• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo vlády - protože jiného člena vlády tady nevidím -, zahajuji druhý jednací den přerušené 35. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás tady vítám.

    Žádám vás, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji vám, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: pan předseda Jan Hamáček z pracovních důvodů, Petr Adam z pracovních důvodů, Vojtěch Adam ze zdravotních důvodů, Jan Bartošek z pracovních důvodů, Zuzka Bebarová Rujbrová z osobních důvodů, Jiří Běhounek z pracovních důvodů, Ondřej Benešík je na zahraniční cestě, Zdeněk Bezecný z pracovních důvodů, Jan Birke bez udání důvodu, Vlasta Bohdalová z rodinných důvodů, Milan Brázdil z pracovních důvodů, Marek Černoch z důvodu zahraniční cesty, Pavel Čihák - osobní důvody, Ivana Dobešová do 17.30 ze zdravotních důvodů, Petr Fiala do 15 hodin z pracovních důvodů, Radim Fiala na celý den z pracovních důvodů, Ivan Gabal je na zahraniční cestě stejně jako pan místopředseda Petr Gazdík, Milada Halíková z pracovních důvodů, Pavel Havíř z pracovních důvodů, do 18 hodin z pracovních důvodů Leoš Heger, na celý den Jana Hnyková z pracovních důvodů, Pavel Holík z pracovních důvodů, Ludvík Hovorka z pracovních důvodů, Igor Jakubčík je na zahraniční cestě, Jaroslav Klaška z pracovních důvodů, Martin Komárek je na zahraniční cestě, Vladimír Koníček je na zahraniční cestě, Jiří Koubek z osobních důvodů, Michal Kučera z pracovních důvodů, Helena Langšádlová je na zahraniční cestě, Jaroslav Lobkowicz ze zdravotních důvodů, Květa Matušovská z osobních důvodů, Jiří Mihola z pracovních důvodů. Dále se omlouvají Alena Nohavová z pracovních důvodů, Nina Nováková je na zahraniční cestě, do 17 hodin Josef Novotný z pracovních důvodů, na celý den Tomio Okamura z pracovních důvodů, Jana Pastuchová z pracovních důvodů, Adam Rykala z osobních důvodů, Jan Sedláček z osobních důvodů, Marta Semelová z pracovních důvodů, Karel Schwarzenberg z pracovních důvodů, Jiří Skalický z pracovních důvodů, bez udání důvodu Bohuslav Svoboda, na zahraniční cestě je Lubomír Toufar, Karel Tureček z pracovních důvodů, Jiří Valenta z pracovních důvodů stejně jako Pavel Volčík, ze zdravotních důvodů Josef Vondrášek a z pracovních důvodů Rostislav Vyzula. To jsou poslanci.

    Z členů vlády od 16.30 se bude omlouvat místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, z pracovních důvodů se omlouvá Richard Brabec, Jiří Dienstbier, z důvodu zahraniční cesty Daniel Herman, z pracovních důvodů Milan Chovanec, Michaela Marksová, na zahraniční cestě je Jan Mládek, z pracovních důvodů Svatopluk Němeček, do 16.30 z pracovních důvodů Robert Pelikán, z pracovních důvodů Karla Šlechtová, Dan Ťok, Kateřina Valachová a na zahraniční cestě je ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

    Pan poslanec Jeroným Tejc má náhradní kartu číslo 13.

    Nyní se budeme zabývat body dle schváleného pořadu schůze. Přistoupíme k projednávání bodu 3, ale než tak učiním, ptám se, jestli má někdo v tuto chvíli návrh na změnu. (Je slyšet upozorňování, že návrhy na změnu programu nemohou být.) Já vím.

    Ještě přečtu omluvy Jaroslava Holíka a pana ministra Mariana Jurečky.

    Vzhledem k tomu, že nemůžeme měnit program - já jsem vás jenom zkoušel, jestli jste dost pozorní, když je nás tady tak málo - budeme se zabývat bodem 3. Místopředseda vlády se dostavil, takže podle jednacího řádu máme splněné všechny podmínky. Bodem číslo 3 je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona má uvádět místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš, případně je usnesením vlády pověřen pan ministr dopravy Dan Ťok. Na to mám příslušné usnesení vlády zde k dispozici, podepsané předsedou vlády. Požádám tedy o to, aby jeden z pověřených zaujal místo u stolku zpravodajů. Požádám o to pana poslance Jana Volného, který je zpravodajem tohoto tisku.

    Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 626/1. Pan kolega Volný je tady, může tedy zaujmout místo u stolku zpravodajů, ale nevidím pana ministra financí (ten právě vchází do sálu) ani ministra dopravy. Už vidím pana ministra financí.

    Požádám sněmovnu o klid, protože pro velký hluk nemohu zatím udělit panu ministru financí slovo... Žádám pana kolegu Zavadila, aby nezdržoval pana místopředsedu vlády, protože je na řadě.

    Prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, aby na začátek druhého čtení vládní návrh zákona uvedl.

    Skutečně žádám o klid!

    Pan poslanec Vondráček má náhradní kartu číslo 68.

    Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o loteriích a jiných podobných hrách. Tento návrh zákona byl vládou Poslanecké sněmovně předložen s ohledem na vývoj projednávání novely zákona o loteriích podané poslancem Janem Volným, to je sněmovního tisku 437.

    Návrh zákona byl dne 27. října 2015 projednán v prvním čtení a dne 4. listopadu 2015 byl projednán rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.

    Cílem předloženého návrhu je v souladu s koaliční smlouvou a programovým prohlášením vlády zvýšit zdanění hazardu od 1. ledna 2016. Zdanění hazardu představuje jeden ze způsobů, jak působit proti škodlivým následkům hazardu pro společnost i pro samotné hráče. Daně nemají sloužit ke změně chování společnosti či k její výchově. Od toho jsou tu programy prevence a vzdělávání. Daně jsou hlavně zdrojem příjmu pro veřejné rozpočty. Přesto je nepochybné, že určitý vliv na chování mají. Příkladem jsou například spotřební daně působící na kuřáky či konzumenty alkoholu. Obdobně loterijní odvod do určité míry působí na provozovatele hazardních her, a tím zprostředkovaně i na hazardní hráče.

    Loterijní odvod je motivován hlavně fiskálně, ale byl přitom konstruován tak, aby zapadal jako podpůrné opatření do širší koncepce, jejímž hlavním cílem je předcházení škodlivým následkům hazardních her. Zásadní opatření proti škodlivým následkům hazardních her přinese nový zákon o hazardních hrách. Toto další opatření je ale nutné notifikovat, a tedy je nelze zavést okamžitě. Proto se navrhuje zvýšit sazbu odvodů z loterií na 23 % pro všechny hazardní hry s výjimkou výherních hracích přístrojů a obdobných zařízení, pro které se navrhuje zvýšit poměrnou sazbu odvodu na 28 %. Dále se navrhuje pro tyto přístroje a zařízení zvýšit pevnou sazbu odvodu na 80 korun za každý den. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a nyní tedy žádám zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jana Volného, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jenom uvedu, že se jedná o tisk č. 626, který byl rozeslán poslancům 13. 10. 2015. V rámci prvního čtení byla zkrácena doba na projednávání mezi prvním a druhým čtením na osm dní. K termínu 30. 10. 2015, který určil rozpočtový výbor na podání pozměňovacích návrhů, nebyl žádný pozměňovací návrh přijat, proto 4. 11. 2015 se usnesl rozpočtový výbor a schválil tento tisk v plném rozsahu k projednání ve druhém čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě než zahájím rozpravu, konstatuji další omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 17 hodin se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec Josef Nekl.

    Nyní tedy otevírám rozpravu, máme čtyři přihlášené do rozpravy. S přednostním právem se hlásí pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a pan zpravodaj. To jsou dvě přednostní práva, která mám v tuhle chvíli. Beru to v tom pořadí, jak jste se přihlásili. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrá. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Ještě jednou ocením, že se vláda rozhodla předložit změny daňových sazeb jako vládní návrh, protože jako poslanecký návrh to nebylo přijatelné jak z důvodů různých priorit poslanců, kteří by si měli být všichni rovni, tak také proto, že daňové novely by měly být vládní. Není pravdou, že vláda předložila v podstatě to samé s drobnými úpravami, co předkládal pan poslanec Volný. Vláda naopak předložila naprosto zásadní koncepční změnu, protože oproti zvýšení jednotné sazby předložila sazby rozdílné. Je to skutečně zásadní koncepční změna, která je diskutována v řadě zemí z hlediska daňové teorie, a je to samozřejmě špatně. Dokonce to můžeme i najít v připomínkách Hospodářské komory, že to odporuje daňové teorii, a skutečně to daňové teorii odporuje. V řadě zemí se můžeme setkat i s tím, že některé země s tím koketují i v daleko zásadnějších případech, jako jsou třeba potraviny, že skutečně zvažují, že potraviny zdaní různou sazbou podle stupně jejich zdravotní škodlivosti, že např. uzeniny, které byly zařazeny Světovou zdravotnickou organizací na seznam kancerogenních produktů, by měly být zdaněny daleko větší sazbou než zelenina nebo mléko. Já si to opravdu nemyslím a velmi ostře bych protestoval. Všichni musí jíst, nikdo nemusí sázet. Takže v případě sázek a hazardu ty rozdílné sazby - byť zdůrazňuji, i tam je to v rozporu s daňovou teorií - je to akceptovatelné, je to pochopitelné, a koneckonců podíváme-li se na země Evropské unie i na země OECD, ve většině zemí jsou skutečně ty sazby odstupňované. Já nemám problém, aby byly odstupňované i zde. To je ten rozdíl vládního návrhu oproti návrhu pana poslance Volného. Podle mého názoru rozdíl zcela zásadní. To znamená říkat, že vláda předkládá něco podobného jako pan poslanec Volný, prostě není pravda. Vláda předkládá něco diametrálně odlišného, co v podstatě jsme schopni přivítat a jsme schopni podpořit. (Silný hluk v sále.)

    Z čeho ovšem cítíme hluboké zklamání, je včerejší jednání na rozpočtovém výboru, kdy jsme se marně snažili od předkladatele... Já vím, že bezpečnostní problematika je taky důležitá, ale já ji prostě nepřeřvu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozumím, pane poslanče, pokusím se zjednat klid. Já chápu, že stálá komise pro kontrolu Generální inspekce ozbrojených sborů má hodně na práci, takže prosím, diskuse přeneste do předsálí a nechte projednávat ostatní kolegy, které zajímá loterijní zákon, aby vyslechli všechny projevy. Pokračujte prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Tedy ještě jednou. Cítili jsme velké zklamání ze včerejšího jednání rozpočtového výboru, kdy jsme doufali, aspoň někteří z nás, že uslyšíme od předkladatele, od ministra financí, proč v okamžiku rozdělení, proč právě 28 a 23, proč ten rozdíl je pět bodů, proč to není šest bodů, sedm bodů nebo čtyři body, jak vypadá předpokládaná křivka efektivity v těchto alternativách, jak vypadá množství, míra rizika podpory nelegálního hazardu, který prostě není tímto návrhem nijak postihován, zatímco legální hazard postihován je. To znamená, kde je ta míra rizika, kolik toho legálního hazardu vytlačíme do toho nelegálního hazardu. Nic z toho jsme se bohužel nedověděli. Od předkladatele, od pana ministra financí jsme se dověděli, že on to neví. "Mě se na to neptejte, zeptejte se koaličních partnerů, mně se ty sazby také nelíbí, to je koaliční dohoda" nám oznámil předkladatel za vládu. No my, co nejsme členy koalice, se s tím těžko můžeme spokojit. My bychom rádi nějaké informace o tom, proč ten rozdíl je právě pět bodů, proč ty sazby jsou jenom dvě, proč nejsou tři, když nový návrh o loterijním zákoně, který měl platit od 1. 1. 2016, ale protože pan ministr má rok a půl zpoždění a není schopen včas notifikovat, tak bude platit až od 1. 1. 2017, tak proč rok chce mít dvě sazby a pak chce mít tři sazby, nevíme. Rádi bychom tu informaci měli a pan ministr nám včera na rozpočtovém výboru řekl "já taky nevím, to se zeptejte koaličních partnerů". Takže kolegové z vlády, z vládní koalice, je tady někdo, kdo to ví? Kdo umí říct, proč v roce 2016 budou dvě sazby a tři sazby až v roce 2017 a proč právě 23 - 27?

    Já znovu říkám, my nechceme vypadat jako potížisté za každou cenu. Za klub TOP 09 říkám, byla splněna podmínka, že to bude vládní návrh. My nebudeme blokovat zkrácení lhůty, jsme připraveni ten návrh i podpořit. Ale my bychom opravdu rádi od předkladatele slyšeli, že ví, proč to tak je, anebo - protože včera nám řekl, že to neví, řekl já, Babiš, to nevím, zeptejte se koaličních partnerů - kdyby pan ministr mohl říci: já to sice nevím, ale ví to tady pan kolega Chalupa, ten vám to řekne, nebo paní prof. Válková, ta vám to řekne. Prostě kdyby nám to někdo mohl říct. My to fakt nevíme. Tak to je jedna otázka, kterou si myslím, že bychom si zasloužili, aby nám byla zodpovězena.

    Ta druhá otázka se týká podpory nelegálního hazardu. My se tady těšíme, že opravdu vybereme více peněz do státního rozpočtu tím, že se ty daně zvýší. Současně ale říká pan ministr, a říká to i v důvodové zprávě, že to znamená boj s hazardem, že to znamená omezení hazardu. Ale tady si protiřečí. Ty 2 miliardy navíc je prostá trojčlenka ze stávající základny sázení v České republice.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Dále s přednostním právem pan zpravodaj Jan Volný. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Já jsem původně chtěl jenom požádat tuto ctěnou Sněmovnu, aby hlasovala o zkrácení doby na projednání mezi druhým a třetím čtením. Tak to tím tedy činím.

    Využiji svého přednostního práva, že odpovím na nějaké dotazy panu kolegovi předsedovi Kalouskovi.

    Dovolím si tedy jít trošičku do historie. Otázku trošičku otočím. Zeptám se, proč v roce 2011 pan předseda Kalousek jako ministr financí zdanil hazard jednou sazbou, to znamená 20 procenty, a proč tenkrát už nedal sazby dvě, tři. Když jsem podával pozměňovací návrh, samozřejmě po dohodě s Ministerstvem financí jsme ho chtěli udělat co nejjednodušší na jeden rok. Předpokládal jsem, že pan kolega předseda Kalousek jako velký odborník, a teď to nemyslím pejorativně, a jako první, který zdanil hazard, tenkrát měl dobře prověřené, proč dává jednu sazbu. Proto jsem já do svého pozměňovacího návrhu dal jednu sazbu 25 procent, byť teď nazývá tento pozměňovací návrh, nebo respektive novelu pan kolega předseda Kalousek za paskvil. Já jsem tedy podával 25 procent. Ano je diskutabilní: Je to správně? Je to špatně? Je pravda, že rozdělení má svoji logiku, proto velký nový zákon to rozdělení má. Nicméně na základě této mé novely přišel pozměňovací návrh, který měl dokonce větší rozkmit než pět procentních bodů a byl to 21 a 30. V té chvíli jsme my již věděli, že 30 procenty už můžeme nějaký druh hazardu hnát do šedé ekonomiky. Proto jsme jednali a koaličně jsme dojednali poměr 23, 28.

    Je trochu paradoxní, že právě pan poslanec a kolega předseda Kalousek signalizoval minulý týden, a mě se na to ptali novináři několikrát, že podá pozměňovací návrh, kde z 28 procentních bodů ještě jeden procentní bod navýší. Já jsem na to říkal ano, má na to návrh. Ono v podstatě už se to blíží k hranici, kdy tento druh hazardu bude mít velké problémy. Nicméně asi by to bylo, pokud by to bylo potřeba, jednatelné. Nicméně čísla, které jsou dnes na stole, to znamená 23 a 28, pořád podle podkladů Ministerstva financí a nějaké křivky, která zobjektivňuje výši zdanění a riziko toho, že hazard odejde do šedé ekonomiky, stále ještě je nějakým způsobem uchopitelné. Víme, že nový zákon počítá u tohoto typu s 35 procenty zdanění, to jsou ty automaty, ale ten už tam nepočítá s pevnou sazbou 55, 80, respektive 110. To bude jako základ, jakoby minimum. To znamená, že v podstatě těch 28, které nyní dohadujeme, se plus minus rovná těm připravovaným 35 procentům.

    Myslím si, že kolem toho bude ještě dostatek diskuse. Bude možnost o tom diskutovat právě v rámci toho velkého zákona. Mě trošičku mrzí, nebo možná je to dobře, že k tomu nepřišly žádné pozměňovací návrhy, právě na ta procenta. Víte, že jsem tady zmiňoval, že k termínu, kdy rozpočtový výbor určil na ukončení pozměňovacích návrhů, žádný nepřišel. Teď to kritizujeme. Trochu mě to mrzí, nicméně prosím ctěnou Sněmovnu, aby to v podobě vládního návrhu, který je nyní na stole, případně s nějakými pozměňovacími návrhy, rozumnými pozměňovacími návrhy, schválila. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. A nyní mám tři faktické poznámky. Pana poslance Kalouska, Fiedlera a Stanjury. První faktická poznámka pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se připojuji k návrhu na zkrácení na sedm dnů, aby bylo vidět, že je tady skutečně konsenzus, a odpovím panu poslanci Volnému, proč v roce 2011 jsme navrhli 20 procent. Protože jsme začínali úplně od nuly. Protože jsme byli úplně slepí. Protože předtím tady, já byl první ministr financí, který hazard zdanil, to znamená, netušili jsme, co to udělá. Dopadlo to dobře. Začali jsme vybírat zhruba 5 až 6 miliard ročně a bylo možné začít ladit parametry. Ale na tom samém začátku jsme nutně museli být velmi opatrní a konzervativní.

    To, co vy říkáte, že 28 ještě nevytlačuje do šedé ekonomiky, 30 ano, to by byl argument, který bych pochopil, kdyby nám včera k němu pan ministr byl schopný říci ta čísla. Ale já znovu opakuji, co nám včera pan ministr řekl. Vy jste tam nebyl, pane poslanče. Pan ministr řekl: já nevím, mně se to také nelíbí, zeptejte se koaličních poslanců. On nám na to nebyl schopen odpovědět na odborném orgánu. Proto logicky dnes nemohu předložit žádný pozměňující návrh, protože jsem ho chtěl opřít o nějakou odbornou informaci ministra financí. Ale jediná odborná informace ministra financí byla, že neví. Proto jsem z toho tak rozpačitý a smutný a nemohu nic předložit. Chci se zeptat vlády, jestli by příště daňové sazby nemohl předkládat někdo, kdo o nich něco ví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan poslanec Karel Fiedler, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Pan zpravodaj zrovna odchází. Doufám, že mi dvě minuty budou stačit.

    Já bych tady zareagoval na žádost o zkrácení lhůty. Předesílám, že podpoříme zkrácení lhůty. Nebudeme se nějak snažit to blokovat. Zaznělo tady, že je zájem, aby tento zákon tedy konečně prošel Sněmovnou. Díval jsem se do toho, co se tady dělo v minulosti o jednacím řádu, když mluvíme o zkracování doby, a přečtu vám, když tady hnutí ANO navrhovalo úpravu jednacího řádu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Fiedler, nyní pan poslanec Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám faktickou poznámku k vystoupení pana zpravodaje. On zavádí takový nový zvyk a říká nám, že jsme nepodali včas pozměňující návrhy rozpočtovému výboru. Tak zkusme to říct: 27. října odpoledne skončilo první čtení, 28. října byl státní svátek a do 30. jsme měli podat pozměňující návrhy. Termín ukrutně krátký. Navíc včera zasedaly všechny výbory, nebo rozpočtový výbor, je logické, že ten, kdo podal pozměňovací návrh, by měl být u garančního výboru přítomen. A v Poslanecké sněmovně nesedí pouze členové a členky rozpočtového výboru. Takže to je argument, který je nepoužitelný. Jednací řád říká, že ve druhém čtení se předkládají pozměňující návrhy. A dnes před 20 minutami jsme zahájili druhé čtení. Tak jaký postesk, že už to nebylo dopředu a už ne 30. října? Neohýbejme ten jednací řád. Já jsem podal dva pozměňovací návrhy. Potom je v rozpravě v řádném vystoupení zdůvodním. Ale prostě mít jenom několik hodin na podání pozměňujících návrhů, to je problém toho, kdo zaspal a kdo ten návrh zákona předložil pozdě. To je poměrně jednoduché.

    Jenom abych doplnil vystoupení pana poslance Kalouska, tak pan ministr financí neříkal, že neví, kdo ty sazby navrhl. On řekl, že je navrhl ministr vnitra. A říkal no a pan Bartošek to odsouhlasil, a proto je to 28, 23. Takhle běžela debata na rozpočtovém výboru. Takže jsem prozradil tajemství, které žádným tajemstvím není, protože jednání rozpočtového výboru je veřejné. Sazby 28 a 23 navrhl ministr vnitra a pan místopředseda Sněmovny s tím souhlasil. A pan ministr financí říkal: No co mám dělat, to je koaliční dohoda.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě faktická poznámka zpravodaje pana poslance Volného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Já samozřejmě musím vaším prostřednictvím dát panu Stanjurovi za pravdu. Já jsem povzdechl, že to neměl možnost projednávat rozpočtový výbor. Vůbec to neznamená, že se nemůže podávat pozměňovací návrh, a určitě budu rád, pokud nějaké pozměňovací návrhy budou, o kterých budeme moci diskutovat. Takže ještě jednou se omlouvám. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní přistoupíme už k řádně přihlášeným do rozpravy. První je paní poslankyně Věra Kovářová. A opět žádám sněmovnu o klid! Pokud máte jiná témata své debaty, přesuňte je do předsálí, ať může paní kolegyně v klidu mluvit. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vyhovím panu poslanci Volnému a jeden pozměňovací návrh, o kterém bychom mohli diskutovat, se pokusím předložit. Týká se kvízomatů a má následující podobu:

    V článku I se vkládají nové novelizační body x) a y), které znějí:

    x) V § 1 odst. 2 se za slova "o výhře nebo prohře rozhoduje" vkládají slova "zcela nebo zčásti". A bod

    y) V § 2 písm. l se za slovo "náhody" vkládají slova "a to zcela nebo zčásti".

    Dosavadní novelizační body 1 až 5 se přečíslují.

    Důvodem, proč tento pozměňovací návrh předkládám, je, že představuje reakci na nedokonalost současné právní úpravy, která územním samosprávným celkům podle převládajícího výkladu neumožňuje účinnou regulaci provozování tzv. kvízomatů na jejich území. V případě těchto zařízení totiž o výhře nebo prohře rozhoduje náhoda jen zčásti nikoliv zcela. V zájmu právní jistoty a především výše zmíněné možnosti obcí a měst upravit svými právními předpisy provozování těchto zařízení na jejich území, jako je tomu u jiných obdobných přístrojů, se jeví jako nezbytné reagovat modifikací definice hazardu obsažené v § 1 odst. 2 zákona o loteriích. Formulace tohoto pozměňovacího návrhu, který reaguje na akutní a závažný problém, vychází ze znění vládního návrhu zákona o hazardních hrách, sněmovní tisk č. 578. Tento návrh čeká ještě dlouhá cesta legislativním procesem a jeho účinnost se navrhuje na 1. ledna 2017.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní pan poslanec Ladislav Šincl v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. V úvodu bych jenom doplnil pana zpravodaje, jestli mě pan zpravodaj bude poslouchat, prostřednictvím pana předsedajícího. Pan zpravodaj Volný totiž uvedl, že v rozpočtovém výboru nebyl schválen žádný pozměňující návrh. Ona to je pravda, ale on taky nebyl žádný předložen. To je takové docela důležité. A ještě bych chtěl doplnit tady tu diskusi a trošku se zastat pana budoucího předsedy TOP 09, pana Kalouska, který, jestli si dobře pamatuji, v roce 2011 předkládal dokonce tři pásma v rámci svého pozměňujícího návrhu v rámci loterií, tři pásma pro zdanění hazardu. A dokonce tam, jestli si dobře pamatuji, bylo 50 % pro číselné loterie.

    Nicméně v rámci prvního čtení jsem zde i vyjádřil politování, že tento vládní návrh neobsahuje mnou prosazovanou myšlenku v rámci diskuse předchůdce tohoto tisku, sněmovního tisku 437 kolegy Volného, aby alespoň malá část, jedno jediné procento finančních prostředků z odvodů z loterií, jež je příjmem státního rozpočtu, byla napříště účelově vázána na konkrétní veřejně prospěšný cíl, a to na státní protidrogovou politiku, která zahrnuje i problematiku hazardního a patologického hráčství, tak jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády. Jsem přesvědčen, že aspoň malá část z výnosu z hazardu by měla sloužit k tomuto účelu, proto jsem zvažoval i u tohoto tisku podat pozměňující návrh opět. Také jsem i u předchozí novely i u této novely zvažoval předložení pozměňujícího návrhu, jehož smyslem by bylo, aby významná část dodatečného výnosu z hazardu byla příjmem českých sportovců, tak abych pomohl panu ministrovi naplnit jeho sliby, které veřejnosti sdělil například na Žofínském fóru koncem roku 2014 a poté i na tiskové konferenci.

    Jenom pro připomenutí: Pan ministr zde oznámil - cituji - že zavedením nových daňových sazeb na hazard budeme moci vybrat až 6 miliard korun navíc, a myslím si, že v rámci tohoto by klidně mohl sport dostat další 3 miliardy. Dovolím si dále citovat z jeho vystoupení: "Sport by vlastně znásobil své příjmy o 100 % a mohli bychom od roku 2016 dávat sportu až šest miliard korun." V dnešním projednávaném vládním návrhu je ovšem, když si to někdo z vás přečte, je v tom návrhu slibován vyšší výnos, ne už těch slibovaných 6 miliard plus, tak jak vystoupil pan ministr na tiskové konferenci, ale již jen o 2 miliardy plus tedy.

    Abych ovšem nekomplikoval průběh schvalování této novely, tyto návrhy, které jsem zde zmínil, nepředložím a budu tuto myšlenku, to je to hlavní, to jedno procento na řešení patologických jevů a gamblerství, prosazovat v rámci dlouho očekávané vládní novely loterijního zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Šinclovi. Nyní mám faktickou poznámku paní poslankyně Lorencové. Bude pokračovat pan poslanec Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já mám jen takovou stručnou poznámku. On si totiž podle toho, co vím o hazardu, je toho minimum, ale podle toho, co vím, tak si každá země, každý stát, jako oko v hlavě hlídá výnosy z tohoto druhu podnikání. Ta velkorysost, které jsme svědky v České republice, má někde kořeny a trvá to už delší dobu.

    Jen upozorňuji - hazard tu není až v našem století, ten je tu několik set let pozpátku. Každá země si to hlídala, protože ty výnosy jsou, samozřejmě to víme, to vím i já, obrovské. Dnes, když se snaží tato vládní koalice a tato vláda alespoň část z těch výnosů dostat zpět do státní pokladny, tak jsme tady svědky téměř obstrukcí a jakéhosi druhu vyhrožování, že neprojde nic, pokud nebude akceptován názor druhé strany. Já si myslím, že je třeba tomu věnovat velkou pozornost a alespoň opravdu část toho zisku z tohoto druhu podnikání do té státní pokladny dostat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyně Janě Lorencové. Nyní pokračujeme obecnou rozpravou. Pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě jednou dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Chtěl bych vás tak jak někteří mí předřečníci trochu informovat o průběhu včerejšího rozpočtového výboru, který, byť jsem se již této problematice nechtěl dále věnovat, protože koalice je zřejmě domluvena, my to nebudeme blokovat, my nehodláme dělat obstrukce, ani jsme je nedělali, naše strana, změnil jsem po průběhu včerejšího rozpočtového výboru přece jen svůj názor a chci se k tomu ještě vyjádřit.

    Nabyl jsem dojmu, že Ministerstvo financí je pouze pod tísní slíbeného výběru daní z hazardu a že mu vůbec nezáleží na rozmachu nelegálního byznysu a už vůbec mu nezáleží na snížení negativních vlivů, zejména patologického hráčství.

    Kolega Šincl se včera zcela oprávněně zeptal, zda navýšený daňový výměr by neměl putovat také na prevenci a léčbu patologického hráčství, a pan ministr odpověděl, že s tím nepočítá a nevidí důvod, proč by tam měl peníze směřovat. Tady bych poprosil předkladatele o vysvětlení, proč odmítá z této specifické daně financovat prevenci patologického hráčství.

    Na moji včera třikrát položenou otázku, zda mi může být vysvětlena důvodová zpráva - zdůrazňuji důvodová zpráva - a potažmo i stanovisko Legislativní rady vlády, ve kterém se říká, že - cituji - "hlavním cílem předkládaného návrhu je snižovat škodlivé efekty hazardních her na společnost a pro samotné hráče", jsem nedostal odpověď.

    Omlouvám se, ale já opravdu příčinnou souvislost mezi zvyšováním daní legálním firmám a snížením škodlivých efektů nemohu nalézt. Prosím tedy předkladatele o zodpovězení této otázky alespoň zde na plénu Sněmovny nyní ve druhém čtení, tak aby se s tou argumentací mohli seznámit všichni poslanci této Poslanecké sněmovny.

    Na zahájení projednávání tohoto dnešního bodu tady bylo řečeno ze strany předkladatele, pana ministra, že účelem tohoto není řešit dopady, ale důvodová zpráva říká něco jiného, nebo snaží se tvrdit, byť já to zpochybňuji. Tady vidím další rozpor mezi tím, co je předkládáno, nechci říci, že přímo tvrzeno, a tím, co je v důvodové zprávě, a tím, co se nám ve skutečnosti předkládá.

    Další citaci z rozpočtového výboru zaznamenala a citovala i média, a to když pan ministr řekl, že v této novele jde pouze o peníze, nemá to logiku a domluvili se tak na koalici. Prosím, zaregistrujte ta slova: Jde o peníze, nemá to logiku a domluvili se tak na koalici. K tomu paní náměstkyně potvrdila, že evidují v poslední době velký nárůst nelegálních heren. Tady jsem již ale zbystřil svoji pozornost. Poté proběhla diskuse mezi kolegou Stanjurou a paní náměstkyní Hornochovou, kde se musím jednoznačně pana kolegy Stanjury zastat, že analýza tvorby daňových sazeb měla být součástí návrhu zákona.

    Mohu říci, že ani já netuším, co je správně. Jestli 25 % plus 55 na den, nebo 28 plus 55, nebo 80 plus 110 na den, a už si nepamatuji při té směsici návrhů, co tady všechno bylo navrhováno. A teď si ještě uvědomuji, že tady dnes ze strany pana předkladatele, já mu to v žádném případě nevyčítám, já to jenom konstatuji, že tady zaznělo, že navrhované zdanění pro tzv. bedny 28 a ještě 1 % navíc už pro ně by mohlo být těžce akceptovatelné a že už by se dostali do problémů. Já jen zdůrazňuji, že ta současná vládní novela navrhuje 28 plus 80, a jestliže tedy podle pana předkladatele by 29 plus 80 mohlo být rdousicí a smrticí pro provozovatele legální, tak proč tedy jsme tu měli návrh, který navrhoval dokonce 28 plus 110. To už potom vůbec nechápu, to už vůbec nemá logiku.

    Vím, že pan ministr nemůže vědět vše, ale největším překvapením včerejšího rozpočtového výboru bylo, že pan ministr ani paní náměstkyně vůbec netušili, že velký loterijní zákon neprošel notifikací a lhůta pro notifikaci byla prodloužena až do února roku 2016. Nejsem v žádném případě odborník na notifikace, ale tato informace o průběhu notifikačního řízení je veřejně přístupná na stránkách Komise www.eu.europa.eu. A aby podřízení ministra financí ho neinformovali o této skutečnosti a on přišel jako předkladatel na rozpočtový výbor Sněmovny a nevěděl tuto informaci, mi přijde, jako že spíše tuto informaci asi možná chtěli před ním zatajit. Nedovedu si totiž představit, že skutečně nebyl svými podřízenými informován a přišel by takto nepřipraven. Obzvláště když už rok a půl posloucháme o předložení dokonalého hazardního zákona. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Požádám kolegy o klid, i když chápu, že si pan zpravodaj (poslanec Volný, který stojí u lavic vlevo) potřeboval dohodnout něco k věci. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Proto jsem přišel s pozměňovacím návrhem, který na rozdíl od všech jiných - tedy ještě, jak jsem zjistil, přibyl jeden od paní kolegyně Kovářové - řeší i problematiku kvízomatů. Určitě budete namítat, že tím zničím navýšení daní. To ale v žádném případě. Naopak, vyšší zdanění podporuji. A asi jako jediný zde předkládám pozměňovací návrh, který daně zvyšuje, a to plně v souladu s vládním prohlášením, a dokonce s vládním návrhem. Respektuji plně rozdělení sazeb podle společenské nebezpečnosti, razantně a po vzoru vládního návrhu kopíruji sazbu pro technická zařízení a k tomu řeším jednoznačný zákaz provozování kvízomatů. Samozřejmě si uvědomuji, že tato část musí být notifikována, ale to je vyřešeno rozdílnou účinností pro část týkající se sazeb, která by byla účinná od 1. ledna 2016 - tady zdůrazňuji, že opravdu jdeme v duchu s vládou a že máme zájem, aby toto prošlo - a část zakazující kvízomaty až po jejich notifikaci. A toto obzvláště z toho důvodu, když neustále vidíme, že ta velká vládní novela, její řešení a nabytí účinnosti - momentálně se protahuje notifikace - se posouvá na neurčito. Velmi rád bych takto vyřešil i nelegální provoz na internetu, ale tady je to problematika mnohem složitější. A s odkazem na včerejší vyjádření paní náměstkyně, že problematika blokace internetu a blokace plateb je velmi komplikovanou záležitostí, spokojím se alespoň s částečným vyřešením problému kvízomatů, který trápí města a obce. Stát v tomto případě působí zcela bezradně.

    Celá situace ohledně kvízomatů se totiž točí ohledně výkladů loterijního zákona, zda tyto přístroje jsou, nebo nejsou legální. Touto malou novelou bude jistě zcela zřejmé, že jsou nelegální - myslím tou novelou, kterou předkládám, tím pozměňovacím návrhem - a že kdo se dopouští provozování těchto přístrojů, dopouští se i trestné činnosti. Když pozoruji, s jakou vehemencí Ministerstvo financí usiluje o vyšší zdanění hazardu, tak bych se opravdu zeptal, proč s takovou razancí neusiluje i o potírání nelegálního trhu a kvízomatů a jiných podobných zařízení. Minimálně stejnou novelou, jako je např. ten můj pokus a snaha to řešit.

    Teď vás budou určitě zajímat sazby, a jak jsem k nim přišel. Sportka a los asi žádné společenské nebezpečí nepředstavují, možná minimální. Nicméně i k těmto hrám přidávám další 1 % oproti současnému stavu. Kurzové sázení je následuje s plus 2 % a u technických zařízení ponechávám zodpovědnost na stanovení sazby dle vládního návrhu na vládě, tedy 28 % a k tomu 80 korun denního poplatku tak, jak předkládá vláda ve sněmovním tisku 626.

    Věřím, že můj pozměňovací návrh sama koalice vyhodnotí jako efektivní, nebo možná nejefektivnější řešení celé této prekérní situace. A nazvěme to pravými jmény - jedná se o časový pres přijetí nové daňové legislativy zvyšující loterijní odvod a současně popření nebo popírání nelegálního hazardu. Tímto návrhem by se staly kvízomaty jednoznačně nelegálními zařízeními, která nelze na celém území, tedy v žádném z šesti tisíc měst a obcí, provozovat.

    Ještě k tomu dovětek, co jsem tady nyní právě říkal. Opravdu to, že tato současná vládní novela, tisk 626, neřeší absolutně ten nelegální trh, nepokládám za správné a myslím si, že aspoň tímto minimálním krokem, který ve svém pozměňovacím návrhu navrhuji, bychom se měli snažit o to, abychom řešili i tu nelegální část loterijního trhu.

    Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a věřím v podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. A ještě než budeme pokračovat, budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 15.30 se omlouvá pan poslanec Miroslav Opálka, od 14.05 paní poslankyně Kristýna Zelienková, od 17 hodin pan poslanec Votava, pan poslanec Zbyněk Syblík od 16 hodin, pan poslanec Kasal z pracovních důvodů z odpoledního jednání a pan poslanec od 16 do 21 hodin.

    Pokračujeme v obecné rozpravě panem poslancem Karlem Černochem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já bych jenom velmi rád zmínil, že stále nerozlišujeme mezi pravým, tvrdým hazardem a nerizikovými loterijními hrami. Je obrovský rozdíl mezi hráčem, který sedí dlouhé hodiny před hracím automatem, a osobou, která si koupí adventní los, lístek do tomboly nebo tiket Sportky. U nás dnes dominuje hazard, ne loterie, což je způsobeno chybnou regulací. V zemích Evropské unie je to přesně obráceně. V České republice jsou ekonomicky nejúspěšnější, které v roce 2014 utržily 16 mld. korun a tvoří tak neuvěřitelnou polovinu trhu. Číselné loterie dle příjmů tvořily přibližně 12 % trhu s cca 4 mld. korun, následovaly internetové kurzové sázky s 11 %, kurzové sázky na pobočkách 6 % a sázkové hry v kasinech 4 %.

    Nedostatečný výběr daní a odvodů z hazardních her však nezpůsobují jen současné sazby, o jejichž navýšení současná novela usiluje, ale především nedostatečná a nekvalitní regulace celého sektoru umožňující značný podíl nelegálních provozovatelů unikajících beztrestně jakémukoli zdanění. Poměr počtu výherních automatů k počtu obyvatel je i kvůli nedostatečné regulaci u nás neúměrný. Je 23krát vyšší než v sousedním Rakousku. Náklady v souvislosti s jejich provozem - odhadují se zhruba na 30 mld. ročně - se přitom přenášejí na společenské zdroje. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Pokračujeme v obecné rozpravě. S přednostním právem pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem přednostního práva nevyužil, počkal jsem, až se ostatní přihlášení kolegové vyjádří.

    Chtěl bych za prvé zareagovat na některá vystoupení z řad koaličních poslanců, kteří říkají, jak to opozice blokuje a podobně. Chci připomenout, že u podobného návrhu zákona, jak tady předkládal pan poslanec Volný, jsme měli náš klub jedno vystoupení a dneska pravděpodobně taky jedno, takže to prostě není pravda.

    Já předkládám jménem našeho klubu dva pozměňovací návrhy. Jsou uvedeny v systému pod č. 3104 a 3105. O obou jsem mluvil včera na rozpočtovém výboru a v zásadě totožné pozměňovací návrhy jsem předložil i v návrhu sněmovního tisku pana poslance Volného, takže nejsou žádným překvapením. Jeden se týká sazeb a jeden se týká rozdělení odvodů z hazardu.

    Začnu asi tím druhým, ten je jednodušší. Je to pod sněmovním dokumentem 3105. Chci říct, že jsem byl jeden z těch, který tehdy vyjednával a domluvil s tehdejším ministrem financí rozdělení 80 a 20 ve prospěch obcí a měst. Tím hlavním důvodem je, že většinu negativních jevů, které jsou spojeny zejména s nonstop provozem heren, jako je rušení nočního klidu, povinností a nutností vyjíždět městskou policií nesou ve svých rozpočtech obce a města. Také jsme jim dali pravomoc a mně je osobně líto, že velmi málo využívají pravomoc regulovat hazard v čase, protože si myslím, že to plodí velké problémy, a že pokud se hazard reguluje v čase, je to lepší než v místě. Teď pominu naše hlavní město, ale zejména v menších městech je velmi diskutabilní, že na ulici A hazard být může a na ulici B hazard být nesmí. Velmi často je to subjektivní hodnocení a spíše se fixuje stávající stav, to znamená, kdo dřív přišel, na tom vydělává.

    Ale protože jsem přesvědčen, že ty peníze si samospráva zaslouží, tak předkládám tento návrh ve čtyřech variantách. První zachovává stávající stav 80 : 20 a tři další varianty jsou vždycky 5 % ve prospěch státu, a tím pádem 5 % méně ve prospěch obcí. Poslední varianta 65 : 35 je vlastně v souladu s tím, co je obsaženo ve velkém vládním návrhu zákona o hazardu, kde i samotná vláda navrhuje 65 : 35. Všichni jste stejně jako já dnes obdrželi do mailových schránek stanovisko výkonného ředitele Svazu měst a obcí, kdy Svaz měst a obcí žádá Poslaneckou sněmovnu, aby to bylo 65 : 35. Je to jedna z těch variant. Důvody jsou naprosto zřejmé. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. A ještě než ukončím rozpravu, protože nemám žádnou přihlášku, budu konstatovat došlou omluvu z jednání - od 16 hodin pan poslanec Robin Böhnisch.

    Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je po obecné rozpravě zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Také tomu tak není. Žádný návrh na vrácení nepadl a návrh na zkrácení lhůty budeme hlasovat až po rozpravě podrobné.

    Budeme se tedy zabývat podrobnou rozpravou, kterou otevírám, a jako první vystoupí pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Tady v této podrobné rozpravě bych se chtěl hlavně přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden ve sněmovním systému pod číslem 1302. A už jen krátce zdůvodním věci, které obsahuje, protože můj projev byl poměrně podrobný.

    Pozměňovací návrh vychází ze schválené vládní koncepce selektivního přístupu k jednotlivým druhům loterií a jiných podobných her. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nyní sice jasně rozlišuje jednotlivé druhy loterií, nicméně k nim zároveň přistupuje principiálně jednotně z pohledu odvodů. Můj pozměňovací návrh tyto sazby diferencuje, kde se snaží co nejvíce zohlednit jejich společenskou nebezpečnost. Pozměňovací návrh se zaměřuje na nejpalčivější problém, to je hlavní tělo pozměňovacího návrhu, kterým je postih provozování nelegálních herních zařízení. To je to, co vládní sněmovní tisk 626 vůbec neřeší, což si dovolíme kritizovat, ale současně navrhujeme řešení, které nabízíme tak, aby Poslanecká sněmovna mohla přijmout, a tím v podstatě nabízíme i možnost zvýšení příjmů státního rozpočtu, protože pokud toto provozování nelegálních přístrojů bude postiženo, předpokládáme logicky, že se to projeví i ve zvýšeném výběru daní od těch provozovatelů tohoto hazardu, kteří jsou legálně registrováni, provozují to pod registrací státu a odvádějí daně.

    Pozměňovací návrh rovněž zvyšuje horní hranici pokuty, kterou je možné uložit za provozování loterie nebo jiné podobné hry bez příslušného povolení, z dosavadních 10 milionů korun na navrhovaných 20 milionů korun.

    Navrhované sazby pro jednotlivé dílčí základy odvodů loterií a podobných her jsou vyšší než sazby stávajícího odvodu z loterií. Sazba 22 % se navrhuje pro ostatní druhy loterií, kde výhledové sazby dle vládní koncepce by měly převážně činit 23 %. Důvod pro nižší sazbu vychází jednak ze skutečnosti, že se jedná o loterijní hry s nižším škodlivým efektem jak na sázejícího, tak na společnost, přičemž je zároveň třeba se vyvarovat vysokého skokového navýšení. Včera také v rozpočtovém výboru zaznělo to, že tito provozovatelé jsou ve velké nevýhodě proti těm, kteří provozují tuto činnost nelegálně. Další zvýšení sazeb je staví v podstatě do velmi problematického prostředí.

    Kompletní zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu je u čísla 1302, čili já už nebudu více déle zdržovat. A prosím potom ve třetím čtení o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Nyní pan poslanec Václav Votava v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dobré odpoledne. Také já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním systému zaveden jako sněmovní dokument číslo 3101.

    Velice stručně odůvodním. Navrhuje se změna podílu rozpočtového určení odvodů z výherních hracích automatů a jiných technických zařízení ve prospěch obcí, a to z 60 ku 40 % na 63 ku 37 %. Jedná se tedy oproti původnímu vládnímu návrhu ve prospěch obcí o 3 %. Myslím si, že každá koruna pro obce je v tomto případě jistě žádoucí. V podstatě se jedná o částku zhruba 150 milionů korun na vrub státního rozpočtu. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Nyní paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Chtěla bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 3103. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Nyní ještě pan poslanec Karel Fiedler a potom pan poslanec Zbyněk Stanjura, který avizoval svou přihlášku do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že jsem ten pozměňovací návrh předal zpravodaji, kde jsem měl poznamenané číslo, tak jsem ho z hlavy řekl špatně. Čili pro legislativu opravuji: číslo pozměňovacího návrhu, ke kterému se tímto hlásím, je 3102. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to máme hezkou číselnou řadu: 3102, 3103. Já se hlásím formálně ke dvěma pozměňovacím návrhům. Budu pokračovat v číselné řadě pod čísly 3104 a 3105.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Ani v podrobné rozpravě nepadl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru. Padl návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 7 dnů a nepadl jiný návrh, o kterém bychom mohli dát hlasovat. Ale dám samozřejmě závěrečné slovo panu ministrovi, pokud má zájem. Není tomu tak. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, jenom zrekapituluji, že bylo podáno pět pozměňovacích návrhů: pan Václav Votava 3101, paní kolegyně Věra Kovářová 3103, pan Karel Fiedler 3102, pan kolega poslanec Zbyněk Stanjura a ODS 3104 a druhý 3105.

    Jenom upozorňuji na jednu věc, byť obsahově nemám problém jak s pozměňovacím návrhem pana Fiedlera, tak paní Věry Kovářové, ale mám obavy, že tyto jejich pozměňovací návrhy podléhají notifikaci a že v tom bude nejspíš trochu problém v rámci tohoto tisku ho přijmout. Nicméně věřím tomu, a nejsou to hloupé věci, jsou to rozumné věci, některé jsou i obsaženy v novém velkém zákonu, tak si myslím, že na to bude prostor právě při projednávání nového zákonu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Zagongoval jsem, protože jsem požádal kolegy a kolegyně, pokud diskutují o něčem jiném, aby odešli do předsálí. Máme před sebou jedno hlasování před ukončením druhého čtení, a to hlasování o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 7 dnů. Odhlásím vás všechny a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. ***

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem přesvědčena, že zákon o potravinách je velmi důležitým nástrojem kontroly kvality potravin, protože se týká všech občanů v této republice. Velice často se dozvídáme o případech, kdy doplácíme na důsledky nedokonalosti tohoto zákona.

    Já vnímám dva hlavní problémy tohoto zákona. Prvním je, že se projednávaná varianta zákona týká jen jedné strany smluvního vztahu - týká se pouze odběratelů, a nikoliv dodavatelů. Považuji za důležité podotknout, že právě tato pasáž zákona se měnila na poslední chvíli a v podstatě bez vysvětlení. To, že se na straně dodavatelů vyskytují firmy, které mohou významnou tržní sílu využívat, je zcela jasné. To vyplývá z průzkumu trhu a každý to ví. Zkrátka velké řetězce mají proti sobě obdobně velké dodavatele. Pokud zákon vztáhneme jen na jednu stranu, situace bude krajně nespravedlivá a doplatíme na to všichni.

    Druhou zásadní připomínkou je specifikace zakázaného chování. Opakovaně odborníci na tuto problematiku uvádějí, že formulace v zákoně jsou velmi nešťastné, velmi vágní, nespecifické, a tím i zneužitelné. Takto postavená novela může velmi tvrdě dopadnout na naše malé české zemědělce a zpracovatele. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu budou mít velké řetězce snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních formulací zákona a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu a malí přijdou na buben. Proto budu v podrobné rozpravě navrhovat dva pozměňovací návrhy, které tyto problémy řeší. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové za její vystoupení. Nyní pokračujeme v obecné rozpravě panem poslancem Ivanem Adamcem, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, já budu víceméně stručný. Už jsem na téma tohoto návrhu zákona hovořil vícekrát a přiznám se, že doposud mi není jasné, co je významná tržní síla, ale to můj problém. Budu se s tím muset popasovat. Nicméně jsem došel k závěru, že tady vůle asi tento návrh zákona schválit je a že by bylo dobré se pokusit odstranit některé, řekl bych, nejasnosti, které by mohly činit některé problémy.

    Co mě možná mrzí víc než to, jak ten návrh zákona je koncipován, tak je, že víceméně to vůbec nebude mít žádný vliv na kvalitu potravin, ale spíš na jejich cenu. Ale to jenom taková moje bohužel konstatace.

    Mám tady pozměňovací návrh, ke kterému se pak ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Je to sněmovní dokument 2801, který řeší takové dvě záležitosti. Jedna část se týká tzv. rámcové smlouvy, kde dochází k upřesnění, jak by to mělo fungovat, aby nedocházelo k matení pojmů a potom nedošlo třeba k nedorozumění při kontrole státními orgány. Druhý bod se týká sankcí, protože já si myslím, že sankce nemají být likvidační, ale sankce má být výchovná a někdy, i docela povzbuzující, takže je tam úprava sankcí, řekl bych, podle italského modelu, kdy si myslím, že by toto mohlo být přijatelné, ale samozřejmě to nechám na vás.

    Takže já se přihlásím v podrobné rozpravě a tento pozměňovací návrh 2801 bych vám s dovolením načetl. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Paní kolegyně, jste na řadě. (Posl. Kovářová je překvapena.) Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za posečkání. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vracím se ke svému oblíbenému tématu, proč nakonec z vládního návrhu vypadli dodavatelé, jejichž regulaci předloha připravená Úřadem na ochranu hospodářské soutěže obsahovala. V minulosti jsem se zde na to ptala, ale uspokojivou odpověď jsem nedostala. Díky pilné četbě publikace pod názvem Třinácté komnaty Andreje Babiše od pana spisovatele Koláčka, která vyšla loni, jsem se odpovědi dopídila sama. (Ukazuje dotyčnou publikaci.) I já jako pan ministr financí, který má ve zvyku ukazovat různé knížky, doporučuji tuto četbu, v místní knihovně je k dispozici.

    Dovolte, abych citovala: Za 20 let existence Agrofertu jeho majitel postupně vytvoří dokonalý systém výstižně označený souslovím z pole či z vidlí až na vidličku. Vedle agrochemie tak Babiš v rámci Agrofertu provozuje pestrou škálu zemědělského hospodářství, a to včetně souvisejících strojů, až po výrobu potravin. Stal se také jakýmsi monopolním velkopekařem, zejména pak na západnom a strednom Slovensku, jak čteme v Týždenníku z pera Gabriela Beera, podle něhož je - cituji: Babiš známy tým, že potravinárske podniky kupuje pomerne draho. Neváha dať vyššiu cenu, pretože sa mu oplatí monopolizovať velkovýroby niektorých potravín.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec František Laudát. Stále jsme v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ono už je to vlastně úsměvné. Koaliční poslanci tak tady sedí a čekají na to, až si to opoziční tady oddiskutují, a pak to vlastně stejně odhlasují.

    Tlumočníky nepotřebujeme, nehledě na to, že tlumočníka pro pana místopředsedu Babiše - při vší úctě - bychom asi v České republice nenašli, ale to jsem nechtěl říci.

    Já myslím, že po snaze vstupovat do soukromých restaurací a zakazovat lidem, co tam můžou nebo nemůžou dělat, myslím tím zákaz kouření, po snaze téhle socialistické vlády organizovat cestovní ruch a vstupovat do vztahů mezi pojišťovnami a cestovními agenturami, po snaze zasahovat do otevírací doby různých provozoven, prodejen a podobně, přichází, nebo máme na stole už druhé čtení zákona, který zase se snaží, kde se stát snaží organizovat vztah mezi soukromými společnostmi a říká jim - nic o kvalitě, předesílám pro ty z vás, kteří by snad měli pocit, že se to týká potravin a podobně a snaze zlepšit prodej potravin v České republice, o tom tam není ani slovo. Je to prostě snaha vstupovat mezi výrobce, producenty, prodejce, a ze strany státu jim organizovat, na čem se mají nebo nemají domluvit, jakou mají mít splatnost faktur, jaké mají mít mezi sebou obchodní vztahy.

    To je socialismus, který chápu, že pan předseda vlády jako tady zástupce předkladatele obhajuje, svým způsobem jsem od této vlády ani nic jiného nečekal. Nevím, jestli až ten zákon bude platit, a vy se na to všichni v koalici těšíte, jestli to lidé ocení, či nikoliv. Já jsem přesvědčený o tom, že to neocení, že tak jak je to navrženo, to opravdu znamená, že ti velcí si poradí, ty řetězce, než aby absolvovaly veškerou byrokracii, kterou na ně tímto zákonem valíte, tak ji vyřeší jednoduše, že si ty výrobky dovezou odjinud a vlastně to dopadne negativně zejména na ty malé, o kterých se všichni před volbami chvástali, jak strašně jim chceme pomoci. Ve finále i tímto zákonem říkáte vlastně, že vás ti malí příliš nezajímají. Pro velké je tady spousta výjimek, ty v tom v podstatě vůbec nakonec nebudou.

    Já si myslím, že ten zákon velcí vyřeší. ÚOHS, ten to nebude trápit, jak jsme slyšeli šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, oni to už nezvládají, tak to musí zvládnout některé ministerstvo, naberou se další desítky úředníků, kteří budou chodit kontrolovat, jestli splatnost faktury je ta správná a jestli ty smlouvy mezi těmi dodavateli a odběrateli jsou v souladu s tím, jak si stát přeje. Někdo občas dostane flastr tak, že nakonec bude nucen skončit, což koneckonců těm velkým nevadí. A tahle vláda krom toho, že se snaží přicházet se socialistickou organizací této země, bude možná i tleskat tomu, že ti malí zmizí, protože se přece říká, že všichni jsou to lumpové a kradou, nebo většina z nich.

    Já nebudu dlouho hovořit, protože jsem tady k tomu návrhu zákona diskutoval jak ve výboru, tak na jednání Sněmovny při prvním čtení. Pouze využiji této možnosti a dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona, až při třetím čtení o něm budeme diskutovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Zpravodaj si jistě poznamenal procedurální návrh, který se hlasuje na začátku třetího čtení. Pokračujeme v rozpravě panem poslancem Františkem Laudátem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane premiére, já už jenom bych zopakoval, a už jsem s tím dotěrný, svoji otázku. My jsme byli informováni, dokonce to proběhlo veřejně, že původce zákona, což byl právník Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, předkládal návrh, nebo vypracoval návrh, kde byly ty vztahy vyvážené. Dvakrát jsem se pana premiéra na hospodářském výboru optal a chtěl jsem krátkou odpověď, ve které fázi a kdo vyndal jednu stranu té tržní síly, proč tam nejsou jak prodejci, tak dodavatelé. Odpověď jsem nedostal. Vždy prostě pan premiér hovořil o něčem jiném.

    Takže se ptám znovu, pane premiére, kdo a kdy a proč jednu stranu tržních vztahů vyndal. Já mám pocit, že se docela zaplétáte s různými lobbistickými spolky docela divným způsobem, mně se to vážně nelíbí, a zasahujete do tržních vztahů, o důsledcích svých zásahů, prostě mám pocit, že ani nepřemýšlíte. Velmi se toho obávám. Takže já bych chtěl stručnou odpověď, proč jste vyndali jednu z těch tržních stran.

    Budete mít šanci toto napravit. Já se potom přihlásím k podanému pozměňovacímu návrhu, kdy tam nějakým způsobem vracím vyvážení té konkurence, protože je jedno prostě, zda tržní silou disponuje prodejce, to znamená to, co vy máte na mysli, velké obchodní řetězce, nebo jsou to dodavatelé, je tady řada firem, které mají podstatně větší tržní sílu než - já nevím, kolik těch řetězců tady přesně je, v každém případě v každém okrese jich působí minimálně pět a více, takže tam konkurence je. Vy jenom se tady snažíte jistému segmentu potravinářského trhu pomoci, aby měl výrazně lepší podmínky, a skutečně já to považuji za neférové zasahování do hospodářské soutěže.

    Takže bych prosil o stručnou odpověď. Já jsem se snažil, protože jsem si říkal, že nejlepší bude převzít a zpracovat ten návrh podle toho, jak byl původně, bohužel, zameteny byly zřejmě všechny stopy, mně se nepovedlo z oficiálních zdrojů dostat se k tomu, jak zněl původní návrh a u koho zmizel. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Byly vyčerpány písemné přihlášky. Nyní z místa se hlásí pan poslanec Herbert Pavera, stále v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, pane předsedo vlády, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych jenom navázal na pana kolegu Františka Laudáta, který tady říkal, že se ze zákona o významné tržní síle ztratil ten druhý, nebo ta druhá strana smluvních stran, to je významný dodavatel. Já mám tady z roku 2013 časopis Významná tržní síla, informační list Úřadu pro hospodářskou soutěž, kde pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dr. Hynek Brom uvádí, že by se ta novela měla věnovat oběma stranám. A já bych si dovolil část toho textu přečíst.

    Pan první místopředseda zde píše: "Jednou ze zásadních změn pojetí současné právní úpravy významné tržní síly je změna konceptu odpovědného subjektu. Návrh počítá s tím, že pokud bude navržená úprava přijata, nebude nést odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel. Úřad má za to, že v některých konkrétních obchodních vztazích může být slabší smluvní stranou i odběratel, a to v případě velkých nadnárodních společností" - o kterých tady byla před chvilkou řeč.

    Dále tady pan první místopředseda ve svém článku píše: "Nově navržená změna počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu a dává jí možnost rovnosti zbraní nejen v rámci vyjednávání smluvních podmínek, ale i v průběhu celého smluvního vztahu mezi dotčenými stranami."

    A poslední část z jeho textu, kterou přečtu: "Problémy s významnou tržní silou nemá pouze sektor prodeje potravin, ale i další sektory, které se vypořádávají s podobnými podmínkami jako odběratelé či dodavatelé potravin. Jde např. o oblasti dodávek spotřebního zboží do jakékoli sítě obchodního řetězce nebo např. o prodejní sítě léčiv a zdravotních pomůcek. S ohledem na výše uvedené úřad připravuje ve spolupráci s dalšími orgány veřejné správy rozbor celé situace a návrh komplexní právní úpravy nevztahující se pouze na oblast potravin, ale schopné zahrnout i další oblasti, kde dochází ke zneužití postavení jedné smluvní strany a de facto tak i naplnění konceptu zneužití významné tržní síly." Já doufám, že takto to myslel upřímně pan první místopředseda, a bohužel to je z podzimu 29. 11. 2013.

    K čemu bych se chtěl ještě vrátit a co bych chtěl ještě tady také v dnešním vystoupení říci, že samozřejmě vítám splatnost faktur do 30 dnů. Bohužel mě mrzí to, že to je pouze u potravin nebo zemědělských výrobků. Zdůvodňuje se to tím, že potravinářské výrobky mají nízkou trvanlivost, některé samozřejmě mají jenom několik dnů, některé mají několik týdnů, ale některé mají i několik let, když jsou třeba v konzervě. Splatnost faktur by nemusela být de facto ani 30 dnů.

    Co mě však zarazilo na zemědělském výboru, kterého se účastnil kromě pana premiéra i pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, bylo to, když jsem vznesl dotaz, proč splatnost faktur 30 dnů není i v jiných oblastech českého hospodářství a služeb, a zrovna jsem poukázal na to, že v oblasti stavebnictví, kde významnou tržní silou je český stát, je splatnost faktur 180 dnů, tak mi odpověděl k mému údivu, že firmy si to přejí. Zvláštní, že firmy si přejí splatnost faktur 180 dnů. Myslím si, že by všem prospělo, kdyby v našem státě byla jednotná splatnost faktur. Určitě by to pomohlo podnikání v České republice k narovnání vztahů a ke všemu tomu, aby tady nebyla umělá zadluženost a aby tady zbytečně nelétaly peníze někde ve vzduchu, protože jedna firma dluží druhé a samozřejmě ten problém se potom přenáší z jedné firmy na druhou, pak na třetí, a co se stává, to asi všichni víte - že některé firmy mění názvy, mění majitele, aby nemusely splácet, a nakonec na to doplatí jak stát, obce, města, tak samotní zaměstnanci.

    Věřím, že třeba v další fázi se k těmto problémům vrátíte, i když bych byl nejradši, tak jak to navrhuje pan Bendl, aby se ten zákon vůbec neschvaloval, nebo ta novela. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Mám přihlášené dva poslance, s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, po něm pan poslanec Martin Novotný s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já také položím dotaz, protože předpokládám, že pan premiér promluví dřív než v závěrečném slově, aby byla možnost aspoň trochu diskutovat o tomto návrhu zákona, který není nedůležitý. Já bych položil otázku panu premiérovi. Když chcete, aby byla splatnost faktur v oblasti potravinářství nebo zemědělské produkce 30 dnů, co uděláte pro to, aby také stát měl splatnost faktur do 30 dnů, když máte pocit, že to musíte říkat těm subjektům v potravinářském sektoru? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi za dodržení času k faktické poznámce a nyní pan poslanec Martin Novotný, poté pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. Kolegyně a kolegové, v souvislosti se zákonem o významné tržní síle jedním z takových hlavních zaklínadel, které je zmiňováno společně s tímto zákonem, je ochrana malých výrobců potravin, kteří jsou diskriminováni velkými řetězci. Já sám osobně bych chtěl k tomu přičinit poznámku, že se domnívám, že tím pravým momentem, kdy v této Sněmovně projevíme vůli udělat něco pro malé výrobce potravin, pro jejich menší prodejce, není tento zákon o významné tržní síle, ale je to diskuse o tom, za jakých podmínek lidé, kteří vstupují anebo malovýrobou se podílejí na tomto segmentu byznysu, jaké jsou jejich vstupní podmínky do podnikání, jakou administrativní zátěží je zatěžuje tento stát na začátku jejich podnikání, jaká je jejich daňová zátěž a zejména jaké velmi často ve srovnání se zahraničím bezprecedentní nároky na ně klademe v oblasti nejrůznějších kontrol, hygienických předpisů apod. To, co odlišuje Českou republiku od spousty západních zemí plných nejrůznějších malých obchůdků, kde různí výrobci nabíjejí svoje speciality často regionálního původu, není to, jaký je stav v našich hypermarketech, ale to, za jak mnohem obtížnějších podmínek jakýkoli nový podnikatel na tomto trhu může na tento trh vůbec vstoupit. Zažil jsem třeba v řadě anglosaských zemí, kde ta podmínka vstupu na trh je mnohem liberálnější, vstupní náklady na technologii, na naplňování různých hygienických norem a všeho možného jsou mnohem nižší, a pak trh v těch zemích je plný sice hypermarketů, které jsou velmi podobné jako u nás, ale spousty malých obchůdků, malých zařízení - známe to z celé západní Evropy. Je to taky otázka, proč u nás není tolik malých pekařství jako jinde, proč je ta nabídka o tolik chudší a zaměřená jenom na ty velké. Je to o tom, jaké jsou vstupní podmínky vstupu na trh, jaké podmínky má u nás malý podnikatel, malý živnostník. Až se o tomto začneme v této Sněmovně bavit, budu věřit, že je skutečně vážně míněna snaha pomoci malým výrobcům a malým podnikatelům. Ale zákon o významné tržní síle osobně považuji spíš za skrytou pomoc těm velkým hráčům.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Novotnému. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokud sleduji tu rozpravu, tak zatím nikdo z těch, kteří zákon podporují, nevystoupil, aby buď zodpověděl dotazy, nebo vyvrátil obavy, a doufám, že se to ještě stane před závěrečným slovem pana premiéra.

    Vracím se k naší debatě v prvém čtení, kdy jsem vyjádřil dvě obavy, které sdílíme, a to že efekt zákona bude opačný, než předpokládá vláda. Vláda říká a asi tomu i upřímně věří, že návrh zákona pomůže zejména malým českým dodavatelům. Ale my se obáváme, že tomu tak nebude. Současně vláda říká, alespoň někteří vládní poslanci zde v prvém čtení říkali, že díky tomu, že se zpřísní podmínky pro obchodní řetězce, tak se sníží cena. Už jsem tady říkal, že ta ekonomická úvaha je poměrně překvapivá. Zvýším někomu náklady a předpokládám, že on sníží cenu.

    Takže ten efekt může být dvojí. Za prvé že dojde ke zdražení potravin, protože ty náklady se promítnou, na někoho se promítnou. A nejčastěji to bývá tak, že se promítnou na klienta, na toho zákazníka. Podobná debata nás čeká v bodě číslo 5, kde také se říká, že banky budou mít zvýšené náklady - a kdo je asi zaplatí? ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádám sněmovnu o klid.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jakým způsobem si vláda představuje, že bude hodnotit efekt tohoto zákona. Respektuji, že tady není vládní většina, takže dříve nebo později návrh zákona pravděpodobně bude schválen, bude uveden v život. Jestli to bude v lednu, nebo v únoru, nebo v březnu příštího roku, není tak důležité. Ale mě by zajímalo, na základě jakých kritérií vláda bude vyhodnocovat fungování toho zákona. Co bude počítat. Celkové tržby, celkové tržby od českých dodavatelů, tržby od českých dodavatelů v sektoru malých podnikatelů, středních podnikatelů, velkých podnikatelů? Nebo to bude jenom podle toho, kolik Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělí pokut, a pokud možno, když už se chceme dívat na pokuty, tak pravomocných?

    Zrovna dneska jsem se dočetl, že nejvyšší pokuta v dějinách ÚOHS, a ostatní velmi chválili, jak velmi tvrdě zasáhl proti českým (nesrozumitelné). Tak soud to dneska zrušil a konstatoval, že postup zadavatele byl v souladu se zákonem. Mně to připadá jako velký přešlap a velké pochybení, když rekordní pokuta, kterou udělí ÚOHS, je soudem zrušena a není vrácena k novému projednání. Je konstatováno, že zadavatel postupoval v rámci zákona. Tudíž jaká sankce? Jak to, že nejvyšší a rekordní sankce?

    Takže pane premiére, na základě jakých kritérií chcete potom vyhodnocovat fungování zákona? Abychom si mohli za rok nebo za dva říct, zda obavy opozice se naplnily, nebo naopak se naplní optimistické předpovědi vlády a nestane se to, že by došlo ke zdražení nebo k podílu českých dodavatelů do řetězců. Mě by to docela zajímalo, protože jinak budeme my všichni - a podotýkám, všimněte si, my všichni, to znamená obě dvě strany sporu - vycházet jenom ze svých názorů, ze svých předpokladů, z nějakých scénářů, ale nebudeme schopni to změřit. Myslím, že by bylo důležité vědět jedno, dvě, tři kritéria, na kterých si můžeme za rok nebo za dva říct, zda návrh zákona něčemu prospěl, někomu prospěl, a něčím to podložit. Nemyslím si, že by to měl být počet udělených pokut, a neříkám ani po dnešním rozhodnutí, a pokud ano, tak se bavme o pravomocných pokutách, protože to má smysl. Dokud ten proces nekončí, to znamená probíhá soudní spor, tak můžeme vždycky spor považovat za neukončený a existuje stejná šance, že bude mít pravdu jak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, tak případně zadavatel. V tomto případě ten, kdo by podle názoru ÚOHS zneužil svou významnou tržní sílu.

    Takže jsem celkem položil asi tři nebo čtyři otázky a věřím, že aspoň na některé dostanu odpověď. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Přeji všem hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana premiéra, zda má zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem skutečně velmi rád za příležitost moci tady opakovaně při všech projednáváních, ať už v prvním čtení, které jsme přerušovali několikrát, tak ve druhém čtení, které jsme také přerušili, tak abych měl možnost tedy vystoupit a reagovat na otázky, které zde zaznívají během rozpravy.

    Myslím, že i dnešní rozprava, ta obecná část dnešní rozpravy, podrobná je teprve před námi, takže určitě budu se zájmem poslouchat i tu podrobnou část rozpravy, tak obecná část rozpravy ukázala, že jsou tady dva zásadně rozdílné názory na to, jestli má vůbec existovat zákon o významné tržní síle, či nikoliv. Když jsem se dneska díval na celkový seznam zákonů, které tady leží na půdě Poslanecké sněmovny, a ten seznam je úctyhodný, skutečně, tak je tam i návrh, který navrhuje zrušit zákon o významné tržní síle, a když se podíváte na seznam předkladatelů, tak já myslím, že on se příliš neliší s těmi poslanci a poslankyněmi, kteří zde vystupovali v rozpravě a kritizovali vládní novelu.

    A tady si myslím, že - mám pocit, že si dlouhodobě nerozumíme, protože ta kritika, která je zaměřena vůči vládní novele, je současně zaměřena vůči regulaci jako takové. Od vládní novely se očekávají tedy skepticky negativní efekty, které se ovšem nedostavily, když byl schválen původní návrh zákona. A mám pocit, že těžko tady můžeme hledat nějakou shodu ve formě nějakého kompromisu, tak jak se to dělá v Poslanecké sněmovně, že se řekne fajn, dobře, podpoříme nějaké pozměňující návrhy a získáme pro ten návrh zákona podporu.

    Ukazuje se, že tady skutečně je významná část poslanců, kteří nesouhlasí s tím, aby vůbec takovýto typ regulace tady v ČR byl, a neskýtá nám to tudíž možnost jednat o pozměňujících návrzích v zásadě, protože i kdybychom některé akceptovali, tak se nedomnívám, že to změní zásadně odmítavý postoj těch, kdo vystupovali vůči zákonu o významné tržní síle. To potvrzuje i fakt, že tady leží novela, která navrhuje úplně ten zákon zrušit. A koneckonců není to první snaha. Už i v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny tady byla tuším snaha ten zákon jako takový zrušit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. S první prosím pana poslance Laudáta. Po něm se připraví pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane premiére, kdyby byl 1. duben, tak bych vás chápal. Protože to je apríl, jak známo. Vy zase tady něco povídáte, já jsem položil naprosto jasnou otázku, na kterou jste mohl říci. Vaše vláda klamala lidi, nebo vaše koaliční strany klamaly lidi, když vykřikovaly při předvolebních kampaních, že prostě všechno bude transparentní, všechno bude jasné, zatočíte s korupcí. Jaká je realita? Vaši úředníci tají a není možné se dostat k původnímu materiálu. Vy tady neřeknete kdo, v jaké fázi a proč, a to už se tady bavíme snad půl roku o této novele. Stačí stručná odpověď! Jestli se takto budete chovat, potom se nedivte, že chod Sněmovny je paralyzován, protože mně to přijde, že skutečně máte z toho srandu. Máte samozřejmě 118 mandátů s nějakými stranami, které se tady rozpadají, tak máte ještě další podporovatele. Pak tamhle nalevo pseudoopozici v některých bodech - tak já prostě nevím, co to, proč to tady předvádíte. Pak se nedivte, že prostě před sebou valíte už přes 200 návrhů.

    Jenom pro dopřesnění, ještě než sem přišla, pokud se nemýlím, tato novela zákona, tak jsme dali s Kalouskem návrh, novelu zákona, která ruší tento zákon o významné tržní síle. Nevím o tom, že by tady kolega Kalousek tak dramaticky vystupoval, tudíž váš výrok o tom, že titíž lidé, tak je to na 50 %, 50 na 50, protože Kalousek tady myslím kolem významné tržní síly příliš mnohokrát nevystupoval. Nepamatuji si, od května kolikrát, možná jednou, dvakrát, možná vůbec, nevím teď, zaskočil jste mě touto klamavou odpovědí nebo touto klamavou řečnickou otázkou. Není to pravda, co tady říkáte, protože já jsem několikrát říkal, že si dokážu představit, že bude nějaká speciální část v zákoně o hospodářské soutěži. Zřejmě ani pretendenti toho zákona nevědí, že to jediné, co v minulosti bylo užitečné na celém tomto zákonu vašeho kamaráda, jak jsem pochopil, tak byla lhůta splatnosti. Ale ona už z povinné transpozice evropské směrnice už je i jinde, takže se týká i jiných segmentů, myslím, že je univerzální, teď si nejsem jistý, ale myslím že ano. Takže to už je stejně jinde. A samozřejmě já jsem byl předkladatelem někdy před třemi lety toho zákona, který to měl zrušit. Důvodem tenkrát byla ještě skutečně 30denní lhůta splatnosti.

    Myslím si, že ÚOHS jako správní úřad byl neměl příliš svým způsobem zasahovat formou, kterou do toho zasahuje, do legislativního procesu. On by mohl dávat podněty, že něco nefunguje, že má někde to, ale jestliže vy se ho dneska budete dotazovat, pana kolegy Rafaje ze sociální demokracie, nebo exsociální demokracie, nevím jaké má, pozastavené, přerušené nebo ukončené členství. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve chci s panem premiérem souhlasit. Myslím, že je to legitimní politický střet o tom, zda ten zákon je, či není potřebný, a pak o úroveň v níž je debata o jednotlivých paragrafech, navržených opatřeních, případně o vyhodnocování.

    A musím ocenit, že naprosto pravdivě je popsána ta situace v důvodové zprávě. Já to ocituji, protože velmi ráda tato vláda se odkazuje na evropské právo, na Evropskou unii, ale když se jí to nehodí, tak v tom nepokračuje nebo na to neupozorňuje. Ale tady v důvodové zprávě je správně napsáno: "Zákon číslo 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů" - což je náš, český zákon, ale tady bylo ještě - "i unijní úprava ochrany hospodářské soutěže obsažená v článcích 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž rozeznávají jen dva základní typy porušení soutěžního práva - zakázané dohody a zneužití dominantního postavení." Takže není pravda, že my, odpůrci tohoto zákona, nechceme žádnou regulaci. My jenom říkáme, že toto jsou opravdu, když to řeknu v uvozovkách, ekonomické zločiny, které křiví poměry na trhu, a to jsou zakázané neboli kartelové dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. A v tom jsme, předpokládám, ve shodě. My jenom říkáme, my, kterým se nelíbí tento nástroj, že to je speciální nástroj, který jde nad rámec i toho, co říká Evropská unie, identifikuje tyto dva opravdu vážné prohřešky proti pravidlům trhu.

    Současně ta důvodová zpráva konstatuje, a také pravdivě, že žádný z největších obchodních řetězců nedisponuje významně větším tržním podílem, a není u něj tudíž možné prokázat zneužití dominantního postavení, protože nemá podíl na trhu. A evidentně se shodneme na tom, že probíhá poměrně ostrý konkurenční boj, tudíž neexistují ani zakázané či kartelové dohody. To znamená z hlediska evropské legislativy - všechno funguje, jak má. Nemůže docházet k zneužití dominantního postavení na trhu, protože nikdo z těch řetězců nemá tak dominantní postavení - ale pozor! Někteří z dodavatelů to tak mají. V některých komoditách někteří vybraní dodavatelé, velmi úspěšní, já je tady nebudu propagovat, mají dominantní postavení na trhu. A současně, a to je také pravda, nedochází, zřejmě, já to samozřejmě nemůžu vědět na 100 %, ale to by určitě řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod výborným vedením sociálního demokrata, tak zřejmě nedochází k zakázaným či kartelovým dohodám. I z povahy toho ostrého konkurenčního souboje o zákazníka.

    A pan premiér, já nepoužiji tak ostrá slova jako můj předřečník, ale nepochopil, ne nepochopil, vyhnul se odpovědi na mou otázku a tvářil se přitom, že mi na ni odpovídá. Pan premiér mě poučil, já jsem to věděl, ale opakování nikdy neuškodí, že vláda má ústavní právo předkládat návrh zákona, v jakém tvaru uzná za vhodné. No to je naprosto pravdivé tvrzení a nikdo, ani já jsem to nezpochybnil.

    Já jsem položil otázku, když na začátku tohoto legislativního návrhu byly obě dvě strany, odběratelé i dodavatelé, proč vláda, a má na to plné právo, v tom jsme opravdu ve shodě, vypustila dodavatele. Odpověď pana premiéra je: Protože jsme je vypustili. No vy jste říkal, že byly argumenty pro i proti, tak možná byste nám některé mohl říct a říct, proč u vás, které byly tak závažné, že v tom vašem rozhodování jste si vybrali ten jednostranný legislativní akt, a ne oboustranný. A opravdu jsem nezpochybnil to, že by to vláda nemohla udělat. Může to udělat a udělala to tak. Nic proti. Ale samotný předkladatel, když to zpracoval, tak navrhoval obě dvě strany. A pan premiér má opět pravdu - v rámci řádného legislativního procesu, připomínkového řízení, ale i kdyby to nebylo v připomínkovém řízení, tak vláda to může na svém zasedání prostě změnit. To jsme opravdu ve shodě. Já se ptám, pokud to není tajné, proč. Prosil bych fakt o tu odpověď, ještě budeme mít podrobnou rozpravu.

    Můj předřečník správně zmínil, že je poměrně nešťastné, a není to jediný případ, když ten, kdo má ten zákon vlastně provádět a vykonávat, si ho napíše. Já bych chtěl vědět, jak velký byl podíl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože z neoficiálních informací mám za to, že podstatný. Že to nebylo tak, že to někdo napsal a ÚOHS tomu dal v rámci připomínkového řízení něco, ale že se to v tom v Brně psalo. Mnozí vrcholní představitelé tohoto úřadu se přímo podíleli na tvorbě tohoto zákona. A já neříkám, že to není možné, jenom říkám, že to je nešťastné, protože kdybychom tak postupovali v jiných oblastech legislativy, tak takhle se nepostupuje, že by skupina nebo úřad, kterého se ten zákon týká, tak to píše. Máme výjimku. Někteří státní zástupci si napsali zákon o státním zastupitelství, ale ten, já předpokládám, že v té podobě nebude přijat Poslaneckou sněmovnou, a je to jeden z vážných důvodů proti návrhu zákona.

    Celou tou debatou v tom prvním čtení se nesl názor, řekl bych společný, obou stran toho věcného sporu, že dosavadní zákon nefunguje, proto se upravuje. A pan premiér říká: Buďte v klidu, nic se nestalo za tu dobu, co funguje ten zákon. Tak buď funguje, nebo nefunguje. Pokud funguje, nemusíme ho měnit, a pak pan premiér má pravdu, že se nic významného nestalo. Nicméně bych taky potřeboval, když už říkáme, opozice má čísla, tak ať vláda má čísla, bezesporu má větší možnosti než opozice. Pokud to je doteď tak špatné, kolik dodavatelů ukončilo své podnikání z důvodu nekalých praktik odběratelů. Mě by to docela zajímalo.

    Pan premiér taky říkal, že už existuje několik případů na základě toho už platného zákona, že řetězce změnily své chování a byly donuceny ke změně chování. Já bych poprosil alespoň o jeden konkrétní případ, ať se nebavíme tak obecně. Zákon platí, funguje, nefunguje, a na základě tohoto zákona už se něco zlepšilo. Tak zkusme si říct aspoň jeden příklad, kde se to zlepšilo.

    Pan premiér se vyhnul odpovědi na otázku na ty sankce. Já rozumím tomu, že když je nějaký zákon, který ukládá povinnosti, tak by mělo být automaticky, ne vždycky to tak je, tak je možnost vymáhání a případně sankcionování, když někdo neplní zákonné povinnosti. Já jsem jenom upozornil, a neříkal jsem, že nemají být žádné sankce, jen že mi přijdou nepřiměřeně veliké. A zejména v okamžiku, kdy se sdružují menší firmy do nějakého řetězce, tak to může dopadnout opravdu velmi silně, pokud bychom vyšli z toho. A nemůže být odpověď na to: Nebojte se, ten úřad nikdy nejvyšší možnou sankci neuplatní. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji faktickou poznámku pana poslance Urbana. (Nesouhlasný šum v plénu.) Pardon, podrobnou rozpravu a faktická poznámka pana poslance Urbana. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já nevím, jestli se vejdu do prostoru jednacího řádu, když je to tedy podrobná rozprava... (Poznámky mimo mikrofon zprava.) Když to říká František Laudát, že se nevejdu, tak se asi vejdu (s úsměvem), nebo budu se muset vejít. Když tak mě okřikněte, paní místopředsedkyně. (Úsměv v sále.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Máte dvě minuty a běží vám.

  • Poslanec Milan Urban: To je v pořádku, já to stihnu. Víte, mně je pořád divné při těch debatách, které tady vedeme - jak říkal Ota Černý, já to opakuju: co na to občan? Mně je divné, proč třeba v takovém supermarketu, který nebudu jmenovat, stojí stejný jogurt třikrát víc než v nějakém malém českém krámku. To si prostě vysvětlit neumím. A je mně divné, proč stejné zboží v České republice je dražší než v Německu nebo ve Francii. Je mně divné, proč stejně vypadající zboží v České republice je jiné než to zboží, které je ve Francii nebo v Německu, a zdůvodňuje se to tím, že tady na východě máme nějaké jiné chutě. Tak je mi spousta věcí prostě divných. A já při této příležitosti, při té diskusi, si na to vždycky vzpomenu a hledal bych způsob to nějak ověřit. Nebo to jsme tak divní, že si necháme takhle skákat po hlavě tady v České republice? Přitom já samozřejmě ty zisky ani ty dividendy nikomu nezávidím, to je prostě obchod, to je byznys jako každý jiný. Nicméně zdá se mi, že všechna pravidla v České republice prostě dodržována nejsou. A bohužel ten, kdo to má rozhodnout, to je zákazník, to má asi tak těžké, že to tak úplně jednoduše rozhodnout v nějakém krátkém čase prostě nejde.

    Tak zkusme si odpovídat na ty otázky, co je nám divné. A myslím, že je to divné i vám, napravo nebo nalevo. Tak jestli tohle něčemu pomůže, to nevím, třeba jo, třeba ne. Děkuju za slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou prosím pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To je faktická připomínka k vystoupení mého kolegy, na tu mám bezesporu právo. Já souhlasím s panem poslancem Urbanem. Mně je to taky divné, nebo podezřelé, jak říkáme my u nás v regionu. Ale ty případy, které jste jmenoval, ano, pokud je někde příliš vysoká cena, může být problém na straně odběratelů. Ale ty další případy, horší kvalita než třeba stejného produktu v Německu - je to na straně odběratelů, nebo dodavatelů? Já myslím, že odpověď je jednoduchá - na straně dodavatelů. Proto říkáme, že když už to chcete regulovat, tak nám odpovězte, proč jenom jednu stranu. Protože já s vámi souhlasím. To, co jste říkal, je fakt divné. Ale já mám větší důvěru v toho občana. Jestli zjistí, že ten jogurt je třikrát dražší v jednom krámu než v druhém, tak to koupí jednou. Nebojte se, že by si lidé ty informace nepředali. Předají si.

    S tou kvalitou je to horší. Těžko mohou měřit složení, jestli je tam maso, nebo není... Jedině že to hodí tomu psovi, a když to nesní, tak zjistí, že toho masa tam asi moc není. Ale není to asi úplně efektivní metoda, jak nakupovat uzeniny, to přiznávám. A vy se snažíte v tom přirozeném sporu, fandíte jedné straně a dáváte té druhé žlutou kartu a říkáte: za všechno mohou ti jedni. A ty případy, které jmenoval pan poslanec Urban, já s nimi souhlasím, ukazují, že problémy jsou na obou dvou stranách. A nebudu říkat, že ti jedni jsou čistí a ti druzí špinaví a že za všechno mohou jedni nebo druzí. Na obou stranách jsou výborní, průměrní a podprůměrní. Bezesporu. A to, co my vyčítáme, a to je ten spor, proč se vláda - možná mi pan premiér odpoví - rozhodla, a má na to právo, fandit jenom jedné straně sporu. To je všechno. Já si tedy myslím, že to ničemu nepomůže. Jak zákon o významné tržní síle zlepší kvalitu nabízených produktů? No to by mě tedy fakt zajímalo. Jak sníží ceny? To by mě taky zajímalo. Tak mi zkuste odpovědět jednoduše, když přijmeme ten návrh zákona, jak se zvýší kvalita a jak se zvýší cena. (Předsedající: Pane poslanče...) Děkuji, omlouvám se.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím další faktickou pana poslance Plzáka. Pan poslanec Plzák, poté pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Já navážu. Mě zaujalo ve vystoupení pana kolegy Stanjury to, že on ten vztah mezi dodavatelem a odběratelem považuje v tomhle případě za nefér, že tady vláda straní jedné z těch stran. Já vám připomenu jeden příklad z minulosti a doufám, že se vejdu do dvou minut.

    Jestli si pamatujete, bylo nebylo, byla tady jakási Julínkova zdravotní reforma. V té reformě mohly vznikat nezávislé další pojišťovny, jejich zakladatelé mohli mít svoje zdravotnická zařízení, neexistovaly by žádné ceníky výkonů, bylo by čistě na dohodě nebo na smluvním vztahu mezi pojišťovnou a smluvním zařízením, jaké smluvní podmínky si nasmlouvají. Ti malí nebo menší lékaři by byli vystaveni naprosto nerovnoprávnému postavení, kdyby to tak dopadlo, protože ta pojišťovna, která navíc ještě měla mít svoje vlastní zdravotnické zařízení, by samozřejmě dávala lepší podmínky svým zdravotnickým zařízením a ty podmínky, které by nabídla ostatním, by byly takové, že by řekly ber, neber a půjdeš z trhu ven. A jinak se dostat k prostředkům z veřejného zdravotního pojištění než přes ty pojišťovny, to opravdu nešlo. A aby to bylo dokonalé, tak se tenkrát ještě zakázalo, aby se drobnější zdravotnická zařízení sdružovala a vyjednávala kompletně. Chci jenom říct, že v tomto případě jste stranili také jedné straně. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Jenom k předřečníkovi. Jednak byl od tématu, měla jste ho, paní předsedkyně, přerušit. To si občané zvolili. My o koze. Nevím, kam se ještě dostaneme.

    Já jsem slíbil Sklenákovi, že nebudu zdržovat, aby pan premiér mohl odjet. Nicméně k Milanu Urbanovi. Já s ním naprosto souhlasím. On by se neměl ptát. Vláda, kdyby věnovala stejně úporné úsilí, aby přišla se solidním zákonem ke kvalitě potravin, aby se malinovka nevyráběla z mazutu a podobně, tak bychom se někam dostali. Jenže co tady máme? Omezování prodejní doby nad 200 metrů. Máme tady významnou tržní sílu, kde se vytrhává jeden segment, a to jedna parta kolem jedné komory. Co si budeme povídat. A tímto způsobem tady křiví trh, křiví demokracii. Takže potraviny nebudou lepší. Dokonce hrozí, že můžou být horší. Já si dokážu představit, že tady někdo bude tlačit, řetězce se v naší zemi zredukují, a pak už jenom nějaký jiný Andrej, nebo tenhle Andrej koupí ten poslední a bude určovat, čím se bude národ živit. Mám pocit, že už jsme to tady jednou před rokem 1989 měli, podobné záležitosti. Kvalita se nezlepší, ta se může i zhoršit, nebo zůstane v lepším případě stejná.

    Kdybyste stejně úporné úsilí konečně začali, vážená vládo, věnovat tomu, abyste něco udělali pro občany, místo toho, že je budete šmírovat, šikanovat a dělat databáze kdečeho, tak byste lépe udělali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska s faktickou. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně, paní předsedající.

    Pan kolega doktor Plzák nás seznámil s velmi přiléhavým podobenstvím. Já bych rád šel v jeho šlépějích a řekl něco stejně případného k tématu. Když jsem chodil ještě v Bechyni do školy, tak se tam u nás stal také takový případ. V šatně se tam ztratily tři čepice, dvě pletené a jedna plátěná se štítkem. (Veselost vpravo.) A běžte se tam podívat dnes, mají kolem školy pěknou zahrádku. (Výbuchy smíchu zprava, veselost i v levé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím dalšího k mikrofonu s faktickou a to je pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Já nemám nic vtipného. Co už může být vtipnějšího než kšiltovky a pěkná zahrádka kolem. Možná by to byla lepší debata na tohle téma.

    Chci znovu zopakovat, že v tomto zákoně, byť se týká potravin, zemědělských a potravinářských produktů, předkládá ho premiér, tak z jeho příspěvku jsem pochopil, že návrh sám moc nečetl a má spoustu jiných starostí. Že tady nesedí ministr zemědělství a ministr průmyslu a obchodu - u ministra průmyslu a obchodu ne, ale u ministra zemědělství jsme si na to už zvykli, že do Sněmovny příliš nechodí na to, jaká je to vážná věc.

    Na margo pana poslance Urbana. Pro český trh vyrábíme nové byrokratické překážky. Co se asi stane? Trh si půjde tou možná co nejjednodušší cestou, to znamená, že všichni, kteří říkají, že chtějí pomoct místním potravinářům, místním zemědělcům a podobně, jim budou teď házet další kontrolní mechanismy, protože na ně budou chodit další a další kontroly a řetězce to vyřeší jenom tak, že si prostě zboží dovezou z Německa, kde budou mít větší odbyt a zase budou mít možná i nižší ceny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s další faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já chci jenom připomenout, že jsme ve výborovém týdnu. Mnozí kolegové dnes měli semináře, které dlouhodobě připravovali. Samozřejmě tím, že si vládní většina svolala tuto mimořádnou schůzi, jsme jim zkomplikovali život a taky jsme jim zhoršili podmínky pro úspěšné absolvování semináře. Panu premiérovi asi nevadí prázdné lavice za jeho zády. Mně tedy vadí. Když je to mimořádná situace, mimořádná schůze, a teď nekritizuji pana premiéra, ten je tady, tak kde jsou ministři? Kde jsou? Poslanci měli také nasmlouvané pracovní povinnosti, protože to byl plánovaný výborový týden, to je jasné. Ale my jsme sem přišli a přijeli. A ministři vlády pana premiéra jako jeden muž a jako jedna žena nepřítomni.

    Pan poslanec Bendl má pravdu. To, že tady není ministr zemědělství na mimořádné schůzi, na mimořádném bodu, který tam ani původně neměl být - že, pane předsedo Sklenáku prostřednictvím paní místopředsedkyně? Mám pořád mail, kde jste s námi komunikoval obsah mimořádné schůze, přidali jste tam asi deset bodů a ministři nepřišli. Není vám to divné? Mně to divné je.

    Navrhuji procedurálně přerušit projednávání tohoto bodu do příchodu pana ministra zemědělství. Budou mi stačit dva ze sedmnácti členů vlády, tak skromní jsme - premiér jako předkladatel a ministr zemědělství, z jehož oboru to vlastně je. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jelikož je to procedurální návrh, budeme o něm hlasovat bez rozpravy. Svolám kolegy z předsálí. Je tu požadavek na odhlášení, tudíž vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili znovu svými kartami. (Poslanci přicházejí do sálu.)

    Abychom všichni věděli, o čem hlasujeme, hlasujeme o procedurálním návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu do doby přítomnosti ministra zemědělství Jurečky.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 9. Přihlášeno je 94 přítomných, pro 41, proti 48. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Nyní budeme pokračovat dále v podrobné rozpravě, do které mám řádně přihlášenou paní poslankyni Havlovou. Prosím, aby přišla k mikrofonu. Připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chtěla bych se tímto přihlásit k pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů, které jsou v systému pod č. 2929 a 2930. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde faktickou přihlášku pana poslance Černého. To byl asi omyl. Tudíž poprosím k mikrofonu pana poslance Adamce. Připraví se pan poslanec Bendl. (V sále je hluk.) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, dámy a pánové, jak jsem avizoval ve svém vystoupení v obecné rozpravě, přečetl bych s dovolením pozměňovací návrhy - sněmovní dokument č. 2801 včetně zdůvodnění.

    Jsou to náležitosti smlouvy:

    1. V § 3a návrhu se dosavadní znění označuje jako odst. 1.

    2. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se na počátku před slovo "smlouva" vkládá slovo "rámcová".

    3. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se pod písm. a) za slovy "nesmí být delší než 30 dní ode dne" nahrazují slova "doručení faktury" slovy "převzetí potraviny nebo služby s tím související nebo ode dne doručení řádného daňového dokladu odběrateli (podle toho, která skutečnost nastane později).

    4. V § 3a návrhu v nově označovaném odst. 1. se dosavadní znění písm. b) nahrazuje tímto zněním: "podmínky pro dodání zboží či služeb na základě objednávek učiněných odběratelem". ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Omlouvám se, ale poprosím kolegy, aby své debaty přenesli do předsálí, nebo mlčeli. Děkuji.

  • Poslanec Ivan Adamec: Já to přečtu znova. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu... (Další odmlka pro hluk.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vidíte, že se snažíme, ale je to vpravo, vlevo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Je to těžký.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy a kolegyně, aby mezi sebou hlasitě nediskutovali. Děkuji.

  • Poslanec Ivan Adamec: Možná zase ozvěna mých slov dojde až k panu ministrovi zemědělství do Kazachstánu, když to tak dlouho tady budeme číst.

    Takže začnu znova, ať tomu lépe rozumíme. (Výbuch smíchu v sále.)

    8. § 8 odst. 3. nově zní takto: Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud k němu dojde ke zneužití významné tržní síly uvedené v § 4 odst. 2. písm. f) a pokud jím bude způsoben zvlášť závažný následek, se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), pokud se týká jiného zneužití významné tržní síly, se uloží pokuta do 500 000 Kč. Za správní delikt podle odstavce odst. 1. písm. b), c) nebo d) a za správní delikt podle 2 - §2 - se uloží pokuta do 300 000 Kč.

    Nyní mi dovolte odůvodnění k bodům 1 až 7 pozměňovacího návrhu. Navržené znění neodpovídá reálné praxi, kdy je uzavírána rámcová smlouva, na jejímž základě jsou činěny individuální objednávky a uzavírány tak individuální smlouvy. Pokud by bylo ponecháno stávající znění, potom by mohl být sankcionován stav, kdy odběratel zašle písemnou objednávku a dodavatel dodá zboží, aniž objednávku písemně potvrdí. Nedošlo by tedy k uzavření písemné individuální smlouvy. Splatnost faktury je nutno vázat na doručení řádného daňového dokladu s ohledem na povinnosti vyplývající ze zákona o dani z přidané hodnoty.

    K bodu 8 pozměňovacího návrhu. Důvodem úpravy je nutnost stanovení přiměřených, a nikoliv likvidačních sankcí. Už jsem o tom hovořil v obecné rozpravě. V případě stanovení likvidačních sankcí ve výši až 10 % z obratu, tedy i v řádu miliard, by vedlo k tomu, že by se odběratelé chtěli vyhnout riziku a omezovali spolupráci s českými výrobci a dodavateli, a to by vedlo k poklesu podílu českých potravin na trhu a k poklesu vývozu českých potravin a v návaznosti na to by přineslo další negativní důsledky: růst nezaměstnanosti v potravinářském průmyslu, pokles investic, zastavení technologického rozvoje, nižší výběr daní atd. atd. Jak jsem avizoval, předmětem návrhu je taková úprava výše sankcí, která vychází v tuto chvíli v této podobě z italské právní úpravy dané problematiky.

    Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, navrhuji zamítnutí tohoto zákona při jeho projednávání ve třetím čtení. Dovolte mi krátké zdůvodnění.

    Myslím, že i z té debaty zde bylo vidět, že v podstatě nikdo z poslanců koalice, ministry ani nepočítám, protože tady ani nejsou, neměl sílu obhajovat tento návrh zákona a nevystoupil alespoň s odpověďmi na otázky, které jsme zde položili. Že je nezodpověděl premiér, tomu rozumím, protože, už jsem to tady říkal, chápu, že má spoustu jiných starostí, než aby četl podrobně návrhy zákonů. Protože tento zákon není o tom, jestli odběratel nebo dodavatel poskytne odběrateli, či obráceně, jak zde říkal pan premiér, příspěvek na narozeniny, na to už máme legislativu dneska a už dnes jsme v souladu s českou legislativou schopni řešit takové případy. Pane premiére, myslím, že i to by vám mohli páni ministři zemědělství a průmyslu a obchodu, kdyby zde byli, potvrdit, že z tohoto obavy mít opravdu nemusíte.

    Návrh zákona, a padlo to tady, bohužel to nikdo z koalice nevyvrátil, zavádí nerovné podmínky, a to jak ve vztahu podnikatele versus podnikatele, to znamená ty oblíbené odběratelsko-dodavatelské vztahy. Pokud si vzpomenete na Aktuality, což byly zprávy, které běžely před rokem 1989, vždy tomu věnoval bývalý režim významnou část času, aby hodnotil odběratelsko-dodavatelské vztahy. A tohle je návrh zákona, který nás vrací do té doby, protože řeší odběratelsko-dodavatelské vztahy, neboť říká podnikatelskému sektoru, jaké smlouvy má mezi sebou v českém podnikatelském prostředí, jaké smlouvy mezi sebou mají uzavírat. A na to si vymyslel stát sankce.

    Nerovné podmínky jsou i vůči ze strany státu, protože stát sám takové to podmínky, které chce po podnikatelském sektoru, nedodržuje a evidentně je ani dodržovat nehodlá, protože pan premiér neměl odvahu odpovědět na otázku, jestli bude stát něco dělat s tím, že bude sám dodržovat 30denní splatnost faktur mimo jiné. Tam jsou další a další věci, o kterých jsme zde mluvili v prvním čtení a možná na výboru, protože ono není úplně jasné, koho se to vlastně týká a v čem se to týká. Očekávám, že minimálně do půl roku tady bude další novela zákona jako téměř u všech nesmyslů, které sem tato vláda nosí. Brzy budeme mít řadu z nich na stole znovu.

    Poslední, co k tomu chci říct. Moc bych vás prosil, pane premiére, pokuste se dostat do situace bývalých premiérů a přinuťte své ministry chodit na jednání Poslanecké sněmovny. Myslím si, že by si to Sněmovna zasloužila a veřejnost aspoň v reakci na otázky, které, věřím, sám nejste schopen odpovědět, a já tomu rozumím, v tomto ohledu vás omlouvám, ale ostatní ministři by zde opravdu sedět měli, když se jich to týká. Jinak slabý premiér - slabá vláda - slabá koalice - špatné zákony.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Chci se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 2911. A ještě na základě upozornění legislativy tam načíst změnu v § 1 odst. a) se mezi slova: "v souvislosti" a, s nákupem potravin vkládá tento text: "s prodejem nebo". Děkuji.

    Pardon, ještě pokud by neprošel návrh na zamítnutí ve třetím čtení, tak dávám návrh na vrácení k přepracování.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Pane premiére? Pane zpravodaji? Není tomu tak, tudíž končím druhé čtení tohoto zákona a končím projednávání tohoto bodu. (Hluk v sále.)

    S přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jenom aby to nezapadlo. Všimněme si všichni, že pan premiér nám prostě neodpověděl. Má na to sice právo, můj kolega ho omlouval, že chápe, že nezná odpovědi. Ale tím, že si nezajistil účast ministrů, tak mé pochopení pro to nemá. Pak se těžko debatuje. A budeme se muset bohužel ve třetím čtení znova ptát na ty samé věci. Možná nám pan premiér opět neodpoví. Ale nechápu, proč neuvedl například důvody toho, že se rozhodl pro jednostranný návrh zákona a ne oboustranně vyvážený. Opravdu je neuvedl. Tak jsou dvě možnosti: buď nám je říct nechce, protože tuší, že jsou podezřelé, anebo žádné nemá, anebo neví. Nevím, která varianta je horší, a já si mezi nimi vybrat prostě neumím. (Poznámka z pléna.) A ony se ani nevylučují, to je pravda. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Hlásí se pan premiér s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych byl skutečně velmi rád, kdyby mohl pan poslanec Stanjura uvést jediný konkrétní příklad, kdy jsem kritizoval úroveň kvality parlamentní diskuse. Skutečně bych chtěl požádat pana poslance Stanjuru, kdyby mě mohl odcitovat, kdy jsem tady vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny a dovolil jsem si něco tak neuctivého, že bych tady kritizoval úroveň vystoupení kolegů a kolegyň, kteří zde mají samozřejmě plné právo kritizovat jakýkoliv vládní návrh zákona. Je to tak v pořádku. K čemu bychom potom měli opozici? Bylo by to úplně zbytečné vyhazování peněz. Nemáte většinu tady ve Sněmovně, nemůžete nic prosadit, tak proboha máme snad opozici od toho, aby alespoň kritizovala věci, aby kladla otázky, aby interpelovala, aby se na ty věci dívala z druhého úhlu pohledu. Já si myslím, že to je naprosto nezbytné. Já si sám pamatuji, když jsem v opozici, také jsme nemohli vůbec nic prosadit. Všechno, co jsme navrhli, tak jste nám zamítli, když tady pravice měla většinu, vůbec jste se s námi nebavili, nemazali. Nějaké takové diskuse a opoziční okénka, na to si vůbec nepamatuji, že by něco takového bylo, když tady pravice měla většinu. A já si myslím, že je naprosto nezbytné, aby opozice měla právo se vyjádřit v prvém čtení, přerušme ho, vraťme se k němu, pak zase první čtení přerušme, vraťme se k němu, přerušme ho, vraťme se k němu, přerušme ho a vraťme se k němu. To já myslím, že je naprosto v pořádku. Je to parlamentní demokracie. Jednací řád nám to umožňuje.

    Teď jsme měli druhé čtení, absolvovali jsme obecnou rozpravu, absolvovali jsme podrobnou rozpravu, která byla spíše obecnou rozpravou, ale to vychází z nejasnosti našeho jednacího řádu, který Poslanecká sněmovna má. Z toho také nechci obviňovat opozici. A koneckonců podívejme se všichni do svědomí, kdo pro ten jednací řád hlasoval v minulosti, a výsledek tady máme na stole.

    Vůbec se nebráním tomu, abychom úplně o stejných otázkách diskutovali i ve třetím čtení. Respektuji, že se tady v Poslanecké Sněmovně prosadil velmi extenzivní výklad debaty ve třetím čtení, to znamená, že debata ve třetím čtení je úplně stejná, jako je v prvním a jako je ve druhém čtení, právě proto, aby vláda nemohla být obviněna z toho, že nedejbože bere opozici právo tady diskutovat. Takže já se těším i na debatu ve třetím čtení. Jenom si prostě vyprošuji, aby pokaždé, když tady ta debata proběhne, a já už jsem tady popsal, kolikrát jsme to přerušili, poprosil bych pana poslance Stanjuru, možná si na to vzpomene lépe, kolikrát já jsem tady vystupoval, bral jsem si postupně ty jednotlivé otázky poslanců a odpovídal jsem tady na ně. Odmítám tvrzení, že jsem na ty otázky neodpověděl. Kdybych si udělal statistiku, tak přesně vím, jak by to dopadlo, která otázka tedy byla nejčastěji položena. I na tu jsem opakovaně odpověděl. Opakovaně jsem byl dotazován, kde kdy vláda rozhodla o tom, že ten zákon bude předložen tak, jak byl předložen. Rozhodla o tom, když ten návrh schvalovala. Na základě čeho? Na základě diskuse, která proběhla v připomínkovém řízení. Takže opakovaně jsem na ty věci tady odpovídal, ale myslím si, že to je docela dobrá inspirace. Já si vytáhnu steno z celé rozpravy zákona, tak jak tady probíhala na půdě Poslanecké sněmovny. Určitě nikdo nemůže obvinit vládu z toho, že by odmítala diskusi. Nikdo mě nemůže obvinit z toho, že bych nevystupoval během této rozpravy. Takže já se k tomu určitě vrátím, vezmu si steno z celé diskuse a těším se na debatu ve třetím čtení, na kterou máme neomezené množství času, jak jsem pochopil, a můžeme diskutovat úplně o čemkoliv.

    A jenom bych poprosil ještě opoziční poslance - já myslím, že je velmi obtížné, abychom definovali, o čem tady lze a o čem tady nelze diskutovat. A neměli bychom se tedy kritizovat za to, že některý z poslanců tady vystoupí a uvede příklad, který mu prostě připadá jako něco, co souvisí s meritem věci, která se tady debatuje.

    Současně bych také chtěl požádat o to, aby už tady nebyl používán argument, že vláda si sama obstruuje své vlastní návrhy zákonů. Já jsem se s tím už dneska také setkal v debatě, která předcházela tomuto bodu a týkala se loterijního zákona, a zase tady ze strany opozičních poslanců byly poznámky v tom smyslu, že vy si to vlastně obstruujete sami, my v té diskusi skoro nevystupujeme a jste to vy, kdo to celé zdržuje. Já myslím, že když někdo vystupuje a debatuje, tak to není obstrukce a neměli bychom se z toho vzájemně obviňovat. Já myslím, že my neobviňujeme opozici, opozice by neměla obviňovat koalici. A to, že tady vystoupí ministr nebo předseda vlády, tak přece není obstrukce, ale je to snaha zapojit se do debaty, neignorovat diskusi. A já se ptám, jak se tady má vládní poslanec chovat? Protože když vystoupí, tak je kritizován za to, že to je obstrukce. Když nevystoupí, tak je to pohrdání opozicí. A já se tedy ptám, co je ta správná metoda, jak by měl vládní poslanec nebo ministr tady v Poslanecké sněmovně vystupovat, aby se vyhnul kritice. Protože já kdybych nemluvil dneska vůbec, neodpovídal bych, tak bych byl obviněn z arogance. Já jsem samozřejmě člověk, který není arogantní, takže jsem se přihlásil do rozpravy, dokonce opakovaně, odpovídal jsem na otázky opozice, a teď na konci projednávání celého bodu, po pravdě řečeno já už jsem si tedy oddechl, protože máme za sebou druhé čtení, to je vynikající výsledek po té celé řadě měsíců, kdy tady ten zákon leží na půdě Poslanecké sněmovny, tak následně ve shrnujícím vystoupení předsedy poslaneckého klubu ODS je konstatováno, že je to vlastně stejně jedno, ať jsem vystupoval, nebo nevystupoval, že jsem stejně na žádnou z otázek opozice tady neodpověděl. Je to takové zvláštní.

    Ale znovu zdůrazňuji, vážím si role opozice, sám jsem v opozici byl, rozum od opozice je velmi často rozumem zadarmo, vláda by měla poslouchat to, co opozice říká. Na druhou stranu nemůžete chtít po vládě, aby vždycky dělala to, co jí opozice navrhuje, protože v případech, kdy opozice měla možnost sama vládnout a dělala to, co dneska nám navrhuje, tak to vždycky úplně dobře nedopadlo. Takže poslouchejme, co říká opozice, přemýšlejme o tom, ale dělejme to, k čemu jsme dostali mandát od občanů. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem rád, že premiér naší země je v dobrém rozmaru, že má dobrou náladu a takto s námi žertuje.

    Nejdřív chci říct, pane premiére, šetřete svým časem a někomu to zadejte, ty stenozáznamy. Vy to fakt nehledejte! Já si myslím, že na to je čas premiéra příliš drahý. Já to také někomu zadám a můžeme to pak porovnat.

    Vy jste použil oblíbenou politickou metodu a v tom jste velmi dobrý a člověk musí ocenit i kvality oponenta nebo politického protivníka, protože jste oponoval proti něčemu, co jsem neřekl. Jediné, co nebylo úplně přesné, když jsem použil vy, tak čeština je kouzelná, myslel jsem některé členy vládní koalice, a pan premiér pochopil, že to vy jsem myslel přímo na pana premiéra. Potvrzuji se vší vážností bez legrace, že pan premiér nenavrhuje nikdy žádné omezení práv opozice, a pokud kritizuji nepřítomnost některých členů vlády, tak je to skoro vždy za přítomnosti pana premiéra. Takže on tady je. Já kritizuji, že tu nejsou jeho ministři. A opravdu, pokud jste, pane premiére, pochopil, že vás obviňuji z toho, že se snažíte omezovat práva opozice, tak se omlouvám. Já jsem použil vy v tom obecném označení, ale jsou tady návrhy zejména ze stran vašeho koaličního partnera hnutí ANO. Dneska jsem odpovídal novinářům, co říkám na nápad, že se předem určí délka vystoupení pro jeden klub. A já vím, že to nejste vy a že to nenavrhujete právě proto, že máte zkušenost jak z opozice, tak z vlády. A komentovat výroky, že opozice neprosadí svůj program proti vládě, to je pravda, to se určitě shodneme, ale takových obecných pravd bychom se dobrali hodně.

    A já jsem neřekl, pane premiére, že jste mi na nic neodpověděl. Já jsem řekl, že na dvě konkrétní otázky z těch pěti, které jsem položil, a že ty dvě položím znova, a ne ty tři. A kdybyste odpověděl na ty dvě, tak už bych je znova nepokládal. A můžeme to zkusit oba dva najít, jestli jste někdy v té rozdělené debatě na ty otázky odpověděl. Pokud se mýlím a už jste na ně odpověděl, tak to ve třetím čtení řeknu, omluvím se a už se nebudu ptát. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než zahájíme další bod, přečtu omluvy. Pan poslanec Černoch se omlouvá ze zdravotních důvodů od 16.30 hodin z dnešního jednání. Svoji omluvu ruší pan poslanec Votava. Z dnešního jednání od 17 hodin se omlouvá pan poslanec Laudát. Pan poslanec Kaňkovský se omlouvá do konce jednacího dne z důvodu účasti na výjezdním zasedání výboru pro zdravotnictví. Pan poslanec Kott od 16 hodin se omlouvá do konce jednání z pracovních důvodů.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali ve čtvrtek 8. října, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, dne 8. 10. v zastoupení místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Šrámek.

    Táži se pana navrhovatele, zda chce vystoupit v rámci rozpravy. Je tomu tak? Nechce, dobře. Pan zpravodaj? Také ne. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. S faktickou poznámkou zde eviduji přihlášku paní poslankyně Fischerové. Paní poslankyně, prosím, pojďte k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Přeji vám všem příjemný večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. My jsme už dokonce potřetí v tomto prvním čtení, protože první jednání proběhlo dokonce už 21. května a minule nebyl přítomen pan ministr financí Babiš, tak díky jeho nepřítomnosti se k tomu vracíme opět dnes.

    Já mám doplňující otázky, protože už jsem minule v obecné rozpravě vystupovala a vyjádřila jsem se i s návrhem na zamítnutí v prvním čtení tohoto zákona. Vše se vztahuje k tomu, že dopad této mezinárodní smlouvy vlastně se vztahuje na státy, které jsou členy eurozóny. A když jsem poslouchala pana ministra financí někdy tady přímo, někdy jsem četla vyjádření v médiích, tak se ho chci zeptat, jestli tím, že nejsme v eurozóně, a kdybychom toto podepsali a vstoupili touto mezinárodní smlouvou, jaký má vlastně nyní názor na přijetí eura, toto s tím vše souvisí, protože banky a jejich dopad a vlastně touto mezinárodní smlouvou se k tomu hlásíme, protože máme i některé matky banky, vlastně jsou v zahraničí, tak se jim může ten dopad projevit už nyní na tom, kdy vlastně ten dopad bude částečně na Českou republiku. Zajímá mě názor pana ministra financí, jestli je odpůrcem této smlouvy, nebo není, protože dle jeho vyjádření já teď vlastně nevím, jak to je. To byl asi takový můj dotaz.

    Ještě mám chviličku. My bychom se touto smlouvou vlastně měli zavazovat k účasti na ekonomickém a politickém projektu, aniž bychom měli představu o jeho finální podobě. Je to projekt zatím otevřený a já tvrdím, že můžeme přistoupit k bankovní unii a rozhodnout až v okamžiku, kdy se bude právě rozhodovat o vstupu do Evropské unie. Jenom tady zopakuji, že tuto smlouvu zatím nepodepsaly z Evropské unie Švédsko a Spojené království. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. (Ministr Babiš má zájem vystoupit.) Takže pan ministr. Tím tedy rozpravu znovu otevřeme.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, paní předsedající. No, jaký je můj názor na vstup do eurozóny? Samozřejmě je stejný, hlavně po tom, jak jsem viděl, jak se členské státy eurozóny postavily k problému Řecka, které vlastně tam nikdy nemělo být, protože pokud vím, tak eurozóna měla být ekonomický projekt, ne politický projekt.

    Nicméně my máme nějaké závazky, jsme členy Evropské unie a zavázali jsme se, že vstoupíme do eurozóny, ale naštěstí tam není termín. Ono se to nějakým způsobem vyvíjí. Já za sebe říkám, že Česká republika je na tom velice dobře, my jsme vlastně schopni plnit všechna kritéria, dnes inflace, z hlediska vydávání dluhopisů, my jsme vydali asi 64 miliard s negativním úrokem, takže jsme na tom velice dobře, z hlediska zadlužení jsme šestí nejméně zadlužení v Evropě, 41,7 % za druhý kvartál 2015, a myslím si, že máme ambice se dostat ještě níže, takže z tohoto hlediska si myslím, že je všechno v pořádku.

    Problém samozřejmě je, že vstupem bychom určitě pravděpodobně ztratili vliv na - jinak samozřejmě ten dobrý České národní banky by byl úplně mimo. Z mojí pozice - já jsem se vyjádřil, že to v této chvíli nevidím, takže já na to nemám jiný názor než dosud.

    Nicméně my musíme plnit nějaké dohody, které jsme podepsali, a vytvoření jednotného fondu pro řešení krizí - peněžní prostředky zůstávají v Čechách a nebudou použity v rámci celoevropského rezervního fondu, který podle mého názoru je někde kolem 55 miliard eur a jenom v případě HypoAdrie banky by nestačil, takže z tohoto hlediska já mám na to stejný názor, nicméně říkám, že máme tento závazek a ten bychom měli touto formou splnit, proto to tady navrhujeme a proto ten návrh. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem tomu vyjádření pana ministra úplně nerozuměl, ale chci vyzvat pana ministra financí a jeho politické hnutí, aby hlasovali s námi pro zamítnutí. Tím, že je proces ratifikace, znamená to, že Parlament má bezesporu suverénní právo to buď ratifikovat, nebo odmítnout. Když to uděláme, nic se nám nestane, nejsme člen eurozóny.

    Toto je typický příklad salámové metody Bruselu a nejhorší je, když uděláte první krok, pak už se to skoro nedá zvrátit. A já si myslím, že bankovní unie není dobrý projekt. Souhlasím s hodnocením stavu české ekonomiky, které řekl pan ministr financí. Opravdu si nepřejeme, abychom udělali první krok k tomu, aby jednou čeští občané platili za dluhy bank v jižním křídle eurozóny. A to skutečně hrozí. Možná ne dneska, možná ne zítra, možná ani ne v období této vlády, ale reálně to hrozí. A pokud máte, kolegové, a jsem rád, že přistupujete na naši pozici, pokud máte velmi zdrženlivý vztah k přijetí eura, to já můžu jenom přivítat a ocenit, tak nedělejme tento krok. Nedělejme ten první krok k bankovní unii. Proč bychom to dělali? Opravdu ne. Víte, že my dlouhodobě usilujeme o to, aby Česká republika si vyjednala změnu těch podmínek, a taky si řekněme po pravdě, že když jsme do Evropské unie vstupovali, tak euro a eurozóna vypadaly úplně jinak, platily jiné smlouvy, nebyla Lisabonská smlouva, nebylo Řecko. To bylo řečí, že jeden stát nebude ručit za dluhy jiných a že se to nemůže stát! Může se to stát. Tak proč to máme udělat, když to dělat nemusíme? Nic nám nehrozí. Podle našeho názoru, z hlediska opatrnosti, zejména z hlediska opatrnosti, že bezprostředně nám nic nehrozí, v tom se shodujeme, podpořte nás, zamítněme to. Až jednou nastane situace, kdy my sami budeme chtít vstoupit do eurozóny, protože to pro Českou republiku bude výhodné, a pokud v té době vůbec budou platit tato pravidla, tak pak o tom hlasujme a pak to klidně schvalme.

    Vzpomeňme si na ta absurdní vyjádření z posledních dnů - máme tady nějakou smlouvu o tom, jak se má postupovat s emigranty, Dublinskou smlouvu. A některé státy neplní své povinnosti z této smlouvy. Když to začaly plnit jako Maďaři, tak je kritizovali ti, kteří dneska dělají to samé jako Maďarsko. Tak máme jedny xenofobní ploty, to dělají ti Maďaři, pak máme jedno rozumné řešení, když ty ploty staví někdo jiný. A jaké je řešení šéfů Evropské unie, Evropské komise? Vyžadují plnění smlouvy? Řeknou ne, ono to nefunguje, tak napíšeme nějakou jinou smlouvu, místo aby se vyžadovalo plnění již uzavřených smluv. A toto je příklad salámové metody a fakt pro nás bude lepší, abychom to zamítli v prvém čtení.

    Já bych jenom poprosil pana ministra, jestli by mi potvrdil ten náš názor, že nám nic nehrozí, žádná sankce, nic, když to český parlament odmítne ratifikovat. Já jsem o tom přesvědčený. Nikoho nebrzdíme. Ti, kteří tu smlouvu chtěli podepsat, chtěli ratifikovat, tak tak udělali, ti se mohou skládat na ty jižní dluhy, to je jejich rozhodnutí. Ale proč bychom se k tomu přidávali? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kalousek, poté pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, paní předsedající. Já se pokusím být stručný. Stanovisko pana kolegy Stanjury bylo jasné, pro mě srozumitelné. TOP 09 má jiné, já se ho pokusím taky sdělit jasně a srozumitelně.

    My jsme v roce 2004 v rámci referenda se zavázali, že vstoupíme do eura, ne že tam není termín, není tam vypsán termín nebo datum, ale je tam termín, že země "bez zbytečného odkladu". Tak zní přesně ta formulace, což svým způsobem je termín. Tuhle smlouvu, kterou dnes máme ratifikovat, tak neratifikovaly pouze země Spojeného království a Švédska, tedy země, které mají vyjednanou výjimku, co se týče vstupu do eurozóny. Všechny ostatní země, dokonce i Dánsko, které má také vyjednánu výjimku, ale všechny ostatní země, které nemají vyjednanou výjimku, ratifikovaly. A když my odmítneme ratifikovat, byť nemáme vyjednanou žádnou výjimku, tak přesně porušujeme podle mého názoru tu větu "bez zbytečného odkladu". Říkáme dopředu: my tady chceme udělat všechno pro to, abychom ten závazek, který jsme uzavřeli, abychom z něj vyklouzli. Já beru, že ODS tohle stanovisko má. My se v tom poměrně zásadně lišíme. My jsme přesvědčeni, že velmocenská politika nezná pojem mocenského vakua, to znamená, nebudeme-li pevnou integrální součástí evropského jádra, budou tady mít vliv jiné mocnosti. Jako ministr financí jsem samozřejmě na Evropskou unii nadával dvakrát týdně, to ani jinak nejde, nicméně všechny alternativy jsou daleko horší. To je, prosím pěkně, stanovisko TOP 09. My se domníváme, že neexistuje jiná alternativa, a proto budeme tuto smlouvu ratifikovat, a proto onen závazek "bez zbytečného odkladu" stále bereme vážně, protože jsme se tak zavázali.

    No ale co tedy chce ANO? Já jsem pochopil, co chce Stanjura, dovolil jsem si říct, co chceme my a jaká je naše pozice. Myslím si, že obě ty pozice jsou srozumitelné. Ale z toho, co tady říkal pan předseda ANO a ministr financí, fakt nevím, jaká je pozice ANO. Kdyby mi to někdo řekl, tak bych si toho třeba vážil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana ministra financí Andreje Babiše. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Musím říct, že výjimečně asi máme stejnou pozici jako pan Kalousek, protože je fakt, že Spojené království a Švédsko mají výjimku, a my nevstupujeme do bankovní unie, my vytváříme rizikový fond. Pokud bychom někdy vstoupili, a bez zbytečného odkladu, tak je samozřejmě otázka, co je to zbytečný odklad. V této chvíli nejsou žádné konkrétní kroky k tomu, abychom vstoupili do eurozóny. To znamená, my jsme podepsali tu dohodu a měli bychom ji ratifikovat. Neznamená to, že vstupujeme do bankovní unie, neznamená to, že vstupujeme do eurozóny. A je pravda, že eurozóna se nějakým způsobem vyvíjí a není důvod do ní teď vstupovat. Já myslím, že ta pozice je jasná. My potřebujeme vytvořit ten fond, protože naše banky jsou sice naplněné penězi, mají obrovskou likviditu a celkově pověst naší ekonomiky a dluhopisy mají skvělou pověst, ale v této chvíli nevidím důvod, proč bychom to neratifikovali, protože to skutečně není žádný závazek ani vstupu do bankovní unie, ani vstupu do eurozóny. Takže já myslím, doufám, že jsem to řekl jasně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. S faktickou pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně to tedy po pravdě úplně jasné není. Já jsem pochopil, že my jsme proti, TOP 09 je pro a z vystoupení pana ministra financí jsem pochopil, že on je pro i proti. Opravdu to tak chápu. Já jsem i říkal v tom vystoupení, že nám bezprostřední náklady nehrozí, ale vím, jak ta debata bude pokračovat, když to budeme ratifikovat. Přijde další krok a řeknou: ale už jste ten první schválili, už jste se k tomu jednou přihlásili, tak teď už to nejde vzít zpátky. Jako bych to slyšel! Slyšeli jsme to tady mnohokrát, ne já, ale moji předchůdci, že takhle se postupovalo.

    Pan ministr vlastně řekl, že to k ničemu nepotřebujeme. Já s ním souhlasím, že nás to možná v této chvíli ani neohrožuje. Taky s tím souhlasím. A pak se ptám, proč to máme ratifikovat, když se nás to vlastně vůbec netýká? Proč to máme dělat, kromě toho, že jednou za pár měsíců či pár let někdo řekne: už jste to tehdy schválili. Budou tady možná sedět jiní a budou říkat no jo, tak už jste to schválili, tak teď už je druhý krok, třetí krok. Z hlediska opatrnosti - a pan ministr s tím souhlasí, že to k ničemu nepotřebujeme, v ničem nás to neohrožuje - tak proč to máme ratifikovat? Pan ministr velmi rád vzpomíná na to, jak řídil či řídí svůj byznys. Taky nepodepíšete smlouvu, kterou nepotřebujete. Proč byste to dělal? Tak se ptám na jediný důvod.

    Tomu vystoupení a vašemu stanovisku k euru, tomu jsem rozuměl, to je blízké našemu, tomu jsem skutečně rozuměl. Ale pak se ptám na základě toho blízkého stanoviska k tomu, jestli a pokud ano, tak kdy máme přijmout euro. Pak by mi přišel jako logický závěr, že to nebudeme v této chvíli ratifikovat. A vy říkáte: to euro, počkáme, jsou tam problémy. S tím souhlasím, ale pak říkáte v druhé větě: a pojďme to schválit. Tomu já nerozumím. Já v tom vidím rozpor mezi tou první částí a druhou. Pokud má někdo politický názor a je pro bankovní unii, tak logicky hlasuje i pro tenhle návrh smlouvy. Tomu já rozumím. Pokud někdo říká, že chce... (Předsedající: Pane poslanče, váš čas.) Aha, omlouvám se. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí s faktickou. Pan ministr financí. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty.***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já zkusím ještě jednou tedy. Proto to máme ratifikovat, protože jsme to podepsali, tu dohodu. Kdybychom ji nepodepsali, tak bychom byli jediná členská země v Evropské unii, která nemá výjimku a která by to nepodepsala. A znovu opakuji, není to žádný závazek. Není to žádný závazek. Je to mechanismus na krizi bank. My jsme krizi bank měli naštěstí dávno. Nás krize Lehman Brothers nezasáhla. My jsme to vyčistili předtím, v rámci České konsolidační agentury, takže je to mechanismus, rezervní fond na krizi bank.

    A kdy vstoupíme do eurozóny. Já jsem jasně řekl, že za naše hnutí v rámci našeho mandátu vůbec neuvažuji o vstupu do eurozóny. Nevidím na to důvod. Že je tam zbytečný odklad, tak je, ale ten se určitě netýká, aspoň mluvím za naše hnutí, našeho mandátu. My jsme rádi, že máme českou korunu, my jsme rádi, že naše ekonomika je proexportní a díky koruně funguje velice dobře.

    Takže snažil jsem se to vysvětlit. Snad jste to pochopili.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Fischerová s faktickou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Opět děkuji za slovo. Já dám ještě jeden dotaz panu ministrovi financí, protože já vidím smlouvu jako takový ještě bianko šek, kde není jasné pojištění vkladů. To s tím velmi úzce, jako jeden z pilířů také souvisí. Co si o tom pan ministr tedy myslí, jestli je to vhodné. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj, také ne.

    Vzhledem k tomu, že v rozpravě padl návrh na zamítnutí, budeme se tímto návrhem zabývat. Tento návrh přednesla paní poslankyně Fischerová a pan poslanec Stanjura. Svolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Nyní budeme hlasováním rozhodovat o návrhu na zamítnutí tohoto vládního návrhu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 10, do kterého je přihlášeno 101 přítomných, pro 31, proti 65. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak.

    Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 11, do kterého je přihlášeno 102 přítomných, pro 99, proti 1. Já konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a končím prvé čtení tohoto tisku.

    Než přistoupíme k projednávání dalšího bodu, dovolte mi načíst omluvu pana poslance Fiedlera, který se z osobních důvodů z dnešního jednání omlouvá mezi 17. a 17.30.

    Nyní tedy zahajuji čtení bodu

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely rozpočtových pravidel.

    Předložený návrh zákona obsahuje zejména ustanovení, která rozšiřují výčet subjektů státní pokladny, a ustanovení, která s tímto rozšířením souvisejí. Rovněž je navržena úprava přijímání úvěrů od mezinárodních finančních institucí, zejména od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy. Ministerstvem financí za Českou republiku je také navrženo zkrácení přechodného období pro převod prostředků státních příspěvkových organizací na účty podřízené státní pokladně o patnáct měsíců.

    Navrhovaná novela rozpočtových pravidel obsahuje také některé další změny, například zrušení povinnosti finančně vypořádávat dotaci poskytnutou v plné výši na úhradu výdajů, případně nákladů, které příjemce dotace uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím.

    Všechny účty podřízené státní pokladně mají podle návrhu mít státní organizace Správa železniční dopravní cesty, zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, přičemž podřídit tyto účty státní pokladně budou povinny v zásadě do devíti měsíců od nabytí účinnosti zákona. V souvislosti s podřízením účtu zdravotních pojišťoven státní pokladně je navrhovaná také změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a změna zákona rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

    Návrh obsahuje rovněž změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Její podstatou je zakotvení povinnosti vypořádávat některé dotace poskytnuté tomuto fondu ze státního rozpočtu. Od navrženého podřízení výše uvedených účtů státní pokladně Ministerstvo financí očekává možnost centralizace dodatečných minimálně 28 miliard korun volné likvidity plynoucí z veřejných prostředků, což by představovalo roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádech stovek milionů až miliard korun v závislosti na vývoji výnosu státních dluhopisů ČR a situaci na globálních finančních trzích.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, cílem návrhu zákona je zejména zapojení dalších disponibilních peněžních prostředků v rámci souhrnných účtů státní pokladny vedených Českou národní bankou, což by mělo vést k racionalizaci nakládání s peněžními prostředky státu a k výrazné úspoře úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu. Zajištění tohoto cíle se nově navrhuje zakotvit v zákoně o rozpočtových pravidlech, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna, další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven, dále veřejné výzkumné instituce, Správa železniční dopravy cesty podřídily své účty státní pokladně, a vedly je proto pouze u ČNB. Územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti musí mít v současné době zřízené účty podřízené státní správě pro příjem dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, případně státních fondů a národního fondu. Navrhuje se, aby na tyto účty byly přijímány veškeré prostředky poskytované ze státního rozpočtu, případně státních fondů a národního fondu. Rovněž by podřízenými státní pokladně byly i peníze, které na tyto účty vloží nebo přijmou uvedené subjekty dobrovolně samy.

    Obdobná změna se týká veřejných vysokých škol. U příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu, které mají v souladu se zákonem č. 501/2012 Sb., článek 1 bod 3, povinnost převést veškeré své prostředky na účty podřízené státní pokladně do České národní banky do 31. prosince 2017, se navrhuje toto období zkrátit tak, aby tuto povinnost musely výše uvedené subjekty splnit již do 30. září roku 2016.

    Dále novela zákona upravuje i další opatření, která by měla vést k efektivnějšímu plánování peněžních toků státní pokladny a možnosti flexibilnějšího využití úvěrů od mezinárodních finančních institucí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Vilímce. Pan poslanec Kalousek má sice přednostní právo, nevyužije. Poprosím tedy pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, novela rozpočtových pravidel, tzv. velkých rozpočtových pravidel, na první pohled vypadá jako technická norma, ale ono to tak není. Koneckonců i z úst pana předkladatele i pana zpravodaje jsme slyšeli, jak výraznou změnou by tato norma byla, protože ona především kromě nějakých techničtějších částí především rozšiřuje rozsah subjektů a jejich peněžních prostředků, které by byla podřízeny státní pokladně. To znamená, povinně by musely převést své účty pod Českou národní banku.

    Já si pamatuju, když se debatovalo o prvním rozšíření státní pokladny v roce 2012, a debatovalo se velmi důkladně, a tehdy se velmi dbalo, aby úspory, které tím potenciálně vzniknou na straně státního rozpočtu, spojené s využíváním prostředků těch cizích subjektů, aby na druhé straně nevedly k nějakým negativním efektům. Svého času, a vím, že to bylo i v rámci této novely, kdy se projednávala na úrovni Ministerstva financí, se navrhovalo, aby i obce a kraje musely převést všechny prostředky v rámci rozpočtového určení daní. Navrhovalo se, aby všechny prostředky musely převést i vědecko-výzkumné instituce i veřejné vysoké školy. Teď je to omezeno. Samozřejmě je potřeba velmi vážit, aby to nevedlo k nějakým negativním efektům na straně těchto subjektů, jejichž prostředky by byly částečně nebo v úplnosti podřazeny pod státní pokladnu.

    Je přirozenou snahou Ministerstva financí, ať byl ministr ten, nebo onen, využívat těchto prostředků a v zásadě tím snižovat potřebný objem státních dluhopisů, který se vydává nebo musel vydávat ke krytí státního dluhu. Před rokem k tomu přibyl ještě takový ten politický aspekt ukazovat, že i přes schodkové hospodaření státní dluh neroste, protože se využívaly v okamžiku, kdy došly rezervy peněžních prostředků vytvářené podle rozpočtových pravidel, tak v tom okamžiku se začaly využívat krátkodobě v zásadě peněžní prostředky cizí těchto subjektů.

    Rizikem tohoto počínání a tohoto návrhu jsou významné skutečně dopady do komerční bankovní sféry, která jinak spravuje samozřejmě účty i jiných klientů než těch, které mají vazbu na státní rozpočet. Ono to finanční i politické pokušení státu je v tomto ohledu velké a já mám obavu, aby v zásadě z České národní banky postupně nevznikala bývalá Státní banka československá, která byla také nejen emisní bankou, ale byla regulátorem trhu před listopadem 1989, ale v zásadě všechny tehdy státní podniky a všechny instituce povinně měly účty u České národní banky. Co tedy tato... Účty u Státní banky československé.

    Co tedy tato novela kromě nějakých legislativních upřesnění především rozšiřuje, tak to je okruh peněžních prostředků napojených na státní pokladnu, a to nejen v případě řekněme těch fondů, jako je SŽDC a podobně, ale v případě zdravotních pojišťoven, což myslím bylo předmětem velké debaty a je předmětem poměrně velké kritiky ze strany zdravotních pojišťoven. Také je otázkou, jestli ten odklad, který se před těmi třemi nebo čtyřmi lety těžce rodil, napojení příspěvkových organizací na účty státní pokladny odklad pěti let, jestli se má snižovat na tři roky. Myslím si, že vysíláme dost negativní signál o nepředvídatelnosti konání státu, protože si pamatuju, že tehdy ze Senátu přišel ten odklad pěti let a Sněmovna to akceptovala.

    Přiznám se, nechci o tom - protože je to taková expertní debata, ale ona musí proběhnout, protože důsledky toho zákona mohou být velmi nebezpečné. Přiznám se, že zvláště u těch zdravotních pojišťoven oborových, podnikových rozšíření podřízenosti peněžních prostředků pod státní pokladnu považuji za velmi diskutabilní. Mohou to skutečně negativně pocítit tyto subjekty. Je třeba si uvědomit, že v okamžiku podřízenosti pod státní pokladnu tyto subjekty ztrácejí vlastně nárok na úrok, což v případě zdravotních pojišťoven dělá asi 100 milionů korun. Stát sice bude něco dotovat nebo kompenzovat, jak je psáno v důvodové zprávě, tím ovšem vznikají zase náklady na úrovni státu.

    Když jsem si přečetl, protože i ke mně doputovalo stanovisko Unie zaměstnavatelských svazů, tak samozřejmě Unie zaměstnavatelských svazů také odmítá velmi striktně, aby se změny rozpočtových pravidel vztahovaly i na zdravotní pojišťovny. To myslím, že je největší diskuse. Odůvodňuje to logicky tím, že v případě zdravotního pojištění sice jde o veřejné finance, nikoliv o finance státu spojené se státním rozpočtem. Jde o prostředky, které, a to cituji z toho stanoviska Unie zaměstnavatelských svazů, které zdravotním pojišťovnám svěřují pojištěnci. Navíc, a to si také uvědomme, ne všechny účty zdravotních pojišťoven souvisí s provádění zdravotních pojištění. To je také třeba uvést.

    Snížení těch úrokových příjmů by mohlo mít negativní dopad zhruba ve výši oněch 100 milionů korun každoročně na tvorbu třeba preventivních programů pro pojištěnce. Určitě by se dostavily překážky ve využívání některých bankovních instrumentů klienty pojišťoven. Protože je známo, že Česká národní banka vlastně nevydává platební karty a podobně. Prostě snaha začlenit pod státní pokladnu všechny účty zdravotních pojišťoven, obávám se, by mohla mít nejen neblahý dopad na samotné pojišťovny, ale potažmo i na klienty. A to je třeba si uvědomit.

    Podobně i zkrácení původně stanoveného období povinného začlenění účtu státních příspěvkových organizací pod státní pokladnu má taktéž svá rizika. Stát mimo jiné vysílá špatný signál, to už jsem uváděl, do bankovní sféry s tím, že se chová absolutně nepředvídatelně. Banky počítaly s tím, že budou spravovat, pokud vedou účty příspěvkových organizací státu, do 31. prosince 2017. Najednou přijde stát a tuto věc posune o rok nebo rok a půl blíže.

    Nechci samozřejmě, myslím, že ta debata musí proběhnout, zevrubná debata na rozpočtovém výboru především. Dokonce vzhledem k tomu, že se to týká i zdravotních pojišťoven, by ta debata měla, nejsem ani člen rozpočtového výboru ani člen výboru pro zdravotnictví, by měla také být vedena i ve výboru pro zdravotnictví. Protože je to prostě obrovský zásah do fungování zdravotních pojišťoven.

    Takže já teď nebudu navrhovat zamítnutí v prvním čtení, nicméně určitě předpokládám, že debata bude vedena, a to důkladně, nejen tak jakoby v obecných náhledech, protože fakt zasahujeme do fungování a do činnosti těchto subjektů. Věřím, že především členové rozpočtového výboru jsou si toho vědomi, předpokládám, že ve druhém čtení budou podány i pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já to mimořádně zkrátím, protože pan poslanec Vilímec řekl asi 80 procent toho, co jsem chtěl říct já. Já to jenom obohatím o osobní vzpomínku a zejména se obrátím na kolegy ze sociální demokracie, se kterými jsme o tom před třemi lety vášnivě diskutovali.

    Byl rok 2012 a já jsem dokončoval technickou přípravu projektu státní pokladna. Tady jenom zdůrazňuji, nebo chci reagovat na pana kolegu Vilímce, že ty účty jsou v České národní bance ne proto, že se centralizují bankovní služby, ale proto, že Česká národní banka vede platební styk státní pokladny. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to byl pan poslanec Miroslav Kalousek. Ještě než budeme pokračovat, dovolte mi, abych ještě přečetl omluvu, která došla předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se z dalšího jednání do 19 hodin paní poslankyně Markéta Adamová.

    Nyní faktická poznámka pana poslanec Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já nejsem makroekonom, to se tady čestně přiznávám, ale rozumím tomuto návrhu zákona tak, že se snaží jako z trhu stáhnout finance, na které je schopen stát dohlédnout, stáhnout je do České národní banky. To znamená, že ty volné finanční prostředky, které normálně používají banky k tomu, aby poskytovaly úvěry a obchodovaly s nimi na trhu, že to množství volných finančních prostředků se v čase zmenší.

    Krom toho, že se má sáhnout na finance, které poskytuje stát, tak v tomto návrhu zákona se říká, že stát chce i sáhnout na finanční prostředky, které jakoby nejsou jeho, jenom je spravuje, tj. když nařídí občanům, aby platili své zdravotní a já nevím jaké další pojištění, tak v případě zdravotního pojištění chce stát uložit těm, kteří spravují tyto finanční prostředky, aby je uložili na účet, který on sám řekne, bez ohledu na to, že to jsou kolikrát subjekty, které jsou třeba veřejnosprávní, nezřizuje je stát, protože to není jenom Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale jsou to i jiné zdravotní pojišťovny, které mají svá pravidla apod. Já myslím, že to je velmi závažný zásah do vůbec ekonomiky. Pan ministr financí je sám podnikatel a myslím si, že musí dobře vědět, že měnit pravidla hry v průběhu zápasu je vždycky složité. V okamžiku, kdy si vezmu nějaký úvěr a stát mi změní podmínky, pak nemůžu než na ten stát být naštvaný. A samo hnutí ANO říkalo, že stát má fungovat jako firma. Myslím si, že předvídatelnost v tomto ohledu by měla být jasná a zřetelná, s termínem by se hýbat nemělo, stejně jako je na pováženou, jestli má stát sahat na finanční prostředky, které mu nepatří.

    Ani já bych také nenavrhoval zamítnutí v prvním čtení, ale prosím, aby ministr financí - už končím - nebo Ministerstvo financí předložilo opravdu zdokumentované dopady tohoto návrhu na ekonomiku tohoto státu, protože to nebude určitě jednoduchá a laciná záležitost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, jsem tolerance sama. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Ještě v rozpravě, pane zpravodaji, nebo už závěrečné slovo? Ještě v rozpravě, prosím.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovoluji navrhnout zkrácení doby mezi prvním a druhým čtením na 30 dní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, ano. Návrh. Ještě někdo v rozpravě? Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, jestli chcete využít závěrečné slovo? Ano. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Já jen pár slov k tomu charakteru těch peněz. No tak samozřejmě, otázka je, jestli ty fondy, které jsme tady vytvořili, SŽDC, SFDI, to jsou fondy, které často vykazují velké zůstatky, a to jsou peníze, které jdou ze státního rozpočtu, které nestihly ty fondy spotřebovat, a v podstatě je nějakým způsobem umísťují. A samozřejmě u zdravotních pojišťoven ty zůstatky na účtech jsou také obrovské a to jsou samozřejmě odvody za zdravotní pojištění. A já myslím, pan poslanec Kalousek o tom tady mluvil, a v některých státech mají všechno na jedné hromadě. I kraje i obce i vysoké školy atd. Samozřejmě ten odpor je obrovský, protože já tomu rozumím, že ty instituce si to chtějí dávat do komerčních bank. Nemá to absolutně žádný dopad na likviditu bank. Naopak to vylepšuje likviditu státu a samozřejmě vylepšuje to naše parametry, což má potom samozřejmě pozitivní dopad na naši emisi dluhopisů a na celkovou zadluženost země.

    Takže já si myslím, že je to dobré opatření. A sám pan bývalý ministr financí říká: jo, mně se to nepovedlo, teď je divný, že ta sociální demokracie to chce... Tak myslím, že z principu byste to měli podpořit. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru financí. S přednostním právem se přihlásil pan předseda klubu ODS, tak vám udělím slovo. Pak teprve se budu bavit o případném závěrečném slovu zpravodaje. (Poslanec Stanjura chce dát přednost zpravodaji.) Ne, protože budeme stejně hlasovat, tak já pana zpravodaje vyvolám. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci říct, že jsme byli proti tehdy a jsme proti i teď. Myslím, že důvody shrnul pan kolega Vilímec. Spíš pružně změnil názor váš koaliční partner, pane ministře, který když byl v opozici, byl proti, a když je ve vládě, tak je pro. Takhle to bylo. Já jenom za nás říkám, že jsme byli proti už před třemi lety. Názor jsme nezměnili jen proto, že sedíme v opozičních lavicích. Kdežto sociální demokraté, když z opozičních lavic se staly vládní, tak najednou říkají no to je docela dobrý. A předtím proti tomu velmi ostře vystupovali. To je sice trošku úsměvné, ale mají na to plné právo. Za nás říkám, že máme názor stejný, a proto vystupujeme proti a proto to nemůžeme podpořit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě s přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jenom stručnou odpověď panu ministrovi. Zdůrazňuji, nikdo nenavrhuje zamítnutí, jenom to říkám do toho druhého čtení kvůli těm zdravotním pojišťovnám. Fondy, o kterých pan ministr mluvil, SŽDC, fond dopravní infrastruktury, ty už tam jsou. To už je teď platný právní stav, ty už musí mít účty podřízené státní pokladně. Největší zůstatek, ze kterého jsme všichni nejvíc těžili, já, Rusnok i pan ministr, jsou právě zůstatky na fondu dopravní infrastruktury, při té správě dluhu. To už běží. Ale ten rozdíl mezi zdravotními pojišťovnami a fondem dopravní struktury je ten, že SŽDC a fond dopravní infrastruktury je stát. (Hluk v sále.) Zdravotní pojišťovny nejsou stát. I když obhospodařují povinné mandatorní odvody, tzn. jejich příjmy jsou povinné odvody, tak zdravotní pojišťovny nejsou stát. Tam je to mnohem složitější a i z hlediska ústavní konformity mnohem vachrlatější než u státních mimorozpočtových fondů. To je potřeba si uvědomit a o to je důležitější chovat se k nim fér. A když jsme řekli za pět let, tak prostě těch pět let bychom měli držet, protože za to to zase nestojí. Takový vývar pro ten státní rozpočet to nebude znamenat, to zaskočení a změna pravidel během té hry. Nad tím prosím přemýšlejte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Protože byla ukončena rozprava, pan ministr už měl závěrečné slovo, hovořil s přednostním právem, požádám pana zpravodaje, aby mě kontroloval. Nepadl žádný návrh na vrácení ani zamítnutí. Budeme se tedy zabývat jenom návrhem na přikázání výborům k projednání a zkrácení lhůty, které padlo.

    Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor než rozpočtový jako garanční? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Já vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Tak, počet přihlášených je už stabilní.

    V hlasování číslo 12 rozhodneme o přikázání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 12, přítomných 104, pro 98, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh, aby byl přikázán dalším výborům? Ano, pan poslanec Adamec. Vilímec, pardon, omlouvám se. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, s odkazem i na své vystoupení v obecné rozpravě navrhuji, aby dalším výborem k projednání byl výbor pro zdravotnictví.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Rozhodneme v hlasování číslo 13, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 13, z přítomných 107 pro 56, proti 4. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán k projednání zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru k projednání.

    Protože jiný návrh není, budeme hlasovat o zkrácení lhůty na 30 dnů.

    Rozhodneme v hlasování číslo 14, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 14, ze 107 přítomných pro 80, proti 22. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru, dále byl přikázán výboru pro zdravotnictví jako dalšímu výboru a lhůta projednání ve výboru byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministru financí a prvnímu místopředsedovi vlády Andreji Babišovi, děkuji panu zpravodaji panu Romanu Kubíčkovi. Končím bod číslo 6.

    Pan ministr zůstane u stolku zpravodajů, protože bodem číslo 7 je

    Požádám pana poslance Karla Raise, aby zaujal místo u stolku zpravodajů jako zpravodaj pro prvé čtení. Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

    Návrh zákona je reakcí zejména na požadavky vyplývající z nutnosti naplnění obsahu relevantních bodů programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy a z povinné implementace nové směrnice Rady Evropské unie v oblasti dani z příjmů nejpozději do 31. prosince 2015. V souladu s programovým prohlášením vlády se navrhuje pro rok 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti. Na druhé dítě ze stávajících 15 804 korun ročně na 17 004 korun ročně a na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 korun ročně na 20 604 korun ročně. Jedná se již o druhé parametrické zvýšení parametrického zvýhodnění na dítě.

    V souvislosti s implementací novely směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států se explicitně stanovuje, že mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku v případě, že u dceřiné společnosti mohou snížit tyto podíly její základ daně. Důvodem této úpravy je situace, že některé členské státy umožňují v rámci svých vnitrostátních daňových předpisů uplatnit vyplácené podíly na zisku jako položku snižující základ daně, což by při aplikaci směrnice vedlo k tzv. dvojímu nezdanění.

    Další dílčí navrhované změny cílí na odstranění nedostatků právní úpravy daní z příjmu, které se projevily v aplikační praxi nebo v souvislosti s přijetím jiného právního předpisu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Jak zde bylo řečeno, navrhované úpravy v zákonu o daních z příjmů jsou především realizací další etapy daňových změn dohodnutých v koaliční smlouvě a promítnutých do programového prohlášení vlády a jsou též implementací dividendové směrnice, směrnice Rady 2011/96/EU o společném zdanění mateřských a dceřiných společností, jak tady říkal pan ministr.

    Návrh zákona má v podstatě tři části. První část je směrnice o mateřských a dceřiných společnostech, kde jde o zamezení dvojího zdanění příjmů. Cílem navrhované změny je zamezení dvojího zdanění a odstranění nesouladu, který vzniká v případě hybridních úvěrových nástrojů, což jsou v podstatě nástroje, které vznikly z důvodu rozdílné kvalifikace finančních úvěrových nástrojů, kdy jeden členský stát považuje ten nástroj za půjčku a druhý členský stát ji považuje za vklad do společnosti. Tady bych upozornil na to, že transpoziční lhůta pro tuto dividendovou směrnici je stanovena 31. prosince 2015 s tím, že nejpozději 1. ledna 2016 musí příslušné vnitrostátní předpisy vstoupit v účinnost, čili je naprosto zřejmé, že musíme požádat o zkrácení lhůty pro projednání mezi prvním a druhým čtením.

    Druhá část tady byla podrobně popsána v číslech panem ministrem. Realizace záměru daňového zvýhodnění přinese dodatečný disponibilní příjem pro rodiny s dvěma a více dětmi.

    Třetí část, kde to bylo popsáno panem ministrem, jde v podstatě o to, že když budete mít malou fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem do 10 kW, tak není potřeba licence a nebude se již jednat o příjem ze samostatné činnosti, čili to nebude zdaňováno. Cílem je změna zdaňování příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, aby se nezvýšila daňová zátěž těchto výrobců.

    To jsou tyto tři části. Předpokládám, že se budeme bavit o zkrácení lhůty pro projednání mezi prvním a druhým čtením. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Vidím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, navrhuji zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 7 dní. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Uhlík navrhuje zkrácení lhůty na 7 dnů. Vyvolalo to rozpravu. Pan předseda klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já respektuji, že to byl poctivý pokus. Za prvé se jedná o daň z příjmu a za druhé pan ministr financí sem nosí všechny předlohy notoricky pozdě. Dokáže to potom cpát jenom přes mimořádné schůze a zkrácení lhůt pod 30 dnů. Dá se to snést jednou, dá se to snést dvakrát, ale pan ministr financí si z toho udělal pravidlo a my mu toto pravidlo trpět nebudeme. Jménem obou dvou klubů TOP 09 a ODS vetuji návrh pana poslance Uhlíka.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj se hlásí do rozpravy.

  • Poslanec Karel Rais: V tomto případě mi nezbývá nic jiného než požádat Sněmovnu o zkrácení lhůty na projednání mezi prvním a druhým čtením na 30 dní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, máme návrh. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Nepadl žádný návrh na vrácení a zamítnutí. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak.

    Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 15, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro rozpočtový výbor jako výbor garanční. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 15 z přítomných 106 pro 101 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na jiný výbor, který by to měl projednávat? Není tomu tak. Není tedy návrh na hlasování dalšímu výboru, ale je návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 16, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na 30 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 16 z přítomných 108 pro 61, proti 24. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dní.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím bod číslo 7.

    Podle dohody předsedů poslaneckých klubů, chtěl mi to oznámit předseda klubu ČSSD, podle § 154 odst. 9 je návrh na přerušení schůze do zítřka do 9 hodin, jestli tomu dobře rozumím. Je tomu tak? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Jen bych to upřesnil. Asi se nejedná o dohodu předsedů klubů, nebo alespoň já jsem takovou dohodu neučinil, nicméně dalším bodem je třetí čtení, pro které je vyhrazen čas, a ten není v tuto chvíli. Asi nám nezbývá než přerušit jednání do zítřka 9 hodin.