• Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 36. schůze Poslanecké sněmovny a vítám vás tady.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tyto poslankyně a poslanci: pan poslanec Adolf Beznoska z pracovních důvodů, paní poslankyně Vlasta Bohdalová od 14.30 z osobních důvodů, paní poslankyně Jana Hnyková do 13 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Gabriela Hubáčková z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Jitka Chalánková do 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Bohuslav Chalupa od 13 do 22 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Junek do 13 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Martin Komárek do 10 hodin a od 17.30 z osobních a pracovních důvodů, pan poslanec Vladimír Koníček z dopoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Petr Kořenek z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Jana Lorencová do 14 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Jiří Mihola z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Igor Nykl ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Jana Pastuchová od 17.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Gabriela Pecková z pracovních důvodů, paní poslankyně Anna Putnová z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Adam Rykala z osobních důvodů, pan poslanec Martin Sedlář z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Karel Tureček bez udání důvodu, pan poslanec František Vácha z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Zlatuška z důvodu zahraniční cesty.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Marian Jurečka do 13 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Svatopluk Němeček z důvodu zahraniční cesty a pan ministr Lubomír Zaorálek ze zdravotních důvodů.

    Připomínám, že na dnešní jednání máme pevně zařazené body: bod 5 - státní rozpočet, druhé čtení, bod 66, sněmovní tisk 637, zadávání veřejných zakázek, a bod 67, sněmovní tisk 638, zákon související se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Poté bychom se případně zabývali body z bloku prvních čtení zákonů.

    Dále oznamuji, že pan poslanec Jeroným Tejc má náhradní kartu číslo 11.

    Vidím přihlášku pana předsedy poslaneckého klubu sociální demokracie Romana Sklenáka k programu schůze. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Dovolím si vzhledem k průběhu včerejšího jednacího dne navrhnout změny v pořadu našeho jednání. Konkrétně, abychom dnes po státním rozpočtu, tedy po bodu 5, zařadili bod 22 - zákon o vysokých školách, druhé čtení, tisk 464, a po něm bod 20, tisk 462. Potom by pokračovaly další pevně zařazené body.

    A současně na čtvrtek v 11 hodin bod 7, což je novela zákona o státní službě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, mám zapsáno. Další řádně přihlášený je pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Dobré ráno. Dovolil bych si navrhnout za klub KDU-ČSL, tak jak teď říkal pan předseda poslaneckého klubu sociální demokracie, po bodu 20 doplnit bod zřejmě číslo 6, původně to byl bod 7, a je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, a změny některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 489, druhé čtení, po navrhovaném bodě číslo 20. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, mám zaznamenáno. Děkuji panu poslanci.

    Nyní má slovo pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vyslechl jsem oba dva návrhy, které umím podpořit, umí je podpořit náš klub. Chci dát doplňující návrh, abychom projednali dnes bod číslo 100, sněmovní tisk číslo 425. Je to návrh zákona našeho klubu o stavebním spoření a státní podpoře, v prvém čtení. Nepředpokládám dlouhou rozpravu. Myslím, že to můžeme rychle pustit do dalších čtení. Ten zákon tady leží od března. Navrhuji, abychom ho zařadili případně po těch bodech, které navrhl pan předseda Sklenák a pan poslanec Klaška, to znamená za ty tři body, že bychom zařadili bod 100. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže v případě, že by prošly ty body, tak po bodu číslo 6, který navrhl pan poslanec Klaška. (Ano, děkuji.) Děkuji panu předsedovi Stanjurovi.

    Jestli se nikdo další nehlásí k pořadu schůze - pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobré ráno, kolegyně, kolegové. Měl jsem původně ambici se zařadit se svou žádostí a prosbou navázat na pana poslance Sklenáka, ale teď jsem viděl tu sérii, která byla přede mnou načtena, takže bych se rád se svou žádostí zařadil za pana poslance Stanjuru, budu to samozřejmě respektovat. Je to prosba na pevné zařazení sněmovního tisku 628 - omlouvám se, teď podle přečíslování vám neřeknu číslo bodu, aktuálně je to číslo bodu 124. Takže bod 124, sněmovní tisk 628. Je to koaličně-opoziční návrh na novelu zákona číslo 416 o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Je to zákon, kde je dohoda, a chci za to poděkovat kolegům, na zrychleném čtení podle § 90. Ten zákon není politický, je vydiskutován a projednání by mohlo skutečně zabrat deset minut.

    Takže pokud bude vůle a čas, prosím o zařazení tohoto bodu, sněmovního tisku 628, za poslední bod, který teď byl načten, tedy za návrh pana poslance Stanjury. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče Kolovratníku. A je-li to všechno, budeme hlasovat.

    Budeme nejprve hlasovat o návrhu pana předsedy Sklenáka, který po dnešním prvním bodě, což je číslo 5, návrh státního rozpočtu, druhé čtení, chce zařadit bod 22, sněmovní tisk 464, a bod 20, sněmovní tisk 462. A dále na čtvrtek na 11. hodinu chce pevně zařadit bod číslo 7.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 22. Přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dalším návrhem je návrh pana poslance Klašky, který navrhuje po právě teď přijatém bodě 20 zařadit bod číslo 6, je to sněmovní tisk 489, druhé čtení.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 23. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 133, proti 1. I tento návrh byl přijat.

    Dalším návrhem je návrh pana předsedy Stanjury, který navrhuje po právě schváleném bodu číslo 6, sněmovní tisk 489, zařadit bod číslo 100, sněmovní tisk 425. Je to první čtení zákona o stavebním spoření.

    Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Stanjury. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 24. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 134, proti žádný. I tento návrh byl přijat. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu v prvním čtení. Návrh státního rozpočtu byl projednáván v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. (V sále je velmi rušno.)

    Dovolte mi nyní poděkovat všem gesčním výborům za projednání jednotlivých kapitol státního rozpočtu a rozpočtovému výboru za souhrnné projednání a zpracování podkladů pro druhé čtení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, já se velmi omlouvám, ale musím vás přerušit a prosím, abyste pokračoval až se sněmovna uklidní. Prosím všechny, aby své hovory přenesli do kuloárů, protože se zrovna bavíme pouze o státním rozpočtu. Děkuji.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Předpokládám, že na dnešním jednání budou předneseny pozměňující návrhy k návrhu státního rozpočtu. V této souvislosti bych chtěl poznamenat, že kapitola Všeobecná pokladní správa má rozpočet výdajů ve výši více než 144 mld. Kč, obsažený v desítkách položek. Předem upozorňuji, že jakýkoliv pozměňující návrh, který by se týkal právě kapitoly Všeobecná pokladní správa, musí bezpodmínečně obsahovat i konkrétní specifikaci dotčených položek, jinak je takový návrh nehlasovatelný. Dále bych chtěl upozornit, že zákon o rozpočtových pravidlech jasně definuje zákon o minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.

    Svoje stanovisko k navrženým pozměňujícím návrhům sdělím při hlasování ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Tento návrh byl rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny přikázán k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 617/2. Rozpočtový výbor dále přijal zprávu z jednání, která byla doručena jako sněmovní tisk 617/3.

    Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Václava Votavu, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dobré ráno přeji všem. Já bych si dovolil vás seznámit jednak s usnesením rozpočtového výboru, jednak se zprávou rozpočtového výboru o jednání rozpočtového výboru.

    Usnesení rozpočtového výboru z 32. schůze z 18. listopadu 2015 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016, sněmovní tisk 617, máte to jako tisk 617/2.

    Po úvodním slově náměstka ministra financí Gregora, zpravodajské zprávě předsedy výboru Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

    1. konstatuje, že všechny výbory Poslanecké sněmovny projednaly kapitoly a okruhy vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016, jak jim přikázala Poslanecká sněmovna svým usnesením číslo 929 ze dne 22. října tohoto roku, a přijaly k nim svá usnesení s výjimkou petičního výboru, který projednal kapitolu 304 Úřad vlády a usnesení ke kapitole nepřijal, a dále výboru pro sociální politiku, který projednal kapitolu 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí a usnesení ke kapitole nepřijal.

    Rozpočtový výbor bere na vědomí, že ústavněprávní výbor žádá Ministerstvo financí, aby v průběhu roku 2016 uvolnilo potřebné finanční prostředky na dokončení rekonstrukce fasády a sklepů budovy sídla Ústavního soudu České republiky.

    Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016, sněmovní tisk 617, a k vládnímu návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2016 přijala následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2016 podle sněmovního tisku 617, ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle přílohy tohoto usnesení.

    Zmocňuje předsedu a zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem učinil.

    Jenom doplním, že přílohou tohoto usnesení jsou tabulky, tak jak byly projednány jednotlivé pozměňovací návrhy a byly také rozpočtovým výborem schváleny.

    Nyní bych vás seznámil ještě se zprávou z jednání rozpočtového výboru z téhož dne k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu.

    Po úvodních slovech rozpočtový výbor nedoporučil Poslanecké sněmovně následující doprovodná usnesení výborů:

    Výboru pro obranu ve znění: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky považuje z hlediska obrany České republiky a vývoje bezpečnostní situace za nadále neudržitelné využívání bojových a podpůrných jednotek Armády České republiky k ochraně civilního perimetru ve Vrběticích a žádá vládu o ukončení této účasti příslušníků Armády České republiky nejpozději do 31. ledna 2016.

    Nedoporučil ani doprovodné usnesení hospodářského výboru, ve kterém hospodářský výbor žádá vládu o navýšení kapitoly 327 Ministerstvo dopravy České republiky o částku 245 mil. Kč ve prospěch závazného ukazatele "ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu" účelově na navýšení příspěvku na volitelné programy ESA.

    Neschválil ani doprovodné usnesení hospodářského výboru, ve kterém hospodářský výbor žádá vládu České republiky o navýšení kapitoly 327 Ministerstvo dopravy České republiky o částku ve výši 4 800 347 Kč na zajištění platů zaměstnanců Ředitelství vodních cest České republiky.

    Neschválil pozměňovací návrhy číselných položek usnesení výboru podle přílohy této zprávy.

    Zmocňuje předsedu zpravodaje, aby s touto zprávou seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem učinil.

    Opět připomenu, že neschválené usnesení a neschválené pozměňovací návrhy jsou součástí, tedy přílohou, této zprávy o jednání rozpočtového výboru.

    Kolegyně, kolegové, děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. K předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Dobrý den, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já do státního rozpočtu předkládám jeden konkrétní pozměňovací návrh, a to pro dvě kapitoly, přičemž chci zachovat státní rozpočet jako celek, to znamená, že nebudu zvyšovat deficit, a z jedné kapitoly bych navrhoval ubrat a do druhé kapitoly přidat.

    Jedná se konkrétně o kapitolu 355 Ústav pro studium totalitních režimů, kde v položce "souhrnné ukazatele - výdaje" bych původní částku 174 450 808 Kč snížil o 30 mil. Kč na částku 144 450 808 Kč. Tyto peníze bych převedl do kapitoly 314 Ministerstvo vnitra, a to konkrétně do položek "průřezové ukazatele", a to takto: platy zaměstnanců ozbrojených sborů a složek ve služebním poměru. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já jenom pro nejasnost, protože mnozí se podivovali, proč není obecná rozprava. Podle § 105 odst. 2 jednacího řádu se o návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Takže nic jste nezmeškali. Prosím, každý, kdo je přihlášen, má možnost svůj návrh přednést teď v podrobné rozpravě.

    Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Zdeněk Soukup. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové. Dřív než se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, uvedu pár čísel. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí v kapitole 313, že v roce 2016 spotřebuje na vyplácení dávek v hmotné nouzi 12 784 740 353 Kč. To je o 869 840 993 korun víc než v roce 2015. Česká ekonomika přitom už delší dobu roste. A co je podstatné, snižuje se míra nezaměstnanosti z 8,6 % v lednu 2014 na 5,9 % v říjnu 2015. V daném období soustavně roste počet volných pracovních míst zhruba z 36 tisíc v lednu 2014 na dnešních 107 tisíc pracovních míst. Podle prognózy o vývoji ekonomiky se dá očekávat přinejmenším stagnace uvedených ukazatelů. V tom, aby nám klesal počet nezaměstnaných a zároveň rostly nároky na vyplácení dávek v hmotné nouzi, nevidím logiku. Opravdu ji nevidím. Čekal bych opačný trend. Je méně lidí bez práce, více lidí pobírá řádnou mzdu, bude třeba vyplácet méně příspěvků na živobytí i méně dávek v okamžité hmotné nouzi. Menší by měly být také nároky na vyplácení doplatku na bydlení. Ostatně paní ministryně práce a sociálních věcí Marksová Tominová prosazuje snížení tohoto doplatku, jak jsem se několikrát dozvěděl z médií.

    Původně jsem zamýšlel snížit položku dávky v hmotné nouzi na úroveň letošního roku, tedy o nějakých 870 mil. korun. To je hodně vysoké číslo. Půjdu ale na kompromis. Navrhuji snížení o 600 mil. korun. Tuto částku doporučuji převést do položky dávky důchodového pojištění, a to při vědomí, že pro vyplacení jednorázového zvýšení důchodů je třeba hledat zdroje uvnitř kapitoly 313. Pozměňovací návrh, který řeší tento převod, jsem vložil do systému. Přihlásím se k němu později, ještě poté, co řeknu závěrečných pár vět. Ten kompromis dává možnost využít minimálně dalších 300 mil. korun k přesunům do dalších položek, kde je to třeba, například na valorizaci prostředků pro tělesně postižené nebo na některou z dalších podhodnocených položek kapitoly 313. Peněz není nikdy dost. To už ale nechávám na některém z vás, vážení kolegové. Děkuji za pozornost.

    A teď se přihlásím k tomu návrhu, jak mi to ukládá jednací řád. Můj pozměňovací návrh je zařazen v systému pod číslem 3272. Já se k němu tedy hlásím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já se ve svém vystoupení omezím na dvě rozpočtové kapitoly, ke kterým mám připraveny své pozměňovací návrhy. Konkrétně se jedná o kapitolu Ministerstva školství a druhý pozměňovací návrh se týká kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.

    Pokud jde o rozpočet Ministerstva školství, na první pohled se zdá, že s rozpočtem můžeme být spokojeni, že je přijatelný, alespoň pokud to porovnáme s minulým rokem. Souhlas je určitě s navýšením peněz pro školství oproti letošnímu roku o více jak 4 mld. korun, z nichž 2,4 mld. mají jít na zvýšení platů v regionálním školství, půlprocentní navýšení FKSP, finance na sport, to je určitě záslužné. Na druhou stranu při podrobnějším prostudování si kladu otázku, zda v souvislosti s rozsáhlými změnami, které plánuje ministerstvo, zda je toto navýšení opravdu dostatečné. Povinné předškolní vzdělávání v posledním roce před nástupem do základní školy a s tím související potřeba navýšení kapacit v mateřských školách, nárůst počtu žáků ve školách základních, to znamená zvýšení počtu pedagogických pracovníků a rozšíření prostor, ať už se jedná o učebny, či školní družiny. Chybí také loňských 300 mil. korun na učebnice a pomůcky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Semelové. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, pane ministře, já bych se chtěl přihlásit ke společnému pozměňovacímu návrhu vedenému pod sněmovním dokumentem číslo 3246. Důvod je uveden v tomto sněmovním dokumentu, nicméně jedná se o navýšení kapitoly 327 Ministerstvo dopravy na navýšení příspěvku na volitelné programy Evropské kosmické agentury.

    Dále bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3258. Stručné odůvodnění je uvedeno v dokumentu. Nicméně jedná se o navýšení výdajů kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti na programové financování, konkrétně na rekonstrukci bývalé věznice v Uherském Hradišti.

    Dále bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3259. Je to pozměňovací návrh týkající se výdajů kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to na programové investice ISPROFIN.

    A poslední, chtěl bych se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 3260. Opět se jedná o výdaje kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí, konkrétně se jedná o specifický ukazatel dávky v hmotné nouzi.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi za jeho návrhy. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, byl jsem již v minulém roce docela rozpačitý z projednávání státního rozpočtu. Rozpačitý především z toho, že pokud si dobře pamatuji, tak téměř žádný pozměňovací návrh, který podpořil rozpočtový výbor, v tom minulém roce ani neprošel, to se stalo poprvé. Tentokrát rozpočtový výbor mnoho těch návrhů neschválil, takže uvidíme, jak bude úspěšný ve třetím čtení. Víceméně se jedná pouze o navýšení v kapitole Ministerstva školství a pak některé přesuny, které jsme schválili již na sociálním výboru. Ale bohužel, protože sociální výbor se nedopracoval na konec toho konečného usnesení, tak to muselo být podáno přes rozpočtový výbor.

    Já bych se chtěl ale především vrátit ke kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí. Víte, na jednání výboru sociálního většinou slyšíme stesk zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí, že sice to a ono Ministerstvo práce a sociálních věcí požadovalo, ale narazilo na Ministerstvo financí. Přiznám se, že nehodlám dělat arbitra vztahů mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí, ale pravdou je, že některé položky skutečně kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje ve velmi nekompletní podobě.

    Určitě si vzpomenete, a on to koneckonců vzpomněl i pan poslanec pan kolega Soukup, že jsme nedávno, před zhruba týdnem, schvalovali poskytnutí tzv. jednorázového příspěvku důchodci. Nakonec se rozhodlo schválit tu nejvyšší variantu 1 200 korun, což dělá zhruba 3,4 mld. korun. A když jsem v prvním čtení vyslovil pochybnost o tom, že návrh státního rozpočtu vyčleňuje nějaké prostředky na rok 2016 na úhradu této finanční výpomoci, tak se nakonec ukázala ta obava oprávněnou, protože se ukázalo na jednání sociálního výboru, že žádné prostředky vyčleněné na úhradu jednorázového příspěvku důchodci návrh státního rozpočtu na rok 2016 neobsahuje, byť zpráva k tomu návrhu státního rozpočtu na straně 39 uvádí, že výdaje na valorizaci důchodů i výdaje na výplatu jednorázového příspěvku jsou ve všech kapitolách správců důchodové služby v návrhu rozpočtu zohledněny.

    Když jsem se díval na avizované pozměňovací návrhy, nevím, jestli všechny budou předloženy, tak je zde poměrně výrazný návrh pana místopředsedy Poslanecké sněmovny, člena vládní koalice pana Bartoška, nevím, jestli bude načten. Ten návrh spočívá vlastně jednak v avizovaném navýšení příspěvku na péči a vlastně se jedná o novelu zákona o sociálních službách. Je to poměrně docela zvláštní postup, pokud člen vládní koalice navrhuje do zákona o státním rozpočtu vložit novelu zákona o sociálních službách. Nic proti tomu. Je to možné. A je evidentní, že z otevřených zdrojů víme, a bylo to potvrzeno i na jednání výboru sociálního, že existuje jakási dohoda Národní rady osob se zdravotním postižením s představiteli vládní koalice o navýšení příspěvku na péči k 1. 7. 2016 o 5 procent a k 1. 7. 2017 o dalších 5 procent. Pan Bartošek ve svém avizovaném pozměňovacím návrhu toto navýšení od 1. 7. 2016 vyčísluje na 525 mil. korun a pouze navrhuje získat tyto prostředky z položky dávky sociální podpory a pěstounské péče. Jsou to takové hry s čísly, a když se podíváme na ten návrh státního rozpočtu, který byl předložen, tak nic takového vlastně se v té kapitole nepromítá.

    Nevím, jestli je úplně normální, aby poslanci dorovnávali v návrhu rozpočtu části mandatorních výdajů. To svědčí o ne úplně zodpovědné přípravě některých kapitol státního rozpočtu a myslím, že pokud bych šel do minulosti, že se to nikdy nestávalo. I mně tedy pak nezbývá coby členovi sociálního výboru, pokud jsou tady takovéto návrhy, podat pozměňovací návrhy, které ale měla udělat dávno vláda. Ani se tedy pak nedivím, a teď se vracím k projednávání kapitoly 313, kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, že například vládní poslanci se nemohli dohodnout vůbec na kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, takže kvůli rozkolu vládních poslanců kapitola nebyla vůbec schválena.

    Proto v návaznosti na to, co jsem teď obecně sdělil, podávám dva pozměňovací návrhy, a to ke kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se v prvním bodě o snížení ukazatele dávek státní sociální podpory a pěstounské péče o 550 mil. korun, to je ta částka, kterou vypočítal pan místopředseda Bartošek, a já myslím, že ta částka odpovídá realitě, a zároveň zvýšení příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, a to v logice avizovaného pozměňovacího návrhu pana poslance Bartoška ke zvýšení příspěvku na péči o 5 procent k 1. 7. 2016.

    V druhém bodě navrhuji snížit specifický ukazatel dávky hmotné nouze o 20 mil. korun a zároveň navýšit transfery územním rozpočtům na sociálně-právní ochranu dětí o 20 mil. korun. Tyto transfery jsou mandatorního charakteru, který vyplývá ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Stávající návrh rozpočtu, jenom aby bylo jasno, počítá se snížením těchto transferů oproti letošnímu rozpočtu o 20 mil. korun, byť se nedá předpokládat pokles umístěných dětí a ani nikdo ze zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí nevysvětlil, proč zrovna v této položce se navrhuje snížení o 20 mil. korun. Dle mého názoru snížení částky ukazatele dávky pomoci v hmotné nouzi o 20 mil. korun je přiměřené i s přihlédnutím k dalším návrhům pana poslance Soukupa a dalším avizovaným návrhům, a to s ohledem na nezbytnost minimálně zamezit zneužívání dávek doplatku na děti.

    Tyto pozměňovací návrhy jsou obsaženy ve sněmovním dokumentu 3280, ke kterému se zároveň přihlašuji. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Berdychová a po ní s přednostním právem pan... (Poslankyně Berdychová nechce vystoupit.) Dobře, takže nyní s přednostním právem pan předseda Votava. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Pan kolega Vilímec tady vzpomenul pozměňovací návrh pana místopředsedy Bartoška. Já bych chtěl upozornit, a už jsem to panu kolegovi Bartoškovi říkal, že tento pozměňovací návrh je nehlasovatelný. Nelze řešit se zákonem o státním rozpočtu zákon o sociálních službách. To je prostě nepřípustné. Zákon o státním rozpočtu se řídí jiným procesem než běžný zákon a takto tam dávat přílepek, to není možné. Byť chápu smysl, který chtěl vyjádřit pan kolega, ale je nehlasovatelný tento pozměňovací návrh.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto poznámku. Ještě oznamuji, že pan ministr vnitra Milan Chovanec má náhradní kartu číslo 13.

    Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Ivan Gabal: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vládo, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s pozměňovacím návrhem, který je odvozen z usnesení výboru pro obranu a který upřesňuji, protože rozpočtový výbor o něm nemohl hlasovat a uvedl důvod, že nebyl přesně určen zdroj, odkud by prostředky byly. Jde o sněmovní dokument 3250 a jde o to, že v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se specifický ukazatel vládní rozpočtová rezerva v původní výši 3 miliardy 784 milionů 656 tisíc 240 snižuje o 2 miliardy 280 milionů korun a v kapitole 307 Ministerstvo obrany se průřezový ukazatel výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS navyšuje o 2 miliardy 280 milionů korun. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016.

    Nyní mi dovolte několik slov k důvodům. Usnesení rozpočtového výboru o návrhu na takovéto navýšení kapitoly Ministerstva obrany, tedy výdajů na obranu, vychází z toho, jak jsme posoudili bezpečnostní situaci, ve které se Evropa nachází, a kondici Armády České republiky a situaci, ve které jsme. Stávající návrh rozpočtu bez pozměňovacího návrhu nedosahuje ani výše 48 miliard, představuje zhruba 0,98 % HDP oproti našemu závazku vydávat 2 % HDP na obranu. Po odečtení částky necelých 7 miliard, která v rozpočtu na obranu zahrnuje zejména důchodové výdaje, se tedy dostáváme na hranici 0,9, nebo dokonce pod hranici 0,9 % HDP, tzn. řadíme se mezi tři země v Severoatlantické alianci, které vydávají na obranu nejméně. Zároveň nedosahujeme ani výše 50 miliard, kterou považujeme za hranici, od které se mohou ozbrojené síly daleko výrazněji rozvíjet a modernizovat, a podle analýzy nedosahujeme ani tempa nárůstu výdajů na obranu, které byly součástí koaliční dohody. Návrh míří a alokuje prostředky zejména do modernizace výzbroje a odpovídá potřebě rychle zvýšit bojeschopnost naší armády, tzn. nemíří do mezd a do výdajů na personál.

    V současnosti, a o tom není pochyb, jsme z hlediska obrany černým pasažérem Severoatlantické aliance a našich spojenců jak z hlediska výkonnosti naší armády, tak z hlediska výdajů. Důkazem budiž návrh, že případné operace proti Islámskému státu se opět účastníme pouze podporou bojových sil, tzn. nemocnicí nebo chemickou ochranou, a nikoli účastí v těchto bojových silách. I zde tedy budeme spoléhat na to, že bezpečnost Evropy, a tím i naši bezpečnost vybojují druzí. To je, podle mého názoru, definice pozice černého pasažéra.

    Naši spojenci v současné době mění velmi rychle rozpočtovou politiku. Podle čerstvých analýz minimum by se dalo charakterizovat, že škrtají škrty. My jsme s tímto procesem ještě ani nezačali. To znamená obnovení modernizačních programů ve výzbroji, ve vybavení jednotek a v bojové výkonnosti na straně našich spojenců nenachází adekvátní odezvu v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany pro příští rok.

    Vím, že jde o výraznou změnu, vím, že výbor v této věci usnesení velmi bedlivě diskutoval, diskutovali jsme kondici našich ozbrojených sil, diskutovali jsme potřeby modernizace, tempo modernizace a samozřejmě i existuje i argument o tom, že resort obrany nevyčerpává všechny dostupné prostředky. Dovolte mi, abych v tomto ohledu řekl na adresu a na obhajobu jak resortu, tak armády, že do určité míry tento resort fungoval dlouhou dobu jako bankomat a byl uškrcen do takové míry, že skoro ztratil absorpční schopnost a má těžko hmatatelný tep. To znamená, když budeme vycházet z toho, že nedokáže čerpat a obnovovat svoje schopnosti, znamená to, že se s tím chceme smířit? Já myslím že ne. To, že jde o hodně velké prostředky, si uvědomuji, ale hodně velké změny v bezpečnosti okolí Evropy a Evropy samé se odehrávají před našima očima. Nechovejme se v tomto ohledu, prosím, neodpovědně jako některé předchozí generace českých a československých politiků. Chovejme se naopak odpovědně. Za neodpovědnost jsme už ve své historii zaplatili dost.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi, nyní s přednostním právem pan předseda rozpočtového výboru.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. No, musím i zde upozornit vaším prostřednictvím ctěného kolegu Gabala, že nelze takto v uvozovkách vyloupit vládní rozpočtovou rezervu. Vládní rozpočtová rezerva, výše těch prostředků, které jsou určeny do vládní rozpočtové rezervy, se řídí zákonem ve výši 0,3 % celkových výdajů, což je tedy něco více jak přes 3,8 miliardy, a vy byste z toho v podstatě 2,8 miliardy použil možná na dobrý účel, já to nezpochybňuji, ale nelze takto postupovat, neboť by se musela ta vládní rozpočtová rezerva o tu částku nějak doplnit, protože je třeba ji schválit v zákonné výši.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi rozpočtového výboru za tuto faktickou poznámku. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Děkuji vaším prostřednictvím. I já samozřejmě rozumím připomínce pana předsedy rozpočtového výboru, že nemůžeme loupit vládní rozpočtovou rezervu. Budeme tedy čekat až nám někdo vyloupí naši prosperitu a bezpečnost? Nebo budeme spoléhat na to, že naši spojenci dokážou své rozpočtové rezervy nasadit v krajní situaci, včetně rizik životů svých vojáků? To je pro nás cena této rozpočtové rezervy?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Ještě s přednostním právem pan předseda rozpočtového výboru. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Ne, je třeba se opravdu držet v mezích zákona a zákon prostě o rozpočtu něco říká. To jsem řekl, jaká má být povinná výše vládní rozpočtové rezervy. Samozřejmě po schválení rozpočtu vláda může s vládní rozpočtovou rezervou nakládat a může vyčlenit z vládní rozpočtové rezervy, pokud bude třeba, i prostředky, které pan kolega Gabal chtěl již při projednávání rozpočtu, aby byly vyčleněny z vládní rozpočtové rezervy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vaším prostřednictvím bych doporučil panu předsedovi, aby tento zákon nechal vytisknout v dostatečném množství a přiřadil jej k výzbroji našich vojáků, kteří půjdou bojovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová, poté s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych v reakci na to, co tady řekl Ivan Gabal, poprosila kolegy z vládní koalice, aby hledali způsob, jak to jde, a ne důvod, jak to nejde. Tohle skutečně, to, co tady říkal Ivan Gabal, je usnesení, které přijal výbor pro obranu napříč politickým spektrem. Tam úplně bylo jedno, jestli je někdo z opozice nebo někdo z koalice. Bezpečnostní situace v České republice, ve světě kolem nás je, jaká je. A jestli si tady někdo z vás myslí, že se bude zlepšovat, tak slezte z té višně. Tak to není. Ta situace bude horší a horší a v minulém roce už nás náš výbor pro obranu na toto upozorňoval. Už loni jsme žádali navýšení rozpočtu. Nepodařilo se to. Tak vás všechny prosím, přestaňme politikařit a dohadovat se o tom, jestli někdo loupí z nějaké pokladniční správy nebo kapitoly v rámci rezerv, a hledejme způsob, jak tam ty peníze dosypat. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Seďa. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já věcně souhlasím s návrhem výboru pro obranu. Ale pak je tady ještě pravidlo a právo. To pravidlo říká, že zákonem o státním rozpočtu nelze novelizovat žádný jiný zákon, ani zákon o rozpočtových pravidlech. A v zákoně o rozpočtových pravidlech je prostě napsáno, že minimální výše vládní rozpočtové rezervy je 0,3 %, s tím se nic neudělá. Jinými slovy podle mého názoru v okamžiku, kdy libovolný pozměňující návrh by snížil pod úroveň této ze zákona povinné rezervy, je ten návrh nehlasovatelný. Já jsem vždy tak postupoval a jsem přesvědčen, že je to podle zákona a že nemůžeme porušovat zákon ani pro ty nejušlechtilejší myšlenky.

    Jinými slovy ano, já s tím souhlasím, ale musí to navrhovatel bilancovat proti jiné položce než proti vládní rozpočtové rezervě. Ne že by jich tam bylo málo. Tak to bilancujte proti neinvestičním dotacím, podnikatelským subjektům. Tak bude mít pan ministr Babiš méně peněz pro podnikání a budeme mít více peněz pro obranu. Ale nelze to bilancovat proti vládní rozpočtové rezervě v okamžiku, kdy by klesla pod zákonnou úroveň.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně. Já bych byl ten poslední, kdo by nepřál ozbrojeným silám navýšení rozpočtu. Souhlasím tady s předsedou poslaneckého klubu TOP 09, že je to trošku problematické. Možná že by bylo ještě dobré modifikovat tento návrh.

    Ale měl bych dvě věci. Jedna věc se týká bezpečnostní situace. Já si myslím, že je to spíše problematika celé vlády, tzn. všech silových resortů. A v rámci Bezpečnostní rady státu by se měly pobavit, jak řešit financování ať už bezpečnostních sborů, tak ozbrojených sil. To je první věc.

    A druhá věc. Já si nejsem stoprocentně jist, že resort by efektivně tyto peníze utratil. Ten důvod je prostý. Za posledních x roků, minimálně dva tři roky, resort není schopen utratit kolem 4 mld. korun. Je to dané systémem nákupů a akvizic vojenského materiálu. Takže i tady musíme hledat řešení co nejrychlejší. Já jsem rád, že pan ministr obrany toto řešení hledá. Uvidíme v budoucnu, jak to bude.

    Pak je tam otázka taky toho KVAČRu, tzn. Koncepce výstavby Armády České republiky, protože ono to spolu souvisí, i s tím rozpočtem a rozpočtovým návrhem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jak panu předsedovi, tak předsedovi Kalouskovi vaším prostřednictvím poděkovat za to upřesnění. My se teď ještě s jeho pomocí podíváme, jestli bychom nenašli nějaké jiné řešení, protože skutečně má pravdu Jana Černochová, že je potřeba najít legislativně konformní řešení. Já jsem se snažil především argumentovat v tom, aby byl vzat vážně názor výboru pro obranu jak z hlediska posouzení bezpečnostní situace, tak naší schopnosti na ni adekvátně reagovat ozbrojenými silami. A to řešení se budeme snažit najít. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pak že je diskuse v Poslanecké sněmovně neplodná. Děkuji panu poslanci Gabalovi.

    Nyní s přednostním právem pan ministr obrany. Prosím, pane ministře.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem trošku v takové dvojjediné situaci, protože na jednu stranu lze určitě zavnímat pozitivně, že poslanci příslušného výboru podporují nárůst, zajímají se o tu věc velmi intenzivně a argumentují silnými argumenty. Na druhou stranu ale se musím přece jen toho rozpočtu malinko zastat, protože speciálně u tohoto rozpočtu se dá s čísly čarovat poměrně zdárně. Samozřejmě že to obligátní dvouprocento z HDP je jakási alianční mantra a já ji tady určitě nebudu zpochybňovat. Na druhou stranu všichni víme, že relativně vysoký růst HDP v tomto roce nás z hlediska toho procenta prostě penalizuje. A to je myslím fér konstatovat.

    Kdybychom vzali hrubý národní produkt z roku 2013 a náš současný rozpočet Ministerstva obrany, tak jsme na 1,2 %. Kdybychom brali procento z celkového rozpočtu, tak výdaje na obranu činí 4 %. Pokud bychom srovnali rozpočet z roku 2015 a ten, který tady leží před vámi na rok 2016, tak je tam nárůst 9 %. Nárůst 9 % mají zhruba dvě nebo tři alianční země v Evropě.

    Já probůh netvrdím, že by armáda nepotřebovala víc. Já netvrdím, že 50 mld. není ten práh schopnosti skutečného rozvoje a ne pouhého látání děr. Ale vzhledem k tomu, co tady bylo taky řečeno z hlediska nutnosti té rozpočtové rezervy, tak budu velice rád, když se najde třeba ještě nějaký jiný způsob. A mohu vám garantovat, že už v tuhle chvíli připravujeme, byť třeba k tomu vůbec nedojde, další projekty, které by byly schopny případně nějaký nárůst smysluplně absorbovat.

    Takže děkuji na jednu stranu za tu podporu, za tu argumentaci, na druhou stranu jsem jenom chtěl pár slovy říci, že rozpočet na rok 2016 umožňuje armádě dýchat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi obrany. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem byl v Paříži v době, kdy jste někteří sledovali to, co se tam odehrává, odsud. Bohužel jsem byl na tom místě, kde se to odehrávalo. A ono to tam vypadá tak nějak jinak, než když se na to díváte z dálky. Najednou zjistíte, že ti politici se rozhodují ve vteřinách, v hodinách a ve dnech tak, jak za normálních okolností se rozhodují politické reprezentace několik let. Kromě toho, že Francouzi zjistili, že je Britové mají rádi, tak udělali mnoho různých opatření typu výjimečný stav, prohloubení spolupráce tajných služeb, rozpočtová opatření, která znamenají významné posílení vnitra a armády, atd. Já si myslím, že situace je opravdu vážná a je potřeba ji vnímat tak, jaká je realita.

    Návrh se dá samozřejmě věcně asi podpořit, ale je složitější nějak to zapracovat do rozpočtu. Myslím, že by tady mohla být nějaká shoda typu francouzské shody, kdy si Hollande zavolal všechny představitele opozice a řekl jim: hele, teď neblbněte, teď na to opravdu není čas. A vidíte, že to funguje. Já si myslím, že tady by mohla být shoda buď na tom, že jsme všichni připraveni během vteřin, během minut, během hodin posílit vládní rozpočtovou rezervu tak, aby bezpečnost občanů České republiky mohla být zajištěna maximálním způsobem, anebo se dohodnout v této chvíli na tom, že nebudeme brát z rozpočtové rezervy do kapitoly, ale že naopak navýšíme vládní rozpočtovou rezervu, která by pro takový okamžik mohla být připravena. Berme to vážně. Nedívejme se na to jako na nějaký vzdálený příběh, televizní seriál. Tohle je realita, které se nezbavíme. Tohle je realita, která dostíhá i nás. Prostě chovejme se v tomto opravdu velmi nepoliticky, ale odpovědně vůči občanům České republiky. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych zde prezentoval a přihlásil se k následujícímu pozměňovacímu návrhu.

    Pozměňovací návrh je plně ve shodě s usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a týká se v podstatě toho, abychom v rámci souhrnných ukazatelů přijali následující změny kapitolního sešitu kapitoly 377 Technologická agentura České republiky. Ještě na úvod bych řekl, že jde o přesun finančních prostředků v rámci kapitoly, nejde o žádné navýšení.

    Pozměňovací návrh zní:

    a) V průřezovém ukazateli kapitoly 377 Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci zvýšit částku 32 189 991 Kč o 10 000 000 Kč na 42 189 991 Kč,

    b) V průřezovém ukazateli kapitoly 377 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem zvýšit částku 10 944 597 Kč o 3 400 000 Kč na částku 14 344 597 Kč,

    c) V průřezovém ukazateli Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů, v tom institucionální podpora celkem, zvýšit částku 106 428 000 Kč o 28 400 000 Kč na částku 134 828 000 Kč,

    d) V průřezovém ukazateli Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů, v tom účelová podpora celkem, snížit částku 2 852 511 000 Kč o 28 400 000 Kč na částku 2 824 111 000 Kč.

    Tento pozměňovací návrh jsem zavedl do systému pod č. 3287 a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlašuji.

    Zdůvodnění návrhu: Technologická agentura v podstatě žádá o převod finančních prostředků ve výši 28,4 mil. korun z prostředků účelové podpory do podpory institucionální. Tato částka je složena, jak jsem uvedl předtím, z 10 mil. do ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci, 3,4 mil. do ukazatele Povinné pojistné placené zaměstnavatelem a dalších 15 mil. do ukazatele Výdaje na výzkum, a to z důvodu pořízení nového informačního systému.

    Na opakované žádosti Technologické agentury o navýšení funkčních míst se Ministerstvo financí rozhodlo vyhovět poslední žádosti Technologické agentury a od 1. 1. 2016 zvyšuje počet funkčních míst na hlavní pracovní poměr o deset, to jest na padesát devět. Prostředky na tyto místa byly z Ministerstva financí převedeny z rozpočtu TA ČR z položky ostatních osobních výdajů. Čili Technologická agentura si dovoluje, jak jsem již říkal, požádat o převod z účelových výdajů do institucionálních výdajů v roce 2016 ve výši 28 400 000 ve výše uvedené skladbě. Nejpodstatnější na této žádosti je to, že Technologická agentura nemá žádné požadavky na další prostředky ze státního rozpočtu, jak jsem již uvedl. Jde o přesun v rámci kapitoly.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byly zde v podrobné rozpravě zmíněny mé pozměňovací návrhy s tím, že jsou nehlasovatelné. Já jsem si to prověřil a skutečnost je taková, že jsem byl veden dobrým úmyslem, a to je, že příspěvek na péči nebyl dlouhé roky valorizován. Tato skupina obyvatel si skutečně zaslouží, aby byl v rámci sociální spravedlnosti tento příspěvek na péči navýšen.

    Já jsem se tedy rozhodl upravit svůj pozměňovací návrh do té podoby, aby byl hlasovatelný. Já ho tedy načtu. V kapitole 313 státního rozpočtu na rok 2016 se specifický ukazatel aktivní politika zaměstnanosti snižuje o částku 520 mil. O částku 520 mil. se zvýší specifický ukazatel příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.

    Jedná se o to, že z jednání se zástupci Národní rady pro zdravotně postižené vyplynula nutnost posílit rozpočtové prostředky, ze kterých jsou vypláceny příspěvky na péči, a víceméně vytvářím prostor pro ministerstvo, aby mohlo danou situaci řešit. Tedy k předchozím pozměňovacím návrhům se nehlásím, protože jsou nehlasovatelné, a tento jsem načetl nově.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil přihlásit se ke svému pozměňovacímu návrhu, který najdete v systému pod č. 3278.

    Nyní bych vás ve stručnosti seznámil s tím, oč se v něm jedná. Týká se kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí, kde navrhuji přesun částky, která je určena na podporu provozu záchranných stanic pro hendikepované volně žijící živočichy. Podotýkám, že můj pozměňovací návrh nepřináší žádné náklady navíc, pouze se technicky přesouvá v rámci kapitoly. To znamená, nikomu se nebere a nikomu se navíc nepřidává. Peníze na to byly vyčleněné a pouze jsou zařazeny do špatné kategorie, kde není možné je vyčerpat.

    Abych to trochu objasnil. V podstatě v rámci České republiky funguje záchranná síť, která je částečně financovaná státem. Státní příspěvek u těchto organizací dělá asi jednu třetinu. Probíhala tam poměrně široká diskuse při přípravě rozpočtu, kdy nastala v podstatě shoda na výši příspěvku stanicím, která celkově dělá asi 12 mil. v Čechách. Nicméně tato částka, o kterou byl vlastně rozpočet navýšen, byla zařazena do kategorie Činnosti v ochraně životního prostředí, ale v minulých letech tyto prostředky byly v kategorii Program péče o krajinu, kde byla v rámci vnitřní směrnice Ministerstva životního prostředí vytvořena kategorie C, která přímo počítala s financováním stanic. Zařazení do nové kategorie například neumožňuje, aby z tohoto byly například financovány stanice, které jsou zřizovány jinak než nevládními organizacemi, například u zoologických zahrad, nebo největší pražská stanice je zřizovaná Lesy hlavního města Prahy, takže tyto stanice by potom nemohly čerpat. Navíc i v kategorii Program péče o krajinu zůstala zachovaná částka asi 5 mil. na financování stanic, takže by tam došlo ke dvojímu financování. Proto z tohoto důvodu navrhuji přesunout právě z rozpočtového okruhu Činnosti v ochraně životního prostředí částku 12 mil., která byla domluvena, do Programu péče o krajinu, kde už je systém zaběhlý a záchranné stanice z toho už umějí čerpat a nebyl tam v minulosti žádný problém. V tomto spočívá můj pozměňovací návrh.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já si tady dovoluji načíst tři pozměňovací návrhy. V systému je máte pod čísly 3246 a dva pod číslem 3247.

    Krátký komentář. Hospodářský výbor byl na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji. Vím, že takovou popelkou zatím, co se týká vybavenosti, infrastruktury a její budoucnosti, je Národní park České Švýcarsko. Tam napříč politickým spektrem jsme vedle toho, že budeme prosazovat a podporovat velké projekty, slíbili, že začneme možná i u těch menších. Jedná se o kraj, který je silně sužován strukturální nezaměstnaností. Odcházejí odtamtud elity. Jedna z šancí, o kterých se nemluví, protože Ústecký kraj je vždycky chápán jako místo zdevastované, ale ve skutečnosti má řadu velmi cenných přírodních lokalit, které jsou turistickým tahákem. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Dalším řádně přihlášeným je poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, na závěr svého vystoupení předložím pozměňovací návrh. Jenom bych se chtěl ještě nejprve vyjádřit ke způsobu projednávání návrhu státního rozpočtu, konkrétně jeho kapitoly 315, která se týká Ministerstva životního prostředí. Tu kapitolu jsme projednávali na výboru pro životní prostředí. Bohužel na projednávání si nenašel čas pan ministr životního prostředí, nebyl na jednání zúčastněn, a nebyli přítomni na jednání bohužel ani jeho náměstkové. Takže návrh rozpočtu na výboru pro životní prostředí prezentoval pan státní tajemník Landa. Tedy zdá se, že už úředníci přebírají skutečně postupně vládu.

    Za druhé bych se chtěl vyjádřit k formální podobě rozpočtu, tedy zejména rozpočtu kapitoly. Ta je členěna na výdajové bloky a výdajové okruhy, přitom není těmto jednotlivým částem přiřazen nikde žádný číselný identifikátor, takže se tam jednak špatně hledá a jednak se potom velmi špatně, když mluvíme o rozpočtu, na jednotlivé částky odkazuje. Takže je vždycky třeba přečíst a vyjádřit celý název příslušného bloku nebo příslušného okruhu. To je tedy podle mne chyba. Navrhoval jsem, aby byla kapitola vrácena k přepracování, bohužel tedy bezúspěšně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Přeji pěkné dopoledne. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Zemek, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já tedy musím reagovat na předřečníka pana kolegu Zahradníka ohledně toho navyšování v kategorii neinvestičních nákladů neziskovým organizacím o 12 mil. To jsou, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, právě ty prostředky, které byly domluveny, resp. které byly dojednány pro činnost stanic pro hendikepované živočichy, pouze byly zařazeny do jiné kategorie. Takže o těch 12 mil. se nenavyšují neinvestiční prostředky ekologickým organizacím, ale jsou to prostředky určené právě na ty stanice. A bohužel tedy tam došlo k tomu, že to skončilo v tomto šuplíku, místo toho, aby to skončilo v tom PPK, což vlastně tedy zabezpečuje můj pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já se musím připojit ke svému předřečníkovi k panu poslanci Zahradníkovi s tím, že také považuji za nehoráznost, že rozpočet Ministerstva životního prostředí na výboru pro životní prostředí nepřišel hájit ani ministr ani žádný z jeho náměstků, nýbrž úředník. Ale to není hlavní důvod, proč jsem tady vystoupil.

    Chci říct, že po formální stránce, a o tom tady už hovořil pan poslanec Zahradník, je předkládaný materiál naprosto tristní. Kdyby pan ministr Brabec jako manažer předložil tento materiál svému představenstvu, byl by zřejmě poslední materiál, který by ve své profesionální kariéře předložil - tabulky bez čísel, bez označení, nečitelné tabulky, stránky bez čísel, bez označení, grafy mimo fluktuační pásma. To jsou naprosto tristní záležitosti a to jenom dokumentuje, jak si Ministerstvo životního prostředí váží práce Sněmovny.

    Nicméně to nejzásadnější. Já jsem dlouho přemýšlel, zda to mám řešit formou nějakých pozměňovacích návrhů, ale je to tak zásadní věc, že to samozřejmě formou pozměňovacího návrhu nejde řešit. Chtěl bych upozornit, kolik financí se věnuje ze státního rozpočtu na ochranu životního prostředí. Je to výrazně méně než v době hospodářské krize. Tady se ukazuje, jaké má vláda priority, jak si váží životního prostředí a jak ho chce chránit. Zatímco v roce 2009 to bylo 4,6 mld., v roce 2010, tedy v hluboké hospodářské krizi 4,1 mld., na příští rok to je 3,2 mld., to znamená o miliardu méně než v době krize, což považuji za skutečně nedostatečné a chci vyzvat ministra životního prostředí, aby v příštím rozpočtu se zasadil o to, aby rozpočet životního prostředí rostl, neklesal.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zahradník. ***

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já samozřejmě se obracím ke kolegovi Zemkovi vaším prostřednictvím, ale už jsem to řekl, že přece není možné zakrýt to, že navyšujeme dotace nevládním neziskovkám jakýmsi zmatkem, poměrně značným zmatkem, který panuje v kapitole 315 pro Ministerstvo životního prostředí. Ten zmatek možná prostupuje celým rozpočtem. Orientace v něm je hanebná. Už jsem to tady říkal, neexistuje možnost nějak se číselně odkázat mezi jednotlivými okruhy, mezi bloky, mezi grafy. Prostě je to skutečně špatné, to musím velmi kriticky tedy vyjádřit. Přitom dotace pro stanice pro hendikepované živočichy, když jsme se na to ptali na výboru, nebyl nikdo schopen tam najít. Oni nebyli schopni vysvětlit, kde by se ty peníze našly. Ony tam skutečně jsou, jsou tam skryty v podobě dotací pro zřizované organizace, které zřizuje ministerstvo, nebo případně Zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou, která provozuje krásnou stanici pro hendikepované živočichy, tu zase zřizuje Jihočeský kraj, dotuje ji ze svých prostředků.

    Čili nehrajme si tady na to, že chceme dotovat nevládní organizace, přitom peníze pro ně budeme krýt nějakým ušlechtilým důvodem ochrany hendikepovaných nebo zraněných živočichů. Bohužel nevládky mají veliký vliv, bohužel se to začíná projevovat. A ono se to projeví v příštích letech, až EIA přestane fungovat, ještě daleko hůře.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Chci se zeptat, pane ministře, vy jste svou faktickou poznámku - protože jste ji smazal, tak jsem nevěděl, jestli trvá. Takže trvá. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, kolegyně, kolegové.

    No, tak klasicky kolegové nezklamali a bylo to Rádio Jerevan jako vždycky. Takže na výboru mě zastupoval sice státní tajemník, ale vy jako kolegové - vaším prostřednictvím, pane předsedající - kteří se zabývají životním prostředím, já jsem přesvědčený, že pan Landa to tam i řekl, on je nejenom státní tajemník, ale já v rámci úspor jsem tedy sloučil tuto funkci s mým náměstkem, který má na starosti také ekonomiku. A on ji měl na starosti od začátku. To znamená, on je nejenom státní tajemník, ale on má pod sebou i ekonomickou sekci a měl ji od začátku. Takže je to můj první statutární zástupce. Já se omlouvám, nemohl jsem tam být z pracovních důvodů. Příště tam určitě přijdu. Víte, že na výbor také chodím. Ale nikdy bych tam neposlal úředníka, to mi věřte, jenom nějakého úředníka. Poslal jsem tam vysoce kvalifikovaného člověka, který má na starosti sekci ekonomika od začátku. Takže to jenom k tomu zbytečnému výpadu. A teď nevím, jestli to bylo z nevědomosti, nebo jaksi záměrně. Ale tak to je pro mne Rádio Jerevan.

    Ohledně opatření z hlediska stanic záchranných, my jsme byli ti, kteří přidali těmto stanicím po vašich vládách více peněz. V tom prvním roce jsme jim přidali 10 milionů, teď jsme tedy přidali 5 milionů. To znamená, ty peníze tam jsou. Jsou tam v této, jak říkal pan kolega Zemek. To znamená, těch 12 milionů tam opravdu - není to pro nevládní organizace, ale je to na stanice na ochranu ohrožených živočichů. To je úplně jednoznačné. Můžeme se bavit o tom, jestli ty peníze jsou tam v té správné kolonce. Jsem přesvědčen, že ano, ale nebojím se nebo nebráním se té debatě.

    Z pohledu opatření na retenci vody v krajině máme 8 miliard korun v operačním programu Životní prostředí do konce roku 2020 a tyto peníze tam chceme využít. To znamená, nepočítáme s tím, že bychom to financovali z národních zdrojů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane ministře. Omlouvám se.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Poslední věta, poslední dvě věty. Ohledně tabulek - ten rozpočet má kromě číslování stránek, resp. tabulek, úplně stejnou strukturu jako v minulém roce. Nevím, kde tam nastal problém. Kolegové mě informovali, že se nakonec všechno vysvětlilo. Vy tady říkáte, že ne. Určitě se na to podívám. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Mně skutečně pan ministr Brabec teď opravdu velmi pobavil. Pokud váš člověk, který se nejvíce zabývá financemi, je schopen předložit takovýto rozpočet, tak skutečně se obávám o to, jakým způsobem funguje Ministerstvo životního prostředí. Já znovu opakuji - v rozpočtu se nedá číst, v rozpočtu se nedá hledat. Dokonce ani ten dotyčný, který je ten nejvyšší specialista podle vás na finance, nám nebyl schopen najít požadované údaje.

    Pokud považujete stránky, které se jmenují "Vzor formuláře číslo 1.5", "Vzor formuláře číslo 1.5", "Vzor formuláře číslo 1.5", "Vzor formuláře číslo 1.5" atd., za přehledný rozpočet, tak je mi to rovněž líto.

    Říkal jste, že tak dáváte více peněz než minulé vlády. Samozřejmě lžete. Podívejte se prosím do vašeho rozpočtu. Ten rozpočet je nižší - opakuji nižší - než v době hospodářské krize (nesrozumitelné projevy z lavic), kdy jsme dávali do životního prostředí -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegové, abyste po sobě nepokřikovali.

  • Poslanec Michal Kučera: My jsme dávali do životního prostředí podstatně větší prostředky než dnes. Priorita této vlády není životní prostředí, není ochrana životního prostředí. Ty priority jsou jinde. Zřejmě se jedná o dotace pro biopaliva a jiné položky. Děkuji. (Potlesk z lavic zcela napravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nikdo s faktickou poznámkou se nehlásí. Budeme pokračovat v řádné rozpravě. Požádám tedy o vystoupení pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Mí kolegové tady v podobě pana ministra životního prostředí partnera měli, byť ta debata byla ostrá. Já se budu obracet na ministra zemědělství, který mezi nás nepřišel, ale to už jsme si zvykli, že u takových zásadních věcí, které se týkají jeho resortu, se příliš ministr nezúčastňuje. Nicméně k věci.

    Chci se přihlásit ke svému pozměňovacímu, nebo spíš možná doplňovacímu, bych ho nazval, návrhu pod číslem 3289, který se týká právě kapitoly Ministerstva zemědělství, tedy kapitoly 329. Já jsem k ní poměrně podrobně hovořil na jednání zemědělského výboru, a tak nebudu opakovat detaily toho, co v tom rozpočtu opravdu chybí. Ten rozpočet je celkově také nižší na rozdíl od jiných kapitol státního rozpočtu. Přestože státní rozpočet má vyšší příjmy, tak výdaje na zemědělství obecně klesají ve státním rozpočtu, a to poměrně významnou částkou víc jak 5 miliard korun. Přesto se tam najdou finanční prostředky na opravy kapliček a nové zřizování organizací, nové přijímání úředníků apod. To tam v té kapitole je poměrně hojně. Ale to, co tam podle mého hlubokého přesvědčení být má a je výrazně víc vidět, tak je ohrožení z hlediska sucha.

    Opatření, která Česká republika chystá, jsou velmi malá. Těch 200 milionů korun je částka úplně směšná na celou Českou republiku, která je na vyčištění rybníků apod. To jsou věci, které budeme muset podle mne daleko zintenzivnit. Práce na opatření proti suchu - myslím, že letošní léto nám dalo jasně najevo, že to může být jedno z významných, opravdu významných nebezpečí, kterému bude do budoucna Česká republika čelit. A fakt, že vláda se tím sice zabývala, ale zabývala se tím tak, že do června příštího roku bude analyzovat, co je vlastně všechno potřeba, aby ty další měsíce a léta jsme se suchem něco zásadního dělali, to si myslím, že je opravdu pozdě, a že máme-li tady už nějaké programy, které byly v minulosti vydiskutovány s Evropskou unií, že bychom do nich měli významněji přispívat, a ne částkou 200 milionů korun, kterou opravdu považuji na Českou republiku v tomto ohledu za velmi, velmi nízkou.

    Stejně jako, byť jsem na jednu stranu rád, už v minulém projednávání státního rozpočtu v loňském roce jsem navrhoval posilování závlah, to bylo na zemědělském výboru odmítnuto, následně ten pozměňovací návrh odmítla koaliční většina i na jednání Poslanecké sněmovny. V letošním roce v podstatě koalice navrhuje to, co my jsme navrhovali vloni, přičemž podotýkám, že se téměř nic nezměnilo. A v minulosti jsem tady byl dehonestován trochu tím, že ty finanční prostředky nejsou potřeba, že vlastně po nich nikdo netouží, že je nikdo nechce a že je Česká republika není schopná vyčerpat. Teď navrhuje koalice, a já to podporuji, to posílení kapkových závlah a závlah obecně, to je správně, je to dobrý směr, ale je to málo. Nebude to vůbec významné. Myslím si, že to, co České republice potenciálně hrozí, je potřeba vnímat daleko zásadněji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další v pořadí je přihlášen pan poslanec Adámek. Připraví se paní poslankyně Zelienková. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Adámek: Dobrý den, kolegové, kolegyně. Dovolil jsem si po dohodě s mými spolupředkladateli, což jsou kolegové Procházka, Kolovratník a Šincl, předložit vám pozměňovací návrh, který si dovolím nejdříve přečíst. Cítím povinnost jej odůvodnit jako člen vámi zřízeného orgánu, a to je podvýbor pro kulturu.

    Je to sněmovní dokument 3286, který zní: Do výdajového bloku B5 kulturní služby, podpora živého umění, b) kulturní aktivity kapitoly 334 Ministerstvo kultury z částky 536 716 783 Kč závaznými ukazateli určit částku 44 985 000 Kč a rozdělit ji takto: 17 mil. pro mezinárodní hudební festival Pražské jaro, 8,070 mil. pro mezinárodní hudební festival Český Krumlov, 5,915 mil. pro mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, 5 mil. pro mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha, 4 mil. pro mezinárodní divadelní a hudební festival Janáček Brno, 1,5 mil. pro mezinárodní hudební festival Janáčkův máj a 3,5 mil. pro mezinárodní hudební festival České dotyky hudby.

    Myslím si, že je důležité - nechci vás dlouho zdržovat - odůvodnění, proč jsme já a moji kolegové, hlavně kolega Procházka, šli touto cestou. Dovolím si přečíst odůvodnění, které je součástí toho pozměňovacího návrhu: Ministerstvo kultury do dnešního dne nepředložilo program pro financování hudebních festivalů klasické hudby. Tento pozměňovací návrh předkládáme na základě usnesení podvýboru pro kulturu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a hlavně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který tento návrh téměř jednomyslně podpořil.

    Rádi bychom ještě zdůraznili, že ministr kultury České republiky pan Daniel Herman při projednávání na výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny dodal k návrhu souhlasné stanovisko. Jedná se o festivaly klasické hudby, které jsou nejen hudebním fenoménem české kultury, ale také výrazně přispívají k rozvoji cestovního ruchu, služeb, zaměstnanosti a k propagaci České republiky.

    Dovolím si vás chviličku ještě zdržet a zdůraznit některé aspekty, které jsou heslovitě uvedeny v pozměňovacím návrhu. Rád bych zdůraznil - a to já považuji za naprosto zásadní - to, že se nejedná o žádnou nahodilost, že tu hovoříme o dlouhodobém řekněme zájmu, a teď mi promiňte, o záchranu rodinného stříbra, tak jak se kdysi i v této Sněmovně o tom hovořilo. Protože já opravdu považuji Pražské jaro, když to budu říkat zkráceně, Český Krumlov, Smetanovu Litomyšl, Dvořákovu Prahu a koneckonců všechny ty další festivaly, jak jsou tam vyjmenovány, za rodinné stříbro, a obzvláště v dnešní době, nechci to blíže specifikovat, je potřeba dle mého názoru, a nejen mého, koneckonců, jak už jsem o tom hovořil, jednoznačně se k tomu přihlásil i výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podporovat tyto jedny ze základních atributů, nebo velkých atributů - zdůrazňuji - klasické hudby.

    Možná je dobré říci ještě pár slov k systémovosti toho názoru. Jsou velké debaty, které se vedou na toto téma, jak už jsem říkal, přes dva roky o tom, zdali je systémové z pozice Poslanecké sněmovny ukládat prostřednictvím zákona o rozpočtu Ministerstvu kultury, kam má konkrétně ty peníze, o kterých hovoříme - a já bych v této souvislosti rád zdůraznil, aby to bylo všem naprosto jasné, že nehovoříme o žádné změně v rozpočtu, že jenom na základě jakýchsi kritérií, která jsme si dali na podvýboru, která si dal výbor a která, doufám, si osvojí i Sněmovna, chceme toto určit.

    Ta kritéria jsou v podstatě naprosto jasná. Už jsem o tom částečně hovořil. Za prvé, dosud bohužel, i když vím, že ministerstvo na tom intenzivně pracuje, není ucelený program na financování takto významných festivalů. Víte, já mám někdy dojem, že my při přípravě programu a při názorech prostě směšujeme a spojujeme nespojitelné. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky a potom jednu přihlášku s přednostním právem. První s faktickou poznámkou je paní poslankyně Berdychová a po ní pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já s návrhem, jak přednesl pan poslanec Adámek, nemohu souhlasit. Už jsem tak učinila na jednání školského výboru. Tento návrh považuji za zcela nesystémový, jde proti principům připraveného programu financování festivalů, který byl schválen na Ministerstvu kultury a byl poslán do připomínkového řízení. Schválení tohoto programu se předpokládá na počátku příštího roku. Konkrétní seznam sedmi festivalů s navrženými částkami podvýbor pro kulturu neprojednal, ale doporučil panu ministrovi, aby podporu prioritních festivalů zajistil. Je to plně v jeho kompetenci.

    Návrh nepřipravilo Ministerstvo kultury. Sekce živého umění se o návrhu dozvěděla, až když byl předložen na jednání školského výboru při projednávání rozpočtu ministerstva. Jde o návrh původně dvou poslanců a jedné zájmové organizace. Kritéria výběru festivalů jsou velmi zvláštní. Náklady na konání festivalu 10 mil. a členství v Asociaci hudebních festivalů. Přitom máme ještě další profesní organizace. Jsou i další festivaly, které mají náklady vyšší než 10 mil. Jsou mnohem více hodnoceny po stránce umělecké, ale v seznamu nejsou. Například Struny podzimu, které byly v podobném seznamu uvedeny loni, ale na jaře letošního roku vystoupily z Asociace hudebních festivalů a v návrhu už nejsou. Připomíná mi to situaci - když se mnou nekamarádíš, prioritní podporu nedostaneš. Nepřijetí návrhu neznamená ohrožení existence Pražského jara, Smetanovy Litomyšle, Dvořákovy Prahy. Ministerstvo kultury s podporou festivalu počítá a umí je podpořit. Naopak. Pokud vybrané festivaly nedodají včas a v pořádku vyúčtování podpory za rok 2015 do konce ledna, jim určená podpora propadne a nebude moci být využita pro další festivaly či oblasti živého umění. Už tak podfinancovaná - (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně. Omlouvám se.). Ano, takže já s tím návrhem nesouhlasím. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kolovratník a po něm pan poslanec Adámek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, dobré dopoledne. Já nejsem tak vzorně připraven a ona faktická poznámka má být k průběhu rozpravy a ne k obsahu věci. Tak snad ani já nebudu obviněn, ale musím zareagovat na svoji předřečnici. Naopak tento návrh bych rád podpořil a požádal vás, kolegyně a kolegové, o to, abyste se při závěrečném hlasování, které rozhodne, na jeho stranu postavili, protože tenhle návrh naopak zvyšuje transparentnost. A on to navrhovatel František Adámek neřekl, ale ty festivaly, opravdu není to žádná zájmová skupina. Ti, kteří se o tuto úpravu v rámci rozpočtu, a opakuji bez navýšení, o to ucházejí, tak ty festivaly musí splnit sakra tvrdé podmínky, co se týká trvalé a dlouhodobé návštěvnosti, co se týká celkového rozpočtu toho festivalu a celkové ekonomiky. Takže není to pro určitou zájmovou skupinu, ale pro ty, kteří splní nejpřísnější podmínky. Tohle je potřeba vědět. Samozřejmě ve chvíli, kdy je nikdo plnit nebude, tak už v tom klubu, v uvozovkách, nebude.

    A poslední věta v rámci faktické poznámky. Bylo to v tom návrhu řečeno, je to z důvodu zatím neexistence trvalého programu v rámci Ministerstva kultury, kde my bychom touto naší, a je to naše politická vůle, jestli je pro ni rozhodneme, nebo ne, zajistili rádi jisté, řeknu, stabilní podmínky pro skupinu skutečně těch nejlepších, které reprezentují Českou republiku.

    Snad poslední zmínka, odvolám se na seriózní analýzu od KPMG, která říká, že jedna koruna v uvozovkách investovaná do tohoto typu aktivit z veřejných zdrojů se vrátí téměř dvojnásobně. To jsou prokazatelná čísla. Takže za mě podpora a prosím o ni i vás. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Adámek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Adámek: Ještě jednou dobrý den. Děkuji, pane místopředsedo. Já si velmi vážím kolegyně Berdychové, já si vážím každého, kdo se o tuto problematiku zajímá, protože ji jistým způsobem svými i jinými názory posouvá kupředu a dostává ji do povědomí nejenom této Sněmovny, ale i vůbec našich spoluobčanů. Nicméně jenom dvě faktické poznámky k tomu, co zde bylo řečeno.

    Já jsem neřekl, že jsme to dělali pouze s Ministerstvem kultury. Já jsem jasně řekl, že jsme některá čísla dostali od Ministerstva kultury a že jsme to projednávali i s Asociací hudebních festivalů.

    A druhá poznámka, aby to bylo naprosto jasné. Nejedná se o žádný zájmový klub, jedná se o to, že já jsem několikrát, a ve svém vystoupení, koneckonců i v pozměňovacím návrhu hovoříme o festivalech klasické hudby. Já nejsem odborník, ale prosím vás, jestliže festival, o kterém hovořila paní kolegyně Berdychová, hraje world music, probíhá v průběhu jednoho měsíce nebo dvou řekněme. Za druhé, hraje se tam alternativní hudba a další žánry, nic proti tomu, ale prostě je to jiná kategorie. A my hovoříme o festivalech klasické hudby. To jenom pro upřesnění, že nehovoříme o žádném výjimečném klubu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek a po něm pan ministr Daniel Herman. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, já bych za nás rád podpořil tento pozměňovací návrh, aniž bych tvrdil, že je to systémové opatření. Je to náhradní opatření, protože tady prostě absentuje program včetně řádné evaluace. A ten jediný důvod, ten hlavní důvod, proč se domnívám, že si ten návrh zaslouží podporu, je čas. Není horší noční můra pro manažera či dramaturga Pražského jara, když ještě v únoru neví, s jakou může počítat státní podporou, a neví tedy, zda si může dovolit příslušného dirigenta, sólistu či těleso. Všichni víme, že festivaly, a nejenom klasické hudby, týká se to všech takových akcí, ale festivaly klasické hudby zejména se začínají intenzivně připravovat nejpozději v okamžiku závěrečného koncertu toho předcházejícího ročníku. A když si nemohu být jist výší státního příspěvku, což je nějaká jejich, bazální segment toho rozpočtu, kterou bych si měl být jist vzhledem ke státní podpoře, tak se mi strašně špatně pracuje a logicky se to promítne do úrovně toho festivalu. To zná ten čas. V okamžiku, kdy tady bude jasný program, jasná evaluace, tak nebude potřeba to řešit pozměňovacími návrhy.

    Ovšem dvě poznámky, kterými bych to rád doplnil. Za prvé, byl bych velmi rád, kdyby v případě, kdy ten pozměňovací návrh schválíme, kdybychom neměli pocit, že tím je to pro rok 2016 vyřešeno. Není. Byl bych velmi rád, kdybychom to brali jako jakési bazální minimum, s kterým bude moci management těch festivalů počítat, a že po schválení programu dojde k doladění. Za prvé se domnívám, že ta částka by mohla být vyšší vzhledem k současným možnostem státních výdajů a vzhledem k tomu, kolik dávají veřejné rozpočty našich sousedů například na festival v Salcburku nebo Bayreuthu nebo jiných festivalů, protože to skutečně je něco, čím se Česká republika může prezentovat, a rozhodně na tom neprodělává.

    Za druhé bych rád, kdybych si byl jist, že skutečně skupina odborníků a ne pouze manažerů a ne pouze podle ekonomických kritérií posoudila míru podpory. Přiznám se, že nejsem schopen pochopit jediný důvod ať už z hlediska dramaturgie, nebo účasti sólistů a těles světové úrovně, proč by třeba Český Krumlov měl mít výrazně více než Dvořákova Praha. To mně hlava nebere, ale já jsem laik. Takže pevně doufám, že po ukončení toho programu, nebo po předložení toho programu, dojde k tomu, že ta částka bude vyšší a že dojde k doladění jednotlivých proporcí. Ale teď, v tuto chvíli, když program není, pošleme-li těmto významným festivalům jasný vzkaz: toto je minimum, se kterým můžete počítat, tak uděláme určitě dobře. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Kolovratník a po něm paní poslankyně Němcová. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Teď to opravdu bude faktická poznámka. Já jsem byl kolegy upozorněn, abych upozornil na svůj potenciální střet zájmů, tak to rád řeknu do stenozáznamu, že jsem členem správní rady jednoho z těch festivalů, a to Smetanovy Litomyšle. Nebojím se a rád to řeknu. Kdybych měl mít problém při hlasování, klidně se ho potom zdržím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní paní poslankyně Němcová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já tu debatu nechci rozšiřovat ve faktické poznámce. Chci podepsat to, co zde říkal pan kolega Kalousek. Vítala bych navýšení peněz pro tyto speciální programy, ale vzala jsem si slovo pro to, protože chci upozornit, že se bavíme o jednom segmentu podpory z veřejných peněz, tedy určitě úctyhodných festivalů a za nimi stojících organizátorů a já je podporuji. Ale chci také promluvit o těch, o kterých se nemluví a skoro se o nich ani neví, to je těch, kteří pracují a organizují skvělé hudební příležitosti a festivaly bez veřejné podpory. Například probíhají Martinské slavnosti. Říkám to tady, dámy a pánové, pro vás, abyste se jich případně mohli zúčastnit. Akademie múzických umění hned tady na Malostranském náměstí. Pátý ročník probíhá a zakládají si na tom, že dokážou přitáhnout špičkové interprety a mají dokonalou dramaturgii a obejdou se bez veřejných prostředků. Myslím, že v té debatě, když se bavíme, co stát má podporovat, tak patří také sdělit, že zde existuje skupina lidí velmi schopných, zdatných, umělecky nadaných, kteří si zakládají na tom, že veřejné prostředky nepotřebují. Tím nemíním vůbec nijak destruovat debatu na téma potřebné podpory závažných a zajímavých a potřebných kulturních festivalů.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem pan ministr kultury Daniel Herman.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já chci především poděkovat všem, kteří mají zájem o tento důležitý segment kultury, v tomto případě živého umění. Je to výrazem toho, že nepokládáme kulturu za něco okrajového, za něco, co by se nás netýkalo. Zazněla tady celá řada argumentů, které se v podstatě, myslím si, zakládají na realistickém odhadu situace. My se snažíme systémově vyřešit jednotlivé paprsky celkového spektra, které kulturu tvoří. Asi nejvíce se nám to zatím podařilo v oblasti kinematografie. A plně tady souhlasím s tím, co zde říkal pan předseda Kalousek, že je třeba vyřešit systémově všechny segmenty, protože mnoho lidí potom svoji energii investuje do shánění peněz místo toho, aby se mohla investovat do vytváření programů s jistou perspektivou. To je směr, který sledujeme, systémové řešení.

    V tuto chvíli, jak paní poslankyně Berdychová říkala, je materiál v připomínkovém řízení. Všechny věci nejdou tak rychle, jak bychom chtěli, ale myslím, že cesta je nastavena dobře, a v těch přechodných obdobích samozřejmě vítám impulsy, které přicházejí z Poslanecké sněmovny, protože jako člen vlády jsem Poslanecké sněmovně odpovědný. Takže myslím, že dokonce ty dva úhly pohledu nejdou proti sobě, doplňují se. Já skutečně děkuji za tento zájem, který vnímám jako jednoznačnou podporu kultury, podporu živého umění, a jistě se budeme snažit, aby co nejrychleji systémové řešení bylo na světě a abychom nemuseli přemosťovat ta období zatím návrhy, které nám pomáhají v tom, abychom mohli sanovat právě neexistenci takovéto normy. Ještě jednou děkuji za pozornost i za podporu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Přečtu omluvenku. Dnes z pracovních důvodů od 17.30 se omlouvá pan poslanec Josef Hvozdecký.

    Budeme pokračovat v rozpravě. Další přihlášenou je paní poslankyně Zelienková, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, já před vás předstupuji s jinou problematikou a tou je cestovní ruch. Já se cestovnímu ruchu věnuji dlouhodobě už dvacet let a celou dobu podporuji cestovní ruch. Bohužel jsem se dozvěděla, že v současné době cestovní ruch není podporován ani na takové úrovni finančně, jak byl podporován v minulých letech, a podle mého názoru už v minulých letech byl značně podhodnocený. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s přednostním právem se hlásí paní ministryně Šlechtová. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, já se jen vyjádřím k několika bodům, které zde padly. Ráda bych jenom zmínila, že agentura, resp. Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism není na třetině svého rozpočtu. Nicméně tato agentura byla sedm, deset let zvyklá čerpat z Evropské unie, to znamená z integrovaného operačního programu. Já bych jenom chtěla říct, že rozpočet, který na CzechTourism je, naprosto zcela pokryje veškeré náklady CzechTourism, nicméně jakýkoli příspěvek navíc pro propagaci České republiky, což je úkolem této agentury, je samozřejmě vítán.

    K dalším bodům se nebudu vyjadřovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Přihlášen je pan poslanec Marek Černoch a po něm se připraví pan poslanec Josef Uhlík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacím návrhům pod číslem 3281, 3282, k tisku 617, což je vyčlenění financí na personální a technickou ochranu hranic.

    Evropská unie bude i v následujících letech vystavena imigrační krizi. Podle odhadů Evropské komise mají jen do roku 2017 přijít do Evropy další tři miliony lidí, což je třikrát více než v letošním roce. Vzhledem k tomu, že Evropská unie prokázala, že není schopna chránit vnější hranice schengenského prostoru, musí se každý stát o ochranu svých hranic starat sám. Ostatní státy tak činí a je potřeba, aby tak činila i Česká republika. Vyčleněné prostředky mají být využity na nákup technologií, jako jsou optické kabely, kamery, drony, technická centra atd., které ochrání jižní hranici České republiky. Nejedná se o výstavbu plotů, jako je to v Maďarsku. Hranice má být chráněna obdobně jako je chráněna slovinsko-ukrajinská. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Josef Uhlík a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dovolte mi, abych se přihlásil k sněmovnímu dokumentu, který pozměňuje vládní návrh zákona o státním rozpočtu. Jedná se o sněmovní dokument 3293, ke kterému se přihlašuji za kolegu Miholu, který je nepřítomen a tento pozměňovací návrh načetl. Pozměňovací návrh se týká změny rozpočtu, srovnání, navýšení platů ve školství. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášena paní poslankyně Věra Kovářová a po ní vystoupí pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, asi vám neuniklo, že poblíž našeho bufetu probíhá výstava fotografií ohrožených nemovitých kulturních památek. Pokud vám to ale přece jen uniklo, doporučuji tuto výstavu vaší pozornosti, a to ideálně ještě před hlasováním o státním rozpočtu před třetím čtením. Z výstavy fotografií, co naprostá většina z nás velmi dobře ví, vyplývá, že stav velké části kulturních památek je neuspokojivý, a potvrzují to i čísla. Vnitřní dluh na kulturních památkách podle studie Ministerstva kultury činí 318 miliard korun a to je hodně. A hodně by proto na opravu kulturních památek mělo být vyhrazeno i ve státním rozpočtu v příslušných dotačních programech. Tím spíš, že v novém programovém období bude podporován jen zlomek památek. Národní kulturní památky, kulturní památky UNESCO, a těch je přibližně 300. Kulturních památek, na které se evropské peníze nedostanou, je 40 tisíc.

    Namístě je proto jednoznačně výrazné posílení náročných dotačních programů. Výpadek evropských peněz prostě musíme řešit. A jako řešení naprosto nestačí žádná symbolická záplata. Tento názor sdílel i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který ve svém usnesení vyzval v dubnu ministra kultury, aby ve spolupráci s ministrem financí vyčlenili v návrhu státního rozpočtu do dotačních památkových programů jednu miliardu korun. Samozřejmě stejný názor sdílel i věcně příslušný výbor pro vědu, vzdělání, kulturu atd. Pozměňovací návrh, který byl školským výborem předložen, v rozpočtovém výboru bohužel narazil. Bylo to s podivem, protože proti němu nehlasoval nikdo. Koaliční kolegové, kteří se zdrželi, tomuto záměru vyslovili dokonce podporu. Jak jsem ale uvedla, v hlasování, bohužel, tuto podporu nevyjádřili, a to na rozdíl od oblasti sportu, pro který se v rozpočtovém výboru dodatečných 250 milionů našlo snadno.

    Já se s takovým výsledkem nemohu smířit, a proto jsem se rozhodla podat stejný návrh jako v rozpočtovém výboru také ve druhém čtení, abyste jej, kolegyně a kolegové, mohli posoudit také na plénu. Předem děkuji za případnou podporu, díky které by Ministerstvo kultury už v příštím roce na opravu ohrožených kulturních památek - připomínám, že řadu z nich máte možnost vidět u vstupu u Státních aktů - vydávalo v příslušných dotačních programech jednu miliardu korun. A to už je pěkně kulaté číslo.

    Nyní bych se ráda vyjádřila k svému druhému pozměňovacímu návrhu, který řeší následující problém. Na Ministerstvu vnitra podle dostupných informací nám chybí několik desítek pracovníků, kteří by se věnovali problematice eGovernmentu. Při koncipování návrhu státního rozpočtu na příští rok na ně vláda však nemyslela. Ve svém pozměňovacím návrhu jsem proto navrhla posílit kapitolu Ministerstva vnitra o 20 milionů korun, které, jak věřím, přispějí k tomu, že se Česká republika stane v oblasti eGovernmentu když ne tygrem, tak alespoň divokou kočkou. Podle nedávné evropské statistiky jsme totiž v osmadvacítce na nelichotivém 25. místě a s tím bychom měli něco dělat. V rozpočtovém výboru tento návrh nebyl podpořen prý proto, že ministři vnitra a financí o tomto problému již vědí a hledají řešení. Na mé opakované dotazy ale nebylo vysvětleno, jakým směrem by se ono řešení mělo ubírat. A protože ke mně od jednání rozpočtového výboru nepronikla o ministerském řešení žádná nová informace, podávám tento návrh znovu ve druhém čtení.

    Závěrem bych se ráda vyjádřil a k pozměňovacímu návrhu, kterým jsme připravili společně s kolegou Ženíškem a Bezecným. Na jeho základě by měly být do kapitoly Ministerstva obrany přidány 2 miliardy 280 milionů korun. Toto číslo již dříve podpořil i výbor pro obranu a obsahuje jej i pozměňovací návrh kolegy Gabala. Rozpočtový výbor ovšem návrh výboru pro obranu shledal nehlasovatelným, a jak jsem včera zjistila při pročítání pozměňovacích návrhů, nehlasovatelným se zdá být i návrh kolegy Gabala, proto jsme tento návrh podali dnes ráno. Návrh kolegy Gabala totiž útočí na vládní rozpočtovou rezervu. Jak věřím, námi připravený pozměňovací návrh už takové zásadní nedostatky nevykazuje. Ony 2 miliardy 280 milionů korun přitom čerpáme z kapitoly Ministerstva zemědělství z ukazatele Podpora agropotravinářského komplexu, a to z jednoduchého důvodu. Na rozdíl od vládní rozpočtové rezervy je tam peněz dost.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Mackovík (správně Grospič). Chvíli strpení. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo, děkuji, vážené kolegyně a kolegové, za trpělivost. Vážená vládo, vážený pane ministře, dovolte, abych přednesl krátký pozměňovací návrh, ke kterému mě vedou věcné důvody i regionální důvody, protože již léta na Nymbursku a Mladoboleslavsku usilujeme o to, aby se urychlilo železniční spojení mezi Prahou a Libercem na spojnici a samozřejmě i s Mladou Boleslaví. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Daniel Herman.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, chci v tomto případě poděkovat paní kolegyni Kovářové prostřednictvím pana předsedajícího za uspořádání výstavy v aktech Výstava ohrožených památek, která velmi plasticky ukazuje, jaký je stav některých zhruba 750 objektů na území Čech, Moravy i Slezska. Je to velmi důležité a ukazuje to, jak ani 26 let nestačí na to, abychom dokázali dát dohromady obrovské památkové dědictví, které bylo systematicky 40 let devastováno, kdy se kulturní památky měnily v traktorové stanice nebo teletníky, pokud vůbec nebyly vyházeny do povětří.

    Na druhou stranu když projdeme jakýmkoli městem, obcí, tak vidíme, že se stav kulturních památek výrazně zlepšuje. Je to také díky významné podpoře státu, je to také díky významné podpoře evropských fondů. Ano, skutečně ty iropové programy, které do budoucna budou obhospodařovat také rekonstrukce kulturních památek, budou zúžené, jak zde zaznělo, pouze na některé kategorie národních kulturních památek, památek UNESCO a památek na tzv. indikativním seznamu. Nicméně i to jsou nezanedbatelná čísla. Ale k tomu je třeba také dodat, že máme celou řadu dotačních programů z Ministerstva kultury, kterými se snažíme zasáhnout i další objekty, které nemají možnost být spolufinancovány z evropských fondů.

    Samozřejmě že tento pozměňovací návrh obsahuje potřeby, které by jistě obnově našeho památkového fondu výrazně prospěly a pomohly. Na druhou stranu jako člen vlády vnímám mantinely reálných možností. A musím říci, že ten fakt, že i na příští rok máme jen na obnovu památek vyčleněnu jednu miliardu na národní kulturní poklad, zhruba tři čtvrtě miliardy na další památkové dotační programy, tak je myslím hladina, která je velmi zajímavá. Jednání s Ministerstvem financí se vyvíjejí vždycky velmi pozitivně. Po této stránce oceňuji vstřícnost, se kterou se k této problematice stavíme. To znamená, rozumím tomuto návrhu, chápu jej, ale jako člen vlády rozumím také tomu, co možné je a co možné není. To znamená, s touto mírou racionality přistupujme k těm návrhům, které zde zaznívají, ač meritum a zájem, které vyslovují, je jistě dobrý. Ale znovu říkám, nemůžeme se pohybovat v nějakých kategorií nereálných možností.

    Děkuji za podporu, děkuji za pochopení.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom bych chtěl znovu upozornit, protože se tady opět vyskytl pozměňovací návrh proti vládní rozpočtové rezervě, to už jsme si řekli, ale nelze ani uvést jenom, že pozměňovací návrh bude stavěn proti Všeobecné pokladní správě, protože tam je řada položek. Takže napsat jenom kapitola VPS prostě nejde. Je třeba tam uvést přímo položku. Říkám pro ty, kteří chtějí ještě podat pozměňovací návrh, aby toto vzali v potaz.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl podpořit myšlenku, kterou tady přednesla paní kolegyně Kovářové, protože se domnívám přes to všechno, co tady bylo řečeno, že peníze, které jdou na obnovu kulturních památek, jsou nedostatečné. A je to z toho důvodu, že i programy, které máme, to programové financování je na tak nízké úrovni, že dovoluje v rámci programů dávat na památky zhruba částky kolem půl milionu, možná malinko více peněz, ale to znamená, že v zásadě všechny kulturní památky jsou opravovány velmi dlouho a že se opravy prodražují.

    Já jsem opakovaně dával i v loňském roce návrhy na opravy některých kulturních památek. Někdy to neprošlo ani rozpočtovým výborem. A přestože ti uchazeči, kteří podávali tyto pozměňovací návrhy, to předkládali v rámci programového financování přes Ministerstvo kultury, tak opakovaně nebyli uspokojeni. Proto si dovolím i v současné době předložit pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému pod číslem 3296, k návrhu státního rozpočtu, ke sněmovnímu tisku 617, ke kterému se tímto hlásím.

    Dovolím si představit krátce tento pozměňovací návrh, který se týká kapitoly 334 Ministerstva kultury. A sice navrhuji:

    Snížit výdaje kapitoly č. 396 Státní dluh, specifický ukazatel obsluha státního dluhu o 10 mil. korun nebo variantně snížení výdajů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa, snížení specifického ukazatele dotace na podporu exportu - doplnění pojistných fondů EGAP, a. s., o 10 mil. korun a navýšení rozpočtu kapitoly 334 Ministerstvo kultury v ukazateli podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení, program 134D410 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základy církví a náboženských organizací o plus 10 mil. korun.

    V rámci této částky zařadit nové akce. Za prvé, oprava farního kostela sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti plus 6 mil. korun.

    Odůvodnění: Žadatel, římskokatolická farnost Uherské Hradiště, podal řádnou žádost o grant z fondů EHP, přesto žádost nebyla akceptována. Žadatel také opakovaně předkládá žádosti do programového financování na obnovu městských památkových zón, avšak z tohoto programu jsou uvolňovány částky v rozsahu do půl milionu korun, které umožňují třeba částečnou opravu jedné sochy na fasádě. Prostředky uvolňované z programu jsou na tak nízké úrovni, že neumožňují rozsáhlou opravu fasády, soch a dřevěných prvků. Ve svém důsledku se tak oprava prodražuje o vícenáklady na nutnost stavět lešení pro každou malou částečnou dílčí opravu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní se s přednostním právem hlásí pan místopředseda Filip a po něm pan předseda Fiala. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Mám velmi drobnou změnu a to je posílení kapitoly 306 Ministerstva zahraničních věcí o 300 tis. korun na úkor kapitoly 334 Ministerstva kultury, a to z výplaty na takzvané církevní restituce.

    Odůvodnění, proč na Ministerstvo zahraničí a proč z Ministerstva kultury, je jednoduché vzhledem k tomu, že jde o dobudování a českou účast na Muzeu holokaustu v Jihoafrické republice v Johannesburgu, na kterém se podíleli čeští skláři, a vytvořili tam monument, který se týká Památníku Terezín. Jsem přesvědčen, že tento podíl českého státu na Muzeu holokaustu v Jihoafrické republice je dobrým krokem jak naší zahraniční politiky, tak minimálně připomenutí těch aktů fašismu, které tady byly proti českému státu vytvořeny. Prostředky by sloužily jak českým sklářům, ale zejména k zaplacení autorských práv za dětské kresby z Památníku Terezín. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane místopředsedo. Nyní s přednostním právem pan předseda Fiala.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem s kolegy z Občanské demokratické strany předložil pozměňovací návrh, který je v písemné podobě vložen do systému pod č. 3294, a tímto se k němu přihlašuji. Podstata návrhu je vlastně jednoduchá. Jde o navýšení prostředků pro vysoké školy o 1 mld. korun.

    Nyní návrh krátce zdůvodním. Navrhujeme, jak už jsem řekl, přidat do kapitoly 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, konkrétně pod položku vysoké školy, 1 mld. korun a o tuto miliardu chceme snížit výdaje kapitoly 313 Ministerstva práce a sociálních věcí, konkrétně položku dávky v hmotné nouzi. Tady je potřeba říct, že dávky v hmotné nouzi vzrostly od roku 2012 zhruba o 60 %, tedy o více než 5 mld. korun. Vzhledem k tomu, jaká je dnes ekonomická situace, jaký je stav nezaměstnanosti, co se odehrává v našem hospodářství, nemůžeme předpokládat, a doufám, že to ani vláda nepředpokládá, že by se životní úroveň obyvatelstva nějak významně zhoršovala. Takže pokud by se vyplácené dávky důsledně kontrolovaly, lze nepochybně ušetřit ještě mnohem více, než kolik navrhujeme, to znamená snížení o 1 mld. korun.

    Co je ale podstatnější, je to, proč chceme navýšit rozpočet vysokých škol. A tady bych se měl možná opravit. Ono vlastně nejde o navýšení, ono jde o to, aby rozpočet vysokých škol meziročně významně neklesal. Já vám k tomu řeknu jenom pár čísel, která jsou úplně jasná. V roce 2013 dostaly vysoké školy bez evropských prostředků ze státního rozpočtu 21,8 mld. korun. Příští rok jim ale vláda chce dát necelých 20,2 mld. korun, přičemž letos tato vláda dala na vysoké školy 21,5 mld. korun. Je tu pokles nejenom proti roku 2013, ale je tu i významný pokles proti letošnímu roku, který fakticky činí 1,3 mld. korun.

    Když rozpočet vysokých škol vztáhneme k hrubému domácímu produktu, tak zjistíme, že dosáhneme v příštím roce podle vládního návrhu podílu 0,43 % HDP, což je skutečně těžko obhajitelné. Když jsem tento fakt uvedl v interpelacích na pana premiéra Sobotky, tak mně řekl, že ho podíl k HDP nezajímá, protože to o ničem nevypovídá. Musím konstatovat, že ve všech mezinárodních hodnoceních se samozřejmě podíl výdajů na vzdělání právě k HDP vztahuje, ale budiž, když to pana premiéra nezajímá, tak jsem se podíval na to, co ho zajímá, a podle něj je zajímavý podíl k celkovým výdajům státního rozpočtu. Takže když to přepočteme na podíl k celkovým výdajům státního rozpočtu, tak zjistíme, že výdaje na vysoké školy tvořily v roce 2013 1,86 % celkových výdajů státního rozpočtu a v roce 2016 budou tvořit pouze 1,61 % státního rozpočtu. Takže podíl se snižuje, snižují se fakticky peníze, snižuje se podíl ve vztahu k HDP, snižuje se podíl i ve vztahu k celkovým výdajům státního rozpočtu.

    Dámy a pánové, jestliže vláda říká, že vzdělání a výzkum je jedna z jejích priorit, pan premiér dokonce říkal doslova, že vzdělání musí být prioritou, jinak stát hazarduje, tak je opravdu těžko porozumět tomu, proč u této priority, a vysoké školy jsou garantem toho, že se bude zlepšovat náš výzkumný potenciál, že poroste naše konkurenceschopnost, že budeme mít kvalifikovanou pracovní sílu, prostě jsou zárukou naší konkurenceschopnosti a naší budoucnosti, tak je úplně nepochopitelné, proč nejenom že tato údajná vládní priorita není v rozpočtu posilována, ale naopak jsou prostředky tak dramaticky kráceny. My tímto návrhem dáváme šanci vládě a vládním poslancům, aby tuto situaci napravili, a přidáním jedné miliardy korun do rozpočtu vysokých škol vlastně jenom dosáhneme toho, že snížení peněz, které jdou na vysoké školy meziročně, nebude tak vysoké, jak to současná vláda v předloženém návrhu rozpočtu v této chvíli předpokládá.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. S přednostním právem se hlásí paní ministryně Kateřina Valachová. Máte slovo, paní ministryně.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si jenom dovolím za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zareagovat na ty z poslanců a poslankyň, kteří podpořili navýšení rozpočtu vysokých škol, té části rozpočtu Ministerstva školství, která se týká vysokých škol.

    Já samozřejmě budu velmi ráda usilovat zejména v rámci střednědobého výhledu o změnu situace ve financování vysokých škol, nicméně realita je taková, že v letošním roce jsme se všichni museli vypořádat s realitou konvergenčního programu. Nicméně pokládám za důležité říct tady na půdě Poslanecké sněmovny, že ačkoliv mezi návrhy rozpočtu 2015 a 2016 je skutečně propad 800 mil. korun a z hlediska skutečného čerpání je propad 1,2 mld. korun, tak jsme učinili z hlediska podpory oprávněných nároků vysokých škol a zajištění vzdělávání v dostatečné kvalitě tolik, že vláda přijala spolu s rozpočtem doprovodné usnesení, kde bude celá půlmiliarda korun ještě ve prospěch vysokých škol letos převedena. Současně jsem se já, jako ministryně školství, zavázala, že budou podpořeny vysoké školy operací mimo rozpočet ve výši 300 mil. korun. A jsem samozřejmě ráda, že jsme našli podporu v rozpočtovém a školském výboru ohledně navýšení rozpočtu o 200 mil. korun. Výsledek je tedy 1 miliarda s tím, že já to nepokládám za optimální, nicméně tato částka umožní vysokým školám zvládnout - a troufám si říct toto silné slovo - přežít rok 2016, který je velmi složitý z hlediska potkání dvou operačních programů. Budu velmi ráda za podporu všech kolegů poslanců a poslankyň v případě komunikace střednědobého výhledu, protože tam je zakopán pes. Děkuji vám. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Je tomu tak. Pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne. Teď jsme si stačili vyměnit řízení schůze. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Moje vystoupení bude o něco delší než vystoupení některých kolegů. Odůvodním dva pozměňující návrhy. Jeden, kterým reagujeme na usnesení výboru pro obranu, protože jsme si všimli již v předchozích dnech, že tak jak to původně schválil výbor pro obranu, tak je to nehlasovatelné. Nicméně my ten návrh podporujeme. Jsem pod tím podepsán já a paní kolegyně Černochová a pan kolega Vilímec. Ale pravda je taková, že je to pozměňovací návrh výboru pro obranu. My jsme se jenom snažili najít výdaje, které bychom právě mohli na obranu alokovat. Pak vás seznámím s konkrétním zněním. Takže berte to prosím, ne že jsme to konkurenčně vzali výboru pro obranu a předháníme se, kdo z nás to načte jako první. Kdyby tam nebylo obecně napsané jenom Všeobecná pokladní správa, ale byly specifikované položky, tak bychom ten návrh nepředkládali.

    Ten druhý návrh, který předkládám jménem našeho poslaneckého klubu, je poměrně útlý, protože jsou to takovéhle dvě strany (ukazuje), má to v systému číslo 3299. Jenom takhle verbálně zkontroluji s panem předsedou rozpočtového výboru, protože jsme tam měli původně chybu, takže když se nepřihlásím k té původní verzi, tak o něm se už hlasovat a jednat nebude. Je to tak? (Zpravodaj Votava přikyvuje.) Takže máme opravenou verzi. Ta předchozí tím pádem automaticky padne.

    Když jsme diskutovali v prvním čtení, tak jsme kritizovali vládu za příliš vysoký deficit a říkali jsme, že se pokusíme vládě ukázat, kde by mohla najít rezervu a které výdaje by mohla snížit. Protože ale Poslanecká sněmovna v souladu se zákonem už schválila základní parametry rozpočtu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a celkové saldo, tak jsme logicky nemohli navrhnout tyto úspory převést ve prospěch snížení schodku. A protože chceme ukázat dobrou vůli, tak náš návrh směřuje všechny tyto jednotlivé položky, o kterých pak budeme chtít hlasovat samozřejmě zvlášť, protože jsme nechtěli vyrábět 30 pozměňovacích návrhů, takže jsme to dali do jednoho, kde je zhruba 30 položek. A navrhujeme tyto výdaje alokovat na vládní rozpočtovou rezervu. To znamená, na rozdíl od mnoha kolegů, kteří dneska vystupovali a kteří ji chtěli dokonce snížit i pod zákonem stanovenou mez, tak navýšit. A ten objem je přibližně 24 miliard korun.

    Je to, řekl bych, výraz dobré vůle, protože pokud byste to schválili a řekli byste a uznali byste, že naše navržené úspory jsou v pořádku, tak vlastně tyto peníze dáváme k dispozici vládě, protože je to vládní rozpočtová rezerva a s tou hospodaří vláda. A je to opravdu poměrně významná část: 24 miliard korun. Ale tohle je podle našeho názoru jediná procesně správná metoda v okamžiku, kdy jsou schválené celkové parametry rozpočtu. Tu debatu máme za sebou. Přesto než přejdu ke konkrétním věcem, ke konkrétním návrhům, tak mi dovolte několik obecných poznámek k samotnému rozpočtu, i když budu opakovat některá vystoupení pana ministra již v prvním či druhém čtení, ale myslím si, že není od věci si připomenout ten základní makroekonomický rámec, základní a nejdůležitější průřezové parametry a ukazatele rozpočtu.

    Rozpočet je postaven na predikci hospodářského růstu zhruba o 2,5 procenta a to my jako opoziční strana plně akceptujeme. Myslíme, že to vychází z nějakého průměru renomovaných agentur, České národní banky, Ministerstva financí. Jednotlivé odhady se liší v desetinách procenta, takže si myslíme, že 2,5 procenta je odpovídající a že rozpočet jako takový, zejména příjmy jsou nastaveny tedy na samou mez, ale pokud se naplní těch 2,5 procenta růstu HDP, tak zejména v otázce daňových příjmů by to naplněno být mělo. Jsme poměrně skeptičtí k tomu, kolik budeme schopni čerpat z nového programovacího období. Teď nemluvím o přímých platbách, těch nárokových, ty se samozřejmě vyčerpat dají, ale u těch, které jednotlivá ministerstva si naplánovala. Nemáme to úplně v rukou. Zkušenosti i z roku 2009, kdy reálně byl první rok období 2007 až 2013, jako rok 2016 bude reálně první rok, kdy se může čerpat v období 2014 až 2020, nás vedou k určité opatrnosti. Nemáme to úplně v rukou, ale přiznáme bruselské administraci a byrokracii, je to poměrně riziková položka.

    Dal bych jeden konkrétní dotaz a jsem rád, že je tady ministr životního prostředí, a bohužel tu není pan ministr dopravy, protože před námi jako před Českou republikou stojí velký problém. Mám informace, že se ho snaží spojená delegace těchto dvou ministerstev řešit v Bruselu. Ale také mám informace, že se to příliš nedaří. Takže jestli bychom mohli potom dostat konkrétní informaci.

    Jedná se o problém EIA. Dlouho, podrobně jsme ho debatovali v minulém roce. Upozorňovali jsme na rizika, která přijetí nového zákona přináší. Vláda pod tlakem Bruselu tvrdila, že to je podmínka toho, abychom vůbec mohli čerpat. My jsme tvrdili, že se také může stát, že když schválíme špatný zákon, že sice můžeme čerpat, ale nic nevyčerpáme. A podle informací, které má opoziční strana k dispozici, u mnoha významných dopravních staveb v mnoha regionech, ať už v mém Moravskoslezském kraji, ale také u D3 v Jihočeském kraji, D11 hrozí to, že platné povolení EIA, které je podle původního zákona z 90. let, pan ministr Brabec určitě zná podrobněji to číslo, že nám to Evropská komise nechce uznat a tvrdí, že u těchto starých, ale právoplatně nabytých posouzení vlivu stavby na životní prostředí musíme ten proces absolvovat znovu. A to je katastrofa.

    Pokud neprosadíme změnu postoje Evropské komise, nezbude jako obvykle ve Státním fondu dopravní infrastruktury 10, 8, 15 miliard, jak se každý rok stává, že tam zbude, ale zbude mnohem více, protože to jsou zrovna ty stavby, které jsou skutečně připravené. Na té trase třeba chybí jedno, dvě, tři stavební povolení, to se dělá pro jednotlivé stavební objekty, málokdy je stavební povolení pro tu celou stavbu. Ale pokud tam budeme muset znovu spustit proces EIA, tak to nebude v tomto volebním období. Nemáme šanci.

    Upozorňovali jsme na to a je hrozná škoda, že si vláda v rámci toho tlaku Bruselu nevyjednala nějaký protiklad, že dobře, když už musíme přijmout nový zákon o EIA, tak se nezpochybní nic z toho, co už platí. Mám informace, že už někdy kolem desátého jedenáctého listopadu byla delegace těch dvou ministerstev, možná i Státního fondu dopravní infrastruktury v Bruselu, a docela bych přivítal nějakou podrobnější informaci a spíš výhled. Nás to vůbec netěší. Já o tom mluvím opakovaně, že investice do dopravní infrastruktury v zásadě nejsou politické. Ty stavby jsou v zásadě domluvené. Není tady žádný rozpor jedněch politických stran proti druhým, které stavby se mají dělat. Jde o to, abychom docela rychle připravovali. Taky za chvíli budeme projednávat společný návrh koaličních a opozičních poslanců k výkupům pozemků.

    A bohužel a právě proto navrhujeme i snížení dotací pro SFDI, protože ty peníze by tam zůstaly ležet. Nenavrhujeme je ovšem v tak velké výši, kdyby se naplnil ten černý scénář a opravdu bychom museli I/11, D3, D11 a mohl bych pokračovat, ten proces absolvovat znovu, protože optimisté říkají dva roky a pesimisté tři roky. No tak to jsme někde v rozpočtovém roce 2018 nebo 2019 a bohužel i tak, když kritizujeme, že je tam málo investičních peněz, tak bychom je ještě nebyli schopni proinvestovat. A já bych řekl, že je to společný zájem České republiky. Když se občas někdo ptá, co to jsou ty národní zájmy, o kterých ODS tak ráda mluví, tak to je konkrétní národní zájem, aby nám nové, to jsou nové evropské předpisy, nenařizovaly opakovat procesy, které jsme už úspěšně zvládli. Každý starosta, každý člověk, který byl v krajském zastupitelstvu nebo který se pohyboval kolem Ministerstva dopravy, ví, jak je obtížné dostat se k stavebnímu povolení a absolvovat proces EIA. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi za jeho vystoupení a pokračujeme v rozpravě návrhem pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já se samozřejmě omlouvám a na základě upozornění pana zpravodaje bych chtěl upřesnit svůj pozměňovací návrh, že navrhuji, aby tedy to navýšení pro kapitolu 327, konkrétně do bloku 503 a na tu položku týkající se Státního fondu dopravní infrastruktury šlo z kapitoly 398 Všeobecné pokladní správy z položky 5183, to znamená všeobecné finanční záležitosti jinak nezařazené, a aby se o tuto výši 200 mil. tato částka ponížila.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. To byl v tuhle chvíli poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy ve druhém čtení ke státnímu rozpočtu. Není tomu tak. A protože jde o druhé čtení, podle speciálního ustanovení §105 zákona o jednacím řádu rozpravu končím, a tím také končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi financí, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 5.

    Zbývá nám ještě trocha času do 13. hodiny. Vyhlížím paní ministryni školství, ta je připravena, v tom případě budeme pokračovat do 13. hodiny vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony podle sněmovního tisku 464. Než... (K předsedajícímu přistupuje poslankyně Kovářová a hovoří s ním mimo mikrofon.) Jsme mezi body, paní kolegyně. (Hovor mimo mikrofon.) Já jsem zahájil jiný bod. Teď jsme v složité situaci...

    Upřímně řečeno, nezbývá mi nic jiného, než se na vás obrátit, vážené kolegyně, vážení kolegové, se žádostí úplně speciální paní kolegyně, která ve svém vystoupení v podrobné rozpravě ne úplně zcela přesně vyjádřila své přihlášení k pozměňovacímu návrhu. Já tedy se ptám s rizikem, že mě odmítnete, že bych zahájený bod číslo 22 ještě nezahajoval, přestože jsem uvedl úvodní formuli, ale nějakým způsobem se vrátil do bodu státního rozpočtu.

    Jestli mi chce pomoct předseda klubu ODS, budu rád, protože z pohledu předsedajícího přece jen mám omezené možnosti. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Protože se konala jen podrobná rozprava ve druhém čtení a ne obecná podrobná, tak podle mě jediné řešení, že pan zpravodaj bude velkorysý a identifikuje vystoupení paní poslankyně Kovářové, která mluvila ke konkrétnímu pozměňovacímu návrhu, že se k němu přihlásila. Protože já se obávám, jinak bychom, protože bod skončil, museli bychom opakovat druhé čtení a to prostě podle mě nejde.

    Ale při jisté velkorysosti pana zpravodaje, já se za to přimlouvám, tady vidím pana předsedu rozpočtového výboru, tak se to podle mě... Já jsem to vystoupení paní poslankyně sledoval, já nemám pochybnosti, že se k tomu přihlásila ve svém vystoupení. To je podle mě legislativně čisté a správné, a budeme moci o tom pozměňovacím návrhu ve třetím čtení hlasovat. Ale podle mého názoru bychom museli rozhodnout o zařazení nového bodu a museli bychom to třetí čtení opakovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, já si dovedu živě představit, co bych musel udělat, ale... Ještě vyzpovídám pana zpravodaje, jak se dívá na vystoupení paní poslankyně Kovářové.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já s tím nemám problém. Ale samozřejmě pokud potom bude nějaké zpochybňování, tak to bych nerad. Já osobně jako zpravodaj s tím problém nemám. Je pravda, že paní kolegyně tady měla být a měla se přihlásit k tomu, co je v systému, to pravda je.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tam jde o to, že ona ve svém vystoupení v rozpravě odůvodňovala, ale nepronesla tu formuli, že se přihlašuje k tomu konkrétnímu sněmovnímu dokumentu. To si uvědomuji, protože jsem tady byl, než jsem střídal pana předsedajícího místopředsedu. To je všechno, co já k tomu mohu dodat.

  • Poslanec Václav Votava: Tak to se omlouvám. Já jsem vás špatně pochopil. Ano, tak proti tomu nemám námitek samozřejmě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stejně rozhodneme v hlasování. Potom, pokud by to někdo zpochybňoval, tak samozřejmě je to otázka druhá.

    Tak, tím pádem jsme vyřešili tento nepatrný procedurální problém a já zopakuji to, že zahájíme bod číslo 22 našeho programu schůze, který byl pevně zařazen na dnešní jednání, a to je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová a požádám pana kolegu... Nepožádám pana kolegu Miholu, protože ten je řádně omluven. Takže bych rád, aby buď někdo z kolegů z výboru, anebo předseda výboru, který... Takže to uděláme podle usnesení výboru a výbor nám doporučí jiného.

    Paní ministryně, prosím, ujměte se slova, a já si mezitím připravím hlasování o náhradním zpravodaji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi tedy blíže představit vládní novelu zákona o vysokých školách v této fázi projednávání, tedy před načtením pozměňovacích návrhů ve druhém čtení.

    Jak už bylo dříve představeno, novela obsahuje systém hodnocení kvality vysokých škol, nových pravidel akreditace studijních programů a zavedení systému institucionální akreditace jako rámce, v němž si bude vysoká škola dosahující určitých kvalitativních standardů oprávněna samostatně vytvářet studijní programy pro konkrétní oblast vzdělávání, dále vytvoření podmínek pro nezávislé odborné rozhodování o akreditacích. Také upravuje postavení a působení zahraničních vysokých škol a jejich poboček na území České republiky. Vedle toho se zabývá tématem dříve diskutovaným, to je otázka pozbytí platnosti vysokoškolského diplomu a řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem, a to se zřetelem k ochraně dobré víry a práva na spravedlivý proces, a současně napravuje některé dílčí nedostatky právní úpravy, popřípadě doplňuje právní úpravu na základě dosavadních praktických zkušeností, jako je například zpoplatnění podání žádosti o uznání zahraničního dokladu o vysokoškolském vzdělávání.

    Co se týká dalších souvisejících změn, některých dalších zákonů, tak ty se tedy týkají zejména provazeb týkajících se komplexnosti předkládaných změn v rámci novely vysokoškolského zákona.

    Výsledky projednávání návrhu po prvním čtení jsou tedy takové, že návrh byl projednán ve výboru pro bezpečnost a v garančním výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. V mezidobí bylo jednání ve výborech přerušeno právě s ohledem na výměnu na pozici ministra školství. Opakovaně jsme jako Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy diskutovali s Radou vysokých škol, s Českou konferencí rektorů a dalšími odborníky předložené pozměňovací návrhy. Naší snahou bylo najít maximální shodu na předložených námětech. Stejně tak jsme v rámci těchto debat přizývali odborníky a snažili se tady vytvořit maximálně souhrnný pozměňovací návrh, který byl s dílčími úpravami přijat školským výborem. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřině Valachové. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Návrh iniciativně projednal výbor pro bezpečnost. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 464/1-7.

    Nyní vyřešíme problém se zpravodajem, protože zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Jiří Mihola je řádně omluven, předseda výboru také. K tisku se hlásí jako náhradní zpravodaj paní poslankyně Martina Berdychová, jako členka výboru. Pro jistotu dám odhlasovat jiného zpravodaje. Myslím si, že s tím nemáme nikdo problém.

    Budeme hlasovat v hlasování číslo 26. Kdo souhlasí, aby zpravodajkou pro druhé čtení byla paní poslankyně Martina Berdychová? Zahájil jsem hlasování číslo 26 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování číslo 26 z přítomných 170 pro 114. Návrh byl přijat.

    Prosím tedy paní poslankyni Martinu Berdychovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu k tomuto tisku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych v zastoupení zpravodaje garančního školského výboru, to je v zastoupení zpravodaje pro první čtení sněmovního tisku číslo 464 pana poslance Jiřího Miholy, který je na oficiální návštěvě v Číně, uvedla alespoň několika větami vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o vysokých školách a některé další zákony, a seznámila vás s usnesením školského výboru.

    Paní ministryně už mi ulehčila práci, protože v úvodu víceméně uvedla podstatu předkládaného tisku i průběh hlasování v jednotlivých výborech, takže já bych asi s tím už nezdržovala a seznámila bych vás s usnesením školského výboru, to je usnesení číslo 134, které školský výbor projednal na své 18. schůzi dne 4. listopadu. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění ministryně Kateřiny Valachové za Ministerstvo školství, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Miholy doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tisk 464, ve znění pozměňovacích návrhů.

    Těch pozměňovacích návrhů je 43. Já bych možná ještě pro upřesnění uvedla, že školský výbor revokoval usnesení číslo 115, které se týkalo dvou bodů Policejní akademie, takže to už se v tomto novém usnesení neobjevuje. A usnesení školského výboru je v souladu s usnesením výboru pro bezpečnost.

    Pane předsedající, mám uvést odůvodnění těch jednotlivých pozměňovacích návrhů stručně, nebo až v obecné rozpravě?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já si myslím, že to je součástí zpravodajské zprávy. Je na vás, jak to vezmete.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Takže velmi stručně a rychle. Některé z těch 43 bodů. Školský výbor - z věcných změn lze jmenovat zejména jiný způsob volby členů Rady pro vnitřní hodnocení, pro zvýšení nezávislosti, dále se navrhuje upravit, resp. rozdělit kompetence fakult. Navrhuje se, aby garantem magisterského studijního programu a doktorandského studijního programu mohl být nejenom docent nebo profesor, ale i mimořádný profesor, pokud dosáhl srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem v zahraničí. Dále se navrhuje nestanovovat v zákoně o vysokých školách výši sociálního stipendia pevnou částkou, ale jeho výši navázat na výši základní sazby minimální mzdy. A v bodu 42 se dále navrhuje zcela vypustit změnu zákona číslo 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, protože jde o novelu jiného zákona, která s novelou zákona o vysokých školách vůbec nesouvisí, a proto do návrhu věcně nepatří. Ostatní změny jsou víceméně legislativně technického charakteru.

    Tolik tedy stručně k přehledu změn, které jsou obsahem pozměňovacích návrhů doporučených školským výborem nebo výborem pro bezpečnost. Pokud jde o pozměňovací návrhy výboru pro bezpečnost, ty asi zdůvodní paní poslankyně Jana Černochová. Takže já vám děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za její zpravodajskou zprávu a nyní žádám zpravodajku výboru pro bezpečnost paní poslankyni Janu Černochovou, aby se ujala slova a informovala nás o projednání ve výboru a případně pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Výbor pro bezpečnost se touto problematikou zabýval opakovaně, a to ve dvou rovinách. Jedna rovina se týkala právě Policejní akademie, kdy výbor pro bezpečnost řešil formální věci, které se týkají registru profesorů, kdy jsme poukazovali na to, že tam může dojít k nějakému problému z hlediska zveřejňování osobních údajů. Všechny návrhy, které jsme na výboru pro bezpečnost navrhovali a přijímali, byly přijímány po dohodě s paní ministryní školství, takže výbor všechny tyto pozměňovací návrhy na svém zasedání doporučil.

    Následně se ještě jednou svolal mimořádný výbor právě po těch lehce zmatených pozměňovacích návrzích, které k nám připutovaly z jiných výborů a které se týkaly Policejní akademie a jejího vyčlenění mimo vlastně ten stávající systém. Tam poměrně jednoznačně výbor pro bezpečnost tuto aktivitu odmítl a jsem velmi ráda a děkuji všem kolegům za to, že se pak postarali o to, že na výboru pro školství, mládež, tělovýchovu se revokovalo toto usnesení, které navrhoval pan poslanec Mihola, a statut té Policejní akademie zůstává tak, jak je.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce, ale nebudu otevírat obecnou rozpravu, protože máme těsně před 13. hodinou a nerad bych přihlášené omezil v jejich právech na vystoupení. Vyhlašuji polední přestávku do 14.30 hodin. Samozřejmě připomínám všem členům organizačního výboru, že ve 13.03 se sejdeme v jednací místnosti organizačního výboru. Přeji dobrou chuť. Pokračujeme po polední přestávce tímto bodem.

    (Jednání přerušeno ve 12.59 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v bodu, který jsme začali před obědovou pauzou, a tím je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Je to sněmovní tisk 464, druhé čtení. Prosím zpravodajku tohoto tisku paní poslankyni Berdychovou, aby zaujala místo u stolku zpravodajů. Stejně tak požádám paní ministryni Valachovou, aby zaujala místo jako předkladatelka. Paní poslankyně, jestli vás mohu požádat, na místo zpravodajky... (Poslankyně Berdychová zaujímá místo u stolku zpravodajů.)

    Tento bod jsme před obědem přerušili v bodu před otevřením obecné rozpravy a já tedy otevírám obecnou rozpravu. Eviduji pět přihlášených. První se přihlásil pan poslanec Karamazov, připraví se pan poslanec Karel Rais. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi vcelku ambiciózní novela vysokoškolského zákona. Byť z původních záměrů zbyla pouze část, mohla by i ta v českém vysokém školství způsobit malou revoluci, a pokud ji neuchopíme správně, napáchá více škody než užitku. Nový systém institucionální akreditace, destrukce existujícího a léty prověřeného postavení fakult uvnitř vysoké školy stejně jako nová úprava odnímání titulu, to jsou některé, nikoliv však všechny změny, jimiž má české vysoké školství projít. Není pochyb, že vysoké školství stejně jako celá společnost prochází vývojem a vývoj i jisté změny vyžaduje. Nesmí ovšem jít o změny za každou cenu. Soustřeďme se například více na propojení jednotlivých stupňů vzdělávání. Chceme přece, aby na konci byli kvalifikovaní absolventi a ne jen pochybné zvýšení statistiky vzdělanosti, kterou tak rádi počítají soudruzi v Bruselu.

    Jako vysokoškolský pedagog mám možnost se denně setkávat s našimi studenty a čím dál častěji i se studenty ze zahraničí. Měl jsem také možnost pobývat na řadě univerzit v cizině a mohu tedy srovnávat. Přes všechny těžkosti, kterým české vysoké školy musí čelit, se naši studenti a nakonec ani absolventi nemají za co stydět a v konkurenci dobře obstojí. Změny ve složitém nelineárním systému našeho školství musíme tedy provádět šetrně, neboť více než překotné změny za každou cenu prospěje tuzemskému vysokému školství dlouhodobá stabilita.

    Předkladatelům novely rozhodně nemohu upřít snahu změnit vysoké školství. Nejsem si ovšem jist, zda jde vždy o kroky správným směrem. Chybí mi také větší celospolečenská diskuse, do níž by byla zapojena nejen politická reprezentace vysokých škol, tedy Česká konference rektorů a Rada vysokých škol, nýbrž především studenti a pedagogové, ale také zaměstnavatelé a další veřejnost. Zatímco diskuse s těmi, kteří jsou kvalitou vzdělávacího systému nejvíce dotčeni, tedy se studenty a pedagogy, zcela chybí, pro enormní snahu uchvátit veškerou moc a podmanit si jednotlivé fakulty vysokých škol by se Česká konference rektorů mohla klidně přejmenovat na Českou konferenci lobbistů.

    Dámy a pánové, dovolte mi nyní blíže se zaměřit na jednotlivé okruhy předkládané novely, které jsem již zmínil na začátku a kterých se týkají i mé pozměňovací návrhy. Půjde o problematiku institucionální akreditace, o navrhované omezení práv fakult a několik dalších, spíše technických vylepšení. Změnami v odebírání titulu se zabývat nebudu, byť jde o problematiku mediálně zajímavou, z hlediska každodenního fungování vysokých škol jde o záležitost zcela okrajovou.

    V samotném jádru novely tedy stojí zavedení již zmíněné institucionální akreditace. Pro ty z vás, kteří nejsou úplně zběhlí v této oblasti, se pokusím krátce vysvětlit. Studenti jsou dnes na vysokých školách vyučováni ve studijních programech, které se ještě dělí na studijní obory. Pro každý obor zvlášť musí vysoká škola nebo fakulta vysoké školy prokázat schopnost daný obor vyučovat a získat tak příslušnou akreditaci, tedy jakési oprávnění, od Akreditační komise. Novela navrhuje, zjednodušeně řečeno, aby vysoká škola prokázala schopnost a kvalitu jako celek a poté si už v definovaném období sama tvořila studijní programy. Předně bych chtěl říci, že myšlenka samotná se mi líbí. V řadě zemí tento systém funguje. Každou změnu, která ulehčí vysokým školám život a posílí jejich samosprávu, vítám. Už méně ale vítám implementaci této myšlenky, kterou nám vláda předkládá. Prokazování kvality vzdělávání má být nově založeno na systému vnitřního a vnějšího hodnocení. Vnitřní hodnocení by měla provádět sama vysoká škola, vnější hodnocení pak Národní akreditační úřad.

    Nejdřív se vyjádřím k vnějšímu hodnocení. Dosavadní Akreditační komise má být nahrazena Národním akreditačním úřadem. Pomineme-li fakt, že s trochou nadsázky budeme mít místo Akreditační komise stokrát větší Národní akreditační úřad, samozřejmě se stokrát větší administrativou a se stokrát většími náklady, je nutné říci, že nějaký orgán, který posoudí schopnost vysoké školy samostatně tvořit studijní program, být musí. Je jasné, že akreditační činnost budou vykonávat stále ti samí lidé, kteří se pouze přeskupí a jinak pojmenují a asi jich bude více. Pokud ale bude výsledkem posílení akreditačního procesu skutečná kvalita a přestane platit, že na našich přemnožených vysokých školách může studovat každý, kdo udrží tužku v ruce, tak se mně skoro chce říct - proč ne? Nechápu však, proč je Národní akreditační úřad vydáván za nezávislý, když se přímo v návrhu zákona dočteme, že bude organizační jednotkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo materiálně, administrativně a finančně zajistí jeho činnost. Nemusím ani dodávat, že o nezávislosti úřadu za této situace nemůže být ani řeči.

    Vnitřní hodnocení kvality vzdělávání má být naopak ponecháno na samotné vysoké škole, konkrétně na nově zřizované radě pro vnitřní hodnocení. Zatímco v případě vnějšího hodnocení má hodnoticí orgán své opodstatnění, v případě vnitřního hodnocení jej nenacházím. Jak může vysoká škola a jakákoliv instituce hodnotit sama sebe? Co lze od takového hodnocení očekávat? Maximálně tak oslavnou ódu na rektora, na to, jak vysokou školu dobře řídí. Vždyť podle původního návrhu měl být právě rektor nejen předsedou rady pro vnitřní hodnocení, nýbrž měl také jmenovat a odvolávat všechny její členy. Jistě sami odhadnete, jak jsou v takovém případě slova o nezávislosti rady pro vnitřní hodnocení věrohodná. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Karel Rais. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení ministři - momentálně tady nejsou - vážené kolegyně a kolegové, období mezi prvním a druhým čtením bylo využito k nalezení konsenzu mezi -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. Vzhledem k nepřítomnosti ani jednoho ministra musím tento bod přerušit dokud alespoň jeden člen vlády se nedostaví. (Chvíli čeká.) Vzhledem k tomu, že přišla paní ministryně a pan ministr Dienstbier, můžeme pokračovat v jednání. Prosím.

  • Poslanec Karel Rais: Tak také něco příjemného. Období mezi prvním a druhým čtením bylo využito k nalezení konsenzu mezi jednotlivými zástupci politických stran a k vytvoření komplexního pozměňovacího návrhu zákona, tak jak tady předřečník řekl. Já to považuji za velice přínosné. Když se podíváme na proces úprav toho zákona, tak si myslím, že v tomto je paní ministryně příkladná, protože skutečně vytvořila prostor pro širokou diskusi všech stakeholderů. V kontextu toho, co za pár možná minut nebo hodin budeme projednávat, kdy právě naopak zase tam je nedostatek diskuse, tak si myslím, že tohle je spíše příkladná věc, protože mimo jiné to ušetří vzácný čas zde přítomným poslancům. Ne vše se vyřešilo, řeší se to také pomocí pozměňovacích návrhů.

    Je potřeba vidět nebo si uvědomit, že pokusy o změnu systému celého terciárního vzdělání započaly v letech 2004 a 2006. To byla snaha udělat změnu terciárního vzdělání a to se nakonec zúžilo až do novely, kterou máme před sebou, kde je řada věcí, které úplně chybí, jak bylo zmiňováno financování univerzit, nebo chybí částečně posílení role univerzit, otevřenost univerzit ve společnosti a podobně.

    Předkládaná novela, která dnes doputovala do druhého čtení, je několikaletým výsledkem řady obtížně vyjednaných kompromisů mezi některými zájmovými skupinami vysokoškolského vzdělávacího systému, a to zejména konferencí rektorů, radou vysokých škol, zaměstnavateli absolventů a Ministerstvem školství.

    Za jeden z velkých a základních nedostatků této novely, o kterém tady zatím nebylo hovořeno, považuji fakt, že Ministerstvo školství předkládá ještě prostřednictvím bývalého ministra Chládka do parlamentu materiál, s jímž není spojena žádná analýza stávajícího stavu. Poslední komplexní analytické práce byly provedeny v letech 2004 až 2006 při příležitosti spolupráce v mezinárodním projektu s experty OECD, kteří se následně podíleli na tvorbě Bílé knihy terciárního vzdělávání. Od té doby byla provedena samozřejmě řada dílčích analytických prací, ale komplexní analytické rozbory, které by byly vykonány nezávislými mezinárodními experty a které by byly podepřeny o strategické rozvojové směry Ministerstva školství, se neuskutečnily.

    Přesto novela přináší určitá pozitiva. Osobně považuji (za pozitivní?) na rozdíl od předřečníka částečné posílení pravomocí rektora ve vztahu k fakultám. Rektor musí navrhnout, které pravomoci chce svěřit fakultám, samozřejmě po souhlasu dalších orgánů vysoké školy, to znamená § 24, znamená to omezení práv fakult, jak jsme tady slyšeli, a centralizaci řízení vysoké školy do rukou rektora a to se nelíbí managementu fakult, ale je to také o tom, kdo nese zodpovědnost před orgány činnými v trestním řízení. Je to rektor, není to děkan.

    Možnost využití zahraničních profesorů pro garanci akreditovaných studijních programů na českých univerzitách - další pozitivum.

    Možnost jmenovat mimořádného profesora z řad odborníků z praxe, aniž by procházel tradičními jmenovacími procedurami pro jmenování docentem, popřípadě profesorem.

    Přísnější dohled na působení poboček zahraničních vysokých škol - to přináší zpřehlednění vysokoškolského trhu, možnost eliminace nežádoucích aktérů.

    Studenti budou moci bez poplatků studovat druhý a další studijní program, pokud předcházející studijní program úspěšně dokončí. To souvisí s existenci mezioborů a také s tím, že v dnešní době nemusí stačit jeden typ vzdělání na celý život.

    Osobně považuji za škodu, že se zatím nepodařilo nalézt shodu v možnosti zakládat univerzitou takzvaná vévéíčka, veřejné vědecko-výzkumné instituce, které by formou spin-off firmy snížily dopad případného krachu, v uvozovkách, některé z centrálních či regionálních výzkumných organizací, které byly v rámci dotací EU hojně v minulých letech zakládány. Kladem nově vzniklých vévéíček by byla snadnější a pružnější spolupráce pracovníků univerzit s praxi, zejména v oblasti aplikovaného výzkumu. Je zde samozřejmě možnost prosadit obdobnou myšlenku v rámci novely zákona o vědě a výzkumu, který nedávno procházel v rámci prvního čtení a který máme vlastně za chvíli řešit v rámci druhého čtení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám, pane poslanče, také děkuji za váš příspěvek.

    A nyní dovolte, abych přivítal na galerii hostů delegaci zahraničního výboru parlamentu Albánie, kterou vede jeho předsedkyně paní Arta Dade. Prosím o přivítání. (Potlesk v sále.) Já vám děkuji.

    Budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Jako další vystoupí řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl věnovat při představení svého pozměňovacího návrhu dvěma možná méně významným ustanovením předloženého návrhu zákona. Obě ta ustanovení se ale týkají jednoho druhu z té trojice druhů, které definuje náš zákon ve vztahu k vysokým školám, tedy konkrétně soukromých a případně i státních vysokých škol.

    První ustanovení je formulováno v § 60a a týká se vzdělávání v mezinárodně uznávaném kurzu. V textu tohoto paragrafu je vždy výslovně uvedeno, že tyto kurzy, které by vedly k mezinárodně uznávané akreditaci, by mohla udělovat pouze veřejná vysoká škola. (Nesrozumitelné) také stanovuje podmínky, za kterých veřejná vysoká škola může tyto kurzy vykonávat. Mě se zdá, že není možné, aby tato výsada byla umožněna pouze veřejným vysokým školám. Proč by tyto kurzy nemohly také poskytovat školy soukromé, případně školy státní? ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu omluvenky, které jsem obdržel. Dnes od 16 hodin se omlouvá z důvodu pracovních povinností pan ministr Milan Chovanec, dále od 14.40 do 15.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Klaška, od 17 do 19 hodin se dnes omlouvá pan místopředseda Petr Gazdík a dále od 17 hodin z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Josef Novotný.

    Budeme pokračovat v rozpravě. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Svoboda. Máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si před vás předstoupit s tím, že bych chtěl rád předložit pozměňovací návrh k projednávanému zákonu. K pozměňovacímu návrhu se potom přihlásím v podrobné rozpravě.

    Samozřejmě, zákon o vysokých školách je zákon, který vlastně na stole v nějaké podobě leží už po řadu let, procházel nějakým vývojem a je jistě velmi dobře, že zákon o vysokých školách prodělává nějakou novelizaci. Co však je jeho zásadní chybou na tom počátku jeho vzniku, že obrovský tlak vyvinula konference rektorů a vytvořila tak variantu, která skutečně, tak jak zde říkal kolega Karamazov, vytvářela jakousi mocenskou strukturu, která bude o fakultách v zásadě do důsledku rozhodovat. My si musíme uvědomit to, že máme vysoké školy různě veliké a že některé fakulty jsou větší než jiné celé univerzity. Musíme si uvědomit, že ty fakulty mají rozdílný rozsah činnosti. Musíme si také uvědomit, že dneska máme fakulty, které třetinu svých posluchačů mají z posluchačů zahraničních, z posluchačů, kteří si studium platí v nějaké podobě, a samozřejmě to klade na fakulty rozdílné nároky, které určitě univerzita jako celek není schopna zvládat.

    My jsme už v dějinách prodělali jednu zásadní změnu statutu fakult. Fakulty byly prapůvodně právními subjekty samostatnými a úpravou zákona byly podřízeny univerzitám. Změna, která proběhla, přinesla celou řadu problémů a do dnešního dny některé věci na fakultách fungují prostě hůře právě proto, že ty pravomoci byly fakultám odejmuty. To je jedna záležitost, která se řeší a měla by se řešit v tomto zákonu.

    Máme zde také ale tu druhou rovinu, tzn. Národní akreditační úřad. Já tady musím předeslat, že jsem v určitém konfliktu zájmů, protože jsem člen stávající Akreditační komise, tudíž na tu věc mám náhled trošičku jiný, nebo podrobnější. Samozřejmě že mám obecný problém s tím, že vzniká úřad, který bude mít úředníky, že to je úřad, který nebude nezávislý, ale bude přímo podřízen Ministerstvu školství. Na druhé straně vím, jaké problémy má Akreditační komise, protože ona by vlastně měla garantovat to, že konkrétní vysoké školy skutečně naplňují normu vysokoškolského vzdělávání, a de facto Akreditační komise je ta, která dává ministerstvu podklady pro to, že může garantovat, že ta vysoká škola vykonává vzdělávání v kvalitě, která je požadovaná tak, aby např. na evropské úrovni ty výstupní tituly a oprávnění k výkonu povolání se opíraly o srovnatelné vzdělávání ve všech zemích Evropské unie. Velmi jednoduché je to u medicíny. To vzdělání musí být takové, že je lékař schopen vykonávat povolání lékaře ve všech zemích Evropské unie.

    A tady se dostáváme k problému, který možná akreditační úřad bude řešit lépe, a je to problém, který by tady měl zaznít, protože ono je to hrozně jednoduché, když někdo splňuje podmínky té akreditace, výuka je kvalitní, odpovídá všem těm parametrům a požadavkům. Pak je ten proces velmi jednoduchý a je úplně jedno, jestli je to Akreditační komise, nebo akreditační úřad. Ale my se dostáváme skutečně do situace, kdy se o vysokoškolské vzdělávání pokouší kdekdo. Málokdo si to uvědomuje, ale pokud běží studium a vysokoškolské vzdělávání na finančním principu, je to velmi zajímavý způsob podnikání. Bohužel, ne vždycky při tom úmyslu je i ten úmysl druhý, že vzdělávání má být kvalitní. Pokud by Národní akreditační úřad byl schopen v daleko silnější podobě garantovat to, že když někde výuka není kvalitní, bude akreditace v určitém časovém prostoru ukončena, a bude také garantovat to, že ústav, který přijde o akreditaci, nebude smět dále přijímat ke studiu, tzn. nebude otevírat tu variantu, která dneska vznikla, že máme studenty, jejichž fakulta, jejíž univerzita skončila, a oni nemají kde dostudovat, ale je to jenom proto, že ten, kdo to provozuje, to zařízení, nedodržel všechny dohody, které s ním byly udělány, že musí buďto změnit systém toho vzdělávání, doplnit chybějící učitele, a dostal akreditaci na dobu dostudování a on tu dohodu nedodržel, přijímal další studenty, až se to nakonec dostalo do situace, že tady máme stovky studentů, kteří mají ukončenou fakultu, fakulta přestala fungovat, a oni nevědí, kde mají studovat. Pokud to budeme zákonem upravovat, musí mít akreditační zařízení pravomoc, aby v těchto věcech rozhodovalo jakoby jednostupňově, že to rozhodnutí o ukončení akreditace bude predikovatelné, jasné a nebude obejitelné.

    To, co zůstává nedostatkem, je to, že Akreditační komise může být složena jenom z nějakých odborníků a že určitě pod hlavičkou Ministerstva školství to nebude úplně nezávislé zařízení, to si nemusíme představovat, a možný tlak na ten úřad bude prostě soustředěn velmi jednoduše, a možná, že ta funkce nebude taková, jak si dopředu ukládáme. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec Opálka a připraví se paní poslankyně Dobešová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, faktická poznámka nemá přímo navazovat na to, co bylo před chvílí řečeno, a tak bych využil této situace s otázkou, jestli je Ministerstvo školství schopno řešit problém, který jsem se dozvěděl toto pondělí. Rýsuje se v demografickém vývoji velký problém v nedostatku kvalifikovaných lékařů zejména v určitých profesích a určitých regionech. A jak jsem se dozvěděl, navýšení studentů na vysokých školách není řešením, neboť z celkového počtu studentů je asi jedna třetina ze zahraničí ze zemí s anglicky působícím jazykem, druhá třetina je ze Slovenska a pouze jedna třetina je z českých zemí a z toho asi jedna čtvrtina odchází pak po vystudování do zahraničí. Takže se dostáváme perspektivně do problémů, že i kdybychom navyšovali počty, které by mohly studovat na lékařských fakultách, tak to není ještě zajištění toho, že bychom tento problém nedostatku lékařů řešili.

    Takže moje otázka zní, jakým způsobem je schopno se s tím ministerstvo vyrovnat, protože ono to je jednak ve stanovení počtu a druhak v ekonomickém zabezpečení daných fakult, protože ony se samozřejmě chovají tržně a je pro ně výhodnější zabezpečovat si prostředky cash právě z těch zahraničních destinací. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní ministryně se hlásí s přednostním právem, chce na to reagovat. Prosím.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Já si dovolím jenom tady zareagovat na takto přímo položenou otázku velmi rychle. Samozřejmě s ohledem na autonomii vysokých škol a nástroje, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má ze zákona, nedovolují opravdu nějak dramaticky být akceschopni řešit tento problém. My jsme z hlediska situace v rámci nejenom profese lékařů, ale také zdravotnického nelékařského personálu udělali pouze tolik, že v rámci jednání reprezentativní komise na Ministerstvu školství, která tady určuje z hlediska zástupců vysokých škol takové doporučení, jakým způsobem bude rozepsán rozpočet na následující rok, jsme reagovali tak, že právě počítáme s navýšením počtu míst ve studijních programech směřujících k lékařským fakultám. Nicméně máte pravdu, že toto není dostatečná odezva, protože i kdybychom byli úspěšní z hlediska nalákání našich studentů z České republiky do budoucna, tak se to projeví dejme tomu až za pět let. V této situaci se domnívám, že hlavní nástroje má Ministerstvo zdravotnictví, a já samozřejmě budu komunikovat s ministrem zdravotnictví v této věci. Není to z mé strany nějaký ministerský ping-pong.

    Osobně se domnívám, že je nutné najít shodu s odbornými a odborovými svazy reprezentujícími lékaře a zdravotní sestry, jakým způsobem budeme schopni reagovat na materiální a personální podmínky. Protože se stáváme v poslední době dokonce nekonkurenceschopnými směrem ke Slovenské republice. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec David Kasal.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Já zareaguji velmi krátce na oba předřečníky. Ono to není jenom o tom připravovat, co je připravováno, ale nejrychlejší řešení je i snížit papírování, kvůli kterému řada sester a lékařů z našeho systému odchází. A to si myslím, že se nechá zařídit poměrně rychle, a nebude to trvat pět let.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Ivana Dobešová. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, členové vlády, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi, abych zde také vystoupila s odůvodněním svého pozměňovacího návrhu ve všeobecné rozpravě.

    Myslím, že mí předřečníci řekli, že novely vysokoškolského zákona zde ve Sněmovně nebyly velmi často projednávány. Je to na rozdíl od zákona o regionálním školství, který už měl mnoho novel od roku 1990. Přesto si dovolím do této novely dát ještě jednu dimenzi a jeden rozměr. Je to rozměr, který nás posílá jaksi do oblasti vyššího odborného školství. Věřím, že když toto slovo zde řeknu, tak někteří mí kolegové, kteří přicházejí do Sněmovny z vysokoškolského prostředí, neuvidí před sebou rudě. Nebojte se, nechci nějak zásadně měnit vysokoškolský zákon, ale přesto chci svým způsobem, aby v tomto zákoně byla zakotvena a legislativně dána spolupráce mezi vyššími odbornými školami a vysokými školami.

    Jedná se mi o to, aby bylo možné legálně uznávat děkany či rektory dosavadní částečné vzdělání při cestě studentů za profesním bakalářem. V současné době jsou zde vyšší odborné školy, které jsou velmi kvalitní a které jsou blízké svými obory oborům bakalářským. Nedělají si ambice zasahovat do programů vysokoškolských bakalářských, nicméně tím, že existují vedle sebe dvě instituce, vyšší odborné školy a vysoké školy vzdělávající studenty v podobných oborech, prodražuje se vysokoškolské vzdělání v České republice. Jinými slovy, student, který v oboru například zemědělské podnikání dosáhne titulu diplomovaný specialista, musí nastoupit do prvního ročníku a další tři roky studovat profesního bakaláře, aby se zdokonaloval v tom samém oboru. Myslím si, že tohle není cílem, protože v podstatě se stane to, že student, který buď už byl přijat na bakalářský obor, nebo si na něj netroufal, a proto chtěl zkvalitnit své vzdělání a šel na vyšší odbornou školu, dosáhl bakaláře za šest let.

    Neustále se potýkáme s tím, že říkáme, že ve školství je málo peněz. Já se domnívám, že ve školství není zase tak málo peněz, jenom je potřeba hledat v systému rezervy a nedublovat věci, které lze nějakým způsobem propojit. Chybí nám peníze na platy učitelů, učitelé se už dneska stávají nejhůře placenými vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Chybí nám peníze na pomůcky. A toto by možná byla cesta, jak při nenavyšování peněz do resortu tyto prostředky alespoň částečně najít.

    Proto jsem si dovolila v § 68, který se zabývá právě oblastí uznávání vzdělání, do odstavce písmene 1 doplnit písmeno d), které říká: "uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole." Nemíním tím nic jiného, než ponechávám na vůli děkanů fakult, aby uznali částečné vzdělání těch absolventů vyšších odborných škol, kteří chtějí dosáhnout profesního bakaláře ve stejném oboru. Ono se to v podstatě dnes již děje. Je to stavěno na bilaterálních smlouvách mezi vyššími odbornými školami a fakultami vysokých škol a je to jenom na vůli osvícených děkanů a rektorů, kteří se nebojí toho, že tím poníží počet studentů studujících na jejich fakultě, a tím nižší příliv peněz na provoz těchto fakult. Byla bych velice ráda, kdybyste podpořili tuto část mého pozměňovacího návrhu, protože tím se pouze otevírá legální prostor pro to, aby děkani posoudili, zda opravdu některé zkoušky mohou uznat.

    Další část mého pozměňovacího návrhu se týká standardů pro akreditaci v části kvality vzdělávacích programů. Když jsem studovala novelu zákona, tak jsem si uvědomila, že při nastavování standardů nám vypadla část, která se dnes už běžně děje, a to je vzdělávání v cizích jazycích. Fakulty mnohé vzdělávají, ať už některé jenom v předmětech, či mají nastaveny celé obory v anglickém jazyce, přesto při standardech pro akreditaci se o tomto nehovoří. Nehovoří se ani o tom, že se zde uskutečňuje nějaká spolupráce se zahraničními vysokými školami. Proto bych ráda i tuto věc do § 78a, který se touto věcí zabývá, doplnila.

    Znění, které chci doplnit, je, že v § 78a odst. 2 písm. b) za dosavadní bod 3 se doplňuje nový bod 4, který zní: "Specifické požadavky na studijní programy uskutečňované v cizím jazyce, na studijní programy uskutečňované ve spolupráci se zahraniční vysokou školou podle § 47a a na studijní programy, při jejichž studiu se uznávají zkoušky nebo jiné studijní povinnosti nebo předměty nebo jiné ucelené části studia absolvované v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole."

    Dámy a pánové, budu velice ráda, pokud se budete zabývat tímto pozměňovacím návrhem. A pokud dospějte k závěru, že je možné ho podpořit, budu vám za to vděčná. Věřte mi, že v mé důvodové zprávě to také píši. Chci jenom zmínit, že oba tyto body korespondují se strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, kde se říká, že je třeba udržet otevřený přístup k rozmanité nabídce terciárního vzdělávání, mimo jiné s cílem udržet otevřený přístup k terciárnímu vzdělávání tak, aby podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání zůstal zachován přibližně na úrovni dvou třetin populačního ročníku, zejména bakalářské studijní programy jako základní stupeň vysokoškolského vzdělávání a vzdělávací programy vyšších odborných škol musí zůstat široce dostupné. Tento můj návrh koresponduje také s dokumentem přijatým vládou v srpnu roku 2014, kde se hovoří v reformě školství u učňovského a technického vzdělávání, že musí být vytvořeny formální předpoklady pro oboustrannou prostupnost mezi profesně orientovanými bakalářskými studijními programy a vzdělávacími programy vyšších odborných škol úpravou legislativních norem.

    Dámy a pánové, máme šanci naplnit legislativní plán vlády a já vás prosím, abyste se pozastavili nad tímto pozměňovacím návrhem a můj návrh podpořili. A nyní bych vám všem, kteří jste mi věnovali pozornost, ráda poděkovala. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat dále v rozpravě. Je řádně přihlášen pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vím, že musíte odejít, proto se budu snažit být maximálně stručný. Chci jen využít příležitosti debaty o vysokoškolském zákoně ve druhém čtení k té aktuální záležitosti, která bohužel nešťastně postihla bývalé studenty Univerzity Jana Amose Komenského, neboť tím, že přišli o akreditaci, se ze studentů stali rázem nestudenti ve všech ročnících v tomto oboru studia.

    Podle mě se stala chyba. Tu chybu máme možnost v této novele zákona o vysokých školách napravit v tom, aby bude-li se napříště brát akreditace, aby se brala pouze těm, kteří by teprve měli nastoupit, že se zkrátka obor uzavře a ti, co jsou součástí toho studia, dostudují, možná v nějakém zvláštním režimu, možná v režimu většího dohledu, tak aby to splňovalo podmínky udělení té akreditace a neotevíraly se další ročníky, nicméně aby se nestalo to, co se stalo bývalým studentům Univerzity Jana Amose Komenského.

    Tak jak je Akreditační komise dnes nastavena nebo jak si ji představujete v zákoně, já bych určitě nevolil formu, že se Akreditační komise zřídí jako úřad, který bude téměř podřízen Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. To si myslím, že si na sebe zbytečně šijete bič. Spíš bych to volil jakoby vzdáleně od Ministerstva školství, jako doporučující orgán. Ale vy jste se rozhodli jít touhle tou cestu. Kéž byste potom vyslyšeli poslance, kteří přicházejí s pozměňovacími návrhy, aby se tak nestalo a aby zůstala Akreditační komise nezávislým orgánem s konečným slovem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

    Děkuji vám za pozornost. Byl jsem snad dostatečně rychlý.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si paní navrhovatelka nebo paní zpravodajka chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny.

    První z přihlášených do podrobné rozpravy je pan poslanec Karamazov a připraví se pan poslanec Karel Rais. Máte slovo.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsem tady v předchozí obecné rozpravě odůvodnil. Jsou to návrhy pod čísly 2377, 2452, 2453, 2694 a 2988. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další je přihlášený pan poslanec Karel Rais a připraví se pan poslanec David Kasal. Pardon. S přednostním právem - máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Já jsem si s panem poslancem Raisem domluvil, že ho předběhnu. Chci se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je jako sněmovní dokument vložen pod číslem 2382, a chci tento návrh krátce odůvodnit. Týká se změny ve způsobu jmenování profesorů. Ta změna jednoduše řečeno spočívá v tom, že by profesora pro určitý obor jmenoval namísto prezidenta republiky, jak je to v dosavadní úpravě, rektor vysoké školy, na které je jmenování, resp. na které proběhlo navržení vědeckou radou nebo uměleckou radou.

    Moje krátké odůvodnění je následující. Dosud platná právní úprava jmenování profesur vysokých škol vychází historicky - na to se také spousta lidí odvolává - na systém uplatňovaný do roku 1950, kdy ale profesoři byli jiným způsobem ve vztahu ke státu, byli ve státně zaměstnaneckých vztazích, a to, že je jmenoval prezident republiky, bylo vyjádřením toho, že jsou v nějakém systému státní služby, do kterého samozřejmě spadaly vysoké školy. Tento systém byl významně modifikován zákony o vysokých školách platnými v letech 1950 až 1989, kdy byly v souvislosti s uplatňováním politické ideové kontroly nad vysokými školami zavedeny ad personam udělované vědecko-pedagogické hodnosti jako předpoklad pro ustanovení na konkrétní místo. Vysokoškolské zákony přijaté po roce 1990 tyto mechanismy převzaly s tím ovšem, že jmenování profesur prezidentem republiky bylo v akademické veřejnosti a nakonec i v širší veřejnosti považováno za jakési symbolické vyjádření respektu státu k vysokým školám.

    Nicméně pozice profesora se postupně proměňuje a nelze přehlédnout, že ačkoliv zákon ve stávajícím znění zachovává tradiční terminologii, to znamená jmenování, tak se v případě jmenování profesorem jedná spíše o udělení kvalifikace svého druhu, která je předpokladem pro výkon určitých zase zákonem definovaných funkcí na vysoké škole. A je-li to kvalifikace, tak by měla podléhat právní ochraně v souladu s Listinou základních práv a svobod, konkrétně článkem 26 odst. 1 a 2, což se neděje, protože ta situace, kdy završení procesu, který vede k nabytí určité kvalifikace, je svěřeno zákonem prezidentu republiky v režimu kontrasignace, tak to znamená, že osoby, které jsou navrženy v souladu se zákonem vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy ke jmenování a jejich jmenování není realizováno, což je případ, kterého jsme teď všichni svědky, tak jsou zbaveni jakékoliv možnosti právní ochrany. Realizace jejich jmenování je ponechána na libovůli prezidenta republiky, případně na výsledku nějakých politických tlaků a jednání, což určitě je situace, která je v právním státě nepřijatelná.

    To řeší můj pozměňovací návrh, který navrhuje svěřit oprávnění jmenovat profesory rektoru vysoké školy, jejíž vědecká nebo umělecká rada navrhla v řízení podle § 74 zákona o vysokých školách.

    Chtěl bych v této souvislosti, abych vyvrátil některé případné polemické názory, říct, že tohle není žádný nový, nevyzkoušený experimentální návrh. Takovéto ustanovení nebo obdobné ustanovení téměř doslova funguje úspěšně 25 let v případě jmenování docentů na základě habilitačního řízení a neexistují s tím žádné problémy ani neexistuje problém toho, že by habilitace získaná na jedné vysoké škole nemohla být využita na vysoké škole jiné.

    Chtěl bych také na závěr zdůraznit, a to pokládám za podstatné, že navrhovanou změnou není dotčen charakter a účinky jmenování profesorem. Byl bych rád, aby tomu tak jednou bylo, že bychom to změnili a měli jsme funkční místa. Ale k tomu máme daleko a toto není předmětem mého návrhu. Toto jmenování, jak ho navrhuji já, je nadále vázáno na státem oprávněné, oprávněně udělované, na státem udělované oprávnění vysoké škole realizovat řízení ke jmenování profesorem. Tohoto právního statutu se nedotýká jak můj pozměňovací návrh, tak není ani změněn v předložené vládní novele. Proto taky zůstane nedotčeno celostátní uznání udělené profesury, obdobně jako je tomu u jiných kvalifikací udělovaných v rámci akreditovaných oprávnění včetně mnou zmíněného oprávnění provádět habilitační řízení. Takže v zásadě jde jenom o to, že by proces, který vede ke jmenování profesorem, byl zachován včetně rolí vědeckých, resp. uměleckých škol, uměleckých rad jednotlivých vysokých škol. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Nyní požádám řádně přihlášeného pana poslance Karla Raise o jeho příspěvek do podrobné rozpravy. Připraví se pan poslanec David Kasal. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu k tisku 464 a číslo mého návrhu je 3275. Týká se v podstatě situace, kdy předpokládám, že před 31. 6. 2016 začne fungovat nový akreditační úřad a budeme tady mít ještě členy Akreditační komise, kteří budou lidově řečeno dojíždět. Takže jde o to, aby bylo toto přechodné období nějak kryto, aby tito lidé v podstatě v tom přechodném období, aby byla zajištěna vlastní akreditační činnost, protože se předpokládá, že zákon nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. A nevíme samozřejmě, kdy to bude. Takže toto je pozměňovací návrh č. 3275, ke kterému se hlásím.

    Co se týká mojí diskuse, co jsem taky vedl, ke jmenování řízení profesorem, k tomu tam žádný pozměňovací návrh nemám.

    Dále v systému mám pozměňovací návrh 2867, ale tento se týká, to je technická věc, která rozšiřuje sousloví "vzdělávací a tvůrčí činnost a souvisejících činností" bylo nahrazeno souslovím "vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti". Tento byl zahrnut do komplexního návrhu, takže k tomu se nepřihlašuji.

    Podobně do komplexního návrhu byl přijat můj názor, který je taky uveden pod číslem 2679, ohledně vědecko-výzkumných institucí, takže je také zbytečné, abych se k němu přihlašoval.

    Poměrně rozsáhlý pozměňovací návrh jsem dal do záležitosti, kdo bude garantem magisterského studijního programu, aby to byla osoba také ze zahraničí. Ten byl plně uplatněn v rámci toho pozměňovacího návrhu, takže taky není potřeba se k němu přihlašovat.

    Velký pozměňovací návrh byl 2868. Týkal se úpravy a vlastního akreditačního procesu. Tam nedošlo ke shodě na výboru, takže předpokládám, že může být využit tenhle návrh v rámci tvorby podzákonných norem.

    A ke zbývajícím návrhům se také nepřihlašuji, protože buď v průběhu doby - protože to tam bylo vloženo od srpna - v průběhu doby došlo k řadě diskusí, kdy jsou v podstatě ty návrhy redundantní.

    Takže opakuji, přihlašuji se k dokumentu číslo 3275. Jeho zdůvodnění jsem řekl předtím. Jedná se o překrytí členství stávajících členů Akreditační komise s platností nového zákona. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Od 15.30 do 17 hodin se omlouvá pan poslanec Josef Uhlík.

    Nyní vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec David Kasal a připraví se paní poslankyně Berdychová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se rád přihlásil ke sněmovnímu dokumentu, který je vložen do elektronického systému pod číslem 3276 k tisku 464. Je to modifikace, kterou tady přednesl částečně pan profesor Fiala. Je to malý pozměňující návrh, já si ho dovolím přečíst.

    Za prvé, v části 1 čl. 1 bodu 203 se v § 73 za odst. 3 vkládá nový odst. 4., který zní: "Nejmenuje-li prezident republiky profesorem toho, kdo byl podle odst. 1 na jmenování profesorem navržen, do 60 dnů ode dne, kdy mu byl návrh na jmenování profesorem prostřednictvím ministra doručen, platí, že navržený uchazeč byl jmenován profesorem poslední den uvedené lhůty. O jmenování profesorem podle věty první vydá ministr navrženému uchazeči osvědčení." Dosavadní odstavce 4. a 5. se označují jako odstavce 5. a 6.

    Za druhé, v části 1. čl. 1 se za dosavadní bod 282 vkládá nový bod 283, který zní: V § 95 odst. 7 písm. e) zní: "e) plní úkoly ministra uvedené v § 73." Následující body se přečíslují.

    Ve svém odůvodnění vysvětluji tento návrh následujícím způsobem. Navrhuji ustanovení doplnit o případ, kdy ze strany prezidenta republiky nedojde ke jmenování navrženého uchazeče profesorem. Vzhledem k tomuto postupu, který prezident republiky uplatnil vůči některým návrhům vědeckých rad vysokých škol postoupeným mu po projednání ve vládě ke jmenování profesorem, navrhuji doplnit příslušné ustanovení zákona o vysokých školách o řešení takovéto situace. Tento návrh by v budoucnu řešil stav, kdy prezident republiky je v této věci v rozporu s právními předpisy nečinný. Pokud do 60 dnů od doručení návrhu prezident republiky navrženého uchazeče nejmenuje, byl by tento uchazeč jmenován ze zákona, a to poslední den této lhůty s tím, že osvědčení o takovém jmenování by vydával ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Stejně tak by byla upravena působnost ministra vnitra a ministra obrany, pokud jde o návrhy vědeckých rad Policejní akademie ČR v Praze a Univerzity obrany v Brně.

    O návrzích je třeba hlasovat společně jedním hlasováním. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Berdychová, připraví se paní poslankyně Halíková.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům. Jedná se o pozměňovací návrhy nepřítomného poslance pana Jiřího Zlatušky.

    První pozměňovací návrh je v systému vložen pod číslem 2978 a týká se vícenásobných pracovních poměrů. Protože tyto vícenásobné pracovní poměry, ať už z důvodu vícenásobného zaměstnání, nebo vykazování dílčích úvazků podle zdrojů financování uvnitř institucí, vzniká potenciálně nerovnoměrná distribuce aktivního i pasivního volebního práva do akademických senátů mezi různými členy akademických obcí. Tato úprava zajišťuje uplatnění zásady "jedna osoba - jeden mandát - jeden hlas".

    Tato úprava se týká § 70, do kterého se doplňuje nový odstavec, který říká, že zastává-li osoba místo akademického pracovníka ve více pracovních poměrech, zvolí si právě jeden z nich jako pracovní poměr, který určuje jednu vysokou školu a její součást, kde je oprávněna volit a být volena do akademického senátu vysoké školy nebo její součásti.

    Druhý pozměňovací návrh je do systému vložen pod číslem 3270 a týká se akademických pracovníků. Také se týká § 70, kde se doplňuje další odstavec, že místo akademického pracovníka může zastávat pouze osoba, která nezastává místo akademického pracovníka na jiné vysoké škol, nebo získala na kalendářní rok, ve kterém takové místo zastává, předběžný písemný souhlas rektora každé vysoké školy, na které zastává místo akademického pracovníka. A v článku 2 se za dosavadní bod 2 doplňuje nový bod 3, který zní, že na pracovní poměry akademických pracovníků vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nevztahuje ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb.

    Děkuji za pozornost.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, a prosím k mikrofonu paní poslankyni Halíkovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Milada Halíková: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 3243. Tento pozměňovací návrh je velice jednoduchý a stručný a týká se skutečnosti, kdy v článku I dosavadního bodu 294 se vkládá nový bod 33 přílohy č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb a tento bod zní: Veřejná správa.

    Důvodem je skutečnost, že současné zařazení studijního oboru veřejná správa pod program hospodářská politika a správa ve vzdělávací oblasti V - Ekonomie je nedostatečné a nevyhovující. Vzhledem k tomu, že přibližně 70 tisíc pozic ve státní správě je regulováno služebním zákonem, který je jistě významným přínosem k profesionalizaci státní správy, bylo by vhodné, aby soustava vzdělávacích oblastí, v důsledku toho i studijních programů, na tuto skutečnost reagovala odpovídajícím způsobem, tedy právě zařazením veřejné správy do stávajícího systému. Ostatní body v uvedeném článku by se pak přečíslovaly.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím k mikrofonu pana poslance Seďu, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové, přihlašuji se tímto ke sněmovnímu dokumentu č. 3302. Důvodová zpráva je uvedena v dokumentu. Jenom pro vaši informaci, týká se § 73 Jmenování profesorem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem představil v obecné rozpravě a který se týká vzdělávání v mezinárodně uznávaném kurzu a uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání pro soukromé a státní vysoké školy. Tento návrh byl vložen do sněmovního systému jako sněmovní dokument 3305 a já se k němu tímto přihlašuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, vážená paní předsedající. Přihlašuji se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu k tisku 464, který je ve sněmovních dokumentech uveden pod číslem 3256. Odůvodnění zaznělo v obecné rozpravě, ale navíc je součástí sněmovního tisku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Laudáta a připraví se paní poslankyně Dobešová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já tady v zastoupení pana kolegy Váchy a paní docentky Putnové načtu pozměňovací návrhy k této novele zákona 111. Takže načítám pozměňovací návrh, který je v systému veden pod číslem 2969. Opakuji - 2969. Odůvodnění. Text tam máte: Do § 8 odst. 4 se do druhé věty vkládá za slova "rektor nebo v jeho zastoupení prorektor," výraz "děkan fakulty,".

    Odůvodnění: Akademické senáty projednávají zásadní dokumenty týkající se fakult vysokých škol, a tak by mělo být zajištěno právo děkanů jako zvolených zástupců zodpovědných za fungování fakult, svobodné vystoupení na zasedání akademického senátu vysoké školy. To je tedy pozměňovací návrh pana kolegy Františka Váchy.

    Delší budou pozměňovací návrhy paní kolegyně Putnové, které jsou dva. V systému je máte vloženy pod čísly 3232 a 3240. Takže prosím, pozměňovací návrh, který je veden v systému a ke kterému se přihlašuji pod číslem 3232. Nebudu asi číst konkrétní změny paragrafu. Mění se článek I, dosavadní bod 10 se mění a v článku I se mění bod 80 a v článku II se na konec textu doplňuje nový bod 20.

    Odůvodnění k tomu prvnímu, tj. změna článku I bod 10, a k bodu dvě, což je článek I bod 80. Po více než 15 letech účinnosti zákona o vysokých školách je zřejmé, že v řadě akademických senátů veřejných vysokých škol převažují mezi akademickými pracovníky asistenti, odborní asistenti, lektoři, případně další akademičtí pracovníci, kteří dosud nebyli jmenováni docenty či profesory. Může to souviset s představou, že profesorům a docentům je zásadně vyhrazen prostor ve vědecké radě a participaci na činnosti akademického senátu je tak vhodné či z důvodu osobního vytížení účelné přenechat ostatním akademickým pracovníkům. Tím dochází k tomu, že se akademičtí pracovníci, kteří dosáhli privilegovaného postavení - například pouze držiteli titulu profesor je zákonem vyhrazeno předsedat habilitační nebo hodnoticí komisi a pouze docentovi nebo profesorovi je ze zákona umožněno zkoušet při státní zkoušce, aniž by k tomu byl potřebný předchozí souhlas vědecké rady; též pouze profesor nebo docent může dle současného znění § 79 odst. 1 písm. c) zákona garantovat kvalitu a rozvoj studijního programu uskutečňovaného danou vysokou školou nebo její součástí, resp. pouze docent nebo profesor, který je akademickým pracovníkem vysoké školy, může dle novelizovaného § 44 odst. 6 garantovat magisterský nebo doktorský studijní program - pokračuji - se na rozhodování akademického senátu podílí v minoritní míře, a to navzdory tomu, že jsou to právě oni, na nichž vědecko-výzkumná a vzdělávací činnost vysoké školy v převažující míře spočívá.

    Tak je faktickým dopadem stavu aprobovaného současným zněním zákona, že akademičtí pracovníci, kteří svým působením vysokou školu tvoří, tedy profesoři a docenti, přebírají v minimální míře odpovědnost za její spoluřízení, za kontrolu či dozor, které akademický senát veřejné vysoké školy vykonává vůči rektorovi a jednotlivým fakultám, resp. vůči děkanovi, a tím přenechávají uvedené těm, kteří jsou ve stěžejní činnosti veřejné vysoké školy méně zkušení či méně úspěšní. Mnohdy jsou navíc ve svém postavení ve vztahu ke kontrolovanému rektorovi či děkanovi více zranitelní, neboť je to právě rektor, resp. děkan, který vykonává podstatné kompetence v řízení předcházejícím získání privilegovaného postavení - docent nebo profesor.

    Vzhledem k tomu, že postavení akademického senátu, v němž nezastávají relevantní úlohu profesoři a docenti, lze považovat za nedostatečné, neodpovídající zákonem stanovené roli, kterou má akademický senát plnit, jeví se ustanovení, které jej umožňuje, jako nežádoucí. Proto se navrhuje zakotvit požadavek na to, aby alespoň jedna třetina akademického senátu veřejné vysoké školy byla povinně složena z akademických pracovníků, kteří již dosáhli hodnosti profesor či docent. Stanovení nejméně jedné třetiny reflektuje zákonný požadavek na nejnižší možné - jednotřetinové - zastoupení studentů. Jelikož vedle studentů tvoří profesoři a docenti relativně specifickou skupinu členů akademické samosprávy, je zcela legitimní, aby i ona měla své povinné zastoupení. ***

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu číslo 3306. Tento pozměňovací návrh má dvě části. První část se zabývá paragrafem 68 odst. 1 písm. d), kde se doplňuje "možnost uznání částečného vzdělání v souladu s oborem, který student chce studovat na vysoké škole". A dále se v druhé části doplňuje §78a o odst. 2 písm. b), kde se hovoří o standardech pro akreditace, kde do těchto standardů se doplňuje "specifické požadavky studijních programů v cizím jazyce, spolupráce se zahraničními vysokými školami a začlenění standardů pro uznávání částečného vzdělání vyšších odborných škol".

    Jako odůvodnění uvádím materiály, které přijala současná vláda, je to Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 a dále materiál, který přijala vláda v srpnu 2014, který zní Reforma školství učňovského a technického vzdělávání. Tento můj pozměňovací návrh právě je v souladu s oběma dokumenty a pokouší se naplnit toto prohlášení.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Tejce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásil k sněmovnímu dokumentu číslo 3265. Jedná se o velmi úspornou změnu zákona. V § 60a odst. 1 se zrušuje slovo "zahraniční".

    Velmi krátce odůvodním, jinak krátce odkážu na písemné odůvodnění, které je tedy v tomto dokumentu obsaženo. Jedná se o to, že veřejné vysoké školy mohou poskytovat v rámci své vzdělávací činnosti ať už bezplatně, nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kurzu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraničních vysokých škol. Jedná se o ty celkem už dnes známé kurzy MBA, případně LL.M, a jsou to kurzy, které jsou poměrně dobře navštěvované. Navíc jsou prováděny ve spolupráci se zahraničními vysokými školami, které ty programy validují. Problém podle mého názoru je v tom, že tyto programy mohou navštěvovat na těchto našich veřejných vysokých školách pouze studenti a absolventi zahraničních vysokých škol. Myslím, že k tomu není žádný důvod. Není důvod, abychom našim absolventům veřejných vysokých škol neumožnili na těchto školách pokračovat a studovat v těchto programech, které jim zlepšují pozici na pracovním trhu, a to i na trhu mezinárodním.

    Takže tento dokument, tato změna je tedy pod výše uvedeným číslem a já si dovoluji tedy požádat o její podporu ve třetím čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Pletichy, ale předpokládám, že to byl asi omyl. Ano, tak vás mažu.

    Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? Prosím.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji za proběhlou rozpravu. Jenom chci říct, že budeme v rámci školského výboru samozřejmě přítomni a budeme pokračovat v odborné debatě tak, abychom maximálně přiblížili možnost podpory jednotlivých pozměňovacích návrhů. Pokládám za klíčové avizovat, že rozhodně předpokládám debatu o Národním akreditačním úřadě, o jeho kompetencích, o vyváženosti jeho nezávislosti. Stejně tak předpokládám, že bude ještě velká debata ohledně personálních kompetencí rektorů versus děkani. Samozřejmě budu ráda reflektovat i další pozměňovací návrhy v debatách v rámci školského výboru.

    Děkuji za proběhlou rozpravu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Paní zpravodajka nemá zájem o závěrečné slovo, tudíž končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Dříve než přikročíme k dalšímu bodu, načtu omluvu z dnešní schůze od 17 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan ministr Jurečka z resortních důvodů.

    Pro stenozáznam - pan předseda Sněmovny Hamáček hlasuje s náhradní kartou číslo 20.

    S přednostním právem pan poslanec Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jménem dvou poslaneckých klubů ČSSD a ANO 2011 si dovoluji vznést procedurální návrh, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně i hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci vyzvat kolegy, aby to nepodpořili. Říkáme - máme nějaký harmonogram, když to splníme, půjdeme dál. V původním harmonogramu jsme dneska měli mít tři návrhy zákonů. Ten bezesporu překročíme. Překročíme, určitě projednáme víc než tři návrhy zákonů. Je to také díky tomu, že proti zvyklostem jsme poměrně zkrátili svá vystoupení v druhém čtení státního rozpočtu, kdy obvyklá doba byl celý den, a my jsme to zvládli za dopoledne.

    Jenom připomínám, že jsme od devíti - na rozdíl od ministrů, kteří se střídají, tak my tady jsme pořád a nepovažuji to za produktivní. Jestli má být důvodem, že chcete v prvém čtení projednávat zákon o zadávání veřejných zakázek - je to důležitý zákon bezesporu, ano. Čeká ho ještě dlouhá cesta a nemusíme ho tady začínat v noci. Stejně ho dneska nedoděláme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nicméně procedurální návrh zde padl. Svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování o předneseném procedurálním návrhu, aby Sněmovna dnes jednala i po 19. i 21. hodině (Nesouhlas z lavic.) - po 19. hodině, výborně.

    Mám tady houf faktický poznámek, které ruším.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 27, do kterého je přihlášeno 147 přítomných. Pro 84, proti 48. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat dalším bodem a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova. (V sále je hluk.)

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, předkládám zde ve druhém čtení tento zákon s tímto dlouhým názvem. Jenom stručně zopakuji to, co už jsem řekla v prvním čtení, že se vlastně jedná o takovou technickou zpřesňující novelu, která reaguje na zkušenosti uživatelů novelizovaných předpisů z uplynulých let.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, já se omlouvám, ale hluk je tady opravdu velký. Prosím kolegy, pokud si mají co říct, aby tak učinili v předsálí a nerušili ostatní, kteří chtějí poslouchat v sále. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Takže navrhované změny vycházejí zejména z výsledků kontrol Státního úřadu inspekce práce, z výsledků dvou projektů, které se týkaly této oblasti, z požadavků zástupců odborné veřejnosti, různých lidí, kteří se zabývají bezpečností a ochranou zdraví při práci. Takže se jedná zejména o precizaci zavedených pojmů, úpravu kvalifikačních předpokladů a také o některá zpřesnění, která souvisí i s evropskými předpisy.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 462/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Radka Maxová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila dle § 93 odst. 1. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Já nebudu dlouze hovořit. Paní ministryně představila novelu zákon o bezpečnosti a ochraně při práci. Doporučení výboru schválit tento zákon s drobnými technickými úpravami vám bylo doručeno pod číslem 462 a výbor pro sociální politiku doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona s přijatými změnami a doplňky, které byly odsouhlaseny Ministerstvem práce a sociálních věcí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tudíž obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu. Prosím k mikrofonu pana poslance Sklenáka.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je do systému vložen pod číslem 3237. Je to pozměňovací návrh, který reaguje na zvýšení minimální mzdy, a to i u osob zdravotně postižených a jejich zaměstnávání. Podrobné odůvodnění je součástí tohoto tisku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Paní navrhovatelky? Není tomu tak. Paní zpravodajky? Také ne. Končím druhé čtení tohoto zákona.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. (Není přítomen v sále.)

    S přednostním právem pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já nevím, proč pan vicepremiér tady není. Já jsem tedy řekl, že v případě, že bude konsenzus na tom, že přerušíme projednávání tohoto bodu, že nebudu citovat některé materiály, které mám k dispozici. Takže dávám procedurální návrh, a došlo k jistému posunu, a teď záleží na vás, zejména na koaličních poslancích, aby se tento bod přerušil do 11. prosince.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Klaška.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já si dovolím dát také jeden procedurální návrh - resp. stahuji, už asi nebude třeba. (Do sálu vchází místopředseda vlády Bělobrádek.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já jsem nerozuměla. Aha, pan místopředseda vlády je zde, nicméně ten návrh tady padl, takže o něm budu muset nechat hlasovat. Já svolám všechny kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. (Čeká na poslance, kteří se vracejí do sálu.)

    V tomto okamžiku zahájím hlasování. Jen abychom věděli, o čem hlasujeme - hlasujeme o procedurálním návrhu pana poslance Laudáta na přerušení tohoto bodu do 11. prosince.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 28, do kterého je přihlášeno 146 přítomných, pro 96, proti 28. Konstatuji, že návrh byl přijat. Přerušuji projednávání tohoto bodu do 11. prosince.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 425/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, Občanská demokratická strana navrhuje v tomto případě změnu ustanovení § 5 odst. 12 zákona o stavebním spoření. Cíl navrhované změny je velmi jednoduchý. Jde o to, aby se akt ukončení smlouvy o stavebním spoření dítěte zařadil mezi běžné záležitosti správy majetku, k čemuž není potřeba rozhodnutí soudu. Ta změna je fakticky úplně jednoduchá. Spočívá ve vložení jednoho slova, a to slova "ukončení", mezi činnosti, které se považují za běžnou správu majetku dětí. Za tyto běžné záležitosti považuje zákon o stavebním spoření třeba založení a změnu smlouvy.

    Problém, který tady řešíme, se objevil poprvé v roce 2014, kdy dnes již mezitím zletilý v důsledku přiznání náhrady škody na státu, rodičích a spořitelně se domohl náhrady za rodiči prohospodařené spoření, které v době jeho zletilosti už neexistovalo. Toto precedentní rozhodnutí bylo také důvodem následného postupu stavebních spořitelen, které odmítají bez souhlasu soudu i přes oboustranný souhlas rodičů vyplácet zůstatky s tím, že nechtějí být spoluzodpovědné za výsledek, jakým bylo se zůstatkem naloženo. Náš návrh má tu nutnost, aby rozhodovaly soudy namísto rodičů, naše úprava má tuto nutnost odstranit.

    Já bych tady přinesl několik argumentů, proč je ta stávající praxe, kterou jsme legislativně nezpůsobili, ale kterou můžeme legislativně napravit, proč je špatná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, je mi to líto, že vás přerušuji, ale hluk je tady opravdu velký a já si myslím, že by bylo od kolegů ohleduplné, aby si svoje věci řešili v předsálí a ne nahlas tady přímo v sále.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Tedy neexistuje jediný důvod, proč bychom měli předpokládat, že soud zná tyto potřeby dítěte lépe než jeho rodiče. Navíc není výjimkou, že rozhodnutí soudu trvá rok, v některých případech i dva roky. Soud tedy má, nebo dokonce musí rozhodovat o chodu rodiny, rozhoduje o tom, kdy si rodina smí nebo nesmí plánovat rekonstrukci místa pro život, pro studium dítěte, prostě věci, které z logiky věci mají rozhodovat rodiče a nemá je rozhodovat stát prostřednictvím soudu.

    Druhý důvod je, že stávající stav nepřímo nutí měnit vlastnické vztahy v rodině. Při zdůvodnění žádosti k soudu totiž zpravidla nestačí obecná formulace o potřebě investice do nemovitosti rodičů, ale kladnému vyjádření soudu, jak ukazuje praxe, nahrává například to, že dítě má na té nemovitosti alespoň minimální podíl. Ale ani tady není důvod, abychom tímto způsobem rozhodovali o tom, jaká je struktura vlastnických vztahů v jednotlivých rodinách.

    A ten třetí důvod, ten také není zanedbatelný. Toto opatření, nebo ta současná praxe je další byrokratickou zátěží a může samozřejmě rodiče od tohoto druhu spoření odradit a to určitě není něco, co by společnost nebo stát měly chtít. Rodiče, kteří potřebují ukončit smlouvu nezletilého dítěte, tak musí sepsat návrh, přiložit kopii smlouvy o stavebním spoření, předložit oddací list, kopii rodného listu dítěte, zároveň se musí písemně vyjádřit k tomu, na co budou finanční prostředky dítěte použity. To všechno ukazuje, že s tou žádostí je spojena poměrně velká a nesmyslná míra administrativy a byrokracie, která je úplně zbytečná. A to jistě uznáte, že takováto byrokratická zátěž a vlastně i jakási apriorní nedůvěra ze strany státu může ovlivnit rodiče, negativně motivovat ty, kteří chtějí pravidelně spořit, kteří chtějí investovat do budoucnosti svého dítěte a takto se cítí určitým způsobem demotivováni.

    Jsou to tyto tři hlavní důvody, které nás vedou k tomu, abychom zákon o stavebním spoření přidáním jednoho slova upravili a umožnili návrat k zdravému rozumu a k normální praxi, kdy o tom, co se stane s penězi nezletilého dítěte, které našetřili rodiče, rozhodují rodiče a nezasahují do toho opatrovnické soudy.

    Dámy a pánové, jak všichni víte, stavební spoření je osvědčený, hodně využívaný produkt, který motivuje lidi, aby si spořili, a usnadňuje jim cestu k bydlení. Když se podíváte na statistiku, tak téměř každá šestá smlouva o stavebním spoření v České republice se zakládá na jméno nezletilé osoby. Z tohoto údaje můžeme odhadnout, že ta povinnost soudního rozhodnutí o ukončení stavebního spoření se v podstatě dotýká nějakých 650 tisíc smluv. Takže pokud bychom v 650 tisících případech mohli pomoci rodičům a rodinám k tomu, aby se stavebním spořením mohli nakládat jednodušeji, tak tato úprava určitě stojí za to. Občanská demokratická strana je toho názoru, že novela, která zařadí ukončení smlouvy o stavebním spoření dítěte mezi běžné záležitosti správy majetku, k čemuž není nutné rozhodnutí soudu, je návratem k zdravému rozumu a především je krokem, který podporuje rozvoj rodiny. Z tohoto hlediska vás žádám nejenom o to, abyste projednávání tohoto bodu věnovali náležitou pozornost právě proto, že se dotýká 650 tisíc rodin, ale abyste také náš návrh bez ohledu na stranickou příslušnost podpořili, protože je to návrh rozumný, který pomůže mnoha rodinám v České republice.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Vlastimil Vozka. Dříve než tak učiní, opět vyzvu své kolegy, aby na sebe nepokřikovali, pokud si mají co vyřídit, aby tak učinili v předsálí. Děkuji. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, tak jak již bylo uvedeno, projednávaným tiskem 425 se má novelizovat zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření v duchu následujících zákonů. Návrh, tak jak pan předseda Fiala v roli předkladatele nás seznámil, mění § 5 odstavec 12, kde se slova "nebo změně" rozšiřují na "změně nebo ukončení". Touto změnou se navrhuje umožnit zákonným zástupcům provést mimo dosavadních změn i ukončení smlouvy o stavebním spoření bez rozhodování v této věci soudem.

    Ke sněmovnímu tisku se vyjádřila vláda na svém jednání 8. dubna 2015. S tímto návrhem nevyslovila souhlas a podrobné zdůvodnění je uvedeno ve sněmovním tisku 425/1.

    Organizační výbor navrhuje, aby garančním výborem pro tento tisk byl ústavněprávní výbor, a já se s tímto návrhem ztotožňuji. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych jenom v krátkosti okomentoval to negativní stanovisko vlády. Nejprve chci připomenout, že jsme před několika týdny schválili velkou většinou hlasů napříč politickým spektrem podobnou úpravu, která se týká penzijního spoření, takže předpokládám, že budeme postupovat konzistentně, a že když jsme to umožnili u jednoho typu spoření se státní podporou, tak to umožníme u tohoto typu spoření se státní podporou.

    Ten nesouhlas vlády není opřen o žádné legislativní chyby nebo nesoulad. Prostě vláda vyjádřila svůj názor, že na rozdíl od založení smlouvy, posílání peněz, změn smlouvy, to je všechno běžná činnost, tak ukončení už nelze pokládat za právní jednání v běžné záležitosti. Já si myslím, že tomu tak prostě není. Jestli chceme podporovat soudržnost rodiny, a to chceme podporovat, tak je velmi dobře, pokud rodiče zakládají spoření s podporou státu i pro své nezletilé děti. A docházíme k absurdním situacím, kdy rodiče chtějí tyto peníze využít ve prospěch dětí, a musí o tom rozhodovat soud. Znám osobně případy, kdy ti rodiče prostě k tomu soudu nešli, přestože peníze chtěli použít pro své děti, protože to považovali za dehonestující. Já si myslím, a to číslo je vypovídající, pokud zjednodušíme život více než 600 tisícům rodin, tak je to dobře. Bezesporu nebudou všichni, kteří budou chtít ukončit smlouvu před zletilostí toho dítěte, to určitě nebude, ale mohou to být řádově desetitisíce. A říkám, když už jsme jednou ten princip podpořili, tak jsem pro to, abychom ho mohli podpořit i zde. Já vím, že tam je jedna třetina a tak dále, je to prostě trošku jinak, ale to stavební spoření, ten samotný produkt úplně neodpovídá tomu názvu. Je to vlastně bezúčelové spoření, tzn. to, že je stavební, je hezké, ale ten účel může být libovolný. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, váš návrh samozřejmě eviduji, budeme ho hlasovat nakonec. Nyní poprosím pana poslance Votavu jako dalšího přihlášeného.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl opravit pana kolegu předřečníka Stanjuru, pana poslance Stanjuru. Ono je to trochu jinak. On se odvolával na přijetí pozměňovacích návrhů k doplňkovému penzijnímu spoření, ale tam není možnost výběru nebo ukončení smlouvy, aby mohli rodiče provést bez souhlasu soudu nebo přivolení soudu. Podívejte se na to, pane kolego. Tam jsme dali možnost, aby se uzavíralo penzijní doplňkové spoření bez souhlasu, tedy přivolení soudu, a aby mohlo docházet ke změnám těch smluv, ale nikoliv aby v době nezletilosti mohli zákonní zástupci, rodiče, ty prostředky vybrat. To, co říkáte o té jedné třetině, to je ale při dosažení zletilosti účastníka spoření. V podstatě stavební spoření už má možnost bez přivolení soudu, aby zákonný zástupce, rodič, mohl uzavírat smlouvu, měnit smlouvu. Vy chcete samozřejmě, aby se ty prostředky mohly i vybrat.

    Musím říci, že se ztotožňuji s tím, co uvedla vláda ve svém rozhodnutí nebo ve svém stanovisku k tomuto zákonu. Je to samozřejmě na diskusi, ale v podstatě teď jsou rovnocenné oboje. Jak tedy stavební spoření, co se týká nezletilých, tak doplňkové penzijní spoření. Jen pouze, a znovu zdůrazňuji, možnost zákonného zástupce bez přivolení soudu uzavírat smlouvu a smlouvu měnit, nikoli ty prostředky vybírat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano, omlouvám se za tu nepřesnost, pan předseda Votava má pravdu, o tom není žádný spor. Já jsem si teď ještě ověřil přesný text toho pozměňovacího návrhu, který jsme mimochodem podpořili, ale také je třeba říci, že je úplně jiná doba toho spoření. U stavebního spoření je běžná doba pět let nebo dosažení cílové částky nebo poloviny částky atd., myslím, že to mnozí z nás vědí, mnozí z nás jsou klienty. A já si prostě myslím, že názor rodiny a rodičů v tomto případě je prostě rozhodující a nemusíme tím zatěžovat opatrovnické soudy. To je všechno. U toho doplňkového penzijního spoření se smlouvy uzavírají na úplně dlouhou dobu, teď jsme tam dávali nějaké věkové limity, ale nikdy to není pět let, takže ani ten nezletilý účastník nemůže po pěti letech... Já se za tu nepřesnost skutečně omlouvám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se, zda pan navrhovatel má zájem o závěrečné slovo. Pan zpravodaj? Také ne.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Dříve než tak učiníme, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 29, do kterého je přihlášeno 147 přítomných, pro 142, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. Není tomu tak.

    Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Stanjury na zkrácení projednání ve výborech na 30 dnů.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno 151 přítomných, pro 112, proti 17. Konstatuji, že návrh byl přijat, a končím první čtení tohoto návrhu.

    Dříve než přikročíme k dalšímu bodu, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Matušovské, která se omlouvá od 17 hodin do konce dnešního jednacího dne z osobních důvodů.

    Jsme v bodě

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 628/1. Ještě jednou upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

    Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Paní předsedající, vážení členové vlády, děkuji za slovo, přeji dobré odpoledne, děkuji a pokusím se být, jak se vždy snažím, stručný. Předně chci říci, že je to pro mě velká a důležitá chvíle, že se nám tenhle zákon nebo návrh zákona podařilo takto dojednat a připravit opravdu ve shodě koalice i opozice.

    Já vás asi nebudu zatěžovat dlouhou historií, dlouhým vyprávěním, snad jen stručně připomenu, že se jedná o zákon, který v té zkratce řeší tzv. výkupy pozemků, resp. ceny za výkupy pozemků, pokud stát, státní investoři se chystají vykoupit pozemky od občanů, většinou tedy za účelem stavby silnic, dálnic nebo silnic první třídy, ale samozřejmě např. i železnice nebo další infrastruktury. Ta historie byla poměrně dlouhá, kdy do 1. února 2013, to si řada z vás bude pamatovat, ty speciální bonusové ceny nebyly zákonem upraveny, používala se tzv. cena zjištěná a zemědělská půda byla vykupována za cenu stavebních pozemků. Ty ceny často dost kolísaly. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji, pane poslanče. A poprosím kolegy... (Sál se ztišuje.) Klid. Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michal Kučera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předem mého vystoupení bych chtěl poděkovat panu předkladateli, že byl jako obvykle stručný. A nyní mi dovolte, abych vás taky stručně seznámil s návrhem zákona, o kterém budeme dnes jednat, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě.

    Já bych řekl nejdříve pár slov k odůvodnění tohoto zákona, protože je myslím důležité vědět, že tento návrh není úzce zaměřený na jeden dominantní problém, tzn. na váznoucí výkupy zemědělských pozemků, tak jak to bylo v těch předcházejících novelách, ale reaguje i na více dílčích problémů, které jsou spojeny s majetkovou přípravou staveb. Vychází samozřejmě i z těch praktických zkušeností, jak už o nich mluvil pan předkladatel, které má Ministerstvo dopravy i investoři, zejména Ředitelství silnic a dálnic. To znamená, praxe s tou předcházející novelou je promítnuta právě do této novely současné.

    Návrh vychází z principu sjednocení postupů u pozemních komunikací ve vlastnictví státu, tedy dálnic a silnic první třídy. V oblasti konstrukce kupní ceny v návrhu nedochází ke změnám v základních principech v zákonu obsažených, tj. navýšení kupní ceny oproti ceně odhadní, ale v návrhu je obsažená změna způsobu, kterým se toto navýšení určuje.

    Chtěl bych ještě říct, že navrhovaná právní úprava odstraňuje problémy, na něž naráží majetkoprávní příprava staveb dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu. Tyto problémy buď nelze odstranit beze změny zákona, nebo se řešení prostřednictvím administrativních kroků v rámci platného zákona ukázalo jako nedostatečně efektivní příp. zbytečně nákladné.

    Chtěl bych říct, že předkladatelé navrhují projednat tento zákon již v prvním čtení... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane kolego. Já vnímám ten hluk ve sněmovně. Hloučků je sice méně, o to halasnější ovšem jsou. Takže počkáme... Děkuji.

  • Poslanec Michal Kučera: Je to myslím důležitá informace. Předkladatelé navrhují projednat tento zákon již v prvním čtení, tzn. ve zrychleném čtení, podle § 90, odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, tzn. dnes rozhodneme o platnosti či neplatnosti této novely.

    Závěrem mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem vlády k tomuto návrhu. Vláda na své schůzi dne 9. listopadu 2015 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, a vyslovila s tímto návrhem souhlas. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Laudáta a poté pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. K některým protagonistům, kteří se tam podepsali dodatečně, bych měl výhrady, protože pro to neudělali vůbec nic.

    Já jenom tady připomenu. My jsme si na hospodářském výboru... Já jsem požádal, i když jsem dopředu věděl, že výkupy à la Prachař nefungují, o nějakou analýzu - ta byla poměrně briskně dodána - ze které bylo jasné, že výkupy podle Prachaře a Babiše nefungují, protože oni oba na tom ukazovali, jak předchozí reprezentace byly při výkupech neschopné. Ale nebudu tu debatu tady extendovat, protože pachatel Babiš tady není, tak to nemá asi smysl. Ale sami víte tu mediální kampaň, jak teprve teď se začnou stavět dálnice.

    Bohužel ač jsem tlačil na to, abychom novelu schválili rychle, protože mohla být i jednodušší, začátkem července, kdy ještě byla sněmovna, jsme se nedočkali. Já jenom podotýkám, že ve stejném duchu tu klíčovou část, tzn. že to musí být pevná částka s tím, že jsme upozorňovali se Stanjurou, že jinak se nedá vyvlastňovat, protože na vyvlastnění musíte vyčerpat všechny možnosti. Tomu jste se tady někteří posmívali a arogantně jste dva návrhy smetli ze stolu. A já jenom jako hrozivé memento toho chci říci, Stanjura napsal ve dvou verzích tento pozměňovací návrh, i když je tam něco ještě nabaleno, z pondělka na úterý. Vy jste na to potřebovali od května do 25. listopadu. Ale říkám, jsem rád, že to tady je. Bohužel jsem se včera musel doslova doprošovat, aby jako priorita to sem bylo zařazeno na projednání, i když jsme nabízeli už od července, že umožníme, resp. chceme devadesátku, aby to bylo rychlé. Tak propříště bych byl rád, aby i koaliční poslanci naslouchali, že část opozice to myslí s touhle zemí dobře. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já myslím, že návrh zákona dokládá to, co tady říkám poměrně pravidelně, že doprava není úplně politický resort, že tam jsme schopni nalézt shodu, a tu jsme našli. Mohl bych ironicky říkat už zase jsme měli pravdu a pravda se ukázala, ale dělat to nebudu. Jenom chci říct, že to budeme řešit potřetí. Jednou jsme to zkusili my, pak obdobný návrh neprošel v Senátu. Ale já jsem skutečně rád, že jsme shodu našli napříč politickým spektrem, že jsme se domluvili s vládními stranami a že kromě kritiky jsme byli schopni společně něco připravit.

    Jestli si vzpomenete na debatu před více než rokem, tak jsme se nelišili v názoru, jestli to máme zvednout, lišili jsme se v nástroji. Myslím, že byl společný pohled jak koalice, tak opozice, že se to řešit musí, že ceny jsou nízké. My jsme prostě upozorňovali na rizika, která návrh přináší. Tehdejší ministr dopravy to chtěl řešit nějakým interním předpisem, že to bude rozhodovat sám. Pak se logicky, protože těch případů, jak jsme předpokládali, narůstaly desítky a stovky, zejména jednatelé a statutární orgány právnických osob, aby jednali s péčí řádného hospodáře, se museli pokoušet získat tu nejvyšší cenu. A když jsme dneska vstřícní, chtěl bych poděkovat ministru Ťokovi, protože jsem běh zákona sledoval a vím, že z Legislativní rady vlády přišel návrh pro vládu, aby vláda vyslovila negativní stanovisko, a nemám důvod nevěřit potom zprávám z médií, že pan ministr Ťok navrhl vládě opačný postup a vláda jeho návrh schválila. Za to mu chci opravdu poděkovat, protože zcela jistě na každém návrhu zákona jste schopni najít nějaký nedostatek, nepřesnost, nedomyšlenost. (V sále je velký hluk a neklid.)

    Tady kromě toho, že jsou jasná pravidla pro všechny a bude to jednodušší i pro úředníky našich investorských organizací, nikdo nebude obviňovat, jestli nabídl více či méně, proč začal na čtyřce nebo na osmičce, tak je tam zpřesněn ještě jeden důležitý princip, který musím připomenout. To, že bonifikujeme majitele, dostanou více peněz, aby byli motivováni přispět k tomu, aby stát mohl budovat svou infrastrukturu, na které se shodne, tak zvýšená cena se ovšem nebude počítat do ceny obvyklé v daném katastrálním území, protože to by samozřejmě zkreslovalo směrem nahoru hodnotu všech ostatních pozemků a taky by se mohlo stát, že jeden rok vykoupíme něco za osminásobek, budou to jediné obchody v daném katastrálním území, tím se -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, ale slyším tady některé kolegy dokonce křičet a já musím slyšet, co říkáte, abych měla evidenci vašich případných návrhů k hlasování. Jestli se kolegové opravdu neztiší, na chvilku sněmovnu přeruším, aby si to mohli v klidu povědět a abychom pak v klidu mohli jednat dál.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To je tak, když se shodujeme. Potom je to nuda. Když se řežeme argumenty pro a proti, tak dáváme podle mě větší pozor, ale občas ani shoda není špatná.

    Jenom tu myšlenku dokončím. Teoreticky by se mohlo stát, že je to krát osm, žádné jiné obchody se v daném území neudělají. Za rok se základem stane tato navýšená cena a budeme počítat zase krát osm. Takže i to je zpřesněno, aby veřejný zájem, který stát projevuje tím, že dá vyšší cenu, než je obvyklá, a to přesně osmkrát, neovlivňoval cenu ostatních pozemků při stanovování ceny obvyklé v katastru. To je myslím dobře. A logicky tím, že jsem jeden z předkladatelů, tak i za náš klub říkám, že podporujeme projednání a schválení v prvém čtení. Pokud to stihneme dneska a stihnou to kolegové v Senátu a pan prezident, pak si myslím, že účinnost bude takřka ihned po zahájení nového roku. Určitě to přispěje ke zrychlení výkupu nejen na pětatřicítce, kterou já dodneška považuji za prioritu číslo jedna v dopravním systému České republiky, přestože důležitých komunikací je hodně, ale druhé spojení českých a moravských krajů opravdu považuji za prioritu číslo jedna v silniční dopravě a myslím, že by to bylo dobře. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě faktické poznámky pana poslance Pilného a pana poslance Adamce. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, chyby dělá každý. My jsme o šestnáctinásobku a jeho podmínkách vedli vzrušenou debatu na klubu, kde pak převážil názor pana ministra. Bylo to evidentně špatně. Já bych chtěl poděkovat za vstřícné kroky opozici, která nám umožní tuhle věc napravit, protože je to opravdu v zájmu České republiky a budování její infrastruktury. Doufám, že příště budeme opatrnější, ale chyby prostě děláme. A tohle chyba podle mého názoru, a já jsem také hlasoval pro ten zákon, určitě byla. Znovu děkuji opozici za to, že se postavila k tomu, že můžeme urychleně zákon opravit, velmi vstřícně. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Adamce. (V sále je stále hluk.) Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já si velmi cením postoje svého předsedy hospodářského výboru pana poslance Pilného. Já jsem také rád, že se to dostalo dneska na pořad, a doufám, že to schválíme v prvním čtení, protože opravdu čas nás tlačí.

    Já jsem chtěl ve své poznámce říct něco jiného. Spíše jsem se chtěl opětovně zeptat, dneska už to tady padlo, pánů ministrů životního prostředí a dopravy, jak to vypadá s EIA na úseky, které už jsou dávno zpracované, kde EIA proběhla. Nám hrozí, že EIA se bude muset dělat podle nového zákona znovu. Já si myslím, že to je sice pěkný krok, který uděláme, věřím pevně, že schválíme výkupy pozemků podle jasných pravidel, ale pak mě zajímá, jaká budou pravidla v EIA, protože já osobně a myslím, že všichni z nás chceme, aby se dálnice, železnice a liniové stavby obecně stavěly, nikoliv nestavěly a jenom jsme o nich mluvili. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Fiedlera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Jen krátce, protože to tady už zaznělo od předřečníků. Řekl to pan zpravodaj velmi správně, že to je konsenzus mezi koalicí a opozicí, že to není obvyklé, což má také bohužel pravdu. Já bych se chtěl obrátit na koalici, aby i v jiných případech, kdy opozice argumentuje, abyste nás více poslouchali. Já si poměrně dobře vybavuji, jak jsme tady zákon projednávali, bylo to ještě za minulého pana ministra. Dneska už je tady pan ministr Ťok. Pamatuji si ty argumenty, jak jste to prosadili vahou koaličních hlasů, a neslyšeli jste argumenty. Já bych vás chtěl vyzvat, abyste více a častěji poslouchali názory opozice, protože věřte tomu, že naše jediná možnost, jak to prezentovat před veřejností, je uvádět reálné a pravdivé argumenty, jako to bylo v tomto případě. Za poslanecký klub Úsvit deklaruji, že návrh podpoříme, podporujeme i projednávání ve zkráceném režimu devadesátky. Nebudeme to rozporovat. Naopak, to je naše stanovisko a věřím, že takto rozhodne celá Sněmovna. A ještě jednou bych chtěl vyzvat i poprosit koalici, abyste více poslouchali opoziční názory. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Šidlo. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále trvá.)

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jenom několik poznámek k tisku 628. Já nebudu žádným způsobem v naší politické frakci v Poslanecké sněmovně evokovat něco proti zrychlenému projednání podle § 90 odst. 2, byť mě velice mrzí, že to půjde tímto zrychleným jednáním a má být tato novela přijata již v prvním čtení, protože se musím připojit k částečné kritice, která zazněla.

    Já si nejen vzpomínám na argumenty, které jsme měli k předchozí novele zákona, kde se vytvářela stanovená cena a její až šestnáctinásobek v rukou ministra, osminásobek v rukou státních organizací vykupujících pozemky a připravujících stavby, ale já si také vzpomínám na to, že jsme se domlouvali s předchozím panem ministrem, že dostaneme jednoznačně argumenty do rukou pro případ dalšího vývoje ohledně zákonů o urychlení dopravní infrastruktury a další infrastruktury v České republice. A ten argument nebyl jenom v tom, co jsme obdrželi na hospodářském výboru, tam bylo potvrzeno to, že výkupy pozemků se zastavily. To je pravda, že z nevypořádaných skoro 9 tisíc pozemků se podařilo vypořádat jenom 1 500, což považuji za velmi málo, a je to v pořádku, že je snaha cokoliv změnit. Ale my jsme také chtěli vidět ekonomicky zdokladováno, co znamenal šestnáctinásobek a případně osminásobek ve výkupech pozemků vůči původně stanoveným cenám a původním variantám zákona ve vztahu až 100 % u zemědělských pozemků a 15 % u stavebních pozemků.

    My jsme nikdy kalkulaci neviděli ani při tom malém počtu pozemků, co to vlastně dělalo, aby se dalo ekonomicky dovodit, jaká změna bude při pevně stanovené ceně, která je dneska nabízena na osminásobek stanovené ceny. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího přihlášeného. Vidím zde faktickou poznámku pana poslance Andrleho a poté s řádnou přihláškou pan poslanec Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý podvečer. Jsem z Vysokého Mýta a tam vlastně se jedná o R35. Několik desítek let se řeší tato situace: Každý den si můžete poslechnout na Radiožurnálu, že v oblasti Vysokého Mýta směrem na Litomyšl nebo na Hradec je dopravní nehoda. Každý den je tam nějaká nehoda. Ročně je tam v průměru 22 smrtelných nehod. Je to nejtěžší úsek mezi Holicemi a Litomyšlí, nejtěžší úsek vůbec na dopravu.

    A k věci. Vítal jsem ten šestnáctinásobek. Ředitelství silnic a dálnic i v Pardubickém kraji tvrdilo, že na výkupy šestnáctinásobku je dostatek finančních prostředků. Pořád jsme žili v přesvědčení nebo v domnění, že je dostatek finančních prostředků. Teď z ničeho nic se jedná o osminásobek. A já se naopak domnívám, že to neurychlí výstavbu, že to zpomalí, protože lidi to za ten osminásobek neprodají. Takže se budeme soudit donekonečna. A neurychlí to výstavbu R35. To je můj názor.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom krátká reakce na poslední dvě vystoupení. Opak je pravdou. Řekneme si to za rok, ať se tady nepřeme. Jasná pravidla, dobrá cena - urychlí. Ten šestnáctinásobek se skoro nepoužíval, protože bylo velmi složité odůvodnit, proč tomu vyhovět. Osminásobek skutečně nejsou malé peníze, já bych řekl, že to je spravedlivá cena. Není to tak, že to chce stát zadarmo, a současně ti normální rozumní vlastníci, kteří podporují například vznik dvojité R35, to určitě za tuhle tu cenu prodají.

    K tomu, co říkal pan poslanec Šidlo - nic tomu nebrání. Jsem jeden z předkladatelů. Já sám jsem to nepovažoval za potřebné. Myslím si, že byl chybný postup bývalého ministra dopravy, který říkal: má vykupovat jenom stát, ne města a obce. Myslím si, že je mnohem lepší zapojit města a obce, protože ty mají jednu hroznou výhodu i proti tomuto zákonu. V odůvodněných nebo v konfliktních situacích mohou samosprávným rozhodnutím zvýšit cenu nebo vykoupit část pozemku jinou než potřebnou pro ŘSD či SŽDC, protože třeba některý majitel nechce prodat jenom pás toho pozemku, ale chce prodat celé to pole. A na to právě máme samosprávu. Mnohé radnice i mnohé kraje to dělají. Nepotřebují k tomu... Naopak když potřebují osminásobek a některá neuvážená opozice by je například napadala, že ta cena není adekvátní, tak se mohou opřít o tuto dikci zákona a říct: vždyť stát taky za osminásobek vykupuje, tak neříkejte, že to nebylo hospodárné využití ze strany města.

    Ale mohli bychom tady říkat desítky případů, kdy skutečně pomohl zásah samosprávy, například že vykoupil dům za vyšší hodnotu, než mohl stát nabídnout, koupil vnitřek kruhového objezdu, související pásy, a tím se pomohlo. Takže úloha samosprávy je v tom velmi důležitá. Podle mě k tomu to nepotřebují. Naopak jasná cenová pravidla mohou zjednodušit projednávání v zastupitelstvech a případně zdůvodňování vyšší ceny, než je cena podle znaleckého posudku či cena v místě obvyklá.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele či zpravodaje, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

    Nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení. Dříve, než tak učiním, vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Nyní tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 628 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 31, do kterého je přihlášeno 151 přítomných, pro 125, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní tedy zahajuji podrobnou rozpravu. Jenom upozorňuji na to, že v podrobné rozpravě nelze podat pozměňující nebo jiné návrhy a lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb. Žádnou přihlášku neeviduji, tudíž končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova - pana navrhovatele. Není tomu tak. Pan zpravodaj? Pardon. Pana zpravodaje, pana navrhovatele.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Nedá mi to, jednu větu řeknu. Ještě jednou chci moc poděkovat za podporu napříč Poslaneckou sněmovnou. Trochu to zlehčím. Původně jsem chtěl říct, že bude stoprocentní, tak byla téměř stoprocentní, možná devadesáti pěti. Opravdu si toho, kolegové, moc vážím a děkuji za to.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Martina Kolovratníka, Jana Birkeho, Zbyňka Stanjury, Františka Laudáta a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 628."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 32, do kterého je přihlášeno 153 přítomných, pro 131, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a jeho projednávání tímto končím.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova. ***

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve mi dovolte poděkovat všem vám, kteří jste mi pomohli, aby tento zákon byl dnes projednáván. Já řeknu proč. Protože Ministerstvo pro místní rozvoj včetně některých členů z vás si spočítalo termíny, které nám zbývají tak, aby tento zákon byl v účinnosti. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek musí být v účinnosti do 18. dubna, kdy musíme transponovat tři evropské směrnice do českého práva. 18. dubna od dnešního dne jsou v podstatě čtyři měsíce na celý legislativní proces. Čili dneska je poslední možný termín, aby tento zákon byl projednán v prvním čtení. Já v závěru své řeči řeknu termíny i na další čtení a samozřejmě budu žádat Sněmovnu o zkrácení, ne moc, ale alespoň trochu, o pár dní, na projednávání mezi prvním a druhým čtením.

    V úvodu rovnou začnu tím, co nám hrozí, pokud ten zákon nebude implementován. Protože to si myslím, že asi zarazí každého z vás. Proto bych ráda, abychom si všichni v tomto sále uvědomili, že tento zákon je prioritou České republiky, nejenom koalice, nejenom mé, ale nás všech, kteří zde sedí. Pokud ten zákon nebude v účinnosti... (Odmlka pro hluk v sále.) Pokud tento zákon nebude v účinnosti včas podle implementace evropských směrnic, tak nám hrozí pozastavení všech evropských dotací, které jsme získali na programové období 2014 až 2020. Já bych ráda, aby tato informace zde nezapadla.

    Ráda bych informovala v úvodu celý kontext vzniku tohoto nového zákona. V únoru 2014 schválila Rada Evropské unie tři nové směrnice. Ráda bych zmínila, že dvě z nich se týkají přezkumu a dohledu nad veřejnými zakázkami. Spolupředkladatelem tohoto zákona je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v České republice. Tyto tři směrnice regulují oblast veřejného zadávání a investování na úrovni Evropské unie. České republice, jakož i ostatním členským státům vyplynula z této skutečnosti povinnost do dvou let transponovat nová pravidla do vnitrostátního právního řádu.

    Ráda bych také zmínila, že mezitím se vláda rozhodla pro novelu zákona o veřejných zakázkách, která zde byla diskutována nedávno, v podstatě je platná od 1. dubna. A mezitím samozřejmě měl už dávno být napsán nový zákon. Ráda bych zmínila, že nový zákon vznikl v průběhu osmi měsíců, devátý měsíc se nám podařilo jej prodiskutovat na jednání vlády se všemi možnými rozpory. K tomuto zákonu, a já bych jenom ráda, abychom tento zákon nenazývali, protože i někteří z nás mu stále říkají, je to velká novela zákona o veřejných zakázkách. Není. Je to zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon vypadá úplně jinak než stávající zákon. Zakládá se na jiných principech, respektuje evropské směrnice a je nutné, abychom respektovali, že je to zákon. Není to verze po 21 novelách zákona o veřejných zakázkách č. 137, který je nyní v účinnosti. Ráda bych jenom připomněla znovu: Stávající zákon o veřejných zakázkách má 21 novel. Takto si asi nikdo nepředstavuje, že vlastně podle tohoto zákona máme zadávat a využívat veřejné zdroje v rámci celé zadavatelské komunity nebo prostředí.

    Oblast veřejných investic představuje pro místní rozvoj jednu ze stěžejních oblastí, proto okamžitě po uveřejnění finálního znění nových evropských směrnic zahájilo MMR přípravné legislativní práce a řešení daného úkolu stanovilo jako prioritu své činnosti, celého Ministerstva pro místní rozvoj. Prioritní snahou ministerstva bylo a stále je vytvořit právní úpravu, která bude pochopitelná pro všechny účastníky zadávacích řízení, která sníží administrativní zátěž, učiní celý zadávací proces maximálně efektivním a zároveň zachová transparentnost a rovný přístup v jeho průběhu. V souvislosti s přípravou nové legislativy bylo na půdě ministerstva ustanoveno několik skupin.

    Já bych ráda, aby zde z mých úst také padlo to, že sem nepředkládám zákon, který nikdo neviděl. Je to zákon, který možná vidělo dohromady, nevím, pět tisíc lidí, deset tisíc očí. Je to zákon, který byl projednáván na půdě expertních skupin, kde jsou členy profesní komory, akademická sféra, podnikatelé, samosprávy, všichni zadavatelé, ať už sektoroví, či veřejní. Čili tento zákon byl opravdu projednáván o A do Z úplně se všemi. Na úrovni ministryně pro místní rozvoj vzniklo kolegium, kde byli nejvyšší představitelé právě těchto institucí. A zároveň jsem v předstihu hned po svém nástupu, a to v lednu 2015, vytvořila skupinu poslanců a senátorů a ráda bych zmínila skrz politické spektrum, to znamená skrz všechny vaše politické kluby, a to jak na úrovni poslanců, tak senátorů. Chtěla bych z tohoto místa poděkovat vám všem, kteří jste se každý měsíc účastnili našich jednání, protože jste projevili zájem o to, jak vypadá stav vzniku tohoto zákona a samozřejmě proces jeho projednávání.

    Podoba návrhu zákona, která vzešla z náročného meziresortního připomínkového řízení, kde bych jenom doplnila, že my jsme celkově k tomuto zákonu obdrželi zhruba 3 500 připomínek, a pokud si vezmete čas, který mně byl dán po nástupu do funkce, to znamená od ledna v podstatě tohoto roku, tak jsme ty připomínky zvládli vypořádat. Celkově bylo 1 500 rozporů, opravdu zásadních rozporů, a následně na vládu šel tento materiál se 60 rozpory. Vláda v prvním jednání tento zákon odložila, protože jsme řešili komoditní burzy a rozkrývání vlastníků, což je klíčová věc, se kterou vás ještě zde seznámím. A následně zákon je do Poslanecké sněmovny předkládán bez rozporu. Podle nastaveného harmonogramu byla finální podoba nového návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek doručena Legislativní radě vlády, která ho projednala. Musím říci, že Legislativní rada vlády tento zákon projednávala zhruba 12 hodin, protože samozřejmě tento zákon je velmi náročný, je zcela nový a členové Legislativní rady vlády opravdu projevili enormní zájem o to, aby tento zákon byl předložen jak vládě, tak Poslanecké sněmovně formálně, ale i věcně v pořádku.

    Na základě vládní debaty byly do návrhu včleněny tyto nové skutečnosti: U významných veřejných zakázek byla zachována povinnost ustanovovat hodnoticí komisi. Byl snížen možný rozsah tzv. víceprací z 50 % na 30 % původní předpokládané hodnoty, to znamená zachování stávajícího limitu. Jenom připomenu, že evropské směrnice navrhují a umožňují 50 % na vícepráce. Nicméně ráda bych zde také uvedla, že to, co dovoluje evropská směrnice, těch 50 %, což pro nás se jeví velice zvláštně, je, že ta vícepráce je na jednu změnu 50 %. Když máte 20 dílčích změn, tak tam se počítá těch 50 % na každou změnu. Takže celkem se převýší i ten limit. Náš zákon je přísnější. My jsme řekli 30 % a kumulativně. To znamená dohromady, celkem na všechny změny, dohromady 30 % a ne více. Tak jak je to nyní.

    Návrh zákona byl oproštěn od výjimky pro správní delikty u spolufinancovaných veřejných zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tak bude přezkoumávat i spolufinancované zakázky, kde již byla uzavřena smlouva. Návrh zákona byl obohacen o řešení majetkové struktury dodavatelů. U vybraného dodavatele - akciové společnosti bude povinností zadavatele zkoumat, zda má jiné než zaknihované akcie. V případě anonymních vlastníků u českého dodavatele bude povinností zadavatele takového vítěze ze zadávacího řízení vyloučit. U zahraničních dodavatelů musí zadavatel vznést dotaz na vlastníky akcií nad 10 %. Dále bude vítězný dodavatel povinen učinit prohlášení o skutečných majitelích.

    Po schválení zákona musí proběhnout notifikace u Evropské komise, kde se bude zkoumat soulad zákona se směrnicemi. Účinnost nové legislativy, jak jsem již zmiňovala, je 18. dubna 2016.

    Pokud bych měla vybrat pouze některé klíčové změny návrhu tohoto zákona, tak jsem si vybrala zhruba šest, se kterými bych vás chtěla seznámit. A to: Návrh nového zákona přináší několik možností pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny. V současné době zákon pouze stanovuje povinnost porovnat nabídkovou cenu a plnění, nedává však další možnosti či návody, jak danou povinnost splnit. Náš návrh nového zákona umožňuje zadavatelům, aby předem v zadávací dokumentaci si stanovili vzorec pro výpočet neboli stanovili přímo samotnou cenu, pod kterou budou nabídkové ceny považovat za mimořádně nízké. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Lukáš Pleticha, který se na to vybavil dostatkem materiálů. (Nese aktovku i hromádku podkladů.) A očekávám od něj ještě jeden procedurální návrh po skončení zpravodajské zprávy. Prosím.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, přistupujeme k prvnímu čtení velice důležitého zákona, který snad až na několik protikorupčních aktivistů vítají a čekají na něj snad všichni - starostové, veřejní zadavatelé i podnikatelé, kteří dodávají pro veřejné zadavatele.

    Tento zákon si klade za cíl jednak transponovat směrnice, ale jak už říkala paní ministryně, také odstranit různá taková neřešitelná místa, neřešitelné situace a komplikace, které se ukázaly v současné, dosavadní úpravě a které zejména veřejným zadavatelům v souvislosti s dotacemi velmi komplikovaly život. Tento zákon také zavádí nějaké další dílčí změny, všichni doufají, že k lepšímu, třeba řízení o inovačním partnerství. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, za vaši zpravodajskou zprávu a procedurální návrh o sloučení rozpravy k bodu 66 a 67 budu hlasovat bez rozpravy. Pokud s tím budeme souhlasit, přeruším bod číslo 66, zahájím bod 67 a potom bychom zahájili rozpravu jako celek.

    Tak o sloučené rozpravě k bodu 66 a 67 rozhodneme v hlasování číslo 33, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro sloučení takové rozpravy. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 33, z přítomných 155 pro 113, proti nikdo.

    Budeme tedy jednat v rozpravě sloučené ke dvěma bodům, a proto přerušuji vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek a otevírám bod číslo

    Prosím paní ministryni Karlu Šlechtovou, která z pověření vlády návrh uvede. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Těch zákonů, které se mění v souvislosti s vládním návrhem zákona o zadávání veřejných zakázek, je několik. Jedná se o změnu zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, změnu zákona o ochraně hospodářské soutěže, změnu zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, změnu zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, změnu zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, správní delikty objednavatele, změnu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Toto jsou klíčové zákony, které jsou předkládány v souvislosti s návrhem nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové a prosím zpravodaje pana poslance Lukáše Pletichu, abych přednesl zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nemám k tomu co dodat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji sloučenou rozpravu k tisku 637 a k tisku 638.

    Faktickou poznámku k vystoupení pravděpodobně zpravodaje má pan kolega Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Všimněme si, máme tady zákon o zadávání veřejných zakázek. Toto je skutečně první protikorupční zákon. První! To je ten ex ante, na co jsem tady včera poukazoval. Kde jsou všichni ti podporovatelé boje proti korupci? Já tam nikoho nevidím na té galerii. Ale nikde. Já jsem nedostal žádné ani e-maily, na to, že prostě tohle je důležitý zákon. Pořád se řešil registr smluv, na tohle se zapomnělo? Na tohle se zapomnělo, že tohle je skutečně protikorupční zákon? Jestliže tohle bude špatně, tenhle zákon, tak bude úplně špatně všechno! Takže dejme si na tom záležet - na tomhletom zákoně, ne na registru smluv! Děkuji. (Krátký potlesk se souhlasnými výkřiky z levé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klánovi, ovšem vyvolal faktickou poznámku paní poslankyně Jany Černochové. Já věřím, že se dostaneme do normálního provozu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce. (Neklid a šum v jednací síni.)

  • Poslankyně Jana Černochová: Hezký večer. (Předsedající: Klid, prosím!) Já jenom možná navážu na to, co tady řekl můj předřečník. A velmi mne mrzí, že ty ministerské řady za námi jsou velmi prořídlé, protože včera nebo dneska dopoledne jsme tady vedli širokou diskusi na téma rozpočet a snažíme se všichni přidat bezpečnostním a ozbrojeným sborům finanční prostředky. A jestli někde narážel právě problém s veřejnými zakázkami, tak to bylo zejména v těchto resortech. Tečou tam skutečné miliardy peněz daňových poplatníků a já bych velmi ráda slyšela ubezpečení od jak pana ministra obrany, tak pana ministra vnitra na toto téma, že skutečně tento zákon o veřejných zakázkách umožní těmto resortům proinvestovávat ty finanční prostředky, které jim tam možná Poslanecká sněmovna navrhne zvýšit. To je pro mě nejdůležitější. Já bych vám tady mohla vyprávět sáhodlouze o tom, jaké problémy nám ten zákon přinese na radnici. Nebudu zdržovat, myslím si, že si to můžeme potom vykomunikovat s paní ministryní separé. Ale chtěla bych ubezpečit od ministrů této vlády, že skutečně tímto zákonem dojde ke zlepšení a nebude se dít to, co se dělo v loňském roce, kdy v resortu Ministerstva obrany zbyly 4 miliardy právě z důvodů, že je nebylo schopné ministerstvo proinvestovat díky špatnému zákonu o veřejných zakázkách.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové i za dodržení času k faktické poznámce a v otevřené rozpravě jako první je přihlášen pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážená vládo, faktické, konkrétní připomínky si nechám na druhé čtení tohoto zákona. Co mě přimělo k debatě, je vystoupení paní ministryně, která nás hned v začátku vystrašila. Vystrašila nás, co všechno se na nás chystá, když to nezrychlíme. Já chci tady paní ministryni připomenout její úvodní slova, s kterými přišla do této Sněmovny po jmenování ministryní, kdy si tento konkrétní zákon vzala jako svou vlajkovou loď, jako to, kde chce prezentovat svůj úspěch ministryně. To pozdní - zdůrazňuji pozdní - zařazení tohoto bodu na jednání Sněmovny - někde to skřípe. Čili tady paní ministryni bych rád prostřednictvím nás všech, nejenom osobně, ale nás všech vzkázal, že bychom se jako Sněmovna neměli dostat do této situace, že se po nás žádá, abychom urychlili projednávání zvlášť tohoto důležitého zákona. Možná by stačilo spíše apelovat na předsedy výborů, aby jednání výborů, které projednávají tento zákon, harmonogramem upravili, aby se stihly termíny. Ale začít tím, že nás žádáte, abychom zkrátili jednání, nepovažuji za správný taktický krok. Proto také budu proti tomuto návrhu, byť není až tak markantní, hlasovat. A doporučuji tedy všem, abychom hlasovali, abychom se nedostali pod ten tlak, že prostě tento zákon budeme projednávat v nějakém stresu.

    Co se týče tvorby tohoto zákona, chci upozornit ještě na pár věcí z projevu paní ministryně, které považuji za důležité a je možné je připomenout. Proč vznikl zákon o zadávání veřejných zakázek, tak jak doposud platný je. Tady to je určitě voda na mlýn kolegům z ANO. No protože se kradlo, protože obrovské peníze mizely na obcích, na krajích, ve státní správě, všude tam, kde platila výběrová řízení. Zázračné zbohatnutí starostů, primátorů a různých jiných představitelů všichni známe a média za posledních dvacet pět let jsou toho plná. To byl důvod, proč se neustále zpřísňoval tento zákon, proč se dostal do stavu, kdy sice podle mého názoru je docela korupčněschopný zabránit různým lumpárnám, ale dosti výrazně také zbrzdil a zesložitil projednávání veřejných zakázek.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi. Ještě než budeme pokračovat faktickými poznámkami, dovolte mi, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 17.45 do konce jednání paní poslankyně Helena Válková, od 16 do konce jednacího dne paní poslankyně Jana Lorencová, mezi 19. a 21. hodinou pan poslanec Janulík, paní poslankyně Nytrová a pan poslanec Šincl od 19 hodin až do konce jednacího dne, pan poslanec Hájek mezi 19. a 21. hodinou, od 18 hodin pan poslanec Vojtěch Adam se omlouvá. Paní poslankyně Markéta Wernerová od 18 do 21 hodin z osobních důvodů. Z důvodu účasti na (nesrozumitelné) setkání pan poslanec Robin Böhnisch, od 19 hodin do konce jednacího dne paní poslankyně Helena Langšádlová, od 18.45 z pracovních důvodů pan poslanec Stanislav Berkovec a pan ministr životního prostředí Richard Brabec od 18.30.

    Budeme pokračovat, a to faktickou poznámkou pana poslance Ivana Adamce a potom pana poslance Václava Horáčka. Nyní pan poslanec Adamec, ten se hlásil dříve než vy, pane kolego. Ale jsou to faktické poznámky obě dvě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já se musím těžce ohradit proti tomu, co tady zaznělo před chvilkou. Říkat, že starostové byli ti, kteří byli zkorumpovaní, tak to tedy nemůžu poslouchat, to se na mě nezlobte. Pokud mě paměť neklame, tak největší korupční aféry byly ve státní sféře, a pak když pojmenuji, tak je to Středočeský kraj, pokud mě paměť neklame. Takže bych byl opatrný.

    Jinak mimochodem ten zákon neplatí dvacet pět let. První zákon, ta stodevadesátdevítka, která byla zlatá proti tomu, co přišlo potom, tak ten platí od roku 1996. Takže říkejme to ve faktech.

    Já možná vzpomenu na dobu před dvěma lety, když jsem tady poprvé vystoupil, když jsem mluvil o zákonu o zadávání veřejných zakázek, když jsem říkal, že ta poslední verze za Nečasovy vlády se tady setkala s potleskem ve stoje a všichni jsme věděli, že je to prostě zmetek, který v praxi bude obtížně fungovat. A také se ukázalo, že jsme měli pravdu.

    Já možná k paní ministryni. Víte, ten tlak, rychle, když to neuděláme - já bych byl opatrný. Mně se ten záměr návrhu zákona líbí, když ty principy jsou pořád stejné. Pořád počítáme jakousi matici nabídek, výhodnosti a prostě vybíráme nějakou firmu. Ale právě proto, že jsem bedlivě sledoval, co tady říkala, tak si myslím, že vždycky to platí tak, že ďábel je skryt v detailu. A tady těch detailů vidím docela hodně a byl bych velmi opatrný. Nechci je tady teď rozebírat, myslím si, že to je opravdu téma na jednání výborů. Ale byl bych opravdu velmi opatrný, protože i dobře míněné myšlenky nakonec mohou skončit podle toho, jak se říká, že cesta do pekel je dlážděná samými dobrými úmyslu. Byl bych velmi nerad, kdybychom se tam dostali.

    Jinak možná ještě pro vás pro všechny. Víte, ani tento zákon neodstraní možnost korupce. To neodstraní žádný zákon o zadávání veřejných zakázek nebo nějaká podobná záležitost, ani registr o zveřejňování smluv ani nic jiného. Když se prostě dodavatel a investor dohodnou, že budou krást (upozornění na čas), tak krást budou. Ale na to tu máme jiné orgány, aby to řešily.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, dodržujme čas. K faktické poznámce pan poslanec Václav Horáček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Většinu toho řekl už můj kolega. Já se chci také silně ohradit proti tomu, co tady zaznělo z úst pana poslance Luzara, protože mi to připadá, že on je asi taky placený z Rekonstrukce státu, když říkal "starostové kradou, tak musíme udělat zákon". Přece ten nový zákon je právě především i o tlaku starostů, kteří chtějí kvalitní zákon, aby mohli kvalitně veřejné zakázky zadávat, a není to přece o tom, kdo zbohatl, kdo ne. Já jsem třeba z Libereckého kraje a neznám starostu, který by zbohatl a byl z něho milionář. A jestli je to takto důvod, tak já se silně ohrazuji proti tomu - a je tady spousta starostů bývalých, současných krajských úředníků -, že někdo něco rozkrádal, a proto že musíme mít nový zákon. To je naprosto scestné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Horáčkovi. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Jana Klána. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jan Klán: Já bych reagoval jenom vaším prostřednictvím na kolegu Horáčka. Já s ním plně souhlasím. Já jsem tady už řekl, že tento zákon je první protikorupční, dokonce první protikorupční této vlády, takže on musí fungovat řádně. Pokud nebude fungovat řádně, tak budeme pořád na stejném místě. Takže to půjde jednoduchým tvrzením od ničeho k ničemu a výsledek bude stejně absolutní nula.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zejména za dodržení času. Nyní pokračujeme v rozpravě panem poslancem Ludvíkem Hovorkou. Než dojde k pultu, tak bych ještě konstatoval omluvu od 18 hodin do konce jednacího dne pana poslance Karla Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěl poděkovat za předložení tohoto návrhu zákona, který určitě je, myslím, správnou cestou zadávání veřejných zakázek.

    Za důležité považuji zejména to, že se nesoutěží jenom na cenu. To byla podle mě velmi špatná podoba zákona, která vedla k tomu, že řada zakázek byla vysoutěžena firmami, které na to ani neměly dodávat kvalitně. Důležité také je, že je možné zakázku rozdělit. Dříve to možné nebylo a bylo to považováno za porušení zákona. Nyní, pokud se podíváte na zadávání v soukromé sféře, tak většinou soukromé firmy, které zadávaly zakázky, tak si je zadaly děleně, a tím získaly samozřejmě daleko nižší cenu ve výsledku. Čili to považuji za pozitivní.

    Považuji ale za důležité lépe ošetřit takzvané společné zadávání. Mám zkušenost z toho, že když se zadávají zakázky ve výběrovém řízení nějakému konsorciu firem, tak třeba se k zakázce dostane firma, která v podstatě nemá ani autorizaci na oprávnění na určitou dodávku určitých staveb, ona se zaštiťuje vlastně kulatým razítkem jiné firmy a ve výsledku se tato firma na stavbě ani neobjeví. Čili toto je třeba zásadně vyloučit.

    Co je ještě důležité a na co upozorňují firmy, které se účastní veřejných zakázek, je třeba podstatně ztížit účelové odvolávání a zkrátit proces odvolacího řízení, protože pokud si vezmeme situaci při čerpání nebo pomalém čerpání evropských fondů, tak v řadě případů investor, ať už je to obec, nebo jiný investor, který soutěží nebo podle současného zákona soutěžil, tak v zásadě se bál vyloučit zadavatele, který měl nejnižší cenu a u kterého měl pochybnosti, že je schopen splnit veřejnou zakázku, ale bál se současně odvolání, protože ten odvolací proces byl tak dlouhý, že by skutečně nebyl schopen v tom krátkém termínu vyčerpat dotace, které se poskytovaly s nějakým omezením. Čili já považuji za důležité, aby toto se ještě nějakým způsobem dořešilo.

    Chtěl bych se ale dotknout ještě některých výjimek, konkrétně jedné výjimky, která v tomto zákoně je. Je třeba podle mě velmi opatrně přistupovat k navrhovaným výjimkám, které jsou obsaženy v § 29. Zejména jde o případ poskytování právních služeb, které jsou ve výjimce uvedeny v písm. k) návrhu. Vynětí ze zadávacího řízení pro právní služby, byť jenom ve vymezeném rozsahu, který dopadá zejména na právní služby, může mít výrazný dopad na zvýšení ceny poskytování právních služeb. Je pravdou, že návrh nepočítá s úplným vynětím právních služeb jako celku, ale vztahuje se zejména na zastupování advokátem před soudy nebo jinými orgány. Tato činnost ovšem tvoří základní kámen poskytování právních služeb a většina poskytovaných služeb se odehrává podle mého názoru právě v této rovině.

    Důvodová zpráva uvádí, že sporná agenda, která by měla být zejména předmětem výjimky, je mnohdy ovlivněna specifickým důvěrným vztahem mezi zadavatelem a advokátem. Byť může takový vztah založený na důvěře pozitivně přispět k výsledku poskytování právních služeb a k výsledku sporu, je třeba mít na paměti zákon o advokacii a etický kodex advokátů. Podle těchto předpisů je advokát povinen k plné profesionalitě a kvalitnímu výkonu bez ohledu na to, jakou důvěru k němu zadavatel má. Výjimka v případě právních služeb by neměla být oproti stávající úpravě taková, že bude zcela opuštěno kritérium ekonomické výhodnosti a vhodnosti, tedy mimo jiné i to kritérium nejnižší ceny. Výsledkem v oblasti zadávání veřejných zakázek na právní služby by mělo být zajištění takového procesu zadávacího řízení, který zohlední profesní kvality advokáta a jeho zkušenosti, což lze určitě nastavit, a zároveň nebude klást takový důraz jenom na nízkou cenu. Dle mého názoru není přípustná naprostá cenová liberalizace při poskytování právních služeb zadavatelům dle zákona o veřejných zakázkách. Je pravdou, že problematickou se jeví otázka pružné reakce na vzniklý spor, kdy vyvstane potřeba akutního poskytnutí právních služeb, ale tento problém je třeba dále diskutovat. Nabízí se například řešení ve formě objemového zastropování ceny za akutní poskytnutí právní služby, kdy ale následně v tom mezičase proběhne řádný výběr. Samozřejmě lze uvažovat i o jiném řešení. Myslím si, že jisté omezení výjimky týkající se právních služeb nebude ani v rozporu s komunitárním ustanovením směrnice 2014/24/EU.

    Tolik ve zkratce. Jinak si myslím, že skutečně takový obsáhlý zákon, který čítá, tuším, 700 stran, je třeba řádně prodiskutovat, a nejsem příliš nakloněn zkracování lhůty pro jeho projednání, byť jsem si vědom, že zákon musí vstoupit v platnost tak, jak řekla paní ministryně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní bude jedna faktická poznámka poslance Michala Kučery a pak přednostní právo paní poslankyně zastupující předsedu klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tady musím trochu reagovat na svého předřečníka. Musím nesouhlasit s tou démonizací soutěže na cenu. Soutěž na cenu funguje, no, může fungovat samozřejmě za předpokladu jedné nebo dvou podmínek. Ta první podmínka je, že musí být kvalitně zpracováno zadání zakázky, zejména technické parametry. Pokud jsou kvalitně zadány, tak samozřejmě nikdo nemůže tu cenu podstřelit, protože musí naceňovat to technické zadání, které je v té zakázce. To za prvé. Za druhé, potom se výběrová komise nesmí samozřejmě bát tu zakázku, která je evidentně podstřelená a nesplňuje to technické zadání, vyloučit. A to už dnes samozřejmě lze.

    To, že se to neděje, to je samozřejmě způsobeno dvěma věcmi. Ta první je, že zejména některé menší úřady nemají dostatek kvalitních pracovníků na stavebním úřadě, že nejsou schopny to technické zadání připravit, nebo případně nemají tolik prostředků, aby si na to najaly firmu. Za druhé je to v tom, že komise mají obavu o vyloučení té zakázky, že za prvé tam dneska ta kriminalizace samozřejmě toho rozhodování je poměrně dost velká. To je jedna věc. Druhá věc je potom samozřejmě to časté používání toho odvolání k Úřadu pro hospodářskou soutěž. To je samozřejmě jasné.

    Ale nicméně přesto si pořád myslím, že zakázka na cenu, soutěž na cenu, může být funkční, pokud samozřejmě parametry jsou nastaveny správně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michalu Kučerovi. Ještě požádám o strpení paní poslankyni Černochovou. Ještě faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky. (Poslankyně Černochová hovoří ze svého místa mimo mikrofon.) Faktická poznámka. Přednostní právo vaše bude - já jsem vás vzal jako s přednostním právem, paní poslankyně. Prosím, pan kolega Hovorka a potom s přednostním právem bez časového limitu paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já bych chtěl jenom krátce reagovat. Já skutečně vidím problém v tom, kdy se soutěžilo víceméně jenom na cenu. Řeknu konkrétní případ. V naší obci vysoutěžila vodárenská firma v rámci operačního programu zakázku na kanalizaci. Jednalo se zhruba o rozsah 90 mil. korun. Vyhrálo to konsorcium tří firem. Ve finále to dělala firma, u které jsme zjistili, která má jednoho technika a pět zaměstnanců a veškeré práce si vlastně zadává jako subdodávky. V podstatě se ta firma, která měla autorizační razítko, na té stavbě vůbec neobjevila. A podle toho také vypadá kvalita prací. Když jsme se s tím zadavatelem, s tou vodárenskou firmou dohadovali o tom, že ta práce není kvalitní, tak prostě řekli: No ale my jsme měli možnost buď ty peníze vyčerpat, nebo nevyčerpat. Kdybychom tu firmu odmítli, tak se odvolá a do konce roku nejsme schopni vyčerpat příslušné finanční prostředky. Čili to je prostě ten problém, kdy se soutěží jenom na cenu, a dále je tam dlouhé odvolací řízení.

    Proto upozorňuji na to, že tyto problémy nastávají, a proto si cením toho nového návrhu zákona, který podle mě jde tím správnějším směrem, kdy těch kritérií je více a nebude se soutěžit jenom na cenu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní tedy s přednostním právem paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Tak mě je trošku líto paní ministryně, že přes ten můj apel, řady ministrů za ní a za mnou neprořídly, byť se někteří vystřídali, a ti, co tady seděli od rána, tak se sem nevrátili v těch odpoledních hodinách. Já nevím, beru to skoro až fatálně. Když projednáváme návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, který má 444 stran, a při vší úctě - zpravodajem k tomuto zákonu je pan kolega Pleticha. Nic proti panu kolegovi Pletichovi, ale veřejné zakázky a obvinění, které se vždycky týkalo někoho, kdo tvoří pletichy... To byl takový pokus o šprým a trošku zlehčení té vážné situace.

    Ale prosím pěkně, když jsem se hlásila nejdřív s faktickou, pak s přednostním právem, protože to, co tady říkal pan poslanec kolega Hovorka, já jestli za něco jsem ráda, co obsahuje tento zákon, tak je to právě pojetí těch právních služeb, které vyplývá z toho nařízení Evropské komise, protože je obrovský problém v České republice, a ty obce se o to ani nepokoušejí, nebo se možná o to někdy v minulosti pokusily, vysoutěžit právní služby. My na Praze 2 soutěžíme právní služby třetím rokem. Jak jistě víte, tak pokaždé těch možností, kteří účastníci v tom výběrovém řízení, ani ne účastníci, ale ti, co se mohli účastnit, kdyby byly bývaly ty podmínky jinak, tak se najde vždycky dost. Skutečně se mohou potom dostat jednotlivé samosprávy v České republice do obrovských problémů, kdy jim pak hrozí různé škody zase z nějakého zanedbání něčeho, když nemají relevantní posouzení. Ono i najít právníka, který by se zaměřoval konkrétně třeba na obchodní závazkové vztahy, na obchodní právo, je určitě lepší v konkrétních kauzách, které se obchodního práva týkají, než když tam máte trestaře. Nebo když tam máte někoho, kdo umí výborně rodinné právo. Šli jsme na Praze 2 i tou cestou, že jsme přijali do pracovněprávního vztahu několik právníků, zpravidla studentů po ukončení právnické fakulty. Vydrželi tam rok. Ne že bychom k nim nechovali hezky, ale proto, protože ta jednostranná práce, kdy skutečně jenom podávají bianco žaloby na přivolení k výpovědi z nájmu bytu, na dlužné nájemné, posílají návrhy na exekuce, tak prostě tohle nikoho ani po té škole nebaví. Možná to berou, jako že je to nějaká možnost, jak si získají nějakou praxi, ale nevydrží to tam déle než rok.

    Takže jak jsem řekla, jestli něco považuji za správné v návrhu zákona, tak je to právě ta část, která se týká právních služeb, a skutečně také asi je tady celá řada komunálních politiků, kteří působí na svých radnicích už nějakou delší dobu, nebo teď nově ve volebním období, a už jste se i setkali s tím, že častokrát vyhrávají výběrová řízení na právní služby právní kanceláře, které vám nabídnou cenu, která vypadá velmi lákavě, je skutečně nízká, vy si říkáte na tom zastupitelstvu "prima, mě nikdo nebude napadat za cenu za hodinu právní služby", a pak vlastně zjistíte, že ta stejná právní kancelář vám bohužel vyfakturovala 100 hodin místo toho, kdy by jedna kancelář, která má i koncipienty, které zaměstnává, a je větší, a byla třeba o 10 korun na hodinu dražší, tak těch hodin vám naúčtovala 80. Takže když to máte postavené pouze na cenu, nejste schopni dohlídnout na ty hodiny. Vy za těmi právníky v těch kancelářích nesedíte a nekontrolujete je úplně přesně. Takže v tom já vidím obrovský problém a tady jsem ráda, že ten návrh je takový, jaký je.

    A jenom bych poprosila, tady skutečně paní ministryně to zmiňovala na začátku, ten problém je i v té lhůtě. Tuším, že tam je duben 2016, kdy bychom měli implementovat toto nařízení. Takže máme čas, máme ho hodně, já budu ráda, když se ta lhůta prodlouží a bude probíhat širší diskuse, ale zase až tak toho času moc nemáme a skutečně i to, co jsem tady říkala v tom svém prvním vystoupení, prosím, ptejme se i na těch výborech, ve kterých ten zákon bude, ptejme se příslušných ministrů, co jim konkrétně v jejich odvětví ten zákon pozitivního přinese. A ať jsme připraveni na to, že nemusí být všechno pozitivní, že třeba nám pan ministr obrany řekne, že naopak tento návrh zákona může ještě zhoršit tu situaci v tom složitém akvizičním procesu, se kterým se potýkáme už dneska. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Nyní ještě jedna faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky, poté pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Já jenom krátce. Samozřejmě právní služby nesoutěží jenom obce a města, ale soutěží je také třeba fakultní nemocnice jako příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví nebo zdravotní pojišťovny. A věřte mi, že mám zkušenosti z toho, že tady ty soutěže v řadě případů buď vůbec neproběhly, nebo byly velmi podivné. A zkušenost s firmou Šachta & Partners na Homolce nebo na Bulovce, to byly částky, které prostě z těch nemocnic vytahovaly poměrně velké peníze. Kdyby byly řádně soutěženy, tak si myslím, že ta cena mohla být úplně někde jinde. Takže nejenom města a obce soutěží, ale soutěží i velké příspěvkové organizace, ministerstva a podobně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní pokračujeme v rozpravě panem poslancem Farským a připraví se pan kolega Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou skutečně jednu z nejdůležitějších norem možná celého volebního období, ale minimálně příštího roku, protože je to norma, která ve finále rozděluje úspěšné od neúspěšných, a dobré by bylo, kdyby se nám podařilo tady dohodnout normu, která bude... skutečně ti úspěšní že budou ti kvalitní, a ne že to budou ti známí a ti podloudně informovaní. Je to na nás, je to nejenom v tomto zákoně, ale ještě si myslím, že s ním bude kus práce i ve výborech, proto bych se také neklonil k tomu, abychom zkracovali lhůtu, byť o 10 dní. Zpoždění, které tady je zcela zásadní, přece není možné dohánět tím, že ve Sněmovně se tomuto zákonu nebudeme věnovat. My jsme legislativní část, my máme odpovědnost, co ze Sněmovny odejde, a nemůžeme si říct, že když od roku 2004 víme o tom, že ten zákon musíme přijmout, tak teď ho budeme přijímat v časovém presu, který vždycky přináší nějaké problémy a chyby. A udělat chyby v tomto zákoně je skutečně jednoduché, ale velice, velice špatné. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Farskému. Nyní faktická poznámka pana poslance Michala Kučery a poté pan kolega Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já se v mnohém připojuji k tomu, co tady říkal pan kolega Farský. Nicméně bych chtěl dodat ještě následující věc, a to čím je ta soutěž jako taková deformovaná. Je to dotační politikou, resp. dotačními tituly a jejich podmínkami. Tady nemluvím samozřejmě o těch podmínkách, které jsou u evropských fondů, ale u národních dotací. A my sami sobě si celou situaci ještě více zhoršujeme. Místo abychom šli cestou navýšení rozpočtů obcím pomocí rozpočtového určení daní, tak naopak jdeme cestou speciálních dotací, které nás samozřejmě nutí, abychom vždy danou zakázku pasovali na tu vypsanou dotaci. A těch příkladů bohužel máme dost i v tomto volebním období a bohužel i z této vlády. Jsou to věci větší, jsou to věci menší. Z těch menších připomenu - třeba jsme tady projednávali školský zákon a řešili jsme tady mateřské školy a podporu obcím na výstavbu mateřských škol. Tak samozřejmě ta podpora nebude tím, že se navýší rozpočtové určení daní. To mimochodem bylo koaličními poslanci zamítnuto, to dvoumiliardové navýšení rozpočtového určení daní. Ale bude speciální dotací. To znamená, obec se bude muset napasovat na tu speciální dotaci, na ty podmínky atd. To znamená, obec se nebude moct samostatně rozhodnout, jak chce celou situaci řešit, ale bude muset vstoupit do těch dotačních podmínek. To znamená, já bych tady řekl - méně dotací a více peněz obcím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní pan poslanec Stanislav Grospič, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Pan kolega Grospič? Je připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Abych řekl pravdu, mám z předloženého návrhu zákona smíšené pocity. Trošičku mám pocit, že vyléváme vaničku, protože dnes tato Poslanecká sněmovna odsouhlasila registr smluv, který přináší poměrně velké povinnosti ve vztahu k obcím, byť nějakým způsobem chce šanovat obce malé. A nyní máme před sebou poměrně velký kodex návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek.

    Já bych chtěl říci, že vnímám tu skutečnost velice reálně, že ten stávající zákon o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb., vyhlášený v úplném znění pod č. 40/2015, byl celkem 21krát novelizován, což za dobu platnosti od roku 2006 do roku 2015 je poměrně úctyhodné číslo a samozřejmě nijak nepřispívá k tomu, aby se v něm obce, zvlášť malé obce, kde není nikdo uvolněn, orientovaly. A samozřejmě že nahrává velkým firmám nebo firmám, které se soustřeďují na to, že vlastně na zakázku na základě finančních prostředků se živí tím, že pro obce tyto veřejné zakázky připravují, zpracovávají a navrhují.

    Myslím si sám o sobě, že ten zákon má řadu věcí a řadu momentů, a moji předřečníci je tady řekli, o kterých by bylo dobré vést diskusi, o kterých by bylo dobré polemizovat. Už jenom o té skutečnosti výběrových komisí a postavení starosty obce, ale samozřejmě i o objemu finančních zakázek a o vlastním mechanismu. Nicméně si myslím - a proti tomu bych se chtěl ohradit, aby byl tento kodex projednáván ve zkrácené lhůtě, tzn. aby to bylo zkráceno na 30 dnů, protože mám takový pocit, že bychom se dopustili toho, čeho jsme se dopouštěli třeba i u jiných kodexů, které byly poměrně obsáhlé. Tento kodex, jenom chci připomenout, má 278 paragrafů, i s důvodovou zprávou a předloženými tabulkami je obsažen na 676 stránkách a to samo o sobě vyžaduje nějaký čas: přečtení, seznámení se s tím, analýzy a samozřejmě kladení otázek a odpovědí příslušného ministerstva, příp. Legislativní rady vlády nebo někoho dalšího, kdo se tímto bude věcně zaobírat. A samozřejmě to bude vyžadovat a bude zcela určitě a logicky následovat i vyjádření řady občanských aktivit a samozřejmě svazků spojujících obce. Nemyslím teď jenom Svaz obcí a měst. Takže v této souvislosti si myslím, že by naopak u tohoto návrhu zákona měla být prodloužena lhůta na projednávání například na 90 dní. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan kolega Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov k tomuto návrhu zákona. Nejprve k tomu, jak jej uvedla paní ministryně, kdy nám nejprve řekne: "Je připraven kompletně nový zákon, to, co bylo doteď, už v podstatě nepočítejte, protože všechno, co tam je, je nové, je to poměrně složité". Jeden z kolegů říkal, že je tam asi 700 stránek textu. To nám řekne jednou větou a druhou větou nám řekne: "Ale budete na to mít strašně málo času, protože jestli to neschválíme, tak nás Evropská unie potrestá tím, že nedá eurodotace."

    Moje zkušenost je taková, že když se Evropské komisi sdělí, že předmětný zákon, který aplikuje některá nařízení Evropské unie či evropskou legislativu, je v legislativním procesu, pak nikde v Evropě, aspoň jsem neslyšel, že by byla jakákoliv země sankcionovaná v okamžiku, kdy zákon už je projednáván jednotlivými poslaneckými sbory jednotlivých zemí Evropské unie. Neslyšel jsem ani o jediném případu, kdy zákon, který aplikuje evropská ustanovení, že by za to byly země sankcionovány až tak, že jim budou sebrány všechny finanční prostředky. To je nesmysl. A myslím si, že tohle vyhrožování si nezasloužíme. Naopak si zasloužíme více času na diskusi, protože jestli má paní ministryně pocit, že takhle komplikovaný zákon proberou jednotlivé výbory během třeba dvou hodin debat, aniž by se mohly zeptat a znovu si prostě ověřit, zdali to, co se říká, je pravda, pak zkrátka šijeme zase něco horkou jehlou a podle toho to také podle mého hlubokého přesvědčení zase dopadne. Bude platit stará dobrá věta: "Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky." Jestli se opravdu budeme tlačit a necháme si vyhrožovat, že nám Evropská unie nedá ani euro, jestli to nebude mít do 1. dubna, tomu nevěřím a nevěřím ani tomu, že tomu věří paní ministryně. I kdyby 18., jak mi tady říká paní ministryně, nebo 19. ráno - rozhodně ne. To si myslím, že Evropa v tomhle ohledu takhle hloupá zase není.

    Zákon, a ona to tady řekla, totiž přináší řadu detailů, kde bude čertovo kopýtko zakopáno. Když vzpomenu, co tady sama paní ministryně říkala, že české podnikatelské subjekty budou mít jiné podmínky při jejich zájmu o ucházení se o veřejnou zakázku než zahraniční subjekty. Já si myslím, že to bude pro právníky velký oříšek se tady bavit o tom, že když je někdo rakouská firma, nebude muset úplně ukazovat svou vlastnickou strukturu, stačí učiněný dotaz do sídla společnosti, aby jim řekli, kdo je vlastně vlastník, kdežto český subjekt se bude muset svléknout donaha. Jestli tohle je ta podpora českého podnikání a podnikatelského sektoru? No dobře, budiž. Ale myslím, že bychom tomu nějakou diskusi věnovat rozhodně měli, a ne to odbýt jednou větou, že to takhle v Evropě projde a Evropa s tím takto nesouhlasí, tak aspoň pro naše firmy tady přitvrdíme, abychom podpořili všechny ty, co jsou registrovaní někde v zahraničí.

    Velmi pléduji za to, abychom tento paragraf podrobili podrobné diskusi. Stejně tak vyloučení za pochybení minulosti. Jestli někdo někdy pochybil, byl za to pravděpodobně nějak potrestán, protože jinak by to asi nebyla chyba. Chyba se prokáže jenom tak, že buď byl odsouzen, nebo byl pokutován a podobně. Ale pokud byl odsouzen a pokutován, nevím, jestli ho můžeme vyloučit z toho, že se přihlásí do výběrového řízení. Možná se to někomu v procesu výběrového řízení bude hodit. Pan kolega Farský říkal, že materie by měla jít do ústavněprávního výboru a já se za to velmi přimlouvám, protože i tohle bude někde podle mě na hraně.

    Vícepráce. Také oblast, o které jsme poměrně diskutovali, kdy vládní většina prosadila, že ve stávajícím zákoně máme tuším 50 % možných víceprací. To je podle mě absolutní nonsens, který nemůžeme dál dopustit, a máme jít cestou, a my jako občanští demokraté jsme to tady říkali, vzájemného započtení víceprací a méněprací, protože často vyvolané práce ušetří zase někde jinde. My jsme hluboce přesvědčeni o tom, že se do 20 %, bude-li výběrové řízení připraveno dobře, vejdeme, započte-li se vícepráce i méněpráce jako princip, kterého se máme držet, a ne 30 %. Zase utíkáme někam. To je zbytečné, úplně zbytečné. A můžu to říct z vlastní zkušenosti jako krajský hejtman ve středních Čechách. Měli jsme tisíce zakázek, ale vícepráce jsme měli za osm let asi dvě nebo tři a můžete si to zkontrolovat. Přestože to byla vždycky cesta, jak se vymknout z některých pravidel, že se cena podrazí, a pak se přijde s vícepracemi, protože jsou přece objektivní a logické. Moc prosím všechny kolegy poslance, aby o tomhle přemýšleli a tlačili vícepráce dolů, ale objektivizovali to tím, že někdy opravdu vícepráce ušetří někde jinde.

    Účelové odvolávání. To byla a je na českém zakázkovém trhu, chcete-li, opravdu běžná praxe třeba často i oprávněnému vítězi zkomplikovat život tím, že prostě zakázku napadnu u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ale ono to netrvá 60 dní ani 180 dní, ono to někdy trvá léta. Nevím, jestli čísla jsou správná, ale vím, že jsme se pohybovali v řádech desítek miliard korun zakázek nerozhodnutých definitivně, na které veřejná správa napříč Českou republikou měla alokovány finanční prostředky, byly připraveny investice, byly připraveny projekty a na ÚOHSu čekalo rozhodnutí a opravdu velmi, velmi dlouhou dobu na to, jestli zakázka je v pořádku, či nikoliv. Takže nějaký limit, který by tyhle praktiky alespoň omezil, protože je mi jasné, že to nedokážeme z trhu úplně vyeliminovat. Když tam lhůtu nedáme, bude praxe tohoto typu pokračovat dál a bude se zdržovat a komplikovat, aby všichni účastníci procesu výběrového řízení, kteří musí na tu kterou zakázku alokovat pracovní sílu, techniku a podobně, a když to komplikuji, tak už to znamená, že to ten, který má šanci vyhrát zakázku, za ty peníze neudělá, nechá se tímhle způsobem vydírat a nebo pod čarou zajde za tím, kdo je druhý, třetí, čtvrtý, pátý vyděrač a snaží se nějak dohodnout. Já bych prosil, abychom o nějakém limitu uvažovali. Jestli je zrovna 60 dní správně, nebo jestli to má být 90, si myslím, že není úplně tak klíčové, ale nějaký strop a o nějakém chování dál bychom se poradit měli, protože tady mrzne poměrně velké množství peněz ve veřejné správě, které je určeno na investice, mohly by tyto peníze sloužit, mohly by nést pracovní příležitosti a mohly by pomoct české ekonomice, ale využívány ty finanční prostředky nejsou a je to zcela bezpečně špatně. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Než budeme pokračovat, budu konstatovat další omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Milada Halíková, pan poslanec Josef Zahradníček, dále pan poslanec Antonín Seďa, pan místopředseda Jan Bartošek, paní poslankyně Kristýna Zelienková, paní poslankyně Pavla Golasowská a pan poslanec Petr Adam.

    Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Michala Kučery, poté s přednostním právem pan předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Já víceméně vnímám to volání po urychlení projednání této novely zákona. Je mi líto paní ministryně, jak tady očividně trpí za tím -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Připomínám, že jste schválili většinově jednání po 19. hodině, tak respektujte, že i po 19. hodině je potřeba, aby ti, kteří nediskutují na téma zadávání veřejných zakázek, své diskuse přenesli do předsálí a ti, kteří mají zájem o tento významný zákon, mohli své připomínky, návrhy v klidu říct. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Je mi tedy líto paní ministryně, která tady očividně trpí za tímto svým stolečkem.

    Nicméně bych chtěl říct, že pokud chceme rychle projednat tento zákon, tak o jeho rychlosti rozhodne jedna zásadní věc a to je kvalita této novely. Pokud ta kvalita bude natolik dobrá, že skutečně vše proběhne rychle ve výborech, tak si myslím, že to proběhne hladce i Sněmovnou. Nicméně argumenty, které tady zaznívají, a nejenom samozřejmě argumenty, ale celá novela si vyžaduje myslím velice důkladné projednání ve výborech. Všichni si uvědomují, nakolik je tato novela zákona závažná. Chci upozornit, že volání po té rychlosti, kterou jsme tady několikrát slyšeli - tak jsme tady dnes už jednu takovou novelu opravovali. Vzpomeňte si prosím na novelu zákona o urychlení výstavby komunikací, kdy někdy před rokem a půl tady stál ministr dopravy a volal: "Urychleně schvalme tuto novelu, abychom mohli rychleji vykupovat pozemky. Pokud ji rychle neschválíte, tak můžeme očekávat problémy." A Sněmovna ho vyslechla, schválila to velice rychle, a dnes, ani ne po dvou letech, jsme ji museli opravit.

    Takže věřím, že to nebude problém tady tohoto zákona. A věřím, že ho projednáme důkladně a že ho projednáme také v hospodářském výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se paní ministryně, jestli chce s přednostním právem, nebo stačí faktická. (Přednostní právo.) Tak v tom případě po panu předsedovi klubu. (Faktická.) Tak fakticky. Tak prosím, faktická poznámka paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych se jenom chtěla ráda vyjádřit k té rychlosti. Víte, očekávala bych nějaké věcné připomínky. Slušně jsem požádala Sněmovnu o zkrácení v podstatě ze 60 na 50 dní. Pokud se tak nestane, nedá se nic dělat, jedeme dál. To, že nás tlačí evropská směrnice, to jste věděli všichni. Věděli jste to všichni minimálně, už když jsem já nastoupila do funkce a musela jsem protáhnout již rozjetou novelu, se kterou jsem já nesouhlasila. A všichni jste to tady věděli. Ty směrnice nám prostě hrozí.

    A pokud tady pan poslanec Bendl říká, že se dosud nesetkal, že by došlo k řízení Evropské komise, pokud není splněna implementace evropské směrnice. To tak možná bylo dřív, když jste ještě, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, působil právě ve středních Čechách. Nicméně teď jaksi pro programové období 2014 až 2020 máme takzvané ex ante kondicionality. Toto je kondicionalita pro čerpání evropských fondů.

    Nicméně bych vás chtěla požádat, jestli si můžu tedy já jako výkonná složka, v podstatě jako ústavní činitel a vaše exekutiva, požádat, jestli když už, tak bychom se mohli věnovat těm věcným připomínkám. Pokud neschválíte těch 50 dní, v pořádku, pojedeme dál, pojedeme normálně, nic se neděje. Jenom prosím, myslím si, že i tento zařazený bod, který je teď ve večerních hodinách, mně bylo přislíbeno, že to byl pevně zařazený bod po státním rozpočtu. Nestalo se tak. Takže chci jenom také říci, že čas netlačí jenom vás, ale tlačí nás všechny. Evropské směrnice, 18. dubna, já si nemohu dovolit říct něco jiného než vás požádat o to, abychom se společnými silami pokusili ten zákon protáhnout. Když bude nekvalitní, velice rádi vám to vše vysvětlíme na výborech. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych chtěl upozornit paní ministryni, že za termín předložení této novely zákona je zodpovědná paní ministryně, tedy vy. Tento termín jsme si jako Sněmovna nevyžádali, za tento termín jste zodpovědná vy. Chci upozornit, že je už dva roky od voleb. Pokud proběhly nějaké změny na ministerském postu, tak je to čistě zodpovědnost koalice. V každém případě můžu říct, že pokud paní ministryně bude Sněmovnu poučovat, jakým způsobem má jednat, jakým způsobem má tento zákon projednávat, tak si myslím, že spíše nepřispěje k rychlosti projednávání tohoto zákona.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Faktická poznámka pana poslance Laudáta. Poté paní ministryně. Tak paní ministryně nejdřív. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Já bych chtěla jenom upozornit pana poslance prostřednictvím pana předsedajícího, že se nejedná o novelu. Jedná se o nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec František Laudát. Elektronická má přednost, pane poslanče, vy to víte dobře podle jednacího řádu. (K poslanci hlásícímu se z pléna.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já jenom k té při o tom času krátce připomenu, že vláda byla, pokud se nemýlím, někdy asi 19. ledna 2014 jmenována. Začala vládnout někdy buď koncem března, nebo začátkem dubna 2014. Já jsem inicioval seminář na půdě hospodářského výboru. Tam přišla ministryně Jourová.

    Poprosil bych i socany, aby poslouchali. (Ke skupině diskutujících poslanců vlevo.)

    Tam bylo řečeno, do konce června 2014 slíbila paní ministryně za ANO, že přijde s technickou novelou a do konce roku že bude mít vypracován nový zákon, který bude transponovat evropskou směrnici, že předpokládá, že v lednu 2015 nejpozději, a že si tam nechává dostatečnou časovou rezervu, bude tady. Je to tatáž ministryně, ona má totiž problém s odhadováním času. Sami jste určitě zaznamenali, že pár dní před atentátem v Paříži ujišťovala Belgičany, že je dobré pracovat s teroristy a že někteří se dokážou vrátit zpátky do normálního života po návratu z Islámského státu. To je tatáž euroministryně.

    Takže při vší úctě, paní ministryně, pokud tady - já teď vím, že už jste v časovém presu z hlediska implementace. Můžete poděkovat své předchůdkyni a hnutí ANO, že takovou střelkyni tam dala před vámi. Byla to velká tvář hnutí ANO.

    Vím, že ty za to nemůžete, ale to je realita.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec František Laudát. Nyní pokračuje pan poslanec Ivan Gabal, stále faktické poznámky. A potom pan předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Gabal: Já jenom krátce, děkuji za slovo, vážené kolegyně, paní ministryně. Pro předřečníka. Já si myslím, že Islámský stát má na naši obranyschopnost opačný efekt než zákon o veřejných zakázkách.

    Ale jenom jsem chtěl poprosit paní ministryni, já jak těch 22 let v byznysu, tak teď jestliže se snažíme navyšovat obranné výdaje, tak se budu muset procesovat skrz tu legislativu. A prostě jenom bych se přimlouval, abychom poslouchali racionální připomínky, které tady zaznívají od lidí zkušených. My to pak budeme projednávat ve výboru pro obranu taky jako zejména z tohohle hlediska. Takže já bych se tady taky přidal k tomu, že pokud bude potřeba víc času, tak je třeba se nad tím nerozčilovat, ale ten čas tam dát do toho. Myslím si, že Evropská komise v okamžiku, kdy to projednáváme, už nás časově presovat nebude. Ale my musíme postavit něco, s čím jsme schopni ten stát vybavit jako způsobem, který je adekvátní jeho legislativě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a budeme pokračovat s přednostním právem pana poslance Zbyňka Stanjury, předsedy klubu ODS. A potom řádně přihlášený pan poslanec Jan Chvojka. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív zareaguji na poslední vystoupení paní ministryně a pak na to první.

    Paní ministryně, to, že to projednáváme teď, to si vyřiďte na koaliční radě. Bohužel má vládní koalice v Poslanecké sněmovně většinu. Mně se to nelíbí, ale respektuji to. Takže pokud se vám nezdá adekvátní čas projednávání, já s vámi souhlasím. Pokud je pravda, myslím, že to je až příliš ambiciózní tvrzení, že tento zákon je prioritou České republiky, tak bych tady očekával premiéra nebo alespoň jednoho vicepremiéra nebo alespoň většinu vlády, čímž chválím přítomné ministry a kritizuji nepřítomné ministry. Nikdo tady není.

    Já jsem včera v jiné souvislosti říkal a žádal jsem vládu jako celek i jednotlivé členy vlády, abychom už přestali s tou obavou z Bruselu. Kolikrát jsme už slyšeli v tomto volebním období: Když to neschválíte, zastaví nám peníze. Co nám teď říkají naši evropští kolegové? Nebude podle nás v otázce kvót, zastavíme vám peníze! Slyšíme nějaký silný hlas například v Poslanecké sněmovně, že k tomu není žádný právní základ? Velmi často je institut zastavení čerpání dotací používán k politickému nátlaku. Jak v minulém volebním období, tak v tomto volebním období. Něco o tom vím jako bývalý vládní poslanec. Když se něco nelíbilo, jak si Česká republika, tak najednou byl problém, zastavovalo se čerpání evropských peněz.

    Je to opravdu klíčová starost Evropské komise v dnešní době, jestli k 1. dubnu budeme mít tento nový zákon a ne novelu? Je to pravda? Když se podíváte do toho tisku, tak podtržené řádky jsou transpoziční, jestli tomu rozumím. Je to tak? Já jsem nepočítal, ale odhadem, možná by paní ministryně věděla, je to tak 75 %. Nevím, co ty desetitisíce očí na tom dělaly, když 75 % opsaly a vyprodukovaly tři a půl tisíce připomínek. Paní ministryně to asi říkala, jako že to je dobrý zákon. Ale pro mě je to známka toho, že ten zákon nebyl připraven dobře. Tři a půl tisíce připomínek přece není normální. Ještě u toho, že je to vlastně de facto takřka čistá transpozice.

    To, že to šlo do vlády s 60 nevypořádanými připomínkami, to je poměrně neobvyklé. Ale váš předchůdce Kamil Jankovský na tom byl podobně s tou novelou v roce 2011. Nevím přesně, kolik bylo, tam myslím bylo tisíc připomínek v připomínkovém řízení, tak měl jednu třetinu proti vám, ale jich bylo taky hodně, a tak jsme se s tím tady dlouho trápili a úplně se nám to nepovedlo, když to řekneme. Ale je zajímavé, že ti samí, kteří tehdy říkali "zpřísňujte, zpřísňujte, zpřísňujte" dneska mlčí. Ti samí. Já vždycky říkám, může být někdo hyperkritický, nebo zase hodný k politikům, ale měl by se chovat ke všem stejně a nevybírat si podle svých politických sympatií. Ten se mi nelíbí, tak ho budu kritizovat hlava nehlava, ale když to dělá můj favorit, tak je to vlastně v pořádku.

    Nevím, paní ministryně volá po věcné debatě a já jsem pro. Ale skutečně si myslíme, když jsme tady čtyři hodiny ráno dělali státní rozpočet, od 14.30 do 19.30 dalších pět hodin jiné, to znamená, máme za sebou devět hodin jednání, že jsme schopni opravdu vést (debatu) k tak důležitému zákonu? Já souhlasím, že je důležitý. Nemyslím si, že je to priorita České republiky, ale důležitý bezesporu je. Tak po devíti a půl hodinách jsme tady schopni vést opravdu konstruktivní věcnou debatu? Anebo to bude série monologů, že každý z těch, kteří si to zodpovědně připravili, kluboví zpravodajové a lidé, kteří to budou mít na starosti, si to tady vlastně odvykládají, ty monology, protože když už si tu práci dali, tak je škoda, aby to neřekli, ale nejsme schopni vzájemně reagovat, teď nemyslím sérii faktických připomínek, že se budeme trumfovat, kdo dá lepší, nejvtipnější slovo, ale skutečně věcně k tomu návrhu zákona.

    Já si myslím, že ne. Proto jsem hlasoval proti prodloužení té doby. A vždycky to říkám, že v tu středu je to extrémně podle mě nevhodné, protože pak klesá koncentrace všech přítomných. A když se podívám do vládních lavic, tak dneska jsou tady tři. V této chvíli tady jsou tři ministři, před chvílí jich tady bylo pět, ono to kolísá mezi třemi nebo dvěma až pěti. To pak neodpovídá významu toho zákona, věcně.

    První, co by mě zajímalo, a nesouvisí to s tím konkrétním textem nového zákona, ale s tím, jak funguje systém ve veřejných zakázkách v České republice. Máme tady Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jehož stanoviska při čerpání evropských peněz jsou k ničemu. Oprávněně si stěžují starostové, poskytovatelé, zadavatelé, že mají v ruce papír. Pokud se někdo na ten ÚOHS obrátil, ÚOHS rozhodl, že je všechno v pořádku, pak přijde auditní jednotka, neplatí nic. To je klíčový problém, který bychom měli vyřešit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Zbyněk Stanjura. Konstatuji dvě omluvy z dalšího jednání, a to paní ministryně Kateřiny Valachové od 19.15 hodin a ministra Daniela Hermana od 19.30 hodin, oba z pracovních důvodů v resortních záležitostech.

    Pokračujeme diskusí pana poslance Leoše Hegera, protože pan kolega Chvojka se odhlásil z přihlášené diskuse. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážení členové - vážený člene vlády další, dámy a pánové, tak já jsem trošku zaskočen, že bych měl být posledním řečníkem, a jistě nebudu mluvit tak dlouho jako pan kolega Stanjura. Rozhodně nebudu tady vyvolávat nějaké protivládní nálady, ani protievropské. Myslím, že po tom, jak jsme dneska po rozpočtu zahájili rozpravu tím zákonem o dopravní infrastruktuře, tak to byl takový krásný pozitivní případ. Ale dneska ten den zakončujeme problémem, který by vyžadoval velmi podobný přístup, protože je to něco, co hýbe náladami a hospodařením v této zemi, a nedovedeme si s tím poradit. A nedovedeme si s tím poradit už strašně, strašně dlouho. Já jsem také seděl ve vládě, kde se pokoušelo o ten nový zákon. A jak už to tady předřečníci řekli, pan ministr Jankovský s tím velmi trpěl a byl za to velmi pronásledován a také neměl nikoho moc, kdo by se ho zastal.

    Já tedy, abych byl aspoň trošku pozitivní, musím pochválit paní ministryni, protože to, co tady říkala v úvodním slově, tak tam byly asi dvě třetiny věcí, které já bych pochválil. A musím říct, že ta třetina další, v tom si nejsem úplně jistý, protože nejsem člověk, který by měl zrovna k tomuto zákonu nějak příliš odborně mluvit, a hned řeknu proč. Ale přece jenom si myslím, že zase to, co říkala paní ministryně, nebo jste říkala, paní ministryně, že bychom měli vznášet konkrétní připomínky, tak si myslím, že není tak úplně namístě. Jsme v prvním čtení, měly by se probírat obecné věci, zasazení toho zákona do celého kontextu a na ty konkrétní připomínky budou jistě druhá čtení. A právě tato rozprava a případně dotazy vznášené na předkladatele by měly sloužit k tomu, aby druhé kolo potom bylo kvalitní.

    Já si dovolím vysvětlit, proč tady vystupuji a z jakého základu vycházím. Já jsem patnáct let vedl nemocnici, která za těch patnáct let utratila na investicích a ve veřejných zakázkách - nebo na investicích určitě víc než pět miliard. Bylo to ještě v takové době trošku klidnější, kdy vlastně ten první zákon o veřejných zakázkách se začal aplikovat. My jsme měli velmi osvícené ekonomy, takže jsem se na ně mohl plně spolehnout, a proto tady jsem. Jinak bych asi byl jeden z těch mnohokrát trestně stíhaných, nebo na které jsou podávána trestní oznámení. Tak to naštěstí ti lidé, kteří tam byli, tomu zabránili.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče, ale chtěl jsem připomenout, že jako řídící schůze jsem tady také naprosto klíčový orgán, a jako takový vás žádám o klid. Děkuji. (Smích v sále.)

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji klíčovému orgánu. Já už budu brzy končit.

    Jednoznačnost posuzování sporů je naprosto klíčovou záležitostí k tomu, aby právo bylo konzumovatelné, čitelné a jednoznačně interpretovatelné a potom také vymahatelné. Tam si myslím, že ten náš úřad nevykonává dobrou práci - a teď mluvím z hlediska empirických zkušeností. Není to kritika toho úřadu. Já opravdu nevím, jestli je to těmi zákony, nebo jestli je to tím, že ten úřad má málo lidí, že nemá dostatek odborníků, ale v žádném případě prostě není oporou systému, který by problémy okolo veřejných zakázek pomáhal účinně řešit. A je to příčinou i toho, že odvolání a zneužití té nejistoty, jak a kdy to na Úřadu pro hospodářskou soutěž dopadne, je příčinou toho, proč se prostředí ve veřejných soutěžích tak zhoršilo a proč se tolik lidí velmi cíleně a účelově odvolává. (Atmosféra v sále se nezklidnila, hluk přetrvává.)

    Takže já bohužel tedy nemám úplně jasnou představu, co by se v tom zákoně mělo změnit, ale mám zcela jasnou představu o tom, jak by se tahle ta diskuse měla vyvíjet. A tam, kde budou věci, které -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, pane poslanče, já mám také představu, jak by se tato diskuse měla vyvíjet, a prosím, aby se vyvíjela v klidu v Poslanecké sněmovně. Nechci jmenovat známé hříšníky, kteří se pořád baví.

  • Poslanec Leoš Heger: Tak já se omlouvám, že jsem nezaujal tak jako jiní, lepší rétoři, ale já už se opravdu chýlím k závěru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, pane poslanče, určitě jste zaujal. Je to problém... (Nesrozumitelné, hovoří oba řečníci současně.) Prosím, pokračujte. ***

  • Poslanec Leoš Heger: Poslední body si poslechněte. V závěru jsem chtěl říct, že tam, kde zůstanou rozpory, které budou dál zdržovat druhé čtení, tak že bych osobně byl velmi pro, aby byla snaha hledat řešení, která budou spíše jednodušší než složitější tam, kde nebude jistota, jak to úplně má být, a hlavně dbát na to, aby všechna pravidla, která tam budou, byla čitelnější. Měl by se k tomu asi vyjadřovat velmi aktivně i Úřad pro hospodářskou soutěž, který nese hlavní břímě posuzování. Měl by říci, co tedy bude schopen rozhodovat z toho, co tady zaznělo, že je neuchopitelné a neinterpretovatelné. Tohle bych rád vložil do vínku dalšího osudu tohoto zákona. Budu držet palce i sobě a všem svým kolegům ve zdravotnictví, aby se to pohnulo trošku dopředu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hegerovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že po několika apelech mých i mých kolegů na to, aby se zvedl počet ministrů v tomto sále a nenechávali v tom naprosto nekolegiálně paní ministryni samotnou - opravdu, mně to vadí, mně to vadí z toho principu, že si umím představit, jak jí v současné chvíli je. Nikdo nevystoupil na její obhajobu, nikdo se jí tady nezastal. Není tady ani pan premiér.

    Navrhuji přerušení tohoto bodu do pátečního rána do 9. hodiny a chtěla bych poprosit, aby paní ministryně zároveň požádala své kolegy a aby i zástupci koaliční vlády požádali svého pana premiéra, aby byl přítomen této debatě, protože skutečně je ta debata velmi zásadní a chceme se té problematice věnovat. Takže dávám procedurální návrh.