• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné dopoledne a zahajuji druhý jednací den 39. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Margita Balaštíková ze zdravotních důvodů, Marek Benda z rodinných důvodů, do 13 hodin z pracovních důvodů Martina Berdychová, Jan Birke bez udání důvodu, Ivan Gabal z důvodu zahraniční cesty, Rom Kostřica z pracovních důvodů, Martin Novotný ze zdravotních důvodů, Pavlína Nytrová ze zdravotních důvodů, do 11.30 z pracovních důvodů Zdeněk Ondráček. Dále Antonín Seďa - zahraniční cesta, Pavel Šrámek - zahraniční cesta a od 12 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Zemánek.

    Z členů vlády se omlouvají: Pavel Bělobrádek ze zdravotních důvodů, Richard Brabec ze zdravotních důvodů, Milan Chovanec z dopoledního jednání z pracovních důvodů, Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, Robert Pelikán z pracovních důvodů, Martin Stropnický do 10.30 z pracovních důvodů, Dan Ťok z důvodu zahraniční cesty, Kateřina Valachová z pracovních důvodů a Lubomír Zaorálek od 14.30 z pracovních důvodů.

    Dnes bychom se nejprve věnovali bodům z bloku třetího čtení, u nichž byly splněny zákonné lhůty. Jedná se o body 142, 144, 145, 146, 147, 148 a 149, jsou to sněmovní tisky 462, 500, 538, 545, 565, 566 a 585. Poté bychom se zabývali pevně zařazenými body 18, 19, 65, 66, 50, 46, 47, 56 a 57, jsou to sněmovní tisky 473, 574, 501, 547, 682, 646, 647, 654 a 689. Dále bychom případně pokračovali body z bloku prvního čtení. Jsou to zákony dle schváleného pořadu schůze.

    Dnes bude s náhradní kartou číslo 8 hlasovat pan poslanec Tejc.

    Táži se, zda někdo má návrh ke změně programu. Prosím, pan poslanec Farský.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v loňském červnu, 20. června přesně, pan ministr Babiš v rozhovoru pro deník Právo uvedl, že ví ve Sněmovně o pěti zlodějích. Já jsem se ho následně písemně zeptal, jestli by mi mohl říct, kdo těch pět zlodějů ve Sněmovně je. Odpovědět mi odmítl, proto jsem to nechal zařadit jako bod písemných interpelací, a když se potřetí v říjnu loňského roku na interpelace pan ministr Babiš dostavil, tak jsem tento dotaz vznesl i v rámci písemných interpelací. Odpovědi jsem se opět nedočkal. Zůstává tedy vyřčení z června loňského roku, kdy pan místopředseda vlády říká, že ve Sněmovně sedí pět zlodějů, ale zároveň je odmítá jmenovat a zároveň se odmítá omluvit.

    Ke jmenování jsem ho vyzval několikrát. Půl roku na jmenování těch pěti zlodějů čekám a bohužel neúspěšně. I Sněmovna se vyjádřila ten říjen, že ji to zajímá, že chce znát těch pět zlodějů, anebo chce slyšet od pana ministra omluvu. Bohužel i na toto usnesení Poslanecké sněmovny z října loňského roku jsem se odpovědi se jmény nedočkal, pouze jsem se dočkal dlouhého seznamu e-mailů na neziskové protikorupční organizace, kdy jsem se jich měl optat na to, co mě zajímá. Optal jsem se jich tedy na to, kdo je těch pět zlodějů, bohužel odpovědi jsem se ani od nich nedočkal.

    Nezbývá mi v tuto chvíli než požadovat potom, co jsem se tolikrát pokusil zjistit těch pět zlodějů ve Sněmovně, o kterých pan ministr Babiš ví a veřejně to takto proklamuje, tak poté, co půl roku odmítá sdělit jejich jména, už nezbývá jiné čestné řešení než to, že se Poslanecké sněmovně omluví. Já doufám, že všichni poslanci, kteří chtějí zachovat důstojnost Poslanecké sněmovny, teď budou hlasovat pro to, aby bodem po třetích čteních, tak aby nebylo narušeno projednávání této schůze, aby prvním bodem po třetích čteních byl zařazen bod Omluva Andreje Babiše Poslanecké sněmovně.

    Děkuji za podporu zařazení tohoto bodu, který je v zájmu všech těch, kteří se necítí zloději. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Váš návrh jsem zaregistroval.

    Nyní pan poslanec Černoch se svým návrhem. Pro pořádek uvádím, že pro návrh máte pět minut. Děkuji.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké ráno, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Myslím si, že po včerejší snaze zařadit bod k migraci, informace vlády o migraci, potom, kdy se Sněmovna nebyla schopna domluvit, kdy tento bod bude zařazen, tak si myslím, že situace je natolik vážná a určitě si Sněmovna i občané zaslouží informaci o tom, jakým způsobem vláda České republiky postupuje v migraci, a proto bych si dovolil zařadit informaci vlády o migrační krizi na zítřek 21. ledna na 11. hodinu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda někdo další se hlásí s návrhem na úpravu programu. Nikoho nevidím. V tom případě bych dal hlasovat o předložených návrzích. (V sále je silný hluk.)

    Pan poslanec Farský navrhuje, aby dnes po třetích čteních byl zařazen bod Omluva Andreje Babiše Poslanecké sněmovně. Přečetl jsem dobře návrh, který jste přednesl, pane poslanče? Námitky nejsou.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh tak, jak byl předložen. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 22. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 44. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Prosím vás, kolegyně a kolegové, o ztišení. Vidím zde žádost o kontrolu hlasování, takže nejdříve bude provedena kontrola hlasování a poté budeme pokračovat dál v případě, že bude vznesena námitka. (Po chvilce čekání na kontrolu hlasování.) Námitka vznesena nebyla. V tom případě budeme pokračovat dál. ***

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý den. Já zpochybňuji hlasování z jednoho prostého důvodu. Mně nefungovala karta, musel jsem si ji nechat znovu oživit, takže z těchto důvodů se omlouvám, ale je to, myslím, naprosto jasné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V tom případě budeme hlasovat o vaší námitce.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přijetí této námitky, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno 154 poslankyň a poslanců, pro návrh 144, proti 1. Konstatuji, že s námitkou byl vysloven souhlas.

    Z toho důvodu tedy budeme opakovat hlasování. Přečtu, o čem budeme hlasovat. Je to zařazení Informace vlády o migrační krizi na čtvrtek 21. ledna v 11 hodin.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno 156 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 50. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Přečtu další omluvy, které jsem obdržel. Dnes do 9.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Kořenek, dále dne 20. ledna od 9 do 9.30 se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny pan poslanec Vlastimil Kabrhel a dále ve středu 20. ledna z průběhu celého jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Gabriela Hubáčková.

    Vzhledem k tomu, že všechny návrhy na úpravu programu jsme odhlasovali, přistoupíme k projednávání prvního bodu dnešního jednacího dne, jak jsme to schválili. Já tedy otevírám první bod a tím je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodajka garančního výboru za výbor pro sociální politiku poslankyně Radka Maxová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 462/2, který byl doručen dne 25. listopadu 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 462/3.

    Táži se navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Paní ministryně? Prosím, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den, vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci. Já jenom stručně shrnu a připomenu tento návrh zákona, který byl po prvním čtení projednán ve výboru pro sociální politiku. Ten jej doporučil schválit ve znění několika legislativně technických úprav, s nimiž souhlasím. (V sále je hlučno.)

    Z druhého čtení vzešel jeden pozměňovací návrh poslance Sklenáka, jehož podstatou je parametrická změna výše příspěvku poskytovaného v návaznosti na zvýšení minimální mzdy i pro osoby se zdravotním postižením, resp. pro lidi, kteří jsou poživateli invalidního důchodu. Následkem toho ti zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, by se vlastně potýkali se zvýšením osobních nákladů pro tyto zaměstnance.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, že vám vstupuji do vaší řeči, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, jestli máte něco důležitého, co si potřebujete říci, řešte to prosím v předsálí. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Já děkuji. To znamená, že ta minimální mzda pro lidi, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, se zvyšuje z 8 000 na 9 300, a proto se také v tom pozměňovacím návrhu zvyšuje příspěvek pro zaměstnavatele na jejich zaměstnání.

    Já si vás dovoluji požádat o vyslovení souhlasu s tímto návrhem ve znění uvedených pozměňovacích návrhů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím. V tom případě, pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se na případná závěrečná slova paní navrhovatelky nebo paní zpravodajky. Chcete si vzít závěrečné slovo? Prosím.

  • Poslankyně Radka Maxová: Já bych jenom ve stručnosti doporučila - a vlastně souhlasím s paní ministryní. Tato novela je dobrá pro starost o naše občany, co se týká úrazů a bezpečnosti práce. Proběhla poměrně živá diskuse ve výboru pro sociální politiku kvůli pozměňovacímu návrhu pana Sklenáka, nicméně výbor tento pozměňovací návrh doporučuje. To je jenom moje krátká zpráva.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňující návrhy a před hlasováním k nim sdělila své stanovisko. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já bych Poslaneckou sněmovnu chtěla seznámit s usnesením výboru pro sociální politiku k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

    Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona v následujícím pořadí. - Návrh na zamítnutí zákona nebyl podán. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo chce navrhnout jiný postup, jinou proceduru při hlasování. Nikoho nevidím. V tom případě budeme hlasovat tak, jak procedura byla přednesena paní zpravodajkou. Já vás požádám, abyste tedy přednášela jednotlivé návrhy a říkala k nim stanovisko garančního výboru.

  • Poslankyně Radka Maxová: Takže nyní budeme hlasovat o návrzích pod písmenem A, což jsou pozměňovací návrhy obsažené v usnesení garančního výboru pro sociální politiku č. 125 z 29. schůze, která se konala 24. června. Jsou to pouze legislativní úpravy, kde v bodě 1 se slovo "evropského" nahrazuje slovem "evropským", v bodě 1 v poznámce pod čarou se slovo "přechodných" nahrazuje slovem "mobilních", v bodě 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 76 označuje jako odkaz na poznámku pod čarou 77, a poslední - na konci bodu 2 se zkracuje, doplňuje věta: "Poznámka pod čarou č. 62c se zrušuje." Stanovisko garančního výboru je: doporučuje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně? (Kladné stanovisko.) Děkuji.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, tak jak byl předložen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro návrh 158, proti 1. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, pokračujte. (Námitka z pléna.)

  • Poslankyně Radka Maxová: Nyní bychom hlasovali o návrzích pod písmeny B1 -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Zpochybňujete hlasování s tím, že vám nešlo hlasovací zařízení? Omlouvám se, paní zpravodajko. Mám zde námitku a potřebuji, pane poslanče, abyste to řekl na mikrofon pro stenozáznam.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Zpochybňuji hlasování, protože nefungovalo, a nejenom mně, hlasovací zařízení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, dám o vaší námitce hlasovat. Nejdříve vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Všichni jste přihlášeni?

    Dobře, v tom případě zahajuji hlasování o námitce. Táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro 165, proti nikdo. Námitka byla přijata.

    V tom případě budeme opakovat hlasování o pozměňovacích návrzích pod písmenem A, tak jak zde bylo předneseno. Stanoviska byla řečena, budeme pouze opakovat hlasování.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno 170 poslankyň a poslanců, pro návrh 170, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, paní zpravodajko, pokračujte dál.

  • Poslankyně Radka Maxová: Takže nyní budeme hlasovat o návrzích B1 a B2, což jsou pozměňovací návrhy pana poslance Sklenáka, o kterých hovořila paní ministryně, to znamená navýšení částky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Stanovisko garančního výboru je: doporučuje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní ministryně? (Stanovisko kladné.) Děkuji.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 29, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 148, proti 13. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, můžete pokračovat.

  • Poslankyně Radka Maxová: Protože byly přijaty pozměňovací návrhy B1 a B2, je nutné hlasovat o legislativně technické úpravě názvu zákona. Stanovisko garančního výboru je: doporučuje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní ministryně? (Stanovisko kladné.) Děkuji.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 148, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, můžeme pokračovat.

  • Poslankyně Radka Maxová: A nyní bych nechala hlasovat o zákonu jako celku. Stanovisko garančního výboru je: doporučuje.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní ministryně? (Stanovisko kladné.) Děkuji.

    Já tedy přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, schválených Poslaneckou sněmovnou."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 31, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, pro návrh 149, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji, paní zpravodajko a paní ministryně, a končím tento bod. Dávám slovo - s přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom uvést pro stenozáznam, při 25. hlasování jsem hlasoval ano, je to bezesporu i vidět, pokud by se někdo podíval na obrazový záznam z hlasování, a přitom na sjetině mám zdržel se. Hlasoval jsem pro, nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Přečtu další omluvenky, které jsem obdržel. Dnes od 9 do 10 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Helena Válková a dnes na celý den z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr financí Andrej Babiš.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal na navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zpravodaj garančního výboru, kterým je hospodářský výbor, pan poslanec Milan Urban. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 500/10, který byl doručen dne 11. prosince 2015, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 500/11.

    Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh novely horního zákona byl vypracován na základě výsledku jednání koaliční rady z května 2014 a následného usnesení vlády ze dne 28. 5. 2014. Návrh byl zpracován ve spolupráci s Českým báňským úřadem. Předkládaným zákonem dochází k zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad z vydobytých a dobývacích prostorů. Dochází ke zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad vydobytých nerostů, zvýšení příjmů obcí z úhrad z dobývacích prostorů a ke změně poměrů rozdělení výnosů z úhrad vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet.

    Předkládaným vládním návrhem se zabýval na své 32. schůzi hospodářský výbor Poslanecké sněmovny jako garanční výbor. S usnesením hospodářského výboru souhlasím, a proto si dovoluji vás požádat o podporu předkládaného návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Otevírám rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi... (Hluk v sále. Řečník vyčkává.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegyně a kolegové, opětovně o ztišení, aby bylo slyšet, co jednotliví poslanci přednášejí. (Bez odezvy.) Opakovaně vás žádám o ztišení. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Dovolte mi, abych vás upozornil na čtyři pozměňovací návrhy, o kterých dnes budeme hlasovat, a tímto se i pokusil požádat o vaši podporu oněch čtyř návrhů.

    První dva pozměňovací návrhy, o kterých dnes budeme rozhodovat, řeší jednu zásadní věc, tj., jakým způsobem budou odcházet peníze z dvou krajů postižených povrchovou těžbou hnědého uhlí, a to z kraje Ústeckého a kraje Karlovarského, do státního rozpočtu. Jistě jste si všimli, že hlavním cílem této novely je přesunout, nebo navýšit poplatek za vydobytý nerost na dvojnásobek. To považuji za naprosto správné, skutečně je dobře, že se navyšuje onen poplatek. Ten byl historicky nízký a tento krok je krok správnou cestou. V tom samozřejmě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu podporuji a souhlasím s tím. Myslím si, že to je i postoj celého poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.

    S čím nemohu souhlasit a v zásadě to rozporuji, je poměr. Poměr, jakým způsobem budou ony peníze, které z těžby dostaneme, jakým poměrem ty peníze budou rozděleny. Ministerstvo průmyslu a obchodu na pokyn ministra financí Andreje Babiše změnilo pouze u hnědého uhlí poměr rozdělení dílčích úhrad z dobývaného nerostu. A tím způsobem, že u všech ostatních komodit, to znamená... (Hluk v sále. Řečník vyčkává.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím o ztišení zvlášť v levé části sálu, kolegyně a kolegové. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Michal Kučera: Mě to trochu překvapuje, že levou část sálu to nezajímá, protože tady se skutečně jedná o občany těch nejpostiženějších regionů. Já jsem si vždy myslel, že to je zrovna jejich hlavní téma.

    Jak už jsem řekl, pouze u jedné komodity, to znamená u hnědého uhlí, dochází ke změně onoho poměru. U ostatních, to znamená, u černého uhlí, je to 75 % rozpočet obce, 25 % stát, u radioaktivních nerostů, tedy například uranu, 75 % obce, 25 % stát, u ropy nebo zemního plynu na jižní Moravě 75 % obce, 25 % stát, u ostatních nerostů, například štěrku nebo kameniva obecně, je to 38 % obce, 60 % státní rozpočet. U hnědého uhlí ale dochází k razantní změně. Tam ten poměr 25 - 75 zůstává, nicméně otáčí se. To znamená, 25 % půjde směrem k obcím a 75 % do státního rozpočtu - 25 % obce, 75 % státní rozpočet. A já si myslím, že to není správně. Tohleto správně není. Já si myslím, že mi dají za pravdu jak poslanci Ústeckého kraje, tak poslanci z Karlovarského kraje. Je to krok, který je vyloženě proti těmto regionům, protože ostatních regionů se to díky tomu, že tam samozřejmě ona extenzivní, krajinu i sociální podmínky ničící extenzivní těžba povrchového uhlí je pouze v těchto dvou krajích.

    Já jsem se pokusil vlastně dvěma pozměňovacími návrhy tento poměr změnit. První pozměňovací návrh nechává tento stav takový, jaký je dnes. To znamená, říká ano, nechme to tak, jak to bylo původně. Nechme to tak, jak to je u ostatních nerostů. (Hluk v sále. Řečník vyčkává.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: (K poslanci, který stojí u stolku zpravodajů:) Pane poslanče, já vás požádám, abyste nerušil u stolku zpravodajů, aby se pan zpravodaj se mohl soustředit na přednášené věci. Já se omlouvám, kolegyně a kolegové.

  • Poslanec Michal Kučera: Já se divím, že to nezajímá ministra průmyslu. On samozřejmě dostal ty notičky od Andreje Babiše, takže už to má rozhodnuto, ale -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já si myslím, že pana ministra průmyslu to zajímá. (Poznámky z pléna.) Já vás poprosím, abyste pokračoval, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. V mém prvním pozměňovacím návrhu je zachován ten stávající poměr. V tom druhém se snažím udělat jednu věc, a to dát více peněz nejenom obcím, ale samozřejmě i krajům. To znamená, ten poměr se mění ještě jinak. To znamená, ty peníze jsou 25 % příjmem obce, ze 30 % jsou příjmem krajů a ze 45 % - samozřejmě tam zůstávají nějaké peníze pro státní rozpočet - jsou příjmy státního rozpočtu.

    Já jsem často slyšel námitku, že ty peníze pro obce tam zůstávají a že obce na tom nejsou v tomto případě špatně. Samozřejmě je pravda, že obce dostanou peníze. Mně jde spíš o to, jaká částka odchází směrem ke státnímu rozpočtu.

    Často jsem slyšel námitku, že stát dává peníze zpět do oněch dvou krajů. Já chci říct, že ty peníze jdou zejména na dvě zásadní položky. To je sanace důlních škod a rekultivace po těžbě. A to já, prosím pěkně, považuji za naprostou samozřejmost. Já považuji za naprostou samozřejmost v okamžiku, kdy se provádí takto extenzivní těžba, že se budou sanovat důlní škody a že se provede rekultivace. O tom se přece tady vůbec nebavíme. My se tady bavíme o něčem úplně jiném. Ty peníze v těch krajích chybí na rozvoj kraje. A o rozvoji kraje tady musíme mluvit. Ten kraj je skutečně dlouhodobě těžbou ničen. Mluvím o dopravní infrastruktuře, mluvím o sociálních aspektech atd. To tady nemusím připomínat. Ty peníze, které by zůstaly v obcích a v krajích, tak ty by právě mohly jít na dostavbu dopravní infrastruktury, na rekonstrukce nemocnic. Proč třeba v Ústeckém kraji nemáme špičkovou nemocnici, ale máme tam finančně skomírající Krajskou zdravotní? Já si myslím, že Karlovarský kraj na tom nebude o moc lépe. Protože tam nejsou peníze! Proč ty peníze nedáme právě kraji, aby mohl postavit pro lidi postižené těžbou, kde je v tom kraji největší nemocnost, největší kojenecká úmrtnost, proč ty peníze nedáme právě tomuto kraji z těchto peněz, které se v tom kraji právě generují?

    Já bych vás poprosil, abyste jeden z těchto dvou pozměňovacích návrhů podpořili. Samozřejmě byl bych rád ten, který zanechává onen současný stav, samozřejmě i ten, který dává možnost krajům s těmito penězi hospodařit. Myslím si, že ty argumenty jsou natolik zásadní, že budou vyslyšeny a ona podpora tam bude.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale dneska je u stolku zpravodaje a předkladatele skutečně velký frmol. Myslím si, že ani pan ministr ani pan zpravodaj se nemůžou dostatečně soustředit, protože neustále někdo přichází. Tak vás požádám, abyste tyto věci nechali po projednání tohoto bodu, aby se jak pan ministr, tak pan zpravodaj mohl soustředit na přednášené body.

    Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji, že se ztišili.

    To znamená, tyto dva pozměňovací návrhy, jak jsem říkal, dávají onu právní jistotu těm regionům, ve kterých by průzkum mohl být teoreticky zahájen.

    Chci říct, že vzhledem k chybám, ke kterým v minulosti docházelo, mají lidé z dotčených oblastí oprávněné obavy z možných ekologických škod a havárií. Tady mi dají jistě za pravdu právě poslanci např. z Náchodska a z krajů, kde by těžba, případně průzkum mohly být realizovány. Já si samozřejmě vzpomínám na ty demonstrace, které vedli starostové za sociální demokracii proti těžbě a průzkumu břidlicového plynu. Takže věřím, že minimálně podporu sociální demokracie tyto pozměňovací návrhy budou mít.

    Dámy a pánové, já věřím, že jste mou argumentaci pozorně vyslechli, že jste onu věcnou debatu vnímali, argumenty že jste zvážili a podpoříte za prvé, aby Ústecký a Karlovarský kraj dostal více peněz z vydobytého nerostu a ty peníze neskončily čistě ve státním rozpočtu, kde budou použity např. na věci, které nesouvisí s onou těžbou, a samozřejmě že dáte i právní jistotu těm regionům, ve kterých by mohla těžba břidlicového plynu a nebezpečí z ní hrozící vzniknout. Děkuji vám za podporu těchto čtyř pozměňovacích návrhů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní eviduji tři faktické poznámky. První paní poslankyně Hana Aulická, připraví se pan poslanec Herbert Pavera, po něm pan poslanec Schwarz. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagovala na kolegu Kučeru. Samozřejmě asi bychom se měli prvotně bavit k tématu horního zákona a předložené pozměňující návrhy. Mě to velice mrzí, protože některé pozměňující návrhy, které předložil pan poslanec Kučera, i já podpořím, co se týká přerozdělení financí. Ale musím říct, že si dovolím poznámku k tomu, co tady zaznělo ke Krajské zdravotní a Ústeckému kraji.

    Mě velice mrzí, že takhle hovoří právě poslanec, který je z Ústeckého kraje. Ale bohužel. Možná by bylo lepší, kdybyste chodil na pozvání hejtmana. Možná byste si lépe mohli pohovořit o tom, jak Krajská zdravotní funguje. Nehledě na to, že co se týče např. jedné z nemocnic, Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, tak je jedna z nejlépe vybavených nemocnic v České republice. To znamená, nezlobte se na mě, ale takhle byste o svém kraji a o zdravotnictví neměl hovořit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Pavera, připraví se pan poslanec Schwarz. Prosím.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych se osobně přimluvil za to, abyste podpořili návrh pana kolegy poslance Kučery. Víte dobře, že jsem starostou obce. Každý starosta má zájem o to, aby jeho obec nějakým způsobem vzkvétala. A tam, kde je nějaká důlní činnost, je vždy ten region, ta obec velmi zatížena. Pokud bude mít více peněz z dobývacího prostoru, tak samozřejmě bude moci alespoň částečně pokrýt ztrátu a problémy, které důlní činnost přináší. Takže věřím, že pozměňovací návrh pana poslance Kučery podpoříte, a tím podpoříte i obce a kraje, kterých se to dotýká. Je to Ústecký a Karlovarský. Samozřejmě i náš kraj Moravskoslezský je postižený, ale tam je to řešeno trošku jinak. Děkuji vám za případnou podporu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy pan poslanec Schwarz, připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré dopoledne všem. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl prostřednictvím vás ke kolegovi Kučerovi. On tady mluví často, mluví hodně. Já k němu nerad vystupuji, ale dneska musím. Já jsem současně krajský zastupitel Ústeckého kraje a nevím nic o tom, že by naše krajská nemocnice skomírala. Tak takovéto povídání by si opravdu měl nechat pro sebe. Ať se přijde podívat na zastupitelstvo, zeptá se a tam se může dozvědět čísla.

    A dál. Máme tu dva horníky, které znám z praxe. Fárali. Vozku a Hájka. Já nejsem horník, jen jsem se jich zeptal, aby mi řekli nezávisle na sobě, co pan Kučera říká. Oni mi sdělili lidově - blbosti. Tak bych chtěl poprosit pana Kučeru prostřednictvím vás, když už tedy něco říká odborně a nerozumí tomu, tak ať to nedělá, prosím vás. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Foldyna a připraví se pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Dobré ráno. Já samozřejmě vnímám poměrně pozitivně postoj pana kolegy z Ústeckého kraje, který se snaží. Nicméně já jsem se také snažil zjistit, jaká je situace. Ptal jsem se hejtmanů, resp. i našeho hejtmana, jaký je jejich postoj k přerozdělení peněz. Oni s tím souhlasí. Je nutné tady říct, že těžební společnosti vedle těch nařízených peněz, které budou muset odevzdávat ze zákona, financují v Ústeckém kraji některé aktivity v kultuře, ve sportu a je jistá obava, že by došlo k tomu, že se takhle dít nebude.

    K problematice Krajské zdravotní. Problém Krajské zdravotní není ve financích. Ten problém je právě systémový. Bude se muset řešit nejenom prostřednictvím státního rozpočtu, ale i nějakého odvážného nařízení. Problém Ústeckého kraje a zdravotnictví je, že k nám žádní doktoři nechtějí. I když jim dávají o sto procent peněz víc, než jim chceme dát, tak oni k nám prostě nechtějí. Ten problém je úplně v jiném gardu, ten je systémový. My se jím budeme jistě s panem premiérem a s panem ministrem zdravotnictví zabývat. Ale rozhodně to není tím, že by v Ústeckém kraji chyběly peníze ve zdravotnictví jako takovém a my bychom to řešili tím, že bychom dostávali tyto peníze.

    Čili já vnímám pozitivně postoj pana kolegy z Ústeckého kraje, ale věcně jsem se opravdu informoval u hejtmanů. Oni jsou spokojeni. Důležité je, že se o sto procent navýšil příjem státu z toho vytěženého nerostu. Já vám děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Jenom velice krátce k mé předřečnici paní kolegyni Aulické. Já jsem to nemyslel negativně. Já se skutečně domnívám, že nemocnice v Ústeckém kraji a vůbec zdravotnictví peníze potřebuje. Nemyslím peníze na lékařský výkon. Ty jdou z jiných zdrojů přece, ty rozhodně z těchto peněz nemohou být hrazeny. Ale peníze na takový ten rozvoj. To znamená na to, aby se tam udělaly nějaké oddechové zóny, aby se prostředí mohlo zkulturnit a aby kraj nebyl prostě závislý na nějaké dotaci, ale aby měl své peníze, se kterými bude hospodařit. Ne aby byl kraj závislý na tom, aby ve své nemocnici čekal, co mu přidělí z Prahy, kolik peněz, aby měl v uvozovkách volné peníze, se kterými by mohl hospodařit a nemusel by je nutně dávat na platy lékařů nebo na hrazení jednotlivých úkonů. Já zdravotnictví nerozumím a vůbec o tom ani nechci dlouze hovořit, ale aby mohl použít širší oblast peněz. Já jsem to myslel pozitivně. Mrzí mě, že paní kolegyně mě pochopila spíš v tom negativním pohledu.

    K panu poslanci Schwarzovi. Pan poslanec Schwarz nehovoří tak často, ale zase co výstup, to perla. Panu poslanci Schwarzovi bych chtěl říct, že jsem absolvent - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) - prostřednictvím pana předsedajícího, Vysoké školy báňské, Hornicko-geologické fakulty, obor hlubinné dobývání ložisek. To je má kvalifikace. Pokud nepovažuje vysokoškolské vzdělání univerzitního typu za dostatečné k tomu, abych se tady vyjadřoval k tematice (upozornění na čas), tak to považuji za velmi smutné z jeho strany.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Novotný. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že diskuse ohledně zdravotnictví je trošku z jiného soudku. Rád bych se opravdu vrátil k penězům, které by měly zůstat starostům obcí postižených těžbou. Já to z Karlovarského kraje sleduji dlouhodobě. Ještě navíc jsem přímo ze Sokolovska, takže vím, jaké důsledky těžba má. Proto se velmi přikláním k tomu, aby peníze šly do obcí. Z tohoto důvodu budu podporovat pozměňovací návrh pana poslance Kučery, aby peníze zůstaly v původním rozdělení, protože si myslím, že by to tak mělo být, a je to i z logiky věci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. V tom případě řádně přihlášení. První vystoupí pan poslanec Petr Kudela a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, milí kolegové a kolegyně, přeji vám krásné dopoledne.

    Debata kolem horního zákona se trošičku nasměrovala k tomu, kdo je větší havíř, a k rozdělení peněz mezi stát a obce. O peníze jde v první řadě. Nevšimli jsme si však jedné věci - že tento návrh v prvé řadě řeší poplatky za vydobytí nerostů. Nerostné bohatství je bohatstvím státu. Návrh zákona upravuje poplatky za vydobytí nerostů a také umožňuje vládě tyto poplatky upravovat.

    Já chci svoji pozornost zaměřit na pozměňovací návrhy, které prošly hospodářským výborem, a to konkrétně A1 a A2. Vláda může kdykoliv poplatky snížit, zákonem stanovujeme, že nesmí být vyšší než 10 % tržní ceny. Vláda může kdykoliv poplatky snížit, ale pozměňovacím návrhem v bodě A1 vládu omezujeme, že je nemůže zvýšit, jedině v periodě pět let. Proto chci doporučit Poslanecké sněmovně, aby toto omezení vládě nedávala a nechala návrh zákona v původní verzi. Proto navrhuji, aby se pozměňovací návrh A1 hlasoval samostatně, a chci vyzvat kolegy poslance, aby tento pozměňovací návrh nepodpořili.

    V bodě A2 blokujeme použití finančních prostředků, kdy se říká, že 28 % poplatků může být použito výhradně na sanaci důlních škod, přitom by těžaři měli vytvářet fond na zahlazení důlní činnosti. V návrhu zákona se píše, že těchto 28 % může být použito také k zajištění báňské záchranné služby organizované státem. To už není takový velký problém. Také doporučuji tento návrh nepodpořit. Každopádně bod A1 je zásadnější, proto chci požádat Poslaneckou sněmovnu, aby bod A1 nepodpořila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Až bude přednesen návrh postupu při hlasování, v tom případě vás požádám, abyste přednesl svůj návrh. Děkuji.

    Eviduji dvě faktické poznámky. Nyní pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Laudát. (V sále je trvalý hluk.)

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom krátce k mému předřečníkovi panu poslanci Kudelovi.

    Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vážená Sněmovno, těch pět let jsme projednávali na hospodářském výboru a má to jeden základní důvod. Možná více, ale ten jeden je důležitý, a to je to, že těch pět let má umožnit těžebním společnostem nějaký prostor k tomu, aby plánovaly, aby dělaly plán rozvoje, aby věděly, s jakými penězi mají počítat. Jak jistě víte, těžba nerostných surovin je odvětví, které se skutečně musí plánovat dlouhodobě. Investice jsou tam poměrně dost velké. Nelze měnit podmínky z roku na rok. Není to samozřejmě dobře v žádném odvětí, ale u těžby nerostných surovin je to obzvlášť nepříjemné a negativní, když se podmínky mění z roku na rok, když tam jsou nejistoty. Proto je tam pětiletá lhůta a myslím si, že je tam dána naprosto správně. Protože pokud budou mít jistotu těžební společnosti, tak budeme mít jistotu, že budou postupovat správně a zákonně - to za prvé. A za druhé, že peníze, které od nich chceme, které jim chceme samozřejmě naprosto správně vzít do našich rozpočtů, budeme dostávat v těch výších, v jakých i plánujeme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Laudát. Připraví se paní poslankyně Hana Aulická s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. K panu poslanci Kudelovi. Já už tomu přestávám rozumět, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Na hospodářském výboru jsme dlouze diskutovali. Teď si neuvědomuji, jestli pan Kudela k pětileté lhůtě stability poplatků vystupoval, nebo ne. Nicméně co je důvodem. Co se týká poplatků, kdy to vzniklo. Vzniklo to kolem problémů OKD, vzniklo to impulzivně, nečekaně. Slyšeli jsme něco o tom, že se poplatky proti stávajícímu stavu zvýší desetinásobně. Vzhledem k tomu, že u tohoto odvětví ekonomiky je potřeba nějaká stabilita, nějaký výhled, proto to tam je. Skutečně nerozumím tomu, proč najednou dneska, byl to konsenzuální návrh, který podpořili všichni, byť je dneska napsaný jinak, nějakým způsobem jsem to inicioval, účastnil jsem se na tom, že se to v té mašinérii nedostane někam jinam, nicméně je to něco, na čem jsme se dohodli. Je to pojistka proti tomu, že někdo v návaznosti na nějaký aktuální impuls zase něco vypálí a rozkolísá toto odvětví. Proto tam ten návrh je. Já bych vás naopak všechny vyzval, abyste ho podpořili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte vaším prostřednictvím ještě opravdu reakci na kolegu Kudelu. Víte, já si opravdu myslím, že u těchto pozměňovacích návrhů, jak jsou předloženy, bychom měli hlasovat tak, jak je schválil garanční výbor. My zde opravdu tímto návrhem zajišťujeme nějakou stabilitu a nějakou jistotu pro těžební společnosti. Investice, které jsou ve stovkách milionů až miliardách, my jim zajišťujeme, že můžou naplánovat nějaké investice. Kdybychom to neschválili, tak jim bereme jakoukoliv jistotu. My po nich chceme dvojnásobnou úhradu z vydobytého nerostu, až desetinásobně zvyšujeme úhradu z dobývacího prostoru, neustále jim říkáme "vy nám budete platit více", a na druhou stranu jim bereme jakoukoliv jistotu. Nezlobte se na mě, tohle bychom opravdu neměli podpořit. A mě jenom mrzí, že když to prošlo v garančním výboru bez jakýchkoli problémů, že do toho vy jako koaliční poslanci zase vnášíte zmatek. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka, po něm pan poslanec Schwarz. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré dopoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Já to dělám velice nerad, ale musím tady shrnout krátce genezi k této novele. Ta byla taková, že jsme se dohodli, že dáme možnost vládě. Případně, když se rozhodne, tyto věci nebo tuto část poplatku za dobytí z nerostů měnit v kompetenci vlády. Myslím, že vláda řeší spoustu jiných věcí, které mají zásadní vliv na vývoj ekonomiky a tohohle státu, a vláda je schopna uvážlivě rozhodovat, jestli to může učinit, či nikoliv. A tehdy se řeklo: tuto kompetenci svěříme vládě. Byla na tom koaliční shoda, bylo to na koaliční radě, bylo to projednáno na vládě. Tady byl následně vložen tento pozměňovací návrh. Ano, já uznávám, že byl projednán garančním výborem, nicméně nebyla o tom nikdy řeč na koaliční radě. Já jsem se s touto situací seznámil až minulý týden. A prostě nemohu souhlasit s tím, že tady je potom interpretováno tak, byla na tom koaliční shoda tak, aby to bylo koaličně projednáváno. Takže si řekněme, jestli chceme operativně mít možnost tyto věci měnit, tak potom tedy dejme, že i to snížení bude jednou za pět let, jestli principiálně chceme být féroví. Ale nepovažuji za férové říct: Vládo, ty můžeš snižovat každý rok, ale zvyšovat jednou za pět let, protože my si myslíme, že bys, vládo, nebyla uvážlivá v tom, jaké dopady to bude mít na ekonomiku. To mi přijde zvláštní. To potom nedělejme věci, které se týkají zvyšování důchodů, platů zaměstnanců a podobně. Nechme to také potom v kompetenci Poslanecké sněmovny, a ne vlády.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Schwarz s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Ještě jednou dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Já rozumím, že se asi dotklo pana ministra, že vládě nevěříme, nebo my, co jsme z toho regionu, nebo ti, co podporujeme ten pozměňovací návrh. Ale nezlobte se, není to jenom o těžebních společnostech, co řekla kolegyně Aulická. Ona tam žije se mnou, my víme, o čem to je. Je to o těch lidech. (Reakce a smích v sále.) Ten region... Dobrej fór, tak děkuju, já mám svoji manželku doma. Myslím, že v tom regionu žije. Ale jedná se o to, je to na zasmání, pro mě to teď na zasmání není, protože jestli se pana ministra dotklo to, že vláda bude rozhodovat, tak já zrovna nechci osobně jako poslanec, aby jenom vláda o tom rozhodovala. Protože vláda mnohdy v minulosti rozhodla tak i proti lidem. Takže mám na to svůj názor.

    A jestliže někdo nebude moci zaměstnat množství lidí na Mostecku, tak nevím, co ti lidé budou dělat. Doposud jim nikdo nepomohl. Nezlobte se. Nikdo nevymyslel nic, jenom jsme slyšeli u nás Mostecká, jestli se bude těžit, nebude těžit, rozhodlo se o limitech. Teď se rozhoduje horní zákon. A pokud mám možnost zachránit trošku stabilitu v tom, že provozovatelé dolů podrží ty lidi v práci a lidé nebudou bláznit tím, jestli příští rok skončí nebo příští rok rozhodne jinak vláda, tak podpořím vždy tu stabilitu. Protože my nic jiného už v Ústeckém kraji totiž nemáme! To, co tady nechci říct, co tam máme, a stabilitu vůbec nemáme.

    Takže poprosil bych vás všechny rozumné, pokud může někdo stabilizovat něco na pět let ohledně podnikání, tak je to jenom výhoda, prosím vás. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Slyšeli jsme takový neotřelý nápad, jak změnit jednací řád: Je jedno, že to projednal garanční výbor, ale když to nebylo na koaliční radě, tak je to špatně. Mně se to úplně nelíbí a já bych chtěl říct v reakci na svého předřečníka pana poslance Schwarze, že já ten návrh podpořím. Za prvé jsem přesvědčen, že ten poplatek má charakter daně a vláda by neměla sama rozhodovat o daních. V žádném případě. V tom případě ani v tomto případě.

    Na druhé straně ten průmysl je opravdu těžký. Hodně podléhá vlivu toho, co se děje na světových trzích, a pro nějaké plánování a pro byznysplán je důležitá stabilita. Takže já těch pět let považuji za rozumný kompromis k tomu, aby se daly plánovat investice, aby se dalo plánovat, kolik bude pracovních míst. Protože jsou vlivy, které neovlivníme v České republice nijak. Žádnou legislativou. Takže to je určitě dobře

    A pro pana ministra zemědělství: Opravdu si myslíte, že daně má stanovovat vláda? Já si to nemyslím. - On mě neposlouchá, on telefonuje.

    Taky si přečetl ten pozměňovací návrh výboru, který byl někdy hluboko na podzim loňského roku, a není naše chyba, kteří jsme připraveni ho podpořit, že pan ministr zemědělství si to přečetl minulý týden, jak říkal, že se s tím seznámil. Já myslím, že je poslanec jako každý a mohl se s tím seznámit podstatně dříve. Ale má samozřejmě svobodné právo hlasovat proti! To mu vůbec neupírám. Má právo se vyjádřit proti. Jenom chci připomenout, že to má charakter daně a jsme proti tomu, aby to měla vláda. A stabilita je velmi cenná v tomto případě. Proto budu já i můj klub podporovat stanovisko garančního výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: I já vám děkuji. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Já už jenom velice v krátkosti. Stanovisko poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové je jasné. Podporujeme tento pozměňovací návrh a tu pětiletou stabilitu pro společnosti, to už jsem tady řekl jak já, tak můj kolega František Laudát. Samozřejmě, shoduji se i se svými předřečníky - až na pana ministra zemědělství. Panu ministru zemědělství bych chtěl říct, že žijeme v právním státě a v právním státě má rozhodující slovo Poslanecká sněmovna, nikoliv koaliční rada. Takže bych si skutečně velice poprosil, aby pan ministr zemědělství kromě toho, že si před týdnem přečetl tento pozměňovací návrh, tak aby si občas také přečetl Ústavu České republiky. Je to poměrně zajímavé čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych jenom pro pana ministra Jurečku: My jsme i probírali a dost se diskutovalo, jestli tři roky aspoň stabilita, pět let. Nakonec vzhledem k těm enormním investicím jsme se shodli napříč politickým spektrem. Rozumím tomu, že se Jurečka probral pozdě a něco tady začíná napadat téměř ex post, ale nerozumím tomu, proč do toho nastrčil pana kolegu Kudelu, který na tom hospodářském výboru byl, zažil ty diskuse proč, jak, o jaké investice, předinvestice se jedná apod. Že je potřeba nějaká stabilita nejenom směrem k zaměstnancům, ale i k těm miliardám, které jsou potřeba. Že je potřeba vyřídit nějaké územní plány atd. atd. A jestli do toho někdo hází vidle - ono se ukázalo, a nakonec i Ministerstvo financí zcela výjimečně zaslalo rozumné stanovisko, že je velice riskantní a nepřehledné, aby se ty poplatky změnily od poloviny roku. On totiž ten zákon měl platit už od 1. ledna, na to to bylo nastavené. Že by měli asi velké ryto zaměřovači, geodeti, že by byl velký problém s případnými manipulacemi, kdy co bylo odtěženo pro tento rok. Proto to má vstoupit v platnost až od 1. ledna příštího roku.

    Takže tohle všechno jsme probírali. Teď tady vystoupí pan Jurečka a začne něco vykládat, a ještě o koaliční radě. Já si myslím, že tohle je docela velké politikum, a rozumné politikum. Takže já jsem slyšel z některých úst velkou - stabilita, stabilita, ale u takto velkých rozhodnutí a zásadních rozhodnutí prosím, to takhle skutečně nejde, aby se někdo probral pět minut po dvanácté. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Hana Aulická s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Jenom mi dovolte - já už jsem nechtěla reagovat, protože si myslím, že tady bylo řečeno už hodně, ale musím. Možná bych poděkovala ještě svým předřečníkům, protože opravdu osvětlují situaci, která je. Jsme opravdu z toho překvapeni, že třeba křesťanská demokratická strana se takhle chová. Je pravda, že v Ústeckém kraji zastoupení nemají a možná asi dlouhodobě mít nebudou už jenom tím, co tady předvádějí. Nezlobte se na mě, tohle je vyloženě proti zdravému rozumu. Myslím si, že pokud to prošlo v garančním výboru a většina lidí a poslanců byla pro, tak bychom dneska neměli vnášet do toho takový zmatek a neměli bychom se chovat tak, jak se chováme. Myslím, že Ústecký kraj už toho dostal dost, a tímhle jenom dáváte další náznak, že opravdu vláda se nezachovala nijak zvlášť dobře. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Toto teď, doufám, že za chvíli, odsouhlasíme v zákoně. Takže sazba bude limitována 10 % a vláda může v rámci těchto 10 % stanovit sazbu nižší kdykoli, ale zvýšit ji bude moci pouze jednou za pět let. Takže ten strop je stanoven na 10 %, tento je nepřekročitelný a pro těžaře si myslím, že to je sazba, která je akceptovatelná, je vykomunikována. Jednal jsem o tom s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ty sazby, tak jak jsou nastaveny, jsou vykomunikovány se všemi těžaři, s odborovými organizacemi, s vládou apod. To, že tady byl návrh, aby se sazby zvýšily desetinásobně, takových výstřelků jsme určitě slyšeli mnoho, ale tento návrh, který tady přichází do Sněmovny, je vykomunikován se všemi. Takže bych si prosím vyhradil, aby mi někdo říkal, že jsem proti zájmům lidu. Ne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, už jsem trochu čelil smršti těch technických poznámek, ale jen bych chtěl připomenout -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegové a kolegyně, opět o ztišení, zvlášť u stolku zpravodaje a pana ministra, aby bylo dobře slyšet, co se zde říká.

  • Poslanec Petr Bendl: Já když tak počkám, až si to dopovídají, a pak bych začal. (Předsedající: Prosím, pokračujte.)

    Děkuji za korektnost a slušný přístup k věci, i já se pokusím být korektní a slušný. Nicméně musím říct, že jsem se teď díval na ty technické, a podotýkám všem poslancům, až nás budou kritizovat jako opozici, že zneužívají technické, kdyby se podívali na své technické. Tím to nekritizuji, já si myslím, že technická poznámka sem patří, že je složité oddělit, kdy to je technická a řádná, ale jenom připomínám, že se jich dopouštějí všichni a že bychom na ně neměli sahat, tato pravomoc, a to říkám přesto, že jsem tady čekal minimálně půl hodiny, než jsem se dostal ke slovu.

    Teď k věci. Vláda se rozhodla po situaci, se kterou souhlasím, kterou popisoval pan poslanec Kudela, tuším, nebo někdo takový, že nerostné bohatství je majetek státu, a vláda tady přichází do Poslanecké sněmovny a říká: Tento majetek státu chceme, aby všichni, co s ním hospodaří, aby nám za něj víc zaplatili. Rozhodla se přenést na těžební společnosti další náklady, a to významné. Když jsem poslouchal řadu poslanců napříč politickým spektrem, tak není možné popřít, že jde o zvýšení nákladů na důlní činnost, tzn. zvýšení poplatků. Někdo tomu říká daně, někdo tomu říká poplatky, ale je to uvalení prostě vyšších nákladů. Stát říká: Dejte nám to a my možná, když potom vám bude nějak špatně, s vámi budeme jednat, abychom vám ty peníze vrátili, kdyby vám bylo náhodou nejhůř. To je celý smysl toho principu. Dejte nám ty svoje peníze a my potom následně, až nás přijdete poprosit, že je potřebujete, vám budeme říkat, na co je dáte, a nejlépe, komu je dáte. To je normální politické smýšlení levicové, které říká: Dejte mi své daně a já vám řeknu, co s nimi potom udělám a kde je použiji. Legitimní rozhodnutí, se kterým já nesouhlasím, protože ti, co říkají, že chtějí opravdu pomoc těm regionům, by měli udělat všechno pro to, aby v tom regionu peníze zůstávaly. Takže tohle se mi principiálně nelíbí a není to možné podle mě podpořit.

    K těm jednotlivým pozměňovacím návrhům. Nejprve jednu zkušenost a pak vlastně komentář k těm pozměňovacím návrhům. Moje zkušenost je, a to není jenom v důlní činnosti, jako Středočech tuhle situaci dobře znám, že poplatek jde té obci, na jejímž katastru to důlní pracoviště je, kterého se to týká, ale postiženy jsou důlní činností často i jiné, sousední obce. Ne v celém kraji. Když řeknu Středočesku, ale budeme se bavit o Tuchlovicku, Kladensku atd., budu moct jmenovat jednotlivé oblasti, a to v případě, že řekneme: krajům přidáme, neznamená automaticky, že sousední obce něco dostanou na likvidaci nebo, řeknu, na likvidaci škod způsobených důlní činností. V tomhle ohledu se mi ten pozměňovací návrh zdá nedotažený, který říká: dejme ty peníze krajům, protože z vlastní zkušenosti vím, že kraje si ty peníze pak přerozdělí v rámci samosprávy v okamžiku, kdy to nemají zamašličkované, tak jak to cítí ony. A v tomhle případě si myslím, že by si to zasloužilo ten pozměňovací návrh dopracovat. Bohužel jsme to neměli na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tuto problematiku, protože jste tady rozhodli jinak, že to tam nepatří, ale přál bych si, kdyby to bylo dopracováno, tak to budu všemi deseti podporovat. Ale v okamžiku, kdy ten pozměňovací návrh, který tam je a říká: dejme to obecně krajům bez ohledu na to, že ten kraj je povinen to dát do toho území, které je opravdu postižené, pak říkám neutrální stanovisko, že to nejsem podpořit, a to neznamená, že jsem proti. Chybí mi tam to B.

    Totéž, nebo něco podobného se týká i obcí. Řeknu vám konkrétní příklad, jenom abyste věděli, protože ono je to vlastně symetrické, to, co se děje ve svozu domovního odpadu v oblasti skládek. Když je na území katastru nějaké obce skládka, tak ty poplatky za skládkování jdou za tou obcí, stejně jako když je tam nějaká takováto důlní činnost, poplatky jdou za tou obcí. Řeknu vám konkrétní příklad, kdy třeba obec Rynholec ve středních Čechách má na svém katastru velkou skládku, ovšem ta skládka je obsluhována nikoli skrze tu obec nebo to město, ale skrze obec Lány, takže všechno, co se veze na skládku, případně ze skládky, se katastru týká jenom tolik, že téměř na katastru nebo na hranici katastru je brána, kde se přejíždí z lánského katastru do rynholeckého, a Rynholec z toho má významné peníze, přičemž postižením, zejména dopravní činností atd., je postižena obec jiná. Takže podle mého hlubokého přesvědčení by tu měl být pozměňovací návrh, který stanovuje nějaký způsob solidarity mezi těmi obcemi, které jsou postiženy tou důlní činností, případně jinými aktivitami, na kterých se shodneme, že z titulu veřejného zájmu trochu škodí jednotlivým městům a obcím, a takovýto pozměňovák by měl smysl, resp. takový vůbec vládní návrh, kdyby si vláda uvědomovala, že nějaký takový problém existuje. Bohužel si ho neuvědomuje.

    A poslední věc, kterou jsem chtěl komunikovat. Ano, přání každého socialisty je, aby řídil, pokud možno, podnik, který mu nepatří, jenom rozhodoval o těch parametrech, které se ho dotýkají. Mám teď na mysli, aby vláda stanovovala míru poplatků podle toho, jak se který ministr vyspí, čímž neříkám, že to nutně musí udělat stávající ministr, to se může zbláznit další nebo jiná vláda, to není útok na konkrétního ministra dneska. Myslím, že to je pravomoc, kterou si Poslanecká sněmovna má nechat ve svých rukách, a nemá takovéto nástroje, které zásadně mění parametr podnikání, a téměř ze dne na den, které způsobují v podnikatelském sektoru nepředvídatelnost chování, jenom politickým rozhodnutím řekne: Hele, zrovna nám chybí prachy, tak zvedneme poplatky, ať to stojí, co to stojí jednotlivé těžební společnosti. To si nemyslím, že je moudré a že mělo zůstat tohle rozhodnutí, a koneckonců tady v tuto chvíli má vláda koaliční většinu, tak by mělo zůstat toto rozhodnutí v Poslanecké sněmovně, tady bychom se o něj měli přít, a pak přijde nějaké politické rozhodnutí, jak to v praxi má vypadat.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Ondřej Benešík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, nebudu tady zpochybňovat to, že horníci jsou v obtížné situaci, že je to povolání, které je extrémně těžké a zaslouží si speciální pozornost, i co se týče důchodů a dalších benefitů poté, co skončí svoji práci. Je to tak. I když jsem z kraje, ve kterém hornictví v podstatě vůbec není. Jsem ze Zlínského kraje. Ale také bych chtěl, aby tady zaznělo na margo toho, co tady některé kolegyně a kolegové říkají, že je celá řada dalších profesí, které se netěší takové pozornosti. Jsem z obce, kde má tradici sklářství. Má ho tam přes 220 let. Vím, o čem to je. Můj otec těžce, tvrdě pracoval ve sklárně v horkém provozu. Celá spousta sousedů a známých tam pracovala. Koneckonců na Vysočině i v severních Čechách s tím mají zkušenosti. A jenom to berte jako takový stesk. Kdybychom se my politici dokázali i jiným odvětvím, kde je to stejně těžké nebo podobně těžké, věnovat tak, jak se dokážeme věnovat hornictví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám dvě faktické poznámky. První pan poslanec Kučera, potom pan poslanec Urban. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Jenom krátkou reakci na mého předřečníka pana poslance Benešíka. Já jeho steskům rozumím, ale myslím, že ten stesk nezazněl ve správnou chvíli na správném místě nebo ve správném čase. My tady teď projednáváme horní zákon a projednáváme dopad na regiony, které jsou právě těžbou postiženy. Myslím si, že je to naprosto správné. Samozřejmě rozumím tomu, že jsou regiony, že jsou obory, které se cítí v této debatě být odstrčeny. Chci upozornit, že se v žádném případě nejedná o to, že bychom tady chtěli upřednostňovat nějaký jiný region nad nějakým jiným regionem. V žádném případě to takhle není. My teď řešíme skutečně konkrétní případ. Řešíme změnu, která probíhá u povrchové těžby hnědého uhlí. A povrchová těžba hnědého uhlí se v České republice týká pouze dvou krajů a to je kraj Ústecký a kraj Karlovarský. V kraji Zlínském povrchová těžba není, a samozřejmě proto chápu, že on se může cítit dotčen, že o jeho kraji tady není diskuse. Není to v žádném případě proto, že bychom ho chtěli nějakým způsobem diskriminovat. Co se týká ostatních profesí, samozřejmě i ostatní profese mají náročné podmínky a náročnou práci. Ale řešme je prosím v těch zákonech a na těch místech, které jim přísluší. Tam je potom ta debata samozřejmě naprosto legitimní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Urban. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, marně si hlavu lámu tím, proč jsme změnili jednací řád a zavedli po druhém čtení znovuprojednání těch materií ve výborech. Myslím, že pokud to bude pokračovat tak, jak to dnes vidíme u horního zákona, tak to vůbec nedává žádný smysl. Proč se ty výbory scházejí? Proč dělají nějaký odborný závěr, který je přenesen do formy usnesení? Proč posuzují pozměňovací návrhy? Chápu, že tam padnou nějaké návrhy a je o nich debata. To se týká těch bodů C1 pana poslance Kučery. Tomu rozumím. Ale dnes je tady velká debata ohledně něčeho úplně jiného. A musím říct, že zástupci příslušné politické strany, tedy lidové, v hospodářském výboru neměli vůbec žádnou výhradu. Já jsem je neslyšel. Nepromluvili k tomuto tématu. A najednou tady zní zásadní výhrada. Dobře. Proč ne? Ale proč nezazněla na tom garančním výboru? Proč jsme se tam scházeli? To je opravdu skoro na to přemýšlet, jestli dává smysl, aby byly nějaké garanční výbory, jestli dává smysl, aby se scházely po druhém čtení, aby zasedaly celé dny, když příslušní poslanci, kteří tam jsou členy, neřeknou nic, a pak mají nějaké výhrady a řešení, které navrhují až tady při třetím čtení. To je moje povzdechnutí, kterému nerozumím. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Já si zkušeného matadora Milana Urbana velmi vážím, ale prostřednictvím předsedajícího musím říct, že my jsme tady třeba v mém případě navrhovali, abychom tento zákon, který se týká obcí, dali i na výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a to Poslaneckou sněmovnou neprošlo. Bylo to pouze na jednání hospodářského výboru. Pro nás pro všechny je legitimní, abychom pozměňovací návrhy, které přijdou z výboru, měli šanci komentovat i v kontextu toho, jaké je to původní znění zákona.

    Souhlasím s tím, že sem asi nepatří řešení finanční situace nemocnice v Ústeckém kraji. To sem asi nepatří k hornímu zákonu. I když si umím představit v nějaké fantasmagorii - no ale v důsledku toho, jak bude ekonomicky tento region na tom dobře, tak to může mít vliv na nějaké fungování nemocnice. Ale to pak jsme schopni říct, že všechno souvisí úplně se vším.

    Ale moc prosím, když tedy potom navrhujeme, že některé legislativní kroky mají projednat i jiné výbory, abyste třeba s ohledem na tohle tomu nezamezovali, protože třeba tahle materie se opravdu extrémně dotýká obcí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan zpravodaj Urban. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Nechci panu kolegovi Kučerovi vstupovat do debaty o horním zákonu, ale zaujala mě ta procesní připomínka, že na výboru tak a na plénu zase jinak. Já mám s tímhle bohatou zkušenost na našem rozpočtovém garančním výboru, kdy někteří poslanci i z vaší strany na výboru tak a na plénu jinak. Dokonce to zvládnete i na plénu, pane poslanče Urbane prostřednictvím pana předsedajícího. Vzpomínám si na váš návrh zákona o spotřební dani, kdy jednu hodinu jste hlasovali tak a za hodinu zase jinak. Takže ta flexibilita v názoru není vlastní pouze kolegům z KDU-ČSL. Ta vaše je obdivuhodná. Ovšem myslím, že to je obecný problém této Sněmovny.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj Urban. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Jednak reakce na pana poslance Kalouska. Já jsem to myslel na všechny, takže spravedlivě. To zaprvé. Zadruhé se to netýkalo mého hlasování ohledně novely spotřební daně, ale to nic, k tomu se nechci vracet.

    Ano, debata o přerozdělení na obce nebo na kraje versus státní rozpočet, ta na hospodářském výboru proběhla. Je uzavřená. Hospodářský výbor k tomu přijal nějaké usnesení. Ale debata na téma, jestli vláda má mít kompetenci a jestli tam má být pět let nějaká stabilita, či nikoliv, ta nezazněla z úst poslanců lidové strany, kteří jsou také přeci členy hospodářského výboru. Na hospodářském výboru neřekli nic. A zásadní výhrady tady říkají těsně před hlasováním. Proto se zamýšlím nad tím, jestli má smysl procedura, kdy je garanční výbor, který to odborně projednává, jestli má smysl to, aby garanční výbor zaujímal stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům a aby to bylo nějaké doporučení pro plénum Poslanecké sněmovny. V tom usnesení přeci se po nás žádá, aby garanční výbor dával nějaká doporučení. Tak on je dal s vědomím toho, že to bylo řádně projednáno. No ale někteří mají výhrady až teď. To je to, co jsem tady považoval za nutné říci a co si myslím, že dává smysl. A patří to samozřejmě všem spravedlivě.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, mám opravdu technickou poznámku, a to na ten stesk, že se prostě některý zákon nedostane nebo že neodhlasujeme to, aby se projednal na určitém výboru. Vždyť přeci každý poslanec, kterého ten zákon zajímá, se může zúčastnit jednání jakéhokoliv výboru, na kterém se projednává daný zákon. Může ho komentovat. Může se v diskusi vyjadřovat. Jediné, co nemůže, je, že nemůže hlasovat. Takže si myslím, že tato výtka byla neoprávněná.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Jenom krátce k mému předřečníku panu poslanci Plzákovi. To je prosím pěkně, prostřednictvím pana předsedajícího, zásadní nepochopení celé diskuse. Ten výbor přece není jenom o tom, že tam některý poslanec může vystoupit a něco říct. Ten výbor přece má pozvané hosty, odborníky z jednotlivých oblastí, zástupce ministerstev, zástupce - a to je věc, o které tady hovořil třeba pan poslanec Bendl - samospráv, státní správy. To je přece hodnocení toho výboru, to znamená odborný pohled na danou tematiku. A hospodářský výbor samozřejmě na tenhle zákon pohlížel zejména z pohledu hospodářského, ale pokud by o tom jednal jiný výbor, tak by na to pohlížel ze své odbornosti. Samozřejmě nikdo nikomu nebrání se zúčastnit jednání jakéhokoliv výboru, ale samozřejmě odborná diskuse jde vždy tím směrem, jak je odborně orientován ten výbor.

    To znamená, tady bych se skutečně přimlouval k tomu, co tady říkal pan poslanec Bendl. Tady se často ozývá, že na Poslanecké sněmovně se zbytečně dlouho diskutuje, a pokud se diskuse přenese do výborů, tak si myslím, že by to bylo jenom pozitivní. Ale vždyť vy přece hlasujete pro to, aby to ve výborech nebylo! Vždyť vy hlasujete pro to, že to tam nebude, protože výbory mají moc práce, jak zaznívalo od některých předsedů, jsou přehlceny, jak zaznívá od některých předsedů, zejména těch koaličních. Tak chceme makat, nebo nechceme?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dobrý den. Prosím pana poslance Plzáka s faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Pavel Plzák: Dnes naposledy. Pro pana poslance Kučeru: Ten stesk zněl tak, že nemají někteří poslanci možnost na výboru ten zákon komentovat - komentovat, protože se na jednání výboru ten zákon nedostane. Já si myslím, že komentovat to můžete i na jiném výboru ze svého hlediska. To prostě je můj názor.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Chalupa.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ještě jedna technická poznámka, kterou jsem si tam ujasňoval s panem kolegou Vilímcem, že ona ta pravomoc vládě zůstává stanovit poplatky v tom návrhu zákona, to jenom pro pana ministra Jurečku a lidovce, ale říká, že ji vláda může měnit jenom jednou za pět let, což tedy mně přijde, že by bylo opravdu šťastnější, kdyby tam bylo, že to mění Poslanecká sněmovna, a nemuseli jste tam tyhle věci dávat, protože to bude možná ještě kostrbatější než kostrbaté. Sebrali jste to Poslanecké sněmovně a vládě říkáte jednou za pět let. To je opravdu drbání se pravou rukou za levým kotníkem.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Chalupa, připraví se pan poslanec Pilný.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré dopoledne, vážení kolegové, kolegyně. Navážu na to, co tady řekli předřečníci. Navazuji na to, že tady bylo řečeno, že máme makat. Já si myslím - vycházím tedy ze zkušeností z výborů a orgánů Sněmovny, ve kterých pracuji, že tam opravdu makáme. A potom předvádět se tady před tímhle mikrofonem na kamery, to je velmi jednoduché, ale ta práce se musí odvést ve výborech. Žádnému poslanci není bráněno, pokud ho nějaká problematika zajímá, aby se na ten výbor dostavil, vyslechl si, co tam je, a přednesl to svému poslaneckému klubu a v rámci toho poslaneckého klubu si to vyřešili a přenesli to zpátky do výboru, kterého se to týká. Tam se má pracovat. Tady to předvádění se před kamerami opravdu k ničemu nevede, ztrácíme tady čas. To se opravdu má projednávat ve výborech! To jsou pracovní orgány Sněmovny! Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Pilný a zatím poslední pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem předseda hospodářského výboru a musím říct, že bychom měli dodržovat jednací řád, který jsme schválili. Instituce garančních výborů byla zavedena proto, aby poslanci měli dost času se seznámit se všemi pozměňovacími návrhy, a garanční výbor je projednává dvakrát a projednává všechny návrhy, dokonce by měl projednávat i ty návrhy, které už projednal. To znamená, debata je velmi věcná a měla by také vést k tomu, abychom tady neměli ve třetím čtení to, co tady teď předvádíme. Všichni měli dost času se s tím seznámit, všichni měli možnost se k tomu vyjádřit a třetí čtení by opravdu mělo být jenom o tom, co je napsáno v jednacím řádu. Takže prosím, není to o makání, je to o tom, abychom dodržovali to, co jsme si schválili, a k něčemu se propracovali. Garanční výbory jsme schválili, mají svoji roli, tak ji prosím dodržujme a pokusme se tedy debatu vést věcně a v rámci jednacího řádu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem jenom chtěl vyzvat, ať jdeme hlasovat. Prostě Jurečka se pozdě probudil, nastrčil pana kolegu Kudelu, který tady něco zpochybnil. To takhle prostě nejde! Tak se probral pozdě, no tak se probral pozdě. Ať s ním příště pan premiér zaklepe, ať nespí možná, když ho to zajímá, ta problematika tak naléhavě. Já myslím, že spíš na něj někdo nastoupil a zase mu vysvětlil, jak to nemá být. My jsme se na něčem shodli. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byly faktické poznámky. Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Radim Fiala ze zdravotních důvodů a omlouvá se pan ministr Dienstbier z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Zeptám se, zda se tedy ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Zeptám se, zda pan ministr si přeje závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto košatou debatu k hornímu zákonu a dovolte mi také říci několik slov jednak věcně k tomu tématu, ale jednak také trošku na obranu parlamentní demokracie. Nečekal jsem, že to budu muset udělat.

    Věcně k té věci. Chtěl bych především požádat ctěnou Sněmovnu, abychom ctili kompromis, který byl dosažen na širší než koaliční bázi, o tom, jak to má být schváleno. Ta věc je docela komplikovaná, jsou tam mnohé protichůdné zájmy a chtěl bych zdůraznit, že jsme většinu z nich velmi pečlivě diskutovali.

    Začnu první věcí, zda je to poplatek, nebo daň. Formálně právně je to poplatek. Kdyby to byla daň, stojí tady teď pan ministr financí, nikoliv já, protože ministr průmyslu a obchodu nemá v kompetenci daně. Kdyby to byla daň, nebyla by také debata o tom, jakým způsobem má být stanovována, zda vyhláškou, nařízením vlády, anebo zákonem. Daň je vyhlašována pouze zákonem, čili daň to není. Čili v tuto chvíli Sněmovna má určité stupně volnosti, jak to určí.

    Chtěl bych podotknout to, co trošku bylo zapomenuto v té debatě. Podle stávajícího platného zákona je to určováno vyhláškou, kterou vydává ministr průmyslu a obchodu. To je něco, co tady zůstalo ještě z dob minulého režimu. Já bych teoreticky ty poplatky mohl zvednout vyhláškou, ovšem tedy bez toho, že by se měnil samozřejmě poměr, kdo co dostane. To je stanoveno zákonem. Tento orgán má právo si to nastavit, jak bude chtít. My jsme navrhli nařízením. Může se to posunout směrem k vyhlášce, může to nařízení mít omezené, tak jak je to v tom kompromisu, anebo si také může vzít tu kompetenci, že to bude děláno pouze zákonem. Chtěl bych požádat, protože na tom není nic špatného, že to bude děláno nařízením vlády, že to bude děláno jednou za čas. A je to důležité nejenom jako jistota pro důlní společnosti, ale je to i určitá dělba moci mezi vládu a parlament.

    Teď několik slov na obranu parlamentní demokracie. Pan kolega ministr zemědělství tady vystoupil s tím, že když se něco dohodne na koaliční radě na vládě, že už to potom musí být schváleno v parlamentu. Kdyby to bylo takto jednoduché, tak sděluji, že je nás tady 193 zbytečných. Pak by stačilo, aby po volbách v daleko menší místnosti sedělo sedm předsedů parlamentních stran, ti by hlasovali jako akcionáři v akciové společnosti a nebylo by zapotřebí tady živit 200 lidí. Ale já si přesto myslím, že je dobře, že je nás tady 200. A proč? Protože my tady samozřejmě primárně zastupujeme sedm politických subjektů, za které jsme byli zvoleni, ale vedle toho také zastupujeme své kraje, obce a tam už se názory můžou různit, koneckonců jak dokazuje tato debata, protože v některých obcích je hornictví, těžební činnost velmi důležitá, tak to ty poslance zajímá a ne nutně mají názor v souladu s názorem své politické strany. A přesně kvůli tomu vedeme debatu v parlamentních výborech, vedeme debatu na plénu. Kdyby to bylo tak jednoduché, že všechno se jednoduše promítne, tak je nás tady opravdu 193 zbytečných, a já si myslím, že není. Tato debata taky trošku ukazuje, že parlamentní demokracie má i svoji sílu a že nám umožní prodiskutovat některé ty věci. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu zpravodaji, tak ještě s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jen velmi krátce. Já s vámi z hlediska odvodové teorie, pane ministře, souhlasím, že se jedná o poplatek, nikoliv o daň. Souhlasím také s tím, že u normální vlády to laik pozná podle toho, jestli to předkládá resortní ministr, že jsou poplatky, nebo daň, což předkládá ministr financí odpovědný za daňovou legislativu. To ale neplatí u vaší vlády, kde klidně spotřební daň předkládá ministr zemědělství. Takže laik by potom měl pocit, že spotřební daň je poplatek. Takže se nedivte, že některé mé kolegy jste zmátl, a proto tuhle otázku položili. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní tedy dostane prostor pan zpravodaj se svým závěrečným slovem. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Tahle novela horního zákona měla za cíl, aby vytěženého nerostu, tak jak tady bylo řečeno, který je národním bohatstvím, získával víc občan České republiky prostřednictvím státního rozpočtu a prostřednictvím fondů a přerozdělovacích mechanismů. Je třeba si uvědomit při všech výhradách, kterým jsem ochoten naslouchat, že návrh tohoto zákona zvyšuje poplatky, ten odvod za vytěžený nerost, dvojnásobně, což jsou částky ve stamilionech korun, které nezůstanou na účtech státního rozpočtu. Ony se postupně dostanou právě do těch regionů na snižování zátěže ekologické způsobené těžbou apod. Je docela vybilancovaný i směrem k problémům, které se týkají černého uhlí, tedy důlní činnosti hlubinné. Té se to netýká, i když by možná mělo. Ale byl by to zřejmě poslední hřebíček do rakve hlubinné těžby v České republice.

    Je to samozřejmě citlivé téma, ale důležité je, že poplatek za vytěžený nerost, a nejenom uhlí, se zvyšuje. Myslím si, že při všech drobnostech, které jsou možné k diskusi k tomuto zákonu, je třeba ho podpořit, protože jinak zůstane stav tak, jak byl. To by byla škoda. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se dalších zpravodajů jednotlivých výborů, které projednávaly tento tisk, zda mají zájem vystoupit. Pan poslanec Zemek? Pan poslanec Sedláček? Pan poslanec Schwarz? Paní poslankyně Aulická? Pan poslanec Laudát? Není tomu tak.

    V tom případě budeme hlasovat. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, jdu na to.

    Nejdříve jsem povinen tady přečíst legislativně technické úpravy, o kterých pak budeme hlasovat jako o prvních. Dovolte tedy, abych je přečetl, protože v návaznosti na jednání garančního výboru legislativní odbor navrhuje, abychom změnili některé detaily legislativně technické takto:

    V článku I sněmovního tisku 500/0 arabská jedna v bodě 1 § 29 a odst. 5 se čárka za slovem "evidenci" zrušuje a slovo "které" se nahrazuje slovem "který". Arabská dvojka v bodě 3 § 33j odst. 1 se slova "důlně-měřickou" nahrazují slovy "důlně měřickou" bez pomlčky. Arabská trojka v bodě 3 § 33r odst. 3 písm. b) se za slova "po úpravě" vkládá čárka. Arabská čtyři v bodě 3 § 33t odst. 4 se slovo "vydobytých" nahrazuje slovem "vydobytým".

    A k pozměňovacímu návrhu A2 usnesení hospodářského výboru číslo 194 z 29. schůze konané dne 11. listopadu 2015, tisk 500/9, se v článku I bodě 2 před slova "k zajištění" vkládá čárka.

    To jsou tedy legislativně technické. Jestli pane předsedo, souhlasíte, přednesl bych zde návrh na proceduru. (Ano, prosím.) Děkuji.

    Nyní bychom tedy v proceduře hlasovali nejprve o legislativně technických. Poté bychom hlasovali postupně podle usnesení garančního hospodářského výboru následovně. Předpokládám, že pan poslanec Kudela, který avizoval, že bude chtít hlasovat samostatně o bodu A1, tak já to rovnou navrhuji. Čili hlasovali bychom nejdříve samostatně o A1, poté o A2. Pak by byl pozměňovací návrh B. - Pardon, ještě se vrátím k A2. Pokud by byl přijat návrh A2, bude nehlasovatelný návrh D1.

    Další hlasování by byl pozměňovací návrh B. Pokud by byl návrh B přijat, bude nehlasovatelný návrh F2 a návrh D7.

    Dále bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu C1 zvlášť, protože pokud by byl přijat, tak by bylo nehlasovatelné C4, a o C2 také zvlášť, což je rozdíl proti usnesení hospodářského výboru, protože by byl v tom případě nehlasovatelný C3. To jsou připomínky legislativy Sněmovny, tak já v tomto přece jen malinko jsem pozměnil proceduru hospodářského výboru na základě doporučení legislativy Sněmovny. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kučera chce vystoupit k proceduře. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych si chtěl upřesnit - pan zpravodaj říkal, že pokud bude prohlasován bod C2, tak nebude hlasovatelný bod C3. Já osobně si myslím, že to spolu nesouvisí, že to jsou dva odlišné návrhy. Samozřejmě v pozměňovacím návrhu C2 budeme hlasovat o § 30 odst. 3, o bodě 1, a v pozměňovacím návrhu C3 budeme hlasovat o § 30 odst. 2 a 3. Takže podle mě jeden druhý nevylučuje, to znamená, že podmínka, že pokud projde C2, není hlasovatelný C3, je dle mého nesprávná.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se zeptám pana zpravodaje.

  • Poslanec Milan Urban: Já nejsem bohudík, nebo bohužel právník, ale tohle je návrh legislativy, že to je nehlasovatelné. Abychom si to nedělali složité, tak myslím, že o tom můžeme nechat hlasovat a rozhodnout hlasováním. To bude asi nejrychlejší, než abychom se tady přeli s právníky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, dobrá. V tom případě se zeptám, jestli ještě někdo chce vystoupit k proceduře. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že to je komplikovaná procedura, tak o ní budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 32, přihlášeno je 185, pro 174, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Prosím tedy pana zpravodaje, aby nám jednotlivé návrhy uvedl a rovněž nám sdělil, jaké je stanovisko výboru, a také poprosím pana ministra o stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Hlasujeme o legislativně technických. Doporučuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? Pana ministře, prosím, zapněte si mikrofon. (Ministr doporučuje.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 33, přihlášeno je 185, pro 176, proti nikdo. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Milan Urban: Pozměňovací návrh A1, doporučuji. (Ministr doporučuje.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 34, přihlášeno je 185, pro 163, proti 4. Návrh byl přijat. Další návrh?

  • Poslanec Milan Urban: Pozměňovací návrh A2, rovněž doporučuji. (Ministr doporučuje.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 35, přihlášeno je 185, pro 163, proti 2. Návrh byl přijat. Další prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Konstatuji, že tím je nehlasovatelný návrh D1. Pokračujeme dál hlasováním o návrhu B. (Zpravodaj i ministr doporučují.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 36, přihlášeno je 185, pro 176, proti nikdo. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Milan Urban: Tím pádem jsou návrhy F2 a D7 nehlasovatelné. Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C1. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 37, přihlášeno je 184, pro 75, proti 88. Návrh nebyl přijat.

  • Poslanec Milan Urban: Dále hlasujeme samostatně o návrhu C2. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 38, přihlášeno je 185, pro 26, proti 113. Tento návrh nebyl přijat.

  • Poslanec Milan Urban: Nyní můžeme hlasovat podle mého názoru o C3 a C4 společně. Nesouhlas.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se tedy zeptám, zda je námitka proti společnému hlasování o C3 a C4. (Je námitka.) V tom případě budeme hlasovat zvlášť.

  • Poslanec Milan Urban: Dobře, budeme akceptovat. C3 - nesouhlas. (Stanovisko ministra je nesouhlasné.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 39, přihlášeno je 185, pro 34, proti 107.

  • Poslanec Milan Urban: Dále hlasujeme o C4. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nesouhlasné.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování. - Pardon, já toto hlasování prohlašuji za zmatečné, protože mi zde naskočily faktické poznámky. Budeme hlasovat ještě jednou.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 41, přihlášeno je 185, pro 59, proti 104. Tento návrh nebyl přijat.

  • Poslanec Milan Urban: D7 a D1 se staly nehlasovatelnými přijetím předchozích pozměňovacích návrhů. Nyní bychom tedy hlasovali o D2 až D6. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nedoporučující.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 42, přihlášeno je 185, pro 35, proti 133. Tento návrh nebyl přijat. Dále prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Hlasujeme o E1 až E4. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nedoporučující.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 43, přihlášeno je 185, pro 30, proti 111. Návrh nebyl přijat. Dále prosím.

  • Poslanec Milan Urban: F2 se stal nehlasovatelným. Posledním hlasováním o pozměňovacích návrzích hlasujeme o písmenu F1. (Stanovisko zpravodaje i ministra je nedoporučující.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 44, přihlášeno je 185, pro 60, proti 113. Tento návrh nebyl přijat. ***

  • Poslanec Milan Urban: Podle mého názoru je to vše. Kontroluji očima s legislativou, kývá, takže bychom měli hlasovat o zákonu jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já mám stejný názor. Tedy přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (neboli horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 500, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Prosím stanovisko. (Zpravodaj i ministr souhlasí.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 45, přihlášeno je 185, pro 141, proti 3. Tento návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas.

    Končím bod 144, děkuji panu zpravodaji. Pan ministr, předpokládám, zůstává.

    S přednostním právem pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já si v tuto chvíli dovolím jménem dvou klubů - ČSSD a ANO 2011 - přijít s procedurálním návrhem, abychom odhlasovali, že dnes budeme jednat a meritorně i procedurálně hlasovat o všech návrzích i po 19. hodině.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bezprostředně.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana předsedy Sklenáka. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 46, přihlášeno je 185, pro 91, proti 63. Návrh nebyl přijat.

    (Velký hluk v sále.) Já prosím sněmovnu o klid, proběhne kontrola hlasování. Pan poslanec Pleticha.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se omlouvám, chtěl jsem hlasovat pro, zdržel jsem se. Zpochybňuji hlasování.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pane poslanče. Rozumím tomu jako námitce proti záznamu hlasování. Ještě než nechám o námitce hlasovat, tak slovo bude mít pan poslanec Laudát, který se hlásil ještě před tím, než padla tato námitka. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Pane předsedo, mohl byste poslat tady...

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já prosím pana poslance Blažka, aby se vrátil do lavice. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jenom k hlasování nebo k jednání po 19. hodině. Nezlobte se na mě, dneska tady vzniklo dlouhé projednávání bodu, kde už mohlo víceméně být formální projednávání a hlasování. Zavinil to poslanec koalice, dokonce ministr koaliční vlády, který tady rozpoutal tuto diskusi. Skutečně my, celá Sněmovna - a já vás vyzývám, abyste odmítli pokračovat po 19. hodině - máme trpět tím, že se někdo probere pozdě, všimne si pozdě zákona? O čem to pořád je? Tak prosím, ať se koaliční ministři, koaliční poslanci, někteří tedy, připraví na ta jednání řádně, a pak tady nemusíme být ve večerních hodinách. A dneska je to na margo pana kolegy Jurečky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura s přednostním právem. Jenom upozorňuji ty, kteří se hlásí s faktickou poznámkou, že faktickou nepřipustím, protože není rozprava. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane předsedo, já nevím, o čem chcete nechat hlasovat. To určitě nebyla námitka, co tady řekl před chvílí pan poslanec Pleticha, takže o tom podle mě hlasovat nemůžeme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Já poprosím pana poslance, aby svůj návrh formuloval ještě jednou a lépe.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Já se tedy omlouvám za nepřesnou formulaci. Na sjetině mám, že jsem se zdržel, hlasoval jsem ano. Zpochybňuji hlasování.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď si myslím, že to je v pořádku a tento návrh je hlasovatelný. Zahajuji hlasování a ptám se... Tak končím hlasování, prohlašuji ho za zmatečné a prosím pana předsedu Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jen pro záznam. Pro záznam, protože koneckonců vím, že dáte hlasovat, a vím, jak budete hlasovat. Ale pane poslanče Pleticho prostřednictvím pana předsedajícího, porovnejte si ty dvě formulace po sobě, co jste řekl. Vy jste neupřesnil formulaci. Vy jste řekl něco úplně jiného. Dokonce jste řekl i úplně jinak, jak jste hlasoval. Vy jste nás prostě mylně informoval. Pak se na to podívejte.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám prosbu na pana předsedu Poslanecké sněmovny. Opakovaně se děje, že v průběhu jednání pléna jsou svolávány jiné orgány Poslanecké sněmovny. Dneska od 18 hodin je svoláno jednání komise pro GIBS, dokonce za účasti pana premiéra, a vy ještě chcete jednat do 21. hodiny. Tak si vyberte. (Premiérova námitka mimo mikrofon.) No tak já to nemůžu zrušit. Pan premiér říká, že to můžu zrušit. Já to zrušit nemůžu, ale už to, že v průběhu pléna ve středu, kdy je normální jednat do 19 hodin, svoláváte na 18 hodin, zřejmě proto, že pan premiér asi nemá čas. Já nevím proč. A je to opakovaně a opakovaně žádám předsedu Poslanecké sněmovny, aby zjednal pořádek mezi předsedy výborů, předsedy komisí, případně předsedy delegací, aby v průběhu předem jasné dané doby, kdy má zasedat a jednat plénum, nesvolávali ty orgány. Nebyl to žádný útok, pane premiére, na vás, omlouvám se, nemusíte se hájit. Takže to není poprvé a je to obecný problém. A ještě k tomu chcete jednat o dvě hodiny déle! Jak pak mají poslanci z mého klubu možnost vystoupit k projednávaným bodům? No nemohou, anebo nebudou na důležitém jednání komise a pak se řekne no, měli jste být na komisi, to jste měli říct tam, teď na plénu nezdržujte! Nemohou si vybrat.

    Takže poprosil bych předsedu té komise, aby to zrušil, anebo, pane předsedo, ze své moci můžete ukončit dnešní jednací den v 18 hodin, pak v 18 hodin zasednou komise a bude všechno v pořádku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já dám slovo panu předsedovi vlády. Jenom upozorním, že jsem se několikrát písemně obracel na předsedy výborů, komisí a dalších orgánů Sněmovny a upozorňoval jsem je na to, že není možné svolávat jednání těchto orgánů během jednání Poslanecké sněmovny. Dnes zasedá organizační výbor, takže znovu tam tu věc můžeme projednat.

    Pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přemýšlel jsem, jestli by nebylo vhodné, abych řekl konečně něco o migraci, protože jsem tady zaznamenal celou řadu požadavků, ale nebojte se, odpustím si to a soustředím se na to téma zítra, kdy Poslanecká sněmovna schválila zařazení tohoto bodu, takže se určitě těším na své zítřejší vystoupení tady na půdě Poslanecké sněmovny.

    Chtěl bych ale reagovat na to, co tady zaznělo od pana předsedy poslaneckého klubu ODS. Já určitě čas mám a velice rád, když mě poslanci Sněmovny požádají o schůzku, tak vždycky takovéto žádosti vyhovím. Já jsem tady byl včera na schůzi Sněmovny, jsem tady dnes na schůzi Sněmovny, budu tady zítra, budu tady i pozítří. Čili myslím si, že určitě není problém z hlediska mého kalendáře. Možná je problém v tom, že jsem navrhl, když jsem byl na jednání výboru pro bezpečnost, tak jsem navrhl poslancům, kteří se zabývají problematikou GIBS, že bych si velice rád poslechl jejich názory, jejich připomínky k fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů. Navrhl jsem jim takovéto jednání, oni se té iniciativy chopili a schůzku svolali na ten termín, který zde byl uveden. Já nemám žádný problém v tom, když se ta schůzka zruší, bude v nějakém jiném termínu, nepochybně velice rád se s příslušnými poslanci sejdu, abych slyšel jejich názory, eventuálně kritické připomínky k tomu, jak Generální inspekce bezpečnostních sborů funguje. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí, budeme tedy... Za prvé vás všechny odhlásím a prosím o novou registraci.

    Budeme hlasovat o námitce pana poslance Pletichy.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s námitkou, kterou zde uplatnil pan poslanec Pleticha, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 48, přihlášeno je 174, pro 130, proti 3. Tento návrh tedy byl přijat.

    Budeme opakovat hlasování o procedurálním návrhu pana předsedy Sklenáka, aby Sněmovna jednala dnes i po 19. hodině.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 49. Přihlášeno je 176, pro 99, proti 70. Tento návrh byl přijat.

    Budeme tedy pokračovat bodem

    Tento bod byl přerušen ve středu 16. 12. 2015, a to ve chvíli, kdy vystupoval pan ministr. To znamená, dám slovo panu ministrovi, aby mohl dokončit své úvodní slovo. Prosím.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Problém tohoto zákona je v tom, že v tuto chvíli budu muset navrhnout vrácení zákona do druhého čtení, protože podle všech právních analýz v tuto chvíli je zákon nehlasovatelný. Já bych rád vysvětlil, jak tato situace vznikla. Vznikla při novelizaci energetického zákona vloni, kdy jako kompromis, který měl zajistit průchodnost zákona, bylo dosaženo toho, že paní Vitásková byla potvrzena ve funkci předsedkyně úřadu až do 31. července 2017. Bohužel tento fakt, že má setrvat ve své funkci jako jediný představitel úřadu do konce 2017, nebyl promítnut do služebního zákona, a tím pádem jeden z výkladů, které existují, je, že paní Vitásková, paní předsedkyně, spadá od 1. ledna 2016 pod služební zákon.

    Vzhledem k tomu, že úmysl -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové - já se omlouvám, pane ministře - prosím o klid ve sněmovně. Prosím poslance, aby se usadili, aby nediskutovali. Prosím.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vzhledem k tomu, že úmysl zákonodárce byl zřejmý a schválený energetický zákon počítá s tím, že od 1. srpna 2017 Energetický regulační úřad bude řídit pětičlenná rada, podobně jako Český telekomunikační úřad, která bude pochopitelně stát mimo služební zákon, aby byla zajištěna nezávislost regulátora, z důvodu toho, aby bylo překlenuto období od 1. 1. 2016 do 31. 7. 2017, jsem předložil tento pozměňovací návrh, který by měl zajistit, že i během tohoto období bude zajištěna nezávislost regulátora a paní předsedkyně bude až do konce svého období podléhat energetickému zákonu a nebude podléhat služebnímu zákonu. Ovšem vzhledem k tomu, že se nepodařilo tuto novelu včas projednat, protože byla projednávána postupně v hospodářském výboru, ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a v ústavněprávním výboru, tak se nestihl ten termín a 1. ledna již jsou příslušná ustanovení energetického zákona účinná.

    Čili abychom mohli dosáhnout toho, co bylo zamýšleno touto novelou, jediné řešení je vrátit tento zákona do druhého čtení, kde předneseme opravené pozměňovací návrhy, pouze technicky opravené, nikoliv věcně, a měli bychom možnost projednat tento zákon znovu. Proto navrhuji vrácení do druhého čtení tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Já tomu rozumím, ale musíme dodržet správný postup. To znamená, tento návrh musí zaznít až v rozpravě. Takže teď dám prostor panu zpravodaji, aby vystoupil. Potom otevřu rozpravu a požádám vás, abyste v ní s tím návrhem vystoupil. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Situace v oblasti Energetického regulačního úřadu, jeho vedení, spadání či nespadání pod gesci služebního zákona je v posledních hodinách a dnech dost nepřehledná, a tak si myslím, že než abychom přejímali odpovědnost za konečné rozhodnutí, bude poněkud výhodnější vyhovět názoru ministra průmyslu a obchodu, to je vrátit tuto novelu do druhého čtení a počkat, jak se ta zápletka a právní spor na úrovni vlády nakonec rozhodne. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já tedy otevřu rozpravu. Registruji pana předsedu klubu ODS.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já navrhuji, abychom o tom problému mluvili otevřeně, a ne tak jako v záhadách a v náznacích. Nestihlo se to projednat v Poslanecké sněmovně, protože vládní většina nechtěla to stihnout. Jednoduché. Já rozumím dnešnímu návrhu pana ministra, nemám s ním problém. Jenom se zeptám, zda to není součástí tohoto řešení, protože se to zase nestihne. Když to vrátíme do druhého čtení, tak na této schůzi to pravděpodobně nestihneme. Ale věřím, že pan ministr to myslí tak, jak to říká.

    Ale kdo mi tady chybí u tohoto bodu, je pan ministr vnitra, který se urputně snaží dokázat, že šéfka ERÚ spadá pod služební zákon. Stejně urputně se to snaží dokázat jeho úředníci. Já nevím přesně, jak mám rozumět zprávě z médií, že vláda vzala na vědomí informaci Ministerstva vnitra, že šéfka ERÚ spadá pod služební zákon. Tak spadá, nebo nespadá? Máme věřit usnesení vlády, která to vzala na vědomí, to znamená nebyla proti? Jak to bude?

    Já vím, že to je nepohodlné pro vás, ale pravidla mají přednost. A nevidím snahu, neříkám, že všech, ale některých členů vlády ta pravidla dodržovat. Pan ministr vnitra je tady, tak já bych ho požádal slušně, aby k tomu bodu vystoupil. (Ministr vnitra: Já jsem tady.) Vždyť jsem říkal, že jste tady. Jste tady a neposloucháte. Vy jste se prozradil. Já říkám - pan ministr je tady, a pan ministr křičí - já jsem tady. Dobře. Zda by k tomu nevystoupil a nesdělil nám, jak máme pochopit to usnesení vlády, myslím z pondělí, že vláda bere na vědomí. Co si myslí váš úřad, vaše ministerstvo? Spadá šéfka ERÚ pod služební zákon, nebo nespadá? Já jsem přesvědčen, že nespadá - z logiky věci. Nemůže to tak být.

    Pan ministr říkal správně, že vůle zákonodárce byla jiná. My jsme o tom jednali tehdy jako opozice s panem ministrem. Já jsem si myslel, že jsme našli vstřícné řešení, na kterém jsme se shodli. Pak někdo vyrobil problém. Já nevím, jestli to byl ministr vnitra, nebo vrchní úředník. Opravdu tomu nerozumím. Chtěl bych slyšet jasné slovo.

    Současně říkám, že nemám problém s vrácením do druhého čtení, protože to už stejně do 31. 12. 2015 evidentně nestihneme. Takže pokud tam potřebujeme něco opravit, lépe naformulovat, zlepšit, vylepšit, tak já jsem pro. A předpokládám, že mé kolegyně a mí kolegové ano. Ale nehrajme si s tím. Nehrajme si s nezávislostí Energetického regulačního úřadu. Chtěl bych slyšet jasné slovo. A pokud platí to, co říkal pan ministr průmyslu a obchodu, já s ním souhlasím, že paní předsedkyně ERÚ nespadá pod služební zákon, tak proč vláda tohle jasně nedeklarovala usnesením?***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď zde mám celou řadu přihlášek a potřebuji si ujasnit jejich formu. Dvě faktické od pana poslance Laudáta a pana poslance Blažka. Ale ještě předtím se hlásil pan poslanec Kučera, takže se zeptám, zda si přeje uplatnit faktickou, nebo řádnou přihlášku. Řádnou. A pan poslanec Černoch chce s přednostním právem. Takže já to nějak seřadím. Nejprve faktické - kolega Laudát, potom kolega Blažek, potom přednostní právo pana předsedy Černocha a potom další řádné přihlášky. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já bych tady jenom technicky požádal, aby skutečně vystoupil pan ministr vnitra. Protože ona je to velice zápalná věc. My podpoříme vrácení do druhého čtení, což bude požadovat pan ministr Mládek, protože v případě, že vláda mezitím udělá nějakou vrtuli a prohlásí šéfku nebo nejvyšší osobu ERÚ za státní službu, tak může dojít k obrovskému maglajzu s platností jí vydaných rozhodnutí. Na to upozorňuju. To není žádná sranda. V tu ránu by mohla být požadována jejich neplatnost a důsledky si asi dokážete představit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Blažek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já navážu na kolegu Stanjuru, ale trošku z jiného úhlu, a využívám toho schválně k faktické připomínce.

    Víte, nezávislost nějakého úřadu není dána pouze tím, jestli spadá formálně pod ten či onen zákon, ale také tím, zda fakticky také může vykonávat ona osoba svůj úřad. A tady dochází delší dobu k některým záhadným věcem, o kterých je také potřeba se bavit. Jsem rád, že je tu ministr vnitra, chybí tu ministr spravedlnosti.

    Budu konkrétní. Na ERÚ došlo k neuvěřitelné věci, kdy třicet policistů jde pro jeden papír. To je věc, která je nevídaná, a myslím, že zaslouží určitou pozornost.

    Dále jsem četl v novinách - a nejsem vůbec odborník v této oblasti, takže nechci to říkat věcně, nicméně chápu paní Vitáskovou, že nechce jen tak podepsat ty podpory za miliardy korun, protože v dnešním právním prostředí, kdy primitivní jakobíni českého práva, jako je dr. Ištvan z Olomouce, tak před nimi si nikdy nejste jisti, jestli za rok, za dva, za tři se zase neobjeví čtyřicet policistů, a i když máte, nebo nemáte schválení vládou, tak vyhodnotí nějakou záležitostí jenom proto, aby je pochválila média, jak jsou urputní, a dojde k nějakému zatýkání.

    Čili na pana ministra Mládka bych sdělil, že ta nezávislost (nesrozumitelné) není dána jenom tím, v jakém zákoně je, nebo není podřazena paní Vitásková. A na pana ministra vnitra a spravedlnosti se obracím s tím, že nám zoufale roste stav právní nejistoty v oblasti trestního práva a za chvilku se budou bát jacíkoli státní úředníci cokoli rozhodnout, protože si opravdu nebudou jisti, kdy přijde Robespierre Ištvan. (Ozývá se potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní tedy pan předseda Černoch. Prosím.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Tady zaznělo, že se to nestihlo projednat. Ono by se to bývalo stihlo projednat, chyběla vůle to projednat. My jsme se dokonce, ačkoliv opozice, snažili předřadit projednání zákona tak, aby se to vyřešilo, aby opravdu byla zaručena nezávislost předsedkyně Energetického regulačního úřadu. To, že se to neprojednalo, opravdu není otázka času, ale vůle. A je potřeba udělat vše pro to - a je opravdu jedno, jestli spadá pod ten, nebo onen zákon - je potřeba udělat všechno pro to, aby předseda ERÚ zůstal nezávislý. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní se hlásí pan ministr vnitra, který má přednostní právo. Potom dám slovo panu poslanci Kučerovi.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, velice jednoduše. V původním služebním zákoně bylo počítáno s tím, a bylo to v tabulce, která byla součástí tohoto zákona, že předseda nebo předsedkyně ERÚ je z účinnosti služebního zákona vyňata. To se změnilo z našeho právního pohledu novelou energetického zákona, který byl řešen, pokud si správně pamatuji, poslaneckou iniciativou. Od této doby dle právního názoru našich expertů se na předsedkyni ERÚ služební zákon vztahuje. Z tohoto důvodu byla vyzvána, aby složila slib, což zjevně učinit nechce podle mediálních vyjádření. Pokud by tedy přijala podřízenost služebnímu zákonu, tak vzhledem k tomu - opět z médií teď čerpám -, že je v jedné věci obžalována, v druhé obviněna, byla by paní předsedkyně postavena mimo službu.

    My jsme udělali kroky, které vláda vzala na vědomí. Ty kroky jsou, že právě z těchto důvodů je podřízenost služebnímu zákonu. Z těchto důvodů byl vypraven dopis směrem k orgánům činným v trestním řízení a k soudu, aby nám definovaly, z jakých trestných činů je předsedkyně obžalována a obviňována, pokud se média tedy nemýlí. Na základě toho dopisu bude moct definovat pan Postránecký tedy, jestli mimo službu paní předsedkyni postaví, či nepostaví. V mezidobí samozřejmě tady může proběhnout novela, která tu věc změní a zhojí tak, že předsedkyně ERÚ jednoznačně, zjevně a nezpochybitelně nebude pod služební zákon zařazena. Ale podle názoru pana Postráneckého, s nímž jsem to ještě teď telefonicky konzultoval, abych vám řekl přesnou informaci, jsme si jisti, že tak jak energetická novela stanovila, paní předsedkyně je pod služebním zákonem. Já nevylučuji, že to bude předmětem soudního sporu, že to bude předmětem nějakého přezkumu. To já nevylučuji. Ale dle našeho názoru je tento výklad zjevný.

    Já jsem poprosil naše kolegy, aby ještě dnes tu právní pozici poslali všem poslancům parlamentu, aby se s ní mohli detailně seznámit, tzn. to právní posouzení ve věci abyste měli k dispozici na svých emailech během dnešního dne. Tak to je pozice Ministerstva vnitra. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám panu poslanci Kučerovi, ale jsou tady další přednostní práva. Takže pan předseda Stanjura a po něm pan ministr průmyslu.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to nám pěkně vyšlo. Protože já jsem pochopil z úvodního vystoupení pana ministra, že pan ministr má úplně jiný názor, než nám prezentoval pan ministr vnitra. My tu nejsme od toho, abychom byli soudci a říkali: má pravdu vnitro, nebo MPO. Ale takový ten úřednický - nějakou změnou zákona to přišlo, my jsme ji vyzvali, vypravili jsme dopis, ať nám řekne, z čeho je obviněna... A co nezávislost toho úřadu?

    My jsme jasně deklarovali naši vůli, řekl bych velmi širokou vůli, i s hlasy opozice, nebyla to jenom vládní koalice, že vedení ERÚ nebude spadat pod služební zákon. A teď si vrchní úředník, v jehož bytostném zájmu je mít co nejvíc úředníků - čím víc bude rozhodovat, tím je silnější, to je naprosto logické, chová se jako každý jiný... A takhle v klidu to přejdeme? Evidentní rozpor mezi dvěma ministry? Abyste 1. března řekli: my jsme vypravili dopis, ten jsme buď doručili, nebo nedoručili, paní předsedkyně nám buď odpověděla, nebo neodpověděla, pokud nám odpověděla, zjistili jsme, že to, co píšou v novinách, je pravda, tudíž a) buď nesložila slib, protože ona se podle mě správně domnívá, že ho skládat nemá, když pod tu službu nepatří, anebo kdyby náhodou změnila názor a ten slib složila, tak řeknete no, ale my jsme vypravili dopis a dostali jsme odpověď - podle služebního zákona, to má pan ministr pravdu, ten, kdo je obžalován, nemůže pokračovat ve své funkci... A je volno. A vláda může moudře potom za čtrnáct dnů říci: abychom zabránili chaosu, máme uvolněné místo, musíme něco navrhnout.

    Kde je součinnost s prezidentem? Chci se zeptat, jestli pan ministr vnitra, který má tak silné stanovisko, už jednal s panem prezidentem a upozornil ho, že tento problém existuje, a jestli ví, jak pan prezident využije své ústavní právo jmenovat a odvolávat šéfa energetického úřadu. Nebo se spoléhá, že to takhle nějak tiše upatláme? A já ten pocit mám.

    Takže bych chtěl vědět, jaký právní názor má vláda jako celek. Jak se zachová, když dva členové vlády mají evidentně rozdílné názory - což se stát může, na tom není nic divného. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Mládek. ***

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mně říci několik slov na toto téma a vysvětlit podstatu problému, který opozice legitimně dramatizuje, ale já si myslím, že tak dramatický možná není.

    Především bych chtěl říct, že rozumím postupu vrchního státního úředníka pana Postráneckého, kterému, když si zákon formálně právně přečte, musí vyjít jediné, že paní Vitásková spadá pod služební zákon. Čili formálně právně to tak nepochybně je a formálně právní tradice je v naší zemi samozřejmě silná. Z věcného hlediska je to složitější. Já zastupuji úřad, který má na starosti energetický zákon, a z energetického zákona je zcela zřejmé, že je vůle, aby regulátor byl nezávislý, aby nespadal pod služební zákon. To tady bylo odhlasováno a tak to bude, respektive ne ten jeden regulátor, ale ta pětičlenná rada bude takhle fungovat od 1. srpna 2017. Čili je tady otázka, jestli na to máme koukat formálně právně, nebo věcně, a navíc ještě k tomu přichází pozice Evropské komise, která začala řízení, která začala pilot, která má pocit, že tohle by omezilo nezávislost regulátora.

    Já všem těmto stanoviskům rozumím, ale tady je jediné řešení, jak to eventuálně bude rozhodnuto. Jelikož jsem s panem prezidentem komunikoval v této věci, tak ten není připraven paní Vitáskovou odvolat. To znamená, že pokud bude pod tlakem, že spadá pod služební zákon, tak se nejspíše obrátí na správní soud, případně na Ústavní soud a ten to nepochybně vyřeší, protože přesně pro to máme tyto instituce, aby v případě nejasnosti, jestli platí ten, nebo jiný zákon, rozhodly.

    Nicméně úplně nejlepší řešení by bylo bývalo, kdyby prošla novela, mohli bychom si odpustit tuto debatu. Já bych chtěl poprosit o vrácení do druhého čtení, urychlené projednání, protože podotýkám, a nemělo by to být úplně personifikováno, protože z hlediska systému, i kdyby paní Vitásková nakrásně odstoupila, tak ten problém se bude týkat i jejího nástupce, který by musel fungovat do 1. srpna 2017 jako jediný představený ERÚ a měl by stejný problém systematicky, že by měl spadat pod služební zákon jako nezávislý regulátor. Jediný rozdíl by tam byl, že předpokládám, že by byl vybrán člověk, který není obviněný, případně trestně stíhaný.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď má prostor faktická poznámka pana poslance Bendla. Po něm s přednostním právem pan předseda Černoch a pak se snad dostane na řádně přihlášeného pana poslance Kučeru.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že na mě celá ta kauza, když ji čtu v novinách, dělá dojem, že to osobní je, že je to snaha vyměnit šéfa Energetického regulačního úřadu. A vzhledem k tomu, že i prezident nejde některým jednotlivcům z vlády v tomto na ruku, tak se hledá elegantní způsob, jak se paní Vitáskové zbavit. Je to zastíráno různými právními analýzami a podobně. Já myslím, že je od začátku patrné, že Energetický regulační úřad má být nezávislým úřadem a že je to víc, než že by měl být téměř podřízeným vrchního úředníka v téhle zemi.

    Já věřím tomu, že to má rozhodnout soud, nikoliv my. A měli bychom se tímto řídit. Máme-li opravit něco, abychom se ujistili v tom, že šéf Energetického regulačního úřadu je šéfem nezávislé instituce a je nezávislý, pak jsem pro. Ale hrozně nerad bych se stal součástí machinací, ke kterým teď dochází, jestli tam Vitásková má, či nemá být, abychom mým hlasováním tahali chřestýše cizích lidí. To mám pocit, že bych nechtěl být součástí nějakých her, které mají široký dopad na renomé České republiky, samozřejmě na energetický trh, na všechno, co se děje na energetickém trhu jako takovém. Souvislosti jsou daleko širší a pohled na Českou republiku bude takový, jestli jsme banánovou republikou, která když se jí něco nehodí, tak úředníka vyměníme a vymyslíme si nějakou změnu zákona, protože nám tam zrovna v tuhle chvíli nesedí, anebo jestli budeme dodržovat zákony téhle země a necháme to rozhodnout soud.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní tedy přednostní právo pana poslance Černocha. Pokud dáváte přednost panu poslanci Kučerovi, tak to samozřejmě možné je. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom velice krátce, nechtěl jsem zneužívat technickou poznámku.

    V prvé řadě si musíme říct, o čem se tady bavíme. Bavíme se za prvé o nezávislosti jednoho úřadu, bavíme se o vměšování politiků do nezávislosti jednoho úřadu, bavíme se o 42 mld. korun solární podpory do solárního tunelu, který schválila sociální demokracie, a bavíme se o neschopnosti vlády Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky v tomto udělat pořádek. Ten chaos, který do toho vnesla vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, je zapříčiněn zejména tím, promiňte mi to slovo, zpackaným služebním zákonem.

    My jsme na to několikrát upozorňovali, debaty byly velké. Dokonce jsme byli napadáni z obstrukcí. Nyní je vidět, a prakticky to slyšíme dnes a denně, jak je služební zákon nekvalitní, jak je špatný a jak bylo dobře, že TOP 09 proti němu vystupovala a snažila se zabránit jejímu přijetí. To, že je služební zákon špatný, totiž neslyšíme pouze na případu Energetického regulačního úřadu. Stejně o něm mluví Úřad pro jadernou bezpečnost a v příštím bodě o něm budeme patrně mluvit také, je to bod, který se týká CzechInvestu, kde bude stejný problém. Stejný problém má, co se týká zabetonování státní správy, třeba Agentura pro ochranu přírody a krajiny a další a další.

    Pokud chceme něco napravit, tak zejména musíme napravit služební zákon. Já tady skutečně na jednu stranu nechci působit jako nějaký arbitr, zda má pravdu předsedkyně Energetického regulačního úřadu, nebo mají pravdu jednotliví ministři, i když také nemluví stejnou řečí. To si skutečně netroufnu říct. Rozhodně se nepřikláním ani na tu, ani na tu stranu.

    Celý problém samozřejmě vyeskaloval, jak už jsem zmiňoval, právě v onom poskytnutí dotací směrem na podporu obnovitelných zdrojů energie, to znamená v té částce řádově 42 mld. Já jsem to tady tuším včera srovnával s tolik démonizovaným narovnáním s církvemi, kde je to celkově 60 mld. - finanční vyrovnání celkem. My se tady bavíme o 42 mld. ročně pro obnovitelné zdroje. Já samozřejmě nerozporuji podporu obnovitelných zdrojů jako takových. To je samozřejmě naprosto nezbytné. Já rozporuji formu a to, že tato podpora absolutně zdiskreditovala obnovitelné zdroje v očích veřejnosti. A tam je samozřejmě čitelný rukopis dnes premiéra Bohuslava Sobotky.

    Jak z toho ven? Jak už tady řekl můj kolega předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové František Laudát, my podpoříme vrácení do druhého čtení. To je jediná možná cesta, jak se z toho dnes dostat. Otázka je, nakolik bylo vypsání oné podpory legitimní, a na to bych skutečně velice rád slyšel odpověď, protože to, že tam chybí notifikace Evropské komise a že byla vypsána na základě nařízení vlády, že nebyla vypsána předsedkyní Energetického regulačního úřadu, ale byla vypsána jejím náměstkem a tak dále, mě by to skutečně zajímalo. Já doufám, že se diskuse přenese do nějakého výboru, kde budeme mít možnost si o tom pohovořit. Skutečně bych chtěl vyzvat vládu, aby ten chaos, který způsobila, za prvé zastavila a za druhé přišla s urychleným a jasným řešením, které stabilizuje situaci v Energetickém regulačním úřadu, protože je to jenom zodpovědnost Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, jejich vlády, za to, co způsobili. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nejprve se musíme vypořádat s faktickými poznámkami. Ty mám čtyři. Potom mám tři přihlášky s přednostním právem a potom mám jednu řádnou. Takže myslím, že debata bude velmi košatá. Ale postupně - pan zpravodaj s faktickou, po něm pan poslanec Lank.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Kolegyně, kolegové, já bytostně nesnáším debatu, která se permanentně vrací do minulosti. Trávit čas tím, že neustále opakujeme v té politice, co všichni udělali špatně v minulosti, je sice hezké, ale nic to neřeší. Podle mého názoru je lepší dívat se dopředu, a když už tedy kritika zpátky, tak by měla být korektní. A já se v této chvíli chci důrazně ohradit proti tomu, co tady řekl pan poslanec Kučera pravděpodobně z nevědomosti. Nepodezírám ho, že by to byl nějaký zlý úmysl. On tady řekl větu, že tunel za 42 mld. jde na vrub sociální demokracie. On tady řekl větu, že pod tím je podepsán nynější premiér Sobotka. Všechno to je lež! Protože nárůsty, dvojnásobky poplatků za obnovitelné zdroje se odehrávaly v letech 2006 a dál. Tehdejší představitelé vlády dobře věděli na základě varování tehdejšího předsedy Energetického regulačního úřadu, že hrozí tento nekontrolovatelný boom a tyto náklady v budoucnosti. Všechny koaliční vlády, ve kterých nebyla sociální demokracie, i poté, co vznikla TOP 09, se na to řešení vykašlaly. Nechaly to běžet tak, že to dospělo do této situace. Proto se důrazně ohrazuji proti tomu, že to snad má být na vrub sociální demokracie.

    Pane poslanče, podle mého názoru, doporučuji prostřednictvím pana předsedy, trochu pro korektnost tu situaci prostudovat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická pan poslanec Lank. Připraví se pan poslanec Klán.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tady od několika mých předřečníků opakovaně zaznělo, že vlastně tomu úplně nerozumějí. No já vám řeknu, jak tomu rozumím já. Možná blbě, to nevylučuji. Ale o co tam jde? O nic menšího než o těch zmiňovaných zhruba 43 mld. ročně na podporu obnovitelných zdrojů energie! Paní předsedkyně Vitásková tu podporu odmítla podepsat, protože z Bruselu jasně zaznělo, že je nepřiměřená a v podstatě tím pádem nelegální. Tím pádem že to nepodepíše. No a tak tady jsou prostě snahy, aby se to podepsalo a aby se nepohodlné paní Vitáskové zbavilo a aby se zbavil nezávislosti Energetický regulační úřad. Takhle jednoduché to podle mého názoru je. Pokud se pletu, budu rád, když mě někdo opravíte, ale já tomu moc nevěřím. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Klán a připraví se pan poslanec Šidlo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký den, kolegyně, kolegové. Dovolte, abych vaším prostřednictvím reagoval na pana poslance Kučeru. Pane poslanče, vždyť vy jste ten služební zákon stvořili zároveň, tak si vyčítejte tu věc sami sobě! Když jsme to tady projednávali, tak jsme jasně říkali, kdo nemá spadat pod služební zákon. Upravuje to § 2. Tam je to jasně napsané. A když se tady řešil problém nezávislých regulátorů, tak proč jste to tady neříkali? V § 2 písm. g) je jasně napsáno, že služební zákon se nevztahuje na člena rady Energetického regulačního úřadu, na předsedkyni z logiky věci ano. Já pak nechápu tu rozpolcenost mezi dvěma ministerstvy. Na to si dejte pozor. Ale každopádně je to zároveň i vaše vina, jak ten služební zákon dneska vypadá. Není problém jenom například s Energetickým regulačním úřadem, ale problém je třeba i s lékařskou posudkovou službou. Tak se nad tím zamysleme, jestli nebude lepší udělat opravdu komplexní novelu celého služebního zákona v letošním roce. Protože pokud budeme nacházet stále více problémů, které jste vy stvořili - vy se tomu smějete, ale opravdu jste to stvořili vy v tom projednávání - tak se nikam nedostaneme.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další faktická poznámka bude od pana poslance Šidla. Po něm s faktickou pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se, že jsem zneužil faktické také, ale ono se přihlásit řádně do této diskuse, můžete se dostat k mikrofonu až v době, kdy už nejde vůbec o nic.

    Takže jenom stručně řeknu, navážu na kolegu Klána, který mi trošičku vzal vítr z plachet. Ano, chtěl jsem tady také ocitovat služební zákon v podobě, ve které je schválen. Rozumím tomu, co navrhuje pan ministr průmyslu a obchodu Mládek - vrátit do druhého čtení. Ale chci položit jednu otázku: My přeci nebudeme narovnávat stav předsedkyně a rady Energetického regulačního úřadu. Protože energetický zákon stanovil, že předsedkyně je nahrazena radou, a my tady teď máme takový precedens, že předsedkyně zůstává, pokud ministr vnitra prohlásil, že není ve výjimkách ze služebního zákona, tím pádem na předsedkyni se výjimka nevztahuje, vztahuje se na člena rady. Ta předsedkyně nám tady bude trčet právně stále, ať je to jakákoliv osoba. A já si myslím, že vrácení do druhého čtení ještě neznamená, že problém vyřešíte.

    Mě by strašně zajímalo, jaké bude to řešení, o čem budeme v opakovaném druhém čtení jednat, protože já tam příliš právních variant nevidím, které dokážou vyřešit tento problém. Kromě té, kterou tady zmínil kolega Klán, a to je novela služebního zákona, protože by se tam musela na chvíli objevit i ta předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Děkuji za pozornost.(Potlesk z lavic KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Černocha s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Pan ministr se dušoval, když se projednávala novela energetického zákona, že je vše v pořádku. My jsme upozorňovali na to, že není. Bohužel se to potvrdilo. To, co zde zaznělo ohledně toho, že to má řešit správní soud, pod jaký zákon vlastně paní předsedkyně spadá, je to komedie, která si myslím, že není namístě, protože pak máme dva policejní ředitele, dva ředitele Vězeňské služby. Tyto věci by měly být jasně nastaveny, jasně právně průhledné. Aby nedocházelo k tomu, že nebude potom jasné, pod jaký vlastně zákon předsedkyně Energetického regulačního úřadu, tedy úřadu, který má být striktně nezávislý, tak pod jaký zákon vlastně spadá.

    Co se týče vracení zpátky: my se nevracíme o volební období zpátky, vracíme se zpátky pouze pár měsíců, kdy se tady tento zákon projednával.

    Já bych jenom v této chvíli měl takový dotaz, zdali by bylo možné se zeptat pana premiéra nebo pana ministra, jestli paní předsedkyně na svém postu zůstane, nebo nezůstane. Je to jasná odpověď, která si myslím, že se dá formulovat do jedné, maximálně dvou vět, a budeme mít v té chvíli alespoň jasno, jak to tedy vlastně je s paní předsedkyní nebo s kýmkoli, kdo bude jako předseda Energetického regulačního úřadu plánován. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kučera. Po něm s faktickou pan předseda vlády.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom v krátkosti zareaguji na svého předřečníka pana poslance Urbana. Vážený pane poslanče Urbane prostřednictvím pana předsedy, já s vámi jednoznačně souhlasím, s tím, že bychom se neměli vracet do minulosti. Skutečně bych i ocenil, kdyby tak činili i vaši ministři a kdyby přestali používat slova "minulá vláda, Nečasova vláda". Myslím si, že konkrétně třeba váš předseda je v tom naprostý odborník, myslím tím předseda a premiér vlády pan Bohuslav Sobotka. Takže pokud je to nový trend, který chce nastolit sociální demokracie, já ho jedině podepíšu, a bude se spíše dívat do budoucnosti a ne se odvolávat na to, proč nemůže konat, co způsobila ta vláda minulá.

    To, kdo je odpovědný za solární tunel, tak to, že v tom nemá prsty sociální demokracie, já bych skutečně asi tady musel rozporovat. Nechci tu debatu moc rozšiřovat nebo zavádět jiným směrem, ale byla to tuším poslankyně sociální demokracie, která svým pozměňovacím návrhem změnila onu výši. Takže to je jedna věc.

    Druhá věc. Já bych samozřejmě chtěl jenom v krátkosti reagovat na svého předřečníka, poslance KSČM, pana poslance Klána. To, že viní za služební zákon, za jeho nekvalitu TOP 09, mi přijde jako velmi úsměvné. Samozřejmě plně odpovědná je zejména vládní koalice. My jsme se snažili napravit ty největší a nejdramatičtější chyby, které ve služebním zákoně jsou. A to, že jich je tam celá řada dalších, to nám bylo samozřejmě jasné a snažili jsme se proto i služebnímu zákonu zabránit. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní s faktickou pan premiér a připraví se pan ministr průmyslu. Stále faktické poznámky.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zaprvé chci deklarovat, že já nebudu součástí žádné dohody o tom, že se nebudeme vracet do minulosti, protože kdo nezná minulost, tak je velmi často nucen opakovat její chyby. A to já bych nechtěl, zejména pokud jde o otázky podpory obnovitelných zdrojů. Tahle vláda nebude opakovat chyby, které se tady staly v minulých letech.

    Poprosil bych prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Kučeru, aby věnoval možná jeden dva večery a přečetl si, jak to bylo za Topolánkovy vlády, jak to bylo za Fischerovy vlády, jak se vypisovaly podpory obnovitelných zdrojů v té době z hlediska Energetického regulačního úřadu a co dělalo a nedělalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v těchto letech. Kritická léta byla 2007, 8, 9, 10. To byla kritická léta. Nejprve došly důsledky, a pak se ty důsledky řešily. Ani v jednom z těchto let nebyla ve vládě sociální demokracie. A naopak, my tady v opozici, i když jsme byli v opozici, tak jsme se snažili v době, kdy tady byla Fischerova vláda, urychlit schválení novely energetického zákona, které následně umožnilo snížit ty nepřiměřené podpory, které byly vypsány v době Topolánkovy vlády. Podařilo se je snížit.

    V čem byl ten problém? Vypsala se podpora v době Topolánkovy vlády, vypsal to Energetický regulační úřad, ale následně na trhu došlo k výraznému snížení cen solárních panelů. A bohužel, tomu snížení těch potřebných investic se nepřizpůsobila výše podpory, stát nebyl schopen zareagovat, tím pádem se zkrátila vlastně doba návratnosti dramatickým způsobem a už to neodpovídalo tomu, co je pro společnost únosné, a vznikly velké finanční nároky. Bohužel ani ERÚ ani tehdy Topolánkova, následně vláda Jana Fischera nedokázaly včas zareagovat na změnu podmínek na trhu.

    To, co je další věc, je, proč ty nároky nejsou notifikované Bruselem, proč ty staré věci nedokázala za tři roky Nečasova vláda notifikovat. Zbylo to až na nás, my ten problém řešíme.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra průmyslu. Připraví se s faktickou stále pan poslanec Laudát.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci reagovat na celou debatu, ale na některé věci musím. Tady zazněla některá naprosto nepravdivá tvrzení. Energetický regulační úřad nevypsal podporu na obnovitelné zdroje na letošní rok na základě nařízení vlády. Tak to nebylo. Paní předsedkyně se pouze dožadovala nějakých stanovisek vlády, včetně slíbení beztrestnosti, které jí samozřejmě vláda dát nemůže. A my jsme se snažili zajistit maximální komfort pro ty úředníky, aby se cítili jisti v těch složitých dobách v tom složitém právním systému.

    Rovněž bych také nezpochybňoval to, že ta podpora byla vypsána legitimně. Paní předsedkyně si odjela na dlouhou dovolenou na Seychely, měla tam statutárního zástupce, bylo tam vedení, které o tom dlouho jednalo a plně legitimně rozhodlo o vypsání té podpory. Neskrývám, že jsem tomu rád, že to udělali.

    A ještě jedna věc. Není také pravda, že Brusel sdělil, že podpora je nepřiměřená a nelegální. Kdyby tomu tak bylo, tak by s námi zahájil řízení. Jediný problém, který tam zbývá, je to, že tam vznikla překompenzace díky tomu, o čem mluvil pan předseda vlády, že nejméně po tři roky bylo zřejmé, že ceny solárních panelů jsou nízké, nebylo na to reagováno a ty výdělky byly nepřiměřené. Pak došlo k tomu, že se toto částečně rektifikovalo tzv. solární daní. To bylo po roce 2010. To je jediná otázka, která zbývá - jestli tato rektifikace, určité omezení té zjevné překompenzace, je dostatečná, nebo nikoliv. A to je jediné, co potřebujeme dostat od Evropské komise. Evropská komise má tendenci si vyžadovat data o jednotlivých projektech, zkoumat jednotlivé projekty, protože ono to závisí samozřejmě na tom (předsedající upozorňuje na čas), kolik do toho investovali, a proto to tak dlouho trvá a proto potřebujeme i spolupráci ERÚ, aby dodával Komisi data. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Laudáta s faktickou, připraví se pan poslanec Zemek.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já bych požádal, a můžeme tu debatu zkrátit, ať vystoupí pan premiér a řekne, jak situaci bude řešit. Já jsem tu řekl, my podpoříme vrácení do druhého čtení, tím pádem pan ministr průmyslu a obchodu z toho bude vyňat, z té případné zodpovědnosti, tady nastoupí Chovanec. A nelze říkat z formálně právního hlediska. To prostě zákon nezná přece. Já tomu sice rozumím, nicméně nastoupí zákon. A tady mohou vzniknout miliardové škody a nebo arbitráže, zhroucený nějaký notifikační proces, to není taková sranda.

    Tak pane premiére, tak jak se vracíte rád do minulosti, tak já bych vás poprosil, abyste řekl současnost a nejbližší budoucnost, jak zabráníte tomu, aby Česká republika se nedostala do obrovského finančního problému. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Zemek, po něm pan zpravodaj.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já už opravdu stručně. Chtěl jsem tady reagovat na některé nesmysly, které tady zazněly v debatě, už to částečně vysvětlil pan premiér a pan ministr, ale neodpustím si alespoň dvě krátké poznámky.

    Tady se neustále hovoří o podpoře solárů, ale ona to podle zákona není podpora solárů, je to podpora obnovitelných zdrojů energie, kam patří např. i kombinovaná výroba tepla, takže buďme přesní.

    A pak tady zazněla konstrukce, že snad paní Vitásková má být sesazena kvůli tomu, že nechce vypsat neoprávněnou podporu. Tak samozřejmě je to nesmysl. Tady zaznělo, že to po nás požaduje Evropská komise. Tak to je taky nesmysl. Týká se to zdrojů roku 2012, kdy nebyla vyžadována notifikace, a paní Vitásková donedávna bez problémů tu podporu vypisovala a až s letošním rokem najednou je problém, takže je to docela podivné. Já bych se vyvaroval těch konstrukcí, jako že to je právě cíl tady té novely. Určitě ne a měli bychom používat pravdivé informace. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana zpravodaje pana poslance Urbana, po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Pro všechny z vás, kteří se hlásíte s faktickými poznámkami, tak je informace taková, že v současné době je zde ještě osm přihlášených, takže na každého se dostane. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já bych jen upřesnil některé zmýlené informace, které tady také zazněly. Za prvé ten problém se netýká zákona o podporovaných zdrojích, který byl schválen skutečně v roce 2004, ani pozměňovacího návrhu, který údajně předložila poslankyně sociální demokracie, protože poslankyně sociální demokracie žádný takový návrh nepředložila. Prosím, opakuji to tady asi podesáté, ten pozměňovací návrh předložil poslanec KSČM, ten návrh byl schválen, ale říkal, že pokud se budou snižovat příspěvky na obnovitelné zdroje, tak se nesmí ročně snižovat o více než deset nebo pět procent. Ony se ale potom v roce 2007, 8, 9, 10 nesnižovaly ani o těch deset procent, ony se naopak zdvojnásobily. V roce 2006 byly poplatky někde, neberte mě, už si nepamatuji přesná čísla, ale někde okolo 6 Kč/kWh, v roce 2007-8 to bylo nějakých 12,50 Kč/kWh, a proti tomu šlo to, co tady bylo řečeno, že náklady na výstavbu, tedy investice, se tedy v podstatě snižovaly na půlku. Tedy nedodrželo se to, co bylo v tom zákoně napsáno, že návratnost má být 15 let, ale návratnost se posunula na nějakých pět sedm let, což vyvolalo obrovský boom po výstavbě těch solárních elektráren a díky tomu jsme teď v situaci, ve které jsme. Ale bylo možné ten boom v roce 2008, 9, 10 zastavit. Ne náhodou není notifikován ten zákon právě kvůli těmto letům. Nejsou notifikovány zdroje, které byly vystavěny do konce roku 2012. (Předsedající upozorňuje na čas.) A všechny ostatní potom ano. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, taktéž s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem rád, že tady zazněla ta slova, že je třeba postupovat a vracet se do minulosti, od pana premiéra, a zaznělo tady také to, že se to vlastně točí kolem notifikace. Aspoň já to tak tedy vnímám. Na notifikaci se každý rok čeká a čeká se a nepřichází. A já jsem si pročítal nějaké informace, nějaké dokumenty. I jedna z odpovědí Ministerstva průmyslu byla taková, že to cenové rozhodnutí je možno vydat až po notifikaci, kterou obdržíme z Evropské komise. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Böhnische. Připraví se pan poslanec Pilný. Zatím pořád ještě faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Přikloním se jenom k řečníkům, kteří tu napravují některé nepravdivé informace. Náprava spočívá v tom, že dnes už podruhé, resp. včera a dnes tu ve vzduchu zazněla informace, že za tzv. solární tunel může nějaká poslankyně sociální demokracie, čímž má autor na mysli asi Ivu Šedivou, která tu není a nemůže se bránit. To je velmi nefér věc, která navíc není pravdivá, protože ona skutečně nemůže za nekonání nezávislého regulátora, kterým ERÚ je. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Pilného. Připraví se pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Rád bych se připojil k názoru pana kolegy místopředsedy hospodářského výboru Šidla. Problém, který tady řešíme, je opravdu problém služebního zákona. Hospodářský výbor na to naráží při každém jednání a už přijal usnesení, ve kterém vyzývá vládu, aby s tím konečně už něco udělala. Kdo ten stav zavinil? Nebudu tady ukazovat prstem. Jenom možná někteří poslanci opozice, kteří nehlasovali pro otevřená výběrová řízení, by se měli na svá hlasování podívat, protože na tom problému se podíleli také. Opravdu nevím v této právně nejasné situaci, kdo třeba 1. března odvede paní předsedkyni Vitáskovou z úřadu, protože situace je právně nejasná. A naprosto nechápu, co by s tím hospodářský výbor jako výbor garanční dokonce měl s touto situací udělat. Vstupujeme do právně nejisté situace. Opravdu si s ní nevím rady. A myslím, že tohle není práce pro hospodářský výbor a není práce pro výbory, pro které by se to mělo vrátit do druhého čtení. Pokud ano, tak jedině pro ústavněprávní výbor. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Musím říct, že souhlasím s panem premiérem v tom, že nemáme zapomínat na minulost. Speciálně kolem obnovitelných zdrojů energie. Byla to půda této Poslanecké sněmovny, kde Martin Říman upozorňoval na to, že se vylije s vaničkou i dítě a že problémy, které následně nastaly se všemi fotovoltaikami a dalším, že se stanou. A byl to jediný poslanecký klub občanských demokratů, který tehdy na to upozorňoval a byl proti. Pan premiér by to měl vědět a neměl by to popírat. To je první poznámka.

    A druhá. Myslím, že není hodno institutu i osoby ministra průmyslu a obchodu, aby takovéto podpásové posílání informací typu "šéfka ERÚ byla na Seychelách" proto, že je potřeba z ní udělat rovnou lumpa. Myslím, že vás to pane ministře opravdu není hodno, že to mě osobně ujišťuje v tom, že to je osobní, a nikoli věcný problém. Myslím, že vás to prozradilo, že už to berete jinak, než jak to ve skutečnosti je. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Připraví se pan premiér Sobotka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Tady zaznělo, že nebyla notifikace tři roky. Ale současná vláda je u moci dva roky a notifikace stále ještě není. Kdyby se podpora obnovitelných zdrojů, nejenom solárních, ale obnovitelných zdrojů nevyplácela, tak by mohlo dojít k levnější energii, ke zlevnění energie. O co tedy jde? O levnější energii? Nebo o to, aby se vyplácely miliardy jednotlivcům nebo skupinám, kteří to ovládají?

    Ještě jednu poznámku. Neustále se tady v jakýchkoli bodech vláda ohání Evropskou unií, Bruselem. Evropská unie nás za to kritizuje. Tak jak to tedy je? Je to tak, že Evropská unie v něčem má pravdu? A tam, kde se to nehodí, pravdu nemá? Nebo se opravdu vláda Evropskou unií řídí?

    Rád bych se ještě jednou zeptal, znovu, nevím, jestli to pomůže, zdali by pan premiér nebo pan ministr Mládek mohli tady na mikrofon říct, jak to tedy s předsedkyní nebo předsedou Energetického regulačního úřadu bude. V této chvíli je to paní Vitásková. Tak jestli paní Vitásková zůstane předsedkyní, nebo nezůstane. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana premiéra s faktickou. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Především bych chtěl ujistit Poslaneckou sněmovnu, vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, že podpora, která je vypisována za období naší vlády, je podporou, která je notifikována. Tam problém není a není tam ani žádný spor. Spor je kolem podpory, která se týká solárních zdrojů, které byly připojeny před rokem 2013. To znamená to období do roku 2012. Tam ta podpora notifikována není.

    Nelze vyčítat naší vládě, že by v této věci nekonala. Začali jsme se tím zabývat vzápětí v roce 2014. Řešili jsme s Evropskou komisí notifikaci podporovaných zdrojů. Bohužel Evropská komise nenotifikovala tu část, která se týká podpory do roku 2012. A předpokládám, že ministr průmyslu za malou chvíli tady k tomu podá podrobné informace. My jsme se ale nevzdali. Vláda se znovu obrátila na Evropskou komisi a požádali jsme ji a trváme na tom, aby se Evropská komise také vyjádřila k podpoře, která je přidělována na základě solárních zdrojů připojených do roku 2012. Tam chceme, aby se k tomu Evropská komise jednoznačně vyjádřila.

    To, co je zvláštní na postupu Energetického regulačního úřadu, je, že Energetický regulační úřad v minulosti vypisoval podporu i na ta léta, která ještě nejsou notifikována. To znamená, v minulosti se choval jinak, než teď v tuto chvíli deklaroval na konci loňského roku. Nicméně i na konci loňského roku Energetický regulační úřad vypsal podporu v celém rozsahu i na to období, které nebylo notifikováno. Čili v tuto chvíli tady nehrozí nějaké reálné problémy, které by se týkaly ekonomiky nebo těch, kdo provozují podporované zdroje. Jediný problém, který zbývá, je dořešení legislativního problému, který vznikl v důsledku několika současně projednávaných zákonů tady na půdě Poslanecké sněmovny, a to řešení navrhuje předložená novela.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s faktickou je připraven pan poslanec Šidlo. Připraví se pan poslanec Blažek. Pan poslanec Šidlo není v sále, tudíž jeho přihlášku... (Poslanec vbíhá do sálu.) Už je tady. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Omlouvám se. Nezaslechl jsem, že jsem na řadě po panu premiérovi. Přesto děkuji za malé strpení.

    Dovolím si předstoupit s ještě jednou faktickou poznámkou, protože když jsem o tom přemýšlel, co jsem říkal v tom minulém vystoupení, že nevidím a neznám řešení, jakým způsobem výbor vyřeší problém, který tady právně vznikl, tak mě tak napadla jediná věc, která je kulantní, a vracím se tedy k tomu projednávanému návrhu ve třetím čtení, a to je, kdyby pan ministr tento návrh vzal zpět, jako jediné možné řešení pro Sněmovnu. Protože řeknu na rovinu, za prvé není o čem hlasovat, protože návrh není tak konformní, jak sám přiznal, že by byl k hlasování, a druhá věc je, že pokud má dojít k nějakým změnám, tak to určitě není formou energetického zákona nebo zákona o podporovaných zdrojích.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Blažka, připraví se pan ministr Mládek.

  • Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já mám takovou obecnou poznámku. Poslouchám tady ty rozpravy napříč politickým spektrem a panu premiérovi chci říci následující. Vzpomínejte si, pane premiére. Problém je akorát v tom, že tady máme politické vzpomínky a máme jenom ty negativní. My si tady vzájemně vykládáme, co kdo udělal špatně, a o tom pozitivním, co se udělalo, se samozřejmě nebavíme, protože nás to jednak nebaví a máme to jaksi za samozřejmé, že to lidé vědí. No a politickou odpovědnost od roku 1989 převzalo několik politických stran na vládní úrovni a v politickém příšeří těchto politických stran ve spolupráci s tím nejhorším, co tyto strany měly, nám zbohatl jeden muž, který nám sem teď chodí kázat. Chováme se jako neandrtálci! A teď napříč politickým spektrem, vyjma hnutí ANO a možná KSČM, kteří si napřed vyživí mamuta, pak se pobijí mezi sebou a mamut přijde k hotovému, já vyzývám všechny politické strany, které zde měly politickou odpovědnost za posledních 25 let, aby těchto blbých šarvátek zanechaly, protože naprosto blbě nahánějí vodu na mlýn někomu, kdo si to nezaslouží! (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana ministra Mládka. Připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, já bych rád reagoval na několik bodů. Především na pana poslance Bendla skrze vás. Není to osobní. Kdyby to bylo osobní, tak bych se nesnažil vyřešit ten problém skrze energetický zákon. Já jsem systémový člověk. Je to třeba vyřešit a nehledě na to, co o mně kdy napsala paní Vitásková v novinách a sdělila, tak já mám zájem na tom, aby ten úřad byl nezávislý a aby fungoval. Koneckonců tato Sněmovna se na tom usnesla, že od 1. 7. 2017 to tak bude. Já to ctím a tak vedou moje kroky.

    Co se týče notifikace. Já bych rád vysvětlil, v čem je problém. Já jsem to převzal a my jsme dostali výsledek notifikace někdy v červnu 2014. Bohužel byl to jenom částečný úspěch, protože byly notifikovány pouze zdroje, které byly uvedeny do provozu po 1. 1. 2013, a Komisi se nechtělo do rozhodnutí o těch zdrojích, které byly uvedeny do provozu předtím. Proč se jí do toho nechtělo? Z jednoduchého důvodu. My jsme to překompenzovali, pak byl konsenzus, že se ta překompenzace sníží solární daní, a vypukly arbitráže a soudní spory. Komise má obavu z toho, aby její stanovisko nebylo zneužito k tomu, že bude oškubán český stát na arbitrážích a soudních sporech, a mají snahu udělat to stanovisko vyvážené. Ale zároveň tedy se do něj moc nehrnou, protože jakmile ho vydají, tak samozřejmě bude použito ve všech arbitrážích a soudních sporech, které se v té věci vedou. To dělá tu věc těžkou. Nicméně my jsme udělali po určité diskusi to, co jsme udělat museli. Někdy v říjnu 2014 jsme znova zahájili - (Mpř. Jermanová: Pane ministře, váš čas!) Jsem na konci, paní předsedající. - jsme znovu zahájili úsilí o notifikaci a toto úsilí dosud trvá. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Klán, po něm paní poslankyně Hnyková - všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Stále se točíme vlastně kolem notifikací a nikoliv kolem předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Ministerstvo průmyslu a obchodu v loňském roce, tuším to bylo v říjnu, vydalo stanovisko, že podpora pro všechny uvedené výrobny, pro všechny uvedené výrobny, by měla být na základě výše uvedeného cenového rozhodnutí až po udělení kladného notifikačního rozhodnutí ze strany Evropské komise. My jsme tedy dneska ve stavu, že je to jinak, že jak jsme slyšeli, notifikační řízení není ukončeno a podpory, tak jak to bylo zrealizováno, budou vypláceny všem, i těm z dřívějška, což je pravda, že se to netýká současné vlády, současného ministra, že to jsou hříchy minulosti. Ale já se tedy ptám, proč je budeme vyplácet, jak tady zaznělo, když byly překompenzovány, když tady je ta pochybnost o té překompenzaci? Proč tedy tak spěcháme, když notifikace má být v únoru, nebo jaký je ten termín? Proč leden a únor jsou tak problematické měsíce, že by to všechno zvrátilo a že najednou neplatí stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu z loňského roku, že cenová rozhodnutí se mohou vypsat až po notifikaci, která, jak jsme slyšeli, není?

    Znovu opakuji, já ten problém nevidím v předsedkyni ERÚ, ale v notifikacích a v tom, že se chtějí vyplácet finanční částky a o oprávněnosti vyplácení těchto částek existují poměrně vážné pochybnosti. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Klána, připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké poledne, vážená paní místopředsedkyně. Víte, když tady tak tu debatu poslouchám, tak se trošičku rozplizává. Ale vraťme se k předmětnému problému a tím je předseda ERÚ, kam vlastně spadá, jestli pod služební zákon - ano, nebo ne? Já se tady musím ptát, že když energetický zákon, který tady nyní projednáváme, vrátíme zpátky do druhého čtení a tam to nějakým způsobem na nějakém výboru upravíme, nebude hrozit retroaktivita v tomto případě, která je zakázána? Aby nenastal nějaký další problém, který by mohl vést ještě úplně někam jinam, než chceme.

    Ale jak jsem tady už řekl ve svém prvním vystoupení, připravte nějakou komplexní novelu služebního zákona, kde bude jasně napsáno v § 2, že se služební zákon nevztahuje na předsedu nebo předsedkyni Energetického regulačního úřadu, tak jak je to u dalších, jako je například u předsedkyně Českého statistického úřadu. Chybí tam samozřejmě Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako další regulátor. Tady si musíme položit otázku, jestli všechny typy regulátorů nebudou spadat pod služební zákon. Nad tím je potřeba se zamyslet. Už jsme tu debatu tady vedli při projednávání ve druhém čtení, když se schvaloval služební zákon. Poukazoval jsem na tento problém, že nastane někdy v budoucnu, a je to tady.

    Ale já upozorňuji hlavně na tu retroaktivitu. Proto se tady přikláním k tomu, co tady řekl kolega Šidlo, aby vláda ten návrh stáhla a řádně to potom propracovala. Vyhneme se zbytečně dalším komplikacím. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou, připraví se pan poslanec Lank. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já tomu už tedy nerozumím. Pan předseda vlády nás tady ubezpečil, že je vypsaná podpora obnovitelných zdrojů - ale za jakých podmínek? Dozvěděli jsme se, že paní Vitásková odjela na dovolenou. Myslím si, že to byla dovolená řádná. A myslíte si, že by člověk, kterému záleží, který kolem něj vlastně dělá všechno pro to, aby to bylo v pořádku, by odjela v klidu na dovolenou, jak už jsme tady slyšeli, na Seychely? Ať si jela, kam chtěla. Já si myslím, že i ledaskdo z nás odjel na dovolenou v pohodě, a vrátí se, je podepsána vlastně podpora obnovitelným zdrojům místopředsedou regulačního úřadu Janem Nehodou, kterého teď odvolala. To je v pořádku? Vždyť člověk běžný, který to takhle sleduje, vidí, že musel toho člověka někdo přinutit, aby to podepsal. Tohle je normální v naší zemi? Já si myslím, že ne a že by se měla spravedlnost učinit. A vás, pane předsedo vlády, žádám, abyste tak činil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Lanka s faktickou poznámkou, připraví se pan ministr Mládek - také s faktickou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Hezké už odpoledne. Já si neodpustím dvě krátké poznámky a budu velice stručný. Pamatujete si, jak to tady vypadalo, když jsme projednávali tento energetický zákon? Pamatujete si, jak jsme se vám tady hodiny snažili vysvětlit, že přesně tento problém tam hrozí? Vy jste si to protlačili, no tak to máte! ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana ministra Mládka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zazněl tady návrh na stažení tohoto zákona. To je samozřejmě teoreticky možné. Problém je v tom, že když půjdeme celou cestou zákona od předložení vládě do jeho schválení, tak nám to bude trvat tak zhruba rok. Budeme někdy, řekněme, v prosinci, v lednu příštího roku a pak ten zákon bude v platnosti šest měsíců. To by se mi nejevilo jako účelné úsilí. Proto bych poprosil spíše o návrat do druhého čtení, kde se dá dosáhnout podobného výsledku. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Chovanec. Připraví se předseda klubu TOP 09 pan poslanec Laudát.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych jen v krátkosti prostřednictvím paní předsedající vyvrátit některé historické nepravdy, které tady zazněly, a omlouvám se za exkurzi do minulosti - ani ne do minulosti minulých vlád, ale schvalování například služebního zákona.

    Služební zákon jsme potřebovali k tomu, abychom byli schopni čerpat evropské peníze, a nakonec se dosáhlo shody na podobě normy, která prošla i po dohodě s opozicí. Já jsem byl přesvědčen o tom, že TOP 09 byla účastna toho procesu, a při tom jednání jsem tam bezesporu viděl pana předsedu Kalouska a další zástupce TOP 09 při modelování návrhu, který byl konsenzuální, který prošel touto Poslaneckou sněmovnou.

    Rád bych připomněl, že tento služební zákon opravdu v § 2 nepočítal s tím, že předsedkyně regulačního úřadu bude podřízena služebnímu zákonu. To se změnilo novelou zákona energetického. To znamená, služební zákon prostě v této věci vadný nebyl. Nebyl. Můžeme tady debatovat o tom, jestli změna energetického zákona byla chybou, nevšimli jsme si, to všechno můžeme debatovat bezesporu.

    Rád bych vám ještě řekl, co by se tedy stalo nebo co by se dělo nebo co se bude dít v momentě, kdy paní předsedkyně nebo pan předseda, ať to nepersonifikuji, by se stal podřízeným služebního zákona. No nic moc. Tam žádná ingerence vlády do rozhodování tohoto nezávislého regulátora není. Vláda, případně vládou pověřený člen vlády by řešil otázky služebních cest, služebního hodnocení a standardní operativy, ale neměl by právo zasahovat do nezávislého rozhodování tohoto úřadu. Jediný problém, který tady pravděpodobně je v této době, je ten, že paní předsedkyně je obžalována z úmyslného trestného činu. A znovu říkám, vycházím z informací z médií. Pokud by to tak nebylo, ona by složila služební slib a do té doby, než by se tady přijala novela, byla by to vůle zákonodárců, by fungovala pod služebním zákonem s tím, že ve věcech, o kterých jsem hovořil, by rozhodovala vláda jako celek, nebo by následně vláda pověřila některého svého člena, aby například služební cesty paní předsedkyně řešil.

    V otázce velmi silných slov o tunelu 42 miliard mi volala některá města. V tomto projektu nebo v této podpoře je i spalování štěpky, je přece větrná energie. Ta nepodpora by znamenala fatální dopady na hospodaření některých českých měst, která se v minulosti vydala například na to, že spalovala štěpku. To není čistě jenom o solárním byznyse. To je přece o celkové podpoře obnovitelných zdrojů v České republice.

    Já bych si opravdu, dámy a pánové, vyprosil, že by vláda měla ambice likvidovat paní předsedkyni. S největší pravděpodobností policie a nezávislé státní zastupitelství rozhodlo o tom, že bude stíhána, že bude obžalována. Kdyby toto nebyla pravda, tak přechod pod služební zákon znamená pouze slib a služební hodnocení, které by vláda řešila. Nic víc na roli regulačního úřadu to nemá vliv.

    Pamatuji si debaty kolem služebního zákona. Byli jsme jednou z posledních zemí v Evropské unii, ne-li úplně poslední, která ho neměla. A přece ta debata, která se tu vedla, byla o tom, že služební zákon má odpolitizovat státní službu, že má pomoci úředníkům v tom být nezávislí na politicích. A teď pokud by se tedy šéfka ERÚ, ať už to vůle zákonodárce byla, nebo nebyla, dostala pod tento zákon, tak tu argumentuje tím, že by byla ohrožena nezávislost toho úřadu. Z informací, které mám, to prostě pravda není.

    Postup je velice jednoduchý. My jsme si museli vyžádat stanovisko státního zástupce a soudu, je-li pravda, že k paní předsedkyni jsou vedeny spory, to znamená, je-li obžalována a obviněná. Pokud tomu tak je, z našeho pohledu se pod služební zákon dostala. Otázku je, jestli složí slib. Samozřejmě tady říkám přede všemi, že nejjednodušší a nejčistší by byla dohoda. Pan kolega tady hovořil, že máme dva policejní prezidenty. Nemáme. Měli jsme. Dohodli jsme se, vyřešili jsme to. I tady by pro stát byla nejčistší dohoda. Pokud jí nedosáhneme, lze predikovat, že paní předsedkyně se nepodřídí služebnímu zákonu, bude dál vykonávat svoji funkci a vláda bude činit kroky, které jsou zákonně možné. Bude ji vyzývat, aby se pod služební zákon dostala.

    Nejčistší řešení, tak jak je dneska vidím, je, a chci o to poprosit jak zástupce koalice, tak i opozice - máme do jedné hodiny rozhodnout hlasování. Já jsem dalek toho vás omezovat v právu debatovat, i když Mladá fronta píše, že chci omezovat internet, tak opravdu nemám tu ambici omezovat internet ani omezovat poslance a vážím si každé debaty a každého názoru každého člověka. Chtěl bych poprosit, jestli bychom uměli do jedné hodiny vrátit ten zákon do druhého čtení a tam se k té debatě vrátit. Tam se k té debatě vrátit a já vám do té doby zašlu právní rozbor, proč si myslíme, že právní pozice je v současné době taková, o které tady hovořím.

    Prosím pěkně, opravdu si nemyslete, že je to nějaký osobní spor mezi vládou a paní předsedkyní. To není pravda. My pouze řešíme to, co ukládá české právo, český zákon. A z našeho pohledu je pod služebním zákonem, a proto k němu takto přistupujeme.

    V prvním vystoupení jsem vás mystifikoval, za to se omlouvám. O služebním slibu a o postavení mimo službu, by nerozhodoval pan Postránecký, ale vláda jako celek. To byla jediná špatná informace, kterou jsem vám dal. Ze zákona je, že rozhoduje vláda nebo pověřený člen vlády. Žádný pověřený není, takže vláda.

    Děkuji za pozornost a dnes máme šanci do jedné hodiny pomoci tomu, aby se ten stav velmi rychle změnil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Poté se připraví pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Budu reagovat na pana ministra vnitra. Nemyslím si určitě, že by omezoval debatu, a myslím si, že do jedné hodiny to určitě stihneme.

    Když se zde hovořilo o novele energetického zákona, tak to byl Úsvit, který tady vystupoval a říkal, že bude problém, že tento problém nastane. Reakce na naše vystoupení a na naše výhrady vůči novele energetického zákona byl ze strany vládních poslanců výsměch, ze strany pana ministra ujišťování, že žádné problémy této novele nehrozí, že vše bude v pořádku a vše bude tak, jak má být. To se nestalo. Teď jsme přesně svědky, že v té novele byl problém, který se dal vyřešit. Dal se vyřešit už před Vánoci.

    V této chvíli se hovoří o tom, zdali paní předsedkyně Vitásková bude nezávislá, nebo nebude nezávislá. Říkat, jestli byla někde na dovolené, to si myslím, že je podpásovka, stejně tak jako jestli je jí sděleno obvinění. Pan ministr vnitra by měl ctít presumpci neviny a do té doby, než soud řekne "ano, paní předsedkyně je vinna", tak neříkat, jestli jí bylo sděleno obvinění, nebo ne, a hájit tento problém právě tímto odůvodněním. Myslím si, že to je nefér a hlavně to neřeší tu problematiku, protože předsedkyně ERÚ musí být nezávislá. Je to člověk, který opravdu stojí, je to bariérou miliardám, které se vyplácejí, a takový člověk musí být nezávislý, aby nebyl tlačen barony z jakékoliv strany k tomu, aby byly vypláceny takto obrovské peníze. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec Fiedler stáhl svoji faktickou poznámku. Zaevidovala jsem přihlášení předsedy klubu ODS pana Zbyňka Stanjury. Chci se jenom zeptat, zda přednostní právo, nebo faktickou? Takže prosím s faktickou pana ministra vnitra Chovance. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vaším prostřednictvím panu kolegovi Černochovi. Já naprosto ctím presumpci neviny. Ovšem tady je problém v tom, že podle nás paní předsedkyně spadá pod služební zákon, a je-li to tak, tak samozřejmě je-li obžalována z úmyslného trestného činu, znamená to, že ji musíme postavit mimo službu. To je jediný důvod, proč jsem o tom hovořil. Jinak bych o tom nehovořil. Říkal jsem, že kdyby toto nebyla pravda, a my si to musíme ověřit u orgánů činných v trestním řízení v písemné podobě, tak by se nic nezměnilo, paní předsedkyně by fungovala pod služebním zákonem bez jakéhokoliv problému. Z tohoto jediného důvodu jsem to, pane předsedo, zmiňoval. Naprosto ctím presumpci neviny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. S přednostním právem prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, kterého ale v sále nevidím, tudíž dostane přednost pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ve svém prvním vystoupení, teď byla dvě, pana ministra vnitra mě skoro dojal, ale v té větě bych dal důraz na slovo skoro. Jako obvykle vláda za nic nemůže. Jsme v legislativním zmatku, nebo použiji-li oblíbené slovo svého ctěného kolegy pana předsedy Sklenáka, je tady chaos.

    Já si myslím, že jsem byl účasten toho jednání, dokonce na té pracovní komisi, když jsme seděli na Ministerstvu vnitra a dojednávali jsme kompromisní znění služebního zákona, že jsme jasně deklarovali, že předseda či předsedkyně ERÚ nemají spadat pod služební zákon, tak to pak Ministerstvo vnitra také napsalo, tak jsme to předložili jako společný komplexní pozměňující návrh, tak jsme to schválili. Pak vznikl nějaký legislativní chaos - a kdo za to může? No, vládní většina, to je úplně jednoduché.

    A teď k tomu dojetí. Ta výzva - už je 12.20, pojďme to během těch 40 minut rychle vrátit. Tak já chci připomenout některá data. Ten zákon přišel do Sněmovny až v září. Nicméně už od září uplynuly více než čtyři měsíce a po více než čtyřech měsících nám říkají ministři této vlády: Není to dobře, pojďme to vrátit, ale rychle, rychle, máme už jenom dvacet minut. No ale měli jste více než čtyři měsíce. Proběhlo druhé čtení. Mělo to poměrně dost výborů, když se podíváte. Vaši vlastní poslanci navrhovali přerušení, aby to důkladně projednali. V žádném případě to nerozporuji, protože to opravdu není jednoduchá věc.

    Ale jestli jste dobře poslouchali pana ministra vnitra, tak je to úplně jedno, jak budeme dneska hlasovat. Už je rozhodnuto. Apolitická vláda úplně nezávisle, ne jeden ministr, to by bylo možná podezřelé, vláda, úplně apolitický orgán, ve sboru rozhodne a postaví paní předsedkyni mimo službu. Tak co budeme hledat za řešení?

    Marek Černoch tady dvakrát položil jasnou otázku na pana premiéra, zda paní Vitásková zůstane ve funkci od 1. března. Pan premiér s jeho politickou pamětí jako obvykle se vrátil do roku 2006, 2007, 2008, ale zapomněl odpovědět na otázku, co teprve bude, a to už za měsíc a něco. Tak já tu otázku zopakuji, protože pan ministr vnitra na ni odpověděl, sice ne takhle explicitně, ale když si jeho slova rozeberete, tak nám řekl, že 1. března paní předsedkyně Vitásková skončí ve funkci, a to buď tím, že nesloží služební slib, a pokud ho složí, tak poté, co dostanou písemnou informaci od orgánů činných v trestním řízení, bude postavena mimo službu.

    Chci ještě navázat na vystoupení pana předsedy hospodářského výboru a poděkovat mu, protože on byl jeden z mála vládních poslanců, který hlasoval pro větší otevření státní služby. Já si to pamatuji. Já jsem neříkal, že byl jediný, já jsem říkal jeden. Pan zpravodaj také. A právě ty orgány, které má na starosti a ve své agendě hospodářský výbor, ta praxe uplatnění služebního zákona říká, že my, kteří jsme byli v menšině, jsme měli pravdu. Ale přestože to víme a před pár dny jsme projednávali změnu služebního zákona kvůli velvyslancům, tak nikdo z vládní většiny to nezvedl. Já když jsem navrhoval, ať se to aspoň netýká Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tak co se stalo s tím pozměňujícím návrhem? Byl zamítnut. Takže my to víme, vědí to kolegové napříč politickým spektrem v hospodářském výboru, ale když někdo navrhne nějaké řešení, tak to řešení je zamítnuto.

    Položme si tedy otázku - a já už nevím, koho mám poslouchat, jestli ministra průmyslu a obchodu, který ubezpečuje, a dneska jsou titulky, kdy pan ministr, a já to rád slyším, říká "já se postavím za paní předsedkyni, ona dokončí svůj mandát", protože to je správný přístup, protože pravidla se mají dodržovat, a současně nám říká ministr vnitra, že má zase rozklad svého úřadu, který nám pošle - nevím, k čemu nám bude, pane ministře, my tu nejsme od toho, abychom rozhodovali, jestli právní názor Ministerstva vnitra je správný, nebo ne, já si to sice rád přečtu, ale v tom, jak postupovat u tohoto návrhu zákona, nám to nijak nepomůže. No a pan premiér jako obvykle raději neodpoví. Tak si vyberte. Ministr průmyslu říká "dokončí mandát", ministr vnitra říká "budeme ji muset bohužel s velkou lítostí postavit mimo službu" a premiér mlčí.

    Takže já položím konkrétní dotaz panu ministrovi průmyslu, protože do jeho resortu problematika energetického zákona spadá. Pane ministře, když vrátíme tento zákon do druhého čtení, a já jsem říkal, že my s tím nemáme problém, vy přijdete s pozměňujícím návrhem, když pro něj získáte politickou podporu jak v garančním výboru, i když souhlasím s členy vedení hospodářského výboru, že nevím, co by tam řešili, ale dejme tomu, že to tam bude, bude doporučení garančního výboru pozitivní, Poslanecká sněmovna to nakonec schválí, to určitě nestihne do 1. března včetně Senátu a podpisu pana prezidenta, ale i kdyby - co se stane? Zůstane paní předsedkyně v úřadu, nebo ne? To je klíčová otázka, kterou dneska řešíme. Nebo jenom ztrácíme čas a vytváříme alibi pro vládu, která pak řekne "to se nestihlo, my jsme bohužel" - a já tomu bohužel úplně nevěřím, že je to upřímné - "nemohli konat jinak a museli jsme to nějakým způsobem vyřešit".

    Pak se chci zeptat, jestli už hledáte nového či novou šéfku ERÚ, protože když říkáte, že 1. března půjde mimo službu, tak to je už za pět týdnů a myslím si, že ta funkce není vůbec jednoduchá, a najít nějakého adepta. Tak se chci zeptat a poprosil bych o otevřenou odpověď, jestli hledáte, nebo nehledáte, a pak pod váhou toho pondělního usnesení vlády, která vzala na vědomí to, že paní předsedkyně padá pod služební zákon, kdy tedy začnete hledat, pokud zatím ještě nehledáte. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky, pana poslance Černocha, pana poslance Fiedlera a poté přednostní právo pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pan kolega Stanjura to tady nazval naprosto přesně. Já bych se opět, ještě potřetí dnes, nebo možná počtvrté, když budu počítat i dotaz pana kolegy Stanjury, zeptal pana premiéra nebo pana ministra, jak to tedy bude od března tohoto roku.

    Co se týče služebního zákona, tak už jenom představa, že by předsedkyně ERÚ měla spadat pod služební zákon, je nesmyslná v případě, že by měla zůstat nezávislá. Služební zákon je o tom, že v té chvíli by předsedkyně spadala pod superúředníka, kterého řídí ministr vnitra. Jakýkoliv ministr vnitra. Tedy v té chvíli není předsedkyně ERÚ nebo předsedkyně jakéhokoliv jiného úřadu, který musí zůstat nezávislý, nezávislá. V té chvíli je závislá, ať už to je superúředník, nebo to je ministr vnitra, jakýkoliv ministr vnitra, nechci se dotknout pana ministra Chovance. Je tedy otázka, jestli vůbec má smysl se ptát, zdali paní předsedkyně bude spadat pod služební zákon, protože v té chvíli padá jakákoliv její nezávislost. Jestli mohu, ještě jednou tedy dotaz na pana premiéra nebo na pana ministra Mládka: zůstane paní předsedkyně, nebo nezůstane? Nebo jaká bude budoucnost?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Fiedlera. Poté faktická pana ministra Mládka.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem tady ještě s panem ministrem Chovancem bokem mimo mikrofon debatoval o tom spadání paní předsedkyně ERÚ pod služební zákon a bylo mi vysvětleno, že u nás ano, že prostě změnou zákona se tak stalo. Ale odpovídá toto evropským normám, evropským zákonům, že bude spadat pod služební zákon? Není náhodou nějaká evropská charta, nebo jak je ten dokument nazván, že předseda Energetického regulačního úřadu, ať je to kdokoli... (Odmlka kvůli hluku, který dělají poslanci pohybující se v blízkosti mikrofonu.) ... předseda Energetického regulačního úřadu, ať je to kdokoli, nemá spadat pod služební zákon?

    Já počkám, až si to tady kolegové vyřídí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já poprosím kolegy, aby se posadili na svá místa a nerušili přednášejícího v jeho projevu. Prosím, pane poslanče, já vám samozřejmě váš čas nastavím. ***

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Odpovím kolegovi z našeho klubu Marku Černochovi prostřednictvím paní místopředsedkyně... asi to není nutné. Ona ta evropská pravidla nám asi někdy vyhovují a řídíme se jimi a někdy nám nevyhovují, tak budeme tvrdit, že nejsou a u nás to platí jinak.

    Takže dva konkrétní dotazy. Je to v souladu s evropskými normami a pravidly, že předseda nebo předsedkyně, to je jedno, kdokoli to bude, jakákoli osoba, má spadat pod služební zákon? Já říkám že nikoliv, přestože u nás jsme si to tak nastavili.

    A druhý dotaz na pana ministra Mládka. Pane ministře, můžete říct termín, nebo naznačit, kdy bude ta notifikace, o které se tady pořád mluví? Jestli bude v únoru, jestli bude v dubnu nebo jestli vůbec bude v průběhu tohoto roku a my pouze prodloužíme další rok, kdy budeme vyplácet ty dotace a nebudeme vědět, nebudeme mít jistotu, že to je ve správné, že to není v nadsazené výši. Jednoho dne, jednoho roku bychom tomu opravdu měli učinit stop.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana ministra Mládka.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, budu velmi, velmi stručný. Pokud se zákon vrátí do druhého čtení, bude přepracován, nicméně se stejným obsahem, a zákon bude schválen, tak situace paní předsedkyně bude stejná, jako byla do 31. prosince 2015. To znamená bude odvolatelná panem prezidentem pouze za jasně stanovených podmínek.

    Co se týče hledání nástupce, nástupce nehledáme, protože si myslím, že naším úkolem je hledat členy rady, o tom se vedou předběžné konzultace, kteří nebudou omezeni na úředníky státní správy a kteří budou moci být vybráni z energetických expertů. Pokud by nastala nějaká mimořádná situace, tak samozřejmě to očividné řešení je, že to převezme ten úředník ERÚ, který ji následuje hodnostně hned po paní Vitáskové. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, točíme se v kruhu. Já bych skutečně chtěl, ať tedy premiér, pokud se týká stanoviska a chování vlády, protože tady jdou proti sobě dvě věci, resp. z pozice úředníka státní správy může ministr vnitra - nebo dojde k pádu paní Vitáskové? Já bych chtěl, aby pan premiér tady řekl jednoduše, co se bude personálně dít příští týden, příští měsíc atd. atd. Slyšeli jsme tady, že pan prezident stávající ředitelku ERÚ neodvolá. A mě by zajímalo, co bude dělat vláda. Já skutečně nejvíce... Nejde mi o personál, ale mně jde o to, že skutečně tady ať se stane jeden, nebo druhý krok, v obou případech už tentokrát mohou hrozit nedozírné následky. Proto se o to tak zajímám a chci slyšet i jednoznačné stanovisko, co udělá vláda. Vy jste premiér, jste první, tak rozhodněte.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. (Ne.) Pan zpravodaj? Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: Já jen zopakuji, že tady zazněl návrh na vrácení do druhého čtení, o kterém bude třeba hlasovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, k tomu přistoupíme nyní. Dříve než tak učiníme, přivolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu na vrácení zákona do druhého čtení.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 50, do kterého je přihlášeno 159 přítomných, pro 152, proti 5. Konstatuji, že návrh byl přijat a tento návrh zákona se vrací do druhého čtení,.

    Nyní mi dovolte načíst omluvu z dnešního jednání. Mezi 11.30 a 15. hodinou se z důvodu pracovních povinností omlouvá paní poslankyně Zelienková a pan poslanec Kádner se omlouvá od 11.30 do konce dnešního jednacího dne z rodinných důvodů.

    Vzhledem k tomu, že je již 12.45, myslím, že není vhodné otevírat další zákon ve třetím čtení. Přerušuji tedy jednání do 14.30. A pro členy organizačního výboru - organizační výbor začne ve 12.50 hodin. Přeji vám dobrou chuť.

    (Jednání přerušeno ve 12.45 hodin.)***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, je 14.30 hodin a my budeme pokračovat v jednání Sněmovny dle schváleného pořadu schůze. Dříve než tak učiníme, dovolte mi načíst omluvy. Z dnešního jednání se z pracovních důvodů mezi 14.30 až 18. hodinou omlouvá pan poslanec Heger. Od 15.30 hodin do 18 hodin z důvodu pracovního jednání se dnes omlouvá pan poslanec Grospič. Z dnešního jednání od 19 hodin do konce jednacího dne se ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Šánová. Pan poslanec Matěj Fichtner se omlouvá z dnešního dne od 13 hodin a zítřejšího dne z pracovních důvodů.

    Nyní tedy přikročíme k projednávání bodu č. 18. Tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr kultury Daniel Herman. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych ve stručnosti k vládnímu návrhu novely zákona o státní památkové péči připomněl, co tu již zaznělo v prvém čtení. Památkové zóny stejně jako památkové rezervace jsou nástroji plošné ochrany památkového fondu s dlouholetou tradicí. Hodnoty historických jader měst jsou v současné době místními samosprávami vnímány jako nositelé jejich identity a jako jejich chlouba. Většina statků zapsaných v seznamu světového dědictví UNESCO v České republice jsou právě památkové rezervace nebo památkové zóny.

    Hlavním důvodem předloženého návrhu zákona je založení výslovného zákonného zmocnění pro formu prohlašování památkových zón podle § 6 zákona. Dalším podstatným důvodem je umožnění změn v prohlášení u stávajících památkových zón. Za tím účelem se navrhuje v § 6 zákona o státní památkové péči stanovit pro prohlašování památkových zón Ministerstvem kultury formu opatření obecné povahy a případné změny již prohlášených památkových zón umožnit na základě úpravy v přechodném ustanovení. Novela reaguje na vývoj právního řádu, kdy přešla působnost pro prohlašování památkových zón z krajských národních výborů na Ministerstvo kultury a byl přijat nový správní řád, který nabízí možnost využití nového institutu opatření obecné povahy. Navrhovaná úprava tedy nepředstavuje zavedení nového zmocnění. Věcná pravomoc založená v § 6 zákona o státní památkové péči zůstává zachována. Návrh pouze zabezpečuje kontinuitu v prohlašování dalších území za památkové zóny, pokud splní zákonem stanovené znaky, a především umožní v návaznosti na případné změny stavu poznání kulturních hodnot prohlášených památkových zón na tyto změny reagovat.

    Návrh zákona byl 3. září 2015 projednán ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který k němu neměl připomínek. Navrhuji proto, aby Poslanecká sněmovna tento návrh zákona schválila. Připomínám, že se nejedná o nový návrh památkového zákona, ten ještě projednáván v tuto chvíli není, ale o novelu toho dosavadního číslo 20/1987 Sb. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 473/1. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu paní poslankyně Martina Berdychová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jak už uvedl pan ministr, jedná se o velmi malou technickou novelu, která právě upravuje pouze § 6, kde doplňuje dvě slova opatření obecné povahy. Takže náš výbor se tímto tiskem zabýval na své 16. schůzi dne 3. září. Nezaznamenali jsme žádné pozměňovací návrhy a já bych vás seznámila s usnesením našeho výboru.

    Výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dle tisku 473,

    II. pověřuje předsedu výboru poslance Jiřího Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,

    III. pověřuje zpravodajku výboru poslankyni Martinu Berdychovou, aby toto usnesení přednesla ve schůzi Poslanecké sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní zpravodajko, a otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku, tudíž obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu. Taktéž bez přihlášky, tudíž podrobnou rozpravu končím a táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Končím druhé čtení tohoto návrhu a taktéž projednávání bodu č. 18.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu č. 19. Tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr kultury Daniel Herman. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Paní předsedající, kolegyně, kolegové, návrh zákona, který máte před sebou, vláda předkládá za účelem posílení a zefektivnění systému podpory poskytované Státním fondem kinematografie. Dovolte mi krátce okomentovat, jak by mělo být tohoto účelu dosaženo.

    Státní fond kinematografie poskytuje finanční prostředky ve dvou schématech, a to formou podpory kinematografie, respektive kulturních projektů z oblasti kinematografie, a formou podpory filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek. V současné době je činnost fondu a podpora kinematografie financována především z vlastní činnosti a z takzvaných parafiskálních poplatků od soukromých subjektů, které mají svou obchodní činnost založenou na využívání audiovizuálních děl. Podpora prostřednictvím filmových pobídek je financována ze státního rozpočtu.

    Zásadní změnou navrhované právní úpravy je vytvoření nového stabilního zdroje podpory kinematografie, a to participace státního rozpočtu. Navrhuje se, aby ze státního rozpočtu byla na činnost fondu poskytována každoroční dotace, jejíž výše bude odpovídat částce výnosů realizovaných fondem z audiovizuálních poplatků za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž bude návrh rozpočtu fondem sestavován. Podpora bude určena zejména na vývoj a výrobu českých kinematografických děl, dále pak podporu kin, propagaci české kinematografie v České republice i v zahraničí nebo výchovu filmového diváka.

    Další zásadní změny se týkají samotného procesu poskytování podpory z prostředků fondu a rovněž upravují schéma poskytování filmových pobídek. Předkládaná novela činí dosavadní systém poskytování filmových pobídek efektivnějším v tom smyslu, že žadatel o filmovou pobídku může podat žádost kdykoliv během fiskálního roku, nikoliv pouze jednou v roce, jako tomu bylo doposud. Tyto změny umožní lepší využití kapacity českého filmového průmyslu a zamezí možným obchodům potenciálních investorů, rozumějme zahraničních produkcí.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán volebnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisk 547/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Roman Procházka, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Přečtu vám usnesení garančního výboru.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění ministra kultury Daniela Hermana, zpravodajské zprávě poslance Romana Procházky a po rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů, a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tisk 547,

    II. pověřuje předsedu výboru poslance Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,

    III. pověřuje zpravodaje výboru poslance Romana Procházku, aby toto usnesení přednesl ve schůzi Poslanecké sněmovny a

    IV. pověřuje zpravodaje výboru Romana Procházku, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

    To je celé usnesení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní prosím zpravodaje volebního výboru poslance Martina Komárka, aby se ujal slova a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Budu velmi stručný. Výbor podporuje tento zákon, který považujeme za velice prospěšný. Doporučujeme ho Sněmovně ke schválení a nepřijali jsme žádné pozměňovací návrhy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Procházky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji ještě jednou za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Rád bych se vyjádřil k pozměňovacím návrhům, které jsem předložil k vládní novele zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie atd. - nebudu všechno přesně říkat.

    Většina bodů pozměňovacího návrhu zahrnuje problematiku, která vyvstala až po přijetí konečného znění novely zákona vládou, a proto tento pozměňovací návrh doplňuje novelu o některé body na podnět Státního fondu kinematografie ve spolupráci s Ministerstvem kultury.

    Další body pozměňovacího návrhu se týkají legislativně technických změn po diskusi s legislativou Poslanecké sněmovny. Pozměňovací návrh také upravuje účinnost novely zákona, a to s ohledem na prodloužení legislativního procesu a nemožnost dodržet navrženou účinnost k 1. lednu letošního roku. Všechny body pozměňovacího návrhu jsou odůvodněny, proto považuji za nadbytečné procházet jednotlivé body. Nicméně si dovolím ve zkratce představit ty nejdůležitější body pozměňovacího návrhu.

    Důležitou změnou je bod číslo 9 vztahující se k problematice dělení výroby seriálů. Cílem navržené změny umožnit zájemcům o realizaci animovaného audiovizuálního seriálu realizovat pouze část díla na území České republiky, čímž dojde k většímu zájmu o realizaci těchto děl na území České republiky.

    Dále bod číslo 67 upravuje odpovědnost auditorů, která je v současné navržené novele zákona definována velmi obecně. Pozměňovací návrh definuje povinný limit sjednaného pojistného plnění ve výši 100 milionů korun. Druhá část pozměňovacího návrhu upravuje přechodná ustanovení novely zákona týkající se žádosti o registraci pobídkového projektu, a to s ohledem na probíhající notifikaci Evropské komise k této problematice.

    Ve třetí části pozměňovacího návrhu byly vloženy nové body. První bod upravuje klasifikaci audiovizuální upoutávky nebo jiné formy reklamy vztahující se ke kinematografickému dílu. Nově tedy bude možné například stanovit, že upoutávka k filmu není vhodná pro mladistvé.

    Pátá část pozměňovacího návrhu je věnována změně účinnosti novely zákona, přičemž většina ustanovení zákona nabude účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou bodů týkajících se podmínek pro poskytování filmových pobídek, které nabudou účinnosti k 1. lednu 2017.

    K tomu pozměňovacímu návrhu se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Nyní otevírám podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Procházka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Procházka: Ještě jednou děkuji. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uložen pod číslem 3378. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. V tuto chvíli neeviduji další přihlášku, tudíž podrobnou rozpravu končím. Končím také druhé čtení tohoto návrhu a souběžně projednávání bodu číslo 19.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 7. října, kdy jsme přerušili jeho projednávání v obecné rozpravě. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Robin Böhnisch. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem v této fázi vystoupit. Pan zpravodaj? Také ne.

    Budeme tedy nyní pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Slovo bylo přerušeno panu poslanci Zahradníkovi, kterého nyní prosím znovu k mikrofonu.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ujímám se slova poté, kdy moje řeč zde ve Sněmovně k návrhu zákona o ochraně přírody a krajiny v prvním čtení byla přerušena tím, že byl na daný čas pevně zařazený jistý bod, takže jsem svoji promluvu ukončil. Jenom velmi stručně připomenu, o čem jsem do té doby, než jsem přestal, hovořil.

    Mluvil jsem o genezi vzniku toho zákona. Mluvil jsem o tom, že národní parky jsou zřizovány vládním nařízením. Jeden je zřizovaný zákonem. Zákon o ochraně přírody a krajiny je zákon, který platí dlouho. Od roku 1992 slouží dobře a jeho změna vlastně byla vygenerována pouze tím, že Sněmovna na sklonku roku 2014 zamítla senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Předkladatel tedy zaujal stanovisko, že je třeba připravit novelu zákona 114, která bude řešit problematiku národních parků obecně. Bude tedy všechny ty parky zřizovat jedním zákonem.

    Připomněl jsem časový postup projednávání toho zákona a skončil jsem v okamžiku, kdy jsem připomněl, že zákon prošel meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém se mnohá ministerstva, ale také oba kraje, na jejichž území národní park leží, vyjádřily negativně. Obce, které taky s návrhem vyjadřují nesouhlas, nebyly účastníky meziresortního připomínkového řízení.

    Dalším krokem v legislativním procesu tvorby tohoto zákona bylo postoupení tohoto zákona do Legislativní rady vlády. Ta učinila v tomto návrhu naprosto zásadní změny, natolik zásadní, že bych si dovolil stručně projít ten návrh a na jednotlivé ty změny, které do toho vnesla Legislativní rada vlády, upozornit. Může se stát, že to může být i součást určité strategie předkladatele, ekologických aktivistů, kteří také stojí za tímto zákonem, jak tento zákon v nějaké podobě prosadit. Připomínám jenom ještě to, že návrh, který vzešel z meziresortního připomínkového řízení, nebyl přijatelný pro samosprávu na území národního parku pro obce ani pro kraje. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dovolte, abych požádal jménem klubu TOP 09 o přestávku v délce trvání 30 minut. Děkuju za pochopení. A prosím všechny poslance a poslankyně TOP 09 na klub. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, ano. Já vám samozřejmě vyhovím. Přerušuji tedy jednání do 15.55, kdy budeme pokračovat tímto bodem.

    (Jednání přerušeno v 15.25 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 15.55 hodin a my budeme pokračovat v našem jednání. Dříve než tak učiníme, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Lorencové, která se omlouvá z dnešního dne mezi 15.30 a 18. hodinou bez udání důvodu.

    V tuto chvíli se nacházíme v bodě 65 a tím je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jsme v obecné rozpravě. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Nohavovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, máme na pořadu jednání novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zaznělo zde a zřejmě i ještě zazní mnoho důvodů pro i proti této novele. Spor o tento zákon bohužel lze shrnout do stručné otázky, zda národní parky potřebují pro svá specifika samostatné zákony, či zda to jde udělat jednou generální normou pro všechny najednou. Každý z vás za poslední desetiletí řešení problémů okolo Národního parku Šumava jistě již zaslechl většinu argumentů pro i proti a mohl si tak udělat svůj vlastní obrázek. Nejen z obou stran barikády, ale i z materiálu předloženého Ministerstvem životního prostředí zaznívá takové množství polopravd, dezinformací i nepravd, že nemohu ani já zůstat lhostejná a nezbývá mi než se zapojit do diskuse. Dovolím si proto k této problematice říci pár slov. Jako poslankyně za Jihočeský kraj pochopitelně budu svůj příspěvek opírat hlavně o data z Národního parku Šumava.

    Novelu zákona o ochraně krajiny a přírody, tak jak je vypracovaná, považuji za nejhorší ze všech špatných možností, které se nabízejí. Je pravda, že potřebujeme novelizovat zákon o ochraně životního prostředí tak, aby postihl nové trendy, nové hrozby i nová vědecká zjištění. Je pravdou, že potřebujeme koncepčně vyřešit dlouhodobé problémy v našich jednotlivých národních parcích. Ale je také velkým omylem, že tak lze nejlépe učinit jedním obecným zákonem. Protichůdné požadavky, názory i vědecká zjištění řadu let brání přijmout zákon o Národním parku Šumava. Proto není možné tvrdit, že lze tohoto souladu docílit v násobně větším měřítku novelizací celého střešního zákona. Ve skutečnosti lze dohody v takto velkém měřítku dosáhnout jen dvěma způsoby. Buď by musel obsahovat ve svém textu podrobné řešení jednotlivých národních parků, nebo naopak v podstatě vše konfliktní nechat k řešení podzákonným normám, tedy obejít povinnost rozhodovat zásadně zákonem. Bohužel to přesně novela činí.

    Jen stručně si dovolím okomentovat některé podstatné body materiálu, které Ministerstvo životního prostředí vydalo k prosazení této novely. Tento materiál komplexně překrucuje fakta a mate pojmy.

    Tak Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že novela sjednocuje pravidla pro všechny národní parky. Jde o zjevnou nepravdu, protože zatímco Národní park Šumava bude mít jako základní území tzv. dílčí plochy, ostatní národní parky budou mít zonaci, kterou řeší zákon, přičemž ty dílčí plochy jsou managementová opatření orgánů ochrany přírody.

    Dále Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že návrh je reakcí na současný moderní přístup k ochraně přírody a území ve světě a je reakcí na zajištění poslání národních parků včetně udržitelného rozvoje života místních obyvatel či šetrného turistického ruchu. Tady jde opět o nepravdu, protože moderním trendem je reakce na skutečný stav chráněného území a jeho vliv na regionální potřeby. Pro tento moderní přístup je např. Národní park Bavorský les významným hospodářským faktorem, jak jsem se mohla na pomezí obou parků sama přesvědčit, zatímco Národní park Šumava tímto hospodářským faktorem není, protože jak současná, tak zejména navrhovaná úprava bez ohledu na skutečný stav přírody stanovuje jediný cíl, který je ale jen přáním úzké skupiny vědců a militantních ekologů, a to je - cituji: "Veškeré využití národního parku musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů..." Přičemž dále stanovuje, že dlouhodobým cílem ochrany národního parku je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů, a to na převažující ploše území národního parku. Tedy žádný udržitelný zdroj, ale v podstatě generální zákaz jakékoli činnosti člověka v národním parku. Co navrhovatelé mají na mysli tou převažující plochou, kde se má jejich slovy obnovit divočina, to lze ilustrativně doložit na návrhu připravované tzv. dílčí plochy, která má v podstatě shodný režim jako současné první zóny a tvoří 52 % rozlohy Národního parku Šumava. Jde tedy jednoznačně o přímé pokračování snah pana ministra Bursíka a s ním spojených rádoby ekologů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nohavové. Hezké dobré odpoledne. Eviduji, paní poslankyně, váš návrh na vrácení předloženého návrhu k přepracování. Dalším řádně přihlášeným do diskuse je pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, opět dostáváme k projednání legislativu, která přímo souvisí s Národním parkem Šumava. Složitost problému spočívá zejména v tom, zda je správné a potřebné projednat existenci Národního parku Šumava samostatným zákonem, anebo je již dostatečně ukotven v legislativě České republiky.

    Nejdříve mi dovolte pohled na existující právní úpravu postavení Národního parku Šumava. Myslím si, že i po letech před přijímáním nové právní úpravy si je nutno položit otázky, zda vůbec právně Národní park Šumava existuje, zda existuje jeho zonace, zda právní předpisy vydávané Správou Národního parku Šumava jsou právními předpisy a zda Správa Národního parku Šumava byla řádně zřízena. Pro svoji argumentaci jsem využil právní rozbor a stanoviska právníků JUDr. Miroslava Sylly, Mgr. Jana Lega a JUDr. Petra Zahradníka, které byly předneseny na semináři v obci Modrava dne 21. září minulého roku. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šidlovi. Eviduji jeho návrh na zamítnutí návrhu zákona. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, písemně přihlášený, a poté pan kolega. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Abych řekl pravdu, mě ten směr diskuse poněkud překvapuje. My jsme celkem podrobně tuto novelu zákona projednávali jak ve výboru pro životní prostředí, tak v podvýboru pro ochranu přírody a krajiny a tam tato argumentace ze strany zejména KSČM nezaznívala. Takže nevím, jestli to jsou projevy, které dostali od paní europoslankyně Konečné, které neměla možnost se dříve vyjádřit, anebo jestli došlo ke změně názoru. Já si myslím, že to je škoda, protože některé věci, které tady zaznívají, mohly zaznít na podvýboru nebo na výboru a mohly být celkem dobře vysvětleny už v této fázi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Zemek, poté pan poslanec... Pardon, pan poslanec Josef Nekl, poté pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Jen opravdu stručně. Já jsem pozorně poslouchal pana kolegu Šidla a jeho výklad. Zazněla tam řada závažných argumentů, které v minulosti proběhly ohledně vyhlášení či nevyhlášení Národního parku Šumava. Já si myslím, že to je jeden z výborných argumentů, proč bychom měli přijmout tuto novelu, abychom napravili ten právní stav, abychom to vylepšili. Takže já mu děkuji, že nám tady vlastně řekl, proč pro to také hlasovat, a je to důvod pro to, abychom tu novelu dneska pustili do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Nyní řádně přihlášený s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Nekl, po něm pan poslanec Josef Šidlo s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Nekl: Ano, děkuji, pane místopředsedo. Já bych se vyjádřil k vystoupení pana kolegy Kučery vaším prostřednictvím. Pane kolego, my nejsme řízeni paní poslankyní Konečnou. Za prvé, máme vlastní názor. Za druhé, pokud jsme s paní europoslankyní Konečnou konzultovali její postoj, tak ona podporuje projednávání tohoto zákona. A za třetí, my jsme klub vysoce demokratický a při těchto odborných zákonech každý hlasuje podle svého svědomí a vědomí. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Neklovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil jenom zareagovat pana kolegu Kučeru. Ano, já jsem uvedl na úvod svého vystoupení, odkud jsem čerpal argumenty. Já si myslím, že moje setkávání s jednotlivými představiteli obcí a zejména i zástupci současného stavu Národního parku Šumava je pravidelné a mám z toho vždycky plno nových poznatků. Myslím, že to, co jsem uvedl, považuji za velmi odborné, co se týká práva, přestože nejsem právník, ale použil jsem to úmyslně, aby bylo vidět ten problém ne pouze z toho pohledu novely zákona, komplikovanosti v té historii, jak jsme vlastně řádně k zákonu nedospěli.

    Pan kolega Zemek se vyjádřil k mému vystoupení. Chtěl bych ho upozornit, že jsem předpokládal, že moje vystoupení vyzní tak, jak jsem ho také přednesl, a to v tom smyslu, že nejde o to, abych podpořil současnou novelu zákona jako univerzálního zákona pro zřizování všech národních parků. Já jsem tam několikrát velmi věcně argumentoval a zdůraznil, že každý národní park si zaslouží samostatný zákon. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šidlovi. To byla jeho faktická poznámka a nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Junek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Junek: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, předkládaná novela zákona se především týká národních parků, částečně i chráněných krajinných oblastí. Bavíme se tady o jednom a půl procentu rozlohy České republiky, čili to, co tady říkala třeba paní poslankyně Nohavová, že tento zákon bude z České republiky dělat jakousi laboratoř pro nebezpečný experiment, asi tomu tak není.

    Je zřejmé, že se dá očekávat velká a bouřlivá diskuse, což jsme koneckonců zažili už před rokem, když se tady projednával návrh zákona o Šumavě. Největší diskuse se dá bezesporu očekávat o právě Národním parku Šumava a zejména o bezzásahových zónách a o jejich velikosti. Je pravdou, že bezzásahovost je jistou bariérou, která rozděluje společnost. Pro jedny je nepřípustným experimentem a hazardováním, pro druhé je to divočina, kde je například možné pozorovat, jak příroda reaguje na změny klimatu, jak si poradí třeba se suchem. Nicméně z mého pohledu by bylo asi špatné diskusi vztahovat jen na tento jeden problém. Naopak by bylo dobré předložený zákon vnímat jako normu, která po dlouhých letech jednotně řeší postavení národních parků, sjednocuje jejich status i postupy péče o ně. Přináší mnoho a mnohé pozitivní změny, má ambici ve větší míře zpřístupnit divočinu veřejnosti, ruší některá omezení v obcích nebo ruší platnost některých ochranných podmínek v zastavěném a zastavitelném území obcí, čímž zmizí nutnost žádostí o výjimku. Zákon tak poskytne dobrou ochranu volné krajině před nevhodnou zástavbou, obce se však budou moci rozvíjet.

    Nicméně vedle toho vnímám, že v předložené novele jsou i některé věci nevyjasněné, o kterých je potřeba ještě mluvit a případně pak ve výborech si vyříkat. Já bych zmínil alespoň tři z nich.

    Ta první - § 22a odst. 2 hovoří o výjimce pro provádění preventivních opatření proti vzniku lesních požárů v přírodních zónách a v zónách přírodě blízkých, aniž by tato opatření byla přesně definována. Čili když to trošku řeknu ad absurdum, působí to na mě tak, že teoreticky by mohlo dojít k vykácení části lesa s odůvodněním, že to bylo nutné jako preventivní opatření proti požáru.

    Tou další věcí, která mně není úplně jasná, jsou vlastně jakási přechodná období. Myslím si, že je nutné vyřešit přechodný stav od doby nabytí účinnosti zákona po dobu vyhlášení zonací tak, aby bylo zřejmé, co se bude v tomto období dít do doby, než bude v nové zonaci současná druhá zóna rozdělena nově na zónu přírodě blízkou a zónu soustředěné péče o přírodu. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Junkovi za jeho příspěvek do rozpravy. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr při své úvodní řeči tady uvedl, že odpůrci tohoto zákona se budou snažit prosadit samostatných návrh zákona o Národním parku Šumava. Já osobně si myslím, že tato záležitost není nutná. Stačí, aby tento návrh, který nám byl předložen, byl připraven kvalitně a v souladu nejen se stanovisky vědců a ekologů, ale i obcí.

    Je pravda, a zaznělo tady mnohokrát, nebo několikrát, že Národní park Šumava je výjimečný. Ano, je výjimečný jak svou rozlohou, což jsou skoro 2 % území České republiky, tak i tím, že v intravilánu Národního parku Šumava jako jediném národním parku je 22 obcí. Žádný jiný národní park nemá obce na svém území. Národní park Šumava ano.

    Tato novela by měla řešit několik věcí. Mnohé argumenty tady zazněly, já je budu opakovat, ale myslím si, že opakování je matka moudrosti a že nebudete dotčeni tím, že některé věci uslyšíte vícekrát, ale myslím si, že je to dobře, protože věci, které v tomto návrhu zákona jsou a jsou špatné, by skutečně tam být neměly. A každý by si to měl uvědomit.

    Novela by měla řešit několik věcí, nebo několik problematických částí. Měla by sjednotit pravidla pro všechny národní parky. Národní park Šumava bude mít jako základní území strategii dílčích ploch. Ostatní národní parky budou mít zonaci. Zonace se řídí zákonem, dílčí plochy jsou managementovým opatřením orgánů ochrany přírody. Takže už podle toho si myslím, že se bude jednat o rozdílné národní parky, nikoliv že by se sjednotila pravidla pro všechny parky.

    Měl by se aktualizovat zákon z roku 1992 jako reakce na současný moderní přístup k ochraně přírody a území, který je ve světě. Není to pravda. Systém ochrany přírody ve světě reaguje na skutečný stav chráněného území a vliv tohoto území na regionální potřeby. Národní park Bavorský les je významným regionálním hospodářským faktorem. Národní park Šumava není.

    Moderním přístupem novely - moderním myslím v uvozovkách - je to, že bez ohledu na skutečný stav přírody a krajiny se stanovuje cílový stav, který je přáním zejména skupiny vědců a ekologů, nikoliv obyvatel, kteří tam žijí, nikoliv obcí.

    Tato novela by měla snížit administrativu. Není to pravda. Novela upřednostňuje procesně výrazně složitější opatření obecné povahy. V kombinaci s novelou zákona o posuzování vlivu dojde k jednoznačnému nárůstu administrativy.

    Měl by zpřesnit legislativu národního parku. Opět to není pravda. Novela předpokládá prováděcí vyhlášky k zákonu, které dosud neexistují, a opatření obecné povahy, která mohou být vydávány dle jakékoliv potřeby. Dojde jednoznačně k znepřehlednění legislativy, nikoliv k zpřehlednění a k zjednodušení.

    Novela by měla upřesnit postavení obcí v rozhodovacích procesech. Tato novela upřesňuje tak, že drasticky snižuje postavení obcí.

    Novela sebrala obcím právo na dohodu o strategických dokumentech a toto je nahrazeno pouhým projednáním. To znamená, všechny obce, které jsou na území národního parku, se stanou pouhými loutkami a stanou pouze tím, že můžou přihlížet, aniž by mohly cokoliv a jakýmkoliv způsobem zasahovat.

    Novela by měla řešit otevření národních parků šetrnému turismu. Platný zákon zakazuje vstup do prvních zón. Ale není to pravda, protože podle platného zákona se do první zóny vstupuje se souhlasem orgánů ochrany přírody.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. Eviduji jeho návrh na vrácení, případně na zamítnutí, pokud návrh na vrácení nebude přijat.

    Mám tady dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Michal Kučera, po něm pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Já bych jenom v reakci na svého předřečníka chtěl říci následující. Často si tady posteskl, jak lidé na Šumavě nemohou žít, jaký tam mají těžký život, jak jsou omezováni právě ze strany ochrany přírody. Skutečně je faktem, že se jedná o Národní park Šumava. Skutečně Národní park Šumava nepatří šumavským starostům. To je fakt. Já si myslím, že je celkem jasné, že jak už to z toho slova "národní" vyplývá, že tam se skutečně prosazují zájmy celé naší republiky, to znamená ne pouze parciální zájmy několika starostů, byť samozřejmě jejich postojům rozumím a chápu je. Ona samozřejmě řešení jsou, nabízejí se. Na druhou stranu jsou i z jejich strany odmítána. Tam je samozřejmě možnost vyjmout ta zastavěná území obcí z národního parku. Myslím, že paradoxně proti tomu protestují právě ti starostové, kteří by to nějakým způsobem nechtěli.

    Tohle je třeba diskuse, která může probíhat formou pozměňovacích návrhů někde ve výborech, ale rozhodně si nemyslím, že to je věc, která by měla tento zákon torpédovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák, po něm pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já mám opravdu takovou drobnou poznámku ke kolegovi Jakubčíkovi. Já nevím, jestli jsem se přeslechl, ale opravte mě, jestli se mýlím. On uvedl, že Národní park Šumava je jediný park, na jehož území jsou nějaké obce. To snad není pravda. Vy jste říkal 22 obcí. Když pojedete do Pece pod Sněžkou, tak tabule Krkonošský národní park začíná hned za Horním Maršovem a pak tam máte Malou Úpu, Velkou Úpu, Pec pod Sněžkou. Pec pod Sněžkou má dokonce statut města. Dál na západ nevím, jak to je, ale předpokládám, že Mísečky, Špindlerům Mlýn - prostě tam je obcí spousta. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Další faktickou poznámku má pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Pan kolega Plzák, prosím vás pěkně, věřím tomu, že se plete. Tam jsou ty obce vyňaté. Na Šumavě to je jinak.

    Ale já bych se možná vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, obrátil na pana kolegu Kučeru. To tedy opravdu nejsou partikulární zájmy několika starostů, to, co my tady zastáváme. Myslím, že za těmi starosty stojí občané, kteří žijí v obcích. To je jedna věc. Svoji podporu záměru tento zákon zamítnout vyslovily také oba kraje, na jejichž území se park rozkládá.

    S tím, co kolega Kučera uvedl jako ve smyslu národnosti toho parku - to je těžká věc. Ono prostě ta metoda, jak zjistit jaksi názor na "národní", tady není. Pravdou je, že ti, kteří jsou zastánci divočiny, jsou schopni významných vnějších mediálních projevů. Ta mlčící většina lidí, kteří na to koukají celkem rozumně a říkají si, proč tedy to území nechat jeho osudu, ta se tak mediálně neumí projevit.

    Referendum o národním parku myslím není třeba dělat, ale je třeba zamítnout tento zákon a připravit něco, co bude pro to území, ale i pro občany, kteří na něm bydlí, a občany České republiky přijatelnější.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi také, abych svým střípkem přispěl do té mozaiky vystoupení k tomuto tématu. Není náhodou, že tady většinou vystupují poslanci Plzeňského kraje, Jihočeského kraje, a není také zvláštností, že souzní svým způsobem bez ohledu na svoji politickou příslušnost, možná až na nějaké výjimky.

    Já jsem také poslancem za Plzeňský kraj, jsem i zastupitelem Plzeňského kraje, a jak víte, tak Plzeňský kraj společně s Jihočeským krajem podával i zákonnou iniciativu, podával svůj návrh zákona o Šumavě. Měli jsme tady i zákon senátní, který - i ten plzeňský s jihočeským - tehdy neprošel, spadl pod stůl. Já jsem tehdy také vystupoval, takže dneska nevystupuji poprvé k této tematice. Myslím si, že je třeba, aby ten náš hlas tady také zazněl.

    Já se domnívám, že Šumava si opravdu zaslouží, aby měla svůj vlastní zákon. Šumava je velice specifická na rozdíl od řady jiných národních parků, má svá specifika, takže určitě je namístě, aby měla svůj vlastní zákon. Žijí tam lidé. Žijí ve 22 obcích, které zasahuje Národní park Šumava.

    Tady padla taková připomínka od pana kolegy Kučery, která mě docela mrzí, že je to pouze partikulární zájem několika málo starostů. Myslím si, že pan kolega Zahradník mu velice dobře odpověděl, protože to není partikulární zájem několika starostů. Ti starostové hájí zájmy svých obyvatel, obyvatel, kteří na území národního parku žijí a chtějí žít. Myslím si, že bychom neměli člověka opomíjet. Ano, jsou rostlinky, rostliny, zvířátka, ale je to především člověk, který tam žije. A o tom to také je.

    Pan kolega Zahradník tady myslím velice precizně, i pan kolega Jakubčík nebo i další, abych je neopomíjel, rozebrali celý ten zákon víceméně ve vztahu k Národnímu parku Šumava. Já musím říci, že se samozřejmě ztotožňuji s tím rozborem zákona především ve vztahu k parku Šumava, a je to i stanovisko Plzeňského kraje. Já je tady mám k dispozici. V podstatě shrnuli i stanovisko Plzeňského kraje, který to také zastává nadále, neustoupil od svých požadavků a od svého stanoviska. Byť jsem vládní poslanec, koaliční poslanec, tak nemohu popírat to, co jsem tady říkal o parku Šumava, když jsme tady projednávali ten speciální zákon. Mám s tímto zákonem problém, říkám to zcela otevřeně, byť jsem vládní poslanec a je to vládní zákon.

    Stanovisko Plzeňského kraje nebudu číst, protože jak říkám, pan kolega Zahradník je tady velice precizně shrnul a mimo jiné je to obsaženo i v tom stanovisku. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi za jeho příspěvek do obecné rozpravy. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Hezké odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusím se mluvit co nejstručněji, pokusím se mluvit spatra, takže to nebude tak dlouhé. Nebudu předčítat.

    Já působím v ochraně přírody a krajiny, když jsem to tak počítal, zhruba tak asi dvacet let. Se zákonem č. 114/1992 Sb. pracuji taktéž takhle dlouho, takže už nějak znám jeho drobné nuance a záležitosti. Ten zákon je tady vlastně už hezkou řádku let, to ukazuje, jak byl kvalitní. Nicméně ukazuje se určitá potřeba jeho novelizace s postupem času a jednou z těch věcí je právě problematika národních parků, kdy k různým parkům přistupujeme jinak. A zde bych trochu nesouhlasil s mými předřečníky, kdy tady zazněla řada zajímavých argumentů, a jsou tady lidé typu kolegy Zahradníka nebo Václava Votavy, kteří se té problematice věnují poměrně dlouho, byť se vždycky neshodneme a máme na to různé názory, ale tu problematiku znají, věnují se jí a i oni vidí, že tam je vlastně potřeba nějaká změna.

    Já mám rozdílné stanovisko na to, jestli pro konkrétní parky speciální zákon, nebo jestli tu obecnou normu. V minulém období jsem byl v ústavněprávním výboru a tam mě to naučilo, že prostě by se mělo jít cestou spíše zjednodušení, což není cesta speciálních zákonů ke každé záležitosti zvlášť. Samozřejmě každý park je jiný a každý má svá specifika, ale myslím si, že hlavní zákonná norma, ta obecná, ten obecný zákon by měl být stručný a měl by pouze vymezovat určitý prostor. A ty podrobné ochranné podmínky nebo konkrétní záležitosti pro ten konkrétní park by měly být součástí plánu péče, který se potom samozřejmě projednává na bázi nějaké širší shody i s obcemi a s různými zájmovými skupinami v regionu.

    Já jsem byl účasten projednávání v minulém volebním období speciálního zákona o Šumavě, který tehdejší vedení Ministerstva životního prostředí mělo ambici prosadit. Byla tam spousta účastníků těch jednání, byly tam zastoupeny všechny zájmové skupiny, obce, kraje, občanská sdružení, ať už z jedné, či druhé strany, ale bohužel mi to ukázalo, že stoprocentní shoda prostě není možná. A bohužel to ukázalo i druhou věc, a to jsem trochu nerad, že tady ta novela je trochu vztažena právě konkrétně na Šumavu, byť se týká všech národních parků, ale víceméně se to na ten jeden problém zjednodušuje, že se to vztahuje pouze k té Šumavě. A tehdy to ukázalo i obrovskou nedůvěru mezi různými stranami. Tam jsem byl svědkem toho, že se tam slovíčkařilo, že se za každou změnou věty hledal nějaký záměr nebo nějaký zájem. Já osobně si myslím, že pravda je někde uprostřed, byť já jsem spíš na té straně nebo spíš straním zájmům ochrany přírody a krajiny, což samozřejmě neznamená, že bych chtěl bourat obce nebo že bych chtěl vyhánět občany Šumavy někam do jiných měst nebo obcí. Nicméně si myslím, že prostě v národním parku by měla mít přednost právě ta ochrana přírody. Koneckonců i národní parky jsou zřizovány primárně za účelem ochrany krajiny a přírody, nikoli za účelem rozvoje turistického ruchu, byť ten turistický ruch s tím také souvisí, to nepopírám. Jsou tam samozřejmě i další, jiné zájmy. To, že obec je v národním parku, s sebou přináší nejen ten bonus, že je to značka národní park, ale samozřejmě i povinnosti a určitá omezení. Ale tak to prostě je.

    Řekněme si - chceme ty národní parky, nebo je nechceme? Já jsem tady zavzpomínal na projednávání toho původního návrhu o šumavském parku a tam každá z těch stran řekla, že ten park chce, byť každá strana měla jinou představu, jak ten park má vypadat. Samozřejmě jinou představu má zástupce obce, jinou představu má např. někdo z občanského sdružení, které se zabývá ochranou přírody a krajiny. Tak to prostě bude a nikdy ta shoda nebude stoprocentní.

    Můj názor je takový, že v tomto případě - a naučila mě to i moje praxe ve veřejné správě - by měl být tím arbitrem, který stojí vlastně nad různými stranami, nad obcemi, nad kraji, nad občanskými sdruženími a různými zájmy, že by tam to hlavní slovo měl mít prostě stát. Protože národní park, to není záležitost regionální. To je záležitost celorepubliková, je to všeobecný zájem. Kdybych to chtěl přirovnat, vezměme si např. takový hrad Karlštejn. Taky to chápeme jako dědictví celého státu. A Šumava nebo ty parky jsou také dědictvím, byť přírodním, je to trochu jiný charakter, ale chápeme, že to je prostě věc, která se netýká jen toho regionu.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec, nicméně ještě předtím s faktickou poznámkou pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Já k svému předřečníkovi. Nevím, jestli jakýkoli obyvatel obce Karlštejn má problém s tím, že tam je hrad Karlštejn, který je národní památkou, ale vím, že obyvatelé šumavských obcí mají problém s tím, že jsou na území národního parku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jakubčíkovi. Nyní už řádně přihlášený pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já většinou na té ideové úrovni s panem poslancem Votavou, ať už jako krajský zastupitel, nebo poslanec, se neshodnu. Jedinou výjimkou je debata o Národním parku Šumava.

    Již jako krajský zastupitel od toho roku 2000, od vzniku krajů, vnímám, že skutečně jde o velmi vážné téma, že prostě protlačování nějakých ochranářských opatření za každou cenu proti vůli lidí, kteří v tom parku žijí, nebo v blízkosti, nemůže přinést nic dobrého. Proto také Plzeňský kraj se dvakrát - tady se vždycky mluví pouze o tom jednom pokusu - dvakrát se pokusil prosadit, resp. dvakrát předložil Poslanecké sněmovně vlastní návrh zákona o Národním parku Šumava. Pak to byl senátní návrh, v minulém období i vládní návrh, nikdy se to nepovedlo. A ty návrhy, ať to byly ony krajské, jeden byl společný, samozřejmě měly určitá úskalí, nicméně jejich snahou, všech těch návrhů, které byly až dosud předloženy, byly vedeny snahou, aby došlo k takové právní úpravě, která by zamezila nějakým náhlým změnám v postupu managementu v případě názorových výkyvů vedení parku anebo prostě názorových výkyvů jednotlivých ministrů životního prostředí. Nevím jak dalece, a já nechci podsunovat tyto věci, nevím, jak dalece se pan ministr životního prostředí dlouhodobě zajímá o záležitosti Národního parku Šumava, řekl bych, že až tak dlouho ne, respektuji to, že v současné době je ministrem životního prostředí a víme, že ti ministři životního prostředí se poměrně často měnili a že někteří ministři životního prostředí, ne všichni, ale někteří přicházeli s takovou ambicí prosadit, resp. udělat z Národního parku Šumava, vím, že tahle předloha není jen o Národním parku Šumava, ale především také jakousi divočinu.

    Já jsem se podobně, jako to byl pan poslanec Šidlo a někteří další, také účastnil jakéhosi semináře, který pořádal Plzeňský kraj na Modravě. Nebyli účastni jenom poslanci nebo senátoři, byli účastni samozřejmě starostové, ale i další lidé. Já jsem tam s výjimkou přirozeně ředitele Národního parku Šumava nesetkal s někým, kdo by hájil tento návrh zákona. Fakt jsem se nesetkal. Já mám velkou výhodu, že přímo nežiji na území Národního parku Šumava ani na území Českého lesa, že žiji na území Přerovského průsmyku a ten naštěstí není ani v Národním parku Šumava ani v Českém lese, ale velmi často zajíždím samozřejmě na Šumavu, narodil jsem se v Klatovech a vím, že drtivá většina nejen samozřejmě starostů, ale i lidí nejen žijících v národním parku, ale i v těchto okresech je proti tomu, aby Národní park Šumava se stal jakousi divočinou bez toho, že by tam bylo možné nějakým způsobem rozumě žít a pracovat. Také jsem dostal mnohé dopisy, mohl bych je předčítat, a nejen od starostů obcí, ale od lidí, kteří léta pracovali nebo pracují a žijí na území národního parku a kteří mě žádají coby poslance Poslanecké sněmovny, který bydlí na území Plzeňského kraje, abych svým hlasem podpořil zamítnutí tohoto návrhu zákona.

    Pro mě největší problém vlastně tohoto návrhu je v té ideové koncepci, v tom § 15, kdy dlouhodobým cílem ochrany národních parků, a to i Národního parku Šumava, je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů, včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků. Já jsem spíš člověk, který se věnuje ekonomii, ale určitě se shodneme, že převažující plocha území národního parku je více než 50 %. To se asi shodneme. Pan poslanec Zahradník, který určitě má daleko větší vhled do té problematiky než já a již studoval i nějaký návrh plánů péče, zde mluvil o 52 %. To, myslím, je úplně ten základní problém tohoto návrhu s tím, že v zásadě klidová území toho národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy, tzn. pan ministr, teď je pan ministr Brabec, za dva roky bude pan jiný ministr... (Poznámky a smích v sále.) Já myslím, že ano, uvidíme za ty dva roky, myslím si, že se nebudu mýlit, takže za ty dva roky to třeba bude jiný ministr, abychom nevedli tuto debatu, a bude mít třeba úplně jiný názor na koncepci a na rozsah klidových území.

    Když jsem studoval návrh zákona i poté, co jsem byl na těch seminářích a znám názory lidí, kteří žijí v národním parku nebo jsou častými návštěvníky toho národního parku, tak považuji tento návrh za téměř nejhorší ze všech, které zde byly podány, protože jeho cílem je skutečně z větší části z Národního parku Šumava udělat tzv. klidové území, tzn. onu divočinu. Já tedy nevím, do jaké míry je možné úplně změnit koncepci tohoto návrhu zákona ve druhém čtení. Podle mého soudu je to neopravitelná záležitost. Proto bez toho, že bych dále předčítal nějaké dopisy, tak souhlasím s těmi poslanci, kteří navrhli zamítnutí tohoto návrhu zákona. Souhlasím i s tím, že pokud by neprošlo zamítnutí, tak je potřeba alespoň se pokusit návrh vrátit k dopracování. Takže se k těmto návrhům připojuji a věřím, že Sněmovna dnes rozumně rozhodne ne ve prospěch Národního parku Šumava a těch dalších parků, ale ve prospěch lidí, kteří v tom národním parku žijí a kteří chtějí národní park navštěvovat.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych na začátek nebo na úvod svého projevu začal poněkud odlehčeně jako reakci na projev mého předřečníka pana poslance Votavy a dalších levicových politiků, kteří tady hovořili o dopise O nás bez nás, o likvidaci tradiční Šumavy. Chvíli jsem myslel, že to bude o rodu Schwarzenbergů, nakonec jsem se dozvěděl, že to je o někom jiném.

    Mám takový jednoduchý návrh. A teď mě berte trochu s nadsázkou. Pokud chceme, aby byla Šumava řádně spravována, prosím, vraťme ji zpátky Schwarzenbergům. (Slabý potlesk zprava.) Byl by to jednoduchý zákon, tuším o jednom paragrafu, a měli bychom jistotu, že ta Šumava skutečně bude spravována tak, jak si všichni přejeme. Nevěřím samozřejmě tomu, že by tento zákon tady prošel. Nicméně mějme ho stále v patrnosti.

    A teď už mi dovolte, abych se vyjádřil k samotné novele zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny. Na začátek bych chtěl říct, že tady probíhala diskuse, trošku jsem si vyslechl takové popichování zejména mých kolegů, kteří sedí vedle nás, to znamená ze strany ODS, o tom, jaký máme přístup jako TOP 09 k ochraně přírody. Chtěl bych tady říct jednu zásadní věc. Ochrana přírody není ani levicová ani pravicová. Ochrana přírody je konzervativní. Konzervativní ve smyslu toho, že chceme skutečně zachovat přírodu našim dětem, budoucím generacím, minimálně takovou, jakou ji známe my dnes. To je náš přístup jako TOP 09 k ochraně přírody a myslím si, že je naprosto správný. V tomto směru se hlásíme k takovému tomu zelenému konzervatismu.

    Tato novela zákona probíhala, myslím, velmi pečlivou přípravou. A teď samozřejmě hovořím o Sněmovně. Teď nebudu hovořit o Ministerstvu životního prostředí. Nicméně zákon, nebo to čtení bylo přerušeno 7. 10. loňského roku. Trochu mě překvapuje, že až dnes se dostalo tedy pokračování na program Sněmovny. To tady trošku obviním pana ministra Brabce, že nedokázal prosadit nebo urychlit toto projednávání. Zejména pravděpodobně jeho kolegové mají ostřejší lokty.

    Nicméně bych na začátek chtěl říct, že jsme tento zákon projednávali velmi pečlivě nejen na výboru pro životní prostředí, ale několikrát jsme se sešli i jako podvýbor ochrana přírody a krajiny. Měli jsme k tomu čtyři jednání. Na prvním jednání jsme byli obecně seznámeni úředníky Ministerstva životního prostředí o záměru této novely a bylo to někdy na začátku loňského roku. Potom jsme měli samostatné projednávání právě u těch jednotlivých parků, samozřejmě za přítomnosti jednotlivých ředitelů národních parků. A nakonec na čtvrtém jednání jsme probírali paragrafové znění. To znamená, že příprava i na půdě Sněmovny byla velmi pečlivá.

    Co je cílem novely, to už tady samozřejmě několikrát zaznělo. To, že by měla novela otevřít parky šetrnému turismu, podpořit roli obcí v rozhodovacích procesech, zjednodušit administrativu, měla by sjednotit ochranné podmínky, zřídit klidová území. Je tam samozřejmě nová zonace pro management parku a koncepce péče o národní parky a samozřejmě jednodušší návštěvní řád.

    Z jednání zejména na podvýboru jsem nabyl dojmu, že všichni čtyři ředitelé národních parků souhlasí s tímto zákonem, kloní se k této novele, kloní se k tomu, aby samozřejmě po zapracování některých připomínek, které bych ale bral spíš jako dílčího charakteru, aby tento zákon byl schválen. Kloní se k tomu také odborná veřejnost samozřejmě ze strany vědců a ochránců přírody. Chtěl bych říct, že jsme samozřejmě narazili na otázky takového dílčího charakteru, které se dají vyřešit zejména pozměňovacími návrhy. Myslím si, že to rozhodně není důvod, proč by měl být tento zákon zamítnut.

    Důvod toho zamítnutí samozřejmě pramení úplně z jiné strany. Požadavek na zamítnutí pramení z jakési frustrace. Ta frustrace se zde objevila v době, kdy zde neprošel zákon o Šumavě. Zákon o Šumavě jsme tu projednávali někdy, tuším, je to rok zpátky. A tehdy byl velmi podporován prezidentem Milošem Zemanem. A tento samostatný zákon o Šumavě byl zamítnut, to znamená nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou. Od té doby je tady poměrně velké napětí, co se týká této oblasti, a jsou tady upozaděny aspekty ochrany přírody v ostatních národních parcích. A jak jsme i dnes slyšeli z naší diskuse, tak se zejména bavíme pouze o Národním parku Šumava.

    Chtěl bych říct několik základních věcí, a zejména to, že národní park je území, které neslouží k tomu, aby se na něm realizoval hospodářský výsledek. To je pro mě naprosto zásadní věc. Národní park je území, na kterém člověk prostě nehospodaří. Tak to beru i řeknu z pohledu vnímání národních parků světově. Primárně ho člověk neužívá k tomu, aby z něho měl hospodářský užitek. Člověk hospodaří v České republice na 98,5 procenta území. 98,5 procenta území je území, kde nejsou národní parky a které slouží k hospodaření. A to je jedno, jestli se tam pěstuje obilí, těží nerosty, dělají skládky či staví dálnice. 98,5 procenta. Samozřejmě někomu se to může líbit, někomu se to nemusí líbit, ale já tvrdím, že na 1,5 procenta území našeho státu si můžeme dovolit nechat v takovém stavu, abychom na něm nehospodařili. Myslím si, že každá vzdělaná a kulturní společnost si to může dovolit. Opakuji, 1,5 procenta území našeho státu. Pokud se na tom shodneme, tak je reálná a odpovědná debata, nakolik toto území, tuto divočinu mají lidé navštěvovat, jak si ji mají prohlížet, dívat se, jak se tam ta příroda obnovuje. Debata se pak může vést, jakým způsobem bude ona příroda zachována.

    Jsem rád a vítám, že nejdeme cestou samostatného zákona o Šumavě, ale že vše řešíme novelou zákona č. 114 o ochraně přírody. Řekl bych, že novela je samozřejmě velmi ambiciózní a samozřejmě i proto vzbuzuje poměrně různorodé ohlasy.

    Na rozdíl od ostatních národních parků se v Národním parku Šumava vede dvacet let debata o tom, jakým způsobem k tomuto území přistupovat. Jsou dvě strany barikády. Jedna říká, že to je hospodářský les a že ti ostatní si hrají pouze na jakousi ochranu přírody, že tam hnije dřevo za několik miliard, že tam vždy žili předci, Schwarzenbergové, a že by teď chtěli ti současní uživatelé, aby tento les byl dále hospodářským. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní má slovo pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan kolega Zahradník.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ono už tady hodně argumentů zaznělo. Já bych se úplně na začátek svého vystoupení chtěl zastat vědců. Občas se tady o ně v některých vystoupeních kolegové trochu otírali. Vědci té přírodě, věřte tomu, neškodí. Oni se ji opravdu snaží poznat a své poznatky využívat k její ochraně. Jsou vychováváni k objektivnímu posuzování věcí, tzn. je nezajímá to, jestli na to má kdo jaký názor. Oni se snaží hledat alespoň v rámci svých možností nějakou tu pravdu. Nicméně to jen tak na začátek.

    Já jsem se těšil na novelu zákona č. 114 o ochraně přírody hlavně kvůli té Šumavě a kvůli tomu, že se na Šumavě uklidní situace. Jsem člen podvýboru pro ochranu přírody a krajiny a my jsme na tom podvýboru několikrát zástupcům Ministerstva životního prostředí vyjadřovali právě tady to naše stanovisko s tím, že v podstatě dneska proti sobě stojí dvě zájmové skupiny. Zájmové skupiny občanů, kteří na Šumavě žijí - slyšeli jsme dopis, slyšeli jsme mnoho vystoupení - a zájmové skupiny ochránců přírody, kteří vidí své zájmy na Šumavě právě v té ochraně přírody. Já jsem čekal, že zákon přinese uklidnění situace a nějaký konsenzus. Bohužel v tuto chvíli nejsem úplně přesvědčen, že by verze, která přichází do Poslanecké sněmovny, tento konsenzus přinášela. Jak už zmínil kolega Kučera, konsenzus znamená, že jsou buď obě skupiny spokojené, nebo obě skupiny jsou úplně stejně naštvané na předkladatele. Během jednání na podvýboru pro ochranu přírody a krajiny jsem měl pocit, že spokojená je ta skupina ochránců přírody a nespokojení jsou převážně starostové. Myslím si, že je to i vidět z počtu příspěvků poslanců, kteří zastávají jednotlivé názory, že těch, kteří se obávají toho, že to kyvadlo je vychýlené na tu jednu stranu, bylo víc. To znamená, my bychom měli hledat nějaký konsenzus.

    Nejbolestnější nebo nejslabší body v tomto zákonu, které mohou být zneužity jednou nebo druhou skupinou, ty body, kde, pokud schválíme tuto verzi zákona, bude myslím dál docházet ke střetům, to jsou ty body, které jsou řešeny podzákonnými normami. My jsme na to upozorňovali i na podvýboru, že tohleto je podle nás - a shodli jsme se všichni - ten nejslabší bod, kdy využíváme opatření obecné povahy, kdy o tom budou rozhodovat nějaké orgány, ať je to Ministerstvo životního prostředí, nebo správa národního parku. Samozřejmě ty budou pod tlakem zájmových skupin vždycky a vždycky se mezi sebou ty zájmové skupiny budou hádat. Podle mého názoru by většina těchto věcí měla být zakotvena v zákoně a měla by být napsaná přímo v paragrafech zákona. To znamená, ve chvíli, kdy my schválíme tento zákon, si v podstatě na Šumavě nepomůžeme vůbec. Pořád tam budou dvě skupiny, které mezi sebou budou bojovat, budou tlačit na správu, budou tlačit na ministerstvo, budou se přivazovat ke stromům, budou blokovat další jednání. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi. Slovo má pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan kolega Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, původně jsem chtěl reagovat jenom faktickou připomínkou, ale přece jenom asi bych čas dvou minut nepovažoval za dostatečný.

    K tomu, co tady říkal pan poslanec Kučera. Šumava je skutečně tím důvodem. Je to tak bez toho, aniž by zde byl problém v Národním parku Šumava, v národním parku specifickém ať už svou rozlohou, nebo obydleností, nebyl by důvod měnit zákon 114, který, jak tady zaznělo, svůj účel plní celkem dobře.

    Ještě se jednou nebo dvakrát vyjádřím k tomu, co říkal kolega Kučera. Mně se líbilo, jak řekl, že cílem všech, kteří podporují zákon, kteří jsou těmi nadšenci pro divočinu na Šumavě, je příroda, zachovat ji, jakou ji známe dnes. To je závažná věc. Jenom několik let nás dělí od doby, kdy Šumava byla nepřehledným zeleným polem, nepřehledným zeleným masivem lesů na naší hranici, a takovou Šumavu si samozřejmě přejeme zachovat. Dneska je ale 20 % ze Šumavy suchý les, který, jak pan kolega řekl, není milý zrakům některých lidí, nelíbí se jim, ale asi není ani dobrý pro území, jak napovídají některé indikace. Kterou tedy Šumavu? Kterou tedy přírodu, jakou dnes známe, chceme zachovat?

    Pan kolega zmínil odbornou veřejnost. Také existuje celá řada odborníků, kteří tento zákon odmítají. Musím také ještě ocitovat, že podle kolegy Kučery by měl člověk ze Šumavy ustoupit. To říkejte, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, obyvatelům Šumavy, kteří tam žijí a pracují, že by měli odsud ustoupit.

    Jedná se o experiment, to je nade vši pochybnost. Tento experiment začal kdysi v polovině doby mezi založením parku a rokem 2007. Pak přišla akcelerace tohoto experimentu, katalyzátor v té chemické laboratoři, a to byl orkán Kyrill. Tehdy pan ministr Bursík rozhodl nevyklidit padlé dřevo z prvních zón a vlastně tím dal základ k novému vývoji procesů, které, kdyby probíhaly pod nějakým recipientem v laboratoři, by byly asi přijatelné. Ale ony tyto procesy probíhají v přírodě, která tvoří součást té středoevropské krajiny, kde žijí lidé. Tento experiment se tím vymkl z kontroly a v důsledku toho je 20 % Šumavy suchým lesem. Jenom se pořád nikdo nehlásil k tomu, kdo je ten experimentátor, kdo je ten pokusník. Pan ministr Bursík tehdy řekl na slyšení v Senátu, že bere odpovědnost. Už jsem to tady jednou říkal. Kde je pan ministr Bursík a kde je jeho odpovědnost?

    Já bych chtěl ještě zmínit jednu věc a ještě bych se chtěl obrátit k tomu podle mne z hlediska ideového založení zákona klíčovému § 15 odst. 3, který vlastně definuje cíl ochrany přírody. Mimo to, že chce zachovat, tak také chce postupně obnovit přirozené ekosystémy. Ekosystémem je tam les. Říkáme tomu ekosystému les, my, kteří nemáme toto vzdělání. Je to les. Jaký les tam tedy chceme? Ten, který tam vznikl před dvěma třemi lety během kalamity? Nebo les, který tam byl před Kyrillem? Nebo les, který tam nacházeli občané Československa, když poprvé po pádu železné opony mohli chodit zase volně na Šumavu, kdy tam padly dráty a mohlo se tam chodit? Les, který byl vinou komunistického režimu a vinou toho, že to bylo vlastně chráněné hraniční pásmo, v nějaké podobě zachován. Tenhle les? A nebo tam chceme les, který tam byl, a krajinu, která tam byla v 19. století, v 18. století, kdy tam žilo veliké množství původních německých obyvatel, kteří tam hospodařili, žili a vdechli kraji obrovský materiální, ale i duchovní náboj? A nebo chceme obnovit les, který tam nacházeli první kolonisté, první lidé, kteří začali chodit přes masiv? Ten Vítek z Prčice, který se tudy asi ubíral na svých cestách mezi Rakouskem a jeho majetkem v jižních Čechách. Který z těchto lesů chceme obnovit? To asi nevíme.

    Když jsem se vždycky ptal představitelů fundamentálního názoru na to, že Šumava má být nechána sama sobě bez zásahu, co tam tedy má být, tak oni, že co tam bude, budou rádi, že tam bude. Chtějí, co tam samo bude, to chtějí. Já vím, je to pěkné, je to experiment, ale je to experiment na části území České republiky. Nevím, do jaké míry je tento experiment založen v nějakém duchovním systému naší krajiny. To není území, kde po dlouhá staletí, tisíciletí vývoje civilizace lidé chodili jenom sporadicky, jako jsou ty národní parky v Kanadě, ve Spojených státech. Na Šumavě, znovu opakuji, žili lidé a hospodařili tam.

    Vím, že moje žádost k vám nemusí být vyslyšena, ale znovu vás žádám: podpořte zamítnutí zákona, ať je tady možnost připravit zákon, který by skutečně byl zákonem pro Šumavu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zahradníkovi. Než budeme pokračovat řádně přihlášenými, mám dvě faktické poznámky, a to pana kolegy Junka a pana kolegy Kučery. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Junek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem tady poslouchal bedlivě všechny výtky odpůrců zákona. Slyšel jsem, co všechno je v něm špatně, že by měl být zamítnut a tak dále. Já bych chtěl aspoň jednoho z vás vyzvat: Řekněte mi podle vás, jak tedy má Šumava vypadat. Přesně co byste si představovali. Já jsem to tady neslyšel. Slyšel jsem jenom výtky, co je špatně, zamítnout a tak dále, ale konkrétní představu, jak podle vás má Šumava vypadat, jsem tady neslyšel. Teď v projevu pana kolegy Zahradníka jsem zaslechl, že chce, aby to byl zelený monolit. To chceme asi taky. Řekli jsme, jak toho chceme dosáhnout, bezzásahovostí a tak dále. Jestli máte jiný názor a myslíte si, že ten zelený monolit může existovat díky smrkové monokultuře, která se, když je napadena kůrovcem, musí vymýtit, tak tam potom ten monolit nevidím. To je jediné, co jsem tady zaslechl. Ale jinak jsem neslyšel vůbec nic, jak by podle vás Šumava měla vypadat, jak by měla fungovat. Kdybyste mi to tady řekl, byl bych moc rád. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Junkovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Michal Kučera. Nehlásí se. Můžeme pokračovat vystoupením pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom několik poznámek. Nechtěl jsem původně v téhle diskusi vystupovat. Víceméně se vrátím ke svému vystoupení, které tady bylo při senátní iniciativě v návrhu o Národním parku Šumava. Skutečně si v tomto s některými protagonisty, jejichž názory tady dnes zazněly, neporozumím. Pokud to má být národní park, tak má svá pravidla. To není o žádné ideologii, to je o nějakém celkovém zakotvení k přírodě. Tam se mají chránit procesy. Přijde mně absurdní, když někdo mluví o experimentech. Jestli někdo s přírodou experimentuje, tak je to člověk. Je otázka, zda lze nazývat vlastní přirozený vývoj přírody experimentem. Samozřejmě příroda sama o sobě experimentuje každou sekundu, to je logické. Experimentovala tak po miliony let a bude experimentovat i nadále.

    Co se týká poslanců a poslankyň, které mají vazbu na Plzeňský kraj, tak bohužel z mého pohledu přesně tady předvádíte, že jste nepochopili, že ve vztahu k přírodě, že to je jaksi hodnota, kterou musí sdílet když už ne celý svět, celá Evropa, tak že už dneska ji sdílí minimálně náš národ. To znamená, že pro mě není relevantní, že se nikdo nediví, jak tady zaznělo, ať se nikdo nediví, já jsem z Plzeňského kraje nebo ho zastupuji. Je zajímavé, že tady padaly odkazy na občany, kteří žijí v Národním parku Šumava. Nikdo je neobtěžuje. Je škoda, že Ministerstvo životního prostředí nebo někdo se intenzivněji možná nevěnuje práci s tamními občany, aby je přesvědčil nějakou solidní kampaní a spoluprací ještě ve větším rozsahu, aby skutečně vzali za své, že budou žít a žijí v krajině, která bude postupně zvyšovat svoji hodnotu proti stávajícímu stavu a že z toho se dá velmi dobře žít. Ostatně už ta data, která tady při minulých diskusích kdysi speciálně k Šumavě padala, tak ukazovala, že vlastně tam je vyšší životní úroveň, resp. platová hladina než v jiných regionech republiky. Takže si myslím, že už se to tam ukazuje, a možná že intenzivnější spolupráce managementu národního parku s tamními obyvateli v tomto směru by byla velmi užitečná.

    Na druhou stranu, když se zastáváte i občanů a máte obavy o jejich budoucnost, možnosti, tak jsem zvědav, jak se budete chovat, až tady budou chodit různé novely o rychlém vyvlastňování na třeba dopravní stavby, o nestandardních postupech, právo vlastnit a spravovat svůj majetek v jiných krajích, než je na Šumavě. Takže z tohoto pohledu asi nepřekvapí, že nesouhlasím s tím, aby se ten předklad zamítl, či dokonce se vracel k nějakému přepracování, protože to, co tady zaznívá od oponentů, a já neříkám, že ten zákon je úplně dobrý, ale od toho jsou ta další čtení, aby se když tak pozměňovacími návrhy ještě doplnil či pozměnil. Nicméně to, co tady jeho oponenti chtějí, tak v tom případě mají předložit zákon, který zruší Národní park Šumava a udělá z něj nějaké chráněné území nižší kategorie. Ale ty představy dohromady - nechat to volně, aby to dopadlo jako Krkonoše či jiné pohraniční hory, prostě nejde.

    A zapomeňte na to, že nic se v přírodě nevrací do předchozího stavu. Nežijte v minulosti, koukejte spíš do budoucnosti, jak se může Šumava rozvíjet bez experimentů člověka. Věřte tomu, že ona vytvoří v průběhu několika desetiletí větší hodnoty, než jsou tam teď, než možná dokonce byly i v minulosti. Samozřejmě každá nostalgie má svoji cenu, ale odhoďte ji a zkuste koukat spíš dopředu. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Ještě v rozpravě pan kolega Robin Böhnisch nikoliv jako zpravodaj, ale v řádném vystoupení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, kandidáti na medaili Za zásluhy. Já si dovolím částečně shrnout po věcné stránce obecnou rozpravu teď ještě v obecné rozpravě a potom jako zpravodaj už si dovolím jenom shrnout ty povinné údaje, které se ode mne jako od zpravodaje očekávají.

    V první řadě mi dovolte poznámku zdánlivě od věci. Několikrát tady zaznělo a zvykli jsme si na to říkat: Já jsem poslanec za Královéhradecký kraj, já jsem poslanec za Plzeňský kraj, já jsem poslankyně za Jihočeský kraj. Ne, my jsme poslanci Parlamentu České republiky zvolení v tom kterém kraji a naše role je stejná, ať dojedeme z Krkonoš na Šumavu nebo ze Šumavy do Jeseníků. Já se tímhle chci vrátit k meritu toho zákona. K meritu novely, která má stanovit pravidla pro dosavadní čtyři národní parky v České republice, které nejsou ani obecní, natož krajské, ale jsou národní. Všechny jsou unikátní. Unikátní není jenom Šumava, unikátní jsou Krkonoše s alpinskou tundrou, unikátní je Podyjí, unikátní je České Švýcarsko a unikátní je samozřejmě Šumava. Ano, Šumava je specifická. Je specifická v tom, že sedm obcí je přímo součástí národního parku a celkem 22 obcí je národním parkem tak či onak zasaženo. V případě Krkonoš, tady musím bohužel opravit svého vzácného kolegu, v případě Krkonoš jsou obce z národního parku vyjmuty a nejsou jeho součástí.

    Dovolím si pár poznámek k některým vystupujícím. Prvním bude pan kolega Zahradník. Hned v úvodu mu dám za pravdu alespoň v části jeho projevu. Já souhlasím s tím, že úprava novely, která přišla z Legislativní rady vlády, neznamená ani zdaleka vylepšení návrhu. Konkrétně mám na mysli například § 20, kde se změnily pojmy "dohodne" a "projedná". Je to jeden z mála skutečně vážných výtek krkonošských obcí, krkonošských starostů k aktuální novele zákona. Já souhlasím s tím, že je potřeba zachovat termín "dohodne" v konečné podobě zákona, tak jak ho schválíme, protože si nemůžeme dovolit odstřihnout obce od rozhodování například o zonaci. A jsem přesvědčen, že to bude jeden z nejjednodušších úkonů ve výboru pro životní prostředí, který provedeme, který pozměňovací návrh navrhneme.

    Několikrát tady zazněla výhrůžka padesáti a více procenty bezzásahového území v národních parcích. Ovšem nezaznělo, že je to opravdu, ale opravdu dlouhodobý plán, jak by měly naše národní parky vypadat. Ono to může být za padesát a může to být za sto let. Určitě to nebude za deset nebo dvacet let. Koneckonců na přání šumavských obcí máme 15leté moratorium na změny v zonaci jednotlivých národních parků. Paradoxem je, že v posledních dopisech, které ze Šumavy chodí, se tento jejich vlastní požadavek na 15leté moratorium stává problémem. Problémem i v Krkonoších. Místní starostové mi říkali: My nepotřebujeme 15leté moratorium na zonaci v Krkonošském národním parku. Pakliže se příroda nějakým způsobem vyvine, bude potřeba zonaci změnit. Není důvod blokovat takovou změnu 15letým moratoriem. Pakliže se dohodneme na tom, že nové znění bude takové, že 15leté moratorium platí pro ten případ, že se strany nedohodnou jinak, tak tam určitě 15leté moratorium můžeme nechat.

    Zajímavou poznámku měl pan kolega Vilímec. On mluvil o ideové koncepci. A ano, idea, filozofie ochrany přírody, naše vlastní filozofie ochrany přírody každého z nás se vinula jako červená nit vystoupeními většinou odpůrců této novely. Ano, prostě někdo má představu pěstované přírody. Někdo má představu divoké přírody, v případě Šumavy divokého srdce Evropy. Je to otázka individuálního nastavení a já s tím nemám nejmenší problém. Jenom ale potom nedokládejme náš filozofický pohled na ochranu přírody často nesmyslnými nebo nepravdivými argumenty. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane kolego, na chvilku přeruším. Požádám sněmovnu o klid. Myslím si, že už můžeme závěr debaty umožnit v důstojném prostředí. Pokud máte jinou diskusi, prosím, v předsálí, a to odleva doprava a odprava doleva. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo, ale já jsem subjektivně spokojen. Já jsem zažil daleko vášnivější debaty v sále.

    Zpátky k Šumavě. Já mám to štěstí nebo smůlu, že mohu sledovat tu diskusi velmi dlouho. Na jedné straně zůstávají představitelé některých šumavských obcí, na druhé straně část obyvatel, část vědecké obce, neziskové organizace. Diskuse se velmi zajímavě vyvíjí v závislosti na tom, jak se vyvíjí šumavská příroda. Můžeme se shodnout na tom, že určitě existovala a existuje skupina, která Národní park Šumava nikdy nechtěla. A ti lidé nezmizeli. Ti samozřejmě existují a buďto říkají otevřeně "my Národní park Šumava nechceme", anebo nacházejí celou řadu argumentů a jejich přání zrušit národní park se dá vyčíst pouze mezi řádky.

    Na začátku té nejvášnivější debaty o Národním parku Šumava stála hrozba kůrovcovou kalamitou a jejími dopady. Mluvilo se o mrtvé Šumavě, mluvilo se o miliardách za stromy, které trouchniví v porostech ponechaných samovolnému vývoji. Ta cena byla pokaždé jiná. Jednou to byly stovky milionů, jednou to byly miliardy, a přitom ta cena se dá vyčíslit zcela do haléře. Ta cena dřeva je nula, protože to dřevo bylo samozřejmě odepsáno už dávno. Objevily se názory, že někdo chodí po nocích vysazovat malé stromečky na trouchnivějící kmeny a chce tak zmást veřejnost, chce předstírat, že se příroda obnovuje sama a rychle. Dneska už tyhle argumenty nezaznívají, protože se ukazuje, že dílo přírody je neuvěřitelné a obnova Šumavy probíhá daleko rychleji, než kdokoliv předpokládal. Platí o tom přesně poučka lépe jednou vidět než stokrát slyšet. Stačí se tam zajet podívat.

    Tak se objevily nové problémy, nové argumenty. Ochrana přírody na Šumavě způsobuje vysychání Šumavy a ztrátu vody. Vloni se ukázalo v materiálech vydávaných PR agenturami, že vyschl pramen Šumavy. Nevyschl, dámy a pánové! Nebudete tomu věřit, nechci vám kazit romantické představy o přírodě, ale řeky nezačínají ve studánkách. Řeky začínají v bažinách, v mokřadech, a pokud chceme turistům ukázat nějaký pramen řeky, tak prostě do studánky tu vodu svedeme rourou. A roury se někde ucpávají. Tak tímhle způsobem vyschla studánka představující pramen Vltavy na Šumavě. Takže ani tenhle argument neobstál.

    Další byl, že ochrana přírody na Šumavě připravuje tamní lidi o práci. Nezaměstnanost v šumavských obcích je hluboko pod průměrem České republiky.

    Další argument - šumavské obce jsou chudé. Šumavské obce jsou v příjmech na obyvatele dvojnásobně bohatší, než je průměr Jihočeského a Plzeňského kraje.

    Tak tu máme nový argument - argument, že sbíráme samosprávám jejich poslední pravomoci. Slyšeli jsme naprosto absurdní filipiku o tom, že národní park vlastně neexistuje. Jeden právní názor, který by už, předpokládám, Legislativní rada vlády i další právníci během řady uplynulých let jednoznačně vyvrátili.

    Dámy a pánové, to je prozatím všechno. Já pak ještě jako zpravodaj shrnu po technické stránce obecnou rozpravu. Chtěl bych všem vystupujícím poděkovat. Opravdu většina, byť i negativních názorů, měla velkou hodnotu a bude sloužit jako podklad k dalšímu projednávání ve druhém čtení. Vás všechny bych chtěl požádat, ba přímo poprosit, abyste návrh zákona do druhého čtení propustili a ustanovili výbor pro životní prostředí garančním výborem. Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Böhnischovi. Máme před sebou jednu faktickou poznámku a přihlášku pana předsedy klubu ODS. A ptám se pana ministra, jestli chce až v závěrečném slově, nebo ještě v rozpravě. V závěrečném slově. Ještě předtím, než bude faktická poznámka, budu konstatovat došlé omluvy, a to paní kolegyně Langšádlové od 19 do 21 hodin, pana kolegy Holečka od 18 do 23 hodin do konce a pana poslance Ivana Pilného od 18 hodin z pracovních důvodů do konce jednacího dne. A pan kolega Skalický od 19 do 21 hodin.

    Nyní faktická poznámka pana poslance Karla Šidla. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, budu velice stručný. Pozorně jsem poslouchal proběhlou diskusi. Pochopil jsem, že pravděpodobně náš návrh na zamítnutí v prvním čtení neprojde, ale byla vznesena celá řada připomínek a určitě tato novela zákona bude potřebovat větší časový prostor k tomu, aby byla řádně projednána ve výborech, takže bych si dovolil navrhnout, aby doba na projednání ve výborech byla prodloužena o 20 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já bych to nevzdával, snahu o zamítnutí tohoto zákona, ale to hlasování může být těsné.

    Bohužel, jak jsem avizoval někdy před několika hodinami, v této chvíli zasedá stálá komise pro kontrolu GIBS a já chci umožnit i našim zástupcům, aby se hlasování o tomto návrhu mohli zúčastnit, takže žádám o přestávku na jednání klubu v délce 30 minut. Doufám, že do té doby komise pro GIBS skončí. Pokud ne, požádám o další přestávku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Já to zaokrouhlím a sejdeme se tedy 18.40 hodin.

    (Jednání přerušeno v 18.09 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat po přestávce na poradu klubu ODS, respektive na umožnění členům stálé komise, aby se mohli účastnit hlasování.

    Jsme v bodě, kdy jsme vyčerpali přihlášky do rozpravy, a ptám se, než rozpravu uzavřu, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy k navrženému zákonu. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím a jsme před závěrečným slovem. Pan ministr má zájem o závěrečné slovo, pan zpravodaj také ohlásil, že bude mít závěrečné slovo. Pane ministře, prosím.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, kdybych chtěl být vztahovačný, řekl bych, že to byl tak trochu šumavský masakr motorovou pilou. Ale nejsem a vím, že to bylo velmi korektní, byť některá ta vyjádření - ale ona už byla diskutována a argumentována přede mnou, já bych se k nim vracet nechtěl.

    Já bych si dovolil říct jenom několik poznámek v tom závěrečném slově, abych neopakoval argumenty, které už tady zazněly, a pojmu ho trošku netradičně. Doufám, že mám správné veřejné zdroje, ale já jsem dostal takový zvláštní odkaz na rozhovor s panem starostou Schubertem z Modravy z roku 2008, kde on řekl - údajně, nemám důvod o tom pochybovat, údajně to bylo pro nějaký rozhovor do novin: Nejsem pro to, aby vznikl speciální zákon jen pro šumavský park. Když jsou v České republice čtyři parky, měl byl vzniknout jeden zákon pro všechny. Je vidět, že ta dialektika funguje a lze měnit i názor a já to považuji za normální. Ale jenom chci na tom říct, a vy jste už to tady také dokladovali, jak se ta záležitost vyvíjí v souvislosti s tím, jak se mění podmínky na Šumavě.

    Další poznámka je směrem k obcím, protože ta Šumava je specifická. Je specifická právě tím, že má obce na svém území, a je specifická ještě také tím, že má některé velmi specifické starosty. Já mám dokonce trochu podezření, že někteří ti starostové se vlastně na ničem dohodnout nechtějí, že oni žijí v určitém přesvědčení, že "dokud jsem ve sporu, dokud jsem v opozici, tak vlastně je to dobře, protože mám vždycky možnost, že se ještě někde můžu ozvat. Kdežto kdybych se dohodl, ta možnost končí." Já si tedy nemyslím, že to je pravda, ale nikomu to nechci brát. Protože vy tu Šumavu znáte. Mnozí Šumaváci, kteří tady dneska promluvili, znáte ji lépe než já. Ale já jsme na té Šumavě velmi často. Trávím tam takřka každý víkend v létě na své oblíbené Horské Kvildě, ale mám tu Šumavu hodně procestovanou. Já musím říct, právě proto, že ji znáte - máte pocit, že se tam žije špatně? Máte pocit, že ty obce nemají možnost rozvoje? Na Borové Ladě? Na Modravě? V dalších obcích? Tam prostě rostou projekty, kde já si myslím, že už to pro řadu lidí není ta Šumava, za kterou třeba by jezdila část lidí. Já si myslím, že Šumava by nemělo být třeba Lipno nad Vltavou, i když také samozřejmě to láká svůj okruh klientů, kteří tam jezdí rádi, kteří chtějí akvapark, kteří chtějí sjezdovky. Ale pak tam také na tu Šumavu jezdí další lidé, a celkem jich tam jede ročně dva miliony, kteří tam jedou třeba právě proto, aby možná za ten den nikoho nepotkali. Protože tak jako my jsme rádi, když se takhle potkáváme v té Sněmovně, tak potom, když máme volno, tak chceme mít klid a už nikoho nepotkat.

    Já už jsem opakovaně starostům šumavských obcí říkal - oni mi to nevěří, mě to mrzí, ale když budeme mít možnost, tak to splním, pokud mají šumavští starostové pocit, že se jim v tom parku nelíbí, tak v rámci nové zonace, nového projednávání zonace bude možnost, aby oni se svým zastavěným územím z toho šumavského národních parku odešli. Mně by to připadalo jako škoda, ale určitě není cílem, a já s tím souhlasím, není cílem držet v tom národním parku obce, které tam nechtějí být. My těm obcím nabízíme celou řadu zajímavých dotačních možností. Obce v národních parcích, v CHKO mají možnost čerpat speciální dotační peníze z různých projektů. Musím říct, že třeba Šumava těch projektů využívá minimálně. V ostatních národních parcích skutečně obce nejsou v parku a třeba je to opravdu ten důvod, proč tady neustále ty konflikty vznikají. A já nemám rád konflikty. Nebojím se jich, když jsou nutné, ale myslím, že pokud nutné nejsou, proč je vyhledávat. Takže pokud ta možnost bude, tak já tady znovu deklaruji, určitě v rámci nové zonace bude možnost jednat o tom, který ze starostů bude mít zájem setrvat v šumavském národním parku a využívat dál tu značku - protože já si myslím, že marketingově je to značka výborná, a mě mrzí, že starostové to vidí jednostranně. Když s nimi mluvíme o investičních záměrech - my jsme teď, vlastně na podzim minulého roku, otevírali na Šumavě dvě velká návštěvnická střediska, na jeleny, na vlky. Do těch návštěvnických středisek, především do toho vlčince, přišlo během prvního víkendu po otevření 12 tisíc lidí. Obec z toho samozřejmě profituje, protože tam je možnost ubytování, stravování, atd. To znamená, když s obcemi hovoříme o jejich investičních záměrech, o možnosti, jak je podpořit, tak jsou velmi vstřícné, ale potom, jakmile se to hodí, obrátí a říkají: My s tím šumavských parkem vlastně nechceme mít nic společného.

    Národní park Šumava je jedním z největších zaměstnavatelů v okolí a také jedním z největších investorů v okolí, který investuje stovky milionů korun ročně, a je infrastruktura, která slouží právě pro ty dva miliony lidí. A když tam přijedete v létě i v zimě, tak je na té Šumavě narváno. Na cyklostezkách, na turistických stezkách, v hotelech, v restauracích. Já nemám pocit, že by to bylo zpralesněné, zničené území. To si tedy představuji jinak. A vždycky těm kolegům říkám: Jeďte se podívat do Šluknovského výběžku, jeďte se podívat do jiných oblastí. Tam jsou chudé obce. Ale vy nejste chudé obce. A když se jedete podívat do toho Bavorského lesa, který si někteří berou za příklad, tak skoro nepoznáte rozdíl mezi Modravou a bavorskými obcemi, minimálně vzhledem.

    A když se bavíme o tom procentu bez zásahu, když se to hodí, vezmeme si ten bavorský národní park za příklad, tak oni opravdu dneska směřují k 75procentní bezzásahovosti. Na Šumavě je dneska 22-23 %. A já jsem opravdu řekl a držím to, protože obce chtěly stabilitu a říkaly: "Von když je tady Brabec, tak říkáte něco, když tady nebude Brabec, tak někdo jiný, nebo jiný ředitel parku, tak si dá opět svoje podmínky." Proto jsme tam dali moratorium 15 let, aby bez ohledu na Brabce nebo jiného ptáka, který bude stát v čele ministerstva, nebo Hubeného nebo Tlustého nebo někoho jiného, kdo bude stát v čele parku, tam prostě bylo moratorium. A my jsme tu přírodu pozorovali a sledovali, co se bude dít. Protože, vážení, a to myslím úplně vážně, a vy jako znalci, odborníci Šumavy, mi to můžete potvrdit, ta Šumava skutečně vysychá. Ale nevysychá kvůli zákonu. A nevysychá ani kvůli Kyrillu. Vysychá prostě proto, že nepadá sníh. Teď, zaplať pánbůh a zaplať příroda, tam ten sníh je, doufejme, že bude dlouho roztávat, bude nám dotovat podzemní prameny, bude nám dotovat slatě. Ale ta Šumava opravdu stejně jako Česká republika vysychá a my budeme čelit situaci, a nejenom na Šumavě, ale v celé České republice, kdy prostě bezprecedentním způsobem se mohou dít věci, kdy nám opravdu mohou schnout tisíce hektarů smrkových monokultur a my budeme mít jenom velmi omezené možnosti s tím něco dělat.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Díky za závěrečné slovo panu ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Ještě než bude závěrečné slovo pana zpravodaje, ocituji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Po 19. hodině se z rodinných důvodů omlouvá kolega Jan Sedláček a od 20 hodin z resortních důvodů pan ministr Marian Jurečka.

    Pane zpravodaji, máte šanci k závěrečnému slovu. Prosím.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Teď už opravdu jenom ty nejnutnější zpravodajské povinnosti. Konstatoval bych, že v obecné rozpravě vystoupilo dvanáct poslanců včetně mne. Jeden kolega vystoupil dvakrát. Padlo celkem sedm faktický poznámek. Několikrát padl návrh na zamítnutí novely v prvním čtení, několikrát zazněl návrh na vrácení předkladateli. Co se týče návrhu na přidělení do výboru, pak tu bylo hovořeno o výboru pro životní prostředí, hospodářském výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a zemědělském výboru. Pan kolega Šidlo navrhl prodloužení lhůty o 20 dnů a pan kolega Zahradník navrhl prodloužení lhůty na projednávání ve výborech o 30 dnů. To je vše.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k rozhodnutí o návrzích, které byly podány. Já si je jenom zopakuji, protože... Ano, pan předseda Stanjura ještě. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Podle mě nemůžeme přistoupit k hlasování. Sice bylo avizováno ukončení jednání komise. Kolegové tady nemohou být, takže žádám o přestávku v délce 10 minut.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě než vyhlásím přestávku, tak... já to zopakuji až pro kolegy. Takže 19.05.

    (Jednání přerušeno v 18.55 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, budeme pokračovat. Přestávka uplynula, členové stálé komise jsou tady, a můžeme tedy rozhodnout o jednotlivých návrzích. Já si dovolím vás všechny odhlásit a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, než budeme rozhodovat o jednotlivých návrzích.

    Vzhledem k tomu, že návrh na vrácení byl podmíněným návrhem, podle zákona o jednacím řádu o něm nebudeme hlasovat jako o prvním, ale jako o druhém. Čili nejdříve budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Pokud neprojde, budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu vládě k dopracování. Ten padl také vícekrát. Pokud neprojde ani jeden návrh, budeme hlasovat o přikázání výborům k projednání. Dále budeme hlasovat o lhůtách.

    Mám jednu nejasnost, protože pan ministr se k tomu nevyjádřil. Padl návrh pana poslance Zahradníka na prodloužení lhůty o 30 dní. Ptám se, jestli je na to souhlas vlády. (Ministr nesouhlasí.) Takže to bude nemožné hlasovat. Bude tedy možné hlasovat pouze o návrhu pana poslance Karla Šidla na prodloužení o 20 dní, protože na to není potřeba souhlasu navrhovatele.

    Máme jasno o návrzích na hlasování. Nikdo nezpochybňuje postup, který jsem předložil. Pan zpravodaj mě bude sledovat.

    V prvním hlasování budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu, a to v hlasování pořadové číslo 51, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 51 z přítomných 154 poslanců pro 20, proti 79. Návrh nebyl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu vládě k dopracování.

    Hlasování pořadové číslo 52 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 52 z přítomných 154 pro 31 poslanec, proti 78. Ani tento návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 53, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 53 z přítomných 155 pro 152, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. V průběhu rozpravy padly návrhy - prosím, pane zpravodaji - na hospodářský výbor, na výbor pro regionální rozvoj, na výbor zemědělský. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání těmto třem výborům.

    Nejdříve přikázání hospodářskému výboru.

    Hlasování pořadové číslo 54 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 54 z přítomných 155 pro 41 poslanec, proti 75. Návrh nebyl přijat.

    Dalším hlasováním bude hlasování o přikázání výboru pro regionální rozvoj.

    Hlasování pořadové číslo 55 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 55 z přítomných 155 pro 135, proti 5. Návrh byl přijat.

    Třetí návrh je přikázání výboru zemědělskému.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 56 a ptám se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 56 z přítomných 155 pro 70, proti 31. Návrh nebyl přijat.

    V tomto případě jsme jako dalšímu výboru návrh přikázali k projednání výboru pro regionální rozvoj.

    Nyní budeme hlasovat o prodloužení lhůty o 20 dnů v hlasování pořadové číslo 57, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 57 z přítomných 155 pro 147, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru a dále výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru a lhůta k projednání byla prodloužena na 80 dní. Děkuji panu ministru životního prostředí, děkuji panu zpravodaji. Končím bod číslo 65 a předám řízení schůze. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Budeme pokračovat v projednávání bodů tak, jak jsme si schválili. Otevírám další bod dnešního programu a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, především děkuji za hlasování k tomu minulému bodu. Věřím, že bude stručnější ten nový bod, kdy důvodem předložení návrhu této novely je usnesení vlády z 31. května 2010, kterým byl vzat na vědomí materiál tzv. ekoauditu, tedy materiál Ministerstva průmyslu a obchodu, který se týkal opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice.

    Jedním z bodů tohoto ekoauditu bylo také, řekněme, další fungování integrovaného registru znečišťování životního prostředí. Navrhovanou právní úpravou totiž dochází zejména k výraznému snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnost ve vztahu k tzv. integrovanému registru znečišťování, a tím i ke snížení administrativní zátěže a také snížení nákladů. Především jde o snížení administrativní zátěže malých a středních podniků. Navržená změna se týká provozovatelů provozoven, na které se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady, a redukce by se měla dotknout asi jedné třetiny současných ohlašovatelů, to znamená přibližně 1700 provozoven z celkových 5000 a jejich úspory by mohly dosáhnout částky přibližně 30 mil. ročně. V nově doplňované příloze zákona je rovněž obsažen taxativní výčet činností, na které se bude vztahovat povinnost vést evidenci a případně podat hlášení o IRZ.

    Předkládaný návrh představuje kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání příslušné pracovní skupiny. Nové vymezení okruhu povinných subjektů nad rámec nařízení by rovněž mělo přesněji specifikovat, na které subjekty se povinnosti vztahují. Předkládaný návrh zákona zahrnuje i několik dalších změn, zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, tzv. ISPOP, a navrhované zrušení autorizace znamená rovněž významné snížení administrativní zátěže a nákladů spojených s agendou na straně ohlašovatelů i provozovatele ISPOP. Rovněž se zrušuje možnost zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky MŽP, a tím tedy dojde k omezení možných způsobů zasílání plné moci na zasílání prostřednictvím ISPOP.

    Lze tedy shrnout, že předkládaný vládní návrh zákona přináší významné snížení administrativní zátěže pro podnikatelské subjekty, především pro malé a střední podniky i orgány státní správy, a současně zdůrazňuji, že navrhovaná právní úprava nesnižuje pozitivní přínos integrovaného registru znečištění k ochraně životního prostředí.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Martin Sedlář. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Martin Sedlář: Dobrý den, pane předsedající, zástupci vlády, kolegyně, kolegové. Pan ministr životního prostředí zde uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh je vedený jako sněmovní tisk č. 574.

    Dovolte mi po detailní zprávě pana ministra zrekapitulovat alespoň některé body. Vládní návrh obsahuje především body s cílem snížit počet ohlašovatelů do integrovaného registru, přesné vymezení rozsahu evidence údajů, zrušení dnes již technicky nesmyslné autorizace hlášení prostřednictvím systému plnění ohlašovací povinnosti a zrušení zasílání plné moci prostřednictvím datové schránky. Dále mi dovolte zdůraznit, že hlavním dopadem návrhu je již zde zmiňované snížení administrativní zátěže, a to jak na straně veřejné, tak také podnikatelské, a dále zpřesnění evidence včetně přesnějšího definování prahových hodnot daných charakteristik, které mají vliv na životní prostředí.

    Jak pan ministr již zmínil, vláda v květnu 2010 vzala na vědomí materiál Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice, eliminaci nadbytečných požadavků environmentální politiky. Přílohou návrhu je přibližně 13 stránek tabulek s popisem činnosti a především prahovou hodnotou pro určité kapacity výroby, a to pro energetiku, výrobu a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, činnosti související s odpady, odpadními vodami a sanacemi, výrobu a zpracování papíru a dřeva, intenzivní živočišnou výrobu a řadu dalších, jako jsou potraviny, počítače, nábytek, dopravní prostředky atd.

    Organizační výbor navrhl výbor pro životní prostředí jako garanční výbor a já jako zpravodaj tohoto tisku se k tomuto návrhu připojuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu. Táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Já se táži, zda navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu. Eviduji faktickou - resp. pane poslanče Kudelo, je to žádost o přihlášku? Nechcete navrhovat jiný garanční výbor. Dobře, děkuji. Takže se táži, jestli někdo další navrhuje jiný garanční výbor. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, cílem předkládaného návrhu je změna vymezení některých senátních volebních obvodů obsažených v příloze k zákonu o volbách do Parlamentu České republiky. Jedná se o volební obvody, ve kterých došlo k poklesu nebo naopak ke zvýšení počtu obyvatel, a to tak, že se jedná buď pod, nebo nad stanovený limit a koeficient, který stanoví zákon. Změny ve vymezení volebních obvodů jsou dány demografickým vývojem, ale byly připraveny na základě údajů dodaných Českým statistickým úřadem, a podle návrhu předloženým (?) dotčenými krajskými úřady, které taktéž vycházejí z projednání s jednotlivými dotčenými obcemi. Současně je třeba nově vymezit hranice volebního obvodu číslo 61 se sídlem v Olomouci, a to v návaznosti na přijetí zákona o hranicích vojenských újezdů, kterým dochází ke změně hranic vojenského újezdu Libavá a ke vzniku nových obcí. Vedle změny vymezení senátních volebních obvodů se rovněž navrhuje novelizace ostatních volebních zákonů navazujících na zákon o hranicích vojenských újezdů.

    Zákon musí nabýt účinnosti co nejdříve, aby podle ně mohly proběhnout senátní volby na podzim roku 2016. Proto vás žádám a navrhuji, aby se Poslanecká sněmovna usnesla a vyslovila souhlas podle § 90 odst. 2, a to již v prvním čtení tento návrh schválila. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Borka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jak zde již bylo uvedeno, projednávaným tiskem 682 se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Návrh, se kterým pan ministr Chovanec v roli předkladatele nás seznámil, mění vymezení těch senátních obvodů, ke kterým došlo k poklesu nebo zvýšení počtu obyvatel. Změny sledují v souladu se zákonnou úpravou zmenšení podílu v počtu obyvatel mezi jednotlivými obvody. Ta druhá část, tzn. změna dalších čtyř zákonů, souvisí s vojenskými újezdy, kdy došlo ke změně zákona č. 15/2015 Sb., o hranicích vojenských újezdů.

    Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 682 dne 22. 12. 2015 a organizační výbor navrhl ústavněprávní výbor jako výbor garanční. Předkladatel navrhuje, jak bylo řečeno, zákon projednat již v prvém čtení. Já nemám námitek proti tomuto postupu a doporučuji tento postup realizovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, tak v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda pan navrhovatel nebo pan zpravodaj si chce vzít závěrečné slov. Není tomu tak.

    Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 682 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh tak, jak byl předložen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 59. Přítomných poslankyň a poslanců je 157, pro návrh 140, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Budeme tedy pokračovat v jednání podle § 90 odst. 5.

    Zahajuji podrobnou rozpravu a táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, v tom případě podrobnou rozpravu končím a táži se opět pana navrhovatele a zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesen: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a ostatní volební zákony, podle sněmovního tisku 682, ve znění schválených úprav."

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh takto předneseného usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 60. Přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 140, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím jeho projednávání. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu a tím je bod

    Z pověření vlády předložený návrh i tentokrát uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedající. Já bych nejprve chtěl poděkovat poslancům a poslankyním za vstřícnost v předešlém hlasování.

    Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Cílem tohoto návrhu je provedení nezbytných změn právního řádu souvisejících se zavedením modernizací a elektronizací tvorby a vyhlašování právních předpisů. Návrh náleží do širšího rámce strategických cílů vlády v rámci tzv. eGovernmentu, tedy zvyšování konkurenceschopnosti České republiky, demokratizace výkonu veřejné správy a boje proti korupci.

    Hlavním principem navrhované právní úpravy je zavedení právně závazné elektronické podoby Sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Stávající listinná podoba Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv je obtížně dostupná a neodpovídá aktuálním požadavkům informační společnosti a informovanosti obyvatel, a to jak té laické veřejnosti, tak veřejnosti odborné. Orientace občana v právním řádu je v současné době bez použití informačních technologií velmi ztížena. Návrh proto umožní vznik oficiálního a moderního právního informačního systému, který bude provázán s dalšími informačními systémy v oblasti tvorby právních předpisů. Především však bude mít adresát práva prostřednictvím internetu k dispozici bezplatný přístup - zdůrazňuji bezplatný přístup - k právně závazným a státem garantovaným informacím o platných zněních jednotlivých zákonů. S tímto souvisí také další princip navrhované právní úpravy, kterým je zavedení právně závazné úplné znění novely právních předpisů. Do dnešního dne takovýto systém bezplatně k dispozici není. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Plíšek: Pěkný podvečer, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovoluji si hned v úvodu navrhnout sloučení rozpravy k tiskům 646 a 647, abychom je projednávali současně, protože spolu bezprostředně souvisí. (Řečník se otáčí na předsedajícího: Můžeme to odhlasovat teď, nebo až...?)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dám hlasovat o tomto návrhu. Pouze si ho poznamenám, abych ho dobře přednesl. To znamená, eviduji zde návrh, abychom sloučili rozpravu u sněmovního tisku 646 a 647.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 61, přihlášeno je 158 poslanců a poslankyň, pro návrh 137, proti žádný. Konstatuji, že byl vysloven souhlas.

    Udělám tedy to, že otevřu obecnou rozpravu a přeruším tento bod a otevřu druhý. Takže otevírám obecnou rozpravu a přerušuji tento bod.

    Otevírám druhý bod

    Z pověření vlády předložený návrh opět uvede ministr vnitra Milan Chovanec.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Tento návrh je předkládán v návaznosti na souběžně předkládaný návrh zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Jeho cílem je novelizace některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tedy provedením legislativních změn zaměřených na celkovou elektronizaci tvorby a vyhlašování práva a na zakotvení používání úplného znění právních předpisů při tvorbě a vyhlašování právního předpisu.

    Navrhovaná právní úprava přináší především nezbytné změny zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákona o jednacím řádu Senátu a zákona o Ústavním soudu. Navrhovaný zákon dále provádí terminologické změny v řadě zákonů v souvislosti se sjednocením Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv do jedné Sbírky zákonů a mezinárodních smluv.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo ještě jednou. Milé kolegyně, vážení kolegové, předložené sněmovní tisky nově upravují Sbírku zákonů a mezinárodních smluv, zavádí se zde elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a obecně upravují také tvorbu právních předpisů. Lze přivítat, že návrh se snaží jít s dobou a využívá moderní možnosti elektronických systémů a databází. Sbírka zákonů má být nově závazná také v elektronické podobě, pro adresáty právních norem bude mít velký význam také povinné uvádění textů celého novelizovaného předpisu ve Sbírce zákonů, což jistě přispěje k větší přehlednosti celého právního systému.

    Návrh zakotvuje elektronický systém Sbírky zákonů a mezinárodních smluv jako informační systém veřejné správy. Prostřednictvím tohoto systému se povede Sbírka zákonů a mezinárodních smluv, která bude přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Systém má také sloužit jako databáze s platným zněním právních předpisů. Širší součástí tohoto systému má být také přehled souvisejících dokumentů vzniklých při přípravě návrhu právního předpisu včetně jeho odůvodnění, to znamená průběh legislativního procesu od přípravy právního předpisu až prakticky po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů bude možné sledovat elektronicky.

    Já bych zde zároveň vytkl některé věci, které se týkají doprovodné legislativy. Týká se to tedy například novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny, protože ten obsahuje obsáhlé požadavky na důvodovou zprávu k návrhu právního předpisu. Dochází tím k podstatnému rozšíření náležitostí důvodové zprávy. Lze se proto důvodně obávat, že navrhovaný rozsah důvodové zprávy prakticky zkomplikuje, nebo dokonce znemožní zákonodárnou iniciativu zejména nevládních subjektů, nebo povede k tomu, že důvodová zpráva bude pouze formálně splňovat předepsané náležitosti, avšak obsahově se nebude jednat o kvalifikovaný a relevantní rozbor. Ani jedna z těchto možností přitom není akceptovatelná. Adekvátní splnění navrhovaných požadavků vyžaduje početný tým a informace, kterými fakticky disponuje pouze vládní aparát, nikoliv jednotliví poslanci, kteří samozřejmě mohou předkládat ve smyslu Ústavy zákony. I ti však mají zákonodárnou iniciativu a nelze jim toto právo fakticky omezovat rozsáhlými formálními požadavky na důvodovou zprávu.

    Když to řeknu ve zkratce, tak je skutečně nemožné jak od poslanců opozice, nebo od poslanců vládní koalice vyžadovat, aby vytvářeli takzvanou RIA, to znamená dopady na jednotlivé oblasti na různé mezinárodní smlouvy, rovnost pohlaví, životní prostředí, podnikatelské prostředí. Vládní RIA obsahuje v tuto chvíli tuším devět položek, které se vypracovávají k právním předpisům. Tady zmíním, že nedávno proběhl seminář na půdě podvýboru pro Ústavu a parlamentní procedury a v této věci je dohoda poslanců jak opozice, tak vládní koalice, že ve druhém čtení by se tento návrh měl upravit a měl být zachován stávající stav požadavků na odůvodnění návrhu zákona, který předkládají nejenom poslanci, ale například i kraje a podobně. To znamená, v této věci bude nutné návrh změnit. Zástupci Ministerstva vnitra přislíbili součinnost při úpravě této části zákonů. Takže rozsáhlá RIA, tak jak ji známe z vládních návrhů, by neměla být od poslaneckých návrhů zákonů vyžadována.

    Také se zmíním o nákladech na ten systém, který je tady vyčíslený. Samozřejmě nejsou zde bohužel ta data úplně detailní. Předkladatel uvádí v souvislosti s vyčíslením těch přínosů, že tady budou přínosy odhadující ve výši 359 milionů na rok v průběhu následujících deseti let, aniž by tato částka byla nějakým způsobem konkrétně vysvětlena. Nutno také upozornit, že náklady na vybudování požadovaného informačního systému nebudou malé. Podle předkladatele dosáhnou 527 milionů korun plus náklady na provoz a obnovu systému, které mají za deset let činit dalších 389 milionů korun. Dle odhadů předkladatele tedy přijde plánovaný systém na téměř miliardu korun, avšak velká část má být financována z operačních programů Evropské unie. Ani tyto náklady nejsou nějak dostatečně vysvětleny nebo podloženy. Úspory tedy soukromých i veřejnoprávních subjektů jsou odhadovány. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy otevírám sloučenou rozpravu.

    Táži se, kdo se do ní hlásí. První je přihlášen pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Hezký večer, dámy a pánové. Já bych chtěl velmi pochválit tuto novelu, protože si myslím, že zakotvuje něco, co nám tady v podstatě chybělo od roku 1989, a to je to, že se na internetu dostaneme na kompletní právní řád České republiky. Myslím, že to byl velký dluh této republiky, protože každý člověk, který si chtěl najít na webu nějaký zákon, tak ho hledal velmi těžce, velmi složitě. V zásadě člověk, který není advokát, notář nebo někdo, kdo vykonává právní profesi, neměl v podstatě žádnou možnost najít nějaký zákon v nějakém normálním znění a v nějaké normální formě.

    Samozřejmě asi s tímto nebudou úplně spokojeni ti, kteří právě dlouhá léta provozují různé právní informační systémy. Nicméně ty zase mají samozřejmě přidanou hodnotu v tom, že obsahují už dneska komentáře, různé knihy, judikaturu. A to si myslím, že tato sbírka zákonů v nějaké webové aplikaci obsahovat nebude, ale bude obsahovat to hlavní a to je kompletní právní řád České republiky.

    Já jsem nedávno do nějakého média komentoval článek, který se objevil někdy na počátku roku v jedněch českých novinách, ten článek se nazýval Právní apokalypsa. Bylo to o tom, že tady schvalujeme spoustu zákonů, spoustu různých pozměňovacích návrhů a že ani právníci se v tom nevyznají. Já jsem argumentoval tím, že podle mě žádná právní apokalypsa není. Myslím si, že stát reguluje věci, když je společenská potřeba věci regulovat, že to není o nějaké bezdůvodné a bezvýznamné regulaci, o regulaci pro regulaci. Nicméně ten zásadní problém, ta právní apokalypsa, by opravdu přišla tehdy, když už ani advokáti či právníci by se v tom právním řádu nevyznali.

    Já si myslím, že tohle to je velmi dobrá věc. Já za ni děkuji. Myslím si, že to je něco, na co jsme čekali dlouhou dobu, a pojďme to postoupit do druhého čtení a pobavme se o tom ještě v ústavněprávním výboru. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestli nikdo... Prosím, pane poslanče. Řádně přihlášený pan poslanec Heger. Prosím.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já budu vystupovat jenom krátce. Přeji vám dobrý večer. Víceméně jsem se chtěl předkladatele nebo předkladatelů zeptat. To, co tady říkal pan kolega Chvojka, už říkal blahé paměti prof. Vojtěch Cepl ve svých hovorech o demokracii, že náš právní řád je tak strašně složitý, že vyžaduje jakési počítačové zpracování, aby se v něm dalo orientovat. Každý, kdo trošku někdy zavadil o informatiku z hlediska jejího obsahu, ví, že uspořádanost informací je naprosto klíčová věc a stojí do ní investovat, podobně jako se investuje do sběru dat v každé instituci, tak do přehlednosti těch dat, velké peníze, které se vrátí. Takže z tohoto směru je to počin opravdu velmi pozoruhodný.

    Můj dotaz směřuje víceméně k tomu, co všechno do právního řádu patří a kam až, do jaké hloubky -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do řeči. Ale požádám poslance zvlášť v levé části o ztišení, aby bylo slyšet, co se přednáší. Stejně tak i ostatní poslance a poslankyně. Jestli máte potřebu něco řešit, řešte to v předsálí, prosím vás. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Leoš Heger: Tak já už nebudu dlouho zdržovat. Ten dotaz, do jaké hloubky ten systém půjde a výhledově bude moci jít. Já jsem tady, už je to déle než rok asi, interpeloval ministra průmyslu a obchodu kvůli technickým normám. Ony asi nepatří do právního řádu, ale je to systém, který na to právo víceméně navazuje. Apeloval jsem tenkrát na to, aby technické normy byly veřejně přístupné na internetu, jako je přístupná Sbírka zákonů. On mně tehdy sdělil, že to není možné, že Ministerstvo financí si přeje, aby se za ty technické normy platilo a posiloval se tak státní rozpočet, což je tak trošku v diskrepanci k tomu procesu, který je společensky velmi významný a nezbytný tak, jak ho tady popsal pan kolega Chvojka. Tak se ptám, jestli takovýhle výhled do budoucna můžeme někdy mít, že takovýhle systém se rozšíří ještě dále. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do sloučené rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě sloučenou rozpravu končím. A vidím, že pan ministr se hlásí se závěrečným slovem, stejně tak pan zpravodaj. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, je slušné odpovědět na otázku, takže vaším prostřednictvím panu kolegovi Hegerovi. V kostce ten systém by měl stát zhruba 489 mil. korun, z čehož větší část by měla být hrazena z evropských prostředků. De facto posláním systému je umět v tomto systému nejenom zákony tvořit, ale zároveň do něj přenést platné znění zákonů, tedy celou Sbírku zákonů, tak aby občan České republiky mohl bezplatně získat obsah, který je státem garantován, kde si bude moct najít úplné znění zákona, s nímž může operovat i jako právní laik. Bohužel ty technické normy, o kterých hovoříte, součástí toho systému nejsou. To je asi potom úvaha, která může směřovat k Ministerstvu průmyslu a obchodu, příp. k nějakému jinému správnímu orgánu. Ale tato ambice tady zatím není. V této podobě by se tam mělo jednat o platné zákony a platné mezinárodní smlouvy, které budou k dispozici občanům a laické i odborné veřejnosti.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj se svou závěrečnou řečí.

  • Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo. Já velmi krátce ještě doplním, že tato legislativa má nabýt účinnosti 1. ledna 2019, tzn. bude poměrně slušný čas se jak na straně exekutivy, tak administrativy v Poslanecké sněmovně i Senátu na to připravit. A probíhají intenzivní jednání se zástupci legislativ Poslanecké sněmovny a Senátu i vládní legislativy.

    Také je nutno pohlídat, aby autorská a licenční práva k tomuto informačnímu systému držel stát, aby samozřejmě nemohla patřit nějakému soukromému subjektu, tak, aby tyto systémy mohly samozřejmě fungovat. To je nutno ošetřit potom při samotném zadávacím řízení, které může začít až poté, co legislativa bude schválena.

    Já jenom krátce shrnu rozpravu. V rozpravě vystoupili dva kolegové poslanci. Žádný poslanec nenavrhl ani zamítnutí ani vrácení k přepracování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Sloučená rozprava skončila.

    Nyní se tedy budeme zabývat bodem

    Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání tohoto tisku. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím. V tom případě přistoupíme k hlasování. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, tento návrh se týká jen jedné problematiky, a to odchodů do důchodu u hlubinných horníků, včetně horníků uranových. Jedná se také o horníky, kteří mají pracoviště pod zemí v hlubinných dolech, kteří odpracovali určitý stanovený počet směn v hornickém povolání. Tady je potřeba zdůraznit, že zvýhodnění této skupiny pojištěnců v evropských zemích, kde ještě hornictví nějakým způsobem funguje nebo je třeba v útlumu, ale horníci tam ještě jsou, tak všude jsou tito lidé nějakým způsobem zohledněni v tom, aby mohli do důchodu dříve, protože povolání pod zemí je opravdu bráno i na mezinárodní úrovni jako povolání, které je nesmírně těžké, zatěžující a nesrovnatelné s jinými druhy povolání. Je velmi rizikové, zdraví ohrožující. Máme studie, které dokládají zvýšenou úrazovost, vyšší počet nemocí z povolání a také navrch velice úzkou profesní zaměřenost. To znamená, že když jsou tito lidé z dolu propuštěni a jsou starší, tak jsou velice ohroženi na trhu práce a je velice těžké je umístit. Navíc se jedná o relativně malou skupinku lidí, to znamená, že to, že jim umožníme odejít do důchodu o pět let dříve, nijak nerozkolísá náš důchodový systém.

    Kromě změn v zákoně o důchodovém pojištění je zde navrhována i novela zákona o organizaci a provádění sociálního pojištění, v němž se doplňují potřebné evidenční povinnosti hornických zaměstnavatelů, které se budou týkat splnění podmínek pro snížení důchodového věku o pět let. To znamená, že my zavazujeme zaměstnavatele, aby evidovali odpracované směny, nicméně ani zde se nejedná o nic nového. Jenom se to vlastně upravuje, protože pro určitou skupinu horníků toto funguje.

    Obzvlášť dnes v situaci, v jaké se nachází OKD v Moravskoslezském kraji, mi dovolte vás požádat o příznivé posouzení těchto předložených návrhů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký podvečer, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dovolte mi, abych začal větou, že zkušenost je nepřenosná. Proč touhle větou tento materiál, svoji zprávu uvádím? (V sále je velký hluk.) Je nás tady asi dost málo, kteří měli možnost se podívat, sfárat do metalurgických provozů, do jiných provozů, protože se v kuloárech hovoří o tom, že by bylo dobře, kdybychom se na tento problém dívali jaksi z komplexního pohledu.

    Chci předeslat, že nikde v Evropě, a to podtrhuji a mám to dokázané a bylo to tady naznačeno, ve státech, kde se ještě hornictví uchovalo, se na tento problém nedalo dívat komplexně, protože hornictví je tak specifické, že si to vyžadovalo samostatných úprav. Existuje 13 států, které mají upravené odchody do důchodu specificky podle místních podmínek a samozřejmě s předčasným odchodem: Slovensko, Řecko, Francie, Bulhaři, Rumuni, Maďaři, Rakušané, Španělé, Belgičané, Italové, Velká Británie, Němci a Poláci. V materiálech, které jsem získal, ať už z hlediska Evropské komise, nebo i z jiných materiálů, je dobře popsáno, jaké odchody do důchodu v těchto zemích jsou. Jasně to dokazuje, že to není možné řešit komplexně, jak bych si třeba i já přál, jak se o tom hovoří v kuloárech, jak už jsem předeslal.

    Jak tenhle problém vůbec vznikl? Teď se nebudu bavit o útlumu hornictví, ale když si vzpomenu na rok 1992, kdy byly zrušeny důchodové kategorie tehdejším federálním ministrem práce Millerem a horníkům bylo přislíbeno, že se tyto věci zobrazí v důchodových systémech, tak se tehdy uklidnila situace v hornictví jako takovém, a to tam bylo zaměstnáno kolem 100 tisíc lidí. Sliby byly chyby. Nic se nestalo. V roce 1994, a já jsem u tohoto jednání byl, se dohodlo na tehdejší tripartitě s ministrem Kočárníkem, že se spustí takzvané důchodové připojištění zaměstnavatelsko-zaměstnanecké, bylo všechno dohodnuto, přišel pan premiér Klaus a všechno bylo jinak. Takže se podruhé stalo, že se s horníky vydupalo. Uběhlo pár let a jsme v situaci, ve které jsme. Situace je napjatá, to tady bylo řečeno. (Nesouhlas zprava.) Omlouvám se, moje výrazy jsou někdy expresivní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám vás, poslanci, abyste po sobě nepokřikovali, a vás, pane zpravodaji, požádám o korektnější vyjadřování. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Ale vydupalo není nic špatného, pokud se to netýká horníků.

    Takže jsme v situaci, kdy se předkládá tento návrh, a můžeme se o něm dohadovat, jak chceme, ale skutečností je, že v hornickém oboru je dneska situace taková, jak tady byla částečně popsaná paní ministryní. Ale řeknu některá čísla, která tady jsou a jsou varující. Byly dvě studie, které byly provedeny, v roce 1990 a v roce 1995. Jednu z nich provedla Thomayerova nemocnice na 124 hornících a druhá z nich byla provedena krajskou hygienickou službou. Z obou dvou studií vyplývají poměrně dost varující čísla. Největší varující číslo je, že průměrná délka života horníka je o 5,8 roku méně, než je průměrná délka života normálního pracujícího. Kolik je tam různých chorob, nechci to tady rozebírat, ale pravda je, že je tam vysoký počet nemocí z povolání, že prach, který tam působí, je takový, že způsobuje skutečně nemoci, které jsou tady vyjmenovány a kterými vás nechci zatěžovat, ať už to je onemocnění plic, vazů, nervů a pohybového aparátu, sluchu atd. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Přečtu omluvenku. Z dnešního jednání po 20. hodině z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Lukáš Pleticha.

    Táži se, pane předsedo Stanjuro, jestli mohu otevřít rozpravu nebo... Dobře, otevírám tedy obecnou rozpravu, do které eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Fiedler. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já mám dvě poznámky. Za prvé k panu zpravodaji. Pane předsedající, já mám pocit, že chvílemi tam byla tendence zneužívat, resp. porušovat statut zpravodaje. Tak jste ho měl vést ke kázni a ať se přihlásí do normální diskuse a tam ať potom říká svoje politické filipiky.

    Ale primárně se chci zeptat paní předkladatelky, jestli by mohla nadefinovat, protože jsem v tomto laik, co je hlubinný horník. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budeme pokračovat v rozpravě. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem původně neměl zájem vystupovat, ale zaujal mě závěr vystoupení paní ministryně, kdy uváděla tento zákon. Tam v závěru z jejích úst zaznělo, že bychom ho měli posunout dále, obzvláště vzhledem k situaci v OKD. A to jsem tedy vytřeštil oči. Já doufám, že tento zákon tady řešíme kvůli horníkům, kvůli jejich narušenému zdraví, kvůli tomu, v jakých pracovních podmínkách dlouhodobě pracovali, a ne abychom tady řešili ekonomické průšvihy OKD. Tato firma je, tady se to asi hodí, vytěžená, řekl bych z více významů tohoto slova. A já opravdu doufám, že tento zákon řešíme kvůli horníkům a ne kvůli OKD. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Je poměrně obtížné v tak pokročilé době seriózně debatovat tento těžký problém. Za prvé chci říct, že existují i jiné profese specifické, které by si zasloužily speciální přístup. Myslím si, že se na tom shodujeme i s paní ministryní a s panem zpravodajem, že to není nic proti tomu, co máme před sebou.

    Nejdřív dobrá zpráva pro pana zpravodaje. Já myslím, že ten zákon hladce projde v prvním čtení do výboru. Pak už méně dobrá zpráva. Pan zpravodaj mi avizoval, že chce zkrátit lhůtu na projednání ve výborech na 30 dnů. Já jsem proti. A položím otázku paní ministryni. Jak dlouho jste tento návrh zákona projednávali v rámci koalice na koaličních radách? Kolikrát jste ten zákon přerušili ve vládě a vraceli? A nám chcete dát pouhých 30 dnů!

    Když to dneska schválíme, příští týden je sněmovní, pak je výborový, pak je variabilní, že bude znova sněmovna. Všichni s tím počítáme. Nebudeme mít na to vůbec čas. Možná se vám to tak líbí, mně se to skutečně nelíbí. Protože jestli máme o tom vážném problému seriózně debatovat, tak k tomu potřebujeme taky čas. A vy nám ten čas evidentně nechcete dát. To za prvé.

    Za druhé se chci zeptat, a to mi v tom návrhu zákona úplně chybí, kde je role zaměstnavatelů. Žádná role zaměstnavatelů tam není. A nesměšujme dvě věci. Jestli chceme řešit aktuální situaci v některé firmě a případné sociální dopady, tak to neřešme tím, že narychlo schválíme novelu. Tento návrh zákona by měl být systémový a měl by myslet dlouho dopředu. Ne, že bude řešit problém pouze v roce 2016, případně v roce 2017. A to mi zatím v té debatě chybí. Protože v této chvíli se tváříme, že je to dohodnuto, ale vy sami jste s tím měli velké problémy v rámci koalice. Ale já se nedivím. Já to nekritizuji. Opravdu to není jednoduché. Ale v případě tak, jak je to... no já říkám, že (nesrozumitelné) je to těžké udržet koncentraci a i ticho v sále. (Obrací se na levou stranu sálu.)

    V okamžiku, kdy nezapojíme zaměstnavatele, říkáme, že chceme pomoci, každý rok máme deficit poměrně výrazný na důchodovém účtu, a to přesto například, že v roce 2015 byl výrazný ekonomický růst. Ta situace se zlepšila, ale pokud si dobře pamatuji čísla, když se zveřejnily na začátku ledna výsledky hospodaření státního rozpočtu, bylo nějakých 22 mld. minus. Říkám, že pokud to bude bez příspěvku zaměstnavatelů, tak je to na úkor všech ostatních penzistů. A je to třeba takhle říkat. Třeba se jiné řešení nenajde. Třeba je to řešení, ke kterému se přikloní většina z nás. Nechci v této chvíli ani dělat dělicí čáru mezi opozicí a koalicí. Ale tak to prostě je. A já bych chtěl, ať máme čas ve výborech přemýšlet o tom, zda umožníme zaměstnavatelům nějaké speciální pojištění, nebo zda jim uložíme buď možnost, nebo povinnost vytvářet nějaké fondy, ze kterých by se financovaly předčasné důchody. Zda to bude částečně daňově uznatelné, nebo nebude. A pak se bavme o horizontu, protože jsme v bodě nula. To znamená, to samozřejmě nemůže fungovat letos, příští rok, za dva roky, protože ty fondy tam neexistují a nejsou. Ale měli bychom se o tom vážně bavit.

    Takže bych poprosil, abyste nezkracovali lhůtu na projednání ve výborech, nechali minimálně tu standardní 60 dnů. A bavme se o nástrojích a možnostech, jak do systémů vyplácení důchodů ve specifických profesích zapojit zaměstnavatele. To si myslím, že je správná debata, a na to my jsme jako náš klub připraveni a k té debatě jsme připraveni přispět svým pohledem a svými postřehy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já patřím k těm, kteří v podzemí byli, protože jsem se jako starosta Kladna věnoval situaci důlního průmyslu v době, kdy na Kladensku došlo k objevení plynu v dolech a musely být poměrně rychle uzavřeny. Tak vím, že ta situace je vážná, že se jí zabývat máme. Že to není něco, co bychom mohli šmahem odmítnout, a musíme brát vážně situaci horníků poté, co dlouhou dobu pracují v podzemí. V tomhle se určitě shodneme. Ale já tady musím jenom říct jednu technickou připomínku - že je to pár hodin, co Poslanecká sněmovna ne tedy mým hlasem nebo ne hlasem opozice odsouhlasila, že vezme zaměstnavatelům finanční prostředky, neboť jste zvýšili poplatky za vydobyté nerosty. Nebo chcete je zvýšit. O minimálně dvojnásobek. To jsou peníze, které mohly zůstat zaměstnavatelům a mohly být směřovány právě na sociální zabezpečení a budoucnost horníků. A je to škoda, že jste tak udělali.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, Petr Bendl se mýlí, protože to, co se stalo v rámci novely hornického zákona - tedy horního, zvýšení toho poplatku se netýká hlubinných dolů, čili netýká se tím pádem ani tohoto zákona. To je fakt, takže tohle dohromady neplatí, co jste řekl, pane poslanče.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Šincl, připraví se paní poslankyně paní Adamová.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych se stručně připojil k paní ministryni a ke zpravodaji a požádal vás o podporu tohoto návrhu, o který bojují horníci již dlouhou dobu. Vlastně už od doby zrušení důchodových kategorií, tedy od roku 1993. Kdo poznal těžkou práci horníků, musí vědět, že je správné, aby se aktivním horníkům dostalo sociální podpory, důstojné pro jejich statut i práci, kterou dělají.

    Důvodů, proč je navržen dřívější odchod horníků do důchodu, je v předloženém materiálu uvedeno mnoho. Dovolte mi jen uvést ten nejdůležitější. Tím jsou zdravotní důvody. Kdo osobně poznal práci v dolech, ví, že tuto práci rozhodně nelze srovnávat s pracovním procesem jinde. Jejich zdraví je prokazatelně horší než u jiných sociálních skupin obyvatelstva. Proti stejné skupině zaměstnanců z jiných odvětví v tomto regionu je fyzická zdatnost horníků na úrovni 55 až 60 %. Zhoršení je z důvodu dlouhodobé expozice prachu, opotřebení pohybového aparátu, poškození nervů, vazů a další vlivy. Dovolte mi uvést, že například v období 2010 až 2014 ztratilo zdravotní způsobilost k výkonu práce téměř 800 zaměstnanců, z nichž naprostá většina to byla z důvodu obecného onemocnění souvisejícího s výkonem práce. Ti museli ukončit pracovní poměr bez kompenzace životních nákladů a se zdravotním posudkem, který je téměř vyloučil z možnosti se uplatnit na pracovním trhu.

    Nižší věková hranice, která je navržena v předloženém zákoně, má své opodstatnění i v tom, jak již zde bylo řečeno, že věk dožití se u hornické populace ukázal při provádění vědeckých studií cca o 5 let nižší než u populace obecné, takže se touto formou srovnává průměrná doba pobírání starobního důchodu. Tato diference byla potvrzena dvěma vědeckými studiemi v devadesátých letech 20. století. Toto bylo potvrzeno i analýzou Ministerstva zdravotnictví provedenou v současné době.

    Důležité je také říct, že možnosti rekvalifikace či uplatnění horníků této věkové skupiny na pracovním trhu jsou dnes dle vyjádření úřadů práce opravdu nulové. Tito lidé si dle mého názoru zaslouží výhody i v rámci důchodového systému.

    Dovolte mi ještě zmínit, že mě opravdu mrzí, že tento návrh přes opakované sliby pana ministra Andreje Babiše horníkům, bylo to celkem třikrát, při projednávání opakovaně narážel především na nesouhlas Ministerstva financí. Důkazem mého tvrzení je dopis náměstka Jana Gregora z 23. ledna 2015, kterým sdělil hornickým odborům za pana ministra, že s návrhem nesouhlasí. Věřím, že si to pan ministr ještě jednou promyslí a probere to se svými kolegy v klubu, například s panem Hájkem, který hornictví podle mého názoru rozumí a těžké práci v dole rozumí, a v závěru projednávání v Poslanecké sněmovně splní, co několikrát těmto pracujícím horníkům slíbil. Věřím, že stejně jako mnoho jiných zde přítomných pochopí, že 45 let života, aktivního života prostě v dole nikdo fárat nemůže a že hledat po aktivní službě v dole další práci s podlomeným zdravím je téměř nemožné.

    Jelikož nesouhlasím s kolegou Stanjurou, proto navrhuji zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám další řádně přihlášenou, to je paní poslankyně Adamová. Připraví se pan poslanec Hájek. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, hezký večer. Vládní návrh zákona, který se týká těchto penzí horníků, se právě týká pouze horníků. A já zde rozhodně nezpochybňuji, že jejich povolání je velmi náročné a nelze jej vykonávat právě do toho věku odchodu do důchodu, nicméně takových profesí je celá řada a my bychom se tedy měli zabývat tím, proč pouze horníci mají mít své vlastní ustanovení v rámci zákona o důchodovém pojištění. Je to velmi nespravedlivé vůči ostatním fyzicky či psychicky mimořádně náročným profesím. Navíc je velmi nespravedlivé vůči ostatním důchodcům, kteří vlastně předčasné důchody horníků mají zaplatit. Proto se domnívám, že by Ministerstvo práce a sociálních věci mělo připravit mnohem propracovanější systém, který by počítal s účastí zaměstnavatelů, kteří se mohou podílet například na takzvaném předdůchodu.

    Možná by tedy stálo za připomenutí, co je to vlastně předdůchod, protože není úplně asi všem tato sociální problematika tolik známa. Předdůchod není státní důchod. Předdůchod můžete pobírat jen tehdy, máte-li na svém doplňkovém penzijním spoření, což bylo dříve penzijní připojištění, naspořeno dost peněz a máte pár let před důchodem. Do předdůchodu můžete odejít o 2 až 5 let předtím, než dosáhnete důchodového věku muže. Muž tedy může odejít až o 5 let dříve, než má nárok na důchod, žena třeba jen o 3 roky, podle toho, jak se její důchodový věk liší od důchodového věku stejně starého muže. Výhodou je především to, že stejně jako v předčasném důchodu stát za vás platí zdravotní pojištění. Navíc se vám doba pobírání předdůchodu, kdy nemáte žádný výdělek, nebude počítat při výpočtu státního důchodu, takže krácení řádného důchodu nebude tak velké, jako kdybyste odešli do předčasného důchodu.

    Tolik k tomuto nástroji, který je vhodné pro tyto profese využít. Nicméně o tom není v návrhu zákona ani slovo. Návrh zákona by měl obsahovat právě zapojení zaměstnavatelů horníků a případně i dalších profesí, které budou vyhodnoceny jako podobně rizikové či náročné. Zaměstnavatel by tím vlastně platil za rizikovost profesí osob, které zaměstnává.

    Myslím tedy, že stojí za to propustit zákon do dalšího čtení a na výborech důkladně diskutovat i jiné možnosti řešení, než které jsou nám předloženy, protože se jistě shodneme, že problematiku je nutné řešit, ale TOP 09 má jinou představu o tom jak. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Adámek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Adámek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegové a kolegyně, mě nijak nepřekvapilo vystoupení kolegyně Adamové, prostřednictvím pana místopředsedy, nicméně měl bych jeden dotaz. Nerozumím jedné té formulaci. Byla by tak hodná, mohla by mě osobně, možná i několika dalším z vás, říct celou řadu těch dalších profesí, které se potýkají s těmito problémy? Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Hájek s řádnou přihláškou, potom s faktickou poznámkou paní poslankyně Adamová. Prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer, kolegyně, kolegové, pane předsedající. Čím bych začal? Začnu tím, že pozdravím tady zástupce našich odborů, vidím tam Jaromíra Pytlíka, předsedu Sdružení hornických odborů z Ostravy, znám ho osobně, je 25 let tvrdý vyjednávač a myslím si, že svoji práci dělá dobře. To je za prvé.

    Za druhé. Možná ty výroky, které tady říkal Jarda, že to podmiňoval nějakým způsobem s OKD, nebyly šťastné. Já si myslím, že problematika odchodů horníků do důchodu se řeší řadu let a tady nezaznělo to, že již dneska mají určité skupiny horníků nárok na předčasný odchod. V roce 2009 bylo vládou, tenkrát to byla Fischerova vláda, schváleno vládní nařízení 363/2009, které umožnilo horníkům se stálým pracovištěm pod zemí, těm, kteří nastoupili před 31. prosincem 1992, odejít do starobního důchodu v případě, že splnili tu podmínku, že měli 15 let odpracovaných - nebo takhle to řeknu, měli 3 300 směn strávených se stálým pracovištěm v podzemí. Ten limit tam byl do roku 2008. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní eviduji tři faktické poznámky. První má paní poslankyně Adamová, připraví se paní poslankyně Maxová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji. Směrem k panu kolegovi Adamcovi, vaším prostřednictvím. Tak například jsou to profese, které jsou ve stavebnictví, protože takoví stavební dělníci, kteří by pracovali přes 60 let nebo ve věku 60 let, také si dovedu představit, že nebudou moci být kopáči. Co se týče třeba takových psychicky náročných, tak řízení letového provozu také asi nemůžete dělat celý život. Ale věřím zase, že mi namítnete, že tady je jednodušší rekvalifikace atd. Nicméně jsou tady i jiné pomáhající profese, které by se mohly jmenovat, tak proč si vyjímat jenom jednu skupinu zaměstnanců, která je bohužel tedy v tomto případě postižena zdravotně velmi těžce, ale myslím si, že by to bylo nespravedlivé vůči těm ostatním.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy paní poslankyně Maxová se svou faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Chtěla bych ještě vzkázat kolegovi Adámkovi vaším prostřednictvím, pane předsedající, že mezi ty další profese patří i zdravotní sestry na LDN, v sociálních službách, které samozřejmě manipulují s těžkými těly ve svých 60 letech. Patří tam skláři. Patří tam pracovníci na rentgenových pracovištích a mohli bychom jmenovat dále. Mně tady na té předloze vadí to, a samozřejmě to hodně diskutuji s kolegou Hájkem, že to není rovný přístup ke všem těmto zátěžovým povoláním. To si myslím, že je chyba, že Ministerstvo práce a sociálních věcí s tímto návrhem nepřišlo. Jsem členkou důchodové komise a myslím si, že místo vymýšlení nesmyslné diferenciace odvodu pojistného na základě počtu dětí mělo být zadání, i když to nebylo možné prosadit na vládě jednoznačným souhlasem všech koaličních stran, dát důchodové komisi v čele s panem Potůčkem zadání, že by měl vymyslet systémové řešení pro tyto zátěžové pozice. Teď to tam je sice na pořadu, ale myslím si, že jak se rok mluvilo o tomto, tak se mělo řešit tohle. To si myslím, že je první selhání.

    Druhá věc je, že trh práce, který teď řešíme díky OKD, který bychom neměli řešit, protože je to soukromá firma, se nemá řešit důchodovou reformou. Má se řešit formou předdůchodu a mělo se začít tlačit na OKD, aby začalo přispívat do systému důchodového pojištění. Zapojme zaměstnavatele, zapojme zaměstnance. Zatím tento systém není využíván.

    A co se týká zdravotního stavu, je třeba si říci, proč je ten věk o tolik kratší, o 5,8, jak říkal pan zpravodaj. Ono největší množství, které má vliv na délku dožití horníků, jsou úrazy mladších horníků. Takže je třeba opravdu číst zprávy hygienické stanice z roku 1990 a můžeme se dohadovat, jestli je to aktuální, jestli je to relevantní vůbec používat v důvodové zprávě (upozornění na čas) k takto závažné novele.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní vás požádám o strpení. Eviduji několik faktických poznámek. První pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Adámek, poté pan poslanec Urban a další. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Původně jsem chtěl něco říct o horníkovi Hájkovi a o trapnosti, ale potom jsem mluvil s kolegou Laudátem a ten mi říkal, že je poctěn, že je řazen mezi horníky, protože když je horník Laudát, tak je horník, kdo je víc.

    Ale chtěl jsem vystoupit z úplně jiného důvodu. Chtěl jsem skutečně vyzvat k tomu, abychom k tomuto problému přistupovali citlivě, i když je pravda, že vystoupení kolegy Hájka mě trochu odradilo od toho, abych se přiklonil na stranu prosazení důchodů pro horníky. Pocházím z hornické rodiny. Můj děda celý život fáral na dole Jan Šverma a zemřel na silikózu. Vím, v jakém stavu a jak kvalitně prožíval svůj život a samozřejmě i všichni lidé okolo mě, protože samozřejmě nebyl jediný, kdo na té šachtě strávil celý život. Tady ten problém je totiž, a už to tady zmiňovali mí kolegové, taky o něčem jiném. Ten problém je o tom, že tady dožívá jedna těžařská firma, která není schopná založit fondy pro to, aby se podílela na vyplácení oněch důchodů pro horníky, své zaměstnance, kteří musí předčasně odejít do důchodu. My tady teď víceméně máme suplovat problém jednoho zaměstnavatele, který se macešsky zachoval ke svým zaměstnancům. To rozhodování skutečně není lehké, protože je mi jasné, že horník, který má odfárané nějaké roky, tak skutečně je poté na trhu práce velice obtížně zařaditelný. On může pracovat jen ve velice málo profesích. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Adámek s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Urban a připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím.

  • Poslanec František Adámek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já samozřejmě nechci rozvíjet polemiku na téma, které lidské zaměstnání je složitější. Já jsem, jenom pro objasnění, celý život nedělal jenom poslance. Dělal jsem i stavebního dělníka, prostřednictvím pana místopředsedy paní kolegyni Adamové, prošel jsem více profesí v životě, dělal jsem i kopáče, házel jsem lopatou. Moje první manželka byla zdravotní sestra, vím, o čem mluví paní Maxová, a zrovna dělala na neurologii, kde je ta práce velmi složitá. A pokud to tam tak je, tak je to zase náš problém, že není dost peněz ve zdravotnictví a ty lidi musejí tahat.

    Takže já nechci zpochybňovat, ale mám pocit, že někteří z vás jeli kolem dolu v rychlíku a byla tma. Já bych rád využil toho, jak zde říkal kolega Hájek, jsou zde představitelé odborů. Já myslím, že pro mnohé by bylo dobré, kdyby si udělali krátkou exkurzi a jeli se podívat, o čem vlastně mluví. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Urban a připraví se paní poslankyně Semelová s faktickou poznámkou. Prosím.

  • Poslanec Milan Urban: Velmi krátce a rychle, protože bych byl rád, abychom dnes posunuli ten zákon do dalšího čtení. Já nevím, jak mám chápat vystoupení paní poslankyně Maxové či Adamové, jestli ho mám chápat tak, že ty profese, které tady jmenovaly, navrhnou také v této novele, pravděpodobně ano, anebo jestli to říkaly, protože tu novelu nechtějí podpořit. To bych prosil, abyste laskavě vysvětlily. A tím končím, protože bavit se tady velmi akademicky je obtížné. Platí, co říkal tady kolega Hájek nebo Adámek. Nejlepší bude, když tam dojedete, sfáráte, a pak tady můžeme v té diskusi pokračovat. Fakt to není lehká práce.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Semelová. Připraví se paní poslankyně Adamová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já jsem také chtěla jenom reagovat na to, co tady zaznělo od paní poslankyně Maxové a především paní poslankyně Adamové. Velice mě udivilo, že najednou TOP 09 prozřela a začíná se tak starat o důchodce. Najednou si TOP 09 uvědomuje, že je tady řada a řada oborů, kdy lidé v určitém věku nemohou pracovat donekonečna, jak to TOP 09 prosazovala, tak jak prosazovala to, že tady nebude žádná hranice pro odchod do důchodu a že důchodce akorát obrala.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat ve faktických poznámkách, ale předtím přečtu ještě jednu omluvenku, která dorazila. Dnes od 20.20 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Fiedler.

    Eviduji další čtyři faktické poznámky. První bude mít paní poslankyně Adamová, pak pan poslanec Kučera, paní poslankyně Maxová a další. Prosím.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Jakkoliv nechci tuto debatu extendovat, tak chci tady panu Urbanovi odpovědět, protože to je slušné, a ještě se chci omluvit panu kolegovi Adámkovi, že jsem mu předtím zkomolila jméno, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Nicméně pokud byste poslouchal, pane kolego, můj příspěvek, tak byste slyšel, že opravdu nechci zpochybňovat to, že horníci mají velmi náročné povolání, které se podepisuje na jejich zdraví, a že si myslíme, že je tu problematiku třeba řešit, ale že náš postoj k tomu řešení je jiný. To je celé. Pojďme o tom diskutovat ve výborech a propusťme to do dalšího čtení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám další omluvenku, a to dnes od 20.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Okamura.

    Nyní tedy požádám s faktickou poznámkou pana poslance Kučeru. Připraví se paní poslankyně Maxová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: K paní poslankyni za KSČM Semelové asi nemá smysl se vyjadřovat. Myslím si, že to byl jeden z jejích slabších výroků, na které už jsme zvyklí.

    Ale já bych chtěl říci jenom pár slov k svému předřečníkovi panu poslanci Urbanovi prostřednictvím pana předsedajícího. Já bych tady skutečně chtěl odmítnout to, co tady v poslední době zaznívá, že se k danému tématu může vyjadřovat pouze ten, který má nějakou pracovní či životní zkušenost s tím či jiným tématem. To znamená, aby k hornímu zákonu se mohl vyjadřovat pouze ten, kdo má odfáráno 25 let, aby se k zákonu o zdravotnictví mohl vyjadřovat pouze promovaný chirurg atd. Prosím pěkně, my jsme poslanci Parlamentu České republiky a samozřejmě nikdo z nás nemůže být odborníkem na každé téma. Ale prosím pěkně, upusťme od této diskuse a od tohoto volání, aby k danému tématu mohli hovořit jenom odborníci z dané tematiky. Potom bychom mohli upravit už volební zákon, aby tady skutečně byl reprezentativně zastoupený vzorek z celého průmyslu, zemědělství, školství, zdravotnictví a z každého oboru jeden člověk, který by mohl na dané téma teprve hovořit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Maxová, připraví se paní poslankyně Chalánková. Ještě než promluvíte, požádám vás, kolegové a kolegyně, o ztišení, aby bylo dobře rozumět. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím panu kolegovi Urbanovi odpovím. Já samozřejmě nebudu vkládat další profese, protože si myslím, že na to, abychom vložili další profese, je potřeba důkladné analýzy, které profese, finanční dopad. A to si myslím, že je povinnost MPSV jednoznačně, takže to je jedna odpověď.

    Druhá odpověď. Já jsem neřekla, že ten zákon chci zamítnout. Já jsem řekla, že chci systémové řešení, chci o tom diskutovat ve výborech. Rozhodně nechci zkrátit lhůtu na 30 dnů, protože si myslím, že je to tak závažné téma, že čím delší doba na projednávání ve výborech - a neočekávám úplně lehkou diskusi, a budeme navrhovat více výborů než jenom sociální, aby se to prodiskutovalo, tak naopak já budu navrhovat prodloužení o 20 dnů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já si znamenám váš návrh. Nyní tedy paní poslankyně Chalánková se svou faktickou poznámkou.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla jenom zareagovat na poznámku, že TOP 09 přinesla představu o prodlužování věku odchodu do důchodu. Ono to nebylo nějaké přání TOP 09, ale byla to součást takzvané malé důchodové reformy, která řešila několik věcí. Jednak náhradový poměr u výše odvádějících zaměstnanců v době, kdy neměli stanovené stropy na výši odvodů, takže tam Ústavní soud přinutil vládu, aby na to reagovala. Součástí tohoto byla tabulka, která matematicky - je to čistá a holá matematika - matematicky vypočítávala posunování odchodu do důchodu vzhledem k demografické situaci a vlastně se stavem důchodového účtu.

    Zde máme matematicky jednoduchou možnost. Buďto tento odchod do důchodu nebudeme prodlužovat - kdo by si to přál, prodlužovat jen tak -, ale musíme potom snižovat úroveň důchodů. Anebo, jak je tady další návrh, stanovit pevně stanovený strop odchodu do důchodu, proč ne, jednou za pět let přepočítáme stav důchodového účtu a vždycky přijdeme na to, že důchodový účet nám nevychází, že tam máme deficit. A co budeme dělat? Důchodový účet se sanuje už dnes. Sanuje se z jiných zdrojů než z odvodů na sociální a důchodové pojištění, sanuje se ze státního rozpočtu, a pokud příjmy ve státním rozpočtu nebudou natolik dostačující, a to může být pouze v případě, že hospodářství bude založeno na vysoké přidané hodnotě, nebude z čeho tento důchodový účet sanovat.

    Není to samoúčelné přání nějaké politické strany, nýbrž holá jednoduchá matematika.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy přistoupíme k řádným přihláškám. Mám zde dva přihlášené. První je pan poslanec Luzar, po něm pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Pane předsedající, velice děkuji za slovo. Dámy a pánové, pokusím se reagovat na předřečníky, abych nevyvolal další vlnu faktických poznámek. Zkrátím své vystoupení co nejvíce.

    V prvé řadě chci prohlásit, že jsem bohužel nikdy nefáral, a proto nevím z vlastní zkušenosti, jak vypadá těžká práce hlubinných horníků. Úmyslně říkám hlubinných horníků, protože tato novela se týká hlubinných horníků.

    Tady již zaznělo od předřečníků, že to není žádný nový zákon, upozorňuji. To je pouze napravení určité historické chyby. Nebudu říkat, kdy vznikla, jak vznikla, proč vznikla. Je to prostě napravení určité chyby a my jako poslanci bychom k tomu měli takto přistoupit, abychom totiž nedělili horníky do dvou kategorií, do jedné, která tu výhodu má, a druhé, která tu výhodu nemá, i když splnili veškeré podmínky té kategorie první, té, která tu výhodu má. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji jednu faktickou poznámku paní poslankyně Černochové a po ní pan poslanec Opálka, řádně přihlášený. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Když už se tady všichni chlubí nebo na sebe prozrazují, že sfárali či nesfárali, já jsem sfárala do dolu Paskov, což je 1100 metrů v podzemí, takže si myslím, že k tomu můžu promluvit. Mě mrzí na té celé záležitosti to, že bohužel se tímto načasováním i zkrácenou lhůtou z toho stává předvolební téma v krajských volbách. A to mně přijde, že si, vážené kolegyně a vážení kolegové, horníci opravdu nezaslouží.

    K těm diskusím, které tady probíhaly ohledně nějakého zhodnocení a výhod, které by měli mít díky té těžké, skutečně těžké fyzické práci, tak já se tomu nebráním, protože ta spravedlnost, pokud bychom ji hodnotili měrou toho, jakým způsobem odměňujeme výsluhami příslušníky ozbrojených sborů, bezpečnostních sborů, tak už vlastně něco takového tady existuje.

    Takže já chci všechny vás moc poprosit - nezkracujme tu lhůtu, nedělejme z toho předvolební téma do krajských voleb. Dejme to do co největšího množství výborů, ať můžeme tu záležitost opravdu se všemi aspekty prodiskutovat a zvážit další úpravu. ODS nebude v žádném případě v tuto chvíli tento zákon blokovat, chceme se o něm bavit, ale nedělejte z toho předvolební téma do krajských voleb, protože i na vaší koalici je vidět, že nejste jednotní a že někteří kolegové z ANO pochopili, že si ČSSD z toho dělá předvolební téma.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní... (Řečník je rušen jiným poslancem.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, pane poslanče, o ztišení. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, předně bych se chtěl ohradit proti poznámce, kterou učinil pan kolega Kučera, neboť si myslím, že není naším posláním, abychom hodnotili své kolegy, ale abychom na faktech vyvraceli případné jiné názory. Nebylo to zrovna nejlepší, rytířské ani myslím kolegiální.

    Víte, já si myslím, že ne krajské volby, ale situace, která je v OKD, je možná hnacím motorem, aby se to, co stát už několikrát řešil, řešilo urychleně. Dovolte mi proto malou reminiscenci do minulosti, ale tu reminiscenci bych začal tím, že už ve středověku nějaký Georgius Agricola, který má svůj pavilon a muzeum v Jáchymově a nakonec i v Ostrově, řešil ne privilegované, ale zvláštní postavení pro horníky. Od té doby se řešilo zdravotnictví pro horníky i sociální zabezpečení, od té doby se tradují pro horníky trošičku jiné podmínky. Proto zrušení důchodových kategorií v roce 1993 bylo podle mě velkým nesmyslem, ale politickým bojem, a aby to zrušení nebylo s tak velkým odporem přijímáno, tak bylo vlastně slíbeno horníkům prostřednictvím zákona, že do roku 2016 budou některá privilegia, když použiji toto slovo, zachována. Ale život šel dál a v roce 1997 byl přijat zákon 289, který prodloužil některé nároky do roku 2018. Pak v roce 2001 byl přijat zákon 188, který zpřísnil kritéria pro způsob stanovení výše starobních důchodů horníků, což vyvolalo celou řadu žádostí o zmírnění tvrdosti zákona. V roce 2006 byl přijat zákon 264, který rozšířil okruh horníků, na něž se tyto přístupy vztahují, a v souladu se zákonem č. 108/2009 vláda nařízením č. 363/2009 stanovila pro vybranou skupinu horníků důchodový věk zpravidla o pět let, což dále upravovalo nařízení 69/2015. Chci tím jenom dokumentovat, že nejde o nějaké náhlé vzplanutí, ale že jde o postupný proces, který se takovouto salámovou metodou tady neúplně řešil, až ke konečnému řešení, které bych nazval určitým návratem k důchodové kategorii, a to je předložený návrh zákona.

    Víte, zaznělo tu ledacos. Já bych chtěl samozřejmě říci, že můžeme diskutovat nad dožitím věku a nad tím, co se v roce 1983 a 1988 z těch celkem asi 3 500 pitevních protokolů dalo zjistit. Myslím si, že by bylo nejjednodušší, kdyby Česká správa vzala rodná čísla horníků podle invalidních důchodů, podle toho, jak jim jsou propláceny různé příplatky, a zjistila jejich dožitelnost. To by bylo nezpochybnitelné, ale takový podklad dneska nemáme. Čili můžeme říci, že to zdravotnictví samozřejmě má v této oblasti daleko více práce než u jiných profesí, ale na druhé straně ten věk dožití snižují především smrtelné úrazy a to je solidní taky sdělit.

    Padla tady otázka, myslím od pana kolegy předsedy Stanjury, jak se na tom podílejí nebo budou podílet zaměstnavatelé. No to je pozdní lítost, vážení. Aby se na tom mohli podílet, tak by tam už muselo být něco naspořeno a to je vina minulých vlád, že nedonutily zaměstnavatele, aby vytvořili fondy na toto řešení. Naposled to bylo při schválení tzv. předdůchodů, ale zákon, který by uložil zaměstnavatelům u horníků, ale třeba i u jiných rizikových kategorií a těžkých profesí ze zákona vkládat do třetího pilíře na předdůchod peníze, přijat nebyl. Takže zavinil to stát, ne ti horníci. Možná si to prolobbovali ti zaměstnavatelé, to nebudu posuzovat, ale jestliže stát něco zavinil, tak je na státu, aby to taky napravil.

    Přál bych si, aby i v dalších odvětvích se ta situace řešila, ale řeknu to stručně: Vážení zaměstnanci, je třeba, abyste se odborově organizovali, měli silné odbory, které také za vás ty věci budou řešit.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy požádám s faktickou poznámkou pana poslance Kučeru. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. V dnešní diskusi zaznívá taková červená niť, diskuse o zapojení zaměstnavatele do firmy OKD, protože o jinou firmu se tady víceméně nejedná, možná zčásti o důl Centrum a dneska Czech Coalu, ale o zapojení zaměstnavatele do toho procesu vyplácení důchodů, resp. zapojení do nějakých fondů. To, že ta těžba víceméně v ostravsko-karvinském revíru je téměř - nechci říci u konce, ale je samozřejmě velmi neperspektivní, tak to zapojení je velmi nepravděpodobné, nebo je v tuto chvíli nepříliš jasné, minimálně. Já bych velice rád, kdybychom měli možnost právě na toto téma pohovořit i ve výborech, a myslím, že dobrý výbor na to by byl hospodářský výbor, kde by skutečně přišli zástupci zaměstnavatele, zástupci těch, kteří by se měli podílet na těch důchodech, a řekli nám tam své názory.

    To znamená, já si dovoluji navrhnout, abychom tuto novelu zákona o důchodovém pojištění přikázali hospodářskému výboru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Kudela.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý večer, abychom to stihli ještě dneska projednat. Řešíme mimořádnou situaci, mimořádný problém, který si asi vyžaduje mimořádné řešení. Lidová strana podporuje tento návrh zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V tento moment nikoho nevidím přihlášeného do rozpravy. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chce vzít paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, kdy organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat i jinému výboru jako garančnímu výboru? Nevidím žádný takový návrh, takže přistoupíme k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru?

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 64. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale z rozpravy jsem zaznamenal návrh pana poslance Kučery na přikázání hospodářskému výboru. Táži se tedy, zda někdo další má návrh na přikázání do výboru. Vidím vaše přihlášky. Přivolám kolegy z předsálí ohledně hlasování. Vezmu to tak, jak jsem viděl přihlášky, nejprve tady pan poslanec Laudát. Před hlasováním vás odhlásím, ale nejprve nechám načíst návrhy dalším výborům. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já navrhuji ze zcela pragmatických důvodů rozpočtový výbor.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Rozpočtový výbor. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Já navrhuji zdravotní výbor.