• Předseda PSP Jan Hamáček: Dámy a pánové, dobrý den. Chtěl bych vás požádat, abyste zaujali svá místa v jednacím sále, protože jsou dvě hodiny, a budeme tedy jednat na 4. schůzi Poslanecké sněmovny. Již tradičně vás požádám o snížení hladiny hluku v sále, abychom se vzájemně slyšeli.

    Zahájím 4. schůzi Poslanecké sněmovny, na které vás všechny vítám.

    Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 4. schůze dne 4. prosince a pozvánka vám byla rozdána přes poslanecké kluby týž den.

    Prosím vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Kolovratník - náhradní karta číslo 1.

    Nyní bychom přistoupili k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili pana poslance Jiřího Dolejše a pana poslance Františka Laudáta. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. (Nikdo se nehlásil.)

    Pokud tomu tak není, zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom určili tyto dva ověřovatele. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 1, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 125, proti nikdo. Konstatuji, že jsme určili ověřovateli pány poslance Dolejše a Laudáta.

    Paní poslankyně Zelienková hlasuje s kartou číslo 2, pan poslanec Šincl s kartou číslo 3. To je zatím vše.

    Já bych vás chtěl rovněž informovat, že o omluvu požádali do zahájení schůze tito poslanci a členové vlády. Z poslanců jsou to pan poslanec Jiří Běhounek - bez udání důvodu, pan poslanec Bělobrádek - zahraniční cesta, pan poslanec Brázdil - osobní důvody, pan poslanec Fiala - bez udání důvodu, pan poslanec Havíř do cca 15 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Hájek - zdravotní důvody, pan poslanec Kaňkovský - pracovní důvody, pan poslanec Kořenek - pracovní důvody, pan poslanec Okamura - pracovní důvody, paní poslankyně Pastuchová - osobní důvody a pan poslanec Schwarzenberg - zahraniční cesta.

    Z členů vlády se omlouvají: pan premiér Rusnok - pracovní důvody, pan ministr Balvín - pracovní důvody, pan ministr Fischer - zahraniční cesta, pan ministr Kohout - zahraniční cesta, pan ministr Koníček - bez udání důvodu, pan ministr Lukl - pracovní důvody, pan ministr Štys - zahraniční cesta a pan ministr Žák - pracovní důvody.

    Teď jsem byl informován, že paní poslankyně Pastuchová je přítomna a svoji omluvu směřovala na čtvrtek, takže bude přečtena ve čtvrtek.

    Pan poslanec Adámek - náhradní karta číslo 4, pan poslanec Volčík - karta číslo 5.

    Nyní bychom přistoupili ke stanovení pořadu 4. schůze, jehož návrh jste obdrželi na pozvánce. Já bych vás seznámil s tím, na čem se dnes dohodlo grémium Poslanecké sněmovny. Shodli jsme se na tom, že bychom zařadili do programu 4. schůze nové body, a to body, které jsme neprojednali a které byly vyřazeny ze schváleného programu 2. schůze. Přehled těchto bodů vám byl rozdán na lavice. Je jich celkem 16. Grémium navrhuje, abychom je zařadili jako první body schůze, s tím, že body 1 až 8 bychom projednali dnes, ostatním bodům bychom se věnovali ve chvíli, kdy to bude možné.

    Druhý návrh je, abychom vyhověli žádosti pana ministra vnitra a místopředsedy vlády Martina Peciny, abychom na dnešek pevně zařadili na 16. hodinu následující body. Byly by to body 6, 11, 5, 7, 8, 9 a 10, což jsou tisky 14, 32, 13, 28, 29, 30 a 31, první čtení návrhů zákonů. Pokud by se stalo, že body 1 až 8 projednáme dříve, než dojde čas na pevně zařazené body, tak bychom se věnovali ostatním bodům podle navrženého a schváleného pořadu schůze.

    Návrhu zákona o státním rozpočtu, což je bod 1 a bod 16 návrhu pořadu, tisk číslo 6, bychom se věnovali podle schváleného časového harmonogramu projednávání státního rozpočtu, a to v pondělí 16. prosince, což by bylo druhé čtení, od 14 hodin, a ve čtvrtek 19. prosince, což by bylo třetí čtení.

    Já vás v této věci upozorňuji, že bychom měli hlasovat o tom, že Poslanecká sněmovna bude jednat i v jiný den, než je předpokládáno zákonem, to znamená v pondělí. O tom musíme hlasovat a rozhodne o tom Poslanecká sněmovna.

    Dále bychom navrhli zařadit do programu 4. schůze Poslanecké sněmovny nový bod, což je Návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Tento bod bychom zařadili pevně na čtvrtek 12. 12. jako první bod dopoledne a poté bychom se věnovali bodům z bloku smlouvy a případně bodům z bloku zprávy, návrhy a další.

    Poslední informace z mojí strany. Chtěl bych vás informovat o tom, jak předpokládáme průběh jednání Poslanecké sněmovny v tomto týdnu. Dnes bychom jednali do 19 hodin, pokud samozřejmě Sněmovna nerozhodne jinak, ve středu, to znamená zítra, by Sněmovna nejednala. Jednání schůze bude přerušeno tak, aby byl vytvořen prostor pro jednání výborů, které musí projednat přikázané kapitoly a okruhy návrhu zákona o státním rozpočtu. Ve čtvrtek 12. 12. bychom zahájili schůzi v 9 hodin a jednali bychom dle schváleného pořadu 4. schůze a v pátek by Sněmovna nejednala, protože bude vyčleněn prostor pro jednání výboru rozpočtového, který projedná usnesení jednotlivých výborů ke státnímu rozpočtu za účasti zpravodajů.

    To je tedy z mé strany vše. Otevírám rozpravu k návrhu pořadu. Mám zde přihlášku pana poslance Bendy. Potom registruji přihlášku pana poslance Gabala a paní poslankyně Matušovské. Pan poslanec Benda. Prosím.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády v demisi, já bych chtěl navrhnout tři nové body této schůze, a to tak, aby byly zařazeny jako poslední body. Jedná se o body, které vycházejí z práce mandátového a imunitního výboru.

    Jak víte, byly sem doručeny dvě žádosti a Sněmovna má o těchto žádostech rozhodnout na první následující schůzi. Mandátový a imunitní výbor předpokládá, že by se sešel v pondělí, aby vám nějaké doporučení mohl dát. Chtěl jsem, aby bylo zařazeno na schůzi, aby Sněmovna mohla rozhodnout, jestli příští čtvrtek bude rozhodovat, nebo je samozřejmě jejím suverénním právem body přerušit nebo vyřadit. Přesto si myslím, že za výbor toto navrhnout musíme.

    Proto navrhuji, aby byly body žádost Okresního soudu v Mostě o vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance Bohuslava Schwarze a žádost Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s trestním stíháním poslance Bohuslava Svobody zařazeny na konec této schůze.

    Dále navrhuji třetí bod. Já budu dnes rezignovat na členství v mandátovém a imunitním výboru. Tím se uvolní místo předsedy mandátového a imunitního výboru. Předpokládám, že by příští pondělí na schůzi mohl být zvolen nový předseda. Navrhuji, aby byl další bod - potvrzení předsedy výboru.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Gabal.

  • Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, pane předsedo, dámy a pánové, vládo. Dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu do programu, a to projednání návrhu rezoluce Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k zásluhám Nelsona Mandely. Předpokládám, že nemusím příliš zdůvodňovat, proč má tento návrh smysl. Jenom doplním, že jsem připravil velmi krátký text, který vám, pokud se rozhodneme pro tento bod, dám k dispozici. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a předpokládám, že by to byl první bod dnešního jednání. Je to tak, pane poslanče? Ano, děkuji. Pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Moc se omlouvám, stala se mi velikánská chyba. Jednoho z našich kolegů, pana kolegu Schwarze, jsem přejmenoval. Nejedná se o poslance Bohuslava Schwarze, ale Bronislava Schwarze. Velmi se mu tímto omlouvám a prosím, aby tento bod byl takto opraven.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Paní poslankyně Matušovská, potom pan místopředseda Vojtěch Filip.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedo. Ráda bych poprosila o předřazení bodu 3, sněmovní tisk 11. Jde o vládní návrh zákona o ochraně spotřebitele. Jde vlastně o závažné téma, problematiku tzv. šmejdů. A chtěla bych to předřadit jako první bod.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Takže navrhujete, aby to byl první bod dnešního jednání, to znamená v případě, že projde návrh pana poslance Gabala o té rezoluci, tak by to byl bod číslo 2. (Ano.) Děkuji, budeme o tom hlasovat.

    Pan místopředseda Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, dovolím si navrhnout teď bez čísla bodu, ale za bod Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití odposlechu atd. zařadit bod Návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu a ústavní systém s tím, že by počet komisí, které zřizuje Poslanecká sněmovna, byl o jednu komisi rozšířen. Zbytek bych dával v odůvodnění až poté. Byla by to komise, která by odpovídala senátní komisi pro Ústavu a parlamentní procedury.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pane místopředsedo, z grémia jsme navrhli, abychom zařadili všechny vyřazené body z minulé schůze a jako bod 1, pokud o tom Sněmovna rozhodne, bude tedy zařazen Návrh na zřízení stálých komisí Poslanecké sněmovny. Já jsem přesvědčen, že v rámci tohoto bodu je možné navrhnout zřízení této komise, víceméně jakékoli komise. To znamená, nemusí to být speciální bod, ten bod číslo 1 je obecný, zřízení stálých komisí, a v rámci tohoto bodu, jakmile se k němu dostaneme a já otevřu jeho projednávání, tak bych očekával, že navrhnete zřízení této komise.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Já to navrhuji pouze z opatrnosti, protože samozřejmě nevím, jestli bude ten bod schválen, ale předpokládám, že ano. Ale kdyby se náhodou stalo, že nám to nevyjde na této schůzi, tak aby se na to nezapomnělo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, takže v případě, že by nebyl zařazen navrhovaný bod zřízení stálých komisí, tak bych nechal hlasovat o tom vašem návrhu, jinak by byl potom bezpředmětný.

    Tak to byl pan místopředseda Filip. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k programu schůze. Pokud ne, tak bychom postupně hlasováním prošli jednotlivé návrhy.

    Navrhuji tedy, abychom nejprve hlasovali o návrzích z grémia, to znamená nejprve bychom zařadili nové body 1 až 16, což jsou ty body z minulé schůze. Je to dle podkladu rozdaného na lavice, přičemž body 1 až 8 bychom pevně zařadili dnes jako první až osmý bod jednání s tím, že pokud projdou návrhy kolegy Gabala a kolegyně Matušovské, tak tyto body by se posunuly.

    Takže kdo s tímto souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 2, přihlášeno je 177 poslankyň a poslanců, pro 176, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pevně bychom na 16. hodinu zařadili body 6, 11, 5, 7, 8, 9 a 10, což jsou materiály, které pevně zařadit požaduje pan ministr vnitra Pecina.

    Zahajuji hlasování. Zeptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 3, přihlášeno je 178, pro 161, proti 8. Tento návrh byl přijat.

    Teď bychom hlasovali o změně jednacího dne 4. schůze Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna by tímto hlasováním stanovila, že jednacím dnem její 4. schůze bude i pondělí 16. prosince.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 4, přihlášeno je 179, pro 151, proti 21. Tento návrh byl přijat.

    Nyní bychom hlasovali o tom, že bod číslo 1 návrhu pořadu schůze, což je sněmovní tisk 6, druhé čtení státního rozpočtu, bychom pevně zařadili na pondělí 16. 12. na 14. hodinu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 5. Přihlášeno je 182, pro 167, proti 4. Tento návrh byl přijat.

    Nyní bychom hlasovali o zařazení nového bodu, což je Návrh na volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 6, přihlášeno je 182, pro 178, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

    Nyní bychom hlasovali o tom, že tento bod, který jsme právě zařadili, to znamená Návrh na volbu místopředsedy Sněmovny, bychom pevně zařadili na čtvrtek 12. 12. jako první bod dopoledne, to znamená na 9. hodinu. Každopádně jako první bod dopoledne 12. 12.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 7, přihlášeno je 182, pro 177. Tento návrh byl přijat.

    A poslední hlasování z grémia by bylo hlasování o tom, že blok smlouvy, případně zprávy, návrhy a další, bychom projednali také ve čtvrtek 12. 12. po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 8, přihlášeno je 182, pro 178. I tento návrh byl přijat.

    To jsou, pokud se nepletu, všechny návrhy, které vzešly z jednání grémia. Nyní se budeme věnovat návrhům, které byly předneseny v rozpravě.

    Pan poslanec Benda navrhoval na konec schůze zařadit tři nové body, dvě žádosti o vydání a jedno potvrzení předsedy výboru. Myslím si, že můžeme hlasovat najednou, pokud není námitka a žádost na oddělené hlasování. Pan poslanec Laudát? Ne, už předjímá hlasování. Dobrá.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, abychom zařadili tyto tři nové body na konec schůze, prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 9, přihlášeno je 183, pro 179, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Gabal navrhuje, abychom jako první bod, to znamená, abychom tímto bodem dnešní jednání zahájili, byl zařazen nový bod - projednání návrhu rezoluce Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky oceňující zásluhy Nelsona Mandely.

    Zahájím hlasování, zeptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 10, přihlášeno je 183, pro 168, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Paní poslankyně Matušovská navrhuje, aby bod číslo 3 se stal bodem číslo 2, s tím, že bychom tedy...***

  • Poslanec Ivan Gabal: Pane předsedo, dámy a pánové, vládo. Já bych si dovolil přečíst návrh velmi krátké rezoluce, kterou bychom mohli tím pádem vyslat do světa ještě před pohřbem.

    Návrh rezoluce Poslanecké sněmovny České republiky k zásluhám Nelsona R. Mandely. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky oceňuje mimořádné zásluhy Nelsona Rolihlahla Mandely o prosazování lidských práv a rovnosti občanů. Význam Nelsona R. Mandely přesáhl hranice Jihoafrické republiky a oslovil globální společenství svým nezaměnitelným poselstvím lidské důstojnosti, svobody, statečnosti a státnické rozvahy. Nelson Mandela zůstane významnou postavou historie lidstva.

    To je celé.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Já v tomto bodě otevřu všeobecnou rozpravu a zeptám se... Ano, vidím pana poslance a předsedu poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, kolegyně a kolegové. Na několika místech Jihoafrické republiky teď zrovna v těchto hodinách probíhá za Nelsona Mandelu tryzna. Já bych vás, pane předsedo, chtěl poprosit, abychom i my jako Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky uctili jeho památku minutou ticha. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já tomuto návrhu vyhovím a požádám vás všechny, abychom minutou ticha uctili památku pana Nelsona Mandely. (Přítomní vstávají.)

    Děkuji. Současně požádám pana poslance Kováčika, aby se dle zažité praxe stal zpravodajem tohoto bodu, protože byl první, kdo vystoupil v rozpravě.

    Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, takže obecnou rozpravu končím. Otevírám rozpravu podrobnou, do které žádné přihlášky nemám, tak ji také končím. Zeptám se, zda jsou zde požadavky na závěrečná slova. Není tomu tak, pan poslanec Gabal návrh rezoluce přednesl, myslím si, že všichni víme, o čem hlasujeme.

    Zahájím hlasování. Zeptám se, kdo souhlasí, aby Sněmovna vyslovila souhlas s touto rezolucí, prosím, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 13. Přihlášeno je 180 kolegyň a kolegů, pro 168, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že návrh rezoluce byl schválen.

    Končím projednávání bodu číslo 1 a děkuji panu předkladateli i panu zpravodajovi.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Já tedy ještě jednou upozorním, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Prosím, aby se na za navrhovatele ujal slova pan ministr průmyslu a obchodu pan Jiří Cienciala a příslušný návrh nám představil. Pane ministře, prosím, máte slovo.

    Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cienciala: Dobré odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane předsedající. Dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil s obsahem a cílem předkládaného zákona, který byl vládou projednán 14. 8. v letošním roce.

    Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh vládní novely zákona o ochraně spotřebitele, jehož cílem je zamezit zneužívání důvěry spotřebitelů ze strany neseriózních podnikatelů, kteří pořádají takzvané předváděcí akce. Tyto akce jsou zaměřeny převážně na seniory, kterým jsou na nich často nabízeny a prodávány nekvalitní a předražené výrobky. Přitom jsou používány nejrůznější nevybíravé a důkladně propracované agresivní praktiky, a to od manipulace směřující k vyvolávání pocitu závazku či vděčnosti účastníka přes akce nepravdivé či zkreslené informace až po výhrůžky nebo psychický nátlak a fyzické útoky. Provádění kontrol takovýchto akci je dosud velmi obtížné. Pro zajištění účinné kontroly ze strany České obchodní inspekce se proto navrhuje uložit podnikatelům povinnost informovat dozorový orgán 10 dnů předem o konání akce a stanovuje se minimální rozsah informací, které musí podnikatel uvést v ohlášení akce dozorovému orgánu. Stanovuje se také povinnost poskytnout úplné a přesné informace o jejich minimálním rozsahu i v pozváních pro spotřebitele.

    Z důvodu závažnosti a naléhavosti řešení tohoto problému si vás dovoluji v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny požádat o vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení.

    Shrnutí. Při převáděcích akcích dochází k agresivním obchodním praktikám, hraničícím s vydíráním a omezováním osobní svobody. Za účelem efektivní kontroly ze strany ČOI se navrhuje ohlašovací povinnost 10 pracovních dnů před konáním akce. Za třetí: Z důvodu naléhavosti problému se navrhuje zkrácené projednání a schválení již v prvém čtení.

    Děkuji vám za pochopení a za schválení a za pozornost.

    Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já bych nyní požádal pana předsedu hospodářského výboru pana poslance Ivana Pilného, aby nám navrhl, kdo bude zpravodajem tohoto tisku.***

  • Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení členové vlády, vážení kolegové, hospodářský výbor určuje pro projednávání příslušného zákona, který tady byl citován, jako zpravodajku hospodářského výboru paní poslankyni Květu Matušovskou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. O tom budeme hlasovat. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby zpravodajkou tohoto tisku byla paní poslankyně Matušovská. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 14, přihlášeno je 184, pro 152, proti 1. Konstatuji, že jsme určili zpravodajkou paní poslankyni Matušovskou, a já ji rovnou požádám, aby se ujala své role. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesla svoji zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 11, vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 634/1990 Sb., o ochraně spotřebitele.

    Účelem předkládané právní úpravy, jak už zmínil pan ministr, je zabránění zneužívání důvěry a zranitelnosti spotřebitelů ze strany neseriózních podnikatelů v průběhu tzv. předváděcích akcí. Na tyto praktiky mimo jiné upozornil dokument Sylvie Dymákové Šmejdi v dubnu 2013, kdy skrytá kamera zachycuje drsné pozadí předváděcích akcí pro seniory.

    Cílem novely je zamezit nekalým obchodním praktikám používaným podnikateli, kteří zneužívají slabost určité skupiny obyvatel, a to zejména seniorů, ve kterých vyvolávají pocit závazků či vděčnosti, a ti pak koupí výrobky, které by jinak nekoupili. Současně tak poškozují poctivé a seriózní podnikatele v oblasti přímého prodeje. Používané praktiky mají navíc závazné společenské dopady, protože spotřebitelé se pod nátlakem zadlužují, a tím se mnohdy dostávají do bezvýchodné životní situace. O závažnosti problému svědčí počet kontrol, kterých od 1. 1. 2013 do 30. 11. 2013 proběhlo 339, a z toho v 73 případech se zjištěním. Česká obchodní inspekce uložila pokuty za více než 20 milionů korun. Ve většině případů se dozorové orgány o předváděcích akcích dozvědí až po jejich konání, kdy už nelze jednoznačně prokázat porušení právních povinností.

    Návrh tedy řeší základní povinné informace uvedené na pozvánkách, informace musí být jasné a srozumitelné. V uzákonění je ohlašovací povinnost prodávajících, a to jak v provozovnách dotčených podnikatelů, nebo mimo obchodní prostory, a to lhůtou deseti dnů.

    K předložené novele z pohledu zpravodaje nemám zásadní připomínky. Novela je kvalitně zpracovaná a odpovídá řešení situací v současné době. Za zvážení by stálo zvýšení sankcí za správní delikty. Uvědomme si, že cílovou skupinou těchto podnikatelů, jak už jsem výše zmiňovala, se stávají hlavně senioři. Ti, kteří nemohou, či jim slušnost nedovolí se bránit. Je naší povinností konečně utržit přítrž těmto lidským supům živícím se na nejslabší skupině obyvatel. I proto nejen já jako zpravodajka, ale celý klub Komunistické strany Čech a Moravy se ztotožňujeme s navrhovateli vyslovit souhlas s navrhovanou právní úpravou již v prvním čtení v souladu s ustanovením § 90. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Zatím zde mám jednu přihlášku od paní poslankyně Bebarové Rujbrové. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Děkuji. Přeji pěkný den. Kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás informovala, že jsem dnešního dne převzala zde, v Poslanecké sněmovně, petici organizovanou deníkem Blesk ve spolupráci s paní Sylvií Dymákovou a paní Hanou Třeštíkovou, která obsahuje 179 086 podpisů petentů a která je nazvaná "Peticí proti šmejdům a za zvýšení ochrany seniorů při nekalém předváděcím a podomním prodeji".

    Petenti se na nás obracejí s požadavky, abychom zejména uzákonili základní povinné informace uvedené na pozvánkách na předváděcí akce a v dalších propagačních materiálech, dále abychom uzákonili oznamovací povinnosti o konání předváděcí akce tak, aby se jí mohl aktivně zúčastnit i dozorový orgán, uzákonit a naplnit právo vstupu do prostor, kde je konána předváděcí akce, a právo pořizovat zvukové a obrazové záznamy pro dozorové orgány, dále uzákonit zákaz prodeje zdravotnických prostředků a za ně se vydávajícího zboží na předváděcích akcích a konečně zefektivnění procesu rušení živnostenských oprávnění.

    Peticí se bude zabývat petiční výbor Sněmovny, ale vzhledem k vztahu k projednávanému návrhu zákona pokládám za nutné vás informovat už teď. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Zeptám se, zda jsou zde další přihlášky do rozpravy. Pan poslanec Polčák. Pardon. Pan poslanec Brabec chce faktickou? Ne. Řádně. Prosím, pane poslanče Polčáku, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Já bych se chtěl pouze vyjádřit nikoli na margo příslušného návrhu, ale k požadavku, aby ten návrh byl schválen v mimořádném režimu § 90. Nechci nikterak zpochybňovat tento požadavek, ostatně v projevu pana ministra to příliš nezaznělo, ale v projevu paní zpravodajky bezesporu bylo odůvodnění, proč by tento návrh měl být schválen v § 90. Přesto si dovolím vyslovit do jisté míry jistý nesouhlas, nebo nechci říct, že je to přímo nesouhlas, ale je to jisté pozdvižení obočí, protože si musíme uvědomit, že v tu chvíli parlament vlastně rezignuje na řádné projednání toho návrhu. A jedná se o návrh, kterým vlastně vláda prostřednictvím parlamentu zasahuje do podnikatelského prostředí.

    Já proti tomu nechci protestovat z jednoho zásadního důvodu. Minulá vláda již připravila osnovu této úpravy, a nebýt rozpuštění parlamentu, tak by tato úprava byla určitě projednána, a je to dluhem parlamentu. Proto i náš poslanecký klub nepodal proti tomuto postupu veto. Ale chci, aby zaznělo v této Sněmovně, že to rozhodně nelze považovat za běžný standardní postup při projednávání takto třeba i zásadních norem. Myslím si, že kdybychom nebyli v tomto časovém presu, který byl vyvolán i volební kampaní a dalšími motivy, o kterých vám je samozřejmě možná lépe známo než mně, tak by bylo dobré, aby si tyto metody samozřejmě parlament nepřisvojil, aby tedy bylo vždy tam, kde je to opravdu nezbytně naléhavě nutné, tak tam je nezbytné použít ten § 90. To je naprosto jednoznačné. Ale myslím si, že třeba v těch některých dalších případech, kde se stanovují tyto povinnosti, by mohly výbory zasednout a tyto návrhy projednat. Nicméně náš klub samozřejmě žádné veto nevznesl. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní s přednostním právem pan předseda klubu KSČM, potom pan poslanec Brabec s řádnou přihláškou.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedo, paní a pánové, já jsem rád, že pan kolega Polčák tady i při vyslovení určitého, jak on říká, pozdvižení očí nevznesl veto dvou klubů ani žádné jiné připomínky typu, že bychom s tímto konkrétním materiálem měli zacházet nějak jinak, než je navrženo.

    Jenom připomínám, že to nebyla pouze vláda. Vláda byla pouze tím, kdo zpracoval ten námět a přednesl jej v minulém volebním období, a je skutečností to, co říkal pan kolega Polčák, že nebýt předčasných voleb, dávno by tento návrh byl schválen a dávno by již platil. U toho jsme byly všechny poslanecké kluby minulého volebního období. Všichni představitelé poslaneckých klubů v okamžiku, kdy spolu s paní Sylvií Dymákovou a spolu se zástupci deníku Blesk jsme prohlásili, že ta věc je velmi naléhavá, že je nezbytné ji řešit, že je nezbytné řešit důrazně a rychle, a potom jsme společně a nerozdílně všechny poslanecké kluby také s tímto slibem předstoupily před novináře a před veřejnost na tiskovou konferenci. Jen dodávám k tomu, co tady bylo řečeno, že já osobně považuji slib, který jsme učinili v minulém volebním období v souvislosti s tímto návrhem, za závazný i pro toto volební období. A teď říkám, mluvím za komunistický klub, nemluvím za nikoho jiného, ale považoval jsem za nutné to tady zdůraznit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Urban chce faktickou poznámku. Faktická poznámka pana poslance Urbana. Prosím. ***

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych potvrdit to, co tady teď řekl pan poslanec Pavel Kováčik. My jsme se v předchozí Poslanecké sněmovně zavázali, všechny politické strany, které zde byly, že se pokusíme rychle zpracovat materiál, který by napravil šílenou situaci s těmi tzv. šmejdy. A to, co je dnes předkládáno, je výsledek té práce, kde jsme se zavázali i veřejně, že se pokusíme přesvědčit veřejnost, že politické strany jsou taky schopny na něčem se dohodnout. Tedy jsem pro, aby se materiál projednal, tato norma, co nejdříve, aby platila co nejdříve, aby to zvěrstvo, které tady bylo v České republice, se nemohlo konat. Děkuji. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za dodržení času. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Brabec.

  • Poslanec Richard Brabec: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, za poslanecký klub ANO chci říct, že my jsme ještě některá ustanovení této novely považovali za nedostatečná a chtěli jsme je zpřísnit. Nebyli jsme, jak víte, v minulém parlamentu, ale vzhledem k situaci a vzhledem k náročnosti a hlavně k urgentnosti této akce jsme se nakonec rozhodli podpořit novelu v prvním čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. My samozřejmě podpoříme tento návrh zákona podle § 90 odst. 2. Nicméně musím říct, že ten zákon není úplně dokonalý, protože de facto jenom určuje, že obchodní inspekce musí dostat informace, musí dostat předmět té schůzky, musí být určeno, kde se schůzka bude konat. Vzhledem k tomu, že se jedná většinou o seniory, i když někdy se to dotýká i lidí v produktivním věku, sám si vzpomínám na situaci, kdy před 18 lety jsem byl na takovouto akci pozván. Bylo to velmi nehezké, nevybíravé.

    Ale myslím si, že problém těch staroušků - a teď mi prominou ti, co se dříve narodili - je ten, že oni třeba špatně vidí, špatně slyší, a pak podepíší smlouvu, kterou prostě přečíst nemohou, a teprve doma zjistí rodina, že podepsal něco, co podepsat neměl. A ta smlouva bohužel už je platná. A já si myslím, že tady od Nového roku bude platit nový občanský zákoník, který na toto pamatoval. A je potřeba říci, že tam oni do 14 dnů mohou bez důvodu odstoupit od smlouvy, a to vidím jako gros toho problému. Nikoli to, že inspekce bude mít přehled a bude chodit častěji na kontroly. Mimochodem - nebude to úplně tak beztrestné a bude to rozhodně stát víc peněz.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji panu poslanci Adamcovi. A pokud nejsou, pan poslanec Pospíšil? Prosím.

  • Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěl jsem podpořit tuto novelu, která tady leží a která byla připravena ještě v době vlády pana premiéra Nečase. A chci upozornit, že toto téma bylo vládou premiéra Nečase důkladně řešeno, a právě chci navázat na svého kolegu, který tady upozorňoval na nový občanský zákoník, který zpřesňuje úpravu už v současném občanském zákoníku a jasně stanovuje pravidla a možnosti odstoupení od takto uzavřené smlouvy.

    Je dobré to tady říci právě z důvodu jakési osvěty, aby senioři a zvláště potom jejich děti v případě, že takováto smlouva je uzavřena, věděli, že takovouto možnost mají. A bylo by dobré, aby třeba i Ministerstvo průmyslu a obchodu a jiné organizace, které vytvářejí osvětu u těch, kteří bohužel jsou obětí chování tzv. šmejdů, tak aby o této právní úpravě věděli.

    Takže to chci pouze tady podpořit, to, co říkal pan kolega Adamec. Chci upozornit na § 1829, který jasně říká, že od takovéto smlouvy je možno odstoupit ve lhůtě 14 dnů, a mimo jiné je stanovena povinnost těm, kteří smlouvu uzavírají, informovat seniora nebo občana o tom, že má možnost odstoupit od smlouvy. A pokud senior takovouto informaci o odstoupení nedostane, tak lhůta odstoupit se prodlužuje až na jeden rok. To si myslím, že je velmi dobré. Vychází to mimo jiné z evropské úpravy, z evropské směrnice, ale je to dále rozvinuto právě v občanském zákoníku. Je tam přesně doplněno, napsáno, že se jedná o smlouvy, které jsou uzavřeny během zájezdu organizovaného podnikatelem za účelem propagace a prodeje zboží či poskytování služeb. Tedy přesně se to vztahuje na formy zájezdových aktivit, kdy je smlouva uzavírána mimo obchodní prostory.

    Dámy a pánové, jak jsem řekl, upozorňuji na to zvláště z toho důvodu, pokud nás náhodou občané poslouchají, aby věděli o této možnosti ochrany, která vyvěrá z evropského práva a je nově upravena v novém občanském zákoníku a navazuje na úpravu i v současném zákoníku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Tejc je dalším. Stahuje přihlášku, dobře. Tak pan poslanec Okamura? Prosím.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, za Úsvit přímé demokracie bych chtěl říci, že také podporujeme tento návrh. Nicméně zároveň bychom chtěli následně zahájit diskusi na to, zdali už není čas, protože například děti do 18 let jsou chráněny jako nesvéprávné. Nicméně senioři, přestože nejsou nesvéprávní, tak nemají žádnou právní ochranu, přičemž se stoupajícím věkem se jejich schopnost vnímat a schopnost bránit se proti... (Nesouhlasné oživení v sále.)

    Ne, pardon, ano, tak jestli máte staré rodiče jako já, jestli máte staré příbuzné, tak tito lidi prostě čím jsou starší, tak jsou čím dál slabší. (Neklid a hluk v sále.) A rád bych také zahájil diskusi...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím Sněmovnu, aby umožnila panu poslanci Okamurovi vystoupit a nerušila jeho vystoupení komentáři.

  • Poslanec Tomio Okamura: A rád bych řekl, že by bylo na místě zahájit také diskusi, zdali bychom neměli dát právní rámec například i lidem třeba starším 70 let, aby byli lépe chráněni právě proti nájezdům těchto šmejdů. Například tím, že stanovíme lepší rámec na to, kdy by mohli třeba vypovídat ty smlouvy, lépe je chránit. Protože právě u těch starších lidí - oni nejsou nijak chráněni právě proti těmto nekalým praktikám. Na rozdíl třeba od dětí do 18 let.

    A druhá věc je, že mně tady v té úpravě, přestože ji samozřejmě podporujeme a budeme hlasovat pro, tak nám tady chybí třeba ošetření podomního prodeje. A bojíme se toho, že se tyto praktiky přesunou právě z těch předváděcích akcí směrem k podomnímu prodeji. A na to bychom se v Úsvitu chtěli také zaměřit, abychom potom mohli ochránit seniory právě ještě lépe a ještě pečlivěji.

    To jsou dvě věci, co jsem k tomu chtěl říct, a samozřejmě podporujeme. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda všechny tři přihlášky jsou faktické. Ano, tak pak je umožním tak, jak mi byly signalizovány. Nejdříve pan předseda klubu Kalousek, pak poslanec Lobkowicz, pan předseda Jurečka. Pane poslanče, prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nechci to protahovat, ale přece jenom musím ostře zaprotestovat proti nápadu, který byl vznesen na půdě Poslanecké sněmovny. Je legitimní společenská diskuse o tom, zda člověk dozrává v 16, v 18 nebo v 21 a kdy je tedy plně způsobilý k právním úkonům. Není legitimní omezovat horní hranici. Tam je nezbytný individuální přístup. Bude-li předložen návrh zákona o zvláštní ochraně Tomia Okamury, jsem připraven se jím zabývat (smích a potlesk poslanců TOP 09), protože jsou k tomu nepochybně důvody. (Smích.) V žádném případě nemůžeme vůbec přemýšlet o tom, že bychom omezili horní věkovou hranici. (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Lobkowicz, rovněž faktická poznámka. Prosím, máte dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Dobrý den, vážení kolegové, vážená vládo. Chtěl bych zde jenom přednést, že vloni mně bylo 71 let. To znamená, já už bych tady vlastně nesměl být, já bych měl být mrtvý, měl bych zkrátka někde lézt kanálem a nikde se neukazovat. Přitom si myslím, že ještě jsem na tom celkem dobře, že ještě mně to myslí, že umím rozhodovat. A proto se stavím proti tomu, když někdo říká, že od 70 let jsou lidé již neschopni přemýšlet. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda klubu Jurečka, prosím. První faktická.

  • Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Jen bych poprosil, aby si někteří řečníci nastudovali opravdu stav věci. Dnes podomní prodej může řešit opravdu samospráva, může to řešit radnice ve městech. Takže prosím, nemíchejme tady "hrušky s jabkama" a nedělejme tady z toho estrádu.

    Já bych jenom chtěl zareagovat věcně za náš klub. Myslím si, že není co řešit, my to podpoříme, tento vládní návrh v prvním čtení. Děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zatím poslední faktická pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, pane předsedající, vážená vládo, já si myslím, že tady vůbec není otázka toho, jestli jsou starší lidé, senioři, nesvéprávní, nebo ne. Ale když už se o tom bavíme, tak z jakého důvodu tohle celé vzniká. Tam těch psychologických tlaků a toho všeho je daleko víc, ať už je to to, že jsou to třeba lidé osamělí, takže je tam daleko jednodušší pro takzvané šmejdy na tyhle lidi útočit a útočit na jejich city, na jejich emoce. Takže tady rozhodně nemělo zaznít, nebo ani nebylo myšleno, že by lidé od 70 nebo od 65 let byli nesvéprávní, ale jde spíše o to, že k těmto šmejdům a k lidem, kteří využívají lidí, kteří již opravdu nemají možnost se na někoho obrátit s tím, aby jim někdo poradil, aby na něco bylo myšleno, což samozřejmě my jako Úsvit přímé demokracie budeme podporovat.

    Ještě k tomu, že je na to myšleno v občanském zákoníku s tím, že je možno vypovědět smlouvu, nebo že pokud nedostanou poučení, tak od toho můžou odstoupit. Víte všichni velmi dobře, jak tyto věci fungují a jak je kolikrát velmi složité se v tom potom orientovat. Bude to samozřejmě věc pro právníky. Nicméně si myslím, že je jednodušší, když k tomuhle vůbec nebude docházet. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka pan poslanec Jakubčík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji. Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, my projednáváme novelu zákona o ochraně spotřebitele. Nevím, proč sem zatahujeme různé věkové skupiny. Spotřebitelé jsou takřka všichni. Pojďme se přestat bavit o důchodcích, pojďme se přestat bavit o seniorech, pojďme se bavit o spotřebitelích. Proč sem taháme seniory? Spotřebitel je každý člověk. Já se za seniora nepovažuji, jsem spotřebitel. Moje dcera není senior, je spotřebitel. To je ochrana všech spotřebitelů, nejen seniorů. Takže bych navrhoval, abychom ukončili tuto debatu o seniorech. Pojďme se bavit skutečně věcně o lidech, o spotřebitelích. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další přihlášky, ani faktické, ani řádné nemám, takže končím obecnou rozpravu. Ještě paní poslankyně Válková. Omlouvám se, hlásila jste se předtím, než jsem rozpravu ukončil, takže máte slovo.

  • Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Mám jednu faktickou připomínku. Myslím si, že pokud tady hovoříme o seniorech, tak bychom si vždycky měli zvážit, zda je náš projev v souladu i s našimi závazky v oblasti antidiskriminačních opatření, jichž jsme účastníky na úrovni evropské legislativy. Tady rozhodně příspěvek mého jednoho předřečníka byl na hraně, ne-li v rozporu s těmito závazky.

    A pak jsem jenom pro stenopis chtěla upozornit, že jsem u prvního bodu, aniž bych zpochybňovala výsledky hlasování, hlasovala pro, ale nějak se mi nerozsvítilo světélko. Pak jsem si to kontrolovala a skutečně tam je X, ani pro, ani proti. Teď budu svoje světélko sledovat. (Veselost v sále.) A poprosila bych, aby u bodu 1, protože samozřejmě chci a chtěla jsem hlasovat pro rezoluci, která byla jednomyslně odsouhlasena, aby se to světélko dodatečně ve stenopisu u mého jména objevilo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, registruji, že nezpochybňujete hlasování. Pouze pro stenozáznam a takto to bude ve stenozáznamu uvedeno.

    Pan poslanec Adam s faktickou poznámkou. Nebo řádnou, pane poslanče? S faktickou, máte prostor. Prosím.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý den, dámy a pánové, § 39 současného občanského zákoníku říká: "Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonům nebo je obchází anebo se příčí dobrým mravům." Myslím, že je v zájmu všech, abychom bojovali proti gaunerům a šmejdům. Na tom se všichni shodneme. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní už doopravdy končím obecnou rozpravu. Zeptám se, zda pan ministr nebo paní zpravodajka mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 11 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení."

    Zahajuji hlasování. Zeptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 15, přihlášeno je 187, pro 180, proti nikdo. Konstatuji, že můžeme pokračovat.

    Otevírám podrobnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku, takže ji i končím. Zeptám se znovu na závěrečná slova. Pan ministr? Paní zpravodajka? Nemají zájem. Máte zájem, pane ministře? Ano, tak prosím.

    Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Cienciala: Já vám všem chci poděkovat za zpracovatele, za iniciátory. Byla tady vzpomínaná celá historie, jak se vše vyvíjelo, jaký to mělo průběh, jaká byla motivace, jaké byly důvody. Rád jsem si vyslechl upozornění na to, že tady máme občanský zákoník a jiné právní normy, které to řeší, ale myslím si, aspoň ze své pozice, já se k tomu seniorskému věku hrdě hlásím, že už to s tou sebeobranou a reflexí není tak dobré, jak to je v případě většiny z vás - ještě nemáte ani 50. Čili si myslím, že senioři si zaslouží naši péči, i když je to dublováno v celé řadě jiných opatření. Děkuji vám.

    Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní zpravodajka nemá zájem o závěrečné slovo.

    Přikročili bychom k hlasování o celém návrhu zákona. Mám zde návrh na odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Poprosím o novou registraci.

    Než se všichni přihlásíte, tak přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 11."

    Zahájím hlasování. Zeptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 16. Přihlášeno je 184, pro 184. Konstatuji, že tento návrh zákona byl jednomyslně schválen.

    Dám prostor panu předsedovi klubu KSČM.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Dámy a pánové, dneska možná už naposledy. Děkuji za slovo. Budu velmi stručný. Můžeme být spokojeni, můžeme být hrdi na svou práci. Poprvé jsme se jako Sněmovna představili jako těleso, které umí vyřešit jeden konkrétní problém. Ale já bych chtěl obrátit naši společnou pozornost k dalším mnoha různým šmejdům, kteří tady v prostředí České republiky šmejdí. Chtěl bych poprosit, abychom se i nadále věnovali obyčejné vymahatelnosti práva, kde je tisíce okradených lidí, kterým třeba některý podnikavec slíbil opravit koupelnu, vybral zálohu a zmizel, a okradený, třeba i senior, třeba i mladší člověk, byť je jakési rozhodnutí soudu, se zpátky ke svým penězům už nemá šanci dostat. Myslím si, že bychom každý našli ve svém okolí řadu případů, kde zapůsobili šmejdi. Pojďme se, prosím pěkně, s podtržením a s vykřičníkem pokusit zabývat vymahatelností práva i v dalších oblastech České republiky. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Končím projednávání bodu 1. Budeme pokračovat bodem 2. Ještě než jej otevřu, oznámím, že kolegyně Konečná má náhradní kartu č. 6.

    Otevřu tedy bod

    Chtěl bych vás informovat, že v minulém volebním období zřídila Poslanecká sněmovna následující stálé komise: Stálou komisi Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny a stálou komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych tedy předložil návrh na zřízení další komise Poslanecké sněmovny podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna může zřídit komisi, v jejímž čele musí stát poslanec. Ale v těchto komisích mohou pracovat i odborníci.

    Klub KSČM předkládá návrh na zřízení stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky a ústavní systém.

    V Senátu dlouhodobě působí komise pro Ústavu a parlamentní procedury. Nemá tedy žádného protihráče v Poslanecké sněmovně a v českém ústavním systému chybí zákon o styku obou komor. To občas působí potíže, protože podle článku 41 Ústavy jsou tady věci, které vyžadují souhlas obou komor, a to bez možnosti přehlasovat a odchýlit se od usnesení jedné komory od druhé. V tomto ohledu nedostatek, který tady máme v podstatě již sedmnáct let od vzniku Senátu, se nepodařilo nikdy odstranit. Vždycky alespoň část se dařilo odstraňovat. Například zřízení Nejvyššího správního soudu trvalo po naplnění Senátu necelých pět let. A pak jsme moc nepokročili, kromě roku 2004, kdy se měnil článek 10 vzhledem k našim závazkům v Evropské unii.

    V tuhle chvíli já považuji neexistenci ústavní komise Poslanecké sněmovny za hrubou chybu. Považoval jsem ji za chybu i v roce 2010, kdy nebyla zřízena z tzv. úsporných důvodů. Ty úsporné důvody nechápu, protože samozřejmě komisi může řídit kdokoli z poslanců, jestli to bude předseda ústavněprávního výboru, jiný poslanec nebo místopředseda Sněmovny, na tom nezáleží a to opravdu není věc, která by nějakým způsobem zatížila Poslaneckou sněmovnu ekonomicky. Jde spíše o to, jestli po dvaceti letech existence Ústavy České republiky není potřeba, abychom se fungováním jednotlivých ústavních článků zabývali nikoliv ad hoc při nějaké příležitosti, např. při změně volby prezidenta z nepřímé na přímou nebo při využívání těch pravomocí prezidenta republiky a pokusy posunu mezi článkem 62, 63, tzn. spolupodpisem premiéra, nebo nikoliv, ale těmi konkrétními věcmi, které potom vyhodnocujeme v nějakém kontextu toho dlouhodobého působení, ne v rámci jednoho volebního období.

    Proto tuto komisi navrhujeme jako 14člennou, obsazenou na principu parity, za každý poslanecký klub dva lidi. Znovu opakuji, že v komisi kromě předsedy mohou být odborníci neposlanci. Ale myslím si, že každý klub využije nejméně jednoho poslance a jednoho odborníka ze svého odborného zázemí, nebo jak si to udělá, nechci do toho nikomu mluvit, ale v tomto ohledu vidím takový postup jako věc, která si zaslouží podporu Poslanecké sněmovny, a naše práce si zaslouží také nějaký systém, který by vedl k posunu dopředu.

    Pokud Poslanecká sněmovna odsouhlasí vznik takové komise, počet členů komise 14 bych považoval samozřejmě za dostatečný krok k tomu, abychom byli schopni jednotlivé znalosti, jednotlivé zkušenosti s fungováním ústavního systému považovat za zpracovatelné a pokročit v naplňování Ústavy České republiky.

    Tolik tedy k návrhu a děkuji za pozornost a také za podporu tohoto návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan předseda Faltýnek, potom pan předseda Stanjura. Prosím máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády. Než přednesu svůj návrh na zřízení konkrétní komise, tak bych chtěl reagovat na vystoupení pana místopředsedy Filipa.

    My jsme u nás v poslaneckém klubu dlouze diskutovali o zřízení této komise pro revizi Ústavy, nebo jak ji nazveme, a domníváme se, že by bylo možná jednodušším řešením, nechci říkat lacinějším, ale jednodušším řešením, kdyby vznikl podvýbor v rámci ústavněprávního výboru, který by se zabýval touto problematikou. Obě dvě cesty jsou samozřejmě možné. Ale my se domníváme a budeme navrhovat, pokud návrh pana místopředsedy Filipa nezíská většinu, aby tento problém s Ústavou byl řešen v rámci ústavněprávního výboru právě zřízením podvýboru pro tuto záležitost. Tolik jenom moje krátká reakce na mého předřečníka.

    A nyní bych si dovolil podat návrh na zřízení stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny v počtu 15 členů, kde by bylo poměrné zastoupení jednotlivých politických subjektů ve Sněmovně. Původně jsme uvažovali o tom, a ta debata byla v našem klubu velmi dlouhá, jestli by i tato komise, která fungovala v minulém volebním období, nemohla být podvýborem v sociálním výboru. Nakonec jsme ale došli k závěru, že bychom navrhli zřízení této komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu předsedovi Stanjurovi, mám tady faktickou poznámku paní poslankyně Markové, potom faktická poznámka pana místopředsedy Filipa. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, přeji hezký den. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych ke stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti a eventuálně národnostní menšiny chtěla připomenout, že celá problematika národnostních menšin, lidských práv atd. je přesně tematikou pro petiční výbor. Právě tento výbor zabezpečuje tuto problematiku a nehodí se ke komisi pro rodinu a rovné příležitosti. Myslím, že by nebylo dobře, abychom rozšiřovali ten název. Už sám výbor nebo ta komise má na starosti rodinu, rovné příležitosti, zabezpečuje celou tuto problematiku v rámci antidiskriminačního zákona. Lidská práva patří k jinému výboru. Já si myslím, že bychom neměli ten název rozšiřovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Pan místopředseda Filip s faktickou poznámku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Já jen fakticky k tomu, co tady říkal pan předseda Faltýnek. Víte, já jsem právě proto upozorňoval na § 47 zákona o jednacím řádu, že komise má tu výhodu, že se může složit i z neposlanců. A v komisi, kterou řídila v té době místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jitka Kupčová, jsme měli nejen neposlance odborníky, ale trvale jsme přizvávali např. vedoucí kateder ústavního práva všech právnických fakult v České republice a vyplatilo se nám to, protože nemyslím, že by někdo zpochybňoval současné fungování a postavení Nejvyššího správního soudu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní má slovo předseda klubu ODS pan poslanec Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, náš klub nepodpoří vznik komise pro Ústavu. Myslíme si, že řešení ve formě podvýboru je mnohem komfortnější, tradičnější. Nemyslím si, že bychom museli vytvářet další speciální orgán, navíc nevím, jaké by bylo zadání, kdo by to inicioval. A pokud možno bych nepoužíval termín revize Ústavy. Pokud chce někdo dát nějakou novelu Ústavy, určitě má možnost. Takže my pro zřízení této nové komise hlasovat nebudeme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Polčák.

  • Poslanec Stanislav Polčák: Vážený pane předsedo, já samozřejmě debatu vnímám především o té stálé komisi pro Ústavu. Dovolím si mít jiný názor než pan kolega předseda Stanjura, zejména z několika praktických důvodů, a chtěl bych to i nastínit kolegům, kteří jsou zde případně noví, jakkoli se nechci v tomto směru povyšovat.

    Praxe činnosti ústavněprávního výboru je samozřejmě taková, že ten je ten hlavní. Podvýbor nemůže sám o sobě nic. Nemůže si předvolat ministra, nemůže udělat nic než skrze ten výbor. Vždycky tak musí činit výbor. Ten je určující pro činnost a skrze výbor se předkládají potom i případné návrhy na toto plénum. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byl pan poslanec Polčák. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Já myslím, že ČR má dostatek institucí a orgánů, které mají tyto věci na starosti. Už pan Werich svého času říkal, že když si někdo s něčím neví rady, tak zřídí komisi, a pak ta komise začne volat po tom, že potřebuje budovu a prostory a další a další věci. Tady je dostatek kompetentních orgánů. Může si to svolat stejně tak výbor jako podvýbor. Já bych varoval před přílišným rozšiřováním funkcionářů a funkcí v Poslanecké sněmovně a nedoporučoval bych žádné další komise.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Někdy se holt i dobře míněné sliby nedají dodržet. Slíbil jsem, že naposledy - asi to není úplně možné - při svém minulém vystoupení.

    Chtěl bych poznamenat to, co už tady přede mnou říkal pan kolega Polčák a mnozí další. Je potřeba se doopravdy podívat do jednacího řádu, co je podvýbor, jaké má možnosti, jaké má šance, co vlastně má řešit, jaký je rozdíl mezi podvýborem a komisí, jestli můžu někoho na podvýbor relevantně pozvat, například ministra, a žádat po něm zase opět relevantně nějakou zásadní řeč nebo zásadní stanovisko. Z tohoto pohledu prosím pěkně vezměme rozum do hrsti. Ústava platí více než 20 let. V minulých volebních obdobích přicházela řada různých návrhů změn Ústavy. Některé byly protichůdné a je třeba, aby - a Senát to má a Poslanecká sněmovna také měla řešení pro tyto případy až do předminulého volebního období, fungovala tady určitá skupina lidí, a proto komise, aby bylo možno přizvat i odbornou nestranickou veřejnost mimo politické strany, a jsou myšleni odborníci z nejrůznějších ústavů a institucí, o kterých tady mimochodem mluvil i pan kolega Bendl, kdežto podvýbor je pouhým nástrojem výboru, pouhým pomocným orgánem výboru, který nemá žádnou pravomoc, dokonce ani řekněme přijímat usnesení výš, než požadovat směrem k výboru cokoliv. Čili podvýbor má daleko slabší význam než stálá komise Poslanecké sněmovny.

    V této souvislosti také úvahy s tím, že by se téma rodiny a rovných příležitostí šouplo jako podvýbor pod sociální výbor, je obrovské snížení významu té tematiky a je dobře, že mnozí po té počáteční euforii rušení kdečeho pochopili, že přece jenom jsou témata, která je zapotřebí řešit. V této souvislosti jenom vyslovím určité politování nad tím, že jsme se nedohodli nad tím, že bude pokračovat stálá komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny, protože přece jenom přinesla mnoho užitečného, třeba i v tom, že měli poslanci a poslankyně a prostřednictvím členů v této komisi i poslanecké kluby šanci ledacos posoudit, ledacos vidět, ledacos pochopit, a nemyslím si, že je dobře, že se tato komise ruší. Leč je to dohoda a já jako takovou ji respektuji, jen vyslovím nespokojenost. Prosím zejména ty, kteří se - a tím končím svoji řeč - chtějí vážně zabývat otázkami Ústavy, otázkami jejích změn, otázkami koordinace i se Senátem, protože ústavní změny musí projít ve stejném znění ve Sněmovně i v Senátu, aby návrh na zřízení oné ústavní komise vzali doopravdy vážně a podpořili jej. Jde o paritní zastoupení. Nepůjde o politickou rvačku, půjde skutečně o odbornou práci. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan poslanec Bendl s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom prostřednictvím vás, pane předsedo, panu kolegovi Kováčikovi říct, že přeci to je jenom na nás. Je to jenom na poslancích toho daného výboru, jakou váhu dají té které problematice, jestli ji budou delegovat do podvýboru, anebo se tím budou chtít zabývat sami. Pokud to pro ně bude důležité, nepotřebují k tomu žádnou komisi. Může předseda příslušného výboru svolat jednání na to které téma. Kdo se tomu bude chtít věnovat, bude se tomu věnovat. Mohou vzkazovat rovnou něco parlamentu či ministrovi apod. a nemusíme, opravdu nemusíme kvůli tomu zřizovat další a další komise, podvýbory apod.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kováčik, také zřejmě s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já bych skutečně rád, aby se už hlasovalo, ale znovu odkazuji na to, že sebesilnější rozhodnutí výboru nezmění jednací řád a význam podvýboru. A toto je téma, které může v nejbližších možná měsících docela dost zabrat času ve výboru, a možná když se to nepodaří teď přijmout, tak za několik málo měsíců se k tomu tématu budeme vracet a budeme (říkat): prosím vás, pojďte už to zřídit, protože výbor neudělá nic jiného, než se bude zabývat neustálými spory o Ústavu. Věřte, je ta zkušenost tady. Možná my jako dinosauři v uvozovkách to vidíme trošku jakoby s většími starostmi nebo máme větší strach z toho, co se může všechno stát, ale pojďme se doopravdy vážně zabývat tím, že... Těch změn přicházejí desítky. A desítky změn Ústavy provázat a zároveň je provázat se Senátem, to potom by ústavněprávní výbor se mohl jmenovat výbor pro Ústavu a další výbor by mohl být zřízen proto, aby se zabýval ostatními, tzv. běžnými zákony. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka - pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Vážený předsedo, dámy a pánové. Pan předřečník, předseda klubu KSČM, to už tady řekl: pojďte hlasovat. Už zaznívají tytéž informace. Já si myslím, že Ústava si zasluhuje - a kdo jiný by rozhodoval o tom společně se Senátem? A to, že Ústava je rozklížena ať už účelovými, dílčími návrhy, či spornými výklady - možná že brzy se dostanete do toho, zda prezident jmenuje, co se tím rozumí, jestli musí jmenovat, nebo jmenuje automaticky, nebo nemusí jmenovat. Takže já si myslím, že si to zasluhuje. A zcela výjimečně tentokrát návrh KSČM podpořím. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. My se k hlasování dostaneme, jakmile skončí faktické poznámky a další přihlášky do rozpravy. Takže se zeptám, zda jsou ještě někteří přihlášení do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Otevřu rozpravu podrobnou. Poprosím ty z vás, kteří tady něco navrhovali, aby to v podrobné rozpravě načetli. Nejdříve pan místopředseda Filip. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. V podrobné rozpravě to ještě zjednoduším. Návrh usnesení bude tedy znít: Poslanecká sněmovna zřizuje stálou komisi pro Ústavu České republiky, a to na principu parity, jako čtrnáctičlenný orgán Poslanecké sněmovny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda klubu Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já také velmi stručně: Poslanecká sněmovna zřizuje stálou komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S tím, že počet členů bude 15 na principu poměrného zastoupení.

    Zeptám se paní poslankyně Markové, zda své vystoupení chce formulovat jako protinávrh. Není tomu tak. V tom případě bych podrobnou rozpravu ukončil a přistoupíme k hlasování.

    Nejdříve nechám hlasovat o usnesení, které by znělo: "Poslanecká sněmovna podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro Ústavu České republiky."

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 17, přihlášeno je 186, pro 73. Tento návrh nebyl přijat.

    Já bych poprosil kolegy vpravo ode mne, aby trošku ztišili hlas. Děkuji.

    Nyní bychom hlasovali o dalším usnesení: "Poslanecká sněmovna podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zřizuje stálou komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny."

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 18, přihlášeno je 187, pro 136, proti 13. Tento návrh byl přijat.

    Dalším usnesení, o kterém bychom hlasovali, je: "Poslanecká sněmovna podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, určuje počet členů stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny na 15."

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 19, přihlášeno je 188, pro 155, proti nikdo.

    Posledním usnesením by bylo: "Poslanecká sněmovna podle § 47 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stanoví, že tato komise bude ustavena podle zásady poměrného zastoupení."

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 20, přihlášeno je 188, pro 156, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    V tomto bodě jsme tedy ustavili jednu komisi Poslanecké sněmovny, a to stálou komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Končím projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat bodem

    Já bych poprosil tentokrát kolegy vlevo, aby se ztišili. Děkuji. Evidentně jsem neuspěl. Poprosím skupinu u dveří - já vás nebudu jmenovat, pánové, ale poprosím vás, abyste opravdu nerušili jednání Sněmovny. Děkuji.

    Podle § 18 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, zřizuje Poslanecká sněmovna zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti BIS, skládající se ze sedmi poslanců. Podle § 47 jednacího řádu navrhuji, aby tento kontrolní orgán měl postavení stálé komise Poslanecké sněmovny, a v souladu s § 115 odst. 3 jednacího řádu dále navrhuji, aby tato komise byla ustavena podle zásady poměrného zastoupení.

    Předkládám tento návrh usnesení:

    Poslanecká sněmovna

    I. zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, skládající se ze sedmi poslanců;

    II. stanoví, že komise se ustavuje podle zásady poměrného zastoupení.

    Otevřu k tomu všeobecnou rozpravu. Ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu. Má někdo alternativní návrh usnesení? Není tomu tak. Končím i rozpravu podrobnou.

    Budeme o mnou navrženém usnesení hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 21, přihlášeno 187, pro 160, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přijat a komise byla ustavena. Končím bod číslo 3.

    Otevírám bod číslo

    Podle § 57 odst. 1 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, zřizuje Poslanecká sněmovna zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů skládající se z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou a počet členů, jenž není zákonem určen, je tedy potřeba stanovit. V podrobné rozpravě by návrhy mohly zaznít. Já osobně navrhuji počet členů na devět.

    Podle § 47 jednacího řádu navrhuji, aby tento kontrolní orgán měl postavení stálé komise Poslanecké sněmovny, a v souladu s § 115 odst. 3 jednacího řádu dále navrhuji, aby komise byla ustavena podle zásady poměrného zastoupení. Předložím návrh usnesení.

    Poslanecká sněmovna

    I. zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů skládající se z devíti poslanců;

    II. stanoví, že komise se ustavuje podle zásady poměrného zastoupení.

    Otevírám všeobecnou rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí. Končím všeobecnou rozpravu. V rozpravě podrobné bych se odkázal na svůj návrh usnesení, který za prvé komisi zřizuje a za druhé stanoví počet na devět. Žádnou jinou přihlášku nevidím. Končím rozpravu podrobnou.

    Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s mnou navrženým usnesením, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 22, přihlášeno je 187, pro 151, proti nikdo. Konstatuji, že komisi jsme ustavili, počet stanovilo na devět. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám bod číslo

    Konstatuji, že podle § 145 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zřizuje Poslanecká sněmovna kontrolní orgán pro kontrolu činnosti NBÚ skládající se ze sedmi poslanců. Já opět navrhuji, aby tento kontrolní orgán měl postavení stálé komise Poslanecké sněmovny, a navrhuji, aby komise byla ustavena podle zásady poměrného zastoupení.

    Předložím tedy návrh usnesení:

    Poslanecká sněmovna

    I. zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti NBÚ skládající se ze sedmi poslanců;

    II. stanoví, že komise se ustavuje podle zásady poměrného zastoupení.

    Otevírám všeobecnou rozpravu. Nemám žádné přihlášky, rozpravu končím. V podrobné rozpravě, kterou otevírám, se odkazuji na ono usnesení, které jsem načetl. Ptám se, zda jsou zde jiné návrhy. Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Budeme hlasovat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní a pánové. Budeme pokračovat, a to bodem číslo

    Podle § 21 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, zřizuje Poslanecká sněmovna kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství skládající se ze sedmi poslanců. Podle § 47 jednacího řádu navrhuji, aby tento kontrolní orgán měl postavení stálé komise Poslanecké sněmovny. V souladu s § 115 odst. 3 jednacího řádu dále navrhuji, aby tato komise byla ustavena podle zásady poměrného zastoupení, případně aby členové byli voleni jiným způsobem. Ale k tomu otevírám rozpravu, do které nevidím žádnou přihlášku. Otevírám podrobnou rozpravu, i tu končím a předkládám návrh na usnesení:

    Poslanecká sněmovna zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství skládající se ze sedmi poslanců. Za druhé stanoví, že komise se ustavuje podle zásady poměrného zastoupení.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 24 z přítomných 189 pro 161, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat.

    Končím tedy tento bod a budeme pokračovat dalším návrhem a tím je

    Podle § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, zřizuje Poslanecká sněmovna kontrolní orgán pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací, skládající se z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. Počet členů není zákonem určen, je tedy potřeba počet členů stanovit. V podrobné rozpravě by tedy měly zaznít návrhy.

    Podle § 47 zákona o jednacím řádu navrhuji, aby tento kontrolní orgán měl postavení stálé komise Poslanecké sněmovny, a to v souladu s § 115 odst. 3 jednacího řádu, k tomu dál navrhuji, aby tato komise byla ustavena podle zásady poměrného zastoupení.

    Poslanecká sněmovna by tedy měla zřídit stálou komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, používání sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací skládající se z devíti poslanců a stanovit, že se ustanoví podle poměrného zastoupení.

    Otevírám všeobecnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím, tedy obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli se někdo hlásí v podrobné rozpravě. Také nikoho nevidím, i tuto podrobnou rozpravu končím.

    Přistoupíme k hlasování o předneseném návrhu usnesení, tedy devět členů a princip poměrného zastoupení.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 25 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 25 z přítomných 188 pro 165, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat. (Hluk v sále.)

    Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy na komise Poslanecké sněmovny a můžeme pokračovat bodem číslo

    Nejdříve návrh na stanovení počtu poslanců ve stálých delegacích Parlamentu do meziparlamentních organizací. Parlament České republiky je zastoupen, tedy obě komory Parlamentu, svými stálými delegacemi v těchto meziparlamentních organizacích: za prvé v Meziparlamentní unii, v Parlamentním shromáždění NATO, v Parlamentním shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, v Parlamentním shromáždění Rady Evropy a ve Středoevropské iniciativě.

    Prosil bych o klid, kolegyně a kolegové!

    Počty členů těchto stálých delegací jsou určeny jednacími řády nebo vnitřními předpisy jednotlivých meziparlamentních organizací. Stálé delegace do meziparlamentních organizací jsou složeny z členů obou komor Parlamentu. Poslanecká sněmovna musí stanovit počty poslanců v jednotlivých stálých delegacích.

    V minulém volebním období byla Poslanecká sněmovna v jednotlivých delegacích zastoupena takto: stálá delegace parlamentu do Meziparlamentní unie měla osm poslanců, ve stálé delegaci Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO deset poslanců, z toho pět se stalo členem a pět se statutem náhradníka. Ve stálé delegaci Parlamentu do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pět poslanců, z toho čtyři se statutem člena a jeden se statutem náhradníka. Ve stálé delegaci Parlamentu do Parlamentního shromáždění Rady Evropy bylo deset poslanců, z toho pět se statutem člena a pět se statutem náhradníka. Ve stálé delegaci Parlamentu do Středoevropské iniciativy bylo pět poslanců, z toho tři se statutem člena a dva se statutem náhradníka.

    Navrhuji tedy přijmout následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna

    1. bere na vědomí, že Parlament České republiky je zastoupen svými stálými delegacemi v Meziparlamentní unii, v Parlamentním shromáždění NATO, v Parlamentním shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, v Parlamentním shromáždění Rady Evropy a ve Středoevropské iniciativě;

    2. stanoví počet poslanců v jednotlivých stálých delegacích Parlamentu tak, jak bylo uvedeno v tom předchozím.

    Otevírám k tomu rozpravu a ptám se, kdo se hlásí. Písemnou přihlášku do rozpravy nemám. Ani členové, kteří dojížděli do středomořské (Středoevropské ?) iniciativy se nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a otevírám rozpravu podrobnou, do které taky nemám žádnou přihlášku, ani se nikdo nehlásí. Takže i podrobnou rozpravu končím.

    Ptám se, kdo s tím návrhem na usnesení, které jsem přečetl a kde nebyl žádný pozměňovací návrh, souhlasí, a to v hlasování pořadové číslo 26, které jsem právě zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 26 z přítomných 187 pro 168, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl přijat a zřídili jsme stálé delegace Poslanecké sněmovny a určili počet členů jednotlivých stálých meziparlamentních delegací.

    Nyní se budeme zabývat dalším bodem našeho jednání. Je to

    Požádám předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby se ujal slova. Pana kolegu už vidím, už jde. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Vážení kolegové, vážení členové vlády, dámy a pánové, dobré odpoledne. Dnes bude moje vystoupení poměrně krátké a vyhlásím dvě lhůty, tak prosím o pozornost. První lhůta souvisí s tím, jak jsme odhlasovali změnu programu schůze ve čtvrtek, tedy souvisí s dalším pokusem o volbu místopředsedy Poslanecké sněmovny. Vyhlašuji tedy lhůtu pro podávání návrhů na kandidáty na místopředsedu Poslanecké sněmovny. Tyto písemné návrhy prosím doručte dnes do 19 hodin tajemnici volební komise paní Jitce Václavíkové do sekretariátu volební komise. Je to zde ve Sněmovní ulici v prvním patře, místnost číslo A209. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Martinu Kolovratníkovi a ptám se, jestli se k těmto návrhům chce někdo vyjádřit, ke lhůtám. Nikoho nevidím. Takže děkuji za vyhlášení lhůt, předsedové klubů se jistě podle toho zařídí, a končím tento bod.

    Budeme pokračovat, a protože při zahájení jednání Poslanecké sněmovny jsme napevno zařadili počínaje tiskem číslo 14 na 16. hodinu, nemůžeme se zabývat těmi, které byly zařazeny, tedy body pana ministra obrany a pana ministra vnitra, a můžeme se zabývat tisky číslo 10 a 12. Jenom bych požádal Kancelář Poslanecké sněmovny, aby zajistila přítomnost pana ministra zdravotnictví Holcáta, který bude předkladatelem.

    Nejprve tedy otevřeme bod číslo

    Požádal bych tedy zástupce vlády, jestli je přítomen pan ministr Holcát, a potom bych požádal pana zpravodaje Rostislava Vyzulu, aby zasedl u stolku zpravodajů. Tak pan ministr Holcát prý přijde za chviličku, prosím vás o strpení, protože jsme skutečně o chvilku urychlili to projednávání.

    Hlásí se pan předseda klubu ODS, který mi chce pomoci v procedurální cestě. Prosím pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nechci vám pomáhat, chci jenom oznámit, ať využiji čas, že vznáším veto proti projednání podle § 90 jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji, pane předsedo. Ano, ten návrh vlády, aby se konalo zrychlené řízení, je nemožný, a tedy žádám, aby předložený návrh za vládu České republiky uvedl ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát. Pane ministře, máte slovo.

    Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči.

    Předkládaná novela zákona v souladu se zmíněnou směrnicí zakládá nárok českých pojištěnců na náhradu nákladů na zdravotní služby, které se rozhodli čerpat v jiném členském státě Evropské unie. Základním požadavkem, který tedy předmětná směrnice stanoví, je právo na náhradu nákladů za zdravotní služby čerpané na území členských států Evropské unie, mimo kompetentní členský stát. Tyto náklady by měly být pojištěnci hrazeny do výše nákladů, které by na zdravotní služby byly zdravotní pojišťovnou vynaloženy, pokud by byly tyto služby čerpány na území České republiky, ovšem vždy maximálně do výše skutečných nákladů. Pro výpočet náhrady nákladů musí být stanovena objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria, což předkládaná novela řeší odkazem na právní předpisy, podle kterých je možno výši náhrady nákladů vypočítat.

    Dalším požadavkem směrnice je zakotvení takzvaného vnitrostátního kontaktního místa, jehož úkolem je poskytování informací týkajících se čerpání zdravotních služeb v rámci Evropské unie. Výkonem této činnosti se navrhuje pověřit subjekt, který již dnes vykonává funkci styčného místa podle předpisů Evropské unie v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení, což je Centrum mezistátních úhrad. Transponovaná směrnice zároveň dává členskému státu možnost omezit čerpání určitých kategorií zdravotních služeb v uvedeném režimu, a to využitím institutu přechodného souhlasu. Tento institut předkládaná novela také upravuje, přičemž stanoví, že kategorie zdravotních služeb, jejichž náhrada bude předchozím souhlasem podmíněna, mohou být vymezeny nařízením vlády. Pakliže by tedy bylo při aplikaci novelizovaného zákona shledáno, že může dojít k ohrožení finanční stability systému veřejného zdravotního pojištění, představuje vydání nařízení vlády poměrně rychlou a efektivní brzdu odvrácení možného ohrožení systému.

    Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Na závěr je nutno uvést, že lhůta stanovená k transpozici předmětné směrnice do národních právních řádů členských států vypršela již dnem 25. října 2013. Je tedy zcela nezbytné, a to s ohledem na závazky České republiky vyplývající z členství v Evropské unii, aby byl předkládaný návrh zákona projednán a schválen bez zbytečného odkladu. Proto je také navrženo, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, neboť jinak se vystavuje nebezpečí zahájení řízení a porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, což by mohlo mít velmi nepříznivé následky. V případě, že by nebylo možné vyslovit s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení, navrhuji za druhé z důvodu námitky dle § 90 odst. 3 jednacího řádu, navrhuji a žádám o zkrácení lhůty pro projednávání návrhu zákona ve výboru o 30 dnů dle § 91 odst. 2 jednacího řádu.

    Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za pozornost.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví v demisi Martinu Holcátovi za úvodní slovo za vládu. Nyní prosím předsedu výboru pro zdravotnictví pana poslance Rostislava Vyzulu, aby navrhl zpravodaje pro prvé čtení, nebo aby se ujal zpravodajské zprávy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedo, vážení představitelé vlády, dámy a pánové, za zdravotní výbor, za výbor pro zdravotnictví, by zpravodajem byl poslanec David Kasal. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Takže nejdříve odhlasujeme pana zpravodaje. Návrh pana předsedy výboru pro zdravotnictví je, aby se zpravodajem stal pan poslanec Kasal. Rozhodneme v hlasování číslo 27, které jsem zahájil. Ale omlouvám se, protože vidím, že jsem nestačil vás všechny odhlásit. Prohlašuji tedy hlasování číslo 27 za zmatečné. Nejdříve vás odhlásím a požádám vás o novou registraci a zagonguji, aby se kolegové vrátili do sálu, abychom rozhodovali řádně. Takže hlasování číslo 27 je zmatečné. Všechny jsem vás odhlásil, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se ustálí počet přihlášených... zahájím hlasování pořadové číslo 28 a ptám se, kdo je pro, aby pan kolega Kasal byl zpravodajem pro tento tisk. Děkuji. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 28, z přítomných 130 pro 122, proti nikdo. Pan kolega Kasal bude zpravodajem.

    Ještě před jeho zpravodajskou zprávou se s faktickou připomínkou hlásí pan kolega Krákora. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane předsedo, vážená vládo, ne že by bylo mým zvykem opravovat pana ministra nebo pány ministry, ale pane ministře, vy jste řekl "institut přechodného souhlasu", a to je špatně. Je to "institut předchozího souhlasu". Což je terminus technicus. Jenom pro upřesnění, abychom tady potom nehlasovali o něčem, co neexistuje. Institut předchozího souhlasu se to jmenuje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za faktickou poznámku. Nyní pan poslanec David Kasal jako zpravodaj schválený Poslaneckou sněmovnou pro prvé čtení. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, předstupuji před vás jako zpravodaj zdravotního výboru k vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a o doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

    Chtěl bych poznamenat, že vláda nám předložila, vlastně Sněmovně, návrh zákona 8. 11. 2013. Navrhovatelem byl pan ministr zdravotnictví. Návrh zákona byl následně rozeslán poslancům jako tisk 10 dne 27. 11. 2013. Navrhovatel, jak už tady sám řekl, navrhuje projednávání zákona ve Sněmovně tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení, podle § 90 zákona číslo 90.

    Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil dne 4. 12. 2013 usnesením číslo 4 ve výboru pro zdravotnictví a výsledkem je, že jako výbor pro zdravotnictví doporučujeme schválení návrhu zákona podle § 90 odst. 2 číslo 90 v prvém čtení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevřu obecnou rozpravu s tím, že jak návrh pana ministra za vládu i pana zpravodaje, aby se postupovalo podle § 90, nemůžeme přijmout vzhledem k tomu, že pan kolega Stanjura přednesl veto poslaneckého klubu ODS, jistě s vědomím pana předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, když to bylo za oba kluby, a budeme tedy postupovat běžným způsobem. Ale to už je v obecné rozpravě.

    Do obecné rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku, ale hlásí se z místa pan poslanec... (předsedající si nemůže vzpomenout na jméno přihlášeného poslance) ... Heger a já mu dávám slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Omlouvám se. Pan poslanec Leoš Heger. Prosím.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Doufám, že jsem nebyl vyškrtnut z evidence lidí, kteří jsou sledováni klubem KSČM.

    Dovolte mi, abych jenom krátce podpořil tento návrh transpoziční novely zákona o všeobecném zdravotním pojištění, který stojí asi za vaši pozornost, protože je to dost podstatná změna, kterou se převádí směrnice o přeshraniční péči, směrnice Evropské unie, a která bude znamenat určitou změnu i určitou nutnost pozorovat, jak se náš systém vůči poskytování péče našim občanům v zahraničí chová.

    Je potřeba říct, že to není první možnost, kterou naši pojištěnci budou mít, protože už nyní přímým nařízením Evropské unie existuje možnost, aby občané čerpali péči v zahraničí, pokud k tomu dají naše pojišťovny svolení a pokud jsou splněny předpoklady hlavně toho typu, že péče u nás není dostupná a ten pacient ji potřebuje. Já bych jenom pro zajímavost připomněl, že se jedná o takové typy péče, kde bylo nařízení aplikováno v době, kdy tady nebyla transplantována játra dětem, nebo podobné technologie, jako je transplantace plic apod. To zůstává platit, ale ta možnost se teď rozšiřuje na běžnou ambulantní péči zcela bez omezení a rozšiřuje se o možnost hospitalizační péče, pokud vláda svým nařízením nestanoví nějaké bariéry.

    Směrnice vzbudila velikou diskusi. Byla tady pořádána dokonce visegrádská debata ministrů zdravotnictví o tom, jestli ta směrnice nebude znamenat velké riziko pro země se slabšími finančními možnostmi, jestli nebudou pacienti odcházet do zahraničí, aby tam čerpali péči, která je zde nějakým způsobem regulována. Nakonec se odborné názory spojily v jeden, že to riziko velmi pravděpodobně hrozit nebude, ale že ho je potřeba poctivě monitorovat. A naopak, že tato směrnice dává zase, zejména v příhraničních oblastech, možnost, aby u nás čerpali zdravotní péči pojištěnci z jiných zemí, zejména tam, kde kapacitně nejsme limitováni a jsme limitováni v našich někdy nadbytečných kapacitách spíše finančně, kdy ta zařízení svou kapacitu nemohou realizovat, protože není dostatek pacientů, nás nebo dostatečné platby z všeobecného zdravotního pojištění.

    Já tedy doporučuji, abychom tu novelu schválili. Když neprošlo zkrácené čtení podle § 90 jednacího řádu Sněmovny, tak rozhodně doporučuji kvůli transpoziční lhůtě, aby termín pro projednávání ve výborech byl zkrácen na 30 dní. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi a ptám se, kdo další do rozpravy. Kolegové, komplikujete mi to, já vás ještě všechny neznám. Pan poslanec Rostislav Vyzula, předseda výboru pro zdravotnictví. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedo, jenom mi dovolte krátce za výbor pro zdravotnictví, abych podpořil myšlenku pana poslance Hegera, a vzhledem k tomu, že není možnost zkráceného řízení, podávám návrh na krácení lhůty pro projednání ve výboru o 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám žádnou další přihlášku do rozpravy, proto rozpravu končím. Nepadl návrh na vrácení, na zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím, jiný návrh není.

    Přistoupíme k hlasování, a to hlasování pořadové číslo 29, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro zdravotnictví. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 29, z přítomných 157 pro 136, proti nikdo. Návrh byl přijat. Přikázali jsme návrh výboru pro zdravotnictví. ***

  • Ministr obrany ČR Vlastimil Picek: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych zde v prvním čtení představil hlavní změny, které přináší novela zákona 219, o ozbrojených silách České republiky, jež vám byla rozeslána jako sněmovní tisk č. 14. Tento návrh zákona je první z řady branných zákonů, které Ministerstvo obrany dlouhodobě připravuje a které vyplývají z koncepčních materiálů, jako jsou Bílá kniha o obraně, obrana a strategie České republiky, koncepce mobilizace či koncepce aktivní zálohy. Cílem těchto materiálů je zachování a další rozvoj efektivní obranyschopnosti státu v dnešních zejména rozpočtových podmínkách a udržení schopnosti našich ozbrojených sil plnit úkoly v oblasti obrany a bezpečnosti, které vyplývají jak z ústavního pořádku České republiky, tak z našich spojeneckých závazků.

    Potřeba nové právní úpravy vyplývá především ze skutečnosti, že zákon o ozbrojených silách přes novely, kterými prošel, již nevyhovuje věcným potřebám ozbrojených sil z pohledu jejich řízení, plnění úkolů a zabezpečení. Řešením je nově navrhovaná právní úprava, která reaguje na změny ve strategických dokumentech řešících vojenskou problematiku v ozbrojených silách a v právním řádu České republiky. Jedním z předpokládaných důsledků předkládaného návrhu zákona by mělo být přijetí přehledné právní normy, která povede ke zlepšení postavení ozbrojených sil, k odstranění nedostatků a nejasností ve výkladu zákonných ustanovení, a tím i ke zlepšení podmínek pro řízení a plnění úkolů ozbrojených sil.

    Mezi důležité věcné změny patří zejména nahrazení vojenských záchranných útvarů novým institutem, tzv. přidělením útvaru k plnění úkolů civilní obrany v souvislosti s mezinárodními závazky České republiky. Za další - doplnění zákona o ustanovení, ve kterém se výslovně zmocňuje náčelník Generálního štábu Armády České republiky k tomu, aby velel armádě. Za další - definují se nově pojmy operační nasazení a úkolové uskupení, které Armádě České republiky lépe umožní nasazování sil a prostředků k plnění mezinárodních závazků, a v zákoně o ozbrojených silách bude nově obsažena také vojenská přísaha. Dále novela dílčím způsobem upravuje některé již existující instituty, například rozšíření omezení pořádání politických kampaní pro vojáky explicitním zákazem pořádání jakýchkoliv politických shromáždění či předvolebních akcí ve vojenských objektech a při činnosti ozbrojených sil mimo ně.

    Návrh novely zákona byl projednán vládou dne 6. 11. 2013 a schválen usnesením č. 834. Je plně v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

    Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za pozornost a žádám vás o projednání tohoto návrhu zákona.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Vlastimilu Pickovi za uvedení návrhu a nyní prosím předsedu výboru pro obranu poslance Davida Kádnera, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení.

  • Poslanec David Kádner: Pane předsedající, dámy a pánové, za výbor obrany k sněmovnímu tisku č. 14 navrhuji pana poslance Seďu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 31, které jsem zahájil. Ptám se, kdo souhlasí, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan kolega Antonín Seďa. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 31 z přítomných 163 pro 120, proti nikdo. Pan kolega Antonín Seďa se stal zpravodajem pro prvé čtení a zároveň ho žádám, aby se ujal slova ve své zpravodajské zprávě. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové, jak řekl pan ministr, hlavním cílem novely návrhu zákona o ozbrojených silách je nahradit vojenské záchranné útvary novým institutem "přidělení útvaru k plnění úkolů civilní obrany" a stanovit, že náčelník Generálního štábu Armády České republiky armádě velí.

    Dále se v návrhu zavádějí nové pojmy související s vývojem po dobu posledních 13 let při nasazování sil a prostředků ozbrojených sil k plnění mezinárodních závazků České republiky, jako je operační nasazení, úkolové uskupení, a také se upravují některé záležitosti týkající se vojenské techniky a jejího provozování, resp. technických prohlídek zejména u vozidel, jež se vracejí z misí ze zahraničí. Novelou zákona se armáda bude oficiálně podílet také na letecké záchranné službě.

    Správnou změnou je vrácení inspekce ministra obrany do zákona a opětovné zavedení vojenské přísahy. Dále se zavádí omezení politického práva pořádat politická shromáždění a kampaně ve vojenských objektech, resp. při činnosti ozbrojených sil mimo vojenské objekty. Omezení práv stanovených v článku 17, resp. 20 Listiny základních práv a svobod je důvodné a přiměřené a respektuje stávající koncepci omezení politických práv v souvislosti s výkonem branné povinnosti.

    Tolik má stručná zpravodajská zpráva. Zároveň se hlásím do obecné rozpravy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ale přihlásil se pan zpravodaj, který má zároveň i přednostní právo, takže ho žádám, aby se ujal slova v rozpravě. Nikoho dalšího nevidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, věcně chci říci, že klíčovým problémem je pro mě navrhovaná změna postavení náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, kdy se navrhuje postavení jako velitele armády. Přitom nikdy za dobu existence českého státu a jeho republikových právních předchůdců tomu tak nebylo. Prostě náčelník Generálního štábu žádným velitelem armády není, být nesmí a nemá. A pokud by náčelník Generálního štábu měl velet armádě, pak by měl být jako velitel koncipován v zákoně.

    Přestože obě cesty jsou možné, to připouštím, je nutno se rozhodnout, zda půjdeme cestou Spolkové republiky Německo, Velké Británie či Spojených států, nebo cestou Turecka či Barmy. Pro mne osobně je jasné, že navrhované znění zákona se musí upravit do stávajícího znění zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Kdo dál do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, písemné přihlášky nemám, končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo zpravodaje nebo pana navrhovatele. Pane ministře? Ne, není zájem. Děkuji.

    Budeme se zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování, a to hlasování číslo 32, které jsem zahájil. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán výboru pro obranu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 32, z přítomných 173 pro 139, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a lhůta k projednání zůstává podle zákona 60 dnů.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod. Ještě než zahájím další bod, přečtu jednu další omluvu. Od 16.30 se omlouvá pan poslanec Jan Farský do konce dnešního jednacího dne, a to z osobních důvodů.

    Budeme pokračovat dalším bodem pana ministra obrany a tím je

    Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan ministr obrany Vlastimil Picek, a uděluji mu slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Vlastimil Picek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych zde v prvním čtení představil hlavní změny, které přináší novela zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, jež vám byla rozeslána jako sněmovní tisk číslo 32.

    Novela chce v první řadě zpřísnit a sjednotit podmínky pro získání statusu válečného veterána tak, aby byla zachována jeho morální hodnota. Ke zpřísnění dojde v důsledku rozlišení vojenských misí dle míry jejich nebezpečnosti a nastavení odlišného časového úseku výkonu služby, který bude nutný k získání statusu válečného veterána. Nově bude nastaveno, že je nutný výkon služby nepřetržitě alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v zahraniční misi v místě ozbrojeného konfliktu nebo v místě s výrazně zhoršenou bezpečnostní situací nebo po dobu celkem alespoň 360 kalendářních dnů v jiných zahraničních misích, které se uskutečnily na základě rozhodnutí mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem. Nejkratší započitatelná doba podle tohoto usnesení však činí nejméně 90 dnů nepřetržitého výkonu služby. Jednotlivé body bude možno vzájemně sčítat, přičemž je nově zaveden institut odstranění tvrdosti zákona, na jehož základě bude možno reflektovat i některé výjimečné situace, když například doba výkonu služby v místě ozbrojeného konfliktu je kratší z důvodu zranění vojáka nebo z důvodů předčasného ukončení mise atp.

    Zpřísnění je navíc vedeno snahou o odstranění stávajícího nerovného stavu, kdy pro novodobé veterány je dostačující účast v misi po dobu 30 dnů, zatímco druhováleční veteráni, kteří se mnohdy účastnili bojových střetů přímo ve válečných operacích, museli splňovat podmínku nejméně 90 dnů nepřetržité aktivní bojové činnosti.

    Dalším cílem je rovněž rozšíření okruhu osob oprávněných získat status válečného veterána. Ten budou moci získat všichni příslušníci bezpečnostních sborů, to je příslušníci Hasičského záchranného sboru, Celní správy a další, a nejen příslušníci Armády a Policie České republiky, jak tomu bylo doposud.

    Dále je cílem rozšíření okruhu oprávněných osob též o osoby civilní, resp. o zaměstnance organizačních složek státu, kteří jsou vysíláni do misí a jsou také vystaveni nebezpečí ohrožení či ztráty života. Nově bude upravena také možnost využití kapacit domova pro válečné veterány. Je navrhováno, aby ve výjimečných případech mohlo ministerstvo na dočasnou dobu přijmout do domova i další, takzvanou třetí osobu, které by byl pobyt v domově poskytován za plnou úhradu. Je však navrhováno, aby válečný veterán měl před touto další osobou vždy přednost a aby bylo v případě potřeby uvolnění lůžka pro veterána možno jednostranně této další osobě ukončit pobyt v domově.

    Návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně již v minulém volebním období a v květnu tohoto roku byl projednán výborem pro obranu, který ho doporučil ke schválení. Legislativní proces však nebyl v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny dokončen. Nyní je zákon poté, co jej 6. 11. 2013 projednala svým usnesením č. 836 vláda, předkládán znovu.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, děkuji za pozornost a žádám o projednání tohoto zákona klasicky, nikoliv podle § 90 v prvním čtení. To je nějaký omyl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Vlastimilu Pickovi i za to, že nám zjednodušil situaci, že nebudeme postupovat podle § 90 odst. 2. A nyní požádám pana předsedu výboru pro obranu poslance Davida Kádnera, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec David Kádner: Dobrý den, ještě jednou dobrý den, tak na sněmovní tisk č. 32 za výbor obrany navrhuji pana poslance Klučku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Koho?

  • Poslanec David Kádner: Klučku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Klučku, ano. Prosím, o tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 33, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro to, aby pan kolega Klučka se stal zpravodajem pro prvé čtení tisku 32. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 33, z přítomných 174 pro 134, proti nikdo.

    Prosím, pan kolega Klučka se ujme své zpravodajské zprávy a poté zaujme místo u stolku zpravodajů. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, chtěl bych konstatovat, že návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 32 dne 29. 11. 2013. V té době ještě navrhovatel navrhoval Sněmovně projednání návrhu zákona tak, aby s ním Sněmovna vyslovila souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Pan ministr jako navrhovatel tuto věc před chvilkou vymezil a řekl, že se má jednat o řádné projednání, to znamená postoupení zákona do druhého čtení.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klučkovi jako zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Antonína Sedi, který je zatím jediným přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak bylo řečeno, vládní návrh zákona o válečných veteránech jde dobrou cestou. Musíme si totiž uvědomit, že dnes nastavené podmínky pro získání osvědčení válečného veterána jsou nedostačující zejména z pohledu prestiže tohoto statusu a s ohledem na válečné veterány z druhé světové války. Pokud si uvědomíme, že současný status obdrželo více než 15 tisíc vojáků a každoročně jej získá dalších 1 400 osob, pak je změna nutná. Nicméně si myslím, že prodloužení na 90 kalendářních dní pro případ ozbrojeného konfliktu, pokud bývá rotace v zahraničních misích obvykle šest měsíců, problém s počtem válečných veteránů moc nevyřeší. Pro zahraniční mise mimo ozbrojené konflikty je tato doba prodloužena na 360 dnů, což vítáme, ale opět je zde jeden problém v posuzování míry nebezpečnosti dané mise, protože i v mírové misi mohou někteří vojáci být v pozicích ozbrojeného konfliktu nebo se mohou do ozbrojeného konfliktu dostat. Dále jsem přesvědčen, že dělení kategorií misí podle míry nebezpečnosti bude - nebo možná bude administrativně náročné, jako může být administrativně náročné odstraňování tvrdosti zákona či posuzování sporných případů Ministerstvem zahraničních věcí. K diskusi je i uplatnění osvědčení pro občanské zaměstnance.

    Nicméně vládní návrh jde správným směrem, jak jsem řekl, a proto doporučuji postoupení novely k projednání do výboru pro obranu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Protože pan ministr v demisi Vlastimil Picek ohlásil, že nebude projednávání podle § 90 odst. 2, budeme pokračovat normálním způsobem. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Takže o tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 34, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro obranu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 34 z přítomných 171 poslance pro 133, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a lhůta k projednání zůstává podle zákona 60 dnů.

    Děkuji panu ministru obrany, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat dalšími pevně zařazenými body do tohoto pořadu schůze. Ještě předtím ohlásím další omluvu. Z jednání se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec František Adámek od 16.30.

    Dalším bodem k projednání je

    Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Prosím, pane ministře, máte slovo.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o volbách do Evropského parlamentu a některé další zákony.

    Návrh reaguje především na přijetí směrnice Evropské unie týkající se pravidel pro výkon práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu. Vytvářejí se lepší podmínky pro kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu pro občany Unie, kteří se rozhodnou kandidovat v jiném než domovském členském státě. Odstraňuje se povinnost kandidáta, aby v členském státě bydliště společně s kandidátní listinou předložil potvrzení od domovského členského státu, že nebyl zbaven práva být volen nebo že taková volební nezpůsobilost není příslušnému orgánu známa. Tato povinnost se nyní nahrazuje čestným prohlášením kandidáta, že nebyl zbaven práva být volen. Členský stát bydliště, u něhož je kandidatura předkládána, se následně obrátí na členský stát původu kandidáta se žádostí o ověření takového prohlášení. V případě, že informace od členského státu původu kandidáta popírá čestné prohlášení, musí členský stát bydliště učinit všechny kroky, aby mu zabránil v kandidatuře, popřípadě ve zvolení nebo ve výkonu mandátu. Ustanovení opravňující sčítání hlasů se upravují tak, že ihned po ukončení hlasování ve volbách do Evropského parlamentu na území České republiky, to je v sobotu ve 14 hodin, zahájí okrskové volební komise sčítání hlasů a výsledky hlasování za volební okresky předají Českému statistickému úřadu, který zpracuje celkové výsledky voleb, avšak s jejich uveřejněním vyčká až na ukončení hlasování ve volbách do Evropského parlamentu ve všech členských státech Evropské unie.

    Na základě upozornění Evropské komise návrh zákona rovněž upravuje podmínky zápisu občanů jiných členských států do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu a výměnu informací mezi členskými státy za účelem zamezení případné duplicity hlasování. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra, místopředsedovi vlády Martinu Pecinovi. Nyní bych požádal pana poslance Jeronýma Tejce jako předsedu ústavněprávního výboru, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovoluji si navrhnout pana poslance Stanislava Grospiče. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, dobře. Děkuji. O návrhu pana předsedy rozhodneme v hlasování pořadové číslo 35, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro to, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Stanislav Grospič. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 35 z přítomných 171 poslance pro 116, proti 3. Návrh byl přijat. Prosím pana zpravodaje, aby se usadil u stolku zpravodajů.

    Nyní se přihlásil pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, rád bych jménem dvou klubů, ODS a TOP 09, vetoval arogantní návrh pana ministra Peciny nepodrobit tento návrh parlamentní debatě a postoupit ho zrychlenému čtení. Takže to vetujeme a trváme na řádném projednání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. Jistě je souhlas obou klubů, čili budeme postupovat standardním způsobem. Prosím tedy, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Grospič. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, máme před sebou vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tak jak je předložen vládou České republiky a vychází, tak jak uvedl pan ministr vnitra, především z potřeby ratifikovat a promítnout do právního řádu České republiky ve vztahu k volbám do Evropského parlamentu směrnici Rady 213 EU, kterou se mění směrnice číslo 93/109/ES, pokud jde o některá pravidla pro práva výkonů být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Evropské unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky.

    Tak jak tady již bylo uvedeno, jedná se o několik okruhů, které jsou promítnuty do předložené novely. Jde vesměs o technické věci, které souvisí s technikou výkonu volebního práva. Myslím si, že ve své podstatě předložená novela, byť je poměrně rozsáhlá, zobecňuje ony předmětné technické věci, kdy za prvé se vypořádává s ustanovením formálního prohlášení o nezbavení se práva, za druhé reaguje na akt 90/1976, který upravuje základní pravidla upravující volby do Evropského parlamentu z hlediska jeho zpřesnění, týkající se zahájení sčítání okrskových volebních komisí a dokončení tohoto sčítání, až po zveřejnění výsledků voleb Českým statistickým úřadem. Třetí okruh se týká pojmosloví a jeho uvedení do souladu se zákonem číslo 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, se zákonem číslo 89/2012 Sb., tj. s občanským zákoníkem. A dále se jedná o určité implementace z hlediska pilotního projektu Evropské unie, transpozice možné duplicity výkonu volebního práva při volbách do Evropského parlamentu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které, konstatuji, nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím. Obecnou rozpravu končím. Protože v obecné rozpravě nikdo nevystoupil, nemáme žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí a budeme se pouze zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 36, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti?

    Hlasování pořadové číslo 36, z přítomných 174 pro 129, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.

    Lhůta projednání zůstává podle zákona, protože ani předkladatel ani nikdo jiný nenavrhl zkrácení lhůty k projednání a veto dvou klubů bylo přijato. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat dalším bodem. Dalším bodem je

    Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Pane ministře, máte slovo.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě.

    Návrh zákona má v prvé řadě za cíl přizpůsobit svou terminologii a kontrolní postupy zákonu číslo 255/2012 Sb., o kontrole, který nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Druhým cílem je dílčí modifikace ověřovací procedury prohlášení o podpoře evropské občanské iniciativy. Ministerstvu vnitra jakožto orgánu, který je v České republice pověřený ověřováním prohlášení o podpoře občanské iniciativy, se na základě zpřesnění výkladu nařízení číslo 211/2011 o občanské iniciativě na úrovni Evropské unie umožňuje přístup k dalším údajům ze základního registru obyvatel z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému evidence občanských průkazů a z informačního systému evidence cestovních dokladů. Jedná se o údaje, které jsou zcela nezbytné k ověření prohlášení o podpoře občanské iniciativy.

    Předmětný návrh zákona již byl v rámci vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v působnosti Ministerstva vnitra v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, projednán v prvém čtení Poslaneckou sněmovnou v minulém volebním období. Z důvodu rozpuštění Sněmovny k jeho dalšímu projednání již nedošlo.

    S ohledem na cíle návrhu zákona, tedy sjednocení jeho terminologie a postupu s kontrolním řádem, který, jak jsem již uvedl, nabývá účinnosti 1. ledna 2014, a zajištění potřebných prostředků k posuzování prohlášení o podpoře občanské iniciativy, přičemž občanské iniciativy jsou již organizovány, je třeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve. Z tohoto důvodu vláda navrhuje Poslanecké sněmovně vyslovit i s tímto návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.

    Děkuji za pozornost.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Martinu Pecinovi a nyní požádám předsedu kontrolního výboru pana poslance Vladimíra Koníčka, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane místopředsedo, dovoluji si navrhnout pana poslance Vladimíra Koníčka.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Takže rozhodneme v hlasování číslo 37. Ptám se, kdo je pro to, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Vladimír Koníček. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 37, z přítomných 173 pro 123, proti nikdo. Návrh byl přijat. Pan Vladimír Koníček se stal zpravodajem pro prvé čtení.

    Ale ještě před ním pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09, vetovat projednávání v devadesátce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS. Pan kolega Miroslav Kalousek mi potvrdil, že je to souhlas dvou klubů, takže budeme postupovat standardním způsobem.

    Pane zpravodaji, máte slovo ke své zpravodajské zprávě.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane místopředsedo, vážené paní kolegyně a kolegové, vláda předložila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Návrh má jenom dva články, z toho ten druhý je účinnost a první upravuje přístup Ministerstva vnitra k registrům, a to k základnímu registru obyvatel, k informačnímu systému evidence obyvatel, k evidenci občanských průkazů a evidenci cestovních dokladů. Celý návrh je kratší než vystoupení pana ministra a já ho doporučuji postoupit výborům k dalšímu projednání.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, a ptám se, kdo se hlásí z místa. Pan ministr vnitra Martin Pecina. Prosím, pane ministře, máte slovo v obecné rozpravě.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl požádat o zkrácení lhůt na 30 dní.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Padl tedy návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Má někdo další návrh? Není tomu tak. Protože nepadl návrh na vrácení, ani zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím.

    Budeme tedy hlasovat v hlasování číslo 38, které jsem zahájil. Kdo je pro přikázání tohoto tisku kontrolnímu výboru? Kdo je proti? Děkuji.

    V hlasování číslo pořadové číslo 38 z přítomných 172 133 pro, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    V tomto ohledu tedy musím ještě upozornit, že návrh, který předložil pan ministr Pecina, podle jednacího řádu předkládají pouze poslanci, takže budu muset otevřít rozpravu, pokud někdo vystoupí. Pan ministr asi s přednostním právem vystoupí a otevře mi znovu rozpravu, protože to jinak neumím zařídit. Pane ministře.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, pane místopředsedo.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Byla znovu otevřena rozprava a pan zpravodaj se hlásí do rozpravy znovu otevřené.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, já bych tedy navrhl zkrácení na 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu. Pokud nemá nikdo jiný zájem o vystoupení ve znovuotevřené rozpravě, není tomu tak, tak rozpravu končím.

    Budeme tedy hlasovat ještě o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů, a to v hlasování pořadové číslo 39, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 39 z přítomných 173 pro 110, proti 18. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi vnitra, děkuji panu zpravodaji a končím tento bod.

    Dalším bodem dnešní schůze je bod číslo

    Vláda požaduje projednání podle § 90 odst. 2, tedy abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Prosím, pane ministře, máte slovo.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl návrh zákona, který máte před sebou jako sněmovní tisk číslo 29.

    Tento návrh zákona je souborem několika vládních návrhů zákonů, které byly počátkem letošního roku připraveny na základě vládou schváleného harmonogramu k předložení návrhů změn zákonů v souvislosti s přijetím nového kontrolního řádu. Jednotlivé vládní návrhy zákonů byly předloženy Poslanecké sněmovně, které však v důsledku svého rozpuštění nestihla projednat. Nyní jsou tyto dříve samostatné návrhy sloučeny do jednoho zákona, který zahrnuje celkem 69 novel zákonů.

    Hlavním smyslem tohoto návrhu je především odstranění speciálních procesních ustanovení upravujících kontrolní postupy ve zvláštních zákonech. Tato ustanovení budou nahrazena aplikací příslušných obecných ustanovení nového kontrolního řádu, který nabývá účinnosti již dnem 1. ledna 2014. Vzhledem k blížícímu se datu nabytí účinnosti kontrolního řádu by měl být předložený návrh zákona přijat co nejdříve. Z tohoto důvodu si dovoluji požádat, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvním čtení. Děkuji.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Martinu Pecinovi a požádám předsedu kontrolního výboru poslance Vladimíra Koníčka, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, navrhuji poslance Vladimíra Koníčka.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. O tom rozhodneme v hlasování pořadové číslo 40, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro to, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Vladimír Koníček. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 40 z přítomných 172 pro 129, proti nikdo. Pan Vladimír Koníček je zpravodajem pro prvé čtení.

    Ještě než se ujme své zpravodajské zprávy, o slovo se přihlásil předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr Pecina žádal jako člen vlády o důvěru Poslaneckou sněmovnu, ta mu ji odepřela. Pan ministr Pecina žádal jako kandidát SPOZ o důvěru českou veřejnost. Česká veřejnost se mu vysmála. Panu ministrovi Pecinovi nevěří vůbec nikdo, přesto má tu drzost tady opakovaně legitimně zvolené Poslanecké sněmovně navrhovat, abychom o jeho předlohách nevedli řádnou parlamentní diskusi, abychom je projednali podle § 90. Jménem poslaneckých klubů TOP 09 a ODS vetuji tuto aroganci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Padlo veto dvou poslaneckých klubů, budeme to tedy projednávat v řádném řízení podle jednacího řádu, tedy prvé čtení. Slova se ujme zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vladimír Koníček ke své zpravodajské zprávě. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně a kolegové, tento návrh je poněkud objemnější než ten předcházející, navrhuje úpravy 69 zákonů v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Minulá vláda předložila změny vynucené přijetím kontrolního řádu v několika tiscích, teď vláda předkládá změny v jednom objemnějším svazku. U některých ustanovení došlo k přeformulaci, některé zůstaly ve stejném znění jako před půl rokem.

    Já vám doporučuji stejně jako u minulého tisku, abychom ho postoupili výborům k dalšímu projednání, ale neodpustím si poznámku k předcházejícímu vystoupení pana předsedy, protože pan ministr Pecina předkládá návrhy bývalého ministra vnitra, bývalého ministra dopravy, prostě návrhy bývalé vlády. On dělá tady jenom pošťáka. To jsou návrhy bývalé vlády. Tak peskovat ho za to? Bez komentáře! (Potlesk poslanců KSČM, částečně i ČSSD a ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a jenom připomínám, že je rozdíl mezi zpravodajskou zprávou a vystoupením v rozpravě.

    S faktickou poznámkou pan kolega František Laudát, pak předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že to vystoupení mého předřečníka bylo zbytečné. Ale myslím si, že pokud jde o podstatnou, časově odůvodnitelnou záležitost, tak pak se má § 90 využívat. Ale u těchto případů to není a nevím, že bychom tady dávali návrhy, nebo vláda předchozí dávala návrhy v takovýchto bagatelních věcech, často které snesou odkladu a je třeba je řádně projednat. Nic víc a nic méně. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, poté předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl vaším prostřednictvím vzkázat panu poslanci Koníčkovi, když už mluví o mně jako bývalém ministru dopravy, tak ať říká pravdu. Žádný takový zákon jsem tady v devadesátce poslat nechtěl, neposlal, nikdy bych to neudělal. Docela jednoduché. Takže my nenapadáme obsah toho zákona, ale způsob projednávání. A to si ten váš pošťák vybral sám. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, konstatuji, že jsem pana zpravodaje vedl k pořádku.

    Pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Aby ten pořádek byl úplný, tak tady dochází trošku ke zmatení pojmů. Podle § 90 jednáme v normálním standardním či jinak pojatém způsobu projednávání zákonů, leč to zrychlené projednávání, které vede ke schválení již v prvním čtení, je § 90 odst. 2, takže bych poprosil, abychom, pokud budeme vetovat, a my jsme to také využívali v minulém období a budeme využívat teď také, říkali podle § 90 odst. 2. Teprve potom je to správně. Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Ještě pan zpravodaj, ale v řádné rozpravě. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Chtěl bych navrhnout v rozpravě zkrácení o 30 dnů na 30 dnů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, dobře. Paní kolegyně Černochová. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já bych vaším prostřednictvím chtěla poučit pana kolegu Kováčika, že to není § 90 odst. 2, ale je to § 90 odst. 3: Návrh podle odstavce 2 nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně dva poslanecké kluby, anebo 50 poslanců, nebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvy podle článku 10 Ústavy. - Takže ne dvojka, ale trojka, pane kolego.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Pavel Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Ano, máte naprostou pravdu, zrovna tak jako naprostou pravdu mám já. Takže jsem rád, že jsme se domluvili. (Hluk z pravé strany.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, zákon o jednacím řádu je poměrně striktní. Já jsem benevolence sama a uznávám, že si všechny odstavce nepamatujete. Proto když hovoříte a dáte návrh, tak ho beru jako předsedající podle obsahu návrhu, nikoliv podle jeho pojmenování. Tak to v právu bývá. Takže pokud máte někdo výhradu, že jsem snad někoho neupozornil, že nepostupoval striktně podle jednacího řádu, tak mi to vytkněte a namítněte postup předsedajícího. Tolik tedy beru na sebe.

    Budeme pokračovat. Do rozpravy nemám žádnou přihlášku. Pan ministr Pecina ještě v rozpravě. Prosím, pane ministře.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, pane předsedající. Já budu velice stručný. Pokud jsem někoho urazil tím, že jsem navrhl projednávání ve zkráceném, pardon, ve zkráceném režimu v prvním čtení, potom se za to omlouvám. Moc tu situaci nechápu. Navrhuji to proto, resp. vláda to schválila, abych to navrhl, protože jsou to skutečně věci, které spěchají. Vím, že před půlrokem, když ve Sněmovně již byly, tak tenkrát nespěchaly, ale dnes je pochopitelné, že spěchají, protože termín 1. 1. 2014 se přiblížil. Nejhorší je to asi s prvním návrhem zákona, protože ten se týká voleb do Evropského parlamentu. Tam máme lhůtu 31. 1. 2014, což je věc, která mě už patrně trápit nebude, asi bude trápit vás tady, poslance v Poslanecké sněmovně, ale bohužel pochopitelně chápu, že máte právo se těmito zákony zabývat, byť tedy já jsem si dovolil navrhnout jejich projednání v prvním čtení i proto, že ony skutečně prošly minulou vládou, byly už v parlamentě, a jenom proto, že se parlament rozpustil, tak nebyly projednány. My jsme na nich nic neměnili.

    Takže ještě jednou, pokud jsem tím někoho urazil nebo pokud se mé návrhy zdály arogantní, protože mi nikdo nevěří, tak já se za to omlouvám. Je mi to velice líto. Děkuji.

    Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě? Není tomu tak. Rozpravu končím. Nepadl žádný návrh na vrácení ani zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 41. Ptám se, kdo je pro přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji.

    V hlasování pořadové číslo 41 z přítomných 173 pro 138, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 42 a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty o 30 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 42, z přítomných 175 pro 112, proti 24. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru a jeho lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 25.

    Budeme pokračovat bodem číslo

    Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra v demisi Martin Pecina. Prosím, pane ministře, máte slovo.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců na území České republiky, zákon o zaměstnanosti a další související zákony.

    Vládní návrh zákona byl zpracován za účelem transpozice aměrnice 2011/98/EU o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí, oprávněně pobývajících v některém členském státě. Na základě této směrnice mají členské státy Evropské unie umožnit státním příslušníkům třetích zemí, kteří do členského státu cestují za účelem zaměstnání, získat jediné povolení opravňující k pobytu i práci. Do českého právního řádu se tak navrhuje implementovat institut takzvané zaměstnanecké karty, která má být právě takovým povolením. Zaměstnaneckou kartu bude vydávat Ministerstvo vnitra, a to výhradně na pracovní místa uvedená v evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Danou evidenci bude spravovat Ministerstvo práce a sociálních věcí.

    Vládním návrhem zákona se mimoto precizuje adaptace českého právního řádu na další právní akty Evropské unie a reaguje se tím také na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Buishvili proti České republice, podle kterého mají mít soudy rozhodující o zákonnosti zajištění osob bezprostřední možnost nezákonné zajištění ukončit. Vládním návrhem zákona se tedy v plné míře reaguje na požadavky evropského práva.

    Vzhledem k blížícímu se konci lhůty pro implementaci zmíněné směrnice 2011/98/EU si vás na základě § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, dovoluji požádat, aby Poslanecká sněmovna s projednávaným návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvním čtení, neboť tak to schválila vláda.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci říct, že ministr vnitra v demisi si nedá pokoj, pořád to zkouší s tou devadesátkou, odstavcem 2. Takže já podle § 3 jménem dvou klubů vznáším námitku proti tomuto postupu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, tedy budeme... Ještě pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já bych rád panu ministrovi objasnil, co některé z nás uráží nebo neuráží. Nás ani, pane ministře, neuráží tak to, co navrhujete, jako to, kdo nám to navrhuje. Prostě člověk, který nedostal důvěru od nikoho, který byl nelegitimně jmenován, který nezískal důvěru ani od Poslanecké sněmovny, ani od veřejnosti, člověk, který svým nekompetentním rozhodnutím zdevastoval českou policii a pokřivil právní stát, když nám cokoli navrhuje, tak tomu prostě a priori nevěříme a a priori tomu nemůžeme věřit, protože pochopte - jste nedůvěryhodná osoba.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní poprosím předsedu výboru pro bezpečnost poslance Romana Váňu, aby navrhl zpravodaje pro prvé čtení.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, za výbor pro bezpečnost navrhuji zpravodajem tisku číslo 30 pana poslance Václava Klučku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím tedy, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Klučka. (Námitky v sále.) Omlouvám se, beru zpět.

    Pojďme tedy zahájit hlasování o navrženém zpravodaji.

    Zahajuji tímto hlasování. Kdo je pro, zvedněte ruku. Proti? Tím hlasování končím.

    V hlasování číslo 43 bylo přihlášeno 177 poslanců, pro 136. Návrh byl přijat.

    Teď tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Klučka.

  • Poslanec Václav Klučka: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, byl jsem upozorněn na to, abych nebyl moc dlouhý. Já tedy nebudu moc dlouhý, protože předpokládám, že dlouhá bude rozprava ve výborech, která bude k tomuto zákonu, ale přesto mi dovolte jedno konstatování, které zrovna příjemné není, a to že navrhovaná úprava navrhuje změny související s nutností implementace směrnice 2011/98/EU. Prosím 2011! Ne 2012, ne 2013. A rovněž zajišťuje soulad právní úpravy s hlavou III schengenského hraničního kodexu. Nečinnost tedy bude znamenat zejména nesplnění povinnosti implementace této směrnice 2011 do českého právního řádu a současně hrozbu pokračování řízení proti České republice pro porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť Evropská komise už upozorněním zahájila v lednu 2013 řízení proti České republice pro porušení povinnosti podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nebude-li tedy tvrzený rozpor s právem Evropské unie urychleně odstraněn, bude řízení pokračovat u Soudního dvora Evropské unie.

    To jenom k dokumentaci toho, v jakém se nacházíme stavu, jaká je doba před námi. Protože já očekávám velmi intenzivní diskusi především nestátního sektoru, neziskových organizací, týkající se práv cizinců při zaměstnávání v České republice, tak se docela těším na toto projednávání. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Otevírám tímto obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní Soňa Marková, poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, máme před sebou jednu z největších novel cizineckého práva za poslední tři roky, to je od novely č. 427/2010 Sb., kterou byly převedeny rozhodovací kompetence ze Služby cizinecké policie na Ministerstvo vnitra České republiky. Už proto není vhodné, aby takto významný zákon nebyl projednán Poslaneckou sněmovnou ve standardní proceduře a aby byl schválen hned v prvním čtení.

    Tato novela má implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady o jednotném postupu při vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. Jak vyplývá již z názvu této směrnice, upravuje dvě základní oblasti, totiž způsob, jakým bude toto jednotné povolení pro pobyt a práci vydávat, přičemž smyslem směrnice bylo celý proces zjednodušit či zmírnit byrokracii, a za druhé práva, která musí být držitelům tohoto jednotného povolení přiznána.

    První oblast navrhuje Ministerstvo vnitra České republiky řešit vydáváním tzv. zaměstnaneckých karet, a to za podmínek, o kterých je nutné diskutovat. Jedná se totiž o zcela nové nastavení systému pracovní migrace cizinců do České republiky. Současně se jedná o další rozšíření moci úředníků Ministerstva vnitra České republiky, kteří nově budou rozhodovat nejen o pobytových věcech, nýbrž také o tom, jakou konkrétní práci budou cizinci smět v podnicích vykonávat, což může znamenat další významnou administrativní zátěž.

    Pokud jde o implementaci práv, která směrnice cizincům přiznává, je podle názoru některých vládní návrh v přímém rozporu se směrnicí, a to s čl. 12 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) směrnice. Vládní návrh však cizincům v případě ztráty zaměstnání nepřiznává právo vstoupit do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírat podporu v nezaměstnanosti a právo být účastníky veřejného zdravotního pojištění. Skutečnost, že vládní návrh je v rozporu se směrnicí, marně vládě připomínali i veřejný ochránce práv a zmocněnkyně pro lidská práva. Rozpor se směrnicí vyplývá i z odborného posudku z katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vládní návrh je i v rozporu s elementární spravedlností. Ačkoli totiž cizinci stejně jako ostatní zaměstnanci odvádějí příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, v případě ztráty zaměstnání z těchto systémů nemohou čerpat. Tato situace je nespravedlivá vůči všem pracujícím cizincům, ovšem obzvláště skandální je v případě cizinek, které otěhotní, a z tohoto důvodu jim zaměstnavatel neprodlouží pracovní smlouvu. Tyto cizinky si pak musejí porod a související poporodní a novorozeneckou péči platit samy.

    Je pravdou, že lhůta k implementaci směrnice končí již 25. 12. 2013, ale stihnout implementaci nesmí být na újmu kvality tohoto návrhu zákona. Při projednávání zákona je třeba a je vhodné vyřešit problém komerčního zdravotního pojištění cizinců jako celku, nikoli tedy pouze ve vztahu k pracovním migrantům a jejich rodinným příslušníkům, jak to požaduje směrnice. Jak dlouhodobě upozorňuje odborná veřejnost, veřejný ochránce práv i Rada vlády pro lidská práva, naposled v doporučení z října 2013, jediným systémovým řešením tohoto problému je začlenění cizinců s dlouhodobým pobytem do veřejného zdravotního pojištění, k čemuž však úředníci Ministerstva vnitra České republiky a Ministerstva zdravotnictví České republiky nejsou z řady důvodů ochotni přistoupit. Problém přitom trvá více než dvacet let a nejpozději od roku 2007 je začlenění cizinců do veřejného zdravotního pojištění na stole při všech jednáních o cizineckém právu. Z odkládání řešení přitom profitují pouze komerční pojišťovny a ostatní obchodníci se zdravotními pojistkami, zatímco naopak tratí veřejné rozpočty a zdravotnická zařízení.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Vzhledem k tomu, že nemám nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím a ptám se pana navrhovatele, zda chce mít závěrečné slovo. Nechce. Pan zpravodaj? Také ne.

    Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost. Má někdo jiný návrh? Ano, prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Já navážu na předcházející vystoupení a doporučuji projednat tento návrh ve výboru pro sociální politiku a výboru pro zdravotnictví.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další přihlášený, pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Řada těch negativních věcí, které s prominutím naše exekutiva páchala a páchá na cizincích, i k tomu, že právě v řadě hodně ošklivých věcí se vyjadřoval nebo řešil ty případy ombudsman, tak navrhuji petiční výbor.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Přistoupíme k hlasování o návrhu pana zpravodaje, je to návrh na projednávání v sociálním výboru.

    Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování číslo 44. Přihlášeno bylo 179 poslanců, pro bylo 121, návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Laudáta, a to je návrh na projednání v petičním výboru. (O slovo se hlásí poslankyně Černochová.) Okamžik, vidím vás. Paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Zpravodaj navrhoval přikázání do bezpečnostního výboru, tak abyste na něj, paní místopředsedkyně, nezapomněla. (Předsedající: To je organizační.) Ale zdravotnický, sociální, a na ten bychom zapomněli.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru, který navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti? Hlasování končím.

    Přihlášeno bylo 179 poslanců, z toho 151 pro a výsledek je, že návrh byl přijat.

    Dalším návrhem pro hlasování je návrh na projednání ve zdravotním výboru.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování číslo 46. Přihlášeno bylo 179 poslanců, z toho pro 134, návrh byl přijat.

    A poslední návrh, o kterém budeme hlasovat, je návrh na projednání v petičním výboru.

    Kdo je pro tento návrh? Proti? Hlasování končím.

    Přihlášeno bylo 179 poslanců, z toho pro 111, návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost, výboru pro sociální záležitosti, petičnímu výboru a zdravotnickému výboru. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Dalším bodem k projednání je bod číslo

    Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl místopředseda vlády a ministr vnitra Martin Pecina. Prosím, pane ministře.

    Ministr vnitra ČR Martin Pecina: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    Návrh zákona se předkládá v návaznosti na přijetí nového zákona číslo 255/2012 Sb., o kontrole, který nabývá účinnosti 1 ledna 2014, neboť je nezbytné, aby došlo ke sjednocení postupu v oblasti kontroly i v oblasti archivnictví a spisové služby. Současně je řešena problematika takzvaných komerčních spisoven a zajištění odborné správy dokumentů nacházejících se v těchto spisovnách, na jejichž ukládání je veřejný zájem. Na tento problém je poukazováno v souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2010. Jedná se především o stanovení nezbytného rámce povinností komerčních spisoven v oblasti odborné správy dokumentů a povinností veřejnoprávních i soukromoprávních původců, stanovení skutkových podstat správních deliktů pro případy nesplnění stanovených povinností a stanovení působnosti státních oblastních archívů vůči komerčním spisovnám v oblasti kontroly a náhradní úschovy dokumentů při zániku spisovny.

    Předmětný návrh zákona již byl v rámci vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v působnosti Ministerstva vnitra v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, projednán v prvém čtení Poslaneckou sněmovnou v minulém volebním období jako sněmovní tisk číslo 1061. Z důvodu rozpuštění Sněmovny k jeho dalšímu projednání již nedošlo.

    Já se hrozně omlouvám, protože patrně se opět někoho dotknu, ale vzhledem k tomu, že jsem tady pověřen vládou tento návrh předložit a vláda schválila žádost o to, aby novela tohoto zákona byla opět projednána podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, a s ohledem na potřebu zajistit, aby změny právních předpisů, které reagují na přijetí zákona číslo 255/2012 Sb., nabyly účinnosti co nejdříve poté, co nabude účinnosti tento zákon, a potřebu co nejdříve odstranit problémy s uchováváním dokumentů v komerčních spisovnách, zejména s ohledem na jejich vazbu na uplatňování práva na důchod či jiné sociální zabezpečení, vláda navrhuje, aby s návrhem zákona Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas již v prvním čtení. Děkuji.

    ***

    Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím předsedu kontrolního výboru pana poslance Vladimíra Koníčka, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, navrhuji poslance Vladimíra Koníčka.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní budeme hlasovat o navrženém zpravodaji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro navrženého poslance? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 48. Přihlášeno bylo 179 poslanců, z toho 131 pro. Pan poslanec Vladimír Koníček byl schválen jako zpravodaj předloženého návrhu.

    Nyní uděluji slovo panu poslanci Miroslavu Kalouskovi.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Nedotknul jste se vůbec nikoho, pane ministře, ale vzhledem k tomu, že, jak jste sám viděl, nikdo nerozporoval tvrzení, že jste zcela nedůvěryhodná osoba pro návrh jakéhokoliv nestandardního postupu, vetuji jménem poslaneckých klubů TOP 09 a ODS návrh na projednávání podle § 90 libovolného odstavce, abyste se snad nehádali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím tedy, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Vladimír Koníček.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené paní kolegyně a kolegové, toto je třetí návrh změnového zákona, který si vynutilo přijetí kontrolního řádu. V tomto tisku dochází ale také k věcné změně, a to že se upravují pravidla pro komerční spisovny, jak to zmínil pan ministr. Také u tohoto zákona doporučuji postoupit výboru k projednání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tímto otevírám obecnou rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného. Hlásí se pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní místopředsedkyně, v rámci rozpravy navrhuji zkrácení lhůty o 30 dní na 30 dnů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě někdo další do rozpravy? Nikdo. Takže tímto obecnou rozpravu končím. Vzhledem k tomu, že nebyl předložen návrh na vrácení navrhovateli k dopracování ani nebyl předložen návrh na zamítnutí předloženého návrhu, budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Zahajuji tedy tímto hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Tímto hlasování končím. Je to hlasování číslo 49. Přihlášeno 180 poslanců, z toho pro 134. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o návrhu zkrátit lhůtu pro projednání předloženého návrhu na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování k tomuto bodu. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování číslo 50. Přihlášeno bylo 180 poslanců, pro 108. Návrh byl přijat. Tímto hlasování a projednávání tohoto bodu končím.

    Dalším bodem k projednání je

    Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl ministr zdravotnictví Martin Holcát.

    Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl předkládaný návrh zákona novelizující zákon o veřejném zdravotním pojištění ve věci hospitalizačních regulačních poplatků. Jedná se o stručnou novelu, která se omezuje výlučně na řešení dopadů části nálezu Ústavního soudu, spisu PLUS 36/11, jenž uplynutím 31. prosince letošního roku ruší regulační poplatek za lůžkovou péči, a jeho cílem je zachování rovnováhy systému poskytování lůžkové péče i po tomto datu při zohlednění požadavků Ústavního soudu.

    Regulační poplatek ve výši 100 korun je významným příjmem některých poskytovatelů zdravotních služeb a často tvoří i více než 10 % celkového objemu jejich příjmů. Tak je tomu zejména v případě poskytovatelů následné a dlouhodobé lůžkové péče nebo například lázní. Je proto nutné, aby byl tento poplatek zachován v míře, která nepovede k významným existenčním obtížím takových subjektů. Návrh tedy nově, nebo staronově, protože ten poplatek býval 60 korun, stanovuje regulační poplatek za lůžkovou péči ve výši 60 korun za kalendářní den, s tím, že povinnosti platit tento regulační poplatek budou osvobozeny děti do dne dovršení 18 let věku včetně. Jiné omezení, ani časové, ani věkové, nenavrhujeme.

    Toto řešení nemá za cíl komplexně řešit problematiku regulačních poplatků, které ale nepochybně budou předmětem vašich dalších diskusí, ale je pouze otázkou vyhovět závěrům předmětného nálezu Ústavního soudu tak, aby nebylo ohroženo poskytování lůžkové péče v případě těch poskytovatelů zdravotních služeb, kteří se na tyto služby specializují a jsou často s ohledem na deficitní stav celého systému veřejného zdravotního pojištění v existenčních problémech i v současnosti.

    Systematické řešení problematiky regulačních poplatků musí být předmětem dlouhodobější odborné diskuse, v jejímž rámci je možné revidovat rovněž poplatek za lůžkovou péči a kompenzovat jeho výpadek v systému veřejného zdravotního pojištění jiným způsobem. S ohledem na krátkou legisvakanční lhůtu nálezu Ústavního soudu nicméně není na podrobnou analýzu a vyhodnocení ekonomických dopadů více variant řešení prostor. V souladu s názorem Ústavního soudu je primárním úkolem zákonodárce zajistit to, aby výpadek regulačního poplatku za lůžkovou péči bezdůvodně a nespravedlivě ekonomicky nepostihl právě poskytovatele zdravotních služeb.

    Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak vyplývá z uvedeného, je zcela nezbytné, aby byl předkládaný návrh zákona projednán bez zbytečného odkladu. Proto je také navrženo, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení, a já vás prosím tímto o podporu. Děkuji. ***

    Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím předsedu výboru pro zdravotnictví poslance Rostislava Vyzulu, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, za výbor pro zdravotnictví navrhujeme jako zpravodaje pana poslance doktora Igora Nykla.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní přistoupíme k návrhu na zpravodaje pana poslance Igora Nykla. Kdo je pro? Proti? Tímto hlasování končím.

    Hlasování číslo 51, přihlášeno 179 poslanců, pro 135. Pan poslanec Igor Nykl byl schválen zpravodajem tohoto předloženého návrhu.

    Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Kolegyně a kolegové, poslanecký klub sociální demokracie nesouhlasí s postupem navrženým vládou, aby Sněmovna vyslovila souhlas s touto předlohou již v prvním čtení, a podle § 90 odst. 3 jménem poslaneckých klubů sociální demokracie, ANO a KSČM vetujeme tento postup.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, budeme postupovat standardním způsobem. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Miroslav Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl bych poprosit pana ministra Holcáta, aby na sebe nevztahoval ty věty, které jsem říkal vůči panu ministru Pecinovi. Ty platily za mě a za mé kolegy vůči panu ministru Pecinovi. Poslanecký klub ČSSD vám zjevně nedůvěřuje z úplně jiných důvodů. (Tichý smích několika poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosila bych ještě o vystoupení zpravodaje prvního čtení.

  • Poslanec Igor Nykl: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, regulační poplatky obecně od svého zavedení v roce 2007 se staly extrémně citlivým tématem a bylo jasné, že budou dominovat v mnoha debatách. A je to pořád téma otevřené. Pravděpodobně nikdo z nás neví zcela optimální řešení těchto poplatků. Určitě hospitalizační poplatky je ještě zvlášť téma, které už dvakrát bylo řešeno Ústavním soudem. V současné době bylo to klasické placení hospitalizačních poplatků prohlášeno za protiústavní, odporuje Listině základních práv a svobod. Proto si troufám říct, že skutečně tento návrh zákona by neměl být projednáván a ukončen hned v prvním čtení, měl by normálně pokračovat ve svém projednávání ve zdravotním výboru, měl by se dát určitý čas, aby toto extrémně citlivé téma bylo skutečně vyřešeno aspoň trochu moudře a spravedlivě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Soňa Marková.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se jménem poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy vyjádřila k tomuto návrhu zákona.

    Návrh zákona reaguje na rozsudek Ústavního soudu, který konstatoval rozpor právní úpravy regulačního poplatku ve výši 100 korun za poskytování lůžkové péče s článkem 31 Listiny základních práv a svobod, a zrušil jej s účinností k 31. 12. 2013. Návrh tedy stanoví hodnotu regulačního poplatku na 60 korun, tato výše již nemá podle Ústavního soudu tzv. rdousicí účinek, a osvobozuje od povinnosti platit regulační poplatek při poskytování lůžkové péče všechny děti do dovršení 18 let věku včetně dne, kdy byl tento věk dovršen.

    Předkladatel odůvodňuje svůj návrh tím, že pokud nebude přijat, začne od 1. ledna 2014 docházet k výpadku příjmů poskytovatelů lůžkové péče, což znamená asi 5,8 mil. korun denně, to je 175 mil. korun měsíčně a celkově dvě a kousek miliardy ročně, což může způsobit omezování dostupnosti poskytované zdravotní péče. Při stanovení poplatku na 60 korun a osvobození dětí do 18 let od placení bude celková ztráta 1 mld. 16 mil. korun.

    Návrh zákona je podle názoru Komunistické strany Čech a Moravy v rozporu právě s naším programem, protože dlouhodobě prosazujeme zrušení všech tzv. regulačních poplatků. Proto také jsme chtěli, aby nebyl tento návrh zákona schválen již v prvním čtení.

    KSČM od samého počátku zavedení tzv. regulačních poplatků považuje toto zavedení za porušení článku 31 Listiny základních práv a svobod, která je součástí naší Ústavy. Připomenu vám jenom, že rozsudek Ústavního soudu, který rozhodoval o ústavnosti, uznal ústavnost rozdílem pouze jediného hlasu, protože uvěřil tehdejšímu ministrovi zdravotnictví panu Julínkovi, že to jsou poplatky regulační. Dnes už se otevřeně hovoří o tom, že to nejsou regulační poplatky, ale že to je nutný příjem do zdravotnictví. Ústavní soud při svém rozhodování také stanovil podmínku, že nesmějí mít tyto poplatky ten tzv. rdousicí účinek. Pokud by to tak bylo, pak je zákonodárce povinen tento zákon změnit, anebo popřípadě poplatky zrušit.

    Připomenu vám ještě důvod, proč byly poplatky zavedeny. Základním a hlavním důvodem bylo navýšit spoluúčast pacientů. A to se skutečně stalo. Po zavedení poplatků byla navýšena spoluúčast pacientů o dvě procenta. Znamenalo to, ten důvod byl vzít solidární peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění a nahradit je penězi z kapes lidí bez respektování neúnosné zátěže chronicky nemocných, zdravotně postižených a nízkopříjmových pacientů. Podotýkám, že jsem opakovaně i tady od tohoto pultíku požadovala na Ministerstvu zdravotnictví analýzu dopadů zavedení zdravotnických poplatků právě na přístup pacientů k potřebné zdravotní péči. Přes veřejné přísliby tato analýza nikdy nebyla předložena.

    K vytvoření nedostatku finančních prostředků v systému zdravotnictví byly potom Topolánkovou a Nečasovou vládou učiněny tyto základní kroky: Za prvé zastropování odvodů na zdravotní pojištění u nejbohatších příjmů, což znamenalo podle kvalifikovaných odhadů ztrátu 9 miliard korun ročně ze systému veřejného zdravotního pojištění. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Hovorka.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a vážení kolegové, vážený pane ministře, já si dovoluji za klub KDU-ČSL vyjádřit lítost nad tím, že tento návrh zákona, jehož projednávání podle § 90 bylo zavetováno, vlastně neumožní rozumné vyhovění požadavkům Ústavního soudu, kterým podle mého názoru tento zákon byl, protože jedná se o celkem rozumný návrh, který snižuje poplatek na 60 korun a ruší poplatky za hospitalizaci dětí.

    Když to vezmeme historicky - tento poplatek sice téměř nic nereguloval, ale byl to řekl bych nejvíce přijímaný poplatek, nebo nejlépe chápaný poplatek u lidí, kteří museli být hospitalizováni v nemocnici. Přitom výše tohoto poplatku, tak jak byla nastavena, tak v podstatě ani jeho výše nedosahovala výše úhrady zhruba jednodenní jednodenní stravy, celodenní stravy, pacienta. Faktem je, že když teď nedojde ke zkrácenému režimu projednání tohoto zákona, tak v podstatě poplatky se nebudou vybírat vůbec. Znamená to samozřejmě ulehčení pro pacienty, ale ztrátu pro zdravotnická zařízení ve výši minimálně 2 miliardy korun a tato ztráta se musí nějakým způsobem nahradit. A pokud nedojde k navýšení plateb za státní pojištěnce nebo jiným způsobem, tak pro řadu nemocnic, zejména menších, to bude vážný problém, se kterým se budou muset vyrovnat.

    Tolik chci říct, že si myslím, že ten krok, kterým došlo k zavetování projednávání podle § 90, není příliš rozumný. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Hegera. Jenom vysvětlení panu poslanci Svobodovi - písemná přihláška má přednost před přihlášením z pléna.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já si dovolím konstatovat, že regulační poplatky, nebo takzvané regulační poplatky podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, tady zabraly obrovské množství času, pokud jde o diskuze o nich, a já bych nerad ten čas z minulého období vyčerpaný dál přetahoval do tohoto období velmi extenzivně. Řeknu tedy jenom pár základních věcí.

    Já uznávám legitimitu té diskuze, uznávám názor, který tu prezentovala paní poslankyně Marková, ale musím konstatovat, že ten názor je přednášen velmi emotivně a je podložen argumentací, která se snaží říct, že poplatky jsou nelegitimní, nelidské a protiústavní. Není to pravda. Ústavní soud opravdu poplatky nikdy nezrušil, přestože můžete říkat, že šlo o jeden hlas, ale prostě Ústavní soud ty poplatky omezil v té výši, v které byly stanoveny. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Vyzula.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, poplatky ve zdravotnictví. Česká republika je rozdělena podle toho, zda je pro, nebo proti. Mně se to zdá jako marginální záležitost, i když ten objem 5 miliard si nedokážu ani představit, kolik to je peněz, nicméně je to velké, velké politikum, o kterém se mluví, a vypadá to, že ve zdravotnictví nemáme jiné problémy. Máme tam jenom poplatky jako problém a zbytek je celkem bez problému.

    Je fakt, co tady bylo řečeno, že pravděpodobně na hospitalizacích se tyto regulace vůbec neprojevily, ale co je zásadní a co já vidím zásadně důležité, proč bychom měli přejít do dalšího čtení, je to, když si vzpomeneme, jakým způsobem Julínkova administrativa poplatky zaváděla, tak to bylo bez diskuse, nesofistikovaně, bez jakékoliv debaty v odborné společnosti, prostě paušálně se jenom stanovilo, že budou poplatky. Bylo to tenkrát politické rozhodnutí. Já bych nerad, abychom to teď zaváděli znovu v krátkém čtení nebo krátkém procesním jednání, že bychom se jenom tím prvním čtením vyjádřili k tak důležité otázce, která lidi zajímá, a je potřeba, abychom se o ní bavili, a je potřeba, abychom si ji prodiskutovali. Proto si dovolím za výbor pro zdravotnictví navrhnout zkrácení lhůty pro projednání ve výboru pro zdravotnictví o 30 dnů, abychom tuto záležitost projednali a zároveň tedy minimalizovali eventuální finanční dopady tohoto výpadku. To je všechno. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Svoboda.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, řadu podstatných věcí řekli moji předřečníci, ale já se pořád nemohu zbavit dojmu, že jsme teď tak trochu jako mimoňové. Mluvíme o něčem úplně jiném. To poslední, co řekl kolega Vyzula, bylo klasické contradictio in adjecto. Rozpor v té věci spočívá v tom, že říkáte: zkrátíme to na 30 dní, ať proboha zachráníme ten výpadek, co tam bude. To je řešení, zkrátit to na 30 dní? Není.

    Tady se pořád diskutuje o tom, že poplatky jsou nemravné, neetické, a můžeme hodiny a hodiny diskutovat o tom, co znamenají. Ony ten regulační efekt mají. My to samozřejmě na normálních odděleních vidíme, protože každý pacient nebo každá pacientka si velmi rozmyslí, jestli půjde už domů, nebo jestli tam ještě bude. Pro nás v klasické nemocnici, my nejsme samostatný výzkumný ústav, je to regulační poplatek, který je velmi významný a který vůbec umožňuje, abychom těmi lůžky dokázali pacienty protočit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Janulík.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já jsem myslel, že snad nebudu muset k tomuto tématu už nikdy hovořit. Já vám jenom chci říct z dennodenní praxe, že poplatky jsou možná téma pro vás, rozhodně nejsou tématem pro moje pacientky ani pro nikoho z okolí. Takže to, co tady bylo řečeno za těch několik let na téma poplatky, je prosím vás už úplně mimo mísu. Dneska pacienti vůbec poplatky neřeší.

    Když se poplatky zaváděly, hovořilo se o tom, že se to zkusí, uvidí se, jaký to bude mít regulační efekt. Regulační efekt to jednoznačně mělo a ještě má. Ale teď by spíš se debata měla vést o tom, jestli by se poplatky neměly spíš v těch ambulancích zvyšovat. O tom, že v nemocnicích to je naprosto nezastupitelné. A dneska už si bez toho neumíme nemocnice představit. Vy vůbec nevíte, co to znamená, když se řídí to zařízení a teď vám někdo najednou šmahem vezme několik milionů nebo set tisíc měsíčně. My nemáme možnost zvyšovat své tržby nějakým umělým způsobem. My prostě jsme na tom do značné míry závislí, a vy si tady honíte politický kapitál na něčem, co už je dávno mimo mísu. To jenom dokazuje tu vaši odtrženost od života.

    Děkuji. Na shledanou. (Šum v sále, ozývá se smích i potlesk několika poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. S další s faktickou je pan poslanec Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, hovoří se tu o kvalitě a o nedostatku peněz. Ale ten nedostatek peněz do zdravotnictví, a ono to tu bylo řečeno, zajišťovala postupně předchozí vláda zvýšením DPH... Kolik vyvedla peněz ze zdravotnictví? Zmrazením příspěvků, které dává na pacienta ze státního rozpočtu. Vytunelovala rezervy ze zdravotních pojišťoven - VZP dneska je na dně. Tak o jaké kvalitě tu hovoříte? Vždyť jste jenom vyrovnávali vaše výpadky tím, že občané měli něco připlatit.

    Jestli ve zdravotnictví peníze chybí, a Ústava říká o veřejném zdravotním pojištění, tak jsme měli diskutovat o tom, jestli nezvednout o půl procenta zdravotní pojištění. Ale proč vymýšlet nějakou administrativu?

    Ano, jiný pohled je asi v metropoli. Tady jsou zcela jiní pacienti. Ale běžte dál od Prahy. Čím dál od Prahy, tím složitější. Administrativa pro lékaře - problém. A ti by se určitě obešli bez těchto peněz, kdyby věděli, že jim potečou peníze tak, jak správně mají. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S faktickou poznámkou pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, nevím, jestli to bude faktická poznámka, ta má být vždycky k procedurám a hovoření. Nicméně pár faktů.

    Já bych byl velice rád, abychom obdobné časy věnovali těm podstatným věcem. Ti, co tady začali toto téma, začali brnkat na nejcitlivější strunu, tzn. na stav pacientů nebo lidí, kteří se ocitnou v nějakých problémech se zdravím, jsou titíž, tytéž strany, které bez mrknutí oka tady prohnaly novelu např. o obnovitelných zdrojích, jejímž výsledkem je, že ne 5 mld. se dostává z lidí, ale že ročně se ždímá 44 až 45 mld., jako letos je předpoklad, z toho 30 mld. z kapes těch lidí. A tam se neptáte, co elektřina, další zdroje, teplo, jestli jsou chudí, bohatí. Jestli jsou zdraví, nebo nemocní, berou to šmahem. Já bych byl strašně rád, abyste obdobně brnkali na tuhle tu citlivou strunu i v těchto případech, protože to jsou ta plošně nejvíc antisociální opatření.

    Ke zmínce o zdravotním pojištění a násobku neplacení zdravotního pojištění. Víte, s tím zákonem, já jsem tady nebyl, ale pokud vím, prvně přišel ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Bylo to podloženo analýzami a výpočty, podle kterých když budeme hodně zdaňovat vysokopříjmové skupiny, a padalo to tady opakovaně, tak ony odcházejí dávat daně jinam, protože dneska už nežijeme v izolované zemi.

    A pak jenom technickou poznámku. Začínám být trochu zmaten, že tady padlo veto tří stran a ze dvou už od jejich zástupců zazněl zcela opačný názor, který je naprosto konformní s mými názory. Je zvláštní, že ti, co tady povídají už několik období, s tím mají zásadní problém. Ti, kteří přicházejí z praxe, říkají, že je to úplně jinak.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Na téma, kdo sebral ty peníze ze systému, protože o tom tady také byla řeč, padlo mnoho různých slov. Já jenom připomenu, že klub KSČM, dokud nebudou zrušeny nemravné stropy odvodů pro nejbohatší, dokud nebude upravena daň z přidané hodnoty, která sama o sobě sebrala ze systému miliardy a miliardy, dokud nebude pravidelně valorizován příspěvek státu na státní pojištěnce a dokud nebude učiněna řada dalších opatření např. v lékové politice a v dalších politikách, to jsou ty díry, kterými z toho Titaniku vytékají ty miliardy, a také dokud na jedné straně budeme chtít jakoby obírat pacienty... ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným s faktickou je pan poslanec Skalický.

  • Poslanec Jiří Skalický: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, to, že poplatky budou v příštím roce velké téma, je naprosto evidentní a je legitimní je řešit. Ale řešme je jako komplexní systém, jako systémovou věc, ať už je názor zleva takový, nebo zprava takový. A to, co máme dnes na stole, je marginální, v uvozovkách marginální drobnost a byl bych jednoznačně pro a považoval za rozumnější, aby se ten čas zkrátil co nejméně (?). Proto je mně trošku i líto, že neprošel ten zákon v devadesátce, protože tímto krokem se zbytečně zdravotnická zařízení připravují o určité finanční prostředky, a znovu opakuji, komplexní regulační poplatky řešme úplně během příštího roku jako nový systém. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou je přihlášena paní poslankyně Semelová.

  • Poslankyně Marta Semelová: Dobrý den, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já bych chtěla prostřednictvím paní předsedající reagovat na pana poslance, který tu zmiňoval své pacienty, které údajně poplatky vůbec nezajímají. Chtěla bych říci, že nejenom dál od Prahy, jak tady řekl kolega Opálka, ale i tady v Praze je řada lidí, a já se mezi nimi pohybuji, mezi těmi staršími, kterým pomáhám jako poslankyně, kteří se skutečně musí rozhodovat, jestli vůbec půjdou k lékaři, protože se bojí jít k lékaři, bojí se brát léky, bojí se jít do nemocnice, protože na to nemají. A podívejte se na statistiky, jak se víc a víc rodin, víc a víc jednotlivců propadá nejenom na, ale i pod hranici chudoby. A já jsem velice zvědavá, když voláte po tom, aby se naplnila pokladna nemocnic, s čímž samozřejmě souhlasím, tak jak budete hlasovat pro ty návrhy, o kterých tady poslanci za KSČM mluví, ať už je to odstropování, ať už je to progresivní daň a další zákony. (Potlesk KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Jakubčík.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Vážená paní předsedající, vážený zbytku vlády, dámy a pánové, pracuji jako náměstek ředitele v krajské nemocnici, která má 18 oborů. Je to přechod mezi krajskou a víceméně takřka fakultní nemocnicí. Regulační poplatky u nás činí 10 mil. Kč ročně. Ano, je to relativně velká částka, ale zvýšení DPH, pánové, které vy jste zařídili (dívá se vpravo), nás stojí 12 milionů ročně! (Směrem k poslancům KDU-ČSL:) Vy ne, o kousek vedle. Dvanáct milionů ročně! To znamená, pokud by DPH zůstalo tam, kde bylo, mohlo být o 12 milionů více v rozpočtu naší nemocnice. My hospodaříme se ztrátou. Hospodaříme s velmi velkou ztrátou.

    Regulační poplatky měly snížit počty pacientů. Máme navýšení počtu případů a počtu pacientů o 20 %. Není to tím, že by lidé simulovali. Je to tím, že skutečně ti lidé jsou nemocní. Populace nám stárne, lidé se dožívají stále vyššího věku a vyžadují čím dál tím větší zdravotní péči. Mluvilo se tady před nějakou dobou o seniorech. Já tentokrát jsem říkal, o seniorech mluvit nebudu, ale teď o seniorech mluvit budu. Senioři na regulační poplatky doplácejí nejvíce. Když proberu dlužníky, kteří dluží Klatovské nemocnici, kde pracuji, tak skoro polovinu tvoří senioři. Není to tím, že by nechtěli platit, ale většina z nich při delší hospitalizaci platit nemůže.

    Jsem tu honěn za čas, takže já to velmi rychle zkrátím. Pánové, kdybyste nezvyšovali DPH, tak ve zdravotnictví by peněz bylo výrazně více a regulační poplatky jsou nižší částka než to vaše zvýšení DPH! Děkuji. (Potlesk vlevo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou pan poslanec Jurečka.

  • Poslanec Marian Jurečka: Dobrý večer, vážená předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já mám trošku pocit, že se debata už v tento okamžik začíná míjet účinkem, protože zde padlo veto tří klubů. Řešit zde budoucnost a minulost regulačních poplatků v zásadě nemá v tento okamžik žádný smysl. Jsou to jenom rétorická cvičení. Jenom prostě je potřeba si uvědomit, pokud regulační poplatky v tento okamžik od ledna nebudou, tak to prostě bude výpadek. My jsme na klubu říkali, že bychom se přimlouvali za to, aby systém pokračoval dál, dokud zde nebude komplexní řešení nové vlády, protože prostě peníze v tom systému budou chybět, bude to další zářez na pažbě, další nedostatek. Myslíme si, že kdyby ta kontinuita pokračovala a kdyby příští vláda přišla s komplexním řešením, s komplexními návrhy, bylo by to zodpovědné řešení. Bohužel vůle v tento okamžik, jak se ukazuje, asi není, takže je o tom zbytečné asi dál debatovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další přihlášený s faktickou poznámkou je pan poslanec Svoboda.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Naprosto fakticky. V Alence v Říši divů a za zrcadlem se říká: Humpty Dumpty seděl na zdi, Humpty Dumpty ze zdi spad. Celé královo vojsko, celá králova jízda ho nedovedli na zeď zpátky dát. Víte proč? Protože Humpty Dumpty byl vajíčko. A když spadl dolů, tak se rozbil.

    Byl bych hrozně rád, kdyby se tady přestalo mluvit o tom, co kdo zavinil, co kdo udělal, pro co hlasoval. Já jsem šel do Sněmovny s tím, že jsem se domníval, že tu začneme pracovat a hledat nová řešení, a my se tady politicky vracíme k tomu, jestli někdo hlasoval pro to, nebo pro ono. Pojďte hledat řešení, pojďte o tom začít diskutovat jako nová Sněmovna, protože to vajíčko, ten Humpty Dumpty, spad, ten už prostě není hratelný. Musíme začít v této věci znova a já bych se za to velmi přimlouval, jinak nemá smysl tady být. Vyprávět si o tom, co bylo, to můžeme večer u táboráku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dalším přihlášeným je pan poslanec Herman.

  • Poslanec Daniel Herman: Vážená paní předsedající, vládo, kolegové, kolegyně, určitě téma zdravotnických poplatků je závažné a myslím si, že to, co před chvílí říkal můj předřečník, je velmi důležité - abychom se osvobodili od nějakých politikaření na toto téma a skutečně se zabývali tím tématem vlastním. A v této souvislosti chci opravdu velice jasně odmítnout to, co tady zaznělo od jednoho z mých předřečníků, od pana poslance Kováčika, že s tímto tématem spojuje tzv. dar církevních restitucí. Je to opravdu velmi nefér a podpásová hra, jestliže to zaznívá z řad těch, kteří způsobili tyto problémy a kteří i v oblasti zdravotnictví způsobili hluboký propad zdravotní péče v naší zemi, takže se tím musíme dodnes zabývat! Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL, ODS a TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další přihlášený s faktickou je pan poslanec Bendl.***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Slibuji, že toho nezneužiji jako pan kolega, kterému už dávno vypršel čas a ještě tady pořád diskutoval, přestože neumí řídit nemocnici a má ji ve ztrátových číslech.

    Dneska byla příležitost, přátelé, bavit se o šesti miliardách korun, které využije Ministerstvo zdravotnictví v roce 2014. Místo toho řada kolegů spěchala na jednání poslaneckých klubů a podobně, místo toho, abychom detailně vyzpovídali pana ministra, ptali se ho, kudy vlastně kráčí kapitola Ministerstva zdravotnictví, a on neuměl odpovědět ani na to, co je prioritou Ministerstva zdravotnictví v jeho kapitole. Místo toho byla odpověď - jsou to 2,5 % peněz, které tečou do zdravotnictví, ale je to šest miliard. Já jsem se ptal, proč není možné uvnitř toho rozpočtu najít něco na ty nemocnice.

    A vzkaz poslaneckému klubu KSČM: Nikdo z vašich kolegů k tomu nepromluvil. Tady všichni na kameru dobrý, ale ve zdravotním výboru ani slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. K další faktické poznámce je přihlášen pan poslanec Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Možná už bychom skutečně měli směřovat k nějakému závěru, ale kdo nechce chápat, tomu budiž zopakováno. Pokud stát na jedné straně bude vydávat, zpochybnitelně vydávat, protože žádný jasný explicitní seznam jsme neviděli, rozhodlo se tady v podstatě od boku, a na druhé straně bude dojit svoje vlastní občany tím, že jim bude nařizovat poplatky, protiústavní poplatky, tak jsem jenom řekl, že komunisté prostě nepodpoří žádnou takovou věc. Jestli to chcete změnit, změňte prvně Ústavu, a potom teprve se mohou nasazovat poplatky. A já nebudu opakovat to, že zdravotní péče - jaké jsou podmínky v poskytování zdravotní péče v České republice.

    A co se týká poznámek pana kolegy Bendla - prostřednictvím předsedající. Já si myslím, že zrovna z úst pana kolegy Bendla coby třeba i bývalého hejtmana zrovna na adresu komunistického klubu a zrovna v souvislosti se zdravotnictvím by žádná slova padat neměla. Hospodaření v nemocnicích, to je samostatná kapitola. Středočeši se měli, pravda, možná ozvat více, aby zcela jasně dokladovali, jakým způsobem to je. Ale končím tím, že prostě za těchto podmínek se komunisté o nějakých poplatcích vůbec bavit nehodlají.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou je přihlášena paní poslankyně Marková.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych prostřednictvím paní předsedající poděkovala panu Bendlovi za pochvalu, protože mě pochválil tady přede všemi za mé vystupování tady v Poslanecké sněmovně. Já si toho velmi vážím.

    Druhá věc je, že na výboru pro zdravotnictví, kde jsme dnes probírali rozpočet Ministerstva zdravotnictví, který je v rozsahu 6 miliard korun, o tom jsme se dnes bavili, tak bych to dala jenom do souvislosti s tím, že většinou je zdravotnický systém hrazen z veřejného zdravotního pojištění a to je celkem tedy těch řekněme více než 200 miliard. Takže jeho otázky, které kladl na pana ministra a na jeho náměstky, byly minimálně nekompetentní. Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana poslance Bendla s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem tedy od poslaneckého klubu KSČM neslyšel k tomu materiálu vůbec nic, jenom zvedli ruku a v podstatě jim nevadila ta diskuse, absolutně nezajímavá pro ně. Říkám, tady se předvádíte, ale ve výboru nebylo slyšet téměř nic. Šest miliard pro mě není málo peněz. Můžete je zpochybňovat a můžete říkat - 200 miliard je víc. No, bezesporu. Ale 6 miliard - ono prostě ke každé koruně, nebo každá koruna dobrá, halíře dělají talíře.

    A panu předsedovi Kováčikovi prostřednictvím paní předsedající: No, přijďte se podívat, pane předsedo, jak je vaše komunistická kolegyně zodpovědná za financování, nebo za práci a financování zdravotnictví ve středních Čechách. Můžete nás kritizovat, ale fakta neukřičíte. Když jste přebírali se socialisty středočeské zdravotnictví, přebírali jste nemocnice v černých číslech. Včera při projednávání krajského rozpočtu jsme se dozvěděli, že za rok 2012 jsou tam dluhy 160 milionů korun, letošní rok je přibližně 150. Odkládáte financování, stavíte muzea, ale stavíte je tak, že budou profinancovány až o rok později. Takhle vypadá hospodaření komunistů a sociálních demokratů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další faktická - paní poslankyně Marková.

  • Poslankyně Soňa Marková: Opět prostřednictvím paní předsedající panu kolegovi Bendlovi. Poslankyně a poslanci za KSČM na dnešním jednání výboru pro zdravotnictví nezvedli ruku pro rozpočet. Je to zaznamenáno. To za prvé.

    Za druhé, já bych znovu připomněla, zastropování minus 9 miliard ze zdravotního pojištění, zvýšení DPH o 1 % minus 5 miliard pro zdravotní pojištění atd. atd. Nevím, o čem se tady velmi nekompetentně baví pan kolega i někteří další, kteří tady mluvili.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným s faktickou je pan poslanec Jakubčík.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Prostřednictvím předsedající - pane poslanče, program schůze výboru pro zdravotnictví byl projednání kapitoly 355, což je rozpočet Ministerstva zdravotnictví. Vy s vašimi nekompetentními dotazy týkajícími se úhradových vyhlášek, týkajícími se financování nemocnic a dalších věcí jste byl absolutně mimo realitu. Projednávala se kapitola 355, rozpočet Ministerstva zdravotnictví. A Ministerstvo zdravotnictví a veřejné zdravotní pojištění, to jsou řekl bych trošku rozdílné pojmy. To znamená, pokud je možno, nastudujte si, co co znamená, a když je na programu výboru něco, držme se programu, který jsme si odhlasovali. My jsme si na výboru odhlasovali úplně něco jiného, než vy jste se tam pokoušel vašimi nekompetentními dotazy způsobit. Bylo by skutečně dobré, než o něčem mluvím, se na to podívat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Další technická pana poslance Kováčika.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Už doopravdy poslední, ať jdeme k nějakému konci. Já si myslím, že obrátíme-li se do budoucna, nemůže již být hůř jak za minulých pravicových vlád ani pro zdravotnictví, ani pro kraje, které byly velmi silně finančně podvazovány, třeba i těmi úhradovými vyhláškami, a třeba i tím DPH atd. atd., o čem tady byla řeč.

    Myslím si, že hospodaření nemocnic a vůbec krajů se zlepší mimo jiné i tím, že vláda, která nastoupí - a kterákoli by teď nastoupila, tak to bude dělat líp jak ty minulé -, bude lépe myslet nejen na potřeby svého pravicového vládnutí, ale také na to, že se celá republika potřebuje, a to je myslím, hodně důležité, vyvíjet rovnoměrně, že nelze trestat kraje za to, že si občané zvolili levicová krajská zastupitelstva, nebo prostě jiná, která jsou, než je momentální vládnoucí garnitura.

    To si myslím, že je ten hlavní vzkaz, a nějaké řeči, kolik byly nemocnice zadluženy tak či onak, musíme rozebrat také tím způsobem, a to tady bylo řečeno, kolik stálo zastropování, kolik stálo jedno jediné procento zvýšení DPH, kolik stála prodleva valorizací úhrady za státního pojištěnce. To se přece někde ukázat muselo. Ukázalo se to třeba také tady.

    Věřme - a teď pardon, omlouvám se jedné politické straně -, bude líp.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další přihlášený s faktickou poznámkou je pan poslanec Grospič. ***

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedající. Já bych vaším prostřednictvím chtěl vzkázat panu poslanci Bendlovi, že na rozdíl od něj jsem nikdy nebyl krajským zastupitelem, ale dobře vnímám realitu ve Středočeském kraji a pamatuji si, že když on končil jako hejtman Středočeského kraje, tak za ním byl docela tristní pomník ve zdravotnictví. Řada nemocnic, těch menších, byla prodána, některé byly záměrně sloučeny, připravovala se mohutná privatizace a vázl na nich budoucí dluh, který zaúvěroval pod jeho vedením Středočeský kraj 2,7 mld. korun. Takže celé to následující období je o tom, jak dostat nemocnice z těchto čísel, do kterých vláda ODS a on konkrétně jako hejtman dostal středočeské zdravotnictví. A v tomto si myslím, že Středočeský kraj i za účasti Komunistické strany Čech a Moravy je vysoce úspěšný, na rozdíl od jeho vlády.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S další faktickou pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Už fakt naposled. Tedy i já slibuji, že už k téhle věci nevystoupím, ale jenom některá fakta. Já jsem k úhradové vyhlášce ve výboru vůbec nehovořil, nevím, na kterém výboru pan kolega seděl a koho poslouchal. Já jsem se pouze ptal např. pana ministra, který tam vysvětloval, že ředitel nemocnice není ochoten prodat zbytný majetek, podotýkám nemocnice zřizované Ministerstvem zdravotnictví, není ochoten prodat zbytný majetek, pokud se mu kompletně celých 100 % nevrátí zpátky do nemocnice. To mně bylo divné, přece jenom ministr je snad víc než ředitel nemocnice. Odpověď byla, že bych se divil, ale že zkrátka když mu ředitel nemocnice řekne, že to neprodá, pokud se mu nevrátí všechno, tak to prostě neprodá. To mě trošku překvapilo, protože nevím, kdo vládne Ministerstvu zdravotnictví. Jedna poznámka.

    Druhá. No zaplať pánbůh, že jsme zprivatizovali ty nemocnice. Zaplať pánbůh, protože ty stály dřív daňové poplatníky zhruba 100 mil. korun na dotacích ročně. Ty privátní nemocnice fungují, poskytují zdravotní péči, nejsou závislé na obecních, krajských či jiných rozpočtech. Jsou závislé na zdravotním pojištění, to je pravda, ale jsou, přátelé, v černých číslech. My máme zhruba jednu třetinu nemocnic v černých číslech, jednu třetinu vyrovnané hospodaření a jedna třetina je v červených číslech a bude potřeba se podívat, čí je to vina. Nemusí to být vina jenom systému. Někde spoléhá management na to, že když je ruka pánaboha štědrá a státní rozpočet dá, tak proč nezabrečet a neseknout nějakou sekeru.

    A to připomínám komunistům - prostě platí, že socialisté s komunisty přebírali vládu v kraji s 1,6 mld. přebytkem hospodaření, 800 mil. nevázaných prostředků, v černých číslech, kladné hospodaření, dokonce některé nemocnice vydělávaly. (Předsedající: Pane poslanče, omlouvám se, vaše dvě minuty!) Už skončím. Vydělávaly, dneska prodělávají, jsou zhruba 300 mil. v dluzích. Udělali jste z nich neziskové nemocnice rychleji, než jste možná sami doufali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec Grospič s faktickou.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Mně to nedá a ještě vaším prostřednictvím, paní předsedající, panu poslanci Bendlovi chci připomenout např. hospodaření a poměrně tristní osud privatizované nemocnice v Brandýse nad Labem. To si myslím, že je vysoce poučný případ. A druhý poučný případ jsou právě téměř dvoumiliardové dluhy, které třeba pohledávkami z jeho doby vázly na kladenské nemocnici, a objem nasmlouvaného úvěru, který zčásti, přiznávám, stihl vyčerpat, ale zčásti jím byl vázán nový kraj, nové vedení kraje, téměř 4 mld., které rovněž on nasmlouval. Čili jeho vláda svěřila do vínku Středočeskému kraji více než šestimiliardový splátkový kalendář.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Já nemůžu, omlouvám se, ale na lži není možné nereagovat. Prostě ty dluhy, které byly na nemocnicích, přešly od státu spolu s nemocnicemi. Vy přece dobře víte, že na kraje byly převedeny zadlužené nemocnice, a to tak, že extrémně zadlužené a že tam zůstaly dluhy třeba desítky let staré apod. To je přece doložitelné. Ale výsledek hospodaření po osmi letech vládnutí pravice na kraji byl, že hospodařily kladně. Ta čísla, která tady padla, nechci komentovat, jsou absolutně vymyšlená.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Štětina. Pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Štětina: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, já bych v tento okamžik skoro zaplatil 90 korun a šel někam na pohotovost, ale musím sedět tady.

    Těžko bych řekl, že bych na každém tom projevu nenašel něco, o čem by se mělo diskutovat. Ale mně už to dnes připadá jako pozdní lítost. Já se ptám: Jestlipak jste také takto diskutovali, když se zaváděly regulační poplatky, takzvané? Ony toho tolik nezregulovaly. Byly tady takové tvrdé diskuse, které dneska jsme tady slyšeli, včetně urážení, aspoň tedy podle mého názoru, některých lidí?

    Já nebudu hovořit déle, protože nepotřebuji získávat politické body, ty se většinou získávají v předvolebním boji a v podstatě jde jenom o to, abychom tady byli vidět.

    Já bych ani nesouhlasil s některými řečníky, že ve zdravotním výboru se dneska nic nevyřešilo. Já si myslím, že se toho vyřešilo dost, a děkuji panu ministrovi, že v této situaci tento rozpočet takovýmto způsobem udělal.

    Ale abych se dostal k meritu věci - regulační poplatky. Je nás tady tuším 21 lékařů, jistě víme, jak se poskytuje zdravotní péče. A je tady mnoho velmi známých, i světově známých, kolegů. Myslím si, že bychom se tady mohli navzájem léčit, a možná že u některých oborů už to bylo na hranici. Ale já jsem se spíš zeptal lidí, kteří umějí počítat. Já to neumím. To jsou tedy páni ekonomové, kteří mi řekli: Podívej se, regulační poplatky, to nemá tak velký význam, jaký je jim přisuzován. Tady je potřeba nalézt systémové řešení ve zdravotnictví. Za prvé zjistit, kde, kdy a kým utíkaly miliony, stamiliony, miliardy. Zde se musí začít. Je třeba, abychom nastavili nové financování zdravotních pojišťoven. Není možné, aby smlouvy byly sepisovány neuváženě a dá se říci "já na bráchu, brácha na mě".

    Čili jestliže nám ten den dneska hezky začal, tak nám špatně skončil. Obávám se, že jsme se dostali do doby, kdy zde zprava a zleva - a mně se to nelíbilo, protože si myslím, že tady by se měly řešit zásadní věci, a ne někdo někoho urážet nebo si vyčítat, co jsme si, to jsme si. Začněme konečně hospodařit tak, jak bychom měli. Zabraňme dalšímu rozkrádání např. přes tzv. kompletační firmy, přes tzv. služby ve zdravotnictví, služby nevypověditelné. Prosím vás, jak někdo může říkat, že je nevypověditelná služba? Jestliže to je nadnesené ekonomicky, tak snad má možnost ministr, ředitel, hejtman tu smlouvu vypovědět. Ale ono to nejde v tomto státě, protože bychom zaplatili takové penále, které by se nám potom vrátilo zase zpět.

    Takže vážené kolegyně a kolegové, nechme věc na hlavě. Samozřejmě respektujme usnesení Ústavního soudu, to je samozřejmé, nikdo nás z toho nemůže vyvinit, a diskutujme dál - ale slušně - o tom, jak zlepšit financování zdravotnictví.

    Já vám moc děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím s faktickou pana poslance Zemka.

  • Poslanec Václav Zemek: Dobré odpoledne. Já ještě musím reagovat na vystoupení pana kolegy Bendla.

    Víte, asi jsme každý žili v nějakém jiném kraji. Já tedy jsem z Benešova, nebo respektive z Vlašimi. A když jste končili vaši osmiletou krajskou vládu, tak ta benešovská nemocnice byla v totální ztrátě. A ještě vámi dosazený ředitel v takového chvíli neváhal a dal si sobě a svým kamarádům několikamilionové odměny, takže když tam potom přišel nový ředitel, tak ani neměl na výplaty. Tak to jen pro úplnost.

    Jinak všichni viděli všechny ty reportáže na ČT a na Nově o - v uvozovkách - výhodném prodej středočeských nemocnic. Takže každý si udělal obrázek sám. Když se někdo řídí pravidlem, že stokrát opakovaná nepravda se nakonec stává pravdou, já si to nemyslím. A myslím, že i v té televizi to bylo zcela jasně ukázáno. Díky. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a vzhledem k tomu, že nemám už nikoho přihlášeného do rozpravy, končím tímto obecnou rozpravu a ptám se pana navrhovatele, zda chce mít závěrečné slovo. Tak prosím, pane ministře.

    Ministr zdravotnictví ČR Martin Holcát: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, budu už jenom velmi stručný, protože jsem zde dneska předložil jenom malý, parciální návrh. Samozřejmě zdravotnictví je velké politikum a dostali jsme se do rozsáhlých diskusí. Já myslím, že ty diskuse, předpokládám, budou pokračovat. My jsme ochotni poskytnout různá data jak číselná potom zdravotnímu výboru a podobně.

    Musím reagovat asi, a zase jenom velmi stručně, na pana poslance Bendla. Nevím, neslyšel jsem, jestli navrhuje těch 6,7 miliardy, že by se dalo do nemocnic, a možná bychom zrušili zdravotnictví vůbec. Tak že by tím vyřešil poplatky, které se ruší. Samozřejmě jsem dneska neodpovídal, protože jsem úplně nepochopil, že ty jeho otázky jsou kvalifikované, a budu to muset přehodnotit, protože vzniká nový expert přes zdravotnictví. Budu to tak vnímat a jsem ochoten o tom diskutovat. Bude pokračovat dál diskuse a my jsme ochotni do toho přispět. To je vše, děkuju.

    Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se pana zpravodaje, zda chce mít závěrečné slovo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Nykl: Já si tedy dovolím konstatovat, že jsme viděli, že tady máme několik zdravotnictví v České republice. Ten pohled je tak rozdílný, že jsem strašně rád, že zdravotní výbor má 25 členů, že je nejsilnějším výborem a že bude mít hodně na práci, a myslím si, že rozumný názor zazněl před už dávnou dobou od pana profesora Vyzuly, který řekl, ať zdravotnické poplatky coby velmi složité téma pustíme na jednání do zdravotního výboru, ať se k němu vyjádříme ještě na této úrovni. Děkuji.