• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den přerušené 36. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty jsou tyto: pan poslanec Rykala má náhradní kartu číslo 6, pan poslanec Kučera náhradní kartu číslo 13 a pan poslanec Klučka náhradní kartu číslo 22.

    Sděluji, že omluvy na dnešní jednání jsou shodné s omluvami z 34. schůze, plus přibyla další omluva pana místopředsedy vlády Bělobrádka, který se omlouvá z dnešního jednání od 16.45 hodin z pracovních důvodů.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vás poprosím, abyste se usadili na svá místa a přestali diskutovat, protože budeme projednávat návrh programu, na kterém se shodlo grémium. (Sál se ztišil.) Děkuji.

    Nejprve vás tedy seznámím se závěry z dnešní porady s místopředsedy Poslanecké sněmovny a zástupci poslaneckých klubů. Pokud jde o další postup při projednávání schváleného pořadu 36. schůze, navrhuje grémium tuto strukturu:

    Dnes, v úterý 8. 12., projednat body v pořadí: 62, sněmovní tisk 508, bod 97, sněmovní tisk 272, bod 36, sněmovní tisk 578, bod 37, sněmovní tisk 579, bod 38, sněmovní tisk 580, bod 21, sněmovní tisk 586, bod 59, sněmovní tisk 608, a bod 60, sněmovní tisk 609. A dále zařadit nový bod číslo 213, sněmovní tisk 585, dále popřípadě projednat body z bloku druhých čtení zákonů.

    Ve středu 9. prosince projednat body v tomto pořadí: bod 149, bod 150, 152, 3, 4, 143, 144, 145, 146, popřípadě další body z bloku prvních čtení zákonů.

    Ve čtvrtek 10. 12. projednat body v tomto pořadí: 211, což jsou odpovědi na písemné interpelace, poté bod 14, 15, 16, poté případně neprojednané body z bloku zprávy, návrhy a další. Ve 14.30 poté bod 212 a tím jsou ústní interpelace.

    V pátek 11. prosince od 9 hodin bude probíhat mimořádná schůze, je to 37. schůze Poslanecké sněmovny. Poté budeme pokračovat 36. schůzí Poslanecké sněmovny s body v tomto pořadí: bod 199, bod 200, bod 201, 53, 51, 52, 47, 43 a 125.

    V úterý 15. prosince bychom projednali body v tomto pořadí: bod 64, 63, 75, 80, 85, 88, 89, 93, 95, 98, 6 a bod 24, případně body z bloku druhé čtení - zákony.

    Ve středu 16. prosince bychom projednali body z bloku třetích čtení: bod 153, 154, 155, 158, bod 165 a poté body z bloku první čtení, to je bod 50, 45, 46, 73, 35, případně body z bloku prvé čtení - zákony.

    Ve čtvrtek 17. prosince bychom projednávali body v tomto pořadí: 211 - odpovědi na písemné interpelace, v 11 hodin poté bod 195, poté případně neprojednané body z bloku zprávy, návrhy a další. Ve 14.30 bod 212, což jsou ústní interpelace.

    V pátek 18. 12. by případně pokračovala 37. schůze Poslanecké sněmovny.

    Pokud není námitek, hlasovali bychom o navržené struktuře bodů v týdnu od 8. 12. do 18. 12. po jednotlivých dnech. Táži se, zda má někdo proti tomuto námitku. Není tomu tak.

    Budeme hlasovat nejprve o programu na úterý 8. 12.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 84. Přihlášeno 162 přítomných, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní přistoupíme k hlasování o programu na středu 9. 12.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 85, do kterého je přihlášeno 165 přítomných. Pro 158, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní hlasujeme o programu na čtvrtek 10. 12.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 86, do kterého je přihlášeno 169 přítomných. Pro 160. Proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o programu na pátek 11. prosince.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 87, do kterého je přihlášeno 169 přítomných. Pro 159, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Dalším dnem, o kterém budeme hlasovat, je úterý 15. 12.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 88, do kterého je přihlášeno 169 přítomných. Pro 163, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní přistoupíme k hlasování o programu na den středu 16. 12.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 89, do kterého je přihlášeno 169 přítomných. Pro 162, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Nyní hlasujeme o programu čtvrtku 17. prosince.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 90, do kterého je přihlášeno 169 přítomných. Pro 161, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci jenom upozornit, že například u mého kolegy pana poslance Petra Bendla padl alternativní návrh. Jeden sice byl na pátek, ale druhý byl na tento týden. Já jsem ho vlastně neviděl na poradě grémia, protože jsem nechal poslance, ať zkontrolují své návrhy, a prostě minimálně tento jeden případ hlasovat musíme. Možná je těch případů více. Je pravda, že tam byl návrh i na pátek toho 27., ale současně byla alternativa na tento týden, takže nemůžeme o tomto návrhu nehlasovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Budeme o něm hlasovat, ale já se přiznám, že k tomu nemám v podkladech tu alternativu. Poprosím pana poslance Bendla, aby návrh případně přednesl znovu, abychom o něm mohli hlasovat. To jen abychom věděli, o čem hlasujeme. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Já to najdu ve stenozáznamu a přednesu to přesně tak, jak to bylo řečeno, protože jsem počítal s tím, že to normálně máte k dispozici, ale já vám to najdu, když dáme aspoň pětiminutovou pauzu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, vyhlašuji pětiminutovou přestávku. Sejdeme se ve 14.35 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 14.28 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 14.35 a my se vrátíme k jednání o programu schůze. Já jenom vyjádření k vystoupení pana poslance Stanjury a pana poslance Bendla podle stenozáznamu, jestli pan poslanec chce objasnit. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A poprosím kolegy o klid! (V sále je velký hluk. Není slovo slyšet.)

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Jenom technickou k tomu. Ano, souhlasím, neboť tím, že jsem měl jako poslanec jenom pět minut na uvedení tohoto problému, tak jsem nakonec řekl, že se projedná tento návrh zákona ještě nejpozději ten samý den, a projednán nebyl. Ale ve svém diskusním příspěvku jsem navrhoval, aby tento materiál předmětný, kterého se to týkalo, byl projednán pokud možno ještě před druhým čtením v Poslanecké sněmovně zákona o významné tržní síle. Proto mi dovolte, abych navrhl tento bod na zařazení jednání této Poslanecké sněmovny, aby návrh kolegů poslanců Kalouska a spol. o významné tržní síle byl projednán ještě před druhým čtením návrhu zákona o významné tržní síle. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Budeme hlasovat o té druhé variantě. Ta je jediná hlasovatelná. To znamená, že budeme o sněmovním tisku 478, bod číslo 103, hlasovat o jeho zařazení před druhé čtení tohoto zákona.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 99, do kterého je přihlášeno 171 přítomných, pro 39, proti 85. Návrh byl zamítnut.

    To jsou dle našeho názoru všechny návrhy, o nichž bylo nutno hlasovat. Jedná se o návrh z 27. listopadu, takže obecný souhlas.

    Nyní prosím o další vystoupení poslanců na změnu schváleného pořadu 36. schůze. První poprosím paní poslankyni Chalánkovou. Poté se připraví paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se omlouvám, protože těch návrhů bylo skutečně hodně, o kterých jsme hovořili.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěla požádat, jestli bychom mohli po takové předběžné dohodě zařadit jako první bod po pevně zařazeném bodu, který se jmenuje - bod číslo 195, je to zpráva veřejného ochránce práv, dne 17. 12., tak po tomto bodu pevně zařadit bod, který by se jmenoval Informace ministra vnitra o situaci křesťanských uprchlíků v Erbílu.

    22. října tohoto roku jsem měla již interpelaci k této situaci křesťanských uprchlíků v Erbílu a od té doby dostávám poměrně rozporuplné informace a byla bych velice ráda, kdybychom se mohli touto opravdu neblahou situací křesťanských uprchlíků z Erbílu zabývat také na půdě této Poslanecké sněmovny. Z jedné strany slyším, že tito uprchlíci v počtu 152 lidí nebudou zařazeni do těch povinných kvót, které bychom měli teoreticky plnit směrem k Evropské komisi, na druhou stranu neustále vázne přesun těchto lidí právě z tohoto uprchlického tábora v Erbílu. V posledních dnech jsem získala také další informace, a to z křesťanských kruhů, o opravdu zoufalé situaci těchto lidí. Těmto lidem se věnuje nadační fond Generace 21, kteří mi dávají informace, že k dispozici finanční prostředky zčásti mají hned a zčásti v situaci, kdy tento bod a tato situace bude vládou schválena, mohou garantovat ještě další finanční prostředky, a to prostřednictvím garancí za úvěry. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, čas vám nastavím, ale poprosím kolegy, aby se ztišili. Opravdu je tady velmi špatně slyšet.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: - že ze strany Ministerstva vnitra již mají potvrzeno, že doložili veškeré potřebné informace, které k přesunu těchto křesťanských uprchlíků jsou potřeba doložit. Takže proto bych ráda, aby se Poslanecká sněmovna tímto zabývala, abychom si vyjasnili, jaká ta situace skutečně je. Protože nemám k dispozici úřad, který by shromažďoval informace z jedné a z druhé strany a měl možnost rozhodnout, jak dál postupovat v této situaci.

    Interpelaci jsem přednesla 22. října 2015. To znamená, že ji nemusím již celou opakovaně zde číst. Žádost těchto lidí byla doložena panu premiérovi, žádost o přijetí 152 pronásledovaných osob z území Iráku na území České republiky. Znění žádosti zní: Na území Iráku a Sýrie dochází ze strany tzv. Islámského státu nebo jiných islámských milic k pronásledování, perzekuci, olupování, týrání, únosům, znásilňování, vraždění a vyhánění z domovů selektovaných skupin obyvatel zejména z náboženských důvodů. Tento dokument je společnou žádostí 152 osob, které byly takto vyhnány ze svých domovů bez možnosti návratu v dohledné době. Dočasně nalezli nestabilní útočiště převážně v oficiálních i neoficiálních uprchlických táborech nebo volných objektech v oblasti Erbílu v Iráku. Takto se ocitli jako cizinci na území obývaném kurdskou většinou, kde se nemluví jejich mateřštinou, nerespektuje se jejich náboženství, kde pociťují, že nejsou vítáni, kde se jim dává najevo, že se s jejich přítomností do budoucna nepočítá, a kde se následkem nestabilní situace v regionu již nyní nacházejí stále v ohrožení života. V táborech ani mimo ně nemohou naplňovat často ani své základní životní potřeby a nevidí perspektivu své další existence. Tato žádost je doložena také přílohami, které mapují opravdu otřesné příběhy těchto rodin a těchto lidí, které nemám nyní prostor zde otvírat.

    Takže ještě jednou bych prosila o zařazení tohoto bodu, informace ministra vnitra, jako první pevně zařazený bod po prvním pevně zařazeném bodu, kterým je právě č. 195, informace veřejného ochránce práv, na den 17. 12. 2015. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni. Nyní prosím další v pořadí, to je paní poslankyně Černochová. Ale dřív než jí dám slovo, tak počkáme, až se Sněmovna zklidní. Prosím kolegy, kteří si mají co vyřídit, aby tak činili v předsálí a nerušili zde. Děkuji.

    Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, když jsem před vás před týdnem v pátek předstupovala s žádostí o zařazení bodu zpřísnění podmínek pro obchod, kontrolu, nabývání a držení zbraní navrhované směrnicí Evropské komise, většina z vás se tvářila, že tomu rozumí a že můj návrh podpoří. O to větší zklamání jsem dnes zažila z toho hlasování, které jsme zažili všichni před malou chvílí, kdy na základě veta dvou klubů, klubu ČSSD a klubu ANO, se můj bod nedostal na program této schůze. Takže se o to pokouším znovu. A znovu vám opakuji, že tato problematika je velmi vážná. Velmi se dotýká České republiky. Jsem ráda, že se po tom mém pátečním vyjádření přidali i ostatní kolegové, kteří měli tiskové konference a v médiích víceméně poukazovali na stejné nesmysly, na které jsem tady poukazovala já. Ale nechápu, jak je možné, že když jsme takto všichni ve shodě, že tento bod nezařadíte. Já si myslím, že je zcela v pořádku, aby náš zákonodárný sbor dal jasný mandát ať už předsedovi Poslanecké sněmovny, nebo premiérovi České republiky v tom smyslu, jaké zájmy České republiky má on před Evropskou komisí hájit. A tady skutečně dojde k zásadnímu porušení občanských práv a svobod.

    Jak jistě víte, Lisabonská smlouva umožňuje i jednu věc, která má název - tzv. žlutá karta. Takže k tomu usnesení, které jsem vám tady četla minule, a bohužel nemám tolik času, abych ho tady mohla přečíst celé, tak bych chtěla ještě doplnit, abychom zvýšili pravděpodobnost, že se tomu bude někdo skutečně z naší vlády, z naší Sněmovny věnovat, tak bych chtěla to usnesení, které jsem vám četla minule, rozšířit o další bod: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby v souvislosti s návrhem Evropské komise na omezení držení a obchodování se zbraněmi zajistil prověření možnosti podání tzv. žluté karty a aby případně této možnosti využil."

    Já jsem skutečně od vás pochopila, že je i ve vašem zájmu učinit všechny možné kroky k tomu, abychom tomu zamezili. Takže vás znovu zdvořile opakovaně prosím, zařaďte tento bod na program schůze. Přijměme usnesení, které bude silné, bude mluvit jasným hlasem za Českou republiku a zajistí to, že se v rámci Evropské komise nebude tento nesmysl projednávat ještě ve zrychleném řízení. Není času nazbyt. V pondělí příští týden jedná výbor pro vnější trh, který se tím bude zabývat. Takže čím dřív přijmeme nějaké usnesení, tím lepší to pro Českou republiku bude. Proč se tomu, kolegové z ČSSD a z ANO, bráníte? Já skutečně tady nechci nic jiného než to, co chcete vy, ale myslím si, že kdo jiný než zákonodárný sbor má v této věci přijímat usnesení? Při vší úctě k výboru pro evropskou integraci, nebo pro evropské záležitosti - vím, že se tam přijalo nějaké usnesení, ale to je málo! My jsme suverén jako Poslanecká sněmovna Parlamentu! Takže já vás prosím, abyste tento můj bod s názvem Zpřísnění podmínek pro obchod, kontrolu nabývání a držení zbraní navrhovanou směrnicí Evropské komise zařadili na středu, tedy na zítřek, po bodu 146, tedy po rozpočtu, nebo variantně abyste tento můj bod zařadili 5. 12., což je v úterý, jako první bod. Děkuji pěkně. (Upozornění z pléna na nereálnost termínu 5. 12.) Patnáctého. Co jsem říkala? (Hlasy: 5. 12.) 15. 12.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já jenom pro jistotu - je to tedy patnáctého? Protože ve vašem návrhu mám devátého.

  • Poslankyně Jana Černochová: Je to obojí, paní místopředsedkyně. Je to po rozpočtu, po bodu č. 146, který se týká rozpočtu. Zítra, tedy 9. 12., nebo v úterý 15. 12. jako první bod. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já děkuji. Eviduji tady přihlášku pana poslance Benešíka, který se zřejmě chce ujmout přednostního práva. Ale když dovolíte, já bych se k tomu vyjádřila. Protože pan poslanec Mihola je zde, není omluven z dnešního jednání, my jsme se dohodli na grémiu, že nebudeme zneužívat tohoto předávání přednostních práv, a já takto činím, při vší úctě k panu poslanci Benešíkovi, ale myslím si, že je to tak správně. Já vám děkuji.

    Táži se, zda má ještě někdo návrh k programu schůze. Není tomu tak.

    Tudíž se vypořádáme s návrhem paní poslankyně Chalánkové, tím je zařazení nového bodu programu. Paní poslankyně, prosím, abyste kontrolovala, zda ten název je v pořádku. Je to Informace ministra vnitra o situaci křesťanů v Erbílu. Prosí o zařazení na 17. 12. po bodu 195.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 100, do kterého je přihlášeno 173 přítomných, pro 150, proti 2. Konstatuji, že návrh byl přijat. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom aby nevznikla mýlka, je to po posledním rozpočtovém bodu, ne po rozpočtu, to znamená, už po pevně zařazených. Ten 146 je rozpočet SFDI a ne rozpočet, takže po tom, co jsme si už naplánovali, pak už není žádný program.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, po bodu 146, omlouváme se, zařazení za bod 146.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je... Dobře, odhlašuji všechny a anuluji hlasování, žádost na odhlášení, prosím, abyste se znovu všichni přihlásili svými kartami.

    S přednostním právem pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já jménem dvou poslaneckých klubů sociální demokracie a ANO 2011 vetuji zařazení bodu, co navrhla paní poslankyně Černochová.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já to plně respektuji, ale chtěl bych vzkázat předsedovi našeho bezpečnostního výboru, který minulý týden tak moudře - a teď to nemyslím v uvozovkách, teď to skutečně myslím vážně - prohovořil o tom, jak je to vážné, jak proti tomu protestuje, ale skutečná priorita se pozná podle toho, že o tom chcete jednat, ne že děláte tiskovou konferenci. Ale vy o tom jednat prostě nechcete. A to je všechno. Tak si ty tiskové konference nechte na tehdy, až o tom budete připraveni jednat. (Námitky z levé strany sálu.) Nekřičte na mě. Nekřičte na mě. Můžete se přihlásit do rozpravy. Nechte si ty svoje tiskové konference, kolegové ze sociální demokracie, o tom, jak je to všechno špatně, de facto jste zkopírovali slova mé kolegyně, pak jste udělali tiskovku, proč ne, my jsme si mysleli, že tam je shoda, pak vy na to nemáte čas. Až bude pozdě, až řeknete, že už je pozdě, že to už Brusel projednal, tak si vzpomeňte, kdo měl tolik času. Navíc zítra po bodu 146 není žádný program pevně zařazený. Nic jsme tím nenabourali tím návrhem. Vy se toho bojíte. Jedna věc je, že něco říkáte, ale udělat se to skutečně bojíte. (Potlesk z pravé strany sálu).

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, nicméně veto zde zaznělo, tudíž o tomto bodu nemůžeme hlasovat. Tak a tímto jsme se vypořádali se všemi změnami programu schůze a budeme pokračovat dle schváleného programu.

    Dříve než zahájím projednávání schválených bodů, poprosím do stenozáznamu omluvu pana poslance Kudely, který se omlouvá z osobních důvodů do 15 hodin z dnešního jednání. (Předsedající se odmlčela pro technické potíže s elektronickým zařízením.)

    Takže jsem nucena vyhlásit pětiminutovou přestávku z technických důvodů, máme problém s hlasovacím zařízením a s elektronickou tabulí. Takže se sejdeme ve 14.57 hodin.

    (Jednání přerušeno od 14.54 hodin do 14.57 hodin. Ve 14.57 předsedající oznámila, že se technická závada stále ještě odstraňuje, a prodloužila přestávku do 15.10 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 15.10 hodin. Technická závada je odstraněna. Prosím, abyste se znovu všichni přihlásili svými kartami.

    Dříve, než budeme pokračovat programem, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Nohavové, která se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 hodin.

    Nyní bychom se měli zabývat bodem

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Navrhovaný zákon nahradí platný zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodlivým působením tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek a o změně souvisejících zákonů, který lze v současnosti pokládat za zastřešující právní úpravu v protidrogové oblasti. Cílem navrhovaného zákona je především zpřísnění opatření směřujících k ochraně zdraví občanů a ke snížení škod souvisejících s užíváním tabáku, alkoholu a jiných návykových látek.

    Nyní bych stručně zmínil obsah nového zákona. Předložený zákon například rozšiřuje místa, kde je zakázáno kouřit, zejména za účelem posílení ochrany zdraví před expozicí tabákového kouře. Zavádí se úplný zákaz kouření například ve vnitřních prostorách restaurací, kaváren a podobně. Zavádí povinnost pro provozovatele restaurací a podobných stravovacích zařízení nabízet alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější než nejlevnější nápoj alkoholický o stejném objemu. Rozšiřuje okruh míst, kde nebude možný prodej tabákových výrobků a alkoholických nápojů. Alkoholické nápoje tak například nebude možné prodávat prostřednictvím prodejních automatů, v pojízdných prodejnách a podobně. V této souvislosti zákon rovněž přejímá příslušná ustanovení zákona o spotřebních daních upravující místa prodeje lihovin a tabákových výrobků. V neposlední řadě zákon upravuje protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službu jako specifickou zdravotní službu. Součástí návrhu zákona jsou i související novely zákona o zdravotních službách a zákona o specifických zdravotních službách.

    Materiál prošel řádným připomínkovým řízením, v rámci kterého byl přezkoumáván ze všech možných úhlů pohledu, a následně jej vláda dne 3. června 2015 jednomyslně schválila.

    Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že tato právní úprava přispěje ke zlepšení situace v oblasti ochrany před návykovými látkami a bude mít pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva. Proto věřím, že jej v dalším legislativním procesu podpoříte. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych ještě předtím, než přečtu zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku 508, navrhl sloučení rozpravy bodů 62 a 97, to znamená vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek a sněmovní tisk 272, to je novela zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky. Oba zákony se zabývají tabákem. Ten sněmovní tisk 508, vládní návrh, je samozřejmě komplexnější, sněmovní tisk 272 se zabývá jenom tabákem, ale rozprava by mohla být společná, a proto si dovoluji to navrhnout.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče. Protože to je procedurální návrh, měli bychom hlasovat hned bez rozpravy, jestli s tím takhle souhlasíte. Dříve než přistoupíme k hlasování, svolám kolegy z předsálí a znovu poprosím všechny přítomné, aby se zaregistrovali svými kartami, protože podle mě ne všichni jste se znovu přihlásili po opravě hlasovacího zařízení. Děkuji.

    Nyní budeme hlasovat o procedurálním návrhu na sloučení rozpravy bodu 62 a 97.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 102, do kterého je přihlášeno 145 přítomných, pro 131. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní prosím pana zpravodaje, aby pokračoval ve své zprávě.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Já jsem si připravil dvě zpravodajské zprávy. Číst samozřejmě budu tu jednu, komplexnější, to jest bod 62, vládní návrh zákona, který se týká kouření, alkoholu a návykových látek, dá se říci, že je komplexnější, kdežto bod 97 je jakási podmnožina tohoto zákona, protože se týká jenom návrhu zákona o kouření.

    Možná budu poněkud podrobnější, tak mi to promiňte. Je nutné říct definici problému, cíl návrhu zákona, dopady návrhu a proč je nutná novelizace zákona č. 379/2005 Sb., který nedostatečně řeší ochranu před tabákovými výrobky.

    Definice problémů jsem si rozdělil na tři okruhy. Je to užívání tabáku, konzumace alkoholu a nelegální drogy.

    Co můžu říci k užívání tabáku? Spotřeba tabáku je pokládána v dnešní době ve vyspělých státech za nejzávažnější příčinu úmrtí a chronických neinfekčních onemocnění, kterou lze prevencí odvrátit. Podle kvalifikovaných odhadů zemře ročně v České republice v důsledku onemocnění spojených s užíváním tabákových výrobků 18 tisíc lidí. Jedná se o celou řadu onemocnění, zejména pak o kardiovaskulární onemocnění, nádory, respirační onemocnění. Podle kvalifikovaných odhadů odborníků kouření způsobuje devět z deseti případů rakoviny plic, šestkrát častěji rakovinu hlavy a krční oblasti, čtyřikrát častěji rakovinu slinivky břišní, až čtrnáctkrát častěji chronickou obstrukční plicní nemoc, astma bronchiale a až desetkrát častěji kardiovaskulární onemocnění, například infarkt myokardu, centrální mozkové příhody a podobně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, za přednesenou zprávu a otevírám obecnou rozpravu a přerušuji tento bod, protože otevírám další bod, abychom mohli sloučit rozpravu, tak jak jsme si odhlasovali. Já tedy otevírám bod

    Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v pátek 24. října 2014 na 19. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že při tomto projednávání bylo vzneseno veto dvou poslaneckých klubů, sociální demokracie a KSČM, takže návrh podle odst. 2 nelze projednat.

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Radek Vondráček, pan zpravodaj výboru pro zdravotnictví Jaroslav Krákora už je na svém místě, takže děkuji.

    Konstatuji, že obecná rozprava byla přerušena. Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě.

    Já otevírám oba body a ocitáme se v obecné rozpravě. Eviduji zde faktickou poznámku, předtím než udělím slovo, každopádně prvně vystoupí ještě pan zpravodaj. Takže máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Já děkuji, pane místopředsedo. Nebývá to zvykem, abych byl zpravodajem u dvou zákonů, ještě vládního a nevládního, ale poslanecká iniciativa poslanců kolegy Vondráčka, Válkové, Igora Nykla - jak jsem již řekl, budu velice stručný. Je to jakási podmnožina. Řeší prakticky stejně přísně problematiku kouření, ale je to jen dílčí zákon, nezabývá se alkoholem a nelegálními drogami, takže je to prostě podmnožina a uvádí prakticky jen kouření, je to přísný zákon, takže my to chceme řešit komplexněji, proto tam máme všechny tři elementy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se pana navrhovatele, zda chce vystoupit na začátku tohoto bodu ve sloučené rozpravě. Prosím.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Pohledem na tabuli u předchozího bodu i tohoto můžeme očekávat velmi košatou diskusi, tak já nebudu diskutovat dlouze, nebudu se odkazovat na statistiky a studie. Pan kolega mě zastal velice erudovaně. Já spíš reprezentuji to primitivnější křídlo odpůrců kouření v restauracích ani ne tak z lékařského hlediska, ale jako z těch, kterým to prostě vadí a kteří nechtějí po každé návštěvě restaurace měnit kompletně své oblečení, a z tohoto pohledu jsem k tomu od začátku přistupoval.

    Vnímám zákaz kouření v restauracích, který je vlastně předmětem našeho návrhu, jako významný nástroj boje proti kouření. Když zakážeme kouření v restauracích, znesnadníme přístup mladým k tomu, aby začali kouřit, kouření přestane být sexy, přestane být atributem dospělosti v restauracích. Přiznám se, že závidím zahraničním hostům restaurací. Bral jsem si inspiraci ze zahraničí a v podstatě to, co už oni mají řadu let, přes deset let, např. v Irsku, tak bych chtěl prosadit i v této zemi. Poté co jsem začal studovat podklady a prameny trochu podrobněji i ze zdravotního hlediska, tak moje první myšlenka byla vždycky: Jak je to možné, že tuhle právní úpravu ještě nemáme v České republice?

    Jinak samozřejmě každý má tu vnitřní hranici, co je ještě svoboda a co už je nepřiměřená ingerence státu, nějak nastavenu. Já nejsem příznivcem toho, aby stát opravdu reguloval vše, ale myslím si, že zákaz kouření v restauracích by neměla být ta aréna, to bojiště tady tohoto boje, protože škodlivost kouření je tak neoddiskutovatelná, a že ten nástroj funguje, a máme tvrdá data např. toho Irska, kde poklesl v populaci podíl kuřáků snad téměř o čtvrtinu, tak ta užitečnost tohoto kroku a to, že je to vyzkoušené a nešlapeme do neznáma, to jsou takové argumenty, že boj za liberálnost a boj za to, aby každý měl svobodu volby ve všem, se v tomto případě nedá argumentačně použít. Tady je potřeba říct, že není volbou mít čistý vzduch v restauracích, to je právo každého z nás. A je to právo i každého z těch zaměstnanců mít čisté a zdravotně nezávadné pracovní prostředí, což je kuriózně případ v této zemi, kdy ačkoliv ostatní zaměstnanci mají právo na čisté pracovní prostředí, tak zaměstnanci restaurací je nemají a v podstatě kouření má v tomto případě výjimku z jiných škodlivých látek. A když si vezmete, kolik různých, někdy až mírně absurdních povinností mají provozovatelé restaurací, co se týče hygienických předpisů, kdy musí mít na kdeco zvláštní stoly a místnosti, a když si sečtete, kolik u nás umře lidí na kouření a na pasivní kouření a kolik lidí zemřelo na nakažení kontaminovaným jídlem v některé z restaurací, tak je tady úplně jasný nepoměr. Já si myslím, že to je další argument, který nelze použít.

    Třetí argument, který se používá, je argument ekonomický, jak to bude nevýhodné pro ty restauratéry. Já jsem se samozřejmě se spoustou hospodských bavil, oni říkají: Tak to udělejte a udělejte to opravdu z jedné vody, udělejte jednu úpravu pro všechny a bez výjimek a my to budeme respektovat. Dokonce mi volal jeden hospodský a ptal se, jestli to tedy bude platit od 1. ledna, protože už nechtěl kupovat a investovat do nové klimatizace v restauraci. Řekl jsem mu, že bohužel, příprava zákona se zdržela, tak nevím, jestli to koupí, nebo nekoupí, ale demonstroval tím to, že ten hospodský musí investovat větší peníze do malby, protože tam se musí častěji v té restauraci malovat, musí se tam častěji uklízet a používat třeba dezinfekční prostředky, musí investovat velké finanční prostředky do klimatizací a vzduchotechniky. A toto všechno odpadne a je zapotřebí s tím kalkulovat.

    Už končím. Máme tu zase tvrdá data ze zahraničí. Nestalo se v žádné ze zemí, kde zavedli zákaz kouření, že by poklesly tržby, že by hromadně krachovaly restaurace. Naopak, došlo k mírnému navýšení tržeb. Opět ze zkušeností vím, že když si někdo jde na skleničku, tak si tu skleničku dá, ušetří za cigaretu, možná si dá o půl skleničky víc, když mu to vyjde. Ale když k tomu potom přičtu, že jsme experimentálně s kolegy zjistili, že normálně si dá dvě cigarety během jednoho piva a teď si dá jenom jednu, tak to celkem kvitovali i ti mí kamarádi, kteří kouří. V té restauraci jsou připraveni si jít zapálit ven a budou kouřit 50 %. K tomu jsem to slíbil ještě dalším kamarádům, kteří čekají na naši úpravu jako na poslední impuls k tomu, aby přestali kouřit.

    Takže za ty všechny se tady přimlouvám jako navrhovatel a připojuji se ke všem lékařským erudovaným argumentům, které tu zazněly ze strany mého předřečníka. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane navrhovateli. Pro pořádek uvádím, že se ocitáme ve sloučené rozpravě bodů 62 a 97, kde eviduji několik faktických poznámek. První přihlášenou faktickou poznámku má pan poslanec Zavadil. Nikde ho zde nevidím, v tom případě budeme pokračovat. Další faktickou poznámku má přihlášenou pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já nebudu zdržovat dlouhými vývody, protože si myslím, že na expertní i politickou diskusi i na dopadovou studii je prostor v jednotlivých výborech.

    Chci se dopustit jedné experimentální demonstrace. Pane ministře zdravotnictví, velmi se omlouvám, neberte to ani jako neúctu ani jako aroganci, ale až budu odcházet od mikrofonu, vdechnu jednu dávku ze své elektronické cigarety a vydechnu ji směrem k vašemu chřípí. A vy pak nám poctivě řekněte, zda jste něco cítil, či nikoliv. Já jsem totiž přesvědčen, že takový test jste dosud neabsolvoval, jinak byste nikdy nemohl navrhovat stejně striktní zákaz pro elektronické cigarety jako pro ty, které hoří a produkují spaliny.

    Jsem připraven hlasovat pro návrh zákona, kde nesmím kouřit v restauraci, kde se servíruje teplé jídlo. Uznávám, že moje svoboda končí tam, kde tomu druhému foukám kouř do polévky, páchnoucí. Nicméně pára z vody polypropylenglykolu a stop nikotinu, u které nebyla prokázána jakákoliv škodlivost, ta, která nesmrdí, nikoho neomezuje. Pokud chcete něco takového omezit, dámy a pánové, pak zakažte v restauracích i vařit. Protože oxidy mastných kyselin, které vznikají při tom, když se přepálí tuk, nepochybně páchnou mnohem víc než pára z elektronické cigarety a jsou také zdraví škodlivější.

    Děkuji za pochopení a za tento apel a pana ministra prosím o pochopení. (Poslanec Kalousek při odchodu od řečniště potáhl ze své elektronické cigarety a vydechl přímo na ministra zdravotnictví Němečka sedícího u stolku zpravodajů.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Každopádně osobně bych uvítal, kdybyste tyto experimenty činili mimo jednací sál Poslanecké sněmovny. (Smích v sále.) Já vám děkuji a budeme pokračovat v řádně přihlášených do rozpravy. První je pan poslanec Martin Plíšek a připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Děkuji, pane místopředsedo. Přeji pěkné odpoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych se krátce vyjádřit k vládnímu návrhu, k té jeho části, která se nazývá protikuřácký zákon, protože si uvědomuji, že zákon obsahuje i ochranu před alkoholem a dalšími návykovými látkami.

    Chci říci, že kdyby se hlasovalo o tomto návrhu dnes, tak ho podpořím, protože on z velké části, dá se říci z osmdesáti procent, vychází z návrhu, který jsme připravovali na Ministerstvu zdravotnictví v předchozím volebním období v době, kdy byl ministrem zdravotnictví náš kolega Leoš Heger. Přesto si dovoluji zde zmínit některé věci, které bychom měli případně upravit ve druhém čtení, protože očekávám, že dnes po dlouhé, náročné rozpravě propustíme tento návrh do druhého čtení. Jsou zde věci, které bychom měli minimálně akcentovat nebo se nad nimi zamyslet.

    Za prvé jsou to tzv. jednorázové akce, jako jsou festivaly, koncerty, trhy, kde si myslím, že než mít nějaký plošný systém zákazu na základě zákona, tak daleko moudřejší je převést režim při ochraně náležitostí veřejného pořádku na jednotlivé obce, které stejně tak v oblasti tabáku, tak alkoholu, tak i hluku nejlépe vědí, jak mají některé náležitosti upravovat. To znamená, zvýraznil bych tam roli obcí, nikoliv nějakých plošných zákazů. A samozřejmě zdůrazňuji, že základní záměr zákaz kouření v restauračních zařízeních zcela podporuji.

    Dále je potřeba se zamyslet nad širokou definicí zařízení veřejného stravování, zda např. kluby, bary či do budoucna kuřárny, pakliže by byly takto zřízeny, nám zapadají do definice a zda rozsah zákazu neznamená, že skutečně budou vznikat určité uzavřené kluby a kuřárny, které budou záměr, který ministerstvo předkládá, poněkud vykládat po svém nebo ho obcházet. Já si totiž myslím, že důraz by měl být kladen na provozovny, kde se podává jídlo.

    Stejně tak i kapacity zdravotnické hovoří o tom, že škodlivost elektronických cigaret na rozdíl od běžných tabákových výrobků nebyla příliš prokázána. Proto je otázka, jestli tam mít tak striktní přístup k elektronickým cigaretám, ale například i vůči vodním dýmkám v čajovnách. Tam si myslím, že ta restrikce je také poněkud nepřiměřená.

    Já bych se ještě krátce zmínil k tomu, protože se tady vede jakýsi ideový údajný střet o tom, že odpůrci tohoto zákona argumentují svobodou podnikání. Svobodou o tom se rozhodnout do jaké restaurace zajdu. Chtěl bych říci, že jedna zásada říká, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A proč by měli mít kuřáci větší svobodu než nekuřáci?

    Nechci tady argumentovat tím, že nekuřáků jsou dvě třetiny a kuřáků třetina a zmíním zde aktuální legislativní stav, který v ČR máme. Provozovatelé restaurací mají povinnost mít oddělené prostory pro kouření. Vidíme ale, jaká je realita, kdy v jedné velké místnosti restaurace je v jednom rohu uvedeno, že je tam zákaz kouření. V dalším, opačném rohu stejné restaurace a stejné místnosti je uvedeno, že je tam kuřácká část. Dým se samozřejmě v prostředku té místnosti nezastaví. Je to typické české obcházení zákona, který už teď nařizuje mít oddělené prostory. Tento zákon, který se poučil i z řady evropských zemí, dává pro provozovatele, pro všechny, stejné podmínky. To si myslím, že je velmi důležité.

    Chtěl bych také zmínit zkušenosti ze států, které zavedly zákaz kouření v restauracích, protože nejsme zdaleka prvním státem, který se o to pokouší, že tržby majitelů restaurací po zavedení tohoto zákazu jednoznačně vzrostly. Začali tam chodit návštěvníci, kteří tam dříve nechodili. Například rodiny s dětmi apod. Takže větší ochrana samozřejmě nekuřáckého prostředí - nezapomínejme i na zaměstnance, kteří v restauracích pracují a kteří nemají na pracovním trhu příliš alternativu a možnost si vybrat jinak.

    Já tady za sebe podporuji, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení, a věřím, že jej ve druhém čtení případně ještě zlepšíme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Přečtu dvě omluvy, které dorazily. Dnes se omlouvá na celý dnešní den z důvodu pracovní aktivity v regionu paní poslankyně Pavla Golasowská a dnes ruší svoji původní omluvu na den 8. 12. od 14.30 paní poslankyně Nohavová.

    Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Heger a další v pořadí je přihlášena paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci. Myslím, že nemusím předesílat, že já patřím k podporovatelům předloženého komplexního zákona. Vzhledem k tomu, že tady pan zpravodaj rozsáhle předeslal některé věci z faktografie, zejména pokud jde o zdravotnické statistiky, tak je nebudu opakovat. Svoji řeč rozdělím na dvě části. Jedna se bude týkat specifik boje proti kouření a druhá část se pak bude týkat té věci, která dosahuje v rámci toho zákona směrem k drogám, které nejsou tou hlavní věcí, které tento zákon má řešit. Máme na to řadu dalších zákonů, ale přece jenom se jich tento zákon dotýká.

    Nejprve tedy k tabáku. Myslím, že je potřeba připomenout, že v boji proti tabakismu je potřeba rozdělit přístup k dospělým a zavedeným kuřákům a přístup k dětem a mladistvým. U dospělých je to velmi obtížné, protože se ví, že jednou vzniklá závislost na tabáku je velmi silná. Často se připomíná, že to je jedna z nejsilnějších závislostí, které je velmi obtížné se zbavit, a to blížící se závislosti heroinové. Jak tedy u těch dospělých bojovat - zdravotnickými, psychologickými triky a cenově. Ceny fungují daleko více vzhledem k mladistvým. Jinak je známo, že ceny naopak trošku boji proti tabakismu brání, protože přes obrovské zdanění, které přináší státu, jak už tu padlo, 50 miliard korun, jsou stále zisky pro tabákový průmysl obrovské a jejich odpor proti odvykání kouření je veliký.

    Zajímavé je, srovnáme-li alkohol a cigarety, že cena cigaret se v podstatě nemění a v reálných cenách zůstává zhruba ve stejné míře dostupnosti, jako tomu bylo před dvaceti, třiceti lety. Je to paradoxní, protože naopak u alkoholu dochází podobně jako u řady jiných komodit k relativnímu zlevňování, a tudíž ke zvýšení přístupnosti.

    Na závislé lidi informace o škodlivosti zdraví obvykle působí poměrně málo, ale přesto je řada kuřáků, kterým jejich zlozvyk či závislost velmi vadí, a až 50 % kuřáků se snaží přestat kouřit. Dokonce se tvrdí, že pětina kuřáků se neúspěšně snaží přestat kouřit až několikrát do roka, a bohužel se to většině z nich nezdaří. Naopak ale zkušenosti z Velké Británie ukazují, že speciální protikuřácké poradny mohou mít velmi významný efekt a mohou výrazně omezit nebo zredukovat kouření až u 10-20 % kuřáků.

    Je nutno říct, že zákaz nebo omezení kouření nebo dočasné zkrácení, dočasné omezení kouření neovlivňuje dlouhodobé důsledky, které se týkají zejména karcinomu plic, ale mohou ovlivnit aktuální onemocnění. Ví se, že s vysazením kouření velmi výrazně a rychle klesá výskyt infarktu myokardu u kuřáků, a používá se to k intervencím před hospitalizacemi, na které má nasedat například operace, protože tam je zátěž kardiovaskulárního systému velká a ví se, že i při omezení, dočasném kouření, je potom komplikací u kuřáků podstatně méně. Tak to je asi problematika dospělých.

    To, co se všichni, kdo v této problematice pracují, snaží udělat, je ovlivnit a bránit tomu, aby děti začaly kouřit. Všechna opatření, která v zákoně jsou, k tomu směřují a jsou prokázána jako účinná. Jedním z účinných momentů na rozdíl od dospělých právě je cena cigaret. Ví se, že přes určitou míru ta cena mladší nezletilé a děti zřetelně odpuzuje, čímž se dostává obvyklé zdravotnické snažení do diskrepance se snažením ministrů financí, protože samozřejmě příliv peněz do státní pokladny je velmi výrazný. Takže často můžeme slýchat argument, že podstatné zvýšení spotřební daně zvyšuje riziko pašování cigaret, což je jistě pravda a je to prokázané ekonomy, ale na druhé straně je možno proti tomu tvrdit, že u nás cigarety jsou vůči vyspělým evropským zemím relativně stále ještě levné.

    Na děti působí celá řada příkladů a je potřeba využívat všech možných triků současného PR nebo marketingu, protože se ví, že až desetina kuřáků začne kouřit už ve věku 13 let, takže propagace zdravého způsobu života a sportování zde může působit. U nás je známo to, co tady už také zaznělo, že podíl kuřáků, kteří začali kouřit před patnáctým rokem věku, stoupá a činí dneska 60 %. Čili přes veškeré zákazy prodeje cigaret dětem a restrikce stále tedy 60 % kuřáků se rekrutuje z dětí patnáct a méně roků. Dříve to bylo podstatně méně. Tolik asi k těm finančním záležitostem.

    Ještě se zastavím u záležitostí, které se týkají průzkumu veřejného mínění. Mladí kuřáci, jak je známo, nejčastěji kouří v restauracích, barech a diskotékách a různých klubech, kde kouří až 65 % mladistvých. Příležitostní kuřáci pak kouří téměř výlučně v těchto zařízeních, což velmi podporuje to, aby zákaz zde byl co nejpřísnější. Je to stejný imperativ jako to, že kouření v těchto prostorách obtěžuje i nekuřáky a personál. Už také zaznělo, že u řady mladých by podle jejich slov nedošlo vůbec k zahájení kouření, a týká se to až 24 % pravidelných kuřáků, čili o čtvrtinu bychom jich měli méně, kdyby nekouřili právě v těch klubových a restauračních zařízeních. Dokonce se to týká až poloviny příležitostných kuřáků.

    O průzkumech mezi celkovou populací se tu mluvilo. Až 78 % Čechů se vyjadřuje k zákazu kouření v restauracích. 61 % se domnívá, že kuřáci omezují svobodu nekuřáků. A dál se tím nebudu zabývat.

    U dětí - znovu opakuji - jde především o to ovlivnit kouření u mladistvých.

    Je potřeba říct na závěr téhle té kapitoly pár všeobecných věcí. Eliminace kouření je jakýsi boj s kuřáckou kulturou a je potřeba říct, že za posledních padesát let, když dohlédneme až takhle hluboko do historie, se ta kultura opravdu mění, a i tyto diskuse, které často v dřívějším období vedly k zamítnutí navrhovaných opatření a zákonů, ty diskuse rozhodně protikuřácké atmosféře směrem k té nekuřácké kultuře přispívají, ať jsou ty návrhy úspěšné, nebo nejsou. Jenom připomenu, že před těmi padesáti lety běžně se kouřilo mezi lékaři v ordinacích přímo nad pacientem, to nebyla žádná výjimka. Před dvaceti lety bylo velmi obtížné v pracovních organizacích zakazovat kouření a kuřáci se proti tomu velmi hlasitě bránili. Dnes je to daleko přirozenější. Většina kuřáků uznává, že se jedná o věc, která není prospěšná a kterou je potřeba vyčlenit do určitého prostoru, který je jenom pro kuřáky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Mám zde přihlášenou faktickou poznámku pana poslance Váni. Předtím ještě přečtu jednu omluvu. Ve čtvrtek 10. prosince od 9 do 11.30 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Marta Semelová.

    Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Roman Váňa: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že při projednávání návrhu programu schůze jsem nemohl vystoupit a byl jsem přímo výslovně osloven, tak teď si dovolím - samozřejmě k tomuto zákonu a ke svému předřečníkovi - jenom drobnou poznámku.

    Kolega tady hovořil o boji s kuřáky. Já bych chtěl jenom říci, že se na to směrnice Evropské unie o omezování držení zbraní nevztahuje a že klub ANO a klub sociální demokracie vetoval zařazení projednávání tohoto bodu z jednoduchého důvodu, neboť toto zařazení proběhne na základě usnesení výboru pro evropské záležitosti. Bude lepší, když tento bod zařadí organizační výbor na jednání schůze, než když ho budeme takto zařazovat ad hoc. Proto jsme zavetovali, ne proto, že by ta tematika nebyla důležitá, i když samozřejmě i z hlavní automatických a poloautomatických zbraní se může kouřit, ale to je v jiné souvislosti, tedy ne s tímto zákonem.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy budeme pokračovat v rozpravě. Řádně přihlášená je paní poslankyně Soňa Marková a připraví se pan poslanec Jan Klán. Máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi, abych ve svém vystoupení podpořila vládní návrh zákona o ochraně zdraví před návykovými látkami, tedy především před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a drog.

    Nejprve několik důležitých čísel, i když některá z nich tady již zazněla opakovaně, ale jak se říká, repetitio est mater studiorum, opakování je matkou moudrosti. Přibližně čtvrtina, tedy zhruba 2 miliony dospělých osob v České republice kouří denně. Rizikovou konzumaci alkoholu vykazuje celkem 17 až 20 % dospělé české populace, to je 1,5 až 1,7 milionu osob. ***

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já jsem dlouho hledal odvahu říct opak toho, co tady řekla paní kolegyně, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM.

    (S důrazem:) Já budu hlasovat proti tomuto zákonu! A teď se podívám velmi na předkladatele. To není k smíchu pane doktore Němečku, ministře zdravotnictví! Co jste to předložil! Vy jste nám tady řekl - později velmi dlouze mluvil pan kolega Krákora, zpravodaj - o tom, jak chcete, aby tento národ, nebo občané této republiky byli zdraví. A napálíte jenom kuřáky, což je 34 procent lidí. Jak to, že v tom zákoně není opatření, zákaz spotřeby například tlustého masa? Kolik lidí umírá na obezitu? Ne, nesmějte se, to jsou fakta, pane kolego! Další věc, která ohrožuje tento národ už od nepaměti, a je to velmi nebezpečné. Například polibky! (Smích.) Kolik miliard mikrobů se přenese při tomto krátkém či dlouhém styku! Co jste proti tomu udělali v tom zákoně!? Nic! A to nepůjdu dál. Já bych tam dal opatření například... (vyčkává) ... mít styk jednou za tři roky a jenom z důvodu početí dítěte! Obrovské riziko je tam! (Smích.) HIV pozitivní! Kolik je jich miliard na světě už pomalu dneska.

    Víte, nezlobte se, ale teď vážně. Tady jde o jednu věc. Toto, co spouštíte, je začátek konce, který by mohl vyznít tak, že řekneme: "My ty lidi uzdravíme, kdybysme je měli zabít!" To je ten váš zákon! Děkuji. (Hlasitý smích, potlesk.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Vácha, po něm pan poslanec Heger. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím panu poslanci Jandákovi: Ano, to bylo hezké vystoupení, zábavné. (Reakce poslance Jandáka z lavice.) Zábavné možná pro -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás prosím, abyste po sobě nepokřikovali, vážení poslanci.

  • Poslanec František Vácha: - pro zbytek Sněmovny, která vám tleskala, ale bylo to prostě úplně mimo. My se nebavíme o tom - ano, částečně chráníme ty kuřáky, ale nám jde o to chránit i ty nekuřáky. Protože ti kuřáci vadí a ohrožují ty nekuřáky. To je jedna věc.

    Druhá věc - kolem toho líbání. To je přirozená imunizace. Přirozená imunizace je potřeba k tomu, abychom chránili naši populaci. To je asi tak všechno, co jsem chtěl říct. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Heger. Připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já tady nevystupuji žertovně, protože to převážně neumím, ale přece jenom panu poslanci Jandákovi bych vzkázal prostřednictvím pana předsedajícího jednu věc. Říkalo se za doby dávno, dávno minulé, že existuje studie, že při polibku se přenáší deset tisíc mikrobů. Ne ty miliardy, co on říká. A k tomu byl následující závěr: Musíte líbat tak, abyste z těch deseti tisíc aspoň polovinu těch mikrobů zamačkali. (Smích. Potlesk.) Možná to by mohl pan poslanec Jandák praktikovat.

    A jestli mám ještě jednu vteřinu, minutu, tak bych řekl, že ty regulace samozřejmě se odůvodňují většinou tím, že se brání tomu, aby jeden člověk druhému škodil. Ale já si myslím, že jsou příklady regulací, které jsou tak trošku ještě mimo tuhletu úroveň, a že jsou také legitimní. Já vždycky říkám, že jeden z nejtvrdších příkladů regulací státních je nezbytnost posílat děti do školy. To je regulace, na které se shodneme všichni, ať jsme liberálové, nebo konzervativci, nebo praví, nebo leví, protože přinejmenším na výuce dětí, kdyby nechodily do školy - protože prostě tady nechceme mít analfabety. A pak jsou regulace, na kterých se víceméně shodneme, že nejsou tak úplně přínosné. Na to jsme tady měli zkoušku v podobě přileb při lyžování a jiných sportech. O těch ostatních holt vedeme debatu, do kterého ranku patří, jestli do těch velmi důležitých, nebo zbytečných. A to můžeme už jenom odhlasovat a nemá cenu se nad tím rozčilovat. Děkuji. (Potlesk v řadách TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Já budu jenom krátce reagovat na pana poslance Jandáka, kterého si velmi vážím, prostřednictvím pana předsedajícího bych mu ale rád vzkázal: Samozřejmě že nelze regulovat úplně všechno. Já upřímně řečeno nejsem příliš velkým zastáncem regulací. Ale pokud chceme nějakým způsobem chránit naše zdraví, tak bohužel i některé regulace zavést musíme. Na druhé straně pokud chceme rezignovat na ochranu zdraví, tak můžeme zakázat třeba jakákoliv shromáždění. Protože i dýchání vzduchu v uzavřených prostorách je velmi rizikové.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, vážená vládo, pane předsedající, dámy a pánové. Já se vrhnu do oblasti tzv. protikuřáckého zákona. Tuto analýzu jsem si už vypracovával před rokem, když tady byl předložen ten první protikuřácký zákon z hnutí ANO. Nechal jsem si vypracovat určitou analýzu protikuřáckých zákonů v Evropské unii, v jednotlivých členských státech. Já vám na těch příkladech ukážu, jaké možnosti regulací anebo neregulací můžeme použít, abychom furt neříkali, že jsme poslední zemí - poslední členskou zemí EU, kde nějakým způsobem neomezujeme kouření v restaurací, barech, hotelech.

    Všeobecně platí, že v hotelech převážná většina členských států EU povoluje kouření v některých hotelových místnostech nebo je povolení kouření na zvážení majitele. Některé členské státy dále povolují vyhradit kuřákům určitou procentuální část prostor hotelu. Například ve Finsku je to 10 procent. Dále několik zemí - Bulharsko, Kypr, Rakousko - zakazuje kouření v hotelových pokojích.

    Dále se podíváme na restaurace a bary. Pravidla pro kouření v uzavřených vnitřních prostorách se mění v závislosti na každém z členských států EU. Absolutní zákaz kouření prakticky bez výjimek je Bulharsko, Irsko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Řecko, Španělsko, Velká Británie a mimo zemí EU je to Turecko. Absolutní zákaz kouření s výjimkou oddělených kuřáren, které musí splňovat jisté podmínky - Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko, Švédsko, Norsko a Island. Ve zbylých členských státech zemí EU, což je Česká republika, Dánsko, Estonsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko, Srbsko a Chorvatsko, jsou pravidla pro kouření v uzavřených vnitřních prostorách upravována individuálně.

    A nyní se podíváme na jednotlivé země podrobněji.

    Belgie. Restaurace, bary, hotely a ubytovací zařízení, zakázáno s výjimkami. Musí být navržena kuřácká místnost s vhodnou ventilací. Kuřácká místnost nesmí zabírat víc než 25 procent totální plochy zařízení. Jakýkoli poskytovaný servis je v těchto místnostech zakázán a zákazníci si s sebou mohou pouze vzít svoje pití.

    Bulharsko. Zde platí absolutní zákaz kouření.

    Česká republika - o té už zde byla řeč, takže se nebudu opakovat.

    Dánsko. Restaurace, zakázáno s výjimkami kuřáckých místností nebo kabin. Bary, také v Dánsku - kouření je zakázáno v prostorech větších než 40 m2. Výjimkou jsou kuřácké místnosti nebo kabiny, kde není servírováno jídlo a nápoje, malé bary s restaurační plochou menší než 40 m2 mohou povolit kouření, hotely a ubytovací zařízení - v hotelových pokojích může být rozhodnuto, zda hosté mohou uvnitř kouřit. Kouření je zakázáno ve veřejných prostorách s výjimkou kuřáckých místností nebo kabin.

    Estonsko. Restaurace a bary, kouření je povoleno mimo stravovací zařízení nebo v navržených kuřáckých místnostech určených pouze pro kouření. Hotely a ubytovací zařízení - kouření je zakázáno ve všech uzavřených veřejných prostorách s výjimkou navržených kuřáckých místností nebo zón. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče, za vyčerpávající analýzu. A nyní mám dvě faktické poznámky. První má přihlášenu pan poslanec Jan Zahradník a po něm pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jak je vidět, rozděluje nás tenhle návrh napříč stranami. Já si kladu otázku, jaký důvod vede předkladatele - samozřejmě nutkavá touha ochránit zdraví jak pasivních, tak aktivních kuřáků. Já jsem se také o toto snažil kdysi dávno jako ředitel gymnázia. Vydal jsem zákaz kouření ve všech prostorách školy a jejího okolí i na akcích pořádaných školou. Pořád se mi to nedařilo, oktaváni a septimáni chodili kouřit mimo prostor školy, tak jsem vymezil prostor pro zákaz kouření na všechna místa, ze kterých je vidět budova školy. Pořád se mi to nepodařilo. Samozřejmě kouřili nadále.

    Mám takovou obavu, že aktivní kuřáky se nám, pokud oni sami nebudou chtít, od toho odvrátit nepodaří. Já si jenom kladu otázku, zdali ty z nás v naší společnosti mající potřebu regulovat své spoluobčany cosi napadne, když se jejich záměr úplně nezdařil, že lidé pořád kouří. Zavedou zákon zakazující kouření doma? A když se jim to povede, jak tento zákon bude kontrolován, jeho dodržování? Budou zde nějaké kontroly nahlížející okny, navštěvující domácnosti, čichající, zdali nebylo v bytě a domě kouřeno? Pan ministr Brabec se snaží o něco podobného, snaží se zavést zákon umožňující vnikat do domů a kontrolovat, čím kdo topí v jeho kotli. Já myslím, že v budoucnosti by naši následovníci mohli získat podobný nápad a kontrolovat lidi, co dělají doma. A to by byl konec svobodné společnosti.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášený s faktickou poznámkou je pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, skutečně vás dlouho nezdržím. Nemíním vás tady vůbec omezovat v diskusi o tomto bezpochyby mediálně zajímavém zákoně. A už jsem si dovolil zde k němu hovořit. Dámy a pánové, slyšeli jsme sáhodlouhé přednášky o tom, jak kouření škodí zdraví. Já jako lékař to, ve vší úctě, nemohu popřít. Nicméně budeme-li zde diskutovat čím dál déle a třeba až do ranního kuropění, nezměníme jeden fakt, že kouření zdraví opravdu škodí. To víme všichni. A ty přednášky na tom nic nezmění. Přitom pochybuji, že zde vystoupí pár lidí, kteří by řekli, že jde o nějaké omezení svobody. Prosím vás, ono to omezení je, protože dokud budeme tvrdit, jak tento návyk je škodlivý, a kouření nezakážeme úplně, a to vynechávám alkohol, tak je vlastně naše chování pokrytecké, protože ty závislé lidi jenom přesouváme někam jinam. Ale opakuji, opět jsem neslyšel, že koruna ze stále se zvyšující spotřební daně by šla do resortu zdravotnictví, a tak dále, a tak dále.

    Pokračujme ve svém pokrytectví. Pokračujme v něm dlouho do noci. Já jako lékař si vás však dovolím upozornit na jeden fakt. Máme spoustu bodů, a jak bývá zvykem, jistě si odhlasujete jednání po 19. hodině. Nic jiného se tady stát nemůže. Jako lékař vás upozorňuji, že dlouhodobé sezení má za riziko tromboembolickou nemoc. Máme-li v zájmu zdraví veřejnosti, mějme i své vlastní a pokusme se dobrat rychle cíle. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde další dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Stupčuk a po něm pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl pro racionalitu průběhu diskuse přimluvit za to, abychom se tady nepřesvědčovali o tom, zda kouření škodí zdraví, nebo ne. O tom snad zdravě uvažující člověk ani nemůže pochybovat. Prostě kouření škodí zdraví a berme to jako věc, která je najisto postavená. To, o čem bychom tady asi ale měli diskutovat, je rovina právní, to znamená, jakým způsobem a jak moc má stát zasahovat do osobní svobody a regulovat to, zda člověk může kouřit, kde může kouřit a kde již nikoliv.

    Pochopil jsem, že hodnotovým základem zákona je ochrana veřejného zdraví. Myslím si, že tak, jak je navržen zákon, bychom nemuseli při současném zachování a dosažení tohoto cíle ochrany veřejného zdraví jít k absolutnímu zákazu. Byla tady jmenována spousta států. Nechápu, proč jdeme tím absolutním zákazem, když v zásadě lze vyhovět 34 % populace, kteří jsou kuřáky a můžou být odděleni od nekuřáků. Tomu fakt nerozumím a to bych chtěl vědět. Stát se tady chová pokrytecky, to je pravda. A to mi vadí. Na straně nabídky dělá všechno pro to, aby si lidé mohli snadno cigarety opatřit kdekoliv, takže velmi snadno a úspěšně na tom vydělává peníze, ale na druhé straně tady poměrně významnou menšinu 34 % vytěsňuje bezprecedentním způsobem z veřejného života, aniž by tak činit musel. Protože tady samozřejmě existuje subsidiární řešení v podobě stavebně oddělených prostor, kde si můžou kuřáci konzumovat své cigarety a přitom nebýt vyloučeni z veřejného života. Tomu já nerozumím. Chtěl bych se na to zeptat pana předkladatele, pana ministra, proč přistupujeme k takovému drakonickému opatření. A chtěl bych na všechny apelovat, aby si uvědomili, že mezi 34 % je spousta našich rodinných příslušníků, spousta našich kamarádů, kamarádek, rodičů a tak dále.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas. Děkuji, pane poslanče. Nyní má faktickou poznámku pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Zavadil. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Ve vší úctě ke všem argumentům, výhrada o pokrytectví, kterou formulovali oba dva mí předřečníci, vychází podle mého názoru z chybné premisy, že zákonodárce tady chce chránit kuřáky před jejich zlozvykem. Tak naivní není. On dobře ví, že budou kouřit jinde. On chce ve veřejných místnostech chránit nekuřáky před škodlivým vlivem kouření, kterému se nemohou ubránit, což už jistou logiku má. Dokonce i u činností, které prokazatelně nejsou zdraví škodlivé. Například pokud vím, obnažování není škodlivé, přesto je v restauracích zakázáno a je hodnoceno minimálně jako přestupek. A úmyslem předkladatele zákona je, aby kouření v restauraci bylo stejně nicht salonfähig jako to obnažování. Tady mu rozumím a jsem připraven ho podpořit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Zavadil. Připraví se pan poslanec Novotný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý večer, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Měl jsem technickou poznámku už dřív, ale vyděsil mě natolik můj kamarád a kolega Jarda Krákora, že jsem se musel jít trošičku vzpamatovat, protože když tady všechno načetl, jak je to škodlivé, tak se přiznám, že jsem z toho byl perplex.

    Nicméně vám můžu dát jiné argumenty. Nedávno jsme viděli a slyšeli, že Helmut Schmidt, bývalý kancléř Spolkové republiky, se dožil 96 let a kouřil 40 cigaret denně. 40 cigaret denně! Můžeme říct, že to je výjimka, která potvrzuje... (Výkřiky v sále, následný smích.) Ano, děkuju panu kolegovi Kalouskovi za tu nápovědu. Můj dědeček se dožil 90 let a kouřil 50 denně, můj tatínek 88 let a kouřil 50 denně.

    Nechci zpochybňovat všechny výzkumy, jenom chci říci, že ten zákon, který projednáváme, má jednu vadu. Já jsem pro to ho propustit přes první čtení. Jsem. Nejsem ten, který by navrhoval zamítnutí zákona. Ale myslím si, že bychom se měli zamýšlet nad tím, co uděláme s některými vesnickými hospodami. Je tady tisíce hospod a já jsem v té jedné třeba pracoval kdysi, byť tak nějak nad rámec svého úvazku, kde chodí ti vesničtí si dát viržinko, cigaretu, na karty. A těm budeme zakazovat tedy kouřit? No na to jsem tedy zvědavý.

    Takže tak jako vždycky a ve všem je potřeba vzít rozum do hrsti. Proto chci propustit tenhle zákon do druhého čtení, abychom se tam ve výborech pobavili o možné určité regulaci, která by byla rozumná právě ve vztahu na tyhle ty venkovské hospody a možná i na to elektronické kouření, které tady demonstroval můj kolega Kalousek. Všechno. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobrý podvečer, pane poslanče, musím vás požádat, abyste dodržoval čas k faktické poznámce. Dovolte mi, aby než budeme pokračovat dalšími faktickými poznámkami, kterých mám nyní v tuto chvíli pět, přečetl omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se paní poslankyně Balaštíková od 17.30, od 16.20 pan poslanec Jiří Koubek, z pracovních důvodů se omlouvá pan místopředseda Bartošek, který tady doteď byl, a od 16 hodin pan ministr Marian Jurečka.

    Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Martina Novotného. K faktické poznámce se připraví pan poslanec Stupčuk a pak pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, máte čas k faktické poznámce. Prosím.

  • Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne i ode mne. Pan kolega Kalousek tady použil příklad, že také v hospodě nejsme tolerantní třeba vůči nahým lidem. Nepochybně ne. Na druhé straně jim nezabraňujeme, aby se svobodně rozhodli, že se společně někde sejdou všichni, kteří s tím souhlasí, že tam budou nazí, a zároveň se při tom třeba dobře najedli nebo dobře napili. Problém tohoto zákona je v tom, že je tak striktní, že to zakazuje absolutně ve velmi ostré hranici.

    Byl bych rád, abychom se v dalších čteních, v pozměňovacích návrzích přece jenom nezamysleli nad tím, že v evropských zemích jsou různé úpravy, které přece jenom dávají kuřákům jakýsi prostor, aby se tento jejich zlozvyk nestal jenom jejich osobní věcí, ale aby se případně v rámci tohoto zlozvyku mohli i společensky sejít a třeba strávit společně v rámci tohoto zlozvyku nějaký večer, kde by se i dobře najedli, a mohli to udělat nejenom doma.

    Moje oblíbená rocková skupina ze Spojených států, kde je taky ten trend šířit dobro za každou cenu a donutit všechny, aby se chovali zdravě, zpívá verš: Někdy mám chuť si zapálit přímo pod tím znakem zakazujícím kouření, protože už mi to leze krkem. Já to taky takhle vidím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Stupčuk. Připraví se pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Já jsem taky, přiznám se, abych navázal na kolegu Novotného, moc nepochopil argumentaci pana předsedy Kalouska.

    Ale chtěl bych říci ještě na vrub té diskuse. Tady se pořád skloňuje restaurace. Já si myslím, že v restauraci se z podstaty věci nemá kouřit. To tam prostě nepatří. To jistě nikdo nezpochybňuje. V restauraci se má prostě jíst. Naproti tomu si ale myslím, že v hospodě tedy fakt rodina s dětmi nemá co dělat. Do hospody děti podle mého soudu nepatří. A tady bych si vypomohl i nějakým historickým výkladem. Prostě do hospody se historicky chodilo dát si to pivo, zahrát si kulečník, kouřit, hrát karty. Takhle aspoň já vnímám to, co to hospoda je a jaký svůj společenský sociální účel v minulosti plnila. Tak já jenom abychom si tady nezaměňovali ty pojmy restaurace a hospoda. O restauracích tady doufám nikdo nebude mluvit jako o místě, kde by vedl ideovou diskusi o tom, zda se tam kouřit má, či nemá. Tam se prostě kouřit nemá z podstaty věci. V hospodě si myslím, že má. Mám pro to nějaké své důvody. A bavme se prosím o tom.

    Ale ta situace je mnohem dramatičtější, protože když se stanoví absolutní zákaz v hospodách a v těch doutníkových loungích, diskotékách a tak dále, tak potom si budete chtít dát tu cigaretu logicky před tím podnikem. Že jo? Protože vám nic jiného nezbude. Ale ví někdo z vás, že když obec přijme vyhlášku, tak si nedáte ani před tím podnikem? Takže vy si budete vesele kupovat cigarety, stát (bouchnutí pěstí do řečnického pultu) vás bude danit jako ten správný pasák, ale pak vás vlastně vytěsní z veřejného prostoru a nedá vám příležitost, abyste si vy jako daňový poplatník, slušný člověk, jenom tedy kuřák holt bohužel tu cigaretu důstojně někde vykouřil. To já fakt považuju za nefér!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času panu kolegovi Stupčukovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Jana Birkeho. Připraví se pan poslanec Antonín Pavel. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jan Birke: Děkuju vám za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych se představil. Jmenuji se Jan Birke a řeknu vám jeden statistický údaj a zároveň příběh.

    Dvacet tři let jsem byl kuřák. Posledních pět let jsem kouřil 50 cigaret denně. To je fakt. Na to mám svědky. 13. července se mi ucpala první céva. Následná operace. Pane ministře, nedokážu si představit, kolik ta operace stála. Jenom to odhaduji. Neříkám, že to bylo jenom z kouření, ale bezesporu aspoň podle nálezu, který jsem měl k dispozici, a podle lékařů a profesorů, tak zcela určitě to byl jeden z těch čtyř faktorů, což bylo bezesporu kouření. Jak šel čas dál, tak zhruba po třech měsících další ucpaná céva a nevím, kolik stála ta další operace, následná rekonvalescence a následný léčebný proces včetně léků. Musím říci, že tohle je příběh reálný, který se stal. A já jsem toho svědkem na svém vlastním příkladě.

    Chci říci jednu jedinou věc. Ten, kdo dneska dokáže takhle říci kuřákovi (řečník luskl prsty), aby přestal kouřit, tak se to nikdy nikomu nepodaří. Já jsem krásný příklad. Nebudu tady hovořit o tom, jestli je to omezování svobody, či nikoliv. Chci říci jednu jedinou věc. Jedna jediná věc víte, jak kuřáka donutí přestat kouřit? Já vám to řeknu. Je to strach. Je to strach. A já jsem 13. července... (Upozornění na čas.) Budu končit. Poslední věta. Omlouvám se. Já jsem ten strach dostal. A od té doby pět měsíců nekouřím. Tak mi držte palce.

    Děkuju za pozornost. (Velký potlesk napříč sálem.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Pavel (Antonín). Připraví se pan poslanec Kučera také k faktické poznámce. Prosím, pánové. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Pavel Antonín: Víte, slyšeli jsme tady různé historky o tom, jak 90letí kuřáci se dožívají a novorozenci, kteří prokazatelně nekouřili, umírají. Dozvěděli jsme se o právech kuřáků si svobodně vykouřit své cigarety. Dozvěděli jsme se o chudácích v malých vesnických restauracích, kteří nebudou moct chodit si tam vykouřit svou cigaretu. Dozvěděli jsme se o rozdílech mezi restaurací a hospodou, že v hospodě se má kouřit, protože tam ty děti nemají být. Jenomže celý problém je v tom, že pasivní kuřáctví vás ohrožuje skoro stejně jako aktivní kuřáctví, nebo velmi podobně. A těch kuřáků je 30 %, nebo třetina, a zcela reálně ohrožují dvě třetiny lidí. V čem je jich právo ohrožovat dvě třetiny lidí? Kde to právo mají? Podle mě nemají. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Antonínovi i za dodržení času. Pan poslanec Kučera jako poslední s faktickou poznámkou a budeme snad pokračovat diskusí. Je přihlášen pan poslanec Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych jenom krátce chtěl zareagovat na svého předřečníka pana poslance Zavadila, který už tady bohužel není. On tady tak sentimentálně promluvil o těch vesnických hospodách, jak si tam ti pánové zajdou na viržinko, na cigaretu a na pivo. Ale mně trošku uniká souvislost, proč by tu možnost měli mít jenom ti pánové na vesnicích. Proč by si nemohli zajít třeba do té restaurace takhle i ve městech. Jestli na těch vesnicích mají nějaké požadavky, než z toho města.

    Nicméně chtěl bych říct jednu věc. My tady dnes nerozhodujeme o zákazu kouření, nerozhodujeme o zákazu prodeje cigaret. To jsou přece ty kroky, které nám umožní aktivně bojovat proti kouření. My dnes schvalujeme jednu zásadní věc a ta se jmenuje zákaz provozování restaurací, zákaz provozování kuřáckých restaurací. To tady dneska schvalujeme. To nemá se zákazem kouření vůbec nic společného. My zakazujeme živnostníkům provozovat kuřácké restaurace. O tom to je. Nazývejme věci pravými jmény. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci za dodržení času. A nyní faktická poznámka pana zpravodaje. Nechá se omezit na dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené kolegyně, vážení kolegové, kdysi před rokem za mnou byla delegace lidí, kteří pracují v pohostinství. A těch lidí, nekuřáků, kteří pracují v pohostinství, je asi 20 tisíc v republice. A oni říkali: Prosím vás, udělejte s tím něco. Nás je přes 20 tisíc, pracujeme v pohostinství 10, 12 hodin denně a nemáme šanci. Jenom pasivně kouříme každý den a my to nechceme. Takže to je zase pohled lidí, kteří musejí pracovat a musejí v tom prostředí být. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím sněmovnu o klid! Děkuji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Asi málokdo z vás by počítal s tím, že dneska nevystoupím. Jsem lékař a onkolog a pravděpodobně většina z vás předpokládá, že tady budu mít odbornou přednášku. Ale nebudu. Většina odborných dat byla již řečena, další si najdete na internetu. Další probereme - doufám, že projde tento návrh do výborů, takže probereme ve výboru.

    Já bych chtěl jenom poukázat na některé takové zajímavosti. Předně k těm, kteří říkají, že diskuse je dlouhá. Tak ji nepřerušujte faktickými poznámkami, které nejsou ani faktické poznámky, a my se budeme věnovat jenom diskusi, je tam ještě jedenáct, řečníků a budeme moct, pokud někoho tíží čas, tak budeme moct i včas skončit.

    Pokud se týká pana poslance Jandáka - nevidím ho tady, zřejmě potřebuje, zřejmě je na kuřácké terase, nevím, ale každopádně bych ho chtěl ujistit, ubezpečit, že existuje studie, která prokazuje, že polibek zvyšuje imunitu. A to v podstatě působením endorfinů v mozku. Takže nemusí se ničeho bát a může klidně dál líbat. Jenom aby neměl obavy, že třeba mu to někdo zakáže.

    Potom bych chtěl říct k těm lidem, kteří tady říkali, a byl to pan poslanec Zavadil prostřednictvím pana předsedajícího (obrací se na poslance Zavadila stojícího u stolku zpravodajů), o 90letých a 80letých atd. V mé rodině taky kouřili, taky se dožili 90 let, ale to jsou lidé, kteří mají výjimečně pevný genetický materiál a nebo mají velmi dobrou imunitu. A to jsou výjimky. My tady chceme chránit zdraví všech.

    A pak taková poznámka ještě tady k těm připomínkám, já vím, že to je pro zpravodaje, ale dovolil jsem si několik těchto poznámek k tomu, že my tady zakazujeme provozování kuřáckých restaurací. No bodejť by ne, proboha! My chceme chránit zdraví a ne podporovat podnikání v tomto stylu! My chceme chránit zdraví, to je smyslem tohoto zákona.

    Já vím, že ta záležitost není jednoduchá z toho důvodu, tak jak bylo třeba... Pan poslanec Klán tady, prostřednictvím pana předsedajícího, říkal všechna možná omezení, limity nebo povolení, která jsou v Evropě. Vím, že ta záležitost v České republice nebude úplně jednoduchá. Ale já bych chtěl poukázat na seminář, který proběhl 30. 11. za účasti WHO zde na parlamentní půdě, kde bylo řečeno, že v podstatě my nevíme, jaký to bude mít dopad na jednak počty kuřáků a jednak na spotřebu tabákových výrobků. Protože my můžeme odhadovat, extrapolovat, z jiných zemí. Například v Irsku došlo k poklesu kuřáků o 12 %, ve Francii o 12 %, ale v Nizozemí už to bylo kolem 20 %, v Norsku 40 %, ve Francii kolem 14 % (?). A ten problém je, že my jsme nějak kulturně nastaveni na to, že u nás si všichni myslí, že ta redukce bude jenom 5 až 7 %. A mě to uráží. Že bychom nebyli tak kulturní, že bychom nepochopili dopad kouření na zdraví? Já pevně věřím, že to bude mnohem víc.

    Svého času cigareta, to byl jakýsi image. Bylo tady řečeno, že dokonce i v lékařských ordinacích se kouřilo. Ano, je to pravda. Dokonce pamatuji si na krásnou povídku Šimka a Grossmanna Jak jsem se učil kouřit, kde bylo hned na začátku: Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzu utírá, k dokonalému muži patří cigareta jako k velbloudovi hrb. A jak to dopadlo v té povídce, všichni dobře víme. Všichni se pozvraceli kromě dvou myslím, Zázvora a ještě jednoho, kteří byli podporováni rodinou. Ale my už jsme dál! Za tu dobu se prostě zjistilo, že image cigareta není. Že to poškozuje zdraví! Byly zde řečeny příklady ze života. Kardiovaskulární onemocnění, infarkty, onemocnění plicní, rakovina. A možná nevíte všichni to, že pořád je skloňována rakovina plic, ano, samozřejmě, rakovina plic a průdušek a ORL oblasti. Ale nevíte asi úplně všichni informaci, že kouření přispívá ke zvýšenému výskytu rakoviny například jícnu, žaludku, slinivky, močového měchýře a ledviny. Ve výskytu rakoviny ledviny jsme na první místě na světě! A pořád se ptáme, v čem to je. Někde říkají, že je to ve vodě, ale málo se zajímáme o to kouření.

    Byly tady zmiňovány elektronické cigarety a tady bych na pana předsedu Kalouska prostřednictvím pana předsedajícího, já bych mu chtěl říci, že samozřejmě se dají najít studie, které ukazují, že elektronické cigarety nejsou škodlivé. A to nejsou ani studie, to jsou taková jenom pochybná nějaká rčení. Ale na druhé straně se dají najít i studie, které prokazují, že elektronické cigarety jsou škodlivé. A proč to je. Je to v tom, že jsou stovky výrobců elektronických cigaret, my přesně nevíme, co v nich je, jsou tam třeba těžké kovy, které jsou jednoznačně kancerogenní, my nevíme, co ty výpary udělají, a není jediná studie, která by prokazovala jednoznačně, co ty výpary dělají, jak škodlivé jsou. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi. Máme další dvě faktické poznámky. Pan poslanec Michal Kučera, poté pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jsem pozorně poslouchal pana předřečníka, pana Vyzulu, určitě tam zazněla celá řada odborných argumentů, dokonce některých velmi děsivých. Poté, co jsem si ho vyslechl, mám jeden základní dotaz. Proč nezakážeme kouření? Proč nezakážeme prodej cigaret? Ty argumenty jsou naprosto děsivé. Proč zakazujeme živnostníkům provozovat kuřácké restaurace? To je naprosto neúčinný krok. Já se ptám, proč pan předřečník nepředložil návrh zákona, kde skutečně zakáže prodej cigaret, kde cigarety postaví na stejnou úroveň jako ostatní drogy. Protože drogy také omezujeme, také zakazujeme kouřit marihuanu, zakazujeme používat další lehké drogy. Proč nepostavíme tabák na stejnou úroveň? Proč děláme ten pokrytecký krok, že zakazujeme živnostníkům provozovat kuřácké restaurace?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jen stručnou poznámku na pana profesora Vyzulu. Já pořád ještě přistupuji k tomuto zákonu s tím, že chráníme nekuřáky, ne že odrazujeme kuřáky. Pokud je to jinak, tak přehodnotím svůj přístup k tomuto návrhu zákona, který jsem připraven podpořit. Jestliže chráníme nekuřáky, logické je, že ti kuřáci budou kouřit dál.

    Pak k té poznámce k elektronickým cigaretám, prostřednictvím předsedajícího. Pane poslanče, já jsem netvrdil, že to není škodlivé pro ty, kdo vdechují ty páry, ale jsem připraven tvrdit, že opravdu není prokázána sebemenší škodlivost pro ostatní účastníky v tom okolí, kde koncentrace oné vydechované páry je tak stopová, že ty oxidy mastných kyselin z přepálených tuků z kuchyně jsou mnohem škodlivější než výpary z té elektronické cigarety. I vy sám jste tady několikrát hovořil o škodlivosti kouření tabáku. Tohle není ani kouření ani tabák. To se vypařuje roztok polypropylenglykolu, ve kterém je rozpuštěna nějaká koncentrace nikotinu. To není kouření. A jestliže v protikuřáckém tažení zakážete i tohle, tak je to ideologie. Já bych si velmi vážil toho, kdybychom tento problém dokázali řešit věcně, neideologicky a chránit ty, kteří si tu ochranu zasluhují, tzn. nekuřáci, kteří si nezaslouží, abychom jim foukali páchnoucí kouř do obličeje. Zakážete-li v rámci protikuřáckého tažení i elektronické cigarety, dopouštíte se ideologie a to sem nepatří.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi za dodržení času k faktické poznámce. Ještě další dvě faktické poznámky. Pan poslanec Petr Adam a poté pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane, poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Adam: Dobrý večer. Já se nebudu pouštět do nějaké hlubší polemiky o škodlivosti kouření. O tom asi nikdo nemůže pochybovat a byl bych jenom blázen, kdybych něco takového zkoušel. Nicméně pokud v tomto zákoně budeme navrhovat zákaz elektronických cigaret, tak jak řekl můj předřečník pan Kalousek, jedná se o vaporizaci polypropylenglykolu, a pokud zakážeme i toto, tím pádem musíme zakázat veškeré diskotéky, musíme zakázat divadelní představení, protože přesně tato náplň je součástí všech smokerů, které se tam používají, které má naše mladá generace tak ráda jako efekt. Takže musíme jít opravdu daleko, musíme dodržet zákon a všechny tyto produkce musí být zakázány. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Adamovi. Pan poslanec Štěpán Stupčuk také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji. Já bych chtěl ještě znát odpověď na jednu otázku, a teď se obracím zejména na lékaře a předkladatele: jakým způsobem ohrožuje kuřák nekuřáka, pokud ten kuřák kouří v té stavebně oddělené části, kde s tím nekuřákem nepřijde do styku? To by mě fakt zajímalo. Protože pokud ne, tak pak nechápu, proč nejdeme touto cestou, trvat na tom striktním oddělení. Vždyť přece to se dá řešit i ve vazbě na personál. Buď si vyberu personál, který je kuřák, nebo to můžu provozně vyřešit, že to bude bez obsluhy. Přijde mi to rozhodně mnohem méně invazivní do práv té docela početné menšiny 34 % lidí, kterým teď tady servíruji ten absolutní zákaz spojený se sociální segregací, s vyloučením. Takže já bych chtěl vědět, kde tu existuje ta propojenost a proč tedy nejdeme cestou trvání striktně na oddělení toho provozu na kuřáckou a nekuřáckou část, protože to se mi zdá nejzajímavější. Díky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stupčukovi. Pan kolega Kaňkovský ještě počká, paní poslankyně Miroslava Němcová je přihlášena k faktické poznámce. Prosím paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, dámy a pánové. Já jen k tomu termínu pokrytectví, které tady zaznělo. Jestliže se bavíme o tom, že ten zákon má postihnout zejména ty, kteří ohrožují nekuřáky, tedy chceme chránit nekuřáky, tak já myslím, že každý z nás dospělých, já jako celoživotní nekuřák se umím docela rozumně rozhodnout, jestli půjdu do baru, hospody, restaurantu, restaurace, jakkoli to nazveme, pivnice, kde se kouří nebo nekouří, a nikdo mě nebude ohrožovat, pokud nebudu chtít. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Pan kolega Kaňkovský. A ještě než přijde, tak přečtu dvě došlé omluvy, pana poslance Jiřího Junka od 17 hodin a pana poslance Vojtěcha Adama od 18 hodin.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové. Dnes tady bylo už tolik řečeno na margo dnešních projednávaných zákonů, to znamená toho vládního, tzv. protikuřáckého zákona, a poslaneckého, že se budu snažit své vystoupení zkrátit, byť jsem lékař, jsem otec čtyř dětí, který si zažívá i ty situace z trošku jiného pohledu, než tady zmínila paní kolegyně Němcová prostřednictvím pana předsedajícího. Protože ono ne vždy si rodič s dětmi, které na výletě už říkají: tak kdy půjdeme na ten oběd? A my jsme si to zažili nedávno tady v Praze, kdy jsme asi na osmý pokus našli restauraci, kde se skutečně dalo v době obědové najíst bez tabákového kouře. Takže ono v té praxi to zas tak jednoduché není. Ale já se budu snažit vyjmout už jenom poznámky, které tady nezazněly, případně ty, které tady možná zazněly, ale z trošičku jiného úhlu.

    Mě mrzí to, že vládní návrh zákona, který tady dnes představil pan ministr, se v diskusi, která tady v tuto chvíli zaznívá, skutečně takřka výhradně omezuje jenom na ideologický, politický a možná někdy až osobní boj o to, jestli nějakým způsobem regulovat kouření, nebo neregulovat. A říkám ve veřejných prostorách. Pro mě je naprosto nepředstavitelné, že bychom regulovali kouření někde v domácnostech. To si skutečně myslím, že není možné a nedokážu si to ani představit. Ale i média samozřejmě vypichují tu jednu oblast, a to je to, zda nějakým způsobem regulovat, nebo neregulovat kouření ve veřejných prostorách a zejména v restauračních zařízeních. Tady já musím říct, že jak já sám jako lékař, jako člověk, tak klub KDU-ČSL podporujeme tuto regulaci, byť se někomu může zdát jako zásah do nějakých osobních svobod.

    To, čím bych se chtěl trošičku podrobněji zabývat z hlediska vládního zákona, je oblast protidrogové prevence, adiktologických služeb a některých s tím souvisejících věcí. Zároveň chci také říci, že jsem velmi rád, že se nám nakonec podařilo dneska prosadit to, že projednáváme obě ty normy, jak tu vládní, tak tu poslaneckou, protože jak ukázala dnešní diskuse, to, abychom se dobrali ke konci legislativního procesu u vládního návrhu - obávám se, že nás čeká několik měsíců tvrdé práce. Takže bych byl rád, kdybychom dokázali alespoň něco pro naše občany udělat a přijmout v podstatně kratším časovém úseku alespoň tu poslaneckou verzi zákona.

    Nyní ke konkrétním poznámkám. V ČR nemáme problém jenom s tím, že nám narůstá, nebo minimálně neklesá počet obyvatel, kteří kouří. Dneska se mluví někde o dvou a půl milionu lidí, kteří pravidelně kouří. Co je velmi zásadní, je, že nám narůstá počet dětí, které kouří, a máme velký problém u mladistvých. Co je ještě více alarmující, je situace u drogových závislostí, kde v tuto chvíli máme někde kolem 45 tisíc prokázaných drogově závislých a z nich velká většina patří mezi tzv. problémové drogově závislé. Co je ještě horší, že nám skutečně křivka narůstá u dětí a mladistvých. A musíme si přiznat, že statistiky, které máme k dispozici, jsou většinou pouhým odhadem té skutečnosti, tak jak je. Proto jsem přesvědčený, že jestli se něčím máme zabývat podstatně více do hloubky, tak je to právě protidrogová prevence.

    A tady v této souvislosti mě mrzí, že z původního návrhu zákona, o kterém tady už mluvil kolega Leoš Heger i paní poslankyně Marková, nakonec vypadlo zřízení státního fondu integrované protidrogové prevence. Za klub KDU-ČSL chci říct, že nám nejde o to, jestli fond bude existovat jako takový. To nepovažuji za až tak zásadní. Dokonce si dokážu představit i určitá rizika, které se vznikem tohoto fondu mohou vzniknout. Ale za zásadní považuji to, abychom dokázali správně koordinovat protidrogovou prevenci a dokázali sehnat odpovídající množství finančních prostředků na tuto prevenci. A tady bych chtěl vyzvat jak pana ministra, tak vládu, aby se tímto problémem intenzivně zabývali, a předpokládám alespoň sám za sebe - budu velmi plédovat, abychom tuto diskusi vedli ve výboru pro zdravotnictví, protože tohle je praktická věc, na kterou upozorňují odborníci v oboru, zejména adiktologové. Upozorňují i na to, že ve vládním návrhu zákona dochází k rozvolnění koordinační činnosti. A víme z řady okresů, z řady krajů, že už dnes protidrogová prevence není na odpovídající úrovni.

    Tady bych si možná neodpustil pár čísel. Podle posledního sčítání adiktologických služeb v roce 2012 nám chybí nízkoprahový program typu nízkoprahového centra ve 21 okresech, lékařská ambulance pro léčbu závislostí ve 37 okresech, substituční léčba v 25 okresech a speciální doléčovací program v 61 okresech. Detoxifikační lůžka pak v 55 okresech a ve dvou krajích. Tato čísla jenom dokládají to, že prevencí drogově závislých zejména u mladistvých je potřeba se velmi intenzivně zabývat. Podobná situace je se závislostí nebo s problematikou alkoholismu, kde také, a to už tady také zaznělo a není potřeba opakovat čísla, patříme na ta nelichotivá první místa v rámci EU. A tak jak mohu říci sám za sebe, vždycky mě mrzí, když vidím někoho dospělého, který je závislý na alkoholu, je to mnohdy hrozivý pohled, ale o to více mě mrzí, pokud vidím dítě nebo mladistvého, kteří už mají výrazný problém se spotřebou alkoholu.

    Proto bych chtěl závěrem říct, že poslanecký klub KDU-ČSL vítá vládní návrh, ale vítá i ten poslanecký návrh zákona. Chci se přimluvit za to, abychom oba tyto návrhy propustili do druhého čtení a velmi intenzivně, a zvlášť o tom vládním návrhu, jednali v rámci výborů, kterým bude přidělen. Předpokládám, že garančním výborem se stane výbor pro zdravotnictví.

    A pokud se týká zmiňovaných financí, tady bych se skutečně přimlouval za to, aby se tímto problémem zabývala vláda ve spolupráci s příslušnými orgány protidrogové prevence a hledaly jednak dostatečnou výši finančních prostředků a také jejich efektivní využití.

    Závěrem mi dovolte vyjádřit přání, abychom v této pro mě velmi důležité problematice odhodili ideologie, odhodili i některé své osobní antipatie a dokázali naší veřejnosti, že nám na zdraví naší populace záleží. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému. Nyní pan poslanec Petr Bendl a připraví se pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte i mně říci pár slov k zákonu, jehož už sám název zákon o ochraně zdraví před škodlivými látkami - ale my máme zákon o ochraně veřejného zdraví, což je taková zvláštní instituce. Co to vlastně je veřejné zdraví? Myslím, že zdraví máme každý z nás své vlastní a mé zdraví rozhodně nepatří státu ani kraji ani obci, je to můj majetek, chcete-li, o který by měl přirozeně člověk pečovat.

    My tady chceme a navrhujeme, aby důležité problémy, které ve společnosti jsou, v tomhle případě kouření, které škodí zdraví, a to je asi prokazatelné, na tom se pravděpodobně shodneme, ale aby ho řešili za stát majitelé restaurací a hospod tím, že zakážou, aby se u nich doma v uvozovkách, ale i fakticky, protože kolikrát to opravdu u nich doma je, protože ty hospody nebo restaurace jim patří, aby se u nich doma nesmělo kouřit z důvodu toho, že to ohrožuje zdraví.

    No, myslím, že přítomní lékaři by potvrdili, že lidé umírají také na to, jak se přejídají, že jsou obézní a v důsledku toho pak jsou nemocní. Pak také umírají na to, že příliš pijí, a mnoho alkoholu, a kdybychom tedy stejným principem přistupovali ke všemu, tak bychom říkali, že bychom v hospodě měli zakázat nejenom kouření, ale také jídlo a měli bychom tam také zakázat pít. To by asi bylo úplně nejlepší, protože tím bychom vlastně veřejnost ochránili před všemi neduhy, které tady jsou.

    Myslím, že to řešení existuje, ale není tady příliš odvahy se o něm bavit, včetně lékařů tedy, včetně pana předsedy zdravotního výboru, a to je motivace lidí žít zdravě. A jestliže nežijí zdravě, pijí alkohol nebo nadměrné množství alkoholu, kouří nebo nadměrně kouří, chcete-li, pak by zkrátka si měli přispět na své léčení. Pak by to zdravotní systém měl řešit, tuhle situaci, nikoliv systém organizace práce restaurací či hospod. To, co navrhujete vy, to mi tedy přijde opravdu mimo mísu. Jako umýt si ruce tím, že jsme udělali hodně pro to, že zakážeme kouřit v hospodách, ale samu podstatu neodstraní.

    A v té škodlivosti kouření bychom se fakt mohli věnovat i těm věcem u lidí, kteří si mohou za svůj špatný zdravotní stav, na který ostatní doplácejí, tím, že se například přejídají a nebo nadměrně pijí. To si myslím, že by měl zdravotní systém zachytit. Ač podotýkám, neměli bychom vyčítat kuřákům, že jejich zdravotní péče je drahá, protože tady asi nepadlo to číslo, ale z tabáku má Česká republika příjem zhruba 50 miliard korun ročně, protože to je jedna z nejlepších zemědělských, pro nás nejlukrativnějších zemědělských komodit v České republice. Příjem z prodeje tabáku je zhruba 50 miliard korun a podle čísel, která si pamatuji ještě dva roky zpátky, nás kuřáci stojí zhruba 11 miliard korun. Takže tam nějaký prostor pro to, co tady říkal pan kolega z KDU-ČSL, pro to, aby bylo dost peněz na prevenci, rozhodně je a tam já bych to podporoval.

    Prevence směrem k mladým, vysvětlovat jim škodlivosti atd., a represi v uvozovkách bych viděl v tom, že budu nutit každého, kdo chce kouřit, ať kouří, ale přispěje si potom na konkrétní zdravotní péči, kterou bude muset absolvovat. To mi přijde daleko víc fér než říkat hospodským, co oni dovolí či nedovolí ve svém prostoru, ve kterém podnikají a který nabízejí veřejnosti. To není povinnost tam chodit, to je právo a mohu se vždycky rozhodnout, jestli do té restaurace nebo hospody půjdu, či nepůjdu.

    K některým konkrétním detailům, které jsou v tom zákoně, protože mám pocit, že ne všichni ten zákon opravdu četli. Tady hovoří obecně o škodlivosti zdraví, ale v jednotlivých paragrafech jsou některé nesmysly, které se pokusím tady pojmenovat.

    § 8 - zakazuje se kouřit a zakazuje se používat elektronické cigarety - písm. a) ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření ve vnitřním prostoru budovy související s veřejnou dopravou. Tak na nádraží to asi půjde, ale v hospodě, která má oddělený prostor pro kuřáky a nekuřáky už to nejde. Tam to asi tedy nefunguje. Zvláštní přístup.

    Písmeno j) - ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síně a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce. Sportovní hala je široký pojem. Jestli je to třeba i součást - protože jsem přesvědčený, že ten zákon se stejně bude obcházet, že prostě hospodský prohlásí, že v tuhle chvíli se tam koná soukromá privátní akce, a jestli někdo chce dovnitř, bude muset akceptovat, že se vevnitř kouří, a tím je vystaráno. A nevím, jak to bude - mimochodem jak to budou obce kontrolovat? Je tady jiný paragraf, který říká, že regulace kouření je rozšířena na pravomoc obcí vydat závaznou vyhlášku, a tam je - cituji: "Obec může obecně závaznou vyhláškou zakázat kouření a zakázat používání elektronických cigaret na - písmeno a) - veřejnosti přístupné akci, pokud je tato akce přístupná osobám mladším osmnácti let. To jsou v podstatě skoro všechny.

    Umím si představit, že to třeba vyřeší Praha se svými městskými policisty. Ale jak to bude řešit u nás Dolní Bezděkov nebo Bratronice nebo jiné malé obce, nebo kterou akci vyberou, že se tedy na ni nesmí a na téhle té už se, prosím vás, může kouřit, protože to je veřejná akce pod širým nebem - podotýkám, to může být, to není - byť tady - a to přečtu v jiném paragrafu - je omezen i prostor, ve kterém se zakazuje kouřit. Pro ty z vás, kteří si myslí, že tímhle vyženete kuřáky před hospodu nebo před restauraci, chcete-li, to já zase z praxe vím, co to dělalo u nás na sídlišti, kde když kuřáci nechtěli být v restauraci nebo v baru a chtěli vyjít ven, co to dělalo za problémy, jak si všichni stěžovali na to okolí, že tam dělají hluk, ať koukají zalézt pěkně dovnitř do hospody a nedělají problémy. Myslím si, že tohle finále povede k tomu, že nakonec tu hospodu opravdu zavřou.

    Ale v tom § 8 a v § 2, přičemž - takhle - přičemž v § 2 Vymezení pojmů je vnitřním prostorem, kde se zakazuje kouřit, je vnitřním prostorem prostor uzavřený střechou nebo stropem a nejméně dvěma stěnami, a to bez ohledu na druh materiálu použitého pro střechu, strop nebo stěnu a na to, zda je konstrukce stálá nebo dočasná. Chcete-li, tak je to vlastně stan, nebo to může být stan, který má střechu a dvě bočnice, ale už se tam nesmí kouřit, protože už je to tedy veřejný prostor, ve kterém zakazujeme kouřit. No to ty festivaly budou vypadat, to vás budou lidi fakt milovat! A nějaké účinky, kouření že byste chtěli zabránit, to mi tedy řekněte jak. Jaký nesmysl jste napsali do toho zákona, to je úplně neuvěřitelné.

    Jsem přesvědčený o tom, že se s kouřením a se škodlivými účinky kouření bojovat má, že to má být ve zdravotním systému a že škodlivost kouření nemají řešit v tomhle státě hospodští, ale zdravotní systém a jeho financování.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Milana Brázdila. Pokračujeme potom panem kolegou Štětinou. Prosím, pane poslanče, máte faktickou poznámku.

  • Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jednoduchá otázka: Co je život? Údajně život je nemoc šířená pohlavní cestou se stoprocentní úmrtností. Jako lékař záchranné služby o tom něco vím. Dva a půl tisíce hledaných mrtvých lidí. A nezáleží, jestli kouříte, jestli pijete alkohol.

    Prosím vás, ukončeme tuhle tu diskusi. Pojďte vyjádřit svoje přesvědčení, pusťte to do čtení, nebo ne, pojďte hlasovat. Technická - moc se za to přimlouvám. A pak o tom budete diskutovat, nebo ne. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci za zajímavou výzvu, ale nevím, kdo jí z přihlášených do diskuse využije.

    Pan poslanec Štětina je řádně přihlášen. Připraví se kolega Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si zde připadám jako na adiktologické konferenci, kde jsme slyšeli mnoho zajímavých přednášek, které mě i poučily, a to nejen z hlediska medicíny, ale i z hlediska ekonomie, a pak jsme tu slyšeli několik, abych nebyl sprostý, politických řečí - já bych to chtěl říci jinak -, které jsou naprosto zbytečné.

    Já jenom kvůli pořádku - já nejsem ani puritán ani nekuřák. Mně se velmi líbil příspěvek kolegy Birkeho, protože ve stejné situaci jsem byl v roce 1975 a též ze strachu jsem přestal kouřit. Takže vím, co to je kouřit. To je moje první poznámka.

    Druhá poznámka. Já jsem velmi rád, že kolegové připravili nejdříve návrh poslaneckého zákona. Já jsem byl velmi zvědavý, jaký zákon připraví vláda. Musím říci, že jsem velmi potěšen tímto zákonem, protože ten se netýká jenom kouření, ale týká se všech návykových látek.

    Nyní mi dovolte jenom velmi stručně, já nerad tady hovořím a vedu politické řeči, to už nemám vůbec rád, ale musím se vrátit trochu do historie. Když jsem se ještě poctivě živil jako doktor za velmi málo peněz, tak v roce 1987 jako lékař pověřený vedením záchranné služby, protože jsem nesměl být ve vedoucí funkci, to si nemohl v mé pozici nikdo dovolit, tak jsem zjišťoval, kolik procent je výjezdů, kde byl požit alkohol. Bylo to 4,1 % výjezdů. Podotýkám, byl to pouze alkohol. Když jsem si stejnou statistiku udělal v roce 1993 na stejném pracovišti, leč už ve funkci ředitele, tak toto číslo bylo 8,4 %, ale nebyl to jenom alkohol, byly to samozřejmě drogy. A musím vám říci, že jestliže má lékař ve výjezdové skupině zdravotnické záchranné služby posoudit, jestli se jedná o otravu alkoholem, nebo se jedná o otravu návykovou látkou, tedy fetem, tak to je velmi složitá situace a tento lékař se vždycky může dostat do stavu, kdy ho následně budou honit právníci.

    S touto neutěšenou situací, která se samozřejmě stupňuje, bych zde nechtěl opakovat ten zákon, který se mi skutečně líbí, koncepce zákona je dobrá, ale chtěl bych se obrátit až na konec tohoto zákona, který se týká toho, jak nakládat s opilci, kteří zneužijí zdravotnické služby, kteří si zavolají, nebo jejich okolí jim zavolá bez jejich vědomí, záchranka tam musí přijet a zjistí, že ten člověk je totálně opilý, tak jsou tam zcela jasně vymezené paragrafy, jak může zdravotnická služba obecně postupovat. A já jsem rád, že to tam je. Jsem také rád, že tam je popsáno, jak si má počínat záchytná stanice. I tam je zákonem vymáhána náhrada. To je také v pořádku. A já se tedy už na závěr ptám, a mám z toho skutečně obavy, ale budu rád, když pan ministr řekne "my víme, jak na to", tak já ho za to samozřejmě pochválím, jak my budeme vymáhat to, když bude zneužita zdravotnická služba obecně opilci a feťáky. To já nevím, protože vždycky jsou různé okolnosti, že ten člověk mohl být nemocný a nebyl, že to nemůže posoudit, nebo že zavolalo okolí, které není zdravotnické. Z toho mám jediné obavy.

    Jinak si ale myslím, že ten zákon je dobrý, a já osobně pro něj budu hlasovat i s vědomím toho, že budu mít několik nepřátel v této slovutné místnosti, protože to jsou kuřáci, kterých si já samozřejmě vážím. Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš? On je asi někde venku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Štětinovi. Nyní pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se paní poslankyně Pecková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Kolegyně, kolegové, dobrý večer. Je to výživná a dlouhá debata. Není se co divit za mediálního zájmu. Ale mně to nedalo, abych také několika slovy do té debaty nepřispěl, byť si myslím, že to asi bude trochu zbytečné, protože je to vidět, jsme tu rozděleni na dva nesmiřitelné tábory a těžko doufat, že někdo svůj názor změní nebo nějakým způsobem posune. Ale cítím, že to, co chci říci, je důležité, aby zaznělo.

    Chci teď poděkovat předřečníkovi panu doktoru Štětinovi, protože moje stanovisko bude stejné jako jeho i proto, že jsem spolupodepsán pod tou druhou verzí tohoto návrhu, tedy pod tou kratší, jednovětou verzí návrhu zákazu kouření z dílny nás kolegů z hnutí ANO.

    A proč vás chci poprosit o podporu, resp. o zvážení vašeho názoru u těch z vás, kteří zatím jste proti. Prosím, kolegyně, kolegové, vezměme rozum do hrsti. Mně to opravdu přijde normální a běžné. Podívejme se do civilizovaného světa. Já na jednu stranu rozumím těm argumentům ze strany především kolegů z pravicové části spektra, i já se považuji za člověka liberálního, nemám rád jakékoliv regulace, omezování podnikání, omezování osobní svobody, ale v tomto případě je to pro mne opravdu výjimka a tu situaci vidím úplně jinak a naprosto opačně. Mrzí mě, že s řadou kolegů, se kterými se jinak mám rád a se kterými se často shoduji, tak že tady je názor jiný. Ale tak to bývá.

    A o co svůj názor opřu? Já jsem si vzpomněl na tři konkrétní příklady relativně tady zblízka i zdálky, které dokazují, že nekouřit v restauracích je opravdu bez jakýchkoliv dalších úvah a debat okolo naprosto normální.

    Příklad první - malá obec Veleny u nás na Pardubicku, z mého volebního obvodu. Včera večer jsem mluvil se starostou té obce, s panem Krejcarem. Je to obec, která má necelých 500 obyvatel, nějakých 450, a on říkal: "Já jako starosta si myslím, že to bude normální. Běžte se dnes do té naší restaurace podívat. Je zakouřená, špinavá, smradlavá a řada lidí tam nejde nebo nechce jít." Naopak ti nekuřáci, kterých je podle statistik - dnes to zaznělo - 65 až 70 % populace, tak v té malé obci vlastně nemají šanci, nemají kam jít, nemají jinou možnost. To je první příklad z malé obce.

    Druhý příklad je z větší vzdálenosti, z britského Glasgow. Skotsko, Skotové s jejich národní náturou takovou, jaká je. Byl jsem tam asi před třemi nebo čtyřmi lety. Klasický skotský pub, restaurace, kde se pila whisky, tančilo se, hrála muzika, a pro všechny návštěvníky té restaurace bylo úplně normální, že si - bylo to v prosinci - vyběhli ven, tam si dali jednu cigaretu a zaběhli dovnitř zpátky, zaběhli se zpátky bavit. A nikdo se nepodivoval, nikomu to nepřišlo divné, degradující nebo omezující. Pro Skoty je to normální.

    A příklad třetí a pro mě, musím říci, nejsilnější. Je to příklad asi dva měsíce starý - Oktoberfest v Mnichově. Možná jste na něm sami byli nebo jej znáte z médií. Tisíce, desetitisíce návštěvníků, obří stany, kde hraje bavorská muzika, nádherné kroje, nádherné německé selky s těmi tupláky, opravdu parádní zábava. Na Oktoberfestu v těchhle stanech mají cosi, čemu se říká Raucherbalkon - neumím německy, umím anglicky. Opět, pro ty návštěvníky je opět normální, že si na pět minut vyběhnou ven, zakouří si a vrátí se do čistého prostředí.

    Prosím, vezměme rozum do hrsti. Mně to skutečně nepřijde divné nebo nenormální nebo někoho omezující. Já věřím tomu, že lidé, občané České republiky, si i na tohle zvyknou a že i pro ně to bude normální. Prosím, nevymýšlejme složitosti, nehledejme různé kličky a debaty o různých omezeních podnikání a osobní svobody. Věřte mi, není tomu tak. Pokud se jako Sněmovna dohodneme na rozumném znění tohoto zákona, já za sebe jsem velmi jednoduše prostě pro plošný zákaz kouření v restauračních zařízeních, tak občané České republiky nám za to poděkují a věřím, že to velmi ocení. Takže ještě jednou, vezměme rozum do hrsti. Díky moc.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Kolovratníkovi. Nyní paní poslankyně Gabriela Pecková, připraví se pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Než se dostanu ke svému vlastnímu příspěvku, tak jenom prostřednictvím pana předsedajícího ještě drobná ale velmi důležitá zmínka k vystoupení pana poslance Jandáka. Prosím vás, on tady mluvil o styku jednou za tři roky. Já bych před tím opravdu důrazně všechny pány varovala, protože jak známo, nízká frekvence a nepravidelnost je zásadní při vzniku rakoviny prostaty. (Potlesk z pravé strany.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já to vnímám. Pokud někdo diskutuje jiné téma, než je ochrana zdraví před škodlivými účinky návykových látek, prosím, aby tak činil v předsálí, a to včetně těch, kteří mají přednostní práva. Pokračujte, prosím.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Já mnohokrát děkuji. Část pacientů totiž nakonec umírá na selhání ledvin při sekundární amyloidóze po mnoha letech dialýzy a plazmaferézy, což jen tak mimochodem vůbec není levná záležitost. Ale k těm nákladům se ještě dostanu.

    Dnes už totiž naprosto spolehlivě víme, je to ta medicína založená na důkazech, že člověk, který má ve své genetické výbavě protilátky proti citrulinu, ve vysokém procentu vyvine revmatoidní artritidu, a to v její velmi agresivní formě, s komplikacemi a velmi špatně reagující na léčbu. A tím se dostávám k těm nákladům. Pacienti s revmatoidní artritidou žijí zpravidla dlouho, a protože je to onemocnění léčitelné, ale ne vyléčitelné, projde takový pacient od stanovení diagnózy celou řadou různých forem léčby od perorálního polykání tabletek přes parenterální, tedy injekční a infuzní podávání léků, ať už ambulantně, nebo za hospitalizace. Na řadu potom přicházejí zpravidla revmatochirurgické výkony od drobných artroskopických s aplikací nebo bez aplikace léků do kloubní dutiny, ať už jsou to steroidy a nebo například také velmi drahé radioaktivní yttrium. (Velký hluk v sále trvá.) Končí takové onemocnění kloubů nakonec třeba náhradou kloubu, ale je tady celá řada dalších ortopedických výkonů. Když potom přijdou ty mimokloubní komplikace, komplikuje se a prodražuje se tak i léčba. Následuje rehabilitace, lázeňská léčba. A už samotné léky, které máme k dispozici, jsou velmi drahé. Jedná se o tzv. biologickou léčbu, imunosupresiva a lék, které známe například od onkologických onemocnění. Přesto že tyto léky díky dobré účinnosti výrazně snižují nepřímé náklady, tvoří tyto ještě výraznější položku než ty přímé. Pacienti vyžadují v pokročilejším stadiu či při komplikacích hospitalizaci. Pro svoji invalidizaci jsou vyřazeni z pracovního procesu, zpravidla je jim nejprve přiznán částečný, později úplný invalidní důchod, rozpadají se jim sociální a rodinné vazby a přitom se stávají trvale závislí na pomoci druhé osoby, takže pobírají příspěvek na péči, mají nárok na pořízení vozidla - a takto bych mohla pokračovat ještě dlouho.

    Ale sečteno a podtrženo, roční náklady na pacienta s revmatoidní artritidou podle světových parametrů činí deset tisíc dolarů. Argument, že kuřák si na ně vydělá spotřební daní na cigarety, asi nemůže obstát.

    Já vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gabriele Peckové. Nyní pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já si dovolím přijít s procedurálním návrhem jménem dvou poslaneckých klubů, sociální demokracie a ANO 2011, abychom odhlasovali, že dnes budeme jednat i hlasovat meritorně i procedurálně o všech návrzích i po 19. hodině.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Budeme hlasovat bez rozpravy. Ale všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme v hlasování číslo 103, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí, abychom dnes jednali i po 19. hodině. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 103 z přítomných 124 pro 79, proti 24. Návrh byl přijat.

    Budeme pokračovat. Pokračujeme návrhem pana poslance Kostřici, který je přihlášen. Přihlásil se pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Dobrý večer dámy a pánové. Já bych nechtěl předstírat, že jsem byl schopen celé dnešní odpoledne všechno pečlivě vyslechnout, nicméně na mě několik referátů udělalo takový zásadní dojem. Já bych nechtěl nějakým způsobem toto rekapitulovat, ale přesto mi dovolte, že první příspěvek pana poslance Krákory nás všechny přesvědčil obrovským množstvím statistických dat, že kouření a alkohol jsou škodlivé. Myslím, že to je základní věc, která by měla zaznít.

    Dále, co zdůrazňuje pan docent Heger, bylo to, že se nejedná jenom o přímou škodlivost, ale že se jedná v hlavní podstatě, o to, že s těmito škodlivými následky na lidské zdraví je spojena ještě celá řada jiných negativních faktorů, ať už je to otázka celkového zdraví národa a podobně.

    Další - když opominu takovou nesmírně dlouhou a dle mého názoru zbytečnou pasáž o jednotlivých státech, které se liší podle toho, jakým způsobem je tam zamezeno kouření nebo nekouření, to je sice zajímavé, ale spíš pro někoho, kdo se chystá, aby nějakým způsobem cestoval do nějaké té země a byl připraven na to lepší nebo horší.

    Ale byl potom také zásadní příspěvek pana profesora Vyzuly, který zdůraznil, že se nejedná jenom a pouze o otázku škodlivosti ve smyslu přímého kontaktu cigaretového kouře na vlastní tkáň, jako jsou plíce nebo horní dýchací cesty, ale že se jedná o zejména rakovinové poškození, které zasahuje jiné orgány. Možná pro takové doplnění, které možná pan profesor opomenul, je to, že se uvažuje, že karcinogeny obsažené v nikotinovém kouři a jiných látkách se vlivem alkoholu relativně dobře rozpouštějí, jsou zanášeny do jiných orgánů, kde vyvolávají potom nádorové onemocnění. Obdobné je to u zvýšeného výskytu karcinomu urogenitálního traktu, zejména u urologických cest, protože tam se dá uvažovat o tom, že ty karcinogeny, které se vylučují v moči, jsou koncentrovány jednak v ledvinách a potom v močovém měchýři, a je prokázáno, že u mužů, kde je zvětšená prostata a kde dochází ke zvýšenému nebo prodlouženému obsahu té moči v močovém měchýři v důsledku špatného vyprazdňování, je výskyt karcinomů mnohem vyšší právě u té kuřácké populace.

    Co zde zaznělo také několikrát, bylo to, jestli elektronické cigarety škodí, nebo neškodí, jsou-li méně škodlivé, případně více. Já se domnívám, že na to je příliš krátká doba, abychom mohli skutečně říct, že jsou méně škodlivé nebo neškodlivé. Jsem pevně přesvědčen, že je možno si v současné době objednat jakoukoliv studii, která vám řekne, že elektronické cigarety jsou neškodlivé, druhá studie, opačná, třeba za stejnou cenu, vám řekne, že jsou mimořádně škodlivé a že byste měli radši kouřit vlastně cigarety obyčejné.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romu Kostřicovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vyslechli jsme tady - já nevím, možná že bylo 15 řečníků, možná 20, další jsou přihlášeni. A já mám jedinou otázku. Chtěla bych vědět, kolik z nás, co tu sedíme, během těch argumentů pro i proti, některých velmi vtipných, kolik z nás během toho odpoledne, co tomu věnujeme čas, změnilo svůj původní názor. Kolik z vás - kolik z nás se rozhodlo hlasovat jinak, než byli rozhodnuti předtím, před plejádou toho, co jsme tu do této chvíli zažili. Troufám si říct, že ani jeden, že je to jenom další ztracené odpoledne. Další z těch řady odpolední, kterých jsme tady už byli svědky. Další ztracené odpoledne. Další předvádění argumentů, které už nic, naprosto nic, neovlivní. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Štěpán Stupčuk, také k faktické poznámce. Ještě než mu dám slovo, budu konstatovat omluvu, kdy od 17 a od 19 hodin se omlouvá pan poslanec Daniel Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Já se omlouvám, ale přece jenom mi to nedalo, abych nereagoval na svoji předřečnici. Prostě nezlobte se na mě, ale my jsme tady proto, abychom tu diskusi vedli. A demokracie je diskuse, i když je pomalá, neefektivní. Ale je to to nejhodnotnější, co si tady vzájemně můžeme dát, a proto jsme tady. A diskuse nikdy není ztracený čas! Děkuji. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokračujeme panem poslancem Františkem Váchou. Připraví se pan kolega Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pane předsedající, já už jsem jednou vystupoval k faktické poznámce. Nicméně měl jsem připravený delší příspěvek, ale už je 18.19 hodin a v podstatě už jsme všechno slyšeli. Víme o tom, že Sněmovna je rozdělená na dva tábory. Jedni jsou pro přijetí tohoto zákona, druzí jsou proti přijetí tohoto zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám kolegy, aby nevykřikovali, a pokud se chtějí přihlásit do rozpravy, aby se přihlásili, případně když chtějí něco říct, tak prostřednictvím předsedajícího. A prosím sněmovnu, aby se zklidnila, aby mohl pan kolega Vácha řádně dokončit svoji rozpravu.

    Prosím, pane poslanče, pokračujte.

  • Poslanec František Vácha: Tím bych uzavřel svoji možná trošku humornou vložku, ale je to pravda, taková manželství existují.

    A pak tady mám ještě druhou část, ve které mám problém, a to je protidrogová politika. V § 29, tedy v hlavě sedm se mluví o protidrogové politice, a dneska územní samosprávné celky zřizují protidrogové koordinátory a vy v zákoně máte napsáno, že mohou zřizovat. Dneska je musí zřizovat. (Nesroz. poznámka od stolku zpravodajů.) Já mám pocit, že musí, ale podívejte se na to, protože pokud by jenom mohli, tak se tomu můžou na některých úrovních vyhnout, tak jestli byste se nepodívali i na tuhle problematiku, že musí nebo můžou, případně jim to možná zákonem nařídili, minimálně na krajské úrovni, aby protidrogová politika měla větší váhu, než měla dosud. Ano, krajská a celostátní úroveň. Přesně tak.

    To je ode mě vše. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci a budeme pokračovat. Pan poslanec Lank nyní se svou přihláškou, připraví se pan poslanec Radim Holeček. (Signalizováno, že se hlásil posl. Benda.) Aha! Eviduji, že mi byla odmazána vaše přihláška, pane kolego. (Netrvá na vystoupení.) Dobře. Samozřejmě nevynechám pana kolegu Bendu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji. Já jsem si teď nebyl jist, jestli nebudu muset dávat někomu přednost. Děkuji vám za slovo.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, že je mi trošku líto, že ve vládním návrhu jsou některé věci, které mi přijdou vcelku smysluplné, ale jsou tam zase věci, které já prostě podpořit nemůžu, ať bych se snažil sebevíce. Mám tady připraveny podklady, které se týkaly poslaneckého návrhu zákona, nicméně v řadě případů je to shodné.

    Na úvod se přiznávám, že jsem kuřák, ale zároveň se přiznávám, že samotnému mi vadí, když mi u jídla někdo kouří pod nos. Já přesto chci apelovat na váš zdravý rozum při rozhodování o tomto návrhu. Jenom o máločems jsem totiž v poslední době slyšel tolik účelově vybraných polopravd, nebo dokonce lží, pravděpodobně podle pravidla, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Ona řada z nich zazněla i tady, například že ČR se stala jediným státem EU, který kouření v zařízeních společného stravování vůbec nereguluje. To není pravda! Podle platné úpravy je přeci provozovatel zařízení společného stravování povinen u vstupu do něj označit, jestli jde o nekuřácké zařízení, kuřácké zařízení nebo zařízení s vyhrazenými prostory. Já v tom tedy regulaci spatřuji. A i kdyby tomu tak nebylo, to, že někdo dělá něco jiného nebo něco jiného dělá někdo jiný, třeba tady Evropská unie, tak přeci ještě není argument, že to musíme dělat také.

    A když už jsme tady u zahraničních zkušeností, tak nizozemská vláda se rozhodla podle mých informací zrušit zákaz kouření v barech a kavárnách už po dvou letech a kouření bylo opětovně povoleno v barech, které nejsou větší než 70 metrů čtverečních. Chorvatsko zrušilo zákaz kouření dokonce už po čtyřech měsících od zavedení zákazu z důvodu tvrdých protestů provozovatelů barů a restaurací, kterým se značně po zavedení zákazu snížil obrat. Jestliže zastánci zákazu tvrdí, že mají problém najít nekuřáckou restauraci, tak já tvrdím opak. Já mám čím dál tím větší problém najít kuřáckou. Běžte se podívat do kteréhokoliv nákupního centra, kolik restaurací a kaváren je tam kuřáckých a kolik je nekuřáckých. Vyjděte tady ven před parlament. S cigaretou v naprosté většině neuspějete. Možná namítnete, že to je jenom ve velkých městech, ale mám obdobnou zkušenost i z těch malých a za pravdu mi dávají i statistiky. Koneckonců já sám pocházím z vesnice se zhruba 600 obyvateli a i tam, co já vím, si minimálně ve dvou restauračních zařízeních nezapálíte. A když už jsme u vesnic, tak skutečně chcete posílat chlapi od mariáše, od piva večer, aby šli na mráz? Protože to je další rozšířený omyl, že se zákaz bude týkat jenom restaurací, kde se podává jídlo. Kdepak, týká se to prostor, kde se podávají potraviny, a nápoje jsou také potravinou, takže se to týká prakticky všech zařízení, včetně pivnic, bufetů, vináren, diskoték, čajoven nebo kaváren atd.

    Co se týče poslaneckého návrhu, tak v něm důvodová zpráva uvádí, že úplný zákaz kouření v zařízeních společného stravování si přeje 78 % občanů starších 18 let. Jenomže ona otázka v tomto průzkumu zněla: Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích. Vzhledem k tomu, co jsem před chvilkou říkal, kdyby ta otázka zněla: Jste pro absolutní zákaz kouření v restauracích, barech, kavárnách, pivnicích, diskotékách atd. atd., kde se podává jídlo nebo nápoje, tak by ten výsledek byl možná jiný. Navíc se ptám, proč autoři vycházejí z průzkumu, který je více než dva roky starý, když existují na dané téma minimálně dva novější od renomovaných agentur.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, já vás přeruším. Požádám zaprvé sněmovnu o klid a požádám předsedy vládních klubů, aby zajistili přítomnost nejméně jednoho ministra. Už je tady pan ministr zdravotnictví, ale toho jsem zrovna nemyslel, protože chápu, že tady sedí pořád.

  • Poslanec Martin Lank: Ale já jsem rád, že pan ministr zdravotnictví přišel, ať si to taky poslechne.

    Ptal jsem se, proč se vychází z dva roky starého průzkumu, když tady jsou minimálně dva novější od renomovaných agentur. Já vám i rovnou odpovím: protože ukazují něco trošičku jiného. Když to shrnu, ano, většině Čechů skutečně vadí kouř v restauracích, s absolutním zákazem ale nesouhlasí. Celkově se tak podle autorů tohoto průzkumu ukazuje dlouhodobý trend, že většinová domácí populace není nakloněna přijímání striktních zákazů, které nedávají možnost volby. Dále se argumentuje - cituji z důvodové zprávy: "Provozovatelé zařízení společného stravování jsou povinni dodržovat řadu mnohdy až zbytečně přísných hygienických a bezpečnostních norem zajišťujících zdraví, nezávadné prostředí a tabákový kouř by neměl být výjimkou." Jenže tady je jeden zásadní rozdíl. Hygienické předpisy řeší věci, které z pohledu zákazníka nevidíme a nemůžeme ovlivnit. Například jim těžko půjdeme kontrolovat čistotu kuchyně, čerstvost surovin nebo stav lednic. Kuřáckou restauraci ale poznáte okamžitě, a můžete se tedy rozhodnout, jestli do ní půjdete, nebo ne. Ze stejného důvodu nelze také srovnávat zákaz kouření v restauracích s jinými místy, kde zákaz platí, ovšem při jejichž návštěvě nemáme na výběr. To jsou třeba autobusové zastávky, nádraží, soudy a tak dále. Tam musíme jít. Do restaurace můžeme. A pokud jsem svéprávný, tak opravdu nedokážu pochopit, proč bych si proboha jako nekuřák vybíral kuřáckou restauraci.

    Existence kuřáckých restaurací nijak práva nekuřáků neomezují. Vždyť je to v podstatě hrozně jednoduché. Nemusíte do nich chodit, nikdo vás nenutí. Ignorujte je, dělejte jako, že nejsou. Až po vašem zákazu zkrachují, tak stejně nebudou. A to vám vadit nebude, předpokládám. Vy jste tam stejně nechodili, protože se tam kouřilo. Když tedy vy, tak nikdo? Jestli chtějí striktní nekuřáci chodit do kterékoliv hospody, aniž by byli obtěžováni dýmem, má to asi stejnou logiku, jako si v řadě restaurací najít tu vegetariánskou a dožadovat se tam práva na krvavý steak. Nebo spíše, a to je asi přesnější, jako by vegetariáni chtěli plošně zakázat konzumaci masa v restauracích, protože je jeho zápach nějakým způsobem obtěžuje.

    Podle předkladatelů - opět cituji: "Zavedení zákazu kouření v zařízeních společného stravování v zahraničí nemělo statisticky významný dlouhodobý efekt na zisky jejich provozovatelů." Když pominu, že důvěryhodná studie na toto téma podle všeho vůbec neexistuje, dovolím si výše uvedené souvětí interpretovat o něco srozumitelněji. Statisticky významný dlouhodobý efekt. Jak to chápu já, tak některé hospody krátkodobě, což asi nebudou myšleny řády dnů, přijdou o zisky, řada jich pravděpodobně úplně zkrachuje. Ve výhledu to ale v celorepublikovém průměru nebude zas tak zlé. Já už se těším, až budete vysvětlovat hospodským, že k nim sice lidi přestali chodit, ale z hlediska celorepublikové statistiky si vlastně polepšili. Mimochodem majitelům kaváren a barů v Belgii po zavedení zákazu kouření poklesl počet zákazníků o 27 % a propad tržeb byl zhruba 19 %.

    Já budu v každém případě hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a to mi velí, že má být svobodnou volbou hospodských, jestli budou provozovat kuřáckou, nebo nekuřáckou restauraci. Sami dobře vědí, na jakou klientelu cílí a jaké podmínky chtějí. Mou svobodnou volbou zase bude to, jestli chci jít na oběd nebo večeři bez tabákového dýmu okolo, anebo si chci jít posedět s přáteli v pivnici nebo kavárně a k tomu si dopřát cigaretu. Pokud chcete plošně zakazovat, tak to nechte na samotných lidech, ať si to rozhodnou v referendu. Jinak se obávám, kam tato snaha vychovávat národ povede. Ano, kouření má silně negativní důsledky na zdraví. To tady nikdo nezpochybňuje. Budeme pak podle stejné logiky omezovat cukr v nápojích nebo tuk v jídle? A nesmíme zapomenout také na alkohol, tam je situace prakticky stejná jako u nikotinu.

    Co se třeba zamyslet nad tím, jestli místo restrikcí nebude vhodnější nějaká pozitivní motivace, například daňové zvýhodnění nekuřáckých podniků, které by pak mohly mít lepší ceny a tím být pro zákazníky atraktivnější? A nebo jestli trváte na omezení v rámci prevence, co takhle zakázat do kuřáckých podniků vstup mladistvým do 18 let, stejně jako to platí třeba v hernách? A jenom na okraj. Počet nemocí způsobených kouřením se podle mých informací v Itálii čtyři roky po zavedení zákazu snížil o 0,2 % - dvě desetiny.

    Znovu říkám, že navrhovaný zákaz je v této podobě brutálním zásahem do svobody podnikání i do svobody jednotlivce. Uvědomte si konečně, že kdyby skutečně lidem v této republice kuřácké podniky tak moc vadily, už by tu dávno nebyly, protože by do nich prostě nikdo nechodil. Jestliže nekuřácká většina vyžaduje právo na nekuřácké prostředí ve všech barech a restauracích, pak omezuje moje práva jakožto menšiny, a já tedy vyzývám ministr pro lidská práva a rovné příležitosti pana Dienstbiera, aby konal a začal moje práva hájit.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lankovi. Nyní pan poslanec Marek Benda. - S faktickou poznámkou? Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, přece jenom si neodpustím po rozkladu předřečníka jedno drobné upozornění. Už máme precedens plošného zákazu kouření a to je letecká doprava. Přestal někdo lítat?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Gabal. Ani nevyužil čas k faktické poznámce. Prosím pan poslanec. Chcete, pane předsedo, přednostní právo? Pan poslanec Benda, který je ohlášen, a pak s přednostním právem předseda klubu KDU-ČSL. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já začnu tam, kde můj předpředřečník, ne ten, kdo byl přihlášen s faktickou poznámkou, skončil.

    Já si pamatuji rok 1990, první cestu Václava Havla do Spojených států, jeho přednes v Kongresu Spojených států, odkud se vrací s otcem současného ministra pro lidská práva Jiřím Dienstbierem, jinak mým velmi dobrým přítelem. Byla nějaká recepce při příležitosti jejich příjezdu, z tohoto slavnostního příjezdu ze Spojených států, na které Jiří Dienstbier starší říkal na televizní kameru, a já jsem to viděl na té kameře, ne že bych to viděl fyzicky na místě: "Nebojoval jsem 30 let za lidská práva v České republice, abych odjížděl do Spojených států a bylo mi upíráno základní lidské právo kouřit." To jenom historická vzpomínka, abychom věděli, kam jsme se od té doby posunuli.

    Druhá věc, kterou bych chtěl říct, a myslím, že je férové ji říct: Jsem kuřák. Někdo by řekl silný, někdo by řekl slabý, to asi závisí na úhlu pohledu. Kouřím od cigaret přes dýmku a občas v letadle i elektronickou cigaretu, jinak ji nepoužívám, ale kde se jinak kouřit nesmí. Takže připouštím, že jsem v této věci v jistém střetu zájmu. Trochu mě mrzí, že řada mých předřečníků neřekla, že v tomto střetu zájmu je. Minimálně ti, kteří jsou odnaučení kuřáci. U těch všech tvrdím, že nám závidí, že jsme u této své krásné závislosti zůstali a že se sami na sebe zlobí, že ji opustili. Pokud je někdo celoživotní nekuřák, je to jeho naprosté právo. Já toto jeho naprosté právo respektuji, ale byl bych stejně tak rád, aby on respektoval toto moje lidské právo se rozhodnout jinak a vybrat si, že kouřit chci.

    Třetí poznámka. Jestli něco opravdu ve světě nefunguje, a ukazuje se to opakovaně dnes a denně a máme s tím velké zkušenosti zejména z modernistického 20. století, tak jsou to různé prohibice, tak jsou to různé pokusy o zákazy, pokusy o to něco regulovat. Víte dobře, že Spojené státy zavedly prohibici alkoholu se stejně vznešenými tezemi, které zaznívají dnes tady, se stejným bojem proti alkoholismu, opilým mužům a všemu, co kolem toho je. Výsledek byl jediný, že začaly být neuvěřitelně mizerné alkoholy, přestali umět pít a dodneška se to nenaučili a rozvinula se kolem toho obrovská mafiánská struktura, se kterou bojovali dalších 50 let. Opravdu jsme tak nemoudří, že si myslíme, že když se něco takového ve světě odehrálo, a máme s tím zkušenost, že se to neodehraje v příštích taženích proti příštím drogám, které společnost užívá a je na ně zvyklá? Já tím nehoruji pro všechny drogy, ale horuji pro ty, které užívá a je na ně zvyklá. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Jen abych se utvrdila, návrh na zamítnutí platí na oba dva zákony? Výborně.

    A nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska, potom s přednostním právem pan poslanec Mihola. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Byť chápu, že řada z nás chce tento zákon podpořit a i já s k nim hlásím, tak poslední argumenty jsou tak alarmující, že je potřeba si na to zakouřit, a proto prosím o 15 minut na přestávku poslaneckého klubu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, prosím tedy, vyhlašuji přestávku do 19.20 hodin na poradu klubu TOP 09.

    (Jednání přerušeno v 19.06 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Je 19.20 a my budeme pokračovat v našem jednání. Já zde eviduji přednostní právo pana poslance Miholy, který zatím není v sále, proto s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Takže poprosím šéfy vládních klubů, aby zajistili přítomnost... a pan ministr je už je zde. Výborně.

    Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Ještě bych poprosil pana zpravodaje. Zatím ho nevidím... už je na cestě? No já nikam nespěchám, takže jsem poměrně trpělivý... Chtěl bych reagovat na průběh dnešní debaty... (Připomínka z pléna.) Ano, bez zpravodaje se nedá jednat, to je pravda. Ano. Poprosil bych, aby někdo zařídil přítomnost pana zpravodaje, abychom mohli pokračovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Už se tak děje.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já klidně pustím pana předsedu, protože pan zpravodaj tady není a nemohu pokračovat. Takže pane předsedo, já vám nechám prostor.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Poprosím k mikrofonu pana poslance Miholu.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo i za přednost. Moc se omlouvám, zrovna jsem si odskočil a pak to nešlo urychlit. (Smích vlevo.) Na malou jenom.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan zpravodaj je zde. Tak prosím.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dneska tady v Poslanecké sněmovně zazněly snad i všechny podstatné a určitě i ty méně podstatné argumenty pro i proti kuřáckému zákonu. Za KDU-ČSL se k tomuto návrhu již pregnantně vyjádřil před nějakou dobou kolega dr. Vít Kaňkovský, který je jako lékař pro mě v této věci důležitou autoritou.

    Já razím tezi, že normální je nekouřit. Zároveň bych chtěl ale říct, že nejsem žádný militantní nekuřák. Rád bych, abychom alespoň některé věci u nás dovedli zvládnout třeba i bez regulací a bez zákonů. A jsem také ochotný diskutovat o rozumných a reálných řešeních. Bohužel se mi zdá, že v České republice na mnohých místech nejsou schopni ani tak banální věci jako oddělit - ale opravdu, ne jen jako oddělit - kuřácký a nekuřácký prostor. Já poměrně dost často cestuji se svou rodinou a to není skutečně nějaká moje domněnka. Tyto situace zažívám velmi často. Prostě je kuřácký prostor od nekuřáckého oddělen tak formálně a řeknu natvrdo bezohledně, že skutečně člověku nezbývá než poté, co dosedne, si zase odsednout, sebrat se a odejít, což mě velmi, velmi mrzí.

    Oceňuji, že na program jednání se dostaly oba protikuřácké návrhy. Jakkoliv souhlasím s tím, že vládní má přednost, tak tady nevidím kolegu Vondráčka, ale fandil jsem i jeho návrhu, protože byl podán dávno předtím, a je tedy logické, že vlastně oba návrhy projednáváme, protože je to nic proti ničemu. Nebo nejdou navzájem proti sobě, určitě.

    Až budeme v průběhu dalších jednání řešit různé pozměňovací návrhy, tak bych se velmi přimlouval, abychom se nebáli inspirovat se zahraničím, kde podobné návrhy fungují a jejichž podobu společnost bez problémů akceptuje.

    Vím, že v mnoha klubech jsou různé názory na protikuřácký zákon. Někde jsem četl, že sousední klub ODS, že tam ani jeden poslanec návrh nepodpoří. Já věřím, že se pisatel mýlil, že se tam podpora také najde. Ale o to více chci ubezpečit za klub KDU-ČSL, že tam naopak můžeme počítat s podporou všech poslanců.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím nyní s přednostním právem pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejdřív panu předsedovi Miholovi. Oceňuji zájem o to, jak bude hlasovat náš klub. Pro nás je to poměrně jednoduché. My nemáme žádné závazné hlasování v tomto bodě, jako u mnoha jiných bodů. Ale kupodivu platí to, co říkal pan předseda Mihola. Nikdo z našich řad to nepodpoří. A já zkusím zdůvodnit proč. A omlouvám se, že dneska kromě toho, že budu říkat pan kolega poslanec, paní kolegyně poslankyně, tak budu používat i akademické tituly, protože jsem se místy cítil jako na lékařském sympoziu a při vší respektu ke kolegyním a kolegům myslím, že každý z nás by mohl u nějakého bodu exhibovat a říkat odborné výrazy ze své branže.

    Jsem přesvědčen, že dnešní klíč od debaty nemá být zdraví, ale svoboda. O tom jsem silně přesvědčen. V logice vašeho návrhu paní kolegyně Pecková, lékařka, říkala, že v rozpravě zcela jasně bylo prokázáno a doloženo kolegy lékaři, že cigarety a alkohol škodí zdraví. Na tom je shoda. Tak by regulátoři, kteří podporují tento návrh zákona - a musím říct, že zatím v debatě vystoupili především příznivci tohoto zákona, protože je to moderní, evropské, populární, tak my všichni to podpoříme apod. Proč zůstáváte na polovině cesty? Vy jste se tady shodli, že škodí cigarety a alkohol. Přitom v restauracích zakazujete cigarety. Alkohol ne. V logice tohoto návrhu byste měli prosazovat zákaz prodávání alkoholu v restauracích. Protože bezesporu škodí zdraví.

    Pan ministr kývá hlavou, tak to je dobrá zpráva, jestli lékař kývá hlavou, že alkohol neškodí zdraví, tak pro mnohé spoluobčany je to dobrá zpráva. Ale nevím, jestli je pravdivá.

    A pominu poměrně komické vysvětlení, že tento návrh zákona má sociální funkci. To jsem do dneška netušil, že - nevím, jestli hlavním nebo vedlejším produktem navrhovatelů a podporovatelů toho zákona je, aby se lidé mohli seznámit před restaurací. Například vtipnou větou k seznámení: dobrý den, nemáte náhodou oheň? A už sociální dialog prostě pokračuje. To v důvodové zprávě neuvedli a nevím, jestli dnešní mládež zahajuje ještě... Bylo zdůrazněno, muž s ženou nebo žena muže. Ale nechci odbíhat, nechci to zlehčovat.

    Ale kde je svoboda rozhodování? Vlamujete se otevřených dveří. Trend je správný. Před deseti lety možná byl problém najít nekuřáckou restauraci. Dneska to problém není. Proč to chcete uzákonit? Zdá se vám, že přibývají málo nekuřácké restaurace? Zdá se vám, že občané nemají volbu a že do nekuřáckých restaurací nemusí? Do kuřáckých nemusí, když nechtějí? Podle mě to dneska takto je. Můžu soudit ze svého města, šedesáti tisícového, kde před pěti lety byla jedna nekuřácká restaurace a dneska je už ani nespočítám. Vy přesto jste před připraveni páchat dobro.

    Já myslím, že kolega Marek Benda jasně ukázal na některé absurdní paragrafy. Je to tak. Pak protože vzniká i logicky odpor, tak jsem se dočetl v médiích a pak se mi zdálo, že někteří koaliční poslanci mají výborný nápad, že v malých obcích to nebude platit, ten zákaz. A pak mají ještě lepší nápad, že o tom rozhodne starosta. Já fakt nevím, kam na ty dobré nápady chodíte. Kdybyste se drželi normálního přístupu, tak řeknete: občan má rozum, vybere si. Nabídka existuje, není žádný problém. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Mám zde dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu paní poslankyni Válkovou. Potom se připraví pan poslanec Kalousek. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, nechci zdržovat vaši pozornost dlouho ani těmi dvěma minutami, ale musím se nepřímo připojit - byť jinak velmi vítám parlamentní rozpravu a diskusi, už začínám mít pocit, že skutečně je tady záměr, který povede k tomu, aby bylo projednávání tohoto zákona opět přerušeno. Já myslím, že bychom se měli ukáznit ve svých projevech i s ohledem na to, že chceme, aby v hlasování i naše veřejnost znala názor poslanců, abychom se neschovávali za parlamentní demokracii, která samozřejmě umožňuje každému vystupovat, hlavně tedy těm, kteří mají přednostní právo, i s opakovanými argumenty znovu a znovu. Takže mohu-li z tohoto místa, tak prosím o disciplínu a o to, abychom k nějakému závěru dnešního večera skutečně došli. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska. Připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Chtěl bych se připojit k apelu paní profesorky Válkové, protože si myslím, že bychom měli rozhodnout bezodkladně, věcně, neideologicky, a k tomu se potřebujeme zajisté poradit. (Smích z levé strany sálu.) Vystoupení pana předsedy Stanjury bylo do té míry zásadní, že v řadě z nás vzbudilo pochybnosti o postojích, které jsme již zaujali. Proto prosím o přestávku v délce 50 minut na jednání poslaneckého klubu TOP 09.

    Prosím členy klubu, abychom se shromáždili v prostorách klubu. Děkuji.