• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 36. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Než pokročím k pořadu schůze, tak vás chci informovat, že po osmé hodině jsem dostal informaci od ochranné služby policie, že existuje výhrůžka možnosti uložení výbušniny v Poslanecké sněmovně. Byl jsem informován, že policie přijímá všechna potřebná opatření, nicméně to riziko nebylo vyhodnoceno tak, že by mělo mít vliv na chod Poslanecké sněmovny, takže pokud nedojde ke změně, budeme pokračovat v jednání.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Já hlasuji s kartou číslo 3.

    Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Adamec - bez udání důvodu, paní poslankyně Aulická Jírovcová - pracovní důvody, pan poslanec Bartošek z odpoledního jednání - pracovní důvody, pan poslanec Běhounek - osobní důvody, pan poslanec Benešík do 10.30 - pracovní důvody, pan poslanec Birke - bez udání důvodu, paní poslankyně Bohdalová - osobní důvody, pan poslanec Gabal do 10.30 - pracovní důvody, pan poslanec Gabrhel - pracovní důvody, paní poslankyně Hnyková od 10 do 14.30 - pracovní důvody, pan poslanec Jakubčík - pracovní důvody, paní místopředsedkyně Jermanová od 13 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kott do 10 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kučera - pracovní důvody, pan poslanec Luzar od 14.30 hodin - osobní důvody, pan poslanec Mihola - pracovní důvody, pan poslanec Nekl od 14.30 hodin - pracovní důvody, paní poslankyně Němcová do 18 hodin bez udání důvodu, paní poslankyně Nohavová - pracovní důvody, pan poslanec Nykl - zdravotní důvody, pan poslanec Ondráček - zahraniční cesta, paní poslankyně Pěnčíková - pracovní důvody, pan poslanec Pfléger - pracovní důvody, pan poslanec Pilný - pracovní důvody, pan poslanec Pleticha do 14.30 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Rykala - osobní důvody, pan poslanec Sedláček - osobní důvody, paní poslankyně Semelová - pracovní důvody, pan poslanec Schwarz do 15 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Snopek - osobní důvody, pan poslanec Soukup do 10 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Svoboda - bez udání důvodu, pan poslanec Vácha - pracovní důvody, paní poslankyně Válková do 10 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Votava - pracovní důvody, pan poslanec Vozka - pracovní důvody, pan poslanec Vyzula - pracovní důvody, paní poslankyně Wernerová - pracovní důvody, pan poslanec Zemánek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvají: pan předseda vlády - pracovní důvody, zahraniční cesta, pan ministr Babiš - zahraniční cesta, pan vicepremiér Bělobrádek - zahraniční cesta, pan ministr Dienstbier - pracovní důvody, pan ministr Chovanec - pracovní důvody, pan ministr Jurečka od 14.30 - pracovní důvody, pan ministr Němeček z pracovních důvodů, pan ministr Pelikán do 14.30 - pracovní důvody, paní ministryně Valachová z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek do 14.30 rovněž z pracovních důvodů.

    Tolik tedy omluvy. Dnešní jednání zahájíme bodem 211, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 hodin proběhne jejich losování.

    Přistoupíme tedy k bodu

    Na pořad jednání této schůze Sněmovny bylo předloženo celkem sedm odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z tohoto důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Dnes nám zbývají tři. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Sněmovny, které zní, že není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

    Přistoupíme tedy k první interpelaci, což je interpelace pana poslance Vojtěcha Filipa, na kterou odpověděl pan ministr financí Andrej Babiš, a týká se to postupu Ministerstva financí při objasňování případů manipulace při odprodeji státních pohledávek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 605. Projednávání bylo přerušeno a pan kolega Filip si přeje vystoupit. Prosím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, já trvám na tom, aby dál zůstalo přerušeno projednání této písemné interpelace na ministra financí Andreje Babiše. Jde totiž o postup Ministerstva financí ve správě pohledávek, které tam zůstaly za nezaplacené privatizační věci. A nejde o nějakou drobnost. Jde o to, co bylo postoupeno postupně z konsolidační banky na konsolidační agenturu a z konsolidační agentury na Ministerstvo financí, a ve správě Ministerstva financí jsou poměrně velké majetky. Jako jeden z největších je to samozřejmě otázka papírny v Kršku ve Slovinsku, která je v majetku Ministerstva financí, není ani ve správě Úřadu pro zastupování majetkových práv státu, což je podivné, ale budiž, to je věcí ministra financí, vůbec to nezpochybňuji, ale jsou tam samozřejmě další záležitosti, které procházely trestním řízením u některých majitelů. Nebudu tady vysvětlovat otázky kolem některých firem ať už na Ústecku, nebo na Opavsku apod.

    Já jsem přesvědčen, že je důležité, aby Sněmovna byla seznámena, jak se s těmito pohledávkami dále nakládá, jak se evidují a jak se vymáhají. Proto trvám na tom, aby do doby, než bude při bodu odpovědi na písemné interpelace přítomen ministr financí Andrej Babiš, byla tato odpověď na písemnou interpelaci přerušena. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Mám za to, že jsme při minulém projednávání hlasovali o přerušení do doby přítomnosti ministra financí. Mám zde poznámku od legislativy, že i když jsme to odhlasovali minule, tak bychom to měli odhlasovat znovu. Předpokládám, že navrhujete, pane místopředsedo, abychom projednávání této interpelace přerušili do přítomnosti ministra financí. Já vidím, jaká je situace na tabuli. (59 přítomných.) Ještě chvíli vyčkám, zda se nezvýší kvorum.

    Kolega Koníček. Prosím.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, já bych chtěl vyjasnit legislativně, jaký je postup, protože ta situace je tady opakovaně. Přeruší se do přítomnosti ministra, ta interpelace se i bez přítomnosti ministra otevře - a co teď, když jsme přerušili do přítomnosti ministra? Já si myslím, že takový postup je nešťastný. Není v souladu s usnesením, které už jsme přijali. Prosím o vysvětlení, jak i v jiných - protože obdobných interpelací je tam několik - případech budeme postupovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je samozřejmě legitimní dotaz. Mě sice přesvědčuje legislativa o tom, že se minule o přerušení nehlasovalo, ale to bychom museli asi konzultovat se stenozáznamem. Každopádně já nemohu bránit kolegovi Filipovi vystoupit, nota bene ve chvíli, kdy má přednostní právo, ale asi nejčistší řešení bude, pokud zde bude 67 poslanců, abychom o přerušení hlasovali.

    (Poslanec Fiedler říká předsedajícímu mimo mikrofon, že se určitě minule hlasovalo.)

    Kolega Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, dámy a pánové, přeji hezký dobrý den. Já si myslím, že pan kolega Koníček se zápalem sobě vlastním vysvětloval věc, která je přirozená. My si s tím samozřejmě poradíme jako Poslanecká sněmovna. Je škoda, že to říká v převážné většině pouze komunistickým poslancům, protože kolegové a kolegyně z ostatních politických stran asi zatím ještě jsou na cestě do práce.

    Já nevím, jak si s tím teď poradíme. Dokud nebude kvorum, nemůžeme hlasovat. Přestávku na klub se mi zrovna brát nechce, plýtvat se svou přestávkou nebudu, takže holt budeme čekat, až při intenzivním zvonění pana předsedy se přece jenom dostaví dostatečný počet poslanců a poslankyň do zaměstnání. pardon, do práce. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já si myslím, že tím nejjednodušším řešením bude, pokud teď na pět minut přeruším jednání Sněmovny, to znamená budeme pokračovat v 9.14 hodin a prosím, aby do té doby předsedové poslaneckých klubů zajistili přítomnost poslanců ve Sněmovně. Děkuji.

    (Jednání přerušeno od 9.10 do 9.14 hodin.)

    Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, je 9.14 hodin, to znamená, uplynula doba, na kterou bylo přerušeno jednání Poslanecké sněmovny. Prosím všechny přítomné, aby se usadili a zaregistrovali.

    Ještě vás budu informovat o tom, k čemu jsme dospěli v rámci porady ve věci přerušených interpelací. Sděluji následující. Shodli jsme se na tom, že je plně v kompetenci toho, kdo interpeluje, žádat přerušení projednávání interpelace ve chvíli, kdy není přítomen ministr. Nicméně má dvě možnosti - buď chce přerušit pouze projednávání té interpelace bez podmínky a v takovém případě při dalším projednávání bodu 211 ta interpelace může být otevřena i bez přítomnosti ministra, nicméně pokud interpelující bude požadovat přerušení do přítomnosti ministra, tak to je jasně stanovená podmínka, bez jejíhož naplnění není možné interpelaci projednávat. Myslím, že to je postup, který je v pořádku, a budeme se ho nadále držet.

    Stále na tabuli není dostatek poslanců, jakkoliv pohledem do sálu mám pocit, že je přihlášeno méně, než je přítomných. Je tu žádost o odhlášení, pane poslanče? Dobrá, v tom případě vás všechny odhlásím a prosím o novou registraci.

    Kolegyně a kolegové, mně nezbývá nic jiného než přistoupit ke stejnému kroku, který zvolil kolega Filip minule, a vzhledem k tomu, že zde není kvorum a navíc u interpelací pana poslance Fiedlera není přítomen ministr, to znamená není naplněna podmínka, končím projednávání bodu 211. Nikoli do 11 hodin, protože jsme si odsouhlasili, že budeme pokračovat po písemných interpelacích řádně podle programu, takže... Dobrá, já dám prostor kolegům, aby se mohli dostavit i přes zvýšená bezpečnostní opatření, a přeruším sněmovnu do 9.30. Prosím předsedy poslaneckých klubů, aby informovali své kolegy, že budeme v 9.30 projednávat bod 220, což je návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu. Přerušuji jednání do 9.30 hodin.

    (Předseda PSP J. Hamáček po chvíli na žádost předsedů některých poslaneckých klubů prodloužil přestávku do 10.00 hodin.)

    (Jednání přerušeno v 9.17 hodin.)***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat. Ještě než otevřu bod 221, přečtu další omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Dobešová od 9 do 12 z pracovních důvodů, paní poslankyně Válková od 9 do 10 z pracovních důvodů, pan ministr životního prostředí Richard Brabec z dopolední části jednání ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Benešová - zdravotní důvody, omluva do 10.45, pan poslanec Zavadil 10 až 13 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Šincl od 10. do 11. z pracovních důvodů, pan ministr obrany se omlouvá od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Kasal se omlouvá od 9 do 11 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Karamazov se omlouvá z osobních důvodů z celého dne a pan poslanec Kaňkovský od 9 do 11.30 a pan poslanec Šarapatka do 10. hodiny z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

    Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Prvním bodem nebude bod 221, ale bod

    Předložený materiál uvede pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Vážený pane předsedo, milé poslankyně, vážení poslanci. Předložený materiál, Návrh státního zemědělského intervenční fondu, je zpracováván na základě § 6 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu vychází, respektuje tento zmiňovaný zákon a celkové dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství pro rok 2016 jsou ve výši 37 169 109 tisíc korun, z toho na společnou zemědělskou politiku je určeno 36 269 109 tisíc korun, na marketingovou činnost 100 mil. korun a na správní výdaje 800 mil. korun.

    Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016 vychází z dotací z kapitoly Ministerstva zemědělství pro Státní zemědělský intervenční fond ze státního rozpočtu oznámený správcem kapitoly dne 22. července 2015, z rozpočtu Evropské unie dne 20. srpna 2015 a dodatečně oznámené dotace na národní spolufinancování Programu rozvoje venkova zvýšené o 1,5 mld. korun dne 30. září 2015 z důvodu změny míry kofinancování Programu rozvoje venkova z 25 na 35 %.

    Základní příjmy v návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016 představují dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství již zmiňovaných 37 169 109 tisíc korun, z toho dotace ze státního rozpočtu je ve výši 5 926 985 tisíc a dotace z rozpočtu Evropské unie ve výši 31 242 124 tisíc korun. Ostatní příjmy, které byly použity k sestavení návrhu pro rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na příští rok, činí celkem 162 553 tisíc korun. Z toho finanční dávka z výroby cukru včetně podílu na dávkách cukru je 147 493 tisíc korun, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova 15 mil. a ostatní příjmy z vlastní činnosti, například za pronájem kancelářského vybavení, 60 tisíc.

    Výdaje společné zemědělské politiky představují finanční prostředky ve výši již zmiňovaných 36 392 020 tisíc, z toho na přímé platby jde 24 045 972 tisíc. Program rozvoje venkova je ve výši 11 500 013 tisíc a opatření společné organizace trhu ve výši 846 035 tisíc korun. Předpokládané intervenční nákupy v roce 2016 jsou ve výši 249 275 tisíc korun. Budou financovány zápůjčkou Ministerstva financí, která bude do rozpočtu na rok 2016 zahrnuta v rámci jeho první změny. V roce 2016 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond správní výdaje ve výši 1 652 272 tisíc korun. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na tyto výdaje dotaci ve výši -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Děkuji.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na tyto výdaje dotaci ve výši 800 mil. Tento rozdíl bude krýt nespotřebovanými nároky z let minulých.

    Tyto finanční prostředky, navýšené o podíl na dávkách cukru, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova a příjmy z vlastní činnosti umožňují pokrýt správní výdaje pouze ve výši 839 642 tisíc korun. Chybějící finanční prostředky v návrhu rozpočtu na pokrytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu v roce 2016 ve výši 812 630 tisíc korun bude nezbytné dořešit v rámci první změny rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu v prvním čtvrtletí 2016. To je to, o čem jsem hovořil, že tyto výdaje budou kryty z nespotřebovaných nároků let minulých. Výdaje na marketingovou činnost v roce 2016 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond ve výši 200 mil. korun. Tyto výdaje jsou pokryty objemem finančních prostředků v tomto rozpočtu pouze ve výši 100 mil. korun. Obdobně bude nezbytné chybějící finanční prostředky v návrhu rozpočtu na pokrytí marketingové činnosti v roce 2016 ve výši 100 mil. korun dořešit také v rámci první změny rozpočtu v prvním čtvrtletí roku 2016.

    Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu byl dne 20. listopadu 2015 schválen vládou České republiky. Předložený návrh rozpočtu byl sestaven v souladu s příslušnými nařízeními Evropské komise vydanými pro společnou zemědělskou politiku a současně respektuje podmínky stanovené

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám. Znovu prosím sněmovnu o klid. Děkuji.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Díky, pane předsedající. Já chápu, že je to jenom necelých 40 mld. korun, že to nejsou tak velké finanční prostředky, tudíž asi mé kolegyně a kolegy to tolik nezajímá.

    Končím do finále. Rozpočet je sestaven i podle parametrů společné zemědělské politiky a všech právních předpisů, které byly pro jeho realizaci v České republice schváleny. Děkuji vám za vaši nepozornost, ale některým i za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento tisk projednal zemědělský výbor. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 661/1. Prosím pana zpravodaje výboru, pana poslance Zdenka Syblíka, aby nás informoval o jednání výboru, a také přednesl návrh usnesení. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové. Vzhledem k tomu, že zde pan ministr celkem podrobně přednesl návrh rozpočtu, tak já ta čísla ani ta fakta nebudu opakovat. Seznámím vás s usnesením číslo 100 zemědělského výboru z 26. schůze ze dne 10. prosince 2015 k návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661.

    Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodních slovech ministra zemědělství Mariana Jurečky a ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána, zpravodajské zprávě poslance Zdenka Syblíka a po rozpravě zaprvé doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661, schválit bez připomínek. Zadruhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny. A zatřetí zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím dvě přihlášky. První je pan poslanec Pavera a připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s postojem TOP 09 a Starostové k tomuto návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016. Pan ministr zemědělství Jurečka už tady řekl a zdůvodnil některé věci, které jsme i připomínkovali na zemědělském výboru, takže na spoustu věcí už odpověděl i dnes. My jsme tam vlastně rozporovali peníze, které ještě chyběly v rozpočtu, ale to už pan ministr říkal, že ze zůstatku letošního roku se dofinancují chybějící částky v určitých kapitolách.

    Na co jsme upozorňoval ještě a s čím bych chtěl seznámit i vás, je, že u přímých plateb, na které jde přes 23 milionů korun, jsem požádal pana ministra, aby v příštích letech byly rozděleny aspoň procentuálně platby na plochy, na greening pro mladé zemědělce, navázané na produkci atd., abychom věděli, jaká částka z toho velkého množství peněz jde na určitou podporu. Samozřejmě bavili jsme se i o podpoře školního mléka a ovoce a zeleniny do škol, což pan ministr, když jsem se ho ptal, jestli mají zpětnou vazbu od škol na tyto věci, na tuto podporu, tak bylo nám sděleno, že ano, že školy a školská zařízení si vyžadují další podporu tohoto školního mléka a ovoce a zeleniny.

    Další věci, které jsem rozporoval a které jsou trošku takové zvláštní a každý den na ně upozorňuji, to je marketing, podpora značky Klasa. Spíše se přikláním já i ostatní kolegové a kolegyně k tomu, že bychom měli podporovat regionální potraviny, farmářské trhy a další takové věci. Přece jen ta Klasa je sice už známá značka podle některých, ale většinou pro normálního spotřebitele nic neříkající a regionální potravina je pro obyčejné lidi mnohem příjemnější.

    Může se zdát, že podpora spotřeby řepkového oleje může být kontroverzní. Já jenom připomenu, že řepkový olej byl v minulosti, před druhou světovou válkou i za druhé světové války, významnou potravinou a že v tom nevidíme nic špatného, i když víme, že největším výrobcem řepkového oleje je tady Agrofert pana Babiše, nebo firmy pana Babiše.

    A na co bych chtěl ještě upozornit, že opět, jak tady upozorňujeme vždycky u všech kapitol rozpočtu, tak samozřejmě u SZIF dochází k navýšení počtu zaměstnanců, což si myslíme, že zas není až tak zdůvodněné, že o 6 %, o 62 zaměstnanců vzroste počet lidí v příštím roce.

    I vzhledem k těmto věcem, i když pan ministr Jurečka některé věci objasnil a vysvětlil, náš postoj k návrhu rozpočtu bude negativní. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Petra Bendla.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, dovolte i mně říct pár vět k tomuhle, v podstatě k jakému finančnímu srdci fungování zemědělského sektoru, protože sem jdou, jak už bylo řečeno, řády desítek miliard korun. Jenom na dotacích je ta částka vyšší než 37 miliard korun. Třicet sedm miliard korun na dotacích!

    Já myslím, že první věta, která tady má zaznít, je, že dotace jsou jedem, nebo drogou, na kterou si zemědělský sektor dobře zvyká, ale kdyby nebyly, neuměl by už pomalu bez ní žít. Já rozumím tomu, že musíme ty dotace organizovat směrem k zemědělskému sektoru, neboť tak činí i ostatní okolo nás. Činí tak bohužel i Evropská unie, která masivně subvencuje jednotlivé zemědělské sektory. A abychom vůbec byli trochu konkurenceschopní, musíme přistoupit k tomu, aby Česká republika masivně dotovala zemědělský sektor. Přestože, a toho, předpokládám, jsou si vědomi levicoví poslanci, to vytváří výraznou nerovnováhu uvnitř konkurenčního boje v zemědělském a potravinářském sektoru. Protože prostě rozhodovat o dotacích znamená někomu poskytnout nějakou výhodu, jakkoli se budeme vždycky snažit dělat maximálně rovná pravidla.

    Proto by i ta maximálně rovná pravidla, nebo takové ty nárokové dotační složky měly být aspoň z mého pohledu co největší a plošné, mělo by se v tom systému objevit, a to tam významně je, to, co začaly dělat už minulé vlády, podpora živočišné produkce, ale je potřeba vidět i to, že vznikají nové dotační tituly, případně rostou finanční prostředky na některých fondech, a bude třeba se začít i zpětně dívat na to, kam ty prostředky tečou a jaká je vlastně jejich efektivita. Jestli není efektivnější využít prostředky, které nám Evropa dává, případně někde jinde.

    Pan ministr tady mluvil o tom, že ten rozpočet není vlastně předložený jako úplně vyrovnaný, neboť počítá s tím, že část finančních prostředků bude dokryta z nespotřebovaných výdajů roku letošního. Ono se tak dělo i v minulosti. Ale je to nešvar, kterého se máme postupně zbavovat. Protože to znamená, že poměrně významné finanční prostředky jsme nebyli schopni utratit na to, na co jsme si v tom daném roce předsevzali. To znamená, napsali jsme si ten rozpočet tak, že jsme nebyli schopni některé prostředky vyčerpat. A já za ten fakt, že se tak děje, nechci kritizovat ministra, ale za to, že musíme dělat maximum pro to, aby se ty částky, které se přelévají z roku na rok, zmenšovaly. Protože bychom si měli opravdu do rozpočtu psát věci a projekty, případně nápady, na něž peníze utratíme. A ne že neutratíme. A tady se pohybujeme v řádech miliard korun z nepotřebovaných výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství, případně, a v tom Státního zemědělského intervenčního fondu, a to už je potom hra vyššího kalibru, když už si říkáme, že na marketing nám chybějí 100 milionů korun, a 100 milionů korun tudíž dodáme z nepotřebovaných výdajů roku 2015. Myslím si, že bychom měli dělat maximum v tom, aby peníze, které si naplánujeme utratit, na projekty, o kterých předpokládám všichni, nebo ministr je přesvědčen, že jsou potřebné a že takto tam mají být, že mají být utraceny na to, na co jsme si předsevzali. A pokud ne, tak je otázkou, jestli tam vůbec měli v té minulosti být.

    Pan ministr už tady říkal správně, že by bylo dobře, abyste se té částce věnovali, 40 miliard korun není málo, zvlášť když z toho je 37 miliard na dotacích. A jsou tam věci, že například jenom v oblasti intervenčních nákupů bude Česká republika nakupovat ze státního rozpočtu za 35 milionů korun. Možná si někdo řekne: Je to potřeba? Není to potřeba? Jsou to stovky milionů korun, které jdou do intervenčních nákupů. Myslím si, že by bylo dobře vědět, jaká efektivita takovýchto opatření je, zdali je ten systém absolutně průhledný, jestli ho nemůžeme nějak vylepšit apod. Myslím si, že opravdu je nutné, a já to zmíním znovu i v tom bodu, který bude následující, věnovat se efektivitě vynaložených prostředků a popisovat priority, které ten rozpočet má.

    K fungování Státního zemědělského intervenčního fondu a jeho běžných výdajů mohu říct, a doufám, že to nebude polibek smrti lidem, kteří tam fungují, že dlouhodobě se snaží vedení Státního zemědělského intervenčního fondu udržet své provozní výdaje, a je to doložitelné, na rozumných částkách.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda se - do obecné rozpravy? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já s dovolením zareaguji teď, ač samozřejmě máme prostor ještě o těch věcech, které tady zazněly, diskutovat.

    K tomu, co říkal pan poslanec Pavera, prostřednictvím pana předsedajícího, bych chtěl říct, že - já jsem to říkal na zemědělském výboru - my máme alokovanou nějakou celkovou částku, kterou můžeme v prvním pilíři na platbu na plochu, na greeningová opatření, na citlivé komodity, kterou můžeme rozdělit, a my nemůžeme přesně říct, kolik tam dáme finančních prostředků na hektar, protože každý rok to ovlivní to, kolik výměry nebo kolik dobytčích jednotek zemědělci aktuálně nahlásí. Ale slíbil jsem, že dáme ty procentické podíly, ale opravdu nejsme schopni říct úplně přesně, jaká alokace na hektar nebo na dobytčí jednotku bude.

    Pokud jde o zvýšení počtu zaměstnanců, chtěl bych říct, a navazuje to částečně na to, co říkal pan poslanec Bendl, že my ty zaměstnance musíme zvýšit s ohledem na rozsah toho, co dneska musíme umět zabezpečit v rámci kontroly. My tím, že jsme první pilíř víc zacílili na takzvané citlivé komodity, jsou tam naprosto nová opatření, opatření, která se týkají pěstitelů ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy, chovatelů masného skotu a mléčného, tak pro nás to znamená daleko větší množství kontrol, které musíme provést. Ano, jde to řekněme správným směrem, protože podporujeme v zemědělství tyto citlivé komodity, sektory, které dávají přidanou hodnotu našemu sektoru, vytvářejí finální produkty, posilují zaměstnanost na venkově, ale holt to bohužel, ať se nám to líbí nebo ne, musíme umět odkontrolovat. Na druhou stranu také to souvisí i s tím, že program rozvoje venkova je jeden z nejlepších operačních programů, které Česká republika má. My vyčerpáme zhruba 100,2 % celkové alokace, kterou jsme měli. A je to díky tomu, že tady máme ty lidi.

    A pokud jde o finanční nároky na provozní výdaje naší platební agentury Státního zemědělského intervenčního fondu, tak já jsem si nechal vytáhnout celoevropské srovnání. Provozní výdaje se pohybují mezi třemi až pěti procenty toho rozpočtu, se kterým daná platební agentura hospodaří. Státní zemědělský intervenční fond má tyto provozní výdaje na úrovni tři a půl procenta z celkového objemu spravovaných finančních prostředků. Takže tady bych chtěl říct, že patříme mezi zhruba sedm nejlepších států Evropské unie, pokud jde o efektivitu a fungování této platební agentury. Proto musím říct, že mě mrzí, jestliže rozhodnutí klubu TOP 09 a Starostů a nezávislých je odmítnout a nepodpořit návrh tohoto rozpočtu, protože ten rozpočet je sestaven zodpovědně, jde správnými cestami, které chceme, to znamená důraz na finální zpracování produktů na území České republiky, podpora těch sektorů, které jsme tady roky zanedbávali, jako je ovoce, zelenina, jak už jsem zmiňoval ty citlivé komodity, živočišná výroba apod.

    Dotace jsou jedem, řekl pan poslanec Bendl. (Řečník se odmlčel a zahleděl se do levé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, zejména v levé části sálu, prosím o klid.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Samozřejmě s dotační politikou Evropské unie, tak jak je nastavená, by člověk k ní mohl mít spoustu výhrad, ale bohužel dneska tady máme nějaký systém, který na příštích pět let nezměníme, a v rámci možného se musíme snažit pro Českou republiku a v agrárním sektoru umět nastavit to nejlepší, co je možné.

    Pan poslanec Bendl tady zmiňoval, že nemáme pokryté některé výdaje na příští rok, že to budeme krýt z nespotřebovaných nároků a že jsme asi něco v minulosti dobře nenaplnili, pokud jde o investice a o minulé rozpočty. No, já musím říct, že nám bohužel, nebo bohudík ty finanční prostředky se vygenerovaly hlavně díky tomu, že za rok 2014 a 2015 máme skoro půlmiliardovou úsporu v oblasti IT na Státním zemědělském intervenčním fondu, a to za situace, že to IT nám plní stejné funkce. My jsme nic nezmenšili, jenom jsme některé věci přesoutěžili, u některých stávajících jsme snížili platbu za man-day a prostě dostali jsme se na tuto úsporu. Ale my už tu úsporu nechceme už další rok, druhý nebo třetí rok přetahovat. My jsme se prostě rozhodli, že ty finanční prostředky spotřebujeme v roce příštím, a proto nerozpočtujeme víc.

    Zaznělo tady, že systém směřuje k podpoře jen velkých podniků. Prosím pěkně, dávejte pozor. Takzvaná degresivita, krácení plateb podle velikosti podniků, je zakotvena již v prvním pilíři, kdy podniky zhruba nad 1 200 hektarů jsou kráceny na přímých platbách, a i v druhém pilíři v rámci plateb LFA jsou podniky, které když se dostanou nad výměru nad 2 000 hektarů, tak jsou kráceny skoro třiceti procenty tou platbou. To je i první aspekt, na který se zapomíná. Druhý aspekt je, že opravdu třeba v prvním kole Programu rozvoje venkova se významně posílily dotační možnosti pro malé a střední podniky. Byla vytvořena speciální obálka pro projekty do jednoho milionu korun, kde mohou čerpat zemědělci jen do 150 hektarů. V projektech do pěti milionů korun malé a střední farmy byly zvýhodněny bodovacím kritériem pro projekty, které jsou za dva, za tři, za čtyři miliony korun. Takže naopak si myslím, že na rozdíl od nastavení Programu rozvoje venkova v letech 2007 až 2013 teď pro malé a střední podniky se vytvořil docela velký prostor, aby měly svoje specifické kategorie a mohly je využívat a mohly z nich čerpat. Myslím si, že většina normálních zemědělců pozoruje tento trend, a tady to ve Sněmovně zdůrazňuji proto, abyste i vy tu informaci ode mě měli. Takže asi tolik to podstatné.

    Ještě třeba řeknu jenom pro malé podniky: snížili jsme vstupní hranice do Programu rozvoje venkova z půl milionu na dvě stě tisíc korun. Malým zemědělcům jsme řekli: zaplatíme vám jako uznatelný náklad i projektovou dokumentaci na projekt. Takže zemědělec nemusí sám něco někde platit, ale jenom ukáže na toho projektového manažera, ten přijde, napíše mu projekt a Státní zemědělský intervenční fond mu to zaplatí. To tady nikdy v minulosti nebylo. To jsou věci, kterými jsme opravdu vyšli vstříc požadavkům i malých a středních zemědělců, a jsme samozřejmě připraveni pro příští rok diskutovat, jak ty systémy zefektivnit a jak to ještě zjednodušit. Ale máme tady nějaké problémy, které se týkají metodických pokynů Ministerstva pro místní rozvoj. Nemůžeme úplně vybočit z řady a třeba říct, že nebudeme chtít výběrová řízení a tak dále. Přece jenom jsou to finanční prostředky veřejné a musí tady být zachována určitá míra transparentnosti.

    Takže asi tolik a opravdu byl bych rád, kdybyste se na ten dokument uměli podívat nejenom politickým pohledem, ale racionalitou toho, kam to dneska se snažíme směřovat, že jsme efektivní, peníze šetříme. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě faktická poznámka pana poslance Bendla? Řádná přihláška, dobrá, tak řádná přihláška.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za pochopení, pane předsedo. Není mým úmyslem zdržovat, ale nebudu určitě významně delší než ty dvě minuty, ale přece jenom uznejte, že ten materiál a množství peněz, které jde do zemědělského sektoru formou dotací, stojí za pár minut diskuse i na tomto fóru.

    Řada těch nových projektů, anebo podpor, které tam jsou, jsou dílem toho, co se připravilo v minulosti, a bylo by fér, kdyby to tady ministr zemědělství řekl.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím - pan ministr vystoupí ještě v obecné rozpravě. Prosím.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Tak já bych chtěl navázat na to, co říkal pan poslanec Bendl, a některé věci zodpovědět. Ano, v minulosti Ministerstvo zemědělství podporovalo pěstitele ovoce a zeleniny, ale takzvaným dotačním titulem na integrovanou produkci. To znamená, vyplácely se peníze zemědělcům, kteří na základě jasně definovaných podmínek museli dodržovat pravidla pro využívání pesticidů. To znamená, to nebyla přímá podpora, ale to byla, řekněme, kompenzace za to, že se nějakým způsobem více ekologicky chovají. To byla ta podpora.

    Dnes tato podpora zůstala zachována, ale nad rámec toho jde pro pěstitele například zeleniny zhruba platba 10 tisíc korun na hektar za to, že tu zeleninu pěstuje. On dneska dostane 3500 korun (nesrozumitelné) platbu, kterou dostává jako každý zemědělec na plochu, a dostane ještě navíc tuto částku, která je právě v tom balíčku těch citlivých komodit, která tady v minulosti nebyla. To je, řekněme, ta dynamika navíc, která od letošního roku přišla.

    Když mluvíme o tom mraku byrokracie, ano, byrokracie je poměrně hodně, ale moje zkušenost zemědělce je, přijdu na platební agenturu, kde mi pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu nachystali předtisky žádostí, tu žádost mám předchystanou, já ji odkontroluji a za třicet minut mám hotovou komplexní žádost, kterou mi víceméně z 90 % udělá zaměstnanec Státního zemědělského intervenčního fondu, já ji pouze podepíšu, zkontroluji a mám zhruba dvě třetiny dotací, na které si jako zemědělec mohu sáhnout, prakticky vyadministrovány. Proto se říká jednotná žádost. My ji uděláme opravdu z 80% za toho zemědělce, my ji předchystáváme. Zemědělec s tím má naprosto minimum administrativy. Pokud mluvíme o té složitější administrativě, ano, to je otázka výkaznictví, využívání pesticidů, využívání hnojiv, využívání dalších věcí přímo v zemědělské prvovýrobě. Uznávám, že tam je to trošku složitější.

    Pokud jde ještě o finanční prostředky a jejich administrativu, tak musím říci, v rámci Programu rozvoje venkova, kde se ti malí mají najít? No, to je právě v tom, co jsem tady zmiňoval. Ten malý ukáže a řekne: Tady je přímo člověk, který to projektově dělá, přijďte ke mně domů, já vám řeknu, co asi chci, ten člověk mu ten projekt napíše, podá to na SZIF, on to samozřejmě ten zemědělec musí ještě podepsat, tedy zkontrolovat a podepsat, a SZIF člověka, který to externě udělal, kompletně zaplatí. To je zase to nové, co jsme letos dali do toho prvního kola, co v minulosti nebylo. Proto se zase snažíme hledat nástroje, jak těm malým ulehčit administrativu, jak jim pomoci, protože já chápu, že většinou jsou to sedláci, kteří dělají fyzicky rukama ať už v rostlinné, nebo v živočišné výrobě.

    Jednoduchá žádost. Když se podíváte, PGRLF, když jste tady mluvil, kde si mohou jít žádat o zemědělskou techniku, PGRLF, jedna žádost na jednu A4. Sám jsem ji vyplňoval dvakrát. Za půl hodiny mám hotovo, za 20 minut k tomu napíšu podnikatelský záměr. Myslím si, že to není nic složitého. Osobně jsem to dělal, vím, o čem mluvím.

    To je asi k tomu, co jste zmiňoval, ke složitosti administrativy. Ti malí - vy jste říkal, kde se mají najít. No, to je ten projekt, který jsem popisoval, ta obálka projektu do jednoho milionu korun pro zemědělce do 150 ha, která je zcela nově a která tyto možnosti právě jednoduššího administrování zemědělcům nabízí.

    A to, co jste zmiňoval v těch narážkách k Lesům, velice rád si o tom s vámi v interpelaci zase pohovořím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Josef Kott a další pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, myslím si, že to, co tady říká pan ministr, je stoprocentní pravda. Jen mě zaráží, že zástupci zemědělského výboru vystupují na plénu s takovýmito otázkami, protože jako člen monitorovacího výboru jsem jim tyto záležitosti předal. Je to skutečně tak, že jak malí, tak střední a velcí zemědělci mají jednotlivé obálky, ve kterých se určitě najdou. To, co tady řekl pan ministr, rozdělili jsme to tak, že je to podle velikosti produkce a pak je to ještě rozdělené na rostlinnou a živočišnou výrobu. Myslím si a jsem o tom zcela přesvědčen, že tyto záležitosti, které zde padly z úst pana kolegy Bendla, nejsou zcela relevantní.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy řádná přihláška pana poslance Bendla. Prosím. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Chci poděkovat panu ministrovi, že nezneužil možnosti vystoupit jen v závěrečném slově, abych nemohl reagovat na to, co říkal. To oceňuji, protože tato praxe tady ve Sněmovně bohužel je. (V sále je trvalý hluk.)

    K tomu konkrétnímu, co tady padlo. Ano, v minulosti byla nastavena podpora ovoce a zeleniny cestou integrované podpory, jak jste říkal, pane ministře. Ale minulost byla nastavovaná v roce 2003, 2004, 2005, 2006, protože to bylo finanční období 2007 až 2013, kdy Česká republika - nebo zástupci České republiky, česká vláda tehdy a zejména jednotlivá ministerstva domlouvali podmínky podpory anebo nepodpory, protože to je jedna z věcí, která mě udivovala v minulosti, že jsme si nenastavili v roce 2004, 2005, 2006 v debatě s Evropskou unií jako prioritu podporu živočišné produkce a už nebylo možné v závěru toho finančního období ji měnit, to se nastavilo až v letech, kdy se připravovalo finanční období 2014 až 2020.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, abyste své diskuse a debaty přenesli do předsálí a byl tady klid.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Je mylné se domnívat, že to, co teď funguje, se domluvilo včera. Tyhle dotační tituly, které jsou domluveny v oblasti zemědělství, se domlouvaly při debatě na téma finanční období 2014 až 2020, to znamená v letech 2012, 2013. To byl dlouhodobý proces, několik let, rok a půl, možná dva roky. A víte sám, že došlo ještě ke zpoždění nikoli vinou České republiky v tomto případě, ale vinou neschopnosti Evropy se dohodnout, aby se čerpalo opravdu v roce 2014. Proto na konci roku 2015 v podstatě ještě opakujeme stejnou chybu, nebo opakuje se stejná situace čerpání evropských peněz z let 2007 až 2013, kdy se nečerpá v tom prvním roce skoro nic a pak ti, co přijdou v roce 2020, stejně jako vy teď budou říkat: lumpové před námi nevyčerpali žádné peníze a Česká republika přišla o tolik či o tolik. Ale už se zapomíná na to, že např. z toho finančního období 2007 až 2013 plus dva, protože tam ty dva roky vždycky k tomu jsou, ale už není možné začínat nové projekty k tomu dočerpání, že začalo vlastně později vinou těch tehdy, vinou těch, kteří domlouvali finanční období roku 2007 až 2013.

    Takže moc prosím, ty dotační tituly, které jsou dnes nastaveny a jsou jasnou deklarovanou podporou v oblasti živočišné produkce, ovoce a zeleniny, citlivých komodit, jsou produktem debaty roku 2012 a 2013.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně a kolegové. Já jsem nechtěl vystupovat, ale nerozumím moc této přestřelce mezi stávajícím a minulým ministrem zemědělství. Ta debata, úplně stejná, proběhla na půdě zemědělského výboru, kdy jsme konstatovali, že právě Petr Bendl nastavil v době, kdy byl ministrem zemědělství, ty základní procesy, kdy se do budoucna budou více podporovat ti, kteří něco opravdu dělají, kteří zaměstnávají lidi, vytvářejí přidanou hodnotu ať už v oblasti živočišné výroby, nebo ostatních výrob. Takže já nechápu, kde je ten spor, protože to jsme si přece řekli na půdě zemědělského výboru, že se pokračuje v tom, co bylo nastaveno, prostřednictvím pana předsedajícího, za tebe, pane bývalý ministře. Takže já bych chtěl jenom podpořit, abychom dneska tento zákon schválili, protože má zásadní vliv na čerpání vlastně zejména evropských peněz do našeho českého zemědělství a potravinářství. Ale protože cítím určitý konflikt zájmů, tak tady nechci vystupovat odborně. Toto jsem chtěl pouze konstatovat, že tato debata proběhla několikrát za sebou na úrovni zemědělského výboru a zemědělský výbor jasně uznal všemi hlasy, že ty procesy nastavil Ivan Fuksa a po něm Petr Bendl. Tak to prostě je. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil do všeobecné rozpravy. Jestli je tomu tak, končím všeobecnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a pana ministra, zda si chtějí vzít závěrečná slova v této fázi. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Myslím, že by bylo dobré, pane zpravodaji, kdybyste se přihlásil a načetl návrh usnesení. Děkuji.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo. Přečtu tedy návrh na usnesení zemědělského výboru: "Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661, schválit bez připomínek;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a

    III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky."

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže tomu tak není, končím podrobnou rozpravu a i zde se táži na závěrečná slova před hlasováním pana ministra a pana zpravodaje, jestli si je chcete vzít. Není tomu tak, dobře. Návrh usnesení byl přečten. Mám zde žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Tedy návrh usnesení byl přečten a já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přečten. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 333, přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro návrh 94, proti 9. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Podle schváleného programu otevřu další bod a tím je

    I tento předložený materiál uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé poslankyně, poslanci, dotační programy na rok 2016 vycházejí z dikce § 1 a § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, které stanovují, že stát přispívá k zachování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. Zároveň podporou vytváří předpoklady k udržování osídlené a kulturní krajiny a rozvoji mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí. Dotační programy, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, jsou podle § 2 odst. 2 výše uvedeného zákona prováděny Ministerstvem zemědělství a jsou administrovány na základě jím vydaných zásad.

    Předkládaný materiál obsahuje dotační programy pro rok 2016, jejichž účel včetně rozsahu finančních prostředků podle § 2d zmiňovaného zákona schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky současně se státním rozpočtem. Dotační programy navazují na již osvědčené programy, které byly založeny předešlými vládami. Programy byly analyzovány a shledány efektivními a byly případně doplněny. Programy jsou výslovně účelové, sloužící k podpoře restrukturalizace a zvýšení konkurenceschopnosti českého agrárního sektoru. V předloženém návrhu je výší přidělených prostředků preferována živočišná výroba. Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově a která v současnosti ztrácí pozice především v oblastech chovu prasat a drůbeže, přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách České republiky existují.

    Opětovně je zařazen již pro rok 2015 schválený program 16 Udržování a obnova kulturního dědictví venkova, jehož účelem je údržba a obnova kulturních prvků venkovské krajiny, které neslouží osobnímu užívání ani nejsou předmětem podnikání. Tento program nebyl v roce 2015 spuštěn z důvodu nefunkčního IT systému pro administraci a jeho nevyužité prostředky ve výši 200 mil. korun budou použity k posílení schválených finančních prostředků pro rok 2016. Cílem programu je zvýšit turistickou atraktivnost venkovského prostoru a tím přispět k jeho oživení. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegyně a kolegové, opětovně o klid a požádám vás, abyste jestliže máte potřebu diskutovat, tak činili v předsálí. Děkuji. Prosím, pane ministře, pokračujte.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Programů zemědělství, programů Ministerstva zemědělství pro 2016 - to odpovídá našim finančním možnostem.

    Rozdělení finančních prostředků: na jednotlivé dotační programy směřuje do odvětví živočišné výroby celkem 1,64 miliardy korun, do odvětví rostlinné výroby 240 milionů, do odvětví potravinářství 159 milionů korun a na ostatní aktivity 203 milionů korun.

    Návrh dotačních programů byl schválen 2. listopadu vládou České republiky a byl projednán také 10. prosince na zemědělském výboru.

    Vážený pane předsedo, milé poslankyně, vážení poslanci, prosím o schválení těchto dotačních titulů pro rok 2016. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuju, pane ministře, a poprosím nyní zpravodaje výboru poslance Ladislava Velebného, aby nás o jednání výboru informoval a také přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zemědělský výbor se sešel a projednal dne 10. prosince na své 26. schůzi sněmovní tisk 663 a přijal usnesení k dotačním programům zemědělství pro rok 2016 v tomto znění: Po úvodním slově ministra zemědělství Mariana Jurečky, zpravodajské zprávě poslance Ladislava Velebného a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby dotační programy zemědělství pro rok 2016 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 663, schválila, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám všeobecnou rozpravu a nejprve přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes od 14 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Volný. Dnes od 10 do 13 hodin z důvodu návštěvy lékaře se omlouvá pan poslanec Daniel Korte. ADne 17. 12. a 18. 12. se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Schwarzenberg.

    A nyní již řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Herbert Pavera.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a dobré dopoledne ještě jednou. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám ještě sdělil několik věcí k předcházejícímu bodu, který jsme tady měli - návrh rozpočtu SZIF. My jsme ho nepodpořili z důvodů, které jsem už tady říkal. Jenom to shrnu.

    Určitě když se ty důvody pro příští rozpočet odstraní, tak samozřejmě budeme určitě nakloněni podpoře SZIFu. Ty věci, které nám vadily a které jsem zmiňoval, je jednak to navýšení počtu zaměstnanců. Věřím, že v příštím roce k tomu nedojde. Potom pořad ta podpora Klasy. Spíš říkám a zdůrazňuji to, že tam je, že chceme podporovat regionální potraviny a farmáře a prodej farmářů, což musím kvitovat, že pan ministr už dělá. Takže poté přímé platby a rozdělení, pokud taky aspoň procentuálně budeme vědět dopředu, jaké peníze půjdou na určité věci v přímých platbách, tak si myslím, že tam se potom můžeme klidně i v příštím roce domluvit na podpoře, protože dotace pro zemědělství, už to tady bylo řečeno, jsou nutné, protože jsou v celé Evropě.

    Já vystupuji vždy, když se vyslovuje dotace, tak vystupuji proti dotacím. Víte dobře, že jako starosta obce se s tím setkávám dnes a denně, že musím žádat o dotace, a vždycky říkám, že dotace jsou špatná věc, křiví trh a vůbec by neměly být. Takže uvidíme časem, jak to Evropská unie bude řešit. Pokud Evropská unie zruší dotace, tak samozřejmě i u nás budeme určitě k tomu přistupovat stejně podobně.

    Ale nyní budeme mluvit o dotačních programech zemědělství a tady si myslím, že se s panem ministrem shodneme a podpoříme vlastně tady tento program, a to z několika důvodů: jednak je tam podpora včelařství, zahrádkářství i rybářství, což si myslím, že je velice pozitivní. Za pozitivní můžu říct, že je i podpora venkova a kulturních památek. Pan ministr si vzal pod svou gesci podporu památek na venkově, protože už není v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ani Ministerstva kultury. A pokud se mluví o Programu rozvoje venkova, tak do rozvoje venkova patří i obnova kulturních památek, to jsou takové ty sakrální stavby a podobně, které jsou většinou v okolí obcí nebo možná i v samotných obcích.

    Určitě podporujeme i to, že je tady podpora činnosti potravinových bank. Vlastně v době migrace i v době nemigrace je nutné mít nějakou potravinovou banku, protože je řada sociálně slabých lidí, kteří potřebují naši podporu, takže si myslím, že to není špatný nápad. A když to srovnám, navýšení tohoto programu je zhruba o 700 tisíc oproti loňskému roku a většina těchto peněz jde na podporu nákazového fondu, je to podpora chovu prasat, drůbeže a samozřejmě i skotu a dalších věcí, což si myslíme, že je dobré živočišnou výrobu podpořit, a samozřejmě i chov prasat, protože víme všichni, že chov prasat v České republice šel v našem zemědělství radikálně dolů.

    V roce 2015 bylo celkem 14 dotačních titulů. V letošním roce je 18. Pan ministr zdůvodnil proč. Myslím si, že jsou dobře navržené. A my, TOP 09 a Starostové, vlastně tento dotační program zemědělství na rok 2016 podpoříme.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní požádám řádně přihlášeného pana poslance Petra Bendla o jeho příspěvek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. 2,25 miliardy korun na dotacích. To je předložený tento materiál, kde skoro všechny nadpisy zní fantasticky a skvěle. A člověk, kdyby se podíval na nadpisy těch dotačních titulů, tak by si říkal no hurá, konečně se děje něco pozitivního. Ale čert tkví často v detailech. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale opět vás požádám, kolegové, zvlášť ve středu sálu, abyste si témata, která potřebujete diskutovat, šli řešit do předsálí a nerušili v průběhu projevu. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Petr Bendl: - kdy budou vydány a zveřejněny podmínky a pravidla možnosti čerpání. To myslím, že každého, kdo ty tituly vidí, bude zajímat. Tak jestli to jde zpřesnit, aby všichni věděli, kdy se něco v tomto ohledu stane.

    Zároveň mně dlouhodobě vadí - a možná že tady je příležitost to říct, kdy vznikají nové dotační tituly. Mně dlouhodobě vadí, že nemá stát vypracovaný systém na řešení problematiky týrání velkých hospodářských zvířat. Protože situace je dneska taková, že veterináři v okamžiku, kdy identifikují týrané ovce, kozy, krávy, koně, tak protože nemají kam ta týraná zvířata dát, není vybudován systém, tak jsme svědky toho, že dlouhodobě veterináři musejí přihlížet neřešitelné situaci. My jsme na to upozorňovali na zemědělském výboru. S paní kolegyní Balaštíkovou jsme byli výborem delegováni do pracovní skupiny, která vznikla na Ministerstvu zemědělství v oblasti podpory chovu koní a systémového řešení podpory chovu koní v České republice, což s touhle tematikou souvisí. Já z tohoto pohledu při projednávání tohoto bodu vyzývám pana ministra zemědělství, aby po dvou letech už konečně něco v téhle oblasti udělali, protože je nutné situaci řešit. Není možné, aby veterináři nebyli schopni ve finále odebrat to zvíře, zachránit týrané zvíře tak, aby se mohly zajistit kultivované dobré životní podmínky pro zvířata, která jsou prokazatelně týraná a musí zůstávat v těch oblastech a zařízeních, ve kterých živoří. Možná že to je jedna z oblastí, kde by se nějaký titul, nemyslím dotační, prostě to má být systémové opatření, které by pomohlo dát šanci veterináři týrané zvíře odebrat, dát šanci státu objednat si případně u jiných hospodářství, farem apod. možnost tam to zvíře ustájit a pak řešit jeho budoucnost. Tuhle situaci v České republice dlouhodobě řešenu nemáme a možná že zrovna tahle oblast nebo tahle parketa by mohla přispět k nějakému řešení.

    Moc prosím, pane ministře, abyste se tím zabýval. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pan ministr, prosím.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Pokusím se být hodně stručný a konstruktivní. Jsou tady ještě další body, které by bylo dobré projednat. Já jenom k tomu poradenství, protože opravdu v evropských finančních prostředcích Programu rozvoje venkova tato kapitola byla výrazně zeštíhlena. Máme k tomu spoustu nespokojených podnětů z praxe, tak tady jsme se rozhodli to nezeštíhlovat, protože také mimo jiné z této kapitoly financujeme od podzimu výrazně posílené možnosti podpory českých firem na zahraničních veletrzích. Takže proto k tomu nechci tady tuto obálku krátit, protože tady jsme rozšířili a už na podzim se nám to projevilo - obrovsky zvýšený zájem firem, které šly na německou Anugu, a počítáme s tím i do příštího roku. Takže to jenom možná, tam je jenom název poradenství, ale i v tom alokována i tato podpora.

    Nepodpora koním. Já musím říct, že ten dotační titul 2.D je nový titul, my jej zkoušíme, jak se v příštím roce rozeběhne. Portfolio toho, co bychom všechno mohli podporovat, je tak široké, že ho nikdy nebudeme schopni uspokojit. Já jenom k těm koním řeknu ano, můžeme se nad tím zamyslet pro příští rok. Jenom bych chtěl říct tady na plénu Sněmovny, že koně, ovce a kozy, to jsou tři kategorie zvířat, které nám rostou. Jejich stavy v České republice rostou. U všech ostatních klesají. Takže proto my se teď snažíme především mířit tuto podporu na stavy skotu.

    A poslední věc, odnáším si podnět od pana poslance Bendla, děkuji za něj, podívat se na to, jak systémově je vyřešeno nejenom to, že odebereme zvířata, ale jak potom ta zvířata můžeme zabezpečit. Máme tady nějaké naše kapacity, pokud jde o hřebčíny a hřebčince. Ale samozřejmě pro jiné kategorie hospodářských zvířat my jako resort nemáme kapacitu, takže se na to podíváme, co by tady šlo v té věci nějakým způsobem dál dělat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, končím všeobecnou rozpravu a táži se pana zpravodaje, pana ministra, zda v této fázi chcete závěrečná slova. Není tomu tak. Přistoupíme k podrobné rozpravě. Vidím, že pan zpravodaj se do ní hlásí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, seznámím vás s usnesením zemědělského výboru, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby Dotační programy zemědělství pro rok 2016 poskytované podle § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 663, schválila. Děkuju. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se chce přihlásit do podrobné rozpravy. Není tomu tak, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Přivolám ještě kolegy z předsálí, aby přišli hlasovat. Mám zde žádost o vaše odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Pro pořádek říkám, že končím podrobnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a pana ministra, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. V tom případě návrh usnesení byl přednesen.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl zde načten. Kdo souhlasí, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 334, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro návrh 122, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

    Děkuji jak panu ministru tak panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

    Přistoupíme k dalšímu bodu podle schváleného programu a tím je

    Prosím, aby se ujal slova ministr kultury Daniel Herman. Prosím.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, v zastoupení pana ministra financí vám předkládám k projednání smluvní dokument z oblasti mezinárodních daňových vztahů, a sice historicky první smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Lichtenštejnským knížectvím. Tato smlouva byla podepsána dne 25. září 2014 v Praze.

    Jde o standardní komplexní bilaterální smlouvu, která upravuje zdaňování a zároveň i vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Tato smlouva jistě napomůže rozvoji vzájemných hospodářských aktivit. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem se v současné době neaplikuje žádná smlouva, a může tedy vznikat nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění. V případě Lichtenštejnska se jedná o poslední členský stát Evropského hospodářského prostoru, se kterým doposud smlouva o zamezení dvojímu zdanění nebyla uzavřena. Důvodem je i ta skutečnost, že Česká republika navázala s touto zemí diplomatické styky až v září roku 2009.

    Smlouva upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady České republiky a Lichtenštejnska. Stanoví zásadu rovného nakládání se subjekty obou smluvních stran. Umožňuje neformální řešení sporů vzniklých při jejím výkladu a provádění a umožňuje rovněž výměnu informací v kontextu daní všeho druhu a pojmenování mezi příslušnými úřady smluvních stran, a to v souladu s existujícím mezinárodním standardem, včetně výměny bankovních informací. Smlouva aplikuje jako hlavní metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů českých daňových rezidentů, metodu prostého zápočtu zahraniční daně. Přímý dopad na státní rozpočet České republiky tato mezinárodní daňová smlouva mít nebude. Celkový přínos plynoucí z uzavření smlouvy bude záviset na tempu rozvoje jednotlivých forem hospodářské spolupráce. Tato smlouva zajisté nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost.

    Pro vaši informaci dodávám, že Senát Parlamentu České republiky již vyslovil s ratifikací smlouvy svůj souhlas. Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vzala v úvahu zmíněné skutečnosti při projednávání této smlouvy a vyslovila souhlas s její ratifikací. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Usnesení zahraničního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 343/2. Návrh iniciativně projednal rozpočtový výbor. Usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 343/1. Nyní prosím, aby se ujal zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec René Číp. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, zahraniční výbor na své 22. schůzi smlouvu projednal a doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku a Protokolu k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. září 2014." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní prosím zpravodajku rozpočtového výboru poslankyni Miloslavu Vostrou, aby se ujala slova. Prosím.

  • Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru, který tento vládní návrh projednal na svém jednání již 28. ledna 2015 a po úvodním slově náměstka ministra financí a po zpravodajské zprávě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku a Protokolu k ní, které byly podepsány v Praze dne 25. září 2014." Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, rozpravu končím. Táži se na případná závěrečná slova pana ministra nebo zpravodajů. Nevidím zájem, dobře. Přikročíme nyní tedy k hlasování o navrženém usnesení. Pro pořádek konstatuji, že přečtená usnesení jsou shodná. Návrh usnesení byl přečten, víme, o čem hlasujeme.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 335, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro návrh 119, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

    Děkuji jak panu ministrovi, tak oběma zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Nejdřív mi dovolte, abych mezi námi přivítal veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou. Prosím, zaujměte místo. Požádám vás, abyste předloženou zprávu, kterou budeme projednávat, uvedla. Poprosím vás, uveďte zprávu, kterou budeme projednávat.

  • Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych vás stručně seznámila se Souhrnnou zprávou veřejné ochránkyně práv za rok 2014. Vzhledem k obsáhlosti a hutnosti zprávy o mé činnosti za rok neočekávám, že by ji kdokoli přečetl celou. Jsem však přesvědčena, že v ní lze konkrétní informace dobře vyhledat, stejně jako v evidenci stanovisek ochránce, které jsme před nedávnem zavedli na stránkách veřejného ochránce práv. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ombudsmanko. Prosím, zaujměte místo u stolku předkladatelů.

    Tento sněmovní tisk projednal petiční výbor a ústavněprávní výbor a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 446/1 a 2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj petičního výboru pan poslanec Jiří Junek a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Junek: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, petiční výbor projednal souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 na své 19. schůzi dne 21. dubna 2015. Ke zprávě se nejdříve vyjádřila veřejná ochránkyně práv paní Anna Šabatová, ta výbor podrobně seznámila s obsahem své zprávy a tak jako zde na plénu popsala všech osm hlavních kapitol, přičemž z pohledu Sněmovny bezesporu nejpodstatnější je hned první kapitola s názvem Zobecnění poznatků za uplynulý rok - doporučení Poslanecké sněmovně. Zopakuji ještě jednou pět hlavních doporučení, o kterých už tady paní ombudsmanka hovořila. Jedná se o doporučení v oblasti sociální detence, zákona o opatrovnictví, zakotvení odvozené diskriminace do antidiskriminačního zákona, dále úprava postupu při zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi a zdravotní pojištění cizinců.

    Samozřejmě významné a důležité byly a jsou i ostatní kapitoly souhrnné zprávy, jako například kapitola 5 Ochránkyně a diskriminace, kde jsou mimo jiné popsány dnes již velmi dobře mediálně známé případy, jako byl zákaz nošení jakýchkoliv pokrývek hlav na střední zdravotnické škole, který se nelíbil žákyním, muslimským azylantkám ze Somálska, nebo to byl případ nepronajmutí bytu z důvodu příslušnosti k romské národnosti - ve zprávě je to označeno jako diskriminace spotřebitelů realitními kancelářemi, kde bylo mimo jiné prováděno takzvané situační testování.

    Na výboru po zprávě veřejné ochránkyně práv a vystoupení zpravodaje následovala diskuse, do níž se přihlásili čtyři poslanci, kteří se zajímali o problematiku zdravotního pojištění cizinců, o problematiku odvozené diskriminace, o problematiku zařízení pro seniory a v neposlední řadě o problematiku k situaci ohledně takzvaných VISAPOINTů. Na závěr jednání výbor přijal následující usnesení.

    Petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu

    I. bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 dle sněmovního tisku 446,

    II. žádá vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v úvodu souhrnné zprávy v části první zobecnění poznatků doporučení Poslanecké sněmovně a aby předložila Poslanecké sněmovně zprávu o využití těchto podnětů v termínu do 30. září 2015 a odůvodnila, z jakých důvodů některé legislativní podněty veřejného ochránce práv nezařadila do svého legislativního plánu.

    Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že je dnes již 17. prosince, v podrobné rozpravě načtu jen první část usnesení petičního výboru. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám vás, pane poslanče, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Lukáš Pleticha. Jest přítomen? Nebo v případě zastoupení poslankyně Markéta Wernerová... Žádám tedy zástupce ústavněprávního výboru, kterým je pan poslanec Tejc, aby přečetl návrh usnesení. Prosím. ***

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, takový je úděl předsedů výborů v případě nepřítomnosti poslankyň a poslanců. Za to se omlouvám, a proto si dovolím tedy velmi krátce odkázat na písemné usnesení z 32. schůze ústavněprávního výboru, které se konalo 6. května tohoto roku s tím, že jsme uvedenou zprávu vzali na vědomí a opětovně jsme požádali ministerstva spravedlnosti a financí, aby zpracovala legislativní návrh, který by vyhověl doporučení veřejného ochránce práv, které se týká transparentnosti hospodaření podnikatelských subjektů. To je tedy obsah tohoto usnesení, se kterým se můžete případně seznámit v rámci tisku 446. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám moc děkuji, pane poslanče, a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První s přednostním právem se hlásí pan poslanec Marek Černoch. Prosím.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já bych jenom velmi rád, protože se s paní ombudsmankou potkáváme v ústavněprávním výboru, v podvýboru a myslím si, že její úřad má hodnotu a má smysl pouze v případě, kdy bude plnit svou úlohu, a to je ochrana práv českých občanů. Myslím si, že i z toho pohledu, že jste placena, nebo že tento úřad je placen z daní daňových poplatníků, tak je potřeba hájit práva našich občanů, a proto bych se velmi rád zeptal, paní ombudsmanko, na dvě takové zásadní věci.

    Jedna je váš výrok o tom, že bychom měli přijímat imigranty, nebo že bychom neměli vyhostit imigranty v případě, že přicházejí s falešným pasem, tak jak se tato zpráva objevila, protože jsou to lidé, kteří překračují zákon tím, že vstupují do ČR nebo že přicházejí do ČR s padělanými doklady nelegálně a v té chvíli tady nemají na našem území co dělat.

    A druhá otázka je na vaši kritiku zařízení Bělá-Jezová, kdy my jsme se tam byli podívat s kolegy, a z našeho pohledu tam rozhodně nedochází k žádnému porušování lidských práv kohokoliv, protože lidé, kteří jsou v tomto zařízení, tak mají výběr ze tří jídel, mají výběr z dalších dietních jídel, mají zdarma lékařskou péči, zdarma školku, kinosál, tělocvičnu. A policie, která tento objekt hlídá, postupuje naprosto podle zákona a s naprostou profesionalitou. Proto mě velmi překvapila vaše kritika tohoto zařízení. A opravdu si myslím, že z vašeho úřadu vyplývá, že byste měla hájit zájmy lidí tady u nás v ČR, našich občanů, protože těch problémů, které jsou, ať už se to týká seniorů, ať se to týká dětí, ať se to týká týrání žen, máme spoustu a to jsou lidé, které byste měla hájit. Tyto lidi byste měla hájit a ne kritizovat český stát za to, jakým způsobem se chová k imigrantům, když se k nim chová naprosto profesionálně a žádná lidská práva tam porušována nejsou. Děkuji. (Potlesk zejména poslanců klubu Úsvit, ale i některých dalších.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Paní ombudsmanko, vážení kolegové, vážené kolegyně, jenom jsem se chtěl zeptat kolegy Černocha vaším prostřednictvím, jestli si uvědomuje, že většina našich pilotů a vojáků v roce 1939 a většina židovských spoluobčanů utíkala na falešné doklady do Polska a jiným směrem, takže bylo potřeba, aby Poláci jak naše vojáky, tak židovské spoluobčany vydali zpátky do druhé republiky, nebo případně už do protektorátu, podle jeho názoru. (Potlesk některých poslanců.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, s paní ombudsmankou vedeme na petičním výboru řadu disputací, abych to tak řekl.

    Jenom ke kolegovi Gabalovi. Oni, myslím si, utíkali na falešné doklady, aby se dostali z té země, ne aby někam na ty falešné doklady přijeli.

    A já jsem se chtěl zeptat, jestli se bude nějak zabývat paní ombudsmanka tím, jestli některé věci, které jsou v Koránu a v náboženství, nekolidují s naším zákonodárstvím, konkrétně s antidiskriminačním zákonem. Tím konkrétně mám na mysli to, jestli to, že Korán nepovažuje ženu rovnoprávnou muži - to je problém Koránu, ať si to řeší, jak chce, ale jestli to nekoliduje s naším antidiskriminačním zákonem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se obávám, že tím, jak byly vzneseny tyto věty, které tady zazněly, že asi se trošku odchýlíme od tématu zpráva za rok 2014, už to k tomu spěje. Nicméně musím zareagovat na slova kolegy Gabala. To byla přece naprosto jiná situace a už to řekl přede mnou kolega pan poslanec Pavel Plzák.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Reagujte na něj pouze mým prostřednictvím, jestli můžu požádat.

  • Poslanec Karel Fiedler: Omlouvám se. Vaším prostřednictvím, pane předsedající. Přece pokud od nás utíkali ti lidé a piloti na falešný doklad, tak utíkali pouze do první země a nikoliv přes půl Evropy. Pokud pokračovali do dalších zemí, tak se obávám, že už to na falešné doklady nebo bez dokladů nešlo.

    A teď záleží na tom, jestli debata se stočí k tomuto tématu, anebo jestli budeme projednávat zprávu za rok 2014. V každém případě si však myslím, že stojí za to zmínit, že svá práva, která potřebují hájit, má i ta většina, nejenom ta minorita.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a plně vás podporuji v tom, že je důležité držet se projednávaného bodu, což je zpráva za rok 2014.

    Další faktickou poznámku má pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já patřím do generace, která ještě pamatuje emigraci našich občanů po roce 1948, dokonce ve své rodině, která žije ve Spojených státech, mám ještě starší lidi, než jsem já. Nechtěl jsem hovořit, protože se domnívám, že tady je naprosto jasná věc, to znamená projednávání zprávy ombudsmanky, ale když jsme se dostali na toto pole, tak bych jenom chtěl připomenout, že naši lidé, kteří utíkali, i dost možná, že utíkali bez dokumentů nebo na cizí dokumenty, ale jakmile přišli do Rakouska nebo do Německa, tak byli okamžitě identifikováni a podle toho, aspoň podle vyjádření mých příbuzných, což byli Češi, dnes jsou to tedy Američané, tak se museli naprosto přesně identifikovat. A pro mě jako pro občana této republiky je naprosto zásadní: kdo přijde k nám, musím vědět, kdo to je. A ne aby někdo neměl doklady, nebo aby někdo si ještě diktoval, co je k tomu potřeba mít. My máme zákony, které jsou podle všech občanských práv platné pro všechny - jak pro nás, tak samozřejmě i pro cizince. A rozhodně nepatřím do skupiny xenofobů nebo fašistů atd., ale myslím si, že pořádek v této zemi je potřeba mít a pro všechny, tedy hlavně pro naše občany. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych panu kolegovi Štětinovi chtěl říct, že není pravda to s tou identifikací, zejména ne v souvislosti se Spojenými státy. Mám velice dobrého rodinného známého, který když mně líčil, jak ještě v 80. letech prchal přes Jugoslávii do Rakouska, tak samozřejmě z preventivních důvodů si ničil doklady proto, aby v okamžiku, kdy bude chycen, nedošlo k tomu, že bude vydáván. Dokonce se mu podařilo to, že když z Rakouska telefonoval domů, tak jeho maminka byla velice nešťastná, že jí to neřekl předem, a on se bez těch dokladů potom vrátil zpátky, ještě rok tady byl a pak si zopakoval tu emigraci ještě jednou. I takovéhle případy byly. Říkat, že běženci od nás z komunismu prchali s cestovními doklady, je opravdu iluzorní. Nebylo tomu tak a není tomu tak stejně ani dnes.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Marek Černoch. Prosím. ***

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já jenom... Takové krátké vyjádření k invektivám pana kolegy Gabala, vaším prostřednictvím. A k tomu, co řekl, také vaším prostřednictvím, pan kolega Zlatuška. Já respektuji to, že pan kolega Gabal je zastáncem přijímání imigrantů. Zastávám jeho názor, nenapadám ho kvůli jeho názoru. Myslím si, že člověk, který je zde nebo který přichází nelegálně, s falešným pasem, s falešnými doklady, tak nemá na území České republiky co dělat. Ta doba je dnes opravdu jiná, dnes se nacházíme v úplně jiné době. A srovnávat to s historií, která si myslím, že byla daleko, daleko složitější, tak je nemístné.

    V létě jsme se tady bavili o možnostech příchodu radikálů s imigrační vlnou. Pan kolega Gabal říkal opět velmi vášnivě a prudce, že zbytečně strašíme a lžeme, že v Evropě žádní radikálové nejsou. Já si myslím, že jsme to viděli přednedávnem, že to není pravda i podle oficiálních statistik, že to je úplně jinak. Takže ta invektiva, která přišla, si myslím, že nebyla namístě.

    A to, co říkal pan kolega Zlatuška, srovnávání s jinými státy. Já si myslím, že když se na to člověk podívá naprosto selským rozumem, tak například Spojené státy mají velmi tvrdou imigrační politiku. Ve chvíli, kdy někdo přilétne nebo přijede do Spojených států, tak je podrobován opravdu velkému zkoumání, s jakými záměry přichází, proč do Spojených států přichází. A v případě, že se cokoliv jen malého nezdá, tak je prostě vrácen zpátky stejně tak, jakým způsobem Spojené státy postupují v rámci jejich migrační krize nebo problémů na mexických hranicích. Myslím si, že každý stát hájí své hranice, a že není namístě, aby ombudsman... (Upozornění na čas.) Omlouvám se - ombudsman říkal, že zde mají právo zůstat i lidé, kteří mají falešné pasy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První pan poslanec Karel Fiedler, po něm paní poslankyně Olga Havlová, potom pan poslanec Jiří Zlatuška. Máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval na předřečníka kolegu Marka Černocha o tom překračování hranic. Protože jsem členem petičního výboru, my jsme to na petičním výboru debatovali a já si myslím, že by bylo dobré, aby to zaznělo i na plénu Sněmovny, aby to slyšeli i ostatní poslanci. A byl bych rád, kdyby to i potom prezentovala média i novináři, to, co tam zaznělo od ředitele odboru pro imigraci Tomáše Haišmana z Ministerstva vnitra na ten dotaz, který jsem vznesl.

    Pokud by ti současní migranti, kteří překračují naše hranice, postupovali tak, jak mají, že přijdou na náš hraniční přechod, prokážou se svým dokladem nebo ho nemají, potom by nějakým způsobem dokladovali svou totožnost, požádali by o azyl ať už u nás, nebo v Evropské unii, bylo by s nimi postupováno úplně jinak, než když nelegálně překračují naši hranici mimo hraniční přechody, častokrát přes zelené čáry, a vyhýbají se tomu, aby přešli náš hraniční přechod, kde je nikdo nebude pronásledovat, nikdo je nebude kontrolovat, mají plné a svaté právo, aby přišli na naši hranici a překročili naši hranici způsobem, jakým se to očekává. Pokud to dělají nelegálně, na nelegálních místech bez dokladů, tak naopak vyzývám, aby byla hájena práva občanů této republiky a byly hájeny jejich zájmy a jejich bezpečnost. To je dost zásadní rozdíl. Proč překračují nelegálně naši hranici, když ji mohou překročit naprosto normálním legálním způsobem? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou paní poslankyně Havlová, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Já bych využila toho, že tady je dnes paní ombudsmanka mezi námi, a chtěla bych se jí zeptat: Paní ombudsmanko, právě vy, která tak bojujete na rovná práva mužů a žen, za povinné kvóty pro ženy v dozorčích a správních radách, se tak vehementně zastáváte politického islámu. Ten nejen že nepřiznává ženám rovná práva, ale popírá rovnost lidí obecně. Nepřiznává ženám svobodnou volbu partnera, u soudu má svědectví muslimské ženy jen poloviční váhu a svědectví křesťanky nebo židovky nemá u muslimských soudů váhu vůbec. Ve všech muslimských zemích jsou dnes a denně porušována práva všech káfirů, tedy lidí vyznávajících jinou víru než muslimskou. Muslimové, kteří přicházejí nyní nelegálně do Evropy, si s sebou přinášejí také svoje pojetí práva šaría, které zde chtějí uplatňovat. Za dobu vašeho působení jsem zaznamenala, že jste spíše ochráncem práv uprchlíků a chtěla byste více pravomocí ve svém úřadu. A já se vás ptám, proč se nezasazujete i o dodržování práv lidí nemuslimské víry a práv ateistů? Vždyť právě proto jste snad byla zvolena. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Já vás mám v pořadí, paní poslankyně. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, a po něm paní poslankyně Bebarová. Prosím.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych panu poslanci Černochovi, v okamžiku, kdy mě jmenoval v souvislosti s tím kontextem toho, jak přijímají nebo nepřijímají Spojené státy, připomněl -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze mým prostřednictvím, pane...

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Ne, já jsem ho neoslovoval, já o něm mluvil ve třetí osobě. To je naprosto podle jednacího řádu.

    Tak bych připomněl, že v době před 50 lety, v době, kdy byla v Evropě řada lidí v utečeneckých táborech, tak to byl prezident Harry Truman, který ve své adrese americkému Kongresu dokonce dvakrát apeloval na otevírání hranic a přijímání těchto lidí s poukazem na to, že je nemožné je držet v těch nehumánních podmínkách. Zasazoval se o zvyšování kvót, které byly tehdy jenom národní. Tehdejší československý velvyslanec Papánek u Spojených národů poté inicioval dokonce speciální zřízení fondu pro pomoc uprchlíkům. Jsem shodou okolností viceprezidentem této organizace, byť už se staráme o talentované děti. Pomohli jsme za tu historii 140 tisícům běženců nejen z Československa, ale i z Ugandy nebo i z jihovýchodní Asie. A ta situace není taková, jak se nám tady kolegové snaží líčit.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Bebarová. Připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Dobrý den. Pane místopředsedo, já bych ráda kolegyně a kolegy vyzvala, aby neodváděli diskusi od tématu. Projednáváme Zprávu veřejné ochránkyně práv za rok 2014. Podtrhuji 2014. Zpráva obsahuje celou řadu podnětů i ve směru k nám jako k Poslanecké sněmovně a k naší legislativní činnosti. Ale pokud jste ji četli, a já se bojím, že většina z vás tak neučinila, tak v roce 2014 se ještě nemohla vyjadřovat k těm tématům, která se zde pokoušíte otvírat. Chtěla bych požádat vás, pane řídící, abyste nepřipustil diskusi, která jde mimo téma. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, a jak jistě víte, tak jsem i v průběhu rozpravy upozorňoval na to, aby se poslanci a poslankyně drželi předkládaného tématu a bodu jednání.

    Nyní prosím paní poslankyni Válkovou s faktickou poznámkou. Prosím. ***

  • Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, část mého příspěvku řekla již moje předřečnice, takže se omezím jenom na informaci, že jsme byli, já jsem byla jako členka jiného výboru, bezpečnostního, ale součástí delegace petičního výboru, která navštívila Bělou-Jezovou. Myslím si, že to byla taková jedna z kapiček zpracování zprávy a informace a i někteří mí kolegové poslanci, kteří byli členy té skupinky, která navštívila Bělou-Jezovou, zde hovořili, která přispěla k tomu, že se některé poměry zlepšily. Takže není pravda, že by bylo zbytečné monitorovat situaci a dávat podněty ke zlepšení.

    Myslím si, že vláda v současné době dělá maximum, a jsem velmi přesvědčena o tom, že tam platí ten princip, že se snažíme co nejvíce dodržovat základní práva a lidské svobody bez ohledu na to, o koho jde. A myslím si, že jako právní stát a stále země Evropské unie to udělat musíme.

    Zcela v závěru bych jenom chtěla říct, abychom nepoužívali termíny, které jsou nesmyslné, jako politický islám. Asi šlo o politizaci islámu, protože musíme rozlišovat zneužití islámu v oblasti politického boje a terorismu, a proti tomu budeme vždycky bojovat jako právní stát, a vláda tak činí, a řekněme islám jako určitý duchovní směr, určité náboženství. Takže bych prosila, když budeme hovořit, abychom se vyjadřovali přesně a nové pojmy pro ostatní posluchače definovali. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Paní předřečnice Válková přesně udělala opak, než řekla, že nemluvila k tématu nakonec. Já už jsem to zmínil, pak to zmínila předsedkyně Bebarová, že máme bod, téma zpráva za rok 2014. Já bych chtěl jenom říct a navrhnout, že k tomuto tématu by asi měl být opět zařazen na pořad schůze Sněmovny bod informace vlády. My jsme to navrhovali minulý týden, teď to samozřejmě řešit nebudeme a nebudeme navrhovat, protože tradičně je přítomen pouze pan ministr pro přítomnost, ať to nebere nějak špatně, já to říkám v nadsázce a v legraci, který tady zajišťuje přítomnost vlády.

    Vraťme se k tomu tématu a doufám, že Poslanecká sněmovna tohle téma bude řešit na řádné schůzi v lednu jako řádně zařazený bod. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, pokud chceme diskutovat zprávu paní ombudsmanky Šabatové, musíme si v prvé řadě říct, k čemu vlastně úřad ombudsmanky slouží. Ideou bylo bezesporu založit instituci ochránce svobod a práv občanů naší země. A troufám si tvrdit, že tou nejvyšší metou by mělo být prosazování spravedlnosti pro každého. Ombudsman by měl být tím, ke komu se odvolá i ten nejchudší a nejprostší člověk. Dnes a denně se v celé republice dějí křivdy lidem, kteří se neumějí bránit státní mašinerii. Kdo má pocit, že přeháním, ať teď hned zapátrá v paměti, a věřím, že každý ve svém okolí nebo dokonce u sebe najde případ, kdy zažil bezpráví.

    Je mi jasné, že primárně a principiálně by tohle měla řešit právě naše Sněmovna. Ale součástí tohoto řešení je také úřad paní ombudsmanky. Jak se toho úřad ombudsmana zhostil? Nad bojem o spravedlnost a pomoct lidem před nespravedlností kraluje formalismus. Dovolte mi citovat nádherný titulek - v uvozovkách nádherný - z kapitoly z práce Úřadu veřejného ochránce práv. Cituji: Úprava postupu při zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi. Úprava postupu znamená boj o nějakou spravedlnost nebo o nějaké lidské právo?

    Nechci být jen negativní. Paní ombudsmanka se zabývá třeba i zdravotním pojištěním cizinců. Za a) řekněme, že tato problematika je všeobecně sakra důležitá věc z toho pohledu, aby u nás cizinci nedlužili za péči, čímž trpí naše nemocnice, a třeba to řešit určitě je. A je to průšvih Ministerstva zdravotnictví. Ale bod b) - je to práce pro ombudsmana, ochránce práv občanů? V prvé řadě by měl ombudsman hájit práva slušných občanů České republiky žijících řádným životem, jelikož z jejich daní je úřad ombudsmana placen. Na to by neměl ombudsman někdy zapomínat. Kde je ve zprávě například návrh na systémové řešení justičních zločinů? Kde je ochrana nevinných lidí, kteří jsou právě teď a zítra ve vězení, a jen díky tomu, že u nás není šance dovolat se skutečné spravedlnosti? Kde je kauza paní, která byla nevinně odsouzena zaplatit statisíce za to, že někdo na její ukradený občanský průkaz dva roky jezdil v Praze? Kde je spravedlnost ochránce práv, když soud řekne: Víme, že jste nevinná, ale prošvihla jste odvolací lhůty, a tak prostě musíte zaplatit. Jinak vám sebereme byt.

    Vážená paní ombudsmanko, podívejte se do očí lidem, které naše státní nespravedlnost denně drtí a ničí, a řekněte, co pro ně děláte. To, že někomu vymůžete vyšší dávky na bydlení, je fajn, ale tohle není hlavní poslání vaší práce. Od toho má vláda celé ministerstvo a síť regionálních úřadů.

    Úřad ochránce práv má obrovský význam, ovšem jen v případě, že někdo musí být schopen a ochoten tohle poslání naplnit. A znovu zdůrazňuji, že byste měla mít při své práci vždy na paměti, že vás i váš úřad platí ze svých daní občané České republiky žijící řádným životem, nikoliv nezákonní migranti či celoživotně nepracující skupiny zdravých obyvatel. Občas mi bohužel připadá, že na tento nesporný fakt zapomínáte. Dnes a denně mám v kanceláři prosby lidí o pomoc proti nespravedlnosti a vím, že stejně na tom je většina mých kolegů zde ve Sněmovně. Co to znamená? Že něco nefunguje. Že nefunguje nejen stát, ale také Úřad ochránce práv.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobrý den, já se omlouvám, já jsem využil faktické, ale myslím, že můj dotaz bude velmi rychlý. Je to spíše dotaz. Týká se to strany 63: Ředitelé nejčastěji chybují v situacích, kdy rozhodnutí o přestupu žáka do jiné školy, případně rozhodnutí o přeřazení žáka do jiného vzdělávacího programu písemně oznamují pouze jednomu z rodičů. O klíčových otázkách ve vzdělávání dítěte, kam spadají oba uvedené typy rozhodnutí, však podle názoru ochránkyně, musí být informováni oba zákonní zástupci. Pokud není druhý rodič účastníkem řízení, vydané rozhodnutí je nezákonné.

    Já se ptám, jestli je to domněnka, nebo jestli je to jistota. Jestli na to existuje nějaký judikát. Ptám se proto, že v souvislosti se společným vzděláváním a s připravovanou přihláškou v podstatě v mnoha případech nebudeme schopni rozhodnout vůbec o ničem. Ani o podpůrných opatřeních. Množí rodiče nežijí spolu, školy nemají kontakty apod. Proto bych si chtěl ujasnit, zda to je právní jistota, zda to tak skutečně je, nebo je to jenom názor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes se omlouvá ze zdravotních důvodů ministr životního prostředí Richard Brabec i z odpolední části jednání. Dále od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Pastuchová. Dále od 9 do 11 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec David Kasal. Po celý den se dnes omlouvá pan poslanec Vítězslav Jandák. Od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Volčík. A dále dne 17. prosince od 12 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Čihák.

    Já se táži, dámy a pánové, kdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. V případě, že nikdo další se nehlásí, končím všeobecnou rozpravu. Táži se paní ombudsmanky, zda si vezme závěrečné slovo. Prosím.

  • Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová: Děkuji. Já jenom velmi stručně se pokusím na některé - na většinu z těch podnětů zareagovat. Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá se zabývat podněty všech, kteří se na mně obrátí, ať jsou to fyzické nebo právnické osoby a nerozlišuje mezi občany a neobčany. Je mou zákonnou povinností se zabývat podněty všech. Na to bych chtěla upozornit. Pokud jsem dramaticky tázána, zda se také zabývám právy českých občanů, tak bych opravdu poprosila, abyste prolistovali tu zprávu a podívali se. Devadesát devět podnětů přichází od občanů a já se jimi samozřejmě zabývám a řeším je s nejlepším vědomím a svědomím.

    Další zákonný úkol: mám dohlížet nad místy, kde je omezena lidská svoboda. V tomto bodě bylo mou povinností v létě navštívit Bělou-Jezovou, protože jsem měla celou řadu znepokojujících signálů, že podmínky tam nejsou v pořádku, což i moje návštěva potvrdila. Nevím, kdy tam byl pan poslanec Černoch, ale rozhodně když jsem tam byla já, tak tělocvična nebyla využívána ke cvičení, ale bylo v ní ubytováno sto lidí. To, že někdo má tři jídla, to jsem nikdy nekritizovala, pouze jsem kritizovala, že část lidí nedostává vůbec teplé jídlo, protože Bělá-Jezová byla prostě přeplněná. Byl tam nejméně trojnásobek běžného počtu lidí, než na který je dimenzována, a někteří prostě teplé jídlo nedostávali vůbec. A já jsem samozřejmě kritizovala vždy konkrétně, v kterém místě se co dělo. Bylo tam 147 dětí a naprostá většina z nich se nedostala ani do společenské místnosti ani neměly žádnou aktivitu za den. Takže já jsem vycházela ze situace, jaká byla, když jsem Bělou-Jezovou navštívila, a kritizovala jsem situaci, tak jak jsem se s ní seznámila. Součástí mého oprávnění je také hovořit s těmi lidmi. A to já při všech těchto návštěvách dělám a dostávám tedy i informace, které poslanec, který tam přijede a nechá se provádět personálem, nikdy nedostane. To je můj zákonný úkol a já jsem ho pouze splnila.

    K dalším bodům - falešný pas. Zřejmě je naráženo na moji připomínku, kdy jsem připomínkovala novelu azylového zákona, možná že to bylo v roce 2014, to teď nejsem z hlavy s to přesně říct, a upozornila jsem na určitý nesoulad s mezinárodní úmluvou, kdy existuje princip, který vychází z Ženevských úmluv. Je to zákaz kriminalizace vlastně toho, že ten člověk vstoupí na území, tak že to není v souladu s právem. A já jsem pouze požadovala, aby k některým situacím, které jsou už dnes upraveny v azylovém zákoně, například to, že vstoupí bez dokladu, to už je dnes upraveno, že vlastně se nestíhá, tak aby tam byla zohledněna i ta další situace, která bývá prostě běžná. Je to v celém světě sdílené, je to součástí mezinárodního práva a já jsem se pouze chtěla zasloužit o to, aby to bylo implementováno do českého právního řádu. O nic jiného nejde.

    Dostala jsem otázku, zda se budu zabývat tím, zda Korán nekoliduje s nějakými základními právy. Prosím vás, nebudu. Není to mým zákonným úkolem, abych se zabývala Koránem nebo Biblí svatou. Prostě nebudu. A dostala jsem jako otázku, proč se zastávám pouze politického islámu. Prosím vás, já se nezastávám žádného náboženství automaticky, ani toho, že je někdo ateista, já se pouze zabývám tím, aby práva všech lidí byla zajištěna tak, jak jsou v zákoně. A nevěnuji se analýzám náboženských předpisů, ať těch či oněch. Pochopte, že já mám nějaké zákonné úkoly a ty prostě plním. A nezabývám se širším kontextem, nebo respektive já se jím zabývám, ale nejsou to mé zákonné úkoly.

    Pak tady bylo namítáno - dostala jsem otázku, kterou jsem chtěla zodpovědět, s tím souhlasem... Ještě jsem byla tak dramaticky dotázána, jak se zabývám justičními zločiny. No nijak prosím vás. Jednak tedy mám určitou pochybnost, jako že jde o justiční zločiny. To bych si dovolila tak poznamenat. Ale já mám zcela vyňatou otázku trestního řízení. Prostě se tím nesmím zabývat. Já se zabývám tím, co mi zákon ukládá, a ne vším možným.

    A souhlas obou rodičů, to byla vlastně jediná otázka. Ano, já jsem přesvědčena, a tento názor jsem vyjádřila, že oba dva rodiče by měli být informováni. V běžných situacích se to řeší tak, že třeba ten jeden zmocní toho druhého, v těch nekonfliktních situacích. Ale to je - děti mají rodiče dva a mohou nastat situace, jsou naštěstí velmi zřídkavé, kdy druhý rodič neví třeba o tom, že bylo jeho dítě přeřazeno do jiné školy, a je samozřejmě otázkou, jestli je to správně. Já se domnívám, že nikoliv. Samozřejmě tato konfliktní situace nastane jenom někdy, když je problém. Já jsem vyslovila názor, že to nebylo zákonné rozhodnutí, a krajský úřad to uznal. Nevím, jestli je to potvrzeno také soudní judikaturou. Krajský úřad uznal námitku, kterou jsem vznesla, a poučuje ředitele škol, že prostě když tam třeba přihlašují dítě, že by mělo být zřejmé, že s tím souhlasí oba rodiče, protože děti mají dva rodiče. A když není možné třeba toho rodiče dostihnout, existují soudy, na které je třeba se obrátit.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní veřejné ochránkyni práv. Dobré poledne, paní poslankyně, páni poslanci.

    Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Junek: Pane předsedající, já bych si pouze dovolil zopakovat usnesení petičního výboru, které zní ve smyslu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 dle sněmovního tisku číslo 446.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, tak pokud máme jasno - jenom vás všechny odhlásím, a o tomto návrhu na usnesení budeme hlasovat v hlasování číslo 336, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro usnesení navržené petičním výborem. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 336 z přítomných 117 pro 85, proti 3. Návrh byl přijat. Usnesení bylo schváleno, a proto končím bod číslo 195.

    Děkuji paní veřejné ochránkyni práv, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat.

    Podle schváleného pořadu schůze byl zařazen bod číslo

    Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, začnu poděkováním, že byl akceptován můj návrh napříč politickým spektrem na zařazení tohoto bodu. Krátce se pokusím vysvětlit, a když tak mě další kolegové doplní, o co běží.

    V Úředním věstníku Evropské unie v české mutaci vydaném 12. listopadu 2015 je takzvané výkladové oznámení k označování původu zboží pocházejícího z území okupovaných Izraelem od června 1967 pod spisovou značkou 2015/C375/05. Hned v prvním bodě se píše: "Evropská unie v souladu s mezinárodním právem neuznává svrchovanost Izraele na územích okupovaných Izraelem od června roku 1967, tedy na Golanských výšinách, Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu včetně východního Jeruzaléma a nepovažuje je za součást izraelského území bez ohledu na jejich právní status podle domácího izraelského práva. Unie jasně konstatovala, že neuzná žádné změny hranic stanovených před rokem 1967 kromě změn, na nichž se dohodly strany mírového procesu na Blízkém východě." ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní žádám pověřeného člena vlády, jestli se chce vyjádřit k té materii. Chcete se vyjádřit, pane ministře? Vím, že k tomu vláda zaujala nějaké stanovisko. Pan ministr Daniel Herman. Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ano, vláda se tímto tématem zabývala a v podstatě je v plné rezonanci s tím, co zde zaznělo. Je třeba naprosto odmítnout tyto snahy, které se snaží diskriminovat jedinou demokracii na Blízké východě, a je třeba se skutečně postavit za našeho spojence. Tradičně dobré vztahy mezi Českou republikou i bývalým Československem a Státem Izrael mají hluboké kořeny a být s českým pasem hostem v Izraeli je přidanou hodnotou. Myslím, že je to věc spravedlnosti a cti, a já velmi vítám tuto iniciativu, která, jak věřím, bude přijata pozitivně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Danielu Hermanovi. Otevírám všeobecnou rozpravu. Prvním přihlášeným je pan poslanec Jiří Valenta, připraví se pan kolega Antonín Seďa.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych k tomuto tématu říci pouze pár slov. Mnozí z vás to již samozřejmě vědí od mých dvou předřečníků, ale asi vás nepřekvapí, že já budu mít k tomuto tématu trošku odlišnější názor.

    Bylo zde řečeno, že v minulých dnech vyvolalo bouřlivé diskuse rozhodnutí Evropské unie o průkazném označování zboží pocházejícího z izraelských osad na palestinském západním břehu. Ze strany proizraelských politiků je z nich cítit zjevná snaha vyvolat dojem, že jde o pokus vyvolat bojkot Izraele, a to státu jako celku, což je tedy zřejmý nesmysl. Jenže ono v tomto případě skutečně o žádný bojkot nejde, jen jde o to, aby mohl mít každý spotřebitel právo být informován, jaké zboží odkud pochází, z jakého státu Evropské unie je, nebo jestli je z Izraele, měl by mít informace, kdo za ně nese zodpovědnost. Informace by měly tvořit jednolitý celek.

    Označování země původu u výrobků je v Evropské unii povinné, to samozřejmě jistě víte, a já nevidím důvod, proč by zrovna Izrael jako stát měl mít v tomto ohledu výjimku. A jestliže Evropská unie dlouhodobě nepovažuje přítomnost Izraele na Golanských výšinách či ve východním Jeruzalémě na legální, pak jde zcela jistě o logický krok. Evropská komise k němu navíc přistoupila potom, co ji o to požádalo 16 unijních zemí. Nebude pro vás asi žádným tajemstvím, že mezi nimi Česká republika nebyla. Ta je totiž evidentně stále zcela jednostranně a zcela nekriticky proizraelská a v tomto duchu se projevila i mnohá česká média. Zatímco ta západní informovala o označování izraelského zboží, ta naše česká psala o židovských výrobcích. A hned se těm nejagresivnějším komentátorům nabídla analogie, a nejen těm komentátorům, ale i některým mým předřečníkům, zbytečná a nesmyslná analogie, nepřípadná analogie s označováním Židů během holokaustu. To je samozřejmě nesmysl. O žádný bojkot se nejedná. Jde pouze o to, aby na pravidla v Evropské unii neplatil dvojí metr.

    Pokyn Evropské komise ale pochopitelně vyvolal diskusi o způsobu ukončení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Opět se objevila řada zaručených receptů, jak se s tímto konfliktem vypořádat. Téměř 70 let po vzniku Izraele, téměř 70 let oboustranných křivd, zdůrazňuji oboustranných křivd, i krveprolití je více než jasné, že bez dohod uznaných oběma stranami to již do budoucna dále nepůjde. Je třeba dál posouvat mírový proces, jehož cílem by měla být existence dvou suverénních států, jejichž obyvatelé se nebojí ani sebevražedných atentátníků ani v noci dopadajících raket.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Soukup, připraví se pan kolega Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Děkuji. Já bych se chtěl obrátit vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana Valentu. Jaké jiné zboží by vyprodukovali Palestinci, kdyby v podstatě tam neprodukovali zboží osadníci z izraelských osad? Já jsem byl v Izraeli několikrát, navštívil jsem Izrael cestou z Egypta. Přejedete egyptské hranice, jedete v Jordánsku - úhor, kamení, písek, nic. Přejedete do Izraele - vzkvétající země. A to přitom Izrael, když vznikal Stát Izrael, dostal tu nejhorší část pouště, tu nejhorší část svého území.

    Chtěl bych vyslovit určité pochopení pro to, že Izraelci obsadili část Golanských výšin. Oni si v podstatě vytvořili nárazníkové pásmo. Když Izraelci přišli po roce 1945, po té zkušenosti s holocaustem, se světovými pogromy a podobně, do Izraele, tak co jim zbývalo, těm několika šťastným, kteří se zachránili z těch milionů obětí holocaustu? Zbývalo jim jediné - chopit se pušky a bránit holou existenci. Vždyť přece víme, že v podstatě ten živel, který tam byl, Palestinci apod., je chtěli zahnat do moře.

    Chtěl bych říci a zopakovat to, co tady zaznělo, že v podstatě izraelský stát je jedinou výspou západní demokracie v téhle oblasti. A my ještě do budoucna oceníme, já doufám, že oceníme, ten přínos, jaký mají pro udržení určité stability v této oblasti a řekl bych i stability v souvislosti s migrační krizí, stability u nás v Evropě.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Ivan Gabal také k faktické poznámce. Ne, vzdává se, dobře. Tak pan poslanec Janulík také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane místopředsedo. Jen opravdu velice krátce položím řečnickou otázku předpředřečníkovi. Když by tedy nemohlo být označováno to zboží z osad jako izraelské, nebo musí být označováno jinak, tak jak bude označováno zboží z Krymu? Bude to ukrajinské, ruské nebo krymské? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Antonín Seďa, potom pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, Evropská unie schválila nová pravidla pro označování zboží vyrobeného v židovských obcích v Judeji, Samaří a na Golanských výšinách, ale i v části Jeruzaléma, tedy za tzv. zelenou linií, která byla hranicí příměří mezi Izraelem a Jordánskem v letech 1949až- 1967 a kterou Evropská unie uznává za východní hranici Izraele. Zatímco Brusel považuje nová pravidla za čistě technické rozhodnutí, které nijak nemění postoj Unie, izraelské ministerstvo zahraničí je považuje za nepřijatelnou diskriminaci. Evropská unie tvrdí, že jediným důvodem pro zvláštní označování izraelského zboží z těchto území jsou dovozní cla. Unie má s Izraelem dohodu o preferenčních clech, kterou však chce vztahovat i na území Izraele před rokem 1967. Zboží z území, která byla Izraelem osvobozena v roce 1967, a je vyráběno v tamních izraelských obcích, má podle představy EU být zdaňováno standardně a nemá být označováno jako vyrobené v Izraeli. Výrobky z Judeje, Samaří a Gazy, které nepocházejí od izraelských výrobců, by měly být označovány jako výrobek z Palestiny, byť žádný takový suverénní stát neexistuje.

    Osobně si myslím, že Evropská komise ukazuje, a to ve světle neřešených problémů s nelegální migrací, že není schopna řešit základní problémy Evropské unie a namísto toho vymýšlí rozhodnutí, kterým ohrožuje svoji mezinárodní reputaci. Namísto toho, aby evropská diplomacie přiměla Palestince, aby se vrátili k jednacímu stolu o dosažení míru, skrývá se Evropská komise za byrokracii a za politické deklarace. Zároveň podobně jako Izraelci jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí je ve světle dalších 200 konfliktů po celém světě pokrytecké a nic neřešící a naopak může přinést růst antisemitismu v Evropě.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Nyní pan poslanec Robin Böhnisch, připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych tu asi nerad navozoval nebo uváděl ten dojem, že osadnické hnutí není problém. Osadnické hnutí v Izraeli je problém, rezonuje ve vnitřní politice toho státu, rezonuje samozřejmě i navenek a je terčem kritiky. Upřímně přiznávám, že já považuji osadnické hnutí a osadníky za velké riziko pro Izrael, tak jak ho dneska známe a máme rádi. Nicméně to, co předstírá Evropská komise, to, co tvrdí, totiž že tento krok je určitou službou pro evropské spotřebitele, to je opravdu zcela absurdní argumentace, protože je zřejmé, že jde o tlak na Stát Izrael. Tlak v době, kdy je asi daleko více potřeba mravenčí politické práce než neohrabaného aktivismu, kterým právě tenhle krok Evropské komise jednoznačně zavání.

    My jsme jako skupina přátel Izraele v Meziparlamentní unii tady v Poslanecké sněmovně vytvořili a přednedávnem podepsali - nakonec je tam podepsáno 27 poslanců - prohlášení, které považuji za poměrně ostré, na druhou stranu docela popisné. Ale abych dnes zvýšil šanci, abychom přijali nějaký materiál směrem k vládě, dovolil jsem si připravit usnesení trochu jiného znění. Já bych si dovolil vás s ním nyní seznámit a potom možná na konci před hlasováním ho ještě jednou připomenout.

    Návrh toho usnesení zní:

    "Poslanecká sněmovna lituje vydání výkladového sdělení Evropské komise o označování původu zboží z území okupovaných Izraelem od června 1967," pak následuje anglické znění toho dokumentu, nebo názvu dokumentu, "které je zjevně motivováno politickým vymezením se vůči Státu Izrael než skutečnou potřebou jednotného výkladu pravidel pro označování výrobků pocházejících z Golanských výšin či Západního břehu Jordánu.

    Za druhé. Poslanecká sněmovna chápe výkladové sdělení jako pouhé vyjádření názoru Evropské komise na možný výklad dotčených ustanovení unijního práva, jehož nezávazný charakter žádným způsobem nezasahuje do jednání vnitrostátních orgánů ani takové jednání nepředurčuje.

    Za třetí. Poslanecká sněmovna s ohledem na výše uvedené vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení postupovat."

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Robinu Böhnischovi. Omlouvám se kolegu Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Marek Ženíšek s faktickou poznámkou, poté s přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom ve stručnosti podpořit a vlastně doplnit to, co tady řekl pan poslanec Böhnisch. Ono to skutečně na první pohled vypadá, jako kdyby to výkladové opatření nemělo žádný politický dopad nebo nemělo nějaký právní dopad na členské země Evropské unie. Ono totiž existuje již delší dobu hnutí, které nese název BDS Movement, což je hnutí, které má jediný cíl, a tím cílem je bojkotovat Izrael na všech úrovních. A jedna z těch činností, které právě se snaží na půdě Evropské unie, ale stejně tak i v členských zemích Evropské unie prosadit, je to opatření, o kterém zde mluvíme. Je to to hnutí, které právě vylobbovalo, aby vůbec k tomu výkladovému opatření došlo, aby některé státy požádaly výklad Evropské komise a i s tou náležitou publicitou.

    Takže já myslím, že je velmi namístě, abychom o tom tady diskutovali a abychom pak přijali právě takové usnesení, které dá jasný signál jak směrem k naší veřejnosti, tak i Státu Izrael a Evropské unii. Děkuji. (Potlesk.)***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ženíškovi i za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Bartošek. Pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna zařadila tento bod na jednání, a velmi děkuji i za přednesené usnesení kolegovi Böhnischovi a za jeho předchozí aktivitu, kterou jsem podpořil.

    Chci říct, že s návrhem Evropské komise označovat zboží pocházející z židovských osad v Izraeli přichází do soudobé demokratické doby nepříjemný proces negativního labelingu, negativního označování. A víceméně tu zkušenost s označováním židovských obchodů, zboží a všeho dalšího tu už historicky máme. Tohleto je prostě salámová metoda, jak postupně zase začít někoho označovat, ať už se to týká kohokoli. V tomto případě židovských osad. Do budoucna to může být kdokoli jiný.

    Jsem přesvědčen, že jakákoli negativní stigmatizace nemá žádné opodstatnění a nepřináší žádný pozitivní efekt. Proto ani v případě navrhovaného označování zboží nenacházím jediný logický argument a podobné myšlenkové pochody považuji za absolutně nebezpečné a nepřípustné. V tuto chvíli nevíme, zda se nakonec společnými silami a logickými argumenty podaří nějakým způsobem vykomunikovat změnu směrem k Evropské komisi, ale rozhodně bychom neměli k této zrůdné myšlence zůstat laxní, protože označováním židovského zboží to začne a já se ptám, jak to může skončit. Takže vás žádám o podporu navrhovaného usnesení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vaším prostřednictvím ke kolegovi Böhnischovi. Myslím, že naší ambicí by mělo být také nejenom nepřipustit uplatnění té směrnice na našem území, ale zároveň ovlivnit a směrovat náš názor vůči Evropské unii a formování její politiky vůči Izraeli. Evropský parlament má stálou komisi EP - Knesset a velmi bych se přimlouval za to, abychom pokud to stanovisko schválíme, tak aby ho ti, kteří ho designovali, poslali tomuto výboru a zároveň požádali vládu, aby tlumočila naše stanovisko Evropské komisi, protože nám nejde o to se šprajcovat, jde nám o to ovlivňovat evropskou politiku v tomto tématu, nebo přinejmenším měli bychom mít tu ambici. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Ivan Gabal. Nyní pan poslanec Marek Benda s řádnou přihláškou do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, moc nás tady není na to, jak je to poměrně zásadní téma, ale přesto dovolte pár slov.

    Já jsem byl možná ten, kdo vyprovokoval celou tuhle debatu jak zde v české skupině přátel Česká republika - Izrael, tak i v rámci této Sněmovny, kde jsem už vystupoval jednou k úplně jiné izraelské smlouvě o školství a říkal jsem: co se to děje v Evropské unii? Kladl jsem vládě tehdy otázku, jestli nám může sdělit, jak o tomto návrhu paní Mogherini, u které se vůbec nedivím, že takový návrh předkládá, protože v mládí byla členkou nějaké maoistické odnože komunistické strany a je proslavená svými fotkami s Jásirem Arafatem. Takže tam bych to snad ještě pochopil. Zajímalo by mě, jak hlasovala naše česká eurokomisařka paní Věra Jourová v této věci, jestli tento postup posvětila, nebo neposvětila.

    O čem se fakticky bavíme? Bavíme se o tom, že moderní evropský antisemitismus, nebo alespoň ta jeho vyhrocená část, se prezentuje jako takzvaný antisionismus. Už se netváří, že jsou proti Židům jako takovým, ale jsou přece tomu militantnímu Státu Izrael, který je tak zlý, že okupuje své okolí. Jaksi se k tomu zapomíná dodat, že Stát Izrael okupoval části svého okolí jenom za situací, kdy byl napaden, a jenom proto, aby chránil svoje hranice, a vždy po útočných válkách. Že dělá všechno pro to, aby uzavřel mírové dohody se svými sousedy, že na rozdíl od mnoha svých sousedů nemá ve státní politice zničení svých sousedů, tak jak to mají jeho sousedé ve svých státních politikách. A této jediné demokracii na Blízkém východě, která se snaží bránit svoje hranice, a jak jednou někdo hezky definoval, říkal: tato demokracie se pokouší svými zbraněmi chránit své lidi proti teroristům, kteří se snaží svými lidmi, které tam vystavují, chránit své zbraně. A pak všichni vždycky strašně pláčeme nad tím, když je zasaženo ostřelovačské hnízdo, takže tam občas někdo umře.

    To jsou přece problémy, které tady skutečně jsou. Tady vůbec nejde o žádný původ zboží, ale jde o tento novodobý projev antisemitismu části evropských elit, který mě neuvěřitelně rozčiluje a proti kterému si myslím, že my musíme zásadním způsobem protestovat, musíme říct takto ne, neschovávejte svůj antisemitismus za takzvaný antisionismus, za útoky na Stát Izrael. Stát Izrael je náš spojenec, je náš jediný potenciální demokratický spojenec v této oblasti. A já vás ujišťuji, že jestli padne Stát Izrael, tak nakonec padne i Evropa.

    Děkuji. (Tleská celá pravá část sálu, několik poslanců hnutí ANO a několik poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Marek Benda. Předsedovi Poslanecké sněmovny došla omluva od pana ministra dopravy Dana Ťoka z jednání od 17 hodin do konce jednacího dne. Dál je přihlášen pan poslanec Petr Fiala. Ne. Děkuji. V tom případě jsme vyčerpali rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné. Do ní nemám žádnou přihlášku, ale eviduji přihlášku už od vystoupení ve všeobecné rozpravě pana poslance Böhnische. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě na úvod, než přečtu znova návrh usnesení, tak musím ohlásit střet zájmů, protože moje obchodní společnost dováží vína z Golanských výšin. Abych byl zcela korektní, tak musím také ohlásit, že dodání do Vánoc už nemohu zaručit.

    Dovolím si přečíst návrh usnesení:

    "I. Poslanecká sněmovna lituje vydání výkladového sdělení Evropské komise o označování původu zboží z území okupovaných Izraelem od června 1967, tedy Interpretative Notice on indication of origin of goods from the territories occupied by Israel since June 1967, Brussels, 11 November 2015, které je zjevně motivováno politickým vymezením se vůči Státu Izrael než skutečnou potřebou jednotného výkladu pravidel pro označování výrobků pocházejících z Golanských výšin či Západního břehu Jordánu.

    II. Poslanecká sněmovna chápe výkladové sdělení jako pouhé vyjádření názoru Evropské komise na možný výklad dotčených ustanovení unijního práva, jehož nezávazný charakter žádným způsobem nezasahuje dojednání vnitrostátních orgánů ani takové jednání nepředurčuje.

    III. Poslanecká sněmovna s ohledem na výše uvedené vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení postupovat."

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádám kolegu Bartoška o vystřídání.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte slovo, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, já jenom drobnost k podrobné rozpravě, nechci se vracet ke všeobecné rozpravě, jen považuji za nešťastné celou politizaci problému. A pokud tady hovořili někteří o tom, jak se kdo označuje, tak si vzpomeňte, jakým nesmyslným způsobem někdy zaútočíte na některé členy naší strany, přestože se narodili po roce 1989. To je jeden moment.

    Druhý moment je ten, proč jsem se přihlásil do podrobné rozpravy. Já nepovažuji za vhodné, abychom hlasovali o bodu tři, protože to je velmi složitá věc. V tom případě riskujeme, že se Evropský parlament vymezí vůči jakémukoli usnesení Parlamentu České republiky a budeme si tady přehazovat, promiňte mi, víc než horký brambor. Takže já nic nenamítám proti tomu usnesení kromě bodu 3 a žádám, abychom o něm hlasovali zvlášť. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo, beru to jako návrh na proceduru, to znamená, aby v rámci usnesení se společně hlasovaly body 1, 2 a bod 3 potom samostatně. Dobře. Předám vám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Pan kolega František Laudát, který sledoval rozpravu, protože byl první vystupující v rozpravě a je tedy zpravodajem pro tento bod, může pomoci s hlasováním. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Zaznělo tady pouze jediné usnesení, které navrhl Robin Böhnisch. A teď jde o to se domluvit na proceduře. Zazněl tady požadavek, že bude hlasováno o prvních dvou bodech dohromady a třetí bod zvlášť. Já s tím nemám problém, jestli má někdo výhrady, můžeme hlasovat o proceduře. Pokud tomu tak není, tak bychom hlasovali.

    Ještě pro jistotu přečtu usnesení, jestli na tom trváte, aby zazněl i ten třetí bod. Takže nejdříve bychom hlasovali o prvních dvou bodech s tím, že:

    I. Poslanecká sněmovna lituje vydání výkladového sdělení Evropské komise o označování původu zboží z území okupovaných Izraelem od června 1968 - teď následuje ten anglický název -, které je zjevně motivováno politickým vymezením se vůči Státu Izrael než skutečnou potřebou jednotného výkladu pravidel pro označování výrobků pocházejících z Golanských výšin či Západního břehu Jordánu.

    II. Poslanecká sněmovna chápe výkladové sdělení jako pouhé vyjádření názoru Evropské komise na možný výklad dotčených ustanovení unijního práva, jehož nezávazný charakter žádným způsobem nezasahuje do jednání vnitrostátních orgánů ani takové jednání nepředurčuje.

    Takže o tom bychom hlasovali nyní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O navrženém bodu 1 a 2 budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 337, které jsem zahájil, a ptám se kdo je pro. Kdo je proti?

    Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 337, z přítomných 118 pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Nyní ten třetí bod.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Třetí bod samostatně: III. Poslanecká sněmovna s ohledem na výše uvedené vyzývá vládu, aby odmítla podle výkladového sdělení postupovat.

    Stanovisko je samozřejmě kladné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování 338 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 338, z přítomných 121 poslance pro 95, proti 17. Návrh byl přijat. Návrh usnesení byl schválen. (Potlesk z lavic napravo.)

  • Poslanec František Laudát: Děkuji vám za hlasování i korektní diskusi. Děkuji moc.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S přednostním právem pan ministr kultury a procedurálně... Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vám jako zástupce vlády poděkoval za toto hlasování, které nás posouvá skutečně mezi demokratické země, které plně respektují lidská práva a odmítají jakoukoli diskriminaci. Ještě jednou vám děkuji a budu i osobně tlumočit na vládě toto rozhodnutí, které bude i oficiální cestou zasláno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Hlásil se pan kolega Koníček s procedurální připomínkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, protože o jednotlivých bodech bylo hlasováno zvlášť, tak podle mě je potřeba hlasovat o usnesení jako celku, pokud je to jedno usnesení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pane předseda klubu ODS. Nejjednodušší vidím to nechat odhlasovat. Ale proto jsme dal přednostní právo panu ministrovi, abychom si vyjasnili pozice.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že debatu už máme za sebou. Bylo to naposledy, co jsme hlasovali k migraci. Nakonec jsme se rozhodli, že se nemusí hlasovat o celku. Tehdy bylo nevím, 15 návrhů usnesení, prošlo asi sedm. A domluvili jsme se po nějaké delší procedurální debatě, že tím pádem je to vyřízeno. Tak já navrhuji, abychom už dále nehlasovali a brali to, že o všech návrzích bylo hlasováno, byly přijaty všechny návrhy, tak je úplně zbytečné hlasovat znova ještě jednou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vzhledem k počtu těch, kteří hlasovali pro obě části usnesení, vyhovím panu předsedovi klubu ODS a nebudeme dál hlasovat. A končím bod č. 223.

    Načtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Do 14 hodin se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Klaška a od 12 do 15 hodin pan poslanec Milan Šarapatka.

    Podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny po tomto bodě 223 se máme věnovat neprojednaným bodům z bloku zpráv a dalších návrhů. V tomto ohledu máme bod

    Zpravodaj volebního výboru pan poslanec Miroslav Grebeníček, prosím ho, aby se posadil u stolku zpravodajů. Bod byl přerušen po úvodním slově pana zpravodaje a já mohu zahájit všeobecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Jiřího Valenty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, není to tak dávno, co jsem z tohoto místa kritizoval Výroční zprávu o hospodaření České televize za rok 2013. A jestli jsem v té době byl s efektivitou a způsobem hospodaření České televize nespokojen, tak totéž, ale ještě v daleko větší míře platí i pro tuto výroční zprávu. Dovolte mi tedy alespoň pár připomínek, abych jimi mohl svoji znepokojenost před vámi řádně odůvodnit. Nebudu hodnotit ani jednotlivé pořady ani extendovat individuální kritické názory nespokojených diváků či rozličných zájmových skupin, což bych přirozeně také mohl, ale zaměřím se především na tvrdá data, která lze z předkládané zprávy vyčíst.

    Na počátku bych si ale hned rád zapolemizoval s hodnotiteli plnění závazku veřejné služby, o kterých se hovoří v úvodním slově zprávy, a hovoří tam o nich generální ředitel České televize pan Petr Dvořák. Tedy s pány, mezinárodními auditory z EBU. Ti ve svém posudku s neskrývanou lítostí konstatovali, že "kdokoliv může podat Radě České televize nebo Radě pro rozhlasové a televizní vysílání stížnost na činnost či pořady České televize, a tam jsou potom řešeny tak podrobné otázky, které by zde neměly být vůbec projednávány". Takový systém - a teď vás prosím o zvýšenou pozornost - prý otevírá dveře pro vměšování a vnější tlak.

    Lidé z EBU a také pan ředitel Dvořák si asi nezávislý a svobodný prostor předurčený k činnosti veřejnoprávního média představují nejspíše jako volné pole své vlastní působnosti, tedy bezbřehé panství jakési autonomní mocensko-mediální entity. Do tohoto prostoru by potom naše veřejnost neměla mít možnost, a to ani prostřednictvím svých volených zástupců či orgánů, stávajícím způsobem podávání adresných stížností či podnětů zasahovat. Považme v této souvislosti, že by koncesionáři na jedné straně umožňovali České televizi inkaso televizních poplatků, které jsou hlavním zdrojem příjmů České televize, a to ve výši 5,67 mld. korun, ale současně by na straně druhé měli omezenou, snad až nepřijatelně zredukovanou možnost promítat a zohledňovat do činnosti veřejnoprávního média a obsahu jeho vysílání své oprávněné zájmy a požadavky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. Než přeruším jednání Poslanecké sněmovny, nechám ještě faktickou poznámku pana poslance Martina Komárka. Přihlášený pan poslanec Kolovratník a pan poslanec Bendl budou pokračovat, až znovu zařadíme tento bod programu. Pane kolego, ještě přečtu změnu omluvy pana poslance Ivana Pilného, který se omlouval jenom do 11 hodin a také jsem ho tady viděl.

    Nyní faktická poznámka pana poslance Martina Komárka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Komárek: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se, že zdržuji od oběda, ale chtěl jsem zareagovat posledně už i na pana Grebeníčka, který mě dlouze citoval, za což mu děkuji ale jen částečně, protože by mohl vzniknout dojem, že i já a volební výbor jako takový kritizuje činnost a hospodaření České televize. Prosím vás, to my neděláme, my to nemůžeme dělat, my to nechceme dělat. To ať si dělá každý jednotlivě, pokud chce. Neberu nikomu ve Sněmovně právo plácnout si co chce, tady se plácá hodně, ale ve skutečnosti se Sněmovna zabývá prací Rady České televize, případně Rady Českého rozhlasu, které se Sněmovně zodpovídají.

    Já mohu kritizovat a jsem kritický ke kontrolní činnosti Rady České televize a pevně doufám, že Sněmovna bude mít lepší možnost posuzovat zprávu, pokud Sněmovna přijme návrh jednoduché novely, kterou jsme zpracovali ve volebním výboru a která navrhuje sloučení těchto zpráv o činnosti a o hospodaření do jedné. Myslím, že je to jedině logické, jedině správné. Já si v tomto entrée dovoluji poprosit přítomné poslance o podporu tohoto návrhu, který budeme navrhovat na grémiu. Zdůrazňuji, že jsme to samozřejmě projednali s patřičnými radami i s patřičnými managementy, takže nikdo není proti. Prosím o konsenzus a prosím o to, aby Sněmovna vystupovala kvalifikovaně, to znamená posuzovala práci Rady České televize, případně Rady Českého rozhlasu, nikoliv těchto médií jako takových. To považuji za nešťastné - a to jsem řekl teď hodně mírné slovo. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Komárkovi za dodržení času k faktické poznámce. Přerušuji bod 191. Zároveň ještě konstatuji omluvu z odpoledního jednání, z pracovních důvodů, zasedání Správní rady Horské služby, se omlouvá Stanislav Berkovec.

    Přerušuji naše jednání do 14.30 do doby zahájení ústních interpelací. Dobrou chuť k obědu.

    (Jednání přerušeno ve 13.05 hodin.) ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dalším bodem našeho pořadu jsou interpelace ústní, které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.

    Dříve než přikročíme k jejich projednávání, dovolte mi načíst omluvy. Z pracovních důvodů se z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 14.30 omlouvá pan poslanec Miloš Babiš, pan poslanec Martin Kolovratník se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do 18 hodin, pan ministr Stropnický se omlouvá dnes z odpoledního jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Martina Berdychová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec Martin Sedlář se omlouvá z pracovních důvodů z dnešního jednání mezi 14.30 a 18. hodinou a paní poslankyně Válková se z pracovních důvodů omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do konce pracovního dne.

    Ještě pro jistotu načtu omluvy členů vlády, aby naši poslanci, kteří interpelují, věděli, kdo bude a nebude přítomen. Pan premiér se z dnešního jednání omlouvá z pracovních důvodů, je na zahraniční cestě. Pan Andrej Babiš se omlouvá z dnešního jednání, důvodem je zahraniční cesta. Taktéž vicepremiér vlády pan Pavel Bělobrádek. Pan ministr Jiří Dienstbier se omlouvá z pracovních důvodů, pan ministr Milan Chovanec z pracovních důvodů, pan ministr Marián Jurečka od 14.30 z pracovních důvodů, pan ministr Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, pan Robert Pelikán do 14.30 z pracovních důvodů, takže ten by měl být přítomen, pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 17 hodin, jinak je zde přítomen, paní ministryně Valachová z pracovních důvodů a pan ministr Zaorálek do 14.30, takže ten by měl být také přítomen.

    Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády.

    Nyní dávám slovo poslanci Radimu Fialovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se paní poslankyně Pavlína Nytrová. Jenom vás informuji, že předseda vlády Bohuslav Sobotka je omluven a zodpoví interpelace písemně v souladu s jednacím řádem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane premiére, vaše vláda vystoupila s nesouhlasným stanoviskem ke stavbě plynovodu Severní potok 2. Tento plynovod by měl zvýšit kapacitu plynu dopravovaného přes Baltské moře z Ruska do Německa. Vzhledem k našemu propojení s Německem to zvýší i naše možnosti zajistit si touto cestou plyn. Chci vás požádat o vysvětlení nesouhlasu a nepodpory tohoto projektu, který zvyšuje energetickou bezpečnost naší země, a chci vás požádat o vysvětlení názoru vaší vlády prezentovaného panem ministrem Mládkem, že nejefektivnější cesta plynu do České republiky vede přes Ukrajinu. To je moje otázka.

    A protože mi na to nemůžete bezprostředně odpovědět, doplním ještě doplňující otázkou a svou reakcí. Pane premiére, nevím, z jakých zdrojů vy a vaše vláda čerpáte informace o Ukrajině. Navštívil jsem tuto zemi a mohu říct, že neexistuje nebezpečnější tranzitní země v Evropě. To je chaos rozkradený mafiemi a spoléhat se na efektivitu je buď naivita, nebo záměrné ignorování našich zájmů. Mám na mysli zájmy České republiky, a nikoliv zájmy těch, kteří se nás snaží izolovat od Ruska, aby nás předali do energetické závislosti na Kataru a dalších islámských zemích.

    Doufám, že mi na mou interpelaci odpovíte. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Nytrovou, připraví se pan poslanec Valenta. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane premiére, má interpelace se týká nesplněných slibů daných důvěřivým horníkům podnikavcem Bakalou. Opravdu je v našem státě možné, aby někdo něco mimo jiné i veřejně prohlásil a nemusel to splnit? Opravdu budeme jen mlčky krčit rameny a to bude začátek a zároveň i konec naší veškeré aktivity k donucení podnikavce Bakaly, aby splnil to, co tisícům horníků a jejich rodinám sliboval? I já jsem účastníkem této podlosti, zrady, bezradnosti, neschopnosti. Od sedmdesátých let minulého století jsem bydlela se svými rodiči a sourozenci v bytě OKD. Tuším, že v 90. letech bylo přislíbeno nájemníkům těchto bytů, že si je budou moci odkoupit. Čekali jsme do roku 2009. To jsem byla posledním nájemníkem už já se svou rodinou. Čekali jsme tak dlouho, protože naše rodina nechtěla o možnost odkupu tohoto bytu přijít. Na konci roku 2008 mi přišel výměr na nájem, byl opravdu velmi vysoký. To byla poslední kapka, kdy jsem se rozhodla z bytu odejít a pořídit si vlastní bydlení. Pachuť podvodu na mně a ostatních rodinách, které čekaly na možnost si své bydlení odkoupit, je ve mně dodnes.

    Proto se znovu ptám: Dopustíme, aby se sliby dávaly a neplnily? Dopustíme, aby se veřejně prohlášené sliby dané tisícům těžce pracujících lidí nemusely plnit? Dopustíme, aby se tato zvrácenost stala v naší zemi normou? Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Valentu, připraví se paní poslankyně Kovářová.

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážený nepřítomný pane premiére, významnou část české veřejnosti pobouřily skandální výroky předsedy maďarského parlamentu László Kövéra o tom, že Česká republika neměla být kvůli stále platným dekretům prezidenta Beneše vůbec přijata do Evropské unie. Je trestuhodné, že vrcholný představitel země, která se historicky v období druhé světové války silně orientovala nejprve na Mussoliniho Itálii a později na Hitlerovo Německo, země takzvaných šípových křížů, v listopadu 1940 přidávajících se ke státům Osy, si dnes dovolí tímto způsobem vyjevovat snahu o přepis výsledků druhé světové války a celého poválečného uspořádání a vypořádání se s agresory, tak jak to bylo schváleno vítěznými mocnostmi. Ano, Maďarsko patřilo tehdy po válce k poraženým zemím a jeho dnešní politická elita by si tento fakt po více než 70 letech uvědomovat. Možná bych ojedinělý krok kohokoliv nechal bez povšimnutí, ale v dnešním Maďarsku nejsou takovéto pokusy zase až tak ojedinělým jevem, jak se nám snaží někteří naši představitelé a mainstreamová média nyní podsouvat a situaci uklidňovat. Frontální útoky na dekrety a potažmo tak na zřízení obou spřátelených zemí, České republiky a Slovenské republiky, započaly již v roce 2002. Maďarský premiér Viktor Orbán, který v nich ani dnes, a to ze stejné nejvyšší exekutivní funkce, nepřestal.

    Pane premiére, nemyslíte si, že pozvání k vysvětlení maďarského velvyslance k ministru zahraničí či plané hudrování v televizi jsou tou pravou a dostatečnou reakcí na pokus o přímý´zásah do právní suverenity naší země? Necítíte, že tento způsob přepisování výsledků nejděsivějšího válečného konfliktu v dějinách planety by mohl být dalším z pokusů o renesanci národně socialistických a fašistických hodnot a současně také pokusem o plivnutí do tváře milionům válečných obětí, na kterých se ať již přímo, či nepřímo podílelo také Maďarské království? Prosím vás v této souvislosti nejen o vaši písemnou odpověď, ale především o mnohem tvrdší reakci, než jste vy a pan ministr zahraničních věcí doposud v této nešťastné kauze bohužel převedli. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Holík. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: za prvé současný uživatel pozemku, za druhé zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, za třetí zemědělec ze sousední obce, popřípadě z okresu, ostatní bez ohledu na místo podnikání. Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je podle Deníku Agrofert Andreje Babiše. Přímo v jejím vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše Deník v článku zvaném "Vrací se 50. léta? Agrární komora chce předkupní práva pro nájemce půdy" ze 7. prosince letošního roku.

    Vážený pane premiére, sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete? Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není proti protiústavní? Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Prosím k mikrofonu pana poslance Holíka. Připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený nepřítomný pane premiére, včera jsem na ČT 2 sledoval dojemný dokument o smutném údělu křesťanů o Iráku. Ano, jejich osud je zlý. Stejně tak zlý je osud dětí občanů Československa, kteří žijí v podkarpatském oblouku na západě Ukrajiny. Na podporu muslimským imigrantů jsou vyčleněny miliardy. Naši lidé nezajímají nikoho. Co je příčinou jejich prokletí? Dané území patřilo Československu a proti vůli místních obyvatel, místních Čechů, bylo v roce 1945 hanebně převedeno do Sovětského svazu. Před deseti dny jsem s kolegy navštívil města Užhorod, Mukačevo a Svaljavu. Hovořili jsme ne s papírovými, ale skutečnými doktory přírodních věd, spisovateli, básníky, lékaři. Téměř všichni lidé tady rozumějí česky a velká část česky hovoří. Vyučování jejich jazyka ale je tam zakázáno. Mladí, kteří chtějí svůj jazyk zachovat, musí studovat v Prešově. Na období, kdy byli součástí Československa, vzpomínají jako na dobu největšího rozkvětu. Jejich přáním, které nám se slzami v očích sdělovali, bylo: Nezapomínejte na nás. Současné vedení nás neuznává. Kyjev uznal tatarskou národnost, cikánskou národnost a národnost rusínských Čechů ne. Mladým zakazují hlásit se k naší národnosti a čekají, až my staří zemřeme a Ukrajina se stane etnicky čistou. Nepožadujeme peníze, chceme jenom najít oporu, kterou v současném vedení Ukrajiny nevidíme.

    Pane premiére, tito lidé doufají v naši pomoc. Oni nestojí s napřaženou rukou. Nevyžadují návrat a ubytování v bývalé domovině. Nepožadují peníze. Potřebují pouze mezinárodní uznání.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, když tak položte otázku, jestli ji tam máte na konci.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Dobře, může být otázka na dvě věty. (Souhlas.) Pane premiére, jak mi vysvětlíte překotný zájem a pomoc zemím se zcela odlišnou kulturou? Proč není našim bývalým spoluobčanům věnován aspoň zlomek této pozornosti?. Namítnete, že Arabové utíkají před válkou. Pak si vzpomeňte na zabíjení pravého sektoru v Mukačevu. Mám to snad chápat, že osud bývalých občanů České republiky není módní? Že bývalí Čechoslováci jsou méněcenní?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou. Připraví se pana poslanec Okamura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Obracím se na vás, vážený pane premiére, s touto otázkou. Vím, že v současné době řešíte závažné problémy, které se týkají vnitrostátní situace i mezinárodní, ale jsem si jista, že všechny vaše kroky směřují k budoucnosti. Proto, doufám, pochopíte i dotaz, který je zaměřený na budoucnost, protože nejenom země, ale i města a firmy potřebují budoucnost plánovat.

    V roce 2018 si budeme připomínat sto let od založení samostatného Československého státu. V této souvislosti se nabízí možnost, abychom si tuto významnou událost připomněli důstojně, tak jak jeden ze scénářů takzvaného CS EXPO navrhuje. Jedná se o výstavu, která by ukázala sto let Česka a Slovenska, toho nejlepšího, co v těchto zemích za tuto dobu vzniklo. Předpokládám, že jste seznámen se základními mantinely a prvky této výstavy, která by se měla uspořádat v Brně na Brněnském výstavišti. Není to náhodou, protože desetileté výročí si Češi a Slováci připomínali právě tady, na výstavě, kterou otevíral Tomáš Garrigue Masaryk.

    Zajímalo by mě proto, jak se k tomuto tématu postaví vláda České republiky a vy osobně. S ohledem na to, že se dnes jedná o mezinárodní akci česko-slovenskou a bude to muset řešit i slovenská vláda, není můj dotaz předčasný. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se pan poslanec Andrle. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený nepřítomný pane premiére, už třetí interpelace třetí týden po sobě nejste přítomen, přestože se jedná o interpelace na premiéra, a neodpovídáte na otázky zástupců občanů. Víme, že vy a vaše oposmluvní partaje, ČSSD, TOP 09, ODS a KDU-ČSL, odmítáte demokracii, v níž by vládli občané. Odmítáte přijmout demokracii, tedy změny, které prosazuje naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD. To, že ale ignorujete i parlamentní instituty, znamená, že jste se rozhodl opovrhovat i současným stranickým systémem. Hodláte tedy vládnout čistě autokraticky? Pokud budete chtít zalhat a říct, že ne, prosím o konkrétní termín, kdy se v uvozovkách laskavě dostavíte do Sněmovny a budete přímo odpovídat na apely zástupců občanů, tedy poslanců. Odmítl jste jít do názorového veřejného duelu se mnou na téma imigrace, aby veřejnost nemohla v přímém přenosu posoudit vaše a moje argumenty, a nyní nechodíte ani do Sněmovny, abychom se vás nemohli zeptat ani tady.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Andrleho. Pak se znovu připraví pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane premiére, v úterý tohoto týdne jsem se dostavil na syrskou ambasádu v Praze, kde jsem se snažil zajistit humanitární pomoc, a osobně jsem hovořil s Jeho Excelencí syrským velvyslancem Basharem Akbikem. Nechal jsem se od něho informovat o stávající situaci, která v Sýrii nyní panuje. Pan velvyslanec mi během rozhovoru několikrát zdůraznil, že exodus syrských obyvatel, kteří z poloviny tvoří počet všech uprchlíků mizících do České republiky, se děje kvůli ropnému embargu. To na Sýrii uvalila Evropská unie na konci srpna roku 2011. Země už tak trpce zkoušená válkou na několika frontách je navíc poškozována touto ekonomickou sankcí připravující stát o podstatnou část příjmů.

    Vážený pane premiére, chci vás požádat, abyste učinil potřebné kroky v Evropské unii, aby se dosáhlo zrušení tohoto embarga, a tím pádem i zastavení podstatné části imigrantů, kteří zaplavují Evropu. Věřím, že mě vyslyšíte, a děkuji.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, podle průzkumu americké organizace Pew Research Center 82 % Egypťanů podporuje kamenování lidí, kteří se dopustí cizoložství. Za krádež či loupež by bičovalo či usekávalo ruce 71 % obyvatel Egypta. A 84 % by dalo dokonce trest smrti muslimům, kteří opustí islámské náboženství. A to je tato země považována v muslimském světě za společensky vyspělou.

    Považujete hodnoty, které islám vyznává, za slučitelné s demokracií a hodnotami, které vyznává drtivá většina občanů naší země? Co vás vede k tomu, že vaše vláda již odsouhlasila přijetí tisíců muslimských nepřátelských vetřelců do České republiky proti vůli většiny národa? A jen dodávám, že první imigranti budou kvůli rozhodnutí vaší vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL přicházet do České republiky již příští rok.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, v první řadě bych vám chtěla poděkovat za vaši odpověď na mou starší interpelaci, ve které jsem vás žádala, abyste zajistil zlepšení docházky pana ministra Babiše na ústní interpelace. K tomuto dotazu mě vedla nepříjemná zkušenost, kdy pana ministra neúspěšně interpeluji už od konce dubna letošního roku. Vzhledem k tomu, že také dnes je pan ministr Babiš omluven, znamená to, že jeho absence se protáhne na celých osm měsíců, tedy dvě třetiny roku. Promiňte, takové zanedbávání parlamentních povinností je nepřijatelné. A za nepřijatelnou proto považuji i vaši odpověď, která dává najevo, že je vlastně vše v pořádku. Není. Já jsem si dovolila, inspirována články, které řeší docházku a další statistiky členů Poslanecké sněmovny, požádat o statistiku docházky členů vlády na její jednání. Říkala jsem si, že když pan ministr Babiš nedochází do Sněmovny, tak je určitě vzorný v docházce na vládu. A není tomu tak. Je na čtvrtém místě, když na šestině všech dosavadních zasedáních vlády nebyl. Vážený pane premiére, jak jsem z přehledu zpracovaného Úřadem vlády zjistila, naopak vaše statistika je vynikající. Máte stoprocentní docházku. Píšu vám za jedna. Nechápu, jak s vaším vzorným přístupem můžete nečinně přihlížet zanedbávání ústavních povinností ze strany místopředsedy vlády ať už na vládě, či v Parlamentu. Prosím, udělejte s tím něco. Opravdu s tím něco udělejte. Potlačování principů parlamentní demokracie nemůžeme tolerovat.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu pana poslance Radima Fialu. Připraví se pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, poté co se na nás obrátili představitelé rusínské menšiny na Ukrajině s tím, že jsou jejich národnostní práva potlačována současným režimem v Kyjevě, obrátili jsme se na vás jako poslanci Svobody a přímé demokracie, SPD, s žádostí o vysvětlení, zda a popřípadě proč jsou práva těchto bývalých občanů Československé první republiky potlačována státem, s nímž právě uzavíráme asociační dohodu. Společně s Tomiem Okamurou a Jaroslavem Holíkem jsme Rusíny na Ukrajině navštívili. Lidé, se kterými jsme měli možnost mluvit, neměli pro vládu v Kyjevě jemnější výraz než fašistická junta, mající za cíl rozprášit jejich národnostní svébytnost. Když jsme chtěli získat objektivní informace z obou stran, odmítly s námi ukrajinské úřady komunikovat. Na rozloučenou nás pak ukrajinská média označila za podpůrce rusínského separatismu.

    Vážený pane předsedo vlády, ptám se, jaké konkrétní a prokazatelné kroky vaše vláda podnikla pro to, aby si získala objektivní informace o skutečném postavení našich bývalých občanů na Ukrajině, protože když už jsme se vás jednou ptali, tak jste odpověděl, že žádnými informacemi o utlačování Rusínů na Ukrajině nedisponujete. A za druhé, jaké konkrétní a prokazatelné kroky vaše vláda podnikla pro to, aby pomohla našim bývalým občanům rusínské národnosti v udržení jejich tradičních historických, kulturních a společenských vazeb s naší zemí? Nebo jsme lidově řečeno hodili naši nedávnou historii společné státnosti za hlavu a nemáme již s Rusíny nic společného? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru.

  • Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, při pohledu na zahraniční politiku vaší vlády se vás musím zeptat, řekněte upřímně, kdo a proč je pro vás a vaši vládu spojenec - muslimové včetně brutálních diktatur, jako je Saúdská Arábie, nebo protiislamistické Rusko s demokraticky zvoleným parlamentem a vládou? Pokud odpovíte pravdu, prosím o vysvětlení, co je vám tak sympatické na islamistické diktatuře, že jí dáváte přednost před hodnotami, které nás pojí s křesťanským evropským Ruskem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, která načte po sobě dvě interpelace na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, nemám v úmyslu opakovat vše, co jsem včera uvedla v rámci projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. Ostatně formát interpelací to ani neumožňuje. Stručně proto shrnuji, že za zásadní nedostatek schválené předlohy, kterou vláda protlačila Poslaneckou sněmovnou, považuji to, že kolegyně a kolegové neměli k dispozici vyčíslení dopadů tohoto návrhu. Jediný, kdo jím disponoval, byl pan ministr financí, který z něj četl až poté, co byla ukončena rozprava. Tudíž valná většina poslanců a poslankyň na něj ani nemohla reagovat. Už v tuto chvíli se ukazuje, že některé obce utrpí zásadní ztráty, například středočeské Černošice by měly přijít přibližně o 5 až 6 milionů korun. Když jsem pana ministra o toto vyčíslení požádala po skončení včerejšího jednání, odmítl mi ho poskytnout. Nerozumím tomu, proč tak učinil. Jde o údaje, které by měli znát všichni poslanci a poslankyně, ideálně ještě před hlasováním, ale také a především představitelé dotčených obcí, aby s výpadkem mohli počítat při sestavování svých rozpočtů na rok 2017.

    Vážený pane premiére, žádám vás tedy ještě jednou, abyste se zasadil o to, aby tyto údaje byly co nejdříve zveřejněny, a pokud možno ještě dnes, na webové stránce Ministerstva financí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji, paní poslankyně, a služba už vám nastavila čas, můžete načítat svou druhou interpelaci.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Tak ještě jednou, vážený pane premiére. V této záležitosti už jsem interpelovala víckrát pana ministra zdravotnictví a také paní ministryni školství. Z jejich odpovědí vyplynulo, že jde o problém, který si zaslouží pozornost na úrovni předsedy vlády. Prosím vás proto, abyste řešení nedostatků koordinoval. Připomínám, že jde v zásadě o dva okruhy. Za prvé nedostatek zubních lékařů na venkově, kde již podle mých informací určité kroky byly podniknuty, a za druhé vzhledem k věkové skladbě zubních lékařů, kdy převažují starší ročníky blížící se důchodovému věku, jejich nedostatek obecně. Myslím, že je potřebné se těmito tématy zabývat a nespoléhat se na to, že jde o problém, který na vaši vládu nedopadne, nebo alespoň nedopadne v celé své závažnosti.

    Děkuji vám za odpověď, ve které načrtnete, prosím, kroky, které vláda v této věci podnikne. Děkuji.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dříve než budeme pokračovat interpelacemi na ostatní členy vlády, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Šánové, která se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

    Nyní upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na ústní interpelace určené předsedovi vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Ludvíka Hovorku, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jak dlouho ještě budete tolerovat zdravotnický Opencard v podobě zakázek pro zajištění funkčního centrálního úložiště elektronických receptů? Už při uzákonění centrálního úložiště od roku 2007 jsem upozorňoval na problematické zadávání softwarových zakázek, pro které nebylo zákonné zmocnění. Například místo centrálního úložiště elektronických receptů zadal SÚKL zakázku na centrální úložiště veškerých dat z elektronických i papírových receptů. Došlo to tak daleko, že SÚKL svou databází porušoval zákon a Úřad na ochranu osobních údajů mu nařídil zlikvidovat data shromažďovaná protiprávně. Zřetelně se ukazuje, že od samého počátku byly zakázky zadávány špatně. SÚKL za ně zaplatil stamiliony korun a po osmi letech nemá v rukou vůbec nic.

    Po několika letech je zřejmé, že speciálně v oboru zdravotnictví se zadávají zakázky externím dodavatelům s takovým možná záměrným pochybením, že dodavatelské firmy si ve smlouvách ponechávají vlastnictví autorských práv a zdrojových kódů k navrhovaným softwarovým řešením. Je to stejné v případě receptů, v případě IZIP, v případě dodávek softwaru pro VZP od společnosti Hewlett Packard. Na začátku byla půlmiliardová zakázka pro Aquasoft, později IT Solutions, nyní pro společnost Tronevia.

    Vážený pane ministře, můžete objasnit, kdo konkrétně je majitelem těchto firem a kdo už osm let úspěšně ždímá veřejné prostředky a drží SÚKL pod krkem a kolik to až dosud stálo peněz?

    Vláda před měsícem schválila další desítky milionů pro společnost Tronevia na zakázku bez výběrového řízení. Nyní v důsledku zastavení výše uvedených aplikací došlo k nefunkčnosti centrálního úložiště receptů a registru pro léčivé přípravky s omezením. Ústav prohlásil, cituji, že respektuje výše uvedené předběžné opatření městského soudu a bude činit další právní kroky tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost českých pacientů. Ústav využije veškerých zákonných možností k řešení nastalé situace a realizace předběžného opatření nebude mít dopad na bezpečnost léčiv používaných v České republice.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Jak chce toto prohlášení SÚKL naplnit? Nenastal čas, aby SÚKL vybudoval potřebný software sám a nenechal se vydírat podivnými firmami? Nenastal čas, aby orgány činné v trestním řízení prověřily podivné zakázky a odpovědnost konkrétních osob za vzniklou situaci?

    Žádám vás, protože veřejný zájem na zdraví lidí jasně přesahuje jakékoliv spory -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, ale už přesahujete opravdu hodně.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: - dodavatelů softwaru, abyste zajistil funkčnost centrálního úložiště. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a omlouvám se. Jednací řád je neúprosný. Prosím další v pořadí a to je paní poslankyně Putnová. Připraví se pan poslanec Beznoska. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré odpoledne. Vážená nepřítomná paní ministryně školství, na podzim tohoto roku se dostaly do médií informace o tom, že Ministerstvo školství připravuje program, který bude vychovávat a vzdělávat děti v programování, a to už od první třídy. Přicházím z technického prostředí a sama myšlenka mi nepřipadne scestná, ale velmi odvážná. S ohledem na to, že jsme nebyli schopni jako Česká republika zajistit a připravit maturitu z informačních technologií pro rozdílnou znalost studentů, by mě zajímalo, zda tento koncept byl myšlen opravdu vážně, a pokud ano, o co se bude opírat, s jakým programovacím jazykem a nástroji budete počítat. Pokud by mi byly tyto informace dodány, jak předpokládám, budu je ráda šířit v Jihomoravském kraji, protože právě z této oblasti se na mě snášejí dotazy. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Dalším vylosovaným je pan poslanec Beznoska, který není přítomen v sále, tudíž jeho přihláška propadá. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Zlatuška, ten tu také není, tudíž jeho přihláška propadá. Dalším přihlášeným je pan poslanec Borka. Ten je zde přítomen, dokonce má přítomného pana ministra. Prosím, můžete přednést svoji interpelaci.

  • Poslanec Jaroslav Borka: Vážený pane ministře, chtěl bych upozornit na vážný problém naší společnosti, který plíživě přerůstá do neřešitelnosti. Tím horkým kamenem je české vězeňství. Bez naplňování práva s jeho mantinely nemůže fungovat žádná společnost. Úroveň vězeňství je tedy odrazem vyspělé společnosti.

    Věznice v České republice mají nastavenou vlastní ubytovací ne zcela ideální normu 4 metry čtvereční na osobu. Před amnestií v roce 2013 už se tato norma porušovala a byla stanovena na 3 metry čtvereční. Blíží se velmi rychle doba, že tato situace se bude opakovat. V České republice jsou tak porušována evropská vězeňská pravidla už v základních principech.

    V červenci 2015 byl stav 2 150 odsouzených. Není skutečně žádoucí, aby v běžné denní směně byli na nějakých 200 odsouzených jen dva dozorci. A to se běžně děje. Vychovatel má pak takových třeba i 40 místo předpokládaných 20. Při takovémto stavu vězeňství dnešní doby můžeme zapomenout na veškeré ideje a principy vedoucí k tomu, že se do společnosti vrátí alespoň část odsouzených s relativně změněným náhledem na svoji vinu, trest a život před výkonem trestu.

    Máme přeplněné věznice a nemáme na počet vězňů tabulkově - zdůrazňuji tabulkově - ani personál. Pro vězeňskou službu tedy musí být prioritním cílem posílení odborného speciálního zázemí s odsouzenými a odborné zacházení musí mít pak přesah do následné péče, což už není jenom kompetence vězeňské služby. Vracím se na závěr tedy k tomu základnímu. Na počet vězňů je nutné mít počet personálu, počínaje dozorcem. Obracím se na vás, pane ministře, s dotazem perspektivy řešení tohoto problému. Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já děkuji za tu otázku a pokusím se v tom krátkém čase tento komplexní problém popsat co nejlépe.

    Počet vězňů nám začal prudce stoupat po zavedení nového trestního zákoníku v roce 2010, který zpřísnil sankce za většinu trestných činů. To bych jenom chtěl zdůraznit, abyste měli na paměti, až sem zase přijde nějaký návrh, občas o nich čtu v novinách, na další zpřísňování trestní politiky.

    Bohužel, kam dostoupá ten počet vězňů, jsme se dodnes nedozvěděli, protože ten trend byl přerušen amnestií, ke které došlo na konci funkčního období pana prezidenta Klause, a teď nám tedy přesně podle očekávání ty počty zase narůstají. My ovšem zatím nevíme, kde bude ten počet kulminovat. Máme na to nějaké matematické modely, které vypracovává jedno vědecké pracoviště, stále se zpřesňují a zatím jsou poměrně pozitivní, protože v podstatě říkají, že ten kulminační bod je již velmi blízko. Bohužel každého půl roku to zase zpřesní a řeknou, že je zase blízko.

    Takže v tuto chvíli ještě nevíme, jak velký problém máme, a tudíž jaká opatření máme přijmout zejména právě z hlediska toho, zda budovat jen ubytovny v dosavadních věznicích, což stojí pro představu jedna ubytovna odhadem 60 mil. korun a provozně pak 30 mil. korun ročně, nebo zda musíme vybudovat zcela nové věznice, kde už se bohužel pohybujeme v částkách kolem miliardy za jednu takovou novou věznici, o provozních výdajích nemluvě. Nicméně problému jsme si vědomi a z hlediska ubytovacích kapacit to řešit budeme. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak. Děkuji panu ministrovi a prosím k mikrofonu paní poslankyni Maxovou, aby přednesla svoji interpelaci na paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Paní ministryně, já bych měla asi tři dotazy. V médiích samozřejmě už proběhly jakési zprávy o poskytování služeb správní ekonomiky Ministerstva práce a sociálních věcí do budoucna, a já mám tedy dotazy, kde se vlastně vzaly licence SAPu na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na základě čeho si Ministerstvo práce a sociálních věcí tyto licence pořídilo, kdy proběhlo výběrové řízení, a v podstatě další otázka je, zdali už probíhají nějaké platby ohledně poskytování služeb se SAPem a jaké jsou předpokládané náklady tohoto systému. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem ráda, že tady máme stále více odborníků a odbornic na informační systémy. Já bych ráda trošku vysvětlila celou tu historii. Předchozí vedení Ministerstva práce a sociálních věcí uzavřelo smlouvu se společností Gordic na dodávku správní ekonomiky, a to v roce 2013 v režimu jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž to bylo uděláno takovým způsobem, že za tento postup byla ministerstvu, už současnému, za to, co se stalo v minulosti, udělena pokuta ze strany ÚOHS ve výši 300 tisíc korun. Tato pokuta byla takto nízká jenom proto, že my jsme vlastně to, co jsme tam našli, sami nahlásili, jinak by byla určitě mnohem vyšší. Takže jako nové vedení resortu jsme museli na tuto situaci reagovat, protože opravdu to, abychom užívali nějaký informační systém, který byl zadán v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách bez otevřené soutěže, považujeme přinejmenším za nešťastné. Takže z tohoto důvodu jsme se rozhodli znovu obnovit původní resortní informační systém správní ekonomiky založený na ekonomické platformě České správy sociálního zabezpečení, a to na technologii SAP, jejíž licence, a to je také to důležité, už Ministerstvo práce a sociálních věcí vlastní, přičemž pro podporu provozu tohoto informačního systému jsme vypsali otevřené zadávací řízení - přesně ty časy, ty měsíce, si já nepamatuji, to bylo nepochybně v letošním roce. Vítěz této otevřené soutěže je společnost Atos, se kterou už jsme uzavřeli smlouvu na plnění veřejné zakázky, a předpokládáme náběh toho systému od 1. ledna 2016. To znamená, že ještě nenaběhl, takže jsme tam nepochybně nic neplatili, pokud vím.

    Jinak tady je ještě odkaz k té staré smlouvě, ale na to jste se už vysloveně neptala, tak to je možná zbytečné, ale co se týče těch sporů se společností Gordic, tak my jsme vlastně tam intenzivně s nimi téměř dva roky jednali a myslím, že se už teď podařilo skutečně ukončit všechny spory a očekáváme to v nejbližších dnech. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Paní ministryně, vy jste mi neodpověděla na otázku, kdy proběhlo výběrové řízení a jaké jsou předpokládané náklady toho nového systému.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím o reakci paní ministryni.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Co se týče výběrového řízení, já jsem řekla, že to nevím přesně, že to proběhlo v letošním roce. Tady je podstatné, že byla uzavřena smlouva a ten náběh je od 1. ledna. Co se týče těch nákladů, tak protože jste to nespecifikovala dopředu, tak já je v tuto chvíli nevím, ale mohu vám samozřejmě odpovědět písemně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího vylosovaného a tím je paní poslankyně Fischerová, aby přednesla svoji interpelaci. Připraví se pan poslanec Kostřica. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Já jsem přihlášena k interpelaci kontrolní hlášení DPH na pana ministra Babiše. Přiznám se, že jsem váhala, jestli mám v tomto interpelovat, či nemám, ale přiznám se, že jeho přítomnost, vlastně nepřítomnost mě dovedla k tomu, že mi nepřipadá adekvátní, abych v tuto chvíli se ptala na to, co jsem měla připraveno. Hlavně mě zajímalo to, jak nejsou připraveni živnostníci na to od 1. ledna příštího roku řešit měsíční přiznávání DPH. Čili já tu interpelaci stahuji, bohužel se tedy budu ptát až příští týden. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu pana poslance Kostřicu, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dobré odpoledne. Já bych si dovolil panu ministrovi Ťokovi přednést dva nebo tři krátké dotazy. Jde mi o to, jaký bude harmonogram prací na dálnici D1, až se sezóna otevře, protože si myslím, že se to zdá být předčasné, že v současné době se plánují tyto opravy a jejich harmonogram. Tak bych chtěl vznést tyto tři následující dotazy.

    Za prvé. Pane ministře, v současné době to probíhá - mám zkušenosti jako častý uživatel dálnice D1 - tak, že ty opravované úseky byly velmi dlouhé, dvanáctikilometrové úseky nebyly žádnou výjimkou, a je logické, že na podkladě pravděpodobnosti už v takových dlouhých úsecích dojde mnohem pravděpodobněji k nějaké buďto havárii, nebo poruše nějakého velkého vozidla a ty kolony se potom zúží díky průjezdnému jenom jednomu pruhu na enormní dobu. Čili je to jistě výhodnější pro ty firmy, které se oprav účastní, ale myslím si, že účastníci provozu to odnášejí velmi bolestivě - čekáním, případně haváriemi, zhoršením životního prostředí apod.

    Za druhé. Pokud k tomu už dojde, zažil jsem to několikrát, že v místě, kde jsou prováděny opravy, jsou objízdné trasy současně rovněž neprůjezdné na podkladě oprav či něčeho, nějakých jiných neobvyklých okolností, a pak už opravdu nezbývá nic než očekávat dvouhodinové zdržení, než dojde ke zprůjezdnění té komunikace. To je věc, kterou by bylo, si myslím, možné nějakým způsobem koordinovat. A už kdysi, kdysi jsem to konzultoval s jedním z prvních ředitelů silnic a dálnic panem Davidem Čermákem a domluvili jsme se, že takovéto uzavírky by musely být provedeny v harmonogramu.

    A poslední dotaz je ten, že se opravuje, ty dálnice a úseky se opravují pouze v době denní. Já si myslím, že na rozdíl od jiných zemí, kde jsou tyto opravy prováděny i v noci, je ten argument, že tyto jsou mnohem delší, neobstojí. Myslím si, že naše republika je dostatečně bohatá, aby si mohla dovolit... (Předsedající: Pane poslanče!) Ano, poslední větu. Aby tyto úseky byly opravovány i v průběhu nočních hodin. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo. ***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád panu poslanci odpověděl na ty tři otázky co možná nejvyčerpávajícím způsobem. Máte pravdu, prostě my jsme v situaci, kdy dálnice D1 je dálnice, která už je ve většině svých úseků za dobou své životnosti, a modernizace proběhnout musí. Principem té opravy je, že jsou vždycky samozřejmě ty úseky koncipovány tak, že musí být mezi sjezdy. Tím je určena optimální délka. Na to, abychom dělali i opravy v kratších délkách, to ekonomicky nevychází. A tahle délka byla určena nějakým výpočtem.

    Co se týče příštího roku, my bychom rádi těch úseků, abychom celou modernizaci urychlili, uzavřeli a opravovali více než v tomto roce, to znamená, rádi bychom, aby se celá oprava urychlila. Co se týče toho provozu, tak jak jsme ho vyhodnocovali s Policií České republiky, ten zásadní problém je chování řidičů v uzavírkách. Zejména je to vždycky na začátku, když tam má být souběžná jízda nebo jízda ve dvou pruzích vedle sebe, ve zúžených pruzích. Většina řidičů nedodržuje povolenou rychlost. My jsme se dohodli s Policií České republiky, že na ty opravované úseky dáme úsekové měření, abychom zabezpečili tyhle kroky. Dále probíráme s Ředitelstvím silnic a dálnic možnost zavést tam telematiku, tzn. takovou komunikační dálnici, která by s velmi velkým předstihem správně informovala o tom, co se v těch uzavřených úsecích děje.

    Já bych tady s dovolením hned skočil na ten dotaz práce v noci. Od doby, kdy jsem vstoupil, tak jsem říkal, že je potřeba, aby se denní světlo zejména, ale na kritické cestě využívala práce v noci. Celou věc jsem probíral s Ředitelstvím silnic a dálnic a s odborníky. Jeden problém je v tom, že v rámci vydávaných stavebních povolení dneska obce nejsou ochotny povolovat práci v noci, protože jsou dotčeny obce, které jsou vlastně poměrně blízko těch opravovaných úseků, a my bohužel podmínky stavebního povolení musíme respektovat. Na druhé straně trvám na tom, že v nových smlouvách bude využití práce během celého denního cyklu, ale to ne tak, že by to bylo, že budou prodlouženy pracovní směny z osmi nebo z deseti hodin na 12 až 14, ale chci, aby tam byly dvě pracovní směny, aby se práce zintenzivnila, aby se pracovalo i o víkendech.

    Důvod, proč se dneska nepracuje tímto způsobem, je jednoduchý. Všechny úseky, které jsou dneska ve výstavbě nebo které byly, byly vysoutěženy za starých podmínek, kdy se soutěžilo především na cenu a stavební firmy prostě optimalizovaly své fungování tak, aby stavbu postavily s minimálním počtem pracovníků, a bohužel to bylo mnohdy vidět. Situace se mírně zlepšila po mých apelech, ale byly možné jenom apely a do podmínek soutěží se to dostane v nových stavbách. Takže doufám, že to uvidíte.

    Další záležitost. Na dálnici D1 bohužel na všech úsecích nejsme schopni z důvodu chybějících komunikací nebo z důvodu nedohody s kraji udělat objízdné trasy, takže všude vyznačeny nejsou. Samozřejmě řidiči si objízdnou trasu najdou. Letošní rok byl specifický v tom, že jsme dali krajům 4,4 mld. na dodatečné opravy silnic II. a III. třídy a ve snaze ty peníze vyčerpat byla uzavřena opravdu spousta úseků. Takže situace byla v tomto roce mimořádná. Dokonce to vedlo k tomu, že samozřejmě jsme našli problém, který je. Ten problém je, že kraje jako samosprávné celky nemají povinnost koordinovat práce s Ředitelstvím silnic a dálnic. My jsme se shodli s panem hejtmanem Haškem jako předsedou Asociace krajů, že se sejdeme a pro příští rok se budeme snažit nastavit lepší pravidla, abychom byli schopni koordinovat uzavírky a abychom zlepšili cestu řidičům.

    Takže tolik ode mě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak. Dalším vylosovaným je pan poslanec Vilímec, který ovšem pro nepřítomnost pana ministra financí stahuje svoji interpelaci. Tudíž dalším v pořadí je pan poslanec Petr Fiala, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já jsem se chtěl pana ministra financí zeptat na věci, které se týkají kontrolního hlášení, což je mimořádně aktuální záležitost. Mně nepomůže, když mi nepřítomný pan ministr odpoví do 30 dnů, protože to už bude pozdě a všichni ti podnikatelé, kteří jsou teď znejistěni postupem státu ve věci kontrolního hlášení, tak by se odpovědi dočkali pozdě.

    Já mám spoustu dotazů na ministra Babiše, mám spoustu dotazů na pana premiéra. Musím konstatovat, že tu nebyli minulý týden, nejsou tu ani teď. Chápu, že třeba v Bruselu zasedá Evropská rada, ale ta nezasedá určitě pořád. Jednací řád v § 110 říká, že poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech působnosti. Já v této souvislosti jenom konstatuji, že právo možná máme, ale možnost nám Sobotkova vláda k tomu tedy určitě neposkytuje. S tímto stahuji svoji interpelaci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji pane poslanče. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Valenta, který chtěl interpelovat teď přítomného ministra zahraničních věcí, ale mezitím svoji interpelaci stáhl. Tudíž poprosím k mikrofonu pana poslance Holečka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážená paní předsedající, já jsem měl připravenu krásnou interpelaci na pana ministra Babiše. Ta odpověď by určitě udělala radost hlavně aktivistům z Ústí nad Labem, kteří vážili takovou cestu, aby se podívali na to, jak pan ministr Babiš maká. A já musím bohužel konstatovat, že pan ministr nemaká a nemaká soustavně na těch interpelacích. Takže svou interpelaci stahuji a jsem z toho velice smutný. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže stahujete svoji interpelaci? Ano, děkuji. Prosím další v pořadí a tou je paní ministryně Kovářová, která bude taktéž interpelovat omluveného ministra financí. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, nemám v úmyslu opakovat vše, co jsem včera uvedla v rámci projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. A ostatně, formát interpelací to ani neumožňuje. Stručně proto shrnuji, že za zásadní nedostatek schválené předlohy, kterou vláda protlačila Poslaneckou sněmovnou, považuji to, že kolegyně a kolegové neměli k dispozici vyčíslení dopadů tohoto návrhu. Jediný, kdo jím disponoval, jste byl vy a četl jste z něj až poté, co byla ukončena rozprava. Tudíž valná většina poslanců a poslankyň na něj ani nemohla reagovat.

    Už v tuto chvíli se ukazuje, že některé obce utrpí zásadní ztráty. Například středočeské Černošice by měly přijít přibližně o pět až šest milionů korun.

    Když jsem vás o toto vyčíslení požádala po skončení včerejšího jednání, odmítl jste mi ho poskytnout. Nerozumím tomu, proč jste tak učinil. Jde o údaje, které by měli znát všichni poslanci a poslankyně, ale také především představitelé dotčených obcí, aby s výpadkem mohli počítat při sestavování svých rozpočtů na rok 2017.

    Vážený pane ministře, žádám vás tedy ještě jednou, abyste tyto údaje ještě dnes zveřejnil na webové stránce Ministerstva financí. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dalším vylosovaným je pan poslanec Zbyněk Stanjura, který zde není přítomen, tudíž jeho... No ale není tady. (Reaguje na poslankyni Fischerovou v lavici.) Já potřebují, když stahuji interpelaci, aby mi to kolegové řekli osobně. Nicméně automaticky z jednacího řádu proto, že tady není přítomen, jeho interpelace propadá. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Šincla, který bude interpelovat paní ministryně Marksovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Paní ministryně zrovna přichází, tak je to výborné, takže nebude mít moje interpelace osud jako na pana ministra Babiše.

    Takže vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci vážné situace ve společnosti OKD, která na Ostravsku a Karvinsku zaměstnává téměř 11 tisíc lidí. Týká se to samozřejmě i dalších subdodavatelů, podnikatelů, živnostníků zabezpečujících a navazující doprovodné činnosti. Jde zhruba o dalších 3 tisíce pracovníků dodavatelských organizací. Jde tedy celkem o více než 14 tisíc živitelů rodin. V současné době těmto lidem hrozí ztráta obživy, a tedy zásadní snížení životní úrovně. Přímo nebo zprostředkovaně se tento problém týká v podstatě každé druhé rodiny v daném místě. Tito lidé jen celý život těžce dřeli a současnou situaci nezavinili.

    Když jsem doma ve svém regionu, tak se na mě obrací téměř každý s dotazem, jak stát těmto lidem pomůže. Jak pomůže těmto rodinám, až nastane to, o čem informují každý den v tomto regionu média. Obracím se na vás, protože vy jste tento těžce zkoušený region již několikrát navštívila a jako jeden z mála ministrů jste se nebála např. sfárat rovnou mezi havíře. Oni vám dnes věří a spoléhají na vás, že jim pomůžete. Prosím proto odpověď na otázku: Co jste připravena pro tento kraj udělat, pro tyto bezradné lidi, a jestli jste ochotna do tohoto regionu v co nejbližší době přijet a zodpovědět otázky těchto lidí přímo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím paní ministryně o reakci.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, já i kolega Mládek a pan náměstek ministra financí jedeme do Moravskoslezského kraje z tohoto důvodu dokonce hned zítra. Samozřejmě tam pořád, čím déle bude ta společnost fungovat, čím déle bude schopna zaměstnávat alespoň nějaký počet lidí, i když třeba méně než dnes, tak tím lépe. Nicméně my připravujeme z pohledu mého resortu plán pro situaci, kdy by tedy došlo k hromadnému propouštění, zjišťujeme přesně, jací tam jsou lidé, jakých kvalifikací, jaké věkové struktury.

    Jedno z těch opatření jsou hornické důchody, o kterých by tady již v lednu měla jednat Poslanecká sněmovna, což by vyřešilo problémy části těch lidí, kteří tam strávili většinu svého života a odpracovali příslušný počet směn. Co se týče ostatních, tam počítáme s posílením úřadů práce, aby opravdu, pokud by tedy došlo k hromadnému propouštění, aby ti horníci měli své kontakty přímo na úřadu práce, abychom maximálnímu počtu z nich zajistili nové zaměstnání, buď rovnou, nebo rekvalifikací. Počítáme s tím, že třeba budeme nějakým způsobem dotovat dopravu, jestli budou potřebovat dojet třeba do jiného okresu, atd. Takže my vlastně dáváme dohromady už takový krizový plán, jehož základní obrysy již máme. Také v neposlední řadě počítáme se zapojením tzv. evropského globalizačního fondu, což je fond právě pro tyto situace, kdy se někde najednou propustí více než 500 lidí. V České republice byl zatím použit jen jednou. A přesně ty finanční prostředky jdou na podporu jednotlivých propuštěných lidí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Já bych chtěl hlavně paní ministryni poděkovat. Poděkovat za akčnost, že zítra pojede přímo do tohoto regionu, mezi tyto lidi a odpoví jim na jejich otázky, že se setká pravděpodobně i s hornickými odbory. Chtěl bych poděkovat taky za prosazení zákona o předčasném odchodu horníků do důchodu. Já si myslím, že to je dobrá věc. Vidím, že jste splnila svůj slib, který jste dala těmto lidem, kteří na to dlouho čekali. Na rozdíl od jiného pana ministra, ministra financí Andreje Babiše, který to třikrát slíbil hornickým odborům a ani jednou jim tento slib nedokázal splnit, a dokonce na vládě, podle mých informací, se zdržel u hlasování u tohoto zákona. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně nebude reagovat. Děkuji a prosím tedy další v pořadí a tou je paní poslankyně Nytrová, která svou interpelaci stahuje. Dalším v pořadí je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat omluveného nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, ano, já jsem také chtěl interpelovat pana ministra Babiše ve věci kontrolního hlášení daně z přidané hodnoty, což je opatření, které významně ztíží fungování zejména těm podnikatelům, kteří patří do okruhu menších subjektů. Bohužel, pan ministr tady není, a jak zmínil pan předseda Fiala, to, že vlastně ten zákon nabývá platnosti k 1. lednu 2016, tak už nějaké písemné odpovědi pozbývají smyslu. Spíš by bylo dobře, aby se ministerstvo aspoň tedy věnovalo nějaké edukační činnosti a těm lidem to řádně vysvětlovalo namísto toho, že bude přísně tyto podnikatele trestat. Čili svoji interpelaci stahuji. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, pane poslanče. Dalším v pořadí je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat omluveného ministra obrany. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, výbor pro obranu přijal 12. listopadu usnesení číslo 123, kterým doporučuje ukončit využívání bojových a podpůrných jednotek Armády České republiky k ochraně civilního perimetru ve Vrběticích a žádá ukončení účasti vojáků nejpozději do 31. ledna příštího roku.

    Opravdu nechápu, proč se namísto střežení stovkami příslušníků armády, což je značně finančně i logisticky náročné, neopraví plot. Protože po této opravě bude stačit k ostraze několik mužů se psy. A oprava plotu je odpovědností vlastníka muničního areálu ve Vrběticích-Vlachovicích a tím je Vojenský technický ústav, jehož zřizovatelem je Ministerstvo obrany. A také, pane ministře, není podle vás ostudou naší armády, že k ostraze jsou povoláváni letečtí mechanici, a to bez potřebného logistického vybavení?

    Druhým problémem je také postoj Ministerstva obrany k odškodnění občanů, kteří utrpěli materiální i psychologickou újmu. Podle mých informací dosahují požadavky na odškodnění částky do 160 tisíc korun. Proto se ptám, pane ministře, proč Ministerstvo obrany tyto oprávněné požadavky občanů nesanuje a stále odkládá. Ono totiž platí kdo rychle dává, dvakrát dává. A je to opět odpovědností vlastníka areálu, který jej pronajímal soukromým společnostem. Ptám se, pane ministře: Dostanou, či nedostanou tito občané odškodnění do konce tohoto roku? Rozumím tomu, pane ministře, že probíhá vyšetřování, a je zřejmé, že bude ještě dlouhou dobu probíhat. Ale to přece neznamená, že ministerstvo má stále dělat pštrosí politiku. Chápu, že vy jste nájemní smlouvy nepodepisoval, ale politická i osobní odpovědnost za vyřešení této kauzy leží na vás, pane ministře. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším vylosovaným je pan poslanec Novotný, který také stahuje svou interpelaci pro nepřítomnost pana ministra. Dalším v pořadí je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Šlechtovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já po dohodě s paní ministryní Šlechtovou svou interpelaci dneska stahuji a předložím ji v příštím interpelačním termínu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, já děkuji. Další v pořadí vylosovanou je paní poslankyně Kovářová, kterou zde nevidím. A, už ji vidím. Tak paní poslankyně bude interpelovat pana ministra zemědělství, který je také nepřítomen. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: za prvé současný uživatel pozemku, za druhé zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, za třetí zemědělec ze sousední obce, popřípadě z okresu, a za čtvrté ostatní bez ohledu na místo podnikání.

    Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je Agrofert, který patří vám. Přímo ve vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše Deník v článku nazvaném "Vrací se 50. léta? Agrární komora chce předkupní právo pro nájemce půdy." Podotýkám, že je to ze 7. prosince letošního roku.

    Vážený pane ministře, sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh, je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete? Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není protiústavní? A nejde v celé této záležitosti o kolosální střet zájmů? Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Hovorka, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Valachovou. Připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obrátil se na mě pan starosta Vávra, starosta obce Tupesy, který je předsedou školské komise Sdružení místních samospráv. Starostové obcí zaslali na ministerstvo zásadní připomínky k návrhu vyhlášky k provedení § 19 nového školského zákona. Starostové považují za zásadní, aby se především respektovala vůle zákonného zástupce dítěte a posílilo jeho postavení. Navržené řešení vyhlášky považují celkově za nevhodné a vytvářené pod časovým tlakem.

    Požadují, aby se změnila některá ustanovení vyhlášky, například aby se přihlédlo k úrovni rozumových a mentálních schopností dítěte, aby se vyškrtla věta, že podpůrná opatření prvního stupně nemají normovanou finanční náročnost, a aby tato podpůrná opatření byla doprovázena nárokovou finanční kompenzací, aby každý žák vyžadující podpůrná opatření byl doprovázen nárokem na úvazek školního psychologa a dalších specialistů s tím spojených, aby individuální vzdělávací plán byl vypracován v dostatečném předstihu, aby za zpracování a realizaci individuálního vzdělávacího plánu odpovídal speciální pedagog a ředitel školy, aby vzor individuálního vzdělávacího plánu byl závaznou přílohou vyhlášky.

    Současně upozorňují, že vyhláška neřeší situaci, kdy zákonný zástupce nebo škola sama není spokojena se způsobem poskytované podpory ze strany poradenského zařízení. Výstupy školského poradenského zařízení jsou zcela formální nebo nerealizovatelná opatření. Starostové požadují doplnění finančních nákladů na finanční náklady spojené s realizací nezbytných technických opatření spojených se stavebními a jinými úpravami budov a interiérů. Požadují bezodkladný příspěvek na jejich realizaci. Starostové důrazně upozorňují, že všechna technická opatření si vyžádají zvýšené náklady údržby a provozu, a zásadně nesouhlasí s tím, aby tyto nové náklady šly pouze k tíži zřizovatelů, tedy obcí.

    Paní ředitelka odboru legislativy Jana Přibylová svolala vypořádací poradu na pátek 18. 12. v 9.00 ani ne dva dny předem. (Předsedající upozorňuje na čas.) Starostové považují za nepřijatelné, aby takové důležité porady byly svolávány v takovém krátkém, navíc předvánočním termínu, a žádají, aby s nimi ministerstvo a jeho úředníci jednali jako rovní s rovnými. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, aby přednesl svoji interpelaci na omluveného ministra obrany. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane ministře, Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole hospodaření s financemi na ostrahu muničních skladů, stravování a chodu ubytoven zjistil řadu pochybení. Při nákupu služeb za 4,7 miliardy korun zjistil úřad porušení rozpočtové kázně u 2,2 miliardy korun. Rozumím tomu, že smlouvy o nákupu služeb byly podepsány v minulosti, a já dlouhodobě kritizuji outsourcing, protože se v mnoha oblastech ukazuje jako neefektivní. Nejedná se pouze o ostrahu muničních skladů, ale i o stravovací služby a veřejné zakázky na provoz a zabezpečení armádních ubytoven. Proto se chci zeptat, pane ministře, jaká konkrétní opatření vaše ministerstvo přijalo či přijme, aby se zvýšila efektivita vynakládaných finančních prostředků.

    Zároveň bych se chtěl zeptat, pane ministře, na jednu záležitost související se zajištěním ostrahy vojenských objektů. Všiml jsem si totiž, že tuto ostrahu zajišťují zaměstnanci Vojenských lesů. Nevím, zda jedna uniforma nahradí druhou. Ale co vím, je skutečnost, že v době zvýšených bezpečnostních hrozeb by ostraha vojenských objektů měla být spíše posilována a ne snižována. Ne vše lze řešit pohledem účetního. Takže se ptám, pane ministře, jaký je váš postoj a názor k takto vedené ostraze. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím dalšího vylosovaného a tou je paní poslankyně Nytrová, která přednese interpelaci na pana ministra Mládka. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, situace v Moravskoslezském kraji, konkrétně i na Ostravsku, je, jak víme, velmi vážná. Nejasný osud obyvatel, kteří jsou jakkoliv napojeni na existenci OKD, je napjatý. Je třeba zdůraznit, že ukončení činnosti OKD se netýká jen samotných zaměstnanců a jejich rodin. Týká se to samozřejmě i dalších subdodavatelů, podnikatelů, živnostníků zabezpečujících navazující doprovodné činnosti. Pokud dojde ke snížení koupěschopnosti ostravských obyvatel, dotkne se to i poklesu zisku podnikatelů působících na daném území. Uvědomme si prosím, že někteří z těchto lidí mají uzavřené úvěry, hypotéky a jejich pravidelné nesplácení je může dostat až k exekucím. Uvědomme si prosím, že mají rodiny, děti, které potřebují jíst každý den, a ne čekat, až se v našem regionu někdy najde řešení a bude možnost pracovat. Jedná se o lidi přímé, otevřené, tvrdě pracující, kteří pracovat opravdu chtějí a za svá práva se postavit umějí, a to beze strachu a s odvahou jim vlastní. Uvedená fakta mohou vést k vážným osobním, rodinným a bezpečnostním tragédiím, které už budou ohrožovat nás všechny.

    Co jsme připraveni pro tento kraj a tyto bezradné lidi konkrétně udělat? Jaké jsou možné způsoby řešení? A kdy bude s konečnou platností vybráno to řešení, které bude označeno za nejlepší?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní poslankyně, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi na začátek především sdělit, že jak já osobně, tak celá vláda je si vědoma vážné situace v moravskoslezském regionu, která je spojena se situací OKD. Jedná se primárně o okres Karviná, který i v dnešní situaci má již dvanáctiprocentní nezaměstnanost i bez toho, že by došlo k nějakému propouštění na OKD. Vláda k tomu přistupuje s plnou vážností a budeme hledat řešení stávající nejednoduché situace. Protože pravděpodobně došlo u soukromé firmy OKD k některým manažerským pochybením a možná neefektivnímu nakládání s prostředky, tak hlavní důvod toho, že OKD jsou ve složité situaci, je vývoj na světovém trhu s uhlím, protože ceny energetického uhlí i ceny koksovatelného uhlí permanentně klesají.

    Jak jistě všichni víte, vláda před necelými dvěma roky uzavřela smlouvu s OKD o tom, že za to, že Důl Paskov bude fungovat do konce roku 2017, je vláda připravena vložit 600 mil. korun na sociální programy, především na odstupné, které by jinak měla platit firma po skončení roku 2017. Chtěl bych dodat, že to nebyl nápad státu, ale byl to požadavek firmy. Do smlouvy byla vložena podmínka, že pokud světová cena koksovatelného uhlí klesne pod 110 dolarů za tunu po tři čtvrtletí za sebou, tak smlouva padá, je prostě neplatná. Tento fakt nastane 31. prosince tohoto roku, protože cena koksovatelného uhlí, světový benchmark, se určuje vždy dopředu před každým čtvrtletím, a my již víme, že ve čtvrtém čtvrtletí je to hluboko pod 110 dolarů za tunu a stejně tak to bylo ve druhém a třetím čtvrtletí. Čili ta smlouva spadla pod stůl. Od té doby jednáme s OKD o tom, co dál. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám. Váš čas vypršel již před chvílí. Nechtěla jsem vás přerušovat. Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Má otázka, kterou mám, souvisí právě s těmi majiteli. Existuje nějaká reálná možnost donutit majitele, aby nesli za tuto situaci také zodpovědnost? A jsou vůbec nějaké možnosti, jak zjistit, kdo je skutečně majitelem?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, prosím o vaši odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Zjistit, kdo je majitelem, kdo je tzv. beneficial owner, ultimate owner, tedy ten, kdo je skutečně na konci toho řetězce, musím říci, že není úplně jednoduché díky té komplikované struktuře, která tam byla vytvořena. Nicméně z toho, co víme, se zdá, že dosud těmi konečnými majiteli jsou pánové Bakala a Kadas. Nicméně dá se také velmi realisticky předpokládat, že novými majiteli se stanou finanční fondy z Londýna, které si koupily obligace, které již částečně byly přeměněny na akcie, a v budoucnu jich bude pravděpodobně přeměněno na akcie ještě více, protože společnosti, kterých je tam několik, mluvíme o NWR, ale ve skutečnosti NWR jsou dokonce tři, dvě v Holandsku a jedno NWR je v Londýně, a ta struktura je docela nepřehledná. A do toho londýnského PLC, veřejně obchodovatelného, vstoupí ty fondy.

    Donutit majitele, aby se podíleli, je krajně obtížné, protože to, že má někdo akcie, tak ještě nemá povinnost hradit nějaké škody, kromě tedy povinnosti morální, a to bohužel se nedá od stávajících majitelů po všem, co udělali, očekávat. A jak to bude u těch dalších, o tom bych si také nedělal iluze, protože ti to berou jako čistě finanční investici, že překoupili levně obligace s vysokou nominální hodnotou a ty teď vymění za akcie. První jednání s nimi svědčila spíše o tom, že v tom vidí poslední příležitost na OKD vydělat. Já si myslím ale to, o co se budeme snažit, a to bude jediný důvod, proč s nimi vůbec jednat, je požadavek moravskoslezské tripartity, že by bylo žádoucí, aby útlum probíhal postupně. Kdyby se útlum podařilo udělat postupný -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se. Opět čas vypršel.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Končím. Děkuji. Samozřejmě budeme se snažit o nějakou dohodu s těmi majiteli. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat ministra financí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane místopředsedo vlády, podle veřejných informací budou orgány činné v trestním řízení prověřovat udělení dotace ve výši 50 milionů korun pro vaši farmu Čapí hnízdo. Podvod s dotací měl zakrýt skutečného vlastníka areálu, protože podle pravidel EU měly nárok na dotace pouze malé a střední firmy a nikoliv koncern Agrofert. Připomenu, že farma Čapí hnízdo, a. s., neměla v letech 2007 až 2008 žádný obrat ani zaměstnance. Na dotaci neměla údajně nárok ani po oddělení od koncertu Agrofert.

    Pane místopředsedo vlády, já osobně podporuji boj proti korupci, šedé ekonomice a proti daňovým únikům, ale tento boj musí vést lidé čistí a morálně zralí. Podle trestního oznámení šlo údajně o podvodnou akci velmi dobře organizovanou a připravenou. Zároveň společnost Čapí hnízdo vznikla těsně před udělením dotace přejmenováním z původní firmy ZNN Agro Pelhřimov. A v té době mělo Čapí hnízdo neprůhlednou vlastnickou strukturu. O pět let později, když vypršela požadovaná doba udržitelnosti projektu, koupila tuto farmu společnost Imoba, jejímž vlastníkem je akciová společnost SynBiol. A tu vlastníte, pane ministře, vy sám.

    Přiznám se, že jsem nesledoval dokument režiséra Klusáka s názvem Matrix AB, ale údajně jste v něm potvrdil autorství celého projektu farmy Čapí hnízdo. Podle trestního oznámení se nehovoří pouze o vás, ale i o vašem kolegovi a předsedovi poslaneckého klubu ANO 2011, o členech vedení farmy či o bývalém vedení Středočeského kraje, tehdy pod vedením pravicové ODS.

    Vážený pane ministře, pokud by orgány činné v trestním řízení potvrdily trestný čin podvodu, přijmete svoji osobní i politickou odpovědnost? Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím další v pořadí a to je paní poslankyně Kovářová, která bude také interpelovat pana ministra financí. (Hlasité hovory v sále.) A já poprosím kolegy v pravé části sálu... Děkuji. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: 1. současný uživatel pozemku, 2. zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, 3. zemědělec ze sousední obce, popř. z okresu, a 4. ostatní bez ohledu na místo podnikání. Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je Agrofert, který patří vám. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Přeji hezké dobré odpoledne. Paní poslankyni bude odpovězeno písemně.

    A nyní poprosím 27. interpelaci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zajištění provozu nádražních budov Českých drah. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře. V roce 2002 transformačním zákonem přešly nádražní budovy ze státního podniku České dráhy na akciovou společnost České dráhy, a to bezúplatně. Tehdy se rozdělovaly České dráhy, státní podnik, na České dráhy, akciovou společnost, a Správu železniční dopravní cesty. Nyní se jedná o převod za miliardové částky zpátky na stát, respektive na Správu železniční dopravní cesty.

    České dráhy se o svoje nádraží příliš nestarají. V řadě případů tyto budovy uzavírají celodenně, někdy již v odpoledních hodinách, například ve stanici Újezdec u Luhačovic již v 16 hodin, ve Starém Městě již ve 22.10, a to ještě před příjezdem posledních vlaků. Mnohdy starostové chtěli zajistit pracovní sílu, například v Hlinsku pod Hostýnem, ale ani na to České dráhy nepřistoupily. Cestující jsou často naštvaní a ptají se, jak to může stát dovolit. Například v Bojkovicích se nedávno nákladem přes 100 mil. korun zrekonstruovalo nádraží a také tato budova je brzo uzavírána.

    Já se ptám, co s tím, pane ministře, uděláte. Jakým způsobem zajistíte, aby přiměřenou dobu tyto nádražní budovy byly otevřeny cestujícím? A chtěl bych se zeptat, jak se bude postupovat v těch případech, kdy například budovy byly pronajaty dlouhodobě třetí osobě, například Hlavní nádraží v Praze společnosti Grandi Stazioni, jak to bude v případě převodu těch nádraží na Správu železniční dopravní cesty v těchto případech. A chtěl bych také vědět, jak se na to máme dívat, že v tom transformačním zákoně byly budovy převedeny bezúplatně, a nyní se jedná o převod za miliardy korun. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře. Ještě než pan ministr přijde, dnes se z pracovních důvodů omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Hovorko. Prodejem nádraží za tržní cenu nedojde k porušení podmínek daných peněžními ústavy při již dnes poskytnutých úvěrech. Já bych jenom rád zdůraznil, že my neprodáváme souhrn nádraží, ale je to prodej části podniků, ve kterých jsou ta nádraží umístěna, a v současné době je na vládě materiál, který by měl tento převod nádraží potvrdit, a je vypočítaná cena výnosovou metodou, tudíž není to souhrn zůstatkových hodnot těch nádraží.

    Co se týká té vaší otázky ceny, že byly předány Českým dráhám bezúplatně a teď by se mělo platit. No tak České dráhy musí fungovat s péčí řádného hospodáře. Majetek, který mají, převádějí. Na ocenění toho podniku by to nemělo mít žádný vliv, naopak, investoři a držitelé bondů Českých drah tuto změnu vítají.

    Co se týče dnešní otvírací doby a proč se České dráhy nestarají o budovy, to je samozřejmě dáno tím, že České dráhy mají těch problémů poměrně hodně. I to je důvod, proč chceme, aby se dokončila transformace Českých drah a nádraží, na která České dráhy ne úplně stačí, a není to jejich hlavní priorita, aby přešla potenciálně na všechny ostatní účastníky, kteří by na liberalizovaném trhu byli, do vlastnictví SŽDC, a aby v tomto případě i SŽDC mohla pro jejich opravy využít evropských peněz. A máme předpoklad, že by se o ta nádraží mohli lépe starat.

    Co se týče konkrétně železniční stanice Hulín a železniční stanice Újezdec u Luhačovic, tak samozřejmě nádražní budova v Hulíně je otevřena od 4 hodin do 23 hodin v rámci provozu osobních pokladen, takže pokrývá maximum spojů. A co se týče Újezdce u Luhačovic, v nedávné době tam došlo ze strany SŽDC ke zrušení výpravčích a převodu celé této trati na dálkové řízení, to je trať číslo 341. Mohlo to znamenat úplné uzavření této stanice. České dráhy zajistily otevření čekárny, odbavení cestujících v období ranní špičky v době od pěti do osmi hodin. Tato změna byla projednána Českými dráhami se Zlínským krajem, starosty příslušných obcí a bylo to odsouhlaseno.

    Takže tolik moje informace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Takže se ukázalo, že v podstatě ta akciová společnost není schopná se efektivně postarat o svůj majetek, který jí byl dán do vínku bezúplatně. Ten majetek celou dobu většinou chátral, protože České dráhy na to neměly peníze, respektive do toho peníze nedávaly. Teď si stát ten majetek koupí zpátky, aby se o něj mohl lépe starat, aby mohl lépe sloužit cestujícím. Je předpoklad, když se to převede na Správu železniční dopravní cesty, že ty nádražní budovy budou otevřené řekněme v nějaké normální době, v době provozu dopravy na těchto tratích, to znamená v delší době než v současné době? Můžete, pane ministře, prosím říct, jestli toto bude zárukou a garancí při tom, jak se převedou ty nádražní budovy na Správu železniční dopravní cesty? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane poslanče, ano. Já nechci úplně hodnotit minulost. Minulost prostě nějakým způsobem byla, já mám na ni vliv poslední rok, ale nechci se tím způsobem vymlouvat. Myšlenka, aby České dráhy dokončily transformaci a převedly i nádraží na dnešní Správu dopravní železniční cesty, je podle mého názoru myšlenka dobrá. Já mohu garantovat, že na SŽDC je už dneska vytvořen odbor, který je připraven se o nádraží starat. Jsme připraveni investovat mnohem vyšším způsobem do nádraží tak, abychom zvýšili kulturu cestování, zlepšili jejich využití, a určitě součástí toho bude, abychom i zabezpečili obslužnost těch nádraží na delší dobu. Takže nevím, jestli vám to můžu garantovat, ale naše snaha určitě půjde tímto směrem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Přikročíme k 28. interpelaci. Pan poslanec Jan Zahradník bude interpelovat taktéž pana ministra Dana Ťoka ve věci významné dopravní stavby a EIA. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, minulý týden zde pan poslanec Petrů interpeloval pana ministra Brabce ve věci potíží dopravních staveb s posudky EIA. Mám na mysli ty posudky, které byly vydány podle starých zákonů 244/1992 Sb., případně 100/2001 Sb., které mají podléhat novému posouzení podle nového zákona. Pan ministr Brabec mu odpověděl celkem optimisticky, když zhruba řekl: Děláme všechno pro to, aby nemusely být opakovány EIA na tyto projekty, nebo jednáme, naším cílem je, aby k opakování nedošlo, abychom tyto věci zhojili v rámci navazujících řízení. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Zahradníku. Musím říct, že jedna věc je opravdu pravda. Zákon o EIA, který byl schválen víceméně pod tlakem, protože to byl dluh České republiky už pětiletý a hrozil infringement a zastavení financování všech projektů, určitě není úplně ideální. Nicméně tady si nemohu odpustit povzdech - kdyby to bylo vyřešeno před těmi pěti lety, tak si myslím, že jsme se do toho problému nedostali a měli jsme víc času na vyjednávání a pravděpodobně by ten problém s projekty, které získaly EIA před vstupem do EU, tak velký nebyl.

    Já bych nicméně svou odpověď rozdělil do dvou věcí. Vy jste zmiňoval 23 projektů, u kterých se dělal rescreening. Dvacet tři projektů - to se jedná o projekty, které byly postaveny, už jsou v provozu, jsou to projekty, které měly EIA podle zákona 244 před vstupem do EU. U těchto projektů jsme tím rescreeningem v podstatě u všech prošli. Zbývá jenom jeden, což je Pražský okruh, úsek 512, kde děláme ještě nějaké další kompenzační opatření, a předpokládám, že nám Evropská komise financování a profinancování těchto projektů schválí, včetně té pětsetdvanáctky.

    Nicméně co se týče těch dalších projektů, které ještě nebyly postaveny a mají EIA podle 244, těch projektů je zhruba 96. Je to problém. My se ten problém snažíme řešit ve smyslu toho, co říkal pan ministr Brabec tady z tohoto místa minulý týden.

    Já bych nechtěl úplně mluvit o veškerých podrobnostech, protože jednání zatím probíhají. Já jsem měl sám jednání s paní komisařkou Bulc za dopravu, kdy jsem ji upozorňoval, že tento problém má potenciálně velký dopad na stavby zejména projektů v oblasti TEN-T, což jsou ty páteřní sítě, které ji zajímají. Paní komisařka mi přislíbila veškerou podporu. Nicméně úplně všechno udělat nemůže. Probíhají zejména jednání v současné době. Včera bylo jednání v rámci jednání ministrů za životní prostředí, kde měla být tato věc projednávána i s panem komisařem Vellou. Máte pravdu, že se rýsuje nějaká dohoda, ve které Evropská komise některé méně problémové projekty nechá projít s tím, že se věci, které je potřeba uvést do souladu se stávající směrnicí, zahojí v následujícím řízení. Ty stavby, které jsou velmi problematické, pravděpodobně budou muset projít možná novou EIA, ale moje představa je, že 50 na 50 je nepřijatelný poměr, že ten poměr by měl být v zásadě výhodnější pro nás. Já bych dokonce chtěl, abychom získali dohodu s Evropskou unií, že budou i projekty, které jsou pro ně problematické, kde my řekneme dobře, my si je profinancujeme z národních zdrojů, abychom mohli pokračovat, protože to jsou ty důležité. Jsem přesvědčen, že přijdeme s návrhem, jakým způsobem se z té věci dostat. Protože pokud by tam byl rigidní přístup Evropské komise, tak máte pravdu, že by to mohlo mít zcela zásadní vliv i na ty stavby, o kterých jste mluvil, v Jihočeském kraji, což jsou D3.

    Pokud máte zájem, můžu vám předat seznam všech těch staveb, které jsou - ať už akce před vydáním územního rozhodnutí, které mají územní rozhodnutí, dokonce které mají i stavební povolení a potřebují jenom nějakou změnu. Máme tam i stavby, které jsou vysoutěženy, kde se čeká jenom na to, aby se mohly posunout dál. Takže pokud máte zájem, tak vám takovýto materiál můžu předat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, za prvé zájem mám, budu moc rád, když ten materiál od vás dostanu. Za druhé - nedivte se, že znova toto téma nastoluji. Já jsem tedy významně osobně bojoval za to, aby zákon o EIA nebyl v té podobě, aby ta retroaktivita nebyla tak hluboká a dále aby nebylo dáno ekologickým aktivistům tak významné slovo při realizaci posouzení vlivu na životní prostředí. Tím vysvětluji své obavy z toho, že když by ty významné projekty šly znovu do EIA, tak to může znamenat obrovské problémy, opět ekologové zavětří a začnou dělat velké potíže. Vy jste mi tak trochu nepřímo odpověděl, že to může mít problémy na čerpání fondů, ale budete se snažit, aby dopad byl minimální. Já vás v tom podporuji a držím vám palce, samozřejmě nám všem, abychom se s tím problémem, který jsme si sami způsobili, vypořádali. Předem děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane poslanče, já samozřejmě děkuji za podporu. Říkal jsem, kdyby se nám nepodařilo dosáhnout toho, co už se rýsuje, že se dosáhne, tak by ten problém byl velký. Já jsem přesvědčen, že se nám ho podaří udržet v rozumných mezích a že stavět budeme. Protože ono je to navíc trošku i politické hledisko. Já bych jenom možná tady z toho místa vyzval samosprávy, města a ty, kteří chtějí pomoci, aby se v té věci ozvali. Protože upřímně řečeno, na tom DG ENVI mají pouze stížnosti od ekologických aktivistů a podporovatelé tam moc slyšet nejsou, takže ono to vypadá jednostranně, jako by ten problém byl v tom, že ta zlá Česká republika ty ekology tady utiskuje, což není pravda. My se s nimi snažíme zcela férově debatovat. Na druhé straně by se mělo nějakým způsobem akceptovat, že je tady veřejný zájem, a ten veřejný zájem by měl stát a jeho většina být schopna projevit. Pokud se dá, tak ti, co mají zájem, když budou přímo intervenovat písemně DG ENVI, tak by to mělo pomoci, protože to vyváží jednostranný pohled tohoto úřadu na to, že spíš tady nedáváme sluchu ekologům. Dneska jsme třeba jednali s Přerovem. V Přerově se lidi dusí, životní prostředí je tam pro ně šíleným způsobem poškozováno a máme šanci tu dopravu převést dálnicí. A tam nám to visí na té 244. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci odškodnění za chybná rozhodnutí. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, děkuji, že jste přišel na ústní interpelace a že jste setrval až na moji interpelaci. Takže budu velmi stručný.

    Podle zveřejněných informací ministerstev a dalších centrálních institucí tyto vyplatily za posledních pět let za chyby státních úředníků či soudců téměř 880 milionů korun. Přitom se do státní pokladny vrátily necelé 2 miliony. Vaše Ministerstvo spravedlnosti je v čele výplat odškodnění, a to ve výši 502 miliony korun. Přitom ministerstva vyplácejí každý rok více a více odškodnění. Ptám se, pane ministře, zda si myslíte, že takto zavedený postup je správný, či nikoliv, a zda přijatý služební zákon tuto zavedenou praxi nezodpovědnosti úředníků či soudců změní. Také se chci zeptat, zda přijmete, pane ministře, nějaká konkrétní opatření, která by tuto zavedenou praxi změnila. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře o vaši odpověď.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, je potřeba opravit jedno zjednodušení. Jestliže zejména na našem resortu platíme náhradu škody, zdaleka to není vždy za něčí pochybení. My z 95 % vyplácíme náhradu škody v případech soudních řízení. Buď jde o případy trestních řízení, které skončily osvobozujícím rozhodnutím, nebo jde o případy zejména průtahů v řízení civilním. Poté, co jsem přišel na úřad, tak jsem tedy zavedl, nebo vyžadoval a vyžaduji stále, aby se pokaždé systematicky přezkoumalo, zda došlo k pochybení nějaké konkrétní osoby, a pokud ano, abychom tedy vymáhali tu náhradu. Ale jsou to skutečně vcelku výjimečné případy, protože pro vaši představu, důvodem pro osvobozující rozsudek může být například to, že nějaký svědek změní výpověď, odvolá svou výpověď u soudu. Také ty průtahy mohou být způsobeny objektivní přetížeností některých soudů a tak dále a tak podobně. Zjišťoval jsem také například, zda státní zástupci příliš často tedy nežalují a nezpůsobí to tím, ale oni mají úspěšnost obžalob asi 90 %, což se mi zdá, že kdyby byla vyšší, tak už mě to zneklidní, protože by to mohlo znamenat, že soud nefunguje tak, jak má. Takže jakkoliv to může znít podivně, domnívám se, že v téhle oblasti, na našem ministerstvu alespoň, vlastně žádný problém není, že prostě to, co platíme, je cena za to, že stát, když hledá spravedlnost, tak čas od času musí zasáhnout do života občanů a čas od času, protože ta spravedlnost je slepá, se splete a v takovém případě musí samozřejmě za to také zaplatit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Tomu rozumím, co jste tady říkal. Děkuji za ty odpovědi, ale nicméně nesouhlasím s tím, že na Ministerstvu spravedlnosti nejsou problémy. Určitě jsou. Ale chtěl jsem se zeptat na jinou věc. Na pořadu jednání Poslanecké sněmovny byl také sněmovní tisk 335, který má řešit odpovědnost veřejné moci. Chtěl jsem se zeptat na váš názor na tento tisk, zda pomůže právě v tom zvýšit odpovědnost úředníků. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Děkuji za tu doplňující otázku. Jednak tedy musím říct, že nechci říkat, že na Ministerstvu spravedlnosti nemáme problémy, těch tam máme plný pytel, ale tady zrovna tedy je nemáme.

    Já se domnívám, že ten tisk k ničemu, aspoň u nás, z našeho pohledu, nepomůže, že skutečně ty regresy tam, kde můžeme, tak se o to snažíme, je uplatnit. U nás je to ještě komplikováno tím, že to je vždycky zásah do nezávislosti soudce, takže my to máme navázané na kárné řízené. Je to skutečně dost složité. To, co by nám pomohlo, když už o tom hovoříme, je to, co se bohužel nedaří prosadit, a to je, aby žaloba proti odmítavému rozhodnutí státního úřadu, pokud jde o vyplacení náhrady škody, byla zpoplatněna. Pro vaši představu - v současné době, nebo letos se zatím u nás domáhali lidé celkem 1,8 miliardy korun. A to, co hradíme, bývá každý rok tak 100 milionů. Takže my ztrácíme strašnou spoustu času tím, že chodíme k soudům, kde ti lidé tak trochu ze sportu, protože to prostě není zpoplatněno, to zkoušejí a žalují nesmyslné částky. A tím se také - já jsem teď třeba to oddělení musel posílit poměrně podstatně, ale pořád ono se nemůže pak dostatečně věnovat právě třeba těm regresům, protože prostě nestíhá. Takže kdyby se podařilo zpoplatnit tyhle žaloby, tak jak jsou jinak zpoplatněny všechny žaloby, tak by to pomohlo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Předposlední interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci kartelu řetězců. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, ráda bych navázala na svoji předchozí interpelaci z předchozího týdne, kdy jsem se na vás obrátila ve věci významné tržní síly. To téma je aktuální, svědčí o tom i skutečnost, že mu byl věnován právě minulý čtvrtek v pořadu Máte slovo. V jeho průběhu jsem si uvědomila, zda problém, o kterém jsme na půdě Poslanecké sněmovny dlouze hovořili, nemůže být někde jinde, než kde spatřuje vládní koalice. Konkrétně chci říci, zda nemůže být problémem, se kterým jsou konfrontováni zemědělci a potravináři, kartel mezi jednotlivými řetězci. Jeho existence by vysvětlovala, proč konkurenční vztahy mezi těmito řetězci, jak někteří tvrdí, nefungují tak, jak by měly. V tomto případě se ale musím ptát, zda a jak dobře funguje Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Nezaspal trochu v minulosti? A nedřímá ještě? Jak se na tuto záležitost dívá Ministerstvo zemědělství? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, zda úřad nedřímá, se paní poslankyně dozví z písemné odpovědi. A přikročíme k poslední interpelaci, kterou přiblíží taktéž paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat přítomného pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci snížení administrativní zátěže. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ano, děkuji za slovo. Musím říct, že nakonec mám štěstí a pan ministr je zde přítomen, tudíž děkuji, že se dostavil.

    Vážený pane ministře, současná vláda podnikla řadu kroků, které hlavně k malým a středním podnikatelům nejsou příliš vstřícné. Asi nemá smysl rozebírat, které to jsou. Přemýšlela jsem nad tím, zdali tato zpřísnění zejména v daňové oblasti vláda nebude chtít kompenzovat určitými úlevami, snahou omezit byrokratickou a administrativní zátěž. Já bych to považovala za více než žádoucí. Ráda bych se proto zeptala pana ministra, zda se jeho hlavou honí podobné myšlenky jako tou mou a k jakým závěrům v uvedeném směru zatím dospěl. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak děkuji paní poslankyni. Pane ministře, pojďte nám prosím sdělit, jaké myšlenky se vám honí hlavou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto interpelaci a chtěl bych říci několik věcí. Především Ministerstvo průmyslu a obchodu se velmi vážně zabývá snižováním administrativní zátěže podnikatelů a to děláme jak tím způsobem, že pokračuje antibyrokratická komise ve svém sisyfovském úsilí odstraňovat administrativní zátěž, protože upřímně řečeno to funguje tak, že nějaká zátěž se odstraní a ona vznikne někde jinde další. Nicméně přesto, anebo právě proto je zapotřebí v tomto úsilí pokračovat. Jsme v kontaktu s podnikatelskými svazy v České republice a v poslední době jsme zintenzivnili spolupráci i s mezinárodními institucemi, protože podnikatelské prostředí nehodnotí jenom domácí podnikatelé, ale především Světová banka ve Washingtonu a Světové ekonomické fórum v Davosu, respektive v Ženevě dělají vyhodnocení, jak si stojí Česká republika z hlediska podmínek pro podnikání.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Děkuji, pane ministře, za odpověď. Myslím, že byrokratická komise je určitě zajímavým orgánem, a ráda bych někdy viděla nějaké konkrétní výsledky, co se jí podařilo odstranit.

    Co se týče těch tří záležitostí, o kterých jste se zmiňoval, stavební povolení, daňové přiznání a zakládání firem, to je zcela jasná věc. Já se ptám - dost často se setkáváme s tím, že ministerstva mezi sebou nekomunikují. Báječný příklad - eGovernment a elektronická identita. Tak se ptám, zda - pokud víte, jak jsme na tom v těchto třech oblastech - zda komunikujete navzájem mezi ministerstvy, jestli komunikujete s Ministerstvem financí, protože všichni víme, jak úřednice na finančních úřadech klepají daňová přiznání ručně do počítače, a zda skutečně vzájemně komunikujete, abyste co nejrychleji dospěli k nějaké změně. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. A dnes již poslední odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já jsem možná ne úplně přesně vysvětlil tu činnost pracovní skupiny, která se jmenuje expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů a je složená ze zástupců podnikatelských svazů a asociací, vedle toho, že je složená samozřejmě z úředníků nejrůznějších resortů, nejen Ministerstva průmyslu a obchodu, protože my v této věci máme koordinační roli a mnoho těch věcí dělají jiná ministerstva. Komunikovat se snažíme právě za účelem toho, aby bylo zlepšování podnikatelského prostředí. Podrobné zprávy o této činnosti jsou ve zprávách, které podává Ministerstvo průmyslu a obchodu o stavu malého a středního podnikání a které, tuším, bude projednávat i tato ctěná Sněmovna někdy v nejbližších asi týdnech, dnech už asi ne.

    Co se týká dalších věcí, to znamená fungování finančních úřadů, tam musím přiznat, jsou naše možnosti omezené, protože to je ve výlučné kompetenci Ministerstva financí a vždy tomu tak bylo. My se samozřejmě budeme snažit o to, aby i tam dorazila elektronizace a i tam to bylo s minimální administrativní zátěží, protože v Čechách jsme přejali historicky rakouský systém referátíčků a do dneška bojujeme s tím, abychom se přesunuli do elektronického věku.

    Já myslím, že to stačí. Teď bych si dovolil popřát šťastné a veselé Vánoce a úspěšný nový rok.