• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji třetí jednací den 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. S náhradní kartou číslo 3 dnes bude hlasovat pan poslanec Jeroným Tejc.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešní jednání požádali tito poslanci: Adam Vojtěch - 18.30 až 21 hodin ze zdravotních důvodů, Aulická Jírovcová Hana do 14.30 z pracovních důvodů, Balaštíková Margita - zdravotní důvody, Běhounek Jiří od 11 hodin - pracovní důvody, Benda Marek - rodinné důvody, Birke Jan - bez udání důvodu, Čihák Pavel - rodinné důvody, Gabal Ivan - zahraniční cesta, Grospič Stanislav - pracovní důvody, Havlová Olga do 11 hodin - pracovní důvody, Heger Leoš do 9.45 - pracovní důvody, Kádner David - pracovní důvody, Kostřica Rom - pracovní důvody, Lorencová Jana do 13 hodin - zdravotní důvody, Matušovská Květa do 13 hodin - osobní důvody, Nykl Igor - 9.15 až 11.30, pracovní důvody, Nytrová Pavlína - zdravotní důvody, Pfléger Stanislav do 13 hodin - zdravotní důvody, Pilný Ivan do 13 hodin - osobní důvody, Pleticha Lukáš - pracovní důvody, Seďa Antonín do 12 hodin - zahraniční cesta, Sedláček Jan do 11 hodin - osobní důvody, Skalický Jiří do 10 hodin - pracovní důvody, Šánová Zuzana - zdravotní důvody, Šrámek Pavel do 10 hodin - zahraniční cesta, Štětina Jiří - osobní důvody, Tureček Karel - pracovní důvody, Vozka Vlastimil - zdravotní důvody, Vyzula Rostislav do 11.45 - pracovní důvody, Wernerová Markéta - zdravotní důvody, Zavadil Jaroslav do 12 hodin - pracovní důvody.

    Z dnešního jednání se omluvili tito členové vlády: Bělobrádek Pavel - zdravotní důvody, Brabec Richard - pracovní důvody, Jurečka Marian do 14.30 - pracovní důvody, Marksová Michaela - dopolední jednání, pracovní důvody, Němeček Svatopluk - pracovní důvody, Ťok Dan - zahraniční cesta, Valachová Kateřina mezi 10. a 11. hodinou - pracovní důvody.

    Pan poslanec Vojtěch Adam ruší svoji omluvu.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 201, to jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Na pořad jednání 39. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 11 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: "Není-li interpelovaný poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."

    Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Vojtěcha Filipa ve věci postupu Ministerstva financí České republiky při objasňování případu manipulace při odprodeji státních pohledávek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 605. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno a já otevírám rozpravu. Do ní se hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní předsedající. Členové vlády, paní a pánové, v polovině loňského roku jsem interpeloval místopředsedu vlády, ministra financí ve věci nakládání s pohledávkami státu, a to pohledávkami, které vznikly v minulosti, tak jako jsem tady měl interpelaci ve věci Mototechny v Českých Budějovicích. Upozornil jsem na další případy, jako byl Ostroj Opava. Ti, kteří tady jsou více volebních období, vědí, že jsem se tím případem zabýval už v minulosti. Můj dotaz směřoval k tomu, jakým způsobem pan ministr financí postupoval po nástupu do své funkce v oblasti revize a prošetření případů podezřelých, mnohdy medializovaných kauz týkajících se Ministerstva financí při správě svěřeného majetku.

    Jde o to, že po zániku Konsolidační banky nebo převodu Konsolidační banky na konsolidační agenturu a zániku konsolidační agentury přešla tato práva a závazky na Ministerstvo financí a Ministerstvo financí je spravuje přímo nebo prostřednictvím Úřadu pro zastupování majetkových práv státu. Tam je několik záležitostí. Oceňuji, že pan ministr financí mi poskytl odpověď i na jinou interpelaci, která se týkala Ostroje Opavy, ale mně nešlo o jeden konkrétní případ. Šlo mi o to a ta první otázka směřovala právě k tomu, jaká opatření přijal ministr financí v oblasti revize a prošetření podezřelých a mnohdy i velmi problematických kauz, které má v kompetenci. Čili nešlo o jeden nebo dva případy, ale šlo o majetkové podstaty, které jsou dnes ve správě Ministerstva financí, a zda je spravuje přímo, nebo prostřednictvím Úřadu pro zastupování majetkových práv státu. Ta nejpodstatnější kauza nebyla předmětem interpelace v té době, protože se vyvíjela od července loňského roku, například pohledávka za zásobami ropy ve Spolkové republice Německo, které jsou v majetkové podstatě Správy hmotných rezerv. Ale to nebyl předmět té interpelace.

    Mně šlo o ty minulé kauzy, to znamená, jakým způsobem se dostaly ty prostředky, jak jsou evidovány, jestli se s nimi nakládá, nebo platí to, co tady řekl ministr spravedlnosti, že už se s tím nedá dělat nic. S tím já se smířit nechci a nehodlám.

    Druhý dotaz směřoval k tomu, jestli je připraven případnou takovou zprávu předložit Poslanecké sněmovně, anebo jestli si ji máme vyžádat.

    Třetí otázka směřovala k tomu, jaká chystá opatření, aby zajistil majetková práva státu ve věci, aby se nepromlčela jednotlivá práva, protože v průběhu privatizace v 90. letech samozřejmě, i když v trestním zákoníku v minulosti i do současného trestního zákona přešel paragraf, který říká, že ty věci, které se týkaly privatizace, se nepromlčují 20 let, tak teď se nám promlčely věci, které se rozhodovaly v roce 1995, a v letošním roce se budou postupně promlčovat rozhodnutí vlády z privatizace za rok 1996. A nemyslím si, že by Poslanecká sněmovna se s tím měla smířit. To byl předmět mé interpelace.

    Odmítnutí té odpovědi se týkalo toho, že pan ministr se soustředil v podstatě jenom na ty případy, které jsem přímo uvedl ve výčtu příkladů, a nikoliv na podstatu otázky, kterou jsem dvakrát opakoval, která se týkala toho množství majetkových podstat. Proto jsem očekával, že v následující odpovědi, nebo než dojde k projednání, pan ministr rozšíří odpověď o to, že například bude při státním závěrečném účtu České republiky informovat, jaké jsou pohledávky a jak se postupně promlčují. To je podstata mého odmítnutí. Děkuji vám.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan ministr bude reagovat.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Dobrý den. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem rád, že pan Filip mluví o této problematice. Když jsem nastoupil na ministerstvo, tak jsem se seznámil s tím, jak to bylo na počátku, kolik jsme měli pohledávek a co se s nimi stalo. Výsledek je skutečně žalostný. Měli jsme pohledávky proti Libyi místo toho, abychom získali nějaké ropné vrty, nebo i proti dalším krajinám, a ono se to víceméně většinou skutečně zašantročilo nebo prodalo firmám, které to potom nevymohly, atd.

    Já určitě nemám problém to předložit transparentně. Já jsem odpovídal na tu interpelaci 20. srpna, informoval jsem pana předsedu Filipa, že jsem nařídil audit, že ten proběhl od 1. října 2014 do 24. listopadu 2014. My se tomu věnujeme, ale to dědictví už je předmětem většího počtu soudních sporů a trestních řízení a strašně dlouho to trvá. Je to samozřejmě problém. Já nemám problém, když mi někdo určí termín, předložit podrobný stav naší práce se státními pohledávkami.

    Státní závazky - nevím úplně, jak to bylo myšleno.

    Určitě, jak mi pan předseda tady klade otázku, jestli chci vést své úředníky k obstrukcím jako moji předchůdci, tak určitě nechci. Naši úředníci jsou tam proto, aby zastupovali zájmy státu, a to dělají. Já určitě nemám problém to transparentně předkládat, ale je tam plno věcí, kde jsme v roli čekatele na soudní rozhodnutí nebo vyšetřování policie.

    Ohledně Viktoriagruppe - to je případ, který je v kompetenci státních hmotných rezerv. Je to také jeden z velkých tunelů, neuvěřitelná kauza od roku 2004, trestní oznámení 2011, výsledek žádný. Je absurdní, že někdo rozhodl, že budeme skladovat státní hmotné rezervy v zahraničí. Tam Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dělá jenom právní back office, takže ta kompetence je vlastně v rukou předsedy státní... (Nedořekl předsedy čeho.)

    K těm pohledávkám - určitě, nevím, kdo mi dá termín, ale nemám problém všechno předložit, i pravidelně. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Do rozpravy se hlásí pan místopředseda Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Děkuji panu ministrovi financí. Věřím, že při jeho činnosti jistě nevede úřad k obstrukcím, ale já jsem v situaci, kdy nemohu navrhnout termín, protože máme bod, který se jmenuje odpovědi na písemné interpelace.

    Já jsem předpokládal, že pan ministr financí využije této interpelace k tomu, aby informoval vládu České republiky, jak je to s těmi pohledávkami z dob toho tunelu velké privatizace, který stál tento stát i podle těch menších odhadů - dovolím si říci číslo, které řekl bývalý prezident Václav Havel, že se v té divoké privatizaci ztratilo 430 miliard korun. To znamená, že někde těch pohledávek - já si myslím, že to bylo trochu víc, ale nemám na to jiné číslo, které by bylo někde zveřejněno a nehodlám na parlamentní půdě mluvit o spekulacích.

    Jde mi tedy o to, pokud nebude znám termín, kdy by vláda předložila Poslanecké sněmovně, jaké jsou pohledávky, tak si dovedu představit, že to bude v souvislosti s předložením například státního závěrečného účtu, to znamená někdy v dubnu letošního roku, protože to by souviselo také s tím, jaká jsou z těch pohledávek vykazována aktiva a jaký bude osud těch aktiv. To znamená, že ta aktiva budeme muset odepsat, protože už nikdo (chybí sloveso) ty zločince, kteří zneužili privatizace k vlastnímu sebeobohacení a při tom zlikvidovali majetkovou podstatu těch podniků, ať už jsou výrobního, nebo jiného charakteru.

    V tomto ohledu mi nezbývá než navrhnout, aby Poslanecká sněmovna odpověď odmítla nikoliv kvůli tomu, že bych byl nespokojen s tím, jak pan ministr tady odpověděl, ale proto, že mi jednací řád nic jiného neumožňuje. To znamená, já osobně, když pan ministr řekne, že v době, kdy bude předkládán státní závěrečný účet, bude schopno Ministerstvo financí předložit i soupis těch pohledávek, tak budu v situaci, kdy mě ta jeho odpověď uspokojí. Pokud ne, tak budu muset navrhnout odmítnutí té odpovědi a v podstatě požádat například na příští schůzi Poslanecké sněmovny, aby byl zařazen takový bod, kde bychom mohli příslušné usnesení přednést. Jednací řád mě omezuje v tom, že mohu jenom odmítnout nebo přijmout tu odpověď. Bez toho, aniž bych věděl nějaký termín, ji přijmout nemůžu, že je Ministerstvo financí schopno předložit takový soupis těch majetkových podstat, které jsou pohledávkami státu za těmi podivnými privatizátory.

    Takže to je asi reakce na vystoupení pana ministra. Já to opravdu stanovit nemůžu, já nevím, jaký je stav toho soupisu na Ministerstvu financí. Moje představa je taková, že by to mohlo být součástí právě projednávání státního závěrečného účtu za rok 2015, protože tam musí být někde uvedeno, jaký je stav pohledávek státu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Vidím, že pan ministr chce reagovat. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Ano, já s tím nemám problém. Já tedy předložím podrobnou informaci vládě České republiky do konce března a v rámci předložení státního závěrečného účtu za rok 2015 předložím tuto informaci podle toho, jak to pan předseda navrhl. Takže s tím souhlasím a udělám to.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Beru pana ministra za slovo a nežádám odmítnutí nebo další projednávání této interpelace.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže souhlasné stanovisko. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Budeme hlasovat o souhlasném stanovisku. Nechcete? Takže pan interpelující nechce hlasovat o žádném usnesení, takže končím i tuto interpelaci. Děkuji.

    Nyní přistoupíme k další interpelaci. Je to interpelace na předsedu vlády Bohuslava Sobotku, který odpověděl na interpelaci poslance Karla Fiedlera ve věci zasedání Bezpečnostní rady státu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 623. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno a já otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové a členové vlády. Chtěl bych zareagovat na písemnou odpověď pana ministra, když jsem ho interpeloval ve věci závažnosti důvodů svolání Bezpečnostní rady státu k tématu situace v České poště, kdy víme, že k této záležitosti, myslím si, že si pamatuji správně, že koaliční klub hnutí ANO svolal nebo vyvolal mimořádnou schůzi, která byla přerušena a zatím nepokračuje.

    Konkrétní odpovědi pana premiéra Sobotky o závažnosti důvodů svolání Bezpečnostní rady státu jsem se nedočetl. Nevím, zda tedy jsou takové povahy, že je není možno sdělit, nebo tam žádné takové důvody nebyly, to bych se rád dověděl. A i v mé původní otázce byl dotaz, jestli povaha těch důvodů byla zásadnější než svolání Bezpečnostní rady státu k situaci s rostoucí migrační vlnou, která v té době, v okamžiku svolání Bezpečnostní rady k situaci k poště, nebyla, ona byla následně, jsem si toho vědom, ale v tom okamžiku nebyla. Tak jestli ty důvody, které vedly ke svolání Bezpečnostní rady státu k situaci v poště byly opravdu tak závažné a jaké, protože já jsem se z písemné odpovědi pana premiéra odpovědi na mé otázky nedověděl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych zde dnes vystoupil poprvé v rámci všech bodů, které jsou dnes naplánovány. Během dnešního jednání Poslanecké sněmovny budeme mít čest se zde ještě vidět v tomto sále několikrát.

    Nicméně nejprve tedy k této písemné interpelaci, která zde byla poskytnuta, respektive pokud jde o nesouhlas pana poslance s tím, co jsem uvedl na jeho písemnou interpelaci. Na úvod chci uvést, že předseda vlády má ve své kompetenci svolávání Bezpečnostní rady státu a také předsednictva Bezpečnostní rady státu. Já jsem se již před dvěma lety rozhodl, že tuto kompetenci budu aktivně využívat právě v souvislosti s tím, že naše vláda klade mnohem větší důraz na otázky bezpečnosti, než tomu bylo v předcházejících letech. A proto, když se podíváte na ty uplynulé dva roky, zjistíte, že se několikrát sešlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu a opakovaně se schází také Bezpečnostní rada státu.

    Pokud jde o otázku tohoto konkrétního zasedání předsednictva Bezpečnostní rady státu, chtěl bych uvést následující fakta. 20. srpna roku 2015 se uskutečnilo jednání předsednictva Bezpečností rady státu, a to ke dvěma otázkám. Uskutečnilo se k otázce unesených občanů České republiky v Libanonu a Libyi a uskutečnilo se k aktuálnímu vývoji ve státním podniku Česká pošta. Předsednictvo Bezpečnostní rady státu jsem svolal z důvodu potřeby vyhodnotit informace kompetentních orgánů České republiky k situaci unesených českých občanů a také informace ministra vnitra Chovance a také informace, které vláda obdržela z tajných služeb, které se týkají hospodaření státního podniku Česká pošta.

    Česká pošta je státní podnik, který hospodaří s majetkem státu, a je proto legitimní zájem vlády na jeho řádném hospodaření. Jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu se zúčastnili zástupci dalších věcně příslušných orgánů disponujících informacemi ke kauze České pošty, aby na tomto jednání mohly být prezentovány objektivní informace s cílem nepřipustit ohrožení řádného chodu tohoto významného státního podniku. Výsledek tohoto jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu byl prezentován i na následné tiskové konferenci.

    Jak už jsem také uvedl na této tiskové konferenci, snaha o transparentnější a hospodárnější fungování České pošty naráží na celou řadu soukromých zájmů a jsou tady i soukromé firmy, které vytvářejí tlak na to, aby vedení České pošty a také Ministerstvo vnitra nepostupovala směrem k transparentnosti a nepostupovala směrem k hospodárnosti. Při tom jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu jsem kladl důraz na nezávislé a důsledné vyšetření všech kauz, které se tehdy aktuálně České pošty týkaly. Na tiskové konferenci, na které jsem vystoupil po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu, jsem také řekl, že ministr vnitra Milan Chovanec má mou plnou podporu, pokud jde o otázku prosazování větší hospodárnosti a transparentnosti v České poště.

    Tolik tedy k této otázce, která se týkala tohoto jednání. A mohu vás, pane poslanče, ujistit o tom, vážené poslankyně, vážení poslanci, vás rovněž, že jedním z podnětů, na základě kterého se toto jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu uskutečnilo, byl i podnět v podobě informace od jedné z bezpečnostních služeb České republiky.

    Pokud jde o další naznačené dotazy, které jsem obdržel v interpelaci pana poslance. Musím říci, že Bezpečnostní rada státu i předsednictvo Bezpečnostní rady státu se opakovaně zabývaly a zabývají otázkami migrační krize. K otázce migrace se uskutečnilo jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu 10. září roku 2015. Stejně tak se otázkou migrace zabývala Bezpečnostní rada státu, když se sešla 6. října loňského roku, a stejně tak se otázkou migrace zabývala Bezpečnostní rada státu, která se naposledy sešla tento týden. Chci ujistit Poslaneckou sněmovnu o tom, že na všech jednáních Bezpečnostní rady státu se z hlediska některého z aspektů migrační krize probírá a stejně tak se na jednáních Bezpečnostní rady státu projednávají návrhy vlády na to, jak zlepšit bezpečnostní situaci České republiky.

    Chtěl bych připomenout, že na jednání Bezpečnostní rady státu, které se uskutečnilo tento týden, jsme se zabývali celou sadou návrhů Ministerstva vnitra na lepší schopnost státu čelit hrozbám teroristického útoku. Ten soubor materiálů je znám jako protiteroristický balíček. Bezpečnostní rada státu tento návrh schválila a uložila ministrovi vnitra, aby tyto věci a tato opatření byla rozpracována. Stejně tak se Bezpečnostní rada státu zabývala zadáním pro provedení auditu národní bezpečnosti, stejně tak se Bezpečnostní rada státu zabývala tento týden úkolem pro Ministerstvo vnitra, aby Ministerstvo vnitra zmapovalo infrastrukturu v okolí hraničních přechodů a na státní hranici České republiky tak, abychom do budoucna byli schopni přijímat opatření k posílení ochrany hranice České republiky se znalostí situace přímo na místě poté, kdy velká část hraničních přechodů byla převedena na jiné státní složky nebo některé majetky v této oblasti byly také zprivatizovány.

    Tolik jenom na ukázku některá z témat, která jsme probírali tento týden na jednání Bezpečnostní rady státu. V každém případě téma migrace a téma boje proti terorismu, téma posílení bezpečnosti tvoří hlavní část agendy Bezpečnostní rady státu. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane premiére. Pan poslanec Fiedler se hlásí dále do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za odpověď, pane premiére. Já musím říct, že byla z mého pohledu nadprůměrně konkrétní a na takové konkrétní odpovědi od vás nejsem zvyklý. Ale ještě jednu doplňující otázku bych měl. Vy jste hovořil o tom, že na té - říkám, budu hovořit pouze k poště. Týká se to toho, že vy jste uvedl, že tam byly prezentovány skutečnosti, které vedly ke svolání této schůze Bezpečnostní rady státu, a já chápu, že asi ne vše můžete úplně konkrétně uvést. Nicméně dotaz mám té povahy, jestli ty důvody, které tenkrát byly, doposud trvají, byly doposud vyřešeny nebo jsou v řešení. Protože pořád máme otevřenou tu mimořádnou schůzi, jestli povaha těch důvodů, které tenkrát vedly k tomu svolání, ještě přetrvává, nebo se věci posunuly nějakým způsobem dál. Prosím o krátkou odpověď. Děkuji.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím pana premiéra.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o konkrétní situaci v České poště, tak tady by tím adresátem dotazu měl být spíše ministr vnitra nebo ředitel České pošty. Nicméně chci uvést, že jako předseda vlády jsem ze zákona na základě příslušných ustanovení příjemcem zpráv ze strany tajných služeb České republiky, to znamená, toto jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu jsem svolal i na základě informací, které jsem získal z těchto zpráv. Čili to byl jeden z těch zdrojů, jeden z těch důvodů, proč jsem souhlasil s tím, aby na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu bylo téma České pošty zařazeno. Tyto informace obdržel také ministr vnitra a předpokládám, že s těmito informacemi naložil tak, aby vedly ke zlepšení hospodaření státního podniku Česká pošta a k posílení transparentnosti fungování této důležité státní organizace.

    Stejně tak pokládám za důležité konstatovat, že pokud tajné služby směřují své informace směrem k ústavním činitelům, tak je důležité, aby ústavní činitelé s těmito informacemi aktivně nakládali, to znamená, aby nepodceňovali informace, které získají, a eventuálně poskytovali podněty ať už z hlediska fungování jednotlivých státních úřadů, nebo z hlediska orgánů činných v trestním řízení. Jsem stoupencem toho, aby tyto zprávy nezůstávaly pouze v šuplíku, nezůstávaly pouze v tajných archivech na úřadech, ale aby byly vyhodnoceny, eventuálně na základě jejich obsahu byly podány konkrétní podněty z hlediska fungování dalších státních institucí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím a táži se pana poslance Fiedlera, zda navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Nenavrhuje, takže můžeme považovat tuto interpelaci za uzavřenou. Děkuji.

    Nyní přistoupíme k další interpelaci. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Karla Fiedlera ve věci stanoviska ČSÚ k ocenění restituovaného církevního majetku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 624. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno. Já otevírám rozpravu a pan poslanec Fiedler se do ní hlásí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych ještě k této záležitosti, protože pan premiér jistě ví, že jsem se touto problematikou zabýval a že ji pořád sleduji, ještě mám zprávy z Českého statistického úřadu, že tento navrhoval spolupráci Ministerstvu kultury při oceňování majetku, který byl předmětem zákona 428, a ani opakovaná nabídka Českého statistického úřadu na setkání expertů z obou institucí nebyla akceptována. To cituji z dopisu z odpovědi, který mám z ČSÚ.

    Já se táži, a to jsem se nedočetl v odpovědi, proč nebyla vzata v potaz nabídka Českého statistického úřadu, instituce, která jaksi je institucí státní, a nebylo toto využito, když Český statistický úřad - a já bych ho pokládal asi za nejkompetentnější a nejvěrohodnější instituci v této záležitosti - proč tato jeho nabídka nebyla využita. Dneska ráno jsem se - doplním svůj dotaz - díval na stránky Úřadu vlády, kde jsou prezentovány činnosti jednotlivých orgánů Úřadu vlády, a to je i komise nebo výbor k řešení dopadů zákona 428. Tam jsem viděl, že poslední zasedání proběhlo 18. června 2015. Pokud si dobře pamatuji, tak tento výbor by měl zasedat jednou čtvrtletně, takže tam nějak postrádám pokračování jeho činnosti, protože předpokládám, že veškeré záležitosti z tohoto zákona ještě nebyly vypořádány, a tím pádem ani není ještě - logicky, není tam uzávěrka za rok 2015, kterou Ministerstvo kultury má povinnost zveřejnit do února 2016, čili to je v pořádku, to není žádné pochybení. Ale to, že tento výbor nezasedal, aspoň tedy podle toho, co jsem se před chvílí dověděl na stránkách Úřadu vlády, přes půl roku, je poněkud překvapující.

    A ještě třetí dotaz. Vypořádání těchto nároků podle zákona 428 mělo proběhnout do června roku 2014, ano, ten čas velmi letí, do června roku 2014 a v odůvodněných případech to mohlo být protaženo déle až do prosince 2014. Vzhledem k tomu, že my jsme v lednu roku 2016 a pořád nemáme informaci o tom, že by vše bylo vypořádáno, a je tím tedy porušováno ustanovení zákona číslo 428 a vláda v této věci nekoná, nic se neděje, tak bych chtěl vyjádření i k této věci. Protože tady máme zákon, který přijala Poslanecká sněmovna v minulém období za poměrně komplikované situace, kdy obzvláště strana pana premiéra proti tomu aktivně vystupovala, což jsem kvitoval s povděkem tehdy, a dnes, přestože to není naplněno, ten zákon je porušován, tak se nic neděje. Tak jestli můj dotaz, konkrétní dotaz, jestli tady ustanovení zákona jsou proto, aby se překračovala, nebo aby se dodržovala, obzvláště když tady ve Sněmovně leží návrh, který se snažil to řešit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan premiér se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na ty konkrétní dotazy pana poslance Fiedlera, který nebyl spokojen s mou písemnou odpovědí na jeho interpelaci.

    Za prvé musím říci, že jsem do té písemné odpovědi dal všechny informace, které máme k dispozici jako vláda, pokud jde o za prvé tedy zveřejněné stanovisko Českého statistického úřadu k ocenění restituovaného církevního majetku. Chci poznamenat, že Český statistický úřad v návaznosti na metodiku Eurostatu v oblasti národních účtů provedl ocenění majetku, který byl vydán církvím a náboženským společnostem v roce 2013 a v roce 2014. Toto ocenění a informace o tom ocenění byla publikována 14. května roku 2015. Přirozeně ten proces restitucí nadále probíhal i během roku 2015 a chci vás informovat o tom, že přirozeně bude probíhat i v roce 2016 s tím, že z velké části by tyto restituce během roku 2016 na základě zákona již měly být vypořádány.

    Myslím si, že není možné kritizovat vládu ze dvojího úhlu, za prvé říkat, že vláda nevěnuje dostatečnou pozornost otázce restitucí, a současně kritizovat fakt, že všechny restituce nebyly zrealizovány v té velmi krátké lhůtě, kterou předpokládal původní zákon. Pokud by došlo k takto rychlému vydávání majetku, tak jak to předpokládal původní zákon, domnívám se, že by se tím výrazně zvýšilo riziko chyb a výrazně by se tím zvýšilo riziko toho, že nároky církví, tak jak byly uplatněny, nebyly řádným způsobem přezkoumány. Já skutečně nepokládám za závažný problém, pokud stát využil ten čas a potřeboval více času pro to, aby řádně všechny žádosti o vydání majetku, které byly předloženy na základě toho příslušného zákona, smlouvy mezi státem a církvemi, tak aby ty žádosti byly řádně posouzeny. Čili jako předseda vlády ve své komunikaci, kterou mám prostřednictvím tedy výboru, který se schází a který projednává otázku církevních restitucí, tak apeluji zejména na odpovědnost a kvalitu práce jednotlivých státních institucí, ať už je to Státní pozemkový úřad, ať už je to ÚZSVM, ať už jsou to kterékoliv jiné povinné státní instituce, například Lesy České republiky, které se vydáváním majetku zabývají.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A do rozpravy se hlásí pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Opět mi nezbývá než poděkovat panu premiérovi za odpověď, vůči které asi nemám žádné zásadnější výhrady, a nezbývá mi než s obsahem toho, co pan premiér řekl, souhlasit, protože i já se domnívám, že objem toho vydávaného majetku do termínu 30. června 2014 byl tak obrovský, že to v tom termínu nešlo zvládnout. S tímto názorem se naprosto ztotožňuji. Ztotožňuji se i s tím, že poslanecká novela, je to pro poslance, kteří to nemají v patrnosti, což je logické, je to sněmovní tisk 144, již také není časově aktuální, protože vůbec nás nenapadlo, že by ta záležitost mohla pokračovat tak dlouho.

    Jen tady, a to je věc, kdy s vámi, pane premiére, asi nebudu souhlasit v té vaší odpovědi, zařazení tohoto bodu na pořad schůze bylo učiněno asi třikrát, ten pokus, aby se to projednalo, a bylo to vždycky zamítnuto i hlasy vašeho poslaneckého klubu. Takže tady trošku nechápu, proč... Dneska správně říkáte, že ty termíny jsou neaktuální, ale bylo možno to udělat tak, že to aktuální bylo, protože tam nebyly žádné další zásadní věci v tom návrhu novely, a dnes tedy opravdu jsme pořád v rozporu se zněním zákona 428.

    Vy jste tady řekl, že ze strany církevních institucí nehrozí, nebo neprezentují, že by se chtěly domáhat nějakých dalších nároků nebo že by s tím byl problém, že není plněn tento termín. Já se ptám - zaregistroval jsem, že ne vždycky - vycházím z informací z médií, z novin -, že ne vždycky tomu tak může být, že se může ukázat, že toto problém bude, že tento termín splněn nebude. Jak bude v tomto případě postupováno, pokud - otázka první - pokud nastane, že některá z těchto institucí učiní nějaké nároky z prodlení a nedodržení termínu? A druhý dotaz, zda tedy absolutně vylučujete, že tohle může nastat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A do rozpravy se hlásí pan poslanec Koníček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěl pana premiéra zeptat na jinou věc. On říkal, že jednal s církvemi, že s těmi smlouvami nic dělat nejde, ale zároveň v těch zprávách výboru se objevuje jedna věc, a to je, že majetek, za který církve dostaly finanční náhradu, je prostě žalován u soudu, tedy majetek ve vlastnictví krajů a obcí, za který podle toho zákona dostaly církve finanční náhradu, jsou podávány žaloby o určení vlastnictví. A ptám se pana premiéra, jestli tedy pokud bude vydán tento majetek, církve za něj dostaly finanční náhradu, jestli bude vést s církvemi jednání o snížení toho finančního příspěvku, protože potom by církve dostaly jak zaplaceno, tak fyzicky ten majetek. Prosím o odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pane premiére, prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podle toho zákona o narovnání s církvemi, podle kterého se vrací část bývalého církevního majetku a současně se vyplácí náhrady a současně se řeší financování církví v České republice v příštích letech, protože to je jeden z těch aspektů celého toho návrhu, tak tam se počítá s tím, že obce ani kraje nejsou povinnými osobami pro navracení církevního majetku, to znamená, že tyto žaloby by na obce a kraje měly být podávány pouze v případě, že po roce 1989 na základě jiných předpisů, které se týkaly restitucí, došlo k nějakému pohybu majetku, který může být nějakým odůvodněným způsobem problematizován. V jiných případech podle mého názoru není důvod, aby církve uplatňovaly vydávání majetku obcí nebo krajů. V těch složitějších, komplikovanějších situacích bude muset rozhodnout soud o tom, jestli ty nároky jsou oprávněné, nebo ne. I soud je při svém rozhodování vázán zákonem, to znamená, i soud by měl být vázán zákonem o narovnání s církvemi, který byl v parlamentu schválen a který jasně říká, že obce ani kraje nejsou povinnými osobami pro vydávání církevního majetku. To je řekněme jedna rovina, která se týká rozhodování soudů, které nastane v těch případech, kde byly podány příslušné žaloby.

    Za druhé. Já myslím, že v okamžiku, kdy bude dokončeno vydávání majetku a kdy bude zřejmé, jakým způsobem proběhly tyto soudní spory, s jakým výsledkem, tak by bylo dobře, aby byl kvantifikován rozsah majetku, který takovýmto způsobem bude ještě na straně církví získán, a podle mého názoru by to mělo být předmětem jednání mezi státem a církvemi. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane premiére. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž rozpravu končím. Táži se nyní pana poslance Karla Fiedlera, zda chce navrhnout usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jen se vyjádřím k vašemu podnětu, zda chci, nebo nechci navrhnout nějaké usnesení. Z povahy problematiky tohoto bodu, kdy jsem říkal, že je také nutno vyčkat na zprávu Ministerstva kultury za rok 2015, která má být zveřejněna až do února tohoto roku, a z toho, co říkal pan premiér, že ty věci běží, tak v tuto chvíli nebudu navrhovat žádné usnesení, protože je nutno vyčkat, jak ty věci doběhnou, a potom se k této otázce třeba vrátím písemnou interpelací nebo jinou formou. V tuto chvíli nemá asi smysl navrhovat usnesení. To jenom odůvodnění, proč tak nekonám. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a tudíž tuto interpelaci končím.

    Přistoupíme k další interpelaci. Ministr zemědělství Marian Jurečka odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci výběrového řízení na obsazení pozice ředitele závodu Frýdek-Místek státního podniku Povodí Odry. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 671. Otevírám rozpravu a do ní se hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem se rozhodl, že dnes promluvím poměrně smířlivě, protože je to potřetí, co o tom problému jednáme. Máme všichni k dispozici tři odpovědi ministra zemědělství a pro mě osobně je to smutné čtení a asi nemá cenu vést nějakou vášnivou politickou debatu o tom, co považuji za smutné čtení. Tak já to jenom shrnu.

    Pan ministr odvolal ředitele státního podniku Povodí Odry. Opakovaně jsem říkal, že na to má plné právo a v tom žádný problém není. Kdyby to takhle jednoduše řekl v odpovědi na moji první interpelaci, tak už bych neměl druhou a myslím, že ani Poslanecká sněmovna by nevyslovila nesouhlas s jeho odpovědí. K té první interpelaci uvedl zhruba čtyři důvody, které ho vedly k odvolání. Přitom mohl skutečně říct "zákon mi umožňuje bez udání důvodu" a měl by naprostou pravdu.

    První a ten největší důvod, který uváděl, byl, že bývalý generální ředitel odmítl vypsat výběrové řízení na ředitele závodu Frýdek-Místek s tím, že chtěl tuto funkci svěřit někomu zevnitř podniku a chtěl vypsat interní výběrové řízení. To pan ministr označil jako poslední kapku toho, že neposlechl pokyn prvního náměstka ministra zemědělství. Nový generální ředitel tuto pozici obsadil v interním výběrovém řízení. To já nekritizuji, myslím, že je to správné. Důvody, které měl bývalý i současný generální ředitel, jsou v zásadě totožné. Je dobré, aby na takovou exponovanou funkci nastoupil někdo, kdo zná prostředí, který v tom podniku pracuje. Takže ukázalo se, že tento důvod není pravdivý. A je to i v odpovědi na první interpelaci, kterou Sněmovna odmítla, kdy pan ministr říká: generální ředitel mě přesvědčil, že je vhodné použít interní výběrové řízení.

    Jako druhý důvod uvedl špatnou komunikaci se samosprávou a po dotazu, se kterou samosprávou, jmenoval pan ministr obec Nové Heřminovy. Moravskoslezský kraj, mnohé obce v našem kraji, podporují výstavbu přehrady v Nových Heřminovech. Jednou z těch obcí je mé město Opava, které bylo krutě postiženo povodněmi v roce 1997, a proto podporujeme napříč politickým spektrem v Opavě vybudování této přehrady. Ta příprava pokračuje. Ne sice tak, jak bych si představoval, ale pokračuje. Já myslím, že je to dobře. Je naprosto logické, že občané Nových Heřminov zásadně nesouhlasí, protože dojde k zatopení části vesnice. V každých komunálních volbách, pokud bych mohl použít komentář někoho, kdo žije poměrně blízko, zvítězí starosta, který je ještě radikálnější ve svém odporu než předchozí starosta. Stalo se tak i v roce 2014, pokud máte dobré informace. A nic se nezmění na komunikaci kteréhokoli ředitele Povodí Odry se starostou Nové Heřminovy, protože ta obec to prostě nechce a starosta stávající to odmítá ještě vehementněji než starosta minulý. To znamená, ani tento důvod není pravdivý.

    Pak pan ministr v odpovědi na první interpelaci a současně v debatě, kterou jsme k tomu vedli, myslím, že tehdy dvakrát, použil to, co mě osobně, můžu říct, urazilo nejvíce. Použil takovou tu oblíbenou větu, když chcete někoho pošpinit - mám informace, že se tam dějí nějaké nekalosti v oblasti veřejných zakázek. A protože bývalého generálního ředitele osobně znám, já se tím netajím, je to můj přítel, tím se taky netajím, tak jsem to považoval za urážlivé tvrzení. Čas mi dal za pravdu, nic se nenašlo, žádný problém tam není. Takže ani tento důvod není pravdivý.

    A pak obecný důvod - špatná komunikace. Ale to můžete uvést vždy. Vždycky komunikace může být lepší. Uznejte, že je to taková dobrá věta, když se odvolává nějaký podřízený, že problém byl v komunikaci. To nechci žádným způsobem rozporovat. Jenom říkám, že je to obecná floskule, která se používá mnohdy, mnohými a velmi často.

    O tomhle jsme debatovali minule. Nakonec Poslanecká sněmovna odmítla odpověď. Pan ministr mi poslal novou a v zásadě, když to přečtu, tak říká: Zřejmě je problém v tom, že se s generálním ředitelem nepřijel nikdo z ministerstva oficiálně rozloučit. Ale je to taky tím, že bývalý generální ředitel odešel sám, nepočkal na výsledek výběrového řízení, tak si za to může sám...

    Pane ministře, v tom není problém. Opravdu není problém v tom, že nepřijel někdo s bonboniérou z Prahy, nevyfotil generálního ředitele před rozvinutou bojovou zástavou či případně nezapsal pochvalný zápis do kroniky státního podniku. Stačilo, abyste normálně lidsky slušně řekl: Generální ředitel vedl podnik dobře, nebyly žádné problémy, měl dobré ekonomické výsledky. Nicméně nastoupila nová vláda, nový ministr zemědělství. Já jsem se rozhodl, že provedu změnu... Neřekl bych vůbec nic. Vy toho evidentně nejste schopen.

    Já už nebudu navrhovat Poslanecké sněmovně nic. Přečtěte si ty vyhýbavé odpovědi. To hledání problému v tom, že někdo nepřijel z Prahy se rozloučit, v tom fakt problém není. Možná podle sebe soudím tebe. Možná až jednou budete odcházet z ministerstva, budete očekávat, že se s vámi přijde někdo rozloučit, vyfotí vás před bojovou zástavou nebo zapíše něco do kroniky. Možná ano, možná ne. O tom to není. Přece i vy sám budete očekávat slova vašeho nástupce a určitě budete rád, když řekne například: Vyhráli jsme volby, stal jsem se ministrem zemědělství, nicméně chtěl bych ocenit práci bývalého ministra, myslím, že pro Českou republiku toho odvedl dost. Je to mnohem lepší, než když přijde nový ministr a řekne: První, co udělám, prověřím celé období, kdy tady fungoval bývalý ministr, zaměřím se na audity, protože jsem slyšel, že byla nějaká podezření v tom resortu, že byly nějaké nepravosti v oblasti veřejných zakázek. Současně jsem slyšel, že bývalý ministr měl problémy v komunikaci, komunikace by mohla být lepší a já slibuji, že bude lepší komunikace, transparentnější prostředí atd. - Já bych preferoval, ať přijde kdokoli a kdokoli bude nový ministr, aby řekl to první. Poděkoval předcházejícímu ministrovi za to, co odvedl pro Českou republiku, popřál mu úspěch v další profesní či politické práci a nehledal výmluvy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo. ***

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče Stanjuro prostřednictvím paní předsedající, já musím říct, že oceňuji přístup, jaký jste dnes tady prezentoval v této věci. Musím říct, že každý se učí. I pro mne je tato záležitost velkým poučením. Na druhou stranu shrnu jenom pár věcí, poměrně stručně.

    Nastoupil jsem jako ministr této nové vlády, ale například jenom na tom (nesrozumitelné) příkladu pěti ředitelů podniku Povodí jsem vyměnil jednoho jediného a nedělal jsem žádný průvan v tom slova smyslu - teď přišla nová vláda, teď to tady budeme okamžitě řešit a odvolávat a jmenovat nové.

    Nesu plnou zodpovědnost za to, jak podniky Povodí fungují. Na základě aspektu, teď nechci znovu říkat, které z těch důvodů, které jsem uvedl, měly pro mě větší váhu, ale minimálně i já osobně jsem zažil tu záležitost, kdy jsem s panem ředitelem dvakrát hovořil, a také musím říct, že komunikačně jsme si asi úplně nesedli, byť možná už situace byla v tu dobu vyhrocená po jejich komunikaci s panem prvním náměstkem. To asi uznávám. Dneska po zkušenostech, dvou letech bych se choval jinak, to také poctivě přiznávám.

    Takže se vracím k tomu, co jste říkal na začátku. Je to moje zodpovědnost. Je to moje kompetence. Byť uznávám, že jsem udělal v této věci určité chyby a dneska bych postupoval jinak. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jestli tomu mám dobře rozumět od pana ministra, že v tom je jistý náznak omluvy, tak to tedy klobouk dolů, že přizná, že by se choval jinak. A děkuju za to. Je jediný z vlády, kdo se za něco omluvil. Nebo aspoň já to tedy tak chápu. A myslím, že byste se měl zamyslet, zda existuje nějaká cesta, byť vím, že zpátky do téže řeky nemůžete vstoupit, jak aspoň následek svého bývalého rozhodnutí, kterého možná dneska litujete, napravit, nebo aspoň kompenzovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A teď se již nikdo nehlásí do rozpravy, tudíž rozpravu končím. Jen se chci utvrdit, pane poslanče (k poslanci Stanjurovi) - nebudete navrhovat žádné usnesení? Výborně. Takže tímto uzavíráme tuto interpelaci.

    Nyní přikročíme k další interpelaci. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci studie BDO k tisku 513. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 672. Otevírám rozpravu a do ní se hlásí pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když se podíváte na datum té interpelace, tak zjistíte, že je už opravdu staršího data. Tou interpelací jsem chtěl získat příslušnou studii. Bohužel musím konstatovat, že pan ministr mi ji odmítl poskytnout, což byl důvod, proč jsem vyjádřil nesouhlas s touto odpovědí. Takže když chcete studii, nedostanete ji, jak můžete souhlasit s odpovědí?

    Musím říct, že mezitím jsem ji dostal a vůbec jsem nepochopil, proč mi ji pan ministr odmítl dát, když současně ten samý materiál obdržel kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Takže díky spolupráci s kontrolním výborem a s konkrétními poslanci - děkuji - jsem tu studii dostal, mohl jsem se s ní seznámit. Včera nebo předevčírem jsem se dozvěděl v médiích, že Ministerstvo financí ji uvolnilo a zveřejnilo i pro širokou veřejnost, takže nemám žádný důvod, abych dneska navrhoval nesouhlas s odpovědí.

    Nicméně jsem o tom mluvil s panem předsedou Poslanecké sněmovny a poprosím i pana premiéra, aby dohlédli na to, aby se taková situace neopakovala. Myslím si, že v případě, že kterýkoliv poslanec požádá o nějaký materiál, který evidentně objednalo kterékoliv ministerstvo, má právo, aby ho obdržel, aby se s ním seznámil a případně s ním mohl pracovat.

    Myslím, že každý pátek debatujeme o tom, čeho se týká studie BDO. Nebudu brát i čtvrtek, abych debatoval o EET. Možná jenom s úsměvem, když se podíváte, když jsem se ptal, jakým způsobem byl vybrán tento materiál, tak jsem samozřejmě věděl, co je zakázka malého rozsahu a jaké se mohou podle zákona zvolit metody. To je naprosto jasné. Školení jsem nepotřeboval. Nicméně jsem se dozvěděl, že podle interních pravidel Ministerstva financí - a nijak je nekritizuji, myslím si, že jsou rozumně nastavená - služba nebo zboží v hodnotě do 200 tisíc bez daně se dá objednat velmi jednoduše. Podívejme se, jaká byla cena objednané studie: 199 900 Kč bez DPH. A jsem si skoro jist, že kdyby v interní studii Ministerstva financí nebyla hranice 200 ale třeba 250 tisíc, což zase není nic, co bychom měli právo kritizovat, bylo by to v souladu s zákonem v pořádku, tak jsem si skoro jist, že ta jediná nabídka, nebo toho, koho oslovili, by byla 249 900 Kč bez DPH.

    Úplně nerozumím tomu, že se nejdřív vypsalo výběrové řízení, když nemuselo, to uznávám, byla snaha oslovit více firem, kdy předpokládaná hodnota zakázky byla 500 tisíc. Pak to bylo zrušeno. Já to jenom konstatuji. To všechno je v rámci zákona. Není tady nic, co bychom mohli kritizovat z nějakých důvodů, že se děje něco podivného. Jenom je to zvláštní. Vypíšu na 500, neuzavřu, zruším. Podle pravidel řeknu, tak to dám rovnou někomu do 200, a on tedy čirou náhodou navrhne 199 900 Kč bez DPH. Ale říkám, k tomu, co v té studii je, jakou hodnotu to má, co se z toho využívá či využije v projektu EET, se teprve uvidí. A o tom budeme debatovat bezesporu zítra.

    Normálně bych poděkoval panu ministrovi, že mi odpověděl, kdybych tu studii dostal. Tak mu nepoděkuji, protože mi ji neposlal. Ale děkuju kolegům z kontrolního výboru, kteří mi ji dali.

    Nenavrhuji žádné usnesení k této interpelaci. Respektive nenavrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas, protože ta studie už je veřejně dostupná. Není k tomu žádný důvod. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan ministr se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Jsem strašně rád, že o tom pan Stanjura mluví, protože toto je skutečně příklad, jak absurdně náš stát funguje. To je úplně neuvěřitelné, jak fungují úředníci, jak to mají zakódované, jak fungují naše zákony. Já za rok a půl - teď oslavím dva, nevím, jestli mám oslavovat -- jsem nebyl schopen nakoupit ani mobilního operátora, což v privátě nakoupíte za týden za dva. První soutěž jsem musel zrušit, protože byl ještě starý zákon, byla jedna nabídka, tak to zrušili. Druhou soutěž - stížnost na ÚOHS, jenom to zrušil. A tady o té studii se bavíme o příjmu státu 18 miliard ročně v čase. A ta studie stála 190 tisíc.

    Máte pravdu, pane Stanjuro. Máte pravdu. Nejdřív to měl... Finanční správa se rozhodla udělat soutěž. Potom z nějakých důvodů se rozhodli, že ji zrušili. Já jsem se ptal paní náměstkyně Hornochové, protože ten projekt EET, ten, o tom mi řekl poprvé majitel Vítkovice Tours pan Honek roku 2012. A když jsem nastoupil na ministerstvu, tak jsem řekl, že to chci, že úřady běží na nějakou životní rychlost. A stát funguje nějakým způsobem. Sněmovna funguje nějakým způsobem. A potom se zjistilo, že vlastně ministerstvo řeklo ano, my potřebujeme tu studii. A ta studie stála 190 tisíc. Já jsem myslel, že jsem vám ji dal. Tak se omlouvám. Ale dal jsem ji rozhodně vašemu koaličnímu partnerovi Kalouskovi tady veřejně.

    V mezičase úřad si vyžádal někdo tu studii. Tak usilovný úředník už začernil - to taky velká aféra. A když jsem to zjistil, tak jsem se ptal, proč jste to začernili. No protože jsme řešili zase podle zákona, že tam bylo nějaké obchodní tajemství. Nakonec jsme to vyřešili. Tak konečně jsme to odčernili.

    A pozornost, která se tomu věnuje, to absurdum, že tady poprvé předkládáme něco proti šedé ekonomice a je to studie za drobné, protože to jsou drobné, 190 tisíc, tak tomu věnujeme takovou pozornost. A div se světe, někdo ještě podá trestní oznámení. Anonymní, samozřejmě. Vrtěti psem. Anonymní. Třeba přebít zase něco. Vyšetřuje to policie. Že jsme utratili peníze. Na projekt, který vynese 18 mld. ročně, který snižuje DPH z 21 na 15 % atd. Takže absurdní debata! Absurdní debata a já doufám, že už se k té studii nebudeme vracet. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Koníček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, ono je to trošku ještě složitější. Kontrolnímu výboru jste opravdu poskytl specifikaci projektu elektronická evidence tržeb od firmy BDO verze 1.22 z února 2015, která měla 186 stran. Tento týden se na webu Ministerstva financí objevila studie se stejnou verzí, stejně nazvaná, ale ta má jenom 185 stran. Neporovnával jsem těch 185 stran, abych hledal rozdíl, to se budete muset zeptat u vás na Ministerstvu, jak vy říkáte, že ti úředníci vám to dělají za zády, tak určitě je to zas jenom naschvál úředníků Ministerstva financí, že kontrolnímu výboru dají studii ve verzi 1.22, která má 186 stran, a na web ministerstva vyvěsí tu samou studii té samé verze, ale má jenom 185 stran. (Smích některých poslanců ANO.)

    V té studii se dovíte, že například aplikace elektronická evidence tržeb, tzn. ten software, měla stát 27 mil. podle té studie. Ale Generální finanční ředitelství v dubnu minulého roku uzavřelo smlouvu se Státní pokladnou Centrem sdílených služeb na 41 mil. korun bez daně.

    Pane ministře, jestli potom i ostatní údaje uvedené v té studii budou navyšovány ve stejném poměru, tak potom důvodová zpráva k tomu zákonu, kterou jste nám předložil, a nějaké vyčíslení nákladů prostě budou jenom hausnumera. Říkám, ve studii je napsané, že to bude stát 27 mil., ten software, aplikace EET, Generální finanční ředitelství uzavřelo smlouvu na 41 mil. bez daně. A pozor! V té studii je napsané, že to bude vybrané veřejnou soutěží, ne jednací řízení bez uveřejnění.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kučera, poté pan ministr financí.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes máme takový smířlivý průběh jednání. Já taky velice smířlivě jenom dva dotazy a jednu krátkou reakci na svého předřečníka. Já jsem se teď díval do studie, kterou mám já, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, tak já mám tu necenzurovanou verzi, tu delší, nevím, která je ten původ. Nicméně bych se chtěl zeptat pana ministra Babiše víceméně na dvě věci. To, že tam je rozpor té studie a důvodové zprávy k sněmovnímu tisku nebo k novele nebo k zákonu o elektronické evidenci tržeb, tak to je zcela jasné. Já si myslím, že o tom ještě budeme hovořit právě v diskusi během zítřka. Ty rozpory jsou jasné, upozorňoval na ně už dnes pan poslanec Koníček. Chtěl bych říct, že důvodová zpráva - samozřejmě, ty informace se mohou v čase měnit. Chápu, jaké informace jsme měli před rokem a jiné informace máme dnes. To bych nějak nerozporoval. Nicméně důvodová zpráva je poměrně ve stejném časovém úseku jako studie BDO. Tak to znamená, že někde je chyba. Buď v té studii, anebo v důvodové zprávě. To je první dotaz.

    Druhý dotaz: Je pravdou, že společnost BDO je jedním z hlavních auditorů Agrofertu?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr financí. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Pan Kučera nezklamal. Myslím, že soutěží s panem Laudátem pod vedením pana Kalouska. Včera jsem tady nebyl a ráno jsem cvičil, tak jsem se díval na vaše vystoupení, tak jste jmenoval moje jméno asi čtyřikrát. A zítra bude zase třetí čtení, to už trvá 1800 minut. V Německu trvá třetí čtení 90 minut. Takže zase budeme číst dokola.

    Není žádná necenzurovaná studie. Kdybyste trošku chápal podnikání a rozuměl tomu, tak studie jsou studie. To je něco, nějaký odhad, nějaký předpoklad. A žádné smlouvy nejsou uzavřeny. Protože zákon nebyl schválen. Takže jsou to jenom - a BDO, kdybyste četl noviny, tak já jsem se to taky dozvěděl z novin, tak teď Agrofert měnil auditora a myslím, že to je Ernst & Young. Takže Agrofert je stále populární.

    Možná bych zopakoval, jak tady stále dokola omíláte Agrofert, tak Agrofert za posledních devět let odvedl do veřejných rozpočtu 19,6 mld. korun. A dostal 1,9. To je desetina. Zkuste si to zapsat, abyste permanentně tady nelhali. Já chápu velký zájem o Babiše, protože je to takový cizorodý prvek tady.

    Pan Koníček taky je asi málo vytížený, tak trávil čas a vyměnili jsme si několik dopisů o mých příjmech z minulého roku. Kolik jsem měl příjem, zda to byla mzda, bonus, jak to všechno bylo. Tak jsem strašně rád, že pan Koníček taky projevuje takový zájem o moji osobu, že to je skvělá spolupráce.

    Takže já jen konstatuji, že my vám dáme všechno. Přijďte se podívat. Žádné smlouvy uzavřeny nejsou, definitivně. Někomu záleží, aby ti, kteří podvádějí na daních, aby to nefungovalo. Aby to nedopadlo. Proto děláte i obstrukce. Takže já budu strašně rád, nevím, co vám chybí, panu Koníčkovi, všechno dodáme. Zítra máme zase čtení, zase tady strávíme celý den o ničem, zase budeme dokola opakovat ty lži, ty demagogie, jak je to tady zvykem. Takže pokud vám ještě stále něco chybí, tak já to rád dodám, uděláme vám prezentace, všechno vám ukážeme. Znovu opakuji: studie 190 tis. a 18 mld. ročně. A snižujeme daně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom technicky. Požádal nebo poprosil bych pana ministra financí, aby věcně odpovídal a nechal si ty svoje politické agitky pro svoje noviny. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím k mikrofonu pana poslance Koníčka, taktéž s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se přiznám, že mám problém s porozuměním proslovům pana ministra Babiše. Všichni jsme tady slyšeli, teď dvakrát to opakoval: Žádná smlouva uzavřena není.

    Pane ministře, já mám smlouvu o dodávce a implementaci aplikace elektronická evidence tržeb uzavřenou mezi Českou republikou, Generálním finančním ředitelstvím a Státní pokladnou Centrem sdílených služeb. Uzavřenou 17. dubna 2015 za těch 41 mil. korun. A vy tady na mikrofon v Poslanecké sněmovně řeknete, že žádná smlouva uzavřená není! Je to normální od ministra financí, že tady takto lže Poslanecké sněmovně? (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr se hlásí do rozpravy. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Je to pravda, asi jsem se špatně vyjádřil. Žádná externí smlouva není uzavřena. (Smích v sále.) Toto je interní smlouva mezi institucí, která je pod Ministerstvem financí, a Finanční správou. Takže žádná smlouva externí podle toho, jak jste tady argumentoval, není uzavřena.

    Ještě jsem zapomněl na tu jednu stranu. Pokud vás trápí ta jedna strana, že vy máte 186 a na webu je 185, tak mi tu jednu stranu dohledáme.

    Pokud vy říkáte, že jsou to interpelace, tak já říkám, že je to buzerace, ne interpelace.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím. Pan poslanec Stanjura nenavrhl žádné usnesení, tudíž tuto interpelaci končím.

    Nyní přistoupíme k další interpelaci. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Fischerové ve věci, jakým způsobem vykonává Ministerstvo spravedlnosti dohled nad způsobem, jakým se na soudech rozhoduje o přidělování kauz jednotlivým soudcům. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 673. Já otevírám rozpravu a do ní se hlásí paní poslankyně Fischerová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, já vám děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, částečná vládo, já se tedy vyjádřím nyní k písemné odpovědi pana ministra spravedlnosti, pana doktora Pelikána.

    Dotazovala jsem se dne 12. listopadu 2015, jak bylo řečeno, ve věci, kterou už paní předsedající sdělila, konkrétně bych to ještě upřesnila. Týká se to zejména vyřizování věcí u Krajského soudu v Ostravě. Pro plénum Poslanecké sněmovny jen shrnu částečně, na co jsem se dotazovala.

    Vzniklo to víceméně na základě usnesení vlády ze září minulého roku, bylo to usnesení číslo 765, kdy se vláda vyjadřuje k návrhu Krajského soudu v Ostravě podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon ze dne 23. září 2015, který byl podán k Ústavnímu soudu.

    Já mám sama osobní vztah k Ostravě, a proto jsem byla i požádána, abych se této věci trochu věnovala. Vláda ve svém vyjádření mj. konstatuje: Navrhovatel ve svém textu na několika místech upozorňuje, že na Krajském soudu v Ostravě dochází k rozdělování incidenčních sporů bez jasných pravidel. Dále také uvádí, že dochází de facto k zavedení dvou kategorií soudců, tedy soudních oddělení, kdy jedni vedou samotné insolvenční řízení a jiní jsou povoláni jen k řešení incidenčních sporů, a to často po poměrně dlouhé době od jejich nápadu na soud. Z popsaného stavu také vyvozuje obavu, že může docházet k tomu, že insolvenční soudci nechávají záměrně některé incidenční spory stranou svého zájmu, aby následně mohla být aplikována hypotéza § 160 odst. 2 insolvenčního zákona ohledně obav před zbytečnými průtahy, a tím byly kauzy přiděleny do oddělení, která se zabývají pouze spory incidenčními.

    Tady prohlašuji, že tento popsaný stav je jistě možné označit za vadný a porušující zásadně základní ústavněprávní premisy, a proto jsem se pana ministra zeptala ve své písemné interpelaci na několik věcí, jaký je jeho pohled právě v této věci na řešení těchto hlavně insolvenčních kauz. On mi rozsáhle odpověděl, ještě více, než já jsem zaujala prostoru písemné interpelace. Akorát mě, pane ministře, mrzí, jak zde říkal pan ministr financí, že ne vždy všichni úředníci jsou na jeho ministerstvu v pořádku, všichni dobře pracují, tak chci říct panu ministru Pelikánovi, že na první stránce vaší odpovědi jsou, bohužel, i hrubky, které mě tedy dost znepokojily, protože když jsem já byla starostka a psala jsem někomu, tak jsem musela být jasně srozuměna s tím, kdo mi připraví odpověď, že to musí sedět. Já vám pak ukážu přímo, kde to bylo.

    Ale k té odpovědi. Řeknu dvě věci, které jste konstatoval ve své odpovědi. S nimi souhlasím, jsou to zejména věci, že pan ministr má omezenou pravomoc nad rozvrhy práce jednotlivých soudů, nicméně má povinnost kontrolovat, zda ti, kteří jsou zodpovědní za sestavování rozvrhu práce, vše připravují v souladu s právním řádem, což je zákonem o soudech a soudcích, Listinou základních práv a svobod, Ústavou České republiky. Pak s vámi také, pane ministře, souhlasím, že je v kompetenci předsedů soudů nebo předsedkyň soudů po projednání s příslušnou soudcovskou radou sestavení rozvrhu práce.

    Mě zajímalo, jak vypadá sestavení rozvrhu práce na rok 2016, a mám tedy následující dotazy. Jestli jste se opravdu zajímal o stanovisko soudcovské rady právě v Ostravě k dané problematice. A musím říct, když jsem si to sama zjišťovala, tak na rok 2016 rozvrh práce nedoznal vůbec změn oproti roku 2015. Stále přetrvává problém s nápadem incidenčních sporů, kde není některým soudcům zajištěn prvotní nápad, jak na to bylo již soudcovskou radou poukázáno. Situace je podle názoru soudcovské rady řešitelná zvýšením počtu insolvenčních soudců nebo senátu při zachování počtu administrativy o soudce, kterým jsou přerozdělovány incidenční spory, a tak zvýšením počtu incidenčních sporů, které by měli vyřizovat současní insolvenční soudci. Dále soudcovská rada konstatuje, že z důvodu dlouhodobě neřešené situace je v současné době bez úkonu v incidenčních sporech 995 věcí za rok 2015 a celkem je vykazováno 1 508 neskončených věcí, což znamená, že lze předpokládat značné časové prodlevy při vyřizování těchto spisů. Myslím si, že to je tedy opravdu věc k velkému zamyšlení.

    Dále. Pane ministře, to, co mě ještě ve vaší písemné odpovědi neuspokojilo, vaše vyjádření, tak chci říci, že vláda totiž konstatuje, že nelze připustit argumentaci v té rovině, že pokud § 160 odst. 2 může založit praxi, která vede k protiústavnosti v konkrétních případech a že je i samo ustanovení zákona protiústavní. Sama vláda připouští, že praxe na Krajském soudě Ostrava je protiústavní, nikoliv samotné ustanovení zákona. Pane ministře, vy sice tvrdíte, že jsou primárně do oddělení 1 Cm, 4 Cm, tedy civilní záležitosti, přidělovány nové věci. Toto není pravda, o čemž svědčí rovněž zápis soudcovské rady Krajského soudu v Ostravě. Soudci nemají žádný prvotní nápad do svých soudních oddělení. Do těchto oddělení nejsou podle rozvrhu práce přidělovány žádné spisy k vyřízení. Jednoduše řečeno, na obchodním úseku například působí 20 soudců, každý soudce má své oddělení, které se právě liší tím číslem 1 Cm, 4 Cm atd. Podle rozvrhu práce jsou věci rotační metodou přidělovány jenom deseti soudcům. Vy píšete dvanácti, já mám tedy ověřeno deseti soudcům. Téměř po roce předseda soudu vezme a přikáže bez jakýchkoli předem daných pravidel tyto věci k vyřízení zbývajícím soudcům, kterým celý rok nenapadne podle rozvrhu práce žádný spis. Takže nejsou přidělovány nové věci, nýbrž se přerozdělují staré věci, které ostatní soudci nevyřizují. To vše s vědomím soudního funkcionáře, předsedy, místopředsedy soudu. Tím vzniká situace, že jeden soudce může průběžně vyřizovat věci, jelikož má prvotní nápad, což nečiní, a druhý soudce nemá prvotní nápad, takže nemůže průběžně vyřizovat věci, ale jednou ročně mu předseda, místopředseda soudu vybere a přerozdělí s odkazem na ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona spisy k vyřízení, které již v té době jsou téměř rok staré. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: My jsme se vyměnili v řízení schůze, paní kolegyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: To jsem nestačila postřehnout, ale teď už to vím. Takže pane předsedající, já nejsem spokojena s písemnou odpovědí pana ministra a jsem zvědava, co mi ještě teď odpoví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Dámy a pánové, přeji pěkné dopoledne a prosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená částečná sněmovno. Ta interpelace nebo ústní přednes byl bohužel tak dlouhý, že nevím, jestli jsem si všechno dobře zapamatoval. Snad ano. Pokud ne, předem se za to omlouvám.

    Když začnu tou věcí technickou, skutečně jednotliví soudci píšeme s měkkým i, o čemž příslušného pracovníka poučím a moc se omlouvám za to, že jsem to ve snaze vám co nejrychleji odpovědět přehlédl při kontrole toho dokumentu.

    Jinak pokud jde o celou situaci, já myslím, že je tam třeba asi říci nebo zdůraznit několik věcí. První z nich je, abych upokojil pravděpodobně znepokojené kolegyně a kolegy poslance, jde tu, myslím si, spíše o problém z pohledu soudců a rozdělení práce mezi ně, a tedy pracovní podmínky soudců než o problém z hlediska nějaké manipulace a ovlivňování spravedlivosti a nezávislosti rozhodování jednotlivých věcí. Tak to na mě alespoň působí. Tím ten problém nechci bagatelizovat, ale na druhou stranu rozdíl významnosti problému to je.

    Jinak je pravda, že Ostrava, pokud jde o přidělování insolvenčních věcí a tzv. incidenčních věcí, což pro představu jsou tedy případy, kdy někdo popírá zejména pravost pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, popírá, že ta pohledávka existuje, takže je potřeba se o ní soudit, zda existuje, tak v Ostravě skutečně fungují dosti originálním způsobem. To nepopírám a nezastírám, což je způsobeno zejména osobou místopředsedy a také předsedkyně toho soudu. Pan místopředseda je v tomto ohledu dosti kreativní a paní předsedkyně to nejen toleruje, ale myslím i podporuje.

    Já se zároveň přiznám, že s tou metodou mám problém, tak jak jste jej tady naznačila. Já s tím mohu, resp. spíše musím souhlasit. Celkově se domnívám a jsem přesvědčen, že soudu nesvědčí prostor pro libovůli a jakákoliv netransparentnost. To je také hlavní tenor nyní postupně představované a s justicí diskutované tzv. Bílé knihy, tedy návrhu reformy justice, a již nyní se střetávám s námitkou, a je to skutečně věc koncepční, že právě transparentnost, pevná pravidla, to není to správné, že to není to důležité, že máme věci nechat na předsedech soudů, že oni nejlépe vědí, jak to udělat, a potřebují tu pružnost. A já na to říkám: soud není firma, soud musí mít pevná pravidla. (Nesroz. poznámka z pléna, smích. Mpř. Bartošek: Prosím, pokračujte, pane ministře.) Ještě si budeme muset provést interní debatu.

    Takže já souhlasím s tím, co říkáte, a jenom k tomu musím říci, že bohužel moje pravomoci v oblasti rozvrhu práce jsou naprosto minimální, resp. nejsou žádné. Sice je mi zasílán rozvrh práce, ale je mi zasílán na vědomí. Takže jediné, co mám k dispozici za nástroj kromě nějakých nástrojů neformálních, tak je případná kárná žaloba. A já zatím jsem tam nenalezl takovou jasnost té věci, abych se odvážil podat kárnou žalobu, protože asi víte, že judikatura kárného senátu je dosti konzervativní a ten případ musí být opravdu hodně jasný, aby kárná žaloba měla naději na úspěch. Pochopitelně také čekám na výsledek té ústavní stížnosti. Zatím v tomto směru nemám žádnou dodatečnou zprávu, protože tvrdím nadále, že samotné ustanovení, pokud bude aplikováno střídmě, tj. skutečně v těch spíše výjimečných případech náhlého náporu nebo něco takového, tak není protiústavní. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Ještě paní poslankyně Fischerová. Prosím.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Děkuji za vyjádření pana ministra, protože jsem vlastně vyjmenovala věci, o kterých vím, že se na Krajském soudu v Ostravě odehrávají, že mi vlastně dal za pravdu. Také mě potěšilo, že řekl - říkám v uvozovkách - že soud není firma. To je také konstatování a věřím, že až bude vyjádření Ústavního soudu, že ještě o tom budeme dále komunikovat, protože jistě budu chtít tuto věc sledovat.

    Kdybych chtěla říct, že nesouhlasím s odpovědí, tak vidím, že stejně není dostatečné množství lidí v sále, ale věřím, že toto nezůstane zapomenuto a že pan ministr Pelikán bude tomu, co je v jeho kompetencích, že se bude této záležitosti v rámci své působnosti věnovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se zeptat - navrhujete tedy nějaké usnesení, o kterém dáme hlasovat?

  • Poslankyně Jana Fischerová: Podle přítomnosti v sále, kdybych navrhla, že nesouhlasím, tak vím, že nemám šanci o hlasování. Takže tímto - ale víte co? pane předsedající. Navrhuji, že nesouhlasím úplně zcela s tím, protože mě zajímá, jak tato věc bude dořešena.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: V rámci jednacího řádu je možné hlasovat pouze o souhlasném nebo nesouhlasném stanovisku, ne částečně nesouhlasném.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Ano, chtěla jsem říct, že tedy nesouhlasím ještě. Nesouhlasím s vyjádřením.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Přivolám kolegy z předsálí a o vašem návrhu dám hlasovat. Paní poslankyně Fischerová navrhuje v rámci své interpelace hlasování o nesouhlasném stanovisku s odpovědí pana ministra. Ještě požádám o chvilku strpení, než přijdou kolegové z předsálí, než zahájím hlasování. Eviduji žádost o odhlášení, tzn. já vás odhlásím.

    Pro nově příchozí zopakuji, o čem budeme hlasovat. V rámci interpelace paní poslankyně Fischerová na pana ministra Pelikána navrhuje, abychom hlasovali o nesouhlasu s odpovědí pana ministra.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 70. Přihlášeno je 95 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 46. Tento návrh byl zamítnut. Děkuji vám a končím tuto interpelaci.

    Přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 10 do 11 hodin a od 15 hodin do konce jednacího dne se omlouvá z důvodu naléhavých pracovních povinností pan ministr Milan Chovanec. Dále dnes od 10 do 12 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Plzák. Dnešní den celý den se omlouvá z důvodu nemoci pan poslanec Radim Fiala. Dále dnes i zítra ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Novotný. Mám tady upřesnění jedné omluvy a to je, že paní poslankyně Markéta Wernerová se omlouvá až od 10.30, nikoliv od 9 hodin. A stejně tak pan ministr Marian Jurečka se omlouvá dnes od začátku jednání do 9.40 z pracovních důvodů.

    Dále je zde interpelace na ministra životního prostředí Richarda Brabce, který odpověděl na interpelaci poslankyně Jany Fischerové ve věci mimosoudního řešení sporu s odvolanými a vyhozenými zaměstnanci České inspekce životního prostředí a ve věci průtahů ve výběrovém řízení na ředitele inspekce. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako tisk 674. Otvírám rozpravu a do ní se hlásí paní poslankyně. Prosím.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, opět vám děkuji za slovo. Pro nepřítomnost pana ministra Brabce si přeji přerušit tuto interpelaci, protože mám zájem ho interpelovat, až bude přítomný v sále, čili na dalším jednání.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Takže navrhujete přerušit do dalšího jednání, dalších interpelací, do přítomnosti pana ministra. Je to návrh o kterém budu muset dál hlasovat. Opět přivolám kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení tohoto bodu, tak jak bylo předneseno, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 71. Přihlášeno je 100 poslankyň a poslanců, pro 84, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a tato interpelace byla přerušena.

    Budeme pokračovat dál, je to interpelace na předsedu vlády. Předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci poslance Michala Kučery ve věci Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 684. Otvírám rozpravu a dávám slovo panu poslanci Kučerovi. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, 1. listopadu roku 2015 jsem vás interpeloval ve věci Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Za odpovědi vám děkuji, přesto je nemohu přijmout, a to zejména ve dvou bodech. Totiž opomíjejí jádro problematiky, na kterou jsem se vás ptal.

    Za prvé. Tvrdíte, že nedostupnost infrastruktury pro vysokorychlostní internet omezuje možnosti státu poskytovat digitální služby veřejnosti. V tomto si s vámi dovolím nesouhlasit. Jsem totiž přesvědčen, že veřejnost by ocenila, kdyby mezi tyto digitální služby poskytované státem patřila konečně třeba možnost zažádat si elektronicky o občanský průkaz, přihlásit si z domova auto nebo vyměnit řidičák. To jsou zcela jednoduché úkony, kvůli kterým si teď člověk musí pomalu vzít dovolenou, aby mohl čekat ve frontě na úřadě. Jedná se o úkony, na které by stačil elektronický formulář, a na vyplnění takového interaktivního formuláře nemusíte mít vysokorychlostní přípojku. Stačil by mu možná i dýchavičný modem pro telefonní linku, kdyby však daná služba existovala.

    Neexistuje žádná stávající nebo připravovaná aplikace eGovernmentu, která by vyžadovala rychlosti nad 30 Mbps, tedy NGA přípojku. Jinými slovy jde o dva nesouvisející problémy. Rozvoj sítí NGA souvisí pouze s plněním cílů digitální agendy, které jsou zaměřeny na domácnosti a na jejich zlepšení pokrytí vysokorychlostním internetem, ale nijak nesouvisí s eGovernmentem. Pokud jsme na tom špatně s používáním eGovernmentu, vysokorychlostní internet to nezmění. Vlastně ani nevím, zda tušíte, že v minulém roce, tedy během vaší vlády, pozbyla část občanů možnost podávat plně digitální daňová přiznání.

    Chtěl bych se vás proto, pane premiére, zeptat, jaké služby a kdy konkrétně nasadíte a kolik lidí je využije.

    Druhá otázka se týká přidělování dotací. Ve vaší předešlé odpovědi jsem totiž nenašel ujištění, že dotace neskončí jen u velkých poskytovatelů. Informace, které o národním plánu dosud máme, budí velké obavy, že výzvy mohou být vypisovány na příliš velká území, tedy že se o dotace bude ucházet pouze ten, kdo bude moci pokrytí na takto velkém území zajistit, kdo ze soutěže vyřadí polovinu současných poskytovatelů a upřednostní pouze jednu firmu, která by v současnosti mohla takovou podmínku splnit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu, ve které vystoupí pan premiér. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já vzhledem k tomu, že už za deset minut bych tady měl vystupovat k migraci, nebudu opakovat celou tu argumentaci, kterou jsem uvedl v rámci odpovědi na písemnou interpelaci pana poslance Kučery, a soustředil bych se spíše na odpovědi, které se týkají jeho otázek.

    Za prvé jsem přesvědčený o tom, že Česká republika v uplynulých letech nabrala velké zpoždění z pohledu digitalizace státní správy. Myslím si, že byla chyba, když bylo zrušeno Ministerstvo pro informatiku a bylo včleněno pod Ministerstvo vnitra, protože v okamžiku, kdy k tomu došlo, tak ten systém eGovernmentu nabral a začal nabírat výrazné zpoždění. Došlo také k tomu, že se nedařilo koordinovat aktivity v oblasti informačních technologií na jednotlivých ministerstvech. Pokud porovnáme dnes rozsah elektronických služeb a elektronické státní správy, tak jak je realizována v České republice, s ostatními zeměmi v Evropské unii, tak bohužel Česká republika se řadí na jedno z posledních míst, pokud jde o elektronizaci státní správy.

    To, že se to nepovedlo, k tomu napomohly i některé projekty typu IZIP ve Všeobecné zdravotní pojišťovně, kde sice byla snaha elektronizovat fungování systému zdravotního pojištění, elektronizovat recepty a podobně, ale současně to bylo spojeno s úsilím přesně definované politické skupiny podnikatelů získat jednoduchým způsobem bez soutěže zakázku u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Celá ta kauza IZIP nadlouho zdiskreditovala vůbec elektronizaci českého zdravotnictví a teprve v posledním období se daří Všeobecné zdravotní pojišťovně, aby tuto smutnou kapitolu ve své historii postupně ukončovala.

    Já si myslím, že se ale těmi špatnými zkušenostmi z předcházejících let nesmíme nechat odradit. Jsem rád, že naše vláda přijala koncepční dokumenty, které počítají s tím, že se zrychlí práce, pokud jde o elektronizaci státní správy. Já si myslím, že to, co potřebujeme, je, aby tady existoval jednoduchý doklad, který umožní všem občanům České republiky být v kontaktu se státní správou elektronickou formou, čili jde o to, abychom zpřístupnili takovou podobu občanského průkazu, která takovýto kontakt bez problému a jednoduše umožní. Cílem vlády je, aby od roku 2017 byly v zásadě vydávány za stejných podmínek občanské průkazy, které umožní takovouto komunikaci, elektronickou komunikaci, s úřady.

    Pokud jde o dotaz, který se týkal dotací na výstavbu sítí nové generace, na otázku, zda dotace neskončí jen u velkých poskytovatelů, tak bych chtěl odpovědět následujícím způsobem. Možnost finanční podpory výstavby sítí nové generace a modernizace stávajících sítí je otevřená pro všechny. Při hodnocení došlých žádostí o podporu se bude vybírat příjemce podpory podle předem připravených a s podnikatelským sektorem odkonzultovaných hodnoticích kritérií. V těchto kritériích by neměla hrát roli velikost nebo investiční síla žadatele. Rovněž jednotlivé projekty pro oblasti bílých míst v určených lokalitách, především to vypadá, že se to bude týkat zejména Karlovarského, Ústeckého, Moravskoslezského kraje, se hodnotí zvlášť a případné vítězství jednoho žadatele v jedné oblasti nemá vliv na výsledek výběrového řízení v oblasti druhé. Jednotlivá hodnoticí kritéria vycházejí z podmínek dotačního programu, operační program PIK, a mají jednoznačná pravidla. Vítězí ten, kdo získá v hodnocení nejvíce bodů, aby se omezila jakákoli případná subjektivní podpora jednoho z hodnotitelů žádosti. Hodnotitelů je vždycky více.

    Menší subjekty typu lokálních operátorů, které by se necítily z hlediska organizačních schopností schopny zajistit celý projekt, mohou vytvořit obchodní konsorcium a jít do soutěže o dotační podporu jménem tohoto sdružení. Ministerstvo průmyslu a obchodu se tak snaží vytvořit takové podmínky, aby výběr byl zcela nediskriminační, aby ten výběr byl maximálně transparentní, aby byl otevřený pro každého, kdo splní jeho podmínky.

    Tolik tedy odpověď na tu druhou otázku, která zazněla v interpelaci pana poslance.

    Dovolte mi ještě na závěr mého vystoupení, abych vás informoval o tom, že přirozeně jako předseda vlády mám velký zájem na tom, aby se zrychlily práce na Národním plánu rozvoje sítí nové generace. Národní plán rozvoje sítí nové generace zatím prošel meziresortním připomínkovým řízením. Materiál zatím nebyl předložen na vládu v takové podobě, aby ho vláda mohla definitivně schválit, protože to, co chybí, jsou aktuální data poskytnutá Českým telekomunikačním úřadem, která se týkají pokrytí internetem. Dopracování národního plánu předpokládá existenci dat, která budou získána z významné části geografickým sběrem dat právě v gesci Českého telekomunikačního úřadu. Sběr dat by měl být ukončen v červnu roku 2016. Tato data budou použita pro dopracování národního plánu a předpokládám, že v polovině letošního roku by se definitivním schválením dopracovaného národního plánu měla zabývat vláda České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiére. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, já bych se ještě chtěl vrátit k té druhé části odpovědi, která pro mě byla tou podstatnější.

    My jako Česká republika máme zcela výjimečnou příležitost získat 14 mld. korun podpory na to, aby se po České republice rozšířil vysokorychlostní internet, tak aby Česká republika mohla ve všech svých regionech být napojena na nově vznikající ekonomiku, aby v těchto regionech docházelo k podpoře růstu, aby z těchto regionů neodcházeli občané. A co já mám informace, tak je to v této fázi tak, že ta možnost je tady už takřka rok, ale rok možného růstu, rok možného rozvoje, rok možné podpory regionů byl ztracen tím, že se dva resorty vaší vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra, dohadují, kdo tyto obrovské miliardy bude spravovat, rozdělovat a investovat.

    Já bych byl moc rád, kdybych tady od vás slyšel ujištění, že tato částka nepropadne, že skutečně Česká republika využije této unikátní možnosti od Evropské unie a těch 14 miliard plus národní spoluúčast že bude investovat do rozvoje vysokorychlostního internetu v České republice. A chtěl bych také slyšet ten horizont, ve kterém se to podaří, protože je to podstatné pro to, aby regiony byly konkurenceschopné, aby mladí lidé neodcházeli z těchto regionů, což je důležité pro kvalitní přežití těchto regionů. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se pana premiéra, zda chce reagovat. (Již nelze.) V tento moment je 11 hodin, takže, ano přesně tak, ale musel jsem dodržet čas. To znamená, jedenáctá hodina, musím přerušit tuto interpelaci z důvodu času, protože interpelace jsou do jedenácti hodin. Děkuji a konstatuji, že pro dnešní den jsme ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců.

    Než zahájím jednání, přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 10.30 do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Faltýnek, od 16 hodin do konce jednacího dne z důvodu přijetí zahraniční návštěvy se omlouvá paní poslankyně Ivana Dobešová a dnes od 9 do 11.15 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec David Kasal.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní bychom měli pokračovat pevně zařazeným bodem 203 Informace vlády České republiky o migrační krizi a poté bychom se měli věnovat bodům z bloku smlouvy druhého a prvního čtení. Dále případně bodům z bloku zprávy, návrhy a další. Odpoledne projednáme bod 202, což jsou Ústní interpelace.

    S přednostním právem se hlásí pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Dovoluji si přijít ještě s návrhem na změnu programu schůze. Včera jsem nestihli projednat poslední pevně zařazený bod, bod 57, což je návrh zákona o sociálních službách, tisk 689. To je návrh, kterým se zvyšuje příspěvek na péči, a myslím si, že tento návrh má velkou podporu napříč Sněmovnou a dovoluji si navrhnout jeho pevné zařazení na příští úterý jako první bod.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a táži se, zda má někdo další ještě návrh k úpravě programu schůze. Nikoho nevidím. Eviduji žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím. Přivolám kolegy z předsálí a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Ještě jednou zopakuji návrh, který zde byl přednesen, to znamená zařadit bod číslo 57, zákon o sociálních službách, kterým se zvyšuje příspěvek na péči, na příští úterý jako první bod pevně zařazený.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 72. Přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro návrh 116, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

    Vzhledem k tomu, že nevidím žádné další návrhy, v tom případě přistoupíme k bodu, který je pevně zařazen, a tím je

    Na lavice vám byl k tomuto bodu rozdán podkladový materiál Ministerstva vnitra. Prosím, aby se slova ujal pan premiér. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych vás seznámil s hlavními body vývoje v oblasti migrace za posledních několik měsíců. Jak jsem se díval zpětně, naposledy jsem na tomto místě, na plénu jednání Poslanecké sněmovny, vystupoval k tématu migrační krize v říjnu loňského roku. Podle všech realistických očekávání bude muset vývoj v oblasti migrace politická reprezentace jak v České republice, tak i v Evropské unii nadále velmi pozorně sledovat a reagovat na něj i v roce 2016.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, prokazatelně jsme uprostřed největší vlny uprchlíků od konce druhé světové války. V souvislosti s neutuchajícím přílivem dalších a dalších osob do Evropské unie a vzhledem k tomu, že zatím došlo jen k velmi malému snížení počtu těchto lidí i navzdory příchodu zimy, tak díky tomu se ty nejvíce postižené státy Evropské unie dostávají pod stále větší tlak. I nadále jsem přesvědčen o tom, že řešení celé této migrační krize musí být postaveno na následujících principech.

    Migraci může zvládnout jenom evropská spolupráce, ne izolované kroky jednotlivých států. Chci odmítnout iluzi a chci odmítnout některé návrhy, které se velmi často objevují, které říkají: Zbavme se té migrační krize tím, že vystoupíme z Evropské unie. Zbavme se té migrační krize tím, že oplotíme Českou republiku a nebudeme sem vůbec nikoho pouštět. Tyhle jednoduché recepty jsou recepty, které by v žádném případě na zvládnutí migrační krize nefungovaly, a dříve nebo později by se ten problém, pokud nebude řešen na celoevropské úrovni, dotkl velmi výrazně i života tady v České republice.

    Uprchlíci nejsou organizovaná armáda. V migrační vlně se směšují uprchlíci před válkou v Sýrii, uprchlíci před válkou v Iráku a směšují se s ekonomickými migranty, kteří přicházejí ze zemí, kde válka není, jako je například Pákistán. Evropa dnes doplácí na fakt, že čtyři roky fakticky politicky ignorovala válku v Sýrii, a také doplácíme na fakt, že v Iráku se po svržení režimu Saddáma Husajna nepovedlo dosáhnout žádné dlouhodobé potřebné udržitelné stability. Bez míru v Sýrii, bez porážky Islámského státu budou chtít do Evropy v krátké době odejít další miliony lidí z regionu Blízkého východu.

    Na řešení migrační krize musíme spolupracovat i se státy sousedícími s Evropskou unií. Zejména musí na řešení této migrační krize s námi spolupracovat Turecko. Je potřeba podpořit země, které se dneska starají o stovky tisíc a miliony uprchlíků. Je potřeba podpořit tyto země, protože ony se o ně starají před hranicemi Evropské unie. Mám na mysli nejenom Turecko, ale mám na mysli také Jordánsko a mám na mysli Libanon.

    Také podle mého názoru platí, že přistěhovalecká politika musí mít pravidla a musí mít své limity. Evropa podle mého názoru musí pomoci lidem, kteří utíkají před válkou a kteří utíkají před pronásledováním, ale nemůže to dělat za cenu svého vlastního ohrožení. Bezpečnostní aspekt řešení migrační krize je klíčový, zejména kvůli islamistickým radikálům. Základní regulace migrace musí probíhat na vnější schengenské hranici. Ochranu vnější schengenské hranice je potřeba posílit a posílení této vnější hranice, to je opět celoevropský úkol.

    Pokud, vážené poslankyně a vážení poslanci, přichází do Evropy příliš velké množství uprchlíků v příliš krátkém čase, znemožňuje to jejich dobrou integraci a zvyšuje to riziko konfliktu. Předpokladem úspěšné integrace a udržení bezpečnosti je tedy výrazná redukce, regulace a kontrola stávající migrační vlny. Stejně tak je důležité uplatňování individuální odpovědnosti, nikoliv principu kolektivní viny. ***

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych ocenit obšírné vystoupení pana premiéra, jakožto i přístup vlády České republiky k řešení migrační krize. Jedním z důvodů, proč KDU-ČSL navrhovala zařadit bod věnovaný právě migraci, bylo co nejvíce posílit pozici vlády České republiky pro všechna jednání, která ve spojení s uprchlickou krizí povede. V tomto kontextu mám také připravené usnesení, které bylo dáno v papírové i elektronické podobě k dispozici všem předsedům poslaneckých klubů. Nyní je již v systému, a to jako sněmovní dokument č. 3567, a jsou v něm akceptovány úpravy, se kterými přišel klub TOP 09, kterému tímto děkuji za spolupráci. S usnesením vás doslova seznámím ve svém vystoupení s přednostním právem, protože teď bych to z časových důvodů nestihl.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. A protože jste vystoupil jako první řečník, tak vás požádám, abyste se ujal pozice zpravodaje. (Oživení v sále.) Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Okamura, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vaše vláda se snaží aktuálně nastěhovat proti vůli občanů nezákonné imigranty do Králík ve východních Čechách. Občané Králík na Ústeckoorlicku se vašemu sprostému diktátu zoufale brání, a proto předevčírem naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, společně s občany Králík vyhlásilo celostátní petici občanů města Králíky v Pardubickém kraji, kteří se brání umístění jakéhokoli typu zařízení pro imigranty ve svém městě. Vaše vláda se totiž proti jejich vůli snaží do Králík africké a arabské imigranty umístit, jelikož přijetí tisíců nezákonných imigrantů do České republiky již vaše vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL vloni odsouhlasila a nyní se vládní plán začíná realizovat.

    Občané Králík předevčírem veřejně před novináři na naší tiskové konferenci zde ve Sněmovně sdělili, že se dozvěděli o záměru vaší vlády z facebooku! To je neuvěřitelně otřesný způsob, jak vaše vláda jedná s občany, jak jimi opovrhuje, jak občany pohrdá! Občanům Králík kvůli rozhodnutí vaší vlády následně hrozí zvýšená kriminalita, znehodnocení cen jejich nemovitostí, odchod firem z regionu, zvýšení nezaměstnanosti a sociální pnutí.

    Hejtman Pardubického kraje Netolický z ČSSD řekl, že je pro přijímání migrantů, avšak Králíky nejsou vhodná lokalita. Můžete tedy, pane premiére, občanům České republiky na rovinu a bez vytáček sdělit, kterou lokalitu vaše vláda v České republice považuje za vhodnou pro tisíce arabských a afrických imigrantů, které jste odsouhlasili? Ptám se proto, aby se občané těchto měst a obcí mohli začít včas bránit. A slibuji, že já a naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, bude všem občanům pomáhat, aby se vzepřeli tomuto neuvěřitelnému násilnému diktátu vaší vlády a Evropské unie, tak jako nyní pomáháme v odporu proti vaší vládě občanům Králík.

    Celou dobu říkám, že je potřeba zavést nulovou toleranci nezákonné imigrace a uzavřít hranice. A pro začátek bychom u této diskuse mohli přestat používat zavádějící a nepravdivé slovo uprchlík. Začněme používat pravdivé označení ilegální neboli nezákonný imigrant.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k počtu faktických poznámek pouze ocituji jednací řád, abychom věděli, k čemu slouží faktické poznámky. Je to § 60 odst. 1: "Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce."

    Tolik pro pořádek. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Černoch. Prosím.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já nebudu zneužívat faktickou poznámku k prezentaci svých názorů a budu opravdu fakticky reagovat na to, co tady bylo řečeno od pana premiéra. Proslov pana premiéra bohužel nezklamal a byl spíše prezentací toho, co se odehrálo, popisu situace, a nikoli toho, co bychom očekávali my jako poslanci v Poslanecké sněmovně - jak je vláda a Česká republika připravena na řešení pokračování této migrační krize. Protože ze všech stran slyšíme informace, že bude pokračovat, a to v silnější intenzitě než doposud. Takové jsou předpoklady.

    Řeči o tom, co by mělo dělat Turecko, jak by mělo postupovat, co by se tam mělo stát, to jsou, prostřednictvím pana předsedajícího, pane premiére opravdu věci, které asi jsme tady měli jiné představy, kdy uslyšíme ne nějaké podmiňovací způsoby týkající se Turecka a tureckého státu, byť s ním tato problematika úzce souvisí, ale určitě nás zajímá, a k tomu vás tedy vyzývám, jak je vláda připravena na to reagovat, na situaci, která bude, že imigranti z Německa se mohou dostat volně k nám, protože jsme v rámci jednoho schengenského prostoru. Že v Německu jim hrozí odmítnutí azylu, co tedy s nimi bude dělat? Jak budeme řešit narůstající problémy, které nás čekají, o kterých slyšíme ze všech stran? Prosil bych o konkrétní sdělení toho, co je vláda připravena dělat, jaké chystá konkrétní kroky. Jak budeme postupovat v případě, že situace na našich hranicích bude neudržitelná nebo situace na hranicích vnějšího schengenského prostoru?

    Znovu opakuji, že popisování stavu asi není to, co jsme očekávali od tohoto bodu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Černoch. Připraví se pan poslanec Holík. Prosím.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové, děkuji za slovo. Pan premiér mluvil o zájmech, ale zájmech jiných států. Ne občanů České republiky a zájmech České republiky. A pane premiére, lžete, když říkáte, že chceme uzavřít Českou republiku! Nechceme uzavřít Českou republiku, požadujeme pouze striktní kontrolu na hranicích České republiky. tejně tak si myslím, že je lež v případě, kdy říkáte, že migrační krize není invaze. Migrační krize je invaze, má všechny parametry invaze, a pokud s touto invazí nezačneme teď hned bojovat, tak to dopadne s celou Evropou a nejenom s Českou republikou velmi špatně.

    Dále bych chtěl říci, že považuji za zcela skandální, když ministr pro lidská práva, ministr vaší vlády pan ministr Dienstbier bagatelizoval sexuální útoky v Německu na Silvestra. Protože říkáte, že budete vyžadovat právní stát. V této chvíli lidé, kteří přicházejí s migrační vlnou, porušovali zákon a právo. Bagatelizovat ministrem pro lidská práva takovéto činy považuji za nehorázné.

    Ještě jedna poznámka ohledně pohraniční stráže a stráže schengenského prostoru. Oficiální informace hovoří o tom, že první návrhy by se měly projednávat teprve v polovině tohoto roku. První návrhy už teď nereálné akce, protože už teď víme, že Řecko, Itálie nebudou souhlasit s tím, aby vojáci a pohraniční stráž vstupovala na jejich území. V polovině tohoto roku, když migrační vlna má opět nabývat na své síle už začátkem jara, tedy v březnu tohoto roku. To znamená, že ve chvíli, kdy migrační vlna bude kulminovat, teprve se začne jednat o nějaké pobřežní nebo pohraniční stráži. (Upozornění na uplynutí času.)

    Rád bych, jestli byste mohl odpovědět na tuto otázku, zdali vy považujete tuto stráž za reálnou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Holík. Připraví se pan poslanec Šarapatka. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy a vážení pánové, Česká republika nepatří k zemím se silnou sociální podporou. Proto je zatím imigranty opomíjena. Říkám zatím! Pokud sociální dávky v bohatých západních zemích poklesnou, přesune se příliv k nám. Vy všichni v těch rozdaných materiálech najdete bod - pro Českou republiku je prioritou přijetí nástrojů pro omezení migrantů. Já sám si myslím, že není třeba vymýšlet nic složitého. Dejme prostě migrantům stejné podmínky jako rodilým Čechům, tedy lidem, kteří naši ekonomiku vybudovali. Jestli tady chcete být, budete řádně chodit do práce a vyplňovat výkonové normy. Na sociální dávky budete mít nárok až po odpracování určité doby. Budete ctít českou kulturu, české náboženství a místní tradice. Budete v okolí svých obydlí udržovat pořádek a dodržovat hygienu. Výtržnosti a přestupky vám nebudou promíjeny a budete trestáni stejně jako každý pracující Čech. Nebudeme tolerovat prohlášení: nás si sem pozvala paní Merklová, nám nesmíte nic udělat.

    Dámy a pánové, já děkuji a jsem zvědavý, kolik sluníčkářů bude za tento návrh napadeno. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další je pan poslanec Šarapatka a paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Šarapatka: Dobrý den, děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se domnívám, že o mně je dostatečně známo, že nejsem žádným podporovatelem nějakých populistických aktivit typu Bártova Úsvitu, Konvičky nebo tak něco, ale myslím si, že tady to téma je skutečně důležité.

    Na téma přednesu pana premiéra bych chtěl říct, že to bylo mnoho slov a málo činů. Tady zazněla spousta popisů, ale žádné konkrétní kroky, které jsme udělali nebo uděláme, tady vlastně nezazněly. Hovořilo se tady o celoevropské spolupráci. Podle toho, co vím, tak agentura Frontex existuje od roku 2004. Co se stalo od té doby? No vůbec nic. A to, že se některé evropské státy snaží dneska chránit svoje hranice, to je právě důsledek toho, že nejsou chráněny ty evropské, schengenské hranice.

    Hovořilo se tady o spolupráci s Tureckem. Velmi pochybuji. Ten krok, který udělala Evropská komise nebo Evropská unie, považuji spíš za způsob, jak uplatit Turecko, nikoli jak s ním spolupracovat, protože Turecko má z logiky věci úplně odlišné zájmy, než máme my. Ano, pomozme mu, ale ve chvíli, kdy bude Turecko bezezbytku plnit svoje úkoly, nikoli se ho snažit uplatit.

    Já se domnívám, že pan premiér tady úplně zapomněl pohovořit o roli Německa, protože nebýt toho, že Německo rozevřelo doširoka náruč a řeklo všem imigrantům pojďte k nám, u nás vám bude dobře, tak by se k nám tolik nehrnuli.

    Co se týká těch konkrétních kroků. Já jsem slyšel před několika dny, že náčelník Generálního štábu slíbil 300 vojáků na ochranu našich hranic. Tak já se opravdu domnívám, že 300 vojáčků bude hodně málo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Langšádlovou, připraví se pan poslanec Ondráček. Ještě stále faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den, vážený pane premiére, dámy a pánové. Já souhlasím se slovy, která tady pan premiér řekl. Já jsem přesvědčena, že Evropa má šanci situaci vyřešit, že migrační krizi máme šanci vyřešit, ale je to krize. A je-li krize, tak musíme přejít ke krizovému řízení, musíme vyčlenit dostatečné kapacity, finance, zdroje a musíme jednat rychle. Já souhlasím s tím, co tady pan premiér řekl, souhlasím s tím, co překládá Evropská komise. Jsem přesvědčena, že jsou to správné kroky, ale musíme si opravdu uvědomit, že po určitou dobu musíme zkrátka říci, že je to priorita, a je-li něco priorita, tak ostatní otázky, ostatní agendy se mají pozastavit, máme vyčlenit dostatek zdrojů a opravdu jednat rychle. To je tím největším rizikem. To, že ty návrhy, které jsou sice dobré, se nerealizují a nepřijímají v dostatečné rychlosti. Ano, my musíme mít kontrolu hranic, my musíme mít funkční hotspoty, my musíme vymáhat právo. Ano, my musíme mít návratovou politiku, my bychom dokonce měli zřídit humanitární agenturu, protože si nemůžeme dovolit, abychom všechno nechali na neziskových organizacích na Balkáně. Nám se zkrátka může stát, že balkánské země se rozpadnou a budeme tady mít další krizi, jako byla v 90. letech. Tyto všechny kroky jsou správné, strategická smlouva s Tureckem, ale musí být dány jasné termíny, reálné termíny, musí být dána jasná odpovědnost a musí být dostatek zdrojů. V tom je ten problém. My opravdu nemáme čas. My nesmíme ztratit tu svoji část solidarity, ale především odpovědnosti, protože státy se musí chovat odpovědně, zajišťovat bezpečnost svým občanům. Nesmíme připustit živelný průběh. A opravdu velice naléhavě prosím, pane premiére, abyste prosazoval rychlá řešení. Rychlá řešení realizací těch kroků, o kterých jste hovořil. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka, připraví se pan poslanec Andrle. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, já jsem pečlivě poslouchal, co jste řekl, a musím říci, že jsem tedy velmi zklamán, co jste tady řekl, protože vy už mluvíte jako bruselský politik. Prostě to je absolutně o ničem. Mělo by se, předpokládáme, ale nic faktického. A jestli věříte tomu, co jste říkal, alespoň z poloviny, tak je mi vás upřímně líto, protože to, co říkáte o Turecku, to je prostě tragédie.

    Ostraha hranic. Vy tak umíte ekvilibristiku se slovy... Když vezmu váš dokument Rozvoj Policie České republiky 2016 až 2020, který jste schválili minulý týden. Vy říkáte: Ostraha hranic, jsme schopni, uzavřeme hranice, jsme připraveni. Tak já vám přečtu, co jste napsali do vašeho dokumentu: Nově zpracovaný krizový plán k migrační vlně velkého rozsahu, ve kterém se mj. předpokládá znovuzavedení kontrol, nikoli uzavření, na vnitřních hranicích generuje nové požadavky na lidské a finanční zdroje. Tento plán počítá se silami - poslouchejte dobře - 3 655 policistů, 1 513 vojáků Armády České republiky a náklady ve výši 221,5 milionu korun na jeden měsíc.

    Mluvíme pouze o znovuzavedení kontrol na hraničních, silničních a železničních přechodech. Nejsme schopni uzavřít státní hranici tak, aby byla neprostupná. Vy mluvíte o uzavření hranic, aby to vypadalo. Přiznejte si, že prostě na to nemáme a nejsme na to připraveni. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, prosím k mikrofonu pana poslance Andrleho, připraví se paní poslankyně Němcová. Poprosím kolegy, aby nepokřikovali v sále. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedo vlády. Já jsem se sice přihlásil do obecné rozpravy, ale bohužel jsem se musel přehlásit sem.

    Vynechám úvod a začnu konkrétními věcmi. Asi se mnou budete souhlasit, když řeknu, že zemí, která patří mezi nejvíce postižené a mezi válkou nejvíce zdevastované, je právě Sýrie. Koneckonců, pokud se podíváte na statistiky Ministerstva vnitra, které vám chodily každý týden do mailů - a já vám za ty přehledy děkuji, pane ministře Chovanče -, tak téměř polovina migrantů na našem území byla právě ze Sýrie. Vláda prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí alokovala určitý obnos na okamžitou pomoc, ale tato částka je nedostatečná. Do dotační výzvy na okamžitou pomoc se přihlásilo pět projektů týkajících se přímo Sýrie. Jeden z těchto projektů inicioval i Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, jehož jsem komturem, ve spolupráci s meziparlamentní skupinou přátel pro Sýrii a Střední východ vedenou paní poslankyní Margitou Balaštíkovou a stranou Úsvit - národní koalice. Pokud bychom dotaci ve výši 2,5 milionu skutečně dostali, dokážeme v Sýrii prostřednictvím patriarchy řádu Lazara Jeho Blaženosti Lahama Řehoře III., jenž vede v Damašku křesťanskou nemocnici, zajistit ubytování pro více jak 500 rodin na dobu jednoho roku. Vím, není to mnoho, ale pro začátek je to lepší, než zde u tohoto pultíku jenom mlátit prázdnou slámu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, obávám se, že váš čas vypršel. A dovolte ještě jedno upozornění. Kolega nás všechny upozorňoval, čemu slouží faktická poznámka. Když dovolíte, toto není faktická poznámka, nereagujete na průběh rozpravy. Já prosím, abychom faktickou poznámku nezneužívali. Děkuji.

    Prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou, připraví se pan poslanec Černoch. Všechno faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já řeknu, co jsem v projevu pana ministerského předsedy postrádala. Zítra přijíždí do ČR britský premiér, pokud se nemýlím, David Cameron. Velká Británie předložila Evropské unii podmínky, které v podstatě znamenají - budou-li splněny, zůstává Velká Británie součástí EU; nebudou-li splněny, budeme v referendu pravděpodobně hlasovat o našem vystoupení z ní. Já jsem chtěla znát postoj předsedy vlády, který se o této schůzce ani nezmínil, právě k požadavkům Velké Británie, které se týkají:

    1. Posílení konkurenceschopnosti EU, snížení byrokracie. Chce to česká vláda podpořit, nebo ne?

    2. Posílení pravomocí národních parlamentů na úkor Evropského parlamentu. Bude pan předseda Sobotka souhlasit s Davidem Cameronem i na zahraničních jednáních v tomto ohledu?

    3. Zajištění práv nečlenů eurozóny tak, aby je nemohli členové eurozóny ve finančních otázkách přehlasovávat. Budete zastávat shodné stanovisko, nebo nebudete zastávat shodné stanovisko?

    Chci znát názor pana předsedy na čtvrtý požadavek britského premiéra na omezení sociálních výhod pro imigranty z EU.

    Tohle jsou přece věci, které se budou už řešit zítra. V únoru se sejde Evropská rada. Donald Tusk říká ve shodě s Jeanem-Claudem Junckerem, že pokud se do dvou měsíců něco nestane, Schengen se rozpadá. Do toho všeho jsou volby v Německu, na kterých paní Merkelová stojí, nebo padá, protože asi k tomu všemu směřuje ta lhůta dvou měsíců, na kterých se teď tyhle čelné figury EU shodly. Já jsem na žádnou z těchto věcí neslyšela ani zmínku v projevu pana předsedy vlády a vzhledem k tomu, že nevíme, kdy tato rozprava bude pokračovat, protože mám dojem, že se hraje hra na to, aby byla prodloužena tak, aby nedošlo k usnesení, musím se ptát touto formou.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Další v pořadí je pan poslanec Černoch, poté pan poslanec Okamura - faktické poznámky.

  • Poslanec Marek Černoch: Ještě jednou děkuji za slovo. Ty dvě minuty jsou málo na otázky, takže já bych měl jenom ještě takový jeden dotaz, protože z vašeho vystoupení, pane premiére, mi vyšlo, že dále bude vláda následovat politiku Angely Merkelové a mít pocit, že musíme pomáhat všem, kteří přicházejí do Evropy, i když to ohrožuje občany ČR.

    Vy jste mluvil o integračním programu a rád bych se zeptal na jednu věc. Integrační program znamená jazykového poradce, bydlení a práci. Kdo to všechno bude platit? Jakým způsobem bude probíhat ta doba integrace. Jestli ti lidé budou dělat alespoň nějaké veřejně prospěšné práce, protože mi přijde nefér vůči našim občanům dávat někomu zdarma bydlení. Kolik lidí má u nás zdarma bydlení? Kolik lidí dostane práci nebo je jim pomoženo s tím, aby našli práci? Opomenu to, že nevěřím na to, že lidé, kteří přicházejí ze zemí, jako je Střední východ, jako je Afrika, jsou vůbec integrovatelní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. A doufám, že přichází s faktickou.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dovolte mi reagovat na vystoupení pana premiéra. Mluvil jste o Radě Evropy. Pane premiére, v německých a evropských městech zakazují africkým a arabským imigrantům vstup na koupaliště, protože obtěžují a napadají ženy, a vy jste Radě Evropy napsal - cituji: "Budování tolerantní společnosti je jednou z priorit vaší vlády, která se bude stavět proti jakékoliv formě násilí, nepřátelství nebo diskriminace." Podobně jako v německých a evropských městech před lety reagovala některá moravská a česká města, která zakázala vstup agresivním a opilým výtržníkům nebo zlodějům. Proti zákazu tenkrát protestovali Romové, které opatření postihlo nejvíce, a označili ho za rasistické a diskriminační. Takové opatření považuje za diskriminační i Rada Evropy. A co je tedy podle vás větší diskriminace? To, že agresivní a nepřizpůsobivé menšině omezíme práva, aby neškodila slušné většině, nebo je diskriminace, když slušnou většinu nutíme, aby strpěla útoky nepřizpůsobivé menšiny? Pane premiére, považujete tedy zákaz pro arabské a africké imigranty za diskriminační? Pokud ano, budete protestovat v únoru, jak jste tady hovořil ve svém vystoupení, u Rady Evropy? Pokud ne, podpoříte podobná opatření vůči nepřizpůsobivým i u nás? Já bych byl samozřejmě rád.

    A chtěl jsem vám na závěr říct, že dokud bude ČR pod diktátem EU, tak nic nevyřešíte. Budete jen řečnit a na skutečný odpor proti této invazi nemáte odvahu, takže proto jste již také odsouhlasili ty tisíce nezákonných imigrantů do České republiky. A hovořil jsem o těch Králíkách, kde zoufalí občané se tomu brání. A jestli máte tu odvahu bránit ČR, tak navrhuji usnesení, že ČR nebude respektovat rozhodnutí EU o kvótách a nebude přijímat nelegální imigranty. Ale jenom připomínám, že již třikrát jste nám tady vloni zamítli náš návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, na referendum o vystoupení z EU a naposledy minulý týden jste nám zamítli petici více než 100 tisíc občanů ČR na referendum o vystoupení z EU, které podepsali internetově i písemnou formou. Takže umožněte občanům demokracii, aby rozhodli o své budoucnosti!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já chci k tomu jenom dodat, že ve faktické poznámce nemůžete přednášet usnesení, a tudíž jste opět zneužit faktickou poznámku. Já vás příště přeruším, protože jednací řád hovoří jasně. Pokud se chcete takto vyjadřovat a přednášet návrhy usnesení, k tomu slouží rozprava podrobná.

    Prosím dalšího v pořadí a tím je místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Holík. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já ve faktické poznámce budu reagovat jenom na to, že postrádám ve vystoupení pana premiéra zásadní věc. Každá migrační krize se může řešit, jedině když se řeší příčiny krize. A my jsme se tady dozvěděli možná, o co vláda usiluje, jakým způsobem to chce řešit. Nepředpokládám, že příčiny krize a jejich řešení bude přednášet pan ministr vnitra, který je přihlášen v řádné rozpravě, ale žádám tedy, aby v rozpravě doplnil pozici vlády o řešení příčin krize, to znamená řešení zejména syrského problému, naše zapojení do této věci a odstranění těchto příčin migrace, včetně jednání s Tureckem, pan ministr zahraničí, abych nemusel ve svém řádném vystoupení na to potom reagovat, protože tohle vážně nebyla zpráva vlády o řešení migrační krize. To byla zpráva, pane předsedo, o tom, jakým způsobem řešíme pouze následky. A to mi opravdu nestačí!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Holíka, připraví se pan poslanec Schwarzenberg. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, dovolte, abych citoval slova pana premiéra. Musíme na linii Bulharsko-Makedonie vytvořit záložní hraniční systém tak, abychom byli schopni regulovat migraci, pokud se to v Turecku nebo Řecku nepodařilo. Takže to by znamenalo oplocení Řecka. Je to sice návrh, který není v přímém rozporu s evropskými pravidly, ale je hodně podivný. Všichni víme, že během loňského roku přes tuto balkánskou cestu prošlo tři čtvrtě milionu migrantů, ale jenom 121 tisícům byly vzaty otisky prstů. Všichni tito lidé mířili většinou do Německa, kde je jich dneska více než milion. Po silvestrovské noci se natolik zvedl odpor vůči těmto imigrantům, že nezbývá než přijmout nějaké jiné opatření. Já beru, že návrh premiéra Sobotky je udělat bránu na Balkáně, aby zůstal zachován schengenský prostor. Ovšem pokud tady Řecko odkrojíme, tak v tom okamžiku si imigranti najdou cestu jinam. Takže jediným řešením je prostě udělat podmínky, aby sem nešli, snížit dotační politiku. A co uděláme s tím milionem, který tady už máme? My jich vrátíme pár tisíc, ale většina tady zůstane. A pokud chceme zajistit bezpečnost našich lidí, tak musíme udělat to, aby se asimilovali mezi lidi, aby nevznikala ghetta, kde jsou vlastní zákony, ghetta, kam se bojí chodit policisté i ve dne. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Schwarzenberga, také s faktickou poznámkou. ***

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, děkuji panu premiérovi za jeho dlouhou přednášku. Nicméně vzhledem k tomu, že ten konflikt v Sýrii je velmi krutý, velmi závažný a ukončení přílivu uprchlíků je příliš vázáno na otázky, co by měli udělat Turci, že bychom měli zjednat podmínky v Sýrii a v Iráku, aby se lidé vrátili, což pro příští léta nevidím. Vidím, je jasné, že nám tady někteří uprchlíci zůstanou. Postrádám plán, jak tyto lidi integrovat, jak jejich děti naučit česky, jak je samotné naučit česky, aby zde mohli pracovat, poněvadž když je pouze budeme držet v táboře, tak si vytvoříme problémy do budoucnosti. Prosím býti realističtí a vědět, že uprchlíky budeme muset co nejrychleji a nejlépe integrovat. Vše ostatní je podvádění sama sebe.

    Děkuji mnohokrát. (Slabý potlesk napravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Blažka. Připraví se pan předseda ODS Fiala.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já jsem poslanec opoziční, ale nebudu mít žádné výtky teď, ale spíše prosbu na pana premiéra a ministra zahraničních věcí.

    Svět se mění a mění se způsobem, který se mi vůbec nelíbí. Zdá se mi, že se utápíme v detailech - čísla, kolik je migrantů, kolik jich není, kolik je policistů apod., a nějak si nevšímáme toho, že Evropská unie selhává. A měli bychom se věnovat tomu, proč selhává, a měli bychom budovat takovou Unii, která skutečně funguje. Mám obavu, že tomuto se nikdo pořádně nevěnuje, a migrační krize jenom ukázala, že některé úřady, řekněme, evropské či instituce nefungují. Teď prosím vynechám to, co bych mohl říci, že jsme se kdysi dávno přeli třeba ODS a ČSSD, jak ta Unie má vypadat, ale ukazuje se, že ten model, který byl zvolen, není funkční pro případy krizí. Mám velkou obavu, že něco podobného může následovat v NATO.

    Pana ministra Babiše bych poprosil, aby se tím také zabýval a nechodil do médií jenom kritizovat, že Evropská unie nefunguje, protože má odpovědnost za to, jak funguje, a měl by se tomu věnovat nejenom proto, aby najednou získával nějaké hlasy. A teď je móda kritizovat Unii, tak ji bude kritizovat taky. Když bude móda, že většina lidí chce Unii nějakou, tak zase bude pro. To nemá žádný smysl.

    Takže spíše prosba: věnujte se opravdu těm věcem systémovým. A já mám obavu, že se v detailech utopíme. Svět kolem nás pozoruje, nejsou to všichni naši kamarádi, ať už je to Islámský stát, a teď nechci jmenovat nějaké velmoci, a já mám obavu, že mohou mít jenom radost z toho, co my sami tady vykládáme. Nic nefunguje, říkáme to sami. Nevím, jestli tohle je správná politika navenek. Jsem přesvědčen, že není. A fakt se starejte o věci podstatné s kolegy z ostatních států Evropské unie, nebo to prostě nedopadne dobře.

    A já jako člen ODS říkám: Já nechci žít mimo Evropskou unii, protože pak je mi jasné, že ten prostor zůstane volný. A dokážu si představit, kdo ten prostor obsadí, a to už jsem jednou zažil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Poprosím k mikrofonu pana poslance Petra Fialu s faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Jsem přihlášen samozřejmě do obecné rozpravy, ale na tu se nedostane, tak budu ve faktické poznámce krátce reagovat na to, co tady říkal pan premiér.

    Já jsem ho velmi bedlivě poslouchal, ale nedověděl jsem se, jak se vláda vlastně chce zachovat v těch věcech, které teď bude projednávat Evropská unie ve věci migrační krize, a jak budeme reagovat na aktuální věci. To byla celá řada fakt, dat, informací, které si můžeme různě přečíst, ale nebylo to to, co má vláda dělat i na základě usnesení této Sněmovny.

    Já bych vám, pane premiére, připomenul rád, že v usnesení této Sněmovny z 25. schůze z února loňského roku se říká: Sněmovna žádá vládu o průběžné informování Sněmovny o postojích, které bude obhajovat na všech zahraničněpolitických jednáních zabývajících se bezpečnostní a migrační politikou, tedy o postojích, které vláda bude obhajovat. Nic takového jsme tady neslyšeli. My jsme neslyšeli názory vlády na věci, které se budou teď projednávat v Evropské unii.

    Já potom, až budu mít možnost vystoupit - doufám, že budu mít možnost vystoupit, tak vám položím řadu konkrétních otázek. Tady jenom komentář vašeho vystoupení. Třeba jste řekl, že společná pobřežní a pohraniční stráž, což je instrument, o kterém mám vážné pochybnosti, že to je věc, kterou jste řadu měsíců vy za českou vládu navrhoval v Evropské unii. A dokonce to vypadalo tak, že to je tedy váš návrh, který Evropská unie přijala. No jestli je to tak, tak bych očekával, že nám to řeknete v Poslanecké sněmovně, protože to je opravdu vážná věc.

    Také by mě zajímalo, jak se vláda postaví k těm věcem, které se dějí v těchto dnech. Německo začíná uvažovat o stropu pro migranty, Rakousko dalo jasný strop počtu uprchlíků, které chce přijímat. A ten strop zřejmě bude naplněn do konce března. To je přece výzva pro Českou republiku, aby na to nějak reagovala, aby se k tomu nějak postavila. To jsou věci, které bychom od vás očekávali. A já věřím, že se k nim ještě v průběhu obecné debaty vyjádříte.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní s faktickou k mikrofonu poprosím ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji vám. Dámy a pánové, já vás ujišťuji, že bych velice rád odpověděl na otázky, které tady položil teď pan poslanec Fiala o nových vyjádřeních pana prezidenta Gaucka v Německu a dalších a o té situaci, která je v Evropě, která je určitě podstatná. Jsem si ale prakticky jist, že se k tomu v rámci obecné rozpravy do 13 hodin nedostanu, takže bohužel z mých úst neuslyšíte nic z toho, co by podle mne také velice stálo za to, kdyby se ve Sněmovně mluvilo, a bylo by to velmi důležité. Ale protože můj čas je velmi nemilosrdně omezený, tak mi dovolte aspoň jedinou poznámku.

    Mně připadá opravdu naprosto nehorázné, nepřesné a zavrženíhodné, když tady musím poslouchat poslance, kteří vykládají o tom, jak tato vláda nic nedělá. Dovolte, abych vám řekl jedinou věc. Dnes jsem jednal s představiteli Červeného kříže, kteří působí na 80 procentech Sýrie. A jednáme o tom, co jsme, jak víte dobře, projednávali s Federicou Mogherini. V pondělí jsem o tom mluvil s celou řadou ministrů evropských včetně jordánského ministra zahraničí, že Česká republika, která má zastupitelský úřad, je to něco, na čem jsme se dohodli s premiérem a s ministry vlády. Česká republika se snaží umožnit průnik humanitární do oblasti, kde jsme se doposud v Sýrii nedostali. A je to něco, co je v podstatě předmětem debaty dokonce na fóru 28 ministrů na jednání s jordánským ministrem zahraničí. To je něco, s čím je dneska spojena Česká republika. Mohl bych tady o tom mluvit dlouze, zřejmě k tomu nebudu mít prostor. A přátelé, Sýrie, to je dneska srdce temnoty. Sýrie je dneska jeden z těch největších problémů, který je zdrojem krize, které čelíme. A je to něco, v čem se Česká republika - a věřím, že to mohu říci kompetentně - angažuje.

    Mluvit o nedělání, a mohl bych mluvit o ministru Chovancovi, o Ministerstvu vnitra, které působí v Makedonii, Slovinsku, Chorvatsku a v dalších zemích. Prosím vás, byl bych rád, když tady dochází k tomu masovému zneužívání faktických poznámek, aby jednou tady bylo možné taky poslouchat, poslouchat to, co říká premiér, co říkají ministři vlády, a pak já tady nemusel reagovat na tak nesmyslná obvinění, která s realitou nemají vůbec nic společného!(Potlesk.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Černocha. Připraví se pan poslanec Lank. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo a děkuji, že mohu reagovat na pana ministra Zaorálka.

    Pane ministře, z usnesení, které bylo schváleno loni, vyplývá, že vláda má dávat informaci Poslanecké sněmovně. My tady jako opozice musíme prosit, abyste tu informaci dali. A když se to včera nějakým zázrakem povedlo prohlasovat, tak dnes hodinu posloucháme projev o tom, jaká je vlastně situace, ale ne o tom, co se bude dělat.

    Teď pozoruji pana premiéra. Omlouvám se, pane premiére, ale celou tu dobu jste na telefonu, díváte se na telefon, listujete si v telefonu. Tak o čem je ta debata? Je o tom, co budeme dělat jako Česká republika? Jestli se tedy bude chránit státní hranice České republiky, nebo se budeme spoléhat na Evropskou unii?

    Já jsem byl na setkání s paní Mogherini. Slyšel jsem její odpovědi. Ani jednou neodpověděla fakticky. Vždy to bylo plavání, politická diplomacie. Neřekla ani slovo. I na sexuální útoky, kde si myslím, že je odpověď jednoznačná a odsuzující, tak řekla, že se to tady v Evropě děje a že to dělají i starousedlíci, a že se to stalo v Německu, tak ona s tím nemá nic společného. To se vám zdá jako relativní odpověď?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Lanka a připraví se pan poslanec Okamura. Prosím.

  • Poslanec Martin Lank: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Dovolím si jenom krátkou, opravdu faktickou poznámku k úvodnímu projevu pana premiéra. Pan premiér mi včera sliboval, že bude mluvit dlouze a detailně, tak musím uznat, že toto splnil. Nicméně mnoho nového jsme se nedozvěděli. Nevím, jestli s tímto jeho projevem je vůbec někdo spokojený. Já tedy ne, protože jsem se nedozvěděl to, co mě zajímá nejvíc: Jaký je ten vývoj a jestli vláda nějakým způsobem je připravená na další řešení a další vývoj. Omlouvám se, ale chvílemi jsem měl pocit, že neposlouchám premiéra České republiky, ale nějakého vrcholného představitele Evropské unie.

    Je jasné a evidentní, že řada okolních států připravuje urychleně novou legislativu, aby na současné problémy mohla reagovat. Tak se ptám, jestli i my jsme připraveni. A zejména by mě zajímalo, jak je připravena vláda reagovat na náš návrh novely zákona o azylu, který bude jasně říkat, že pokud se u nás někdo dopustí trestného činu, tak se azylové řízení zastavuje. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se pan poslanec Vácha a po něm paní poslankyně Němcová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Ano, dovolte mi reagovat na pana ministra zahraničí Zaorálka. No tak vy jednáte, ale to je snad argumentace jako z mateřské školky. Přece jednat můžete ve prospěch nebo v neprospěch. A vy jednáte, vaše vláda jedná, ale trvale proti vůli většiny občanů České republiky a proti tomu, co si přejí občané, tedy majitelé této země. Vy jednáte ve prospěch Evropské unie. Kdybyste jednali ve prospěch občanů Evropské unie, tak už tady třikrát nezamítnete náš návrh na referendum o vystoupení z Evropské unie, abyste umožnili občanům, tedy majitelům země, rozhodnout o své budoucnosti.

    Druhá věc je také ta, že vy tady na jednu stranu říkáte, jak je všechno v pořádku a jak - protože já jsem od vás dostal dopis, pane premiére, na základě odpovědi na moji ústní interpelaci, že protože jsme v Evropské unii, tak jsme museli přijmout ty nezákonné imigranty. No jo, ale já se vás znovu ptám, že tady například občané Králík na Ústeckoorlicku, že proti jejich vůli se jim tam snažíte ty imigranty nastěhovat, oni se to dozvídají z facebooku, zoufale dělají petice, dokonce i místní organizace ČSSD nás přišla na tiskovou konferenci předevčírem do Sněmovny podpořit, místopředsedkyně vaší místní organizace ČSSD. Na tiskové konferenci spolu s námi, když jsme vyhlašovali tu petici, protože chceme pomoci zoufalým občanům Králík, tak tam byli zástupci SPO, které je ve vedení Pardubického kraje, podpůrný dopis poslala i místní organizace KSČM za Ústeckoorlicko. To znamená, v podstatě vy jednáte proti všem. Vy jednáte proti všem normálním lidem, protože oni to prostě nechtějí. A vnucujete tady nevratné kroky, které nadobro ovlivní kriminalitu v České republice, sociální pnutí, nemáme na to peníze, a pořád tady říkáte - jednáme, jednáme.

    Takže znovu jsem vám chtěl říci - ano, vy jednáte, ale trvale proti vůli většiny občanů České republiky a spoléháte na to, že občané mají krátkou paměť a že to třeba za dva roky vyšumí. Tak to ale nebude.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Váchu, připraví se paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já jsem nechtěl vystupovat, ale pak musím opravdu vystoupit a reagovat na vystoupení pana ministra zahraničních věcí. Jsou to asi dva, bylo to v podstatě rok před migrační krizí, dva roky poté, co byl konflikt v Sýrii, jsem interpeloval předsedu vlády ve věci, jak Česká republika pomůže migrantům, nebo jakým způsobem pomůže těm lidem, kteří utíkají ze Sýrie. A pan ministr Zaorálek říkal, že jednají.

    Já bych chtěl zdůraznit to, co tady říkala kolegyně Langšádlová: musíte začít jednat. Já jsem vás na to upozorňoval možná rok před migrační krizí, kdy Amnesty International měla petici ohledně pomoci syrským uprchlíkům. Kdybyste začali, kdyby Evropská unie začala reagovat rok před migrační krizí, kdy už na tento problém upozorňovaly nevládní organizace, tak jsme se možná nedostali, a nejenom my, u nás těch migrantů tolik není, ale my jsme součástí Evropské unie, to znamená celá Evropská unie by nebyla v takové krizi, jako je teď. Kdybychom začali jednat akčně rok před migrační krizí, nebyli bychom tam, kde jsme teď. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já jsem ve své předchozí poznámce požádala pana premiéra o odpovědi, o stanovisko k tomu, co navrhuje Velká Británie. Moc bych ho chtěla požádat, jestli do té jedné hodiny si vybere s přednostním právem vystoupení a odpověděl na tyto otázky, protože zítra pan premiér (Cameron) přijíždí, a informovat nás o tom, co bylo, mě už tolik nezajímá. Já chci vědět, co hodlá vláda zítra obhajovat.

    Druhá poznámka se týká toho, co zde říkal můj pan kolega Pavel Blažek. Evropa skutečně a svět kolem nás se mění. V souvislosti s tím mě napadla ještě jedna otázka, na kterou jsem nezaznamenala žádnou reakci od pana premiéra. Myslím tím debatu o tom, že celá evropská kultura, všichni to opakujeme, je založena na křesťansko-židovských kořenech. Jestli se díváte dobře na to, co se v Evropě děje, tak německé židovské obce oznamují, že mají strach, že státní moc v Německu se rozpadá, a 8 tisíc německých Židů je připraveno emigrovat do Izraele. 43 % ze 600členné komunity francouzských Židů oznamuje, že je připraveno emigrovat do Izraele. A já se proto chci zeptat, jestli platí ta teze o tom, že Evropa může žít právě pouze do tehdy, dokud bude respektovat své křesťansko-židovské kořeny. Jaká je vaše informace o tom, že Židé Evropu opouštějí a vlastně je nahrazují muslimové. Vedete někde, pane premiére, o této otázce evropských Židů rozpravu na mezinárodním fóru? Dotkli jste se tohoto tématu a víte důvody, proč Židé opouštějí Evropu? Protože sami uvádějí, že se bojí muslimského přílivu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Jenom pro informaci uvádím, že pan premiér je přihlášen s přednostním právem jako první v pořadí, ale jsou faktické poznámky, které musím vypořádat. To znamená, že pokud byste se přihlásil s faktickou, jsou před vámi ještě tři přihlášení. (Premiér Sobotka, chystající se přijít k řečništi, mimo mikrofon: To bych zneužil faktickou.) Takže poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nebudu zneužívat tu faktickou poznámku a budu reagovat na to, co tady zaznělo přede mnou.

    Já jsem byl překvapen vystoupením pana ministra zahraničních věcí Zaorálka, že tady jde o to, aby tady mluvili ministři a premiér. No, já si myslím, že už tady mluvili dostatečně dlouho, mluvili tady při mimořádné schůzi k tomuto tématu migrace, kterou jsme už svolali v Poslanecké sněmovně, a odehrálo se to způsobem, že prostě ministři mluvili a uváděli historii, popisovali to, co bylo, to, co nás vůbec nezajímá, to, co všichni známe.

    Vláda je výkonný orgán. Já se domnívám, že by proto měla konat. To je asi její hlavní poslání.

    A pane premiére prostřednictvím paní předsedající, vy jste ve vašem úvodním proslovu zmínil stanovisko vlády z 18. ledna 2016. Já jsem se snažil tento dokument najít, nevím, jestli jsem tedy našel ten správný, protože ten dokument, který mám tady před sebou, zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. prosince 2015, je úplně ve stejném duchu, jako byl zdejší projev. Cituji: Česká republika nadále zastává pozici, že proces relokací bude možné spustit. Konstatuje, že hotspoty fungující v Itálii jsou pouze dva, Lampedusa, Trapani, a jeden hotspot v Řecku na ostrově Lesbos. A já se tedy ptám, ty hotspoty, pokud vím, nepřibývají, očekáváme asi zhruba ztrojnásobení té migrační vlny, a co tedy budeme dělat. Jaká je připravenost? To, co tady slyšíme od vás celou dobu, to je pouze popisování stavu, ale my chceme vědět, jak budeme reagovat na to, co nás čeká. Z vašich zpráv a z vašich proslovů jsme se to nedozvěděli.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Připraví se paní poslankyně Dobešová, pan poslanec Benešík a pak pan premiér aspoň s faktickou. Řádnou? Tak musíme počkat až vyčerpáme faktické.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Velmi krátká faktická poznámka na kolegu Okamuru, který sem zamontoval ještě přijetí ústavního zákona o vystoupení z Evropské unie.

    Pane kolego prostřednictvím paní předsedající, co se změní, když vystoupíme z Evropské unie, v otázce uprchlíků? Vždyť tu ženevskou konvenci, konkrétně tu z roku 1952 o právech uprchlíků, nepodepsala Evropská unie. Tu podepsala Československá republika. A když sem prostě ti lidé budou žádat o ochranu nebo o azyl, tak my je budeme muset vypořádat jako republika. To s tím přece nemá vůbec nic společného. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Dobešovou. Připraví se pan poslanec Benešík. Všechno faktické poznámky.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo, děkuji za slovo. Já jenom chci reagovat na to, co se tady ve Sněmovně děje. Ten bod, který projednáváme, se jmenuje Informace vlády České republiky o migrační krizi, ale to, co se strhlo po projevu pana premiéra, mi připomíná spletení jazyků. Všichni mluvíme o jednom a máme na to různé názory. Já myslím, že už bychom se měli začít poslouchat, měli o tom méně diskutovat a více dělat. A jediné, co já osobně vidím jako chybu koalice a vlády, je, že nedává dostatečně vědět, co všechno dělá. A ona dělá hodně, akorát opozice neustále útočí a říká, co by se mělo dělat, a snaží se na to získat své body. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Benešíka, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo. Velmi stručně. Zaznělo jméno Federiky Mogherini, vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku, se kterou jsme měli možnost se setkat. Souhlasím s tím, že její názory z velké části absolutně nesdílím, ale co bylo potěšující, že vyjádřila pochvalu České republice nad tím, jak se chová v migrační krizi. Pro mě je to známka toho, že i snad Federica Mogherini a Evropská komise, tak jak to už dělá celá řada vlád v Evropské unii, která nás odsuzovala za to, jaký máme postoj k migrační krizi před půl rokem, před rokem, že i Evropská komise konečně začne přebírat názor České republiky. To znamená, zabezpečit hranice, bezpečí občanů naší země na prvním místě, pomáhat v místech konfliktů, pomáhat tam, kde se dostávají migranti v první instanci, a ne tomu nechat volný průběh a pak si to tady nějak přebereme. Prostě deset milionů lidí, kteří sem přijdou během dvou nebo tří nebo pěti let, což samozřejmě může hrozit, si prostě jen tak nepřebereme. To prostě tak je. To je v podstatě to, co jsem chtěl říct.

    A potom další věc je, ještě k paní Mogherini. Ona mně opakovaně tvrdila, že tito migranti nebo žadatelé o azyl jdou do Evropské unie jako takové. Já jsem se jí marně snažil vysvětlit, a je to vidět na číslech, je to prostě vidět na těch tocích, oni nejdou do Evropské unie jako takové, takových je minimum, oni jdou do konkrétních zemí Evropské unie, nebo dokonce do zemí, které nejsou v Evropské unii a jsou v Evropě. A já si myslím, že se posuneme dál, pokud vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku začne vnímat realitu. Česká vláda ji vnímá. Děkuji. (Potlesk zejména v levé části sálu).

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Také s faktickou.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Paní kolegyně Dobešová je z vládní strany. Chápu její názor a víte velmi dobře, vašim prostřednictvím, paní místopředsedkyně, že jezdíme na ta jednání společně, že to odpracováváme, jak můžeme. Ale jak je možné říci, že mluvíme všichni stejným jazykem, jak je možné, že ve chvíli, kdy jsme přehlasováni v kvótách, tak ty kvóty prostě přijmeme a podřídíme se jim, nebojujeme vůbec žádným způsobem proti tomu? V té chvíli nemělo tedy vůbec smysl proti kvótám být, protože ve chvíli, kdy jsou přijaty a my se jim podřídíme, tak ten krok jedna jako by nebyl.

    Další věc, která je, k panu doktoru Plzákovi, poslanci Plzákovi, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně. Ženevské konvence jsou stavěny na jednotlivce, kteří prchají před válkou, kteří prchají před perzekucí ve své zemi, ale nejsou stavěny pro zhruba 80 % ekonomických migrantů, kteří do Evropy přicházejí. A to je realita. To je realita!

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera s faktickou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Velmi krátce, ani nebudu potřebovat dvě minuty. Já jenom musím sdělit, že nemohu souhlasit s kolegou Benešíkem. Jestliže je komisařka Evropské unie, která má na starosti migraci, tak Evropská unie dovedla migrační politiku do stavu, kde je, kdy to nazýváme krizí, kdy víme, že to je velký problém. Nemohu souhlasit s tím, že její hodnocení je pro nás pozitivní. Tato paní komisařka - mnoho lidí v České republice dlouho nevědělo, že taková komisařka existuje, jak se jmenuje, protože jak správně pan premiér Sobotka ve svém úvodním projevu řekl, Evropská unie ignorovala po dobu čtyř let narůstání tohoto migračního problému. Takže já hodnocení paní eurokomisařky Mogherini nemohu brát jako pozitivní.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, už jsem chtěla říct, že s přednostním právem pan premiér, ale pan poslanec Sklenák má faktickou poznámku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Jak řekla paní poslankyně Dobešová, ten bod se jmenuje Informace vlády České republiky o migrační krizi a je neuvěřitelné, že ministři zde sedí, jsou připraveni tu informaci podat a nejsou schopni se dostat ke slovu. Sociální demokracie byla proti tomu, aby ten bod byl zařazen, a já myslím, že teď už všichni víte proč. Protože máme určité zkušenosti a máme předvídavost. Poslanci z KDU-ČSL říkali, že chtějí, aby Sněmovna přijala usnesení a aby vláda měla mandát Sněmovny. Je zřejmé, že k tomu nedojde a ty informace od ministrů se zřejmě taky nedozvíme. Takže přátelé, já doporučuji přenést tuto diskuzi na výbor pro evropské záležitosti, a pakliže tam bude shoda, že by Poslanecká sněmovna měla přijmout nějaké usnesení, tak přijít s návrhem tohoto výboru a seriózně se zde bavit o tom, jaké usnesení Sněmovna přijme a jaký to má smysl. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Já se omlouvám, pane kolego Sklenáku, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, ale je tady usnesení z minulého roku a to není naplňováno. Když bude naplňováno a nebudeme si to muset jako opozice vyprošovat, tak v té chvíli ten čas na to bude. Bohužel, a je to smutné, že tento bod ve chvíli, kdy jsem ho navrhl a povedlo se ho prosadit, tak je na něj málo času a musíme využívat faktické poznámky, abychom se vůbec dostali na řadu. Tohle je smutné! Ve výboru evropských záležitostí se o tom diskutuje, přijímají se tam usnesení, ale Sněmovna má právo a občané mají právo vědět, jakým způsobem postupuje česká vláda a Česká republika v imigrační krizi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan premiér Sobotka. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem se snažil opakovaně přihlásit do rozpravy. Nechci vyčítat paní místopředsedkyni, že mi nedala slovo, protože to bylo pravděpodobně v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Mně jenom připadá zvláštní, kam se to z hlediska výkladu a praxe tohoto jednacího řádu v Poslanecké sněmovně dostalo. Protože místo toho, aby mohli vystoupit ti, kdo se řádně přihlásili, místo toho, abychom tady mohli slyšet vystoupení zástupců všech parlamentních frakcí, aby se k tomu mohla vyjádřit opozice, aby se k tomu mohla vyjádřit koalice, tak tady prostě máme řetěz faktických poznámek v zásadě jednoho poslaneckého klubu nebo jedné skupiny poslanců, která znemožní nejenom vystoupení dalších zástupců, ale neumožní vlastně ani reagovat v té rozpravě, protože je tady řetěz faktických poznámek. A já se rozhodně nechci zařazovat mezi ty, kdo zneužívají faktické poznámky a oddalují řádná vystoupení.

    V minulosti to bývalo tak, že když se vedla tato diskuse, tak skutečně se faktické poznámky takto nepoužívaly. Poslanci se řádně přihlásili, vystoupili v rozpravě, mohli argumentovat, protože je velmi obtížné v těch dvou minutách faktické poznámky argumentovat strukturovaně tak, aby vůbec debata tady měla smysl. V okamžiku, kdy přejdeme na klipy, kdy přejdeme na dvouminutové faktické poznámky, tak se to zvrhává v urážky, zvrhává se to do nějakých mediálních sloganů a už je to jenom parodie na debatu.

    Pokládám za docela zvláštní, jestliže se tady objevují poznámky o tom, že jsem tu zprávu neměl přednášet tak dlouho, jako jsem ji přednášel. Kdybych ji přednesl za pět minut, tak mě nepochybně obviníte z toho, že jsem ji odbyl. Kdybych tam neuvedl fakta, tak byste mě obvinili z toho, že jsem tam neuvedl fakta. Kdybych tam nemluvil o zahraničí, tak byste mě obvinili z toho, že jsem zapomněl na cizinu, a kdybych se nevěnoval tomu, co jsme udělali doma, tak byste řekli, že to bylo jenom zahraniční expozé, kde jsem se nedotkl poměrů v České republice. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ještě na závěr faktická poznámka pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já jsem v té rozpravě vystupovat nechtěl. My jsme koncentrovali vystoupení našeho poslaneckého klubu do vystoupení paní poslankyně Němcové a pana předsedy Petra Fialy. Nemám vůbec radost z toho, jak ta debata dneska probíhá. Opravdu ne. Ale pokud hledáme viníka, tak není jediný viník. Ale jestli hledáte, pane premiére, hlavního viníka, tak se podívejte do zrcadla. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně, nesouhlasný šum z levé části jednací síně.)

    Kdybyste přišel před začátkem schůze a řekl vy nebo vaši kolegové z vládní většiny: máme tady usnesení, chceme ho naplnit, navrhujeme debatu tehdy a tehdy, domluvme si pravidla - já souhlasím s tím, ať se domluví v takovéto debatě pravidla - a pojďme se na těch pravidlech dohodnout, tak to být mohlo. Tento bod jsme si vynutili proti vůli i vás osobně, pane premiére. Vy jste pro ten návrh nehlasoval a zvolil jste zajímavou taktiku, na kterou máte plné právo. Vy jste využil naprosto logicky informace vlády, vystoupil pan premiér. To si myslím, že je naprosto logické, využil jste toho, měl jste poměrně obsáhlé úvodní slovo. A to je dobře, to nekritizuji. Ale současně jste se napsal jako první s přednostním právem do rozpravy. To znamená, kdyby nebyla žádná faktická, tak nejdřív vystoupí pan premiér vlády České republiky s úvodním slovem a jako první v rozpravě pan poslanec Sobotka, který uplatnil své přednostní právo. Takhle to tady probíhá. Vy jste nyní v tomhle vystoupení, které před chvílí skončilo, vystoupil jako první v řádné rozpravě bez faktické připomínky. Je to legitimní, ale je to zvláštní. A musíme z toho ven.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče. Já svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím, poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Budeme hlasovat o procedurálním návrhu na přerušení tohoto bodu do úterý 26. ledna 15.30 hodin.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 73, do kterého je přihlášeno (už zaznívá potlesk zprava) 122 přítomných, pro 65, proti 37. Návrh byl přijat.

    Přerušuji projednávání tohoto bodu a v tuto chvíli přerušuji i dopolední jednání. Sejdeme se ve 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného programu.

    (Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Je 14 hodin a 30 minut a budeme pokračovat v našem jednání.

    Dalším bodem našeho jednání jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

    Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Dříve než dám slovo prvnímu vylosovanému, dovolte mi načíst omluvy. Z dnešního jednání odpoledne se omlouvá paní ministryně Marksová, mezi 14.30 až 18. hodinou z pracovních důvodů z dnešního dne se omlouvá pan poslanec Sedlář. Mezi 14.30 až 18.00 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Hájek. Pan poslanec Havíř se omlouvá z dnešního odpoledního jednání do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

    A teď přistoupíme k interpelacím. Dávám slovo poslanci Jaroslavu Foldynovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Okamura. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, pane premiére. Dobré odpoledne, kolegové. Mám připravenou takovou otázku na pana premiéra. Samozřejmě po tom významném tématu o uprchlících a migraci mám takovou prozaičtější otázku a ta se týká především našich občanů.

    Pane premiére, podpora rodiny by měla patřit mezi pilíře politiky moderního státu. Domnívám se, že náš stát je moderní, nicméně porodnost v České republice stále klesá a mnozí lidé se obávají, zda by unesli výdaje spojené s příchodem dalšího dítěte. Ženy mají problémy a starost v zaměstnání, sladit zaměstnání, sladit rodinný život.

    Já bych se chtěl zeptat po těch 25 letech úspor, kdy se především šetřilo na těchto lidech, jaké kroky udělá ta naše - promiňte - současná vláda České republiky. Jaké kroky plánuje na podporu rodiny, aby posílila její sociální stabilitu a soudržnost, tak aby lidé měli prostě pocit, že když se jim narodí dítě, že to není něco, co by mělo zastavit jejich rodinné standardy a život. Jaké tedy kroky udělá vláda k tomu, aby se tyto věci změnily, sladil se ten pracovní a rodinný život? Má současná vláda vůbec něco takového vážně na mysli? To je moje otázka.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní má slovo pan premiér. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, v rámci vládního programu jsou už některé věci, které se povedly, a pak jsou věci, o kterých chceme ještě otevřít debatu v rámci koalice, o kterých bychom rádi přesvědčili jak koaliční partnery, tak samozřejmě většinu poslanců a senátorů.

    K těm věcem, které se povedly, chci zmínit zvýšení daňových slev na dvě a více dětí. V loňském roce poprvé došlo ke zvýšení této daňové slevy. V letošním roce je připravena znovu. Bohužel v důsledku pomalého projednávání v Poslanecké sněmovně ten zákon ještě zatím nebyl schválen, ale leží tady a je šance na to, aby na dvě a více dětí byla větší daňová sleva. Já tuhle cestu velmi podporuji, protože jde o to motivovat pracující rodiny s dětmi, tzn. že budou mít větší šanci, aby jim zůstalo více z jejich výplaty v okamžiku, kdy se starají o děti, mají dvě a více dětí a současně pracují, tzn. odvádějí na daních ještě státu finanční prostředky.

    Druhá věc, která je, myslím, rozjetá, a teď jde jenom o to, aby to skutečně obce a města dokázaly využít, je využití evropských prostředků na posílení kapacit mateřských škol. To byl v minulosti velký problém, řada obcí a měst neměla vlastní zdroje. Dneska z hlediska rozšíření kapacit mateřských a základních škol tady je větší šance použít evropské fondy.

    Velký problém z hlediska fungování rodiny je vlastně sladění rodinného a pracovního života. Tady si myslím, že tam, kde není možnost umístit děti do mateřských škol, tak že by mohly pomoci dětské skupiny, které se podařilo před nějakým časem legislativně zakotvit. Ale myslím si, že to, co by mohlo také pomoci, to je návrh, který bychom rádi diskutovali v rámci koalice, je úprava rodičovského příspěvku - nikoliv proto, abychom ušetřili, ale proto, abychom dali možnost matkám vyčerpat stejnou finanční částku v kratším čase. To znamená, že u těch matek, které chtějí nebo mají možnost se velmi rychle vrátit do práce, mají možnost, aby se o děti někdo postaral, nebo mají možnost zařízení, kde se o dítě postarají, aby byla šance zkrátit dobu na čerpání rodičovského příspěvku dneska, s tím, že by samozřejmě nedocházelo ke zkrácení celkové finanční částky.

    To, co pokládám za důležité vůbec pro fungování rodinného života, je určitá pomoc, která by tady mohla existovat v systému nemocenského pojištění, a to je možnost mít určité volno pro pečující osobu, tzn. mít volno na pečovatelskou práci, kterou neformálně odvádějí rodinní příslušníci. Je to třeba situace, kdy se musíte postarat o svoje těžce nemocné rodiče. Není vždycky možné využít nějakého sociálního zařízení. Byl bych velice rád, kdybychom byli schopni v rámci volna na takovouto péči v rámci nemocenského pojištění dát lidem možnost, aby se v horizontu několika měsíců, když takováto situace nastane, o své rodiče postarali.

    Další téma, které souvisí s podporou rodin s dětmi a je, myslím, velmi důležité, je diskuse, kterou jsme již otevřeli a vedeme v rámci vládní koalice. Týká se sociálních odvodů, odvodů na sociální pojištění u těch lidí, kteří se starají o děti. Ministerstvo práce připravilo návrh, aby u lidí, kteří se starají o děti, jsou ekonomicky aktivní, platí sociální pojištění, byla šance, aby platili nižší sociální pojištění než ti, kdo se o děti nestarají. Bylo by to po dobu, než dítě dospěje do 18 let věku. Pak by se platba sociálního pojištění vracela na původní úroveň. Ale opět myslím, je to velmi zajímavá možnost, pokud bychom se na ní dohodli, jak podpořit rodiny, které jsou odpovědné a které se starají o děti.

    Věc, která je zatím z hlediska rozsahu spíše symbolická, ale myslím, že je to velmi důležitý signál, je otázka týdenní otcovské poporodní péče, tzn. v rámci nemocenského pojištění bychom byli velmi rádi, kdyby bylo umožněno mužům podílet se na péči o novorozené dítě, tak aby tady byla dávka nemocenského pojištění ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, která by umožnila otci, aby si po narození dítěte vzal v období do šesti týdnů od narození otcovskou týdenní dovolenou. Opět je to jakýsi signál toho, jakým způsobem by se společnost mohla k rodinám chovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane premiére, omlouvám se, váš čas. Doplňující otázka pana poslance Foldyny.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji panu premiérovi za odpovědi, nicméně bych položil doplňující otázku, která jistě není od věci. Chtěl bych se, pane premiére, zeptat, v jaké fázi se nachází teď zamýšlený zákon o podpoře matek samoživitelek, to znamená tzv. náhradní výživné. V jaké fázi - jestli byste mi mohl jenom zhruba říct, zdali se toho dočkáme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Návrh na náhradní výživné byl tady už v minulosti v Poslanecké sněmovně opakovaně předkládán. Myslím, že jsme tady k němu opakovaně vedli debatu. Je známa jeho konstrukce, jsou známy eventuální problémy, které jsou s ním spojeny. Ministerstvo práce na začátku volebního období ten návrh připravilo a hledá se koaliční shoda. Já bych byl velmi rád, kdybychom se co nejdříve vrátili k projednání tohoto návrhu na úrovni koaliční rady, aby ten návrh paní ministryně Marksová na toto jednání přinesla, a myslím si, že bychom měli dospět k rozhodnutí a měli bychom tento problém vyřešit.

    Vnímám to jako jeden z důležitých závazků, který máme v rámci současného volebního období. Myslím si, že to téma nemůžeme nechat otevřené. Když se podíváte na to, jaké skupiny lidí jsou dneska v České republice nejvíce ohroženy chudobou, tak jsou to rodiče, je to vlastně samoživitel, který zůstal na výchovu dítěte sám. Velmi často je to v situaci, kdy ten druhý rodič se odmítá na výchově podílet. Nejsou tady nástroje, jak ho třeba přinutit, resp. nedaří se využít ty nástroje efektivně tak, aby to té rodině skutečně v reálném čase pomohlo. Probíhají dlouhé soudní spory a podobně. Tady si myslím, že by společnost měla mít schopnost zareagovat. Pokud objektivně víme, a víme to už řadu let, minimálně od doby, kdy byl zrušen sociální příplatek, který těmto rodinám pomáhal, tak od té doby, kdy ten sociální příplatek byl zrušen, tak víme, že tohle je právě ohrožená kategorie, jsou to lidé, kteří se starají o děti a jsou na to sami a samozřejmě to ekonomicky poznamenává stabilitu takovéto rodiny.

    Takže ano, je to jeden ze závazků, který bych byl velice rád, kdybychom ještě do konce tohoto volebního období dotáhli do konce.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu dalšího vylosovaného v pořadí a tím je pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, naposledy dnes dopoledne jste mi neodpověděl na mé otázky, proto se vás musím zeptat znovu.

    Vaše vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL odsouhlasila přijmutí tisíců nezákonných imigrantů z arabských a afrických zemí do České republiky a nyní začínáte váš vládní plán silou a proti vůli většiny občanů realizovat. Aktuálně se vaše vláda snaží nastěhovat nezákonné imigranty do města Králíky ve východních Čechách. Občané Králík na Ústeckoorlicku se vašemu sprostému diktátu zoufale brání, a proto předevčírem naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD společně s občany Králík vyhlásilo celostátní petici občanů města Králíky v Pardubickém kraji, jelikož občané se brání umístění jakékoliv typu zařízení pro imigranty ve svém městě. A vy je ignorujete. Doslova mě šokovalo, že občané Králík předevčírem veřejně před novináři na naší tiskové konferenci sdělili, že se dozvěděli o záměru vaší vlády umístit v jejich městě imigranty z facebooku. To je neuvěřitelně otřesný způsob, jak vláda jedná s občany, jak jimi opovrhuje, jak občany povrhá, opovrhá. Občanům Králíků z rozhodnutí vlády následně hrozí zvýšená kriminalita, znehodnocení cen nemovitostí, odchod firem z regionu, zvýšení nezaměstnanosti a sociální pnutí.

    A já se vás ptám přímo: Odsouhlasili jste přijmutí tisíců imigrantů a vyčlenili jste na ně peníze na úkor potřebných občanů České republiky? Řekněte tedy mně i občanům České republiky na rovinu a bez vytáček, do jakých konkrétních lokalit v České republice budete imigranty umisťovat. A pakliže zde odmítnete sdělit jména konkrétních lokalit, tak mi řekněte, jaké typy lokalit, tedy měst a obcí, považujete za vhodné pro umístění imigrantů. Ptám se proto, aby se občané těchto z vašeho pohledu vhodných měst a obcí mohli začít včas bránit, a slibuji, že já a naše hnutí SPD budeme všem občanům pomáhat, aby se vzepřeli tomuto neuvěřitelnému násilnému diktátu vaší vlády a Evropské unie tak, jako nyní pomáháme v odporu proti vaší vládě občanům Králík, kteří se o umístění imigrantů dozvěděli z facebooku.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl především poděkovat občanům obcí a měst, kde jsou dneska umístěna zařízení Ministerstva vnitra, která umožňují detenci nelegálních migrantů, kteří přicházejí na naše území a jsou zadržováni při kontrole, kterou vykonávají policejní složky. Chci poděkovat obcím a městům, kde dnes působí zařízení pro uprchlíky, pro lidi, kteří utíkají před válkou, pro lidi, kteří utíkají před pronásledováním a na základě mezinárodních smluv a na základě zákonů této naší České republiky mají právo na to, abychom těmto lidem poskytli před jejich pronásledováním azyl, abychom jim poskytli ochranu. Vím, že to v takovýchto obcích a městech není jednoduché, že je potřeba najít způsob spolupráce, a jsem přesvědčený o tom, že takováto zařízení, která dnes v České republice působí, fungují ve velmi vysokém standardu zajištění bezpečnosti a ve velmi vysokém standardu komunikace s jejich okolím.

    Já myslím, že nikdo nemůže popřít fakt, že takováto zařízení, kam můžeme umístit uprchlíky v té první fázi jejich pobytu v České republice, zařízení, kam umístíme nelegální migranty v okamžiku, když jsou zadrženi na našem území a není možné je okamžitě vrátit, že takováto zařízení v České republice potřebujeme. Vláda neusiluje o nějaké budování nadbytečných kapacit, ale musíme mít kapacitu, která tady bude potřebná. V minulých letech jsme se setkávali s tím, že řada těchto zařízení byla zprivatizována, byla třeba zrušena nebo se z nich staly věznice, prostě nepočítalo se z hlediska nějakého koncepčního rozhodování s tím, že může nastat taková silná migrační krize. Dnes tady máme největší migrační vlnu od konce druhé světové války. Největší migrační vlnu, se kterou se musí potýkat všechny členské státy Evropské unie. Já myslím, že naši lidé s tím mají zkušenost, vědí, že naše vláda je schopna garantovat bezpečnost v České republice.

    Chci připomenout, že navzdory tomu, že čelíme této silné migrační krizi, Česká republika není cílovou zemí migrace, ležíme na okraji hlavního migračního proudu a v loňském roce poklesla kriminalita v České republice o 14 %. Čili to je jasný výsledek toho, že vláda myslí na bezpečnost, že jsme stabilizovali policii a že nepodceňujeme jakákoliv bezpečnostní rizika, která by mohla být spojena s některými aspekty této migrační krize jako takové.

    Ale já odmítám vyvolávání nesmyslného strachu, odmítám vyvolávání nenávisti, nevraživosti tam, kde to v žádném případě není potřeba, kde pro to není žádný důvod. Naše vláda se chová odpovědným způsobem, dodržujeme pravidla, respektujeme zákony a vyžadujeme to také od těch lidí, kteří u nás o pomoc, o azyl, o mezinárodní ochranu žádají. I tito lidé musí dodržovat naše zákony, musí dodržovat naše pravidla a ti, kdo u nás získají azyl na základě mezinárodních norem, tak tito lidé by měli mít také právo na pomoc při jejich integraci do naší většinové společnosti. To je kromě bezpečnostního aspektu další důležitá věc - integrační proces, schopnost tyto lidi začlenit, dát jim možnost pracovní aktivity, dát jim možnost naučit se dobře náš jazyk, osvojit si naši kulturu. Tohle je všechno součást integračního procesu a naše vláda stojí o to, aby se integrace cizinců v České republice zlepšila.

    Myslím si, že žádná společnost nemůže fungovat jako úplně uzavřená, nemůže žádná společnost fungovat na nějakém uzavřeném etnickém principu. Vždycky když se v minulosti něco takového stalo, tak to vedlo jenom k zaostávání a vedlo to k degeneraci.

    Máme právo na to, abychom rozhodovali o tom, jakým způsobem se věci budou odehrávat na území naší republiky. Já jsem pro to, aby to byla česká vláda, kdo bude rozhodovat o demografickém vývoji tady u nás, kdo bude rozhodovat o migrační politice. Jsem pro to, abychom zohledňovali všechna rizika, která jsou spojena s migrací, ale jsem také pro to, aby tato země fungovala na demokratických principech a respektovala lidská práva.

    Ještě jednou děkuji všem občanům v obcích a městech, kteří se podílejí na tom, že tam mohou fungovat v klidné slušné atmosféře zařízení, která spravuje Ministerstvo vnitra a která se starají o uprchlíky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec Okamura chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, tak když mluvíte o demokracii, tak umožněte přece občanům referendum a přímou volbu, odvolatelnost politiků, kterou jste mi zamítli, a nejednejte proti jejich vůli.

    Co se týče 14 % poklesu kriminality, zapomněl jste dodat, že je to díky poklesu kriminality českých občanů a naopak kriminalita cizinců podle mých údajů od policie stoupla meziročně, takže to jste tam trošku neřekl pravdu. Sám víte, že skutečná migrační vlna teprve přijde a podle všeho je řízená.

    Dále jste mi odepsal v dopise, že pokud se jedná o přijímání uprchlíků, tak vaše vláda k tomu zavázala Českou republiku v rámci celoevropské dohody na základě členství v EU. Takže dokud bude Česká republika pod diktátem Evropské unie, tak nic nevyřešíte, budete jen řečnit, na skutečný odpor proti této invazi nemáte odvahu.

    A již třikrát jste našemu hnutí SPD zamítli tady referendum o vystoupení z Evropské unie či o přijímání imigrantů, aby se občané sami nemohli vyjádřit. A přestaňme už prosím používat slovo uprchlíci, jsou to nezákonní migranti, a konečně odpovězte na můj dotaz, do jakých lokalit chcete ty imigranty umisťovat. Neodpověděl jste mi na ten dotaz! ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že je jasné, že ten migrační proud, kterému dneska Evropa čelí a který dneska přichází zejména přes Balkán do střední a západní Evropy, tak ten proud není homogenní. On je skutečně diferencovaný. Pokud se podíváme na statistické údaje, které máme k dispozici, tak polovinu těchto lidí tvoří lidé, kteří utekli ze Sýrie. K nim se přidávají váleční uprchlíci, kteří utíkají z Iráku. Přidává se také řada Afghánců. A já nevím, jestli ta situace v Afghánistánu se dá označit za válečnou, nicméně bezpečnostní situace tam nepochybně klidná není. To by nebyl tak silný požadavek na to, aby tam ještě nějakou dobu zůstalo přítomno zahraniční angažmá.

    No a k těmto uprchlíkům před válkou se samozřejmě přidávají i lidé, kteří do Evropy nejdou proto, že by jim hrozilo pronásledování nebo že by v jejich zemi zuřila válka, ale jdou do Evropy proto, že si tam chtějí najít lepší existenční příležitosti. To znamená, jsou to ekonomičtí migranti. V situaci, kdy je tady naléhavá potřeba postarat se o tak velké množství lidí, kteří utíkají před válkou, není možné automaticky neregulovaně vpouštět na území Evropy ekonomické migranty. Ten proud je prostě diferencovaný a určitě se nedá vyloučit, že mezi těmi lidmi, kteří přicházejí do Evropy, tak že toho chaosu využívají i lidé, kteří jsou radikalizovaní, kteří jsou spojení s islamistickými radikály. Ale oni využívají zejména chaosu, který je na vnější hranici Evropské unie, a právě tomu chaosu je potřeba zabránit tím, že bude důsledná ochrana vnější schengenské hranice a že bude registrace.

    A jinak, já si zásadně dovoluji nesouhlasit s tím, co zde prohlásil pan poslanec Okamura, že bychom snad měli vystoupit z Evropské unie. Myslím si, že by byla velká chyba vystupovat z Evropské unie. Evropská unie je garancí stability a je do značné míry také garancí prosperity i pro občany České republiky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. Dříve, než pozvu k mikrofonu dalšího vylosovaného, dovolte mi načíst dvě omluvy, a to paní poslankyně paní Lorencové, která se omlouvá z dnešního dne od 14.30 do konce jednacího dne, a paní poslankyně Berdychové od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

    A nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, připraví se pan poslanec Velebný. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Velmi pěkně děkuji paní místopředsedkyně. Nejdříve mně dovolte takový malý povzdech, s jakým velkým zájmem tady dneska projednáváme interpelace na pana premiéra. Hlavně, že při normálním jednání pak ty jednotlivé kauzy takhle rozbujele rozvádíme.

    Vážený pane premiére, často se mezi našimi občany diskutuje otázka valorizací mezd, chcete-li výší penzí, opravuji valorizací penzí. Vládě se podařilo napravit zmrazení valorizace zavedené dříve Nečasovou pravicovou vládou a obnovit valorizaci důchodů dle inflace a růstu mezd. Osobně si tedy myslím, že dosavadní opatření a nápravy uskutečněné vládou právě vlivem a z důvodu nízké inflace doprovázející dobrý ekonomický růst České republiky se ukazují jako nedostatečné. Nenaplňují představy seniorů o spokojeném životě ve stáří, tedy o době, kdy se důchod stává jediným příjmem k zajištění životních potřeb těchto starých lidí.

    Pane premiére, jaký je současný pohled a názor vlády včetně Ministerstva práce a sociálních věcí v této velmi citlivé a veřejností nesmírně sledované oblasti? Nechci zde analýzu detailů koaliční smlouvy, která je základním dokumentem vládní spolupráce, ale ptám se vás, jaké jsou aktuální dohody v rámci koaliční rady v této tak zásadní oblasti.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je myslím vážné politické téma a chci jenom avizovat, že určitě tohle téma v krátkém čase dorazí také sem na půdu Poslanecké sněmovny.

    Jsem krajně nespokojen s tím, jak dopadla valorizace penzí v roce 2016. Musím říci, že informaci o tom, jak nízká bude tato valorizace, že bude jenom 40 korun, jsme dostali od Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí až na poslední chvíli v rámci přípravy státního rozpočtu. Po celou dobu, kdy jsme připravovali státní rozpočet na letošní rok, jsme všichni jako členové vlády počítali s tím, že by letošní valorizace měla být někde kolem stokoruny v průměru. V poslední chvíli jsme dostali aktuální data od úředníků těchto dvou ministerstev a ukázalo se, že podmínky pro vyšší valorizaci naplněny nebyly.

    Proč to je jenom těch 40 korun? Je to proto, že od září do srpna 2015 se ceny zvedly jenom o 0,3 % a důchody se valorizují o inflaci a důchody se také valorizují o 1/3 růstu reálných mezd, jenomže v letech 2012 až 2014 k žádnému růstu reálných mezd nedošlo. To znamená, tahle valorizace, to, že je tak nízká, je důsledkem toho, že v uplynulých letech naše ekonomika stagnovala a nerostly reálné mzdy. To se naštěstí už počínaje rokem 2014 a v mnohem větším rozsahu rokem 2015 změnilo. Takže předpokládám, že až se bude vypočítávat valorizace pro rok 2017, tak už bude vycházet z vyššího růstu reálných mezd, nicméně inflace bude i nadále velmi nízká.

    Jak ten problém vyřešit? Podle mého názoru systémové řešení není to, které jsme zvolili. Rozhodli jsme se, abychom kompenzovali seniorům a invalidním důchodcům tu extrémně nízkou valorizaci 40 korun, tak jsme se dohodli ve vládě, a jsem rád, že to podpořil i parlament, že vyplatíme v únoru každému důchodci starobnímu a každému důchodci invalidnímu 1 200 korun. Je to míněno jako kompenzace právě za nízkou valorizaci, která je v letošním roce. Ale to určitě není systémové řešení, abychom dorovnávali nízké valorizace jednorázovými příspěvky. Byl bych spíše pro to, abychom zvětšili manévrovací prostor vlády, aby v situaci, kdy nerostou mzdy, měla vláda možnost důchody zvýšit na základě svého rozhodnutí, ale současně jsem pro to, aby tam byl horní limit, to znamená, aby to bylo predikovatelné a nemohlo to vést k nějakému nabourání vývoje veřejných rozpočtů.

    Jsem pro to, aby se upravil systém valorizace penzí. Budeme o tom jednat na úrovni vlády. Paní ministryně Marksová připravuje příslušný návrh novely zákona. Doufám, že vláda ho podpoří, a pak bude moci ten návrh přijít sem do Poslanecké sněmovny. Navrhoval bych, aby ten limit byl zhruba 1,7 %, to znamená, že by to zajišťovalo, aby se valorizace vždy pohybovala alespoň někde v průměru kolem té stokoruny, pokud bude extrémně nízká inflace a bude extrémně nízký růst reálných mezd. Takže do výše 1,7 % bych podporoval myšlenku, aby vláda měla manévrovací prostor. Byl by to manévrovací prostor ve prospěch seniorů, ve prospěch vyšší valorizace, ale současně by vláda nemohla podlehnout pokušení, aby třeba jednorázově v nějakou chvíli, třeba před volbami, důchody zvedla dramatickým způsobem a narušila tím vývoj veřejných rozpočtů. Takže bude tam i horní limit pro rozhodování vlády.

    Skutečně chci ještě jednou poděkovat i Poslanecké sněmovně. Myslím si, že to řešení s kompenzací 1 200 korun pro každého seniora, tak jak ho schválila Poslanecká sněmovna a jak ho potom schválil Senát, že to je rozumné řešení pro letošní rok, pro rok 2016, a pro rok 2017 už bych byl rád, kdybychom měli schválené upravené pravidlo a vláda měla o něco větší manévrovací prostor, byť si myslím, že výchozí parametry pro valorizaci penzí budou lepší, než byly výchozí parametry v loňském roce. Díky tomu, že ekonomika konečně přestala stagnovat, díky tomu, že konečně začínají růst reálné mzdy, tak by se mohly vylepšit i parametry pro konstrukci valorizace penzí. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nastal čas pro doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já tedy musím poděkovat panu premiérovi za tu, řekněme, v krátkém čase docela obsáhlou odpověď. Ale pane premiére, já mám jednu prosbu a je to možná i otázka, jestli dokážete v daném okamžiku se společně s ministryní Marksovou domluvit na tom, že těch 600 tisíc občanů, kteří budou obesláni dopisem o tom, že hrozí nebezpečí, pokud nepůjdou do důchodového pojištění, do spoření apod., respektive hlavně u těch lidí, kteří platí ta minima, ty minimální odvody, tak hrozí nebezpečí - šlo by prosím do těchto dopisů dát i základní informaci o tom, v jaké situaci jsme toto prováděli a proč to provádíme, a hlavně to, co proběhlo v minulosti, aby věděli, kde je ten problém těch 40 korun?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pan premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ono je to vlastně současně několik problémů, to, co ještě otevřel pan poslanec ve své doplňující otázce. Já se na to pokusím velmi stručně reagovat.

    První věc je, že do sdělení o tom mimořádném příspěvku se asi žádné takové informace nedostanou. Nicméně já bych byl velice rád, kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí věnovalo více pozornosti a energie tomu, aby vysvětlilo občanům, jak vlastně je postavena valorizace penzí, jaké jsou ty základní předpoklady, na základě kterých k tomu dochází. Že to dneska není libovůle vlády, ale že to je odraz ekonomického vývoje, který tady byl v uplynulých letech. No a prostě když ten ekonomický vývoj bude dlouhodobě špatný, tak se to bohužel odrazí i na výši valorizace penzí.

    Jsem ale rád, že Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo akci, která si myslím, že je užitečná a že lidé, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a mají možnost si eventuálně zvolit vyšší platbu sociálního pojištění, tak že dostanou vlastně poprvé od Ministerstva práce a sociálních věcí informaci o tom, jak nízký budou mít důchod, pokud si budou platit pouze ono zákonné minimum na odvodech sociálního pojištění. Já rozumím tomu, že je tady řada OSVČ, které si nemohou vyskakovat, nemohou si příliš dovolit platit vyšší odvody, na druhou stranu je strašně důležité, aby každý, kdo samostatně podniká, patří mezi osoby samostatně výdělečné činné, věděl, že když si bude platit pouze minimální zákonný odvod, tak dostane velmi extrémně nízký důchod. A když mluvím s lidmi, s pracovníky na České správě sociálního zabezpečení, tak oni opakují v zásadě historky, které jsou velmi podobné, odehrávají se ve všech našich regionech, a hovoří o tom, jak překvapeni a zděšeni jsou někteří podnikatelé OSVČ, když dosáhnou nároku na důchod, je jim vyměřen jejich důchod a v posledních letech a desetiletích si odváděli pouze minimální sazbu odvodu na sociální pojištění. Bohužel v takovémto případě je ten důchod velmi nízký (Předsedající: Váš čas.) a podnikatelé by tuto informaci měli dostat včas.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Velebný, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Fiala.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, po zveřejnění výsledků kontrol České obchodní inspekce se opět hojně mluví o problematice stáčení tachometrů. Stáčení tachometrů je u nás nejrozšířenějším nešvarem při prodeji ojetých vozidel. Čeští spotřebitelé jsou tak masivně podváděni, kupují si přestárlé osobní vozy za násobek jejich skutečné hodnoty. Podle dostupných informací má zhruba 42 % nabízených ojetých automobilů stočený tachometr. Bohužel podvodného stáčení tachometru stále přibývá, protože podle stávající legislativy není přetáčení tachometru trestným činem. Dlouholeté řešení novely zákona, která by mohla toto jednání omezit, bohužel zatím nedospělo ke svému zdárnému závěru. Autobazary si navíc do smluv často píší ujednání, že za rozdíl mezi realitou a stavem tachometru prodávající neodpovídá.

    Je nanejvýš načase, aby naše občany a spotřebitele stát před podvodníky lépe chránil a abychom se zbavili nálepky pračky špinavých aut v Evropě. Ptám se tedy, pane premiére, jak vláda řeší tuto oblast, co udělala a co připravuje pro ochranu spotřebitelů v oblasti autobazarů, ale i obecně pro ochranu spotřebitelů ve všech oblastech. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já mohu potvrdit to, co zde zmínil pan poslanec, a mohu to potvrdit i z pohledu zjištění Ministerstva průmyslu a obchodu při prodeji ojetých vozidel v autobazarech, ale i mimo ně, že je největším nešvarem právě stáčení tachometru. Prokázání a sankcionování těchto postupů je za současných legislativních podmínek hodně složité, proto expertní skupina zřízená ministrem průmyslu a obchodu doporučila několik kroků, které by tu situaci mohly zlepšit. To znamená, například zakotvit v zákoně o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zákaz pozměňování stavu počítače ujeté vzdálenosti, uložit povinnost stanicím technické kontroly zapisovat stav počítače ujeté vzdálenosti do velkého technického průkazu a do příslušného elektronického registru apod. Čili je tady několik konkrétních závěrů z té pracovní skupiny a teď je samozřejmě důležité, aby se ty věci implementovaly do pravidel a do právního řádu.

    Je tady samozřejmě také další otázka, zda zakotvit do trestního zákoníku skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného zásahu do počítače ujeté vzdálenosti. Tady zatím nedošlo k dohodě, jestli něco takového je dobře, aby se v rámci nových skutkových podstat objevilo. Nicméně Česká obchodní inspekce se v posledních dvou letech výrazným způsobem právě na tuto oblast zaměřila z hlediska své kontrolní činnosti. Svědčí o tom i nedávno zveřejněné výsledky kontrol. V roce 2015 provedla Česká obchodní inspekce 115 kontrol autobazarů a v 56 % z nich odhalili její inspektoři v prodeji ojetin vážné nedostatky. Byl jsem informován panem ministrem průmyslu a obchodu, že i z tohoto hlediska chce nadále prosazovat, aby tady takováto skutková podstata trestného činu existovala.

    Chtěl bych ještě připomenout, že spotřebitel má i dnes určité možnosti obrany. Kromě toho, že může dát přirozeně podnět České obchodní inspekci, tak má právo odstoupit od uzavřené kupní smlouvy, protože smlouva byla podstatným způsobem porušena uvedením zásadně nesprávného údaje.

    Jinak vláda postupuje nejenom v té oblasti, ale i v těch dalších částech ochrany spotřebitele tak, abychom realizovali koncepční dokument, který se jmenuje Priority spotřebitelské politiky 2015-2020. Vláda ho schválila v lednu loňského roku, to znamená před rokem. Ten materiál je zaměřen na řešení těch nejvíce citlivých otázek, které se týkají ochrany spotřebitele, na posilování ochrany před nebezpečnými výrobky, na podporu aktivit, které vedou ke zvyšování znalostí spotřebitelů, ke zvyšování jejich informovanosti, na posílení vymahatelnosti práva. Samozřejmě není to jenom věc, kterou by mělo řešit Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tohle téma ochrany spotřebitelů jde napříč jednotlivými ministerstvy, a proto vznikla meziresortní expertní skupina, kterou vede Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale kde jsou také zástupci dalších ministerstev, a ta skupina by měla průběžně vyhodnocovat plnění těch jednotlivých opatření. To se týká samozřejmě i toho problému, a tím se vracím k tomu zpátky, toho problému se stáčením tachometru.

    Chci také ještě připomenout, že jednou z priorit, která byla v tom materiálu definována z hlediska vymahatelnosti práva, je otázka vzniku nového systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v České republice. Potřebná legislativa byla schválena a ten systém by měl začít fungovat od 1. února letošního roku. Děkuji.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

    Děkuji a prosím dalšího vylosovaného v pořadí a tím je pan poslanec Petr Fiala. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane premiére. Před asi rokem a půl jsme tady obsáhle diskutovali o služebním zákonu, který jsme nakonec přijali. Vaše vláda, vaše argumentace tehdy byla velmi jasná: Chceme oddělit politickou sféru od úřednické, potřebujeme vytvořit nezávislé úřednictvo v České republice a k tomu nám bude sloužit ten služební zákon. Navíc jste do toho služebního zákona proti našemu názoru vložili i to, že úředníky jsou i náměstci, vytvořili jste náměstky, kteří řídí sekce, a ještě jste od toho oddělili ty politické náměstky. Dobře, byla to nějaká představa. Dokonce jsme se dohodli na určitém kompromisu a všichni jsme si mysleli, že opravdu máte na mysli tedy odpolitizování státní správy. A my jsme měli trochu obavy, že možná tam chcete zabetonovat svoje lidi.

    A co se děje teď? Já v médiích čtu, že někteří náměstci, ale ti úředničtí, ti odborníci, ti, kteří měli být apolitičtí, že najednou budou kandidovat za politické strany vládní koalice. Těch jmen je asi víc. Když tady vidím paní ministryni pro místní rozvoj, tak její náměstkyně paní Dostálová zrovna patří k těm, o kterých se mluví. Proti tomu bych uvedl třeba našeho kandidáta, lídra v Královéhradeckém kraji pana generála Červíčka, který oznámil, že prostě jakmile bude kandidovat, od policie odejde. To mně připadá jako čestné jednání.

    Tak já se vás ptám, pane premiére, jak je to myšleno s tou apolitizací státní správy? Donutíte nebo řekněte těm náměstkům, aby odstoupili, protože to jsou úředníci, a nemají se politicky angažovat, nebo jak to vlastně bude? A nepostrádá nakonec ten služební zákon v této podobě smysl, když se odehrává to, že úředničtí náměstci kandidují za politické subjekty ve volbách?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, to, co tady zmiňoval pan poslanec Fiala, je reálný problém. Čili chci potvrdit, že to je reálný problém, a myslím si, že to není úplně v souladu s tím, co jsme měli na mysli v okamžiku, kdy vláda prosadila zákon o státní službě.

    Za prvé bych chtěl ještě jednou poděkovat za to, že se nám tady v parlamentu podařilo dosáhnout určité dohody a určitého konsenzu, protože to byla důležitá chvíle pro Českou republiku. Byť jsme na ten zákon měli rozdílné názory a řadu výhrad si jednotlivé strany ponechávají až dodnes, tak jsme dokázali ten zákon schválit a prošli jsme úzkým hrdlem, kterým jsme projít prostě museli, protože jinak by byly zpožděny evropské fondy a na to by nedoplatila jenom tato vláda, ale ještě další dvě nebo tři vlády, které přijdou po ní, a samozřejmě hlavně by na to doplatila Česká republika. Takže já si vážím toho, že jsme dokázali dosáhnout dohody, a myslím si, že je důležité, abychom toto téma, to téma, jestli lidé, kteří jsou pod státní službou, a týká se to dneska zhruba necelých 70 tisíc státních zaměstnanců, kteří jsou v tom režimu státní služby, tak bychom měli hledat nějakou dohodu nad tím, jestli je vhodné, nebo není vhodné, aby kandidovali ve volbách.

    Zákon tak, jak platí, obsahuje omezení, že ten, kdo je v režimu státní služby, nesmí mít funkci v politické straně. Myslím si, že politické strany na to poměrně silně dbají, alespoň soudě podle mé vlastní politické strany, protože my jsme samozřejmě, pokud jsou takovíto lidí ve státní službě, tak nemají v sociální demokracii žádnou politickou funkci. Nicméně zákon neřešil a neřeší otázku kandidatury ve volbách. A já nejsem stoupencem toho, abychom lidem, kteří šli do režimu státní služby, podrobili se těm podmínkám, třeba i opustili to předcházející zaměstnání, které měli, dneska pracují pro stát, tak abychom těm lidem měnili pravidla způsobem, který nevychází přímo ze zákona. A myslím si, že pokud dojde v budoucnu k novele, tak bychom měli toto téma znovu zvážit.

    Měli bychom také možná mít schopnost rozlišit, jestli ten dotyčný státní úředník pod státní službou kandiduje do zastupitelstva své obce, nebo jestli kandiduje do kraje, nebo dokonce jestli kandiduje do Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Protože já si dokážu představit, že když žijete na malé obci, tak často není moc nikdo jiný, kdo by byl ochoten se ujmout správy v té obci. A je to jiná situace, než když třeba kandidujete do krajského zastupitelstva nebo kandidujete do Poslanecké sněmovny. Čili rozhodně vnímám tuto věc jako problém. Také nad tím přemýšlím. A chci jasně deklarovat ochotu v okamžiku, kdy se bude dělat nějaká novela zákona o státní službě, tak chci deklarovat ochotu a zájem tohle téma probrat, eventuálně tuto věc přímo vyřešit zákonem tak, aby kolem toho nebyly spory a aby tady kolem toho nebyl nějaký jiný výklad. Ale nechci teď nějakým politickým tlakem nebo politickým rozhodnutím zasahovat nad rámec těch povinností, které zákon o státní službě v tuto chvíli definuje.

    Požádali jsme... Ministerstvo vnitra zpracovalo i určitý oficiální výklad na základě příslušného zákona. V tom výkladu, pokud z něho mohu alespoň stručně citovat: "Zákon o státní službě obecně nevylučuje, aby státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru ke služebnímu úřadu, kandidoval ve volbách do všech zastupitelských sborů, a to i jako člen politické strany nebo politického hnutí. Samotná jeho kandidatura ve volbách se na jeho služebním poměru nijak neprojeví. V případě, že by takový státní zaměstnanec po volbách získal funkci, která je podle příslušného zákona neslučitelná s výkonem státní služby - ten výčet funkcí je přímo uveden v § 33 zákona o státní službě - bude to znamenat pozastavení výkonu státní služby tohoto státního zaměstnance, a tedy i zařazení tohoto státního zaměstnance mimo výkon služby pro pozastavení služby, a to do doby skončení výkonu jeho funkce. Po dobu zařazení tohoto státního zaměstnance mimo výkon služby tomu zaměstnanci nepřísluší plat." To je tedy režim pro případ, že by ten dotyčný zaměstnanec pod státní službou po volbách byl zvolen do některé veřejné funkce.

    Čili chci ještě připomenout, že pro všechny státní zaměstnance, ať už kandidují ve volbách, nebo nekandidují, platí povinnost vykonávat službu nestranně a v mezích svého oprávnění se zdržet při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost. Tolik tedy výklad Ministerstva vnitra k této otázce. A znovu potvrzuji, že jsem připraven na debatu o případné legislativní úpravě.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku? Prosím.

  • Poslanec Petr Fiala: Pane premiére, já jsem rád, že to vnímáte jako problém. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl všechno řešit zákonem. Ono všechno řešit zákonem nejde. Ale byli jste to vy, kdo jste vehementně prosazovali služební zákon, a tím jste tady vytvořili určitou situaci. My jsme varovali, že třeba funkce náměstka je funkce v mnoha směrech politická, že je podivné vytvářet dva typy náměstků. Teď se ty naše obavy potvrzují, protože prostě někteří náměstci budou kandidovat v krajských volbách.

    A v jednom s vámi souhlasím. Je obrovský rozdíl mezi tím, jestli je někdo úředník na nějaké řadové pozici a kandiduje do zastupitelstva, a jestli je někdo náměstek a kandiduje do krajského zastupitelstva. To prostě rozdíl je, ten musíme vnímat. A já nevím, jestli to lze ošetřit zákonem. Máme tu prostě špatný zákon v tom smyslu, že jsou tu dva typy náměstků, a teď se ukazuje, že vlastně nejsou dva typy náměstků, že to jsou náměstci političtí a náměstci političtí, jenže ti jedni náměstci političtí budou v nějakém speciálním režimu. Já, pane premiére, bych očekával, že se k tomu nějak postavíte a že navrhnete nějaké řešení, jak si s tím poradit, protože zákonem asi lidem neodejmeme pasivní volební právo. To prostě není možné. Ale není ani možné, abychom tvrdili, že máme apolitickou státní správu (upozornění na čas), měli tam odborné náměstky, a oni kandidovali ve volbách (znovu upozornění na čas) jako političtí náměstci. To je absurdní.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Musím říci, že zatím těch případů na takto vysoké pozici, jako jsou náměstci v té linii odborného řízení ministerstev, je několik málo. A nemyslím si, že můžeme teď bez změny legislativy zasahovat do jejich práva ať už z hlediska působení státní služby, nebo z hlediska jejich práva kandidatury ve volbách. Pokud by ovšem tato věc byla upravena zákonem, a souhlasím s tím, že je potřeba prozkoumat, jestli něco takového můžeme udělat, pak si myslím, že by vhodným řešením bylo omezit nebo řekněme prohlásit za neslučitelnou kandidaturu do určitých vyšších struktur samospráv nebo na úrovni Parlamentu České republiky, prohlásit to za neslučitelné s režimem zákona o státní službě, pokud to bude legislativně možné. Pokud to legislativně možné nebude, tak veďme diskusi o jiných postupech, které by k tomu směřovaly. Z hlediska zdravého rozumu, z hlediska logiky zákona o státní službě, z hlediska selského rozumu by člověk řekl, že odborný náměstek nemá nikam kandidovat a má dělat pozici odborného náměstka. A jestliže existuje politický náměstek, tak prosím, a tam se to omezovat nebude. Takže myslím si, že ač máme různé názory v celé řadě oblastí, tak myslím, že bychom měli být schopni se na úrovni selského rozumu dohodnout a hledat takovou legislativní změnu, která by toto zajistila.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v tisku jsem se včera pod titulkem Miliardy z EU na internet ohroženy dočetla, že - cituji: "Vláda v této věci zatím hodně namluvila, ale málo udělala. Brusel nabídl zemím EU, kde je nízká rychlost připojení k internetu, několikamiliardovou dotaci. Česká republika ale o peníze může přijít. 14miliardová injekce bude k dispozici jen do konce letošního roku a u nás se nic moc neděje." Tolik citace.

    Sdělení tisku je nepochybně velmi varovné. Proto se musím ptát, zda se tyto informace zakládají na pravdě, zda nečinnost vaší vlády skutečně povede k tomu, že těch 14 mld. na zvýšení rychlosti připojení k internetu můžeme odepsat. Pokud tomu tak skutečně je, který člen vlády je za to zodpovědný. A pokud se tato hrozba naplní, zůstane i nadále členem vlády? Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Situace se má tak. To, co je klíčové, je dokument, který má název - a já ho tady přečtu, abych neudělal nějakou chybu - ten dokument se jmenuje Národní plán rozvoje sítí nové generace. To je dokument, který musí schválit vláda. Je to dokument, který je součástí podmínek pro to, abychom vůbec evropské fondy mohli čerpat. A my jsme se dohodli, když jsme připravovali všechny ty podmínky pro to, aby se rozjelo čerpání evropských fondů, že by v polovině letošního roku měl být tento národní plán schválen.

    Jednoduché to nebude. Já opakovaně čelím požadavkům na to, abychom prodlužovali termíny pro předložení toho materiálu do vlády. Já to odmítám, protože si myslím, že je potřeba ten termín poloviny roku dodržet. A to, co je ale relevantní, aby to nebyl jenom dokument pro dokument, je, tak já bych chtěl, aby součástí toho Národního plánu rozvoje sítí nové generace byla i aktualizovaná data, která se týkají pokrytí internetem. Ta data v tuto chvíli aktualizuje Český telekomunikační úřad. Poslední aktualizace těchto dat podle mých informací proběhla v roce 2013. To znamená, potřebujeme mít nová data, aktuální, která se týkají letošního roku. A potřebujeme je mj. proto, abychom přesně věděli, kam zacílit tu podporu, kterou máme šanci získat z evropských fondů. To znamená, cílem vlády je, aby v polovině roku vláda měla na stole dopracovaný národní plán a součástí toho národního plánu byla i aktualizovaná data poskytnutá Českým telekomunikačním úřadem.

    Tohle jsou peníze, které se budou čerpat v rámci operačního programu PIK. Tento operační program spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tím odpovídám na otázku, kdo za to nese odpovědnost. Odpovědnost nese ministr průmyslu a obchodu Mládek, který musí garantovat, že v polovině roku bude vláda schopna takovýto klíčový dokument schválit - za prvé, abychom splnili kondicionalitu, za druhé, abychom nenabrali zpoždění.

    Jenom chci ještě potvrdit také fakt, že prostředky, které máme na podporu projektů, které by měly zlepšit připojení k vysokorychlostnímu internetu, můžeme čerpat po celou dobu programového období. Nehrozí, že bychom o ty finanční prostředky přišli na konci letošního roku. Pouze v letošním roce musíme mít splněnu jednu z těch podmínek pro čerpání a mít připravený tento národní plán, který v tuto chvíli musí garantovat Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem. Já pevně věřím, že ministr dostojí své odpovědnosti, že tento dokument bude moci vláda schválit a že pak tedy bude možné vypsat první výzvy, které umožní čerpat finanční prostředky z těch tuším cca 14 mld. korun, které jsou zatím alokovány v rámci operačního programu PIK na podporu rychlého internetu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Já bych se možná ještě vrátila v té doplňující otázce k tomu, co jste řekl dnes dopoledne ohledně elektronizace státní správy, že chcete zrychlit práce s tím, že bude elektronická identita od 1. 1. 2017. Já to chválím, ale ptám se - taková drobnost, jako je využívat fotografie z občanských průkazů i pro řidičské průkazy, tak jsme se dozvěděli, že tato varianta přichází v úvahu až od roku 2018. Tak jestli to půjde tímto tempem, tak nevím, jestli to od 1. 1. 2017 stihnete. A přimlouvala bych se za to, abyste na své členy vlády trochu zatlačil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já doufám, že pan ministr vnitra nebude zcela vytížen pouze řešením migrační krize, což se obávám, že jeho agendu z velké části vytváří, a že mu zbude prostor i pro tlak na své náměstky a podřízené, kteří pracují na tom, aby se realizovala koncepce elektronizace státní správy tak, jak je koneckonců zakotvena v těch oficiálních dokumentech, které schválila vláda. Já bych byl velice rád, kdyby od 1. 1. příštího roku byly standardem občanské průkazy, které budou vybaveny tím elektronickým identifikačním prvkem, což je základní nástroj pro to, aby lidé mohli být v kontaktu s eGovernmentem a byli schopni vyřizovat svoje záležitosti přes internet s úřady, které na to ale budou mít připravené aplikace a budou mít na to připravené systémy.

    To, co je velký problém, je sdílení dat. Myslím si, že paní poslankyně na to poukázala. V minulosti tady byly vytvořeny informační systémy v zásadě na resortní bázi. Někdy dokonce ani ne na resortní bázi, ale dokonce na bázi jednotlivých resortních organizací. Potřebujeme ještě pokročit z hlediska integrace těchto systémů. Já doufám, že i k tomu ty kroky Ministerstva vnitra budou směřovat. Takže ano, určitě budu i v příštích měsících mluvit i s panem ministrem vnitra o tom, že toto je důležitá priorita - elektronizace státní správy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Sněmovna projednává návrh zákona o zdravotních službách, který má umožnit propojení velmi citlivých dat o každém z nás ze zdravotní dokumentace a ze všech zdravotních registrů v jediném centrálním úložišti, v tzv. Národním zdravotnickém informačním systému. Veškeré informace ze zdravotní dokumentace, které důvěrně sdělí pacient lékaři, budou odesílány do centrálního datového úložiště a propojeny se všemi osobními údaji včetně rodného čísla. Tento koncept připravil již pan Julínek s pány Hroboněm a Šnajdrem v roce 2008, ale do zákona se dostal až v roce 2011 za ministra Hegera. Krátce po tom jeden registr zrušil Ústavní soud a od té doby až dosud NZIS nebyl zprovozněn. Nyní pan ministr Němeček usiluje, aby všechny databáze byly propojeny a zprovozněny, ale bohužel bez odpovídajícího zajištění ochrany dat. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je to zajímavé, že to tak vyšlo, ale zrovna interpelace pana poslance Hovorky přichází po interpelaci předcházející, která se týkala právě slabé elektronizace státní správy. To, co zmiňuje pan poslanec Hovorka, je naprosto legitimní otázka, která je spojena s nějakým dalším pokrokem v oblasti elektronizace státní správy v oblasti zdravotnictví.

    Mohu tady uvést řadu argumentů, které říkají, že Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky postupuje a bude postupovat při správě Národního zdravotnického informačního systému v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů a v souladu s další legislativou, která definuje standardy a mezinárodně platné standardy, které se týkají managementu bezpečnosti informací. Když jsem učinil dotaz na základě interpelace pana poslance, tak úřad toto garantuje.

    Nicméně debata o bezpečnosti na internetu, bezpečnosti v oblasti elektronických komunikací je vždycky namístě v okamžiku, kdy se pracuje s tak velkým množstvím dat, s jakým se v tomto systému pracovat bude. Jsem stoupencem toho, abychom postupnými kroky pokračovali v elektronizaci i v oblasti zdravotnictví. Myslím si, že nám to umožní, abychom lépe pracovali s daty a vyhodnocovali je při snaze hodnotit kvalitu, bezpečnost poskytovaných zdravotních služeb. Mělo by nám to umožnit sledovat demografický vývoj, důsledky stárnutí populace, mělo by nám to umožnit mít k dispozici registr zdravotnických pracovníků, kteří vykonávají povolání ve zdravotnictví. Mělo by nám to umožnit registr úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

    Myslím si, že nejsme schopni a nejsme připraveni v oblasti systému zdravotní péče pracovat s daty tak, jak by nám tam mohly současné moderní technologie umožňovat. Ale nechci nic bagatelizovat. Nechci bagatelizovat žádné obavy, které se týkají bezpečnosti údajů. A pouze bych chtěl odkázat pana poslance na odbornou debatu s ministrem zdravotnictví a s představiteli Ústavu zdravotních informací a statistiky České republiky. Zákon tuším prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a právě tady by ta debata měla být vedena, včetně pojistek toho, aby nedošlo k jakémukoliv zneužití informací a údajů, které v tom informačním systému budou shromažďovány. Ale nemyslím si, že bychom měli zastavit elektronizaci zdravotnictví. Podle mého názoru bychom ji ale měli dělat promyšleně, měli bychom ji dělat koncepčně, měli bychom ji také dělat s nadějí, že nám poskytne co nejvíce racionálních informací pro dobré řízení systému zdravotní péče.

    Takže znovu zdůrazňuji, nechci žádné obavy bagatelizovat. Podklady, které mám k dispozici, říkají, že je zde snaha dodržet všechny mezinárodní standardy, a chtěl bych odkázat na debatu, která se k tomuto zákonu povede tady teď v Poslanecké Sněmovně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane premiére, děkuji za vaši odpověď. Děkuji za to, že říkáte, že pan doktor Dušek má všechno zajištěno. Ale problém je ten, že v zákoně se o zajištění dat nemluví. Pokud se podíváte na jiné registry, například zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, jsou tam stanovena pravidla pro sdílení dat a služby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní atd. atd. To znamená, že například data o řidiči auta mají lepší zajištění, než mají mít jeho daleko citlivější zdravotní data v připravované databázi Národního zdravotnického informačního systému. A to, co se navrhuje v návrhu zákona, kde chceme hodnotit kvalitu péče, demografické údaje, chceme hodnotit úroveň poskytovaných služeb, chceme hodnotit ekonomické údaje, k tomu nepotřebujeme spojovat tak citlivá data s rodnými čísly. (Upozornění na čas.) To je možné již dneska vzít ze zdravotních pojišťoven a nemusíme vytvářet novou nákladnou databázi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tohle je nepochybně téma na odbornou debatou o tom, jak jsou zajištěny standardy ochrany osobních údajů v jednotlivých informačních systémech. Asi to není jediný zákon, kde tohle téma a tuhle diskusi povedeme. Zítra budeme diskutovat o jiném zákonu, který se týká elektronické evidence tržeb. A i tam vím, že řada občanů si klade otázku, jestli ty údaje nejsou nějakým způsobem zneužitelné. Jsem přesvědčen, že ne. A byl bych rád, kdyby ministr zdravotnictví tady při projednávání na půdě Poslanecké sněmovny byl schopen všechny takovéto obavy vyvrátit, eventuálně aby se ty standardy nastavily srovnatelným způsobem.

    Rád bych doporučil, pane poslanče, a určitě na to upozorním i pana ministra, aby se eventuálně na tohle téma udělal samostatný seminář na půdě Poslanecké sněmovny s experty, kteří v rámci eGovernmentu mají na starosti zabezpečení nakládání se soukromými údaji, možná i ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů, tak aby Sněmovna měla jistotu, že pokud ten zákon bude schválen, tak tam nebudou nějaká hluchá místa.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou a připraví se pan poslanec Kolovratník.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, dnes dopoledne jste téměř hodinu hovořil o migrační krizi. Bohužel z vašich úst nezazněla jediná konkrétní informace o tom, jaké konkrétní legislativní kroky vláda chystá, aby byla připravena na eventuální a velmi pravděpodobný příchod migrantů do České republiky, a o zdravotních rizicích jste nemluvil vůbec.

    Jelikož jsem členkou zdravotního a sociálního výboru a celý svůj profesní život se pohybuji v této oblasti, vím, s jakými obtížemi se tento resort teď zaobírá. Musím zdůraznit, že nám ubývají zdravotníci, jak sestry, tak i lékaři, a ubývají nám i akutní lůžka v tomto resortu. Myslím si, že je to velmi důležité, kdyby se tady nějaká infekce rozšířila. Díky kvalitnímu zdravotnictví v naší zemi se nám podařilo vymýtit nemoci, na které se ještě v 50. letech minulého století běžně umíralo, ať je to tuberkulóza, záškrt, spalničky, příušnice, žloutenka a mnoho dalších. Tyto infekční nemoci bohužel nevymizely z celého světa a v místech, odkud migranti přicházejí, jsou běžné a často smrtelné.

    Proto se vás ptám, jak vláda přistupuje k této hrozbě. Jaké konkrétní legislativní či jiné kroky podnikáte, abyste ochránili občany České republiky před těmito nemocemi? Nechala si vláda vypracovat studii, která by relevantně shrnula veškerá zdravotní rizika spojená s migrační krizí?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem to cítil ze strany paní poslankyně jako jakousi mírnou výčitku, že jsem zde hovořil necelých 50 minut k tématu o migraci. Už jsem se tady k tomu dnes vyjadřoval. Vzhledem k tomu, že jsem tady cítil včera, když jsem byl na schůzi Poslanecké sněmovny, tak jsem cítil opravdu silnou poptávku po tom, aby tady zazněla důkladná zpráva o migrační situaci, tak jsem se rozhodl, že připravím důkladnou zprávu. A přece jenom myslím, že necelých 50 minut není zase tak dlouho. Myslím, že už i v této Poslanecké sněmovně zazněly projevy, které byly mnohem delší, než byl dnes ten můj.

    Ale dovolte mi, abych reagoval na otázku, která se týkala zdravotního rizika spojeného s migrací. Na úvod chci zopakovat, že Česká republika není cílovou zemí migrace. Na úvod chci zopakovat, že Česká republika je na okraji hlavního migračního proudu. Z hlediska počtu žadatelů o azyl, z hlediska počtu zadržených nelegálních migrantů v České republice jsou naše čísla řádově nižší než čísla v zemích, jako je Rakousko nebo jako bylo Maďarsko nebo jako je třeba Německo, které je jednou z hlavních cílových zemí migrační vlny.

    I když jsme na okraji migrační vlny, nechceme podceňovat žádný aspekt, který je s tímto možná novodobým stěhováním národů dneska spojen. Ministerstvo zdravotnictví proto přijalo v zájmu ochrany veřejného zdraví některé konkrétní kroky a já bych teď o nich rád informoval.

    Za prvé zpracovalo ve spolupráci s odbornými společnostmi České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a Státním zdravotním ústavem materiál, který se jmenuje Návrh doporučení k laboratornímu vyšetřování a vakcinaci migrantů, kteří jsou umisťováni v příslušných zařízeních Ministerstva vnitra. Ministerstvo zdravotnictví denně sleduje informace Světové zdravotnické organizace, Evropské komise o vývoji epidemiologické situace ve světě se zvláštním zaměřením na uprchlíky. Ve spolupráci s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví a Státním zdravotním ústavem Ministerstvo zdravotnictví monitoruje vývoj situace v České republice. Tuto situaci lze z hlediska epidemiologického hodnotit jako příznivou. K udržení příznivé situace významně přispívá i vysoká proočkovanost proti záškrtu a dalším infekčním nemocem, proti nimž se provádí pravidelné očkování dětí. Jenom připomínám, že takovýto systém pravidelného očkování přirozeně v řadě zemí, odkud přicházejí uprchlíci do Evropy, neexistuje.

    Ministerstvo zdravotnictví ustavilo expertní tým, jehož členové byli jmenováni ministrem zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra se vzájemně pravidelně informují o zdravotní situaci v zařízeních pro migranty, ale také o situaci v zemích původu této migrační vlny. Všechny tyhle informace jsou aktuálně cestou krajských hygienických stanic předávány příslušným zdravotnickým zařízením. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na základě konzultace s Ministerstvem zdravotnictví vydalo metodiku k umisťování nezletilých cizinců bez doprovodu do příslušných dětských zařízení. Ministerstvo zdravotnictví zajistilo a zařazuje na seznam zásob vybrané medikamenty včetně toho, že Ministerstvo zdravotnictví prověřilo rezervní kapacitu vakcín pro pravidelné očkování.

    Závěrem tedy chci říci, že pokud vyhodnotíme epidemiologickou situaci v uprchlických zařízeních, byla a je tato situace příznivá a výskyt diagnostikovaných infekcí je minimální. To je zkušenost uplynulého roku.

    Čili tolik jenom velmi stručně k této otázce. Já chci jenom připomenout, že Česká republika je samozřejmě země, která je do značné míry tranzitní, je zemí s významným letištěm v Praze, s celou řadou regionálních letišť. Je zemí, kde je velmi intenzivní turistický ruch, a potkávají se u nás cizinci a turisté z celého světa. A pokud si porovnám pravděpodobnost, že se vyskytne nějaká takováto nemoc u některého z turistů, a pravděpodobnost, že se vyskytne u uprchlíků z hlediska množství uprchlíků, kteří dnes pobývají v České republice, pak si myslím, že ta pravděpodobnost, která se týká uprchlíků, je statisticky výrazně nižší. (Upozornění na uplynutí času k odpovědi.) Nicméně opět chci zdůraznit, že v žádném případě tuto věc nepodceňujeme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní poslankyni k mikrofonu, protože vidím, že chce položit doplňující otázku.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane premiére, já vám děkuji za odpověď a to, že to nepodceňujete. Přesto bych vám chtěla ještě jednu otázku, možná trochu osobní, položit. Dokážete jistě pochopit matky dětí, že se bojí o zdraví svých dětí. Proto při mých návštěvách mezi občany padají tyto dotazy. Setkáváte se s nimi také? Pokud ano, tak byste jistě přistupoval odpovědněji k celé debatě o imigrační krizi a plnil usnesení Poslanecké sněmovny a pravidelně nás informoval. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že jsou to legitimní dotazy, že takové věci lidi napadají, proč ne. Na druhou stranu zase je legitimní říci, že vláda má tyto věci pod kontrolou. Já jsem velice rád, že navzdory všem útokům, které tady v minulosti byly, se podařilo udržet hygienickou službu. Protože jistě víte, že v minulosti byly snahy v důsledku škrtů, snižování počtu státních zaměstnanců hygienu nějakým způsobem oslabit. Rušila se její pracoviště a já jsem rád, že se nepodařilo tenhle záměr dotáhnout do konce. I proto jsme na stávající situaci připraveni.

    A znovu opakuji, jsou to legitimní dotazy. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno na ně reagovat a Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem vnitra věnuje zvýšenou pozornost všem zařízením, kde v tuto chvíli pobývají uprchlíci, kteří třeba žádají na území České republiky o azyl. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Kolovratníka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. I vám, vážený pane premiére.

    Já teď ze zdravotnictví zabrousím do problematiky dopravy. Dne 26. listopadu loňského roku jsem vás ústně interpeloval ve věci sporu mezi Českými dráhami a společností Škoda Transportation. V té interpelaci jsem vám položil dvě konkrétní otázky a vzhledem k tomu, že jste na jednání nebyl přítomen, tak jsem během několika dnů obdržel vaši písemnou reakci, za kterou děkuji. Ale bohužel musím konstatovat, že v tomto materiálu, v té odpovědi jsem se konkrétních odpovědí na konkrétní otázky nedočkal. Podle mého názoru jste se těm odpovědím vyhnul. A navíc v odpovědi je zřejmě faktická chyba. Ta reakce byla pouze na obecné rovině a podle mého názoru, ač jste jedním z nejvyšších představitelů státu, tak vyzýváte místo ochrany státní firmy ke smíru.

    Proto bych vám ty otázky rád položil znovu a prosím o jasné odpovědi. Za prvé, rozhodci v této věci přiznali výrobci nároky na doplatky a dodatky. České dráhy musí zaplatit téměř 1,2 mld. korun navíc, ačkoliv předmět dodávky dosud nebyl splněn. Takže se ptám, jak budete vy osobně bránit stát a českého národního dopravce v situaci, kdy není dosažena shoda a České dráhy mají proti své vůli zaplatit stamiliony navíc za nedokončenou dodávku. A druhá otázka míří právě na onu shodu. Rád bych se zeptal, jestli jste ochoten pomoci a jak osobně pomůžete ministru Danu Ťokovi, aby byl ochráněn primárně zájem právě státního dopravce, tedy Českých drah. Jestli budete vystupovat na straně státu resp. dopravy.

    Ještě bych rád korektně doplnil, že vzhledem k tomu, že těch nezodpovězených otázek v té kauze je mnohem více, tak bych rád upozornil, že dnes vám také zasílám písemnou interpelaci v této věci, kde bych žádost rozepsal podrobně a doplnil bych tam ještě další otázky. Nyní ale poprosím o tyto dvě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já musím říci, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že jako předseda vlády nemám žádné pravomoci, abych vstupoval do sporu, který je dneska mezi Českými dráhami a jedním z jejich dodavatelů. Nemohu žádným způsobem vstupovat ani do rozhodčího řízení, nemohu vstupovat ani do jakéhokoliv jiného sporu, který je veden tímto způsobem. A nemám ani jako předseda vlády žádné speciální informace, které by se týkaly vedení tohoto sporu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance. Ano, chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já tomu vysvětlení rozumím, beru a děkuji za to, ale zaujal mě právě ten moment té dozorčí rady, resp. řídicího výboru a asi konkrétně dozorčí rady, tak bych se dovolil zeptat, jestli v tuto chvíli je to pro vás téma, kterému se chcete věnovat a třeba s tou dozorčí radou komunikujete, popř. s panem ministrem Ťokem, anebo jestli je to z vašeho pohledu jako premiéra, šéfa vlády, manažera, věc, kterou zatím necháváte plně v kompetenci ministra a dozorčí rady a pouze sledujete její průběh.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že je na ministrovi dopravy, jestli se rozhodne o této věci nějakou formou informovat vládu České republiky. Pravděpodobně ministr dopravy k tomu má nástroje, aby takovouto informaci vládě poskytl. Určitě nevylučuji, že tato věc může být předmětem nějakého jednání, pokud se rozhodne ministr dopravy takovouto informaci poskytnout. Nicméně nepokládám v tuto chvíli za nezbytné, abych se v této věci jako předseda vlády angažoval. Je zde dozorčí rada Českých drah, je zde představenstvo Českých drah, je zde funkční řídicí výbor Českých drah a tyto orgány musí nést odpovědnost za to, aby České dráhy obhájily svoji pozici a aby utrpěly, pokud možno, co nejmenší ekonomickou újmu v důsledku vedení tohoto sporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu premiérovi a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych ve své interpelaci chtěl navázat na dnešní mimořádný bod, na formu, jakou se to odehrávalo, a jaké byly podávány informace.

    Prostřednictvím paní předsedající pane premiére, my jsme očekávali nikoli, a hlavně občané, kteří momentálně možná sledují tento, pokud ještě je, přenos, zprávu nikoli o migrační krizi, o tom, jak probíhala, jak probíhá nebo jaká jsou fakta, ale očekávali jsme zejména informace o tom, jak jsme připraveni řešit možné vývoje, možné varianty vývoje, to, co nás čeká, a to jsme tady neslyšeli.

    Já jsem si díky tomu, že už je k dispozici stenozáznam z tohoto jednání, tak jsem si napsal dvě vaše věty z vašeho projevu. Cituji: Evropa dnes doplácí na fakt, že čtyři roky fakticky politicky ignorovala válku v Sýrii. A já k tomu dodávám: a důsledky té války v Sýrii. A potom další větu, kterou odcituji z vašeho projevu: A také doplácíme na fakt, že v Iráku se po svržení režimu Saddáma Husajna nepovedlo dosáhnout žádné dlouhodobé potřebné udržitelné stability. A protože vy jste proevropsky orientovaný, to je jasné, Evropa se k tomu stavěla také tak a Spojené státy jako mocnost, já k tomu dodávám to, že občané České republiky ani já se nechceme dožít toho, aby za rok nebo za dva, že budete konstatovat, že se nepodařilo zvládnout příliv migrantů a důsledků, že se nepodařilo situaci stabilizovat a že jsme bezpečnostní rizika podceňovali nebo ignorovali. Já tedy očekávám, že v tom pokračování bodu bude informace o tom, a to by určitě chtěli slyšet i občané, jak jsme připraveni na to, řešit ty alternativy vývoje, a očekávám vaši odpověď, v jakém duchu tedy bude tato informace podána. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že tady, a zažili jsme to v uplynulých letech, víme přece, že tady bylo arabské jaro, že západní svět řešil otázku a stále častěji po tom arabském jaru řešil otázku, jestli je tedy lepší stabilita, nebo porušování lidských práv. Řešila se otázka, jestli vůbec arabské jaro mohlo dopadnout jinak, než dopadlo v situaci, kdy v těch zemích, kterými arabské jaro prošlo, nebyly vytvořeny žádné silné střední vrstvy, které by měly liberální orientaci nebo měly demokratickou orientaci, a velmi často se ukázalo, že v řadě těch zemí, kterými prošlo arabské jaro, tím, kdo byl nejvíce a nejlépe zorganizován, byli islámští radikálové. Prostě ten vývoj v okolí Evropy v posledních letech vůbec nebyl jednoduchý a nedá se nějak jednoduše interpretovat na jednu nebo na druhou stranu. Severní Afrika, Blízký východ, to, co se stalo v Iráku, to, co se stalo v Sýrii, tohle všechno dramaticky zhoršilo bezpečností situaci v okolí Evropské unie. A přidala se k tomu situace na Ukrajině. To znamená, máme dnes destabilizovanou velkou část okolí, které bezprostředně s Evropou souvisí.

    A jestliže jsem mluvil o tom, že se řadu let ignoroval ten problém v Sýrii, tak je to pravda, prostě proto, že se pouze hromadili lidé v uprchlických táborech. Vlastně Evropa ani nesledovala, jestli má OSN dost peněz pro to, aby těm lidem pomáhala, a nějak se tak automaticky předpokládalo, že ti lidé v těch uprchlických táborech budou čekat pořád, že tam prostě budou trpělivě sedět a čekat, co se stane v jejich zemi. A v okamžiku, kdy ta válka trvá čtyři pět let, ti lidé už vlastně utratili všechny peníze, které si vzali s sebou, jejich děti jim vyrůstají - a teď mi řekněte, jaká je perspektiva dětí, které vyrůstají uprostřed uprchlického tábora, kde je soustředěno 50, 60, 70 tisíc lidí. A teď se něco stalo, A já si myslím, že to je prostě důsledek toho, že byly ignorovány aspekty a dopady toho, co, se odehrávalo v Sýrii. Stejně jako bylo sporné, jaký efekt vlastně přineslo arabské jaro do celé řady zemí. Ano, já souhlasím s tím, že dodržování lidských práv je důležité, že ty diktatury byly odporné, ale je důležité, aby ty odporné diktatury nahradily režimy, které nebudou porušovat lidská práva a zajistí lidem šanci na důstojnější život, a to se v řadě případů po arabském jaru nestalo. Vidíme to dnes na tom, jak je rozbitá Libye a jak to vlastně vytváří další prostor pro nestabilitu v okolí Evropy.

    Nemyslím si, že kdokoliv mohl úplně přesně predikovat, co se v okolí Evropy odehraje, ale myslím si, že Evropská komise má dostatek nástrojů, má agentury, má prostě poměrně kvalifikovaný aparát, který má k dispozici, a mohla některá data analyzovat rychlejším způsobem a především na ně mohla rychlejším způsobem reagovat. Já jsem rád, že naše vláda od samého počátku té migrační krize zdůrazňuje věci, které jsou podstatné. Poukazujeme na příčiny migrační krize, říkáme, co reálně tu migrační krizi může vyřešit, že vnější hranice Schengenu nejsou žádný přežitek, že je potřeba zajistit jejich ochranu, že si nemůžeme myslet, že Evropa má nekonečné kapacity pro to, aby byla schopna zajistit dobrou integraci, že jsou tady limity a pravidla přistěhovalecké politiky, která fungují ve všech vyspělých zemích na světě, a musí tudíž existovat a fungovat také v rámce Evropské unie. Takže myslím si, že analýza naší vlády v okamžiku, kdy jsme nastoupili a kdy jsme se začali potýkat s dopady té migrační krize, byla hodně přesná, a dokonce zaznamenávám, že spíše vlády v západní Evropě, které původně V4 kritizovaly, tak dneska přebírají celou řadu z našich stanovisek a z našich postojů, které jsme my v rámci V4 zastávali v této migrační krizi od samého počátku. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Ta odpověď byla bohužel bez překvapení. Já doporučuji prostřednictvím paní předsedající, abyste si, pane premiére, potom přečetl ten stenozáznam. V první části vaší odpovědi to bylo opět jen popisování toho, co bylo, jak se ty věci odehrávaly, jaká je situace. Ve druhé části obecná proklamace, že je třeba bránit vnější hranice Schengenu a že je třeba dbát na bezpečnost a udržovat Evropu. Nic konkrétního jsme opět neslyšeli. Asi je to marné, je to zbytečné opakovat stále dokola. Vy jste řekl, že situace se vyvíjí, že je špatná kolem. To my všechno víme. Ale občané i já bychom chtěli jako jejich volení zástupci slyšet konkrétní kroky, konkrétní opatření, která chystáte, která připravujete, jak se té situaci bránit. To pořád jsme bohužel od vás neslyšeli.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Váš čas! Zeptám se pana premiéra, zda chce reagovat. Nechce.

    V tuto chvíli musím říct, že jsme za 16. hodinou, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. V tuto chvíli vyzývám paní poslankyni Miroslavu Němcovou, aby přednesla interpelaci na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci projektu, o kterém jsem se dozvěděla včera z veřejných zdrojů. Konkrétně na serveru Svobodné fórum bylo uvedeno, že spouštíte ve školách, v základních školách na druhém stupni, kampaň k tomu, aby žáci těchto škol lépe pochopili migrační krizi, a tato kampaň má za cíl vzbudit v nich soucit s uprchlíky. Je doložena několika příběhy.

    První příběh vypráví situaci afghánského chlapce, jemuž spojenecká vojska - podtrhuji ausgerechnet spojenecká vojska - při bombardování zabijí tatínka a tenhle chlapec je potom vypraven s maminkou do Švédska, aby zde nalezl své štěstí. Já bych se chtěla zeptat, jestli jste ty dokumenty viděla, protože druhý z těch filmů popisuje situaci, kdy v ČR vybuchne atomová bomba a 10 milionů Čechů dostane nabídku, aby se přesídlilo, myslím, někam do nějaké asijské země, ale ona je v podstatě nechce, a tak jim klade různé podmínky a otázky, na které mají v podstatě odpovědět ty děti. A mají odpovídat například děti na druhém stupni základní školy: zamyslet se nad tím, co znamená česká kultura, jak by chtěly žít v nové vlasti, jak by tam praktikovaly své náboženství, zda by chtěly volební právo nebo sociální výhody a zda budou dodržovat tamní svátky a tradice.

    Já bych chtěla vědět, jestli jste to viděla, jestli považujete tento dokument za vyvážený, například že když je řeč o afghánském chlapečkovi, jestli je tam také řeč o tom, co by bylo, kdyby byl náhodou afghánskou holčičkou, a tudíž se stal méněcenným tvorem společnosti, který by byl asi v 10 nebo 12 letech provdán za bratrance a v tu chvíli ztratil jakákoliv práva, nesměl by sám na ulici, tak jako mohou maminky českých dětí, nesměla by řídit auto, tak jako mohou maminky českých dětí. Mně jde prostě o to, jestli, je-li spuštěna nějaká kampaň, která má za cíl, aby děti pochopily, co se v současném světě děje, jestli je tahle kampaň vedena vyváženě, anebo propagandisticky ve smyslu, když nepochopili rodiče blahodárnost (upozornění na čas) multikulturalismu, tak to musíme nalít do těch dětských hlav. (Potlesk některých poslanců vpravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o reakci.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za interpelaci paní poslankyně Němcové. Co se týká onoho komiksu, který byl medializován včera, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s ním nemá nic společného. Neposkytlo mu záštitu, neposkytlo mu finanční podporu, není to žádným způsobem dokument Ministerstva školství. Ačkoliv na semináři, který včera pořádal Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, byl přítomen náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, tak jeho přítomnost měla zcela jiný význam a jiný kontext. Byl tímto úřadem požádán, aby seznámil účastníky tohoto semináře s kroky, které v případě integrace cizinců, podotýkám průběžně, Ministerstvo školství činí. A musím říct, že mě velmi mrzí, že zpravodajství televize Nova, ačkoliv se ptalo na souvislost s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a můj náměstek již na tomto semináři odmítl a vysvětlil, že se netýká o materiál Ministerstva školství, nýbrž vysokého komisaře pro uprchlíky, tak následně tady byla bohužel veřejnost šokována a šířena panika v duchu té souvislosti, že se vede nějaká kampaň směrem k našim dětem ve školách.

    Takže já to jako ministryně školství odmítám. Není to materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Prosím a zároveň děkuji paní poslankyni, že jsem interpelována, že mám možnost to vysvětlit, abychom tedy nepokračovali v debatě v tomto duchu, jako kdyby se o nějakou kampaň Ministerstva školství jednalo. Samozřejmě se obrátím písemně na televizi Nova a budu žádat nápravu dané věci. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Hezké dobré odpoledne paní ministryni. Poprosím paní poslankyni o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za odpověď. Rozuměla jsem tomu tedy tak, že paní ministryně říká, že s tím od samého počátku nemá nic společného, přestože informace, které jsem včera měla v médiích, píší, že tedy s posvěcením Ministerstva školství tento program přichází do škol. Vy říkáte, že to není pravda, a já se vás tedy ptám, jestli, když už vznikl Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky, se v tom angažoval, vložil do toho své peníze, a ten program je hotový, byť byl původně určen pro švédské děti, nyní tedy modifikován pro děti české, co uděláte pro to, aby tento program - pochopila jsem, že jste to možná ani neviděla - do českých škol nešel.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji za doplňující otázku. Co se týká toho, co se děti učí ve školách, tak to samozřejmě z hlediska rámcového vzdělávacího programu a obsahu je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tento materiál podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nemá v žádném směru. A co se týká mého hodnocení, já jsem se s ním neseznámila, protože to není náš materiál, neznám jeho obsah, ale jenom to, co mi bylo zprostředkováno poté, co jsem se připravovala na dnešní den na tu reakci, tak se má jednat o materiál, který je přeložením švédského materiálu, který je starý tři roky. V této situaci, tedy v případě úřadu vysokého komisaře a nevládní organizace META došlo jenom k překladu daného materiálu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho samozřejmě žádným způsobem do škol distribuovat nebude a nejedná se o žádnou kampaň Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

    Já si uvědomuji, že současná situace v případě uprchlické krize je velmi citlivá, myslím si, že je velmi složitá a vážná věc pro dospělé a v žádném případě nedovolím, aby tímto způsobem byly strašeny nebo zatahovány do celospolečenské vážné debaty děti. (Potlesk několika poslanců vpravo.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní ministryni za její odpověď. Druhou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci přípravy vinařského zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo.***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, mám jednoduchou otázku. Podle mých informací Ministerstvo zemědělství připravovalo znění novely vinařského zákona. To prošlo vnitřním i vnějším připomínkovým řízením a došlo k nějakému konsenzu s vinařskou obcí. Ale podle mých informací chystáte změnu v tomto návrhu zákona ještě po těch připomínkách, a to v tom smyslu, že by mělo být zakázáno prodávat sudové víno.

    Chci se zeptat, zda to je pravda, či nikoliv. V jaké podobě v tomto ohledu zákon předložíte na jednání Poslanecké sněmovny, neboť by toto znamenalo pro malé vinaře, kteří nelahvují, že nebudou moci prodávat své produkty jinde než ve sklípku nebo jenom těm, kteří víno lahvují. Prosím o odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče Bendle, prostřednictvím pana předsedajícího. Pokud jde o materiál, který schválila vláda na jednání vlády tento týden v pondělí, tak ta konečná podoba hovoří po všech jednáních, která trvala víc než tři čtvrtě roku, takto: Nezakazujeme prodej sudového vína, neděláme povinnost, že by veškeré sudové víno by se muselo ze sudů překlopit do balení jenom bag-in-boxů. Ten model bude fungovat takto: Je-li příjemce, tzn. dovozce vína sudového do Českého republiky, tak tento příjemce, pokud to víno chce prodávat jako sudové v rámci své prodejní sítě vinoték, může tak činit v balení keg-sud, tak jak je tomu dnes. To stejně moravský a český vinař, který vyrábí také víno a chce je prodávat jako sudové, může v síti vinoték, kterou provozuje, prodávat nadále v keg-sudu, může je stáčet v těchto provozovnách.

    Změna nastává u provozoven, které, řekněme, známe především jako různé večerky, prodejní místa non-stop atd., tak tam nastává de facto ta změna, že pokud prodejce nesplňuje kritérium příjemce, tzn. dovozce vína, nebo výrobce, to víno bude moci prodávat a rozlévat jej pouze z bag-in-boxů v balení omezeném do 20 litrů, tzn. obal, který nemůžeme znovu naplnit, na kterém bude plnohodnotná etiketa. Když přijde náš dozorový orgán, odebere vzorek, zjistí pochybení, okamžitě je schopen říci, kdo to pochybení udělal, tzn. ten, kdo je na etiketě uveden jako ten, kdo to víno do toho bag-in-boxu stočil. A máme tu dohledatelnost.

    Teď samozřejmě vyvstává otázka. Je tady určité penzum vinoték, které nejsou, řekněme, v té kategorii různých míst, která nejsou úplně ideální, která mají největší chybovost na základě zjištění Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ale jsou to solventní vinotéky, které ale v tento okamžik nejsou třeba vlastněny nějakým (nesrozumitelné) nebo někým, kdo víno dováží nebo vyrábí. A tato vinotéka má z dikce zákona možnost stát se také výrobcem vína, jestliže si to víno u někoho objedná. To znamená, pokud si vinotéka objedná sudové víno od konkrétního vinaře anebo příjemce, který víno dováží do České republiky, tak může to víno potom prodávat v tom keg-sudu. A pro nás je to důležité zase v tom, že máme dohledatelnost a vidíme, že víno, které on takhle prodává, má nakoupeno od toho a toho dodavatele, a my jsme schopni v případě zjištění pochybností mít zajištěnu vymahatelnost práva.

    To je ten kompromis, který jsme se snažili v celé té diskusi najít. Nejít tou cestou zakázat prodej sudového vína a jenom na bag-in-boxy, což byla původní varianta ještě z první poloviny loňského roku, ale najít dobré kompromisní řešení, které by bylo použitelné v České republice, které by nepoškozovalo české vinaře a poctivé prodejce sudového vína, kteří to víno dovážejí případně ze zahraničí. Takže toto je výsledný kompromis a tento budeme také prezentovat veřejnosti. Chystám velké setkání první únorový týden na jižní Moravě, kde vinařům osobně já se svými kolegy budeme tady tento princip vysvětlovat. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za vaši odpověď, pane ministře. Mně jde o to, aby zejména ti malí vinaři nebyli příliš omezováni. Rozumím tomu, že tady je jasná snaha, aby nedocházelo ke klamání zákazníků v tom, že něčemu říkám moravské víno, a přitom jsem to víno přivezl odjinud. Tomu rozumím. To je něco, čemu chceme společně zabránit. Ale neměli bychom s vaničkou vylít i dítě a omezit tak šanci malých vinařů se na trhu uplatnit a šanci zákazníků koupit si dobré kvalitní moravské sudové víno od konkrétního vinaře. My se o tom určitě ještě budeme bavit na jednání Poslanecké sněmovny. V tuto chvíli děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci.

    Třetí interpelaci přednese pan poslanec Daniel Korte, který bude interpelovat ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci Centra vízových služeb v Minsku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, je běžnou praxí, že za účelem zjednodušení a urychlení procesu vydávání víz se zřizují externí vízová centra, což jsou, řekněme, jacísi zprostředkovatelé mezi žadateli o víza, o vstupní víza, a příslušným konzulárním oddělením, které pouze a výhradně má tu rozhodující pravomoc udělit nebo neudělit vízum.

    Ministerstvo zahraničních věcí, konkrétně jeho odbor konzulárních koncepcí a metodiky, vybralo pro poskytovatele těchto služeb v Minsku ve výběrovém řízení ruskou společnost Pony Express. Pony Express je obchodní značka společnosti, avšak její skutečný název je AO FREIGHT LINK a patří kyperské obchodní skupině Goodtek Company Limited. Ale to vše patří do holdingu Bazovy Element, který kontroluje ruský oligarcha Oleg Deripaska, který má relativně blízké vztahy ke Kremlu a zejména k Putinovi, jakož i další kontakty na část ruské vládnoucí elity.

    Vážený pane ministře, jsou vám tyto skutečnosti známy?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Tady vlastně už v té interpelaci zazněly některé důležité skutečnosti. To, že například pokud dojde k tomu outsourcingu, což je tedy standardní nástroj vízového procesu, který používáme v řadě zemí a používá se obecně evropskými státy v Evropské unii jako standardní způsob. My jsme tady tento způsob použili v zemích, jako je Turecko, Čína, Jihoafrická republika, Indie, Thajsko, Kuvajt, Saúdská Arábie - a samozřejmě tam, kde se rozhodneme, že budeme takhle outsourceovat ten nábor víz, tak se postupuje podle výběrového řízení, které tady v tomto případě proběhlo, jsem přesvědčen, naprosto transparentně v souladu se zákonem. Podrobná informace o tom je veřejně k dispozici na webovém portálu www.vhodne-uverejneni.cz. Tam je všechno, zadávací dokumentace, hodnoticí kritéria výběrového řízení. Okruh kandidátů nebyl limitován tady v tomto řízení.

    Máte pravdu, když jste informoval o tom výsledku. Ta běloruská koncesní smlouva transparentního výběrového řízení byla podepsána dne 3. září 2015 se společností FREIGHT LINK Pony Expres. Zastupitelský úřad doposud spolupráci s vízovým centrem nezahájil. Tak jak jsem se tím zabýval, tak jsem tam skutečně neshledal žádné pochybení v celém tom procesu, který se tam odehrál. Na druhé straně uznávám, že okolnosti, které jste zmínil, jsou i pro mne docela významné, a proto jsem zadal takové zvláštní posouzení toho, jestli přesto neexistují určitá rizika toho, jak by bylo toto spravováno.

    Je pravda to, co vy jste také naznačil ve svém vystoupení, že vízové centrum nijak neposuzuje žádosti o víza ani o nich nerozhoduje. Pracovníci vízového centra nevstupují ani nijak do systému Ministerstva zahraničí ani Evropské unie, takže tam se opravdu nedostanou. Při tom prvním tom jsem zjistil, že bezpečnost vízového systému není nijak ohrožena, toho vízového procesu, který se odehrává především na zastupitelském úřadě. Tam oni to přijmou, tam to rozhodují. Myslím si při tom pohledu takto, že se nezdá, že by tam nějaké riziko mělo být. Přesto i já do určité míry sdílím asi některé otázníky, které naznačujete, a proto jsem se rozhodl, že to nechám celé ještě posoudit důkladnějším způsobem.

    Opakuji, do této chvíle zastupitelský úřad spolupráci s vízovým centrem nezahájil a čekám výsledky zevrubnějšího zkoumání, které jsem zadal nedávno, a budu vás, když budete mít zájem, o těch výsledcích informovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za tu odpověď. Já nezpochybňuji řádnost výběrového řízení. Já zpochybňuji, zda zrovna společnost, která má takto blízko ke Kremlu - poněkud mě zneklidňuje, že může mít přehled kompletně o všech osobách, které hodlají přijet či přijíždějí do České republiky z Běloruska. Oceňuji, že to hodláte přezkoumat, a prosím vás o písemné vyrozumění o výsledku vašeho rozhodnutí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr má ještě doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Jenom bych chtěl upozornit ještě na jednu skutečnost, že to není tak, že by ten dotyčný měl úplný přehled, protože i když my tedy takto bychom outsourceovali tu činnost a používali službu toho vízového centra, tak v každém případě ten žadatel případně tady v Bělorusku má možnost si vybrat. On může žádat přes to vízové centrum, anebo osobně na zastupitelském úřadě. Naznačujete takovou možnost, že by někomu mohlo být nějak bráněno, že by mohl třeba zmizet z toho systému díky tomu, že se tam bude hlásit, ale on má v každém případě možnost neobrátit se na vízové centrum třeba i v tom Bělorusku a jít přímo na zastupitelský úřad. Takže to není tak, že ten dotyčný má potom monopol na ten přístup. To je jen informace tady. Ale jinak si myslím, že jsme si porozuměli.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Není lepší zpráva, než když jste si porozuměli, pane ministře. Děkuji.

    Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Jan Farský, který bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci prodeje pozemků v Harrachově. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dostala se ke mně od starostky Harrachova informace, že v samotném Harrachově stát vlastní velké pozemky, na kterých jsou sjezdovky, ale i přístupové cesty k jednotlivým rekreačním objektům, a tyto pozemky využívá i Krkonošský národní park pro hospodaření v přilehlých lesích. Objevila se informace o tom, že se uvažuje o prodeji těchto pozemků přímo určenému zájemci. Chtěl bych se zeptat, co je na tom pravdy, jestli tento prodej se skutečně plánuje, že by proběhl, a jestli není lepší ta varianta, že stát jako dosud by vybíral nájemné z těchto pozemků, a ty tak byly ve vlastnictví veřejného subjektu a přístupné všem subjektům, které jsou na to napojeny. Je to stěžejní otázka pro budoucí rozvoj Harrachova, jestli tyto pozemky zůstanou ve veřejném vlastnictví, nebo ne.

    Když už se začalo uvažovat o tom, že má dojít k převodu vlastnictví, tak se přihlásil také Krkonošský národní park i obec, ale podle všeho to vypadá, že se připravuje prodej tomu předem určenému zájemci. Já bych od vás chtěl slyšet, jestli to tak je, nebo jestli se jedná jenom o dezinterpretaci nebo nedorozumění. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra financí o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono to vypadá, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že jsme se nikdy k tomu nepotkali, ale my jsme se přece k tomu potkali a jednali jsme o tom. Takže vy tady vyvoláváte zdání, že je tady nějaká nepravost, přitom dobře víte, že jde z vaší strany jenom o politickou záležitost. Vy lobbujete za vaši starostku Zbrojovou, blíží se volby, já tomu rozumím.

    Řekněme si, jak to je. My jsme o tom jednali a vy dokonce máte zítra v 10 hodin tady ve Sněmovně schůzku s panem Kremlíkem z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V tom areálu je společnost Sportovní areál Harrachov, která má pozemky v nájmu za cenu 2 mil. 178 tis. korun ročně a která vlastně myslím od 30. 6. neplatí nájem. Neplatí nájem, protože my bojujeme za stát a my chceme tržní cenu. Podle našeho názoru tržní cena je 3,5 mil. Tahle společnost, která by si pravděpodobně chtěla koupit ty pozemky, není ochotna nám zaplatit 1 mil. 322 tis. korun navíc, takže se s ní handrkujeme už dlouho.

    Celý tento problém je vlastně osobní, protože šéfem té společnosti, a to dobře víte, je bývalý místostarosta a vaše starostka tohoto místostarostu nesnáší. A vy tady teď vlastně chcete vzbudit dojem, že máte dojímavou starost o nějaké pozemky.

    Takže ten status quo je takový, že my jsme ve fázi dojednávání nájmu, a pokud se s tou společností nedomluvíme, že nám zvýší o milion a něco, tak je zažalujeme do 31. 3. 2016 za bezdůvodné obohacení.

    Samozřejmě ten pozemek podle našich odhadů má cenu 60 až 80 mil. korun, a pokud náš úřad ty pozemky dá do prodeje, a my jsme pro to, abychom ztržňovali transparentně majetek, tak nic nebrání tomu, aby vaše starostka se následně ucházela o ty pozemky. Ale vůbec nejsme v té pozici. Vy to dobře víte. Takže jsme v pozici střetu o nájem a bylo by dobré, abychom si tady říkali věci tak, jak jsou, a nedělali nějakou propagandu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Dozvěděl jsem se hodně, ale málo odpovědí na svoje otázky. Dozvěděl jsem se, že se tedy tam prodává, nebo se neprodává? Užívá ty pozemky aktuálně někdo bez právního důvodu, jsem pochopil. Podle mých informací ten, který tam dneska užívá pozemky bez právního důvodu a na kterého stát bude podávat žalobu do konce března, pokud nepodepíše dodatek ke smlouvě, tak je zároveň tím, který ty pozemky má dostat jako zájemce. Pokud to tak není, budu rád.

    Moje otázka byla ještě, proč tyto pozemky nejdou na KRNAP, Krkonošský národní park. Je to uprostřed národního parku, slouží ty pozemky k obhospodařování okolí, slouží nejen této jedné společnosti, ale slouží také mnoha dalším subjektům, které tam fungují v tom okolí. A proč vůbec stát, který z toho má pravidelný nemalý roční příjem, chce tyto pozemky prodat? Co je na nich zbytného, když stát nic nestojí a pouze z toho má příjmy? (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Poprosil bych, abych už dostal odpovědi na otázky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Takže ještě jednou. Pozemky se neprodávají. Nemohou se prodávat, protože není vypořádaný nájem. To jsem řekl. Stát by se měl chovat s péčí řádného hospodáře, pokud se to vypořádá. A pokud vy máte pocit, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že je lepší dostávat 3 mil. korun ročně než 80 mil. najednou, tak to investičně asi není moc dobrá záležitost pro stát. Takže pozemky se neprodávají. Pokud se to vypořádá, tak my určitě chceme ty pozemky prodat, protože pro nás, pro stát, je lepší mít 80 mil. než zatím 2,1 mil. ročně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Přikročíme k páté interpelaci. Pan poslanec Radim Holeček měl interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance, nicméně pana poslance nevidím, není tady, tudíž jeho interpelace propadá a my přejdeme k dalšímu interpelujícímu. To bude pan poslanec Roman Procházka, který bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci jmenování ředitele Lesního závodu Kladská. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci ředitele Lesního závodu Kladská. Lesní závod je součástí Lesů České republiky. Ředitel lesního závodu byl v loňském roce odvolán a zároveň byl pověřen řízením lesního závodu. Následně bylo vyhlášeno výběrové řízení na místo ředitele, do kterého se přihlásilo asi, tuším, jedenáct uchazečů. Nikdo z nich však nebyl vybrán. Následně snad mělo být vyhlášeno druhé výběrové řízení s termínem podání přihlášek do 4. ledna, nicméně tuto informaci jsem nedokázal nikde ověřit, protože jsem ji nikde nedohledal. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Procházkovi. Pane ministře, prosím o vaši odpověď. Máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, dobré odpoledne ještě jednou. K této záležitosti poměrně stručně. Pan ředitel Němický byl odvolán z této funkce. Do výběru nového ředitele je zatím dočasně pověřen výkonem této funkce Lesního závodu Kladská s tím, že opravdu v prvním výběrovém řízení se nevybral žádný nový uchazeč. Teď 4. ledna bylo vypsáno druhé výběrové řízení s tím, že zítra jsou pohovory s uchazeči. Teď jsem mluvil s generálním ředitelem lesů, takže opravdu to výběrové řízení běží. Zítra bude probíhat fyzicky. Uchazeči tam jsou. Myslím, že pět lidí je zítra pozváno na pohovor. Pokud se podaří z tohoto výběrového řízení vybrat nového ředitele, bude jmenován a pověření pana Němického skončí.

    To je asi tolik k tomu výběrovému řízení. To, proč byl odvolán, mi generální ředitel sdělil, že pro to měl celkem vážné důvody, proto se rozhodl ho odvolat. Tolik asi k tomu. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Marek Ženíšek, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci reformy psychiatrické péče. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo pane předsedající. Svojí interpelaci vzhledem k nepřítomnosti pana ministra stahuji. Trošku mě udivuje důvod, nebo odůvodnění nepřítomnosti ministra, kde je uvedeno pracovní důvody. Myslím si, že ministr během interpelací, pokud není nemocen nebo pokud není v zahraničí, by se měl interpelací zúčastnit. U pana ministra Němečka to opakovaně vypadá, jako kdyby chodil na interpelace ještě do jiné Sněmovny, než které se zodpovídá. Já si tedy počkám, až pan ministr bude přítomen. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pane poslanče. Osmou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Ondráček, který bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci zahraniční politiky Ukrajiny. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pokud vzpomínáte, 17. září, byl to čtvrtek, jsme zde večer diskutovali o dohodě o přidružení zemí Evropské unie s Ukrajinou. Byl to sněmovní tisk 310. Při svém vystoupení jsem hovořil o tom, proč se domnívám, že Ukrajina není připravena na to, aby byla součástí Evropské unie, aby vůbec přemýšlela a pošilhávala po tom být v tomto evropském společenství. Zmiňoval jsem její politiku a její zákazy. Zmiňoval jsem, pokud vzpomínáte, herce a umělce. Řekl jsem pana Depardieu, zmiňoval jsem novináře Die Zeit, BBC, zmiňoval jsem politiky, místopředsedu Národní demokracie pana Zemánka nebo senátora pana Doubravu.

    Jaká je politika Ukrajiny v současné době? Z mého pohledu zamrzla v éře Sovětského svazu. Zákazy, příkazy. Znovu budu citovat: "Ukrajina není připravena pošilhávat po svém členství ani přidružení s Evropskou unií." Jak víte, byl jsem pozorovatelem voleb se souhlasem ukrajinské vlády, a když jsem přijel na mezinárodní konferenci, byl mi zakázán vstup na Ukrajinu, vrátil jsem se zpět do ČR a jsem nežádoucí osoba.

    Požádal jsem ministra, pan ministr mi odpoví, už vím, že dopis je na cestě. Ale já se ptám, pane ministře: Je z vašeho pohledu normální, aby země, která usiluje o členství v Evropské unii, zakazovala politikům Evropské unie, nebo členských zemí Evropské unie vstup na svoje území? A neměla ani tu slušnost jim říct, z jakého důvodu tak činí? Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, děkuju za interpelaci a pokusím se na ni odpovědět.

    První věc a to musím zdůraznit pro začátek, aby bylo jasné. Ukrajina neusiluje o členství v Evropské unii. Myslím si, že nikdo ani nic takového nenavrhuje, a myslím si, že Ukrajina si je vědoma toho, že v tuto chvíli nemůže mít ambici vstoupit do Evropské unie, protože je evidentní, že je celá přehršle důvodů, proč takovéto členství je něco, o čem je naprosto předčasné mluvit. Také když jsme tady probírali tu dohodu, kterou jsme se tady zabývali, tak jsem neustále zdůrazňoval, že to, co dnes projednáváme, nebo co jsme tady projednávali, schvalovali, to nebyla otázka členství, protože to je skutečně absolutně předčasné. Ukrajina se dnes nachází ve stavu, kdy bojuje, konflikt na východě, to opravdu není stav, ve kterém by se dalo mluvit o členství. My jsme nikdy nemluvili o tom, že projednáváme členství. Dokonce ani Ukrajina samotná neříká, že jí dnes jde o členství. My jsme maximálně mluvili o perspektivě toho členství a to je zásadní rozdíl.

    Nemůžeme se dívat na Ukrajinu jako na zemi, kterou teď posuzujeme z hlediska toho, že by chtěla vstoupit do Evropské unie. To je jasně předčasné. My dneska usilujeme o to, aby Ukrajina byla součástí procesu, ve kterém by se pomaličku odehrával proces integrace v různých oblastech, a byla by to příprava na něco, co může přijít až v budoucnosti. Takže opakuji, je to, rozumíte?, nepřesné a zavádějící, když mluvíme o členství. To je v případě Ukrajiny brzo a to vám podle mě vážně nebude říkat ani žádný ukrajinský politik. To je jedna věc. Nemluvme o členství v EU.

    Druhá věc je, co se týče toho... což je tady problém, to je to, že nebylo umožněno vstoupit na území Ukrajiny. Přátelé, já mám pocit, že to je úplně nejklíčovější princip, ke kterému se dneska hlásíme od rána do večera v této Sněmovně, že každá země má právo rozhodnout o tom, koho na své území pustí a koho ne. Chápete? (Hovoří velmi důrazně.) To je základní právo každého státu! A neexistuje žádné mezinárodní ustanovení ani v rámci OSN, žádných smluv, že nějaké zemi můžete vnutit, že někoho musí pustit na své území!

    Dovolte, abych (nesrozumitelné), celý den tady bavíme. My se tady bavíme o migraci a my se bavíme o tom, jestli máme povinnost pustit někoho na naše území. A tady v celé Sněmovně pořád zní, že přece to nám nemůže nikdo nutit. No ale přátelé, jestli tedy nemůže nám nikdo nutit, abychom my někoho pouštěli na naše území, tak to nemůžeme nutit ani těm zemím kolem nás! Nebo si někdo myslí, že můžeme komukoli říci: vy musíte vpustit tohoto člověka na území Ukrajiny? A já nemám sílu říci, nikde v žádné zemi - tohoto poslance nebo občana vy musíte vpustit na své území. No když ta země nechce, tak nechce. Ale nezlobte se na mě, to je to, co my tady celé dny hájíme. Tak po mě nechtějte, abych já teď řekl Ukrajincům, že oni mají povinnost někoho vpustit, když oni říkají, že mají důvody, proč ho nevpustí. Nemůžeme měřit sobě jinak, než měříme všem těm ostatním. Ono to vypadá - mě někam nepustili? A já vám říkám úplně klidně - nezlobte se, ale to je suverénní právo té země a neexistuje mezinárodní ustanovení, nenajdete ho, které by nějaké zemi přikazovalo, že musí někoho pustit na své území! A to prostě, přátelé, přes to nejede vlak. Ať se to někomu líbí, nebo ne!

    A tady, v tomto případě, ukrajinské úřady mají nějaké důvody, mluví o porušení ukrajinských zákonů. Asi byste chtěli, kdyby Česká republika řekla - tady tento člověk se nám nelíbí, on porušil naše zákony, my ho tady nevpustíme - tak byste všichni křičeli, že máme suverénní právo o tom rozhodnout. A já vám mohu říci - tohle právo nemůžeme upírat ani nikomu jinému. Takhle to prostě je!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Škoda, že mám jenom jednu minutu. Pane ministře, vy jste demagog! Vy jste normální demagog, prostě mícháte jabka s hruškama, jste úplně mimo. Mluvíme o migraci a tady mluvíme o politice Evropské unie a politicích. Nesměšujte dvě úplně jiné věci. A jestli si Ukrajina myslí, že to je demokratické, a to, co chce předvádět... Mě to je úplně jedno, jestli mě tam Ukrajina chce, nebo nechce. Pro mě za mě ať zahájí trestní řízení a vydají mezinárodní zatykač. To je jejich právo. Ale vy jste demagog a nehájíte zájmy České republiky! Protože vstupní pohovory, a jestli to je přidružení, anebo členství, to co tady nazýváte, je jedna z věcí. Ano, ale Ukrajina pošilhává po tom být součástí evropského společenství. A my máme jasně říct, jaké máme hodnoty. Vy ty hodnoty nehájíte! Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Já si myslím, že po čem kdo pošilhává, nebo ne, to by nemělo být předmětem naší debaty, protože to nás nemusí zase tak moc zajímat. To je něco jiného než úvahy o členství. A já bych vás odkázal na asociační dohodu s Ukrajinou článek 9, kde se mluví o podmínkách pohybu, a tam se nestanovují žádné právní podmínky a žádné závazky v této oblasti. To znamená, tam není nic, z čeho byste vy mohl odvodit, že Ukrajina má povinnost pustit někoho na základě té asociační dohody, že by měla nějaké povinnosti. Prostě žádné neplynou. A já vám pouze říkám, že ani nemohou plynout. My v téhle věci nemůžeme prostě nic nutit. Ano, my chceme zlepšit kontakty a děláme věci pro to zlepšení kontaktů, ale pokud Ukrajina řekne, že někoho na svém území nechce, stejně jako to může říct Česko. My můžeme jako Češi říct Ukrajincům, my tady tohoto vašeho občana na svém území nechceme. Z nejrůznějších důvodů. Máme na to právo a nikdo nám prostě nemůže v tom bránit. A to stejné Ukrajina. Takové jsou podmínky v Evropě, takové jsou podmínky v Evropské unii.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dále svou interpelaci přednese pan poslanec Martin Lank, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci odznaku SKPY.

  • Poslanec Martin Lank: SKPV, to je špatný přepis, moje chyba.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Píšou Y, je to V. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Lank: Ano, omlouvám se, to asi jsem trošičku špatně to tam rozepsal. Mělo to být V, je to tam napsáno jako Y. To je jedno, já to teď vyjasním. Děkuji vám za slovo.

    Vážený, bohužel nepřítomný pane ministře, já se na vás obracím ve věci odznaků příslušníků policie, respektive služby kriminální policie a vyšetřování. Předpokládám, že je vám známo, že tito museli do 21. prosince uplynulého roku odevzdat své odznaky s tím, že jim budou vydány odznaky nové. O tom rozhodl už předpis číslo 122/2015 Sb. ze dne 14. května 2015 platný od 1. června 2015 s tím, že se tam dala výjimka, že stávající odznaky mohou používat do konce roku 2015. Až potud v pořádku, nic proti tomu. Bohužel, jak se ukázalo, dodavatelská firma nebyla schopna nové odznaky včas vyrobit, respektive dodala pouze pár kusů odznaků, které vyrobila ručně pro účely výběrového řízení. To, že se jedná údajně o italskou firmu, která se doteď zabývala výrobou knoflíků, tak to by ještě nebylo nic zásadně špatného. Že ale podle mých informací ještě ani začátkem tohoto roku ani neměla v České republice dovezený stroj na výrobu těchto odznaků a odhadovaný termín dodávky je někdy v prvním čtvrtletí tohoto roku, tak v tom už tedy problém spatřuji, a to poměrně zásadní. Důsledkem je, že kriminalisté v celé republice jsou momentálně bez odznaků, takzvaných placek, kterými se odnepaměti byli zvyklí prokazovat. Ano, mohou se prokazovat služebním průkazem, ale já si myslím, že převážná část veřejnosti ani netuší, jak takový průkaz vypadá, a to ani nemluvím o tom, že pro detektivy je to to jediné, tato placka, co prokazuje jejich příslušnost ke kriminální policii, protože ten služební průkaz je prakticky stejný od začínajícího pochůzkáře až po policejního prezidenta. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

    Dvě otázečky v rychlosti: Ptám se, proč bylo nutné detektivům odznaky odebrat, když bylo evidentní, že nové nejsou a jen tak nebudou, za druhé, kdy budou, a hlavně za třetí, kdo za toto selhání ponese odpovědnost a jaké z toho budou vyvozeny důsledky. Děkuji, aspoň doufám v písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Ladislav Velebný, který bude interpelovat přítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci doprivatizace zemědělských areálů. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, již v měsíci březnu 2015 jsem se na vás obrátil ve věci doprivatizace zemědělských areálů, jejichž velkou část zemědělci privatizovali v 90. letech 20. století na základě privatizačních projektů schválených vládou České republiky. Vzhledem k skutečnosti, že jsem od vás přes půl roku neobdržel žádnou odpověď, dovoluji si proto prostřednictvím této interpelace položit dotaz: Jak se bude řešit doprivatizace zemědělských areálů?

    V minulých letech byla tato problematika řešena a neřešena Státním pozemkovým úřadem České republiky. K žádnému posunu nedošlo, ba naopak tyto nemovitosti převedl Státní pozemkový úřad do správy Ministerstva financí České republiky, které údajně bude doprivatizaci řešit veřejnou soutěží. Domnívám se, že může dojít k tomu, že budovy, které zemědělci zhodnotili, aby vůbec mohli být k zemědělskému podnikání využívány, jako rozvody vody, rozvody elektřiny či obnova zastřešení apod., nemusí získat. Problém vidí zemědělci, jichž se to týká, hlavně v tom, že podali žádosti o doprivatizaci již před deseti až patnácti lety na tehdy ještě Státní pozemkový fond České republiky, ale jejich žádosti nebyly řešeny. Upozorňuji, že to nebylo zanedbání ze strany zemědělců, nýbrž byl to liknavý přístup státní instituce. Nyní hrozí, že na tuto skutečnost mohou zemědělci tvrdě doplatit.

    Vážený pane ministře, zemědělci okresu Bruntál,a jistě nejen oni, se v žádném případě nebrání uhrazení doprivatizovaného majetku, ba naopak žádají, aby tato otázka byla již konečně řešena. Proto se ptám, zda máte už vytvořen alespoň metodický pokyn, jak mají postupovat, aby tento problém byl po mnoha letech již konečně dořešen. Pana ministře, budu vděčen za jasnou odpověď. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem překvapen, že jste nedostal odpověď. Já bych tedy poprosil o kopii toho dopisu. Já od nástupu do funkce skutečně dbám na to, abych odpověděl na každý dopis, samozřejmě nejen poslanců, ale kteréhokoliv občana. Takže je to divné, nezdá se mi to. A pokud se to tak stalo, tak určitě ten úředník nebude mít radost, když na něj promluvím. Takže bych vás poprosil o kopii toho dopisu.

    Všeobecně privatizace zemědělských areálů je hlavně problém Státního pozemkového úřadu, takže Ministerstvo financí v tom nehraje nějakou zásadní roli. Privatizace průběžně probíhá, jedná se o majetek, který se nachází v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu. Tento úřad předkládá na Ministerstvo financí průběžně privatizační projekty na jednotlivé zemědělské areály podle zákona číslo 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Při privatizaci je dávána přednost nájemcům těchto areálů, kteří v areálech dlouhodobě a úspěšně hospodaří v oblasti zemědělské prvovýroby. Každý prodej předem určenému nabyvateli bez předchozí veřejné soutěže nebo veřejné dražby musí podle citovaného zákona schválit vláda České republiky. Do konce roku 2014 byl při těchto prodejích uplatňován takzvaný splátkový režim pro zemědělskou prvovýrobu, který byl v souladu s předpisy Evropské unie o poskytování veřejné podpory notifikován Ministerstvem zemědělství u Evropské komise. Od počátku roku 2015 v důsledku změny příslušných předpisů Evropské unie není možné v současné době původní splátkový režim při těchto prodejích uplatňovat. Přednostní prodeje nájemcům těchto areálů podnikajícím v zemědělské prvovýrobě proto probíhají za ceny stanovené soudními znalci jako ceny v čase a místě obvyklé bez splátkového režimu. Případné dojednání nového splátkového režimu u Evropské komise, který by bylo možno uplatňovat při prodeji zemědělského majetku, je v kompetenci Ministerstva zemědělství, takže my tam nehrajeme takovou roli.

    Takže já poprosím o kopii toho dopisu a určitě vám odpovíme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za tuto odpověď. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Já děkuji za slovo. Určitě kopii dopisu dodám, ale spíše, pane ministře, mně připadá, že ono to opravdu v teorii vypadá jako takto dobře. Ale co mám informace z Agrární komory a od těch, kterých se to týká, tak prostě v praxi to tak neprobíhá. Jednal jsem na Státním pozemkovém úřadě, ti jsou respektive nachystáni, ale tvrdí mi, že je brzdí Ministerstvo financí. Takže praxe je jiná. Takže omlouvám se, ale je to tak.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. V tom případě vás poprosím, kdybyste mohl zorganizovat schůzku a kdyby všichni přišli: Agrární komora, pozemkový úřad, zemědělci. A já připravím naše úředníky, a řekneme si to za stolem v přímém přenosu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za tento přístup i jeho odpověď.

    Jedenáctou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci ochrany citlivých dat občanů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Národní zdravotnický informační systém má být centrálním úložištěm veškerých detailních informací o zdravotním stavu, sociálních poměrech a zaměstnání každého z nás. Po schválení tohoto zákona se mají sbíhat údaje ze všech zdravotnických registrů a veškeré lékařské zprávy spolu s rodnými čísly na Úřadu pro zdravotnické informace a statistiku.

    Můžete mi prosím vysvětlit, proč je nutno veškeré citlivé údaje, například o psychických problémech, o urologických, sexuálních, potratech, zkrátka o všem, co je zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci včetně bydliště a rodného čísla, posílat do jednoho místa a jak tyto údaje pomohou řešit kvalitu, dostupnost, bezpečnost, optimalizaci péče a optimalizaci sítě poskytovatelů? Kde v zákoně je stanoveno, jaké bude postavení technického provozovatele systému a jeho zaměstnanců a s tím spojená ochrana citlivých dat? Jak budou jednotlivá citlivá data zvlášť legislativně ochráněna před zneužitím? Jak budou mít osoby, které budou povolovat přístup do registrů, stanovenu povinnost posuzovat proporcionalitu poskytování osobních údajů jiným osobám vzhledem i informačnímu sebeurčení osob? Jak budou mít osoby, pacienti, zajištěn přístup ke svým datům, která mají o nich být zpracovávána? Proč se neřídí zdravotnický informační systém stejnými přísnými pravidly jako jiné základní registry? Proč jsou data o řidiči auta z pohledu bezpečnosti silničního provozu chráněna lépe než daleko citlivější data zdravotní? Proč se pro řízení ekonomiky nevyužívají existující data ze zdravotních pojišťoven? Proč je pro nový systém DRG nutno veškeré informace o zdravotním stavu, sociální a pracovní anamnéze spojovat výhradně s rodnými čísly a ne anonymním identifikátorem? Proč je nutno teď rychle a překotně schválit tento sněmovní tisk, propojit všechny databáze, a teprve potom připravit kvalitní zákon? Nemyslíte si, že v případě NZIS musí být úplně stejný režim jako u jiných registrů podle zákona o základním registru číslo 111/2009 Sb.? Že musí být oddělena agenda a správa dat?

    Zákon o základních registrech určuje definice registru, rozsah shromažďovaných dat, vazby mezi agendami, evidenci přístupu k datům, správce agend a mimo jiné i vedení záznamů o událostech souvisejících s provozováním zdravotních registrů. Musí být zřejmé, kdo, kdy, co a za jakým účelem v systému s daty dělal. Toto bohužel ve sněmovním tisku 614 naprosto chybí a odkaz na důvodovou správu nestačí.

    Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dvanáctou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Zlatuška, který bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka ve věci podvodů spojených s veřejným financováním. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, interpeluji nepřítomného pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka stran dvou problémů, které se v nedávné době objevily v médiích, informace o nich, a které ukazují, že ve financování výzkumu založeném na poskytování veřejných financí za vykázané výsledky může docházet k systematickým podvodům a neoprávněnému čerpání, vydávání těchto prostředků.

    Jeden z těch problémů se týká patentového sporu o lék Hemagel, kde není podstatné, kdo vlastní patent, ale je podstatné, že v tom sporu se objevila informace, podal ji ředitel Ústavu makromolekulární chemie pan František Rypáček, že původní výsledek byl vykázán pouze formálně proto, aby byl... přihláška patentu byla podána jen proto, aby byl vykázán výsledek v grantovém projektu. Říká, že ty údaje nebyly pravdivé, přihláška byla stažena a poté nahrazena jinými autory a z toho pramení soudní spor, který z hlediska tohoto problému není podstatný.

    Jiná záležitost stejné povahy jsou publikace v takzvaných predátorských časopisech, nebo informace o tom, že existují instituce, které platí speciální stipendia za jakési fiktivní publikace v nakladatelstvích, která publikují cokoliv, ale poté na základě vykazovaných publikací jsou přijímány veřejné prostředky na institucionální podporu výzkumu a vývoje. (Upozornění na čas.)

    Oba tyto problémy ukazují, že existuje problém fiktivního vykazování, a ptám se na to, jak je kontrolován, kdo konkrétně tyto věci kontroloval a jaké jsou z toho vyvozovány důsledky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane poslanče, bude vám odpovězeno písemně.

    Přikročíme k 13. interpelaci. Pan poslanec Jiří Petrů bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci přístupu Ministerstva kultury ke zpracování územních plánů obcí. Prosím.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane ministře, dnešní má interpelace se týká přístupu pracovníků Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury k novelizovaným územním plánům obcí a měst Lednicko-valtického areálu, především však Lednice a Valtic. Pokud se týká Lednice, žaloba obce ve věci pořizování nového územního plánu leží u Městského soudu v Praze, a tudíž se k tomuto územnímu plánu nebudu vyjadřovat. Zastupitelstvo obce Lednice je odhodláno obrátit se i na Ústavní soud. Postupem pracovníků Ministerstva kultury však k podobnému závěru spěje i územní plán města Valtice. Z důvodu časového omezení uvedu nyní pouze jeden důvod.

    V roce 2000 byl pořízen a schválen územní plán města Valtice s obchvatem města. Byla respektována trasa i umístění stavby dle požadavků tehdy Státního památkového ústavu i Ministerstva kultury a tyto subjekty neměly k obchvatu výhrady. Po dobu 15 let byly vynaloženy miliony korun ze strany města a státu na zajištění pozemků a provedení pozemkových úprav, aby dnes při pořizování nových aktualizovaných územních plánů přišlo Ministerstvo kultury se šíleným nápadem dát obchvat kolem Valtic do tunelu, a to pod zástěrkou ochrany Bezručovy aleje. Nejenže je to dopravní nesmysl, kdy by obchvat neplnil jeden ze základních požadavků, což je napojení na silnici do Valtic a Lednice, ale, a to je ještě horší, znamenal by totální devastaci širokého okolí této aleje v rozsahu stovek metrů.

    Vážený pane ministře, proč Národní památkový ústav a Ministerstvo kultury podporují výstavbu tunelu Blanka ve Valticích, v Lednicko-valtickém areálu zapsaném v seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO? Za druhé: Proč pracovníci Národního památkového ústavu a Ministerstva kultury prosazují naprosto nesmyslně betonovou lobby v době, kdy platí územní plán s obchvatem schváleným v roce 2000 bez připomínek orgánů památkové péče a bez připomínek zástupců UNESCO? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra kultury o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane poslanče, Lednicko-valtický areál je mimořádně hodnotný krajinný celek o rozloze více než 283 km čtverečních. Jedná se o světově unikátní komplex komponované krajiny a architektury, zámků, loveckých zámečků, vyhlídek a různých krajinotvorných prvků. V roce 1992 bylo území Lednicko-valtického areálu prohlášeno krajinnou památkovou zónou. V roce 1995 byly zámky v Lednici a Valticích prohlášeny národními kulturními památkami a v roce 1996 byl areál právě pro svoji mimořádnou světovou hodnotu zapsán na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

    Ministerstvo kultury se v rámci své příslušnosti vyjadřuje ke všem územním plánům obcí, které se nacházejí na území Lednicko-valtického areálu. V nedávné minulosti to bylo například u obcí Sedlec u Mikulova, Hlohovec, Valtice nebo Břeclav. Své stanovisko musí vždy zpracovat s ohledem na dodržení podmínek, které jsou pro ochranu a zabezpečení památkových hodnot zóny, respektive památky světového dědictví UNESCO stanoveny ve vyhlášce číslo 484/1992 o prohlášení Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji panu ministrovi. Popsal situaci, jak by to mělo být prováděno, i když jsem nedostal odpověď na to, proč po patnácti letech změnilo Ministerstvo a Národní památkový ústav stanovisko k obchvatu Valtic.

    Já bych ještě zmínil, že k zápisu Lednicko-valtického areálu do seznamu míst kulturního a přírodního dědictví UNESCO byla připravena dokumentace, která obsahovala některá tvrzení, která v té době nebyla naplněna. Například otázka vlastnictví statku, který je předmětem ochrany, stejně jako jeho jednoznačné vymezení. Podobně způsob ochrany byl postaven na několika obecných tezí vyhlášky, o které hovořil pan ministr, 484/1992 Sb.. K rozpracování způsobu ochrany a vymezení konkrétních hodnot za celých dvacet let nedošlo. Rozhodnutí a stanoviska vydávaná orgány památkové péče jsou tak zcela nepředvídatelná. Co je nejhorší, takováto situace vytváří prostor pro zcela neobjektivní, odborně nepodložená vyjádření jednotlivých osob, které tímto způsobem nad celým územím - mimochodem, pan ministr to řekl, 283 km čtverečních - získaly neomezenou moc a bez jakékoli vlastní zodpovědnosti mají možnost naprosto znemožnit realizaci legitimních záměrů obcí. Ukázkovým příkladem jsou právě novelizované územní plány. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Odpovědné územní plánování je účinné pouze tehdy, když je konzistentní, dlouhodobé a respektuje udržitelný rozvoj. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Ano. Tady zazněly určité teze. Samozřejmě je to vždycky úhel pohledu, názor proti názoru. Jak jsem řekl, žaloba byla 8. prosince 2015 doručena Ministerstvu kultury. V tuto chvíli tedy probíhá soud. Nechceme do toho vstupovat. Je třeba, aby nezávislý soud mezi těmito - názor proti názoru - sám rozsoudil a posoudil, což samozřejmě budeme respektovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Další interpelaci přednese pan poslanec Adolf Beznoska. Ten ale není přítomen, tudíž jeho interpelace propadá. Paní poslankyně Věra Kovářová přednese interpelaci na již nepřítomného pana ministra Andreje Babiše - pan ministr se řádně omluvil, neb za chvilku zastupuje vládu na setkání s ministrem financí Saska - ve věci zjednodušení daní. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, vaše kroky, které by měly vést k posílení výběru daní, současný systém rozhodně nezjednodušují a je otázkou, zda právě zjednodušení, snížení administrativní zátěže není tím, co by mohlo přinést ovoce v podobě zvýšeného daňového výběru. Tento názoru sdílí řada daňových expertů. Snahu po žádoucím zjednodušení a odbourání zbytečné byrokracie na straně Ministerstva financí v tuto chvíli bohužel nevidím. Nebo se mýlím a přehlédla jsem ji? Děkuji za odpověď.

    Ještě před chvílí jsem měla naději, že se dočkám po devíti měsících osobní účast pana ministra. Tak doufám, že dostanu tentokrát podrobnou odpověď na svoji otázku. Chápu, že je řádně omluven, ale asi nemám štěstí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Zcela jistě jí bude písemně odpovězeno a doufám, že řádně.

    Další, šestnáctou interpelaci přednese pan poslanec Václav Klučka, který bude interpelovat přítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci koncepce vězeňství. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Ano, děkuji vám, pane místopředsedo. Jsem rád, že pan ministr je přítomen. Trošku to bude navazovat na dnešní jednání podvýboru pro vězeňství, kde jsme mj. diskutovali o věcech koncepce Vězeňské služby.

    Já chci říct, že od počátku tohoto volebního období jsme hned ze začátku o koncepci dost slyšeli. Slyšeli jsme dokonce takové záměry, kterým se dalo věřit, že ta koncepce do půl roku, tři čtvrtě roku bude platit. No, nestalo se tak. Nestalo se tak s největší pravděpodobností asi z jakýchsi objektivních důvodů. Ale v této chvíli vím o tom, a měl jsem možnost tu koncepci včera obdržet, že ta koncepce existuje. Je to docela velký počet stran, nepletu-li se přes 120. Koncepce řeší velmi důležitou oblast vězeňství České republiky, řeší věci spojené s Vězeňskou službou.

    Pane ministře, má otázka je doprovázena jakousi nadějí, že mně řeknete, kdy předpokládáte, že koncepci poté, kdy bude schválena třeba v té vládě, nebo v tom následném čase, budeme naplňovat, kolik toho stihneme ještě do konce volebního období. A ta druhá část otázky: Je to koncepce, kterou by zpracovávalo pouze Ministerstvo spravedlnosti, nebo jste měli možnost konzultovat a spolupracovat s dalšími orgány a organizacemi? Vím o tom, že to bylo v připomínkovém řízení. Prosím, řekněte nám trošinku více v této věci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: A pan ministr jistě rád řekne více k této věci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tu otázku a za možnost něco málo říci o připravené koncepci vězeňství, která má jen tak mimochodem 162 stran, ale délka není všechno.

    Skutečně si myslím, že se můžeme pochlubit poměrně bezprecedentním v tomto směru krokem, protože koncepce vězeňství se tu periodicky objevovaly přibližně každých pět let, nicméně chybělo jednak vyhodnocení vždycky po tom uplynulém období, co z nich se naplnilo, nebo nenaplnilo - a ono většinou nenaplnilo - a jednak to byly skutečně koncepce vypracovávané výhradně Vězeňskou službou a zabývající se tedy v podstatě technickými otázkami střežení, výstavby věznic atp.

    My jsme se vydali úplně jinou cestou - kvůli tomu se to také zdrželo - a rozhodli jsme se na věc podívat optikou člověka, vězně. To znamená, dát dohromady všechny, kdo se nějakým způsobem podílí na procesu a pokusu o to, aby se z toho, kdo nám přichází do věznice, stal řádný občan. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance o doplňující otázku.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane ministře. Myslím, že ty informace byly velmi zajímavé pro ty, kteří tady nejsou. Možná si je poslechnou ze záznamu.

    Ale promiňte mi - ještě jednu věc. České vězeňství bude dobré tenkrát, kdy v kondici bude Vězeňská služba. V nedávné době jsme byli svědky toho, že nastal určitý zvrat ve vedení Vězeňské služby. Podařilo se ho nějakým způsobem vyřešit. Chci se zeptat na to, zda právě s touto změnou pro budoucnost Vězeňské služby kráčí nějaká perspektiva, která nám pomůže ve Vězeňské službě řešit určité problémy, které se tam objevily. A druhá věc - jestli vznikne ještě nějaký čas potom následně i v podvýboru pro vězeňství na Probační a mediační služby.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, teď máte dvě minuty na ty další věci.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Zkusím, poučen po předchozím nezdaru, být stručnější. Ano, jsem přesvědčen, že personální stabilizace ve vedení Vězeňské služby povede ke zlepšení fungování Vězeňské služby. Nejistota, období nejistoty, které máme za sebou, Vězeňské službě neprospělo. Jsem rád, že máme v tuhle chvíli jediného generálního ředitele, že máme postaveno najisto, že ho tu budeme mít po zbytek funkčního období, pokud něco neprovede. Zároveň jsem učinil potřebné kroky pro to, aby naplňoval právě tu koncepci, to znamená, zavádíme běžné manažerské systémy řízení, kdy jeho odměny budou navázány na přesně definované a s ním probrané cíle, měřitelné cíle, které bude muset za daný rok splnit. On sám, jemu se to líbí, sám to promítá zase dolů směrem ke svým podřízeným. Takže věřím, že naše vězeňství se skutečně začne přibližovat západní Evropě, kam patří. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Víra tvá tě zachránila, jest psáno v Bibli.

    Další interpelaci přednese paní poslankyně Helena Langšádlová. Bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci kontrolního hlášení DPH. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Hezké odpoledne, vážený pane předsedající. Vážený pane první místopředsedo vlády, ministře financí nepřítomný, vy a vaše vláda přijímáte zdánlivě ve jménu boje proti daňovým únikům řadu opatření, která zatěžují především poctivé podnikatele, například kontrolní hlášení či elektronickou evidenci tržeb. Pro televizi Nova, pro televizní noviny, které byly vysílány 30. prosince minulého roku, jste uvedl následující - cituji: "Je pravda, že sankce jsou přísné, a připravujeme návrh na možnost jejich prominutí a v podstatě Finanční správa vzhledem k tomu, že je to nový nástroj, bude samozřejmě z počátku benevolentní." Ráda bych se zeptala, jestli toto vyjádření bylo myšleno vážně. Na jednu stranu tvrdíte, že postihujete podvodníky, na druhou stranu potom řeknete, že Finanční správa bude benevolentní. Benevolentní v případě, že jsou pevně v zákoně stanoveny sankce, znamená, že by musela Finanční správa konat nezákonně.

    Pane ministře financí, vy sám jste tyto sankce do zákona prosadil. Chci se zeptat, zda jste k tomuto postupu vydal Finanční správě vydal nějaký pokyn. A pokud ano, žádám o jeho poskytnutí. Zajímalo by mě, jak je ona benevolence konkrétně definována.

    Navíc bylo v reportáži předsedou rozpočtového výboru uvedeno, že na prověřování údajů a analýz z kontrolního hlášení budou vyčleněni speciální pracovníci s bezpečnostní prověrkou. Můj dotaz zní: Kolik těchto analytiků s prověrkami daňová správa nyní zaměstnává? A jaký stupeň prověrky mají? Jakým způsobem je zajištěno, že data a informace nebudou zneužívány zejména ve prospěch vašich vlastních ekonomických zájmů? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její otázku, na kterou jí bude odpovězeno písemně.

    A přikročíme k 18. interpelaci. Pan poslanec Karel Rais bude interpelovat ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Rais: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážení kolegové a hosté, Česká republika má podle mě dobře nastavený systém humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráce. Je aktivní v řadě míst, které se díky humanitárním opatřením (nesrozumitelné) bezprostřední migrační tlaky. Například ráno zmiňovaný jordánský uprchlický tábor Zátarí, v němž žije více než 80 tisíc uprchlíků ze Sýrie včetně deseti tisíců dětí a kde Česká republika poměrně výrazně pomáhá. Dlouhodobě podporujeme rozvojové projekty, které zlepšují podmínky pro důstojný život v daném místě tak, aby z něho nebylo nutno odcházet, to znamená, že se zaměřujeme na příčiny migrace, nikoliv až na hašení požárů.

    Tuto strategii dlouhodobé podpory považuji za klíčovou. Kdyby řídící elity Evropské unie věnovaly pozornost podpoře migrantů v blízkosti válečného konfliktu a neumožnily jim volný, velmi obtížně kontrolovatelný pohyb po Evropě, určitě by dnes byla celková situace v Evropě lepší i v rámci celé Evropské unie. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Ač jsem tolerance sama, prosím příště o dodržení časového limitu. Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji za dotaz. Není jednoduché odpovědět v tom čase, který je k dispozici, ale zkusím to. Protože ta věc lze nahlížet různě. Dalo by se říci, že toho dáváme málo, a vy jste to vlastně zmínil, že ten závazek dávat 0,33 % HDP na rozvojovou pomoc vlastně nesplňujeme. V roce 2014 to bylo pouze 0,11, takže to je poměrně dost hluboko pod tím, co bychom měli, co jsme se zavázali. A teď je otázka, o čem budeme mluvit. Něco jiného je oficiální rozvojová pomoc, humanitární pomoc. A pak vy jste speciálně říkal, jak se soustředíme na ta místa, která jsou dnes klíčová z hlediska migrace. To znamená, vás zajímá, do jaké míry pravděpodobně myslíte jsme schopni přesunout pozornost do těch zemí, které jsou největším zdrojem migrace. To je asi na velké vystoupení, ale já zkusím aspoň něco naznačit.

    Souhlasím s vámi, že by se i podle mého názoru měla rozvojová pomoc, humanitární pomoc zvětšovat. Jednak to odpovídá těm závazkům, síle ekonomiky České republiky a také to odpovídá tomu, že máme kolem sebe poměrně velké množství krizových situací, které spíš rostou, a ta pomoc je tam potřebná. Já také mám v úmyslu v tomto roce předložit vládě určitou žádost na zvyšování prostředků právě na tu humanitární pomoc. A právě na tu pomoc, která bude věnována zdrojovým zemím. Takže je to věc, o které se ve vládě mluví, a já mohu říci, že připravujeme materiál, který předložíme za Ministerstvo zahraničí a kde bychom chtěli i ve spolupráci s dalšími tu rozvojovou pomoc zvyšovat.

    Abych byl přesný - nám se podařilo v posledních dvou letech vzhledem k těm krizím, které vznikly v Iráku, Sýrii, kolem nás, a vzhledem k migrační krizi, nám se podařilo získat mimořádné prostředky společně s Ministerstvem vnitra, díky kterým byla zvýšena pomoc těm nejvíc krizovým regionům. Také (nesrozumitelné) i na humanitární pomoc. Když se podíváte, kolik jsme dali v roce 2015, tam bylo - 70 mil. jsme dali vlastně jenom na ty krizové země Irák, Sýrie, na ty vnitřně vysídlené z těch zemí do dalších oblastí, Libanon, Jordánsko. A speciálně kdybyste se ptal, kolik třeba se dalo na Sýrii, tak vám dám jedno číslo: od roku 2012 na Sýrii bylo vynaloženo přes 200 mil. na pomoc vnitřně vysídlenému obyvatelstvu i syrským uprchlíkům v Jordánsku, Libanonu, Iráku a Turecku. Takže to je suma toho, co jsme dali třeba za dva, tři, čtyři roky na speciálně, řekněme převážně syrské uprchlíky. V tom je třeba i program Nové elity pro Sýrii, kde se snažíme podporovat stipendijní program pro syrské studenty. To jsme zahájili v listopadu. A v České republice zahájilo studium 18 syrských uprchlíků z Jordánska.

    Vy jste se zmínil o tom táboře v Zátarí, který je na hranicích Jordánska a Sýrie. V tom táboře jsem byl. To je samozřejmě asi 90 tis. lidí, když jsem tam byl. Já jsem tam byl proto, že tam máme několik programů, které realizujeme přímo v tom táboře. Je to podpora mladých chlapců, mladých děvčat. Chlapce tam učíme ovládat počítače, děvčata... Neděláme to přímo my, dáváme to křesťanským organizacím, se kterými máme zkušenost a které ta děvčata i chlapce učí to, co by jim pomohlo se orientovat na trhu práce. Protože oni mají možnost si vlastně sehnat práci v tom prostoru tam kolem, v tom Jordánsku. V tom táboře nejsou drženi, oni chodí ven a řada z nich si je schopna sehnat práci. Takže my zvyšujeme jejich schopnost si práci sehnat. Klukům, které jsem viděl, 18, 17 roků. Takže je to velice dobrá věc. Myslím si, že to jsou velmi dobře dané peníze. Ty společnosti, kterým to dáváme, většinou myslím jsou to protestantské, křesťanské organizace, jsou podle mě velmi spolehlivé a dělají to dobře. To jsem se přesvědčoval na vlastní oči.

    Takže si myslím, že to jsou velmi užitečné věci a stojí za to tady tyto prostředky zvyšovat. Je to vlastně to, že se snažíme, aby ti lidé neodcházeli pryč do Evropy, ale aby se vzdělávali a nacházeli práci přímo tam. Asi se oba shodneme na tom, že tohle je třeba podporovat. A rozsah této pomoci se budeme snažit zvyšovat.

    Už nemám moc času, ale řeknu vám, že není jednoduché u těch programů, které děláme dnes v Etiopii, v Palestině a jinde, v Bosně a Hercegovině, říci: Tohle skončíme a přesuneme to jinam. Protože to by byla obrovská škoda a je to pro mě nepředstavitelné. Takže řešením je spíš získat další prostředky a ty pak soustředit do těch míst, která vy máte na mysli. Tam, kde jsou zdroje té migrační krize. Ale myslím si, že jsou omezené možnosti získávat ty prostředky tam, že budeme to, co máme, omezovat a dávat to jinam. (Upozornění na uplynutí času na odpověď.) To by mohlo být jednom částečně. Hlavní je získat peníze nové.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejenom prostředky, i čas je omezen, pane ministře. Prosím pana poslance o doplňující otázku.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. V podstatě nemám doplňující otázku, kde v základních strategických směrech jsme ve shodě. Protože si myslím, že efektivita vynaložené koruny v místech těch rozvojových zemí je daleko lepší než tady pak provádět nějaké rekvalifikace v podstatě nekvalifikovaných lidí. To nás přijde strašně draho a byl bych rád, kdyby tento názor, co jste tady řekl, sdílely taky vládní elity Evropské unie. To byl ten druhý dotaz. Tak jestli snad k tomu, jakým způsobem se budete toto snažit o implementaci do podmínek Evropské unie. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty doplňující odpovědi.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji za možnost pokračovat, protože jednu věc jsem chtěl tady zmínit, která mně připadá dost zajímavá. Jedna věc je to, že se shodneme, že by Česká republika do těch zdrojových míst mohla dávat větší prostředky. O to se budeme snažit a budeme se snažit, aby samozřejmě to šlo efektivně tam, kde máme šanci třeba ty vysídlené těmi prostředky přimět k tomu, aby zůstali a nestěhovali se nezvyšovali... To je jasné.

    Ale zajímavá je ta otázka, kterou vy jste naznačil. Co ty evropské prostředky? To je zajímavé proto, že to jsou nepředstavitelně robustní prostředky, které Evropa dává na rozvojovou pomoc. Teď nemluvím o České republice. Mluvím o Evropě. To jsou stovky miliard, které proudí do Asie, do Afriky. Jsou to peníze, které se vlastně, ty toky se vytvářely desetiletí. Jsou spojeny se zeměmi, které mají v těch zemích obrovskou minulost, třeba i koloniální a další. Dneska se tam obhospodařují skutečně nepředstavitelné toky peněz, kde je velice zajímavé se dnes zeptat na to, jak jsou vlastně tyto tradiční toky stovek miliard eur, jak jsou efektivní.

    Já jsem se právě o tomto v poslední době bavil jak s Federicou Mogherini, tak s holandským předsednictvím a řadou dalších, do jaké míry jsme schopni dneska vést debatu o těchto obrovských penězích, které tradičně proudí do různých kontinentů světa a které bychom my dnes potřebovali soustředit na ta místa, kde jsou ty největší krize, a které kdybychom dokázali z velké části transformovat, tak to jsou peníze takového rozsahu, že by skutečně byly schopny pravděpodobně vytvářet, měnit ty podmínky. A otázka je, do jaké míry v Evropě jsme schopni a ochotni se o takovýchto zásadních změnách bavit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Devatenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Černochová, která bude interpelovat nepřítomného ministra obrany ve věci náborů. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, naše armáda se dlouhodobě potýká s problémy v oblasti náborů. Jistě dobře víte, že naplněnost některých jednotek bohužel nedosahuje ani poloviny požadovaného stavu. Jsem velmi ráda, že se nám společnými silami podařilo schválením novelizace branné legislativy, zejména novely branného zákona a nového zákona o vojácích v záloze, provést první kroky k tomu, abychom tento stav napravili. Samotná legislativa však není jediným řešením a naše práce rozhodně nekončí. Stojí před námi úkol naplnit počty jak u útvaru profesionálních vojáků, tak i počty aktivních záložáků. S kolegy na výboru pro obranu vnímáme oblast náboru jako klíčovou pro budoucnost naší obranyschopnosti a jsme si vědomi toho, že je třeba zintenzivnit práci na vybudování silnějšího pouta mezi občany a armádou, na její popularizaci a na zvýšení zájmu veřejnosti o otázky obrany vlasti a pocitu spoluodpovědnosti za její zajištění.

    V rámci debat o této problematice jsme v minulosti opakovaně diskutovali o projektech, kterými by se tohoto cíle dalo dosáhnout. Jedním z nich byla i možnost využít pro tento účel televizní tvorbu, např. v produkci specializovaných pořadů či seriálů, které by obrátily pozornost veřejnosti k otázkám s armádou a obranou souvisejícím. Já bych v tomto smyslu očekávala větší vstřícnost zejména od veřejnoprávního média, tedy České televize, protože jsme svědky toho, že se točí jeden policejní seriál za druhým, točí se celá řada dokumentů, na které Česká televize vysokými částkami přispívá, ale tak nějak postrádáme, že by byl nějaký pořad, který by se věnoval této problematice.

    Takže v této souvislosti bych se vás chtěla zeptat, zda a jaké projekty v tomto segmentu resort Ministerstva obrany připravuje, zda případně hodlá podpořit nějaký z projektů, jež se nabízejí, nebo zda o takových projektech vůbec, pane ministře, víte a v jaké fázi probíhá komunikace např. s Českou televizí právě o tom, že by se v ní objevil (předsedající upozorňuje na čas) nějaký pořad, který by se tematicky věnoval Armádě České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně. Dvacátou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Hnyková. Bude to interpelace na ministra zdravotnictví ve věci počtu lůžek v českých nemocnicích. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji pane předsedající, zapomněl jste dodat nepřítomného ministra zdravotnictví.

    K interpelaci mě vedl článek ze dne 18. 1. 2016 v Hospodářských novinách pod názvem Plán ministerstva selhává, lůžek pro akutně nemocné ubývá, chybí však místa pro seniory. V něm se praví: Pacientská lůžka roky mizí z českých nemocnic. Ruší se místa pro akutně nemocné, jejichž potřeba například díky moderní medicíně průběžně klesá. Podle předpokladu Ministerstva zdravotnictví by ale tato lůžka neměla zanikat úplně. Měla by se stěhovat do zařízení, která pečují o seniory a nemohoucí, jichž v populaci skokově přibývá. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček před časem slíbil, že ustanoví speciální komisi, která na vznik potřebných lůžek dohlédne. Z plánu ale potichu sešlo a počet míst pro seniory stále nepřibývá. Žádná komise neexistuje a ani není plánována, říká dnes ministr Němeček. Tolik citace.

    Během 40 let se počet 80letých seniorů, vážený pane ministře, zvýší podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí až čtyřnásobně a v nemocnicích je podle statistiky jen necelých osm tisíc lůžek následné péče. Víte, že existují v naší zemi neregistrovaná zařízení, která řeší nedostatek míst v pobytových službách - ale za jakých podmínek tam lidé živoří? Nejen paní ombudsmanka na toto upozorňuje v řadě svých zpráv. V České republice chybí jakákoli koncepce ve zdravotnictví. Já to vidím v našem Libereckém kraji. Aktuálně se teď řeší přežití nemocnice v Semilech a komplikace, které způsobilo obyvatelům Frýdlantska zrušení akutní péče v tamní nemocnici. (Předsedající upozorňuje na čas)

    A já se ptám, proč tato komise nevznikla. Co vás k tomu vedlo, proč zde ještě nemáme koncepci zdravotnictví? A poslední otázka: Jak tedy chcete zajistit do budoucna zdravotní péči pro naše občany, bude naše zdravotnictví stále živelné, bez jakéhokoli plánování? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně pro nepřítomnost pana ministra. Dvacátou první interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková, bude interpelovat ministryni školství ve věci vzdělávání v uměleckořemeslných oborech. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Dovolím si v začátku oslovit nepřítomnou paní ministryni, která se omluvila, s tím, že jistě nejsme v rozporu, že bychom měli v rámci vzdělávacího i výchovného procesu klást také důraz či alespoň nezapomínat na uměleckořemeslné obory a také na všestranný rozvoj dětí v oblasti umění či prostřednictvím umění. A právě tyto dvě záležitosti se spojují v mém dotazu či mé připomínce.

    Víme, že existuje v rámci škol velice zajímavá, se stoletou tradicí existující škola Konzervatoř Jana Deyla pro zrakově postižené, a při této konzervatoři také působí střední škola pro zrakově postižené, kde lze studovat obor, který je právě na pomezí řemesla a umění, a to je obor ladič. Tato škola je zřizovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a přitom právě tady jistě k velkému překvapení mnohých z nás existuje situace, kterou bych snad nejlépe nazvala inkluzí naruby, nebo nějakou exkluzí či antiinkluzí. Ředitelka na tuto školu totiž smí přijímat pouze uchazeče s diagnostikovaným zrakovým postižením a jiní uchazeči sem mají přístup vlastně uzavřen. Pro úplnost, výrobu a údržbu hudebních nástrojů lze studovat nejblíže v Hradci Králové. Můžeme namítnout, že současný trh práce zdánlivě nepotřebuje tisíce ladičů a opravářů hudebních nástrojů a že múzy teď, bohužel, jsou méně v kurzu než třeba zbraně, ale to nemůže znamenat, že se vzdáme úsilí o všestranný rozvoj našich dětí. Je-li cílem ministerstva inkluze, i když v našich představách by se mělo jednat o velmi citlivé a ve správném tempu prováděné společné vzdělávání, pak by právě ministerstvo mělo jít příkladem na škole, kterou ono samo zřizuje.

    Můj dotaz tedy zní: Proč nemohou na škole, která působí při Konzervatoři Jana Deyla zde v Praze, studovat také ti, kteří nemají diagnostikováno zrakové postižení? (Předsedající upozorňuje na čas) Dosud to totiž možné bylo a myslím si, že to škodí oboru a že to škodí i v rámci inkluze těm dětem se zrakovým postižením, které na této škole studují. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně pro omluvu paní ministryně. Dvacátou druhou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Soukup a bude interpelovat ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci novely zákona o sociálních službách. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dobré odpoledne. Asi před rokem jsme novelizovali zákon o sociálních službách. Přijali jsme poměrně průlomové řešení, převedli jsme odpovědnost za financování z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Řada věcí ale zůstala nedořešena. Pár příkladů: Jak zajistit, aby kraje nepreferovaly své rozpočtovky na úkor privátních i ostatních poskytovatelů sociální péče? Nebo dál: Jak to bude s financováním zohledňujícím kvalitu? Ministerstvo slíbilo vypracování určitých standardů, podle kterých by měly být přidělovány dotace. Do dneška ty standardy v podstatě nejsou známy.

    To všechno vedení Ministerstva práce a sociálních věcí slibovalo v další velké novele, která měla vejít v platnost původně 1. 1. 2017. Teď už se mluví o 1. 7. 2017, a přitom ministerstvo nezveřejnilo ani hlavní záměry. Přitom, jak víme, od zveřejnění záměrů k platnosti zákona je poměrně dlouhá doba. toho plyne nervozita poskytovatelů sociálních služeb, kteří se na mě v karlovarském regionu obracejí. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně. Další interpelaci bude mít paní poslankyně Jitka Chalánková, která ale není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Dostáváme se k 24. interpelaci. Pan poslanec Josef Šenfeld bude interpelovat přítomného pana ministra Jana Mládka ve věci programu řešení brownfieldů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jsem rád, že jste dorazil.

    Svou interpelací bych chtěl říct, že mě oslovil jeden ze starostů z mého volebního obvodu. Údajně jste měl veřejně přislíbit vyhlášení nově připraveného programu Ministerstva průmyslu a obchodu, program, který by umožnil městům a obcím výkup tzv. brownfieldů od soukromých osob. Ten program by se měl jmenovat "Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů, příprava průmyslových ploch a objektů pro podnikání na území strukturálně postižených krajů Moravskoslezského, Ústeckého, Karlovarského a hospodářsky problémových regionů dle Strategie regionálního rozvoje České republiky na období 2014 až 2020".

    Jak vyplývá z názvu, jednou z podmínek by mělo být, že takto vykoupené nemovitosti by musely být využity jen pro průmysl a podnikání, takže někteří starostové tento záměr velmi uvítali. Ten můj konkrétní pan starosta se mým prostřednictvím ptá, jestli návrh již prošel meziresortním připomínkovým řízením, zda tento návrh projednala vláda, anebo kdy ho projedná, kdy lze očekávat spuštění tohoto programu. A pokud bude program spuštěn, jak velká bude alokace pro tento dotační titul. Předem děkuji za odpovědi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra Mládka o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, děkuji za tuto interpelaci ohledně brownfieldů. Jedná se o o, že tento program, který by měl řešit brownfieldy v oněch třech strukturálně postižených oblastech, tj. v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, byl již připravován na jednání vlády do Ústí nad Labem, které proběhlo v říjnu minulého roku. Pravda je ovšem také ta, že skončil v meziresortu, protože byla neshoda s Ministerstvem financí. A ta neshoda byla právě o tom jednom bodu, který jste zmínil. Na jedné straně je vůle věnovat peníze, předpokládá se, že by šlo o dvě miliardy korun, do rozvoje průmyslových zón, do řešení brownfieldů. Podotýkám, jsou to brownfieldy, které by event. byly využívány pro průmyslovou výrobu nebo služby. Nejsou to brownfieldy obecně, které by potom třeba byly přebudovány na park nebo nějaké zařízení, které slouží městu. To patří paní ministryni Šlechtové, Ministerstvu pro místní rozvoj. Sporný bod byl jeden z těch, který jste zmínil, tj. jestli mají mít možnost z toho benefitovat soukromé osoby, tzn. přeprodávat městům. Tohle je jedna z věcí, kterou musíme dořešit.

    V tuto chvíli je ten materiál před poradou na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Poté, až proběhne vnitřní poradou a připomínkovým řízením, tak ho předáme do meziresortního připomínkového řízení, protože máme zájem se k tomu vrátit, byť první pokus prosadit tento plán se nepovedl.

    S tím samozřejmě souvisí, byť to je projednáváno zvlášť, to je zóna nad Barborou, kde bychom se také rádi posunuli a udělali tam velkou průmyslovou zónu už jenom proto, že v Moravskoslezském kraji došlo při přípravě výstavby továrny Hyundai k jakési společenské dohodě, že všechny další průmyslové zóny budou brownfieldy. To je samozřejmě z hlediska ochrany životního prostředí velmi chvályhodný zájem, ale z hlediska rychlosti a nákladů to zdaleka není tak jednoduché.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Další interpelaci by měla mít paní poslankyně Gabriela Pecková, která ale není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Dostáváme se k 26. interpelaci. Pan poslanec Martin Plíšek bude interpelovat pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci elektronických náramků. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Plíšek: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, chtěl bych se vás zeptat na osud projektu elektronického monitoringu odsouzených osob, tedy tzv. elektronických náramků pro vězně, a vrátím se do minulého roku.

    Zkraje ledna loňského roku Probační a mediační služba zveřejnila předběžné oznámení o úmyslu zadat veřejnou zakázku na pořízení systému a provoz systému elektronického monitoringu odsouzených osob. Následně v srpnu Probační a mediační služba vyhlásila tuto veřejnou zakázku. Mezitím následně rezignovala na svou funkci ředitelka Probační a mediační služby a Probační a mediační služba posunula podzimní termín pro podávání přihlášek do tohoto výběrového řízení na 23. prosince. To znamená na základě dotazů případných uchazečů, předběžných dotazů, se měnily ještě v průběhu zadávacího řízení některé technické podmínky zadávací dokumentace. 23. prosince ovšem při otvírání obálek tato veřejná zakázka skončila fiaskem, protože se do této veřejné zakázky nepřihlásil ani jeden uchazeč. Tím pádem muselo být výběrové řízení zrušeno.

    Chci se vás, pane ministře, zeptat na důvod, proč tomu tak podle vašeho názoru bylo. Jaké jste případně vyvodil personální či jiné důsledky vůči těm, kteří se na zadávacím řízení podíleli? A pak se vás chci samozřejmě zeptat, jestli tento projekt bude nadále pokračovat, jestli tedy vyhlásíte nové výběrové řízení na elektronické náramky, nebo jak hodláte v této věci dále postupovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra spravedlnosti o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jestliže u předminulé interpelace jsem se tu zvesela chlubil, tak tady se bohužel opravdu nemám čím chlubit.

    Pro nás to bylo velké překvapení, jak jste správně připomněl. My jsme ještě v průběhu řízení uvolňovali v návaznosti na reakce potenciálních dodavatelů podmínky, abychom zvýšili předpokládanou soutěž, výhru v tom výběrovém řízení. Zaznamenali jsme mnoho otázek od mnoha potenciálních dodavatelů a nedošlo tam k žádné situaci, kdy bychom některému z dodavatelů řekli, že něco, co on požaduje, není možné. Čili skutečně jsme neměli žádný signál, že se tohle stane. Zrovna tak předtím, než jsme vůbec výběrové řízení vypsali, tak externí dodavatel nám udělal tzv. studii proveditelnosti, kde tedy také na základě konzultací s trhem nás ujišťoval, že se nejedná o žádné nereálné požadavky. Proč to takhle dopadlo, přiznám se, nevím. Snažili jsme se získat reakce od potenciálních dodavatelů. Ty reakce v podstatě říkaly, že to pro ně není dostatečně výhodný projekt, tak jak jsme podmínky nastavili. Neříkali, že by to bylo nemožné. Neříkali, že by to nebylo výhodné, jenom říkali, že to není dost výhodné. Mám jisté podezření, že tam mohlo dojít k nějaké dohodě mezi těmi potenciálními dodavateli, ale je to pochopitelně jenom mé podezření, pro které přímé důkazy nemám. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

  • Poslanec Martin Plíšek: Já děkuji za odpověď. Protože se skutečně ztratil tou marnou zakázkou celý loňský rok, chtěl bych se vás zde, pane ministře, zeptat, kdy tedy očekáváte, že by ten projekt elektronických náramků mohl být spuštěn a zda to bude ještě za vašeho fungování v této vládě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, věštěte.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Záleží na tom, jak budu dlouho fungovat v téhle vládě, že? My jsme úplně neztratili ten rok. Značnou část toho roku jsme věnovali technickému průzkumu toho, co potřebujeme, atd., takže máme nějakou kompetenci, kterou jsme na začátku neměli, máme i nějakou zkušenost z prvního výběrového řízení. To samozřejmě využijeme v další fázi. Já bohužel nedovedu v tuto chvíli odpovědět, harmonogram prostě ještě nemáme postavený. Ale jak vidíte, jsem nepoučitelný optimista, takže věřím, a uděláme všechno pro to, abychom to do konce volebního období stihli. Snad je to reálné. Bohužel prostě závisíme na tom, co udělají ty soukromé subjekty.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Petr Kudela přednese interpelaci na nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci převodu budovy postavené v akci Z v obci Březová v Moravskoslezském kraji. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, pane ministře. Žádám vás o radu, jak postupovat v záležitosti obce Březová získat pro svůj provoz a rozvoj budovu úřadu. Obec Březová se nachází v okrese Opava v nadmořské výšce asi 525 metrů. Tvoří ji pět místních částí, ve kterých žije celkem 1 400 obyvatel. Úřad obce sídlí v budově postavené v rámci akce Z, kterou vlastní Česká republika prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Obec Březová se již řadu let snaží získat tuto budovu do svého vlastnictví. V budově sídlí sice v nájmu, ale jako u cizího. Stát se k obci chová v tomto případě skutečně jako k cizímu. Budovu v současné době užívají obec pro svůj obecní úřad, pobočka České pošty, živnostnice s kadeřnictvím a Telefónica, která tam má digitální ústřednu pro celé Březovsko na základě věcného břemene.

    Obec opakovaně jednala s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Úřad nabízí dvě možnosti - buď předložení záměru s využitím budovy ve veřejném zájmu, nebo koupě budovy za 2,8 mil. korun. To je pro obec nedosažitelné. Úřad sice připouští bezúplatný převod, ale dosud žádný z předložených záměrů obce nesplňoval podmínku převodu ve veřejném zájmu. Veřejným zájmem totiž podle úřadu není využití budovy pro obecní úřad, není veřejným zájmem využití budovy pro domov s pečovatelskou službou ani zřízení prostor pro služby občanům. A tak budova chátrá. Obec do ní nemůže investovat, protože by investovala do cizího majetku, a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových stav budovy nezajímá. Nechce řešit ani prasklou hadičku na splachovadle toalety, který je dle inventarizace součástí budovy. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Prosím tedy, pane místopředsedo, udělejte s úřadem pořádek, nebo prosím o dotaci 2,8 mil. pro obec Březová, nebo prosím o doporučení, jak má obec postupovat, aby si pro svůj rozvoj zajistila budovu obecního úřadu. Děkuji.