• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý den. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 39. schůzi Poslanecké sněmovny, všechny vás vítám.

    Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 39. schůze dne 7. ledna letošního roku. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek 8. ledna.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Tejc má náhradní kartu číslo 3 a pan předseda Hamáček má náhradní kartu číslo 15.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, než přistoupíme k programu 39. schůze Poslanecké sněmovny, chtěl bych vás informovat, že dne 14. ledna t. r. zanikl poslanecký mandát Josefu Vozdeckému. V této souvislosti je nutno učinit některé ústavní kroky. Jedním z nich je slib nové poslankyně. Proto žádám předsedkyni mandátového a imunitního výboru poslankyni Miroslavu Němcovou, aby nás seznámila s kroky, které tento výbor učinil, a poté přečetla Ústavou předepsaný slib, který paní poslankyně složí do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo.

    Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dne 14. ledna roku 2016 byl předsedovi Poslanecké sněmovny doručen notářský zápis, kterým se vzdal mandátu poslance Parlamentu České republiky inženýr Josef Vozdecký. Tímto dnem zanikl panu Josefu Vozdeckému poslanecký mandát, který nabyla náhradnice za hnutí ANO 2011 za kraj Plzeňský paní Mgr. Miloslava Rutová.

    Mandátový a imunitní výbor na své 33. schůzi konané dne 19. ledna 2016 přijal usnesení č. 140, ve kterém konstatoval, že podle ustanovení § 3 a § 6 písm. c) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, zanikl mandát poslance Parlamentu České republiky panu inženýru Josefu Vozdeckému. Konstatuje zároveň, že na tento uvolněný poslanecký mandát nastupuje náhradnice paní Mgr. Miloslava Rutová, které dne 14. ledna roku 2016 vznikl mandát poslankyně Parlamentu České republiky. V souladu s ustanovením § 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny složí paní poslankyně Miloslava Rutová poslanecký slib.

    Prosím nyní paní poslankyni, aby předstoupila před Poslaneckou sněmovnu a složila Ústavou předepsaný slib, a současně prosím pana předsedu Poslanecké sněmovny, aby přijal slib nové paní poslankyně. Vás, dámy a pánové, chci požádat, abyste povstali.

    Text slibu zní takto: Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

    (Poslanci v lavicích povstávají. Poslankyně Rutová předstupuje před poslanecké lavice a podáním ruky předsedovi Poslanecké sněmovny stvrzuje slib, který poté podepisuje.)

    Vážená paní poslankyně, blahopřeji vám a přeji vám hodně úspěchů ve vaší poslanecké práci. (Potlesk. Poslanci usedají do lavic.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. I já bych rád mezi námi uvítal paní poslankyni Miloslavu Rutovou. Popřeji jí v poslanecké práci hodně úspěchů.

    Nyní budeme pokračovat v projednávání 39. schůze.

    Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze - návrh, aby jimi byli paní poslankyně Jana Černochová a pan poslanec Pavel Čihák. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování číslo 1, které jsem zahájil, a ptám se kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 1. Z přítomných 150 pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že ověřovateli 39. schůze Poslanecké sněmovny jsme určili paní poslankyni Janu Černochovou a pana poslance Pavla Čiháka.

    Nyní přistoupíme k omluvám, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny. Z poslankyň a poslanců se omlouvají: paní Margita Balaštíková ze zdravotních důvodů, Marek Benda z rodinných důvodů, Ivan Gabal z důvodu zahraniční cesty, Vlastimil Gabrhel ze zdravotních důvodů, Gabriela Hubáčková do 15 hodin z pracovních důvodů, pan Miloslav Janulík do 18.30 z pracovních důvodů, místopředsedkyně Jaroslava Jermanová z pracovních důvodů, Rom Kostřica z pracovních důvodů, František Laudát z pracovních důvodů, Květa Matušovská ze zdravotních důvodů, Martin Novotný ze zdravotních důvodů, Pavlína Nytrová ze zdravotních důvodů, do 17 hodin Ivan Pilný z pracovních důvodů, Antonín Seďa z důvodu zahraniční cesty na celý den stejně jako Pavel Šrámek z důvodu zahraniční cesty a Jiří Štětina z osobních důvodů. Do 19 hodin se omlouvá z pracovních důvodů Josef Zahradníček.

    Z členů vlády se omlouvají: Pavel Bělobrádek ze zdravotních důvodů, ministr Jan Mládek z důvodu zahraniční cesty, z pracovních důvodů Svatopluk Němeček, do 16.30 z pracovních důvodů Dan Ťok a mezi 15.15 a 17.45 z pracovních důvodů paní ministryně Kateřina Valachová.

    Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 39. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní politické grémium.

    Navrhujeme zařadit do 39. schůze Poslanecké sněmovny sněmovní tisky 637 a 638, návrhy zákonů o veřejných zakázkách, jsou ve druhém čtení, a to na středu 27. ledna jako první a druhý bod ve 14.30.

    Dále pevně zařadit bod 125 návrhu pořadu, sněmovní tisk 649. Jde o návrh zákona o dani z přidané hodnoty, první čtení, dnes na 20. hodinu.

    Dále, aby Poslanecká sněmovna jednala a meritorně i procedurálně hlasovala o všech návrzích dnes i po 19. hodině. To je z mé strany vše.

    Nyní budeme pokračovat v návrzích, které předkládají jednotliví poslanci. Jako první se hlásí k pořadu schůze pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové.

    Chtěl bych za poslanecký klub Úsvit navrhnout na pořad této schůze Poslanecké sněmovny datum na příští úterý 26. ledna jako první jednací bod dne, a to z toho důvodu, aby byl dostatečný časový prostor pro vládu připravit se na odpovědi. Na základě usnesení 642 Poslanecké sněmovny z 25. schůze 12. února 2015 bod s názvem Informace vlády České republiky o migrační situaci a problémech této záležitosti. Poslanecká sněmovna přijala toto usnesení v únoru loňského roku a poslední projednávání bodu s touto tematikou - neříkám ani přímo bodu na základě tohoto usnesení - v Poslanecké sněmovně bylo, tuším, v září nebo v říjnu loňského roku. Od té doby, jestli dobře počítám, uběhly čtyři měsíce a žádné informace od vlády tato Sněmovna neobdržela. Já z tohoto důvodu jménem poslaneckého klubu Úsvit navrhuji zařazení tohoto bodu - opakuji, z důvodu, aby vláda měla možnost připravit se na tyto odpovědi nebo na tuto zprávu - jako první bod příští úterý 26. ledna.

    Očekáváme, že vláda České republiky nás bude informovat o tom, jak je připravená nebo jaké záměry má při řešení migrační krize, protože ze všech stran slyšíme - já si dovolím zdůraznit - reálné informace o tom, že migrační vlna, které jsme byli svědky v loňském roce, v tomto roce může dosáhnout daleko větších dimenzí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní paní poslankyně Miroslava Němcová. Poté s přednostním právem pan poslanec Karel (Marek) Černoch. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, předstupuji před vás za poslanecký klub Občanské demokratické strany s návrhem na zařazení nového bodu do programu naší schůze. V podstatě se jedná o to, co zde zmiňoval před chvílí pan kolega Fiedler. Já bych chtěla pouze upřesnit, že ono usnesení č. 642 je z 12. února 2015. V tomto usnesení ukládáme vládě v bodě č. II, aby průběžně informovala Poslaneckou sněmovnu o postojích, které bude obhajovat na všech zahraničních jednáních zabývajících se bezpečnostní a imigrační politikou.

    Vzhledem k tomu, že toto usnesení není naplňováno, přestože jsme se o to několikrát snažili a několikrát jsme tento bod navrhovali na jednání Poslanecké sněmovny, obracím se na vás znovu. Může to znovu dopadnout jako předtím, ale přesto si myslím, že by to bylo velmi nevhodné, kdybychom se tímto tématem nezabývali. Jestli vy ze svého okolí znáte silnější téma, které trápí naše občany, než je migrační krize, potom byste zde měli vystoupit a toto téma přednést a navrhnout.

    Já svůj návrh opírám o změny, které minimálně od toho 1. října, kdy jsme projednávali podruhé a přijali jsme zásadní usnesení, které mezi tím uplynuly. Jestli jste si stačili všimnout, tak se bortí hranice, nebo bezhraniční přechod uvnitř schengenského prostoru. Zatímco vnější hranice zůstává dále děravá jako ementál, což je vyjádření jednoho z evropských představitelů, ty vnitřní hranice se uzavírají. Děje se to mezi Dánskem, Švédskem, děje se to nyní i na půdě Rakouska, které tak silně kritizovalo Maďarsko, že přistupuje nakonec ke stejným krokům.

    Zaznamenali jsme události v Kolíně nad Rýnem, a nejenom tam, v ostatních německých městech, ve Skandinávii. Zaznamenali jsme, že byla na návštěvě České republiky - v uvozovkách - ministryně zahraničních věcí Evropské unie paní Mogherini. Jaká jednání s ní naši zástupci vedli, co od ní požadovali, jaké byly výstupy, nikdo z nás neví a vědět by měl.

    Zaznamenali jsme také, že ve Velké Británii se zvedá vlna, která může vyústit v to, že se tato země rozhodne pro odchod z Evropské unie. Premiér Cameron předložil podmínky Evropské komisi, v nichž usiluje o reformu Evropské unie, ale já mám dojem, že se touto vážnou věcí formulovanou ze strany Velké Británie nikdo nezabývá a místo toho Evropská komise věnuje svoji energii a čas na to, aby peskovala novou polskou vládu, jestli dobře činí, pokud jde o oblast, já nevím, ústavního soudu, jmenování ústavních soudců nebo mediálních zákonů. Pokud jde o migraci, dále má nasazeny růžové brýle, což se dá dokázat na výroku Jeana-Clauda Junckera těsně po Novém roce, kdy řekl, že na strategii EU se nic nemění a že nevidí, proč by neměla dál probíhat celá migrační vlna tak jako dosud.

    Já jsem přesvědčena o tom, že všechny tyto kroky včetně toho, že Německo už upravuje azylové podmínky, dokonce se dotýká i trvalého pobytu, který chce umožnit občanům, kteří přicházejí na jeho území, tak je to důležitý bod, abychom se jím zabývali také my. Já chci vědět od české vlády, jaké kroky učinila, jaká jednání absolvovala, na co tlačila v případě té vyvíjející se krize. A pokud nám tuto informaci vláda neposkytne dobrovolně, jsem přesvědčena o tom, že zde jde o porušení ústavního principu, kdy vláda se zpovídá Poslanecké sněmovně a kdy Poslanecká sněmovna jí svým usnesením již před rokem uložila, aby nás pravidelně informovala.

    Proto navrhuji tento nový bod. Prosím, aby byl zařazen nikoli dnes jako první, byť si myslím, že váhou své důležitosti by si to zasloužil, ale chápu to, že se na to vláda bude chtít připravit, tedy navrhuji tento bod zařadit jako první bod ve čtvrtek tento týden, a to v 11 hodin po skončení písemných interpelací. Pokud nebude tento návrh přijat, navrhuji tedy, abychom hlasovali i pro případ, aby byl zařazen tento bod dnes jako první. Říkám, chci dát vládě dostatečný termín. Nebude-li to Sněmovna akceptovat, můžeme tedy se do té debaty pustit rovnou, a to jako první bod dnešního jednání.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miroslavě Němcové. Pan předseda vlády Bohuslav Sobotka má náhradní kartu č. 8.

    Pokračujeme návrhy na doplnění nebo změnu programu schůze. Pan poslanec Marek Černoch, poté pan kolega David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi požádat o zařazení nového bodu této schůze s názvem Usnesení Poslanecké sněmovny, které ukládá vládě zavést bezodkladně trvalou ochranu státních hranic České republiky. Prosím, aby tento bod byl zařazen jako první bod naší schůze, neboť dle mého názoru jde o existenční zájem České republiky.

    Ministerstvo vnitra přiznává, že jen za první týden nového roku byla na území České republiky zajištěna skoro stovka nelegálních migrantů, přesně 91, a z toho pouze 15 z nich díky aktivním opatřením resortu Ministerstva vnitra. Pokud někdo chce říci, že v druhém lednovém týdnu to již bylo méně migrantů, rovnou říkám, že jich bylo 71.

    Co je důležitější, v Německu se hromadí statisíce imigrantů, kterým byl odmítnut azyl. Francie, ale i Skandinávie zavádějí kontroly na hranicích a omezují vstup migrantů na své území. Tragické novoroční události v Kolíně nad Rýnem jsou špičkou ledovce - vážné eskalace bezpečností situace v Německu. To, že jen v Kolíně nad Rýnem v souvislosti s novoročním obtěžováním žen bylo podáno 766 trestních oznámení a do dnešního dne byl obviněn jeden jediný útočník, je snad dostatečný argument, jak situaci brát vážně, jak německá policie tuto situaci evidentně nezvládá. Zvláště pokud připomeneme, že jediný obviněný ze 766 trestních oznámení je 26letý Alžířan, který žije v imigračním táboře. Připomínám, že stovky trestních oznámení na sexuální obtěžování a krádeže dále hlásí i další německá města, např. Hamburk, Düsseldorf a řada dalších.

    Chci tedy zdůraznit, dámy a pánové, že ochrana státních hranic České republiky dnes není jen problém hranice se Slovenskem nebo Rakouskem, kudy k nám přicházejí imigranti z Řecka či Itálie, ale je nutno začít chránit také hranice České republiky s Německem a nepřipustit, aby zklamaní migranti z Německá, kde nedostanou azyl, hledali útočiště u nás. Nežijte prosím v naivitě, že když Německo neudělí migrantovi azyl, že jej automaticky posadí do letadla a pošle domů. Deportovány jsou desetitisíce lidí, přišly jich však miliony. Je evidentní, že německá policie neumí hromadné útoky migrantů řešit. Nepřipustíme, abychom museli stejný problém řešit i u nás. Důsledně začneme kontrolovat naše hranice, aby se k nám imigranti nemohli volně dostávat.

    Pokud by vám situace v Německu přišla málo hrozivá, podívejme se na predikce příchodu imigrantů z jihu, tedy z Řecka, Balkánu a Itálie. Všechny autority v zásadě přiznávají, že přijde tento rok do Evropy více migrantů než loni. I Evropská komise ve svém oficiálním vyjádření říká - tři miliony do roku 2017.

    Minulý týden jsem doslova musel protrpět, a myslím si, že mi dají za pravdu kolegové, kteří tam byli, dvě setkání s vysokou představitelkou Unie pro bezpečnostní politiku paní Mogherini, která byla na návštěvě v Praze.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Potom neslyším konkrétní návrhy, které předkládají jednotliví poslanci, pokud jde např. o zařazení bodu nebo něco takového, abychom potom mohli dát řádně hlasovat. Pokud máte jinou diskusi, než je téma pořad schůze, prosím v předsálí. Pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Co se týče hraničních měst a přechodů, tam pravda je instalovat minimálně mobilní bariéry, abychom na příval migrantů byli připraveni a mohli reagovat ne v řadě dnů, ale minut. Ale jsou to přesně ony technologie, které od září požadujeme. Dalším argumentem pana ministra vnitra bylo, že i kdybychom se hned rozhodli přijmout 3000 nových policistů, nelze je sehnat.

    Říkám, že jak jezdíme po debatách a potkáváme se s velkým množstvím lidí, tak ti lidé mají zájem chránit hranice, mají zájem vstoupit do řad policie. Jsem přesvědčen, že jestli je něco dobrého v rámci migrace, tak je to uvědomění, které mezi naše občany přichází. Tito lidé si stále více uvědomují, že je potřeba chránit Českou republiku a že je potřeba se do ochrany České republiky zapojit. To, že si lidé více uvědomují, jak velký dar máme v naší zemi, že nemusíme řešit francouzské, ale bohužel dnes i německé problémy s přistěhovalci. Navíc kdyby vláda přistoupila na naše návrhy, tak od léta se dali policisté již přijímat. Již dnes jsme prostě ztratili půl roku, a nyní již s náborem není možné otálet. Když jsem četl v médiích o tom, jak premiér a Ministerstvo vnitra chtěly v České televizi dělat Večerníček s panem Svěrákem pro obhajobu migrace, ptám se, proč by Česká televize nemohla pomoci s náborovou akcí na nové policisty.

    Někteří z vás se určitě zeptají, proč nabírat policisty, když tu máme armádu. Dovolte mi připomenout, že naše armáda je malá, a pokud má plnit úkoly společné obrany, její nasazení k ochraně hranic více než půl roku není možné bez toho, že by armáda přestala plnit své další závazky, např. vůči NATO. Navíc co bychom dělali, kdyby vedle migrační krize přišly např. povodně nebo nějaká jiná přírodní katastrofa? V neposlední řadě armáda ani nemá kompetence, které jsou k dlouhodobé ochraně hranic potřeba. Kontrola totožnosti je otázkou kompetencí i technologií a ty má policie, nikoli armáda.

    Dámy a pánové, ministr vnitra v prosinci uvedl ještě jeden argument, proč nechce vyhovět návrhům Úsvitu - národní koalice. Budu citovat: Všechno, co tady, kolegové z Úsvitu, navrhujete prostřednictvím pana předsedajícího, znamená v té rovnici jeden jediný výsledek - vystoupení ze schengenského prostoru a vystoupení z EU. Pokud chceme platit tuto vysokou cenu, pokud jsme připraveni ji platit, tak se tam vydejme. Ale vůle v této Poslanecké sněmovně, v Senátu, a já pevně věřím, že u většiny občanů České republiky, taková prostě není. Konec citace.

    Tento argument je lživý. A já se zeptám, jestli někdo vyhodil Řecko ze Schengenu za to, že neplní své unijní závazky s ochranou hranic EU. Zdali vyhodil Maďarsko za to, že postavilo na hranicích plot. EU nevymáhá mnoho závazků svých členů včetně zmenšování schodku státních rozpočtů. Co Brusel ví tedy tak strašlivého o korupci kolem čerpání evropských fondů v ČR, že naše vláda není schopna po vzoru skandinávských a dalších zemí přistoupit k důsledné kontrole našich hranic?

    Na závěr mi dovolte znovu požádat o zařazení tohoto bodu s usnesením Poslanecké sněmovny, který ukládá vládě zavést bezodkladně trvalou ochranu státních hranic ČR. Myslím si, že jde o existenční zájem ČR a že je potřeba, abychom začali důsledně chránit občany ČR, abychom začali chránit naše ženy a děti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Černochovi. Konstatuji nové omluvy, a to od 14.00 do 14.45 se omlouvá paní poslankyně Kristýna Zelienková, od 14.00 do 16.00 hodin z důvodu návštěvy lékaře pan poslanec Radim Fiala, upřesňuji omluvu paní ministryně Kateřiny Valachové od 14.00 do 15.15 a pak od 17.45 do konce jednacího dne, dále omlouvám do 17.00 hodin pana poslance Ivana Pilného, dále přišla omluva z dnešního jednání od 19.15 do konce jednacího dne a pan ministr Milan Chovanec se omlouvá z dnešního jednacího dne.

    To byly omluvy, budeme pokračovat v návrzích na změnu programu. Nyní pan poslanec David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec David Kádner: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, rád bych navrhl předřazení bodu 117. Jedná se o návrh zákona o azylu, tisk 598. Princip zákona je jednoduchý. Azyl ani doplňkovou ochranou nelze udělit v případě, že příslušný cizinec spáchá protiprávní jednání.

    Podle dnešních předpisů nelze udělit azyl pouze v případě, že cizinec se dopustí trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kádnerovi. Další přihlášenou je paní poslankyně Jana Hnyková. Připraví se pan poslanec Martin Lank.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám krásné odpoledne.

    Ráda bych na pořad této schůze nechala zařadit nový bod, a sice informaci ministra zdravotnictví o zdravotních rizicích imigrační krize. Tento bod jsem chtěla zařadit na dnešek jako první, ale protože tady pan ministr není a mezi nás moc nechodí, a jestli jsem dobře, pane předsedající, slyšela, tak má přijít v 16 hodin? (Obrací se dozadu na předsedajícího. Ten nereaguje.) Pane předsedající, má přijít pan ministr v 16 hodin?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: No... (Smích v sále.)

  • Poslankyně Jana Hnyková: Myslím pana ministra zdravotnictví.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr zdravotnictví se řádně omlouval a podle...

  • Poslankyně Jana Hnyková: A vy jste říkal, že má přijít v 16 hodin? Přijde? (Za řečnicí sedí ve vládní lavici ministr Babiš a gestikuluje: Nevím. Nevím. - Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já ho nehlídám, paní kolegyně, ale pan ministr Němeček se omlouvá na celý dnešní den.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Na celý dnešní den, aha. Tak dobře. Tak já bych tento bod navrhla zařadit na zítřek jako první bod po pevně zařazených bodech.

    Chci navázat na své kolegy z Úsvitu nastíněním ještě jednoho aspektu uprchlické krize v Evropě. V těchto dnech mnozí Pražané onemocněli příušnicemi. Příušnice jsou nemocí, proti které jsou naše děti od roku 1987 očkované. Proto nikdo nepředpokládá, že by se ve větší míře měly v naší zemi objevovat. O to větší paniku mezi nemocnými toto onemocnění způsobuje, a jak víme, paniku nezpůsobuje jenom toto onemocnění, ale každé infekční onemocnění, které se v naší zemi objeví.

    Nechci říkat, že za to mohou uprchlíci, ale uvědomme si, že s uprchlickou vlnou, s příchodem stovek, tisíců, možná desetitisíců migrantů ze zemí, kde je zdravotnictví na mnohem nižší úrovni než u nás, kde jsou nemoci jako příušnice, spalničky, černý kašel, žloutenka a mnoho dalších úplně běžné, kde se na tyto nemoci běžně umírá, k nám přijdou opět i tyto nemoci. Nemoci, které se snažíme víceméně úspěšně půl století v České republice vymýtit, a teď je tu budeme mít znovu.

    Naše zdravotnictví není v současné době na nic podobného připravené. Naši občané, ukonejšení současnou relativně dobrou situací, odmítají své děti povinně očkovat, což víme z nedávné doby, kdy jsme zde probírali právě očkování. Do této situace k nám přijdou lidé, nakažení těmito nemocemi. Kdo bude ten první na ráně? Kdo to vlastně schytá? Kdo je tou nejvíce ohroženou skupinou? Jsou to právě děti a senioři, tedy ti nejzranitelnější a nejkřehčí, ti, kterým se po celou dobu svého poslaneckého mandátu snažím nejvíce věnovat. Proto vás žádám o zařazení tohoto bodu na pořad schůze.

    Důkazem toho, že nemluvím jen tak do větru, je i činnost pana ministra Němečka, který již zřídil expertní tým monitorující situaci a navrhující krátkodobá opatření. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Budeme pokračovat vystoupením, návrhem pana poslance Martina Lanka. Připraví se paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i já přispěji se svou troškou do mlýna. Dovolím si vás požádat o zařazení nového bodu na tuto schůzi, a to bodu s názvem Informace premiéra k únikům jeho e-mailové korespondence a k realitě vyjednávání vlády České republiky o imigračních kvótách. Zcela chápu, že zařazování mimořádných bodů, obzvláště pak opozicí, není ve vládní koalici nikterak populární, ale velmi vás prosím o výjimku a zařazení tohoto bodu na program dnešní sněmovny.

    Dovolte mi připomenout, že Sněmovna není jenom strojem na schvalování vládních zákonů, ale podle ústavního pořádku naší země je Sněmovna i kontrolním orgánem vlády. Podle mého názoru uniklé e-maily pana premiéra, pokud jsou tedy pravdivé, ukazují na zásadní rozpor mezi tím, co nám pan premiér říká, a následně tím, co dělá. Jakkoli odsuzuji útoky na soukromí, tak v některých věcech bychom si asi měli udělat jasno.

    Pan premiér Sobotka veřejně ke kvótám prohlašoval: "Česká republika intenzivně vyjednávala v uplynulých týdnech, dnech i hodinách. Trváme na našem postoji. Myslím, že máme reálnou šanci na to, abychom prosadili svůj negativní názor, který máme vůči kvótám." Konec citace. Jaká je ale realita, ukazuje e-mail státního tajemníka pro evropskou politiku Tomáše Prouzy, který unikl z e-mailu pana premiéra. Tajemník Prouza panu premiérovi Sobotkovi v uniklém e-mailu píše - cituji: "Předsednictví signalizuje, že se prostě nechá hlasovat, podle jejich názoru i podle Komise, prostor pro vyjednávání podle nedělní dohody s Junckerem byl do včerejška a my jsme se ho rozhodli nevyužít, i když byli ochotni nám vyjít vstříc." Tak abychom si rozuměli, co to vlastně znamená. Nejvyšší státní úředník České republiky odpovědný za spolupráci s Bruselem napsal panu premiérovi, že předseda Evropské komise s námi byl připraven vyjednávat o kvótách a my jsme to odmítli. Pan Prouza panu Sobotkovi v e-mailu dokonce píše, že nám Evropská komise byla ochotná vyjít vstříc, a my jsme přesto nevyjednávali. Nevyjednávali jsme, i když pan premiér do médií tvrdil, že se v těchto týdnech, dnech, ba dokonce hodinách intenzivně vyjednává.

    Dále pan premiér tvrdil, že máme reálnou šanci, abychom prosadili náš negativní názor, který máme na kvóty. Z e-mailu státního tajemníka pro evropské záležitosti však plyne pravý opak. Premiér věděl, že budeme na summitu přehlasováni. Cituji státního tajemníka: "Předsednictví signalizuje, že se prostě nechá hlasovat." (S důrazem.) Sečteno podtrženo, pan premiér, pokud jsou e-maily pravdivé, bohužel balamutil poslance i veřejnost, když říkal, že intenzivně vyjednává, aby Česká republika nemusela kvóty přijmout.

    Dále mi dovolte ještě připomenout v kontextu schvalování pozice české vlády ke kvótám na výboru pro evropské záležitosti v červnu loňského roku. Vláda na výbor původně přišla s návrhem usnesení, že o kvótách může vyjednávat dle vlastního uvážení. Předseda našeho klubu Marek Černoch po více než hodinové bouřlivé debatě na výboru pro evropské záležitosti nakonec prosadil jasné usnesení, že vláda musí kvóty jednoznačně odmítnout. Mediálně tato zásadní debata úplně zapadla, protože poté pan premiér veřejnosti slavnostně sděloval, že Česká republika kvóty nepřijme. Přesto kdyby Marek Černoch neprosadil jasné usnesení, vláda chtěla k jednání o kvótách prostor k jednání.

    Z toho všeho plynou zcela zásadní otázky, a to za prvé: Proč pan premiér nevyužil možnost, o které píše státní tajemník Prouza, a Česká republika nevyužila možnosti jednat s vedením Evropské komise o kvótách? Za druhé: Proč se nejednalo, když státní tajemník inzeroval ve e-mailu, že jsou ochotni nám vyjít vstříc? Za třetí: Jak pan premiér vysvětlí své prohlášení do médií, že se jednalo týdny, dny, ba dokonce hodiny s EU o kvótách, když ve skutečnosti se nevyužila možnost jednat? A za čtvrté: Jak pan premiér vysvětlí své prohlášení do médií, že máme reálnou šanci na to, abychom prosadili svůj negativní názor, který máme vůči kvótám, když od státního tajemníka věděl, že se bude hlasovat, a že tedy budeme přehlasováni?

    Milé kolegyně a kolegové, než rozhodnete o tom, zda vyhovíte mé žádosti o zařazení tohoto bodu, dovolte mi vám z korespondence pana premiéra k tématu migrace přečíst e-mail jeho vlastního poradce, ba přímo šéfporadce pana Novotného, který premiérovi vyčítá - cituji: "Můžeš mi prosím říci jediný pozitivní výsledek dosavadní vládní strategie k řešení migrační krize? Já vidím jenom samé karamboly. A co je nejhorší, vidím děsivé selhání závaznosti vůči sociálně demokratickým hodnotám."

    Dámy a pánové, exprezident Václav Klaus nedávno hovořil o probruselských elitách, které vidí imigranty jako nástroj pro vybudování euroobčana. Dokonce hovořil o záměrné snaze Bruselu přijmout co nejvíce imigrantů, aby se oslabila národní linka v jednotlivých evropských státech ve prospěch jakéhosi euronároda. Nejsem žádným nekritickým vyznavačem Václava Klause, minimálně v tématu amnestie s ním zásadně nesouhlasím, ale prizmatem uniklých e-mailů pana premiéra se musím ptát, zda za jednáním předsedy vlády není něco hlubšího než jenom strach z bruselských úředníků o eurodotace. Zda nám pan premiér netají něco, co bychom měli vědět my poslanci a samozřejmě i občané.

    Zveřejněné e-maily nemůžeme chápat jenom jako nějaké izolované faux pas, nebo chcete-li, dílčí selhání. E-mail je třeba vnímat v kontextu celé probruselské politiky pana premiéra. Jeho ministr pro lidská práva pan Dienstbier do médií říká, že Česká republika může přijmout tisíce migrantů. Pan ministr Chovanec nám opakovaně říká, že nemůžeme chránit hranice, protože by nás vyloučili z Schengenu. Státní úředníci jezdí po České republice a mnohdy děsí místní obyvatele, kde všude se připravuje zřízení dalších táborů pro imigranty.

    A vláda odmítá návrhy Úsvitu na zpřísnění azylové politiky. Například podle vlády nelze uzákonit, že kdo se dopustí trestného činu nebo přestupku, nesmí v České republice dostat azyl. Prý by to bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami a ženevskou úmluvou. Přitom ale realita je taková, že ženevská úmluva naopak umožňuje vyhostit žadatele o azyl, který spáchá trestný čin. Nedávno to prohlásila i paní Merkelová. V souvislosti s hromadným sexuálním obtěžováním žen v Kolíně to dokonce řekl i pan premiér, ale v kontextu všeho ostatního, co zde uvádím, takové vyjádření pana premiéra, uznejte, asi nelze brát příliš vážně.

    Připočítám-li k tomu ještě vládní nápad udělat v České televizi s panem Svěrákem večerníček, který by vysvětloval, jak imigranty musíme přijmout, bohužel nelze než souhlasit s poradcem pana premiéra, který, znova opakuji a cituji, se ptal: "Můžeš mi prosím říci jediný pozitivní výsledek dosavadní vládní strategie k řešení migrační krize? Já vidím jenom samé karamboly. A co je nejhorší, vidím děsivé selhání závaznosti vůči sociálně demokratickým hodnotám." Já tento výrok vcelku podepisuji, i když předpokládám, že asi z jiných důvodů než autor toho e-mailu.

    Dámy a pánové, dovolte mi ještě jednou vás požádat o zařazení nového bodu této schůze, a to Informace premiéra k únikům jeho e-mailové korespondence a k realitě vyjednávání vlády České republiky o imigračních kvótách. Prosím, aby tento bod byl zařazen jako druhý bod této schůze po bodu Usnesení Poslanecké sněmovny k ochraně státních hranic, který navrhoval předseda našeho klubu Marek Černoch.

    Děkuju vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lankovi. Nyní paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, žádám o zařazení bodu Informace pana ministra Pelikána ke kriminalizaci Bloku proti islámu a především jeho předsedy docenta Martina Konvičky, a to na zítra jako druhý bod po bodu, který přednesla moje kolegyně Jana Hnyková. Původně jsem chtěla tento bod zařadit na dnešek, ale vzhledem k tomu, že tu pan ministr není, zařazuji to na zítřek jako druhý bod. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla paní poslankyně Havlová. Bude s přednostním právem pokračovat pan poslanec Mihola jako předseda poslaneckého klubu a potom paní poslankyně Vlasta Bohdalová, řádně přihlášená do rozpravy. Upozorňuji, že odůvodnění podle § 54 odst. 6 může být maximálně do pěti minut. Budu to kontrolovat. Ale pan předseda to jistě ani nevyužije.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vnímám, že se tady celá řada zástupců jednotlivých klubů hlásí k zařazení bodu uprchlická krize, migrace, ať už to budeme nazývat jakkoliv, ale k této problematice. Jsem rád, že ji všichni vnímáme jako závažnou a diskutováníhodnou. Také se domnívám, že již přece jenom uplynul čas, kdy jsme se tomu naposledy věnovali pořádně. To už jsou téměř čtyři měsíce a věc se dynamicky mění zejména v souvislosti s událostmi v Německu.

    KDU-ČSL přišla se žádostí o zařazení tohoto bodu k uprchlické krizi a oslovila své koaliční partnery. Dokázali jsme se shodnout na tom, že tento bod zařadíme, ale nechceme narušit pracně sjednaný program jednání Sněmovny v prvních dvou týdnech. Chceme tento bod tedy zařadit ve třetím, variabilním týdnu, konkrétně se jedná o úterý 9. 2., a to po opozičním okénku, kterým jsme dnes na grémiu, věřím, vyšli vstříc opozici a vyjdeme vstříc také ještě v dalším okamžicích, co se týká projednání opozičních bodů. Proto jsem i obešel opoziční předsedy klubů a informoval jsem je o tomto záměru s prosbou, aby to podpořili, ani to nebudu v tuto chvíli načítat, zatím informuji předběžně, máme už nachystané usnesení. Ale byli bychom rádi, aby kluby v Poslanecké sněmovně zařazení tohoto bodu ve variabilním týdnu 9. 2. podpořily.

    Apeluji na vás i proto, že se setkáváme s tím, pokud by se dnes zařazovaly některé body, které jsou důležité, a to nezpochybňuji, tak tím nabouráme program, vzápětí budeme někým osočeni jako koalice, že je tady chaos, že se stále program mění. Nechme pracně dohodnutý program, myslím, že i na grémiu byl přijat vcelku bez problémů, bez avizování nějakých složitých změn, a dejme zároveň i prostor, protože se záležitost uprchlické krize týká ne jednoho, ale vícero ministrů, aby si mohli případně uspořádat čas. Máme připravené také usnesení, se kterým samozřejmě bude ještě možno pracovat a které dostanou všechny kluby k dispozici.

    Prosím, aby to dnes opravdu nikdo nevnímal, když nepodpoříme jako KDU-ČSL tyto návrhy, tak to v žádném případě není, že bychom body vnímali jako nedůležité nebo je chtěli nějak bagatelizovat. Absolutně ne. Naopak, jako velmi důležité, ale chceme zachovat program, jak je nastaven, a zařadit tento bod uprchlická krize i kvůli tomu, abychom posílili pozici pana premiéra pro veškerá jednání související s tímto bodem, a zařadili tedy tento bod ve variabilním týdnu v úterý 9. 2. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Miholovi. Požádám kolegyni Bohdalovou ještě o strpení, přihlásil se předseda klubu ODS pan Zbyněk Stanjura. Chápu, co chce říct. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom pro pořádek a propříště, protože dneska mě to nijak neomezuje. Ale paragraf, který citoval pan místopředseda Filip k délce vystoupení pěti minut, se týká okamžiku, kdy byl schválen pořad schůze. Pořad schůze zatím schválen nebyl, takže v této chvíli ho nemůžeme aplikovat. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já jsem ho také neaplikoval.

    Prosím, paní poslankyně Bohdalová. Máte slovo, paní kolegyně. (Hluk v sále je stále obrovský.)

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedo vlády, vážený pane místopředsedo Sněmovny, dámy a pánové. Organizačním výborem byl na zítřek do bloku třetích čtení zařazen bod 141, sněmovní tisk 464, novela vysokoškolského zákona. Při procházení pozměňovacích návrhů a schválených věcí ze školského výboru s legislativou se objevily některé nesrovnalosti, proto jsme se dneska jako vedení výboru sešli a dohodli jsme se, že se na věc podíváme, aby schvalování prošlo hladce, a proto vás žádám, abychom bod 141, sněmovní tisk 464, jeho projednávání, zařadili jako první bod na středu příští týden, to je 27. 1., jako první bod v bloku prvních čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vlastě Bohdalové. Budeme pokračovat panem poslancem Karlem Fiedlerem, který se přihlásil ještě jednou k pořadu schůze. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já využiji toho, že nejsem omezen časem, ale slibuji, že nebudu dlouhý. Chtěl bych zareagovat na předsedu poslaneckého klubu KDU kolegu Jiřího Miholu, který tady prezentoval dohodu koalice, že tento bod podpoří na zařazení programu Sněmovny ve variabilním týdnu. Náš poslanecký klub Úsvit toto sdělení vítá a děláme vstřícný krok. Můj návrh, který jsem tady přednesl jako první, že požaduji zařazení bodu podle usnesení 642 na příští úterý, 26. ledna, rovněž měním a dávám návrh na 9. února, jak prezentoval pan předseda poslaneckého klubu KDU. Čili se připojujeme k tomuto termínovému návrhu. Já opravdu věřím, že tak jak bylo prezentováno členem vládní koalice a předsedou jednoho z poslaneckých klubů vládní koalice, že se tento bod dostane 9. února na pořad Sněmovny a Poslanecká sněmovna k tomu zaujme věcné, reálné stanovisko a zejména vláda nás bude věcně a reálně informovat o tom, jak je připravena na události a okolnosti, které bohužel můžeme očekávat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak nyní pan poslanec Tomio Okamura, poté pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, žádám o zařazení mimořádného nového bodu na program této schůze s názvem Analýza islámské ideologie, kdy bychom projednali a případně přijali usnesení zavazující vládu, aby nechala zpracovat analýzu islámské ideologie a nechala posoudit, nakolik je či není v rozporu s českým ústavním pořádkem. V současnosti se množí lidé vyjadřující se kriticky k některým tezím obsaženým v islámu. Je to například nerovnost pohlaví, nerovnost lidí podle víry, věčný boj na život a na smrt proti nepřátelům víry, nadřazenost náboženského práva právu státnímu, tedy přesněji zákonům, které stvořil člověk, a mohl bych jmenovat spoustu dalších tezí, třeba že homosexuálové zaslouží smrt nebo že si žena za znásilnění může sama, což by mělo v prvé řadě znepokojovat našeho ministra pro lidská práva.

    Osobně jsem si už několikrát vyzkoušel, že kritika islámu vede policii a státní zástupce do schizofrenní situace. Sami totiž netuší, do jaké míry je islám legitimní, a sami policisté i státní zástupci tápou a říkají mi, že je zákon natolik vágní, že vlastně nevědí, jak mají jednat. Oficiálně islám legitimní je, ale teze, které hlásá, jsou samozřejmě zcela antidemokratické a jejich propagace zcela zřejmě porušují trestní zákon. Tedy propagují nenávist a násilí z důvodu víry, pohlaví atd. Pochopitelně je trochu nelogické, když mi za můj výrok, že muslimové jsou časovaná bomba, bezpečnostním rizikem, hrozí na základě podnětu úřadů postih, a naopak je dnes naprosto legitimní propagovat myšlenky, že naše zákony nejsou platné, že ženy nemají stejná práva jako muži a některé zaslouží drakonické zabíjení kamenováním.

    Jen pro pořádek dodám, že moje vyšetřování za výše uvedený výrok o vyznavačích islámu nakonec minulý měsíc odmítl mandátový a imunitní výbor Sněmovny, což jste možná ani nezaregistrovali, přestože jsem se případnému veřejnému projednání na plénu Sněmovny nebránil. A mimochodem, směřuje do mandátového a imunitního výboru další hlasování o mém podobném výroku. Takže si myslím, že je potřeba si vyjasnit tyto věci, kam až vlastně - nebo co to ta islámská ideologie přesně vlastně je a kde jsou ty mantinely pro naše demokratické zřízení.

    To, že se v českých mešitách propagují dokonce ještě scestnější bláboly a nenávist vůči bezvěrcům, o tom už mnohokrát ve své upřímnosti mluvili sami muslimové, BIS, a jednu reportáž skrytou kamerou natočila před lety dokonce i tehdy ještě nekorektní Česká televize. V každém případě je myslím logické zaúkolovat právní odborníky, nejlépe z Nejvyššího státního zastupitelství, aby definovali, zda je islám ideologie, která šíří nenávist a je nebezpečná demokratickému zřízení, nebo ne. Teprve pak můžeme pokračovat v debatě, nakolik je tato ideologie mírumilovná, nebo ne.

    A proč se obracím sem na vás, na Poslaneckou sněmovnu, abychom to zařadili jako bod? Protože já jsem se pochopitelně pokusil o toto, abych takové vysvětlení, analýzu získal. Oslovil jsem písemně Nejvyšší státní zastupitelství a písemně jsem je požádat o stanovisko ohledně ideologie islámu a ohledně jeho vnímání z hlediska české Ústavy a z hlediska českých právních zákonů. Bohužel jsem byl písemně odmítnut Nejvyšším státním zastupitelstvím a žádné právní stanovisko k této závažné problematice jsem tedy neobdržel.

    Navrhuji proto, abychom po debatě v rámci mnou navrženého bodu společným usnesením skrz politické spektrum, protože si myslím, že by bylo dobré, abychom my všichni věděli, jaké jsou mantinely z hlediska naší Ústavy a z hlediska našeho právního řádu, protože ta debata bude pokračovat a vidíte, že i celou veřejností probíhá mnoho různých výroků a mnoho různých vyjádření na toto téma. Tak abychom společným usnesením vyzvali vládu, ať připraví závazná stanoviska k islámské ideologii, zda patří na seznam k těm, které jsou s demokracií neslučitelné, porušují lidská práva a šíří nenávist, nebo ne. Bude to samozřejmě bolestný a politicky nekorektní proces. Ale myslím, že je nutné pravdivě pojmenovat, že bílá je bílá a černá je černá. A budeme to muset udělat tak jako tak, dříve nebo později. Myslím, že je k tomu právě ten nejvyšší čas, abychom to pro celou společnost vyjasnili a aby i právníci, aby i ústavní soudci a soudci v podstatě věděli, jakým způsobem mají postupovat a jak se k tomuto problému mají všichni stavět.

    Usnesení nenavrhuji, myslím, že bychom k němu měli dospět po všeobecné společné rozpravě. A tento bod víceméně navrhuji zařadit kdykoliv. Víceméně kdyby k tomu byla politická vůle, tak to můžeme zařadit klidně dnes po pevně zařazených bodech, popřípadě příští úterý 26. ledna po pevně zařazených bodech. Myslím, že je potřeba, aby se ta definice opravdu vyjasnila, protože když ani Nejvyšší státní zastupitelství mi není schopné dát písemné stanovisko, jak je vlastně islámská ideologie komfortní z hlediska české Ústavy a z hlediska českých zákonů, tak v podstatě když jsem mluvil i s policií, která se mě na moje výroky ptala, a potom o nich následně už podruhé bude hlasovat mandátový a imunitní výbor Sněmovny, poprvé v prosinci mandátový a imunitní výbor Sněmovny mě odmítl vydat, řekl, že moje výroky nejsou v nějakém nesouladu, ale evidentně například úředníci si myslí, že by tam mohl být nějaký rozpor nebo přestupek, tak vidíte, že se dostáváme do velkého vakua, kdy i pro nás pro všechny, i pro vás, kteří se k tomu problému vyjadřujete, tak myslím, že by bylo velmi dobré, abychom věděli, jak se k tomu vlastně staví legislativa a jakým způsobem se k tomu vlastně Česká republika staví, abychom si nalili čistého vína a věděli jsme, jak na tom jsme.

    Děkuji za pozornost a prosím vás o podporu tohoto návrhu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený s návrhem do rozpravy. Nyní dvě faktické poznámky. První poznámka Vladimíra Koníčka, poté pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, já jsem se přihlásil sice elektronicky, ale s procedurálním návrhem, takže ne k faktické poznámce. Já bych vás chtěl totiž požádat o oddělené hlasování k návrhu grémia - zvlášť hlasovat zařazení tisku 638, 637 a zvlášť ten zbytek návrhu grémia, protože mám problém s tím, že neuplynula lhůta 60 dnů pro projednání ve výborech. Ta uplyne až v průběhu této schůze. Takže jediné, jak to můžeme rozseknout, je, že vznáším námitku proti vašemu postupu, že o tom necháte hlasovat, a prostě jak rozhodneme o té námitce, tak se tomu podřídíme. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, já jsem věděl, že jde o procedurální návrh, protože mě kolega Koníček informoval. Nyní tedy dvě přednostní práva. Pan poslanec Kalousek, potom pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrý den a děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se nechci pouštět do té věcné diskuse, kterou tady rozvinul pan poslanec Okamura, jen chci říct, že pokud navrhuje bod, abychom se usnesli, zda to či ono náboženské hnutí je v souladu s naším ústavním systémem, aby o tom rozhodla vláda, když mu na to neodpovědělo Nejvyšší státní zastupitelství. Troufnu si říci, že se vlamuje do otevřených dveří. Například podle zákona o politických stranách a hnutích je ústředním orgánem státní správy, který potvrzuje, že příslušná strana není svými zásadami a stanovami v rozporu s naším demokratickým zřízením, Ministerstvo vnitra, takže když naši nebo vaši politickou stranu, pane kolego Okamuro, zaregistruje, tak vládní autorita říká: Ano, není to v rozporu. Podle zákona o církvích a náboženských společnostech je tímto ústředním orgánem státní správy Ministerstvo kultury, takže když Ministerstvo kultury takovou církev nebo náboženské hnutí zaregistruje, tak vládní autorita říká: Ano, není to v rozporu. Když zjistí, že to v rozporu je, tak tu certifikaci ve správním řízení odebere. Od toho tady není Nejvyšší státní zastupitelství. A muslimská církev v České republice zaregistrovaná vládní autoritou je. To znamená, pokud byste se chtěl někam obrátit, obraťte se na Ministerstvo kultury, ale je naprostý nesmysl, aby o tom hlasovala Sněmovna. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl zareagovat na vystoupení pana poslance Koníčka. Nevím, jestli v každém volebním období, ale v obou dvou, ve kterých já působím v Poslanecké sněmovně, ten spor nebo ty debaty se kolem toho vedou. Já budu hlasovat proti té námitce, protože si myslím, že klíčové je pro jednání, zda uplynula lhůta. V logice věci to, co namítá pan poslanec Koníček, bychom dneska nemohli hlasovat ani o jednom zařazení zákona ve třetím čtení, protože ani nevíme, kdy začne běžet lhůta, natož aby doběhla lhůta mezi druhým a třetím čtením. Já ten spor tady vedu s legislativou celých pět let, kdy legislativa tvrdí, že to nemůžeme zařadit, a když se ptám: A třetí čtení se zařadit mohou, když není lhůta? No ta se mohou. Tak já tam tu logiku nevidím. Já jsem pro, abychom dostali stanovisko legislativy, ale navrhuji, ať uděláme nějakou politickou dohodu na grémiu a podle té se řídíme. Nepotřebujeme na všechno usnesení nebo zákon. Samozřejmě nemůžeme projednávat zákon ve kterémkoli čtení, dokud neuplyne lhůta, ať už lhůta od podání návrhu zákona, od stanoviska vlády, projednání ve výborech, ale na programu být mohou. Jinak uděláme co? Nedáme to na program, dáme sice opozici možnost to zablokovat, tu někdy využijeme, někdy ne, tak vládní většina zareaguje svoláním mimořádné schůze a místo jedné schůze nám poběží pět najednou. To je jediné. Takže já jsem pro to a navrhuji, abychom si příští úterý na politickém grémiu Poslanecké sněmovny, abychom si připravili nějaké stanovisko, dohodli se na něm a podle něho postupovali. Já si myslím, že to zařazovat můžeme, ale nemůžeme to projednávat, dokud ta lhůta neskončí. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu k programu končím a budeme se tedy vypořádávat s jednotlivými návrhy. Nejdříve tedy s procedurálním návrhem, který vznesl pan poslanec Koníček, a to je námitka proti postupu předsedajícího, s tím, že by se hlasovalo o zařazení o pořadu 39. schůze na den 27. ledna jako první a druhý bod ve 14.30 hodin, tisky 637 a 638. Já jsem to přednesl v bloku těch návrhů s tím, že nechám hlasovat odděleně o všech třech záležitostech, resp. chtěl jsem původně hlasovat o pevně zařazených bodech a potom samostatně hlasovat o procedurálním hlasování o všech návrzích po 19. hodině, což musím, to je oddělené hlasování, nikoli o zařazení bodu.

    Nyní tedy námitka proti postupu předsedajícího.

    Hlasování číslo 2, které jsem zahájil, a ptám se, kdo namítá proti postupu předsedajícího. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 2. Ze 175 pro námitku 6, proti 124. Námitka nebyla přijata,

    Budeme tedy hlasovat o jednotlivých návrzích tak, jak byly přednášeny. Nejdříve návrh z politického grémia. První je tedy zařazení tisků 637 a 638 jako první a druhý bod ve středu 27. ledna ve 14.30 hodin.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 3. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 3. Z přítomných 176 pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní pevné zařazení bodu na dnešek ve 20.00 hodin, tisk 649

    Zahájil jsem hlasování číslo 4. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 4. Z přítomných 176 poslanců pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme procedurálně hlasovat o tom, aby Sněmovna dnes jednala a meritorně a procedurálně hlasovala o všech návrzích i po 19. hodině.

    Zahájil jsem hlasování číslo 5. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 5. Z přítomných 178 pro 131, proti 29 poslanců. Návrh byl přijat.

    Dalším návrhem je návrh, který byl předložen několikrát. Nejprvnější hlasování bude hlasování o návrhu pana poslance Fiedlera, který po vystoupení kolegy Miholy upřesnil průběžnou informaci vlády o migrační politice na 9. 2. na 18. hodinu.

    Rozhodneme v hlasování číslo 6, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 6. Z přítomných 177 pro 76, proti 67. Návrh nebyl přijat.

    Budeme hlasovat nyní o návrhu paní poslankyně Miroslavy Němcové, která předkládá bod Informace o migrační krizi, a to na dnešek jako první bod schůze. Nebo na čtvrtek. Tak bude jenom jeden návrh, a to ve čtvrtek 21. 1. po skončení písemných interpelací, tedy jako první bod v 11.00 hodin.

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 7. Z přítomných 177 pro 71, proti 64. Návrh nebyl přijat. ***

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Pane místopředsedo, jenom abychom přesně dostáli tomu, jak jsem ten návrh podala. Já jsem chtěla nejprve hlasovat o zařazení na čtvrtek, protože jsem to zdůvodňovala tím, aby měla vláda nějaký čas na přípravu. Pokud tento návrh neprojde, chtěla jsem, aby byl zařazen dnes jako první bod. Čili byla tam i alternativa k dnešku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Čili budeme alternativně hlasovat o tom, že by to byl dnes první bod, tedy Informace vlády o migrační krizi.

    Rozhodneme v hlasování číslo 8, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti projednání dnes jako první bod? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 8 ze 177 přítomných pro 72, proti 66. Ani tato varianta nebyla přijata.

    Vrátíme se k návrhu pana poslance Marka Černocha - Usnesení Poslanecké sněmovny k zavedení ochrany státních hranic České republiky zařadit jako první bod dnešního jednání.

    Rozhodneme v hlasování číslo 9, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 9 z přítomných 177 pro 52, proti 72. Návrh nebyl přijat.

    Dále se budeme zabývat návrhem pana poslance Davida Kádnera, a to abychom předřadili tisk 598, bod 117, návrh zákona o azylu, na dnešek jako první bod.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 10 a ptám se, kdo je pro toto předřazení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 10 z přítomných 177 pro 42, proti 74. Návrh nebyl přijat.

    Budeme nyní hlasovat o návrhu paní poslankyně Jany Hnykové, a to na zítřek po pevně zařazených bodech - Informace ministra zdravotnictví o zdravotních rizicích imigrační krize.

    Zahájil jsem hlasování číslo 11 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 177 pro 46, proti 73. Ani tento návrh nebyl přijat.

    A budeme pokračovat. Pan kolega Skalický se hlásí? Ne. Děkuji. Je to návrh pana poslance Martina Lanka, a to aby dnes jako první bod, když nebyl žádný jiný bod schválen, byla Informace premiéra k úniku jeho emailové korespondence k realitě v jednání vlády ČR o migračních kvótách.

    Rozhodneme v hlasování číslo 12, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 177 pro 9, proti 124. Návrh nebyl přijat.

    Budeme pokračovat, a to návrhem paní poslankyně Olgy Havlové na zařazení nového bodu Informace ministra spravedlnosti ke kriminalizaci Bloku proti islámu jako první bod zítra odpoledne.

    A v hlasování číslo 13 rozhodneme, které jsem právě zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 13 z přítomných 177 pro 8, proti 109. Návrh nebyl přijat.

    Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Miholy, abychom se tím usnesením 642 zabývali 9. 2. bez určení hodiny projednávání. Pan předseda Mihola se hlásí k upřesnění svého návrhu. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já jsem vlastně nedával návrh na konkrétní zařazení bodu. Já jsem informoval, že toho dne máme v úmyslu ten bod zařadit. Je to takhle domluveno koaličně. Žádal jsem opoziční předsedy klubů, a protože je to za tři týdny, chtěl bych, aby tady skutečně byli ministři, kterých se ta věc týká, aby na to byl důstojný časový prostor, tak prosím vás, nechme prostor na doladění tak, ať někdo vzápětí není zhrzen tím, že mu ubude třeba jedna hodina z opozičního okénka. Opravdu stojím o to, protože vnímám, že je zájem ze všech poslaneckých klubů tento bod zařadit, abychom to vycizelovali na nejlepší čas toho dne. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď předsedové klubů s přednostním právem. Pavel Kováčik, Zbyněk Stanjura, Marek Černoch a Michal Kučera v zastoupení předsedy klubu TOP 09. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já i po těch letech jsem vždycky naivnější, než je třeba. Podle mého nejlepšího vědomí se dohodlo na grémiu ráno, že ten den proběhne ve znamení opozičních návrhů, dokonce jsem si na tiskové konferenci KSČM pochvaloval, že konečně s novým harmonogramem jde i nový vítr a že se konečně dostane na opoziční návrhy, a už se tady, a jak říká pan kolega předseda Mihola, dokonce koaličně dohodlo, že to bude jinak.

    Přátelé, prosím, začínáme rok. Začínejme ho s tím, že se budou alespoň základní dohody plnit. Já trvám na tom, aby ten den byl ve znamení opozičních návrhů zákonů. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Poslanecké sněmovny. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Kolegyně, kolegové, pan předseda Kováčik má naprostou pravdu. Na grémiu Sněmovny jsme se dohodli, že 9. února bude vyčleněno pro opoziční návrhy. Takováto dohoda byla za mé přítomnosti učiněna. U žádné jiné dohody jsem nebyl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Stanjura jako předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předseda Mihola sedí přes uličku, ale já to řeknu na mikrofon. Slibem nezarmoutíš. Říct, že všichni se shodneme na tom, že to budeme projednávat po opozičních návrzích zákonů - těch je tolik, že toho devátého určitě nebude stačit, a tím pádem na to nedojde, nebo - druhá interpretace - otázka migrace zajímá pouze opozici, vládní většinu ne, a tudíž to budeme projednávat v rámci opozičního okénka. Proč ne? Nás to zajímá. Všechny opoziční kluby v hlasováních o různých termínech, kdy vláda má plnit usnesení Sněmovny, a jako obvykle ho neplní, jako obvykle se musíme doprošovat a navrhovat pořád dokola, a to usnesení platí už skoro rok, a pravidelná informace vlády je taková, že to je pravidlem, až si to vykřičí opozice, tak tedy možná za tři týdny večer, když nebudete moc prudit se svými návrhy zákonů, tak vám možná nějakou minutku dáme. Ale tak to řekněme otevřeně. Migrace trápí jenom opozici. Já mluvím za náš klub. Jestli to chcete v rámci opozičního okénka, klidně, nás to skutečně trápí. Ostatní návrhy zákonů, které předkládáme, jsou důležité, ale migrační otázka je důležitější. Nám to skutečně nevadí. Ale současně tím říkáte, že vás jako vládní většinu to nezajímá a že před tím má přednost dalších 189 bodů poslanecké schůze, které máme naplánovány. Proč ne? Ale pak netvrďte v novinách a v médiích, jak vás to trápí a jak to chcete řešit! Nechcete! (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Marek Černoch. ***

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Budu mluvit o tom samém, o čem pan kolega Stanjura. Tady je usnesení číslo 642 z února loňského roku, ve kterém je zavázána vláda tím, že bude průběžně informovat Sněmovnu o postojích, které bude obhajovat na všech zahraničních jednáních zabývajících se bezpečnostní a imigrační politikou. To, že je to vaše povinnost, že to neděláte, že to je vykřičeno opozicí, a ještě to zamítnete, tak pak opravdu nekřičte do médií, jakým způsobem bojujete proti migraci, protože to není pravda.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Michal Kučera - nebo pan poslanec Kalousek jako předseda TOP 09 s přednostním právem. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem sice nebyl přítomen na grémiu, nicméně si myslím, že z toho vede při dobré vůli cesta ven. Byla dohoda, že v úterý je opoziční okénko. Imigrantská krize - to souhlasím s panem předsedou Stanjurou - je mimořádná priorita jednání této Sněmovny. No tak co chcete dělat ve středu? Tak v úterý bude opoziční okénko a ve středu můžeme jednat o imigrantské krizi. Koneckonců můžeme potom samozřejmě zítra nebo kterýkoliv další den tento pořad změnit a v úterý může být imigrantská krize a ve středu bude opoziční okénko. O co jde? Přece nechceme jet ve středu domů. Je úterý a ve středu nechť je imigrantská krize. Já v tom problém nevidím. Ledaže by pro vás bylo něco větší prioritou než imigrantská krize. To je potom jiná věc.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Nyní pan poslanec Michal Kučera, pokud trvá na své přihlášce. Ano, je tomu tak. Potom pan poslanec Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já víceméně jenom krátce, protože to vysvětlili mí předřečníci. Já vítám ujištění předsedy Sněmovny, že dohody z grémia platí a že ono poslanecké okénko bude zařazeno.

    K vystoupení pana předsedy Miholy se vyjadřovat nebudu. Tam zaznělo to ono jasné a rázné možná.

    A jenom k tomu nezařazení bodu o migraci. Chtěl bych tady skutečně podtrhnout jednu věc. Až si zejména vládní poslanci budou sypat na své facebooky, jak chtějí řešit imigrantskou krizi, tak já jim slibuji, že jim tam pokaždé nalepím tady to vaše hlasování, aby vaši příznivci viděli, jakým způsobem podporujete řešení imigrační krize ve sněmovně. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Mihola nyní. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážení kolegové, já jsem skutečně v tom nejlepším domnění se snažil jednat se všemi kluby. Mrzí mě, že tedy se kolegové z koaliční ČSSD nějak mezi sebou nejsou schopni dohodnout, aspoň tak to vnímám já, protože já patřím mezi ty, kteří říkají, že opozice má právo na projednání bodu. Vědí to i kolegové z opozice, že se často toho zastávám. Tak je zcela absurdní, aby mi tady někdo podstrkával, že bych chtěl umenšovat nějaké právo. I proto jsem nestanovil přesně ten čas. Ale dobře, i když je to hodně týdnů před námi ještě, tak s ohledem na to, co jsem říkal - aby se nebouralo, byl jsem upozorněn kolegou Sklenákem, aby se nebouralo jednání prvních dvou týdnů - proto jsme souhlasili s tím variabilním týdnem.

    Souhlasím samozřejmě s tím, aby proběhlo opoziční okénko. A protože tento bod všichni, skutečně předpokládám, že všichni podle tady těch proslovů předchozích, považujeme ten bod uprchlická krize jako velmi důležitý, věřím pevně, že nám nebude zatěžko tady být po 19. hodině. Takže prosím, abychom tento bod zařadili po tom opozičním okénku na 19. hodinu v úterý 9. 2. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě přednostní právo pana předsedy klubu ODS a předsedy klubu KSČM. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak. Tak je to důležité pro vládní poslance, že 19. ledna, to je dnes, navrhují zařazení toho extra důležitého bodu na 9. února večer. Tři týdny. A mezitím budeme projednávat body 18, 19, 62, 63, 64, 48, 44, 45, 54, 55 - a to jsem četl jenom na zítra pevně zařazené. A dneska budeme dělat body 1, 2, 3, 4, 5, 6, takže napočteme asi 80 bodů, které mají pro vládu větší prioritu.

    Nemůžeme mluvit o nabourávání schůze, aspoň ne pro všechny, protože zcela logicky - nestěžuji si a nefňukám - rytmus schůze, body vybírá většina. A vy tím, kam to zařazujete, jasně deklarujete, že to pro vás priorita není. Pokud by to byla priorita, dneska jste neměli žádný pevně zařazený bod kromě vratky ze Senátu. Neměli. Když jsme navrhovali ve čtvrtek po písemných interpelacích, kde jsou smlouvy, tak jste byli proti. Takže pro vládní většinu je důležitější projednat smlouvy - počkejte, až si to nalistuji, protože je to někde hrozně daleko v tom programu, ale myslím, že to musí zaznít, abychom věděli, jaké jsou priority - takže musíme ve čtvrtek v 11 místo migrační krize debatovat vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí, podepsaná v Bruselu. No to je velmi důležité, aby čeští daňoví poplatníci platili dluhy jiných - aspoň pro vládní většinu. Pro nás je mnohem důležitější bavit se o migrační krizi. A to je velmi důležité pro Brusel a budeme velmi pochváleni, pokud to vládními hlasy schválíte, tuto dohodu. No ale pak taky máme vyšší prioritu zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán. Anebo vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy 1 a přílohy 2 Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

    To by určitě nepočkalo do 9. února, protože tohle všechno má přednost před vážnou debatou ve Sněmovně o migrační krizi, o které mluví dnes a denně naprostá většina našich obyvatel, a kromě toho odmítáte plnit usnesení Poslanecké sněmovny staré jedenáct měsíců.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Kováčik jako předseda klubu KSČM. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Vidíte, vidíte, kolegyně a kolegové, jak nás vždycky doběhne nějaké opatření, kterým si tady účelově něco upravíme, aby nám to šlo líp. A to je jedno, kdo je u vlády, vždycky to nám se jaksi účelově upravovalo, tak aby to vycházelo té příslušné vládní většině.

    Já bych chtěl vážně poprosit: přestaňme už ze Sněmovny dělat větší holubník, než je zapotřebí. A to v holubníku bývá pořádek.

    Pojďme, když je tady tolik řečí, sem tam hodně přes média to jde, o úpravách jednacího řádu, se bavit třeba o tom, že tou rozhodující úpravou jednacího řádu bude to, že sněmovní tisky se budou projednávat v pořadí, tak jak jsou do Sněmovny dopraveny. Tak jak dostanou to číslo, tak to bude to pořadí. A pokud přijde nějaká doopravdy závažná tematika, o které ne pouze vládní většina, ale například třípětinová většina je přesvědčena, že je třeba ji projednat přednostně, tak právě ta třípětinová většina může rozhodnout o tom, že ten bod se předřadí. Nic víc, nic míň.

    Pokud by se nám podařilo najet tento či takový nějaký podobný systém, tak všechny tyhlety přetahovačky, dohadovačky, všechny tyhlety dlouhotrvající minuty a leckdy i dlouhé hodiny trvající diskuse o úpravách programu toho dne nebo toho týdne nebo té schůze by se do značné míry mohly omezit, a pak by docházelo času i třeba na ty superdůležité body. Každý je vnímáme trošku jinak, já rozumím tomu, že vláda má vládnout a k tomu potřebuje podporu parlamentu, ale rozumím také tomu, a věřte, po těch letech v opozici vím, co to je, že opozice není hloupá, že vládní koalici vždycky nebo téměř vždycky poskytuje dobré rady zdarma. A dobrá vláda by se velmi pečlivě měla opozičních myšlenek, námětů a návrhů držet a vytěžit z nich to nejlepší, protože nic špatného, věřte, v tom není.

    Takže pojďme se bavit o takové změně jednacího řádu, která nebude omezovat demokratická práva a zavede konečně pořádek do toho, že se tisky budou projednávat v pořadí tak, jak byly do Sněmovny dopraveny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrý den. Pan předseda Mihola se hlásil. Prosím.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Já si pana předsedy Stanjury vážím z mnoha důvodů, ale teď před chvílí mě velmi zamrzel. Já už tady podle těch výroků a slov opravdu skoro ztrácím naději na nějaké řešení nebo na nějakou rozumnou domluvu, protože když se mění program, který je stanoven, nikdo ho nerozporoval a řekli jsme si: 14 dní probíhá tímto způsobem - a pozor, jsou tam zařazeny opoziční body. To není jenom koaliční program. Koalice vyšla vstříc. Jsou tam ve druhém čtení opoziční body zařazeny a dnes večer kontrolní hlášení. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, jenom se zeptám, zda to mám chápat jako návrh, to znamená, že modifikujete svůj návrh na pevné zařazení na 19. hodinu tak, aby to bylo 9. 2. jako první bod. Takto to předkládáte? Výborně.

    Pan předseda Kalousek, potom pan předseda Černoch.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já nemohu neodpovědět na otázku pana předsedy Miholy, který ve vší úctě, a přátelské úctě, mně připomíná toho řečníka, co říkal "mám svůj názor", ale postupně se s ním přestával ztotožňovat. Když říká: Je tu snad někdo, kdo si myslí, že ten bod je nedůležitý? No ano, poslanci vládní koalice! Protože kdyby ho měli za důležitý, tak přece nebudou chtít předtím projednat 88 jiných bodů.

    Já respektuji, že jste dal tento návrh, pane předsedo, my ho pravděpodobně podpoříme, aby se to někam dostalo, nebo se zdržíme, já nevím, to se poradíme. Ale v každém případě každý den ráno vystoupíme, přečteme, jaké mají být projednávány body, a položíme vám tu řečnickou otázku, jestli je tu snad někdo, kdo si myslí, že tyto body jsou důležitější než imigrantská krize, a navrhneme předřadit na ten každý den bod imigrantská krize. A odpovězte nám svým hlasováním.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Černoch, potom pan poslanec Kučera. Potom pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já jsem z toho pochopil, že informace vlády o imigrantské krizi je opoziční věc, že by se to mělo dávat do opozičního okénka. To je usnesení, které má plnit vláda. Ne o tom, aby si opozice musela vyprosit termín, a ještě se to tedy dávalo do dne, kdy by se měly projednávat opoziční návrhy. Pokud je nějaké usnesení - bylo přijato usnesení, tak by ho vláda měla plnit, a ne laborovat o tom kdy. V tom případě my můžeme svůj návrh stáhnout a já můžu navrhnout teď, v tuto chvíli, že to zařadíme jako první bod dnešního jednacího dne, informaci vlády o migrační krizi. Protože takhle to zaznívá. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kučera. Potom pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Možná že se budeme zase někdy bavit o obstrukcích, tak si vzpomeňme na to, že jsme měli téměř uzavřený celý program a teď kolega Mihola ho zase vyextendoval do dalších diskusí jako koaliční poslanec. Nicméně já jsem se snažil najít nějakou informační hodnotu v projevu pana předsedy Miholy. Moc se mi to nedařilo, ale našel jsem tam podle mě jednu, a to že ten bod by měl být hlasován ve večerních hodinách. Takhle jsem to já pochopil. A ne jako první bod. To znamená, že já bych byl velice rád, kdyby pan předseda Mihola upřesnil, kdy ten bod chce hlasovat. A to, že ten bod bude hlasován v onom opozičním okénku, to znamená v těch třech týdnech jednání Sněmovny, kdy opozice má pouze jedno odpoledne na své návrhy, tak do toho vřadíte imigrantskou krizi, to považuji za naprosto nehorázné a neúctyplné. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kováčik, prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedo, paní a pánové, já trvám na své žádosti o to, abychom tady z toho přestali dělat holubník. Ano, mně se líbí ten návrh pana předsedy Miholy, ať už večer, nebo jako první bod. Ale v tom případě se ptám, kdy tedy projednáme ty desítky opozičních návrhů, které před sebou neustále tato Sněmovna tlačí. Protože je sice to téma velmi důležité, ale nejsme tady jenom od toho. Jsme tady také od toho, abychom projednávali návrhy zákonů a další body, které jsou v pořadí, tak jak dojdou sem do Poslanecké sněmovny. Nejsme tady jenom od toho, abychom projednávali onu krizi, o které je tady řeč.

    Já mám pocit, že návrh pana kolegy Miholy je vlastně takové elegantní zametení s opozicí jako celkem, a pak se budeme marně domáhat, že budeme opoziční návrhy zákonů projednávat kdoví kdy, třeba někdy na svatého Dyndy. Já si myslím, že nastává čas, abychom se přestali ohlížet na to, co se nám jako opozičním stranám dovolí anebo nedovolí, kdy se nám dovolí vůbec s našimi návrhy zákonů přijít sem na jednání Poslanecké sněmovny. Já vyzývám ostatní opoziční strany teď, tady z tohoto místa, abychom zcela vážně jednali o svolání mimořádné schůze na téma projednání opozičních návrhů zákonů. Děkuji. (Potlesk z řad KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Pokud ne, tak přistoupíme tedy k hlasování s tím, že pan předseda Mihola modifikoval svůj původní návrh, a to abychom bod s názvem Informace vlády ČR o migrační krizi zařadili na 9. 2. jako první bod jednání Sněmovny. Takto s tím pan předkladatel souhlasí. O tomto rozhodneme hlasováním. Já ještě přivolám kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 14, přihlášeno je 177, pro 73, proti 43. Tento návrh nebyl přijat.

    Dalším hlasováním se vypořádáme s návrhem paní poslankyně Bohdalové. Jenom prosím paní poslankyni o souhlas s tím, že vzhledem k předchozím hlasováním ten bod 141 dne 27. 1. nebude první, ale třetí. Je s tím takto souhlas? Ano.

    Takže zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem paní poslankyně Bohdalové. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 15, přihlášeno je 177, pro 137, proti 9. Návrh byl přijat.

    Pan poslanec Fiedler navrhuje, aby dnes jako první bod byl projednán tisk 657, zákon o detenčních centrech pro nelegální imigranty v cizích státech. Je to tak, pane poslanče? (Odpověď mimo mikrofon - po pevně zařazených bodech.) Pokud vím, nejsou, takže první bod. Dobrá, takže tak to bude.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 16, přihlášeno je 176, pro 42, proti 72. Tento návrh nebyl přijat.

    Pan poslanec Okamura navrhuje bod Analýza islámské teorie... (Smích v sále.) Který má být zařazen dnes po pevných bodech. (Poznámka z pléna.) Já se omlouvám, já jsem dostal podklad od kolegy Filipa, je tam napsáno teorie. (Poznámka z pléna.)

    Prosím pana poslance, aby přednesl ještě jednou název bodu.***

  • Poslanec Tomio Okamura: Už jsem si říkal, že to tady záměrně zlehčujete. Můj návrh bodu je Analýza islámské ideologie.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji za upřesnění. Omlouvám se, ale přečetl jsem to z podkladů, které jsem obdržel. A bylo by to tedy dnes jako první bod, protože žádné pevné body nemáme.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 17, přihlášeno 177, pro 12, proti 125, tento návrh nebyl přijat.

    Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které padly. Zeptám se, zda tomu tak je, nebo zda někdo má pocit, že o jeho návrhu nebylo hlasováno. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o návrhu pořadu jako celku.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem pořadu schůze, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 18, přihlášeno je 177, pro 109, proti 23. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.

    Pan předseda Mihola. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, dovoluji si požádat o přestávku na jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL v délce 20 minut a zároveň prosím předsedy všech ostatních poslaneckých klubů, jestli bychom se mohli sejít. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Přeruším tedy jednání Sněmovny a sejdeme se v 16.21 hodin.

    (Jednání přerušeno v 16.01 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Jitka Chalánková, a to mezi 16. a 21. hodinou, z pracovních důvodů, a omlouvá se pan poslanec Korte mezi 17.15 a 21. hodinou z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Budeme pokračovat v jednání. Než přistoupíme k projednávání návrhu zákona vráceného Senátem, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupení paní senátorce Emilii Třískové a panu senátorovi Liboru Michálkovi. Informace k pozměňovacím návrhům Senátu vám byly rozdány do vaší pošty a o možnosti vystoupit rozhodneme hlasováním. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.

    Zeptám se, kdo souhlasí s vystoupením paní senátorky Třískové a pana senátora Michálka.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 19, přihlášeno je 108, pro 102, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Já tedy otevírám bod

    Senát návrh zákona vrátil s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 460/5. Já zde vítám pana senátora.

    Nejprve prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, projednávaný návrh novely zákona o majetku státu byl do Poslanecké sněmovny vrácen s pozměňovacími návrhy Senátu. Tyto pozměňovací návrhy řeší z důvodu běhu času především nezbytný posun účinnosti z 1. ledna 2016 na 1. březen 2016. Zamezují také dílčí kolizi s již schváleným návrhem doprovodného zákona k zákonu o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Současně ale dílčím způsobem navazují na změny navržené již Poslaneckou sněmovnou, při kterých se do návrhu doplňují některé dílčí výluky z navrženého režimu soustřeďování nepotřebného nemovitého majetku státu v rukou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Modifikace se týkají jednak hospodaření s nemovitým majetkem státu užívaným Ústavním soudem a jednak zachovávají určitý prostor pro hospodaření s nepotřebnými nemovitostmi v rámci resortu cestou přímého přesunu tohoto majetku do jiné organizace téhož resortu, kde je ho zapotřebí. Tyto změny navržené Senátem nicméně nenarušují základní cíl novely zákona o majetku státu, tedy postupnou koncentraci nemovitého státního majetku v rukou jiné organizační složky ÚZSVM. Dovoluji si vás proto požádat o schválení návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů Senátu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Zdeněk Syblík, zda si přeje vystoupit a vyjádřit se ke stanovisku Senátu. Je tomu tak. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vrácený návrh zákona o majetku České republiky č. 219/2000 Sb. a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, obsahuje pozměňovací návrhy Senátu, kterými jsou tři původní pozměňovací návrhy pana poslance Klašky a jeden původní pozměňovací návrh paní poslankyně Zelienkové, ke kterým se z důvodu nepřítomnosti oba poslanci nepřihlásili a Ministerstvo financí k těmto návrhům při přípravě návrhu zákona vyslovilo souhlasné stanovisko.

    Dále je to pozměňovací návrh ústavněprávního výboru Senátu, kterým se doplňuje k majetku, s nímž přísluší hospodařit Kanceláři Poslanecké sněmovny nebo Kanceláři Senátu, přidává také majetek Ústavního soudu.

    Dále pozměňovací návrh senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, kterým se upravuje § 30 odst. 1 doplněním věty: "Jedná-li se o nabytí členství státu v družstvu v souvislosti s postupy podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, zákaz podle věty první se neuplatní."

    Dále se v článku 2 bodu 6 slova "31. prosince 2015 nahrazují slovy 29. února 2016" a slova "1. ledna 2016" slovy "1. března 2016". Jde o to, zda se v těchto termínech nedohodnou organizační složky státu nebo státní organizace o příslušnosti hospodařit se stavbou nebo pozemkem.

    V článku 2 bodu 8 se slova "1. ledna 2016" nahrazují slovy "1. března 2016". Zde jde o to, stane-li se stát vlastníkem pozemku nebo stavby po tomto datu, postupuje se podle bodu 5 přiměřeně.

    V článku 6 se slova "1. ledna 2016" nahrazují slovy "1. března 2016". Zde se jedná o změnu účinnosti zákona.

    Ministerstvo financí vyjádřilo k těmto pozměňovacím návrhům souhlasné stanovisko a já jako zpravodaj tohoto zákona podporuji přijetí tohoto tisku ve znění pozměňovacích návrhů, jak nám je předložil Senát. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu. Jako první vystoupí pan senátor Libor Michálek. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Libor Michálek: Hezké odpoledne, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře. Vzhledem k tomu, že moji předřečníci už shrnuli to, co je vlastně podstatou jednotlivých pozměňovacích návrhů, tak si dovolím jenom velmi krátce shrnout, že v zásadě se jedná o legislativně technické změny ve třech bodech. Je to de facto posun lhůty účinnosti zákona, aby byl dostatek času na dohodu mezi jednotlivými organizačními složkami státu, než nastoupí režim předjímaný přechodnými ustanoveními. Také, jak už tady vlastně zaznělo, jde o to, aby tato novela nepřepsala takzvaně zákon o ozdravných procesech při řešení finančních krizí. Jsou tam i některé dílčí změny, které vlastně vyplynuly z diskusí právě s Ministerstvem financí a s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.

    Dovoluji si požádat o podporu těch pozměňovacích návrhů Senátu, které při počtu 58 senátorů a senátorek byly podpořeny 43 zákonodárci. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane senátore. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím. Zeptám se pana ministra, zda si přeje závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaje? Také ne.

    V tom případě budeme hlasovat. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, já se chci prostě ohradit proti tomu, jak s námi vláda zachází. My jsme na grémiu i na organizačním výboru souhlasili s tím, že tyto body budou pevně zařazeny právě z časových důvodů ministrů, to znamená, tyto body jsou pevně zařazeny proto, že ministři avizovali, že ten čas budou mít právě teď a v tuto dobu. Ale pan ministr Chovanec tu není, byť jeho bod je pevně zařazen. Při vší úctě k paní ministryni Marksové Tominové - to není její problematika. Při vší úctě k paní ministryni Marksové Tominové - vláda ji nepověřila předložením tohoto návrhu. Mohl vás pověřit pouze pan premiér, ale pan premiér, to je jen jeden člen vlády. Ministři předkládají z pověření vlády. Máte usnesení? (Ministryně: Ne.) Ne. Pan premiér nemůže přijímat žádná usnesení. Usnesení přijímá pouze vláda. Jak dobře víme, ministři předkládají z pověření vlády, nikoli z pověření premiéra.

    Takže já žádám, aby tento bod byl přerušen, pane předsedo, do doby příchodu pana ministra, který je pověřen vládou nám ho předkládat. Tento bod byl pevně zařazen kvůli tomu, že teď tady má čas. Přestaňte si z nás dělat legraci!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já to chápu jako procedurální návrh, o kterém rozhodneme hlasováním. Pan předseda Kalousek navrhuje, aby bod číslo 2 byl přerušen do doby přítomnosti pana ministr vnitra. Nebo? Prosím. Prosím tedy o upřesnění.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To je pouze alternativa, pane předsedo. Obrátil jsem se na vás jako na tu nejvyšší autoritu v Poslanecké sněmovně, abyste nenechal ponižovat Poslaneckou sněmovnu takovýmto chováním vlády a abyste vy jako předseda Sněmovny přerušil do příchodu pana ministra Chovance. Takhle jsem to myslel. Chcete-li jako předseda této Sněmovny nechat vládou zametat s Poslaneckou sněmovnou, je to vaše rozhodnutí a vaše ponížení. Ale já vás důrazně žádám, nenechte takhle Poslaneckou sněmovnu ponižovat a přerušte to do příchodu pověřeného ministra.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, myslím si, že není poprvé, kdy nepřítomného ministra zastoupí jeho vládní kolega. Takže já takovéto rozhodnutí o své vůli neučiním, ale registruji vaši nejprve přihlášku a potom váš procedurální návrh.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Zdaleka to, pane předsedo, není poprvé, co zastupuje pověřeného ministra jiný člen vlády. Ale vždy je to z pověření vlády. Je poprvé, kdy se tak činí bez pověření vlády. A je to poprvé, co nějaký ministr požádal o pevné zařazení bodu, protože má zrovna čas, a pak ho to přestalo bavit a odešel. Opravdu si z nás chcete dělat tuhle legraci, milá vládo? A opravdu to, pane předsedo Poslanecké sněmovny, chcete vládě trpět, že si bude dělat z Poslanecké sněmovny takovouhle legraci? (Slabý potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak. Pane předsedo, já teď přeruším sněmovnu na dvě minuty, protože mi bylo signalizováno, že existuje pověření vlády, nicméně ho nemám k dispozici, takže si ověřím, zda existuje ověření vlády, a poté s k té věci vrátíme, pokud s tím budete souhlasit. Protože jinak bych musel nechat hlasovat o tom vašem procedurálním návrhu. Pokud tedy souhlasíte, že nejprve přeruším schůzi na dvě minuty, zjistím, jaká je situace, a poté se k tomu vrátíme.

    Budeme pokračovat v 16 hodin 37 minut. (Rozruch v sále.)

    (Jednání přerušeno od 16.35 do 16.37.)

    Tak doba přerušení sněmovny uplynula. Prosím pana předsedu Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pověření vlády neexistuje, ale dorazila informace, že pan ministr vnitra musel odejít na setkání ministrů V4. To je takový důvod, že ustupuji od svého návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tím pádem jsme se s tím vypořádali. Chápu to jako stažení procedurálního návrhu, budeme tedy pokračovat.

    Dne 21. října 2015 na 33. schůzi Poslanecké sněmovny jsme souhlasili s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Bylo to usnesení Sněmovny č. 925. Prosím tedy, aby u stolku zpravodajů zaujala místo paní ministryně Marksová a stejně tak zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jiří Petrů. Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit v úvodu. (Ano.) Pokud ano, tak samozřejmě má prostor.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, jenom stručně připomenu, je to zákon, kterým se tedy mění zákon o obcích, krajích a hlavním městě Praze a katastrální zákon. Účelem této novelizace jsou tři druhy otázek: právní úprava takzvaných územních anomálií neboli sporných hranic obcí, za druhé novelizace v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a za třetí úprava činnosti výboru pro národnostní menšiny a označování ulic v jazyce národnostní menšiny. Ještě tam jsou různé změny převážně technického charakteru.

    Ráda bych připomněla, že tento zákon byl již 21. října projednán ve třetím čtení, v jehož průběhu byl podán a následně i přijat návrh na jeho vrácení do druhého čtení. Důvodem byla avizovaná potřeba uplatnit některé další pozměňovací návrhy, které nebyly uplatněny v průběhu původního druhého čtení. Takže v zájmu přijetí takové právní úpravy, která skutečně bude z hlediska praxe vyhovující, s tímto postupem tenkrát ministr vnitra souhlasil. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana zpravodaje? Ano. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Petrů: Dámy a pánové, jako zpravodaj si dovolím pouze připomenout, že druhé čtení této novely proběhlo na 31. schůzi Poslanecké sněmovny už 2. října minulého roku. K tisku byly předloženy celkem tři pozměňující návrhy, a to podaný mnou, podaný poslancem Fiedlerem a podaný poslancem Vondráčkem. K svému pozměňujícím návrhu jsem se přihlásil pouze já, a takto to projednal potom také výbor pro veřejnou zprávu a regionální rozvoj jako garanční výbor. Přijal také usnesení z 20. října, kterým doporučil Poslanecké sněmovně způsob hlasování. Ve třetím čtení na 33. schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. října pak v rozpravě, a to na základě žádosti kolegyně Černochové a kolegů Vondráčka a Bendla a za souhlasu předkladatele, čili tehdy přítomného ministra vnitra Milana Chovance přijala Poslanecká sněmovna usnesení číslo 925, kterým souhlasí s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu. Tolik z mé strany.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu. Mám zde přihlášku pana poslance Kolovratníka a po něm pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji a přeji vám, kolegyně a kolegové, dobré odpoledne. Já bych vás rád požádal o podporu pozměňovacího návrhu s číslem 3529, ke kterému se pak v podrobné rozpravě přihlásím. Musím se malinko omluvit, byl podán do systému téměř na poslední chvíli, během dnešního dne, nebylo to záměrné překvapení, bylo to trochu z důvodu nemoci a toho mála času, který máme všichni.

    Jenom v kostce k obsahu tohoto pozměňovacího návrhu. On je poměrně rozsáhlý co do, řekněme, své struktury nebo do svého rozepsání, ale ten obsah, záměr je vlastně jednoduchý. Já i po své vlastní zkušenosti, kdy jsem v roli zastupitele ve svém rodném městě v Pardubicích, tak jsme se rozhodli, nebo rád bych navrhl krok, který by měl podle mého názoru zvýšit transparentnost jednání a projednávání bodů na jednotlivých komunálních zastupitelstvech.

    V tom pozměňovacím návrhu nově navrhujeme, aby obce ze zákona měly povinnost, kterou zatím nemají, do 14 dnů elektronicky a s dálkovým přístupem zveřejnit zápis ze zastupitelstva, včetně usnesení, příloh, ale hlavně včetně záznamu jmenovitého hlasování. Ten záznam by poté měl být pět let na internetu nebo v dálkovém přístupu uložen. Vím, že řada obcí včetně mnou zmíněných Pardubic toto již běžně dělá, že to je běžnou praxí. Vím, že některé obce to ještě nemají, ale myslím si, že by to technicky a administrativně nemělo být příliš náročné. Několika z vás, kteří jsou také zastupiteli nebo starosty obcí napříč politickým spektrem, jsem se během dneška ptal na tento nápad a zatím jsem se nesetkal s žádnou kritikou. Takže věřím, že to dává smysl, ale že tam nebude žádné chybné ustanovení, které by poté obcím dělalo nějaký problém.

    Jak jsem řekl možná trochu v rétorice snahy o větší otevřenost jak státní, tak komunální správy, ve svém pozměňovacím návrhu primárně navrhuji, aby zastupitelstva dálkově do 14 dnů uložila zápis, usnesení a i jmenovité hlasování. Týká se to obecních i krajských zastupitelstev. Samozřejmě v případě jednání jednotlivých rad měst, tedy rady města, která jsou neveřejná, tam to jmenovité hlasování nevyžadujeme a navrhujeme pouze standardní zápis s výsledkem hlasování, kolik radních bylo pro, kolik proti, tedy s tím souhrnným součtem.

    To je takhle v kostce všechno, děkuji za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Petrů: Pane předsedající, byl jsem upozorněn parlamentní legislativou, že bych se měl znovu přihlásit k svému pozměňujícímu návrhu. Já tak učiním. Přihlašuji se k pozměňujícímu návrhu číslo 2490. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To určitě ano, nicméně jsme v obecné rozpravě. Prosím, abyste se odvolal na svůj návrh ještě v podrobné rozpravě, smím-li vám radit.

    Dále je přihlášen pan poslanec Vondráček, po něm pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pardon... Ne... Pan poslanec Vondráček. V pořádku. Prosím.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Abych dostál jednacímu řádu, tak velice stručně, opravdu velmi stručně odůvodním pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, ačkoli tento je i písemně odůvodněn a takto vložen do systému. Pozměňovací návrh se skládá ze svou samostatných částí. Jednak je to problematika schvalování finančních výpomocí u městských částí, statutárních měst a hlavního města Prahy, kde chci za slovíčko "finanční výpomoci" doplnit slova "nad 50 tisíc Kč". Protože v současné době, jak je novela předkládána, tak je tam poměrně nesystematicky upraveno, že městské části musí zastupitelstvem schvalovat jakoukoli finanční výpomoc bez finančního limitu, což může agendu zastupitelstev velmi zatěžovat a prodlužovat. To je první část.

    Druhá část se týká modifikace slibu členů zastupitelstva místních částí obvodů, kterým po určitém rozhodnutí Městského soudu v Praze existuje určitá aplikační nejistota v tom, zda mohou skládat slib ve prospěch městské části svých obvodů, nebo pouze ve prospěch hlavního města Prahy, a samozřejmě je z logiky věci, jestliže nejsou členy velké radnice, jestli jsou členy zastupitelstva pouze místní části, tak by bylo na místě, aby skládali slib pouze ve prospěch této městské části.

    Jsou to drobné, víceméně technické úpravy. Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom velice krátce zareaguji na pozměňovací návrh, který tady přednesl pan kolega Kolovratník. Dopředu upozorňuji, že jsem druhým volebním obdobím radním města Louny, a v Lounech máme jmenovité hlasování jak v zastupitelstvu, tak i v radě města. To znamená, že tam hlasujeme jmenovitě v radě města, v zápisech nebo v usneseních je vidět, kdo jak hlasoval. Přes to přese všechno si nemyslím, že ten návrh je šťastný. Nechme prosím na jednotlivých obcích, ať se samy rozhodnou, jak chtějí hlasovat. Proč máme, prosím pěkně, pořád nařizovat z Prahy, jak se obce mají chovat a jakým způsobem mají rozhodovat? Tam to přece vědí sami nejlépe. Myslím si, že každá obec dnes ví, jestli je důležité, aby hlasovala transparentně, a samozřejmě si to každý uvědomuje. A ti, co si to neuvědomují, tak těm to pravděpodobně spočtou voliči v tom příštím volebním období. Já si skutečně nemyslím, že bychom tady měli všechno nařizovat z Prahy, že bychom měli dělat další omezení, další nákazy, zákazy a další příkazy.

    Ačkoli, znovu opakuji, hlasoval jsem pro to, abychom i v radě města hlasovali, aby hlasování bylo podle jmen, aby bylo zveřejněno, tak přestože jsem takhle hlasoval v radě města, tak skutečně se zasazuji o to, aby to bylo skutečně ponecháno v kompetencích obcí, jejich zastupitelstev a jejich rad. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Velmi rád využiji té možnosti, že se mohu ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásit dnes, že tedy nepropadne a že o něm Poslanecká sněmovna rozhodne svým hlasováním.

    Můj pozměňovací návrh se týká národnostních menšin, které na svých územích zřizují určité spolky. Já se přiznám, že tady nejsem v konfliktu zájmů, protože nejsem příslušníkem žádné národnostní menšiny. Nicméně pocházím, to přiznávám, z oblasti, kde je silná národnostní menšina polská, která mě právě upozornila na to, že v té novele, která je předkládána, v podstatě došlo k chybě.

    Můj pozměňovací návrh se týká toho, že navrhuje, že nejméně polovinu členů výboru spolků musí tvořit příslušníci národních menšin, které deleguje spolek zastupující zájmy národnostní menšiny, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin. A co je příčinou tohoto? Tou novelou by spolek té národnostní menšiny současně ztratil právo delegovat členy tohoto výboru, takže bychom se dostali do paradoxně podivné situace, že má prostor, jak zajistit kandidáty z řad národnostních menšin, a je obava, že schválení takové úpravy nedojde k naplnění účelu práva na řešení záležitostí týkajících se národnostních menšin. To znamená, že ten spolek tam může požádat o jeho zřízení, ale neměl by právo tam mít své zástupce, své členy. Je to v podstatě chyba, kterou tento jednoduchý pozměňovací návrh, ke kterému se samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě, napravuje, a já věřím, že Poslanecká sněmovna tuto jednoduchou a logickou záležitost podpoří a vejde v platnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje nebo paní ministryně. Není zájem. Neeviduji návrh zákona na vrácení garančnímu výboru k novému projednání. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě, musí být vždy zdůvodněny.

    Jako první se hlásí pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Takže ještě naposledy dnes. Přihlašuji se k pozměňujícímu návrhu číslo 2490. Jsou to pouze legislativně technické úpravy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. A já se, kolegyně, kolegové, hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3529. Je to ustanovení o zápisech zastupitelstev a rad jednotlivých obcí a krajů. Děkuji. 3529.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uvedený pod číslem 3482. Tento pozměňovací návrh jsme zpracovali společně s poslanci Adámkem, Stupčukem a Koskubou. Námi navrhované změny k sněmovnímu tisku číslo 454 byly vyvolány potřebou sjednotit pravomoci orgánů městských částí srovnatelně s pravomocemi orgánů obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., resp. s pravomocemi orgánů HMP tam, kde tyto rozdíly nejsou věcně důvodné.

    Náš společný pozměňovací návrh dále reaguje na legislativní vývoj a nutné legislativně technické změny, které se bohužel dříve neuskutečnily. Pro pořádek uvádím, a zmiňovala to tady i paní ministryně, že se jedná o změny, kvůli kterým jsem požádala Poslaneckou sněmovnu o vrácení této novely zákona do druhého čtení, což, jak se ukázalo, otevřelo cestu k pozměňovacím návrhům nejenom mně, ale i členům vládní koalice, čemuž jsem ráda.

    Pokud bych měla ještě více podrobněji zdůvodnit naše pozměňovací návrhy, tak v části třetí čl. V Změna zákona o hlavním městě Praze se vkládají nové body, které znějí:

    V § 14 odst. 4 se za slovo "čísla" vkládají slova "nebo evidenčního čísla".

    V § 14 se na konci odst. 6 doplňuje věta: "Barvu a provedení čísel určuje hlavní město Praha." Samozřejmě z logiky věci se následující body budou přeznačovat.

    Dále se doplňují ustanovení, kterými se srovnávají podmínky zastupitelů obcí a zastupitelů hlavního města Prahy a jejich městských částí tak, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly při označování částí hlavního města Prahy.

    Doplňuje se ustanovení, kterým se srovnávají podmínky zastupitelů obcí a zastupitelů HMP a jejich městských částí tak, aby nevznikaly nějaké rozdíly mezi zákonem o obcích a zákonem o HMP. Upravuje se formulace, která srovnává tyto podmínky. Sjednocuje se postavení tajemníků obcí a městských částí ve vztahu k zaměstnancům úřadu. Jedná se o legislativně technickou úpravu. V zákoně č. 131/2000 Sb. již byly § 84 a 85 zrušeny. V § 104, který na toto ustanovení odkazuje, se jedná o obsolentní ustanovení.

    Vládní novela správně reaguje na nedostatek zákona o hlavním městě Praze, který se projevoval např. v oblasti oddávání. Sjednocuje se postavení primátora a starostů městských částí s postavením starostů obcí podle zákona č. 128/2000 Sb. Nad rámec návrhu se ještě doplňuje oblast výkonu práv zaměstnavatele vůči uvolněnému členovi zastupitelstva a tajemníkovi úřadu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím předložit pozměňovací návrh, který se týká posílení pravomocí kontrolního výboru zastupitelstva obce. Vložil jsem ho do systému, ale zatím nemám odezvu o vložení, čili nemůžu se odkázat na toto číslo. Dovolím si tedy tento návrh tady přednést a přihlásit se k němu. Takže pozměňovací návrh k novele zákona o obcích.

    Za prvé. V § 119 odst. 2 se doplňuje nové písmeno b), které zní: Provádí kontrolu dodržování hospodárnosti při nakládání s finančními prostředky obcí či organizace zřizované obcí a poskytuje součinnost kontrolnímu výboru.

    V § 119 odst. 2 se stávající písmeno b) změní na písmeno c).

    Za druhé. V § 119 odst. 3 se doplňuje nové písmeno c), které zní: Provádí v součinnosti s finančním výborem kontrolu řádného a hospodárného nakládání s finančními prostředky obce či organizace zřizované obcí při plnění smluvních závazků obce nebo organizace zřízené obcí.

    V § 119 odst. 3 se doplňuje nové písmeno d), které zní: Provádí v součinnosti s finančním výborem kontrolu, zda obec či organizace zřizovaná obcí při nakládání s finančními prostředky jedná pečlivě, s potřebnými informacemi a v obhajitelném zájmu.

    V § 119 odst. 3 se stávající písmeno c) změní na písmeno d).

    Odůvodnění návrhu: Zákon o obcích umožňuje v rámci řádného výkonu samosprávy a autonomního dozoru nad ní utvářet jednotlivým samosprávným celkům výbory, které se aktivně mají podílet na fungování samosprávy a v konečném důsledku tak přispívat k její efektivitě. Významným autonomním prvkem kontroly je proto existence kontrolního a finančního výboru, který je zřízen samotnou obcí a má sloužit jako první složka vnitřního přezkumu v dané obci. Jeho správné fungování a dostatečná pravomoc mohou přinést do obce zlepšení kontroly při nakládání s veřejnými prostředky a mohou rovněž přispět k efektivnějšímu využití svěřených prostředků.

    Dále je třeba říct, že kontrola je svou definicí zaměřena nejen na dodržování zákonnosti při hospodaření, ale rovněž nad hospodárností a efektivností jako takovou. Stávající zákon ovšem v kontrole vidí spíše onu dozorčí složku, která je omezena pouze na dozor nad dodržením zákonnosti, a v menší míře je již respektován aspekt nutnosti kontroly hospodárnosti. Navržená změna by proto měla přispět k vyvážení obou aspektů a jejím cílem je posílení pravomoci v oblasti kontroly nad hospodárností.

    Nyní jsem dostal od kolegy (poslance Vondráčka) upozornění, že tento pozměňovací návrh je v systému zaevidován pod číslem 3543. Já se tedy k němu hlásím. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler, po něm pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já navážu na své vystoupení v obecné rozpravě a už jen krátce přečtu odůvodnění, jak je vyžadováno.

    Navrhovaný text novelizace neobsahuje text, který je součástí platné úpravy spočívající v tom, že členy výboru pro národnostní menšiny jsou i osoby delegované spolkem zastupujícím zájmy národnostní menšiny. Novelou sice spolek zastupující zájmy národnostní menšiny získává právo požádat obec nebo kraj nebo hlavní město Prahu o zřízení výboru, ale současně ztrácí právo delegovat členy tohoto výboru. Schválení novely bez tohoto upřesnění nedává obci nebo kraji nebo hlavnímu městu Praze prostor, jak zajistit kandidáty z řad národnostních menšin, když o těchto nesmí vést žádnou evidenci, a je tedy důvodná obava, že schválením takové úpravy nedojde k naplnění účelu práva účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny dle § 6 zákona č. 273/2001 Sb.

    Tolik ještě krátké odůvodnění a přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, sněmovní tisk (dokument) 2528. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Já děkuji. A konečně i já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden pod číslem 2851, a odkazuji na stručné odůvodnění v rámci obecné rozpravy a na podrobné písemné odůvodnění, které je obsaženo u pozměňovacího návrhu tak, jak je vložen do systému. Konečně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji návrhy na hlasování.

    Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi předložit návrh zákona, kterým se mění zákon o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů. Dne 15. prosince 2015 jste v prvním čtení vyslovili s vládním návrhem zákona souhlas. Protože jde o transpoziční novelu, došlo ke zkrácení lhůty na 30 dnů.

    Mohu jenom zopakovat, že hlavním cílem je zajištění plné harmonizace vnitrostátních předpisů v oblasti uznávání odborných kvalifikací a také problematika evropského profesního průkazu a výstražného mechanismu, který zaručí větší flexibilitu a funkčnost stávajícího procesu uznávání kvalifikace v jednotlivých členských státech. S ohledem na transpoziční termín byla zkrácena lhůta na 30 dní, proto si tedy dovolím pokračovat v obhajobě tohoto vládního návrhu.

    Dne 14. ledna 2016 byl návrh projednán výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který doporučil Poslanecké sněmovně s tímto návrhem vyslovit souhlas. Současně byly zpravodajem poslancem Františkem Váchou načteny pozměňovací návrhy, které mají legislativně technickou povahu a reagují na vývoj právního řádu a dotčených zákonů v průběhu projednávání návrhu. S těmito návrhy avizuji dopředu souhlas.

    Pokud jde o pozměňovací návrh týkající se změny zákona o obecní policii, písemný pozměňovací návrh 3402, s tímto bohužel nemohu avizovat souhlas, protože novela zákona o obecní policii není součástí vládního návrhu zákona a vzhledem k požadavku českého státního občanství u strážníků obecní policie se v žádném případě nejedná o regulované povolání, které tedy ani vzdáleně nesouvisí s volným pohybem osob a předkládaným transpozičním návrhem.

    Dopředu děkuji za rozpravu, která bude následně vedena. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 581/1. Nyní prosím zpravodaje tohoto výboru pana poslance Františka Váchu, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já si myslím, že paní ministryně už podruhé velmi detailně představila novelu tohoto zákona. Mým úkolem je přednést vám usnesení. Teď?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je na vás, pane poslanče. Klidně teď, ale pak se k němu budete muset odvolat v podrobné rozpravě.

  • Poslanec František Vácha: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal tuto novelu 14. ledna a neshledal žádné problémy. Já bych si dovolil přednést usnesení, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě, stejně jako k pozměňovacímu návrhu, který jsem načetl.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu ze své 20. schůze dne 14. ledna 2016 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tisk 581, ve znění pozměňovacích návrhů a toho pozměňovacího návrhu, který potom načtu v podrobné rozpravě. On je velmi dlouhý, takže nemá smysl, abych ho tady teď četl.

    Pak se dostáváme k bodu dva - pověřuje předsedu výboru poslance Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a pověřuje zpravodaje výboru Františka Váchu, aby toto usnesení přednesl ve schůzi Poslanecké sněmovny, a dále mě pověřuje, abych ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

    To je zpráva ze školského výboru. A dál bych se jako zpravodaj vyjádřil k pozměňovacímu návrhu kolegy Černocha, který mění zákon o obecní policii. Myslím, že to je velmi klasický přílepek. Jako zpravodaj jsem zásadně proti.

    Pak je tam připraven ještě jeden pozměňovací návrh kolegy Krákory, který se k němu jistě přihlásí.

    Jako zpravodaj děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Krákora. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poprosím pana poslance Krákoru. Pardon, pane poslanče. To je obecná rozprava. Vy jste přihlášen do podrobné rozpravy. Nezlobte se. Pakliže se tedy nikdo do obecné rozpravy nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova paní ministryně, případně pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji žádný návrh na vrácení.

    Zahajuji podrobnou rozpravu a nyní prosím pana poslance Krákoru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, poslankyně, poslanci, dovolte, abych si osvojil pozměňovací návrh udávaný jako sněmovní dokument 3528. Týká se uznávání odborné praxe lékárníků v lékárnách v délce půl roku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Hlásí se pan předseda Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Podle současného znění zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, respektive přechodného ustanovení čl. VI bod 2 zákona č. 274/2008 Sb., musí strážníci do 31. prosince 2015 splnit podmínku získání středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou, pokud již tímto stupněm vzdělání nedisponují; tento požadavek neplatí, pokud strážník dosáhl věku 45 let, třikrát úspěšně absolvoval zkoušku z odborné způsobilosti před zkušební komisí ministerstva a obec je držitelem platného osvědčení strážníka.

    Tím bych se chtěl přihlásit k návrhu č. 3402. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Černochovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Neeviduji žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, a končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i paní ministryni. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely rozpočtových pravidel.

    Předložený návrh zákona obsahuje zejména ustanovení, která rozšiřují výčet subjektů státní pokladny a ustanovení, která s tímto rozšířením souvisejí. Rovněž je navržena úprava přijímání úvěrů od mezinárodních finančních institucí, zejména od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy Ministerstvem financí za Českou republiku. Je také navrženo zkrácení přechodného období pro převod prostředků státních příspěvkových organizací na účty podřízené státní pokladně o 15 měsíců. Navrhovaná novela rozpočtových pravidel obsahuje také některé další změny, například rušení povinnosti finančně vypořádávat dotaci poskytnutou v plné výši na úhradu výdajů, případně nákladů, které příjemce dotace uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím. Všechny účty podřízené státní pokladně mají podle návrhů mít státní organizace, Správa železniční dopravní cesty, zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, přičemž podřídit tyto účty státní pokladně budou povinny v zásadě do devíti měsíců od nabytí účinnosti zákona.

    V souvislosti s podřízením účtů zdravotních pojišťoven státní pokladně je navrhována také změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Návrh obsahuje rovněž změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Její podstatou je zakotvení povinnosti vypořádávat některé dotace poskytnuté tomuto fondu ze státního rozpočtu.

    Od navrženého podřízení výše uvedených účtů státní pokladně Ministerstvo financí očekává možnost centralizace dodatečných minimálně 28 mld. korun volné likvidity plynoucích z veřejných prostředků, což by představovalo roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádek stovek milionů až miliard v závislosti na vývoji výnosů státních dluhopisů České republiky a situaci na globálních finančních trzích.

    Návrh zákona byl projednán ve výborech. Garančním výborem je rozpočtový výbor, s jeho navrženými pozměňovacími návrhy Ministerstvo financí souhlasí. K návrhu se vyjádřil i výbor pro zdravotnictví. S většinou jeho pozměňovacích návrhů se naopak Ministerstvo financí neztotožňuje.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán výboru pro zdravotnictví. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisk 546/1 až 3. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Romana Kubíčka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru ze 32. schůze ze dne 18. listopadu 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 546, druhé čtení.

    Po úvodním slově náměstka ministra financí Jana Gregora, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 546, schválila ve znění navrhovaných pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou vloženy do systému a jsou součástí usnesení. Nebudu je zde číst. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a nyní prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Ludvíka Hovorku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu v tomto výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás informovat o usnesení výboru pro zdravotnictví ze 26. schůze ze dne 3. prosince 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 546.

    Po úvodním slově náměstka ministra financí pro sekci veřejné rozpočty Ing. Jana Gregora, mé zpravodajské zprávě a po rozpravě výbor pro zdravotnictví za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, sněmovní tisk 546, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou vloženy do systému a můžete si je přečíst. A pověřila mě jako zpravodaje, abych vás s tímto usnesením seznámil.

    Já se tímto hlásím současně do obecné rozpravy, abych informoval o důvodech přijetí jednotlivých pozměňovacích návrhů, které možná jsou malinko odlišné od toho, co přijal rozpočtový výbor. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj Roman Kubíček. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Roman Kubíček: Opět děkuji za slovo, pane předsedající. Uvedl bych pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a kterému se v obecné rozpravě přihlásím, v podrobné rozpravě. Jedná se o malou změnu. V části první Změna zákona o rozpočtových pravidlech za bod 13 se vkládá bod 14, který zní: "V § 26 odst. 1 písm. h) se za slovo podle vkládají slova: § 3 písmeno o) bod 4 a následující body se přečíslují."

    Odůvodnění: A-hlavičku ROP, to je rozpočtové opatření v rozpočtovém systému, a písemnou žádost kapitoly nelze zpracovávat odděleně. Rozpočtový systém je primárním systémem pro evidenci rozpočtových opatření, avšak nenahrazuje stávající oběh a schvalování originálních dokumentů v jejich písemné podobě. Schvalování originálního písemného dokumentu je doplněno odpovídající činností v rozpočtovém systému prostřednictvím A-hlavičky ROP. Podle § 24 odst. 5 rozpočtových pravidel lze písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Z uvedených důvodů je nutné vztáhnout tento termín i na aktualizaci údajů v rozpočtovém systému s tím, že navrhujeme rozšířit ustanovení § 26 odst. 1 písm. h) rozpočtových pravidel.

    V podrobné rozpravě se k tomu přihlásím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem již v prvním čtení upozorňoval na úskalí tohoto návrhu, a to především ve vztahu k některým dalším subjektům, jejichž peněžní prostředky by byly podřízeny státní pokladně. Podle mého soudu lze právě tady v této věci vnímat pohled Ministerstva financí, pohled pracovníků Ministerstva financí jako velmi úzce profesně zaměřený pohled toliko ve spojení s financováním státního dluhu. Samozřejmě zde vždy bude přirozená tendence Ministerstva financí a i určité pokušení rozšiřovat státní pokladnu na další subjekty veřejných financí anebo subjekty, které v určitém rozsahu s veřejnými financemi nakládají. Ministerstvu financí to umožňuje používat i tzv. cizí zdroje, kterými jsou přímo zdroje státu, mimo státní rozpočet na financování krátkodobých potřeb státního dluhu.

    Víte, o podřízenosti veřejných subjektů nebo některých subjektů státní pokladně v minulém volebním období tady byla vedena velká debata. Původní návrh, který předložila ještě vláda v tom minulém volebním období, také obsahoval různé veřejné subjekty, dokonce včetně tzv. vlastních příjmů územních samosprávných celků. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Můj předřečník měl už velmi vyčerpávající - ve smyslu informačně vyčerpávající přednes. Řekl víceméně vše, co tady mělo zaznít. Já bych vás tedy jenom velice krátce seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, kteří by samozřejmě byli ochotni podpořit tuto novelu zákona, nicméně s jednou zásadní výhradou. A to je v okamžiku, kdy z této novely skutečně bude vyjmuto ono podřízení účtů zdravotních pojišťoven státní pokladně. S touto změnou zásadně nesouhlasíme, a pokud nebude z tohoto návrhu odstraněna, tzn. pokud neprojde ten pozměňovací návrh, o kterém tady mluvil můj předřečník, tak ve třetím čtení tuto novelu zákona nepodpoří poslanecký klub TOP 09 a Starostové. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolil bych si několik poznámek k projednávání tohoto návrhu zákona na zdravotním výboru.

    Zdravotní výbor se snažil dívat na tento návrh věcně. Chápeme, že snahou je využít prostředky, které jsou zůstatky - řekněme denní zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, využít je pro přednostní splácení splátek státního dluhu. Ovšem při diskusi převážil názor, že zdravotní pojišťovny hospodaří s prostředky státu v rozsahu zhruba jedné čtvrtiny, a že tedy se nejedná o prostředky státu, ale o veřejné prostředky a že by z různých důvodů zdravotní pojišťovny tomuto režimu zákona neměly být podřízeny.

    Výboru pro zdravotnictví bylo doručeno celkem šest pozměňovacích návrhů. Vzhledem k rychlosti projednávání nebylo předem známo stanovisko legislativy o vzájemné nehlasovatelnosti jednotlivých pozměňovacích návrhů, které se zčásti překrývaly. Výbor pro zdravotnictví proto hlasoval o jednotlivých pozměňovacích návrzích číslo 1 až 6 s tím, že nikdo z členů výboru nenamítal nehlasovatelnost jednotlivých pozměňovacích návrhů. Výsledný návrh usnesení obsahuje několik bodů, i když některé jsou nehlasovatelné, pokud budou přijaty jiné.

    V zásadě výbor pro zdravotnictví byl veden snahou o vynětí zdravotních pojišťoven z působnosti tohoto zákona o rozpočtových pravidlech z těchto důvodů: Výbor spatřuje velké riziko v možném propadu příjmů zdravotního pojištění a v nepřipravenosti přechodu systému z komerčních bank pod Českou národní banku především z těchto důvodů: Očekává se nedovýběr zdravotního pojištění především u osob samostatně výdělečně činných a individuálních plátců souvisejících s převodem účtu do České národní banky, kdy zcela určitě část plateb bude minimálně dva až tři roky odesílána na původní účty. Stejně tak předepsané úroky a penále, často na základě výměru až na deset let. Ano, je to tak. Někdo splácí i deset let dlužné pojistné a penále.

    Možnost ministerstva stanovovat termíny a rozsah režimu realizace plateb poskytovatelům zdravotní péče. Pochybnosti o schopnostech České národní banky vést účty s tolika operacemi a faktická nemožnost platit příkazy v den podání. To bylo konstatováno. Podle náměstka Ministerstva financí bude ale Česká národní banka stejně dělat účetní operace s třetím partnerem, tedy zřejmě s jednou z komerčních bank.

    Systém zdravotního pojištění spravuje veřejné peníze. Nejedná se tedy o státní prostředky. O státní se jedná pouze v objemu zhruba jedné čtvrtiny pojistného v případě plateb za státní pojištěnce. S tím převodem účtu jsou spojeny samozřejmě i zbytečné náklady se změnou systému a reklamní kampaně v souvislosti se změnou účtu a současně i ztráta úroků z komerčních bank, které dneska plní fond prevence u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Jak říkal kolega, je to zhruba v rozsahu do sto milionů korun ročně.

    Vzhledem k tomu, že se jedná o průtokový systém, nejsou denní zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven tak vysoké, že by efekt pro státní pokladnu mohl vyvážit riziko, že nepřipravená změna rozkolísá funkční systém zdravotního pojištění. Přitom možnost výpomoci systému státní pokladny od zdravotních pojišťoven zůstává zachována i v těch pozměňovacích návrzích.

    Jenom pro informaci - vynětí zdravotních pojišťoven z působnosti zákona jsou klíčové body usnesení zdravotního výboru 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 12 a legislativně technické včetně posunu účinnosti zákona. Pokud by snad tato usnesení nebyla přijata, tak se domnívám, že je nutné minimálně posunout dobu účinnosti a přijmout bod 10 - zachování dosavadních účtů minimálně po dobu tří let, a to z důvodu setrvačnosti, protože spousta plátců bude zasílat na původní účty. Bod 1 - to je vynětí zdaňovaných činností zdravotních pojišťoven, a bod 10 - to je vynětí možnosti Ministerstva financí stanovit termíny a rozsah režimu realizace plateb. Současně s tím je podle mne potřeba realizovat pilotní testovací projekt, o kterém se mluví v důvodové zprávě, který měl být testován u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Myslím si, že bez toho testování by spuštění zákona bylo určitým rizikem, jestli ten systém bude fungovat.

    Tolik můj komentář k projednávání. Jenom chci říct, že pozměňovací návrhy byly přijaty průřezově většinou kolegů zdravotního výboru. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji panu poslanci Hovorkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Hlásí se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych k tomu dodal ještě pár slov, která tady zatím nepadla.

    Naše Ústava říká, že zdravotní péče je poskytována cestou veřejného zdravotního pojištění, a to zdravotní pojištění doposud mělo oddělené rozpočty od rozpočtu státního, přestože je nutno uznat, že to jsou veřejné rozpočty. Já si myslím, že by bylo docela legitimní v téhle zemi, i když bych toho nebyl příznivcem, ale bylo by zcela určitě legitimní vést debatu o tom, zda chceme náš systém veřejného zdravotního pojištění, který je založený na pluralitě pojišťoven, zda ho chceme transformovat radikálně do systému s jednou zdravotní pojišťovnou, takové návrhy se v minulosti objevovaly, i když v nějaké konkrétní podobě nikdy nebyly předložené, anebo jestli dokonce nechceme ten náš systém převést na systém, který je financovaný z rozpočtu. I to bych pokládal za legitimní. Jsou země, které prostě své zdravotnictví financují rozpočtově ze státního rozpočtu. Financují ho velmi zodpovědně, ty systémy jsou stabilní a fungují, pokud jde o kvalitu zdravotnictví, velmi dobře. Patří sem v Evropě systém ve Velké Británii a patří sem systémy severských zemí, které jsou založeny na státním rozpočtu. Takže nic proti tomu, i když ten náš systém tady funguje téměř 25 let a bohužel není pořádně doladěn. Pak je otázka, jestli není rozumnější ho jednou konečně doladit a ne se vydat cestou nějaké velké transformace, tak jak k tomu došlo v roce 1991.

    Krok, který tady navrhuje Ministerstvo financí, nepochybně směřuje k nějaké velmi radikální změně celého toho systému, ale ta změna prostě nebyla při téhle příležitosti diskutována, takže to vnáší obavu, že je to kromě těch rozpočtových otázek Ministerstva financí jakýsi pokus salámovou metodou prostě celý ten systém začít převádět na systém, který bude pod dirigencí státu. Tohle se stalo v jiné formě s důchodovým systémem, který se tím stal z důchodového pojištění záležitostí prakticky rozpočtovou. A lze spekulovat, že toto chystá Ministerstvo financí i s naším systémem všeobecného zdravotního pojištění. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Hegerovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Nyní s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já obdivuji kolegy, jak dlouho dokážou mluvit o takové jednoduché věci, jako že peníze zdravotních pojišťoven, které leží v soukromých komerčních bankách a které dneska, za chvíli, možná budou muset platit negativní úrok, a platí bankovní poplatky, tak jsme si dovolili říct, že by mohly ležet v státní pokladně. V naší státní pokladně. Takže nevím, proč pan kolega Heger mluví o zdravotnictví. Nechci mluvit o zdravotnictví. Nechci mluvit o tom, kolik potřebujeme pojišťoven, možná jednu, nevím. Takže je to jenom o penězích.

    A pokud zůstatky na účtech jsou 10 až 15 miliard a je to u soukromých komerčních bank, a my říkáme dejte to teď státní pokladně a my vám odpustíme bankovní poplatky a dáme vám nulu, a vy jste blízko nuly a možná budete mít minus, tak je to triviální. To přece každý pochopí, ne?

    A pan kolega Vilímec, ten mě vždycky baví, to je fakt, to je neuvěřitelná debata. Já bych zopakoval jenom fakta, pane kolego. Dne 31. 12. 2013 a 31. 12. 2015, absolutně snížen dluh o 10 miliard. Máte pravdu, kapánek jsme navýšili vůči 2014, ale víte proč? Protože ještě 30. 12. jsme dělali operaci, že jsme si půjčili s negativním úrokem, na kterém jsme vydělali 3,5 milionu. Minulý rok jsme totiž pracovali s těmi penězi a vydělali jsme 540 milionů, roku 2014 - 240 milionů, v roce 2013 to byla jen stovka. Takže my vyděláváme peníze, protože peníze plodí peníze, aspoň kdo to s nimi umí, tak plodí peníze. A absolutně jsme dluh snížili o 4 %. Ze 41,3 na 37,3 %, máme jeden z nejmenších v Evropě a jsme na to pyšní.

    Takže teď tohle v některých státech funguje normálně. Je to takzvaný cash pooling. A ty peníze patří zdravotním pojišťovnám, budou patřit, akorát ty zůstatky na účtech bychom chtěli do státní pokladny, do pokladny nás všech. Je tam nula a odpustíme bankovní poplatky. Pro ně je to dobrý obchod. A to je všechno. Pan ministr Němeček o tom dobře ví, my jsme o tom jednali, je to výhodné a nemá to nic společného se zdravotnictvím ani s počtem pojištění ani se zdravotní péčí. Je to čistě pragmatická finanční operace, která nám vylepší, ano, vylepší nám dluh, vylepší nám rating a zase budeme v Evropě kapánek lepší. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dovolte mi malinko drobnou poznámku. Já bohužel nemůžu souhlasit s tím, co tady teď řekl pan ministr právě v té oblasti zdravotnictví tohoto zákona. Zákon si nedovoluji hodnotit. Ale na výboru pro zdravotnictví probíhala velmi seriózní diskuse, kde jsme jasně dávali argumenty proti tomu, co tady pan ministr tak vychvaluje. Skutečně nejsou - jsou k dispozici od zdravotních pojišťoven, nejenom od VZP, ale i od ostatních zdravotních pojišťoven rozbory a data o tom, že toto opatření, které tady pan ministr tak obhajuje, skutečně vážně poškodí všechny zdravotní pojišťovny, všechny zdravotní pojišťovny, a bude to v neprospěch zdravotnictví, nikoli ve prospěch. Jenom upozorňuji na to, asi mu to pan náměstek měl vyřídit, protože pan ministr a všichni ostatní na zdravotním výboru s tímto opatřením zásadně nesouhlasili a neberou ho jako něco, co je ve prospěch českého zdravotnictví. Takže tady si dovoluji nesouhlasit. A bylo by fajn, kdyby si Ministerstvo financí udělalo rozbory, jaký dopad to bude mít na zdravotní pojišťovny, a tedy na systém veřejného zdravotního pojištění, a tedy na zabezpečení potřebné zdravotní péče pro pacienty České republiky. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu mluvit stručně. Já jsem pozorně poslouchal pana ministra a musím s ním souhlasit, že komerční banky dneska, když si uložíte peníze, tak to nic moc není. To je jasné, dokonce mám pocit, že Erste, to znamená Česká spořitelna, dokonce už dneska za uložené peníze chce peníze. Není to tak, jak jsme byli po léta zvyklí si uložit peníze do banky, že banka vám za to platí, že je může používat. A to, co tady říkal, že ta pokladna je víceméně výhodná, tak já s tím souhlasím, ale mělo by to pak být na bázi dobrovolnosti, a ne zákonem určeno, že to tam musí dávat. Pak bych tomu rozuměl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Pardon, pane ministře, s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan poslanec Heger, po něm s přednostním právem pan ministr.***

  • Poslanec Jan Volný: Dobře. Já samozřejmě souhlasím s panem předřečníkem. Teď chci trochu reagovat na paní kolegyni z levého spektra.

    Já tomu opravdu nerozumím. Vždyť peníze v té státní pokladně budou stejně bezpečné, ne-li bezpečnější než na jakékoliv komerční bance a bude to mít naprosto stejný princip průtoku těch prostředků, protože státu natékají přece obrovské prostředky a on je vydává a je to naprosto jednoduchý selský tah a úvaha nehromadit ležící peníze, které nepracují, a zaplatit spíš dluh. Takže já opravdu této diskusi nerozumím.

    Děkuji, kolegové.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger. Po něm paní poslankyně Marková s faktickou poznámkou. Po ní pan ministr. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já bych rád řekl prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Volnému i panu ministrovi, že to, co já jsem tady říkal, není žádný ideologický projev, není to ani žádná debata o tom, jestli stát se chová centralisticky a chce jaksi mluvit těm subjektům, daným ze zákona, které jsou dnes prakticky oddělené od státního rozpočtu. A rozumím sice málo makroekonomii, ale rozumím tomu, co je cash pooling, protože jsem seděl v zastupitelstvu města, kde se snažili ekonomové tyto věci optimalizovat. Totéž se dělo v nemocnici, kterou jsem řídil.

    Takže pokud je to technikálie, tak jak tvrdíte, tak je to v pořádku. Ale debata na zdravotním výboru nevedla k jasnému vyjádření Ministerstva financí, že na ty peníze nikdy nesáhne v tom směru, že si je ponechá. Pokud to je jako s úložkou v bance, kdy ty peníze budou zase vráceny, a budou vráceny včas, až to ta pojišťovna bude potřebovat, pak je to samozřejmě jenom technická operace jako v každé jiné bance a lze s tím souhlasit. Ale bylo by potřeba, aby to tady zcela jasně zaznělo pro stenografický záznam, až se jednou bude dít něco jiného, což řada lidí ve zdravotním výboru podezírala, abychom se měli na co obrátit a to zdravotnictví trošku obhájit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Marková. Po ní s faktickou poznámkou pan poslanec Hovorka. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k panu kolegovi Volnému. Vy skutečně nevíte, o čem to je, protože jinak byste nemohl říkat to, co tady říkáte. Prostě pro oblast zdravotnictví nevíte, o co jde. A to stejné si myslím o panu ministrovi, že neví. Skutečně to bude mít velký dopad na hospodaření zdravotních pojišťoven. To je beze sporu.

    Dobře, takže pokud na tohle přistoupíme, tak v tom případě, tak pokud tenhle zákon schválíme, a my to potom můžeme podpořit, pokud mi tady pan ministr slíbí, že následně - protože tohle je první krok k tomu, že můžeme mít v České republice jednu zdravotní pojišťovnu, protože já bych tady za to tady potom veřejně poděkovala, jak jsem to udělala ve výboru pro zdravotnictví. Já děkuji panu ministrovi za tento zákon, protože pokud tohle projde, můžeme tady mít jednu zdravotní pojišťovnu a to má KSČM ve svém programu už od roku 2005. Takže pane ministře, děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou, zatím poslední, pan poslanec Ludvík Hovorka. Potom pan ministr. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom věcně. Na jedné straně je tady profit státu z toho, že denní zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven jsou v nějaké výši a umožní splátky státního dluhu a lepší zhodnocení těchto prostředků, než je v současné době pro zdravotní pojišťovny, ale na druhé straně je tady věc, která v tom zákoně asi nejvíc zarazila členy zdravotního výboru, a to je právě možnost stanovit termín a rozsah plateb poskytovatelům zdravotní péče. Protože v tom zákoně je skutečně napsáno, že prostě Ministerstvo financí může říci, kdy se bude platit, a to je podle mě klíčová věc, stejně jako otevřeně zástupce Ministerstva financí řekl, že ten systém České národní banky ve spolupráci s třetím partnerem, to znamená s tou další komerční bankou, prostě nebude možné platit tak jako dnes účty ze dne na den. To znamená, bude tam zpoždění plateb a je tam možnost Ministerstva financí říci, že se nebude platit teď, ale bude se platit později. To tam skutečně z toho zákona je možné vyčíst.

    Myslím si, že to byly asi takové největší a nejhlavnější důvody, které vedly k tomu, že většina členů zdravotního výboru se přihlásila k těm návrhům na usnesení, které potom byly přijaty. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já to zkusím ještě jednou pro kolegyni Markovou. Vy jste řekla asi dvanáct vět, ale já jsem vůbec nepochopil, co jste řekla. Ano, bude to mít dramatický dopad. Víte na koho? No na toho finančního ředitele, že nedostane pozvánku na vánoční večírek té komerční banky a nedostane asi tu flašu šampusu na Vánoce, protože my jako státní pokladna neděláme večírky a nepošleme mu tu flašku. Jo, to se tak dělá na Vánoce. Jsou ty večírky, tam se jde. Takže to je jediný rozdíl. To je ten dramatický dopad na české zdravotnictví.

    Znovu opakuji - chceme nahradit komerční banky státní bankou. Naší bankou, vždyť my jsme tady pro lidi, ne? My z toho máme všichni profit. A nabízíme výhodu: nebudete platit poplatky, máte u nás sice nula úrok, ale někde už možná bude minus. A jsou to peníze těch pojišťoven! Vždycky budou. Vždycky zůstanou. Takže my jenom říkáme: teď chceme být my ta banka. A nám všem to pomůže pro cash pooling.

    Nemá to žádný dopad na zdravotnictví, žádný dopad na počet zdravotních pojišťoven, na žádného pacienta. Takže není to pravda a všechny faktury, jak pojišťovny budou chtít platit, budou zaplaceny včas. Takže je to jenom o penězích, prosím vás, tak soustřeďte se na to, co říkám. Takto to je, prosím vás. Takto to je. V některých státech to je normální už dávno. Takže je to jenom operace, kde nabízíme lepší podmínky pro pojišťovny. A peníze jsou jejich, nikdy si je nepřivlastníme, není k tomu důvod.

    Doufám, že už jsem to vysvětlil.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou ještě paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Vážený pane ministře, ani stokrát opakovaná lež se nestane pravdou a demagogie zůstane demagogií.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Volný. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, to byla silná slova. Já možná bych potom někdy chtěl třeba i soukromě toto vysvětlit.

    Já chci jenom upozornit - to nejsou přece peníze pojišťovny. Jsou to peníze lidí tohoto státu. A jestli my nabízíme variantu, že s penězi lidí tohoto státu umí stát nakládat tak, aby vydělal půl miliardy a snížil obslužné náklady na státní dluh, tak to přece musíme udělat. A je to půl miliardy znovu pro ty lidi, pro obce, tam, kde je budou potřebovat. Vždyť přece vezměme rozum do hrsti. Jestli paní kolegyně Marková má jediný důvod, proč říkat, že to je lež, a má jedinou pochybnost, že se to dotkne zdravotní péče, ať to tady řekne na rovinu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Je tady smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Petr Bendl, po něm paní poslankyně Soňa Marková, následně pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Já budu kratší. Já bych chtěl panu kolegovi Volnému říci, že to není varianta, ale je to povinnost uložená zákonem. To je to, na co jsem se tady ptal, proč to má být povinností. No tak jako proč ne? Tak máme tu nějaký bankovní trh a teď vytváříme alternativní státní. To byla ta moje otázka, proč je to povinné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Připraví se paní poslankyně Soňa Marková, po ní pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říci něco podobného, zeptat se pana kolegy Volného, jaké varianty tam tedy - prostřednictvím předsedajícího - jaké varianty tam tedy jsou. Tam žádná varianta není. My ukládáme povinnost, aby prostředky, které státu nepatří, byly uloženy u státu. To je významný návrat ne o deset nebo o patnáct let zpátky, ale o třicet let zpátky. To je salámová metoda. Vždyť přeci to taky můžeme najednou prohlásit, že i DPH jsou prostředky státu, a protože se platí až někdy později na daních, tak by bylo nutné, aby podnikatelé drželi všechny své finanční prostředky u státu. No tak zrušte ty komerční banky přeci. To je úplně to, kudy jdete. Vždyť přeci komerční banky poskytují i jiné různé formy, jak s těmi penězi naložit. Objeví se něco významného. Právní subjekty mají správní rady atd. atd. a mohou se rozhodnout, že jim nabídnou nějaký finanční nástroj, který bude krátkodobě pro ně výhodný. Zároveň je to o penězích na trhu. Vždyť přeci buď jste ekonomové, anebo jste socialističtí plánovači, že prostě říkáte: Všechny peníze sem, protože ty patří mně, státu. To je pro vás, pro lidi, ty peníze, které se tady točí. To je úplně neuvěřitelné!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Ještě jednou děkuji. Teď už opravdu naposledy, abych nezdržovala toto velevýznamné fórum. Teď už tady ta pravda zazněla, protože skutečně pokud se bude špatně hospodařit a budeme potřebovat peníze, tak to bude na úkor veřejného zdravotního pojištění. Tedy to jsou peníze, které nejsou státní, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a další. Takže opravdu pokud bude potřeba zaplácnout nějakou díru, tak se to zaplácne veřejným zdravotním pojištěním. Ano, teď už to byla pravda.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Markové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, chtěl bych se zeptat na jednu věc, která souvisí s projednávaným bodem nebo problematikou a týká se konkrétně § 34 odst. 6, kde se píše, že v podstatě je možnost Ministerstva financí stanovovat termíny a rozsah režimu realizace plateb poskytovatelům zdravotní péče. Tečka. Toť vše. To je zákon. Čili pokud by toto prošlo, tak bez jakýchkoli dalších omezení, když si Ministerstvo financí vzpomene, nadneseně řečeno, může určit příslušnému poskytovateli zdravotní péče, v jakém rozsahu a v jakých termínech by měla být realizována příslušná platba. Což bych poprosil, zda je možno tedy vyložit, jak si to přesně Ministerstvo financí vykládá, že tam třeba já vidím zásadní riziko, že lze ovlivňovat hospodaření i financování jednotlivých zdravotnických zařízení, ať státních, nebo privátních. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byl zatím... Pardon. Ještě s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo. Vy budete zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak jenom připomenu slova, která tady zazněla: než komerční banka nebo komerční banky, raději státní banka. To už je jenom kousek od toho: než soukromé podniky, tak lépe státní podniky. Pak by nějaká centrální plánovací komise mohla určit ceny, vždyť je to pro lidi, aby ty ceny byly lepší. Přece proč mají tak velké zisky ti, kteří z toho profitují? To je taky pro lidi. A tak dále.

    Vy tady - teď citoval můj předřečník, že Ministerstvo financí může určit termín platby, když to zjednoduším. No dobře. Tak Ministerstvo financí určí, že to bude platit jednou za dva měsíce. Chci se zeptat. Česká národní banka bude taky poskytovat těm poskytovatelům zdravotní služby kontokorentní úvěry provozní na to, aby držely cash flow? No nebude. Protože nemůže. Takže nedostaneme peníze z rozhodnutí státu. A cash flow si založí u privátních firem. A to jsou nejdražší peníze. Kontokorentní nebo krátkodobé. To ví každý. To je ve prospěch veřejného zdravotního pojištění?

    Tento návrh je legitimní za jediného předpokladu, že se prosadí - my jsme ostře proti, ale je to legitimní politický názor, někteří zejména levicoví politici chtějí mít jednu zdravotní pojišťovnu, a to státní. Kdybychom měli jednu státní zdravotní pojišťovnu, pak (nesrozumitelné) říkáme, že je to špatně, ale logické, ty peníze budou v systému státní pokladny. Proto když formuloval postoj našeho klubu můj kolega pan poslanec Vilímec, tak říkal, že nemáme žádný problém, aby SŽDC jako státní organizace podléhala státní pokladně. A s tím skutečně problém není.

    Problém je v tom, že stát chce nakládat s prostředky, které nejsou jeho. Nejmenuje se to státní zdravotní pojištění, ale systém veřejného zdravotního pojištění. A pokud chcete mít státní, prosím, je to politický názor, říkám převážně levicový, tak si prosaďte změnu zákona, zaveďte jednu pojišťovnu, která bude státní, a pak můžete používat systém státní pokladny i pro ty peníze.

    Ale zkuste si ještě jednou, zejména ti, kteří se nehlásíte v levici, vzpomenout na tu větu: než komerční banky, lépe státní banka. Mně jako pravicovému politikovi je z takové věty úzko. Protože jaký je rozdíl, když to pak použiji ne na banky, protože banka je privátní podnik, že ano, podnikání jako každé jiné, legální. Legální. Takže není to skoro stejné, jako kdybychom říkali: než privátní podniky, jsou lepší státní podniky. Já si to nemyslím ani jednou. Nemyslím, že státní banka je lepší než komerční banky, ale měli jsme jednu. Státní banka československá se jmenovala, ne? Myslím, že do roku 1990, než se rozdělila. A nemyslím si, že státní podniky fungují lépe než privátní podniky. Myslím si pravý opak.

    Proto věřím, že až se dostaneme ve třetím čtení k hlasování, tak podpoříte návrh, který přednesl pan poslanec Vilímec, protože jasně rozdělíme, co je veřejné zdravotní pojištění a co jsou státní peníze. A není to totéž.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Pan ministr přece jenom chce závěrečné slovo. Prosím, pane ministře, máte své závěrečné slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Díky. Já jen pár slov panu Stanjurovi. Víte, já jsem vždycky říkal, že to budu řídit jako firmu. Tak to řídím jako firmu. Proto jsem taky vydělal minulý rok 540 milionů korun. A taky jsme si půjčili 100 miliard za negativní úrok. Ano. My soutěžíme. Proč by stát nemohl prosperovat? Proč by měl být jenom jako dojná kráva, kterou každý podojí? No tak teď fungujeme. Jsme v konkurenci. A nabízíme dobré podmínky. Lepší. Proč bychom nemohli? Kde to je napsané? Proč by stát nemohl transparentně nakupovat? Proč by nemohl fungovat? Transparentně. Snižujeme daně. Snižujeme dluh. Takže já nevím, proč jste překvapen. (Slabý potlesk z lavic hnutí ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to bylo závěrečné slovo pana ministra. Nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Stanjura a pan místopředseda Kučera. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nejsem překvapený. Nevím, jak jste na to přišel. Já jsem jenom kladl otázky nebo jsem komentoval, co tady zaznělo. Ale překvapený bohužel nejsem. Ale kdyby byla pravda, co říkal pan ministr financí: nabídneme například zdravotním pojišťovnám možnost, ať si to zdravotní pojišťovny vysoutěží, ať se Česká národní banka přihlásí do soutěže, a když vyhraje, tak to bude dělat ona, tak neprotestujeme. Takže neříkejme si, že to je nějaká nabídka. Je to uložená povinnost peněz, které nejsou státní.

    Ale souhlasím s tím, že mnozí těží nejenom ze státního, ale i z evropských fondů či z krajských a obecních rozpočtů. Zrušme dotace. Zrušme dotace. To ušetříme desítky miliard ročně. Já si opravdu myslím, že bychom se měli shodnout na tom, že dotace jsou špatně, a měli bychom to zrušit, protože už z toho samotného systému, jak v obci mezi sebou soutěží, všichni chtějí opravit hasičskou zbrojnici, jenom někdo uspěje, protože má například barevnější žádost, nebo líp napsanou žádost. Nebo obce soutěží u SFDI o cyklostezky. Tomu rozumím. Dobré projekty. Ale někdy je ta dělicí čára těch, kteří dostanou... Zrušme ty dotace. Ušetříme peníze. Případně můžeme zvýšit podíl obcí. Ušetříme úředníky. Ty, kteří píšou ty dotace. Potom ty, kteří vyhodnocují dotace. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní pan místopředseda pan poslanec Michal Kučera s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já už jenom velice krátce. Já bych skutečně doporučoval panu ministru financí, aby si ověřil, co jsou veřejné peníze a co to jsou státní peníze, jaký je mezi nimi rozdíl a jak se s nimi nakládá, kdo má oprávnění s nimi a jak nakládat. To je, myslím, zásadní pohled. A myslím, že tohle mu splývá, protože... jako ostatně mnoho dalších věcí.

    Samozřejmě já nebudu reagovat na tu poznámku, když tady hovořil o tom, kdo dojí stát. Kdo dojí stát, to samozřejmě vidíme na rostoucích dotacích Agrofertu, který je absolutně největším příjemcem státních dotací. Možná že mířil do svých řad. Myslím si, že to je správná sebekritika, protože ten, kdo dojí stát, je ministr Babiš a jeho Agrofert.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, ale nemohu vám udělit faktickou poznámku, až zahájím podrobnou rozpravu, kterou teď právě zahajuji, a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

    Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý večer, vážené kolegyně, kolegové, jenom velmi stručně. Pan ministr financí tady v podstatě řeší problém, na který vy asi nejste zvyklí. Pan ministr financí odpovídá za peníze daňových poplatníků. Pohybuje se v rámci legislativní normy. O čem tady diskutujeme? Jestli jste nebyli zvyklí na to, co se v tomto státě dělo předtím, když jsme přišli do Sněmovny, tak my k tomu přistupujeme jiným způsobem a není to nelegální a pan ministr financí využívá té kompetence a je to ve prospěch daňových poplatníků a této země. O čem tady diskutujeme? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan zpravodaj Roman Kubíček. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se přihlásit k sněmovnímu dokumentu 3523, který je uložen v systému včetně odůvodnění, které jsem zde přednesl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit v návaznosti na své vystoupení v obecné rozpravě ke sněmovnímu dokumentu 3382. Je to pozměňovací návrh, který, jak jsem avizoval, vyjímá z navrhované povinnosti - ne dobrovolnosti, ale povinnosti - vést peněžní prostředky na účtech v České národní bance, tzn. podřízené státní pokladně, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, další zdravotní pojišťovny, svazy zdravotních pojišťoven. Předmětem návrhu je také ponechání stávajícího termínu povinnosti převést své peníze do České národní banky u státních příspěvkových organizací.

    Jenom mi dovolte jednu noticku k té diskusi. Kdyby to bylo tak výhodné, nabídka toho státu, tak subjekty, které se mohou dobrovolně přihlásit pod státní pokladnu, to jsou obce, to již dávno využily. Možná by bylo dobré, aby si pan ministr financí nechal zjistit, kolik obcí z těch 6250 takovou skvělou nabídku využilo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobré odpoledne. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3522. V podstatě poněkud upravuje některé problematické otázky, které byly řešeny ve zdravotním výboru. Jednak to zde bylo uvedeno panem poslancem Hovorkou, týkalo se to termínu a rozsahu a režimu realizace plateb, což by byla první část pozměňovacího návrhu. Je to bod 19 § 34 odst. 6, kde v podstatě se říká, že se umožňuje tou změnou právě uvolňování plateb, ne snad dnes, a že Ministerstvo financí nebude provádění platebních příkazů omezovat, a to ani ve smyslu zpomalení vyvádění peněžních prostředků mimo souhrnné účty státní pokladny.

    Další potom, co bylo hodně diskutováno, se týká účtů, toho přechodného ustanovení, přechodného období, kdy by měly být účty u České národní banky vytvořeny. Původně byl návrh do 9 měsíců, ale zdravotní pojišťovny z praxe, zde to bylo řečeno, uvádějí, že někteří plátci po delší dobu nerespektují určitá pravidla a nemění podle požadavku zákona své účty, tak z původních navrhovaných 9 měsíců, později 15 měsíců tento můj návrh prodlužuje tuto povinnost převedení na účty ke státní bance za dobu 24 měsíců. To je všechno, děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vyzulovi. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jenom k těm službám, které se nabízejí. Tak nevím, jestli někdo z vás má zkušenost, když váš poslanecký klub chce něco zaplatit hotově a potřebuje si vybrat v bance peníze, jak je to komplikované, když je to u České národní banky. Já bych možná stál o odpověď, kolik má Česká národní banka poboček, kam můžete přijít na přepážku a vybrat si peníze. A i ty zdravotní pojišťovny potřebují někdy hotové peníze. Ten komfort je mnohem nižší. A skutečně chceme budovat konkurenci komerčních bank v podobě České národní banky? Není úloha České národní banky úplně jiná než budovat internetové bankovnictví, nabízet karty, výběry z bankomatů atd., to, co všechno běžně na konkurenčním prostředí nabízejí komerční banky? Vy tvrdíte, že ano. Zeptejte se tajemníků svých poslaneckých klubů, jak je to jednoduché, jak rychle a kam si pro ty peníze musí zajet apod. A to nás je tady pár. Potřebujeme to fakt jednou za uherský rok a je tady sedm klubů. A kolik je zdravotních pojišťoven? Kolik mají poboček ve všech okresních městech? A copak v okresních městech jsou pobočky České národní banky? No nejsou. Podle mě nejsou ani ve všech krajských městech. A vy úplně klidně říkáte, že se žádný komfort nesníží, že je to výborné. Já tomu prostě nevěřím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Protože neeviduji žádné návrhy na hlasování, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    I tento návrh z pověření vlády uvede pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám představil předkládaný návrh zákona. Máte před sebou návrh zákona, kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu a další související zákony.

    Návrh zákona má především za cíl implementaci několika evropských právních předpisů.

    Prvním je revidovaná transparenční směrnice s transpoziční lhůtou 26. listopadu 2015, jejímž cílem je podpořit malé a střední emitenty cenných papírů přijatých k obchodování na burze, a to snížením administrativní zátěže. Ruší např. požadavek na uveřejňování mezitímních zpráv statutárního orgánu. Rovněž posiluje sankční pravomoci dohledových orgánů.

    Druhým evropským předpisem je směrnice Omnibus II s transpoziční lhůtou 31. března 2015 a účinností od 1. ledna 2016, která upravuje zpřístupnění konečných podmínek nabídky emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na burze.

    Třetím evropským předpisem je přímo vykonatelné nařízení o zlepšení vypořádání obchodu s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů, jehož cílem je sjednocení požadavku pro vypořádání obchodu s finančními nástroji Evropské unie a pravidel pro činnost centrálních depozitářů cenných papírů. Toto zjednoduší zejména přeshraniční obchody s cennými papíry.

    Čtvrtým evropským předpisem je směrnice UCITS V upravující činnost depozitářů investičních fondů s transpoziční lhůtou 18. března 2016. Tato směrnice má za cíl zvýšit ochranu majetku investorů v investičních fondech.

    Další úpravy dotčených zákonů jsou vyvolány výkladovými nejasnostmi a potřebou reagovat na vývoj trhu a odrážejí se v nich poznatky z praxe. Navrhované změny sledují zatraktivnění fondového podnikání, zjednodušení procesních otázek v oblasti kapitálového trhu, jakož i harmonizaci správních poplatků na úseku finančního trhu.

    Návrh zákona byl konzultován a vytvářen ve spolupráci s ČNB a odbornou veřejností ze soukromé i akademické sféry.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 571/1 a 571/2. I tady prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Romana Kubíčka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, rád bych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 31. schůze ze dne 11. listopadu 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 571, druhé čtení.

    Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 571, schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu. Pozměňovací návrh je součástí usnesení, je poměrně obsáhlý. Nebudu ho tady číst. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra a pana zpravodaje. Není zájem.

    Zahajuji rozpravu podrobnou, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jiří Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Holeček: Dobrý večer, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Dovolil bych si přihlásit se k pozměňovacímu návrhu č. 3545, který jsem zadal do systému včetně důvodové zprávy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo takový není. Končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova. Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem našeho jednání je

    I tento návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

    Návrh zákona je reakcí zejména na požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy a z povinné implementace novel směrnic Rady Evropské unie v oblasti dani z příjmů nejpozději do 31. prosince 2015.

    V souladu s programovým prohlášením vlády se navrhuje pro rok 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti. Na druhé dítě ze stávajících 15 804 korun ročně na 17 004 korun ročně a na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 korun ročně na 20 604 korun ročně. Jedná se již o druhé parametrické zvýšení daňového zvýhodnění na dítě.

    V souvislosti s implementací novely směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států se explicitně stanovuje, že mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku v případě, že u dceřiné společnosti mohou snížit tyto podíly její základ daně. Důvodem této úpravy je situace, že některé členské státy umožňují v rámci svých vnitrostátních daňových předpisů uplatnit vyplácené podíly na zisku jako položku snižující základ daně, což by při aplikaci směrnice vedlo k tzv. dvojímu nezdanění.

    Další dílčí navrhované změny cílí na odstranění nedostatku právní úpravy daní z příjmů, které se projevily aplikační praxí nebo v souvislosti s přijetím jiného právního předpisu. Jedná se např. o změny v oblasti zdaňování příjmů z výroby elektřiny u malých zdrojů, které nejsou předmětem podnikatelské činnosti a jejichž výkon je z hlediska dopadu na distribuční soustavu omezený a slouží převážně pro vlastní spotřebu, a zdaňování podílů na zisku vyplácených osobám, které nejsou členy obchodní korporace.

    Tento návrh zákona byl v prvním čtení projednán dne 5. listopadu 2015 a přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor návrh novely zákona o daních z příjmů projednal dne 18. listopadu 2015 a ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila tento návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů uvedených v tomto usnesení. S těmito pozměňovacími návrhy vyjadřuji souhlas. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a usnesení tohoto výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 612/1 a 612/2. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Karel Rais, informoval nás o projednávání tohoto návrhu ve výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý večer. Na schůzi 18. listopadu jsme schválili usnesení rozpočtového výboru z 32. schůze k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 612, druhé čtení.

    Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Hornochové a zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 612, schválila ve znění pozměňovacích návrhů - které jsou součástí písemného usnesení rozpočtového výboru a jsou v systému, takže je číst nebudu. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Občanská demokratická strana předložila dva pozměňovací návrhy k tomuto návrhu zákona.

    Já v této chvíli odůvodním první z návrhů, který se týká zrušení takzvané solidární přirážky a znovuzavedení jednoduché rovné daně z příjmů fyzických osob. Jenom připomenu to, co asi většina z vás ví. Důvodem solidárního zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z nadlimitního příjmu bylo úsilí o snížení deficitu veřejných rozpočtů pod tříprocentní hranicí vůči HDP a byla to také snaha v době hospodářské krize rozložit dopady úsporných opatření na všechny skupiny obyvatel, aby i vyšší příjmové skupiny byly solidární v době, kdy se omezoval růst důchodů, kdy se snižovaly mzdy státních zaměstnanců. Nicméně solidární příspěvek byl vládou Petra Nečase schválen jako dočasné tříleté opatření a naposledy se měl platit z příjmů v roce 2015. Současná koaliční vláda ale tuto dočasnost zrušila, a přeměnila tak solidární přirážku fakticky ve druhou sazbu daně z příjmů. K tomu je potřeba dodat, že tím oproti schválené legislativě fakticky zvýšila daně. Lidem se snaží sice namluvit, že to dělaly vlády předcházející, ale tady se tím, že se prodloužila a změnila dočasnost v trvalost solidární přirážky, daně de facto zvýšily. Kdyby do toho současná vláda nezasáhla, tak by byly daně nižší a hlavně jednodušší.

    Vláda tím nejenom zvýšila daně a zkomplikovala daňový systém, ale ukazuje, že v zásadních věcech je nejednotná, protože tím fakticky porušuje svoji koaliční smlouvu z prosince 2013, kde se mimo jiné uvádí, že vláda zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážku zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob, a tato sazba daně měla být stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální. V tomto případě by tedy nedošlo ke zvýšení daňového zatížení lidí. My ale čelíme jiné situaci, že ke zvýšení fakticky došlo.

    Občanská demokratická strana tedy předkládá pozměňovací návrh, kterým se tato solidární přirážka ruší. Kdyby náš návrh prošel, tak se fakticky vrátíme k rovné sazbě daně z příjmů, což bude znamenat samozřejmě zjednodušení daňového systému a mimo jiné i daňovou úsporu. Jsou tady i vládní strany, které o sobě prohlašují, jak chtějí snižovat daně, hlásí se v některých věcech k ekonomickému liberalismu. Nyní mají šanci to dokázat a podpořit náš návrh na zrušení solidárního příspěvku, protože je pro to řada dobrých důvodů. Nejenom to, k čemu se vláda sama zavázala, ale hlavně máme úplně jinou situaci ekonomickou a neexistuje už vlastně žádný důvod, proč by solidární přirážka měla trvat.

    Když se podíváme na zisky, co z toho má stát, tak díky tomuto solidárnímu příspěvku se vybere ročně zhruba 5 mld. korun. Když si třeba vzpomenete na úspory, které jsme v rozpočtu navrhli my, tedy Občanská demokratická strana, tak jsme vám tam našli možné úspory ve výši 30 mld. korun, takže nalézt 5 mld. korun by samozřejmě v rozpočtu nemohl být žádný problém. Pozitivní dopad by to mělo na 50 tisíc lidí, ale hlavně by to mělo pozitivní dopad na náš daňový systém, který by se zpřehlednil a zjednodušil. Já myslím, že každou cestu k tomu, jak zjednodušit a zpřehlednit náš daňový systém, musíme využít. Navíc nás ekonomická teorie, ale především ekonomická praxe učí, že pokud jsou daně jednoduché, tak je lidé platí a nevyplatí se jim je obcházet.

    Ještě bych připomenul jeden argument. Podle zprávy Světové banky v České republice stráví středně velká firma nad daněmi asi 413 hodin, je to lepší než 430, ale bohužel jde o druhou nejvyšší hodnotu, myslím, po Bulharsku. Když se podíváte třeba do sousedního Slovenska, tak tam tím tráví o polovinu méně, tedy asi 207 hodin. I to je důvod, abychom hledali všechna řešení, která zjednodušují daňový systém.

    Koaliční vláda, konkrétně Ministerstvo financí pana ministra Babiše se tváří, že daně jsou v centru jeho agendy, ale když se podíváte na to, co ministerstvo dělá, tak je zjevné, že se z daní věnuje pouze jakési represi, což je elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení, ale na nějakou pozitivní pobídku tady pro samé regulace a preventivní špehování lidí nezbývá prostor ani čas. Přestože se vláda zavázala, že solidární přirážku bude řešit v nějaké komplexní změně, tak žádnou komplexní změnu nepřipravila. Proto jsme se rozhodli v rámci projednávání tohoto bodu přijít s tímto návrhem.

    Myslím, že návrh na zrušení solidární přirážky k dani z příjmů je jednoduchý a konkrétní krok ke zjednodušení daňového systému, a tím pádem i k lepšímu výběru daní, a to cestou úplně jinou, než kterou dosud jde vláda, bez omezování osobní svobody, svobody podnikání, zatěžování státního rozpočtu. Je to prostě opatření, ze kterého budou mít všichni jenom výhodu. V této Sněmovně je řada poslanců a poslankyň, kteří se veřejně, soukromě i jinak deklarují jako pravicově smýšlející, a to i v řadách vládních poslanců. Myslím, že tady mají příležitost, aby to potvrdili v konkrétním kroku a podpořili návrh Občanské demokratické strany na zrušení solidární přirážky, pro kterou, jak jsem tady odůvodnil, už neexistují žádné ekonomické ani jiné důvody.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych vám představit druhý pozměňovací návrh, který naše politická strana předkládá u tohoto tisku, a to je vrácení slevy na manželku a děti pro živnostníky, kteří využívají paušály.

    My jsme v poslední době mnozí zaznamenali nápady paní ministryně práce a sociálních věcí, která chce penalizovat bezdětné páry tím, že jim zvýší platbu do sociálního pojištění. My si myslíme, že pokud stát chce ocenit tradiční rodiny, je to dobře, ale na to jsou lepší formy, a to je forma daňových slev. Proto jsme připraveni podpořit tento návrh zákona, který zvyšuje slevy na druhé, třetí a další děti, a to jsme deklarovali v prvním čtení, že v tom budeme hlasovat s vládou.

    My se chceme společně s vámi zamyslet nad tím, jestli když dáváme daňovou slevu na manželku a děti, je správné rozlišovat, jestli je člověk zaměstnanec nebo živnostník s paušály, nebo živnostník bez paušálů. My si myslíme, že ne, že je dobré to nabídnout všem.

    Já bych chtěl vyvrátit takový všeobecný omyl, nebo ne vyvrátit, já myslím, že nesouhlasím s interpretací, že paušály jsou pro to, aby někdo ušetřil daně. Paušály jsou pro to, aby ušetřil papírování a byrokracii. Zeptejte se majitelů všech právnických osob, všech firem, kdyby dostali nabídku, aby měli paušály, například ve 30 % a nebo i v 80 %, jestli by ho využili, a vždycky by byli rádi s tím, že daňový základ je 80 % jejich příjmu. To bychom vybrali na dani z příjmů právnických osob! To by byly částky! Podívejte se na to u obrovských firem - a teď skutečně nemířím jednoduše na některé firmy. Vezmeme si to od nejúspěšnějších firem, jako je ČEZ, Škoda Auto a podobné, jak by vypadaly daně, kdyby využívaly paušály a daňový základ by byl 20 % jejich tržeb. Já myslím, že by na tom rozpočet byl dobře. Není pravda takový ten rozšířený názor, že paušály jsou k tomu, aby měl někdo nízké daně. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Konstatuji, že nemám žádnou další přihlášku do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře, ano. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, závěrečné slovo po obecné rozpravě. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já bych to fakt nedokázal, takhle mluvit. To se fakt nikdy nemůžu naučit. Já nevím, jestli pan Nečas byl ze které strany? Nebyl náhodou z ODS? Vy tady vlastně navrhujete to, co jste zrušili! Vždyť vy tu slevu, kterou navrhujete, tu zrušila Nečasova vláda přece, 1. ledna 2013. Vy jste to navrhli. Vy jste navýšili daň, vy jste navýšili daň a teď přicházíte s tím, že to tedy vrátíte. Tak to je úžasné! A stejné to je se solidární přirážkou. Solidární přirážka - to musel vymyslet geniální marketér, protože vy jste navýšili daň a řekli jste lidem: Teď buďte solidární, my vám navýšíme daň a to je solidární přirážka. Takže jenom oblbujete a v podstatě to, co jste navýšili daň, tak teď přicházíte a jdete spasit. Zase to vracíte. A pokud se někdo podívá na program ODS, tak je to pravidlo. Něco slibujete, potom jste u vlády a je to úplně naopak. Takže je to jako super. Takže určitě je to dobrý nápad asi. Ale je to malililinká část EET. Tak zkuste navrhnout něco i do příjmů. Nikdy jste nic neudělali pro výběr daní. Nikdy! My jsme daně snížili. My jsme minulý rok snížením daní pro důchodce, pracující rodiče, DPH, školkovné přišli o 23 mld., 22,4. A i tak jsme vybrali o 72 mld. víc do veřejných rozpočtů. Takže byli bychom vybrali víc než 90 mld. Takže daně snižujeme a vybíráme. A vy co navrhujete? Vy vlastně to, co jste navýšili daně, tak teď se tváříte, že lidem to chcete dát. Takže je to jenom zase oblbování veřejnosti a podnikatelů a bylo by dobré, aby si to všichni nastudovali, jak to bylo. Nečasova vláda zrušila ty věci, které vy teď navrhujete, aby se vrátily.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan zpravodaj se závěrečným slovem. Pokud ne, tak s přednostním právem, protože jsme mimo rozpravu, já jsem rozpravu ukončil, takže jenom s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a poté zastupující předseda pan Kučera. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nebudu volit tak expresivní slovesa a pokusím se být věcný.

    Pan předseda Petr Fiala tady jasně řekl, že solidární přirážku prosadila Nečasova vláda. To přece řekl na mikrofon, nijak se netají. Taky řekl, v jaké to bylo situaci. Můžeme dneska si říkat, jestli to bylo dobře, nebo špatně, a můžeme vést debatu a můžete nás za to klidně kritizovat, to je naprosto legitimní. Ale současně říkal, a to nemůžete popřít a pak poprosím pana zpravodaje, aby to případně potvrdil, že kdyby tato vláda neudělala nic se solidární přirážkou, tak dneska už není. Protože my jsme ji navrhli na tři roky a účinnost končila 31. prosince 2015, což je před 19 dny. Vy jste aktivně vědomě svým rozhodnutím se přihlásili k této, jak říká pan ministr financí, špatné politice, ale vy v ní vědomě pokračujete. Ale proč ne? Jenom vždycky říkám, že si musíte vybrat. Bylo špatně, že jsme to zavedli? A přijímám kritiku, že ano. A když v tom pokračujete vy, tak už je to dobře. Necítíte tam nějaký logický problém? Já ano. A v této chvíli říkáme: Zavedli jsme to my, tři roky uplynuly, vy v tom chcete pokračovat, my navrhujeme to zrušit. Nebráním se té odpovědnosti a říkám, zaznělo to v rámci odůvodnění korektně. To samé se slevou pro manželky a děti.

    Nicméně je třeba říct, že vy jste omezili částkou dvou milionů i ty řemeslné živnosti a my ne. Takže se změnily i podmínky. A teď se bavme o tom, kdo zvýšil daně a kdo ne. Já tu debatu nechci vést, ale pokud vy říkáte: my jsme našimi zásahy - a musím říct, že pro některé jsme hlasovali i my, musíme poctivě říct - přišli o 22 miliard, nemám důvod nevěřit panu ministru financí, nepřepočítával jsem to teď, tak je to dobře, jestli jsme 22 mld. nechali daňovým poplatníkům. Za to vaši vládu nekritizujeme. Kritizovali jsme vás za to, že jste vědomě zrušili snížení daně ze závislé činnosti, která měla platit od 1. ledna 2015, protože ta záměna hrubé mzdy za superhrubou nebyla fiskálně neutrální, a to souhlasím, že v okamžiku, kdy je rozpočtově neutrální, tak to nemá žádný smysl dělat. Ale byla rozpočtově pozitivní pro daňové poplatníky a rozpočtově negativní pro stát a veřejné rozpočty. Zhruba kolem 20 miliard.

    Takže když si to shrneme, tak vy jste 22 mld., teď nevím, jestli pan ministr myslel číslo jenom pro státní rozpočet, nebo pro veřejné rozpočty, tak to se omlouvám, těch 20 mld. změny superhrubé na hrubou se sazbou 19 % z hrubé mzdy mělo dopad 20 mld. na všechny veřejné rozpočty. Což je zhruba 14 mld. pro státní rozpočet a těch 6 mld. pro rozpočty krajů, měst a obcí. Ale to jste zrušili. Takže jste nechali 22 mld. daňovým poplatníkům - buď jenom státních, pak je to ještě vyšší číslo, pokud k tomu dopočteme sdílené daně krajů a obcí, ale to jsem fakt nepoznal -, ale 20 jste jim vzali. Tak ten součet není tak úplný. Ale je plus a za to vláda zaslouží pochvalu, když je to plus.

    Ale u té solidární přihlášky je to 5 mld. ročně, o kterých mluvil pan předseda Fiala, a vy to chcete vybírat i za rok 2016. A to už není rozhodnutí Nečasovy vlády a minulé Sněmovny. To už je rozhodnutí Sobotkovy vlády a této vládní většiny. Takže pokud ten návrh nepodpoříte, budeme o tom hlasovat ve třetím čtení, ne dneska, tak zvýšíte daně o 5 mld.! Respektive už jste je zvýšili! Tohle je šance, aby to reálně nikdy neplatilo, protože to má být až za zdaňovací období 2016. Když to odmítnete, tak máte na tom plus minusu plus 5 mld. zvýšení daní. Ale v logice pana ministra financí, když to dělá někdo jiný, tak je to špatně. A když to dělám já, tak to dělat musím a je to v zásadě dobře.

    A to je všechno, co jsem k tomu chtěl říct. My se té odpovědnosti nezříkáme a zaznělo to i v našich vystoupeních, když jsme uváděli tyto pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Michal Kučera také s přednostním právem ještě mimo rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych chtěl především vyzvat pana ministra financí, aby skutečně reagoval na diskusi jinak než svým vystoupením v závěrečném slově. Je to velice nefér vůči ostatním poslancům. Navíc on, jak už bývá jeho zvykem, v tom závěrečném slově napadne všechny strany, které jsou v opozici, minimálně tedy TOP 09 a ODS, obviní je z toho, co všechno dělaly špatně, a samozřejmě tím jeho stylem, který má načtený někde z nějakých marketinkových pouček. Já bych skutečně velice rád reagoval věcně na vystoupení pana ministra Babiše, já jsem tam moc věcných věcí nenašel. Bohužel.

    Pan ministr Babiš tady položil otázku, který marketér vám to poradil. Tak já bych chtěl ujistit pana ministra Babiše, že nám ve věcech zákonů, které se týkají rozpočtu, neradí marketéři, na rozdíl od vás, pane ministře Babiši. Vám radí marketéři, vám radí průzkumy veřejného mínění. To je patrné podle toho se chováte. My rozhodujeme na základě odborných stanovisek.

    Už tady zaznělo, že ona dvě opatření byla v době hluboké hospodářské krize. Byla to opatření dočasná a měla být automaticky ukončena po třech letech. Vy jste je, pane ministře Babiši, vy jste tu dočasnost zrušil. Vy jste tu dočasnost zrušil, a tím jste, pane ministře Babiši, navýšil daně. Tím jste, pane ministře Babiši, navýšil daně.

    Já tu skutečně nechci komentovat vaše geniální tahy, které vám pravděpodobně v tom finančním rozhodování radí oni marketéři. Já bych tu možná připomenul jenom jeden a to je zavedení třetí sazby DPH, kdy jste tady stál a bušil jste tady do tohoto pultíku, jak je nutné zavést třetí sazbu DPH, jak se nám zlevní léky, jak se nám zlevní plenky, tuším. Jak se zlevní léky, jak se zlevní léky pro koncového uživatele díky zavedení třetí sazby DPH. Jak se zlevnily plenky? Zeptejme se těch rodičů. Já si myslím že nijak, víme to všichni. Toto je vaše odborné opatření, odborné řešení, které vám pravděpodobně poradil nějaký marketér, jak říkáte.

    Já samozřejmě vzhledem k tomu, že v tom vystoupení pana ministra Babiše moc věcných nebylo, já skutečně na to dále už reagovat nebudu. Zopakuji jen svou výzvu, aby si svá vystoupení nechal do řádné obecné rozpravy, tak aby na to mohli reagovat i mí kolegové, kteří nemají přednostní právo.

    Chtěl bych jenom podtrhnout, že tímto opatřením, pane ministře Babiši, zvyšujete daně českým občanům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, já samozřejmě nemohu reagovat jinak, než že otevřu podrobnou rozpravu, kde mohou hovořit všichni, a opakuji, že jednací řád zná přesně závěrečná slova předkladatele a zpravodaje, takže těžko lze někoho vinit z toho, že využije své závěrečné slovo.

    Tolik... K podrobné rozpravě nemám žádnou písemnou přihlášku, ale evidoval jsem přihlášku v obecné rozpravě pana poslance Petra Fialy, takže máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já se přihlašuji k sněmovnímu dokumentu 3524, což je pozměňovací návrh na zrušení solidárního zvýšení daně, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v podrobné? Pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se formálně přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod sněmovním dokumentem číslo 3542, což je navrácení slevy na manželku a děti i pro živnostníky, kteří mají více než 50 % daňového základu z paušálu. Odůvodnění jsem taky řekl v obecné rozpravě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v podrobné rozpravě? Pokud nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Během podrobné rozpravy nebyl předložen žádný návrh k hlasování, pane zpravodaji, který by byl hlasovatelný ve druhém čtení. Ptám se tedy, jestli je zájem o závěrečná slova. Dobře. Děkuji. V tom případě končím druhé čtení tisku 612. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji.

    Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat dalším bodem a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr Jiří Dienstbier. Ještě než mu dám slovo, požádám, aby se připravili pan poslanec Štěpán Stupčuk, který je zpravodajem kontrolního výboru, a pan poslanec Jan Chvojka, který je zpravodajem ústavněprávního výboru. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, předložený návrh zákona navazuje na již Poslaneckou sněmovnou schválenou novelu Ústavy České republiky, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Tato novela Ústavy, byť schválená Poslaneckou sněmovnou, zatím nebyla schválena Senátem a Senát právě čeká na tento zákon, protože projevil vůli projednat oba návrhy zároveň.

    Novela Ústavy a v návaznosti na ni předložený návrh zákona rozšiřují kontrolní pravomoci NKÚ, nově je definují, mají být zaměřeny na nakládání s veřejnými prostředky a dále na kontrolu hospodaření právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územní samosprávy.

    K tomu, aby Sněmovnou schválená novela Ústavy byla naplněna, předložený návrh zákona jednak vymezuje pojmy, které návrh novely Ústavy v souvislosti s rozšířením kontrolní působnosti NKÚ do Ústavy zavádí, a to konkrétně pojmy veřejné prostředky, prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů, a definuje právnickou osobu s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku stanovením hranice této majetkové účasti na více než 50 %. Současně se navrhuje stanovit obsahem kontroly prováděné u územních samosprávných celků a jimi založených nebo zřízených právnických osob, jakož i u dalších právnických osob, které kromě veřejných prostředků hospodaří rovněž se svými vlastními finančními zdroji, soulad tohoto hospodaření s právními předpisy, které hospodaření těchto osob upravují.

    Návrh zákona byl projednáván ve třech výborech Poslanecké sněmovny. Já bych chtěl za toto projednání poděkovat, myslím, že debata byla konstruktivní. Kontrolní výbor doporučil návrh zákona schválit v podstatě s technickými pozměňovacími návrhy. Ústavněprávní výbor si ještě vyžádal analýzu Parlamentního institutu, aby byla posouzena ústavní konformita předloženého návrhu, a Parlamentní institut shledal, že zde není nic, co by tuto konformitu narušovalo. Jediný výbor pro veřejnou správu z důvodu nepředložení přehledu systému kontrol ve veřejné správě přerušil a nedoprojednal.

    Myslím si, že na základě i toho dosavadního jednání bych rád požádal o propuštění tohoto zákona dále, a doufám, že i ke konečnému schválení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 610/1 až 4.

    Nyní bych požádal zpravodaje garančního výboru, tedy poslance Štěpána Stupčuka, aby nás informoval o projednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. ***

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením kontrolního výboru z 25. schůze ze dne 12. listopadu 2015, a to k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk číslo 610.

    Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po stanovisku ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera, stanovisku viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové a zpravodajské zprávě poslance Štěpána Stupčuka a po rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk číslo 610, schválila ve znění těchto pozměňujících návrhů: 1. v části I článku 1 bodě 3 se slovo "obce" nahrazuje slovem "obcí"; 2. v části první článku I bodě 6 se slovo "účastní" nahrazuje slovem "účastí";

    II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy,

    III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a

    IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Jak již avizoval a uvedl ve svém úvodním slově pan ministr i pan předkladatel, jedná se tedy toliko o ryze formální pozměňující návrhy, které vzešly z garančního výboru, upravující gramatiku normativního textu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Další zpravodajskou zprávu přednese pan poslanec Jan Chvojka za ústavněprávní výbor. Prosím, pane zpravodaji. Připraví se pan kolega Jiří Petrů, který je zpravodajem posledního výboru.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký večer, kolegyně a kolegové.

    My jsme se tímto tiskem zabývali na ústavněprávním výboru dvakrát, nejprve 12. listopadu, kdy jsme projednávání tohoto tisku přerušili, a poté finálně 2. prosince na své 69. schůzi.

    Po vyjádření ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiřího Dienstbiera, zpravodaje Poslanecké sněmovny Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila,

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, a

    III. zmocňuje zpravodaje výboru, to jest mne, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi ústavněprávního výboru.

    Tudíž náš výbor nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil tento tisk Sněmovně, aby ho schválila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Dále prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj poslance Jiřího Petrů, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj svým usnesením č. 143 z 32. schůze konané dne 11. listopadu 2015 přijal toto usnesení, a to že přerušuje projednávání sněmovního tisku 610 do doby předložení vládního materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol veřejné správy při čerpání veřejných finančních prostředků ve smyslu usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky číslo 708 z 26. schůze konané dne 9. dubna 2015. Pro vaše připomenutí, usnesení číslo 708 z 26. schůze 9. dubna 2015 zní: Poslanecká sněmovna žádá vládu o přípravu materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě a při čerpání veřejných finančních prostředků, a to do konce prvního pololetí roku 2015.

    Vzhledem k tomu, že jsme materiál neobdrželi, paní předsedkyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj doktorka Halíková urgovala dodání tohoto materiálu u předsedy Poslanecké sněmovny pana Hamáčka 9. září 2015. K dnešnímu dni jsme tento materiál neobdrželi, čili zůstává projednání tohoto tisku 610 status quo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Než otevřu rozpravu, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan ministr Marian Jurečka se od 18.30 omlouvá z resortních důvodů. Pan kolega Šarapatka se od 18 hodin omlouvá z pracovních důvodů. Byla doručena i omluva od 16 do 16.30 pana poslance Fiedlera. Od 16.25 do 18 pana poslance Augustina Karla Andrle Sylora a od 16 do 21 hodin paní poslankyně Chalánkové a od 17.15 do 21 pana poslance Daniela Korteho. To jsou došlé omluvy.

    Budeme pokračovat obecnou rozpravou, kterou otevírám. Jako první v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Roman Kubíček. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolil jsem si vložit do systému pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk číslo 610. Je poměrně jednoduchý. V § 12 odst. 1 se číslovka 15 nahrazuje číslovkou 17. V podrobné rozpravě se k němu přihlásím a přednesu důvodovou zprávu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kubíčkovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec v rozpravě. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, hezký večer. Už večer.

    Možná bych připomenul spíš některá rizika, která budou souviset s přijetím tohoto návrhu zákona. Já tomu rozumím, my jsme si to tady řekli před řadou měsíců. Dokonce ta ústavní část je schválená, nicméně - a musím také říct, aby nám to pak nebylo vyčítáno, že už v minulosti součástí programových prohlášení tehdejších vládních koalic bylo to, že prostě NKÚ si rozšíří své pravomoci. Musím vám říct, že já v tom pořád vidím řadu problémů a je potřeba se nad tím zamyslet. A neříkám to z toho důvodu, že by byla tady obava z nějaké další kontroly. Myslím si, že dobrá kontrola je potřebná. Dobrá kontrola má pozitivní výsledky. Mění se to, dělá se to dobře. Akorát problém, a budu mluvit o samosprávách, je ten, že ta duplicita, teď bych napsal multiplicita kontrol je tak obrovská v současné době, že si myslím, že bychom měli řešit tento problém v součinnosti s převáděním kompetencí. To se bohužel nestalo. A každý starosta, ať stávající, nebo bývalý, mi musí dát za pravdu, že to prostě není možné, že máte jednu aktivitu, na kterou vám přijde několik kontrol, státních kontrol - mimochodem NKÚ pro nás není žádná novinka jako pro starosty, ti chodili vždycky a chodili na využívání státních peněz či státních dotací. Tam jsme to viděli jako v pořádku.

    Nicméně nevidím v pořádku to, že teď přidáváme NKÚ pravomoci, které jsme samozřejmě dali do Ústavy, asi se s tím mnoho udělat nedá, ale mělo by se zvážit, jak to uděláme, protože si myslím, že je důležité, jak to bude nastaveno - ne teď už ano či ne. To už prostě v Ústavě je a záleží na nás, jak si s tím poradíme. Já mám trošku obavu, že NKÚ, tak jak znám mentalitu těch úředníků, tak je nastavený na státní kontroly, na jednoduché kontroly efektivnosti využívání státních peněz v souladu se zákonem. Tam to vidím jako samozřejmě správný přístup.

    Na druhé straně musím konstatovat, že jsem měl několik kontrol osobně na úřadě z NKÚ a že mě překvapila, řekl bych, účinnost těchto kontrol, respektive kontrolovali něco, kontrolovali to řadu měsíců, my jsme jim museli dát prostory, přístup na síť, počítač už asi měli svůj, to už si nepamatuji. Kafe měli taky své. Takže byli tam dlouho a efektivita jejich zkoumání byla velmi nízká. Stálo to stát jenom v nákladech na platy těch úředníků spoustu peněz, aby se nakonec přišlo na to, že čerpání bylo efektivní.

    Já mám opravdu obavu, že oni neznají podstatu samospráv, ti úředníci. Když se podíváte na to, jak fungují dneska obce a města, tak obce a města dělají samé neefektivní ztrátové věci, pokud nepodnikají. A to já bych tedy nerad slyšel, že někde obce a města podnikají, protože to je vždycky velké riziko. Ony dělají ty věci, které soukromé subjekty, soukromá sféra není schopna dělat a které se nezaplatí. A teď vám přijdou úředníci, státní úředníci z NKÚ, zabydlí se vám na úřadě a budou samozřejmě kontrolovat v souladu s právními předpisy využívání peněz, ale nebude je lákat posuzovat to, jak se rodilo zastupitelstvo či rada, které ty peníze vydají, a na co je vydají. Nebudou říkat, že provoz školky je drahý, že by mohl být levnější nebo že by se třeba zametat ulice mohly zametat i jinak? A celá řada věcí, na které si vzpomenu - financování škol, sportu. To všechno nám tam můžou v tuhle chvíli dávat najevo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, máme před sebou zákon, který byť nese nadpis o Nejvyšším kontrolním úřadě, tak že to svádí ke spravedlnosti kontroly, ale to bez toho, aniž bychom dostali, a musím říct, že na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj kolem toho právě byla značná diskuse, dostali závěry jednotlivých kontrol a množství kontrol, které se na úrovni samospráv dějí, to za prvé. Za druhé jsem si při té příležitosti vybavil i debatu, a dalo by se to dohledat, kdy vicepremiér Babiš tady v debatě na téma kontroly říkal, že je potřeba do budoucna prověřit všechny ty triplicity a duplicity a podobně, když jsme se bavili o kontrole Ministerstva pro místní rozvoj a těch evropských financí, které by na základě nějakého materiálu měly tehdy být schvalovány v Bruselu a podobně. Možná si pamatujete tu diskusi mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem financí.

    My tady posilujeme, nebo tento zákon posiluje pravomoci NKÚ kontrolovat samosprávná rozhodnutí měst, obcí a krajů. To znamená posuzovat rozhodnutí zvolených zastupitelů, kteří plní nějak svůj volební program, nabídnout občanům, jak naložit s prostředky, které ta obec má, prostřednictvím svého volebního programu, který může být součástí kontroly, skoro bych řekl, nezávislého kontrolního úřadu, neboť se mu bude zdát naplňování volebního programu té či oné politické strany či politického subjektu - nezávislých atd., atd., kandidujících - se jim bude zdát neefektivní, neekonomický, jako program, který povede k tomu, že je to neúčelné zacházení s finančními prostředky. A ten návrh zákona říká, že NKÚ toto posoudí, udělá jakýsi protokol a kontrolovaná osoba bude muset, má povinnost, zastupitelstvo, zaujmout stanovisko. My už jsme se na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj nebyli schopni shodnout na tom, co to je zaujetí stanoviska. Protože kdo donutí, aby zastupitelstvo většinově přijalo nějaké usnesení, když toto povinni nejsou, nebo nějaké usnesení přijmout, zdali už toto nebude porušení zákona o NKÚ? A to je jenom drobnost.

    Mimochodem, ten návrh zákona také říká, že bude-li tento zákon schválen, tak ale ještě nějakou dobu - asi do roku 2021 - nebude používán v této formě, ale bude využíván v úrovni zákona předešlého. Tam se říká, že bude postupný náběh zákona, tak jak na to NKÚ do roku 2021 bude připraven, a podle počtu obyvatel vždycky každý rok do toho spadne nějaká obec a ta už bude kontrolovaná možná podle toho zákona, který teď schválíme, ale ty předešlé, ty budou kontrolovány v souladu s obsahem toho zákona, který teď chceme opravit a rušit. To je napsáno v důvodové zprávě a myslím, že je velmi na pováženou si říct napříč politickým spektrem, protože je to, řeknu, potom politicky zneužitelný materiál. Protože v České republice bohužel platí, že každý podezřelý už je v podstatě obviněný a každý obviněný je vinen. A jestliže se objeví takovýto materiál, který bude hodnotit z pohledu ekonomického samosprávná rozhodnutí obcí, pak tedy zrušme ta zastupitelstva, zeptejme se rovnou NKÚ, jak by to asi udělali, když potřebujeme udělat chodník nebo hřiště. Nebo jestli dřív máme udělat chodník, nebo hřiště. Protože my posouváme opravdu významně pravomoci NKÚ. A třeba nám to dopředu řeknou, abychom náhodou jako starostové a zastupitelé neudělali chybu.

    Myslím, že takovouhle představu o fungování samosprávy může mít jenom někdo, kdo nikdy žádnou odpovědnost na úrovni samosprávy nenesl. Takže na jedné straně nepřekvapuje, že to je zrovna pan ministr Dienstbier. Na druhou stranu byli jsme jako výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj teď na výjezdním zasedání v kraji Zlínském, kde jsme se o těchto záležitostech bavili, o možném zneužívání pohledu speciálně na tyto věci.

    Považuji za skandální, že když výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj si vyžádá nějakou informaci, že nám ji ministr není schopen dodat, ani se neomluví, ani k tomu tady nic neřekne ve svém úvodním slově. Myslím si, že by stálo za to, aby tento zákon opravdu doprojednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, aby měl šanci dostat se k datům, která chce mít k dispozici. A podotýkám - napříč politickým spektrem, nebylo to něco, na čem tancovali opoziční zastupitelé. Spíš to bylo proto, že řada lidí v tom výboru má právě osobní zkušenosti s fungováním veřejné správy na různých úrovních, a to ať už na úrovni kraje, či na úrovni obce.

    Proto si dovolím, pane předsedající, podat návrh na přerušení tohoto bodu, a to do projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji vám za pozornost a prosím o hlasování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Jde o procedurální návrh, o kterém rozhodneme bez rozpravy. Přivolám z předsálí kolegy, které jsme tam vyhnali, aby tady byl potřebný klid na jednání. Já vás všechny nejdříve odhlásím a prosím o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Poslanci přicházejí do sálu.)

    Pro příchozí oznamuji, že byl podán procedurální návrh na přerušení projednávání zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu do skončení projednávání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který nedokončil svoje jednání ve výboru, o čemž nás zpravodaj informoval.

    Protože už se příliš nepohybuje změna počtu přítomných, zahájil jsem hlasování číslo 21 a ptám se, kdo je pro přerušení projednávání tohoto bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 21, z přítomných 99 poslanců pro 24, proti 64. Návrh byl zamítnut.***

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Já jsem se domnívala po svých předřečnících, když zde tak závažně mluvili o tom, jak jednal výbor pro veřejnou správu, a zase se dívám na své kolegyně a kolegy poslance, kteří si prošli ať už samosprávou města, obcí nebo krajů, že pochopili, že to je opravdu závažná věc. Mluvila jsem už v prvním čtení, ale nedá mi to, abych alespoň stručně nepromluvila v tomto druhém čtení. Navážu i na slova kolegy poslance pana Jiřího Petrů, který jako zpravodaj zde citoval usnesení výboru pro veřejnou správu.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto je opravdu závažná věc. Když se nebude brát zřetel na to, že ještě výbor pro veřejnou správu to ještě neprojednal - a já odkážu nejen na jednání výboru pro veřejnou správu, ale také na usnesení č. 78, byla to 26. schůze Poslanecké sněmovny, bylo to 9. 4. 2015, kterým jsme úkolovali vládu, čili pana premiéra a další, aby nám dali rozbor, analýzu systému kontrol ve veřejné správě. Kolikátého máme dneska? Devatenáctého ledna, a dodneška toto nebylo splněno, třebaže to mělo být do června roku minulého. Toto je pro mě naprosto nepochopitelné, řeknu až skandální, protože těch obcí máme 6249 plus minus a pro všechny obce je to závažné, hospodaří dobře, ale ty multinásobné kontroly na obcích, které se tam dějí, jsou opravdu pro všechny velkým zdržením, jsou to velké komplikace, nemají čas na běžnou práci pro občany. Proto jsem zklamaná, že jste nepodpořili přerušení schůze (zákona) do projednání ve výboru pro veřejnou správu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Nyní ještě v obecné rozpravě pan poslanec Vilímec, který se hlásí z místa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem nechtěl původně vystupovat, vystupoval jsem v prvním čtení, poněvadž jsem doufal, že v situaci, kdy výbor pro veřejnou správu nedoprojednal tak závažný návrh, jako je návrh zákona o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, rozšíření pravomocí ve smyslu kontrol obcí a krajů, že snad nikoho nenapadne, aby jaksi navzdory tomu brutálně protlačoval za každou cenu projednání tohoto návrhu zákona. Nevím, kam spěcháme, protože zatím žádná novela Ústavy neexistuje, pouze Poslanecká sněmovna schválila znění, které teď leží v Senátu. A možná že by zajímal pana ministra Dienstbiera, také senátora, názor jeho stranického kolegy pana senátora Martínka, který prezentoval na finanční konferenci Svazu měst a obcí. Prohlásil, že pokud tam dojde zákon, který je, ten prováděcí, v takové podobě, který je teď v Poslanecké sněmovně, tak v žádném případě on pro změnu Ústavy ani pro tento prováděcí zákon nebude hlasovat.

    Už proto si myslím, že skutečně není přece potřeba za každou cenu spěchat. Víte, já jsem v prvním čtení poukázal na mnohá úskalí snahy o rozšíření kontrolní působnosti NKÚ na kraje a obce. Víme, že to prostě bez té příslušné novely Ústavy nelze, a skutečně považuji na konto toho konkrétního návrhu... Možná by bylo dobré, kdyby pan ministr také poslouchal jako předkladatel tohoto velmi sporného návrhu. Považuji především za velmi nebezpečné, pokud by předmětem kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu bylo posuzování, zda se v daném konkrétním případě jedná, či nejedná o takzvané účelné a hospodárné nakládání s majetkem územního samosprávného celku. To považuji skutečně za nejspornější moment celého toho návrhu prováděcího zákona.

    Ano, speciální zákony o obcích či krajích, pan ministr to určitě dobře ví, předpokládají u územních samosprávných celků hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, ale konkrétní náplň takového postupu vesměs nestanoví, a to proto, že u mnohých činností nelze posuzovat nebo zužovat takový postup pouze na hospodářský efekt. Já nevím, až přijde Nejvyšší kontrolní úřad, a teď nebudu mluvit o komunikaci, a bude posuzovat, jestli ta která obec, například naše město, si postavila bazén, který efektivně provozujeme, takže nevznikají nějaké problémy finanční, jestli je to efektivní, účelné, hospodárné, nebo jsme měli postavit něco jiného. Myslím, že to je prostě nebezpečná záležitost, která fakticky je útokem na postavení samospráv.

    Od začátku vzniku myšlenky - já jsem se včera díval, co bylo v tom minulém volebním období, a určitě to pan ministr, tehdy byl senátorem, nebyl ministrem, sledoval - myšlenky, že by Nejvyšší kontrolní úřad mohl mít právo kontrolovat i počínání územních samosprávných celků, se vždy mluvilo pouze o věcné a formální správnosti jejich postupu v samosprávné činnosti, nic víc. Jenže prostě ten zákon, o kterém dnes rozhodujeme, říká mnohem více.

    Můžeme tisíckrát vyhlašovat nebo se zaštiťovat Parlamentním institutem, znám samozřejmě zase názory jiných ústavních právníků, že případná kontrola účelnosti a hospodárnosti nakládání s majetkem obcí neútočí formálně na jejich nezávislé postavení, neútoční formálně na práva samosprávy, která jsou ústavně dána, skutečnost je ale zcela jiná.

    Mluvil tady pan poslanec Bendl i pan poslanec Adamec o tom, že těch kontrol je mnoho. Jsou to skutečně duplicitní nebo multiplicitní kontroly. Už pomalu se nevyznáme v tom, kolik těch kontrol existuje. Samozřejmě kontrola, která kontroluje hospodaření obcí a krajů, je kontrola, která je pravidelná, každoroční, je to takzvaný přezkum hospodaření obcí, přezkum hospodaření krajů. Koneckonců u krajů je legislativně zákonem dáno, že kontrolu musí provádět Ministerstvo financí. To znamená, položme si otázku, co by další kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu vlastně vůbec měla přinést. Já to dodnes nevím. Víte, možná že zpočátku, pokud se to prosadí, nebo protlačí, tak ten Nejvyšší kontrolní úřad bude našlapovat opatrně v kontrolách obcí. Také na to nemá ani zatím personál. Ale zákon otevírá prostor, který kontroly dříve či později naplno využijí.

    V prvním čtení, myslím, že to zrovna pan zpravodaj zde uváděl, zaznělo, že i v případě obcí se jedná také o veřejné prostředky, tak proč je nekontrolovat i ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Pak se zamysleme, ale teď myslím vážně, skutečně nad obsahem pojmu majetek územního samosprávného celku. Jaký smysl takový pojem dnes vlastně vůbec má, pokud na druhé straně přijímáme tezi, že se svým majetkem nemůže územní samosprávný celek téměř autonomně nakládat? Opět zde můžeme tisíckrát vyhlašovat, že vlastně Nejvyšší kontrolní úřad nemá žádný nástroj, jak zasahovat do samostatné působnosti územních samosprávných celků, a že nemůže uplatňovat vůči těmto subjektům fakticky žádné sankce. Už samotná kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, vztažená nakonec i na to prověřování věcné a formální správnosti postupu samospráv, je podle mne na hraně zasahování do samospráv, ne-li prověřování účelnosti a hospodárnosti. Tam fakticky tu samosprávu zužuje pouze jaksi na institut, který užívá část veřejného majetku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Návrh na zamítnutí se hlasuje ve třetím čtení na začátku. Pokračujeme ještě pořád v obecné rozpravě třemi faktickými poznámkami. Nejdříve pan poslanec Adamec, potom pan poslanec Horáček, poté pan poslanec Bendl. Všichni... (Gestikulace vpravo.) Dobře. Dobře. Takže dvě faktické poznámky. Pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Chci se jenom opravit. Samozřejmě jsem tady říkal, že byla schválena ta ústavní verze. Tak jenom ve Sněmovně pro stenozáznam, aby bylo jasno. A kolegům bývalým starostům i současným starostům bych doporučil, nedávno jsem to viděl na nějaké televizi, byl to takový seriál ve své době velmi populární Okres na severu. Tak se na to podívejte. Tak bych tedy dopadnout opravdu nechtěl. A Muž na radnici.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Děkuji. Muž na radnici. Dobře. Tak pan poslanec Horáček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já bych se ještě vrátil k usnesení výboru pro veřejnou správu a zpravodaji, aby to bylo dobře pochopeno. Samozřejmě výbor pro veřejnou správu nic neblokuje. Že to neprojednal, to má jeden jediný důvod. To znamená, my jsme nedostali informace, jaký je nastavený systém kontrol. V té chvíli se nemůžeme rozhodnout, protože nechceme trestat obce dalšími kontrolami, dalšími razítky. Proto si myslím, že jsme dneska neměli pokračovat. Měli jsme skutečně přerušit jednání, protože si myslím, že v zájmu všech nás tady je, abychom znali systém kontrol, abychom si v tom mohli udělat pořádek a nerozšiřovali něco, co může potrestat zase naše obce a města.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Horáčkovi za dodržení času. Pan kolega Bendl se hlásí do podrobné rozpravy, takže faktickou poznámku nevyužije. Ptám se, jestli ještě někdo v obecné rozpravě. Ano. V obecné rozpravě. Řádnou tedy přihlášku do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Nejprve bych chtěl zdůraznit, že to není informace, kterou jsme si vyžádali od ministerstva před čtrnácti dny nebo před měsícem nebo před dvěma. My jsme o tu informaci jako výbor požádali na jaře loňského roku. Na jaře loňského roku! Znovu opakuji, to není truc nebo nějaký klacek pod nohy, který bychom se snažili někomu házet, protože na téma kontroly a jejich využívání a efektivity a různých duplicit a triplicit, kdy tři kontrolují totéž, přičemž dva subjekty kontrolující řeknou: je to v pořádku, a třetí řekne: v pořádku to není. A na základě toho výbor pro veřejnou správu si vyžádal tuhle informaci, a zdůrazňuji, napříč politickým spektrem. Tam jsme si nehráli na žádnou velkou politiku. Prostě jsme věděli, že to v praxi takhle funguje. A protože jsou starostové jak z levice, tak z pravice, tak jsme o tom vedli poměrně široké debaty a řekli jsme, že chceme čísla. To není, že nechceme kontrolovat. Ať se kontroluje, ale důsledně. A ne tak, že kontrolní závěry k jedné a té samé věci přijme jeden kontrolní orgán kladně a druhý záporně, nebo jeden s těmi připomínkami a druhý s jinými připomínkami. Ať je ta kontrola prostě efektivní, důsledná a opravdu odborná, a ne že tam bude chodit kdekdo, kdo tomu nerozumí a kdo o tom nic neví.

    Jiná otázka je potom, a to už je politická, to si rozhodněte, jak to cítíte, a to je to, co říkal pan kolega Vilímec, že zkrátka posuzování rozhodnutí zastupitelstva z pohledu efektivity vynaložených prostředků, a hádali jsme se tady o to minule, jestli si vzpomenete, a skoro každý z nás měl jiný názor, když jsem se ptal, jak kdo z poslanců cítí, když se zastupitelstvo rozhodne pro to, aby místní sokolové, včelaři, já nevím kdo, spolky a podobně dostali kulturák, přestože jeho obec na něj doplácí a doplácí na jeho provoz řádově stovky tisíc, nebo bazén, jak to tady říkal pan kolega Vilímec, doplácí třeba milion, dva miliony ročně, aby nepřišel NKÚ a neudělal ze všech zastupitelů zločince, protože by vstupné mělo být prostě desateronásobně větší, aby vynakládání veřejných prostředků znamenalo, že bude bazén hospodařit vyrovnaným rozpočtem, a pak je to prostě správně. Akorát že pak do toho bazénu nebude nikdo chodit a výsledek bude tenhle. Tohle je ta věc, o které jsme mluvili, a já měl pocit, stejně jako paní kolegyně Fischerová, že si v tom jako rozumíme, že to je jakoby věc ještě mimo.

    Jedna věc jsou duplicity, a zdůrazňuji, nikdo se nebrání tomu, aby NKÚ, a koneckonců to tam je doposud v tom zákoně, a kdybychom tenhle zákon neschválili, nic se nestane, protože podle tohoto zákona NKÚ kontroluje naplnění legislativy, legislativních opatření, zákonů, podzákonných norem a podobně. Takže to není, že by NKÚ nemohl chodit kontrolovat obce, kraje a podobně. To už je. My akorát přicházíme s tím, že má kontrolovat samosprávní rozhodnutí. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se tedy, jestli ještě někdo do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Ptám se - je zájem o závěrečné slovo? Pan ministr ano, páni zpravodajové se rozmyslí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych se pokusil stručně zareagovat na některé diskusní příspěvky, které tady zazněly.

    Pan Vilímec říkal, že bychom měli přerušit projednávání tohoto zákona, nebo vyčkat do doby, než Senát schválí novelu Ústavy, která už byla schválena zde v Poslanecké sněmovně. Já bych rád připomenul, a už jsem to tady říkal v úvodním slově, že v Senátu bylo přijato usnesení, že Senát naopak přerušuje projednávání ústavní novely do té doby, než bude postoupen Poslaneckou sněmovnou právě tento zákon, který tu novelu má provést. Jinými slovy, pan poslanec Vilímec tady požaduje, abychom se dostali do začarovaného kruhu a tuto věc vlastně nikdy neprojednali. To já chápu, že může být přijatelné z pohledu někoho, kdo vůbec nechce takovouto změnu schválit, nicméně myslím si, že to by byl absurdní důsledek.

    A z toho, že tento návrh zákona má provádět na zákonné úrovni tu změnu Ústavy, kterou už Sněmovna schválila, a vychází z předpokladu, že bude v Senátu schválena, tak se musí důsledně držet mezí stanovených v navrhované ústavní změně. Z tohoto hlediska vládní návrh zákona se drží velmi při zemi, vlastně vymezuje ústavní pojmy na nejnižší možné míře ve vztahu k územní samosprávě právě tím, že stanoví, že kontrolu bude provádět ve vztahu k zákonnosti podle právních předpisů, které upravují činnost jednotlivých samosprávných celků. Musíme-li se držet mezí Ústavy, není možné je zcela vyloučit prováděcím zákonem. Z tohoto hlediska bych tady rád upozornil, že celá tato debata v zásadě měla proběhnout především zde v Poslanecké sněmovně v době schvalování novely Ústavy, protože my jako vláda jsme nyní touto změnou vázáni, samozřejmě za podmínky, že bude schválena. Předpokládám, že pokud Senát novelu Ústavy neschválí, že samozřejmě neschválí ani tento návrh zákona. Nicméně chce o tom rozhodovat zároveň.

    K tomu, co zde zaznělo z hlediska duplicit, triplicit apod. a i ve vztahu k požadavku na předložení přehledu kontrolních mechanismů. Já jsem v průběhu jednání výboru zareagoval a stihli jsme to na ústavněprávní výbor, my jsme z vlastní iniciativy v sekci Legislativní rady vlády zpracovali takovouto analýzu a minimálně poslanci ústavněprávního výboru ji dostali. Reagovali jsme tak proto, že nebyla dokončena analýza na vládní úrovni, a chtěli jsme, aby to poslanci měli k dispozici při projednávání zákona zcela mimo gesci mého úřadu, resp. té části Úřadu vlády, za kterou jsem zodpovědný.

    To, co tady padlo v závěru od pana poslance Bendla. Já bych ho požádal, aby si pořádně přečetl návrh zákona, protože tvrdil, a citoval tady z důvodové zprávy, že to je pouze tam. Pokud se podívá do návrhu zákona, tak ten obsahuje článek 2 Přechodná ustanovení, kde je ten mechanismus přesně popsán, jak se zákon bude postupně rozšiřovat z hlediska kontroly nakládání s veřejnými prostředky v samosprávě na obce podle počtu obyvatel. Tedy není to ničí libovůle. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a ptám se zpravodajů, jestli mají zájem o závěrečná slova. Pan kolega Stupčuk za garanční výbor ano. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jenom ve stručnosti bych chtěl reagovat na některé poznámky mých předřečníků, aby tady nebyl dojem, že snad skutečně schvalujeme nějakou zásadní změnu, která by převratným způsobem měnila kvalitu a kvantitu kontroly oproti současnému stavu.

    Tady padla slova jako duplicita, multiplicita. Já si myslím, že duplicita je špatná v jakémkoli ohledu. Je to něco, co dubluje něco, a v tomto smyslu se to jeví jako zbytečné. Naopak multiplicita ve svém charakteru nemusí být něco, co je špatné. Multiplicita se v současné době standardně objevuje v našem kontrolním prostředí ve státní správě. Vy určitě víte, že existuje zákon o veřejnofinanční kontrole, kde je tzv. třístupňová kontrola. Ta kontrola je předběžná, průběžná, následná všech těch procesů. A samozřejmě že ústředním orgánem státní správy, který ji sjednocuje a má jakousi supervizi v té oblasti státní správy, je Ministerstvo financí. Takže vidíte, že v podmínkách státní správy je standardní, že existuje multiplicita kontroly. A samozřejmě že státní správa je taky formovaná na základě výsledků voleb, kdy někdo kandiduje se svým volebním programem a říká, jak bude veřejné prostředky utrácet a bude s nimi hospodařit. V tomto smyslu ta legitimita získaného mandátu pro řízení státní správy a pro řízení samosprávy je naprosto totožná, si troufám říct, pokud obojí je výsledkem demokratických voleb. Ostatně ten bazén můžete postavit i za státní peníze, nejenom za ty obecní. A může se ukázat, že to bylo dobře, nebo že to bylo špatně. A i v podmínkách státní správy může přijít NKÚ a říct, že ta kontrola je špatná.

    Poslední. Divím se tomu, že tady nepadla zmínka, že nevnímáte jako zásah do samosprávy ten současný stav, kdy kontrolují obce s jejich hospodařením finanční úřady, které jsou součástí moci výkonné, např. při dotacích nebo při jiných dotačních poskytováních. NKÚ je orgán kontroly nezávislý i na vládě. To je důležité vědět. Důležité je také vědět, že případná kontrola vždycky bude dopředu stanovená tím, že NKÚ schválí tzv. plán kontrolní činnosti na to stanovené období, takže na rozdíl od multiplicit těch kontrol, kterým jsou podrobeny samosprávy dneska, a to i z krajů atd., tato kontrola vždy dopředu bude známá a obec či kraj se na ni bude v dostatečné míře moci připravit.

    A poslední argument. Myslím si, že tak jak znám charakter kontroly NKÚ, tak možná i ve vztahu k těm multiplicitním kontrolám je dobře, že tam bude takováto kontrolní činnost vykonávaná ze strany NKÚ, protože přece jenom se domnívám, že kontrolní činnost NKÚ má větší autoritu a je skutečným výrazem nezávislosti a nestranného orgánu, který ji vykonává.

    Takže tolik stručná poznámka. Samozřejmě lze odkázat i na zahraničně právní úpravy a učinit tak komparaci. Ale rozhodně nechci, aby se zde vytvářel dojem, že schvalujeme něco, co je v zásadě převratné. Jenom standardizujeme to prostředí a říkáme: Není rozdílu v tom, s jakými veřejnými prostředky hospodaříte, jestli se státními, nebo s obecními. Všechny veřejné prostředky by měly být nově zařazeny pod kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Chvojka chce? (Nechce.) Pan kolega Petrů? Také nechce. Takže končím obecnou rozpravu.

    Zahajuji rozpravu podrobnou a mám do ní přihlášku pana kolegy Kubíčka, připraví se pan kolega Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je uložen v systému jako sněmovní dokument 3471. Součástí pozměňovacího návrhu je podrobná důvodová zpráva, kterou si můžete přečíst. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Václav Klučka v podrobné rozpravě, připraví se kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Já se především musím omluvit, protože jsem tady v dvojjediné roli. Nejdřív mi dovolte, abych za nepřítomného kolegu Seďu, který byl vyslán Poslaneckou sněmovnou na zahraniční služební cestu, načetl jeho pozměňující návrh, který je v systému pod č. 3257. Obsahuje text včetně zdůvodnění.

    Dále se přihlašuji ke svému pozměňujícímu návrhu, který je v systému pod č. 3533. De facto tento pozměňující návrh pouze upravuje určitým způsobem textaci pana kolegy Sedi v prvé části jeho pozměňujícího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Václavu Klučkovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uložen do systému pod č. 3527. Je to pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 610, k novele zákona o NKÚ.

    Vkládá se další bod. V § 12 odst. 9 písm. b) se číslovka 65 mění na 70.

    Odůvodnění: Navrhuje se změna ukončení funkce člena úřadu dosažením věku z 65 na 70 let. Tento návrh vychází ze schválené novely zákona č. 234/2014 Sb., o změně služebního zákona č. 218/2002 Sb, která posunula ukončení služebního poměru státního zaměstnance z 65 na 70 let. Důvodem byly změny v důchodovém pojištění, kdy pro osoby narozené v roce 1966 a později byl věk potřebný pro nárok na starobní důchod vyšší než 65 let. Novela tedy měla za cíl zamezit tomu, aby u této skupiny státních zaměstnanců služební poměr končil ze zákona před dosažením důchodového věku. Stejná hranice 70 let byla u této novely navržena rovněž s přihlédnutím k právní úpravě pro některé kategorie osob, jako jsou soudci a státní zástupci. Není žádný důvod, aby pro členy úřadu platila odchylná úprava než pro ostatní kategorie státních zaměstnanců. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Slova se ujme pan poslanec Petr Bendl v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych chtěl, aby v podrobné rozpravě padl návrh na zamítnutí tohoto zákona ve třetím čtení. A dovolím si jeho zdůvodnění. Protože tak jak jsem poslouchal pana ministra Dienstbiera, který operuje nějakým začarovaným kruhem, ten začarovaný kruh mohl být přetnut tím, že by poslanci výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj tu analýzu dostali. Vzhledem k tomu, že o ni požádali na jaře loňského roku a teď je leden, nebo konec ledna roku 2016 - a navíc ještě tady pan ministr Dienstbier přiznal, že jakýsi materiál jménem analýza dostali jiní poslanci, nikoli výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ale poslanci ústavněprávního výboru, přestože musí dobře vědět, že jestli někde jsou zkušení komunální politici a krajští zastupitelé, tak jsou ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Nerozumím tomu, proč jsme to nedostali. Jestli to byl úmysl, nebo neschopnost. Jedno, nebo druhé, nic jiného to v podstatě být nemůže, protože nevěřím tomu, že tu informaci nemají, neboť ji měli několikrát i z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás musím přerušit, protože jsme si odhlasovali, že ve 20 hodin začneme jiný bod.

  • Poslanec Petr Bendl: Rozumím, pane předsedo, odcházím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mně nezbývá nic jiného, ač jsem chtěl ukončit druhé čtení, protože jediný procedurální návrh byl zamítnutí návrhu, které se hlasuje tak jako tak ve třetím čtení, žel nic jiného nemohu udělat, že přerušuji v rozpravě, kdy jste stále přihlášen a máte právo hovořit v podrobné rozpravě, odůvodnit své návrhy. Takže přerušuji projednávání zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům. Končím tento bod.

    Na 20. hodinu jsme si schválili projednávání jiného bodu. Předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Na 20. hodinu byl dnes pevně zařazen bod

    Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 649/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že se dnes můžeme konečně věnovat našemu návrhu. Doufám, že to znamená, že vládní koalice uznala, že kontrolní hlášení, které začalo být účinné od letošního ledna, je problematické a že vládní koalice má zájem se bavit o našem návrhu na jeho odložení. Už nakonec i vláda i sám pan ministr financí uznali, že zákon není dobře napsaný, je špatně napsaný, je potřeba ho v nejbližší době novelizovat. Já myslím, že to jenom potvrzuje naše argumenty. Dokazuje to, že jsme měli pravdu, že kontrolní hlášení je nejenom nesmyslné, ale i špatně napsané, špatně připravené. Není na něj připravena podnikatelská veřejnost, není na něj připravený stát, respektive Ministerstvo financí, Finanční správa. Je potřeba něco udělat a zákon opravit.

    My tady dáváme podruhé vládní koalici šanci, aby opravila něco, co pokazila, nevystavila podnikatele účinnosti tohoto zákona, která jim způsobí spoustu komplikací, a z tohoto hlediska doufám, že tentokrát se podaří nejenom náš návrh projednat, ale hlavně ho projednat úspěšně a že odložení zákona podpoříte.

    Než budu argumentovat, proč je potřeba odložit účinnost zákona, chci jasně říci, že Občanská demokratická strana nesouhlasí s celým principem zákona. Považujeme ho za špatný. V okamžiku, kdy se dostaneme do vlády, tak zrušíme kontrolní hlášení, uděláme to bezprostředně, protože to jenom obtěžuje podnikatele, nic pozitivního to nepřináší. Ale v tuto chvíli navrhujeme odložení účinnosti a dáváme tak šanci vládě, aby napravila to, co je připraveno špatně, a umožnila podnikatelům, aby se na tento zákon a jeho dopad dobře připravili. Pokud to neuděláte, tak úmyslně způsobíte to, že bude platit zákon, který je špatně připraven, obsahuje nesmyslné pokuty, extrémně krátké lhůty na nápravu chyb. Teď můžete namítat, že vy to přece opravujete, ale bohužel nemůžete stihnout to opravit dostatečně rychle, aby to podnikatele nezasáhlo.

    Já jsem tady na mimořádné schůzi, kde jste neschválili program a zabránili nám diskutovat o našem návrhu, stihl díky přednostnímu právu přednést všechny podstatné argumenty, proč by měla být účinnost tohoto zákona posunuta. Nebudu opakovat všechno, co jsem řekl. Moje zdůvodnění bylo velmi podrobné. Připomenu ale aspoň základní důvody, pro které je potřeba účinnost odložit.

    Návrh přináší další byrokracii pro daňové poplatníky. Měsíc před termínem prvního podání hlášení, což je někdy 25. února, je jasné, že Ministerstvo financí a Finanční správa selhaly v informování podnikatelů. Když se podíváme na průzkumy Hospodářské komory z konce loňského roku, tak uvidíme, že na daňovou povinnost byla připravena asi pětina podnikatelů. Moc nevěřím, že by se čísla nějak výrazně změnila. Připomínám také, že odložení účinnosti zákona podporovaly takové instituce, jako je Hospodářská komora, Asociace manažerů a podnikatelů, se samotným institutem nesouhlasí třeba Advokátní komora, Komora daňových poradců. Také bych vám rád připomenul, že skupina senátorů dala podnět k Ústavnímu soudu, a proto by bylo logické počkat, využít možnost, že odložíme účinnost, na to, jaký bude výrok Ústavního soudu.

    Dále připomínám, že podle důvodové zprávy také kontrolní hlášení úzce souvisí s elektronickou evidencí tržeb, která měla být podle původní představy vlády zavedena k začátku letošního roku. To se evidentně nestane. Další důvod pro to, aby se kontrolní hlášení odložilo.

    Jako poslední důvod bych připomenul, co jsem říkal na začátku. Vláda sama už projednala novelu tohoto zákona, která má zmírnit sankce, ale úprava nebude platná dřív než za několik měsíců a během této doby budou úřady tvrdě trestat podnikatele. To, co vy sami považujete za špatné, dopadne na podnikatele a nedokážete tomu v tuto chvíli zabránit. Máte jedinou možnost, jak tomu zabránit, a to je podpořit náš návrh odložit účinnost o jeden rok a během roku se jednak pokusit dobře informovat podnikatelskou veřejnost a jednak upravit největší chyby, které v tomto špatně připraveném zákoně jsou.

    My bychom kontrolní hlášení zrušili, ale nabízíme vám v této věci ruku. Nabízíme - domluvme se na odložení účinnosti tohoto zákona a udělejme něco v tuto chvíli pro podnikatele společně, aby na ně nedopadl špatně připravený zákon. Já myslím, že pokud někteří překročíte stín vlastní ješitnosti, přiznáte chybu, což jste vlastně udělali tím, že okamžitě vláda několik dní platný, respektive účinný zákon reviduje, novelizuje, a zatáhnete za záchrannou brzdu v posledním možném termínu, tak uděláte něco dobrého pro podnikatele a daňové poplatníky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych se víceméně omezil na stanovisko vlády, což je tedy sněmovní tisk 649/1. Vláda s tímto návrhem vyslovila nesouhlas. Není od věci, abych ocitoval základní věci, které vedly k tomu, že vláda vyslovila nesouhlas.

    Vláda odmítá tvrzení, že byla zanedbána informovanost subjektů, kterých se kontrolní hlášení týká. Svědčí o tom tiskové zprávy, články v celostátních novinách, desítky článků na internetu, přednášky, debaty pro odborné svazy a komory, informační plakáty atd. atd. Vláda považuje zavedení kontrolního hlášení za jeden z kroků směrem k narovnání tržního prostředí České republiky. Vláda dále uvádí, že důvodem k posunutí povinnosti podávat kontrolní hlášení není ani souvislost se zavedením elektronické evidence tržeb. Kontrolní hlášení plátců DPH a elektronická evidence tržeb jsou opatřeními, která by měla vést k lepšímu výběru daní a omezení daňových úniků. Tolik velice stručně ze stanoviska vlády. Samozřejmě, ten tisk každý má, takže podrobněji si může přečíst.

    Něco jiného je samozřejmě zmírnění tvrdosti, co se týká sankcí. Tam jak Ministerstvo financí, tak vláda jistě uznaly, že je třeba přehodnotit, ale o tom určitě bude mluvit pan ministr financí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan předseda Kalousek, po něm pan místopředseda Kučera, po něm pan ministr Babiš. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já se dovolím obrátit nikoliv na vládu, nikoliv na pana ministra financí, protože to zjevně nemá cenu, tam už to stanovisko bylo přijato a byli jsme s tím stanoviskem seznámeni, ale dovolím se obrátit zejména na poslance koaliční partnery hnutí ANO a pana ministra financí.

    My jsme tady, když se ten zákon projednával, i poté, když kolegové předložili tuhle novelu, argumentovali, proč je v této podobě a v tomto čase ten zákon škodlivý. Proč náklady budou neskonale větší než výnosy. Proč je to legislativní zmetek. Vy jste schválili zákon, který používá právně neplatné termíny, jestli to nevíte. Proč je tam spousta věcí, které umožňují zvůli státu a nikoli vůli. A přesto jste nás neslyšeli, přesto jste ten zákon schválili. Váš ministr financí sám řekl poměrně nedávno, že ten zákon je v mnoha ohledech špatný, a teď pojmenovával přesně ty argumenty, které my jsme uváděli, ale vy jste je nechtěli slyšet! Teď váš ministr sám říká no, tady se to nepovedlo. A teď úžasné zdůvodnění: Ona to ta Finanční správa přehnala. Ona to ta Finanční správa špatně napsala.

    Upřímně řečeno, ta věta by byla alarmující, i kdyby to ta Finanční správa dobře napsala. Finanční správa tady není od toho, aby psala zákony. To je represivní orgán. Od toho je ministerstvo jako ústřední orgán státní správy, který tvoří legislativu. Ten represivní orgán se pak podle schválené legislativy musí chovat. Takže už jenom tato praxe na Ministerstvu financí je alarmující. A především neznamená vůbec žádné alibi, protože zákon předkládá do vlády ministr, ne Finanční správa. Ten ministr nemůže říct: Ta Finanční správa nebo ten můj náměstek nebo ti mí úředníci. On je odpovědný! On té vládě předložil špatný zákon, o kterém sám byl ochoten říct, že je špatný, ale až když byl schválen! A schválen přesto, že my jsme argumentovali v podstatě stejně jako on, když říkal, že ten zákon je špatný, v některých oblastech. Tu odpovědnost nese ministr.

    Já jsem pak poslouchal veřejnou diskusi a slyšel jsem pana předsedu Bělobrádka. Říkal: Za to nese odpovědnost pan ministr financí. A slyšel jsem pana premiéra, který říká: To je odpovědnost pana ministra financí. Ale to je, prosím pěkně, nesmysl! Protože do Poslanecké sněmovny předkládá ten zákon vláda České republiky. A jak pan předseda Bělobrádek, tak ostatní ministři za KDU-ČSL, tak pan předseda vlády Sobotka a ostatní ministři za vládní stranu sociální demokracie mají svůj kvalifikovaný odborný aparát, který jim měl napsat, že to je paskvil, ten návrh zákona. A jsem-li správně kuloárně informován, tak skutečně některým ministrům to jejich odborný aparát napsal. Že to je paskvil! Nicméně ti ministři si řekli: Nebudeme si nahněvávat pana ministra financí, ten jeho paskvil mu schválíme a pak budeme říkat, že je to jeho odpovědnost.

    A já bych vám chtěl říct, milí kolegové ze sociální demokracie a milí kolegové z KDU-ČSL, že je to jejich odpovědnost úplně stejně jako odpovědnost pana ministra financí. Protože to předložila vláda společně. A že to je vaše odpovědnost jako poslanců KDU-ČSL a poslanců sociální demokracie a jako poslanců ANO. Protože jste vědomě, a teď už to víte, teď už to přiznal i pan ministr financí, schválili paskvil!

    Je jediná šance - odložit účinnost. A protože už vláda, která i sama je ochotna přiznat, že je to paskvil, novelizuje zákon, který ještě nenabyl účinnost, tak tu účinnost odložit a novelizaci udělat pořádně, aby to v okamžiku, kdy se zákon stane účinným, už nebyl paskvil, slovy svého tvůrce předkladatele pana ministra financí. Protože to opravdu není odpovědnost Finanční správy. Je to primárně odpovědnost pana ministra financí, který předložil paskvil do vlády. Je to primárně odpovědnost vlády, která předložila paskvil do Poslanecké sněmovny. A bude to odpovědnost jednoho každého z vás, který schválí paskvil přesto, že slyšel od pana ministra financí, že se to fakt nepovedlo, že to ta Finanční správa přehnala a že to budeme muset novelizovat.

    Opravdu trváte na tom, že to musí nabýt účinnost? Že to nemůžeme o půl roku odložit? A mezitím znovelizovat tak, aby to bylo alespoň trochu únosné? Aby to nemusel kritizovat alespoň ten předkladatel? Který to kritizuje ještě dřív, než to vstoupilo v účinnost? Opravdu chcete veřejnosti prezentovat takovouhle kvalitu legislativního procesu? Chcete se za ni postavit a říct "já, poslanec ten a ten, jsem pro tohle zvedl ruku, nebo proti tomuhle jsem zvedl ruku s plnou odpovědností"? Že chci, aby vstoupil v účinnost paskvil, o kterém vím, že už ho vláda novelizuje a že s ním nesouhlasí ani ministr financí, který vás konejší - no tak do té doby, než schválíme tu novelu, tak my vlastně ten zákon až tak moc dodržovat nebudeme. My jako, když bude porušen, tak nad tím zamhouříme oko. Takhle je možná možné chovat se v Agrofertu. Takhle není možné se chovat v demokratickém právním státu, protože to právo buď platí, nebo neplatí. A jestli způsobíte, že bude platit, a současně respektujete, že ten, který...

    Já počkám, až se pan Foldyna vypovídá. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, kolegové, ale prosím, pokud chcete hovořit, tak přeneste své hovory do předsálí a nechte pana předsedu mluvit. Děkuji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ještě jednou. Takhle je možná možné chovat se v Agrofertu. Já nevím, jaké tam mají vnitřní předpisy, ale takhle není možné chovat se v demokratickém právním státu, kde to právo platí, a pak ho musíme dodržovat, nebo neplatí, ale není možné, abyste vy teď rozhodli o tom, že to bude platit, bude to účinné, a současně se spokojili s konejšením ministra financí: Když to bude platné, bude to účinné, tak my se podle toho zase až tak chovat nebudeme, nebojte se, a do té doby to znovelizujeme. Takhle on komunikuje. Takhle to slyšíte, takhle jste ochotni se s tím spokojit a tvrdit, že jste poslanci právního státu. Já myslím, že máme jedinou možnost. Opravdu tu účinnost odložit do té doby, než - a já s tímhle nikdy nebudu souhlasit - ale než budeme všichni schopni říct ano, je to buď dobře, nebo je to špatně, ale prostě bude se podle toho postupovat, a ne že se bude zamhuřovat oko nebo nebude zamhuřovat oko podle toho, jak vysokoprevoschoditelstvo zvedne palec nahoru, nebo zvedne palec dolů. To je totiž konec právního státu, pokud se s tímhle chcete spokojit. A já vám chci říct, že za to ponesete odpovědnost.

    Pak mám ještě jednu drobnou připomínku, která s tím souvisí zdánlivě vzdáleně, ale velmi těsně. Pan ministr financí nás informoval o obrovském diplomatickém úspěchu, že je velká šance, že v České republice bude schválen pilotní projekt reverse charge na území České republiky, někde jinde, a u nás se bude testovat, jak to funguje. Já pro to mám do značné míry pochopení. Já jsem svého času zavedl reverse charge u celé řady komodit, kde to šestá směrnice povolovala, ať už to byl šrot, emisní povolenky, zlato, stavební práce, a všude jsme se setkali ne sice se stoprocentními, ale převážně pozitivními výsledky. Já jsem se snažil, velmi marně a úplně stejně jako mí nástupci, ať už se jmenovali Janota, Fischer nebo Babiš, o výjimku alespoň pro pohonné hmoty, protože tam je největší problém těch karuselových obchodů. Ta výjimka nám nikdy nebyla poskytnuta.

    Kdyby systém reverse charge byl zkušebně na rok nebo na dva zaveden na celém jednotném evropském trhu, tak bych si myslel, že je to dobře, a určitě bych pro to hlasoval. Byť si nejsem stoprocentně jist tím výsledkem, ale určitě by to stálo za to. Z tohoto hlediska oceňuji úsilí pana ministra. Ale zavést ho pouze na území České republiky a nikde jinde ne, to znamená přihlásit se k tomu, že z České republiky udělám pokusnou laboratoř, že v České republice a nikde jinde budou muset vést malí a střední podnikatelé dvojí výkaznictví, že je zavalím neskutečnou administrativní zátěží, že jim způsobím obrovský problém v příhraničním obchodním styku, protože můj obchodní partner v Rakousku, v Polsku, kdekoli jinde řekne: No tak ten pak Faltýnek nebo pan Volný, on musí vést dvojí výkaznictví, já na to musím reagovat ve svém výkaznictví o DPH, to je pro mě taková komplikace, že já si to raději koupím od někoho jiného. To v kombinaci s kontrolním hlášením DPH a elektronickou evidencí tržeb už tvoří smrticí koktejl.

    Pane ministře, probůh, kdo vám dal mandát učinit z České republiky laboratoř pro celou Evropskou unii? Ano, řada partnerů vás plácá po zádech, protože říkají: To je výborný, na úkor administrativní zátěže českých podnikatelů se podíváme, jak to funguje. Ale jestli tohle prosadíte, a já furt doufám, že ne, tak to znamená, že opravdu všichni u nás, kdo jenom trochu obchodují přes hranice, povedou dvoje výkaznictví. Vytvoříte obrovskou komparativní konkurenční nevýhodu, kterou samozřejmě velké korporace zvládnou, ty účtárny si s tím poradí, ale ti malí podnikatelé v příhraničí ne.

    A tady se opět obracím na koaliční partnery, nikoli na pana ministra, tam to zjevně nemá cenu. Za to taky ponesete odpovědnost. Až najednou zjistí František Janáček na Šumavě, který obchoduje se svým partnerem v Rakousku, že musí vést dvojí výkaznictví, ne jedno, ale dvoje, že za jeden kšeft má dvakrát víc administrativní práce, tak nechci slyšet od KDU-ČSL a od ČSSD, že za to může pan ministr Babiš. Za to můžete všichni, kdo mu to dovolíte, protože ty argumenty jste slyšeli včas, úplně stejně jako u hlášení o DPH. Já vás moc prosím, abyste se nad tím zamysleli.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Michal Kučera. Po něm pan ministr Babiš, pan předseda Sklenák, pan předseda Faltýnek a pan poslanec Foldyna. Prosím, pane místopředsedo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych se teď vrátil ke kontrolnímu hlášení plátců DPH, tzn. chtěl bych říct pár důvodů, proč je dobré tuto účinnost odložit skutečně o jeden rok.

    Já jsem někdy v polovině loňského roku měl interpelaci na pana ministra Babiše právě ve věci kontrolního hlášení, kde jsem uváděl důvody, proč kontrolní hlášení v této podobě není kvalitně připraveno. Pan ministr Babiš si onu interpelaci pravděpodobně vyslechl, odpověděl podle svých marketinkových příruček a nevzal si z toho žádné poučení, protože ty chyby, na které jsem upozorňoval, ty chyby jsou v zákoně stále, a dokonce sám ministr Babiš dnes oznamuje, že bude kvůli těmto chybám tento zákon novelizovat.

    To, že kontrolní hlášení zavádí každoměsíční povinný soupis všech prodejů a nákupů s uvedením obchodního partnera a jeho identifikaci, to je nám dnes už všem jasné. Je to naprosto zásadní průlom do obchodního tajemství. To, že plošně zatěžuje všechny podnikatele, místo aby se soustředilo na ty nepoctivé, a cíleně na ty nepoctivé, aby je finanční úřad řešil, tak samozřejmě, tak jak už bývá u pana ministra Babiše zvykem, rozložil tuto povinnost na všechny a zatížil tím zejména ty poctivé. Měsíční plátci DPH pravidelně měsíčně odevzdávají nějaké informace, mají nějakou povinnost, tzn. další zátěž, nicméně v tom měsíčním rytmu jsou pravděpodobně schopni se tomu nějak přizpůsobit. Podstatně hůře jsou na tom samozřejmě čtvrtletní plátci DPH, protože ti mají ten čtvrtletní rytmus. (V sále je hlučno.)

    Já jsem někde viděl, a myslím, že už o tom tady byla řeč, že byl průzkum finanční společnosti Deloitte, která uvádí, že 80 % firem není dnes dostatečně připraveno na EET. A ty chyby nejsou jenom na straně těch firem, upozorňuji. Já jsem nikde nezaznamenal žádnou masivní kampaň, masivní informační kampaň o tom, co znamená kontrolní hlášení, jakým způsobem se na něj připravit. Samozřejmě probíhaly jakési kurzy, kam se podnikatelé mohli přihlásit za nějaký poplatek a kde jim, spíše těm daňovým poradcům, bylo něco vysvětleno. Ale žádná masivní kampaň neprobíhala, 80 % podnikatelů je nepřipravených. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane místopředsedo. Poprosím kolegy, aby se ztišili, aby vám umožnili dokončit váš projev. Děkuji.

  • Poslanec Michal Kučera: Pokud víme samozřejmě, že jedním z hlavních kritérií rozhodování u pana ministra Babiše jsou kromě volebních průzkumů také průzkumy všeho druhu, tak se divím, že na základě tohoto průzkumu už skutečně neudělal to, že by onu účinnost odložil.

    Nicméně hlavní argument, proč odložit účinnost kontrolního hlášení, nám sdělil při minulém projednávání pan ministr Babiš sám. A já si ho tady dovolím citovat. O této novele prohlašuje - cituji: "Není příliš kvalitní, ale žádnou podobnou jsme tady neměli za 25 let." Cituji dále pana ministra Babiše: "Máte pravdu, že v sankcích jsme to přehnali. Chceme to napravit, a proto navrhneme novelu." Takže už v době, kdy se ten zákon schvaloval, ministr Babiš věděl, že tam jsou zásadní chyby, přesto tuto novelu nechal schválit.

    A co ta novela má přinést? Novela má podle něj například odpustit všechny pokuty ve výši tisíc korun za nepodání kontrolních hlášení v příslušném termínu. Změna zákona, který je účinný od začátku ledna, také umožní prominout další pokuty. Finanční správa bude podle pana ministra Babiše v tomto ohledu flexibilní. To je dobrá zpráva pro naše podnikatele. Flexibilita finančního úřadu při daňových kontrolách, to je přesně to, co my potřebujeme! Na základě čeho ona flexibilita bude - já se teď skutečně nechci ani domýšlet.

    Musím říct, že pan ministr Babiš se vydal úplně opačnou cestou, než kritizoval. On vždycky kritizoval takové - trošku hanlivě říkal tupé škrty. Já bych chtěl říct, že pan ministr Babiš a jeho novely zákonů jdou úplně opačnou cestou, nazval bych to tupé vybírání peněz od občanů. Tupé vybírání peněz od občanů, takhle bych to já nazval. A proč si to takhle dovolím nazvat? Protože první věc, čeho měl být ministr financí motorem a hnací silou v době hospodářského růstu, jsou reformy. Pan ministr Babiš vybere peníze, zatíží daňové subjekty, zatíží podnikatele, zatíží běžné lidi - a co se s těmi penězi stane? Ty skončí v té černé díře toho nereformovaného státního rozpočtu. Kde je reforma sociálního systému? Kde je reforma zdravotnictví? Kde je reforma důchodového systému? To pan ministr Babiš absolutně vypustil. To je jeho největší politická prohra. On pouze tupě vybírá peníze od lidí a sype je do té černé díry nereformovaného rozpočtu. V době hospodářského růstu, upozorňuji. V době hospodářského růstu!

    Samozřejmě tady můžu zmiňovat další argumenty, proč není dobré zavádět kontrolní hlášení. Je tady tolik diskutovaná otázka nakládání s daty. Už jsme několikrát byli svědky právě prolomení těch systémů. Ten podnikatel tam skutečně odhalí naprosto všechno. Odhalí střeva své společnosti. Odhalí, s kým obchoduje, kde nakupuje, za kolik nakupuje, komu prodává, za kolik prodává. A všichni, kdo jsme pracovali mimo státní sféru či samosprávu, tak víme, že tato data jsou naprosto zásadní. Samozřejmě u nějakých velkých technologických celků je to jedno, tam se cena tvoří jinak a nákupní podmínky tam nejsou tak dramatické. Ale pokud nakupujete komoditní věci typu šroubky, a spojovací materiál tady zmíním, tak spojovací materiál - ten byznys je postaven zejména na tom, za kolik nakoupím a kde nakoupím, jaké dostanu obchodní podmínky a jaké obchodní podmínky se mi podaří vyjednat. Ministr Babiš může kontrolním hlášením tento byznys úplně zrušit.

    Dámy a pánové, to, co kontrolnímu hlášení vyčítám, a zaznělo to od mých předřečníků, je jeho nepřipravenost. Já s ním nemusím souhlasit, mohu hlasovat proti, ale vím, že pokud ten zákon projde, tak minimálně to nebude legislativní zmetek, tak jako to je dnes. Je legitimní se rozhodnout pro, je legitimní se rozhodnout proti, ale je podle mého nelegitimní vědomě hlasovat pro legislativní zmetek připravený panem ministrem Babišem.

    Chtěl bych říct, že TOP 09 jde opačnou cestou. Chceme snížit administrativní zatížení podnikatelů. Je to už tolik diskutované jednotné inkasní místo, které mělo ulehčit podnikatelům a které právě tato vláda shodila se stolu. Ale je to taky námi předložená novela, která už dlouhou dobu leží tady ve Sněmovně, aniž by se dostala na pořad projednání, a je to novela jednotného kontrolního místa, která má zase zjednodušit právě podnikatelům administrativu a byrokracii, která se na ně valí. Bohužel hnutí ANO často o sobě prohlašovalo, že je to hnutí pravicové, že je to hnutí, které chce podpořit podnikatele. Bohužel jde právě opačnou cestou. Pokud by tomu tak nebylo, tak minimálně tyto naše návrhy by minimálně projednalo, když nic jiného.

    Dámy a pánové, závěrem mi jenom dovolte (říct), že odložením této novely dáme šanci opravit tyto dramatické chyby, o kterých jsem tady mluvil já a o kterých tady mluvili mí předřečníci, aniž by to zatížilo a ohrozilo podnikatele, živnostníky a občany této České republiky. Já vás, dámy a pánové, a teď se obracím i na stranu KDU-ČSL, obracím se na stranu ČSSD, já vás skutečně vyzývám - odložme kontrolní hlášení o jeden rok. Umožněme, aby ty chyby, které připouští sám ministr Babiš, byly opraveny, aniž bychom z našich podnikatelů, z našich živnostníků dělali pokusné králíky.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Kučerovi. Nyní dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec David Kasal. Není tady přítomen, propadá tedy jeho faktická poznámka. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, děkuji za možnost krátce reagovat. Reagoval bych nejen na svého předřečníka, ale také na pana předsedu Kalouska, a to nikoliv k tomu textu zákona, který se týká daní, na to určitě nejsem odborník a to ponechám kolegům z rozpočtového výboru, ale spíše z hlediska právního.

    Je tady obava, že ponecháme, jak tady zaznělo, a já se s tím úplně neztotožňuji, jakýsi legislativní zmetek v účinnosti. Chtěl bych upozornit na to, že naopak my zmetek stoprocentně vyrobíme, pokud teď bychom přistoupili na návrh, který tady pravice předložila, a to z jednoho prostého důvodu. Ten návrh chce odložit účinnost některých ustanovení z 1. 1. 2016 na 1. 1. 2017. Tak bych chtěl upozornit milé kolegyně a kolegy, kteří předložili tento návrh zákona, že už se nacházíme po 1. 1. 2016, a tedy odkládat něco, co už nabylo účinnosti, je přinejmenším sporné. Samozřejmě existuje několik právních názorů na to, zda to jde, nebo zda to nejde, nicméně vytvoříme si tím v daňové oblasti při placení daní tolik problémů, které budou řešit následně soudy, správní soudy, Ústavní soud a další, že podle mého názoru je lepší vyčkat na řádnou novelizaci, která podle mého názoru, pokud se tady ve Sněmovně dohodneme a bude opozice ochotna podpořit rychlé projednávání, bude-li mít zájem na těch opravách, pokud je ten zájem skutečně vážný a není to snaha jen na této situaci parazitovat, pak určitě to bude lepší řešení než tento pokus teď se zpětně bránit něčemu, co už nastalo. Mám opravdu velkou obavu o to, zda to je možné, a navíc zda ten text, tak jak je, protože nepamatuje například na různá přechodná ustanovení, je skutečně po právní stránce v pořádku. (Upozornění na časový limit.)

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Kalousek taktéž s faktickou poznámkou, po něm pan ministr Babiš řádně přihlášený. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych reagovat na slova svého předřečníka. Pro pana poslance Tejce vaším prostřednictvím - já s vámi ty obavy částečně sdílím. Opravdu ano. Ale proč jste nevystoupil v bodě 6 dnešního programu, když jsme projednávali vládní návrh, ne opoziční, o dani z příjmů, který má mít účinnost od 1. ledna 2016? A v druhém čtení jsme tento tisk projednávali 19. ledna 2016. Takže když je to vládní návrh, tak na ten problém upozorňujeme, a já přiznávám, že reálně existuje - když je to opoziční návrh, a když je to vládní návrh, tak o tom mlčíme. Je to stejný případ.

    Pan ministr financí ubezpečuje u daní z příjmů veřejnost, že to tak klidně být může, ať se nebojí, že ten zákon sice ještě není schválen ve Sněmovně, ale až to projde Sněmovnou a Senátem, a on ví, že ho podpoříme, ten zákon o dani z příjmu, takže o tom, že to Sněmovna schválí, není pochyb, tak to bude účinnost zpětná od 1. ledna 2016. Tak proč to jednou jde a neupozorňujeme na rizika - a daň z příjmu podle mě zasahuje mnohem více lidí než DPH. Když porovnáte počet poplatníků daně z příjmu ze závislé činnosti, kteří například uplatňují slevu na dítě, tak těch je bezesporu početně mnohem víc než u zákona o DPH. A abychom byli spravedliví, tak nám aspoň přiznejme to, že jsme o tom mluvili v září, v říjnu, v listopadu roku 2014, o nepřiměřených sankcích a krátkých lhůtách. Nespali jsme, jak nás obviňujete. Vy jste to ignorovali, a teď to hasíte na poslední chvíli! Takže měřte všem stejně. A já ty obavy nezlehčuji. Skutečně ne.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm s faktickou poznámkou pan ministr Babiš, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Tejc. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já ve shodě se svým předřečníkem také do jisté míry sdílím obavy pana poslance Tejce, i když si myslím, že ten výklad není jednoznačný. Nicméně ten problém je, že my jsme to, kolegyně a kolegové, říkali. Říkali jsme to dřív, než vy jste ten zákon schválili. A vy jste byli naprosto hluší. Vy jste to nechtěli slyšet. A stejně jste to schválili. A teď říkáte ústy pana poslance Tejce ano, měli jste pravdu, bylo tam hodně věcí špatně, musíme to rychle opravit, ale už je to platné, už je to účinné a my musíme setrvat v nastoupeném bludu. To je hodně smutné! A je to vizitka především vaší práce, kolegové ze sociální demokracie a z KDU-ČSL. Babiše z toho nelze vinit, on to neumí a zkouší to. Problém je, že vy jste mu to sežrali. A teď je to váš problém. Protože to, že ten zákon je evidentně špatný, což přiznáváte sami, je vaše odpovědnost, protože jste to věděli, ale z nějakého důvodu jste se Babiše do té míry báli, nebo jste to s ním do té míry vykšeftovali, že jste mu ten zákon, o kterém jste věděli, že je špatný, schválili. A ten, kdo na to doplatí, je občan České republiky. Na tuhle vaši nezodpovědnost!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní pan ministr Babiš s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Faltýnek také k faktické poznámce. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já jsem se přihlásil k faktické, neboť je jasná taktika, že se nedostanu ke slovu.

    Já nevím, co jsem udělal koaličním poslancům na grémiu. Proč mi to děláte, abych tady poslouchal 45 minut těchto žvástů, lží a nesmyslů? Pan Fiala se přibližuje demagogii Kalouskovi a pan Kučera skvěle tady nahradil pana Laudáta. (Pobavení v sále.) Ten zákon je skvělej! (Potlesk v různých částech sálu.) Ten zákon přinese deset miliard ročně. (Hovoří velmi hlasitě.) Není pravda, že jsem řekl, že ten zákon je špatnej! My jsme chtěli vyjít vstříc podnikatelům. A pokud nechcete, tak tu novelu zrušíme. A já řeknu mému hnutí, že budeme hlasovat i proti koalici a řekneme všem podnikatelům: Tady opozice - my jsme chtěli být vstřícní. A necháme ten zákon tak, jak je. A vy jste se teď probudili? Tenhle zákon byl schválen 22. 12. 2014 a platný je od 1. ledna 2015 a účinný 2016. Tak co jste se teď probudili?

    Kontrolní hlášení je skvělý zákon. My jsme jenom řekli, že zmírníme pokuty. A že budeme vstřícní. A když nechcete a chcete přitížit našim podnikatelům, tak to nebudeme dělat, tu novelu, a necháme to být, tak jak to je. Ten zákon je platný, všichni to vědí, všichni jsou připraveni - a vy akorát tady lžete! Byla na to kampaň, to jsem tady četl už x-krát, kolik sto tisíc esemesek, kolik inzerátů, kolik akcí jsme dělali. Tak o čem vy mluvíte teď? Znovu opakuji, já vůbec nechápu, proč o tom dneska diskutujeme. Proč to grémium schválilo, abych tady poslouchal 45 minut nesmyslů, demagogií a lží. Nikdy nic neudělali pro výběr daní. Ano. Pan Kalousek se svým kámošem Knížkem akorát rozkrádali Finanční správu. (Předsedající: Čas, pane ministře.) A nic neudělali! A teď tady něco vykládají! (Potlesk z řad ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi Babišovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Tejc, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Faltýnek, pan poslanec Foldyna, pan poslanec Stanjura, pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Já bych byl především rád, aby mi nebylo vkládáno do úst něco o nějakém přiznání se k něčemu. Já jsem se tady k ničemu nepřiznával, ani to nemám v úmyslu. Já jsem pouze nabídl to, že pokud je tady zájem ze strany opozice na změny, budou-li akceptovány koalicí, není důvod, proč ty změny neučinit velmi rychle. Ale ten způsob, který se tady volí, je nesprávný právě z právního hlediska. Rozdíl je především v tom mezi těmi dvěma daňovými návrhy, že je něco jiného, pokud účinnost nastala, ji odkládat, a něco jiného je, pokud schvalujeme zákon, který má nabýt účinnosti zpětně, pokud hovoříme o zdaňovací období. Samozřejmě otázka retroaktivity určitě nebude jednoduchá i tam, bude to určitě téma, ale rozhodně ten zákon nemůže nabýt zpětně, protože čas nezměníme. Takže to se vyřeší ve třetím čtení - ve druhém a třetím čtení v rámci rozpravy o účinnosti. Tolik na dovysvětlenou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Faltýnek, po něm pan poslanec Foldyna, po něm pan poslanec Stanjura a další. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezký večer, dámy a pánové. Já bych si dovolil pro nás pro všechny a hlavně pro naši veřejnost, pro naše podnikatele přeložit do češtiny to, co tady zaznělo z úst kolegy Kalouska a Kučery, Fialy a dalších. Já jsem si to napsal, je to pouze jedna věta: Budeme bojovat do posledního muže, do poslední kapky krve za neplacení daní v naší zemi, jak jsme to dělali za naší vlády, a budeme to dělat dále, v tom jsme konzistentní, a naši voliči to dobře vědí. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Foldyna, po něm pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si myslím, že opozice má právo kritizovat. Byla to zajímavá kritika, byla to spíš taková pohádka, parodie na to, co se tady odehrávalo v minulém volebním období, když se schvalovaly například církevní restituce, kdy se odsouhlasily církevní restituce a rychle se podepsala smlouva s církvemi ještě před projednáváním s Ústavním soudem. My se můžeme k tomuto zákonu určitě vrátit po roce, jestli bude mít nějaké vady. My se ale k valorizaci církevních restitucí, k miliardám, které budeme muset dát z rozpočtu České republiky, nikdy vrátit, díky tomu, co jste tady předvedli v minulém volebním období, nikdy se k tomu vrátit nemůžeme. Podepsali jste smlouvy, které jsou nevypověditelné, a stát by přišel o ohromné miliardy. Čili vy ten národ houpete, akorát jste zapomněli, že už ho houpete hlavou dolů. Takže trošku pomalu. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Fiala, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane předsedo vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já doufám, že pan předseda Faltýnek získá kulaté razítko soudního znalce, kterým překládá z češtiny do češtiny.

    Já se tedy ohrazuji proti tomu, abyste takto dezinterpretoval naše slova a takhle nestydatě lhal. (Smích z řad ANO.) Můžete se tomu smát, klidně se smějte, to svědčí o vás, ne o mně. Nic z toho, co pan předseda Faltýnek řekl, není pravda. A můžete si přečíst stenozáznam. Fakt bych chtěl vidět ten překladač a poprosím pana Faltýnka, aby mi řekl, že když řeknu, že zbytečná byrokratická povinnost rovná se do poslední kapky krve budu hájit neplacení daní, to opravdu chce bujnou fantazii. Já to přičítám té pozdní večerní hodině, protože dříve, v normální jednací dobu, jste nebyli ochotni o tom debatovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní pan předseda Fiala s faktickou poznámkou, po něm pan místopředseda Kučera. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Petr Fiala: Já se, protože jsem si jist svými argumenty, nemusím uchylovat tady k nadávání a rozčilování, jak to tady někteří z řad vládní koalice předvedli. Tak pane ministře financí, připomenu vám některá fakta. My jsme argumentovali proti kontrolnímu hlášení už na podzim v roce 2014, nesouhlasili jsme s ním, řekli jsme vám, v čem budou spočívat problémy. Měli jsme pravdu. My jsme respektovali to, že jste si to prosadili, byla to vůle většiny. Když jsme viděli, že to nejste schopni připravit, že na to nejste schopni připravit podnikatelskou veřejnost, že jsou s tím problémy, tak jsme na začátku listopadu včas navrhli odložení účinnosti. Vy jste udělali všechno pro to, abychom to nemohli projednávat. Vláda využila maximální lhůtu, kterou měla, zabránili jste nám v mimořádné schůzi. No a tak jsme tu dnes. Ale to není naše chyba, to je chyba vaše. A to je chyba, na kterou bohužel nedoplatíte vy, ale doplatí na ni podnikatelská veřejnost. Kdybych byl cynický, tak bych řekl tak dobře, tak si to nechte, tak to nenovelizujte, neodkládejte účinnost, nedělejte nic, však podnikatelé uvidí, co jste na ně uvalili, jakou hloupost jste udělali, a vy na to politicky doplatíte. Ale já cynický nejsem, protože nechci mít politický úspěch své vlastní politické strany na úkor podnikatelů, na základě experimentu s podnikateli, jak to děláte vy.

    A jedno vám řeknu. Ti podnikatelé nejsou hloupí, jak si vy myslíte. Je neohloupíte svou mediální kampaní a svou mediální mocí. Oni dříve či později poznají, a poznávají to už teď, kdo skutečně hájí zájmy poctivých podnikatelů a kdo hájí svoje zájmy a chce podnikatelské prostředí zkomplikovat, vytvořit nerovné podmínky a právě ty poctivé střední a drobné podnikatele zasáhnout. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. S další faktickou poznámkou pan místopředseda Kučera, po něm pan předseda Kalousek, po něm paní poslankyně Šánová. Prosím, pane místopředsedo.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Jenom v rychlosti zareaguji na pár svých předřečníků. Ke kolegovi Foldynovi, který tady vytáhl oblíbené restituce, bych chtěl připomenout, že restituce finanční vyrovnání 60 mld. celkem, zato solární tunel 42 mld. každý rok, schváleny díky pozměňovacímu návrhu vaší kolegyně z ČSSD. 42 mld. každý rok. Ale to nechme stranou.

    K panu poslanci Faltýnkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Je mi jasné, že se drží marketingové linie, kterou mu poradili jeho marketéři, aby neustále připomínal tu neochotu platit daně a podporovat tu nerovnost atd. To samozřejmě víme všichni, že to máte někde naučené z těch marketingových pouček. Podnikatelé to samozřejmě uvidí v těch konkrétních krocích.

    Nicméně ten hlavní důvod, proč jsem vystoupil, je to závažné prohlášení pana ministra Babiše, které tady zaznělo. Pan ministr Babiš tady, dle mého tedy, vyhrožoval koaličním partnerům, že pokud nebudou spolupracovat, tak že nebude žádná novela. Dokonce tomu poslanci za ANO zatleskali. Takže pan ministr Babiš říká, že ten zákon není příliš kvalitní, že tam jsou chyby, že to přehnali v sankcích atd., na jednu stranu, a na druhou stranu říká: pokud nebudete spolupracovat, vážení koaliční poslanci, tak žádná novela nebude. A poslanci ANO mu tleskají. Pánové a dámy, je mi vás líto. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm paní poslankyně Šánová, poté pan ministr Babiš. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Mám vůči panu předsedovi Faltýnkovi... Prosím, aby mi byl zastaven čas. Pánové mluví tak hlasitě, že já je nepřekřičím...

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, já to zohledním. Prosím pány, aby přenesli své hovory do kuloárů.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Mám vůči panu předsedovi Faltýnkovi jednu otázku a jedno doporučení. Ta otázka zní, pokud by platilo, že skutečně jsme neudělali nic pro výběr daní, naopak se snažíme, aby vybírány nebyly, jak je to možné, že za naší vlády se ze základu produktu vybralo percentuálně více daní než za té vaší. Já se opírám pouze o čísla Ministerstva financí. V absolutních částkách vzhledem k tomu, že se zvýšil produkt, to vypadá jinak, ale vezmeme-li procento výběru daní z produktu, tak naše vláda ve výběru daní byla výrazně efektivnější než ta vaše. Takže jak je to možné?

    A jak je to možné, že naopak po odchodu naší vlády a nástupu té vaší, přestože se tržby Agrofertu zvyšují, tak jeho daňové odvody se neustále snižují? Tohle mi také není úplně jasné, jak je to s tím bojem proti daňovým únikům. Myslím, že to by si zasloužilo veřejnou odpověď, protože to jsou opět čísla z otevřených zdrojů.

    A potom jedno doporučení k onomu překládání do češtiny. Já jsem si dobře vědom, co jsem tady řekl. To, co jste řekl vy, pane předsedo Faltýnku, neodpovídá mým formulacím. A pokud opravdu chcete někomu dělat tlumočníka, tak doporučuji, abyste tuto službu poskytl svému předsedovi strany a své primátorce hlavního města Prahy. My jsme schopni v češtině své myšlenky formulovat sami. A v tomto případě skutečně souhlasím s poměrně tvrdým stanoviskem vašeho předsedy strany, že někteří imigranti jsou nesmírně nebezpeční pro Českou republiku. (Slabý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Šánová, po ní pan ministr Babiš. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý večer, vážení kolegové. Dovolte i mně, abych se připojila k debatě o kontrolním hlášení. Chtěla bych prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegům zprava. Víte, tady ještě vůbec za celou dobu, co diskutujeme o kontrolním hlášení, nezazněla ta věc, že v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení nám také ubudou nějaké tiskopisy a nějaké formuláře, které budou zapracovány do kontrolního hlášení. A jedná se o záznamní povinnost nebo evidenci odběratele a evidenci dodavatele přenesené daňové povinnosti. Ta je zapracována do kontrolního hlášení. To tady nezaznělo. A to mě mrzí od kolegů zprava, že jenom děsí naši podnikatelskou veřejnost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím kolegy, aby na sebe nepokřikovali. Děkuji.

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Ještě ke kolegům zprava, prostřednictvím pana předsedajícího. Nechápu, proč by u kontrolního hlášení měla být prováděna nějaká zvláštní masivní kampaň a proč ne u jiných novel jiných zákonů, proč pouze to vyžaduje kolega Kučera, prostřednictvím pana předsedajícího, u kontrolního hlášení. Ten, kdo chce, tak si informace najde. Proběhl nespočet školení. Dnes je už i zapracováno, jsou už na to školení, jak zacházet do účetních programů, je to všechno zapracováno, takže kdo chce, tak si ty informace sežene. Ten, kdo o kontrolním hlášení pouze mluví na půdě Poslanecké sněmovny a jinak pro něj není ta informace potřebná, protože se tím dál zabývat nebude, tak pak pochopitelně informace neshání, a tudíž je ani nemá.

    A co se ještě týká kolegy Kalouska prostřednictvím pana předsedajícího, myslím si, že ani - (Čas, paní poslankyně!) Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se. Posledním přihlášeným k faktické poznámce je pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře. Pane ministře, prosím o krátké vystoupení, protože ve 21 hodin končí dnešní jednací den.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jenom zopakoval, že všichni podnikatelé jsou připraveni. Měli na to rok. Byla na to kampaň. První hlášení se podává myslím 23. února. Všichni to vědí. Takže se skutečně bavím, když mi pan předseda Fiala, který by mě určitě mohl učit česky nebo politologii, mluví o podnikatelích.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Skutečně pan předseda Fiala netuší, co je to podnikatel. Netuší, co je to podnikání. Takže buďte tak laskav, nedávejte mi školení z podnikání. Něco o tom vím. Děkuji. (Slabý potlesk hnutí ANO.)