• Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další den přerušené 36. schůze Poslanecké sněmovny. Prosím vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami.

    Připomínám, že na dnešní jednací den máme pevně zařazené body v tomto pořadí: bod 199, 200, 201 - body České národní banky, a dále pak body 53, 51, 52, 47, 43 a 125, což jsou body z bloku prvních čtení.

    Ptám se, jestli se chce někdo přihlásit ke změně pořadu schůze. Vidím přihlášku předsedy klubu ČSSD Romana Sklenáka, po něm pana předsedy Černocha. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolím si navrhnout změny v pořadu schůze. Navrhuji, abychom zrušili pevné zařazení bodu 43, který je zařazen pevně dnes, tj. zákon o bezpečnostní činnosti, tisk 495, zrušili jeho pevné zařazení. Stejně tak zrušili pevné zařazení bodu 6, zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, tisk 489, který je pevně zařazen na úterý 15. prosince, a naopak abychom na úterý 15. prosince pevně zařadili dva body, které mají sloučenou rozpravu, a to je bod 62 o ochraně zdraví a 97 o ochraně před tabákovými výrobky, tisky 508 a 272, a abychom tyto dva body zařadili za již pevně zařazený bod 63. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Eviduji tento návrh. Další k pořadu schůze pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych navrhl vyřadit bod 125, což je teritorialita, senátní návrh teritoriality exekutorů, který byl zařazen jako poslední bod na dnešní den, a to z důvodu, že to nevypadá, že by se na tento bod dnes dostalo. Myslím, že to je tak vážný a důležitý bod, který vyžaduje čas na projednání, a dovolil bych si navrhnout zařazení tohoto bodu na úterý 15. prosince za bod 24. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Za bod 24. Ano. Ptám se, jestli ještě někdo se hlásí k pořadu schůze. Není tomu tak. Přivolám naše kolegy z předsálí. Ptám se pana poslance Sklenáka, jestli chce o vyřazení a zařazení hlasovat v jednom hlasování, nebo ve dvou. V jednom. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Je tady žádost, abychom hlasovali o každém bodu zvlášť. Je to tak? (Ano.) Jestliže není proti tomuto námitka, tak každý bod zvlášť.

    Tedy nejprve budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Sklenáka vyřadit bod číslo 43... Prosím, pan předseda.

  • Poslanec Roman Sklenák: Pardon. Já jenom aby nevznikla mýlka, že jsem nenavrhl vyřazení ve smyslu vyřazení z pořadu schůze, ale zrušení pevná.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano. Vyřazení z dnešních pevně zařazených bodů, abych byl přesný. Děkuji. Takže vyřadit z dnešních pevně zařazených bodů bod číslo 43, sněmovní tisk 495.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 244, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro 131, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o vyřazení bodu číslo 6 z pevně zařazených bodů, který měl být zařazen pevně v úterý.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu o vyřazení z pevně zařazených bodů - bodu 6. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 245, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 131, proti žádný. I tento návrh byl z pevně zařazených bodů vyřazen.

    Dále pan předseda Sklenák navrhl zařadit body 62 a 97, které spolu souvisí, sněmovní tisky 508 a 272 za bod 63 v úterý.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro zařazení na úterý těchto dvou bodů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 246, přihlášeno je 140 poslankyň poslanců, pro 102, proti 9. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Černocha. Je možno to udělat jedním hlasováním, předpokládám, vyřadit z dnešních pevně zařazených bodů bod číslo 125, sněmovní tisk 499, a pevně zařadit tento bod na úterý 15. 12. za bod 24.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 247, přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali s pořadem schůze.

    Než přistoupíme k projednávání bodů 199 a 200, což jsou sněmovní tisky 530 a 531, jejichž předkladatelem je Česká národní banka, je nutno odhlasovat podle § 52 odst. 3 jednacího řádu účast guvernéra centrální banky pana Miroslava Singera při projednávání těchto bodů.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přítomnost pana guvernéra centrální banky, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kde proti?

    Je to hlasování číslo 248, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 137, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Já si dovolím přivítat pana guvernéra centrální banky Miroslava Singera. Vítejte, pane guvernére.

    Prvním bodem jednání této schůze, dnešního dne, bude tedy

    Zprávu projednal rozpočtový výbor. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 530/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Jaroslav Klaška a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 2. září ke zprávě České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2014.

    Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

    I. bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2014;

    II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2014.";

    III. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí pan guvernér. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, vážené paní poslankyně, páni poslanci...

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zatím pouhý místopředseda, pane guvernéra, ale třeba v České národní bance víte víc. Děkuji. (Pobavení.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Dalším přihlášeným do všeobecné rozpravy je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já se přiznám, že jsem měl připravený ne dlouhý, ale trošku delší projev, než přednesu, ale vzhledem k tomu, že jsme dneska ztratili už dost času, tak se budu snažit ten svůj projev co nejvíce zkrátit. Ale přece jenom bych chtěl využít přítomnosti pana guvernéra.

    Tak jak tady zaznělo, my jsme minulý týden jako rozpočtový výbor měli jednání s Bankovní radou České národní banky a tam došlo okrajově i na jeden bod, který já pokládám za důležitý, budeme to pravděpodobně brzy projednávat v Poslanecké sněmovně, a to je dohled České národní banky nad nebankovním trhem. Já bych jenom krátce připomněl, že jsme tady v loňském roce projednávali náš návrh, který se toto snažil řešit, nebyl přijat Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení, nicméně se domnívám a dovolím si říct, že vyprovokoval velmi užitečnou debatu nad touto problematikou a nad tímto tématem, která asi vyústila v to, že vláda vypracovala vlastní novelu, kterou schválila, a my ji asi budeme za chvíli v Poslanecké sněmovně projednávat.

    Měl bych na pana guvernéra - přejdu hned úplně na konec, opravdu nebudu dnešní čas protahovat a přejdu úplně na konec toho, co jsem měl připraveno. Tři krátké otázky na pana guvernéra, jestli by na ně mohl odpovědět. Pro dohled nad těmi nebankovními subjekty je stanoven limit, kauce nebo navrhovaný limit pro základní kapitál 20 milionů korun. Jestli pokládáte tento limit za dobře zvolený, myslíte si, že by měl být přísnější, nebo naopak benevolentnější, nebo jak to podle vás zapůsobí na ten rozháraný a neurovnaný nebankovní trh.

    Druhá otázka, velmi krátká. Někteří kritici návrhu zákona, a já zdůrazňuji, že pokládám za velmi užitečné, že tato novela zákona od vlády přišla po té loňské diskusi, varují, že část nebankovního sektoru se přesune do tzv. šedé nebo černé sféry. Jestli se domníváte, že ten přínos, který tato novela přinese tím, že se to tedy zreguluje a že to bude opravdu pod dohledem, což pokládám za velmi správné, bude výrazně větší než to, že - já se domnívám, že asi se určitě stane to, nebo předpokládám, samozřejmě se mohu mýlit, že část těch současně legálních provozovatelů díky tomu, že bude pod přísným dohledem České národní banky, se posune do té šedé zóny, jestli to převáží to negativum, které se tímto stane.

    A je tam i třetí, krátká, poslední otázka a tím opravdu končím. My jsme tam v té v České národní bance vzpomněli, nebo bylo vzpomenuto i téma, že v podstatě některé půjčky mohou být řešeny v rámci občanského zákoníku, jako občan mezi občanem. Samozřejmě to asi nelze dělat na obchodní bázi ve velkém, ale samozřejmě to je také riziko, kde část těchto půjček, nebo takových podivných půjček, může být realizována.

    Jestli byste mohl, chtěl bych poprosit pane guvernére, krátce okomentovat tyto tři dotazy a opravdu už dnes nebudu více zdržovat. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Pan guvernér chce odpovědět? Prosím, pane guvernére, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Děkuji za otázku. Mně se trošičku o té tematice hovoří ne úplně snadno, protože jsme obecně byli toho názoru, že tento sektor, který není systémově významný, není obecně něčím, co by nutně musely dělat centrální banky, nicméně samozřejmě rozhodne-li se Poslanecká sněmovna a Parlament nám to svěřit, tak to budeme činit co možná nejřádněji.

    V tom, jak to činíme, jsme omezeni stanovisky evropských autorit, které současně říkají v podobných situacích, kdy to šlo např. na Slovensku pod centrální banku, říkaly ano, dobře, ale nesmí to podvázat ty skutečně základní činnosti centrální banky a vytížit ji nebo přetížit. Takže jedním z nástrojů, aby to nebylo přetíženo, je fakt, že ten sektor bude přelicencován v okamžiku, kdy se k nám dostane, a vyčištěn. K tomu, aby ta licence měla smysl, těch 20 milionů považuji za přiměřenou dávku, tzn. že ten regulovaný subjekt má něco v sázce, abych odpověděl první otázku.

    Druhá otázka ohledně přesunu do černé sféry. My jsme se tam snažili dostat i paragrafy, které minimálně v té šedé sféře snižují výnosnost takového podnikání. Neumožňují vymáhání některých prvků zisku z toho neregulovaného takto poskytovaného úvěru. Čili ty subjekty, které by chtěly působit v šedé sféře, nebudou schopny se k tomu zisku dostat přes soudní systém, což by mělo pomoci. Na druhou stranu nemám žádné iluze o tom, že ten černý systém, to už prostě nemůže být záležitost naše a orgánů činných v trestním řízení. Tím se dostáváme i k tomu občaňáku. Podobně jako každý člověk má jenom limitovanou možnost sousedské výpomoci a mnoha dalších věcí v rámci občaňáku, tak prostě musí být pak stíhán, když to překračuje - což je ta poslední otázka.

    Takže dohromady, ač nejsem úplně šťasten z toho, že centrální banka získá tuto novou oblast, rozhodnete-li se takto, protože prostě jsou tam reputační rizika ne úplně zanedbatelná a je to samozřejmě operačně další sféra činnosti, kterou budeme muset řídit, rozumím tomu, proč se tak činí, a domnívám se, že ten zákon ke zlepšení toho stavu vést může. Děkuji.

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana guvernéra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Přistoupíme k podrobné rozpravě, do které ale neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Ani tady není zájem o závěrečná slova.

    Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej přednesl pan zpravodaj. ***

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Dovolte tedy, abych přednesl usnesení rozpočtového výboru také z 27. schůze ze dne 2. září 2015 ke Zprávě České národní banky o finanční stabilitě 2014/2015.

    Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

    1. bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2014/2015;

    2. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2014/2015";

    3. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pan guvernér. Prosím, máte slovo.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Já opět jenom stručně. Jedná se o 11. zprávu České národní banky o finanční stabilitě. Ovšem podruhé ji vydáváme jako instituce, která je podle § 2 zákona o ČNB odpovědná za provádění makroobezřetnostní politiky. To mimo jiné znamená, že máme k dispozici nástroje, kterými to můžeme provádět. Jedním z nejvýznamnějších je povinnost vytvářet bezpečnostní kapitálovou rezervu a nad ní takzvanou proticyklickou kapitálovou rezervu. Tu jsme do této chvíle vyhlašovali na úrovni 0 %, neboli jsme ji nepožadovali, ale současně jsme konstatovali a stále konstatujeme, že velmi klesá pravděpodobnost, že nulová sazba bude aplikována i v následujících dvou letech, jak se ekonomika dostává z recese nahoru do růstové fáze.

    Jinak si dovolím říct, že jsme také zavedli některá preventivní doporučení pro úvěrové instituce, především samozřejmě pro banky poskytující úvěry zajištěné rezidenčními nemovitostmi. Limitovali jsme nějakým způsobem zajištění. Instituce by neměly poskytovat úvěry, které přesahují hodnotu zajištění, a i mezi těmi 90, 100 % hodnoty zajištění by se měly pohybovat opatrně a obezřetně podle tohoto doporučení. Kromě toho jsme se zabývali poměrně výrazně, a zpráva to odráží, úvěrovým rizikem. Zde si dovolím jenom říct, že úvěrové riziko se sice projevuje v podílu úvěru v selhání, ale zase v souvislosti s cyklem úvěry v selhání klesají jak u nefinančních podniků, tak u domácností. Jediná oblast, kde naopak narůstají, jsou cizí nerezidenti, což souvisí spíše s několika specializovanými státními institucemi na úvěrovém trhu. Z tohoto hlediska máme důvod k optimismu.

    Současně už roste nabídka úvěrů a úvěrová dynamika. Přestože roste a přestože úvěry přibývají, tak dohromady zatím hodnotíme rizika pro finanční stabilitu v České republice jako převážně nízká a současně můžeme konstatovat, že díky posílení kapitálové vybavenosti bank a pojišťoven došlo k dalšímu posílení již vysoké odolnosti našeho finančního sektoru proti nepříznivým šokům.

    Tímto pozitivním konstatováním si dovoluji své úvodní slovo zakončit. Opět jsem pak připraven odpovědět na vaše dotazy.

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Není nikdo takový. Končím všeobecnou rozpravu. Není zájem o závěrečná slova. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ani tady se nikdo nehlásí. Končím tedy podrobnou rozpravu.

    Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování o návrhu usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 250. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 124, proti žádný. Návrh byl přijat. Já děkuji panu guvernérovi i panu zpravodaji.

    Přistoupíme ke třetímu bodu České národní banky. Je to bod

    Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Nyní prosím pana guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera, aby tuto zprávu uvedl. Prosím, pane guvernére.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Já děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že je to zpráva o inflaci č. 3/2015, která byla publikována v srpnu, a vzhledem k časovému odstupu, jak se dostáváme k projednání, je k dispozici i poslední letošní zpráva neboli zpráva o inflaci 4/2015, kterou vzal v minulém týdnu na vědomí rozpočtový výbor Sněmovny na svém zasedání, tak si dovolím možná spíše uvést některá nová data než opakovat fakta ve zprávě.

    V prvé řadě česká ekonomika v prvním pololetí letošního roku skokově zrychlila svůj růst. Tempo zůstalo vysoké i ve třetím čtvrtletí, kdy dosáhlo 4,5 %. Co je mimořádně potěšující, je, že k růstu hrubého domácího produktu přispívají všechny složky domácí poptávky, zejména fixní investice a spotřeba domácností. Neboli už nás netáhnou jenom vývozy, ale táhne nás domácí složka poptávky.

    Robustní ekonomický růst samozřejmě příznivě pokračuje ve zlepšování na trhu práce. Meziroční růst celkové zaměstnanosti přetrval i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Obecná míra nezaměstnanosti i podíl nezaměstnaných osob klesají. Úřady práce evidují v posledních měsících nejméně uchazečů o zaměstnání za posledních skoro sedm let, neboli od začátku období, které vejde do dějin jako velká recese. Konkrétně v listopadu úřady práce evidovaly zhruba 430 tisíc uchazečů, což je asi o 86 tisíc méně než ve stejném období loňského roku. Počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil téměř na dvojnásobek, na 105 tisíc volných pracovních míst. S tím samozřejmě souvisí, že začínají růst mzdy, v národním hospodářství ve třetím čtvrtletí s přispěním podnikatelské sféry na 3,8 %, svižně rostou i průměrné mzdy ve sféře nepodnikatelské, konkrétně o 3,5 %.

    Inflace zůstává nadále velmi nízká. Srážejí se tam dva faktory. Vnější, kdy klesají ceny ropy, a počasí, faktor, který nikdo neovlivňuje, ale který se pak projevuje na dobré úrodě a de facto stagnaci cen potravin. Proti tomu se ale oživování ekonomiky začíná projevovat v jádrové inflaci, která odráží poptávku u nás. Ta naopak začíná pomalu růst a poslední číslo bylo, myslím, 1,3 %.

    Pokud jde o makroekonomickou prognózu, očekáváme ne tak úžasné časy, jako byl tento rok, ale velmi slušné časy i v příštích dvou letech, růst někde pod 3 %, další pokles nezaměstnanosti a samozřejmě další nenárůst mezd.

    Pokud jde o náš současný méně standardní nástroj, který používáme, to znamená strop na posilování koruny, předpokládáme, že podmínky umožní ukončení tohoto nestandardního nástroje někdy na konci příštího roku. Takto se vyjádřila Bankovní rada na svém posledním listopadovém zasedání. Připomínám, že další měnové zasedání bude příští týden ve středu, což trošičku limituje moji možnost komunikovat naše bezprostřední názory.

    S tím bych si asi dovolil skončit a vyčkám opět vašich dotazů. ***

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi za jeho slova. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 573/1. Nyní prosím zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Adolfa Beznosku, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, děkuji, děkuji. Jednání výboru bylo v pohodě, protože ta zpráva se čte velmi pěkně. Základní fakta, která charakterizují makroekonomickou situaci v České republice, přednesl pan guvernér a sami cítíte, že jsme ve výjimečně příznivé ekonomické situaci, která vydrží pravděpodobně i pro celý příští rok.

    Jenom připomenu, že tomu inflačnímu cíli, o kterém je tady řeč, k těm dvěma procentům, pan guvernér vás informoval, že to bude někdy na konci roku 2016. V té zprávě, a pak jsme to projednávali na rozpočtovém výboru, jsme měli informaci, že inflačního cíle by mělo být dosaženo až v prvním čtvrtletí roku 2017. Takže to je drobná věc.

    Jinak rozpočtový výbor vyslovil s uvedenou zprávou souhlas a já vás s dovolením seznámím s jejím zněním.

    Usnesení rozpočtového výboru z 28. schůze ze dne 23. září 2015 ke Zprávě České národní banky o inflaci. Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Hampla, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2015, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - červenec 2015", a za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Opět budu velmi stručný, protože jsme minulý týden měli to jednání v České národní bance. Jen bych chtěl využít přítomnosti pana guvernéra. Jednak je pro mě tedy velmi příjemné, že na otázky, které jsou položeny, pan guvernér jasně odpoví, což je bohužel takový extrém v této Sněmovně. Velmi si toho považuji.

    Teď tu otázku. Před dvěma dny byly zveřejněny údaje o inflaci, kdy za poslední měsíc listopad je to pouze 0,1 %, což je pod inflačním cílem České národní banky, a dlouhodobě za celý rok je to tuším půl procentního bodu pod tímto cílem. Jestli to, pane guvernére, vidíte jako mimořádnou událost, která by neměla dále pokračovat, a mělo by se to vrátit k tomu, kam Česká národní banka směřuje, což jak říkal kolega Beznoska zpravodaj, ta zpráva se poslouchala velmi dobře, byly to velmi pozitivní údaje. Nebo tedy následkem těchto posledních údajů byl cíl posunut o toho čtvrt roku? Kdybyste to mohl velmi krátce okomentovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan guvernér má zájem o slovo. Prosím, pane guvernére.

    Guvernér ČNB Miroslav Singer: Velmi jednoduše, podíváme-li se na ta inflační čísla, která teď tento týden vyšla, tak tam se právě velmi dramaticky střetají oba dva ty jevy, to znamená dovoz deflace ze zahraničí především přes ceny ropy a současně stagnace cen potravin. Ale na druhou stranu zcela proti tomu jde přirůstání poptávkových tlaků v jádrové inflaci. Ta se dále zvýšila proti předchozímu stavu.

    Pokud se jedná o faktory jako ceny potravin a ceny ropy, ty už - a veteráni mezi vámi si možná budou pamatovat, že jsme zažili opačný pohyb v roce 2007, kde jsme řekli, že nebudeme zohledňovat věci, které nemůžeme ovlivňovat, počasí neovlivníme a ceny ropy také ne, a vyčkáme případně s pozorností, aby se nepřelívaly do takzvaných druhotných tlaků a očekávání obyvatelstva. Zdá se, že v tuto chvíli inflační očekávání jsou stabilní. A ty ceny - oba dva ty cenové okruhy jsou samozřejmě příznivý poptávkový jev. Proto si troufnu tvrdit, že tak dramaticky ten náš pohled nemění, zvlášť podíváme-li se na to, že jádro cen stoupá. Ale víc bych fakt s dovolením nechal až na to naše jednání příští týden, abych náhodou tady nějakým výrokem dramaticky neovlivnil trh.

    Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ještě pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Nedá mi to. Karel Fiedler pochválil pana guvernéra, tak mě napadlo, že bych ho měl pochválit taky. A dělám tak rád, protože všichni víte, jaké emoce a rozdílné názory vzbudila intervence České národní banky v listopadu 2013. Ta debata probíhala, pan guvernér získal ocenění za to, jak tu operaci České národní banky odkomunikoval s veřejností.

    Závěrem mi dovolte, abych vyjádřil ještě jednu naději, že stejně tak jasně a včas odkomentuje ne pan guvernér, ale jeho nástupce i ten exit z toho řízení. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Nevidím nikoho. Končím tedy všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Zahajuji rozpravu podrobnou, do které se také nikdo nehlásí. Končím tedy podrobnou rozpravu. Jestliže není zájem o závěrečná slova, budeme hlasovat o návrhu usnesení. Přivolám naše kolegy z předsálí a je tady zájem o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan zpravodaj, pan poslanec Adolf Beznoska.

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 251, přihlášeno je 132 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. Návrh byl přijat.

    A teď už definitivně, děkuji panu guvernérovi. Přijďte zas, pane guvernére.

    Dalším bodem našeho jednání je bod

    Z pověření vlády předložený návrh uvede již připravený ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám návrh novely zákona o státním podniku. Tento komplexní návrh novely zákona byl vypracován na základě řady podnětů prezidenta NKÚ vzešlých z kontrolní činnosti tohoto úřadu a na základě analýzy postavení a činnosti státních podniků, kterou v roce 2014 provedlo moje ministerstvo.

    Jeho hlavním cílem je přesněji vymezit pravidla pro hospodaření podniku s majetkem státu, transparentně určit povinnosti a vymezit odpovědnost ředitelů, jejich zástupců a členů dozorčích rad státních podniků, posílit dohled zakladatelů vůči státním podnikům, a to zejména z hlediska monitoringu a správnosti nakládání a hospodaření s majetkem státu. Novela zákona zpřesňuje postavení ředitele státního podniku, vymezuje jeho základní povinnosti a zpřesňuje definici jeho odpovědnosti jako statutárního orgánu podniku. Posiluje a zpřesňuje postavení členů dozorčích rad v oblasti vnitřní kontroly podniku a ukládá, aby tyto kontrolní orgány úzce spolupracovaly se zakladateli. Posiluje se též působnost zakladatelů vůči státnímu podniku, a to zejména z hlediska kontroly nakládání s finančními prostředky a hospodaření s majetkem státu.

    Smyslem navrhované právní úpravy je zejména omezit korupční rizika. V souladu s tím se stanovují přesnější a přísnější pravidla regulace nakládání s majetkem podniků včetně zveřejňování záměrů zcizit jejich nepotřebné nemovité věci. Novela zákona by také měla přispět k urychlenému dokončení likvidace státních podniků, které po privatizaci rozhodující části jejich majetku ztratily svoji podnikatelskou schopnost a ekonomický význam. Novela současně uvádí zákon o státním podniku do souladu s obecnými právními předpisy, které upravují postavení právnických osob a jejich orgánů, zejména pak občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.

    Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, v závěru bych vás chtěl požádat o podporu tohoto návrhu zákona jak na tomto dnešním jednání, tak i v následujícím legislativním procesu ve výborech Poslanecké sněmovny ve druhém a třetím čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Pavel Šrámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již pan ministr řekl, jedná se o úpravu zákona, nebo o novelu zákona, a vlastně právní úpravy je přesné vymezení postavení kompetencí a odpovědnosti ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a vztahů orgánů podniků k jejich zakladatelům. Cílem je dále stanovit základní soubor práv a povinnosti podniků představujících obsah práva hospodařit s majetkem státu. Návrh má kromě jiného omezit korupční rizika, jak již zmiňoval pan ministr, a zamezit špatnému hospodaření a netransparentním prodejům majetku.

    Tento tisk byl přikázán hospodářskému výboru jako garančnímu výboru a já si dovoluji navrhnout přikázat tento tisk k projednání samozřejmě rovněž hospodářskému výboru sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane ministře, dámy a pánové, přeju krásné odpoledne. Jsem rád, že tento návrh zákona přišel do prvního čtení. Je škoda, že sem nepřišel o nějaké dva nebo tři měsíce dříve v době, kdy jsme projednávali zákon o České poště, neboť ustanovení, která se tam přijala, měla být přijata v tomto zákoně.

    K textu zákona chci mít pouze několik připomínek. Řeknu jednu: § 12, § 15, jmenování ředitele. Tam je drobný nesoulad textace, ale to jsou, myslím, věci, které se dají odstranit ve druhém čtení. Takže také doporučuji sněmovně, aby postoupila zákon do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není nikdo takový. Končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra případně pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji žádný návrh na vrácení či zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání hospodářskému výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 252, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 129, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh na přikázání dalšímu výboru. Není tomu tak. Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán hospodářskému výboru jako garančnímu, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Z pověření vlády i tady předložený návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá k projednání návrh atomového zákona. Hlavním účelem předloženého návrhu je nahradit dosavadní zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření neboli atomový zákon. Tato komplexní právní úprava nabyla účinnosti 1. 7. 1997 a ve své době představovala moderní regulaci plně vyhovující ochraně veřejného zájmu v uvedené oblasti. V současné době však již nevyhovuje formálním ani obsahovým požadavkům kladeným na moderní legislativní nástroj regulace a v některých ohledech je jak věcně, tak i legislativně technicky zastaralá, přičemž další rozsáhlejší změny právní úpravy lze již na půdorysu dosavadního zákona realizovat jen velmi obtížně.

    Zejména je nutno uvést zákonná ustanovení do souladu s postupnými zásadními obsahovými změnami v právním řádu České republiky, jimž ani průběžné novelizace nebyly schopny vyhovět, například v oblasti krizového řízení a integrovaného záchranného systému, provádění správního řízení, přestupků a správních deliktů atd. Předkládaná právní úprava dále zahrnuje dosavadní zkušenosti s implementací předpisů Evropské unie a Euratomu a doporučení Mezinárodní agentury pro jadernou energii. V neposlední řadě je Česká republika vázána i politickými závazky k implementaci doporučení mezinárodních organizací působících v oblasti jaderné bezpečnosti, zejména Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která navržená právní úprava realizuje. Úprava povede k lepší možnosti porovnání situace v jednotlivých zemích a zejména snadnější harmonizace a jednodušší formování společných doporučení ke zvyšování dosažené úrovně bezpečnosti. Proto by specifické požadavky pomohly zpřesnit a zpřehlednit procesy udělování a naplňování povolení a v širším slova smyslu i výkon jednotlivých regulovaných činností. Podobná situace je i v oblastech medicínských či v dalších jiných aplikacích využívajících jadernou energii, resp. ionizující záření.

    Podrobnější popis a zdůvodnění navrhovaných právních úprav je uveden v důvodové zprávě.

    Návrh atomového zákona prošel rozsáhlým meziresortním připomínkovým řízením a v souladu s plánem legislativních prací na rok 2014 nebylo k návrhu zpracováno hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace RIA. Hodnocení dopadu je provedeno jen obecně v rámci obecné části důvodové zprávy. Dovoluji si uvést, že návrh zákona byl postupně upravován podle výsledků meziresortního připomínkového řízení, podle výsledků podrobného projednávání v Legislativní radě vlády, kde byl detailně diskutován každý bod tohoto rozsáhlého materiálu.

    Vláda projednala návrh atomového zákona 13. července 2015 a ve znění, které vám předkládá, jej schválila.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, česká státní energetická koncepce počítá do budoucna se zvyšováním podílu moderní jaderné energetiky, tak je jistě namístě, abychom k tomu měli také odpovídající moderní zákon. Z tohoto důvodu tedy doporučuji, abychom tuto novelu poskytli k projednání hospodářskému výboru, a samozřejmě ji doporučuji ke schválení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho slova. Otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, jsem rád, že jsem se dostal ke slovu, už jsem s tím dneska příliš nepočítal. Ale budu se snažit být aspoň stručný, ať vás příliš nezdržuji.

    Já bych chtěl v rámci debaty o atomovém zákonu otevřít téma, které pálí nejenom obyvatele Vysočiny, ale v podstatě všechny. Je to problém na Jaderné elektrárně Dukovany, která je zároveň největším zaměstnavatelem na Třebíčsku. Pro mě aspoň osobně je velice alarmující rozhovor, který poskytla Hospodářským novinám předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost a kde podrobně probírá bezpečnost právě na dukovanské jaderné elektrárně. Společnost ČEZ podle jejích slov vidí v dukovanské elektrárně jenom stroj na peníze, který bezvadně, víceméně, funguje 30 let. ČEZ prý klade přílišný důraz na efektivitu a vydělávání peněz a málo pak na stav elektrárny. Doba životnosti Dukovan je primárně omezena tím, jestli chce ČEZ nadále do provozu elektrárny investovat finanční prostředky, nebo nikoli. Pokud se něco zvláštního nestane, dá se předpokládat, že dukovanské reaktory by měly fungovat až do roku 2035 až 2040. V této souvislosti je opravdu alarmující, že se falšovaly kontrolní snímky. A je toho víc. Já tady nechci zdržovat, jistě to všichni víte nebo si to můžete poměrně jednoduše dohledat.

    V každém případě bych tady proto rád slyšel stanovisko pana ministra průmyslu a obchodu k těmto zjištěním. A také, jestli bude ministerstvo přijímat nějaké kroky. Také by mě zajímalo, kdo za to ponese odpovědnost. V neposlední řadě bych se chtěl zeptat právě v souvislosti s tímto projednávaným zákonem, jestli námi, předpokládám, že schválený zákon reaguje na tyto skutečnosti, anebo jestli bude namístě ještě zvážit nějaké jeho úpravy.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové. Atomový zákon je velmi obsáhlý dokument, který v sobě zahrnuje celou řadu mezinárodních a národních smluv, celou řadu mezinárodních i národních dokumentů a samozřejmě jeho potřebnost už tady zmínil jak pan ministr, tak pan zpravodaj.

    V tuto chvíli se nechci vyjadřovat k celému tomuto dokumentu. Já bych chtěl vypíchnout jednu věc, která, myslím si, že v atomovém zákonu je neméně důležitá, a byl bych velmi nerad, kdyby zapadla, naopak tímto vystoupením ji chci podtrhnout, a to je otázka hlubinných úložišť. Hlubinných úložišť jaderného odpadu.

    Chtěl bych tady říct pár slov o nedostatečné možnosti obcí v procesu výběru hlubinného úložiště. Všichni si jistě dokážeme představit, že umístění hlubinného úložiště bude mít v podstatě trvalý dopad na zvolenou lokalitu. Přitom proces výběru lokality pro umístění je tak nestandardní a (Odmlka pro silný ruch v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane kolego. Poprosím sněmovnu o klid a vás prosím, abyste pokračoval, až se sněmovna uklidní. Děkuji. (Hluk přetrvává.) Tak pokud se sněmovna neuklidní, tak budeme jmenovat konkrétní a známé rušiče. (Poznámka mimo mikrofon.) Aha, tak to jsem ten rušič já, neb jsem vás vypnul, omlouvám se.

  • Poslanec Michal Kučera: Tak teď už můžu mluvit. Přitom proces výběru lokality pro umístění je tak nestandardní a jedinečný dlouhodobý proces, ve kterém existuje zájem na co největším zapojení obcí. Lze proto považovat za nedostatek, pokud postavení obcí v procesu výběru lokality úložiště nepřekračuje standardní rámec oprávnění vyplývající ze správních řízení a dalších procesů. Chtěl bych říct, že jako problém se jeví zejména okolnost, že právní předpisy nestanoví požadavek vyžádat si od dotčených obcí v určité fázi procesu výběru vhodné lokality souhlas se záměrem umístění úložiště v dané lokalitě, jehož udělení by bylo podmínkou pro zahájení další fáze řízení vedoucí k umístění úložiště. To si myslím, že každý starosta obce se mnou bude souhlasit, že je naprosto zásadní. K takovému závěru po několikaleté práci, analýze českého právního řádu a zahraničních zkušeností dospěla pracovní skupina pro dialog o úložištích zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu. Chtěl bych říct, že rozšíření pravomocí obcí je také v souladu s požadavky směrnice Rady 2011/70/Euratom, která mimo jiné ukládá členským státům zajistit, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady.

    Návrh ale zároveň nechává dostatek prostoru státu prosadit úložiště v případě, pokud by neexistovalo jiné řešení. K posílení role obcí by mělo dojít poprvé ve fázi, v níž již budou na základě provedených geologických průzkumů vyhodnoceny dvě nejvhodnější lokality, to znamená z těch původních šesti dosud zvažovaných lokalit na dvě, to je ve fázi před zahájením řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. S ohledem na skutečnost, že se jedná o dlouhodobý proces, kdy v mezidobí může v důsledku výzkumu a technologického vývoje, eventuálně v důsledku politického vývoje dojít k posunu v náhledu na problematiku nakládání s radioaktivními odpady, mělo by dojít k opakovanému zapojení obcí v další pokročilejší fázi výběru lokality, to je ve fázi řízení a povolení k hornické činnosti pro zvláštní zásah do zemské kůry.

    Chtěl bych říct, že tato fakta, která jsem tady zmínil, jsou naprosto zásadní, a já věřím, že je budeme mít dostatečný prostor projednat ve výborech. Samozřejmě je mi jasné, že garančním výborem pro tento návrh zákona je hospodářský výbor. Vzhledem k tomu, že se zde bavíme i o hlubinných úložištích, o zásahu do krajiny, do životního prostředí, bych byl velice rád, kdyby tento tisk byl také přikázán výboru pro životní prostředí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl znovu připomenout jednu věc, se kterou už tady vystupuji v tomto týdnu asi potřetí. Nejspíš zítra nebo v neděli skončí v Paříži ona zmíněná klimatická konference. Já bych o tom tak často nemluvil, kdyby - a dneska ráno v televizi to potvrdil ředitel odboru pro energetiku Ministerstva životního prostředí - kdyby naše republika nepatřila k těm nejvíce ambiciozním zemím z hlediska stanovení závazků, které by v protokolu této konference měly být pro další velmi dlouhé období přijaty. Závazky jsou třeba takové, že do roku 2100 bychom měli snížit emise skleníkových plynů, tedy CO2, o sto procent vzhledem k roku 1990. V podstatě je to likvidace energetiky založené na fosilních zdrojích, na spalování. Stejně tak by měl být nárůst teploty, který je sledován právě tou klimatickou lobby, za to století o dvě procenta, čili pod dvěma procenty. Opět další obrovský, ambiciózní závazek. A o to významnější, myslím si, je, abychom měli jistotu, že pokud tedy bohužel se takto zavážeme a omezíme naši konkurenceschopnost v oblasti energetiky, tak abychom měli jistotu, že budeme mít velmi dobře stabilizované a v zákoně zakotvené možnosti získávat energii z jádra. A tady myslím, že snad ten zákon by k tomu mohl být dobrou cestou, aby prostě jádro bylo vnímáno jako ta bezuhlíková technologie, ta, která není zavrženíhodná, ta, která patří do toho ne emisního spektra vedle obnovitelných zdrojů, vedle slunečních, vedle větrných a já nevím jakých ještě dalších obnovitelných elektráren, které nás tedy po pravdě stojí těžké miliardy.

    Ohledně toho, co říkal kolega Kučera, já se tedy připojuji k tomu, aby obce měly daleko větší vliv na to, v jaké lokalitě bude to úložiště plánováno. Už samotná skutečnost, že úložiště je v nějaké obci plánováno, že se o tom mluví, je pro občany obce poměrně velmi citlivá a je třeba velmi opatrně postupovat. Podle mého názoru to, co je dneska jaderným a atomovým odpadem, může být za krátkou dobu velmi dobrým efektivně využivatelným zdrojem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl a z řádně přihlášených pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče. Pane poslanče, prosím, máte slovo. (Hovor mimo mikrofon.) On si to mezitím rozmyslel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Omlouval se. Děkuji za slovo, pane předsedající, já jsem to hned nepochopil, ale už jsme si to vyjasnili.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dovolte mi jenom velice stručně říci naše stanovisko k vládnímu návrhu novely atomového zákona. My iniciativu vlády vnímáme, protože jsme si vědomi jedné věci, že naší prioritou z hlediska energetiky je určitě rozvoj jaderné energetiky. Navazujeme kontinuálně na něco, co v minulosti naši předci položili v České republice, a to byly stavby a vznik atomových elektráren, z jednoho prostého důvodu, že to byla velice vhodná, jak už tady zmínil předřečník, alternativa energetického zdroje, který je stabilní a samozřejmě dá se nazvat i ekologickým. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Šidlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já i přes pozdní páteční hodinu cítím potřebu reagovat na některé připomínky vznesené v debatě.

    Pana poslance Lanka týkající se fungování Dukovan, a co s tím udělá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Chtěl bych sdělit, že ministerstvo v rámci svých kompetencí udělá maximum. Nicméně co se týká jaderné bezpečnosti, je to v kompetenci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který, předpokládám, že dělá svoji práci. Co se týče správy korporací, neboli corporate government vykonávání akcionářských prací, tak to je v kompetenci Ministerstva financí a dozorčí rady, která by měla dohlédnout na to, zdali vše bylo v pořádku. A Ministerstvo průmyslu a obchodu se stará obecně o fungování energetiky a zásobování českých občanů elektřinou. Z tohoto hlediska zatím nevypadá, že by byl problém z předchozích dvou. To už tak úplně jednoznačné není.

    Co se týká hlubinných úložišť, která zvedl pan kolega Kučera, tady je situace znepokojivá, protože SÚRAO, organizace, která se stará o jaderné úložiště, potřebuje udělat dvě fáze geologického průzkumu v sedmi lokalitách a vybrat ony dvě lokality. Tady máme nikoliv obce, ale různé skupiny aktivistů, které úmyslně blokují i geologický průzkum. A blokují ho pod tímto heslem: oni moudře říkají, že pro provozování jaderné energetiky potřebujeme i finální fázi, to znamená trvalé úložiště. S tím se nedá než souhlasit. Zároveň ti samí lidé dělají všechno pro to, aby trvalé úložiště nebylo, což považuji za poměrně nezodpovědnou činnost, protože my úložiště trvalé potřebujeme, protože potřebujeme někam uložit ty již vyhořelé články z jaderných elektráren, které tady budou, i kdybychom už zítra odstavili obě dvě jaderné elektrárny, což pevně doufám, neuděláme. Potřebujeme to někam uložit, protože pokud to neuděláme, tak nastane situace stejná jako v Německu, že místo jednoho trvalého úložiště nebo dvou trvalých úložišť je 17 dočasných vedle jedné každé fungující jaderné elektrárny nebo bývalé jaderné elektrárny, což je situace daleko horší. Export vyhořelých jaderných článků do jiných zemí, to jsou prosím chiméry, které neberte vážně.

    Co se týče lex specialis nebo zvláštního zákona, který vznikl na základě diskuse v rámci pracovní skupiny Dialog, tak to je něco, kdy hledáme cestu, aby bylo předloženo do legislativního procesu tak, aby se obce skutečně mohly více účastnit na tomto procesu, protože stále platí, že žádné trvalé úložiště jaderného odpadu nebude postaveno bez souhlasu dotčených obcí. To si nedovedu představit. Čili tam já nevidím žádný rozpor.

    Co se týče poznámek pana kolegy Zahradníka - COP 21. Já si nemyslím, že by existovalo riziko ohrožení českého průmyslu. Protože my jdeme na COP 21 do Paříže především s tím, co už jsme si proboleli, projednali v rámci EU, tj. snížení emisí CO2 do roku 2030 o 40 % proti roku 1990. S tímto není zásadní problém už jenom proto, že rok 1990 byl posledním rokem centrálního plánování de facto, byť bylo už po revoluci, s obrovským množstvím emisí. To pro nás není problém. Pro nás jsou problém jiné věci a to je podíl obnovitelných zdrojů, což je také všeobecně známo, nikoliv tento cíl. Čili my rozhodně nemáme žádný problém do roku 2030. A mohu jenom souhlasit s panem kolegou Zahradníkem, že z roku 2010 by to nemusel být problém za předpokladu, že se bude rozvíjet jaderná energetika a že všechny ostatní země také půjdou k bezuhlíkové energetice v roce 2100. Že tedy sníží emise oproti roku 1990 o 100 %, tedy na nulu.

    To je myslím všechno a děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Pan zpravodaj má také zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: Snad jen krátce, děkuji. Já tady chci připomenout, že Česká republika má největší podíl průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu v rámci zemí EU. Doufám, že nikdo nechce, aby se podíl snižoval, protože průmysl je klíčový pro růst naší životní úrovně a ekonomiky ČR. A samozřejmě když pak přepočteme emise na hlavu, na občana ČR, tak to vypadá docela ošklivě. Nicméně je potřeba v rámci porovnávání zemí vždy porovnávat i podíl průmyslu na ekonomice. Čili to je jedna poznámka. Z tohoto důvodu je to samozřejmě citlivé téma. Nikdo se nebrání tomu, abychom nastavili nějaký trend postupného snižování emisí jak v energetice, tak v průmyslu samotném. To je myslím bez debaty. A je to také i součástí stávající aktualizované energetické koncepce i té předchozí.

    Pak druhá věc, k jaderným úložištím. Jsem poměrně skeptický k tomu, že se podaří v nějaké dohledné době najít jaderné úložiště v ČR. Nakonec my to nepotřebujeme v dohledné době. Nedovedu si stejně jako kolegové představit, že by to bylo bez souhlasu obcí. Nicméně situace je docela kritická, a přestože se to zdá v této situaci z hlediska mezinárodní legislativy velmi obtížné, tak já myslím, že jsou potřeba hledat ještě dvě cesty. Za prvé v rámci EU hledat cestu společně se zeměmi, které využívají jadernou energetiku, k nějakému centrálnímu evropskému úložišti - jedna cesta, která samozřejmě z tohoto pohledu v rámci stávajícího práva vypadá dost naivně, ale podle mého názoru se musíme také touto cestou zkusit vydat. Druhá cesta je, nebo další, která by podle mého názoru se mohla otevřít, je, že dodavatelé jaderného paliva by zároveň mohli být odběratelé vyhořelého jaderného paliva. Oni jsou jenom dva, takže to není tak složité.

    A poznámka naposled k jadernému úložišti je taková, že v současné době jaderné úložiště by mohlo vypadat tak, že hluboká díra v zemi, samozřejmě na základě nějakých geologických požadavků, jaderné palivo se tam dá, to vyhořelé, a zabetonuje se na věky. Tohle platit dlouho nebude. Bude platit to, že úložiště jaderného odpadu bude jakýsi mezisklad, protože dnešní vyhořelé palivo je budoucí surovinou. To jsem si jist. Jestli to bude za deset, patnáct nebo dvacet let, to je otázka. Ale musíme uvažovat tímto pohledem, tímto moderním pohledem na řešení celé situace, a nikoliv jen to, že se pokusíme někde zabetonovat stávající vyhořelé palivo. Ne, ta situace je obtížná. Relativně spěcháme, ale protože se to po nás chce. Na druhou stranu, mezisklad vyhořelého paliva tady může sloužit ještě dalších padesát let. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho závěrečné slovo. Neeviduji návrh ani na vrácení ani na zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání hospodářskému výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 253, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Zaznamenal jsem návrh pana poslance Kučery na přikázání výboru pro životní prostředí. To je jeden návrh. Dále se hlásí paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych navrhla tento tisk k přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O těchto návrzích budeme hlasovat. Nejprve tedy o přikázání výboru pro životní prostředí.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 254, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 130, proti 1. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přikázání tomuto výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 255, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 1. I tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že garančním výborem tohoto návrhu zákona je hospodářský výbor, dále jsme návrh zákona přikázali výboru pro životní prostředí a pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem je bod související. Je to

    Tento návrh z pověření vlády uvede taktéž pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem nového atomového zákona, který byl předložen sněmovním tiskem číslo 560.

    Navrhovaná úprava vychází primárně z návrhu nového atomového zákona a přizpůsobuje související zákony nové právní úpravě v něm obsažené. Jakmile by dosavadní atomový zákon pozbyl účinnosti, nebyly by související právní předpisy ve shodě s novou právní úpravou, což je samozřejmě nežádoucí. Navrhované novely zákonů mají převážně legislativně technický charakter spočívající v přímé adaptaci novému právnímu textu. Odstraňují se zastaralé pojmy, doplňují se instituty chybějící i v současnosti nebo změny institutů, které již v právním prostředí nové atomové legislativy nebudou mít relevanci.

    Vláda projednala návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona, 13. července a ve znění, které vám předkládám, jej schválila.

    Děkuji za pozornost a prosím o schválení tohoto zákona.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Milana Urbana. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, tohle je zábava pro právníky. To předtím se neobejde bez tohoto druhého bodu, takže já samozřejmě doporučuji tak jako předtím hospodářskému výboru a přijmout. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Neeviduji návrh na vrácení ani na zamítnutí návrhu zákona. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve garanční výbor. Předseda Poslanecké sněmovny i tady navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Má prosím někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

    Budeme tedy hlasovat o přikázání hospodářskému výboru jako garančnímu.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 256, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 137, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu.

    Ani tady předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Není tomu tak. Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán hospodářskému výboru jako garančnímu. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    (Střídání předsedajících.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, paní a pánové. Budeme pokračovat bodem číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Pan kolega Janulík jako zpravodaj pro prvé čtení zaujal místo u stolku zpravodajů. Já tedy prosím pana ministra, aby se, až se sněmovna uklidní, ujal slova. Mezitím mohu načíst nenačtené omluvy z dnešního jednání, a to pana poslance Fiedlera, paní poslankyně Chalánkové a paní poslankyně Matušovské.

    Ještě chvilku. I vaše stranické kolegy, pane ministře, požádám o klid! (Chvíli ještě čeká.) Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhovaný zákon má nahradit v současné době platný zákon o ochraně státních hranic, který již neodpovídá realitě členství České republiky v schengenském prostoru a Evropské unii. Předložený návrh zákona o ochraně státních hranic navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie, takzvaný schengenský hraniční kodex. Cílem návrhu je chránit státní hranice před jejich nedovoleným překračováním.

    Navrhovaný zákon upravuje pravidla pro překračování vnějších hranic. Vzhledem k poloze České republiky, která přímo sousedí pouze se zeměmi, které jsou začleněny v schengenském prostoru, se vnější hranice nachází pouze na mezinárodních letištích a v souvislosti s vnějšími lety. Z tohoto důvodu je věnována zvláštní pozornost povinnostem provozovatelů mezinárodních letišť a velitelům letadel.

    Návrh dále stanoví postup pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic pro případ závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo pro vnitřní bezpečnost. Ochrana vnitřních hranic se tudíž standardně neprovádí. Jedná se o letiště v souvislosti s vnitřními lety a celou pozemní hranici České republiky. Dočasné znovuzavedení ochrany vnějších hranic bude vyhlašováno formou opatření obecné povahy a bude je vyhlašovat vláda České republiky. Pouze ve zcela mimořádných situacích, kdy vzhledem k bezpečnostní hrozbě není veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, je ji potřeba chránit okamžitě, bude mít tuto pravomoc ministr vnitra. Platnost obecně závazné vyhlášky obecné povahy vydané Ministerstvem vnitra bude však omezena na pět dní. Vláda ji během této doby samozřejmě může kdykoli zrušit. Veřejnost bude o znovuzavedení informována prostřednictvím celoplošného rozhlasového a televizního vysílání.

    Na závěr si dovoluji podotknout, že impulsem k přípravě tohoto zákona nebyla současná migrační situace. Zároveň vás však chci ujistit, že navrhovaný zákon umožní České republice v případě potřeby a v případě vyhrocení této situace aktivně a adekvátně reagovat.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Milanu Chovancovi. Nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miloslava Janulíka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. ***

  • Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Já jenom krátce, samozřejmě. Pan ministr to uvedl zcela dokonale. Jedná se v podstatě o transpozici, přizpůsobení nové situaci v Evropské unii. Jak bylo uvedeno, vnější hranicí, v našem případě vnější hranicí schengenskou, budou jenom letiště, a to jenom letiště s mezinárodním provozem. Takže v tom zákoně se upravuje zejména tento bod. Letiště s mezinárodním provozem, pokud vím, jsou u nás zatím tři, Praha, Brno, Ostrava, počítá se i s Pardubicemi. A samozřejmě, kolega Kolovratník mě upozorňuje, abych na ně nezapomněl. Takže těchto letišť se to bude týkat. Samozřejmě se tam upravují i ty mezní situace, na které bude potřeba reagovat, protože samozřejmě v době, kdy se tato novela připravovala, tak neexistovala situace s imigranty tak, jak je dnes. Ale i na to je tam v té šíři pamatováno. Takže já jenom doporučuji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako první je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch a ostatní podle svých elektronických přihlášek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobré páteční odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi komentář k důvodové zprávě k zákonu o ochraně státních hranic.

    Cituji: Hlavní principy navrhované právní úpravy a odůvodnění její nezbytnosti. Navrhovaný zákon vychází z unijní úpravy představované schengenským hraničním kodexem. Tuto unijní úpravu navrhovaný zákon pouze doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Nově navrhovaná úprava tak odstraňuje stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic. Obdobně navrhovaný zákon neobsahuje oprávnění Policie České republiky, která vyplývají přímo ze zákona o policii. Vzhledem ke své komplementární povaze tak návrh zákona obsahuje souhrn více či méně izolovaných ustanovení, která je vždy nutné vykládat ve vazbě na unijní úpravu, to jest především na schengenský hraniční kodex. - A nyní vás poprosím o pozornost. - Koncepčně návrh vychází z existence vnějších hranic České republiky toliko na mezinárodních letištích. Ochrana pozemní hranice je tak pouze upravena - opakuji, pouze upravena - pro případ takzvaného dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Návrh představuje kvalitativní změnu předmětné právní úpravy, která spočívá v jejím zjednodušení, modernizaci a přizpůsobení nyní již pevnému a dlouhodobému zakotvení České republiky a sousedních států v schengenském prostoru.

    Dámy a pánové, Úsvit - národní koalice odmítá tuto novelu a učiníme vše pro to, aby tento návrh byl vrácen Ministerstvu vnitra k zásadnímu a rychlému přepracování. Na první pohled by se mohlo zdát, že bychom měli podpořit normu, která řeší takzvané dočasné zavedení ochrany vnitřních hranic, neboť Úsvit po koalici marně žádá ochranu státních hranic již od léta. Ale to by byla velká chyba. Vláda provádí kosmetické úpravy zákona o ochraně státní hranice v době, kdy my potřebujeme zásadní koncepční a ucelené řešení této problematiky.

    V důvodové zprávě se hovoří o tom, že návrh představuje kvalitativní změnu předmětné právní úpravy, která spočívá v jejím zjednodušení, modernizaci a přizpůsobení nyní již pevnému a dlouhodobému zakotvení České republiky a sousedních států v schengenském prostoru. Nevím, jestli jste si všimli nebo nevšimli, že schengenský systém se hroutí. Vy jste si opravdu nevšimli, že Brusel není schopen donutit Řecko a Itálii k tomu, aby reálně existovala vnější hranice Evropské unie? Je opravdu tak složité si všimnout, že tak, jak to trefně pojmenoval pan prezident, Brusel kopíruje dekadentní fázi zániku říše Římské, kdy raději ustoupí vydírání Turecka a dá miliardy jako výkupné obdobně jako říše Římská si kupovala barbary?

    Brusel přiznává, že když do Evropy tento rok přišlo více než milion imigrantů, tak během příštího roku to má být až trojnásobek, tedy tři miliony imigrantů, a během dalších let nás čekají obdobná čísla. V této situaci koalice předkládá novelu zákona o státních hranicích, kde přímo v důvodové zprávě stojí, že koncepčně návrh vychází z existence vnější hranice České republiky toliko na mezinárodních letištích. Je to skandální!

    Ve středu jsme při schvalování státního rozpočtu žádali tři miliardy na zřízení pohraniční policie a pět miliard na elektronická zařízení, která by monitorovala pohyb imigrantů jak na zelené čáře, tak na hraničních přechodech. Naše návrhy byly smeteny ze stolu, a alespoň doufáme ve slova ministra financí pana Babiše, který při přípravě státního rozpočtu tvrdil, že v rozpočtu je na řešení imigrační krize čtyřmiliardová rezerva. Schválení státního rozpočtu je pro zemi nutností, jeho neschválení by bylo hazardem, ale povolit vám pouze kosmetickou novelu ochrany státní hranice by byla neodpustitelná chyba.

    Abych byl nejenom kritický, jako dopravní pilot vítám úpravu ohlašování letů na letištích bez stálé přítomnosti ředitelství služby cizinecké policie. Úsvit ale jednoznačně podporuje správní trestání v oblasti ochrany hranic. Opětně však chybí to nejzásadnější a to je otázka zpřísnění azylové politiky dle návrhu Úsvitu, které jste nám během podzimu též zamítli. Myslím tím především zamítnutí azylu pro osoby, které nelegálně překročí státní hranice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Dál v rozpravě pan poslanec Martin Lank. Připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já rozumím, že je tady mezi námi řada těch, kteří považují elektronickou evidenci tržeb za zásadnější téma, než je ochrana státní hranice. Já to z určitých důvodů u některých chápu. Vy zase pochopte, že my si nemůžeme dovolit jen tak přejít ochranu státních hranic bez toho, abychom si k tomu řekli svoje.

    Já bych rád podpořil předsedu našeho poslaneckého klubu Marka Černocha a požádal vás o podporu našeho návrhu na zamítnutí novely zákona o ochraně státní hranice. Podle našeho názoru je jednoznačně nutné ji vrátit Ministerstvu vnitra k zásadnímu přepracování.

    Já jsem členem bezpečnostního výboru Sněmovny a společně se svým kolegou Davidem Kádnerem, předsedou výboru pro obranu, jsme už v září tohoto roku uspořádali seminář k tématu ochrany státní hranice. Na tomto semináři byli přítomni zástupci ministerstva financí, vnitra i obrany. Byli zde zástupci českého zbrojního průmyslu. Média pak rozsáhle informovala o možnosti nasazení dronů, o technologiích, které by umožnily střežit naše hranice bez toho, abychom museli na Šumavě stavět ploty nebo si jinak ničit naši krásnou přírodu. Zástupci Generálního štábu na tomto semináři také zdůraznili, že není možná dlouhodobá ochrana státních hranic armádou bez toho, aby se omezilo plnění ostatních úkolů, například vůči NATO. Prostě zaznělo podle mého názoru vše, aby každý, kdo má zbytky zdravého rozumu, věděl, že republika musí rychle postavit pohraniční policii, nebo chcete-li jinak, zásadním způsobem rozšířit cizineckou policii a rychle investovat do technologií k ochraně státních hranic.

    Během podzimu Úsvit a Blok proti islámu šly podpořit prezidenta republiky před Strakovu akademii, kde jsme žádali, aby vláda, respektive Bezpečnostní rada státu vyslechla prezidenta a začala se ochrana hranic České republiky řešit. V listopadu, protože vláda výzvu pana prezidenta ignorovala, nám už nezbylo než holt demonstrovat s panem prezidentem na Albertově. Je smutné, že pan premiér Sobotka od té doby akorát okopává pana prezidenta s tím, kdo byl na Albertově, místo toho, aby se řešilo, proč tam ti lidé vlastně byli a co požadovali.

    Ale pojďme dál. Je začátek prosince a tento týden jsme bohužel dokončili smutný neúspěšný boj o podobu státního rozpočtu. Znovu při třetím čtení jsme apelovali na to, co jsme říkali v září na našem semináři, při prvním i druhém čtení projednávání státního rozpočtu, co jsme říkali před Strakovou akademií při zasedání Bezpečnostní rady státu, co zaznělo na Albertově. Prosíme, vážená koalice, koncepčně řešte ochranu státní hranice.

    Dámy a pánové, ve středu si koalice odhlasovala státní rozpočet bez vyčlenění prostředků na ochranu státních hranic. No a dneska tady máme novelu zákona o státní hranici, která říká: Koncepčně návrh vychází z existence vnějších hranic České republiky toliko na mezinárodních letištích, jak už tady zaznělo. Novela hovoří o opatřeních takzvané dočasné ochrany státní hranice, a důvodová zpráva srší radostí z toho, že novela skvěle reaguje na normy Evropské unie. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Nyní paní poslankyně Jana Hnyková, připraví se paní poslankyně Olga Havlová. A opět požádám sněmovnu o klid, abychom vyslechli v důstojné atmosféře příspěvek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové... Pane předsedající, jsem zdravotně indisponována a nemohu křičet. Prosím, zjednejte mi klid.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní poslankyně, požádám tedy ještě, abyste nezahajovala svůj projev do té doby, než se zklidní sněmovna. Nakonec pravděpodobně kolegové a kolegyně mají času dost, než vyčerpáme tento bod. Až se zklidní, tak můžeme pokračovat. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Já bych chtěla také už být doma, ale prostě ochrana státní hranice je pro mě důležitá.

    Tento týden proběhla bezpečnostní rada státu, kde přítomný ministr Chovanec předložil analýzu bezpečnostní situace na hranicích s Rakouskem. Z této analýzy vyplynulo, že většina majetku na hraničních přechodech byla prodána nebo pronajata. Ano, máme tam kasina nebo podobné podniky, jako je tomu například u nás v Harrachově. Dnes už se vlastně jen mapují zbytky toho, co stát ještě vlastní. Jde primárně o pozemky, které by měly být využity jako kontrolní stanoviště. Toto rozhodnutí nelze označit jinak než jako krátkozraké. Stát v podstatě úplně rezignoval na to, že by měl ještě někdy v budoucnu hlídat hranice. To opravdu nikdo nemyslel na zadní vrátka? Hlavně že nám z toho něco káplo, bezpečnost je až na druhém místě! Je to stejně prozíravé, jako když prodá obec budovu školky při nedostatku dětí a pak se za sedm let vyjeveně diví, že se posunul demografický vývoj a že pro děti není dost místa. To se koneckonců stalo před dvěma lety, kdy se podle statistik nedostalo místo ve školkách pro 50 tisíc dětí.

    Ze Schengenu se vytvořila mantra, které se všechno podřizuje, pro některé je to opravdu svaté, která dnes ale reálně nefunguje. Masa nelegálních migrantů sfoukla Schengen jako domeček z karet. Do toho se ještě objevují návrhy na vytvoření Minischengenu, kde by bylo jen Německo, Holandsko či Belgie. K Schengenu se nemůžeme přehnaně upínat, za chvilku bychom se totiž neměli upínat k čemu. Priorita musí být naše bezpečnost. Strach lidí z chaosu a bezpráví je oprávněný a věřím tomu, že se s tím dennodenně setkáváte, když mluvíte se svými voliči. Letos přišel milion nelegálních imigrantů. V příštích letech se čekají miliony dalších. Naše vláda se musí probudit z růžového snu o bezpečí a začít konat. Velmi špatný signál je to, že koalice neschválila vyčlenění osmi miliard na ochranu hranic, které jsme navrhovali přesunout ve státním rozpočtu. Že migrační krize bude pokračovat i v příštích letech, je jasné. Ptám se, jak ochráníme hranice, kde na to vyčleníme další prostředky.

    Ochrana hranic a bezpečnost jsou pro mě naprosto zásadní otázky, které podle mého názoru musí vláda řešit. Nicméně si musíme přiznat, že s uprchlíky přichází ještě další riziko, a to riziko zdravotnické. Jako žena a především matka a možná budoucí babička se přesto musím ptát, jak česká vláda plánuje chránit své občany. Jako každá matka musím mít strach o naše děti a já ten strach mám a mají ho i občané naší země. Jistě se mnou budete souhlasit, že uprchlíci odcházejí ze zemí, kde je zdravotnictví na podstatně nižší úrovni než v Evropě a v České republice. Vždyť tam prakticky neexistuje očkování, jsou tam nemoci, o kterých se naši studenti medicíny dozvídají jen z učebnic a které jsme u nás postupem času zcela vymýtili. Tak právě tyto nemoci, vážené dámy a pánové, jsou v jejich rodných zemích běžnými a smrtelnými. Dokonce se na území, odkud někteří pocházejí, projevil i virus eboly. Tento strašák je však strašák lékařů z celého světa. Ale i obyčejné spalničky, příušnice nebo neštovice by mohly způsobit v naší populaci kalamitu. I v médiích se běžně dočítáme o tom, že uprchlíci mají například i plicní chlamydie, které se v Evropě volně snad vůbec nevyskytují.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, ještě vás na chvilku přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Než se Sněmovna uklidní, přečtu alespoň dvě omluvy, a to pana poslance Milana Šarapatky a pana poslance Víta Kaňkovského, kteří se omlouvají do konce dnešního jednacího dne. A pokud se diskutuje něco jiného, prosím v předsálí.

    Prosím, pokračujte, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Absolutně nejsme připraveni na nárůst lidí, kteří mohou být nositeli těchto nemocí nebo parazitů, kteří pro ně nejsou životu nebezpeční, ale nám mohou způsobit velké komplikace, ba dokonce i smrt. Přiznejme si, že náš organismus není těmto nemocem ani jejich mutacím vůbec přizpůsoben a není vůči nim odolný. Ohroženy jsou samozřejmě nejvíce rizikové skupiny, tedy děti a senioři.

    Jsem přesvědčena, že vláda tady hazarduje se zdravím našich lidí a naprosto ignoruje ustanovení zákona o zdraví lidu číslo 20/1966 Sb., který jasně říká: Péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně k ochraně a k soustavnému upevňování a rozvíjení tělesného a duševního zdraví lidu. Zvláštní pozornost je přitom věnována péči o novou generaci a ochraně zdraví pracujících. Místo prevence zde vláda pod taktovkou Bruselu hodlá připustit nebezpečí nákazy možná takového rozsahu, že si to nedovedeme ani představit, a přitom, vážené dámy a pánové, stačí jen jeden nakažený a můžeme mít tady hotové peklo. Proto se znovu ptám, jak ochráníme státní hranice, když na to nevyčleníme prostředky. Pro mě je velmi důležitá bezpečná hranice a s tím i bezpečný domov, a proto je navrhovaná novela zákona pro mě nedostatečná a připojuji se ke svému kolegovi Marku Černochovi vrátit tuto novelu ke komplexnímu přepracování.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hnykové a budeme pokračovat přihlášenou do rozpravy paní poslankyní Olgou Havlovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo a věřím, že kolegové budou v klidu.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem velice ráda, že se tu dnes dostáváme k projednávání zákona o ochraně státních hranic. Je to téma, kde vládu dlouhodobě kritizujeme. Vláda už měla dávno chránit české hranice. Není to jen náš názor, říká to i pan prezident, říkají to i bezpečnostní experti.

    Žádný stát si nemůže dovolit nevědět, kdo překračuje jeho státní hranice. Dnes tady, bohužel, nemůže být předseda výboru pro obranu můj kolega David Kádner, který dnes odletěl do míst, kvůli kterým, bohužel, i u nás potřebujeme ochranu státních hranic. David mne poprosil, abych vám připomněla, že k tomuto tématu on na výboru pro obranu s Martinem Lankem pořádali již v září tohoto roku seminář, kde jsme za přítomnosti zástupců Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí i Armády České republiky jasně specifikovali, co je třeba udělat pro dlouhodobou ochranu hranice České republiky.

    Bezpečnostní situace v Evropě se dramatickým způsobem mění a my na to musíme reagovat. Je to do značné míry o odvaze přiznat si, že si své bezpečí na světě musíme sami vybojovat. Na českých hranicích se provádějí pouze namátkové kontroly, které jsou ale nad dlouhodobou kapacitu policie. Všechny policejní síly jsou již dnes nasazovány za cenu mnoha přesčasů. Krajské speciální pořádkové jednotky byly nasazovány především na hlídání táborů pro imigranty. Nyní, v předvánoční době, je chvályhodné jejich nasazení na bezpečnostní opatření snižující riziko loupežných přepadení v bankách. Je notoricky známou skutečností, že právě v této předvánoční době prudce roste trestná činnost loupežných přepadení. Službou na hranicích jsou ale oslabena vnitrozemská oddělení, kde tak není dostatek lidí na přímý výkon služby. Na objasňování klasické trestné činnosti nejsou lidi. Co z toho vyplývá? Pokud budeme dále dlouhodobě chránit policií hranice jen silami, které dnes policie má, klesne nám objasněnost trestných činů. Abych dokreslila situaci, např. celá jihočeská cizinecká policie má dnes ani ne sto lidí, což je absolutně nedostatečné. Jsou to ti, kteří mají na starosti celou agendu cizinců a imigrantů, ale hlavně jsou to ti, kteří mají na starosti v běžném režimu ochranu státních hranic.

    Slíbila jsem, že vám dnes připomenu hlavně to, že ochranu hranic dlouhodobě nevyřeší ani nasazení armády. Ta může fungovat pouze jako dočasné řešení v horizontu zhruba půl roku. Proto musíme hledat opatření, která budou opravdu dlouhodobá. Z konzultací s bezpečnostními experty vyplývá, že pro ochranu státní hranice by při nasazení moderních technologií postačily 3 tisíce příslušníků v pohraničních oblastech. To by znamenalo přibližně 10 % navýšení stavu tabulkových míst a přibližně 10 % navýšení počtu rozpočtu policie. Bavíme se přibližně o 3 miliardách ročně na 3 tisíce nových příslušníků policie, kteří by mohli zabránit přílivu ilegálních imigrantů na naše území, když jsem přesvědčena, že náklady na ilegální imigranty do budoucna budou u nás vyšší, než kdybychom to investovali do policie, což se jeví z pohledu bezpečnost versus náklady jako mnohem výhodnější.

    Rozpočet Ministerstva vnitra s žádnými systémovými opatřeními na českých hranicích nepočítá. Pan ministr Chovanec si sice vymohl navýšení rozpočtu, avšak na posílení ochrany hranic půjde jen zlomek. Rozhodně nelze říci, že by se Česká republika chystala financovat nějaká systematická opatření na ochranu hranic. Rozpočet Ministerstva vnitra samozřejmě neumožňuje tak zásadní vnitřní přesuny, abychom např. technickou ochranu hranic mohli financovat bez navýšení rozpočtu. Podle mě bychom neměli řešit následky, ale příčiny. Pokud bychom prostředky investovali do ochrany státních hranic a zabránili bychom tak tomu, aby k nám nelegální imigranti přicházeli, ušetřili bychom podobně velkou částku na řešení následků toho, že k nám nelegálně vstoupí. Bohužel, evropskou i českou politiku prostoupila extrémní politická korektnost, která se projevuje i v tom, že vláda nemá odvahu navrhovat zákony, které Českou republiku skutečně ochrání. Jsou to spíše pozlátka než řešení.

    Než se dostanu k analýze vládního zákona o ochraně státních hranic, ráda bych vás seznámila s opatřeními, která přijímá vláda, která se k problému staví čelem a nebojí se předkládat radikální, ale účinná řešení. Jedná se o Maďarsko. Jaké kroky maďarská vláda tedy učinila v souvislosti s imigrační krizí? Nejznámější opatření je stavba hraničního plotu. Maďarsko ukončilo stavbu hraničního plotu na maďarsko-srbské státní hranici 15. září, kdy také vstoupila v účinnost novela maďarského trestního zákona, která kriminalizuje poškozování plotu a ilegální vstup na území Maďarska. Ustanovení § 5 zákona o státních hranicích umožňuje omezit za náhradu vlastnické právo vlastníků nemovitostí nacházejících se v oblasti 60 metrů od státních hranic. V případě, že omezení vlastnického práva podstatně brání řádnému užívání nemovitosti, může vlastník požádat o vyvlastnění majetku. Maďarsko začalo rovněž se stavbou hraničního plotu na maďarsko-chorvatské hranici už 17. září.

    Dále v návaznosti na uprchlickou krizi byly maďarským parlamentem přijaty velké změny azylového zákona. Tak např. se umožňuje ve zrychleném řízení odmítnout nelegálního imigranta např. v případech, kdy falšuje dokumenty, lže nebo např. zničil své cestovní doklady. Novela azylového zákona umožnila vyhlásit krizový stav způsobený masovou imigrací formou vládního nařízení, a to buď na celé území, nebo pouze na určitou část. Krizový stav způsobený migrací byl také hned maďarskou vládou vyhlášen.

    Dále bych přijala novelu zákona o přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí. S účinností od 1. srpna 2015 je možné zadržet cizince bez platného cestovního dokladu místo původních 12 hodin až po dobu 24 hodin s možným 12hodinovým prodloužením v případě podání žádosti.

    Já osobně považuji za velmi důležitou novelu trestního zákona a trestního řádu, které zavedly trestné činy nelegálního překročení uzavřené státní hranice. Za trestný čin nelegálního překročení uzavřené státní hranice přes plot chránící tuto hranici hrozí pachateli trest odnětí svobody až na tři roky, v případě užití zbraní nebo jako spáchání trestného činu jako účastník ozbrojených masových nepokojů až na osm let a v případě, že by spácháním trestného činu nelegálního překročení uzavřené státní hranice došlo k usmrcení jiné osoby, až deset let.

    Byl také přijat zákon o národní obraně, podle kterého mohou obranné síly použít zbraně při ochraně státních hranic v případě masové migrace. Zákon o národní obraně rovněž umožňuje použití pyrotechnických projektilů, slzného plynu a gumových projektilů.

    Nyní k reakci české vlády na imigrační krizi, tedy k zákonu o ochraně státních hranic. Ministerstvo vnitra tento zákon navrhuje jako promítnutí schengenského hraničního kodexu do české legislativy. Tuto unijní úpravu navrhovaný zákon pouze doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Nově navrhovaná úprava tak odstraňuje stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Havlové. Ještě je přihlášen jednou pan poslanec Marek Černoch. (Výkřiky z levé části sálu: Ježíšmarjá!) Prosím sněmovnu o klid.

  • Poslanec Marek Černoch: Ještě jednou děkuji za slovo. To pokřikování "Ježíšmarjá!" patřilo nám? Nebo jak tomu máme rozumět? Omlouvám se. Vám na tom možná nezáleží, nám na ochraně hranic záleží. Vyprošuji si podobné výkřiky "Ježíšmarjá".

    Ještě jednou děkuji za slovo. Jenom takové krátké shrnutí. Z našeho pohledu je vládní návrh pouze kosmetickým a opravdu si myslíme, že hranice potřebuje chránit efektivně. Stačí se podívat na zprávy, které hovoří o tom, že Německo umísťuje svá centra v blízkosti českých hranic. A je potřeba chránit Českou republiku před pronikáním, ať už vědomě, nebo nevědomě, nelegálních imigrantů na naše území. Proto bych rád navrhl tento zákon vrátit k dopracování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Pan ministr má zájem. Nejdřív pan ministr, potom pan zpravodaj. (Dotaz pana ministra, kolik má času.) Kolik chcete, pane ministře, máte času. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále neutichá.)

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Dobré odpoledne, ještě jednou, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, nelze než nereagovat, byť bych rád nereagoval, ale prostě s některými bludy je potřeba bojovat, a kde jinde než na půdě Poslanecké sněmovny, kde má člověk šanci říci to alespoň celé. Protože v médiích to vždycky končí jedním nadpisem nebo jednou větou nebo maximálně jedním krátkým rozhovorem.

    Všecko, co tady, kolegové z Úsvitu, navrhujete, prostřednictvím pana předsedajícího, znamená v té rovnici jeden jediný výsledek: vystoupení ze schengenského prostoru a vystoupení z Evropské unie. Pokud chceme platit tuto cenu, pokud jsme připraveni ji platit, tak se tam vydejme. Ale vůle v této Poslanecké sněmovně, v Senátu a já pevně věřím, že u většiny občanů České republiky, taková prostě není. My musíme donutit evropské státy, aby plnily své podmínky, své povinnosti. Musíme donutit Řeky, Italy a další země, aby začali bránit schengenský prostor. Já na ta evropská jednání jezdím. A byli jsme se Slováky na začátku jediní, kteří velmi intenzivně a velmi nahlas vyzývali kolegy právě z těchto států, aby přestali brát evropské peníze a dělali to, co mají. Dnes jsme v situaci, že už nejsme pouze my a Slováci, ale jsme v situaci, kdy toto říká téměř celá Evropská unie.

    Já s vámi souhlasím v tom, že platit Turecku je krátkodobé opatření. Ale je to opatření stabilizační a v současné době do Evropy neproudí sedm až deset tisíc lidí denně, ale proudí například dva tisíce. Je vidět, že se kvantita příchozích snížila. To nejsou těšínská jablíčka. To je prostě prostý fakt. K dnešnímu dni v našich detenčních zařízeních máme 125 lidí. Predikujeme, že do Vánoc to bude pod 100 lidí. Těchto 100 lidí jsou většinou ti, kteří tam budou delší dobu, a to z důvodu, že nemají platné dokumenty nebo nesplnili zákonné podmínky. Věřte tomu, že ochranu hranice bereme velmi vážně. Ale jsou součástí schengenského prostoru a vy nás tu vyzýváte, abychom hermeticky uzavřeli hranici včetně technických zařízení, včetně oplocení, což je tedy návrat před rok 1989 a u toho já osobně nechci být. Protože jinak hranice, přátelé z Úsvitu, bránit nejde. Nejde.

    K přijímání policistů. To, o čem tady hovoříte. V akčním plánu policie na příštích pět let je navýšení počtu policistů o 4 tisíce a bude obrovský problém je sehnat. Nabíráme policisty, nabíráme hasiče, nabírá Bezpečnostní informační služba, nabírá armáda. A těch mladých zdatných lidí, kteří jsou schopni udělat psychotesty a udělat test zdatnosti, v republice opravdu tolik nemáme. I kdybychom se dnes pokoušeli a získali peníze od ministra financí na další 3 tisíce policistů, tak vám garantuji, že je prostě nenajdeme. Kriminalita v České republice, která by měla přímou souvislost s migrační krizí, neexistuje.

    Stát dopady migrační krize na Českou republiku řeší a vyřeší. V současné době nemáme problém. Maďarsko je v jiné situaci. Maďarsko je hraniční země Schengenu. Postavili plot a já jsem je za to nekritizoval. Opatření, které Maďaři udělali, si myslím, že už dneska není kritizováno ani ostatními státy. To znamená po čem vlastně voláte? ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra a chci konstatovat, že mám sice tři přihlášené k faktické poznámce - pana kolegu Holíka, paní kolegyni Lorencovou a Langšádlovou, ani jeden nemůže dostat slovo, protože jsme po rozpravě. Bylo to závěrečné slovo pana ministra. Pokud je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch, tak mu nemohu dát slovo nyní, protože se přihlásil zpravodaj, který má stejné přednostní právo, takže v tomto ohledu nyní pan zpravodaj Janulík. Prosím, pane zpravodaji, se závěrečným slovem.

  • Poslanec Miloslav Janulík: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mně to nedá, protože když se podívám na kolegu Petrů, my na té hranici na rozdíl od vás žijeme. Já tam žiju celý život. A fakt se mi po té hranici, po těch drátech nestýská. Opravdu ne. (Potlesk většiny poslanců v sále kromě členů KSČM.) Takže vůbec nechápu to vaše adorování, jak vy tak strašně plédujete pro to, aby se tam zas postavily ty rantly a zas tam stáli v těch uniformách. Prostě opravdu, my si tam žijeme, nechte nám to, prosím vás, tak jak to máme. My už jsme se s tím nějak vyrovnali, že ty střelnice jsou pryč. Vůbec nám ani nevadí, že nás nikdo nekontroluje, když jedeme do Rakouska, z Rakouska. Já jsem posledních dvacet let musel jezdit skoro každý den. A opravdu když od vás Pražáků slyším, jak by to bylo výborné, když se to znovu zarýgluje, tak to opravdu fakt nemusím. (Velký potlesk většiny poslanců v sále kromě členů KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Sice jsem čekal od závěrečného slova něco jiného, pane zpravodaji, ale s tím nic nenadělám, protože jsem čekal shrnutí rozpravy a upřesnění návrhů, které budeme hlasovat. (Zpravodaj se hlasitě baví s poslancem Zavadilem a nevnímá, že předsedající mluví k němu.) Pane zpravodaji, prosím, poslouchejte mě, než tedy dám slovo panu kolegovi Černochovi, který má přednostní právo.

    Nerozuměl jsem dobře tomu, co řekl pan kolega Lank, protože ten řekl zamítnutí, a potom navrhl vrácení k přepracování. Pan kolega Černoch řekl... (Poslanec Janulík se ptá, co od něj předsedající potřebuje.) Já to shrnu i za vás, pane zpravodaji. Vrácení k přepracování. Totéž řekla paní kolegyně Hnyková i Havlová. Takže jenom si chci upřesnit, pokud jste si poznamenal rozpravu, jestli tam ten návrh na zamítnutí explicitně byl, nebo nebyl. (Hlasy z pravé strany sálu.) Byl jednou. Pan kolega Lank i zamítnutí. Dobře. Tak to máme jasné.

    Nyní s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch. A už máme jasno, jak budeme postupovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Jde o pouze jediný návrh, a to je návrh k přepracování. Děkuji.

    Ke slovům pana ministra -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já musím říct, že jsem to poslouchal velmi pozorně a pan poslanec Lank v rozpravě prohlásil, že je to návrh na zamítnutí. Proto jsem žádal pana zpravodaje, aby když sleduje rozpravu, to není mou povinností, to je povinností zpravodaje, tak jako jestli tam je, nebo není. Vy říkáte, možná že můžete mluvit za své kolegy, já si to nemyslím, protože výkon poslaneckého mandátu je osobní. Ale máte slovo s přednostním právem.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Pan zpravodaj neposlouchal.

    K panu ministrovi. Pane ministře, my jsme vás nikdy nekritizovali za vaši práci. Ta kritika, která je, je na legislativní návrhy, na legislativní postup. Děláte svoji práci. Byli jsme se podívat, není to tak dlouho, v zařízení v Bělé, kde naopak jsme říkali, že zařízení je velmi dobře zabezpečeno, policie koná, dělá svoji práci dobře. Celé zařízení je vedeno velmi dobře. Naopak nás velmi překvapilo, že lidé, kteří tam jsou, mají výběr ze tří jídel plus tří dalších diet, mají zdarma lékařskou péči, školku, tělocvičnu, prostě všechny výhody, které si myslím, že spousta našich občanů nemá. A na jakoukoliv kritiku, ať už to bylo ze strany Šabatové, ze strany OSN, ze strany aktivistky jedné ruské pěvecké skupiny v uvozovkách, tak že není na místě, že naopak je to vedeno velmi dobrým způsobem. A práce policie je na velmi dobré úrovni.

    Myslím si, že co se týče náboru policistů, tak je tam ještě jedna věc, o které by bylo také dobré říci, to jsou platy, platové podmínky policistů, protože jsou to lidé, kteří vykonávají - a je jedno, jestli se jedná o pohraniční policii, nebo jestli se jedná o pořádkovou policii - jsou to lidé, kteří opravdu dělají svoji práci dobře a mají za to být zaplaceni. Stejně jako hasiči, záchranáři a další složky, zdravotní sestry a tak dále. (V sále se opět zvýšila hladina hluku.)

    Co se týče Evropské unie, tak ano, vy jste řekl, že by bylo potřeba, aby se spolu dokázala Itálie a Řecko dohodnout a jiné státy dohodnout. Na výboru pro evropské záležitosti bojujeme za to, aby Evropská unie našla alespoň částečnou legislativu, evropskou legislativu, která bude shodná a bude řešením, protože ty státy nejsou schopny se dohodnout mezi sebou, kdy Řecko něco navrhne, Itálie na to nedá razítko a obráceně. Nefungují hotspoty, o kterých se mluvilo v létě, že to je spása všeho. Během pár týdnů bylo jasné, že to neřeší vůbec nic. Proto je potřeba hledat společnou politiku, kterou Evropa ale zatím buď nechce najít, anebo prostě není schopna ji najít. A bez společné politiky, bez řešení jako takového imigrační krizi nevyřeší nikdo.

    Mluví se velmi dlouho, a mluvil o tom i pan vicepremiér Babiš, že je potřeba chránit schengenskou hranici. Říkáme to více než půl roku, že je potřeba chránit schengenskou hranici. Za celou tu dobu se nestalo vůbec nic. Všechny možné operace, které se nazývají honosnými názvy jako je Poseidon, znamenají jednu přetřenou bárku. Je to pouze mediální masáž pro lidi, tak aby měli pocit, že se něco děje. Neděje se nic. Jedna loď není schopna zajistit ochranu schengenské hranice. (Neúnosný hluk v sále.)

    Proto ve chvíli, kdy se státy začaly starat samy o sebe, kdy začaly hájit svou bezpečnost svých vlastních občanů, jak to udělalo Maďarsko, tak si vzpomeňte, pane ministře, že někdy na jaře se o Maďarech mluvilo jako ďáblech Evropy, Orbán byl nazýván tím největším ďáblem. A za pár měsíců na to mu celá Evropa děkovala za to, že se k tomu postavil tak, jak se postavil. A platí to o všech státech mimo České republiky.

    Samozřejmě teď směrem k panu zpravodaji. Nikdo nechce ploty, a já nevím, jakým způsobem bylo pochopeno, o čem jsme tady mluvili. Ale nemluvili jsme o plotech, o nějakých ostnatých drátech. I když prostě v určité chvíli i to je třeba potřeba. Ale v současné chvíli jsme mluvili o technickém zajištění. O zajištění, které nikoho, kdo má na území naší republiky co dělat, nějakým vážným způsobem nepostihne.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Marek Černoch. A vrátíme se k proceduře. Máme návrh na - pane zpravodaji, budeme tedy hlasovat nejdříve o navrácení předloženého návrhu k přepracování. Pana poslance Lanka se ptám, jestli zamítnutí platí. Platí, takže budeme hlasovat o zamítnutí. Pokud neprojde, budeme hlasovat o přikázání výborům. Nejdřív vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. (Domluva s poslancem Lankem.) Tak pan kolega Lank upřesňuje, že zamítnutí nepožaduje.

    Budeme tedy hlasovat nejdříve o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

    Rozhodneme v hlasování číslo 257, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Pro vrácení k přepracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 257, z přítomných 125 pro 8, proti 80. Návrh nebyl přijat.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování číslo 258. Ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 258, z přítomných 126 pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Já bych navrhl projednání výboru obrany. Děkuji.