• Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený člene vlády, zahajuji další jednací den přerušené 36. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tyto poslankyně a poslanci: paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová z pracovních důvodů, pan místopředseda Jan Bartošek od 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Běhounek od 17.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Stanislav Berkovec z pracovních důvodů, pan poslanec Zdeněk Bezecný z pracovních důvodů, pan poslanec Milan Brázdil od 14 do 16.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Ivana Dobešová z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Ivan Gabal od 14.15 do 15.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Havíř do 15 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Leoš Heger z pracovních důvodů, pan poslanec Vít Kaňkovský do 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jaroslav Klaška od 14.30 do 16.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Martin Komárek z důvodu zahraniční cesty, pan poslanec Vladimír Koníček z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Helena Langšádlová od 16.15 z důvodů pracovních, pan poslanec Igor Nykl ze zdravotních důvodů, pan poslanec Herbert Pavera z osobních důvodů, pan poslanec Jan Sedláček z osobních důvodů, pan poslanec Václav Snopek z osobních důvodů, pan poslanec Milan Šarapatka do 17 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Volčík ze zdravotních důvodů a pan poslanec Josef Vondrášek ze zdravotních důvodů.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka od 15.45 z pracovních důvodů, pan ministr Andrej Babiš z pracovních důvodů, pan vicepremiér Pavel Bělobrádek do 17 hodin z pracovních důvodů, pan ministr Richard Brabec z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Robert Pelikán z pracovních důvodů, pan ministr Dan Ťok z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Lubomír Zaorálek z pracovních důvodů.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o další postup při projednávání schváleného pořadu 36. schůze, navrhuje dnešní grémium rozšířit schválený pořad o dva nové body, a to sněmovní tisk 668-E, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady - kontrola nabývání a držení zbraní, a dále návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je to sněmovní tisk 460/4 vrácený Senátem. Lze jej projednat od 21. 12.

    Dále grémium navrhuje pevně zařadit návrh zákona vrácený Senátem bod číslo 214, sněmovní tisk 416/5, rozpočtové určení daní, na středu 16. 12. jako první bod středečního jednání.

    Pokud nezazní námitky, nechám hlasovat o návrzích z grémia najednou. (V sále je zvýšená hladina hluku.)

    Budeme tedy nejprve hlasovat o návrzích z grémia tak, jak jsem je přečetl.

    Jestli není námitka, že o nich můžeme hlasovat najednou, zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí návrhu z grémia, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 260. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 133, proti žádný. Návrh z grémia byl přijat.

    Připomínám, že na dnešní den máme pevně zařazené body v tomto pořadí: bod 64, 63, 62, 97, 75, 80, 85, 88, 89, 93 95, 98, 24 a bod 125. Poté bychom případně pokračovali body z bloku druhých čtení.

    Nyní tu mám přihlášku k programu - nejprve s přednostním právem předseda poslaneckého klubu ANO pan poslanec Faltýnek. Po něm pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, dovolte, abych jménem poslaneckého klubu ANO navrhl pevné zařazení nových bodů, a to konkrétně sněmovního tisku 664, změna usnesení vlády číslo 850 k návrhu na působení sil Ministerstva obrany v zahraničních operacích, na středu 16. prosince po bloku třetích čtení. A dále sněmovních tisků 661, rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu, a 663, Dotační programy v zemědělství, jako druhý a třetí bod ve čtvrtek 17. prosince po odpovědích na písemné interpelace.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Dalším s přednostním právem je pan předseda Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, navrhuji na čtvrtek jako třetí bod, tzn. po tom, co tady navrhoval -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo, ale je tady přílišný hluk. Myslím, že nejenom já, ale i kolegyně a kolegové vám nemohou rozumět, co žádáte. Poprosím, abyste pokračoval, až se sněmovna ztiší. Děkuji.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Takže jako třetí bod ve čtvrtek, tzn. po těch dvou bodech, které tady načítal pan předseda Faltýnek, navrhuji zařazení bodu sněmovní tisk 343, Mezinárodní smlouva o zabránění dvojího zdanění mezi Královstvím Lichtenštejnským a Českou republikou, a jako bod číslo čtyři, který by se jmenoval K problematice označování zboží z izraelských osad.

    Možná krátce na vysvětlení. Je to ona nešťastná nezávazná směrnice či doporučení Evropské komise, kterým by některá území, která některé státy považují za okupovaná, byla povinně značena. V řadě zemí se postavili na odpor - typu Maďarsko a další. Někde to akceptují - Velká Británie, Belgie, Švédsko. V Německu se to setkalo s obrovským odporem, protože to vyvolává reminiscence. Smyslem toho je požádat vládu o to, aby se zásadně distancovala od této směrnice nebo doporučení, protože skutečně to vyvolává velmi negativní reminiscence na neblahé období druhé světové války i německého fašismu. To je ten důvod předkladu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Ještě poprosím název toho bodu - problém označování - prosím, předáte mi to. Děkuji.

    Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, takřka nepřítomná vládo, dovolte mi, abych se vyjádřil k jednomu návrhu, který přednesl pan předseda Faltýnek, a to je sněmovní tisk 664.

    Nejprve chci říct, že vznáším veto na zařazení nového bodu jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09, a nyní to zdůvodním.

    Občanští demokraté byli ti, kteří hlasovali vždy pro vojenské mise v zahraničí, na rozdíl od mnoha jiných dnes zastoupených subjektů v Poslanecké sněmovně. Už vloni jsme to řešili na poslední chvíli a loni 31. října roku 2014 přijala Poslanecká sněmovna usnesení, v kterém jsme požádali o předložení analýzy Ústavy České republiky z hlediska působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane předsedo, ale prosím, abyste pokračoval, až se zejména levá část ztiší.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To jsou ti odpůrci misí, tak teď hlučí.

    Návrh usnesení k tomu, jak máme vysílat vojáky, zní: Sněmovna mění usnesení ze dne 31. října 2014 číslo 496 tak, že v bodě 1/10 se číslo 452 nahrazuje číslem 816. Toto má být vážná debata o účasti české armády a českých vojáků v zahraničí na poslední chvíli? Číslovka 452 se nahrazuje číslem 816.

    Pokud máme informace, tento materiál se řeší na Ministerstvu obrany od května. Podle mě v září byl na vládě - a dneska je kterého? Připomínám, 15. prosince. Tak takhle ne! Takhle skutečně ne. Já se divím, že sami vládní poslanci nevyžadují od svého ministra obrany, aby splnil usnesení Sněmovny, pro které bezesporu museli aspoň někteří vládní poslanci hlasovat, jinak by nebylo v Poslanecké sněmovně přijato. A nestalo se nic. Vám to zase nevadí. A hlavně rychle, hlavně rychle, hlavně k tomu nemluvit. Číslovka 452 se nahrazuje číslovkou 816.

    Pokud ovšem, chceme projevit dobrou vůli, trváte na tom, že to chcete projednat tento týden, tak vám dávám alternativu, pokud je to tak klíčová priorita, pátek od 9 hodin dopoledne. V tomto případě jsme připraveni to veto stáhnout a umožnit projednání tak klíčového bodu, jak o něm mluvil pan poslanec Faltýnek.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane předsedo, prosím, mám to brát jako alternativu, o které chcete hlasovat?

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ne ne. Já jsem vznesl veto. Jsme připraveni podmíněně ho stáhnout, ale to by navrhovatel toho bodu to musel akceptovat a navrhnout pátek. Já nic nenavrhuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře. Děkuji. Eviduji veto na sněmovní tisk 664 od dvou poslaneckých klubů.

    Další řádně přihlášenou je paní místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 a starostové Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych vás seznámila se skutečností, že vláda projednala včera právě rozhodnutí o přesídlení 153 uprchlíků z Iráku a Libanonu. Je to bod, který jsem navrhla již minulý týden jako druhý pevně zařazený bod na čtvrtek tohoto týdne, na 17. 12. Ale protože mezitím vláda rozhodla, tak bych jen krátce okomentovala a požádala vládu, jestli by mohla předat poslancům písemné vyrozumění v této věci.

    Tato skupina 153 uprchlíků získala pomoc a garanci nadačního fondu Generace 21 a zároveň také podporu Ekumenické rady církví a České biskupské konference. Obrátily se na vládu již v červenci tohoto roku, ale přesto od té doby neustále nebyla vyřešena situace, jak se tohle podaří uskutečnit.

    Většina těchto lidí dlí již mnoho měsíců v uprchlickém táboře v iráckém Erbílu na území ovládaném Kurdy. Tito lidé živoří v otřesných podmínkách a v podstatě čekají na smrt. Křesťané jsou v současné době na světě nejvíce pronásledovanou skupinou obyvatel.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, paní poslankyně, ale přejdu tedy k výhrůžkám. Pokud se bavíme o uprchlících, tak si dovolím vyhrožovat ctěné sněmovně, že z tohoto místa, pokud se neuklidní, také prchnu, a když prchnu, tak přeruším jednání sněmovny do té doby, než se sněmovna uklidní.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Tito příslušníci křesťanské menšiny se v důsledku agrese Islámského státu v Iráku ocitli ve velmi těžké životní situaci a obrátili se na Českou republiku se žádostí o pomoc. Cituji pana premiéra: V naší zemi by měli získat mezinárodní ochranu, šanci se integrovat a začít nový život v bezpečí. Náklady na přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem. Většinu nákladů by měl zajistit nadační fond Generace 21, který se v této věci na vládu obrátil.

    Chtěla bych poděkovat vládě ČR, že se tímto bodem včera zaobírala. Chtěla bych požádat zástupce vlády ČR, jestli tady jsou, jestli by nám mohli říci zde na mikrofon, že mohou poskytnout poslancům písemné vyrozumění o tom, jak budou dále postupovat, jak se dohodli na vládě, a v tom případě, pokud toto bude přislíbeno, dovolila bych si požádat o stažení tohoto bodu ze čtvrtka jako druhého bodu, protože už nebude potřeba. Já důvěřuji vládě ČR, že se o tyto křesťany postará.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně. Chcete to stáhnout až v momentě, kdy nemnoho přítomných ministrů, slovy dva...

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Ano. Prosila bych, abychom toto slyšeli.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přislíbí, že poskytnou Poslanecké sněmovně informaci.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já jim věřím, ale ať to tady zazní, a pak můžeme pokračovat dál. Pak stáhnu ten bod.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Protože je tam podmínka, tak se musím zeptat paní ministryně školství či pana ministra kultury, zda je ochoten to tady na mikrofon přislíbit. Zjevně ano. Bohužel v pořadí je pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu. Pokud pan předseda dá přednost panu ministrovi? Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ano, přislibuji tady jednoznačně, že podáme jako vláda informaci o tom, že jsme včera schválili transfer 153 křesťanů do ČR. Děkuji vám za váš zájem a podporu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Tato podmínka je splněna. Budeme tedy hlasovat o vyřazení tohoto bodu z programu schůze. Děkuji paní poslankyni i panu ministrovi.

    Nyní prosím pana předsedu Černocha. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já bych požádal o přeřazení bodu 125 za bod 97, pokud by to bylo možné, protože myslím si, že projednání teritoriality exekutorů je opravdu velmi důležité, a když vidím tu řadu zákonů, tak je už v této chvíli jasné, že by se na to dneska nedostalo. Proto bych vás požádal, abyste tento návrh projednali před bodem 75. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: 125 za bod 97. Děkuji.

    Další s přednostním právem je pan předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Krátce bych reagoval vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana předsedu klubu ODS pana Stanjuru. Já jsem tento návrh na zařazení sněmovního tisku 664 udělal na základě informace, kterou jsme měl z branného výboru, kdy tento tisk tam byl projednán a podpořen k projednání. Z tohoto důvodu jsem takto učinil. Nicméně respektuji stanovisko dvou klubů na veto zařazení tohoto bodu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Pokud se již nikdo další nehlásí k programu schůze, budeme tedy hlasovat o návrzích. Nejprve jako první vystoupil pan předseda Faltýnek, který navrhl sněmovní tisk 664 zařadit 16. 12. jako první bod po bloku třetích čtení. Na to bylo dáno veto.

    Budeme hlasovat pouze o sněmovních tiscích 661 a 663, což je rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu, bod (tisk) 663. Upravuji to jako první a druhý bod čtvrtečního jednání po písemných interpelacích. Každý ví, o čem bude hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 261, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 139, proti 13, návrh byl přijat.

    Dále se budeme zabývat návrhy pana předsedy Laudáta, který navrhl zařadit sněmovní tisk 343, smlouva o dvojím zdanění s Lichtenštejnskem, jako třetí bod, protože tam bylo dáno veto, takže to změním jako druhý bod po nyní právě zařazeném návrhu pana předsedy Faltýnka. A dále jako třetí bod bod s názvem k problematice označování zboží z izraelských osad. Každý ví, o čem hlasuje.

    Zahajuji hlasování o návrhu pana předsedy Laudáta. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 262, přihlášeno je 159 poslankyň a poslanců, pro 129, proti 1, i tento návrh byl přijat. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi představit a uvést do prvního člení vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

    Zákon byl předložen v souladu s plánem legislativních prací vlády s tím, že podstatným prvkem navrhované právní úpravy je důraz na strategické řízení podpory sportu. Předkládaná novela přináší nové vymezení koncepčních dokumentů v oblasti sportu jak na celostátní úrovni, tak na úrovni územní samosprávy. Na ústřední úrovni se nově stanoví obsahové oblasti, které jsou povinným předmětem plánu státní politiky ve sportu nahrazujícího stávající koncepci. Plán obsahuje zejména cíle státní politiky, vymezení priorit a kritérií finanční podpory sportu ze státního rozpočtu, opatření proti nezákonnému ovlivňování sportovních výsledků a opatření v oblasti dvojí kariéry sportovců.

    Návrh zákona zavádí novou povinnost krajů a obcí zajišťovat koncepční rozvoj sportu na svém území na základě strategických dokumentů. Všechny tyto koncepční dokumenty směřují i k zajištění efektivního vícezdrojového financování v oblasti sportu. Nově návrh také demonstrativně specifikuje oblasti, na něž lze poskytnout podporu ze státního rozpočtu v oblasti sportu. Jde zejména o oblasti podpory sportovní reprezentace ČR, sportování mládeže nebo úspěšných reprezentantů ČR v olympijských hrách. Rovněž dle návrhu zákona lze poskytovat investiční podporu. Cílem tohoto zakotvení obsahových oblastí je zvýšení transparentnosti poskytování podpory sportu z veřejných prostředků.

    Dále se navrhuje zřídit rejstřík sportovních organizací a sportovců, který by měl sloužit zejména jako zdroj objektivních informací pro nastavení efektivních politik státní podpory v oblasti sportu. Také navrhujeme zřízení Národní rady pro sport jako poradního orgánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

    Nová pravidla se navrhují rovněž pro oblast podpory významných sportovních akcí, u nichž je rozeznávána ještě kategorie významných sportovních akcí mimořádné důležitosti. Podpora významných sportovních akcí mimořádné důležitosti je vázána na souhlas vlády. Žádost o souhlas obsahuje požadavky na veřejné finance a také organizační, bezpečnostní, dopravní a další požadavky spojené s pořádáním těchto akcí.

    Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navrhuje přikázat návrh zákona k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu.

    Současně bych ráda doplnila několik informací hned v úvodním slovu týkajících se onoho rejstříku sportovních organizací a sportovců. Jedná se o rejstřík sui generis, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zpracovatelem je také ministerstvo. Ověřuje pravdivost, úplnost a správnost. Neuvedení pravdivých údajů je správním deliktem. Je důležité z hlediska ochrany osobních údajů říct, že rejstřík je neveřejný.

    Z hlediska úvodního slova pokládám toto představení novely za dostatečné a jsem samozřejmě připravena a těším se na rozpravu poslanců a poslankyň. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni školství. A nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Holečka, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Holeček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy, pánové, kolegyně, kolegové, chtěl bych poděkovat paní ministryni a Ministerstvu školství, že konečně předkládá po dvou letech novelu zákona o podpoře sportu.

    Novela zákona o podpoře sportu, byť to není nový celý komplexní zákon, tak jak slibuje koaliční smlouva, tak je to krok správným směrem, který posune zase český sport o kousíček dále. Zmiňovaný zaváděný zmíněný rejstřík sportovců nám definitivně zjistí, kolik přesně má správce finančních prostředků pro oblast sportu MŠMT, kolik máme konkrétně sportovců, fotbalistů, hokejistů, lyžařů, plavců atd., a tím pádem transparentněji a přesněji budou moci být alokovány finanční prostředky. Já budu velice rád, když ten rejstřík, proto je také neveřejný, bude uvádět i rok narození sportovců, abychom mohli více akcentovat podporu především sportujících dětí a mládeže. Bez takového data uvedeného v rejstříku Ministerstva školství těžko bude moct rozdělit více peněz mezi sportující děti a mládež.

    Chtěl bych také zmínit, a je to i v souladu s programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou, že nesmíme zapomínat i na trenéry, instruktory, učitele tělesné výchovy. Dneska tato skupina obyvatel a trenérů je velmi upozaděna a velmi špatně finančně ohodnocena. Jsou to lidé, kteří nejenom zdokonalují techniky našich dětí a sportovců, ale dokonce naše děti a mládež vychovávají a mají být správným příkladem. Zde za tu éru 20 let zpátky bohužel je sport v této oblasti ve slepé uličce. Dostal se do té slepé uličky především proto, že i sport dneska je organizován skrze Ministerstvo školství. Ne snad že by ministr, ministři předchozí, kterých se za posledních deset let, pokud jsem počítal, vystřídalo 12, ne že by snad neměli vůli se starat o sport lépe, ale pochopitelně jelikož životnost ministrů na tomto daném ministerstvu je tak krátká, tak prioritně řeší záležitosti školství a ke sportu se koncepčně často ministerstvo nedostává.

    Protože tento zákon a především předložený plán podpory rozvoje sportu na další dvě léta Ministerstvem školství předložila vládě obsahuje jako základní prioritu podporu sportujících dětí a mládeže, kam by chtěli údajně vyčlenit až 30 % ze všech financí, které Ministerstvo školství pro oblast sportu má, tak to mohu jen doporučit a podpořit. Byl bych rád, kdybychom znění zákona podpořili, vážené dámy a pánové, postoupili do druhého čtení a přikázali výboru, předpokládám školskému. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vítám novelu zákona o podpoře sportu, jakkoliv jsme očekávali, že se bude jednat o nový zákon.

    Paní ministryně ve svém úvodním slovu zmínila, že tato novela si klade za cíl zlepšit strategické řízení. My v současné době projednáváme také novelu školského zákona a já bych byla velmi ráda, kdyby se nám podařilo, abychom sport a školu vnímali jako jedno téma. Myslím si, že pro strategické řízení z hlediska sportu by to byl zásadní krok, který by lépe nasvítil priority a z toho potom plynoucí i další návaznosti, například financování.

    A teď mi dovolte několik poznámek k samotné novele. Budu se zabývat tím, co tady bylo zmíněno paní ministryní, a začnu asi tím nejvíce viditelným novelizačním bodem a to je rejstřík sportovních organizací a sportovců. Já jsem toto téma konzultovala s řadou odborníků na informační systémy a také sportovců a z toho jsem si udělala závěr, že zákon by měl konstatovat, že sportovní rejstřík je jedním ze sportovních informačních systémů, který bude využívat informace ze základních registrů v dikci zákona o základních registrech č. 111/2009 Sb. a celá další dikce bodu zákona by tomuto měla být podřízena terminologicky i věcně.

    Výčet datových položek v bodu 3a může být pro určité sporty buď nedostatečný, nebo naopak nenaplnitelný. Takto detailní popis je pro textaci zákona podle mého soudu nerelevantní.

    Rejstřík bude pro svoji funkčnost potřebovat data z informačních systémů, které provozují jednotlivé sportovní svazy, spolky. Má-li být na rejstřík navázáno čerpání dotací, je třeba vyjasnit, jakým způsobem se bude registrace provádět. Budou svazy registrovat své členy do nějaké centrální databáze, nebo budou jen hlásit své členy evidované podle vlastních metod? To je zásadní otázka.

    Kdy podle metodiky Ministerstva školství pro čerpání dotací v roce 2016 stačí data o členech poskytnutá z roku 2013? Čili je třeba vyjasnit, kdy a koho se bude týkat, koho bude možno do rejstříku zapsat, protože zákon hovoří jen o sportovci a trenérovi, ale v metodice pro dotace 2016 jsou vymezeni jako sportovci v soutěžích aktivní sportovci, sportovci ve volnočasové oblasti s měsíční pravidelnou pohybovou činností, trenéři, rozhodčí, organizační pracovníci, funkcionáři a ostatní. Jak se bude případně sledovat pravidelná měsíční činnost? Jak bude zohledněna skutečnost, že někteří sportovci jsou zároveň členy několika sportovních svazů?

    Další zásadní otázkou, kterou přináší tato novela, je oblast zastřešující sportovní organizace a to je Národní rada pro sport. Podle jakého klíče by v předloženém návrhu měli být vybráni zástupci do Národní rady pro sport? Pokud to má být objektivní orgán, pak by měla rada reprezentovat zájmy všech sportovců, nejenom těch, kteří jsou ve výčtu. Podle návrhu bude funkce v radě čestná a za hodiny práce a nezávislé posuzování žádostí jednotlivých svazů o dotaci by nedostali zaplaceno. Vzniká tedy obava, že budou tito členové sledovat svoje zájmy, a domnívám se, že by neškodilo, kdybychom si tyto věci vyříkali předtím, než bude rada ustanovena.

    Dostávám se k oblasti financování sportu ze státního rozpočtu. Zákon by podle mého soudu měl ukládat, aby financování jednotlivých sportů zohledňovalo náklady na provozování daného sportu a jeho společenskou prospěšnost. Toto je téma, které jsme na půdě školského výboru už několikrát zmínili. Budeme podporovat stejným způsobem motoristický sport a atletiku? Měl by také zákon definovat ve věci podpory významných sportovních akcí, jakou budou mít roli olympijské hry, a zajistit, aby všechny sporty měly rovné podmínky. V tematice složitosti a finanční náročnosti bude náročné také kvalifikovat sportovce na olympijské hry a jako klíčovým a zákonem zanedbaným parametrem se jeví velikost daného sportu ve světě.

    Chtěla bych, abychom se v rámci dalších diskusi ještě zabývali působností ústředních orgánů státní správy v oblasti sportu. Mám na mysli Ministerstvo zdravotnictví, které vydává podmínky pro podporu preventivní posudkové zdravotní péče v oblasti sportu, a řada sportovních asociací v tom vidí velký problém pro fungování všech sportovních svazů. Především se jedná o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb.

    Posledním bodem, ale zdaleka ne nejméně významným, je otázka opatření boje proti dopingu. Doporučovala bych, abychom určili zákonem procento celkové částky, které bude využíváno na rovný poměr testovaných sportovců, a to prosím všech kategorií, tedy od nejmladších žáků.

    Předpokládám, že se budeme podrobněji věnovat této novele na školském výboru. TOP 09 doporučí postoupení do druhého čtení. Chci říci, že ambice, aby financování sportu bylo transparentní, tato novela nemůže naplnit. My jsme se dostali skutečně jenom o půlkrok, a pokud se financování sportu stane tématem pro nejbližší budoucnost, tak bych to považovala v dané dikci zákona za maximum možného.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve dobrá zpráva pro paní ministryni - nenavrhneme zamítnutí již v prvém čtení. Tím trošku končí ty dobré zprávy.

    Obecně chci říci, že bych očekával, že o náš krásný český jazyk se bude starat především Ministerstvo školství. Když se podíváte na ten zákon, jak je napsaný, tak se to úplně nepovedlo. Já bych prosil o sémantické vysvětlení některých odstavců, protože je to opravdu až úsměvné, co ten úřední jazyk dělá s češtinou. Ale nejdříve několik konkrétních dotazů.

    V § 2 je vymezeno, kdo může požádat o podporu - nebo je to možná § 3, chvilku vydržte. V zásadě je to sportovní organizace, která vykonává... Sportovní organizací je pro účely tohoto zákona právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnost této právnické osoby činnost v oblasti sportu. Já tomu rozumím. Znamená to, že automaticky budou podle tohoto zákona vyloučeny z podpory profesionální kluby? Ve sportech, jako je fotbal, lední hokej, volejbal, basketbal, kde podle předpisů jednotlivých federací to musí být obchodní společnost, která dostává licenci a která ten sport provozuje. A obchodní společnost je samozřejmě založena za účelem zisku. Takže se chci zeptat, zda je to vědomě a vylučujeme tímto automaticky všechny obchodní společnosti, které provozují zejména vrcholový sport - a podotýkám, že to je podmínka toho, abyste dostali licenci a tu soutěž mohli hrát minimálně v těch čtyřech sportech, o kterých bezpečně vím, že to tak je, u ostatních sportů to může být také, ale tam nevím - to znamená, nemůže provozovat právnická osoba, která není založena za účelem zisku, například extraligový hokej, prvoligový fotbal, prvoligový basketbal nebo prvoligový volejbal.

    Pokud to tak předkladatel zákona myslí, tak ať to řekne, aby bylo všem jasné, i těmto klubům, že pokud ten návrh bude přijat v této podobě, tak by bylo nezákonné je podporovat. Otázka je, zda jenom nezákonné ze strany státu, nebo i nezákonné z veřejných rozpočtů obecně, to znamená z rozpočtu krajů či obcí. To si myslím, že je třeba vyjasnit, když ne dneska, tak během projednávání ve výboru a případně upravit tu dikci, pokud to nebylo úmyslem. Pokud to bylo úmyslem, pak tomu rozumím, ale je třeba takhle už od začátku interpretovat tento zákon, že takhle to prostě bude. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo. Zejména pana předsedu Laudáta poprosím o ztišení a další kolegy.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu se domníváme, že převážná většina sportovních oddílů jsou bohaté organizace, které jsou schopny platit v případě pochybení například návštěvního řádu milion nebo dva? Já se to nedomnívám. Takže se chci se zeptat, proč tam jsou tak drakonické pokuty. K čemu to vlastně prakticky bude? Řekneme si, že jsme tam dali povinnosti, dali jsme k tomu přestupky a k tomu jsme dali vysoké pokuty. No a? Poruší například rozhodnutí § 7b o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků. Tak si představme nejpopulárnější sport - kopaná neboli fotbal. Velmi často disciplinární trest je odehrání utkání bez návštěvníků, pokud se stanou nějaké nepřístojnosti, proti kterým podle mě máme společně bojovat. Pominu to, že je to právnická osoba založená za účelem zisku. Představme si, že dostane nějakou podporu ze státního rozpočtu například na účast v evropských pohárech. Pak UEFA udělí nějaký trest 20 tisíc eur a třeba zavření hřiště. V tom okamžiku hrozí správní delikt, pokuta milion až dva miliony korun. To přece není vůbec normální.

    Když poodstoupíme od těch vzletných slov, jak všichni chceme podporovat sport - a já věřím, že většina z nás to chce dělat. A mnozí z nás na radnicích to konkrétně předvedli rozhodnutím, že se starají o sportoviště. My v Opavě jsme otevřeli školní hřiště pro veřejnost. Platíme tam v samostatné působnosti správce. Proč budovat novou tělocvičnu a nové hřiště, když na základní škole to vybudované je? Stačí tam platit někoho, kdo ohlídá, aby nedošlo ke zničení, a tak dále. Začali jsme podporovat děti z rodin, které jedou na lyžařský zájezd, nemalou finanční částkou, aby tam nebyla finanční bariéra, aby pokud možno každé dítě mohlo v sedmé třídě absolvovat lyžařský výcvik, a tak dále. To jsou konkrétní kroky, které se dnes a denně dějí ve stovkách či tisících obcí a měst.

    A my teď máme zákon o podpoře sportu, který má podle mě jiný účel - uklidnit sportovní veřejnost, že budeme dávat více peněz do sportu. Tomu bych rozuměl. To volání je oprávněné, zejména podpora při výstavbě, údržbě sportovišť, podpora sportování mládeže organizované či neorganizované stojí za to. A můžeme se bavit o tom, jestli nemáme v rámci rozpočtu částku navýšit. I to, že se to bude koncentrovat, aspoň peníze z centrální úrovně, na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, je taky dobře. Ale ani k tomu nepotřebujeme zákon. To stačí se domluvit, že centrální dotační tituly, které se týkají sportu, budou pouze vypisovány Ministerstvem školství, a naplníme.

    Takž já bych ještě jednou požádal paní ministryni, v čem vlastně vidí přínosy tohoto zákona pro sport. Já je určitě nevidím v rejstříku sportovců. To považuji opravdu za špatný nápad. Nevím, jak se na to tváří sportovci, protože oni to už udělají. Ve svých obcích, krajích tyto informace dávají a předpokládám, že pokud dostávají dotace i ze státního rozpočtu, je to taky jedna z podmínek dotačního titulu. Proč Národní rada pro sport musí být v zákoně a není zřízena rozhodnutím ministra či ministryně? Proč přestupky? Proč je tam ten gumový paragraf, jak bude právnická osoba prokazovat, že vynaložila veškeré úsilí, aby ten přestupek nenastal. Nějaký modelový příklad, jaký přestupek nastane a jak se může právnická osoba vyvinit. Proč milion až dva miliony? Proč jsou z toho právnické osoby vyloučeny? To jsou podle mě základní otázky.

    Myslím si ale, že všechny věci, o kterých jsem mluvil, se dají opravit v průběhu druhého čtení lepší formulací, vypuštěním, přidáním a tak dále. Takže jsme připraveni to podrobně debatovat, ale poprosil bych, kdyby alespoň na některé otázky zazněla odpověď už teď, protože ne všichni jsme členové školského výboru, ne všichni budeme mít možnost se debaty účastnit. Pak bych velmi nerad slyšel, jak to velmi často slyším: když už se to mluvilo na výboru, tak tím nezdržujte ve druhém čtení. Mě ten zákon zajímá, takže já k němu bezesporu budu vystupovat i ve druhém a třetím čtení a věřím, že paní ministryni přesvědčíme, že ten rejstřík sportovců opustí. Nemáte těch rejstříků dost? Registr smluv, registr přestupků, registr lékařů, registr učitelů. Teď registr sportovců. A já jsem říkal v nadsázce, že bychom měli vytvořit registr kuřáků a porovnávat ho s registrem sportovců a zjišťovat, jestli tam není náhodou nějaká duplicita. Ale to opravdu žertuji.

    Myslím, že registrů už máme až až. A nedávejme sportovcům další a další administrativní povinnosti. Já se nedomnívám, že tam dochází k nějakému velkému úniku peněz. Možná jsou některé akce zbytečně megalomanské, možná by některé stadiony nebo haly mohly být menší, odpovídaly by více počtu obyvatel ať už ve městě, krajské, okresní či spádové oblasti, to určitě ano. Ale zejména pokud máme na mysli podporu činnosti oddílů mládeže, tak tam trenéři nemají buď žádnou odměnu, nebo velmi nízkou. To si řekněme. Mnozí to dělají jako své hobby. Takže nedělejme z nich zase sprosté podezřelé, kteří budou muset vykazovat tisíc údajů, a stát bude těch tisíc údajů kontrolovat, aby potom nějaké peníze poslal. Mnozí to pak vzdají právě z těch důvodů, a mluvím o těch menších vesnických oddílech, že nebudou mít administrativu na to, aby takovou žádost vůbec napsali, aby si byli jisti, že to, co mají odeslat do nějakého rejstříku sportovců, je dobře, aby věděli, jak to odeslat. Mnozí nemají ani počítač. Nežijme v pohledu velkých klubů, které mají sekretariáty, mají administrativní pracovníky, pro které by to tak velký problém nebyl.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Holeček: Děkuji za slovo ještě jednou, pane předsedající.

    Dámy a pánové, já bych chtěl reagovat krátce na vystoupení kolegy Stanjury. Musím mu dát za pravdu s Národní radou. Mám tady dokonce s sebou pozvánku na 5 zasedání Národní rady pro sport 17. prosince 2014 od pana Marcela Chládka, který mě pozval, protože jsem byl v té době členem Národní rady. A skutečně z kompetenčního zákona vyplývá, že ministr si národní radu může zřídit i bez zákona, a vřele to doporučuji. Kolegovi musím v tomto ohledu dá za pravdu.

    V čem mu ale za pravdu nemohu dát a rád bych ho přesvědčil, pokud jde o rejstřík sportovců. Nevím, jestli pan kolega Stanjura ví, pro rok 2016 byly vyhlášeny některé nové programy, které by měly podpořit právě sportování dětí a mládeže. Jak se finanční prostředky z ministerstva dostanou k mládeži? K mládeži se nejlépe finanční prostředky dostanou, když půjdou přímo z ministerstva do konkrétního malého klubu i v malé vesničce. Paní ministryně takovýto program navrhla, na příští rok je funkční, už se celá řada klubů v celé zemi, České republice, do toho hlásí, a proto je dobře, aby se u ministerstva registrovaly i samozřejmě s počtem sportovců, které mají. Dokážu si představit, že paní ministryně stojí před úkolem rozdělit finanční prostředky, neinvestiční dotace, do jednotlivých sportů a do jednotlivých klubů. Jak na to půjde bez toho, aniž by věděla, kolik v daném klubu či v daném sportu sportuje sportovců? Jak to udělá, když nebude vědět, kolik z celkového počtu je mládeže a kolik z toho počtu je dospělých? Do dnešních dnů se ministr musí opírat o informace, které dostává od svazu. V dnešní době se kluby skrze registrace sportovců registrují u konkrétních svazů. Jenomže řada svazů přiznává, že vykazuje na Ministerstvo školství nepravdivé údaje. Dává tam údaje o sportovcích, které registruje, kteří už dávno nejsou aktivní, dokonce někteří z nich už nejsou bohužel mezi námi. A pořád je vykazují ve stavech. A to je problém. To znamená, že potom informace, které přicházejí na Ministerstvo školství, jsou zkreslené a jsou nepřesné. My bychom potřebovali, a já bych se pro to přimlouval, aby finanční prostředky pro sport byly rozděleny férově podle skutečných stavů, podle skutečných počtů. A proto tento registr sportovců a registr klubů sportovních organizací můžu jenom doporučit a podpořit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vaším prostřednictvím k panu zpravodaji. Já jsem nic takového neřekl. Já jsem jenom říkal, že podle mě je lepší cesta požádat o ty údaje ty, kteří žádají o grant, a klidně mít v grantovém řízení, že pokud tam nejsou pravdivé údaje, tu dotaci celou vrátí. Jsem velmi skeptický k dalším a dalším registrům. Protože i ta mapa sportovišť. To je moc hezké. A jak dlouho to bude? Vezměme si fotbalová hřiště. Těch budou tisíce. Tak abychom měli takzvaně spravedlivý program, tak bychom měli u každého zjistit: Kdy naposled byl vyměněn trávník? Za kolik peněz? Kdo na to přispěl? Kolik lidí to bude dělat, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího? To je neuvěřitelná práce. To hezky zní.

    Jestli ministerstvo dává pořád těm samým, nemusí dávat pořád těm samým. Vždyť ty dotace rozděluje ministerstvo, ne ti žadatelé. A pokud máte problém s tím, že to paní ministryně nemůže sama rozhodnout, a já s tím souhlasím, nemůže, tak ty peníze dejme do rozpočtového určení daní, 4 miliardy na sport, a rozdělme to mezi města a obce. A klidně tomu dejme mašličku, že to jsou peníze, které patří na sport a obci. A obce už budou vědět, které kluby tam u nich jsou, kdy si vyměnily trávník, kdy si koupily branky, jestli mají dresy deset roků staré, seprané, nebo nové. Ale ta snaha každý vesnický oddíl, každé vesnické hřiště řešit z centrálního registru narazí na praktické problémy. Úplnost databáze. Věrohodnost databáze. A aktuálnost databáze. A o tom podle mě v té důvodové zprávě není vůbec nic. Já bych chtěl vědět odhad. Kolik odhaduje, že tam těch sportovišť bude? Jaké údaje majitelé sportovišť tam mají zadat? Kolik roků dozadu budou například provozní dotace? Nebo investiční. Nebo neinvestiční, protože někdy je to charakter opravy, někdy je to charakter zhodnocení, jeden účetní vám řekne, že to je oprava v nákladech, druhý vám řekne, že je to investice v odpisech. A co s tím budete dělat? Takže dostanete seznam deseti tisíc fotbalových hřišť. Řeknete: Máme pět milionů na fotbalová hřiště. A vyberete to nejhorší, ať už žádá, nebo nežádá? Já tomu vůbec nerozumím. (Upozornění na čas.) Zní to dobře, ale prakticky to nebude proveditelné. To je ta moje zásadní výhrada. A souhlasím s tím, proto jsem říkal, ať uvádějí ty údaje, a pokud lžou, tak vrátí peníze. To je úplně jednoduché. Klidně ze sankcí. Lhát nemá ani žadatel o dotaci.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, určitě bych se zastal toho rejstříku, protože je národním tajemstvím, že černé duše v těch sportovištích, institucích prostě existují na základě různých požadavků v různých dobách. A udělat v tom pořádek si myslím stojí za to. A zvlášť s ohledem na to, že podle skutečného stavu sportovců budou přicházet do sportovních organizací peníze.

    Co se týká registru sportovních zařízení a ve vazbě na nějaké čerpání, tak tam je to podle mě ještě o hodně složitější, protože sportovní organizace bývají většinou občanská sdružení a většinou, nebo dost často, neříkám, že většinou, sportují na hřištích, která patří někomu jinému, většinou to jsou obce, nebo radnice. Existuje tam pronájem, prostě nějaký symbolický. Tím podporují obce, ti zastupitelé podporují také sport v dané obci, v daném městě. Takže pak jakoby žadatelem o grant bude obec, protože ta je vlastník. Pravděpodobně to bude obec, protože to je vlastník hřiště. Nebo to bude občanské sdružení, ale není zase vlastníkem, takže tam je těžko posílat nějakou dotaci někomu, kdo není vlastníkem, i v dnešní době. Takže z tohoto pohledu bych si myslel, že by to chtělo ještě promyslet než to dávat teď do toho zákona, jakoby nějak tam příliš tlačit na rejstříky hřišť. I když svůj smysl to určitě má jako určitý možná přehled. Ale vázat na to čerpání prostředků se mi zdá zatím jakoby dost nepřesné.

    Ale když se vrátím k těm rejstříkům sportovců, tak já bych taky jako mohl nastoupit ještě dneska (upozornění na čas) někde ve fotbalové druhé lize, přestože mi pan Miroslav Kalousek říká dědku, a byl bych započítán do čerpání, protože mám prostě registraci. A on má možná pravdu, protože tehdy říkali, já špatně slyším, tak oni místo hochu možná říkali dědku. Ale to není tak důležité.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane kolego, ale vaše dvě minuty už dávno vyčerpaly.

  • Poslanec Milan Urban: Taky se omlouvám. A myslím si, že tenhle zákon bude stát za to, abychom o něm diskutovali věcně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Urbanovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Fiala: Ze zkušenosti z Ministerstva školství bych si naopak dovolil prohlásit ten rejstřík za zbytečný, a to z několika důvodů. Za prvé - ano, je trošku problém, že možná nevíme do detailů, kolik těch aktivních sportovců je a kolik sportuje mládeže. Na druhé straně je potřeba říct, že Ministerstvo školství musí respektovat něco, co bychom mohli nazvat jako autonomie sportu a sportovních svazů, takže ministerstvo stejně až na výjimky některých investičních akcí nepřiděluje finanční prostředky přímo jednotlivým klubům, ale vlastně je přiděluje sportovním organizacím. A my tady máme konstrukci složitého drahého rejstříku, do kterého se jednou vloží nějaká data a pak za to, jak je rejstřík vyplňován, nakonec odpovídá zase ten svaz. Tak ono vlastně je jedno, jestli nám jednotlivé sportovní svazy řeknou, kolik mají členů, anebo se to bude zase vyplňovat do drahého rejstříku. Ve výsledku na tom vůbec nezáleží. Ale vytvářet zase komplikovaný rejstřík, do kterého se všichni budou registrovat, mi připadá úplně zbytečné. Nebude to aktuální, nebude to fungovat lépe.

    Nevidím žádný velký problém v tom, jak ministerstvo přiděluje dotace. Pracujme na tom. Zlepšujme to. Spolupracujme. Mějme národní rady sportu. Ne v zákoně, ale fakticky. A určitě dosáhneme dobrého systému. Rejstříkem si nepomůžeme.

    A panu poslanci Urbanovi, prostřednictvím pana předsedajícího, bych řekl: Mně nepřipadá nic špatného na tom, že jste někde registrován jako sportovec. To je nakonec v pořádku a stát musí mít zájem na tom, aby se pohybovali a sportovali i třeba lidé, kteří se budou blížit seniorskému věku. To mě nijak nezneklidňuje. To je naprosto v pořádku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Fiala zjevně pana poslance Urbana potěšil. Nyní s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Stanjura. Následně pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív poznámka k tomu, co řekl ctěný kolega pan poslanec Urban. Všichni víme, že tam mají černé duše. Já to tedy nevím. A když tak buďme konkrétní. To je zase to, že někdo je sprostý podezřelý. Všichni mají černé duše, tak zavedeme registr. Sice to pošlou ti samí, kteří mají černé duše. Jediné, co tam je, pak do toho vstoupí Ministerstvo vnitra, podívá se do registru obyvatel a řeknou: ano, tento člověk je na této adrese a je ještě živ. Samozřejmě Ministerstvo vnitra pravděpodobně nemá informaci, jestli Milan Urban nastupuje na levém křídle nebo na stoperovi, nebo už nenastupuje za svůj fotbalový tým, a ani ji mít nemůže. Takže se nezmění vůbec nic.

    A když mluvíme o podpoře mládeže, já jsem pro, tak zase pan zpravodaj mluvil jen o organizovaném sportu. Když jsem říkal zkušenost z mého města, když jsem byl ještě primátorem, tak jsme podporovali otevřená sportoviště i pro ty neorganizované, což je podle mě stejně záslužné jako ti, kteří v těch oddílech jsou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Urban odmazává svoji faktickou poznámku. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Nechci debatu příliš prodlužovat, proto faktická poznámka. Podle mého názoru ten zákon je příliš kostrbatý. Je možná dobře míněný. Ten nadpis by každý z nás podepsal, ale jakmile se podíváme dovnitř, tak zjišťujeme, že se bude odehrávat především v oblasti byrokracie celá podpora, a nikoliv faktické peníze, které by někam měly přijít. Myslím, že čím jednodušší ten zákon bude, tím lépe pro všechny. Ať si stát organizuje své, nechá kraje a obce na vlastní organizaci. My tím zákonem zasahujeme i do samostatné působnosti obcí, kde jim v rámci samostatné působnosti říkáme, že jsou povinni mít plán rozvoje sportu. To my tedy asi budeme u nás v obci, nás je tam sto trvale žijících obyvatel, tak budeme asi každý rok psát plány rozvoje našeho sportu. Garantuji, paní ministryně, u nás hlavní záležitostí rozvoje sportu je, že potřebujeme dva záchody na sportovišti. To je náš hlavní cíl a doufáme, že třeba jej docílíme. Bojím se trošku toho, aby se neobjevilo, že budeme potřeba vyměnit žárovku a to už nebude v plánu rozvoje sportu, a tím pádem bude potřeba aktualizovat už aktualizovaný plán sportu, který už jsme tam měli předtím. A tak dále a tak dále. Výsledkem bude, že se na to všichni vyprdnou a nic takového vůbec dělat nebudou.

    Já bych moc prosil, aby tento návrh zákona šel i do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tam snad bude řada komunálních politiků z praxe a pokusí se v tom zákoně nechat to, co je důležité, a vyndat ty nesmysly, které po obcích v tuto chvíli chceme a říkáme tomu rozvoj sportu místo toho, abychom tomu řekli, že chceme další a další byrokracii.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ještě dvě faktické poznámky, pak s přednostním právem pan zpravodaj. Pardon, tři faktické poznámky. Takže s první faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný, po něm pan poslanec Ivan Adamec, po něm paní poslankyně Anna Putnová. Všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Já jsem chtěl jenom několik vět, pěkné odpoledne, k té ideji, kterou řekl pan zpravodaj, že bychom ty rejstříky měli dotáhnout ještě o nějaký stupeň výše a začít budovat rejstřík sportovišť. My jsme se na úrovni relativně velkého města pokusili udělat pasportizaci našich sportovišť, poskytnout tyto informace veřejnosti přes internet, zmapovat tyto záležitosti. A já vám garantuji, že už na úrovni stotisícového města vměstnat do tabulky a jakýmkoli způsobem objektivizovat tuto oblast a z té tabulky být schopni vyčíst reálné potřeby, v jakém stavu jaké sportoviště je, jaké investice potřebuje, je v podstatě nemožné bez toho, abyste měli k dispozici nějaké insidery, lidi přímo z té lokality, kteří vědí, jak který sportovní klub funguje, co se kolem něj děje, kde ta investice má smysl, kde ta investice nemá smysl. A představa, že kromě nějakých strategických investic do velkých sportovišť republikového či krajského významu lze takto mapovat všechno a z jakkoli podrobné tabulky něco objektivního vyčíst a na základě toho dělat v celorepublikovém měřítku nějaká rozhodnutí, je naprosto mylná. Protože to prostě nejde bez té lokální znalosti, bez insiderů a ty z úrovně ministerstva v žádném případě nejste schopni do toho procesu zahrnout.

    Taková představa, že ten svět jde zobjektivizovat a vytvořit nějaký dokonalý mechanický systém, jak ho řídit, tak to v žádném případě nejde. A bez lidí, kteří v místě mají místní znalost, a bez schopnosti třeba i politika vyslyšet jejich doporučení, což není žádný lobbing v tom negativním smyslu, se žádné dobré rozhodování ani v oblasti sportu nedá dělat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, hezké odpoledne. Také nechci zdržovat, proto jenom faktickou poznámku.

    Víte, ono financování sportu na obcích, to je dneska téma a myslím si, že v řadě případů je to téma, které končí trestními oznámeními a velkým podezříváním o tom, že s těmi penězi se z hlediska sportu nezachází přímo, řekl bych, poctivě a ze zákona. Ale já o tom mluvit příliš moc nechci. Chtěl jsem říct, že pan kolega Petr Bendl se mýlí, když říká, že obec typu Bratronice, když nebude mít plán sportu, že nebude sport v obci fungovat. Ono je to o tom, že nedosáhne na žádné státní peníze. A on to tady naznačil, samozřejmě. A to já si myslím, že to opravdu, když si přečtete § 6, já ho čtu a vůbec z něho nejsem moudrý.

    Já to přečtu: "Obec ve své samostatné působnosti vytváří podmínky pro sport, zejména zabezpečuje rozvoj sportu pro všechny, zejména pro mládež." Tak nevím, co jsme dělali doposud, že to musí být v tomto zákoně. Fakt nevím, co jsme dělali!

    "Zabezpečují přípravu sportovních talentů včetně zdravotně postižených občanů." No to děláme taky! Akorát je tady otázka, v jaké míře se to má dělat. A to si myslím, je zásadní otázka. Protože je rozdíl podporovat talenty, které samozřejmě najde někdo jiný, ne že úředník na obci nebo starosta nebo radní. Ale kolik to bude stát a jaká je míra podpory? To mi tady v tomto návrhu zákona velmi chybí.

    "Zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování, provozování sportovních zařízení a poskytují je pro činnost občanů." Tak prosím vás, zase, co děláme celá léta? Vždyť děláme jenom toto! Ale pokud žádáme o dotace na výstavbu jakéhokoli sportovního zařízení, tak to děláme proto, abychom je právě poskytli pro tuto činnost! Z jiných důvodů to neděláme.

    "Kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení." Od Šumavy k Tatrám. Nevím, co si pod tím mám představit jako starosta obce. Opravdu, je to bezbřehé, je to de facto nic nevypovídající.

    "Zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu." No kdybychom to nedělali, tak už tady žádný sport v této republice není. Protože pokud vím, tak jiná podpora než z obecních rozpočtů dneska neexistuje.

    No a o plánu už jsem mluvil. (Upozornění na čas.) Já si myslím, že celý § 6 by stálo za to z tohoto návrhu zákona vypustit, a věřím, že k tomu dojde po odborném projednání ve školském výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S faktickou poznámkou dále paní poslankyně Anna Putnová, po ní s faktickou poznámkou pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Já myslím, že my tady řešíme oblast, která technicky zabíhá do formulování zásad organizace rejstříku, ale naprosto zásadní otázka je, zda chceme rozdělit výkonnostní a nevýkonnostní sport. Protože pokud nerozdělíme tyto věci, tak budeme pořád podporovat výkonnostní sportovce, kteří v řadě případů jsou profesionálové! Toto je věc, kterou bychom měli zdůraznit. Pravděpodobně to nejsme schopni udělat novelou tohoto zákona. Proto jsem říkala, že to je jenom první našlápnutí k tomu, abychom měli diskusi o tom, jak by měl ten sport vypadat.

    A když se bavíme o tom, co je a co není transparentní. Mám před sebou tabulku, která analyzuje dotace pro rok 2015 na reprezentaci. A když se podívám na to, jak uspěly jednotlivé svazy, tak musím říct, že víc než cokoli jiného tam zaváží osoba předsedy toho svazu. Takže jsou některé sporty, které jsou dlouhodobě podporovány bez ohledu na to, kolik mají členů a jak jsou úspěšné v mezinárodním srovnání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura, po něm s přednostním právem pan... Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si nejsem jist, že máme definovat v zákoně, co je vrcholový sport, co je výkonnostní, co je masový, jestli bychom se vůbec shodli na definici. Právě proto, že každý z nás má rád jiný sport, tak podle mě neexistuje objektivní kritérium, žádná tabulka, která to objektivně posoudí.

    Ale já chci mluvit o ničem jiném. Chci mluvit o penězích, protože sport peníze potřebuje. A je to pár dnů, možná týdnů, kdy jsme hlasovali o novele hazardu. A já, protože skoro všichni přítomní členové v Poslanecké sněmovně, ať už poslankyně, či poslanci, hlasovali pro návrh, který přinesla vláda, který má přinést dvě miliardy navíc, ale vládní koalice se rozhodla, že to navýšení nerozdělí tak jako doposud, a de facto svým rozhodnutím změnou z 80 na 63 % připravila obce a města minimálně o 350 milionů, a to je spodní odhad. A převážná část těchto peněz končí ve sportu a v podpoře malých oddílů. Tak ti samí, kteří dneska tady budou říkat od mikrofonu, jak chtějí podporovat sport, jim před dvěma týdny vzali minimálně 350 milionů korun. A pokud chceme podporovat mládež, tak říkám, dejme peníze do rozpočtového určení daní. To je spravedlivé! Anebo podle počtu dětí, které trvale žijí v té dané obci. To je také spravedlivé kritérium, když už to chceme dělat na hlavu bez ohledu na to, jestli to dítě je, či není organizováno v nějakém oddílu. A tam žádné černé duše nejsou. Buď tam ty děti žijí, nebo nežijí. Máte to vyřešeno. Tento údaj má k dispozici Český statistický úřad a nemusíte vymýšlet žádný rejstřík. Stanovme sumu, rozdělme to jednoduchým opatřením a města a obce si už s těmi penězi poradí, protože ony vědí, který oddíl mají podpořit a který ne, který je jenom virtuální a který je skutečný.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, jak bych chtěl pana kolegu Stanjuru vaším prostřednictvím ujistit a uklidnit, že ve stávajícím zákoně je zakotveno, že z daní z hazardu dostává olympijský výbor, tedy sport, peníze a není to málo. Teď běžně dostával 450 milionů a tím, že se zvedla ta procenta a zvedne se výběr, tak dostane o to více sport. To znamená, sport s tímto navýšením dostal i více peněz. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Novotný, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já budu stručný. Chtěl bych podpořit tuto novelu zákona a myslím si, že sport si zaslouží opravdu novelu zákona, já bych dokonce řekl, že sport si zaslouží vlastní ministerstvo. Zrovna tak, jako je Ministerstvo kultury, tak si myslím, že by měl mít sport své vlastní ministerstvo, aby řekněme v uvozovkách nepaběrkoval při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tato myšlenka není nová, ta už byla dávno prosazována, ale já si myslím, že narůstá na potřebnosti, protože víte dobře, že naše děti se moc nehýbou a že opravdu ta potřeba vůbec, když sleduji tuto širokou diskusi, je velmi potřebná. Takže zamyslete se i nad touto myšlenkou. Možná že někdy dospějeme k nějakému závěru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Prosím pana poslance Stanjuru s jeho faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vystoupení pana poslance Volného - on to neřekl celé. Za prvé neřekl, že jsme to prosadili my v minulém volebním období, a tváří se to jako velký úspěch, který on a jeho hnutí tady předvedlo.

    A za druhé, a to je mnohem důležitější, podívejte se do záznamu jednání rozpočtového výboru. Pan ministr financí Babiš to opakovaně kritizoval a říkal, kdyby bylo po mém, tak olympijský výbor žádné peníze nedostane. Říkal to veřejně opakovaně. Tak mi tady neříkejte se slzou v oku, jak vy myslíte na olympijský výbor a jak jim zvýšíte peníze. Váš pan předseda na rozpočtovém výboru opakovaně říkal, že je to špatné, že to bohužel nestihne zrušit, a kdyby bylo po jeho, tak olympijský výbor žádné peníze nedostane. Kdo mi nevěří, najděte si na webu Poslanecké sněmovny záznam z jednání rozpočtového výboru, když jsme projednávali novelu zdanění hazardu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Fiala: Já jsem chtěl vyjádřit určitou skepsi k myšlence, že když chceme něco zlepšit, tak musíme založit další ministerstvo. Máme tady úvahy o ministerstvu pro výzkum. Já vám garantuji, že ministerstvo pro výzkum, tak jak je v této podobě navrhováno, určitě nic ve výzkumu nezlepší, a ani to, že vydělíme z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tu tělovýchovu, nazveme to Ministerstvo pro sport a budeme to spravovat zvlášť, žádný posun znamenat nebude. Budeme mít jenom mít víc úředníků a další úřad na krku.

    To, co je ale potřeba udělat ve sportu dlouhodobě a dlouho se to nedělo, je stabilizovat finanční prostředky, které do sportu jdou, a proto třeba já v době, kdy jsem působil jako ministr školství, jsem zvažoval variantu dvou kapitol, aby peníze, které jdou pro sport, nebyly společné s penězi, které jdou na vzdělávací soustavu. Ale ani to si nemyslím, že je to správné řešení. Řešení jsou mnohem jednodušší. A pokud chceme, aby sportovala mládež, tak zase nemusíme vymýšlet jakési komplikované registry a složité věci, ale pojďme začít s jednoduchými. Například když se za drahé peníze postaví u školy výborné sportoviště, jediné v té obci, tak nemá žádnou logiku, aby se to po školním vyučování zavřelo a nikdo se tam nedostal. Vytvářejme třeba podmínky pro to, aby tam děti mohly sportovat, mladí lidé mohli sportovat, aby to mohly využívat sportovní kluby. A tady myslím stát, obec, kraj mají možnost, jak do toho zasáhnout. Ale nedělejme to prostřednictvím úřadu, další a další legislativy, rejstříků a věcí, které nakonec ten lepší pohyb lidí nepřinesou.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Já to nechci zdržovat. Děkuji, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ale tady je jeden velký problém a možná, že je to i důvod také, proč je tady nový zákon o sportu. Vzpomenete si se mnou. Do sportu šly stamiliony korun ze Sazky. Sazka je zprivatizována a peníze chybí. Sport tedy oprávněně žádá peníze, aby mohl fungovat, tak všemi možnými kanály žádá, aby to šlo z veřejných prostředků, a proto je tady jaksi určité úsilí narovnat pravidla pro rozdělování veřejných prostředků mezi sportovce. A kdyby nedošlo k tomu velkému výpadku ze Sazky, za což já tedy se necítím odpovědný, tak bychom možná tu situaci nemuseli ještě dnes řešit, i když udělat pořádek vždy stojí za to. A tedy kde jsou ty peníze, které šly do sportu ze Sazky? Kdo je má? Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Štětina, po něm pan poslanec Kalousek. Pan poslanec Štětina dává přednost svému ctěnému kolegovi. Prosím, pane poslanče, máte... (Posl. Kalousek přednost vrací.) Takže opravdu pan poslanec Štětina. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady s velkým zájmem sleduji, jak máme všichni zájem na tom, aby do sportu šlo hodně peněz. Ale pokud si vzpomínáme, asi před půl rokem jsme zde jednali o navýšení finančních prostředků do sportu, tak nebylo přijato bianko jedné miliardy. Já vám řeknu proč. Protože peníze do sportu jdou stále nekontrolovaně a netransparentně. Já se domnívám, že návrh tohoto zákona, který teď právě připravuje paní ministryně, je základem toho, co by zde mělo být. Je potřeba vědět a není to nějaká věc, kde se hovoří o přeregistrování atd., ale je to o zavedení pořádku do toho, jak a komu máme ty peníze dát. Já jsem tady s velkým zájmem sledoval vystoupení kolegy Urbana, prostřednictvím pana místopředsedy, kde se zmiňoval o Sazce. A možná že všichni víte, že mnoho lidí, kteří dělali v Sazce a byli na vysokých funkcích, tak jsou dneska předsedové svazů, anebo dokonce celého hnutí. Já se ptám, jak je to možné. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. S další faktickou poznámkou pan předseda. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Urban, kterému věru neříkám dědku, to si vymyslel, tady řekl, že Sazka byla zprivatizována, což při vší úctě k němu si dovolím označit za nepravdivý výrok. Sazka nemohla být zprivatizována, protože nikdy nebyla státní. Sazka byla vždycky privátním subjektem, byla v majetku tělovýchovných svazů a to jsou privátní subjekty. Byla to privátní společnost, která zkrachovala pro své špatné hospodaření.

    Je s podivem, že ti, kteří ji k tomu krachu přivedli, což byl historický výkon, to bylo do Guinessovy knihy rekordů, přivést ke krachu takový monopol, že jsou dodnes někteří z nich tučnými příjemci státních dotací a hřejí se na výsluní přízně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To se hřejí. Například Autoklub - já jsem se díval, kolik má dotace oproti ÚAMK, a myslím si, že se hřeje.

    A co se děje s těmi penězi, které ze Sazky šly do sportu? No jsou příjmem státního rozpočtu. Sazka neplatila daně a onen povinný odvod na dobročinné účely, který platily loterijní organizace, byl odvodem Sazky do ČSTV a do tělovýchovných svazů. Poté co jsem v roce 2011 jako první ministr prosadil zdanění hazardu, proto asi současný ministr říká, že jsem jeho králem, tak když jsem prosadil zdanění hazardu, tak tento odvod se stal 20% daní a tato daň je příjmem státního rozpočtu.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dobrý den. Ještě než dám slovo panu poslanci Horáčkovi, přečtu došlé omluvy. Paní poslankyně Semelová se omlouvá na čtvrtek od 9 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Holík se omlouvá do 14.15 z pracovních důvodů. Pan poslanec Procházka ve středu od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan ministr Jurečka od 15 hodin dnes z resortních důvodů, pan poslanec Klaška dnes 15.45 až 18.00. Tolik tedy omluvy.

    Faktická poznámka pana poslance Horáčka.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi, abych se taky krátce vyjádřil.

    Za prvé, aby to nezaniklo, znova bych chtěl upozornit na ten § 6, který tady říkal můj kolega pan poslanec Adamec. To je prostě absolutně scestné. Úkoly obcí - obce to stejně plní a vždycky to plnily a plnit budou muset, protože by na té obci nevydržely.

    To, co se týká nového ministerstva - byť si pana kolegy Novotného vážím, nedomnívám se, že zavedením nového ministerstva naše mládež začne sportovat. Koukněme se, jak to vypadá už teď při hodinách tělocviku, při náborech na Ministerstvo vnitra nebo vojáky.

    Co se týká těch dalších, jako je registr sportovišť, domnívám se, že to je jenom záležitost toho, aby si to ministerstva mezi sebou řekla. Já nevím, jak to bylo u vás, ale pokud se pamatuji, tak když jsem na obci něco chtěl, tak jsem žádal o víceúčelové hřiště, o fotbalové hřiště. Vždycky jsem dostal dotaci, měl jsem na ní spoluúčast. Samozřejmě tyhle všechny informace někde jsou. Proč budeme zavádět nový rejstřík? Ať si to ministerstva mezi sebou vyřeší.

    Co se týká úkolu obcí, zaznělo tady, domnívám se, že od pana zpravodaje, že teď právě nastane to, aby se neztrácely peníze a aby se také dostalo na některé oddíly, které předtím nedostaly. Možná to tak chodí na velkých obcích. Já jsem ze 6,5tisícového města a neumím si představit, že bych postupem několika let na někoho zapomněl. I to si myslím, že funguje a že na to není potřeba nic nového vymýšlet.

    Takže abych to shrnul, nedomnívám se, že rejstřík je dobrá věc. Paragraf 6 bych nechal určitě z toho vyškrtnout, protože to nic neřeší. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Novotný, rovněž faktická poznámka.

  • Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Už jsem nechtěl vystupovat, ale protože jsem byl prakticky vyzván. Já celý život trénuji mládež třikrát týdně dvě hodiny, soboty neděle jezdíme po turnajích. Prakticky všechno to ti lidé dělají zdarma.

    Takže za prvé bych chtěl reagovat na tu poznámku prostřednictvím předsedajícího na pana poslance Fialu s tím, že opravdu má pravdu, že ta hřiště se zamknou nebo znepřístupní a podobně. Tady ovšem největší problém je opravdu sehnat trenéry. Sehnat trenéry, sehnat lidi, kteří jsou ochotní tuto činnost dělat za malé peníze a někdy tu činnost dělají zdarma. Takže tady bych opravdu apeloval na to, aby ty peníze šly k trenérům, kteří se starají o mládež.

    Další věc je k tomu ministerstvu. Prosím vás, aby bylo jasno - já tady poslouchám, že sport má spoustu problémů. Já jsem samozřejmě neapeloval na to, aby bylo ministerstvo sportu zřízeno jenom kvůli tomu, aby tady vznikl další aparát. Ale na druhou stranu musím říct, že když bylo zřízeno Ministerstvo kultury, tak také lidi nezačali víc zpívat nebo víc hrát divadlo. Takže argument typu, že když zřídíme ministerstvo sportu, tak že děti budou víc sportovat, to samozřejmě tady je asi trošku mimo mísu.

    Osobně si myslím, že sport má tolik problémů a že je to tak důležitá věc, že to stojí minimálně za zamyšlení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem vystoupí pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Holeček: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych se vyjádřil k tomu navrhovanému ministerstvu sportu. Podívejte se, srovnávat to s vědou nebo se vznikem ministerstva pro vědu - věda dneska má aspoň svoje agentury. Má Grantovou agenturu, má Technologickou agenturu s vlastní samostatnou rozpočtovou kapitolou. Sport nic takového nemá. Sport je organizován prostě pod Ministerstvem školství.

    Já tady cítím v sále atmosféru, že prostě všichni chtějí sportu nějakým způsobem pomoci. Tak se pojďme domluvit, že to uděláme, že pomůžeme především sportujícím dětem a mládeži, amatérskému a veřejnému sportu, že se pokusíme v nějaké blízké budoucnosti oddělit zcela profesionální sport, který se musí uživit sám bez podpory státní, to je velmi důležité, a pojďme pomoct těm dětem zvlášť ze sociálně slabších rodin, aby vůbec v těch klubech mohly sportovat. Víme, že tělesná výchova dneska žáky základních škol příliš neláká, často je nebaví, omlouvají se z ní. A bylo by dobře, kdyby prostě mohli sportovat sport, který je baví v klubech, jenomže tam to stojí peníze. O to se starají obce, díky jim za to, a především se o to financování starají jejich rodiče. Podle průzkumu SANEP až 20 % rodin na sportování svých dětí nemá prostě peníze. Proto je tady dobrá vůle nové ministryně školství dostat peníze na podporu sportujících dětí a mládeže přímo do klubu. A aby bylo vidět, do jakých klubů to poslat, tak je třeba, aby ministerstvo vědělo, kolik dětí a jaké ročníky tam jsou.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď je zde jedna faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl bych vás moc poprosit, kolegové, máme-li vůli, a myslím, že ji společnou máme, ten zákon dovést do nějakého zdárného konce, aby tady byla systémovější podpora sportu, zapomeňme na zřízení ministerstva pro sport. Myslím si, že celá řada z nás byla aktivními nebo výkonnostními sportovci, já opravdu nechci přijít do svého mateřského oddílu a říct: "Milé děti, zařídili jsme vám lepší sportování, zřídili jsme vám proto ministerstvo." Já jsem občas ochoten být za kašpara, ale jenom když musím. V tomto případě v žádném případě. Moc vás prosím - začít podporu sportu tím, že pro to zřídíme ministerstvo, je ten nejabsurdnější a nejnesmyslnější krok.

    A pojďme se bavit o systémovém financování a systémové podpoře sportu. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Svoboda rovněž s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré odpoledne, skutečně velmi stručně, také jako bývalý sportovec. Jenom bych připomněl Wericha a jeho forbínu, jak říká, když se zřídí ministerstvo, že určitě je někdo, kdo hledá budovu, kde to ministerstvo bude. Obávám se, paní ministryně, jestli také nehledáme budovu pro nějaké nové ministerstvo. Werich to říkal velmi jasně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pokud nejsou další faktické poznámky, vrátíme se k řádným přihláškám. slovo má pan poslanec Pojezný a připraví se pan poslanec Benda.

  • Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi na úvod reagovat na některé poznámky svých předřečníků. Někdo tady řekl: Kde jsou peníze, které tekly kdysi do sportu? A hovořil o Sazce. Ale podíváme-li se, kdo hlavně financoval sport? Byl to státní rozpočet. Jestliže před 26 lety 0,7 % státního rozpočtu šlo do oblasti sportu, a dnes jsou to necelé 0,3 %, tak to je těch 80 mld., které sportu chybí za 26 let. To je největší položka.

    Dostali jsme se do takové doby, kdy 25 % dětí nemůže sportovat, protože na to rodiče nemají, což je dneska zhruba čtvrt milionu dětí. 80 % nákladů na sport hradí rodiny. Běžně v Evropě je to kolem 50 %. Došli jsme až k tomu, že v současné době 60 % populace je s nadváhou, z toho 30 % obézních. Jen za posledních 15 let vzrostla u dětí obezita čtyřikrát.

    Proto já naprosto nesouhlasím s těmi názory, které jsem slyšel od kolegů zprava, a osobně vítám vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 115 z roku 2001 o podpoře sportu, neboť obsahuje řadu nových, upřesňujících paragrafů, které umožní posílit postavení sportu a také upřesnit jeho financování ke konečnému cíli, tzn. do jednotlivých sportovních klubů, do oddílů. Domnívám se, že i přesto, že nedošlo k původně zvažovanému návrhu nového zákona o podpoře sportu, jde o krok naprosto správným směrem, ale považuji ho za krok první. Tím druhým krokem by mělo být v budoucnu na základě praktických zkušeností právě z této novely připravit a schválit zákon nový, jehož věcný záměr, jak jsem byl informován paní ministryní, by měl být připraven v roce 2017, tzn. ke schválení bude připraven o něco později. Je zcela nezbytné, aby současně došlo k postupnému, ale říkám, až razantnímu navýšení objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu s efektivním, správně nastaveným a hlavně kontrolovatelným financováním, což v minulosti nebylo. Potvrdil to např. u různých kauz Nejvyšší kontrolní úřad.

    Já na rozdíl od kolegů zprava považuji za celkem přelomovou novou podmínku čerpání státních dotací zavedením rejstříku podle § 3a, který bude informačním systémem veřejné správy sloužícím k vedení údajů o sportovních organizacích a aktivních sportovcích. Jeho správce má být MŠMT, a tento rejstřík tedy bude neveřejný. Jeho zavedení by mělo nastavit rozsah finanční podpory ze státního rozpočtu až na konečného příjemce. Rejstřík se tak jeví jako v současné době nejobjektivnější normou reálného stavu aktivních sportovců, neboť by mělo dojít k celkem velmi přesnému získání údajů, které bude poměrně těžké zpochybnit. A souhlasím s tím, aby se do budoucna vytvořil také další rejstřík, např. evidence sportovišť či majetku, protože podle těch programů, které vyhlásilo MŠMT, by bylo vhodné, aby se připravilo jisté procento ze státního rozpočtu právě na obnovu těchto sportovišť.

    Za pozornost také stojí zřízení Národní rady pro sport jako poradního orgánu pro koncepční záležitosti pro oblast sportu. Podrobnosti o organizaci a činnosti stanoví statut, který schvaluje Ministerstvo školství. Předsedu a členy jmenuje ministr. Osobně si myslím, že bude nutné při jmenování členů, a myslím, že už to tu někdo zmínil, vyloučit nerovnoměrné zastoupení sportovního prostředí. Já jsem při poslední schůzce upozornil na to, že by nemělo být vynecháno sdružení sportovních svazů, které v současné době má více než 10 tisíc klubů a více než 600 tisíc členů.

    V návrhu jsou i další nové a prospěšné normy, jako např. povinnost MŠMT vypracovat návrh plánu státní politiky pro oblast sportu, který předkládá vládě ke schválení. Poté ministerstvo koordinuje uskutečňování vládou schváleného plánu a zabezpečuje finanční podporu ze státního rozpočtu. Velmi kladně hodnotím tzv. dvojí kariéru sportovců, která tady dříve existovala, ale také kladně hodnotím povinnosti krajů a obcí pro oblast sportu.

    Pokud bude tato novela schválena, bude možné časem zjistit, do jaké míry byl splněn její hlavní cíl, adresnější financování zejména základních článků sportovních spolků, a také by měla přispět k lepším podmínkám přijetí nového zákona o podpoře sportu.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom velmi stručně, odpusťte, už nebudu zdržovat. Ale přišlo mi malinko nekorektní to srovnání mého předřečníka, jaký podíl výdajů ze státního rozpočtu na sport se vydával před 27 lety a jaký dnes. Prosím, uvědomme si, že ty anabolické steroidy, které byly tenkrát používány k větší slávě socialistické tělovýchovy, byly strašně drahé a spolkly podstatnou část z této částky. Dneska se používat nesmějí, tak se logicky ušetří.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benda a připraví se pan poslanec Andrle.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, jak proběhne padesát faktických poznámek, tak většinou už je debata skoro vyčerpána. Takže já jsem v malinko složité situaci, že mě kolegové v mnoha věcech předběhli. Ale přesto několik poznámek bych říci chtěl.

    Nedivím se, že pan kolega Pojezný vítá rejstříky. Trochu se divím, že je předkládá paní ministryně. Ne náhodou už Bucharin a teprve posléze, co ho popravili, tak tuto větu připsali Leninovi, říkal, že socialismus je především evidence. Trochu se bojím, že jsme se do toho zamilovali, resp. že tato vláda se do toho zamilovala a má pocit, že bude-li mít rejstřík pro všechno, tak bude na světě lépe a lépe. Já se obávám, že nebude. Obávám se, že naopak, že budeme méně a méně svobodní. Tím nijak nezpochybňuji snahy ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, aby směřovala víc peněz a přesněji do sportu. Aby se pokoušela najít, kde ji někdo šidí a podávají nějaké nepravdivé údaje. Ale nevím, jestli cesta, kterou zvolili, je opravdu ta správná.

    Podívejme se, co máme zavést. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Kdo zná zákon 365 o informačních systémech ve veřejné správě? Kdo ho zná na Ministerstvu školství, by mě zajímalo. A velmi bych prosil, aby pak tento výbor (zákon) byl přikázán nejenom školskému výboru, ale i výboru pro veřejnou správu, který byl vždycky garantem informačních systémů veřejné správy.

    Jedním z vtipů, které jsou, informačního systému, i smyslů, které jsou informačního systému ve veřejné správě, je, že jejich správnost garantuje stát. Že jejich správnost garantuje stát. Co je tam vkládáno, je státním orgánem verifikováno jako správné a ten, kdo se tam podívá, může věřit, že to, co je tam vloženo, je správné. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než dám slovo panu poslanci Andrlemu, s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, bylo tady řečeno již hodně. Já si dovolím také několik slov tady k této novele zákona o podpoře sportu přidat. Většinou tak činím až na závěr diskuse, protože si rád naposlouchám stanoviska kolegů jak koaličních, tak opozičních. Občas je to podnětné a nebo je možné potom na to lépe reagovat. Je také vidět, že sport nejen byl fenoménem 20. století, ale zůstal i fenoménem 21. století už na základě tady té poměrně podrobné a dlouhé debaty a to je dobře. To říkám jako člověk, který kdysi se chtěl stát učitelem tělocviku.

    Chtěl bych říct, že se z našeho pohledu nejedná o vyloženě nový zákon o podpoře sportu v tom znění, jak by to člověk mohl vytušit z koaliční smlouvy, ale spíše o nepříliš zásadní a nepříliš rozsáhlou novelu, která rezignovala na oblast financování sportu, a proto z tohoto pohledu financování sportu bude asi mnohem důležitější než tento zákon potom plán v oblasti sportu. Ale přesto tady se řeč mých předřečníků k financování sportu velmi často stáčela, já tomu věnuji také část toho svého expozé.

    Jsem pro to, aby sport byl financován státem, nikoli hazardem. Pak dochází k tomu totiž, že největšími zastánci hazardu jsou paradoxně sportovní a prospěšné organizace, aby měly peníze na svoji činnost. Sport je v každém případě v zájmu tady tohoto státu, a má ho proto financovat stát a ne hazardní lobby.

    My jsme jako KDU-ČSL během přípravy tento zákon aktivně velmi připomínkovali a z našeho pohledu nejproblematičtější pasáže už v této novele nejsou. Plán v oblasti sportu nebudou již připomínkovat jenom dvě organizace a je zde také větší důraz a o to jsme velmi stáli, důraz na sport pro všechny, a ne pouze na výkonnostní sport, k čemuž původně tato novela exministra Chládka v podstatě, dá se říct, mířila. V tomto smyslu bych chtěl vyzvednout konstruktivní a vstřícný přístup jak paní ministryně, tak také kolegy Holečka, zastupující hnutí ANO. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. A nyní má slovo pan poslanec Andrle, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jak už tady dva poslední předřečníci řekli, bylo toho hodně vyčerpáno, ale přece jenom jedna moje poznámka zde ještě nepadla. Jsem proto rád, že je zde přítomen ministr zdravotnictví.

    Ještě jsem chtěl říci, dříve než se do toho pustím, že Československo a Česká republika mají velice významné postavení ve světě ve sportu. Jestlipak víte, taková kontrolní otázka, jak to říkal ten poručík Troník, který sport na olympiádě z Československa nejúspěšnější? Tak je to gymnastika. Ta získala 87 medailí na olympijských hrách. A v hodnocení států jsme většinou na 15. až 17. místě, takže jsme velice úspěšní. Za tímto úspěchem je samozřejmě vidět veliká práce především dobrovolných pracovníků v tělovýchově, kantorů a rodičů. (V sále je silný hluk.)

    Hovořím k vám nejen jako poslanec, ale také z pozice trenéra, pedagoga, jelikož jsem asi 33 let vykonával roli trenéra plavání i reprezentačního družstva a dělal jsem také asi 30 let předsedu klubu, takže vím, co říkám. Chtěl bych zdůraznit, že sportovní činnost by zásadně měla ovlivňovat především mladé lidi. Sport u mládeže má mimořádný výchovný, vzdělávací a především preventivně zdravotní účinek.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já vás prosím o klid!

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Možná víte, že v České republice máme dnes jedno z největších procent obézních dětí v Evropské unii a podle posledních statistik trpí každé třetí dítě nadváhou. To už jsme tady slyšeli. Řešením tohoto neblahého stavu by mohlo být i zavedení povinné plavecké výuky na základních školách, které se toho času na Ministerstvu školství připravuje s přihlédnutím k tomu, že plavání je snad nejzdravější -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, ještě jednou. Já vás prosím o klid!

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: - s přihlédnutím k tomu, že plavání je snad nejzdravější sportovní aktivita s účinky vzdělávacími, rehabilitačními, rekreačními, hygienickými, výkonnostními i výchovnými. Rovněž Ministerstvo zdravotnictví musí díky této změně zákona zohlednit zdravotní prospěšnost sportu a podílet se na jeho financování v rámci prevence chorob a úrazů. V tomto návrhu zákona mi ale chybí spoluúčast všech pojišťoven, nejen těch zdravotních, které by se měly z kapitol zábrany škod podílet na financování sportu, aby zabránily případné invaliditě, utonutí atd. Dříve tomu tak bylo, že pojišťovny se na financování sportu velice významně podílely právě z těch kapitol zábrany škod. To úplně vymizelo. Domnívám se, že by tato problematika mohla být řešena i pozměňovacím návrhem k tomuto zákonu.

    Do návrhu plánu rozvoje obcí, sportu obcí a měst by se měly započítat i náklady na povinnou plaveckou výuku, a to technický provoz, čímž se myslí nájem bazénu a především doprava žáků k výuce k bazénu a zpět. Tím obce a města splní povinnost poskytnout sportoviště občanům, především pak mládeži. Obce a kraje budou povinny vypracovat plán rozvoje sportu na svém území, v němž by neměla chybět právě plavecká výuka.

    Já se dále nebudu zmiňovat o rejstříku a podobných věcech. Jenom bych chtěl říci, že kritérium počtu registrovaných sportovců nebo rozhodčích, trenérů a rodičů se provádí pomocí registru každého svazu a financování by se dalo zohlednit tak, že počet sportovců by bylo jen určité procento, dejme tomu z 20 % se bude přihlížet na počet sportovců, ze 40 % se bude přihlížet na to, jaká je energetická náročnost toho sportu, myslím tím nájmy tělocvičen, bazénů, zisk atd. Takže počet sportovců by neměl být jediným kritériem.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Andrle. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Paní ministryně má zájem. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, využiji možnosti závěrečného slova, protože tady padla řada otázek směrem k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

    Především bych chtěla říci, že novela zákona o podpoře sportu je první legislativní krok v této oblasti po dlouhých letech. Nerezignovali jsme na zákon o sportu a chtěli bychom najít shodu o jeho věcném zadání ještě do konce funkčního období.

    Co se týká výtek k jazyku zákona, tak bych jenom chtěla říci, že samozřejmě jazyk zákona velmi často je poplatný tomu, jak ten zákon byl napsán jako takový, a potom samozřejmě dílčí novelou zásadního pokroku nedosáhnete. Věřím, že zákon o sportu, až bude projednáván, bude mít co nejpříznivější jazyk ke svým adresátům.

    Samozřejmě ale odmítám to, že by návrh zákona obsahoval legislativní chyby. Vyjádřím se tedy k těm otázkám, které z hlediska podezření na legislativní chyby formuloval pan předseda klubu ODS Stanjura.

    Pokud se týká definice sportovních organizací v § 2 odst. 2, to znamená, o jaký subjekt se jedná, ať je to přesně definováno, tak většinou se bude jednat o spolek, ale může to být i obchodní společnost, pokud v jejích zakládajících dokumentech bude definován neziskový základ. Tady bych jenom z hlediska průběhu projednávání chtěla říci, že Legislativní rada vlády se touto záležitostí zabývala a máme tady problém, který se nám opakuje ve vícero zákonech podobného typu, kdy chceme podpořit nějakou veřejně prospěšnou činnost, protože nám stále chybí zákon o veřejné prospěšnosti.

    Co se týká dalších připomínek, tak v případě rejstříku bych jenom uvedla, že rejstřík je sice informačním systémem, ale není to veřejný rejstřík. Tady trošičku odpovídám na otázky, které vznášela paní poslankyně Putnová a potom ještě další poslanci. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Pan zpravodaj má prostor pro závěrečné slovo a potom registruji žádost o vystoupení s přednostním právem. Prosím.

  • Poslanec Jiří Holeček: Děkuji, pane předsedo, za udělení slova. Já jsem chtěl závěrem poděkovat všem poslancům za zajímavou diskusi, která se přenese pravděpodobně do výboru či výborů, podle toho, jak budeme potom hlasovat. Chtěl bych taky poděkovat všem poslancům za dobrou vůli českému sportu pomoci. Toho si nesmírně vážím, protože jsem ve sportovním prostředí vyrůstal od svého narození a myslím si, že český sport byl zanedbán a zaslouží si větší péči jak po stránce organizační, tak po stránce finanční.

    Rád bych tisk 590 doporučil postoupit do druhého čtení a přikázat jej k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji. A pro dnešek bych se rozloučil sportu zdar!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: (S úsměvem.) Děkuji. Ještě než budeme hlasovat, dám slovo panu předsedovi Stanjurovi.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane zpravodaji, prostřednictvím pana předsedy, celé je to "sportu zdar a fotbalu zvlášť, vážení fotbaloví příznivci", jak říkal legendární Vít Holubec, legenda sportovního komentování fotbalu.

    Já bych si chtěl ověřit u paní ministryně, protože řekla větu, které se mi nechce věřit, ale ona má právní vzdělání na rozdíl ode mě: "obchodní společnost, pokud bude mít zakladatelský (nesrozumitelné) neziskový charakter". Podmínkou pro získání licence například ve fotbalu je, že to je akciová společnost. To není žádná veřejně prospěšná společnost, jestli si rozumíme. Já jsem na ten problém jenom poukázal. Já myslím, že je to spíše nevědomé a je prostor to nějakým způsobem odstranit.

    Když už jsme začali mluvit o roli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a vidím tady svého ctěného kolegu pana poslance Vozku, tak si vzpomínám, že jednou jedenkrát se český fotbalový klub, respektive jeho majitel, rozhodl, že bude notifikovat v Bruselu veřejnou podporu, jak se má, a se zlou se potázal i v tom Bruselu, protože to dělají všichni a nikdo to nechce řešit. Naprostá většina i západních klubů překračuje podporu de minimis, my to děláme úplně stejně. Podívejte se do městských rozpočtů, kde se hraje vrcholový fotbal, hokej, basketbal, volejbal a možná i další sporty, kdy toto pravidlo de minimis je naprosto flagrantně opakovaně porušováno. Ale porušují ho všichni. Takže aplikace tohoto pravidla v rámci Evropy nemá žádný smysl. Spíš by stálo za to, aby se na evropské úrovni sport z tohoto vyjmul, protože částky jsou milionové, možná desetimilionové ročně. A sami víte, zejména v krajských městech, jak velká je každoroční podpora. To, že se to maskuje na provoz stadionů nebo na mládež, je to podpora příslušné organizaci. Takže já bych do toho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vůbec nepouštěl. Jenom si vyrobíme problém, budeme jediní v Evropě, nic nevyřešíme, jenom ztížíme pozici klubů a sportovců, když se budeme snažit tohle notifikovat.

    Druhá věc. A občas můžeme mluvit i o nepříjemných věcech, o těch, o kterých se mlčí. Jestli někde funguje švarcsystém, tak je to ve vrcholovém sportu. To je prostě pravda. Všichni bojovníci proti švarcsystému chodí po kontrolách, kontrolují firmy a tak dále, ale nikdo nikdy nepůjde zkontrolovat sportovní klub, kde sportovci jsou na IČO, fakturují jediné firmě, a to je ten sportovní klub. Já to nekritizuji, protože v okamžiku, kdy z nich uděláte zaměstnance, zvednete náklady klubu. To je nám všem jasné. Ale je to problém, o kterém bychom mluvit měli. A buď bychom si měli veřejně přiznat, že ve sportu nám švarcsystém nevadí, případně to nějak zakotvit, anebo, pokud chceme opravdu bojovat se švarcsystémem, a to chce zejména levá strana politické Sněmovny, teď myslím ve smyslu politického přesvědčení, ne přesně židle, na které sedí, která říká, že to musí potírat, tak začněte tam. Tam je to poměrně jednoduché. Ale tam není odvaha začít, protože to je opravdu složité. Problém reálně existuje v mnoha vrcholových sportech. Já tvrdím, že to máme tolerovat, ale nemůžeme se tvářit, že to neexistuje. Když už mluvíme o problémech sportu obecně, tak je to jeden ze sportů, který snižuje náklady, protože náklady práce jsou mimořádně vysoké. Ale u firem to akceptovat nechceme a firmy mnohdy zkoušíme, kontrolujeme, pokutujeme, ale u těch sportovních klubů, které mají velké divácké zázemí, se do toho nepouštíme, protože to není politicky populární a mohlo by to přinést politikovi či úřadu záporné politické body.

    Já si myslím, že pokud se zákon zúží, některé paragrafy, jako 6... Paní ministryně nemá úplně pravdu. Když se podíváte na závěrečnou část zákona, kde je vlastně stávající znění a tučně zvýrazněné nové paragrafové znění, tak například u povinnosti obcí je to nový paragraf, je tam tučně. (Ministryně hovoří k panu poslanci od stolku zpravodajů: Jeden.) Jeden, který ovšem říká to, co vy jste říkala. Je to spíše řečnická otázka. My donutíme obce, aby si vypracovaly plán podpory sportu. A dál? Budeme kontrolovat rozpočty obcí, jestli ho plní? Nebudeme. Já tomu rozumím. Nemáme jak. Je to samostatná působnost. A k čemu to tedy je? Máme to v zákonu o podpoře sportu. To jsme tomu pomohli?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda Stanjura. Další žádosti o slovo s přednostním právem nemám. Budeme hlasovat. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor stejně jako pan zpravodaj navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přikázáním garančnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 265. Přihlášeno je 173, pro 156, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme přikázali výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.

    Žádné další návrhy na přikázání výboru organizační výbor nepodal. Zeptám se, zda je zde návrh na přikázání jinému výboru. Pan poslanec Klán. Prosím.

  • Poslanec Jan Klán: Vzhledem k tomu, že se tato problematika týká měst a obcí, navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda je tu ještě jiný návrh. Není tomu tak. Rozhodneme hlasováním ještě o přikázání výboru pro regionální rozvoj.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 266. Přihlášeno je 173, pro 75, proti 61. Tento návrh nebyl přijat.

    Nic dalšího k hlasování nemáme, proto končím bod 64. Děkuji panu zpravodaji. Paní ministryně zůstává.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím tedy paní ministryni školství, aby tisk uvedla. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi představit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů, dále tedy zákon o uznávání odborné kvalifikace. Návrh je předkládán v souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2015 a v souvislosti s přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, paní ministryně. Prosím všechny kolegy, aby se ztišili, usadili se do lavic, nediskutovali. Tak prosím.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: V souladu s plánem legislativních prací vlády na rok 2015 a v souvislosti s přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 s tím, že ministerstvo zahájilo práce na implementaci této směrnice již začátkem roku 2014.

    Cílem navrhované právní úpravy je zajištění plné harmonizace vnitrostátních předpisů v oblasti uznávání odborných kvalifikacích získaných v jiných členských státech s ustanovením směrnice, kterou jsou členské státy Evropské unie v souladu s článkem tři zavést do svých právních řádů do 18. ledna 2016 a aplikovat od 19. ledna 2016. Tady jenom konstatuji blízkost implementační lhůty. Navrhovaná právní úprava zachovává stávající členění zákona o uznávání odborné kvalifikace, jež je obecným předpisem upravujícím pojmosloví i proces uznávání odborné kvalifikace na území České republiky.

    Zásadní novinkou jsou především instituty evropského profesního průkazu a výstražného mechanismu, které bych blíže představila.

    Evropský profesní průkaz bude elektronický dokument, který si bude žadatel moci vytisknout a který bude alternativou ke stávajícímu rozhodnutí o uznávání odborné kvalifikace. Smyslem jeho zavedení je zejména zkrácení uznávacích lhůt a usnadnění celého procesu pro žadatele. Tady bych jenom chtěla avizovat, že se tedy jedná zejména o lékařská povolání a nelékařská povolání zdravotnických pracovníků a potom také o problematiku živnostenských oprávnění.

    Účelem výstražného mechanismu je bezodkladně informovat příslušné orgány členských států o osobách, kterým byl výkon povolání, které jsem zmínila, zakázán nebo omezen, a to i dočasně. Tento institut se týká pouze povolání s vlivem na zdraví a bezpečnost obyvatel, tedy zdravotnických profesí a profesí týkajících se vzdělávání nezletilých. Členským státům je nově uložena povinnost zaslat prostřednictvím elektronického systému pro výměnu informací o vnitřním trhu výstrahu do tří dnů ode dne vydání účinného rozhodnutí o zákazu nebo omezení výkonu těchto povolání. Orgány, které vyřizují přijímaná a odeslaná výstražná upozornění, určují členské státy. Návrh novely vzhledem ke krátké lhůtě pro zaslání upozornění určuje jako odpovědný orgán Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

    Návrh novely obsahuje dva nové instituty, které přispívají ke zjednodušení volného pohybu osob a přístupu k výkonu regulovaných povolání. Je to jednak otázka povinnosti uložené uznávacím orgánům uznat odborný výcvik vykonaný v jiném státě Evropské unie a dále jde o problematiku uznávání na základě společného rámce odborné přípravy a uznávání na základě společné závěrečné zkoušky z odborné přípravy. Novela také umožňuje částečný přístup k výkonu odborné činnosti, ke které je žadatel ve státu původu kvalifikován a která je na území České republiky součástí regulovaného povolání.

    Celkem se navrhovaná novelizace dotýká devíti zákonů s tím, že předkládaný návrh zákona byl připraven ve spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se zástupci příslušných resortů, jejichž působností se předmětná novelizace dotýkala.

    Nabytí účinnosti novely je navrhováno na 1. leden 2016 z důvodu nutnosti dodržení transpozičního termínu. Tady tedy jenom avizuji, že transpoziční termín se tak přiblížil, že je zjevné, že v rámci projednávání výborů bude muset být tato účinnost posunuta.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, v závěru svého úvodního slova si vás dovoluji zdvořile požádat o přihlédnutí k blížící se transpoziční lhůtě. Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu tohoto vládního návrhu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Prosím zpravodaje, kterým byl určen pan poslanec František Vácha, aby se ujal slova.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, paní ministryně myslím charakterizovala novelu velmi přesně. Já znova zdůrazním to, že transpozice by měla začít platit už 19. ledna. S tím se myslím přihlásí pan kolega Kořenek. Zákon je důležitý proto, že nastoluje pravidla, za jakých naše země uznává odborné kvalifikace získané v jiných státech Evropské unie, případně v dalších státech. Takový postup, už paní ministryně říkala, je důležitý zejména u lékařských povolání, případně i u nelékařských zdravotnických povolání, ale jsou tam třeba i profese učitelů a podobně. Takže bude zaveden evropský profesní průkaz. Tím se sníží složitost a administrativní náročnost. Dojde k inovaci automatického uznávání odbornosti. V případě zdravotnických povolání samozřejmě pacienti budou mít záruku, že ten lékař prošel nějakým procesem. Je tam i návrh na ověření jazykových znalostí, což si myslím, že třeba u lékařů i učitelů má smysl. Zjednoduší se přístup občanů do databází tak, aby si mohli zjistit, jestli lékař, ke kterému jdou, prošel tady tím uznáváním. A bude tam vzájemné posuzování a hodnocení těchto regulovaných povolání ve členských státech.

    Závěrem bych tedy doporučil novelu postoupit do druhého čtení a předpokládám, že garančním výborem bude asi výbor pro vědu, vzdělání, školství, mládež a tělovýchovu. Možná že někdo navrhne současně i výbor pro zdravotnictví, ale to nechám na uvážení členů zdravotního výboru. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě než otevřu rozpravu, přečtu další omluvy, které se mi zde nakupily. Paní poslankyně Nováková se omlouvá do 19 hodin. Pan poslanec Černoch 16.15 až 17.30. Pan ministr vnitra od tří hodin. Pan poslanec Korte mezi 14.30 až 16.00 z pracovních důvodů. Paní poslankyně Benešová od tří hodin z pracovních důvodů. A pan ministr Jurečka do 17 hodin, ale to mám pocit, že už jsem říkal. Tolik tedy omluvy.

    Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Kořenek a připraví se pan poslanec Lank.

  • Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den. Já budu velmi krátký. Vzhledem k tomu, co tady zaznělo, že transpoziční lhůta končí 18. 1., navrhuji zkrácení projednání ve výboru mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Registruji. Prosím pana poslance Lanka.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych tady zmínil jenom jednu věc, která je z hlediska tohoto jistě potřebného zákona poměrně nepříjemná a týká se to strážníků obecních a městských policií. Jakkoli požadavek na střední vzdělání s maturitní zkouškou pro strážníky, kteří nastupují do pracovního poměru, od platnosti novely zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je jistě správný, tak bohužel tato novela zákona svými podmínkami staví některé strážníky z počátku vzniku a rozvoje obecních policií do situace, že budou mít k 31. prosinci tohoto roku, kdy vlastně končí možnost pracovat jako strážník bez středního vzdělání zakončeného maturitní zkouškou, odpracováno v pracovním poměru třeba i více jak 20 let, ale bude s nimi ukončen pracovní poměr. Jaké budou možnosti jejich uplatnění na trhu práce, si asi všichni dokážeme představit vzhledem k tomu, že věk těchto strážníků se blíží 40 letům, nebo dokonce už tuto hranici překonal, školní lavice opustili někdy před rokem 1989, kdy školní osnovy byly odlišné od těch dnešních, hlavně se to týče třeba jazykových schopností. Není rozhodně jednoduché v tomto věku zahájit studium střední školy, za studiem v mnoha případech dojíždět několik desítek kilometrů, vykonávat zodpovědně zaměstnání převážně v nepřetržitém pracovním poměru a věnovat se rodině.

    Každopádně z toho, co jsem říkal, je jasné, že pro některé tyto strážníky je získání středního vzdělání s maturitou vcelku nepřekonatelný problém. To znamená, že strážníci, kteří k nabytí účinnosti nového znění zákona nesplní podmínku středního vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a nepřetržitě pracují u obecní policie déle jak deset let, do pracovního poměru nastoupili v době, kdy postačovalo podle zákona střední vzdělání. Já si myslím, že tento zvýšený požadavek na vzdělání bohatě vynahradí svými těžce nabytými zkušenostmi z praxe. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pana poslance Schwarze.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý podvečer, pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já musím reagovat na předstupujícího kolegu pana Lanka. Chci říci, že ten podle něho pozměňující návrh je dobrý. Já si myslím, že je špatný. Z jednoho prostého důvodu. O tom se mluví pět let. Já sám jsem pracoval u městské policie sedm let se 130 lidmi a ani jeden strážník nebude odcházet proto, že nemá maturitu. Byl čas si ji dodělat. Města jim to umožňovala, dodělat maturitu. A já myslím, že by to bylo přesně obráceně. Jak bychom se koukali na ty, kteří to dodělali, ošidili své rodiny, udělali si maturitu a slouží dále? Já netvrdím, že to je patent na rozum, mít maturitu, ale teď jde jenom vyloženě o spravedlnost. Pět let s o tom mluví, dodělali si to všichni a těch strážníků, prosím, podle konsorcia městských policií bude v celé republice bez maturity 50. Víc jich nebude. To je všechno. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Černochové. Potom pan poslanec Lank.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Hodně z toho, co jsem chtěla říct, tady řekl pan kolega Schwarz. Myslím si, že pokud by Poslanecká sněmovna při dobré vůli přijala v rámci druhého, třetího čtení pozměňovací návrh, tak už to stejně městským strážníkům nepomůže. Protože účinnost té povinnosti mít maturitní zkoušku platí od 1. 1. 2016. Sama na Praze 2 bohužel přijdu také asi o tři nebo o čtyři strážníky. Měli na to skutečně pět let a vím, že jednotliví obvodní ředitelé v Praze mají nějaký návrh řešení. A z těchto tří nebo čtyř vím, že někteří přistupují k maturitě v květnu a že vlastně když se dá výpověď z hlediska organizačních důvodů, tak že ta lhůta doběhne. Takže tohle je ještě poslední řešení, které strážníci městské policie mají. Chápu dobrou vůli pana poslance, ale už by to opravdu nepomohlo, protože tento zákon dnes projednáváme v prvním čtení. Lhůty jsou takové, že bychom to možná tím legislativním procesem ve zrychleném řízení prohnali tak, že bychom skončili třetí čtení někdy v březnu, v dubnu, Senát, pan prezident - a skutečně by jim to už nepomohlo. Tento návrh tady možná měl být před půl rokem a byl by hlasovatelný.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Faktická poznámka pan poslanec Lank. Po něm pan poslanec Ondráček.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Naprosto rozumím tomu, co tady moji předřečníci řekli, ale já si zkrátka myslím, že v současné situaci přicházet o lidi s desetiletou zkušeností nebo víceletou zkušeností a nahrazovat je čerstvými absolventy, kteří na rozdíl od nich mají pouze maturitní zkoušku k tomu potřebnou, je prostě škoda. To je všechno.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Ondráček, potom paní poslankyně Černochová.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Podvýbor pro policii, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby se maturitním vzděláním strážníků zabýval více než rok a něco. Jednali jsme s mnoha řediteli městských policií, víme, jaké jsou početní stavy, jednali jsme s Ministerstvem vnitra a závěr jako takový i od ředitelů městských policií byl to, co řekl kolega Schwarz. Měli na to určitou dobu, více než pět let, myslím, že to dokonce byla lhůta osmi let. A prostě oni si to neudělali. V současné době ten stav je takový, že jednotliví ředitelé městských policií už si nabrali nové lidi, kteří už procházejí vzděláním. A od 1. 1. nedojde ke zhoršení bezpečnostní situace a ti lidé, kteří si nesplnili ten požadavek daný zákonem, prostě musí z práce odejít. Měli na to osm let. Bohužel, takový je stav. Chápu vaši snahu, ale ať jdou pracovat do bezpečnostních agentur nebo někam, kde to vzdělání není potřeba. Strážník městské policie vykonává mnoho věcí podle zákona a má srovnatelné pravomoci s příslušníkem Policie České republiky, kde maturitní vzdělání je podmínkou. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Opravdu by už to nebylo možné stihnout. Opakuji to znova. A jestli chceme pomoci městským neboli obecním strážníkům, aby jich v budoucnu bylo víc, tak mám jiný nápad, jiný tip. Pro městské strážníky nebo strážníky obecních policií je problém, že oni musí vlastnit svůj zbrojní průkaz. A ten mohou získat až ve věku 21 let. A pokud by se tady pro výkon povolání u těchto skupin profesí snížila ta lhůta, tak by byli více konkurenceschopní na trhu práce, resp. na trhu práce v rámci ozbrojených a bezpečnostních sborů. Protože skutečně v těch 21 letech už jsou zrekrutovaní ti, kteří chtějí působit v těchto sborech, tak jsou zrekrutovaní buď armádou, Policií České republiky, Vězeňskou službou, Celní správou, a proto lidí ochotných dělat tuto profesi, je na tom trhu míň. Takže pokud bude pan kolega navrhovat nějaký návrh, který bude řešit tuto skutečnost, tak já to mileráda podpořím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Nevidím žádnou další přihlášku do rozpravy, takže rozpravu končím. Zeptám se paní ministryně na závěrečné slovo. Není tomu tak, pan zpravodaj také nechce. V tom případě se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Registruji žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Prosím o novou registraci.

    Jak zde již hovořil pan zpravodaj, organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh na garanční výbor. Není tomu tak, budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl právě výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 267, přihlášeno je 142, pro 141, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Tím jsme tedy stanovili garanční výbor.

    Zeptám se, zda je zde návrh na přikázání ještě nějakému dalšímu výboru. Není tomu tak.

    V tom případě jediné, co nám zbývá, je hlasovat o návrhu, který přednesl pan poslanec Kořenek, a to je, aby lhůta na projednání ve výboru byla zkrácena o 30 dní.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 268, je v něm přihlášeno 144, pro 120, proti 6. Tento návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena.

    Tím jsme vyčerpali bod 63, který tímto končím. Děkuji jak paní ministryni, tak panu zpravodaji. ***

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem vás dnes přišel požádat, abyste spolu se mnou zastavili likvidaci jednoho okresního města ročně. Města jako třeba Svitavy, Pelhřimov, Benešov nebo Jičín mají jen o trochu méně obyvatel než 18 tisíc lidí, kteří každý rok zemřou na nemoci spojené s kouřením. Největším zabijákem kuřáků není přitom rakovina plic, to je rozšířený omyl, ale nemoci srdce a cév, například infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Z celkového počtu úmrtí ročně je to pak přitom jeden z pěti, který zemře na nemoci spojené s kouřením. Jen dnes zemře 50 kuřáků, kteří si život zkrátili o mnoho let. Pomozme to zastavit! Přinesl jsem si dnes s sebou rekvizitu, kterou každý z nás zná. (Na řečnický pult postavil pohřební urnu s nápisem "Kouření může způsobit pomalou a bolestivou smrt".) Pohled na ni není příjemný nikomu. Průměrný kuřák se k ní svým rozhodnutím přiblíží o 15 až 18 let. Já ale odmítám, aby s sebou do hrobu kuřáci brali i lidi, kteří nechtějí. Pasivní kouření způsobí u kuřáků 30 % rakovin plic. To přeci není normální!

    Jinak je to také odpověď na argumenty kolegů z ODS. Říkají, že je svoboda a každý má právo si vybrat, zda půjde do restaurace, kde se kouří, nebo kde se nekouří. A jak tenhle náhled na svobodu platí pro zaměstnance, kteří nekouří a přitom jsou rádi, že vůbec nějakou práci sehnali? Ne, jsem si jist, že tohle ohánění svobodou není správné a dosti kulhá. Jsou snad nesvobodní Britové nebo Irové nebo Italové?

    Dovolte mi ještě po základních faktech i vám něco ukázat. Teď je to ve Sněmovně moderní, a tak jsem i já šel s dobou. Několik obrázků, co způsobuje kouření. Nejsou to příliš hezké záběry. Takto vypadají plíce kuřáka na sekčním nálezu. (Ukazuje.) Mohl bych se zeptat a mohl bych vám ukázat obrázek plic nekuřáka a kuřáka a vyzvat: najděte devět rozdílů, ale to už by bylo přílišné zlehčování tohoto tématu.

    Jsem si jist, že pokud teď někdo z vás váhal s podporou protikuřáckého zákona, tak teď už ten zákon jednoznačně podpoří, možná když se dívám na kolegu Zavadila i mistra Jandáka, tak ti pro to asi hlasovat nebudou, ale pevně věřím, že většina ano a že podpoříte, aby tento návrh prošel do druhého čtení. Děkuji a rekvizitu odnáším s sebou. (Potlesk některých poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Je evidentní, že vystoupení pana ministra s rekvizitou vyvolalo mnohé reakce, takže nejprve faktické poznámky. Kolega Zavadil, kolega Jandák... Faktickou poznámkou? Pokud uplatňujete přednostní právo, pane zpravodaji, tak až po faktických poznámkách. Potom pan kolega Stupčuk s faktickou. Prosím, dvě minuty.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, pardon, ještě je tu jeden ministr, takže vážená části vlády, a ještě jeden.

    Pane předsedající, ve své podstatě mě pan ministr skoro vyvolal. Já jsem takový kuřák, který kouří pět až osm cigaret denně, čili nejsem vášnivý kuřák, ale na celé protikuřácké kampani mi vadí několik věcí. Není férová. Proč se neříká také, že umírají lidé v 96 letech a kouří každý den 40 cigaret denně? Proč se neříká, že umírají občané v 86 letech a kouří 30 cigaret denně? Tohle jsem nikde nečetl! Proč se neříká a proč ministr financí, který tedy tady zrovna není, by neměl chtít, aby na těch krabičkách, kde je vážné varování, že kouření škodí zdraví, se zároveň objevila věta: ministr financí poníženě děkuje? Protože to jsou dvě věci, za něž potřebujeme poděkovat. Za prvé, do státního rozpočtu teče 50 miliard, ale to je věc dejme tomu jiná. A pak to, že - a to ani raději říkat nebudu.

    Takže já v tom nevidím úplnou férovost, a proto také pro ten zákon hlasovat nebudu. To říkám poctivě a férově a samozřejmě se budu ještě zabývat dalšími věcmi, a to je to, že zamezíme kouřit ve vesnických hospodách, kde je to pro mě poměrně dost obtížné. Když si představím, jak to na vesnické hospodě chodí, kde já jsem dokonce na jedné vesnické hospodě pingloval chvíli, abych si přivydělal nějakou korunu, takže si neumím představit, že tam ti lidé nebudou kouřit. Ale to je věc do jiných debat, takže jenom jsem musel vystoupit, protože to tak cítím.

    Já vám děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolega Jandák - faktická poznámka, potom kolega Stupčuk.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Nebojte se, nebude to legrace. Ne. Vážený pane ministře prostřednictvím předsedajícího, dobře jste to řekl, ještě lépe jste to ukázal. Já s vámi se vším souhlasím, přesto kouřit nepřestanu. Ale to jsem říct nechtěl.

    Chtěl jsem říct jednu věc, vážený sbore zákonodárný. Uvědomujete si, kolik tu leží podstatných zákonů? Zákon o prokazování majetku, zákon o referendu a mohl bych jmenovat. My jsme sem přišli a všichni jsme začali bojovat proti korupci, za dobro, za všechno, a pak to smete jeden, který bojuje za zdraví. Já si myslím, že bychom se skutečně měli vrátit k tomu, co tu leží více než rok, a potom, až bude pohoda, nikdo nebude krást, tak by lidé měli přestat kouřit. Myslím si, že tak by to mělo být. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Mám zde ještě tři faktické poznámky - pan poslanec Stupčuk, potom paní poslankyně Marková a potom pan poslanec Lank. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já se přiznám, že jsem po vystoupení pana ministra vůbec nepochopil, co je logikou návrhu toho zákona, jestli to je ochrana společnosti před kouřením zahrnující i ty kuřáky, protože pokud tomu tak je, tak já bych očekával ve vystoupení ministra zdravotnictví především to, že bude apelovat na to, aby se tady omezila strana nabídky, a to se tady v žádném případě neděje. A v tom je to největší pokrytectví zákona, že na jedné straně my tady vůbec nevytěsňujeme z veřejného prostoru tu dostupnost tabákových výrobků, a na druhou stranu pak naopak z veřejného prostoru chudáky konzumenty, kteří si to platí s požehnáním státu. A to jsem od počátku říkal a tvrdím, že to je nefér.

    Pokud hodnotovým základem toho zákona je to, že má chránit nekuřáky před kuřáky, tak pak jsem tady již v minulých vystoupeních upozorňoval na to, že tak lze dosáhnout pomocí stavebně technických prostředků, toho oddělení, kdy kuřáci si mohou kouřit ve stavebně technicky oddělených prostorách a vůbec nepřijít do styku s nekuřáky. A pokud je tedy problém s personálem, tak samozřejmě buď takové prostory, kde se kouří, můžou být bez obsluhy, anebo tam bude obsluhovat personál, který také kouří. Jinými slovy chci říct, hledejme takové řešení, a myslel jsem si, že to je vždy účelem i politiky, hledat řešení, které usmiřuje různé zájmy ve společnosti a snaží se najít nějaký nejvyšší společný jmenovatel a hledat konsenzus k tomu, jak vyhovět, v tomto případě oběma skupinám, přičemž připomínám, že ta jedna ze skupin není rozhodně nepočetná. Je to 34 % dospělé populace, která pravidelně užívá tabákové výrobky. (Předsedající: Pane poslanče, skončil vám čas pro faktickou.)

    Takže chtěl bych ujasnit, co je hodnotovým předmětem tohoto zákona. Díky.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní má k faktické poznámce slovo paní poslankyně Soňa Marková. Ještě než přistoupí k pultu, konstatuji, že pan poslanec Holík ruší omluvu z dnešního jednání. Paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Soňa Marková: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Moje poznámka směřuje k tomu, abychom tady přestali z toho dělat divadlo. Přece tento zákon není o tom, že tady někdo zakazuje dospělým kuřákům holdovat svému zlozvyku. O tom ten zákon přece vůbec není. Ten zákon je o ochraně především dětí a mládeže před škodlivými účinky návykových látek, nejenom tabákových výrobků, ale i alkoholu a dalších a dalších návykových látek. Prosím, prosím, nebavme se o tom v téhle té rovině. Bavme se o tom, že chceme skutečně naše děti a mladé lidi před tímto zlozvykem ochránit. Ti, co už ten zlozvyk mají, tak teď už je na nich, co s tím budou dělat. Prosím, upřednosťme hodnotu zdraví jako nejvyšší hodnotu, která pro nás skutečně něco znamená. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Soně Markové i za dodržení času. Nyní pan poslanec Martin Lank také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Já nevím, ale opravdu je tady někdo, kdo skutečně věří tomu, že tím, že se zakáže kouřit v restauracích, tak nějak výrazně prospějeme tomu, že se tady snad nebude kouřit vůbec nebo že všichni zázračně ožijeme a budeme všichni krásně zdraví? Znovu připomínám, v Itálii čtyři roky po zavedení zákazu kouření v restauracích pokles nemocí souvisejících s kouřením o dvě desetiny procenta. Tak jestli chcete takhle bojovat o zdraví, no tak to bude ještě hodně dlouho trvat.

    Druhá věc. Pokud nějaký nekuřák z řady restaurací si prostě vybere tu kuřáckou a trvá na tom, že tam bude sedět, ať se na mě nikdo nezlobí, tak podle jaksi darwinovských principů, já si myslím, že pořád se sám může vyřadit z genofondu.

    A za třetí. Děkuji panu ministrovi, že se pochlapil a konečně nám sem přinesl pořádný popelník.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Nyní ještě faktická poznámka paní poslankyně Černochové, potom pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Černochová: Jestli si pan ministr zdravotnictví myslí, že by někteří lidé měli přestat kouřit, já si myslím, že by někteří lidé měli přestat pít. (Smích a zatleskání.) Ale mluvím o tom ze zkušeností dlouholeté komunální političky. Na Praze 2 máme skutečně více než 50 % nekuřáckých restaurací. A zvu pana ministra na Prahu 2, aby se mnou prošel v 11 hodin, o půlnoci některé úzké ulice, které v rezidentní části Prahy 2 máme. Jak to vypadá na těch ulicích? Jestli si pan ministr myslí, že skutečně lidé se toho zlozvyku zbaví jeho zákazem, tak se mýlí. Ti lidé naopak kouří před těmi provozovnami, kouří tam i během dne, kdy chodí děti do škol, do školek a na dětská hřiště. Takže naopak to, že se kuřáci vyženou na ulici, tak ve svém důsledku bude znamenat přesný opak toho, než si pan ministr přeje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla paní poslankyně Černochová. Faktické poznámky ještě přibývají. Nejdříve paní poslankyně Olga Havlová, poté pan poslanec Kalousek, potom paní poslankyně Hnyková, potom další. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já osobně jsem nekuřák. Nekouřím 30 roků. (Smích.) A musím se tady těch kuřáků zastat. Já osobně si myslím, že to, co tu říkala přede mnou paní poslankyně Černochová, je ten problém. My vyženeme kuřáky na ulici, a mně daleko více vadí, že se na ně budou dívat ty děti, před kterými chceme chránit to kouření, a naopak necháme volné restaurace, kde se kouřit nebude. Mně daleko více vadí, když je nepořádek všude na ulicích, rozházené vajgly, přecházím přes přechod, málem mě kuřák s cigaretou v ruce propálí bundu, než když bude sedět někde v restauraci, a dneska si může vybrat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Havlové. Pan kolega Kalousek ruší svoji přihlášku k faktické poznámce, tedy paní poslankyně Hnyková, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych se k tomuhle vyjádřit taky. Já nevím, jestli nás kuřáci nás nekuřáky - já patřím do té druhé skupiny, celý život nekouřím a kouřit nebudu - a jestli nás přesvědčují o tom, abychom vás podpořili. Já vás prostě nepodpořím, protože si myslím, že je to zdraví škodlivé, a vyznávám životní filozofii, že zdraví je to nejdůležitější.

    Ale chtěla bych se připojit ke kolegyni Markové. Tento zákon není jenom o kouření, ale je také o návykových látkách. Zvedá se číslo lidí, a obzvlášť mladistvých, kteří jsou na těchto návykových látkách závislí. Já jsem sama v Libereckém kraji pořádala dva semináře k této problematice a vidím, jak je to velmi škodlivé. Měli bychom především myslet na komplexnost celého zákona a ne se jenom specializovat na to kouření. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Nyní paní poslankyně Válková také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem obyvatelkou Prahy 2 a paní poslankyně Černochová, prostřednictvím pana předsedajícího, tady řekla některé skutečnosti, které vnímám trošku jinak. Možná že nechodím stejnými ulicemi. Ulice na Praze 2 jsou poměrně čisté, žije se na Praze 2 velmi dobře a žije se tam o mnoho lépe právě proto, že čím dál tím větší počet restaurací se stává nekuřáckými. Ale ty kuřácké restaurace i s těmi takzvaně stavebně oddělenými prostorami opravdu nejsou dobré pro nekuřáka a o to méně samozřejmě pro personál.

    Jinak se připojuji ke všem, kteří tady hovořili o tom, že nemáme zužovat ten pohled jenom na předkládanou novelu na kouření, resp. zákaz kouření v restauračních prostorách, nebo ve vnitřních prostorách restauračních zařízení, že jde o mnohem komplexnější zákon. A i z tohoto důvodu by Poslanecká sněmovna už měla o něm tento den rozhodnout - ať tak, či onak.

    A jinak prostřednictvím pana předsedajícího k panu poslanci Jandákovi jenom poslední větu. Myslím si, že nic důležitějšího než ochrana života a zdraví není na pořadu jednání nejen v Poslanecké sněmovně, ale i v jiných institucích a orgánech, které mají možnost nějakým způsobem zasáhnout do života veřejnosti. Takže si myslím, že naopak bychom se měli ochranou těchto statků zabývat prioritně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Válkové. Vyvolala další vlnu faktických poznámek, takže pan zpravodaj ještě počká se svým přednostním právem. Nyní paní poslankyně Černochová, poté pan poslanec Kostřica, poté pan poslanec David Kasal. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já vaším prostřednictvím děkuji paní profesorce Válkové za kompliment. Já jsem to myslela tak, že pokud skutečně v nočních hodinách se vytlačí kuřáci z těch kuřáckých restaurací, ne z těch nekuřáckých, na ulici, tak to skutečně bude znamenat nárůst narušení veřejného pořádku. Mně už takhle chodí celá řada stížností právě před těmi kluby. Já vím, že vy jste obyvatelkou - prostřednictvím pana místopředsedy - Nového Města, já jsem obyvatelkou Vinohrad. A vy tam máte několik klubů, kde každý týden dostávám přesně tyto podněty, že lidé díky tomu, že ten klub je nekuřácký, stojí v nočních hodinách před těmi provozovnami. A bohužel je to Trojická ulice, která, se shodneme, nepatří mezi nejširší. Stejně tak je to v jiných lokalitách v Praze 2.

    Nechci tady teď řešit a rozvíjet komunální témata, ale skutečně bude se to dít v mnohem větší míře a my jako starostové městských částí nebo obcí s tím budeme mít obrovské problémy, protože lidé se budou obracet s těmi stížnostmi na nás a my jim pak těžko budeme vysvětlovat, že zákonodárný sbor se rozhodl vyhnat kuřáky, u kterých jinou represí neomezil možnost sehnat si cigaretu, vyhnal je na ulice. A naopak na ulicích je ten jejich nešvar mnohem více vidět.

    Takto jsem to myslela a jenom se omlouvám, že zdržuji, ale potřebovala jsem to paní profesorce Válkové takto dovysvětlit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Další faktická poznámka pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Rozhodl jsem se, že nebudu vystupovat, nicméně dovolte mi aspoň jednu věc z pozice lékaře, který se denně zabývá léčbou nádorů hlavy a krku, které jsou ve velké části způsobeny právě kouřením. Víte, když člověk mluví s pacienty, kteří jsou těsně před koncem, a oni to vědí, protože dva dny předtím zemře na podobné onemocnění soused ve vedlejším pokoji, ten vykrvácel. Ti pacienti, ty nádory se rozpadají, ty páchnou. Tam nikdo nechce přijít k tomu pokoji. Lidé se tomu vyhýbají. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Další faktická poznámka pana poslance Davida Kasala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec David Kasal: Děkuji, pane předsedající. Já bych navázal na některé své kolegyně, které tady poukazovaly nejenom na kouření, ale i na ostatní látky. Dovolte, abych vám řekl pár čísel z jednoho malého okresního špitálu, která jsou za zhruba čtyři roky. Na dětském oddělení se hospitalizují opilé děti, protože opilé děti nemohou být hospitalizované na záchytce, a když vám řeknu, že za ty čtyři roky jich bylo 76, z toho 35 dívek, 36 chlapců. Nejmladšímu bylo 8 let, nejstarší 17 let a rozsah promile byl od 0,8 do 3,47. Tady se nebavíme jenom o kouření, ale bavíme se i o tomto. Chci jenom upozornit, že to je vrcholek ledovce. To jsou ti, kteří jsou přivezeni rychlou záchrannou službou, a mnohem větší část lidí zůstává doma, kde se o ně starají většinou rodiče. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kasalovi. Další faktická poznámka pana poslance Janulíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Kolegyně, kolegové, mně to nedá. Není to úplně z mé hlavy. My jsme se o tom bavili s kolegou, ale mě tak napadá, my jsme tady z rukou ministrů viděli, když se projednávají finanční otázky, viděli jsme účtenky. Viděli jsme urnu. Už se tady kouřilo z elektronické cigarety. A mě tak napadá, co uvidíme, až se bude projednávat zákon o regulaci prostituce. (Smích, potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janulíkovi i za dodržení času k faktické poznámce. Lékaře vystřídá paní poslankyně Lorencová a připraví se pan poslanec Koskuba, také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Prosím sněmovnu o klid.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, musím říct, že opravdu nerada, ale musím přiznat, že souhlasím s názory kolegů zprava, protože považuji za naprostou anomálii, abychom předstírali takový zájem o blaho a zdraví našich spoluobčanů, že jim prostě zakážeme, jednoznačně jim zakážeme, aby kouřili a nebo třeba popíjeli alkohol. Protože alkohol je návyková látka? Je. Jestliže do baru půjdu a budu si chtít zapálit - já chci přestat kouřit, předesílám. (Smích několika poslanců.) Jestli půjdu do baru a budu si chtít zapálit, asi nebudu očekávat, že tam bude hejno malých dětí, že si tam rodiče budou vodit děti kvůli tomu, aby tam dýchaly kouř. To si neumím představit. Ale umím si představit péči majitele restaurace, který oddělí od sebe prostor pro kuřáky a prostor pro nekuřáky, a to ještě bude v nevýhodě oproti těm, kteří budou mít restaurace pouze nekuřácké. Protože i těch, víme dobře, těch nekuřáckých restaurací přibývá. Takže není to proto, že kouřím a že chci přestat kouřit. O tom to není. Je to o tom, že každý má mít právo volby. A to právo volby tady je dostatečně zaručeno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní pan poslanec Koskuba také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, už jsem k tomuto návrhu zákona vystupoval několikrát a jistě mě nikdo jako doktora nebudete podezřívat z toho, že bych zde popřel fakta o škodlivosti kouření. Nicméně my zde ve vší úctě k panu ministrovi skutečně neřešíme důsledky požívání, krom jiného, tabákových výrobků. My zde pouze někoho omezujeme. Protože jestliže chcete i to, co řekla moje ctěná kolegyně Soňa Marková, jestliže toto vše myslíme vážně, musíme jít dál. Ano, kolega Kasal tady hovořil o tom, jak dopadají naše děti, a též jako lékař o tom něco vím. Ale pak, vážení, budeme muset jít ještě dál. Když tedy kuřáky nezakážeme a nezlikvidujeme jako sociální skupinu a vyženeme je pouze na chodníky, tak se budeme muset vrhnout ještě dále. Budeme se muset vrhnout do vozidel, kde jestliže v autě jede nekuřák a stačí tam jeden jediný kuřák, který v tomto uzavřeném prostoru na ucpané D1, za kterou platí poplatky, kouří celý den, tak ti tři v tom voze jsou na tom ještě hůř než v restauraci. A takto bych mohl pokračovat. Zakažme zahrádky, aby děti neviděly, že lidi venku chlastají.

    Kam, lidi, až zajdeme? Budeme zde projednávat zákon, kde budeme kontrolovat kotle. Myšlenka jistě ctihodná. No tak pojďme, odložme tento zákon a zamysleme se, jestli když půjdou kontrolovat kotel na pevná paliva, rovněž nezkontrolují, jestli rodiče před dětmi nepijí a nekouří. Tam je totiž ta alfa a omega. V rodině! A to my tady tímto zákonem ve vší úctě nezachráníme. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Koskubovi. Čas mu vyšel. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Chvátám, aby se nepřihlásil někdo k faktické poznámce. Připraví se pan poslanec Benda. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo, jsem trošku rozčarován někdy z té diskuse. Budu také velice stručný.

    Samozřejmě že jako pediatr, lékař a člověk, který 60 let nekouří, nemám pro kuřáky žádné pochopení a nejsem tolerantní vůči kuřákům a nebudu. A souhlasím plně s názorem, nechci se opakovat, co tady řekla paní kolegyně Marková i paní kolegyně Hnyková.

    Jednak tady mám takové čtyři poznámečky. Že nabídka není regulována, to není pravda. Podívejte se do toho zákona. Někdo tady říkal z kolegů, je regulována, třeba omezuje se počet prodejních automatů. Místa, kde můžou být a prodávat se cigarety atd. To v tom zákoně je. Byla tady nesprávná myšlenka, že zákaz kouření v restauracích přece nemůže omezit počet kuřáků v ČR. Může. Je tam udáván statistický údaj ze severských zemí a z Nizozemí, kde když se zakázalo kouření v restauracích, tak kouření ve společnosti pokleslo o 10 až 20 %. My jsme tam dali jasně číslo, že český národ je trošku specifický, tak tady bychom počítali spíš se 3 až 5 %. Protože... myslím, že i sněmovna je odrazem trošku národa.

    Dále bych řekl, že samozřejmě škodí pasivní kouření a my musíme ochránit děti před pasivním kouřením. V domácnostech by to samozřejmě bylo správné. Kdysi to navrhoval i Boris Šťastný jako předseda výboru v minulých letech, jenže to samozřejmě kontrolně zakázat kouření v domácnostech je asi o ničem. Musíme chránit občany, musíme chránit děti, musíme ochránit těch 20 tisíc zaměstnanců, kteří pracují v pohostinství a pracují v kuřáckém prostředí a oni nekouří. Jak oni k tomu přijdou? Mají si hledat jiné zaměstnání? Není jiné zaměstnání.

    A za další jsem chtěl jenom stručně říct, že statisticky dáno je 78 % občanů ČR - občanů ČR, tzn. včetně kuřáků - pro to, aby kouření v restauracích bylo zakázáno.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. A nyní pan poslanec Marek Benda, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře - už poslední. Je vidět, jak to vládu enormně zajímá.

    Vážené dámy, vážení pánové, já už jsem minule vystupoval poměrně rozsáhle. Myslím, že jsem tam zůstal omylem přihlášen z minula, ale využiji toho, protože po poslouchání tady těch faktických poznámek jsem si říkal, že přece jenom stojí za to ještě na chvíli vystoupit.

    Poznámka první k paní poslankyni Hnykové, ale i k panu ministrovi. Ten návrh zákona se jmenuje vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Obecně návykových látek. Přesto kromě tabáku a alkoholu neřeší vůbec nic. Ostatní návykové látky neřeší. Já jsem tady na to upozorňoval už minule. V té rozpravě byla řada iniciativ ze strany obcí a já to náhodou vím, protože bydlím na Praze 4 a v Nuslích, kde s tím máme veliký problém. Jestli by součástí takového návrhu nemělo být i řešení těch takzvaných šleháren nebo místností, kde je možné podávat substituční léčbu drogově závislým, aby opravdu nebyli přímo před školami, přímo před kostely, přímo v místech, kde se pohybuje velké množství dětí. To je ten problém, že vytlačujeme ty lidi na ulici. Ale to je problém, který přece fakticky směřuje i k tomuto návrhu regulace kouření. A už tady na to poukazovali někteří mí kolegové. Který směřuje k tomu, že místo toho, aby lidé, kteří jsou na kouření závislí, seděli někde v uzavřených prostorech, tak jsou vytlačováni na ulici, kde jednak, jak už někdo říkal, zůstávají ty vajgly, ale dejme tomu, že dobře, tak tam budou restaurace dávat popelníky, i když to zatím nedělají, a restaurace, které znám ve svém okolí a jsou nekuřácké, tak nějak zapomínají dávat ven popelník. Ale kde je ty děti procházející i v poměrně brzkých večerních hodinách domů uvidí mnohem spíš, než když budou sedět v té restauraci, a předpokládám, že pak jejich rodiče je budou brát do nekuřáckých restaurací. Takže pokud chceme, aby ten příklad nebyl viděn na ulici, tak je úplný nesmysl vytlačit kuřáky z restaurací. Protože jediné, co se stane, je, že půjdou na ulici před restauraci a tam na ně naopak děti uvidí. To je poznámka první.

    Poznámka druhá. Ta debata tady bohužel běží zoufale mimoběžně. A ukázal nám to teď pan ministr se svými urnami a fotografiemi, ale v podstatě vystoupení drtivé většiny lékařů, kteří vystupují a říkají: kouření je škodlivé. Já jsem sice v roce 1995 rozesílal jako svoji novoroční PF slavný citát Winstona Churchilla, tuším z roku 1953: Četl jsem tolik špatného o kouření, že jsem se rozhodl přestat číst. Ale jsem ochoten přistoupit na to, že máte pravdu v tom, že kouření je škodlivé. Z toho ale neplyne vůbec nic pro tento návrh zákona. Vůbec z toho neplynou žádné závěry pro to, jestli ho máme zakazovat v restauracích, jestli máme zakazovat soukromým provozovatelům, aby si doma dělali... tam je to v podstatě u nich doma, i když je to provozovna, aby si doma dělali, co si dělat chtějí. Buď řekněte, že je to tak škodlivé, že to zakážete celé populaci, že je to takové zlo, že je třeba s tím začít bojovat jako s drogami. Já to pokládám za velmi nerozumný nápad, ale to by bylo jediné logické vyústění toho, s čím tady si stoupáte s urnami a fotkami. Říct je to takové nebezpečí pro zdraví, že se to musí zakázat. Zakázat jako drogy a stíhat každého, kdo by to tady chtěl distribuovat. Dobře víte, že to nikdy neuděláte, protože státní rozpočet ministra financí by v tu chvíli klekl a už by ho nikdy nesestavil. Takže se hraje takový podivný alibismus jako: budeme říkat, že to je smrtelně nebezpečné, smrtelně nebezpečné pro kuřáky a smrtelně nebezpečné i pro každého, kdo se kolem nich jenom mihne, ale současně to nezakážeme. Já si myslím, že buď se má říkat A, nebo B. A budeme jenom soukromým provozovatelům rozkazovat, co oni mají dělat nebo nemají dělat ve svých podnicích. Navíc ještě tedy způsobem, a dostaneme se k tomu - pan ministr už připustil, že vypustí elektronické cigarety, to jsem velmi rád. Doufám, že časem připustí, že povolí v nekuřáckých nebo ve smíšených restauracích kuřácké místnosti, protože ve všech ostatních veřejných prostorech je povoluje. Překvapivě veřejné instituce, letiště, všichni smějí mít kuřácké prostory, jediný, kdo je opravdu nesmí mít, jsou restaurace. To je také pikantérie, které nevím, jestli si je pan ministr vědom, ale připadá mi naprosto nelogická a má být tím, o čem se bude diskutovat mezi prvním a druhým čtením.

    Přes víkend mi přišel ještě jeden dopis, který s dovolením aspoň krátce ocituji. Není dlouhý a zaujal mě jenom proto, že ten pán se představuje, je to mailem, takže to nemůžu samozřejmě ověřit, že ten pán se představuje jako volič lidové strany, který nám děkuje za to, že se ho zastáváme a že jeho vlastní strana se ho není schopna zastat. Ale krátce ocituji, v čem je problém. "Vážený pane poslanče. Děkuji vám za dosavadní nesouhlasná stanoviska ve věci plošného zákazu kouření v restauracích. Jste jediná strana, která drží tento jednotný postoj. I já si myslím, že lidé nejsou hlupáci a mohou si vybrat, do které restaurace půjdou či ne. Je to věc osobní svobody. Já sám jsem nekuřák, ale nikomu nechci kouření zakazovat. Každý má dostatek informací, aby se mohl svobodně rozhodnout, zda kouřit či ne, a zároveň přijmout důsledky svého rozhodnutí. Jde jen o to neobtěžovat kouřením nekuřáky. Včera jsem sledoval argumentaci pana poslance Vyzuly, který neustále zdůrazňoval, že nechce zakazovat kouření, pouze chrání nekuřáky před škodlivými dopady kouření. Zajímalo by mě, zda se někdo z těchto ochránců zdraví nekuřáků ve Sněmovně zamyslel, kam půjdou kuřáci kouřit, až jim to v restauraci bude zakázáno. Já sám bydlím v Pardubicích nad jednou takovou restaurací, která má prostor pro tři sta lidí. Pokud projednávaný zákon projde, budou hosté této restaurace kouřit přímo pod našimi okny, a to celodenně, protože provoz je nepřetržitý. Nejedná se jen o tuto restauraci. Takových restaurací, jejichž hosté kuřáci budou vyfukovat dým lidem do oken, je plno. Analyzoval někdo ze zastánců zákazu kouření z řad poslanců stran zastoupených ve Sněmovně tento fakt? Prosím vás, zmiňte tento problém ve Sněmovně při dalším projednávání zákona nebo tím někoho pověřte. Skutečně nechci mít trvale zavřená okna a pořizovat si nucenou ventilaci a filtraci do bytu." To je jenom citace jednoho pána, který na to kouká z problému toho, že on bydlí nad restaurací a bojí se přesně toho, čeho se bojím já taky, že nedává žádný smysl vytlačit kuřáky ven na mráz, aby tam stáli jako příklad dětem a kouřili lidem do oken.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Teď budeme pokračovat, budou dvě faktické poznámky. A ještě přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Šarapatka od 17 hodin do 17.45, pan poslanec Rais se omlouvá nebo omlouval od 15.30 až 16.30 a paní poslankyně Květa Matušovská od 17.30 do konce jednacího dne.

    Nyní faktická poznámka pana poslance Roma Kostřici, připraví se pan poslanec Martin Lank a potom budeme pokračovat v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, budu velmi krátký. Mě k tomu vyprovokoval jenom příspěvek pana poslance Bendy. Já se domnívám, že děti někdy vidí kouřící lidi. Mně to připadá jako relativně komické.

    A ještě bych chtěl poukázat na jednu věc. Byl jsem před dvěma lety v Tokiu, možná že půjdeme také tím směrem, ale v Tokiu, tam si nezakouříte běžně na ulici. Tam jsou opravdu místa, která jsou vyhrazena pro kuřáky. Jsou nějak označena, já jsem to nepochopil jak, protože jsem to nebyl schopen v těch jejich znacích samozřejmě přečíst, ale tam se všichni ti kuřáci shromažďují a velmi disciplinovaně tam kouří. A v New Yorku třeba, v Central Parku, což je obrovský prostor uprostřed velkého města, tam je také zákaz kouření. Tak jenom takovou krátkou poznámku. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. Nyní pan poslanec Martin Lank také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Víte, já jsem tady na to upozorňoval už minule, a už to tady máme zase. Prosím vás, přestaňme ohýbat ta čísla. Tady těžko můžeme operovat tím, že chráníme zájmy 20 tisíc zaměstnanců v restauračním průmyslu. Když 60 % restaurací je nekuřáckých, tak tohle číslo prostě nemůžeme brát tak, že se to týká všech. Ale budiž.

    Sedmdesát osm procent občanů je prý podle průzkumu pro zákaz kouření v restauracích. No jasně. Kdyby ta otázka takto byla položena mně, tak já na ni také odpovím že ano. Ale ono je to přece jenom trošičku jinak. Kdyby ta otázka zněla tak, jak to ve skutečnosti je: bude zakázáno kouřit prakticky úplně všude a prostě si tu cigaretu nedáte nikde, ani v pivnici, vinárně, kavárně, tak já si myslím, že lidé by si už tu odpověď možná rozmysleli trošičku jinak.

    Jestli chcete skutečně něco udělat pro ochranu zdraví, tak proč se nevydáme podobnou cestou jako tuším Slovensko. Proč nezakážeme kouření v automobilech, kde cestují lidé mladší 18 let? Já si myslím, že to dává smysl.

    A pokud chceme udělat něco pro ty zaměstnance, tak můžeme navrhnout, aby žadatel o práci nepřišel o podporu na úřadu práce, pokud tu práci odmítne z důvodu, že nechce pracovat v kuřáckém prostředí. To jsou věci, které podle mne dávají smysl. A touhle cestou bychom se měli vydat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Pokračujeme v rozpravě. Paní poslankyně Nina Nováková je v tuto chvíli nepřítomna, takže její přihláška propadá. Pan poslanec Radim Holeček se ujme slova a připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, řada poslanců tady do dlouhé debaty - a ta debata byla hodně dlouhá, já čekám vlastně už, přihlásil jsem se jako první, ale bohužel v té devadesátsedmičce, takže až teď na mě došla řada - řada poslanců do té dlouhé debaty vnesla osobní pohled. To se mi vždycky líbí. Byli tady kuřáci za nekouření, kuřáci za kouření a já se pokusím do toho vnést také svůj pohled. Například kolegyně Hnyková, vaším prostřednictvím, celoživotní nekuřák, bojuje všemi deseti za nekuřáky.

    Pan zpravodaj řekl, že nemá s kuřáky slitování. No a já jako celoživotní nekuřák říkám, že s nimi slitování mám. Kuřáci jsou totiž nejdisciplinovanější dobrovolní plátci daní. S nadsázkou se dá říci, jsou to dobrodinci národa, tak jak jim říkal Sir Humphry v Jistě, pane ministře.

    Já jsem absolutně celoživotní nekuřák. I tak vládou a poslanci připravovaný návrh na úplný zákaz kouření v restauracích a jiných soukromých místech - tento návrh mi vadí už z principu a mého přesvědčení. Tento návrh jde totiž zcela v duchu současné doby plné zákazů, monitorování života občanů. Zkrátka už nám přituhuje. Zákaz kouření na veřejných místech byl namístě. Jsou totiž taková místa, kterým se já jako nekuřák nevyhnu, abych byl obtěžován kouřem. Tento zákaz ale zasahuje do svobodného nakládání se soukromým vlastnictvím. Je na majiteli restaurace, jestli svůj podnik zařídí jako nekuřácký, kuřácký či s oddělenými prostory a které zákazníky chce svojí službou oslovovat. A je na mně, jestli se rozhodnu do takového podniku jít, nebo ne. Nikdo mě nenutí. Přirozená poptávka v posledních letech přirozeně způsobila, že čím dál víc restaurací či kaváren je nekuřáckých a je tomu tak dobře. Existuje také celá řada aplikací pro chytré telefony, kde se dozvím předem, jestli jde o kuřáckou, polokuřáckou či nekuřáckou restauraci. Zkuste některou z těch aplikací.

    Občas ve vyhrocené debatě na toto téma zaznívá argument, že stát přece také hygienickými normami reguluje fungování byznysu s pohostinstvím. Nicméně rozdíl v tom, jestli jako zákazník nemám příliš dobrou šanci zjistit, já jako zákazník nemám možnost zjistit hygienické podmínky, jaké panují například v kuchyni restaurace. Ale jestli je ten podnik kuřácký, nebo ne, prostě jednoduše vím.

    S podobnými nápady nadmíru regulovat lidské chování se teď bohužel roztrhl pytel. Paní ombudsmanka například nechce, abych si podle svého uvážení mohl vybrat nájemníka bytu v mém vlastnictví, teď zase nedávno nám bude pan ministr Brabec koukat do komínů, čím si topím. A tak salámovou metodou ztrácíme další kousky svobody. Možná se s řadou z vás shodneme na tom, že jít do zakouřené místnosti na celý den, celý večer, já třeba osobně jednou za čtrnáct dojdu v Ústí nad Labem do velmi zakouřené místnosti, je to nejhorší rybářská putyka, nesmím jmenovat, ale je to opravdu to nejzakouřenější co je, já si tam vykouřím těch pět cigaret pasivně, celou noc větrám oblečení, no a vy všichni, co tady jste, nebo většina z vás řekne, že to je svým způsobem blbost. Ale já důrazně varuji - neberme lidem svobodu dělat ve volném čase na svou vlastní zodpovědnost krásné blbosti. V sešněrované společnosti prostě nikdy nebylo dobré a příjemné žít. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Holečkovi. Nyní pan poslanec Bohuslav Svoboda, řádně přihlášený. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já také čekám už hodně dlouho na to, abych se dostal ke slovu. Samozřejmě spousta věcí, které tu zazněly, jsou věci, ke kterým i já mám svůj názor. To základní, co bych chtěl říci, je, že je skutečně naprosto nefér v této diskusi vystupovat z pozice lékaře, který tomu rozumí a může dávat i velké argumenty. Když jsem dělal rigorosum z patologie, tak jsem pitval karcinomové plíce, mně nikdo nemusí říkat, jak vypadají. Celý život jsem se zabýval onkologií, mně nikdo nemusí říkat, jak rakovina vypadá.

    Ale také nezneužívám to -ono je to málo známé -, že existuje typ rakoviny, na který kouření má protektivní vliv, že kuřáci a kuřačky mají menší procento rakoviny určitého typu, když kouří určitý počet cigaret. Já to nechci zneužívat, protože v medicíně můžete dokázat cokoli. Medicína je zvláštní věda. Nic v ní neplatí na sto procent. Když se hodně dobře daří, platí to na 90 % a 10 % je úplně volně ve vzduchu, je to jinak, než platí všechna ta pravidla.

    To, o čem já chci hovořit, je to, že máme tendenci něco zakazovat. Nechci zneužívat to, jak dopadl zákaz pití alkoholu ve Spojených státech, co všechno to vyvolalo za obrovskou éru černého pálení lihu, za obrovskou éru vzniku velkých gangů, velké kriminality.

    Já si jenom vzpomenu na své mládí na střední škole, na La Guardiově reálném gymnáziu. Já jsem nikdy jako mladý nekouřil, poněvadž jsem byl vrcholový sportovec. Jediná fáze, kdy jsem si zapaloval, byla, když jsem byl na tom gymnáziu, když jsme měli pana profesora Bartoše, vynikajícího matematika a kuřáka, upozorňuji, který byl fanatický bojovník proti kouření. On o všech přestávkách běhal po celé škole a hledal, jestli najde nějakého kuřáka. Naší povinností bylo vymyslet systém, jak nás nenajde. Dokonce jsme udělali smlouvu s děvčaty, že nám uvolní jeden dívčí záchodek, a kouřili jsme tam. Trvalo mu asi měsíc, než přišel na to, kam se schováváme. Byla to prostě reakce na ten zákaz.

    Tak to ve světě chodí. Lidé mají tendenci porušovat zákazy. Myslím si, že jediná cesta v tom je, abychom se vraceli k nějakým základním principům. Když jsem já byl mladý, tak v mé generaci neexistovalo, že by si někdo zapálil u stolu, kde ostatní jedli. Dokud se jedlo, nikdo nekouřil. A to je to, o čem hovořím. My musíme skutečně volat zezdola, ne volat zákazem za něco, ale musíme znovu zvolit výchovu tak, aby toto bylo existující pravidlo.

    Já mám poblíž svého bydliště restauraci, která vznikla z té nejzaplivanější čtyřky, která tam široko daleko byla. Jeden můj známý si ji předělal a udělal z ní něco, jako je třeba Potrefená husa, hospodu takové úrovně. Přišel za mnou a říkal: Prosím tě, co mám dělat? Mám to udělat jako nekuřácký, nebo se tam má kouřit, nebo napůl? Já jsem mu říkal: Podívej se, já vycházím z toho, že jsi kuchař a chceš vařit. Pokud chceš vařit, tak by ta hospoda měla být nekuřácká, protože to je prostor pro to jídlo, jak to známe. U jídla se prostě nekouří, to k sobě dohromady nepatří, protože to ten gurmánský požitek významně snižuje. On to udělal a rok živořil. Vždycky mu tam přišli hosté, řekli "tady se nekouří" a odešli. Dneska díky tomu, že dobře vaří, je na tom o kousíček lépe. Ale já tam vidím jinou věc. To, o čem se tady hovořilo, to já znám z denní praxe. Já tam každý den chodím okolo s dětmi ze školky. A děti se tam zastavují a dívají se, jak tam stojí venku ti kuřáci, jak tam kouří, a opravdu to vidí jako příklad. Ptají se na to. Když hovoříme o zaměstnancích, tak jenom musím konstatovat, že všichni jeho číšníci a ostatní kuchaři tam stojí také a všichni tam kouří. Takže to jejich ohrožení je také jistě v nějaké jiné rovině. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Nyní pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, páni ministři, dámy a pánové, já nebudu dnes hovořit k militantním nekuřákům. Je mi zcela jasné, že váš názor nejsem schopen změnit, vy jste si vybrali svůj cíl, za tím cílem jdete a argumenty, ať by byly sebepravdivější, vás nepřesvědčí. Jsem rád, že mi dávají za pravdu a že to takhle chápou.

    Přiznám se, jsem kuřák. Slovy klasika bych mohl říci, že kuřáci cigaret jsou naším společným nepřítelem, protože kouřím doutníky. Nechci se bavit o tom, jaký je rozdíl mezi kouřením doutníků a cigaret. Cigaretu považuji za hřebíček do rakve, zcela zřejmě doutník považuji za kulturní záležitost. Za prvé hoří asi hodinu, když hovořím o velkém doutníku, za druhé vyžaduje určitý rituál, abyste si ho vychutnali, vyžaduje taky mít na to čas a klid. Dospěl jsem k tomu až věkem. Já jsem začal kouřit, když mi bylo snad 40. A dnes klidně týden nekouřím, 14 dní nekouřím, prostě nemám tu potřebu. Ale ten doutník mám opravdu rád, a když je příležitost a potřebuji ten čas té hodiny, abych si ho vykouřil, tak si ho rád zapálím. Mimo jiné doutník je jeden z největších nepřátel kuřáků, protože ten prostor dýmem zamoří podstatně více než 20 cigaret vypálených najednou.

    Co mi ale vadí, a proto tady budu hovořit k těm, kteří nevědí nebo neznají nebo je to až tak dalece nezajímá, nevidí to jako problém, je, co tady zaznělo a jak to vnímám. Mí rodiče byli silní kuřáci. Opakuji, byli, už nejsou na světě. Oba dva zemřeli na rakovinu, oba dva ale zemřeli na rakovinu, která s kouřením neměla vůbec nic společného. Mě by zajímalo, když ti lékaři též tak intenzivně říkali, kdybyste jedli zdravěji, mohli jste tady být déle, nebo jestli litovali, protože to, co tady zaznělo z úst lékaře, že těm kuřákům na smrtelné posteli, když ta nálada v té místnosti je, jak to tady zaznělo, zasmrádlá tou nemocí, a já jsem si to zažil u obou rodičů, jaké to je, když jim říká: Kiš kiš, vidíte, kdybyste nekouřili, byli jste tady o pět let déle. Tak jsem to pochopil, co tady zaznělo od úst lékařů. To považuju za tragédii, pokud opravdu ti lékaři takhle k tomu přistupují. Já si hluboce cením toho, když lékaři říkají: Ano, zdraví je nějaká hodnota, já si jí hluboce vážím, této hodnoty, souhlasím s tím, že kouření tuto hodnotu ohrožuje a poškozuje, ale je to v té vůli člověka, aby se rozhodl, jak chce to své zdraví poškodit. Můžu říct automobiloví závodníci, kolik jich na trati umírá, a přesto je to jejich vášeň a té vášni podléhají. Znám kamaráda, lékaře, plicního chirurga, který kouří. Přitom operuje ty lidi, leze jim do plic, a přesto kouří. A když mu říkám: Proč kouříš, když to vidíš? On říká: Ano, já vím, jak to končí, ale je to moje riziko, moje uvědomění si toho, jak k tomu životu přistupuji. A všem pacientům říkám: Nekuřte, je to škodlivé. Já jsem špatný příklad, možná jsem slabý člověk, že musím kouřit, že nemůžu přestat, ale mě to uklidňuje. Já, když si tu cigaretku dám, mě to uklidní. Já nemusím, jak kolegové lékaři, brát nějaké prášky, abych byl v kondici, abych ten nápor, který přichází, zvládal.

    Dle mého názoru toto je druhý návykový obor. Léky, psychofarmaka, dneska předepisovaná na kila do společnosti. Každý, kdo přijde, že má nějaký problém, deprese spojené s čímkoli, a žijeme v depresivní době, to si řekněme, dostává automaticky od lékaře psychofarmaka. Já si myslím, že jsou podstatně škodlivější než třeba to kouření. Ale o tom se ve společnosti nemluví, protože to je nějaké řešení nějakého problému společnosti. Ano, kouření se vzalo jako určitý problém, jako prapor a je třeba ho prosadit, je třeba proti němu bojovat. Já s tím souhlasím. Kouření je špatná záležitost.

    Ale tady se obracím k tomu, co máme před sebou. Máme tady zákon o zdraví, máme tady dodatek ve spojené rozpravě. A já se ptám, pane ministře, když jste připravoval ten zákon, přečetl jste si ho? Předpokládám, že ano, nepodepsal jste jen na závěr, kdy vám to úředníci předložili. Protože kdybyste si ho přečetl, tak byste možná opravil mnohé věci, které v tom zákoně jsou, protože vás vnímám jako praktika, jako člověka, který si tou praxí prošel a nebyl celý život jenom úředníkem plnícím příkaz a jednajícím. Už mě zaujalo, a nechci to rozebírat, a tady děkuji nepřítomnému kolegovi Stanjurovi, který tento zákon rozebral do těch detailů chyb, které v tom zákoně jsou, a nelogičnosti, které tam jsou, nedomyšlenosti. Použiji pouze jednu, že vy hned v § 2 v bodě a) přirovnáváte tabák ke vzniku duševních poruch a poruch chování. Nevím, jak tabák vniká na duševní poruchu a poruchu chování. Ale těch příkladů je tady podstatně více. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Vyvolal dvě vážné faktické poznámky. První poznámka je pana Roma Kostřici, druhá pana Adolfa Beznosky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Jsem dalek toho, abych se tady na mikrofon dohadoval s panem poslancem Luzarem. Nevím, na co zemřeli jeho rodiče, na který druh rakoviny. Jenom bych chtěl upravit takovou tu mylnou představu, že lidé si myslí, že kouření způsobuje pouze rakovinu krku, hrtanu a plic. Ale je celá řada nádorových onemocnění, je jich velká většina, které jsou způsobeny zvýšenou konzumací tabákových produktů, zejména cigaret, a neví se přesně, jakým způsobem k tomu dochází. Pan profesor Vyzula by k tomu jistě byl schopen říct nepoměrně více jako kvalifikovaný onkolog. Ale je celá řada lymfomů, leukémie, které mají zvýšený výskyt u kuřáků. O tom není vůbec sporu. Chtěl jsem tady pouze popsat, aby si lidé uvědomili, jakým způsobem ty případy někdy končí.

    Já vím, že pan poslanec docent Svoboda jistě ví, jakým způsobem tyto nádory probíhají a končí, ale jeho poznámka, že existuje určitá protektivní úloha kouření proti rakovině jako takové, je mimo rámec mého chápání. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romu Kostřicovi. Ještě než se slova ujme pan kolega Beznoska, budu citovat omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Tomio Okamura a pan poslanec Radim Fiala se omlouvají do konce jednacího dne.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jen v krátké poznámce. Chtěl jsem reagovat na projev pana kolegy Luzara, který velmi podrobně rozebral problematiku. Taky sdělil, že si koleduje o karcinom jazyka, protože je kuřák doutníků. Nicméně s ostatními částmi jeho projevu musím souhlasit, protože uznávám svobodu v maximální míře a jsem proti plošným restrikcím, protože opravdu nikdy nefungují. Pan kolega Svoboda zmínil prohibici v Americe. Všichni víte, jak to dopadlo v Rusku po Gorbačovově prohibici. Takže si myslím, že bychom měli být velmi tolerantní v tomto. A pokud to nezasahuje do života ostatních a jít do hospody, která je kuřácká, je opravdu svobodná volba, tak bychom to měli nechat na těch, kteří v těch hospodách podnikají. Takže já budu jednoznačně hlasovat proti plošnému zákazu. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuju panu poslanci Beznoskovi za dodržení času k faktické poznámce. Budeme pokračovat. Slova se ujme pan poslanec Ludvík Hovorka. Připraví se pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A prosím o klid sněmovnu.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych napřímit vaši pozornost k § 11, který se týká zákazu a omezení prodeje a podávání alkoholických nápojů na veřejnosti přístupné sportovní akci s výjimkou výčepního piva. Tak to bývalo kdysi ještě v zákoně č. 379/2005 Sb., mám dojem, že to platí dosud, s tím, že ale vývoj při přípravě tohoto zákona se ubral trochu jiným směrem, protože v návrhu, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví, byla tato výjimka zachována, ale ve výsledném návrhu, který máme před sebou, už je pivo nebo alkoholický nápoj s obsahem alkoholu do čtyř procent, do čtyř procent objemových etanolů.

    Chtěl bych se zeptat, čím tady ta změna byla způsobena, co bylo hlavním důvodem, protože se domnívám, že stav, který platil dosud, to znamená, že to omezení bylo na prodej piva vyššího než desetistupňové pivo, si myslím, že to bylo dostatečné a odpovídalo to i zvyklostem, které běžně u nás byly. Nevidím důvod k tomu, aby na sportovních akcích nově byli nuceni řekněme výrobci omezovat kvalitu piva, dodávat devítku a podobně. Myslím si, že to není rozumný krok. Možná by bylo dobré, kdyby k tomu pan ministr řekl nějaký důvod, proč je výsledek takový, jaký je. (Hluk z levé strany sálu.)

    Jinak samozřejmě návrh zákona jako celek podporuji, protože se domnívám, že závislost na tabáku v naší republice je velmi vysoká. A velmi si vzpomínám na snahy našeho bývalého kolegy poslance Janečka, který se po dvě nebo tři volební období snažil omezit závislost na tabáku, omezit kouření, a dlouhodobě se mu to nedařilo, protože narážel na odpor zejména tabákové lobby. Myslím si, že je správné postupovat podobně, jak postupují země na západ od nás, kde se k takovému výraznému omezení kouření přistoupilo. Kouření a závislost na tabáku obecně na alkoholu je zejména mezi mladými lidmi v naší republice velmi vysoká, stejně jako závislost na drogách.

    Takže návrh zákona jako takový podporuji a domnívám se, že tady ten § 11 je možné dostat do původní polohy tak, jak byl v zákoně 379/2005 Sb. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi a slovo má pan poslanec Jiří Štětina, v tuto chvíli poslední přihlášený do rozpravy. Já se vám, pane kolego, pokusím ztišit sněmovnu, protože kolegové jsou viditelně rozčarováni z diskuse. Ale diskutují jistě o tomto tématu, jinak by diskutovali mimo sál. Děkuji.

    Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, budu velmi stručný. Já jsem si nic nenapsal, protože zde stojím minimálně počtvrté u tohoto mikrofonu a nestalo se zatím vůbec nic. Nemyslím, jako že nebyl zákon předložen, s tím plně souhlasím. Já jsem tady pochválil pana ministra minule, tak už ho dneska chválit nebudu, když tady má nějakou urnu. Ale byl bych strašně rád, abyste nezaměňovali odborné věci za věci politické.

    Já se jenom vrátím do roku 2010, kdy jsme vyjednávali zdravotní program pro koaliční dohodu. A teď hovořím ke kolegům zprava. Již v té době jeden váš poslanec chtěl tento zákon prosadit a jiný poslanec, vy jistě moc dobře víte, kdo to byl, já jmenovat nebudu, tak ten v žádném případě. A já jako politický absolutní nováček jsem říkal: Pánové, tomu já nerozumím. Jste z jedné strany a nejste schopni se dohodnout a chcete to mít v koaliční dohodě? A ten jeden z nich říká: No když nás sponzoruje jedna firma, tak se nám nedivte. A mně to bylo od té doby jasné.

    Vážení, nechme stranou všechny tyto věci, které jsou takzvaně útokem na svobodu, útokem proti svobodnému podnikání, a začněme se chovat racionálně. Já bych si přál, aby to byl už můj poslední projev, abychom se konečně dostali k nějakému hlasování, přikázali to do výboru, projednali to a ty drobnosti, které v tomto zákoně jsou, a který já vítám nejenom kvůli kouření, ale samozřejmě kvůli drogám, kvůli alkoholu, tak abychom konečně už ten zákon někam dali a abychom zase neříkali my ho tady zaparkujeme, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Moc bych vás o to prosil a děkuji, že jste mě vyslechli.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Nyní bych ještě konstatoval omluvu. Pan ministr zemědělství přišel, zase chce odejít, od 18.30 se omlouvá z resortních důvodů. A pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova pana ministra a potom pana zpravodaje. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k proběhlé rozpravě k vládnímu návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Úvodem chci zdůraznit, že nejsem militantní nekuřák. Nicméně v prvé řadě bych rád zdůraznil, že úkolem ministra zdravotnictví je zejména chránit zdraví obyvatel, a v tomto ohledu navrhuji maximální kompromis, který bylo možné v dané situaci vyjednat. V rámci meziresortního připomínkového řízení byl návrh zákona zaslán k posouzení téměř stovce připomínkových míst. Připomínky byly často protichůdné a jejich vypořádání bylo velmi náročné. Rovněž v Legislativní radě vlády a jejích komisích materiál doznal změn především v oblasti definic, které pak kritizoval zde v rozpravě pan poslanec Benda. Opakuji, že materiál je dle mého názoru kompromisem, tak aby obsahoval dostatečná opatření v oblasti ochrany zdraví obyvatelstva, reagoval na mezinárodní závazky České republiky v této oblasti a současně byl co nejmenší zátěží pro povinné osoby. Jen na okraj připomínám, že celá vláda včetně pana ministra průmyslu a obchodu s návrhem zákona vyslovila souhlas.

    Zazněla tady jak podpora návrhu zákona, tak i řada připomínek, což ale přesně vystihuje, jak je tato problematika napříč společností rozdílně vnímána. K některých připomínkám, které zde zazněly, bych se rád stručně vyjádřil.

    Pokud jde o úplný zákaz kouření v restauracích a jiných zařízeních, padaly tady návrh na zmírnění v podobě zavedení stavebně oddělených místností nebo zmírnění ve smyslu výjimky ze zákazu kouření pro venkovské hospody. K tomu bych rád znovu zopakoval - hlavním motivem pro předložení návrhu je ochrana zdraví nejen hostů, ale i zaměstnanců těchto zařízení. Úplný zákaz kouření v restauracích tedy má své opodstatnění. Jakékoliv modifikace, kuřárny, rozlišování, zda je hospoda na venkově, nebo ve větší obci, nebudou mít potřebný efekt. Řada zahraničních studií dokonce potvrdila pozitivní nebo nulový ekonomický dopad zákazu kouření na pohostinský sektor v zemích, kde byl zaveden. Pokud se jedná o zmírnění návrhu úplného zákazu kouření v případě vesnických hospod, znovu musím zdůraznit, že tento návrh mi přijde nelogický. Navíc by bylo dost nezodpovědné rozlišovat mezi přístupem k ochraně zdraví personálu na vesnicích a ve městech. Všichni zaměstnanci mají právo dýchat čistý vzduch.

    Dále se chci vyjádřit k návrhům týkajícím se zmírnění regulace pro elektronické cigarety. Tady musím říct, že i z hlediska výsledků mezinárodních studií, které probíhají, tento dopad není zcela jednoznačný. Proto jsem připraven i v rámci projednávání ve výboru hovořit o zmírnění této regulace.

    Ještě mi dovolte, zazněl tady od pana poslance Hovorky dotaz na výčepní pivo, resp. pak zavedení čtyř procent alkoholu. K té změně došlo v Legislativní radě vlády a byli jsme informováni, že některá 10stupňová piva splňují tuto podmínku, některá nikoliv. Nicméně i zde jsme připraveni hovořit o úpravě.

    V rámci rozpravy zazněl i dotaz na vypuštění Státního fondu integrované protidrogové politiky a financování protidrogové politiky. Návrh na zřízení tohoto fondu byl do návrhu zákona zapracován na základě požadavků národního protidrogového koordinátora. Nicméně návrh Ministerstva zdravotnictví předložený vládě toto opatření nezahrnoval. Po projednávání návrhu zákona v Legislativní radě vlády bylo na základě jeho požadavků toto ustanovení z návrhu zákona vypuštěno, neboť zřízení nového státního fondu bylo shledáno jako nesystémové. Protidrogová politika by měla být zajišťována ústředními orgány státní správy z finančních prostředků státního rozpočtu, kdy účelovost těchto prostředků na realizaci protidrogové politiky je zajištěna závazným ukazatelem v rámci příslušné kapitoly státního rozpočtu.

    Chci zdůraznit, že jsem připraven i v rámci diskusí ve výborech zabývat se jednotlivými pozměňovacími návrhy, diskutovat, jestli skutečně všechna opatření jsou nastavena zcela přesně a zcela adekvátně. Věřím ale, že smysl tohoto zákona nebude popřen a že Poslanecká sněmovna zákon, který má jako hlavní prioritu ochranu zdraví obyvatel před následky kouření a dalšími látkami, podpoří. Předem děkuji za podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo pana ministra. Žádám o závěrečné slovo pana zpravodaje.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Budu velice stručný, protože si myslím, že všechno již bylo řečeno. Tak jenom technicky: ve sloučené rozpravě vystoupilo asi 35 poslankyň a poslanců a byly více než čtyři desítky faktických poznámek. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Protože jde o sloučenou rozpravu, tak závěrečné slovo k tisku 97 ještě bude mít pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuju. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu zdržovat. Všechno, co mělo zaznít, zaznělo. Já bych požádal i o podporu druhého zákona, který je ve své podstatě minimalistický, který není v konkurenčním vztahu s ministerským návrhem, aspoň doufám. Pan ministr jej dneska označil v nějakém rozhovoru za podmnožinu svého návrhu, jestli jsem dobře poslouchal. Budiž, můžeme o něm takhle debatovat. Na nic si ten návrh nehraje, je, řekněme, velice strohý a svým způsobem účinný. Teoreticky by mohl být určitou alternativou nebo variantou k tomu ministerskému. Je dobře, že byl debatován ve sloučené rozpravě.

    My samozřejmě podporujeme ministerský návrh, ale budu rád, když důstojnou formou přejde do druhého čtení i náš návrh, poslanců hnutí ANO, aby měl také šanci na kvalitní věcnou debatu ve výborech. To je vše. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radku Vondráčkovi. Tím jsme de facto i závěrečnými slovy ukončili sloučenou rozpravu a můžeme se vrátit k jednotlivým přerušeným bodům. Nejdříve se vrátíme k přerušenému bodu

    Po závěrečných slovech předkladatele a zpravodaje máme návrh nejdříve na zamítnutí, který padl. Pane zpravodaji, prosím, abyste mě kontroloval, protože jsem neřídil celou dobu. Takže je tam návrh na zamítnutí, který budeme hlasovat nejdříve. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami... Jakmile se ustálí počet přihlášených a zklidní se situace v Poslanecké sněmovně... Prosím o klid, paní kolegyně, páni kolegové. Děkuji.

    O návrhu na zamítnutí tisku 508 budeme hlasovat v hlasování číslo 269, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 269, z přítomných 154 pro 33, proti 98, návrh nebyl přijat.

    Budeme se proto zabývat přikázáním výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor jako garanční? Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování číslo 269, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je přikázání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 270, z přítomných 159 pro 155, proti nikdo, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Marek Benda v rozpravě přednesl návrh na přikázání ústavněprávnímu výboru. Pan poslanec Klán, potom pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Navrhuji ještě hospodářský výbor.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, hospodářský výbor. Pan poslanec Kučera? Zopakuje. Paní poslankyně Maxová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já bych doporučila na projednání výbor pro sociální politiku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Sociální politika. Pan poslanec Bendl. Prosím o klid sněmovnu. Vyjádříte své názory k jednotlivým návrhům na přikázání ve výborech hlasováním. Myslím, že o tom nemusíme diskutovat. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Každou obec charakterizuje škola, mj. také hospoda, a proto navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Veřejná správa. Ano. To jsou všechny návrhy. Budeme postupně hlasovat podle toho, jak byly návrhy předloženy. Nejprve přikázání jako dalšímu výboru - pardon, omlouvám se. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Navrhuji, protože se jedná i o venkovské hospody, takže výbor zemědělský. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zemědělský výbor, ano. Pan poslanec Luzar ještě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leo Luzar: Pane předsedající, já si myslím, že tento zákon vyvolá docela vážnou a velkou debatu u společnosti. Lze předpokládat, že se budou ozývat protesty, budou petiční akce, podpisové akce, čili doporučuji petiční výbor. Týká se to ochrany lidských práv a stížností nás 30 % kuřáků. Děkuji.