• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. S náhradní kartou číslo 3 dnes hlasuje pan poslanec Tejc a pan poslanec Velebný hlasuje s kartou číslo 11.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Hamáček Jan, zdravotní důvody, Andrle Sylor Augustin Karel do 16 hodin, pracovní důvody, Bartošek Jan, pracovní důvody, Běhounek Jiří do 17 hodin, pracovní důvody, Birke Jan bez udání důvodů, Borka Jaroslav do 17 hodin, osobní důvody, Číp René, zdravotní důvody, Dobešová Ivana, zahraniční cesta, Farský Jan, pracovní důvody, Fiala Radim, pracovní důvody, Fischerová Jana, zahraniční cesta, Gabal Ivan, zahraniční cesta, Holík Pavel, zahraniční cesta, Jakubčík Igor do 16 hodin, bez udání důvodu, Kailová Zuzana, zdravotní důvody, Kostřica Rom, pracovní důvody, Koubek Jiří, osobní důvody, Nohavová Alena do 17 hodin, pracovní důvody, Nitrová Pavlína, zdravotní důvody, Pecková Gabriela, pracovní důvody, Pěnčíková Marie, zdravotní důvody, Rais Karel do 16.30, pracovní důvody, Schwarz Bronislav, zdravotní důvody, Schwarzenberg Karel, pracovní důvody, Stupčuk Štěpán, zahraniční cesta, Syblík Zdeněk, zdravotní důvody, Urban Milan bez udání důvodu, Váhalová Dana, pracovní důvody, Wernerová Markéta, zdravotní důvody, Zlatuška Jiří, pracovní důvody.

    Z dnešního jednání se omlouvají tito členové vlády: Sobotka Bohuslav, zahraniční cesta, Chovanec Milan, pracovní důvody, Pelikán Robert, zahraniční cesta, Valachová Kateřina, pracovní důvody.

    Z dnešního jednání se ještě omlouvá pan poslanec Bronislav Schwarz ze zdravotních důvodů. To je zatím k omluvám.

    Nejdříve bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium.

    Prosím vás, vážené kolegyně a kolegové, o klid, protože následně o tom návrhu budeme hlasovat, tak ať každý víme, o čem hlasujeme.

    Dnes navrhuje grémium za prvé projednat tyto body v tomto pořadí: Již pevně zařazený bod 57, sněmovní tisk 689, první čtení, zákon, sociální služby. Poté projednat nový bod, u kterého byly splněny zákonné lhůty, a to sněmovní tisk 484, Smlouva mezi ČR a Íránskou muslimskou republikou o zamezení dvojího zdanění, druhé čtení. Dále bod 63, sněmovní tisk 687, první čtení, zákon o potravinách a tabákových výrobcích. Po těchto pevně zařazených bodech bychom se věnovali bodům z bloku druhé - čtení zákony. Pouze body 10, 11, 12 a 13, sněmovní tisky 304, 458, 497, 503, navrhujeme zařadit na konec projednávaného bloku. Důvodem je omluva navrhovatele, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, z dnešního jednání. Připomínám, že v 15.30 máme pevně zařazený přerušený bod 203, migrační krize.

    Za druhé, potom pevně zařadit na zítra, středu 27. ledna, ve 12.45 hodin volební body 183 a 184.

    To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů vám byl rozdán na lavice.

    Nyní mám tady přihlášky... mám zde návrhy na změnu schváleného pořadu a prvního poprosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Poprosím sněmovnu o klid.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi navrhnout pevné zařazení bodu 97, sněmovní tisk 403, poslanecký návrh novely zákona číslo 212/2009 Sb., o zmírnění majetkových křivd občanům České republiky za majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi, a to buď na dnešek 26. ledna 2016 jako první bod po již zařazených bodech, respektive po těch pevně zařazených bodech, které doporučuje grémium. Pokud by tento návrh neprošel, alternativně navrhuji projednání tohoto tisku na zítřek, také jako první bod po již pevně zařazených bodech, respektive bodech, které také načetlo grémium.

    Návrh, který alternativně podávám, je návrh, který je podáván jak opozičními, tak vládními poslanci a je ve Sněmovně již od února minulého roku. Takových návrhů je sice více, ale tento návrh je vyvolán skutečně zjevnými problémy, které stávající znění zákona přináší v praxi. Oprávněné osoby totiž postupně odcházejí a existují případy, kdy se oprávněné osoby nedočkají finančního odškodnění, protože v mezidobí od podání žádosti zemřou. Stát, který se v minulých letech přihlásil k zodpovědnosti za odškodnění těchto případů, by určitě neměl být vůči těmto stávajícím problémům aplikace zákona nečinným. Problém se dle mého soudu nedá vysedět, je potřeba rychle rozhodnout, zda problémy v aplikaci tohoto zákona napravit, či nikoliv. Proto prosím Poslaneckou sněmovnu, nejen za sebe, ale i za ostatní předkladatele zákona, o pevné zařazení tak, jak jsem navrhl.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí s návrhem na změnu programu a tím je pan poslanec Marek Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Minulý týden tady proběhla ve Sněmovně velmi vášnivá debata ohledně Energetického regulačního úřadu, a proto bych chtěl dnes navrhnout nový bod Sněmovny, a sice: Usnesení Sněmovny k výplatě podpory obnovitelných zdrojů. Bod navrhuji zařadit dnes za první pevně zařazený bod ohledně příspěvku pro tělesně postižené.

    Myslím si, že je velký šok v tom, co se dnes děje s podporou obnovitelných zdrojů, a že se vláda opět chystá nelegálně solárním baronům pomáhat. Pravděpodobně většina z vás se na konci loňského roku setkala se sporem mezi vládou a Energetickým regulačním úřadem o to, jestli se může, nebo nemůže vyplácet podpora ve výši 42 mld. korun. Tato obří částka se týká výplaty pouze v roce 2016, kdy každý z nás může ušetřit na energiích přibližně 15 % celkové ceny naší složenky. Jsou to obrovské peníze, které jsou již roky vypláceny jako veřejná podpora na dobré slovo bez schválení Evropské unie.

    Vláda poprvé o takzvanou notifikaci požádala Evropskou komisi v roce 2012 a teprve v roce 2014 dostala částečné schválení pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu v letech 2013 až 2015. O zbytek zdrojů se nikdo nestaral. Všichni ministři průmyslu a obchodu se tvářili, že žádné šetření oprávněné podpory v Bruselu ani neexistuje.

    ERÚ musí ze zákona zejména chránit spotřebitele a výplata veřejné podpory pro solární barony tedy musí striktně být podle práva a v naprostém souladu se zákony. V zákoně o obnovitelných zdrojích číslo 165/2012 Sb. je jasně napsáno, že podpora nemá být vyplácena subjektům, které nesplňují podmínky notifikace. Tuto větu ERÚ vždy napsal do svého cenového rozhodnutí. Ministři průmyslu se tvářili tak, že podmínku všichni splňují, a desítky miliard každý rok putovaly na účty někdy velmi podezřelých firem. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Rád bych také navrhl zařazení nového bodu Sněmovny s názvem Finanční dopady podpory obnovitelných zdrojů v České republice. Tento bod navrhuji zařadit dnes odpoledne jako druhý bod po již pevně zařazeném bodu, tedy za bod, který navrhoval kolega Černoch.

    Je potřeba znovu připomenout, jak je poplatek na podporu obnovitelných zdrojů koncipován. Po přijetí loňské velmi kritizované novely energetického zákona se poplatek na solární a další elektrárny má platit podle velikosti jističe, tedy pro průměrnou domácnost by to vyšlo asi na 12 tis. až 18 tis. Kč ročně. To se zdálo nepřijatelné i vládě, takže v zákoně zůstala zarážka ve výši 495 Kč za megawatthodinu. Průměrná rodina tedy zaplatí asi 2 tis. až 3 tis. Kč ročně. U větších odběratelů je to podobné. Loňská úprava se dělala víceméně proto, aby podniky ušetřily asi 4 až 6 mld. Kč ročně, ale tyto peníze se musejí někde vzít, takže se vezmou všem z jejich daní a z celkových 45 mld. Kč plánovaných jako dotace pro solárníky a další obnovitelné zdroje na jeden jediný rok se celých 22 mld. Kč zaplatí ze státního rozpočtu.

    A tady jsme u jádra pudla. Těch 45 mld. Kč je největší dotační titul v dějinách České republiky. Je to více než rozpočet celého Ministerstva dopravy na celý rok včetně Státního fondu dopravní infrastruktury. Je to například skoro pět rozpočtů Ministerstva kultury. Mohli bychom postavit 65 km vysokorychlostních železnic každý rok, nebo dokonce přes 200 km dálnic za jediný rok. A tato podpora je opět různě důmyslně skryta v poplatcích na složence, aby nás to tolik nebolelo, nebo v bezedném státním rozpočtu, kde ty miliardy už nikdo nemá sílu řešit.

    Pan ministr Babiš pořád opakuje, jak je potřeba vybírat více daní, ale na co? Abychom tedy platili solární tunel? 22 mld. Kč každý rok ze státního rozpočtu? Navíc zjevně protiprávně? Ještě jednou si to spočítejme: 45 mld. Kč ročně krát 20 let podpory je přibližně 1 bilion Kč, tedy tisíc miliard, 900 přesně. Za to bychom mohli postavit skoro tři jaderné elektrárny a mít navždycky vystaráno, levné zdroje elektřiny a stabilní ceny. Ale tady se plánuje, že by se na jadernou elektrárnu přispělo ještě jednou, opět abychom to zaplatili všichni, opět ze státního rozpočtu a opět v ceně elektřiny.

    Za bilion korun by ovšem byla vyřešena i důchodová reforma, protože jen letos by v případě nevyplácení podpory pro solárníky ušetřil každý z nás včetně batolat a seniorů skoro 4 500 Kč. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen malou poznámku. Mě zaujetí pana poslance Fiedlera pro tuto problematiku je sympatické, rád jeho návrh podpořím. Ale chtěl bych se ho vaším prostřednictvím, paní předsedající, zeptat, kde bere tu ohromující jistotu, že příští generace na tom budou ekonomicky mnohem lépe než my. Já se spíš obávám, že budoucí generace nám budou docela závidět.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já jenom jeden krátký návrh, a to aby bod 29, Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, sněmovní tisk 425, druhé čtení, byl zařazen za dnes pevně zařazené body. Domnívám se, že jde o bod, který - zejména je-li omluven pan ministr Pelikán, který byl jediný, kdo ho za ty měsíce problematizoval - by tady neměl sebrat příliš mnoho času. Došlo k nějaké dohodě napříč ústavněprávním výborem, jak by ten návrh měl vypadat, a myslím, že se jedná samozřejmě jenom o tisíce rodičů měsíčně, kteří musí zcela zbytečně jít k opatrovnickému soudu platit za to, aby se dostali ke svým penězům, a že bychom urychlením projednávání tohoto návrhu, který tady už leží téměř rok, jenom těmto lidem pomohli. Takže vás žádám o podporu tohoto návrhu, aby byl zařazen za dnes pevně zařazené body.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec David Kádner. Dříve než dojde k mikrofonu, pro stenozáznam - dnešní den s náhradní kartou číslo 15 hlasuje pan poslanec Gabrhel. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec David Kádner: Děkuji. Vážená paní předsedající, vládo, dámy a pánové, rád bych zde dnes slyšel od pana ministra průmyslu a obchodu, pokud dorazí, a od premiéra Bohuslava Sobotky odpovědi na otázky týkající se energetické bezpečnosti v České republice. Proto navrhuji zařazení bodu Energetická bezpečnost České republiky a její řešení vládou České republiky, a to na dnešní den za pevně zařazené body.

    Mám oprávněný strach, že Česká republika může najednou skokově trpět nedostatkem energie, za který si budeme moci úplně sami. Půjdu po jednotlivých zdrojích a budu se snažit vysvětlit svůj postoj. Obnovitelné zdroje tvoří asi 13 % energetického mixu České republiky, ale v zimě nás příliš nezásobují, zvlášť pokud teploty klesnou pod minus 15 stupňů jako minulý týden. V takovém případě jsou soláry, větrníky nebo vodní elektrárny schopny pracovat na maximálně 10 % své kapacity. Česká republika by tedy přišla skoro o desetinu své výrobní kapacity a musela by ji něčím nahradit. Šlo by to jádrem, které tvoří asi pětinu naší výroby. Až do konce roku byly zhruba dvě třetiny této výroby kvůli falešným revizním zprávám a špatným svarům ohroženy. Byly de facto zastaveny a mluvilo se o nutnosti nastartovat zdroje pomocí parní lokomotivy, která se pošle do reaktoru. Kvůli, nebojím se říci, bordelu v polostátní společnosti ČEZ ale hlavy nepadaly, ministři nejezdili situaci řešit, vše se zametlo pod koberec a s výjimkou paní Drábové všichni mlčeli jako zařezaní. Akcie ČEZ jsou na mnohaletém minimu, hrozil nám reálně několik měsíců výpadek dalších cca 15 % kapacit výroby energie České republiky.

    Problémem se mohou také stát dodávky plynu, které tvoří přes 27 % naší energetické spotřeby. Ukrajinská cesta je kvůli válečnému konfliktu nejistá a má celou řadu problémů, zejména proto, že se kdykoli může opakovat krize z roku 2009, kdy Rusové zavřeli kohoutky, protože Ukrajina neplatila a brala si ropu určenou pro Evropskou unii. Němci nám ukázali, že protiruské sankce platí jen někdy a jen pro někoho, a domluvili si s Ruskem separátní smlouvu a řeší si svůj průšvih s obnovitelnými zdroji bez ohledu na následky jak v Česku, tak i v Polsku. Jak by se asi zachovali, kdyby k nám přes Ukrajinu přestal téct ruský plyn a Němci potřebovali sanovat výrobu svých obnovitelných zdrojů? Asi plyn použijí primárně pro sebe, jak to ostatně mají ve svých zákonech napsáno. My sice máme plné zásobníky, ale ty se přes zimu vyprazdňují a v únoru bývají téměř prázdné. Tedy i zde bychom přišli o velkou kapacitu. Loni navíc byly zásobníky vyprázdněny téměř do dna a i letos se rychle samy vyprazdňují.

    Celý podzim plnily stránky novin příběhy lidí, kteří čekali na hnědé uhlí i několik týdnů, protože prostě nebylo k dispozici. Těžaři ho prodávali do zahraničí a navíc pod tlakem vlády na zvýšení poplatků za těžbu a neprolomení limitů se s těžbou nepřetrhli. Vzhledem k tomu, že uhlí tvoří skoro 40 % českého energetického mixu, jedná se opět o ohrožení energetické bezpečnosti.

    Suma sumárum máme u každého zdroje na kahánku a snadno se nám může stát, že nebudeme mít čím topit a svítit, pokud současná obleva neskončí. Ale vláda si tu v teplíčku klidně sedí a tváří se, že se nic neděje.

    Takže bych se rád při zařazení bodu Energetická bezpečnost České republiky také zeptal, zda vláda uvažuje o pořízení čínských jaderných elektráren, zda se bude ČEZ nebo jeho část prodávat do rukou čínských investorů, kteří poslední dobou skupují vše české, na co dosáhnou, a jak bude zajištěna česká energetická bezpečnost ve světle výše uvedených skutečností. Proto opakuji, že bych byl moc rád, nebo navrhuji tento bod na dnešní jednání (Předsedající: Váš čas!) po pevně zařazených bodech s názvem Energetická bezpečnost České republiky a její řešení vládou České republiky. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Martin Lank. Zákon 119, prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, protentokrát trošku z jiného soudku. Já bych rád navrhl předřazení bodu číslo 119.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím znovu pana poslance Lanka k mikrofonu s jeho další přihláškou, s jeho návrhem na změnu programu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: To jsem tady mohl zůstat. Tak ještě jednou krásné odpoledne. A teď zpátky k energetice. Rád bych se opět pokusil na pořad jednání zařadit naši technickou novelu energetického zákona, která by umožnila odstranit rozpory mezi energetickým a služebním zákonem. To znamená zařadit tisk číslo 496, tedy bod 104. A rád bych ho zařadil dneska jako druhý bod. Nejdříve mi dovolte uvést pár věcí, které podle mého názoru alespoň opravňují k tomuto pokusu.

    Vláda sama přiznala, že v jejím obřím legislativním zmetku, omlouvám se, ale jinak se to nazvat nedá, který byl přijat jako novela energetického zákona v květnu loňského roku, byla poměrně zásadní chyba, tedy že vedení Energetického regulačního úřadu nemá od 1. ledna jisté, zda spadá pod režim služebního zákona, nebo pod energetický zákon. My jsme na to upozornili asi týden po přijetí oné novely a už od června 2015 se snažíme, aby zákon byl napraven a pozice předsedkyně a jejích místopředsedů nebyly zpochybňovány. To se ale nelíbí vládní koalici, a tak sama vláda a pan ministr Mládek raději připravili svou vlastní technickou novelu. Ani tu ale koalice nebyla schopna přijmout a protlačit parlamentem. Nakonec ji minulý týden vrátila do druhého čtení k přepracování. Prý totiž není aktuální, protože podle výkladu Ministerstva vnitra spadá už nyní automaticky paní předsedkyně pod státní službu a technická novela musí být zgruntu předělána.

    Dovolte mi udělat k tomu dvě zásadní poznámky. Za prvé, pan premiér Sobotka hrdinně čtyřikrát neodpověděl na přímý dotaz, kdo tedy nyní řídí úřad a co bude s jeho předsedkyní po 1. březnu, kdy skončí lhůta pro složení služebního slibu. Tento postoj jaksi o něčem vypovídá. Pan premiér má zřejmě strach odpovědět, že cílem je odstranit současné vedení stůj co stůj. Za druhé, pan ministr Mládek tady loni před třetím čtením dal hlavu na špalek, pokud zákon bude znamenat zdražení pro české občany, tak sám odstoupí. Takže pane ministře, minimálně tato nejistota v tom, kdo a jak povede Energetický regulační úřad v letošním roce, už může stát daňové poplatníky desítky miliard korun, tedy 15 % konečné ceny na účtence za energie, pokud se vláda protiprávně rozhodne poplatky solárním baronům platit.

    Uvedu také dva argumenty, proč bychom měli naši technickou novelu energetického zákona schválit ve zrychleném procesu. Za prvé podle článku 35 odstavec 4 směrnice 2009/72/ES - cituji: "Členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkonů stanovených touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy byl regulační orgán právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu a na něm funkčně nezávislý, zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu a při plnění svých regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu."

    Tedy evropská legislativa úplně jasně říká, že vláda nesmí nijak pod sebe zařadit nezávislého regulátora, a s tím se ztotožňuje i ústavní právník Zdeněk Koudelka, který na svých webových stránkách napsal: "Nezávislost úřadu posiluje, že jeho předseda je jmenován prezidentem republiky na návrh vlády a jen prezidentem může být odvolán. Pravomoc prezidenta jmenovat a odvolávat předsedy těchto úřadů není formální, ale slouží k ochraně jejich předsedů před momentálními náladami vlády."

    Máme tedy celou řadu indicií, že Energetický regulační úřad spadat pod služební zákon nemůže, a máme možnost tuto legislativně technickou chybu napravit, přičemž podle bývalého ústavního soudce Jiřího Nykodýma existují minimálně tři judikáty Ústavního soudu, které de facto říkají, že pokud zákonodárce vyjádřil jasnou vůli chybu napravit, tak i když to nestihl v řádné lhůtě, má takové vyjádření vůle stejnou platnost, jako kdyby legislativně technická chyba již byla odstraněna.

    Proto vás znovu žádám o podporu pro můj návrh zařadit na jednání Poslanecké sněmovny sněmovní tisk číslo 496 a schválit ho podle § 90 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Byl bych rád, abychom to projednali jako druhý bod dnešního programu. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A poprosím k mikrofonu paní poslankyni Havlovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, obracím se na vás s návrhem projednat na půdě Poslanecké sněmovny nejasnou situaci ohledně vedení Energetického regulačního úřadu v roce 2016. Proto navrhuji zařadit nové body jednání s názvy "služební zákon a Energetický regulační úřad" a druhý - "Podpora energetických zdrojů energii v České republice a její zákonnost". Oba body chci zařadit na dnešek jako další bod po nově navržených bodech.

    Vláda přijala dne 7. 12. 2015 usnesení 1006 k systemizaci služebních míst, kterým se de facto vedení Energetického regulačního úřadu dostává do režimu služebního zákona od 1. 1. 2016. Tuto systemizaci sice paní Alena Vitásková odmítla, protože není v souladu s evropskou legislativou a například ani se schváleným státním rozpočtem, kapitola ERÚ. Vláda tedy přistoupila k tomu, že prostě chce vzít na vědomí pouze názor Ministerstva práce a sociálních věcí.

    Zákon byl vrácen do druhého čtení a technická novela má být přepracována. V rychlosti tedy zrekapituluji současný stav okolo vedení ERÚ. Legislativní chybou při novelizaci energetického zákona došlo k tomu, že předseda a místopředsedové úřadu vypadli ze seznamu výjimek, na které nedopadá režim zákona o státní službě. Situaci měla napravit technická novela, která byla schválena vládou, avšak legislativní proces nebyl do konce roku 2015 dokončen, a novela tedy nevstoupila v platnost. Od 1. ledna 2016 tedy panuje stav, kdy vláda zastává názor, že vedení úřadu spadá pod režim zákona o státní službě, a činí z toho vyplývající kroky, přičemž například já odmítám, a poukazuji na konflikt s energetickým zákonem a hrozbu, že porušíme evropskou legislativu. Podřízenost Energetického regulačního úřadu vládě je jasný rozpor s příslušnými evropskými směrnicemi v oblasti energetiky. Je nepřijatelné, aby orgán moci výkonné předložil regulátorovi povinnost podřídit se zákonu o státní službě. Navíc v energetickém zákoně je výslovný zákaz přijímání pokynů od jiných složek orgánů veřejné moci. Kroky vlády dále pokračovaly a ještě před koncem roku 2015 se v připomínkovém řízení objevil návrh nařízení vlády, kterým se služebním orgánem vůči energetickému úřadu stane přímo sám pan premiér Sobotka.

    Jak bude zajištěna nezávislost energetického regulačního zákona (úřadu) podle pravidel Evropské unie a energetického zákona? Hlavní je odstranit současné vedení z úřadu. A proč? No protože upozornili na to, že platíme desítky miliard korun ročně na obnovitelné zdroje nelegálně. Jenom pro představu, každý z nás by mohl ušetřit zhruba 4,5 tisíce korun včetně důchodců, kterým vláda letos přidala krásných 40 korun měsíčně, ačkoliv by jim mohla snížit účty za elektřinu o 15 %. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. A nyní prosím k mikrofonu s dalším návrhem pana poslance Stanjuru. (V sále je velký hluk.) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl připomenout, že Parlament České republiky má dvě komory - nás a Senát. Chci navrhnout pevně zařadit senátní návrh zákona, ne opoziční. Je to bod 20 - senátní návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi. Už číslo sněmovního tisku 156 říká, že je tady poměrně dlouho.

    Jenom vám připomenu některá data na podporu svého návrhu. Tento návrh zákona schválil Senát 18. prosince 2013. Letopočtem už je to tři roky, podle měsíců jsou to dva roky a jeden měsíc. Prvé čtení proběhlo přibližně před rokem, 29. ledna 2014, což bude za tři dny přesně jeden rok. Ne - abych byl přesný, 29. 1. to přišlo do Poslanecké sněmovny. Omlouvám se, bude to tady ležet dva roky. Prvé čtení - poměrně jsme váhali - skončilo 9. prosince 2014, projednávali jsme to jedenáct měsíců. Pak jsme to přikázali sociálnímu výboru a ten svoji práci ukončil usnesením 20. dubna 2015.

    Pan senátor Vystrčil, který to má na starosti, přijel dneska kvůli tomu z Vysočiny, protože je předpoklad, že by se to mohlo dneska dostat na pořad jednání, i kdybychom to možná nezařadili. Já navrhuji variantně, abychom tento bod zařadili napevno buď v 16 hodin, a pokud bychom pro to nezískali většinu, tak v 16.30. Myslím si, že po dvou letech bychom to mohli ukončit a zákon by mohl projít druhým čtením, neočekávám žádnou dlouhou debatu, abychom na příští schůzi mohli hlasovat a rozhodnout, zda návrh kolegů ze Senátu podpoříme, či nikoliv.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Posledním přihlášeným ke změně programu je pan poslanec Sklenák. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se přihlásil ke změně programu na poslední chvíli. Nechtěl jsem nic navrhovat, protože kdybychom postupovali, jak jsme si schválili program schůze, tak dnes máme blok druhých čtení a postupně bychom zákony jeden po druhém projednávali a dostalo by se i na senátní návrh o hmotné nouzi i na všechny ostatní, které se zde navrhují předřadit. Ale z opatrnosti, kdyby náhodou některé z těchto zákonů získaly podporu, tak nakonec taky navrhnu jednu změnu, a to je, abychom bod 16, návrh zákona o zdravotních službách, tisk 614, zařadili dnes po pevně zařazených bodech, které případně budou schváleny, protože to je zákon, na kterém velmi záleží. Kdybychom nedělali změny programu, tak by se na něj dostalo, ale pokud budou schváleny některé změny, tak by mohlo být jeho projednávání dnes ohroženo.

    Tolik můj návrh. A když mám slovo, tak si dovolím jménem klubu sociální demokracie a ANO 2011 vetovat zařazení všech nových bodů, které byly navrženy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Tímto jsme vyčerpali všechny návrhy na úpravu programu schůze. Nejprve se tedy budeme zabývat hlasováním o návrhu z grémia. Jenom pro jistotu zopakuji. Za prvé dnes projednat a pevně zařadit body 57, nový bod 63, sněmovní tisk 484, poté body z bloku druhé čtení zákony mimo body 10, 11, 12 a 13, které budou zařazeny na konec bloku druhého čtení, v 15.30 potom přerušený bod 203 - migrační krize. Za druhé ve středu 27. ledna pevně zařadit ve 12.45 hodin body volební, bod 183 a 184.

    Pokud není námitek, nechám o návrzích z grémia hlasovat najednou. Nevidím námitku, tudíž zavolám kolegy z předsálí, pokud tam někteří jsou.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 74, do kterého je přihlášeno 159 přítomných, pro 143, proti 1. Návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat dalšími přednesenými návrhy dle pořadí, v jakém byly předneseny. Nejdříve zde máme návrh pana poslance Vilímce a to je pevné zařazení bodu 97. Je to ve dvou variantách. První varianta je po již pevně zařazených bodech, druhá varianta v případě, že nebude přijato, zítra jako první bod po pevně zařazených bodech.

    Takže nyní budeme hlasovat o první variantě, to je pevné zařazení tohoto bodu po již pevně zařazených bodech dnešní den.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 75, do kterého je přihlášeno 159 přítomných, pro 46, proti 67. Návrh byl zamítnut.

    Nyní se budeme zabývat druhou variantou, to je pevné zařazení bodu 97 na zítra jako první bod po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 76, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 51, proti 70. Návrh byl zamítnut.

    Nyní bychom se měli zabývat návrhem pana poslance Černocha. Jelikož je to zařazení nového bodu, nemůžeme se jím zabývat, bylo uplatněno veto. To samé je návrh pana poslance Fiedlera.

    Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Bendy, který navrhuje zařazení bodu 29, je to sněmovní tisk 425, na 26. 1. po pevně zařazených bodech.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 77, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 73, proti 68. Návrh byl zamítnut.

    Další návrh se týká zařazení nového bodu, na to bylo uplatněno veto, to byl pan poslanec Kádner.

    Dále pan poslanec Martin Lank žádá o přeřazení bodu 119, zákon o azylu, ale mám trošku problém. Podle mě je návrh nehlasovatelný, protože on navrhuje zařadit dnes jako druhý bod a my jsme z grémia zařadili jiné body, nicméně já o tom hlasovat dám.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 78, do kterého je přihlášeno 161 přítomných, pro 35, proti 74. Návrh byl zamítnut. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, tento návrh zákona se předkládá zejména z důvodu nezbytnosti řešit pokles reálné hodnoty příspěvku na péči, ke kterému došlo za osm let jeho existence, kdy v podstatě navýšen nebyl, byly tam udělané jen některé změny uvnitř. Proto se navrhuje v zákoně o sociálních službách zvýšit tyto částky ve všech stupních závislosti o 10 %, a to s účinností od 1. srpna 2016.

    Dále se v tomto zákoně jako velice akutní upravují podmínky pro poskytování pobytových sociálních služeb bez souhlasu klienta a v návaznosti na tuto úpravu se upřesňují stávající ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních, která upravují řízení o vyslovení nepřípustnosti držení osoby v zařízení sociálních služeb proti vůli této osoby. Nezbytnost vyplývá především z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

    Třetí okruh úpravy, který taky považujeme za akutní, a proto je již v této tzv. malé novele, reaguje na narůstající negativní společenský jev, kterým je nelegální poskytování sociálních služeb. Takže se zde rozšiřuje kontrolní pravomoc krajských úřadů o kontrolu zařízení, kterým nebylo vydáno oprávnění k poskytování sociálních služeb, a současně je navrženo zvýšení horní hranice pokuty ukládané za tento správní delikt poskytování sociálních služeb bez oprávnění z jednoho na dva miliony korun.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, milé dámy, vážení pánové, paní ministryně nás ve svém úvodním slově podrobně seznámila s důvody předložení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., sněmovní tisk 689. Považuji proto za účelné, abych se ve své zpravodajské zprávě omezil pouze na krátké shrnutí tohoto návrhu zákona s tím, že zmíním jeden konkrétní námět pro diskusi ve výborech.

    Zákon upravuje tři oblasti. Zvyšuje výši příspěvku na péči o 10 % ve všech stupních závislostí od 1. 8. 2016, aniž by zasahoval do struktury výše těchto příspěvků. Druhou oblastí je úprava podmínek detenčního řízení, jak už vysvětlovala paní ministryně, tedy stavu, kdy klient pobytové sociální služby vyjadřuje svůj vážně míněný nesouhlas s pobytem v zařízeních sociálních služeb. Třetí oblastí je zvýšení pravomoci krajských úřadů v oblasti boje proti nelegálním provozovatelům sociálních služeb.

    Nyní bych se rád zmínil o jedné konkrétní oblasti, kterou bych velmi rád navrhl pro diskusi ve výborech. Zde se jedná o předkladatelem navrženou lhůtu 24 hodin pro oznamovací povinnost poskytovatele sociálních služeb soudu v případě, kdy klient pobytové sociální služby projeví vážně míněný nesouhlas s pobytem v konkrétním zařízení. Samotné zavedení oznamovací povinnosti by mělo vést ke zvýšení ochrany občanů před nedobrovolným umístěním v pobytovém zařízení sociálních služeb, což považuji z hlediska ochrany lidských práv za důležité. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za vaši zprávu, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášky paní poslankyně Hnykové, paní poslankyně Adamové a paní poslankyně Chalánkové. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám hezké odpoledne.

    Máme zde novelu zákona č. 108 o sociálních službách, sněmovní tisk 689, která navyšuje příspěvek na péči ve všech stupních o 10 %. Poslanecký klub Úsvit bude toto navýšení podporovat, protože si to nejen zdravotně postižení zaslouží po těch letech žádostí o navýšení. Příspěvek potřebují pro svůj život na zajištění pomůcek, služeb a také na financování pomoci s péčí jak rodinných příslušníků, tak i jiných osob, kteří poskytují péči v domácím prostředí a v pobytových zařízeních. Do této chvíle se nedá novele nic vytknout, snad jen že po těch letech by mohlo být navýšení vyšší a měla by být nastavena i pravidelná valorizace v zákoně.

    Je tu jiný problém, a to s přiznáním a s přezkumem příspěvků na péči. V loňském roce jsem podala novelu tohoto zákona spolu se svými kolegy z Úsvitu a někteří z vás jste se pod tuto novelu podepsali, za což vám ještě jednou děkuji. Novela se týká právě posuzování tohoto příspěvku a chce návrat pravidel pro jeho přiznání před rok 2012, kdy se posuzovalo podle 36 úkonů místo dnešních deseti. Na semináři, který jsem uspořádala k tomuto tématu v Poslanecké sněmovně, zazněly neuvěřitelné výpovědi zdravotně postižených o tom, jak z ničeho nic přišli o příspěvek nebo jak jim byl podle nových parametrů přehodnocen, popřípadě jak o něj usilovali. Dovídali jsme se, že se řada zdravotně postižených po změně pravidel zázračně uzdravila a jejich zdravotní stav se výrazně zlepšil. Bohužel však pouze na papíře.

    Zástupci Sdružení zdravotně postižených - na vysvětlenou dodávám, že je to organizace, která se nejvíce setkává s těmito problémy a řeší nápravu v praxi - se setkali s paní ministryní a žádali ji o změnu tohoto hodnocení. Nestalo se tomu tak. Uspořádali petici, pod kterou se během tří měsíců podepsalo 11 373 lidí, a poté ji předložili petičnímu výboru, který ji přijal. Zdravotně postižení v ní žádali Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby urychleně řešilo problematiku příspěvků na péči a navrátilo osobám se zdravotním postižením alespoň ta práva, která měly do roku 2012. Nestalo se tak, a tak jsme podali novelu zákona. V současné době se zákon otvírá a já doufám, že bude propuštěn do druhého čtení, ve kterém předložím pozměňovací návrh, který bude řešit tuto problematiku.

    Další problematiku, kterou řeší tato novela, a bylo již o ní zmíněno, se dotýká, jak je popsáno v důvodové zprávě, subjektů, které vykonávají činnosti odpovídající sociálním službám, my to jednoduše nazýváme neregistrovaná zařízení. Touto problematikou jsme se v loňském roce na podvýboru pro nepojistné dávkové systémy, zdravotně postižené, seniory a sociálně ohrožené skupiny velmi intenzivně zajímali a řešili a očekávali jsme dřívější řešení. No budiž. Hlavně že ho máme aspoň teď. Zda to bude dostačující, teď nedokážu vyhodnotit. Jen si kladu otázku, jak je vůbec možné, že se v naší zemi poskytují služby v takových zařízeních, kde na to doplácejí ti nejkřehčí, a to jsou naši senioři, kteří potřebují kvalitní péči a pomoc. Když mi moje kolegyně z Brna vyprávěly, v jakém zuboženém stavu přebíraly klienty z Přerova, tak mi šla husí kůže. Na jedné straně vyžadujeme velmi kvalitní služby ve státních organizacích, a na druhé straně je zde povoleno poskytovat služby v takových zařízeních, které jsou nejčastěji vykonávány pouze na základě živnostenského oprávnění a prostřednictvím asistentů sociální péče.

    V důvodové zprávě k této novele se dovídáme - cituji: "Je to nebezpečný jev, a to s ohledem na cílovou skupinu těchto služeb, do níž spadají osoby oslabené z důvodu své nemoci, věku, nebo zdravotního postižení. Riziko poskytování nekvalitní péče je příliš vysoké a zároveň zasahující nejen oblast lidské důstojnosti, ale i zdraví." Pak si kladu otázku, zda novela v této oblasti není pokrytectví. Bude to dostačující? Nebudou naši senioři trpět i nadále? Neměla by se paní ministryně a spolu s ní i celá vláda zamyslet nad tím a nehledat ještě razantnější řešení? V naší zemi existují i soukromí poskytovatelé, kteří se registrují a poskytují sociální služby podle tohoto zákona a splňují podmínky, co se týká standardů a personálního vybavení. Pokud to jde takto, tak proč neregistrovaná zařízení? Proto bych se přikláněla k tomu, abychom nepřipustili žádné neregistrované služby, a všechny bych je zrušila. Nesplňuješ podmínky, tak v této oblasti nemůžeš existovat.

    Proto se ptám, paní ministryně, proč tak neučiníte. Vždyť i paní ombudsmanka a její úřad na tyto problémy dlouhodobě upozorňují. Pokud toto odhlasujeme, pak my všichni připouštíme, že s těmi nejslabšími se takto zachází, a uděláme jen menší zpřísnění. S tím se nemohu smířit. Přes dvě desítky let jsem pracovala v sociálních službách a snažila jsem se stále tyto služby zkvalitňovat, ale tohle je pro mě nepochopitelné, nepřípustné a neodpustitelné, takto zacházet se seniory a vystavovat staré lidi takové péči. Prosím, vážené dámy a pánové, zamysleme se nad touto problematikou a učiňme razantní řešení v tomto zákoně, aby staří lidé netrpěli.

    Třetí oblast, kterou tento zákon řeší a nastavuje podrobnější právní úpravu, je úprava, která upřesňuje podmínky, za kterých je držení osoby v pobytových sociálních službách bez jejího souhlasu přípustné. Se vším souhlasím. Jen si kladu otázku, jak pracují sociální pracovníci, jak provádějí sociální šetření, jak dodržují standardy péče, ve kterých jsou jasně stanoveny podmínky přijetí uživatele do služby. A připomínám, při nástupu klienta se řídíme standardem č. 3, který je v příloze č. 2 vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, v nichž se praví: "Poskytovatel má písemně zpracovaná vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem a o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby podle těchto pravidel postupuje." ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu další v pořadí, tou je paní poslankyně Adamová, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda nám předkládá novelu zákona o sociálních službách, která navrhuje od 1. srpna 2016 valorizovat příspěvek na péči o 10 %, a to jednotně ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. TOP 09 si je vědoma toho, že zvýšení příspěvku na péči má své opodstatnění, a podporujeme je. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí však považujeme za nesystémový a vznáší se nad ním otázka, proč se vláda rozhodla valorizovat právě o 10 %. Pokud se podíváme do důvodové zprávy, zjistíme, že předkladatel při zdůrazňování nutnosti valorizace argumentuje například tím, že náklady na výživu a na ostatní základní osobní potřeby se od roku 2007 zvýšily zhruba o 17 %. Nejvíce přitom vzrostly ceny u skupiny zdraví, tedy ceny za léky apod. Tam bylo od roku 2007 navýšení o 52 %. Ceny sociální péče se podle předkladatele od roku 2007 navýšily o 32 %. Jak tedy autoři návrhu přišli na oněch 10 %? Existuje nějaká analýza, ze které vychází, že by 10procentní valorizace významným způsobem pomohla dostupnosti sociálních služeb a zlepšení života rodin, které pečují o osoby závislé na péči? Já to tedy nemyslím pouze jako řečnickou otázku. Já bych skutečně ráda dostala odpověď na to, jakým výpočtem došla vláda právě k valorizaci o 10 %.

    Podobná otázka nastává i u záměru valorizovat všem, tedy ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. Nebylo by spíše vhodnější místo plošné valorizace vyhodnotit, jak odpovídá výše příspěvku v jednotlivých stupních a věkových kategoriích skutečným nákladům na zajištění sociální služby, a na základě toho navrhnout diferencovanou valorizaci? Obávám se, že přidáme všem plošně bez ohledu na skutečnou potřebnost. Nechci však předkladatelům křivdit. Možná disponují analýzou, na základě které zjistili, že je nutné valorizovat právě o 10 % ve všech stupních postižení i v obou věkových kategoriích. Ale jak říkám, ráda bych ji viděla, a proto bych si dovolila o ni z tohoto místa požádat.

    Za problém této vlády a sociální politiky jí prezentované považuji nesystémovost. Prosazujete zásadní změny ve financování, ale systém neměníte a neřešíte. Viz důchodová reforma, to už je takový evergreen. Žádná systémovost, neudržitelné, nepropracované, pouze rušíte a nenahrazujete funkčním systémem. Viz zákon o zaměstnanosti a zvýšení příspěvku na zaměstnávání zdravotně postižených, které jste si minulý týden prosadili formou přílepku k úplně jinému zákonu o BOZP. Opět nesystémové, bez analýz, tentokrát dokonce i bez možnosti připomínkového řízení ministerstev. A dalo by se takto pokračovat.

    Sociální systém musí být spravedlivý, udržitelný a nesmí se stát, že bude snadno zneužitelný. Nad změnami jsme ochotni diskutovat. Předkládaná novela však systémové změny, které by zlepšily vyplácení příspěvků na péči, zamezily zneužívání, ale i urychlily přidělování, protože to dnes trvá i v řádech měsíců, neobsahuje. Zaměřme se tedy nejen na valorizaci, ale i na změny systému, a to nejenom ty, které jsou tady ještě k tomu předkládány v oblasti neregistrovaných zařízení. Protože celá řada kulatých stolů a odborných seminářů k tomuto tématu již proběhla a čekala bych, že se to v návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí odrazí. Když se tak nestalo, očekávám, že se k tomu dostaneme alespoň ve výborech.

    Takže děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou. Připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, za TOP 09 mohu říci, že podpoříme tento návrh na navýšení příspěvku na péči o 10 %, přesto bych ráda okomentovala některé jevy. Některé prvky.

    Vrátila bych se ráda do historie financování sociálních služeb. Do roku 2006 bylo poskytování sociálních služeb financováno různým způsobem. Dotací na lůžko u zřizovatelů, kterými byly obce, pak to byl účelově vázaný balíček, který byl přerozdělován přes kraje neziskovým organizacím, a dále dotace na výkon zřizovatelských funkcí, který byl přidělován krajům. V té době do této oblasti plynulo zhruba 13 mld. korun. V dnešní době v příspěvku na péči máme v rozpočtu na rok 2016 již 21 mld. 300 mil. korun a dotace, která plyne krajům na poskytování sociálních služeb a je rozdělována všem poskytovatelům, které na území krajů jsou a jsou zařazeny do střednědobého plánu poskytovatelů sociálních služeb.

    Když se tento nemandatorní výdaj, dotace krajům, v loňském roce převáděl z rozpočtu státu do rozpočtu krajů, tak jsem přinesla pozměňovací návrh, aby bylo toto převedení na kraje posunuto ještě v čase o dva roky, abychom se mohli bavit o systémové změně financování sociálních služeb. V době, kdy byl schválen a také vešel v účinnost tento zákon o sociálních službách, tedy od 1. 1. 2007 začal být účinný, tak v té době byla právě dotace pro kraje na dofinancování sociálních služeb nula. Každý rok, každý rok v tomto rozpočtu měla být nula. Nakonec se vždycky nějaké peníze našly, ale předpokládalo se, že financování sociálních služeb bude řešeno příspěvkem na péči, což je údaj mandatorní. Nestalo se tak a financování sociálních služeb neustále v pořádku není.

    Při převedení této dotace, která je nemandatorním výdajem, na kraje, dochází podle mě i ke střetu zájmů. Já věřím tomu, že ministerstvo vypracovalo metodiku, která je závazná pro rozdělování těchto financí pro různé typy zřizovatelů. Přesto se neubráním poznámce, že pokud je někdo zároveň poskytovatelem dotace a zároveň zřizovatelem sociální služby, tak podle mne je ve střetu zájmů.

    Zároveň je známo, že v prvním stupni příspěvku na péči dochází k největšímu úniku prostředků mimo systém poskytování sociální péče, a to až do výše 75 % mimo systém. Jsem pro to, aby pro ty osoby z vyšších stupňů závislosti, především z těch nejvyšších, aby byla částka příspěvku na péči třeba i vyšší, než je dnes. A to mnohem vyšší než jen navýšení o 10 %, o kterých dnes hovoříme. Proto bych přivítala odsunutí v čase tak, jak jsem loni navrhovala, a debatu o systémovém řešení financování sociálních služeb, která už by se ovšem musela týkat celého znění zákona o sociálních službách.

    Ráda bych zde upozornila, že na půdě výboru kontrolního jsem požádala ministryni, a to také usnesením tohoto kontrolního výboru, ministryni práce a sociálních věcí, o předložení dokumentu, který by svědčil o tom, že veřejná podpora při poskytování služeb patří mezi služby v obecném hospodářském zájmu podle prováděcí směrnice Evropské komise 2012/21/EU a nevyžaduje notifikaci na úrovni Evropské komise. Věřím, že se za kontrolní výbor této informace dočkáme a také si ji budeme moci sdělit na výboru sociálním, kam také doporučuji, aby tento tisk byl propuštěn.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Soukupa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, já jenom velice krátce. Technická poznámka. Já chápu předložení v podstatě této novely. Je třeba rychle nějakým způsobem valorizovat příspěvek na péči. Nic víc a nic méně.

    Kolegyně, které zatím tady vystupovaly přede mnou, přednášely v podstatě takové požadavky a takové věci, o kterých my diskutujeme ve výboru už dlouho. Ale já předpokládám, že všechno to se objeví ve velké novele. Jak už onen zmiňovaný únik těch příspěvků na péči do neformální péče, tak i dejme tomu důslednější kontrola čerpání těchto prostředků apod. Takže já bych chtěl, abychom se omezili na to podstatné, je to velice jednoduché - valorizovat v tuto chvíli tento příspěvek. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, nebudu mluvit, protože vím, že v půl čtvrté by se tento bod měl přerušit. Považuji ten návrh za legitimní. Jestli se má valorizovat plošně, nebo diferencovaně, o tom určitě proběhne debata na půdě sociálního výboru.

    Ale k jedné věci. Jedna věc mi neunikla, resp. chci se zeptat předkladatele, paní ministryně. Každá valorizace má své rozpočtové dopady. My jsme na letošní rok schvalovali návrh rozpočtu, kapitoly MPSV, s tím, že na valorizaci příspěvku na péči původně tam nebyla navrhována žádná částka. Ve druhém čtení nejdříve pan poslanec Bartošek, ten dokonce navrhoval původně i novelu zákona o sociálních službách v rámci druhého čtení rozpočtu, pak to změnil pouze na návrh jaksi číselný, tzn. navrhl 520 milionů korun navíc pro příspěvek na péči. Já jsem podobně navrhoval 550, zvítězil návrh vládní, nebo vládního poslance, to všechno respektuji. Nicméně každý z těch návrhů počítal s trochu jiným systémem valorizace. Počítal s tím, že valorizace proběhne tak, že od 1. 7. 2016 se zvýší příspěvek na péči o 5 %, a teprve od 1. ledna 2017 také o 5 %. Na základě tohoto schématu se vypočetla částka zhruba 550, 520 milionů korun a to také ve druhém čtení bylo schváleno. Teď, vlastně několik dnů poté, co byl schválen návrh státního rozpočtu, vláda přichází s jiným valorizačním systémem, kdy navrhuje valorizovat od 1. 8. 2016 o 10 %. A ta částka není těch 520, 550 milionů, ale je to 900 milionů korun. Kdybych to odčetl, tak od té částky, která byla schválena v rámci druhého čtení nebo třetího čtení státního rozpočtu, tak je tady rozdíl 380 milionů korun.

    Proto se ptám paní ministryně, jestli je připravena najít potřebné prostředky v kapitole MPSV, aby dofinancovala těch 380 milionů korun, protože s tím skutečně nebylo počítáno. A já si neodpustím poznámku na konto zpracování návrhu rozpočtu kapitoly MPSV. Když budu diplomatický, tak řeknu, že se k této kapitole přistupovalo takovým zvláštním způsobem, protože ani vlastně v tom návrhu nepočítala např. s jednorázovým příspěvkem důchodcům, což v tom systému, jak schválila Sněmovna, dělá 3,4 miliardy korun. To jsou již poměrně velké částky, proto se chci... Něco to svědčí o tom, jak se vůbec schvaluje státní rozpočet a jak přistupuje tato vláda k jednotlivým ukazatelům. Pak se nemohu zbavit dojmu, že to nemá smysl a že jsou to pouze čísla na papíře. Proto bych se chtěl zeptat paní ministryně, zda skutečně je připravena se vyrovnat s tím navýšením, pokud předpokládá navýšení 10 %, s tím navýšením příspěvku na péči nad zákonem schválený objem o 380 milionů korun. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím dalšího k mikrofonu a tím je pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, já jenom v krátkosti doplním, že Úsvit podpoří tento zákon, a myslím si, že každý, kdo to poznal na vlastní kůži, mi dá za pravdu, že pro lidi, kteří se nenarodí s tím štěstím, že jsou zdraví, v pořádku, tak je ten život velmi složitý a rozhodně si zaslouží podporu, která jim náleží, a to určitě spadá do té valorizace 10 %, protože ta spravedlivá politika, pokud opravdu má být spravedlivá politika, tak je určena pro lidi, kteří tu pomoc státu opravdu potřebují. Takže za Úsvit ještě jednou - podpoříme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kostřicu. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Paní předsedající, já bych se chtěl obrátit na paní ministryni s jednou věcí, protože sám jsem měl velmi špatné zkušenosti v naší rodině, kde se jednalo těžce hendikepovanou osobu a zabezpečení právě těch sociálních služeb u neregistrovaných zařízení. Vyzkoušeli jsme tři nebo čtyři zařízení a výsledek byl katastrofální. Já vím, že nemusí být zapotřebí žádná registrace, ale chtěl bych se obrátit na paní ministryni, aby byla tak laskava a ze své pozice zařídila nebo podala návrh na nějaký způsob, jakým by bylo možno tato neregistrovaná zařízení nějakým způsobem kontrolovat. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Sklenáka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, tak jak jsem vnímal proběhlou rozpravu, tak jsem nabyl dojmu, že tento návrh zákona má velkou podporu v Poslanecké sněmovně, a jelikož zdravotně postižení velmi netrpělivě čekají na naše rozhodnutí, tak si dovoluji přijít s návrhem na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 10 dnů. Pakliže by tento návrh byl vetován, případně neschválen, tak dávám ještě druhý, alternativní návrh na 30 dnů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jsme pořád na schůzích, dneska jsem se dozvěděl, že i ve výborovém týdnu bude probíhat mimořádná schůze. Ten návrh zákona má navrženu účinnost od 1. srpna. Nevidím jediný důvod, abychom nedali dostatečný prostor na jednání ve výborech standardně, a to nenavrhuji 60, ale 30 dnů bude určitě stačit. Deset dnů je mimořádně málo, takže jménem dvou klubů ODS a TOP 09 vznáším veto na zkrácenou lhůtu na 10 dnů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já vaše veto eviduji. Vzhledem k tomu, že se nikdo do rozpravy... Do rozpravy se hlásí paní poslankyně Aulická, pak mám faktickou poznámku paní Semelové. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi, abych za KSČM vyslovila také podporu této novele, protože si myslíme opravdu, že to navýšení je opravdu potřebné.

    Chtěla bych ale ještě říci pár poznámek. Jednoznačně musím říci, že doporučujeme variantu, kterou tedy podporuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí, a to je jednorázové navýšení o 10 %, protože druhá varianta, která je v důvodové zprávě přednesena, o 5 % v tomto roce a dalších 5 % v roce 2017, by nejenom klientům přinesla to konečné navýšení až vlastně v roce 2017, ale přineslo by to i velkou administrativní zátěž pro úřady práce, které by to velice zatížilo.

    K zamyšlení mi ale ještě dovolte říci o způsobu a přiznání příspěvku pro... je to tedy k zamyšlení pro úřad práce, že by nebylo možná nasnadě, že by se tento aparát, který dnes zabezpečuje úřad práce, tzn. sociální šetření, přiznání, vyplácení této dávky, přesunul pod státní správu sociálního zabezpečení. Říkám to z toho důvodu, že posudkoví lékaři, kteří pracují vlastně v rámci sociální správy, tak si myslíme, že ta agenda by byla ucelená a vlastně by to vyplácel jeden subjekt -***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se velice omlouvám. Je 15.30. Na 15.30 máme zařazen pevně jiný bod. Jsem nucena vás v tuto chvíli přerušit, v tomto projednávání budeme pokračovat po projednání zařazeného bodu.

    Nyní přistoupíme tedy k dalšímu bodu a tím je

    S faktickou poznámkou eviduji pana poslance Miholu. Poprosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo jak předseda vlády Bohuslav Sobotka, ten je omluven z dnešního dne, tak pan zpravodaj. Ale jelikož se hlásí s faktickou, tak ho prosím k mikrofonu.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si dát procedurální návrh na přerušení tohoto bodu, a to z důvodu avizované nepřítomnosti pana premiéra a ministra vnitra, jejichž účast na projednávání bodu je velmi nutná. Přerušení navrhuji do pátku 12. února 2016 do 9 hodin. O důvodech přerušení i novém konkrétním termínu jsem informoval předem předsedy všech poslaneckých klubů a požádal je o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, a jelikož je to procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy. Ale vidím tady s přednostním právem pana poslance Stanjuru, poté pana poslance Kalouska a poté pana poslance Fialu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Za prvé, k tomuto návrhu mohou padat podle jednacího řádu pozměňovací návrhy, tak já navrhuji, abychom hlasovali o přerušení tohoto bodu na pět minut. A chci se zeptat, paní místopředsedkyně - vy jste dala slovo panu předsedovi Miholovi k faktické poznámce. Jednací řád říká, že ve faktické poznámce poslanec reaguje na vystoupení svých předřečníků. Mě by zajímalo, na jaké vystoupení pan předseda Mihola reagoval se svým procedurálním návrhem. Podle mě na žádný! To je klasické zneužití faktické připomínky. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, za faktickou poznámku je považován i procedurální návrh.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní místopředsedkyně, mohla byste prosím vás odcitovat nám všem, co říká zákon, jednací řád, o faktické poznámce? Já prostě říkám, že to tak prostě nejde. Kdyby zareagoval na cokoliv jiného, dvě věty a k tomu řekl: a proto dávám procedurální návrh, tak má nějakou logiku. A prostě si to takhle nezjednodušujte! To prostě není možné. V rozpravě dneska ještě nikdo nevystoupil. Jediný, kdo vystoupil v rozpravě, byl pan premiér Sobotka, kdy si stěžoval, že nemá slovo, a byl první přihlášený, což bylo poměrně komické, ale prostě nenaplnil pan předseda Mihola jednací řád, to znamená, nenaplnil zákon. Jinak mi řekněte, na které vystoupení on reagoval. A poprosil bych o citaci příslušného paragrafu, odstavce pro všechny členy Poslanecké sněmovny, aby na mě takhle nepokřikovali, aby to bylo naprosto jasné. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Určitě. Abych nezdržovala jednání, já to přečtu - ale s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Já to jenom musím najít. Tak prosím, máte prostor.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Bude mi ctí poskytnout vám prostor k hledání, paní předsedající. Dámy a pánové, mně se trochu zdá, že toto jsou dny těhotné nevhodnými žerty, lhostejno, zda jsou pronášeny v Tišnově, nebo v Poslanecké sněmovně. Jestliže není přítomen předseda vlády k tomuto bodu, je tu první místopředseda. Je tu relativně dost členů vlády na to, aby Sněmovna mohla za přítomnosti vlády vést věcnou diskusi k této nepochybně politické prioritě. I kdyby z nějakého důvodu byla skutečně nezbytná přítomnost pana předsedy vlády, tak bych ještě rozuměl, že pan předseda Mihola navrhne přerušení do zítřka, nebo nejhůře do čtvrtka, protože předpokládám, že pan předseda vlády neodjel na celý týden. Ale my jsme si tady povídali při schvalování tohoto bodu minulý týden, jak zásadní je to priorita a že s ní nelze čekat až na konec této schůze, a když jsme se na tom shodli, když jsme to konečně odhlasovali, tak teď přichází pan poslanec Mihola a říká: My jsme se rozhodli, že to zase taková priorita není a že to stačí až 12. února. To je opravdu žertování nejenom s Poslaneckou sněmovnou, ale i s veřejností.

    My setrváváme na tom, že se jedná o zásadní prioritu, setrváváme na tom, že není žádný důvod o tom nejednat dnes. A pokud je koalice přesvědčena, že přítomnost premiéra je nezbytná - já jsem se vždycky domníval, že instituce prvního místopředsedy vlády je v té vládě proto, aby mohl ten první místopředseda plnohodnotně premiéra zastoupit, když premiér nemůže, jinak to nedává žádný smysl potom. Ale pokud nemůže nejenom pan předseda vlády, ale nemůže ani pan první místopředseda vlády, každý z trochu jiných důvodů, tak to přerušme na dobu nezbytně nutnou, tedy do zítřka, což je můj druhý pozměňovací návrh. Pan předseda Stanjura navrhl na pět minut, já navrhuji přerušit na zítřek, aby to byl první bod po obědě. A prostě překládání na 12. února je v přímém protikladu k tomu, co jsme si tady všichni říkali minulý týden! Vy si děláte legraci sami ze sebe, potom z nás a potom ještě z veřejnosti! Ale my opravdu setrváváme na tom, že to je zásadní priorita. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a jenom teď v tuto chvíli dovolte citaci paragrafu 60 odst. 1 jednacího řádu: Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Tolik citace. Nyní předávám řízení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, nyní s přednostním právem ještě mimo rozpravu pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za to přečtení. Já ten paragraf samozřejmě znám a chci se zeptat, kdo už vystoupil v rozpravě. Podle mě nikdo. První přihlášený je pan Sobotka, pan premiér Sobotka, a podívejte se, kdo je podle sněmovních techniků a legislativy přihlášen jako první do rozpravy dnes. Takže v rozpravě ještě nevystoupil nikdo, tak se ptám, jak mohl pan předseda Mihola reagovat na průběh rozpravy, když rozprava ještě nezačala. Děkuji za odpověď. (Potlesk poslanců klubu ODS, TOP 09 a Úsvit.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, pan předseda klubu ODS se mýlí. Já vám přečtu stenozáznam, který slouží jako podklad pro otevření tohoto bodu. Tímto bodem jsme se zabývali ve čtvrtek 21. ledna na 39. schůzi Poslanecké sněmovny, když jsme přerušili všeobecnou rozpravu. Jsme tedy v přerušené všeobecné rozpravě a pokračujeme v ní. (Potlesk poslanců ČSSD a ANO 2011.) V přerušené rozpravě byly podány návrhy a nechám je hlasovat v pořadí, jak byly podány.

    Prosím ještě jednou pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Aniž bych chtěl přejít k tykání, tak použiji jedno české přísloví, které je v tykání: Já o koze a ty o voze. Ale neberte to, pane místopředsedo, že bych vám tykal. To bych si určitě nedovolil. Já jsem nezpochybňoval, že byla otevřena všeobecná rozprava. Já se ptám, kdo v ní vystoupil. To jsou dvě různé věci. Já jsem se ptal, kdo v ní vystoupil, a vy jste mi odpověděl: byla otevřena. To já s vámi souhlasím. Já jsem se neptal, zda byla otevřena. Já jsem se ptal, kdo v té rozpravě vystoupil. A to je všechno. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je samozřejmě možné, tento dotaz, ale nemá žádný vliv na proceduru, kterou tady máme. Já samozřejmě souhlasím s vaším výkladem a také nepřipouštím faktické poznámky, které by reagovaly na průběh rozpravy. Něco jiného byl procedurální návrh podle § 60 odst. 1, se kterým se hlásil a také ho ohlásil na jednání kolegia v 10 hodin pan předseda Mihola, reagoval tak... Já informuji 200 poslanců o tom, jaký je průběh jednání, kterým se připravuje schůze. To si myslím, že je poctivé, a proto jsme věděli, že pan kolega Mihola se bude hlásit s procedurálním návrhem podle § 60 odst. 1. To je realita. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Než přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích, chci opravdu vyzvat Poslaneckou sněmovnu, aby nepodpořila návrh, se kterým tady vystoupil pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Mihola. Je pro to řada důvodů. Také se nedomnívám, že bychom mohli v té debatě pokračovat, když tu není ani předseda vlády, ani ministr vnitra, ani ministr zahraničních věcí. Nicméně odložit projednávání tohoto bodu na 12. února je absolutně nezodpovědné a myslím si, že i z hlediska české veřejnosti nepřijatelné.

    Řeknu vám jenom jeden argument. Včera zasedalo neformální jednání Rady ministrů vnitra, na kterém se mimo jiné mluvilo o úpravách schengenského systému. V polovině února má předložit Komise evaluaci schengenského systému a ve hře je například revize článku 26 schengenské smlouvy, která umožňuje státům ochranu vlastních hranic po dobu šesti měsíců, a zvažuje se, že se tato věc prodlouží na dva roky. Ve hře je také vyloučení Řecka z schengenského systému. Jestli se o tom bude jednat na radě, Evropské radě v polovině února, tak tato Sněmovna a česká veřejnost má právo znát postoje české vlády. 12. února je pozdě. Jaké bude česká vláda zastávat stanovisko k úpravě schengenského systému? To se netýká jenom Řecka, to se může v budoucnu týkat i nás. My můžeme být vyloučeni z schengenského systému na dva roky, když státy kolem nás obnoví vnitřní hranice. Chceme to? Jaký je postoj české vlády? Co bude zastávat pan premiér Sobotka?

    Dámy a pánové, tato Sněmovna odhlasovala, že žádá vládu, aby nás informovala o postojích, které bude zastávat při jednání o migrační krizi a souvisejících bezpečnostních otázkách v evropských institucích. Tady přece máme situaci, kdy každým dnem se bude o něčem rozhodovat. A my máme právo to vědět. A vy na to chcete rezignovat? Ptám se členů vládní koalice. Je toto rozumný postoj? Proto předkládám alternativní návrh, aby tento bod pokračoval bezprostředně poté, co premiér Sobotka přijde do Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, to je čtvrtý návrh, který je předložen. Budeme tedy hlasovat o návrzích tak, jak byly podány. Nejdříve přerušení tohoto bodu do pátku 12. 2. do 9 hodin... Tak, jak byly podány (Poslanci se dohadují o pořadí hlasování). Prosím pane předsedo (Stanjuro).

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jako autor tohoto postupu v minulém volebním období, kdy jsme se bránili útokům sociální demokracie, který legitimně vedli z opozičních lavic, jsem nalezl tehdy ten paragraf, který říká - pokud zazní procedurální návrh na přerušení schůze, může zaznít od poslance jiný návrh a tom se hlasuje nejprve. Mnohokrát jsme to použili v minulém volebním období. Nyní, v tomto volebním období, to mnohokrát použila zejména sociální demokracie jako obranu před naším útokem z opozičních lavic. Takže bych prosil, abychom toto pravidlo dodržovali a hlasovali o těch návrzích od čtvrtého, třetího, druhého a úplně nakonec jako první. Jinak by ta obrana neměla žádný smysl. Používali jsme to my proti opozici, používá to dnešní vláda, dnešní koalice proti stávající opozici. Nic se tím nezměnilo v té praxi jenom tím, že jsme si prohodili lavice. Pane místopředsedo, prosím vás, abyste toto dodržel, protože takhle to tady fungovalo vždycky. Děkuji. (Velký hluk v sále).

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Beru to jako podmiňující návrh, se kterým jste takto vystoupili. To lze obrátit. Dobře.

    Zahájil jsem hlasování. Nejdříve tedy v obráceném pořadí. A to hlasování pořadové číslo 83. Budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Fialy. Nejdříve vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami. Budeme hlasovat o návrhu, že budeme pokračovat po příchodu předsedy vlády do Poslanecké sněmovny.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 83. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování číslo 83, pro 71, proti 58. Návrh nebyl přijat.

    Nyní návrh na přerušení na jednu...(dotaz ze sálu) ano, zítra po polední přestávce, ano? Pana kolegy Kalouska...

    Zahájil jsem hlasování 84. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 84. Z přihlášených 153 poslanců, pro 50, proti 60. Návrh nebyl přijat.

    Nyní návrh pana poslance Stanjury na přerušení na pět minut.

    Hlasování 85, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 85. Z přítomných 154, pro 41 poslanec, proti 72. Návrh nebyl přijat.

    Nyní přerušení tohoto bodu do pátku 12. 2 2016 do 9 hodin.

    Hlasování 86, které jsem zahájil. Ptám se kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 86. Z přítomných 155, pro 79, proti 43. Návrh byl přijat.

    Přerušuji bod Informace vlády české republiky o migrační krizi, číslo 203 této schůze, na dobu do 12. 2. do 9 hodin.

    Ještě, mezi body, než se vrátíme k bodu 57, pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo. (Velký hluk v sále).

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Samozřejmě, hlasování je platné. Mně tedy nezbývá než konstatovat, že vládní koalice se rozhodla z historického rozhodování, možná nejdůležitějšího za posledních deset let a za příštích deset let, vyřadit Poslaneckou sněmovnu. Sice říkáte, že s námi o tom chcete diskutovat, ale tímto usnesením jste se rozhodli vyřadit Poslaneckou sněmovnu z rozhodování a do značné míry omezit její ústavní kontrolní funkci. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. S přednostním právem pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Pane předsedo Kalousku prostřednictvím paní místopředsedkyně, nikdo Sněmovnu nevyřadil. Hlasovalo se o procedurálních návrzích a Sněmovna, resp. její většina, rozhodla. Byly v minulosti případy, kdy Sněmovna byla vyřazena, ale to není dnešního dne. Vzpomínám si například, jak tato Sněmovna se jasně postavila proti uznání Kosova jako suverénního státu, a byli jste to vy a váš ministr, kdo udělal pravý opak. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pan předseda Sklenák vystoupil s dojemným proslovem, jako obvykle se vrátil asi před rok 2010, protože já jsem tady od roku 2010 a za těch posledních šest let už se Kosovo neprojednávalo, takže mluvíte o něčem, o čem nemáte osobní zkušenost, ale proč ne, na to vy jste mistři.

    Já chci připomenout něco jiného. V únoru 2015 tato Sněmovna i vašimi hlasy, protože opozice jich má logicky méně, schválila usnesení, kterým uložila vládě pravidelně informovat Poslaneckou sněmovnu o postoji české vlády k migraci a souvisejících otázkách. Kolikrát jste s tím přišli? Ani jednou! Už to bude rok. Ani jednou! Bojíte se té debaty, jenom vždycky jste úplně v koutě, tak nám tady něco předhodíte, nejlépe někdy ve čtvrtek v noci, aby to nikdo neviděl, a když tak to ještě přerušíme. Proč se té debaty tak bojíte? Ani jednou jste nepřišli s tím, abyste plnili to usnesení! Je to pohrdání Poslaneckou sněmovnou, nebo není? Odpovězte si každý z vás, vy, kteří jste pro to usnesení hlasovali jako já. Vláda na nás kašle! Vám to možná nevadí, protože to je vaše vláda, ale já tomu vůbec nerozumím.

    Je větší problém dneska, včera, před měsícem, bohužel zítra, za týden, za měsíc, který trápí českou veřejnost? Znáte větší problém? Pokud si poctivě odpovíte, tak řeknete že ne, že to je ten největší problém, kterého se obává naše veřejnost. A oprávněně se ho obává. A vaše odpověď? Nebudeme o tom jednat. Kdepak. Ano, minulý týden nám pomohli kolegové z KDU. Zřejmě dostali kartáč v koalici, dneska změnili názor. Nebo už včera změnili názor.

    A ještě jsem měl ocenit tu vstřícnost, že to bude už v pátek 12. února. Děláte si opravdu legraci z občanů České republiky. Nic jiného neděláte! Proč se toho tak bojíte? Co je všechno důležitější než debatovat o migraci, například o Schengenu? S čím tam pojede premiér v polovině února, což může být třeba 15. února? Dvanáctého tady na plénu budeme tvořit usnesení a mandát české vládě? Vy tomu věříte? My ne.

    Zase chcete obejít Sněmovnu, a tím pádem chcete obejít veřejnost. Nic jiného. A pak zas řeknete: My jsme byli asi proti, ale ty kvóty, víte, oni nám je vnutili. Když jste je mohli zarazit, nezarazili jste to. A teď to bude úplně to samé.

    Nevím, proč nestojíte o mandát Poslanecké sněmovny. Myslím si, že máme společný názor na schengenský prostor. Vy se o tom prostě bojíte mluvit, protože pro vás je důležitější poklepání bruselských byrokratů než uznání české veřejnosti! (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji zde několik přihlášek s přednostním právem. Jako prvního prosím k mikrofonu pana poslance Černocha, poté pana poslance Miholu a potom pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vaším prostřednictvím panu kolegovi Sklenákovi. Kdo co kdy nikoho to nezajímá. Teď je krize, vy jste u vlády a je to vaše zodpovědnost. A neplníte usnesení. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Miholu, připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poprosit zejména kolegy z opozičních lavic, aby zanechali - a zejména z klubu ODS a TOP 09 - tady toho laciného mravokárství. (Ozývají se výkřiky zprava.) Je velmi nefér, to je zajímavé, za prvé jsme debatovali o tom, že ve variabilním týdnu ten mimořádný bod bude zařazen. To byl počátek debaty. Že shodou okolností byl zařazen dříve, je věc druhá. Ale podívejte se dobře i na záznamy naší tiskové konference. Hovořili jsme o variabilním týdnu, takže v tomto smyslu není žádný posun.

    Vy jste to byli, kteří mluvili o nedůstojných časech, my chceme respektovat dodržení opozičních oken a podobně, a vy to dobře víte. Proto jsem s každým z vás, s každým předsedou klubu, jednal. Pan bývalý předseda klubu Kalousek, teď předseda TOP 09, tak s tím jsem samozřejmě to nekomunikoval, nýbrž s předsedou klubu Františkem Laudátem, ale právě pan předseda TOP 09 nedávno v nějakém z rozhovorů prohlásil, jak je spokojen s postoji pana premiéra a vůbec s řešením migrace a že vlastně podporuje - teď mám pocit, jako by svá slova úplně popíral a měl pocit, jako by tady hořelo, jako by se neřešilo vůbec nic, a podobné hysterické reakce tady spouští. Já to opravdu nechápu.

    Takže opravdu, pokud vám jde o věc, tak připusťme, že ve variabilním týdnu to bylo domluvené, ve variabilním týdnu je to přislíbené, bude na to celý den, nebude se to míjet s žádnými jinými přislíbenými body a stihneme i to, co je předmětem našeho zájmu, abychom posílili pana premiéra na jednání Evropské rady. Dámy a pánové, ta zasedá ve čtvrtek 18. a v pátek 19. února, takže budeme velmi dobře připraveni a ti, kteří nestačili připomínkovat námi nachystané usnesení, které je v systému, kromě TOP 09, které už jsem za to děkoval, tak mají možnost ještě se na to řádně připravit, tak abychom skutečně na toto důležité setkání a jednání pana premiéra co nejvíce posílili a byli pořádně připraveni. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jenom krátce k té reminiscenci pana poslance Sklenáka. Když jako jdete do takové historie k uznání Kosova, pro které jsem já jako člen vlády nehlasoval, ale to dnes není podstatné, tak například pro ně hlasovali všichni ministři za stranu zelených, to si vyřiďte se Stropnickým, TOP 09 tenkrát neexistovala, tak prosím, neukazujte na naše lavice a neříkejte "to jste byli vy".

    A především je pravda to, co řekl pan poslanec Černoch. Teď máme nějaký problém a chceme o něm diskutovat.

    A pane předsedo Miholo prostřednictvím paní předsedající, to přece není žádné laciné mravokárství. Ani jsem nic nezměnil na naší snaze najít s vládou konstruktivní konsenzus v této klíčové otázce, ale prostě trvám na tom, že tento bod je důležitější než všechny ostatní body v této Sněmovně, že prostě je to problém, kterým veřejnost žije, který dnes a denně komunikujeme s veřejností, který dnes a denně diskutujeme. Je to prostě v tuhle chvíli nejsilnější téma a obtížně se nám bude říkat na veřejnosti: my nejdříve musíme projednat tabákové výrobky, protože koalice je přesvědčena, že to je daleko důležitější téma než téma imigrace.

    Já myslím, že nejenom my, ale i veřejnost bychom rádi zaujali společné stanovisko. A znovu opakuji, vláda má pramálo důvodů se domnívat, že TOP 09 se nesnaží s vámi najít společné stanovisko. Ale vy o ně nestojíte. Vy to prostě nechcete projednávat. Až dvanáctého. Nejdřív ty tabákové výrobky, ty jsou důležitější. To je to, co mě na tom dráždí. To je to, co je urážlivé, a jsem přesvědčen, že je to urážlivé nejenom vůči této Sněmovně, ale i vůči veřejnosti. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem předseda ODS Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Tak mě asi nikdo nemůže podezírat z toho, že bych podporoval politiku premiéra Sobotky a této vlády ve věci migrační krize, ale já si myslím, že veřejnost, ale i vy, kteří to chcete podporovat, máte prostě právo vědět, k čemu se premiér Sobotka anebo další ministři, kteří o tom budou jednat, zavážou nebo co budou odsouhlasovat nebo co budou prosazovat v rámci jednání evropských orgánů. Já si myslím, že vám je to tak trochu jedno. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pouze s technickou k panu kolegovi Sklenákovi. Problematika Kosova poté, co vláda, tak jak má právo, uznala Kosovo, tak se tady projednávala. Vzhledem k tomu, že jsem vystupoval ostře proti uznání Kosova, tak si to pamatuji. Docela bych prosil, aby někdo neukazoval na mě. Já se od té doby těším docela úctě za tento krok a to tehdejší vystoupení u srbské komunity v Praze, nebo těch lidí, kteří tady žijí. To za prvé.

    Za druhé, aby tady někdo nenabyl dojmu, že snad jsem včera souhlasil s panem kolegou Miholou, že přerušíte ten bod. Já jsem jenom řekl, že je to vaše rozhodnutí, máte většinu. Vy jste to udělali, prostě pro vás to není priorita. Tady totiž sociální demokraté, konkrétně premiér a ministr vnitra, byli zaskočeni, nevzpamatovali se, neřekli, nepožádali, a pak tady nastoupili na pana kolegu Miholu, že se snad zbláznil nebo co a ať si to tedy zpravodajuje, ten bod, někdo jiný, že premiér ani ministr vnitra nebudou. To je celé.

    Pro vás to není priorita. Pro vás jsou priorita bakelitové pokladničky nebo co. Je to tak, bohužel. Kdybyste měli mandát od parlamentu, o to lépe by se vám jednalo ať už v Bruselu, kolem Schengenu, kolem dalších opatření, dohod, případně nějaké finanční nároky. Jste sami proti sobě a klamete veřejnost.

    To je všechno, děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana ministra zahraničních věcí. Prosím, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já vám přeji dobré odpoledne. Když jsem zaregistroval tuhle rozpravu, tak jsem si řekl, že do ní musím také něco říct, protože bych vás chtěl ujistit, že jsem připraven jednat o všech otázkách, které se týkají migrace a zahraniční politiky, jsem připraven o tom jednat na výborech, jsem připraven o tom jednat i tady ve Sněmovně. Myslím si, že jde vlastně jenom o to domluvit se na nějakém rozumném způsobu. Pokud si vzpomínám, tak minulý týden jsme tady měli tento bod zařazený, vystoupil tady premiér, věnovali jsme tomu tuším dvě hodiny nebo jak dlouho. Já jsem se dostal ke slovu dvě minuty, což mě trochu mrzelo, protože když už jsme měli bod, tak jsem si přál o tom mluvit samozřejmě déle. A rád využiji jakékoli příležitosti, na které se většina Sněmovny k tomu dohodne.

    Já si myslím, že je nesmysl, pokud by se tady říkalo, že vláda to nemá jako prioritu. Přece nežijeme ve skleníku. Dobře si uvědomujeme, že tohle je věc, která nesmírně zajímá veřejnost, a věnujeme se tomu neustále. Mohl bych vám vyjmenovat body ze včerejšího jednání vlády, které se vlastně přímo nepřímo týkaly migrační krize, a samozřejmě, že když takovéto věci děláme ve vládě, tak jsme připraveni o tom informovat Sněmovnu. Pro mě je zásadní to, že premiér - a o tom vím, je mi to známo - před každým jednáním Rady informuje příslušný výbor, a myslím si, že nikdy neudělal, že by to zanedbal. Já vás mohu ujistit, že stejně tak vláda myslí na to, abychom před příštím jednáním Evropské rady podali informaci o situaci, která bude před tou Radou. Ta situace se neustále vyvíjí a mění. Víte, že jsou návrhy Evropské komise, v Evropě probíhá debata. Já sám v nejbližších dnech navštívím Turecko, Řecko, Makedonii a další státy také proto, abych zjistil, jak vypadá situace přímo v těch místech, a předpokládám, že potom, když to bude 12. 2., tak budu moci informovat i o tom, jak se s tou situací v těch zemích seznámím. Takže vás tady ujišťuji, že je naprosto zásadní vědomí toho ve vládě, že o těchto věcech musíme Sněmovnu informovat a že ji musíme informovat také o tom, co hodláme hájit na těch příslušných evropských radách.

    Jinak bych na vás apeloval v jediné věci. Mně připadá, že co je dnes nejpodstatnější, je možná to, co teď zaznělo na fóru v Davosu. Tam nejvíc frekventované slovo, které se tam opakovalo, bylo slovo udržitelnost. A myslelo se udržitelnost nejenom životního prostředí, ale myslelo se udržitelnost civilizace, ve které žijeme. To, co je jakoby nejvíc v sázce, je to, abychom dokázali udržet civilizaci, životní způsob a to, v čem se dnes nacházíme a co tady žijeme, a do toho patří určitá politická kultura. Mně připadá, že i ten zápas o politickou kulturu, schopnost vést rozpravu třeba i mezi koalicí a opozicí, je součástí toho zápasu, který tady vedeme. Takže nejde jenom o migraci, jde o civilizaci. To je zápas, který se podle mě týká i roku 2016. A já vás ujišťuji, že ve vládě je dost vědomí toho, že vést rozhovor o těchto zásadních věcech je naše povinnost. Za sebe vás ujišťuji - a vím, že stejně tak to cítí i premiér a další členové vlády.

    Takže já bych se přimlouval za to, abychom respektovali - já respektuji rozhodnutí většiny této Sněmovny, ale ujišťuji vás, že jsem připraven se příště tématu migrace věnovat v tom prostoru, který mi Sněmovna umožní.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a jen upozornění pro ostatní poslance, kteří se hlásí s faktickými poznámkami. Já faktické poznámky nemohu připustit, jsme mezi body, takže tudíž jenom přednostní práva, se kterým prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Připraví se pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Odpusťte, pane ministře, poslouchalo se to docela hezky, ale dost špatně se tomu věří poté, co Sněmovna odhlasovala, že se tím chce zabývat až 12. února, a ono je dnes 26. ledna. To je za dost dlouho. A já prostě nevěřím, že kdyby ministr zahraničí svojí vahou se obrátil na své kolegy poslance z vládní koalice a řekl: neblázněte, já to fakt beru jako prioritu a patří k politické kultuře o tom diskutovat se Sněmovnou, že jsme nenašli nějaký rozumnější termín než až za více než 14 dní. Takže moje důvěra ve snahu vlády s námi o tom vést diskusi konstruktivní je po tomto hlasování koalice výrazně podlomena. Mrzí mě to o to víc, že - promiňte, zopakuji to již po třetí - vláda má věru pramálo důvodů se domnívat, že TOP 09 se v této otázce nesnaží najít s vládou nějaké konstruktivní stanovisko, ale vy nám tím hlasováním říkáte: My o to nestojíme.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byl pan předseda TOP 09 pan Miroslav Kalousek. Nyní ještě s přednostním právem předseda klubu TOP 09 František Laudát. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec František Laudát: Já jenom krátce. Děkuji za slovo. Za prvé je trošku divné, když pan ministr zahraničí nejdřív hlasuje pro přerušení, a pak sem jde něco vysvětlovat. Asi by už bylo lepší mlčet. Za druhé. My jsme si vědomi toho, že se mohla diskuse kolem této problematiky rozpliznout, jako se to stalo posledně, tak jsme byli ochotni a navrhovali jsme, že bychom se pokusili vyjednat shodu, aby svá zásadní stanoviska přednesli zástupci klubů a případně předsedové stran a aby se to nerozplizlo a přijali jsme nějaká usnesení. To se nestalo. Bohužel priorita to pro vás není. A nenalhávejte něco veřejnosti nebo neklamte ji nějak jinak. Prostě jste ten bod přerušili, tak jste ho přerušili.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byl František Laudát. Můžeme se tedy vrátit do bodu

    Přerušili jsme bod 57 v momentě, kdy slovo měla paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Ptám se, jestli chce ve svém vystoupení pokračovat. Není tomu tak, takže faktická poznámka paní poslankyně Marty Semelové. Děkuji panu kolegovi Kaňkovskému, že zaujal místo u stolku zpravodajů. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jsem jenom chtěla zdůraznit to, že KSČM podporuje tento zákon. My vítáme to, že na rozdíl od dřívějších zázračných metod uzdravení a la Drábek, tak tentokrát se skutečně jedná o podporu navýšením příspěvku na péči. Odmítáme takové ty argumenty, kdy se říká, že stejně tento příspěvek je zneužívaný. Myslíme si, že není možné posuzovat všechny zdravotně postižené podle určitého malého procenta lidí, kteří zneužívají příspěvek. To je jedna poznámka.

    Druhá poznámka. Myslím si, že Ministerstvo práce a sociálních věcí by se skutečně mělo zaměřit na neregistrované poskytovatele služeb, protože jak už tady bylo řečeno, i podle zprávy ombudsmanky je tohle velký problém. Problém z toho důvodu, že kapacity v registrovaných službách je málo a rodinám nezbývá nic jiného než v případě, že se objektivně nemohou postarat o svého zdravotně postiženého člena nebo seniora, tak využít i těch neregistrovaných služeb, kde kolikrát to špatné zacházení, víme o tom, že tady probíhá. Takže podpořit i ve spolupráci s kraji nejenom to, co je v zákoně, to znamená kontrola a navýšení pokut, ale také podpora krajů v navýšení kapacit registrovaných služeb, aby si rodiny skutečně mohly zvolit kvalitní službu, kde nedojde dokonce i k týrání, jak jsme toho byli svědky třeba v televizi, k týrání seniorů, prostě těch, kteří jsou nejvíc potřební. Jinak samozřejmě ten návrh má naši podporu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Semelové i za dodržení času k faktické poznámce. A paní kolegyně Aulická se hlásí ještě jednou do obecné rozpravy, bude pokračovat ve svém vystoupení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych se vrátila k svému vystoupení. Nemám ho dlouhé, a proto možná i pár slov zopakuji.

    KSČM vítá a podporuje tuto novelu zákona a doporučujeme jednoznačně variantu navýšení tohoto příspěvku na péči jednorázově o 10 % od 1. srpna 2016, a ne jak uvádí další možná varianta o 5 % v roce 2016 a dalších 5 % od 1. ledna 2017. Nejen že by konečné navýšení bylo časově prodlouženo, a tím by i klienti čekali déle na konečné navýšení příspěvku, ale přineslo by to především i velkou administrativní zátěž pro příslušné úřady práce, které tyto příspěvky vyplácejí. Oceňujeme také zvýšení pokuty za správní delikt poskytování sociálních služeb bez oprávnění k jejich poskytování. Myslím, že k tomu už hodně řekla i moje kolegyně Marta Semelová.

    Nyní si dovolím nabídnout k zamyšlení pár příspěvků v rámci projednávání této novely, které by mohly mít pozitivní dopad pro tuto oblast, a to je možný přechod aparátu, který zabezpečuje na úřadě práce tyto činnosti, pod státní správu sociálního zabezpečení, tedy příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Logiku v tomto návrhu vidím především, že posudkoví lékaři pracují pod státní správou sociálního zabezpečení a poté se agenda předá na úřad práce, kde se provádí další příslušné šetření, přiznání příspěvku a vyplácí se.

    Další poznámka je, že bohužel příspěvek na péči nekončí v mnoha případech účelně, tedy především v sociálních službách, a v některých případech bohužel dochází i k jeho zneužití. Úřad práce zde přiznává, že časově nejsou schopni dělat kontroly tak, aby k těmto jevům nedocházelo. Ale věřím, že projednávání v příslušných výborech jistě přinese další připomínky a tato novela bude schválena především ku prospěchu všech občanů. Takže děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické a ptám se, kdo další do rozpravy, protože žádnou písemnou přihlášku nemám. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se paní ministryně, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan kolega zpravodaj Vít Kaňkovský? Nemá.

    Jenom shrneme rozpravu. Nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí, jenom byl vysloven názor na případné hlasování. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor Poslanecké sněmovny navrhl přikázat návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor jako garanční? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování číslo 87, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 87. Z přítomných 159 pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům Poslanecké sněmovny? Není tomu tak.

    Proto tedy budeme hlasovat ještě o zkrácení lhůty, protože je možné hlasovat jenom o zkrácení lhůty na 30 dnů, ostatní není možné hlasovat pro veto. Tak vás ještě všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami. ***

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, musím říct, že tu frašku, která proběhla ohledně projednávání migrace, kdy nejenom že se nebude pokračovat zítra ani tento týden, ale až dvanáctého, považuji za výsměch.

    Druhý bod, který jsme tady dnes řešili, byla situace kolem vyplácení peněz, přesně 42 miliard, za solární energie - vyplácených nezákonně. Už patnáctého má dojít k vyplacení prvních 4 miliard a já si myslím, že jsou to tak velké prostředky, když jsme se teď bavili o sociální politice, kdyby se z toho jenom část dala do sociální politiky, tak se nemusí schvalovat pouze 40 korun pro důchodce, ale bylo by daleko víc peněz pro učitele, do sociální sféry a tam, kam tyto peníze patří.

    Nelíbí se mi tento postup tím, že to bylo vetováno, a proto si dovolím vzít hodinu a půl pauzu a pozvat vás na takový rychlý seminář, protože tady je paní předsedkyně Vitásková, na číslo 22, aby vám odpověděla na otázky, které jsou z našeho pohledu velmi důležité. Jedná se o obrovské peníze. Myslím si, že informace k tomuto jsou relevantní a nutné. Děkuji. (Hluk a neklid v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hlásí se, než vyhlásím přestávku na poradu klubu Úsvit, předseda klubu sociální demokracie. Prosím sněmovnu o klid. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. My jsme velmi tolerantní a až do této chvíle jsme se vždy zachovali tak, že když někdo požádal o přestávku na poradu klubu, tak jsme toto bez diskuse umožnili. Ale tento stav není možné protahovat donekonečna. Sněmovna má před sebou nějaké úkoly, máme organizačním výborem i plénem Sněmovny schválen program schůze. A tohle jsou obstrukční taktiky, které jsou kumulovány takovým způsobem, že cíl je jednoznačný: naprosto zabrzdit jednání Sněmovny. (Potlesk z řad poslanců ANO a ČSSD.) Jednací řád nezná pojem přestávka na jednání klubu a už vůbec ne přestávka na seminář. Prosím, abychom v duchu jednacího řádu rozhodli v hlasování, jestli přerušíme jednání Sněmovny na hodinu a půl, jak požaduje Marek Černoch, anebo budeme pokračovat dalšími body, které jsme si odsouhlasili. (Potlesk z řad poslanců ANO a ČSSD. Neklid v sále!)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Poslanec Černoch se hlásí. Prosím sněmovnu o klid.

  • Poslanec Marek Černoch: Já si myslím, že vzít si hodinu a půl pauzu na poradu klubu (nesouhlasné hlasy), a říkejme tomu, jak chceme, pro nás je to porada klubu, kde bude přítomna paní Vitásková, není to obstrukce. Nebereme si obstrukce.

    Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo - víte velmi dobře, pane kolego Sklenáku, že neobstruujeme. Jedná se o nezákonně proplacených 42 mld. korun. Zdá se vám jako obstrukce, pokud se to má nějakým způsobem řešit? Minulý týden tady proběhla velmi vášnivá debata, jakým způsobem bude vůbec ERÚ dále fungovat, jestli bude paní předsedkyně spadat pod služební zákon, a tedy pod pana ministra vnitra, a v té chvíli nebude nezávislým regulátorem. Jestli se budou vyplácet miliardy, které jsou podle Evropské unie nezákonně vypláceny. Myslím si, že to není obstrukce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě paní místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Člověk, když tady slyšel pana předsedu klubu ČSSD Sklenáka, se skoro dojal. Jestli si vzpomínáte, minulý týden, kolegyně a kolegové, jsem tady s panem předsedou Stanjurou vystupovala proti tomu, jak je možné, že je svolána stálá komise pro Generální inspekci bezpečnostních sborů. Náš klub a konto toho, co jste udělali vy jako ČSSD, protože máte svého předsedu, kterého já si vážím, chtěl přestávku. To samé se teď děje z podnětu Úsvitu. Takže pane kolego Sklenáku prostřednictvím pana místopředsedy, měřte všem stejným metrem a nesnažte se nás tady dojmout. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já nebudu v tuto chvíli dávat hlasovat o přestávce. Není to možné. Nikdy jsme k tomu nepřistoupili, ani v těch nejdramatičtějších chvílích. (Nesouhlasné hlasy z řad poslanců ANO a ČSSD.) Pouze jednou. Já si to pamatuji. Bylo to v době, kdy to bylo opačně. A v tomto ohledu mi dovolte říct, že patří k jednání Poslanecké sněmovny respekt k tomu, co je minimálně slušností vůči jednotlivým poslaneckým klubům.

    Pokud nesouhlasíte s mým rozhodnutím, můžete navrhnout hlasování o postupu předsedajícího. Já nyní vyhlásím do 18 hodin přestávku, do 17.56 přestávku na poradu klubu Úsvit. Sejdeme se tady před 18. hodinou.

    Ještě předseda klubu sociální demokracie.

  • Poslanec Roman Sklenák: Nejprve reakce na vystoupení paní místopředsedkyně Černochové. Já si myslím, že srovnání těchto dvou situací velmi kulhá. Jestli zde mluvíme o nějakém semináři, ani není zřejmé, kdo ho svolal, tak je to něco jiného. Především je znám harmonogram jednání Poslanecké sněmovny a přece všichni vědí, že dnešního dne je jednání Sněmovny, tak pokud někdo organizuje seminář, na kterém žádá účast poslanců, tak by to měl koordinovat právě se schváleným harmonogramem.

    V reakci na to, co předsedající místopředseda Filip oznámil, dávám námitku proti takovému postupu předsedajícího. (Neklid v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyni Černochové nemůžu dát slovo, protože je tady předseda klubu a jsme mimo rozpravu.

    Pan kolega Černoch se ještě hlásil. Podotýkám vůči panu předsedovi Černochovi, že on seděl na poradě vedení Sněmovny, kde bylo jednoznačně řečeno, že je potřeba, aby předseda Poslanecké sněmovny upozornil jednotlivé předsedy výborů, předsedy komisí a předsedy poslaneckých klubů, že mají dodržovat harmonogram schůze. V tomto ohledu jeho poznámku o semináři považuji za více než nemístnou, ale samozřejmě nechám hlasovat o protestu proti mému postupu. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Marek Černoch: Pane předsedající, oficiálně není svolaný žádný seminář. Proto se omlouvám, je to porada klubu Úsvit, na kterou jsou srdečně zváni všichni poslanci i členové vlády. (Neklid v sále.) Je to prostě velmi vážná věc. Vy jste vetovali náš návrh na to, aby se to tady projednalo. Myslím si, že je to opravdu tak vážná věc a tak moc peněz, že si zaslouží... Poprosím vás, pane místopředsedo, tady na mě pan předseda klubu ANO pokřikuje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím. Žádám všechny kolegy a kolegyně, aby zachovali důstojnost jednání Poslanecké sněmovny. (Poslanec Faltýnek se z lavice omlouvá.)

  • Poslanec Marek Černoch: Ta hodina a půl rozhodně stojí za to, abyste si přišli poslechnout, jaká je realita a jaká je pravda, že jsou to nezákonně vyplácené peníze. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, kolegyně a kolegové, račme se vzpamatovat! To, co tady probíhá - a dneska to graduje -, může značit taky to, že tahle ta Poslanecká sněmovna velmi brzy nebude schopna již cokoli projednat! A já musím říci, že vina je na obou stranách, jak na vládní, tak na opoziční. Že jsou to neustálé změny programu, že je to předřazování bodů některými před jinými - a to je jedno, jestli jsou důležitější v uvozovkách podle někoho, či méně důležité, ale prostě přicházejí sem body tak, jak jsem minule zde hovořil, postupně a postupně by se také měly projednávat. To na straně jedné. Na straně druhé, možná, pravda, v rámci - ale velmi tenkých - hran jednacího řádu probíhající obstrukční jednání, nebo jednání, které by za obstrukční mohlo být považováno.

    Koalice a opozice si přestaly naslouchat. (S důrazem.) Možná se vzájemně slyšíme, ale neslyšíme obsah, neslyšíme co. Takže říkám, račme se vzpamatovat. Uvědomme si, proč tady od voličů jsme vysláni. A pojďme také zkusit pokročit dál než na ty tři, čtyři nebo pět věcí, které jsme v rámci již druhý týden probíhající schůze snad konečně taky projednali. Podle mě je ta výkonnost velmi nízká a čím dál tím více se utápíme ve sporech.

    Příkopy, které budou mezi koalicí a opozicí vykopány, vyhloubeny a jsou prohlubovány, brzy můžou být takové, že již nebudeme schopni se na čemkoli domluvit. A ti z vás - nebo z nás, kteří tady jsme již delší dobu, velmi dobře víme, co to znamená. V okamžiku, kdy nebude Sněmovna již schopna přijmout žádné usnesení, nebude zbývat nic jiného, než aby byla zvolena Sněmovna jiná. Položme si otázku, jestli to chceme, jestli to chceme už teď a jestli to vůbec bude mít nějaký význam. Pakliže ano, pokračujme v tom, co děláme doteď, a nadále se hádejme. Nadále si klaďme nejrůznější překážky a naschvály, nadále postupujme, jak dosud postupujeme. Však ona ta prestiž Poslanecké sněmovny mezi občanstvem velmi, velmi poroste. To bude výsledek naší práce. (Celé vystoupení důrazně.)

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM, sociální demokracie a ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda Černoch ještě jednou. (Šum v sále.) Prosím o klid Poslaneckou sněmovnu.

  • Poslanec Marek Černoch: Já na to chci jenom zareagovat. Děkuji za slovo. Já si myslím, že tady nejde vůbec o vykopávání jakýchkoli příkopů, ale jde tady o to, že jsme navrhovali, aby paní předsedkyně měla možnost tady ve sněmovně vystoupit. Vystupují tady jiní. Myslím, že je to tak závažné téma - jedná se o 42 mld. korun -, že jste jí tu možnost měli dát. Nedali. Proto je tady nějaká možná varianta. Je to porada klubu Úsvit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vyhlašuji přestávku. Ale předtím ještě byla námitka proti postupu předsedajícího, takže tu nechám odhlasovat.

    Hlasování 89 - kdo souhlasí s námitkou proti postupu předsedajícího? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 89, ze 150 přítomných pro 69, proti 68. Návrh nebyl přijat. Vyhlašuji přestávku do 18.03 hodin.

    (Jednání přerušeno v 16.33 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer vážené kolegyně, vážení kolegové. Uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu Úsvitu. Mám tady přihlášku s přednostním právem. Nejprve pan předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezký podvečer, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dovolte, abych vznesl procedurální návrh, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině. Děkuju. Jménem dvou klubů - sociální demokracie a ANO. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže jménem dvou poslaneckých klubů chcete, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali i po 19. a 21. hodině... po 19. hodině. Děkuji. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o návrhu pana předsedy Faltýnka, abychom dnes jednali po 19. hodině. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 90. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 46. Návrh byl přijat.

    Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dneska na grémiu jsem vás žádal, a nikdo jste neprotestoval, že budeme dneska končit v devatenáct. Beru to, že jste porušili slib. Sliby s vámi nemají žádnou cenu. (Potlesk z řad poslanců TOP 09).

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším bodem našeho jednání, pakliže se již nikdo nehlásí, je bod

    Nyní prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Dobrý podvečer vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. K projednání je vám předkládán smluvní dokument související s mezinárodním zdaňováním. V daném případě se jedná o smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s vládou Íránské islámské republiky, která byla podepsána dne 30. dubna 2015 v Praze.

    Podařilo se sjednat standardní komplexní bilaterální smlouvu, která upravuje zdaňování a zároveň i vyloučení mezinárodního dvojího zdanění různých druhů příjmů a která jistě napomůže dalšímu rozvoji vzájemných hospodářských aktivit. Tato smlouva zajisté nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost. Řeší případy, kdy právo vybrat daň mají ve svém vnitrostátním právu zakotvené oba signatářské státy. V těchto situacích je smlouva zajisté nadřazena vnitrostátnímu předpisu.

    Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Íránem se v současné době neaplikuje žádná smlouva, a může tedy vznikat nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění. Smlouva zajišťuje objektivní rozdělení práva na vybrání daní z příjmu mezi oba státy v případech, kdy příjmy mají zdroj na území jednoho státu a plynou příjemci se sídlem nebo bydlištěm na území státu druhého. Standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady české republiky a Íránu. Stanoví zásadu rovného nakládání se subjekty obou smluvních stran, umožňuje neformální řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění daňové smlouvy a zajistí relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států. Smlouva se zabývá zdaňováním všech druhů příjmů a aplikuje jako hlavní metodu vyloučení dvojího zdanění příjmu českých daňových rezidentů metodu prostého zápočtu zahraniční daně.

    Nedílnou součástí smlouvy je i protokol, který zaručuje právo oběma státům uplatňovat jejich vnitrostátní právní předpisy za účelem zabránění daňovým únikům a podvodům a dále reaguje na situaci, kdy Írán není v tuto chvíli s to plně vyměňovat bankovní informace, a ukládá mu povinnost bezodkladně informovat českou stranu o uskutečněných změnách v této oblasti.

    Uzavření smlouvy nebude mít přímý dopad na státní rozpočet České republiky. Celkový přínos plynoucí z jeho uzavření bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce.

    Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání této smlouvy a vyslovila souhlas s její ratifikací. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Karla Raise, aby odůvodnil usnesení výboru, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 484/2. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji, dobrý večer. Přečetl bych tady usnesení zahraničního výboru z 23. schůze ze dne 16. prosince loňského roku k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015, sněmovní tisk 484.

    Po odůvodnění náměstkyně ministra financí Mgr. Simony Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě zahraniční výbor za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a Protokolu k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015. Za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Iniciativně tento návrh projednal také rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 484/1. Nyní poprosím zpravodajku tohoto výboru paní poslankyni Miloslavu Vostrou. Prosím paní zpravodajko.

  • Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, smlouvu projednal na svém jednání rozpočtový výbor na své 25. schůzi 10. června 2015 a přijal k němu usnesení. Po úvodním slově náměstka ministra financí, zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokolu k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015, sněmovní tisk 484.

    Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím rozpravu. Ptám se pana ministra, případně paní zpravodajky či pana zpravodaje na závěrečná slova. Není zájem. Přikročíme tedy k hlasování o navržených usneseních. Návrhy usnesení zahraničního výboru a rozpočtového výboru jsou shodné, proto - pokud souhlasíte - budeme o nich hlasovat pouze jednou.

    Táži se, kdo souhlasí s navrhovaným usnesením. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 91, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 134, proti 1. Návrh byl přijat.

    Děkuji zpravodajům i panu ministrovi a končím druhé čtení tohoto vládního návrhu.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobrý podvečer. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

    Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je zvýšení ochrany zdraví spotřebitele a zlepšení jeho informovanosti. Pokud jde o tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky, bude tohoto cíle dosaženo transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES, dále jen tabáková směrnice.

    Transpozice tabákové směrnice je největší změnou v oblasti tabákových výrobků a elektronických cigaret od vstupu České republiky do Evropské unie. Její hlavní principy jsou následující:

    Rozšíření předmětu úpravy zákona kromě tabákových výrobků také na elektronické cigarety, náhradní náplně do nich a bylinné výrobky určené ke kouření.

    Povinnost označit cigarety určené ke kouření, tabák určený k ručnímu balení cigaret a tabák určený do vodní dýmky kombinovaným zdravotním varováním, to je zdravotní varování, které je tvořeno kombinací textového varování a odpovídající fotografie nebo vyobrazení, a je k němu připojena informace týkající se odvykání kouření.

    Zákaz uvádět na trh cigarety a tabák k ručnímu balení cigaret s příchutí. Tabákový výrobek dále nesmí obsahovat například vitaminy, kofein, přísady usnadňující vdechování nikotinu nebo zakázané prvky a rysy.

    Stanovení podmínek pro přeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a náhradních náplní do nich na dálku včetně povinnosti registrace.

    Povinnost výrobců, dovozců a distributorů tabákových výrobků za účelem sledovatelnosti těchto výrobků zaznamenávat převzetí všech jednotkových balení do svého držení, jakož i veškeré přesuny v rámci jejich držení a konečný výstup jednotkových balení z jejich držení.

    Stanovení podmínek pro uvádění na trh elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, bylinných výrobků určených ke kouření a takzvaných nových tabákových výrobků, to je výrobků, které nespadají pod žádnou ze stávajících kategorií tabákových výrobků a byly uvedeny na trh po 19. květnu 2014.

    Požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění na trh tabákových výrobků, které budou stanoveny prováděcím právním předpisem.

    Kromě transpozice tabákové směrnice se upravují také některá ustanovení týkající se potravin:

    Konkrétně se jedná například o upřesnění požadavků na uvádění informací u nebalených potravin, například označení země původu musí být umístěno v těsné blízkosti nabízené potraviny.

    Povinnost uvést jméno, název nebo obchodní firmu a adresu výrobce alkoholického nápoje s obsahem alkoholu nad 20 %.

    Zákaz používání potravin s prošlým datem použitelnosti nebo minimální trvanlivosti k další výrobě.

    Stanovení regulatorního rámce pro označování potravin slovy česká potravina a vyrobeno v České republice a grafického znázornění formou loga uvedeného v prováděcím právním předpise, a to i při jakémkoli jiném poskytování informací se stejným významem, zejména slovních, obrazových nebo grafických, to znamená prostřednictvím vlajky, mapy, grafického symbolu apod., naznačujících, že potravina byla vyrobena v České republice nebo že země původu potraviny je Česká republika.

    Vytvoření zvláštního režimu umožňujícího distribuovat bezplatně charitativním a humanitárním organizacím potraviny, které zcela nenaplňují některé požadavky potravinového práva, avšak jsou stále bezpečné.

    Příslušnost Ministerstva zemědělství k zajištění systému správní pomoci a spolupráce pro oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potravin a koordinace činností zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací.

    Součástí navrhované právní úpravy je související změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. V návaznosti na transpozici tabákové směrnice se mění také zákony o regulaci reklamy, provozování rozhlasového a televizního vysílání v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.

    Nabytí účinnosti zákona je navrhováno na 20. května 2016 v souladu s transpoziční lhůtou stanovenou tabákovou směrnicí. Nabytí účinnosti některých ustanovení, například pravidel pro označení české potraviny, je odloženo na 1. leden 2017. Je navrhováno přechodné období pro doprodej cigaret a tabáku určeného k balení cigaret v délce tří měsíců od nabytí účinnosti zákona a přechodné období pro doprodej ostatních tabákových výrobků a elektronických cigaret v délce jednoho roku od nabytí účinnosti zákona.

    Vzhledem ke zmíněné transpoziční lhůtě stanovené tabákovou směrnicí do 20. května 2016 bych chtěl požádat o možnost zkráceného projednání ve výborech Poslanecké sněmovny na 30 dnů. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, pan ministr sdělil veškeré podstatné podrobnosti, které bylo třeba sdělit, nebudu je tedy opakovat. Jenom chci poznamenat, že my zemědělci pracujeme koncepčně a perspektivně a že k tomuto tématu proběhl v uplynulých týdnech na půdě Poslanecké sněmovny seminář, kde všichni, kteří byli nebo budou dotčeni tímto zákonem, měli šanci se k tomu velmi podrobně vyjádřit. Došlo k určité, řekl bych, dobré shodě. To je první věc.

    Druhá věc. Protože se to týká výrobců tabákových výrobků, je tam, i z hlediska termínů a lhůt, které jsou dány, je tam dobře, kdyby to přišlo do účinnosti k 20. květnu, abychom zkrátili lhůtu k projednání a aby také byl dostatek času na to, aby stačili výrobci přejít na nové podmínky. To znamená minimálně ty tři měsíce jsou tam zapotřebí, abychom ten prostor dali.

    Já osobně tento návrh zákona podporuji jako zpravodaj včetně jeho přikázání zemědělskému výboru, protože tam to bezesporu patří, včetně zkrácení lhůty tak, jak bude navrženo panem ministrem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Takže nejprve pan poslanec Herbert Pavera, po něm pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné pozdní odpoledne nebo dobrý podvečer, dámy a pánové.

    Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vám řekl pár věcí k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Pan ministr tady vlastně všechno podstatné řekl. Já bych chtěl jenom říct, že cílem novely kromě jiného je také zošklivit kuřákům jejich zlozvyk. Mám tady i obrázky, které byly prezentovány na tom pracovním jednání, které bylo na začátku letošního roku a o kterém mluvil pan zpravodaj Kováčik, a nemyslím si, že by nějaké obrázky nebo nějaké nápisy na cigaretách nějak snížily spotřebu cigaret a snížily počet kuřáků. Myslím si, že bychom měli jít úplně jinou cestou, prevencí, přes rodiny apod. nebo přes to, tak jak jsme se s kolegy bavili, aby se cigarety prodávaly jenom ve specializovaných obchodech apod. Ale obrázky na cigaretách nepřinesou žádnou... Ten, kdo kouří, tomu je úplně jedno, co tam má nakresleno, on to vůbec nevnímá.

    Co se týká potravin jako takových, tak samozřejmě určitě tady bych chtěl říct, že vítám to, že tady vzniká vlastně pojmenování české potraviny, kdy je potravina ryze česká, což si myslím, že je dobré, že se to zavedlo. Co mi trošičku ale komplikuje život a bude to komplikovat i spotřebitelům, je, že zase vzniká nová značka Česká potravina nebo nápis Vyrobeno v České republice, což bude trošičku s dalšími značkami, jako je Klasa, Regionální potravina, Český výrobek, Česká kvalita atd. trošku dělat problémy spotřebitelům. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby Ministerstvo zemědělství trošičku zapracovalo na tom, aby některé tyto názvy zrušilo, protože si myslím, že jsou zbytečné a nadbytečné.

    Co se týká vlastně darování potravin, kterým končí doba trvanlivosti, myslím si, že to je také dobrý počin, dostat to do zákona, taky velice přijatelné a určitě podporujeme.

    V § 16 se objevují stanovené povinnosti pro krajskou hygienickou stanici, Státní veterinární správu a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Já jenom doufám, že kompetence jednotlivých orgánů jsou projednány mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví, aby potom nedošlo k nějakým zbytečným problémům a tahanicím.

    Tady se navrhuje zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. Musím říct, že samozřejmě, když tady bude shoda, tak určitě ano. I když to je zákon, který je poměrně obsáhlý a je tam docela hodně změn, tak nebudeme navrhovat vetování, ale myslím si, že to je zase ukázka toho, jak vláda nestíhá zákony, protože vlastně 20. května by měl tento zákon implementovat směrnici Evropské unie. Takže je, jak se říká, skoro za minutu dvanáct a ne za pět minut dvanáct, možná už i skoro - no, podle nás to není, protože to teprve je čas a snad se to v klidu zvládne bez nějakých problémů.

    Takže tolik tedy, děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poté s přednostním právem pan ministr.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře, nevím, kolik je v sále lidí, kteří ten zákon alespoň viděli, natožpak četli. On je opravdu poměrně rozsáhlý a předkladatelé přiznávají, že implementací legislativy Evropské unie jenom přibude. Přibude více byrokracie v téhle oblasti. Uživatelé tabákových výrobků do budoucna zaplatí víc peněz, kalkuluje se, že to přinese 2 % více do státního rozpočtu, to je také potřeba tady říct.

    Ten zákon kromě toho, že se ho týkají takové ty odpudivé obrázky apod., to je asi to, co zákazník uvidí nejvíce, tak ale také přináší... nebo v tom zákoně jsou některá nabízená variantní řešení. Tak by mě zajímalo, zda by se pan ministr mohl k těm variantním řešením vyjádřit a říct, které to variantní řešení doporučuje, protože určitě ví, o čem mluvím.

    Co se týká toho dalšího využívání potravin, nebo resp. takhle. Ten zákon dále více soustřeďuje kompetence na potravinářskou inspekci, což si myslím, že je správně. Vy to máte v koaliční smlouvě, ale už v minulosti jsme tenhle spor s panem kolegou Hegerem řešili. Ono není možné zůstat na půl cesty. Myslím, že by bylo dobře, aby Státní zemědělská a potravinářská inspekce v souladu s tím, co je v tom zákoně napsáno, tenhle díl zákona je myslím správně, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce bude mít větší šanci kontroly, budeme do budoucna odstraňovat některé duplicity atd., to je něco, co si přejeme. Nicméně znovu říkám, jsou tam variantní řešení dalšího postupu, protože právo Evropské unie nám dává nějaké možnosti. Jedny možnosti se týkají dalšího označování tabákových výrobků v oblasti doutníků a doutníčků, tak by mě zajímalo, jak se k tomu staví Ministerstvo zemědělství a kterou z těch variant vlastně bude v zemědělském výboru podporovat.

    K tomu využívání potravin, které mají končící možnost využití a spotřeby. Myslím, že nadpis je správně. Pojďme využívat potraviny, které už jsou, ta jejich expirační doba je na hraně. Ale způsob distribuce, jejich další nakládání, kdo už pak bude hlídat, jestli náhodou to už není přes hranu, to nakládání s potravinami, které budou takto využity, to si myslím, že má být pod kontrolou a měl by ministr zemědělství, když to navrhuje, říci také něco k těm opatřením, jak toto bude hlídáno, jak bude hlídáno následné využití, protože musíme hlídat to, aby se nám takové potraviny nevracely zpátky na trh. Kdo hlídá, že opravdu šlo ke spotřebě, případně k jejich likvidaci atd. To není úplně jednoduchá otázka, a proto bych prosil, zdali by se k tomu ministr nějak nevyjádřil.

    Jinak my nebudeme navrhovat žádné zamítnutí či zpět doporučení ministrovi či vládě, aby se tím zabývala. Určitě k tomu bude debata na zemědělském výboru a nemyslím si, že bude úplně jednoduchá, jakkoli to vypadá velmi snadně. Pan kolega ještě tady mluvil o tom označení české potraviny. I tam myslím si to zaslouží hlubší diskusi a nemyslím si, že má probíhat tady v prvním čtení, ale určitě na zemědělském výboru v každém případě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl poděkovat za věcné připomínky kolegům a za věcnou diskusi. Několik málo věcí. Víceméně celá ta tabáková část je povinná transpozice. Tady není mnoho variant na výběr. Nicméně chci poznamenat dvě věci. Pokud jde o to značení a tištění těch obrázků, pokud jde o doutníky, tak tam nevyužijeme tu možnost, tam nebudeme tyto obrázky uplatňovat po diskusích o tom, jak by se to v praxi realizovalo, protože ta balení jsou opravdu výrazně specifická na rozdíl od cigaret, s tím, že v době, kdy to bude projednáváno ve výborech nebo ve výboru, tak k tomu budeme přikládat i návrh té vyhlášky, která některé věci specifikuje, protože nejsou všechny věci obsaženy v zákoně. Myslím, že je poctivé dát potom na stůl i tento návrh.

    Pokud jde o připomínky k české potravině, tak já bych chtěl říci, že to označení bude dobrovolné. Není to značka, kterou bychom uváděli nově na trh. To označení tady už je několik let. Využívá ho potravinářská komora a spousta výrobců tuto značku využívá. Proto jsme se rozhodli nevytvářet úplně nový produkt, využít tady toho, že ta značka tady je, jenom jí dát jasná pravidla, která zakotvíme i do legislativy.

    Pokud jde o potraviny, které by bylo možno využívat pro charitativní účely, tak samozřejmě ty potraviny neopustí řetězec kontrolních orgánů. Víceméně, když to zjednoduším pro příklad, bude se jednat o potraviny, které třeba v rámci etikety buď dojde k nějakému poškození, nebo tam bude nějaká chyba, která ale nemá vliv na zdravotní závadnost této potraviny, a stále to bude pod dohledem dozorových orgánů. Tady jsme vycházeli spíše vstříc nevládnímu sektoru a organizacím ze sociální oblasti, abychom tady tuto, řekněme, i logickou možnost umožnili. Takže asi tolik několik málo připomínek. Děkuji.

    A ještě bych poprosil - omlouvám se, ještě bych poprosil, aby bylo učiněno zadost jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, tak tímto žádám a dávám návrh na zkrácení projednávání této novely zákona na 30 dnů ve výborech Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi a eviduji návrh na zkrácení lhůty k projednání. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já k tomu budu mít poznámku prostého spotřebitele. Předesílám, že na věci mám osobní zájem.

    Tento zákon vychází z příkazů Bruselu, což znamená, těžko s tím něco uděláme. Ale na druhé straně se to týká i tabákových výrobků. A ty tabákové výrobky, jak zde zaznělo od pana ministra, skutečně nejsou jenom cigarety. Sám souhlasím s předřečníky - a můžeme to vidět v arabských zemích -, že obrázky tedy rozhodně nevedou ke (snížené) spotřebě tabákových výrobků. Dokonce k tomu ani příliš nevedou různé zákazy a příkazy. Ale to je druhá věc. Dokud tyto výrobky státy budou prodávat a budou je stále zatěžovat větší a větší daní, tak to nepřinese řešení, že by lidé přestali kouřit.

    Nicméně každý spotřebitel má snad svá stejná práva. Jdeme kuriózní cestou, kdy u řady potravin se za chvilku bude vydávat něco, jako je program v divadle, i dneska v činohře. Abychom se dozvěděli, co všechno ty potraviny obsahují. Protože jsme usoudili, že zákazník má právo na veškeré informace. Bude vám to připadat poměrně malicherné, ale ony existují, až to budete projednávat ve výborech, i tabáky doutníkové. A tam poměrně dost záleží na tom, z čeho je tento výrobek složen. Já vás tady nebudu poučovat o tom, jak se vyrábí dýmkový tabák. Jenom taková maličkost: Zatímco Amfora se dříve prodávala, předtím, než jsme získali svobodu, za 12 korun, dneska stojí 295. A bude stát ještě víc. To znamená, že je vidět, kolik nám ten zákazník platí. A on snad má právo se dozvědět, co ten který výrobek obsahuje. Stejně jako rohlík.

    Bohužel já jsem se již obracel na pana ministra obchodu a průmyslu, který mi poměrně vstřícně odpověděl s tím, že řešení je složité. Ale když se kouknete i jako nekuřáci na tento výrobek, tak už obsah toho výrobku je přelepen v současné době našimi lepkami, kterými jenom - poměrně pokrytecky z mého pohledu - omlouváme to, že ho dál prodáváme za větší a větší cenu. Až budete projednávat tento zákon, kterému já příliš z tohoto důvodu nakloněn nejsem, za to se vládě omlouvám, ale vím, že s tím musí přijít, zvažte prosím, jestli všichni zákazníci mají stejné právo. A prosím prostřednictvím pana předsedajícího i pana ministra, aby se zřejmě jako nekuřák koukl na výrobky, jako jsou doutníky a dýmkový tabák, které skutečně tam mají údaje od výrobce, které my už zastíráme. A tudíž za více a více peněz nutíme zákazníka, aby vlastně kupoval něco, o čem nic neví. Jestliže k tomu nebudeme dávat nějakou brožuru, pak tyto zákazníky můžeme i uvést v omyl. Já bych byl rád, aby za ty peníze, které za svoji neřest tak ochotně či neochotně stále platí, a jdou do státního rozpočtu, ne do zdravotnictví, aby měli validní informaci. Ta je bohužel přelepena tím, že kouření škodí zdraví. Důkazy můžu předložit. Je to maličkost, ale mně na tom osobně docela záleží. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koskubovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji návrh na vrácení nebo zamítnutí předloženého návrhu.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na přikázání garančnímu výboru? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 92. Přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 134, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán zemědělskému výboru jako garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Není tomu tak.

    Poslední hlasování, s kterým se vyrovnáme, je návrh, který přednesl pan ministr, a to je zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. (Někteří poslanci slyšeli "nad 30 dnů" a poukazují na to.) Na 30 dnů, omlouvám se, jestli jsem...

    Takže budeme zkracovat lhůtu na 30 dnů.

    O zkrácení lhůty zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty na 30 dnů, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 93. Přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců. Pro 120, proti 6. I tento návrh byl přijat.

    Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Z pověření vlády tento návrh zákona uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, děkuji za udělené slovo a dovolte mi, abych krátce připomenul účel nyní projednávaného vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o zdravotních službách.

    Navrhovaná novela upravuje zákon o zdravotních službách především v rozsahu vymezení Národního zdravotního informačního systému, dále NZIS. K této právní úpravě bylo přistoupeno zejména proto, že vyvstala potřeba stávající právní úpravu NZIS upřesnit co do účelu a obsahu tak, aby bylo jednoznačně zřejmé využití opodstatněně sbíraných údajů a zajištění jejich ochrany před možným zneužitím podle současných požadavků kybernetické bezpečnosti. Navrhované úpravy vyžaduje stále rostoucí potřeba kvalitních dat pro relevantní řízení českého zdravotnictví, plánování jeho kapacit a v neposlední řadě také pro zavádění skutečně účinných systémů hodnocení kvality péče. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 614/1. Nyní prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Pavla Antonína, aby vás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Antonín: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, garanční výbor pro zdravotnictví projednal návrh zákona a vydal 19. 11. 2015 usnesení doručené poslancům jako tisk 614/1 se třemi pozměňovacími návrhy - dvěma návrhy pana poslance Brázdila a jedním paní poslankyně Pastuchové, ke kterým jsem dnes dodatečně dodal pod číslem 3585 v systému čtvrtý pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v rozpravě následně.

    Dva pozměňovací návrhy pana poslance Brázdila se týkají - jeden o tom, kdo má být informován o vzdělávání a získaných kvalifikacích, že má být také informována lékařská komora jako jeden z účastníků tohoto jednání; druhý se týká ohledávání mrtvých v terénu. Pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové se jedná o jeden konkrétní stav, který by měl být také sledován v tomto zákoně. V mém pozměňovacím návrhu, který jsem si osvojil po jednání ministerstva s pojišťovnami, se upřesňuje systém hlídání konkrétních dat, která je možné v daném systému sledovat, protože některá data se zjistilo, že by nebylo možné dohledávat, protože třeba pojišťovny mají paušály, mají balíčkové smlouvy, takže aby bylo možné ta data přesně dohledat a správně ukládat, tak jsou přesně specifikovaná v tomto pozměňovacím návrhu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, ráda bych se v souvislosti se zákonem o zdravotních službách více zaměřila na zkvalitňování urgentní přednemocniční i nemocniční péče o kriticky nemocné pacienty. Náhlá zástava oběhu je kritickou situací, jejíž úspěšné řešení v podobě resuscitace je podmíněno správnou a rychlou reakcí záchranného systému. Kvalita resuscitace je dokonce považována za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů kvality práce záchranných služeb. V tomto ohledu je zásadní sledovat klíčové parametry spojené s náhlou zástavou oběhu a resuscitací včetně monitoringu neurologického stavu pacientů po příhodě. Na jejich léčbě se totiž zpravidla podílí více zdravotnických zařízení a kompletace všech údajů je pak velice obtížná.

    Považuji proto za velice žádoucí, a nejen já, existují od roku 1997 i mezinárodní doporučení, aby i v České republice byl zřízen Národní registr přednemocničních náhlých zástav oběhu a Národní registr nemocničních náhlých zástav oběhu. Existence těchto registrů by výrazně zjednodušila, přesněji řečeno vůbec umožnila plošně realizovat zmíněné sledování včetně možnosti vzájemného národního i mezinárodního porovnání. Jsem přesvědčena, že by zřízení registru mělo pozitivní dopady na kvalitu urgentní přednemocniční i nemocniční péče o kriticky nemocné.

    Můj návrh je součástí pozměňovacího návrhu, ke kterému se přihlásím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si vysvětlit, o co jde v tomto návrhu zákona. Tento zákon dlouhodobě sleduji už od roku 2008, kdy se vlastně poprvé objevil. Tehdy ty zákony nebyly projednány ve Sněmovně. A nejdříve v té podobě, tak jak dneska je Národní zdravotnický informační systém zakotven v návrhu zákona, tak došlo k tomu v roce 2011 schválením zákona o zdravotních službách. Systém ale nikdy nebyl funkční a nebylo možné posoudit jeho dopady. Po schválení tohoto návrhu zákona v roce 2011 byl tento zákon, resp. jedna část napadena Ústavním soudem, konkrétně se jednalo o registr zdravotnických pracovníků, Ústavní soud tuto část zákona zrušil. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, než budeme pokračovat, paní kolegyni Markovou předběhne s přednostním právem předseda klubu TOP 09. Ale i jeho požádám o maličké strpení, protože pan kolega Milan Šarapatka se omlouvá z dnešního jednání od 19 hodin do konce jednacího dne.

    Nyní s přednostním právem předseda klubu TOP 09 František Laudát. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Po tomto famózním výkonu prosím jménem klubu TOP 09 o přestávku v trvání jedné hodiny čtyřiceti dvou minut. Děkuji za pochopení.