• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády jsou pravděpodobně ještě v předsálí. Zahajuji třetí jednací den naší 33. schůze Poslanecké sněmovny, všechny vás tady vítám. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

    Náhradní karty, jejich čísla, u kolegy Rykaly číslo 17 platí i pro tuto schůzi, tak jak bylo řečeno na 34. schůzi. Stejně tak potvrzuji, že omluvy na dnešní jednání jsou shodné s omluvami na 34. schůzí, protože bylo plánováno, že budeme probírat dvě schůze v dnešní den.

    Jednání zahájíme bodem 205, to jsou odpovědi na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději v 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Vidím pana ministra Jurečku, budeme tedy moci začínat jednání bodu číslo

    Byly zařazeny na pořad 33. schůze Poslanecké sněmovny, a to v pořadí interpelace Zdeňka Ondráčka na Milana Chovance, interpelace Jana Farského na ministra Andreje Babiše, interpelace Zbyňka Stanjury na ministra zemědělství Mariana Jurečku, interpelace Zbyňka Stanjury na ministra dopravy Dana Ťoka, interpelace Zbyňka Stanjury na ministra Andreje Babiše, interpelace Vojtěcha Filipa na Bohuslava Sobotku, interpelace Vojtěcha Filipa na Roberta Pelikána, další má interpelace na Andreje Babiše a pak pokračuje znovu interpelace pana Zbyňka Stanjury na ministra dopravy Dana Ťoka a interpelace Miroslava Grebeníčka na Bohuslava Sobotku a poslední dvě také na Bohuslava Sobotku pana poslance Karla Fiedlera, a to je jedenáctá a dvanáctá.

    Celkem dvanáct odpovědí, s kterými nebyli poslanci spokojeni. Dovolím si tedy zahájit první interpelaci a to je interpelace poslance Zdeňka Ondráčka ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako tisk 517, projednávání této interpelace bylo přerušeno. Otevírám rozpravu a hlásí se do ní pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, jak budou dnešní interpelace, ať písemné, nebo ústní, probíhat, asi vidíte podle účasti ministrů zde. Z 12 načtených písemných interpelací bude asi odpovězena pouze jedna, a to na pana ministra zemědělství. Ono to bude asi rychlé.

    Můj pan ministr Chovanec by měl být dnes asi v Bruselu, kde by měl hájit naše zájmy. Já doufám, že jeho práce tam bude plodná, že neustoupí bruselskému nebo eurotlaku, a již potřetí si vás dovoluji požádat o přerušení této interpelace na někdy příště. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Eviduji návrh na přerušení. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 57, které mohu zahájit, a ptám se, kdo je pro návrh na přerušení do přítomnosti, tentokrát podotýkám do přítomnosti pana ministra vnitra. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 57, z přítomných 98 pro 75, proti 4. Projednávání interpelace bylo přerušeno.

    Nyní máme další interpelaci, tisk 551, je to interpelace pana poslance Jana Farského na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše ve věci rozhovoru v deníku Právo. Interpelaci spolu s odpovědí máte předloženou v tisku 551. Ptám se pana poslance Farského, který se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Podal jsem interpelaci, už jsem tady byl jednou nespokojen s odpovědí na písemnou interpelaci a budu bohužel i dnes, protože k té odpovědi potřebuji osobní účast pana ministra, a to z jednoho důvodu. Pan ministr 20. června 2015 v rozhovoru pro Právo uvedl, že ve Sněmovně ví, že je minimálně čtyři pět zlodějů. A mě by prostě zajímalo, kdo to je. Protože mi odmítl odpovědět s tím, že bych mohl odpověď zneužít k dalším útokům vůči jeho osobě, tak já teď nevím. Mám to chápat jako přiznání, nebo jako obvinění jeho nejbližších spolupracovníků? A protože jsem zmaten a bez pana Babiše se odpovědi nedozvím, tak žádám o přerušení této interpelace. (Potlesk několika poslanců vpravo.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Návrh na přerušení jste slyšeli. Já vás odhlásím, protože jsem měl požadavek z pléna, tak vás požádám o novou registraci.

    Zahajuji hlasování číslo 58. Ptám se, kdo je pro přerušení projednávání této interpelace. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 58, z přítomných 95 pro 92, proti nikdo, návrh byl přijat a i tato odpověď na písemnou interpelaci je přerušena.

    Teď myslím, že budeme mít štěstí, protože další interpelací, kterou odmítl poslanec, je interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci výběrového řízení na obsazení pozice ředitele závodu Frýdek-Místek u státního podniku Povodí Odry. Jde o tisk 572. Otevírám rozpravu a do ní se přihlásil pan poslanec Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo, ale myslím si, že není dobře, když řekneme, že poslanec má štěstí v bloku písemných interpelací. Pokud jsem dobře poslouchal omluvenky a zjistil jsem, že není přítomen ani pan ministr financí, tak dneska jsme mohli projednat 12 písemných interpelací. Pan ministr zemědělství je tady, tomu děkuji, ale je jediný z těch 12, abychom věděli, jak vážně vláda bere odpovědi na písemné interpelace. A to připomínám, že minulý týden, kdy byl jednací týden z vůle vládní většiny, tak interpelace ve čtvrtek nebyly. A když si vzpomenete na první týden našeho jednání po prázdninách, tak tam ta situace byla podobně tristní.

    My jsme opakovaně žádali vedení Sněmovny, a vedení Sněmovny v tom činí, není co kritizovat, že vedení Sněmovny opakovaně žádá premiéra, aby se, pokud nejsou omluveni např. ze zahraniční služební cesty, ale z 12 mít přítomnost jednoho ministra je tedy trestuhodně málo. Možná je to výsledek toho, že jsme zase měli mimořádnou schůzi, která trvala asi šest minut. Vzpomeňte si na mimořádnou schůzi minulý týden k České poště. Navrhuji vládní koalici, aby příště svolali mimořádnou schůzi a na program nic nedali. To bude ideální průběh mimořádné schůze a vlastně to nevybočí ani z těch tradic, kterou teď tady na podzim zakládáte.

    A teď zpět k té interpelaci. V této věci interpeluji pana ministra podruhé. Poprvé jsem ho interpeloval v srpnu roku 2014, kdy jsem se ho ptal na důvody odvolání tehdejšího generálního ředitele státního podniku Povodí Odry. Tehdy jsem řekl a dneska to zopakuji, že plně respektuji právo ministra, kteréhokoli, vybírat si své spolupracovníky a vybírat si lidi, kteří povedou podniky, které mají v gesci. ***

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, tak já si dovolím reagovat na interpelaci pana poslance Stanjury. Já jsem to říkal, i když jsme o tomto tématu už hovořili skoro před rokem, tak bych byl rád, kdyby se ty věci ne úplně vytrhávaly z kontextu a byly opravdu pojaty celkově. A já jsem i tehdy říkal, že ta záležitost s výběrovým řízením byla vyvrcholením komunikační neshody a nedobré komunikace mezi panem generálním ředitelem v tu dobu a mým panem prvním náměstkem Jirsou, který v tu dobu měl na starost obor zakladatelské činnosti a řekněme i správu a řízení jednotlivých povodí. Takže to už byla řekněme série komunikací, které pánové spolu vedli a které se nedařily. A toto byla opravdu řekněme ta poslední kapka, kdy jsem byl po těch konzultacích, které jsem vedl s panem prvním náměstkem a poté s panem generálním ředitelem, tak jsem se rozhodl tu situaci vyřešit tímto způsobem. Odvoláním, které, jak i vy říkáte, mám na něj plné právo. Já se s těmito kroky snažím poměrně šetřit, protože ze všech generálních ředitelů všech pěti povodí jsem za celou dobu, co jsem ve funkci, vyměnil pouze jednoho jediného právě na Povodí Odry.

    Musím říct, že i ty věci, které jste zmiňoval, komunikace, příprava některých dlouhodobých projektů, které se nedařily v čase tak, jak by měly řekněme ideálně běžet, tak to byl prostě soubor několika věcí a z toho kontextu se akcentovala tato záležitost. Já myslím, že se ukazuje, že pan generální ředitel, který je tam už skoro rok, se osvědčuje ve své pozici. Po osmi letech dokázal dosoutěžit a vysoutěžit opravu vodního díla Šance, předat opravu vodního díla Šance do realizace stavební firmě. Finišujeme přípravu i té zmiňované nádrže v Heřminovech, aby se mohla začít někdy v roce 2018 reálně tato stavba stavět.

    Takže musím říct, že byla to záležitost komunikace. Kdyby se ta komunikace dařila vést lépe, tak si myslím, že by k té situaci, k tomu vyhrocení nemuselo dojít a nemuselo dojít k odvolání ředitele. Ale někdy k těmto situacím dojde a z manažerského hlediska není jiná cesta než to ukončit tímto způsobem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan poslanec František Laudát. Poté pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem se před rokem tady zúčastnil té interpelace, kterou tehdy kolega Stanjura na pana ministra Jurečku dával, a musím říct, že slova pana Jurečky, co teď řekl, mě vůbec neuspokojila. Vy jste prostě potřeboval dosadit svého člověka na jistou pozici a kvůli tomu jste zničil člověka, kterému se dalo věřit, za kterého já bych dal ruku do ohně na rozdíl od většiny jiných. Nezlobte se na mě, jenom se chováte podobně jako Babiš. Vyhazujete lidi na základě nějakých partajních knížek a ne skutečně, jakého výkonu jsou schopni, jak férově jsou schopni pracovat.

    Škoda, že tady není žádný z ministrů. Já, pokud by Babiš někde dosadil někoho, kdo na to odborně má, kdo je skvělý anebo lepší než jeho předchůdce, ani nehnu brvou. Myslím si, že jeho změna například v Aeroholdingu byla jedna z mála z těch šťastných. To ostatní, co jsem zatím poznal, tak to je blamáž na entou a každý to tady cítí, že materiály, které přicházejí z Ministerstva financí, jsou výrazně nižší kvality, než jsme byli zvyklí v uplynulých obdobích, ať už vládl na ministerstvu Kalousek, Sobotka nebo někdo jiný. Je to nejhorší v historii od roku 1990, troufám si říct. Já bych moc poprosil tuto vládu, aby přestala s těmito personálními jatkami.

    A pane ministře, to co říkáte, jestli jste se náhodou také neopomněl podívat, jak komunikují vaši náměstci, co dělají. Vy děláte politiku šulínství, s prominutím, a žádné důležité věci za vámi zatím nejsou. Jediné, co děláte, že děláte nohsleda Babišovi a poskoka pro jeho, sebe vlastně eurodotační politiku. To je všechno. A je mně smutno z toho, že to děláte.

    Problém je, že my si nemůžeme dovolit zbavovat se ve státních institucích a ve státní správě kvalitních lidí. Velmi schopní lidé dneska dávají přednost soukromému sektoru a tam bohužel ještě navíc ne českým firmám, ale nadnárodním firmám. A jestli něco vyčítám, a je to analogie s tím, co provádíte vy, Bémovi, když začal řádit v Praze, tak ani ne to, že občas některé projekty ohnul, od toho je policie a další, aby to odsoudili, ale to, že zničil generaci lidí, kteří chtěli v Praze dát zbytek své pracovní kariéry a dělali to s nadšením, na změnu, na práci pro město. A on tyhle lidi zlikvidoval. Vy se chováte úplně stejně. Je mně z vás smutno, když to řeknu hodně slušně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem čekal a věřil, že budu příjemně překvapen. Bohužel mě pan ministr zklamal. Místo aby uznal chybu a řekl "mýlil jsem se, když jsem vyčítal tehdejšímu generálnímu řediteli, že má udělat otevřené výběrové řízení, a proto i ten nový generální ředitel to udělal tak, jak navrhoval ten minulý", tak tady opět vytrhává on věci z kontextu. Já jsem citoval jeho odpovědi ze stenozáznamu. Já jsem nic nevytrhával, nic jsem neinterpretoval. Buď jste neříkal pravdu loni, nebo letos. Loni to byl klíčový moment, rozhodující věc. A fráze typu "proběhlo několik komunikací, které neskončily uspokojivým způsobem" - vždycky mohu říct, že komunikace může být lepší. A buď chceme v čele státních podniků sebevědomé odborníky, kteří se nebojí hájit svůj odborný názor i proti názoru úředníka, v tomto případě náměstka ministra zemědělství, anebo tam chceme takové, kteří prostě když neprosadí a ministerský úředník, který za ten podnik nenese zodpovědnost - žádný první náměstek ministra zemědělství nenese odpovědnost za hospodářské výsledky Povodí Odry, jak funguje, jak funguje v krizových chvílích -, tak ten to řekne, generální ředitel srazí paty a udělá, co chce ten, který tu odpovědnost nenese. To je úplně jednoduché.

    Ale pan ministr evidentně nechce připustit svou chybu nebo svůj omyl. Dobře, v tom případě navrhuji, abychom vyslovili nesouhlas s odpovědí pana ministra zemědělství. Ale pamatujme si to, že když si neoblíbený nebo předem nevybraný generální ředitel dovolí nesouhlasit s náměstkem ministra, tak končí. A znovu připomínám, že na to má ministr právo. Kdyby si odpustil zástupné důvody, tak jsem ho neinterpeloval ani loni ani letos. Nebyl by první ministr, který mění ředitele státních podniků, a určitě není poslední ministr, který je mění. Ale problém je v tom zdůvodnění a v tom hledání špíny na ty lidi.

    Tady taky zaznívalo před rokem, říkáte, že už je to rok, že tam byla nějaká pochybení ve výběrových řízeních. Že už jsem to slyšel z více stran. Co se stalo za ten rok? Nic se neprokázalo, nic tam nebylo. Takovou obecnou větu, že chcete prověřit zakázky, to můžete říct o kterémkoli podniku. A v pořádku. Ať zakladatel prověřuje zakázky, které se dějí. Nic proti tomu. A když říkáte, a celkem správně, že dokončil generální ředitel to výběrové řízení na vodní dílo Šance, tak proč neřeknete celou tu historii, jak to bylo? Co zdědil,v jakém stavu zdědil tuto zakázku bývalý generální ředitel? Jak nečinil ÚOHS? Jak se podle mého názoru bývalý generální ředitel správně rozhodl zakázku, která byla podivná, zrušit a vypsal novou, která teď je úspěšně dokončena. To je pak celý kontext.

    Ale abychom si rozuměli, není to útok ani kritika nového generálního ředitele. Přečtěte si odpověď pana ministra a zjistíte, že máte pravdu. To, za co byl odvolán, údajně odvolán. Kdyby byl odvolán proto, že se pan ministr rozhodl, říkám, neprotestoval bych. Vzal bych to. Ale vadí mně to. A bohužel pan ministr Jurečka není jediný, který to dělá, když se chce zbavit nějakého ředitele, který odváděl dobré služby. A podívejte se na hospodářské výsledky toho podniku pod vedením bývalého generálního ředitele! Podívejte se na to! Podívejte se, jak v těch letech, kdy byly povodňové situace, jak ten podnik fungoval. Výborně. Tak místo aby řekl "děkuji, pane řediteli, odváděl jste výborné služby, já jsem nový ministr, chci nového člověka, rozejděme se jako slušní lidé", místo toho se hrály zástupné důvody a jakoby se zdůvodňuje, proč musel být ten ředitel vyměněn. Aniž bychom tu kompetenci nepoužili. Sebevědomě, s tím, že na to mám právo. Což je postup, který já doporučuji. Taky jsem ve své politické kariéře měnil různé vedoucí pracovníky. Ale většinou jsem si je pozval, a pokud jsem skutečně chtěl člověka, kterému já jsem věřil, tak jsem mu slušně poděkoval a rozešli jsme se v dobrém. Ale nehledal jsem zástupné důvody, abych takzvaně sám sebe vyvinil z toho, proč vlastně měním generálního ředitele. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní paní poslankyně Marie Pěnčíková v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já se chci zastat jen pana poslance Stanjury, protože to tu vysvětlil vcelku jasně, stručně a myslím si, že všichni pochopili. Mně na tomhle vadí asi hlavně dvě základní věci v odpovědi pana ministra. První je, že on se neustále odvolává na špatnou komunikaci bývalého generálního ředitele, ale možná je tedy načase zaplatit kurs komunikace panu náměstkovi, protože ta komunikace vázne asi na více frontách. Druhá věc, která mi hodně vadila, je, že pokud tu řešíme odvolání bývalého ředitele Povodí Odry a vy argumentujete tím, že nový je výborný, tak to s tím, bohužel, ale nesouvisí, protože nikdo nezpochybňuje kroky a postupy nového generálního ředitele. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Marii Pěnčíkové. Kdo dál do rozpravy? Pokud nikdo... Omlouvám se. Kolega Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se hlásil i prostřednictvím elektronického zařízení, ale pravděpodobně jste mě přehlédl, což chápu, to se může stát.

    Já ten problém vidím jednoduše. Chyba byla v komunikaci, ale ne v komunikaci ředitele a ministra, ale spíš ministra a ředitele. A ministr, mladý, nezkušený, narazil na někoho, kdo má schopnosti, má výsledky a má i oprávněnou míru jistého sebevědomí za životní zkušenosti, které má, a ministr nebyl schopen najít důvod, proč ho odvolat, a tak ho veřejně dehonestoval tím, že na něj hodil, že nechce vypsat veřejné výběrové řízení na post svého náměstka. Pak následně ředitele odvolal a bez toho, aniž by bylo vypsáno veřejné výběrové řízení, byl náměstek vybrán. Myslím, že to byl zástupný problém a že jsme svědky jenom toho, že ten kurs komunikace by nepotřeboval jenom náměstek ministra zemědělství, ale i ministr zemědělství sám, protože nekomunikuje nejenom uvnitř resortu, ale také mimo něj.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení kolegyně a kolegové, o této interpelaci se už tady skutečně bavíme během roku podruhé. Podíval jsem se na výpis z obchodního rejstříku společnosti Povodí Odry. Bývalý pan ředitel, který byl odvolán zde přítomným panem ministrem Jurečkou, je nejspíš pan Ing. Miroslav Krajíček, člen podvýboru pro investiční dotace ve zdravotnictví a sociální politice, poslanec Parlamentu od roku 1998 do roku 2002, klub Občanská demokratická strana, Severomoravský kraj, Opava. Není tedy tato kvalifikace hlavním důvodem, proč pan Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS, Moravskoslezský kraj, Opava, má ve svém hledáčku právě tento případ? A mohli bychom si položit i otázku, za jakých podmínek byl bývalý poslanec Občanské demokratické strany z Opavy, bývalý člen podvýboru pro zdravotnictví, dosazen do pozice ředitele Povodí Odry. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Podle sebe soudím tebe. To je případ pana poslance, který zrovna promluvil. Ano, já jsem se netajil, že to je člověk, kterého znám, je to můj osobní přítel a je také člen mé politické strany. Tak ty okolnosti, za kterých byl dosazen: Zemřel předchozí generální ředitel. Bylo volné místo. To je podezřelé, co? Že se nestydíte. Znáte profesní kariéru, ne politickou, mého kolegy, našeho bývalého kolegy Mirka Krajíčka? Víte, kolik postavil přehrad? Víte, kolik desítek let působil ve stavebnictví na vedoucích funkcích jako stavbyvedoucí? Tady stavěl skoro všechny přehrady, které jsou nejenom v našem kraji. Jak si můžete vůbec dovolit zpochybnit jeho odbornou kvalifikaci jenom proto, že byl poslanec? Jak se bude mluvit asi o vás, když bude někdo za deset let fungovat a říkat: No jo, to je ten Kudela, to byl poslanec KDU v letech 2014 až 2018, to je podezřelé. Není to náhodou ta jediná kvalifikace? Ještě jste mladý, určitě ještě získáte nějaké jiné povolání či zaměstnání. Tak než začnete útočit na člověka, kterého neznáte, tak si přečtěte nejenom politický životopis, ale i profesní. Kdybych si nebyl jist, že je to člověk na svém místě, tak tu nevystupuji. Znám mnoho členů své vlastní strany, o kterých bych tady nemluvil. Ale vy jste zapomněl na to, že respektuji právo ministra vybrat si. Ale vy fungujete stejně jak ten ministr zemědělství. Nic o něm nevíte a tajemně tu naznačujete, že to byla nějaká stranická nominace člověka, který na to nemá. Já nebudu hrát na stejnou kartu a mluvit o stranické legitimaci stávajícího generálního ředitele. Já jsem řekl, že si počkám na výsledky, a pak budu jeho práci hodnotit. Ale mohl bych to použít úplně stejně. Tak buďte tak hodný, když to neumíte, já vám ten životopis přinesu, přečtěte si ho. A pak mi řeknete, že člověk, který to profesně zvládá, by neměl působit ve vedoucí funkci jenom proto, že je členem konkurenční politické strany? To je argument? Že se nestydíte! (Potlesk.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi, nyní pan poslanec Petr Bendl, poté pan poslanec František Laudát. Vidím to jako faktické připomínky. Tentokrát i paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Já myslím, že tady je vidět, jak je přistupováno k personální politice ze strany ministra zemědělství, a opravdu hloupé vystupování, promiňte mi ten výraz, kolegy ve Sněmovně, který se snaží ministra zemědělství zastat, ale velmi nešťastným způsobem. Jestli k tomu opravdu přistupujete takto, že prostě dehonestujete každého, kdo kdy seděl v Poslanecké sněmovně, aniž byste se podívali na jeho profesní schopnosti, na to, co za celý život udělal, protože Mirek Krajíček není už nejmladší člověk, on mi to promine, když o něm budu takto mluvit, vy si tohle nezjistíte a kopete tímhle způsobem, jen ukazujete vlastní neschopnost k tomu říct něco věcného. A je mi to líto, že to takto musím říct. Ale je to hanba!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktickou poznámku pan poslanec František Laudát, potom faktická poznámka paní poslankyně Miroslavy Němcové. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Absurdně děkuji panu Kudelovi, že to tady řekl na rovinu. Prostě byl někdo v nějaké straně, a v demokratické straně, a my tam máme, dneska nám vládne ministr, který je za naši partaj, má naši partajní knížku, tak šup tam s těma vašima kádrama. Přesně tohle to je. A já se vás ptám, jaký je rozdíl v tom, když vy se pořád opakovaně vymezujete vůči éře před listopadem 1989. A dochází vám vůbec, vy parťáci z KDU-ČSL, že děláte úplně stejné věci v této rovině? ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Miroslava Němcová, potom s faktickou poznámkou poslanec Kudela a pak s přednostním právem pan ministr. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se hlásím z jednoho důvodu. Protože jsem dlouho v Poslanecké sněmovně a zažila jsem právě kolegu Miroslava Krajíčka, považovala bych za nefér vůči němu, kdybych tady teď nevystoupila. Byl to velmi slušný - a určitě zůstal velmi slušným člověkem a velmi schopným reprezentantem Poslanecké sněmovny. Myslím si, že mluvit takhle o někom, jehož kredit i tady byl vysoko, je známkou toho, že vy si vůbec neumíte sehnat informace a jste schopni pomluvit kohokoli, jenom abyste zachránili vašeho ministra, který jednal úplně stejným způsobem. Tady se ukazuje ta metoda. Jestliže pan kolega Stanjura kritizuje pana ministra proto, že nezvládal komunikaci a nemůže se se slušným člověkem rozejít slušnou formou, tak vy tady jste potvrdil - ano, to je náš princip, takhle my jednáme, prostě jestli je to někdo, kdo nemá naši stranickou knížku, a ještě, vy bloudi z ODS, se ho zastáváte, tak dostanete tu druhou ránu vy. První pan kolega Miroslav Krajíček, druhou vy jako politická strana. Mně se to strašně nelíbí. Chci, aby tady zaznělo, že Miroslav Krajíček je velmi slušný člověk a to, jak se s ním zachází, nepřipadá v úvahu v normální společnosti. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Němcové. Nyní faktická poznámka pana poslance Kudely. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, já se chci jenom ohradit. Já jsem proti panu Krajíčkovi neřekl, doufám - podívám se do stenozáznamu - nic. Položil jsem pouze otázku - není tahle opakovaná interpelace z důvodu, že pan Krajíček byl bývalým poslancem za ODS?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, dobře. Pan ministr ještě počká, protože tady mám ještě faktické poznámky pana poslance Kalouska a pana poslance Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Tak aby to zaznělo také z jiné politické strany. Pan Krajíček nikdy nebyl, myslím si, v KDU, to by takhle nedopadl. Nikdy nebyl ani v TOP 09. Ale řada z nás ho zná jako slušného a pracovitého člověka. A jako se slušným a pracovitým člověkem s ním mělo být zacházeno, i když byl třeba odvolán. To se stává. Ale dá se to dělat civilizovaně, anebo se to dá dělat zcela křupanským způsobem. Pokud vím, bohužel došlo k tomu druhému případu. A zatahovat do toho členství v politické straně je opravdu nechutné, pane kolego. V těch dobách, kdy jsem býval členem vaší strany, se to nedělávalo. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych požádal pana poslance Kudelu, aby si pak přečetl stenozáznam, a snad pochopí, jaké nehorázné urážky se dopustil. Pokud ne, tak ta debata je úplně zbytečná. Já se budu zastávat vždycky slušných a pracovitých lidí, a třeba i z vaší strany, pokud si budu myslet, že někdo odvolává ne proto, protože na to má právo, ale protože si vymýšlí zástupné důvody a snaží se zpětně nebo dopředu odůvodnit svůj krok, místo aby řekl já tam chci svého člověka. Třikrát jsem to tady řekl! A vy si to dovolujete ještě opakovaně... Já myslel, že se jdete omluvit! A vy trváte na své urážce. To je ale váš obrázek. Já vám ten životopis fakt přinesu. A po vás nic nechci. Už po vás nechci vůbec nic. Ani omluvu. Nestojím o ni. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě faktická poznámka pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Vaším prostřednictví k panu Kudelovi. Vy se hlásíte ke křesťanství jako strana. Tak jenom bych podotkl výrok současného papeže a možná to má oporu i v Bibli - opakovaná hloupost je hřích. Vážení členové KDU, kolegové, kolegyně, poslankyně, poslanci, já vám můžu říci, že si nedokážu představit, jaký by byl skandál, když kvalitní lidé ze sociální demokracie v éře pravicových nebo středopravicových vlád zůstali na svých postech, dokonce bych vám mohl říkat - ale já nespojuji profesní kariéru s partají, protože to je něco odpudivého, tak jací zůstali na funkcích náměstků ministrů. Jak se nesahalo na lidi, na kvalitní odborníky, i s nějakými stranickými příslušnostmi na Ministerstvu financí, Ministerstvu průmyslu a obchodu. Proto ta ministerstva fungovala na rozdíl od současného stavu na Ministerstvu financí. A může to někdo zakrývat nějakými žvásty pro čtvrtou cenovou, jakými chce. Takže bych doporučil panu Kudelovi důkladnou četbu Bible. Možná pak by se začal chovat jinak. A pak by mu možná také došlo, co že to tady vlastně řekl. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr zemědělství. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já musím na některé věci reagovat. S dovolením, vážený pane poslanče Laudáte prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem žádná personální jatka nedělal. Já jsem žádná personální jatka nedělal, já jsem dělal výměny tam, kde byly nutné, protože byli ředitelé organizací, jako jsou Lesy ČR, Státní pozemkový úřad, ÚKZÚZ - to byly ty tři klíčové, kde od svých předchůdců, ministrů z ODS, byli lidi nekompetentní, lidé, po kterých dnes zůstávají velké průšvihy, které dneska šetří orgány činné v trestním řízení. Ty újmy vůči státu byly v řádu stamilionů, spíše miliard. Já očekávám v příštích několika měsících, že tyto věci se plně představí veřejnosti. Pan ministr (exministr) Bendl se usmívá - já bych mu přál, aby mu ten úsměv vydržel i po těchto záležitostech, protože on jako ministr za ta rozhodnutí nesl zodpovědnost jak na Lesích ČR, tak na Státním pozemkovém úřadu atd. Ukažte mně, pane poslanče Laudáte prostřednictvím pana předsedajícího, jediného mého ředitele v rámci mých podřízených organizací, jediného mého náměstka, který je nekompetentní, který nemá odbornou způsobilost. Počkám si na to, než mně to dodáte. Dejte si tu práci. Já vám klidně dodám i životopisy. A pak veďme fundovanou debatu a ne ty vaše politické bláboly, které tady s dovolením říkáte o personálních jatkách. Dobří pamětníci si pamatují, co se stalo, když nastoupila vláda Petra Nečase, co se dělo na některých ministerstvech, kdy odcházeli lidé, kteří byli velice zkušení. Já jenom dodám, protože pan poslanec Kudela tady vznesl tu otázku, ale aby to zaznělo pro všechny ostatní poslankyně a poslance. Když byl vybírán pan ředitel Krajíček, tak byl vybírán bez výběrového řízení. To je možná dobré také říct do celého toho obrazu toho, o čem tady mluvíme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v rozpravě stále. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nedá si pokoj, že, ten ministr zemědělství. Už jsem to říkal minule, že byl vybrán bez výběrového řízení přímo. Víme, jaká byla situace. Zemřel předchozí generální ředitel. My jsme si mysleli, že je to člověk, který tu funkci zvládne. My jsme ho přemlouvali. Zase musí říct, že je to nějaké divné, ne? Pro poslance Kudelu je divné, že byl členem jiné politické strany než jeho, pro ministra zemědělství je divné, že to bylo bez výběrového řízení. Pořád je to nějaké divné. A pak se divíte, že hájíme slušného člověka. To je celé. Místo abyste přiznali chybu, tak ještě přidáváte a přidáváte a přidáváte. Fakt tomu nerozumím.

    A nedivte se mně. Ano, já pana bývalého generálního ředitele znám dvacet let. Seznámil jsem se s ním jako poměrně mladý člověk. Hodně jsem se od něj naučil. A to minimální, co mu můžu vrátit za to, co mě naučil, je, že když ti, kteří o něm nic nevědí, o něm nepravdivě, lživě a dehonestačně mluví, že ho budu bránit. A to, že jsme ze stejného města, s tím nesouvisí. A říkal jsem to v prosinci, že se známe. V prosinci jsem říkal, že byl poslanec ODS. V prosinci jsem říkal, že byl jmenován bez výběrového řízení. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nemám jinou přihlášku do rozpravy. Rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu pana poslance Stanjury, který odmítl odpověď pana ministra Mariana Jurečky na svou interpelaci. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby interpelace byla odmítnuta a pan ministr byl povinen udělat odpověď novou. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Pan kolega Seďa a paní kolegyně Bohdalová se nehlásí, dobře, děkuji.

    Jakmile se ustálí počet přihlášených poslanců, rozhodneme o návrhu pana poslance Stanjury v hlasování pořadové číslo 59, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro odmítnutí interpelace pana ministra Jurečky. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 59 z přítomných 81 poslance pro 41, proti 15. Návrh byl přijat. (Potlesk zprava.) Pan ministr Marian Jurečka bude muset znovu odpovědět panu poslanci Zbyňku Stanjurovi na jeho interpelaci. Děkuji.

    Nyní budeme pokračovat v další interpelaci a to je interpelace pana Zbyňka Stanjury na ministra dopravy Dana Ťoka ve věci liberalizace železniční dopravy. Jednání o této interpelaci už bylo jednou přerušeno. Ptám se pana poslance, jestli chce navrhnout totéž, nebo budeme pokračovat. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Než navrhnu přerušení, chci říct jenom pár vět. Když si najdete stenozáznam z minulé debaty, a to pan ministr byl přítomen, bylo to přerušeno ne pro jeho nepřítomnost, aby bylo jasno, ale protože uplynula doba vyhrazená pro písemné interpelace, takže dnes je řádně omluven. Nechci to kritizovat. Ale řekl větu: "Nemám pod kontrolou dozorčí radu Českých drah." Najdete to ve stenozáznamu. Kolegové z hnutí ANO tady v poslední době velmi často navrhují nějaké komise, které mají šetřit třeba státní podnik Česká pošta. Já bych je požádal, aby se podívali, jak je možné, že jejich ministr říká, že nemá pod kontrolou dozorčí radu podniku, který je ve stoprocentním vlastnictví státu a kde většinu, ne většinu, kdy největší část akcionářských práv vykonává Ministerstvo dopravy, ale také Ministerstvo financí, také Ministerstvo obrany a také Ministerstvo průmyslu a obchodu. A pokud je pravda, že dozorčí rada Českých drah neposlouchá zakladatele, tak konejte, abychom tady zase neměli návrh na zřízení vyšetřovací komise, co se děje v Českých dráhách. Na to máte kompetenci. A ten výrok pana ministra Ťoka si najdete ve stenozáznamu.

    Ale to nebylo podstatou interpelace. To bylo v rámci toho, že České dráhy odmítly prostřednictvím Ministerstva dopravy podat poslanci Parlamentu České republiky informaci, o kterou požádal, s odvoláním na údajné obchodní tajemství, a to říká podnik, který inkasuje přibližně 13 mld. korun českých ročně z veřejných rozpočtů.

    Myslím si, že v debatě musíme pokračovat za přítomnosti pana ministra dopravy, takže navrhuji její přerušení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Eviduji váš návrh. Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 60, poměry se příliš nezměnily, nebudu vás tedy odhlašovat a ptám se, kdo je pro přerušení. (Nesouhlasné hlasy ze sálu.) Kdo je pro? Ne. Dobře, nesouhlas. Prohlašuji hlasování pořadové číslo 60 za zmatečné, protože byl požadavek na odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím.

    Znovu se přihlaste svými identifikačními kartami a rozhodnutí o přerušení interpelace bude v hlasování pořadové číslo 61, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení této odpovědi. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 61 z přítomných 90 pro 74, proti 10. Přerušil jsem projednávání odpovědi na tuto interpelaci v tisku 576.

    Další interpelací je interpelace poslance Zbyňka Stanjury ve věci studie BDO na ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše. Jde o tisk 513. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 586. Otevírám rozpravu. Hlásí se pan předseda a interpelující poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Byl jste velký optimista, pane místopředsedo, když jste asi před padesáti minutami říkal, že mám štěstí. Mám třetí interpelaci, pan ministr Babiš tady není.

    Než navrhnu přerušení, abychom to mohli dodělat, tak chci říct, že nespokojenost jsem vyslovil proto, že jsem nedostal studii BDO IT, kterou jsem chtěl pro všechny poslance. Já jsem ji včera, byli jste svědci, dostal v písemné podobě, ale já jsem požádal, ať ji mají všichni poslanci. Nechci být ten, který jediný ji má. Jsou tam bezesporu zajímavá čísla, zajímavá fakta, která souvisí s EET, tak určitě je dobré rozpravu vést za přítomnosti pana ministra financí. Všem doporučuji, a říkal jsem, že to klidně nechám naskenovat z našich zdrojů a poslat, abyste se podívali zejména na odhadované náklady.

    Navrhuji přerušení této interpelaci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ptám se, jestli je návrh na odhlášení. Není tomu tak. Myslím si, že jsme teď ve stejném počtu.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 62, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení této odpovědi na interpelaci. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 93 pro 70, proti 10. I tato odpověď na písemnou interpelaci byla přerušena.

    Požádám o výměnu, protože příští interpelací je moje interpelace na pana předsedu vlády.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Všem přeji krásné dopoledne. Prosím, aby svoji interpelaci na pana premiéra přednesl místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já bych mohl velmi krátce pro nepřítomnost pana předsedy vlády navrhnout přerušení, já ho také navrhnu, ale přece jen upozorním na věc, která je obsahem interpelace v tisku 602.

    Já jsem interpeloval předsedu vlády České republiky v souvislosti s velkou havárií v chemické továrně Unipetrol v Litvínově, kde bylo třeba zásahu mnoha hasičských jednotek, uzavření příjezdové komunikace, vyhlášení zvláštního stupně poplachu a tak dále. Mě zajímala odpověď na to, jakým způsobem se chovají současní vlastníci podniku. Tady nejde jenom o to, jak se zachoval integrovaný záchranný systém. Když jsem se seznámil z dostupných zdrojů s původním privatizačním projektem, tak zjišťuji, že vlastníci, kteří privatizovaný podnik přebírali, měli určité úkoly, které vyplývaly z privatizačního projektu, z toho se také odvíjela cena podniku, kdy měli zabezpečit za prvé rozvoj, jeho ochranu a samozřejmě zajištění, vzhledem k tomu, jaký je charakter továrny, podniku. Pan předseda vlády mi odpověděl poměrně důkladně, ale žel, ta podstata, která se týká mé interpelace, která byla v samotném bodě dvě, otázce druhé, to znamená realizace privatizačního projektu v oblasti ochrany zdraví a životů občanů, kteří bydlí v okolí továrny, tu to nevystihuje. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana premiéra. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi tedy, abych reagoval na uvedený nesouhlas s interpelací, který zde byl vyjádřen ze strany pana místopředsedy Poslanecké sněmovny Filipa. Na úvod své odpovědi bych chtěl uvést, že interpelace se týkala otázky zajištění bezpečnosti ve vztahu k privatizačním smlouvám společnosti Unipetrol. Zajištění bezpečnosti se v tomto případě ale primárně nevztahuje na privatizační smlouvy, protože povinnosti v oblasti bezpečnosti vyplývají z platných zákonů a závazných dokumentů, které výrobci tohoto typu musí ze zákona vypracovávat.

    Pokusil jsem se ve své odpovědi na interpelaci pana poslance Filipa uvést, kde přesně jsou ty zákonné povinnosti popsány. Na základě podkladů, které jsem si v této věci vyžádal od Ministerstva vnitra, vám mohu sdělit, že problematiku bezpečnosti zaměstnanců a obyvatel okolí výrobního areálu Unipetrol v Litvínově řeší zejména zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a změny týkající se zákona o ochraně veřejného zdraví. V rámci povinností stanovených zákonem a prevencí závažných havárií byla zpracována nebo vydána následující dokumentace: příslušné rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu nebo zařízení, bezpečnostní zpráva zahrnující jednotku Petrochemie, ta byla schválena krajským úřadem 18. ledna 2008. V současné době probíhá správní řízení a schválení aktualizované bezpečnostní zprávy. Za třetí vnitřní havarijní plán, který se vztahuje k jednotce Petrochemie v aktualizovaném znění, ten byl předložen krajskému úřadu dne 1. července letošního roku, a pak je to vnější havarijní plán, který se vztahuje k jednotce Petrochemie, ten byl krajským úřadem schválen 5. ledna letošního roku.

    Pokud jde o otázku vztahu k ochraně obyvatelstva, je nutné upozornit na skutečnost, že pro podnik je stanovena zóna havarijního plánování, která nezasahuje do obydlené části žádné obce. To znamená, že v žádné obytné části nepředpokládá bezprostřední působení účinku jakékoliv havárie podniku, a nejsou tedy plánována žádná neodkladná opatření ve vztahu k obyvatelům okolních obcí nebo měst. Při vzniku závažné havárie je uzavírána komunikace 1/27 Most - Litvínov. Obce mimo zónu havarijního plánování jsou dle vyhodnocení dopadu konkrétní havárie vyrozumívány o jejím vzniku a možných dopadech na konkrétní obec až po vyhodnocení situace po vzniku havárie. Pokud jde o příslušnou komunikaci 1/27 Most - Litvínov, při poslední havárii, ke které došlo, byla tato komunikace uzavřena.

    Jako předseda vlády jsem obdržel v létě letošního roku dopis od hejtmana Ústeckého kraje, který žádá, aby otázka zabezpečení provozu, nebo řekněme zlepšení provozu na této komunikaci byla předmětem jednání Bezpečnostní rady státu. Chtěl bych informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že toto téma projednalo poslední zasedání Bezpečnostní rady státu, které se odehrálo 30. září. Bezpečnostní rada státu uložila ministrovi dopravy a ministrovi vnitra, aby do Bezpečnostní rady státu předložili návrh na řešení otázky zkapacitnění dopravy mezi Mostem a Litvínovem i ve vztahu ke komunikaci 1/27 s ohledem na bezpečnostní aspekty. Čili chci potvrdit a informovat Poslaneckou sněmovnu, že vláda se bude nadále i na základě podnětu hejtmana Ústeckého kraje zabývat otázkou provozu na komunikaci 1/27 s ohledem na bezpečnostní aspekty, které jsou zejména po té havárii, kterou jsme zažili v letošním roce, naprosto zřejmé.

    Pokud jde ještě o otázku kontroly, chci uvést, že poslední kontrola bezpečnostní dokumentace, bezpečnostní zprávy a havarijních plánů proběhla v rámci integrované kontroly ve dnech 4. až 7. listopadu roku 2014 a podle mých informací při kontrole nebyly z hlediska plnění povinností vyplývajících z dokumentace na úseku požární ochrany zjištěny nedostatky.

    Čili ještě zmíním aspekt, který se vztahuje k privatizaci společnosti Unipetrol. Na základě informací od Ministerstva financí mohu uvést, že z privatizačního projektu společnosti Unipetrol ani ze smlouvy o koupi a prodeji akcií ze dne 4. 6. 2004, která byla uzavřena mezi Fondem národního majetku a společností PKN Orlen, nevyplývají pro kupujícího žádné závazky týkající se plnění investičních plánů do bezpečnosti rozvoje podniku. Z uvedených důvodů nebylo se společností PKN Orlen jednáno a na základě této smlouvy jí nelze ukládat žádné sankce za neplnění závazků. Chci ovšem uvést, že samozřejmě v rámci legislativy, která stanovuje bezpečnostní povinnosti takovýchto firem, jsou stanoveny zákonné sankce a tyto zákonné sankce je možné ukládat.

    Ještě k reakci pana místopředsedy Filipa teď při písemných interpelacích musím konstatovat, že vláda České republiky nemá k dnešnímu datu žádné informace o tom, že by společnost PKN Orlen zvažovala prodej aktiv Unipetrolu. Čili žádné takové informace v tuto chvíli vláda České republiky nemá. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Jsme v rozpravě, do které se samozřejmě hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, děkuji za doplnění odpovědi. Já bych ještě ale chtěl vědět - v odpovědi na první otázku, pane premiére, je napsáno, že vnitřní havarijní plán vztahující se k etylenové jednotce, k petrochemické jednotce výroby etylenu, byl předložen Krajskému úřadu Ústeckého kraje 1. 7. 2015, ale není tam uvedeno, kdy byl vnitřní havarijní plán schválen, nebo jakým způsobem se s ním nakládá po havárii, protože doklad o tom, že byl schválen vnitřní havarijní plán, nezmiňujete. Zmiňujete, že byl vnější havarijní plán schválen 5. 1. letošního roku, ale o vnitřním havarijním plánu tam dále není žádný doklad. To znamená, že o havarijním plánu toho, řekl bych, pracovního pořádku uvnitř etylenové jednotky tam není uvedeno, jestli je k přepracování, jestli byl schválen před havárií, nebo jestli nyní tedy jsou na něj kladeny jiné nároky. Rád bych zjistil, jestli jak orgány státního dozoru, tak ti, kteří schvalují ten plán, jestli k němu přistupují a jaký je tam nový termín schválení.

    Protože popisujete poměrně přesně otázku poslední kontroly bezpečnostní dokumentace z roku 2014, že nebyly zjištěny nedostatky, tak je otázka tedy, v jakém stavu je šetření samotné havárie a jestli byl někdo obviněn, případně jestli se uvažuje o pokutě, kterou zmiňujete pod bodem tři, to znamená v té části odpovědi, která se týká možnosti státu sankcionovat podnik za nedodržení bezpečnostních pravidel, protože jinými slovy se to nemohlo stát, když to vybuchlo, pokud tedy je dokumentace v pořádku, zařízení bylo shledáno v té kontrole v roce 2014 v pořádku, tak v tom případě nevím, jestli se tedy pokračuje na tom šetření a v jakém je stadiu, jestli o tom máte informace. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a do rozpravy se hlásí pan premiér. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že nemám v tuto chvíli podrobné informace, které požaduje pan poslanec Filip, především proto, že kontrolní pravomoci a postup, který on zmiňoval i v souvislosti s nedávnou havárií, ke které bohužel v Litvínově došlo, je decentralizován. Určité pravomoci má krajský úřad. Tam jde zejména o otázku, jak krajský úřad postupuje ve vztahu k vnitřnímu havarijnímu plánu, který byl předložen 1. července na krajský úřad, a samozřejmě jde také o informace, které má k dispozici Ministerstvo vnitra, resp. hasičský záchranný sbor. To, co já mohu učinit, je obrátit se neprodleně na Krajský úřad Ústeckého kraje, obrátit se neprodleně na Ministerstvo vnitra, popř. na Ministerstvo životního prostředí. Já si samozřejmě vezmu ze stena doplňující otázky, které zde položil pan poslanec Filip, a jsem připraven doplnit tuto informaci v písemné podobě a záleží už potom na panu poslanci Filipovi, zdali se rozhodne tyto informace poskytnout i všem poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny. Čili, ano, jsem připraven zjistit příslušné údaje a doplnit poklady, které jsem uvedl v písemné interpelaci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Do rozpravy se hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. V tom případě nemám žádný důvod nevěřit panu premiérovi, že mi poskytne tu dodatečnou informaci, protože myslím, že je i v zájmu vlády ČR, nakonec i Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, aby koordinovaly dopracování, resp. dokončení jednání o vnitřním bezpečnostním plánu etylenové jednotky, případně to, jakým způsobem bude zabezpečena ochrana obyvatelstva v té zóně. Takže nenavrhuji odmítnutí interpelace. Mně šlo o to doplnění, které tady pan premiér slíbil, a já mu zatím věřím, takže v tomto ohledu očekávám jeho písemnou odpověď bez usnesení Poslanecké sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. A vzhledem k tomu, že se již nikdo do rozpravy nehlásí, rozpravu končím. Děkuji.

    Nyní přistoupíme k další písemné interpelaci, na pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který odpověděl na interpelaci pana poslance Vojtěcha Filipa ve věci privatizace státního podniku Mototechna České Budějovice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 603. Otevírám rozpravu a táži se pana místopředsedy - pan ministr Pelikán. Místopředseda Vojtěch Filip se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vím, že je dnes pan ministr Pelikán omluven z důvodu zahraniční cesty. Jen připomenu, že mně na té odpovědi nejvíc vadilo to - řada poslanců, kteří byli v kontrolním výboru v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně, ví, že jde o problém privatizace státního podniku Mototechna v Českých Budějovicích, který byl privatizován. Skupina, která ho privatizovala, nikdy nezaplatila, platili ho čtyři další podnikatelé, kteří to překupovali od těch vlastníků, kteří to koupili od státu, a v tom probíhalo vyšetřování. Problém, na který v interpelaci upozorňuji, je jednoduchý. Jeden vyšetřovatel řekl, že se žádný trestný čin nestal. Po tlaku na policii a státní zastupitelství, když nejvyšší státní zástupce vydal rozhodnutí, že je potřeba pokračovat v šetření u skončené věci, sdělil, že se trestný čin stal. A pan ministr Pelikán mi odpovídá na mou interpelaci, že přestože jde o privatizační delikt, že na to neplatí 20letá promlčecí lhůta, a já chci vědět proč. Protože trestní zákon, jak původní 140/1961 Sb., tak nový trestní zákoník z roku 2009, předpokládá, že u trestných činů, které souvisejí s privatizací, je promlčecí doba 20 let. Ta doba uplyne v letošním roce, resp. v příštím roce podle smlouvy o privatizaci, to znamená, že jakmile ta 20letá lhůta propadne, trestný čin přestane být trestným, a proto tak úporně trvám na tom, aby pan ministr Pelikán změnil své stanovisko a donutil orgány činné v trestním řízení, aby to zjištění Policie ČR, toho druhého vyšetřovatele, vzali vážně, protože tam došlo k tomu, že stát přišel o půl miliardy korun. A jestli si někdo myslí, že to můžeme někomu odpustit, protože je to každému jedno, že stát přichází o peníze, tak já si to nemyslím, a proto navrhuji v tuto chvíli přerušení projednávání této interpelace a chci, aby tady otevřeně pan ministr Pelikán řekl, co orgány činné v trestním řízení budou dělat, než dojde k tomu promlčení. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, eviduji váš návrh na přerušení. Svolala jsem kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím. Poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    V tuto chvíli zahajuji hlasování o návrhu na přerušení projednávání této písemné interpelace. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 63, do kterého je přihlášeno 98 přítomných. Pro 89, proti 5. Konstatuji, že návrh byl přijat, a přerušuji projednávání této interpelace.

    Přistoupíme k další interpelaci a je to interpelace místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše ve věci postupu Ministerstva financí při objasňování případu manipulace při odprodeji státních pohledávek. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 605. Otevírám rozpravu a předávám slovo místopředsedovi Sněmovny Vojtěchu Filipovi. Prosím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní místopředsedkyně. Budu velmi stručný. Jde v podstatě o zobecnění těch případů, které se mi dostávají v rámci poslanecké práce na stůl. To, co se týká pana ministra Pelikána, je zvláštní věcí, a tohle je věc, kterou sleduje po převzetí pravomocí ministr financí, když zanikla Česká konsolidační banka, Konsolidační agentura a přešlo to na Ministerstvo financí. Čili co se s těmi pohledávkami dál děje, jakým způsobem jsou spravovány, a to mi nikdo jiný než pan ministr nemůže odpovědět, proto navrhuji přerušení projednávání této interpelace.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, budeme o tom neprodleně hlasovat. Myslím, že počet se nezměnil.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přerušení této interpelace. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 64, do kterého je přihlášeno 102 přítomných. Pro 97, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat, a přerušuji projednávání této interpelace.

    Další interpelací, kterou bychom se měli zabývat, je interpelace pana poslance Zbyňka Stanjury na ministra dopravy Dana Ťoka ve věci mýtného systému. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 606. Ale já zde nevidím pana poslance Stanjuru. (Hlasy z lavic: Propadá.) Není omluven, on tady někde je, zřejmě jestli není na toaletě, odběhl. (Sílí hlasy z lavic: Propadá.) Bohužel, není tady.

    Budeme se tedy zabývat další interpelací a to je interpelace na pana předsedu vlády Bohuslava Sobotku, který odpověděl na interpelaci pana poslance Miroslava Grebeníčka ve věci ekonomicky neodpovědného, nedbalého a hrubě asociálního postupu předsedy vlády, konkrétních ministrů a úředníků i orgánů právní ochrany v kauze zvlášť závažného poškození hospodářských zájmů republiky, moravskoslezského regionu a statisíců občanů Karviné, Ostravy, Havířova a dalších měst a obcí tunelováním státního majetku a bytového fondu někdejších Ostravsko-karvinských dolů ve prospěch sponzora Václava Havla, ODS, TOP 09 a Věcí veřejných Zdeňka Bakaly a spol. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 622.

    Otevírám rozpravu, K mikrofonu poprosím pana poslance Grebeníčka, který se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v kauze pro republiku a její občany fatálně nevýhodné privatizace Ostravsko-karvinských dolů a jejich bytového fondu jsem se obrátil zcela logicky přímo na premiéra Bohuslava Sobotku, a to z toho důvodu, že především on sám a pak vláda jako celek by dnes stále ještě mohli a měli udělat potřebné kroky k nápravě a překonání toho, co tak těžce a dlouhodobě postihuje ekonomicky celý Moravskoslezský kraj. Ano, řeč je o vytunelování státního podnikatelského majetku a bytového fondu někdejších Ostravsko-karvinských dolů ve prospěch svérázného podnikatele Zdeňka Bakaly a jeho společníků. Řeč je také o tom, proč desítky miliard korun odtekly, privatizátoři v monopolním postavení těžařů a vlastníků desetitisíců hornických bytů utekli do daňových rájů a proč stát jim dnes musí stamiliony přispívat na útlum těžby, na podpory nezaměstnaných horníkům a doplácet jim zisk i formou příspěvků na bydlení, na drahé nájmy v tzv. bakalovských bytech. (V sále je velký hluk.)

    Dámy a pánové, položil jsem premiérovi zcela konkrétní otázky k osudu regionu, postižených obyvatel a k činnosti vlády, která by měla kvalifikovaně konat. Dámy a pánové, jak jste se mohli přesvědčit, na mé jednoznačně formulované otázky předseda vlády neodpověděl. K osobní odpovědnosti za to, co se stalo a co těžce postihlo a co dodnes postihuje moravskoslezský region a početnou řadu jeho obyvatel, se nepřihlásil. Žádné osobní selhání v klíčových funkcích, které při rozhodování o této podivné privatizaci zaujímal, si vůbec ani v nejmenším nepřipouští. Naopak tvrdí, že prý samotné výchozí podmínky privatizace byly nastaveny již v roce 1990 ministrem hospodářství České a Slovenské Federativní Republiky Vladimírem Dlouhým. Nic proti tomu, ale moje interpelace na premiéra se vztahuje k roku 2004, kdy stát zastupovaný tehdy ministrem financí a předsedou prezidia Fondu národního majetku, právníkem Bohuslavem Sobotkou, převáděl na společnost Karbon Invest a potažmo na firmu Zdeňka Bakaly takřka polovinu majetku dolů OKD. Spolu s tím převedl na Karbon Invest a následně na Zdeňka Bakalu i 44 tisíc bytů -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, moc se omlouvám, že vás ruším, ale je tady velký hluk. (Za okamžik.) Výborně. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Děkuji, paní předsedající. I když jsem to příliš nevnímal, asi jste konala správně.

    Ale já jsem připomněl tedy převod bytů na Zdeňka Bakalu a mluvil jsem o 44 tisících bytů. Samozřejmě šlo tehdy také o rozsáhlé nebytové prostory a pozemky. Byty za směšně nízkou odhadní cenu 40 tisíc korun za kus a nebytové prostory, pozemky a množství dalšího majetku bez jakéhokoliv řádného ocenění a evidence dokonce bezúplatně, tedy v podstatě načerno. Řada nemovitostí, prohlásila následně advokátka obeznámená s machinacemi privatizační smlouvy, byla oceněna na nulu. Třeba různé nemovitosti v Ostravě, ale i řada dceřiných společností, například OKD Doprava, velký železniční dopravce, který byl později oceněn na 1,5 miliardy, byl privatizačním posudkem ohodnocen na nulu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Jenom se, pane poslanče, chci zeptat - pan premiér tady není - budete navrhovat přerušení? Do rozpravy se ještě hlásí pan poslance Seďa. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jenom jednu informaci, kterou jsem dnes našel na webu Deníku. Týká se této písemné interpelace. Soud začne řešit 11 let starou kauzu privatizace OKD. Soud začne v pátek projednávat privatizaci společnosti OKD z roku 2004, při které podle obžaloby vznikla škoda přes 5,7 mld. Kč. V případu figuruje znalec Rudolf Doucha, který vypracoval posudek na ocenění podílu Fondu národního majetku, a dva bývalí místopředsedové fondu, Pavel Kuta a Jan Škurka, kteří měli privatizaci na starosti. Ministerstvo financí se připojí k trestnímu řízení a bude požadovat zaplacení údajně způsobené škody.

    Fond národního majetku měl v těžařské firmě zhruba 46% podíl. Obviněný Doucha ze společnosti Vox Consult vyčíslil hodnotu státní části firmy na 2 mld. Kč. Znalec protikorupční policie při svém hodnocení pominul některé složky majetku dolů, mezi které patřily třeba dceřiné firmy, rekreační objekty, a chybně vyčíslil hodnotu téměř 44 tisíc bytů v majetku OKD. Žalobci Douchu viní z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za což mu hrozí až deset let vězení. Zbývajícím dvěma mužům hrozí až osm let vězení za porušení povinnosti při správě cizího majetku, protože při přípravě privatizace vycházeli ze špatného posudku, který objednali. Ministerstvu financí na základě posudku zaslali podklady, které údajně obsahovaly chybný výpočet hodnoty OKD. Všichni tři podle médií vinu odmítají.

    Tolik má informace. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. S faktickou se hlásí pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom stručnou poznámku, paní předsedající, děkuji za slovo. Já rozumím tomu, že pro některé opoziční poslance je to příliš lákavé sousto nevšimnout si toho, když v té době byl ministrem financí bývalý předseda vlády, ale jako poměrně dlouholetý ministr financí bych rád poznamenal, že chtít vinit ministra financí za to, že někde v hlubinách jeho úřadu někdo manipuloval znaleckým posudkem, to už je velmi odvážná konstrukce a podle mě naprosto nesmyslná. Myslím si, že bychom měli na vládě najít něco, za co její členové opravdu odpovídají. Tohle je hodně vymyšlená kauza. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Grebeníček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, to, co zde prezentoval kolega Seďa, je informace ČTK. I já vím o tom a sleduji to velice podrobně, že v pátek, to jest zítra, skutečně začíná v dané věci soud. A já teď jenom přemýšlím, jestli zůstane u toho výčtu obžalovaných, nebo se tento výčet ještě rozšíří třeba i o Bohuslava Sobotku. I to se může stát. Anebo tam bude jako svědek. Nechám se překvapit.

    Jedno je ovšem jisté. Vzhledem k tomu, že jde o velmi vážný problém, který se týká právě osobně premiéra, považuji za vhodné, aby se jednání mohl účastnit a aby měl možnost vyjádřit se k tomu, co se jej přímo týká. Navrhuji proto přerušit projednávání této interpelace do příštího termínu písemných interpelací. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já děkuji. Jenomže je to procedurální návrh, takže já o něm nechám hlasovat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 65, do kterého je přihlášeno 124 přítomných, pro 43, proti 39. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Budeme pokračovat dál v projednávání této interpelace. Prosím, pane poslanče Luzare, máte slovo.***

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji moc, paní předsedající. Vaším prostřednictvím bych chtěl zde nepřítomného kolegu Kalouska upozornit na to, že by měl plně pravdu s tím, že ministr tu zodpovědnost má dělenou, pokud v jeho úřadu někde ve stínu vzniká nějaký materiál, o kterém samozřejmě nemůže mít veškeré informace. Ale z otevřených zdrojů přece moc dobře víme, že již tehdejší schvalování privatizace OKD bylo provázeno vysvětlováním a debatami o tom, že tam není vše čisté a že to není bezproblémové. Vystupovaly tam i názory proti tomu znaleckému posudku. Prostě někdo musel vzít tu zodpovědnost a rozhodnout, že se bude podle toho znaleckého posudku, který už ve své době svého vzniku byl napadán jako podhodnocený. A tuto zodpovědnost obvykle ve slušné společnosti bere ten, kdo za to zodpovídá, tzn. ministr, který předkládá ten materiál. A v tehdejší době ministrem financí byl pan Sobotka. Čili tu zodpovědnost, kterou vzal na sebe, že se spolehl na ty materiály úředníků, které již v té době byly napadány, že jsou špatné, bere na sebe on, a budu velice zvědav, jak rozhodne soud v této kauze. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a vzhledem k tomu, že je 11 hodin, přerušuji bod písemné interpelace. Dříve než budeme pokračovat dle programu, načtu omluvy, které mi doputovaly na stůl. Z dnešního jednání od 11 do 14 hodin se omlouvá pan poslanec Adámek, mezi 9. a 13. hodinou z dnešního dne se omlouvá pan poslanec Radim Fiala. Pan ministr Jurečka se omlouvá od 10.45 do konce dnešního dopoledního jednání. Z dnešního dne se omlouvá pan poslanec Komárek, a to mezi 11.30 a 13. hodinou a mezi 16.30 a 19. hodinou z pracovních důvodů. Pan poslanec Adamec se omlouvá z dnešního celého dne. Pan poslanec Milan Urban se omlouvá z dnešního jednání mezi 9. a 11. hodinou a mezi 9.45 a 11.15 se omlouvá z dnešního jednání pan poslanec David Kasal.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, jako jedinou informaci uvádím, že odpoledne projednáme bod 206, což jsou ústní interpelace.

    Nyní bychom měli přistoupit k projednávání bodů schváleného pořadu. Eviduji přednostní právo pana poslance Sklenáka. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Já si dovolím vystoupit s návrhem k pořadu schůze. Vzhledem k průběhu jednání Poslanecké sněmovny v tomto týdnu navrhuji, abychom se nyní vrátili k tomu původně schválenému programu, tak jak byl schválen organizačním výborem, abychom teď pokračovali projednáváním smluv bloku prvních čtení, potom blok smluv v druhém čtení, tak jak bylo původně schváleno, s tím že prosím, jestli bychom mohli vyhovět žádosti paní ministryně školství a jako první bod ratifikovat úmluvu proti dopingu, což je bod 146 sněmovní tisk 482.

    Tolik můj návrh k dnešnímu dni a současně si dovoluji navrhnout změny v pořadu zítřejšího jednacího dne. Navrhuji, abychom po pevně zařazených bodech 132 a 131 zařadili pět návrhů, které máme v druhém čtení, konkrétně bod 5 o majetku ČR, tisk 460, poté body 7 a 8, což jsou návrhy související s ukončením důchodového spoření, tisky 493 a 494, poté bod 3 o pojišťovnictví, tisk 414, a poté bod 20 o provozu na pozemních komunikacích, tisk 471. A poté bychom pokračovali těmi body, které jsou tam zařazeny pevně, což jsou body 63, 62, 61. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě někdo se hlásí k programu? Není tomu tak. Jestli můžu, shrnu to a poprosím pana Sklenáka, aby mě kontroloval. První návrh byl dneska pokračovat podle původně schváleného programu, což byly smlouvy prvé a druhé čtení, ale současně prosíte o předřazení bodu 146 před tyto smlouvy v prvém a druhém čtení. Není to bod 146, ale bod 138. Ano, je to bod 138. Výborně.

    Ptám se, zda můžeme o tomto hlasovat jako o celku. S přednostním právem pan předseda klubu KDU, pan poslanec Mihola.

  • Poslanec Jiří Mihola: Moc se omlouvám, vážená paní předsedající. Nevím, jestli jsem nepřeslechl, ale pro jistotu bych chtěl požádat o zařazení na zítřek po pevně zařazených bodech o tisk číslo 575 o Státním pozemkovém úřadu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím, jaké je to číslo bodu? Je to bod 59?

  • Poslanec Jiří Mihola: Bod 59, děkuji za nápovědu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vy navrhujete, abychom sněmovní tisk 59 zařadili po pevně stanovených bodech a pan Sklenák navrhuje po pevně zařazených bodech 131, 132 zařadit body 5, 7, 8, 30 a 20. A 23. (Nápověda v sále: 3 a 20.) Já jsem to tak říkala. Dobrá.

    Výborně, vraťme se k prvnímu návrhu, abychom dnes jednali podle původně schváleného programu, tzn., smlouvy prvé a druhé čtení. S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Omlouvám se, původně schválený návrh programu je program, který schválila Poslanecká sněmovna. Tam nic takového není. Já bych poprosil, abychom hlasovali o tom, o čem hlasovat máme.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, znovu to upřesním. Pan poslanec Sklenák navrhl, abychom jako první bod teď po schválení programu projednávali bod 138 a potom abychom pokračovali smlouvami v prvém a druhém čtení. Je to tak v pořádku? Můžeme o tom hlasovat jako o celku? Po jednotlivých bodech. Výborně.

    Budeme hlasovat nejprve o zařazení bodu 138 jako bodu prvního na dnešní den.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 66, do kterého je přihlášeno 141 přítomných, pro 129, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat dalším návrhem a to je, abychom pokračovali v projednávání smluv v prvém a druhém čtení.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 67, do kterého je přihlášeno 143 přítomných, pro 130, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Další návrh, který budeme hlasovat, pana poslance Sklenáka, a to na zítřejší program po pevně zařazených bodech 131 a 132 zařadit body 5, 7, 8,3 a 20. Můžeme hlasovat o tomto jako o celku? Není proti tomu námitky?

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 68, do kterého je přihlášeno 144 přítomných, pro 90, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat. ***

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi představit vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu.

    Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu je mnohostrannou smlouvou, která vstoupila v platnost dne 1. února 2007. Pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 1. června 2007. Úmluva patří do kategorie smluv, jejichž přijetí nebo přijetí jejich změn je podmíněno souhlasem Parlamentu České republiky a ratifikací prezidentem republiky. Součástí Úmluvy jsou Příloha I - seznam zakázaných látek a metod a Příloha II - mezinárodní standard pro terapeutické výjimky. Účelem úmluvy je zohlednit aktuální okolnosti v boji proti dopingu, posílit činnost národních antidopingových organizací a vytvořit celosvětově smluvní rámec pro společný boj vládních i nevládních organizací proti dopingu. Do současné doby přistoupilo k úmluvě přibližně 197 zemí. Světová antidopingová agentura v souladu s článkem 34 úmluvy připravila pro rok 2015 změny Přílohy I a Přílohy II, které byly jednomyslně přijaty na základě písemných konzultací. Jedná se v zásadě tedy o procesní záležitost, tyto změny jsou technického a doplňujícího charakteru. Vláda České republiky vyslovila souhlas s přijetím změny Přílohy I a Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu dne 15. dubna 2015 usnesením číslo 275. V Senátu k předloženému materiálu doporučily dát souhlas s ratifikací oba výbory a byl tento materiál schválen Senátem dne 23. září 2015.

    Změna Přílohy I aktualizuje a doplňuje tuto přílohu o nově zařazené látky a metody s dopingovým účinkem. Jedná se o následující úpravy: změna a upřesnění názvosloví některých látek, malé změny v rozdělení skupiny stimulancia, změna znění a uspořádání skupiny hormony včetně nových příkladů. Změna Přílohy II zjednodušuje pro sportovce i lékaře použití některých nejméně závažných dopingových látek a metod dopingu. Jedná se o následující úpravy: změna postupu jednotlivých antidopingových organizací při schvalování a vzájemném uznávání terapeutických výjimek, možnost retroaktivní žádosti sportovců nižších výkonnostních a věkových kategorií po případném pozitivním nálezu zakázané látky v moči, inovovaný formulář žádosti o terapeutické výjimky.

    Tolik stručně uvedení vládního návrhu. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Rom Kostřica. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, dobrý den. Myslím, že paní ministryně tady řekla velmi přesně všechno, co bylo důležité. Já bych tady jenom vyzvedl jednu takovou věc, kterou bychom si měli uvědomit, že v podstatě i sportovec, ať už špičkový, nebo na nižší úrovni, může být pochopitelně nemocný, a tady tato úmluva má za hlavní význam vymezit ještě léky, které by bylo možné použít tak, aby ti sportovci, kteří jsou skutečně nemocní, aby mohli ty patřičné léky dostat, aby nebyli nějakým způsobem kráceni ve svých právech a nebylo ohroženo jejich zdraví. Děkuji vám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nevidím žádnou přihlášku, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní ministryně, zda má zájem o závěrečné slovo. (Nemá zájem.) Pan zpravodaj také ne. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak.

    Zahajuji tedy hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 70, do kterého je přihlášeno 148 přítomných, pro 119, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat a bude projednán v zahraničním výboru.

    Táži se, zda je tady ještě nějaký jiný návrh na přikázání jiným výborům. Není, tudíž končím projednávání... (Hlasy z pléna: Je jiný návrh.) Omlouvám se, já jsem neviděla. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, chtěl bych navrhnout ještě zdravotní výbor, protože si myslím, že to tam spadá zcela určitě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě někdo chce přikázat dalšímu jinému výboru? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázat tento tisk zdravotnímu výboru k projednání, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Omlouvám se, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Prosím, abyste se znovu všichni přihlásili svými kartami.

    Tak a znovu zahajuji hlasování o návrhu přikázat tento tisk zdravotnímu výboru. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 72, do kterého je přihlášeno 124 přítomných, pro 43, proti 17. Konstatuji, že návrh byl zamítnut. Končím projednávání tohoto bodu.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu

    Jenom vás informuji, že projednávání tohoto bodu bylo přerušeno 21. 5. před otevřením rozpravy. Do rozpravy v tu dobu byl přihlášen pan poslanec Stanjura a paní poslankyně Fischerová. U stolku zpravodajů prosím, aby své místo zaujal pan poslanec Šrámek, a měl by tam být i pan ministr financí, který je omluven z dnešního jednání. Tak já poprosím někoho z vlády, zda by zaujal jeho místo - pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím.

    Takže pan kolega Stanjura dává přednost paní poslankyni Fischerové. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Jana Fischerová: Paní místopředsedkyně, děkuji vám za slovo a přeji vám, vážené dámy, vážení pánové, příjemné dopoledne.

    K této smlouvě, která opravdu byla již v obecné rozpravě přerušena, se stručně vyjádřím. Protože jsme naskočili v tomto bodě do rozjetého vlaku, tak navážu na to, co už bylo řečeno minule. Chci jenom říci, že sice tak jak je napsáno v důvodové zprávě, že soulad této smlouvy je s právním řádem ČR, právem EU a také mezinárodními závazky ČR a obecně závaznými uznávanými zásadami mezinárodního práva - a teď řeknu to ale. S ohledem na to, že ČR se neúčastní v současné době ještě bankovní unie, nepovede ratifikace IGA sice k přímým rozpočtovým dopadům, ale vzhledem k silné hospodářské provázanosti zejména ČR s eurozónou a zejména faktu, že asi 70 % bilančních aktiv českého bankovního sektoru je pod kontrolou vlastníků ze zemí eurozóny, je pravděpodobné, že IGA bude mít také dopad na hospodářství ČR, i když se nebude sama účastnit, a to vše se prolíná vlastně v této smlouvě.

    Já jsem řekla jenom ve stručnosti konkrétní dopad do současné doby, že tímto chci vyjádřit: nedoporučuji postoupit tuto smlouvu do druhého čtení, ale doporučuji ji zamítnout. Takto stručně mé vyjádření. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já podporuji návrh na zamítnutí a zkusím to zdůvodnit. Včera, když jsme vedli dlouhou rozpravu k EET, tak v jednom ze svých vystoupení pan ministr financí k mé radosti se přidal k našim programovým principům a říká, a to trošku parafrázuji, pokud do toho bude hnutí ANO mít co mluvit, euro nepřijmeme. A já myslím, že je to dobře. My to říkáme dlouhodobě. A tento návrh smlouvy je zase kousek skládačky v té salámové metodě, abychom nakonec neměli vyhnutí, a se zdůvodněním, že například v roce 2015 už český Parlament schválil tuhle dohodu o převádění a sdílení příspěvků do fondu pro řešení krizí, pak už naši nástupci nebudou mít žádný prostor, jestli ano, nebo ne. V důvodové zprávě je správně popsáno, že se to týká zemí eurozóny. My to samozřejmě můžeme ratifikovat, nemusíme. My důrazně doporučujeme, abychom to neratifikovali, protože si myslíme, když se podíváme - archaický jazyk je fakt zajímavý - když si přečtete, že smluvní strany, teď je všechny nebudu číst, jsou odhodlány dosáhnout vytvoření integrovaného finančního rámce v EU, jehož je bankovní unie základní součástí. To není triviální věc, to není standardní smlouva, kterých tady řešíme desítky. To znamená, že pokud bychom to ratifikovali a přijali euro, tak se naše banky budou podílet na ztrátách bank v jiných státech. Nic menšího to není. A já se chci zeptat, zda jsme opravdu připraveni hlasovat pro to, aby ztráty bank v jiných zemích eurozóny, a můžeme sledovat už roky problémy jižního křídla eurozóny, kdy se neúspěšně snaží EU řešit problémy v Řecku, a částka, která do té doby byla do Řecka investována, je mnohonásobně vyšší než tolikrát chválené evropské fondy, mnohonásobně vyšší, tak opravdu vy, kteří byste chtěli hlasovat pro, jste odhodláni dosáhnout vytvoření integrovaného finančního rámce? Zase by došlo ke snížení suverenity ČR. Škoda, že tu není pan ministr. Chápu, že je omluven.

    Já dám nejdřív procedurální návrh na přerušení do doby přítomnosti pana ministra a není to žádný truc, protože po tom včerejším vyjádření předpokládám, že také patří k odpůrcům ratifikace této smlouvy, že nemůžu jeden den říkat jsem proti přijetí eura a druhý den dělat nějaký krok, který se týká bankovní unie a zemí, které jsou v eurozóně, což jsou ty, které mají euro. A protože to nejsme schopni náležitě ověřit v diskusi, zda tato má logická úvaha je správná, tak navrhuji přerušení tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny, protože pan ministr je řádně omluven, takže nebudu navrhovat do jeho příchodu, protože bezesporu kdyby nebyl řádně omluven, tak je tady a mohl by se vyjádřit. Pokud to Sněmovna neodsouhlasí, tak samozřejmě trváme na svém procedurálním návrhu na zamítnutí tohoto tisku již v prvém čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já zde eviduji přihlášku pana poslance Votavy, ale tohle je procedurální návrh, tak já o něm musím dát hlasovat bez rozpravy. Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými kartami. Pane poslanče Stanjuro, já se jenom zeptám, je to návrh na přerušení projednávání tohoto bodu. Není tam žádná podmínka? (Souhlasí.)

    Dobrá. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 73, do kterého je přihlášeno 131 přítomných, pro 128, proti 2. Konstatuji, že návrh byl přijat, a já v tomto bodě přerušuji jednání.

    Dalším bodem je

    Poprosím někoho z vlády, zda by se ujal role pana ministra, který zde není přítomen. (Krátká pauza.) Táži se pana ministra kultury, zda se ujme této úlohy. Ano, takže předložený návrh uvede ministr kultury Daniel Herman. Prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, dne 25. září 2014 byla v Praze podepsána smlouva mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní. Vláda České republiky vyslovila souhlas se sjednáním těchto dokumentů usnesením č. 718 ze dne 3. září 2014.

    Rozvoj všestranných a vzájemně výhodných hospodářských vztahů je jedním z cílů české zahraniční politiky. Možné dvojí zdanění je nežádoucí, neboť snižuje příjmy, které fyzickým a právnickým osobám jednoho státu plynou ze státu druhého. Může se jednat zejména o příjmy z provádění stavebních, montážních, výzkumných a jiných činností, z využívání patentů a jiných průmyslových práv, technických znalostí a zkušeností, výrobně-technických poznatků, z úroků, majetkových účastí, výrobní a technické kooperace a z jiných zdrojů. Dvojí zdanění postihuje také například příjmy z využívání autorských práv k dílům literárním, uměleckým a vědeckým, penze, příjmy ze zaměstnání a příjmy výkonných umělců a sportovců. Rovněž tak vlastnictví majetku rezidentem jednoho státu na území státu druhého může dávat vzniknout mezinárodnímu dvojímu zdanění tohoto majetku.

    Protože příčinou vzniku mezinárodního dvojího zdanění je kolize daňových zákonů dvou suverénních států, může být takovéto zdanění účinně vyloučeno jen takovým opatřením těchto států, které je vzájemně koordinováno mezinárodní daňovou smlouvou. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím existuje v současné době bezesmluvní vztah. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že alternativní pan ministr představil zdánlivě zevrubně tuto předmětnou smlouvu. Nicméně bych se rád zeptal na vzájemnou obchodní výměnu, jaký je objem vzájemné obchodní výměny. Ze strany předkladatele by tato informace, myslím, mohla zaznít, než budu pokračovat ve své zpravodajské zprávě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji za tento dotaz, ale vzhledem k svému resortnímu zaměření se mohu vyjádřit spíše ke kulturní výměně mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím, která je velmi bohatá. Jak víme, tak Lichtenštejnové vlastnili celou řadu nemovitých i movitých památek především na jižní Moravě a řada zámků obsahuje velmi významný mobiliář. Dochází tam ke kulturní výměně velmi praktické i v tom smyslu, že některé obrazy, které se ztratily z těchto objektů, tak alespoň ve velice zdařilých fotokopiích díky vstřícnosti Lichtenštejnského knížectví byly navráceny na původní místa. Došlo rovněž k obnově lichtenštejnské hrobky na Vranově, to znamená, že po této stránce lze hodnotit spolupráci jako velmi dobrou. Domnívám se, že per analogiam lze takto hodnotit i spolupráci ekonomickou, ač nemám všechny informace teď v tuto chvíli pohromadě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji zde přihlášku s přednostním právem pana poslance Stanjury. Jen panu poslanci Čípovi. On je jako zpravodaj pro prvé čtení a byla bych ráda, aby tu svou zpravodajskou zprávu přečetl a nezneužíval svého práva jako zpravodaje. Dám panu zpravodaji slovo a potom přizvu pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo .

  • Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo. Jen bych v podstatě zopakoval velmi stručně to, co tu zmínil již náhradní pan ministr, že možné dvojí zdanění je nežádoucí, neboť snižuje příjmy, které fyzickým a právnickým osobám, rezidentům jednoho státu, plynou ze státu druhého. Může se jednat zejména o příjmy z provádění stavebních, montážních, výzkumných a jiných činností, z využívání patentů a jiných průmyslových práv, technických znalostí a zkušeností, výrobně-technických poznatků, z úroků majetkové účasti, výrobně a technické kooperace a z jiných zdrojů. Dvojí zdanění postihuje také např. příjmy z využívání autorských práv k dílům literárním, uměleckým a vědeckým, penze, příjmy ze zaměstnání a příjmy výkonných umělců a sportovců.

    Protože příčinou vzniku mezinárodního dvojího zdanění je kolize daňových zákonů dvou suverénních států, může být takovéto zdanění účinně vyloučeno jen takovým opatřením těchto států, které je vzájemně koordinováno mezinárodní daňovou smlouvou. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím existuje v současné době bezesmluvní vztah.

    Předkládaná daňová smlouva byla připravena na základě vzorových modelů OECD a OSN s tím, že samozřejmě vychází především z vnitrostátních právních předpisů obou zemí a přispěje k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů a majetku mezi oba státy. Sjednání této smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zvýší právní jistotu případných investorů obou států.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuj. Pan poslanec Stanjura svou přihlášku stáhl, tudíž otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nevidím žádného přihlášeného, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Prosím.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, paní předsedající. Já bych jen dodal, že lze konstatovat, že text smlouvy plně odráží vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti. Tato daňová smlouva umožní koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků a v neposlední řadě umožní relevantní výměnu informací, a to v souladu s existujícími mezinárodními standardy.

    Na základě již řečeného tedy navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala zmíněné skutečnosti v úvahu při projednávání této mezinárodní smlouvy a aby tato smlouva byla v prvém čtení přikázána příslušným sněmovním výborům, které ji jistě detailně posoudí. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak.

    Kdo tedy souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 74, do kterého je přihlášeno 132 přítomných, pro 123, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Táži se, zda má ještě někdo jiný návrh na přikázání výborům? Není tomu tak. Končím tedy čtení tohoto bodu.

    Přistoupíme k dalšímu bodu programu, a to je bod číslo

    Předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré stále ještě dopoledne. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych k projednání předložil smluvní dokument, který souvisí s mezinárodním zdaňováním. V tomto konkrétním případě se jedná o protokol k již existující smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Kazachstánem, která byla podepsána 9. dubna roku 1998 v Almaty a vstoupila v platnost dnem 29. října 1999. Tato smlouva byla vyhlášena v České republice ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 3/2000. Protokol, který vznikl z iniciativy české strany, zajišťuje především rozšíření možnosti výměny informací v rozsahu všech daní, tedy např. i daně z přidané hodnoty, na niž se dle smlouvy výměna informací v současné době nevztahuje.

    Je třeba zdůraznit, že text protokolu včetně tzv. rozšířené výměny informací plně odráží mezinárodní vývoj a trendy v mezinárodní daňové oblasti, a to zejména v rámci práce Evropské unie a OECD. Protokol, který bude tvořit nedílnou součást existující smlouvy, zcela jistě přispěje k lepší koordinaci činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení případných daňových úniků. Jistě přispěje také k bezproblémovému provádění smlouvy, a to dalšími úpravami jejího textu, např. problematika stálé provozovny, dividend, úroků a další.

    Na základě již řečeného tedy navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vzala zmíněné skutečnosti v úvahu při projednávání tohoto protokolu k mezinárodní smlouvě a aby tento smluvní dokument byl v prvém čtení přikázán příslušným sněmovním výborům, které ho detailně posoudí.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Děkuji panu ministrovi, že se tohoto tématu zhostil dle mého názor, s úspěchem, a vřele této Sněmovně doporučuji tuto smlouvu pustit do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru. Chci jen upozornit, že tato smlouva je iniciována českou stranou a reflektuje na rostoucí obchodní spolupráci s Kazachstánem. Děkuji za slovo. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Pan zpravodaj? Také ne. Budeme se tedy nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Já se ptám, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tedy tak.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 75, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 122, proti nikdo. Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a končím projednávání tohoto bodu.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

    Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr životního prostředí Richard Brabec.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tentokrát si vám dovoluji odůvodnit vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Cookovými ostrovy o výměně informací v daňových záležitostech.

    Ministerstvo financí od roku 2010 sjednává ve spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím s jurisdikcemi s preferenčním daňovým režimem dohody o výměně informací pro daňové účely. Prozatím tato jednání vyústila ve čtrnáct konečných návrhů textů, které následně procházejí legislativním procesem vedoucím k ratifikaci prezidentem republiky. V platnost doposud vstoupilo již osm dohod, které jsou vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv, a v nejbližší budoucnosti bude vyhlášena dohoda s Bahamským společenstvím.

    Sjednávání dohody proběhlo na základě vzorového návrhu Směrnice pro expertní jednání o dohodách o výměně informací v daňových záležitostech a návrhu dohody o výměně informací v daňových záležitostech, které byly schváleny usnesením vlády č. 227 ze dne 22. března 2010. Navrhovaná dohoda plně vyhovuje standardům OECD pro mezinárodní výměnu daňových informací.

    Předmětem dohody jsou vybrané daně, na kterých se smluvní strany dohodly při expertním vyjednávání, tj. v České republice daně všeho druhu a pojmenování a na Cookových ostrovech daně z příjmů fyzických a právnických osob, srážkové daně a daň z přidané hodnoty. Informace poskytnuté na základě této dohody podléhají daňové mlčenlivosti.

    Uzavřením dohody získá Česká republika možnost dožádání příslušného orgánu smluvního státu o informace, které jsou významné pro zjištění, stanovení a zabezpečení úhrady daní, popř. k vyšetřování nebo k trestnímu stíhání daňových trestných činů. Nicméně vzhledem k právním omezením daným tuzemským právním řádem mohou být poskytnuté informace použity v trestním řízení pouze jako operativní informace.

    Schválení dohody, na jejímž základě se bude uskutečňovat mezinárodní výměna daňových informací s jurisdikcemi doposud považovanými za daňové ráje, je velmi žádoucí. Dá se tedy očekávat pozitivní dopad především na daňové výnosy státního rozpočtu České republiky, a to vlivem efektivního snížení daňových úniků. Dohoda působí také jako preventivní opatření k posílení platební morálky českých daňových poplatníků. Doporučuji proto vyslovit s ratifikací této dohody souhlas.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Holík. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, byl zde přednesen vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Cookovými ostrovy o výměně informací v daňových záležitostech, která byla podepsána v Aucklandu dne 4. února 2015. Doporučuji přikázat tento návrh zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji za slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a otevírám rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Koníček. Prosím.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, já nemám nic proti smlouvě s Cookovými ostrovy, ale chtěl bych požádat vedení Sněmovny. V § 57 odst. 2 našeho jednacího řádu je napsáno: Bod jednání zařazený na pořad schůze Sněmovny uvede zpravidla navrhovatel. Za Senát, vládu (s důrazem) a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen její členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni... Takže prosím vedení Sněmovny, aby si s vládou v tomto případě vyjasnilo, jakým způsobem budou předkládány byť smlouvy v této Sněmovně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jako obvykle jsem dneska ráno nevěděl, že budou smlouvy. Ale někdo to vědět musel, když to někdo navrhoval, a ten měl zajistit, aby tady byli příslušní ministři nebo ti, co mají pověření. Já se chci zeptat pana ministra Brabce a pana ministra Hermana, zda mají pověření vlády k tomu, aby tyto body tady představovali a uváděli a plnili roli navrhovatele. Pokud ne, tak podle mě - a děkuji panu poslanci Koníčkovi - nemůžeme pokračovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan ministr Mládek. Prosím, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych k tomu chtěl dodat, že pevně doufám, že převáží názor, že nebude striktně vyžadován psaný mandát. Ale pokud by náhodou převážil, tak je stále ještě možné projednat ty smlouvy, kde ministři přítomní jsou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně Němcová se hlásí do rozpravy.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěla pouze připomenout praxi, která tady dlouhá léta panovala nejenom v minulém volebním období, ale též před ním. Tehdejší opozice, převážně sociální demokraté, vyžadovali v každém případě, aby bylo ono písemné pověření. Vzpomínám si na to jako předsedkyně Poslanecké sněmovny i místopředsedkyně, kdy jsme od předsedy vlády toto písemné pověření pro projednávání těchto bodů měli k dispozici. To za prvé.

    Za druhé. Rozumím tomu, že Poslanecká sněmovna občas mění svůj program. Ty důvody mohou být různé, zažíváme je tady i v tomto volebním období. Ale i pro ten případ tehdy jsem rozhodla, aby vedení Sněmovny mělo zde přítomného nějakého administrativního pracovníka na jednání Sněmovny. Sedávala tamhle paní dr. Čechová, která měla za úkol v každém okamžiku, kdy se měnil program, okamžitě kontaktovat příslušného ministra, zajistit zpravodaje, aby prostě Sněmovna nebyla blokována v tomto bodě. Nevím, proč se v této praxi, která se ukázala jako užitečná, nepokračuje, proč tyto zmatky podmiňují dysfunkci Poslanecké sněmovny.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, ale neeviduji tady žádný návrh. Prosím pana poslance Stanjuru.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já plně souhlasím s názorem pana ministra průmyslu a obchodu, tak jsem to vůbec nemyslel. Ministr, který uplatňuje svoji agendu, tak to je samozřejmě jasné. Ale při vší úctě k panu ministru kultury, a padá to na jeho hlavu, ale on tady byl, mně nepřipadá důstojné projednávat v Poslanecké sněmovně ekonomické zákony pouze za přítomnosti ministra kultury. My ho tady přece z toho nebudeme zkoušet. On má naprostou pravdu, že to není jeho resort. Není to ani příbuzný resort. Jsou přece - nevím, jestli pořád pokračují porady ekonomických ministrů. Nebo ten ministr tu není, protože on je vlastně neformální... Ale to prostě není normální. A jestli pan poslanec Koníček upozornil na ustanovení jednacího řádu, což je zákon, tak já předpokládám, paní místopředsedkyně, že budete konat sama a já nemusím nic dělat. Tím pádem je to veřejná informace a já myslím (Předsedající: Pane poslanče...), že vy byste si měla to, co řekl pan poslanec Koníček, vyžádat. A v případě, že to není, tak tento bod přerušit a postoupit k dalšímu bodu. (Předsedající chce přerušit poslance Stanjuru, ale ten neslyší.) To je velmi jednoduché. Pokud tak nečiníte, tak já navrhnu přerušit tento bod do přítomnosti buď - (Předsedající chce promluvit.) Ano? ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já samozřejmě teď budu konat. Jenom jsem vás chtěla pustit k mikrofonu, protože máte přednostní právo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se ale nehlásil. Vy jste říkala, že nikdo nic nenavrhuje, tak jsem šel, to se omlouvám. Moc se omlouvám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já myslím, že se tady nemusíme dohadovat. Chci jenom, aby sněmovna běžela v klidu dál. V tuto chvíli na pět minut přerušuji jednání. Prosím předsedy klubů, aby přišli za mnou na empire, abychom se mohli dohodnout, co bude dál. Děkuji.

    (Jednání přerušeno od 11.50 do 11.55 hodin.)

    Čas pro přestávku vypršel, budeme pokračovat v jednání. Prosím k mikrofonu s přednostním právem vicepremiéra vlády Pavla Bělobrádka. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já si z titulu své funkce místopředsedy vlády dovoluji tady na mikrofon říci, že páni kolegové, členové vlády, mají pověření, aby tyto mezinárodní smlouvy projednávali. Nemáme na to usnesení vlády, ale je otázka, jestli je potřeba.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem navrhoval poměrně jednoduchou věc, abychom projednali smlouvy, kde je ministr, ať se nedohadujeme. Takhle budeme ztrácet čas, minuty a desítky minut dohadováním o proceduře. Zbývá nám 64 minut do ukončení dopoledního programu. Podle mě návrh, abychom projednali smlouvy, kde je přítomen ministr, je racionální. Ničemu nebrání. Vzpomeňte si vy, kteří spěcháte, co jste chtěli dneska projednávat. Nebyli jsme to my, kteří svolávali mimořádnou schůzi! Já jsem se dozvěděl dneska v devět, že má být blok smluv. My tady jsme. Třeba jste to ministrům neřekli, já nevím. Ale žádné zpoždění nehrozí, když jsme dneska měli jednat původně o něčem jiném. Proč to takhle komplikujeme, proč se dohadujeme k proceduře? Pan ministr průmyslu je připraven. Jestli i pan ministr životního prostředí má nějaké smlouvy, nevím. Můžeme je udělat úplně v pohodě, pustit je do druhého čtení a nemusíme tady ztrácet čas nějakou procedurální hádkou.

    Jenom připomínám, že podle toho, jak jste v úterý hlasovali, a já jsem nehlasoval ani pro program, protože jsem ho považoval za chybný, tak dneska neměl být jednací den.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Laudát, pak pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Padl procedurální návrh, tak o něm pojďte hlasovat - za prvé. Za druhé. Vyzývám vládu, aby začala fungovat i v technické části jako mašinérie. Neříkejte, že nejste schopni si vyřešit, aby někdo měl formální mandát předkládat tyto body, protože tím riskujete, že se najde nějaký blázen a zpochybní to někde u Ústavního soudu a zpětně nemusí být něco platné. Já nevím. Takový chaos tady ještě nebyl, co se týká předkládání materiálů. A radši neříkejte, že ani v minulosti jste tento mandát neměli.

    Jenom upozorňuji, a poslední věta, že body 139 a 130 avizoval předseda klubu sociální demokracie v úterý jako naléhavé, a pak sem pověřený předkladatel nepřijde. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan vicepremiér Bělobrádek.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, my jsme tady většinově za KDU-ČSL členy vlády, takže jsme tady připraveni. Pan ministr zemědělství je k dosažení, kdyby bylo potřeba.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Abychom pokročili, pane poslanče Stanjuro, můžu to brát jako váš procedurální návrh. Prosím, jestli to můžete zopakovat.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Navrhuji přerušení tohoto bodu, protože podle mě nemůžeme pokračovat. (Neklid v sále.) Bodu 137, který zrovna projednáváme. Nic jiného v této chvíli nenavrhuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Tohoto bodu 137. Ano, svolám kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o předloženém návrhu na přerušení projednávání tohoto bodu. Ptám se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku.

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 76, do kterého je přihlášeno 149 přítomných, pro 55, proti 42. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě, do které mám přihlášku pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chápu to jako obstrukci. I vládní kluby mají nárok na obstrukci. Já jsem ten poslední, kdo by jim upíral obstrukční chování. Velmi často nás takhle nespravedlivě ovlivňují. Tak se chci zeptat pana ministra životního prostředí, jestli by nám mohl ukázat pověření, že zde může vystoupit. To za prvé.

    Za druhé zopakuji dotazy, které padly v jiném bodě, když jsme se pak rozhodli, že s panem ministrem kultury tuhle tu hru hrát nebudeme. Myslím, že jsme udělali dobře. Jaká je obchodní výměna mezi Českou republikou a Cookovými ostrovy? Kolik firem, které mají své daňové sídlo a jsou z Cookových ostrovů, má sídlo v České republice? Kolik českých firem má sídlo v Cookových ostrovech? Jaký je trend obchodní výměny? A takových otázek můžu položit panu ministrovi padesát. Stojí to za to? Hlavou proti zdi? Já myslím, že nestojí. Ale pokud chcete jít hlavou proti zdi, tak budeme 60 minut diskutovat o smlouvě s Cookovými ostrovy a ministři, kteří jsou přítomni a chtěli by, aby se projednávaly jejich smlouvy, se prostě ke svým bodům nedostanou.

    Tak abych z toho našel cestu ven, navrhuji, abychom hlasovali o něčem jiném - přerušení tohoto bodu do čtvrtka 22. října do 11. hodiny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To je procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Prosím, abyste se usadili. (Mnoho poslanců postává v hloučcích a debatuje. V sále je hluk.) Budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přerušením do příštího čtvrtka, tak jak to navrhl předseda Stanjura. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 77, přihlášeno je 152, pro 125, proti 4. Tento návrh byl přijat. Tento bod byl přerušen.

    Budeme pokračovat bodem

    Tento návrh by měl uvést pan ministr Babiš, který zde není. Předpokládám, že zde platí stejný problém. Takže já otevřu rozpravu. (Hlas z pléna: Není úvodní slovo.) To je pravda. V tom případě bych asi požádal o nějaký návrh někoho s přednostním právem, aby přednesl procedurální návrh, abychom se dostali z této situace. Kolega Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dávám procedurální návrh na přerušení, ale teď jsem zapomněl, do kdy dával Stanjura ten předchozí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Do čtvrtka 22.

  • Poslanec František Laudát: Takže do čtvrtka 22. října.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To je procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přerušením tohoto bodu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 78. Přihlášeno je 153, pro 122, proti 4. Tento návrh byl přijat. Přerušuji bod 139.

    Mám zde faktickou poznámku pana poslance Koskuby, ale není rozprava, pane poslanče, takže vám nemohu umožnit vystoupit.

    Otevírám bod

    Tento návrh měl uvést pan ministr Chovanec, který je omluven. (Ministr Mládek se postavil k mikrofonu.) Ptám se pana ministra průmyslu a obchodu, zda chce vystoupit. (Ano.) S přednostním právem. Ano. (Ministr Mládek od mikrofonu odešel.) Kolega Sklenák. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dovolím si dát procedurální návrh, abychom se tady z té nedůstojné situace dostali. Myslím si, že by to šlo dvěma hlasováními, abychom se domluvili fakticky na tom, že projednáme body těch ministrů, kteří jsou v tuto chvíli fyzicky přítomni v jednacím sále, abychom nemuseli otvírat a přerušovat jeden bod po druhém. Myslím si, že kdybychom si odhlasovali, že nastala situace, abychom mohli tímto způsobem rozhodnout, a poté takto rozhodli, tak se můžeme pak rovnou přesunout k bodům těch ministrů, kteří jsou zde v sále.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to pokládám za procedurální návrh, se kterým se vypořádáme ve dvou hlasováních.

    V prvním tedy konstatujeme, že nastala situace, která umožňuje změnu programu mimo vyhrazenou lhůtu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování číslo 79, přihlášeno 153, pro 130, proti 5. Návrh byl přijat.

    Nyní bychom hlasovali o tom, že upravíme pořad schůze tak, že budou projednávány body z bloku smluv v prvém a druhém čtení u ministrů, kteří nejsou omluveni z dnešního jednání schůze. Je takto souhlas? Ano. Je zde žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Prosím o novou registraci.

    Zahájím hlasování. Kdo souhlasí s tímto procedurálním návrhem, prosím, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 80, přihlášeno 136, pro 124, proti 3. Tento návrh byl přijat.

    V tom případě jelikož jsem otevřel bod 140, přeruším tento bod.

    Vezmu si k ruce omluvy, prosím o strpení. Bod 141 má uvádět paní ministryně Marksová, ta je omluvena. Bod 142 má uvádět pan ministr dopravy, ten je také omluven. Bod 143 má uvádět pan ministr životního prostředí. Ten je zde.

    V tom případě otevírám bod

    Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby se ujal úvodního slova. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Cítím příjemné chvění, že jsem se konečně dostal k bodu, který mi náleží. Také se ho pokusím tímto způsobem zhostit.

    Dovolte mi tedy, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, abych vám představil vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států přijaté v Ženevě dne 5. prosince loňského roku, tedy roku 2014. Česká republika převzala závazky smluvní strany Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států s účinností od 10. září 2000. V současné době má úmluva 41 smluvních stran, včetně Evropské unie.

    Úmluva podporuje spolupráci státu při přípravě a zavádění vnitrostátních právních předpisů v oblasti prevence závažných průmyslových havárií a vzájemnou výměnu informací o zkušenostech získaných při hodnocení rizik havárií a jejich následcích. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře, a prosím zpravodaje pro první čtení, kterým je pan poslanec Pavel Holík.

  • Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane předsedo. Byl zde přednesen vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny přílohy I Úmluvy o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států přijaté v Ženevě dne 5. prosince 2014. Doporučuji přikázat tento návrh k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji za slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům. Organizační výbor navrhl přikázat k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Pan poslanec Klučka. Prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Tak když to kolegové chtějí, ať to mají. Průmyslové havárie jsou věci, které se řeší nejen z hlediska bezpečnosti a integrovaného záchranného systému, ale i z hlediska hospodářského. Navrhuji, aby to byl výbor pro bezpečnost, výbor hospodářský a výbor pro životní prostředí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano - hospodářský, bezpečnostní a výbor pro životní prostředí. Další návrhy neregistruji, budeme tedy hlasovat.

    V prvním hlasování rozhodneme o přikázání zahraničnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    V hlasování 81 přihlášeno 137, pro 121, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    V druhém hlasování, to už je návrh pana poslance Klučky, výbor pro bezpečnost.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 82, přihlášeno je 137, pro 109, proti 5. Návrh byl přijat.

    Další návrh byl na hospodářský výbor.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 83, přihlášeno je 139, pro 92, proti 12. Návrh byl přijat.

    A posledním výborem, který zde byl navržen, je výbor pro životní prostředí.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 84, přihlášeno je 140, pro 118, proti 7. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali čtyřem výborům, a to zahraničnímu, bezpečnostnímu, výboru pro životní prostředí a výboru hospodářskému. Tím končím bod 143.

    Bod 144 projednávat nemůžeme, protože pan ministr Babiš je omluven. Bod 123 rovněž ne, 124 - to je bod pana ministra Ťoka, také ne.

    Bod 125 je bod pana ministra Mládka, který je přítomen, takže otevírám bod

    Prosím pana ministra průmyslu a obchodu.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím konstatovat, že Poštovní unie měla dnes štěstí, protože jinak hrozilo, že ratifikace bude probíhat snad celé volební období, tak jsem velmi rád za to, že máme možnost ji projednat.

    Dovolte mi, abych po proběhlém prvním čtení a po jednání v zahraničním výboru stručně představil vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací Akta Světové poštovní unie, podepsaná na 25. kongresu této mezinárodní vládní organizace. Hlavním posláním Světové poštovní unie je zajistit mezinárodní poštovní styk mezi 192 členskými zeměmi. Pravidla tohoto styku jsou upravena mnohostrannými smluvními dokumenty, které se souhrnně nazývají akta unie. Akta stanoví podmínky pro výměnu listovních zásilek, balíků a poštovních poukázek a odpovědnost v případě ztrát a poškození zásilek. Praktickým naplňováním obsahu akt je v ČR pověřena Česká pošta, s. p., na základě zákona o poštovních službách, který ukládá držiteli poštovní licence mj. zajišťovat i mezinárodní poštovní služby v souladu s Akty Světové poštovní unie jako jednu ze základních poštovních služeb. Uzavřené smlouvy mají charakter mezinárodních prezidentských smluv a zplnomocněným představitelem ČR tedy byly podepsány s výhradou jejich ratifikace.

    Obsah změn projednaných a schválených na 25. kongresu byl podrobně představen při jednání zahraničního výboru. Zahraniční výbor doporučil Poslanecké sněmovně dát souhlas s ratifikací Akt Světové poštovní unie. Proto věřím, že i vy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podpoříte dnes svými hlasy toto usnesení garančního výboru. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Leo Luzara, aby odůvodnil usnesení výboru, které nám bylo doručeno jako tisk 356/1.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, jsem také rád, že Světová poštovní unie bude na dnešním jednání schválena. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru ze dne 3. září 2015:

    Po odůvodnění náměstka ministra průmyslu a obchodu Mgr. Karla Novotného a zpravodajské zprávě poslance Leo Luzara a po rozpravě zahraniční výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Akt Světové poštovní unie, podepsaných na 25. Kongresu Světové poštovní unie;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Tolik má zpravodajská zpráva.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku, rozpravu končím.

    Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem, v tom případě budeme hlasovat o usnesení tak, jak jej navrhl zahraniční výbor.

    Zahajuji hlasování. Ptám se kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 85, přihlášeno je 141, pro 121, proti 1. Tento návrh byl přijat a já děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji.

    Bod 126 je bod pana ministra dopravy, bod 127 je bod pana ministra vnitra, bod 128 je pan ministr dopravy, taktéž bod 129. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající, jménem svým i jménem Islandu, že i na něj se dnes dostalo. Dovolte mi tedy, abych vás stručně seznámil s obsahem předkládaného materiálu.

    Na 8. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu, které se konalo na přelomu listopadu a prosince v roce 2012 v Dauhá v Kataru, smluvní strany přijaly změnu Kjótského protokolu, na jejímž základě se Evropská unie a její členské státy společně s Islandem zavázaly snížit své emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s referenčním rokem, kterým je rok 1990. V souladu s článkem čtyři odstavcem jedna Kjótského protokolu a na základě prohlášení učiněného v souvislosti s přijetím změny Kjótského protokolu na klimatické konferenci v Dauhá budou Evropská unie, její členské státy a Island uvedený redukční závazek plnit společně. Island není členem Evropské unie, a proto Evropská unie a její členské státy s ním uzavírají samostatnou mezinárodní dohodu o účasti Islandu na společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu, v níž se vymezují podmínky pro plnění redukčního závazku v letech 2013 až 2020.

    V navrhované dohodě se Island mimo jiné zavazuje zajistit, aby úhrnné antropogenní emise skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentu oxidu uhličitého a vymezené ve změně Kjótského protokolu nepřekročily ve druhém kontrolním období přidělené množství emisí skleníkových plynů stanovené v dohodě. Má rovněž povinnost dodržovat právní předpisy Evropské unie, které souvisejí s prováděním změny Kjótského protokolu, a plnit další technické podmínky. Prováděním dohody a kontrolou plnění dohodnutých závazků se bude zabývat tzv. výbor společného plnění. Jeho členy budou tvořit zástupci Evropské unie, členských států Evropské unie a Islandu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance Robina Böhnische, který je zpravodajem zahraničního výboru, aby se ujal slova a odůvodnil usnesení výboru.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Zahraniční výbor se zabýval touto materií na své 20. schůzi 3. září a já si vás dovolím seznámit s usnesením zahraničního výboru.

    Po odůvodnění náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže, zpravodajské zprávě poslance Robina Böhnische a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islandem na straně druhé o účasti Islandu na společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocnil zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova - o která zájem není.

    V tom případě budeme hlasovat o usnesení, tak jak je navrhl pan zpravodaj, respektive jak reprodukoval pan zpravodaj návrh zahraničního výboru.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 86. Přihlášeno je 143, pro 127, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Dalším bodem je bod 133, který je ovšem ale bodem pana ministra financí, tudíž rovněž nemůže být projednán.

    Kolegyně, kolegové, jsou dvě možnosti. Podle pořadu schůze by teď mělo dojít na projednávání zákonů ve druhém čtení, které jsou dalšími body v tom seznamu, a první je tedy návrh zákona z dílny pana ministra průmyslu a obchodu, což je bod 13. Pana ministra zde nevidím. V tom případě mi nezbývá nic jiného než přerušit jednání Poslanecké sněmovny, a to do zahájení ústních interpelací na předsedu vlády.

    Děkuji vám za účast na dopoledním jednání.

    (Jednání přerušeno ve 12.25 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v přerušené 33. schůzi. Ještě než zahájíme bod číslo 206, ústní interpelace, dovolte mi, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 15.30 paní poslankyně Golasowská, od 14.30 do 17 hodin paní poslankyně Šánová, od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů Helena Válková a pan poslanec Kolovratník, mezi 16. a 19. hodinou, od 14.30 se také omlouvá pan poslanec Pavel Čihák. To je vše z omluv.

    Přistoupíme k bodu

    Ústní interpelace, tak, jak byly podány poslanci Poslanecké sněmovny, byly vylosovány v následujícím pořadí, které vidíte na tabuli a které jste dostali na své lavice. První interpelující je paní poslankyně Vlasta Bohdalová, která interpeluje pana předsedu vlády. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pane premiére, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové.

    Pane premiére, v posledních týdnech a měsících máme plná média a hlavně i mezi lidmi se hovoří o problému především migrace a dalších mezinárodních problémech a jaksi byl zakryt jeden velký problém, který řeší desítky a možná i stovky lidí v naší společnosti, a to je problém samoživitelek a samoživitelů, kteří se nemohou domoci svého práva na soudně vyměřené výživné od svého partnera, který je jim už dlouhé měsíce toto výživné dlužen. Pokud vím, tak my jako sociální demokracie jsme toto měli v programu, a pokud vím, tak i vláda má zavedení této legislativní normy v koaliční smlouvě.

    Chtěla bych se tedy v tuto chvíli zeptat, jestli již došlo k dohodě o úpravě této problematiky, jestli se v rámci koalice o této problematice jedná a jak je celý problém daleko. Děkuji vám předem za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni. Slova se ujme v odpovědi na tuto interpelaci pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dobrý den, vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci.

    Věcný záměr zákona o zálohovaném výživném byl zpracován na základě uzavřené koaliční smlouvy. Ta koaliční smlouva deklaruje podporu rodičů s dětmi v těch případech, kdy druhý rodič neplatí řádně stanovené výživné, a to formou zákonné úpravy řešící zálohované výživné, které bude poskytováno za jasných a státem předem stanovených podmínek. Musím říci, že my jsme jako jedna z koaličních stran, sociální demokracie, ten návrh dali do koaliční smlouvy a dohodli jsme se na tom, že bude v koaliční smlouvě i na základě toho, že jsme v uplynulých letech opakovaně tady na půdě Poslanecké sněmovny zkoušeli prosadit zákon, který by zálohované výživné řešil, protože já jsem si vědom faktu, že skupina samoživitelů nebo samoživitelek, které se starají o děti, a ten druhý rodič neplní svoji zákonnou povinnost - a teď se můžeme bavit o celé škále důvodů, které k tomu vedou - je případ, kterému bohužel společnost téměř nevěnuje pozornost, ačkoliv je to velmi četná situace. Je to tak jakoby zvláštně ve stínu. Zatímco řada témat, která jsou možná mediálně atraktivnější, plní diskuse i v této Poslanecké sněmovně, tak téma situace osamělých samoživitelů a samoživitelek s dětmi, kde ten druhý rodič se prostě odpovědně vůči dětem v žádném případě nechová, je stranou hlavního proudu veřejné debaty.

    Bohužel, situace v koaliční debatě není úplně jednoduchá, protože v okamžiku, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo věcný záměr zákona, tak se ukázalo, že koaliční partneři na to mají poněkud odlišný názor, to znamená, v rámci koalice se diskuse zadrhla. Já bych možná popsal, jak přesně v tuto chvíli budeme postupovat.

    Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo věcný záměr zákona. Obdobně, jako je tomu v ostatních zemích, připravilo opatření v oblasti sociálního zabezpečení, to znamená, je navržena dávka, v tomto případě dávka, u které se předpokládá, že její výše bude vymáhána po povinném rodiči. Ten návrh ministerstva byl zpracován v pracovní skupině, kde byly všechny dotčené resorty a byli tam také zástupci odborné a laické veřejnosti. Návrh věcného záměru zákona prošel vnějším připomínkovým řízením. Jak už jsem řekl, přípravu a projednávání návrhu provázely rozdílné reakce, pokud jde o nalezení vhodného způsobu řešení problematiky rodičů s dětmi, kde druhý rodič řádně neplatí stanovené výživné.

    Často byla navrhována řešení, která ne zcela souvisí s úpravou zálohovaného výživného a týkají se spíše primární úpravy vyživovací povinnosti a jejího vymáhání dle předpisů práva občanského hmotného a procesního, úpravy v oblasti práva trestního, případně aplikace těchto předpisů příslušnými institucemi. Ovšem podle mého názoru toto ta cesta není, protože snaha, řekněme, intenzivněji kriminalizovat neplacení výživného neřeší okamžitou sociální situaci rodin s dětmi, které jsou tímto postiženy.

    My jsme o té věci opakovaně jednali na půdě koalice. Já jsem požádal paní ministryni práce a sociálních věcí a také ministry financí, spravedlnosti a vnitra, aby vyslali své kompetentní zástupce do speciálně ustavené pracovní skupiny. Tam už byly zaslány nominace, připravuje se jednání této skupiny a cílem by mělo být vypořádat připomínky, které se objevily vůči věcnému záměru zákona, tak aby mohl být následně projednán na vládě.

    Já určitě budu usilovat o to, aby ta věc byla co nejdříve vypořádána na úrovni vládní koalice, aby věcný záměr mohl být projednán a mohlo být připraveno paragrafované znění příslušného návrhu zákona. Souhlasím s tím, co jste zde řekla. Je to vážný sociální problém a já bych byl rád, kdyby naše vláda byla schopna v rámci svého mandátu přijít s naprosto konkrétním řešením, které pomůže matkám samoživitelkám, popřípadě otcům samoživitelům v jejich tíživé sociální situaci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Ptám se, jestli paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Vlasta Bohdalová: Já velice děkuji za odpověď, pane premiére. Byla bych ráda, a teď mluvím k celé koaliční vládě, aby tento problém byl pro ni tak strašně důležitý jako elektronická evidence tržeb nebo zdanění hazardu, protože já si osobně myslím, že když se dostávají lidé na dno ne vlastní vinou, ale tím, že přestala fungovat rodina, je to přesně ta chvíle, kdy má zafungovat stát. A rozhodně to nevyřeší tím, že si někdo založí nadaci a dává osamělým matkám půl milionu ročně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér nemá zájem o odpověď. Děkuji paní poslankyni Bohdalové.

    Nyní na řadu přišla paní poslankyně Nytrová s obdobnou interpelací. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové, i já považuji problematiku zálohovaného výživného za velmi závažnou, a proto i já jsem měla interpelaci na tuto problematiku, ale protože si myslím, že pan premiér dostatečně zodpověděl, jaké kroky byly do dnešního dne udělány, tak svoji interpelaci stahuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nytrové. Budeme mít více času na další kolegy a kolegyně. Můžeme pokračovat. Nyní je interpelujícím poslancem pan poslanec Josef Zahradníček, který interpeluje předsedu vlády ve věci vlajky na Pražském hradě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, příjemné a dobré odpoledne.

    Není to tak dávno, co se stalo a co se stát nemělo. Téměř celá naše občanská veřejnost odsoudila a byla pohoršena jednáním skupiny tzv. umělců, kteří se dostali pro nás nepochopitelným způsobem po lešení na střechu Pražského hradu, sídla našich králů a prezidentů, na střechu symbolu, ke kterému s úctou, láskou a pokorou vzhlíží každý návštěvník Prahy, a doufám, že i každý občan Prahy. Sám jistě víte, že ze stožáru sundali standartu prezidenta republika a vyvěsili tam obří červené trenýrky. Co si dovolila tato, doufám, malá skupinka tzv. umělců, nemá obdoby. V současné době jsme svědky, jak padají hlavy, v uvozovkách, těch, kteří měli být hrdí na to, že mohli dělat to, co jim ostatní příslušníci v tichosti záviděli, tj. být součástí ochrany Pražského hradu, sídla našich prezidentů.

    Velice se omlouvám, ale nikde jsem nečetl, nebo jsem asi hledal na špatných místech vaše stanovisko k této politováníhodné události. Proto se vás tímto ptám, vážený pane premiére, i ústy mnoha občanů České republiky na váš názor, nebo kde se dá dohledat vaše oficiální stanovisko k této události. Dále se vás ptám, zdali by byla taková benevolence všech odpovědných i v případě, kdyby místo toho, co tam ta skupina dala, s jejich pomocí aby zavlála nad Pražským hradem, a tím nad celou Českou republikou např. vlajka tzv. Islámského státu či vlajka někoho či něčeho podobného. Děkuji poslancům za pozornost a vám za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníčkovi. Pan premiér odpoví. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, já jsem na tu věc reagoval. Myslím si, že každý, kdo to viděl, určitě musel přemýšlet o tom, jestli neselhala ochranná služba, jestli neselhala hradní stráž při ostraze areálu Pražského hradu. Myslím si, že zvláště naléhavé je to v situaci, kdy už se delší dobu diskutuje vůbec třeba i o riziku zvýšení možnosti bezpečnostních incidentů v Evropě, a tohle samozřejmě do značné míry byl bezpečnostní incident, takže chápu reakci Kanceláře prezidenta republiky, její kritickou reakci jak vůči ochranné službě, tak vůči hradní stráži.

    Pokud jde o to věc samu, musím říci, že policie se tou věcí začala bezprostředně zabývat a celou záležitost vyšetřuje, a je nepochybně na orgánech Policie ČR, aby ve vhodnou chvíli vhodnou formou o výsledku vyšetřování veřejnost informovaly. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi a ptám se pana kolega Zahradníčka, jestli má doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Děkuji, pane premiére, za velice krátkou odpověď, ale přesto věřím, že bude záležitost řádně vyšetřena a že ta skupina bude potrestána, aby se něco podobného nemohlo opakovat i na ostatních budovách nebo na jiných budovách v České republice, kde vlaje např. vlajka České republiky. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli pan premiér chce doplnit - nechce doplnit svou odpověď. Budeme tedy pokračovat interpelací pana poslance Jiřího Zlatušky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane premiére, politika ČR směrem k uprchlíkům, kteří přicházejí na naše území nebo přes ně procházejí, je zjevně postavena na chování se k běžencům způsobem, který pro ně bude co nejpotupnější a povede k tomu, aby o naší zemi šířili dojem země k cizincům z jiných zemí či víry zásadně nepřátelské. Extrémní stránkou tohoto chování je nakládání s běženci v zařízeních pro zajištění cizinců, které, jak jsem měl možnost se osobně přesvědčit, vcelku zjevně naplňuje znaky, které jsou v rozporu, např. s Úmluvou Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1987, resp. konkrétně Standardy CPT z roku 2004, což se týká i elementárních požadavků typu přístupu k právní pomoci nebo informovanosti, nemluvě o prostředí, které je v řadě prvků horší než prostředí ve vězení, což se specificky týká internovaných dětí, u kterých Česká republika zjevně porušuje článek 3 uvedené úmluvy a kde znepokojení nad podmínkami dětí, konkrétně v zařízení Bělá-Jezová vyjádřil již dříve za podmínek, které byly méně dramatické prostorově i kapacitně, Výbor pro práva dítěte Organizace Spojených národů v červnu 2011.

    Chápu, že bezcitné zacházení s běženci je v souladu s většinovým postojem málo konkrétně informované české veřejnosti a koneckonců i většiny politické reprezentace. Tyto postoje by však dokázalo naplnit uplatňování naší poměrně přísné azylové legislativy, aniž by bylo nutné budovat pověst země, která získání utečeneckého statusu klade všemožné právní překážky, a kombinovat je s postupy, které negativní obraz ČR pěstují tak, že daleko přerůstá obraz země s přísnými a vymáhanými zákony. Tyto postupy v gesci Ministerstva vnitra jsou však dnes realitou a de facto vládní politikou, byť nebyla přijata na formální úrovni, již proto, že by odporovala lidskoprávním závazkům ČR.

    Rád bych proto vznesl otázku, jak vnímáte -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, budete muset tu otázku doplnit až později, protože uplynuly vaše dvě minuty. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Česká republika v žádném případě neklade překážky žadatelům o azyl. Když se podíváte na to množství žádostí o azyl, které byly podány v ČR v uplynulých letech, tak ve srovnání se zeměmi, jako je Polsko, Slovensko nebo Maďarsko, ve vztahu k počtu obyvatel patříme mezi země, kde je podáváno poměrně velké množství žádostí o azyl. Také ty žádosti o azyl nejsou podávány zcela v přesné vazbě na současné migrační proudy, které míří do Evropské unie. Žádosti o azyl, když se podívám na strukturu, tak jak byly v ČR podány, tak zatím stále největší skupinu žadatelů o azyl tvoří občané Ukrajiny, na druhém místě jsou to občané Sýrie a aktuálně v letošním roce na třetím místě jsou to občané Kuby, kteří podali žádosti o azyl v ČR, a já si nejsem vědom toho, že by kdokoli kritizoval ČR za to, že by kladla překážky žadatelům o azyl.

    To malé množství žadatelů o azyl ze Sýrie v ČR je podle mého názoru dáno podobnými faktory, jakými je dán nízký počet těchto žádostí v dalších zemích, které jsou na té tranzitní ose migračního proudu, který dneska směřuje do Evropy přes Balkán. My jsme tranzitní země. Jsme tranzitní země, která je na okraji hlavního migračního proudu. Od začátku letošního roku, tuším, že Ministerstvo vnitra zaregistrovalo zhruba 3 000 nelegálních přechodů naší hranice, tzn. různý režim zacházení striktně podle zákona o azylu se dotkl zhruba 3 000 osob. Žadatelů o azyl ze stran lidí ze Sýrie je někde kolem 70 až 80 žádostí o azyl a předpokládám, že vzhledem k tomu, že se jedná o uprchlíky před válkou, nebude nějaký zásadní problém, aby tito lidé mohli azyl v ČR získat.

    Nesouhlasím s tvrzením, že ČR tady klade nějaké překážky žadatelům o azyl, a myslím si, že postupujeme v souladu jak se standardy EU, tak především s platnými zákony na území ČR.

    Samozřejmě problém je tam, kde na území ČR vstupují lidé, kteří se dopouští porušení zákona, tzn. vstoupí na území ČR bez platných dokladů a buď už požádali o azyl v jiné zemi, např. v Rakousku nebo v Maďarsku, kam by měli být podle zatím stále platných schengenských pravidel vraceni, anebo neposkytují žádné informace a nechtějí případně zahájit azylové řízení tady v ČR a usilují o to, aby se bez registrace dostali do nějaké další země.

    Tady musíme postupovat, a teď říkám vládu, protože vláda garantuje zákonnost v zemi směrem k občanům, musí Ministerstvo vnitra postupovat v souladu s našimi zákony. Jenom připomínám, že teď aktuálně Sněmovna řadu měsíců projednávala novelizaci legislativy, která upravuje otázku udělování azylu v ČR a těch podmínek, které jsou stanoveny. Existují zákonné limity pro pobyt uprchlíků v detenčních zařízeních, existují zákonné důvody pro pobyt uprchlíků v detenčních zařízeních a já nemám žádné signály o tom, že by Ministerstvo vnitra jednalo v rozporu s těmito důvody. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, i vám musím vzít slovo. Děkuji. Můžete dokončit potom po té doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane premiére, myslím si, že máte věcně chybné informace: malé děti se dvěma plínkami na den nebo méně než 4 % skutečně navrácených do Maďarska za tři měsíce.

    Ale mně se jednalo o jiný aspekt tady tohoto a tím je negativní dopad na obraz České republiky. Česká republika jako země obecně nepřátelsky naladěna k cizincům může znamenat výrazný hendikep při získávání zahraničních pracovníků na naše univerzity nebo vědecká pracoviště, kdy k těžkostem pracovního uplatnění jejich rodin, často etnicky i nábožensky smíchaných, může přibýt i aktivní pocit ohrožení. Potíže mohou snadno nastat i ve snaze diverzifikovat složení studentů našich univerzit o studenty ze zemí mimo Evropskou unii, ke kterým se zprávy o naší zemi přes negativní referování v mezinárodních médiích mohou dostávat ve velmi špatné podobě. Zavírání se České republiky do sebe, které je tímto způsobem podporováno, jde daleko za otázky migrační legislativy či bezpečnostně-právních norem a může znamenat poškození, které bude zpočátku latentní -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, minuta skončila.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: - nicméně - já dokončím větu - pokud se na úrovni kulturní či civilizační percepce v mezinárodním měřítku ujme, bude velmi těžké s jeho následky bojovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budu kritizován ostatními poslanci, že jim ubíráte čas. Tak prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče, to byla hodně dlouhá věta k dokončení. Nicméně chci konstatovat, že já jsem o Maďarsku vůbec nemluvil z hlediska vracení. Mluvil jsem z hlediska vracení o Slovensku a Rakousku, protože mám přesně informaci o tom, jaká je statistika vracení směrem k Maďarsku. Proto jsem ho neuváděl jako příklad funkčních vztahů. Funkční vztahy zůstaly zachovány vůči Slovensku zejména a vůči Rakousku. Ten počet migrantů, který k nám přechází z Polska a byli zadrženi, je minimální. Čili tolik tedy k této záležitosti.

    Jinak já si myslím, že nikdo nemůže označovat Českou republiku jako za zemi, která by byla obecně nepřátelská vůči cizincům. V naší zemi žijí přes 4 % cizinců, čili více než 4 % naší populace jsou cizinci. Opět máme mnohem větší procento cizinců, než má třeba Slovensko nebo některé další země ve střední Evropě. Máme tady - největší naše národnostní menšina, kolem 110 tisíc lidí, jsou Ukrajinci, pak jsou Rusové, jsou Vietnamci, samozřejmě nemluvím o Slovácích, kteří jsou také v této statistice uváděni jako významná národnostní menšina. Ale Ukrajinci, Rusové, Vietnamci - významné národnostní menšiny, více než 4 % obyvatel tvoří cizinci.

    A nemyslím si, že by naše země byla známa v zahraničí jako stát, kde dochází ke konfliktům mezi majoritní populací a těmito národnostními menšinami. Já si myslím, že u naprosté většiny z těchto lidí došlo k jejich dobré integraci do naší společnosti, a bych byl velmi rád, kdyby tomu bylo i nadále. To napětí vzniká samozřejmě v okamžiku, kdy dneska do Evropy ve velkém množství přicházejí lidé, kteří přicházejí z oblastí, které jsou velmi kulturně a nábožensky odlišné. Jsou velmi kulturně a nábožensky odlišné od těch zkušeností, které zatím máme s těmi cizinci, kteří k nám přišli například za posledních 25 let, usadili se tady a integrovali. Současně vedle této odlišnosti vidíme, jak často se nepovedla integrace těchto lidí v zemích západní Evropy. Tohle jsou dva faktory, které myslím stojí za to, abychom o nich dále diskutovali.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, já vím, že otázka byla delší, ale také musím být spravedlivý na ten čas.

    Ještě před dalším interpelujícím budu konstatovat došlou omluvu z dnešního jednání: od 14.30 do 19.30 hodin, a to paní místopředsedkyně Jaroslavy Jermanové.

    Pokračujeme interpelací pana poslance Petra Bendla, ale nevidím ho tady, takže jeho přihláška propadá. A postupujeme tedy k interpelaci pana... (Jmenovaný přibíhá do sálu.) Ne, už je tady. Už je tady, takže stihl jste to. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se na vás obrátil s ústní interpelací týkající se uprchlických kvót. Podle existující analýzy Ministerstva vnitra bylo hlasování kvalifikovanou většinou v této věci na úrovni ministrů vnitra v rozporu s evropským právem. Ministr vnitra tady tvrdil, že má jasnou analýzu v tom, že Evropská unie jednala v rozporu s právem. V důsledku toho možná i premiér Slovenska řekl, že se v tomto ohledu obrátí na Evropský soud. Chci vědět, zdali tak učiní i Česká republika, anebo nikoliv. V případě že nikoliv, prosím o odpověď proč, jestliže jsme byli poškozeni na právech a takováto analýza na Ministerstvu vnitra existuje, proč tak nechcete učinit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, i za dodržení času, a pan premiér odpoví panu poslanci Bendlovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jak jsem byl informován, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, panem ministrem vnitra, dnes se uskutečnila další jednání evropských ministrů vnitra. Předmětem jednání nebylo zavedení trvalých kvót v rámci přerozdělovacího mechanismu v Evropské unii a zdá se, že debata, která se vede v Evropské unii, směřuje k tomu, že by diskuse o permanentních kvótách měla být otevřena teprve tehdy, až budou vyhodnoceny zkušenosti z toho mimořádného relokačního mechanismu, který byl schválen.

    Já myslím, že je potřeba odlišit dvě věci: mimořádný mechanismus, který byl projednáván už dvakrát. V tom prvním případě bylo dohodnuto, že státy nebudou mít povinné příspěvky, a byly vyzvány, aby se dobrovolně přihlásily k solidaritě. A u toho prvního mechanismu Česká republika dobrovolně nabídla, že se postará o zhruba 1 500 uprchlíků na našem území. Pak se jednalo o druhém mimořádném mechanismu přerozdělení. My jsme navrhovali opět, aby tady nebyly povinné kvóty, aby jednotlivé země měly možnost dobrovolně a svobodně se vyjádřit ke svému příspěvku. V tom druhém případě tento náš názor nebyl přijat a došlo k hlasování na Radě ministrů vnitra a Česká republika hlasovala proti, společně se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Z těchto čtyř zemí pouze jedna země, a to Slovensko, avizovala, že podá žalobu na toto rozhodnutí Evropské rady. Zatím žádná jiná země takovýto postup neavizovala.

    To, co pokládám za důležité, je, abychom byli schopni v té evropské debatě, která se vede, prosadit racionální, kvalifikovaný přístup k řešení příčin migrační krize. My ztrácíme i tady v České republice obrovské množství času debatou o kvótách, ale bohužel to se dělo i v uplynulých měsících na evropské úrovni, místo toho, aby se řešily příčiny, nikoliv následky toho obrovského migračního proudu, který tady je.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Pane premiére, vy jste premiér Slovenska, nebo České republiky? Čí vlastně jste tedy premiér? Vy se schováváte za soudní řízení nebo za rozhodnutí premiéra jiné země, když máte prokazatelnou informaci, o které tady mluvil ministr vnitra, že Česká republika byla sice přehlasována, ale zcela v rozporu s evropským právem. Vy se nechováte jako premiér České republiky, ale chováte se jako náměstek premiéra Slovenska. Já bych od vás očekával, že budete hájit zájmy České republiky, a je evidentní, že se vám do toho z nějakých důvodů pro mne naprosto nepochopitelných prostě nechce. Nechcete, přestože víte, že Česká republika byla poškozena, a vy jste její premiér.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Premiér se chystá odpovědět na otázku. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Naopak já odmítám to, co zde navrhuje pan poslanec Bendl z ODS, abychom slepě sledovali politiku Slovenska. My přece máme vlastní zahraniční politiku. My nemáme politiku Slovenska. A Slovensko se rozhoduje na základě svého vlastního uvážení a také česká vláda se rozhoduje na základě svého vlastního uvážení v tom nejlepším zájmu České republiky. Naším cílem není dostat Českou republiku do izolace v rámci Evropské unie, ale naopak zajistit, abychom byli schopni naše argumenty prosazovat. Jaký by mělo smysl, abychom jednali způsobem, který nám znemožní komunikaci s dalšími členskými zeměmi prostě proto, že argumenty České republiky už nebudou poslouchány a nebudou brány vážně?

    Naše vláda patřila mezi jediné čtyři vlády v celé Evropské unii, které hlasovaly proti povinnému mechanismu přerozdělení. Patřili jsme mezi čtyři vlády, které hlasovaly proti tomuto, a byli jsme součástí menšiny. To znamená, že většina rozhodla o tom, že bude realizován jednorázový relokační mechanismus. Nebyla poškozena Česká republika, ale nebyl prosazen názor, který prosazovala Česká republika a česká vláda a který prosazovala koneckonců i tato Poslanecká sněmovna, protože my jsme tam nejednali jenom sami za sebe, ale měli jsme i podporu v usnesení orgánů Poslanecké sněmovny.

    To, co je ale klíčové, není 1 500 nebo 3 000 lidí, kteří budou do České republiky eventuálně navrženi k tomu, aby tady absolvovali azylové řízení v rámci jednorázové relokace. To, co je klíčové, je trvalý přerozdělovací mechanismus, o kterém se teď povede debata v Evropské unii a který by schválen být neměl. Na to musíme nasadit všechny síly. Jednorázový mechanismus je něco, co odezní. Trvalý přerozdělovací mechanismus by tady zůstával dlouhé roky (upozornění na časový limit.) a byl by mimo pravomoc české vlády.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací pana poslance Reného Čípa ve věci krádeže prezidentské standarty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, interpeluji vás ve věci krádeže standarty prezidenta republiky neznámým pachatelem, resp. jistou skupinou, která sama sebe považuje za rádoby umělce. Dle mne se jedná jednoznačně o trestný čin, neboť byla způsobena škoda vyšší než 5 000 korun. Nechci zde spekulovat o další hypoteticky způsobené škodě, ke které tímto činem došlo, neboť tento akt nepochybně poškodil dobré jméno jak prezidenta, tak České republiky i orgánů, které mají zajišťovat bezpečnost Pražského hradu.

    Žádám vás o informace, zda byla přijata taková opatření, aby se podobná věc v budoucnu již neopakovala ani na Hradě či v jiných budovách spojených s reprezentativní funkcí státu, jako je sídlo vlády, ministerstva, Poslanecká sněmovna či Senát apod. Je třeba vzít také v potaz, že příště by nemuselo jít jen o krádež státního symbolu, ale někdo by mohl selhání bezpečnostních složek využít případně i k jinému, horšímu činu. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu premiérovi, dovolte mi, abych přivítal na galerii pracovní delegaci Česko-indonéské obchodní komory, jmenovitě paní Ivy Li. Pěkně vás vítám. (Poslanci povstávají a potleskem zdraví delegaci.)

    Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen o tom, že politici ani když mluví v parlamentu, tak tady nejsou od toho, aby určovali, kdo spáchal trestný čin a kdo trestný čin nespáchal. Takže se omlouvám, ale já se tady skutečně nebudu vyjadřovat k tomu, co se odehrálo na Pražském hradě, a nebudu se snažit to kvalifikovat z pohledu trestního zákona. Od toho je tady policie, od toho je tady státní zastupitelství. Oni musí posoudit, jestli došlo ke spáchání trestného činu, nebo ne a jestli tedy v této věci bude zahájeno trestní řízení, nebo ne.

    Jak jistě víte, Policie České republiky informovala o tom, že se touto věcí zabývá. To znamená, policie jedná, koná a je na jejích orgánech, aby poskytly veřejnosti dostatečné informace, protože já jako předseda vlády nejsem informován o průběhu jednotlivých trestních řízení, která jsou vedena v České republice. Takže tu kvalifikaci musí učinit policie, musí učinit státní zastupitelství o tom, jestli je to trestný čin, nebo přestupek. V případě, že tady bude trestní řízení, tak o vině či nevině musí v konečném důsledku rozhodnout nezávislý soud.

    Už jsem tady mluvil dnes na interpelacích o reakci ze strany Kanceláře prezidenta republiky. Myslím, že ta reakce byla v zásadě adekvátní vzhledem k tomu, že skutečně šlo o čin, který narušil bezpečnostní opatření na Pražském hradě. Myslím si, že každý z nás si mohl klást otázku, jak je vlastně zajištěna bezpečnost prezidenta České republiky, když lze realizovat takovouto akci, jakou jsme viděli s vlajkou prezidenta republiky.

    Myslím si, že lze tento krok interpretovat různým způsobem. Lze ho podle mého názoru interpretovat jako drsnou recesi. Myslím, že to je téma pro diskusi, kde končí svoboda slova a kde už nastává něco, co poškozuje symboliku státu, se kterou se většina občanů České republiky identifikuje. Domnívám se, že když se podíváme na tento čin, tak jde skutečně o drsnou recesi, která je pravděpodobně na hraně toho, co je běžně v České republice představitelné.

    Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Pan kolega Číp se hlásí o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Můj dotaz nebyl v podstatě směřován na nějakou právní kvalifikaci nebo zda se jednalo o trestný čin či přestupek, to necháme skutečně orgánům činným v trestním řízení. Můj dotaz byl jednoznačně směřován na to, jestli a jaká byla učiněna opatření, aby k takovým činům už nedocházelo. A to na vládních i jiných oficiálních budovách, aby nedocházelo ke znevažování těchto státních symbolů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér se chystá odpovědět na doplňující otázku. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že i Úřad vlády se čas od času setkává s podobnými pokusy o demonstraci politického postoje například tím, že aktivisté se snaží vylézt na střechu Úřadu vlády nebo je snaha rozvinovat různé transparenty atd. Myslím, že my jsme země, která velmi dbá na svobodu slova a na svobodu projevu. A já bych nechtěl zase, aby přehnaná bezpečnostní opatření vedla k tomu, že tato svoboda slova a projevu standardním způsobem nebude moci být v České republice realizována.

    Myslím, že určitě ochranná služba, hradní stráž i vzhledem k tomu, že muselo dojít k personálním výměnám, bude věnovat mnohem větší pozornost ostraze areálu Pražského hradu, a předpokládám, že tam, kde funguje ochranná služba v rámci státní správy, tak sledují ten vývoj, sledují, co se stalo, a přijmou příslušná - a zdůrazňuji adekvátní - opatření. Myslím, že zase by ta reakce neměla být příliš přehnaná.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády a budeme pokračovat interpelací pana poslance Martina Lanka ve věci ochrany českých státních hranic. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Hezké dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové.

    Vážený pane předsedo vlády, já bych vás chtěl interpelovat ve věci ochrany českých státních hranic. Pravděpodobně se asi shodneme na tom, že imigrační krize jen tak neskončí. Já rozhodně nevěřím Evropské unii, že bude schopna zabezpečit vnější hranice Schengenu proti nelegálnímu pronikání imigrantů. V takovém případě je ale nutné, aby ochranná opatření přijala samotná Česká republika. Zvláště když okolní státy už to dělají. Já vítám, že se armáda připravuje posílit policisty při ochraně státní hranice. Před 14 dny jsme ale pořádali ve Sněmovně seminář k ochraně státních hranic za účasti všech příslušných ministerstev. Padl tam jeden důležitý závěr. Armáda není schopna bránit a chránit hranice dlouhodobě. Na hranice může být nasazena maximálně půl roku. Pak už by to ohrožovalo její schopnost plnit závazky NATO nebo výcvik. Ohrozilo by to i její schopnost pomáhat například u povodní. Navíc armáda tu zkrátka není primárně od toho, aby hranice chránila. Má jiné úkoly, a ochranu hranic proto musíme řešit jinak.

    Pokud tedy existuje vysoce reálné riziko, že imigrační krize bude pokračovat, budeme na ochranu hranic potřebovat dlouhodobé opatření, které je ochrání permanentně. A na to bychom se měli připravovat už teď. My například navrhujeme, aby byla opět zřízena pohraniční policie České republiky o síle přibližně 3000 příslušníků a aby je doplnila technická ochrana hranic například pomocí dronů a elektronických technologií pro monitoring pohybu osob.

    Teď k mé otázce. Jaká systémová opatření přijme vláda na dlouhodobou ochranu státních hranic? Tato jsou podle našeho názoru nutná, pokud nemáte, pane premiére, nějaké exkluzivní informace, že tu imigrační krize už příští rok nebude. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci a pan předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka odpoví. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především je potřeba rozlišit opatření na vnějších schengenských hranicích a na hranicích mezi jednotlivými členskými zeměmi, které jsou součástí schengenského prostoru. Já jednoznačně pokládám existenci Schengenu za velkou výhodu zejména pro země, jako je Česká republika. My jsme stát, který je ve střední Evropě, sousedíme s celou řadou dalších zemí schengenského prostoru. To, že máme volný pohyb, je výhoda nejenom pro občany, ale je to samozřejmě velká výhoda i pro podnikatele. Naše země, která je orientována na export, to znamená, potřebujeme vyvážet zboží a služby, které u nás vytváříme, tak životně potřebuje schopnost rychle, levně překračovat hranice mezi státy, do kterých to zboží vyvážíme. Jakékoliv zhoršení situace uvnitř Schengenu, jakékoli budování bariér, kontrol, prohlídek uvnitř schengenského prostoru je něco, co poškodí jak naše občany, tak to poškodí dlouhodobě i naše podnikatele a zaměstnanost v České republice. Takže Schengen je pro nás výhoda a bude zájmem České republiky a je to jednoznačně priorita české vlády udržet schengenský prostor uvnitř plně prostupný pro občany Evropské unie, kteří mají právo se po schengenském prostoru pohybovat. Čili udržet Schengen, nezadrátovat vnitřní hranice Schengenu, nenastavět tam znovu pohraniční kontroly, které by brzdily život uvnitř schengenského prostoru.

    Druhá věc je vnější hranice schengenského prostoru. Naopak, tam ta situace se musí změnit. V celé řadě zemí není dostatečně zajištěna ochrana vnější schengenské hranice. To je jeden z důvodů, proč migrační proud způsobil takový chaos v Evropské unii v uplynulém roce.

    Jednoznačně souhlasím s tím, že migrační krize letos neskončí. Určitě se můžeme setkat a setkáme se s ní i v roce 2016 a musíme společně v Evropě udělat všechno pro to, aby ten migrační proud v příštím roce byl slabší. Máme na to několik měsíců, kdy se dá očekávat, že přes zimu se tlak na migraci sníží, a my musíme připravit opatření pro příští rok tak, aby ten migrační tok byl slabší. Mimo jiné to zahrnuje posílení vnější hranice Schengenu. A já jsem strašně rád, že Evropská unie spustila druhou fázi námořní operace mezi Itálií a Libyí, která už je přímo zaměřena na zasahování proti lodím pašeráků lidí. To je krok správným směrem. Stejně tak si myslím, že je pozitivním krokem z hlediska ochrany vnější hranice Schengenu i to, že se domlouváme s Maďarskem na tom, že Česká republika pomůže při ostraze vnější hranice Schengenu v Maďarsku.

    Pokud jde o situaci u nás, v České republice, my jsme v průběhu migrační krize posílili ochranu naší hranice. Posílili jsme ji primárně zdroji Cizinecké policie a samozřejmě i prostřednictvím zdrojů dalších příslušníků Policie České republiky. Ukazuje se, že pro takováto opatření v příštích letech budeme potřebovat větší množství příslušníků Cizinecké policie. A vzhledem k tomu, že skutečně problém s migrací není řešitelný v horizontu několika měsíců a je spíše řešitelný v horizontu několika let, tak vláda schválila koncepci posílení počtu příslušníků Policie České republiky. Každý rok budeme zvyšovat o několik set počet příslušníků a dojde i k navýšení počtu členů Cizinecké policie tak, abychom na situaci zvládání migrace byli lépe připraveni. Protože zase je rozdíl mezi kvalifikací, připraveností, znalostmi příslušníka Cizinecké policie nebo příslušníka pořádkové části policie, protože tam musí být určitá speciální výbava, speciální výcvik. Třeba i posílení jazykových dovedností apod.

    Takže potřebujeme větší množství cizineckých policistů, ale samozřejmě v případě, že budeme realizovat mimořádná opatření na našich hranicích, a opět říkám, budeme je realizovat tehdy, pokud budou potřeba, nebudeme je realizovat jenom jako plané politické gesto, ale budeme je realizovat tehdy, pokud by došlo k zintenzivnění migračních toků přes naše hranice, jsme připraveni posílit ostrahu a jsme vzhledem k tomu, že není dostatek policistů České republiky, museli bychom příliš omezit služby policie uvnitř státu a to by zase mohlo zvýšit riziko kriminality, takže chceme posílit ostrahu hranic i příslušníky Armády České republiky. A já velmi oceňuji cvičení, ke kterému došlo, společné, policie a armády, protože ukázalo, že jsme schopni velmi efektivně a rychle posílit ostrahu hranice. Ale je to pouze dočasné opatření. Z dlouhodobého hlediska se musíme soustředit na vnější hranice Schengenu, nikoliv na uzavírání uvnitř Unie.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Lank se hlásí k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Lank: Já jsem se v první chvíli lekl z toho vašeho projevu, že nemáte v plánu dělat v zájmu zachování volného pohybu osob na Schengenu a kvůli podnikatelským aktivitám vůbec nic. Tak to jsem rád, že jsem pak pochopil, že alespoň něco se dít bude. Nicméně to, co se děje teď, včetně toho společného cvičení, za které jsem rád, tak to je jenom taková ta reakce na imigranty, kteří tu jsou. A řeší se důsledky, a nikoli příčiny.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to byla doplňující otázka. Slovo má pan premiér. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já určitě nevylučuji, vážený pane poslanče, že Policie České republiky zlepší své vybavení různými mobilními kontrolními prostředky, ale rozhodně se nechystáme na hranicích České republiky, my nemáme žádnou vnější hranici Schengenu, čili nechystáme se na hranicích České republiky budovat nějaká trvalá technická opatření. Chceme ale zlepšit připravenost, počty a vybavení příslušníků Cizinecké policie. Myslím, že to, co se teď odehrává, je jasná pobídka k tomu, abychom nepodceňovali roli Cizinecké policie. Nechystáme se budovat nějaké speciální složky pohraniční stráže. Znovu zdůrazňuji, takováto opatření mají smysl na vnější hranici Schengenu. Tam jsme už navrhli jako Česká republika, podpořili jsme návrh na to, aby vzniklo něco jako společná evropská pohraniční strážní služba, a jsme připraveni do takovéto strážní služby vyslat své experty nebo tam vyslat naše policisty či vojáky, pokud by to bylo potřeba. Takže speciální složky nikoliv, posílení Cizinecké policie, zlepšení jejího vybavení ano, trvalá technická zařízení nikoliv, ale je potřeba, aby se posílila ochrana vnější schengenské hranice.

    A pokud jde o tu orientaci na příčiny řešení migrační krize, to, co teď je potřeba nejrychleji, tak je zlepšit potravinovou pomoc lidem, kteří jsou v uprchlických táborech, poskytnout jim lepší péči, zejména když víme, že nás čeká další zima a že v těch uprchlických táborech je v tuto chvíli několik milionů lidí. Je 10,5 milionu lidí, kteří utekli ze svého domova v rámci války v Sýrii, z toho zhruba 6 milionů lidí je vystěhovalých v rámci Sýrie, 4 miliony Syřanů jsou v uprchlických táborech v Jordánsku, v Turecku a v Libanonu. Čili o tyto lidi se musíme postarat. A jestliže OSN docházejí peníze na potravinovou pomoc, tak jsem rád, že Evropská unie se dohodla, že tam ty finanční prostředky významně navýšíme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi a budeme pokračovat další, již osmou interpelací pana poslance Jiřího Valenty ve věci odpovědnosti vlády k Poslanecké sněmovně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, opravdu vám nevadí tristní míra neúčasti ministrů vaší vlády nejen na poslaneckých interpelacích? Padlo to zde ve Sněmovně již několikrát, avšak skutečně mi nedalo, abych se vás jako hlavy exekutivy nezeptal přímo a před veřejností také nepožadoval vaši přímou odpověď.

    Rozumím tomu, že ministři mohou mít v ojedinělých případech závažné důvody k neúčasti, ale např. jejich dnešní masová absence se již vymyká zdravému rozumu a poměrně přesně ilustruje přístup koaliční vlády k zákonodárnému sboru. Domnívám se, že v jistém smyslu paralyzuje i činnost Sněmovny a nabourává principy Ústavy, na kterých je náš státní systém s přesně vyváženou dělbou moci vybudován. Fakt, že na začátku projednávání odmítnutých písemných interpelací zde seděl osamocený ministr Jurečka, byl smutnou ilustrací úvodu dnešního jednacího dne. Následně chyběli ministři i u dalších bodů jednání Sněmovny, které měli garantovat, a schůze tak musela být přerušena. Jak tragikomické, ale i trestuhodné. O ústních interpelacích raději ani nemluvě. Býváme připraveni interpelovat, neboť ke své práci často potřebujeme okamžitou ministerskou reakci. Sněmovní aparát také pracuje, ale vše vychází nazmar. Hodina činnosti Sněmovny, běžně absencemi ministrů promarněná, vychází daňového poplatníka přibližně na 560 tisíc korun. Když už je ale dotazy poslanců, a dokonce ani vlastní body jednání nezajímají, není důležitým alespoň ten ekonomický aspekt? Jindy jsme totiž nuceni na občanech často až nesmyslně šetřit, o čemž by mohl pohovořit ministr Babiš, ale ten tady ostatně není a také by zde býti měl.

    Pane premiére, zkuste prosím s tímto nelichotivým stavem pracovní morálky ministrů vaší vlády něco udělat, ať už zde nemusíme řešit jejich despekt ke Sněmovně, potažmo k občanům, ústavnímu pořádku či hospodárnosti. Jde ale také o prostou slušnost ke kolegům, kteří chtějí pro lidi skutečně něco nikoli deklaratorně udělat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan premiér se chystá odpovědět na interpelaci. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, já se snažím, abych na interpelacích nechyběl, nicméně svou přítomností nemohu nahradit potenciální neúčast dalších členů vlády na interpelacích na ministry. Nicméně určitě jsem připraven na nejbližším zasedání vlády, která se sejde v pondělí, to téma otevřít. Čili budu mluvit s kolegy a určitě je požádám, aby věnovali mnohem větší pozornost interpelacím na ministry. Já jsem tu byl také v pozici opozičního poslance v této Sněmovně a také mě štvalo, že když jsem chtěl interpelovat ministra a byl jsem vylosován, to znamená, měl jsem to štěstí, že na mě došlo v nějakém pořadí, tak ten ministr tady nakonec nebyl. Takže určitě jsem připraven o tom s ministry mluvit a požádám je, aby tady byli častěji přítomni na jednání Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi, pan poslanec Valenta se hlásí k doplňující otázce. Prosím.

  • Poslanec Jiří Valenta: Pane premiére, děkuji vám za odpověď. Vaše odpověď mi prozatím stačí a budu tedy rád, jestli to dopadne ve prospěch nejen Sněmovny, ale i občanů České republiky, kteří opravdu přes své poslance některé informace nezbytně potřebují, zejména tu okamžitou reakci kompetentních ministrů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Valentovi, pan premiér nebude dále hovořit. Pokročíme k interpelaci č. 9 a to je interpelace paní poslankyně Strnadlové ve věci cesty do USA. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, pane předsedající. Pane premiére, v uplynulém měsíci jste již podruhé navštívil Spojené státy americké. Vzhledem k tomu, že ve sdělovacích prostředcích jsou vždycky zprávy spíše jen kusé, chtěla bych vás požádat, jestli byste nás mohl o výsledcích této své cesty informovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za velmi efektivně přednesenou interpelaci. Pan premiér jistě rád využije svého času, aby informoval o výsledku cesty. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem navštívil Spojené státy podruhé v rámci roku a půl, kdy zastávám funkci předsedy vlády. Nebyla to bilaterální návštěva, ale zúčastnil jsem se dvou summitů, které organizoval prezident spojených států ve spolupráci s generálním tajemníkem OSN, a to vlastně na pozadí konání Valného shromáždění Organizace spojených národů.

    Chtěl bych především poznamenat, že pravděpodobně i v důsledku toho, že letos OSN oslavilo 70 let od svého založení, tak zastoupení hlav států ať už na úrovni premiérů, nebo prezidentů na Valném shromáždění OSN a na doprovodných akcích, které ho provázely, jako byly ty dva summity, kterých jsem se zúčastnil já osobně, tak bylo skutečně velmi významné a skutečně reprezentativní. Mě to potěšilo, protože si myslím, že to ukazuje, že roste, přece jenom o něco roste prestiž Organizace spojených národů, a pokud poroste také její význam, tak to pro stabilitu ve světě je dobrá zpráva. Pevně věřím, že silné zastoupení bude i na dalších Valných shromážděních OSN, a my jsme připraveni jako vláda České republiky přípravě naší účasti a naší reprezentace věnovat v příštích měsících zvýšenou pozornost tak, abychom ta Valná shromáždění OSN dokázali diplomaticky maximálně využít ve prospěch České republiky.

    První summit, kterého jsem se zúčastnil, byl summit, který se týkal boje proti ISILu, proti Islámskému státu. Česká republika je součástí koalice států, které se daly dohromady proto, aby bojovaly s Islámským státem. Těch zemí je něco přes 60. Na tom summitu byly přijaty tři další země, které rozšířily tuto koalici, ale především ten summit byl možností, jak slyšet názory nejenom Spojených států a dalších zemí, ale především zemí z arabského světa, ze severní Afriky, z těch zemí, kde přímo Islámský stát působí, kde mají zkušenosti s bojem proti terorismu, které jsou koneckonců, ty země, velmi často také zdrojem současné migrační vlny. Já to setkání pokládám za velmi užitečné, protože tam došlo i k určité koordinaci států, které jsou součástí této koalice. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Strnadlová: To ani nebude doplňující otázka. Já jen s povděkem a velmi ráda slyším, že se OSN zapojuje do bojů proti Islámskému státu, protože ve sdělovacích prostředcích to tak jasné nikdy není. A pokud to skutečně nebudeme dělat, tak by mohlo být nebezpečí, že už se 71. narozenin OSN třeba ani nedožije. Takže můžeme jenom držet palce. Děkuji. Nepotřebuji odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Strnadlové. Pan premiér tedy nebude doplňovat svou odpověď.

    Přejdeme k 10. interpelaci, to je interpelace pana poslance Radima Fialy ve věci referenda o vystoupení z Evropské unie. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, kapitulace vaší vlády v Bruselu byla stejně tak hanebná jako předvídatelná. To, že diktát Bruselu vůči naší republice přesáhl všechny meze, bylo jasné již před časem. Proto hnutí SPD již od svého vzniku opakovaně žádalo vaši vládu a Poslaneckou sněmovnu o vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie. Občané této země by měli mít právo rozhodnout o naší budoucnosti, o tom, zda se staneme multikulturní provincií Bruselu, anebo zda si zachováme svou vlastní identitu, zda chceme ochránit naši státnost a svobodu před bruselským o nás bez nás a invazí ilegálních imigrantů.

    Protože se vaše vláda a vaši poslanci postavili proti svobodě volby českých občanů a protože jste opakovaně hlasovali proti tomuto referendu, spustilo hnutí SPD před několika dny petici za referendum o vystoupení z Evropské unie. Tuto petici již podepsalo mnoho desítek tisíc občanů. Proto vás, pane premiére, tady žádám, abyste na její znění reagoval. Cituji: Schválení povinných kvót pro přerozdělení imigrantů Evropskou unií představuje zásadní porušení suverenity a nezávislosti České republiky. Jde o akt srovnatelný s událostmi z března 1939 a nebo srpna 1968. Po tomto násilí k právům naší země bude následovat útok na demokratická práva a svobodu občanů. Půjde především o znemožnění referenda jako projevu vůle občanů. Je dnes zřejmé, že probíhá cílená destrukce českého státu. Politické hnutí SPD již třikrát prosazovalo v Parlamentu České republiky přijetí ústavního zákona o referendu o vystoupení z Evropské unie.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, vypršel vám čas k položení otázky a tu můžete doplnit v té další části.

  • Poslanec Radim Fiala: Dobře, děkuji. Doplním v další části. Já, protože, jak už jsem řekl, na tu petici reagovalo několik desítek tisíc českých občanů -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, nezlobte mě. (S úsměvem.) Musím vás vést k věci. Pan premiér jistě odpoví, ale požádám ho o strpení, než přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Vilímec, dále se omlouvá paní poslankyně Lorencová, pan poslanec Plíšek, pan poslanec Vyzula a pan poslanec Pražák. Tolik tedy další omluvy z dnešního odpoledního jednání.

    Na položenou otázku může pan premiér nyní odpovědět.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já si nemyslím, že by docházelo k nějaké destrukci státu. Naopak stát konečně po roce a půl obnovuje své funkce. My se snažíme, abychom zlepšili fungování veřejných služeb, aby se lidé mohli spolehnout na policii, aby tady fungovalo stabilně zdravotnictví, aby se zlepšovaly sociální služby. Já myslím, když se zeptáte občanů, tak vám těžko mohou tvrdit, že by se stát v naší zemi rozpadal. Možná před třemi čtyřmi lety, kdy byly realizovány plošné škrty, které do značné míry destruovaly schopnosti státu, tak se stát skutečně rozpadal, erodoval, v řadě funkcí nebyl schopen plnit to, co od něj občané očekávají. To, že v souvislosti s rostoucími riziky v okolí Evropy posilujeme třeba i armádu, bezpečnostní služby nebo policii, je signálem naopak toho, že stát je vědom si své odpovědnosti, např. za tu oblast bezpečnosti občanů.

    Nemyslím si, že bychom naše občany měli poškozovat tím, že budeme vystupovat z Evropské unie. Členství v Evropské unii nám dává velké možnosti pro hospodářskou a sociální stabilitu. Já nevím o tom, že by kromě Velké Británie v nějaké zemi Evropské unie byla vedena vážná diskuse o tom, že by měla vystoupit z Evropské unie. Naopak vím o tom, že v našem okolí, ať už na východě, nebo na jihovýchodě, existuje řada států, které usilují o to, aby se členy Evropské unie staly a posílily tím svoji stabilitu a zlepšily tím své vyhlídky na prosperitu.

    Jak už jsem tady zmínil v jedné z interpelací, naše země je státem a byli jsme jím i za první republiky mezi válkami, státem, který byl hodně orientován na obchod, na export svého zboží a služeb. To, že jsme a máme možnost být součástí evropského trhu, výrazně zvýšilo možnosti našich firem vyrábět a zaměstnávat lidi. To, že jsme se stali součástí Evropské unie, tak podle všech dostupných analýz zvýšilo množství investic, které přicházejí do České republiky. Já tady nechci mluvit o takových věcech, které už pokládáme za samozřejmé, jako je možnost volného pohybu po celém schengenském prostoru nebo třeba možnost studentů z České republiky za recipročních podmínek studovat v zahraničí apod. Ale chci zmínit ty klíčové faktory, které jsou důležité pro život našich lidí a pro kvalitu života našich lidí, a tím je podle mého názoru otázka zaměstnanosti, hospodářského růstu, sociálních standardů. Řadu z těch věcí, které dnes v České republice máme, máme díky tomu, že můžeme prosperovat, vyrábět, obchodovat volně po celé Evropské unii. Takže je myslím zřejmé - a pokud mám reagovat na tuto iniciativu - že tuto iniciativu jednoznačně odmítám. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Doplňující otázku pan poslanec Radim Fiala avizoval. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, pane premiére, za částečnou odpověď. Chci vás požádat ještě o doplňující odpovědi. Je jasné z toho, jak mluví hlavní představitelé Evropské unie, například paní Merkelová, že Evropská unie tuto migraci podporuje. Řekla dnes i včera, že nehodlá migrační vlnu řešit vůbec nijak jinak, než jak ji Evropská unie řeší. Nevím tedy, a to bych vás chtěl požádat, jaké se dovoláváte akce Evropské unie, protože Evropská unie jenom dělá to, že nám sem uprchlíky posílá a přerozděluje je, nic jiného. To je podle mě všechno.

    K tomu vašemu vyjádření, že státy se snaží vstoupit do Evropské unie, já mám informace jiné, kdy Norsko a Turecko svou přihlášku do EU stáhly, to znamená, že si nejsou jisty výsledkem a tím, co Evropská unie dnes dělá, stejně jako já. Co se týká volného pohybu, to bylo jenom to minimální.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas pro doplňující otázku. Pan premiér, jestli chce odpovědět. Ano. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že je zřejmé, co to je společná akce Evropské unie. Aktivity, které budeme schopni koordinovat pro to, aby se zlepšila situace v bezprostředním okolí Evropy, aby odsud lidé nemuseli takhle masivně utíkat do Evropy, aby tam mohli zůstat, a to jsou společné akce v oblasti zahraniční politiky. To je společné jednání s Tureckem, přes které prochází velká část uprchlíků do Evropy. To jsou společné iniciativy vedoucí ke smíru v Sýrii. To jsou opatření, která pomohou uprchlíkům v uprchlických táborech zlepšit jejich životní situaci. To jsou opatření, která budou zaměřena na to, aby se postavily na nohy ekonomiky zemí v severní Africe. Prostě všechna tato opatření, která můžeme realizovat tehdy, když spojíme síly, zkoordinujeme rozvojovou pomoc, zkoordinujeme diplomacii, zkoordinujeme aktivity v bezpečnostní oblasti, tak tohle všechno má potom smysl, abychom dělali na společné evropské úrovni a zaměřili se na severní Afriku, na východní Evropu, zaměřili se na Blízký východ a stabilizovali tam situaci. Tím míním společnou akci Evropské unie a míním ji taky ve smyslu operací proti pašerákům lidí, míním ji také ve smyslu společné ochrany vnější schengenské hranice, ale tam, pokud jde o společnou ochranu vnější schengenské hranice, tam jsme se bohužel ještě nedostali.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pokračujeme interpelací pana poslance Adolfa Beznosky ve věci omezování podnikání. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající.

    Vážený pane premiére, krátký dotaz. Ve Sněmovně leží senátní návrh omezení otevírací doby v obchodech. Mělo by se to týkat některých vybraných svátků a prodejen, které mají více jak 200 metrů čtverečních, a pak nějaké výjimky. Koaliční rada v lednu 2015 toto projednala a rozhodla, že tento senátní návrh podpoří. V pondělí tento týden Občanská demokratická strana představila svůj podzimní program Rozbal to, ve kterém jsme se také věnovali otevírací době v obchodech s tím, že jedině majitelé mají mít právo rozhodnout o tom, kdy bude v jejich obchodě otevřeno.

    Velmi mě těší, že sociální demokracie velmi pozorně sleduje aktivity Občanské demokratické strany a reagovala na to odpovědí, ve které se ovšem objevilo, že sociální demokracie bude prosazovat zavření obchodů i v neděli. Mé dotazy jsou jednoduché. Za prvé, jestli tento návrh tedy sociální demokracie jako pozměňovací návrh opravdu podá, toto rozšíření na neděli, případně jestli už jste o tom jednali v koalici a připravíte v tomto duchu vládní pozměňovací návrh. Děkuji za odpovědi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Pan premiér odpoví na vaši otázku. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, ne. V neděli nechystáme žádné zavírací hodiny. Já myslím, že je to vcelku jednoduchá a jednoznačná odpověď.

    Jednotlivé evropské země v tomto mají rozdílný režim. Jsou státy, kde je třeba v neděli převážně zavřeno, to se týká Rakouska. Jsou země, které mají jiná omezení. Je řada zemí v Evropě, které mají skutečně omezení prodejní doby, které se týká tamních svátků. Já osobně podporuji návrh, který tady leží v Poslanecké sněmovně bohužel už strašně dlouho, který předložil Senát. Je to návrh, který řeší zavírací dobu u státních svátků. Myslím si, že tam je regulace vhodná jak s ohledem na život zaměstnanců, kteří pracují v maloobchodní síti, tak i s ohledem na kulturu a život občanů České republiky. Myslím si, že tato regulace by nás spíše přiblížila civilizovaným zemím. Chápu, že jsou na to v Poslanecké sněmovně rozdílné názory, ale já osobně budu hlasovat pro to, aby byla omezena prodejní doba ve státní svátky. Myslím si, že omezení prodejní doby v neděli nikdo nenavrhuje.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan kolega Beznoska se hlásí k doplňující otázce. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji pěkně, pane premiére, za odpověď. Jenom připomínám, že ve vašem materiálu Komentář ČSSD ke kampani ODS Rozbal to je uvedena v závorce i neděle, to znamená sociální demokracie ve svém materiálu píše, že zaměstnanci by měli mít volno o svátcích, pro které budete hlasovat, a v závorce i v neděli. Rozumím tomu tak, že to je jenom vzkaz, který nemá opodstatnění a nebude tedy realizován ve Sněmovně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ptám se, jestli pan premiér bude mít doplňující odpověď. Není tomu tak. Dostáváme se ke 12. interpelaci paní kolegyně Černochové.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

    Vážený pane premiére, v úterý na zahájení jednání Poslanecké sněmovny jsem vyjádřila znepokojení nad postupem, který zvolil pan ministr Chovanec ohledně záležitosti, která se týkala fotomontáže, kterou jsme všichni viděli ve sdělovacích prostředcích. Bohužel jeho vyjádření, které bylo ve smyslu toho, že pan ministr sám zaúkoloval tajné služby, aby se jeho záležitostí zabývaly, ve mně vyvolalo pocit, že jednak nedůvěřuje jako každý jiný smrtelník Policii České republiky, která k tomu je příslušná, a jednak tedy, že zneužil svou pravomoc.

    Chci se vás jako premiéra České republiky zeptat, jestli o této věci víte, že se obrací přímo jeden z ministrů přímo na zpravodajské služby, případně jestli vláda České republiky tuto záležitost projednávala. A třetí otázka. Jestli vy sám jste o této věci byl od pana ministra informován.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Černochové. Pan premiér se chystá k odpovědi. Prosím, máte slovo. ***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, úkoly tajných služeb stanoví svým usnesením vláda, čili to jsou úkoly, které se týkají jejich zaměření, jejich působení. Nemám žádné informace o tom, že by pan ministr Chovanec úkoloval tajné služby ve věci, kterou zmiňujete, čili nemohu potvrdit, že by tady docházelo k něčemu, co vy jste nazvala porušování zákona. Mám informaci o tom, že pan ministr Chovanec dal podnět Policii České republiky, čili předpokládám, že to bylo ve formě příslušného trestního oznámení.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Doplňující otázka paní poslankyně Černochové. Prosím.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane premiére. Tak v tom případě vás ministr vnitra neinformuje o velmi podstatných věcech, protože včera za mnou pan ministr přišel do lavice, byli tam i další kolegové, kteří to slyšeli, a před těmito i přede mnou řekl, že se písemně obrátil s vaším souhlasem na Bezpečnostní informační službu. Takže někdo nám tady lže a já doufám, že to není premiér České republiky, ale jenom ministr vnitra.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda vlády odpoví na doplňující otázku. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, to, že se někdo písemně obrátí na bezpečnostní službu nebo kohokoliv jiného, ještě neznamená, že úkoluje bezpečnostní službu nebo kohokoliv jiného. Myslím, že je v tom podstatný rozdíl. A pokud má paní poslankyně jakékoliv informace o tom, že by pan ministr Chovanec úkoloval bezpečnostní službu nad rámec oprávnění, která vyplývají z příslušných zákonů a usnesení vlády, může dát podnět kontrolnímu orgánu BIS nebo nějaké jiné bezpečnostní službě, aby se tou věcí zabýval. Ale pokud je zde uváděn jako údajný důkaz výrok pana ministra Chovance, že se písemně obrátil na službu, tak to nelze interpretovat jako úkolování služby. Byl bych rád, kdybychom byli v této věci přesní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Budeme rekordmani v interpelacích na předsedu vlády a to je třináctá interpelace - pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Věřím, že jsem nečekal, že na mě přijde řada.

    Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, chtěl bych vás upozornit na další prodlužování a odklady při dostavbě rychlostní komunikace R7 Praha - Louny - Chomutov. V minulých dnech jsme se společně zúčastnili zahájení výstavby výrobního závodu společnosti Nexen, klíčového investora pro Ústecký kraj, který trpí výraznou nezaměstnaností. Opakovaně zde bylo slíbeno ze strany vlády, že dostavba rychlostní komunikace R7 je pro vládu prioritou. Chtěl bych se vás tedy zeptat, proč dochází k dalším odkladům, proč vaše sliby nejsou přetaveny ve skutečnost a prioritní dostavení této klíčové rychlostní komunikace R7 Praha - Louny - Chomutov.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Slova se ujme pan předseda vlády Bohuslav Sobotka, aby odpověděl na tuto záležitost. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, především jsem rád, že se podařilo zaplnit žateckou průmyslovou zónu díky investici, která je skutečně hodnotnou investicí pro Českou republiku. A nejde jenom o tuto investici, ale jde i o další firmy, které dneska v žatecké průmyslové zóně působí a vyrábějí tam. Měl jsem možnost také některé v minulých měsících navštívit a vím, že poptávka po tom, aby se dořešila výstavba rychlostní komunikace R7 je skutečně velmi silná.

    Investice Nexenu je důležitá v tom, že během pěti let bude investováno více než 22 miliard korun. Vytvoří se kolem více než tisíce pracovních míst a bude skutečně vybudován velmi moderní výrobní závod na výrobu pneumatik. Je to investice zajímavá. Bude tam i výzkumné centrum. Bude to kvalifikovaná práce pro naše lidi, čili je to určitě dobře, že se tuhle investici podařilo získat navzdory tomu, v jakém stavu je teď aktuálně výstavba této komunikace.

    My jsme také při jednání o investicích obecně, které získáváme, tak vždycky je ta otázka dopravní infrastruktury zmiňována, není to součást konkrétních smluv, které uzavíráme o investičních pobídkách, ale jsou to věci, na které se nás investoři vždycky ptají podobně, jako se ptáte vy.

    Jestli mohu tady k té záležitosti R7, informace, které jsem získal z Ministerstva dopravy. Podle Ministerstva dopravy by se úseky R7 na Slánsku měly začít budovat v roce 2020 a dokončené by měly být v letech 2022 a 2023. Zároveň jsou v plánu některá zlepšení, jako například zkapacitnění obchvatu Panenského Týnce s realizací do roku 2017, zkapacitnění obchvatu Loun s výstavbou rovněž do roku 2017. Dále se počítá se zkapacitněním úseku R7 u Chlumčan, které by mělo začít v roce 2018. A realizace tříkilometrového úseku mezi Postoloprty a křižovatkou Bitozeves by měla být zahájena už příští rok. To je stručná informace o tom, jak vypadá situace na R7.

    Samozřejmě bych zde mohl zmiňovat jednotlivé úseky tak, jak jsou připraveny. Jenom chci říci, že samozřejmě Ministerstvo dopravy tuto věc sleduje. Je to jedna z priorit vlády a Ministerstva dopravy. A chtěl bych především říci, že naším cílem je, abychom zajistili dostatek finančních prostředků na přípravu výstavby v jednotlivých úsecích tak, aby zbytečně příprava nevázla, a jakmile se dostaneme do fáze, kdy budou stavební povolení, tak abychom mohli v jednotlivých úsecích začít stavět.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan kolega Kučera položí doplňující otázku. I na to máme čas. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuju za odpověď panu premiérovi. Chtěl bych tuto otázku rozdělit na dvě části. Musím říct, že Ústecký kraj, samosprávy v Ústeckém kraji, jednotlivé obce skutečně dělají maximum pro to, aby dostavba rychlostní komunikace na území Ústeckého kraje byla v maximální možné míře uskutečněna co nejrychleji. Bohužel stejnou prioritu dostavby rychlostní komunikace R7 neklade Středočeský kraj. Skutečně bych tady chtěl požádat pana premiéra, aby se zaměřil zejména na tuto oblast. Když se pan premiér podívá, zaznělo to i v jeho odpovědi, je vidět naprosto výrazně odlišná připravenost právě na území Ústeckého kraje a na území Středočeského kraje, kde termíny jsou skutečně za zhruba deset až patnáct let. Poprosil bych pana premiéra, aby se zaměřil právě na Středočeský kraj a pomohl dostavbě rychlostní komunikace zejména na tomto úseku. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Pan premiér se chystá k doplňující odpovědi. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuju. Určitě i na základě dnešní interpelace si vyžádám od Ministerstva dopravy, vážený pane poslanče, podrobnější informaci o přípravě jednotlivých úseků po celé trase R7 a obrátím se na základě této informace na hejtmany jak Ústeckého, tak Středočeského kraje a požádám je o jejich vyjádření a stanovisko v tom, jak by se dala zlepšit spolupráce mezi vládou a těmito dvěma kraji, pokud jde o přípravu R7. Využiji této možnosti a upozorním při této příležitosti i na to, že to je důležitá priorita i ve vztahu k těm novým investicím, které získáváme do žatecké průmyslové zóny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi za doplňující odpověď. Vzhledem k tomu, že už nemáme dostatek času ani na položení poslední otázky, i tak jsme rekordmani v interpelacích na předsedu vlády, vyřídili jsme jich třináct, což nebývá zvykem za oněch devadesát minut, a budeme se po necelé minutě věnovat interpelacím na ministry vlády České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře zdravotnictví, i doslechl jsem se zvěsti o novele zákona č. 95/2004 Sb., o vzdělávání ve zdravotnictví. Z mého pohledu jde v tomto případě o nedomyšlenou redukci počtu tzv. základních lékařských oborů. Dovoluji si vás proto otázat se, pane ministře: Proč se vytváří systém, který je odlišný od většiny zemí Evropy a na jedné straně opomíjí jako základní některé specializační obory, které jsou standardně základními obory v rámci EU, a současně uvádí jako základní ty obory, které nejsou takto zakotveny ve většině zemí Evropy či EU? To je první otázka.

    Druhá je, proč text zákona neodpovídá původnímu záměru zkrátit vzdělávání. Bude-li dosavadní základní obor definován prováděcím předpisem jako nadstavbový, dojde místo možného zkrácení vzdělávání z pěti na čtyři roky k prodloužení vzdělávání z šesti na sedm let. Děkuji vám za vaši odpověď, pane ministře.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Sněmovny za položené otázky, a to ještě v limitním čase. Pan ministr má právo na odpověď. Prosím.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za otevření tohoto tématu, a protože čas, kdy zákon, kterým se vnáší pořádek do systému dalšího vzdělávání, se pomalu, ale jistě blíží do Poslanecké sněmovny, tak já předpokládám, že řekněme těchto iniciativ bude přibývat, protože v okamžiku, kdy jsme se rozhodli, ne že ten systém chceme odlišit od toho, co je v Evropě - bohužel ten systém tak, jak se mezitím, v mezidobí za posledních mnoho, mnoho let rozkošatěl, tak jsme se stali my evropským unikátem, kdy máme prakticky nejvyšší počet lékařských oborů v Evropě, a když se to pokusím zjednodušit tak, aby i nelékaři a nezdravotníci jaksi si představili, o čem hovořím, tak jsme se dostali do situace, kdy máme skoro specialisty na palec na pravé noze, kteří už nesmí léčit palec na levé noze. A tady je třeba férově říct, že to nebyla jenom chyba bývalých garnitur Ministerstva zdravotnictví, které jaksi podléhaly poměrně účinnému tlaku odborných společností, slovutných pánů profesorů a docentů, kteří měli představu, že jejich obor musí být tím základním oborem, kteří se domnívali, že i když v něm pracují, když to přeženu, čtyři lékaři v republice, tak musí jít o základní obor, a v konečném výsledku to vedlo k tomu, že odborníci, kteří mají takto úzkou specializaci, tak v okamžiku, kdy k něčemu dojde a oni by třeba chtěli svou specializaci změnit, tak je to velký problém.

    Další problém je samozřejmě se vzděláváním v rámci tohoto oboru, protože pracovišť, která jsou schopna je erudovat, není mnoho, a proto jsme se rozhodli do toho tzv. říznout a zkusit ten obor přiblížit tomu, co je ve většině evropských zemí, nicméně je třeba říct, že každá země to má trošku jinak, a chtěli jsme to trochu vrátit k systému, který jsme tady měli a který podle mého názoru byl skoro optimální, k systému první a druhé atestace. A došli jsme k tomu, že vracíme základní obory zhruba na tu úroveň, kde byly obory, z nichž se atestovalo jako z první atestace. Samozřejmě úplně to nešlo, protože medicína mezitím pokročila, a jsme si vědomi toho, že to samozřejmě vyvolává odpor, protože ti slovutní páni profesoři a docenti, kteří si svůj obor zafixovali, kteří donutili všechny lékaře z celé republiky chodit stážovat jenom na to jedno pracoviště, pokud možno stovky kilometrů od jejich bydliště, tak samozřejmě těm to bude vadit a ti budou využívat přirozeného respektu, který lékařská profese má, budou oslovovat jednotlivé poslance, senátory, aby s tím něco udělali a aby nedopustili, aby k něčemu takovému došlo.

    Takže já chci za sebe říct, že povedeme určitě jak ve zdravotním výboru, tak na půdě této ctěné Sněmovny určitě poměrně dlouhé diskuse k tomuto, jsme připraveni naslouchat argumentům, které mají nějaký základ a nějaké ratio, na straně druhé ale pokud chceme systém zjednodušit, pokud ho chceme udělat přátelštější pro lékaře v rámci vzdělávání, tak prostě musíme ke změnám dojít a vždycky bude někdo, kdo s tím bude nespokojen. Toho jsme si vědomi.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Pan kolega Gazdík se hlásí s doplňující otázce. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře, za velmi jasnou a takřka úplnou odpověď. Využiji toho ještě k jedné otázce, která mě trápí, a to je nedostatek zejména obvodních a zubních lékařů na území ČR, a jak jsem viděl analýzu, v příštích pěti až deseti letech se to dostane do velmi smutných čísel a velkých problémů. Ptám se, jestli i s tímto je nějak v té novele zákona počítáno, jestli i tady s tím se počítá, jak to změnit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr rád odpoví na doplňující otázku. Prosím.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Já chci poděkovat. Musím říct, že strašně děkuji a že hrozně rád chodím na interpelace, protože tady dostávám otázky z témat, kterými se teď zabýváme a která považuji za důležitá.

    Začnu postupně těmi dvěma tématy, která pan poslanec otevřel. U praktických lékařů podle dat a čísel nemáme pocit, že by počet lékařů, kteří získají atestaci z praktického lékařství, byl sám o sobě nedostatečný. Myslíme si, že ten počet je v pořádku, nicméně problém je v tom, že mnozí z nich chtějí zůstat pokud možno v největších městech, chtějí zůstat v Praze, v Brně, event. v dalších městech, a zaznamenáváme skutečně problém, že není úplně jednoduché je dostat do odlehlejších regionů, pohraničních regionů, kde si naopak myslíme, že důležitost praktického lékaře je velmi významná. Samozřejmě naše možnosti jsou trošku omezené. Pryč jsou doby umístěnek a my se k tomu určitě vracet nechceme a musíme je nějakým způsobem pozitivně motivovat. Proto jsme se v letošním roce dohodli s VZP, že zkusíme podpořit právě fungování ambulancí praktických lékařů v těchto regionech. A kromě toho, že funguje v rámci smluvní politiky VZP termín tzv. malé praxe, což je tam, kde je menší počet pojištěnců, který by lékaře neuživil, a ti jsou dlouhodobě placeni lépe takzvaně z hlediska jednotkové ceny, tak jsme se domluvili ještě na tom, že i když tam bude dostatek obyvatel, a přesto to nebude atraktivní pro toho lékaře, tak když dvakrát proběhne tzv. výběrové řízení na tu praxi a nebude úspěšné, tak VZP navýší úhradu tomuto lékaři o 30 % ještě navíc oproti tomu, co teď je. Netvrdíme, že to bude dostatečné... (Uplynul čas.) Pardon.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, musím vás přerušit, nedá se nic dělat. Musíte to jedině individuálně dopovědět panu místopředsedovi Gazdíkovi.

    Další interpelace je pana poslance Jana Zahradníka na ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo.

    Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci ochrany podzemních vod. Minule jsem se s tímto tématem obrátil na pana ministra Brabce, týkalo se to deficitu mezi podzemní a povrchovou vodou a disproporce mezi poplatky. Na vás se chci obrátit s otázkami týkajícími se toho, že v orných půdách se prokazatelně na základě údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy snižuje vinou špatného hospodaření množství organické hmoty, přitom obsah organické hmoty v půdě přímo souvisí se schopností půdy jímat srážkové vody. Zároveň je také známo, že zemědělci nepříliš rádi, je to pro ně administrativně komplikované, přijímají a zpracovávají do půdy komunální komposty. Přitom Ministerstvo životního prostředí neustále podporuje výstavbu dalších a dalších kompostáren, přitom mnohdy na produkty v nich vyrobené není odbyt.

    Mám dvě otázky, vážený pane ministře, na vás: Bude Ministerstvo zemědělství spolu s Ministerstvem životního prostředí řešit problém zvyšujícího se deficitu organické hmoty v orné půdě? A za druhé, jak se Ministerstvo zemědělství bude snažit motivovat zemědělce, aby hospodařili na polích tak, aby voda zůstávala na polích a neodtékala do recipientů a zároveň také aby byly využity vody drenážní? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Zahradníkovi a poprosím pana ministra zemědělství Mariana Jurečku o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, děkuji, vážený pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane poslanče, já se s dovolením pokusím v té krátké lhůtě odpovědět, protože to je téma, o kterém bychom tady mohli diskutovat celé odpoledne.

    Na tu první otázku, zdali budeme řešit problém deficitu organické hmoty - to je samozřejmě otázka, kterou se zabýváme, kterou se snažíme řešit už teď v reálném čase. My jsme udělali mnoho kroků v nastavení společné zemědělské politiky, kde se zvýšily nároky na řekněme minimální zatížení dobytčí jednotky na trvalé travní porosty v České republice, abychom podpořili živočišnou výrobu, to znamená potom i návrat organické hmoty do půdy zpět. Dále se snažíme motivovat zemědělce, aby pěstovali meziplodiny. V letošním roce podle prvních srovnání máme meziroční nárůst o 30 tis. hektarů meziplodin. Ta přesná čísla budeme mít na konci roku, ale je vidět, že pozitivní trend se tady daří nějakým způsobem nastavovat. Musím říci, že se snažíme také podporovat plodiny, které jsou zlepšující, jako jsou bílkovinné plodiny typu vojtěška, jetel, přes takzvanou bílkovinnou platbu, která je zase navázána na minimální zatížení dobytčí jednotkou. To jsou všechno podpory, které vznikly nově teď v roce 2015 a jsou nastaveny zhruba na příštích pět let.

    Musím říci, že druhá otázka, jak zemědělce motivovat, aby se řekněme tou záležitostí více zabývali a více se snažili hospodařit podle zásad správné zemědělské praxe a udržet vodu v krajině a především zvýšit retenční potenciál půdy, tak my se teď snažíme připravovat novelu nařízení vlády právě ke společné zemědělské politice. My chceme zase zvýšit nároky na zemědělce a jejich způsob pěstování, ať už jde o střídání plodin, o velikost půdních bloků, třeba vyhodnocení délky půdního bloku po svážnici, abychom tam udělali nějaké přerušení jinou plodinou, abychom nepodporovali erozi. Pak samozřejmě plánujeme v příštím roce v rámci výzev umožnit zemědělcům také podporu nákupu mechanizace, která podpoří zvýšení retenční kapacity půdy. Jde nám především o nástroje, jako jsou hloubkové kypřiče, hloubkové podrývání, protože spousta zemědělců dělá minimalizaci, ale nedělá ji celou, dělá jenom tu část, která je jednoduchá, ekonomicky pro ně přijatelná, ale tady toto už neřeší řekněme do konečného finále, jak se to správně má dělat.

    Snažíme se také motivovat zemědělce, aby hospodařili v souladu s přírodou, to znamená otázky zadržení vody v krajině, pokud jde o malé vodní nádrže, rybníky. Na příští rok otevíráme nový dotační titul, který právě bude podporovat ať už zemědělce, tak obce, případně samozřejmě privátní osoby, aby realizovali výstavbu nových rybníků. Neomezujeme to velikostí toho rybníku. Samozřejmě i podpora odbahnění a těchto záležitostí tam bude nastavena. A pro podniky povodí budeme mít nachystán dotační titul na obnovu infrastruktury právě po zemědělské vodohospodářské správě, pokud jde o drenáže a centrální systémy odvodu od drenáží, které jsou v dost špatném stavu, protože dnes to podniky povodí nemají z čeho financovat. Potom co se zrušila zemědělská vodohospodářská správa, tak ta půlmiliarda korun, která tam byla určena na tuto údržbu, už nepřešla žádným způsobem na podniky povodí. I to je další věc, kterou se snažíme pro příští rok systémově nastavit, aby se to dařilo.

    Já musím říci, že téma, které jste zvedl, a to je i téma kompostů a dodání organické hmoty do půdy přes komposty, je téma, které není úplně dobře systémově vyřešeno, protože sice Ministerstvo životního prostředí motivuje obce a jiné podnikatelské subjekty, aby zpracovávaly kompost, jenomže už tam potom chybí přenos té koncovky pro to, aby byla motivace pro zemědělce kompost případně nakoupit nebo za určité náklady ho aplikovat na pole. To je věc, kterou si budeme muset mezi sebou vyřešit. Je to hlavně problém pro obce, které nemají kompostárny. Zemědělec, který má kompostárnu, ten to v rámci svých kalkulací udělá, ale pro obce je to opravdu velký problém, co s tím kompostem vlastně dělat, když už tedy biologicky rozložitelný komunální odpad sesbírají, ale jak ho potom uplatnit ekonomicky, to je dnes opravdu problém, který není úplně dobře vyřešen. To uznávám.

    Pokusil jsem se udělat výčet některých opatření, která realizujeme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradník má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Karel Havlíček to trefně popsal veršem: Točíme-li ze sudu nedolévajíce, zůstanou nám naspodu brzy jen kvasnice.

    O té živočišné výrobě, o tom ubývání krav mluvit nebudu. To je obrovský problém sám o sobě. Jenom se chci zeptat, jestli se chystáte nějak regulovat vysévání, pěstování širokořádkových plodin, tedy zejména kukuřice, pro bioplynové stanice.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím pana ministra. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: My jsme v trošku složité situaci, kdy tady zhruba před sedmi osmi lety Ministerstvo zemědělství ne úplně dobře nastavilo podporu bioplynových stanic, nepodvázalo to živočišnou výrobou a adekvátní velikostí osevních ploch, které by ten zemědělský podíl na bioplynovou stanici měl. My tudíž těžko můžeme odlišit, kterou plochu ten zemědělec využívá na bioplynovou stanici a na krmivovou základnu, protože se to každý rok proměňuje, není to konstantní hodnota.

    Nicméně my pro příští rok máme nachystáno, že zemědělci v systému LPIS vidí dnes středně a silně ohrožené půdy, erozně ohrožené půdy, s tím, že dnes se na ně vztahuje systém GAEC, kde se jasně říká, jak mají hospodařit, co mohou a nemohou. My do té vrstvy systému LPIS jim překreslíme a zvýrazníme i 51 % potenciálně erozně ohrožených půd, s tím, že jim legislativně řekneme: vážený zemědělče, pokud na těchto plochách, které ty vidíš a které můžeš ovlivnit, ti nastane erozní událost, automaticky ti ten půdní blok překlápíme do režimu pod GAEC, kde jsou dnes středně a silně ohrožené erozní půdní bloky. Zemědělec bude vědět dopředu, u kterých ploch to může nastat, a je v jeho rukou, aby se rozhodl, zdali tam bude sít širokořádkovou plodinu, nebo ne, protože ta hrozba, která mu tímto hrozí, je poměrně velká. Snažíme se tady o pozitivně negativní motivaci, aby to měl zemědělec v rukou a rozhodnutí mohl sám ovlivnit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Přejdeme ke třetí interpelaci, kde pan poslanec Rom Kostřica bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci harmonogramu oprav u dálnice D1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Ťoka nechci udělat nic jiného než stáhnout svoji interpelaci a doufat ve šťastné vylosování v příštím týdnu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Přejdeme ke čtvrté interpelaci. Paní poslankyně Miroslava Němcová bude interpelovat nepřítomného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci diplomatických pasů. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Na žádost Pražského hradu udělalo Ministerstvo zahraničních věcí diplomatický pas panu Martinu Nejedlému. O této osobě se toho příliš neví. Na dotazy ohledně jeho osoby Hrad neodpovídá a z toho mála, co jsme se dozvěděli, tak z veřejných zdrojů lze citovat pouze toto: Martin Nejedlý je externím poradcem prezidenta republiky od roku 2014. Na Pražském hradě má přiděleny tři kanceláře, ale protože nezastává žádnou oficiální funkci, není v žádné oficiální struktuře zaměstnanců Pražského hradu, nemá zapotřebí žádat o bezpečnostní prověrku a za to, co pro pana prezidenta dělá, nebere také žádný plat. Co víme ale bezpečně, je to, že podle rozhodnutí prvoinstančního soudu má společnost Lukoil, kde byl pan Martin Nejedlý jednatelem, zaplatit České republice 27,5 mil. korun kvůli porušení smlouvy při skladování leteckého paliva.

    Důvod, proč Ministerstvo zahraničních věcí udělilo pas, je tento. Prý doprovází pana prezidenta při zahraničních cestách. Dotázán bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, řekl, že toto udělení pasu považuje za krajně problematické, protože pan Nejedlý žádné oficiální diplomatické poslání nemá a účast v delegaci z něj ještě diplomata nedělá. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové, bude jí odpovězeno písemně. Přikročíme k páté interpelaci, taktéž na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ptát se bude pan poslanec Martin Novotný, taktéž ve věci diplomatických pasů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Děkuji za slovo. Otázka bude podobná, samozřejmě takhle na dálku s čekáním na písemnou odpověď. Já jsem z veřejných zdrojů zjistil, v různých místech médií se píše, že diplomatických pasů zhruba koluje mezi populací ČR nějakých 6 700. Příslušný zákon číslo 329/1999 Sb. definuje přesně kategorie lidí, kteří na ně mají nárok, obecně to jsou ústavní činitelé jako jedna kategorie a naši diplomaté a jejich rodinní příslušníci v místě mise, a pak je tam odst. 2, který má takovou formulaci, která umožňuje ho dát v podstatě každému, jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.

    Můj dotaz směřuje k tomu, kolik z těch 6 700 přibližně zaokrouhleně diplomatických pasů patří do té kategorie ústavních činitelů, diplomatů a jejich příbuzných a kolik pro změnu do té kategorie dle toho odstavce 2, tj. oněm jiným osobám, bylo vydáno a jaké jsou ty mezinárodní zvyklosti a jaká kritéria jsou při tom vydávání nejčastěji posuzována. Dotaz je motivován jednoduše. V tuto chvíli zavládla v české veřejnosti nejistota, nakolik je to skutečně transparentní proces a nakolik by mohl být zneužit k vydávání pasů kamarádům a osobám, které z objektivního hlediska by na ně neměly mít nárok. Rozkrytí těch čísel by nám mohlo pomoci situaci pochopit. Věřím, že v písemné odpovědi pana ministra se tyto informace dozvíme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Taktéž věřím, že se dozvíme tyto informace v písemné odpovědi.

    Dalším interpelujícím bude pan poslanec Zdeněk Ondráček, který taktéž pana ministra zahraniční Lubomíra Zaorálka bude interpelovat ve věci migrantů v Německu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Když jsem ráno, dopoledne tady mluvil o tom, že jsem chtěl odpověď od pana ministra Chovance, nebyl, tak jsem zase byl přerušen. Pak když jsem viděl pobíhat tady pana ministra zahraničí, tak jsem se zaradoval, že aspoň někdo mi třeba odpoví, tak jsem si na něj napsal dvě interpelace, ale bohužel zase zde není. Chtěl jsem od něj vědět, jaká je současná situace v některých zařízeních v Německu, kde vlastně máme možnosti vidět velké soustředění migrantů a nepokoje v městech, jako Lipsko, Drážďany, Kassel, Hamburk, Heidenau atd., ale vzhledem k tomu, že tady není, tak tuto interpelaci stahuji, protože než by mi za měsíc odepsal, tak ta situace už nebude aktuální. Tím pádem stahuji i interpelaci číslo 37. Nebudu interpelovat někoho, kdo nechodí do práce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Radek Vondráček, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci zpoplatnění obchvatu města Kroměříž. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře dopravy, srdečně zdravím do Lucemburska, kde se nacházíte. Tady tato interpelace není prvním krokem, který činím v souvislosti se zpoplatněním obchvatu města Kroměříže. Už jsem se obracel na předchůdce pana Prachaře, obracel jsem se na ministerské úředníky, na pana náměstka.

    Situace je jednoduchá. Nebudu zdržovat technickými detaily. Město Kroměříž obchvat mělo. Následně se vedle postavil druhý pás asfaltu, vznikl úsek dálnice D1 a město Kroměříž o nezpoplatněný obchvat přišlo. Způsobuje to nemalé problémy v našem městě, kdy převážně průmyslová část na jedné straně Moravy je spojena jedním mostem s obytnou částí a každý den v pravidelný čas dochází k velkým a problematickým zácpám. Občané města Kroměříže tuto situaci vnímají jako velmi závažnou a je to velmi časté diskusní téma v mé obci. Na můj dotaz mi ministerští úředníci už v minulosti řekli, že nemůžeme mít výjimku, neboť se jedná o nekoncepční řešení takovéto situace. (Poznámka mimo mikrofon směrem k předsedajícímu: Mně možná neběží čas. Já se nezlobím, jenom že mi neběží čas.)

    Dobře. Přijal jsem tento argument, a následně jsem začal komunikovat s Ministerstvem dopravy v tom smyslu, aby všechna podobná města, aby s nimi bylo zacházeno stejně, aby měla šanci na nezpoplatněný obchvat, což bude mít vliv na kvalitní životní prostředí ve městech a zvýšení bezpečnosti na cestách uvnitř města. Poslední signál, který mám z ministerstva, je, že snad byla zpracována analýza, že by se to týkalo přibližně 30 obcí v této zemi a výpadek z rozpočtu za nezpoplatněné kupóny by mohl činit až půl miliardy korun. Opravdu jsou to pouze informace z doslechu.

    Pane ministře, chtěl bych vědět konkrétní informace, zda tato analýza existuje, chtěl bych skutečně vědět, jestli je reálná šance, že moje město bude mít nezpoplatněný obchvat, který už jednou mělo a který si zaslouží. V případě, že nám postavíte nový, na nezpoplatnění úseku D1 netrváme, ale opravdu nevím, kde bychom ho stavěli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně. A my se dostáváme k osmé interpelaci, kterou přednese pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci problematiky migrace na Ústecku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený nepřítomný pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci převážně mužského detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku, které toto pondělí zahájilo provoz. Jako poslanec zvolený za Ústecký kraj s tímto naprosto nesouhlasím. Ústecký kraj musí mít jiné priority než se starat o 240 uprchlíků. Náklady pro daňové poplatníky jsou vyčísleny na 2,5 mil. korun měsíčně. Náš kraj se potýká s celou řadou jiných problémů, převážně sociodemografických a socioekonomických. Zatím se situaci ve vyloučených lokalitách daří poměrně slušně stabilizovat. Tak nám prosím do kraje nepouštějte další migranty, kteří se po propuštění z detenčního zařízení mohou volně pohybovat po okolí. Žádám vás tedy o zrušení tohoto detenčního zařízení.

    A pro písemnou odpověď připojuji ještě následující dotazy. Za prvé, dle analýzy Ministerstva vnitra hlasování kvalifikovanou většinou ve věci kvót odporuje evropskému právu. Proč se tedy ČR neobrátí na soud? Za druhé, už vláda ví, kolik uprchlíků bude přijímat, v jakých letech a z jakých zemí? Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi, i jemu bude odpovězeno písemně. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci uplácení lékařů za odesílání pacientů do speciálních center. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obdržel jsem podněty zakládající podezření, že některé soukromé specializované kliniky uplácejí lékaře za odesílání pacientů na zákroky cíleně právě do těchto klinik. To je ale v přímém rozporu s etickým kodexem České lékařské komory, který přikazuje lékařům řídit se při doporučování péče výhradně medicínskou potřebou a prospěchem pacienta, a nikoli zištnými pohnutkami. Taková praxe je zřejmě ke škodě zdravotních pojišťoven, které následně hradí mnohdy zbytnou péči, a také ke škodě pacientům. Pacientům mnohdy ze zbytečných či nevhodných zákroků vznikají poškození zdraví či zdravotní rizika. Problém je závažnější, pokud jde o zákroky nehrazené ze zdravotního pojištění a pacienti platí desetitisícové, někdy stotisícové částky v dobré víře, že jim lékaři doporučují to nejlepší.

    Dostupné informace naznačují, že se jedná o desítky lékařů a tisíce pacientů, přičemž mnozí z nich již utrpěli na některých klinikách vážnou zdravotní újmu použitím léčiva v neschválené indikaci, např. u přípravku Avastin. Lékařům jsou na základě smluv zasílány částky za zákroky nehrazené ze zdravotního pojištění, které provádí klinika v rámci své podnikatelské činnosti. Lékaři se smluvně zavazují pro konkrétní kliniku informovat své pacienty o možnostech zákroků nehrazených ze zdravotního pojištění, které nabízí klinika, zejména doporučovat provedení nehrazených zákroků právě na této klinice. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mě v tuto chvíli nejsou známy podrobnosti a okolnosti vámi uvedených skutečností. Mohu tedy odpovědět víceméně především obecně. Mohu tedy uvést, pokud je zde podezření na jakékoliv nezákonné jednání, je nutné obrátit se na příslušné orgány, a to v případě podezření na trestný čin na orgány činné v trestním řízení, v případě porušování zdravotnických předpisů pak na příslušný krajský úřad. Zde je možné učinit příslušná oznámení podložená konkrétními skutečnostmi, které zakládají takové podezření. V případě, že je zde podezření na porušení právních předpisů o regulaci reklamy v oblasti poskytování zdravotní péče, je možné se obrátit přímo na Ministerstvo zdravotnictví, které je k řešení těchto záležitostí příslušným správním orgánem. To znamená, chci zopakovat, že jsme samozřejmě připraveni řešit jakýkoliv podnět, ale zatím jsme nebyli osloveni ani žádným z poškozených ani jakoukoliv jinou nemocnicí. V případě, že jakýkoliv podnět tohoto typu dostaneme, tak se tím určitě budeme zabývat, případně ve spolupráci s orgány, kterým tyto záležitosti náležejí z pohledu zákona.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance o jeho doplňující otázku.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Já jsem samozřejmě připraven předat vám podklady, které se týkají konkrétně dvou očních klinik. A chtěl bych nyní ocitovat něco z motivačního dopisu, který posílá jedna tato klinika lékařům.

    Společně s vámi se nám podařilo jenom v roce 2012 zbavit více než deset tisíc pacientů šedého zákalu a pomoci jim opět lépe vidět. Nově nastavený standard Ministerstva zdravotnictví platný od 1. 1. 2013 není v souladu s vnitřními standardy naší kliniky v oblasti moderní léčby šedého zákalu a je důvodné se domnívat, že nebude v souladu se standardy navrženými odbornými společnostmi. Rádi bychom, aby pacienti přicházeli již z vašich ordinací informováni o výhodách moderní léčby šedého zákalu, díky kterému mohou řešit spolu se šedým zákalem další potíže s viděním. Ceníme si vašeho času věnovaného pacientům vysvětlováním problematiky moderní léčby šedého zákalu, a pokud pacient takovou léčbu u nás absolvuje, jsme připraveni vám tento čas kompenzovat nově částkou 800 korun včetně DPH za jedno oko. Podmínkou je rozhodnutí pacienta pro doplatek ve výši nad 10 tisíc korun za jedno oko a zároveň záznam v odesílající dokumentaci, že je pacient odeslán k operaci k naší klinice. (Upozornění na čas.) Uvedený záznam je nutný pro rekonciliaci vaší kompenzace a také z účetního hlediska.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Já bych chtěl jenom poděkovat panu poslanci a určitě převezmu, pokud tam jsou konkrétní doklady, že něco takového se děje, a budeme se snažit maximálně něčemu takovému zabránit, samozřejmě i ve spolupráci s ostatními. Děkuji za to.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nic víc řídícího nepotěší než jedna konkrétní úspěšná interpelace.

    Desátou interpelaci přednese pan poslanec Simeon Karamazov, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci vyrovnaného státního rozpočtu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, v pořadu Václava Moravce v červnu roku 2014 jste prohlásil - cituji: "Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet vzhledem k tomu, co máme připravené. K tomu směřujeme. Ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní." Konec citátu. Předseda vlády Bohuslav Sobotka poté koncem července tohoto roku uvedl, že státní rozpočet by mohl být vyrovnaný v příštím volebním období. V této souvislosti se vás ptám, který z těchto názorů platí. Pokud neplatí ani jeden, sdělte mi, kdy budeme dle aktuálních předpokladů vašeho ministerstva mít skutečně vyrovnaný rozpočet. A bude to vůbec někdy? Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci za jeho interpelaci, bude mu odpovězeno písemně.

    Nyní přikročíme k interpelaci pana poslance Karla Šidla, který bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci obnovení tratě Dobkovičky - Oparno. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, v průběhu dostavby dálnice D8 došlo po deštích k sesuvu svahu na nově budované těleso dálnice D8. Kromě zavalení dálnice došlo k přerušení železniční tratě Řetenice - Lovosice v úseku mezi stanicemi Dobkovičky a Oparno v délce cca 200 metrů. Stalo se tak vlastně po více než sto letech od uvedení trati do provozu, že trať je přerušena. Protože nyní probíhá odstranění sesuvu a sanace svahu, dovolte mi položit následující otázky. Za prvé: počítá se při sanaci svahu s obnovením železničního svršku? Za druhé: máte již k dispozici seriózní kalkulaci nákladů obnovy tratě? Za třetí: v jakých termínech předpokládáte provedení této stavby? A za čtvrté: je už vůbec dnes známa příčina sesuvu půdy?

    Vážený pane ministře, v současnosti koluje několik petic na podporu obnovy tratě. Text nejstarší z nich mám k dispozici u sebe. Očekávám od vás věcnou a písemnou odpověď. Děkuji předem.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Přejdeme k dvanácté interpelaci, kdy paní poslankyně Markéta Adamová bude interpelovat nepřítomného ministra Jiřího Dienstbiera ve věci Agentury pro sociální začleňování. Prosím, paní poslankyně. (Ministr Dienstbier sedí ve vládní lavici.) Pardon, pan ministr, je tak nenápadný, že jsem ho opomněl. Omlouvám se mu. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pan ministr vám proklouzl.

    Vážený pane ministře, děkuji, že jste aspoň jeden ze statečných, kteří se přišli na interpelace podívat a podílet. Chtěla bych vám tedy položit několik dotazů, které se týkají Agentury pro sociální začleňování, kde nastala na jaře tohoto roku taková nepříjemná situace, kterou asi nemusím připomínat: odvolání tehdejšího ředitele, odchod 24 z celkových 70 zaměstnanců a následné jmenování nového ředitele. No a ty dotazy: Připojili se k těm dvaceti čtyřem zaměstnancům další, kteří opustili agenturu dobrovolně? Dle mých informací končily v srpnu některým zaměstnancům pracovní smlouvy. Kolika zaměstnancům tedy nebyla smlouva prodloužena, ať už z podnětu těch zaměstnanců, nebo přímo zaměstnavatele? Další dotaz by byl, jestli k dnešnímu dni je všech 24 uvolněných pozic obsazeno pracovníky s odpovídající kvalifikací a praxí. Jestli se tedy podařilo personálně stabilizovat Agenturu pro sociální začleňování a kolik je tedy k dnešnímu dni zaměstnáno v této agentuře lidí. Jestli se daří agentuře po tomto personálním zemětřesení zajistit plnění jejích povinností, jestli třeba nedošlo k rozvázání spolupráce s nějakou obcí kvůli této situaci. A poslední dotaz je, v jaké míře ovlivnila nastalá situace spolupráci právě s obcemi, které spolupracovaly do té doby, a jestli se vůbec rozšiřuje spolupráce s novými obcemi a vyloučenými lokalitami, kde by byla potřebná. Předem děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její otázky a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu paní poslankyně Adamové bych shrnul, že agentura v letošním roce spolupracuje intenzivně a dlouhodobě s 36 obcemi, z toho počtu jich 28 realizuje nebo je připraveno k realizaci takzvaného koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, z 8 obcí mimo koordinovaný přístup v letošním roce 2 ukončily spolupráci s agenturou na vlastní žádost. Jednalo se o Jaroměř a Frýdek-Místek. Důvodem nebyla personální situace v agentuře, ale částečně již ukončená míra spolupráce a naplnění uzavřeného memoranda a částečně rozdílný pohled na řešení místních problémů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Ještě bych měla doplňující dotaz, který se týká více filozofie fungování agentury, protože to byl jeden ze sporů, který tam vlastně právě na jaře hýbal těmi zaměstnanci, a to je tedy větší důraz na pomoc z hlediska cílových klientů z hlediska etnicity. Jestli tento přístup opravdu převáží v novém personálním složení především pod novým panem ředitelem Jiránkem a jestli jej podporujete, tedy aby byla více zaměřená ta činnost právě vůči vyloučeným Romům, když to řeknu opravdu tak, jak se to nabízelo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Prosím, pane ministře, o vaši doplňující odpověď.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Tento spor, který tady byl zmíněn, nikdy neexistoval. Ten byl virtuální. Celou dobu jsem zdůrazňoval, že základní strategické zaměření se nemá nijak měnit v agentuře, že cílem je pomáhat s řešením sociálně vyloučených lokalit bez ohledu na etnicitu, na složení obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách. Samozřejmě ta činnost není zaměřena pouze na lidi, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách, ale na tu obec jako celek, kde cílem je překonat důsledky sociálního vyloučení, existence sociálně vyloučené lokality, případně více lokalit, a pomoci vlastně jak lidem v té lokalitě, tak i těm ostatním, protože samozřejmě přítomnost té lokality a patologické jevy, které s tím souvisí, zhoršují kvalitu života všech lidí v obci. Čili na té strategii se nikdy nic měnit nemělo, to jsem tvrdil od začátku, a také se na ní nic nezměnilo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Přikročíme k další třinácté interpelaci, kdy pan poslanec Leoš Heger bude interpelovat taktéž pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci činnosti pracovní skupiny pro porodnictví. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, při Radě vlády pro rovné příležitosti žen a můžu byla ustavena pracovní skupina pro porodnictví, která zahájila svou činnost v lednu roku 2015. Její složení a zápis z prvního jednání byly zveřejněny na webových stránkách vlády České republiky. Od té doby nebylo zveřejněno nic dalšího, ale objevily se protesty z odborné veřejnosti lékařské, konkrétně dopisem České neonatologické společnosti si stěžoval její předseda na nerovnoměrné složení komise, kde je zastoupení porodníků a neonatologů velmi minoritní. Proto bych se rád dotázal, proč byla jednak tato problematika zařazena pod Radu vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, protože tradičně byl gestorem této oblasti, která je považovaná za odbornou, ministr zdravotnictví nebo Ministerstvo zdravotnictví. Tolik můj dotaz. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře. Máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče Hegře, rád bych tady sdělil, že tato pracovní skupina byla vytvořena při Radě vlády pro rovné postavení žen a mužů a tato rada podle svého statutu může iniciovat vznik různých pracovních skupin pro různé problémy, které se týkají problematiky, kterou se rada zabývá jako poradní orgán vlády. A proto z iniciativy členů této rady byla také ustavena tato skupina, protože to považovali za vážné téma.

    Po ustavení pracovní skupiny v dubnu tohoto roku se na jejím zasedání její členky a členové dohodli, že by bylo dobré rozšířit její složení o zástupce či zástupkyně dalších odborných společností, které se zabývají různými aspekty péče v souvislosti s porodem, a vždy bylo deklarováno, že pracovní skupina rozhodně není uzavřeným subjektem. Dne 24. června 2015 Česká neonatologická společnost zaslala námitku mně jako předsedovi rady a předsedovi vlády proti zřízení odbornosti a práci pracovní skupiny, kde mimo jiné žádá právě o vytvoření orgánu tohoto zaměření pode Ministerstvem zdravotnictví, což mně nepřísluší posuzovat, zdali ministr zdravotnictví v rámci svého resortu takovou pracovní skupinu vytvoří. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za to dovysvětlení. Ta interpelace vůbec není nějaké agresivní napadení celé struktury, jenom jaksi to, co to vzbuzuje zejména v lékařských kruzích, je velmi napínavé. A ten boj mezi porodními asistentkami, relativně minoritní skupinou žen, které si přejí rodit doma, a lékaři je dlouhodobý a opravdu velmi závažný. Nehledě k tomu, že se k tomu vyjadřoval i Ústavní soud, nepřímo. Takže ta problematika je složitá. Já jsem si toho vědom, ale přesto bych se vás zeptal, co si myslíte o argumentu, že je snaha chránit nejenom práva žen, které chtějí rodit doma, ale také práva dítěte. Protože přece jenom to riziko je o něco větší při porodech domácích. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za doplňující otázku. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane poslanče, samozřejmě si myslím, že chránit se mají práva každého. Tedy jak ženy rodičky, tak i dítěte. Já předpokládám, že také ta pracovní skupina by měla vzít v úvahu všechny souvislosti, a já sám v tuto chvíli neumím předjímat, k jakým závěrům dojde, protože na rozdíl od lidí, kteří tam byli nominováni a kteří jsou odborníky na různé oblasti, které s touto otázkou souvisí, tak to předjímat tedy nemohu ani nechci. Očekávám, že tato skupina by mohla dát nějaká doporučení, která jednak samozřejmě zajistí to, že bude poskytována kvalitní péče, ale že zároveň bude zajištěn i určitý jiný rozměr věci, možná i určitá možnost volby těch, kterých se to dotýká, z hlediska způsobu péče, aniž by to právě mělo jakékoliv negativní dopady na zdraví ať už žen rodiček, anebo novorozenců.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za doplňující odpověď. Přikročíme ke 14. interpelaci. Paní poslankyně Jana Černochová bude interpelovat nepřítomnou ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci rozsahu přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Musím říct, že mě velmi mrzí, že si nová paní ministryně na ty nekalé praktiky jiných ministrů zvykla tak hrozně rychle. A nevím, jestli za tu dobu, co je ve funkci, tak se účastnila jediných interpelací. Myslím si, že tady nebyla ani minule. A moc mě to mrzí, protože v ni vkládám nějaké naděje na to, že by se pod jejím vedením skutečně resort školství mohl někam dále posunout, a jsem tedy zklamaná z toho, že se nemohu paní ministryně zeptat na věci, které mě tíží, a budu muset podávat interpelaci písemnou. Takže využívám těchto svých dvou minut k tomu, abych poprosila nepřítomného pana premiéra, aby skutečně v rámci své vlády apeloval na všechny ministry, aby nedocházelo k tomu trapnému omlouvání 90 % ministrů jako dnes. Ty interpelace nejsou tak často, a vědí a v jednacím řádu, v zákoně jsou určeny časy, kdy interpelace jsou. Takže si v rámci svého programu a harmonogramu mohou všechno zařídit tak, aby tady mohli být.

    A v tuto chvíli tady není, pane místopředsedo, vůbec nikdo! Takže já, musíme... Kde to jsme!?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já to vidím, paní poslankyně, ale nechtěl jsem vás přerušovat. Takže hned jak domluvíte, jednání Sněmovny budu muset přerušit do přítomnosti alespoň jednoho člena vlády.

  • Poslankyně Jana Černochová: To je opravdu arogance nejvyšší! Ne vaše.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To doufám. (Do sálu se vrací ministr Němeček.) Už vidím jednoho ministra, takže nebudu muset přerušit. Alespoň jednoho jsme našli. Myslím, že i potlesk si zaslouží, že přišel.

  • Poslankyně Jana Černochová: Mě vždycky mrzí, že ty naše kritiky a připomínky zrovna slyší ti ministři, kteří tady už konečně zase sedí. Tím samozřejmě neříkám, že je v pořádku, že tady v jednu chvíli nebyl nikdo. Ale opravdu moc prosím, aby pan premiér a zejména členy vládní koalice, aby toto tlumočili i na svých poslaneckých klubech a trvali na tom, abychom si tady měli jednou za dva týdny možnost ministry či pana premiéra zainterpelovat. Děkuji pěkně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové. Přikročíme k 15. interpelaci, kde paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci dotačního programu na výstavbu škol. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, rozhodla jsem se vás interpelovat ve věci dotačního programu Ministerstva financí č. 298213, který nese název Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Vedou mě k tomu dva důvody. Za prvé, v odpovědi na moji starší interpelaci týkající se tohoto programu jste uvedl, že další výzva bude vypsána nejpozději v září tohoto roku. Máme za sebou téměř třetinu října a na stránkách Ministerstva financí není o vypsání nové výzvy ani čárka. Od jednoho ze starostů zvoleného za hnutí ANO jsem se dozvěděla, že v rozporu s původní ideou má dojít k úpravě podmínek tohoto dotačního podprogramu, když podporovány mají být nadále už jen menší projekty.

    Vážený pane ministře, můžete za prvé splnit svůj slib a vypsat výzvu? A za druhé, vyvrátit spekulace o změnách podmínek tohoto dotačního programu? Děkuji za písemnou odpověď.

    Jen podotýkám, chápu, že někteří ministři jsou omluveni z pracovních důvodů. Ovšem když podáme ústní interpelaci a ministr může odpovědět hned, máme odpověď hned. Na takovéto závažné věci, jako je kapacita základních škol, dostávám poněkolikáté odpověď pouze písemně a to mě mrzí, protože aktuálnost tohoto problému je veliká. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. I jí bude odpovězeno písemně.

    Šestnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová. Bude interpelovat taktéž nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci vyhlášky o stravování ve školách a ve školkách. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, novela školského zákona, kterou jsme zde v Poslanecké sněmovně schválili v polovině února letošního roku, upravuje mj. omezení dostupnosti a reklamy na zdravotně rizikové potraviny ve školách a školských zařízeních. Přes toto legislativní opatření však zůstávají potraviny nabízené v prodejních automatech a školních bufetech i nadále bez regulace. Přitom od 1. září 2015 měla platit vyhláška Ministerstva školství, jež by na základě limitů stanovených Ministerstvem zdravotnictví obsahovala instrukce, které potraviny a nápoje se ve školách nabízet mohou a které nikoliv. Podle informací z tisku však není tato vyhláška stále dokončena a Ministerstvo školství nedokáže říci, kdy bude hotova a kdy vstoupí v platnost. Chtěla jsem se proto zeptat, jaký je současný stav projednávání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Snad se to dozvíte písemně, paní poslankyně. My přikročíme k další interpelaci. Pan předseda Zbyněk Stanjura bude interpelovat pana ministra Dana Ťoka ve věci mýtného systému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to sleduji, že chodí jeden poslanec za druhým a ministři tady prostě nejsou. Protože tu problematiku považuji za závažnou, tak interpelaci přednesu a budu požadovat písemnou odpověď.

    V úterý jsme se dozvěděli z médií a pak z tiskové zprávy Ministerstva dopravy, že Ministerstvo dopravy v úterý ráno ještě před jednáním řídicího výboru pro mýto uzavřelo rámcovou smlouvu na činnost technicko-organizačního poradce pro mýto, zjednodušeně. Bylo to z ruky, bez výběrového řízení, za 52 milionů, údajným důvodem je časová tíseň. Tak se pojďme na tu časovou tíseň společně podívat.

    Ministr dopravy za hnutí ANO nastoupil na ministerstvo v lednu roku 2014. To je před 19 měsíci, dokonce 21 měsíci. Bývalý ministr dopravy Prachař vypsal výběrové řízení na poradce pro mýto, ta soutěž proběhla, z tisku vím, že vítězná nabídka nebo nejlepší nabídka byla v hodnotě 23 milionů, po nástupu pana ministra Ťoka nový pan ministr dopravy prohlásil, že poradce nepotřebuje, že je to zbytečné, a soutěž zrušil, aby po - nastupoval v prosinci, to znamená aby po deseti měsících, kdy on sám funguje jako ministr dopravy, řekl, že je v časové tísni, a uzavřel zakázku v hodnotě 52 milionů.

    Tak chci položit panu ministrovi položit tyto dotazy: Kdo zavinil časovou tíseň? Jak vznikla tato časová tíseň? Co dělal těch deset měsíců na Ministerstvu dopravy, že nebyl on ochoten a schopen vypsat výběrové řízení? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Osmnáctou interpelaci přednese pan poslanec René Číp, který bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci církevních restitucí. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci konkrétního problému jednoho občana, ale jak jsem se dozvěděl, není to problém, který by se týkal pouze jeho.

    Tento občan koupil od Pozemkového fondu ČR v roce 2012 dva pozemky v katastru obce Bílovec. Jednalo se o ornou půdu. Řádně zaplatil cenu stanovenou kupní smlouvou a pozemky se staly jeho majetkem. Zároveň s tím dostal potvrzení, že pozemky nebyly podle podkladů katastru nemovitostí a předchozích evidencí majetkem církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace. Pozemek tedy získal a začal užívat v dobré víře. Jaké proto asi bylo jeho zděšení, když v roce 2015 na něj a také na Pozemkový fond podala římskokatolická farnost Bílovec trestní oznámení ve věci určení vlastnictví.

    Proč se musí bezúhonný občan dostat najednou na stranu žalovanou a mít co do činění se zákonem, když on přece chtěl jen investovat do orné půdy a nic špatného neudělal? Když už tu tedy ty restituce jsou, a nejsou jen o nemovitém majetku, ale i o peněžním plnění, proč musí k takovým případům docházet a někteří naši občané se bez svého přičinění ocitají na straně žalovaných? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra zemědělství o odpověď.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, musím říct, že situace, ve které se nachází tento občan, a těchto případů je víc, je velice nepříjemná. Já plně rozumím, že je to stav, který není v rozporu, řekněme, s dobrými mravy a s předvídatelností toho, že někdo nabude něco v dobré víře a pak se dostane do této situace. Nicméně zatím není legislativní mechanismus, který by na tyto případy pamatoval. Musím říct, že se budeme muset tím intenzivně zabývat, jak pomoci tuto situaci vyřešit. Vidím tady, že by se případně nabídl nějaký jiný, náhradní, alternativní pozemek v tomto případě církvi nebo řádu, já nevím, kdo tam přesně byl, jestli je to biskupství nebo řád, jak jste zmiňoval, a pokusili se zachovat ten majetek, který ten dotyčný, co to odkoupil, nabyl, asi s ním už nějakým způsobem hospodaří, možná tam utvořil nějakou investici, budeme se snažit tu situaci řešit ať už prakticky v tom režimu, který jsem popsal, ale spíše budeme muset vytvořit nějaký legislativní právní rámec, kterým tyto situace pokryjeme. Musím říci, že to je věc, se kterou předkladatelé zákona o majetkovém vyrovnání nepočítali, musím říci, že se to dost často také stalo, tento stav, i chybou úředníků Pozemkového fondu, následně Státního pozemkového úřadu. Takže tady opravdu vinu nese stát a musí se k této problematice postavit. Já vám dnes nejsem schopen říct jasné definované řešení, kterým to vyřešíme, ale tu zodpovědnost, kterou tady vnímám, k ní se hlásím a budu chtít v rámci svého resortu to řešení najít.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Já tedy budu věřit, že pan ministr, jak tu zmiňoval, ten legislativně právní rámec se ošetří v nějakém, řekněme, rozumném časovém horizontu a tady ty poměrně smutné a tristní situace dojdou k nějakému logickému vyústění, které bude i v právu občanů, kteří v této situaci se ne svým zaviněním a v dobré víře ocitli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. Přicházíme k 19. interpelaci. Nevidím paní poslankyni Ninu Novákovou, tudíž její interpelace propadá, a pokročíme k 20. interpelaci. Paní poslankyně Jana Pastuchová bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka ve věci hospodaření nemocnic. Už se řítí pan ministr. Ano.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, už jsem se lekla, že jste mi odešel. Takže vážený pane ministře, praní špinavého prádla jednotlivých poslanců - členů vlády, do Poslanecké sněmovny nepatří. Přesto se mu nyní budu věnovat, a to v souvislosti s nemocnicemi. Každá nemocnice totiž dává prát prádlo za jinou cenu a dle mých zjištění suverénně nejvíce platí Fakultní nemocnice Ostrava, a to přes 120 milionů korun ročně. Srovnatelně velká nemocnice, např. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, platí ročně kolem 50 milionů korun. Jako objednatel služeb praní prádla ve fakultní nemocnici figurujete i vy. Klepnout sebe přes prsty dost dobře nejde, resp. to u nás není zvykem. Nacházíme se tady ve velice paradoxní situaci. Chápu, že Fakultní nemocnice v Ostravě je možná výjimečná, má oddělení náročná na praní a dezinfekci prádla, ale myslím si, že v České republice je těchto nemocnic tohoto typu víc, třeba Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice v Plzni, a přesto perou za mnohem méně financí.

    Já bych vás tedy prosila o jasné, ideálně čísly podložené vysvětlení, proč právě Fakultní nemocnice v Ostravě platí za praní špinavého prádla nesrovnatelně více než ostatní nemocnice v České republice. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se samozřejmě nebráním vysvětlit a stát si za všemi kroky, které jsem jako ředitel Fakultní nemocnice Ostrava činil. Nicméně byl bych hrozně rád, kdyby kritika, která tady zaznívá na adresu mou nebo nemocnice, byla pravdivá, kdyby čísla byla pravdivá a kdyby nešlo o účelové dezinformace a dezinterpretace.

    Já tady nechci říct, že původcem těchto dezinterpretací je paní poslankyně. Musím říct, že před nějakou dobou jsem měl možnost se seznámit s výstupy - nevím, jak to slušně nazvat, skoro to ani výstupy nelze nazvat - tzv. obecně prospěšné společnosti Kverulant - myslím, že ten název je poměrně výstižný, já bych po seznámení se s tou tzv. analýzou spíše řekl ignorant -, která na základě zákona o svobodném přístupu k informacím oslovila nemocnice a zeptala se jich: za kolik perete prádlo? Tečka. Neptala se, v jaké struktuře, jestli v tom mají i servis, co se týče tohoto prádla, nákup tohoto prádla, jestli v tom mají personál apod. Zhruba polovina nemocnic jim odpověděla v této struktuře, jak hovořím, a oni to setřídili, vyhodnotili. A ještě tady musím uvést, jak to vyhodnotili. Oni to nepočítali na kilogram prádla, tak jak běžně se srovnávají tyto ceny, ale na lůžko a rok. Takže když to dovedu ad absurdum, nemocnice, která bude mít málo pacientů, malý obrat na lůžkách, nebude tím pádem tak často to prádlo měnit, bude mít strukturu řekněme méně infekčně náročných oddělení, tak vyjde mnohem lépe než nemocnice, která na stejném počtu lůžek bude mít třeba třikrát větší obrat pacientů, bude tam mít náročnější strukturu a bude více prát a vyjde drahá podle této tzv. analýzy. Když jsme tedy toto porovnali v rámci možností, kterou ta společnost vytvořila, a dostali jsme se i k té tabulce, nejen k tomu výstupu, kde si řekli, že je cílem trošku si aspoň plivnout na ministra zdravotnictví, tak jsme přepočetli jenom praní prádla, nikoliv už nákup, a tam se Fakultní nemocnice Ostrava dostala zhruba na 18 korun na kilogram prádla a rázem nevyčnívala, byla v průměru apod.

    Takže já musím říct, že si těžko zvykám na některé věci, které takzvané některé neziskové organizace, které se živí nevím úplně čím, produkují. Zřejmě to má nějaký cíl - a já nechci říct, že to bylo záměrem, mohlo to být opravdu jenom z blbosti, ale tady toto mě hodně vytočilo, protože to považuju za hodně nefér.

    A řeknu konkrétní věc, která z toho plyne a kde jsme se i domluvili s kolegy z ostatních fakultních nemocnic, že musíme velmi opatrně sdělovat informace podle zákona 106. Ne že bychom jich zmínili méně, ale naopak více. Musíme se zeptat, v jaké struktuře. Tam, kde se to dá přetočit a zneužít to jedno číslo, tak je třeba to dodat komplexně tak, aby se to nedalo otočit proti nám. Protože jiný kolega z jedné fakultní nemocnice, když se ho na toto zeptali, tak řekl, za kolik perou, dal tam náklady na prášek a vodu, nedal tam náklady na zaměstnance, nedal tam náklady na odpisy, na technologii a samozřejmě vyšlo jim, že perou zázračně levně. Takže mrzí mě, že se tady s těmito tzv. analýzami setkávám. Pořád si na to nějak nemůžu zvyknout, ale to už asi k veřejnému prostoru v České republice patří, bohužel.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych tedy, když rozporujete analýzu těchhle průzkumů, požádala o předložení vlastní analýzy a zveřejnění, která bude založena na tvrdých datech, aby to bylo transparentní pro všechny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající, takovou analýzu za přímo řízené organizace samozřejmě máme. Nemáme je tedy za všechny nemocnice v České republice, protože ty nejsou povinny ministerstvu sdělovat zrovna náklady na praní prádla, které nepatří úplně k tomu nejpodstatnějšímu, co nemocnice, které neřídí ministerstvo, řeší. Nicméně za přímo řízené nemocnice takovouto analýzu máme a není tam nic, co by nás opravňovalo k podezření, že něco u některé konkrétní nemocnice není v pořádku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, paní poslankyni. 21. interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického ve věci neproplacených přesčasů. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v minulosti jsem několikrát interpeloval vaše předchůdce kolem neproplacených přesčasů. Dokonce v minulém roce jsem interpeloval i vás, a to přesto, že jste problém zdědil. Sám jste ve své odpovědi přiznal, že ministerstvo hledá formální nedostatky, aby prodlužovalo řešení. Nicméně dnes je jasné, že soud přiznal čtyřicítce armádních pilotů 50 mil. korun. Tím dal za pravdu názoru, že velitelé nesprávně propláceli 24hodinové služby. Podle mého názoru ani tak nejde o ty peníze, ale o spravedlnost, kdy stěžující si piloti museli odejít ze služby a stali se vyvrheli. Šlo a stále jde o to, že se vláda stala pro tyto příslušníky i jejich rodiny nedůvěryhodným tělesem.

    Z tohoto pohledu se ptám, pane ministře: Omluví se naše armáda nebo vy přímo těmto pilotům, kteří se pouze domáhali spravedlnosti? Souhlasím, že pro službu vlasti je důležitá atmosféra důvěry a slušné zacházení. Naše armáda postrádá několik tisíc profesionálních vojáků a nedaří se zastavit odchody vojáků ani novými nábory. Jsem totiž přesvědčen, že i atmosféra v armádě může přispět k zájmu o tuto službu. To je pouze můj stručný komentář k této po mnoho let se vlekoucí kauze, na které se podepsalo mnoho vašich předchůdců. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi, bude mu odpovězeno písemně.

    Další interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude přítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku interpelovat ve věci zákazu prodeje o svátcích. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, na veřejnost se dostaly informace o snaze vládní koalice omezovat prodejní doby v obchodech v České republice. Pominu, že to je poměrně zásadní zásah do svobody podnikání v České republice, ale na to si možná lidé od této vládní koalice budou muset zvykat čím dál tím víc, není to jediný případ. Stejně jako si lidé v obchodech budou muset zvyknout na to, že když vláda zakáže podnikatelům podnikat, tak že asi nedostanou zaplaceno za dobu, za kterou zaplaceno dostávali, protože mohli chodit do práce a mohli dostávat tím pádem vyšší mzdu. Ale toto opatření by postihlo i producenty zejména potravin, které se prodávají jako čerstvé. To znamená, když se některé dny nebude moci prodávat, budou tím omezeni i naši potravináři nebo producenti potravin. Proto se vás chci, pane ministře, zeptat, zda s tímto navrženým opatřením souhlasíte a zda jej podporujete.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Ještě jednou dobré odpoledne, nebo podvečer. Já musím říct, že nejsem asi ten nejpovolanější, kdo by se měl vyjadřovat tady k tomuto návrhu. Mimo jiné se jedná o senátní návrh zákona, nikoliv o vládní legislativní iniciativu. Nejsem předkladatel ani iniciátor tady tohoto záměru. Musím říct obecně, že já nejsem příznivcem velkých zásahů do jakéhokoli tržního prostředí. Obecně říkám, že stát má být ten, kdo lajnuje hřiště, seče to hřiště a dohlíží na to, aby (nesrozumitelné) byla férová pravidla. To říkám dlouhodobě a to stále platí. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, s doplňující otázkou.

  • Poslanec Petr Bendl: Pan premiér tady dnes při interpelacích potvrdil, že takováto jednání existují. Zaráží mě, že první místopředseda KDU-ČSL nic takového neví. Nicméně děkuji vám za odpověď a počkám si na to, jak se zachováte, až tady norma bude. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. 23. interpelaci přednese pan poslanec Jiří Zlatuška, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci podmínek detence. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Při návštěvě zařízení Bělá-Jezová jsem viděl stav přinejmenším ponižujícího a z mého pohledu i nelidského zacházení s běženci v detenci. Přeplněné zařízení fungující jako horší vězení, bez adekvátního zajištění podmínek pobytu, a vzhledem k tomu, že drtivá většina zajištěných je po uplynutí lhůty propouštěna a odvedena na vlak, kterým pokračují původním směrem své cesty, tak i bez skutečného důvodu pro takové omezení svobody.

    Detence dětí v takových podmínkách odporuje čl. 5 Úmluvy Rady Evropy o zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání z roku 1987, je způsobilá tyto děti poškodit a jako taková je nezákonná.

    Zadržovaní jsou výrazně kráceni na právech přístupu k právní pomoci a přinejmenším u osob žádajících mezinárodní ochranu jde přímo o porušování čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 604/2013.

    Nezákonnost některých zajištění na základě nařízení Dublin III vyslovilo již několik soudů mimo jiné proto, že ani v § 129 zákona o pobytu cizinců ani jinde není stanovena definice kritéria vážného nebezpečí útěku, jak ji vyžaduje toto nařízení. Přesto jeho praxe pokračuje bez naplňování požadavku posouzení každého případu jednotlivě ani možnosti účinného využití mírnějších donucovacích opatření. Zavírány jsou osoby, které se vstupem na území ČR mohly dopustit nejvýše přestupku, oproti tomu omezování osobní svobody a nelidské zacházení je u nás trestným činem.

    Jakým způsobem je v gesci Ministerstva vnitra řešena právní odpovědnost za toto konání, kdo konkrétně v linii rozhodování za ni nese odpovědnost a kdo ponese trestní odpovědnost, až bude nezákonnost omezování osobní svobody nebo působení duševního trýznění pravomocně konstatována?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Jako učitel bych řekl interpelace jedna, čtení čtyři. Bude panu poslanci odpovězeno písemně.

    Další interpelaci přednese paní poslankyně Marie Benešová, která bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci nároku na náhradu škody. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marie Benešová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Ministerstvo financí České republiky v poslední době deklarovalo jako jednu ze svých priorit dokončení dálnice D8 v roce 2016. Tento záměr určitě všichni vítáme. Poněkud stranou však zůstala problematika sesuvu, ke kterému došlo na stavbě této dálnice, zejména pak problematika odpovědnosti za tento sesuv, ke kterému došlo v noci z 6. 6. na 7. 6. 2013. Existuje supervizorský znalecký posudek z roku 2014 č. 12 z 20. 12. 2014, který zpracovalo Vysoké učení technické Brno, Fakulta stavební, Ústav geotechniky se sídlem Veveří. Tento posudek byl objednán Ing. Josefem Kačírkem a Ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic jej má plně k dispozici. Z tohoto posudku lze dovozovat, že uvedený sesuv byl důsledkem porušení zákonných povinností těžební organizací dobývající výhradní ložisko Dobkovičky nacházející se v těsné blízkosti trasy dálnice D8, která umístila deponijní drtě a kameniva nevhodně na vrcholu sesuvného území a nezajistila dostatečné odvodnění lomu, když právě kombinace těchto dvou pochybení byla podle uvedeného posudku příčinou předmětného sesuvu. Jelikož k této události došlo již před více než dvěma lety, nelze vyloučit, že případný nárok České republiky bude promlčen, na náhradu škody tedy myslím. K promlčení nároku na náhradu škody přitom zcela jistě dojde, pokud bude realizována nejprve sanace sesuvu a až potom bude řešeno, kdo za sesuv odpovídá.

    Mám tedy v této souvislosti dvě otázky. Učinilo nebo plánuje-li učinit Ministerstvo dopravy České republiky nebo Ředitelství silnic a dálnic právní kroky k vymožení náhrady škody způsobené touto těžební organizací? A v případě, že tak neučiní a bude uvažovat o vymáhání až poté, co tedy zjistí ostatní, jak se zachová a jak tedy naloží s výše uvedeným posudkem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně.

    Přikročíme k 25. interpelaci, nicméně paní poslankyni Nytrovou nevidím, takže její interpelace propadá. 26. interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat přítomného pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci kalů v ostravských lagunách. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ve věci likvidace ekologické zátěže v areálu lagun OSTRAMO jste rozhodl o tom, že bude okamžitě zahájena příprava na vyhlášení otevřeného výběrového řízení na dekontaminaci zemin a příprava na vyhlášení otevřeného výběrového řízení na dekontaminaci vod. Myslím si, že se samozřejmě jedná o správný krok, nicméně bych chtěl upozornit, že způsob likvidace kalů z ostravských lagun, tedy skládkování jedovatých kalů na skládce nebezpečného odpadu CELIO u Litvínova a následné pálení kalů v cementárně v Čížkovicích u Lovosic, vyvolal v nedávné minulosti obrovské protesty u obyvatel Ústeckého kraje.

    Vážený pane ministře, chtěl bych vás vyzvat, aby uvedený způsob likvidace jedovatých kalů z Ostravska, tedy spalování v cementárnách v Ústeckém kraji, nebyl již dále ve výběrovém řízení uvažován. Chci se vás zeptat, zda učiníte kroky, aby tento způsob nebyl již dále ve výběrovém řízení uvažován. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra průmyslu o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, k vašemu dotazu bych rád uvedl, že usnesení vlády ze dne 25. září 2013 č. 732 ke Zprávě o možných způsobech řešení krizové situace ve vývoji hospodaření klíčových průmyslových podniků a negativního výhledu vývoje zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a k návrhu opatření uložilo v příloze 1a Ministerstvu financí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí zajistit finanční prostředky pro konečné řešení likvidace ekologické zátěže laguny OSTRAMO s případným předložením materiálu na jednání vlády, který upraví celkovou garanci státu. Ministerstvo financí je tedy gestorem této ekologické akce, hradí náklady na základě ekologické smlouvy se státním podnikem DIAMO, schvaluje technickou dokumentaci a provádí kontrolu účelnosti nákladů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Chtěl bych říct, že pokud dojde k tomuto způsobu, o kterém jste tady hovořil, tedy skládkování na skládce nebezpečného odpadu Celio a potom spalování v (nesrozumitelné) cementárně, že to vyvolá obrovské protesty v Ústeckém kraji. Ústecký kraj je nejen region s nejvyšší nezaměstnaností v České republice, ale je i region, kde je nejnižší věk dožití, kde je nejvyšší kojenecká úmrtnost. A oprávněně se někteří lidé domnívají, nebo mnoho lidí z Ústeckého kraje se domnívá, že tímto děláte z Ústeckého kraje popelnici České republiky.

    Chtěl bych položit doplňující otázku, zda v případě, že dojde k tomuto způsobu likvidace v Ústeckém kraji, proti kterému důrazně protestuji, přesto pokud dojde k tomuto způsobu likvidace, zda plánujete nějaké finanční kompenzace směrem k obyvatelům Ústeckého kraje a dotčených regionů, kde k tomuto spalování dojde. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: K doplňujícímu dotazu bych rád sdělil, jak už bylo zřejmé z mého předchozího slova, v tuto chvíli není určeno místo, kde eventuálně dojde k finálnímu spalování. To musí předložit žadatelé o zakázku. Součástí tohoto návrhu musí být také zajištění toho, že ke spálení eventuálně musí být souhlas okolí provozu, ať už se nachází v Ústeckém kraji, nebo v některém jiném kraji České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci přednese pan poslanec Radim Holeček, kterého ale nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a pro velký úspěch si interpelaci zopakuje pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci evropsky významných lokalit. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jak jste říkal, pro velký úspěch podruhé.

    Vážený pane ministře životního prostředí, chtěl bych se vás zeptat na termín, kdy předložíte na vládu návrh na doplnění soustavy Natura 2000. Jak jistě víte, Česká republika má dluh v tomto doplnění, má dluh samozřejmě a povinnost vůči svým závazkům v Evropské unii. K doplnění soustavy Natura 2000 vás vyzval svým usnesením i podvýbor pro ochranu přírody a krajiny, který zasedal v letošním roce a přijal usnesení na urychlené doplnění. To znamená, otázka je: V jakém termínu předložíte onen návrh na doplnění? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, kolegyně, kolegové. Jak jste správně uvedl, skutečně je tady povinnost pro Českou republiku doplnit do konce roku 2015 nařízením vlády tyto evropsky významné lokality. Rozjeli jsme proces mezi resorty v červenci. V současné době dokončujeme vypořádávání připomínek. Těch zásadních připomínek přišlo celkem víc jak 200. Není tajemstvím, že jsou tam samozřejmě sporné lokality, které vyvolávají poměrně kontroverzní reakce u řady resortů, a je to řekněme pět až šest lokalit týkajících se například Labe a dalších oblastí. V současné době jsme vlastně na konci vypořádávání připomínek na úrovni náměstků ministrů. Tento proces by měl být ukončen příští týden. Následně budeme ještě vypořádávat na úrovni ministrů. Takže očekávám, že ten materiál předložíme do vlády do konce listopadu letošního roku.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Chtěl bych poděkovat za konkrétní termín. To je myslím velice důležité, že existuje listopad letošního roku. Jenom bych chtěl upozornit, že i v případě těchto sporných, nebo dle slov ministra Brabce sporných lokalit v případě, že nedojde k doplnění nebo splnění toho závazku, může to znamenat ohrožení čerpání operačního programu Životní prostředí. To znamená, pokud nedoplníme soustavu v termínu, o kterém se tady bavíme, tak to čerpání může být ohroženo. Jestli si tohle uvědomujete, případně jestli máte připravenou nějakou záložní variantu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Ano, takové ohrožení tady skutečně minimálně v teoretické rovině je. Dokonce je s Českou republikou už v této chvíli vedeno řízení zvané EU Pilot, což je první stupeň před případným nebezpečím infringementového řízení. Pevně věříme, že se nám podaří dohodnout s resorty takový kompromis, a koneckonců i s Evropskou komisí, který bude vyhovovat všem stranám. A nebude to jednoduché. Teď bych nechtěl hovořit o nějakém záložním řešení, protože je to předčasné, ale pevně věřím, že k dohodě dojde, a samozřejmě mezitím už průběžně jednáme i s Evropskou komisí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci regulace hazardu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, v úterý proběhl jednací maraton kolem zákona o změně zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který předkládá kolega Jan Volný. Vaše ministerstvo připravilo návrh zákona, který se odlišuje, a po pravdě řečeno po dlouhé diskusi na plénu se stále noří otázky, proč byly podány dva návrhy, proč vaše ministerstvo nepředložilo vládní návrh včas. Dokonce hrozí, že kvůli obstrukcím vůbec nedojde ke zvýšení zdanění hazardu. Dnes bylo rozhodnuto, že vaše ministerstvo urychleně připraví vládní návrh zákona, který vláda projedná a který tento poslanecký návrh nahradí. Slyšel jsem dokonce i spekulace, že jste se sešel s majitelem holdingu firmy Synot a že poslanecký návrh je nějakým kompromisem s hazardním průmyslem.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já také děkuji panu poslanci Seďovi, kterému bude odpovězeno písemně.

    Další interpelaci by měla předložit paní poslankyně Pavlína Nytrová, která ale není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Dostáváme se k interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci čerpání evropských peněz. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, ráda bych se zeptala, jaký je současný odhad výše prostředků z programového období 2007 až 2013, které Česká republika nevyčerpá. Současně bych se ráda zeptala, jaké kroky činí tato vláda, aby se situace, kdy značné množství evropských peněz zůstane nevyužito, v případě programového období 2014 až 2020 neopakovala. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí písemně odpovězeno. 32. interpelaci přednese pan poslanec Jan Zahradník, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického ve věci změny území v Boleticích. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážený pane ministře, na konci roku 2014 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu zákon ze dne 14. ledna 2015 o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů neboli zákon o hranicích vojenských újezdů. Paragraf 2 tohoto zákona, ve kterém se mění také hranice vojenského újezdu Boletice, obsahuje odstavec 3 písm. c) ve znění: Hranice vojenského újezdu Boletice se mění tak, že se připojuje dosavadní katastrální území vojenského újezdu Boletice, Houbový vrch a Maňávka u Českého Krumlova k území obce Horní Planá. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

    Kladu vám otázku, vážený pane ministře, jak se Ministerstvo obrany a Armáda České republiky připravují na předání zmíněných katastrálních území pod civilní správu a na to, aby tato území byla od uvedeného dne volně přístupná pro návštěvníky.

    Ještě mám další otázku. V roce 1950 byla do vojenského újezdu Boletice zabrána i severní část katastru města Horní Planá, například oblast kolem Houbového vrchu, a to včetně pozemků, jež byly k 31. 12. 1949 ve vlastnictví města. K 1. 1. 2016 bude tato část katastru Horní Plané z VÚ Boletice vypuštěna a bude připojena zpět ke katastru Horní Plané. V tomto případě se už ale neřeší majetkové poměry. Horní Planá sice bude mít podle současného návrhu zákona pozemky, jež vlastnila k 31. 12. 1949, zpět ve svém katastrálním území, nicméně zůstanou ve vlastnictví státu. Uvažuje stát o navrácení těchto pozemků městu Horní Planá? Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. 33. interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat přítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci nahrazení vyšetření OCT. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Státní ústav pro kontrolu léčiv stanovuje v indikačních omezeních některých léčivých přípravka jako podmínku úhrady ze zdravotního pojištění zdravotní výkon, takzvané ošetření OCT na očním tomografu. Toto ošetření však není hrazeno ze zdravotního pojištění. Pojištěnci tak jsou nuceni hradit je z vlastních prostředků, čímž je omezena i dostupnost léčivého přípravku tímto vyšetřením podmíněného. Zdravotní pojišťovny dlouhodobě odmítají vyšetření OCT hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to na základě argumentace, že se jedná o výkon ze zdravotního pojištění nehrazený, jelikož jako takový není uveden v seznamu zdravotních výkonů, který je stanoven vyhláškou, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Vzhledem k tomu, že vyšetření zcela odpovídá kritériím definujícím péči hrazenou ze zdravotního pojištění, pak odmítají-li zdravotní pojišťovny hradit vyšetření ze zdravotního pojištění, podle mého názoru jednají protiprávně a zřejmě v rozporu s Ústavou České republiky.

    Já si dovoluji požádat o odpověď na otázku a vysvětlení, z jakých důvodů není v praxi zdravotních pojišťoven vyšetření OCT hrazeno ze zdravotního pojištění, o informaci, jaký zvolit postup ve vztahu ke zdravotní pojišťovně, aby jednala v souladu se zákonem a vyšetření OCT z prostředků veřejného zdravotního pojištění pacientům hradila, a vysvětlení, proč není vyšetření OCT dosud obsaženo v seznamu zdravotních výkonů stanoveném vyhláškou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyšetření OCT neboli optická koherentní tomografie je poměrně nová vyšetřovací metoda. Aby byla taková péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění, musí splňovat podmínky úhrady podle § 13 zákona č. 48 o veřejném zdravotním pojištění. Nicméně příslušná odborná společnost zatím nepředložila pracovní skupině k seznamu zdravotních výkonů Ministerstva zdravotnictví návrh k posouzení a k rozhodnutí o způsobu a výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření OCT proto zatím nemohlo být zahrnuto do seznamu zdravotních výkonů. Pokud s takovýmto podnětem příslušní odborníci do komise přijdou, komise jistě racionálně posoudí potřebnost tohoto výkonu a nic nebude bránit jeho zařazení do nejbližší novely seznamu zdravotních výkonů.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Chci jenom upozornit, že pokud by ty zdravotní pojišťovny chtěly, tak samozřejmě mohou toto vyšetření hradit na základě vlastního výkonu, podobně jako hradí třeba výkony na gama noži nebo na cyber knife jako vlastní výkony zdravotní pojišťovny.

    Je tady ještě jeden problém. Když praktik nebo jiný lékař, oftalmolog, pošle pacienta s předpokládanou makulární degenerací do soukromé oční kliniky, tak přihraje tomuto zařízení kromě úhrady od pojišťovny také platbu za velice drahé léčivo. Zůstává otázkou, kolik platí pacienti takové kliniky za toto léčivo, například za Avastin nebo Lucentis. Dá se předpokládat, že ještě více, než je doporučená cena. Pokud by se ale takový pacient léčil v centru specializované péče, byl by Avastin nebo jiné potřebné léčivo hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Je otázkou, zda je etické, že lékař odesílá pacienta do konkrétní kliniky, a nikoliv do specializovaných center schválených jak Ministerstvem zdravotnictví, tak i zdravotními pojišťovnami. Navíc je tady ten moment, že v některých případech došlo k použití například Avastinu v neindikované péči a došlo k poškození zraku pacientů na konkrétní klinice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, já to vnímám tak, že je to trochu pokračování nebo doplnění první interpelace pana poslance Hovorky týkající se řekněme minimálně velmi podezřelých praktik některých soukromých očních klinik. Nezbývá mi než to, co jsem řekl už předtím, že děkuji za tento podnět, že se tím budeme zabývat. Zkusíme všechny ty informace od pana poslance a řekněme i od dalších doplnit, dát dohromady a postupovat potom na základě těch zjištění, pokud budou znepokojivá, ve všech možnostech, jak nám zákon umožňuje. Děkuji ještě jednou za ten podnět. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. 34. interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci organizace veřejně prospěšných prací. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Vážená paní nepřítomná ministryně práce a sociálních věcí, na pracovním jednání se Svazkem obcí Rakovnicka jsem se dozvěděl, že úřady práce vypovídají obcím smlouvy, na základě kterých jsou podporovány tzv. veřejně prospěšné práce, a lidé, kteří by normálně byli v evidenci úřadu práce, tak vykonávají i činnosti ve prospěch veřejnosti nebo ve prospěch obcí. Úřady práce tyto smlouvy vypovídají. Lidé, kteří ty veřejně prospěšné práce vykonávali, jsou povinni se zaregistrovat na úřadu práce a nesmí se minimálně šest měsíců vrátit zpět na to, aby vykonávali veřejně prospěšné práce. To považuji za jednak mrhání státními prostředky a jednak absolutně nelogické chování z hlediska fungování toho, jestli se ti lidé do pracovního procesu budou chtít vrátit apod. Obce mají obrovské potíže vůbec někoho přesvědčit a dostat je na činnost veřejně prospěšných prací a tohle je absolutně protisměrné.

    Můžete mi vysvětlit, co to má znamenat a proč nutíte lidi, kteří vykonávají veřejně prospěšné práce, být povinně zaregistrováni minimálně půl roku na úřadu práce a nemoci se vrátit v novém finančním období Evropské unie zpátky do pracovního procesu ve prospěch veřejnosti, když jsou placeni na úřadech práce? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, bude mu odpovězeno písemně.

    Já stahuji svoji interpelaci, byť bych interpeloval, až bych plakal, ale nemá mě tady kdo nahradit.

    Další interpelující je paní poslankyně Jana Černochová, kterou taktéž nevidím. Její interpelace tudíž propadá. Pan poslanec Zdeněk Ondráček - také ho nevidím. Také jeho interpelace propadá. Pan poslanec Simeon Karamazov dvakrát po sobě - také ho nevidím. Také jeho interpelace propadá. Paní poslankyně Věra Kovářová, ta přítomna je, ale stahuje interpelaci. A pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce přítomného (ohlasy v sále) ve věci posunu termínu dokončení staveb. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře - děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já se chci jenom dotázat ve věci poslední výzvy z operačního programu Životní prostředí na stavbu kanalizací. Došlo k tomu, že Státní fond životního prostředí uvolnil poměrně značné prostředky na dočerpání prostředků v rámci tohoto operačního programu na období 2007 až 2013. Byly tam poměrně šibeniční termíny, protože stavby se zahajovaly a musely se dokončit v letošním roce. Ale jsou signály z různých staveb, že je problém ty stavby do konce roku dokončit. Dochází k tomu, že se termíny neplní, že nastává zimní období, během kterého z technologických důvodů nelze některé práce dokončit.

    Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je možné v rámci dodržení technologický postupů a dodržení kvality vykonávaných prací posunout tyto termíny, aby nedošlo k poškození nebo nedodržení kvality těchto staveb. Já vím, že jsme vázáni předpisy programu příslušného, vázáni zřejmě i smlouvami, dohodami s Evropskou unií. Přesto si dovoluji požádat, aby tyto stavby měly termín prodloužený, pokud je to možné, aby nedocházelo k nekvalitním pracím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře. Říká se, že to nejlepší na konec, tak dnes jste nejlepší vy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, jak říká Karel Gott, to jsem opravdu nečekal, že se ještě na mě dostane s touto interpelací.

    Já vás zklamu, ale myslím si, že vy to čekáte, že vás trochu asi zklamu, protože bohužel, České republice se nepovedlo přes veškerou snahu na různých úrovních vydobýt si pravidlo N+3 pro závěr programového období. My jsme tušili, že celá řada projektů bude mít velké problémy, také proto jsme, myslím, že velmi intenzivně, společnou prací Ministerstva životního prostředí a především Státního fondu životního prostředí řídili ty projekty především v té prioritní ose číslo 1, tedy ty vodohospodářské projekty, které mají velmi dlouhou dobu realizace a byly značně zanedbány, s cílem v podstatě zrušit ty projekty nebo odstoupit od těch projektů, kde hrozilo akutní riziko, že nebudou dokončeny. V současné době řídíme doslova individuálně stále ještě několik set, nebo dokonce první tisíce těchto projektů, byly jich desítky tisíc, myslím, celkově těchto projektů jsou stále ještě desítky, a některé z nich využily možnost tzv. fázování, tedy rozdělení, částečně přenesení do nového programového období 2014 až 2020. Někde už to opravdu nešlo, ale skutečně to pravidlo způsobilosti výdajů stanoví zcela nekompromisně, že platby ze strany příjemce musí být uskutečněny do 31. 12. 2015.

    My jsme tam, kde skutečně jsme měli podezření nebo indikaci toho rizika, tak tam řídicí orgán operačního programu Životní prostředí odstupoval od registračních listů, a všem ostatním příjemců je poskytována maximální podpora včetně práce na fondu v sobotu a v neděli, nebo do pozdních večerních hodin, tak abychom minimalizovali riziko, že ty projekty nebudou dokončeny. Ale skutečně nelze vyloučit, že některé projekty nebude možno dokončit, např. z důvodu výběrového řízení nebo stížností na ÚOHS, do konce prosince, ale já doufám, že to budou jednotky projektů. Ještě před rokem nám hrozilo, že těch projektů budou stovky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Přesto ještě na základě zkušeností, které jsou, si dovolím poprosit Ministerstvo životního prostředí a státní fond, aby případně v rámci projednávání zákona o zadávání veřejných zakázek reagoval na podněty z některých realizací. Dochází k tomu, že je soutěž na dodávku třeba kanalizací soutěžena na cenu. Jenom na cenu. A firma nebo investor, který má šibeniční termín, se bojí v případě nejnižší dodávky, i když je to, řekněme, firma bez nějaké historie, neuzavřít smlouvu a dochází k tomu, že potom se třeba účastní stavby konsorcium, které je zaštítěno nějakou firmou, která se pak na stavbě ani neukáže, a ve výsledku to dělá firma, která nemá autorizaci, má třeba jednoho technika, má pět zaměstnanců a zadává to jiným firmám, které se tam potom po té stavbě potulují. (Předsedající: Čas.)

    Čili toto je vážná věc, která by se měla řešit do budoucna, aby nedocházelo k tomu, co se dnes na stavbách děje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, závěrečné slovo je vaše.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Ani to jsem nečekal, ale o to víc si toho vážím. Já vás chci ujistit, pane poslanče, že tomu věnujeme velkou pozornost. A víte dobře, že ona to je samozřejmě společná odpovědnost především na základě zákona o veřejných zakázkách nebo zadávání veřejných zakázek, který teď brzy bude ve Sněmovně v projednávání, a někde bohužel ta možnost posuzovat to jinak než na cenu nebyla. Nový zákon určitý nový prostor na toto vytvoří. Máte pravdu, k těm případům skutečně docházelo, a v řadě případů dokonce byly i předmětem korekcí. Dokonce některé projekty na základě toho byly i zrušeny a v některých případech v tom obce byly nevinně, ale přesto bohužel ten řídicí nebo auditní orgán musel rozhodnout o zrušení projektu. Nic jiného mu nezbylo, protože by se jinak sám vystavoval sankci. Děkuji.