• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a členové vlády: pan poslanec Adamec - zahraniční cesta, pan poslanec Adámek - zahraniční cesta, paní poslankyně Balaštíková - zdravotní důvody, pan poslanec Běhounek do 15. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Böhnisch do 19. hodiny bez udání důvodu, pan poslanec Farský - zdravotní důvody, paní poslankyně Fischerová - zahraniční cesta, paní poslankyně Halíková - zahraniční cesta, paní poslankyně Havlová - zdravotní důvody, pan poslanec Chalupa do 21. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Janulík - pracovní důvody, pan poslanec Kasal do 16. hodiny - pracovní důvody, pan poslanec Kořenek - zdravotní důvody, pan poslanec Kott - pracovní důvody, pan poslanec Lobkowicz - zahraniční cesta, pan poslanec Nykl - pracovní důvody, pan poslanec Pavera - osobní důvody, pan poslanec Plíšek - zdravotní důvody, pan poslanec Schwarzenberg - pracovní důvody, paní poslankyně Strnadlová - osobní důvody, pan poslanec Váňa bez udání důvodu, pan poslanec Zavadil od 15. hodiny - zdravotní důvody.

    Pan poslanec Tejc hlasuje s kartou číslo 11.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Babiš - pracovní důvody, pan ministr Brabec - zahraniční cesta, pan ministr Chovanec - zahraniční cesta, pan ministr Jurečka - pracovní důvody, paní ministryně Marksová - pracovní důvody, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, paní ministryně Valachová - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek - zahraniční cesta.

    Tolik tedy omluvy. (V sále je velmi hlučno.)

    Nejprve bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Poprosil bych pravou stranu sněmovny o klid. (Zvoní zvoncem.) Děkuji.

    Budu vás informovat o návrzích, na kterých se shodlo grémium. Za prvé, organizační výbor 27. ledna schválil Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2016, což je sněmovní dokument 3624, a my navrhujeme, aby byl zařazen do programu 39. schůze do bloku Zprávy, návrhy a další. Jeho pevné zařazení bude následně upřesněno.

    Grémium Sněmovny navrhuje následující strukturu jednání pro tento týden:

    Dnes projednat bod 16, což je druhé čtení zákona o zdravotních službách, a dále následující body: 83, 76, 115, 119, 28, 31, 97, 30, 79, 108, 86 a 128. Jedná se o návrh zákona o majetkovém přiznání v prvním čtení, návrh zákona o působnosti MPO v prvém čtení, zákon o DPH v prvém čtení, zákon o azylu v prvém čtení, zákoník práce ve druhém čtení, ochrana zemědělského půdního fondu ve druhém čtení, majetkové křivky v prvém čtení, státní svátky ve druhém čtení, exekuční řád v prvém čtení, státní sociální podpora v prvém čtení, školský zákon v prvém čtení a detenční centra v prvém čtení. Tolik tedy dnešek.

    Zítra tam mám pouze technické sdělení. V případě, že bude ukončena 37. schůze Sněmovny, která má být zahájena v 9 hodin, pokračovala by přerušená 39. schůze a její zahájení bude upřesněno, předpokládám, v návaznosti na případné ukončení 37. schůze. O tom ale rozhodneme na závěr dnešního jednacího dne.

    Ve čtvrtek 11. února bychom projednali bod 201, což jsou písemné interpelace, potom bod 103, což je návrh pana poslance Bartoška, poskytování dávek v prvém čtení, potom bod 9, což je Státní fond dopravní infrastruktury ve druhém čtení. Potom bychom projednali onen sněmovní dokument 3624, což je hospodaření klubů za rok 2016, a poté bychom pokračovali z bloku Zprávy, návrhy a další s tím, že ve 12 hodin 45 minut bychom zařadili bod 184, což je druhé kolo volby člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a ve 14 hodin 30 minut by byly projednávány ústní interpelace.

    V pátek zahájíme jednací den bodem 203, což je informace vlády k migrační krizi.

    Tolik z mojí strany dohoda, na které se shodlo vedení Sněmovny a politické grémium.

    Zeptám se, kdo se hlásí do rozpravy k pořadu schůze. Mám tady dvě přihlášky. První přihláška je pana poslance Okamury, potom přihláška paní poslankyně Černochové. Potom pan poslanec Černoch. Ještě poprosím o strpení pana poslance Okamuru. (V sále je hlučno.)

    Dorazily další omluvy. Paní poslankyně Šánová se omlouvá z důvodu nemoci z dnešního jednacího dne. Paní poslankyně Zelienková mezi 14 a 14.45 z pracovních důvodů, pan poslanec Benešík celý jednací den z osobních důvodů a pan poslanec Holeček mezi 14. a 18. hodinou.

    A nyní už má slovo pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, chtěl bych požádat Sněmovnu o zařazení nového mimořádného bodu na jednání této schůze s názvem Umísťování afrických a arabských nezákonných imigrantů do měst a obcí České republiky proti vůli občanů. Toto téma je skutečně vysoce aktuální, proto bych chtěl poprosit o zařazení jako první bod dnešní schůze, protože jak víte, tak aktuálně se vláda snažila proti vůli občanů vnutit nezákonně africké a arabské imigranty do města Králíky v Pardubickém kraji. Na základě petice, na které naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, spolupracovalo s místními občany...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám. Prosím o klid ve sněmovně. Prosím skupinky diskutujících, aby se usadily a umožnily pokračovat panu poslanci Okamurovi.

  • Poslanec Tomio Okamura: Děkuji, pane předsedo. Já vím, že ostatní politické strany toto téma vůbec nezajímá, proto tady hlučí. Děkuji, že jste mi zjednal klid, aby mě bylo vůbec slyšet.

    Občané města Králíky v Pardubickém kraji se zoufale začali bránit proti tomu, že jim tam vláda chtěla nastěhovat nezákonné imigranty proti jejich vůli. Jak víte, tak tam vznikla nejenom petice, na které jsme spolupracovali a kterou naše hnutí SPD zveřejnilo tady ve Sněmovně, tak tam došlo i k tomu, že bylo svoláno veřejné zastupitelstvo, kterého se naši poslanci zúčastnili, a po společné práci se nám konečně podařilo tento vládní záměr zastavit. Jenom zdůrazňuji, že občané se dozvěděli o záměru vlády z facebooku.

    Teď, poté, co jsme pomohli občanům Králíků, tak ta samá situace nastává v Benešově u Prahy. Opět vláda se snaží proti vůli občanů a za jejich zády tam vnutit nezákonné imigranty do místního objektu. Proto občané Benešova sepsali petici proti umístění jakéhokoliv typu zařízení pro imigranty do jejich města. My za SPD říkám, že plně souhlasíme s odmítavým stanoviskem Zastupitelstva města Benešov z 1. února letošního roku ohledně problematiky záměru zřídit v centru města Benešov v objektu takzvaných Pražských kasáren zařízení pro jakékoliv ubytování imigrantů. Zároveň plně podporujeme vedení města Benešov v jednání, které povede k převodu těchto nemovitostí do majetku města za účelem využití pro potřeby občanů Benešova. Jinak podporujeme také usnesení Zastupitelstva města Benešov z 1. února, kde samozřejmě chtějí vést jednání s Ministerstvem vnitra a s Ministerstvem obrany o využití tohoto objektu bývalé vojenské ubytovny, která byla součástí dřívějších Pražských kasáren v Benešově. Občané zde sbírají teď petici proti tomu, aby se tam umístili nezákonní imigranti.

    Já žádám, aby vláda a premiér Sobotka, který mi neodpověděl - prosím vás, pane premiére - na moji interpelaci před 14 dny, kdy jsem se vás tady ptal, abyste občanům sdělil, do jakých míst a obcí a měst, na základě jakých kritérií chcete umisťovat ty tisíce nezákonných imigrantů, které jste již vloni odsouhlasili proti vůli občanů. A vy jste mi neodpověděl. Proto já vám znova říkám a žádám o zařazení tohoto bodu, protože jedna za druhými se nám ozývají města - byly to Králíky v prosinci, teď v lednu je to Benešov - a vy se snažíte je někam prostě umístit proti vůli občanů. Takže jestli mi neřeknete jména konkrétních měst a obcí a nadále se to budou občané pokoutně dovídat, tak řekněte aspoň kritéria, pane premiére, jaká kritéria podle vašeho názoru mají splňovat obce a města, kam budete umísťovat ty nezákonné migranty z Afriky a z Arábie, aby aspoň občané sami se mohli dovtípit a vytipovat si, zdali tedy spadají do toho vládního záměru, a už se začít bránit. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, je to tedy žádost o nový bod s názvem, který byl načten, a to jako první bod dnešního jednacího dne. Ještě než dám slovo paní poslankyni Černochové, tak s přednostním právem paní místopředsedkyně Jermanová.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, víte, že já málokdy využívám svého přednostního práva, ale v tento okamžik jsem k tomu v podstatě byla donucena vystoupením mého předřečníka.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon. Kolegyně, kolegové, já opravdu prosím o klid. Prosím bývalého i současného ministra zdravotnictví, aby ukončili rozpravu, do které jsou tak zabráni, že mě ani neslyší. Pan ministr Němeček a pan exministr Heger, prosím.

    Děkuji. Prosím, paní místopředsedkyně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, když dovolíte, já jsem součástí Rady města Benešov. Tuto situaci řešíme již delší dobu jak s Ministerstvem obrany, tak s Ministerstvem vnitra. Petice vznikla na území Benešova bez vašeho přičinění a já vás prosím a žádám jménem vedení města, abyste nezneužíval situace v Benešově ke své předvolební kampani. Já si myslím, že to je neetické a nepatří to na půdu Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová a připraví se pan předseda Černoch.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, asi tušíte, v jaké věci před vás předstupuji. Dovolím si navrhnout zařazení nového bodu s názvem Úniky informací z Bezpečnostní rady státu, a to jako první bod zítřejší odpolední schůze Poslanecké sněmovny. Je to tedy středa 10. 2. odpoledne.

    Krátké odůvodnění, které snad všichni cítíme stejně. V minulých dnech jsme byli svědky totální destrukce bezpečnostních složek a systému státu v naší republice. Absolutní neschopnost vlády komunikovat s veřejností a sdělovat, nebo komunikovat v některých věcech, kde komunikovat nemá, tak komunikovat, a naopak ve věcech, kdy komunikovat má, tak nekomunikuje. Každé stanovisko ministra, které bylo v těchto dnech sděleno, bylo zmatečné, jeden ministr popíral slova ministra druhého.

    Třetího února jsme se dozvěděli od pana ministra zahraničních věcí Zaorálka, že Česká republika s teroristy nevyjednává. Den nato jsme se dozvěděli od pana ministra obrany Stropnického, že podmínkou propuštění pěti Čechů z Libanonu skutečně bylo, aby Česká republika nevydala Libanonce Alího Fajáda do Spojených států. Potvrdil to ministr obrany ve svém veřejném prohlášení. Doslova cituji: Pět lidí se sem vrátí v pořádku, pokud Fajád nebude vydán do Spojených států. Je to svázané, prohlásil v rozhovoru ministr obrany. Hodinu nato ministr spravedlnosti Robert Pelikán svolává mimořádnou tiskovou konferenci o propuštěných Libanoncích. Ten se vyjádří v té věci, že Fajád nebude Českou republikou vydán do Spojených států a toho času je na cestě na letiště, aby byl nikoliv deportován, ale odvezen do Libanonu. Ani to není málo. Slyšíme vyjádření pana premiéra Bohuslava Sobotky, který řekne, že ho to znepokojuje a že je nutné to nechat vyšetřit. Ve večerních hodinách slyšíme pana vicepremiéra Bělobrádka, který v Událostech, komentářích řekne, že vůbec o tom, proč pan ministr Pelikán rozhodl tak, jak rozhodl, on nic neví.

    Přitom se z médií dozvídáme a ze včerejšího Nerespektu (důrazně) se dozvídáme, že Bezpečnostní rada státu jednala v této věci několikrát, informace unikají z Bezpečnostní rady státu, což mně přijde naprosto nepřijatelné. V kterékoli jiné zemi by už v tuto chvíli ležela na stole rezignace celé vlády České republiky, případně by se vláda obracela nově na Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Tady se nic neděje, tváříme se všichni, že se nic nestalo, že život běží dál. Dočítáme se, kolik Česká republika za jednotlivé rukojmí platí. Uvědomujete si to, že máme v Libyi ještě jednoho uneseného občana, a co jste těmito výroky, které se dostaly na veřejnost, jemu mohli způsobit? Já pevně věřím, že i on se sem vrátí, ale budou doufat, že se o jeho návratu nebudu dočítat z deníků, z bulváru, z týdeníků.

    Z tohoto důvodu žádá klub Občanské demokratické strany, aby se Poslanecká sněmovna v neveřejném zasedání touto problematikou zabývala. Budeme navrhovat usnesení, ve kterém budeme chtít, aby se zřídila vyšetřovací komise, která ty věci prověří. V jakých jiných věcech, vážené kolegyně a kolegové, než tak, jak stanoví jednací řád, na návrh vlády nebo poslance se může Sněmovna usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Kdy jindy než teď? Skutečně se stalo něco, co nemá obdoby, a nemůžeme si to nechat jako poslanci Parlamentu České republiky líbit a musíme chtít od zástupců naší vlády vysvětlení.

    Takže ještě jednou opakuji - žádám o zařazení bodu s názvem Úniky informací z Bezpečnostní rady státu. Chci, aby se tento bod projednával zítra, tedy ve středu, 10. února odpoledne. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím pana předsedu Černocha.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Budu možná opakovat některé věty, které zde padly, které zde říkala paní kolegyně Černochová.

    V pátek 22. ledna média informovala o neočekávaném zasedání předsednictva Bezpečnostní rady státu. Obsah jednání nechtěl Úřad vlády komentovat. Ani ne čtrnáct dní nato, minulý čtvrtek, deník Právo zveřejnil obsah tajných informací ze zasedání Bezpečnostní rady státu. Evidentně tento únik informací souvisel s informacemi, které ministr Stropnický, když to řeknu kulantně, nakousl v rozhovoru v Hospodářských novinách, a to - cituji: Pět lidí se sem vrátí v pořádku, pokud Fajád nebude vydán do Spojených států. Ale pozor, dále řekl: Je to svázané.

    Právo sdělilo, že pětice Čechů padla loni v červenci do léčky připravované libanonskou tajnou službou, která chtěla dostat z Česka svého zadržovaného muže. Jejich únosu se přitom dalo předejít, kdyby neselhala komunikace mezi českou civilní rozvědkou a Vojenským zpravodajstvím. Podstatou průšvihu je ovšem to, že vojenští zpravodajci prý na rozdíl od české civilní rozvědky vůbec netušili, že Fajád pracuje pro libanonskou tajnou službu, a tedy že Libanonci mají eminentní zájem dostat svého člověka domů místo jednání o předání do Spojených států, kde mu hrozí až doživotí. Vojenské obranné zpravodajství tak netušilo, že svého muže vyslalo do Libye do pasti.

    Dámy a pánové, tajné služby a vláda, zodpovědná za jejich řízení, má na triku několikanásobnou ostudu. Za prvé, došlo k úniku informací ze zasedání Bezpečnostní rady státu. Za druhé, Vojenské obranné zpravodajství díky tomu, že nemělo informace od civilní rozvědky, se nechalo oblafnout tajnou službou Libanonu. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: (Hovoří do závěru projevu poslance Černocha.) Pane předsedo, já se velmi omlouvám... Dobrá, tak protože jste nic nenavrhl, tak to beru tak, že jste vystoupil s přednostním právem, protože jinak by došlo ke zneužití tohoto času. Ale vy máte přednostní právo, tak to vyřešíme takto elegantně. A prosím pana předsedu Faltýnka, který je dalším přihlášeným, předpokládám k pořadu schůze. (Ano.) Výborně.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Ano, k pořadu schůze, děkuji. Hezké odpoledne, dámy a pánové, já bych chtěl vznést veto na nově navrhované body do programu této schůze jménem tří poslaneckých klubů, a to konkrétně jménem klubu ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Předpokládám, že se to týká obou bodů, to znamená jak pana poslance Okamury, tak paní poslankyně Černochové. Dobrá, před panem předsedou vlády má přednost pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: (Mimo mikrofon.) To si neumím představit, pan předseda vlády musí mít přednost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér vám dává přednost, využijte toho. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedo, vám i panu předsedovi vlády.

    Dámy a pánové, tato Sněmovna by měla být podle Ústavy České republiky nejvyšším orgánem vůle lidí v České republice. Umíte mi, prosím vás, říct, jaké jiné větší téma existuje než skutečnost, že byla ohrožena a objektivně snížena bezpečnost všech občanů v České republice? Já chápu, že se může stát cokoli. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl vládě vyčítat její chyby, že to udělala úmyslně.

    Promiňte, až pan Foldyna domluví, já bych pokračoval.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Pokud máte něco zásadnějšího než poslouchat pana předsedu Kalouska, tak přeneste svou diskusi do předsálí, usaďte se.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl vládu podezírat z toho, že chyby, kterých se dopustila, selhání, kterých se dopustila, se dopustila úmyslně. Prostě každý z nás ve své práci se občas dopustíme chyb a občas se někdy stane, že i selžeme. A to nejhorší, co se nám může stát, že ten, kdo se toho selhání dopustil a ve svém důsledku se nedopustil ničeho menšího, než že ohrozil bezpečnost občanů, všech občanů v České republice, bude tvrdit ne, to není pravda, my jsme se žádného selhání nedopustili, všechno je v úplně nejlepším pořádku a bezpečnost našich občanů je dostatečně zajištěna. A přitom všichni víme, že to není pravda, že se nestalo nic menšího, než že vláda České republiky selhala na poli mezinárodního boje proti terorismu. Že se nestalo nic menšího, než že jsme všichni mohli z médií - z médií prosím - zjistit, že vláda České republiky vyjednává s teroristy. A nejenom že s nimi vyjednává, ale že dokonce ani tuto informaci neumí utajit. Což znamená, že vláda České republiky neudělala nic jiného, než že povzbudila všechny teroristické bojůvky ve světě...

    Já až dotelefonuje pan poslanec Votava... Děkuji.

    Než že povzbudila všechny teroristické bojůvky ve světě k oblíbené společenské hře všech teroristů "chyť si svého Čecha". Když si chytneš svého Čecha, tak se ti to vyplatí, česká vláda nevyjednává s teroristy, to je příliš ponižující, česká vláda automaticky přistupuje na jejich požadavky. To se stalo, to všichni vědí. A česká vláda ze všech našich občanů v zahraničí, zejména v těch citlivých oblastech, udělala lovnou zvěř. To se stalo, to je fakt. A politika této vlády...

    Až dokřičí pan poslanec Jandák na svého předsedu klubu... Děkuji.

    A politika této vlády, která je ostudná, ale snad by mohla najít svoji omluvu, kdyby to vláda aspoň dokázala utajit. Ale politika této vlády, která je ostudná a vláda svoji ostudnou politiku ani nedokáže utajit, ve svém důsledku ohrožuje všechny občany své republiky.

    Já jsem řekl, že tím, co vyšlo najevo o podle mého názoru naprosto nemravném a neospravedlnitelném jednání vlády České republiky v případě pana Fajáda, ale možná i v případě Hanči a Tonči, aniž bych chtěl dávat ty případy na stejnou úroveň - myslím, že příklad pana Fajáda je mnohem víc alarmující - že to, co vyšlo najevo, neohrožuje bohužel jenom bezpečnost všech občanů v České republice...

    Až dokřičí pan poslanec Korte...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já poprosím pana poslance Korteho, aby se usadil na místo a nechal mluvit svého předsedu.***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že se určitě shodneme na jednom, ať už jsme ve vládě, nebo ať už jsme v opozici. Bezpečnostní situace ve světě se dramatickým způsobem zhoršila a mohli jsme to sledovat nejenom v těch posledních dvou letech, ale zejména v těch posledních dvou letech.

    Když se podíváte na to, co se děje na východ od nás, konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, když se podíváte na to, co se děje v severní Africe, zhroucený stát v Libyi, když se podíváte na občanskou válku v Sýrii, když se podíváte na Islámský stát, který existuje na velkém území jak Sýrie, ale také Iráku, tak je evidentní, že se výrazným způsobem zhoršila bezpečnostní situace. A já chci ujistit celou Poslaneckou sněmovnu, nejenom opozici, která zde tedy přednesla několik plamenných vystoupení, chci ujistit celou Poslaneckou sněmovnu, že vláda dostojí své odpovědnosti a že vláda udělá všechno pro to, aby zajistila v tomto zhoršeném bezpečnostním prostředí bezpečí našich občanů. Je to možná složitější právě proto, že naši předchůdci neudělali úplně přesnou prognózu budoucnosti. Ty kroky, které byly voleny soustavně rok po roku, nevycházely z dobré analýzy toho, co se stane. A já teď nechci obviňovat ODS nebo TOP 09, které v té době byly ve vládě, to se prostě stane. Stane se, že uděláte špatnou prognózu vývoje budoucnosti a že uděláte špatná rozhodnutí. Ale myslím, že je důležité o tom nemlčet zejména v situaci, kde probíhají takováto plamenná rozhodnutí. Prostě vlády před námi se nechystaly na špatné počasí. Chystaly se na to, že bude sluníčko svítit stále více, obloha bude bez mráčku, nebudou žádná rizika, my vlastně nebudeme potřebovat bojeschopnou armádu, nebudeme potřebovat schopné tajné služby a nebudeme potřebovat policii, takže se realizovala politika, která nás na to špatné počasí, ve kterém se nyní pohybujeme, nepřipravila.

    My jsme měli poslední dva roky na to, abychom to dohnali, protože je evidentní, že se připravovat musíme. A protože se zhoršila bezpečnostní situace ve světě, tak i tato Poslanecká sněmovna i tato vláda i Česká republika se budou setkávat s bezpečnostními situacemi a s bezpečnostními krizemi, které jsme tady v minulosti nezažívali. Prostě musíme se připravit na to, že budeme konfrontováni s novými riziky, s novými situacemi a musíme být na ně schopni správně a především adekvátně reagovat.

    My tady vedeme, a koneckonců jedno z těch vystoupení se dotýkalo, nebo dvě vystoupení se dotýkala migrační krize, vedeme tady debatu o tom, jestli správně a adekvátně vláda reaguje na migrační krizi. Ale je legitimní, abychom vedli také debatu, jestli vláda správně a adekvátně reaguje na rizika, která skýtá Islámský stát, nebo rizika, která skýtá vzestup terorismu ve světě. Já vás chci ujistit, že vláda nic nepodceňuje a že vláda bude reagovat ve všech těchto situacích adekvátním způsobem.

    Zde v těch vystoupeních, která zde zazněla, byly předestřeny Poslanecké sněmovně některé informace a byly předestřeny, jako by to byla ověřená fakta. Já bych rád požádal tuto Poslaneckou sněmovnu, ať už jsou to poslanci opozice, nebo vlády, abyste nedělali politiku na základě novinových článků, abyste nedělali závěry na základě informací, které jsou podle vašeho názoru objektivizovány tím, že vyjdou v novinách, nebo na základě informací, které se objeví na internetu. Jsou to v řadě případů spekulace, v řadě případů jsou to informace, které se nezakládají na pravdě. Je nepochybně úkolem vlády, aby zajistila, že žádné informace, které podléhají utajovanému režimu, neunikají, a ten režim je dodržován všemi, kdo tato pravidla musí respektovat.

    Pokud jde o údajné úniky a podezření na úniky, chci informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že Úřad vlády podal příslušné podněty, podal příslušné podněty Národnímu bezpečnostnímu úřadu, podal příslušné podněty státnímu zastupitelství, a předpokládám, že kompetentní instituce provedou šetření a prověří, zdali informace, které byly uváděny v tisku a které byly uváděny jako úniky nebo které byly uváděny jako údajné informace ze zasedání Bezpečnostní rady státu nebo údajné informace z fungování vlády, údajné informace z činnosti služeb, zdali jsou to skutečně takovéto informace. Protože nelze tvrdit, že je něco pravdivé, jenom proto, že to vyjde v novinách. Nelze tvrdit, že v novinách vyšla utajovaná informace, jenom proto, že to někdo do těchto novin napíše, že to je utajovaná informace.

    Já bych rád požádal Poslaneckou sněmovnu o maximální možnou míru objektivity, o maximální možnou míru schopnosti racionálně hodnotit fakta, která tady jsou k dispozici, a chci jasně říci a garantovat, že vláda podnikne všechny kroky k tomu, aby tyto informace byly buď potvrzeny, nebo aby byly vyvráceny. Aby bylo buď potvrzeno, že nějaké utajované skutečnosti unikly, nebo aby to bylo vyvráceno. A toto nemůže učinit a provést žádná debata v Poslanecké sněmovně, to mohou učinit pouze instituce, které pro tento účel byly zřízeny, a tou je Národní bezpečnostní úřad a tou je samozřejmě soustava orgánů, které jsou činné v trestním řízení.

    Některá vystoupení, která zde zazněla, zpochybnila rozhodnutí ministra spravedlnosti. Já chci uvést, že ministr spravedlnosti jednal v souladu se zákony České republiky. Jsem přesvědčený o tom, že jako Česká republika máme a musíme mít zájem na dobrých vztazích s našimi spojenci. Chci jasně potvrdit, že nám záleží také na dobrých vztazích se Spojenými státy, a nepochybně tyto vztahy budeme dále rozvíjet. Chci vás také ujistit, že o rozhodnutí ministra spravedlnosti byla ambasáda Spojených států informována. Ale jsem přesvědčen o tom, že žádné spojenectví není servilita. Jsem přesvědčený o tom, že žádné spojenectví nemůže být ztrátou schopnosti samostatně se rozhodovat. Česká republika je suverénní stát, ministr spravedlnosti postupoval v souladu s platnými zákony České republiky a já jsem přesvědčený o tom, že naši partneři by to měli respektovat, stejně jako my respektujeme jejich rozhodnutí, která oni učiní ve své vlastní jurisdikci v rámci své vlastní suverenity.

    Nemám žádné informace ani žádné signály o tom, že by bylo narušeno naše spojenectví nebo že by byla narušena spolupráce bezpečnostních složek. Chci rovněž požádat všechny poslance a poslankyně, kteří zde pronášeli anebo chtějí pronášet takováto tvrzení, aby je prosím opřeli o fakta, aby je prosím neopírali o spekulace, nebo dokonce jenom o mediální spekulace. Česká republika je součástí Severoatlantické aliance. Jsme připraveni spolupracovat s našimi partnery jak v rámci boje proti terorismu, tak v rámci boje proti Islámskému státu. A znovu opakuji, nemám jako předseda vlády žádné signály toho, že by tato naše schopnost spolupráce a tyto naše těsné vazby byly jakýmkoli způsobem narušeny.

    Pokud jsem zde mluvil o nových rizicích, o nových hrozbách, na které musíme adekvátně reagovat, já jsem přesvědčený o tom, že tato Poslanecká sněmovna má instituce a má orgány, které byly zřízeny právě proto, aby se zabývaly činností tajných služeb, které byly zřízeny právě proto, aby zajišťovaly dohled a kontrolu činnosti tajných služeb, a tyto instituce by k této činnosti měly být jednoznačně využity. Myslím si, že tato Poslanecká sněmovna má výbory, které projednávají jak agendy Ministerstva vnitra, tak Ministerstva obrany, tyto výbory by měly být využity. V souladu se stanoviskem tří koaličních klubů nevidím žádnou přidanou hodnotu v debatě, která by měla být vedena na tato bezpečnostní témata na plénu Poslanecké sněmovny. Vláda je připravena poskytnout orgánům Poslanecké sněmovny všechny potřebné informace, které vláda v souladu se zákonem poskytnout může, nebráníme se debatě na úrovni příslušných odpovědných orgánů Poslanecké sněmovny, zejména ne na půdě těch orgánů, které mají na starosti činnost tajných služeb v České republice.

    Chci současně potvrdit závazek, o kterém víte a který znáte. Víte, že vláda se zavázala, že předloží do Parlamentu návrh nové legislativy, která zajistí druhý stupeň kontroly činnosti tajných služeb. Příprava této legislativy běží a já předpokládám, že v polovině letošního roku bude vláda schopna schválit novelu příslušného zákona a předloží nový systém posílení kontroly tajných služeb, který zatím v těch posledních 25 letech v České republice nefungoval a který by podle mého názoru v příštích letech rozhodně fungovat měl.

    Tolik velmi stručně k těm vystoupením, která zde zazněla. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí pan místopředseda Filip, po něm pan předseda Fiala, potom pan předseda Stanjura a zatím poslední je pan předseda Laudát.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, jedno rádio tady v České republice začíná takovým sloganem, že jsou ověřitelné zprávy ze sportu, že jsou nejasné zprávy o počasí a neuvěřitelné pohádky z politiky pak slibují skvělé zítřky. A já místo těch skvělých zítřků musím říct, že manipulativní informace jsou skutečně předmětem, se kterým se setkáváme každý den, ať už jsou to manipulativní informace z médií, nebo od některých aktérů těch kterých událostí.

    Rozumím tomu, že blokací tří poslaneckých klubů nebude tento bod projednáván, ale trvám na tom a žádám předsedu výboru pro obranu, předsedu výboru pro bezpečnost a předsedy jednotlivých komisí, aby se tím, co se tady odehrálo, zabývali a zároveň, budou-li závěry těchto výborů, a myslím, že budou stejně v utajeném režimu, aby se jimi vláda řídila. Tady přece nejde jenom o to, abychom zjistili objektivně realitu, ale aby na základě zjištěných zpravodajských informací také vláda rozhodovala a neriskovala se životy občanů! Já nejsem ten, který je přesvědčen, že informace, které máme, používají jednotliví ministři správně ve prospěch občanů České republiky. A už vůbec nejsem přesvědčen o tom, že není únik informací a že ti novináři, kteří se k těm informacím dostanou, tyto informace zneužijí, ohrozí občany České republiky a ještě se dělají za hrdiny místo toho, aby si uvědomili, že také oni nesou odpovědnost za to, co zveřejnili. Ale to jim asi nedochází, nebo jim to docházet nechce.

    Prosím, po té blokaci trvám na tom, aby příslušní předsedové obou výborů a komisí, které se tím zabývají, zasedli k jednání, požádali o informace a také informace s ministry projednali a chtěli od nich nejen odpovědi, ale také chování podle toho, jaké informace dostávají. To, co se tady odehrává, je ostuda, která, žel, ohrožuje bezpečnost občanů České republiky. Prosím, už s tím přestaňte! (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí pan předseda Fiala, po něm pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Vážený pane premiére, mě k tomu vystoupení vyprovokovalo vaše vystoupení, a přestože se chci vyvarovat nějakých emocí, které k tomuto tématu nepatří, tak mi dovolte říct, že vaše vystoupení považuji za nehorázné. Vy místo toho, abyste se tady zpovídal z opravdu neomluvitelného postupu vaší vlády, některých členů vaší vlády, který ohrožuje bezpečnost České republiky a bezpečnost jejích občanů, se tady uchylujete ke své obvyklé řečnické figuře, že za všechno mohou nějaké vlády, které tady vládly v minulosti. Já si myslím, že tohle vám už nevěří ani vaši vlastní poslanci. Jak dlouho chcete jakoukoliv chybu vaší vlády svádět na to, že tu někdy někdo vládl v minulosti? Vždyť je to úplně absurdní a myslím, že byste s tím měl přestat a měl byste se zodpovídat z toho, co dělá vaše vláda. Vy jste stále v opozici. Vy jste v opozici vůči jakési hypotetické historické vládě, která může za všechno, co se v této zemi děje. Ale já vám chci připomenout, že v této zemi vládne bohužel více než dva roky vaše vláda a že to, co tu dnes řešíme, je odpovědnost vaší vlády a konkrétně vaše.

    Já jsem taky rád, že jste si všiml, že mezinárodní bezpečnostní situace se zhoršila. Když jsem o tom totiž mluvil já už před dvěma lety, tak jste to byl vy, kdo říkal: Ale nestrašme občany. Nic se tu neděje. Česká republika se nezapojí do boje proti Islámskému státu." A mohl bych vám připomínat jednu vaši větu za druhou, jsou nakonec mediálně doložitelné. Takže jsem rád, že víte, že mezinárodní situace je nebezpečná, ale očekával bych, že to nejenom víte, ale že se vaše vláda podle toho začne chovat. A vy se bohužel podle toho nechováte. A to, co vám opakovaně vyčítám v zahraniční politice, to je nejednotnost, špatné signály, špatná symbolická gesta, znejisťování našich spojenců, to se plně projevilo i v té části zahraniční politiky, která se týká bezpečnosti a která je z hlediska zájmu našich občanů ještě důležitější a ještě podstatnější. A tam děláte stejné chyby jako v zahraniční politice a udělali jste je i teď. Ale teď se nad tím nedá mávnout rukou. Teď je z toho potřeba vyvodit politickou odpovědnost. A to, jak vidím, pane premiére, nejste schopen.

    Vy jste řekl, že to, co čteme v médiích, není pravda, nemusí být pravda, nemáme tomu věřit. My jsme vám, pane premiére, chtěli dát příležitost, abyste tady poslancům řekl, co je tedy v médiích pravdivě uvedeno, co je tam uvedeno nepravdivě, co vaše vláda udělala, co kdo řekl a jak to tedy je. Chtěli jsme vám dát tu možnost na neveřejném zasedání. Vy jste tuto možnost vetem vládních stran odmítli a sám jste se připravil o příležitost vysvětlit poslancům, co tedy v médiích není napsáno správně a co tam je napsáno nepravdivě nebo lživě. Ale myslím, že jednu věc nemůžete shodit ze stolu a nemůžete bagatelizovat, a to jsou výroky ministra obrany Martina Stropnického, který aspoň podle médií prostě řekl, že k nějakému výměnnému obchodu došlo. To se nikdy nemělo stát. A já nezkoumám, a nemám k tomu dost informací a nejsem tak naivní, abych to dělal, co se opravdu stalo. To je skutečně věc vlády a bezpečnostních složek. Ale mohu zkoumat, a to taky děláme, co k tomu říkají jednotliví členové vlády, protože tím, co říkají, tím, že nedrží jazyk za zuby, tím, že se nechovají odpovědně, ohrožují bezpečnost českých občanů.

    To, co po vás třeba chce Občanská demokratická strana a co po vás chci já, je, abyste vyvodil odpovědnost z této skutečnosti, z této situace, že tu máme politiky, kteří nedorostli rolím, které teď zastávají. Ona už to není hra. Je to už vážná věc, jde tady o životy lidí. A jestliže nedokážou mlčet a nedokážou adekvátně nakládat s informacemi, kterých se jim dostává jako členům vlády, potom na tomto místě nemají co dělat. A je na vás, abyste jim to řekl, a je na vás, abyste z toho vyvodil nějakou odpovědnost. Já nevím, co by mohl být už vážnější případ, než že jsou ohroženi čeští občané, jejich bezpečnost, že máme narušené vztahy se spojenci. A to neříká nějaký novinář nebo média, to přece vyjádřil docela zřetelně i americký velvyslanec. A nemusím ani umět počítat do pěti, ale musím znát trošku zahraniční politiku, abych věděl, že samozřejmě tím, co jsme pravděpodobně udělali, a nevím, jestli jsme to takto udělali, můžeme narušit i vztahy s naším jiným spojencem, a to Izraelem, na kterých je taky založena zahraniční politika České republiky. Takže je tu víc otazníků, které všechny vycházejí z jedné jediné věci a to je pochybení členů vaší vlády, pokud jde o nakládání s informacemi, které mají od zpravodajských služeb, bezpečnostních složek státu. To je věc, ze které se politická odpovědnost musí vyvodit. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Laudát, dále ještě pan předseda Kováčik a pan ministr kultury.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Já většinou příliš silná slova nepoužívám, ale dneska je použiji. Já to veto, nevím, jestli klubů nebo předsedů klubů, považuji za zbabělé v této chvíli. Kdyby ta situace nebyla tak vážná, tak je až komická. Tady se jedná o bezpečnost našich občanů. A prioritou např. sociální demokracie pro tento týden je provést druhým čtením povinný poslední ročník mateřské školy. Srovnejte váhu těch problémů.

    Pan premiér Sobotka si bohužel dneska spletl židle. Jako by neseděl na té premiérské, ale jako by seděl tak, jak seděl asi osm let, v té opoziční. A zase, kdyby to nebylo tak vážné, tak je to až komické. Premiér vlády, která zodpovídá za koordinaci tajných služeb, řekne veřejně "žádám o prošetření"! Ale to jsou slova opozice. Ne toho, kdo tu moc má. Vy máte prošetřovat a ne žádat o prošetření.

    A podívejte se, jak jsme postupovali my. Ty informace v tisku byly od pondělka. Tři čtyři dny jsme aspoň my, občanští demokraté byli velmi zdrženliví... (Hluk poslanců zleva.)

    Pane předsedo, zjednejte mi pořádek!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím kolegy vlevo, aby zanechali diskusí -

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec ví přesně který. Jednak ty sprosté poznámky na mou adresu, a ještě je dělá nahlas!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak pane kolego, prosím, zaujměte své místo. (K poslanci sociální demokracie, který se vrací do své lavice.) Ještě jednou poprosím skupinku vlevo, aby se rozpustila...

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vám je možná bezpečnost našich občanů ukradená. Nám ne! Takže když vás to nezajímá, tak jděte mimo sál! Pan poslanec ví přesně, se kterým mluvím.

    Tři nebo čtyři dny jsme byli poměrně zdrženliví. Říkali jsme si - je to citlivá věc, tajné informace. Není to přesně ta role, ve které by se měla opozice setkávat s vládou. Ale pane premiére, byli to ministři vaší vlády, kteří nejsou schopni mlčet, kteří jsou důležití a musí komentovat.

    A jestli tady obviňujete moji kolegyni, že čerpá z polopravd novinářů apod., tak Jana Černochová pouze citovala vyjádření vašich ministrů. Nic jiného. Nic jiného. A citovala vyjádření ministra obrany, ministra spravedlnosti, ministra zahraničí. Tak jestli nemáme ani věřit tomu, co říkají vaši ministři, tak čemu pak máme věřit? Proč se bojíte? A nepřenášejte tu odpovědnost na bezpečnostní složky a policii, jak jste udělal. My mluvíme o politické odpovědnosti! A vy říkáte: Vy jste snížili počet policistů! Nepřipravili jste se na špatnou dobu! A jak s tím souvisí, že ministr Stropnický neumí mlčet? Tak když budeme mít o deset tisíc policistů víc, tak ministr obrany bude mlčet? Takhle to vidíte? Takhle jednoduše? A my mluvíme o politické odpovědnosti! Tak neříkejte, že ministr Pelikán postupoval podle zákona. No to je asi pravda. Nikdo z nás nepodává trestní oznámení jako mnozí z vás, když prohrají nějaký politický souboj. My mluvíme o politické odpovědnosti, ne o trestněprávní. A to je velký rozdíl.

    A jestli vám jako premiérovi nevadí vyjádření ministra obrany, který říkal - je to svázané... A pak napíše dodatečně - no, to je vytržená věta... Ale on ji vytrhl. A už se z toho nevylže. A místo abyste ho odvolal jako v každé normální západní zemi, tak tady říkáte, ať to projedná komise pro Vojenské zpravodajství, kterou čirou náhodou vede jeho stranický kolega. Ale to není pochybení Vojenského zpravodajství, to je pochybení ministra obrany. Nebo ať projedná výbor pro bezpečnost úlohu policie, kterou zase čirou náhodou vede stranický kolega ministra vnitra. Ale my nekritizujeme policii, my nekritizujeme Vojenské zpravodajství. My kritizujeme vládu a konkrétní vaše ministry. A komu se vláda odpovídá? Ani ne bezpečnostnímu výboru, ani komisi pro Vojenské zpravodajství, ale Sněmovně jako celku. A vám se tady ta fakta uvádět prostě nechce. To je úplně jednoduché.

    A ta silná slova volíme proto, že - a musím říct, že ten týdeník nemá můj respekt po tom, co zveřejnil v pondělí. Nemá a nebude mít. Souhlasím, a nevím, kdo už to říkal, že i ti, co ty informace publikují, nesou velkou odpovědnost. A ne že jsou hrdinové a všichni řekneme - to bylo ve veřejném zájmu. Nebylo ve veřejném zájmu tohle to zveřejnit! Ale někdo mluvil. Z předsednictva Bezpečnostní rady státu. A to je šest lidí - premiér Sobotka, vicepremiéři Babiš, Bělobrádek, ministr obrany Stropnický, ministr vnitra Chovanec a ministr zahraničí Zaorálek. A někdo z nich mluvil! Ale za to může zřejmě bývalá vláda, protože snížila počet policistů. Já tu logiku opravdu nevidím. A pak ještě slyšíme věty, které jsem zaznamenal v jednom našem populárním masovém sportu. Nic jsme nezaplatili a navíc ta částka neodpovídá. To přece není normální.

    A když jsme navrhli neveřejné jednání, tak vy jste to zbaběle zablokovali s tím, že to projedná pan poslanec Chalupa se svým ministrem v komisi pro Vojenské zpravodajství, kam my ostatní mimochodem nemůžeme a ani tam nechceme jít, protože ta komise má nějaký režim jednání. Anebo to projedná předseda výboru pro bezpečnost pan poslanec Váňa se svým stranickým kolegou prvním místopředsedou Chovancem. A to nás má uklidnit. Dneska, za chvilku, budeme mluvit o tom, jak bude chráněný registr diagnóz, nebo zítra uslyšíme, jak budou chráněné obchodní informace z EET a kontrolního hlášení. A tady online řešíme akci tajných služeb, unikají informace z Bezpečnostní rady státu, příp. z předsednictva Bezpečnostní rady státu. Hackeři prolomí mailovou stránku premiéra, což my jsme jako opozice silně odsoudili, a já jsem jasně médiím řekl, že to číst nebudu, cizí pošta, navíc ukradená, jak říkal pan předseda Fiala, se prostě nečte, atd. Ale pan premiér to prostě řešit nechce. A vy, milé kolegyně, milí kolegové ze tří vládních stran, vy taky ne. Protože si dáme veto. Už dneska ráno jste mě upozorňovali: Pozor, je opoziční okénko. A když k tomu budete mluvit, tak si ubíráte čas. Ano, ubíráme si čas. Protože tohleto je mnohem důležitější než ty naše návrhy zákonů, které tady leží sedm měsíců, dvanáct měsíců, čtrnáct měsíců. Ale pan premiér dal podnět k prošetření. Kdo bude vyšetřovat ty ministry?

    A pak už jenom na okraj takové věci, jak vláda funguje. K tomu únosu v Libanonu došlo asi dva měsíce poté, co americké Ministerstvo zahraničních věcí vydalo varování, a publikovaly to všechny zastupitelské úřady, včetně amerického zastupitelského úřadu v České republice, ve kterém varovalo americké občany před cestou do Libanonu, kde hrozí kromě teroristických útoků také únosy občanů západních zemí. A kdy my jsme to varování přejali a informovali jsme naše občany? Po tom únosu, zhruba dva měsíce poté. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Klub TOP 09 mi avizoval, že dojde ke změně řečníka, tak pokud nebude protestovat pan předseda Kováčik, že na místo pana předsedy Laudáta vystoupí pan předseda Kalousek, tak bychom mu to umožnili a potom dostane slovo pan předseda Kováčik a potom pan ministr Herman.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Prosím pana kolegu Kováčika o pochopení. Kus jako kus. (S úsměvem. Předseda Kováčik souhlasí.) Děkuji.

    Chtěl jsem zareagovat na pana premiéra, který nás vyzval, abychom doložili nějakými důkazy, že po tom, co se stalo, se sníží míra informovanosti České republiky jako spojeneckého státu a bude více ohrožena bezpečnost občanů České republiky. To myslíte vážně, tenhle dotaz, pane premiére? To myslíte fakt vážně? Nebo to je poslední zoufalá obrana? To fakt chcete někomu říct, že takové věci se sdělují písemně a s kulatým razítkem?

    Jediný důkaz, který vám tady mohu poskytnout, ale ten je opravdu pádný, je váš vlastní úsudek předsedy vlády členského státu Evropské unie a členského státu Severoatlantické aliance. Když vy jako předseda české vlády zjistíte, že velmi citlivé informace, které předáváte svým spojencům a jejichž zveřejnění může ohrozit i bezpečnost občanů vaší země, odněkud tečou, vláda vašeho spojence není schopna pro svoji neschopnost ty informace utajit, tak uděláte co? Na základě odpovědnosti, kterou máte jako předseda vlády. No přestanete jim ty informace dávat, aniž byste jim to poslal písemně s kulatým razítkem. Prostě to uděláte jako nezbytné sebeobranné opatření. Řeknete si: Pokud ti lidé v té zemi, kterým já ty informace poskytuji, jsou do té míry nepříčetní, že je nejsou schopni utajit a poskytují je každému teroristovi na potkání, tak já jim ty informace dávat nebudu. A dál se na vás před kamerami budu usmívat, dál vám budu říkat, že jste můj spojenec. Akorát vám prostě nic neřeknu. Takhle se chová každý odpovědný předseda vlády. Nepochybuji, že takhle byste se zachoval i vy.

    Problém je, že vy jste se ocitl v té pozici člověka, kterému nikdo nic neřekne, protože nemůže riskovat, že to vyteče. Vy nejste schopni utajit informaci, kterou si sdělilo šest lidí na předsednictvu Bezpečnostní rady státu. Vy nejste schopni utajit vůbec nic. Teď nechci podrobovat kritice... (Poslanec Okamura nahlas telefonuje.)

    Hele, až dotelefonuje ten imigrant z druhé generace, tak já budu pokračovat. (Poslanec Okamura ukončil hovor.) Děkuji vám, pane poslanče Okamuro, prostřednictvím pana předsedajícího.

    Vy nejste schopni utajit vůbec nic. Jestliže už se česká vláda dopustila toho morálního hazardu - já teď nechci být soudcem, ta rozhodnutí jsou velmi těžká - jestliže už se česká vláda dopustila toho morálního hazardu, že vyjednávala s teroristy a zaplatila teroristům, tak jak mohla dopustit, že se to dozvěděli všichni teroristé na celém světě, aby se mohli pustit do velmi efektivní akce "ulov si svého Čecha"? Jak jste mohli dopustit, že jste tím ohrozili bezpečí každého občana, který překročí naše hranice? Neříkejte mi, že na to potřebujete nějaké důkazy. To jsou prostě logické důsledky vašeho diletantismu, vašich chyb a vašich neschopností ubránit bezpečnost českých občanů.

    A já se teď ptám, jestli je opravdu něco důležitějšího v tuhle chvíli na politické scéně než skutečnost, že vláda snížila bezpečnost českých občanů. Je jedno, jestli za to mohla, nebo nemohla. Nese za to odpovědnost. Kde je váš pan první místopředseda? Za posledních 14 dnů se vyjadřoval úplně ke všemu, co se ho vůbec netýkalo. Od té doby, co jste pustili Fajáda, o něm není vidu ani slechu. Jaké k tomu má stanovisko pan první místopředseda vlády Babiš? A protože ty informace tečou tak, jak tečou, tak my víme, jaké k tomu měl stanovisko, a víme, že to bylo stanovisko mimořádně nebezpečné pro občany České republiky. Tak ať povstane, ať ho řekne, ať ho tady hájí. (Šum v sále.) On umí říkat jenom populistické věty? A vy umíte říkat jenom alibistické věty, pane premiére?

    A kde je tedy vláda, která vstane a řekne "občané, my vám zaručujeme vaši bezpečnost"? Poté, co jste ji totálně ohrozili. Poté, co každý z nás musí mít strach odjet do zahraničí. Poté, co až váš ministr vnitra - já jsem ještě před měsícem říkal, že když ministr vnitra říká, že nehrozí teroristické útoky, tak jsem říkal jako lídr opoziční strany: Já věřím své vládě, když říká, že tady nehrozí teroristické útoky, tak nehrozí. No ale až to řeknete zítra, tak už vám věřit nebudu, protože tyhle výroky pramení z informací, které si předávají spojenecké zpravodajské služby, a po tom, co jste tady předvedli, už vám nikdo žádné informace nedá. Jsme v informační izolaci, protože všechny země kolem nás jsou dostatečně příčetné na to, aby vám a vašim drbnám, které máte v Bezpečnostní radě státu, nikdo žádné informace nedal, protože to vykecají druhý den. (Hluk v sále. Poslanec Jandák cosi vykřikuje. Poslanec Foldyna se tomu hlasitě směje.)

    To je prostě skutečnost. To je fakt. To je realita, které teď čelíme a která ohrožuje bezpečnost každého z nás. A vy o tom nechcete mluvit, pane premiére. Vy si vážně myslíte, že můžete strčit hlavu do písku a říct "nic se neděje"? Až někde vybouchne bomba, tak říct "tomu se nedalo předejít"? No dalo. Kdybyste neporušili naše spojenecké závazky, kdybyste nezhnusili všechny naše spojence, kdyby se váš ministr spravedlnosti nedopustil té šílené arogance: Já jsem zvážil ten skutek. Pusťte si tu tiskovou konferenci, dámy a pánové. To je naprosto neuvěřitelné. Ten člověk, upřímně řečeno, netroufnu si ho veřejně hodnotit, jeho odborné kvality, jakkoliv jsem o nich pevně přesvědčen, ale ať už jsou ty kvality jakékoliv, tak ten člověk se podíval do kamery z výše svých 156 cm a 35 let a řekl: Já jsem zvážil ten skutek a já jsem se rozhodl, že ho nevydám. Přičemž všichni víme, že je ve Spojených státech obžalován z terorismu, z přípravy atentátu státních zaměstnanců, z ilegálního obchodu se zbraněmi, z napojení na Hizballáh a že je to pravděpodobně také agent FSB. To víme. Na to existují oficiální dokumenty. A ministr vlády České republiky, jeden z nejbližších spojenců v rámci celé Severoatlantické aliance - to není o suverenitě, to je o vlastní bezpečnosti, protože ta Aliance zajišťuje především naši bezpečnost, pane premiére - řekne: Já jsem to zvážil. A tenhle člověk, který byl obžalován z přípravy atentátu zaměstnanců našich spojenců, z přípravy prodeje zbraní namířené proti našim spojencům a z podpory terorismu - ten skutek jsem zvážil do té míry, že jsem se rozhodl ho nevydat do té země, ve které je z těchto skutků obžalován. A vy si vážně myslíte, že po tomhle skandálním vyjádření nám někdo dá nějakou informaci, že nás bude brát vážně? A nechcete se o tom vůbec s Poslaneckou sněmovnou bavit! ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní vystoupí pan předseda Kováčik, připraví se pan ministr kultury.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já to vezmu podstatně více zkrátka než předřečníci. Rád bych poznamenal především, že každý ví, že historie nezačala na podzim roku 2013, a tím chci říci, že ten povzdech pana předsedy Fialy, jak dlouho ještě se budete odkazovat na minulost, kolik let, jak dlouho ještě budete svoje chyby svádět na nás, co jsme tady vládli kdysi - já bych chtěl pana předsedu Fialu ujistit, že ještě hodně dlouho. My víme sami, že se to dá snášet docela dost dlouho a že třeba vaše vlády na minulost odkazovaly celá léta, co vládly, a vlastní chyby, evidentně vlastní přehmaty, evidentně vlastní prohřešky, evidentně vlastní lumpárny sváděly na ty zlé komunisty, jak se říká. Ale to je jenom pro začátek takové povzdechnutí, že prostě každý chvilku tahá pilku, a co jsme snášeli my, snášejte teď i vy.

    A teď vážně. Jsem přesvědčen o tom, že to bezpečnostní ohrožení, to riziko, o kterém tady je řeč, je skutečně velmi vážné. Že ohrožení bezpečnosti občanů, rodin, řekněme veřejného zájmu České republiky je skutečně jedno z největších, kterých jsme se dočkali za poslední léta. A zlí jazykové tvrdí, že nebýt průšvihů, ani nevíme, že máme nějaké tajné služby, a protože průšvihy jsou poměrně časté, tak díky tomu se nám každou chvilku tajné služby připomenou, že skutečně existují.

    Já jsem přesvědčen hluboce o tom, že je tady důvod tu věc projednávat, ale přesně tak, jak to ve svém vystoupení naznačil místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Myslím si, že byť sebetajnější jednání Poslanecké sněmovny, pléna, a to jsem byl připraven podpořit ten návrh, by bezpečnostní rizika, tedy riziko prozrazení čehokoliv, mohlo ještě zvýšit. A to, co naznačil pan kolega Filip jako návrh řešení, to v této chvíli podporuji a myslím si, že to je to východisko, na základě kterého potom můžou příslušné orgány, zejména vláda ČR, která zodpovídá za tento úsek, a to tak, že téměř úplně bezezbytku, konat.

    Pane premiére, prostřednictvím pana předsedy, je to vaše teď politická odpovědnost, teď jak budete konat. Bezesporu. To, že stavíte svoje postupy na troskách toho, co tady bylo, protože fungování tajných služeb se přece také nezrodilo na podzim 2013, to, jak jsou, jak fungují, jak je to usazeno, tak za to také tu spoluzodpovědnost minulé vlády nesou, ale teď vládnete vy, teď je to na vašem, jak se říká, hrbu, nebo za vaším, jak se říká, krkem. Já bych vás chtěl poprosit, abyste tu politickou zodpovědnost vyvodil. Oba dva ministři podle mého soudu, skromného, se skutečně dopustili, a řeknu to velmi jemně, jisté netaktnosti nebo netaktičnosti. Mluvili více možná, než by bylo záhodno, a já si myslím, že pokud politickou odpovědnost po zvážení toho všeho, co tady proběhne, nevyvodíte vy, tak by bylo čestné a chlapské, kdyby tak páni ministři spravedlnosti a obrany učinili sami jak vůči této vládě, tak vůči této Sněmovně, tak vůči lidu České republiky. Myslím si, že situace je tak vážná, že takový krok je skutečně namístě.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan ministr Herman, který je zatím posledním řečníkem s přednostním právem.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já se na nás chci obrátit s prosbou. A schválně říkám formulaci na nás, protože to, že jsem momentálně ministrem kultury, je v tuto chvíli důležité jenom v tom smyslu, že mám právo zde vystoupit v rámci práva přednostního. Není ani důležité, jestli jsem poslancem koalice, nebo opozice. Všichni jsme tady proto, že jsme získali důvěru občanů, konkrétních lidí, kteří nám věří. Panuje mezi námi shoda, že téma, o kterém tady hovoříme, je tématem velmi závažným. Zóna nestability se děsivě blízko přibližuje k našim hranicím, možná nejblíže od roku 1968. Já nás všechny prosím, abychom nevyužívali, nechci říct nezneužívali, ale nevyužívali tohoto závažného tématu ke krátkodobým politickým zájmům a politikaření. Toto téma je natolik závažné, že bychom měli být schopni spojovat síly v zájmu této země, jejího bezpečí a jejích občanů. Určitě se staly chyby, ke kterým je třeba se umět přiznat, ale na předním místě prosím, dokažme spojit síly, protože další atomizace a zraňování společnosti je přesně to, co pomáhá těm, kterým jistě pomáhat nechceme. Ta země za to stojí. Snažme se, aby byla prostředím bezpečným a aby lidé, kteří nás zvolili, měli důvěru k nám, že jsme schopni se nad takto seriózními tématy sejít k věcné diskusi a spojovat síly k nacházení lepších řešení.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě vystoupení pana předsedy Stanjury.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane ministře kultury, prostřednictvím - i když bych nemusel prostřednictvím, ale prostřednictvím pana předsedy. Hezká slova. Hezká slova! Sám bych je podepsal. Tak řekněme to celé. Dokažme našim občanům, kteří nám věří, že jsme schopni se sejít a nad tak vážnými tématy seriózně debatovat. Když jsme to navrhli, tak mimo jiné i vaše politická strana to vetovala! Tak to byla kritika vlády, nebo koho? Tak prosaďte ve vládě tento postup, že se sejdeme, jak jsme navrhovali, například zítra odpoledne na neveřejném jednání a budeme seriózně debatovat. A my nebudeme ti, kteří minutu poté, co skončí neveřejné jednání, budeme dávat chytré rozhovory a říkat: my jsme se dozvěděli tohle či ono. To dělají ministři vaší vlády, ve které sedíte. Ne my. Takže hezká slova, ale musíte se dívat především nejdřív k vlastní straně, protože vy jste to také vetovali, pak ke koaličním partnerům, a když vy budete ochotni o tom debatovat, tak my jsme připraveni. My jsme to navrhli, vy a vaši kolegové jste to zamítli. Tak nám neříkejte pojďme společně debatovat, když nechcete! (Potlesk poslanců ODS.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další přihlášky s přednostním právem neregistruji, v tom případě přivolám kolegy z předsálí. Ještě přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Černý od 14.30 hod. ze zdravotních důvodů a pan poslanec Vilímec z osobních důvodů od 15.45.

    V debatě o pořadu schůze padly dva návrhy - jeden od pana poslance Okamury, druhý od paní poslankyně Černochové, nicméně na oba dva bylo vzneseno veto tří poslaneckých klubů, tudíž o nich hlasovat nemůžeme. Jediné, co nám zbývá k hlasování, je původní návrh, tak jak byl předložen vedením neboli grémiem Poslanecké sněmovny. Je to celkem komplexní návrh. Zeptám se, zda se s ním můžeme vypořádat jedním hlasováním, nebo zda je námitka. Není tomu tak, takže budeme hlasovat jenom jednou o celém tom návrhu, tak jak jsem jej na začátku jednacího dne přednesl. Asi už všichni ti, kteří chtějí hlasovat, dorazili.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem, který byl přednesen z politického grémia, ať stiskne tlačítko a zvedne roku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 155. Je v něm přihlášeno 165, pro 145, proti 3. Tento návrh byl přijat.

    Tím jsme se tedy vypořádali s pořadem schůze. Předám řízení a budeme pokračovat bodem číslo 16.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne. Dámy a pánové, budeme pokračovat, jak již bylo řečeno, bodem

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 26. ledna, kde jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj pro prvé čtení výboru pro zdravotnictví pan poslanec Pavel Antonín.

    Táži se pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit v této fázi. Pan zpravodaj? Také ne. Takže nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. O slovo se přihlásila a na řadě je paní poslankyně Marková. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych velmi krátce ještě podpořila tento návrh zákona, podpořila zřízení Národního registru zdravotních služeb, kromě jiného i kvůli nutnosti restartovat a kultivovat systém DRG. V této souvislosti je ale třeba mluvit o dvou dimenzích tohoto návrhu zákona, který zákonitě vyvolává určité otázky, na které je nutné znát před závěrečným hlasováním odpovědi. Dimenze jsou za prvé role státu v systému a za druhé shromažďování citlivých údajů.

    K první otázce nebo k té první dimenzi. Jestliže si stát klade za cíl kultivovat systém vykazování úhrad a plateb, je třeba se ptát, co to znamená a jestli je na to náš systém připraven. Pokud Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky úspěšně dovrší svůj úkol a povede se mu proniknout do tajů kódování a vykazování výkonů, jaký bude důsledek, jaký dopad budou tyto snahy mít do smluvní volnosti stran, tedy poskytovatelů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven, potažmo do dohodovacích řízení.

    K té druhé dimenzi, tedy shromažďování citlivých údajů. Při projednávání této změny nelze pominout ani to, že se předmětem národního registru stane plošný sběr neanonymizovaných dat o všech osobách čerpajících zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a o všech jím poskytnutých hrazených službách včetně jejich četnosti. Navrhovaná novela sice definuje účel, za kterým ke sběru informací dochází, činí tak ale spíše obecným způsobem, který plně dle názoru některých neodpovídá charakteru a množství informací, s nimiž dále registry mají pracovat. V případech, kdy se od navrhované úpravy předpokládá, že obsahem shromažďovaných informací budou mimořádně citlivá data, tedy rodná čísla, demografické údaje, místa trvalého pobytu, zdravotní stav apod., musí být důvodnost takové úpravy a potřeby zpracovávat taková data vždy poměřována testem přiměřenosti vůči zásahu do osobní a osobnostní sféry jedince, která jsou zaručena Ústavou České republiky. Je tedy třeba si klást i otázku, zda je navrhovaná právní úprava nezbytná, důvodná, účelná a obhajitelná ve vztahu ke sledovaným cílům.

    Návrh zákona ke stávajícím specifickým registrům, tedy transplantace, onkologická onemocnění apod., které naplňují účel stanovený zákonem a u nichž lze přes určité výhrady akceptovat nezbytnost identifikace subjektu, údajů, v jeho osobním zájmu, přiřazuje další obecný registr veškerých poskytnutých zdravotnických služeb všem občanům, tedy Národní registr hrazených služeb, Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Je ale skutečně nezbytné vést neanonymizovaný například Národní registr reprodukčního zdraví? S ohledem na rozsah těchto registrů je vhodné posoudit cíle jejich zavedení nezbytností sběru a zpracování osobních údajů, pokud by dané cíle bylo možno naplnit i jiným způsobem.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Vyzula. Připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se po vzrušené debatě o bezpečnosti našeho státu zabýval otázkou zdraví v našem státě. Tomu jednoznačně by měla napomoci i novela zákona, kterou tady teď projednáváme, protože pokud my nebudeme zdraví, tak nebudeme jednat ani o bezpečnosti státu a nebudeme jednat ani o jiných otázkách. To zdraví je naprosto zásadní.

    Jaké zdravotnictví vlastně chceme? Myslím si, že všichni se shodneme na tom, ať je to pravice, levice, ať je to kdokoliv nahoře, dole, tak se shodneme na tom, že chceme zdravotnictví solidární a chceme zdravotnictví moderní. Takové, aby odpovídalo současným technickým i lidským možnostem, poněvadž my jsme takové zdravotnictví vždycky měli. Ale zdravotnictví nebo péče o zdraví je čím dál tím dražší. To, co stálo dříve - například magnetická rezonance, která stála dříve, řekněme před deseti, patnácti lety, 30 milionů, dnes stojí 50 milionů. Pracuji v onkologii. Před deseti lety lineární urychlovač na ozařování stál 60 milionů, dnes je úplně normální, že stojí 100 milionů. A ty peníze někde musíme vzít, někde je musíme najít.

    Asi nikoho ze zdravotníků a myslím, že ani řadu z vás netěší to, že se mluví ve zdravotnictví o korupci, klientelismu, že se mluví o černých dírách. Bohužel ten současný stav tomu ale nahrává, a proto tato novela, která by měla pomoci od těchto nešvarů. Rád bych poukázal na to, co se stane, kdybychom tento zákon nepřijali. Například nevznikne nezávislá kontrola nad veřejnými financemi. To je to, co bychom chtěli, aby nevznikaly příležitosti pro korupce, nevznikaly černé díry. Ono totiž mnohdy se stává, že občané využívají a čerpají péči u různých poskytovatelů. A my v současné době nedokážeme zjistit, zda není tato péče zneužívána.

    Za další. Nebude dokončen, tak jak bylo zde řečeno, takový ten restart DRG - Diagnoses Related Groups. To je v podstatě systém na adekvátní úhradu pro každého stejně, pro každého na základě toho, co opravdu udělal, ale tak, aby například operace žlučníku byla ohodnocena finančními prostředky stejně v nemocnici v Karlových Varech nebo ve Fakultní nemocnici v Motole. A bez tohoto, bez informací, které bychom získali, které potřebujeme, to nemůžeme provést. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Svobodu. Připraví se pan poslanec Holeček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, zákon, který máme dnes před sebou, je zákon, který je skutečně velmi důležitý. Je důležitý z mnoha důvodů. Já bych v tomto polemizoval se svým předřečníkem, vaším prostřednictvím, s panem profesorem Vyzulou. Není podstatné, jestli tento zákon ošetří nějakou díru, že někdo byl vyšetřen pro jednu diagnózu dvakrát a stálo to pojišťovnu více peněz. To nejsou rozhodující úniky. Podstatné na tomto zákonu je, že by nám měl umožnit zjistit výsledky naší léčebné péče. My neustále hovoříme o tom, že ve zdravotnictví jsou černé díry, hovoříme o tom, že někde je něco dražší, někde je něco levnější, ale vůbec se nezajímáme o to, jaká je vazba té ceny a výsledku, jaký je benefit celé té naší práce. A pokud tyto údaje nebudeme zpracovávat, nemůžeme nikdy hovořit o tom, jestli zdravotnictví je nebo není efektivní, jestli má v sobě nějaké rezervy a jestli je něco, co na něm změnit. Samozřejmě že efekt léčby je naprosto zásadní, znamená zkrácení hospitalizační doby, znamená zkrácení reoperací, znamená zkrácení doby neschopnosti, ve svém důsledku znamená i úbytek lidí, kteří jsou převedeni do invalidního důchodu, a my to musíme vědět. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Holečka, připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené dámy, vážení pánové, já mám vždy problém podpořit takovou novelu zákona, která zavádí nové registry, protože mám pokaždé pochybnosti o rozsahu a účelu sbíraných dat. Předkladatel sice v důvodové zprávě ujišťuje o užitečnosti zdravotnických registrů i zabezpečení proti zneužití dat, která obsahují, ale úplnou jistotu to do mne nevlívá.

    Ministerstvo zdravotnictví, vědomo si nálezu Ústavního soudu z prosince 2012 o zrušení Národního registru zdravotnických pracovníků kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotnických pracovníků, přichází tedy s návrhem redukce sledovaných údajů a stanovením rozsahu veřejných údajů a jejich zveřejňování. Detailně určuje výčet subjektů, které budou mít přístup k záznamům v registru, a také výčet subjektů, které budou údaje do registru hlásit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci vysvětlit ještě několik informací, protože se uskutečnily nějaké tiskové konference na ministerstvu a podobně a některá tvrzení, která jsem zde řekl, byla zpochybňována. Dovolím si objasnit problematiku novely zákona o zdravotních službách a vznik Národního zdravotnického informačního systému z několika otázek.

    Je třeba oddělit smysl NZIS, Národního zdravotnického informačního systému. Existence stávajících, většinou užitečných registrů nastavených dávno před tímto šíleným nápadem. Tyto registry mají nastavena pravidla. Nikdo jejich existenci nezpochybňuje. Nelze ale srovnávat jednotlivé stávající registry, které jsou většinou užitečné. Užitečný může být i nově vznikající registr zdravotnických pracovníků. Stávající registry už existují dlouho, mají svůj praktický význam, ale také propracovaný systém kontroly a jedná se o samostatné dílčí agendy. Ale nově vznikající registr hrazené péče je už úplně něco jiného. Je to nová, duplicitní agenda k tomu, co již vedou zdravotní pojišťovny. A NZIS, to je v zásadě registr registrů. Něco jako centrální registr, ve kterém se budou sbíhat údaje ze všech registrů a ze všech diagnóz sociální a pracovní anamnézy a budou se sbíhat v jednom místě. Můžeme si to představit jako hadičky napojené na jednotlivé registry, ze kterých si bude ÚZIS vysávat podle libosti všechno, co potřebuje. Toto se dostalo do zákona teprve v roce 2011 za pana ministra Hegera, ale jenom jako nástroj statistiky. Nikdy to nefungovalo, teď se to má zprovoznit. A právě toto propojení všech registrů je velmi nebezpečné. Navíc NZIS nemá fungovat jako běžný registr veřejné správy. Není totiž oddělena správa agend a správa dat. Toto v jiných registrech veřejné správy není možné. Není možné, aby stejný úředník měl přístup ke všem datům a ke všem agendám. Není popsán systém ochrany jednotlivých dat, není jasné technické postavení provozovatele, není jasné, jak bude vypadat výsledná databáze, a ÚZIS si podle tohoto zákona může vytvořit dle své libovůle jakoukoli databázi, nad kterou nebude mít parlament žádnou kontrolu, nad její konkrétní podobou.

    Úřad na ochranu osobních údajů jasně řekl: Nejsme legislativní úřad, ale úřad kontrolní. Máme jeden a půl právníka, nedostali jsme ani věcný záměr zákona. To, co bylo v roce 2001, bylo velmi rizikové. Nikdo nás nekontaktoval a neinformoval. Teď s námi tvůrci zákona komunikovali a řadu připomínek zapracovali do důvodové zprávy. Pokud vznikne pochybnost o oprávněnosti sběru dat, úřad zasáhne a sběr dat zastaví. Ovšem ve stejném dopise, který si kolega vyžádal a který jsem já dostal na vědomí, se píše, že ÚZIS slíbil, že do dvou let bude vypracován precizní zákon o NZIS, ke kterému budou přizváni všichni důležití hráči, včetně zdravotních pojišťoven. Já se ptám, pokud toto je v úmyslu a ví se, že tento zákon není dokonalý, proč se takový polotovar schvaluje a proč se má čekat dva roky, než se připraví jakýsi prováděcí zákon k NZIS.

    Každý má Ústavou zaručené právo, tedy ústavní právo na ochranu soukromí. A toto je jasně popsáno ve stanovisku Parlamentního institutu, které jsem minule přečetl tady ve sněmovně, abyste ho všichni měli k dispozici.

    Další je otázka přiměřenosti účelu sbíraných dat, kde je zřetelný rozpor s evropskou směrnicí. Nic z toho, co se píše v důvodové zprávě, že NZIS umožní, není pravdivé. Viz stanovisko zdravotních pojišťoven. To, co se má získat, se ze sbíraných dat nezíská. Není nutno sbírat data s jednoznačným identifikátorem, rodným číslem, resp. číslem pojištěnce. To zřejmě nikde ve světě není, aby tak citlivá data byla spojována s jednoznačným identifikátorem. Data se musí anonymizovat. A anonymizace je možná. Potvrdili to i lidé z Národního referenčního centra. Pan ředitel ÚZIS a Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že rodné číslo je nutné, aby se dal vystopovat pohyb pacienta po systému a návštěva různých nemocnic a lékařů. To ale lze již nyní a slouží k tomu tzv. trajektorie pacienta, ale ani tady se neužívá rodné číslo.

    Vedle toho je třeba ještě upozornit na rozdíl, který jsem zde uváděl, a to je rozdíl mezi tím, jaké bylo oprávnění ÚZIS v tom současném zákoně, který je dosud platný od roku 2011. V nově navrhovaném znění se stanovuje velmi široký rozsah zpracovávaných dat ode všech, co jsou placeni ze zdravotní daně. Proto je také stejně rozšířena i povinnost tato data předávat. Účel byl vymezen pro statistické účely, toto zůstává stejné, ale navíc je určen k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce. Toto rozšíření účelu znamená vznik centrální databáze. Je to generální souhlas se vznikem centrálního úložiště. Jednoznačné identifikátory osoby jsou dány v § 70 odst. 2. Je výslovně uvedeno, že se předávají bez jeho souhlasu. Rozsah předávaných dat z jeho zdravotní dokumentace je dán § 70 odst. 2 bod a). A tady bych chtěl reagovat na tiskovou konferenci na Ministerstvu zdravotnictví, kde se říkalo, že žádné údaje z diagnóz se předávat nebudou. Ten paragraf jasně hovoří o tom, co se předává do registru. Že jsou to údaje, které se týkají pacienta, posílá je tam poskytovatel. Je tam přesně vypsáno - z důvody úspory času nebudu citovat příslušný odstavec. Z toho je jasně zřejmé, že se předává kompletní diagnóza, předává se sociální anamnéza, pracovní zařazení atd. atd. Takže je třeba mluvit přesně, co všechno se bude předávat. Čili všechna zdravotnická zařízení budou napojena na tento NZIS a informace budou předávat.

    Další věc, která je důležitá, je třeba k tomu říct některé informace k účelu přiměřenosti účelu zákona. V důvodové zprávě se opírá tento zákon o některé věci, které se podaří lépe tímto zákonem vyřešit. Například se zdůrazňuje přínos pro kvalitu zdravotní péče. Plně reprezentativní data zdravotních pojišťoven umožní zavedení tzv. identifikátorů kvality zdravotní péče a jejich referenční hodnocení ve všech segmentech systému. K tomu chci uvést, že návrh struktury dat obsahuje pouze údaje o poskytnuté péči a její úhradě. Součástí nejsou ani důvody poskytnutí péče ani její výstupy. Nelze tedy vyhodnotit prakticky žádné indikátory kvality. Pro vyhodnocení indikátorů kvality nejsou nezbytné osobní údaje, pouze údaje o demografickém zařazení pacienta: věk, pohlaví, region, ohrožující faktory apod. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Vyzulu, připraví se pan poslanec Antonín, pak přednostní právo pana ministra a pak pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající. Ono by to bylo nadlouho. Já jsem si říkal, jestli vystoupit, nebo nevystoupit. Tak dobře. Ti, co s tím nesouhlasí, běžte za svými voliči a řekněte jim: My nechceme transparentní zdravotnictví! My nechceme efektivní zdravotnictví, které by vám zachraňovalo život! Nám vyhovuje tohle chaotické zdravotnictví, které zde máme! (Velmi emotivně.) A nechceme moderní zdravotnictví. Vůbec! Běžte jim to říct. Máme 50 tisíc lékařů, 100 tisíc sester, možná o něco víc. Oni vás budou milovat, když tenhle zákon nepřijmete, protože mají šíleně moc administrativní práce a tím, že se propojí všechny systémy, dojde k tomu, že oni budou muset vyplňovat asi tak jednu pětinu toho, co musí dělat teď. Ale prosím, běžte jim to říct! Oni vás budou milovat! (Opět velmi emotivně. Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s další faktickou pana poslance Antonína. Připraví se pan poslanec Svoboda, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Antonín: Víte, já přemýšlím, z čeho pramení ten útok proti tomuto zákonu. Kde se to v lidech bere? Protože tento zákon jednoznačně chce pomoct našemu zdravotnictví. Lidé, kteří pracují s registry, které jsou už desítky let, onkologický, tady někdo jmenoval, proč reprodukční medicína. Já jsem porodník a porodnický a reprodukční je jeden z nejstarších registrů a jenom díky němu máme úroveň našeho porodnictví a úroveň naší neonatologie tam, kde je. Prosím vás, uvědomte si, že díky tomu, že se naučíte pracovat s daným systémem, s ním můžete zvýšit jeho úroveň a jeho kvalitu. A jestli to nechcete, tak proč to nechcete? Opravdu o tom musím přemýšlet. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou poznámkou pana poslance Svobodu a po něm pan poslanec Hovorka. Pane ministře, vydržte, toto jsou faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Je mi velmi líto, že musím zásadně nesouhlasit se svými dvěma předřečníky. Nechci na to používat žádný emotivní hlas ani křik. Má otázka je jednoduchá. Já plně podporuji to, abychom tyto informace měli. Budu pro to hlasovat. Já se ptám, proč to musí být spojeno s rodným číslem pacienta? Na tuto otázku mi nikdo nedává odpověď. Já jsem plně pro to, aby to existovalo. To, co říká kolega Antonín, vaším prostřednictvím, já jsem taky porodník, vím, jak důležité to je. Ale má otázka je jediná. Proč musí být údaje použity pokryté hlavičkou rodného čísla? Žádnou jinou otázku nemám. A na to mi žádný, ani emotivní projev neodpověděl. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Hovorku. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Já bych chtěl říct, že pro to, abychom měli kvalitní zdravotnictví, nepotřebujeme sbírat velmi citlivé údaje spojované s rodným číslem. Toto nám nezajistí kvalitnější zdravotnictví. Bohužel. To není pravda. Ten, kdo to říká, v podstatě neříká pravdu. Kvalita zdravotnictví záleží na úplně jiných parametrech, a pro to, abychom měli informace, nepotřebujeme spojení s rodným číslem. Řekněte příklad, kde v jiných zemích takto citlivé údaje jsou spojovány s jednotlivým identifikátorem. Můžete říct, že jiné země nemají rodné číslo. Ale to není problém České republiky, to je problém toho, kdo vytváří tento zákon a kdo si chce ulehčit práci a chce sbírat všechno s rodným číslem. Ale bohužel z ústavního hlediska, z hlediska proporcionality toto není možné. Není to, že bych bránil využívání registrů, které existují, mají svůj účel a jsou osvědčené, ale je o tom, že nechci, aby tady vznikla databáze, která bude všechny informace centralizovat na jednom místě a spojovat s rodným číslem. A my ani nevíme, jak bude vypadat konečná databáze, tím méně to, jak budou zajištěna jednotlivá data. Já čekám na odpověď na otázky. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě s faktickou pan poslanec Vyzula. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak tedy z jiného soudku. Proč potřebujeme rodné číslo? Sbíráme epidemiologická data například o tom, kolik máme pacientek s rakovinou prsu. Když nebudeme mít rodné číslo, nebudeme vědět, kolik máme rakovin prsu. Dále. Získáváme data o tom, kdy onemocnění vzniklo, za jakých okolností vzniklo. Mluvíte o sociální anamnéze. Jestli je to nullipara, není nullipara. Kdy pacientka měla menses, neměla menses. To jsou všechno údaje, které, pokud víme, jako že už je víme, jsou základem pro budování zdravotnického systému při léčbě rakoviny prsu. (Nesouhlasné hlasy v pravé části sálu.)

    Pokud nebudeme mít tato data spojena s rodným číslem, tak si budeme jenom hrát na úrovni dojmologie. A příkladů je celá řada. To nemusí být jenom rakovina, ale může to být infarkt. Jestliže budeme vázat infarkt na určité období, na to, jakou léčbu absolvoval, jakou má ten člověk práci, z toho všeho se dají zjistit rizikové faktory, které mohou pomoci v dalším průběhu, v dalším systému péče o zdraví lidu. Bez toho to prostě nemůžeme zjistit. A nemůže stát řídit a navrhovat opatření, která by vedla ke snížení těchto onemocnění. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji ještě jednou za slovo. Já pracuji celý život s onkologickým registrem. Byl jsem u toho, když vznikal pro gynekologickou onkologii, a můžu s pravděpodobností hraničící s jistotou říct, že všechny číselné údaje o tom, kolik máme rakoviny té které lokalizace, známe a máme.

    My se každý rok scházíme jako centra klinické onkologie a gynekologické onkologie a navzájem si říkáme výsledky, předkládáme je tam ve strukturované podobě. Nikdy u toho není žádné rodné číslo, ale naprosto přesně víme, kolik kdo z nás léčil které rakoviny, s jakým efektem a úspěchem, jak byly ty ženy staré, jaká byla jejich sociální anamnéza. Ale nikde u toho nemáme rodné číslo. A ještě nám nikdy nechybělo. Já si myslím, že obávat se, že nebudeme znát počet nádorů mammy, když nebudeme mít rodná čísla k těm diagnózám, je údaj, který v té praxi skutečně nefunguje. A znovu říkám, že je celá řada zemí, která vůbec žádnou takovou registraci pacienta nedovede přes nějaký obecný celonárodní identifikátor, a přesto tam tyto věci fungují. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já jenom musím říct, že ne vždycky se s panem kolegou Hovorkou shodnu, ale v tomto stoprocentně. Já se skutečně domnívám, že by pan ministr měl tento návrh stáhnout. Já ho nepodpořím, dokonce budu hlasovat proti tomuto návrhu. Myslím si, že skutečně tento zákon, nebo tato novela není postavena tak, aby garantovala nezneužitelnost těchto velmi, velmi osobních a citlivých dat.

    A k panu kolegovi Vyzulovi. Kde se zastavíte? Vy chcete skutečně, tato koalice, vynakládat obrovskou energii na shromažďování dat, snahou dostat občany pod kontrolu, ať jsou to podnikatelé přes elektronickou evidenci tržeb, selektivně vybrané občany na základě velmi sporných kritérií k majetkovým přiznáním atd. atd. Já vás upozorňuji, že vy první se můžete stát obětí těchto praktik. A skutečně pokud stát potřebuje tato data, není v dnešní době takový problém přidělit všem anonymní čísla a shromažďovat ta data tak, aby byla bezpečná a neidentifikovatelná s konkrétními osobami. V době, kdy tady jeden z členů vlády vyrábí složky na své politické konkurenty, koaliční partnery apod., se domnívám, že ostražitost je velmi namístě. A tady argumenty, že to poslouží... Samozřejmě, každá statistika, data, jsou lepší k rozhodování. Ale k tomu skutečně nepotřebujete rodná čísla a další detaily, které to konkrétně identifikují s konkrétní osobou.

    Já skutečně vyzývám pana ministra, aby tento zákon stáhl, ať s ním přijde za dva roky, až bude systém udělaný tak, aby ta data byla anonymní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde další tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku, připraví se pan poslanec Běhounek a po něm pan poslanec Antonín. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Ano. Já jenom aby bylo jasné, co všechno se sbírá. Takže pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému, je-li subjektem údajů pacient, se sbírají za prvé údaje potřebné k jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, není-li tímto číslem číslo pojištěnce, anebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo, dále název obce a popřípadě název městské části nebo městského obvodu, adresa místa trvalého pobytu, a jde-li o cizince, adresa místa hlášeného pobytu a státní občanství. Za druhé údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje sociodemografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o zdravotních službách poskytovaných pacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta. Za třetí identifikační údaje poskytovatele, který zdravotní služby poskytoval, včetně oddělení a pracoviště. Za čtvrté identifikační údaje posledního zaměstnavatele pacienta, u něhož nemoc z povolání vznikla, naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká... Pak je tedy jednoznačné, které údaje se sbírají. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Běhounka, připraví se pan poslanec Antonín a po něm pan poslanec Štětina. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, členové vlády, hezké odpoledne. Položím jedinou otázku. Na čem je založeno zdravotní pojištění? Na anonymních datech? Kolují v našem prostoru vaše zdravotní údaje z nemocnic? Tak si udělejte obrázek sami. (Potlesk z řad koalice.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Antonína, připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Antonín: Já nemám vlastně už co říct, protože jsem chtěl říct přesně to, co řekl kolega Běhounek. Vaše data jsou v každé nemocnici. Ta je digitalizuje a odevzdává každé pojišťovně. A vy se teď jenom bráníte, aby se ty pojišťovny posčítaly v podstatě dohromady a udělala se z toho jedna statistika. Nerozumím tomu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já na rozdíl od svých předřečníků chci poprosit, přímo požádat pana ministra, aby tento zákon nestahoval. Protože tento zákon je potřebný. A mně se nelíbí, že při každém projednávání jakéhokoli zákona spočívá konzervatismus v tom, že budeme tajit rodná čísla. Vždyť ta rodná čísla o nás zná každý. Já se domnívám, že nikoho vůbec nebude zajímat, jestli já půjdu na nějakou operaci s kýlou za čtrnáct dnů, že někdo si moje rodné číslo zjistí. On ho prostě už dávno má. Takže já si myslím, že takováto malichernost, jako je rodné číslo, není důvodem pro to, abychom neměli tento zákon, který je skutečně potřebný.

    To je jenom moje slušná připomínka. Mohl bych hovořit a navazovat na svoje předřečníky, ale zatím to neudělám. Ale nevylučuji, že možná budu hovořit stejným tónem, jako hovořil pan prof. Vyzula. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou paní poslankyni Peckovou, připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych si dovolila říct jako lékař k jednomu z předřečníků prostřednictvím paní předsedající, že zprávy z nemocnic skutečně kolují. Dokonce je to tak, že diagnózy, které se jednou objeví na závěrečné propouštěcí zprávě, se téměř, jakkoli si svých kolegů vážím, tupě opisují, takže když takzvaně jednou máte nějakou diagnózu přišitou, je velmi obtížné se jí zbavit.

    Jinak bych chtěla říct něco, co tu možná nezaznělo nebo nějak vyšumělo. Víte, lékařské tajemství tady nebylo kvůli tomu, aby z lékařů byli nějací tajemní mágové, kteří jsou nadaní nadpřirozenou mocí a disponují tajemnými informacemi. To tady vždycky bylo kvůli ochraně pacienta. Každý z nás lékařů kromě medicíny založené na důkazech potřebuje ještě jednu kategorii, bez které léčit nejde, kterou potřebuje jak lékař, tak pacient. A to je prosím důvěra. Důvěra pacienta v to, že to, k čemu se možná dlouho odhodlával - svěřit vám své obtíže -, u vás zůstane v dobrých rukou, že se nedostane tam, kam se dostat nemá. A tím nijak nezpochybňuji to, že společnost určité informace potřebuje. Ale chci říct, že ty samozřejmě má. Zdravotní pojišťovny disponují potřebnými daty, zrovna tak jako lékaři mají povinnost hlásit určité typy onemocnění. Takže není třeba se obávat, že bychom všichni onemocněli infekční chorobou prostě proto, že se to utají a nikomu nesdělí.

    Takže bych ještě apelovala na to, abychom nezrazovali důvěru pacienta, protože pak možná skutečně ušetříme náklady, protože když pacienti (upozornění na čas) ztratí důvěru ve svého lékaře, tak prostě nepřijdou. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na pana kolegu zpravodaje. Co tady řekl, je pravda. Informace jsou ve zdravotních pojišťovnách a již dneska si o ně Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí může říct a také říká. Podle zákona tuším 280 ty informace může získávat.

    A k tomu, proč se musí stavět nová databáze vedle toho, co již existuje ve zdravotních pojišťovnách, které již řadu těch údajů mají. VZP je připojena k základním registrům od roku 2014. VZP - to je 6 milionů občanů a všechny druhy poskytovatelů péče se všemi léčebnými výkony, které lze z pojištění platit. Nový systém řízení s agendami vedený v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, může tedy Ministerstvo zdravotnictví začít testovat a provozovat hned. Stanoví se práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem nově zapojených informačních systémů vedených u ministerstva a světlé zítřky mohou začít. Ale k tomu není třeba budovat úplně novou databázi a spojovat všechny údaje na jednom místě ze všech diagnóz všech pacientů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Opálku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, chtěl bych reagovat na to, co říkal kolega Hovorka. Víte, on by byl i jednodušší postup. Jenom k němu získat politický souhlas - aby fungovala jedna zdravotní pojišťovna a ta by pak měla všechna data stejně tak, jak je to plánováno. Ale teď nevím, jestli by to nenarazilo na úplně stejný problém, který je tu diskutován. Ta oponentura totiž nemá vůbec, ale vůbec žádný smysl, protože ta jedna pojišťovna by spravovala přesně to, co bude ten nový registr, a to by nám ale nevadilo. Tak proč nám to vadí při tomto materiálu? Tomu nerozumím. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Brázdila s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, současní někteří, možná budoucí pacienti, chtěl bych se dotknout takovéto oblasti. Možná jste všichni jednou slyšeli názvy rychlovka, záchranka, urgentka, pohotovost, ranvéčko, letecká a podobně. (Hluk a smích zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, moc se omlouvám, ale poprosím pravou stranu, aby na sebe nepokřikovala, protože opravdu ruší. Děkuji.

  • Poslanec Milan Brázdil: Tohleto jsou všechno termíny, které se týkají přednemocniční neodkladné péče. A během možná třiceti let záchranka prošla jakýmsi vývojem, vývojem od toho, kdy byla organizovaná tak, že vyjížděl lékař na základě nějakého zařvání z okna, vyběhl z okna ARO a běžel k sanitě, pak to přešlo přes okresní záchranky, některé z nich se delimitovaly na územní střediska záchranné služby - to nebylo špatné, to bylo spravované ministerstvem a bylo to podle mého dobře spravované. Pak se ovšem záchranná služba stala krajskými. V současné době tady máme, představte si, 14 pískovišť, 14 krajských záchranných zdravotnických služeb, které si jedou podle svého zřizovatele, podle svého chlebodárce. Kdo jím je? Kraj. Jedna z nich je tedy městská - pražská. A tyto zdravotnické záchranné služby dělají všechno ne stejně, a přitom my si platíme zdravotní daň a chceme pojištění, pardon, chceme tu péči zdravotní, přednemocniční naprosto stejnou a chceme ji i v hromadné havárii, chceme ji prostě kdekoliv, prostě chceme kvalitní přednemocniční neodkladnou péči. Ale ono je tu těch nejenom 14 originálních záchranných služeb, které toto poskytují, ale ony se nedomluví ani v případě ohledání mrtvého.

    Mám tady přichystané čtyři pozměňovací návrhy. Jeden z nich se týká ohledání mrtvého. Prosím, snad tu není nikdo, kdo by řekl, že záchranná služba je zřizovaná proto, aby ohledávala mrtvé. Jednoho dne, až vy budete mít zdravotní problém nebo vaše dítě nebo vaše rodina, tak co budete chtít? Aby tam ten lékař byl co nejdřív. Čas hraje velkou roli. Čas prostě do čtyř až šesti minut, pokud nejste, umíráte nebo máte klinickou smrt a jdete biologickou. Čas hraje velkou roli. Jenomže když záchranné služby a lékaři jsou posíláni na ohledání mrtvých dvacet třicet minut daleko od svého výjezdového stanoviště, tak se k vám ta záchranka asi nedostane dobře. A pozor, kraje to řeší každý jinak. Tu máme koronera. Nikdo neví, co to je. Je to jakýsi človíček, který za úplatu, za prachy kraje vyjíždí někam a tam provede konstatování i ohledání mrtvého. Pak tu máme někde, v nemocnici, odjíždí, dokonce lékař vyjede nějakým sanitním vozidlem, nebo bůhví jakým, na místo, provede ohledání. Pak je tu samozřejmě i posádka záchranné služby, rychlá lékařská - tam jde i lékař, a ten to provádí taky, nebo Rendez-Vous auto. No prostě to je špatně.

    A já, pane kolego Němečku, mně se dostal teď poslední dobou dopis, nebo toto téma je zvedlé, je to zvedlé Českou lékařskou komorou, je to téma zvedlé záchranáři, lékaři, ne samozřejmě v těch vedoucích funkcích, ti budou proti, ale dostal se mi dopis, že všechno je bezva, že to všechno klape, že to je super, že to tak necháme, protože prostě nic lepšího není. No lepší je. Lepší je tak jako hasiči i policajti, aby byli jednotní, aby to nepodléhalo krajům, aby to byl stejný metr pro všechny, ať jsem v Aši, nebo v Olomouci.

    A proto chci závěrem říct, že jsem předložil pozměňovací návrhy, které v podrobné rozpravě načtu. Mimo jiné se týká právě ohledání těla zemřelého v době, kdy k tomu nemůže přijet praktik nebo bůhvíkdo, tak to prostě nepatří záchrance. Doufám, že tu není nikdo, kdo by se mnou polemizoval. Nepatří záchranné službě ohledávání těla zemřelých, patří zachraňování. (S důrazem.)

    Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Běhounka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Běhounek: Ještě jednou, vážená paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, velice nerad musím konstatovat, ze se sem zatahují záležitosti, které nemají s fungováním zdravotnické záchranné služby žádnou souvislost. Řekněme si jednoznačně, jak ten zákon je, jakým způsobem bylo ohledávání stanoveno, komu bylo určeno a jaké možnosti kraje v rukou mají. Takže prosím, aby si každý uvědomil, že řešíme to, jak se zrovna daří. Týká se to lékařské služby první pomoci nebo dneska LPS a dalších záležitostí. A byl bych velmi rád, kdyby kolega Brázdil navrhl změnu zákona, a ne prostě zasahovat do kompetencí krajů, které jsou jim ze zákona určeny, a mají se o tu záchranku postarat. Pokud je názoru, že by se měla spojit, samozřejmě ano, tak ať dá stát 30 miliard, které do toho kraje daly, které do toho dávají pravidelně, a my jsme samozřejmě schopni potom se o tom nějakým způsobem bavit.

    Jinak jsem včera jednal se všemi řediteli záchranných služeb, se všemi hejtmany a upozorňuji vás, že názor, když před čtyřmi lety byl touto Sněmovnou přijat zákon o zdravotnické záchranné službě, a ona funguje a není pravda, že nefunguje a že se nedomluví, to zase rozmontovávat, to jsme borci. (Slabý potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. A pan ministr se přihlásil o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přiznám se, a byl jsem možná naivní jako opakovaně ve své politické zkušenosti na postu ministra zdravotnictví, že tento zákon získá podporu napříč spektrem. Dokonce i projednávání ve zdravotním výboru naznačovalo, že všichni, kterým jde o změny ve zdravotnictví, kteří mluví o tom, že jsou pro transparentnost zdravotnictví, tento zákon podpoří. Nicméně odpor, který tento zákon vzbudil, a to, že - já bych skoro řekl, že někteří kolegové zde přítomní vyhlásili tomuto návrhu křížovou výpravu, mě přesvědčuje v tom, že tento zákon má možná ještě hlubší smysl, než jsem si myslel, protože ten návrh někomu hodně vadí. Někomu hodně vadí to, že do zdravotnictví bude vidět, že bude jasné, jaký je průchod pacienta systémem, jak na tom jsme, jak jdou finanční toky. A někomu toto hodně vadí.

    Musím říct, že logika, že zdravotní pojišťovny, sedm zdravotních pojišťoven, a já nejsem kritikem systému pluralitního zdravotního pojištění, já si myslím, že v rámci systému se snaží dělat dobrou práci, má přístup k informacím o pohybu pacienta systémem, ale státu je nedáme, protože kdybychom to dali státu, tak ohrozíme soukromí, svobody, kdoví co ještě a způsobíme velké škody.

    Musím říct, jsem rád za to, co tady řekl pan poslanec Hovorka prostřednictvím paní předsedající, že i lidé z NRC řekli, že ten systém je špatně. Tak já už aspoň vím, odkud fouká, odkud aspoň ten jeden zdroj je, protože Národní referenční systém, to byl systém, který tady vyvíjel deset a více let systém DRG. Systém DRG, který je dneska v troskách, který tady musíme znovu budovat, a pro to, abychom ho vybudovali, potřebujeme tenhle zákon. A shodou okolností někteří lidé, kteří seděli v dozorčích orgánech Národního referenčního centra, upravovali nastavení těch hodnot, jak se za co platilo, tak shodou okolností pro poskytovatele vykonávali poradenskou činnost, kterou jim radili, jak to mají optimalizovat a jak mají finance získávat ze systému pojištění. Tak já chápu, že oni nechtějí, aby se tady v tom udělal pořádek, že udělají všechno pro to, aby to tady zůstalo, že vypustí mlhu a že k tomu použijí někoho, který vlastně ani úplně neví, o co tady jde, a použijí úplně jiné argumenty.

    Dovolte mi tedy, a omlouvám se za trochu emocí, které jsem teď projevil, ale myslím si, že jsou namístě, protože teď se rozhoduje o tom, jestli do systému zdravotnictví pustíme ten reflektor, jestli v tom uděláme pořádek, anebo ne. A věci ostatní opravdu považuji za zástupné.

    Dovolte, abych odpověděl na některé otázky, které tady padly, byť těm, kteří je kritizují, už jsme je odpovídali několikrát a oni pak stejně vystupují úplně stejně, aniž by jakékoliv vysvětlení vzali. Já pak mám pocit hrachu házeného na zeď a pocit, že to nemá úplně smysl.

    Padla tady otázka smyslu sběru dat v Národním referenčním systému. A já musím říct, že úplně nerozumím, co k tomu některé kritiky vede. Zákon je totiž připraven s maximálním respektem k ochraně osobních dat a vůbec nesměřuje k nějakému zkoumání konkrétních pacientů. Pochopitelně potřebujeme v datech poznat jedince, abychom mohli mapovat jeho cestu po systému, to znamená, že je napřed v ambulanci, pak skončí v nemocnici, tam se s ním něco děje, čerpá nějakou péči, pak je někam přeložen. Prostě potřebujeme identifikátor pacienta, abychom se bavili o reálném obrazu toho, jak systém vypadá. Ale po tom napojení jsou data analyzována pouze po plné anonymizaci a individuální záznamy nejsou a nikdy nebudou nikam posílány nebo zveřejňovány. Zásah do soukromí je tedy minimalizován a analýzy se netýkají konkrétních osob. Předložená novela umožní sledovat přesně to, co potřebuje každý občan, pokud se octne v roli pacienta. V první řadě kvalitu a bezpečnost zdravotních služeb, výsledky péče krátkodobé i dlouhodobé a s tím související dodržování standardů diagnostiky a léčby. Dalším cílem je sledování a zajišťování rovnoměrné dostupnosti správné péče pro občany ve všech regionech České republiky. Každý z nás si jistě přeje, aby byla garantována a kontrolována kvalita péče, kterou čerpáme. To bez úplných a reprezentativních dat prostě zajistit nelze. Data také umožní analyzovat náklady na poskytnutou péči s cílem je optimalizovat. Ekonomické cíle jsou neméně významné, neboť úspory v systému umožní financovat moderní metody léčby.

    Není pravdou, že předložená novela zásadně rozšiřuje objem a rozsah sbíraných parametrů. Jak již jsem konstatoval výše, drtivá většina komponent zůstává nezměněna. Podezření, že dojde ke sběrům vysoce citlivých osobních dat, dat o stylu života, rozvodech, sociální situaci, jsou zcela nesmyslná. Například u nádorů sledujeme z osobní anamnézy pouze kouření a výskyt předchozích nádorů u pacienta. Takováto sledování jsou běžná ve všech vyspělých státech, neděláme nic zvláštního. Nadto, opět zdůrazňuji, že nejde o konkrétní jedince.

    Byla vznesena připomínka, proč nevyužijeme pro sledování data zdravotních pojišťoven. Opět je zde patrné zásadní nepochopení předložené novely, protože toto je právě její nejvýznamnější část, tedy využití dat pojišťoven pomocí nového Národního registru hrazených zdravotních služeb. Novela tedy usiluje o snížení administrativní zátěže českého zdravotnictví, jak o tom hovořil pan profesor Vyzula, a o vytěžování již existujících dat, tedy dat uložených ve výkaznictví zdravotních služeb v datových skladech pojišťoven. Tyto datové sklady nebudou novelou nijak obsahově rozšířeny. Novela v tomto směru tedy nepředstavuje žádné budování obřího a nebezpečného datového skladu. Jde pouze o vytěžování dat, která již existují.

    Není rovněž pravdou, že by NZIS zaostával v zabezpečování dat nebo že by data byla nějak odkryta ke zneužití. Systém zabezpečení je velmi propracovaný a robustní. K primárním datům, kde jsou i osobní údaje, se nikdo nepovolaný nedostane. Přístup je omezen na jednotky pracovníků správce - interních zaměstnanců, žádných outsourceovaných firem. Žádná primární data nejsou nikam předávána a i analytici pracují s daty agregovanými, anonymizovanými. Záruka bezpečnosti je potom kontrola, systém musí být kontrolován nezávislými a povolanými profesionály. Systém vnější kontroly budeme nyní podstatě posilovat, mimo jiné i jako plnění úkolů daných kybernetickým zákonem. NZIS jsme nahlásili jako kritický informační systém a bude dle kybernetického zákona auditován.

    Předložená novela je také ve shodě se strategií, kterou v této oblasti aplikují vyspělé země Evropy a světa. V řadě aspektů zde nyní zaostáváme například za severskými státy, Velkou Británií, Holandskem. Vnímejme prosím, že ve vyspělých státech světa je normální sledovat dostupnost a kvalitu péče o nemocné, je normální sledovat bezpečnost a kvalitu péče o těhotné ženy, zdravotní stav miminek, malých dětí. Je normální mít kontrolu nad daty o úhradách, které my všichni jako daňoví poplatníci za péči platíme. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane ministře, a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní bychom se měli vypořádat s návrhem pana poslance Svobody, který navrhuje vrátit zákon garančnímu výboru k novému projednání, samozřejmě v souladu s § 93 odst. 2 jednacího řádu. Já svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

    Nyní zahajuji hlasování o předneseném návrhu pana poslance Svobody. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 156, do kterého je přihlášeno 122 přítomných, pro 18, proti 96. Návrh byl zamítnut.

    Budeme tedy pokračovat dále. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášenou jako první paní poslankyni Pastuchovou, připraví se pan poslanec Hovorka. ***

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chtěla bych se jenom přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod číslem 3303. Důvodovou zprávu k tomu jsem přednesla při obecné rozpravě v minulých dnech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Také vám děkuji, paní poslankyně.

    Vyměnili jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Jako další vystoupí pan poslanec Hovorka a připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. V souladu s tím, co jsem říkal už minule, podávám návrh na zamítnutí tohoto zákona a konstatuji, že pan ministr neodpověděl na moje otázky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Brázdil a připraví se pan poslanec Hovorka ještě jednou. Ne, tu rušíte, dobře. V tom případě pan poslanec Pavel Antonín. Prosím, pane poslanče, můžete mluvit.

  • Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Mám tři pozměňující návrhy v písemné podobě, jeden bych načetl ústně.

    První pozměňovací návrh pod číslem 3204 - jedná se o tom, aby informace o získání, změně či ukončení oprávnění k poskytování zdravotních služeb dostala tuto informaci i příslušná komora - česká lékařská, stomatologická, farmaceutická, zkrátka tyto informace by měly mít, protože na ně jsou pak dosazováni od soudů, od policie, čistě technická záležitost.

    Druhý pozměňovací návrh písemný pod číslem 3652 se týká § 38 odst. 1 písm. b). O co tam jde? Jde o to, že - představte si, že přijedete k pacientce, která ohrožuje domácnost, děcka, manžela s nožem pod krkem a přijede tam záchranná služba, a v ten moment, když vcházíme do bytu, ta paní sedí v křesle, nůž odložený. Ona bezprostředně neohrožuje zdraví a život. To slovo "bezprostředně" je tak svazující, tak komplikující celou situaci, a proto je v návrhu změněno na "nebo je vysoce pravděpodobné, že budoucí ohrozí". Je to na tom lékaři, který posoudí, zda je to divadlo, anebo je to opravdu reálná hrozba. Zkrátka "bezprostředně" vadí nejenom zdravotnické záchranné službě, ale vadí to také psychiatrům, kteří musí vlastně proti vůli pacienta hospitalizovat dotyčného.

    Třetí pozměňovací návrh je daný v dokumentu pod číslem 3214. Ten se právě týká toho mého již vystoupení - ohledání těla zemřelého, které, je uvedeno, má provádět zdravotnická záchranná služba. A já se to tady snažím zmírnit slovem "pouze při poskytování přednemocniční neodkladné péče". Ale to nestačí. Informoval jsem se, že tohleto pouze tam nehraje téměř žádnou roli. Nejsem právník, tak jsem hodně hledal informace, až na ministerstvu mi řekli - to je o ničem, to nic nezmění. Proto bych si teď dovolil načíst ústní pozměňovací návrh, ten nemá číslo, ale musím ho říct přesně.

    Je to, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) se zrušuje. A mám uvést také odůvodnění. A to odůvodnění prostě je: Záchranná služba tu není od ohledávání těla zemřelého, to si má zajistit někdo úplně jiný. Záchranka je od slova zachraňovat. Tedy tam se snažím, aby v tomto zákoně o zdravotních službách tento paragraf vůbec nebyl, aby ta možnost tam ani nebyla dána.

    Děkuji za pozornost a doufám, že najdu mezi vámi lidičky, kteří selským rozumem uznají, že asi to je potřeba takhle. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám v podrobné rozpravě pana poslance Pavla Antonína.

  • Poslanec Pavel Antonín: Chci se jenom přihlásit k legislativně technické změně pod číslem 3585, která je uložena v systému.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje nebo pana předkladatele na závěrečná slova. Není tomu tak. Já vám děkuji. V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji jak panu zpravodaji, tak panu předkladateli.

    Budeme pokračovat dle schváleného pořadu schůze. Otevírám další bod a tím je

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 11. února 2015 na 25. schůzi, kdy jsme jej přerušili a odročili usnesením Poslanecké sněmovny číslo 631, a to do doby předložení vládního návrhu zákona. Tato podmínka byla splněna. Dne 2. června 2015 byl předložen sněmovní tisk 504. Je to vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Obecná rozprava byla přerušena. Připomínám, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 235/1.

    Nyní prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za zástupce navrhovatelů pan poslanec Jiří Dolejš a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Procházka. Vidím, že už sedíte na svých místech, já vám děkuji.

    Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Táži se, kdo se hlásí. Pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Protože ta odmlka od té doby, kdy jsme projednávali tento zákon, je poměrně dlouhá, tak aspoň čtyřmi, pěti větami osvěžení vaší paměti s tím, že děkuji tomuto auditoriu, že umožnilo projednávání. Možná si vzpomenete, že na konci ledna, když jsme tady projednávali vládní tisk, který je na podobné téma, tak jsem tady z tohoto řečniště hřímal, abychom nezapomněli na souběh těchto dvou návrhů. A stalo se tak, takže děkuji, protože to není zcela obvyklé. Zejména poslanecké návrhy jsou takzvaně u ledu nejen těch dvacet měsíců, kdy je tady tento zákon, ale některé možná ještě déle. Takže děkuji.

    V každém případě bych chtěl zdůraznit, že tento návrh na rozdíl od vládního je v čemsi specifický. To je koneckonců i důvod, proč se na vás obracím, abyste ho nezabili již v prvním čtení, byť tento návrh již byl přednesen, protože předkládá zcela nový, specifický nástroj, jak řešit majetkové přiznání. Tento nástroj by fungoval plošně pro všechny povinné osoby, tedy fyzické osoby s majetkem do deseti milionů korun, a aby nám neutíkaly do korporátní sféry, tak i pro právnické osoby nad třicet milionů korun.

    Je to návrh specifický, ale ne zcela vycucaný z prstů. Možná si vzpomenete, že tehdy před dvaceti měsíci jsem tady hovořil o tom, že dokonce v nových časech po roce 1989 podobný, velmi podobný návrh zákona byl součástí našeho právního řádu, tedy právního řádu České republiky. Bylo to v letech 1993 až 1995. Pravda, byl pouze platný, nikoliv účinný, protože sice ho vybojoval pan ministr financí Špaček, což tedy rozhodně nebyl komunista, ale v těch zmatcích po rozdělení republiky a potom, jak se střídaly politické garnitury, tak prostě zvítězil názor, že se to nelíbí, že nové elity tento zákon nepotřebují. Nejdříve byla odložena jeho účinnost, pak v roce 1995 byl zcela zrušen. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Procházka. Prosím.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych nejdříve upozornil, že u stolku zůstala zasunutá karta, tak kolega, který ji tam nechal...

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: To je, předpokládám, karta... Ještě vás poprosím o odhlášení na stolku. Přesně tak, děkuji vám. Pane poslanče, prosím, pokračujte.

  • Poslanec Roman Procházka: Tak já děkuji za slovo. Návrh poslanců Jiřího Dolejše, Miloslavy Vostré, Josefa Vondráška, René Čípa, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika a Alexandra Černého na vydání zákona o majetkovém přiznání a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byl již projednáván v prvním čtení na 25. schůzi Poslanecké sněmovny, a to dne 11. února 2015. Projednávání zákona bylo přerušeno usnesením Poslanecké sněmovny č. 631 a odročeno do doby, než bude předložen vládní návrh zákona. Vládní návrh zákona byl již v Poslanecké sněmovně předložen. Jedná se o sněmovní tisk č. 504, pojmenovaný vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, a byl projednán v prvním čtení. Byl přikázán ústavněprávnímu výboru a rozpočtovému výboru jako garančnímu. Z tohoto důvodu doporučuji poslanecký návrh zákona o majetkovém přiznání pod číslem sněmovního tisku 235 zamítnout.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, jakýkoli jiný důvod návrhu na zamítnutí, než pan zpravodaj tady přednesl, by byl určitě relevantnější než právě ten, že z důvodu, že je tady vládní návrh, doporučujeme poslanecký návrh zamítnout, jestli jsem dobře pochopil ten návrh, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, zejména v té pikantní situaci, že pan zpravodaj sdělil i čísla tisků. Tak já jenom připomínám, že poslanecký návrh má podstatně nižší číslo tisku a podle toho, jak já tady razím, měli bychom v pořadí došlých objednávek tyto objednávky vyřizovat, tak by ten náš měl být vzat přinejmenším za základ projednávání té tematiky. Mohli bychom dokonce oba tisky projednávat dohromady, sloučit rozpravu a ve třetím čtení se s tím potom vypořádat. To by podle mého soudu byl ten správný postup. Ale to je můj soud, pan zpravodaj má zřejmě jiný názor, podal tady jiný návrh, takže mi v této chvíli nezbývá než si jenom povzdechnout, že ta, řekněme, válcovací mašinérie vládní koalice pokračuje tímto návrhem pana zpravodaje.

    Já poprosím, abychom se přinejmenším při návrhu na zamítnutí zdrželi, protože pořád ještě jsou tady jiné možnosti, jak se s návrhem vypořádat, řekněme elegantnější. Děkuji. (Potlesk z levé strany.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho dalšího nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se případně na závěrečná slova pana navrhovatele nebo zpravodaje. Není tomu tak.

    Z předchozích návrhů eviduji návrh pana poslance Kalouska na zamítnutí. Já tedy přivolám poslance z předsálí. Stejně tak návrh na zamítnutí přednesl pan zpravodaj. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili.

    Zopakuji návrh, o kterém budeme hlasovat. Je to návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 157, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 43. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Předložený návrh byl zamítnut již v prvém čtení.

    Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nechci vystupovat za navrhovatele, protože jsem vystupoval při předkládání tohoto bodu před rokem. Chci vám dojatě poděkovat, kolegové, že po roce, kdy byla přerušena rozprava v prvním čtení, se můžeme k tomuto bodu vrátit. A až někdy budeme vést diskuse o tom, kdo komu blokuje jaký zákon a jaké děláme obstrukce, tak si prosím pěkně vzpomeňme, že před rokem jsme přerušili diskusi v prvním čtení tohoto návrhu zákona. Ještě jednou děkuji, že se k tomu po roce můžeme vrátit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda pan poslanec Pilný chce vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já jenom stručně, protože opravdu uplynul rok, zopakuji důvody, které mě povedou k tomu, že navrhuji zamítnutí tohoto zákona už v prvním čtení.

    Bylo řečeno při zdůvodňování tohoto návrhu, že je to návrh jednoduchý. S tím lze souhlasit. Já bych jenom připomenul citát, který se připisuje Albertu Einsteinovi, který říká, že věci a procesy mají být jednoduché, ale ne zjednodušené, protože pak jsou - s ohledem na předkladatele řeknu k ničemu.

    Máte k dispozici stanovisko vlády, které říká, že tento zákon porušuje elementární pravidla tvorby právních předpisů, protože nesmí být nepřímou novelou jiných zákonů. Těch zákonů je tam vyjmenováno celkem sedm. Dále jsou uvedeny důvody, které zakládají neslučitelnost s právem Evropské unie. Jsou pominuta základní fakta, která definují, co to vlastně je u obchodních společností majetková účast, jak má být charakterizována. A také z toho návrhu zákona ani z důvodové zprávy není zřejmý předmět nebo koordinační a metodické funkce, které má tento zákon plnit. Dál musím říct, že Ministerstvo průmyslu a obchodu v řadě komodit zodpovídá za strategii státu. V těchto komoditách operují i nestátní společnosti a ve svém důsledku by stát mohl být obviněn z porušování pravidel volné hospodářské soutěže, a to nejen na území České republiky, ale i na území Evropské unie.

    Z tohoto důvodu opakuji, že navrhnu zamítnutí tohoto zákona už v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které eviduji přihlášeného pana poslance Snopka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, již je to rok, kdy jsme projednávali tento návrh zákona. Od té doby se leccos změnilo a událo. Myslím si, že máme i na stole vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Právě na základě tohoto zákona jsem dospěl po roční úvaze k tomu, že jestliže jsem v loňském roce dával návrh na vrácení k dopracování tohoto zákona, domnívám se, že právě ve vazbě na tento zákon bychom měli dát šanci tomuto zákonu a dopracovat jej jako doplnění již uvedeného vládního návrhu zákona. Proto svůj původní procedurální návrh na vrácení k dopracování stahuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji vám, pane poslanče, já si to eviduji. Nyní tedy pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já nechci dlouho zdržovat, aby se dostalo ještě na další návrhy zákonů, které nečekají kratší dobu, také čekají zhruba rok. Jenom stručnou reakci na pana zpravodaje. Nepřímá novela není zapovězený krok. Není to obvyklý krok, možná se to dá označit za nesystémový krok, ale není zapovězený a vláda v tomto volebním období již několikrát měnila zákony, když jich měla několik měnit, nepřímou novelou. To není nic, co bychom neznali nebo by bylo zapovězeno.

    Že je to v přímém rozporu s právem Evropské unie - je tam jeden problém, který jsem avizoval již při předkládání v prvním čtení. Jeden zakladatel nesmí podle regulí Evropské unie být zakladatelem akciové společnosti ČEZ a akciové společnosti ČEPS. Nikdo nesmí být vlastníkem jak zdroje, tak přenosové soustavy. To se kdysi řešilo tak, že ČEPS se přesunul pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, a v případě, že byste se rozhodli teď pro tu systémovou změnu, že Ministerstvo průmyslu a obchodu by bylo zakladatelem společnosti ČEZ, logicky stejným způsobem -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení, protože míra hluku je tady opravdu veliká. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Stačí Kolovratníka, jinak všichni mlčí.

    Takže stejným způsobem bych chtěl logicky přesunout ČEPS z Ministerstva průmyslu pod jiného zakladatele ústředního orgánu státní správy a bylo by to vyřešeno stejným způsobem. Já si myslím, že otázka, kterou si budeme klást při hlasování o tomto návrhu zákona, je velmi jednoduchá: chceme mít strategická odvětví, která jsou v majetku státu, proto, abychom je rozvíjeli a činili konkurenceschopnými, nebo proto, abychom z nich cashovali pasiva za každou cenu? Úkolem ministra financí je dostat z nich maximálně pasiv, to je koneckonců i styl jeho podnikání. On toho příliš ze svého impéria moc nevybudoval, on to řetězil. On vždycky koupil, vycashoval pasiva, za ta pasiva koupil nové a tímto způsobem podniká. Nic proti tomu, je to legitimní způsob, ale nemyslím si, že takhle by měl podnikat stát. Stát by měl svá strategická odvětví rozvíjet, pečovat o ně, činit je konkurenceschopnými, což logicky není úkol Ministerstva financí. Ministerstvo financí má úkol jiný.

    Já jsem ve své době, kdy jsem byl také zakladatelem těchto odvětví, reagoval tak, že jsem navrhl spolu s dalšími kolegy z vlády zřízení Ministerstva hospodářství, což byl projekt, který byl rozjet ještě v Nečasově vládě. Kdyby předčasně nepadla, byl by realizován projekt Ministerstva hospodářství, které by mělo zakladatelskou roli nad těmito strategickými společnostmi s majetkovou účastí státu, a nebylo by to Ministerstvo financí. Mohu snadno dokázat, aniž by to byl nějaký velký argument pro Poslaneckou sněmovnu, že stejný záměr najdete i ve volebním programu TOP 09 ve volbách pro rok 2013. Říkám to proto, aby to nevypadalo, že je to lex Babiš nebo lex Mládek. Je to něco, o čem jsme systémově přesvědčeni a o co se už pět let snažíme.

    Nic se samozřejmě nestane, chleba se bude péct a slunce vyjde. Ale při tom hlasování každý z vás odpovídá na otázku: chceme to vlastnictví proto, abychom ho dojili, nebo chceme to vlastnictví proto, protože jsou to naše strategické podniky, které chceme rozvíjet a činit konkurenceschopnými? Zdůrazňuji, že pro své vlastní příjmy žádný stát ten majetek nikdy neměl. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Urbana. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že to nelze nazvat nesystémovým krokem, protože se musíme podívat na nějakou historii. To je o výkonu akcionářských práv. Dnes je vykonavatelem akcionářských práv Ministerstvo financí nikoliv proto, že by nám to určoval Brusel nebo cokoliv jiného, ale to vzniklo tak, že zanikal Fond národního majetku a ten byl celý převeden na Ministerstvo financí. Ve Fondu národního majetku bylo vykonavatelem akcionářských práv nejenom Ministerstvo financí, ale i Ministerstvo průmyslu a obchodu, tedy obě tato ministerstva, což se zrušením Fondu národního majetku a převodem tohoto zbytkového Fondu národního majetku na Ministerstvo financí stalo tak, že Ministerstvo financí je vykonavatelem akcionářských práv, což nepovažuji z hlediska dlouhodobého za úplně optimální řešení. Platí, že tady má být ministerstvo, které zajišťuje rozvoj, strategii reálné firemní politiky, reálného hospodářství, a to podle mého názoru by daleko víc mělo být Ministerstvo hospodářství. Ministerstvo financí by tady mělo být na to, aby se vybíraly dobře daně a podobně.

    Z tohoto pohledu nemůžu tedy potvrdit, že to je nesystémové řešení. Není to je nesystémové řešení a obvyklé to je, i když se podíváte do vyspělých zemí Evropské unie, že tam prostě Ministerstvo financí není vykonavatelem akcionářských práv. Naopak, bývá to Ministerstvo hospodářství.

    Jsem rád, že pan předkladatel tady řekl, aniž bych to musel kritizovat, že tam jsou některé věci, které by bylo třeba opravit, bezpochyby. Nicméně podle mého přesvědčení je to návrh, který je k diskusi, nikoliv k nějakému primárnímu jednoduchému zamítnutí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji dále dvě přihlášky. První pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se také chci jako spolupředkladatel velmi přimluvit za to, abyste tento návrh pustili do druhého čtení. Není to skutečně mířeno proti kterémukoliv ministerstvu, ale sami, kdo fungujete v hospodářském výboru, tak víte, že situace v energetice, v odvětví energetiky, se tak dramaticky mění, mění se situace u společností, které produkují, distribuují atd. například pohonné hmoty a další a další věci. Proto se domníváme, že systémově by bylo dobré, aby stát skutečně ty firmy převedl tam, kde je odborné zázemí, a bylo přihlíženo k tomu, že čím dál více klíčový než prostý zdroj financí příjmů pro státní rozpočet budou strategická rozhodnutí. Sami víte, k jakým v podstatě i sociálním problémům vede, a nejenom sociálním, to, že se svého času samosprávy zbavily např. kontroly nad pitnou vodou a dalšími infrastrukturními záležitostmi. A co se týká energetiky, tak sami víte, že skutečně už se to posunuje někam jinam. S velkou pravděpodobností už výrobce elektřiny polostátní ČEZ nebude tak velkým zdrojem příjmů do státního rozpočtu, někdy cena energií výroby klesá k velmi malým hodnotám a těžko se kdy vrátí na původní hodnoty, na které jsme byli zvyklí v minulé dekádě například. A čím dál více nabývá rozhodování, do kterého více než ekonomika je potřeba odbornost, konkrétní, praktická. Sami víte teď velké diskuse kolem novely energetického zákona, které... zřejmě ještě neskončila celá ta záležitost kolem toho, kolik budou občané platiti za energii atd. atd.

    Takže vás skutečně vyzývám, nejde o žádné pošťuchování. Můžeme se také bavit o tom, že se tam dá jednak to legislativně ve druhém čtení upravit, dá se diskutovat o tom, jestli ten zákon bude platit s nějakou krátkou lhůtou nebo například i pro příští období. Ale pojďme dělat koncepční kroky, aby další nástupci měli trošku snadnější práci.

    Totéž chci požádat, aby vláda zvážila a v obdobném gardu začala přemýšlet o změně kompetencí tak, aby se zoufale roztříštěný vývoj inovace, podpora inovačních projektů dostala pod jedno ministerstvo. Dneska je situace tristní a doplácí na to celá naše země. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanjura se svým příspěvkem do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejdřív chci říct, že podpoříme propuštění do druhého čtení, a teď to krátce zdůvodním.

    My jako občanští demokraté dlouhodobě navrhujeme vytvoření jednoho Ministerstva hospodářství jako druhého silného ekonomického resortu vedle Ministerstva financí. Kdysi jsme měli, ještě za komunistů, odvětvová ministerstva: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo energetiky, Ministerstvo pošt a telekomunikací, výstavby a stavebnictví a tak dále. Někteří z komunistických ministrů už mají i státní vyznamenání z té doby, nebo v této době za to, jak působili v té době na ministerstvech. Ale poslední, které zbylo je Ministerstvo dopravy. A já si myslím, že by bylo dobře, kdybychom - asi ne v tomto volebním období, protože když je koaliční vláda a teď by někdo přišel o jedno křeslo, tak je to politicky neřešitelný problém, přestože je to efektivní. Navíc v této koaliční vládě dopravu a MPO mají dvě různé politické strany, což je vždycky komplikovanější. Ale byla by to cesta přesunu kompetencí výkonu akcionářských práv na MPO k tomu budoucímu Ministerstvu hospodářství. V mnoha zemích to tak mají, myslím, že se můžeme poučit a není žádný důvod, aby doprava byla vytržena z hospodářství a měla jako jediné odvětví hospodářství svůj samostatný resort. Stejně tak podle mě je zcela nelogicky Česká pošta na Ministerstvu vnitra. Ta by měla patřit pod budoucí Ministerstvo hospodářství. Jsem o tom prostě přesvědčený.

    Myslím, že někteří kolegové zejména z hnutí ANO tento zákon špatně chápou, že to je zákon antibabiš. Tak si řekněme, že bude platit třeba od příštího volebního období. I to je lepší. A navíc konec volebního období se neúprosně blíží. Takže klidně to může být. Tím se zbavíte podezření, že ten zákon je antibabiš.

    Teď jenom jednoduchý příklad například z té dopravy. V očích veřejnosti naprosto samozřejmě a pochopitelně má Ministerstvo dopravy plnou zodpovědnost například za fungování Českých drah. České dráhy řídí kromě představenstva ještě tzv. řídicí výbor, který jmenuje stát. Je tam sedm členů, a přestože Ministerstvo dopravy v očích veřejnosti oprávněně má stoprocentní odpovědnost za fungování Českých drah, tak má tři ze sedmi členů řídicího výboru. To znamená stoprocentní zodpovědnost, ale menší než 50procentní možnost delegace a ovlivňování rozhodování klíčového orgánu Českých drah, to je řídicího výboru. To všechno podle mého názoru potvrzuje oprávněnost našeho dlouhodobého cíle mít jedno Ministerstvo hospodářství. Pokud tohle propustíme, bavme se o té účinnosti, abyste zas nemysleli, že vašemu ministrovi něco bereme.

    Pak jsou samozřejmě věci, o kterých mluvil pan předseda hospodářského výboru, kdy prostě není možné, aby například ČEPS a ČEZ byl výkon akcionářských práv z jednoho místa. Tomu já rozumím, tomu se nikdo nebrání. A pokud to evropská pravidla hospodářské soutěže neumožňují, tak samozřejmě se na to musíme připravit. Ale skutečně si myslíte, že v oblasti hospodářství či ekonomiky máme mít jednoho politicky supersilného ministra a ty ostatní takové chudé příbuzné? Myslím si, že by i pro budoucí koaliční vlády bylo dobré mít dvě silná ekonomická ministerstva. A tohle je krok správným směrem.

    Takže mohli bychom to propustit do druhého čtení. Ve výborech se můžeme bavit o účinnosti. O tom, které kompetence nebo výkon kterých akcionářských práv má smysl převést a který ne. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se případně na závěrečná slova pana navrhovatele nebo zpravodaje. Pan zpravodaj, prosím, závěrečné slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já tady nebudu polemizovat o vzniku Ministerstva hospodářství, mimochodem to považuji za velmi rozumný nápad, ale o tom ten zákon, bohužel, není. A transformace tohoto jednoduchého textu na něco takového prostě není možná. Z toho důvodu znovu zopakuji svůj návrh na zamítnutí už v prvním čtení.

    Také nehodlám polemizovat o tom, jakým způsobem, jestli stát vůbec má podnikat, to také není předmětem tohoto zákona. Z tohoto důvodu si myslím, že Ministerstvo hospodářství určitě můžeme prodiskutovat v jiném zákoně nebo jindy, ale tento zákon na něj prostě transformovat nejde. Takže znovu opakuji návrh na zamítnutí zákona v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy ještě závěrečné slovo pan předkladatel. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Když pan zpravodaj, tak já musím taky. Dámy a pánové, zkuste si sami odpovědět na otázku, jaký má smysl skutečnost, že České dráhy jsou pod Ministerstvem dopravy, zatímco letiště je pod Ministerstvem financí. Pamatuji si některé své premiéry, kteří si na to nebyli schopni zvyknout, a když byl nějaký problém s letištěm, tak volali ministrovi dopravy, protože by je vůbec nenapadlo, že to má ministr financí. Zrovna tak jako bude-li jakýkoli energetický problém s dodávkou ropy, s dodávkou produktů, energetická krize, tak celá veřejnost, včetně pana premiéra, se pravděpodobně bude obracet na pana ministra průmyslu, protože z hlediska kompetenčního zákona on to má v portfoliu, a on řekne: Já to nemůžu, tomu šéfuje pan ministr financí, který bude říkat, tak jako v případě Fajáda: Já tady teď vůbec nejsem, mě se nic neptejte.

    To prostě nemá žádný smysl. To chce systémovou úpravu. O tu systémovou úpravu jsme se snažili a můžeme to dokázat. Již v dobách našeho funkčního období byl nastartován proces, ve kterém mělo dojít k přechodu sekce 6 Ministerstva financí, což je bývalý Fond národního majetku, se zakladatelskými funkcemi na Ministerstvo průmyslu jako první krok, druhý krok mělo být spojení Ministerstva průmyslu, dopravy, některých agend Ministerstva pro místní rozvoj, vznik Ministerstva hospodářství, ale minimálně toto nelze navrhovat z opozice, tohle opravdu musí být vládní projekt, vznik Ministerstva hospodářství. Ale ten první krok, který minimálně říká: Tyto podniky nemáme na to, aby z nich ministr financí krmil rozpočet, tyto podniky máme na to, protože chrání naši bezpečnost a je to strategické odvětví, které chceme rozvíjet a činit konkurenceschopným, což není úkol ministra financí. Proto to mít nemá, bez ohledu na to, zda se jmenuje Babiš, Kalousek nebo Faltýnek nebo Komárek, to je jedno. Prostě patří to jinam, a proto tento návrh má svůj smysl a já prosím o jeho propuštění do druhého čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zazněla závěrečná slova. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Snopek stáhl svůj návrh na vrácení k dopracování, zůstává nám hlasovatelný pouze jediný návrh a tím je návrh pana poslance Pilného na zamítnutí. Ještě přivolám kolegy a kolegyně z předsálí. Eviduji žádost na vaše odhlášení, tedy vás odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili.

    Vzhledem k tomu, že počet se ustálil, já tedy řeknu, o čem budeme hlasovat. Dávám hlasovat o tom, kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 158, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 36. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a tento návrh se zamítá v prvém čtení. Končím projednávání tohoto bodu.

    Než budeme pokračovat, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Od 18 hodin do konce jednacího dne se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Matušovská, dále od 17.20 do konce dnešního jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jakubčík a dále od 17.30 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Helena Válková.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je bod

    Já se, kolegyně a kolegové omlouvám, ale požádám vás o ztišení, protože míra hluku je zde skutečně veliká. Takže jestli máte něco důležitého, co potřebujete řešit, odejděte do předsálí. Děkuji.

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 558/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Petr Fiala. (Nepřítomen.) V tom případě návrh uvede pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, taky jsem navrhovatel, takže myslím, že v tom mohu pana předsedu zastoupit. Tak je docela paradoxní, že tento návrh zákona, který tady leží od července, se dostává na jednání Poslanecké sněmovny dnes, kdy sledujeme již v posledních dnech a týdnech soutěž koaličních vládních stran o to, kdo přinese lepší, populističtější návrh změn sazeb daně z přidané hodnoty. Já bych nejdřív ten návrh krátce představil a pak zkusím zdůvodnit, proč si myslíme, že to je dobře, a o čem dneska budeme hlasovat.

    Ten návrh v zásadě přináší dvě věci: Snížení základní sazby DPH... (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegyně a kolegové, ještě jednou, byť jsem tak činil před malou chvílí, o ztišení. Respektujte, prosím vás, to, že se zde přednáší návrh nového zákona. Prosím, pane předsedo, pokračujte.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane místopředsedo. Takže tento návrh zákona přináší změnu základní sazby DPH o dva procentní body, tzn. z 21 % na 19, a změnu snížené, tak se tomu říkalo kdysi, teď je to první snížená sazba, z 15 na 14 %. To je první změna. A druhá změna, kterou přinášíme, kterou navrhujeme, je převod restauračních a hotelových služeb mimo alkohol ze základní sazby do první snížené, tzn. v tomto případě, kdyby to prošlo, z 21 na 14 %. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Václav Votava. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, členové vlády, já bych se zhostil svých zpravodajských povinností.

    Tento poslanecký návrh v podstatě řeší tři věci. Jednak snížení základní sazby daně z přidané hodnoty z 21 na 19 %, jednak snížení první snížené sazby daně z 15 na 14 % a jednak dochází k přeřazení stravovacích služeb ze základní sazby do první snížené sazby. Já bych odkázal pouze na stanovisko vlády, které tady samozřejmě pan předkladatel neuváděl z jasných důvodů, ve kterém se mj. praví, že navržené snížení sazeb u daně z přidané hodnoty nekoresponduje se záměry vlády na změny ve zdaňování dodání zboží a poskytování služeb touto nepřímou daní. Navržené opatření neodpovídá koncepci vlády ohledně podoby a případných změn u této daně, což vyplývá i ze závazku obsaženého v koaliční smlouvě snížit pouze první sníženou sazbu DPH, ovšem ve vazbě na předchozí zvýšení efektivity výběru této daně.

    Dále se zde praví, že vláda je přesvědčena, že rozhodnutí ohledně navržené míry daňového zatížení by v daném případě vzhledem ke značnému propadu i na již projednaný státní rozpočet na rok 2016 měla učinit sama, přičemž by mu musela předcházet podrobná právní a ekonomická analýza včetně důsledného zhodnocení dopadů takové regulace.

    Dále se tam praví, že vláda se současně neztotožňuje s tvrzením předkladatelů o výši výpadku příjmů v důsledku navrženého snížení u daně z přidané hodnoty, který by byl podle kvalifikovaného odhadu o 3 mld. vyšší, než udávají předkladatelé. Tento negativní dopad by byl dodatečně posílen i změnou rozpočtového určení daní, neboť od roku 2016 je navrženo snížení podílu státního rozpočtu na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty.

    A možná ještě jeden odstavec bych odcitoval. Návrh na přeřazení stravovacích služeb do snížené sazby daně z přidané hodnoty obsažený v předloženém poslaneckém návrhu je zcela shodný s návrhem, který vláda předložila v rámci návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514, který je již projednáván v Poslanecké sněmovně.

    Dámy a pánové, na základě stanoviska vlády, negativního stanoviska vlády, nesouhlasného stanoviska vlády, dávám návrh na zamítnutí v prvém čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane zpravodaji. Váš návrh jsem si poznamenal. Já tedy nyní otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Prosím, pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já mám na poslance vládní koalice a vlastně i na pana zpravodaje zdvořilou otázku. Vy strašně rádi říkáte, že vaším velkým úkolem, který jste už z velké části splnili, je napravovat chyby pravicových vlád. My jsme se dopustili podle vás mnohých chyb a vy ty chyby důsledně napravujete tím, že rušíte věci, které jsme zavedli, aniž byste za ně měli nějakou náhradu. Ale prosím, je to legitimní, máte k tomu mandát, máte k tomu hlasy.

    My jsme v souvislosti s druhým pilířem a penzijní reformou na profinancování penzijní reformy zvýšili sazby DPH a vy jste řekli, že druhý pilíř je chyba a že zvýšení sazeb DPH je chyba. Já si tedy nemyslím, že v souvislosti s penzijní reformou to zvýšení sazeb byla chyba. Ale ochotně vám to přiznám. Dobrá, máte pravdu, byla to chyba, pojďte tu chybu s námi napravit. My pokorně přiznáme, že to byla chyba, jak často říká pan ministr Babiš, jak často říká pan předseda rozpočtového výboru. Říká - chybovaly pravicové vlády, zvýšily nám to DPH... No tak to pojďte dát zpátky. Chyby jsou od toho, aby se spravovaly. Proč jste tu podle vašeho názoru chybu, kterou byl druhý pilíř, zrušili bez mrknutí oka a tu druhou chybu, zvýšené sazby, napravit nechcete? No protože to až za takovou chybu nepokládáte. Protože tu chybu chcete říkat jenom verbálně a ty peníze těm lidem vrátit nechcete. Je to docela ošklivé pokrytectví. Nemám-li si myslet, že jste oškliví pokrytci, já vám přiznám, že to byla chyba, a vy pojďte spolu s námi tu chybu napravit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se... Netáži se. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Jiřího Dolejše. Prosím, pane poslanče, vaše faktická poznámka.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Když slyším tady spor o koncepci financí, jestli pravicové vlády měly špatnou koncepci, současná vláda má antikoncepci... Mně to nedá. Vypustili jste tak trochu, pánové, krakena. Protože já když jsem pozoroval, jak pravicové vlády zvyšují daně, a vláda, která rozhodně nelze být pojmenovaná levicovou, řekněme kompromisní, se kroutí jak psí víno a licituje, jestli zlevní daně na pivo nebo limonádu... Mně to přijde zhruba srovnatelné. Protože jestli vláda je v zajetí partikularismu, licitování komodit, které jí naženou lépe voliče, a nakonec to stejně neudělá, protože se neumí dohodnout - viz pondělní koaliční ujednání, vy zase chcete snížit daně, ale tak partikulárním způsobem, že to možná udělá radost plátcům té daně, to je koneckonců jasné, ale určitě z toho nebudou odvázaní spotřebitelé, protože je známá nepružnost ceny směrem dolů, když se malinko sníží nepřímá daň... Podobně jako to pivo by nebylo levnější, to si řekněme rovnou, tak ani vaše snížení DPH by neudělalo radost spotřebitelům. Tak komu vlastně chceme dělat radost a jak chceme strategicky koncipovat daňovou soustavu?

    Já bych vám dal jedno rozhřešení, ale rovnou říkám, že nejsem na zamítnutí, že koneckonců i malé krůčky mohou vést k tomu, co bychom prosazovali my. A to je levicová koncepce. A ta je samozřejmě založená na snížení nepřímých daní tak, aby mohly být sníženy konečné ceny pro spotřebitele, tedy minimálně se vrátit do roku 2007. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní pan předkladatel. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jsem docela dobře odhadl, že pan zpravodaj navrhne zamítnutí. Chci jenom připomenout slogan zejména hnutí ANO: My nezvyšujeme daně. My jsme ta hráz proti populistům ze sociální demokracie, kteří by daně chtěli zvedat. Tak já vám připomenu několik případů, kdy už jste zvýšili daně, a dneska se k tomu chystáte znova.

    Za prvé jste zrušili koncept superhrubé mzdy, který nebyl rozpočtově neutrální. Zrušili jste konec superhrubé mzdy, který měl být od - měl být, bylo to schváleno, nebylo to účinné - od 1. ledna 2015, ne 2016, kdy se daň ze superhrubé mzdy ve výši 15 % nahrazovala daní z hrubé mzdy ve výši 19 %. To nebylo rozpočtově neutrální, jak dneska říká ministr financí: nebudu to rušit jenom proto, abych dostal stejné peníze, (nesrozumitelné). Daňoví poplatníci měli ušetřit zhruba 20 miliard korun. To znamená o 20 miliard se zvedly daně v roce 2015, o 20 miliard v letošním roce a stejně tak i v příštích letech. To je první zvýšení daní. Protože kdyby to mělo být rozpočtově neutrální, tak by to bylo nějakých 20,2 nebo 20,3, ať se nehádáme o přesné číslo.

    Za druhé jste rozdělili zdanění investičních fondů. U některých investičních fondů jste to zvedli z 5 na 19 %. Druhý případ.

    Za třetí jste zavedli daň na ušetřené peníze v rámci životního pojištění. Na to jste možná někteří zapomněli. To je nová daň, kterou jste zavedli.

    Zavedli jste progresivní zdanění u příjmů fyzických osob. Solidární přirážka. Můžeme se přít s ministrem Babišem, jestli je to marketingově dobře, nebo špatně. Říkejme tomu solidární přirážka. Nebo druhá sazba daně z příjmů fyzických osob. Mně je to skoro jedno. Měla platit do roku 2015. Vy, hnutí ANO, kteří říkáte chceme snížit daně, jste ji prodloužili i pro letošní rok a další roky. To je čtvrté zvýšení daní, které vy jste prosadili. Přitom říkáte, že bráníte těm socialistům zvyšovat daně, přitom to s nimi zvyšujete ruku v ruce, za podpory - abych nezapomněl - nejmenší koaliční strany, která věrně v daňových zákonech hlasuje s vámi.

    Dokonce když navrhujeme programový bod, který si schválil sjezd KDU-ČSL už někdy loni v červnu nebo v květnu, kolegové prominou, že si to přesně nepamatuji, ale mají to, jak říkali komunisté, ve sjezdových závěrech, tak navrhla to opoziční strana, my, abychom vrátili slevu na děti a manželku pro živnostníky. Jak hlasoval zástupce KDU-ČSL na rozpočtovém výboru? Proti! Proti vlastnímu programu. A proč? Protože ten samý den o tom moudře jednala koaliční rada a teď o tom budou moudří jednat ještě několikrát a možná s tím samým návrhem s velkou slávou přijdou za rok a řeknou: Milí voliči, my, KDU-ČSL, jsme v koalici prosadili, že se konečně začne projednávat návrh na vrácení daňových slev pro děti a manželku. A už neříkají tu druhou větu: Ale už tady jednou ten samý návrh byl, ale protože nebyl náš, tak přece nemůžeme dát za pravdu opozici, tak ten jsme zamázli, teď to opíšeme a možná ty své koaliční partnery přesvědčíme a možná to podpoříme. To je pátý případ, kdy zvyšujete daně.

    Teď je další případ. To zamítnutí můžeme interpretovat úplně správně, že DPH ze 14 na 19 zvedáte na 15 a 21. A klidně o ty tři miliardy víc získáte ze státního rozpočtu. Říkal jsem, že se o to číslo přít nebudu. Takže o tři miliardy víc vytáhnete z kapes daňových poplatníků a dáte je této vládě. Takže to je šestý případ toho, jak vy sami zvyšujete daně. A přitom úplně klidně tvrdíte: My bráníme zvyšování daní. Není to pravda. (Velký hluk z levé strany sálu.)

    A to nebudu mluvit o jiných daních, nebudu mluvit o daňových výjimkách a úlevách, zelené naftě, biopalivech a podobně. Tam ten stát tratit může.

    A já jsem říkal, na poznámku pana poslance Dolejše - já jsem netvrdil, že se to snížení promítne do snížení konečných cen. Já jsem říkal, že o ten rozdíl se podělí podnikatelé, kteří díky tomu mohou zaplatit vyšší daň z příjmů, případně vytvořit více pracovních pozic, a případně spotřebitelé. Zejména tam, v těch odvětvích, kde je silný konkurenční boj, v některých skutečně ne. Na rozdíl od vlády. Vzpomeňte si, jak tvrdila, jak například klesnou ceny léků nebo knih, a teď to nechtějí nějak vyhodnotit po tom roce. Ale to kouzlo třetí sazby už je. Teď se budou...

    Jak s tím pivem. Musím odmítnout, že to je stejné jako návrh na pivo. Pivo je jedna komodita, ještě definovaná jako služba. My navrhujeme plošné snížení - všem plátcům, všem komoditám. To je systémový přístup. Vytrhávat jednotlivé položky, ať už ze základní, nebo snížené...

    A nedá mi to, abych nepřipomněl předvolební slib některých dnes vládních stran, jak zařídí tu sníženou sazbu nejlépe (nesrozumitelné) na dětské pleny. Když jsme vám říkali, že to není možné, že to nejste schopni, ne proto, že byste na to neměli většinu, ale proto, že to prostě neumožňují harmonizované daně v rámci Evropské unie, tak jste se z toho nějak kroutili, jak to zkusíte vyjednat. Kolikrát jste jednali v Bruselu o tomhle převodu? Kolikrát jste vážně jednali? Kolikrát to otevřel premiér na Radě? Kolikrát to otevřeli na Radě jednotliví ministři? Já bych docela rád znal na tu otázku... Protože tady bylo jasně vidět od začátku, že slibujete něco, co nejste schopni splnit. Ale snížit obě dvě sazby DPH můžeme i bez Bruselu. Nemusíme se na Brusel vymlouvat. Nemusíme říkat: To ti byrokrati nám tvrdí. Je to naše svobodné rozhodnutí.

    Takže pokud ten návrh zamítnete, tak vy všichni, kteří budete pro, pošesté zvýšíte daně v tomto volebním obdobím. Proč ne? Ale pak se nedivte, že zcela oprávněně říkáme, že tento kabinet je levicový a dělá levicovou politiku. A to je legitimní politický soupeř. To je ideový soupeř. My s tím nesouhlasíme. Ale nemůžete se tvářit, zejména vy z hnutí ANO, že jste ta pravicová hráz v levicové vládě. No to tedy nejste. To se na mě nezlobte. To tedy nejste. Velmi poslušně ruku v ruce ty daně zvedáte se svými kolegy z ČSSD, jejichž je to politický program, který já plně respektuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě přihlášky. První pan zpravodaj Votava. Po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Už jsem na to nechtěl ani reagovat, ale nedá mi, na pana předkladatele. Co se týká toho vyhodnocení z druhé snížené sazby DPH na léky, knihy a tak podobně, to, co tam je, tak on určitě ví, že je tady usnesení rozpočtového výboru a tu informaci určitě dostane. Takže tady pokládám celkem za nošení dřeva do lesa, když se o tom zmiňuje. To je první věc. Pane kolego prostřednictvím předsedajícího, tu informaci budete mít.

    Odvolávat se tady na sníženou sazbu DPH na pivo - to není žádný koaliční návrh, pane kolego, to samozřejmě je nějaký návrh někoho jiného. Takže s tím bych tady neoperoval. Samozřejmě je otázka, jak se koalice dohodne. Vidím, že máte zřejmě nějaké informace z koaličního jednání. Dobře.

    Vy se neustále odvoláváte na zvýšení DPH v rámci druhého pilíře. Vy jste nezvyšovali ale tu sníženou sazbu DPH, která je právě na ty nejcitlivější věci, už tehdy kvůli druhému pilíři. Vy jste to zvyšovali už od roku 2008 z 5 % na 9, jestli se nemýlím, až to pokračovalo samozřejmě na tu dnešní úroveň. Takže to vždycky tak vytrhnete něco a pak s tím operujete. Takže to si myslím, že je také podstatné říci.

    Samozřejmě, že zájmem koalice je snižovat daně, snižovat DPH. Koneckonců o tom se koalice baví, ale ne určitě tím způsobem, který navrhujete vy. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji faktickou poznámku pana předkladatele. Vaše faktická poznámka. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak skutečně jenom dvě minuty. Tak za prvé, ten návrh směřuje vrátit sazby do doby před druhým pilířem. Všechny stenozáznamy, všechny dobové dokumenty vás usvědčí z toho, že neříkáte pravdu. Jedno procento snížené sazby a dvě procenta (nesroz.) se dělalo kvůli druhému pilíři DPH. A pokud říkáte, že jsme zvyšovali sazby, zejména ty snížené sazby, ano, já jsem řekl, že naším dlouhodobým programovým cílem je mít jednu sazbu, takže je přibližujete k sobě. Ale zapomněl jste říct, co jste nám neodpustili dodnes a co bylo velmi dobře, a to bylo za vlády, kdy já jsem ještě v Poslanecké sněmovně neseděl. Vy přece neustále kritizujete, že vláda Mirka Topolánka snížila přímé daně a daně těm aktivním a pracovitým zhruba o 80 mld. ročně. A pořád s tím operujete, že vám to chybí v rozpočtu. Na to jste zapomněli - výrazné snížení přímých daní, to znamená snížení výkonů nebo trestů pro ty úspěšné. Tohle jsme opravdu prosadili - mí předchůdci a kolegové, a to vy velmi rádi kritizujete. Takové ty návrhy - zavedu progresivní daň a mám to zpátky, tak je to přesně to špatně.

    My jako pravice věříme tomu, že daně mají být jednoduché, a pokud už je má stát vybírat, tak že je spravedlivější vybírat nepřímé daně a danit spotřebu než zdanit výkon a aktivitu. V tomhle jsme dlouhodobě postupovali. Ty desítky miliard každý rok zůstaly daňovým poplatníkům. A mám pocit, že je dneska velká sláva, že jsme dneska za deset let v EU získali 450 mld. čistého, tj. 45 mld. ročně. Žádná velká sláva při 1 250 mld. výdajů. Ale my jsme nechali daňovým poplatníkům 80 mld. ročně - konkrétním lidem, aby se rozhodli sami. To je skoro dvakrát víc než slavná Evropská unie, která nám za cenu nesmírných administrativních nákladů, které nikdo nespočítal, dala ani ne polovinu. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Debata, která se tady odvíjí - mě tady zaujala slova pana předsedy rozpočtového výboru.

    Pane předsedo, nezlobte se, jakým jiným způsobem by se to mělo navrhovat? Vy jste tady říkal ne takovýmto způsobem. No, jakým jiným způsobem? Já jsem byl teď - ne já, všichni jsme byli svědky toho, jak se asi na koaliční radě, já nevím, tahali králíci z klobouku - pivo a potraviny a na 14 a na 10 a tohle. To je ten jiný způsob? Já myslím, že pustit tento zákon do druhého čtení, vést seriózní debatu o tom, jestli to je únosné, dát pozměňovací návrhy, nechat 20 a třeba 14 nebo to... Prostě na koaliční radě se řešilo, jestli nepůjdeme rovnou na 10, a teď tady zaznívá ne takovýmto způsobem. Já jsem úplně zastříhal ušima, jakým jiným způsobem, než předložit novelu poslaneckého zákona, kde výše daní, ať snížené, nebo základní je dána nějakým procentem, tak jakým jiným způsobem bychom to měli řešit. Pojďme to pustit do druhého čtení, pojďme o tom diskutovat, jestli nás čeká, nebo nečeká krize v budoucnu. Teď žijeme všichni v euforii, že se nám daří. Jak se říká, cítíte-li se skvěle, buďte bez obav, přejde to. Ono přejde i to skvělé období dobrých ekonomických výsledků. Pojďme uvážit - ale já určitě se přimlouvám za to, abychom na půdě této Poslanecké sněmovny vedli seriózní diskusi minimálně o té snížené sazbě. A můžeme diskutovat o zvýšené, jak navrhuje předkladatel, jestli 19, jestli 20 nebo něco, ale v každém případě platí, že zachovávat daně tak, jak jsou, a v tom souhlasím s kolegy z pravicové opozice, znamená jejich zvyšování, protože měli jsme se dostat do režimu jiného.

    V našem volebním programu Úsvitu bylo minimálně to vrátit o to procento na 20 a 14. A jestliže tento návrh je podobný, tak my určitě ho budeme podporovat. A říkám, pojďme diskutovat o té úrovni, vyhodnoťme ty věci, a jestliže se na koaliční radě tahají králíci z klobouku, jestli pivo, nebo všechno, nebo jak to je, tak proč ne? Pojďme o tom seriózně diskutovat na plénu Poslanecké sněmovny, ve výborech a za náš poslanecký klub říkám: určitě podpoříme propuštění do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Víte, kdybychom skutečně dělali seriózní koncept daňové restrukturalizace, tak já bych opravdu především navrhoval snižovat zdanění práce, což je komodita u nás nejvíc zdaněná, a klidně nechat DPH tam, kde je. Ale protože pro to evidentně není vůle, tak mi prostě přijde fér, abyste vrátili ty sazby zpátky, kde byly před penzijní reformou.

    A promiňte, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, z těch pěti nikoliv na devět, ale na deset, to nebyla naše vláda. To byl Janotův balíček. To byla vaše vláda, které vy jste schvalovali legislativní nouzi, když se bouřili odboráři proti režijkám, a podobné další věci. A také jste jim odhlasovali zvýšení DPH. Já proti tomu nic nemám, to bylo správně, ale nebyla to naše, ale vaše vláda.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl stručně vyjádřit k části projevu kolegy Stanjury, ve kterém se zmiňoval o KDU-ČSL s tím, že byl překvapen hlasováním v rozpočtovém výboru, k ovšem jinému tisku 612, ke svému pozměňovacímu návrhu, kde navrhuje vypustit v daňových paušálech živnostníkům zamítnutí slev nebo nemožnost úlev živnostníkům na vyživované osoby a manželky. Takže já bych chtěl k tomu říci, že za prvé to je jiný tisk, nicméně k tomu hlasování v rozpočtovém výboru jsem takto hlasoval já z několika důvodů. Za prvé, že KDU-ČSL v tomto ohledu skutečně připravuje vlastní návrh, kdy budeme usilovat o podporu koalice. Samozřejmě pokud se přidá i ODS nebo pan kolega Stanjura, tak určitě budeme rádi. A pan kolega Stanjura toto už avizoval při prvním čtení, že je zvědav, jak bude hlasovat KDU-ČSL, pokud to měla ve svém volebním programu. Je mi ovšem velmi líto, že neřekl a nepřišel na náš klub pro podporu tohoto svého pozměňovacího návrhu.

    Tolik mé vyjádření k tomu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, registruji - pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pro pana poslance Klašku vaším prostřednictvím. Já ten návrh podpořím, když ho předložíte vy. Mně jde o ten obsah, ne jestli je pod tím podepsaný Stanjura, nebo Klaška. Vám to evidentně vadí, že jsem pod tím podepsaný já. Co tam připravujete? Vždyť to je úplně jednoduché! Vypouští se jeden paragraf - a už to připravujete rok. To se na mě nezlobte, to byste mohli trošku přidat. To za prvé.

    A za druhé, já tedy nevím, jestli mi hlásíte, kdy je klub KDU-ČSL, že bych tam přišel, rozkopl dveře jak v saloonu a říkal: tak jsem tady a doufám, že budete hlasovat pro můj pozměňovací návrh. Je to velmi nezvyklé, ještě jsem se s tím nesetkal, že by předseda opozičního klubu byl pozván na jednání vládního klubu. Ale když mě pozvete a já budu moci, tak rád přijdu. Ale pochopte, nejdřív musí přijít pozvání. Nezvaný host nemá co dělat ani v domácnosti, ani na jednání poslaneckého klubu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou pan poslanec Klaška. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Abych to znovu zopakoval - když přece budu usilovat o podporu mého nějakého pozměňujícího návrhu někoho jiného, tak přece asi já za ním přijdu a vysvětlím, o čem je, a požádám ho o podporu, popřípadě si vysvětlíme nějaká stanoviska. Myslím si, že my abychom žádali pana kolegu Stanjuru, aby přišel k nám, že mu tedy dáme nebo nedáme podporu k jeho pozměňujícímu návrhu, to mi přijde poněkud, že se bavíme jeden o voze a druhý o něčem úplně jiném. Prostě abych to řekl - mně to v tom prvním čtení od kolegy Stanjury mrzelo a přišlo mi to poměrně farizejské vymyslet si nějaký pozměňující návrh a zkoušet někoho jiného, jak se zachová. Myslím si, že se můžeme chovat trošku jinak a férověji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím. Každopádně poprosím pana zpravodaje, aby přečetl v obecné rozpravě nebo řekl návrh na zamítnutí, které řekl ve své úvodní řeči, aby to zaznělo v obecné rozpravě.

  • Poslanec Václav Votava: Řeknu. Jinak jsem si s panem kolegou Kalouskem vysvětlil, jak to bylo s tím zvýšením DPH. To jsem měl tak trochu pravdu. Tak uznal chybu, tak jsem velice rád.

    Ano, padl návrh na zamítnutí, který jsem přednesl již jako zpravodaj. Znovu ho opakuji. Podávám návrh na zamítnutí tohoto poslaneckého návrhu zákona.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho dalšího nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu. Přivolám ještě kolegyně a kolegy z předsálí, aby přišli hlasovat.

    Ještě přečtu omluvy, které dorazily. Dnes se od 18.30 do 24 hodin z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová a od 18 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

    Eviduji žádost na vaše odhlášení, tak vás odhlásím. Požádám vás, abyste se opět přihlásili.

    V obecné rozpravě padl návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 159. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 68, proti 64. Tento návrh byl zamítnut.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání - (Hlasy z pléna: Kontrola hlasování.) Pardon, omlouvám se, neviděl jsem. Je kontrola hlasování, takže vás požádám o chvíli trpělivosti. (Po chvíli:) Táži se, zda vznášíte námitky k proběhlému hlasování. Vidím pana poslance, že se hlásí. Prosím.

  • Poslanec Stanislav Huml: Chtěl bych zpochybnit hlasování. Hlasoval jsem pro návrh a mám tam na sjetině, že jsem se zdržel.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Dám hlasovat. (Další kontrolu jde provést předseda klubu ODS.) Ještě jednou proběhne kontrola hlasování.

    Nejsme v rozpravě, tudíž není možné dávat faktické poznámky. Je pouze možné vystupovat s přednostním právem. Týká-li se to hlasování, pane poslanče, prosím.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Hlasoval jsem pro a nemám tam nic. Mám tam, že jsem se zdržel, takže bych zpochybnil hlasování.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže zpochybňujete hlasování. (Ano.)

    Mohu pokračovat, pane předsedo? Každopádně si myslím, že je v pořádku respektovat, že si někdo potřebuje zkontrolovat hlasovací listinu, než budu pokračovat, abychom se k tomu nemuseli vracet v průběhu dalších kroků.

    Je zde námitka pana poslance Humla a já dám hlasovat o tom, kdo souhlasí, abychom tuto námitku přijali.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí této námitky, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 160. Přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 137, proti 1. Námitka byla přijata.

    V tom případě budeme opakovat hlasování. Zopakuji, o čem budeme hlasovat. V obecné rozpravě padl návrh na zamítnutí od pana zpravodaje Votavy.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. (Hlas zprava.) Kdo je proti? Pane předsedo, já řídím schůzi, položil bych otázku.

    Takže je to hlasování s pořadovým číslem 161. Přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 64. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

    S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan místopředseda Bartošek sice hrdě říká, že tu schůzi řídí, a to je pravda. Nicméně vznáším námitku, že mi neumožnil závěrečné slovo předkladatele. Myslím si, že to mělo být dávno před tím hlasováním, tak se s tím vypořádejte.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, máte pravdu. Neumožnil jsem závěrečné slovo předkladatele. Je vznesena námitka, já o ní dám hlasovat. (Poslanec Stanjura z místa: O čem hlasujete?) O vaší námitce, že jste nedostal slovo jako předkladatel na závěr projednávání.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vy si to, pane místopředsedo, moc zjednodušujete. To znamená, že jsme nemohli hlasovat. Rozumíme si dobře, co namítám? Rozumíme si, pane místopředsedo?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, máte pravdu. V tom případě -

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych vás požádal, abyste to předchozí hlasování prohlásil vy za zmatečné, umožnil závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji, a pak teprve můžeme hlasovat o návrzích, které padly v podrobné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, máte pravdu, pane předsedo. Já předchozí hlasování prohlašuji za zmatečné a žádám vás, zda si vezmete závěrečné slovo jako předkladatel, abychom učinili jednacímu řádu zadost. Máte pravdu. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já mám tu sjetinu tam. Mluvím k těm, kterým takzvaně nefungovalo hlasovací zařízení, a bylo jich pět, kteří změnili názor. Mluvím k vám pěti. Stojí vám to za to? Proč si nepodržíte svůj názor? Proč si nepodržíte svůj názor - já vás nebudu vyjmenovávat. Každý, kdo bude chtít, si ty sjetiny porovná, z prvního a druhého hlasování. Takové to lovení, které jsme tady viděli, lovení toho, kdo se takzvaně spletl, nebylo důstojné.

    A jestli chcete měnit DPH a teď se předháníte vy, vládní poslanci, tak tady máte šanci, protože je to prvé čtení. Nehlasujeme o finálním návrhu občanských demokratů. Takže pokud to zamítnete, je to legitimní, ale pak netvrďte, že chcete měnit DPH. To jenom vypouštíte předvolební mlhu, protože tady to můžeme v příštích měsících řešit. Pokud chcete, i to pivo, i to mléko, i ten chleba a já nevím, co všechno dává k lepšímu jednotlivý vládní poslanec.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Ještě zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili k hlasování.

    V obecné rozpravě padl návrh na zamítnutí předloženého návrhu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 162, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 65. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

    Končím projednávání tohoto bodu. Současně předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové. Dalším bodem našeho jednání je návrh poslanců Davida Kádnera, Martina Lanka - pardon, omlouvám se. (V sále se ozývají hlasy protestující proti poslednímu hlasování.)

    Paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Vážené kolegyně, kolegové, já se velmi omlouvám. Já jsem hlasovala ne a na sjetině mám ano. Zpochybňuji hlasování. Děkuji za pochopení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je tady žádost paní poslankyně Langšádlové o zpochybnění hlasování. O námitce poslankyně Langšádlové dávám hlasovat.

    Kdo je pro přijetí námitky paní poslankyně Langšádlové, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 163, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 138, proti 2. Návrh byl přijat.

    Takže pro úspěch ještě jednou. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme znovu hlasovat o návrhu pana zpravodaje, pana poslance Václava Votavy, na zamítnutí návrhu poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Ivana Adamce a dalších, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

    Zahajuji hlasování o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 164, přihlášeno 147 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 67. Návrh byl přijat.

    Ještě někdo prosím? Jestliže nikdo nezpochybňuje hlasování, tak končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji.

    Nyní se budeme zabývat bodem

    Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 598/1. Prosím nyní, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec David Kádner. Pardon, ten není přítomen, takže pan předseda Marek Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezký podvečer, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Rád bych jménem poslaneckého klubu Úsvit národní koalice představil novelu zákona o azylu, která zásadním způsobem zpřísňuje podmínky pro získání mezinárodní ochrany v České republice. Tento zákon jsme předložili -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane předsedo. Musím vás také ochránit a poprosím všechny, kteří vedou diskuse o něčem jiném než o zákoně o azylu, aby přenesli své diskuse do předsálí. Děkuji. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Tento zákon jsme předložili už 18. září loňského roku. Už v té době přišlo do Evropské unie na půl milionu imigrantů. Bohužel dodnes nebyli evropští politici schopni udělat v podstatě nic proti jejich přílivu, a tak se počet nelegálních imigrantů blíží 1,2 milionu. V měsících nového roku situace pokračuje a dá se očekávat, že s příchodem jarních měsíců tato migrační vlna opět bude výrazně vzrůstat. Proto je změna azylové politiky České republiky více než potřebná.

    Předmětem naší novely je § 15 a 15a azylového zákona, který řeší důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany. Připomenu - § 15 se vztahuje k udělení azylu, § 15a se vztahuje k doplňkové ochraně.

    Dnes je podle § 15 odst. 1 udělení azylu odepřeno pouze cizinci, který se

    a) dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

    b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo

    c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.

    Tyto formulace vznikly po druhé světové válce, v době, kdy se mělo zabránit tomu, aby azyl dostávali nacističtí váleční zločinci. Azyl se podle nich nesmí udělovat pouze v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či krutým diktátorům.

    Dále podle § 15a nelze udělit doplňkovou ochranu ve stejných případech jako u § 15 a navíc ještě v případě, kdy se cizinec dopustil závažného zločinu. Závažný zločin je ale takový zločin, který má trestní sazbu přes deset let, a to jsou pouze ty nejzávažnější zločiny proti životu a zdraví, kterých se vůbec může někdo dopustit. Nepatří mezi ně ani znásilnění nebo ublížení na zdraví. Jinými slovy, tento paragraf zakazuje udělovat azyl v podstatě jen vrahům nebo těm, kteří znásilňují malé děti. Všichni ostatní na doplňkovou ochranu mají nárok.

    Náš návrh upravuje příslušné paragrafy tak, že vylučují udělování azylu všem cizincům, kteří se na území České republiky dopustí protizákonného jednání.

    Do Evropy míří miliony migrantů, kteří nerespektují naše zákony, naše zvyky a naše tradice, miliony migrantů, kteří nelegálně překračují státní hranice členských zemí Unie. První, koho musíme vyloučit bezpodmínečně z udělení azylu, jsou ti nelegální migranti, kteří u nás spáchají trestný čin nebo přestupek.

    V zákoně jsme nechali i určitou pojistku. Azyl nebo doplňkovou ochranu tak lze udělit v případě, že existují důvody hodné zvláštního zřetele. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Huml. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Huml: Dobrý podvečer. Já nebudu asi číst totéž nebo opakovat totéž, co už tady řekl Marek, protože mám zpravodajskou zprávu připravenou podrobně a on to v podstatě ve svém vystoupení všechno přečetl, ale musím upozornit na stanovisko vlády, které je zamítavé, a přečtu tedy proč.

    Předložený návrh zákona má za cíl zpřísnit právní úpravu migrační politiky výrazným rozšířením důvodů vylučujících poskytnutí mezinárodní ochrany v rámci udělení azylu a doplňkové ochrany, přičemž je navrhováno i sjednocení dikce tzv. vylučující klauzulí u obou uvedených režimů. Zákon o azylu se má změnit tak, aby se rozšířily případy, kdy je vyloučeno udělit azyl nebo doplňkovou ochranu na spáchání jakéhokoli trestného činu, nebo dokonce přestupku. Vláda upozorňuje na rozpor s evropským právem, kde v podstatě se naráží zejména na to, že byl aktuálně projednáván i azylový zákon vládní, který prošel Sněmovnou v prosinci loňského roku ve třetím čtení, a jeho součástí byl návrh poslance Lanka a ten návrh nebyl schválen už vlastně před měsícem a půl. Takže to jsou dva zásadní důvody, které uvádí vláda jako důvod, proč nedoporučuje, aby ten zákon byl přijat.

    To je ode mě zpravodajská zpráva, všechno.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Lank: Krásný večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený člene vlády, děkuji za slovo. Já musím poděkovat panu kolegovi Humlovi, že tady přednesl ta vládní stanoviska, negativní stanoviska a důvody, proč k nim vláda dospěla. A já tady uvedu pár argumentů, které názor vlády vyvrátí.

    Jak bylo řečeno, vláda svůj nesouhlas zdůvodňuje tím, že návrh odporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Hlavně se má jednat o Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků a dále o směrnici Evropského parlamentu a Rady o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli využívat mezinárodní ochrany. Je třeba ale jasně říci, že jak mezinárodní, tak evropské právo je založené na tzv. vylučovacích klauzulích, a jak vysvětluje důvodová zpráva našeho zákona, tyto vylučovací klauzule jsou minimem - opakuji minimem -, které je pro smluvní státy povinné. Proto každá země smí vyloučit z postavení uprchlíka i další lidi, a to podle svého uvážení. Vláda naproti tomu tvrdí, že vylučovací klauzule jsou optimem, se kterým stát údajně nesmí hnout. To je ovšem naprosto špatný výklad, kterým vláda podle našeho názoru poškozuje Českou republiku. Z toho jasně plyne, že minima stanovená článkem 1f Ženevské smlouvy nelze pouze podkročit, to znamená jít pod, nic ale nebrání podmínky rozšířit, to znamená jít nad a podmínky pro azyl zpřísnit.

    Stejně tak lichý je argument vlády ke směrnici Evropské unie. Ta sice umožňuje členským státům Evropské unie zmírnit kritéria pro přiznání mezinárodní ochrany, nicméně z toho, že evropské právo musí členským státům výslovně umožnit jít pod minima, nijak nevyplývá, že členské státy opět nesmějí jít nad minima. Vláda navíc zcela ignorovala skutečnost, že vylučovací klauzule nejsou prostě vytesány do kamene, ale že je možné je rozšířit.

    Lze tedy uzavřít, že sněmovní tisk č. 598 není v rozporu s mezinárodním právem a evropským právem a ani ústavním právem, neboť vláda své tvrzení o opaku opírala pouze o apriorní tvrzení, že vylučující klauzule jsou optimy, ačkoliv jak z judikatury Evropského soudního dvora, tak ze závěrů doktríny vyplývá, že vylučující klauzule lze rozšiřovat.

    Důkazem o tom, že Česká republika má nastavený azylový zákon neuvěřitelně benevolentně, budiž to, že sexuální útočníci z Kolína nad Rýnem můžou být vyhoštěni podle německých zákonů, nemohli by být ale vyhoštěni podle zákonů českých. A mimochodem, Německo nebo Dánsko teď narychlo schvalují další zásadní zpřísnění svých azylových zákonů a my budeme zřejmě ještě dále čekat.

    Já k tomu chci říci ještě jednu podstatnou věc. Ochrana a bezpečí občanů České republiky je pro mě mnohem důležitější než nějaké mezinárodní smlouvy. Omlouvám se, ale je to tak. Ostatně dneska už v Evropě mezinárodní smlouvy stejně nikdo nedodržuje. Kde máte schengenskou dohodu? Kde máte dublinský systém? Ne, nelze se v této krizové situaci odvolávat na dodržování mezinárodních smluv, když jde o naše bezpečí. I kdyby byl tento zákon proti tisíci mezinárodním smlouvám, tak já nikdy neschválím, abychom udělovali azyl podobným sexuálním útočníkům, jako byli ti z Kolína nad Rýnem, a vás bych rád poprosil o totéž. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Pan poslanec Karel Fiedler svoji žádost o příspěvek do obecné rozpravy stáhl. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není nikdo takový, kdo se hlásí do obecné rozpravy, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana navrhovatele. Není tomu tak. Neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí tohoto návrhu.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání bezpečnostnímu výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 165, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 120, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání? Pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, dovoluji si navrhnout ústavněprávní výbor. Děkuji.