• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Bartošek Jan - pracovní důvody, Birke Jan - bez udání důvodu, Číp René - zdravotní důvody, Dobešová Ivana - zahraniční cesta, Farský Jan - pracovní důvody, Fischerová Jana - zahraniční cesta, Holík Pavel - zahraniční cesta, Kailová Zuzana do 14.30 hodin - zdravotní důvody, Kostřica Rom - pracovní důvody, Lorencová Jana - zdravotní důvody, Nytrová Pavlína - zdravotní důvody, Pecková Gabriela - pracovní důvody, Procházka Roman do 14 hodin - pracovní důvody, Sedlář Martin od 10.30 do 14.30 hodin - pracovní důvody, Schwarzenberg Karel - pracovní důvody, Snopek Václav - pracovní důvody, Stupčuk Štěpán - zahraniční cesta, Syblík Zdeněk - zdravotní důvody, Šánová Zuzana do 11 hodin - osobní důvody, Váhalová Dana - pracovní důvody, Wernerová Markéta - zdravotní důvody.

    Z dnešního jednání se omlouvají tito členové vlády: Marksová Michaela do 11 hodin - pracovní důvody, Němeček Svatopluk - pracovní důvody, Ťok Dan do 15.30 - pracovní důvody, Zaorálek Lubomír od 14.30 - pracovní důvody.

    Dnešní jednací den bychom měli zahájit pevně zařazeným bodem 143, sněmovní tisk 464, třetí čtení, vysoké školy. Poté bychom měli projednávat další body z bloku třetího čtení, u nichž byly splněny zákonné lhůty. Jedná se o body 146, 147, 148, 149 a 166. Jsou to sněmovní tisky 545, 565, 566, 585 a 473. Dále bychom se měli věnovat dalším pevně zařazeným bodům 37, 45, 48, 68, 73, 71, 72 a 51. Připomínám, že ve 12.45 máme pevně zařazené volební body 183 a 184 a ve 14.30 pevně zařazené body 32 a 33. Jsou to sněmovní tisky 637 a 638, druhé čtení, veřejné zakázky.

    Dříve než se budeme věnovat bodům programu, s přednostním právem prosím k mikrofonu pana ministra Hermana.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem chtěl navrhnout a poprosit vás, abychom vzhledem k tomu, že dnes je Mezinárodní den obětí holokaustu, dnešní zasedání zahájili minutou ticha za šest milionů nevinných obětí holokaustu. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já děkuji za tento návrh. Nyní prosím kolegy k uctění památky všech obětí. (Poslanci i všichni ostatní v sále povstávají.)

    Děkuji.

    Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou s návrhem na změnu schváleného pořadu schůze. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, obracím se na vás se žádostí, aby Poslanecká sněmovna zařadila na své jednání nový bod. Ten bod by nesl název Stanovisko Poslanecké sněmovny k výroku prezidenta republiky na adresu předsedy vlády Bohuslava Sobotky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, ale poprosím sněmovnu o klid, protože chcete načíst nový bod a pak bude následovat hlasování. Myslím si, že bychom měli vědět, o čem hlasujeme.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Ano, děkuji. Odůvodnění tohoto bodu. Prezident republiky včera na schůzce s občany na dotaz, jak se zbavit premiéra, odpověděl, že existují dvě cesty: demokratická, to jsou volby, nedemokratická, a to je Kalašnikov. Já se domnívám, že se můžeme opřít minimálně o dva články Ústavy České republiky. První článek je -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, opravdu prosím, abyste nepokračovala. Počkáme, až se sněmovna uklidní. Případně pokud máte něco k řešení, čiňte tak v předsálí a nerušte nás.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já bych poprosila pana premiéra, jestli by mohl věnovat pozornost mému návrhu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, prosím, já Sněmovnu uklidním.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Ústava České republiky, podle níž musí prezident skládat slib, zní takto: "Slibuji věrnost České republice, slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Myslím si, že v tomto momentě prezident svůj slib porušil, protože rozhodně výroky na adresu předsedy vlády těmito výroky dokládá, že nejedná v zájmu všeho lidu. (Hluk v sále nepřestává, poslanci se hlasitě baví.)

    Pak je zde článek číslo 63, který je velmi podstatný a vymezuje sdílené pravomoci -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se. (Zvoní.)

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Článek 63 vymezuje sdílené pravomoci předsedy vlády a prezidenta republiky. Jenom připomenu, že podle tohoto článku odst. 1 a 2 jsou sdílenými povinnostmi tyto: prezident republiky zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu, c) je vrchním ředitelem ozbrojených sil, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, k) má právo udělovat amnestii. Prezidentovi republiky podle odst. 2 článku 63 přísluší také vykonávat pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, ale stanoví-li je zákon.

    Jsem přesvědčena, že citace článku 63 Ústavy ukazuje rozsah oblastí, v nichž je bezpodmínečně nutná spolupráce prezidenta a předsedy vlády České republiky. Bez této spolupráce je ohroženo faktické fungování země, je znemožněno dodržování Ústavou zakotveného principu rozdělení moci a je ohrožen samotný princip parlamentní republiky.

    Vzhledem k tomu, že nejsme republikou prezidentského typu a prezident republiky již v minulosti prokázal, že neplní Ústavou předepsaný slib, a vzhledem k ústavní roli Poslanecké sněmovny při konstituování vlády je třeba, aby Sněmovna přijala v této věci společné stanovisko.

    Návrh mého usnesení by zněl takto:

    1. Poslanecká sněmovna České republiky ostře odmítá výroky prezidenta republiky na adresu předsedy vlády.

    2. Poslanecká sněmovna konstatuje, že tyto výroky směřují proti demokratickému řádu republiky.

    3. Poslanecká sněmovna žádá prezidenta republiky, aby se předsedovi vlády a české veřejnosti za své výroky omluvil.

    To je zdůvodnění mého návrhu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. (Poslanec Jandák se hlasitě hlásí o slovo.)

    Není rozprava, jsou to návrhy na změnu pořadu schůze. Nemohu vám udělit slovo, pokud nemáte návrh na změnu pořadu. (Poslanec Jandák vykřikuje, že má návrh na změnu pořadu.)

    Máte návrh na změnu? Prosím. (Poslanec Jandák přistupuje k mikrofonu.)

    Omlouvám se, pane poslanče, ale před vámi je pan poslanec Benda. On mi dal písemnou přihlášku a ta má přednost.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Já bych byl krátký, pane kolego, jak je mým zvykem. (Poslanec Benda netrvá na svém přednostním vystoupení.)

    Děkuji. Dámy a pánové, milá vládo, já bych chtěl navrhnout, aby tento bod byl vyřazen, tím se změní program, a někteří poslanci aby byli urychleně odvezeni do Bohnic. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím pana poslance Bendu, poté s přednostním právem pana poslance Laudáta. ***

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, myslím, že pan poslanec Jandák by měl specifikovat, jaký bod má být vyřazen. Pokud to neměla být opravdu vtipná glosa, pak myslím, že neměl dostat slovo. Klamal tuto Sněmovnu v tom, že chce přednést něco k návrhu pořadu schůze, a vás, paní předsedající. (V sále je trvalý hluk.)

    Chtěl jsem navrhnout, abychom předřadili, resp. pevně zařadili bod 29, návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších, stavební spoření, stejně jak jsem tak činil včera, budu tak činit dnes a budu tak činit každý další den. Jedná se o bod, který projednal ústavněprávní výbor, je připraven k druhému čtení, může být schválen. Týká se tisíců lidí, které obtěžujeme každý měsíc tím, že musí k opatrovnickému soudu, pokud chtějí dosáhnout na peníze ze stavebního spoření svých dětí, které jim tam oni spořili.

    Velmi žádám tuto Sněmovnu, aby tento bod 29, bod 29, sněmovní tisk 425, byl zařazen buď dnes dopoledne po pevně zařazených bodech. Pokud na jeho projednání nedojde, protože těch bodů je tam poměrně hodně, tak aby byl zařazen dnes odpoledne po pevně zařazených bodech. Jak mi říkala vládní koalice: počkejte na opoziční okénko za 10 dní - já tomu rozumím, ale pokud počkáme na opoziční okénko za 10 dní, pak se třetí čtení nestihne na této schůzi a tento návrh zákona nebude moci být odeslán do Senátu. Takže bych prosil, abychom ho projednali ještě dnes. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, jsou dvě alternativy, podle vaší písemné přihlášky, nebo ji měníte?

  • Poslanec Marek Benda: Prosím, já jsem to teď upřesnil, abychom to zařadili dnes dopoledne po pevně zařazených bodech. Pokud tento návrh neprojde, pak hlasovat i tom druhém návrhu, pokud projde, protože jsi nejsem jist, jestli se dnes dopoledne stihne, abychom o tom druhém návrhu hlasovali každopádně. Pokud by se to stihlo dopoledne, tak nemá cenu to dělat odpoledne, pokud by se to dopoledne nestihlo, aby to bylo zařazeno také na dnešní odpoledne, protože víme, jak ta dopoledne chodí a běhají.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Já jsem si chtěla jen potvrdit, zda to zůstává dle vaší písemné přihlášky.

    Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vystoupení paní Miroslavy Němcové se tady trošku ztratilo v šumu, který tady byl. Já bych vás vyzval - a prosil bych o klid, jestli mohu poprosit...

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já poprosím sněmovnu, a je to asi má poslední výzva, v okamžiku, kdy se neuklidníte, přeruším jednání a pak budeme pokračovat.

  • Poslanec František Laudát: Já bych všechny vyzval, demokratické politiky, abychom skutečně tento bod zařadili. Můžeme se dohadovat o tom, aby se to nezvrhlo v nějaké dlouhé povídání, aby to bylo krátké, ale pan prezident už přestřelil všechny možné hranice. Je to prezident republiky, já si nevzpomínám za svého života, a to včetně Husáků, Svobodů a dalších, že by se tímto způsobem chovali. Nikdo nikdy neví, který magor vezme jeho výroky doslova, a v dnešní podrážděné době, já to neberu tak, že je to jakási maličkost, těch přešlapů bylo. Jestliže dnes by Sněmovna řekla zcela jednoznačně, že toto už je za čárou... Paní předsedající... (Předsedající Jermanová: ano, já to slyším.) V případě, že tady skutečně nebude klid, já to vezmu tak, že tady nejste schopni zjednat pořádek...

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já si zjednám pořádek. (Děkuji.) Já prosím o klid! Pokud se Sněmovna neztiší, přeruším jednání. Prosím hloučky, které tady jsou, aby diskutovaly v předsálí! Pane premiére, omlouvám se, ale prosím, diskutujte v předsálí.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně, za to, že děláte, co můžete.

    Skutečně, já už to nepovažuji za normální, aby se prezident České republiky, byť volený v přímé volbě, tímto způsobem choval. Je to velmi nebezpečné v dnešní nervózní době. Myslím si, že Sněmovna by měla raději dnes nastavit tu hranici, než abychom někdy řešili, že je pozdě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré ráno dámy a pánové. Abyste nám dobře rozuměli, nejsme tak naivní, abychom se domnívali, že když Sněmovna panu prezidentovi řekne "o se nedělá, pane prezidente", že on to nějakým způsobem vstřebá a nebude se to opakovat. Všichni tušíme, že se to bude opakovat tolikrát, kolikrát si to pan prezident bude přát. A to si myslím, že je téma pro dnešní diskusi, protože pan prezident se zjevně nekontroluje. Je to bohužel on sám, kdo vyvolává seriózní úvahy o své vlastní svéprávnosti. Domnívám se, že seriózní úvahy o svéprávnosti prezidenta republiky už je z ústavního hlediska příliš vážná situace na to, aby se jí Sněmovna nezabývala. Takže o to tady jde. Nikoli o nějaké laciné napomínání. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedajíc. Pane premiére, členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych i já odcitoval Listinu základních práv a svobod článek 3. "Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení." Cituji to proto, protože paní poslankyně Miroslava Němcová tady citovala povinnosti prezidenta republiky. Jestliže bych vážně uvažoval o zařazení takového bodu, tak bych musel mít čisté svědomí. Já jsem včera odsoudil výrok pana prezidenta, ale nepovažuji za možné, abychom tento bod zařadili vzhledem k tomu, jakým způsobem se např. postavila ODS nebo TOP 09 k takovým útokům, které byly šířeny a bagatelizovány na internetu - zabijte si svého komunistu. Vy jste se proti tomu nepostavili, trestní stíhání proti takovým lidem jste nezahájili a teď se divíte, v jakém stavu je společnost. Protože tady kdekdo může nadávat na každého. Vy jste toho vinni, toho stavu společnosti! Nebudu hlasovat pro takový bod! (Potlesk levé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prostřednictvím paní předsedající, odpusťte pane předsedo, já si myslím, že nás, konkrétně mne, nikdo nemůže vinit z náklonnosti ke komunistické ideologii ani k vaší straně. O tom konečně svědčí fakt, že kdybych vás teď veřejně podpořil ve volbách na předsedu, tak už tím předsedou nebudete. Takže slibuji, že nic takového neudělám. Ale vždycky jsme takovéto laciné a hloupé výroky odsoudili, ať už to udělal kdokoli z ulice, nebo ať už to udělal šéf kulturní rubriky časopisu Respekt. Vždycky jsme to označili za nevhodné a nevkusné. Ale přesto si troufnu říct, že je určitý rozdíl mezi šéfem kulturní rubriky časopisu Respekt a prezidentem republiky. Prezidentem republiky, jehož slova většina občanů by se měla snažit brát vážně. Některým z nás už to nejde, ale většina společnosti by si to ještě přála. A vážně se to bere i v zahraničí.

    Takže pokud něco takového prohlásí prezident republiky, obzvlášť v této době a v souvislosti s nikým jiným než s předsedou vlády, tak je to skutečně známka, že s tou svéprávností nebude něco v pořádku. A co řekne prezident republiky příště, až bude situace ještě horší, ještě vyhrocenější, a na čí adresu to řekne? Vy si neuvědomujete to riziko?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pro stenozáznam: s náhradní kartou číslo 3 dnes hlasuje pan poslanec Vojtěch Adam, s číslem 8 pan poslanec Jeroným Tejc a s číslem 15 pan premiér Bohuslav Sobotka.

    V tuto chvíli nevidím žádné další návrhy na změnu schváleného pořadu, proto nyní přistoupíme k hlasování.

    První v pořadí je návrh paní poslankyně Němcové na zařazení nového bodu s názvem Stanovisko Poslanecké sněmovny k výroku prezidenta republiky na adresu předsedy vlády. Požadavek je zařadit dnes na středu 27. 1. jako první bod. Dříve než zahájím hlasování, pozvu kolegy z předsálí.

    Tak a v tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 94, do kterého je přihlášeno 168 přítomných, pro 75, proti 59. Návrh byl zamítnut.

    Dále zde vystoupil pan poslanec Jandák. Jeho návrh je samozřejmě nehlasovatelný.

    Pan kolega Laudát jde zkontrolovat sjetinu. A touto cestou chci požádat všechny poslance, aby nezneužívali toho, že je pustím k mikrofonu pod záminkou, že chtějí přednést návrh, který potom nepřednesou, protože moc dobře vědí, že hlasovat nelze. To jenom taková prosba vůči kolegům. Počkáme na kolegu Laudáta. Chcete vznést námitku? Není tomu tak.

    Tedy přikročíme k dalšímu návrhu a to je návrh pana poslance Marka Bendy o přeřazení již schváleného bodu, bodu 29, sněmovní tisk 425, zákon o stavebním spoření, na dnešek jako první bod dopoledne po pevně zařazených bodech.

    Já zahajuji hlasování a táži se kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 95, do kterého je přihlášeno 172 přítomných, pro 118, proti 24. Návrh byl přijat.

    Tudíž další návrh je nehlasovatelný. Ne, pan poslanec... Už jsem to pochopila. Chcete hlasovat i pro to druhé zařazení v případě, že by na to nedošlo. Děkuji.

    Takže nyní budeme hlasovat o dalším návrhu, to je v případě, že tento bod nebude projednán dopoledne, zařadit ho na dnes odpoledne jako první bod odpoledního programu po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 96, do kterého je přihlášeno 173 přítomných, pro 169, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Tímto jsme se vypořádali s pořadem schůze a budeme pokračovat podle programu. Bodem, kterým bychom se v tuto chvíli měli zabývat, je

    Prosím, aby místo u stoku zpravodajů zaujala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a zpravodaj garančního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Jiří Mihola. Dne 25. listopadu ho zastoupila paní poslankyně Berdychová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 464/8, byly doručeny dne 27. listopadu 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 464/11.

    Poprosím hloučky, které se tvoří u lavic vlády, aby byly rozpuštěny, abychom mohli pokračovat v jednání. Pane poslanče Zavadile, je mi líto, musím vás jmenovat, překážíte panu zpravodaji.

    Tak paní navrhovatelko, v tomto okamžiku máte zájem vystoupit? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, zmíněný vládní návrh zákona vláda schválila 30. března. Proběhlo první i druhé čtení. Jednaly výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu i výbor pro bezpečnost. Byl přijat návrh usnesení s pozměňovacími návrhy. Většinu těchto pozměňovacích návrhů Ministerstvo školství podporuje.

    Nejvýraznějšími pozměňovacími návrhy je problematika jmenování profesorů. Ministerstvo školství avizuje ve všech případech pozměňovacích návrhů nesouhlas.

    Dalším důležitým tématem je změna práv fakult. Tady upozorňuji, že už souhrnný -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, velice se omlouvám, prosím, abyste přestala se svou řečí v tomto okamžiku. Počkáme, až se sněmovna opravdu uklidní, abyste nemusela mé kolegyně a kolegy překřikovat.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: - souhrnný pozměňovací návrh, který reprezentují body A8 a A9, dostatečně vyvažuje na nákladě debat ve výborech proti původnímu vládnímu návrhu jednotlivá práva fakult a univerzit. Dále byly v této věci načteny další pozměňovací návrhy Svobody a Karamazova.

    V souhrnném pozměňovacím návrhu se tedy navrhuje rozdělit kompetence fakult na ty, které vždy vykonávají orgány fakulty, a není tedy možné je omezit statutem či jiným vnitřním předpisem školy. Tady se jedná zejména o ekonomické kompetence. Druhou skupinu patří ty pravomoci, které budou fakulty vykonávat v rozsahu stanoveném statutem veřejné školy, to znamená každý statut veřejné školy bude mít možnost demokraticky a v rámci autonomie veřejné školy vyvážit kompetence rektorů a děkanů, nebo chcete-li fakult a univerzity. Z tohoto důvodu avizuji podporu souhrnnému pozměňovacímu návrhu ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a děkuji v tuto chvíli za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které eviduji zatím čtyři přihlášky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova. Připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, o novelu vysokoškolského zákona se pokoušelo už několik vlád a několik ministrů školství. Neúspěšně. Naskýtá se otázka, proč všechny ty pokusy změnit fungování našich vysokých škol selhaly. A byly vůbec nutné? Potřebuje naše vysoké školství nějakou revoluci? Odpověď, alespoň ta moje, zní nikoliv. Vysoké školství potřebuje především stabilitu. Ne že by vývoj nepřinášel nutnost změn, samozřejmě, ale i ty musí být uvážlivé, aby fungující systém nepoškodily. A naše vysoké školství ještě funguje docela dobře. Ještě je co pokazit. A právě o to se v některých ustanoveních bohužel snaží předkládaná novela. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. A prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Plzáka. Připraví se zatím řádně přihlášený pan prof. Zlatuška. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já už jsem s tím možná otravný, ale myslím si, že převážná většina toho, co tady bylo předneseno, do třetího čtení nepatří, vyjma toho, co se týkalo těch pozměňovacích návrhů.

    Ale já mám opravdu faktickou poznámku, a to k původnímu projevu paní ministryně, konkrétně k té části, která se týkala pravomocí prezidenta jmenovat profesory. Já jsem v tom hluku trochu přeslechl. Paní ministryně řekla, že podporuje pozměňovací návrh, a já nevím který. Protože jsou tam dva. Jeden je od kolegy Sedi a druhý od mého kolegy Kasala.

    Jak víte, tak pan prezident o tuto pravomoc příliš nestojí. To je chronicky známá skutečnost. Je si vědom toho, že tato pravomoc se datuje do dob první republiky, kdy jsme měli pár vysokých škol, několik klinik zdravotnických a těch profesorů bylo jmenováno do roka možná do desíti. Nyní už se z toho stala taková trochu masovější záležitost, vysokých škol máme hodně. A tomuto přání prezidenta zbavit se této pravomoci vychází vstříc spíše pozměňovací návrh kolegy Sedi, který říká - já si to tady najdu konkrétně - že profesorem pro určitý obor jmenuje ministr toho, kdo byl na jmenování profesora navržen. To znamená, jmenuje ministr. Kolega Kasal říká ve svém pozměňovacím návrhu to, že pokud prezident nekoná do šedesáti dnů a nejmenuje, tak je ten člověk automaticky jmenován. Jak znám našeho pana prezidenta, může se stát jedna jednoduchá věc. Pan prezident prostě do šedesáti dnů nebude konat u nikoho a ti lidé budou automaticky jmenováni a on se velice elegantně této pravomoci zbaví. Takže jenom, kolegové, zauvažujte, až o tom budeme hlasovat, jestli i toto riziko tato skutečnost s sebou nenese. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku, připraví se pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jsem se, když bylo první čtení, obšírným způsobem zmiňoval o tom, co považuji za problematické v té novele, a rád bych navázal na to, co zde říkal pan poslanec Karamazov stran konkrétních pozměňujících návrhů, které se týkají postavení fakult.

    Je podstatné, že vysoké školy jsou uvnitř instituce, které mají přirozenou diverzitu, a ta činnost tradičně na fakultách stojí. Snaha o centralizaci může školy poškodit a vést k opačnému cíli, než jakým je cíl té novely jako celek z hlediska systému akreditací, z hlediska důrazu na kvalitu. Dá se říci, že tahle zaváděná změna v organizačních mechanismech fakticky nemá opodstatnění z hlediska základního směrování té novely jako takové, zaměřené na kvalitu, zaměřené na akreditace.

    Pan poslanec Karamazov zde říkal důležitou věc, kterou bych rád podtrhl. Změna pravomocí fakult není nijak ve vládní novele zdůvodněna. Důvodová zpráva neobsahuje nic, co by říkalo, v čem současný stav potřebuje změnit uspořádání pravomocí fakult versus vysokých škol, tedy personifikovaně děkanů versus rektorů, přestože je známo, že tato záležitost byla předmětem velice dlouhých a rozsáhlých debat při přípravě textu. Skutečnost, že tam toto zdůvodnění není, dává dobrý důvod říci, že se tam nepromítají věci ať již odborné, nebo věci principu toho, jak mají fungovat vysoké školy, ale že to byl střet zájmových skupin v pozadí. A v tomto bych také souhlasil s tím, jak situaci charakterizoval přede mnou pan poslanec Karamazov.

    Dovolím si poznámku o jisté absurdnosti vývoje pohledu na to, jak se má moc na vysokých školách centralizovat. Když Topolánkova vláda nastoupila s programem tzv. reformy terciárního vzdělávání a přišla s tím, že změní vysoké školy, tak centralizace rozhodování do rukou jednoho člověka na školách byla jedním z ústředních bodů, které ten návrh obsahoval. Přijde mi nyní do jisté míry paradoxní, že stojíme před problémem, že zde vláda se sociálně demokratickou ministryní předkládá návrh, vůči kterému rozumnější alternativy jdou z těch bývalých vládních stran, které stály za původní reformou, tedy z TOP 09, resp. z ODS. Toto mi přijde smutné z hlediska politického pohledu. Nezměnilo se nicméně oproti původnímu stavu nic na tom, že ta změna není nijak odůvodňovaná. Topolánkova reforma přišla s bílou knihou a aspoň formálně obsahovala fahrplan toho, jak budou vysoké školy válcovány. V tomto návrhu ten v uvozovkách kompromis vychází prostě zvenku jako nějaký náhodný výsledek, který není charakterizovaný ničím jiným než silovými poměry vlivových skupin za tím.

    Rád bych z tohoto hlediska poděkoval, tak jak jsem měl možnost vidět jednání na našem výboru, i opozici za konstruktivní přístup. A jako rozumný kompromis mi připadá návrh pana poslance Svobody T1, který ustupuje v otázce ekonomické a nechává tam tu důležitou část personálních pravomocí. Vysoké školy jsou koneckonců instituce, které jsou tvořeny akademickou obcí, jsou tvořeny především sborem učitelů, resp. kombinací učitelů a studentů na nich. To je to, co je dělá vysokými školami. Z tohoto hlediska mi ten kompromis přijde sice jako horší než současný stav, ale pokud je obecná nálada, že je potřeba ty věci měnit, tak je to návrh, který si zaslouží podporu, a rád bych vám ho doporučil. Doporučil bych vám ji navzdory tomu, že jste dostali od Rady vysokých škol nebo od České konference rektorů opačná stanoviska. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Seďu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, paní ministryně, kolegové, kolegyně, já bych apeloval na vás, protože jsme ve třetím čtení. Paragraf 95 Třetí čtení návrhu zákona, bod 2: Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňujících návrhů, popř. podat návrh na opakování druhého čtení.

    Prosím vás, jsme tady ve třetím čtení, tak pojďme se chovat podle jednacího řádu, který je zákonem pro nás. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já o tom samozřejmě vím. Návrhy podány nebyly, já postupuji v řízení stejně jako moji kolegové. Takže se nebudu odlišovat v tomto od jejich způsobu řízení. Takže to je všechno, co k tomu mohu dodat.

    Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Rais.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. V kontextu toho, co tady bylo řečeno, že třetí čtení je zejména na technické připomínky, tak to, co jsem měl nachystané, tak bych to povídání omezil. Ale na začátek bych řekl, že toto je materiál, za kterým jsou stovky a tisíce hodin ať již rektorů v České konferenci rektorů, nebo zástupců fakult v Radě vysokých škol a v neposlední řadě i poslanců a vedení Ministerstva školství. Čili je to materiál, kterému byla věnována velká pozornost, a teď přichází jakési finále. Já si myslím, že by bylo namístě na začátku poděkovat všem, kteří se na tom jakýmkoli způsobem podíleli. V těch stovkách pozměňovacích návrhů, nebo stovce pozměňovacích návrhů v podstatě jsou dva tři, které jsou konfliktní dneska. Ten zbytek si myslím, že jsme se domluvili v podstatě, a to považuji za velice cenné. A měl by to být materiál, který by zas nějakou chvíli měl vydržet.

    Samozřejmě jsem si vědom toho, a říkal jsem to při druhém čtení, že nebyla provedena řádná analýza na úrovni třeba analýzy OECD v roce 2004, 2006. To je pochopitelně pravda, to je taky otázka peněz a je to otázka času. Vyčítali jsme to předchůdci ministru Chládkovi, s tímto už nemohl stávající management nic dělat. Ambice v roce 2004, 2006 byly obrovské, že se udělá celá změna toho zákona. Dneska v podstatě se to scvrkává zejména na akreditační procesy. A překvapuje mě, že nikdo z předřečníků nevěnoval tomuto pozornost, protože to je zásadní věc, změna té akreditace. Tady je potřeba si uvědomit, že se posouvá jak pravomoc, tak zodpovědnost třeba v té institucionální akreditaci na úroveň rektorů a na úroveň univerzit a je potřeba jim také dát odpovídající jakousi rozhodovací pravomoc.

    V novele, a předpokládám, že to bude záležitost dalšího jednání, mně chybí ukotvení kariérního řádu univerzit a zejména práce s mladými lidmi do 35 let na univerzitách, protože pokud nebude zajištěna prestiž učitelů, tak nemáme vlastně velkou šanci měnit kvalitu. Byť ji můžeme samozřejmě měnit formálně organizačními úpravami tak, jak jsme tady slyšeli. Vadí mi, že novela neřeší možnost vzniku vědeckých institucí, VVI, že jsme to odtamtud odstranili. A je tam pár věcí, které jsou konfliktní. O některých z nich hovořil třeba kolega Zlatuška. U těch létajících profesorů, tam si myslím, že obsahově samozřejmě má pravdu, že kvalitu nezměníme tím, když budeme mít na učitele se třemi čtyřmi úvazky, kteří pomalu ani nebudou vědět, kde učí, protože za ně učí doktorandi. Toto je pravda. Ale ta textace pozměňovacího návrhu, já nejsem právník, ale on hovořil o tom, že má nepodepsané texty. Já jsem tedy viděl podepsané texty od pana profesora Běliny, myslím, že by to byl schopen potvrdit, což je profesor práva pracovního. A tím pádem jsem na vážkách. Prostě nebezpečí ústavní stížnosti tam je. Takže si myslím, že myšlenka, kterou tady Jirka Zlatuška přednesl, samozřejmě ta základní je dobrá, ale chtěla by ještě dopracovat, aby nebyly tyhle řeči renomovaných právníků tady k tomuto. To je jeden názor k těm konfliktním.

    Potom je tady pozměňovací návrh kolegy Tejce, o kterém nikdo nehovořil zatím a který spočívá vlastně v tom, že se rozšíří možnost výuky zahraničních studií na českých univerzitách. Čili že české univerzity formou celoživotního vzdělávání budou dávat tituly LLM, MPA, MBA a podobně. Samozřejmě se to tady 25 roků děje, ale vždycky pod garancí jakéhosi zajištění kvality ze strany zahraničních univerzit. Dneska to pustíme. Jenom na tu skutečnost upozorňuji. Jinak prostě je to taky vývoj.

    Další pozměňovací návrh, který je konfliktní, tak to je samozřejmě vztah pravomoc děkanů, pracovněprávní vztahy na fakultách. Já bych to neviděl tak, jak říkal kolega Karamazov, tak bych to neviděl jako nějaký puč rektorů. Má to... Já patřím mezi ty konzistentní lidi, kteří říkají, že prostě jestliže má někdo nějakou pravomoc za IČO, za... pardon, má nějakou zodpovědnost za chod univerzity, chod firmy, tak by měl mít taky pravomoci. A není možné, aby si skupina lidí třeba na fakultě nebo prostě senát osočoval nebo bral tyhle pravomoci a potom dva tři měsíce, když jsou prázdniny, tak v tom podstatě nechal rektora samého, protože oni nezasedají. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dvě faktické poznámky. První prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku, připraví se pan poslanec Pilný. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedkyně, já bych chtěl jenom, aby zde jasně zaznělo to, co jsem říkal. Materiál, který jste dostali jako tzv. právní stanovisko od předsedy Rady vysokých škol prof. Fischera, nebyl podepsaný, nebyl na hlavičkovém papíře. Když mi takto dají studenti esej, tak jim to vracím, aby tam aspoň doplnili jméno. Jestli to byl opravdu pan profesor Bělina, pak si dovoluji konstatovat, že to tvrzení o protiústavnosti, které je ve zjevném rozporu s textací § 304 i z hlediska toho, co se píše v těch učebnicích, podle mne svědčí o tom, že je na vysokých školách víc problémů a že možná ve vzdělávacím systému máme vážnější problémy než jenom matematiku. Ale to je moje poznámka k tomu.

    Jinak k té učebnici Pracovní právo, Milan Galvas a kolektiv, ta pasáž, kterou jsem citoval, tam je autorkou paní profesorka Zdeňka Gregorová spolu s panem doktorem Zachariášem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Pilného, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, jsme ve třetím čtení, takže se omezím na faktickou poznámku.

    Vzdělávací systém je konzervativní a je to dobře. Na druhou stranu pokusy ho řídit monoliticky, takže půjdeme do každého detailu, jako je v tomto zákonu, připomíná tanker, který, bohužel, se otáčí velmi pomalu a do toho ledovce jednou narazí a možná se bude potápět pomaleji než Titanic, ale je to tak. Mluvíme-li o akademických svobodách, tak si myslím, že je věcí každé vysoké školy, jak si upraví vztah mezi rektory a děkany. Na to je organizační a jednací řád, a jestli jsou tu akademické svobody, tak bychom jim to měli prostě dovolit, a ne je cpát do monolitického bloku, kterým je tento zákon.

    Totéž se týká tzv. létajících profesorů. To je prostě následek, a jestliže příčinou je tedy to, že soukromé školy mají nízkou kvalitu, tak proč třeba pomocí služebního zákona a jiných instrumentů tam ženeme lidi, kteří si mají něco odsedět a musí na to získat příslušný papír a dělají to tím nejjednodušším způsobem. To přece determinuje a určuje kvalitu vysokých škol. Když jim zakážeme kvalitní profesory, to vzdělání jenom nadále upadne, a jedná se tedy snad o pokus likvidace škol.

    Pak kuriózní pozměňovací návrhy, které snižují úroveň školství, máme 14 bakalářů do tuctu, v řadě oborů je to úplně k ničemu, a jestliže vysokým školám dáme možnost, že budou uznávat zkoušky z tzv. odborných středních škol, tak se ta kvalita určitě tímto způsobem nesníží.

    To znamená, podle mého názoru ten zákon detailně zasahuje do věcí, které by vůbec neměl určovat, a myslím si, že funkcionáři vysokých škol by se měli prostě bránit. To jsou ty skutečné akademické svobody. Ne určovat monolitický blok, který rozhodně k nějaké změně ve vzdělávacím systému nepřispěje. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Válkovou taktéž s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, faktická poznámka je omezena co do rozsahu časové dotace i věcně. Věcně se tu chci jen vyjádřit k tomu, co před chvílí říkal vaším prostřednictvím můj vážený a milý kolega pan profesor Zlatuška. Absolutně s tím nesouhlasím. Nemyslím si, že by, pokud jde o jeho pozměňovací návrh, bylo rozhodující to, jestli je právní stanovisko nám zasílané podepsané, nebo nepodepsané. Vždycky záleží na tom obsahu. S tím obsahem se můžu já jako právník ztotožnit, i ke kapacitám, jako je profesor Bělina nebo zde citovaná docentka Gregorová, můžu mít různé názory, ale v těch zásadních otázkách dost o tom pochybuji a myslím si, že jeho návrh je opravdu v rozporu s principem proporcionality a porušuje to, co je v článku 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, neboť akademické pracovníky znevýhodňuje. Museli by si právě v těch oblastech, ve kterých mají svou, řekněme, hlavní činnost, tzn. vědecká, pedagogická, publikační a samozřejmě s tím související výkon těchto činností na jedné, dvou nebo třech školách, žádat o souhlas, předchozí souhlas, a to ještě na omezenou dobu jednoho roku, rektora příslušné vysoké školy.

    Myslím si, že to je zralé na ústavní stížnost, kterou samozřejmě teď nejsem schopna a ani nemůžu v rámci faktické poznámky nastínit, jak by měla vypadat, ale takzvaně si zaděláváme na problém, protože po právní stránce tento zásadní návrh nebyl zcela řádně projednán se všemi na těchto procesech zúčastněnými institucemi, včetně Rady vysokých škol. Takže mi to připadá přinejmenším nekorektní a nefér s tímto návrhem přijít dva měsíce před závěrečným čtením, třetím čtením. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Tejc, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, máte dvě minuty.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já si dovolím navázat na svého váženého kolegu pana profesora Raise ve věci mého pozměňovacího návrhu. Chtěl bych říct, že určitě jsem pro, stejně jako všichni ostatní, abychom zvyšovali kvalitu těch navazujících programů. To, co ale obsahuje můj pozměňovací návrh, pro vysvětlenou je to, že pokud by nedošlo ke změně, tak by např. takové programy, jako je LLM, tedy ty zahraniční, mohli studovat pouze absolventi zahraničních vysokých škol. My se snažíme tím pozměňovacím návrhem umožnit absolventům našich veřejných vysokých škol, aby tato studia mohli na našich školách absolvovat, tzn. snažíme se o to, aby měli větší možnosti. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana poslance Zlatušku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, ještě k výtce, že to bylo předloženo dva měsíce před třetím čtením. Ani ta není tak zcela korektní. Předložil jsem to včas z hlediska všech náležitostí, které jsou potřebné v předkládání poslaneckých návrhů.

    Co se týče toho, jak jsem s tímto návrhem pracoval předtím, opakovaně jako někdejší člen Rady vysokých škol i člen předsednictva Rady vysokých škol jsem to samozřejmě vznášel už několik let. Je to vážný problém. Je to zásadní problém našich vysokých škol. Skutečnost, že si vysokoškolský establishment hlídá boční kšefty a není ochotný se chovat tak, jak se chovají vysoké školy v zahraničí, je smutná. A nejedná se o znevýhodňování pracovníků. V okamžiku, kdy všechny profese o to musejí ze zákoníku práce žádat v § 304, a tady se jedná o specifická místa, která jsou spojena s vysokými školami jako institucemi a vysokými školami v případě veřejných vysokých škol financovaných z veřejných prostředků. V tomto si myslím, že je velice dobrý důvod, proč zákonná úprava má být přijata.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Raise. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Já budu velmi stručný. Jak tady předřečníci, vlastně oba dva ctihodní profesoři, hovořili, tak si všichni myslíme, že co se týká kvality, tak rozhodně tomu prospěje, aby lidé byli na univerzitách slušně zaplaceni, aby byli na jedné univerzitě. Ale to souvisí s financováním, počty lidí a podobně. V čem je rozpor, aby bylo naprosto zřejmé, a zdůrazňuji, že to v tom množství beru jako naprosto logické, že se někde nemůžeme sejít, ten rozpor spočívá v tom, nejsem právník, ale právníci říkají, že je to nepřipravené. Proto se víceméně ztotožňuji s názorem, který říká ministryně, že bychom měli zlepšit textaci, svět nekončí, a za nějakou dobu tam tento návrh pořádně spravený dát, protože riziko tady z mého pohledu je. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu s řádnou přihláškou. Připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, já se ve svých projevech snažím být vždy stručný a jasný, protože opakovat to, co tady bylo přede mnou řečeno slovutnými pány profesory, se kterými až na jednu výjimku naprosto souhlasím, a skoro jsem měl dojem, že kdybych si psal projev, jak měl pan profesor Karamazov, tak bych ho určitě lépe nenapsal, takže si myslím, že tady padlo hodně slov.

    Musím říct dvě nebo tři základní věci. Je naprosto v pořádku a žádoucí, že tento zákon musí být přijat. Je skutečně správně, že paní ministryně se k tomuto odhodlala, že do toho jde i proti vůli mnoha v uvozovkách lobbistů, kteří si tento zákon nepřejí, a je dobře, že tento zákon, věřím, bude schválen a přijat.

    Já bych si dovolil říct jednu věc. Mohl jsem se stát někdy v roce 1992 nebo 1993 docentem, když bylo na přechodnou dobu umožněno rehabilitovaným lidem, kteří měli jakési publikace, psali knihy a tak dále, že mohli požádat o docenturu a dostali ji. Já jsem to rázně odmítl, protože bych degradoval práci všech vážených pánů profesorů a docentů, kteří si tyto tituly zasloužili. A nejedná se pouze o takzvané okrasy před jménem a za jménem. Jedná se taky o to, že tito slovutní páni profesoři vychovávali naší generaci, a samozřejmě kvalita školství byla daleko lepší, než je v současné době, a to bohužel díky velikému rozmachu soukromých vysokých škol.

    S tím souvisí pochopitelně i moje další a možná již závěrečná připomínka. Já jsem bytostně nepřítelem takzvaných létajících docentů a profesorů. K ničemu to nevede a neumím si představit, že bych já jako obyčejný felčar měl tři pracovní úvazky, nejde o financování, jestli bych si vydělal o 20 tisíc víc nebo méně. Já bych svoji práci nemohl dělat zodpovědně, protože jsem zaměstnán na jedné univerzitě, musím vědecky pracovat, a tady bych chtěl pochválit pana vicepremiéra, který má na starosti vědu a výzkum, on tady není, že mu také není lhostejné, jak peníze na vědu a výzkum jdou, ale myslím si, že vysoká škola musí mít své stálé pracovníky, kteří vědecky pracují, vychovávají, publikují a jsou zárukou kvality našeho vysokého školství.

    Já vám děkuji, že jste mě vyslechli.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré dopoledne. Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, doklopýtali jsme k třetímu čtení vysokoškolského zákona. Když v květnu 2015 představoval tuto novelu pan ministr Chládek, navrhovala jsem, abychom ji vrátili k přepracování, protože jsem kritizovala nejenom to, co v novele je, ale také to, co v novele chybí. Od té doby se vyměnili ministři a spolupráce, komunikace dostala mnohem přívětivější a hezčí tvář, ale obsah novely se příliš nezměnil. Tehdy jsem si stěžovala a říkala jsem, že je mi líto, že je to promarněná šance. Promarněná šance proto, že jsme se nevyslovili k zásadním klíčovým otázkám, které jsou spojené s vysokým školstvím, s financováním, s podporou studentů z hlediska grantů a stipendií, aby nebyli podle zákona do 26 let dětmi závislými na rodičích.

    Tato novela zcela ignoruje celoživotní vzdělání. V roce 1998, když vstoupil v platnost současný vysokoškolský zákon, bylo celoživotní vzdělávání vlastně novým pojmem. My jsme se s tím naprosto nevypořádali. A to, co mělo být původním zákonem, se stalo novelou, ze které jsme vlastně ukrojili jenom část, která se týká akreditací.

    Já bych se v této souvislosti chtěla vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům, které se týkají akreditačního úřadu, které jsem podala. Snažila jsem se v pozměňovacích návrzích, které jsou pod písmenem L6 až L11, zdůraznit nezávislost akreditačního úřadu, zvýšit počet členů z 15 na 21, aby byly pokryty výzkumné a vzdělávací oblasti, aby tlak na akreditační úřad, na členy, který bude nepochybně velký, byl do určité míry i rozložený. Žádala jsem, aby členové akreditační komise měli definovanou nezávislost nejenom formálně, ale aby byla také stanovena její finanční odměna a prostředky, které povedou k tomu, že předseda a místopředsedové se tomu budou skutečně věnovat na plný úvazek a jejich působení bude dále neslučitelné s prací v akademické sféře. To jsou pozměňovací návrhy, které se týkají akreditačního úřadu. Nezávislost a svobodné rozhodování považuji za naprosto zásadní pro budoucnost této novely.

    Já s potěšením poslouchám všechny projevy, které slibují, že tato novela přinese zlepšení kvality vysokého školství, a těším se, že si v nastávajících letech budeme tato slova moci připomenout, jestli se to opravdu povedlo. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, připraví se paní poslankyně Válková.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já si také dovolím vystoupit k tomuto problému. Již osm let jsem také příslušníkem akademické obce Jihočeské univerzity jako učitel, a tak bych řekl pár slov. Na závěr bych si dovolil vyjádřit ještě prosbu o podporu svého pozměňovacího návrhu.

    Ale nejprve tady k té debatě. Mnohokrát jsem zde slyšel vyslovit slovo létající profesoři a pochopil jsem, že se jedná o něco jiného, než měl na mysli překladatel románu Davida Lodge, v originále Changing Places. Tam ti profesoři - jeden z Anglie, druhý z Kalifornie - si vymění svá pracovní místa. Každý tráví pak rok na pracovišti svého kolegy se všemi důsledky, které to pak přináší, patřícími do toho románu. Ale to není ono. To nemáte na mysli, když o tom mluvíte. Právě takové létající profesory ale potřebujeme, lidi, kteří by byli schopni měnit si svá místa, byli schopni pracovat na jiném pracovišti v zahraničí a na svoji mateřskou školu přinášet znalosti, které tam získali, a to tento zákon myslím bohužel také neřeší.

    Co se týká studentů. I pro studenty by tady měla tato možnost být v daleko větší míře umožněna. Pan profesor Karamazov se tady zmínil o tom, že jedním z určitých problémů našeho vysokého školství, já to řeknu takto otevřeně, je právě strukturované studium. Domnívám se, že to je jedna z překážek k tomu, aby studenti našich vysokých škol během svého studia častěji absolvovali výměnné stáže v zahraničí. Začnou studovat, rozkoukají se, pak již mají před sebou bakalářskou práci, bakalářské zkoušky a hned na to navazuje dvouleté navazující studium magisterské. Není prostě čas rok vysadit, nebo semestr, odjet do zahraničí a vrátit se zpátky. Mám pocit, že jedním z důvodů, proč tomu tak není, je také ne úplně dobrá jazyková znalost našich studentů, ale to také prosím nemůžeme řešit zákonem, ale spíše vnitřními úpravami jednotlivých fakult. Já souhlasím s tím, co říká kolega Karamazov, a podporuji jeho návrh, aby fakultám byly jejich pravomoci zachovány.

    Mluvil jsem o uzavřenosti nebo otevřenosti našich vysokých škol. V jedné příloze sobotního vydání významného deníku byl přes dva tiskové listy článek významného profesora, univerzitní kapacity právě věnující se problémům našeho vysokého školství, a z celé řady myšlenek, které tam byly zmíněny, mě zaujala jedna - a je to možné pozorovat u nás na našich vysokých školách, určitá lineárnost postupu. V čele mnohých kateder jsou lidé, kteří dělali přijímačky na ta fakultu, do dané katedry, kteří vystudovali, absolvovali, udělali disertaci a pak se jako členové té katedry kdesi habilitovali, vrátili se zpátky a jsou nyní vedoucími katedry, a přitom vlastně nevytáhli paty z té své vysoké školy. To je myslím něco, co se za každou cenu musíme snažit změnit. Já se domnívám, že bohužel jedním z těch důvodů je sice náš krásný mateřský jazyk daný našimi předky, ale bohužel ne úplně dobrá schopnost našich studentů a v mnohém případě i učitelů dobře znát a učit se ne cizí jazyk, ale cizí jazyky v množném čísle, to myslím. Zákon si k tomu určitě žádné ambice nedává a ani to možné není, ale spíš každý z nás učitelů na vysokých školách se nad tím musíme zamyslet a ze všech sil se snažit, je-li to možné, hledat cesty, jak navazovat kontakty s vysokými školami v zahraničí, a když ne zrovna třeba za mořem, tak třeba v nejbližším sousedství. My to máme v jižních Čechách jednoduché. Máme v blízkém sousedství Univerzitu Jana Keplera v Linci, Univerzitu v Pasově, obě vynikající univerzity, a snažíme se skutečně s nimi spolupracovat.

    Na závěr mi dovolte, abych se vyjádřil k tomu, co jsem naznačil na začátku, abych tady přednesl žádost o podporu pozměňovacího návrhu, který je zde uveden pod písmenem J. Ten návrh se týká, za prvé tedy, vzdělávání v mezinárodně uznávaném kurzu, kde ten paragraf jaksi vyřazuje ze svého dosahu soukromé vysoké školy, přitom předchozí paragraf 60 mluvící o celoživotním vzdělávání, ten již je jaksi neutrální a používá termín vysoká škola. Navrhuji, aby se přívlastek veřejná vysoká škola škrtl, a tím ten paragraf platil i pro soukromé vysoké školy. Nevím, proč by měly být z tohoto hlediska diskriminovány. A za druhé. Moje navržená úprava se týká vydávání osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání a tady opět navrhuji, aby byl škrtnut přívlastek veřejná vysoká škola, a tedy aby takováto osvědčení mohly vydávat i vysoké školy soukromé. Prosím vás tedy o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, asi nevyužiji toho víceméně neomezeného časového prostoru na dobu delší, než je faktická poznámka. Uvidíme.

    Já jsem se chtěla vyjádřit obecně k této novele. Jako vysokoškolský akademický pracovník, který už působí desítky let na našich vysokých školách, zejména na veřejných, ale mám zkušenost i se soukromými, si myslím, že doba nazrála, nebo přezrála a že takové to absolutní minimum, co vyžaduje akademická sféra, aby mohla lépe fungovat.

    Začnu svojí zkušeností, která byla dostatečně medializovaná, v kauze plzeňská práva, kde víte, jak Akreditační komise zasáhla, že to neměla jednoduché i s ohledem na absenci odpovídající právní úpravy, která by umožnila zbavit vlivu, někdy i titulů ty, kteří zneužili svého postavení akademických pracovníků. Takže to, co navrhuje nyní novela, narovnává stav, který už je tady opravdu velmi dlouho a nese své špatné ovoce i v podobě diskreditace některých fakult. Takže já vítám i ten státní akreditační ústav. Rozhodně je dobře, pokud bude přijat pozměňovací návrh, a teď neřeknu přesně písmenko, který ještě posílí nezávislost vedoucích funkcionářů tohoto úřadu, kteří kromě opravdu morálně integrovaných osobností a odborných předpokladů by měli být i dostatečně legislativně nezávislí, a měl by tam být tento jejich statut potvrzen i třeba prostřednictvím přijetí toho pozměňujícího návrhu, který jde tímto směrem.

    Nebudu se samozřejmě vyjadřovat ke všem pozměňovacím návrhům, protože každý z nás, kteří působíme v akademické oblasti, máme své priority, ale nezbývá mi než znovu se vrátit k takzvaně oblíbenému tématu létajících profesorů, protože i s tím mám své zkušenosti a rozhodně bych nepoužila takto pejorativního termínu. Navazuji, vaším prostřednictvím, paní předsedající, na vystoupení pana poslance Štětiny. Rozhodně jsem poslední z těch, kteří by chtěli působit ve více funkcích a na více školách, aniž by mohli odvádět poctivou práci, která by byla kontrolovatelná a která by měla výsledky třeba v podobě dobrých absolventů. Nicméně velice dobře vím, jaká je současná právní situace.

    Hovořila jsem teď ještě v mezidobí s panem profesorem Bělinou, když tedy už se odvoláváme vaším prostřednictvím, pane poslanče Zlatuško, na kapacity. Myslí si stejně jako já, že je to naprostý legislativní zmetek, je mi líto, že je to v rozporu s ústavními normami a pracovním právem, pracovněprávními předpisy, a navíc podobně jako já si myslí, že tímto způsobem rozhodně nezvedneme a nebudeme garantovat odbornou úroveň a dostatek časových dotací ze strany jednotlivých akademických pracovníků na konkrétních školách. K tomu už máme jiné nástroje. Děkani jich mohou využívat. Je to otázka i určité občanské statečnosti příslušného děkana se rozloučit se svým spolupracovníkem, kolegou, který běhá a létá po různých fakultách a neplní své základní povinnosti. Od toho tady máme jak interní předpisy, jak statut, tak samozřejmě zákoník práce. Takže ten pozměňovací návrh je opravdu špatný jak po věcné stránce a v rozporu s platnými předpisy pracovního práva, tak po stránce formální, legislativně. Čili hlasovat pro něj by přinejmenším neměl žádný právník v tomto sále.

    Jinak pokud jde ještě o sporný bod, který opravdu zřejmě vyžaduje krátké porady a jisté osvěty kompetence a který je zásadní, kompetence ve prospěch děkanů či více ve prospěch rektorů. Na tuto otázku dle mého přesvědčení nelze jednoznačně odpovědět ano či ne, protože záleží na tom, jaké kompetence. A zatímco personální kompetence děkanů by jednoznačně měly být posíleny, nebo přinejmenším by neměly být oslabeny, tak pokud jde o ekonomické řízení, tady jsem opravdu velmi v pochybnostech, pokud by se měly posilovat jednotlivé fakulty na úkor toho, kdo potom v posledku ponese svoji odpovědnost, čili rektor příslušné vysoké školy. Ale možná že jsme tomu věnovali v předcházejících debatách ještě málo času, protože očividně i z diskusí, které tady probíhaly o přestávkách, je zřejmé, že někteří kolegové, poslankyně a poslanci, mají v této otázce nejasno.

    Takže já uzavřu své krátké vystoupení jenom apelem na to, abychom přijali tuto novelu, abychom konečně akademické oblasti dali to, co už dávno měla mít, alespoň trochu pořádku a pevnější pravidla, abychom vypustili nebo nepodpořili návrhy, které jsou v rozporu z hlediska ústavněprávního a pracovněprávního a nejsou legislativně dobře připravené, a abychom doufali, že akademičtí pracovníci, hlavně funkcionáři, budou tuto novelu v praxi aplikovat třeba lépe, než teď to na první pohled vypadá, aby aplikovali to, co my schválíme bona fide, čili s důvěrou a vírou, že jsme chtěli i pro ně to nejlepší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Než budeme pokračovat, dovolte mi, abych konstatoval změnu v omluvách. Pan kolega Kostřica ruší svoji omluvu a bude mezi námi přítomen. Na druhou stranu pan ministr Robert Pelikán se omlouvá na celý den a mezi 10 a 11.30 se omlouvá pan poslanec Matěj Fichtner.

    Dalším vystupujícím je pan poslanec Milan Šarapatka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, slyšeli jsme tady slova mnoha povolaných a ještě určitě uslyšíme. Já se v tomto oboru za něj sice nepovažuji, nicméně mám jakousi zkušenosti se studiem v zahraničí, a chtěl bych se tedy vyjádřit k návrhu na uznávání zahraničního vzdělávání soukromými vysokými školami.

    Považuji to za obrovské riziko s ohledem na známou nestejnoměrnou kvalitu některých soukromých vysokých škol. Nemusím je tady asi jmenovat. Jednalo by se o přenesení výkonu státní správy na soukromý subjekt, což si nemyslím, že je žádoucí. Dokážu si představit - dneska si koupíme vysokoškolský titul na internetu, takže já si dokážu představit, že by se s tím mohlo prostě potom obchodovat atd. Současný stav, kdy zahraniční vzdělání akredituje nebo akceptuje vysoká škola, v případě odvolání potvrzuje Ministerstvo školství, považuji za absolutně dostačující a adekvátní situaci.

    Co se týká dalších návrhů, nebo co se týká té předlohy a pozměňovacích návrhů, tak se mi tam ještě moc nelíbí návrh na rozšíření akreditačního úřadu na zvýšení počtu členů na 21. Přijde mi to, že to stejně nepokryje všech těch 36 oblastí, o které se jedná, a pak to zvýší nároky na státní rozpočet. Pak mi tak trochu přijde, jestli už nejsou konkrétní kandidáti na ta místa. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Šarapatkovi. Nyní dvě faktické poznámky před panem poslancem Svobodou, který je řádně přihlášen, a to pan poslanec Karamazov a paní poslankyně Putnová. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Simeona Karamazova. Máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Jenom krátkou poznámku k paní profesorce Válkové. Říkala, že by měla být práva fakult zachována, ale zároveň řekla, že by nemělo dojít k posunu směrem k rektorům. Ale v nejlepším případě, když se nic nestane, tak práva fakult zůstanou zachována. Jinak to, co chtějí rektoři, je pravý opak. Ti chtějí všechna práva.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní paní poslankyně Anna Putnová také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Anna Putnová: Jenom stručnou reakci ke komentáři pana poslance Šarapatky. V současné době je 21 členů akreditační komise, čili předpokládáme, že by zůstal zachován tento počet.

    A další poznámka, která se týká navýšení státního rozpočtu. Já si myslím, že toto je lichý argument, protože vysoké školy hospodaří s 23 miliardami plus minus ročně a zvýšení počtu členů není žádnou zásadní položkou. Nehledě k tomu, že v minulých letech jsme investovali téměř půl miliardy do toho, abychom zjišťovali kvalitu na vysokých školách, tak se domnívám, že i tu kvalitu bychom mohli posílit nezávislostí akreditačního úřadu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Pan kolega Rais se hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Já budu reagovat na to, co jsem tady slyšel o půl miliardě korun do kvality. Mě by tedy zajímalo, kde se to vzalo, protože pokud vím, tak akorát byl nějaký výzkum dělaný za 60 milionů. To je jedna věc.

    Druhá věc je - tu obavu pana kolegy Šarapatky chápu v tom smyslu, že to prostě půjde z rozpočtu Ministerstva školství, čili tam nebude nějaký nárůst, to jde z kapitoly Ministerstva školství, včetně vybudování celé té instituce. Tam bych byl relativně zdrženlivý také v těch počtech, když pominu to, že se všichni znají se všemi, takže hovořit o té nezávislosti zvyšováním počtu, tak to bude ještě horší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi. Nyní tedy pan poslanec Bohuslav Svoboda v řádné přihlášce do diskuse. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já jako celoživotní vysokoškolský učitel, jako člověk, který pracoval v akademickém senátu univerzity, fakulty dlouhá léta jako proděkan, jako děkan fakulty - myslím si, že je celá řada skutečností, které dobře znám, které jsem prožil, a je třeba, aby se tady o nich promluvilo.

    Já si myslím, že ten vysokoškolský zákon samozřejmě má svůj smysl. Tam skutečně asi ta nejsilnější kapitola, otázka akreditace, kterou jednoznačně podporuji... Má obava, obava je o to, aby ten akreditační úřad byl dostatečně nezávislý. Samozřejmě ten vnitřní pocit, když je něco něčím financováno, že na něm není závislé, ten ve mně zůstává. Otázka je, jak to ta praxe dovede. Jsem také člen akreditační komise, takže vím, jak to funguje. Skutečně otázka té nezávislosti bude zásadní a možná, že nás to jednou donutí, abychom něco na struktuře toho úřadu nebo na jeho financování nebo na jeho umístění v časoprostoru změnili. Ale v každém případě je to zásadní krok a vlastně to nejdůležitější.

    Ta druhá věc, kterou by měl tento zákon řešit, je taková otázka zvláštní. On by měl vést k tomu, že by výuka na našich školách byla kvalitnější, že by naši studenti byli více schopni konkurence, že by absolventi našich vysokých škol byli akceptováni jako rovnocenní absolventi vysokých škol jinde v Evropě nebo jinde ve světě. A to si myslím, že je věc, kterou nejlépe zajišťuje to, že vlastně vývoj toho stavu výuky běží odspodu. To nemůže běžet seshora. Žádný rektor nemůže nařídit... Jistě, máme univerzity, kde ten rektor má tolik zaměstnanců, co má na jiné univerzitě fakulta. Pak je to asi otázka jednoduchá. Ale berme ty velké instituce a tam skutečně to všechno musí běžet odspodu. Kvalita výuky běží od toho, jak kvalitní je tam fakulta, jak dokáže vytvořit svůj výukový program, svůj vědecký program, jak dokáže pracovat se studenty, jak dokáže zajistit komunikaci se světem, to znamená se stážemi, stážovými pobyty, s využíváním Erasmu a všech těch možností, které nám současná doba dává. A proto také z toho mého pohledu omezování možností a pravomocí fakult v některých věcech já vnímám jako zásadní chybu. Prostě proto, že něco nelze řídit seshora.

    Já jsem jako proděkan zažil tu fázi, kdy fakulty přišly o svou právní subjektivitu. Bezprostředně potom to byl pro nás obrovský problém. Obrovský problém, který se táhl několik let, protože všechny ty věci byly nastaveny jinak. Najednou fungovaly jinak. A do dneška já to vnímám trošičku... zvláště na jednu stranu chápu, proč právní subjektivita je na té univerzitě, na druhou stranu té fakultě, některé možnosti, které dává ta právní subjektivita, chybí. Provozně chybí, je to tam nedostatek.

    A co je naprosto zásadní na té naší výuce, je to, že ty fakulty musí mít kvalitní učitele. To je to, proč jsem já udělal ten svůj pozměňující návrh, to K1, protože já jsem ochoten akceptovat celou řadu kompromisů a pochopit je a vždycky si říkám s takovou nadějí, že když se nějaké manželství nepovede, že se dá opravit, a když je nějaká chyba, dá se opravit. Ale jestliže vezmeme fakultám právní subjektivitu v pracovněprávních otázkách, podkopáváme to nejzásadnější, co tam je. Když já jako děkan nebudu mít možnost vybrat si své učitele, nebudu mít možnost vybrat si je v souladu s tím, jaký mám výzkumný program, jaký mám pedagogický program, když je nebudu schopen zaplatit, a to je otázka těch létajících profesorů, ti flying profesoři, vlastně je to zkreslení toho slova. Létající profesor je krásná věc, když odletí do světa, je tam rok jako hostující profesor, skvělé. Tohleto je jinak. Ti lidé to dělají proto, že si chtějí přivydělat. Když já budu mít jako děkan možnost, abych svého profesora zaplatil, já vám garantuji, že mi nikam nepoletí. A nám z naší fakulty také nikam nelítají, prostě proto, že my platíme jinak, než se platí jinde.

    Je to také otázka toho, že jsou fakulty, které mají své zahraniční studenty. Učíme v anglickém curriculu, získáváme nějaké prostředky, z těch prostředků jsme schopni zaplatit kvalitní učitele, protože pro anglické curriculum musíte mít i jazykově schopného pedagoga i pedagoga, který je schopný akceptovat, jak se to učí ve světě, protože je učí do jiného prostředí. A do toho všeho musí mít možnost mluvit děkan té fakulty. Jinak to fungovat nebude.

    Já nechci hovořit o tom, že jsou univerzity, které mají několik fakult, které mají velmi příbuznou obsahovou náplň. Na medicíně je to jednoduché, tam je prostě pět lékařských fakult, ale řekněme, že nejnutnější právní nebo sociologické směry na těch fakultách jsou podobné. Já si nedovedu představit, že by se našel tak andělský rektor, který pochází z jedné fakulty, že by fungoval vůči všem těm fakultám naprosto spravedlivě. Chtěl bych tomu věřit, ale zatím život mě vždycky v těchto věcech zklamal.

    Jsem proto přesvědčen, že má-li mít tento zákon nějaký smysl, musíme všichni přistoupit k nějakému kompromisu k nějaké vyváženosti těch věcí a pak to dočistit. Ale jedna věc, která je zásadní, která nepřipouští kompromis, podle mého názoru je to, aby děkan měl možnost v pracovněprávních vztazích vystupovat jako někdo, kdo v tom má zásadní slovo. Ono i z toho principu, když si vezmeme, že děkana volí senát fakulty, rektora volí senát univerzity - proč máme tedy ty dva senáty, proč tam je nějaký aspekt té dvojstupňovosti toho řízení? pak je nemusíme mít, pak to všechno můžeme udělat na úrovni té univerzity.

    Ten můj návrh, který jsem předložil vlastně proti tomu oficiálnímu, má jedinou změnu: říká, že děkan rozhoduje v pracovněprávních vztazích v souladu se statutem fakulty. To je věc, která nikomu nemůže vadit, do ničeho nezasahuje, a věřte mi, tak fakulta bude v tom okamžiku funkční. Prostě proto. A garantuji vám to jako člověk, který dělal děkana sedm let a proděkana pro personální otázky dvanáct let. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Anny Putnové a potom pan poslanec František Vácha v řádné přihlášce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Anna Putnová: Já jsem byla dotázána, kde se vzala tak vysoká částka, kterou jsem vlastně připsala přípravě jednak vysokoškolského zákona a jednak změně kvality na vysokých školách. Týká se to všech programů, nikoliv jenom kvalita. Ať do toho započítáváme Q-Ram, EFIN, kvalita, metodika. Můžeme do toho samozřejmě v tom hrubším součtu vzít také v úvahu audit Technopolis či reformu terciárního vzdělávání. Potom se dostaneme skutečně na půlmiliardovou sumu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Putnové. Nyní pan poslanec František Vácha, v tuto chvíli poslední písemně přihlášený do rozpravy ve třetím čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, paní ministryně. Já tedy musím říct, že ten zákon původně měl řešit nebo řeší závažné věci kolem akreditací. Bohužel je smutné, že se scvrknul v poslední době na debatu kolem § 24 Práva fakult, případně otázky létajících profesorů. Jsou tam mnohem důležitější témata, kterým bychom se měli věnovat. To, že to sklouzlo tady k té jedné nebo dvěma věcem, je způsobeno nějakými zájmy určitých mocenských skupin, které, je mi líto, ale musím to říct, jsou schopny upírat občanům ústavní právo být volen do Poslanecké sněmovny.

    Dokladem toho, té nesmyslnosti, to, že to vlastně není návrh ministerstva, je i to, že v důvodové zprávě o těch právech fakult není ani slovo. Já rozumím rektorům, proč tady s tím návrhem přicházejí, ale myslím si, že by o tom měla být vedena mnohem širší debata. Já dám jenom jeden příklad, který si myslím, že by vás měl přesvědčit. On už to tu zmiňoval kolega Svoboda. Děkani jsou voleni fakultními senáty a odpovídají se fakultním senátům. Můžou být odvoláni rektorem, ale pouze pokud s tím souhlasí fakultní senát. A představte si, že jste zvoleni fakultním senátem, ale vnitřní organizaci fakulty vám určuje rektor. Nakládání s finančními prostředky vám určuje rektor. Tvorbu a uskutečňování studijních programů vám určuje rektor. Strategické zaměření a tvůrčí činnost, pracovněprávní vztahy a další věci. Dokonce ty peníze, které si jako fakulta vyděláte, o nich bude rozhodovat rektor. Já si myslím, že tohleto je opravdu na širší debatu, a mrzí mě, že se to neobjevilo v důvodové zprávě. To je, myslím si, jeden ze zásadních argumentů, proč bychom měli podpořit buď pozměňovací návrh C5, nebo pozměňovací návrh K1 kolegy Svobody.

    Mluvilo se tady o těch návrzích G1 a G3, o létajících profesorech. Paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, já nejsem právník, takže naštěstí můžu nebo budu hlasovat tak, jak si myslím, že by to mělo být správně. Já rozumím tomu návrhu pana poslance Zlatušky, považuji ho za správný. Nejsem právník, asi máte nějaké argumenty. Nicméně funkce létajících profesorů je dneska zneužívána. Já jako děkan fakulty, my máme plno lidí, kteří učí na jiných univerzitách. Ale učí tam buď zadarmo, anebo ve formě DPP nebo DPČ. To nikomu nebrání, aby učil na jiné univerzitě. Dokonce jsou samozřejmě univerzity, které nemají ty odborníky, a já jim ty naše odborníky rád poskytnu, pokud tedy oni s tím souhlasí. Tady se jedná o úplně jiný institut, který chce řešit pan profesor Zlatuška. Takže to je otázka těch létajících profesorů.

    A jak jsem na začátku říkal, že jsme sklouzli k § 24 a létajícím profesorům, ale ten zákon původně měl být o něčem úplně jiném. Ten měl být o kvalitě na vysokých školách, to znamená o změně akreditačního procesu, a tam si myslím, že jsme možná nějak na půl cesty. Obávám se, že asi nás neminou nějaké novelizace tohoto zákona, protože ten proces akreditace, modelování procesu akreditace, který je teď nějakým způsobem nastaven, tam zase v tom přípravném procesu chybí.

    Já znám akreditační proces třeba v Rakousku, kde stejně jako u nás se plánuje institucionální akreditace. Oni to tam také tak mají. O studijních oborech v rámci té institucionální akreditace si rozhodují oni sami, nebo samy ty univerzity. Takže já si myslím, že jdeme pravděpodobně správným směrem, nicméně trošku mi tam chybí namodelování těch důsledků nebo vazeb během akreditačního procesu.

    A určitě bych podpořil ty pozměňovací návrhy, které se týkají podpory větší nezávislosti akreditačního úřadu. My víme, a už to tu bylo zmíněno, že akreditační komise dnes má 21 členů. Proč tedy snižovat počet členů akreditačního úřadu? Je pravda, že pokud budeme dělat institucionální akreditace, které budou zastřešovat nějaký obor, nějaké širší obory, tak bychom měli mít v akreditační komisi odborníky, kteří budou zaštiťovat třeba dva příbuzné institucionálně akreditované obory. Takže tady bych se opravdu přimlouval za podporu té větší nezávislosti akreditační komise.

    Nakonec bych chtěl popřát paní ministryni, aby nepodlehla lobbistickým tlakům a abychom získali zákon, který vysokým školám přinese stabilitu, ale přinese i kvalitu do budoucna. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, já bych si dovolil ve svém krátkém diskusním příspěvku pouze upozornit na problém, který tady již mnohokrát zazněl, to znamená létající profesoři, i z toho pohledu možná z druhé strany. Těch profesorů, mnohdy jsou to z tohoto pohledu - omlouvám se za ten výraz - užiteční idioti. Není to pejorativní, není to jakoby negativní, ale mnohdy je ty vysoké školy potřebují, pouze když žádají o akreditaci. Potřebují obor, potřebují tam mít titulované hlavy, které mají nějakou tu praxi, tak si je najmou. Sotva akreditaci mají, dle zákona možná na deset let, možná kratší, ale není to tam omezeno, se jich docela rychle zbaví, protože nejsou jejich kmenoví, a místo nich ty jejich obory učí místní zaměstnanci, mnohdy bez patřičného vzdělání nebo odbornosti, která by k tomu přináležela. Je to obecný problém na vysokých školách. My taky poukazujeme na ty profesory, potažmo docenty, ale spíše si myslím, že to je problém tady tohoto a ten problém dělají samotné vysoké školy.

    Já bych rád, aby se již výbor školský tímto zabýval a zkusil se zamyslet taky nad těmito profesory, protože pokud máme představu, že plat profesora je něco enormního nad, tak já si myslím, že opak je spíše pravdou, že jejich platy jsou hodně nízké a průměrná mzda - nebude daleko od pravdy, když budu říkat, že jejich plat se takhle pohybuje. Čili tady bych na to rád upozornil, aby pokud byla dána vysoké škole akreditace z toho titulu, že disponuje patřičnou kapacitou k výuce, tak aby byla kontrolována třeba v limitu jednou ročně, jestli dodržuje a jestli je ta kapacita opravdu na té vysoké škole a jestli nebyla pouze zneužita v době akreditace.

    A na závěr mi dovolte jednu osobní neodbornou, vyloženě laickou poznámku. Myslím si, že v České republice je příliš hodně vysokých škol a že bychom se měli zamyslet nad jejich redukcí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně - dvě faktické poznámky, první je paní poslankyně Marta Semelová, poté pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jenom dvě stručné poznámky. Navážu na svého kolegu, který tady zmínil, že v České republice je velmi velké množství vysokých škol. Je to pravda a já bych k tomu ještě dodala to, že z těch zhruba 72 vysokých škol je přes 40 soukromých vysokých škol, často velice malých, často s problematickou kvalitou a jsou to právě tyto školy, které potřebují ty tzv. létající profesory, aby mohly mít zajištěný určitý obor. Tady podle mého názoru by mělo být opravdu stěžejní to, abychom se snažili o udržení kvality, aby se nepovolovaly další a další soukromé školy, které tomu škodí.

    Druhá poznámka je, co jsem chtěla ocenit v návrhu vysokoškolského zákona, to je řešení sociálního stipendia vysokoškolských studentů, které podle mého názoru zlepšuje jejich postavení, protože víme o tom, že mnohé rodiny se rozhodují, jestli pošlou studenta na vysokou školu, nebo ne, právě z finančních důvodů. Tak tady si myslím, že to řešení, které je nabízeno, je správné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Nyní pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo, budu stručný. Já bych využil faktické poznámky, protože už se pak nedostanu ke slovu, a poprosil bych paní ministryni, jestli by se ve svém závěrečném slovu vyjádřila, který pozměňovací návrh, který se týká jmenování profesorů, vlastně podporuje. Ona řekla, že pozměňovací návrh podporuje, ale jsou tam dva. (Hlas ze sálu: Tři!) Tři, a jestli si je tedy vědoma toho rizika, pokud by byl přijat pozměňovací návrhu pana kolegy Kasala v tom případě, že by pan prezident prostě 60 dnů vůbec nekonal, v žádném případě, a automaticky by došlo ke jmenování. Díky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl poslední přihlášený k rozpravě. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím, ale hlásí se pan předseda klubu ANO kolega Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl poprosit jménem našeho klubu o přestávku na poradu před hlasováním v trvání 15 minut. Děkuji za pochopení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vyhlásím přestávku ihned, protože závěrečná slova je lépe před hlasováním, protože se vyjádří jak paní ministryně, tak pan zpravodaj pravděpodobně v závěrečných slovech po přestávce. Vyhlašuji přestávku do 11.25. (Námitky v sále.) Deset minut, ne? Pardon, patnáct, tak do 11.30, ano?

    (Jednání přerušeno v 11.15 hodin.)***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. Doba na přestávku pro zasedání klubu ANO uplynula. Prosím tedy, abyste zaujali svá místa. Ještě předtím, než dám prostor k závěrečným slovům, konstatuji došlou omluvu v době od 12.40 do 16.15 z pracovních důvodů pana poslance Jiřího Běhounka.

    Nyní tedy je prostor pro závěrečná slova. Ptám se paní ministryně, jestli má zájem. Ano. Paní ministryně, chviličku malou. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, pokračujeme závěrečným slovem ministryně školství. (Důrazně vzhledem ke hluku v sále.)

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na základě proběhlé rozpravy mi dovolte reagovat - jednak na výzvu, jak se stavím k možným změnám pravomocí prezidenta. Nepodporuji ani jeden z pozměňovacích návrhů, tzn. v následující hlasovací proceduře je všechny doprovodím nesouhlasem, a to z toho důvodu, že prezident republiky má své pravomoci určeny buď Ústavou, nebo zákonem a tyto má vykonávat. Nepokládám za vhodné, abychom tady vytvářeli zákony pro konkrétní situace a konkrétní osoby. Co se týká tří nejmenovaných profesorů, tak pokud nebudou prezidentem republiky jmenováni, tak samozřejmě doběhne soudní řízení a pro prezidenta republiky bude platit výsledek soudního řízení jako pro kohokoli jiného.

    Co se týká otázky děkanů a rektorů, nebo chcete-li univerzit a fakult. Také bych byla velmi nerada, kdyby se úsilí všech, že po deseti letech je konečně Poslanecká sněmovna připravena prohlasovat novelu vysokoškolského zákona, smrskla debata pouze na to, jaké vztahy mezi sebou mají, nemají a čeho se vzájemně obávají děkani a rektoři. Co se týká toho, že jako sociální demokratka snad prý navrhuji oslabení pozice děkanů nebo fakult. No samozřejmě v žádném případě. Vládní návrh pouze říká z hlediska respektování autonomie vysokých škol, že fakulty a univerzita, resp. rektor a děkani si mohou statutem tyto své záležitosti svobodně upravit.

    Co se týká projednávání ve výborech, byli jsme vedeni snahou, abychom eliminovali obavy děkanů a fakult, které z mého pohledu vyplývají zejména z jejich negativních zkušeností za doby předchozích vlád. To znamená, jsem ráda za iniciativu všech zúčastněných vyvážit kompetence fakult a univerzit. Vzhledem k tomu, že nedospěly reprezentace vysokých škol, tzn. Rada vysokých škol a Česká konference rektorů, ke shodě, jakým způsobem tyto kompetence upravit, tak z hlediska mé pozice v rámci hlasovací procedury zaujmu k pozici K1 neutrální stanovisko. Zároveň avizuji, že budu podporovat souhlasem A8, A9, tzn. souhrnný pozměňovací návrh vyplývající ze školského výboru.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Valachové za její závěrečné slovo. Nyní pan poslanec Mihola jako zpravodaj se závěrečným slovem. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, k novele vysokoškolského zákona už zde vystoupili snad všichni, kteří jsou s akademickým prostředím profesně spjati. A tak i já bych chtěl pár poznámek přidat právě především z tohoto důvodu, snad ještě víc než jako zpravodaj. Ale jen krátce. V akademickém prostředí působím totiž 16 let a za tu dobu už jsem také do těch mechanismů nějakým způsobem pronikl, i když jsem nebyl na rozdíl od některých kolegů děkanem nebo rektorem. Pár reakcí na několik předřečníků.

    Nemyslím si, že je adekvátní označovat novelu jako promarněnou příležitost. Když pominu, že vznikala přes funkční období několika ministrů, věnovala jí současná koalice podle mě náležitou pozornost. Novela se projednávala koaličně na výjezdních i dalších zasedáních, dále na podvýboru už potom za přítomnosti všech zástupců poslaneckých klubů, na výboru opakovaně také. Diskutovalo se s mnoha odborníky, především se zástupci České konference rektorů či Rady vysokých škol a mnoha dalšími, a každý z nás asi i v rámci právě těch svých akademických působišť. Výsledkem těchto názorových střetů, včetně těch uvnitř koalice, podotýkám, je kompromis. Možná někdo řekne kompromis kompromisů. Ale ruku na srdce, těžko by jiný předkladatel, jiná koalice dosáhli na něco razantně progresivnějšího.

    Byl bych rád, abych nám v rámci těchto obšírných diskusí neuniklo snad to nejdůležitější, to nejpodstatnější, a to byla slova, k nimž jsme se snad všichni hlásili ve svých volebních programech - kvalita českých vysokých škol. A v tomto kontextu jsem rád, že pan doc. Svoboda to zde ve svém vystoupení zmínil, a já se k tomu hlásím rovněž.

    Mohl bych se tady také vyjadřovat obšírně k akademickému senátu a k těm navrženým změnám. Byl jsem totiž čtyřikrát senátorem na naší, tedy pedagogické fakultě, jednou také senátorem Masarykovy univerzity. Nechci příliš polemizovat s návrhy paní doc. kolegyně Putnové. Možná by někdo přidal ještě další návrhy podobné těm jejím, např. ohledně kvót zastoupení žen v senátu apod. Realita je ale podle mě celkově o hodně prostší. Zažil jsem situace, kdy do senátu byl problém dostat vůbec nějaké lidi, motivovat je k tomu, aby tam pracovali. A ten zmíněný asistent na čtvrt úvazku, který se může stát senátorem. Já myslím, že senátory volí snad rozumní lidé, kteří dneska mají přístup k množství informací, alespoň u nás to tak chodí, že kandidáti na senátory, jak učitelé, tak studenti, se musí představit, a neměl by nastat nějaký fatální problém v tom, že je tam někdo, kdo je s tou školou spjat okrajově a vlastně o ní vůbec nemá zájem.

    Závěrem bych apeloval zejména na poslance vládní koalice, abychom odolali pokušení měnit dlouze diskutované věci a témata na poslední chvíli, pokud nechceme připustit, že předešlé dlouhé a složité debaty a jednání nebyly pouze formální. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní za výbor pro bezpečnost - paní kolegyně Černochová tu není, takže přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Žádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním se k nim vyjádřil, sdělil tedy své stanovisko. Jednotlivá stanoviska, i když je sdělila v závěrečném slově paní ministryně, budu požadovat před hlasováním i od ní. Pane zpravodaji, prosím. (Velký hluk v sále.)

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Já bych nejdříve konstatoval, že ve druhém čtení návrhu zákona nebyl podán návrh na zamítnutí. Můžeme tedy hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích, které vzešly z jednání bezpečnostního výboru a školského výboru a ze druhého čtení tohoto návrhu zákona, tak jak jsou všechny uvedeny -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím o klid sněmovnu! Jednáme o proceduře hlasování. Není to úplně jednoduché. Budeme schvalovat hlasováním proceduru, tak prosím dávejte pozor. Pokračujte, pane zpravodaji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní k proceduře hlasování. Pan předseda klubu TOP 09 a potom paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já nevím, jak vám, ale mně se občas stane, že pohlédnu tváří v tvář trpké skutečnosti, že mé intelektuální schopnosti jsou limitované a že nejsem schopen pochopit, co se po mně chce. To se mi stalo teď. Jakkoli oceňuji snahu zpravodaje a jakkoli jsem si dělal pečlivě poznámky a konfrontoval jsem to s jednotlivými pozměňujícími návrhy, tak jsem se prostě vprostřed jeho výkladu ztratil. A kdybych teď měl hlasovat o proceduře, tak nemohu naplnit svoji ústavní odpovědnost hlasovat podle svého vědomí a svědomí, protože netuším, o čem bych hlasoval.

    Pokud nejsem úplně nejtupější člen této Poslanecké sněmovny, tak se domnívám, že je nás tady takových víc, a proto bych si dovolil požádat, zdali by mohl pan zpravodaj proceduru zopakovat, vysvětlit, proč u jím navrhovaných pozměňujících návrhů jsou návrhy nehlasovatelné, a u každého návrhu kdyby ještě označil věcný obsah. Myslím si, že tento návrh zákona je výsledkem příliš dlouhé práce na to, abychom teď začali hlasovat pouze formálně. A já jsem přesvědčen, když teď budeme hlasovat o proceduře, tak takových 147 z nás bude hlasovat pouze formálně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vám rozumím, ale aby než zopakuje případně proceduru, myslím si, že připomínky k proceduře je třeba dát, aby to když tak pan zpravodaj zapracoval. Čili já v tomto ohledu dám paní kolegyni Bohdalové možnost, aby vystoupila, a potom se k tomu dostaneme. (Poslanec Kalousek mimo mikrofon: Mohu vysvětlit svůj názor?) Samozřejmě.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Moje připomínka k proceduře je zřejmá. Jakkoli si vážím přípravy zpravodaje, jeho výklad byl pro mě nesrozumitelný a já prosím o zopakování včetně pojmenování věcného obsahu jednotlivých pozměňujících návrhů a zdůvodnění nehlasovatelnosti těch návrhů, které jsou označovány za nehlasovatelné. Já akceptuji, pokud moji připomínku nevezmete. Nicméně já tady tedy veřejně prohlašuji, že pak nevím, o čem hlasuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní dám slovo paní poslankyni Vlastě Bohdalové, potom opět zpravodaji, protože ta procedura je naznačena, i když ne úplně, až asi od bodu G1 už potom je seřazena podle pořadí ve skutečnosti v tom materiálu číslo tisku lomeno 11.

    A teď tedy paní poslankyně Bohdalová. Prosím.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: K proceduře navrhuji u bodu hlasování číslo deset, kdy v návrhu procedury je společné hlasování o návrzích B1 až B6, jsou to usnesení bezpečnostního výboru, navrhuji, abychom hlasovali o bodech B1 až B4 a B6 a zvlášť hlasovali o bodu B5.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili společné hlasování B1 až B4 a oddělená hlasování B5, B6.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: B1 až B4 a B6 a samostatně B5.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozumím, samostatně B5. Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Krátce bych reagoval na pana předsedu Kalouska. Mě trošku mrzí, že tak zkušený poslanec ve třetím čtení neví, o čem je řeč. Já jsem z toho skoro šokován a jenom proto, že nechci zdržovat, si neberu pauzu, abych se vzpamatoval, pane předsedo. (Potlesk části poslanců.) Jinak jestli vám to není známo, i vaši kolegové sedí ve školském výboru. Ale možná, že jste si ani tohoto faktu nevšiml. My jsme to velmi obšírně probírali tam, a jak jsem zmiňoval i ve svém závěrečném slovu ještě před procedurou, tak skutečně těch koaličních schůzek a zástupců všech klubů bylo tolik, že věřím, že vaši kolegové už znají všechny ty pozměňovací návrhy úplně nazpaměť. A navíc mně ještě bylo řečeno a doufám, že je to pravda, tedy, to nemohu zaručit sám, že každý z poslanců dostal na lavici i tuto proceduru, tak aby se mohl opravdu soustředit a nemusel se, jak jste říkal, spoléhat pouze na své kolegy. To bych opravdu nechtěl, to bych si nevzal na svědomí, abyste byl odvislý jenom dívat se na ruce jiných. (V sále je trvalý hluk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Kalousek. Prosím sněmovnu o klid! Jde skutečně o složitou proceduru, máte ji všichni v tom tisku předepsanou a pořadí hlasování má nějakou logiku, která prostě není v tom pořadí zaznamenána. Ale samozřejmě vyžaduje určitou pozornost. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já vážně nechci zdržovat a mrzí mě, že jsem šokoval zpravodaje. Nechci zlehčovat míru jeho práce a taky jsem své vystoupení nijak nemyslel jako jeho osobní kritiku. Já jsem se vám tady prostě jenom ve vší pokoře svěřil se svým intelektuálním limitem, o kterém jsem přesvědčen, že není v tuhle chvíli ojedinělý v této sněmovně. Já jsem prostě přesvědčen, že když teď budeme hlasovat o proceduře, která byla přednesena, tak polovina z nás nebude tušit, o čem hlasuje. Někomu to možná nevadí, já to respektuji. Já v tu chvíli se budu cítit jako někdo, kdo se zpronevěřuje své ústavní povinnosti, abych věděl, o čem hlasuji. Proto jsem si dovolil požádat o zopakování a podrobnější vysvětlení. Pokud je to nemístná žádost, tak ji prostě odmítněte, ale já chci mít čisté svědomí, že vím, o čem hlasuji, když teď budu hlasovat o proceduře, já zodpovědně, a sebeobviňuji se tím, říkám: Nevím o čem hlasuji. Ale jsem přesvědčen, že drtivá většina z vás je na tom stejně jako já. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan zpravodaj upřesnil proceduru. Souhlas, pane zpravodaji, s návrhem paní kolegyně Bohdalové, rozdělené hlasování o B1 až B4 plus B6 a samostatné hlasování B5? Ano? Je to podle mého soudu cca 10. krok, podle poznámek, ano?

    Žádá někdo opakování procedury od pana zpravodaje? Pan kolega Kalousek o to žádá, pan zpravodaj myslí, že... Dobře. Jestli o to žádá jenom kolega Kalousek, nezbývá mi nic jiného, než dát hlasovat o tom, jestli ostatní souhlasí s procedurou, nebo nesouhlasí s procedurou. Pane zpravodaji... (Připomínka z pléna.)

    Tak dobrá, omlouvám se panu kolegovi Kalouskovi. První hlasování bude o tom, aby pan zpravodaj znovu zopakoval proceduru hlasování. Ano? Čili kdo souhlasí s opakováním procedury hlasování?

    Zahájil jsem hlasování číslo 97 a ptám se, kdo je pro opakování procedury. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 97, z přítomných 179 pro 33, proti 87. Návrh nebyl přijat.

    Nyní tedy budeme hlasovat o schválení navržené procedury se změnou, kterou navrhla paní poslankyně Vlasta Bohdalová.

    Rozhodneme v hlasování číslo 98, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro schválení takové procedury. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 98, z přítomných 179 pro 147, proti 1. Procedura byla schválena.

    Prosím, pane zpravodaji, ujměte se své zpravodajské role. Tak, první návrh.

  • Poslanec Jiří Mihola: Takže nejdříve přistoupíme k hlasování o legislativně technických úpravách, které jsou pod písmenem O a dále v C2, C3 a A23. Stanovisko garančního výboru je doporučující. (Paní ministryně souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 99 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 99, z přítomných 178 pro 174, proti nikdo. Bylo schváleno. Další návrh.

  • Poslanec Jiří Mihola: Další hlasování je o F1 a F2. Podotýkám, to jsou ty návrhy týkající se jmenování profesorů. Pokud budou schváleny návrhy F1 a F2, budou nehlasovatelné návrhy D1 plus D2 a návrhy I1 a I2. Stanovisko garančního výboru nedoporučující. (Ministryně nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 100 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 100, z přítomných 178 pro 36, proti 22. Návrh nebyl přijat. Další hlasování.

  • Poslanec Jiří Mihola: Protože nebyly schváleny návrhy F1 plus F2, musíme hlasovat o návrzích D1 plus D2. Pokud budou schváleny návrhy D1 plus D2, budou nehlasovatelné návrhy I1 a I2. Stanovisko garančního výboru nedoporučující. (Ministryně nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování číslo 101, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 101, z přítomných 178 pro 13, proti 139. Ani tento návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Jiří Mihola: Musíme tedy nyní hlasovat o návrzích I1 a I2. Stanovisko garančního výboru nedoporučující. (Ministryně nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 102, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 102, z přítomných 179 pro 11, proti 147. Návrh nebyl přijat.

    Pan předseda Kalousek ještě jednou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se moc omlouvám, já vím, že jsem tím otravný, možná že kdyby to byla rozpočtová pravidla nebo něco, čím se zabývám 20 let, tak bych ten problém neměl. Já jsem nevěděl, o čem se hlasuje, když se odhlasovávala procedura, a jsem přesvědčen, že v té situaci byla většina z vás. Jsem přesvědčen, že i teď, když se řekne I1 a okamžitě se hlasuje, že se v těch několika listech pozměňovacích návrhů nezorientujeme tak rychle, abychom mohli rychle reagovat. Komu z vás to nevadí, tak ať mu to nevadí a řídí se podle lodivoda, ale já mám velkou prosbu. Teď už ani nechci, aby se hlasovalo, ale pokud tento proces fakt nemá být jenom formální, tak kdyby pan zpravodaj byl tak laskav a u každého pozměňovacího návrhu aspoň jednou větou sdělil jeho věcný obsah. Já bych se cítil lépe jako zákonodárce při hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já myslím, že pan zpravodaj vždy říká minimálně to, čeho se to týká, a jestliže to říkal u bodu F1, F2, tak ty body D1 a I1, 2 se týkaly téhož, čili věcně to bylo samozřejmě to samé. Takže v tomto ohledu jsem to po něm nevyžadoval, požadoval jsem stanovisko. Ale prosím, pane zpravodaji, vždy zdůrazňujte, kdy se dostaneme k dalšímu předmětu jednání. Prosím další návrh.

  • Poslanec Jiří Mihola: Pane předsedo Kalousku, já se pokusím co nejvíce vyhovět vaší připomínce. Omlouvám se, pokud jsem to explicitně neřekl úplně u všech těch pozměňovacích, ale na úvod jsem řekl vlastně, jednají o stejné věci, o tom jmenování profesorů, jsou v podstatě alternativní a detailně jsem je popsal v tom úvodu k proceduře. Ale budu to tedy akceptovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další návrh prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Mihola: Další návrh. Nyní budeme hlasovat o návrhu C5, což je návrh pana poslance Karamazova, týká se § 24 Práva fakult a jejich orgánů. Pokud bude schválen C5, budou nehlasovatelné K1 a A8 plus A9. Stanovisko garančního výboru je nedoporučující. (Ministryně nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 103 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 103, z přítomných 179 pro 30, proti 127. Návrh nebyl přijat. Návrh je alternativní.

  • Poslanec Jiří Mihola: Pokračujeme v alternativním návrhu pana poslance Svobody. Protože nebyl schválen návrh C5, musíme tedy nyní hlasovat o K1. Pokud bude schválen K1, bude nehlasovatelné A8 plus A9. Stanovisko garančního výboru - garanční výbor nezaujal stanovisko. (Ministryně má neutrální stanovisko.) ***

    Poslanec Jiří Mihola: Nyní hlasování o návrhu zákona jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se ale zeptám, jestli jsou všechny pozměňovací návrhy, které byly předloženy, vyčerpány. Všichni, kteří předkládali pozměňovací návrh, respektují to, že zpravodaj vyčerpal všechny pozměňovací návrhy? (Bez námitek.) Ty, které byly kontradikci, se samozřejmě hlasovat nemohly. Takže skutečně prohlašuji všechny pozměňovací návrhy za vyčerpané. A protože bylo o návrzích hlasováno, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku č. 464, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Zahájil jsem hlasování číslo 124 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 124 - z přítomných 180 pro 139, proti 15. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk.)

    Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 143.

    Ještě než budeme pokračovat, přečtu došlé omluvy z jednání Poslanecké sněmovny. Od 14.30 se do konce jednání omlouvá ze zdravotních důvodů pan poslanec Adam Rykala. Od 12 do 14.30 se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Jaroslav Klaška, od 12.00 do 14.30 se omlouvá z pracovních důvodů paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová. Dále se omlouvá paní poslankyně Věra Kovářová od 12.30 do 13 hodin. Naopak pan poslanec Stanislav Grospič ruší svou omluvu z dnešního odpoledního jednání. (V sále je velmi rušno.)

    Pan kolega Sklenák se hlásí. Prosím, pane předsedo. - Ale počkejte chviličku pane předsedo, já ještě uklidním sněmovnu. Já vím, že to bylo náročné, dlouho očekávané, ale přesto si myslím, že je potřeba, aby vás sněmovna vyslechla v klidu. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Dovoluji si jménem dvou poslaneckých klubů - ČSSD a ANO 2011 - navrhnout, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, rozuměl jsem tomu procedurálnímu návrhu. Než začneme další bod, budeme procedurálně hlasovat o návrhu pana předsedy klubu sociální demokracie, který jménem dvou poslaneckých klubů navrhl jednání a procedurální hlasování o zákonech po 19. hodině.

    Rozhodneme následujícím hlasováním, ale předtím vás všechny odhlásím, protože někteří kolegové ze sněmovny odešli. Žádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Ještě spustím gong, aby kolegové a kolegyně věděli, že budeme rozhodovat o tomto procedurálním návrhu.

    A protože se počet přihlášených stabilizuje, tak zahajuji hlasování pořadové číslo 125 a ptám se, kdo je pro jednání po 19. hodině. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 125, z přítomných 162 poslanců pro 85, proti 63, návrh byl přijat. Znamená to, že budeme dnes jednat i po 19. hodině.

    Děkuji. Nyní předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dalším bodem našeho dnešního jednání je

    Nyní prosím za navrhovatele pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a zpravodaje garančního výboru pana poslance Michala Kučeru, aby zaujali místo u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou vedeny ve sněmovním tisku 545/3, který vám byl doručen dne 10. prosince 2015. Usnesení garančního výboru pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 545/4.

    Pan navrhovatel má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám návrh novely zákona o podpoře malého a středního podnikání, na základě kterého vznikne nový subjekt s názvem Agentura pro podnikání a inovace. Tato agentura bude podřízena zákonu o státní službě a bude plnit roli zprostředkujícího subjektu pro evropské strukturální a investiční fondy v oblasti podpory podnikání.

    Novela zákona je vypracována na základě požadavku EK vzneseného na jednání delegace ČR s Evropskou komisí na lednovém a únorovém zasedání na Ministerstvu vnitra k implementaci služebního zákona. Evropská komise žádá, aby všechny zprostředkující subjekty pro jednotlivé operační programy byly podřízeny služebnímu zákonu.

    Hospodářský výbor k tomu přijal usnesení, které navrhuji neakceptovat, vyjma prvního a posledního bodu, protože by nevyřešil ten problém, kvůli kterému jsme jednali s Evropskou komisí. A pokud by byl skutečně politický zájem nechat celý CzechInvest pod služebním zákonem, tak to lze provést exekutivní cestou a není zapotřebí pro to zákon, proto by byl ten zákon zbytečný. Proto si vás dovoluji požádat o schválení tohoto zákona dle návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Otvírám rozpravu, do které v tuto chvíli neeviduji žádnou přihlášku... Hlásí se pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, hezké odpoledne. Řeknu pár slovo k tomu, co tady říkal pan ministr.

    Myslím si, že ta rozprava na hospodářském výboru probíhala vcelku dost podrobně. Opět jsme narazili samozřejmě na služební zákon, který dělá problémy, na co sáhneme. Myslím si po té diskusi, která tam proběhla, a kolega Urban tam měl samozřejmě jiný názor, ta se domnívám, že to, co je tady navrhováno, je dle mého soudu asi tím v tuto chvíli nejsprávnějším řešením. Myslím si, že ten návrh si zaslouží podporu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký den, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Opět se dostáváme do nějakého bludného kruhu se služebním zákonem. Nedávno energetický zákon, nyní novela o podpoře malého a středního podnikání a problém CzechInvestu. A nyní je problém, zda bude spadat CzechInvest pod služební zákon, protože přece jenom on dělá tu službu pro stát, anebo nebude. Já sám za sebe říkám, že by se měl vztahovat pod služební zákon. Protože spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, tím pádem spadá pod služební zákon.

    Já si myslím, že těchto problémů tady bude víc, než jsou jenom ty dva, energetický zákon nebo tento zákon, který tady nyní projednáváme. Mám ponětí, že do půl roku se tady vynoří ještě spousta dalších problémů, které budou řešit jednotlivá ministerstva, ať je to třeba Ministerstvo životního prostředí, inspekce životního prostředí a mnoho mnoho dalších problémů.

    Já si opravdu myslím, a dávám to jako varování, abychom ten služební zákon opravdu znovu otevřeli a celý upravili. Protože pokud to budeme dělat touto cestou, tak tam bude takových výjimek, že to odpolitizování státní správy se vůbec nebude konat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s přednostním právem pan zpravodaj, po něm s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.***

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Já děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové. To, že služební zákon nám přináší -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, prosím o klid v jednacím sále. Děkuji. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Michal Kučera: To, že služební zákon nám přináší dnes a denně problémy, to skutečně už pociťujeme velice téměř v každém jednotlivém bodě projednávaného zákona. My jsme včera měli poměrně sáhodlouhou diskusi ohledně Energetického regulačního úřadu, ohledně jeho nezávislosti, ohledně vyplacené či nevyplacené podpory 42 mld. korun a o problémech, které byly způsobeny zejména nejednoznačností služebního zákona. Dnes jsme v podobné pozici. Na jedné straně jsme tlačeni, abychom tento zákon podpořili, protože v okamžiku, kdy zákon nepodpoříme, tak je samozřejmě ohroženo další čerpání peněz z Evropské unie. Pokud ho podpoříme, tak víme, že ten zákon v sobě skrývá ne dobrá řešení. To znamená, za půl roku, za rok tady bude na stole novela, která bude pravděpodobně řešit právě onen CzechInvest a jeho rozdělení. To, že rozdělení CzechInvestu není úplně dobře připraveno, to bohužel zaznívá z jednotlivých diskusí. Myslím si osobně, že bychom zákon jako takový měli ještě podrobit další diskusi, nicméně tady v tuto chvíli už stojíme před rozhodnutím ano - ne.

    Já jenom připomenu, že před podobným dilematem jsme stáli například u zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, EIA. Tam jsme skutečně také byli postaveni před to, že pokud neprojde zákon, nebude čerpání evropských fondů. Pokud projde zákon, tak projde zákon, který evidentně v sobě má chyby. Dneska stojíme před podobným hlasováním. To znamená, pokud budeme hlasovat ano, odhlasujeme zákon, který není tak kvalitní, jak by kvalitní měl být, není tak dobře připraven. Pokud budeme hlasovat ne, ohrozíme financování českého průmyslu. Skutečně nezávidím vládní koalici toto rozhodování.

    Dámy a pánové, já jako zpravodaj bych rád přednesl, nevím, jestli tady zazněly, já je pro jistotu ještě načtu buď poprvé, nebo ještě jednou, legislativně technické připomínky, které jsou obsahem usnesení hospodářského výboru. To znamená, teď načtu legislativně technickou připomínku. Legislativně technická připomínka. Článek 3 Účinnost zní: "Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem po jeho vyhlášení." Tolik tedy legislativně technická připomínka, o které bude hlasováno až poté, co přistoupíme k hlasování o proceduře a o zákonu jako takovém. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Pardon, nyní s technickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Takže ještě jednou. Já budu vaším prostřednictvím reagovat na pana zpravodaje. Za prvé. Kdo pro ten služební zákon hlasoval? No byli jste to zase vy. Byla to pravicová opozice, vládní koalice. Klub KSČM pro to ruku nezvedl. Že jsem jasně poukazoval na to, jaké problémy to bude dělat. Druhá připomínka. Mě by tedy hrozně zajímalo, kolik zákonů ještě bude podmiňovat čerpání dotací z Evropské unie. Nejprve služební zákon, potom to je zákon o zadávání veřejných zakázek, nyní novela zákona o podpoře malého a středního podnikání. Kolik zákonů ještě tímto budete podmiňovat? Vždyť to není normální! To pak budeme pořád něco dělat, že Evropská unie nám zastaví dotace, když to neschválíme do nějakého data? To je jenom politikum, to není o tom, že nám to Evropská unie nařizuje. To je o tom vyjednávání. A pokud to vyjednávání děláte špatně, tak to dopadne, jak to dopadne.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi za jeho faktickou. A protože je teď přesně 12 hodin 45 minut, a protože Poslanecká sněmovna svým usnesením pevně zařadila volební body, tak přerušuji projednávání bodu číslo 146, děkuji panu ministru i panu zpravodaji a budeme se věnovat bodu

    Usnesení volební komise číslo 125 ze dne 26. ledna tohoto roku vám bylo rozdáno na lavice. Nyní prosím, aby se slova ujal předseda volební komise pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Dámy a páni, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, dobré již odpoledne. Dovolím si vás i dnes provést společně s panem předsedajícím volebními body. Jsou dva a jsou nekonfliktní a relativně jednoduché.

    První bod, který teď otvíráme, je bod číslo 183, týká se změn ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a ty změny jsou v rámci nebo uvnitř jednotlivých poslaneckých klubů, respektive dvou klubů, výměna jednoho kolegy za druhého, respektive kolegyně, a nic jiného, složitějšího. Takže když dovolíte, já se omezím i v tom úvodním slově, respektive v rekapitulaci na to nejstručnější.

    Lhůtu na podání návrhu jsme ve volební komisi vyhlásili do 25. ledna, do tohoto pondělí do 13 hodin. Obdržené návrhy jsme na volební komisi projednali včera a přijali jsme usnesení číslo 125, které mají jednotlivé poslanecké kluby, a tedy i vy k dispozici. Podle jednacího řádu se tyto změny provádějí tady na plénu veřejným hlasováním a tak to za volební komisi vám navrhnu, pokud budete souhlasit, a doporučím, aby po rozpravě Sněmovna nejprve hlasováním konstatovala en bloc rezignaci. Ty rezignace budou v petičním výboru Markéta Adamová za klub TOP 09 a Starostové a ve stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Helena Langšádlová ze stejného klubu. Poté bych navrhl, abychom pomocí hlasovacího zařízení en bloc provedli volbu nových členů. V souladu s usnesením číslo 125 to budou nominace Heleny Langšádlové do petičního výboru, Markéty Adamové do stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny a navíc ještě nominace za ANO 2011 pana poslance Miloše Babiše do zemědělského výboru. Pro vaši informaci, je to výměna za našeho dnes již bývalého kolegu pana poslance Vozdeckého.

    Nyní vás tedy, pane předsedající, prosím, abyste otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: A já tak činím. Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se skutečně nikdo nehlásí, rozpravu končím a prosím o vaše závěrečné slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak ještě si dovolím ne závěrečné slovo. Nyní vás, pane předsedající poprosím, abyste nechal hlasovat o těch rezignacích.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o rezignacích tak, jak dle usnesení volební komise, které nám bylo doručeno. Jsou to rezignace z petičního výboru paní poslankyně Adamové a ze stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti paní poslankyně Heleny Langšádlové.

    O tomto zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 126. Přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A nyní vás, pane předsedající, prosím, abyste nechal hlasovat o nové volbě poslanců do orgánů Sněmovny. A je to do petičního výboru kolegyně Langšádlová, do zemědělského výboru kolega Miloš Babiš a do stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny paní kolegyně Markéta Adamová.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro tyto nominace, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 127. Přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 133, proti žádný. I tento návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak já děkuji, tím tento bod můžeme, pane předsedající, ukončit. Konstatuji, že Poslanecká sněmovna provedla změny v orgánech tak, jak bylo navrženo. A nyní vás poprosím o zahájení dalšího volebního bodu, číslo 184.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, končím volební bod 183 a zahajuji projednávání bodu číslo 184. Je to

    Na lavice vám bylo rozdáno usnesení volební komise číslo 122 ze dne 24. 11. 2015 a poprosím vás, pane předsedo volební komise, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Jednáme tedy o jmenování člena, jednoho člena do tzv. velké mediální rady, je to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tento bod je včetně vašich nominací, kolegyně a kolegové, již připraven od listopadu, protože volební komise vyhlásila lhůtu na podání nominací do 23. listopadu 2015 do 13 hodin, protože 1. prosince skončilo funkční období jednomu členovi, panu Ing. Janu Kostrhunovi. Ve výše uvedené lhůtě byly návrhy od klubů doručeny.

    Volební komise je řešila 24. listopadu a přijala usnesení číslo 122. To vám bylo rozdáno na lavice, ale pro stenozáznam a úplnost ho v rychlosti přečtu:

    "Volební komise Poslanecké sněmovny pověřuje předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby seznámil s těmito návrhy:

    1. Návrhy kandidátů na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: Milan Bouška - navržen ODS, Milan Bouška ještě jednou - navržen klubem Úsvit, dále Miroslav Konvalina - navržen klubem ANO 2011, Jan Mrzena - navržen klubem KDU-ČSL, a konečně Miloš Zahradník - navržen poslaneckým klubem ČSSD.

    2. Zvláštní zákon způsob volby nestanoví. Volební komise navrhuje volbu tajnou.

    3. Zvolenému členu započne jeho šestileté funkční období dnem jmenování předsedou vlády, nejdříve 2. prosince 2015."

    Tady u té lhůty musím připomenout, jedná se o návrh, resp. výběr Poslaneckou sněmovnou a následné jmenování člena Rady předsedou vlády České republiky panem premiérem Sobotkou. Volba probíhá až dnes, a proto zvolenému kandidátovi, pokud tedy dnes bude vybrán, započne jeho funkční období až dnem jmenování předsedou vlády České republiky. Ta volba bude tajná, ve Státních aktech, ale než se k ní odebereme, tak vás, pane předsedající, prosím, abyste otevřel rozpravu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já tak činím, otevírám rozpravu, do které ale neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a poprosím o vaše další pokyny k dalšímu postupu.

  • Poslanec Martin Kolovratník: V souladu s jednacím řádem bychom o tom návrhu na tajné hlasování měli hlasovat, takže nejdřív poprosím o jedno hlasování, jestli souhlasíme s provedením volby tajnou volbou, tajným hlasováním.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, a já toto hlasování zahajuji. Kdo je pro tajnou volbu, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 128, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 112, proti 1. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. A nyní tedy můžeme vyhlásit tajné volby. Budeme na lístcích označovat pouze jedno jméno, takže myslím, že budeme rychlí, a na vydávání lístků dávám čas 12 minut, takže to bude do 13.05 hodin. Prosím, abychom se odebrali do Státních aktů a výsledky voleb vyhlásím potom ve 14.30 hodin na začátku odpoledního jednání.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přerušuji projednávání tohoto bodu. Prosím, abyste se odebrali k tajné volbě, a přerušuji jednání Sněmovny do 14.30 hodin. Organizační výbor začíná po tajné volbě, to je ve 13.05 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 12.54 hodin.)***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat odpoledním jednáním. Nejprve přečtu omluvy. Pan poslanec Šarapatka do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Procházka prodlužuje omluvu do 17 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Pastuchová se omlouvá od 16.30 do 17.30 z pracovních důvodů, pan místopředseda vlády Bělobrádek od 17.15 do 19 hodin, paní ministryně Valachová od 14.30 do konce jednacího dne, pan poslanec Zemánek od 17 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Chalupa mezi 14 a 16.45 z pracovních důvodů, pan ministr Babiš od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Grospič od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Černoch od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Než přistoupíme k dalšímu bodu, tak prosím předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Přeji všem dobré odpoledne. Jak jsem avizoval při volebních bodech, v krátkosti vás seznámím s výsledkem té jedné tajné volby jednoho člena do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

    Voleb se zúčastnilo 141 z nás, bylo tedy vydáno 141 hlasovacích lístků a stejný počet odevzdaných platných i neplatných lístků, 141.

    Zde jsou výsledky: kandidát Milan Bouška získal 35 hlasů, Miroslav Konvalina 10 hlasů, Jan Mrzena 45 hlasů a Miloš Zahradník 30 hlasů.

    V souladu s ustanoveními tajné volby bylo kvorum nutné pro zvolení 71. Tohoto kvora nedosáhl nikdo, a tak tedy do druhého kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V abecedním pořadí jsou to Milan Bouška s 35 hlasy a Jan Mrzena se 45 hlasy. Takže máme v této volbě druhé kolo - Milan Bouška a Jan Mrzena. Ještě budu avizovat, že druhé kolo bych rád vyhlásil zhruba za 14 dní, tedy v případném variabilním týdnu, pokud bude zasedat Poslanecká sněmovna, opět na středu na obědovou pauzu. To je ode mne vše. Děkuji a předávám slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji i za předání slova. Tím pádem jsme vyčerpali informaci o výsledku voleb a budeme tedy projednávat bod

    Prosím paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, aby tento tisk uvedla.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek jsem vám představila při prvním čtení zákona, které se konalo v listopadu loňského roku. Chtěla bych jenom připomenout vůbec smysl toho zákona a proč jsme ho zpracovali.

    Nový zákon je výraznou změnou oproti dosavadní úpravě a posunuje zadávání veřejných zakázek v celoevropském modernizačním trendu. Je důležité, že nová pravidla jsou jasná, a chceme tak mimo jiné zabránit soustavnému novelizování jako u stávajícího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, což je opravdu jeho největší problém. Náš nový zákon - není to novela, je to opravdu nový zákon - je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby zákon byl přehlednější, a směřuje od obecného ke konkrétnímu. Jedná se opravdu o velkou změnu zákona, který představuje, jak se mají zadávat v České republice veřejné zakázky.

    Ráda bych připomněla také, že se jedná o důležitou normu a cílem tohoto zákona je zajistit férová pravidla pro výběr dodavatele. Právě spravedlivou a rovnou soutěží lze dosáhnout hospodárnosti a efektivity ve veřejných investicích. Návrh zákona velmi výrazně snižuje byrokracii, a to jak pro zadavatele, tak i pro uchazeče a dodavatele. Zároveň budou zadávací řízení výrazně flexibilnější. Posílení pružnosti ovšem také samozřejmě přináší posílení odpovědnosti zadavatele a na druhou stranu zákon je určen hlavně těm, kteří chtějí zadávat hospodárně a efektivně.

    Předložený návrh byl podroben při přípravě a při projednávání ve výborech velmi silné diskusi a velmi dlouhé diskusi. Přestože u veřejných zakázek existuje mnoho protichůdných zájmů, naše snaha směřuje k tomu, aby pravidla byla vyvážená, tedy na jednu stranu silně naplňuje zásadu transparentnosti a zároveň však umožňuje již zmíněný pružný přístup.

    Jsme si velmi dobře vědomi rizika, že se jedná o normu novou, a lze očekávat přirozenou nedůvěru všech, kterým je zákon určen. Tomu samozřejmě absolutně nezabráníme, nicméně u menších zakázek pravidla zůstávají v podstatě stejná, tedy neměníme limity pro nejmenší zakázky a zároveň zadavatel - například v takzvaném zjednodušeném podlimitním řízení jsou pravidla také v zásadě shodná - na druhou stranu bude mít mnoho nových možností pro své rozhodnutí, jak bude postupovat.

    Návrh zákona byl probírán ve třech výborech Poslanecké sněmovny. Paralelně s ním byl projednáván i změnový zákon, kterým se budou měnit v souvislosti s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek jiné zákony. Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek byl ve výborech podroben diskusi, za kterou bych chtěla všem poslancům přítomným na všech výborech velmi poděkovat. Některé pozměňovací návrhy, které jsme přijali, zákon opravdu vylepšují.

    Zároveň bych si vám dovolila poděkovat za vaši aktivní účast ve skupině poslanců a senátorů, kterou jsem zřídila prostřednictvím a skrz veškeré politické spektrum Poslanecké sněmovny a Senátu České republiky. Vaše návrhy i zkušenosti byly pro nás podnětné a sami víte, že mnoho z nich jsme akceptovali.

    Projednávání ve výborech vyústilo v doporučení výborů zákon schválit, avšak ve znění doporučovaných pozměňovacích návrhů. Pro představu, o jakém počtu pozměňovacích návrhů hovořím, jedná se o 13 za hospodářský výbor, 5 za ústavněprávní výbor a 152 za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který byl a je garančním výborem tohoto zákona.

    Chtěla bych zde zmínit některá témata, která byla nejvíce podrobena diskusi. Změna smlouvy, dodatečné práce, velmi diskutovaný § 222, zjednodušeně 30 % nebo 50 %. Velká debata se vede a vedla ke změnám smlouvy. Předmětem diskuse je otázka, zda pravidla stanovená směrnicemi na národní úrovni nezpřísníme. Ministerstvo pro místní rozvoj vyjadřovalo k těmto změnám neutrální stanovisko, neboť důvody jsou legitimní a nejsou proti směrnicím. Ministerstvo pro místní rozvoj je připraveno podpořit takové řešení, na kterém bude dosažen širší konsenzus. Za rozumný kompromis považujeme řešení, kdy bude přípustná jednotlivá změna ve výši 50 %, ale zároveň součet všech změn nepřesáhne 30 % z celé hodnoty zakázky.

    Dalším diskutovaným tématem bylo zvýšení limitu pro koncese malého rozsahu z 20 milionů na 100 milionů. S návrhem na zvýšení limitu pro hranici, kdy není třeba zadávat koncese podle zákona, zásadně Ministerstvo pro místní rozvoj nemůže a nebude souhlasit. Jedná se o změnu jednoho z podstatných parametrů zákona. Ministerstvo financí také v této oblasti nesouhlasí se zvýšením. Hrozí v tomto případě riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se staly koncesemi, a mohli tak do 100 milionů zadávat bez soutěže. To je pro nás nemožné a nepřípustné.

    Dalším debatovaným tématem byla majetková struktura, resp. skuteční vlastníci. Vládní návrh zavádí povinnost zadavatele zjišťovat u vítěze majetkovou strukturu až ke skutečným majitelům. Nebudeme souhlasit s návrhy na vypuštění této povinnosti, které se také objevily v pozměňovacích návrzích, a jsme připraveni podpořit návrh na upřesnění způsobu prokazování majetkové struktury.

    Dalším tématem, které se hodně debatovalo, jsou takzvané zaknihované akcie. Vládní návrh našeho nového zákona předpokládá, že o veřejné zakázky se v případě akciových společností budou moci ucházet pouze ty společnosti, které mají zaknihované akcie. Zde je však nutno aplikovat odlišný přístup k zahraničním dodavatelům, u nichž byl požadavek na povinné zaknihování považován za diskriminační, neboť jejich právní řád s ním nemusí počítat. Stejný přístup je obsažen v zákoně o podporovaných zdrojích energie, jehož úprava byla inspirací pro vládní návrh na doporučení vlády České republiky. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru, dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru a výboru hospodářskému. Usnesení těchto výborů vám byla doručena jako tisky 637/1 až 5. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj garančního výboru a současně ale i ústavněprávního výboru, kterým je pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane zpravodaji, informujte nás o projednání návrhu v obou výborech a odůvodněte prosím také příslušné pozměňovací návrhy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já bych možná na úvod hned navrhl (obrací se k předsedajícímu) sloučit rozpravu s následujícím tiskem 638, protože tyto dva spolu souvisí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Tak já navrhuji, abychom tak učinili až poté, co vystoupí zpravodajové a bude zahájena rozprava. Poté je možné tento návrh vznést a provedeme příslušné kroky. Prosím.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Ano. Takže uvedeným sněmovním tiskem 637 se, jak již řekla paní ministryně, zabývaly výbory, kterým to bylo přikázáno, přičemž garanční výbor, výbor pro veřejnou správu, se tímto tiskem zabýval opakovaně. To nejhlavnější zasedání bylo 13. ledna na jeho 35. schůzi, kdy byly podrobně probírány všechny pozměňující návrhy, které mezitím do tohoto výboru přišly. Bylo jich na 120. Opravdu jsme se tomu podrobně věnovali několik hodin a výsledek, návrhy, které prošly, ty jsou uvedeny ve sněmovním tisku 637/5.

    Já asi v tomto případě nebudu komentovat všechny pozměňující návrhy, protože těch je skutečně hodně. Měnily se tam lhůty, měnily se tam věci, o kterých již mluvila paní ministryně, byl to třeba poplatek za podání k ÚOHS, byla tam obsáhlá diskuse o vícepracích a vůbec systému započítávání víceprací, méněprací. Nakonec jsme přijali řešení, jak ho máte v tomto tisku. Byla tam udělána řada legislativních zpřesnění, některé chyby, které při takto rozsáhlém díle se občas stanou, takže to je také odstraněno. Podstatná změna byla, že se prodloužily lhůty tak, aby bylo jednoznačné, kdy lhůty začínají běžet, jak pokračují.

    Další okruh věcí, které se řešily, byly věci ohledně podmínek účastí, podmínek kvalifikace. Zabývali jsme se tam i velice podrobně možnostmi vyloučení některých uchazečů, za jakých podmínek. Diskutovaly se tam také kvalifikační podmínky.

    Já asi tímto skončím komentování tohoto tisku, protože je to skutečně rozsáhlé a ne všechny věci jsou tak zcela zásadní. Spíš se tam jedná o upřesnění tisku, jak byl předložen ministerstvem. Takže tolik k usnesení garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, jenom pro pořádek - já zde mám napsaného jako zpravodaje pana poslance Birkeho, který je omluven, takže pokud jste členem hospodářského výboru, tak ho můžete zastoupit. Pokud ne, tak v této fázi potřebuji někoho z hospodářského výboru, kdo se ujme role zpravodaje. (Předseda hospodářského výboru Ivan Pilný přebírá z rukou předsedy Jana Hamáčka písemný podklad). Já panu předsedovi půjčím usnesení jeho vlastního výboru. (Písemný podklad padá na zem.) Já bych vám ten tisk donesl, ale pokud se zvednu ze své židle, tak přeruším jednání schůze. Musel jsem zvolit tento méně důstojný postup. Prosím.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo, já bych tedy za zpravodaje hospodářského výboru přečetl usnesení hospodářského výboru, které k tomuto zákonu a k tomuto sněmovnímu tisku bylo přijato.

    Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministryně pro místní rozvoj Jana Blechy, zpravodajské zprávy poslance Jana Birkeho a po obecné a podrobné rozpravě:

    Za prvé - doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 637 ve znění schválených pozměňovacích návrhů:

    1) v § 4 odstavec zní: "(2) zadavatelem je osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 miliónů českých korun nebo více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie".

    2) v § 36 odst. 4 v první větě za slova "od zadavatele" doplní slova "s výjimkou advokáta nebo daňového poradce"

    3) v § 36 odst. 4 věta druhá zní: "Pokud zadávací dokumentace obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace, zadavatel označí v zadávací dokumentaci tyto informace, identifikuje osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely a uvede všechny podstatné informace, které byly obsahem předběžné tržní konzultace."

    4) v § 153 odst. 1 písem. a) se v bodech 1 a 2 slova "nebo zásobníku plynu" zrušují

    5) v § 158 se vkládá nový odstavec 2, který zní: "(2) ustanovení § 4 odst. 4 se nepoužije pro podlimitní sektorové zakázky." Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

    6) za § 160 se vkládá nový § 160a, který zní: "§ 160a Zvláštní ustanovení pro režim veřejné zakázky. Ustanovení § 24 věty druhé se nepoužije pro sektorové veřejné zakázky."

    7) v § 178 se číslo 20 miliónů nahrazuje číslem 100 miliónů

    8) v § 222 odst. 5 a 6 písm. c) zní: "c) hodnota dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku, pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech změn podle tohoto odstavce"

    9) v § 223 odst. 2 úvodní části se slova "rovněž v případě" nahrazují slovy "a to bez zbytečného odkladu, poté co zjistí" a písm. b zní: "b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly vliv na výběr dodavatele nebo"

    10) za § 258 se vkládá nový § 259, který zní: "1. Za podání podnětu k zahájení řízení z moci úřední úřad od toho, kdo podnět podal, vybere poplatek ve výši 1 000 korun za každou veřejnou zakázku, ve vztahu k jejímuž zadávání je v podnětu uvedeno pochybení. 2. Podalo-li podnět více osob společně, vybere se poplatek podle odstavce 1 pouze jednou. 3. Poplatek je splatný s podáním podnětu na účet úřadu. 4. Nebyl-li s podáním podnětu poplatek ve lhůtě dle odstavce 3 zaplacen, podnět se nevyřizuje. 5. Poplatek se nevrací. 6. Osvobození od poplatku ani prodloužení lhůty pro zaplacení poplatku není přípustné. 7. Zákon o správních poplatcích se nepoužije.

    Další paragrafy se přečíslují.

    11) § 259 až 278 se označí jako § 260 až 279

    12) v dosavadním § 278 odst. 2 se slova "podle § 3 odst. 2" nahrazují slovy "podle § 4 odst. 1"

    13) v části čtvrté nadpisu hlavy čtyři se slova "bez uveřejnění" nahrazují slovy "s uveřejněním"

    Za druhé - zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

    Za třetí - pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.

    Za čtvrté - pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo. Tolik tedy vystoupení zpravodajů. Ještě přečtu omluvu paní poslankyně Semelové, ale to je na zítra od 9. hodiny z pracovních důvodů, a pan poslanec Adam se omlouvá dnes od 17. hodiny také z pracovních důvodů.

    Otevírám rozpravu, kdy registruji návrh na sloučení rozpravy. Je zde faktická poznámka. (Poslanec Pleticha mimo mikrofon říká, že se jedná o procedurální návrh). Pokud je to procedurální návrh na sloučení rozpravy... takže registruji procedurální návrh, prosím ještě pro jistotu jednou na mikrofon, že žádáte o sloučení rozpravy s bodem 33.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, navrhuji procedurální návrh, abychom sloučili rozpravy sněmovních tisků 637 a 638 dohromady, neboť spolu souvisí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Takže já vás všechny odhlásím, protože je zde žádost o novou registraci, a budeme tedy hlasovat o tom, že rozprava k bodu 32 bude sloučena s rozpravou k bodu 33, neboli že o těchto dvou bodech povedeme společnou rozpravu. Upozorňuji, že pouze sloučenou rozpravu obecnou, protože v podrobné rozpravě je možné navrhovat pozměňovací návrhy k oběma tiskům.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí se sloučením obecné rozpravy u těchto dvou tisků, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 129, přihlášeno je 107, pro 107, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Paní poslankyně Kailová má kartu číslo 17.

    Já tedy přeruším bod číslo 32 a otevírám bod 33, což je

    Prosím tedy paní ministryni, aby i tento tisk uvedla. Něco nám říct musíte, paní ministryně.***

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Určitě ráda řeknu. Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, jedná se o návrh zákona, kterým se mění některé další zákony právě ve vazbě na vznik nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Jedná se především o technické změny dalších doprovodných zákonů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. My jsme tento návrh přikázali rovněž výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru a dále rovněž byl přikázán příslušným dvěma výborům - ústavněprávnímu a hospodářskému. Tisky vám byly doručeny, resp. usnesení vám byla doručena jako tisky 638/1 až 5. Prosím zpravodaje garančního výboru a ústavněprávního výboru pana poslance Pletichu.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, tímto tiskem se zabýval rovněž výbor pro veřejnou správu, který ho doporučil ke schválení tak, jak byl podán, nebyly k němu podány žádné pozměňovací návrhy a takto byl doporučen. Stejnou procedurou byl tento tisk projednán i v ústavněprávním výboru dne 14. ledna. Rovněž byl projednán, rovněž byl doporučen a žádné pozměňovací návrhy nebyly podány,

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím tedy, aby opět pana poslance Birkeho zastoupil pan předseda hospodářského výboru.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já tady přečtu usnesení hospodářského výboru ke sněmovnímu tisku 638:

    "Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministryně pro místní rozvoj Jana Blechy, zpravodajské zprávě poslance Jana Birkeho a po obecné a podrobné rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 638 ve znění předloženého vládního návrhu zákona;

    II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

    III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto zákona v hospodářském výboru;

    IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky."

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji, pane předsedo. Povedeme tedy sloučenou obecnou rozpravu k těmto dvěma tiskům.

    Prosím první přihlášenou, kterou je paní poslankyně Halíková, aby se ujala slova, a připraví se pan poslanec Adamec.

  • Poslankyně Milada Halíková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, členové vlády, vážené poslankyně a poslanci, stovky miliard korun se každý rok vynakládají na stavební práce, dodávky a služby nejenom při čerpání prostředků z evropských fondů, ale i z národních dotací nebo z vlastních rozpočtů ať už ministerstev, krajů, měst a obcí. Všichni zadavatelé přitom pochopitelně musí postupovat podle stávajícího zákona o zadávání veřejných zakázek. Ročně se tak soutěží, pro zajímavost, zakázky v celkovém objemu, který dosahuje téměř 600 mld. korun. Při projednávání současného, jak už tady bylo paní ministryní zdůrazněno, nového zákona, nikoli novely zákona o zadávání veřejných zakázek, jsme neustále konfrontováni s tlakem, že musíme nový zákon o zadávání veřejných zakázek poměrně rychle přijmout, abychom vyhověli předběžné podmínce Evropské komise k čerpání evropských peněz. Jenže zadavatelé veřejných zakázek i uchazeči o ně od nás poslanců očekávají především jistotu, že pokud podle tohoto zákona budou postupovat, tak se nedostanou do potíží jak s dotacemi, tak nebudou čelit trestním oznámením, která se bohužel zejména vždycky v období před novými volbami doslova množí. (Stále hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já se velmi omlouvám a prosím sněmovnu o klid, jak vpravo, tak vlevo. Prostředek je výjimečně ticho, hluk jde zleva a zprava. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Milada Halíková: Předložený zákon je velice rozsáhlý, co do paragrafového znění je obsáhlejší než ten stávající. Je ale otázka, jestli očekávání, o kterých jsem hovořila, skutečně splňuje a bude splňovat.

    Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se proto na svém jednání nezabýval jenom tím, co mu bylo předloženo, ale uskutečnil celou řadu konzultací se zástupci krajů, měst a obcí i s dalšími zadavateli veřejných zakázek. Z proběhlých debat musím konstatovat, že panuje obava, abychom neschválili zákon, který bude třeba novelizovat dřív, než se ho všichni zadavatelé naučí používat. Obavy z toho, co jsem právě řekla, do jisté míry umocňuje i množství pozměňovacích návrhů, kterými se jednotlivé výbory zabývaly a které jsou předmětem dnešního druhého čtení návrhu zákona.

    Překvapilo mě, vážené poslankyně a poslanci, že desítky pozměňovacích návrhů iniciovalo samotné Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel tohoto zákona. Jenom ve výboru pro veřejnou správu jich bylo celkem 38. Zdá se, že předlohu se nepodařilo před odevzdáním na jednání Sněmovny ani po vypořádání tři a půl tisíce připomínek v mezirezortním připomínkovém řízení dotáhnout do podoby bez nutnosti dalších korekcí.

    Zarážející je, že Ministerstvo pro místní rozvoj počítá s vydáním řady metodik. Důvodem má být, že metodiky je možné upravovat snadněji podle aktuálních potřeb, než jak je tomu u zákona. Pokud by se takový přístup uplatnil, tak by se ale zadavatelé mohli utopit v množství metodik a naopak by znejistěli, jak mají vlastně postupovat. Jako příklad mohu uvést, že Ministerstvo pro místní rozvoj odmítlo stanovit v zákonu kritéria pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, protože to prý neodráží různorodost předmětů zakázek a z evropské směrnice byl nakonec původní vzorec vyřazen. Ovšem možné vzorce má obsahovat metodika, což zase vyvolá, troufnu si říci, strach vylučovat výrazně podhodnocené nabídky, aby nedocházelo ke zdlouhavým sporům a odvolávání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

    Zákon má podle předkladatele dát zadavatelům větší zodpovědnost, ale znamená to i větší samostatnost? Může naopak posílit jejich závislost. Od některých představitelů obcí, kde nemají právníky, natož právní oddělení, jsme opakovaně ve výboru slyšeli, že se bude podle nich zvyšovat závislost na právnících a zejména na specializovaných firmách, které připravují výběrová řízení a jejich vyhodnocování. Tak i po přijetí nového zákona hrozí, že mnoho prostředků z rozpočtu nepůjde na občany tolik očekávané investice, ale naopak na právní a odborné služby, aby starostové a zastupitelstva pokud možno nečelili trestnímu stíhání.

    Myslím si, vážené kolegyně a kolegové poslanci, že bychom měli vnímat naše specifika dále při schvalování - a o tom tady paní ministryně hovořila - 30 % víceprací, než je evropskou směrnicí povolených 50 %, ale také současný trend vedení politického boje trestními oznámeními vztahujícími se především k veřejným zakázkám.

    Ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jsme projednávali před dnešním druhým čtením celkem 120 pozměňovacích návrhů, které výbor obdržel. Paní ministryně tady uvedla k některým z nich stanoviska a řekla předem, co můžeme očekávat, že bude podpořeno, a naopak kde bude stanovisko předkladatele negativní. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Ivana Adamce. Připraví se paní poslankyně Soňa Marková.

  • Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, paní ministryně, úvodem bych možná řekl, že tento návrh zákona ve mně budí trochu rozpaky. A neříkám to proto, že bych chtěl hned kritizovat práci paní ministryně nebo jejího ministerstva, ale je to proto, protože jsem dlouholetý starosta a s různými typy zákonů na zadávání veřejných zakázek mám své osobní zkušenosti. Musím vám říct, že jakýkoliv problém, který vždy byl, tak končil tak, že třeba v mém případě stavba za půl miliardy korun se zastavila díky úředníkovi z Ministerstva financí, který poslal na ÚOHS, protože se mu nelíbilo, jak dopadlo výběrové řízení, které předtím všichni schválili. A já vám to řeknu takhle. Já jsem 16 měsíců dlužil stavební společnosti 200 milionů korun. Sám je nemám, abych je zaplatil ze svého, takže jsem se skutečně skoro modlil, aby se na ÚOHS konečně právníci dohodli na tom, že jsme nic neporušili, že ta zakázka proběhla v pořádku. To se nakonec stalo, ale těch 16 měsíců, to mi věřte, to vám nikdo neodpáře. (Hluk zleva.)

    Co se týká toho, co tady říkala paní ministryně, ona se nám to snažila zdůvodnit velmi věcně, velmi dobře. Při prvním čtení jsem ji upozorňoval, že tento návrh zákona nevidím úplně jednoduše, protože jak se říká, ďáblík je vždycky ukryt v detailu, a mám obavy, že těch ďáblíků tady bude celá řada. A to, že si jenom myslíme, že ten zákon bude lepší - a pobavil mě kolega z hospodářského výboru, který řekl myšlenku, že tento návrh zákona bude určitě lepší než ten starý, tak jsem se pobavil, protože tento návrh zákona má o sto paragrafů více než ten starý, a když se podívám na počet pozměňovacích návrhů, které jsou podány nebo budou podány, kde to přesahuje číslo 150, tak jako už jsem jakýsi optimismus v tomto případě ztratil. Nakonec jako starý konzervativec říkám, že každá změna většinou bývá jenom k horšímu, a tady v Poslanecké sněmovně je to skoro pravidlo. Takže bych byl velmi opatrný, že to bude změna k lepšímu. Dokonce si myslím, že tento zákon se velmi brzo vrátí do Poslanecké sněmovny, protože bude potřebovat novelizovat.

    Nakonec mimochodem dneska jsme tady probírali a schvalovali vysokoškolský zákon, kde byla řada pozměňovacích návrhů, a přiznám se, že pro nás, kteří přímo na tom zákonu nepracovali, na těch pozměňovacích návrzích, byl docela oříšek se v tom vyznat. Ale to neříkám proto, že jsme si to dneska dopoledne odpracovali, ale i z toho důvodu, že už na chodbě tady padalo od rektorů a děkanů, že to je špatně, že se zase bude muset novelizovat. A já říkám, že to je skoro pravidlo v této Sněmovně, že něco tady schválíme, a pak říkáme "my víme, že to není úplně v pořádku, ale příští novela to spraví". Takže tady bych řekl, že příští novela může být vykoupena draze, jak se říká, krví našich starostů a představitelů veřejné správy, a to bych velmi nerad.

    Musím říct, že se samozřejmě teď udělala spousta práce, ale moje první otázka byla, proč se tak spěchalo. Já vím proč. Protože máme lhůtu. Prostě Evropská komise. Je to jasné. Musíme splnit to, k čemu jsme se zavázali. Nicméně mohli jsme s tím zákonem začít podstatně dříve.

    A než přejdu k tomu, co jsem vám chtěl sdělit, protože se přihlásím i do podrobné rozpravy, mám tady dva pozměňovací návrhy a byl bych rád, kdyby je Sněmovna mohla posoudit, a to kladně. (Předseda Kováčik a předseda Mihola se spolu nahlas baví u lavice KSČM.) Já, pánové, můžu klidně přestat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, chápu, že porada předsedů klubů je důležitá, ale prosím buď mimo sál, nebo tišeji. Děkuji.

  • Poslanec Ivan Adamec: Ale chtěl jsem připomenout některé věci, které už tady prošly. Dneska se tady všichni divíme, jaké problémy máme s EIA. Upozorňovali jsme, že to není v pořádku, že se nám to může vrátit, že není nic vyjednáno. Také se to stalo. Takže veřejné peníze v oblasti liniových staveb jsou dneska ohroženy. To je jedna věc. Teď schvalujeme další důležitý zákon - návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Myslím si, že je to další významný zákon, který reguluje vlastně výdaj veřejných prostředků, veřejných peněz. A čeká nás ještě stavební zákon. A jestli to dopadne jako s EIA, tak tedy potěš pánbůh, jak budeme ty veřejné peníze prostě využívat. (Kdosi se baví nahlas, jinak je ticho.) Já si myslím... Pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, to zas tak velký hluk není. Už jsme tady zažili vyšší hladiny.

  • Poslanec Ivan Adamec: Ono je tady docela ticho, ale když tam někdo začne mluvit nahlas... Tak tedy jsem zvědavý, jak to vlastně bude vypadat s tou naší společností v příštích letech. Takže já jsem opatrný. Myslím si, že skutečně ten zákon by zasloužil podstatně větší pozornost, než jsme mu věnovali, i když musím říct, že v poslední době ano.

    Možná bych ještě připomenul, možná historie této Poslanecké sněmovny. Vrátím se nazpátek na první zasedání, kde mezi prvními pěti návrhy zákonů jsme měnili zákon o zadávání veřejných zakázek. Myslím, že si to všichni pamatují. A ty projevy tady doprovázely potlesky, protože samozřejmě byli jsme tu nováčci většina z nás, a byl to zážitek. A já jsem tady říkal, že prostě když jsme začínali s tím zákonem, tak jsme měli takovýto šanon. (Ukazuje prsty jedné ruky tloušťku přibližně 3 cm.) Když jsme teď končili, tak ten šanon byl takovýhle. (Ukazuje oběma rukama délku přibližně 25 cm.) A vzpomínám si - teď jsem tady dostal dotaz, proč ty předchozí vlády, ty předchozí Sněmovny s tím něco neudělaly? Tak si vzpomínám, když to bylo za té poslední vlády, která měla mandát ze Sněmovny, tak vlastně vrcholil takzvaný protikorupční boj. Všichni podlehli tomu, že v tomto státě se krade, nejvíc kradou starostové a primátoři a je potřeba jim to osladit a je potřeba udělat takový zákon o zadávání veřejných zakázek, že to prostě nepůjde. A trošku se zapomnělo na to, že pak to nešlo vůbec. Pak jsme to tady měnili. Vzpomínám si, že to bylo myslím, že jsme odstranili ten nesmysl, že když se přihlásí jeden zájemce, tak se musí rušit výběrové řízení. Takže si myslím, že s tím máme své bohaté zkušenosti. Tehdy byla doba jiná, byla vyostřená. Dneska to máme trošku lepší. Dokonce jsem četl, že jsme poskočili v žebříčku korupce nahoru v tom pozitivním slova smyslu. Tak bych se neobával toho, abychom si to tady nemohli říkat úplně přesně a jasně a na rovinu.

    Budu podávat dva pozměňovací návrhy. Jeden z nich se týká zjednodušeného postupu pro zadávání podlimitních veřejných zakázek. Za chvilku vám přečtu, protože ten text není úplně jednoduchý, čeho se to týká. A musím tedy říct, že v tomto případě mi připadá, že trošku tvůrce návrhu tohoto zákona byl opět papežštější než papež, že rozšiřujeme evropskou směrnici zbytečně na typ zakázek, které stačí upravit národní legislativou. To si myslím, že bychom měli zvážit, jestli za to nestojí, protože pokud budeme svazovat zadavatele v této oblasti, tak si s tím můžeme vyrobit víc problémů než užitku.

    Příslušná směrnice 2014/24/EU ukládá národní legislativě členského státu pouze povinnost transpozice příslušných ustanovení této směrnice vztahujících se k nadlimitním veřejným zakázkám. Právní úprava zadávání podlimitních veřejných zakázek je pouze záležitostí národní legislativy členského státu. A o to jde, aby to tak bylo. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než vystoupí paní poslankyně Marková, je zde faktická poznámka pana poslance Plíška. Prosím, máte dvě minuty.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Dovolil bych si jenom krátce reagovat na vystoupení paní ministryně, ve kterém odmítla můj pozměňovací návrh, který schválil ústavněprávní výbor a který se týká toho, že firmy, které jsou alespoň z 10 % ovládány nebo vlastněny členem vlády, se nemohou zúčastnit veřejných zakázek. Na výboru ústavněprávním jsme se od paní ministryně dozvěděli, že probíhá řízení s Řeckem v této údajně obdobné kauze, ale toto řízení ještě neskončilo, a že o jeho výsledku budeme informováni. Teď po pár týdnech jsme se dozvěděli, že to řízení skončilo, ale - a to je podstatné - týká se zjevně úplně jiné věci. Týká se údajně oblasti vlastnictví médií. Já chápu, že vláda chce řešit otázku řetězení a vlastnictví médií a že chce předložit tuto legislativu, ale to není téma zákona o veřejných zakázkách. Takže já trvám na tom, že ty případy nejsou úplně stejné. Navíc můj návrh tam má to vlastnění z 10 %, takže rozhodně se nedá říkat, že by šlo o úplně stejný návrh, který se teď řeší v Řecku. Takže jenom jsem na to chtěl takto zareagovat, že mě paní ministryně utvrdila v tom, že ten návrh je v pořádku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní poslankyni Markovou a připraví se pan poslanec Klán.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se při projednávání tohoto vládního návrhu zákona dotkla pouze jedné části, o které se také zmiňovala paní ministryně, a to je zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených osob. Právě do tohoto vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek není zahrnuto toto zvýhodnění zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zdravotně postižených osob, které je nedílnou součástí dosud platných zákonných úprav. Okolnosti a důvody tohoto postupu vycházejí často z podle mého názoru zkreslených představ a informací. Někdy se opírají i o tendenční mediální obraz jednotlivých excesů vyplývajících nejen z nedokonalé právní úpravy, ale i z podstaty stávající úpravy, která akcentuje cenové hledisko a která by novelou měla právě v tomto směru doznat zásadních změn.

    Domnívám se, že bychom měli usilovat o racionální a objektivní přístup a neschválit návrh, který by mohl významně a dlouhodobě zhoršit postavení několika stovek zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají ale tisíce zdravotně postižených spolupracovníků. Je třeba zdůraznit, že zaměstnavatelé zdravotně postižených osob 50+ jsou objektivně a dobrovolně obchodně ekonomicky znevýhodněni právě nadpolovičním zastoupením osob se zdravotním postižením, v průměru 65 %. Jejich nižší ekonomická výkonnost je finančně částečně kompenzována příspěvkem dle zákona o zaměstnanosti. Pracovní místa zdravotně postižených osob je možno i při stávající finanční podpoře vytvářet a udržovat pouze v případě dostatku zakázek, podnikatelských příležitostí, které zajistí financování zbytku nedotovaných nákladů a vytváření alespoň minimálního zisku pro další obchodní a technický rozvoj. Vliv má samozřejmě úroveň management a schopnosti profesně rozvíjet zaměstnané osoby se zdravotním postižením. Klíčový je pro tyto podniky zájem majoritního obchodního trhu o jejich produkci a nabídku, případně o práci ve mzdě.

    Mluví se tady o zneužívání. Zneužívání cenového zvýhodnění lze jednoznačně zabránit, aspoň podle tvrzení Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených v České republice, a to stanovením podmínek podobných, jako je tomu v dalších ustanoveních návrhu novely. Konkrétně omezením poddodávek smluvně sjednaného plnění tak, aby se na něm prokazatelně a kontrolovatelně podíleli i zaměstnaní, osoby se zdravotním postižením zvýhodněného dodavatele, čímž se výrazně sníží míra zneužití.

    Pozměňovací návrh, který jsem si dovolila předložit, navrhuje eliminovat změnou koncepce zvýhodňování dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením v zadávacím řízení tak, aby bylo obcházení zákona jednak v co největší míře odstraněno a zároveň aby byly zachovány obě stávající možnosti zvýhodnění, a tím došlo zejména k zachování možnosti růstu pracovních pozic pro zdravotně postižené osoby. Týká se to tedy odst. 7 až 9 navrhovaného ustanovení § 38. Konkrétně se navrhuje nově v zákoně zakotvit povinnost při zájmu aplikace daného zvýhodnění dodržet v návrhu stanovený limit, podíl poddodávek v rámci realizace veřejné zakázky nepřesahující hranici 85 % hodnoty realizované veřejné zakázky. Takovýmto omezením poddodávek smluvně sjednaného plnění pak dojde k prokazatelnému a kontrolovatelnému podílení se OZP zvýhodněného dodavatele na veřejné zakázce.

    Ze společenského a socioekonomického hlediska představuje stávající ustanovení § 101 zákona o veřejných zakázkách nástroj, který napomáhá v začleňování osob se zdravotním postižením na pracovní trh, který je plně v souladu s požadavky uvedenými v úmluvě OSN a též v úvodní zprávě České republiky o opatřeních přijatých k plnění závazků podle úmluvy OSN, která byla vypracována v září 2011 Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to mimo jiné též na základě podkladů Ministerstva pro místní rozvoj, ze které vyplývá, že se Česká republika zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér bránících občanům se zdravotním postižením plnohodnotně se zapojovat do společnosti. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Klána, aby se ujal slova, a připraví se pan poslanec Herbert Pavera.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřil k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek.

    Víte, mně přijde už poměrně smutné, kolika zákony budeme podmiňovat čerpání dotací z EU. Já si nejprve vzpomínám na služební zákon - nepřijmeme-li ho do nějakého data, zastaví se nám dotace z Evropské unie. Teď je tady zákon o zadávání veřejných zakázek, a opět, nepřijmeme-li ho nebo nenabude účinnosti do 18. dubna 2016, Evropská unie nám opět zastaví čerpání dotací. Mně přijde, že to je určitý strašák, jenom pouze to datum, aby ten zákon byl přijat. Když jsme měli výjezdní zasedání s výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde jsme řešili tuto problematiku, tak jsem se ptal zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, zda jsou v EU státy, které... samozřejmě musí implementovat tu směrnici všechny státy, ale v jakém legislativním procesu mají tuto směrnici v rámci implementace. A zda některý stát tu implementaci do určitého data nestihne. Mně bylo řečeno, že to samozřejmě nevědí v tu chvíli, ale že mají starší informace, někdy z listopadu loňského roku, a bylo řečeno, že jako jediný stát implementovat směrnici o zadávání veřejných zakázek nestihne Finsko. Mě by tedy zajímalo, co Finsku hrozí, když to nestihne implementovat do nějakého data. Na to mi nikdo do dnešní doby neodpověděl. Protože pokud jim nic nebude hrozit, bude něco hrozit nám, když to nepřijmeme do 18. dubna? To je taková douška na začátek.

    Já tady budu rozebírat dva problémy. Prvním problémem bude podávání žádosti veřejnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. My jsme to také řešili, to je vlastně ten první bod, na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a my jsme se napříč, nějakým způsobem, politickým spektrem dohodli, že by ten podnět měl být zpoplatněn. Vycházelo to samozřejmě od pana Rafaje, tedy předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nám říkal, že je to nutné zpoplatnit. Takže nastal problém, jakou částkou zpoplatnit toto podání žádosti. My jsme přišli s návrhem 10 tisíc korun za jednu žádost. Ten poplatek je samozřejmě nevratný. Nastala velká diskuse s tím, že je to nějaká velká částka, pak padaly různé částky, jako třeba 5 tisíc, tisíc korun nebo původně přišel ÚOHS se stokorunou, a když jsem to konzultoval s odborníky na Karlově univerzitě, tak mi jasně odpověděli, že by tam nechali 10 tisíc.

    Zde narážím na slova paní ministryně, která říká, že 10 tisíc je moc, ona to říkala obecně, a že by to mohlo mít napadeno u Ústavního soudu. Zde se z logiky věci chci zeptat, která částka je protiústavní a která není. Teď si nejsem jistý, jestli to má určovat Ústavní soud, která částka, anebo to máme tady udělat my, protože nám jde o to se vyvarovat, aby se ten ÚOHS zahltil těmi žádostmi z veřejnosti. Tam se může stát, že tam dá někdo třeba 30 tisíc žádostí, a než se to projedná, tak se pozastaví i zastaví ta veřejná zakázka. Tady jde o to eliminovat, aby se to neřetězilo, např. tyto žádosti. O to jde tady v tom principu.

    Samozřejmě těch tisíc korun, to je diskutovatelné, nicméně to podle mě nepokrývá administrativní náklady, které na ÚOHS vznikají. Tam těch 10 tisíc opravdu, dle mého názoru, by být mělo. Ale říkám, je to věc diskuse a zajímalo by mě, která částka je protiústavní a která není. To je jedna věc.

    Druhá věc. Mě zajímá, že v Německu např. tento instrument nemají. Německo nemá instrument, že se veřejnost může nějakým způsobem dožadovat nebo nějakým způsobem žádat o nějaké zahájení řízení o přezkum, a funguje to. Mně přijde, že tady pak zavádíme něco - samozřejmě ta směrnice to úplně neříká, ale my tady zavádíme něco, co by nám mohlo v budoucnu třeba i škodit někde. Proto ten ÚOHS je jedna z možností, jakým způsobem to ošetřit. To se týká podání žádosti.

    Pokud jde o další problém, tak jsou tady problémy tzv. víceprací, a 30 %, 50 % a další. Já jsem se ptal opět odborníků na veřejnou správu na Karlově univerzitě a oni mi řekli, že v tuto chvilku na to dělají empirickou studii, vědeckou studii, která se týká dodatků. A právě plno dodatků může být jedním ze signálů korupce, bylo mi řečeno. Samozřejmě, tady sice platí, že dodavatel si nemůže jednostranně nic diktovat a je potřeba součinnost zadavatele. Zákon o veřejných zakázkách omezuje možnosti změny smlouvy, viz § 82 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách a víceprací. Ale je zde možný určitý korupční případ, kdy se zadavatel domluví s dodavatel a vydá nízkou cenu a následně bude část plateb probíhat prostřednictvím uzavřených dodatků. Na naší české úrovni neexistuje empirická studie, ale empirická studie existuje na Slovensku, já ji mám samozřejmě k dispozici, ale nebudu vás s ní tady zatěžovat.

    Už tady někdo mluvil o tom, že je poměrně krátký čas na to, projednat takto důležitý zákon, protože to má být protikorupční zákon, to je jeden z nich, který měl předcházet registru smluv, zákon o rozhodování veřejných zakázek, ale mám obavu, že když to poženeme takto rychle, tak zase vznikne určitý legislativní zmetek, který budeme muset do budoucna mnohonásobně novelizovat. Například se nám to děje se služebním zákonem, jak to dopadlo. A já mám obavu, že se dostaneme do slepé uličky i s tímto zákonem, když to opravdu tlačíme hodně rychle.

    Já si říkám, zda to projednávat opravdu takto v rychlém řízení, a ještě když se podívám na ty pozměňovací návrhy, kterých tam bude velice mnoho, tak nezávidím roli panu zpravodaji, který bude mít potom hodně těžké se v těch pozměňovacích vyznat a provést nás tady ve třetím čtení hlasováním.

    Ale já jsem si v tom případě, opět na základě konzultací na Karlově univerzitě, připravil jeden pozměňovací návrh, už jsem ho podal samozřejmě na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, nicméně to bylo už po uzavření možnosti projednávání na výboru. Ten pozměňovací návrh zní, že do § 6 Zásady zadávání veřejných zakázek navrhuji doplnit, např. zejména do odst. 1, kdy § 6 Zásady zadávání veřejných zakázek bude odst. 1 znít: Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. A odůvodnění je: pro ekonomicky racionální nakládání se zdroji nestačí postupovat pouze podle formálních, tedy procesních zásad, ale je nutné při veřejném zadávání postupovat i zejména podle ekonomických zásad. Samozřejmě ministerstvo mi na to dalo negativní stanovisko s tím, že se to vyskytuje i v dalším zákoně o kontrole veřejných financí, jestli se nepletu, nebo o finanční kontrole, že by to byla určitá duplicita, ale já v tom moc velkou duplicitu neshledávám. Tak by bylo dobré, než ten nový zákon o vnitřní kontrole veřejných financí bude tady projednáván, můžeme to mít napsáno i v zákoně o zadávání veřejných zakázek.

    Já vám děkuji za pozornost a to by bylo ode mne v tuto chvíli všechno. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu došlé omluvy. Omlouvá se pan ministr obrany z odpoledního jednání ze zdravotních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Fiedler od 19. hodiny do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Horáček mezi 18.45 a 21. hodinou z pracovních důvodů. A pan poslanec Gabal se omlouvá mezi 15 a 16.30. Tolik tedy omluvy.

    Mám zde dvě faktické poznámky. Po nich s přednostním právem vystoupí paní ministryně. Nejprve pan poslanec Adamec, potom pan poslanec Okleštěk a potom paní ministryně.

  • Poslanec Ivan Adamec: Dobré odpoledne, dámy a pánové, ještě jednou. Zareagoval bych na ty poplatky, za podněty.

    Ano, je potřeba říct, že pan Rafaj s tím přišel i jako s požadavkem, mám pocit i na našem hospodářském výboru, nicméně až když tam mu začalo řádit občanské sdružení Oživení. My, co jsme upozorňovali, že ten problém tady je roky, že se to zneužívá k politickým bojům, a nejenom politickým, ale i obchodním bojům na tom ÚOHS, tak na to slyšet nechtěl.

    Co se týká výše poplatku, já si myslím, že to musí řešit ministerstvo, to se nedá řešit pozměňovacím návrhem. Protože jiný případ je, když žádá fyzická osoba, která mimochodem má na to podle mě právo, protože se jedná o hospodaření s veřejnými prostředky, a něco jiného je, když se bude dotazovat právnická osoba. Myslím si, že tohle je opravdu citlivá záležitost, a tady je potřeba k tomu přistupovat velmi s rozmyslem. Ale rozhodně říkám, že poplatky by byly namístě.

    Ještě jedna připomínka. Padlo tady "zaknihované akcie". Já k tomu chci také něco říct, protože když jsme tento zákon schvalovali, že firmy, které chtějí dosáhnout na veřejné peníze, musí mít zaknihované akcie, tak jsem upozorňoval na to, že zaknihovaná akcie je něco jako centrální registr, ale s tím rozdílem, že za zaknihovanou akcii akciové společnosti platí docela slušný balík peněz, za to vedení v rejstříku, nejenom za to, že jednou se tam přihlásí, že to tam jednou nahlásí, ale každý rok to stojí strašné prachy. Ty peníze jdou dokonce do zahraničí. Vůbec to nespravuje Česká republika nebo vlastníci z České republiky.

    A teď tady máme další výjimku, která tady už jednou prošla, nějakým nedopatřením se to sem vrací zpátky. Tehdy se to neobjevilo v tom zákoně v písemné podobě, co se týká zemědělských podniků. Myslím, že tady by stálo fakt za úvahu, jestli by neměl zvítězit zdravý rozum, zda akcie na jméno nejsou prostě to dostatečné, co od akciových společností budeme chtít, pokud budeme chtít znát jejich vlastnickou strukturu. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Okleštěk.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Pěkné odpoledne všem kolegům. Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, já jsem jeden z těch, kteří se dali dohromady a navrhli jsme pozměňovací návrh ve vztahu k poplatku, a to ve výši 10 tisíc korun. Považuji to za správné řešení, považuji tento krok i z hlediska částky za přiměřený, protože je to částka, která bude nutit podávající zvažovat, jestli vůbec podnět podat, nebo ne, jestli to pro ně má význam. Myslím si, že to má regulační roli a nebude přetěžován ÚOHS právě nesmyslnými podáními v řádech stovek, ne-li tisíců. Z tohoto důvodu za tímto pozměňovacím návrhem pořád stojím a pevně věřím, že v Poslanecké sněmovně projde. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Nyní si s přednostním právem přeje vystoupit paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, budu zatím reagovat na vše řečené nyní.

    Chtěla bych na úvod sdělit, že osobně jsem komunikovala s mnohými z vás, se svými kolegy, často jste si i vyžádali mé zaměstnance, aby vám spoustu věcí vysvětlili, řešili jsme opravdu enormní detaily, vysvětlovali jsme vám, jak jsme postupovali, a podobně. Na otázku, která zde padla, proč se začalo s tímto novým zákonem pozdě, vám odpovím: Já nevím, nebyla jsem ministryní. Já to nevím, ale byli jste to vy, kdo tady schválil novelu zákona o veřejných zakázkách, jejímž účelem a výrazným dopadem bylo pouze to, že se nevylučuje a nemusí se rušit výběrové řízení, když je jeden zadavatel. Senát nám vrátil novelu zpátky, takže jsme se zdrželi ještě o dva měsíce s tím, že se zvýšily vícepráce z 20 na 30 %.

    Já jsem nastoupila na ministerstvo a hned po nástupu se začalo pracovat na novém zákoně. Tento zákon vznikl za osm měsíců a byl projednán se všemi, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, akademická sféra, podnikatelé, všechny svazky, samozřejmě i vy skrz politické spektrum. A musím říci, že zástupkyně za komunistickou stranu seděla vždy na všech našich jednáních, takže veškeré informace byly veřejné, ze všeho jsme dělali zápisy, vše je na našich webovkách, případně samozřejmě k dispozici.

    Musím říci, že tady padlo od paní poslankyně Halíkové, že přišlo tolik pozměňovacích návrhů. Já jsem za ně ráda, a velmi ráda. My jsme očekávali tisíce, přišlo nám dohromady necelých 200. Já se domnívám, že zákonodárci by se měli podílet na vzniku zákona, zvlášť když tento zákon je tak strašně důležitý, je to klíčový zákon, a nejenom pro tuto vládu. Kdokoliv z vás by byl u vlády, tak byste říkali, že zákon o zakázkách je pro vás velmi důležitý, protože on je nástrojem, jakým způsobem se tady zadávají veřejné zakázky a následně se distribuují veřejné prostředky. Já bych zde chtěla ještě zmínit, že je to zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon se nejmenuje "bojujme proti korupci, vyřešme všechno v České republice". On tomu může pouze napomoci a napomáhá tomu spousta nástrojů, které jsme do zákona vložili.

    Já osobně, a říkala jsem to už u prvního čtení a i na všech výborech i na pětihodinovém jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ve Vsetíně, kde jsem pochválila i paní poslankyni Halíkovou i celý výbor za jejich přístup ve Vsetíně, takže jsem trochu překvapena tím, co tady dnes slyším, nicméně to nevadí, a domnívala jsem se, že z naší strany bylo vše vykomunikováno, a sdělovali jsme opravdu veškeré detaily, které s tím souvisely. Musím říci, že na informaci o tom, že tento zákon je nepřehledný, dlouhý, má více paragrafů - možná jsme měli předložit opravdu jenom překlad tří evropských směrnic, ale potom by to nemělo o sto paragrafů víc, pak bychom tady možná měli zákon, který by měl 800 paragrafů. Tento zákon má o třetinu více paragrafů. Nicméně tento zákon je objemově o 20 % jednodušší a kratší. Ono je nutné porovnávat vše a ne jen říci, že zákon má více paragrafů. Má. A my se domníváme, že to je správné.

    Které ministerstvo v podstatě muselo transponovat evropskou legislativu, která byla zakomponována skrz více než jednu evropskou směrnici? Já si to nevybavuji. My jsme měli tři směrnice. Jednu o zadávání veřejných zakázek a dvě o přezkumu a dohledu - omyl, za který je odpovědný ÚOHS. Chtěla bych říci, že tady slyším nějakou kritiku ohledně délky zákona a podobně. Kdybych sem dala zákon, který by měl dvě A4, budu kritizovaná, že dávám dvě A4. Když jsme dali zákon, který se domníváme, že opravdu odpovídá všemu, kde jsme v tom intenzivně leželi v podstatě celý loňský rok, tak je to také špatně. Ale to nevadí, je to na debatu.

    Chtěla bych reagovat na slova pana poslance Plíška. Chci říct, že jsem v žádném případě svým vyjádřením nesdělila, že váš pozměňovací návrh je správný. Není správný. Je proti judikátu a já osobně v současné době ve funkci ministryně pro místní rozvoj a jako ten, kdo tady bude ve třetím čtení sdělovat své názory, jak se předkladatel domnívá, že by se mělo hlasovat, toto nepodpořím. V podstatě se to omezování vlastnictví netýká jenom médií, jak to bylo v Řecku, ale všech společností.

    Co se týká paní poslankyně Markové ohledně zdravotně postižených. Ono to není tak, že Ministerstvo pro místní rozvoj nechce podporovat společnosti, které zaměstnávají postižené osoby. Já osobně maximálně podporuji, aby tyto osoby pracovaly na zakázkách, které zadává stát, ale to by se nemělo stávat, že tyto společnosti prodávají činnost, díky které zvítězily a měly zvýhodněnou nabídku o 15 %, někomu jinému a ten to následně udělá a ani nezaměstnává postižené osoby. A na to není nástroj, jak toto ohlídat. Já bych tady chtěla zmínit, že do nového zákona dáváme sociální kritéria. Je to mnohem lepší, je to jednodušší než tam dát automaticky kritérium zvýhodňování společností, které zaměstnávají více jak určité procento postižených osob. Zadavatel si bude moci vytipovat zakázku, kde bude chtít, aby mu zakázku mohla zpracovat chráněná dílna nebo společnost, která opravdu zaměstnává postižené osoby. Myslím si, že i ten dopad bude mnohem větší, než je teď. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne. Já děkuji paní ministryni. Dalším řádně přihlášeným do sloučené obecné rozpravy je pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády. Dovolte mi, abych se také vyjádřil v rozpravě k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek. Možná že bych dneska ani nevystupoval, kdybych včera nečetl na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj tiskovou zprávu paní ministryně, kde bych rád zareagoval na dva její odstavce.

    Ten první je celkem takový jasný. Kdo znáte paní ministryni, tak si to asi hned uvědomíte, když vám tu větu přečtu: Poslední dva měsíce jsem (s důrazem na jsem) usilovně obcházela všechny výbory a poslance v Poslanecké sněmovně a představovala jsem veškeré přínosy nového zákona o zadávání veřejných zakázek... Ano, paní ministryně chodila určitě do výboru, ale nechodila sama. Je třeba říci, že chodili i náměstci, chodili další odborníci. Zrovna s námi, s poslanci TOP 09 a Starostové, to projednal pan náměstek. Takže by asi tady lépe slušela věta: Poslední dva měsíce jsme (s důrazem na jsme) usilovně obcházeli všechny výbory... Paní ministryně, více skromnosti a úcty i k vašim zaměstnancům, kolegům, by vám určitě slušelo. (Ministryně mimo mikrofon: Super.) Ano, je to super. Určitě je to super. To je to, co vám chybí. Ta skromnost. (Ministryně mimo mikrofon: Vy mě znáte?) Samozřejmě, výborně. Stačí se na vás podívat. (Smích v sále, zejména zleva. Ministryně sedící u stolku zpravodajů se na chvíli zcela otáčí k poslanci Paverovi a sleduje ho. )

    Teď další odstavec, který tady je: Zákon výrazně sníží administrativní zátěž, protože již nebude třeba ke každé nabídce vyhotovovat protokol. Také zadavatel dostane k dispozici celou řadu kritérií, podle kterých se bude moci rozhodovat o kvalitě nabídek. Nebude tak muset pokaždé soutěžit výhradně na nejnižší nabídnutou cenu, jak tomu je nyní. Zákon také umožní vyloučit nespolehlivého dodavatele, který předchozí zakázku zkazil nebo nedokončil, a přitom se opět hlásí do dalšího výběrového řízení. Cílem není sepsat podrobný návod, ale jasně stanovit pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj již nyní pracuje na sadě návodových metodik pro zadavatele, které doplní schválený zákon. Zákon je stručnější a dochází ke změně systematicky tak, aby byl přehlednější. Směřuje od obecného ke konkrétnímu.... A to jsou věci, na které bych chtěl taky zareagovat.

    Paní ministryně sice už zrovna před chviličkou tady něco vysvětlovala, že zjednodušení zadávání zakázek by mělo být v tom zákoně o zadávání veřejných zakázek, ale jak už sama řekla, starý zákon má 161 paragrafů. Je sice tlustší, ale současně nový má 272 paragrafů. Je pravdou přiznat, že v novém zákonu je sloučený tzv. koncesní zákon, kdy jeho evropský návrh byl pouze v jednom článku a pěti řádcích, ale bohužel my, jak už jsme všichni čeští úředníci a další strašně chytří, tak jsme udělali z jednoho článku 30 článků. Takže i přesto, že 161 plus 30 je 191, pořád je tam 272 paragrafů. A víte, jak je to s těmi paragrafy. Je velmi složité se v nich potom orientovat, protože každý právník to vykládá úplně jinak.

    Ve zprávě je napsáno, že už se pracuje na metodice. Já bych byl moc rád, abychom se k té metodice dostali o něco dřív, protože to je strašně důležité, podle čeho se bude postupovat.

    Tady se taky mluvilo o tom, že paní ministryně osm měsíců na tom pracuje. To je sice hezké, ale ten zákon se měl dělat už minimálně od té doby, kdy vláda se dostala k moci, v únoru 2014, tak to už je dva roky. A mohla na tom pracovat i minulá paní ministryně. Bohužel nebyl ten zákon dobře připraven. Dneska ho, tak jak to tady říkali i předřečníci, honíme na poslední chvíli.

    Také neustálé polemiky o vícepracích, nutné, ale neustále zpochybňované používání jednacího řízení bez uveřejnění, tedy zase neskončí. Veškeré náklady spojené s agendou povolování, informování vlády, zpochybňování audity, kontrolami, ospravedlňování, pokutování a sankcionování zakázek a realizování právě podle toho jednacího řádu bez uveřejnění budou zbytečné a je to, jak se říká, vytvořený folklór České republiky. Takže nesvádějme všechno na Evropskou unii. Přitom zákon o zadávání veřejných zakázek nenaplňuje naše očekávání posílení právní jistoty, zajištění prvků legitimního očekávání pro případ kontroly.

    Paní ministryně tady vyjmenovala, s kým vším, se všemi organizacemi, kterými to projednávala. Ale chyběly mi tady dvě organizace, o kterých nemluvila. Třeba je jenom zapomněla. Je to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a Nejvyšší kontrolní úřad. (Nesrozumitelná poznámka ministryně Šlechtové mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) Ale co máme zjištěny věci, tak s nimi to nebylo úplně projednáno tak, aby to bylo v souladu a jednodušeji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný, poté s přednostním právem paní ministryně. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, děkuji za slovo. Já bych chtěl k panu kolegovi Paverovi. Jeho projev mě velice zklamal. Měl tam spousty věcných věcí, o těch pojďme diskutovat, ale jeho invektiva a narážky na paní ministryni jsou trošičku za roh. Prosím vás, buďme věcní a nebuďme takto odvážní. My jsme si tady jednou něco malinko takového dovolili a dostali jsme tak přes palice, a měli jste pravdu, já jsem se dokonce paní kolegyni omlouval, ale vy to děláte naprosto běžně. Tak prosím vás, toto si odpusťte! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pardon, paní ministryně, ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera a pan poslanec Pavera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já velice vítám výzvy k věcnosti od pana poslance Volného. Věřím, že poslanecký klub ANO a zejména jeho pan předseda bude ten, který tyto výzvy uposlechne a začne ve svých vystoupeních používat méně emotivních a marketingových projevů a více věcnosti. Já si myslím, že by se to skutečně hodilo. Vítám to, že to navrhuje jeden z poslanců politického hnutí ANO, a věřím, že právě ministr financí bude ten, který to bude poslouchat a bude to následovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji. Jenom krátce. Reaguji na pana Volného. Myslím si, že jsem neřekl nic, co by mělo urazit někoho. Mluvil jsem pouze o skromnosti a úctě. Nic víc.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Teď s přednostním právem paní ministryně. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážen pánové poslanci, já bych chtěla reagovat na několik věcí. Ráda bych zde zmínila, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je spolupředkladatelem tohoto zákona. Předpokládám, že do Poslanecké sněmovny i k panu poslanci Paverovi se dostal s podpisem pana Rafaje. Jedna věc. NKÚ je řádným připomínkovým místem. Ano, nesdělila jsem to, protože se domnívám, že toto jsou věci technického rázu, a myslím si, že zde řešíme zákon, a ne s kým byl projednán, protože to se můžete dočíst.

    A ráda bych prostřednictvím pana předsedajícího požádala pana poslance Paveru, aby mě neurážel, a pokud má dojem, tak ať jde do kavárny, kde jsou moji zaměstnanci, a zeptá se jich, jak já se k nim chovám a jak jsme dělali tento zákon. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, ráda bych se vás zeptala, zda tento návrh řeší problém, který by se dal pracovně nazvat pozitivní diskriminace lokálních dodavatelů. Řešení tohoto problému je otázkou obcí. Ptají se, zda tento zákon na to pamatuje. Jestli byste mohla pár větami objasnit, jak by se mohly obce potýkat s tímto zákonem ohledně, ještě jednou zopakuji, pozitivní diskriminace lokálních dodavatelů. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dalším řádně přihlášeným do sloučené obecné rozpravy je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl v prvé řadě poděkovat a ocenit jak zejména práci Ministerstva pro místní rozvoj, tak zejména práci pana zpravodaje a tří výborů, které měly tento tisk v gesci. Doufám, že jsem na některý nezapomněl, že byly opravdu tři, to znamená ústavněprávní, hospodářský a výbor pro veřejnou správu. Já ten návrh mám za dobrý a dávám paní ministryni za pravdu v tom, že původní zákon o veřejných zakázkách je paskvil, a všichni víme, co špatného pro atmosféru v České republice udělal.

    Nicméně já na tom zákonu vidím jednu drobnou chybičku. To se může stát. Podle mého názoru je stávající vymezení zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách limitující pro strategické zahraniční investory, kteří se rozhodnou umístit investici u nás v České republice. Dle navrhovaného znění je za dotovaného zadavatele považována právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů, nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 mil. korun. Podle směrnice - nebudu číst čísla, všichni víme, o kterou směrnici jde - o zadávání veřejných zakázek musí být obě podmínky splněny zároveň, a tudíž je česká právní úprava mnohem přísnější než evropské předpisy, což v porovnání s ostatními státy Evropské unie omezuje konkurenceschopnost České republiky v lákání investorů, například v porovnání se Slovenskou republikou, která se řídí při vymezení dotovaného zadavatele pouze evropskými předpisy.

    Investice strategických investorů bývají v řádu miliard korun. Pokud by v některých případech byla investiční pobídka poskytnuta v takové výši, že by přesahovala 50 % hodnoty zadávané zakázky, pak je s ohledem na zásadní podíl veřejných prostředků na financování takové zakázky naprosto oprávněný zákonný požadavek, aby taková zakázka byla zadávána v transparentním zadávacím řízení, kterého se může zúčastnit jakýkoliv způsobilý dodavatel. Ale ta druhá podmínka, a to už je prostá výše 200 mil. korun peněžních prostředků poskytnutých z veřejných zdrojů, je podle mě bezdůvodně limitující. Přestože se těch 200 mil. korun může zdát na první pohled jako značně vysoká částka, tak je nutné si uvědomit, že při výši investice například 2 mld. korun se jedná o - a teď prosím v uvozovkách - o pouhých 10 % investice, a podle mě tento limitující faktor bude hrát roli při rozhodování investora o umístění investice a je vysoce pravděpodobné, že investor upřednostní při výběru stát, kde toto omezení nad rámec evropské legislativy není. V praxi to znamená, že v případě strategického investora, který obdrží investiční pobídku vyšší, než je tento limit, tak investor je nucen soutěžit dodavatele, jako by byl veřejným zadavatelem.

    Projekty strategických investorů jsou dlouhodobě připravovány, přičemž výběr dodavatelů je omezen na dlouhodobě ověřené partnery, u kterých je záruka dodání včas a v potřebné kvalitě, aby projekt mohl být realizován ve stanovených lhůtách. Rovněž s těmito dodavateli je sdílena část know-how strategického investora, o jehož zveřejnění nemá investor logicky zájem. Proto není žádoucí strategické investory nutit k veřejné soutěži, která bývá v České republice často velmi účelově napadána.

    Z výše uvedených důvodů tedy navrhuji změnit zákon ve shora uvedeném smyslu. Chtěl bych na závěr říci, že by měl mít podporu Ministerstva průmyslu a obchodu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jako člověk, který absolvoval nejenom těch pět hodin hlasování a debat ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ve Vsetíně, ale i jako člověk, který prakticky zažíval využívání téměř všech novel zákonů v minulosti, se nemohu aspoň na začátek pozastavit (nepozastavit) u toho, co tady už říkali někteří moji předřečníci.

    Máme před sebou úplně nový zákon, na jeho projednání máme absolutní minimum času. Argument, že jsme mohli být přizváváni a účastnit se jednání někde na ministerstvu a podobně, ten je passé z hlediska toho, že tady je zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákony se projednávají tady a je věcí předkladatelů, jak si s tou situací naloží. Ale my jsme povinni jednat v souladu se zákonem o jednacím řádu a teprve tady se rozhodne o pozměňovacích návrzích, rozebere se to, co ve skutečnosti opravdu nakonec schválí vláda, protože tady je řada případů, a je možné je doložit, kdy prostě v připomínkovém řízení ať už vnitřním, či vnějším kteréhokoliv nebo řady zákonů nakonec došlo ke změnám, které učinila vláda, a podobně.

    Navíc máme před sebou zákon, kde sama paní ministryně nás informovala o tom, že bylo více jak tři tisíce připomínek od jednotlivých ministerstev. A byť paní ministryně říká, že je ráda, že přišlo tolik pozměňovacích návrhů, možná že je i ráda, že samo Ministerstvo pro místní rozvoj mělo ještě šanci těch 38 vlastních pozměňovacích návrhů na jednání garančního výboru přinést. Ale to nesvědčí nic o tom, že by ta práce byla opravdu ku prospěchu věci.

    To, po čem jsme volali a kde já jsem předkládal na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj návrh usnesení, abychom si dali alespoň měsíc čas, tak abychom mohli absolvovat aspoň jeden seminář, vyslechnout zúčastněné a dotčené touto zcela novou zákonnou normou, ať už je to Svaz měst a obcí, či podnikatelská veřejnost, ten čas na to v podstatě nebyl. Měli jsme na to absolutní minimum času. Vy jste to možná ani neviděli, protože to dostáváte v elektronické podobě, ale na tohle jsme měli doslova a do písmene skoro pár dní. A to, když si vezmete fakt, že v tom byla ještě řada jiných legislativních norem ze zcela jiného soudku, tak je prostě nemožné odpovědně takovýto nový zákon projednat tak rychle, a to přesto, že jsme se všichni na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj snažili být věcní a k jednotlivým pozměňovacím návrhům jsme si říkali argumenty a pak buď něco odsouhlasili, nebo neodsouhlasili. Ale je příliš odvážný ten, kdo si myslí, že vlastně všechno je tím vypořádané.

    Já jsem tedy hluboce přesvědčený o tom, že ne z důvodu toho, že Evropská unie přijme nějakou novou legislativu, ale z řady jiných vnitřních důvodů, co se týká vlastně praktického využití zákona, se té novely dočkáme poměrně rychle, a mohli jsme se toho díky měsíci času vyvarovat.

    Paní ministryně nám tady říká, že by nám Evropská unie zarazila finanční prostředky kvůli dvěma či já nevím kolika měsícům zpoždění. Já jsem tedy hluboce přesvědčený o tom, že máme-li tento zákon ve druhém čtení už při jednání Poslanecké sněmovny, že by se tak nestalo. Nestalo se tak nikdy, neznám takový případ, který by v Evropě vedl k tomu, že by jednotlivému členskému státu kvůli jedné z tisíců legislativních norem, které musí přijmout, které by už byly v procesu přijímání, Evropská unie zatrhla čerpání evropských fondů.

    Ten zákon není jednodušší, protože přináší řadu nových jednotlivostí posuzování toho zákona. V tom zákoně je opravdu mnohokrát - a jediný, kdo z toho bude mít radost, nebo jsou dvě oblasti, které z toho budou mít radost, právníci, protože slovo možná je v tom zákoně skoro zaklínadlo, nebo může, zadavatel může, a to posuzování potom, zdali měl, či neměl, či mohl a podobně, bude pastva pro právníky.

    Na řadu jednotlivostí jsme narazili i při jednání výboru pro veřejnou správu a mám pocit, že se tady o tom zatím nikdo nezmínil, a to je možnost využívání těch referencí atd., byť asi hlavní linkou našich debat byla snaha dojít jednoduše k cíli, to znamená, aby zadavatel mohl transparentním způsobem co možná nejrychleji dojít k co možná nejlepší nabídce, podepsat smlouvu a jít dál, jít k vlastní realizaci. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jsem se také přihlásil možná už v nějakém předchozím projednávání tohoto zákona do řádné debaty a nyní tedy mám možnost vystoupit v podstatě v jiném prostředí, v jiném čase, vlastně s jinými motivy k vystoupení. Přesto se mi vrací znova jeden motiv, který kolega Bendl zmínil. Já mám také zkušenost vlastně dlouholetou, 25 let jsem v komunální politice, a po celou tu dobu mě tak či onak provází zadávání veřejných zakázek.

    V polovině devadesátých let jsme jako radní města Budějovice vymýšleli jakýsi matematický vzorec umožňující zpracovat jednotlivá kritéria, jejich váhy spolu s cenou do nějakého vzorce, který by pak byl schopný generovat bodovou hodnotu, která by pak srovnala zakázky podle pořadí. Jihočeský kraj zadával každý rok takřka za víc než miliardu korun stavební zakázky na silnicích druhé, třetí třídy a také jsme dokázali poradit si s tehdejším zákonem. Dokonce jsme myslím v něčem předběhli dobu, protože jsme měli v podstatě systém umožňující jako jedno z hlavních kritérií, ne-li to nejhlavnější, využít právě cenu nabízenou potenciálním dodavatelem. Pak jsem sledoval, už tedy mimo regionální politiku, to protikorupční třeštění, které tedy minulá vláda spustila, a ten zákon, který byl tehdy připraven a který z velké části paralyzoval možnost zadávat veřejné zakázky obcím, krajům a způsobil celou řadu problémů, které, mnohé z nich, dosud nejsou vyřešeny.

    Připomíná mi ta dnešní situace určité předchozí zážitky, které tady mám. Občanský zákoník. Taky jsme vlastně už hned po našem příchodu do Sněmovny, tato garnitura, napravovali zákon o úřednících schválený pod obrovským tlakem Evropské komise. Nemůžu si odpustit zmínit zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, který také byl pod dramatickým tlakem ze strany Ministerstva životního prostředí projednáván, když jsme tenkrát slyšeli neustále jaksi hrozby, že nám budou stopnuty všechny dotační tituly, nebude-li zákon o EIA schválen. My jsme tenkrát na rozdíl od současného zákona ty všechny hrozby vlastně věděli. Když jsme se na ten zákon dívali, tak jsme všechno věděli, co nám hrozí, upozorňovali jsme na to, mluvili jsme o tom tady ve Sněmovně a navrhovali jsme návrhy pozměňovací, které by snad mohly největší nebezpečenství plynoucí ze zákona o posuzování vlivu limitovat. Nestalo se tak, nebyly ty zákony (návrhy?) přijaty a my jsme nyní v situaci, kdy vlastně máme takřka zastaveny mnohé velké stavby na našem území a teď čekáme, co Komise řekne, zdali se nám podaří vyjednat nějaké výjimky, nebo nepodaří. Prostě jednali jsme pod tlakem a to není dobře. A tady taky jednáme pod tlakem.

    Tady u toho zákona na rozdíl od zákona o EIA a také vinou jeho obrovského rozsahu nejsem přímo úplně povolán k tomu, abych systematicky procházel jednotlivá ustanovení a vyjadřoval se k němu rozumně a korektně, ale přesto mě tady některé věci zaujmou. Já tedy zase, jak říkám, jsem praktikem komunální regionální politiky a tady musím říct, že takřka 70 % stavebních zakázek, které jsou zadávány obcemi nebo kraji, je v rozmezí zhruba 10 až 50 milionů korun. A to je to, co tady máme dneska navrženo jako... od veřejné zakázky malého rozsahu, která je shora limitována 6 miliony korun v případě stavebních prací až po 50 milionů korun, což je zase ta dolní mez pro zadávání veřejné zakázky v podlimitním režimu v případě stavebních prací. Já samozřejmě nejsem teď a nebyl jsem ani v procesu v průběhu toho druhého čtení schopen podat nějaký relevantní pozměňovací návrh, ale přesto cítím, že toto rozmezí je příliš široké, příliš veliké, podmínky zadávání v podlimitním režimu jsou poměrně volné a umožňují možnost prostě určitého - jak to mám nazvat - korupčního potenciálu. Prostě možnost toho, čeho se obáváme, co tušíme, že může nastávat, dohadování se firem na tom, jakou cenu stanoví, a samozřejmě tento rozměr jim to umožňuje a právě určitá vágnost, měkkost těch podmínek pro podlimitní režim to umožňuje. A také těch 30 % možných víceprací, i to je věc, a tady souhlasím s kolegou Bendlem, je to, co může přinést poměrně značné problémy. Říkám, nenavrhuji nic, necítím se být k tomu povolán. Já ani nejsem členem toho výboru, ani toho pro regionální rozvoj, ani toho garančního, takže tady jsem si nedovolil nic navrhovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším řádně přihlášeným do sloučené obecné rozpravy je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené dámy a pánové, než se dostanu k přednesení svých pozměňovacích návrhů k tomuto zákonu, dovolte mi pár drobných připomínek k již proběhlé diskusi, popř. k proběhlým pozměňovacím návrhům a vyjádření výborů.

    V tomto zákoně, který považuji za jeden z nejdůležitějších zákonů v České republice, který ovlivňuje komunální, krajskou i celostátní politiku vcelku velice výrazně, se sešlo obrovské množství připomínek. Paní ministryně to oprávněně považuje za hlavní dílo svého ministerstva a pevně věřím, že se jí podaří udělat zákon o zadávání veřejných zakázek takový, aby byl aspoň většinou společnosti přijat jako zákon kvalitní. Stoprocentně samozřejmě to asi nebude, ale řekněme většinou společnosti.

    Já bych tady chtěl na začátku velice varovat kolegy, hlavně z vládní koalice, aby nepodlehli tomu dojmu "hlavně to rychle schvalme, protože stejně za chvilku již víme, že to budeme novelizovat, a potom tam opravíme ty chyby, o kterých dneska již víme". Tato tendence se u mnohých zákonů takhle rychle projednávaných docela často používá. Kolegové přede mnou již toto zmiňovali v různých jiných zákonech. Já bych byl velice nerad, aby to bylo osudem i tohoto zákona, protože tento zákon má dalekosáhlý dopad do života samospráv obcí a měst.

    Zastavím se u jedné myšlenky nebo filozofie tohoto zákona, kterou považuji za docela problematickou, a nikdo se zatím touto problematikou nezabýval. To je bod, který zůstal, paragraf, který zůstal z předešlého zákona, tzv. § 6. To je všeobecná informace o transparentnosti a formě dané - tak nám to i předepisuje Evropská unie, aby tyto veřejné zakázky byly v této formě co nejprůhlednější, nejprůzračnější, nejtransparentnější, nediskriminující. To je věc, která v těch zákonech samozřejmě je všude, řekněme, dávána jako základ. My nemůžeme z této myšlenky odstoupit. Co se však stane problémem a na co chci upozornit, je nově koncipovaná a pojatá filozofie zakázek malého rozsahu, tzv. dvoumilionových až šestimilionových zakázek.

    Tyto zakázky jsou dle filozofie tohoto zákona postaveny do roviny - a teď použiji ten hovorový výraz - zadávání z ruky. Prostě zadavatel sám rozhodne, zda použije formu výběrového řízení, jakou formu použije, nebo nepoužije vůbec a spolehne se na své zkušenosti. Zní to velice dobře a velice líbivě. Každý starosta v prvním dojmu řekne: konečně budu moci rozhodnout, konečně já budu ten, kdo určí, kdo bude realizovat tu mou zakázku, co si budu moci koupit, nebudu se muset ohlížet, jestli budu... A teď nastává ta otázka, kdy začne přemýšlet. Totiž v jiném zákoně neustále zůstává hladina 5 000 korun hladinou trestného činu. Pan starosta bude muset jó přemýšlet, zda náhodou neznevýhodňuje někoho na trhu, zda náhodou jeho postup je opravdu transparentní, tak jak hovoří § 6. A tady nastává problém, že starý zákon o zadávání veřejných zakázek ze zákona přesně vymezoval možnosti a pohyb. Pokud tento zákon dodržel, doslovně, možná otrocky napsaný, tak měl v uvozovkách po starostech, protože on dodržel dikci zákona a nepřekročil tento zákon. A orgány činné v trestním řízení, které se tím později zabývaly, přesně tohle hodnotily, jestli on náhodou úmyslně něco neporušil nebo nedal. Pokud nenajdou nic, obrátí se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a ten maximálně mohl říct ano, byl porušen nějaký paragraf, bylo něco, anebo to nechá tak a řekne: je to v pořádku. A tento manuál, který zákon doposud představuje pro starosty, se dá i v malé obci docela úspěšně využít a splnit.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych s dovolením ještě zareagoval na vystoupení paní ministryně. Já jsem sice pozorně poslouchal, ale počkal jsem si na stenozáznam, jestli přece jenom paní ministryně ten dotaz nezodpověděla. Tady v úvodu z úst paní předsedkyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní poslankyně Halíkové, zaznělo, že ministerstvo podalo samo prostřednictvím poslanců k tomuto návrhu ve druhém čtení 38 pozměňovacích návrhů. Já jsem si přečetl ještě jednou stenozáznam. Na tuto námitku, výtku, otázku jste, paní ministryně, nijak nereagovala. Pouze jste řekla, že jste čekala tisíce připomínek a že jste spokojena, že jich přišlo pouze 200, pozměňovacích návrhů. Z toho tedy 40, každý pátý je ten váš.

    Tak bych se chtěl zeptat, z čeho vyplývá vaše spokojenost a jestli byste na to mohla zareagovat proč. Proč přišlo 38 pozměňovacích návrhů od vás v průběhu projednávání ve Sněmovně a proč už to nebylo zapracováno předtím. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koubkovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné sloučené rozpravy je pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, chci reagovat na dnešní kritiku té části usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze dne 13. ledna letošního roku týkající se zprůhlednění nákupu na komoditních burzách. Příliš jí totiž nerozumím. Většina z vás, kdo máte zkušenosti s komunální politikou, určitě znáte výjimku ze zákona o veřejných zakázkách, která umožňuje nakupovat hlavně energie v komoditních burzách. Tuto možnost využívají tisíce obcí a jiných veřejných zadavatelů. A je to úplně v pořádku, protože díky této výjimce mají méně administrativy. V pořádku ale určitě není to, že obce coby zákazníci, stát ani veřejnost nemají a ani nemohou mít přesnou informaci o tom, kolik nákupy na komoditních burzách vlastně stojí. Nemají tedy přesný přehled, za co se utrácejí veřejné prostředky. Nemluvím teď o cenách energií, ale o řadě různých poplatků, které se za zprostředkování nákupu na burzách běžně platí a které v některých případech jsou, v jiných případech nejsou přičteny ke konečné ceně energie nakoupené na burze. Na tuto nesrovnalost upozornila v minulém roce některá média, jako např. Reportéři ČT. Myslím si, že taková praxe jistě v pořádku není.

    Při připomínkovém řízení zákona o zadávání veřejných zakázek navrhlo Ministerstvo vnitra vyřešit tento problém zavedením regulace České národní banky. Návrh nebyl akceptován, proto jsem se pokusil navrhnout jednodušší řešení. Veškeré poplatky se budou zveřejňovat na internetu a všechny poplatky se budou platit pouze komoditní burze, ne nějakým firmám, které stojí v pozadí. Myslím, že to má hlavu a patu. A při vší úctě ke kolegům, kteří tvrdí, že je to protizákonné, musím konstatovat, že je to irelevantní. Poplatky mají být veřejné, aby si je každý mohl porovnat. Nechci prostě nic jiného, než aby burzovní poplatky byly veřejně známé a průhledné a aby se platily přímo burze. A jestli z nich potom burza zaplatí někomu jinému, to už mě nezajímá. Na tom není nic nezákonného.

    Abych byl příkladný, uvedu příklad netransparentních poplatků. Veřejný zadavatel si k realizaci nákupu elektřiny nebo plynu na komunitní burze musí najmout dohodce. Dohodců je omezený počet, jsou to externí firmy a nemají transparentní a na internetu dostupný ceník. Dohodce zpracuje obchodní případ ve spolupráci s klientem, dají dohromady nezbytné informace pro uskutečnění burzovního obchodu. Dohodce zaregistruje klienta v registračním centru burzy a dále zastupuje klienta při obchodování a informuje ho o výsledcích. Aukce je realizována prostřednictvím elektronického systému a po ukončení aukce je burzou vydán závěrkový list. Klient zaplatí burzovní poplatky zveřejněné a poplatky dohodci nezveřejněné.

    Příklad druhý je transparentní poplatek. Veřejný zadavatel podepíše jednoduchou smlouvu s burzou a vyplní standardizovaný dotazník, který předá burze buď notářsky ověřený, nebo prostřednictvím datové schránky. Burza zkontroluje všechny údaje, případně si vyžádá doplnění, a v případě, že je vše vyplněno, připraví elektronickou aukci. Přípravu má na starosti dohodce - zaměstnanec nebo smluvní partner burzy, který dohlíží na spárování nabídky s poptávkou. Aukce je realizována prostřednictvím elektronického systému a po ukončení aukce je burzou vydán závěrkový list. Klient platí pouze burzovní poplatky, žádné poplatky dohodci klient už neplatí.

    Hlavní rozdíly tedy mezi uvedenými způsoby obchodování. V prvním, netransparentním případě nutí burza klienty najímat si dohodce na to, aby za ně vyplnil vstupní údaje nezbytné pro realizaci obchodu, poplatky za služby dohodce má každý klient stanoveny v jiné výši a poplatky za dohodce jsou často několikanásobně vyšší než poplatky burzy. Klient si může vybrat pouze z několika subjektů, které jsou propojeny navzájem.

    Ve druhém, transparentním případě má klient přímo vztah s burzou, dohodce je placen burzou a dohlíží na nejvýhodnější spárování poptávky a nabídky. V prvním, netransparentním případě, se veřejný zadavatel musí spolehnout na dohodce, že řádně vyplnil veškeré náležitosti obchodu a že dodavatelé dostanou správné informace. Ve druhém, transparentním případě toto odpadá, veřejný zadavatel si může dle vlastního uvážení zvolit jakéhokoli poradce, samozřejmě považuji to za účelné, a je zaručen bezchybný elektronický přenos veškerých parametrů dodávky od klienta k potenciálním dodavatelům za účelem správného ocenění dodávky.

    Čili na závěr chci říci, chci vás přesvědčit, že jakýkoli pozměňovací návrh s transparentním obchodováním na komoditních burzách, který tady zazní, si zaslouží naši podporu. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Dalším řádně přihlášeným do sloučené obecné rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Pardon, omlouvám se, pane poslanče, ještě faktickou poznámku pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já budu jen velmi krátce reagovat na příspěvek kolegy Petrů.

    Já jsem velmi rád, že tento zákon je na pořadu jednání, že se zdá, že bude schválen. Mou hlavní motivací je, abychom konečně zavedli pořádek do veškerého obchodování. Všichni dobře víme, že když si chceme nějakým způsobem ulejt finanční prostředky, tak se prostě udělá jednací řízení bez uveřejnění. A já se domnívám, že právě jednou z cest je obchodování na burzách. To zde pan kolega velmi přesně řekl. Já se přiznám, že musím souhlasit s tím, co říkal, že i toto obchodování musí být naprosto spravedlivé a transparentní, mělo by být veřejné, musí být na internetu, a pokud máme těchto burz několik, tak je třeba, aby i ceník byl prostě zveřejněn a nebylo možné, aby jedna burza obchodovala výrazně levněji a druhá výrazně dráže. Já nepodezírám, poněvadž si myslím, že na burzách se dělá relativně spravedlivě a poctivě, ale nicméně ta transparentnost, jak byla v tomto příspěvku, je důležitá. Já vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi za jeho faktickou poznámku. Nyní již avizovaný, řádně přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám několik připomínek k zákonu. Domnívám se, že existuje prostor pro obejití zákona o veřejných zakázkách z titulu příliš široké spolupráce horizontální či vertikální. A ten prostor je širší, než by bylo vhodné. Myslím si, že by to mohlo mít dopad i na některé zakázky, které jsou zadávány v rámci sektoru zdravotnictví nebo dopravních staveb apod.

    Návrh definuje ovládání osob jak vertikální, tak horizontální skrze procentuální vyjádření, vázané ovšem k faktorům, které nejsou jasně dány. Takové vymezení je zavádějící. V závislosti na objemu obratu předmětného subjektu totiž může být 20% podíl na jeho obratu obrovský a nemusí znamenat, že se takový subjekt neúčastní hospodářské soutěže. U subjektů s obratem v řádu stovek milionů korun, což mohou být například krajské správy komunikací, může objem zakázek pro další subjekty efektivně umožnit ovládnutí trhu s danými službami v předmětné lokalitě.

    Dále se domnívám, že do textu zákona by mělo být vloženo pozměňovacím návrhem ustanovení o odpovědnosti zadavatele za funkčnost zadávací dokumentace. Zadávací dokumentace by měla být tvořena tak, aby byla co nejpřesnější a nejjasnější a nebylo pokud možno třeba uplatnit vůbec institut dodatečných informací. Navíc často bývá zadavatel zastoupen a zadávací dokumentaci tvoří třetí osoba. Je pak o to složitější dohledat odpovědnou osobu, kterou případně bude možné trestat za nesprávnost zadávací dokumentace. Jasnost a přesnost tohoto dokumentu je pro uchazeče o veřejnou zakázku zcela zásadní, a proto by mělo být na zadavateli, aby zajistil a odpovídal za ni.

    Dále je tu připomínka, která se týká mimořádně nízké nabídkové ceny. Tento problém se ukazuje už dnes. I z osobní praxe mohu potvrdit, že mimořádně nízká nabídková cena je institut velmi variabilní a neuchopitelný. Návrh zákona, sněmovní tisk 637, tento stav nijak nemění, bohužel. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, paní ministryně, dobrý večer.

    Při studiu zákona mě zaujala jedna z hodně věcí, a to konkrétně možnost rušení veřejné zakázky, kdy se navrhuje, že zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud neobdrží dotaci. Já si myslím, že to je v pořádku, nicméně by měl na to zadavatel upozornit dopředu, že toto hodlá udělat. Myslím si, že dodavatelé mají právo být v oprávněném očekávání, že pokud v zakázce uspějí, předloží nejlepší nabídku, že zakázka bude zadána, a pokud zadavatel chce uplatnit právo na zrušení zakázky z toho důvodu, že na to nebude mít peníze, měl by na to dopředu upozornit. V téhle věci si dovolím předložit pozměňovací návrhy.

    K debatě, která zde byla doposud. Paní ministryně upozorňovala, že tento zákon o zadávání veřejných zakázek není protikorupční zákon. Já se domnívám, že tento zákon musí mít protikorupční prvky, protože se jedná o hospodaření s veřejnými prostředky. Pokud by se jednalo o hospodaření se soukromými prostředky, ať si každý udělá pravidla, jaká chce.

    Stran velmi diskutovaného limitu 20, 30 nebo 50 % pro vícepráce, já jsem zastáncem toho, aby byl limit v původní verzi 30 %. Dodavatelé při uzavírání zakázky často podepisují, že jsou si vědomi toho, že jejich nabídka obsahuje úplně všechno a že jsou schopni nabídku zrealizovat, a proto by se měly vícepráce držet na uzdě, jinak by zákon potom nebyl soutěžicí, ale byl by pouze zástěrkou pro to, že se může dělat, co zákon povoluje. Domnívám se, že jsem viděl zakázky, které měly vícepráce do limitu 20, 30 % (nesrozumitelné) nastaveno jenom proto, že limit byl nastaven. A stran podlimitních zakázek, jak o tom před chviličkou hovořil kolega Luzar, domnívám se, že je to zase prostor pro obce, města a jiné zadavatele, aby si nastavili vlastní pravidla pro to, aby zákon byl soutěžící, protože tento zákon je v podlimitních zakázkách příliš otevřený. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám trochu jednodušší úlohu jako poslední řečník v obecné rozpravě, že už mnohé bylo řečeno, takže skutečně nebudu hovořit dlouho. Zmíním jenom některé věci, které si myslím, že by měly být podtrženy i ze strany poslance poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.

    Samozřejmě nejsem sám, kdo jednoznačně oceňuje a vnímá, že je tady potřeba změny zejména v novém zákoně o zadávání zakázek. To, že stávající platný zákon mnohdy paralyzoval veřejné zakázky zejména na obcích, víme z vlastní zkušenosti. To už tady nemusím moc zdůrazňovat. Prošli jsme si tím sami a nebo tady už ty případy byly mnohokrát zmíněny.

    Chtěl bych i ocenit energii, se kterou se paní ministryně Šlechtová pustila do přípravy nového zákona a snažila se tento problém řešit. Nicméně se ode mě neočekává jenom pochvala, takže bych tady chtěl jako mnozí mí předřečníci poukázat na nejednoznačnost zákona. Tam se bohužel projevuje, a to samozřejmě není chybou paní ministryně, nezkušenost s výkonem samosprávy. Mám obavu, že na přípravě tohoto zákona se buď nepodílel nikdo, kdo má zkušenost s výkonem samosprávy, a pokud ano, tak za samosprávu nekopal.

    Přemýšlel jsem nad tím, jestli tento zákon lze změnit pozměňovacími návrhy. Dneska jsme ve druhém čtení a skutečně jsem měl připravenou celou řadu námětů, nicméně se obávám, že pozměňovacími návrhy tento zákon nevylepšíme. Mám trochu obavu, že tento zákon, pokud bude v této podobě schválen, skončí jako mnohé jiné zákony z dílny ministrů za hnutí ANO, to znamená brzkou novelizací.

    Tady jsem už zmiňoval, a zmiňovali to i mí předřečníci, že základní problém je skutečně v nejednoznačnosti, to znamená četnosti, jak se tam objevuje slůvko "může". To, že může zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení uchazeče, který se v posledních třech letech dopustil závažných nebo trvalých pochybení, je jistě správné. To je samozřejmě správné. To, že si může zadavatel stanovit minimální cenu zakázky, to je taky jistě správné. Víme sami, a na minimálně ceně se to pokusím dokumentovat, je to takový krásný příklad, jakým způsobem se ve veřejných zakázkách, které vyhlašovaly obce, snažily firmy, které z různých důvodů potřebovaly tu či onu zakázku, ceny podstřelovat a dávaly ceny, které byly skutečně až nereálné. A obce skutečně měly velmi málo možností, důvody byly různé, nechci je tady jmenovat, jakým způsobem zakázky firmy s nízkou cenou, která byla nereálná, z tohoto výběrového řízení vyloučit. Možnosti byly, to neříkám, že ne, ale skutečně ji obce ne vždy uměly využít. Teď jdeme do druhého extrému, a to do takového, že říkáme, že může.

    Jak to bude v praxi probíhat? V praxi budeme na obci rekonstruovat kulturní dům. Víme, že taková střední úroveň rekonstrukce je 20 mil. korun. Víme to, protože firmy z okolí, které třeba už něco podobného pro město dělaly, avizují, že zhruba taková je cenová relace. Pak víme, že se objeví firmy, které cenu nějakým způsobem podstřelí, to znamená, my jako městské zastupitelstvo stanovíme cenu minimální a to je 20 mil. korun. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. To byl poslední písemně přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se v obecné rozpravě ještě někdo hlásí. Pokud ne, závěrečná slova po sloučené obecné rozpravě k oběma bodům. Paní ministryně. Prosím, paní ministryně Šlechtová.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci - já se omlouvám paní poslankyni (k poslankyni Černochové, která mířila k mikrofonu), ale já se ještě chci vyjádřit k tomu, co tady padlo, protože toho padlo opravdu hodně. Je to po věcné stránce, takže jsou některé věci, které bych případně i ráda vysvětlila.

    Co se týká posledního příspěvku pana poslance Kučery, nezkušenost se samosprávou. Tady musím říci, že zákon opravdu vznikal ve spolupráci se samosprávou, Svazem měst a obcí. A nebyli to zástupci jenom vedení svazu. Byli tam opravdu starostové, dávali to s námi dohromady. My jsme se scházeli jednou za dva týdny. Ten zákon měl velkou rychlost, ale intenzivní zapojení všech. Kolegové, kteří se na tom zákoně podíleli, působili v samosprávě spoustu let od úředníka na vnitřní úřad apod. My jsme dali možnost obcím, aby se podílely na tomto zákoně podílely. Ony se podílely. Ten zákon jsme debatovali. Teď musím říct opravdu, já a moji kolegové jsme objeli všechny kraje České republiky, kde jsme zákon prezentovali, dostávali jsme různé podněty.

    Samozřejmě jak jsem říkala ve svém úvodním slovu, ta nedůvěra bude a samozřejmě bude i obava. Je to nový zákon. Není to 22. novela starého zákona, který tady všichni známe možná už deset let. Toto je prostě nový zákon. A i po té debatě, kterou tady dnes vedeme, možná, to už nebudu ministrem, ale možná předám zkušenosti, že příští zákon by se měl napsat jenom jako překlad evropských směrnic, a pak bychom viděli tu debatu ve Sněmovně. My jsme se snažili tomu dát nějaký ráz. Snažili jsme se tomu dát nějaký význam, aby to bylo dobré právě především pro samosprávy. Nebudeme si nalhávat, ale starostové, resp. samosprávy jsou těmi největšími chybovateli v čerpání evropských dotací, ale není to jejich chyba. Je to chyba toho zadávání, je to chyba zakázek. Takže to my chceme opravdu napravit.

    Co se týká komentáře pana poslance Kudely k možnosti zrušení, pokud se neobdrží dotace. Tak na to v podstatě není třeba už dopředu upozorňovat, protože to v zákoně je, a nedostatek peněz je obecně důvod ke zrušení celé té zakázky.

    Co se týká pana poslance Hovorky, který hovořil o horizontální a vertikální spolupráci. Tady musím říci, že to v podstatě je celé z evropské směrnice. Je to směrnicové. A 80 % z toho, co máme v našem zákoně, se nedá změnit, protože to vychází z evropské směrnice. V zadávací dokumentaci podle nového zákona musí být uvedeno, která třetí osoba se na ní podílela. A samozřejmě v současné době probíhá jistá kauza, kde se stávající dodavatel dané věci podílí na zpracování zadávačky. Tento zákon toto sice umožní, ale ta třetí osoba se bude muset nahlásit. A také je možné, že už se do té zakázky nebude moci hlásit.

    Co se týká mimořádně nízké ceny, tak my umožňujeme použít vzorec a nebo pevně stanovenou cenu jako hranici.

    Co se týká vyhlášky o obchodních podmínkách, tak tuto vyhlášku nahrazujeme vyhláškou o přiměřenosti. A je to také dohoda se Svazem podnikatelů ve stavebnictví. Samozřejmě tento zákon byl projednáván s novými partnery.

    Co se týká rozhodnutí o omezení výjimky na advokáty, tak tady musím říci, že toto je politické rozhodnutí a my toto znění přejímáme z evropské směrnice. A pokud si vybavíme, tak loni někdy v únoru, březnu jsem zde stála a byl zde pozměňovací návrh na to, aby advokáti a právníci nemuseli zadávat podle zákona, ale na základě výjimky ze zákona o veřejných zakázkách.

    Co se týká pana poslance Petrů ohledně komoditních burz, tak tady bych ráda zmínila, že vzhledem k tomu, že chodila i dost narychlo jednotlivá vyjádření ze strany gestora zákona o komoditních burzách, a to je MPO, a také ty pozměňovací návrhy jsou protichůdné, zde budeme držet názor gestora tohoto zákona, tzn. ministra průmyslu a obchodu. A my jsme spolu v písemné komunikaci. Samozřejmě já budu mít v nejbližších dnech opravdu konečnou verzi.

    Co se týká pana poslance Koubka, který se ptal, proč jsme iniciovali my sami pozměňovací návrhy. Musím říci, že my jsme je nemuseli iniciovat, ten zákon by byl funkční bez nich. My jsme ho chtěli ještě vylepšit, když ten prostor byl, a například jsme zjistili, že některé věci, které odsouhlasila Legislativní rada vlády, se nám do zákona nedostaly, než to šlo k vám, to už šlo z ruky Ministerstva pro místní rozvoj. Takže my jsme to tam těmi pozměňovacími návrhy i vrátili. Byly tam některé technické chyby, formální chyby, za které ano, může Ministerstvo pro místní rozvoj. Nicméně nemělo to vliv na textaci a smysl celého zákona. Čili tady musím opravdu otevřeně říci, že kdybychom neiniciovali my jako gestor tohoto zákona pozměňováky, tak se tomu zákonu absolutně nic nestalo. Já jsem ráda, že jsme to udělali, protože je to společné dílo. Je to společné dílo a bude sloužit celé České republice.

    Na pana poslance Luzara. Já děkuji velmi za vaše návrhy prostřednictvím pana předsedajícího. Ohledně zakázek malého rozsahu tam není vůbec žádná změna. V novém zákoně bude platit povinnost dodržovat pravidla v zadávacím řízení. Tady je pravda, že těm zadavatelům dáváme velkou odpovědnost. Nicméně na to upozorňujeme od začátku vzniku tohoto zákona. My jim dáváme odpovědnost, dáváme jim větší kompetence, ale zároveň je nenutíme, aby se učili něco nového, protože budou moci využít ty zkušenosti, které mají.

    Taky zde padlo, že tento zákon způsobí, že si budou muset najímat více právních firem. Není to pravda. Není to pravda, protože v tuto chvíli se musí naučit v podstatě pracovat s některými novými paragrafy, ale oni můžou zadávat podle toho, jak jsou zvyklí.

    Tady bych také chtěla říci, že na Ministerstvu pro místní rozvoj zřizuji telefonickou linku, kam samozřejmě všichni můžou zavolat ohledně pomoci se zadávačkou apod. Je to poprvé, kdy ministerstvo takto koná. Zároveň ale budeme objíždět opět všechny kraje a starosty a budeme dělat semináře. Čili osvěta bude velká. Čekala jsem na druhé čtení a jaké budou pozměňovací návrhy. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové a ptám se pana zpravodaje, jestli na závěr obecné rozpravy chce vystoupit. Ano, prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Jenom bych shrnul, že ve sloučené rozpravě ani k jednomu tisku nezazněl návrh na vrácení garančnímu výboru, takže můžeme asi postoupit dál.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a v tom případě končím sloučenou obecnou rozpravu k bodu 32 a 33 a otevírám přerušený bod

    ve kterém je první přihlášena do podrobné rozpravy paní poslankyně Jana Černochová. Máte slovo, paní kolegyně. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že jsem se nepřihlásila do obecné rozpravy, abych odůvodnila věci, které jsem podávala písemně, tak mi prosím dovolte, pokusím se být stručná, odůvodnit pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v mém pozměňovacím návrhu pod číslem 3583. Je tam celkem šest bodů.

    Jeden bod se týká § 38 odst. 1, druhý bod se týká § 38 odst. 2, kde se jedná o úpravu vyhrazených veřejných zakázek v podobě, v jaké je navrhována, ta je příliš zpřísňující ustanovení čl. 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES a směrnice - prostě všech těch dokumentů, které se výběrových řízení týkají. Zadávací směrnice stanoví - cituji: "Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné."

    Jedná se zcela evidentně o chybně provedenou transpozici směrnice jdoucí proti zájmům zdravotně postižených či jinak znevýhodněných občanů České republiky. Podle návrhu zákona je vyžadováno zaměstnávání alespoň 50 % postižených osob, zatímco zadávací směrnice v tomto ohledu vyžaduje pouze 30 % osob s postižením nebo znevýhodněných osob. Podle návrhu zákona dochází i k zúžení okruhu dodavatelů možných plnit vyhrazené zakázky o ty zaměstnávající i další skupiny znevýhodněných osob. Je zřejmé, že návrh je v tomto směru asociální a zároveň jdoucí proti věcnému záměru zákona o sociálním podnikání. Současně omezením okruhu možných soutěžitelů omezuje hospodářskou soutěž a diskriminuje zejména malé a střední zaměstnavatele. Předkládaný návrh změny odstraňuje alespoň dílčím způsobem uvedené nedostatky a snižuje množství postižených zaměstnanců na úroveň zadávací směrnice. Ten přesný text vám číst nebudu, odvolávám se na to, že jsem to řádně podala do systému.

    Třetí mnou navrhovanou změnou je úprava § 40, kde navrhuji zrušit odst. 4, protože se domnívám, že se jedná o velmi nestandardní ustanovení, které jde nad rámec evropských zadávacích směrnic. Opět jsme papežštější než papež, protože podle současné právní úpravy uplynutím zadávací lhůty dochází pouze k zániku vázanosti nabídkou, ale zadavatel je nadále oprávněn zadávací řízení dokončit a smlouvu s vybraným dodavatelem podepsat, čímž může předcházet zmaření účelu a nákladů zadávacího řízení. Podle návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně však bez ohledu na vůli zadavatele a vybraného dodavatele dochází automaticky k ukončení zadávacího řízení. Zadavatel má být podle návrhu zákona zároveň povinen uhradit všem účastníkům zadávacího řízení náklady. Přitom není specifikováno, co se považuje za účelně vynaložené náklady a ani tyto náklady nejsou nijak limitovány, což si jistě umíte představit, co bude v praxi znamenat. Zadavatel tak tedy může být vystaven nereálným nárokům ze strany účastníků, a to i těch, kteří neměli šanci zakázku získat, či dokonce kteří mohli přispět k marnému plynutí zadávací lhůty neposkytováním součinnosti či neudělením souhlasu s jejím prodloužením dle § 40 odst. 3. Opět nebudu číst tu přesnou změnu v textu, tak jak ji navrhuji.

    Předposlední můj bod, který navrhuji v tomto pozměňovacím návrhu, se týká § 79 odst. 4 písm. a), kdy se slova: "a to v plném rozsahu zakázky" nahrazují slovy "a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel". Můj názor je ten, že návrh tohoto ustanovení není transpozicí zadávací směrnice. Ustanovení zároveň zavádí nerovnost mezi formami účastenství v zadávacím řízení, když účastníkům "sdružení" je referenční zakázka uznána v plném rozsahu, avšak poddodavatelům je uznávána pouze ta část, na které se podíleli, byť fakticky, materiálně, se jedná o totožnou situaci. Návrh ustanovení umožňuje, aby dodavatel, který se ve sdružení na plnění referenční zakázky podílel, byť pouze v minimální části, mohl pro prokázání technické kvalifikace tuto referenci využít v plném rozsahu. Připuštěním této možnosti zároveň dochází k razantnímu odklonu od stávající rozhodovací praxe - tou praxí víme, koho myslím, myslím tím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a naše soudy -, podle které má takový dodavatel možnost uplatnit pouze svůj procentuální podíl, tj. rozsah provedených prací, kterým se dodavatel na realizaci referenční zakázky jakožto účastník sdružení, což je společnost bez právní subjektivity, skutečně podílel, nikoliv celý rozsah takové zakázky. Ustanovení představuje velké riziko zejména pro zadavatele z řad obcí - a samozřejmě, že i já jsem komunální političkou a mám starost o to, jak bude tato norma realizována v praxi - obce, které zadávají významnější veřejné zakázky v režimu zákona ojediněle a nemají propracované specifické zadávací podmínky. Byť je zadavatelům ponechána možnost aplikace této právní úpravy v zadávací dokumentaci vyloučit či upravit, zadavatelé by měli mít možnost spoléhat se na funkčnost prokazování technické kvalifikace v zákonném režimu. Navrhované ustanovení je však nestandardní a vysoce rizikové z důvodů uvedených a citovaných mnou výše. Nelze spoléhat na to, že zejména příležitostní zadavatelé rizika této zákonné úpravy předem odhadnou nebo zjistí a využijí možnost odchylné úpravy, přičemž se v zadávacím řízení následně kvalifikují dodavatelé, kteří k realizaci veřejné zakázky nebudou objektivně kvalifikováni. Navrhovanou změnou dochází k odstranění popsané diskriminace a dodržení stávající osvědčené praxe. Opět vám nebudu číst přesně to znění paragrafu, z čeho na co navrhuji úpravu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Nyní v podrobné rozpravě pokračujeme vystoupením pana poslance Ivana Adamce, připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, budu stručný. Já se přihlásím k pozměňovacím návrhům k tisku 637, které byly podány písemně a jsou označeny jako sněmovní dokumenty číslo 3598 a 3600. Abych jen připomněl, o co se jedná, 3598 - je to zjednodušený postup pro zadávání podlimitních veřejných zakázek. Jedná se o to, abychom zbytečně v tomto návrhu zákona nešli nad rámec evropské směrnice. Ten druhý, 3600, se týká obecně použití elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek. Odkazuji na své vystoupení v obecné rozpravě.

    Prosím o podporu těchto pozměňujících návrhů a věřím tomu, že i přes počáteční negativní postoj paní ministryně, až to tady budeme mít příště, možná dojde k jiným závěrům. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Slova se ujme paní poslankyně Soňa Marková a připraví se pan poslanec Jan Klán. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych se pouze přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, protože jsem ho odůvodnila již v obecné rozpravě. Takže se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu 3597. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Nyní pan poslanec Jan Klán. Připraví se pan poslanec Chvojka.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu uvedenému jako sněmovní dokument číslo 3615. Odůvodnil jsem ho už v obecné rozpravě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klánovi. Nyní pan poslanec Jan Chvojka, připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem taktéž stejně jako moji kolegové odůvodnil svůj pozměňovací návrh v obecné rozpravě, tudíž se k němu chci jenom přihlásit a říci, že je zaevidován v systému pod číslem 3580. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Nyní pan poslanec Antonín Seďa, připraví se pan poslanec Lukáš Pleticha. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, přihlašuji se ke svým podaným pozměňujícím návrhům, uvedeným pod sněmovními dokumenty 3590 a 3591. V obou případech se jedná o variantní změnu § 193 Zabezpečení dodávek. Sněmovní dokument 3590 doplňuje v odstavci 2 nové písmeno e) a sněmovní dokument 3591 upravuje v odstavci 2 písmeno a). Jenom pro pana zpravodaje - potom variantně hlasovat.

    A jenom stručně zdůvodnění pozměňujícího návrhu, který je tedy uveden. Jenom stručně. Kontrolu kvality dodávek pro obranu a bezpečnost realizuje Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, který byl zřízen zákonem číslo 309/2000 Sb. Úřad ověřuje kvalitu výrobků a služeb dodávaných do resortu Ministerstva obrany, případně i do ostatních resortů a správních úřadů České republiky. Kvalita dodávek, které jsou realizovány v zahraničí, je ověřována partnerskými úřady na základě požadavku, který u nich úřad uplatňuje. Vzájemné poskytování této služby se mezi členskými státy Severoatlantické aliance řídí standardizační dohodou STANAG 4107. S některými dalšími nečlenskými státy má tento úřad uzavřenu dvoustrannou dohodu. Nicméně tato dohoda není uzavřena se všemi zeměmi, proto je důležité upravit jednoznačnou právní oporu pro omezování místa výroby produktu okruhem zemí, kde může výroba produktu a kontrola kvality probíhat.

    Děkuji za vaši pozornost i za případnou podporu pozměňujícím návrhům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi. Nyní pan zpravodaj se svým pozměňovacím návrhem. Připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím pane poslanče.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já jsem se do obecné rozpravy nehlásil, nicméně také mám pozměňující návrhy, které stručně odůvodním. Takže se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden do systému pod číslem 3596. Týká se to doplnění zvláštního postupu pro knihovny na nákup knih a jiných informačních zdrojů do knihovních fondů.

    Dále se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu 3601, který je téměř totožný jako pozměňovací návrh kolegyně Markové, jen se tam přidává jeden odstavec a doplňuje, že postup pro zdravotně postižené nelze použít na určité druhy dodávek, dále v soutěžním dialogu, inovačním partnerství a hlavně pak na projektové práce.

    Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3608, který se týká § 67, který doplňuje odstavec 3, který se týká obchodování na komoditních burzách, a že se jedná v tomto případě o postup podle platného zákona o komoditních burzách.

    Dále je pozměňovací návrh 3612, který sleduje totéž, co zde v obecné rozpravě přednášel kolega Jiří Petrů, akorát že vychází z platné legislativy a znění zákona o komoditních burzách.

    A konečně se hlásím ke čtvrtému pozměňovacímu návrhu 3609, který zvyšuje v § 222 odstavec 8 cenový nárůst na 50 % v souladu s evropskou směrnicí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukáši Pletichovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se paní poslankyně Berdychová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobrý podvečer. Já se pokusím být velmi stručný a přihlásím se ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. Nebyl jsem přihlášen v obecné rozpravě, takže ve dvou větách přibližný obsah.

    První se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3605. Týká se § 223 a pouze upřesňuje situaci, kdy zadavatel může odstoupit od smlouvy, ukončit ten smluvní závazek, a to ustanovení upřesňuje ve smyslu, aby se tak stalo nejpozději do šesti měsíců od okamžiku, kdy zjistí rozhodné skutečnosti. Je to inspirováno snahou o to, aby bylo právní prostředí, ten vztah vyvážený na straně zadavatelů i dodavatelů. Je to inspirováno také stejnou objektivní lhůtou šesti měsíců už v platné právní praxi, kdy například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhoduje o uložení zákazu plnění smlouvy, a dokonce je to naprosto stejná konstrukce, jako je ve stejném zákoně používaném v sousedním Německu nebo Rakousku. Takže to je můj pozměňovací návrh 3605.

    Ten druhý, ten já osobně považuji za důležitější a zásadnější, ale prosím o vaši podporu u obou. Hlásím se tedy k pozměňovacímu návrhu 3606. Ten řeší § 242, konkrétně termín, dokdy je možno podávat námitky proti obsahu zadávacího řízení. Podle dosavadní praxe, a zatím tedy i navržené, je tak možno činit až do pěti pracovních dnů po ukončení jednotlivých lhůt. Já si myslím, že to je špatně, že ve chvíli, kdy lhůta je ukončena, kdy je rozhodnuto, tak už by námitky podávány být neměly, a jsou informace z praxe, že to občas ze strany soutěžitelů bývá zneužíváno. Jinými slovy, když to hodně zjednoduším, nějakým způsobem se dozvědí výsledky výběrového řízení, a pak teprve během těch pěti pracovních dnů podávají námitky. Takže to si myslím, že bychom měli odstranit. Takže hlásím se ještě k pozměňovacímu návrhu 3606, a prosím o podporu vaši i paní ministryně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Nyní se slova ujme paní poslankyně Martina Berdychová, připraví se pan poslanec Klaška. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3584. Tento pozměňovací návrh podávám z podnětu organizace Člověka v tísni, který realizuje humanitární pomoc v zahraničí a využívá k tomu zahraniční prostředky.

    Navrhuje se úprava § 4 odstavce 2, který definuje zadavatele. Návrh navrhuje vyjmout z režimu zákona zadavatele, který k úhradě zakázky použije vyšší než zákonem stanovený objem peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu, pokud je takováto zakázka plněna mimo území Evropské unie.

    Jak fondy a agentury cizích států jsou zkušení poskytovatelé prostředků pro aktivity realizované mimo Evropskou unii, znají detailně jak specifika cílových zemí, tak specifika daná určením finančních prostředků, a mají proto vytvořena svá vlastní pravidla pro výběr dodavatelů, a to často právě s ohledem na výše uvedená specifika. Jedná se navíc o poskytovatele, kde se celkové objemy prostředků plynoucích do zemí mimo evropskou unii pohybují v desítkách miliard eur. V situaci, kdy poskytovatel vyžaduje svá vlastní pravidla pro výběr dodavatelů, která jsou pro zadavatele veřejné zakázky závazná stejně jako česká právní norma, dochází logicky ke kolizím a konfliktům mezi závaznými předpisy, přičemž tyto konflikty nemají často dobrá řešení. Významná část prostředků směřujících do zemí mimo Evropskou unii má charakter humanitární nebo rozvojové pomoci. Je proto nanejvýš vhodné, aby potenciální zakázky byly realizovány místními dodavateli. Pravidla zahraničních a nadnárodních poskytovatelských agentur uvedený postup umožňují a upřednostňují. Současná česká právní norma spíše nikoliv. Proto předkládám tento pozměňovací návrh, který usnadní humanitárním organizacím realizovat zahraniční finanční pomoc v mimoevropských zemích.

    Děkuji vám za podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Berdychové. Nyní se slova ujme pan poslanec Klaška. Ptám se pana kolegy Velebného, jestli se hlásí k faktické poznámce. Jenom řádně přihlášen do podrobné rozpravy. Dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil k několika pozměňujícím návrhům. První z nich je uveden ve sněmovním dokumentu 3613.

    Stručné odůvodnění je, že moje navrhovaná úprava reaguje na časté obstrukční jednání dodavatelů, kteří námitkami proti zadávacím podmínkám protestují až po otevření nabídek, kdy je zřejmé, jak si stojí, a teprve pak napadají údajnou netransparentnost nebo diskriminační zadávací podmínky. V mém pozměňujícím návrhu je navrhováno, aby lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám skončila spolu s koncem lhůty pro podání námitky, aby dodavatel stěžovatel brojil proti zadávacím podmínkám tehdy, kdy zadavatel ještě může zadávací podmínky reálně změnit.

    Druhý pozměňující návrh, který předkládám, je uveden ve sněmovním dokumentu pod číslem 3614 a spočívá v tom, že v § 62 se odstavec 6 zrušuje a následující odstavce 7 a 8 se přečíslují jako 6 a 7. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klaškovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych se rád přihlásil k sněmovnímu tisku 3472 zavedeném v systému. Pokud bych mohl, zároveň bych požádal paní ministryni, aby v závěrečném slově zmínila ty spolupředkladatele tohoto materiálu, k jejichž názorům bude brát potaz v rámci vypořádání připomínek a pozměňovacích návrhů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní pan poslanec Jiří Petrů, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolím si přihlásit se k pozměňujícím návrhům, které jsou zaevidovány v elektronickém systému pod čísly 3575 a 3604. Obsahují rovněž zdůvodnění. A vážený pane předsedající, dovolil bych se také přihlásit k pozměňujícím návrhům Jana Birkeho, který je řádně omluven ze zdravotních důvodů, a přihlásil bych se tedy k jeho pozměňujícím návrhům vedeným v elektronickém systému jako 3435, 3437, 3438 a 3599. Také tyto pozměňující návrhy mají v souladu s jednacím řádem i odůvodnění. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se tímto hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem vložil do systému pod číslem 3620. Jedná se o čtyři pozměňovací návrhy. Krátce je okomentuji.

    Pozměňovací návrh první. V § 36 se doplňuje nový odstavec 9, který zní: "Zadavatel u veřejné zakázky na stavební práce stanoví obchodní podmínky v souladu s prováděcím právním předpisem. Prováděcí předpis stanoví znění obchodních podmínek. Obchodní podmínky jsou závazné pro dodavatele i pro jeho případné subdodavatele." Odůvodnění: Měla by být zachována existence obchodních podmínek ve formě prováděcího předpisu, přičemž by mělo být jasně definováno, jak mají tyto obchodní podmínky znít. Je třeba skrze objektivně nastavené obchodní podmínky chránit dodavatele a případné subdodavatele. Soulad s prováděcím předpisem pak dává zadavateli možnost, aby se v odůvodněném případě mírně odchýlil od znění v prováděcím předpise. Podobný režim ochrany volí jiné právní systémy, jako například systém německý. Jasné a úplné znění obchodních podmínek v prováděcím předpise má přispět k právní jistotě dodavatelů a subdodavatelů při plnění veřejných zakázek.

    Další pozměňovací návrh. V § 36 odst. 3 se doplňuje věta: "Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel." Zdůvodnění je takové, že zadávací dokumentace by měla být tvořena tak, aby byla co nejpřesnější a nejjasnější a nebylo pokud možno třeba uplatňovat institut dodatečných informací. Navíc často bývá zadavatel zastoupen a zadávací dokumentaci tvoří třetí osoba. Je pak o to složitější dohledat odpovědnou osobu, kterou případně bude možné potrestat za nesprávnou zadávací dokumentaci. Jasnost a přesnost tohoto dokumentu je pro uchazeče zcela zásadní, a proto by mělo být na zadavateli, aby ji zajistil a odpovídal za ni. Stávající formulaci v předpise není zcela jasná, proto by měla být přesněji formulována.

    Třetí pozměňovací návrh. V § 29 písm. k) nově zní: "k) jde-li o právní služby:

    1. které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporu, pakliže předpokládaná hodnota poskytované právní služby nepřesáhne hodnotu 2 miliony korun,

    2. které poskytuje advokát při přípravě řízení uvedená (?) v bodě 1 nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc s vysokou pravděpodobností se stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, pakliže předpokládaná hodnota poskytované právní služby nepřesáhne hodnotu 2 miliony korun,

    3. které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu - odkaz na odstavec 10 - v rámci osvědčování a ověřování listin - nebo

    4. při kterých na základě jiného právního předpisu - odkaz na odstavec 11 - příležitostně vykonává dodavatel veřejnou moc."***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Petr Kudela, připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, já se jenom krátce chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3625. A jak jsem řekl v předchozí rozpravě, tak se týká výslovného uvedení podmínky, že zadavatel si vyhrazuje právo zakázku zrušit, pokud nedostane dotaci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Nyní pan poslanec Ladislav Okleštěk, připraví se paní poslankyně Milada Halíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, přihlašuji se tímto k pozměňovacím návrhům, které jsou pod sněmovními dokumenty číslo 3429 - tento návrh se týká právě zpoplatnění podání k ÚOHS. Dále je to sněmovní dokument 3433, který se týká převodu lhůt z pracovních na kalendářní dny. Dále je to sněmovní dokument 3553, který se týká akceptace elektronických faktur, sněmovní dokument 3554 - ten se týká legisvakační lhůty. Pak je to sněmovní dokument 3560, který se týká § 222 bod 7 a je to započítávání změn. Dále je to sněmovní dokument 3587, který se týká změn konzultovaných s MMR. Dále je to sněmovní dokument 3607, který se týká opět § 222 a je tam zastropování celkových zvýšených nákladů na zakázku 30 procenty. Dále je to sněmovní dokument 3610, který se týká § 104 a je to specifikace dokladů, které jsou nutné k předložení vlastnické struktury. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Oklešťkovi. Nyní paní poslankyně Milada Halíková, připraví se pan kolega Fichtner.

  • Poslankyně Milada Halíková: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jak jsem avizovala ve svém vystoupení v obecné rozpravě, zadala jsem do systému pozměňovací návrh pod číslem 3622, ke kterému se tímto přihlašuji. Navrhovaná změna se týká § 67, kde se doplňuje nový bod. Znění i zdůvodnění máme v písemné podobě. Ještě jednou, pozměňovací návrh pod číslem 3622. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Halíkové. Pan kolega Fichtner tady není, takže jeho přihláška propadá na konec. Pan kolega Velebný svoji přihlášku k faktické poznámce - říká mi, že přihlášku do podrobné rozpravy, také tady není. Je to vyřízeno, tak dobře. Takže kolegové tady nebyli, takže máme konec. A ještě se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Jsme stále v podrobné rozpravě. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já ještě před závěrečným slovem zejména pana zpravodaje bych ho poprosil o dvě čísla. Za prvé, kolik bylo podáno pozměňovacích návrhů a kolik je z dílny samotného ministerstva, vládních poslanců a kolik z dílny opozičních poslanců. O kvalitě toho textu svědčí to, že paní ministryně přinesla desítky pozměňováků svého ministerstva k vlastnímu textu na výbory. Když jsem se podíval na seznam jmen poslanců, kteří pojali písemně pozměňovací návrhy, které jsou v systému, tak drtivá většina je z řad vládní koalice. Já to plně respektuji, žádný problém v tom nevidím, nicméně to jasně svědčí o kvalitě toho textu.

    Už zase slyšíme věty typu - pokud to neschválíte, Brusel nám zastaví peníze. Já už to nechci poslouchat, opravdu ne. Někdo mi chce s vážnou tváří tvrdit, že Brusel nemá na starosti nic jiného než nás šikanovat kvůli EIA nebo veřejným zakázkám tváří v tvář migrační krizi? Opravdu si to ti bruselští byrokrati takhle šetří na nás a hážou nám klacky pod nohy?

    Z těch pozměňovacích návrhů chci poukázat na jeden návrh vládního poslance, který je podle mě naprosto neuvěřitelný, a pevně věřím, že paní ministryně bude první, která bude proti, a to je, že zákon nabývá účinnosti sedm dnů poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Tak vládě to trvalo dva roky od té doby, co tu funguje, než přišla do třetího čtení. Mým odhadem těch pozměňováků bude více než sto. I těch pár dnů do třetího čtení je pro nás šibeniční lhůta, protože běží ještě schůze zítra a pozítří, abychom se s tím seznámili a zaujali stanovisko, jak budeme o tom neuvěřitelném množství pozměňovacích návrhů hlasovat. A někdo tady navrhuje, že poté, co vyjde text, o kterém dneska nevíme, v jakém bude tvaru ve Sbírce zákonů, za sedm dnů budou tisíce zadavatelů zadávat veřejné zakázky podle nového zákona. To si dělá legraci ne z nás, ale z těch zadavatelů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Není nikdo přihlášen do podrobné rozpravy. Pokud nikoho nevidím z místa, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně má zájem. Prosím, paní ministryně Karla Šlechtová. ***

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, chtěla bych vám poděkovat za konstruktivní debatu, kterou jsme tady společně vedli. Já věřím tomu, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek bude dobrý. Věřím tomu, že pro zadavatele, ať už bude účinný v jakýchkoli dnech, bude zákonem, který jim zlehčí celé zadavatelské prostředí. A věřím tomu i proto, protože jsem s nimi osobně mluvila a probírali jsme spoustu paragrafů.

    Jsem ráda za některé pozměňovací návrhy, které jste dali. Jsem ráda i za veškeré debaty, které jsme spolu vedli i mimo plénum Poslanecké sněmovny a musím říci i na té mé skupině, a jsem ráda, že tam poslanci chodili a zúčastňovali se, ač ano, jako exekutiva jsem odpovědná pouze Poslanecké sněmovně. Nicméně ochota některých poslanců byla velmi vysoká a jsem za to opravdu ráda.

    Osobně bych si dovolila zmínit takovou svou myšlenku: Ano, jsem nováčkem, nejsem politikem, jsem tady rok a něco. Nicméně se domnívám, že takhle těžké zákony, a zvlášť když je to nový zákon, by měly vznikat ve spolupráci zákonodárců. Ať už si o tom kdokoli zde v Poslanecké sněmovně myslí, co chce, já jsem ráda, že jsem tu skupinu poslanců a senátorů zřídila v lednu loňského roku. A také jsem ráda za účast, kdo jste tam chodili.

    Já bych vám poděkovala a budu se těšit na třetí čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo, i pana zpravodaje. Ano, je zájem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, musím se panu kolegovi Stanjurovi omluvit. Zaznamenal jsem tady 36 pozměňovacích návrhů v systému. Co jsem na ně koukal, tak některé se dublují i triplují, některé se liší třeba, já bych to řekl tak lidově, o půl zubu nebo o dva zuby, takže v něčem jsou hodně podobné a v něčem jiné. A teď tu statistiku, kolik je z řad vládní koalice a opozice, tak tu vám tady teď narychlo nedokážu spočítat. Ale vy to určitě spočítáte.

    Teď jenom co se týče mých zpravodajských povinností, tak řeknu, že nepadl návrh, aby se některá ustanovení projednávala odděleně. A to je k tomuto sněmovnímu tisku si myslím všechno v tuto chvíli.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tedy není žádný návrh na hlasování na konci druhého čtení. Končím bod č. 32 a zahajuji přerušený bod č. 33 v podrobné rozpravě.

    Ale ještě než tak učiním, mám tady nové omluvy plus omluvy, které ještě nebyly načteny. Takže nejdříve pan kolega Šarapatka od 17.45 do konce jednání. Pan ministr Daniel Herman od 17 do 19 hodin. Od 17.30 do 23.59 pan poslanec Martin Sedlář. Paní kolegyně Matušovská od 17 do konce jednacího dne. Od 13 hodin pan předseda vlády se omlouvá. Od 16 hodin do konce jednacího dne pan ministr dopravy Dan Ťok. Do konce jednacího dne od 19 hodin pan poslanec Roman Procházka. Od 14.30 do 16.30 se omlouval pan poslanec Leoš Heger. A od 17 do 19 hodin paní poslankyně Jitka Chalánková.

    Nyní se tedy budeme zabývat podrobnou rozpravou přerušeného bodu

    První přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je pod sněmovním dokumentem 3581 a týká se znovu legisvakanční lhůty. A jenom pro upřesnění, můj názor je, že každý zákon nebo ve většině zákony jsou určené dnem, kdy vyjdou ve Sbírce zákonů. Tady tato legisvakanční lhůta je na sedm dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo další do podrobné rozpravy? Pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem pana poslance nechtěl jmenovat, resp. jsem věděl, že to byl on, který to načetl. Ale já fakt zorganizuji jednání se starosty v našem kraji a fakt vás pozvu, abyste jim vysvětlil, že nový zákon, který má o sto paragrafů víc než starý, se stovkou pozměňovacích návrhů, u kterých ještě dneska nevíme, 27. ledna, jak dopadne, že jim stačí sedm dnů na to, aby vypsali tendr. Moc se na to těším. Určitě budete oblíbený člen toho shromáždění. A doufám, že přijedete, protože to je opravdu neuvěřitelné.

    Když tak autoritativně tvrdíte, že většina zákonů je účinná v okamžiku, kdy to vyjde ve Sbírce zákonů, tak to doložte nějakou statistikou. Nevím, z čeho vycházíte. Tak mi třeba řekněte, kolik jsme přijali nových zákonů, ne novel, v roce 2015 a kolik z nich bylo účinných okamžikem zveřejnění ve Sbírce zákonů. A když to číslo bude větší než naopak, tak jste měl pravdu. Ale to nic neznamená. Paní ministryně tady hovořila o tom, jak se na tom roky, měsíce týmy lidí podílely. A všem těm starostům, i těm malým, na které já myslím nejvíc, kteří nemají velké odborné útvary, dáte neuvěřitelných sedm dnů a ještě říkáte, že to je v pohodě. To tedy v pohodě není. Já pevně věřím, že ten pozměňovací návrh neprojde. Pokud projde, tak vás srdečně zvu a těším se na tu debatu se starosty malých obcí, až jim budete vysvětlovat, jak ti neuvolnění, kteří chodí normálně do práce, mají sedm dnů na to, aby nastudovali něco, co paní ministryně a její tým chystaly měsíce.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Okleštěk se hlásí ještě do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo. Panu Stanjurovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, můžu slíbit, že rád navštívím takové setkání starostů. Navštívil jsem jich hodně. A toho starostu jsem dvacet let dělal a právě v té malé obci a jako neuvolněný a potom chvilku i jako uvolněný a všechny veřejné zakázky jsem si dělal sám. Na všechny přišly kontroly, které následně prostě vždycky chodí, a všechny jsem obstál. Takže to jenom pro doplnění situace. Možná jsem pejorativně slůvko většina použít neměl a tímto se za něj omlouvám. Ale myslím si, že je dostatek zákonů, které takto účinnost nabývají. A já s tím nemám zásadně problém. Myslím si, že když se tento nový zákon konzultuje na Ministerstvu pro místní rozvoj v expertních skupinách dá se říct osm devět měsíců, kdy se k němu vyjadřuje Svaz měst a obcí, Svaz místních samospráv a všechny odborné skupiny, tak mám dojem, že plno podnětů a připomínek, které byly právě zveřejněny tady v pozměňovacích návrzích, tak jsou výsledkem jejich podpory a jejich práce. Nepochybuju o tom, že Svaz měst a obcí implementuje, resp. přijímá podněty právě od těchto starostů, že s nimi pracuje, a proto i ví, o čem se hovoří. A i ti starostové se o tento zákon zajímají. Já když se něco měnilo, co se týče zákonných norem, a mě se to týkalo, tak jsem se na obci taky snažil zajímat se o to dopředu, abych se k tomu mohl eventuálně vyjádřit, a přes naše poslance, tehdy jsem tady neseděl, se snažit, myšleno naše regionální, se snažit implementovat svoje připomínky. Takže tolik k vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do podrobné rozpravy? Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Také ne. Protože nepadl žádný návrh, který by byl hlasovatelný na konci podrobné rozpravy druhého čtení, končím druhé čtení bodu 33 tisku 638. Děkuji paní ministryni Karle Šlechtové, děkuji panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat. Podle schváleného pořadu schůze bychom měli pokračovat bodem

    Tímto tiskem jsme se zabývali naposledy dne 2. října 2015 na 31. schůzi Poslanecké sněmovny, kde jsme jej přerušili v obecné rozpravě. Namísto ministra financí a místopředsedy vlády žádám, aby přišel pan ministr životního prostředí Richard Brabec vzhledem k dopisu pana premiéra Sobotky, který nám dopisem ze včerejšího dne oznamuje, že vláda se usnesla na tom, že zastupuje. Zároveň žádám pana poslance Votavu, který je zpravodajem, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

    Ještě před zahájením rozpravy, do které mám dva přihlášené, se hlásí pan předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.***

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl, ještě než budeme pokračovat v rozpravě, upřesnit omluvu pana ministra Babiše. Vzhledem k tomu, že nešlo odhadnout čas, měl naplánovanou návštěvu slovenského ministra financí dnes, v tuto chvilku přerušil tuto návštěvu a jede do Sněmovny. Čili dostaví se během několika minut na jednání s tím, že poprosil, aby ho zastoupil pan ministr Brabec, resp. pověření vlády podepsané panem premiérem Sobotkou v této záležitosti bylo předloženo. Čili já bych chtěl jenom tuto informaci kolegyním a kolegům podat, že teď jsem hovořil s panem ministrem a je na cestě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to je jistě zajímavá informace, ale usnesení vlády je usnesení vlády, takže ho bude při projednávání v prvním čtení zastupovat pan ministr Brabec. Tak svoji kolegyni předběhne předseda klubu TOP 09 František Laudát. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, já se nemůžu s usnesením vlády ztotožnit. Jakkoli chápu důvod, proč se pan ministr financí omluvil, doufám, že se poptá slovenského ministra financí, co jsou skutečné priority a co je zbytečná pěna. Narazil jsem na to při návštěvě v Íránu, kde slovenský ministr tam pracoval, podepisoval smlouvy, kdežto my tady řešíme takovéto zákony. Takže pro mě je nepřijatelné, aby u takového zákona, který je mantrou pana vicepremiéra a ministra financí Babiše, Babiš nebyl. Já se domnívám, že on by měl potom v nějaké závěrečné diskusi nebo v průběhu projednávání reagovat na dotazy, které tady budou padat. Proto dávám procedurální návrh, aby tento bod byl přerušen do 12. února 2016 2016 do 14 hodin.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dokdy? Do 12. února do 13 hodin. Já samozřejmě - 12. 2. 13.00. S přednostním právem pan předseda klubu ODS. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že můžu k tomu návrhu dát protinávrh podle jednacího řádu. Já souhlasím s tím přerušením. Protože pan ministr je na cestě, tak navrhuji, abychom tento bod přerušili do příjezdu nebo příchodu pana ministra. Nechci říkat, že to je 8 nebo 12 minut, to už bych nechal na něm, jak rychlá doprava je z Letenské na Malostranské náměstí. Takže dávám protinávrh přerušit do příchodu pana ministra Babiše. A to je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozumím těm návrhům, ale ač jsme v parlamentní demokracii, poslanci nemohou změnit usnesení vlády, kterým pověřuje jednotlivé členy vlády k tomu, jak budeme postupovat. Já jsem zagongoval, odhlásím vás. Hlasování 130 prohlašuji za zmatečné a prosím vás o to, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

    O návrhu pana předsedy klubu TOP 09 na přerušení do 12. 2. do 13 hodin... ruší to. Ruší, dobře.

    Takže máme jediné hlasování a to je o přerušení do příchodu ministra financí. Rozhodneme v hlasování 131, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 131, z přítomných 135 pro 92, proti 21. Takže Poslanecká sněmovna skutečně rozhodla o přerušení tohoto bodu do příchodu pana ministra financí.

    Tím pádem budeme pokračovat dalším bodem. Tento bod jsme přerušili usnesením Poslanecké sněmovny. Poznamenám si to později. Budeme pokračovat bodem číslo

    Zákonem jsme se naposledy zabývali 17. června loňského roku na 29. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme ji přerušili v obecné rozpravě.

    Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj pro prvé čtení Vlastimil Vozka. Ještě předtím se ale hlásí pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já žádám o přestávku na jednání klubu v délce 10 minut.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Vyhlašuji přestávku do 18.55 hodin.

    (Jednání přerušeno v 18.45 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Protože jsme v rozjednaném bodu číslo 45, který jsme přerušili pro přestávku klubu sociální demokracie, a zároveň ale byla naplněna podmínka v mezidobí toho návrhu, který tady byl prohlasován na přerušení bodu číslo 37 do příchodu ministra financí.

    Já ocituji usnesení vlády ještě jednou, abychom si rozuměli, co se teď stane: Dne 27. ledna bude zařazen k projednání Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v prvém čtení, sněmovní tisk číslo 504, návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. Z důvodu neúčasti ministra financí Ing. Andreje Babiše pověřuji tímto ministra životního prostředí Mgr. Richarda Brabce, aby přednesl sněmovní tisk číslo 504 v zastoupení.

    Každé zastoupení padá ve chvíli, kdy je přítomen ten, kdo je autorem, nebo resp. nositelem toho úkolu, čili pokud nebude námitka proti postupu předsedajícího, požádám, aby tisk 504 uvedl ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš.

    Požádám pana ministra, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Zároveň žádám pana poslance Václava Votavu, aby se ujal své zpravodajské zprávy, tzn. zpravodajské role, a zaujal místo u stolku zpravodajů.

    Zopakuji to, co jsme měli před hlasováním o přerušení bodu číslo 37. Tímto tiskem jsme se zabývali naposledy 2. října 2015 na 31. schůzi, bod byl přerušen v obecné rozpravě a na řadě je v obecné rozpravě paní poslankyně Věra Kovářová, kterou žádám, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Martin Plíšek, který je dalším přihlášeným. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi jasné, že každý, kdo se na adresu tohoto zákona vysloví kriticky, může být vláčen jako prohnilý politik, který to dělá z toho důvodu, že má co skrývat. Jsem s tím srozuměna, pro jistotu ale podotýkám, že osobně skutečně nic neskrývám, veškerý svůj majetek jsem zveřejnila vloni v souvislosti s debatou s vedoucím Kanceláře prezidenta republiky na téma rozporu jeho slov a činů. A musím přiznat, že tato transparentnost mi dává svobodu.

    Ale zpět k věci. Především si v případě tohoto návrhu kladu otázku, co umí tento zákon tak výrazně lépe než funkční policie a daňová správa. Neměli bychom se spíš zaměřit na to, aby fungovaly tyto instituce? Je cestou vytváření dalších a dalších nástrojů, které jsou mediálně atraktivní, ale tím jejich přednosti také končí?

    Víte, když už jsem se zmínila o rozporu slov a činů, ráda bych připomněla, že jedním z nejhorlivějších podporovatelů majetkových přiznání byl kandidát kdysi do Poslanecké sněmovny v roce 2013 pan kancléř Mynář. A všichni víme, jak to s ním je. A já si říkám: Není podobně pokrytecká i současná vláda? Nepředkládá nám návrh, jehož přijetí nemyslí ani vážně? Nejde jí jen o laciné politické body? A neměla by se místo toho věnovat posílení daňové správy a policie?

    Já už jsem odpověď našla a byla bych ráda, kdybyste se nad ní, kolegyně a kolegové, zamysleli také vy. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Martina Plíška a připraví se pan poslanec Jiří Dolejš.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem již vystoupil v prvním čtení, ale je to už hodně měsíců, co první čtení bylo zahájeno, a tenkrát jsem na své zásadní výhrady k tomuto návrhu nedostal ještě odpověď, takže mi dovolte, abych teď shrnul některé své zásadní výhrady.

    Já bych na úvod označil tento návrh jako zákon, který je předkládán, je to soubor novel zákonů, není to nový zákon, jako za zcela zbytečný návrh, který si dovedu představit, že by byl předkládán někdy v průběhu 90. let, kdy skutečně docházelo k velkým přesunům majetku, kdy různí nomenklaturní komunističtí kádři tedy dokázali zakrátko zbohatnout a stali se z nich novodobí kapitalisté. Tak tenkrát si dovedu představit, že měla smysl debata o zákonu o prokazování původu majetku. Nyní se píše rok 2016 a tento návrh podle mě vůbec necílí na podvodníky a spekulanty s majetkem, ale obtěžuje nebo může obtěžovat poctivé daňové poplatníky, může podporovat udávání a z těch poctivých daňových poplatníků může dělat sprosté podezřelé, jakže nabyli svůj majetek.

    To jsou výhrady zásadní věcné a politické, ale k tomuto návrhu mám i výhrady ústavní a právní. Posloužilo mi k tomu i stanovisko Legislativní rady vlády, která napadla jako protiústavní ustanovení, že vedle doměření daně, poté co někdo spáchá nějaké protiprávní jednání podle tohoto zákona, může být poplatníkovi vyměřeno dodatečně 50% penále a v případě, že nespolupracuje s daňovou správou, tak toto penále může činit až 100 %. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Váš návrh je evidován a bude o něm hlasováno. Prosím pana poslance Dolejše.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se na předložený návrh podíval z opačné strany než dva moji předchozí předřečníci, a to optikou prosté komparace - srovnání.

    Jak jste si asi všimli, vláda ve svém programovém prohlášení má majetkové přiznání, tedy po dvou letech svého fungování se dopracovala k prvnímu čtení tohoto zákona. Chtělo by se říct "jde to, ale dře to", protože to trošku trvá a jsou výhrady jak k obsahu, směru a tak dále. Ale fakta jsou taková, že v červnu 2015 byl předložen tento návrh a pro různé naléhavější úkoly jsme se dopracovali k prvnímu čtení až v říjnu, bylo přerušeno, máme leden.

    Ale nezapomněli jste náhodou, kolegové, že tady je dlouhodobě návrh poslanecký, který řeší podobnou věc, ale poněkud důkladněji? Již v červnu 2014 byl předložen tomuto zákonodárnému sboru tisk 235, který rovněž byl přerušen v prvním čtení a čeká na projednání. Tento tisk je z naší dílny, proto tedy o tom mluvím, to je asi logické. Ale nejde o to, že je z naší dílny, jde o to, že je výslednicí určitých dlouhodobých debat, které v tomto státě byly, v podstatě dvacet let trvajících, že tato vláda k němu zaujala neutrální stanovisko a bohužel v únoru 2015 bylo přerušeno s dovětkem, že si počkáme na aktivitu vlády, která má být lepší, komplexnější, kvalitnější, jak už to tak bývá, bych to i bral, protože koneckonců aparát celé naší exekutivy je schopen odvést náročnou práci. Ale nejsem si jist, jestli při špatném politickém zadání nebo alespoň polovičatém politickém zadání tuto práci úředníci vlády odvedli. Čili jsme u té komparace. Jestliže srovnáváme, tak když se podíváme na vládní návrh, zpívejme hosana, po dvou letech konečně, tak je na něm především vidět, že to není nástroj, který lze uplatňovat plošně. V podstatě stojí na iniciativě berní správy, ta hledá, hledá, a až dohledá, obrátí se výzvou na potenciální hříšníky. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. A pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj? Ano. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, ani ne tak k vlastnímu zákonu, spíše bych shrnul diskusi. My jsme začali projednávat první čtení 19. 6. minulého roku, jestli se nemýlím. Pak bylo přerušeno do 2. 10., takže po půl roce snad ukončíme první čtení.

    Chci konstatovat, že byl podán návrh na zamítnutí, takže o tom bychom měli hlasovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, je to tak. Přednesli ho poslanci Plíšek, Vilímec a Benda. Takže to je to první hlasování, které musíme absolvovat. Já ještě jednou zavolám kolegy z předsálí, všechny vás odhlásím. Prosím o novou registraci.

    Mezitím ještě přišly omluvy. Omlouvá se pan poslanec Zlatuška od 19 hodin do konce jednacího dne a omlouvá se pan poslanec Heger ve stejném časovém úseku.

    Můžeme tedy hlasovat. Připomínám, je to návrh na zamítnutí tohoto zákona.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 132, přihlášeno je 124, pro 13, proti 105. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh na garanční výbor. Není tomu tak. Takže budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl výbor rozpočtový. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 133, přihlášeno je 128, pro 126, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Další návrhy od organizačního výboru nepadly. Pan poslanec Plíšek.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vzhledem k tomu, co jsem řekl, a s odkazem i na stanovisko Legislativní rady vlády navrhuji, aby tento návrh projednal ústavněprávní výbor.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Jenom pro pořádek chci říci, že pan poslanec Benda o tom mluvil v rozpravě. Avizoval podobný návrh.

    Takže budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 134, přihlášeno je 130, pro 128, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já tedy konstatuji, že jsme se vypořádali s přikázáním tohoto tisku, a končím tento bod. ***

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, paní ministryně a ostatní páni ministři, dámy a pánové, já vím, že už je docela pozdě, tak se pokusím být maximálně stručný. Navíc od prvního čtení uběhla už poměrně značná doba, takže řada technických věcí se podle mého názoru vyjasnila a vyjasňuje v diskusi s úřady, tak snad jenom dvě lehce obecnější poznámky.

    První je, že jedním z cílů, ze smyslů navrhovaného zákona je, že se náhle připouští, že shromáždění si v zemi může svolávat úplně každý, nikoliv jenom občané a společnosti, které mají v zemi sídlo. Možná že k tomu existují nějaké evropské důvody, přesto si nejsem jist, jestli je to úplně nejlepší nápad, aby kdokoliv z kteréhokoliv koutu světa pak bez správní a další odpovědnosti, která přece jenom je od našich občanů mnohem snáze vymahatelná, si tady mohl svolávat cokoliv. Jestli toto je opravdu ten cíl, který jsme chtěli, a myslím, že v jednání na výboru se tím budeme zabývat, nakolik je nezbytně nutné, abychom otevírali do této míry právo shromažďovací pro každého, kdo se tady kdy objeví. To je první poznámka.

    Druhá poznámka se týká už čistě parlamentu. Doposud platilo pravidlo, že sto metrů od míst, od budov zákonodárných sborů a míst, kde tyto sbory jednají, je zakázáno demonstrovat. Já vím, že ono to vyvolává jisté problémy v Praze, ale řešení, které bylo zvoleno, že se vyjmenuje tady několik okolních uliček, ve kterých je zakázáno demonstrovat, myslím, že je řešení, které sice vypadá jednoduše pro úředníky, je jasné, že tamhle se demonstrace konat nesmějí, i když ti z vás, kteří jsou tady delší čas, si pamatují, že se to stejně obcházelo tím, že to například nebyla demonstrace, ale jenom pochod a pochodovalo se kolem Poslanecké sněmovny a říkali: není to demonstrace. Současně to ovšem ale nezabezpečuje tu druhou část podmínky, a to místo, ve kterých tyto sbory jednají. Může se v některých situacích stát, že zákonodárné sbory nebo jejich orgány z různých důvodů jednají mimo budovu Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Důvodů může být celá řada. Domnívám se, že pak by bylo také zapotřebí chránit před nátlakem demonstračních akcí. To znamená ano, chce-li se ulehčit situace v bezprostředním okolí sídla Poslanecké sněmovny a Senátu, pak nechť je uvedeno, které jsou to uličky, ale že ta druhá část podmínky - i tam, kde jednají zákonodárné sbory, není možné tento veřejný tlak bezprostředně vyvíjet - by měla být dodržena, protože se domnívám, že i když to vypadá jako věc, která nehraje žádnou velkou roli, že to jsou tradiční pravidla známá z mnohem zavedenějších demokracií, než jsme my, a že je tam z rozumných důvodů mají.

    To jsou jenom stručné poznámky, které budou vést pak případně k diskusi na výboru, ale chtěl jsem, aby zazněly i v tomto prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Plíška.

  • Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Přeji pěkný večer. Já už velmi krátce jenom navážu na kolegu Bendu, který hovořil o příloze číslo jedna k předloženém návrhu, která stanoví, na jakých místech v okruhu obou komor Parlamentu je zakázán výkon shromažďovacího práva. Já už jsem v minulosti představil a avizuji, že ve druhém čtení předložím pozměňovací návrh, který doplní do zákona přílohu 2, protože jak víme, loňské výročí 17. listopadu na Albertově bylo zneužito k úplně jiným cílům než k oslavě státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Proto podobně jako v příloze č. 1, tak do přílohy č. 2 navrhnu, aby státní svátky vztahující se k 5. a 6. červenci, 28. září a 17. listopadu byly spojeny vždy s konkrétním místem, to znamená, konkrétně se jedná o Velehrad, Husinec, Starou Boleslav a v Praze potom o Albertov a o Národní třídu v tom směru, že shromáždění na těchto místech v těchto datech by se mohla konat pouze za účelem, který se váže k danému státnímu svátku. V případě, že by to svolavatel nesplnil, tak by se mohlo shromáždění zakázat, nebo kdyby se tam porušovalo toto ustanovení zákona, tak by se toto shromáždění mohlo rozpustit. Nemyslel jsem si, že bych musel takovýto návrh předkládat, nicméně to, že byl Albertov 17. listopadu doslova ukraden studentům a vysokým školám, je tak varující, že avizuji, že tento pozměňovací návrh podám v rámci projednávání v ústavněprávním výboru.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě tady mám faktickou poznámku paní poslankyně Černochové.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Já bych reagovala na pana kolegu Plíška. Rozumím jeho návrhu, chápu jeho důvody, také jsem byla znechucena z toho, co se na Albertově dělo, ale pane kolego prostřednictvím pana předsedy, to nevyřešíte tímto omezením. Jak víte, pochod 17. listopadu začal na Vyšehradě. Shodou okolností také jurisdikce, ve které jsem starostka. Takže pokud bude chtít někdo památku 17. listopadu zneužít, tak si tu možnost vždycky najde. Myslím si, že bychom v tomto měli všichni být nohama na zemi a nezaplevelovat náš právní řád normami, které byť možná pocitově cítíme, že by mohly být správné, tak budou naprosto nefunkční.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky do rozpravy nevidím, rozpravu končím. Zeptám se pana ministra - nemá zájem. Pan zpravodaj? Ano, prosím.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, konstatuji, že návrh na zamítnutí zákona nebyl při prvním čtení předložen. Diskuse, která zde proběhla, dává základ k tomu, abychom na ústavněprávním výboru, který zřejmě, a já se ztotožňuji s návrhem na to, aby byl ústavněprávní výbor určen jako výbor garanční, dává základ toho, abychom se s návrhem zákona vypořádali se ctí. Děkuji za slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Nejprve rozhodneme o garančním výboru, a jak zde již padlo, je zde návrh z organizačního výboru, aby garančním výborem byl výbor ústavněprávní. Zeptám se, zda je jiný návrh. Není tomu tak a rozhodneme tedy hlasováním.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl ústavněprávní výbor, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 135, přihlášeno je 127, pro 116, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Tím jsme tedy určili garanční výbor a další návrh na jiný výbor zde není. Zeptám se, zda někdo z pléna chce navrhnout přikázání jinému výboru. Není tomu tak. V tom případě děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji a končím první čtení tohoto tisku. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh novely zákona o zbraních a dalších souvisejících zákonů.

    Bezprostředně po tragických událostech ve Vrběticích a v Uherském Brodě vláda přislíbila občanům České republiky, že tyto události řádně vyhodnotí a zasadí se o provedení legislativních změn, které z tohoto vyhodnocení vyplynou jako potřebné pro zpřesnění a změnu legislativního rámce České republiky.

    Návrh zákona reaguje na nedostatky dnešní právní úpravy, které byly zanalyzovány a které je z našeho pohledu potřeba změnit. V návaznosti na události ve Vrběticích je nově upraveno nakládání s municí civilními subjekty. Zkušenosti z této tragédie a z tragédie v Uherském Brodě pak vedly ke změnám týkajícím se zdravotní způsobilosti držitelů zbrojních průkazů a k posílení pravomoci policie, kdy v odůvodněných případech může policie podle této změny zadržet zbraň jejímu držiteli do doby, než se zjistí jeho způsobilost zbraň držet.

    Právní úprava nakládání s municí bude nově v rámci zákona o zbraních vyčleněna do samostatné úpravy. Dojde k zavedení samostatných muničních průkazů a licencí. Jejich držitelé budou muset splňovat přísnější podmínky a plnit také přísnější povinnosti a kritéria než držitelé zbrojních průkazů a licencí. Zcela nově se upravuje skladování munice a podmínky jejího používání. Tato úprava však bude ke své plné funkčnosti vyžadovat přijetí rozsáhlé prováděcí legislativy. Dále budou muset být připraveny zkoušky odborné způsobilosti pro žadatele o muniční průkazy a nový modul evidence munice v centrálním registru zbraní.

    Z těchto důvodů je u změn právní úpravy nakládání s municí navrhován roční odklad její účinnosti.

    S novou úpravou nakládání s municí souvisí rovněž změny dalších právních předpisů obsažené v tomto návrhu, a to zákona o požární ochraně, živnostenského zákona, zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, zákona o pyrotechnice a zákona o správních poplatcích. Předkládaný návrh je provázán se samostatnou novelou zákona o hornické činnosti, výbušninách a Státní báňské správě, která byla zpracována Českým báňským úřadem a která je v současné době projednávána na půdě Poslanecké sněmovny.

    Druhým okruhem změn zákona o zbraní je umožnění efektivnější kontroly držitelů zbrojních průkazů. V rámci těchto změn se především zvyšuje kontrolovatelnost zdravotní způsobilost držitelů zbrojních průkazů, a to včetně jejich psychického zdraví. Navrhovaný systém by měl cíleně reagovat na zdravotní problémy držitelů zbraní a měl by mimo jiné účinněji a plošněji provádět psychotesty, které v současné době nejsou prováděny na úrovni, která je podle našeho názoru potřebná. Dále se zavádí oprávnění policie předběžně zadržet zbraně, a to mimo jiné i v případě důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti jejich držitelů. Návrhem se také zkracuje délka platnosti zbrojního průkazu, a to z deseti na pět let.

    Tyto změny je nutné uvést do praxe co nejdříve, proto návrh počítá s jejich účinností patnáctým dnem po vyhlášení.

    Děkuji vám za pozornost. Těším se na debatu, která bude určitě bohatá. Účelem této novely není postihovat řádné občany, kteří si v rámci platné legislativy opatří zbraň. Stále si myslíme, že je potřeba primárně bojovat proti zbraním nelegálním. Tato novela zpřesňuje a upravuje možnosti státu na lepší vymahatelnost práva i v této oblasti.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Ještě než dám slovo panu zpravodaji, tak přečtu omluvy. Pan poslanec Mihola od 19.15 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Kudela od 19.40 do konce jednacího dne a ještě pan poslanec Vyzula od 19.15 do konce jednacího dne z rodinných důvodů. Tolik tedy další omluvy.

    Nyní poprosím zpravodaje pana poslance Romana Váňu, aby se ujal slova.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, je třeba říci, že Česká republika má velmi přísný zákon o zbraních a střelivu, velmi kvalitní, co se týče práv i povinností občanů, kteří jsou legálními držiteli zbraní.

    To, co tato novela přináší a co je velmi významné, je skutečně podrobná úprava nakládání s municí pro civilní osoby, ať již právnické, nebo fyzické. To je věc, která zatím takto komplexně řešena nebyla, a bylo o nakládání s municí uvažováno v kontextu nakládání se střelivem. Nyní tedy dojde k rozdělení těchto dvou částí. Střelivo, které se považuje za střelivo do ručních zbraní pro legální držitele zbraní, a munice, která bude mít podrobněji popsaný a přísnější režim, tak aby se nemohlo opakovat neštěstí, které se stalo ve Vrběticích. Je to tedy přímý důsledek legislativní prověrky po této události.

    Stejně tak po události v Uherském Brodu dochází k určitému zpřísnění především tedy zdravotní způsobilosti držitelů a žadatelů o zbrojní průkaz. Je tam nová věc, která doposud nebyla a nemohla být, protože ještě neexistoval donedávna centrální registr zbraní. Bude tam možnost lékařů vstupovat do tohoto registru a zjistit, zda pacient je či není držitelem zbrojního průkazu a zda tedy jeho zdravotní stav případně nepřestavuje nějaké riziko. Je třeba říci, že se jedná o možnost, ne o povinnost, neboť samozřejmě důvěra pacienta v lékaře je velmi významným faktorem a lékař sám musí posoudit, zda tento krok učiní, či nikoliv.

    Další věci, které v rámci tohoto zákona budou řešeny. Jedná se o zkrácení platnosti zbrojního průkazu na pět let. Je samozřejmě jedna z variant, která je i v tom návrhu v důvodové zprávě uvažována, že by se nezkracovala platnost zbrojního průkazu, ale pouze byla vyšší četnost zdravotních prohlídek pro držitele průkazu na pět let, přičemž průkaz by mohl platit deset let, nicméně předkladatelé posoudili, že by tak mohlo docházet k poměrně velkému počtu opomenutí doložení nové zdravotní prohlídky a občané by tak paradoxně ztráceli svá oprávnění držet a nosit zbraň, a byli by tedy určitým způsobem znevýhodňováni. Takto končí platnost zbrojního průkazu, lékařská prohlídka a za několik set korun vám vystaví nový zbrojní průkaz, takže toto řešení se zdá být i pro držitele zbrojních průkazů v konečném důsledku jako výhodnější než rozdělovat platnost zbrojního průkazu a platnost zdravotní prohlídky na jiné doby.

    Možností, které přináší debata o tomto zákoně, je jistě mnoho, nicméně je třeba říci, že se jedná pouze o bezpečnostní upřesnění a vylepšení stávajícího velmi kvalitního zákona a že - jak to pan ministr řekl a za to mu děkuji - se nejedná v žádném případě o omezování legálních držitelů zbraní, kteří jsou významným prvkem bezpečnosti České republiky. To rozhodně nepřichází danou novelou v úvahu.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu a mám zde zatím tři přihlášky. První je pan poslanec Seďa, potom paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak bylo řečeno, v návaznosti na události ve Vrběticích si předkladatelé stanovili úkol připravit jednoznačný právní režim nakládání s municí civilními subjekty na našem území a zároveň ve vazbě na tragickou událost v Uherském Brodě je úkolem návrhu zefektivnit systém prověřování a také vymáhání požadavků na zdravotní způsobilost držitelů zbrojních průkazů.

    Novela zákona se proto nově má také týkat nakládání s municí a provádění pyrotechnického průzkumu. Proto se doplňuje hlava III. Druhy zbraní a střeliva jsou vymezeny v příloze číslo 1 tohoto zákona. Doplňuje se § 42b zavádějící oznamovací povinnost v případě převodu vlastnictví zbraní, střeliva a munice na jiný subjekt a také se doplňuje § 50b zabezpečení zbraní a střeliva v průběhu přepravy. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím paní poslankyni Černochovou a připraví se pan poslanec Koskuba.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové. Já děkuji za to vystoupení kolegy Sedi, protože se naprosto se vším, co tady od něj bylo řečeno, shoduji. Vy si možná ještě vzpomínáte na to, jak jsem tady hřímala, zhruba je to dva měsíce zpátky, bylo to někdy před vánočními svátky, kvůli té směrnici Evropské komise, a upozorňovala jsem na to, že po tragické události, která se stala v Paříži, Evropská komise navrhuje jít přesně opačným směrem, než by měla, a zpřísňuje zbraňovou legislativu.

    Samozřejmě všichni víme, že události v Uherském Brodě byly obrovskou tragédií. Ale obávám se, že toto omezení držitelů zbraní není řešením na to, abychom čelili šíleným střelcům, lidem, kteří z nějakého důvodu, z nějaké psychické poruchy jsou něčeho takového schopni. Tady bych za příklad uvedla možná to, co si také pamatujeme, a není to tak dávná minulost, to, co se odehrálo na Vysočině, kdy ta pomatená paní ubodala chlapce. Předpokládám, že nechceme jít stejnou cestou jako ve Velké Británii, že zakážeme všechny nože, nebo v Německu, kde nesmíte mít, tuším, že do 16 cm smíte, nad 16 cm čepel nesmíte se volně pohybovat po Německé spolkové republice. A Britové to dokonce dotáhli tak daleko, že Britové, pokud si jdete koupit příbor, příborník někomu jako svatební dar, dokonce i plastové příbory, tak prokazujete svoji identitu.

    Já jsem si vědoma toho, že situace v Uherském Brodě otřásla všemi z nás, ale myslím si, že skutečně omezování zbraní je tím posledním, čím bychom se měli my v tuto chvíli zabývat. Čtete noviny, čtete zprávy, jste si vědomi toho, že naopak země, které, myslím si, že i z hlediska zahraniční politiky můžeme brát za naše spojence, země, jako je Izrael, jde přesně opačným směrem, protože právě Izrael má zkušenost z lidí, kteří jsou civilové a jsou držitelé zbrojního oprávnění a pohybují se po ulici, kde se právě mohou setkat s nějakým šíleným střelcem, teroristou, tak tito lidé jsou připraveni zasáhnout. My si můžeme pokládat otázku, na kterou ale nikdo z nás nebude znát odpověď: Co by se bývalo stalo v Uherském Brodě, pokud by některý z těch lidí, kteří byli v té restauraci, byli držitelé zbrojního průkazu a měli tu zbraň u sebe? Jestli by tam došlo k takové tragédii, nebo ne. Já si opravdu myslím, že v tuto chvíli není vhodná doba na to omezovat držitele zbrojních průkazů.

    Naprosto souhlasím s tím, co tady řekl pan ministr i pan zpravodaj Váňa ohledně úprav zákona, které se týkají munice, střeliva a těch věcí, které napáchaly tolik škod ve Vrběticích. Tam si myslím, že tato část zákona je naprosto v pořádku. Ale velmi bych se přimlouvala za to, abychom tu část této normy, která omezuje držitele zbraně, abychom neprojednávali, abychom ponechali stávající znění. Myslím si, že je i velmi sporné, a určitě to bude podrobeno diskusi na výboru pro bezpečnost, to nové oprávnění pro Policii České republiky, kdy Policie České republiky bude smět předběžně zadržet a vstoupit do bytu. Prolamujeme tady vlastně ústavní právo v rámci obydlí. A já bych velmi ráda znala od pana ministra -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid, to zaprvé, a zadruhé prosím, aby pan ministr nebyl rušen, aby mohl poslouchat argumenty.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych se ráda zeptala pana ministra ohledně toho vstupu do obydlí a té možnosti předběžného zabavení zbraně. Já rozumím tomu u zbraní kategorie A, kde skutečně už dneska něco v té stávající úpravě takového je. Ale tady se skutečně prolamuje ústavní právo, já to vnímám velmi citlivě. Bavili jsme se před malou chvílí o těch sousedských vztazích, které mohou narušit, nebo jsou narušeny některými věcmi, které se týkají majetkových záležitostí, probírali jsme to u toho majetkového přiznání. A tady všichni víme, že si samozřejmě v Čechách mohou vyřizovat sousedské účty jednotliví sousedé tím, že podají na někoho nějaké udání. Já bych opravdu chtěla být ubezpečena, jakým způsobem ta policie bude v těchto případech postupovat, jestli tady bude souhlas státního zástupce, jak ten proces prakticky bude probíhat, protože už stávající legislativa toto policii podle zákona o policii umožňuje a nevím, jestli to máme opět explicitně ošetřovat ještě jinak v novém zákoně, nebo v upraveném zákoně, a zasahovat do svobody obydlí. Tady opravdu já bych poprosila, jestli by mi dneska pan ministr mohl jenom ve stručnosti odpovědět, jestli je už nějaká prováděčka, jestli je už nějaký prováděcí předpis k dispozici, abychom ho mohli jako členové výboru pro bezpečnost dostat.

    Další věc, která je tady zmiňovaná panem kolegou Váňou. Víte, mě by návrh ponechat zbrojní průkaz 10 let a po 5 letech doložit nové zdravotní posouzení, mě by ten návrh, pokud by to byl nějaký kompromis, na kterém by byla shoda, nepodařilo se nám s kolegou Seďou uhájit těch 10 let bez dalšího, tak já bych tento kompromis byla ochotna akceptovat. Ale tady bych jenom upozornila na to, že by se dalo ošetřit to vyzývání, nebo upozornění na to, že tato lhůta je těsně před "splatností", nějakou placenou službou. Ten registr tady je. Proč bychom nemohli udělat poplatek na to, že si já jako držitel zbrojního průkazu zaplatím poplatek Policii České republiky, potažmo samozřejmě Ministerstvu vnitra, že mně přijde od nich SMS zpráva? Máme datové schránky, může to přijít do datové schránky, může to přijít poštou. Že prostě budou, aby nedocházelo k tomu, před čím varoval pan kolega Váňa, že vlastně držitelé zbrojních průkazů budou předem upozorněni na to, že jim za měsíc končí zbrojní průkaz v případě, že nedoloží nové lékařské potvrzení. Myslím si, že je to jenom o nějaké vůli, která snad by na Ministerstvu vnitra mohla být, a mohlo by se to dát jako poplatek.

    Mně totiž na tom návrhu zkrácení té lhůty zbrojního průkazu vadí dvě věci. Jedna věc je ta, že když se z pěti let před lety ten zbroják navyšoval na let deset, tak jsme zvedli správní poplatek s odůvodněním, že to mají na déle, takže tím pádem můžeme zdražit. Teď už jim ho nezlevňujeme. Chápu inflaci a tak dále, ale nepřijde mi to úplně fér. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Holík, potom pan poslanec Tejc. A než pan poslanec Holík dorazí, přečtu omluvy. Pan poslanec Vácha mezi 19.30 a 21 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Petr Adam do konce jednání bez udání důvodu a pan poslanec Gabrhel od 19.30 do konce jednání.

    Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, jsem ze Zlínského kraje, k areálu Vrbětic to mám pár kilometrů. Kancelář mám v Uherském Brodu a od té kanceláře k té nešťastné hromadné vraždě došlo asi 200 metrů. Jsem současně držitelem zbrojního průkazu asi 20 let a zbraň používám zásadně jenom na střelnici. Nepoužil jsem ji ani v okamžiku, kdy jsem ji měl u sebe a napadl mě rotvailer. Z toho důvodu podtrhuji prostřednictvím pana předsedajícího slova kolegyně Černochové - neomezujme naše lidi v držení zbraní. Zpřísněme podmínky pro ty, kteří přechovávají munici, zpřísněme podmínky pro lékařské prohlídky, ale neomezujte. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Tejce a po něm pan poslanec Okamura, rovněž faktické poznámky.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já naprosto rozumím paní kolegyni Černochové, protože určitě všichni máme obavu o to, aby se nadmíru nezneužívala možnost policie nebo kohokoli jiného vstoupit do obydlí. Já bych řekl, že daleko více mě trápí, a budu se tím zabývat, možnost exekutorů vstoupit do obydlí třetí osoby, ve kterém dlužník jen pobývá, aniž by ta osoba byla přítomna. Ale nechci odbíhat a vrátím se k té situaci.

    Myslím si, že kdyby např. v Uherském Brodě policie už v té době měla možnost, která je navržena v zákoně, tak by v případě onoho podezření se mohl policista dotázat té osoby, mohl ji požádat o vydání zbraně, a pokud by zbraň nevydala, tak by mohl např. při prohlídce obydlí zbraň nalézt, odnést a poté by probíhalo řízení. Ten problém je prakticky v tom, že pokud by např. policie toto oprávnění neměla, vyzvala by daného člověka k odevzdání zbraně, protože má důvodné podezření, že např. s ohledem na zdravotní stav nebo na informace, které má, hodlá spáchat trestný čin, a on by tu zbraň nevydal a ona by se vydala za státním zástupcem nebo za soudcem, aby to povolení vydal, tak v tu chvíli ten člověk samozřejmě ví, že mu bude zbraň odebrána, a může konat. Takže já jsem přesvědčen, že to oprávnění, které je v návrhu zákona obsaženo, je správné, ale souhlasím s tím, abychom se zamysleli a určitě, bude-li tento návrh postoupen do ústavněprávního výboru, budeme hledat cestu, jak např. v této věci zajistit součinnost minimálně státního zástupce nebo soudce. Ale jak říkám, to oprávnění, které tam je, podle mého názoru je pro policii naprosto zásadní pro to, aby zabránila situacím, o kterých tady hovoříme a které se v minulosti staly. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní faktická poznámka pana poslance Okamury, potom pan poslanec Gabal, potom paní poslankyně Černochová.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, musím tady dodat za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, že my zásadně odmítáme zpřísňování legislativy ohledně držení zbraní slušnými, řádnými českými občany. Já jsem hrdým členem Českého střeleckého svazu, jsem hrdým členem sportovního střeleckého klubu Kostelecký, olympijského vítěze z Pekingu, jsem aktivním střelcem, chodím pravidelně střílet, a skutečně nás je mnoho a mnoho. Jsme slušní, řádní, musíme splnit celou řadu podmínek, o kterých tady již byla řeč, a nechápu, proč se nám, statisícům slušných lidí, kteří splňujeme mnoho formálních podmínek, musí tady něco omezovat. Místo aby se vláda a vůbec Evropská unie obrátila směrem k nelegálnímu držení zbraní, což je ten problém - potřít nelegální držitele zbraní, protože tam jsou páchány ty teroristické útoky a kvůli tomu se tady zhoršuje bezpečnostní situace, no tak ta aktivita se tady skutečně obrací nevhodným směrem a tady trávíme čas něčím, co bychom vůbec tím směrem, tady omezovat řádné a slušné občany, měli bychom se věnovat něčemu důležitějšímu, to znamená tomu nelegálnímu držení zbraní.

    No a v neposlední řadě si řekněme jednu věc. Já když mluvím za nás střelce a za nás aktivní střelce, a nestydím se za to, tak nás spíše znejisťuje ta neschopnost Evropské unie ubezpečit občany, že se tady nezhoršuje bezpečnostní situace. Takže v této atmosféře, že se tady přikračuje naopak k nějakému řekl bych omezování nebo nějakému zpřísňování podmínek, tak to skutečně my vidíme, my střelci to vidíme velmi negativně. A jak víme, kriminalita cizinců v České republice stoupá, i když celkově klesá, ale to je po započtení kriminality českých občanů, kterých je v poměru mnohem více. To znamená i z tohoto pohledu si myslím, že je dobré, když občané mají možnost a pocit, že dokážou v případě napadení chránit své děti, svoji rodinu, a na základě řádně stanovených podmínek.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Gabala a připraví se paní poslankyně Černochová.

  • Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající, děkuji. Já jsem chtěl jenom reagovat vaším prostřednictvím na kolegyni Černochovou. Já tady nechci zahrnovat Sněmovnu statistikami, které porovnávají evropské a americké parametry vývoje. Ve Spojených státech v období 2001 až 2015 zahynulo 150 tisíc Američanů vlastní zbraní, to znamená daleko víc než souhrn ve válce v Iráku, v Afghánistánu a v dalších válkách. Ale nechci zdůrazňovat ani rozebírat smysl té evropské směrnice, protože jejím cílem je sjednotit legislativu v Evropě tak, aby se teroristi nedokázali dostat snadněji, jako např. ten Maročan, k repasované zbraní ze Slovenska, kde je ta norma jiná, než je prostě jinde. Snažíme se unifikovat pravidla z hlediska dostupnosti zbraní. Poslední, co říkám, ten člověk v tom TGV, když vytáhl automatickou zbraň, tak byl v kompletně nelegální pozici, zatímco kterýkoli americký střelec, který si veze v autě automatickou zbraň, tak dokud ji nenamíří a nezačne zabíjet, tak je v kompletně legální pozici. O tom musíme přemýšlet a ty rozdíly jsou pak vidět v těch číslech. Kriminalita klesá, ano, včetně střelby, ale poslední, co jsem chtěl zdůraznit - ne poslední, ještě v této Sněmovně jsme odhlasovali a vydáváme 110 mld. na obranu a bezpečnost obyvatelstva. Tak budeme ty lidi ještě nutit, aby si kupovali zbraně, když dáme 110 mld. dohromady na vnitřní a vnější obranu? Zdá se vám to málo?

    A to poslední, co jsem chtěl říct, protože to mi přišlo trošičku za čáru - myslím si, že tvrzení o tom, že by kterýkoli z těch mrtvých v Uherském Brodě, kdyby byl ozbrojený, mohl žít, je neetické. A zdůrazním jenom to, že ten jediný z nich, který se dřevěnou židlí pokusil zaútočit nebo zaútočil na střelce a tato Sněmovna ho navrhla ke státnímu vyznamenání, nebyl prezidentem republiky uznán za hodného vyznamenání, jakkoli se bránil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Váš čas! Já poprosím kolegy, aby nepokřikovali, já to vidím, já to zvládnu. Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou.***

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Neetické je vkládat mi do úst něco, co jsem neřekla. Já jsem neřekla, že by to byl někdo z těch mrtvých, který by mohl mít tu zbraň. Takže mě, pane kolego Gabale prostřednictvím paní místopředsedkyně, nevkládejte do úst něco, co jsem neřekla, a přehrajte si to ze záznamu, ať mi na příštím jednání můžete dát za pravdu a můžete se mi omluvit.

    Mně vadí na tom oprávnění policie, že to je na základě pouze nějaké domněnky. Rozumíte tomu? Chápu i to, co tady říkal pan kolega Tejc. Ale i to oprávnění, o kterém pan kolega Tejc tady hovořil, a teď ho chce pan ministr mít v novém zákoně, policie má už dneska. Má ho ze zákona o policii. Pokud má policie podezření, že se děje něco v bytě, v prostorách, je tam osoba, která se může dopustit nějakého trestného činu, tak přeci má oprávnění to řešit. A tady je to postavené pouze na důvodném podezření.

    Důvodné podezření. Mám důvodné podezření, že můj soused, který se mi otočil za manželkou, nebo sousedka, která se otočila za manželem, tak mám důvodné podezření, že chce něco spáchat. Vím, že má zbroják, protože má velký kufr u auta, kam si dává... kam si dává... kam si dává... (Gestikulace zprava.) Prosím, negestikulujte tady na mě! Kam si dává kufřík, o kterém se domnívám, že tam má zbraň. Je tam opravdu důvodné podezření. Nevyvolávejme tady paniku, že bychom tady měli prostě každý týden deset šílených střelců. Ta statistika a srovnání se Spojenými státy, to bylo úplně irelevantní, co tady říkal pan kolega Gabal.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Tejce. Připraví se pan poslanec Lank. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já se nechci přít s paní poslankyní Černochovou, ale obávám se, že policie to oprávnění v tuto chvíli nemá, a právě proto je navrženo v tom novém zákonu. Co je podstatné, je, že nepochybně dojde ke zhoršení situace těch, kteří drží zbraň. Ale myslím si, že v současné době onoho napětí, myslím si, že lépe strpět to, že někdo na základě důvodného nebo někdy méně důvodného podezření bude nucen vydat zbraň policii a dojde k přezkoumání oněch důvodů, než aby se stala podobná tragédie, jako se stala v Brodu. To zaprvé. Zadruhé, pokud někdo zbraň vydá, tak mu nikdo žádný dům, byt prohlížet nebude. To také ten zákon říká zcela jasně.

    Ale k panu poslanci Okamurovi. On tady hovořil o tom, že je střelec, tak mohu říct, že jsem také do určité míry ve střetu zájmů, také jsem držitelem zbrojního průkazu a zbraně. A nepatřím k těm, kteří by chtěli razantně omezovat práva držitelů zbraní, ale nejsem ani ten, který by je chtěl za každou cenu hájit. Myslím si, že se musí najít přiměřená metoda, jak bránit excesům. Návrh podle mého názoru, který tady je předložen, byť určitě dozná změny ve výborech, je podle mého názoru do značné míry dokáže sladit. Musím říct, že nevycházím z toho, že všichni, kteří jsou řádní a slušní občané, tak automaticky jsou řádní a slušní jen podle toho, že mají nárok mít zbrojní průkaz. Protože pán, který vraždil v Uherském Brodě, také by mohl teoreticky podle té definice být řádným a slušným občanem, protože měl legálně drženou zbraň, a přesto se stalo to, co se stalo. To znamená, je třeba bránit podobným excesům. A já myslím, že zákon, který tady je, nic razantního nečiní, neomezuje nějakým zásadním způsobem držitele zbraní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Lanka. Připraví se pan poslanec Luzar. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nejdříve co se týče toho Uherského Brodu. Musím se víceméně zastat paní kolegyně Černochové, protože i já se domnívám, že kdyby v době té tragédie tam seděl někdo, kdo je legálně ozbrojen, aspoň s nějakým elementárním výcvikem, mohlo, neříkám, že by, ale mohlo to dopadnout nějakým způsobem jinak. Je to spekulace. Ale nicméně nějaká určitá šance tam byla. Kdo ví.

    Co se týče těch dalších věcí, které zákon přináší, přiznávám, že jsem ve střetu zájmů, neboť mi letos končí platnost zbrojního průkazu a já bych ho taky radši měl na deset let než na pět. A úplně tomu nerozumím. A stejně jako paní kolegyně Černochová, i já tam vidím poměrně nepříjemnou záležitost ohledně toho zajišťování zbraní Policie České republiky, které tím prakticky vystavujeme bianco šek přesně, jak to paní kolegyně Černochová nakonec upřesnila, což jsem chtěl udělat i já, pouze na základě důvodného podezření. Pokud máme Ústavou zaručenou nedotknutelnost obydlí, tak si myslím, že by tam mělo být alespoň třeba rozhodnutí soudu či státního zástupce, aby to zkrátka nebylo na libovůli lékaře a potažmo vlastně i samotného policisty, kterému by mohlo čistě teoreticky stačit opravdu to, co tady říkala paní kolegyně, že nějaký soused závistivě řekne: on se chová divně a já jsem ho viděl, že má zbraň, a kdo ví, co s ní udělá. Nemyslím si, že by bylo dobré to takto omezovat.

    A co se týče možnosti držet zbraň - koneckonců ze zprávy ředitele Interpolu, tuším, že už bývalého, jasně vyplynulo, že ozbrojená veřejnost je jednou z možností a prakticky jedinou účinnou možností, jak se bránit útokům takových těch osamělých vlků, šílených střelců a tak podobně. A druhá věc, jak zaznělo na nedávném semináři, ozbrojená veřejnost je jednou ze záruk demokracie.

    Děkuji vám za pozornost. (Ojedinělý potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Luzara. Připraví se pan poslanec Plzák. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Paní předsedající, chtěl bych vaším prostřednictvím reagovat fakticky na kolegu Tejce. Byl bych velice rád, abychom tu tragédii, ke které došlo v Uherském Hradišti, nedávali do přímé souvislosti s tímto zákonem. Prostě psychicky nemocný nebo nevyrovnaný člověk použil zbraň, aby něco dokázal.

    Ale česká historie, nebo historie české kriminalistiky zná více použití zbraně v těchto afektech - a teď zbraně, jako je motorové vozidlo. To, že člověk, který je takhle vyšinutý, sedne do auta s úmyslem tím autem někoho přejet, naše historie zná podstatně vícekrát a častěji. Přesto nepřijímáme zákon, že řidič musí absolvovat lékařské prohlídky, či by bylo odebíráno řidičské oprávnění. Kolikrát často se to stalo, nebo že by případně byly klíčky od vozu nebo automobil zabaven, aby nemohl být použit jako zbraň? Čili tyto paralely bych příliš nepoužíval.

    Myslím si, že ten zákon je potřebný. Já jsem zvýšení limitu z pěti na deset let vnímal jako byrokratické řešení nějakého problému policie v rámci úspor a šetření, tak to bylo zdůvodňováno. Pro mě to má tu paralelu v tom, že já mám taky zbraň a zbrojní průkaz k výkonu povolání, čili já jsem měl 30měsíční lhůtu, která se mi teď zvedla na pět let v rámci zdravotní prohlídky. Vrátím se holt zpátky k tomu režimu a mně to vadit nebude. Ale prosil bych, aby nebylo bráno, že to je jako řešení nějaké takovéto tragédie, která se stala v Uherském Brodě. Není to tak. Tyto tragédie bohužel budou. Budou vykonávány motorovou pilou. Budou vykonávány vozidlem. Budou vykonávány čímkoliv. Prostě člověk je nemocný a něco spáchá. Prosil bych, aby to nebylo dáváno do souvislosti pouze s držením střelných zbraní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Připraví se pan poslanec Holík. Faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem tedy taky střelec, takže kdo je střelec, ať se přihlásí. (Zvedá se postupně několik rukou.) No vidíte. Kolega Luzar mi vzal z úst přesně to, co jsem chtěl říct, akorát bych to neřekl tak pěkně, jako to řekl on. Prostě pokud někdo je pod takovým psychickým tlakem a chce tohle udělat, tak opravdu najede tím autem na ostrůvek plný lidí a udělá to jakýmkoliv jiným způsobem. Takže si myslím, že bych to také nedával do souvislosti se zbraněmi.

    A pak tady byly zmiňovány ty nešťastné Spojené státy a násilné činy spáchané střelnou zbraní. Ve Švýcarsku má každý člen armády doma plnou polní včetně zbraně a také se tam nedějí takové věci. Takže si nemyslím, že je to zase jenom v souvislosti s držením zbraní. Je to prostě atmosférou ve společnosti a jinými faktory. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Holíka. Připraví se pan poslanec Klučka. (Hluk v sále.) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Ještě jednou dobrý večer. Já bych prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, opravil pana kolegu Tejce. Pan Zdeněk Kovář, který v Uherském Brodě střílel, měl právě propadlý zbrojní pas. Je pravda, měl žádost o nový, ale v tom okamžiku už byl mimo zákon.

    A malinko bych jenom doplnil kolegu Lanka a kolegyni Černochovou v jedné věci. Pokud by v té restauraci byl držitel zbrojního pasu, měl u sebe zbraň, a podtrhuji, nebál by se ji použít, mohlo to dopadnout jinak. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. (Poslanci KSČM hlasitě hovoří mezi sebou. Poslanec Klučka se k nim obrací.) Možná mě nebudou slyšet.

    Já se jenom chci vyjádřit k tomu, že spojitost s Uherským Brodem a tímto zákonem určitě je. Společenská objednávka, diskuse i v této Sněmovně směřovala k tomu, abychom něco udělali s držením zbraní. Tady to je. Já bych jenom poprosil, abychom to nespojovali s Evropskou komisí a směrnicí. Nenajdete v názvu tohohle zákona slovíčko EU. O tom budeme teprve mluvit. Abychom tohleto nespojovali.

    Všiml jsem si v diskusi jednoho momentu. Že by bylo dobré, kdyby policie držitele zbraní oslovovala předtím, než jim skončí platnost zbrojního průkazu. Ano, musím vyslovit svoji podjatost. Jsem tím člověkem, který má zbrojní průkaz. Dostal jsem v lednu oznámení, že za dva měsíce mně končí platnost zbrojního průkazu. Šel jsem na Policii České republiky, předal jsem žádost a zdravotní posudek od lékaře ne starší tří měsíců. Za tři týdny mně přišla zpráva, že mám připraven zbrojní průkaz k vyzvednutí. Toto funguje u Policie České republiky. To je prostě fakt. Abychom tady neuváděli věci, o kterých se domníváme, že v daném okamžiku nejsou. Jsou a existují. A vůbec mně nevadí, že z deseti let to budu dělat co pět let.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Když už tady je to okénko, kdy všichni říkají, kdo má zbrojní průkaz a kdo ho nemá - já ho zatím nemám, ale jsem čekatel na zkoušky. A kdyby vás zajímalo, jak vypadají testy pro zbrojní průkaz, mám je na stole. Můžete se na ně podívat. A zkuste si možná i vy, kteří ten zbrojní průkaz máte, jak jste říkali 20 let, zkuste si ty nové testy teď udělat.

    Ale hlásila jsem se kvůli tomu, že si myslím, že potírání šílených střelců v Uherském Brodě má jedno jediné řešení. Dobře vybavená Policie České republiky. Policie, která je připravená a ochotná zasáhnout proti takto šíleným lidem. A je to samozřejmě i o tom, aby pan ministr vnitra po těch všech výrocích, které zaznívaly právě na adresu policie po Uherském Brodě, tak aby splnil to, co se říkalo, že se má stát. To znamená: vybavení balistikou, kratší dojezdová vzdálenost různých útvarů, které mají to plné vybavení. Lepší zbraně. Tam jsem říkala, že by možná bylo vhodné, aby si policie do té doby, než si vytendruje sama své zbraně, tak si od armády vypůjčili drony. Těch možností je celá řada, jak zamezit věcem, jako se děly v Uherském Brodě. Ale prosím, vlastnictví zbraně, vlastnictví zbrojního průkazu je právem, je svobodným právem v demokratické společnosti. A nenechme si ho sebrat. (Hluk z lavic KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tolik faktické poznámky v tuto chvíli. Prosím k mikrofonu pana poslance Koskubu řádně přihlášeného do rozpravy. A poprosím levou část sálu, aby se ztišila, protože hluk stoupá. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Já vystupuji ke zbrojním průkazům a zbraním podruhé v životě. Nyní ovšem z pozice poslance vládního. Dopředu děkuji řadě předřečníků za některé názory. S velkou částí souhlasím. A tím nikoho nepoučuji, jenom si myslím, že je škoda, že když jste viděli, že výjimečně k jednomu bodu jsou přihlášeni tři, že jste se svými faktickými poznámkami nevydrželi až na konec. Mohli jste polemizovat se třemi. Ale my tři řádně přihlášení se vlastně v mnoha věcech shodujeme.

    Za prvé považuji za svou povinnost vyslovit samozřejmě soustrast obětem tragédie v Uherském Brodě. Tím nijak tuto tragédii nesnižuji, ale lehce mě překvapuje krok, který se týká drtivé většiny řádných držitelů zbrojních průkazů, kterým jsme před více než dvěma lety platnost zbrojního průkazu prodloužili na deset let. Což jsem, a mám na věci osobní zájem, považoval za krok pozitivní. Protože opravdu držitel zbraně a zbrojního průkazu má řadu povinností, které musí plnit. Překvapuje mě, že stane-li se jedna tragédie, tak, a tady byly dokonce vysvětleny některé podrobnosti, že na to doplatí všichni ti poctiví.

    Zareagoval bych i na příspěvek kolegy Gabala. Mám prostě, omlouvám se mu, naprosto jiný názor na situaci v Evropě. To, že nás chrání stát, je krásná věc. Já nikdy nepatřil k těm, kteří by nezvedli ruku pro navýšení prostředků na ochranu a bezpečnost našich občanů. Ale na druhé straně doba je prostě zlá a já chápu, že naši občané mají zájem na tom chránit se i trošinku sami. Proto vítám to, co řekl zpravodaj tohoto zákona, a řekl to i v televizním pořadu, že mnohé země Evropské unie by mohly náš zákon o zbraních vzít za svůj vzor. My se totiž nemáme za co stydět. A je opravdu pravdou, že jsou tady těch držitelů náhle desetitisíce, ale přiznejme si, že těch malérů je poměrně na to velmi málo. To znamená, asi ten zákon je skutečně dostatečný. Bohužel, a znovu se omlouvám, že jste sem zatáhli oběti z Uherského Brodu. Těm lidem život prostě ničím nevrátíme, to se stává. Ale na druhé straně pak mě překvapuje, že třeba po nehodách na železničních přejezdech, a tím se nechci dotknout našich severních sousedů, nezakážeme vjezd polských kamionů do České republiky. Tím se omlouvám panu ministrovi, kterého si vážím za jeho postoje třeba k imigrační krizi, a nerad hážu vidle do jeho návrhu zákona, ale já prostě nechápu, proč kvůli této jedné tragédii, která je obrovská, a je vidět, že by se jí dalo zabránit, chceme náhle omezit zbrojní průkaz konečně z deseti na pět let. Předesílám takové maličkosti. Na deset let máme občanku, na deset let máme pas, na deset let máme řidičský průkaz. Ve své podstatě pro obyčejného občana, a já jím jsem, je to poměrně příjemné, že si potřebuji pamatovat pouze deset let. Kdy kam mám jít. Ano, skutečně potvrzuji za Prahu, že Policie České republiky nás včas upozorní na to, že si máme jít zbrojní průkaz vyměnit.

    Proč mě tak potěšilo, že musíme na policii jakožto držitelé zbrojních průkazů a eventuálně zbraní jednou za deset let, je to, co zde krom jiného naznačila, tuším, kolegyně Černochová. Již si nepamatuji s ohledem na záplavu faktických, jestli to neříkal i kolega Seďa. On ten držitel zbraní opravdu musí vzít vak a dostavit se s těmi zbraněmi na policii, kde je fyzicky prohlédnou. To vše v době, kdy máme horu registrů na cokoliv. Ale jistota je kulomet. My tam musíme, zvláště myslivci, dotáhnout vak se všemi těmi zbraněmi. A jak říkala kolegyně Černochová, opravdu, pane ministře, zvláště v Praze není kde tam postavit auto. Jedete s tím veřejnou hromadou dopravou. Tenkrát mi kolega Kalousek ovšem řekl, že můžu jet taxíkem. Omlouvám se, pražské taxíky nemají zrovna dobrou pověst. A jenom pana ministra upozorním, že v rámci jakési reorganizace před časem, tuším, policejní pražský prezident rozhodl v rámci zřejmě úspor, že se poměrně moudře soustředí tato evidence zbraní na jedno místo. ***

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl říct, že jestli mám s někým dobrou zkušenost, tak jsou to policisté, a obzvláště policisté, kteří se věnují zbraním a střelivu. Chtěl bych říct, že u lidí, kteří mají nějakou psychickou poruchu, u psychotiků, i pětiletý cyklus nemusí ještě znamenat, že ho zachytí. Přesto to je věc latentní, kterou může vyprovokovat nějaká událost, která není dopředu predikovatelná. To znamená i v tomhle směru si myslím, že je skutečně diskutabilní - rozumím Ministerstvu vnitra a myslím si, že je to jeden z možných návrhů, nicméně to ještě neznamená, že i takového člověka neodhalíme tím, že si přijde zbrojní průkaz o něco prodloužit. Excesy se dít budou a neznamená to, že vždycky musí jít jenom o legálně drženou zbraň. Není zase takový problém se dostat i k nelegálním zbraním. Vidíme, že i poměrně časté amnestie, které stát dělá, ukazují, jak obrovské množství střelných zbraní se mezi lidmi pořád ještě nachází.

    Myslím, že bude určitě dobré, aby se ve výborech o tom ještě hodně diskutovalo, protože je jasné, že to má dvě stránky mince. Nicméně skutečně chci deklarovat, že v tomto okamžiku by bylo skutečně velmi vhodné se spíše soustředit na to, aby byly skutečně kvalitně prováděny zdravotní prohlídky, ale ani ty nemůžou prostě vyloučit nějaký exces. To myslím, že je evidentní.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Pan navrhovatel má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, i já jsem střelec, musím říct. (Veselost v sále.) Mám tedy pouze jednu zbraň, takže s žádným vakem tam chodit nemusím, ale rozumím debatě, která tu proběhla. Musím říct, že tým Ministerstva vnitra bude připraven na velmi podrobnou debatu ve výborech, abychom našli optimální řešení.

    To, co jsem říkal opakovaně, říkal to i kolega Váňa, říkali to mnozí z vás, jsme daleci toho, abychom chtěli trestat poctivé držitele zbraní. Česká vláda se ústy ministra vnitra a jiných ministrů vyjádřila i k návrhu evropské vyhlášky, se kterou přišla Komise. Tato vyhláška je nesmyslná v mnoha parametrech a je potřeba ji upravit. Vyhláška řešila de facto i zbraně, které mají spolky, zbraně, které jsou v muzeích, a další věci, které jsou prostě z našeho pohledu nesmyslné. My nemůžeme rezignovat hlavně na boj s nelegálními zbraněmi. My si nemůžeme dovolit, aby v České republice byl stále k mání samopal za sedm tisíc korun, který lze nelegálně koupit. To můžeme přijímat jakékoliv zákony, ale pokud nevymýtíme tento nedobrý fenomén, který tady prostě je, tak nemůžeme být spokojeni. Naším hlavním úkolem je bojovat s nelegálními zbraněmi.

    Co se týká debaty, já si myslím, že držet zbraň je právem, ne povinností. A lidé toto právo prostě mají. Jednou jsme jim ho dali a určitě ho nechceme omezovat více, než je zdrávo. Snížení počtu z deseti na pět let vyšlo po debatách odborníků, kteří se shodli na tom, že to v minulosti byl krok špatným směrem a že bychom se měli vrátit k tomu, abychom obnovili lhůtu pěti let. My se debatě nebráníme. Jestli nakonec bude kompromisní návrh, který bude znamenat sedm let, nebo se přidržíme pěti let, nechme na debatu ve výborech. My se vás budeme snažit přesvědčit o tom, že návrat k pěti letům je správnou cestou, a budeme to dokládat debatou odborníků a určitými posudky. Samozřejmě rozhodne Sněmovna jako fenomén.

    Otázka vstupu policistů do obydlí. Policisté dneska můžou do obydlí vstoupit pouze v případě, že tam je ohrožení života, ale to není v době, kdy tam člověk pouze drží zbraň. Stávající právní úprava to neumožňuje a policista bude muset unést důvody, proč tam vstupuje, z našeho pohledu před kontrolním orgánem, kterým je Generální inspekce bezpečnostních sborů, a tedy při každém vstupu do obydlí za účelem odebrání zbraně bude Generální inspekce bezpečnostních sborů toto posuzovat. Nebráníme se debatě, že by to mohlo být se soudním rozhodnutím. I to je možné v rámci debaty dořešit, i to je možné stanovit jako pojistku, ale v každém takovém případě, a já neočekávám, že to budou stovky případů ročně, spíše desítky, bude muset konkrétní policista unést důkazní břemeno, na základě něhož do obydlí vstoupil a na základě něhož zbraň zabavil. Samozřejmě bude následovat správní řízení o odebrání zbraně, na jehož konci se také může stát, že dotčená osoba obhájí své právo držet zbraň a pak se bude domáhat přiměřeného odškodnění. Standardní cesta, standardní postup. Takže debatujme o tom, abychom co nejvíce posílili práva lidí na to držet zbraň a práva nedotknutelnosti obydlí, na druhou stranu dejme šanci policii, aby v případě, kde bude zjevné a odůvodnitelné do obydlí vstoupit, tu šanci prostě a jednoduše měli.

    Rád bych tady zareagoval na jednu věc, o které si myslím, že není pravda, a to je, že dotčená osoba, která zastřelila lidi v Uherském Brodě, nebyla držitelem zbrojního průkazu. Z toho, co si pamatuji, byla držitelem zbrojního průkazu, a dokonce čerstvě obnoveným. Dokonce v době, kdy se obec vyjadřuje k tomu, jestli dotčená osoba má, nebo nemá mít prodloužený zbrojní průkaz, tak v té samé době, kdy městská policie dotčené obce věděla o tom, že osoba není bezproblémová, tak přesto došlo k tomu, že zbrojní průkaz byl prodloužen. Tam bylo zahájeno správní řízení o přezkumu a nelze vyloučit, ale to opravdu fabuluji, že ten spouštěč k hrůznému činu byla i možnost, že tento člověk dostal dokument, který ho vyzýval k přezkumu, k tomu, jestli drží, nebo nedrží zbraň legálně. Pokud by to bylo v době účinnosti tohoto zákona, s největší pravděpodobností, než by policie posílala tento dokument, tak by nejprve vyzvala dotčenou osobu k vydání zbraní, pokud by se nestalo, vstoupila by do obydlí a tyto zbraně by zabavila do doby, než by přezkum doběhl. Z tohoto důvodu a z žádného jiného to chceme.

    I já, vážení kolegové, vážené kolegyně, si myslím, že lidé mají právo držet zbraň. I já čtu články v novinách, kdy izraelský civilista zastřelil pachatele, který napadl vojenskou hlídku a zranil dva policisty. I já si myslím, že tito lidé, pokud zbraně drží rozumně a chovají se k tomu s určitou pokorou, právo držet zbraň mají a můžou být součástí bezpečnostního systému státu.

    K těm autům. O tom také debatujeme už dva roky. Pan kolega Koskuba, prostřednictvím paní předsedající, tady zmínil, a nebyl sám, že i auto je zbraň. Ministerstvo vnitra dlouhodobě chce, aby lidem, kteří jezdí pod návykem návykové látky a jsou přichyceni ve více než jednom případě, součástí jejich trestu mohlo být zabavení auta. Některé soudy tento trest udělují, hlavně v Ústeckém kraji jsou v této věci velmi progresivní, a je to cesta správným směrem, protože člověka, který použije omamnou látku a má v kapse klíče od auta, už nic nezastaví a nic nebrání tomu, aby do auta sedl i bez řidičského průkazu, je mu to úplně jedno. Jedině pokud klíče v kapse nemá, tak je to zárukou toho, že nemá do čeho sednout. To znamená, že i tady se pokoušíme dlouhodobě o ucelenou praxi.

    Co se týká upozornění na to, že končí platnost zbrojního průkazu, jsem jednoznačně pro to, aby tato praxe pokračovala, a nejsem si jist, jestli ta praxe je takto zavedena v celé České republice. Zjistím, jestli to tak je, pokud není, tak to sjednotíme, protože si myslím, že klient, občan, za své peníze má právo na to, aby nějakou esemesku nebo jinou formu upozornění dostal.

    K váženému kolegovi Koskubovi prostřednictvím paní předsedající. My jsme tento problém hlavního města Prahy řešili zhruba před rokem. Já jsem se marně domníval, že došlo k nápravě. Policejní prezident tehdy sliboval, že bude vybráno vhodné místo, kam by držitelé zbraní mohli dojet, zaparkovat a vyřešit si svůj problém, případně bude vybráno místo, kde je vedle i nějaká městská hromadná doprava. Dnes jsem od kolegy Koskuby slyšel, že se to nestalo. Takže vám mohu slíbit, že to prověřím, a pokud tomu tak není, tak zjednám nápravu, aby držitelé zbraní mohli přijíždět k tomuto místu autem a nemuseli tedy několik zbraní tahat takzvaně ve vaku na zádech.

    Děkuji za debatu a jsme připraveni to ve výborech dopodrobna prodiskutovat a přijít případně s kompromisním návrhem, který tady získá plošnou podporu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím. ***

  • Poslanec Roman Váňa: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v debatě k tomuto návrhu zákona vystoupili tři poslanci a poslankyně, tedy řádně přihlášení, a třináct poslanců a poslankyň s faktickými poznámkami. Ve všech vystoupeních byl návrh na zvážení omezení délky platnosti zbrojního průkazu a také zvážení možnosti Policie České republiky vstupovat do obydlí v odůvodněných případech, kdy je podezření na ztrátu způsobilosti držitele zbrojního průkazu.

    Já jenom k tomu řeknu, že i v důvodové zprávě předkladatel píše, že nemá ambici zabránit podobným excesům, jako se stal v Uherském Brodě, protože si je vědom toho, že to není možné ani častějšími lékařskými prohlídkami, ani jinými opatřeními. Takové věci se prostě stávají. Je však možné snižovat míru rizika takto vzniklého případu.

    Nikdo nenavrhl zamítnutí tohoto zákona. Garančním výborem byl zatím organizačním výborem navržen výbor pro bezpečnost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Jak zde již bylo řečeno, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 136, do kterého je přihlášeno 129 přítomných, pro 117, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání bezpečnostnímu výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh? Pan poslanec Schwarz, pan poslanec Benda. Bude totožné, dobrá. Poslanec Schwarz.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer, paní místopředsedkyně. Můj návrh zní - ústavněprávní výbor. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Antonín Seďa: Protože návrh zákona se týká i ozbrojených sil Armády České republiky, navrhuji do výboru pro obranu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě nějaký návrh? Není tomu tak. Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Schwarze - přikázání ústavněprávnímu výboru.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 137, do kterého je přihlášeno 129 přítomných, pro 113, proti 2. Tento návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu pana kolegy poslance Sedi, který navrhuje přikázat tento tisk výboru pro obranu.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 138, do kterého je přihlášeno 129 přítomných, pro 98, proti 6. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    Tento tisk byl přikázán k projednání ještě výboru ústavněprávnímu a výboru pro obranu. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Nyní přistoupíme k projednání dalšího bodu a tím je bod

    Prosím o úvodní slovo navrhovatele ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobrý večer, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nemám takový šlágr, jako tady byl před chvilkou, kdy jsem nabyl dojmu, že každý tady má zbraň. Předpokládám, že málokdo si ukládá doma něco do horninového prostředí, zvláště pak CO2, takže to asi bude poněkud exotičtější téma. Nicméně budu velmi stručný.

    Vláda předkládá Parlamentu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona byl zpracován jako reakce na řízení EU Pilot, které bylo zahájené v důsledku nejasností při transpozici směrnice 2009/31/ES.

    Návrh zákona projednala vláda 21. prosince 2015. Vláda navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení, neboť tento vládní návrh zákona je předkládán pouze z důvodu členství České republiky v Evropské unii v návaznosti na řízení EU Pilot zahájené kvůli nápravě transpozice směrnice. Důvodem pro návrh na vyslovení souhlasu v prvém čtení je skutečnost, že tento vládní návrh zákona je opravdu čistě technickou novelou, která reaguje na potřebu zavedení nových definic spolu se dvěma dalšími úpravami legislativně technického charakteru, přičemž touto novelou nevznikají žádné nové povinnosti a ani nedochází ke změně účelu zákona.

    Ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur je součástí technologie spočívající v zachytávání CO2 z průmyslových zařízení, jeho přepravy na úložiště a následné injektáži do vhodné podzemní geologické formace.

    Zákon o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur transponuje požadavky směrnice Evropského společenství o geologickém ukládání CO2, avšak současně stanoví, že ukládání CO2 do přírodních horninových struktur není až do roku 2020 možné v České republice povolit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, jménem klubu TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání v režimu § 90. (Hluk v sále, není skoro rozumět.) Já myslím, že teď by měl mluvit zpravodaj. Já se pak přihlásím ještě jednou do diskuse. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Jenom pro stenozáznam, aby to bylo jasné. Klub TOP 09 a ODS uplatňuje veto na projednávání zákona podle § 90.

    A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hájka, který byl určen jako zpravodaj pro prvé čtení. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Dobrý večer, paní místopředsedkyně, pane ministře - páni ministři, jsou tady dva. Já nechci opakovat to, co tady řekl pan ministr životního prostředí. Jedná se opravdu o technickou novelu. Vzhledem k času dám prostor kolegovi Zahradníkovi. Každopádně potom v podrobné rozpravě navrhnu snížení lhůty na 30 dnů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednoho přihlášeného a tím je pan poslanec Zahradník.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl vystoupit mj. také, abych zdůvodnil to veto, které bylo dáno dvěma kluby, klubem ODS a TOP 09, na projednání hned v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Já bych také samozřejmě mohl mluvit o samotném principu a významu této činnosti, ovšem to myslím, že můžeme nechat až na pokračující první čtení nebo druhé čtení. Ale nejprve bych si dovolil ten důvod.

    Když se dívám na návrh, který je zde předložený, tak on má řekněme dvě části. První část je ta, která byla, jak správně říkal pan ministr, vynucená Evropskou unií, a je tedy pouhým převzetím evropské normy. Pak jsou zde odstavce - tady konkrétně v § 5 se za odst. 2 vkládá odst. 3, který říká - já odcituji: Žadatel může požádat při podpisu a posuzování plánovaného úložného komplexu a okolí oblasti, které se provádí nejlepšími osvědčenými postupy ve třech krocích podle kritérií stanovených zákonem o biologických pracích, o výjimku z jednoho nebo více těchto kritérií." ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já se domnívám, že to zkrácení je nešťastné, nicméně dobře, schválíte to, schválíte, ale moc bych poprosil, garančním výborem zřejmě bude výbor pro životní prostředí, aby to bylo přikázáno i výboru pro regionální rozvoj.

    Víte, ono se tady o tom moc nemluví, a já nevím, to tady může říci když tak ministr, jak moc nám hrozí a nehrozí ukládání CO2 pod zem. Německo si spáchalo zelenou energii možná trošku překotně, teď to chce kompenzovat uhelnými elektrárnami a samozřejmě neví, co s CO2. A já vás upozorňuji - a možná by byly zděšeny potom některé obce, až by se dostaly k tomu, že v jejich katastru někdo bude takováto úložiště případně dělat, protože z toho, co jsem se o dané problematice dozvěděl z nějakých odborných knih, tak je to velmi sporná metoda, velmi nebezpečná pro spodní vody a důsledky vlastně nikdo nezná. Myslím si, že ekologicky to jsou horší věci, nebo mohou to být potenciálně podstatně horší věci než jaderné úložiště. Takže ono to vypadá zjevně nenápadně, v Česku se tato problematika příliš zatím neřeší, nikdo se jí nezabývá, ale já se domnívám, že bychom měli být stejně ostražití jako u krakování nebo štěpení břidlicových plynů apod. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Petrů. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, paní předsedající. Velmi krátce. Já bych chtěl poprosit pana kolegu Laudáta, aby nebyl porušován zvyk, že do výboru jdou věci, které jsou přikázány organizačním výborem, případně pokud si ti členové toho výboru o to požádají, ne aby někdo dával do jiného výboru nečlen tohoto výboru. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s řádnou přihláškou pana poslance Zahradníka.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych se chtěl jenom připojit ke kolegovi Laudátovi s tím, že asi z podstaty věci, když tedy to bude projednáváno v prvním čtení, tak by měl být ten zákon přikázán výboru pro životní prostředí, kterému to patří. Kolega Hájek je členem výboru a to, myslím, že signalizuje už příslušnost samo.

    Za druhé, ta problematika nás zajímá. Je to samozřejmě věc, která je velmi citlivá. Mimochodem, v tom zákoně se nic nemluví o tom, že by se ty všechny souvislosti měly projednávat s dotčenými obcemi. Sice je tam odkaz na ten zákon jiný, který tam je, ale tam se také o tom, jak ta citlivá věc bude s obcemi, kterých by se to týkalo, projednána, neříká. Takže možná pak během toho čtení by bylo dobře nějak tyto věci zohlednit.

    Výbor pro životní prostředí připravuje na 27. dubna, bohužel až takto pozdě, seminář právě o ukládání CO2 do horninového prostředí, čili my tedy ten seminář máme ve spolupráci s Masarykovou univerzitou připravený, ale bohužel až na 27. dubna a to asi pan ministr tak dlouho čekat chtít nebude.

    Pět minut máme, no tak akorát. Pan kolega Hájek mě upozorňuje na čas. Já ukázněně respektuji a říkám, výbor pro životní prostředí ano, ten další - o tom rozhodne hlasování.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Laudát. Já poprosím kolegyně a kolegy, aby vydrželi a opravdu se ztišili, protože já tady neslyším, co řečníci přednášejí.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom technickou, protože chci, aby se tento bod doprojednal. Nezlobte se na mě, ale jestli si někteří členové výboru budou vybírat, myslím si, že Sněmovna je suverén a já mám právo navrhovat kterýkoliv výbor a vy rozhodnete hlasováním. Jestli řekne regionální výbor, že tato problematika ho nezajímá, možná to bude zajímat voliče.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se chci jenom utvrdit, zda to navrhujete jako garančnímu výboru, nebo dalšímu výboru k projednání. (Odpověď mimo mikrofon.) Ano, děkuji.

    Já se táži pana zpravodaje, zda vystoupí v obecné rozpravě, aby načetl úpravu lhůty. Prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Načtu, abychom zkrátili lhůtu mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Na kolik? Já jsem to neslyšela.

  • Poslanec Josef Hájek: Třicet dnů.