• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, ještě než zahájím 40. schůzi Poslanecké sněmovny, mám pro vás jedno sdělení. Předpokládáme, že 39. schůze bude pokračovat po skončení nebo přerušení schůze 40., a to i ve 14.30, čímž chci říci, že se dnes dostane na bod 202 - Ústní interpelace. Proto upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat k ústním interpelacím přihlášky a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Nyní tedy zahajuji 40. schůzi Poslanecké sněmovny, všechny vás na ní vítám. Tuto schůzi jsem svolal podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 42 poslanců. Pozvánka vám byla rozdána přes poslanecké kluby ve čtvrtek 21. ledna.

    Prosím všechny, aby se přihlásili svými kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Pan poslanec Velebný hlasuje s kartou číslo 3.

    Nyní bychom přistoupili k určení ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili paní poslankyni Černochovou a pana poslance Čiháka. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. Pokud tomu tak není, tak budeme hlasovat.

    Ještě kolega Tejc má kartu číslo 8.

    Budeme tedy hlasovat o určení ověřovatelů schůze. Zahajuji hlasování, ptám se, kdo souhlasí, aby ověřovateli byli paní poslankyně Černochová a pan poslanec Čihák. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 1, přihlášeno je 98, pro 93, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Takže konstatuji, že jsme určili ověřovatele této schůze.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádaly tyto poslankyně a poslanci: pan poslanec Vojtěch Adam - pracovní důvody, pan místopředseda Bartošek - pracovní důvody, pan poslanec Běhounek - pracovní důvody, paní poslankyně Dobešová - zahraniční cesta, pan poslanec Farský - pracovní důvody, pan poslanec Fiala - zahraniční cesta, paní poslankyně Fischerová - zahraniční cesta, pan poslanec Gabrhel - pracovní důvody, pan poslanec Hájek - pracovní důvody, paní poslankyně Hnyková do 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Holík - zahraniční cesta, pan poslanec Jakubčík do 15.45 - pracovní důvody, pan poslanec Kádner od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Klučka - zahraniční cesta, pan poslanec Kostřica - pracovní důvody, pan poslanec Koubek - osobní důvody, paní poslankyně Langšádlová do 10. hodiny z pracovních důvodů, paní poslankyně Lorencová ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Matušovská - osobní důvody, paní poslankyně Maxová do 13 hodin - rodinné důvody, paní poslankyně Nytrová - zdravotní důvody, pan poslanec Okamura - zahraniční cesta, paní poslankyně Pecková - pracovní důvody, pan poslanec Pilný do 13 hodin - osobní důvody, pan poslanec Pojezný bez udání důvodu, pan poslanec Rykala - osobní důvody, pan poslanec Sedlář - zahraniční cesta, pan poslanec Schwarzenberg - pracovní důvody, pan poslanec Stupčuk - zahraniční cesta, paní poslanec Syblík - zdravotní důvody, paní poslankyně Váhalová - pracovní důvody, pan poslanec Vilímec - pracovní důvody, pan poslanec Vozka od 14.30 do 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vyzula - rodinné důvody, paní poslankyně Wernerová - zdravotní důvody, pan poslanec Zemánek - pracovní důvody a pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan premiér do 13 hodin a od 16 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Dienstbier - pracovní důvody, pan ministr Jurečka - pracovní důvody, paní ministryně Marksová do 11. hodiny z pracovních důvodů, pan ministr Pelikán - pracovní důvody, pan ministr Stropnický - pracovní důvody, paní ministryně Šlechtová - pracovní důvody, paní ministryně Valachová do 11. hodiny z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek do 14.30 z pracovních důvodů.

    A ještě mi dorazila omluva, tu jsem načítal včera, ale ještě pro jistotu - paní poslankyně Semelová od 9 hodin z pracovních důvodů.

    Nyní tedy přistoupíme ke stanovení pořadu 40. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout změnu nebo doplnění pořadu a rovněž tak nelze schválený pořad rozšiřovat. (V sále je rušno.)

    Nicméně ještě předtím, než přistoupíme ke stanovení pořadu, zde mám několik přihlášek s přednostním právem. První je přihlášen pan ministr, po něm vystoupí pan předseda klubu ODS. Pane ministře, prosím, máte slovo.

    Já prosím sněmovnu o klid. Prosím, abyste se usadili na svá místa a vyslechli vystoupení pana ministra. Prosím.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnešní mimořádná schůze byla svolána proto, aby zaměřila svoji pozornost na české mýto. Jak všichni víte, není to za fungování této vlády poprvé, a jak jsem sledoval úvodní... promiňte. Není to poprvé a pravděpodobně ani naposledy. Je jistě zajímavé, že se opět pokoušejí svolat takovou schůzi poslanci, kteří sami v této oblasti mohli konat a nekonali a přispěli tak velkým dílem k současné situaci.

    Chtěl bych říct na začátek, abychom si řekli, o čem vlastně mýto je. Mýto je velký, jeden z největších IT systému státní správy, který ročně vybere zhruba 10 mld. korun. Má náklady asi 20 %, které jsou dány i tím, že se platí ten zásadní náklad, ta investice. Nicméně je to systém, který funguje a je spolehlivý. Samozřejmě je kolem něj spousta problémů, hlavně spousta mediálních vyhlášení. Na druhé straně, když se podíváme na jiné velké IT systémy ve státní správě, tak musíme konstatovat, že např. systém na Ministerstvu práce a sociálních věcí sKaret stál podobné peníze, ale nefunguje.

    Máme další systémy, jako je např. IZIP, a víme, jak to dopadlo např. u Opencard. Na rozdíl IT od těchto systémů tento funguje. Já zájem o mýto velmi vítám a jsem rád, že se o něm bude debatovat na půdě Poslanecké sněmovny, a rád vám předložím všechny informace, které má Ministerstvo dopravy k dispozici.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, ještě než budete pokračovat v předkládání informací, prosím sněmovnu, aby se uklidnila. Aby se poslanci posadili na svá místa, nediskutovali.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Abych vám mohl zodpovědně vysvětlit náš postup, tak je nutné, abych stručně popsal, co se stalo v minulosti a jaké možnosti nám ti, kteří uzavřeli smlouvu na mýto, zejména zásadní dodatky, zanechali.

    Vlastní smlouvy na dodávku a provoz mýta byly podepsány na konci března roku 2006 tehdejším ministrem dopravy Milanem Šimonovským. Mýtný systém měl být dodán a zprovozněn během roku 2006 s tím, že ostrý provoz měl být zahájen po řádném pilotním provozu 1. ledna 2007. Bohužel již v okamžiku podpisu smluv zde byla jedna zásadní skutečnost. Mýtný systém nebyl v soutěži zadán a následně dodán v podobě, která by jej činila předatelným. Ve smlouvě není a nebylo nijak upraveno předání systému jinému poskytovateli mýta po ukončení smlouvy. Navíc nebylo jakkoliv vymezeno, kdo zúčtuje mýtné předepsané v prosinci 2016, jestliže smlouva končí posledním prosincem a mýtné se zúčtovává zpětně následující měsíc a v ojedinělých případech i déle.

    Smlouvy byly sjednány tak, že stávající provozovatel Kapsch 31. 12. 2016 prostě přestane služby poskytovat. Dál už nebude nic. Prostě bude klid. Tento moment bych rád zdůraznil. Stát si téměř za 8 mld. pořídil systém, nechal si ho provozovat a modernizovat soukromou firmou a ve smlouvě vůbec neřeší, jak bude s mýtem pokračovat a kdo a jak provede doúčtování toho prosince 2016. Pro mě to znamená, že ten, kdo smlouvu připravil, buď vůbec nepočítal s tím, že bude po skončení roku 2016 vybírat mýto, nebo že se poskytovatel služeb mýta měnit v budoucnu nebude, nebo to bude jen velmi obtížné a patrně i velmi drahé. Toto byla pro mýto rána číslo jedna. A velmi záhy přišla pro mýto rána číslo dvě. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Další vystoupení s přednostním právem je pro pana předsedu Stanjuru a připraví se pan předseda Laudát.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jako jeden z bývalých ministrů dopravy, pane ministře, vám musím říci, že s tou pravdou jste nepřišel první vy. Já jsem to třeba věděl, ale já se k tomu dostanu.

    Pan ministr začal exkurzem do roku 2006 a to už je politicky pravěk. Já jsem přišel do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Jsme v tomto volebním období - pane předsedo, zkuste bez těch poznámek, fakt to ruší toho, kdo mluví. Já to nijak nekritizuji, já jsem konstatoval fakt, a na tom se shodneme, že to pan ministr řekl.

    Jsme v tomto volebním období, tak já své vystoupení mám rozdělené do dvou částí. Kdo očekává nějakou ostrou politickou diskusi, dramatické výtky premiérovi, aby vyměnil ministra nejpozději dnes odpoledne, tak ten bude zklamán. Nic takového ode mne dnes neuslyšíte. Ten problém není jednoduchý, v tom se s panem ministrem Ťokem bezesporu shodujeme. A já myslím, že je zájmem i opozice, a za nás to deklaruji úplně jasně, aby se mýto vybíralo i po 1. lednu 2017. Často jsme dokázali, že se neřídíme heslem čím hůře, tím lépe. Kdybychom se tím chtěli řídit, tak jsme asi nesvolali tuto schůzi, protože jsem velmi přesně tušil, kde pan ministr začne a na koho se bude snažit přenést tu odpovědnost. A bylo by pro nás asi výhodnější mlčet, mlčet, mlčet a pak možná v lednu 2017 dělat chytré, my jsme to tušili, my jsme to možná i říkali. Nic z toho dnes neudělám.

    První část bude analytická, kdy se zaměřím logicky na fungování Ministerstva dopravy v tomto volebním období, a druhá bude návrh řešení dalšího postupu. Vím, že program schválen nebude, to znamená, jestli přečtu nějaká navržená usnesení, vím, že se o nich dnes nebude hlasovat, ale to není důležité. My tu nabídku, kterou pak přednesu, myslíme vážně a je jedno, jestli k tomu přijmeme usnesení, nebo nepřijmeme. To není podstatné.

    Chci říci, že v té analýze, se kterou vás za chvilku seznámím - a omlouvám se, těch dat tam bude poměrně hodně -, jsem striktně vycházel z vládních materiálů, případně z mediálních vystoupení vládních politiků. Až po té analýze si dovolím krátký sumář svůj osobní a včas vás upozorním, že to už nejsou slova vládních politiků nebo oficiální materiály ať už vlády, nebo Ministerstva dopravy, ke kterým mám přístup. Nejsou to žádné tajné materiály, které bych někde podloudným způsobem získal.

    V únoru 2014 se rozhodla vláda, že zřídí pracovní skupinu nebo řídicí výbor, který má řešit novou podobu mýtného systému. Měl se zabývat podmínkami výběrového řízení na nového provozovatele a bylo deklarováno, že výběr technologie bude záležet na co nejefektivnějším využívání stávající technologie.

    19. června 2014 jsem interpeloval pana předsedu vlády v otázce mýtného systému a v otázce poradce na soutěž na nový mýtný systém. Nyní mi dovolte, abych odcitoval pana premiéra. Kdo mi nevěříte, tak si to pak můžete najít ve stenozáznamu, jsou to slova přesně ze stenozáznamu: Takže v tuto chvíli probíhá soutěž. Do konce roku 2014 - ne 2015, už jsme v roce 2016 - se předpokládá ze strany projektového manažera zanalyzování možné varianty výkonového zpoplatnění pozemních komunikací, vyhodnocení nejvhodnější varianty výkonového zpoplatnění, která následně bude předložena vládě k rozhodnutí a ke schválení. Byl zřízen příslušný řídicí výbor - to bylo v tom únoru - pro celý proces, který máme před sebou a který bychom měli zvládnout. Chci vás ujistit, že to je jedna z priorit, nebo řekněme jedna z absolutních priorit pro Ministerstvo dopravy, abychom dělali všechno pro to, aby se podařilo nový systém zprovoznit od 1. ledna 2017. Ministr dopravy zanalyzoval odbornou kapacitu, kterou má k dispozici na Ministerstvu dopravy, a dospěl k závěru, že tato odborná kapacita mu neumožňuje, aby odpovědně výběr systému zvládl. To znamená, že je to stanovisko odborného ministra, vláda toto stanovisko odborného ministra respektovala. Chci jen připomenout, že termín, který je aktuálně stanoven pro předložení základních parametrů zadávací dokumentace pro výběrové řízení na dodavatele systému elektronického mýta a poskytovatele služeb souvisejících s provozem tohoto systému po roce 2016 je aktuálně 31. prosince 2014. To znamená, že do konce letošního roku by měla být předložena příslušná dokumentace. - To jsou slova pana premiéra z června 2014. Sami si můžete ověřit, zda termín 31. 12. 2014, který si stanovila samotná vláda, byl splněn.

    10. července 2014 proběhla bilanční cesta ministerského předsedy na Ministerstvo dopravy. Kdo si vzpomínáte na tu letní tour, jak pan premiér - byla okurková sezóna - navštěvoval jednotlivá ministerstva, aby pak na tiskové konferenci zhodnotil fungování vlády, tak pan premiér říkal: Jsem spokojen s prací ministra Prachaře. Měli jsme dostatek prostoru zabývat se přípravou mýtného systému a zejména role projektového manažera, kde předpokládám, že v průběhu srpna dostaneme nabídky na základě výběrového řízení. - Jsme pořád v roce 2014.

    11. srpna 2014 se přihlásilo šest zájemců do tendru na projektového manažera. Cena byla odhadována do 100 mil. Kč, nabídky se pohybovaly v rozmezí 23 až 75 mil. Kč, jméno vítěze má být známo do konce září 2014, tendr na provozovatele nového systému bude vypsán v březnu 2015, říkal premiér 10. července 2014. Opět si sami můžete zkontrolovat, zda tento termín, který určil premiér, byl dodržen.

    20. srpna 2014 se objevuje kritika na manažera soutěže. Přihlášené firmy kritizují tendr na manažera kvůli formálním chybám i diskriminačním podmínkám.

    5. září 2014 proběhla schůzka koalice ohledně termínu v resortu dopravy. Pan premiér řekl po této schůzce: Je důležité, aby se stihlo řádné a transparentní výběrové řízení, tedy nás pan ministr ujistil, že nehrozí zpoždění. - Připomínám, ten termín byl březen 2015 na vypsání velkého tendru. - Očekávám, že nebude docházet ke zpoždění, zdůraznil pan premiér.

    15. října 2014 jsme se neúspěšně s kolegy z TOP 09 pokusili svolat mimořádnou schůzi k problémům resortu dopravy. Koalice, na což má plné právo, odmítla schválit program této schůze a schůze neproběhla.

    22. října bylo oznámeno rozdělení mýtného systému na dvě části - distribuce a servis obou jednotek zvlášť, s tím, že každou chvíli bude znám vítěz soutěže na manažera tendru. Objevily se úvahy, že provozovatelem mýta by mohl být samotný stát, resp. Ředitelství silnic a dálnic.

    O měsíc později, 15. listopadu, pan ministr Prachař rezignoval. Současně byl oznámen vítěz soutěže na poradce s cenou 23 mil. Kč.

    Na začátku prosince přišel do funkce stávající pan ministr Ťok, který 18. prosince 2014 zrušil tendr na poradce s tím, jak řekl - cituji tehdejší slova: poradce pro zahájení tendru není potřeba. 18. prosince 2014, mám tady i zdroje, pane ministře, pokud se vám to nezdá. Cituji pouze vyjádření vládních politiků.

    4. ledna pan ministr Ťok v televizi v Otázkách Václava Moravce zmínil jako záložní plán B návrat k papírovým dálničním kuponům pro nákladní vozidla. Podotýkám jako plán B, ne plán A.

    17. března 2015 pan ministr oznámil, že chce pro společnost Kapsch slevu za prodloužení smlouvy o dva roky a součinnost při výběru nového dodavatele. Podmínkou otevřené soutěže, vysvětlil pan ministr, je, že nový provozovatel buď může využít toho, co Kapsch postavil a co je v majetku státu, anebo je nemůže použít. - To je teď moje osobní poznámka: s tím já souhlasím, pane ministře. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo. Než budeme pokračovat, tak ještě omluva pana poslance Šrámka z celého dnešního jednání, a to z pracovních důvodů. A omlouvá se pan ministr financí rovněž z pracovních důvodů, a to z obou schůzí na dnešní den.

    Prosím pana předsedu Laudáta s přednostním právem a připraví se pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Dámy a pánové, již zhruba víc než půl roku, tak jsme se domlouvali s kolegou Stanjurou, že k této záležitosti, této kauze budeme přistupovat kooperativně. Domlouvali jsme se s panem poslancem Birkem, s panem kolegou Šidlem a s dalšími, že budeme situaci kolem přípravy výběru mýtného po roce 2016 monitorovat v řídicím výboru jako přizvaní. Bohužel musím tedy říct a i dneska, a vy to z kuloárů moc dobře víte, pane kolego Faltýnku prostřednictvím pana předsedajícího, že jsme tady nechtěli trhat pana ministra, nevyzýváme ho k odchodu. Ale musím tedy říci, že jestli někdo začal hodně nešťastně, tak to byl pan ministr.

    Já se domnívám, že se nejedná o problém, krizi a průšvih pana ministra, ale o problém, krizi a průšvih celé této vlády. Je řada i dostupných, veřejně dostupných dokumentů, ze kterých jasně vyplývá, že již od roku 2014, z některých tady pan kolega Stanjura citoval, vláda věděla a musela vědět, všichni ministři, že elektronické mýtné není řešeno tak, aby bylo nalezeno řešení po 31. 12. 2016. Že jsou prováděny zmatené kroky, zmatené výroky na to, mediální přestřelky mezi premiérem nebo některými členy sociální demokracie versus panem ministrem. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím levou část sálu o klid. Děkuji.

  • Poslanec František Laudát: To znamená, že pokud dojde nyní k podepsání smlouvy nadivoko se stávajícím provozovatelem, ať už to budou nějací oponenti, kteří se rozhodně na tuto velmi lákavou ekonomickou kořist chtěli vrhnout, nebo orgány státu, ať už je to ÚOHS, NKÚ apod., tak notně musí konstatovat, že vláda, potažmo Ministerstvo dopravy se uchýlí ke krokům, které nebudou konformní s českou legislativou.

    A to, co tady říkal pan kolega Stanjura. Mě skutečně v tuto chvíli nenapadá jiné možné řešení, které by neohrozilo beztrestnost aktérů případných dalších kroků, než vymyslet nějaký zcela absurdní sice, ale v tuto chvíli jediný možný legislativní nástroj. Tím myslím jakýsi zákon, který by legalizoval provozování mýtného po 31. 12. 2016. Nic jiného mě nenapadá. Nejsem schopen ovšem v tuto chvíli říci, co to udělá např. s orgány Evropské unie, které se zabývají prostředím hospodářské soutěže, co to udělá s případným čerpáním fondů, a nejenom v resortu dopravy atd. atd. To už bude tak vysoce sofistikovaná záležitost, jak by vůbec takový zákon měl vypadat, že nevím, jestli náhodou se tam nenajdou tisíce špatných uliček.

    Dámy a pánové, se zkušeností toho, co se děje od okamžiku, kdy jste neodsouhlasili program schůze před rokem a něco v situaci v resortu dopravy, vás znovu vyzývám, abyste v tomto případě přistoupili k racionálnímu jednání, abyste lidem typu Karla Šidla, Jana Birkeho a dalších, kteří se problematikou zabývají, umožnili, aby mohli říci své zkušenosti, své názory, a umožnili jim vystoupení. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další s přednostním právem, kdo bude vystupovat, je pan předseda Faltýnek a připraví se pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Já nejsem odborníkem na mýto na rozdíl od kolegů Laudáta a Stanjury, ti tomu asi rozumí více než já. Teď to nemyslím špatně, nicméně přesto mi dovolte pár slov a poznámek k tomu, co tady zaznělo.

    Já bych si dovolil trošku nesouhlasit, ale současně prosím prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Stanjuru, aby pokud možno na to nereagoval (smích zprava), že historie v této kauze je pravěk a že nemá smysl se o tom bavit. Já si to osobně nemyslím, protože přece všichni, kdo jsme se o tento problém nějak zajímali, víme, jak byly nastaveny parametry provozování mýta od roku 2006 do roku 2016. A já neříkám touto větou, že všechno bylo špatně. Ale pokud jenom v rychlosti zrekapituluji, jak to vlastně celé proběhlo, tak víme, že v roce 2006 byla vybírána v neutrálním výběrovém řízení nejlepší technologie pro naši zemi. A tehdy ze čtyř nabídek byla vybrána mikrovlnná technologie, kterou nabízela firma Kapsch. Další tři zájemci byli z nějakých důvodů vyloučeni. Ale já to nijak nekomentuji. Prostě stát se rozhodl v té době, že je pro naši zemi nejvýhodnější tato technologie. Tato technologie funguje v celé Evropě s výjimkou dvou států, a to konkrétně Německa a Slovenska, kde funguje technologie satelitní. A někde funguje kombinovaná.

    Pokud se týká nákladů, můžeme diskutovat, jestli jsou nízké, nebo vysoké. Můj osobní názor je, že jsou vysoké náklady na výběr mýta v České republice. Myslím si, že je tam určitě prostor pro snížení těchto nákladů, ať už je to formou soutěže, nebo jednáním se stávajícím provozovatelem. Ale to je věc Ministerstva dopravy, které vykonává exekutivu, nikoliv nás jako Poslanecké sněmovny. V tom souhlasím s Františkem Laudátem. Tak jenom pro vaši informaci, náklady na Slovensku jsou zhruba 50 %, u nás 20, v Rakousku 10. Takže můžeme si porovnat, jak který systém v kterém státě Evropy funguje.

    V roce 2006 byla vybrána tato technologie. Během deseti let se do majetku státu dostala technologie, železo a OBU jednotky v pořizovací hodnotě zhruba kolem 8 mld. korun. To je dneska v majetku státu. Co se bohužel do majetku státu nedostalo, je právě ten zmíněný dodatek, který byl uzavřen 8. 6. 2006, tzn. celý ten zbytek, know-how, software atd., ten se bohužel do majetku státu nedostal. Smlouva nemá jasně pojmenováno, jakou součinnost ten stávající provozovatel má státu poskytnout při předávání toho systému, což je bohužel další problém, ale s tím je potřeba, abychom se společně nějak vypořádali.

    Já bych chtěl poděkovat za relativně věcnou debatu dneska. Já jsem čekal trošku jinou debatu a jsem celkem příjemně překvapen, že ta debata se vede ve věcné rovině. A bylo by dobře, aby na závěr pan ministr reagoval na některé konkrétní věci, které tady zazněly, protože se mně zdálo, že ne úplně všechno byla stoprocentně pravda.

    Já snad ještě jednu věc na závěr svého krátkého vystoupení. Já jsem obdržel 12. listopadu 2015 a možná někteří z vás další také dopis od prezidenta sdružení ČESMAD BOHEMIA, což je sdružení, které zastřešuje dopravce, kteří jezdí po našich i zpoplatněných komunikacích a také platí českému státu, ta částka je z jejich strany zhruba 1,5 mld. korun ročně, což je 18 % na vybraném mýtu. A když to zkrátím, nebudu číst dopis celý, tak v podstatě je psaný panu premiérovi, protože oni vnímají, že to není problém pouze resortu dopravy, ale celé naší vlády. V podstatě nabádají k tomu, aby byla na nezbytně nutnou dobu prodloužena smlouva se stávajícím provozovatelem a současně vypsáno neutrální výběrové řízení na provozování mýta v příštích letech. Kdo má zájem, můžu mu tento dopis poskytnout. Čili tolik jenom velmi stručně z mé strany.

    Závěrem chci říct, že nemůžeme přece pominout začátek celé této záležitosti, za jakých podmínek a jak vlastně byly nastaveny podmínky na provozování mýta v naší zemi na deset let, protože z toho se odvíjí další postup, jak budou nastaveny podmínky na provozování mýta na dalších deset - kolega Laudát nebo Stanjura tady říkali možná dvanáct, nevím - let. To je potom věcí dohody nejenom vládní koalice, ale určitě i ostatních politických subjektů zde ve Sněmovně, protože to zcela určitě přesáhne mandát jedné, dvou, možná i tří vlád. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji všem. Přeji hezké dopoledne. A nyní prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Kalouska. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Nebojte se, já se pokusím nebýt delší než můj předřečník. Ale než řeknu to, s čím jsem se přihlásil, dovolte mi, abych krátce zareagoval na to, co řekl pan předseda Faltýnek, abych zareagoval na jeho úvahu... On mi do toho zrovna Faltýnek křičí, tak já počkám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče. Já poprosím o klid a poprosím...

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Abych zareagoval na úvahu pana předsedy Faltýnka o vhodnosti té či oné technologie. Já také nejsem odborník na mýto, ale vím něco o ekonomické výtěžnosti těchto systémů a vím něco o onom tenkém rozhraní mezi informačním systémem mýtného systému a bankovním systémem, který inkasuje příjem. A z toho vyplývá, a to prosím není můj názor, to je základní abeceda, že výběru vhodné technologie musí předcházet politické rozhodnutí, jaké komunikace chci v tom státě zpoplatnit. Protože máme dvě technologie povolené v rámci EU - jedna je mikrovlnná, jedna je satelitní. A pokud se stát rozhodne, a to je jenom jeho politické rozhodnutí, že zpoplatněny budou pouze páteřní komunikace, to znamená dálnice a silnice I. třídy, pak vychází jednoznačně jako výhodnější z hlediska nákladů, ale i výnosnosti technologie mikrovlnná. Pokud se rozhodneme pro výkonové zpoplatnění celé infrastruktury, což je samozřejmě zajímavá debata a já bych ji rád někdy vedl, jak bychom zrušili silniční daň a známky a všechno nahradili výkonovým zpoplatněním, ale to sem teď nepatří, pak je jednoznačně výhodnější technologie satelitní. To znamená, učinit rozhodnutí o technologii bez toho politického rozhodnutí, co chci zpoplatnit, je prostě chyba, protože se mohu rozhodnout pro tu méně výhodnou technologii, protože nechci zpoplatnit všechno, a naopak. Takže tohle bychom si měli jednoznačně ujasnit.

    Já bych si ale dovolil shrnout to obšírné expozé svých předřečníků, předsedů klubů ODS a TOP 09, na to, abychom si řekli, co za ty dva roky vláda dokázala udělat. Za ty dva roky dokázala udělat to, že v roce 2014 se neúspěšně pokoušela vysoutěžit projektového manažera, nic jiného se jí nepovedlo, a v roce 2015 se neúspěšně snažila rozjet výběrové řízení bez projektového manažera, což vyústilo zakázkou pro projektového manažera bez výběrového řízení, který je nejenom podle mého názoru, ale i podle pravomocného názoru ÚOHS, což byl krok v rozporu se soutěžním právem, a počkáme si tedy na to pravomocné rozhodnutí. Ale to je vše, co se stalo za dva roky. Za ty dva roky došlo k výběru, o jehož oprávněnosti můžeme s úspěchem pochybovat, projektového manažera, navíc projektového manažera, který byl projektovým manažerem onoho tendru v roce 2005, což je tedy v přímém rozporu s tím, co někdy zaznívá, že tendr v roce 2005 byl zpackaný, tak proč si tedy v takovém případě, když si to myslím, vybírám stejného manažera a zadávám mu to bez výběrového řízení, když si myslím, že ten tendr byl zpackaný. Anebo ten tendr nebyl zpackaný, pak si vybírám projektového manažera proto, že má vynikající a neopakovatelné zkušenosti, ale buď platí jedno, nebo druhé. Obojí platit nemůže. To bych také docela rád slyšel, co doopravdy platí.

    Nicméně zatím veškerá diskuse, která se vede, se vede logicky o prioritní snaze mít od Nového roku zajištěn příjem z mýta, aby nedošlo k výpadku. To je nepochybně priorita číslo jedna. Nicméně Poslanecká sněmovna z hlediska své kontrolní pravomoci nad vládou ČR by se měla také zabývat transparentností tohoto procesu. A chaos, který se za dva roky odehrává kolem toho, včetně toho jednoho jediného kroku, který je pravděpodobně v rozporu s právem, vidím jako z hlediska transparentnosti a práva problematický minimálně ve třech krocích.

    Za prvé, ono neodůvodnitelné oslovení Deloittu v rámci zadávacího řízení bez uveřejnění, kde tedy běží rozklad na ÚOHSu. Ministerstvo dopravy už dostalo pokutu, nicméně pan ministr pokračuje dál v onom procesu, který byl nepravomocně zatím označen za nezákonný.

    Za druhé, krok, který již je avizován, že k 1. lednu bude pravděpodobně uzavřena opět v rámci režimu JŘBU smlouva se stávajícím provozovatelem, a tady upozorňuji, že z hlediska soutěžního práva to bude stejný problém. Časový tlak, kterým to bude pravděpodobně zdůvodňováno, je těžko obhajitelný tváří v tvář faktu, že tato skutečnost je vládě známa dva roky a vláda měla dva roky na to, aby udělala férové výběrové řízení, a také to po poměrně dlouhou dobu statečně tvrdila. Naposledy mi to říkal pan premiér v našem televizním vystoupení, že samozřejmě v rámci harmonogramu se počítá, že proběhne řádné férové výběrové řízení. Na to si vezmu lístek do první řady, jestli se to stihne do Nového roku. Takže to je druhý problém.

    A třetí problém je, že má-li proběhnout do Nového roku výběrové řízení, čemuž nevěřím, jak je možné, že člen vlády jedná v této době s jedním potenciálním účastníkem tohoto výběrového řízení a požádá ho o písemnou nabídku. Myslím tím teď jednání se společností Skytoll. Já pro to těžko hledám jiný výraz než slovo skandál, protože pokud chtělo mít Ministerstvo dopravy nějaké referenční nabídky, pak minimálně mělo být do té míry opatrné, že by se obrátilo na řadu jiných firem, které jsou potenciálně schopny takovou nabídku dát, ať už to je Autostrade, nebo Asfinag, nebo kdokoliv, ale jeden jediný s exkluzivním jednáním? Ať už to výběrové řízení proběhne jakkoliv a kdykoliv, tak vždy bude potřísněno a vždy bude zpochybněno tímto exkluzívním jednáním Ministerstva dopravy s jedním z potenciálních uchazečů a vždy tam budou padat otázky, proč jste v procesu zahájení výběrového řízení vedli exkluzívní jednání s jedním jediným a ještě jste si mu řekli o písemnou nabídku. Tomu jaksi nelze říkat transparentní proces!

    Takže prosím, máme tady tři momenty: zadání Deloittu z volné ruky bez právního důvodu, ohrožuje nás zadání Kapschi z volné ruky z důvodů, které neobhájíme před právem, protože na to bylo poměrně dost času, a rozhodně se nestalo nic neočekávaného, co by vláda nemohla vědět, a exkluzívní jednání s jedním z potenciálních uchazečů budoucího výběrového řízení. Tři momenty, kde bychom se měli skutečně společně zamyslet, zda jsme se neocitli už na hranici prostoru, který je běžně nazýván pletichy proti veřejné soutěži, a ptát se, zda ty pletichy jsou způsobeny úmyslně a účelově, zda tomu časovému tlaku se vláda nebo Ministerstvo dopravy vystavilo schválně, aby mělo čím zdůvodňovat zadání z volné ruky, anebo zda to je prostá neschopnost. Jedno nebo druhé není nic pro vládu lichotivého a určitě to nemá nic společného s transparentností a určitě to nemá nic společného s volebním heslem politické strany, která za ministerstvo odpovídá: Ano, prostě to zařídíme. Zdá se, že to opravdu někomu zařizujete, ale určitě to není veřejnost a daňoví poplatníci.

    Proto se domnívám, že by program této schůze měl být schválen a tou mimořádnou netransparentností a nebezpečnou netransparentností počínání vlády v této kauze bychom se měli zabývat. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a Starostové.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní prosím další přihlášku s přednostním právem pana ministra Ťoka. Prosím, máte slovo. ***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážená paní předsedající, vážené paní poslanci, vážení poslanci, rád bych reagoval na pár věcí, které padly, a musím říct, že jsem vždy a vždy překvapen, jak se věty vytržené z kontextu a věty postavené tak, jak chci, dají interpretovat i v tak jednoznačné záležitosti, jakou mýto je.

    Rád bych zareagoval na jednu věc. Tady můj předchůdce na Ministerstvu dopravy pan poslanec Stanjura, prostřednictvím paní předsedající, říkal spoustu věcí, které nejsou úplně pravda. On dával dohromady materiály vlády plus novinové články, které nikdy nebyly autorizovány. Já zkusím pár věcí okomentovat.

    Za prvé - ano, vyslovil jsem někdy na začátku, když jsem byl zhruba čtrnáct dnů, tři týdny v úřadu, větu, že je potřeba, abychom se podívali, jestli opravdu poradce potřebujeme, nebo nepotřebujeme. Říct nepotřebujeme poradce, prohlásil Ťok, a pak ho chtěl, je trošku fabulace, která si myslím, že není pravda a nedá se s ní vůbec argumentovat.

    Druhá záležitost - státní podnik Cendis. Cendis prosím nikdy nebyl založen pro mýto. Já jsem to nikdy neřekl. Že o tom spekulovali a píšou stejným způsobem někteří novináři dokonce i z novin, které jak říkáte, nejsou nepřátelské, tak je to prostě bohužel pravda a tak to funguje. Abych to osvětlil, Cendis je primárně firma, která vznikla transformací bývalého podniku, který byl na odpady, a tento podnik má převzít IT zakázky a pomáhat v IT zakázkách Ministerstva dopravy. To znamená, není to podnik, který je primárně pro to, aby řešil mýto. Nikdy takto nebyl založen. Že tam byl člověk, který pomáhal s mýtem, a že jsme ho skrze tuto organizaci platili, je pravda, ale je to úplně jinak.

    A pak přejdu k další věci. Ano, jsou tady harmonogramy, které tato vláda - nebo Ministerstvo dopravy vládě předložilo a vláda je schválila. Ale pokud si budete číst poctivě a dobře všechna usnesení, všechna jsou podvázána jednou naprosto zásadní záležitostí, kterou jsem se tady snažil na začátku vysvětlit a která je bohužel pravda, ať s ní uděláte co uděláte, a to je, že nám stávající poskytovatel dá součinnost. A my máme, dámy a pánové, dvě možnosti. Buď nám stávající dodavatel poskytne součinnost a pak můžeme dělat spoustu věcí, a já to říkám při věci, že ta součinnost není úplně jednoduchá, anebo nám součinnost neposkytne a pak máme velký problém. To znamená, náš harmonogram byl založen na tom, že součinnost dostaneme. My se o součinnosti dlouhou dobu bavíme a bohužel jsme se dál nedostali.

    Pamatuji si dobře na náš rozhovor s panem poslancem Stanjurou, když říkal - vysoutěžte velkou soutěž a pak můžete jít dál. Já jsem tehdy říkal - já s tím souhlasím. Řekl bych, že my máme soutěž do velké míry připravenou, bez té zásadní věci, která nám chybí, a to je ta součinnost. Já bez součinnosti se prostě nepohnu. A když nevydefinuji, jakým způsobem přejde jeden systém do druhého, jakým způsobem udělám tyto kroky, tak soutěž bude pro kočku. Protože i když se dohodnu, tak bez těchto kroků to neudělám. A tady budu citovat slova, která tady padla: Jsou procesy, které trvají pět až šest let. Ano. Na Ministerstvu dopravy jsou takové procesy, a to je příprava například mýtného systému, pokud nebudu mít součinnost a budu vybudovávat systém, který poběží paralelně s tímhletím a prostě ho překryje. Ale v tom případě už zahájení takového výběrového řízení v době před čtyřmi lety bylo pozdě, nebo bylo tak tak, aby se to dalo stihnout.

    Jsem připraven vypsat soutěž s tím, že dohodnu součinnost, ale bez součinnosti pro to potřebuji ten čas. A ten čas nám někdo vzal v roce 2006, kdy řekl - pak se musíš dohodnout. Jestli já bych byl dodavatelem mýta, který se musí dohodnout, jakým způsobem ho předám dalšímu, no tak mám zlatý talon v kartách a můžu to hrát.

    Chtěl bych jenom z tohoto místa ještě zareagovat na další věci. Prosím, používejme slovo transparentnost tak, jak se má. Jsem přesvědčen a chci prokázat, že Ministerstvo dopravy ve všech krocích, které dělá, transparentnost dodržuje. Říkat jednání, kdy mě osloví jeden z dodavatelů, který nechce, nebo neříká, že chce soutěžit dál v soutěži, a přijde s nějakou konkrétní nabídkou, jak řešit stávající situaci, a já ho požádám, aby ji konkretizoval bez toho, že bych mu říkal, že chce nabídku? Jako pokus o pletichu v hospodářské soutěži je sice, řekl bych, hezký bonmot, ale má od pravdy hodně, hodně daleko.

    Totéž si myslím, že tady vůbec nejde o to, že bychom my se vymlouvali na časový tlak, a tím vysvětlovali, proč si bereme Deloitte jako poradce.

    My jsme tady v technologické nedostatečnosti a nemáme šanci vůbec vypsat soutěž bez součinnosti se stávajícím dodavatelem, popř. máme hodně málo času, abychom to s jeho nesoučinností vypsali. A to je ten základ našich návrhů, které jsme měli.

    Takže to je za mě všechno. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Další přihlášený s přednostním právem je pan poslanec Kováčik, kterého v tuto chvíli nevidím v sále, proto dám dalšího v pořadí jemu přednost a tím je pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už jsem nechtěl. Díky tomu, že bude program, tak nechci vystupovat třikrát a dělat, že vedeme debatu, když debatu neumožníte. Ale pan ministr opět řekl, on je o tom přesvědčený, že smlouva z roku 2006 je špatná, a já se s ním nepřu, já to jenom nechci řešit, a současně říká, že si vybral tu samou firmu, která tu smlouvu připravila pro stát. Necítíte ten rozpor? Já ho cítím. Nemůže platit obojí. Anebo pak říkáte, záleží, kdo je ministr. Když byl Šimonovský, tak firma to udělala špatně. A když jsem já, tak to udělá dobře. Mně se nezdá, že je to relevantní argumentace.

    Ale pan ministr ve svém vystoupení řekl to, v čem se názorově lišíme, a to není vůbec politická věc. Jsem přesvědčený, říkal jsem to opakovaně, pane ministře, že jste uvěřil tezi, že bez stávajícího provozovatele nemůžeme soutěžit. A já jsem skutečně přesvědčen, že to není pravda. Že je to složitější, to přiznávám, ale prostě to není pravda. A pokud si tento problém takto vyrobíme a postavíme, a vaši poradci vám to takhle říkají, to je pravda, tak se dostáváme do nevýhodné situace. Protože jak se chová druhá strana, logicky, které končí kontrakt za jedenáct měsíců, které říkáme: Tak my uděláme výběrové řízení otevřené, které můžete prohrát, protože to bude férové, ale abychom to vůbec mohli pustit, tak nám musíte něco dát. Nejlépe vaše know-how. Anebo když nám to nedáte, tak to s vámi musíme podepsat napřímo. To je asi docela jednoduchá volba. Každý hájí své zájmy, legitimně. Nebudu kritizovat privátní firmu, že hájí své zájmy. Ale pokud to postavíte takhle, že když nám pomůžete a dáte nám část svého know-how, tak se dočkáte určitě soutěže. A když nám to nedáte, tak vám budeme nuceni smlouvu prodloužit. Tak jaká bude asi reakce?

    Podle mě problém opravdu tak nestojí. Ale není to věc za pultík Poslanecké sněmovny, abychom šli do detailů IT řešení a říkali jsme si, co lze použít, co nelze. Představa, kterou mají někteří na Ministerstvu dopravy, že vám kterákoliv firma odevzdá zdrojové kódy k softwaru, je scestná. Nikdy to žádná firma se svým IT systémem neudělá! To je opravdu slepá cesta. A to můžete vyjednávat rok, dva, tři. Jedno, kdo bude ministr, opravdu to je jedno. Tohle se nepovede. Musíme počítat s tím, že stát má dát zadání. A já jsem zatím slyšel, že to chcete prodloužit. To znamená, už jste politicky rozhodli, že nebudeme rozšiřovat okruh zpoplatnění. Že to je první krok, který, když mluvíme o těch novinách a o korektních výrocích. Četl jsem, že jste řekl novinářům, věřím, že to není autorizovaná věta - ten Stanjura neudělal vůbec nic. Není to pravda. Není to prostě pravda, ale píšou to v tom a citují vás. Já jsem říkal, že cituji z novin, a vím, co je to riziko neautorizace, zkreslení, posunutí. Ale svůj komentář jsem si nechal až po celé té anabázi dvou let, kdy vaše hnutí působí v čele Ministerstva dopravy. A mně to přijde zvláštní. Dneska se dočtu v monitoringu - váš předchůdce, ne tři před vámi jako já. Váš předchůdce z vaší politické strany, či politického hnutí, říká: všechno bylo připraveno, Ťok to zastavil, dnešní Hospodářské noviny. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Kováčika. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, přeji vám hezký dobrý den. Než začnu, rád bych na konto uspokojení, určitého uspokojení pana ctěného kolegy Faltýnka, který tady řekl, že je rád, že vítá debatu, která probíhá. Já si myslím, že žádná ani nezačala. Aby byla plnohodnotná debata doopravdy možná, musí být schválený program.

    Vítám, že tato schůze, byť ještě jakoby nezačala oficiálně, vůbec byla svolána, protože KSČM již dlouhodobě sleduje tuto otázku. Už v okamžiku vzniku mýtného systému jsme měli odlišný názor na to, jaký použít systém. Prosazovali jsme jej, pravda, byli jsme v menšině, a čím dál tím více jsem přesvědčen o tom, že kdybychom tehdy dali na Františka Beneše z klubu KSČM, který je odborníkem na satelitní systémy, nejen tedy co se týká úzké specializace na mýto, ale satelitní systémy obecně, tak jsme dnes nemuseli řešit tyto problémy, nemuseli jsme žehrat na vysoké náklady, nemuseli jsme klást otázky, a myslím si, že spolu s veřejností docela oprávněné otázky, bude-li se vůbec po roce 2017, nebo od roku 2017 nějaké mýto v České republice vybírat. Protože zatím to vypadá že nic.

    Dovolím si, velmi krátce shrnout historii, protože se nedomnívám, na rozdíl možná od některých předřečníků, že úplně veškerá vina světa padá na hlavu pana ministra Ťoka, byť je ministrem, je ministrem nějakou dobu, je ve vládě, kterou my jako opozice kritizujeme. Nicméně aby to bylo skutečně objektivní, je potřeba znát tu historii a já se velmi stručně pokusím tu historii shrnout, některé zásadní okamžiky vypíchnout.

    Vůbec ten počátek byl počátkem všech problémů. Pan ministr Šimonovský a smlouvy na dodávku a provoz mýta, které byly podepsány v březnu 2006, tam je zásadní problém, že nebylo upraveno předání systému jiného poskytovateli poté, co skončí dosavadní smlouvy. Dále dodatky k této smlouvě, které přesně stanovily, že ve vlastnictví státu nebudou některé zásadní záležitosti týkající se infrastruktury. Smlouvy jsou udělány tak, že je velmi těžké, ne-li nemožné je vůbec jakýmkoliv způsobem měnit, že komponenty toho systému se staly cizím majetkem bez kompenzace státu, že i další dodatky byly pro stát uzavírány přinejmenším, jemně řečeno, nevýhodně, že není řešen rozdíl, například oprávnění obsazování mýtnými branami veškerých zpoplatněných komunikací, u nichž stavební povolení nabude právní moci do konce roku 2017, ale smlouvy o službách jsou účinné, o provozu, jen do konce roku 2016, a tak podobně.

    To jsou ty určité pochybnosti o způsobu výběru dodavatele a provozovatele mýtného systému. To je to slabé postavení státu, tedy České republiky, tehdy ve smlouvě uzavřené s konsorciem Kapsch. To jsou ty pochybnosti, které jsme už tehdy vyjadřovali, bohužel pro věc jsme neměli sílu tehdy to zvrátit, nepřesvědčili jsme. A to je možná záležitost, která se táhne celou historií jako červená nit.

    Tehdy, pro připomenutí, osvěžení paměti, vládla koalice pod vedením Jiřího Paroubka s ministrem dopravy Milanem Šimonovským z KDU-ČSL. Sněmovna v dalším volebním období, za vlády koalice po vedením občanských demokratů, reagovala ustavením vyšetřovací komise, která konstatovala dílčí pochybení v dodržování formálních administrativních postupů, ale nevznesla žádné konkrétní obvinění. Všichni účastníci výběrového řízení a přípravy smlouvy jako by náhle utrpěli ztrátu paměti, rozhodně tedy před tou komisí. Nedošlo ani k vyvrácení ani k potvrzení podezření na zadávání veřejných zakázek na míru pro konkrétní firmu, která realizovala mikrovlnnou technologii, a smlouva byla podepsána v době, kdy termín na dodávku systému a jeho spuštění do provozu zůstal stejný, tedy 1. 1. 2007, což znamenalo poměrně velmi vysoké riziko nesplnění termínu ze strany dodavatelské firmy, ale také ze strany státu při změně časového zpoplatnění za výkonové.

    Tato situace sama o sobě vyvolala potřebu změn smlouvy, které byly postupně realizovány formou oněch dodatků, o kterých jsem hovořil v úvodu. Jen tak pro připomenutí, dosud je těchto dodatků 85. Za ministra Aleše Řebíčka z ODS byly uzavřeny první čtyři dodatky, které reagovaly na rozsah zpoplatnění a způsob dodávek zařízení pro mýtný systém. Dodatkem ze 27. 12. 2007 bylo umožněno konsorciu Kapsch pokračovat ve výstavbě zařízení pro mikrovlnný systém mýtného i po ukončení smlouvy na služby. To znamená po 31. 12. 2016. Další dodatky smluv na zajištění služeb a dodávky zařízení souvisely se snahou postupně přebírat mýtný systém státem, ovšem bez řádného legislativního ukotvení způsobu nového zpoplatnění v legislativě České republiky. Podíleli se na něm bez výrazné snahy všichni ministři dopravy vlád Mirka Topolánka - to je ODS, KDU-ČSL a Strana zelených, jen tak pro připomenutí, kdo to tady vládl, Jana Fischera úřednická vláda, tedy ODS, ČSSD a Strana zelených, Petra Nečase, připomínám, že to byla ODS, TOP 09 a LIDEM a Věci veřejné, možná někteří ještě pamatujeme Jiřího Rusnoka, což byla vláda úřednická, a Bohuslava Sobotky, což je vláda sociální demokracie, ANO 2011 a KDU-ČSL.

    Úpravy smlouvy s konsorciem Kapsch reagovaly vždy na poslední chvíli na potřeby provozu nebo dodávek zařízení mikrovlnného systému a bohužel ani jedné z vlád se nepodařilo nastavit podmínky a provést včas transparentní výběrové řízení na provozování mýtného systému po roce 2016, kdy končí smlouva na služby s konsorciem Kapsch.

    Byla přijata, a to opakovaně, usnesení vlády s různou úrovní síly a kvality. Tato usnesení zůstala pouze formálními opatřeními, bez odezvy Ministerstva dopravy.

    Nyní se pokusím zrekapitulovat činnost jednotlivých ministrů dopravy, kteří mohli řešit situaci s provozováním mýtného systému po roce 2016. Pan ministr Bendl z ODS byl na Ministerstvu dopravy pouze čtyři měsíce v lednu až květnu 2009, zřejmě nic moc nemohl v té krátké době zlomit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tak si tady dvě hodiny povídáme. Mě by zajímal nějaký výstup z tohoto, protože předpokládáme, je škoda, docela bych přivítal, kdyby vystoupil pan kolega Faltýnek nebo pan kolega Sklenák a řekli jasně, jestli tedy pustí do diskuse tento bod, nebo ne. Jinak se rozejdeme, vy tedy ponesete morální odpovědnost, koaliční poslanci, za to, že jste nepřipustili diskusi, že jste nepřipustili domluvu, dohodu o nějakých krocích na půdě Sněmovny, která by se nějakým způsobem, tak jak tady doporučoval pan kolega Stanjura nebo já, do toho zapojila. ***