným hlasem a říkám to v zásadě jenom pro záznam, aby bylo zřejmé, že ten vztah mezi vládou a opozicí musí být vyvážený. A jestliže opozice požaduje projednání ústní, resp. písemné interpelace v ústní podobě na plénu Poslanecké sněmovny, poslanec o to požádá, aby ten bod byl zařazen na program Poslanecké sněmovny, ten bod je zařazen na program Poslanecké sněmovny, příslušný ministr s tím počítá, dostaví se na interpelace. V tomto případě já jsem se samozřejmě dostavil na interpelace. Čekám tady celou dobu, až ta interpelace přijde na řadu. A jenom konstatuji, že pan poslanec tady není. To je jenom konstatování. Až příště tady povedeme debaty o tom, kdo chodí a kdo nechodí na interpelace, tak je myslím dobré si uvědomit, že občas nepřijdou ani ti poslanci, kteří interpelace na člena vlády položili. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Laudát s přednostním právem. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Leccos se může stát. Dobře, pane premiére, 200 ku 1 ve váš neprospěch. V neprospěch vaší vlády. Tak se podívejte, jak funguje vaše vláda. Kolik tady je? Když se podívám po sněmovně, tak poměr nepřítomných poslanců versus tohle, tak to můžeme přepočítat na procenta, jestli ti, co jsou přítomní, je tady 118 přítomných, tak to je hodně přes 50 %, versus jeden z 18 nebo kolik že vás vlastně v té megavládě této země sedí. A vy jste ještě i více placeni, než jsou poslanci placeni. Takže prosím, nemyslím si, že vaše vystoupení bylo adekvátní a vhodné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že nikdo další se nehlásí, tak další interpelace je na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou. Ta byla přerušena do přítomnosti ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Každopádně paní ministryně se z dnešního jednání omlouvá až do 14.30 hodin z pracovních důvodů. Vzhledem k tomu, že zde není paní ministryně, tak není naplněna podmínka, abychom otevřeli tuto interpelaci. Ale ano, paní poslankyně (Fischerová), jak správně říkáte, vy jste přítomna, ano.

    Budeme pokračovat další interpelací. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslankyně Miroslavy Němcové ve věci návštěvy prezidenta Čínské lidové republiky a jeho delegace v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 813. Projednání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Bohuslava Sobotky.

    Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy a vážení pánové, já jsem se ve své písemné interpelaci, kterou jsem adresovala předsedovi vlády, zabývala tím, co se odehrávalo v České republice během návštěvy čínského prezidenta, tedy koncem března letošního roku. Pan předseda vlády mi ve stanoveném termínu odpověděl, což bylo koncem dubna, vyčerpal těch 30 dnů, které na odpověď měl. A dnes se vlastně dostáváme k projednávání interpelace, která se týká věcí už více než dva měsíce proběhlých. A pravděpodobně, obávám se, že ztratily už tu důraznost ve společnosti, kterou měly, když jsme se pokoušeli například tady v Poslanecké sněmovně během mimořádné schůze zodpovědět některé otázky, které se týkaly bezpečnostních zásahů zejména proti českým občanům. Ale přesto je důvod se ptát, přestože uběhl už nějaký čas. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, paní poslankyně, ale dovolím si přítomné kolegy poprosit o klid.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já bych tady připomněla, že pokud jde o -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, ten klid patří i pro rozhovor šéfů klubů a pana premiéra. Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já nevím, jestli bych neměla počkat, až si to pánové vysvětlí, protože přece jenom mluvím zejména k panu předsedovi vlády. Bylo by asi hloupé k němu mluvit, když teď musí řešit něco jiného, a těžko by potom mohl reagovat na to, co říkám, tak já raději počkám. (Premiér dokončil svůj rozhovor s předsedou klubu TOP 09 Laudátem.) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo. Dovolte mi, abych jménem našeho poslaneckého klubu navrhl pevné zařazení bodů na zítřek, a sice jako první body jednání po třetích čteních následující body: bod číslo 40, insolvenční zákon, první čtení, bod číslo 43, zákon o mezinárodní justiční spolupráci, první čtení, bod číslo 19, zákon o modifikovaných organismech, druhé čtení, bod číslo 49, zákon o ochraně přírody, první čtení, bod číslo 50, zákon o látkách poškozujících ozónovou vrstvu, první čtení, a bod číslo 45, zákon o provozu motorových vozidel, první čtení. Znovu opakuji: na pátek 3. 6. jako první body po třetích čteních. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl požádat o pevné zařazení bodů na dnešek, a to po bodě 233, který bude jako první, jedná se o návrhy Poslanecké sněmovny na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Tak po tomto bodě zařazení těchto tří následujících bodů: bod 46, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, takzvaný plemenářský zákon, je to sněmovní tisk 616, dále bod 47, což je vládní návrh zákona o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a agrochemickém zkoušení zemědělských půd, zkráceně zákon o hnojivech, tedy sněmovní tisk 669, a konečně také bod 48, což je vládní návrh zákona o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin, lesnicky významných druhů a umělých kříženců, zkráceně zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, což je sněmovní tisk 732. Tak prosím tyto tři body za ten první zmíněný bod, tedy o těch státních vyznamenáních. Děkuji předem za podporu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S dalším návrhem změny programu pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil také navrhnout pevné zařazení bodu číslo 74, sněmovní tisk 378. To je prosím ten, který jsme měli včera projednat, který byl pevně zařazen za bod číslo 48, což je sněmovní tisk 732.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, bod 74, jeho název.

  • Poslanec Antonín Seďa: Ano, já to zopakuji. Je to bod 74, sněmovní tisk 378, a je to zákon o odškodnění za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech 1948 až 1989 bývalým vojákům z povolání a zaměstnancům resortu obrany.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, zákon o odškodnění. Tak, děkuji. Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí ke změnám programu. Není tomu tak, budeme tedy hlasovat. Nejprve budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Faltýnka, který navrhuje zítra, v pátek 3. 6. jako první body jednání po třetích čteních body číslo 40, 43, 19, 49, 50 a 45. Jestli není námitka, tak dám hlasovat o tom návrhu en bloc jako celku. Nemusíme hlasovat každý bod zvlášť. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahájil jsem hlasování o návrhu pana předsedy Faltýnka, aby body 40, 43, 19, 49, 50 a 45 byly zařazeny zítra jako první body po třetích čteních. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 264, přihlášeno je 127 poslankyň a poslankyň, proto 76, proti 1. Návrh byl přijat.

    Dále pan předseda Jiří Mihola chce zařadit dnes po bodu 233 body číslo 46, 47 a 48, o šlechtění, o hnojivech a o reprodukčním materiálu. Jsou to všechno body pana ministra zemědělství.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 265, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 8. I tento návrh byl přijat.

    Poslední návrh - pan poslanec Antonín Seďa, chce zařadit bod 74, sněmovní tisk 378, po právě přijatém nebo zařazeném bodu číslo 48 na dnešek.

    Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Sedi. Kdo je pro zákon o odškodnění po bodu 48, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 266, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 7. I tento návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali s pořadem schůze a v dnešním jednání budeme pokračovat bodem

    Předložený sněmovní dokument obsahuje usnesení organizačního výboru číslo 285 z 25. května tohoto roku. A nyní prosím pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Jana Bartoška, aby návrh uvedl. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, přicházím před vás s návrhem podvýboru organizačního výboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. V letošním roce přišlo 53 návrhů, z nichž osvojeno celkem bylo 35, na Řád bílého lva máme dvě nominace, na Řád Tomáše Garrigua Masaryka jednu, medaile Za hrdinství devětkrát a Za zásluhy 23 návrhy. Všechny návrhy přišly řádně v termínu, byly projednány, byly osvojeny a předloženy organizačnímu výboru.

    Organizační výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna předkládá prezidentu republiky podle § 8 zákona číslo 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání spolu s charakteristikami kandidátů.

    Mám k tomu pouze jednu připomínku, a to je to, že na osobní žádost pana Jiřího Grygara ho vyjímám z tohoto návrhu, protože o to sám požádal. Takže se nám návrh o jeden zmenšuje.

    Tolik na úvod tohoto bodu. Děkuji vám.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí... Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dopoledne, dámy a pánové. Nic proti tomu návrhu, který tady zazněl, nemám. Jenom si myslím, že těch jmen, alespoň pro mě jmen různých lidí, různých profesí, různých životních postojů je tam celá řada, pro mě i konfliktních jmen, a já bych chtěla podpořit ten návrh, ale nechci podpořit některá jména. Náš jednací řád nabízí legitimní řešení pro tuto Sněmovnu, a to je hlasování o jednotlivých jménech. Takže vás prosím o podporu tohoto návrhu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Vážený pane předsedo, páni místopředsedové, kolegyně, kolegové, paní a páni ministři, pro nás, členy a členky klubu KSČM, je tam hodně jmen, která jsou těžko stravitelná až kontroverzní. Přesto jsme se na klubu dohodli, že pokud návrh bude hlasován celkově, podpoříme jej. Já prosím, abychom nerozmělňovali to hlasování. V případě, že bude návrh hlasován nikoliv po jménech, ale dohromady, navzdory těm kontroverzním jménům, která tam jsou, tam vidíme i pozitivní věci, a proto jsme připraveni jej podpořit. Prosím, abyste nehlasovali pro návrh kolegyně Černochové. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Klub TOP 09 zastává stejný názor, jaký tady přednesla paní kolegyně Černochová. My nechceme ublížit a dát nepodporu lidem, kterých si hluboce vážíme, ale na druhé straně už jsem požádal minimálně o jedno oddělené hlasování na organizačním výboru. To hlasování jsem prohrál. A skutečně jestli si některé lidi, kteří sloužili předlistopadovému režimu nebo byli jeho nedílnou součástí a profitovali z toho, chcete odhlasovat, tak bych moc poprosil, aby si to Sněmovna odhlasovala odděleně, abychom my mohli dát podporu lidem, kteří si to zaslouží. Takže já vás velmi naléhavě žádám, abyste skutečně podpořili oddělené hlasování po jménech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil požádat před hlasováním právě o tom, jestli budeme rozhodovat en bloc, nebo po jménech, o desetiminutovou pauzu na poradu klubu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Může tak být učiněno až po podrobné rozpravě, pane předsedo? Po podrobné rozpravě. Děkuji.

    Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže tomu tak není, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo. Není tomu tak a přistoupíme k rozpravě podrobné. Pan navrhovatel. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dovolte, abych přečetl návrh usnesení: Poslanecká sněmovna předkládá prezidentu republiky podle § 8 zákona číslo 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání spolu s charakteristikami kandidátů. Tolik návrh usnesení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Další se hlásí do podrobné rozpravy pan předseda poslaneckého klubu ODS, Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci jenom zeptat pana místopředsedy, jestli to usnesení není v rozporu s naším požadavkem hlasovat toto. Pokud to budeme chápat tak, že to usnesení, to, co bude platit, těch, o kterých se shodneme, že je navrhneme, pak je to v pořádku. Jinak bychom museli mít to usnesení analogicky tomu, co říkala má kolegyně Jana Černochová, mít x-krát. Já na tom netrvám. Jenom bych chtěl, aby pak někdo neřekl, že v podrobné rozpravě nebylo načtené usnesení k jednotlivým kandidátům, jestli to v této chvíli můžu takto říct, ať si rozumíme. Pokud se Sněmovna shodne na interpretaci, že máme jedno usnesení, a pokud se rozhodneme, že budeme hlasovat po jménech, což my silně doporučujeme, pak to usnesení platí pro ty, kteří získají dostatečný počet hlasů, tak nemám námitku. Jinak bych musel načítat, teď nevím kolik, u každého kandidáta konkrétní usnesení. Mně přijde logičtější to první, ale pokud by měl někdo námitku a chápal to jinak, tak pak jsem připraven v podrobné rozpravě načíst to usnesení x-krát s tím, že tam bude to konkrétní jméno. Děkuji za vysvětlení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pane místopředsedo, prosím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se obávám, že v tento moment vám na to nedokážu odpovědět, protože to je poměrně netradiční způsob hlasování. Zatím jsem se s ním nesetkal v průběhu předkládání tohoto bodu. A ten dotaz považuju za relevantní. Takže bych požádal o krátkou, tříminutovou přestávku, abych se poradil s legislativou. Nebo to můžeme spojit i s tou přestávkou desetiminutovou na poradu předsedů klubů s tím, že se poradím s legislativou, a poté bychom dokončili podrobnou rozpravu, abychom nebyli v rozporu s jednacím řádem. To je postup, který navrhuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Řada z nás pracuje i v komunální politice na radnicích městských částí. A nevím, jak je to u vás, vážení kolegové, ale na Praze 2 pokud někdo navrhne usnesení, které nemění obsah, tak jako jsem ho navrhla já, ale navrhuje tu formu, tak aby skutečně mohl každý zastupitel v případě Prahy 2, možná i jiných Prah, vyjádřit svůj názor bez toho, aniž by měl nějaký pocit pachuti, že podporuje něco, co podporovat nechce, tak mu bylo vyhověno. Patří to k dobrému bontonu, že se těmto požadavkům vždy vyhovělo. A já vás tedy velmi zdvořile prosím, aby i k dobrému bontonu této Poslanecké sněmovny patřilo něco podobného. Nemyslím si, že by to bylo až tak velké zdržení. Ale ten můj požadavek, i po tom, co tady zaznělo od Františka Laudáta, tak je skutečně legitimní, a já vás o to prosím. Bývá to ve slušné společnosti standardem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já ten apel na slušnou společnost od kolegyně Černochové vnímám trochu jinak, než tady byl řečen. Dokud měla ODS v Poslanecké sněmovně dostatečnou většinu, tak samozřejmě hlasovala ty návrhy tak, jak jí procházely v podvýboru. A já se ptám, jestli se cítí být přehlasováni tak silným způsobem v tom podvýboru a ve výboru organizačním, že si to vynucují? Protože my jsme také prohráli řadu hlasování a v každém případě jsme to respektovali, přestože se tady nedodržoval princip poměrného zastoupení a podobně.

    V tomto ohledu tedy je samozřejmě možné rozhodnout obojím způsobem. Vůbec to nezpochybňuji. Ale zpochybňuji to, jestli jde o meritorní rozhodnutí Poslanecké sněmovny, které vede k tomu, že se založí nová práva a povinnosti. Jde o návrh, který postupujeme tomu, kdo je oprávněn z toho návrhu někoho vybrat. A protože Poslanecká sněmovna je složena podle toho, jakým způsobem byli zvoleni poslanci do této Poslanecké sněmovny, tak ty návrhy jsou za všechny politické kluby. Jestli chcete po té selekci, která proběhla na podvýboru a nakonec i výboru organizačním, provést ještě selekci plénem, to je totiž podstata toho návrhu, kterou tady děláme. To je podstata toho návrhu. Nikoliv slušné mravy a tak dále. To je jedna věc.

    Ale v každém případě z toho našeho návrhu prezident republiky nemusí akceptovat vůbec nikoho, stejně jako nemusí akceptovat vůbec nikoho navrženého vládou nebo Senátem a může použít pouze návrhy z občanských sdružení a spolků. To je realita. Protože nám se jedná o návrh. V tomto ohledu tedy bych byl rád, a já to tak dělám každý rok, přestože vnímám řadu kontroverzí u některých jmen, a mohl bych je tady argumentovat, že není potřeba, abychom nerespektovali přání určité skupiny poslanců, kterým postupujeme konkrétní jméno k posouzení prezidentu republiky. To je celá věc, o které tady hovořím. A vše, co se tady bude teď odehrávat, bude jenom otázka toho, nakolik respektujete svého zástupce v podvýboru, který vede místopředseda Poslanecké sněmovny. To je všechno. (Potlesk z řad KSČM.)***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu místopředsedovi. Nejprve - pardon, s přednostním právem pan předseda Kováčik, po něm pan předseda Stanjura, po něm paní poslankyně Němcová.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane místopředsedo, paní a pánové, já bych znovu apeloval na určité základní směřování k vzájemnému respektu. My jsme po celou tu dobu, co alespoň já zde v této Sněmovně působím, respektovali rozhodnutí většiny, respektovali i to, že za pravicových vlád v rozhodnutí onoho podvýboru byly pro nás postavy značně problematické, a přesto jsme začasté hlasovali pro celkové usnesení jak onoho podvýboru, tak koneckonců i pro doporučení organizačního výboru. Považujeme to za pouhé doporučení Poslanecké sněmovny prezidentu republiky, který si sám vybere, jestli vůbec a koho bude z našeho doporučení přijímat. Jakékoli další třídění, které tady poté, co rozhodl podvýbor - ostatně jak mám informace, ten podvýbor rozhodl o onom usnesení poměrně značnou většinou nejen levicových či levostředových, ale i pravicových členů podvýboru. Jestliže organizační výbor poměrně značnou většinou rozhodl o tom, že předkládá Poslanecké sněmovně usnesení jako celek, potom bych rád požádal o to, aby Poslanecká sněmovna respektovala orgány, které si sama ustavila, ať už jde o podvýbor pro propůjčení či udělení státních vyznamenáních, nebo ať už jde o organizační výbor, který alespoň já po celou dobu svého působení v Poslanecké sněmovně považuji za jeden z rozhodujících a nejdůležitějších a nejvíce respektuhodných výborů. Jsme tam zastoupeni všichni. Jednání organizačního výboru je vždy racionální, buďme tedy racionální i jako Poslanecká sněmovna.

    Znovu žádám o to, abychom nevybočovali z celé té tradice těch dlouhých let a abychom hlasovali o usnesení jako celku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pana předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že z vystoupení mých předřečníků je jasné, komu vyhovuje tento divný systém letos, kdy máme hlasovat současně o těch, kteří bojovali s komunismem, kteří byli perzekvováni za komunismu, a ve stejném hlasování budeme hlasovat o těch, kteří sloužili komunistickému režimu. To přece není normální! To je všechno. A my chceme ty, kteří si podle našeho názoru zaslouží ten návrh - protože skutečně, pravda, si vybere pan prezident, je to návrh - ty chceme podpořit. A nenuťte nás, abychom s bojovníky proti komunismu, nebo o bojovnících proti komunismu, o lidech perzekvovaných komunismem hlasovali jedním hlasováním s těmi, kteří sloužili a zastávali významné funkce za komunistického režimu.

    To je ta změna proti tomu, co tady bylo dříve. Já jsem tady teprve druhé volební období na rozdíl od pana místopředsedy Filipa. Nepamatuji si, že byste navrhovali hlasování, a mohli jste. Tak neříkejte, že to kdysi bylo jinak. Kdysi jsme tyto úplně protichůdné osobnosti, úplně protichůdné osobní osudy nestavěli před jedno hlasování (Potlesk z řad ODS.).

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Němcová, po ní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová, poté s přednostním právem pan předseda Kováčik a pan místopředseda Bartošek. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já do jisté míry nerozumím tady téhleté bouřce. Paní poslankyně Černochová navrhla, abychom hlasovali podle jednotlivých jmen. Nevím, co by komu mohlo ublížit, takovýhle postup. Nevím, proč bychom na něj nemohli přistoupit, jestliže jednací řád ukládá Poslanecké sněmovně, aby o návrhu, který je předložen, hlasovala, tak je zcela legitimní požadavek, aby hlasovala podle jednotlivých jmen, protože každý z nás má odlišný postoj k některému jménu, jedno podpořit chce a některé jiné jméno, jinou osobu podpořit nechce. Vždyť přece i z normálních výborů sem chodí pozměňovací návrhy, které se týkají například zákonů, a my tady hlasujeme o těch jednotlivých pozměňovacích návrzích. Vzpomeňte si na všechny ty procedury hlasování, které se týkají například zákonů, a my tady hlasujeme o těch jednotlivých pozměňujících návrzích. Vzpomeňte si na všechny ty procedury hlasování, kdy se rozhoduje o tom, jestli budeme hlasovat en bloc, nebo jednotlivě. A Sněmovna vždycky přistoupí na to, aby se hlasovalo jednotlivě, protože to dává nějakou vyšší legitimitu tomu našemu společnému rozhodnutí. Z tohoto důvodu nechápu vůbec, proč je tady takováhle svatá válka. Určitě místo toho už jsme mohli mít rozhodnuto, kdybychom na tento návrh přistoupili. Jinak to na mě dělá dojem, že prostě zejména ti hlasití přívrženci toho, aby se hlasovalo en bloc, mají nějaký svůj záměr a chtějí, aby ta jména, která pro část Sněmovny, kterou například reprezentuji já, jsou velmi kontroverzní, tak aby s posvěcením Sněmovny odtud vyšla, a já pod takovým návrhem podepsána být nechci. Děkuji. (Potlesk z řad ODS.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Ne. V tom případě s přednostním právem pan předseda Kováčik. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Víte, ono za oněch dob, o kterých tady byla řeč, se tady nestavěly proti sobě osobnosti s opačným politickým pólem, protože při většinovém rozhodnutí za pravicových vlád z podvýboru vůbec jiné osobnosti než ty, o kterých je tady řeč řekněme z pozice svaté války, když se tady o ní mluví, proti komunismu a čemukoliv, co s komunismem souvisí, ani nebyly. My jsme, a říkám to na rovinu, i v loni přinesli podobné osobnosti. Mimochodem, loni se hlasovalo en bloc, přestože tam byli stejní lidé, které jsme přinesli, jako jsou tam letos.

    Jenom pro dokreslení. Po těch letech, kdy se téměř výhradně oceňovali různí bojovníci proti čemukoliv, jsme si dovolili přinést také osobnosti, které mají za sebou dlouhý kus obyčejných lidských životů. Dlouhý kus obyčejné lidské práce. Profesor Jaromír Vašků odpracoval obrovský kus práce na objevování principů a zkoumání chodu umělého srdce. Jiří Zvolánek, zemědělec z Vysočiny, který má za sebou dlouhý kus života při práci v zemědělství, bramborářství zejména. A oceňujeme i takové lidi. Oceňujeme nejen tu osobnosti, oceňujeme i celý ten obor, všechny ty lidi, kteří tu práci za sebou mají. My jsme se jen pokusili přinést osobnosti, které nejsou jen bojovníky proti čemukoliv, ale které jsou obyčejnými lidmi, a to slovo obyčejnými zdůrazňuji, lidmi normálními, řadovými, kteří pracují, kteří nemají žádné ambice proti čemukoliv se vymezovat, kteří odvedli poctivou životní práci. Proto jsme pro hlasování en bloc, aby nedošlo k tomu, aby se tyto osobnosti lidských osudů vyházely z politických důvodů, jen proto, že jsou navrženy zleva.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné - pardon, pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane místopředsedo. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jenom pro pořádek dodávám, že předkládám návrh. Takže to, co přednesla kolegyně Černochová, je hlasovatelné a je možné po jménech hlasovat. To je potřeba vzít jako fakt. Rozhodneme hlasováním, zda se tak rozhodneme, nebo ne.

    Druhá věc. Obdrželi jsme nominace, došlo k osvojení a ty návrhy jsou řádně projednány a schváleny. Každopádně si myslím, že Poslanecká sněmovna v tomto ohledu je suverén a může si vyhradit hlasovat o jménech jednotlivě, jestliže se tak rozhodne. Současně dopředu říkám, že budu-li žádán o stanovisko k jednotlivým návrhům, tak dám neutrální stanovisko, protože bude na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, jak se rozhodne. A já ty návrhy beru jako řádně projednané a doporučené Poslanecké sněmovně ke schválení. Tolik za mě.

    Otázka, jakým způsobem upravit návrh usnesení, tak návrh usnesení doplním o větu "podle přílohy tohoto usnesení". Součástí usnesení bude příloha, kde budou uvedena jména, která jsme schválili. Tímto způsobem upravený návrh usnesení je hlasovatelný. Přečtu jej tedy jako celek, abychom věděli, o čem hlasujeme: "Poslanecká sněmovna předkládá prezidentu republiky podle § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání spolu s charakteristikami kandidátů podle přílohy tohoto usnesení." Toto usnesení je finální bez ohledu na to, jestli budeme hlasovat en bloc, anebo po jménech.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Hlásí se ještě někdo další? Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo. Není zájem? (Je.) Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze krátký dodatek. Věřte, že to je skutečně pouze doporučení prezidentu republiky. A na něm bude, jak se rozhodne, zda si některé naše návrhy osvojí, nebo ne.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za závěrečné slovo. A je tady žádost pana předsedy poslaneckého klubu ČSSD o desetiminutovou přestávku, takže přerušuji jednání Sněmovny, sejdeme se tady v 11.41.

    (Jednání přerušeno v 11.31 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, je 11.41, uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu sociální demokracie. Jsme po závěrečném slovu, přistoupíme tedy k hlasování. Poprosím pana navrhovatele, pan místopředsedu Jana Bartoška, aby přikročil k řečnickému pultíku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Organizační výbor navrhl proceduru tak, že budeme hlasovat o návrzích en bloc. Je zde protinávrh kolegyně Černochové, abychom hlasovali po jménech. Já tedy navrhuji nejdříve hlasovat o způsobu procedury a poté se rozhodneme. V případě, že bude potřeba hlasovat po jménech, budu přednášet jednotlivé návrhy a budeme o nich hlasovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tento návrh. Takže nejprve vás všechny odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Jako první budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Černochové, abychom usnesení hlasovali po jednotlivých jménech.

    O tomto návrhu usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom hlasovali po jednotlivých jménech, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 267. Přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro 98, proti 31. Návrh byl přijat.

    Prosím tedy, pane místopředsedo, abyste přednesl usnesení a jednotlivá jména k němu přednášel. Já o nich dám hlasovat. Prosím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, budu tedy přednášet, v rámci jakých kategorií jaká jména jsou nominována. Budu je číst bez titulů a bez hodností.

    Na Řád bílého lva, zapůjčení Řádu bílého lva, je nominován Karel Kuttelwascher.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto jméně zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 268. Přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 131. Návrh byl přijat. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Druhém jménem v této kategorii je Jaroslav Klemeš.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o Jaroslavu Klemešovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 269. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 135, proti 1. Návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Na Řád T. G. Masaryka je navržen Jiří Brady.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 270. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 131, proti 2. Návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy návrhy na medaili Za hrdinství. Jako první je Jozef Haríň.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto jméně. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 271. Přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 91, proti 1. Návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále Jiří Nesázal.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o panu Jiřím Nesázalovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 272. Přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 138, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále Karel Aster.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o Karlu Asterovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 273. Přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 139, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále Petr Dřevikovský.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 274. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 138, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále Jan Rom.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 275. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 139, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále Josef Zima.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o Josefu Zimovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 276. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále Emanuel Zima.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o Emanuelu Zimovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 277. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 138, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále David Bartoš.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o Davidu Bartošovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 278. Přihlášeno 143 poslankyň a poslanců, pro 138, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále Antonín Šubrt.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o Antonínu Šubrtovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 279. Přihlášeno taktéž 143 poslankyň a poslanců, pro 96, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy návrhy na Medaili Za zásluhy. První je Alois Dube.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahájil jsem hlasování o plukovníkovi Aloisi Dubcovi. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 280. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 136, proti 1. Návrh byl přijat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jej pro pořádek ještě přečtu: "Poslanecká sněmovna předkládá prezidentu republiky podle § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrhy na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání spolu s charakteristikami kandidátů podle přílohy tohoto usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 302, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 118, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Děkuji panu místopředsedovi a končím projednávání tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze, a to bodem číslo

    Požádám pana ministra zemědělství Mariana Jurečku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. O totéž požádám pana poslance Petra Bendla, který je zpravodajem pro prvé čtení.

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství. Pane ministře, už si ani nesedejte a můžete jít přednést úvodní zprávu k tomuto tisku. Máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, tedy plemenářský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

    Cílem předkládaného návrhu zákona je úprava podmínek pro zajištění garance Ministerstva zemědělství za oblast zachování biologické rozmanitosti zemědělství u vybraných plemen a druhů zvířat. Zajištění zachování a udržitelného využívání genetických zdrojů zvířat je úzce spjato se zachováním biologické rozmanitosti a genetické diverzity původních druhů a plemen zvířat významných pro výživu a zemědělství, která se historicky na území České republiky nacházela. Navrhovaná právní úprava upřesňuje podmínky fungování a celkové administrace programu Ministerstva zemědělství, který se jmenuje Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Tento národní program obsahuje v jedné své části podmínky a postupy k zajištění ochrany, konzervace, dokumentace a udržitelného využívání týkající se právě genetických zdrojů zvířat.

    Navrhovaná změna plemenářského zákona zejména vymezuje definice, které se vztahují k problematice genetických zdrojů zvířat. Stanovuje transparentní podmínky pro zařazování všech účastníků do národního programu genetických zdrojů zvířat, které se nově budou vztahovat i na chovatelská sdružení a genové banky. Upravuje postup Ministerstva zemědělství a podmínky, na základě kterých bude možno změnit vydané rozhodnutí o zařazení do národního programu nebo jej zrušit. V neposlední řadě též stanovuje podmínky pro ukládání genetického materiálu do genových bank a poskytuje materiály z těchto zařízení třetím osobám.

    Vzhledem k nutnosti aktualizace Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství bych chtěl současně požádat o možnost zkrácení projednání tohoto materiálu ve výborech na 30 dnů.

    Děkuji za pozornost. (Ve sněmovně je silný hluk, hloučky poslanců se hlasitě baví.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za úvodní slovo ministru zemědělství Marianu Jurečkovi. A teď žádám zpravodaje pana poslance Petra Bendla, aby přednesl zpravodajskou zprávu k tomuto tisku v prvém čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, jde o zákon, který se netěší příliš velké pozornosti Poslanecké sněmovny, což je cítit i z toho hluku, který tady je. Ale věřte mi, že potřebujeme mít dostatek kvalitního genetického materiálu v České republice. Plemenáři nebo všichni ti, kteří s tímto zákonem pracují, bedlivě sledují, na čem se nakonec domluvíme, neboť je s tímto zákonem pro všechny ty, kteří pracují s genetickým fondem, spojena řada byrokracie. Řada povinností, které musí splňovat. Já rozhodně doporučuji, aby ten zákon prošel do druhého čtení, abychom mu věnovali pozornost možná větší než Poslanecká sněmovna, protože ten zákon už jsme měli na pořadu několikrát a nikdy na něj nedošlo.

    Takže doporučuji propustit tento materiál do druhého čtení a ještě potom možná v řádné rozpravě k tomu řeknu své. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás hned požádám, protože jste první přihlášený v obecné rozpravě, abyste zůstal. Jste přihlášen do rozpravy, takže můžete kromě zpravodajské zprávy říct i vlastní poznatky k tomuto návrhu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Chci pouze avizovat, bych rád v rámci tohoto zákona spustil diskusi na téma chovu kladrubských koní a přístupu k plemenářské knize a vůbec přístupu k tomuto plemenu jako celku. A avizuji, že ve výboru zemědělském o tom určitě povedeme diskusi. Věřím, že přijatelnou napříč politickým spektrem. Víc k tomu nemám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Eviduji faktickou poznámku pana kolegy Beznosky, ale... Už ho vidím. Takže pan poslanec Beznoska s faktickou poznámkou. (Omyl.) Dobře, v tom případě to je ještě jednodušší. To byl poslední přihlášený do rozpravy. A vidím, kolega Velebný. Omlouvám se, přehlédl jsem vás v hloučku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, předem, omluva se přijímá.

    Dámy a pánové, dovolte mi krátké vystoupení k předloženému vládnímu návrhu zákona. Předložená novela plemenářského zákona obsahuje v nově navrhovaném novelizačním bodě č. 10, konkrétně v ustanovení § 14e odst. 4, pro mě velmi problematickou úpravu. Celé nově navrhované ustanovení § 14e má novým způsobem upravovat zaevidování zvířete do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství, zkráceně národní program. Standardní postup zaevidování zvířete do národního programu má být nově tímto způsobem upraveno. Podle § 14e odst. 1 zaeviduje sdružení, které je účastníkem národního programu, zvíře jako genetický zdroj do národního programu, a to se souhlasem vlastníka zvířete způsobem stanoveným v metodice a v souladu se způsobem a rozsahem vedení dokumentace, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemene zvířete do národního programu. Všechny tyto tři podmínky musí být splněny. Až potud je vládní návrh, který zde právě projednáváme, pro mě přijatelný.

    Avšak nově navrhovaný odst. 4 § 14e je oproti popsanému standardnímu postupu zaevidování zvířete do národního programu v příkrém nesouladu. Ustanovení nově navrhovaného § 14e odst. 4 totiž nově upravuje možnost, aby Ministerstvo zemědělství na návrh určené osoby a se souhlasem vlastníka zvířete vydalo rozhodnutí k zaevidování zvířete do národního programu, a to prý ve zvlášť odůvodněných případech na základě kritérií stanovených prováděcím právním předpisem - vyhláškou, která teprve má vzniknout, a prý je-li to nezbytné z hlediska obnovy genetické rozmanitosti, regenerace nebo revitalizace daného druhu nebo plemene zvířete. Jedná se o vágní formulaci ustanovení, avšak oproti uvedenému standardnímu postupu umožňující, aby i zvíře, které by jinak nesplnilo všechny podmínky zaevidování do národního programu, bylo na základě rozhodnutí ministerstva ale přesto povinně zaevidováno do národního programu a také zapsáno do plemenné knihy nebo plemenářské evidence zvířat jako genetický zdroj. Podle mě v konečném důsledku tak může velmi pravděpodobně dojít ke snížení celkové kvality genetických zdrojů plemenných zvířat.

    Zatím vše, děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, a ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Nepadl žádný návrh na vrácení ani zamítnutí. Ptám se na závěrečná slova - pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu. Má někdo jiný návrh? (Ministr Jurečka - zkrácení lhůty.) Zkrácení lhůty - pane zpravodaji? Pokud jde o zkrácení lhůty, já jsem to v rozpravě neslyšel, mohl jsem se přeslechnout, ale pokud to v rozpravě padlo, bude se to hlasovat až po přikázání výborům. Takže to je v pořádku. Pan zpravodaj?

  • Poslanec Petr Bendl: Já chci jenom potvrdit, že to v obecné rozpravě padlo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. V tom případě záleží na zpravodaji, já jsem nemusel... Ale pan ministr - závěrečné slovo. Prosím.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Já bych s dovolením tedy otevřel tímto rozpravu a zde oficiálně mimo úvodní slovo prosím, abychom hlasovali o schválení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan ministr vystoupil ve dvojjediné roli ministra i poslance, takže v každém případě jde o hlasovatelný návrh. Znovu uzavírám rozpravu s tím, že opakuji, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu.

    Nikdo nenavrhuje jiný garanční výbor, můžeme tedy hlasovat v hlasování číslo 303 o přikázání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu.

    Zahájil jsem hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 303 z přítomných 142 pro 108, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh z pléna na jiný výbor? Není tomu tak. Můžeme tedy hlasovat o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Nejdřív vás všechny odhlásím na požadavek z pléna. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů rozhodneme v hlasování číslo 304, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 304 z přítomných 110 pro 65, proti 14. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru zemědělskému jako garančnímu výboru a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 46.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 47. Pan ministr zůstává na místě. Požádám o zaujetí místa u stolku zpravodajů zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Marii Pěnčíkovou a budeme se zabývat bodem

    Žádám ministra zemědělství, aby předložený návrh z pověření vlády uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Nyní mi dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd neboli zákon o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů.

    Navrhovaný zákon odstraňuje překrývání definice pomocné látky podle zákona o hnojivech a přípravku na ochranu rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči. K této úpravě se ČR zavázala v roce 2014 v rámci řízení pro porušení Smlouvy o fungování EU. Cílem je toto řízení zastavit a vyhnout se tak případné žalobě u Evropského soudního dvora. Nově se také upravuje proces ohlášení vzájemně uznávaných hnojiv tzv. předběžnou notifikací. V navrhovaném znění ohlášení mají ve svém právní řádu zavedeny i některé jiné členské země EU, například Německo, Francie, Španělsko. Více než pětiletá zkušenost se systémem vzájemného uznávání prokázala své opodstatnění v oblasti obchodu s hnojivy. Nicméně z pohledu kontrolního orgánu se objevuje několik podstatných nedostatků, které má právě navrhovaný zákon eliminovat.

    Byly přeformulovány obsahové náležitosti rozhodnutí o registraci hnojiva především za účelem jasného vymezení podmínek, za kterých bude hnojivo uváděno do oběhu. Bylo doplněno, že i v případě změny etikety nebo příbalového letáku je třeba žádat o změnu rozhodnutí o registraci. Etiketa nebo příbalový leták hnojiva budou nově obsahovat údaje, které zajistí spotřebiteli podrobnější informace o výrobku. Navrhuje se také nové ustanovení, které zakotvuje podmínky, za kterých je možno letecky aplikovat kapalná hnojiva a pomocné látky na zemědělských pozemcích.

    Navrhované nabytí účinnosti dnem 31. srpna 2016 je vázáno na závazky vyplývající z jednání zástupců ČR a Evropské komise při řešení sporů týkajících se nitrofenolátů.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a prosím paní zpravodajku, paní poslankyni Marii Pěnčíkovou, aby uvedla svou zpravodajskou zprávu. Máte slovo, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výše uvedená novela se k nám dostala již 15. prosince loňského roku, vy ji máte k dispozici jako sněmovní tisk 669 v systému. Pan ministr, ač je poměrně drobná, ji vysvětlil myslím poměrně podrobně.

    Na základě výsledků řízení EU Pilot č. 4553/13 bylo s Českou republikou v roce 2014 zahájeno řízení pro porušení Smlouvy o fungování EU podle čl. 258, v jehož rámci se ČR zavázala změnit zákon o hnojivech tak, aby se kategorie pomocných látek nepřekrývala s definicí přípravků na ochranu rostlin. Proto tady tu novelu máme na stole. Jak řekl pan ministr, termín pro implementaci je do 31. srpna 2016.

    To jsou základní data a já vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Petr Bendl, ale s přednostním právem vás, pane poslanče, předběhla zpravodajka, tak jako jste to udělal v předchozím bodě. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo nyní ve svém vystoupení.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Já se omlouvám, ale aby to bylo procedurálně správně, tak já teď v rozpravě navrhnu zkrácení lhůty k projednání na 20 dnů do výborů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Bendl v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Tak jak správně paní zpravodajka říkala, ten zákon už je tady dlouho. Jednou jsme ho dokonce stahovali z jednání Poslanecké sněmovny pro nepřítomnost ministra zemědělství, pokud si vzpomínáte. Proto nevidím důvod, proč v tuto chvíli debatovat na téma zkrácení lhůty k projednávání na 20 dní. Proto, za prvé, jménem poslaneckého klubu ODS a TOP 09 a Starostové vetuji možnost projednávání ve zkrácené lhůtě 20 dnů. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Je tu přihláška pana ministra a paní zpravodajky. Stále jsme v rozpravě. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl jen avizovat na to konto, co tady řekl pan poslanec Bendl, že problematika informování veřejnosti, větší ochrany lidí, kteří bydlí v blízkosti jednotlivých zemědělských pozemků, pokud jde o aplikace, je řešena v novele rostlinolékařského zákona, která bude projednávána v brzké době vládou, protože tady se bavíme o aplikací pesticidů, zatímco v zákoně o hnojivech je potřeba říci, že při aplikaci hnojiv bezprostřední ohrožení toho, že by tím mohly být ohroženy nějaké živočišné druhy nebo hospodářská zvířata, si myslím, že tady to ohrožení opravdu není, ale znovu říkám, ta agenda, o které bylo hovořeno, ta problematika je už zakomponovaná do připravované novely zákona o rostlinolékařské péči, která bude tady v Poslanecké sněmovně po prázdninách. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. A prosím sněmovnu o klid!

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Já jenom k panu poslanci Bendlovi. Jsem ráda, že tady zmínil vyhlášku o ukládání kalů, protože souhlasím s tím, že budeme muset mnohem více tlačit na Ministerstvo životního prostředí, aby tu vyhlášku upravilo, protože opravdu neznají podmínky a požadavky zemědělců.

    Druhá věc. Chápu i to, proč dva poslanecké kluby vetovaly zkrácení na 20 dnů. Je to opravdu v podstatě drobná novela, která nám tady leží od prosince, a už dávno jsme ji mohli, dámy a pánové, protáhnout i třetím čtením. Na to čas byl. Bohužel se nepodařilo. Já přesto jako zpravodajka navrhuji zkrácení alespoň na 30 dnů, protože si myslím, že tady nikdo nechceme přidělávat další problémy České republice. Dvacet dní neprošlo, třicet dní navrhuji teď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Nyní pan poslanec Herbert Pavera a poté pan poslanec Velebný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Hezké a příjemné už odpoledne, dámy a pánové, vážení členové vlády. Jenom krátce vystoupím k návrhu zákona.

    Určitě to, co tady říkal pan kolega Bendl, je správné. Myslím si, že určitě bychom měli diskutovat o tom, že bychom měli nejenom kal z rybníků a čistíren odpadních vod vracet na pole, ale také kompost jako takový, protože se hodně o tom mluví, hodně se mluví o zpracovávání bioodpadů, které by měly přijít zpátky do půdy, ale bohužel podmínky jsou takové, že výsledný kompost nevyhovuje tomu, aby se mohl aplikovat úplně legálně do půdy. Myslel jsem si, že je to součástí tohoto zákona. Když pan ministr Jurečka říkal, že se zasadí o to, aby nějakým způsobem se změnil přístup k těmto hnojivům, tak věřím, že tak jak slibuje, že to bude po prázdninách, a když už to nebude součástí tohoto zákona, tak že k tomu opravdu dojde.

    Jenom krátce úplně nakonec - co mě tam malinko zarazilo. Vzpomenete si, jak jsme tady nedávno probírali zákon o vinohradnictví, kde je sankce až 50 milionů korun. Podívejte se, jaká je sankce, když vám někdo dá jed nebo nějakou chemikálii do půdy, do nějaké rostliny. Pouhých 5 milionů korun. Obrovský rozdíl. Když nalijeme vodu do vína, tak 50 milionů, ale když dáme nějakou chemii velmi škodlivou pro zdraví člověka i pro přírodu, tak jen pět milionů korun. Tam bychom se také měli zamyslet nad tím, jestli je to dostatečná sankce pro ty, kteří budou podvádět.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Nyní pan poslanec Ladislav Velebný, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane kolego, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych, dámy a pánové, chtěl upozornit na jednu z podstatných změn zákona o hnojivech, a to je nové ustanovení § 5 odst. 5d a odst. 7, které v novém znění mění zásadní postavení nitrofenolátů, čímž omezuje jejich uvádění na trh. Podle stávající legislativy byly nitrofenoláty kategorizovány jako pomocné rostlinné přípravky a takto také byly zaregistrovány podle původního zákona o hnojivech. Po přijetí novely zákona o hnojivech získají nitrofenoláty nový status, a to status přípravků na ochranu rostlin, a bude se jich nově týkat mnohem složitější a časově i finančně náročnější přeregistrace.

    Dámy a pánové, rozumím tomu, že Česká republika musela ustoupit tlaku Evropské unie a spory o status nitrofenolátů řešit kompromisem, kterým je přijetí novely zákona o hnojivech s příslušnými úpravami. Čemu však nerozumím a co naopak považuji za zcela zásadní problém, je skutečnost, že se do novely zákona dostala lhůta, která je zcela nedostatečná pro to, aby výrobci mohli na nově vzniklou situaci adekvátně zareagovat a přizpůsobit se novým legislativním podmínkám. Je zcela bez jakýchkoliv pochyb, že samotná přeregistrace produktů obsahujících nitrofenoláty s sebou ponese jak finanční, tak i časovou náročnost. O tom není pochyb. Avšak za zcela kardinální problém shledávám absolutně nedostatečnou ochrannou lhůtu, která výrobcům neposkytuje potřebné časové období k tomu, aby své produkty s obsahem nitrofenolátů mohli zaregistrovat podle nových pravidel, tedy nově jako přípravek na ochranu rostlin.

    Dámy a pánové, předpokládám, že jednou z možností, aby se ta tvrdost nějak omezila, je prodloužení ochranné lhůty citované v § 5 odst. 7 alespoň do 30. 6. 2017, a tak se zabránilo tomu, aby výrobci, kterých se to týká, nebyli poškozeni. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Velebnému a ptám se, kdo dál do rozpravy. Pan ministr zemědělství stále ještě v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Chtěl bych zareagovat na dvě skutečnosti, a sice na to, nakolik jsou na to připraveni výrobci a distributoři hnojiv, na které dopadne změna nutnosti jak případných nových registračních nároků, případně etiket. Tak mezi odbornou veřejností se tyto změny diskutují už docela dlouho. Myslím si, že tady nemůžeme říkat o tom, že by nebyli připraveni. My jsme jako ministerstvo se zástupci těchto sdružení o této věci komunikovali.

    Potom bych chtěl reagovat na to, co tady bylo vzneseno v otázce kalů. Chtěl bych opravdu říci, že podstatnou část této problematiky opravdu řeší zákon o odpadech. A vyhlášku, kterou k tomuto zákonu tvoří Ministerstvo životního prostředí - my se tady z kolegy z Ministerstva životního prostředí o tom bavíme, protože si myslíme, že by tady měl fungovat nějaký zdravý selský rozum, aby opravdu sedimenty, které vytěžíme, pokud tam opravdu nejsou vysoké hodnoty některých reziduí, případně těžkých kovů, abychom je mohli vrátit na to, odkud tyto sedimenty odtekly. Někdy pohled některých kolegů z MŽP, aniž bych jim chtěl říkat, že to je zlý úmysl, někdy nereflektují, řekněme, běžnou zemědělskou praxi. A tady si myslíme, že je potřeba ty věci vrátit do souladu, abychom tyto některé věci, které jsme v minulosti nenastavili úplně dobře, a řekl bych až přespříliš přísně, vrátili do, řekněme, reality, kterou dneska v ČR máme, aby tam, kde můžeme vrátit kaly na zemědělský pozemek, abychom to vrácení mohli realizovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou bude reagovat ještě pan kolega Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Rád slyším slova ministra zemědělství. Doufám, že budou následovat i nějaké skutky, protože všichni víme, že parametry, které chce vyhláška o využívání kalů, jsou tvrdší, než po nás vyžaduje Evropská unie, což komplikuje situaci zemědělcům. Je to pro ně často jediná možnost, jak se dostat k nějaké biosložce, kterou by mohli vracet zpátky do půdy, a Ministerstvo zemědělství, musím říct, rezignovalo v okamžiku, kdy ta vyhláška vyšla. Vím, že se projednávala velmi dlouhou dobu, ale nakonec dopadla, jak dopadla. Já jsem vůbec nezaregistroval, že by se Ministerstvo zemědělství něčemu takovému nějak silně bránilo. Myslím, že bude potřeba, aby to podpořil zejména zemědělský výbor a chtěl po ministrovi životního prostředí, aby uvedl některé věci na správnou míru, a tu přílišnou tvrdost, kterou po nás Evropa nevyžaduje, odstranil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi i za dodržení času k faktické poznámce. Ptám se, kdo dál v rozpravě. Pokud nikdo, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře? Paní zpravodajka také ne. Nepadl návrh na zamítnutí nebo na vrácení. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Můžeme rozhodnout hlasováním číslo 305 o přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 305, z přítomných 129 pro 113, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výborům. Má někdo návrh na jiný výbor, kterému to bylo přikázáno? Ano, pan kolega Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vzhledem k dnešní diskusi, která tady probíhala o kalech a o jejich vlivu na přírodu, tak bych si dovolil navrhnout toto projednat ve výboru pro životní prostředí i vzhledem k souvztažnosti s vyhláškou nebo se zákonem, který tady bude předkládat Ministerstvo životního prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě někdo? Jiný návrh nevidím.

    O přikázání výboru pro životní prostředí rozhodneme hlasování pořadové číslo 306, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 306, z přítomných 130 pro 47, proti 36, návrh nebyl přijat.

    Dále v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty k projednání na 20 dnů, který nelze hlasovat, protože proti němu vznesly veto dva poslanecké kluby, a poté návrh na 30 dnů, a ten budeme hlasovat. Na základě požadavku z pléna vás ještě jednou všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů rozhodneme v hlasování pořadové číslo 307, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 307, z přítomných 119 pro 88, proti 11, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu, lhůta k jeho projednání je zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 47.

    Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem číslo

    Pan ministr zemědělství zůstává u stolku zpravodajů a požádám pana poslance Miloše Babiše, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení. Z pověření vlády požádám pana ministra zemědělství Mariana Jurečku, aby návrh uvedl. Máte slovo, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, snad dnes naposledy mi dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů, zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, tzv. lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

    Hlavním důvodem předložení vládního návrhu je odstranění zjištěných nedostatků při praktické aplikaci zákona a obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin a potřeba upravit některé jeho části v návaznosti na vyhlášený Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a poskytování dotací v rámci tohoto programu.

    V souvislosti s restitucemi církevního majetku je dílčím způsobem upraven také lesní zákon, zejména v části, která se týká možnosti zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu. Navrhované změny zákonů zejména zpřesňují nebo upravují práva a povinnosti vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku, na kterém se zdroje reprodukčního materiálu nebo genová základna nacházejí, náležitosti dokladu o zrušení zařazení genetického zdroje vlastních dřevin do Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin. Dále podmínky poskytování vzorku genetických zdrojů vlastních dřevin za účelem naplňování Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin. Dále pravidla poskytování finančních prostředků na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin. Dále možnost vlastníka lesa podat žádost o zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu. A v neposlední řadě možnost Ministerstva zemědělství udělit výjimku na požadavky na reprodukční materiál použitý k umělé obnově lesa a zalesňování při zakládání výzkumných ploch na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

    Zejména s ohledem na hospodářský rok a úpravu jednotlivých povinností bych chtěl tímto současně požádat o možnost zkráceného projednání ve výborech na 30 dnů.

    Děkuji za vaši pozornost.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Marianu Jurečkovi a žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miloše Babiše, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám předložil novelu zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů, zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 289/1995 Sb., o lesních a zemědělských produktech, ve znění pozdějších předpisů.

    Cílem návrhu zákona je zvýšit odbornou úroveň ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a v souladu s naplňováním cílů Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a mezinárodní závazky a národní strategii České republiky v oblasti ochrany biologické rozmanitosti (?). Kritéria pro rozhodování o tom, co lze považovat za vhodný reprodukční materiál pro umělou obnovu lesa a zalesnění, stanovuje lesní zákon. Dodržení těchto kritérií je úzce spjato s dodržováním pravidel stanovených právě zákonem o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Novelou se rozšiřuje povinnost vlastníka lesa vést evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin a použitého při umělé obnově lesa a zalesňování a o kategorii identifikovaného reprodukčního materiálu upřesňuje pravidla vedení této evidence (?).

    V zásadě pan ministr řekl velmi obšírně ve své zprávě podstatu této novely tohoto zákona. Jen bych chtěl dvě menší věci doplnit, a to sice, že novela umožňuje aplikovat na lesní půdu, na lesní pozemky v zájmu vědeckých poznatků i nepůvodní materiál. A dále další věc, že pachtýři a nájemci pozemků budou moct brát dotace a zúčastnit se vlastně i dotačních programů.

    Doporučuji postoupit do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Miloši Babišovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Petr Bendl, zatím jediný přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, ani v tomhle případě nebudu dramaticky dlouhý. Lesní zákon už tady čeká opravdu velmi dlouho, stejně jako předešlý plemenářský zákon či zákon o hnojivech. Já souhlasím s tím, že ten zákon je třeba a upřesnění některých parametrů stávajícího zákona třeba jest také. A určitě podporuji zkrácení doby platnosti lesního hospodářského plánu pro ty, kteří nabyli nebo nabývají, jsou tady noví vlastníci lesa a chtějí se rozhodnout, jakým způsobem bude dále v těch jednotlivých jejich částech hospodařeno.

    To, co považuji za důležité, o čem se máme bavit, je ten nepůvodní materiál. Česká republika má genofond v téhle oblasti opravdu na špičkové úrovni. Myslím, že jsme srovnatelní s vyspělými zeměmi nejenom Evropy, ale na světě. V každém případě debata na téma nepůvodní rostliny a nepůvodní materiál, do jaké míry máme uchovávat, případně do jaké míry se jimi v přírodě a v lesích máme zabývat, je do budoucna asi potřebná.

    Takže vám děkuji za pozornost a podporuji, aby tento materiál šel do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní pan poslanec Syblík v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl říci, že při přípravě návrhu tohoto zákona byly brány v úvahu výsledky diskuse a podněty z jednání a přímých konzultací s různými subjekty, například s Lesy České republiky, se Sdružením lesních školkařů, se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů, s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa, s Vojenskými lesy a statky a s Výzkumným ústavem lesního hospodářství.

    Cílem návrhu je najít řešení, které nepoškodí zájmy dotčených subjektů včetně podnikatelů v oblasti lesního hospodaření, ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin a nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Původní návrh na úpravy zákona o obchodu s reprodukčním materiálem vzešel z aplikační praxe zákona, zejména z praxe pověřené osoby a určené osoby, které jsou hlavními koordinátory a řešiteli národního programu. Zejména se jedná o stanovení práv a povinností nájemců a pachtýřů, náležitostí dokladů o zrušení zařazení genetického zdroje do národního programu, upřesnění podmínek pro poskytování vzorků do Národní banky osiva a explantátů lesních dřevin, upřesnění pravidel poskytování dotací. Během diskuse s výše uvedenými dotčenými subjekty pak byly vzneseny připomínky jak v oblasti nakládání s reprodukčním materiálem, tak i v oblasti ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin. (Hluk v jednací síni).

    Zástupci lesních školkařů již dlouhodobě poukazovali na problémy při obchodování s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Zejména se jedná o skutečnost, že s novými technologiemi výroby krytokořenného sadebního materiálu, což je metoda takzvaného vzdušného střihu, dochází k tomu, že výsadbyschopným sadebním materiálem je i semenáček, který ovšem musí splňovat normu i platnou právní úpravou stanovené parametry obvyklé obchodní jakosti. Po konzultaci se zástupci vlastníků lesa tak návrh zákona upřesňuje typy sadebního materiálu. Agenda udělování licencí -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Byl bych rád, kdybychom v důstojném prostředí mohli vyslechnout váš příspěvek k tomuto tisku, a rád bych také, abych si poznamenal případné návrhy a zaznamenal je také zpravodaj. Ještě chvilku, protože kolegové, kteří diskutují jiný problém, prosím v předsálí. Děkuji. Pokračujte.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Agenda udělování licencí k uvádění do oběhu reprodukčního materiálu, kterou vykonává Ministerstvo zemědělství, byla konzultována zejména se zástupci držitelů licencí, přičemž byl původní návrh na úpravy hlavy páté zákona pozměněn tak, aby mohli žádat o udělení licence i občané jiného členského státu Evropské unie. To bylo rovněž požadavkem i odboru kompatibility Úřadu vlády. Do původního návrhu doplnit ustanovení § 5a zákona o obchodu s reprodukčním materiálem o nový požadavek, tedy povinnost hlásit pověřené osobě sběr reprodukčního materiálu ze zdrojů zařazených do národního programu, bylo po konzultaci se zástupci vlastníků lesa ustoupeno s tím, že tato problematika bude řešena v příslušném nařízení vlády k Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2020.

    Tímto bych chtěl svůj příspěvek ukončit. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Syblíkovi. Hlásí se v rozpravě pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych jenom procedurálně, aby bylo to bylo naprosto zřejmé, jasné, požádal v tomto případě o zkrácení na 30 dnů pro projednání ve výborech. Je tam hlavně ten důvod co nejdříve umožnit zkracování doby lesních hospodářských plánů, protože s celým průběhem církevních restitucí to dneska výrazně vlastníkům lesa komplikuje situaci jak v případě toho, že je nějaká část pozemku vydána, (nesrozumitelné) hospodářský plán na tuto část, aby se s tím dokázali potom v praxi srovnat. Takže to je opravdu praktická věc, kdy to potřebujeme pokud možno zkrátit a udělat co nejdříve. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Pokud ne, rozpravu končím. Nepadl podle mě žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí, můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání, pokud není zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Můžeme se tedy zabývat nejdříve návrhem organizačního výboru, který navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 308, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 308. Z přítomných 126 pro 101 poslanec, proti nikdo. Návrh byl schválen. Konstatuji, že tento zákon byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat jinému výboru projednání. Má někdo jiný návrh na další výbor k projednání? Není tomu tak.

    Budeme se tedy zabývat ještě návrhem na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů, který byl v rozpravě.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 309, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 309. Z přítomných 127 pro 55, proti 15. Návrh nebyl přijat.

    Ještě počkám na kontrolu elektronického zápisu o výsledku hlasování. Pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já se omlouvám, ale musím zpochybnit hlasování. Já jsem hlasoval evidentně pro ten návrh, a na sjetině mám křížek.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. O námitce proti zápisu o výsledku hlasování rozhodneme v následujícím hlasování. Já vás nejdřív odhlásím, požádám o novou registraci, abychom vyloučili případně chybu hlasovacího zařízení. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O námitce pana předsedy klubu sociální demokracie Romana Sklenáka rozhodneme v hlasování 310, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přijetí námitky? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 310. Ze 113 přítomných pro 111. Námitka byla přijata.

    Budeme tedy znovu hlasovat o zkrácení lhůty k projednání tisku 732 na 30 dnů.

    Rozhodneme v hlasování číslo 311, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 311. Z přítomných 113 pro 61, proti 25. Návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že lhůta k projednání v zemědělském výboru jako garančním výboru byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 48.

    Ještě před dalším bodem budu konstatovat došlé omluvy. Předsedovi Poslanecké sněmovny od 12.40 se omlouvá z rezortních důvodů pan ministr Daniel Herrman, mezi 14.30 a 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Leoš Heger. A od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Martin Komárek.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 74. Jde o přerušený bod, protože tímto bodem jsme se zabývali 23. října. A paní poslankyně Marta Semelová se hlásí. Omlouvám se.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já se omlouvám kolegům. Jenom pro stenozáznam jsem chtěla upozornit na to, že jsem při posledním hlasování hlasovala ne, a měla jsem na sjetině ano. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nezpochybňujete hlasování, jenom pro stenozáznam. Dobře. Pan předseda klubu ODS ještě s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám prosbu, pane místopředsedo. Ve 14.30 a hlavně pak v 16 hodin začnou interpelace, jestli byste mohl ještě jednou přečíst omluvy ministrů z odpoledního jednání, aby bylo jasné pro nás a pro poslance, kteří se připravují, zda ti ministři budou, nebo nebudou přítomni. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych to konstatoval. Jsem na to ve čtvrtek vždycky připraven. Samozřejmě. Nově tedy byl omluven pan ministr Daniel Herrman. A z ministrů je na dnešek omluven Pavel Bělobrádek z pracovních důvodů celý den, Richard Brabec z pracovních důvodů celý den, Jiří Dienstbier z pracovních důvodů celý den. Pan ministr Milan Chovanec byl jenom na část dopoledne omluven, ale byl tady. Pan ministr Marian Jurečka je omluven od 14.30 do 18 hodin, čili nebude na ústní interpelace. Paní ministryně Marksová je na zahraniční cestě, omluvena tedy na celý den. Do 17 hodin z pracovních důvodů Svatopluk Němeček, takže pokud jsou vylosováni mezi šestnáctou a sedmnáctou, je možné. Pan Robert Pelikán je omluven do 13 hodin, čili bude po 14.30. Ministr Stropnický je na zahraniční cestě, omluven na celý den. Stejně na celý den je z pracovních důvodů omluven ministr dopravy Dan Ťok a paní ministryně Kateřina Valachová je omluvena do 14.30, čili bude na interpelacích. Takže to je ... Pan ministr Babiš se omlouval předsedajícímu, panu místopředsedovi Bartoškovi, ale já tady nemám jeho písemnou omluvu. Omlouval se od 10.50, to jsem u toho seděl. Ale seděl tady na ty písemné interpelace. Ale jakým způsobem, pokusím se získat do 14.30 jeho stanovisko.

    Je 12.57 a ptám se zástupce předkladatelů, jestli můžeme začít tento bod, nebo ho přeložíme na jindy, protože předpokládám, že bychom ho za tři minuty museli přerušit. Navíc musíme schválit minimálně jiného zpravodaje pro tento tisk. (Domlouvá se mimo mikrofon s poslancem Seďou.) Takže přerušíme. Pana poslance Sedi se zeptám: Pokud by šlo o jiný den, kolega Sedlář je připraven jako zpravodaj na tento tisk? Je. Takže nebudeme hlasovat o náhradním zpravodaji, který by dnes musel být odhlasován.

    Ještě opravuji. Pan ministr Němeček je omluven od 17 hodin, čili mezi 16. a 17. hodinou je možné ho interpelovat.

    Tak to je všechno, je 12.58, nebudu tedy zahajovat bod číslo 74, necháme ho přerušený od toho posledního jednání. Nemůžeme ani zahájit pevně zařazený bod 230. A přeji vám dobrou chuť k obědu. Sejdeme se ve 14.30 na ústních interpelacích.

    (Jednání přerušeno ve 12.59 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovolte mi, abych vám popřál dobré zažití a započal odpolední interpelace - ústní interpelace na členy vlády. Nejprve v současné době na pana premiéra.

    První interpelaci na pana premiéra si vylosoval pan poslanec František Vácha, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci nefunkčního informačního systému výzkumu a vývoje RIV. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vládo, poslankyně, poslanci, od včerejška nefunguje informační systém výzkumu a vývoje. Pro poslance, kteří jsou přítomni - je to něco, jako kdyby nefungoval informační systém sociální správy nebo registrů vozidel. Zarážející je, že o tom nebyl nikdo předem informován. Jedná se o zásadní pochybení, kdy se pověřený místopředseda vlády nebyl schopen domluvit se správcem tohoto informačního systému, případně zajistit nějaké náhradní fungování. A to věděl dopředu. Ta smlouva vypršela 31. 5. 2016. Fungování tohoto systému ukládá zákon č. 130/2002 Sb. a selhání už reálně ohrožuje fungování systému výzkumu a vývoje v České republice.

    Vaše vláda, pane premiére, se deklaruje jako vláda bojující proti korupci a kroky některých vašich členů jdou vlastně proti těmto deklaracím, protože s nefunkčním systémem je ohrožen i transparentní způsob rozdělování financí výzkumu a vývoje. A jelikož se nejedná o první takové pochybení ve věci související s transparentním rozdělováním peněz na vědu, sílí ve vědecké komunitě názor, že se jedná o účelové kroky k likvidaci tohoto systému.

    Pane premiére, toto pochybení je již tak zásadní, že vás žádám, abyste zvážil řešení této závažné krize i v rovině personální. Proto se ptám, jak hodláte řešit tuto vzniklou situaci, a teď myslím bez výmluv na to, že je to v kompetenci místopředsedy vlády. Teď už to, myslím, přerostlo jeho úřad. (Předsedající: Čas.) A je to otázka vztahu celé vlády k české vědě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím, pane premiére, o vaši odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtělo by se mi říci ach, ty informační systémy. Protože kdybyste se zeptali kteréhokoliv člena vlády, s čím je největší problém, tak pravděpodobně mezi těmi hlavními věcmi by nepochybně každý z nich označil problém outsourcingu informačních systémů, které využívá státní správa.

    Já jsem se na základě vaší interpelace dotázal Úřadu místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, který je za tuto oblast ve vládě odpovědný, mám na mysli tedy ten informační systém výzkumu a vývoje, na který směřovala interpelace. Tento informační systém veřejné správy zajišťuje shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích, které jsou podporovány z veřejných prostředků. Tento systém je dlouhodobě zajišťován formou outsourcingu poskytovaného konsorciem dodavatelů složeným z Českého vysokého učení technického v Praze a společnosti InfoScience Praha, s. r. o.

    Smlouva na zajištění služeb podpory provozu informačního systému byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu do 31. května 2016. Přestože Úřad vlády, to znamená úsek pana místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace, podnikl významné úsilí ve snaze zajistit další trvání služeb podpory provozu toho informačního systému, nepodařilo se s konsorciem dodavatelů doposud nalézt shodu na podmínkách dalšího provozování tohoto informačního systému. Důvodem jsou, tak jak jsem zjišťoval, především cenové podmínky nabízené členy konsorcia dodavatelů ČVUT a té příslušné společnosti za předmět plnění veřejné zakázky, přičemž se jedná o hodnotu nabídky vysoko nad rámec předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

    Jednací řízení bez uveřejnění na zadání veřejné zakázky, jejím předmětem je i zajištění služeb provozu informačního systému výzkumu a vývoje, však nadále probíhá, přičemž aktuálně jsou cenové podmínky indikativní nabídky konsorcia podrobovány stanovisku a zkoumání expertů. Skutečnost, že jednací řízení bez uveřejnění stále probíhá, je také důvodem, proč není možné dočasně zveřejnit všechny podrobnosti zmíněného jednacího řízení bez uveřejnění. Obě strany jsou podle informací, které jsem obdržel, zavázány mlčenlivostí ve věcech týkajících se průběhu a podrobností jednacího řízení bez uveřejnění. Zatím tedy probíhá toto jednací řízení a není vyloučena možnost, že dojde k oboustranně přijatelnému řešení. Rovněž podle informací, které mám z dnešního dne, odpovědní zástupci státu nevylučují, že k přijatelnému řešení by mohlo dojít v období dvou až tří týdnů.

    Paralelně zajišťuje příslušný úsek Úřadu vlády nutné kroky k plnění zákonných povinností a komunikuje o tom s klíčovými partnery v akademickém světě a také s uživateli systému. Pro případ, že by nedošlo k dohodě s uvedeným konsorciem, pracuje se na náhradním způsobu zajištění přístupu k databázi údajů v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Rovněž toto náhradní řešení by mělo být připraveno.

    Já v žádném případě nechci podceňovat informace, které zde zazněly v této interpelaci. Chci potvrdit, že to je závažný problém, a předpokládám, že pan místopředseda vlády bude o této věci informovat na nejbližším jednání vlády a že od něj obdržíme informaci o tom, jak dále bude jeho úsek postupovat, tak abychom zajistili zveřejňování všech údajů tak, aby byly plněny zákonné povinnosti a aby samozřejmě nebyla v oblasti vědy a výzkumu ohrožena transparentnost, kterou tento informační systém zajišťuje.

    Tolik tedy informace, které jsem v této věci obdržel. Nicméně konstatuji, že není úplně jednoduchá věc dosáhnout zajištění provozu informačních systémů v rámci právního prostředí, ve kterém se pohybujeme, v situaci, kdy v minulosti často nebyly uzavřeny úplně výhodné smlouvy pro stát, a v situaci, kdy stát je pod tlakem dodavatele, který má unikátní práva, unikátní informace a využívá této situace, kdy končí smlouva, k tomu, aby zvyšoval cenu a snažil se dosáhnout vyššího plnění ze strany státu. I tady je důležité hájit zájem státu a nepřistupovat automaticky na takovéto praktiky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pane poslanče, vaše doplňující otázka - ach, ty informační systémy.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Pane předsedo vlády, vy jste nám přečetl krásný elaborát, který vám připravila Bělobrádkova administrativa, ale mám pocit, že jste neodpověděl dostatečně na moji otázku. Ta data, to, co jste nám tady četl, my už všechno víme. Já jsem se ptal, jak to hodláte řešit. Jak to hodláte řešit v personální rovině, protože to není první pochybení, které se stalo ve vztahu k nějakým výběrovým řízením, která mají vztah k transparentnímu rozdělování financí na výzkum a vývoj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan poslanci. Pane premiére, vaše doplňující odpověď. Prosím. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přece víme, že na přípravu odpovědi na interpelaci je omezený časový prostor. Předseda vlády a člen vlády se nedozvídá v nějakém velkém časovém předstihu, jaké bude téma interpelace. Určitě musím přiznat na rovinu, že jsem odkázán na informace, které dostanu od svých spolupracovníků, protože v případě, že se tou věcí přímo osobně nezabývám - a opravdu, já jsem se nezabýval v uplynulých měsících osobně otázkou informačního systému výzkumu a vývoje - v případě, že se tou věcí osobně jako předseda vlády nezabývám, tak jsem odkázán na informace, které mi poskytnou ostatní členové vlády, resp. jejich spolupracovníci a jejich úřady v tom čase, který je k dispozici.

    Já jsem zde seznámil jak pana poslance, tak i Poslaneckou sněmovnu s informacemi, které jsem v té věci obdržel. V každém případě počítám s tím, že si dodatečné informace vyžádám, tak aby zazněly na nejbližším jednání vlády. Chci přirozeně, aby bylo zajištěno dodržování zákona, a pevně věřím, že se podaří ten složitý systém spustit a ten problém vyřešit buď tedy v rámci příslušného JŘBU, které nyní probíhá, anebo event. náhradní cestou, na které, jak jsem byl ujištěn, úřad pana místopředsedy vlády pracuje.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Druhou interpelaci přednese paní poslankyně Anna Putnová, která pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci odpovědnosti za inkluzi. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové. Můj dotaz na pana premiéra je poměrně jednoduchý. Vážený pane premiére, vážený pane předsedo sociální demokracie, berete politickou odpovědnost za formu inkluze, kterou nastartovala paní ministryně Valachová? Ptám se proto, že jakkoli nezpochybňuji princip inkluze, který je začleněn do našeho právního systému a jakkoli jsou mi známy synergické efekty, které inkluze pro všechny typy dětí má, tak velmi pochybuji o tom, že způsob, který zvolila paní ministryně Valachová v razantním prosazování se stanovenými termíny, je vhodný pro tento typ začleňování dětí.

    Moje otázka je prostá a spokojím se s jednoslabičnou odpovědí. Berete politickou odpovědnost za formu inkluze, kterou zvolila paní ministryně školství Valachová? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére. To bude jistě rychlá odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já chci poděkovat, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci - skutečně nebude to jenom ano nebo ne - ale chci poděkovat paní ministryni Valachové za to, jakým způsobem se tématu inkluze ujala. Protože to není úřednický přístup, to není přístup prosazovat za každou cenu nějaké změny, ale paní ministryně Valachová se snaží poprvé - a je to jeden z prvních ministrů školství, který o to skutečně usiluje - zajistit i finanční prostředky na inkluzi. To, co jsme zažívali v minulých letech, byla inkluze, která se sice realizovala, a jistě i paní poslankyně uzná, že to nebyla naše vláda, která zahájila inkluzi v České republice, inkluze už probíhá řadu let, ale probíhala v naprosto nevyhovujících podmínkách. A právě to, že probíhala v naprosto nevyhovujících podmínkách, v situaci, kdy školy nedostaly finanční prostředky na to, aby mohly zajistit podmínky pro inkluzi, tak se i mezi částí pedagogické veřejnosti k tomu procesu vytvořila a priori nedůvěra. Paní ministryně Valachová se snaží tu a priori nedůvěru v tuto chvíli rozbít právě tím, že k inkluzi přistupuje komplexně.

    Já mohu jasně říci - pokud se nám podaří zajistit dostatečné finanční prostředky, inkluze ve školství bude pokračovat, ale pouze tehdy, pokud pro školy, pedagogy, rodiče budou vláda, kraje a obce schopny společně vytvořit optimální podmínky, protože není možné, aby inkluze pokračovala bez toho, že tato podpora bude primárně ze strany státu rodičům a školám poskytnuta. V minulosti tomu tak nebylo. Zažívali jsme situace, kdy asistenti ve školách byli financováni z aktivní politiky zaměstnanosti na dočasné úvazky, bez potřebné a dostatečné kvalifikace. Školy neměly jistotu - vlastně měly jistotu, že na asistenty nedostanou peníze, i když o ně opakovaně žádaly. To byla jistota, se kterou se setkávaly.

    Čili komplexní přístup k inkluzi, který prosazuje paní ministryně Valachová, podporuji. Budu ji také podporovat při jednání o státním rozpočtu na příští rok, kde usilujeme o to, aby právě na zajištění podpůrných opatření včetně asistentů pedagoga byl vyčleněn v rozpočtu potřebný objem finančních prostředků. A za inkluzi, která bude doprovázena finančními zdroji, nepochybně jako předseda vlády společně s vládou, společně s paní ministryní školství, nesu politickou odpovědnost.

    Ale velmi mi záleží na tom, abychom odstranili nedostatky, se kterými jsme se v oblasti inkluze v uplynulých letech setkávali. Já nejsem stoupencem směrných čísel, nejsem stoupencem toho, abychom si stanovovali cíle. Jsem stoupencem toho, abychom vytvářeli možnosti pro rodiče, abychom vytvářeli možnosti pro děti, pro to, aby mohli dosáhnout pro své dítě toho nejlepšího možného vzdělání. Já myslím, že to je přáním a snem každého rodiče, aby jeho dítě mělo šanci na dobré vzdělání, aby se rozvinul jeho potenciál, a pokud inkluze k tomuto může pomoci, pak je to nepochybně dobrý proces. Ale nemůže to být proces byrokratický, nemůže to být něco, co bude někoho nutit, bude nutit rodiny do něčeho, co rodiny nechtějí nebo co rodiny s dětmi nezvládnou, ale musí to být proces, kdy se nabízí dětem a jejich rodičům šance na lepší vzdělávání. To je pojetí inkluze, za které chci nést politickou odpovědnost, protože si myslím, že to je pozitivní proces pro udržení nějaké elementární soudržnosti ve společnosti. Je to velmi důležité pro to, abychom lidi nerozdělovali, abychom neodsouvali ty, kteří pro to nemají vytvořené podmínky, někam na okraj.

    Tady si myslím, že pojetí inkluze, které se snaží naše vláda prosazovat, je přesně toto. Ale vyžaduje to dostatek finančních prostředků a bude to vyžadovat i tvrdou debatu o státním rozpočtu na příští rok, aby tomu tak bylo i v příštím roce.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za tuto velmi jasnou odpověď. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Jestli dovolíte, já bych svoji doplňující otázku směřovala k tomu předcházejícímu tématu. Podle mého soudu je už dnes druhým dnem porušován zákon, a to zákon 130 o podpoře vědě a výzkumu. Krachem informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který je systémem veřejné správy, se dostáváme do situace, kdy není jasné, podle čeho budou současné výkony vědy a výzkumu hodnoceny. Není jasné, podle čeho budou přidělovány projekty.

    Pro mě je zásadní otázka: Byl to úmysl, nebo je to neobratnost či neochota?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan premiér. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Byli jsme svědky prudkého přesunu v rámci interpelace z jednoho tématu na druhé, protože první dotaz zněl na inkluzi, druhý dotaz zněl na předcházející interpelaci, která se týkala informačního systému v oblasti vědy a výzkumu.

    V každém případě mohu odkázat na to, co jsem řekl ve své předcházející odpovědi. Není to problém, který bych chtěl jakýmkoliv způsobem bagatelizovat. Je to problém, který vznikl v důsledku toho, že máme externího dodavatele informačního systému, kterému skončila smlouva k 31. květnu letošního roku, a v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, které ještě stále probíhá, se nepodařilo dosáhnout uspokojivého výsledku, mimo jiné také v důsledku výrazných finančních požadavků stávajícího provozovatele informačního systému. To je v tuto chvíli realita.

    Informace, které jsem obdržel od úseku pana místopředsedy vlády Bělobrádka, hovoří o tom, že se pokračuje v jednání v rámci příslušného jednacího řízení bez uveřejnění a současně úřad připravuje náhradní řešení.

    Tolik tedy dodatek k té doplňující otázce.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Přejdeme ke třetí interpelaci. Pan poslanec Tomio Okamura bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci fašizujících tendencí. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vaše vláda financuje extrémní lobbistické a propagandistické organizace, které lobbují za přijímání migrantů a jsou placené z daní občanů ČR, přestože většina občanů africké a arabské migranty a islám v ČR nechce. Říkám záměrně extrémních, jelikož tyto organizace jdou nejen proti hlavnímu názorovému proudu ve společnosti, ale vyvolávají cíleně i nenávist vůči jiným názorům. Navíc v tuto chvíli zvažujete cenzuru názorů na internetu, kdy opět tyto extremistické a propagandistické organizace údajně mají být těmi, kdo budou kontrolovat, vyhodnocovat a hlásit ty nesprávné názory. Například celkový rozpočet projektu HateFree, který funguje pod úřadem vaší vlády, je téměř 18 milionů korun. Z toho jdou miliony přímo z českého rozpočtu.

    Nepřipadlo by vám fér dát stejné možnosti i těm, kdo mají opačný názor? Neměl by stát buď tuto jednostrannou propagandu nefinancovat, anebo podpořit vyváženě oba názory? Tedy také opačný názor, který dlouhodobě prosazuje naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, že islám je neslučitelný se svobodou a demokracií, anebo že migrační vlna ve stávajícím pojetí evropské unie způsobí ekonomické, sociální a bezpečnostní problémy? Nebo snad vy jako premiér také podporujete fašizující tendence proimigračních aktivistů, novinářů a některých politiků v čele s vaším panem Dienstbierem, kdy je správný pouze ten jejich názor a ten je potřeba podporovat státem placenou propagandou? A ostatní opačné názory jsou cíleně cenzurované, ostrakizované či umlčované?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem přesvědčen o tom, že politici by se měli snažit problémy řešit. Myslím, že lidé nás volili proto, že očekávají, že budeme plnit svůj program, za který jsme kandidovali, a že budeme řešit problémy, s kterými se společnost setkává nebo by se v budoucnosti setkávat mohla.

    Velký problém, s kterým jsme byli konfrontováni, okrajově v ČR, ale především v zemích, jako je Řecko, Itálie a další, je migrační vlna. A já jsem přesvědčený o tom, že by skutečně aktivní politici neměli mít tendenci parazitovat na strachu občanů, neměli mít tendenci zvyšovat strach občanů, vyvolávat v lidech obavy bez ohledu na to, co se reálně ve světě odehrává. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl bagatelizovat obavy občanů z toho, že bude ohrožena jejich bezpečnost. A vždycky jsem také na úrovni Evropské rady takto vystupoval. Není možné podceňovat obavy občanů, ale současně nesouhlasím s těmi, a tady to musím jednoznačně potvrdit, kteří se snaží toho strachu lidí využívat k tomu, aby na něm budovali svoji politickou kariéru. To si myslím, že není dobrá cesta a rozhodně nás to neposune žádným způsobem při řešení a reakci migrační krize, která je objektivní realitou a s kterou se Evropa bude setkávat ještě řadu a řadu let.

    Rád bych využil dotazu pana poslance Okamury, abych také jasně řekl, že česká vláda dva roky intenzivně pracuje na tom, abychom se v rámci Evropy s migrační krizí dokázali vyrovnat. Prosazovali jsme jako země V4 zastavení nelegální migrace v oblasti západního Balkánu. Byli jsme od samého počátku přesvědčeni o tom, že není možné, vypořádat se s regulací migrace, aniž bychom neobnovili kontroly na hranicích všech zemí, které leží na migrační trase. Jsem rád, že se nám nakonec toto řešení podařilo prosadit, že dnes probíhá důsledná kontrola v oblasti ilegální migrace nejenom na hranici mezi Makedonií a Řeckem, ale také na hranicích dalších balkánských zemí. Došlo k tomu, po čem volala skupina zemí V4, co prosazovala Česká republika. Došlo k zastavení nelegální migrace v oblasti západního Balkánu.

    A já jenom připomínám, že v Makedonii pomáhají čeští policisté, že tam je přes 30 českých policistů. Jenom připomínám, že jsme Makedonii poskytli peníze, poskytli jsme jí humanitární podporu, aby Makedonie byla schopná tuto těžkou situaci, v které se nachází, zvládnout.

    Druhé důležité řešení, kterého bylo potřeba dosáhnout, je otázka navracení ilegálních uprchlíků z Řecka do Turecka. V situaci, kdy Turecko nedělalo žádné reálné kroky k tomu, aby zabránilo nelegální migraci ze svého území, v Řecku byli vystaveni do situace, kdy jedna země nemůže takto masivní příliv uprchlíků zvládnout. Tady musela nastat dohoda mezi celou Evropskou unií a Řeckem. A já jsem rád, že se daří dohodu realizovat a že dohoda mezi Evropskou unií a Řeckem vedla k reálným výsledkům a poklesu nelegální migrace.

    Víte sami, že my jsme nikdy nebyli cílovou zemí migrace. My jsme vždycky byli v rámci té krize jenom zemí tranzitní, přes kterou uprchlíci přecházeli, nejčastěji do Německa. A já jsem rád, že se podařilo migrační proud z Turecka do Řecka minimalizovat. Předtím, než jsme udělali dohodu s Tureckem a než jsme zastavili balkánskou trasu, v lednu připlulo do Řecka přes 70 tisíc ilegálních uprchlíků. V dubnu připlulo do Řecka zhruba 1 500 ilegálních uprchlíků. Je to pokles ze 70 tisíc za měsíc na 1 500 za měsíc. Díky tomu, že jsme prosadili dvě konkrétní opatření - zastavení nelegální migrace v oblasti západního Balkánu a navracení uprchlíků z Řecka do Turecka. Těch, kteří v Řecku nezískají azyl.

    Tohle je podle mého názoru správná reakce na migrační krizi. Ne vyvolávání nenávisti, ne rozeštvávání lidí, ne vytváření problémů tam, kde ten problém není. V České republice nemáme problém s uprchlíky. V České republice má vláda bezpečnostní situaci pod kontrolou a naše vláda se podílí na evropském řešení migrační krize.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Okamura má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, jako vždy si pletete příčinu s následkem, jelikož příčinou je především jednání Evropské unie a servilnost vaší vlády. A také neodpovídáte na otázky. Slyšel jsem, že vaše vláda vyčlenila na podporu migrantů v České republice 4,3 mld. korun. Je to pravda? Můžete toto číslo potvrdit?

    Proto vás v této souvislosti také žádám, a to písemně do 30 dnů, o sdělení přesné souhrnné částky, kterou za loňský rok dostaly z veřejných prostředků všechny neziskové a další organizace zabývající se v České republice migrací, tedy péčí o migranty a tak podobně. O kolik subjektů se jedná? A prosím o přesný seznam.

    O stejné číslo a údaje prosím i na letošní rok. Tedy kolik je v plánu těmto organizacím vyplatit a kterým a kolik činily loni náklady státu na řešení migrace. Tedy včetně nákladů na armádu, policisty atp. Kolik je odhad, že to bude stát podle odhadů Českou republiku a její občany letos. A všichni víme, že to jsou peníze na úkor našich potřebných českých občanů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, aniž bych chtěl předjímat odpověď pana premiéra, jistě tato čísla nenosí v hlavě. Spíše příště prosím, pro tuto formu využijte písemnou interpelaci.

    Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, určitě požádám úřad, abychom vytáhli potřebná čísla, a doplním interpelaci a odpovědi panu poslanci Okamurovi. Nicméně už teď ho mohu ujistit, že reálné výdaje budou výrazně nižší v letošním roce. Výdaje, které se týkaly uprchlíků, budou výrazně nižší, než jsme počítali v návrhu státního rozpočtu, protože se nám podařilo v kombinaci těch dvou opatření, která jsem zde pojmenoval, tzn. uzavření balkánské migrační trasy a navracení uprchlíků z Řecka do Turecka, tak se nám podařilo dramaticky snížit migrační proud, který jsme zažívali ještě loni, když lidé volně procházeli z Turecka přes celý Balkán až do středu Evropy a Evropa absolutně neměla migraci v té situaci pod kontrolou.

    Výdaje budou nižší, ale nejsou nulové, protože jsou lidé, kteří mají právo na to, aby získali v ČR azyl. Jsou lidé, kteří mají právo na to, aby získali v ČR mezinárodní ochranu. Těmto lidem pomáháme a těmto lidem i nadále budeme pomáhat. A jednou z forem, jak pomáháme jejich integraci do společnosti, je právě spolupráce s neziskovými organizacemi. Je to třeba katolická charita, s kterou spolupracujeme, která je v letošním roce hlavním partnerem Ministerstva vnitra právě v oblasti integrace uprchlíků do naší společnosti.

    Ale myslím si, že je potřeba rozlišovat dvě věci. Za prvé masivní nekontrolovanou nelegální migraci a za druhé realizaci platného azylového práva, které respektuje Česká republika, a bude ho respektovat jako civilizovaná demokratická země, která se hlásí k humanitním ideálům. S nelegální migrací samozřejmě musíme bojovat, musíme ji omezovat, ale současně pokud jsou to lidé, kteří mají právo na azyl, tak je potřeba jim pomoci. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Přejdeme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Adolf Beznoska bude interpelovat pana premiéra ve věci čerpání dotací z evropských fondů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, zachytil jsem v minulých dnech vaši kritiku na jednotlivé resorty, že jsou velmi špatně připraveny na čerpání a velmi špatně čerpají evropské dotace. Stejná kritika zazněla i z úst představitelů nebo paní ministryně pro místní rozvoj. Když jsem se podíval do statistik, tak na Ministerstvu průmyslu a obchodu je vyřízeno ze 4 600 žádostí od začátku roku asi 300.

    Ptám se tedy, pane premiére, jaká opatření jste přijal, abyste zajistil zdárný chod v rámci čerpání evropských dotací v jednotlivých resortech. To je první dotaz. A druhý dotaz: V jakém resortu či v jakých resortech spatřujete největší nedostatky? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, když jsem zde mluvil o tom, že informační systém vědy a výzkumu není téma, kterým já bych se osobně podrobně zabýval, tak musím poznamenat, že to téma, které zmínil pan poslanec Beznoska ve své interpelaci, je tématem, kterým se osobně zabývám. Pokládám to za jednu ze svých priorit jako předseda vlády a mým cílem je, abychom dosáhli dobrého, rychlého rozjezdu čerpání nových evropských fondů v té současné finanční perspektivě, jejíž jsme součástí. Snažím se využít nástroj, který k tomu jako předseda vlády mám, to znamená, že předsedám Radě vlády pro evropské strukturální a investiční fondy, to je rada vlády, ve které jsou zastoupeni jak sociální partneři, tak samozřejmě všechna dotčená ministerstva, která nesou přímou odpovědnost za čerpání evropských prostředků. To znamená, jsou tam zejména zastoupeny řídicí orgány jednotlivých operačních programů. My se teď pravidelně zabýváme na jednáních Rady ESIF tím, jak se rozjíždí čerpání evropských fondů, jaký je objem vyhlášených výzev, jak fungují informační systémy, už tady dnes o informačních systémech několikrát byla řeč, a jak jsou naplněny takzvané předběžné podmínky, na kterých jsme se dohodli s Evropskou komisí v době, kdy byly schvalovány operační programy a kdy byla schvalována Dohoda o partnerství.

    Velmi stručně k tomu, kde cítím určitý problém, nebo kde jsem ho cítil v uplynulých dnech a týdnech. Víte, že já jsem se vyjádřil v tom smyslu, že nejsem spokojen s rychlostí, s jakou začínáme čerpat evropské fondy. Požádal jsem některá konkrétní ministerstva, aby dosáhla určitého pokroku. Já jsem rád, že po té výzvě se urychlily aktivity na půdě Ministerstva financí. Urychlily se zejména, pokud jde o otázku tedy už stanovení nějakého jasného harmonogramu pro průběh auditu designace v letošním roce. My zatím žádný tento audit designace nemáme ukončený. A určitě víte sám, že ty audity designace jsou podmínkou pro to, abychom mohli čerpat evropské peníze z evropského rozpočtu. To znamená, my v tuhle chvíli ty projekty financujeme z našich zdrojů, ale abychom získali peníze přímo z Evropské unie, musíme mít zrealizované, ukončené příslušné audity designace. To je odpovědnost Ministerstva financí a také těch jednotlivých operačních programů. Na jednání, které jsme měli včera, jsme slyšeli už jasný harmonogram toho, jak by letos měly být tedy dokončovány ty procesy auditu designace.

    Druhá důležitá věc se týká centrální správy finančních nástrojů. To je vlastně posílený prvek teď v rámci současné finanční perspektivy. I tady chci, aby vláda měla v krátkém čase jasno, jak budou finanční nástroje používány, jestli zvolíme nějakou jejich centralizovanou podobu.

    Další téma jsou předběžné podmínky. Provedli jsme revizi plnění předběžných podmínek. Zvyšuje se množství předběžných podmínek, které už jsou zcela splněny. Zbývají některé, které bude nutno splnit ještě během letošního roku. Opět máme konkrétní harmonogramy. Je to třeba otázka oné strategie pokrytí vysokorychlostním internetem, jedna z věcí, kde zatím ta předběžná podmínka vůbec tedy splněna nebyla. V letošním roce je potřeba dosáhnout toho, abychom tady neměli problém. Řešíme průběžně fungování monitorovacího systému, který zajišťuje čerpání evropských fondů. Tady jsem rád, že probíhá v podstatě komunikace na denní bázi, tak aby fungování toho systému MS 2014+ bylo optimalizováno a nebyly tam žádné problémy.

    Podle čísel, která jsem slyšel tento týden, tak výzvy jednotlivých operačních programů pokrývají v tuto chvíli zhruba 49 % celé alokace, kterou máme na tohle finanční období. Čili máme vypsané výzvy zhruba v rozsahu 49 % celé alokace. My bychom se samozřejmě rádi v příštích měsících posunuli na větší procento. A úměrně tomu, jak budou teď zpracovávány jednotlivé žádosti, tak už se rozbíhá proces jejich administrace v rámci jednotlivých operačních programů. Byly proplaceny certifikačním orgánem na Ministerstvu financí už první finanční prostředky do operačního programu Zaměstnanost a předpokládám, že další operační programy by mohly požádat o proplacení finančních prostředků ještě během letošního léta.

    Čili ten proces se rozjíždí. Já se snažím tlačit na všechny odpovědné ministry, aby věci šly rychle.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan premiérovi. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

  • Poslanec Adolf Beznoska: To nebude doplňující otázka. Jednak bych chtěl poděkovat panu premiérovi, protože odpověď mi připadá z mého pohledu uspokojující. Oceňuji, že osobně, osobně se stará o to, abychom těch tuším 650 miliard zdárně vyčerpali.

    Ale přesto si dovolím jednu poznámku. Na konci roku uděláme takovou statistiku a já si v písemné interpelaci vyžádám, jak jsme na tom reálně s čerpáním na konci roku. Zatím děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přestože se neptáte, pan premiér chce doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Už budu velmi stručný. Já předpokládám, že nejenom pan poslanec, ale i veřejnost se bude zajímat o to, jak se vládě podaří rozjezd čerpání evropských fondů v letošním roce, takže určitě jsme připraveni dát k dispozici všechna čísla, která se budou týkat letošního roku. Samozřejmě řešíme něco, co po nás převezme potom následující vláda po příštích volbách do Poslanecké sněmovny, a mým cílem je, abychom ten systém, proces, tempo čerpání evropských fondů předali následující vládě v dobrém stavu. Takže o to se budeme snažit a já doufám, že ta čísla, která zveřejníme na konci letošního roku, budou uspokojivá.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová, která má pátou interpelaci ve věci vysokorychlostního internetu. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, minulý týden se v médiích objevila zpráva, podle které ministr průmyslu Jan Mládek vládě nepředloží plán na rozvoj vysokorychlostního internetu do konce června, jak sliboval a jak se koneckonců usnesla i vláda. Alespoň to řekl nový vládní koordinátor digitální agendy Tomáš Prouza. V reakci na toto sdělení Ministerstvo průmyslu uvedlo pravý opak. Ještě není konec června a ministr plán předložit stihne. Namístě je znepokojení. Jde o hodně peněz, peněz z evropských fondů. Pokud vládní koordinátor, který není členem vlády, vyhodnocuje situaci jinak než odpovědné Ministerstvo vedené členem vlády, nemohu si než povzdechnout, že koordinátor zatím asi příliš nekoordinuje. Ale hlavně se chci na skutečný stav věcí zeptat přímo vás jako nadřízeného pánů Mládka a Prouzy.

    Myslím, že není třeba vysvětlovat, že Národní plán rozvoje sítí nové generace je důležitým dokumentem, bez něhož bychom mohli přijít o 14 miliard korun na rozvoj vysokorychlostního internetu v regionech. A je třeba dodat, že jde o to, aby ve finální verzi byl dokument už kvalitní, což se bohužel v případě jeho osmi předchozích verzí zatím nepodařilo.

    Vážený pane premiére, má pravdu pan Prouza, nebo pan Mládek? Bude vládě předložena finální verze návrhu ještě v červnu, nebo ne, a tak bude vládní usnesení porušeno? Hrozí, že o 14 miliard korun přijdeme? A kdo a jakou za to ponese odpovědnost? Děkuji za odpověď.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já chci, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, poděkovat paní poslankyni Kovářové za její interpelaci. A myslím to vážně, protože myslím, že je dobře, abychom vytvářeli tlak na Ministerstvo průmyslu a obchodu pokud možno ze všech stran. Čili vnímám i tuto interpelaci jakou součást trvalého tlaku, který musí cítit pan ministr Mládek a který zejména musí cítit jeho úředníci, tak aby skutečně došlo k naplnění toho, co ministerstvo slíbilo. Pokud zde tedy zazněl dotaz, který se týkal naplnění nebo nenaplnění termínu k předložení příslušných dokumentů do 30. června letošního roku, pan ministr Mládek mě ujistil, že tento termín 30. 6. 2016 pro předložení příslušného materiálu vládě bude dodržen. Čili tolik asi ta nejdůležitější odpověď na interpelaci paní poslankyně.

    Jinak musím říci, že mě netěší fakt, že jedna právě z těch předběžných podmínek, o kterých jsem mluvil v předcházející odpovědi na interpelaci, předběžná podmínka, která se jmenuje infrastruktura přístupových sítí nové generace, zatím nebyla splněna. Ta předběžná podmínka má termín splnění 30. 11. letošního roku a garantem za splnění této podmínky je Ministerstvo průmyslu a obchodu. To znamená, pan ministr Mládek nese jasnou odpovědnost za to, že tato předběžná podmínka bude splněna, a také nese jasnou osobní odpovědnost za to, aby byl zpracován Národní plán rozvoje sítí nové generace.

    Chtěl bych jenom ještě upřesnit na základě informací, které jsem dnes obdržel od Ministerstva průmyslu a obchodu. Chci připomenout, že počínaje 31. březnem letošního roku podává vládě ministr měsíční zprávy o plnění příslušného akčního plánu. Doposud vše probíhalo podle tohoto akčního plánu, který vláda schválila. Poslední zpráva za květen je na programu jednání vlády dne 8. června 2016. A vzhledem k tomu, že je to veřejný dokument, tak mohu samozřejmě doporučit poslancům a poslankyním tento dokument k prostudování.

    V této zprávě se mimo jiné konstatuje, že k datu 27. dubna Český telekomunikační úřad verifikoval 1 848 z celkového počtu 2 220 formulářů s geografickými přílohami přidělenými poskytovatelem služby přístupu k internetu, to znamená 83 %. K opravě vrátil cca 11 % formulářů. Doposud data neodevzdalo zhruba 140 podnikatelů, to znamená 6 %. Obecně se tedy dá říci, že počet odevzdaných a verifikovaných údajů je na vysoké úrovni a umožňuje určit a učinit si obrázek o stavu pokrytí České republiky přístupovými sítěmi nové generace. Do 30. května, jak vyplývá z akčního plánu, Český telekomunikační úřad předal Ministerstvu průmyslu a obchodu požadovaná výchozí a zpracovaná data a z nich vytvořené mapy pokrytí České republiky sítěmi přístupu k internetu. To je myslím důležitý výsledek a důležitý pokrok k přípravě celého dokumentu.

    Zároveň probíhá pravidelná komunikace s Evropskou komisí o stavu zpracování Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Nyní jsme tedy ve fázi, kdy je tento dokument ve spolupráci s odbornou veřejností, s ČTÚ, v závěrečné fázi zpracování. Během června by měly být vypořádány připomínky z mezirezortního připomínkového řízení a Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží Národní plán rozvoje sítí nové generace do 30. června letošního roku do vlády. Následně bude tento materiál do 30. listopadu předložen pro splnění předběžné podmínky také Evropské komisi. Takže tolik základní údaje, které se týkají interpelace.

    Pevně věřím, že v oblasti přípravy zlepšení pokrytí České republiky vysokorychlostním internetem budeme schopni využít i příslušnou evropskou dotaci a možnost čerpat prostředky z evropských fondů. Jenom chci poznamenat, že těch často zmiňovaných 14 miliard z evropských fondů nemůže vyřešit a neřeší otázku připojení k vysokorychlostnímu internetu na celém území České republiky. K tomu budou potřeba mnohem větší investice ze strany soukromých poskytovatelů tohoto připojení. Jde o finanční prostředky, které budeme moci využít ve specifických regionech, ve kterých není a nebude šance na to, aby se bez této podpory a bez této dotace připojení k internetu zlepšilo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, paní poslankyně, ještě s doplňující otázkou.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Já myslím, že to datum 30. 6. a posléze 30. 11. 2016 pro splnění předběžné podmínky je velmi důležité. Chci se tedy zeptat: Řekl jste, že pan ministr za to nese osobní zodpovědnost. Budete potom uvažovat o tom, jestliže se panu ministrovi nepodaří předložit onen plán do 30. 6., že pana ministra Mládka odvoláte? Protože ohrožení oněch 14 miliard je závažnou věcí. Vysokorychlostní internet a jeho rozvoj v České republice je zásadní podmínkou pro rozvoj hospodářství České republiky. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, jak je na tom pan ministr Mládek?

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem přesvědčen o tom, že i na základě tohoto tlaku, který zde osobně reprezentovala i interpelace paní poslankyně Kovářové, je pan ministr Mládek dostatečně motivován k tomu, aby dodržel příslušné termíny a dosáhl toho, že budou jednak vytvořeny podmínky pro čerpání evropských fondů a jednak že bude splněna také předběžná podmínka, o které tady také dnes už také opakovaně byla řeč.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. A na dálku motivujeme pana ministra Mládka.

    Šestou interpelaci přednese pan poslanec Marek Černoch, který bude interpelovat pana premiéra ve věci Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, rád bych se zeptal na podnikatelské schopnosti jednoho z ředitelů přímo řízených nemocnic Ministerstvem zdravotnictví, konkrétně pana Romana Prymuly z Fakultní nemocnice Hradec Králové.

    Z veřejně přístupných dokumentů, a jak upozornila média, je tento ředitel velké fakultní nemocnice zároveň prokuristou ve firmě Biovet své dcery, která studuje a dlouhodobě žije na Floridě. Přesto je natolik šikovná, že jen za rok 2014 tato šestadvacetiletá slečna dokázala vytvořit odborné materiály a studie za 41 milionů korun. Je to mimořádně podezřelé. Proto by mě, pane premiére, zajímalo - je v pořádku, když ředitel takto velké nemocnice podniká pod rouškou své dcery v oboru zdravotnictví? Do jaké míry věříte, že společnost Biovet inkasovala desítky milionů korun za odborné materiály a studie šestadvacetileté studentky dlouhodobě žijící v zámoří? Jak chcete vyloučit, že ředitel nemocnice takto podezřelé například neinkasoval přes firmu své dcery peníze od firem, které obchodují s fakultní nemocnicí Hradec Králové, a zdali budete tyto podivné a možná špinavé kšefty řešit a žádat vysvětlení ministra zdravotnictví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já to v tuto chvíli beru jako upozornění na data, která se týkají ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové pana Romana Prymuly. Musím říci, že pro mě jsou to nové skutečnosti, o kterých jsem předtím nebyl informován. Požádám pana ministra zdravotnictví Němečka, aby tuto záležitost prověřil a aby o té záležitosti informoval nejenom mne, ale i pana poslance Černocha, který tento dotaz dnes na interpelacích vznesl. Takže budu chtít, aby celá věc byla prověřena, aby byly tyto informace verifikovány a bylo zřejmé, zda v tomto případě dochází, či nedochází k nějakém střetu zájmů, či zda tady dochází, nebo nedochází k porušení nějakých interních předpisů nebo zákonů České republiky. Chtěl bych, aby ta věc byla prověřena, posouzena, a následně k ní budou poskytnuty písemné informace.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za odpověď, pane premiére. Pouze doplňující otázka, jestli jste schopen říci nějaký termín, dokdy bychom měli mít tyto informace k dispozici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Požádám pana ministra Němečka, aby do týdne k té věci dal písemnou informaci panu poslanci Černochovi a samozřejmě všem dalším zájemcům. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za velmi jasnou odpověď. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Jan Zahradník, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci opatření k omezení sucha a nedostatku vody. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, 30. května měla vláda na programu mimo jiné také bod s názvem Návrh opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody v České republice a vyjádření finančních potřeb jejich realizace. Materiál, který jsem četl, konstatuje obtížnost přípravy výstavby přehradních nádrží, obtížnost zavádění změn ve stylu hospodaření na zemědělské půdě s cílem posílit zadržení vody v krajině, konstatování, že od záměru k realizaci přehradní nádrže je nutné počítat minimálně s dvaceti pětadvaceti lety, konstatuje nutnost použít i řadu dalších drobnějších opatření - zvětšení retence rybníků, malých vodních nádrží, zvýšení zásobních objemů vody odtěžením sedimentů, odbahněním, zvýšením hrází.

    Všechno v pořádku. Velmi oceňuji snahu vlády. Peníze, které do toho hodláte investovat, jsou v řádu desítek miliard korun, zhruba tři miliardy za každý rok z budoucích pěti let do roku 2021, včetně peněz z evropských fondů, kde je k dispozici zhruba 39 miliard ze zdrojů Evropské unie. Jenom mi není jasné, jak zároveň může vláda podporovat takováto opatření velmi žádoucí a vy jako premiér zároveň můžete podporovat schválení novely zákona č. 114 o ochraně přírody, který zavádí na nadpoloviční většině Šumavy bezzásahovost, která, jak se ukazuje, vede k tomu, že Šumava usychá, ztrácí svoji retenční schopnost, přestává plnit úkol býti systémem akumulujícím vodu.

    Ptám se, proč vlastně ještě - a snažím se využít poslední možnost, jak vaši pozornost přilákat tady k tomuto problému, zdali byste nezvážil možnost zamítnout ten zákon, podrobit jej ještě analýze a zdali byste ještě nezvážil možnost vrátit se k tomu na základě nových expertiz (upozornění na čas), nikoli jenom od vědců, kteří jsou spojeni s ekologickými aktivisty. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci potvrdit, že naše vláda je tou první, která se začala systematicky věnovat problému sucha. Není to otázka jenom loňského roku, kdy jsme sami viděli důsledky klimatických změn v oblasti sucha tady v České republice. Je to problém dlouhodobého vývoje, který cítíme. To znamená, vidíme, jak se postupně zvyšují průměrné roční teploty, a sledujeme, jak se úměrně tomu snižuje průměrné roční množství srážek. Čili jsme svědky klimatické změny. Teď nechci mluvit o tom, jaké jsou její příčiny, o tom lze nepochybně vést dlouhé diskuse, lze polemizovat, do jaké míry za to může člověk, do jaké míry je to otázka nějakého cyklu, který nás přesahuje. Nicméně procházíme obdobím klimatické změny a jsem přesvědčený o tom, že se na tyto klimatické změny musíme začít intenzivněji připravovat.

    To znamená, přestali jsme ztrácet čas. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí se pustily do práce na přípravě příslušných dokumentů. Vznikla meziresortní komise Voda-Sucho a vytváří se koncepční dokument, který by měl reagovat na tuto otázku. To znamená, připravuje se strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, připravuje se národní akční plán adaptace na tuto změnu klimatu a v gesci Ministerstva zemědělství se připravují opatření, která by měla vést k reakci na očekávaná rizika v oblasti sucha.

    Pokud jde o vynakládání finančních prostředků, je zřejmé, že to nebude jednorázová záležitost, že se této oblasti bude muset věnovat několik vlád během několika funkčních období. Je ovšem myslím důležité, abychom měli konkrétní strategie a abychom byli schopni ovlivnit chování v krajině, ovlivnit chování vlády, hospodářských subjektů, občanů tak, abychom pokud možno společně realizovali opatření, která zlepší naši připravenost na nedostatek vody a zlepší naši připravenost na globální oteplování.

    Chtěl bych zdůraznit, že naše území je výrazně zranitelnější než okolní státy. Prakticky veškerá voda od nás odtéká k našim sousedům. Naše vodní zdroje jsou závislé na atmosférických srážkách a disponibilní zásoby vody, které jsou vztažené na jednoho obyvatele, patří v České republice k těm nižším v rámci Evropské unie. Myslím si, že není možné tu situaci podceňovat. Pokud se podíváme na prognózy, pokud se podíváme na klimatické mapy, tak už dneska jsme schopni odhadnout, které části republiky budou v příštích letech zatíženy enormním suchem. A ta změna musí přijít v oblasti zemědělství a musí přijít také samozřejmě v oblasti urbanizace a musíme využít všechny dostupné technologie, nové znalosti, nové zkušenosti k tomu, abychom se na klimatickou změnu přizpůsobili.

    Nemyslím si, že koncepční snaha vlády připravit se na období sucha, které nás pravděpodobně čeká v příštích letech, je v rozporu se snahou Ministerstva životního prostředí mít tady moderní legislativu a legislativní rámec, který se bude týkat Šumavy a jejího dalšího rozvoje v dalších letech. Nejsem si vědom toho, že by tady existovaly rozpory mezi snahou vlády, Ministerstva životního prostředí, zemědělství dosáhnout takových opatření, která zlepší dostupnost, kvalitu vody, vodních zdrojů, a naší snahou nastavit rozumným, moderním způsobem regulaci fungování národního parku na Šumavě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte doplňující otázku.

  • Poslanec Jan Zahradník: Moje otázka bude znít, zdali jste si vy, pane premiére, osobně, anebo vaše vláda, nechal udělat expertizu, odborný posudek, který by ukazoval, jak může souviset právě novela zákona č. 114, jejímž důsledkem může být ještě větší uschnutí Šumavy. Zdali jste si ten posudek nechali udělat. Zdali vůbec je vám známo, že uschnutí Šumavy, dneska je tam dva miliony uschlých stromů, které výrazně snižují vodní kapacitu, to všechno se ještě může zhoršit, bezzásahovost s sebou evidentně přináší další kůrovcové kalamity, další schnutí, další ztráty kapacity absorbovat vodu - zdali jste si vědomi této hrozby. Pokud si toho jste vědomi a nenechali jste ty expertizy udělat, tak pak ta vina padne na vaši hlavu, protože ze Šumavy se může stát skutečně suché území.

    Moje otázka zní, zdali jste si takové expertizy nechali udělat, a to od vědců, kteří nepatří do tábora ekologických aktivistů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaše odpověď. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem přesvědčený o tom, že pokud budou na stole fakta, pokud budou na stole analýzy, které budou upozorňovat na podobná rizika, tak je to důvod k tomu, abychom nad nimi vedli debatu. Je to důvod k tomu, abychom je neignorovali. Já bych tedy chtěl, aby v případě, že jsou tady experti, že jsou tady věci, experti mají komplexní názor na tuto problematiku, kteří jsou schopni reálně prognózovat důsledky některých konkrétních regulatorních opatření, která se týkají Šumavy, tak aby tyto expertizy zveřejnili, aby je dali vládě k dispozici, a nepochybně jsme připraveni se jimi zabývat. A já určitě budu chtít, aby se k nim zejména tedy garant toho příslušného zákona, pan ministr Brabec, který je ministrem životního prostředí, vyjádřil. Takže určitě ano, dejme ty věci na stůl, bavme se o nich, hledejme rozumné řešení. Já myslím, že tahle vláda má zájem na tom, abychom na ta budoucí rizika byli dobře připraveni a abychom využili potenciál, který v České republice máme, pro to, abychom zajistili pro naše občany v příštích letech dostupnost vody a dostatek kvalitní vody.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla odpověď na sedmou interpelaci. Osmou interpelaci přednese pan poslanec Petr Fiala, který pana premiéra bude interpelovat ve věci státního rozpočtu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, vláda se v pondělí zabývala návrhem rozpočtu na příští rok, tedy na rok 2017, a to měl být, připomínám, rok, pro který ministr financí sliboval, že předloží vyrovnaný rozpočet.

    Jak víme z těch informací, rozpočet vyrovnaný nebude. Předpokládá se, že dosáhne deficitu, který bude přesahovat minimálně 50 miliard korun, hovoří se o 60 miliardách, uvidíme, kde to skončí. A když to srovnám s rokem 2013, tak uvidíme, že budete mít k dispozici o 156 miliard korun více. O 156 miliard! A schodek se ale podařilo snížit o pouhých 31 miliard. Tak když si ta čísla dáte dohromady, a já to zjednoduším, abychom to nemuseli počítat, tak to znamená, že utratíte za jeden rok o 125 korun více. A ukazuje se, že je jedno, jestli ekonomika roste, klesá, nebo stagnuje, protože vláda, ve které je sociální demokracie, nehospodaří odpovědně a nevyužívá třeba v této chvíli ekonomického růstu, aby něco udělala s naším rozpočtem.

    Já se vás chci proto, pane premiére, zeptat, jak zdůvodníte, že máte o 156 miliard korun víc, a přitom nejste schopni ušetřit 50 miliard a přestat nás všechny zadlužovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, česká ekonomika roste. Není to samozřejmě jen nějaká autonomní záležitost, která by byla zcela nezávislá na hospodářské politice vlády. Já jsem přesvědčený, že vláda svou hospodářskou politikou k tomu také přispěla, že česká ekonomika roste. Já jsem velice rád, že máme nízkou nezaměstnanost, dokonce jsme se na začátku letošního roku dostali mezi země, které mají vůbec nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. A můžeme očekávat, že růst české ekonomiky, pokud nás neohrozí nějaké vnější nerovnováhy, by měl pokračovat i v roce 2017. To přirozeně vládě umožňuje, aby pokračovala v plnění svého programu, protože my, když jsme šli do vlády a dohodli jsme se jako tři koaliční strany, tak jsme se dohodli na tom, že budeme prosazovat změnu hospodářské politiky, to se povedlo. Ta změna hospodářské politiky vede k nižší nezaměstnanosti, generuje dodatečné daňové příjmy. A my jsme se dohodli, že ty dodatečné daňové příjmy použijeme na to, abychom zlepšili fungování státu, připravili ho lépe na rizika a abychom posílili sociální soudržnost.

    A když se bavíme o přípravě na rizika, tak velká část těch finančních prostředků, které budeme mít ve státním rozpočtu navíc, jde na vyšší výdaje na obranu, ty peníze jdou také na vyšší výdaje na vnitřní bezpečnost. Posilujeme počty policistů, stabilizujeme hasiče, zvyšujeme počty vojáků a připravujeme se na bezpečnostní rizika, která, bohužel, v dnešním světě jsou realita. Nedá se dělat nic jiného.

    Další důležitá věc se týká zajištění dobrého fungování státu. To souvisí se službami v oblasti školství a zdravotnictví. Já jsem přesvědčený o tom, že my máme efektivní systém zdravotní péče. Dáváme relativně málo na zdravotnictví v porovnání s jinými zeměmi, dáváme zhruba 7 % hrubého domácího produktu, ale je to za cenu toho, že máme enormně přetížené lékaře v nemocnicích, a za cenu toho, že máme enormně přetížené zdravotní sestry v nemocnicích. Ta nemocniční péče dnes prochází poměrně velkým napětím a udržuje se v chodu díky maximálnímu nasazení a maximální obětavosti všech, kdo se o organizaci nemocniční péče starají.

    Pokud máme zajistit dobré fungování zdravotnictví, tak musíme zlepšit odměňování lékařů a sester. Tam půjde další významná část těch dodatečných daňových příjmů a také vyššího výběru zdravotního pojištění. Počítáme s tím, že zhruba sedm miliard korun ze zdravotního pojištění, resp. z celkových plateb, poskytneme příští rok na zlepšení platů lékařů v nemocnicích a zdravotního personálu v nemocnicích. To je další výdajová priorita.

    Dostávají se nám do škol děti ze silných populačních ročníků, které v minulých letech chodily do mateřských škol. Já chci upozornit na to, že když dítě jde z mateřské školy do základní školy, veřejné školy, tak se zvyšují náklady státu spojené s jeho vzděláváním. A tím, že se nám zvyšují počty dětí v prvních, druhých, třetích třídách základních škol, tak samozřejmě musíme také tomu uzpůsobit výdaje státu. A já jsem přesvědčený o tom, že je dobré také zlepšit odměňování pedagogů, protože když se podíváte na jejich průměrný plat ve srovnání s dalšími vysokoškolskými profesemi ve státním sektoru, tak ten plat je podprůměrný. Čili tam chceme, aby šla další část prostředků ze státního rozpočtu.

    Příští rok počítáme s tím, že by se schodek státního rozpočtu měl pohybovat kolem 60 miliard korun, mělo by tedy dojít oproti letošnímu schválenému schodku státního rozpočtu k poklesu zhruba o deset miliard korun v příštím roce. Takže vedle toho, že se snažíme zlepšit fungování státu, tak také přistupujeme k tomu, že se o něco sníží schodek státního rozpočtu.

    A možná poslední poznámka se týká sociální soudržnosti. Já jsem rád, že jsme se tady v Poslanecké sněmovně v minulých týdnech shodli, že naši senioři si zaslouží o něco vyšší valorizaci, než bylo těch 40 korun, které dostali v letošním lednu. A vláda se snaží, aby ta valorizace byla vyšší, tzn. chceme ze státního rozpočtu vyčlenit potřebné finanční prostředky tak, aby valorizace byla alespoň 200 korun v průměru příští rok, tzn. abychom zlepšili valorizaci a umožnili seniorům, aby se také podíleli, alespoň touto formou, na zlepšené ekonomické situaci státu.

    Tolik k těm hlavním výdajovým prioritám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Prosím, pane poslanče, máte doplňující otázku?

  • Poslanec Petr Fiala: No, pane premiére, ono rozdat se dá samozřejmě všechno a vždycky se najdou důvody, proč se to má udělat. Ale já se obávám, že z toho, co jste tady popisoval, když se potom budeme ptát občanů, jestli opravdu poznali, že ta ekonomika tak roste a že mají vyšší platy, tak vám řeknou, že ne. Zato všichni vidíme, že stát má vyšší výdaje. A podívejte se, vy jste zapomněl v tom výčtu lidí, o které zvyšujete aparát státu, jmenovat také úředníky a jenom jste zmínil profese, na kterých se všichni shodneme, že jsou třeba potřeba. Ale zvyšování byrokracie v našem státě, na to jste zapomněl. A na to jde taky podstatná část těch finančních prostředků. Nemluvil jste také o tom, že zatěžujete ty, kteří tu prosperitu vytvářejí, neustále novými a novými povinnostmi - živnostníky, podnikatele - a že tím tu prosperitu ohrožujete.

    A když mluvíte o rizicích, tak přece dluh, zadlužení, deficit, to je jedno z rizik. A ukázalo se to v té ekonomické krizi docela jasně. Tak já nechápu, proč když máte možnost, tak s tímto rizikem nepracujete, nesnižujete ho, ale naopak ho nově do toho systému zavádíte, i když nemusíte. 125 miliard navíc.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaši doplňující odpověď. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem přesvědčený o tom, že rychlejší růst mezd v české ekonomice by také pomohl stabilizaci veřejných rozpočtů. A já rozhodně souhlasím s těmi, kteří říkají, že v situaci, kdy ekonomika roste, by také měly růst mzdy. Teď nemluvím jenom o platech lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, ale mluvím o mzdách lidí, zaměstnanců, kteří pracují v privátní sféře. Vláda se snaží v tomto směru vyvinout určitý tlak. Povedeme brzy debatu o dalším zvýšení minimální mzdy. A také tím, že se snažíme zvýšit platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, tak také poskytujeme určitý signál do ekonomiky v tom smyslu, že teď je dobré období pro růst platů. Máme nízkou nezaměstnanost, máme nízkou inflaci. Naopak v řadě profesí, v řadě firem lidé chybí, tzn. je možno zlepšovat ohodnocení. Firmám rostou zisky. To vidíme na zlepšeném výběru daně z příjmů právnických osob. To znamená, firmám rostou zisky, a mohou se tedy o ně podělit se svými zaměstnanci.

    Já nesouhlasím s tím, že v situaci, kdy ekonomika roste - a vedle toho tady máme ale řadu problémů s praktickým fungováním státu a veřejných služeb - že máme ze dne na den srazit rozpočtový schodek ze 60 mld. na nulu. To by se jistě čistě matematicky, čistě účetně dalo udělat, ale jaké by to mělo praktické důsledky pro život lidí a pro ekonomiku v České republice. Já nejsem pro takovéto radikální kroky. Jsem přesvědčen o tom, že schodek bychom měli postupně snižovat, ale to snižování musí být rozloženo do delšího časového období, aby to neznamenalo poruchy ve fungování veřejného sektoru, aby byly zajištěny služby státu pro občany a také aby stát mohl investovat do infrastruktury, protože zejména v oblasti dopravy máme pořád ještě obrovské dluhy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Devátou interpelaci přednese pan poslanec Jaroslav Holík. Bude interpelovat pana premiéra ve věci chystané evropské směrnice o zbraních. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, včera jsem se s překvapením dočetl - a teď cituji: "Státy Evropské unie zřejmě i přes odpor České republiky prosadí přísné omezení zbraní." Pane premiére, toto omezení omezí nejen sportovní střelce, myslivce, legální držitele zbraní, ale také výrazně omezí obranyschopnost našeho státu. A všichni víme, že na naši okleštěnou profesionální armádu se spoléhat nemůžeme.

    Pane premiére, můžete mi prosím vás odpovědět na otázku, proč je zde snaha omezující legální držení zbraně? Neakceptuji vaši odpověď, že je to kvůli terorismu. Teroristé si zbraně legálně nikdy nekupují. A pokud chcete slyšet názory většiny Čechů, se kterými jsem mluvil, tak všichni říkají - je to proto, aby se oběti nemohly bránit.

    Pokud sleduji, jak s námi Evropská komise jedná, připomíná mi to 29. září 1938. Čili osud naší republiky se opět bude rozhodovat našimi spojenci - o nás bez nás. Pokud v Evropské unii nedojde ke změně, je její budoucnost v současné podobě neudržitelná. Aktivity Evropské komise totiž nyní směřují od demokratické a svobodné Evropy. Jak mám totiž jinak chápat podporu přílivu málo přizpůsobivých migrantů, návrh povinných kvót, event. nucené vykoupení za nedodržení těchto kvót a kritiku jakýchkoli bezpečnostních opatření na hranici? (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Pár slov... Naše hnutí Přímá demokracie souhlasí, aby každý zdravý občan mohl mít zbraň. Ubylo by tak útoků, když agresor si nebude jistý, zda nenarazí na aktivní odpor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaše odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moje odpověď tentokrát bude delší, protože já bych skutečně velmi rád podrobně a strukturovaně popsal, v jaké se v tuto chvíli nacházíme situaci.

    To, co zde bylo zmíněno v interpelaci, je návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, která mění stávající směrnici o kontrole a nabývání a držení zbraní. Návrh předložila Evropská komise 18. listopadu loňského roku v rámci snahy o zlepšení boje proti terorismu. I když Česká republika považovala některé dílčí navrhované změny za užitečné, musím říci, že celkově jsme od samého počátku hodnotili tento návrh jako značně problematický, zejména pokud jde o rozsah zákazu tzv. poloautomatických zbraní. Česká republika se obává, že tato upravená směrnice bude mít zásadně negativní dopad na legální držitele zbraní, na jejich výrobce i na řadu dalších osob, které dosud nebyly nuceny postupovat podle právní úpravy nakládání se zbraněmi.

    V rámci projednání tohoto legislativního návrhu předkládá nizozemské předsednictví od března 2016 upravené varianty jeho znění, které jsou v zásadě ještě ale horší než původní návrh Komise. Česká republika odhaduje, že návrhy předsednictví by mohly vést k zákazu několika set tisíc zbraní. Česká republika se obává, že by navrhovaná podoba směrnice mohla znamenat značná rizika z hlediska vnitřní bezpečnosti.

    My jsme celou dobu vyjednávali velmi aktivně. Soustavně jsme upozorňovali na negativní postoj. Předkládali jsme své konkrétní alternativní návrhy na úpravu tohoto návrhu tak, aby se směrnice stala pro Českou republiku přijatelnou. Snažili jsme se postupovat i v koordinaci s ostatními zeměmi V4. Společné stanovisko vyjádřili ministři V4 19. ledna letošního roku. Společně také vystoupili ministři V4 na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 10. března letošního roku. V současnosti je pozice České republiky k návrhu ze všech členských států nejvíce kritická.

    Chci tedy poukázat na fakt, že to je právě Česká republika, která nejvíce z 28 zemí Evropské unie poukazuje na rizika tohoto návrhu. Pozici České republiky se blíží stanoviska Slovenska, Polska, Rakouska a také Švýcarska. Naopak mezi největší příznivce zásadního zpřísnění regulace střelných zbraní a mezi hlavní podporovatele tohoto návrhu nyní patří Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Chorvatsko a Švédsko.

    Holandské předsednictví chce předložit tento návrh směrnice na jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 10. června letošního roku. My zatím předpokládáme, že návrh nedozná takových změn, které by umožňovaly České republice jej podpořit. Česká republika tak s vysokou pravděpodobností vyjádří 10. června na zasedání Rady své negativní stanovisko a zopakujeme své důvody, proč nemůžeme směrnici v navržené podobě akceptovat. Rada schvaluje tento návrh kvalifikovanou většinou. V tuto chvíli tedy nemohu předjímat, jakým způsobem toto hlasování dopadne, nicméně mohu potvrdit, že Česká republika návrh na Radě nepodpoří. Pokud nedozná zásadních změn, tak my pro něj hlasovat nebudeme. A při této příležitosti vydáme také písemnou deklaraci, ve které jednoznačně vysvětlíme důvody svého nesouhlasu.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, já vám děkuji za vaše vyjádření. Jenom pro doplnění. V třicátých letech v Americe byla prohibice. Alkohol se nesměl prodávat. A všichni víme, jak to dopadlo. A tady se může stát něco podobného. Ten, kdo bude chtít chránit svoji rodinu, by si mohl pořídit zbraně nelegálně a to jistě nechceme. Jménem občanů České republiky vás ještě jednou žádám - využijte svůj mandát a spolu se zeměmi V4 řekněme jasné a rozhodné ne!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci čerpání prostředků z Evropské unie v roce 2015. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane premiére, často a rádi kritizují představitelé současné vládní koalice čerpání, resp. nečerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie v minulém období. Nicméně teď jsme projednávali a projednáváme uzavřené kapitoly hospodaření státního rozpočtu v loňském roce a najednou zjišťujeme, že vaši ministři, pane premiére, mají obrovské problémy s čerpáním finančních prostředků na období 2014 až 2020. Proto se vás chci zeptat, zdali je vám známo, kolik finančních prostředků z fondů Evropské unie měli vaši ministři k dispozici v jednotlivých kapitolách, které spravují, a kolik nakonec těch rozpočtovaných peněz bylo čerpáno. Zdali je vám tento rozdíl znám. A chci se vás zeptat, zdali jste připraven udělat personální opatření ve vládě, pokud se bude situace opakovat i v letošním roce.

    Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na interpelaci. Navazuje na téma, které už jsme tady dnes probírali, to znamená otázku čerpání evropských prostředků z toho nového programovacího období 2014 až 2020.

    Chci zopakovat, že je tady vyčleněno pro použití v České republice 650 mld. korun. Na čerpání těchto prostředků je sedm let plus dle pravidla N+3 další tři roky, po jejichž dobu lze tyto finanční prostředky čerpat.

    Včera se tady v prostorách Poslanecké sněmovny sešla Rada ESIF, to znamená specializovaná vládní Rada pro evropské strukturální a investiční fondy, která se zabývala právě otázkou bilance čerpání z evropských zdrojů. Zazněla tam informace o tom, že k 30. dubnu letošního roku bylo od počátku programového období vyhlášeno za všechny programy celkem 252 výzev s alokací 313 mld. korun. Jak už jsem uvedl, tak k dnešnímu datu celkový objem výzev představuje zhruba 49 % z celkové alokace ve prospěch České republiky. Ze všech programů doposud vyhlásil největší objem výzev operační program Doprava, operační program Zaměstnanost a Integrovaný regionální operační program. K 30. dubnu 2016 byly podány žádosti o podporu v celkové výši 188 mld. korun. V rámci vyhlášených výzev byly do konce dubna uzavřeny právní akty o poskytnutí převodu podpory v celkové výši 35,8 mld. korun. Stav finančních prostředků v proplacených žádostech o platbu dosáhl k 30. dubnu 2016 hodnoty 9,2 mld. korun.

    Ta čísla, která jsem zde uvedl, potvrzují, že Česká republika začíná reálně čerpat finanční prostředky v rámci jednotlivých operačních programů. To znamená, letošní rok bude prvním rokem nové finanční perspektivy 2014 až 2020, kdy reálně budou čerpány a propláceny finanční prostředky. Nejprve tedy v rámci předfinancování ze státního rozpočtu, a jak pevně věřím, tak potom také následně již převodem těchto finančních prostředků z fondů Evropské unie do České republiky.

    Čili tolik aktuální čísla, která se týkají stavu čerpání. Jenom chci zdůraznit, že to určitě nejsou čísla, se kterými bych byl jako předseda vlády spokojen. Snažím se, aby jednotlivé resorty věnovaly této věci prioritní pozornost, počínaje Ministerstvem financí přes Ministerstvo pro místní rozvoj až po všechna ministerstva, která mají na starosti jednotlivé operační programy. Myslím si, že vláda v této věci spolupracuje. Spolupracujeme i na plnění tzv. předběžných podmínek. Jde o to, aby nám nezkomplikovaly jednání s Evropskou komisí a čerpání evropských fondů. A samozřejmě že cílem vlády je, abychom maximální množství finančních prostředků vyčerpali už v těch prvních letech a nevznikl tady pro vládu, která přijde po nás, zásadní problém z hlediska dočerpání finančních prostředků z Evropské unie. Takže cílem je, abychom využili letošní a příští rok k co největšímu reálnému čerpání.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, já jsem se vás neptal na to, kolik je alokováno pro celou Českou republiku a kolik z toho je už v tuto chvíli čerpáno. Přestože jste říkal 650 mld. alokováno a 9,2 mld. za dva roky, protože jsme v roce 2016 a jsou to finanční prostředky na období 2014 až 2020. To sám musíte tušit. A já vítám vaši aktivitu, kterou jsem v médiích zaznamenal, větší snahu tlačit jednotlivé ministry k tomu, aby finanční prostředky byly využity. Nicméně jsme v tom finančním období už 2,5 roku a jsme na úrovni 9,2 mld., o kterých jste mluvil. Což je, troufnu si říct, katastroficky málo a při jednotlivých projednáváních kapitol je to vidět.

    Ale já jsem se vás ptal na to číslo, které si sami vaši ministři nechali schválit v jednotlivých kapitolách. Finanční prostředky z evropských fondů. Dali si je do rozpočtu, a přitom je nevyčerpali. Jestli znáte to číslo, které se kryje s tím, co ministři říkali, že udělají, a nakonec se tak nestalo. (Upozornění na čas.) Děkuji. Mně stačí jedno číslo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, vaši doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já teď, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, teď tady nebudu detailně předčítat tabulku, která ukazuje situaci na jednotlivých resortech. Jenom chci říci, že to souhrnné číslo, se kterým zatím počítáme jako s určitým minimem pro letošní rok, je částka 16 mld. souhrnně, které bychom v letošním roce chtěli vyčerpat. To znamená, průřezově minimálně 16 mld. korun, ale samozřejmě uvidíme, jestli se nepodaří dosáhnout lepšího čísla. Nicméně letošek bude prvním reálným rokem, kdy začneme čerpat z evropských fondů.

    Proč to nemohl být rok 2015? Z jednoduchého důvodu. V roce 2015 jsme teprve v polovině roku dosáhli toho, že byly ze strany Evropské komise schváleny všechny operační programy, a následně, i když na to byl velký tlak, tak samozřejmě byly připravovány výzvy. Některé výzvy byly vypsány ještě před koncem loňského roku, ale velká část výzev byla vypsána na jaře letošního roku. To znamená, postupujeme tak, jak nám to dohody a jednání s Evropskou komisí umožní. Nicméně nebylo možné dosáhnout schválení operačních programů v loňském roce v dřívějším termínu. Od toho se prostě potom odvíjejí všechny další následující kroky.

    Takže tolik k tomu číslu, které očekáváme průřezově za všechny resorty. A samozřejmě že cílem vlády je, aby to číslo bylo pokud možno vyšší.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto doplňující odpověď. Pakliže nebude protest, tak dám ještě poslední interpelaci na pana premiéra paní poslankyni Váhalové a pak přejdeme na interpelace na jednotlivé ministry. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, páni ministři, kolegové, kolegyně, moderní společnost v současnosti čelí novým hrozbám. Jedná se zejména o terorismus, extremismus, bezpečnostní aspekty, migraci, antropogenní a přírodní hrozby. Zajištění bezpečnosti občanů by mělo být pro každou vládu klíčovou prioritou.

    Na práci auditu národní bezpečnosti se dle informací ze semináře podílí přes 120 expertů státní správy a šest externích konzultantů. Má posoudit připravenost naší země na bezpečnostní hrozby, ale také definovat další kroky, kterými chcete bezpečnost dále posilovat. V této souvislosti bych se chtěla zeptat na aktuální výsledky auditu národní bezpečnosti. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, vaše dnes poslední odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Teď opravdu nevím, kolik mám času.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Máte času, kolik si přejete. (Ano, děkuji.) Maximálně však pět minut.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Maximálně však pět minut. Já jsem se obával, že to bude jedna minuta. To bych asi nestihl.

    Nicméně věc auditu národní bezpečnosti je totiž vážná. Je to jeden z klíčových koncepčních kroků, který jsme udělali proto, abychom reagovali na zhoršení bezpečnostní situace ve světě, zejména v okolí EU. Jsem pravidelně informován o vývoji práce na auditu. Už první etapa zpracování auditu ukázala, že umíme najít slabá místa v systému, přijít s návrhy, jak bezpečnostní systém u nás vylepšit. Pracuje celá řada týmů. Zatím se daří plnit harmonogram. Předpokládáme, že závěrečný text auditu národní bezpečnosti bude zpracován v neutajovaném režimu. V první etapě zatím byly představeny pracovní výstupy pěti kapitol - kapitoly terorismus, extremismus, migrace, antropogenní hrozby a přírodní hrozby. Výstupy z těchto prvních pěti kapitol jsou v současné době přepracovávány na základě odborných připomínek externích konzultantů, tak zástupců řídicího výboru a auditu národní bezpečnosti. Řídicí výbor se nad těmito texty sejde znovu v druhé polovině června a opatření, která z těchto kapitol budou vyplývat jako doporučení pro vládu, budou po schválení řídicím výborem uvolněna k veřejné diskusi. Takže nebudeme čekat až na celkový výsledek auditu národní bezpečnosti, ale postupně budou uvolňovány k debatě s veřejností jednotlivé dílčí části, které budou zahrnovat výstupy.

    Na konci června by měly být finalizovány další kapitoly auditu. Patří mezi ně hrozby v kyberprostoru, energetická, surovinová a průmyslová bezpečnost, otázka působení cizí moci, otázka organizovaného zločinu a otázka hybridních hrozeb. A také nezávislá kapitola, která je zpracovávána Českou národní bankou, stabilita měny a finančních institucí. Opět nejprve, až budeme mít výsledky těchto kapitol, proběhne konference na půdě Poslanecké sněmovny, bude následovat akademická oponentura a klasický systém připomínkování. Předpokládá se, že v průběhu zpracovávání těchto kapitol budou probíhat také pracovní semináře k jednotlivým oblastem, a já doufám, že se podaří dodržet celý harmonogram tak, jak byl stanoven, a bude to ještě současná vláda, která v rámci tohoto volebního období bude schopna práce na auditu národní bezpečnosti dokončit a představit konkrétní doporučení, která by měla vést k posílení bezpečnosti občanů v ČR.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně a její doplňující otázka.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za odpověď, pane premiére. Jak vím, audit už nám teď odhalil, že je nutné, aby stát měl centrum, které bude komplexně monitorovat teroristické a hybridní hrozby i tzv. propagandu cizí moci. Gestorem by mělo být Ministerstvo vnitra. Já bych se jenom chtěla zeptat, jestli už je specifikována podoba a nástroje takového centra, nebo jestli to bude specifikováno až po diskusích, které ještě budou probíhat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, teď už poslední a doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už skutečně nechci krást čas na interpelace ministrům, takže už jenom velmi stručně. Je to jeden z prozatímních výstupů z auditu, to znamená, potřeba vzniku centra boje proti terorismu a hybridním hrozbám. Předpokládáme, že tato věc bude podrobněji rozpracována jak z hlediska toho, při jaké instituci by to centrum mělo působit, tak i z hlediska úkolování a zadávání jeho činnosti. Bude to také vyžadovat i zahrnutí otázky koordinace fungování tajných služeb. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi nejenom za tuto, ale za všechny odpovědi na dnešní interpelace.

    A přikročíme k interpelacím na jednotlivé členy vlády. Pan poslanec Jaroslav Holík jako první bude interpelovat pana ministra Milana Chovance, nicméně pana poslance Holíka tady nevidím. Není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá.

    Pan poslanec Josef Kott bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci novely zákona o pohřebnictví. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, paní ministryně, kolegyně, kolegové, pocházím z oblasti, kde sídlí dvě význačné firmy zabývající se výrobou rakví, a z toho důvodu mají potřebu se k tomuto zákonu vyjadřovat. A moje otázka, paní ministryně, zní: Při sestavování novely zákona o pohřebnictví se zdá, že vás do jisté míry předběhli kolegové z KDU-ČSL. To znamená, že bych se chtěl zeptat, zda bude ministerstvo i nadále pokračovat v práci na novele, popř. jaký máte názor na novelu zákona, kterou připravili kolegové z KDU. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za toto pohřební téma. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já jsem vnímala dvě otázky, ale dovolila bych si v úvodu sdělit, že Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje komplexní novelu zákona o pohřebnictví. V podstatě 14 dní po mém jmenování do funkce, přesně kolem 24. října 2014, jsem rozhodla o tom, že tu novelu dělat budeme, když jsem zjistila, jak to na MMR vypadá, že tam není ani jeden zaměstnanec, který se tím zabývá, a jaký nepořádek v této oblasti je.

    Chtěla bych zmínit, že komplexní novela se nedá shrnout pouze do jedné věci, a teď mířím k jedné otázce, co se domnívám o návrhu poslanců KDU-ČSL. V naší komplexní novele dáváme jednu z těch věcí, kterou opravdu budeme měnit, a to je možnost pohřbívání mrtvě narozených dětí. Návrh kolegů poslanců z jiného klubu je téměř totožný, ale bohužel není věcně a legislativně správně, protože toto je věc, která se musí řešit i v souladu s Ministerstvem zdravotnictví, se zákonem o zdravotních službách, což tady v tom poslaneckém návrhu nebylo učiněno. Čili já tady mám k němu negativní postoj. A samozřejmě vzhledem k tomu, že připravuji komplexní novelu zákona o pohřebnictví, tak budu ráda, když Poslanecká sněmovna i vláda ČR bude rozhodovat o celkové komplexní novele než pouze o dílčím návrhu, který ještě není legislativně v pořádku.

    Hlavní cíle novely nejsou pouze, jak jste i v úvodu zmínil - téma rakve tam máme, ale hlavním cílem novely je, aby někdo v ČR na úrovni samospráv a na úrovni státu dozoroval a dohlížel na tuto činnost. Na tom dozorovacím orgánu bude MMR a jinak do toho zapojuji i kraje ČR a samozřejmě i samosprávu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Její odpověď byla natolik jasná, že pan poslanec nemá doplňující otázku.

    Třetí interpelaci přednese pan poslanec Jan Sedláček, který bude interpelovat přítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci koncepce vězeňství. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Sedláček: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Pane ministře, je mi známo, že v únoru letošního roku schválila vláda koncepci vězeňství do roku 2025. Rád bych se vás proto dotázal, jakým způsobem tuto koncepci naplňujete. Často se hovoří o potížích se zaměstnáváním vězňů. Jaké snahy vyvíjí ministerstvo a vězeňská služba na tomto poli? Jak hodláte plnit úkoly vlády uložené na základě podnětu Rady vlády pro lidská práva k otázce vězeňství, usnesení č. 80 z 3. 2. 2016, a to zpracovat podrobnou analýzu možností provádění případné valorizace pracovních odměn odsouzených? Budou na toto peníze a neovlivní to negativně právě zaměstnanost odsouzených? Jaké další konkrétní aktivity ke zlepšení českého vězeňství vyvíjíte a byla již zahájena konkrétní spolupráce s dalšími ministerstvy či jinými úřady? V koncepci uvádíte, chcete zavádět zemědělskou činnost ve věznici. Co jste za čtyři měsíce platnosti koncepce v daném směru již vykonal? Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a části ODS.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nestává se často, že by opozice tleskala koaličnímu poslanci. Teď se to stalo. Prosím, pane ministře, za všeobecného veselí, o vaši odpověď.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, snad budu mít alespoň poloviční úspěch jako pan poslanec u opozice. Děkuji za ty dotazy. Je to otázka, kterou jsme také probírali na výjezdním zasedání s poslanci bezpečnostního výboru.

    Přímo v koncepci vězeňství je uvedeno, protože to je dlouhodobá koncepce na deset let, tak je tam uvedeno, že je třeba ji dále rozpracovat do takzvaných akčních plánů, které budou vždy na rok a s dalším ročním výhledem, a ty potom pravidelně kontrolovat. Takže akční plán na rok 2016 s výhledem do roku 2017 již byl zpracován a začal být naplňován. Má celou řadu prvků. Těžiště je, pokud jde už o tu realizační fázi, kladeno do oblasti zvyšování zaměstnanosti vězňů. Dále přípravu projektu otevřené věznice, přípravu nové modelové ubytovny odpovídající koncepci a hledání řešení zejména otázky zdravotnické péče ve věznicích. Je to mnohem delší, nebudu tady s tím unavovat.

    Pokud jde o zaměstnanost, kterou jsme si skutečně vytyčili vzhledem k aktuální ekonomicky příznivé situaci jako náš primární, nebo první cíl, tak se nám podařilo jenom za dosavadní část tohoto roku zvýšit zaměstnanost z čísla 6 022 vězňů v prosinci 2015 na 6 670 vězňů. To je nějaký údaj z minulého, pokud vím, nebo předminulého týdne. To znamená o 10 %. Celkově jsme si vytyčili pro tento rok jako plán zvýšení o 20 %, takže jak patrno, zatím tento velice ambiciózní plán plníme.

    K tomu, abychom to dělali, tak jsme přijali celou řadu opatření. Intenzivně komunikujeme se zaměstnavateli. Vytvořili jsme jakési karty věznic, na kterých se zaměstnavatelé, nebo ti potenciální zaměstnavatelé, mohou seznámit s pracovní nabídkou ze strany těch jednotlivých věznic. To znamená, kolik je tam zaměstnatelných vězňů, pro jaké práce, v jakém rozsahu. Máme koordinátora zaměstnávání, který v případě, že třeba konkrétní věznice není schopna sama uspokojit tu poptávku, tak přebírá tu poptávku a případně ji předává jiné věznici nebo nějakým způsobem dělá nějaká centrální opatření atd., atd. Také se snažíme intenzivně hledat prostory pro budování dalších výrobních hal buď přímo ve věznicích, nebo v těsném okolí věznic, a ty ideálně potom budovat za finančního přispění těch zaměstnavatelů.

    Pokud jde o otázku valorizace odměn odsouzených, tak my skutečně máme tento úkol, analyzovat tuto otázku. Z tohoto důvodu jsme také již sestavili pro to příslušnou meziresortní skupinu. Nicméně musím říci, že náš plán je nejprve razantně zvýšit zaměstnanost při současných odměnách, a teprve potom uvažovat o zvýšení těchto odměn. Připadá nám nelogické, pokud se nám dosud nepodařilo zaměstnat ty vězně ani za ty odměny, které jsou dnes nastaveny, tak je zvyšovat, a tím si vlastně ztěžovat ten úkol. Zároveň pro srovnání, když jsem se ptal v Německu nebo v Sasku, v Drážďanech, na odměny, které dostávají jejich vězni, tak jsem zjistil, že jsou v podstatě stejné jako ty naše. Takže to zvyšování, pokud pro něj bude prostor, tak rádi k němu přistoupíme, ale v tuhle chvíli to priorita není.

    Pokud jde o otázku dalších aktivit a spolupráce s jinými orgány, tak my skutečně mnoho věcí řešíme meziresortně. Snažíme se jaksi prorazit tu izolovanost. Takže například jsme teď čerstvě udělali komisi pro systémové řešení vězeňského zdravotnictví. Samozřejmě s Ministerstvem zdravotnictví, s Ministerstvem vnitra, s Ministerstvem práce a sociálních věcí, obrany, vězeňské služby atd., atd.

    Čas mi nějak uplývá, takže k zemědělské činnosti jenom řeknu... (Předsedající: Neuplývá, už uplynul, pane ministře. Moc se omlouvám.) Uplynul, tak se pochlubím - poslední věta. Zavádíme do věznic včelstva. Zítra máme velký den ve věznici Jiřice, otevíráme první úly. Já u toho bohužel nebudu, protože budu tady s vámi projednávat naše předlohy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Okamžik pravdy v dolní sněmovně vždycky vyvolá moment překvapení, když se pan ministr přihlásí k tomu, že se chlubí. Pan poslanec nemá doplňující otázku a my přikročíme k další interpelaci.

    Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka ve věci požadavku Mladých lékařů na změny ve vzdělávání. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulém týdnu se na půdě zdravotního výboru uskutečnilo jednání poslanců se zástupci lékařských fakult a pana rektora Karlovy univerzity a také zástupců Mladých lékařů. Mě velmi zaujaly náměty, které nám byly předány. Jedná se o desatero námětů k řešení personální krize a klesající kvality vzdělávání lékařů.

    Mladí lékaři upozorňují zejména na to, že vzdělávání lékařů se musí v nemocnicích stát jasnou prioritou a nesmí být podřízeno pouze provozním požadavkům. To znamená záplatování děr chybějících testovaných lékařů.

    Za druhé - financování specializační přípravy musí být zajištěno ze státního rozpočtu a nemůže ležet pouze na bedrech nemocnic či samotných lékařů v přípravě.

    Za třetí - povinné stáže musí být podstatně efektivnější. Musí vést k získání co nejvíce praktických zkušeností v co nejkratším čase.

    Za čtvrté - akreditovaná zařízení by měla dát lékařům už při nástupu jasný harmonogram specializační přípravy a k plnění povinností musí docházet průběžně, nikoli až těsně před atestační zkouškou. Lékaři by měli mít chráněný prostor na samostudium před každou zkouškou.

    Za páté - povinně vyžadované výkony musí být vybírány velmi obezřetně a v realizovatelných počtech. Jak nás upozornil kolega Svoboda, často ty požadavky například na chirurgické výkony byly v takových počtech, že kdyby je měli ti studenti uskutečnit, tak ani tolik výkonů se v České republice za rok neudělá.

    Za šesté - důraz musí být kladem především na praktický nácvik dovedností a zkušenost s konkrétními výkony, ve kterých lékaře zaučují svědomití a jasně určení školitelé. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Za sedmé - bezpečná péče pro pacienty musí být vždy prioritou a kompetence lékařů v přípravě musí být jasně definovány s ohledem na jejich postup v procesu vzdělávání.

    Děkuji za pozornost a za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych vás ujistil, že s požadavky spolku Mladí lékaři jsem seznámen a vnímám jejich význam. S představiteli spolku jsem se ve věci zkvalitnění specializačního vzdělávání lékařů opakovaně sešel a jejich požadavky se zaobírám.

    Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona o vzdělávání lékařů, zákona č. 95/2004 Sb., která je v současné době přikázána k projednání zdravotnímu výboru Poslanecké sněmovny po prvním čtení. O konečné podobě této novely a návrzích na její zlepšení stále vedeme diskuse se zástupci odborné veřejnosti včetně České lékařské komory, lékařských fakult a odborných společností. Jistě i podněty spolku Mladí lékaři budou cennou zpětnou vazbou a budou v této diskusi uplatněny.

    Chtěl bych vás rovněž ubezpečit, že s představiteli Mladých lékařů se shodneme na tom, že kvalita vzdělávání lékařů musí být ve zdravotnických zařízeních jednou z priorit. Ministerstvo spolufinancuje vzdělávání lékařů prostřednictvím dotačního programu rezidenčních míst a v rámci tohoto programu budu usilovat o co nejvyšší navýšení finančních prostředků na tento program, určených tak, aby bylo specializační vzdělání pro lékaře co nejpřístupnější.

    Děkuji za pozornost.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Myslím, že peníze na rezidenční vzdělávání jsou v současné době poměrně dostatečné. Problém je, že podmínky jsou nastaveny tak, že se využívají ani ne z jedné třetiny. Jenom necelých 150 mil. korun ročně je v průběhu již mnoha let využíváno z 500 mil. korun, které jsou vyčleněny na rezidenční vzdělávání lékařů. Čili tady jsou obrovské rezervy v tom, že tyto peníze v podstatě propadají, nejsou využívány ve prospěch vzdělávání.

    Mladí lékaři upozorňují na požadavek na důraz na praktický výcvik a na roli školitele, na personálně dostatečně zabezpečená pracoviště, praktický nácvik dovedností, zkušenosti s konkrétními výkony, na kvalitu školitelů a na jejich ohodnocení.

    Také bych chtěl říci, že jsem nepochopil, proč se v minulosti ustoupilo od poměrně osvědčeného systému vzdělávání přes IPVZ, přes Institut postgraduálního vzdělávání lékařů, který měl velkou tradici. V podstatě byla jakási jednotná garance vzdělávání v České republice. Dnes ten systém je značně roztříštěný a podle mého názoru se do jisté míry stal byznysem.

    Také v podstatě došlo k tomu, že když se převedly bývalé státní nemocnice na kraje, tak došlo k tomu, že dnes lékaři za stáže musí platit poměrně hodně peněz, musí se často vázat dlouhými stabilizačními dohodami, odpracovat potom v té nemocnici určitý počet let a v podstatě to všechno jsou problémy a překážky, které přispívají k tomu, že v České republice nemáme potom dostatek lékařů. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Tady si myslím, že ta novela by měla jít především tímto směrem, aby tyto problémy se odstranily a aby se na ně reagovalo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi dvě poznámky. První je k využití finančních prostředků na rezidenční místa. Tady musím trochu poopravit tvrzení pana poslance, protože v loňském a především v letošním roce dochází k mnohem výraznějšímu čerpání těchto finančních prostředků, které nebylo v minulosti optimální. S tím souhlasím.

    Co se týká toho, co se v minulosti zkazilo, tak pod to bych se samozřejmě také mohl podepsat, ale na to vám neodpovím, proč to naši předchůdci před mnoha lety udělali. To, že s tím nejsme spokojeni, podle mě jasně dokumentuje, že předkládáme zásadní reformu tohoto systému, novelu zákona č. 95, a věřím, že jak při projednávání ve zdravotním výboru, tak tady ve Sněmovně všechny ty věci, které tady byly zmíněny, do toho návrhu zapracujeme tak, aby se ta situace zlepšila.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková, která bude interpelovat paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou ve věci zápisu do základních škol. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím, vážená paní ministryně, bych chtěla upozornit na jev, který může vypadat marginálně, protože je kvantitativně určitě malý. A sice když zachráníme dítě, které - a naše medicína to umí - zachráníme dítě, které je v podstatě odsouzeno k tomu, že nebude už nikdy samo třeba chodit, sedět atd., dokonce - já mluvím teď konkrétně, nebo jsem inspirována příběhem chlapečka, kterému je dneska šest let, je závislý na ventilaci, má umělý příjem potravy atd., atd. Pro rodinu je to samozřejmě veliká zátěž a každý rok, kdy to dítě přežije, jsou šťastni. Ale pak přijde najednou okamžik a mají jít k zápisu. A maminka tohoto šestiletého chlapečka - který opravdu, to by se musel stát zázrak, pak by jistě s radostí k zápisu šla - musela, protože bydlí v prstenci kolem Prahy, vystát dlouhou frontu ve škole na zápis. Bylo jí tam řečeno - jistě, v té škole se řídí předpisy zcela vzorně -, že se bude muset opakovaně k zápisu zase dostavovat.

    Já vím, paní ministryně, že je správné, že s každým dítětem, byť by bylo velmi těžce tělesně postižené, se snažíme pracovat, a znám i děti, které vlastně absolvují povinnou školní docházku třeba se čtvrtým stupněm postižení, dovážejí je do školy a pro tu rodinu je to určitá úleva. Toto ovšem ten případ není a věřím, že to není případ zase tak ojedinělý, a byť by i byl, tak pro tu rodinu je to velmi traumatizující.

    Proto velmi prosím o jakési zcitlivění přístupu k těmto případům a o možnost, aby rodinní příslušníci, zákonní zástupci, se nemuseli dostavovat k zápisu, protože je to pro ně opravdu velice traumatizující záležitost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice děkuji vaším prostřednictvím paní poslankyni Novákové za tento podnět, protože skutečně je třeba přistupovat ke vzdělávacím potřebám dětí i k právům dětí se zdravotním postižením a samozřejmě také s přihlédnutím k situacím, které jsou velmi složité a které musí řešit jejich rodiče, s náležitou péčí a řekla bych také s lidským přístupem.

    Já bych v tuto chvíli konstatovala, že je pravdou, že takováto povinnost existuje. Také je pravdou, vážené poslankyně a vážení poslanci, že postup krajských úřadů se velmi liší z hlediska přístupu k těmto dětem, popřípadě ke komunikaci, ke které vedou školy z hlediska rodičů.

    Já bych tady chtěla avizovat, že připravujeme návrh pravidel pro uskutečňování vzdělávání s cílem sjednotit metodickou, organizační a další podporu, a to tedy samozřejmě s přihlédnutím k úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím tento návrh pravidel paní poslankyni postoupím.

    Chtěla bych ale také zdůraznit směrem k tomuto konkrétnímu případu, že jsou možnosti, aby v tomto případě rodič nemusel absolvovat ony opakované zápisy. Podle ustanovení školského zákona č. 42 je možné "se neúčastnit" na kolektivním vzdělávání, ale je k tomu třeba rozhodnutí krajského úřadu, a poté je možné u těchto dětí v těchto výjimečných případech to, aby dítě setrvávalo v domácím prostředí a aby tedy byla tato alternativa.

    Takže tady uzavírám, že ta možnost existuje, postup není jednotný. Pravidla předložíme. A co se týká toho detailního popisu, tak to postoupím písemně paní poslankyni, aby mohla komunikovat přímo s rodiči v tomto případě detailně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za ta slova. Paní poslankyně má doplňující otázku.

  • Poslankyně Nina Nováková: Já za to moc děkuji, vaším prostřednictvím, paní ministryni. Správně řekla, že tam hodně velkou roli hrají kraje.

    Jenom k tomu chci ještě dodat, že tyhle rodiny jsou samozřejmě mnohem častěji v nějakém kontaktu se zdravotnickými zařízeními a vůbec od nich nemůžeme očekávat nějakou vyšší informovanost ve školské legislativě, takže by vlastně bylo dobré najít nějaký způsob, aby se o tom dozvěděly.

    Pak bych se ještě chtěla zeptat, jestli si paní ministryně myslí - protože to není legislativní proces, ale bude to nějaké nařízení nebo něco, co lze zprocesovat rychleji - jestli si myslí, že už by tenhle chlapeček příští rok k zápisu jít nemusel. Jestli může tenhle slib dát. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, samozřejmě že jsem připravena tento slib na půdě Poslanecké sněmovny dát. Jenom bych tady stručně sdělila, že ta pravidla bychom chtěli mít hotová k začátku školního roku. Jsem ochotna a připravena je také předložit do školského výboru pro informaci.

    Co se týká informovanosti dotčených, jenom chci říct, že jsem místopředsedkyní výboru pro zdravotně postižené při Úřadu vlády, takže budu informovat o této situaci včetně návrhu řešení také tento výbor a také budu informovat všechny nevládní organizace, protože se s nimi pravidelně setkávám, které se zabývají ochranou práv dětí se zdravotním postižením, a rodičovská sdružení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v probíhajících interpelacích. Další interpelaci přednese pan poslanec Vít Kaňkovský.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, obrátili se na mě zástupci samospráv z Kraje Vysočina s dotazem týkajícím se dotačního titulu z programu MMR pro rozvoj bydlení, konkrétně podprogramu Regenerace sídlišť. Cílem podprogramu je poskytování dotací obcím na regeneraci veřejného prostranství sídliště. Dne 5. dubna schválila paní ministryně svým rozhodnutím číslo 45/2016 seznamy schválených, náhradních a zamítnutých žádostí.

    A nyní k dotazu, který zajímá naše starosty. Ze sídel Kraje Vysočina byly do uvedeného podprogramu podány čtyři žádosti, přičemž ani jedna nebyla schválena, tedy konkrétně jedna byla zamítnuta a tři se objevily v seznamu náhradních žádostí, tedy bez reálné možnosti dosáhnout na dotaci. Kraj Vysočina se tak stal jedním ze dvou krajů společně s Plzeňským krajem, jejichž sídlům nebyla žádná z podaných žádostí schválena. Seznámil jsem se podmínkami dotačního titulu i s hodnoticími kritérii. Je mi známo, že program nezahrnuje podmínku regionální proporcionality. Přesto chápu určitou rozladěnost samospráv našich neuspokojených měst.

    Bez nějakého politického podtextu si proto dovolím tlumočit paní ministryni otázku našich starostů. V čem byly žádosti měst z Kraje Vysočina horší než ty, které uspěly? Nemíním tu jednu žádost, která byla vyřazena zřejmě pro věcné a formální nedostatky.

    Vážená paní ministryně, zdvořile vás dnes prosím alespoň o krátkou informaci a případné doplnění následně. Děkuji za pozornost a paní ministryni za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Ještě přečtu jednu omluvu. Mezi dvanáctou do konce jednacího dne se z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Radim Fiala.

    Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já i děkuji za tento dotaz. I sám pan poslanec zde zmínil, že je si vědom toho, že zde není krajská, resp. regionální proporcionalita, a nebude. Dotace jsou nenárokové. Ani evropské ani národní se nedávají na regionální obálky po krajích ČR, to je rozhodnutí podle zákona o krajích, že máme kraje, máme tady zákon o obcích. Nedá se očekávat, že stát bude rovnoměrně dávat dotace na nějaký kraj. To určitě ne.

    Jsem velmi ráda, že ten zájem od starostů je, a doufám, že i zůstane, protože Svaz měst a obcí a starostové, s kterými se scházím průběžně v průběhu loňského i letošního roku, vědí, že analyzuji tento dotační smysl, jestli vůbec má ještě smysl, nebo nemá, protože regenerace panelových sídlišť je na Ministerstvu pro místní rozvoj již několik let a těch panelových sídlišť zase tolik nemáme, aby se ty dotace dávaly neustále, a myslím si, že např. místní komunikace obcí do 3 000 obyvatel potřebují dotace mnohem ve větší míře, než regenerace panelových sídlišť. Nicméně vzhledem k tomu, jak je statistika dotačních titulů, která přišla za letošní rok 2016 s tímto titulem, a teď prosím, pokud získám na něj peníze ze strany Ministerstva financí, bude MMR pokračovat i v příštím roce.

    Co se týká konkrétního případu, já zde samozřejmě nebudu sdělovat, kolik bodů jaká žádost dostala, k tomu nemám oprávnění vzhledem k tomu, že jsem to já, kdo podepisuje rozhodnutí ministryně pro místní rozvoj, nicméně tady, i jak sám v té interpelaci, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, uvádíte, žádost byla zamítnuta, daná žádost, o které se bavíme, byla zamítnuta z důvodu nesplnění podmínky podprogramu, která stanovuje, že obec předloží projekt regenerace sídliště zpracovaný podle podmínek stanovených v zásadách pro zpracování daného projektu. Podle hodnocení Ústavu územního rozvoje v Brně v předloženém projektu regenerace zcela chybí rozdělení do etap, a to v textové, výkresové i ekonomické části. V projektu byly vyčleněny pouze úpravy předmětné etapy. Časový a finanční harmonogram realizace projektu rovněž chyběl v celé žádosti o dotaci. Z tohoto důvodu nebylo možné projekt hodnotit a byl vyřazen.

    Toto je zkráceně to, co k tomu mohu sdělit. Nicméně ohledně ještě krajských, resp. žádostí obcí za jednotlivé kraje, tak v případě Kraje Vysočina bylo podáno celkem pět projektů a z toho čtyři byly zařazeny mezi již zmiňované různé náhradní akce, jak jste sám správně uvedl, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, a to se jedná o projekty města Třebíč, Polná, Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Všechna města získala určitý počet bodů a nebyl dostatečný. Byly pod čarou a jsou stále pod čarou. Děkuji.

    Potvrzuji, že s dotačním titulem budeme pokračovat, protože poptávka převyšuje nabídku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Vypadá to, že pan poslanec bude mít ještě doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji paní ministryni za její odpověď. Jenom aby nedošlo k mýlce, byl jsem osloven zejména havlíčkobrodskými obcemi, tedy Světlou nad Sázavou a Ledčí. Samozřejmě že je mrzí, že zůstaly pod čarou, asi by je možná do budoucnosti zajímalo, kterým kritériím, byť vím, že to v propozicích je uvedeno, na která je kladen větší důraz, a to možná pak bude spíš na konzultaci na vašem ministerstvu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně doplní odpověď. Prosím.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, určitě konzultace jsou možné ke každému dotačnímu titulu i ze strany Ministerstva pro místní rozvoj. A tady bych jenom ráda vyzvala dané starosty, aby neklesali na mysli, protože pokud jsou pod čarou, znamená to, že jsme je nevyřadili, tzn. že projekty jsou dobré, ale byly bohužel i lepší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Vím, že pan ministr Ťok je omluven, proto stahuji svoji interpelaci v naději, že se dostane na interpelaci na pana vicepremiéra Bělobrádka ohledně krachu veřejného informačního systému, který má evidovat výsledky vědy, experimentálního vývoje a inovací. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Radim Holeček. Prosím.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, v úvodu své interpelace vám chci poděkovat, že jste si dal pauzu v pohrdání Sněmovnou a dostavil se konečně na interpelace. Děkuji.

    Tak nám Ministerstvo financí spustilo reklamní kampaň k EET. Nevím, kdo jste si ten animák pustil. Já už jsem ho viděl. Nejvíce mě tam zaujala taková jakási balkánská varianta Andreje Babiše s knírkem, jak jako by internetová služba zatočila s tím hrozným podnikatelem, který okrádá stát.

    Zaznamenal jsem názor Hospodářské komory, že by vláda měla EET odložit, že se nestíhá technicky připravit EET, že je nesmysl spouštět EET v sezóně před Vánocemi, že je to pro řadu restaurací problematické. Ale zároveň s tím je spuštěna takováto reklama. A já se ptám, kolik to celé stálo, protože odhadem se říká, že tato kampaň vyšla asi na 28 mil. korun. Tohle bych chtěl potvrdit, jestli ta částka je taková.

    Ta reklama určitě nepojede jenom na Youtube, kde jsem to viděl já, ale bude to v tisku, v televizi, v rádiu, bude to online. No a co vaše MAFRA, co váš Impuls? To si budete posílat peníze ze státní kasy rovnou do soukromé? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji a požádám pana ministra, aby vám odpovědě. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, no právě takováhle hloupá interpelace je důvod, proč sem moc nechodím. Udělal jsem si statistiku interpelací, můžu vám to potom přečíst. Proto občas říkám, že je to buzerace.

    Ta kampaň, pane kolego, stála - kreativní návrh. Vybírali jsme ze sedmi nabídek. Vítězná nabídka byla za 2 950 tisíc bez DPH. Nákup mediálního prostoru - v otevřeném výběrovém řízení zvítězila firma PHD. Hodnoticím kritériem byla nejnižší nabídková cena a vítězná nabídka byla 26 384 982,58. Cena sjednaná ve smlouvě je 25 226 804 korun. A to je na projekt, který má přinést 18 miliard ročně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Holečka, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Radim Holeček: Ona to už není jenom nějaká doplňující otázka. Tady zaznělo: hloupost, hloupá, buzerace, lži, proto sem nechodím. Já pominu to, jestli je důstojné, aby ministr vlády České republiky urážel poslance, který dělá svoji práci a interpeluje a kontroluje to, jestli dělá, nedělá. Já si myslím, že by sem měl pan ministr opravdu chodit, protože tohle jestli vidí lidé, tak je pak přesně to výsledkem, že se mu to sype ve všech krajích, protože ti lidé nejsou hloupí, nedají se tak dlouho oblbovat koblihou. Sype se jim to. No a u nás v Ústí třeba když slavnostně tam měli koalici s místním sdružením a startovali s trikolórou, jak se to perfektně nastartuje, no tak ano, už tam vůbec není a postupně vidíte: dneska Liberec. Sype se vám to, pane ministře.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr doplní svoji odpověď. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No nevím, o čem je ta interpelace, jste osypáni, nebo o čem. Nepochopil jsem to. Tak někomu se to už rozsypalo, někomu se to sype. No tak uvidíme, jak to dáme do pořádku.

    Ty interpelace, udělal jsem si takový přehled. Počet: Čapí hnízdo desetkrát, státní rozpočet sedmkrát. Zajímavé je, že když je interpelace, že v úterý se potkám s jedním poslancem a řeším pozemky v Harrachově a on ve čtvrtek mě na to interpeluje. A střet zájmů a tak dále. Takže já jsem rád, že tady mohu být a odpovídat. Nicméně pro mě je podstatné, kolik zákonů jsem tady předložil. Z 275 zákonů jsem předložil 68, takže je to téměř třetina. Takže já jen chci říct, že samozřejmě interpelace, které jsou seriózní a nenapadají mě a nejsou osobní, jak právě předvedl pan poslanec. Já jsem vůbec nechápal, co to je za interpelaci. Že se rozpadá hnutí? To není váš problém, pane poslanče, to je můj problém a já si ho vyřeším.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci a tu má paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje interpelace je na pana ministra Mládka.

    Pane ministře, měla bych na vás několik otázek ohledně takzvané výběrové těžby. Proč těžební společnost OKD provádí výběrovou těžbu černého uhlí s tichým souhlasem a pod státním dozorem Českého báňského úřadu a Báňského úřadu Ostrava? Špatné hospodaření těžební společnosti a poklesy ceny uhlí na trhu nemůžou být důvodem k nedodržování horního zákona. Těžba se zaměřuje na koksovatelné uhlí, které má podstatně větší tržní cenu. Sloje s menší mocností se vynechávají, tudíž se vlastně netěží. Tento způsob těžby nelze považovat za hospodárné využívání výhradního ložiska.

    Za druhé se ptám, proč těžební společnosti si nezajistí vhodnou techniku pro zajištění větší výrubnosti slojí. Těžební společnost si zajišťuje pro těžbu takovou techniku, která je zaměřena na bezpečnost a hlavně na dosahování co největších výkonů, a tím vlastních zisků. Dosahování maximální výrubnosti slojí a dosahování maximálního výkonu v těžbě jsou dva protiklady.

    A za třetí, proč stát zřejmě porušuje článek 7 Ústavy České republiky, který zní: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství? Kdo zodpovídá za špatnou činnost státní báňské správy, to znamená Českého báňského úřadu a Ostravského báňského úřadu, který má vykonávat dozor nad hornickou činností, a jaké chystáte nápravy? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní poslankyni za interpelaci a dovolte mi k tomu říci několik slov. Jestli OKD realizuje výběrovou těžbu, to bych potřeboval přesné určení lokalit, kde by to mohlo nastat. Ale upřímně řečeno vyloučit to nemohu. Důvodem je situace podniku, která je všeobecně známá. Ten podnik se dostal do insolvence. V tuto chvíli je tam ustaven dočasný věřitelský výbor, kde jsou tři zástupci věřitelů. Za firmou je zhruba 17 miliard pohledávek při majetku 7 miliard korun. Taková je situace. Samozřejmě všechna tato čísla podléhají potvrzení insolvenčního správce, který bude přezkoumávat, jestli jsou správná. A pan Lee Louda někdy v srpnu řekne, jaké je to konečné číslo. Tato čísla jsou předběžná.

    V tomto světle je pak třeba se dívat na ty věci, které paní poslankyně zmínila. Samozřejmě v tuto chvíli se vůbec nevyplácí těžit energetické uhlí. A to, co má ještě jakousi ziskovost, je uhlí koksovatelné.

    Co se týká vhodné techniky, tady je třeba jasně říci, že firma OKD již žádnou vhodnou techniku nezajistí, na to nemá peníze. Ona v zásadě nemá peníze ani na - bude mít problém, aby sehnala peníze na výplaty a na zajištění základních potřeb, natož aby nakupovala novou techniku. Ale upřímně řečeno v tom druhém nevidím už vůbec žádný problém. Pokud se zaměřuje na bezpečnost a dosahování co největších výkonů, tak to je správně, protože prioritou Českého báňského úřadu je zajistit, aby se tam nestávaly úrazy, nedej bože smrtelné úrazy, což v těchto dolech je hodně vysoká priorita, protože doly OKD jsou poměrně riskantní doly s mnoha riziky danými geologickými podmínkami.

    To, že je tam nějaké uhlí a jeho výtěžnost a jestli je to surovina, je také dáno cenou toho dobývání. Protože v okamžiku, kdy na světovém trhu jsou ceny uhlí velmi nízké, v západní Evropě probíhá snaha o dekarbonizaci energetiky, Německo má ambici nepoužívat žádné uhlí, žádný uhlík dokonce do roku 2050 a na COP 21 v Paříži se v zásadě celý svět zavázal, že to samé dosáhne v roce 2100, já nevím, jak rychle ty trendy půjdou. Možná že to nebude rok 2050 ani rok 2100, nicméně co můžeme pozorovat, je pokles poptávky po uhlí a zároveň konkurence to dodává za neuvěřitelně nízké ceny. V Kazachstánu se vytěží povrchově tuna uhlí za pět dolarů, a i když než se to dostane na moře u Klaipedy na Baltské moře, tak to něco stojí, ale pořád je to daleko níž, než jak se to těží v OKD. A bohužel není výhled, že by to bylo v nějaké brzké době jiné. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stačí takto odpověď, paní poslankyně? Dobře. Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu omluvu. Dnes od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková.

    Přistoupíme k další interpelaci a tu má pan poslanec Stanislav Mackovík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Dobrý den. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil obrátit se na paní ministryni školství s několika dotazy, které se týkají výměny ředitelky výchovného ústavu v Chrastavě, já tu říkám zkrácenou verzi tohoto zařízení. A zajímá mě především to, jestli Ministerstvo školství vzalo v potaz tu skutečnost, že se jedná o druhé etopedické zařízení pro chlapce v České republice, kde jsou umístěni tedy ti, dá se říci, jedni z nejhorších darebáků.

    Potom mě zajímá, jakým způsobem jste dospěli k tomu vaší kontrolou Ministerstva školství, že Česká školní inspekce provedla kontrolu v prosinci 2015 nedbale, a zda tedy budete ještě následně kontrolovat další zařízení, kde Česká školní inspekce ty kontroly prováděla, a tedy v uvozovkách hrozí, že byly také nedbalé? Je pravdou, že jste reagovali na podnět ombudsmanky na základě telefonického rozhovoru? A samozřejmě mě ještě zajímá, jestli v souvislosti se zákonem číslo 109/2002 Sb., § 39, kde je uvedeno, že povinností je i dozor státního zastupitelství, a proto se ptám, jak bylo znění tohoto zákona plněno a zda byly shledány nebo nebyly shledány problémy s hodnocením svěřenců.

    A ještě se chci zeptat, zda se budou nějakým způsobem měnit ta bezpečnostní opatření, to znamená kamerový systém, mříže a vůbec režim v tomto zařízení, a zda garantujete i nadále to bezpečnostní kritérium, které se tam povedlo navodit do současné doby. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám paní ministryni, aby vám odpověděla. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi reagovat na přednesenou interpelaci. Tak především bych chtěla opravit některé záležitosti, které se mi jeví jako nepřesné nebo pravděpodobně související s nedostatečnými informacemi, které v tuto chvíli vaším prostřednictvím má pan poslanec k dispozici.

    Především bych chtěla říct, že postup Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který vedl k tomu, že - a teď pozor - rezignovala ředitelka daného výchovného ústavu, dětského domova se školou, střední školou, základní školou a školní jídelnou v Chrastavě, byl opřen o závěry České školní inspekce ze dne 16. května 2016, která shledala zásadní nedostatky s tím, že shledala důvodnost následného vyvození opatření v následujících bodech.

    Jednak odsoudila existující bodovací systém, dále odsoudila to, že k opatřením ve výchově se děti nemohou vyjádřit, o jejich uložení rozhoduje vychovatel bez schválení vedoucího pracovníka. Za třetí, pobyty osob zodpovědných za výchovu jsou vázány na výsledky bodového hodnocení. Za čtvrté, od dětí je vyžadována úhrada způsobené škody a úhrada nákladů za praní osobního prádla. Za páté, dětem není vzhledem k jejich individuálním potřebám poskytována odborná psychologická a etopedická péče. Zjednodušeně řečeno, nebyly tam dané profese. Ač mají být zastoupeny, tak zastoupeny nebyly.

    Tady bych jenom chtěla říct vzhledem k té inspekci, kterou zmiňoval pan poslanec ve své interpelaci, to, že vedení České školní inspekce má důvodné pochybnosti o provedení inspekčního šetření v prosinci 2015 s ohledem na závěry z 16. května 2016, a z tohoto důvodu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal dal pokyn k provedení důsledné analýzy inspekční činnosti konané v daném zařízení v prosinci a současně dal podnět k zahájení kárného řízení s konkrétními pracovníky České školní inspekce. Obdobným způsobem se zachoval nejvyšší státní zástupce, je-li se tedy dotazováno na postup státního zástupce při výkonu jeho zákonné činnosti nad daným zařízením.

    Ještě pokládám za důležité říct, že samozřejmě jsme byli informováni ze strany veřejné ochránkyně práv, tedy v souladu se zákonem a zákonným postupem, nejprve s ohledem na závažnost zjištění tedy okamžitě o tom, že byla shledána pochybení, a následně prostřednictvím postoupení písemné zprávy z návštěvy zařízení vydané 13. května 2016. A co se týká těch zjištění, tak jenom chci říct, že vůbec nejde o to, že by Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jakýmkoliv způsobem zpochybňovalo důslednost vzdělávání a péče v souvislosti s dětmi, které tedy mají za sebou, a teď podotýkám ne všechny v daném zařízení, ale případně mají i za sebou možnou trestnou činnost. Tady jenom z hlediska poměru nařízené ústavní a ochranné výchovy chci říct, že v době kroku Ministerstva školství tam byli v ochranné výchově tři chlapci, pak nějakou dobu tam byl snad jenom jeden, nyní jsou dva. To znamená, ve větší míře se jedná o děti s nařízenou ústavní výchovou, což jak víme, je tedy něco jiného.

    Stejně tak bych chtěla říct, že to není nějaká nedůslednost nebo zbrklost ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, protože kroky, které následně byly činěny z mé strany, byly zejména podloženy tím, že odborně se vyjádřily podobným způsobem jako Česká školní inspekce i autority v rámci ústavní a ochranné výchovy a osobnosti vedoucí podobná zařízení v rámci naší soustavy z hlediska podřízených organizací. Zmínila bych paní doktorku Cpinovou nebo také pana bakaláře Stříbrného. A také bych chtěla říct z hlediska odbornosti a důslednosti toho, co se v daném zařízení v tuto chvíli děje, tak kromě toho, že tam je pověřena řízením dlouholetá... (Upozornění na čas.) Ano, pardon - dlouholetá... paní doktorka Cpinová.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, ale váš čas určený na odpověď vypršel. V případě, že pan poslanec položí doplňující otázku, dostanete prostor. Nepokládáte další doplňující otázku, pane poslanče? Ne. V tom případě paní ministryně s vámi probere zbytek interpelace.

    Prosím přistupme k další interpelaci a tu má paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně, na základě respektování usnesení Poslanecké sněmovny číslo 545 ze dne 9. 12. 2014 prezident republiky zaslal do Poslanecké sněmovny návrh mezinárodní smlouvy s Norskem o spolupráci ve věci řízení na ochranu dětí. Tímto krokem se mohou poslanci seznámit s návrhem smlouvy ještě předtím, než bude předložena Norsku a s Norskem projednávána. Jde o postup z Ústavy možný.

    Podle mých informací předseda Poslanecké sněmovny odeslal návrh této smlouvy na Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ptám se tedy vlády a vás, paní ministryně: Předloží vláda tento návrh norské straně? Co bude vaše ministerstvo v této věci konkrétně činit? Jestliže se vláda prezidentovým návrhem nehodlá vůbec zabývat, lze je tedy bez dalšího zveřejnit? ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně, ale čas, který jste měla určený na interpelaci, bohužel vypršel. Vzhledem k tomu, že zde není přítomna paní ministryně, bude vám odpovězeno písemně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Dobře. Děkuji za odpověď písemně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další interpelace měla být od paní poslankyně Radky Maxové, ta se ruší, dobře. Nyní tedy požádám pana poslance Adolfa Beznosku. Pana poslance nevidím. V tom případě budeme pokračovat dalším v pořadí a to je pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, moje otázka bude veskrze věcná a neútočná.

    Téma rozpočtového určení daní je vážné téma pro tuto Sněmovnu, co tato Sněmovna existuje. V posledních letech jsme v této oblasti zaznamenali řadu změn, například celkem logické navýšení podílu menších obcí, které se často potýkaly s tím, že jejich příjmy nestačily na realizaci velkých infrastrukturních investic a podobně. Přesto jsem přesvědčen, že zrušení některých částí toho systému, třeba některých pásem dle velikosti, nahrazením jinými parametry, komplikace toho systému vedly v poslední době k tomu, že došlo k velké nivelizaci snížení rozdílů mezi podílem krajských metropolí, měst, která pro celé své regiony zprostředkovávají řadu veřejných služeb ať už v oblasti kultury, sportu, hromadné dopravy a obecně té metropolitní infrastruktury, a těch středních a menších měst. Dnes už rozdíl mezi částkami na hlavu, které mají krajská města a města řekněme v řádu desítek tisíc obyvatel, se natolik přiblížil a je natolik malý, že slyšíme často ze strany krajských měst stesky, že se dostávají do situace, kdy tu roli metropolí jsou schopny hrát stále komplikovaněji.

    Vím, že na toto téma začíná probíhat diskuse jak na úrovni příslušných výborů a podvýborů Sněmovny, tak i na úrovni vlády, tak se vás chci, pane ministře - vy jste se zatím omezil v oblasti RUD zejména na formulaci, že vybíráte více daní, a tím pádem města a obce bez ohledu na velikost dostávají více peněz. Tak se vás chci zeptat, zda máte a chystáte v nejbližší době v této oblasti jakékoli opatření, jaký je na to váš názor, s jakou případnou koncepcí se na budoucnost systému RUD díváte. A ptám se (upozornění na čas) s důrazem na tu otázku krajských metropolí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, o rozpočtovém určení daní jsme určitě diskutovali víckrát. Na ministerstvu jsem zřídil komisi, která se zabývá rozpočtovým určení daní, také se jí aktivně zúčastňuji. Myslím, že tam řešíme konkrétně tu problematiku. Samozřejmě jsme řešili ty změny, které nastanou od 1. ledna 2017, kdy se vlastně obcím ruší ten třicetiprocentní podíl na dani z příjmů fyzických osob z podnikání, z přiznání, a je tam navýšení podílu na obce z DPH na 20,83 % na 21,4.

    Samozřejmě na vládu přišly různé návrhy ohledně RUD - z Pardubického kraje i myslím z Libereckého kraje. Moje poslední úvaha z titulu rozpočtového určení daní byla o tom, že si myslím, že je tam určitá anomálie, kdy vlastně dochází k odvodu z hazardu pro obce, a vlastně to jsem chtěl nahradit, nebo chtěl bych jako předložit v rámci koalice, ale i v rámci diskuse naší komisi, že by vlastně perspektivně veškeré příjmy z hazardu šly na sport dle nějakých pravidel. Představa byla 2018 - 80 %, 2019 - 90 % a 2020 - 100 %. A to by se nahradilo navýšením rozpočtového určení daní. Takže se chystám s tímhle návrhem to projednat v rámci koalice a uvidíme, jaká bude na to reakce. A samozřejmě předběžně jsem měl takový pocit v rámci naší komise, že z hlediska opozice to bylo přijato celkem vstřícně. Tento rok máme navýšení rozpočtového určení daní pro kraje. To má dopad do výnosů DPH 3,7 miliardy.

    Za mě asi tolik v této chvíli.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se pan poslanec chce ještě zeptat. (Ano.) Prosím, doplňující otázka.

  • Poslanec Martin Novotný: Moje otázka směřovala řekněme ne na ten systém jako celek a míry podílu měst a obcí na těch či oněch daních a případně i na roli hazardu, ale spíše na vnitřní proporcionalitu toho systému. Všichni asi tušíme, že takové krajské či velké město musí řešit oblasti městské hromadné dopravy, některá taková města mají jenom autobusy, některá jenom trolejbusy, některá mají takových dopravních variant mnohem více, májí spoustu kulturních institucí a podobně. Já jsem jenom upozornil na to, že se stále více blížíme do situace, že menší města, která takové veřejné služby pro občany třeba z celého regionu poskytovat nemusejí, mají čím dál víc stejně peněz na hlavu jako ta města, která to dělají. A dříve nebo později musí dojít v téhle věci k problému.

    Takže moje otázka směřovala k tomu, jestli nějak uvažujete i nikoliv o absolutní výši toho systému, ale i o jeho vnitřní proporcionalitě z hlediska velikostí obcí a činností. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: My zatím neuvažujeme, tudíž pokud máte nějaký konkrétní návrh, tak vás zvu na tu komisi, kde to řešíme. A samozřejmě se rádi budeme zabývat vaším návrhem, jak to tedy změnit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se svou interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte, abych vás po delším čase pozdravila na projednávání ústních interpelací v Poslanecké sněmovně, a věřím, že vás téma mé dnešní interpelace zaujme natolik, že mezi nás zavítáte i příště a že konečně začnete plnit ústavní povinnosti člena vlády. A nyní k mé interpelaci.

    S potěšením jsem přivítala informaci, podle které pokročily práce na přípravě návrhu zákona o veřejném opatrovnictví, na který veřejnost už velmi dlouho čeká. Mimochodem, k dlouhému čekání bohužel přispívaly rozpory mezi ministerstvy financí a spravedlnosti. To je už snad minulostí, jak jsem vyrozuměla z odpovědi pana ministra Pelikána na svoji interpelaci. Z této odpovědi ale bohužel není patrné, jak vysoká by ona paušální částka, na které panuje shoda, měla být, což považuji za velmi zásadní údaj. Mohl byste, pane ministře, říci jasně a otevřeně, s jakou paušální částkou na jednoho opatrovance se počítá? Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra o odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, funkce opatrovníka byla s účinností od 1. ledna 2014 zakotvena jako přenesená působnost a obce podle § 62 zákona o obcích sice získávají příspěvek ze státního rozpočtu na plnění úkolů v přenesené působnosti, to ale považuji za nedostačující. Příspěvek na výkon státní správy se s potřebami dotčených obcí poněkud míjí. Příspěvek závisí primárně na počtu trvale žijících obyvatel spádového obvodu, nezohledňuje počty úvazků ani počty opatrovanců. Ačkoliv příspěvek není jediným zdrojem úhrady v přenesené působnosti, lze konstatovat, že agenda veřejného opatrovnictví zatěžuje zejména menší obce s více opatrovanci.

    Problém spočívá i v absenci gesce nad veřejným opatrovnictvím. Tam máme MPSV - sociální aspekt, Ministerstvo spravedlnosti - vztah k soudu, Ministerstvo vnitra - dotčenými subjekty jsou obce, obce dlouhodobě požadující řešení situace. Já jsem byl už víckrát interpelován a v podstatě to bylo v době, kdy rozsah prostředků ze státního rozpočtu nebyl přesně dojednán. Dneska můžu říct tohle stanovisko: Na posílení zdrojů zabezpečení agendy veřejného opatrovnictví Ministerstvo financí od roku 2017 počítá s dodatečnými finančními zdroji pro obce a hlavní město Prahu. Prostředky budou zapracovány do příspěvku na výkon státní správy pro obce. K uvedenému je počítáno s částkou 29 tisíc korun na jednoho opatrovance, maximálně však s objemem 350 milionů korun.

    Problematikou se z hlediska techniky financování aktuálně zabývá zejména Ministerstvo vnitra, které k uvedenému připravuje metodiku, resp. bude upravovat přílohu číslo 8 zákona o státním rozpočtu na příští rok. Podle našich informací ministr spravedlnosti připravuje návrh změnového zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím.

    Ministerstvo financí na léta 2017 až 2019 mimoto počítá s pětiprocentní každoroční valorizací celkového objemu příspěvků na výkon státní správy pro územní rozpočty, což bude např. v roce 2017 znamenat absolutní vyjádření částky zhruba půl miliardy korun. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se paní poslankyně, zda položí doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Musím říci, že budu kontaktovat pana starostu Janderku z Olšan, což je malá obec, která má padesát chovanců, a panu starostovi finanční prostředky neumožňují si vzít nějakou osobu, která by mu pomáhala v této činnosti, a v podstatě mu to brání ve výkonu jeho funkce.

    Jsem ráda, že jste moji interpelaci neoznačil jako v případě kolegy Holečka za hloupou, a myslím, že vidíte, jak interpelace jsou důležité, jak je důležitá ta okamžitá odpověď, a myslím, že vás zde rádi uvidíme i příště. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan ministr se chystá odpovědět. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já myslím, že paní kolegyně Kovářová ví, že pokud se komunikuje normálně, tak já funguji také normálně. A pokud samozřejmě interpelace jsou útoky a urážky a ponižování, tak samozřejmě nemám chuť na takové interpelace odpovídat.

    Takže já se rád s panem starostou potkám a budu se snažit mu nějak pomoci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, v roce 2016 vstoupila v platnost Úmluva Rady Evropy proti padělání léčivých prostředků a obdobných trestných činů ohrožujících lidské zdravé. Tato úmluva se zabývá ochranou veřejného zdraví, ochranou obětí, podporuje spolupráci na národní i mezinárodní úrovni a důležité cíle uvedené úmluvy jsou preventivní opatření. Tato úmluva představuje za prvé závazný mezinárodní nástroj v oblasti trestního práva o padělání léčivých přípravků a obdobných trestných činů ohrožujících veřejné zdraví.

    Já se tedy ptám, pane ministře, přistoupí i Česká republika k této úmluvě a kdy začne příprava na přistoupení? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pan ministr vám jistě rád odpoví. Prosím.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zda Česká republika přistoupí, či nikoliv, nemohu rozhodnout, ale my jako gesční ministerstvo plánujeme předložit vládě tento materiál. Musím zároveň říci, že jsme na samém počátku té přípravy, tzn. zatím pracujeme na překladu úmluvy do českého jazyka. Zároveň musím také ovšem říci, že úmluva vstoupila v platnost teprve 1. ledna letošního roku a ještě ji nepodepsala ani polovina členských států a pouze pět ji pouze ratifikovalo, a i víme, že v jiných členských státech ten proces je teprve na počátku. Takže budeme se ho účastnit, zatím připravujeme překlad. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Já jenom, pane ministře, jestli byste mohl přibližně aspoň nastínit, jaký předpokládáte harmonogram těch příprav.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Teď přemýšlím, jestli mám něco říct, co pak třeba nebude pravda, anebo vám raději přiznat, že to nevím. Tak já vám přiznám, že to nevím. My tam máme skutečně - řeknu vám tolik, víte to, mluvíme spolu o mnoha mezinárodních instrumentech, že se tam snažíme postupně řešit ten deficit, který tu za minulých vlád nastal, takže upřímně, tady neočekávám, že by se letos něco stalo. Je to spíš něco, co bude až dál, protože teď chceme prioritně vyřešit ty věci, kdy už jsme opravdu ve zpoždění a už to všichni mají a my ne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám o interpelaci paní poslankyni Pavlu Golasowskou. Prosím.

  • Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, a předkládám interpelaci na nepřítomného ministra zdravotnictví pana Svatopluka Němečka ve věci finančního zajištění na supervize pro zaměstnance hospiců a zdravotnických zařízení.

    Víme, že naše populace stárne a čím dál víc lidí využívá služeb zařízení pro seniory a také služeb hospiců, které poskytují svým klientům zdravotní a úlevnou péči. Že tato péče klade na zaměstnance velké nároky, nejen na jejich fyzické, ale také psychické dispozice, není jistě pochyb. Kromě finančního ocenění potřebují tito lidé také podporu ve formě supervize, která může být prevencí jejich vyhoření, které je často příčinou jednak zvýšené fluktuace, ale také často nedostatku zaměstnanců v těchto zařízeních.

    Jako jedno z opatření proti těmto nežádoucím jevům vidím podporu Ministerstva zdravotnictví ve formě finančních dotací na supervize pro pracovníky těchto služeb. Proto se vás, pane ministře, ptám, zda počítáte ve svém rozpočtu na příští rok s finanční dotací na supervize pro tyto zaměstnance, a pokud ano, v jaké výši. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, bude vám na vaši interpelaci odpovězeno písemně.

    Nyní požádám, aby vystoupil pan poslanec Michal Kučera se svou interpelací. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo bez soutěže zakázku na výběr Národního elektronického nástroje, který slouží k zadávání veřejných zakázek. Já tady nebudu komentovat to, že výběr proběhl bez soutěže, ačkoliv hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše se zaklínalo tím, že bude prosazovat transparentní zakázky. Chtěl bych podotknout, že cena se z původně plánovaných 15 mil. vyšplhala podle mých informací na 50 mil., že tam bylo několik připomínek. Tuším, že tam byla nějaká kritika ze strany NKÚ, že tam byla nějaká vyjádření, a NKÚ tuším kritizoval jak vybudování, tak samotný provoz elektronického nástroje, že tam byly nějaké nálezy ÚOHSu, které potom tou zrušenou soutěží samozřejmě byly smeteny ze stolu. Ta zakázka byla zadána napřímo a bez soutěže. Nechci komentovat komu a ty vazby, které tam jsou. Já si myslím, že snad si to paní ministryně Šlechtová i její šéf Andrej Babiš uvědomuje.

    Já bych se chtěl zeptat za prvé, proč bylo zrušeno ono výběrové řízení. Za druhé, proč byla několikanásobně navýšena cena. Proč ta zakázka byla zadána bez soutěže a zda paní ministryně Šlechtová bude měřit stejným metrem i žadatelům o dotace, kteří půjdou stejným způsobem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a požádám paní ministryni Šlechtovou, aby vám odpověděla. Prosím.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, hnutí ANO i ministryně Šlechtová postupují podle zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o veřejných zakázkách, stávajícího zákona. Mě často udivují i různá vyjádření, která se dozvíme v tisku, aniž bychom si to opravdu ověřili, jak to je. Takže já bych zde chtěla zmínit, jakým způsobem byla daná zakázka zadána. Ono to má totiž genezi, než byla vyhlášena soutěž v tzv. JŘSU na JŘBU.

    A ještě bych se chtěla vyjádřit k té poslední otázce. MMR včetně mě jako dosavadního statutárního orgánu tohoto ministerstva postupuje stejným metrem úplně na všechny, a to vzhledem k tomu, že my jako gestor zákona o veřejných zakázkách - a určitě ne za mého vedení - bychom si nedovolili postupovat jinak.

    Veřejná zakázka na úpravu daného... A ještě vlastně jedna věc. Ptal jste se, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, na závěry NKÚ. Tak předpokládám, že už je možné se dočíst i z mého vyjádření či mediálního vyjádření či je to i na stránkách MMR, že s tímto vyjádřením NKÚ souhlasím, protože to jsou nálezy, které u toho NENu opravdu jsou, a já tady nebudu bránit něco, s čímž já vyjadřuji osobně souhlas a ministerstvo také. Tam došlo k pochybení, je tam korekce na tento nástroj. Nicméně vláda rozhodla, že s tímto nástrojem budeme pokračovat dál.

    K té samotné zakázce. Byla původně vypsána v otevřeném řízení. Původně byla vypsána v otevřeném řízení realizovaném v nadlimitním režimu. To je ten nejpřísnější režim pro zadavatele. Toto řízení probíhalo v prvním čtvrtletí roku 2016. V rámci otevřeného řízení byla přijata pouze jedna nabídka, a to od společnosti DEZADATA GROUP. Ta musela být po jejím posouzení vyřazena, protože nesplňovala podmínky dané soutěže, harmonogram toho plnění neodpovídal požadavkům nás jako zadavatele. Ministerstvo pro místní rozvoj podle zákona o veřejných zakázkách následně využilo možnost tohoto zákona, která je uvedena v § 22 odst. 2, a navázalo na otevřené řízení prostřednictvím jednacího řízení s uveřejněním, tzn. že jsme vyzvali toho jediného uchazeče, který podal nabídku, k nápravě nabídky, a zároveň v rámci jednání vyjednalo snížení ceny o 10 %. Výsledná cena zakázky je 49,6 mil. korun s DPH. Jedná se o úpravu toho Národního elektronického nástroje na nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Bude stát celkem 15,3 mil. korun s DPH, tak jak jsme my předpokládali. Ta zbytková cena, což je zbylých 35 mil. korun, bude hrazena ze služby dozoru dodavatele nad systémem do konce roku 2018 a také na případně další úpravy, nejenom podle požadavků uživatelů, tzn. MMR tyto peníze již nemusí vynakládat.

    Úprava NENu jako takového podle nového zákona o veřejných zakázkách byla zadána v zadávacím řízení, které navazovalo na otevřené řízení, do kterého bohužel byla podána pouze jedna nabídka. Není tedy pravdou, že by byla zadána bez soutěže.

    A ještě jedna věc. To, že tu nabídku dala společnost, která v tuto chvíli není autorem NENu a neprovozuje ho, a nemáme k němu v podstatě žádný servis od této společnosti, já tu společnost vůbec neznám, je důvodem i pro to, že je důkaz, že NEN se dá upravit i jinou společností než tou, o které se neustále hovoří. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec se chystá, že vám položí doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Tak já děkuji. Děkuji za tu argumentaci od paní ministryně. Já bych s tím víceméně i souhlasil, protože podobné argumentace tady zaznívaly i v uplynulých letech a v uplynulých volebních obdobích, kdy jednotliví ministři obhajovali své zakázky, které zadali bez výběrového řízení. Já chci říct, že to není jediná samozřejmě zakázka bez výběrového řízení této vlády, že ministerstvo paní ministryně Šlechtové umožnilo např. ministru financí Andreji Babišovi zadat zakázku z ruky pro firmu IBM v záležitosti elektronické evidence tržeb v poměrně vysoké částce, takže ten trend tady samozřejmě od ministrů hnutí ANO je celkem znatelný.

    Ten můj dotaz je, zda tyto výjimky budou pokračovat a stanou se normou, anebo jsou skutečně výjimkou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, mně to přijde jako takové trochu laškovné dotazy. Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, dobře víte, že já jsem velice přísná na Ministerstvu pro místní rozvoj na všechny zakázky. A chtěla bych zmínit, že nehovoříte o tom, že ministryně dovolila ministrovi Babišovi něco zadat. Jde o to, že moji právníci - nešlo to ani mým dopisem - byli požádáni Ministerstvem vnitra, abychom se vyjádřili k soutěži na elektronickou evidenci tržeb, kde po vlastně všech znaleckých posudcích, které v tu dobu existovaly - a teď existují ještě nové -, právníci MMR neshledali důvod, aby to nebylo tímto způsobem vyhlášeno.

    Chtěla bych zmínit a také se trochu ohradit, že ministři hnutí ANO postupují bez zadání. Já jsem zde vysvětlila, že tato zakázka byla zadána v otevřeném řízení a následně JŘSU, s uveřejněním pro daného uchazeče podle možností zákona. Nejde o výjimky ze zákona. Toto byla možnost i kvůli času. Protože všichni chceme mít upravený - a nejen samozřejmě už v účinnosti - nový zákon o zadávání veřejných zakázek.

    Chtěla bych také zmínit, že Ministerstvo pro místní rozvoj je ten resort, který disponuje veškerými statistikami JŘBU, jak se zadává ze strany resortu i územní veřejné správy. A samozřejmě naše vláda se snaží snížit počet JŘBU a také samozřejmě alokace, tzn. tu částku, za kterou se zadává, v rámci JŘBU. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám paní poslankyni Markétu Adamovou o její interpelaci. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, minulý týden jsem vás během vaší nepřítomnosti interpelovala v souvislosti s nepřijetím návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Že pro tento vládní návrh nehlasovali poslanci hnutí ANO, jste v médiích odůvodňoval tím, že se do novely dostal pozměňovací opoziční návrh, který dělal z protikuřáckého zákona zákon kuřácký. Koaliční partnery jste potom obviňoval z toho, že jsou zlobbováni tabákovými firmami, a to i přes fakt, že pro tento opoziční návrh hlasovali také někteří poslanci ANO včetně předsedy vašeho poslaneckého klubu. V interpelaci jsem se vás proto ptala, jak to s tím lobbováním vlastně je. Odpověď jsem samozřejmě ještě nedostala, ovšem jistou odpověď mi dal článek z dnešního rána. Server Novinky totiž informoval o tom, že dva dny poté, co nebyl schválen tzv. protikuřácký zákon, na transparentním účtu hnutí ANO přibylo půl milionu korun od společnosti Velta Plus EU s.r.o. Na stránkách firmy se můžeme dočíst, že Velta Plus EU je na českém trhu od roku 1995, a to jako jeden z nejvýznamnějších velkoobchodů s tabákovými produkty. Mimo obchodní činnosti se věnuje i výrobě vlastních produktů, např. pod značkou Velta Tobacco vyrábí jakostní cigaretové tabáky i kuřácké doplňky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, samozřejmě je to účelová informace. Já bych chtěl jenom říct, že hnutí ANO je transparentní. Máme transparentní účet a na rozdíl od některých zavedených politických stran jako TOP 09 máme taky podporovatele. Takže naše příjmy na rozdíl od některých stran netvoří příjmy z jiných netransparentních stranických účtů či igelitek.

    Já jsem se podíval na ty transparentní účty a například vaše TOP 09 tam vlastně má jenom převody mezi účty. Například 27. května jste poslali tři miliony korun ze svého netransparentního účtu na svůj tzv. transparentní účet. Ale nikdo nevidí, od jakých dárců to je. Takže to by bylo zajímavé, že když vy mě tady interpelujete a říkáte, že máte transparentní účet, který posílá vaše peníze neznámého původu na váš jiný účet, tak asi si děláte z lidí blázny. Takže to by bylo dobře, kdybyste se k tomu možná vyjádřila.

    My si určitě vážíme všech podnikatelů. A společnost Velta Plus je taková firma.

    Společnost Velta Plus se k tomu vyjádřila a říká: "V minulosti i v současnosti nás oslovilo více politických stran." Například tahle firma sponzorovala ODS v roce 2008. V roce 2014 a 2015 sponzorovali nějaké hnutí Karlovarák. "Takže některým z nich jsme poskytli sponzorský dar. Nyní jsme se rozhodli sponzorovat politické hnutí ANO, a to z toho důvodu, že má z našeho hlediska nejlepší politický program. Náš dar vůbec nesouvisí se zamítnutím protikuřáckého zákona. To, že jsme poskytli dar v této době politickému hnutí ANO, je shoda okolností. Naše společnost Velta Plus EU se velkoobchodně zabývala prodejem cigaret do konce roku 2013. V současné době se zabýváme zejména prodejem jiného zboží a prodej tabákových výrobků je minimální." Dle vyjádření jednatele firmy tvoří obrat společnosti za prodej tabáku zanedbatelná dvě procenta. Jinak se převážně zabývá prodejem čaje. Takže spojovat tohle s aktuálním děním ve Sněmovně je buď dokladem hlouposti, nebo záměrem poškodit naše hnutí.

    Samozřejmě, tady byl nějaký návrh pana Bendy, který byl úplně jiný než návrh pana ministra Němečka. A naše vláda na to reagovala a schválili jsme nový zákon, který tady bude předložen. A já určitě nepodléhám tabákové lobby. Ministerstvo financí od mého nástupu navyšovalo sazby daně z tabáku. A za tu dobu, co jsem na ministerstvu, od roku 2014 jsme navýšili výnos o 10 mld. korun. Takže já to zásadně odmítám. Ano, firma nás sponzorovala. Je to transparentní. Nemá to nic společného s tím tabákem. Mají minimální obrat a je to samozřejmě dezinformace, která má cíl jenom nás poškodit.

    Takže na rozdíl od vás, TOP 09, máme transparentní. A víme a každý ví, kdo nám dává peníze. Vy si převádíte peníze, 27. května jste převedli tři miliony ze svého účtu, vy nemáte žádný transparentní účet. Tak řekněte lidem, odkud máte ty tři miliony. Kdo vám je dal? My to říkáme. A my se za to nestydíme. Protože ta firma podniká, zaměstnává lidi, platí daně a není s tím problém. A určitě když ten zákon znovu sem přijde, tak budeme, tentokrát si to i pohlídám osobně, budeme hlasovat pro návrh pana ministra Němečka a celé koaliční vlády. A doufám, že i celá koalice.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně vypadá, že položí doplňující dotaz. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Pan ministr je úplně geniální stratég v tom, že odpovídá jenom na to, co se mu hodí. A samozřejmě mluví úplně o něčem jiném, než na co byl tázán. To je jeho obvyklá taktika. Nicméně já jsem se ptala na to, jestli ten dar považujete za v tuto chvíli v pořádku. Vy jste zodpověděl, že ano. Takže ho vracet evidentně nehodláte. To z toho takto chápu. Takže jinými slovy vlastně přiznáváte, že když je něco na transparentním účtu, tak už dneska lze být takto zlobbován. Není to problém. Může to být snad i pro ostatní tímto způsobem vzor.

    Jinak podotknu, že TOP 09 měla transparentní účet zavedený jako první politická strana v České republice. To jenom abyste tady v tom směru nezůstal s informacemi osamocen.

    A chtěla bych se tedy přece jenom ještě zeptat, jestli když ta firma uvádí na svých vlastních webových stránkách, že se zejména zabývá tabákem, jestli jste si tyto informace, které ona vám pak poskytuje, alespoň takto nesnažil ověřit. Jestli jim to prostě věříte, že ten čaj je to stěžejní. (Upozornění na čas.) Protože podívejte se na ty webové stránky. Hned v úvodu na vás vyblikne vlastně něco úplně jiného, než tady říkáte.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ano, my jsme mluvili s jednatelkou firmy, několikrát. Máme tady prohlášení a to nemá nic společného. Já jsem, znovu opakuji, dělají dvě procenta tabáku. A že to mají na webových stránkách, tak mají. Ano, tady píše, že se zabývala velkoobchodem prodeje cigaret do roku 2013.

    My máme transparentní účet, protože všichni vědí, že tahle firma nám dala 500 tisíc. (Hlasy z lavic vpravo.) A já se vás znovu ptám: 27. května TOP 09 přeposlala tři miliony korun ze svého netransparentního účtu na svůj tzv. transparentní. Ale nikdo neví, od koho jsou ty peníze! Tak ten váš transparentní účet je k smíchu! Všichni vědí, že jsme dostali 500 tisíc od firmy Velta. A nemá to nic společného se zákonem, který předložil pan Němeček. A my budeme hlasovat pro ten zákon pana Němečka. Takže vy máte netransparentní účet (hlasy z pléna) a vy byste to měli vysvětlovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám vás, poslankyně a poslanci, abyste po sobě nepokřikovali.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vy byste měli říct, odkud máte ty tři miliony. Kdo jsou vaši sponzoři? U nás to ví každý a já nevidím důvod, proč bychom měli ten dar vracet! Je to známá firma, podniká, zaměstnává lidi (hlasy z pléna) a v minulosti sponzorovala.

    Takže to jsou jenom lži. To je stejné jako tady váš kolega mluvil o IBM. IBM je na Ministerstvu financí od roku 1993. Ano, má monopolní postavení IT systému ADIS. Tak se zeptejte vašeho šéfa, nevím, kolik let byl ministr, sedm nebo devět, proč to nezměnil. To jsou stejné demagogické řeči, jaké tu předvádíte s tímhle darem. Ten dar je transparentní. My máme transparentní účet, nemá to nic společného. Je to účelová dezinformace a veřejnost se bude moci přesvědčit podle toho, jak budeme hlasovat ohledně návrhu pana Němečka v nové verzi.

    Takže spíš vy máte problém. My žádný problém nemáme. My se za toho sponzora nestydíme. Je to transparentní. Vy máte netransparentní peníze!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní požádám pana poslance Petra Bendla o jeho interpelaci. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, čerpání evropských prostředků na rozvoj sítí nové generace není dnes poprvé na tapetě na interpelacích. Všiml jsem si, že někteří mí kolegové interpelovali i pana premiéra, a to z toho důvodu, že v médiích proběhly poměrně vážné informace o tom, že toto čerpání zhruba 14 mld. korun je ohroženo. Stěžují si hlavní partneři, kterými je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, ICT Unie a další IT asociace na jednak způsob projednávání, který považují za netransparentní, a jednak na faktické prvky toho materiálu, které považují za materiál nesplňující podmínky Evropské komise.

    Já jsem chtěl jenom od vás, pane ministře, slyšet, že jste si vědom toho, že do 30. 6. máte projednat materiál ve vládě a do 30. 11. předložit Evropské komisi v relevantní podobě tak, aby nebyly ohroženy tyto finanční prostředky, které český trh a česká ekonomika potřebuje. A zdali jste si jist, že vše proběhne tak, jak má. Neboť to, co čteme zatím v médiích, hovoří o opaku. Děkuji vám. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, děkuji za tento dotaz a dovolte mi, abych na něj zareagoval. Především to, co jste citoval o stížnostech ICT Unie, tak to je otázka konce minulého roku. Od té doby se nám podařilo nastavit spolupráci jak s ICT Unií, tak s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, s kterými se společně snažíme dopracovat k tomu, aby bylo možné evropské peníze čerpat. Snažíme se dopracovat Národní plán sítí nové generace, tak aby byl předložen do konce června. Zítra mám se zástupci těch zmiňovaných organizací další setkání a budeme si potvrzovat, kam jsme se dostali.

    Chtěl bych vám ukázat jednu věc. V mezidobí se podařilo dosáhnout toho, že máme konečně představu, jak vypadá pokrytí vysokorychlostním internetem České republiky. (Ukazuje nákres.) O tomto povedeme poměrně intenzivní debatu, protože ta mapa je daleko černější, než se předpokládalo. Zdá se, že na většině území České republiky je schopen soukromý sektor postavit vysokorychlostní sítě bez účasti evropských fondů. V tuto chvíli - podotýkám, že zítra o tom ještě budu debatovat - to vypadá tak, že v těch bílých územích, protože to nechceme stavět ani na Doupově, ani v Boleticích, ani na Libavé, zbývá 790 tisíc domácností, kterých by se mohlo týkat v konečné fázi to vybudování vysokorychlostního internetu.

    Ano, je to tak, pokud se tedy prokáže, že ty peníze potřebujeme, ten termín je 30. listopadu, ke splnění té kondicionality 2.2 pro čerpání těchto peněz, jak to požaduje Evropská komise.

    Chtěl bych k tomu dodat, že poté, co bude schválen národní plán, bude muset ještě proběhnout konzultace se sektorem, to znamená ověřit, že skutečně tam internet nikdo nehodlá vybudovat ze soukromých prostředků. Protože Evropská komise zcela logicky chce, aby veřejné peníze byly vydávány pouze tam, kde to soukromý sektor nepostaví sám od sebe.

    Zbyla tam ještě jedna věc, kterou se snažíme dořešit. Ukázalo se, že když jsme debatovali o tom, jestli na tom fóru, kde jsou zastoupeni všichni hlavní hráči, a nejenom ti hlavní, kteří tady byli zmíněni, ICT Unie, Hospodářská komora, SPD, ale všechny svazy těch wifinářských firem, tak se ukázalo, že je ještě jedna skupina entit, které se tím zabývají. V některých obcích, například v Plzni, jsou neziskové organizace, které fungují na úplně jiném principu a z hlediska ČTÚ vůbec nespadají do sektoru, protože ČTÚ to má podle zákona nalinkováno tak, že jenom podnikatelský subjekt je tím, s kterým komunikuje. Já jsem je vyzval, aby pokud mají tyto entity pocit, mohou to být dále ještě obce kromě těch neziskových organizací, tak aby se také zapojily do této diskuse. Protože to byla ještě množina subjektů nikoli podnikatelských, které jsou také relevantní pro rozvoj vysokorychlostního internetu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec vám položí doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Já chci poděkovat panu ministrovi za vyčerpávající odpověď. Nemám v tuto chvíli důvod nevěřit, že tu situaci Česká republika zvládne, a věřte, že ji jako opozice budeme sledovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Děkuji. Požádám tedy o interpelaci pana poslance Daniela Korteho. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Policie České republiky se nemůže tvářit, že neví, že jistá skupina osob již několik měsíců nezákonně okupuje tak zvané Autonomní sociální centrum Klinika. Základním znakem právního státu, k němuž se hlásíme, je zákonnost. Orgány veřejné moci smí činit pouze to, co jim zákon výslovně povoluje, zatímco občané smí činit vše, co jim zákon nezakazuje. Ovšem neoprávněné užívání nebytového prostoru je trestným činem. Cituji trestní zákoník § 208 Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru. Za prvé, odst. 1: Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. Odst. 3: Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán a) spáchá-li čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny, atd.

    Pane ministře, jak je možné, že Policie České republiky nečinně přihlíží tomuto ve veřejných sdělovacích prostředcích tak přetřásanému porušování zákona, a jak je možné, že policie zasahuje pouze pod fiktivními záminkami, ještě ke všemu dost směšnými, z důvodu údajně nějakého nastraženého výbušného zařízení? Co s tímto nezákonným stavem hodláte učinit?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra vnitra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, fiktivní záminka, tedy informace o uložení nástražného výbušného systému, mi fiktivní nepřijde. Já nepředpokládám, že pan poslanec Korte má pocit, že by si policie psala tato podání sama, nebo tyto anonymy sama. A samozřejmě každou takovou informaci bere police velmi vážně. Příkladem toho bylo i včerejší ukončení jednání Poslanecké sněmovny, kterého mnozí z nás byli svědky.

    Já bych tady asi mohl debatovat o tom, proč, když policie tedy ať už z jakéhokoli důvodu zcela vyklidí tuto budovu a předá ji vlastníkovi, tedy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, proč vlastník nekoná tak, aby se tam nemohli tito lidé vrátit. Já si myslím, že to je přece normální, abyste si zabezpečil svůj vlastní majetek, i dejme tomu za cenu privátní bezpečnostní agentury. Policie dvakrát ten objekt vyklidila, dvakrát ho předala majiteli a dvakrát se tam tito lidé vrátili. Jestli to nebyl schopen majitel objektu zabezpečit, nevím.

    Jsou tam podána asi dvě nebo tři trestní oznámení, která jsou většinou ve fázi prošetřování. To znamená, jsou to živé věci. Já k nim informace detailnější nemám. Ale co se týká toho prvního, kdy policie prověřovala a prověřuje tato trestní oznámení, tak mezi nájemci Kliniky, nebo uživateli Kliniky a státem byla uzavřena smlouva o výpůjčce. To znamená, to nesplňuje tu občanskou nebezpečnost, nebo tu nebezpečnost v tom, že někdo vnikl násilím do prostoru nebytového. Ale je to o tom, že ti lidé měli nějaký vztah, v tomto případě to byla výpůjčka, a v podstatě po ukončení výpůjčky tento prostor neobsadili. Není to tedy ta situace, kdy někdo svévolně, de facto za použití násilí třeba vstoupí do prostoru, ke kterému nemá vůbec žádný právní vztah.

    Právě z tohoto důvodu u toho prvního prověřování, u toho prvního trestního oznámení policie vyhodnotila, že tam není tak vysoký stupeň občanské nebezpečnosti, nebo nebezpečnosti pro společnost, aby tedy musela přistupovat k násilnému vyklizení. Notabene mezi těmi vypůjčiteli a státem v současné době probíhá soudní spor, kdy oni napadají právě tu situaci, kdy výpůjčka byla ze strany státu ukončena, tedy nebyla prodloužena. Samozřejmě je potřeba vyčkat rozhodnutí soudu v této věci.

    My čekáme, jak se k tomu postaví Úřad pro zastupování státu, ale nepředpokládám, že se k tomu postaví dříve, než soud rozhodne ve věci pravomocně. Předpokládám, a dnes jsem si v médiích přečetl, že i městská část, tedy Praha 3, podává další trestní oznámení, kterým se samozřejmě policie bude standardně zabývat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda pan poslanec Korte chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Daniel Korte: Já děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Mě zejména uklidnilo to, že tam padla trestní oznámení a že policie se tím zabývá. To je informace, kterou jsem nevěděl. Samozřejmě vnímám, že velká odpovědnost leží na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je součástí a organizační složkou Ministerstva financí, a že odpovědnost za to nese pan ministr Babiš. V té věci jsem také formuloval svoji interpelaci, na kterou už bohužel nebude čas.

    Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní má svoji interpelaci pan poslanec Radim Holeček, ale nikde jej zde nevidím. V případě, že pan poslanec není přítomen, budeme pokračovat dalším v pořadí a to je paní poslankyně Olga Havlová, kterou požádám o její interpelaci. Prosím.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Další moje interpelace je na pana ministra vnitra a jedná se o hospodaření měst a obcí. Tuto interpelaci podávám, protože se na mě obrací spousta zastupitelů a chtěla bych, aby oni slyšeli odpověď pana ministra.

    Samostatná působnost a právo na samosprávu je zaručeno Ústavou České republiky a stát může do činnosti územních samosprávných celků vstupovat, jen když to vyžaduje ochrana zákona. Je zajímavé, že jak obecní, tak městská zastupitelstva hospodaří s penězi daňových poplatníků, ale kontrolovat hospodaření obcí a měst stát nemůže. Jakousi pseudokontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce mají finanční výbory, které jsou ze zákona povinné. Nemají však žádnou pravomoc ukládat úkoly a opatření. Zastupitelstvo také nemá povinnost zařadit stanovisko nebo návrh výboru na pořad svého jednání. Tolik zákon o obcích.

    Když se podíváme na skutečnost, jak to funguje v praxi, tak finanční výbor nemusí mít vůbec žádná kontrolní práva. Vládní koalice si dosadí za předsedy jak kontrolního, tak finančního výboru své lidi, a tím pádem neproběhne žádná transparentní kontrola. Obec má sice povinnost zajistit přezkum hospodaření, a to auditorskou firmou za peníze daňových poplatníků, nebo požádat o bezplatný přezkum hospodaření krajský úřad, toho se však nevyužívá. A tak se stává, že přezkum hospodaření provádí stejná auditorská firma i patnáct let. V Senátu zákon, aby kontrolu mohl provádět nezávislý kontrolní úřad, zatím schválen nebyl. Je tedy závěr takový, že hospodaření obce zatím zase nikdo nekontroluje.

    Pane ministře, chystáte nějaká opatření nebo změnu zákona, aby hospodaření obcí mohl nějaký nestranný orgán provádět, pokud to nebude právě NKÚ? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana ministra. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem si trošku myslel, že ta předešlá interpelace je na pana ministra financí Babiše, a o této si to tedy myslím také, ale dovolte mi tedy jenom pár poznámek.

    Zásah do de facto práv obcí je velmi výrazně omezen Ústavou České republiky a já si myslím, že ta samosprávná role obcí je správná. Vy jste tady velice správně říkala, paní poslankyně, o tom přezkumu hospodaření, který dělá buď auditor za peníze, nebo to dělá krajský úřad. Pokud si pamatuji, ještě když jsem byl hejtmanem, zhruba v Plzeňském kraji polovina obcí využívala možnosti krajského úřadu. Bylo to bezplatně a krajský úřad postupně musel zvyšovat počet lidí, kteří byli schopni tyto přezkumy v reálném čase udělat.

    Působnost Ministerstva vnitra k dozoru a kontrole výkonu samostatné působnosti obcí je omezena kompetenční výlukou. Z dozoru a kontroly Ministerstva vnitra jsou podle § 124 odst. 6 výslovně vyloučeny mimo jiné případy, kdy jsou dozor nebo kontrola výkonu samostatné působnosti upraveny zvláštním předpisem. Z toho my dovozujeme, že tedy primární možnost přezkoumávat hospodaření obcí má na bedrech Ministerstvo financí, a to podle § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jejich ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. To znamená de facto, dozorovým orgánem, orgánem dozoru v této věci je Ministerstvo financí. Z výše uvedeného vyplývá, že celá agenda přezkumu hospodaření náleží do kompetence Ministerstva financí, a právě z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra s žádnou úpravou nepočítá.

    Já si myslím, vážená paní kolegyně, že je k zamyšlení to, co jste říkala, a že by možná stálo za to změnit v zákoně minimálně povinnost obcí obměňovat auditorskou firmu po nějakém čase, pěti sedmi letech. To je asi k debatě. Já si myslím, že pan ministr Babiš poslouchá a že zváží, jestli by toto bylo vhodné případně změnit. Jinak pro Ministerstvo vnitra faktický dosah, faktická možnost ke kontrole hospodaření obcí, je velmi složitá.