• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji čtvrtý jednací den 36. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslankyně a poslanci: pan poslanec Adam od 12. hodiny - zdravotní důvody, paní poslankyně Balaštíková - rodinné důvody, pan poslanec Benešík - rodinné důvody, pan poslanec Beznoska - pracovní důvody, pan poslanec Fiedler od 13.30 hodin - rodinné důvody, pan poslanec Hájek - pracovní důvody, paní poslankyně Hubáčková - zahraniční cesta, pan poslanec Kořenek - zahraniční cesta, pan poslanec Mihola - zahraniční cesta, paní poslankyně Němcová od 13 hodin - osobní důvody, pan poslanec Nykl - zdravotní důvody, paní poslankyně Pastuchová od 11.30 - pracovní důvody, pan poslanec Pilný - pracovní důvody, paní poslankyně Putnová - zahraniční cesta, pan poslanec Rykala - osobní důvody, pan poslanec Sedlář - zahraniční cesty, pan poslanec Schwarzenberg do 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Stupčuk - pracovní důvody, paní poslankyně Váhalová - zahraniční cesta, pan poslanec Vácha - pracovní důvody, pan poslanec Vondrášek - osobní důvody, pan poslanec Zavadil - pracovní důvody, pan poslanec Zlatuška - zahraniční cesta.

    Z členů vlády se omlouvá pan předseda vlády - zahraniční cesta, pan vicepremiér Bělobrádek do 13 hodin - pracovní důvody, paní ministryně Marksová z dopoledního jednání - pracovní důvody, pan ministr Mládek - zahraniční cesta, pan ministr Němeček - zahraniční cesta, pan ministr Pelikán z pracovních důvodů, paní ministryně Šlechtová - zahraniční cesta, pan ministr Ťok - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek - zdravotní důvody.

    Měli bychom pokračovat tedy pevně zařazenými body, nicméně obdržel jsem celou řadu přihlášek k pořadu schůze. (Hluk v sále.) Ještě prosím, než otevřeme pořad, prosím pana předsedu Kolovratníka, aby vystoupil s vyhlášením lhůty pro volbu, a potom dám slovo všem těm, kteří jsou přihlášeni.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, vážení kolegové, dobré dopoledne a děkuji za slovo. Já jsem poprosil tady o prostor, než se pustíme do dnešního programu, a jenom bych rád pro předsedy klubů na mikrofon z důvodu, že jsme v tomto týdnu nerealizovali volby. Počítáme s volebními body až v týdnu od 8. prosince, tak vyhlašuji novou lhůtu na podání návrhu na změny v orgánech Poslanecké sněmovny. Lhůta je do pondělí 7. prosince do 13. hodiny. Informaci vám samozřejmě pošleme i elektronickou cestou. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. A teď tady mám... Nejprve asi přednostní práva. Takže první přednostní právo měl pan předseda Stanjura, potom byl pan předseda Fiala, potom pan předseda Kalousek, pokud takto jsem to zachytil správně. Potom pan předseda Černoch. Takže nejprve pan předseda Stanjura.

    Pan poslanec Vondráček karta číslo 6.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dobré ráno pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nejprve bych vás seznámil s takovou malou statistikou, jak probíhá tato 36. schůze Poslanecké sněmovny.

    V úterý jsme schválili její pořad a celkem na pořadu jsme měli 212 bodů. Za první tři dny jsme jich projednali 39, zbývá tedy 173 bodů. Na programu máme ještě 88 z celkového počtu 92 návrhů zákonů v prvém čtení, tzn. zatím jsme udělali čtyři návrhy v prvém čtení. Dále nám zbývá projednat 22 z celkového počtu 30 návrhů zákonů ve druhém čtení. Stihli jsme za první tři dny 8 návrhů ve druhém čtení. Zbývají nám všechny zákony ve třetím čtení - logicky, protože jsme ještě třetí čtení neměli, tzn. 34 návrhů zákona. Ještě nám zbývají dva z celkového počtu 4 zákonů, které nám vrátil Senát. Dva jsme projednali už v úterý. Takže když to takhle sečteme, tak dojdeme k číslu 146 návrhů zákonů je před námi. Chybí nám projednat jedna smlouva z celkového počtu 16 smluv. Hotovo máme 15, díky včerejšímu podvečeru. Volební body, o tom mluvil pan předseda volební komise, ty nás teprve čekají v druhém či třetím jednacím týdnu. A stihli jsme projednat 10 z celkového počtu 34 zpráv, takže nám jich zbývá ještě 24.

    Za tři dny jsme podle mého názoru postupovali docela slušným tempem. V průměru jsme dělali 13 bodů za den. Před sebou na této schůzi máme ještě devět jednacích dnů, kdy minimálně jeden nebo část dne bude vyhrazena třetímu čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, a to pevně 9. prosince ve středu.

    Já přicházím s poměrně minimalistickým návrhem na pevné zařazení celkem osmi bodů, což je tempo jeden bod denně, když vynechám bod, kdy je rozpočet. Podle našich webových stránek, myslím našich jako Poslanecké sněmovny, zatím návrh zákona s nejvyšším číslem sněmovního tisku má číslo 660 a byl podán včera. Vybral jsem osm bodů, které stručně představím, a z výše uvedeného přehledu je logické, že jsem vybral návrhy zákonů v prvém čtení, protože jich nám zbývá nejvíce. Hromadí se nám tady a máme před sebou diskusi a hlasování takřka k 90 návrhům zákonů v prvém čtení.

    Vybral jsem logicky poslanecké návrhy zákonů. Je jich celkem osm, z toho jeden je návrh opozičních poslanců, pouze opozičních. Jeden je návrh pouze vládních poslanců a šest návrhů je těch, pod kterými jsou podepsáni jak vládní tak opoziční poslanci. Někdy tam jsou jak opoziční, tak vládní. Podle toho, kdo je na prvním místě. Ale šest návrhů zákona se nedá přiřadit ani k opozici ani k vládě.

    Všechny zákony spojuje to, nebo takřka všechny... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já vás žádám o klid, abych si mohl zaznamenat návrhy pana poslance Stanjury.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Z osmi navržených zákonů, které za chvíli v krátkosti představím, bylo sedm podáno v roce 2014. A ten osmý, jediný, který byl podán v roce 2015, byl podán v únoru, takže tady mámě devět měsíců. Z toho je vidět, že jsem neupřednostnil žádný z návrhů zákona, ale prostě bychom se měli vypořádat s těmi návrhy. Výběr jsem provedl tak, aby to bylo vyvážené, opozice a koalice. To, že je navrhuji, neznamená, že já osobně je budu podporovat. U některých návrhů zákonů jsem připraven hlasovat i pro zamítnutí v prvém čtení. Ale nemůžeme projednávat jen zákony, které já osobně chci podporovat. Měli bychom projednávat všechny.

    A teď vám stručně představím osm poslaneckých návrhů zákona.

    Bod číslo 75, je to jediný návrh pouze opozičních poslanců. Ještě chci zmínit, že jsem se s předkladateli o tom neradil. Takže pokud někdo z předkladatelů je překvapen, tak se mu omlouvám. Je to návrh poslanců Miroslava Kalouska, Františka Laudáta a dalších na vydání zákona o působnosti... (Další odmlka pro hluk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, opravdu prosím o klid ve sněmovně.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Na vydání zákona o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky při řízení společností ovládaných státem, sněmovní tisk 167. Porovnejte to s číslem 660. Tento návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně 9. dubna 2014, což je devatenáct měsíců. Prvé čtení už bylo zahájeno, a to na 25. schůzi, a bylo přerušeno dne 11. února 2015, to znamená před více než devíti měsíci.

    Jen připomenu z důvodové zprávy, že kompetence jednotlivých ústředních orgánů státní správy ve věcech řízení společnosti provozujících podnikatelskou činnost, ve kterých má zároveň stát majetkovou účast, je upravena různými právními předpisy. Obecně v kompetenčním zákoně a konkrétně pak v jednotlivých zvláštních zákonech. Žádným právním předpisem není stanoveno konkrétně odpovědné ministerstvo za tuto oblast. O tom, že tuto skutečnost považuje i současná vláda ČR za problematickou, svědčí usnesení vlády ze 17. března roku 2014. Usnesení má číslo 177 a tímto usnesením vláda zřídila vládní výbor pro personální nominace, kterým se zřizuje tříčlenný vládní výbor, který bude mít v kompetenci posuzování personálních nominací osob, které mají zastupovat stát v dozorčích radách společnosti s majetkovou účastí státu, státních podniků nebo národního podniku, ten máme jenom jeden. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Fiala a připraví se pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já navazuji na návrhy předsedy našeho poslaneckého klubu Zbyňka Stanjury a také přicházím s návrhem na úpravu programu. Konkrétně s návrhem na pevné zařazení bodu č. 115, což je poslanecký návrh, pod kterým jsem také podepsán s kolegy Zbyňkem Stanjurou, Ivanem Adamcem, Adolfem Beznoskou a dalšími, na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 557.

    Náš návrh zákona tady leží od července. Řeknete si - no tak by tu ještě nějakou dobu mohl ležet a nic by se nestalo. My jsme na takový postup samozřejmě zvyklí. Ale ten náš návrh nabyl v posledních dnech mimořádným způsobem na aktuálnosti, a proto by bylo dobré, aby se tímto návrhem na zrušení silniční daně Poslanecká sněmovna co nejdříve zabývala.

    Ten náš červencový návrh je aktuální mj. proto, že se v minulých dnech objevila informace, že vláda pro nás překvapivě - i když nás už toho moc nepřekvapí - zvažuje plošné zavedení silniční daně pro všechna osobní vozidla, tedy nejenom jak je to teď u podnikatelů, ale že by prostě všichni v nějaké podobě platili silniční daň. Jako příklad mohu uvést Národní akční plán čisté mobility, který projednala vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu nedávno, tedy 20. listopadu. A právě v tomto Národním akčním plánu čisté mobility je zvažováno toto opatření a je tam navrhována analýza, která nějakým způsobem má ten návrh plošné silniční daně zvážit nebo dopracovat. Tady bych přímo citoval z tohoto dokumentu schváleného 20. listopadu vládou: "Analýza navrhne strukturu silniční daně zohledňující externality z dopravy na životní prostředí a bude obsahovat rovněž zhodnocení možností zavedení příp. dalších opatření v oblasti zpoplatnění vozidel." Tolik citace z Národního akčního plánu čisté mobility. A to zdůvodnění, které v tom národním akčním plánu můžeme nalézt, je následující - cituji: "Jedná se o běžný ekonomický nástroj, který je v řadě zemí používán jako prvek napomáhající systémovému snížení exhalací u provozovaných vozidel. V EU jsou zpoplatněna zejména osobní vozidla. Zdanění vozidel podle emisí CO2 je využíváno ve více než 15 státech Evropské unie." Tolik citáty z Národního akčního plánu čisté mobility schváleného vládou.

    Jistě chápete, dámy a pánové, že taková informace je zneklidňující a o to víc je aktuální náš návrh, nejenom aby se silniční daň nerozšiřovala, ale aby se naopak úplně zrušila. Já samozřejmě předpokládám, že poté, co to tady říkám, vystoupí řada ministrů a řekne, že to je jenom varianta, že se to jenom zvažuje, že je třeba provést řadu dalších analýz a studií a že to možná nakonec bude jinak. Ale já jsem přesvědčen, že už jenom to, že vláda zvažuje takovouto věc, by mělo vyvolat pozornost Poslanecké sněmovny a že bychom se tím měli zabývat. Protože máme tady signály, že když něco podobného vláda zvažuje, že se to nakonec velmi rychle může stát realitou. Připomínám, že vláda zdražila poplatky za provoz starších vozidel a tohle může být další pokus, jak jít v podobném duchu a jak nadále znepříjemňovat lidem život. A podotýkám, že se to bude vztahovat silněji a více především na starší auta, která samozřejmě využívají osoby s nižšími příjmy, jejichž ochranou se některé vládní strany tak často zaklínají.

    Protože ten návrh je, jak jsem zdůvodnil, takto mimořádně aktuální, dotýká se tolika občanů a zvažování zavedení plošné silniční daně může mít opravdu závažné důsledky, tak my cítíme jako nutnost, abychom se naším návrhem zabývali v rámci Poslanecké sněmovny co nejdříve. Myslím si, že kdyby se nám povedlo zrušit silniční daň tak, jak my navrhujeme, tak by vláda dostala silný impuls, aby se věnovala důležitějším věcem a nezvažovala taková nesmyslná opatření, která jsou proti aktivním a pracovitým lidem, jako je právě zavedení plošné silniční daně.

    Abychom se tedy tím mohli co nejdříve zabývat, tak navrhuji pevné zařazení tohoto bodu - ještě jednou připomenu, že se jedná o bod č. 115, což je návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Ivana Adamce, Adolfa Beznosky a dalších na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 557 - na dnešek, tedy na pátek 27. listopadu, a navrhuji to zařadit jako první bod. Samozřejmě si dovedu představit, že ne všichni budou k něčemu takovému připraveni, proto navrhuji alternativu a alternativně doporučuji a navrhuji pevné zařazení tohoto bodu na pátek 11. 12. také jako první bod.

    Já věřím, dámy a pánové, že projednávání našeho červencového návrhu na zrušení silniční daně i na základě mého odůvodnění i na základě vysvětlení toho, jak je tento bod mimořádně aktuální vzhledem k úmyslům vlády, že na základě toho všeho tento návrh podpoříte. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nyní má slovo pan předseda Kalousek a po něm vystoupí pan předseda Černoch. (V sále je hluk a neklid.)

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych jménem poslaneckého klubu TOP 09 navrhl jako první bod dnešního jednání zařadit včera neprojednaný bod, a sice Smlouvu mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, sněmovní tisk 123.

    Dovolte mi stručné odůvodnění. Já jsem měl včera velmi dobrý pocit z toho, jak nám šla práce od ruky, schválili jsme si prodloužení jednacího dne až do 21 hodin. Jednotlivé velmi důležité mezinárodní smlouvy jsme schvalovali jak na běžícím pásu až na ten poslední bod. Prostě co čerchmant nechtěl, v tu chvíli došlo k situaci, že si jeden poslanecký klub z jistě relevantních důvodů musel vzít přestávku a přestávka trvala až do 21 hodin. Já se domnívám, že je nesmírně důležité neprotahovat situaci, kdy budeme tuto již podepsanou smlouvu ratifikovat a moci ji předložit panu prezidentovi, protože se jedná o záležitost mimořádného významu a mimořádně důležitou.

    Já chápu pocity některých z vás, kteří mají problém s jakýmkoliv mezinárodním právním aktem se zemí, s jejímž uznáním nesouhlasili. Mám pro to jisté pochopení. Já jsem člen vlády, já jsem byl členem vlády, která Kosova uznala, přesto, myslím, že to není tajemství, jsem ve vládě hlasoval proti uznání Kosova, neboť jsem to jednak nepokládal úplně za fér vůči zemi, se kterou máme dlouholeté přátelské vztahy, to je Srbsko, jednak jsem to nepokládal ani za fér vzhledem k evropským tradicím, protože to místo je prolité krví křesťanských rytířů, kteří tam po staletí bránili toto území proti půlměsíci a krváceli za kříž, a pak jsme to prostě jedním rozhodnutím půlměsíci odevzdali. S tím jsem opravdu měl a svým způsobem dodneška mám problém.

    Ale buďme prosím pěkně pragmatici. K uznání došlo, ten stát je suverénní. A položím teď řečnickou otázku: V čím zájmu je, abychom měli mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění? Je to samozřejmě v zájmu českých investorů, je to v zájmu českých podnikatelů. A není od věci ani zamyslet se nad otázkou bezpečnosti. Obchod nezná hranic a samozřejmě že český podnikatel, ať již investor, nebo obchodník, nebo někdo, kdo si chce otevřít pobočku či provozovnu v Kosovu, protože to přinese užitek jemu, a přinese-li to užitek českému podnikateli, přinese to užitek i České republice, potřebuje mít nutně jistotu, že nebude zdaňován více, než počítá jeho byznys plán a než počítá jeho cash flow podle právních předpisů. V okamžiku, kdy tu jistotu nemá a oprávněně se obává, že bude zdaněn jednak v České republice a jednak v Kosovu, aniž by se dva státy podělily o jeho jeden odvod, ale zdaní ho dvakrát, tak samozřejmě riziko je často do té míry neúměrné, že to riziko nepodstoupí, a tím ten trh přepustí někomu jinému z nějaké jiné země ku škodě České republiky.

    Totéž v případě zvažované investice, kterou může buď investor z Kosova realizovat v České republice ku prospěchu České republiky, nebo český podnikatel takovou investici může realizovat v Kosovu opět ku prospěchu České republiky. V případě, že nebude mít garanci mezinárodní dohody proti dvojímu zdanění, to znamená, že obě dvě finanční správy se budou chovat podle známých a osvědčených modelů OECD, riziko takové investice většinou přesáhne únosnost podnikatelského rizika, kterou takový investor je ochoten nést, a logicky pak tato investiční podnikatelská příležitost bude realizována někým jiným ze země, která takovouto smlouvu má a jejíž podnikatel se nemusí obávat dvojího zdanění.

    Prosím, abychom neztratili ze zřetele ani otázku bezpečnosti. Aniž bych se chtěl dotknout suverénního státu, víme, že z Kosova se zejména albánská národnost často pohybuje za hranicemi zákona v sítích organizovaného zločinu a že operují i na území České republiky. (V sále je obrovský hluk.) Dokud nebude tato smlouva schválena, ratifikována a podepsána panem prezidentem, nevstoupí v platnost a do té doby nemá možnost česká finanční správa dotázat se kosovské finanční správy na údaje týkající se daňových povinností kosovského daňového rezidenta, který se pohybuje na území České republiky. A takovéto údaje jsou velmi často nesmírně užitečné v boji proti mezinárodnímu terorismu i v boji proti organizovanému zločinu. My zatím na tyto údaje jako Česká republika nemáme právo a nebudeme je mít do té doby, než tato smlouva bude schválena. I proto si dovoluji apelovat na to, aby to skutečně bez odkladu byl první bod dnešního jednání.

    Já bych rád, abyste si uvědomili, koho všeho se to týká. Týká se to všech rezidentů. Rezident, prosím pěkně, je každá osoba, která je podle právních předpisů podrobena v tom daném státě z důvodu svého bydliště, svého stálého pobytu, místa vedení nebo jakéhokoliv jiného podobného kritéria a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Ovšem pozor! Takový výraz nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. A tohle nebude platit, dokud to neschválíme. Jak jistě uznáte, to téměř nemůžeme riskovat. Byl bych rád, kdybychom si uvědomili, že se to týká všech stálých provozen. Jinými slovy, stálá provozovna může být místo vedení podniku, může to být závod, může to být kancelář, může to být továrna, může to být dílna, může to být důl, ale rovněž stálá provozovna může být staveniště nebo stavební, montážní či instalační projekt, nebo dokonce stálou provozovnou můžeme rozumět i dozor s tím spojený, ovšem pouze pokud takové stanoviště, projekt nebo dozor trvá déle než 12 měsíců, tam v tom samozřejmě čas hraje svoji důležitou roli. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a prosím k mikrofonu dalšího přihlášeného s přednostním právem a to je pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Krásné dopoledne, dámy a pánové, vážená vládo, paní místopředsedkyně.

    Je to již více než půlrok, co do Poslanecké sněmovny doputoval senátní návrh novely občanského soudního řádu, která zavádí takzvanou teritorialitu exekutorů. Jedná se o sněmovní tisk 499. Tato vláda je již za polovinou svého mandátu a všechny vládní strany, které jsou nyní v koalici, slibovaly před volbami, že zatočí s exekucemi. Zatím ale k nějakým velkým změnám nedošlo. Ano, schválili jsme zákaz exekucí na dětské hračky, na základní vybavení domácnosti, ale byl to poslanecký návrh, který to dokázal, nikoliv vládní. Jediná strana, která splnila svůj slib na zavedení teritoriality exekutorů, je Úsvit - národní koalice. Náš návrh zákona jste ovšem navrhli k dopracování s tím, že připravíte vlastní a lepší návrh. Zatím se tak ovšem nestalo. Proto jsme se přihlásili a hlásíme se k návrhu senátnímu, který vychází ze stejných principů, jako byl návrh náš.

    Předložení žádného vládního návrhu se nerýsuje. Všichni velmi dobře víme, co to znamená, že hypotetický vládní návrh zákona znamená, že pokud se nezačne co nejdříve projednávat, nestihne se schválit. Tak velká novela zákona totiž vždy prochází důkladnou diskusí tady ve Sněmovně a je jasné, že pokud vláda nepředloží svůj návrh dříve než pár měsíců před koncem volebního období, tento návrh spadne pod stůl. Pokud tedy máme schválit zákon, který si posvítí na exekutorskou mafii, je nejvyšší čas.

    Proto navrhuji předřadit sněmovní tisk 499, který se touto problematikou zabývá. A upozorňuji, že vláda dala k tomuto návrhu zákona souhlasné stanovisko. Není tedy nic, co by bránilo tomu, aby se tento návrh projednal.

    Teritorialita exekutorů dává exekuce do souladu s Ústavou. Při výkonu státní moci je obvyklé, aby orgány nebo osoby, které toto vykonávají, byly určeny pravidly o místní příslušnosti. Takovéto uspořádání vychází z článku 38 Listiny základních práv a svobod. Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Toto pravidlo je respektováno nejen v řízení nalézacím, ale i v řízení vykonávacím, kdy zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určuje, který soud je místně příslušný v konkrétní exekuční věci.

    Jedná se tady také o zachování rovnosti stran. Článek 96 bod 1 Ústavy České republiky hovoří: Všichni účastníci řízení mají před soudem stejná práva. V případě, kdy si oprávněný smí vybrat exekutora bez jakéhokoliv omezení, dochází k nerovnoprávnému postavení účastníků.

    Jedná se také o velmi významný protikorupční systém o nestrannosti a nezávislosti soudních exekutorů, rozhodnutí exekutora je rozhodnutí soudu. V současném konkurenčním systému nemůže být vůbec žádná řeč, protože volná soutěž mezi exekutory způsobila podřízení naprosté většiny exekutorů zdroji obživy, to znamená advokátům, vlastníkům portfolií pohledávek a všemožným šmelinářům s desítkami tisíc podivně vzniklých pohledávek.

    Tvrzení, že zavedením teritoriality se sníží vymahatelnost a prodlouží exekuční řízení, nemá žádný racionální základ a není ničím podloženo. V případě zavedení teritoriality by lepší místní znalost v místě provádění exekuce výrazně zlepšila šance na vymožení pohledávky. Dosavadní systém podporuje systém: více exekucí rovná se vyšší zisk. Taková praxe vede k nekontrolovatelnému vzniku nových a nových pohledávek neboli dluhových pastí. Novelou se odstraní možnost výběru exekutora a exekutor se uváže do svého okresu. Zavedením teritoriality tedy nebudou moci lichváři tlačit exekutory do drastických metod vymáhání. Zakotvením teritoriality je i předmětem koaliční smlouvy současné vlády.

    Žádám vás tedy, abychom v prvním čtení projednali tento návrh zákona o teritorialitě exekutorů ještě před koncem tohoto roku, tak abychom stihli legislativní proces, a navrhuji proto zařadit projednávání zákona na pátek 11. prosince jako čtvrtý bod za tři již pevně zařazené zprávy před ostatní pevně zařazené zákony. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Černochová. Jenom upozorňuji poslance a poslankyně, kteří nemají přednostní právo, že doba na přednesení návrhu změny pořadu je pět minut. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, mám přednostní právo, není tady předseda klubu pan Stanjura, který mi řekl, že mám přednostní právo do doby, než přijde.

    Ale chtěla bych vás požádat o jednu laskavost. Skutečně žijeme všichni v realitě toho, co se kolem nás děje. Myslím si, že nás to trápí úplně všechny. A nevím, do jaké míry jste byli schopni zaznamenat věc, která je poměrně čerstvá, která se odehrála někdy v minulém týdnu a která se týká zpřísnění podmínek pro kontrolu nabývání a držení zbraní a střeliva, které toto nařízení nebo tato směrnice vyplývá z návrhu, který má Evropská komise, který by se měl samozřejmě stát součástí legislativního procesu v rámci Evropské unie. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, ale vy v tom, co jste mně odevzdala, navrhujete 27. jako první bod, 8. 12. jako první bod a 9. 12. jako první bod.

  • Poslankyně Jana Černochová: Ano a dnešek.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je dne dvacátého sedmého. To je dneska. Dvacátého sedmého, osmého a devátého.

  • Poslankyně Jana Černochová: Ano. Děkuji za upřesnění. A dovolte mi, abych vám tedy v závěru přečetla návrh usnesení, abyste v případě, že to zařídíte, věděli, o čem bychom hlasovali.

    Návrh usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ke zpřísnění podmínek pro kontrolu, nabývání a držení zbraní a střeliva navrhovanou směrnicí Evropské komise:

    1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjadřuje nesouhlas se záměrem Evropské komise zpřísnit kontrolu, evidenci, nabývání a držení zbraní a střeliva, které jsou drženy a užívány legálně v souladu s vnitrostátním právem členských zemí Evropské unie.

    Škoda, že mně dva předsedové klubů neposlouchají, pane předsedo Poslanecké sněmovny. (Poznámka poslance Sklenáka ze sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím, abyste nediskutovali mimo mikrofon. Prosím pány předsedy a pana poslance, aby ukončili tu debatu a umožnili paní poslankyni přečíst usnesení. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: 2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá, aby Evropská komise zasahovala do funkčního systému kontroly, evidence, nabývání a držení zbraní a střeliva nastaveného právním řádem České republiky.

    3. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyjadřuje podporu vytvoření všech funkčních opatření, která povedou k potírání nelegálního obchodu, nabývání, držení a jinou manipulaci se zbraněmi a střelivem.

    4. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá, aby Evropská komise v reakci na tragické události spojené s teroristickými činy v Paříži perzekvovala členské státy a jejich občany neoprávněným zpřísněním legálního držení zbraní střeliva.

    5. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky deklaruje, že každý občan České republiky, který splní stanovené zákonné podmínky České republiky, má právo držet zbraň, a odmítá represi zákonadbalých občanů České republiky.

    6. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá plnit zcela vágní opatření Evropské komise, která vedou k potlačení práv občanů České republiky.

    7. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky pověřuje předsedu vlády České republiky, aby podnikl všechny právní a diplomatické kroky k zabránění přijetí takové směrnice, která by narušovala český právní řád v oblasti kontroly, nabývání a držení zbraní a střeliva, a tím zasahovala do práv občanů České republiky.

    Tohle je návrh usnesení, o kterém jsem připravena se ještě s některými z vás, kteří o to mají zájem, bavit. A skutečně vás moc prosím o podporu tohoto návrhu a slibuji, že ten svůj dlouhý úvod, který jsem tady teď měla, nebudu opakovat. Mým cílem není tedy obstruovat, skutečně tento zákon považuji já za velmi zásadní. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné dopoledne. Než budeme pokračovat v projednávání dalších bodů, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes se omlouvá z jednání paní poslankyně Zuzana Kailová, dále dnes od 11.00 do konce jednacího se omlouvá pan poslanec Petr Kudela, mezi 12.30 a 14.00 se omlouvá z důvodu jednání paní poslankyně Jana Hnyková, od 9.00 do 10.00 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Helena Válková, dnes od 9.45 do 14.00 z důvodu jednání ve volebním kraji se omlouvá pan poslanec Jiří Holeček, dále dnes z důvodu naléhavých pracovních povinností se omlouvá pan ministr Milan Chovanec a dále po celou dobu jednacího dne se omlouvá pan poslanec Milan Urban.

    Budeme pokračovat. Paní poslankyně Jana Černochová má další přihlášku a je to téma zařazení nového bodu - porušování nebo porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla požádat vedení Poslanecké sněmovny, aby posoudilo věc, která se tady stala včera, která mi není příjemná, a bohužel tady není ani předseda bezpečnostního výboru, aby na to reagoval. Chtěla bych zařadit tuto věc do programu právě z toho důvodu, aby na to mohl pan předseda výboru reagovat, protože když nemá přednostní právo, tak nemůže vystupovat v rozpravě při schvalování programu.

    Tady skutečně došlo k tomu, že byl svolán výbor pro bezpečnost na úterý. Je tady usnesení (ukazuje), které si můžete všichni přečíst, je ověřeno ověřovatelem výboru panem Richardem Dolejšem, je podepsáno předsedou výboru panem Romanem Váňou. Dovolte mi, abych vám ho přečetla. Je to usnesení 95. výboru pro bezpečnost z 22. schůze uskutečněné dne 11. listopadu 2015 k návrhu termínu a pořadu 23. schůze výboru pro bezpečnost.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na návrh předsedy výboru Romana Váni

    I. stanoví termín 23. schůze výboru pro bezpečnost na středu 2. prosince 2015 a od 9.00 hodin;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby v dohodě s místopředsedy výboru stanovil podrobnosti pořadu 23. schůze výboru podle výsledku prvního čtení v Poslanecké Sněmovně.

    Přehrála jsem si i stenozáznam. Ti z vás, kteří byste na to měli nervy, tak je to 44. minuta 18. vteřina a debata o termínu programu trvá do 47. minuty 55. vteřiny Je to výbor pro bezpečnost z 11. 11. 2015. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Ten bod, který navrhujete zařadit se jmenuje Porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

  • Poslankyně Jana Černochová: Ano, děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. S přednostním právem se hlásíte do rozpravy. Dobře, prosím.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, protože paní poslankyně Černochová opět otevřela tuto celkem zbytečnou záležitost, kterou jsme mohli vyřešit v rámci jednání výboru pro bezpečnost, já bych jenom znovu upřesnil ta fakta.

    Když pominu, že podle § 36 jednacího řádu schůze výboru svolává a řídí ho předseda, který... (Poslankyně Černochová před řečništěm ukazuje list papíru.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, paní poslankyně, nechte domluvit řečníka.

  • Poslanec Roman Váňa: To si můžeme přečíst každý, jak to je podle jednacího řádu. Pak je pravdou to, co říká paní poslankyně Černochová, že jsme se usnesli na jednání výboru, že bude-li nějaký zákon v prvním čtení přikázán výboru pro bezpečnost, pak se sejdeme ve středu v devět hodin. Toto usnesení jsem podepsal a přijali jsme ho na jednání výboru. Vzhledem k tomu, že žádný zákon v prvním čtení výboru přikázán nebyl, tento výbor ve středu v devět hodin svolán také nebyl. To je ta první záležitost. A jak paní poslankyně Černochová správně řekla, na výboru jsem avizoval svolání jednotematického výboru s tématem jmenování nového ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. A tato situace nastává a takto by se výbor měl svolat v pátek.

    Vzhledem k tomu, že bylo zpochybněno, jakým způsobem byl tento výbor svolán, tedy na základě diskuse na výboru a mým rozhodnutím, proto jsem se rozhodl, že využiji jednacího řádu a požádám kolegy z výboru pro bezpečnost, abychom svými podpisy svolání tohoto výboru podpořili. Těch možností podle jednacího řádu, jak výbor svolat, je samozřejmě více, nicméně zvolil jsem tento postup a doufám, že i paní poslankyně Černochová bude s takto zvoleným postupem podle jednacího řádu spokojena.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem se hlásí paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Spokojená určitě budu, ale spokojenější bych byla tehdy, pokud by se takto postupovalo od samého začátku a pokud by nebyl jednací řád Poslanecké sněmovny ohýbán způsobem, jakým jsme toho byli svědky. A bez ohledu na to, jestli mi to zařadíte do programu nebo nezařadíte, žádám legislativní odbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, aby tento způsob svolávání výborů prověřil.

    Ale děkuji za to, že se tedy dohodneme na stanovení nového data a že bude v souladu vše s jednacím řádem. Díky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan poslanec Váňa.

  • Poslanec Roman Váňa: Já bych se za a) chtěl ohradit proti nařčení z nerespektování jednacího řádu, neboť tam nedošlo k žádnému porušení jednacího řádu - to za prvé. Pátek je řádným jednacím dnem ve výborovém týdnu. A za druhé bych požádal paní poslankyni Černochovou prostřednictvím pana předsedajícího, aby nezneužívala jednací řád Poslanecké sněmovny a neřešila s přednostním právem na plénu tyto záležitost, které se týkají čistě jednání výboru pro bezpečnost. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Hlásí se paní poslankyně Černochová s přednostním právem. (Potlesk z levé části sálu.) Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Tak ještě jednou. Mám před sebou usnesení výboru pro bezpečnost, které má číslo 95, které stanoví termín 23. schůze výboru pro bezpečnost na středu 2. prosince 2015 od devíti hodin. (Ukazuje usnesení.)

    Mám před sebou v levé ruce pozvánku na 23. schůzi výboru pro bezpečnost, která se uskuteční v pátek dne 4. prosince 2015 od jedenácti hodin v zasedací místnosti výboru pro bezpečnosti A23. To nejsou dvě schůze. To je jedna schůze, kde si ale manipuluje někdo s termínem. A to mně vadí. A to žádám, aby prověřila legislativa, jestli takto je možné, když my na výboru 11. 11. odhlasujeme všichni, že se výbor bude konat tehdy v tolik a v tolik. Ano, dáme předsedovi pravomoc, aby s místopředsedy sestavil program podle toho, jak napadají legislativní normy a jak je zapotřebí ve lhůtách je projednat. Ale přeci není možné potom, kdy my na výboru takto hlasujeme, si svévolně termín změnit a nenazvat to ani mimořádnou schůzí ani schůzí jinak číslovanou než ta, která byla podle usnesení řádně svolána. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pouze pro pořádek, byť jsem si vědom, že máte přednostní právo a můžete vystupovat, tak bych vás vedl k pořádku, abyste se vyjadřovali k programu schůze a jeho úpravy, případně. S přednostním právem pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně, pane předsedající. Já bych se chtěl ohradit. Ohradit za ty, kterým jednací řád přisuzuje ono právo přednostního vystoupení. Paní poslankyně Černochová s přednostním právem v rámci bodu pořad schůze za klub ODS obhajovala zařazení určitého bodu. Pan poslanec Váňa, jako místopředseda klubu vystupuje s přednostním právem a hovoří o problematice bezpečnostního výboru. Kdo tady zneužívá jednací řád z pozice jednacího práva? Paní poslankyně Černochová, která za svůj poslanecký klub v rámci řádně schváleného bodu pořad schůze navrhuje zařazení bodu, anebo pan poslanec Váňa, který nás obtěžuje svými výhradami vůči paní poslankyni Černochové týkajícími se výlučně bezpečnostního výboru.

    Prostřednictvím pana předsedajícího vy a jenom vy, pane poslanče Váňo, jste zneužil jednací řád a přednostní právo. Rozhodně ne paní poslankyně Černochová. (Slabý potlesk.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem se hlásí pan poslanec Pavel Kováčik. Prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, pane předsedající, přeji hezký dobrý den. Tyhle naše přestřelky určitě velmi zajímají veřejnost, která s napětím sleduje, jak to dopadne, jestli pravdu měl pan kolega Váňa, nebo paní kolegyně Černochová, nebo kdo vlastně a jestli vůbec nějaká pravda se dá najít. Prosím pěkně, pojďme k věci.

    Jenom co se týká přednostního práva, vždycky to tak bylo a rád bych, aby to nikdy nebylo jinak - s přednostním právem ten, kdo je jím nadán, může vystoupit kdykoli a k čemukoli. Druhá stránka věci je, s jakou mírou, s jakou tolerancí, s jakým smyslem pro určitou bych řekl přiměřenost nebo uměřenost ten držitel přednostního práva jde vystupovat. Ale ve skutečnosti je to tak, jak říkám, nebo si alespoň myslím, že to je tak, jak říkám.

    Znovu vyzývám, pojďme zpátky k věci, resp. pojďme vůbec už k věci.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte, pane předsedo Kováčiku, abych vám prostřednictvím pana předsedajícího za klub TOP 09 poděkoval za vaše slova a abych vám poděkoval i za míru, přiměřenost a toleranci, kterou jste podle mého názoru zvolil zcela optimálně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme pokračovat tak, jak mám pořadí přihlášek, které byly doručeny. Přihláška k návrhu na změnu schváleného pořadu - hlásí se pan poslanec Radim Holeček. Pro pořádek říkám, že návrh na změnu pořadu pro ty, kteří nemají přednostní právo, je pět minut na vystoupení. Po něm se připraví pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Dobrý den. Jsem poctěn, že jsem první.

    Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrhem o zařazení tohoto bodu jistě potěším zde přítomnou paní poslankyni Maxovou, duchovní matku novely, kterou předložila skupina poslanců včetně mne. Jedná se o návrh, který byl poslancům rozeslán dne 12. 9. 2014 a je to totožný návrh, který předložila předchozí Sněmovna, ale kvůli jejímu rozpuštění nebyl vůbec projednáván.

    Radka Maxová věřila v silnou podporu novely zákona o registrovaném partnerství, a to až tak, že predikovala platnost této normy už od roku 2016. Pěkně k tomu uvedla následující: Pokud registrované páry chtějí vychovávat děti, tak by měly mít možnost legálně a beze strachu se postarat o dítě svého partnera či o své vlastní. Děti by měly vyrůstat v rodině, ať už heterosexuální, či homosexuální. Odnášejí si rodinné návyky, jde také o jistotu dítěte.

    Zatím však sledujeme u tohoto návrhu podobný proces jako u toho samého návrhu v minulém období. Ne že bychom se jako Sněmovna rozpouštěli, tedy zatím jsem nic podobného neslyšel, ale přijde mi, že není vůle toto kontroverzní téma vůbec otevírat. U mé politické strany se tomu nedivím. Tam se bude, jak jsem si ověřil, podpora hledat jen velmi těžko, ale v současné koalici jsem však předpokládal větší nadšení pro věc. Rok se s rokem sešel a zajímavá a tolik potřebná novela se neposunula ani do prvního čtení.

    Jak jistě víte, podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, je možné vstoupit do registrovaného partnerství. V rámci vztahu k dětem registrované partnerství není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti vůči vlastnímu dítěti. Dle § 13 odst. 3 má partner rodiče povinnost podílet se na výchově dítěte, pokud spolu žijí ve společné domácnosti. Tudíž novela řeší i nastalou situaci, kdy registrovaní partneři spolu žijí a společně vychovávají dítě jednoho z partnerů.

    Současná právní úprava v občanském zákoníku rozlišuje dva druhy osvojení, a to společné a individuální. Společné osvojení je osvojení pouze manželů a individuální je osvojení jednou osobou. Zvláštní je, že osoba, která vstoupila do registrovaného partnerství, si dítě osvojit nesmí a osoba, která žije se svým partnerem stejného pohlaví v neformálním svazku, tak ta možnost osvojení má. Po novele by měla vzniknout situace, jako je v současné době u osvojení, kdy si osvojí manžel dítě své manželky, které ona má z předchozího vztahu.

    Kolegyně a kolegové, uvědomme si, že se nejedná o osvojení cizího dítěte z náhradní ústavní péče, které nemá rodinu a je právně volné, ale o osvojení dítěte, které žije ve stejnopohlavní rodině. V České republice každoročně přibývá dalších a dalších stejnopohlavních rodin, kde se děti rodí plánovaně těmto párům. Dítě má tedy právně jen jednoho rodiče, a protože ten druhý není znám, tak jej od počátku vychovávají a starají se o ně dva milující rodiče. V roce 2011 při sčítání lidu žilo ve stejnopohlavních rodinách již přes 900 dětí. Velkým problémem současné právní úpravy je to, že nebiologický rodič, tedy partner či partnerka, nemá žádná práva k dítěti a není brán jako zákonný zástupce dítěte, což samozřejmě má svá úskalí, např. při rozpadu partnerství nebo úmrtí jednoho z rodičů. - Docela to tu hlučí. - To znamená, že se pokoušíme dítěti prospět, aby mělo od narození dva rodiče, a to nejen de facto, ale i de iure.

    Toto osvojení umožňuje i celá řada dalších evropských států. Zmiňme například Německo, Francii, Velkou Británii či Španělsko. Pro dítě hraje roli i ta věc, že osvojený nebiologický rodič bude mít vyživovací povinnost a stane se zákonným zástupcem dítěte. Dále je důležité, že o adopci bude rozhodovat soud a také dítě starší 12 let, které bude muset dát k takovému kroku souhlas.

    Já jsem se k podpoře této novely rozhodl poté, co jsem se na univerzitě seznámil s osudy svých lesbických studentek. (Smích z pravé strany sálu.) Nejmarkantnější je příběh dvou mladých žen, které plánují založení rodiny, a jedna z nich pracuje jako policistka. Dnes a denně tady zdůrazňujeme, jak je dnešní svět nebezpečný. I vzhledem k posledním teroristickým útokům v Evropě se nemůžeme divit, že tato lesbická žena policistka, která nemá právní jistotu, že dítě v případě její smrti bude moci vychovávat partnerka, má obtížnou pozici při rozhodování o své budoucnosti. Takové a jim podobné -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane poslanče, já jsem návrh na změnu programu od vás zaregistroval a vašich pět minut pro obhájení tohoto návrhu uplynulo.

  • Poslanec Radim Holeček: Takové jim podobné případy by tato novela řešila. Já z tohoto místa žádám o podporu této úpravy a žádám o zařazení tohoto bodu na dnešek jako první bod.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče!

  • Poslanec Radim Holeček: Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další je přihlášen pan poslanec Karel Fiedler a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Máte pět minut, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ostatní kolegy a kolegyně žádám o ztišení, aby bylo rozumět, co se přednáší. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Karel Fiedler: Rád bych na pořad jednání zařadil nový bod s názvem Informace ministra průmyslu a obchodu k vyplácení podpory na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Bod navrhuji zařadit na 8. 12. jako první bod jednání, a to vzhledem k jeho velké důležitosti a velkému objemu finančních prostředků, kterých se dotýká.

    Kladné notifikační rozhodnutí mají v tuto chvíli jenom výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů instalované v letech 2013 a 2015. Žádné jiné výrobny dosud kladné notifikační rozhodnutí nemají. Vyjádřeno v penězích, podpora pro notifikované zdroje činí asi 3,5 mld. Kč a zatím není vypsána podpora pro nenotifikované zdroje v odhadované sumě 42 mld. Kč. Jedná se o roční sumy, přičemž vyplácet se bude ještě deset až dvanáct let.

    Účinné znění zákona o podporovaných zdrojích energie říká, že se výše a rozsah podpory nestanoví, pokud by podpora byla v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě. Tedy zdroje bez notifikace by neměly získat podporu. K tomu existuje ještě evropský závazek České republiky, konkrétně článek 108 odst. 3 věta 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, který zní: Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče, váš čas. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Ivan Adamec, a připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se trochu vrátím na zem a malinko i pod zem, protože jsem tady slyšel o těch zbraních, tak jsem měl z toho docela osypky. Ale teď vážně, prakticky.

    Mám tady návrh na předřazení bodu číslo 14, což je sněmovní tisk 500, je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 44/1998 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, takzvaný horní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Když jsem tady poslouchal, když pan předseda Stanjura tady říkal, kolik máme neschválených zákonů této schůze, tak si myslím, že tento zákon z hlediska stability tohoto odvětví a z hlediska vydiskutovatelnosti na hospodářském výboru by měl velkou šanci na projití na tomto plénu včetně pozměňovacích návrhů, o kterých se zmíním za chvíli. Takže já navrhuji, aby tento bod se předřadil na dnes jako první bod, anebo v případě, že se vám to nebude zdát, tak za pevně stanovené dnešní body.

    Já bych vám možná osvěžil, o co jde, protože ne všichni se touto problematikou zajímají. Musím říct, že je to návrh předložený na účelem změny poměru rozdělení příjmů z úhrady dobytých nerostů mezi státní rozpočet České republiky a obce a zjednodušení a zprůhlednění postupu při výpočtu, vybírání a vymáhání úhrad a navýšení příjmů z úhrad z dobytých prostorů. Když to shrnu, dochází ke změně způsobu výpočtu náhrady za vydobyté prostory, dochází ke změně rozdělení výnosů z náhrad. Stát získá nově více než obce, dochází k nárůstu náhrady za některé vydobyté nerosty, počítá se z množství nerostů, a dochází k nárůstu náhrady z dobývacích prostorů, počítá se z rozlohy dolu.

    Změna výpočtu úhrady za vydobyté prostory, tak to je velmi zajímavé, v původním znění horního zákona se výše náhrady za vydobyté nerosty počítala na základě poměrně komplikovaného vzorce, který upravovala vyhláška č. 616/1992 Sb., ve znění pozdějších vyhlášek. Součástí vzorce byl i koeficient různě vysoký pro jednotlivé druhy nerostů. Součástí novely tohoto horního zákona je i návrh nové vyhlášky, kde se dřívější komplikovaný vzorec nahrazuje vzorcem jednoduchým, matematicky vyjádřeno a krát b, kde a je cena v korunách za objemovou jednotku jednotlivých druhů nerostů a b je množství objemové jednoty v tunách nebo metrech krychlových. Výše úhrady roste přibližně na dvojnásobek u všech druhů nerostů. Výjimku tvoří černé uhlí, hnědé uhlí dobývané v hlubině, radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn.

    Co se týká výše úhrady za vydobyté prostory z dobývacích prostorů, tak náhrada dle současného znění horního zákona se platí ve výši 100 až 1000 korun za hektar dle velkosti dolu. Konkrétní výši by mělo určit nařízení vlády na základě dopadu těžby na životní prostředí, avšak toto nařízení nebylo nikdy doposud vydáno. V konečném důsledku tak všichni těžaři de facto platili pouze 100 korun za hektar, čili nejnižší možnou částku. V novele se stanoví plošná výše poplatku ve výši 1000 korun za hektar s výjimkou nerostů, kde není povolena specifikovaná hornická činnost. Zde je úhrada 300 korun za hektar. Veškeré úhrady za dobývací prostor jsou příjmem obcí.

    No a jak se mění ty částky? Doposud se náhrada z vydobytých prostorů rozdělovala v poměru 75 % obce, na jejichž katastrálním území se doly nachází, a 25 % stát. Nový obecný poměr je navrhován v poměru 38 % obce, 62 % státní rozpočet. Toto rozdělení neplatí pro černé uhlí, hnědé uhlí dobývané v hlubině, radioaktivní nerosty a ropu a hořlavý zemní plyn, kde zůstává stávající rozdělení, čtvrtinu stát, tři čtvrtiny obce. Příjmy státu z úhrad za vydobyté prostory zůstanou rozděleny v poměru 60 %. Přímý příjem státního rozpočtu 40 % bude účelově vázán do rozpočtových kapitol MPO a Ministerstva životního prostředí sloužících k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním prostorů. Dopady jsou cca 127 mil. korun do státního rozpočtu, dopady na rozpočty obcí jsou neutrální.

    Protože mi vypršel čas a nechci zdržovat, nedostal jsem se už na pozměňovací návrhy, abych vás požádal, abyste podpořili předřazení toho bodu, protože má vysokou šanci na schválení a podle mě pro toto odvětví je důležitým stabilizujícím prvkem. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pro pořádek, navrhujete to jako první bod? (Poslanec Adamec odpovídá mimo mikrofon.) Nebo za pevně zařazený dnes. Dobře, děkuji.

    Budeme pokračovat. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Zahradníka a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová. Je to bod ochrana přírody, první čtení.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl předložit návrh na změnu schváleného pořadu jednání naší schůze, a to konkrétně ve věci vládního návrhu novely zákona 114 o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon jsme již začali projednávat dne 7. října téhož roku. Tehdy přednesl úvodní slovo pan ministr životního prostředí Richard Brabec a za výbor pro životní prostředí promluvil jeho zpravodaj tohoto zákona pan doktor Robin Böhnisch. Byla zahájena diskuse, do které se přihlásilo v té době myslím sedm poslankyň a poslanců. Já jsem měl tu čest, že jsem mohl promluvit jako první z nich, ale vzhledem k tomu, že vypršel čas vyhrazený na projednávání zařazených bodů v programu a přicházel na pořad jednání volební bod, musel jsem svůj projev přerušit s tím, že budu pokračovat v projevu při příštím zařazení toho bodu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Miroslava Němcová s bodem informace vlády o bezpečnostní situaci a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní kolegyně a vážení páni kolegové, chtěla jsem vás tímto požádat o souhlas s navržením nového bodu do programu naší schůze s názvem Informace vlády o bezpečnostní a migrační situaci v České republice a situaci v Evropské unii. K tomu mě vedou tyto důvody.

    Jestli si dobře vzpomenete, tak již v únoru letošního roku Poslanecká sněmovna naprostou většinou, tuším tehdy 155 hlasy z přítomných možná 170 nebo 180, kolik nás zde bylo, si přesně nevzpomínám, přijala návrh usnesení, v němž bod č. 2 zní takto: Poslanecká sněmovna žádá vládu o průběžné informování Sněmovny o postojích, které bude obhajovat ve všech zahraničních jednáních zabývajících se bezpečnostní a migrační politikou. Zdůrazňuji slovo průběžné informování, protože to má svůj význam vzhledem k tomu, jak dramaticky a nešťastně se situace s migranty na území Evropské unie vyvíjí. Jestliže říkám, že dramaticky a k tomu ještě nešťastně, tak pro to nalézám opodstatnění ještě v jednom naše usnesení, rozvedu to později, které jsme přijali v říjnu letošního roku a týká se tohoto tématu. Tam v bodě 2 odmítá Poslanecká sněmovna trvalý přerozdělovací mechanismus, který má zavést přerozdělování uprchlíků pomocí povinných kvót pro jednotlivé členské státy Evropské unie. V tom minulém únorovém usnesení máme ještě bod č. 6, v němž podporujeme volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru a odmítáme návrhy na jeho omezení. Zároveň podporujeme společný postup zemí Evropské unie k vyšší ochraně vnější hranice schengenského prostoru.

    A co se děje, dámy a pánové? Možná jste zaznamenali po útoku v Paříži, jak Jean-Claude Juncker v podstatě říkal: nic se neděje, jedeme dál. Možná jste zaznamenali, jak německá kancléřka Angela Merkelová předvčerejšky v Bundestagu obhajuje tezi na povinný trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků, podmiňuje tuto situaci tím, že jedině tak bude moci být zachován schengenský prostor. Mluvím o tom proto, protože Poslanecká sněmovna jak k trvalému mechanismu, tak k jednorázovým kvótám, tak k udržení schengenského prostoru přijala své usnesení a toto usnesení nezměnila. Vládu zavázala k tomu, aby nás průběžně informovala, a vláda tak nečiní.

    Já jsem očekávala, že vzhledem k tomu, jak je vyhrocená situace v Evropě, kdy Francie má vyhlášený výjimečný stav, vidíme, co se děje v Belgii, Německo očekávalo nejprve 800 tis. uprchlíků, v letošním roce už pravděpodobně do konce roku to bude více než milion - neví si s nimi rady a chce je tedy přerozdělit. Včera nebo předvčerejšky bezpečnostní složky Německa oznamují, že mezi migranty přicházejí teroristé, že sice to není systematická práce v rámci toho migračního toku, ale varují před tím, že na území Evropské unie jsou. Objevily se obrázky o tom, jak by mohl vypadat tzv. nový Schengen - na jednom obrázku Česká republika je, na dalším obrázku Česká republika není. Jestli nám tohle je všechno jedno, jestli nás nezajímá, že za této situace nepředstoupila vláda před Sněmovnu hned v úterý, kdy jsme začínali - a já jsem doufala, že to udělá, že bude respektovat to usnesení, které jí to ukládá, a na druhé straně že bude mít ambici uklidnit také českou veřejnost a podat tímto způsobem obsáhlejší zprávu, než jakou jí podává pomocí přestřelek v médiích mezi prezidentem a premiérem, které v žádném případě ke zklidnění našich občanů nevedou.

    Varovali jsme také předtím, že může dojít - a dochází k tomu na celém území Evropy - k radikalizaci sil, které z této situace budou chtít těžit. Jsme svědkem toho, že v České republice se do čela těchto radikálních sil staví prezident republiky, který pěje českou hymnu na pódiu s panem doc. Konvičkou, který chce mlet lidi do masokostních mouček!

    Dámy a pánové, tohle všechno přece jsou tak vážné věci, které burcují naše občany, a ti chtějí k nim slyšet nějaký postoj vlády, jak získává spojence pro to, aby naplnila usnesení Poslanecké sněmovny, že nebude omezen Schengen, že nebudou trvalé kvóty, že bude zabezpečena schengenská vnější hranice. Vždyť se neděje nic! Jenom plynou řeči v té Evropské unii, která je naprosto neschopná! Paní Mogherini vymýšlí pitomosti typu zákazu dovozu výrobků z Izraele - asi je bude označovat žlutou hvězdou nebo co - a mezitím se děje tohleto. (Předsedající upozorňuje na čas.) Proto navrhuji tento bod a žádám vás o jeho podporu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Registruji váš návrh, aby tento bod byl zařazen jako první bod na úterý 8. 12.

    Nyní tedy vystoupí pan poslanec Petr Bendl a připraví se paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se v rámci návrhu změny programu na jednání této schůze přihlásil a navrhl změnu projednávání bodu, a to bodu, který máme na programu jednání, nikoliv zařazení nového bodu, ale jako bod č. 103, sněmovní tisk 478, máme návrh poslanců Miroslava Kalouska a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

    Chci navrhnout, aby tento důležitý bod byl projednán pokud možno ještě dříve, než proběhne druhé čtení v Poslanecké sněmovně tohoto příslušného návrhu zákona, protože mi přijde fér, abychom se o obou těchto návrzích, když už to máme na programu jednání této schůze, bavili pokud možno společně. My jsme dnes v situaci, kdy máme platný zákon o významné tržní síle, a myslím si, že zkušenosti ukazují, že zákon je v podstatě bezzubý a je k ničemu, protože všechny subjekty, kterých se to týká, podotýkám, že je to selektivní zákon, týká se významné tržní síly jenom v některých sektorech obchodu České republiky, týká se potravinářství a zemědělství a vůbec se netýká jiných částí obchodního života České republiky, což považuji za fatálně špatně, protože to poškozuje potravinářský a zemědělský sektor a znevýhodňuje ho zejména vůči zahraničním partnerům.

    Můžu vám na důkaz toho přečíst některé oficiální materiály z oficiálních webových stránek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, výsledky šetření odboru kontroly tržní síly, abyste viděli, jaká je praxe a jak strašně tento zákon v podstatě nefunguje, a ani zákon, který dnes máme na stole, respektive i zkušenosti z využití platného zákona ukazují, že to, co dnes na stole máme, že to v praxi prostě fungovat nemůže a nebude. Výsledky šetření odboru kontroly tržní síly poukazují například, kde je dneska celých asi pět zaměstnanců na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nevím, o kolik se bude muset posílit počet zaměstnanců ÚOHS, aby začali chodit kontrolovat jednotlivé subjekty v oblasti potravinářského a zemědělského sektoru a kontrolovat, jestli privátní dodavatelé a odběratelé mezi sebou mají vztahy, které si přeje stát, a jestli dodržují všechny právní kličky, které na ně nejenom chystáme, ale které už dnes máme. Na platný zákon o významné tržní síle má stát pět úředníků.

    Mohu jenom citovat některé věty, abych vám dokázal, že ten zákon je nefunkční, a i ten zákon, který dneska projednáváme, který naopak ještě zesložiťuje situaci na trhu a bude komplikovat život našim podnikatelům, a tím je znevýhodňovat vůči zahraniční konkurenci. Že tomu tak skutečně už dnes je a to, co se na nás chystá, určitě dobré není. Proto je podle mě nutné projednávat návrh na zrušení tohoto zákona zároveň s projednáváním a schvalováním zákona nového, který přináší více byrokracie. Například cituji z výsledku šetření odboru kontroly tržní síly: Zejména poslední z uvedených skutečností zaznamenala, že mezi subjekty, jejichž činnost zákon ovlivňuje, vznikla nejistota o tom, jak postupovat, aby se nedostaly do rozporu se zákonem. Je řada nejasných výkladů tohoto zákona. Není úplně jasné, kudy vlastně vede cesta, kdo je významnou tržní silou a kdo není a ve které oblasti je a ve které není, protože nejsou přesně specifikovány jednotlivé obory činnosti, které tam do této problematiky zasahují.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, váš čas vypršel. Každopádně registruji váš návrh.

  • Poslanec Petr Bendl: Proto navrhuji, abychom se tímto návrhem zákona zabývali buď jako první bod dnešního dne, anebo poslední pevný bod dnešního dne. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení poslankyni Janu Fischerovou a připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i já mám dnes na srdci zařazení nového bodu do programu, ale na úvod řeknu, že to nemusí být dnes, protože myslím, že by se tam dnes už nevešel jako první bod. Řeknu, čeho se to týká. Týká se to systému veřejných kontrol. Rozhlédnu-li se kolem dokola, jak vždy říkám, mám za sebou praxi v samosprávách ať už města, nebo kraje, a toto je věc, která se týká naší celé České republiky, zejména tedy starostů a starostek, ale to dopadá na každého občana, protože systém kontrol veřejné správy není vyřešen. Odvolám se na sněmovní tisk, který byl pod č. 530, a taková hlavní iniciativa vznikla ve výboru, ve kterém pracuji, a je to výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tehdy to bylo v roce 2014, kdy jsme požádali o zařazení tohoto sněmovního tisku, a až po třinácti měsících se dostal sem do Sněmovny a bylo to 9. 4. Dne 9. 4. paní předsedkyně našeho výboru pro veřejnou správu zdůvodnila celý sněmovní tisk a na závěr toho proběhlo hlasování. Tady chci zdůraznit, že hlasování k usnesení, které vlastně pověřilo vládu, aby nám do konce června tohoto roku předložila, jak funguje systém kontrol ve veřejné správě, dopadlo tak, že bylo ze 138 poslanců 135, čili jenom tři se zdrželi hlasování, pro to, aby nám byl tento systém kontrol předložen. Mělo to být do prvního pololetí. Dodnes toto na pořadu dne nebylo. Proto to beru jako velmi závažný bod.

    Jsem velmi vstřícná, protože to nepožaduji zařadit dnes. Chtěla jsem včera interpelovat pana ministra Dienstbiera, ale byl ráno omluven, a řeknu proč na pana ministra Dienstbiera. Protože on předkládal vládní návrh zákona o NKÚ. Všechno s tím souvisí, protože kontrola a návrh tohoto zákona se prolíná do kompetence samospráv. Na výboru pro veřejnou správu stále čekáme a budeme asi čekat, proto nemůže být tento zákon dále projednán. Dívám se na pana předsedu kontrolního výboru, jistě by to taky uvítal. Myslím, že to zasahuje mnoho výborů, ale zejména občanů naší České republiky.

    Sedí zde i můj kolega z výboru pro veřejnou správu Jiří Petrů, který na toto také upozorňoval v Poslanecké sněmovně. Bylo to 9. dubna. Sedmého října jsme se vraceli právě k tomu, že toto usnesení není splněno, takže otázka zní, kdy se dočkáme odpovědi. Proto nebudu požadovat odpověď hned dnes a zařazení tohoto bodu do programu, jsem benevolentní.

    Pane předsedající, jestli vás mohu tímto požádat zařadit na středu 16. 12. pevně po projednání bodů třetích čtení. A kdyby toto neprošlo, tak dávám ještě druhou variantu 17. 12. jako osmý bod po písemných interpelacích, protože jsem pozorně sledovala, které body už tam jsou zařazeny. Zdůrazňuji ještě jednou, že to je velmi důležité, a jenom krátce zacituji usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze dne 11. listopadu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, paní poslankyně. Omlouvám se.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Ano. Velice vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Registruji vaše návrhy na zařazení bodů - středu 16. po třetích čteních nebo další den po písemných interpelacích jako 8. bod. Děkuji.

    Nyní vystoupí pan poslanec Marek Benda a po něm se připraví pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si také navrhnout jeden nový bod na této schůzi a tento bod by měl znít Zpráva ministra vnitra o spojení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s korupcí a vydíráním. Myslím, že je nezbytně nutné, abychom se touto situací zabývali. Rád bych odcitoval - a budu to dělat přesně - včerejší článek z Radiožurnálu, ze stránek Českého rozhlasu, protože si myslím, že je třeba, abychom věděli, co se opravdu odehrává a do jakých problémů se náš elitní policejní útvar dostává. Ale budu citovat raději přesně, abych nebyl panem plukovníkem Šlachtou posléze nařčen, že jsem o něm něco řekl špatně.

    "GIBS našla citlivé policejní dokumenty u podnikatele z Brna, je podezřelý z vydírání. Brněnský podnikatel Albin Arifovič čelí podezření z vydírání. Radiožurnál shromáždil svědectví několika byznysmenů, od kterých chtěl podnikatel peníze nebo půjčku. Arifovič jim tvrdil, že se o ně policie pak přestane zajímat nebo že sežene k jejich případu více informací. Pozoruhodné na celé věci je, že byl současně i informátorem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Dostal se tedy k citlivým informacím, které pak dokázal využít.

    Podnikatele Arifoviče zadržela Generální inspekce bezpečnostních sborů letos na konci října a obvinila ho z uplácení detektiva ÚOOZ Luďka V. Podle informací Radiožurnálu mu podnikatel dal mimo jiné auto a luxusní tašku. Policista je kvůli tomu stíhaný za zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatků. Krátce po obvinění udělala GIBS u Albina Arifoviče domovní prohlídku. Při té našla obrovské množství policejních materiálů na významné lidi z podsvětí, byznysu i politiky. Většina dokumentů pochází z policejního informačního systému, takzvané Bedrunky. Tedy z databáze, se kterou může pracovat jen policista. Radiožurnál měl možnost do záznamu o domovní prohlídce nahlédnout. Jak se takové informace mohly dostat k podnikateli, teď Generální inspekce prověřuje. Mluvčí GIBS Radka Sandorová nechtěla případ vůbec komentovat. Sdílnější nebyl ani mluvčí krajského státního zastupitelství v Brně, které věc nově dozoruje. S ohledem na současný stav trestního řízení se k věci vyjadřovat nebudeme, říká mluvčí brněnských žalobců Hynek Olma.

    Vydírání bohatých podnikatelů. Většina interních materiálů nalezených u Arifoviče se týkala případů, které zpracovávali nebo v tuto chvíli zpracovávají policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu." Teď nebudu citovat, co přesně měli tito policisté k dispozici, protože bych se nevešel do času, ale rád bych odcitoval ještě závěrečnou část tohoto materiálu. "Ze svědectví podnikatelů i některých policistů vyplývá, že Albin Arifovič byl v kontaktu hned s několika detektivy z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Spolupracoval i se šéfem útvaru Robertem Šlachtou. Nepopírám, že pana Arifoviče znám. Naše kontakty byly čistě pracovní a osobně jsme se neviděli a nejsme v žádném kontaktu již několik let, přiznal Šlachta." Myslím si, že tohle je velký závažný problém.

    Stejně tak se včera na idnesu, což jsou opět noviny místopředsedy vlády, resp. server, objevil záznam z jednání soudu, ve kterém osoba, která usiluje o statut spolupracujícího obviněného a nepochybně svědčí ve prospěch obžaloby, říká toto: Účetní společnosti Peskim a další z obžalovaných Jana Šádková uvedla ve středu při své výpovědi, že jí policie slíbila peníze, když přistoupí na statut spolupracující obviněné. Jaroslav Kubiska to nyní potvrdil. 'Vím o tom, že jí byly nabídnuty peníze policií, na té schůzce jsem byl. Na dotaz soudkyně - což znamená před soudem, pod trestní sankcí - na dotaz soudkyně dodal, že peníze nabídli policisté z Útvaru na odhalování organizovaného zločinu.

    Myslím si, že to jsou tak závažné indicie, že je nezbytně nutné, aby se jimi Poslanecká sněmovna zabývala. Navrhuji, abychom v úterý 8. 12. toto zařadili jako první bod, případně pokud by taková vůle nebyla v této Sněmovně, tak po pevně zařazených bodech. A má se to jmenovat Zpráva ministra vnitra o spojení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s korupcí a vydíráním.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. To znamená 8. 12. jako první bod, anebo po pevně zařazených bodech. Dobře. Značím si to.

    Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Blažek a připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím.

  • Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Také přicházím s návrhem na předřazení jednoho bodu, který by se dnes na této schůzi neprojednal. Je to bod 650/0. Jmenuje se vládní návrh zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů.

    K tomuto návrhu mě vedou dva důvody. Jeden je objektivní, druhý je subjektivní. Objektivní důvod je ten, že když už vláda připraví takový materiál nebo návrh zákona k tak závažné věci, tak moje moravská úcta k české vládě mně velí, abych vládě pomohl, aby tento důležitý materiál byl projednán co možná nejdříve. To je první věc. A pak je subjektivní důvod. Já už jsem poslancem dva roky, pořádně jsem ještě nedělal zpravodaje. Mám dělat zpravodaje u tohoto zákona. A já se prostě nemohu dočkat, abych tím zpravodajem mohl býti. (Smích některých poslanců.) A velice mi vadí, kdyby se tento zákon nějakým způsobem dalece oddaloval.

    Nikoho z vás, dámy a pánové, nepodceňuji. Je mi úplně jasné, že víte, o čem tento zákon je. Nicméně abych připomenul důležitost tohoto zákona, tak je dobré k tomuto zákonu něco málo říci, abychom si rozuměli, v čem je ten zákon natolik významný, že by tady neměl jen tak ležet.

    Hlavním cílem navrhované právní úpravy je odstranit stávající nežádoucí stav, kdy poškození, kterým byl přiznán nárok na náhradu škody nebo na majetkové újmy, jež jim byla způsobena trestným činem, nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel jakýmkoli trestným činem získal, dále jen majetkový nárok, nedosáhne z důvodu nedostatku majetku pachatele plného uspokojení takového nároku, přestože v daném trestním řízení byl zajištěn a prostřednictvím uložených sankcí, to znamená trestů a ochranných opatření, odčerpán majetek, jenž by mohl být využit k uspokojení jejich nároků, zvláštní fondy, jejichž příjmy tvoří mimo jiné zkonfiskované výnosy z trestné činnosti a jiný majetek pocházející z trestního řízení, například peněžité tresty a jiné platby. V některých státech jsou pachatelé povinni přispívat do fondu určitou stanovenou částkou. Například v Belgii je to 25 eur. V USA se výše poplatků liší podle závažnosti spáchaného trestního činu a podle toho, zda je u právnických osob, ve výši od 400 dolarů. Ve Finsku je to 500 švédských korun. To znamená zhruba tři koruny, pokud pachateli hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody. A tak jsou tedy známy i ze zahraničních právních úprav, konkrétně například z právní úpravy Spojených států amerických, Kanady, Austrálie, Velké Británie, Finska, Belgie, Španělska a Itálie.

    Většina prostředků z uvedených fondů je využívána ve prospěch obětí trestné činnosti nebo šířeji na sociální účely. Z těchto fondů se hradí peněžitá pomoc obětem násilných trestných činů, léčebné výlohy, bolestné a tak dále. Ve Francii mohou oběti, které nespadají do systému peněžité pomoci, žádat o odškodnění fondem SARVI, který v případě, že pachatel dobrovolně neuhradí škodu způsobenou trestným činem, uhradí namísto něho škodu v plné výši, jde-li o škodu menší nebo rovnu tisíci dolarů. V případě, že je vyšší, poskytuje zálohu až do výše tří tisíc - omlouvám se, že jsem řekl dolarů, ale eur. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, to znamená 27. 11. jako první bod. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Novotný a připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, vystupuji s návrhem na zařazení nového bodu, jehož projednání se týká problematiky, jejíž vyřešení je důležité v souvislosti s blížícím se začátkem následujícího kalendářního roku. Jsem přesvědčen, že zařazení tohoto bodu je důležité tím pádem z hlediska časové tísně, a pokusím se vám vysvětlit, v čem je ten bod důležitý a zásadní pro obrovské množství obyvatel České republiky.

    Při projednávání novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jsem opakovaně upozorňoval na problematiku tzv. poměrových indikátorů tepla a na rizika jejich využití pro účely vyúčtování plateb mezi obyvateli bytových domů. Těm z vás, kterým tento technický název těchto neměřidel neutkvěl, bych chtěl připomenout, že jsem tehdy, a nejenom já, řada dalších poslanců a posléze i senátoři v senátní verzi toho zákona, všichni jsme upozorňovali zejména na skutečnost, že tímto zákonem stanovené poměrové indikátory tepla nejsou měřidly dle zákona o metrologii. Tím pádem jsme upozorňovali na problematičnost jejich aplikace v souvislosti jak s faktickými fyzikálními principy vytápění bytových domů, upozorňovali jsme na roli lidského faktoru v tomto fenoménu, na význam dohody mezi obyvateli při rozúčtování nákladů na teplo a zejména na celkovou problematickou spolehlivost těchto přístrojů, nízkou vypovídací hodnotu jejich výstupů. Zdůrazňoval jsem, že jejich aplikace může vést k právní nejistotě. A bavíme se tady o problému, který se týká možná stovek tisíc obyvatel České republiky, kteří bydlí v bytových domech, tzn. nebydlí v rodinných domech, sdílejí jeden bytový dům spolu. Posléze se stalo, že senátní verze tohoto zákona nakonec zmírnila úpravu, původně striktní, a to tím, že otevřela možnost neinstalovat tyto měřiče v objektech, kde se to nevyplatí.

    Já bych chtěl v této souvislosti připomenout slova, která pronesl 10. dubna t. r. pan ministr Mládek, a ocituji ho. "Reakcí na toto projednání" - to jest na schválení té senátní verze - "bylo zadání studie, kterou v tuto chvíli již provádí České vysoké učení technické, která se bude zabývat nákladovou efektivitou instalace měřičů tepla. Po dokončení této studie bude možné její závěry jednoduše implementovat do právního řádu České republiky na úrovni prováděcího právního předpisu." Podle pana ministra tak existuje prostor na rychlou legislativní úpravu podle závěrů studie, to znamená, je možné stanovit výjimky z povinnosti v případech, kdy by instalace těchto přístrojů registrujících dodávku tepla byla nákladově neefektivní.

    Máme konec listopadu a podle mých informací ta studie ČVUT měla být odevzdána na Ministerstvo průmyslu a obchodu 16. září tohoto roku. Ovšem ve skutečnosti byla již dvakrát vrácena k dopracování. Naposledy 12. listopadu s tím, že neodpovídá zadání. Závěr studie prý vyznívá tak, že nelze stanovit jakékoli obecné pravidlo, podle kterého by se daly objekty rozdělit na povinné či nepovinné k instalaci těchto měřidel, v uvozovkách, ale že jediným možným způsobem je provedení auditu pro každý objekt individuálně. Pracovníci Ministerstva průmyslu zároveň prý opakovaně nechtějí slyšet argumenty oněch odborných zpracovatelů z ČVUT, že takové řešení prostě neexistuje. Mám zároveň informaci, že proběhla na úrovni jednání s Evropskou komisí a má prý existovat jakási dohoda, jak tuto situaci řešit.

    Tím pádem, suma sumárum, tato studie zatím není hotová. Zajímalo by mě, na jakém základě tedy jednání s Evropskou komisí mohla probíhat. Zároveň mám k dispozici řadu příkladů výsledků už použitého vyúčtování tepla z konkrétních objektů ve dvou letech po sobě na základě aplikace různých metod včetně využití těchto poměrových indikátorů. Tyto jednotlivé metody se ve svých výsledcích liší natolik, že to relativizuje jakoukoliv objektivitu nebo smysluplnost použití takových zařízení.

    Kolegyně a kolegové, musím říct, že se na mě dnes a denně obracejí mailem či telefonicky občané, a týká se to skutečně stovek tisíc lidí žijících v bytových domech, kteří v souvislosti s blížícím se začátkem roku -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale váš čas vypršel. Vašich pět minut.

  • Poslanec Martin Novotný: Dobře. Týká se to obrovského množství občanů a já navrhuji, aby pan ministr otázky odpověděl v rámci zařazení bodu na středu 9. prosince jako první bod.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, mám to poznamenáno, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klučka a připraví se pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Tak trošku se obávám, že moje krátké a pragmatické vystoupení může zaniknout ve směsici všech těch témat, kterými tady bod program jednání schůze dneska probíhá. Takže ten návrh zní, abychom body z programu 8, 9, 10, tak jak jsem je přečetl, tisk 455, 456 a 502, prosím, jde o armádní legislativu, kterou jsme tady projednali ve druhém čtení, abychom tyto body zařadili jako pevně zařazené na úvod bloku třetího čtení na středu 16. prosince.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, to znamená 16. 12. první tři body v bloku třetích čtení, bod 8, 9, 10. Děkuji.

    Nyní tedy pan poslanec Martin Lank a připraví se pan poslanec Ladislav Vilímec, prosím.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nijak nezpochybňuji důležitost zákonů, které tady chtějí předřadit kolegové, a považuji taky některé za důležité. Alespoň jeden z nich bych si dovolil tady navrhnout na předřazení. Konkrétně bych rád navrhl přednostní projednání bodu č. 107, což je sněmovní tisk 525, a chtěl bych ho zařadit na úterý 8. prosince za již pevně zařazené body. Jedná se o už zmiňovanou novelu trestního zákoníku, která má jednoznačně určit trestnost vojenské služby u tzv. Islámského státu.

    Problém je v tom, že dneska zákon zakazuje vojenskou službu sice u cizích států, ovšem Islámský stát není uznaný stát z pohledu mezinárodního práva, a proto se na něj ani tato úprava nevztahuje. My máme obsáhlou právní analýzu, která jednoznačně říká, že je to reálný problém. Za důležité považuji, že proti tomuto návrhu se nestaví ani bezpečnostní služby. V rámci našeho semináře, který jsme k tomuto návrhu zákona pořádali, nám to jednoznačně potvrdily. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Vladislav Vilímec a připraví se pan poslanec Rom Kostřica. Máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem se přihlásil jako jeden z předkladatelů návrhu zákona, jako jeden z předkladatelů společně s Janou Černochovou, Radkem Vondráčkem, Jiřím Junkem a Janou Hnykovou, na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 212/2009 Sb., kterým se zmírňují majetkové křivdy občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali tito občané na území Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím smluvním postoupením Svazu sovětských socialistických republik.

    Přihlásil jsem se, abych navrhl pevné zařazení bodu 93, jedná se o sněmovní tisk 403. Chtěl bych dodat, že je potřeba skutečně neprodleně návrh zákona projednat, buďto odmítnout, nebo ho projednat, a to především z časových důvodů. Návrh je koncipován tak, že oprávněnou osobou k odškodnění je pouze původní vlastník. Problém je v tom, že nikdo z původních vlastníků nežije nebo jsou to děti původních vlastníků, kterým je více než 80 let a postupně také přirozeně odcházejí z tohoto pozemského světa. To znamená, pokud nechceme vysedět tuto lhůtu jako stát, což by neslušelo právnímu státu v České republice, tak musíme přijmout novelu.

    Já ale budu velmi ohleduplný a vstřícný vůči Poslanecké sněmovně a i vůči panu místopředsedovi, protože jsem si v mezidobí všiml, že ve vystoupení pana předsedy Stanjury z našeho klubu zazněl podobný návrh na pevné zařazení ve variantním uspořádání tak, aby to bylo možné vlastně zařadit, pokud tak Sněmovna rozhodne, na každý den zbývajícího programu schůze. Proto bych nechtěl, abych podával duplicitní návrh, a tento návrh tedy jsem nucen stáhnout. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli jsem to dobře pochopil, to znamená, aby se hlasovalo o zařazení na každý jednací den této schůze?

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Ano, ale on to už navrhl pan poslanec Stanjura, tak aby nedošlo k duplicitnímu návrhu, tak tento svůj návrh stahuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stahujete svůj návrh, dobře, děkuji. Nyní tedy vstoupí pan poslanec Rom Kostřica a připraví se pan poslanec František Laudát.

  • Poslanec Rom Kostřica: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych se chtěl obrátit na ctěnou Sněmovnu ve věci zařazení nového bodu na program Sněmovny v tomto znění: problematika oprav dálniční sítě, zejména dálnice D1 v roce 2016, časový a místní harmonogram.

    Ono se to zdá být v současné době svým způsobem předčasné, nicméně rok 2016 je za dveřmi a já bych hrozně rád chtěl, aby se skutečně Sněmovna touto záležitostí zabývala, protože považuji dosavadní opravy, které probíhaly ať pod tím, nebo oním ministrem dopravy, za zcela nevyhovující, a rozhodně tento problém je takový, že se nedotýká jenom řidičů, kteří jsou postiženi těmito opravami, ale dotýká se nás všech. Já bych se chtěl zejména soustředit na to, aby neprobíhaly tak obrovsky dlouhé místní uzavírky, tzn. 10, 12, 14 km, kdy dálniční proudy jsou staženy do dvou úzkých pruhů a je pochopitelně logické, že na podkladě pravděpodobnosti je mnohem větší šance, aby došlo k nějaké závadě, ať už je to havárie, nebo nějaká porucha příslušných kamionů nebo jiných vozidel, a v tom okamžiku jsou ty čtyři proudy, dva v jednom směru, zúženy na jeden a dochází k neobyčejným kolonám. Toto nemá za následek jenom obrovské časové náklady všech účastníků tohoto silničního provozu, ale jde také o to, že se mimořádně zvýší množství spotřebovaných pohonných hmot, na to samozřejmě navazuje i výrazné zvýšení exhalátů, a domnívám se, že takový řidič nebo ta posádka vozu, která popojíždí dvě hodiny v takovéto frontě, získá obrovské množství karcinogenů do svého těla, nemluvě i o těch jiných problémech.

    Domnívám se, že tyto dlouhé uzavírky jsou sice výhodné pro firmy, které se účastní na opravě těchto dálnic, nicméně si myslím, že český řidič by si zasloužil, aby tyto uzavírky byly vždycky mnohem kratší. Navíc jsme se také setkávali s tím, že v místech, kde jsou tyto uzavírky, jsou i objízdné trasy, kde dojde k nějakému uzavření, shodou okolností ve stejném okamžiku opravovány a pak nějaká možnost objetí těchto překážek je naprosto nulová.

    Další věc, kterou bych chtěl, aby se projednala, je ta skutečnost, že jsme byli všichni upozorněni na to, že opravy budou probíhat jenom ve dne, protože jinak ten noční provoz je nepoměrně dražší. Já se domnívám, že v současné, zejména lepšící se ekonomické situaci by Česká republika mohla mít dostatek peněz na to, aby zajistila několik desítek pracovníků, kteří by pracovali i v průběhu noci. Je-li v současné době opravena necelá polovina tohoto dálničního povrchu, v případě, že by se pak pracovalo v noci, tak už bychom byli v podstatě v současné době před otevřením kompletního zrekonstruovaného úseku dálnice D1.

    Nemám to přesně ověřené, ale vím, že, jen pro srovnání, v době, kdy se dobudovávala dálniční síť Spolkové republiky Německo, tam se dokončovalo v průměru přes 400 km dálniční sítě nové ročně, to znamená, že se denně otevíral více než jeden kilometr dálniční sítě v Německu. Kdybychom postupovali stejným způsobem, tak bychom za jeden rok byli schopni celou dálnici přebudovat. Takže já myslím, že by to jistě bylo možné, a věřím, že tyto dopady, nemluvě o problémech, které jsou na podkladě nebezpečnosti a těžkého zranění, které potom může mít... (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Byl bych rád, kdyby tento bod mohl být zařazen na 9. prosince jako první po pevně zařazených bodech. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí s přihláškou pan poslanec František Laudát. Prosím. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nebudu využívat přednostního práva. Jsem zaskočen tím, že se tak dlouho dneska vleče čas na schvalování programu. (Smích v sále.) Nevím, co je k smíchu. To je velice tristní. Nicméně ono to souvisí s tím, že to ukazuje na to, jaké tato koalice má priority.

    Já chci upozornit na jeden obrovský průšvih, už o tom řeč byla. My na hospodářském výboru už nějaký sice ne dlouhý čas o tom víme také, a myslím si, že by kvalifikované a ověřitelné informace měli slyšet všichni poslanci a poslankyně. Proto dávám návrh na zařazení bodu, který bych nazval Informace ministra životního prostředí o dopadech posouzení vlivů na životní EIA na výstavbu dopravní infrastruktury. Vzhledem k tomu, že - a lze to ověřit na přihláškách, že jsem se domníval, že zhruba do 10 hodin dneska bude schválen program, a navrhoval jsem pevné zařazení na 10. hodinu, tak můžu toto změnit a požádal bych vás, aby to bylo pevně zařazeno jako další bod ve středu 9. 12. po rozpočtu, protože považuji rozpočet za naprostou prioritu, tzn. po rozpočtu po třetím čtení, aby bylo toto zařazeno.

    V krátkosti, o co se jedná. Na základě striktního požadavku Evropské unie Česká republika musela přistoupit ke změně zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí a toto také Ministerstvo životního prostředí jako resortní garant této problematiky učinilo. Při jednání v hospodářském výboru jsme opakovaně vyzývali, aby Ministerstvo životního prostředí do Sněmovny - aby ten návrh byl upraven tak, aby se minimalizoval na požadavky, které jsou jenom nejnutnější pro splnění požadavků Evropské unie. Přes jednomyslnou, nebo téměř jednomyslnou shodu napříč politickým spektrem v hospodářském výboru se tak nestalo. Paní náměstkyně, nevím teď, nevzpomínám si na jméno, tam chodila s variantami a vyberte si, ale pak si víceméně ministerstvo vybralo tu variantu, která je horší. Máme informace o tom, že dneska je v platnosti takový zákon, který neumožňuje, nebo velmi komplikuje projednávání této části nezbytné dokumentace pro umístění stavby, a mluvím zde zejména o dopravní infrastruktuře, ale co horšího, může to být údajně zpětně aplikováno… Jestli můžu poprosit o klid!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám klid zjednám, pane poslanče. Nechtěl jsem vás obírat o čas. Poprosím vás, kolegyně kolegové, abyste své záležitosti, které potřebujete prodiskutovat, přesunuli do předsálí. Prosím. Pokračujte.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Takže může být aplikován i na stavby, které již byly hrazeny z evropských fondů. To bych považoval za tragédii a v kuloárech se mluví až o desítkách miliard korun. To se domnívám, že by byl podstatně a je to podstatně zásadnější problém než to, že se snažíte zuby nehty tady tlačit zákon o elektronické evidenci tržeb, který neslouží k ničemu jinému než k šikanování drobných živnostníků, podnikatelů, kteří se provinili hlavně tím, že se chtějí slušně živit, po státu nic nechtějí, a když jim přidáte další a další náklady, tak je jenom dostanete na úřad práce nebo do chřtánu velkých firem nebo takových predátorů, z nichž jeden sedí i ve vládě.

    Takže dávám tento návrh. Prosím, aby znovu bylo zaevidováno, že to navrhuji ne už na dnešek vzhledem k času, ale dne 9. 12. jako první bod po třetím čtení státního rozpočtu. Velmi bych apeloval na to, a zároveň se tím otevírá prostor pro ministra životního prostředí, aby dal dohromady relevantní informace, a to zejména jaká je realita, jaké by mohly být finanční dopady, jak bude zpožděna výstavba připravované infrastruktury... (Předsedající: Omlouvám se, váš čas, pane poslanče.) A jaká opatření v Bruselu vyjednal nebo jaké kroky činí. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další příspěvek je také váš, ale s přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek, tak mu udělím slovo, a pak vystoupíte s dalším příspěvkem. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za udělení slova a omlouvám se Františku Laudátovi.

    Dámy a pánové, dovolte abych se omluvil ze zbývající části dnešního jednání. Zítra a pozítří má TOP 09 svůj volební sněm a já jako první místopředseda mám povinnost připravit ještě řadu technických detailů. Dovolte mi, abych při této příležitosti vyslovil jednu prosbu. Kdykoliv byl volební sněm sociální demokracie, sociální demokracie vznesla žádost, aby den předtím, tzn. celý pátek, už se nejednalo, protože my máme sněm. Já jsem byl vždycky tak trošku si ne úplně jistý, jestli si něco takového můžeme dovolit vzhledem k parlamentní práci, ale vždy jsem to nakonec respektoval, protože koneckonců práce politických stran má těsnou vazbu na práci naší Poslanecké sněmovny, takže jsme vždycky v této věci vyhověli. Sám bych v sobě takovou odvahu nenašel, abych řekl: my máme sněm, tak vám všem říkám, že dneska nebudeme pracovat. Našel jsem v sobě jedinou odvahu. Poprosil jsem všechny kolegy předsedy poslaneckých klubů, že vzhledem k tomu, že máme zítra sněm, že bychom v pátek měli skončit v obvyklou hodinu. Podíváme-li se na statistiku, tak obvyklá hodina je 14 hodin.

    Mám důvod se domnívat, třeba se mýlím, ale já tady nebudu v těch 14 hodin, že pan předseda Sklenák tohle nechce akceptovat. Mám důvod se domnívat, že pan předseda Sklenák chce říct: Když my máme sněm v sobotu, tak se v pátek nejedná. Ale když vy, TOP 09, máte sněm v sobotu, tak se jedná i po čtrnácté hodině. Myslím si, že by to bylo velmi nefér. Myslím si, že by to byl velmi nebezpečný dvojí metr. Prosím vás, abyste něco takového nedělali, a chtěl bych vás ujistit, že kdybyste to udělali, tak my si to budeme fakt dlouho pamatovat! Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Budeme pokračovat v projednávání návrhů na změnu schváleného pořadu schůze. S dalším příspěvkem vystoupí pan poslanec František Laudát a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Ježíšmarjá. (Manipuluje s mikrofonem.) Děkuji za slovo. To povzdechnutí prosím ne, jsem výrazně menší než pan kolega místopředseda Kalousek.

    Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, dovolte, abych vám navrhl zařazení dalšího bodu. Nevím, od kterého termínu, nicméně velmi dlouho zde již leží návrh zastupitelstva, respektive Karlovarského kraje, který se týká novely silničního zákona. Předklad Karlovarského kraje řeší, nebo chce řešit zákon o pozemních komunikacích v části, která se dotýká dálničních kuponů. Pokusy o to, aby dálniční známky byly rozčleněny, nebo některé úseky dálnic a rychlostních silnic, za chvíli už jenom dálnic, a byly vyjmuty ze zpoplatnění, z toho ročního zpoplatnění, tady byly opakovaně v minulosti. Vždy jsme je zamítali. Tam, kde byla pouze malá část úseku zpoplatněna a přitom nenavazovala na základní dálniční a rychlostní síť, tak stát v minulosti opakovaně tyto úseky vyjímal. Do jisté doby to byly některé úseky - pražský silniční okruh, byly to první hotové úseky jihočeské dálnice D3, bylo to myslím i v Karlovarském kraji - rychlostní R6, byla to u Ostravy D1 a další, u Brna taktéž. I přes protesty vždycky toho regionu, města nebo kraje nakonec po nějaké době se stát rozhodl, že již výjimky příliš udělovat nebude. Teď se k této praxi vrací. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji váš návrh a prosím další v pořadí, paní poslankyni Helenu Langšádlovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře životního prostředí, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. I já vám přeji hezké poledne a přihlásila jsem se z toho důvodu, že bych vás chtěla požádat o pevné zařazení bodu s názvem novela zákona o živnostenském podnikání, který nese číslo sněmovního tisku 433. Chtěla bych říci, že tento sněmovní tisk je již na půdě Poslanecké sněmovny od jara tohoto roku. Opravdu zanedlouho to bude tři čtvrtě roku, kdy tady tento poslanecký návrh leží, aniž by byl zařazen na pořad schůze. Já navrhuji, aby byl zařazen na 8. 12. od 15 hodin. Původně jsem v návrhu měla zařazení tisku dnes od 11 hodin, avšak tato doba již uplynula.

    Důvodem, proč se vás snažím naléhavě žádat o zařazení tohoto tisku, je to, že tento návrh zákona výrazně zlepšuje podmínky pro podnikatele, a to zejména pro podnikatele malé, do deseti zaměstnanců. My všichni víme, že malí podnikatelé a střední podnikatelé patří k nejsilnějšímu zázemí celé podnikatelské sféry, protože jsou mimořádně, ale opravdu mimořádně stabilní. A je potřeba si uvědomit, že pokud vaše vláda navrhuje nárůst zaměstnanců státu od příštího roku o několik desítek tisíc, tak to právě tito podnikatelé ze svých daní budou muset zaplatit, protože jsou to pouze podnikatelé, kteří vytvářejí opravdu pracovní místa, a jsou ti, kteří přispívají do našich rozpočtů tak, abychom mohli podporovat to, co my vnímáme jako důležité.

    Já bych vás chtěla o to poprosit také proto, že jak všichni víme, prostředí pro podnikatele u nás není vnímáno jako pozitivní a vyplývá to i z mnoha např. statistik Světové banky. Když se však detailněji podíváte na tyto analýzy, tak zjistíte, že důvodem není otázka daní. Složená daňová kvóta v České republice je asi osmá nebo devátá, nejnižší v celé EU. Ale to, co činí podnikatelské prostředí v České republice jako nepříznivé, jsou otázky administrativní zátěže. Co my dokážeme nabídnout našim podnikatelům? Nové evidence, nová hlášení, další požadavky. To opravdu není od nás naprosto zodpovědné a zejména pro malé podnikatele, kteří sami nemají administrativní zázemí, je právě tato skutečnost obrovskou zátěží.

    Proto přicházíme s tímto návrhem zákona, který pracovně nazýváme "jednotné kontrolní místo".

    Já jenom ještě krátce k daním. Ano, máme se vrátit i k otázce daňové zátěže, a to zejména v otázce zdanění za práci, zdanění práce. Je u nás mimořádně, mimořádně vysoké a i to velmi negativně ovlivňuje naši konkurenceschopnost a má velmi negativní vliv na otázku vytváření pracovních míst. Ale v tuto chvíli se prosím zaměřme na otázku administrativní zátěže, protože to je to, v čem Česká republika vychází velmi negativně. Administrativní zátěž pro podnikatele. Chtěla bych říci, že my jako pravice již v době, kdy jsme byli jako vládní strana, tak byl navržen zákon o tzv. jednotném inkasním místě. Jsem přesvědčena, že se k němu máme vrátit, a je naprosto nespravedlivé, že naše současná vláda jednotné inkasní místo zrušila. Protože co přinášelo pro naše podnikatele. No zjednodušení. Zjednodušení, aby mohli všechny finanční odvody mít na jednom místě. Aby na jednom místě platili zdravotní pojištění, na jednom místě platili sociální pojištění, ale i daňové odvody. A také jenom z toho jednoho místa by chodily kontroly. I to si myslím, že by bylo velkou úlevou pro naše podnikatele.

    Proto vás prosím o zařazení bodu jednotného kontrolního místa, které výrazně zjednodušuje otázku kontroly ve vztahu k malým podnikatelům do deseti zaměstnanců. Takže ještě jednou vás naléhavě prosím o zařazení tohoto bodu. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně za dodržení časového limitu a poprosím pana poslance Laudáta. Je to trestní zákon. Ne, pardon SFDI. Připraví se paní poslankyně Pecková.

  • Poslanec František Laudát: Dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, dovolte mi, abych se přimluvil u vás za zařazení bodu, který se týká novely zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury. Sami z kuloárů víte, že jsem velmi tlačil na to, aby se konsenzuálně tady udělala novela zákona o podpoře nebo urychlení výstavby dopravní infrastruktury. V květnu jsem požádal o analýzu toho, jak tzv. Prachařova novela funguje. Bylo zcela evidentní, že vůbec nefunguje, naopak, výrazně se podepsala na dalším zbrzdění postupu výstavby dopravní infrastruktury a patří to k věcem, které jsou, bych řekl, doufejme, apolitické s výjimkou pana vicepremiéra Babiše, který přesně vykřikoval, jak budeme rychle stavět dálnice, že předchozí vlády byly neschopné. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Peckovou. Připraví se pan poslanec Bezecný. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, opravdu není úplně standardní, že opoziční poslanec žádá o zařazení vládního bodu. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 588.

    Jedná se tedy o otevření trestního zákoníku, který potřebuji využít k podání pozměňovacího návrhu. Mnohokrát jsem z tohoto místa mluvila o takzvané Lanzarotské konvenci, tedy mezinárodní úmluvě proti sexuálnímu zneužívání dětí. Její ratifikací v letošním roce pro mne ale práce neskončila. Je potřeba ji nyní naplňovat a já jsem slíbila, že na to nadále budu dohlížet.

    Proč to tak spěchá? Už druhý den po mezinárodní konferenci, kterou jsem před 14 dny v Poslanecké sněmovně pořádala, byl Krajským soudem ve Zlíně odsouzen 41letý muž za dlouhodobé zneužívání, znásilňování a výrobu pornografických fotografií nezletilé dívenky. Takže téma bohužel je to každodenní. Přesto díky změně trestního zákona v roce 2010 z takzvané ohlašovací povinnosti vypadlo pohlavní zneužití. Zůstalo jen zneužití dítěte k výrobě pornografie. Prakticky to znamená, že občan nemá povinnost nahlásit hodnověrné podezření na pohlavní zneužití dítěte. Nahlásit to musí jen v případě, že dítě bylo zneužito k výrobě pornografie, což bývá v menšině případů a jedná se o přečin. Jen na vysvětlenou, dětská pornografie se vyrábí i tak, že dítěti se dávají pokyny, jaké má zaujímat erotické pózy, aniž by dítě bylo fyzicky přímo zneužito.

    Jedná se mi tedy o § 367 trestního zákoníku a § 368, kam je třeba pozměňovacím návrhem taxativně zase vrátit pohlavní zneužití, což je zločin, a k fyzickému kontaktu pachatele a dítěte musí dojít vždy. Ostatně hovoří o tom článek 18 Lanzarotské konvence, pohlavní zneužití. Cituji: Sexuálním zneužitím podle tohoto článku se rozumí účast na sexuálních aktivitách s dítětem, pokud dítě ještě nedosáhlo věku stanoveného zákonem pro sexuální praktiky nebo pokud bylo použito nátlaku, násilí nebo pohrůžek, pokud došlo k zneužití z pozice požívané důvěry, nadřízenosti nebo vlivu a nebo pokud bylo zneužito dítě v obzvlášť zranitelné situaci. Týrání svěřené osoby v § 368 automaticky nezahrnuje pohlavní zneužití, protože se nemusí jednat o svěřenou osobu, může jít o cizí dítě, nebo nelze prokázat, že zneužitému dítěti vznikla újma, jako je tomu například při zneužití kojence.

    S čím se sexuolog může v ambulantní praxi setkat? Například přijde pacient, že zneužil své dvě neteře, a léčit se nechce. Ale rodina, která na to přišla, ho k sexuologovi poslala. Lékař podle platné legislativy toto jeho jednání sám policii nahlásit nesmí, protože nemůže hodnověrně určit, zda bude ve zneužívání pokračovat dál, i když se jedná o pedofila a léčit se nechce. V jiném případě se sexuologovi svěří matka, že její partner zneužívá její nezletilou dceru, ale slíbil, že už to dělat nebude. K sexuologovi jít odmítá, matka trestní oznámení podat nechce a ani v tomto případě podle platné legislativy nemůže lékař nic dělat, protože sám pachatele nikdy neviděl a nemůže určit míru rizika recidivy. Je tedy nanejvýš důležité, aby lékař měl možnost legálně tyto činy oznámit, ochránit tak děti před sexuálním násilím a pachatele před jimi samými.

    Dovoluji si tedy požádat o pevné zařazení tohoto bodu dnes jako prvního, ale protože to už pravděpodobně nebude možné, tak alternativně na 10. 12. dopoledne po již pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, a prosím k mikrofonu pana poslance Bezecného. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Dobrý den, vážená paní předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl upoutat vaši pozornost k velmi podstatnému bodu, který je zařazen na jednání této schůze Sněmovny, a požádat o jeho předřazení. Jedná se o bod, který bezprostředně souvisí s bezpečnostní situací, která v současné Evropě nastala. Jedná se tedy o bod 47, tisk 627, tedy o vládní návrh zákona o ochraně státních hranic.

    Navrhovaný zákon vychází z unijní úpravy představované schengenským hraničním kodexem. Tuto unijní úpravu navrhovaný zákon doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Nově navrhovaná úprava tak odstraňuje stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic. Koncepčně návrh vychází z existence vnějších hranic České republiky toliko na mezinárodních letištích. Ochrana pozemních hranic je tak upravena pouze pro případ takzvaného dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic - to je ten důležitý bod.

    Návrh představuje kvalitativní změnu předmětné právní úpravy, která spočívá v jejím zjednodušení, modernizaci a přizpůsobení nyní již pevnému a dlouhodobému zakotvení České republiky a sousedních států v schengenském prostoru. Navrhovaný zákon stanovuje podmínky pro zřízení hraničního přechodu na mezinárodním letišti a povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů letišť. Dále zákon upravuje pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, jakož i přestupky i správní delikty související s ochranou hranic. V evropské praxi byl dosud institut znovuzavedení schengenskými státy využíván velmi zřídka, zpravidla při konání významných politických či masových sportovních akcí. V schengenském prostoru dochází ke znovuzavedení průměrně asi pětkrát ročně, přičemž intenzita prováděných kontrol se různí. Některé schengenské státy včetně České republiky znovuzavedení dosud nezrealizovaly. V roce 2015 potom některé schengenské státy, Německo, Rakousko, Slovinsko, přistoupily ke znovuzavedení ochrany svých vnitřních hranic z důvodu ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v souvislosti s masovou imigrací do Evropy.

    Podle stávající úpravy rozhoduje o znovuzavedení vláda České republiky, a to formou nařízení. Forma právního předpisu pro vyhlášení znovuzavedení však není nejvhodnějším řešením. Nařízení vlády se navíc v praxi může ukázat jako příliš pomalé a rigidní. Variace opatření na vnitřních hranicích může být velmi široká od kontrol vytipovaných cestujících až po obnovení ochrany hranic v téměř předschengenské podobě, to znamená se systematickou kontrolou všech cestujících a zákazem překračování zelené hranice. Bude-li to vyžadovat bezpečnostní situace, může vláda v opatření obecné povahy stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze na určitém místě a v určité době. V takovém případě bude opatření obecné povahy obsahovat také výčet míst, na nichž lze překračovat tento konkrétní úsek vnitřní hranice, případně i dobu, po kterou se tak může činit. Překročení vnitřních hranic mimo vymezená místa bude možné sankcionovat jako přestupek.

    Nově se navrhuje také zavedení procedury, která umožní realizovat znovuzavedení bezodkladně. Ustanovení pokrývá situace, kdy vzhledem k bezprostřednosti vážné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost neexistuje časový prostor pro přijetí opatření obecné povahy vládou. V takovém výjimečném případě může o znovuzavedení rozhodnout Ministerstvo vnitra mimořádným opatřením, které je opatřením obecné povahy. Vyhlášení znovuzavedení mimořádným opatřením Ministerstva vnitra je koncipováno jako určité krizové řešení pro situace, kdy z časových důvodů nelze uplatnit standardní postup, to je znovu zavést ochranu vnitřních hranic vládním opatřením obecné povahy. Proto je platnost omezena na pět dní. Během této doby může být vládou přijato opatření obecné povahy, které umožní ve znovuzavedení pokračovat. Pokud však ještě během této doby důvody pro znovuzavedení odpadnou, Ministerstvo vnitra mimořádné opatření zruší opatřením obecné povahy.

    Já myslím, že z mého vysvětlení je jasné, o jak naléhavou záležitost se jedná, a prosím tedy o předřazení tohoto budu buď tedy na dnes, 27. listopadu, po již zařazených bodech, případně na 8. prosince jako první po již zařazených bodech. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Již dnes naposledy dávám návrh na změnu programu, a to sice kolem záležitosti, která se týká, zkráceně řeknu, těžby nerostů, zkráceně horní zákon. Domnívám se zase, že bychom mohli mít nějakou část práce za sebou. V hospodářském výboru proběhlo podávání návrhů a bylo přijato nějaké usnesení, byly schváleny některé pozměňovací návrhy. Totéž podle mých informací proběhlo v ústavněprávním výboru. Domnívám se, že je to natolik zásadní záležitost, nicméně až se vrátí ve druhém čtení tento zákon, tato novela do Sněmovny, tak nelze předvídat, k jakému datu by proběhla účinnost. Sice Ministerstvo financí na základě požadavků rozpočtového výboru, který se tímto zákonem také zabýval, dalo stanovisko, že bude postačovat, aby platnost a účinnost tohoto zákona byla od 1. ledna 2017, nicméně jedna z možných variant byla od 1. července 2016. V původním zákonu je platnost teď od 1. ledna 2016. Pokud by došlo k tomu, že by společnosti, které se touto činností po celé republice zabývají, skutečně byly postaveny před problematiku zcela změnit svoje chování ve vztahu k daním nebo poplatkům v polovině roku, ke konci druhého kvartálu, tak to vyvolá obrovské komplikace. Jak říkám, nikde není psáno, že takovýto návrh nebude ve Sněmovně schválen.

    Z tohoto důvodu bych byl rád, a domníval jsem se, že se podaří tuto vcelku již konsenzuální novelu, která navyšuje poplatek za vytěžený nerost na dvojnásobek, zřejmě ještě nějaké spory budou o to, kam a v jakém poměru budou směrovány peníze. V TOP 09 se domníváme, že by měly zůstávat především v těch regionech, které jsou postižené důlní činností, a to speciálně Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj nejvíce. Ministerstvo financí má jinou představu, a i když zachovává absolutní částky, tak nezachovává ten poměr i při tom 100% nárůstu. Takže to by asi byla ještě sporná část té záležitosti.

    Koalice deklarovala, že není možné měnit parametry podnikání na poslední chvíli, že máme mít předvídatelné podnikatelské prostředí. I proto tam byl stanoven nějaký krok, který hospodářský výbor podpořil, aby to rozhodnutí bylo nějakým způsobem stabilní a předvídatelné na nějaké časové období. Ale v té první fázi je skutečně zcela zásadní, zda to bude tedy platit od 1. července 2016, nebo od 1. ledna roku 2017.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Plíška, připraví se pan poslanec Lobkowicz. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já si dovoluji navrhnout zařazení bodu 125, což je můj návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, jde o sněmovní tisk 599 (v programu 499), na středu 9. 12. na první pevně zařazený bod v odpolední části našeho jednání, protože jak bylo v minulosti zvykem, ve středu odpoledne měla být tzv. opoziční okénka, tzn. návrhy opozičních poslanců. Jak se ale bohužel ukazuje, není tomu většinou tak. Já si dovolím také odůvodnit tento svůj návrh, který podle mého názoru významně přispěje ke zrychlení soudních rozhodování.

    Předkládaný návrh novely občanského soudního řádu ruší institut přísedících v občanském soudním řízení, neboť účast laického prvku na rozhodování civilních sporů se v současné době jeví jako nepřínosná a nehospodárná. Podle platné právní úpravy nyní přísedící rozhodují pouze pracovněprávní věci, myslím tím v civilních věcech, vedle toho, že samozřejmě fungují i v trestněprávních věcech. Dle odhadu Ministerstva spravedlnosti tvoří tato agenda pouze 5 % případů, které jsou projednávány u okresních soudů. Obdobný návrh připravilo Ministerstvo spravedlnosti již v roce 2010. Tehdy bylo ovšem navrhováno obecné zrušení účasti přísedících v senátech okresních soudů, tedy i v případě trestního řízení.

    V souvislosti s chystanou novelou obeslalo Ministerstvo spravedlnosti krajské soudy žádostí o vyjádření k této problematice. Ze zaslaných stanovisek jednotlivých soudů vyplynuly následující závěry a poznatky. O výkon funkce přísedících není dlouhodobě větší zájem. Řada přísedících přistupuje k výkonu své funkce liknavě, nedostavuje se bez omluvy a v řadě případů je z tohoto důvodu jednání nutné odročovat. Účast přísedících u soudních jednání je v převážné míře pasivní a formální, ale na druhou stranu mají možnost přehlasovat předsedu senátu při rozhodování. Přísedící nejsou zpravidla patřičně odborně vzdělaní a nemají ani potřebné právní znalosti. Soudce musí své přísedící neprávníky před samotným jednáním seznámit s právní úpravou a judikaturou týkající se konkrétní věci, což řízení prodlužuje. Soudce na druhou stranu, jak jsem zmínil, nemůže vydat žádné rozhodnutí, i když se nejedná o rozsudek ve věci samé, jako je např. platební rozkaz, připuštění změny žaloby, zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby či pro nezaplacení soudního poplatku - nemůže tedy vydat toto rozhodnutí sám, ale vše musí rozhodovat v senátu, což opět může znamenat velké průtahy v soudním řízení.

    Přestože od přípravy návrhu Ministerstva spravedlnosti uplynulo již delší časové období, uvedené závěry stále platí. Na přísedící nejsou zákonem kladeny žádné zvláštní požadavky na vzdělání nebo odbornost. Podle § 60 zákona o soudech a soudcích postačuje svéprávnost, bezúhonnost a věk nejméně třicet let. Současně není funkce přísedícího náležitě finančně ohodnocena, protože za jeden jednací den, jeden den jednání, přísluší přísedícímu paušální náhrada za výkon funkce ve výši 150 korun, což mnoho potenciálních kvalitních zájemců o funkci přísedícího může odradit. Přesto však mohou dva přísedící přehlasovat předsedu senátu, protože mají podle zákona stejná procesní práva.

    Z pohledu současného společenského a právního vývoje lze konstatovat, že problematika pracovněprávních sporů rozhodovaných u okresních soudů v senátech je sice specifická, ale ne natolik, aby zde byl nutný přítomný tzv. laický prvek. Pracovněprávní spory jsou z lidského hlediska stejně citlivé jako např. spory vyplývající z rodinného práva, kde ovšem přísedící není přítomen. Jako každá oblast je i oblast pracovněprávní upravena zákonem a Nejvyšší soud k ní vydal bohatou judikaturu. Prostor pro uvážení soudu zde není širší než v jiných oblastech sporu. Proto vás velmi žádám, abychom tento bod zařadili jako pevně zařazený první bod odpoledního jednání ve středu 9. 12. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Eviduji váš návrh. A prosím k mikrofonu pana poslance Lobkowicze, připraví se pan poslanec Skalický. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, na programu této schůze máme bod č. 23. Je to zákon o státní památkové péči. Do dneška platil zákon č. 20/1987 s mnoha novelami, ale tento zákon z roku 1987 již je, když si to člověk spočítá, 28 let starý. Za tu dobu se toho hodně změnilo, a proto je zapotřebí tento zákon změnit.

    Tento zákon proběhl v prvním čtení již 9. 7. 2015. Má číslo 437. 9. 7. proběhlo prvé čtení, 3. 9. byl tento zákon ve výboru a prošel bez velkých problémů. Myslím, že to je zákon, který nemá velké problémy a který jistě, pokud se dostane na pořad, celkem rychle projde. Myslím, že nikdo nemá nic proti němu. Tím bychom si zkrátili zase zástup nebo množství zákonů, které před sebou tlačíme. Je to, jak jsem říkal, vládní návrh zákona a bylo by zapotřebí ho zpracovat.

    Tento zákon je jako bod 23, ale většina bodů v druhém čtení je již zařazena na určité datum a tento zákon je pořád bez zařazení. To znamená, je velká možnost, že tento zákon vůbec nedojde k projednání a vůbec se k němu nedostaneme. Též pod bodem 168 je plánováno třetí čtení a k tomu už se asi vůbec nedostaneme, pokud to neuděláme rychle. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Skalického. (V sále je obrovský hluk a neklid!) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych vaší pozornost obrátil k žádosti ohledně vládního zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 589.

    Chtěl bych říct, že tento tisk byl projednán v prvním čtení na půdě Sněmovny. Byl projednán na půdě zdravotního výboru a není zařazen na program 36. schůze Poslanecké sněmovny, čili na tuto schůzi. Nicméně režim uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh byl doposud regulován na základě zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh. Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 Sb. ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání v platném znění však byla výše uvedená směrnice zrušena, takže stávající zákon, který doposud platí, to znamená zákon č. 120/2002 Sb., není v souladu s aktuální úpravou Evropské unie v této oblasti.

    Cílem návrhu tohoto zákona je provést adaptaci nařízení o biocidech do právního řádu České republiky a stanovit zejména postavení orgánů státní správy, působnost správních orgánů při výkonu státní správy pro plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku jakožto členský stát Evropské unie z nařízení o biocidech a sankce za porušení povinností stanovených nařízením o biocidech. V případě neprovedení adaptace do právního řádu České republiky hrozí totiž sankce ze strany orgánů Evropské unie a pro Českou republiku by to rovněž znamenalo i výpadek příjmů státního rozpočtu za nevybrané poplatky za povolení k uvedení biocidních přípravků na trh. Neprovedení této implementace nařízení o biocidech do právního řádu České republiky by pak mělo značný dopad i na podnikatele, kteří by nemohli legální cestou z důvodu pochybení České republiky uvádět na trh biocidní přípravky. (V sále je obrovský hluk!)

    Jenom bych chtěl říct, že se tato záležitost týká zhruba několika desítek českých výrobců, mám na mysli společností s. r. o. a podobně, a několika set fyzických osob. Z tohoto důvodu vidím jako opravdu nezbytné a důležité, aby tento bod byl zařazen na jednání této 36. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to konkrétně tedy na úterý 15. prosince jako první bod v bloku druhých čtení. Vzhledem k tomu, že tento bod nebyl konfliktní ať již na půdě Poslanecké sněmovny, to znamená na plénu, ani na půdě zdravotního výboru, nevidím nejmenší důvod, aby nebyl rychle projednán, abychom mohli splnit to, co v tomto případě po nás žádá Evropská unie a co nějakým způsobem i ujasní situaci pro české výrobce. Tento svůj návrh, to znamená zařazení nového bodu na toto jednání Poslanecké sněmovny, to znamená 36. schůzi, odůvodňuji mimo jiné i možností, kterou mi dává jednací řád podle § 54 odst. 6, a takto bych rád doplnil pořad 36. schůze. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou. Dříve, než vám udělím slovo, poprosím všechny, kdo budou přednášet své návrhy na změnu pořadu schůze, aby pokud možno uváděli i body, pod kterými jsou sněmovní tisky zařazeny. Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Také děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, jedná se mi o návrh, který by se jmenoval Informace ministryně práce a sociálních věcí o aktuální situaci a legislativních záměrech Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. (Hluk v sále trvá.)

    Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, se znepokojením sleduji vývoj právě v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Jde o informace, kterých se mi dostává od přímých aktérů a odborníků, úředníků, orgánů sociálně-právních ochrany dětí, dlouhodobých pěstounů, dětských psychologů, dětských lékařů, asociací a odborných společností. Znepokojily mne informace, že úředníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí, z nichž někteří jsou ochotni vyjít z anonymity, neboť už mají šikany ze strany nadřízených pracovníků dost, jsou nuceni postupovat jinak, než určuje dikce platných zákonů. Vnímají, a to mne velmi znepokojuje, že se mnohdy nerozhoduje, a to kvůli tomuto tlaku, o kterém jsem hovořila, ve prospěch dětí. Existuje zde při Poslanecké sněmovně také pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči, současně existuje pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti. Tyto pracovní skupiny jsou připravené a ochotné předložit své výstupy a závěry právě Ministerstvu práce a sociálních věcí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám. Váš čas vám samozřejmě nastavím, ale poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, protože hladina hluku opět vzrůstá. Děkuji. Pokračujte.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Když se začteme do podkladů, které přicházejí z Ministerstva práce a sociálních věcí, například se to týká metodiky zpracování, plánu transformace pobytových zařízení v oblasti péče o ohrožené děti, je to poměrně rozsáhlý materiál, nebo když je možné navštívit různé konference, které jsou financované v rámci projektů z Evropského sociálního fondu, tak se tam dozvíme různé zajímavé informace, například že v současné době podle aktuálních údajů přes 51 % dětí umístěných v domovech se vrací do vlastní rodiny a 22 % nalézá péči formou osvojení. Téměř dvě třetiny dětí, které se vracejí do rodiny, jsou v dětském domově méně než dva měsíce. Pobyty přesahující šest měsíců jsou spíše výjimkou. Jedná se zhruba o 20 % dětí. U osvojení se souhlasem rodičů je doba pobytu v dětském domově pro děti do tří let věku u 80,4 % dětí kratší než šest měsíců. Zvláštní pozornost pak vyžaduje skupina zhruba 15 % dětí. Tyto děti vyžadují zpravidla speciální zdravotní a ošetřovatelskou péči.

    Proč o tomto hovořím? Pokud jsem navštívila například v poslední době konferenci, která byla financována v rámci projektu Právo na děti, tak jsem byla seznámena s různými PR aktivitami, které přednášely zavádějící informace a zavádějící statistiky, proti kterým je poměrně obtížné se z terénu bránit, neboť jsou bohatě financovány právě z Evropského sociálního fondu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Kalousek, kterého zde ale nevidím, tudíž propadá na konec pořadí a poprosím k mikrofonu pana poslance Hegera. Připraví se pan poslanec Horáček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych přednesl návrh na změnu programu probíhající schůze a požádal o zprávu ministra zdravotnictví o současném stavu a přípravách pravidel pro zdravotní pojištění cizinců v České republice. Byl bych rád, pokud by bylo možno tuto zprávu zařadit již po pevně zařazených bodech dne 8. 12. 2015, kdy je na programu zákon o návykových látkách z dílny Ministerstva zdravotnictví, takže pan ministr zde bude přítomen.

    Důvody této mé žádosti jsou následující. Jak je dobře známo a dlouho diskutováno, výrazně se zvedá nervozita v tomto státě okolo rizika migrantů. Na druhou stranu je také známo, že naše země nemá vyřešenou problematiku ani u cizinců, kteří jsou zde legálně. A jak potom si můžeme poradit s nelegálními přistěhovalci, jestliže nedokážeme vyřešit ani tuto záležitost, byť je složitá? Tu složitost bych rád demonstroval na určitém krátkém historickém přehledu. (Velký hluk v sále.)

    Již v roce 2011 se diskutovala příprava nových pravidel pro pojištění cizinců, protože existuje celá řada indicií, že jejich pojištění není takové, aby zajistilo v rozumné míře dobrou zdravotní péči. Dostáváme se tak do konfliktu se základními otázkami lidských práv. V roce 2013 se Parlamentní institut vyjadřoval již poněkolikáté k pojištění cizinců v České republice. V tomtéž roce v květnu 2013 předložil speciální zákon o pojištění cizinců tehdejší předseda zdravotního výboru Boris Šťastný. Tento zákon byl probírán ve vládě a pro některé problémy, které spočívaly v upřednostňování některých poskytovatelů a nedostatečném zajištění sítě poskytovatelů, kteří by se cizinci zaobírali, byl tento návrh tehdejší vládou odmítnut s tím, že je nutné připravit jeho novou verzi.

    Podobný zákon se objevil již v tomto volebním období a předložil ho pan kolega ze sociální demokracie Jaroslav Krákora se spolupodepsáním dalších jeho kolegů. Vláda se k němu v obecné rovině vyjádřila souhlasně a potvrdila nutnost nového legislativního nastavení komerčního zdravotního pojištění osob pobývajících na území České republiky. Stanovisko k projednávanému materiálu však bylo nakonec z vícerých důvodů znovu nesouhlasné a ty důvody byly velmi podobné, jako tomu bylo ve zmíněném roce 2013.

    Celou problematikou se zabýval i zdravotní výbor dne 16. října 2014 a vyžádal si od ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, aby na následujícím zasedání výboru byla předložena zpráva, jak se bude uvedená problematika řešit. Ministerstvo skutečně vypracovalo analýzu zdravotního pojištění cizinců, kterou se zabývala vláda, a odkázala na září letošního roku, kdy má být nový zákon předložen. Ten byl předložen jako součást zákona o cizincích, avšak znovu vyvolává velmi těžkou kritiku na scéně zastánců cizinců a lidských práv -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se.

  • Poslanec Leoš Heger: A proto navrhuji, aby pan ministr vysvětlil ve zvláštním bodu zasedání parlamentu, jak to s tou problematikou bude dále. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Podle vašeho návrhu je to na 8. 12. po pevně zařazených bodech. Je to tak? Ano. Děkuji.

    Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Horáček. Připraví se paní poslankyně Nováková. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych navrhl zařazení nového bodu, který se jmenuje Návrh zákona o bezpečném pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na jízdním kole. Možná ti, co tady byli v minulém volebním období, si pamatují, že to není úplně novinka. Tento zákon dokonce prošel už prvním kolem. Vyjadřovalo se k tomu spoustu kolegů. Co se týká jízdního kola, to jsem konzultoval s kolegou Humlem. Co se týká nošení helem, to jsem konzultoval s kolegou Plocem, kteří přesně vědí, jak je ta helma potřebná. Tak si myslím, že tento zákon tady chybí a že je nezbytně nutný, a proto mi dovolte, abych v krátkosti uvedl důvodovou zprávu k tomuto zákonu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel.

  • Poslanec Václav Horáček: Dobře, děkuji. Až ten zákon bude. Takže ještě bych upřesnil: doporučuji tento zákon dát jako devátý bod za písemnými interpelacemi, protože jsem zjistil, že je osm bodů, tak jako devátý bod ve čtvrtek za písemnými interpelacemi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Potřebovala bych přesné datum. Který čtvrtek myslíte?

  • Poslanec Václav Horáček: Dne 10. 12. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Výborně, děkuji. Dříve než pozvu paní poslankyni Novákovou, dovolte mi načíst tři omluvy, a to paní poslankyně Šánové, která se od 13 hodin do konce dnešního jednacího dne omlouvá z pracovních důvodů. Pan poslanec Gabal se z dnešního dne od 12.45 do 14 hodin omlouvá z pracovních důvodů. Paní poslankyně Maxová od 14 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

    A nyní již prosím paní poslankyni Novákovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo - tady není, tak vážené dámy a pánové, přihlásila jsem se proto, že bych byla ráda, aby měl šanci na projednání tisk č. 541, a u nás je to na programu, paní předsedající, 111. Jedná se o novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která vlastně zavádí nutnost, aby každé navrhované legislativní opatření bylo podrobeno hledisku, jaký bude mít dopad na rodinu.

    Proč si dovoluji požádat, aby tento tisk, tento návrh byl předřazen před ostatní, které jsou v pořadí před tím, třeba návrh novely zákona o registrovaném partnerství nebo novela o specifických zdravotních službách? Ale týká se to jistě i školského zákona a řady dalších zákonů. My totiž bychom si měli nejdříve říci, než budeme diskutovat o dalších věcech právě zmíněných v těchto návrzích zákona, tak bychom si měli říci, jak si na tom vůbec stojí rodina v naší Poslanecké sněmovně. Jak vnímáme rodinu v Poslanecké sněmovně. My jsme dnes, dámy a pánové, měli projednávat zákon na podporu sportu, měli jsme se také věnovat zákonu, který má podpořit ochranu přírody. Už od 70. let skutečně dokážeme chránit přírodu, resp. alespoň se o to intenzivně snažíme, a vedeme naše děti velmi intenzivně k tomu, aby se dívaly takovýma ekologickýma očima na svět kolem sebe. Naprosto ale pokulháváme v tom, že bychom také naše děti vedli k tomu, aby vnímaly ekosystém společnosti. Ta společnost, přirozená společnost je také jakýsi ekosystém, kde je nutné, aby byla vyváženost a harmonie mezi jednotlivými složkami. A tak je třeba vnímat ten základní prostor, do něhož se člověk rodí, v němž získává základní vědomosti a postoje, a to je rodina. V tom ekosystému společnosti je rodina opravdu jediným přirozeným prvkem a v tomto smyslu naprosto předchází všechny vlastně umělé konstrukty, jako jsou instituce včetně třeba i státu.

    Měli bychom si uvědomit, že v historii západní civilizace si rodina právě začala s tím, že se začaly vyčleňovat některé profese atd. samostatně, aby nemusela rodina či rod zajišťovat své potřeby sama. A tak vlastně vznikl i ekonomický systém atd. Čili rodina je skutečně prvkem základním. My jsme tento návrh - je to 16 poslanců, kromě mě je to také pan poslanec Martin Plíšek, paní poslankyně Chalánková, pan poslanec Lobkowicz, poslankyně Adamová, Putnová, pan poslanec Horáček, pan poslanec Bezecný, poslankyně Pecková, pan poslanec Schwarzenberg, Pavera, paní poslankyně Kovářová, Langšádlová, pan poslanec Heger, Farský a pan poslanec Kučera - domníváme se tedy, že v jednacím řádu by mělo být zakotveno, a sice konkrétně v části 12, kde se hovoří o podávání návrhů zákonů, je to § 86, a tam v odst. 3 by mělo být, že u všech předkládaných návrhů legislativních opatření by měl být zhodnocen dopad na rodinu a rodičovství.

    Téměř bezprostředně po tom, co jsme tuto novelu předložili, ji vláda zamítla. Já ale, dámy a pánové, nevěřím tomu, že když budeme tuto novelu předkládat, že dojdeme ke stejnému závěru jako vláda. Domnívám se, že stanovisko vlády v tuto chvíli nereprezentuje, nebo alespoň v to doufám, nereprezentuje názory nás jednotlivců. Respektive že málokdo z nás asi řekne, že je mu jedno, jaký dopad má legislativní opatření na něco (upozornění na čas), co jediné zabezpečuje další existenci naší společnosti, a tím je rodina.

    Děkuji. Prosím tedy, aby tento bod, který teď je pod číslem 111, byl zařazen jako pevně zařazený bod, a to bod druhý ve středu 9. 12. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, mám to tady. Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Pavera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, já děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, my jsme dnes měli ambici projednat jeden ne-li nejvýznamnější zákon, který se týká ochrany přírody a krajiny. Já jsem se přihlásil k návrhu změny programu s tím, že jsem chtěl, aby tento bod byl pevně zařazen na dnešní jednání, aby nedošlo k tomu, aby v případě, že se bude déle projednávat ona tolik démonizovaná balkánská novinka z dílny ministra financí, která se jmenuje elektronická evidence tržeb, tak aby se nestalo to, že tento důležitý zákon vypadne z programu dnešního jednání. Měl jsem ambici ho navrhnout na jednu hodinu jako pevně zařazený bod, bohužel vzhledem k tomu, že tady je celá řada dalších námětů na změnu programu, k tomu nedojde.

    Já si osobně myslím, že ten návrh je natolik zásadní, návrh na ochranu přírody a krajiny, tzn. novela zákona číslo 114, sněmovní tisk 501, bod 68, že si zaslouží pevné zařazení na projednání Poslanecké sněmovny. Tento bod byl přerušen vzhledem k času, byl přerušen 7. 10. v prvním čtení, to je více než měsíc. Jestli počítám dobře, tak to je měsíc a půl, ne-li víc. Mě trošku překvapuje, že ministr Brabec se nesnažil o to, aby to první čtení proběhlo dříve. Samozřejmě není nějaký časový tlak, já to samozřejmě nerozporuji, ale myslím si, že by se slušelo to projednat dříve než za téměř dva měsíce od přerušení prvního čtení. Takže já na závěr své řeči přijdu s nějakými návrhy na pevné zařazení tohoto bodu. Krátce ho jenom zdůvodním.

    Touto novelou dojde k úpravě legislativních ustanovení z počátku 90. let v návaznosti na zkušenosti z jejich aplikace a potřebou sladit zákon s mezinárodními předpisy. Dojde k deklarování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a poslání národních parků, včetně např. trvale udržitelného rozvoje či turistického využívání šetrného k přírodě, což si samozřejmě téměř všichni zde přejeme. Dojde také k uvedení národních parků, které byly dosud vyhlášeny nařízením vlády a samostatným zákonem. Dojde k revizi a zjednodušení základních ochranných podmínek, jejich rozdělení podle platnosti na celé území národního parku a mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. Dojde k novému pojetí zonace národních parků. Zóny budou děleny podle cílů ochrany a způsobu péče, takže v tom moderním trendu, nikoliv v tom stávajícím, ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystému činnosti člověka.

    Ale dojde také k dopadu na státní rozpočet, což by samozřejmě mohl velice ocenit i pan ministr Babiš. Kromě toho, že dojde samozřejmě k nějakému zvýšení administrativní zátěže, tak dojde i ke snížení administrativní zátěže v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací bez nutnosti písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí zařazených do první a druhé zóny. Ministr Babiš ocení i úsporu nákladů na rozesílání písemných oznámení. Průměrně dva tisíce zaslaných oznámení ročně, to je úspora významných 100 tisíc korun za rok. Mírně zvýšené náklady samozřejmě budou na administraci několika návštěvních řádů v těch jednotkách, je tam ale navýšení velice mírné.

    Snížení administrativní zátěže přinese správa národního parku a Ministerstva životního prostředí v souvislosti s neudělováním výjimek. Je to snížení v řádech desítek tisíc korun za rok. Bohužel zvýšené náklady pak na zpracování operativně taktické studie a následně opatření z ní vyplývající, ale to navýšení není nikterak významné. Další snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných podmínek v ochranném pásmu národního parku. Tam je snížení více než o 300 tisíc korun za rok. Snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy. Dále, a to samozřejmě bude zajímat mé kolegy ze zemědělského výboru, orgán státní správy myslivosti - dojde ke zlepšení dostupnosti úřadu pro vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti, sjednocení kompetencí ve stejném úřadu.

    Protože jsem původně měl ambici tento bod navrhnout pevně zařadit na jednu hodinu dnešního dne, tak bych chtěl, a to už samozřejmě teď není možné, takže já bych chtěl navrhnout ho pevně zařadit na úterý 8. 12. na 17 hodin. To znamená tisk 501, bod 68. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já děkuji, eviduji váš návrh. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Paveru, připraví se pan poslanec Korte. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážená paní předsedající, milé kolegyně a kolegové. Musím říci, paní předsedající, že jsem rád, že zrovna předsedáte vy, protože je to takové příjemnější, když je mi žena za zády než někdo třeba jiný.

    Já bych si dovolil navrhnout zařadit jeden bod, který už tu byl dneska navržen, ale protože byl navržen a já jsem ho taky chtěl navrhnout jako první bod dnešního jednání, ale pochybuji, že by to dneska bylo, jedná se o bod číslo 103, je to návrh poslanců Miroslava Kalouska a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon číslo 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Je to tisk 478. Doporučuji ho zařadit na 9. 12. jako první bod, protože zrovna 9. 12. je navržena ve třetím čtení novela zákona o významné tržní síle, takže si myslím, že by bylo dobré tento zákon předjednat před tímto třetím čtením, tím pádem bychom už nemuseli toto třetí čtení vůbec projednávat a schvalovat.

    Dovolte mi, abych vám nastínil několik věcí, proč tento zákon je navržen a proč ho podporuji i já.

    Tento zákon je účinný od 1. 2. 2010. Měl ambici legislativní cestou upravovat vztahy mezi dodavateli a odběrateli zemědělských a potravinářských výrobků, resp. mezi výrobci a obchodníky. Cílem zákona měla být zejména ochrana malých a středních producentů před tlakem velkých obchodních řetězců. Zákon vychází z mylného předpokladu, že míra tržní dominance je determinována velikostí odběratele. Každý obchodní vztah je do značné míry individuální záležitostí, a proto pouze analýzou u každého jednoho vztahu lze odhalit případnou asymetrii vyjednávacích pozic. Původcem asymetrie přitom může být kterákoli ze smluvních stran, nikoli pouze odběratel. Dopady současné podoby zákona o významné tržní síle jsou podle názoru většiny účastníků trhu negativní. Stávající podoba tohoto zákona i pokus o jeho novelizaci neřeší zásadní problémy, které tato legislativa přináší. Proto předkladatelé materiálu navrhují zrušení zákona. Není vhodné, aby jakákoli právní norma v této oblasti byla diskriminační, tj. postihovala pouze jednu stranu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Zákon je navíc nedůvodně selektivní. Obdobné vztahy se totiž nepochybně vyskytují i v jiných odvětvích národního hospodářství, než je maloobchod. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Korte. Připraví se pan poslanec Koubek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já chci navrhnouti pevné zařazení bodu, který máme v této schůzi zařazen, je to bod číslo 173, totiž návrh, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Je to zákon poslanecký. Podepsali ho, navrhli ho poslankyně a poslanci: Helena Langšádlová, Zdeněk Soukup, Roman Procházka, Josef Novotný, Jitka Chalánková, František Vácha, Václav Horáček, Herbert Pavera, Rom Kostřica, Jiří Koubek a já. Je to prosím sněmovní tisk číslo 157. Ano, dámy a pánové, slyšíte dobře: 157, zatímco dodnes projednáváme, nebo spíše máme na pořadu k projednávání tisky s číslem 600 a výše! Byl totiž podán již 1. dubna 2014 a od té doby dlí a tlí v útrobách Poslanecké sněmovny.

    Tento zákon jsme podali z podnětu Svazu měst obcí, který je celkem oprávněně rozhořčen, že rok a půl jsme se s ním zde v Poslanecké sněmovně nedokázali vypořádat, a já nevím, proč toto rozhořčení bychom na svých bedrech měli nést my navrhovatelé.

    Pokusím se odůvodnit podstatu tohoto návrhu a důvod, proč navrhnu ono pevné zařazení. Tato novela reaguje na četné stížnosti občanů zejména příhraničních měst, ale i komunálních zastupitelů velkých měst, jako je třeba nezpochybnitelně hlavní město Praha, Hradec Králové, Karlovy Vary, Přerov, Jihlava, a to stížnosti na legislativní vakuum, tj. na dosud právně neupravenou problematiku šíření reklamy v provozovnách na veřejně přístupných místech pouze v cizím jazyce, který velmi často bývá zachycen v písmu, které připomíná obrácený nábytek. Jedná se většinou o různé plakáty, letáky, jídelní lístky a podobně. Ten návrh v žádném případě nemá za cíl tento způsob šíření reklamy vůbec zakázat, ale pouze stanovuje pro šíření cizojazyčné reklamy zákonné podmínky, tzn. povinnost uvést paralelně text v úředním, tedy v jednacím jazyce České republiky, a odstranit tak diskriminaci občanů České republiky, kteří jsou vystaveni tomu, že shodou okolností čirou náhodou zrovna v obráceném nábytku číst neumějí. Dnešní legislativní stav totiž nedovoluje řešit tuto negativní situaci vydáním obecně závazné vyhlášky, to znamená, že neumožňuje využít legislativní nástroje na lokální úrovni. Z tohoto důvodu podáváme tento návrh zákona o regulaci reklamy, který nově řeší zmocnění k vydání obecně závazného předpisu obce, jímž by obec mohla problematiku šíření cizojazyčné reklamy na svém na území v provozovnách a na veřejně přístupných místech regulovat individuálně sama, a to na základě znalosti místních podmínek.

    Dámy a pánové, já proto navrhuji tento bod, čili 173, sněmovní tisk číslo 157, zařadit v bloku třetích čtení jako pevně zařazený bod na středu 9. 12. 2015. Prosím, zdůrazňuji 2015, aby bylo jasno, že to nebude 2016 třeba, když už to tady rok a půl tlí, a to po pevně zařazených bodech tohoto bloku. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, jestli vás mohu upozornit na to, že vy jste chtěl předřadit bod 173, což je třetí čtení tohoto zákona, ale ještě neproběhlo druhé čtení toho zákona. (Pobavení v sále. Posl. Korte: Vskutku?) Vskutku! A jinak je to bod 28, to druhé čtení.

  • Poslanec Daniel Korte: Já vám velice děkuji. V tom případě navrhuji zařadit druhé čtení na úterý osmého po pevně zařazených bodech.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, takže 8. 12. po pevně zařazených bodech. A je to Bod 28.

  • Poslanec Daniel Korte: Ano, je to bod 28. Děkuji pěkně, že jste mě upozornila na můj omyl.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Koubka a připraví se paní poslankyně Adamová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, i přes pokročilou hodinu, a pravděpodobně nejsem první, kdo dneska vás požádá o pevné zařazení konkrétního bodu, mi dovolte, abych vás požádal o pevné zařazení dvou tisků, a to sněmovního tisku 124, který máme v programu zařazen jako bod číslo 28, a s ním velmi spojeným tiskem 164, který máme v návrhu programu jako bod číslo 37, na pevný den, a to středu 9. 12. Původně jsem plánoval desátého, nebo 10.30, ale pak jsem si uvědomil, a to se vám, paní předsedající, omlouvám, máte to na papíře, že bych to zařadil až na 18.15 z toho důvodu, že máme projednávat ten den státní rozpočet, a jsem si vědom pochopitelně priorit, které Česká republika musí mít.

    Dovolte mi, abych toto zařazení odůvodnil a připomněl, o co se v těchto tiscích jedná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Jenom upřesním, že se jedná o body 26 a 33. Nám to tím trošku komplikujete, protože se to špatně pak hledá. Děkuji.

    Nyní prosím tedy paní poslankyni Adamovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo - nebo ministři někteří, kteří tady jste přítomní. Vážené kolegyně, vážení kolegové i já bych vás chtěla poprosit o pozornost a o zařazení nebo předřazení jednoho bodu z našeho programu, který máme schválen. Jedná se o bod číslo 30 a já jsem tento svůj požadavek avizovala již včera během interpelace, kterou jsem podávala na ministryni práce a sociálních věcí paní Michaelu Marksovou-Tominovou, protože jsme včera právě během interpelací řešili otázku zákona, který nám byl předložen Senátem. Je to novela zákona o hmotné nouzi, kterou máte pod sněmovním tiskem 156, a který řeší tedy zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

    Myslím si, že vzhledem k tomu, že to je věc, která se týká veřejné služby, tedy dlouhodobě nezaměstnaných, tak by i vám mělo záležet na tom, abychom se s tímto fenoménem nějak pokoušeli vypořádat. Sice samozřejmě v současné době je nezaměstnanost poměrně - nebo rekordně nízká. Můžeme se tím chlácholit, ale i jak nám bylo sděleno úředníky Ministerstva práce a sociálních věcí na jednom z podvýboru, který se zaměstnaností věnuje a který vede můj milý kolega pan Zdeněk Soukup, tak dlouhodobá nezaměstnanost se týká zhruba dvou set tisíc lidí. To jsou lidé, kteří nemají poměrně, dalo by se říci, ani zájem o to se na trh práce zpátky začlenit. Je to fenomén, který bychom neměli určitě přehlížet.

    Proto tedy navrhuji tento zákon předřadit a konkrétně jej zařadit na 8. 12. 2015, a to po pevně zařazených bodech. Vzhledem k tomu, že se jedná o senátní návrh a bude určitě dobré, aby k němu přišli i jako předkladatelé někteří senátoři a zúčastnili se naší schůze, tak jim dejme tuto možnost, proto jsem to nechtěla zařadit na dnešní den.

    Tento návrh vám tedy trošku ještě připomenu, protože on už ve Sněmovně leží poměrně dlouhou dobu. A jak už tady řada mých předřečníků říkala o jiných návrzích, je to takovou naší trochu ostudou, že nejsme schopní tyto návrhy projednat v rychlejším čase. Jedná se tedy o znovuzavedení veřejné služby, která byla vlastně z důvodu nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 27. 11. 2012 poměrně utlumena. Její využívání je teď velmi sporadické a přitom se jedná o nástroj, který pomáhal řešit celou řadu problémů a využívaly jej jak obce, tak i třeba neziskové organizace v obcích. Využívaly veřejné služby právě k tomu, aby motivovaly lidi, kteří jsou dlouhodobě závislí na pomoci státu, na sociálních dávkách, k tomu, aby se vrátili na trh práce alespoň částečně, aby si obnovili nebo alespoň ponechali část svých pracovních návyků, chodili do práce a byli i užiteční. Myslím si, že je to i pro ně velmi důležité a že i pro tuto skupinu obyvatel je důležitá naše podpora.

    Nebudu tedy už dále zdržovat, i když bych vám samozřejmě mohla říci, jaká byla cesta tohoto tisku ve Sněmovně, protože jsem jeho zpravodajkou a mám to velmi dobře zmapované. Opravdu je to téměř rok, co jsme se mu věnovali v prvním čtení, takže už rok tato novela čeká na projednání. Ale jak jsem byla včera paní ministryní upozorněna, tak se vládní koalice na tomto celkem shoduje a bylo to známo i v jednání sociálního výboru, který zákon hned potom, co prošel prvním čtením, dvakrát projednával. A vlastně několik poslanců předložilo i pozměňující návrhy. Těch je v současné době načteno zhruba šest a myslím si, že by bylo nutné věnovat se i jim. Jsou to věci, které jsou smysluplné, shodli jsme se na nich napříč politickým spektrem. Takže věřím tomu, že i tento můj návrh dneska od vás získá podporu.

    Abych tedy nezdržovala a dostalo se na hlasování, tak vám děkuji za pozornost a těším se na příště.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně za dodržení časového limitu. To byla poslední přihláška k návrhu na změnu schváleného pořadu. Vzhledem k tomu, že nás čeká dlouhé hlasování, předpokládám... S přednostním právem pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, měl jsem za to, že jsme se dohodli. Jak jsem se teď dověděl, tak jsme se nedohodli. Já bych doporučoval za této situace, aby byla Sněmovna přerušena z vašeho titulu na deset minut a sešli se předsedové politických klubů a pokusili se dohodnout o dalším postupu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Já tedy tak učiním. Chtěla jsem to udělat ještě předtím, než vy jste přišel k mikrofonu, protože vidím, že dohoda nebyla. Tudíž přerušuji jednání do 13.50 a prosím předsedy poslaneckých klubů, aby přišli ke mně nahoru, abychom se domluvili na dalším postupu.

    (Jednání přerušeno ve 13.40 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Je 13.50 hodin, budeme pokračovat v našem jednání. S přednostním právem pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. My jsme dospěli k nějaké dohodě - nedohodě. Já jenom k tomu chci říci, že tedy dnešním dnem končí to, že když některá z politických stran bude naléhavě prosit, že má ten den a další dny sněm anebo jeho přípravu, tak že se mu nevyhoví v tom, že se skončí předčasně.

    Za další, je to podloženo nějakými mediálními hrátkami. Tak prosím, ať je jasné - TOP 09 si bere dvě hodiny přestávku.

    A za další, každá hodina, kterou uchráníme soukromé podnikatele, lidi, jejichž jedinou vinou je postarat se sami o sebe, tak vám říkám, že nám to za to stojí. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)