• Předseda PSP Jan Hamáček: Uplynula doba, na kterou bylo jednání přerušeno, a pan předseda Kalousek může pokračovat. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ani nevíte, jak rád bych, pane předsedo, ale přiznám se, že nemohu. Úcta k Poslanecké sněmovně, jejímž jsem členem a jejíž usnesení je pro mě zákonem, mi v tom zabraňuje. My jsme si totiž svým usnesením stanovili, a ta formulace je - a teď budu citovat zcela přesně - že prvním bodem ve středu bude bod 145. Je to třetí čtení a lhůta uplyne až v 9 hodin. Dřív se hlasovat nemůže. A neboť už je středa, nemůžeme jednat. Je středa, prvním bodem ve středu je bod 145. Nemůžeme jednat o bodu 28, pokud jsme si svým usnesením schválili, že prvním bodem ve středu je bod 145. To bychom porušili své vlastní usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To je samozřejmě váš názor, pane kolego.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ale to je pravda, pane předsedo. (Pan předseda: Prosím?) To je pravda, pane předsedo. Pane předsedo, já to říkám - ani nevíte, jak rád bych pokračoval. (Smích.) Já to říkám z úcty k vám, vy už jste se dopustil jednoho těžkého lapsu, kdy jste svolal mimořádnou schůzi na čtvrtek na devátou hodinu, a myslím si, že to bylo docela zásadní porušení zákona i parlamentarismu, a já se odmítám podílet na dalším porušování usnesení Poslanecké sněmovny. Nepochybně je středa a usnesení Poslanecké sněmovny jasně říká, že první bod ve středu bude bod 145. Je to třetí čtení. (S důrazem:) Kdybychom, kolegyně a kolegové, měli lhůtu mezi druhým a třetím čtením, tak bychom teď mohli přerušit a začít hlasovat o bodu 145 a já bych pokračoval. Ale to nemůžeme, protože lhůta mezi druhým a třetím čtením nám uplyne až v 9 hodin. My nemáme šanci. Já bych mluvil, až bych brečel! (Smích, řečník se směje rovněž.) Ale my prostě nemůžeme!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane předsedo, já se vás chci zeptat, zda něco navrhujete.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, já vás upozorňuji na to, že jako předsedající jste povinen dodržet podle mého názoru usnesení Poslanecké sněmovny, které říká, že první bod ve středu, o kterém budeme jednat, je bod 145, a prosím, abyste jako předseda Poslanecké sněmovny naplnil usnesení Poslanecké sněmovny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, protože jsem očekával tento argument, který není vaším originálním výmyslem, ale autorem je někdo jiný, ale nebudu jmenovat autora, který s tím poprvé přišel, konzultoval s legislativou a bylo mi sděleno, že jednací den začíná v 9 hodin ráno. (Potlesk v levé části sálu.) Tudíž já jsem přesvědčen, že jednat můžeme dále. A ptám se, zda v této souvislosti něco navrhujete.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Naplňujete mě nadějí, pane předsedo, protože to vypadá, že bych mohl pokračovat, kdybyste -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud nevznesete námitku proti mému postupu, tak zcela jistě.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Kdybyste měl pravdu. Já nevznesu námitku. Nevznesu námitku proti vašemu postupu, protože respektuji vaši odpovědnost. Vy jste konzultoval s legislativou. To je sice možné. Já jsem také konzultoval. Kdyby bylo v usnesení, které jsme přijali, že prvním bodem jednacího dne ve středu - jednacího dne ve středu bude bod 145, měl byste pravdu. To usnesení zní - první bod ve středu. Ne jednacího dne. Ve středu. A nepochybně je středa.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já jsem sdělil Sněmovně, jaký je můj názor jako předsedajícího schůze. Registruji tady žádost pana kolegy Sklenáka o vystoupení, které samozřejmě je možné, pokud... Ano. Děkuji panu předsedovi Kalouskovi a prosím pana předsedu Sklenáka.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já se ztotožňuji se stanoviskem pana předsedy Sněmovny, ale pokud by Sněmovna byla jiného názoru, tak potom mohu nabídnout jinou proceduru. A pokud bychom přistoupili na to, že tedy před 10 minutami začal nový jednací den, tak bezesporu platí jednací řád v tom smyslu, že první půlhodinu je možné měnit program schůze. Takže v tom případě bych navrhl, abychom jako první bod dnešního dne zařadili bod, který právě probíhá, návrh zákona o loteriích. Takže to by byl možný postup. (Potlesk v levé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já upozorňuji, že nepřipustím faktické poznámky, protože není rozprava, pouze v případě, že by šlo o procedurální návrhy. Hlásí se pan místopředseda Filip. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní a pánové -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím o klid, protože se tady jedná o procedurální materii, tak abychom slyšeli argumenty. Prosím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Minulý týden jsem tady připomínal, že málokdo z vás stál tolikrát před Ústavním soudem České republiky ve věci dodržování procedury v Poslanecké sněmovně. Tak já připomínám, že ani usnesení Poslanecké sněmovny nemůže změnit zákon. V tomto ohledu tedy připomínám, že zákon říká, že jednací den začíná v 9 hodin ráno. Vaše hlasování, které je sice možné, ne příliš standardní, bylo zavedeno v temných dobách vlády Mirka Topolánka, Miroslava Kalouska, Petra Nečase a Miroslava Kalouska, bylo, že se může jednat i po půlnoci. Já znovu připomínám, že tak to není. Jednací den prostě končí dvanáctou hodinou a v tomto ohledu zejména pro zaměstnance Poslanecké sněmovny platí přestávka mezi dvěma směnami podle zákoníku práce a ta je nejméně devět hodin. Beru si tady jako rukojmí - promiňte mi to - pana předsedu výboru pro sociální politiku, který o tom něco dobře ví.

    Proto říkám, že hlasování, kterým prodloužíme jednací den po půlnoci, je možné, jestliže proti tomu nikdo nevznese námitku. Jestliže byla vznesena námitka, tak v tomto ohledu podotýkám, že nemůžeme pokračovat po dvanácté hodině v noci, tedy od nula nula jedna vteřina, ale můžeme pokračovat až v devět hodin ráno. Nerad, ale musím toto připomenout a v tomto ohledu tedy namítám, že jakékoliv pokračování po dvanácté hodině - a prosím, pamatujme si to ne pro tento případ, ale pro jiné případy - není možné.

    Děkuji vám. (Potlesk zejména v lavicích nalevo.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vzhledem k tomu, že jsem avizoval svoje stanovisko, že nechám pokračovat jednání schůze, tak se ptám, zda formálně uplatňujete námitku proti mému postupu. (Ano.) Ano, dobře.

    V tom případě o námitce rozhodneme hlasováním. Hlasování zahájím a ptám se, kdo souhlasí s námitkou proti postupu předsedajícího. Pardon, jakkoliv jsem již zahájil hlasování, tak vyhovím žádosti o odhlášení, která byla vznesena v půlce hlasování. To hlasování prohlašuji za zmatečné. Všechny vás odhlásím, prosím o novou registraci.

    Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s námitkou proti tomuto postupu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 33. Přihlášeno je 118, pro 37, proti 69. Tato námitka nebyla přijata, budeme pokračovat.

    Tím jsme se vypořádali s procedurou a prosím s přednostním právem za klub ODS paní poslankyni Černochovou.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Vzhledem k tomu, co tady zaznělo, a já nemám důvod nevěřit zkušenému kolegovi panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny, chci se poradit se svými kolegy a žádám o přestávku na klub ODS v délce dvě hodiny.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Kolega Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobré ráno, kolegyně a kolegové. I my se potřebujeme poradit v délce dvou hodin na poslaneckém klubu. Děkujeme. (Hlasité reakce poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím kolegy, aby na řečníka nepokřikovali a nechali ho dokončit jeho vystoupení.

  • Poslanec Marek Černoch: Od 2 hodin a 15 minut.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, v tom případě se sejdeme ve 4 hodiny 15 minut. Pane kolego, já jsem přerušil jednání Sněmovny s tím, že se sejdeme ve 4 hodiny 15 minut. (Smích, potlesk.)

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Teď z úcty k těm zaměstnancům, z kterých vy si tady děláte legraci. Pro ty zaměstnance si vám dovoluji říct, že sem napochoduji ve 4.15 a požádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu v délce 1 hodiny 50 minut, neboť díky paní kolegyni Jermanové nemám hodinu čtyřicet, ale hodinu padesát. Děkuji.

    (Poslanci reagují z lavic: Je nový den.) V rámci jednoho jednacího dne. Nemůžete jednou jednací den mít a potom zase nemít. To dělává šéf a vy byste to ještě dělat nemusel.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. To by znamenalo, že by k těm dvěma hodinám přibyla ještě hodina čtyřicet, což je ten čas, který zbývá... V tom případě asi... Já jsem sice řekl, že se sejdeme, právě že jsem schůzi ještě nepřerušil. Takže z úcty k nám všem, abychom zachovali důstojnost, ukončím dnešní jednací den a sejdeme se v devět hodin vlastně již dnes ráno. Takže schůze bude pokračovat v devět hodin.

    (Jednání skončilo v 0.17 hodin 7. října.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 33. schůze Poslanecké sněmovny a vítám vás.

    Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Jako první oznámil kartu náhradní pan poslanec Rykala, má náhradní kartu číslo 6, a pan poslanec Velebný má náhradní kartu číslo 11.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti z jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Jiří Běhounek ze zdravotních důvodů, pan poslanec Milan Brázdil bez udání důvodu, pan poslanec Ivan Gabal ze zdravotních důvodů, paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová do 12.00 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Michal Kučera do 13.00 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Květa Matušovská z osobních důvodů, paní poslankyně Radka Maxová od 17.00 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Igor Nykl do 13.00 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec od 14.00 do 16.00 hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Lukáš Pleticha od 13.00 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Schwarzenberg z pracovních důvodů, paní poslankyně Helena Válková ze zdravotních důvodů, pan poslanec Josef Vondrášek ze zdravotních důvodů, pan poslanec Josef Vozdecký ze zdravotních důvodů a pan poslanec Vlastimil Vozka ze zdravotních důvodů.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka z pracovních důvodů, pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová z pracovních důvodů, pan ministr dopravy Dan Ťok z důvodů zahraniční cesty a pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z pracovních důvodů.

    Dnešní jednání bychom měli zahájit pevně zařazeným bodem 145 z bloku třetích čtení, je to sněmovní tisk 445, u něhož byly splněny veškeré zákonné lhůty. Poté bychom se zabývali dalšími pevně zařazenými body 6, 36, 75, 64, 69, 70 a 67, sněmovní tisky 461, 571, 610, 451, 501, 574 a 611. Ve 12.55 hodin bychom projednali pevně zařazený bod 181, je to volební bod, ustavení stálé komise FAÚ. Připomínám, že ve 14.30 budeme pokračovat pevně zařazenými body 9, 10 a 59.

    O slovo s přednostním právem se přihlásil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola, po něm předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, já bych chtěl ctěnou Sněmovnu požádat -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo, ale je to tu jak v židovské škole. A to už je tedy pořádný rámus. Prosím pány poslance, aby se ztišili, a vás prosím, abyste přednesl svůj návrh. Prosím.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Chtěl bych ctěnou Sněmovnu požádat o zařazení bodu číslo 22, aspoň doufám, že je to bod číslo 22, po těch změnách, jak se to posouvá. Každopádně sněmovní tisk číslo 465, což je novela o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků ve druhém čtení, a to hned po skončení třetích čtení jako první bod. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Po skončení třetích čtení. Ano. Děkuji. S další přihláškou s přednostním právem pan předseda Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Promiňte, jsem si naprosto jist, že v židovské škole to nemohlo nikdy vypadat hůř než ve škole, kde třeba vy jste učil. Já vás moc prosím, abyste nepoužíval těchto výroků. Já vás dobře znám a vím, že jste to tak nemyslel. Ale i když jste to tak nemyslel, tak jste to řekl fakt blbě. A prosím, abychom se všichni podobných výroků vyvarovali.

    Dámy a pánové, Já mám jediný návrh. Protože jsem včera viděl na některých tvářích zklamání, že se nám nepodařilo projednat návrh pana poslance Volného, a chci být vstřícný, tak já to sice nenavrhnu, ale pokud by kdokoli z vás dnes navrhl pokračování sněmovního tisku, který předložil pan poslanec Volný, místo té balkánské supernovinky, říká se tomu elektronická evidence tržeb, tak my to rád podpoříme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi a obdivuji jeho pedagogický talent. Jako pedagog se před ním skláním, protože Sněmovnu skutečně utišil jeho návrh. Děkuji.

    Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí k programu. Není tomu tak.

    Přivolám našeho kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Miholy, který chce zařadit bod číslo 22 sněmovní tisk 465, novela zákona o nezákonně vyvezených kulturních statcích, po třetích čteních, tj. jako dnešní druhý bod, protože třetí čtení máme pouze jedno. Je to tak?

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 34, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný, návrh byl přijat.

    Tím jsme se vypořádali s návrhy ke změnám programu. Ještě tady mám jednu omluvenku, paní poslankyně Gabriela Hubáčková se omlouvá dnes od 9.00 do 13.00 hodin z osobních důvodů.

    Prvním bodem našeho jednání tedy bude bod číslo

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a zpravodaj garančního hospodářského výboru pan poslanec Václav Snopek. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisk 445/6, doručeny vám byly dne 18. září 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 445/7.

    Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

    Cílem uvedeného návrhu je především implementace směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů a vytvoření podmínek pro adaptaci nařízení o řešení spotřebitelských sporů online. Předložený návrh dále reaguje na upozornění Evropské komise na nedostatečnou implementaci směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Ve vztahu k implementaci směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů považuji za důležité vás informovat, že Česká republika v těchto dnech obdržela od EK formální upozornění ve věci opožděné transpozice této směrnice. Jedná se o tzv. nenotifikační řízení o porušení smlouvy dle čl. 258 Smlouvy o fungování EU. Je proto nanejvýš žádoucí, aby transpozice byla dokončena co možná nejdříve.

    Ve druhém čtení bylo uplatněno k tomuto návrhu zákona 38 pozměňovacích návrhů. K pozměňovacím návrhům se vyjádřím při debatě o jednotlivých návrzích v průběhu hlasování. (V sále je rušno.)

    Obsahově je lze rozčlenit následovně. Předmětem uplatnění pozměňovacích návrhů je jednak rozšíření okruhu subjektů, jež budou moci působit jako orgány mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, a to i na nestátní subjekty, které splňují zákonem stanovené podmínky. Další pozměňovací návrhy směřují ke zpřísnění podmínek pro provozování organizovaných prodejních akcí, tzv. šmejdy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře, skutečně tady není klid. (Ministr Mládek: Děkuji.) Ne, pane ministře. To ještě do klidu má hodně daleko. Prosím, abyste pokračoval, až tady bude skutečně klid. Zejména předsedy poslaneckých klubů prosím, aby nemluvili nahlas.

    Pan poslanec Vondráček má náhradní kartu číslo 20.

    Omlouvám se, pane ministře, pořád tady není klid... Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Dalšími pozměňovacími návrhy se pak navrhuje zpřesnění regulace v oblasti využívání telefonních linek s cenou vyšší než obvyklou při komunikaci prodávajícího se spotřebitelem. Rovněž se navrhuje vložit do návrhu zákona definici spotřebitelské soutěže, neboť toto vymezení již nově nebude uvedeno v zákoně o loteriích. Uplatňovanými pozměňovacími návrhy je dále navrhováno vložit do zákona o ochraně spotřebitele komplexní úpravu informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele.

    K pozměňovacím návrhům se podrobněji vyjádřím v průběhu hlasování a dovoluji si poděkovat za pozornost, kterou jste věnovali předloženému vládnímu návrhu zákona. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi Mládkovi a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, zákon na ochranu spotřebitele. Při prvním čtení jsem vystupoval, že tento zákon je málo ambiciózní. V průběhu projednávání tohoto zákona ve výborech a ve druhém čtení se do zákona doplnily některé velmi dobré věci, opravily se drobné nepřesnosti, které vyšly z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Opět říkám, vítám tento zákon, vítám tuto novelu zákona.

    Do hospodářského výboru a potom ve druhém čtení byl načten pozměňovací návrh, který řeší registr dlužníků. Já jsem vystupoval s tím, že tento registr visí ve vzduchu, pokud nebude přijato usnesení, které by neumožňovalo poskytovatelům úvěrů poskytnout úvěr tomu, kdo již nějaké úvěry má a není je schopný splácet, tak aby tento zákon skutečně chránil spotřebitele i přes jeho vůli si znovu finanční prostředky půjčovat a dále se zadlužovat. V té věci jsem načetl svůj pozměňovací návrh, ale neformuloval jsem ho naprosto přesně. Chtěl jsem dnes načíst legislativně technickou úpravu a požádat vás o schválení legislativně technické úpravy mnou načteného pozměňujícího návrhu. Nicméně parlamentní legislativa mě upozornila, že by to způsobilo velkou komplikaci v proceduře hlasování, a Ministerstvo průmyslu a obchodu také upozornilo, že tato otázka posuzování úvěruschopnosti bude řešena zákonem o spotřebitelském úvěru, který je právě předložen vládě ke schválení. Takže v tomto sněmovním tisku spotřebitele neuchráníme proti vlastní vůli dále se zadlužovat, pokud je již zadlužen a není schopný splácet, a holt si musím počkat na zákon o spotřebitelském úvěru, kdy toto ustanovení budu prosazovat.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Kudelovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás požádal o podporu dvou pozměňovacích návrhů. Jednak pozměňovacích návrhů pod písmenem B, což jsou návrhy ústavněprávního výboru, které mimo jiné zavádějí novinku z hlediska předváděcích akcí. Ten, kdo koná předváděcí akci, už nebude moci získávat peníze hned na místě jakoukoli formou od toho, který se té akce zúčastní, a nebudou tedy vznikat problémy s odstoupením od smlouvy. Dnes člověk, který se zúčastní té akce následně odstoupí, protože například zjistí, že to zboží je bezcenné, tak buď se domáhá vrácení peněz, toho se nedomůže, a v tom horším případě vrátí zboží tak, jak zákon říká, aby získal zpět peníze, a ty už také nezíská, protože ta firma je mezitím zrušena, převedena na bílé koně a podobně. Takže to, že se nebude moci do sedmi dnů od konání té akce vyžadovat žádná platba ze strany toho organizátora, by mělo zabránit podobným situacím.

    Druhá věc, která je možná méně podstatnější, je, že pod písmenem C jsou pozměňovací návrhy, které zavádějí nově povinnost organizátora takové akce uvést na letáku nejen místo konání akce a tak dál, ale také zboží, které bude nabízeno, a především jeho cenu. Mělo by to umožnit lidem podívat se v klidu doma před zahájením této akce, jaká je skutečná cena, hodnota těch věcí, které jsou nabízeny, aby následně nedošlo k tomu, že koupí věci, které jsou předražené.

    Já bych samozřejmě stejně jako vy byl raději, kdyby lidé tyto akce nenavštěvovali, kdyby nepokoušeli štěstí a neriskovali to, že budou okradeni. Nicméně pokud už se tak stane a oni se rozhodnou riskovat nebo z nějakých důvodů, možná toho, že chtějí někam mezi lidi, tak navštíví takovou akci, tak abychom jejich práva maximálně chránili.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Plíšek, po něm pan poslanec Beznoska, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Plíšek: Já děkuji, pane předsedající. Budu stručný a navážu na předsedu ústavněprávního výboru. Také vás chci poprosit o podporu pozměňovacích návrhů ústavněprávního výboru pod písmenem B. Já jsem předložil do výboru návrh, který umožňuje, aby spotřebitelské spory vedle České obchodní inspekce formou konciliace řešily i nestátní soukromé subjekty, to znamená profesní komory s povinným členstvím a občanská sdružení, která byla zřízena za účelem ochrany spotřebitele. Dozor nad nimi samozřejmě vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu, a oni musí splnit příslušná kritéria a parametry pro to, aby mohli vést mimosoudní řešení sporu.

    Ten návrh jsem předložil hlavně proto, aby se ulehčila práce České obchodní inspekci, ve které se má uvedené činnosti věnovat v celé republice 20 zaměstnanců. Ústavněprávní výbor také vyzval k personálnímu posílení České obchodní inspekce. Takže prosím o podporu tohoto návrhu a děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Plíškovi. S další faktickou poznámkou ještě pan poslanec Radek Vondráček. Po něm řádně přihlášený pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane přesedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych v rámci své technické poznámky navázal na předřečníka pana poslance Kudelu, který hovořil o registru dlužníků, tedy informační databázi o závazcích spotřebitele, a rád bych požádal o podporu svého pozměňovacího návrhu, který je označen písmenem E1 až E4 a který se touto problematikou zabývá. Děkuji kolegovi za konstruktivní přístup. Já se domnívám, že nám jde zhruba o stejnou věc, nebo jde nám o stejnou věc. Možná jsme k tomu šli jinými cestami, nicméně v případě, že bude tento pozměňovací návrh přijat, tak dojde ke vzniku databáze, ve které budou vedeny jak negativní informace o dlužnících, tak i ty pozitivní informace. To znamená, bude-li zřejmé, že někdo řádně splácí své závazky včetně například elektřiny, plynu, řádně splácí své kreditní karty, bude tato informace k dispozici a spotřebitel bude mít umožněn snadnější přístup k získání finančních prostředků jiných zboží a služeb. Naproti tomu i tyto informace včetně těch negativních ochrání spotřebitele před jimi samými v případě, že by zřejmě už překročili vůbec svoji schopnost splácet, a nebudou jim poskytovány půjčky, leasingy a podobné dlouhodobé závazky, ke kterým by se jinak zřejmě dostali. Je to tedy užitečný nástroj podporovaný jak OECD, Světovou bankou, nástroj, který doporučil v minulosti i Úřad na ochranu osobních údajů. A mám za to, že tento pozměňovací návrh je vykonzultován se všemi dotčenými orgány státní správy.

    Myslím si, že je to zdravý kompromis, a doufám, že je to životaschopný kompromis, a děkuji za vaše hlasy pro tento pozměňovací návrh. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi za jeho faktickou poznámku. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji pěkně, pane předsedající. Hezké dobré ráno, kolegyně a kolegové. Navázal bych na dva předřečníky, na pana poslance Vondráčka a na pana kolegu Kudelu. Také se dotknu pozměňovacího návrhu, který máte v systému pod číslem 2811. Já s tím pozměňovacím návrhem žádný problém nemám, potvrzuji ta slova, že to je v pořádku, až na jednu, ale poměrně zásadní věc. Totiž v § 20w odst. 9 se píše, že "spotřebitel, který platí včas své závazky a má třeba několik načerpaných úvěrů, se může domáhat vymazání z registru". To je ta svízelná situace. Pokud bychom toto přijali, představte si, že má třeba načerpáno čtyři pět úvěrů a banka či jiný poskytovatel úvěrů nemá tuto informaci a každý další úvěr může vehnat toho dlužníka do platební neschopnosti.

    Čili já bych se přiklonil k tomu, abychom přijali tu myšlenku, že registr je věc, která je v pořádku, ale pojďme zvážit, jestli podpoříme pozměňovací návrh pana kolegy Vondráčka, a případně bychom měli počkat na ten zákon, který přijde do Sněmovny během třeba měsíce, protože už je ve vládě, zákon o spotřebitelském úvěru, a tam bychom se mohli s touto věcí vypořádat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, mě vyprovokovala debata, která tady vznikla. Já jsem se dost pokoušel podílet se s panem kolegou Vondráčkem na přípravě jeho pozměňovacího návrhu, o kterém se tady teď hovoří, protože mi právě přišlo, že pozměňovací návrh, který se ocitl z hospodářského výboru, je příliš nekompromisní a příliš chovající se k lidem, jako by jejich osobní data jim nepatřila.

    Budu mírně polemizovat se svým kolegou Beznoskou, kterého jinak hluboce ctím, jeho ekonomické názory, přesto si myslím, že svobodný občan svobodného státu má právo, aby jeho kreditní nebo úvěrová minulost byla jeho věcí, pokud si tak přeje. Pokud nesplácel, pokud se dostal do platební neschopnosti, pak takový údaj nelze z toho systému vymazat a je dohledatelný. Ale jestli jsem, nebo nejsem řekněme rentabilní, jestli mám, nebo nemám úvěrovou kredibilitu, je moje věc, jestli to o mě v tom systému má být vedeno.

    Přesně k tomu směřuje pozměňovací návrh pana poslance Vondráčka. Mimochodem je to stav, který dneska v těch systémech je. V systémech SOLUSu je to naopak, jakoby ještě tvrdší, protože tam je všechno se souhlasem. A začali jsme se dostávat do problémů, spíše podle mého názoru nešťastným výkladem, který byl přijat v posledním roce v Úřadu na ochranu osobních údajů, kdy došlo k tomu, že úřad připustil výklad, že i člověk, který je v platební neschopnosti, má právo žádat vymazání svých údajů z takového systému, který si ty úvěrující instituce poskytují.

    Proto se snažíme situaci řešit, proto říkáme ano, nepotřebují souhlas, ale dáváme do zákona možnost každého spotřebitele říci: ne, já nechci v takovém systému být veden. A pokud nemá žádné závazky po lhůtě splatnosti, pokud se nedostal do problémů, protože to je ta informace, kterou mají případně poskytovatelé vědět, jestli mu mají půjčovat, nebo nemají, tak z toho systému může vystoupit a bude pouze uvedeno, že vystoupil. Pak si ho ten, kdo mu půjčuje, musí asi pečlivěji prověřovat. Ale myslím, že je to právo každého svobodného člověka. Velmi bych se přimlouval, abychom pokud chceme něco schválit, schválili návrh pana poslance Vondráčka, protože je v souladu s dosavadní praxí, umožňuje zjišťovat úvěrovou minulost jednotlivých spotřebitelů, umožňuje vést informace, pokud spotřebitel přestal splácet a stal se platebně neschopným, ale nenutí každého, aby tam byl, a pokud nechci, beru si úvěry, řádně je splácím, nebo leasingy nebo něco jiného, přesto nechci, aby to o mně bylo vedeno, i za cenu toho, že třeba ten svůj úvěr budu mít příště u banky nebo u leasingové společnosti trošku dražší, tak je moje právo, abych tam nebyl, pokud jsem nikdy nic neporušil ve smyslu, že jsem někomu dlužil.

    V tomto směru si myslím, že ten návrh je vyvážený. Pokud máme něco podpořit a nečekat na vládní návrh, a já rozumím tomu, že situace na trhu je dnes složitá a různým rozhodováním státních orgánů se zkomplikovala, tak podpořme návrh pana poslance Vondráčka. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Ještě jednou děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, právě jste viděli, v jakých mezích oscilovala diskuse. Na jedné straně snaha o co nejkvalitnější registr, na druhé straně snaha o ochranu osobních údajů a respekt občanů. Výsledkem je právě ten kompromis, o kterém jsem hovořil.

    Já jsem na počátku byl spíše na pozici pana kolegy Beznosky, protože i pozitivní informace typu, že máte sice pět kreditních karet, všechny řádně splácíte, už může být vnímána dalším půjčovatelem negativně, protože je zřejmé, že tu šestou kreditní kartu si už nemůžete dovolit.

    Teď je ještě otázka, co je ještě negativní informace, co je pozitivní informace. Výsledkem je tzv. model opt-out, to znamená, že ten dotyčný nemusí zpočátku souhlasit se sběrem svých informací v tomto registru, ten je automatický, ale v případě zájmu, aby nebyly registrovány jeho pozitivní informace, může požádat o jejich výmaz z tohoto registru. Na počátku se zvažoval model opt-in, že by byl nutný souhlas od samého počátku, aby mohla být sbírána jeho data, což by vedlo k diskutabilní roli toho registru, jestli by vůbec k něčemu byl.

    Ještě pro kolegu bych rád doplnil, když někdo má těch pět kreditních karet a požádá si o výmaz této skutečnosti, tak bude najednou nápadně čistý. Na základě jiných peněžních nástrojů si peněžní ústav při troše zvýšené práce a při troše zkušeností z práce s informacemi tu informaci odvodí. V tomto smyslu ten registr nebude úplně bezcenný a dokázali jsme respektovat osobní údaje. Takže takový to byl vývoj. A proto se k tomu hlásím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí ještě někdo další do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele a případně pana zpravodaje. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Snopek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych se ještě hlásil do rozpravy, abych vás seznámil s výsledky projednání návrhu zákona v hospodářském výboru a s jednotlivými kroky, které hospodářský výbor přijal.

    Především musím konstatovat, že usnesení hospodářského výboru k návrhu zákona máte ve sněmovním tisku č. 445/7. Je to z 22. září letošního roku k předmětné problematice.

    Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu jako garanční výbor po projednání návrhu po druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona podle sněmovního tisku č. 445/6 v následujícím pořadí.

    Nejprve tedy legislativně technické úpravy. S těmi vás nyní seznámím. V pozměňujícím návrhu uvedeném pod bodem F2 v bodě 2 nebylo v textu předloženého pozměňujícího návrhu uvedeno označení písmene "t" a v tisku 445/6 je již správně doplněno.

    V pozměňujícím návrhu pod bodem F3 v bodě 5 § 20w v odstavci 12 - první část věty první slovo "na" se nahrazuje slovem "za" a v tisku 445/6 je již správně uvedeno. ***

    Poslanec Václav Snopek: Čtvrtým krokem bude hlasování o A3, A6 a A7.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování o návrzích A3, A6 a A7 hospodářského výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 39, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 175, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Snopek: Pátým krokem bude hlasování o návrhu C2. Bude-li schválen, není hlasovatelný A4.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování o návrhu C2 pana poslance Tejce. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 40, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 178, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Snopek: Šesté hlasování bude o návrzích E1, E2, E3 a E4. Budou-li schváleny, nejsou hlasovatelné A5, A8 a A14, F3 až F7, F9, D1 a D2.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování o návrzích E1, E2, E3, E4 pana poslance Vondráčka. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 41, přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 164, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Snopek: Sedmým krokem bude hlasování o návrzích B1, B3 a B7.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Neutrální, spíše pozitivní.) Stanovisko hospodářského výboru? (Garanční výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování o návrzích ústavněprávního výboru B1, B3 a B7. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 42, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 178, proti 1. I tento návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Snopek: Osmým krokem bude hlasování o návrzích B1, B3 a B7.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování o návrzích ústavněprávního výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 43, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 178, proti žádný. I tento návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Snopek: Byl jsem upozorněn, že jsem přeskočil jeden řádek. Hlasovali jsme v osmém kroku o návrzích B2, B4, B5 a B6. Zapomněli jsme na sedmý krok - hlasování o návrzích B1, B3 a B7. Doporučuji se k tomu vrátit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne. O B1, B3 a B7 jsme hlasovali.

  • Poslanec Václav Snopek: Děkuji. Tak abych to upřesnil, bylo hlasováno o návrzích B2, B4, B5 a B6. To je pro záznam. Nyní budeme hlasovat v devátém kroku o návrhu C1. (Šum v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Já se zeptám Sněmovny, jestli je to všem jasné. Protože jsme hlasovali o návrzích ústavněprávního výboru B1, B3 a B7. A podruhé pan zpravodaj přednesl, že jsme hlasovali o týchž návrzích. Měli jsme hlasovat o návrzích B2, B4, B5 a B6. Je to tak? (Souhlas.) Proto prohlašuji poslední hlasování, osmý krok, za zmatečné a budeme znovu hlasovat o návrzích ústavně právního výboru B2, B4, B5 a B6. Je prosím s tímto shoda? (Ano, poslanci souhlasí.) Děkuji.

    Takže budeme hlasovat o návrzích B2, B4, B5 a B6. Stanovisko pana ministra? (Souhlasné.) Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování o těchto návrzích B2, B4, B5 a B6 ústavněprávního výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 44, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 176, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Snopek: Nyní budeme hlasovat o návrhu C1. (Z pléna se ozývá, že se o tom hlasovalo.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: O návrhu C1 pana poslance Tejce se nehlasovalo. A nyní opravdu devátý krok je návrh hlasování o návrhu pana poslance Tejce pod písmenem C1. Stanovisko pana ministra? (Souhlasné.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor souhlasné.)

    Zahajuji hlasování o návrhu C1 pana poslance Tejce. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 45, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 178, proti žádný. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Václav Snopek: V desátém kroku budeme hlasovat o návrhu F8.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko pana zpravodaje? (Garanční výbor doporučuje.)

    Zahajuji hlasování o návrhu F8 pana poslance Snopka. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 46, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 179, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

    Tím jsme se podle mě vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Je to tak, pane zpravodaji? (Zpravodaj souhlasí.) A budeme tedy hlasovat o návrhu zákona jako celku.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 445, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko garančního výboru? (Garanční výbor doporučuje schválit návrh zákona.)

    Zahajuji hlasování o návrhu usnesení, které jsem přednesl. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 47, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 176, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Z pověření vlády tento návrh uvede ministr kultury Daniel Herman. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych ve stručnosti k vládnímu návrhu novely zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků připomněl, co tu již zaznělo v prvém čtení.

    Hlavním důvodem předložené právní úpravy je přijetí nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu, která s účinností od 19. prosince 2015 nahradí dosavadní směrnici. Povinnost implementace nové směrnice musí být jednotlivými členskými státy včetně České republiky splněna do 18. prosince 2015. Směrnice neobsahuje zásadní změny oproti stávající úpravě, dosavadní postupy zůstávají zachovány a předkládaná novela tak nepředstavuje rozsáhlou změnu uvedeného zákona, ale pouze nezbytné zásahy.

    Mezi změny, které navrhovaná právní úprava zapracovává do zákona č. 101/2001 Sb., patří zejména nová, širší definice kulturního statku, kterým bude pro příště takový předmět, jenž bude součástí národního kulturního pokladu členského státu bez ostatních dosavadních omezujících kritérií. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 465/1. Nyní prosím, aby slovo dostal zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Roman Procházka a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přečtu vám usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

    Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění náměstkyně ministra Petry Smolíkové za Ministerstvo kultury, zpravodajské zprávě poslance Procházky a po rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navrácení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění pozdějších předpisů, tisk 465;

    II. pověřuje předsedu výboru poslance Zlatušku, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;

    III. pověřuje zpravodaje výboru poslance Procházku, aby toto usnesení přednesl ve schůzi Poslanecké sněmovny;

    IV. pověřuje zpravodaje výboru poslance Procházku, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

    To je vše. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu. Zahájím rozpravu podrobnou, do které se jako první přihlásil pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Roman Procházka: Já opětovně děkuji za slovo. Přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému pod číslem 2919. Je to jednoduchý pozměňovací návrh, totiž v článku 3 je navržena účinnost zákona ke dni 18. prosince 2015. S ohledem na zákonné legislativní lhůty může být tato lhůta nereálná, a proto je vhodnější stanovit lhůtu dnem vyhlášení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Procházkovi. Ptám se, jestli se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Neeviduji ani návrh na vrácení ani návrh na zkrácení lhůty. Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o druhé čtení, tak mi dovolte, abych k předkládanému návrhu jen stručně uvedl, že se jedná o velmi jednoduchou novelu, jejímž cílem je doplnění zákonem taxativně vymezených účelů použití prostředků získaných v procesu malé privatizace o možnost využít tyto prostředky ke snížení záporného salda důchodového pojištění. Jedná se o obdobnou úpravu, která je už obsažena v zákoně o zrušení Fondu národního majetku.

    Po projednání návrhu v prvním čtení dne 19. května 2015 byl návrh zákona přikázán rozpočtovému výboru, který jej projednal dne 10. června 2015 a doporučil ke schválení se dvěma drobnými legislativně technickými připomínkami, se kterými jako zástupce navrhovatele souhlasím.

    Vzhledem k tomu, že na zvláštním účtu výnosu z takzvané malé privatizace je v současné době soustředěno více prostředků, než kolik je třeba pro naplnění účelu vymezeného zákonem, považuji za nanejvýš vhodné, aby část těchto prostředků bylo možné využít pro snížení záporného salda důchodového pojištění co nejdříve. Dovoluji si proto požádat o podporu dalšího rychlého a bezproblémového postupu uvedeného návrhu dalším legislativním procesem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za uvedení. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 461/1. Prosím nyní zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Zemánka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, výše zmíněný vládní návrh, který předkladatel znovu okomentoval a odůvodnil, snad stojí za připomenutí pouze to, že byl po prvním čtení přidělen garančnímu výboru, kterým se stal rozpočtový výbor, jiný výbor tuto materii k projednání nedostal. 10. června jsme na rozpočtovém výboru tento tisk projednali a garanční výbor v podstatě navrhl zakomponovat do tohoto zákona dvě legislativně technické připomínky, které máte v tisku 461/1. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy obecnou rozpravu. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny, nicméně ani do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí. Končím tedy podrobnou rozpravu a zároveň končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod

    I tento návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám představil předkládaný návrh zákona. Máte před sebou návrh zákona, kterým se mění zákon o podnikání na kapitálovém trhu a další související zákony. Návrh zákona má především za cíl implementaci evropských právních předpisů, konkrétně revidované transparenční směrnice s transpoziční lhůtou 26. listopadu 2015, dále směrnice Omnibus II s transpoziční lhůtou 31. března 2015 a účinností od 1. ledna 2016, přímo vykonatelného nařízení o zlepšení vypořádání obchodu s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů, a směrnice UCITS upravující činnost depozitářů, v zásadě odměňování a sankce, s transpoziční lhůtou 18. března 2016. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Kubíček.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, máme před sebou vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Cílem úpravy dosažení souladu právních předpisů České republiky a Evropské unie, implementace evropských předpisů do českého právního řádu a harmonizace právní úpravy správních poplatků. Novela zákona přispěje k vyšší atraktivitě fondového podnikání a českého kapitálového trhu a zajistí jeho lepší fungování při současném zvýšení ochrany spotřebitele.

    Navrhovaná novela řeší harmonizaci správních poplatků v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Jak plyne například ze správní praxe České národní banky, je třeba především sjednotit výši správních poplatků týkajících se řízení o žádostech, některá řízení zpoplatnit nově a některé poplatky vzhledem k jejich irelevanci aktuálním zněním zákonů zrušit. Výsledkem bude odstranění nejasnosti, zvýšení právní jistoty a zajištění souladu právních norem s potřebami praxe. Hlavními přínosy navrhované úpravy, jak jsem řekl, je lepší fungování kapitálového trhu.

    Návrh zákona byl konzultován s Českou národní bankou a zástupci trhu, zejména s Asociací pro kapitálový trh.

    Doporučuji postoupit do dalšího čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho úvodní slovo a otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Končím tedy obecnou rozpravu. Neeviduji návrh na vrácení ani zamítnutí. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl předložený návrh přikázat k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Já tedy přivolám naše kolegy z předsálí. Odhlašuji vás, prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

    Budeme hlasovat o návrhu na přikázání rozpočtovému výboru jako garančního výboru tohoto návrhu zákona.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro přikázat rozpočtovému výboru jako garančnímu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 48, přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro 144, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod

    Z pověření vlády předložený návrh má uvést... A už je tady. (Ministr Dienstbier přibíhá do sálu.) Ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, návrh zákona je předkládán v souvislosti s poslaneckým návrhem na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Pardon... (Ministr se potřebuje vydýchat. V sále je velký hluk.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: V pohodě, pane ministře, klidně vydechněte.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Doběhl jsem na poslední chvíli. Omlouvám se. Kterým má být rozšířena kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu. Poslanecká sněmovna schválila tento návrh ve znění přijatých pozměňovacích návrhů dne 14. května 2014 a 26. května 2014 postoupila Senátu. Podle tohoto Poslaneckou sněmovnou schváleného návrhu má NKÚ nově kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a hospodaření právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Do kontrolní působnosti NKÚ by tak nově spadaly všechny subjekty hospodařící s veřejnými prostředky, to znamená včetně územních samosprávných celků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku, nikoliv jen ty, které hospodaří s prostředky ze státního rozpočtu jako je tomu nyní.

    V Senátu se uvedeným návrhem ústavního zákona zabývaly výbory. Ústavněprávní výbor doporučil Senátu návrh ústavního zákona zamítnout. Dále návrh projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který projednávání návrhu ústavního zákona přerušil s tím, že se jím bude zabývat až spolu s návrhem zákona, který promítne tuto ústavní změnu ze zákona upravujícího působnost NKÚ taky do zákona, jehož novela je právě předložena.

    V návaznosti na to, zejména v zájmu zajistit pro nanejvýš potřebnou kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřenou na hospodárné nakládání s veřejnými prostředky úplný právní rámec, předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jejichž existence je nezbytným předpokladem pro dokončení projednávání výše uvedené novely Ústavy jako zákona tuto ústavní změnu provádějícího.

    K dosažení výše uvedeného účelu je zejména navrženo vymezit pojmy, které návrh novely Ústavy v souvislosti s rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu do Ústavy zavádí, a to konkrétně pojmy "veřejné prostředky", kde hospodaření s nimi má podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu, a to taxativním výčtem konkrétních subjektů, jejichž hospodaření bude pro účely kontrolní působnosti NKÚ považováno za takové hospodaření. Dále pojem "prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů", které se pro účely kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu pokládají za veřejné. Dále pojem "právnická osoba s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku" stanovením hranice této majetkové účasti na více než 50 %. Současně se navrhuje stanovit obsahem kontroly prováděné u územních samosprávných celků a jimi založených nebo zřízených právnických osob, jakož i u dalších právnických osob, které kromě veřejných prostředků hospodaří rovněž se svými vlastními finančními zdroji, soulad tohoto hospodaření s právními prostředky.

    Jak vyplývá z uvedeného, je předložený návrh zákona prováděcím zákonem k již existujícímu návrhu novely Ústavy, pokud jde o rozsah kontrolní působnosti NKÚ. Vyplňuje tak mezeru, která vznikla při legislativní proceduře schvalování sněmovního tisku 43 tak, aby mohl být legislativní proces rozšíření působnosti dokončen. Schválením rozšíření kontrolní působnosti NKÚ bude dán prostor pro nanejvýš potřebné prověřování hospodaření s veřejnými prostředky na všech úrovních touto nezávislou nejvyšší kontrolní institucí v naší republice.

    Chtěl bych vás proto požádat o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Štěpán Stupčuk. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, předmětem projednání je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrh zákona vám byl doručen 23. září 2015. Jak již bylo uvedeno ve slově předkladatele, návrh zákona je předkládán v souvislosti s již schválenou novelou Ústavy, kterou jsme již před více než rokem a půl zde projednali a schválili a postoupili do Senátu, kde nyní další legislativní proces je právě odvislý od dalšího legislativního procesu, který se týká tohoto prováděcího zákona.

    Já bych se pouze omezil na to podstatné, co je obsahem vládního návrhu zákona, a to je skutečně ono rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, a to zejména ve vazbě na obchodní společnosti či podniky tam, kde stát drží více než 50procentní podíl. Zde logicky tedy je veřejný zájem na tom, aby zde existovala nezávislá, nestranná veřejná kontrola, jakým způsobem se hospodaří s těmito veřejnými prostředky. To, že to kritérium je voleno na 50 a více procentech, v tom já spatřuji i určitý princip proporcionality zásahu i do vlastnických práv ostatních subjektů, které nepředstavují veřejného vlastníka, ale představují soukromou osobu.

    Další podstatné rozšíření působnosti se potom dotýká právě územních samospráv. Tady je potřeba upozornit i na to, že zákon obsahuje současně i další tři části, které se týkají změny zákona o obcích, změny zákona o krajích a změny zákona o hlavním městě Praze. Nově by tedy tak tyto územní samosprávy měly podléhat kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. S tím, že současně ale předkladatel návrhu zákona deklaruje, že bude odstraněna ona duplicita kontroly v oblasti veřejnofinanční kontroly.

    Chtěl bych také podotknout, že návrh zákona je plně v souladu s Limskou deklarací, která stanovuje jasně určité standardy činnosti a působnosti jednotlivých nejvyšších kontrolních úřadů v rámci Evropy a v rámci vůbec světa. Návrh zákona je rovněž v souladu s Chartou místních samospráv. Z tohoto důvodu se domnívám, že návrh zákona je nejen způsobilý pro to, abychom ho pustili do druhého čtení, ale i osobně jako zpravodaj vyjadřuji svůj subjektivní názor, že bychom tak i učinit měli. Děkuji v tuto chvíli za úvodní slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, my jsme již v minulém volebním období tady měli návrhy rozšiřující kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu, a to i na kraje a obce. Víme, že takovou změnu nelze provést bez příslušné novely Ústavy. Ta sice prošla v Poslanecké sněmovně, ale Senát ji dosud neschválil a pravděpodobně se k tomu v nejbližší době ani nechystá.

    Co nám zde vláda, v tomto případě za vládu pan předkladatel, pan ministr Jiří Dienstbier, přináší? Rozšíření kontrol na obce, kraje, příspěvkové organizace obcí a krajů, na některé další subjekty, které jmenoval pan zpravodaj, jako jsou třeba zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, ale také Česká televize, Český rozhlas atd. Chci říci, že zatímco u tzv. veřejnoprávních institucí, jako je Česká televize nebo Český rozhlas, ale vlastně také jak vyplývá z dikce zákona i u příspěvkových organizací obcí a krajů může NKÚ kontrolovat pouze soulad jejich hospodaření s právními předpisy tak, jak je přesně uvedeno v návrhu zákona, u samotných obcí a krajů je to jinak. A na to bych chtěl především upozornit. Důvodová zpráva se sice zaklíná tím, že nejde v daném případě o zásah do samostatné působnosti obcí a krajů, protože NKÚ nemá nástroj, jak zasahovat do samostatné působnosti územních samosprávných celků. A dokonce i to, že je návrh v souladu se zásadami Charty místních samospráv, protože správní dozor v tomto případě usiluje pouze o zajištění souladu se zákonem a ústavními zásadami, a nikoliv o vhodnost zvolených prostředků.

    Situace po podrobném přečtení a prostudování je však zcela jiná a předkladatel by to měl, a já dokonce si myslím, že to musí vědět. Tím, že by úřad prověřoval bez omezení rozsah plnění povinností uložených územnímu samosprávnému celku zákony o obcích, o krajích i o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, tak by zároveň s největší pravděpodobností rovnající se jistotě kontroloval například s odkazem na § 38 odst. 1 zákona o obcích i tzv. účelné a hospodárné využívání majetku obce, analogicky i kraje, v souladu s jeho zájmy a úkoly, jak je tam popsáno. Je to taková, odpusťte mi, klasická legislativní levárna. Na jedné straně důvodová zpráva tvrdí, že se bude kontrolovat pouze soulad jejich hospodaření s právními předpisy, ba dokonce se tvrdí, že se tím vyhovuje mnohým připomínkám ze strany územních samospráv, ve skutečnosti však návrh umožňuje posuzovat tzv. účelnost nakládání s majetkem územních samospráv. To považuji za zcela falešnou hru a nejsem si jist, zda tato falešná hra byla odhalena vládními kolegy pana Dienstbiera. To opravdu nedokážu posoudit a nechci toto hodnotit.

    Pokud se obecně podíváme na kontrolu obcí, ale i krajů, a především se věnuji tomuto tématu jako letitý komunální politik, pokud se podíváme na kontrolu jejich hospodaření, nakládání s peněžními prostředky, ale i majetkem jako takovým, je kontrolováno ze všech stran. Pane ministře, zkuste se podívat, kolikrát je kontrolováno například nakládání s dotacemi z veřejných rozpočtů. O těch evropských ani nemluvě. To je vždy několik kontrol ex ante, interim, ex post, pak ještě přijde audit Ministerstva financí, jehož závěry jsou mnohdy naprosto rozdílné. V tomto musí žít obce a vysvětlovat každý den zastupitelům a občanům, proč ty kontroly došly k jinému závěru než ty předchozí, proč musí obec vracet celou dotaci a k tomu ještě uhradit stoprocentní sankci.

    Podělím se s vámi o velmi čerstvou zkušenost z mého města. Dva roky jsme žili v přesně takové situaci a čelili v souvislosti se stavbou Centra vodní zábavy sankci vracení poměrně vysoké dotace. Údajné pochybení našla až v pořadí osmá kontrola, tzv. audit Ministerstva financí, zatímco sedm předchozích konstatovalo, že město postupuje správně. Město se bránilo soudní cestou a v minulém týdnu jsme dosáhli po dvou letech u správního soudu zrušení rozhodnutí Ministerstva financí pro nezákonnost a nepřezkoumatelnost. Tak konstatoval soud. Nicméně naše město čelilo minimálně rok hrozbě úhrady, která by ho finančně položila.

    Já to říkám proto, aby bylo patrné, že kontroly mohou docházet i k nefér výsledkům, a přestože se nakonec ukáže, že obec byla v právu, mezičas poskytne dostatek prostoru pro případné ataky na vedení města. Samozřejmě mnohem důležitější než pověst starostů je ale fakt, že taková rozhodnutí skutečně mohou zablokovat rozvoj města a přivodit mu problémy, které dopadají na jeho obyvatele. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Já bych chtěl bezprostředně pro větší kontrast argumentace reagovat na svého předřečníka. Pokud se jedná o RIA, důvodová zpráva se s tímto argumentem vypořádává a uvádí proč - návrh zákona je prováděcím k návrhu na ústavní změnu v oblasti rozšíření působnosti NKÚ, k němuž se RIA podle bodu 3.8. a) obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace neprovádí. Takže ten argument je vysvětlen v důvodové zprávě.

    Také bych chtěl říct, že přece základním argumentem pro přijetí takovéto právní úpravy je to, že veřejné prostředky jsou jenom jedny, lhostejno, zda s nimi hospodaří stát, nebo zda s nimi hospodaří kraj nebo obec. Pořád to jsou stejné peníze a jsou to veřejné prostředky. Takže myslím si, že z tohoto důvodu neexistuje nějaký racionální argument, proč by tyto peníze měly být jinak pojímány nebo děleny a z tohoto důvodu by tedy neměla na část těchto veřejných prostředků dopadat kontrolní působnost NKÚ.

    Co se týče potenciální možnosti, že by si NKÚ účelově vybíral. No proto jsme NKÚ koncipovali jako nezávislý, nestranný, aby mu nikdo do toho nemohl zasahovat - ani vláda ani Poslanecká sněmovna. NKÚ je z Ústavy nezávislý a nezávislost právě spočívá v tom, že on si stanovuje plán kontrolní činnosti na každý rok v kolegiu. To je kolegium, které o tom rozhoduje. A nemůže to ovlivnit ani vláda ani Poslanecká sněmovna či jiný orgán státní správy. V tomto smyslu se jedná o určitou kvazisoudní nezávislost tohoto typu takovéhoto orgánu.

    Další váš argument ohledně duplicity či množství jednotlivých kontrol. Pokud bych váš argument přijal, pak bych si musel položit otázku, pokud existuje již dnes vícestupňová kontrola v rámci státní správy, kdy na vrcholu je Ministerstvo financí, pak si to dělají jednotliví správci rozpočtových kapitol atd., to je vícestupňová kontrola podle zákona o veřejné finanční kontrole. Pak bych ale také musel při logice vašeho argumentu říct, ať už to NKÚ nekontroluje, když je tam vícestupňová kontrola. Ale tady je třeba vycházet z toho, že kontrola NKÚ je jiný typ kontroly, to je superkontrola, jejímž účelem má být pouze stanovení nálezu. To znamená, on má vydat nález a říct: tady jste pochybili, protože jste udělali to a to. A to je všechno. Také si všimněte, že NKÚ nemá žádné exekutivní oprávnění, kterým by si mohl vynucovat nápravu zjištěných nedostatků - oproti některým zahraničním úpravám, kde například NKÚ takovéto oprávnění má.

    Snažím se tím argumentovat a odpovídat na vaše argumenty a jsem přesvědčen, že tady nehrozí žádný zbytnělý nebo duplicitní zásah ze strany NKÚ vůči samosprávám, aby jim měl ztížit jejich hospodaření.

    Snad jenom poslední poznámku k tomu ještě, co jste říkal, co se týče kvality kontroly ve vztahu k územním samosprávám, tak ta je definována v § 4 návrhu zákona a tam je jasně dáno omezení. Aby si NKÚ zákonnost, efektivitu a hospodárnost nemohl vykládat bez omezení, tak je tam jasně explicitně vyjádřena vazba na jednotlivé zákony, které upravují hospodaření obcí, hospodaření krajů, hospodaření hl. m. Prahy, že se tím myslí zákonnost vyjádřená v té či oné konkrétní právní normě. Takže jsem přesvědčen, že i v tomto jsou dány limity tak, aby to pro obce a samosprávy bylo přijatelné a hlavně aby to pro ně bylo srozumitelné, co se má na mysli tou konkrétní zákonností při posuzování hospodárnosti či účelnosti.

    Děkuji pro tuto chvíli.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodajovi za jeho příspěvek. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já fakticky navážu na svého předřečníka a pak bude následovat takový dotaz na upřesnění na pana ministra. Tady se pořád hovoří o hospodaření s prostředky státu nebo s majetkem státu, obcí, krajů atd. Já si myslím, že to podstatné, co je v tom návrhu napsáno, že úřad kontroluje hospodaření s veřejnými prostředky a prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů, a tím se rozumí prostředky i poskytnuté ze státního rozpočtu.

    Já se chci pana ministra zeptat - vztahuje se to na tzv. nevládní neziskové organizace? To znamená, nevládní neziskové organizace vznikly snad ve Spojených státech, kde se sdružovali lidé a skládali prostředky na něco, co chtěli sami prosadit bez účasti vlády nebo státní pomoci. U nás je to dneska tak, že řada tzv. nevládních neziskových organizací dostává prostředky ze státního rozpočtu, a jsou to nemalé prostředky. Chtěl jsem říct a upřesnit, nevládní neziskové organizace, to není právní pojem. Pod ten pojem dneska zahrnujeme právní pojmy, jako jsou spolky, ústavy, sociální družstva, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, církve a náboženské společnosti. Vztahuje se tato novela i na to, že NKÚ bude kontrolovat náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, pokud dostávají příspěvky ze státního rozpočtu? Chápu to dobře? Děkuji za případnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi za jeho faktickou poznámku. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, poslouchala jsem pozorně své předřečníky. Na něco navážu, ale jinak jsem si připravila devět stránek, ale slibuji, že přeskočím mnohé věci, protože podstatné z mých připomínek, argumentů zde řekl již pan poslanec Vilímec. Na toto téma zde ještě dál pohovořím.

    Jak už zde bylo řečeno, tak tato novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu již navazuje na ústavní zákon, který, jak bylo sděleno, nyní leží v Senátu, kde ho projednával jak výbor ústavněprávní, tak i právě výbor, který je adresný s naším výborem pro veřejnou správu. Jenom na úvod říkám, že jak jsem si všimla v podkladech tohoto zákona, tak je organizačním výborem přikázán kontrolnímu výboru. A určitě tak jak celou dobu zde bylo zejména poukazováno na územní samosprávné celky, tak si myslím, že by měl být, až k tomu dojde čas, přikázán také výboru pro veřejnou správu, protože tam zejména bude směřovat moje řeč, argumenty, kterými zde budu nyní navazovat.

    Obce i kraje opravdu podléhají řadě kontrol. Líbil se mi, tedy líbil v uvozovkách, mně se to nelíbí, ale jak pan poslanec Vilímec zde mluvil o konkrétním případu, kde bylo těch kontrol osm a po dvou letech soudu nakonec obec soud vyhrála, tak je to zbytečně zmařený jak čas, práce lidí, tak i finanční prostředky, a o tom všem opravdu upozorňují jak orgány Svazu měst a obcí ČR, i sdružení malých samospráv, ale i Asociace krajů, a překrývají se ty kontroly. A také bych mohla vyprávět z vlastní zkušenosti i od ostatních starostek, starostů, co si prožili ve svých rozhodovacích procesech a jak kontroly, která jedna tvrdila ano, máte tady razítko, máte to v pořádku, přišla následující na stejnou věc, a už to bylo jinak.

    Ještě se chci vrátit konkrétně k letošnímu dubnu tohoto roku. Devátého dubna tohoto roku jsme zde v Poslanecké sněmovně projednávali, byl to sněmovní tisk 530. Bylo to na základě doporučení výboru pro veřejnou správu a paní předsedkyně zde tehdy doporučila usnesení pro naši Sněmovnu. Každopádně to bylo na základě toho, že právě paralelně probíhá několik kontrolních činností několika institucí souběžně právě v územních samosprávách a dochází k té duplicitě, někdy triplicitě kontrol. Během jednání zde v Poslanecké sněmovně jsme všichni, kdo zde byli, jednohlasně podpořili usnesení, které bylo smyslem naplněno tím, že jsme uložili tímto usnesením vládě termín, a bylo to do konce prvního pololetí tohoto roku, aby vláda seznámila všechny poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě. Bylo to hlasování číslo 164.

    Ptám se, nevidím zástupce vlády, akorát pan ministr Dienstbier je tady, zda opravdu toto bylo ve vládě projednáváno, a ptám se tedy jednoho ministra, který je zde přítomný, zda opravdu toto ve vládě bylo projednáno. Termín byl, opakuji, do konce pololetí tohoto roku.

    A tím navážu dále, vyberu si něco z toho, co bych chtěla zdůraznit ještě znovu, a některé věcí jsem slíbila, vynechám, protože bychom zde byli opravdu dlouho, možná až do oběda.

    Tvrdím, že obce jsou i v současné době kontrolovány dostatečně, ale co možná zde ještě nebylo řečeno, na rozdíl od státu mají obce dobré hospodářské výsledky i bez kontroly NKÚ. Stejně jako v předchozích třech letech vykázaly i v roce 2014 obce jako celek bez Prahy rozpočtový přebytek. Druhým rokem po sobě se dokonce snížil jejich dluh. To vše v podmínkách, ve kterých nedošlo k tak výrazné změně na straně příjmů. To by asi místní přítomní poslanci, poslankyně, kteří mají zkušenosti v zastupitelstvech, mohli doložit, že ty příjmy opravdu nebyly, zejména začátkem roku, tak vysoké, a přesto přebytek rozpočtu obcí dosáhl 7,1 mld. Kč a celkové příjmy dosáhly výše 202,9 mld. Kč, což bylo o 5 % více než v roce 2013. Výdaje ale meziročně vzrostly o 9 % na 195,8 mld. Kč, a to vše bez dozoru NKÚ. Naopak stát, jehož rozpočtové prostředky NKÚ hlídá, vykazuje jednoznačně horší výsledky hospodaření. Navzdory růstu ekonomiky nevybírá efektivně daně a v době ekonomické konjunktury financuje vyšší výdaje zvyšováním svého zadlužení.

    Chtěla jsem jenom upozornit na ekonomické výsledky hospodaření obcí a ty konkrétní případy, které opravdu během kontrol jsou. Nakonec při enté kontrole se zjistí u stejné věci, že to bylo špatně. Tak jenom chci říci možná takové zamyšlení. Dobře, kdyby zde byl nastaven jednotný systém, což je v důvodové zprávě tak označeno, že je to model jednotného auditu nakládání s veřejnými prostředky, s tím bych souhlasila. Ovšem za podmínek, že bude odstraněna ta duplicita.

    A já bych, přiznám se, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, Stupčuku, že mně vaše odpověď na duplicitu, jak ji odstraníme, já jsem to nepochopila, protože to pro mě nebylo jasné, čím to bude odstraněno. V tom jsem se to nikde nedočetla, pročítala jsem si důvodovou zprávu a myslím, že by to chtěl slyšet každý z jakékoli samosprávy.

    Pak jsem si ještě pročítala v důvodové zprávě, který rok budou které obce kontrolovány. Je to tam ve stupních podle počtu obyvatel, tak jsem si zjistila, že třeba město, kde já bydlím, že by na něm měla dojít řada v roce 2020. Je tam i napsáno v důvodové zprávě, jak budou přijímáni pracovníci. Jestli je to pravda, tak jsem se dočetla, že v příštím roce 10 nových pracovníků na NKÚ a postupně bude nárůst samozřejmě i finanční, čili to budou další dopady do rozpočtu, protože tak jak jsme i na výboru pro veřejnou správu o tom byli informováni, tak současný stav pracovníků NKÚ by nepokryl vše, co je plánováno právě v této novele zákona.

    Možná bych ještě ráda slyšela jako další odpověď, jaké to přinese finanční zatížení nejenom v příštím roce, ale i ve střednědobém výhledu, a když bude zaručeno, že to bude jenom jedna kontrola, jedno razítko, tak myslím, že by proti tomu ani starostové, ale úředníci, kteří samozřejmě u toho musí být ve velkém počtu, hlavně projektoví manažeři, aby nebyli zdržování, to mohu podepsat. Jedna kontrola, jedno razítko a může to být Nejvyšším kontrolním úřadem.

    Tímto vám děkuji moc za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Budeme pokračovat. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Chvojka. Připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, hezké dopoledne, kolegyně a kolegové. Budu relativně krátký a nebudu mluvit ani tak ke konkrétnostem toho zákona. Je samozřejmě správné, že se navrhuje zákon, který nějakým způsobem bude chtít více dohlížet na nakládání s veřejnými prostředky, a to je záměr, který podporuji. Určitě nepřekvapí to, co řeknu. Myslím si, že tento zákon by měl být projednán i v ústavněprávním výboru, protože je v zásadě projednáván na základě té změny článku 97 Ústavy, která je ještě v Senátu samozřejmě, ale ten si vyžádal, a je tomu tak správně, aby pro finální přijetí toho ústavního zákona, té ústavní změny byl znám i zákon, který tu změnu v Ústavě konkretizuje. Navrhuji ještě, aby tuto novelu zákona projednal ústavněprávní výbor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Chvojkovi. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych zdůraznit, že tento zákon je velmi potřebný. Je velmi potřebný, jak již tady bylo řečeno, je to prováděcí zákon k ústavnímu zákonu, který jsme již schválili a odeslali do Senátu. Podstatné změny jsou v § 3 a v § 3a. Jedná se o to, aby kontrolní úřad mohl kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a majetkem právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Před panem kolegou Bendou s faktickou poznámkou pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na pana poslance Hovorku, který tady říkal o kontrolním výboru v obcích, že ze zákona nemají právo kontrolovat hospodaření. To není pravda. Sice v zákoně o obcích se píše, určité věci, které náležejí kontrolnímu výboru, ale zastupitelstvo obce má právo dát do náplně činnosti kontrolního výboru další činnosti. A určitě kontrola hospodaření obce tam bývá také, kontrolují, jak probíhá výběrové řízení, kontrolují, jak se zachází s majetkem obce, a tak dále. Takže to, co tady říkal pan kolega Hovorka, neříkal úplně správně a na to bych chtěl upozornit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan poslanec Marek Benda. Připraví se pan kolega Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já začnu tam, kde skončil můj kolega Vilímec, a to je na výjimce z provedení RIA, hodnocení dopadu regulace tohoto zákona, kterou si pan ministr zřejmě proto, že to sám dělá, udělil. Mně se to zdá mimořádně pochybené, protože dobře víme, že tento návrh zákona vyvolává pochybnosti, a to opakované, jak v této Sněmovně, tak zejména v Senátu, protože ti, kteří ho kritizují, neříkají, že nemá existovat žádná kontrola (nesrozumitelné), ale říkají: Existuje již tolik stupňů různých typů kontroly, že než zavedeme další prostřednictvím NKÚ, bylo by potřeba přehodnotit ty ostatní. A jsme klidně připraveni se podrobit kontrole Nezávislého kontrolního úřadu, dokonce to pro nás bude v mnoha směrech výhodnější, než když chodí tu finanční úřad, tu krajský úřad, tu ještě další a další kontroloři přes dotace a další. Ale udělejte v tom prosím nějaký systém. To je přesně úkol přece vlády. To je úkol vyhodnocení RIA, aby takovouto úvahu udělala a předložila nám nějaké komplexní řešení.

    Na toto se vláda upřímně řečeno úplně vykašlala. Každý si dělá, co chce. Jeden ministr předkládá novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě, protože to je populární, druhý ministr snad zpracovává, tak jak je uvedeno v důvodové zprávě, nějaké novely přezkoumání hospodaření samosprávných celků podle zákona 420 a případně dalších zákonů, ale tyto novely leží někde ve vládě. Říká se, že bude jednotný audit. A místo toho, abyste to přinesli najednou a řekli ano, tak tady přichází kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, tak můžeme zrušit nějaké další kontroly, tak to necháváte úplně v klidu být a nesete sem novelu Nejvyššího kontrolního úřadu a všechny ostatní kontroly zůstávají zatím a možná je někdy nějakým jednotným auditem vyřešíme.

    Já to pokládám fakt za nefér vůči těm obcím. Nevím, jestli jste někdo někdy mluvil se starostou, který má osm kontrol za jedno pololetí. Kromě toho nad ním furt sedí orgány činné v trestním řízení pod dohledem našich drahých státních zástupců a chodí a říkají: No, možná, že bychom tě také ještě mohli zavřít. Ještě bychom tě také mohli zavřít. Když se nám zachce, tak zjistíme, že měl být proveden posudek nebo neměl být proveden posudek, že bylo prodáno nad cenou nebo pod cenou. No takhle se přece divím, že vůbec jsou ještě lidé, kteří jsou ochotni tady tu samosprávu dělat.

    Mně nevadí tato novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, ale vadí mi, že není spojena s dalšími předpisy, které umožňují kontrolovat samosprávy. A zase je sem vrhána zcela individuálně. Není vyřešen ten zákon. A buďme si jisti tím, že jestli tohle pošleme do Senátu, tak žádnou novelu Ústavy o Nejvyšším kontrolním úřadu a rozšíření jeho pravomocí mít nebudeme.

    Já nevím, jestli někdo sleduje ten Senát. Nevím, jestli si někdo všiml, že ústavněprávní výbor navrhl zamítnutí ústavní novely. Ústavní novely zamítnutí ústavněprávní výbor. Předpokládáme, že má šanci vláda získat v Senátu třípětinovou většinu? No já předpokládám, že za takové situace asi poměrně těžko. A že by to bylo na nějaké poměrně pečlivé vyjednávání. Co tedy, jestli chceme zavést novou kontrolu, tak co z těch stávajících kontrol, a to je hlavní výhrada, která směřuje ze Senátu, co z těch stávajících kontrol buď zredukujeme, nebo alespoň řekneme: Smí přijít jednou za tři roky, nebo smí přijít v nějakém časovém období nebo nemůžou chodit jedna za druhou. Ale nic takového se neděje a jenom si tady odškrtává, jeden ministr si odškrtává splněný bod programového prohlášení, předložil jsem novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě. Já mám splněno, za zbytek může Sněmovna nebo Senát, což budou ti zločinci, kteří to zamítnou. Pokládám to za velmi nerozumné řešení ze strany vlády, za naprosto čirý alibismus, a výsledek bude takový, že nebudeme mít vůbec nic.

    Já doporučuji, abychom ten návrh zákona, tak jak bylo řečeno, vrátili. Ať ho vláda předloží s komplexní změnou toho, jak mají být kontrolovány samosprávy, kolik těch kontrol je možné za rok tam vůbec nějakým smysluplným způsobem unést. Pak si myslím, že dává smysl, abychom takový návrh zákona projednávali, a pak se také budeme bavit o tom, jestli je to jenom zákonnost, nebo právě i ona účelnost, což je strašně problematický pojem, a vůbec nedokážu pochopit, jak si nějaký úředník z Prahy myslí, že by mohl posuzovat, jestli v obci Horní Dolní bylo účelnější opravit koupaliště, nebo dát fotbalistům, nebo dát hasičům. Ale k tomu se dostaneme až při detailním projednávání. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Antonín Seďa. Připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi pouze několik poznámek k návrhu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Určitě je vám známo, že Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán vykonávající kontrolu hospodaření se státním majetkem, a tento návrh zákona rozšiřuje možnost kontroly na veřejné prostředky a státní majetek.

    Druhá poznámka. Jedna věc je nárůst kompetencí. Já tento nárůst podporuji a budu podporovat postoupení návrhu zákona do druhého čtení, ale je také důležité posílení schopností Nejvyššího kontrolního úřadu, už to tady padlo několikrát. Jedná se především o to, aby úřad mohl reálně provádět tyto kontroly. Jde zejména o personální posílení, což má jistě dopad na státní rozpočet.

    Za třetí. Pan zpravodaj to tady už říkal. Já nerozumím kritice některých kolegů, kteří již dnes obviňují Nejvyšší kontrolní úřad ze závislosti a z možného zneužití kontrol pomocí výběru kontrolovaných subjektů. Protože tak jak je stavěn Nejvyšší kontrolní úřad, tak je nezávislý. Opakuji - nezávislý.

    Další poznámka Ve výčtu právnických osob podléhajících kontrole NKÚ mi schází Česká tisková kancelář. Možná že by bylo dobré, aby vláda, nebo předkladatel to tady zdůvodnil.

    A poslední poznámka. Z hlediska právní jistoty by bylo podle mě vhodné, aby do tohoto zákona se doplnila kontrola přímo plnění státního rozpočtu a státního závěrečného účtu.

    Děkuji za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl. Připraví se pan kolega Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych začal položením otázky panu ministru Dienstbierovi jako předkladateli tohoto návrhu zákona. Myslíte si, pane ministře, že je hospodárné poskytnout v obci jakémukoliv spolku - hasičům, včelařům, místnímu tanečnímu klubu, sportovcům - pronájem kulturního domu, který vlastní obec, třeba za korunu? Je to hospodárné? Otázka. Já jsem hluboce přesvědčený o tom, že podle návrhu tohoto zákona NKÚ dospěje k tomu, že je to absolutně nehospodárné a že je potřeba všechny zastupitele, kteří poskytli těm včelařům, hasičům, fotbalistům a já nevím komu dalšímu v té dané obci, zavřít, protože se dopustili nehospodárnosti. Protože se ve volbách sice jaksi dohodli občané, kteří si tam zvolili třeba zrovna sportovce, aby neřešil nějaké silné politické strany, ale zrovna vyhráli sportovci, protože měli program, kterým oslovili veřejnost v té dané obci, aby se opravilo fotbalové hřiště, a že obec by na to měla přispět. Občané jim dali své hlasy, vyhráli ve volbách, a přijde NKÚ a podle tohoto návrhu zákona řekne: "Ne, ne, ne, hřiště? To bylo nehospodárné, vy jste měli nejdříve udělat ten vodovod." Který třeba někde teče. Nebo: "Měli jste opravit okna u baráku na radnici, protože tím, že jsou tam starý vokna, tak toho tepla jde ven víc a vy jste mohli ušetřit třeba na provozu radnice." A podobně

    Já myslím, že už tahle absurdita ukazuje na to, kam ten zákon vlastně míří. Vy chcete - a vypadá to hezky, lidé, kteří nás poslouchají z toho budou mít pocit - "oni chtějí snad bránit tý kontrole, dyť krucinál ty lupiči na těch radnicích, co si tam dovolujou". Ta zastupitelstva, nebo ti z vás, kteří v tom zastupitelstvu někdy seděli a opravdu tam fyzicky něco dělali a je za nimi nějaká práce, nějaké projekty, něco, co opravdu bylo potřeba prosadit, tak dobře vědí, jak je těžké přijít s nějakou pozitivní věcí a prosadit ji. Jak je těžké něco vymyslet a jak je strašně jednoduché do něčeho hodit vidle. Jak je jednoduché někomu zkomplikovat život. A tady se přiznává, že NKÚ přijme na kontrolu obcí a krajů dalších přibližně deset lidí. Já nevím, jestli jste někdo někdy viděl rozpočet kraje v řádech miliard korun. Těch deset lidí, pokud by chtělo opravdu zkontrolovat ty tisíce smluv, které na úrovni krajů jsou, tak tam bude rok. Pokud by to šlo opravdu poctivě a nebudou posuzovat, jestli náhodou ten řeknu třeba Středočeský kraj neměl místo oken na školách udělat okna v nemocnicích. Což mi tedy přijde absolutní a absurdní. Ale deset lidí na celou republiku opravdu podle mě nemůže vést k tomu, že se bude jednat výběrovým způsobem, a to výběrovým tak, že kdo nám nejvíc pije krev na toho vlítnem, abychom ho pokud možno pomluvili? Protože pomluva se složitě bere zpátky.

    Existují na to důkazy, že v zápisech NKÚ, nebo z kontrolních zjištění NKÚ se spousta věcí nepotvrdila. Napsali tam strašně důležité kritiky apod., ale ve finále to nevedlo vůbec nikam a k ničemu.

    V České republice, troufnu si říct, na absolutní nezávislost jednotlivců možné věřit není. Úplná nezávislost by neměla existovat. Proto také v České republice máme - Českou republiku a náš systém máme postavený na parlamentní demokracii, na vyváženosti a vzájemné kontrole soudů, parlamentů a teď mě nenapadá třetí instituce - a vlády, děkuji za nápovědu, kde tyto jednotlivé klíčové instituce nebo orgány by se měly navzájem kontrolovat. Protože absolutní nezávislost vede ke hříchům, které bych si nepřál, aby tady byly páchány.

    V návrhu zákona například je napsáno, že zastupitelstvo - a doslova a do písmene - je povinno přijmout nějaké závěry ke kontrolnímu závěru. To mi tedy řekněte, co ten starosta bude dělat, když ti zastupitelé řeknou "my k tomu nechceme nic přijmout". Pane zpravodaji, to jim půjdete zlomit ruce a nohy? Nebo jak je chcete postihnout? Když jako zastupitelé, a vy tam navrhujete, že povinně musí zastupitelé přijmout nějaký závěr k něčemu, co napíše NKÚ, když řeknou že ne. Co s tím tedy? Ale obhajujete to, asi pravděpodobně máte představu, že v zákoně může být napsáno cokoliv, a když se to pak nedodržuje, tak se holt nedá nic dělat. Tak to vlastně v České republice chodí, tak proč by zákonodárci nevymysleli nějaký další paragraf, který když se nesplní, tak se vlastně vůbec nic nestane. Anebo obráceně, chcete pokutovat ty zastupitele za to, že v demokratických volbách byli zvoleni a k něčemu se vyjádřit nechtějí? ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní s faktickou poznámkou Ivan Adamec. Žádná přihláška. Pane kolego, elektronická má přednost, takže jsem panu poslanci dal slovo a před Martinem Novotným ještě jedna faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, dámy a pánové, chtěl bych ve své faktické připomínce trošku oponovat panu kolegovi Bendlovi. Víte, ono nepřijetí usnesení zastupitelstva k dané kontrole je také výsledek, který se dá poslat, že zastupitelstvo... (Hlasy ze sálu. Předsedající: Prosím, nevykřikujte tady, páni kolegové.) No, stanovisko, když ho nepřijmou, tak je to také přijetí stanoviska.

    Ale víceméně jsem se chtěl vrátit k některým jiným věcem. Já si myslím, že kontrola by neměla mít represivní charakter. Kontrola přece je od toho, aby byla pozitivní, aby napravila věci, aby ty věci šly, nikoliv aby nešly. Ale na druhou stranu se musím vrátit k tomu, co tady říkal kolega Marek Benda, protože těch kontrol skutečně je dneska moc. Netvrdím, že kontroly by být neměly, ale mám své zkušenosti z dvouleté praxe, vzpomínám si například, když jsme měli dotaci na bytový dům, tak abychom dotaci získali, musel jeden státní orgán říci, že jsme splnili podmínky, řekl, že je to v pořádku. Pak přišla kontrola z Ministerstva pro místní rozvoj, řekla, že je to v pořádku. Pak přišla kontrola z finančního úřadu a řekla, že je to všechno špatně, a my jsme museli samozřejmě žádat Ministerstvo financí o odpuštění a zrušení penále. Takže je to docela dobrý Kocourkov.

    Chtěl bych říci, že kontroly je třeba uspořádat tak, abychom se na těch samosprávách nezjančili, jak já říkám, aby to mělo nějaký řád. Pokud to nebude mít řád, tak si myslím, že nemá cenu přijímat jakékoli další novely nebo zákony. Jen tak mimochodem, NKÚ byl prioritně zřízen pro kontrolu státu, jeho institucí i organizací. A na ty obce už dnes chodí z hlediska státních dotací, takže to není nic nového.

    Na druhé straně, prosím vás, udělejme nějaké sjednocení těch kontrol, aby ti představitelé samospráv věděli vlastně, jak na tom jsou. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za téměř dodržení času. Nyní pan poslanec Jiří Petrů s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Bendl také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Petrů: Pane předsedající, děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, na 26. schůzi 9. dubna 2015 přijala Poslanecká sněmovna usnesení ve znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky o přípravu materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě a při čerpání veřejných finančních prostředků, a to do konce prvního pololetí, tedy do 30. června 2015. Ze 138 poslanců usnesení podpořilo 135, nikdo nebyl proti. V tomto termínu jsme nikdo z nás žádný materiál neobdrželi. Předsedkyně výboru pro veřejnou správu v této věci urgovala předsedu Poslanecké sněmovny a do dnešního dne neobdržela žádnou odpověď.

    Otázka tedy zní: Kdy se odpovědi dočkáme? Zároveň sděluji, že budeme chtít tento materiál dostat do výboru pro veřejnou správu, abychom se jím zabývali, a budeme také vyžadovat odpověď na naši otázku, kterou jsme položili. Bude to mít také podstatný vliv na to, jak se postavíme k tomuto návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Pan poslanec Petr Bendl s faktickou poznámkou, potom s přednostním právem zpravodaj a pak teprve pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Ještě jednou pro stenozáznam a pro mého ctěného kolegu přečtu ten paragraf, který se týká povinnosti zaujmout stanovisko. Trochu chci tvrdit, že když někdo má zaujmout stanovisko, tak to není, že k tomu nepřijme žádné usnesení. To znamená, že k tomu přijme nějaké usnesení a zaujme stanovisko.

    V tom § 20 se navrhuje doplnit odst. 4: "Schválený kontrolní závěr z kontroly provedené NKÚ u kraje, jím zřízené nebo založené právnické osoby nebo u právnické osoby ve které má majetkovou účast, projedná zastupitelstvo kraje bez zbytečného odkladu a zaujme k němu stanovisko." Rozhodně není možné říci "nepřijme k tomu žádné usnesení" a je to také stanovisko. Tomu bych tedy nerozuměl. Ale třeba... Tento návrh obsahuje řadu nesmyslů, tak je to možná vymyšleno takhle nesmyslně.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Já jsem ohlásil přednostní právo pana zpravodaje a mám další tři faktické poznámky - pan poslanec Zahradník, pan poslanec Koníček a pan poslanec Adam. Takže pane zpravodaji, já chápu vaše přednostní právo, ale... jestli to chcete přeměnit na faktickou poznámku? (Zpravodaj: Ano.) Tak, faktická poznámka zpravodaje. Potom pořadí, jak jsem řekl. Prosím.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Já bych chtěl vaším prostřednictvím reagovat na kolegu Bendla. Jsem moc rád, že jste tady uvedl ten absurdní příklad. Teď budu mluvit se svou čtyřletou zkušeností, kdy jsem dělal místostarostu právě pro majetek a právní vztahy na Praze 6, což je více než stotisícová městská část.

    Problém té hospodárnosti interpretačně je velmi složité vykládat. Na jedné straně obec má hospodařit hospodárně, ale na druhé straně se dozvíte, že má plnit řadu jiných funkcí, pečovat o všestranný rozvoj kulturní atd. atd. Takže ono vždycky tu hospodárnost je třeba poměřovat k nějaké proporcionalitě, k těm dalším hodnotám, které zajišťujete, na úkor efektivity té hospodárnosti. Teď jde o tu přiměřenost, která může být různá, a různě to můžou interpretovat bohužel i ty orgány činné v trestním řízení.

    Když jste tady uváděl ten příklad s hasiči, tak já vám na něj dám odpověď, co je podle mého názoru ještě hospodárné a co není. Pokud tu sokolovnu za korunu pronajmete hasičům vaší obce, tak je to ještě v souladu s tímto principem, protože tím mj. zajišťujete rozvoj dalších činností obce. Pokud byste to ale udělali u hasičů z jiné obce, tak už si myslím, že to hospodárné není a je to těžko zdůvodnitelné, protože vy tím neplníte ten jiný úkol v tom daném místě pro blaho života těch jednotlivých občanů v té obci.

    A co se týče otázky toho případného zaujetí nebo nezaujetí stanoviska, ta norma právní je imperfektní, tak není sankce, takže samozřejmě to, že nezaujmou stanovisko, je i stanovisko, že ho nezaujali. A je to v rovině politické odpovědnosti toho či onoho zastupitelstva, jestli nedodrží, či dodrží zákon. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji, že to uvedl jako faktickou poznámku. Nyní faktická poznámka pana poslance Zahradníka, k další faktické poznámce se připraví pan poslanec Koníček, prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, jako s uděláním, v 10.04 hodin do počítače mi přišel, možná i vám dalším kolegům, e-mail od Rekonstrukce státu s jejich stanoviskem k projednávanému návrhu a s doporučením tento návrh podpořit. Jestli pan kolega Hovorka myslel těmi 165 poslanci, kteří se zavázali rozšíření pravomocí NKÚ podpořit, to číslo poslanců a poslankyň, kteří podepsali výzvu Rekonstrukce státu, tak nás tedy pánbůh ochraňuj. To tedy tato organizace má tady ve Sněmovně gigantický vliv.

    Jenom ještě krátce. Já působím už 25 let v komunální sféře jako zastupitel v Budějovicích a byl jsem osm let v krajské samosprávě. Tehdy jsme po roce 2000 začali s audity a s kontrolou hospodaření obcí a tehdy jsme samozřejmě překonávali velká úskalí, protože některé obce skutečně měly své hospodaření v nepořádku. Ale skutečně jsme ctili, že obec je nadána z Ústavy samosprávou, může rozhodovat o svých věcech svobodně. Zastupitelé, pokud hlasují, tak by za svá rozhodnutí neměli být postihováni. Toto je podle mne jedním z nástrojů, který by pak posléze mohl vést k tomu, že budeme svědky takových věcí jako to, že pak starostové a zastupitelé jsou za jejich rozhodnutí v zastupitelstvech nejen kontrolně vyšetřováni a prověřováni, ale i trestně stíháni. To bych zde nechtěl dopustit. Proto říkám, že tento návrh podporovat nebudu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Vladimíra Koníčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, já bych chtěl vaším prostřednictvím požádat pana poslance Bendla, aby poskytl kontrolnímu výboru přehled těch pochybení Nejvyššího kontrolního úřadu, která tady vzpomenul, protože říkal, že v některých závěrech se vyskytují nepravdivé, nepamatuji si přesně tu formulaci, takže poprosil bych pana poslance Bendla, aby nám takový seznam pochybení Nejvyššího kontrolního úřadu poskytl, a my se tím budeme určitě na kontrolním výboru zabývat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem žádné petiční archy nepodepsal k té zmiňované instituci, které nemohu přijít na jméno, a říkám to zcela veřejně, protože si nemyslím, že je to tak čistá organizace, jak se navenek tváří, a mé informace, které mám, tak směřují, bohužel, až do amerických kruhů, takže si myslím, že bychom měli být velmi opatrní na tlak této organizace nebo instituce.

    Ale chtěl jsem reagovat na to, co tu říkal kolega Bendl. On ten paragraf je samozřejmě velmi nejasný. Ale řekněme si na rovinu: Nějak to interpretovat musíme, protože nedonutíte zastupitelstvo, aby hlasovalo o daném bodu, a navíc nedonutíte zastupitelstvo ani k tomu, aby tento bod zařadilo na program svého jednání. To prostě nejde. Tam máte určitý počet zastupitelů, kteří prostě mají svou hlavu, funguji v rámci principu samosprávy, mají své představy, mají své volební programy a prostě to tak nejde. Možná v rámci projednávání ve výboru by bylo lepší tento paragraf více vycizelovat, aby bylo zcela jasné, jak to předkladatel myslel.

    Jinak co se týká té ceny pro hasiče, jak tu byl ten příklad za tu korunu, já vás varuji, nepronajímejte starostovi za korunu ani vlastním organizacím, protože to je přesně ten návod, jak se dostat do hledáčku policie, státních zástupců, protože dneska existuje něco jako cena obvyklá, pro mě tedy naprosto neznámý pojem, ale bohužel, musím akceptovat, a doporučuji, aby i vlastním organizacím se pronajímalo za cenu obvyklou, a na druhé straně na to dali peníze. Je to takovéto drbání za uchem přes celou hlavu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Bendla a poté faktická poznámka pana poslance Jiřího Koubka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Nejprve odpověď na tu položenou otázku. To samozřejmě rád dodám anebo vás odkážu na závěr NKÚ směrem k Ministerstvu zemědělství. Je tam řada věcných problémů, na které NKÚ poukazovalo, ale neprokázalo se, že by se jednalo o nehospodárnosti apod., byl to v podstatě jakýsi politický názor, ale k ničemu nevedl, a takových závěrů NKÚ je spousta. To by měli v kontrolním výboru vědět, že je tam z toho často politikum, ale nikoli nějaké dopady trestněprávní apod. To je dohledatelné.

    K tomu, co tu říkal pan kolega Stupčuk, prostřednictvím předsedajícího. To je přece absurdní. Jen jako zpravodaj ukazujete, jak absurdní je návrh toho zákona, když vy říkáte, že místní hasiči to za korunu mít můžou, ale přespolní ne, tak se skoro neodvažuji říct, co byste mi asi odpověděl na to, když by tam hráli zápas místní fotbalisté s fotbalisty odvedle z Dolní Lhoty, jestli ti by museli platit, anebo ne, anebo když, nedej bože, by si zastupitelstvo nebo někdo organizoval nějakou kulturní akci nebo tam přijel někdo, kdo by tam chtěl udělat kulturní akci, a obec by už nemohla podpořit, protože by to bylo nehospodárné, protože nemá trvalé bydliště nebo sídlo spolku v tom daném místě. To je nesmysl, každá obec nemůže mít k dispozici všechny oblasti života, které naopak chce obcím poskytnout.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jiří Koubek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Já v podstatě svou faktickou poznámku navážu na pana kolegu poslance Bendla a bude to k tomu, co tu říkal pan zpravodaj ohledně těch hasičů. Já myslím, že praxe je skutečně úplně někde jinde. Moje městská část má dva hasičské sbory, dvě jednotky dobrovolných hasičů, ale to neznamená, že jsme schopni si přesto všechno zajistit. Stalo se mi v uplynulých letech, že jsme prostě potřebovali likvidovat někde sršní hnízdo, a naši hasiči si pozvali sousední hasiče, resp. jejich vůz. A teď tito hasiči přijdou a budou něco po nás chtít a já jim ukážu dlouhý nos? Potřebovali jsme pokácet stromy u školy a říkali: Fajn, dobrý, ale my na to zavoláme kolegy hasiče z Cholupic. A teď oni nemají sokolovnu, já ji mám, našim to pronajmeme, jim to nepronajmeme. Vždyť to přece je opravdu protismyslné, jak to tady říkáte. Omlouvám se. Ta praxe je opravdu jiná.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Koubkovi. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Bohuslava Svobody. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jako prvý chtěl říci, že jsem také nepodepsal Rekonstrukci státu, protože jsem ve věku, kdy už si mohu dovolit být nevydíratelný.

    Druhá věc, kterou bych chtěl říct jako člověk, kterého tato Sněmovna vydala ke stíhání za politické rozhodnutí, že velmi varuji před tím, aby existoval nějaký zákon, který velmi volně hovoří o tom, co to je politické rozhodnutí. To znamená, že se veškerá rozhodování zastaví. Jestliže je obžalováno celé zastupitelstvo za to, že rozhodlo na základě materiálů a odborných posudků, politicky rozhodlo, a je za to stíháno, zákon, který ten prostor otevírá, že bude posuzovat NKÚ, který umí posuzovat ekonomické věci, je zřízen pro to, aby posuzoval státní podniky, že bude posuzovat, zda to politické rozhodnutí bylo správné, já proti tomu velmi varuji a doporučuji, aby tento zákon byl vrácen k dopracování, protože tyto nejasnosti musí být vyjasněny. Není možné, abychom celou komunální politiku vystavili permanentnímu stíhání za každé rozhodnutí, které se někomu nebude líbit. Upozorňuji, že to rozhodnutí dělají lidé, kteří k tomu byli zvoleni svými občany. A to posuzování dělají lidé, kteří jsou zaměstnanci.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Svobodovi a konečně po faktických poznámkách se dostáváme k řádné přihlášce pana poslance Martina Novotného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje vystoupení na ty faktické poznámky plynule naváže.

    Musím říct, že dosavadní diskuse, vystoupení kolegů, různé názory, vystoupení kolegy Stupčuka, různé další názory ostatních předřečníků interpretujících podobná témata úplně jiným způsobem ukazují, jak velmi nebezpečné je vstupovat formou takové legislativy na tenký led subjektivního posuzování toho, co je hospodárné z hlediska nakládání obcí, a natožpak toho, co je účelné. Tam já vidím už úplně jinou kategorii a zmíním se o tom za chvíli.

    Zkusím uvést takový příklad sporu, který jsem jako komunální politik zažil. Je to spor banální o nějakou kulturní akci, která se konala v sousední obci nedaleké, vzdálené zhruba deset kilometrů od města, kterému jsem tehdy stál v čele, ovšem obecenstvo této kulturní akce poměrně pravidelně tvořilo z většiny obyvatelstva města Olomouce. My jsme na tuto kulturní akci pravidelně přispívali a objevovaly se pravidelně názory z řad tehdejší opozice, že přece je nehospodárné a nesprávné přispívat na kulturní akci, kterou pořádá sousední obec. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému. Nyní přihláška pana poslance Ludvíka Hovorky. A mám ambici, pokud nebude další přihláška, uzavřít rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád vyjádřil k některým rčením, která tady zazněla od předřečníků, vaším prostřednictvím.

    K tomu, co kdo slíbil před volbami nebo k čemu se zavázal, to je věc samozřejmě zodpovědnosti ke svým voličům a ke svědomí každého z nás. Čili nechci rozebírat, co kdo komu slíbil nebo neslíbil. Ale věc, která se týká připomínky pana poslance Koníčka k panu poslanci Bendlovi vaším prostřednictvím, bylo by dobré, kdyby tady zaznělo, které konkrétní pochybení nebo který konkrétní závěr NKÚ byl tak špatný, že vzbudil nějaké rozpory apod. Pokud já mám informace a pokud sedím v kontrolním výboru a projednáváme závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, tak ty zkušenosti jsou takové, že z každého jednání je závěr. Ten závěr, pokud se jedná řekněme o státní organizaci nebo ministerstvo, je samozřejmě připomínkován, jsou uložena nápravná opatření, k nim se vyjadřuje dotyčné ministerstvo, příp. vláda, a potom se sleduje, jak s těmi nápravnými opatřeními bylo naloženo. Není prvotním smyslem nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu, aby někdo byl odsouzen, aby byl kriminalizován. Jde o to, aby se s peněžními prostředky hospodařilo hospodárně a aby všechny operace byly podle právních předpisů, které jsou v rámci platného právního řádu.

    To, že je někdy nález poměrně strohý, nevypovídá nic o té kontrole samotné. Pokud chcete, pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, nahlédnout do některého rozhodnutí Nejvyššího kontrolního úřadu, pokud chcete mít přesnější informace, musíte si vyžádat kontrolní protokoly. A ujišťuji vás, že ty kontrolní protokoly jsou velmi obsáhlé a obsahují hodně konkrétních věcí, podle kterých si uděláte úsudek o tom, jak konkrétní organizace hospodařila, jestli dobře, nebo špatně.

    Problém je v tom, že řada právních předpisů je neurčitých. Tak např. pokud se někdo vyjadřuje k hospodaření zdravotní pojišťovny, která hospodaří nějak s finančními prostředky, tak ona se odvolává na úhradovou vyhlášku, která umožňuje i jiný způsob třeba úhrady, než je podle úhradové vyhlášky. A tady je podstata toho rozporu, který vy zmiňujete, že v závěru nebyl třeba někdo odsouzen, nebyl někdo kriminalizován. Ale to nevypovídá o tom, že by Nejvyšší kontrolní úřad pracoval dobře. Chci říct, že ty nálezy jsou velmi potřebné a směřují k tomu, aby hospodaření organizací s veřejnými prostředky se zlepšilo.

    K panu poslanci Paverovi prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl jenom přečíst pravomoci kontrolního výboru obcí a totožně i pravomoci kontrolních výborů krajů: Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva, obce a rady obce, je-li zřízena, kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti a plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce. - Z toho vyplývá, že pokud kontrolní výbor chce jít do smluv, chce kontrolovat třeba hospodaření příspěvkových organizací, musí k tomu mít usnesení zastupitelstva, které ho k tomu pověří. A já vás ujišťují, že toto se v řadě případů neděje, protože zastupitelstva většinou nemají zájem na tom, aby kontrolní výbory měly nějaké větší pravomoci.

    Další věc, která tady zazněla. Nejsem si vědom toho, že by se v návrhu zákona mluvilo o nějaké kontrole politického rozhodnutí apod. Tady se prostě umožňuje kontrolovat i hospodaření obcí a jejich příspěvkových organizací. Pokud by NKÚ např. měl pravomoc kontrolovat hospodaření příspěvkových organizací, pak by mohl třeba také zkontrolovat výdaje hlavního města Prahy, resp. Dopravního podniku v souvislosti s kauzu Opencard apod. Čili jde tady o otevření možnosti. Nikoliv o to, aby NKÚ mohl šikanovat a nějakým způsobem nadměrně kontrolovat obce, zejména malé obce. Je to otevření možnosti, ne zavedení nějakého systémového kontrolního mechanismu na všechny obce.

    Já si myslím, že z tohoto pohledu ten zákon hovoří jasně. A prosím vás, je poměrně jednoduchý, je tam přesně popsáno, na koho se to bude vztahovat. Přečtěte si tento návrh zákona a podpořte ho, protože ho pokládám za velmi důležitý. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ale má ambice se zcela nemůže naplnit, protože mám čtyři faktické připomínky. První je pana poslance Birkeho, pak pan poslanec Václav Horáček, pak Herbert Pavera a pak pan poslanec Svoboda. To jsou faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, tak je to přehlídka dneska velké rétoriky komunálních politiků nebo mých kolegyň a kolegů, kteří mají do jisté míry, někteří více, někteří méně, velkou zkušenost s komunální politikou. Tohle všechno je, přátelé, rétorika do momentu, než se otevřou dveře, vy jste statutár, přijdou dvě dámy, nebo pán a dáma, ukáží průkaz a řeknou: "My jsme kontrola tohoto úřadu a jdeme vám zkontrolovat to a to." Já vám jenom chci říci, že ti z vás, kteří měli tu šanci být starosty měst a být statutáry, abyste tohle zažili! Já musím říci, že jsem starostou třetího největšího města v Královéhradeckém kraji. Mám pocit, že v České republice je národním sportem se možná ne udávat, ale víceméně kontrolovat. Když je někdo úspěšný, je potřeba ho zašlapat a zničit! Takže zkrátka a dobře, Náchod je velmi kontrolovaným městem. Zatím bez úhony. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Birkemu. Pan poslanec Václav Horáček s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím odpovědět kolegovi Hovorkovi. On si z toho vždycky vybere jenom to, co chce. Protože jestliže se koukneme do zákona o obcích, tak kromě kontrolního výboru je tam ještě finanční výbor. A ten má na starosti právě ty finanční věci. Kromě toho neznám zastupitelstvo, které by samo o sobě nechtělo být kryto, a proto si svoje finanční a jiné věci nezkontrolovalo. Mluvilo se tady o odstranění duplicity. Já se přikláním k názoru kolegy Petrů, že dokud nebude systém kontrol, tak zlatý oči, které to viděly, že bude jedna kontrola. To je úplný nesmysl, který je tady dáván jako berná mince.

    Pak bych chtěl dostat odpověď na otázku, co tady říkal již kolega Plzák. Nevládní neziskové organizace. Já totiž mám takový pocit, že někdy jsou to vládní ziskové organizace, tak by mě zajímalo, jak jsou tam začleněny. To, co se týká účelnosti, samozřejmě slovo účelnost můžeme zaměnit za zneužitelnost.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Horáčkovi i za dodržení času. Nyní tedy pan poslanec Herbert Pavera také s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Svoboda také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jenom jsem chtěl zareagovat úplně stejně jako můj předřečník kolega na pana Hovorku. Nejenom finanční výbor má právo kontrolovat hospodaření, každý zastupitel má právo kontrolovat hospodaření obce.

    Já jsem chtěl vystoupit ještě k něčemu jinému. To je pořád pohled na obce a města a bohužel za to mohou i někteří politici, i samotní starostové a samozřejmě i média, že si dneska veřejnost myslí, že co starosta a politik, to zloděj. Ale to vůbec není pravda. 99,9 % je maximálně slušných, poctivých a pracovitých politiků i starostů. Dnes se na veřejnosti neustále poukazuje na to, že starostové jsou ti, kteří jsou nejvíce zkorumpovatelní, kteří dělají problémy, a proto jsou tady zákony, které mají kontrolovat. Vůbec jsem nepochopil, proč by měl někdo kontrolovat - já jsem pro kontroly, protože kontroly musí být, ať je všude všechno zajištěno a v pořádku, ale proč má NKÚ kontrolovat samosprávná rozhodnutí obce v tom, jestli zřídí technické služby, nebo nezřídí, to jsem fakt nepochopil a vůbec nechápu. Je to věc rozhodnutí samosprávy. Potom už zrušme úplně samosprávy, protože se tady v poslední době neustále rozhoduje něco ve smyslu proti samosprávám, a dosaďme do obcí a měst státního úředníka, který to tam bude řídit, a bude všechno vyřešeno, pod kontrolou státu a stát to bude mít všechno pod dohledem. A nemusíme ani volit zastupitelstvo, které má samo rozhodovací pravomoci.

    Takže nezasahujme příliš do samorozhodovacích pravomocí zastupitelstva obcí a měst. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Svoboda. Kolega Fichtner zrušil svoji přihlášku k faktické poznámce, což by mohla být poslední faktická poznámka v této sérii. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, děkuji. Jenom na margo toho, co říkal kolega Birke. Já jsem jako statutár velké fakultní nemocnice toto zažil. Jak přijdou ty dvě dámy, vyžádají si místnost, v té si vymění zámek a tam se ubytují na tři čtyři měsíce. Ty tři čtyři měsíce jim musíte dát k ruce minimálně dva významné úředníky, všechno možné a děj, který probíhá, je skutečně zážitek mimořádný. A na samosprávě bude velmi zajímavý. To jsem moc zvědav.

    Potom prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Hovorkovi. Vy promiskuitně používáte slovo kriminalizován nebo odsouzen. To jsou dvě velmi rozdílné věci. Já vás upozorňuji, a nepřeji to nikomu z vás, ani vám, v okamžiku, kdy na vás padne něco, že je nějaký závěr kontrolován a je špatný, tak jste v tom okamžiku kriminalizován. Ten pojem je naprosto jasný. V tom okamžiku s vámi všichni novináři, všichni lidé mluví jako s někým, kdo je potenciální kriminálník. A to je kriminalizace v tom pravém osobním slova smyslu. A znovu říkám, všechny zákony, které děláme, dělejme tak, abychom tuto možnost neotevírali. Proto znovu opakuji: tento zákon by měl být vrácen k přepracování. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane místopředsedo, já jsem nikoho nechtěl kriminalizovat ani obviňovat. Ale chci říct, že například takový nález NKÚ, který se týkal čtyř fakultních nemocnic, zjistil takové závažné věci, že některá nemocnice nakupovala, některá léčila až o sto procent dráž než jiná nemocnice. A to jsou věci, které jsou určitě velmi zajímavé a svědčí o tom, že třeba v těchto organizacích pořádek nebyl. Já si myslím, že kontroly jako takové jsou potřebné a že Nejvyšší kontrolní úřad je dělá dobře. Možná pan kolega poslanec Svoboda, prostřednictvím pana předsedajícího, měl špatnou zkušenost, ale z toho, co jsem já měl možnost sledovat v tomto volebním období, tak skutečně nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu jsou velmi závažné a jsou velmi vypovídající. Myslím si, že jako takový Nejvyšší kontrolní úřad vykonává svoji činnost velmi dobře a v zájmu občanů tohoto státu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Mám další dvě faktické poznámky, nejdřív pan poslanec Urban, potom paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ty starosty zloděje zrušil. Ty rady bych tady zrušil. Ta zastupitelstva bych taky zrušil. Vlastně bychom zrušili komunální volby, to bychom ušetřili peněz. A místo nich bychom tam dosadili nějaké úředníky z NKÚ, kteří by sebou měli politruka z Rekonstrukce státu, a to by to fungovalo! (Potlesk napříč sálem.)

    Prosím vás, přemýšlejme trochu hlavou a pokusme se zachovat to, co v České republice máme, to znamená samostatnou sebevědomou veřejnou správu, která je volena občany jednotlivých měst. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Milanu Urbanovi. Faktická poznámka paní poslankyně Jany Černochová. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Možná bych ještě doplnila pana Urbana o to, že by tu kancelář, kterou tady zmiňoval některý z kolegů, mohli dočasně mít pronajatou pan Ištvan s panem Šlachtou a mohli by si tam ty zámky měnit taky a myslím si, že by se ten radniční tým, který by na radnicích fungoval, mohl rozšířit ještě o ně.

    Já jsem se ale hlásila k tomu, co tady zaznělo od pana kolegy Hovorky. Nevím, jak to, co tady pan kolega Hovorka řekl, souvisí se samosprávami měst a obcí. Existuje tady Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který přezkoumává veřejné zakázky. Řada z nás i na radnicích řešila pokuty, které nám byly dány za nějaký správní delikt na veřejných zakázkách, z 99 % neúmyslný, ale jenom nějaký formální, pak jsme řešili, jestli to má uhradit zastupitelstvo, nebo jestli to má uhradit předkladatel návrhu. Jakým způsobem by se přistupovalo k těmto deliktům Nejvyššího kontrolního úřadu? Já jsem třeba na Praze 2 za tento rok měla osm kontrol. Asi mě úplně nemá rád pan ministr financí, čemuž se nedivím, takže jenom z Ministerstva financí jsem tam měla polovinu kontrol. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. To byla poslední přihláška v rozpravě. Ale přihlásil se mi pan kolega Zlatuška, takže bohužel nemohu uzavřít rozpravu. Co mám dělat? Tak prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: U poslouchání některých námitek mám pocit, že by se daly shrnout do jednoduchého tvrzení, že oni ti zloději jsou taky naši voliči, že? Potřebujeme od nich financování. (Se smíchem.) Takže uděláme všechno pro to, abychom nedovolili, aby kontrolní mechanismy fungovaly.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě uděluji faktickou poznámku Janě Černochové. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Vaším prostřednictvím panu Zlatuškovi. Někdy jsou taky vaši zaměstnavatelé, viďte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Leoše Hegera, potom znovu pana poslance Zlatušky a pana poslance Beznosky. Tak co se dá dělat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Omlouvám se, že vystupuji, protože otázka je velmi složitá po stránce právní, je složitá i po stránce logiky celého systému správy společnosti, protože otázku, kdo kontroluje kontrolory, nevyřešil žádný systém. A v tomto prostředí se velmi snadno o někom řekne, že je zloděj nebo že by kontroly měly být větší nebo menší.

    Jako reakci na pana kolegu Hovorku a nakonec i na pana kolegu Zlatušku jsem chtěl říci, že hanobení nejenom starostů, ale jak tady padlo od kolegy Hovorky, prostřednictvím pana předsedajícího, kterému musím říct, že jestliže v nějaké nemocnici byly nějaké nekalosti - byly, s tím já souhlasím - ale je potřeba je rozdělit na nekalosti, které označil Nejvyšší kontrolní úřad jako problémy systémové, protože zrovna nákupy léků jsou velmi obtížnou záležitostí, které nelze řešit vždy jednoznačně výběrovými řízeními, anebo jestli to jsou prohřešky, které odpovídají kriminální činnosti. (Velký hluk v sále.) A o tom mluvme, kolik je takových a kolik je takových. A to nikdo neví.

    A bohužel přestože TOP 09 měla v programu rozšíření činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, tak je potřeba říci, že to musí být rozšíření, které bude řešit ty systémové věci. Ale kontroly, o kterých se tady kontroverzně mluví, jestli jsou dobré, nebo špatné, tomu příliš nepřispěly, a mají-li se rozšířit do komunální sféry, je potřeba, aby tam řešily právě to systémové. A to ten zákon, jak se zdá, úplně nedělá. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě jedna faktická poznámka pana poslance Zlatušky. Další poznámka bude pana poslance Beznosky. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, k tomu, co tady, já nevím, jestli je adekvátní říct plácla paní poslankyně Černochová stran mého zaměstnavatele, já mám zaměstnavatele všechny, co jsem měl v minulosti, vesměs vykazované ve veřejně přístupných přiznáních o střetu zájmů, protože jsem dlouhou dobu paralelně se zaměstnáním působil i ve veřejných funkcích. Takže kdybych si vzal zaměstnavatele třeba osm let z relativně nedávné doby, tak kdybyste, pane předsedající, mohl paní kolegyni Černochové doporučit, ať se začne informovat u šéfa své strany. Ten byl šéfem instituce, která mě zaměstnávala v okamžiku, kdy si bere do úst mého zaměstnavatele.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Beznosky. Děkuji za dodržování času u faktických poznámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se postavím na stranu všech těch, kteří tady brání samosprávy. Začal to pan starosta Birke, pokračovali kolegové z odeesky, Herbert Pavera z topky, protože bychom opravdu měli trošičku přemýšlet, co to pro lidi definitivně znamená. Pan kolega Svoboda tady uváděl příklad, kdy přišla kontrolní komise - vyměněný klíč v zámku, samostatná místnost. Tak jedna zkušenost z Mladé Boleslavi. V jednom týdnu tři kontroly, tři místnosti. Naštěstí jsem nemusel třikrát měnit zámky.

    Přestaňme si tady opravdu zatěžovat samosprávy zbytečnými věcmi a pojďme přemýšlet o tom, jaké zákony, resp. jaké návrhy zákonů tady projednáváme. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Martin Novotný k faktické poznámce. A další faktická poznámka bude Ludvíka Hovorky, potom pana poslance Štětiny, potom paní poslankyně Černochové. Prosím, pane poslanče, máte slovo také k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně, kolegové, vedeme tady už docela dlouho debatu, ve které si myslím, že padly i některé relevantní dotazy týkající se řekněme ústavní konformity a jednoznačné neinterpretovatelnosti a potenciálních důsledků tohoto zákona, který projednáváme.

    Pan kolega Zlatuška, na kterého se chci obrátit prostřednictvím pana předsedajícího, shrnul debatu po svém. On pochází z akademického prostředí a nedávno tu připomínal rozlišování argumentů ad hominem a argumentů ad rem. Tak já mu musím říct, že ten jeho argument, který tady předvedl, ten se v akademickém prostředí nazývá ad holubum.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka. Připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom k záležitosti třeba nákupu léčiv, vím, že se jedná o otázku velmi složitou a že to není jednoduché, ale pokud nález NKÚ mluví o systémovém pochybení, o systémové chybě, o chybě právního prostředí, i toto je cenné, protože on poukazuje na to, že příslušný právní předpis je třeba upřesnit, že je třeba ho změnit proto, aby se uvedená pochybení dále neopakovala. A i v tom je práce Nejvyššího kontrolního úřadu velmi důležitá a přináší zmenšení prostoru pro korupci. (Velký hluk v sále.)

    Proto si myslím, že tento návrh zákona je hodný podpory, a prosím o jeho podporu a propuštění do dalšího čtení. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Štětiny a potom další poznámka paní poslankyně Černochové. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. S velikým zájmem sleduji diskusi, sleduji samozřejmě i invektivy, jízlivosti atd. O tom hovořit nebudu, protože na to mám dvě minuty.

    Jako člověk, který měl na starosti svěřené státní prostředky, jsem díky jednomu svému spolupracovníkovi byl nucen nechat si zkontrolovat celé hospodaření počínaje NKÚ a konče všemi kontrolními orgány z kraje, města atd. Pokud člověk hospodaří poctivě jako doma, to znamená má dáti, dal a je to nula, tak se nemusí bát ničeho.

    Jako člen kontrolního výboru velmi bedlivě a pečlivě sleduji zprávy, které nám předkládá Nejvyšší kontrolní úřad. Nesetkal jsem se nikdy s přemírou byrokracie a vždycky tyto zprávy považuji za velmi erudované, odborné, na úrovni. Pokud jako člen kontrolního výboru jsem měl možnost předkládat zprávy o cenových kontrolách, všude jsme zjišťovali, že je nedostatek kontrolorů. Všichni víme, že daňové kontroly není daňová správa schopna vykonat, protože mnoho firem se dostává nejlépe do Prahy, kde se kontroly nedělají. Vím, že to nesouvisí s touto samosprávou. Ale moje zásada je: Jestliže se jedná o státní peníze, tedy o peníze daňových poplatníků, je kontrola potřebná. Kdo hospodaří poctivě, nemusí se ničeho bát. A myslím si, že kontrolní úřad tam půjde jenom jednou.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Štětinovi a pokračujeme ve faktických poznámkách, a to faktickou poznámkou paní poslankyně Jany Černochové. Připraví se pan poslanec Adamec a potom poslanec Koníček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Moment, já vám ty vteřiny přidám. Prosím sněmovnu o klid! Děkuji, pokračujte.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuju. Já jsem ráda, že nám tady pan kolega Zlatuška připomněl, kde pracoval nebo kde pracuje. Protože na jeho chování se bohužel nic takového neprojevuje. Zmiňoval tady pana předsedu Fialu, který na rozdíl od pana Zlatušky má kinderstube a je vidět, že to je akademik. Pan Zlatuška by mohl pracovat na jatkách v Agrofertu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Adamec k faktické poznámce, připraví se pan poslanec Koníček také k faktické poznámce. Ještě vám nepustím počítadlo a skutečně požádám sněmovnu znovu o klid! Když už nechcete poslouchat řečníky v této docela vážné věci, tak alespoň respektujte, že náš stenozáznam musí být zapsán, a v tomhle hluku nejenže já neslyším, ale ani ti, kteří pořizují záznam z tohoto, stenografky, stenografové nemají šanci zapsat vaše vystoupení. Děkuji.

    Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající, děkuji i kolegyním a kolegům, že mně umožní vystoupit k mé připomínce. Jenom bych si tady dovolil vyzvat pana ministra Dienstbiera, aby reagoval na dotazy ohledně účelovosti a těch záležitostí, které tady padaly, dříve než v závěrečné řeči, abychom na to mohli reagovat.

    Možná bych chtěl zareagovat na pana kolegu Štětinu, samozřejmě vaším prostřednictvím, pane předsedající. Víte, ono je potřeba říct, že státní peníze ano, ať si NKÚ státní peníze kontroluje, a on to dělá. A podle mě to dělá dobře, já to nezpochybňuji. Ale tady se bavíme o veřejných penězích a hlavně o té části veřejných peněz, které se týkají samosprávy. A tam je ten zakopaný pes, o kterém se tady celou dobu dohadujeme. Já bych prosil, abychom toto striktně rozlišovali, protože je to vlastně ten základní bod, proč tady celá ta diskuse vzniká.

    A jen tak mimochodem, já už jsem to řekl v té předešlé poznámce. Pokud tady v tomto státě nebude ucelený systém kontrol nebo kontrolních mechanismů, tak já odmítám hlasovat o dalším přenášení kontrolních pravomocí na další úřady, protože vidím do budoucna potenciálně velký zmatek, velký chaos. A samozřejmě to je živná půda pro různé policisty a státní zástupce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi za dodržení času. A faktická poznámka pana poslance Vladimíra Koníčka. Prosím, předseda kontrolního výboru pan poslanec Koníček. Máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, z té dosavadní rozpravy jako by vyplývalo, že NKÚ na těch obcích ještě doteď nebyl a teď to bude něco extra. Když si na webu www.nku.cz dáte přehled kontrolní činnosti a zadáte si tam kontrolovaná osoba, město, tak vám doposud co byly provedeny kontroly, vyjde více než 900 kontrolovaných subjektů, které jsou městem, a více než 500 subjektů, které jsou obce. Takže nedělejme z toho zas takový nějaký veliký problém. (Potlesk části poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Koníčkovi. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Adamce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, ale to se nedá. Já jsem to tady říkal v té původní své první faktické připomínce, že NKÚ už na obce chodí. Ale týká se to kontroly státních peněz, které obce získaly, nikoliv samosprávných! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Žádnou další přihlášku do rozpravy nemám, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova, jestli je zájem navrhovatele. Pan ministr Dienstbier má zájem. Pan zpravodaj bude mít také zájem o závěrečné slovo? Ano. Tak prosím, pane ministře, máte závěrečné slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, děkuji za závěrečné slovo. Pokusím se vyjádřit k těm tématům, která tady byla v souvislosti s předloženým návrhem nadnesena.

    Začátkem bych zkonstatoval, že především úvodní část debaty byla poměrně věcná. Zaznívaly tady legitimní názory, s kterými z většiny nesouhlasím, ale říkám, byly to legitimní postoje. Problém trošku v tom je, že asi měly zaznít dříve při projednávání změny Ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Protože bych chtěl zdůraznit, že to byla tato Poslanecká sněmovna, která ústavní většinou rozhodla o změně Ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Vláda pouze předložením tohoto návrhu zákona respektuje vůli Poslanecké sněmovny a novelou zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu provádí to, co už ve změně Ústavy bylo vámi zde ústavní většinou rozhodnuto. Tady bych zdůraznil, že vláda měla naprosto minimální prostor při legislativních pracích zvažovat rozsah kontrolních pravomocí NKÚ, protože ty jsou jasně vymezeny právě tou ústavní změnou. Zároveň je tento návrh předkládán proto, že poté, co Poslanecká sněmovna postoupila novelu Ústavy Senátu, Senát přerušil projednávání s tím, že vyčká do doby, než mu bude postoupen i návrh novely zákona o NKÚ, který tu předloženou ústavní změnu provádí. Proto k tomu vláda přistoupila. Jak jsem říkal, respektujeme pouze vůli Poslanecké sněmovny. Není to proto, jak tady říkal pan poslanec Benda, že by to bylo populární, ale protože prostě vy jste takto rozhodli, že to máme předložit, v podstatě.

    A teď tedy k jednotlivým výhradám, které tady zazněly. Obecnější výhrada, že nebyla provedena RIA, tedy hodnocení dopadů regulace. Jak už tady také zaznělo, podle legislativních pravidel se ke změnám Ústavy RIA zásadně neprovádí. V tomto případě jde o čistě implementační novelu prováděcího zákona, která zcela respektuje meze v navržené ústavní změně, a proto nebylo účelné ani v tomto případě hodnocení dopadů regulace provádět, a proto také vláda, když schvalovala plán legislativních prací, kde tento zákon jako jeden z úkolů byl předložen, tak rozhodla, že se RIA provádět nebude.

    Nyní k rozsahu těch kontrolních pravomocí. Jak jsem říkal, byli jsme vázáni velmi striktními limity, které vyplývají z navrhované ústavní změny. Přesto, protože jsme vnímali připomínky územní samosprávy, tedy především Asociace krajů a Svazu měst a obcí, tak jsme s nimi tento návrh zákona velmi nadstandardně projednávali. Pouze já osobně jsem jednal se zástupci obou těchto zmíněných organizací minimálně třikrát a samozřejmě další moji spolupracovníci. Snažili jsme se maximálně vyjít vstříc zejména v tom smyslu, aby na rozdíl od té státní úrovně, tak jak to je doposud a má to být i nadále, kde se kontroluje hospodárnost, účelnost a efektivnost, tak aby byl odkaz právě na ty zákony, které upravují činnost územní samosprávy. Tedy především na obecní, krajské zřízení a zákon o hlavním městě Praze.

    Z hlediska hospodárnosti a účelnosti, která je vyjádřena v těchto zákonech, tak tady bych zdůraznil, že tato novela zákona nezakládá povinnost územních samospráv chovat se při správě svého majetku hospodárně a účelně. Tady se nijak rozsah povinností samosprávy nemění. Tuto povinnost mají už dnes a my pouze odkazujeme na zákon, kterým se územní samosprávy musí řídit při respektu té rozšířené kontrolní pravomoci NKÚ v té ústavní změně. Tady my nemáme příliš prostor se odchýlit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale hluk ve sněmovně je opravdu veliký. Já žádám kolegy, pokud je toto téma nezajímá, aby si své záležitosti vyřídili v předsálí a nerušili ostatní kolegy, které to zajímá. Omlouvám se, prostě počkáme do té doby, než se sněmovna úplně utiší.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Tak nevím, jestli se dočkáme. To jsem tady ještě nezažil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já myslím, že se dočkáme.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Ale já myslím, že zatím to ještě byla zvladatelná úroveň hluku. Aspoň doufám, že jsem trochu slyšet. Přinejmenším ti, které to zajímá, snad mě slyší.

    Byť jsem říkal, že požadavek na odstranění duplicit je legitimní, já to vnímám, že to je zátěž pro samosprávy, není to však tento zákon, kde tu změnu je možné provést. Zákon, který by měl tomuto požadavku vyhovět alespoň do jisté míry, je zákon o vnitřním řízení a finanční kontrole. Nově byl Ministerstvem financí předložen pod novým názvem, a to zákon o řízení a kontrole. Tento zákon počítá jednak s přenesením řízení a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně z orgánů Finanční správy na poskytovatele dotací. To by mělo odstranit jednu z duplicit, která v kontrolních mechanismech je. To, co tam zatím zůstává nedořešeno a nepochybně by mě tady pak zajímalo následně, až ho budeme projednávat, i stanovisko organizací, které zastupují samosprávu, tedy především Asociace krajů a Svazu měst a obcí, jak se koukají na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, protože prozatím návrh zákona předložený Ministerstvem financí počítá s tím, že by se nevztahoval na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. To znamená, zůstaly by tam paralelně tyto dva procesy. Ani zástupci samosprávy mi zatím nebyli schopni sdělit jednotné stanovisko, zda to tak má být, anebo zda i tuto duplicitu chtějí odstranit, protože někteří zástupci samosprávy trvali na zachování zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, tedy to nepochybně bude ještě legitimní součástí debaty.

    Přemýšlím, jestli jsem už zareagoval na všechny otázky, které tady zazněly. Teď si nevybavuji snad nic zásadního dalšího. Já myslím, že by to asi pro tuto chvíli takto stačilo. V tuto chvíli jsme v prvním čtení a předpokládám, že bude dostatek prostoru v případě, že to bude propuštěno do druhého čtení a do výborů, detaily úpravy diskutovat především tam a následně případně i ve druhém čtení a doufám, že i ve třetím zde na plénu Poslanecké sněmovny. Jenom bych znovu zdůraznil, že vláda předložením tohoto návrhu zákona respektuje vůli Poslanecké sněmovny, která už rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ rozhodla tím, že schválila novelu Ústavy s tím, že samozřejmě není jasné, jak se k té věci postaví Senát a zdali poté, co tam případně tento zákon doputuje, schválí jak novelu Ústavy, tak i novelu tohoto prováděcího zákona.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji, pane ministře. Eviduji zde dvě přihlášky s přednostním právem, ale ještě jsme neuzavřeli závěrečná slova, tak poprosím pány, jestli s tím nemají problém, aby vydrželi, a samozřejmě dostanou prostor po panu zpravodaji. Prosím. ***

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Už jenom ve stručnosti, protože jsem se účastnil také diskuse. Chtěl bych - on už to tady pan ministr v zásadě shrnul, zodpověděl některé položené dotazy. Je potřeba si skutečně uvědomit, že základní parametry zákona, tak jak je předložen, jsou definovány již tou ústavní změnou, kdy jsme před více než rokem schválili onen ústavní zákon, tzn. že v tomto smyslu je obsah současného zákona determinován ústavní změnou.

    Já už k tomu asi víc nemám v tuto chvíli co říci, jenom bych jako zpravodaj doporučil, abychom tento návrh zákona postoupili do druhého čtení, protože z hlediska procedury jsem zde zaznamenal od několika poslanců návrh na vrácení k dopracování a poté zde zazněly návrhy na předložení vedle, předpokládám, garančního výboru, kterým bude kontrolní, jednak přikázání do výboru ústavněprávního a do výboru regionálního rozvoje. Předpokládám, že nejdřív budeme asi hlasovat o návrhu na vrácení, a pak se případně zabývat hlasováním o přikázání těmto jednotlivým výborům. Takže já to pak ještě jednou budu načítat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, přesně tak. Já tohle všechno eviduji. A nyní s přednostním právem místopředseda sněmovny Petr Gazdík, po něm se připraví předseda sněmovny Jan Hamáček. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavně vážený pane ministře. Chce se mně říct: A teď o Budulínkovi. Pane ministře, prosím, až budete nás komunální politiky napříč politickým spektrem, kteří v této Sněmovně sedíme, chtít přesvědčit o tom, že máme hlasovat pro zákon, který předkládáte, prosím, dejte nám aspoň trochu vědět, že o tom máte alespoň tuchu, jak to na těch obcích a městech probíhá. Svým vystoupením jste mě osobně přesvědčil, že o tom tuchu vůbec nemáte. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále prosím předsedu Sněmovny Jana Hamáčka a připraví se s přednostním právem pan poslanec Benda.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já vystupuji proto, že mám pocit, že dlužím Sněmovně jedno vysvětlení. Kolega Petrů ve svém vystoupení odkázal na usnesení Poslanecké sněmovny, která 9. dubna na 26. schůzi přijala usnesení číslo 708 a požádala vládu o přípravu materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávájícím systémem kontrol ve veřejné správě, a ten termín, který jsme uložili vládě pro předložení, byl do konce prvního pololetí.

    Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že tento termín nebyl splněn, tak jsem se dopisem obrátil na pana předsedu vlády a upozornil jsem jej na to, že tento termín nebyl splněn, a dne 16. 9. jsem obdržel dopis od pana ministra financí, který byl směřován na paní ředitelku Hejnou, tzn. kopii tohoto dopisu, který říká, že na základě jejího dopisu si pan ministr financí dovoluje informovat, že materiál, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě a při čerpání veřejných finančních prostředků ve smyslu usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 9. dubna 2015, je v současné době připravován a bude podle jednacího řádu vlády v průběhu září 2015 předložen do meziresortního připomínkového řízení. Mám za to, že Sněmovna si tuto informaci zaslouží. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s přednostním právem pana poslance Bendu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, opět jako tradičně ministr čeká, až zazní celá rozprava, pak vystoupí se závěrečným slovem, ve kterém nereaguje téměř na nic, a jediná šance na vystoupení jsou přednostní práva. Pokládám to vždycky za dost nefér vůči těm poslancům, kteří to přednostní právo nemají. Já tu výhodu, že můžu požádat svého předsedu, aby odešel, a můžu zareagovat, mám, ale myslím si, že by bylo správně, aby ministři zejména na konkrétně vznesené otázky reagovali v průběhu rozpravy.

    Na řadu věcí tady odpověď nezazněla žádná. Zdůvodnění, proč nebyla provedena RIA, je zdůvodnění tak neuvěřitelným kruhem, že se až musím smát. K ústavním změnám se RIA nedělá, a to, co je tady, je definováno ústavní změnou, takže RIA vůbec dělat nemusíme. No to mi připadá opravdu jako velmi úsměvné. Je to jenom snaha říct vím, že by to mohlo vyvolat problém, protože to regulatorní je velmi výrazně, no tak se tomu vyhnu tím, že si to sám odpustím. To je první poznámka, která mi přijde.

    Za druhé, žádnou ústavní změnou nic definováno není. To se týká i pana zpravodaje, i pana ministra, oba dva jsou právníci, dobře to vědí. Ústavní změna je, až ji schválí Senát. Ústavu v této zemi schvaluje Poslanecká sněmovna a Senát. Poslanecká sněmovna tady vyjádřila nějakou vůli, Senát vyjadřuje zcela odlišnou vůli dokonce, neprojednává tuto novelu. Přesně s tím, co tady neustále říkáme. Je třeba nejprve dát dohromady obecnou představu toho, jak vypadají kontroly ve veřejné správě, a pak teprve jsme ochotni schválit novelu Ústavy. A vy říkáte: jsme determinováni ústavní změnou. Nejsme determinováni ničím, protože žádná ústavní změna není. Je tady nějaké vyjádření většinové vůle Poslanecké sněmovny. Toto vyjádření většinové vůle Poslanecké sněmovny se projevilo také toho 9. 4. v usnesení 708, které uložilo vládě, aby vyjasnila toto usnesení. A pan ministr, který by tady na této Sněmovně měl sedět pokaždé, když Sněmovna zasedá, mě ujistí, že úřední cestou se to k němu nedostalo. No tak to mám pocit, že si ze mě opravdu dělá legraci. To si neumím jinak vysvětlit. Jestli pan ministr netuší, co se v té Sněmovně projednává, pak ať není ministrem. Pak je zcela zbytečné, aby byl ministrem. Jinak vystupuje za vládu jako celek.

    Já vím, že nemáte v gesci, ale vystupujete za vládu jako celek. Vláda jako celek tento úkol dostala. Zcela jasně byl určen právě k tomu, až bude předkládána novela o Nejvyšším kontrolním úřadu, abychom věděli, jak ty kontroly ve veřejné správě vypadají, a vy se tady budete vymlouvat na to, že jste tady jenom jeden ministr a nevystupujete za vládu jako celek? Když jste se na úkol, který vám tato Poslanecká sněmovna dala, vykašlali? Do 30. 6. se nestalo nic, do 30. 9. se nestalo nic, teď nám subalterní úřednice asi prostřednictvím pana ministra píše, že to nějak pomalu začínají zpracovávat.

    Mně takové vystupování po rozpravě, ještě s těmito polopravdami, jinak to nazvat neumím, připadá strašně nefér a myslím, že by měly zaznít v rozpravě, aby bylo možné na ně reagovat. O tom, že jste se nezabýval ani dotacemi, že k účelnosti vykládáte jenom pohádky o tom, že nezakládá nové povinnosti, ale že zakládá novou kontrolu, která bude říkat v účelnosti jste udělali chybu, to už tam tak jako zapomínáte přiznat. Ale to už jsou věci, které asi budeme řešit v dalších čteních. Já si jenom myslím, že ministr tady vystupuje za vládu a není možné se tvářit jako já usnesení Poslanecké sněmovny ignoruji, protože mně určeno nebylo, a já jsem tady zřejmě nějaký mimoň.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní tedy přistoupíme k hlasování o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, které zde přednesl pan poslanec Vilímec, Benda a Bendl. Svolám kolegy z předsálí, všechny vás odhlásím, poprosím, abyste se znovu zaregistrovali svými kartami.

    Nyní tedy přistoupíme k hlasování o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 49, do kterého je přihlášeno 168 přítomných, pro 31, proti 103, návrh byl zamítnut.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 50, do kterého je přihlášeno 172 přítomných, pro 170. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento další návrh dalšímu výboru, ale v diskusi zde padly dva návrhy, a to na přikázání ústavněprávnímu výboru a výboru pro regionální rozvoj. Je ještě nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy o jednotlivých návrzích hlasovat odděleně. ***

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já budu velmi stručný, abych nepotlačil smysl projednávání podle § 90. Za ochotu Sněmovny projednat tento zákon v tomto režimu velmi děkuji.

    Novela je prvním krokem k řešení dlouhodobě nekomfortního postavení Správy Národního parku České Švýcarsko oproti správám zbývajících národních parků, tedy Krkonošského národního praku, Národního parku Šumava a Národního parku Podyjí. Správa Národního parku České Švýcarsko byla v roce 1999 zákonem zřízena jako rozpočtová organizace a správní úřad. Všechny ostatní správy národních parků mají odlišnou formu, jsou příspěvkovými organizacemi zřízenými Ministerstvem životního prostředí. Správa Národního parku České Švýcarsko tak nyní podléhá režimu nového zákona o státní službě a předkládaná novela má za cíl legislativně zajistit, aby formu správního úřadu pozbyla. Doposud byl do režimu státní služby převeden ředitel správy a sedm vedoucích pracovníků. Kdyby došlo k pokračování převodu pracovníků Správy Národního parku České Švýcarsko do státní služby, šlo by o dalších 12 služebních míst. S tím by souvisela zbytečná administrativa a finanční náklady rozvedené podrobněji v důvodové zprávě.

    Protože se naše novela dostala na pořad jednání Poslanecké sněmovny až nyní, došlo v mezidobí mezi podáním návrhu zákon a dnešním projednáváním k zahájení převodu vedoucích pracovníků do režimu služebního zákona tak, jak jsem před chvílí uvedl. Přesto má co nejrychlejší přijetí tohoto návrhu stále význam a zmírňuje finanční dopady zahájeného procesu.

    Vážené dámy a pánové. Děkuji proto za vaši ochotu a připravenost projednat návrh v režimu paragrafu 90 a děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Zemek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne. Já navážu na pana kolegu předřečníka. Trošku to shrnu. Jak už tady bylo řečeno, tak existuje určitá disproporce mezi zřízením Správy národního parku České Švýcarsko a ostatními správami. Vlastně na základě zákona č. 161/1992 Sb., o národním parku České Švýcarsko, došlo k tomu, že ta správa byla zřízena jako správní orgán na rozdíl od ostatních správ národních parků, které jsou příspěvkovými organizacemi Ministerstva životního prostředí. Novela, která se tady předkládá, vlastně řeší tento rozdíl a uvádí to vlastně do stejného stavu.

    Jinak bych podotkl, že stanovisko ministerstva a stanovisko vlády je kladné. A ještě jedna věc. Novelu zpracovali napříč politickým spektrem poslanci všech politických stran. Tudíž bych doporučoval a přimlouval bych se za to, aby bylo použito režimu podle § 90. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. A děkuji těm poslancům a nebudeme vetovat v tomto případě devadesátku, protože je to odraz práce tamhletoho ministra, co tam sedí. Tvářil se a předkládal tady materiály, které mu nenáležely. Kdyby se věnoval svému resortu tak, aby byl rychle aplikován zákon o státní službě, a tak dál, a tak dál. A já sám vím, že ta situace je tam velmi naléhavá. Proto nebudeme vetovat, ale pan ministr Brabec by se nad sebou měl zamyslet.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Ještě někdo se hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Nyní rozhodneme podle § 90, odstavec 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

    Nyní přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 451 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Dříve než o tomto návrhu zahájím hlasování, všechny vás odhlásím, poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 53, do kterého je přihlášeno 157 přítomných, pro 156. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Proto zahajuji podrobnou rozpravu. Nevidím nikoho v podrobné rozpravě s přihláškou, proto končím podrobnou rozpravu. Nyní přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona, ale dříve než tak učiníme, táži se, zda je zájem o závěrečná slova pana navrhovatele, pana zpravodaje? Není tomu tak.

    Nyní přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Robina Böhnische, Michala Kučery, Josefa Hájka, Jana Zahradníka, Marie Pěnčíkové, Jiřího Junka, Jaroslava Holíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovního tisku 451."

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 54, do kterého je přihlášeno 161 přítomných, pro 159. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a jeho projednávání tímto končí.

    Pro stenozáznam tady mám opravu omluvy pana poslance Jiřího Zemánka, který se omlouvá od 14.30 až do konce jednacího dne z pracovních důvodů ze zítřejšího jednání.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, měl jsem připraven poměrně dlouhý projev, který by možná překonal i délku projevu některých nejmenovaných kolegů. Ale vzhledem k tomu, že jsem ve značném časovém presu, protože jestli se nemýlím, ve 12.55 pokračujeme pevně načteným bodem...?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, nemýlíte se.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Tak se obávám, že tento bod skutečně budeme moci pouze rozjednat, ale nedokončit i vzhledem k diskusi, kterou očekávám.

    Já bych vám chtěl říct, že je to trochu historická chvíle, protože v reakci na dlouholeté diskuse týkající se právního režimu národních parků, zejména pak Národního parku Šumava, zpracovalo Ministerstvo životního prostředí návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který komplexně mění právní úpravu národních parků, která je dneska, nebo existuje už od počátku 90. let, a přizpůsobuje ji současným věcným a právním podmínkám. Návrh odráží více než 20leté zkušenosti s aplikací ustanovení týkajících se národních parků a je v souladu s mezinárodními předpisy na úseku péče o národní parky.

    Na přípravě návrhu zákona se podílela široká pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva a všech správ národních parků a již od samého počátku přípravy byl návrh diskutován se širokou odbornou i laickou veřejností. Byly to opravdu stovky lidí, s kterými byl tento zákon, respektive tato novela diskutována, především s dotčenými občany, kraji, vědeckou obcí i nevládními organizacemi. V tomto ohledu považuji předložený návrh za výsledek velmi rozumného kompromisu, který zajišťuje ochranu přírodního prostředí našich nejcennějších území při respektování oprávněných zájmů obcí, krajů a dalších subjektů.

    Pokud se týká obsahu návrhu zákona, tak se navrhuje jednotná úprava pravidel pro všechny národní parky při zachování hierarchie a kontinuity právních předpisů. Proti dosavadní právní úpravě předložený návrh jednoznačně zohledňuje vazby na související právní předpisy, například na lesní zákon, vodní zákon, stavební zákon, zákon o myslivosti. Nově jsou zákonem definovány dlouhodobé cíle ochrany národních parků a poslání národních parků. Revidují se a zjednodušují základní ochranné podmínky, tedy zákazy, které jsou platné pro všechny národní parky, s tím, že jsou nově rozlišeny pro celé území národního parku a pro území mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí, což dosud nebylo a vedlo to k některým absurdním situacím. Ruší se například zákaz rozdělávání ohňů nebo vjezdu motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace v intravilánech apod. Zavádí se institut tzv. opatření obecné povahy jakožto nejvhodnější forma pro regulaci činností na konkrétních územích pro obecně vymezený okruh adresátů. Opatřením obecné povahy budou vymezována klidová území, zóny ochrany přírody a budou jim vyhrazovány cesty a trasy, místa pro táboření nebo pro splouvání vodních toků. Opatření obecné povahy, kterým jsou třeba dneska dohodovány územní plány, tak ta jsou přijímána v rámci široké diskuse se všemi subjekty i území, v území o námitkách vlastníků se pak rozhoduje ve správním řízení a vydané opatření lze napadnout i soudní žalobou.

    Zcela nově je v návrhu zákona pojata zonace národních parků. Zóny jsou děleny podle cílů ochrany a způsobu péče ve vazbě na aktuální míru po změně ekosystémů činností člověka. Jsou tedy nově zaváděny zóny přírodní, přírodě blízké zóně soustředěné péče o přírodu a zóny kulturní krajiny. Tady bych chtěl zdůraznit, že se zcela nově a revolučně zavádí tzv. moratorium na zonaci, to znamená, minimálně 15 let po stanovené zonaci právě opatřením obecné povahy nebude možno v rámci této zonace dělat jakékoliv změny.

    Pro nezbytnou regulaci pohybu osob na území národního parku se nově zavádějí klidová území, která budou oproti stávajícímu omezení, tedy plošnému omezení vstupu na celé území první zóny, vymezena s ohledem na skutečnou potřebu regulace pohybu osob tam, kde bude prokazatelně nezbytné zajistit nerušený vývoj ekosystémů nebo jejich složek. Dnešní situace je taková, že je prostě plošně uzavřená kromě značených cest první zóna, mnohdy bez ohledu na to, zda je tam co chránit, nebo ne. Nově stanovená klidová území, která budou muset být pečlivě vyargumentována v rámci právě opatření obecné povahy, tedy např. s obcemi, tak bude jasně potřeba dokázat, že skutečně v tom konkrétním místě je - když to řeknu lidově, nebo laicky - co chránit. Navíc to může být chráněno nebo omezeno jenom v určitou část roku. Například když hnízdí chráněné druhy živočichů nebo kvetou chráněné druhy rostlin.

    Návštěvní řád je nově pojat jako praktický informační dokument pro návštěvníky. Nově se zavádějí koncepční odborné dokumenty, tzv. zásady péče o národní parky. Posiluje se role obcí v rozhodovacích procesech. Obce budou nadále moci prosazovat své zájmy v radách národních parků a navíc budou moci ovlivnit opatření obecné povahy z pozice dotčených orgánů podle správního řádu. Tuto možnost dosud neměly. Větší území parku se otevírají šetrnému turismu.

    Dovolte mi na závěr několik poznámek. Z téměř ročního projednávání návrhu této novely a z debat se stovkami lidí - já jsem teď minulý týden, ve čtvrtek, pátek opět, tak jako mnohé týdny předtím trávil na Šumavě při diskusích s obcemi, při diskusích s občany na veřejných debatách. Vím, co budou říkat, troufám si říct, ač nejsme vědma, troufám si říct, že vím, co budou říkat kolegové ohledně tohoto zákona. Budou hovořit o tom, že zákon nepřináší stabilitu pro Národní park Šumava a že by bylo potřeba udělat speciální zákon pro Národní park Šumava. Já chci říct, že to prostě podle mého názoru, a nejen podle mého názoru, není pravda. Samostatný zákon o Národním parku Šumava, tak jak bylo x pokusů v posledních deseti letech a žádný z nich nevyšel, naposled nevyšel ten senátní návrh, tak si troufám říct, že v mnohém je tento návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny revolučnější. Revolučnější ve stabilitě a revolučnější v otevírání národních parků a především však Šumavy šetrnému turismu. Přináší totiž tu stabilitu - stabilitu z pohledu zonace. A já jsem také řekl, a vysloužil jsem si za to v médiích okamžitě napadení od nevládních organizací, že jsem uzavřel špinavý handl - no, nechci říct špinavý, myslím, že tam byl handl - s panem prezidentem Zemanem a že jsem tedy prodal souhlas, respektive jeho názor na tento zákon, za to, že jsem slíbil, že nebudeme rozšiřovat bezzásahová území.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, tento zákon, tato novela nijakým způsobem nehovoří o jakémkoliv rozšíření bezzásahového území, tedy o tom, jakým způsobem bude v budoucnu rozšiřováno to území, které by se mělo nechat takzvanému přirozenému vývoji. Já jsem velmi pokorný vůči přírodním procesům a vím, že jakékoliv naše rozhodnutí pak samozřejmě přinese to, že příroda se z něj může vzpamatovávat desítky let. Chtěl bych tady říct naprosto jasně, že tento zákon žádným způsobem neohrožuje Šumavu. Slyšel jsem a četl celou řadu demagogických - odpusťte mi to slovo - úvah, jak okamžitě po tom, co toto přijmeme, se na sto procentech území bude moct udělat klidové území, že okamžitě na 50 procentech se bude moci rozšířit bezzásah. My jsme jasně řekli a jasně deklarovali, že minimálně po tu dobu 15 let nechceme rozšiřovat bezzásahové území a chceme nechat šumavskou, ale nejen šumavskou přírodu, v jakémkoliv parku, ale v tomto případě především šumavskou, protože co si budeme povídat, jde především samozřejmě z pohledu principů o Šumavu, necháme přírodu, aby ukázala, co umí. V roce 2007 přišel orkán Kyrill, znamenal samozřejmě obrovský zásah na Šumavě, a my máme tu pokoru, abychom teď 15 let nechali přírodu i na těch bezzásahových stávajících územích, kterých je přibližně 23 %, ukázat, co umí, jak bude čelit klimatické změně. Protože celá Česká republika vysychá, nejenom Šumava. Slyšel jsem, že Šumava vysychá kvůli kůrovci. Je to samozřejmě nesmysl. Já mám pod sebou mj. i Výzkumný ústav vodohospodářský, mluvil jsem o tom s desítkami lidí, s hydrology. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo. Já už jsem se, když jsem poslouchal pana ministra, bál, že nebude patetický. Ale nakonec to dopadlo a je to dobře, protože jde o významnou změnu klíčové normy pro celý resort a k tomu určitě trochu patosu patří.

    Určitě se rozproudí veliká diskuse. Já se teď v současné chvíli omezím pouze na roli zpravodaje a předpokládám, že po mém vystoupení asi budeme stejně nuceni tuto rozpravu přerušit, a potom se ještě někdy vrátím s podrobnostmi v řádné rozpravě.

    Proč je ten patos na místě. Je to už asi 34. nebo 35., ne-li 36. novelizace zákona č. 114/1992 Sb. Ne vždy se novelizace dotýkaly jádra té normy, té základní osy, někdy šlo o novelizace nepřímé, ale svědčí o kvalitě toho zákona, že vydržel v současné době v zásadě velmi kompletní a komplexní. Prostě ho v roce 1992 či předtím, myslím si, napsali velmi dobře. Z historie připomenu jednu podobně významnou novelizaci, to byl zákon č. 218/2004 Sb., kterou jsme implementovali právě do zákona č. 114/1992 Sb. dle evropské směrnice směrnici o volně žijících ptácích a směrnici o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, vy si ji budete pamatovat pod zkráceným názvem Natura 2000.

    Ta současná dlouho avizovaná novela se dotýká pravidel fungování národních parků. Prozatím máme čtyři: Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park Podyjí a konečně Národní park České Švýcarsko, který byl zatím jako jediný vyhlášen zákonem, a to v roce 2000. Předložený návrh zákona vymezuje namísto dosavadních tří čtyři zóny ochrany a pro každou z nich určuje cíle ochrany a vymezuje povolené činnosti. Ty zóny budou: přírodní, přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny. Zároveň tato novela stanoví podmínky pro pohyb návštěvníků a je v tomto případě vstřícnější než původní úprava. Doposud byl například v prvních zónách zakázán vstup mimo značené cesty, nově bude vstup turistů regulován vymezením tzv. klidových území. To znamená, nejcennější území nebude nutné uzavírat plošně nebo trvale, ale v zásadě pouze dočasně, když se objeví důvod pro uzavření nějaké velmi cenné oblasti národního parku.

    Změna je a bude předmětem diskuse, to už jsem avizoval. Dá se předpokládat debata o výjimce pro preventivní opatření proti požárům v nejcennějších částech parku, o aplikaci nebo neaplikaci lesního zákona, o možnosti revitalizací rašelinišť v nejcennějších zónách atd. atd.

    Musím říci, že autoři novely odvedli obrovský kus práce. Navzdory dílčím připomínkám, kterým se budeme nadále věnovat pravděpodobně ve výboru pro životní prostředí, představuje tahle norma velký krok vpřed, co se týče péče o národní parky, ale i co se týče otevřenosti k návštěvníkům nebo soužití národních parků s dotčenými obcemi. Předpokládám a přimlouvám se za to, aby byl garančním výborem potvrzen výbor pro životní prostředí. Kromě standardního projednání ve výboru předpokládáme, že se budeme zabývat touto normou i v podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, že uděláme celou sérii kulatých stolů stejně tak, jako jsme činili v minulosti.

    V současné chvíli bych chtěl poděkovat za pozornost, a až se někdy vrátíme k obecné rozpravě, doufám, že to bude brzy, tak se do ní přihlásím. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Zahradník, paní poslankyně Nohavová, pan poslanec Šidlo, pan poslanec Junek, pan poslanec Jakubčík, pan poslanec Votava a pan poslanec Zemek. Nyní prosím, aby se slova ujal první v pořadí, a to je pan poslanec Zahradník. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dal jsem si pozor, abych byl přihlášený v diskusi jako první, protože jsem k Šumavě za ty dva roky, co jsem tady ve Sněmovně, vystupoval mnohokrát, nebo vícekrát. Vždycky jsem vystupoval jako zastánce toho, aby kromě divoké přírody, kromě tolik vzývané divočiny, kromě stoprocentního vlivu ekologických aktivistů také měl své místo člověk, občan, obyvatel šumavských obcí a aby zde místo na uplatnění názoru měli také řádně zvolení představitelé šumavské samosprávy a i samosprávy nadřazené, tedy samosprávy regionální.

    Pan ministr popisoval genezi toho zákona. On v podstatě a správně řekl, že vznikl proto, že se nedařilo prosadit svébytný samostatný zákon o Národním parku Šumava. Národní park Šumava je zřízen nařízením vlády. Stalo se tak v roce 1991. To nařízení vlády by fungovalo dobře, národní park by mohl být i v minulosti velmi dobře spravován, kdyby se vláda zabývala situací na Šumavě na svých jednáních jako vláda, jako celek, kde by mohli dostat šanci uplatnit své názory nejen tehdejší ministři životního prostředí, ale také ministři dalších resortů - místního rozvoje, zemědělství, ale i zahraničních věcí, protože přesah situace v Národním parku Šumava do sousedních zemí je naprosto zřetelný. Musím říci, že se ale nikdy nestalo, že se vlastně Šumava stala hájemstvím vždycky toho ministra, který měl ve svém resortu životní prostředí, ať už to byli pánové ministři Ambrozek, nebo po něm Bursík, který se podle mého názoru nejvíc negativně do situace na Šumavě zapsal. Proto se na Šumavě zrodil názor, že je třeba mít svébytný zákon, podle kterého by byl Národní park Šumava řízen. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, pane poslanče, já vám děkuji. Přerušuji projednávání tohoto bodu. Samozřejmě o svá práva vstoupit do diskuse nepřijdete a budete příště automaticky na světelné tabuli.

    Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Kolovratníka. Budeme postupovat v projednávání bodu

    Usnesení volební komise číslo 119 ze dne 6. října tohoto roku k tomuto bodu vám bylo pro informaci doručeno na vaše lavice. Nyní prosím, aby se slova ujal předseda volební komise. Prosím, pane poslanče, máte slov.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, dobré odpoledne, děkuji za čas. Já jsem si skutečně vzal pouhých čtyři pět minut na projednání tohoto bodu, protože by měl být nekonfliktní a měl by hlavně proběhnout již avizovaným tzv. veřejným hlasováním tady v sále pomocí hlasovacího zařízení.

    Opět jsem povinen vám nabídnout kratičkou stručnou rekapitulaci. Takže připomenu, že na své 31. schůzi 2. října jsme zřídili tuto stálou komisi, opakuji, je to stálá komise Poslanecké sněmovny a je to komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu Ministerstva financí. Zřízením této komise jsme učinili první krok k naplnění § 31b odst. 2 zákona 166/2015 atd. Tento zákon, který vám případně můžeme doručit, právě stanovuje a jasně říká, že Poslanecká sněmovna tedy bude mít tuto svoji stálou komisi.

    Dnes bychom měli pokročit a zvolit členy. Podle zákona má tato komise sedm členů a my jsme svým usnesením číslo 896 z 2. října navrhli naplnit komisi, tak jsme si to tu odhlasovali, podle zásad poměrného zastoupení, tedy podle zásad úspěšnosti jednotlivých stran, resp. politických klubů tady ve Sněmovně. Jak jsem řekl, komise bude sedmičlenná, budou tam dva zástupci sociální demokracie, dva zástupci hnutí ANO, po jednom od KSČM, TOP 09 a ODS. My jsme na volební komisi vyhlásili lhůtu, v řádné lhůtě byly doručeny tyto nominace: Zdeněk Bezecný za TOP 09, Adolf Beznoska za ODS, René Číp za KSČM, Karel Rais za ANO, Zdeněk Syblík za ČSSD, Ladislav Šincl za ČSSD a Jan Volný za hnutí ANO. Kandidáty jsem četl v abecedním pořadí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže já otevírám rozpravu. Neeviduji do ní žádnou přihlášku. Pokud se tedy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Takže pokud nebyla žádná rozprava ani jiný návrh, tak konstatuji, že byl přijat návrh volební komise. Budeme tedy hlasovat en bloc o celém tom usnesení, resp. o celém návrhu. Nyní prosím, paní předsedající, abyste toto hlasování zahájila.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 55, do kterého je přihlášeno 172 přítomných, pro 132, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přijat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji a poprosím, než bod ukončíme, o možnost dát vám poslední informaci. Je to stálá komise. Takže v tomto případě budeme volit předsedu ze členů komise, kteří byli navrženi, a ta volba bude muset proběhnout tajně.

    Procedura je taková, že kluby teď musí dát volební komisi návrhy na tohoto předsedu. Já po předběžné domluvě se zástupci klubů navrhuji, aby ta lhůta byla poměrně dlouhá, abychom to neřešili v tomto vypjatém týdnu. Takže dávejte prosím dobrý pozor. Vyhlašuji lhůtu na doručení návrhu na volbu předsedy této komise na pondělí 19. října na 13. hodinu. Je to naprosto identická lhůta jako u již běžící lhůty na změny v orgánech Sněmovny. Volit bychom potom měli v týdnu od 19. října. To je vše, děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane předsedo, a končím projednávání tohoto bodu.

    Přerušuji jednání do 14.30. Všem vám přeji dobrou chuť k obědu a jenom připomínám členům organizačního výboru, že organizační výbor se sejde ve 13.05. Děkuji.

    (Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat. Otevírám bod

    Tímto tiskem jsme se zabývali 18. září na 31. schůzi a jeho projednávání jsme odročili usnesením 881 do 7. října 14.30 hodin a obecná rozprava byla přerušena. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele svá místa pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a stejně tak zpravodaj rozpočtového výboru a zároveň i hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Klaška.

    Zeptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, zda chtějí teď vystoupit. Není tomu tak. Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a přihlášen je pan poslanec Simeon Karamazov. Po něm vystoupí pan poslanec Jan Volný.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, o tom proč je samotná myšlenka elektronické evidence tržeb mylná, bylo řečeno již hodně a sám se s těmito názory plně ztotožňuji. Nebudu proto opakovat své předřečníky a pokusím se spíš nastínit několik z mnoha problematických bodů, které v návrhu zákona spatřuji a jež mě v přesvědčení, že jde o návrh nepřijatelný, ještě více utvrzují.

    Prvním z takových bodů je určení okruhu tržeb, které mají být z evidence vyloučeny. Návrh zákona kromě taxativního výčtu obsahuje zmocnění, aby okruh dalších tržeb svým nařízením určila vláda. Podmínkou přitom je, aby šlo o tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, z které tato tržba plyne. Podíváme-li se ovšem na návrhy doprovodných právních předpisů ke sněmovnímu tisku číslo 513, zjistíme, že návrh příslušného nařízení vlády prozatím není k dispozici. To je v příkrém rozporu s tím, kdy ministr financí hovořil k různým skupinám podnikajících subjektů o tom, zda se jich evidence týkat bude, či nikoli.

    Velkou nechuť k vládnímu návrhu ve mně ještě více přiživuje § 35 zakotvující tzv. účtenkovou loterii. Nikdo nemáme problém s tím, že neplatiči daní mají být potrestáni. Skutečně vám ale přijde správné, aby občané obdrželi věcné či finanční ceny za to, že svojí účastí v loterii pomohou neplatiče dopadnout? Není to poněkud pokřivená filozofie zločinu a trestu? Na druhou stranu bych byl celkem zvědav, jaké věcné ceny plánuje ministerstvo -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon, pane poslanče. Kolegyně, kolegové, prosím vás o klid. Děkuji. (V sále je silný hluk.)

  • Poslanec Simeon Karamazov: Na druhu stranu bych byl celkem zvědav, jaké věcné ceny plánuje ministerstvo financí pro občany vyčlenit. Snad čtyři koblihy nebo kilo kosteleckých párků?

    Obavu mám rovněž ze sankcí, které mají následovat v případě nesplnění ukládaných povinností. Jedná se o peněžité sankce ve výši až půl milionu korun, či dokonce uzavření provozovny v případě zvlášť závažného porušení povinností. Takové sankce jsou příliš přísné s ohledem na to, jak technicky a administrativně náročné by mělo zavedení celého systému být. Zkušenosti ze zavádění centrálního registru zbraní -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Znovu se omlouvám, velmi mě to mrzí, že vám takhle kouskuji projev, ale hladina hluku je opravdu vysoká. Děkuji.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Zkušenosti se zaváděním centrálního registru zbraní mi v tomto ohledu dávají za pravdu. V centrálním registru zbraní stačí jedno špatné kliknutí myší a problém, byť neúmyslný, máte na světě.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrhem elektronické evidence tržeb vláda pod rouškou zabránění daňovým únikům přistupuje na laciná gesta, která ve svém důsledku jen potrestají ty, kteří tvoří páteř naší ekonomiky. Pouští se do experimentů, který nefunguje v Chorvatsku a nebude fungovat ani u nás. Stát by se měl zaměřit na stíhání opravdových daňových delikventů, a nikoli paušálně zatěžovat všechny podnikatele. Zabraňme např. tomu, aby státní zakázky získávaly společnosti, za nimiž stojí vysocí představitelé státu. Tam skryty za ovládnutým mediálním impériem mohou mizet miliardy, které chybí ve školách, nemocnicích nebo při opravě silnic.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další vystoupí pan poslanec Jan Volný a připraví se paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, kolegové, chtěl bych tady zmínit a rozptýlit možná jednu takovou fámu, která se tady nese, dokonce dneska tato fáma získala zvláštní přízvisko balkánská novinka. Měli jsme tady minulé projednávání diskusi: Chorvatsko, Chorvatsko, Chorvatsko, nebo chorvatský model, chorvatský model, chorvatský model, chorvatský model.

    Chtěl bych znovu podtrhnout, že celá Evropa, celý svět, v americké ekonomice jsou v tom možná trochu nejdál, ale celá Evropa vnímá hotovostní platbu jako velký problém celé ekonomiky a celá Evropa tento problém řeší, někdo dřív, někdo později, a kolegové z Chorvatska jsou prostě ti, kteří to zavádějí z této skupiny států jako poslední a využili tu nejmodernější technologii, která v současné době je možná, a proto jsme se tam začali učit.

    Myslím si, pokud se chceme vrátit do Evropy, měli bychom s tím něco dělat a měli bychom kopírovat státy, třeba jako je Švédsko. Tady bych se hrozně rád zastavil. Ve Švédsku pravicová vláda v roce 2007 schválila -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, opravdu prosím o klid, jinak budu muset přerušit jednání a dát prostor na uklidnění.

  • Poslanec Jan Volný: Schválila evidenci tržeb, pravda, že registračními pokladnami, protože jiná technologie v té době nebyla vyspělá natolik, že by byla schopna zvládnout celou tu materii a mašinérii čísel. Od 1. 1. 2010 tato evidence tržeb ve Švédsku vstoupila v platnost. Přineslo jim to zhruba v přepočtu ročně 8,5 mld. Kč. Navíc 5 % v nárůstu různých odvětví příjmů daňových. Myslím si, že pokud Švédsko po čtyřech letech zkušeností s evidencí tržeb šlo o krok dál, který my zatím neuvažujeme, a od 1. 1. 2014 vznikla povinnost evidence tržeb rovněž prodejcům a obchodníkům na tržištích a na náměstích, a my sami víme, kdo to připravuje, že tam je to skutečně problematické a možná trošičku kontroverzní, nicméně i tam Švédsko tuto evidenci tržeb zavedlo.

    Byl bych rád, abychom na optiku evidence tržeb nahlíželi tímto způsobem a takto to chápali a takto to hlavně prezentovali našim občanům, našim voličům. Není to ani to nebylo ve Švédsku, a švédský ministr financí nedávno při komunikaci s našimi pracovníky z Ministerstva financí to jednoznačně řekl, že to byl šťastný krok, dobrý krok, a že vůbec nešlo o to zvýšit výběr daní, ale narovnat podnikatelské prostředí ve státě. To znamená nezvýhodňovat ty, kteří podvádějí, na úkor těch, kteří dělají svoji práci poctivě a odvádějí daně tak, jak by se mělo.

    Všichni víme, že v podstatě krácením tržeb tento nepoctivý podnikatel šidí stát čtyřikrát. protože pokud krátí tržby, nemá legální příjmy, musí tedy platit, nemá jinou možnost, své zaměstnance bez evidence, tzn. jak se říká na černo. Tím okrádá tento stát o sociální a zdravotní pojištění a tím také nedělá zisky a znovu šidí tento stát o daň ze zisku. Myslím si, že to je opravdu vážný problém. Neměli bychom mást lidi, že to je proti nějaké skupině. Já pevně věřím a jsem o tom i přesvědčen, že těch poctivých podnikatelů, živnostníků je velká většina, a proč by tato velká většina měla trpět na úkor těch, kteří poctiví nejsou? A argumenty, že zavedením EET bude muset nějaký živnostník, nějaká restaurace zavřít své provozovny, jsou prosím vás krátkozraké. Tím chceme říct nechme je krást, aby nemuseli zavírat své provozovny? Přece kdo platí daně, kdo to dělá poctivě, tak se mu vůbec nic nezmění, možná ty čtyři stovky měsíčně na nějakou režii celého mechanismu, ale nic víc, nic míň. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní jsou zde dvě faktické poznámky. První má pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Jenom velmi stručně. Když se můj předřečník tak odvolával na ty zahraniční zkušenosti, tak prosím, abychom si uvědomili, že záměrně mate dva pojmy, a to občas dělají bohužel i kolegové z ODS - registrační pokladny a elektronická evidence tržeb. Mezi tím je velký rozdíl v nebezpečnosti, protože ta elektronická evidence tržeb je on-line, zatímco registrační pokladny jsou sice drahý nesmysl, ale není to on-line systém.

    A když se tak odvoláváte na to Švédsko, tak tam tahle balkánská supernovinka opravdu není. Tam jenom v některých sektorech jsou registrační pokladny, ale balkánskou supernovinku tam odmítli. A když se chcete podívat do sousedství, tak jistě budete souhlasit, že v rámci zemí Evropské unie je nejkonkurenčnější zemí Německo a německá finanční správa tuhle balkánskou supernovinku, kterou nám tady prosazuje balkanizovaný ministr Babiš, zkoumala a jednoznačně to odmítla jako nástroj pro konkurenci ekonomiky škodlivý. Takže Německo to odmítlo. Já nevím, proč se odvoláváte na Švédsko, které to nezavádí, které zavádí úplně jinou technologii. Německo jako nejvíc konkurenční ekonomika Evropské unie to odmítlo, protože holt tato balkánská supernovinka nevede k narovnání podnikatelského prostředí, ale vede k jeho ještě většímu pokřivení a ještě větší balkanizaci, což prospívá balkanizovaným a balkánským oligarchům, ale určitě ne národní ekonomice a českému prostředí.

    Takže až se budete příště, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, odvolávat na zahraniční zkušenosti (upozornění na čas), nechoďte až na sever, koukněte se vedle do Německa, tam ta studie zní jednoznačně. Je to balkánská kravina!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Kučeru a po něm ještě jedna faktická pana předsedy Fialy.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já jsem si tady se zájmem vyslechl projev pana poslance Volného, který se snažil změnit image této balkánské novinky a posadit ji někam směrem do Švédska. Chtěl bych říct, že image balkánské novinky tomu dal váš pan majitel, pane poslanče Volný prostřednictvím pana předsedajícího. Váš pan majitel Andrej Babiš se fotil s onou novinkou v Chorvatsku a posílal to na twitter, váš pan majitel sem vozil chorvatského ministra financí, aby přinášel zkušenosti právě z Balkánu. Jistě se všichni shodneme, že všem nám záleží, aspoň drtivé většině z nás myslím záleží na tom, abychom narovnali podnikatelské prostředí. Jediné, v čem se lišíme, je to, že my si myslíme, že tato balkánská novinka podnikatelské prostředí rozhodně nenarovná, naopak ho zdeformuje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu Fialu.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já bych panu poslanci Volnému vaším prostřednictvím chtěl říct, že my, kteří bojujeme proti elektronické evidenci tržeb, tak právě hájíme ty poctivé podnikatele, protože na ty to dopadne. Ti nepoctiví si samozřejmě najdou nějakou cestu, jak se vyhnout svým povinnostem, ale o těch my nemluvíme. My mluvíme o těch poctivých, kteří i v této chvíli daně platí, kteří jsou neustále kontrolováni a pro něž chcete zavést novou, úplně zbytečnou povinnost, která na ně právě dopadne. Takže aby ta lež tady nezaznívala pořád dokola - ti, kteří bojují proti elektronické evidenci tržeb, nechtějí žádnou šedou ekonomiku podporovat, nebo černou. My naopak bojujeme za ty poctivé podnikatele.

    A mimochodem, když jsme u té šedé ekonomiky, tak já bych očekával od ministra financí, že se nebude zabývat dojmy, ale čísly. Čísla podle mezinárodních metodik hovoří zcela jednoznačně. Podíl šedé ekonomiky v České republice je pod průměrem Evropské unie. Vůbec se neblíží ani zdaleka tomu, s čím bojují vaši kolegové v Chorvatsku, a proto je naprosto absurdní zavádět tento systém, který, jak už to zaznělo, naprostá většina rozumných zemí odmítla nebo ho vůbec nezavádí.

    Poslední poznámka. Mluvíte tady pořád o nějaké konkurenci těch poctivých a nepoctivých a chcete to zavést nejprve na pohostinství. Tak když vytáhnete paty z Prahy nebo z velkých měst, ve kterých se pohybujete, zjistíte, že na území České republiky, na řadě míst, v řadě obcí, je to pohostinství nebo ta hospoda jediná nebo vůbec žádná, že to tam ti lidé drží z posledních sil a že tam nejde o žádnou konkurenci poctivých a nepoctivých, že tento stát může být rád, když tam vůbec nějaká hospoda je. Takhle mávnout rukou a říct no tak to bude stát čtyři pět stovek, to tomu podnikateli nic neudělá (upozornění na čas) - pro ty lidi na vesnicích, pro ty hostinské jsou i tyto stovkové položky docela velkou zátěží pro jejich podnikání.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Radima Holečka a po něm pan poslanec Adolf Beznoska, všechno faktické poznámky.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k blahoslavenému panu Raisovi prostřednictvím, řeknu jenom jednu věc. Já jsem muž činu, takže když si chci zjistit, jak je to v Chorvatsku, tak se tam rozjedu a jedu si zjistit už k živnostníkům, jak se to dá dělat. Takže od svého velmi dobrého přítele v Chorvatsku jsem zjistil jednu věc. Když chcete, úplně v pohodě si koupíte do té pokladničky cinknutý software, ani to moc nestojí. Vyjíždí vám ten račun úplně stejně, taky ta účtenka, ale do centrály to vůbec nedorazí. To znamená, kdo chce krást, bude krást dál. Jde to obejít. Když to chorvatští vykukové umějí obejít, proč by to neuměli čeští.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Beznosku - stahuje. Tím pádem má slovo pan poslanec Karel Rais. Kolegyně a kolegové, já vás znovu prosím o klid. Prosím umožněme panu poslanci vystupovat v důstojné atmosféře.

  • Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi taky, abych se vyjádřil k problematice nákladů, které souvisejí se zavedením a provozováním elektronické evidence tržeb.

    Myslím si, že je tady nutné skutečně zopakovat, proč ten projekt je na stole. Protože hnutí ANO chce vytvořit rovné podmínky pro všechny podnikatele a nepodporovat situaci, kdy jedna skupina podnikatelů platí daň, zejména daň z přidané hodnoty, a druhá neplatí. A trochu čísel k tomu. Vzal jsem si statistickou ročenku z roku 2012, jednak proto, že to byly předcházející vlády, a jednak že žádná jiná data nejsou ještě k dispozici, a tam odhadovaná výše daňové mezery DPH podle Evropské komise činila v roce 2012 v České republice 23 % na rozdíl od průměru v zemích Evropské unie, kde se pohybuje kolem 18. Těchto 23 % činí v absolutních hodnotách částku kolem 80 mld. korun nevybraných daní v roce 2012. Daňovou mezerou se rozumí rozdíl mezi skutečně vybranou DPH a teoretickou výší daně za předpokladu, kdy by všechny subjekty plnily své daňové povinnosti.

    Co se týká DPH, jistým zdrojem informací, který vychází právě z objemu stravování, jsou informace z Českého statistického úřadu a z Ministerstva financí. Z těchto zdrojů vyplývá, že roční výběr by měl dosáhnout částky 11,6 mld. DPH ročně, a to pouze v oblasti stravování, restaurační činnosti a hotelnictví. Za pět let bychom měli vybrat na DPH částku kolem 60 mld. korun. Ve skutečnosti se v tomto resortu, čili pouze v resortu stravování, reálně vybere částka 1,5 mld. korun. Evidentní rozdíl mezi možným rozsahem výběru DPH a reálným výběrem je naprosto zřejmý - 60 mld. proti reálným 1,5 mld. ročně krát pět let, to je 7,5 mld. Čili až osmkrát víc lze vybrat na DPH, kdyby byli všichni slušní a všichni platili.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A mám zde čtyři faktické poznámky. První bude pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Vondráček.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a přeji dobré odpoledne. Já bych ve faktické poznámce rád opravdu fakticky zareagoval na předřečníky, pány poslance Kučeru a Holečka. Prostřednictvím pana předsedajícího nejdříve na pana poslance Kučeru. Vy si asi pletete, a věřím, že si to pletete záměrně, pojmy majitel, předseda a podobně. Když tak zkuste se někde v základních ekonomických učebnicích podívat. Majitel se říká u soukromé firmy. U politické strany používáme trochu jiný název.

    Ale já teď opustím tu ironii. Ocením v téhle debatě fakta, data, analýzy, argumenty, ale opravdu se mi nelíbí hloupé a sprosté urážení. A když váš předseda Kalousek v posledních dnech mluvil o poslancích první, druhé, třetí kategorie, tak vy se, milý pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, řadíte možná do čtvrté, páté nebo šesté kategorie, když tady pouze zbytečně urážíte.

    A vůči panu poslanci Holečkovi chci poděkovat straně ODS, že nám ukazuje, jak se má krást a jak je možné krást a kde kolegové zjistili, jak se dá všechno obcházet. Chci vás, milí kolegové z pravice, ujistit, že jestli vy chcete urážet své oponenty a jestli chcete občanům České republiky dávat návody, jak něco nejde udělat a jak je to možné obejít, tak vás chci ubezpečit, že my v hnutí ANO, a věřím, že i ve vládní koalici, touhle cestou nepůjdeme. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Vondráčka.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych chtěl také reagovat na předřečníky. Hlásil jsem se málo hbitě, tak nenavazuji přímo.

    Nejdříve na pana kolegu Holečka. Také jsem muž činu. Šel jsem na průzkum do hospody, do místní části v Kroměříži, kde jsem zjišťoval ty problémy. Já bych se chtěl zdvořile zeptat pana předsedy Fialy prostřednictvím předsedajícího, o jakých stovkových záležitostech mluvil, protože mně ten hospodský, kterého léta znám, říkal, že problém je, že v okamžiku, kdy on začne platit DPH z každého sudu, tak už nemůže mít pivo za 22 korun, v té dědině už si ti chlapi radši koupí pivo domů a on tu hospodu bude muset zavřít. On mně neřekl ani slovo o tom, že ho elektronická evidence bude stát nějaké peníze, jeho trápí, že bude muset platit DPH, že bude muset zaplatit servírku z čistých zdrojů. Řekl mi to na férovku, kamarád kamarádovi. Takže já si myslím, že to je hlavní problém. A já vím, že ty hospody jsou ohrožené. Já jsem fanoušek vesnických hospod, na druhou stranu má stát umožnit hospodu jako jediné kulturní centrum, řekněme v té místní části, za cenu toho, že se tam neplatí daně? To nemůžeme takhle říkat v parlamentu. To musíme vymyslet nějak jinak. A nemůžou někteří platit a druzí neplatit. A jestliže mi chlap, který prodává pivo za 36, slíbí: Já vás podpořím, zaveďte elektroevidenci. Já vás jenom prosím, buďte důslední vůči všem. To je to, co já jsem prošel svůj průzkum po svém rodném městě. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já samozřejmě nebudu reagovat na urážky, které tady zazněly ze strany pana poslance Kolovratníka. Já si myslím, že to jenom ukázalo, jakým způsobem uvažuje on a jakým způsobem přemýšlí. Nicméně bych zareagoval několika slovy na svého předřečníka, pana poslance Raise, který nám řekl, že se jedná zejména o vyšší výběr DPH, zatímco pan poslanec Volný nám řekl, že se jedná zejména o narovnání podnikatelského prostředí. To znamená, já tam vidím trošku jakoby nesoulad. Samozřejmě možná, že se jedná o obé. To samozřejmě nemohu vyloučit. Nicméně musím znovu opakovat jednu věc a to je to, že elektronická evidence tržeb skutečně nepřinese to očekávané, o kterém tady mluvil jak pan poslanec Volný, tak pan poslanec Rais.

    Další věc, nad kterou bych se chtěl zamyslet, je to, proč to směřuje pouze do jednoho podnikatelského sektoru. Proč to směřuje pouze na to stravování, na ten byznys, který dělá Andrej Babiš. To by mě skutečně velice zajímalo. Tady se množí případy, že ten byl v oné hospodě a v jiné hospodě a na vesnici a tak dále. Tak prosím vzpomeňme na ty řemeslníky na těch vesnicích, v těch menších městech. Každý z vás, kdo tady sedí, si nechal vymalovat byt, měl doma truhláře, měl doma zámečníka. A na to se klidně vsadím, a možná že bych tu sázku s jistotou vyhrál, tak každému bylo nabídnuto, kolik to bude stát s fakturou a kolik to bude stát bez. Troufnu si říct, že většina z vás to i využila, tuto možnost. Nechci říct, že každý, ale určitě mnozí ano. A chci říct, že tam se točí podstatně větší peníze, než v té vesnické hospodě, která může mít obrat skutečně v tisících korunách za měsíc. Ovšem ten zámečník, to už je trošku jiná. Ten malíř pokojů, to už je trošku jiná. Ten truhlář, to už je trošku jiná. A proč směřujeme pouze do toho oboru stravování? (Upozornění na čas.) Mě napadá jedině - protože Andrej Babiš. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem příznivcem přístupu, že když rány rozdávám, tak je musím umět přijmout. Nijak se tím netajím. Pan poslanec Kolovratník si tady stěžoval, že ho někdo urazil. A pak urazil mě a mé kolegy. Takže pane kolego, prostřednictvím pana předsedy - vyberte si. (S důrazem:) Jak můžete říct takovou nehoráznou věc, že ODS podporuje nějaké zlodějiny! Co jste si to vůbec dovolil! Čím jste to dokázal! Posloucháte nás, co říkáme, že stojíme za těmi poctivými, kteří daně platí! Co vám řekl ten váš chorvatský ministr financí, kterého jste si sem přivezli? Nic navíc jsme nevybrali.

    A teď abych zareagoval na vystoupení pana poslance Raise, který se tady odvolával mimo jiné na analýzu společnosti BDO IT, kterou mi pan ministr odmítl poskytnout, o tom se budeme bavit v písemných interpelacích. A vy jste, kolegové z ANO, iniciovali minulý týden mimořádnou schůzi k České poště. Já se chci zeptat, jestli pan předkladatel nebo pan zpravodaj nebo pan poslanec Rais ví, na koho podala Česká pošta trestní oznámení za zmanipulovaný posudek. Já to vím z veřejných zdrojů. Kupodivu na tutéž firmu, na jejíž stanovisko či analýzu, vy jste ji asi viděl, já ne, se odvoláváte. Tak chcete řešit nepořádky v České poště? Nebo údajné nepořádky, jak jste tady říkali minulý týden? Konkrétní příklad - z tisku vím, že generální ředitel na tuto firmu podal trestní oznámení za zmanipulované posudky, a současně se na posudek této firmy odvoláváte v jiném případě? Je to normální? Mně to normální nepřijde. A já očekávám od Martina Kolovratníka, že mě a mým kolegům se omluví za svá slova. Děkuji. (Tleskají poslanci ODS.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude kolega Beznoska. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem měl připravené v podstatě stejné věty jinými slovy jako náš pan předseda Stanjura. Prostě považuji za naprosto nehorázné věty, které tady pronesl pan kolega Kolovratník. Slova pana kolegy Holečka byla jistě míněna jako možnost, že se softwarovými operacemi dá tento systém obelstít. On to myslel jako příklad, který se v Chorvatsku objevil. Stejné potvrzení, aniž bych, doufám, byl podezírán z čehokoliv, že něco chystám, je v Maďarsku, protože já jsem se ptal v Maďarsku, jak funguje EET a jestli se EET dá obejít. Zase mi bylo potvrzeno, že obejít se dá. Čili pokud bojujeme proti šedé ekonomice, a já tady připomenu, že podíl těch malých a středních podnikatelů na objemu šedé ekonomiky je pouze 7 %, cílíme špatným směrem. Jsem stejně tak jako vy pro rovné podnikatelské prostředí, pro rovné podnikatelské podmínky, ale tohle to tu šedou ekonomiku opravdu nenapraví.

    Připojuji se k žádosti pana předsedy Stanjury, abyste se nám, Martine, omluvil, protože to bylo opravdu mimo všechna pravidla této Sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Jenom upozorňuji, že oslovovat poslance je možné pouze mým prostřednictvím, i když je oslovujete křestními jmény.

    Nyní prosím kolegu Soukupa.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, i když pan Stanjura zavedl tuhle diskusi někam jinam, já budu přesto ještě reagovat na svého přítele, já to beru v dobrém, kolegu Holečka. Ten příměr mě připadá trošku směšný. Ten příměr o tom, že když zavedeme ten systém, že nám to nic nepřinese, že se stejně bude krást apod. To už můžeme rovnou zrušit policii. Pane kolego Holečku, vy jste velký fatalista.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také mým prostřednictvím. Pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já tu chybu neudělám, já bych chtěl - prostřednictvím pana předsedajícího - reagovat na pana Kučeru. Já teď trochu odbočím. Mluvil tady pan Stanjura a pan Beznoska, to byly věcné připomínky. Já jsem nebyl u té přestřelky tady s Martinem, nicméně když někdo pochybuje a říká nějaké argumenty, které si myslí, proti EET, tak to beru, pojďme o tom diskutovat. Ale to, co řekl pan kolega Kučera, je fabulace, spekulace a není to korektní. Víte moc dobře, že EET se nedá rozjet v celém segmentu najednou. Někde se musí začít. Kdyby se začalo u těch malířů, tak se bude říkat: Ty chudáčci malířci, a proč zrovna začínáte u nich? Prostě začalo se tam, kde se začalo, a víte, že tam se to po třech měsících nabaluje a měl by se ten segment obsáhnout celý. A spekulace, že se začalo restauracemi a obchodem kvůli tomu, že pan Babiš nějak absolutně nepřímo v tomto segmentu podniká, je prostě pod pás. To si řekněme na rovinu a buďme korektní. Argumentujme tvrdě, ale korektně. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan předseda Faltýnek s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já k této debatě jenom jednou praktickou zkušenost z minulého a předminulého týdne. Zúčastnil jsem se setkání se starosty, podnikateli, s vedením Sněmovny, bylo nás tam více. Bylo to v Pardubickém kraji. Za ODS tam byl myslím Marek Benda, za TOP 09 Jitka Chalánková. Na úvod - bylo zajímavé, že nás tam přivítal vlastně majitel toho areálu pan Juříček, mám pocit, že se tak jmenoval, nechci to jméno zkomolit, majitel toho velkého hotelu. A říkal, že nás tam velmi vítá a že byl v minulosti dlouhá léta voličem ODS, ale že tedy nechápe, proč ODS bojuje proti EET, když vlastně je to o tom, aby měli stejná pravidla pro všechny. A on, když začal provozovat ten velký hotel, Vista se jmenoval ten hotel, na Dolní Moravě, tak vlastně číšníci a kuchaři měli poprvé legální mzdu, legální odvody, a když spočítal náklady, které má, když podniká poctivě, tak se s meníčkem dostává na x a okolní menší podnikatelé v té oblasti, v té velké rekreační oblasti, ho v podstatě válcují, protože patrně takto jako on nepodnikají, a proto podporuje zavedení stejných pravidel pro všechny. Postupně pro všechny. A úplně stejná debato proběhla v Ostravě a ve Zlíně s podnikateli malými i velkými, kteří říkali úplně stejné věci. (Upozornění na čas.) Čili bylo by dobře s těmito lidmi hovořit a zeptat se jich na jejich názor. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jenom na vysvětlenou, já jsem o chvilku později zapnul stopky panu poslanci Faltýnkovi, tak jsem se mu to snažil kompenzovat, takže jsem byl tolerantnější. Omlouvám se.

    Pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já jsem byl vyzván k reakci, tak se jí chlapsky zhostím. Přiznám se, trochu nevím, bylo to možná expresivní vyjádření nebo reakce. Prostě reagoval jsem na to, když slyším "tak to nedělejme, stejně se to obejde, stejně bude možné nějak to ošulit a nějak krást". Tak jsem si to já vykládal. Ale možná jsem se unáhlil. A chci říci, že s kolegy z ODS jsem doposud měl velmi korektní vztahy. U pana předsedy Stanjury na rozdíl od kolegy Kalouska si vážím právě toho, že vždy, nebo většinou argumentuje fakticky, věcně a nedopouští se těch urážek.

    Takže milé kolegyně, milí kolegové, pokud takto směřovaná slova omluvy nebo symbolicky podané ruky pomohou, tak je prosím přijměte. A budu se těšit právě na tu věcnou argumentaci. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má faktickou poznámku pan ministr Babiš. Po něm paní poslankyně Lorencová.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Jen pár poznámek a reakcí. Ohledně šedé ekonomiky. Ve Švédsku mají pokladny, tam to zavedli a podíl šedé ekonomiky je asi stejný jako u nás. V Rakousku to teď zavádějí a tam je podíl šedé ekonomiky 8 %. Teď to zavádějí - od roku 2016. Ten systém nejde obejít, je to vyloučeno. Je na to kontrolní systém a jsou tam samozřejmě sankce, které de facto mohou skončit uzavřením provozu. Ta pravidla jsou jasná, takže žádné obcházení systému není možné.

    Ohledně mého byznysu. Já nevím o jakém byznysu jste mluvili. Já nepodnikám v restauracích. Máme tři závodky, takže to nepovažuji za podnikání.

    V Chorvatsku, pane kolego Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, ano, tam vybrali stejně daní, ale snížili daň z 23 na 13 %, takže vybrali samozřejmě víc. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Lorencová, po ní pan poslanec Kučera.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně a kolegové, pane předsedající, já jsem stáhla svůj původní příspěvek, protože jsem došla k závěru, teď mě to trochu mrzí, že všechno důležité a podstatné už tady zaznělo. Několikrát zazněly příspěvky, ze kterých všichni jasně víme, že tady existuje vrstva podnikatelů, kteří prostě neodvádějí daně, což je princip. Všichni to víme. Vědí to i odpůrci i příznivci nového systému, který ty daně zabezpečí, aby se vybíraly. Rozdíl mezi námi je jenom v tom, že my chceme rovné podmínky opravdu pro všechny, kdežto pravice, a v tom jsem zajedno s kolegou Kolovratníkem, pravice se snaží za každou cenu dát punc legálnosti tomu, o čem víme, že není nic jiného než zlodějna. Nic jiného přece to není. A víme to všichni. Všichni, co tu jsme ve Sněmovně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude pan poslanec Kučera a připraví se pan poslanec Adamec.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. K paní poslankyni Lorencové. Víceméně souhlasím, jen, teď to myslím fakt velice upřímně, my se lišíme v jednom. My se lišíme v tom, jakým způsobem chceme k tomu rovnému podnikatelskému prostředí dojít, a říkáme, že to elektronická evidence tržeb není, že tento nástroj je skutečně nefunkční, předražený a neefektivní. To je všechno, o čem tady mluvíme. Všichni chceme, a znovu to opakuji a myslím, že to můžeme jednoznačně deklarovat, rovné podnikatelské prostředí si snad přejeme všichni.

    Nicméně jsem chtěl reagovat na pana poslance Volného. Z velké části se s ním také ztotožňuji. To je skutečně fér, co tady zaznělo, ale fér by také bylo, kdyby byl stanoven nějaký harmonogram, jak to bylo v původním návrhu, ze kterého byl poté vyňat. Jak to bude zaváděno dále? Dnes se bavíme pouze o gastroslužbách, pohostinství atd. Samozřejmě pan ministr Babiš mluvil o třech závodkách, ale nemluvil o těch dodávkách do maloobchodů, o které jde zejména. Ale já si skutečně myslím, že by bylo fér, kdyby z hnutí ANO zaznělo: Teď zavedeme maloobchod, za tři měsíce to bude tento sektor, za čtyři měsíce to bude tento sektor. Tak to původně bylo v původním návrhu a z toho to teď zmizelo. Možná že se pletu, možná že to tam někde je schováno. V původním návrhu to bylo, v tomto to není. Řekněte prosím tento harmonogram. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Adamec, po něm pan poslanec Rais.

  • Poslanec Ivan Adamec: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Budu velmi stručný. Když se tu bavíme o šedé ekonomice, tak podíl v České republice je cca 15 % a je to způsobeno vysokou cenou práce, podle mě. Z větší části.

    Co se týká představy, že represe nebo odrazující mechanismy sníží podíl šedé ekonomiky na trhu, tak ty představy podle mě jsou mylné, a až se vám podaří zavést EET, což asi se vám podaří, tak se domnívám, že se budeme bavit o skoro stejných číslech. Tím říkám, co si o tom myslím, a samozřejmě netvrdím, že není potřeba narovnávat podnikatelské prostředí, ale byl bych v tomto případě velmi opatrný, protože na druhé straně mohu také říci, že většina peněz, která se nevybere na daních, tak jsou nevybrány kvůli daňovým optimalizacím. To si řekněme také na rovinu. A tady už je nerovnost mezi podnikatelskými skupinami: Ti, kteří mají na daňové optimalizace, a ti, kteří nemají.

    Možná by bylo férové tady říct jednu věc: Proč začínáme v pohostinství a proč se ptáme na jiné obory, proč to nešlo ve stavebnictví? Tak mi logicky připadá, že ve stavebnictví by to bylo lepší, protože to je největší segment toho podílu šedé ekonomiky. A opravdu tam ty peníze utíkají velmi jednoduše a velmi bezpracně pro ty, kteří ty služby zajišťují. Takže možná jen takový malý úvod.

    Jinak kolega Kolovratník tu není, já doufám, že to myslel upřímně. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolega Kolovratník tu je, akorát nebyl na svém místě. Prosím pana poslance Raise, po něm pan předseda Fiala.

  • Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem příznivec spíš čísel než nějakého velkého povídání a předřečník pan poslanec Kučera hovořil o předraženosti systému. Ono by možná bylo dobré vědět, kde ty náklady on vidí jiné, než jsem je viděl já. Proč zrovna hotely, to bylo v podstatě řečeno v tom úvodu. Rok 2012, evropská statistika, to není výmysl někoho z ANO, ta daňová mezera je o 5 % horší než všude v okolních zemích, čili je to tady ještě horší, než je to v tom okolí, a dělá to v absolutních číslech asi 80 miliard korun z roku 2012, tzn. z roku, kdy vládla pravice. Je naprosto logické, že je ta koncentrace do tohoto segmentu, kde daňové úniky v DPH jsou největší. To je vše. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prosím pana předsedu Fialu, po něm pan poslanec Beznoska. Kolegyně a kolegové, všechny vás registruji, ale v současné době je zde sedm faktických poznámek. Nebojte se, na všechny vyjde řada.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já jen několik krátkých reakcí a naštěstí už opět věcných. Přijímám omluvu za ODS pana kolegy Kolovratníka a doufám, že už zůstaneme jen u té věcné diskuse.

    K panu poslanci Vondráčkovi vaším prostřednictvím. Já nevím, nemluvím s lidmi, kteří mně a priori říkají, že neplatí daně. Pokud s takovými lidmi mluvíte, tak je potřeba je upozornit na to, to byste jako poslanec měl, že daně platit mají. Pokud máte pocit, že to je obzvlášť špatné, tak je můžete nahlásit nějakému úřadu, a ne tady lamentovat nad tím, tak jak to dělá třeba paní poslankyně Lorencová, že tady lidi daně neplatí a všichni víme, že někdo krade. Tak já nevím. Buďme konkrétní. Víte to, tak s tím něco dělejte. Máme tady obrovské množství kontrolních orgánů, máme tu neuvěřitelný byrokratický systém, máme tady rozvinutý kontrolní systém, lze přece postihnout ty nepoctivé. Ale rozdíl mezi námi je následující: Já když si budu myslet, že někdo krade, tak s tím budu něco dělat. Ale vy, když si hypoteticky myslíte, že někdo abstraktně krade, tak zavedete komplikovaný systém, který bude kontrolovat všechny a kde všichni ti poctiví budou platit na to, aby náhodou někdo něco neukradl. Vždyť je to, dámy a pánové, úplně absurdní.

    Pokud se shodneme na tom, že všichni mají platit daně, a doufám, že ano, tak se pojďme bavit o nástrojích, jak toho stát má dosáhnout. A ty nástroje stát má. Pokud v tom stát selhává, tak nemůže udělat to, že do toho zapojí všechny podnikatele a řekne jim: Zaplaťte si za svou apriorní kontrolu, protože jinak se v této zemi bude krást. Takovou argumentaci já prostě nepřijímám.

    K panu předsedovi Faltýnkovi prostřednictvím pana předsedy bych řekl jednu věc. Já s těmi živnostníky a podnikateli mluvím a mluvím nejen s voliči Občanské demokratické strany, bývalými a současným, ale mluvím i s lidmi, kteří ODS nevolí. A třeba mi řeknou: Pane předsedo, my nejsme a nikdy jsme nebyli voliči pravice. (Upozornění na čas.) Ale to, že bojujete proti tomu nesmyslu, jako je elektronická evidence tržeb, v tom vám fandíme. Tak i takoví podnikatelé a živnostníci mezi námi jsou a není jich málo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Beznosku, po něm pan místopředseda Gazdík a další. ***

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. 432 tis. kontrol, to je docela dost za rok, ale o tom nechci mluvit. Já bych poprosil jenom pana ministra Babiše. Chtěl jsem se ho zeptat, protože to opravdu nevím, v tom Švédsku, jestli jsou to registrační pokladny, nebo jestli je tam opravdu zavedený systém on-line, tzn. elektronická evidence tržeb. To je první dotaz. Protože Švédsko bylo uvedeno jako příklad.

    Druhá věc, k čemu se chystá Rakousko z hlediska té techniky.

    A třetí dotaz by byl - protože z elektronické evidence tržeb se dá odečíst strašně moc důležitých údajů, v jakém místě, v jakém čase, v jakých objemech ten který podnikatel prodává, získává své tržby, pak je to snadno zneužitelné. Čili třetí dotaz je na to, jak je technicky ošetřeno, aby bylo zabráněno možnosti zneužití těchto dat. Poprosím pana ministra o tři krátké odpovědi. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr je přihlášen. Je asi šestý sedmý v pořadí, tak na něj dojde řada. Nyní pan místopředseda Gazdík.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Já bych jenom fakticky měl pár věcí k elektronické evidenci tržeb.

    Když pozoruji daňový výběr za posledních několik let, tak ten primární problém u šedé ekonomiky a u výběru daní jsou zejména velké firmy. A je to zejména cena práce, o které tady už jeden z mých předřečníků mluvil. My se v této situaci zaměříme na ty malé, na malou elektronickou evidenci tržeb. Tak já bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli se zaměříme i na ty velké. Na ty velké firmy. Jestli do budoucna je plánováno udělat něco s cenou práce, která je v České republice skutečně příliš vysoká, nebo jedna z nejvyšších v rámci zemí OECD.

    Já bych také chtěl ocenit, že nám pan ministr daroval brožuru, která je graficky a marketinkově velmi dobře zpracovaná. To, co mně v ní pořád není jasné, a na to bych rád znal odpověď, je ten on-line systém a IT. Já mám strach, že elektronická evidence tržeb a ty rovné podmínky, o kterých tady mluvíte, nebudou fungovat, protože to prostě nebude technicky fungovat. Ten on-line systém. Většina velkých firem si dnes všechno mnohokrát zabezpečuje. Když něco takovéhoto s tím obrovským množstvím, s těmi miliardami transakcí bude on-line, mám strach z hackerů, mám strach z toho, že ten systém nebude fungovat. A pak se zpětně dostaneme k tomu, že si skutečně všichni nebudou rovni, ba naopak, bude v tom obrovský chaos. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Heger.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se budu vracet k těm číslům a k faktům. Myslím, že je to dobře. Myslím, že všichni jsme viděli - někdo to četl pozorně, někdo méně - ten graf, který říká, jak velká je někde šedá ekonomika. A pracujme s tím, že lepší data nemáme. To není prostě úplně exaktní veličina. Jsou to většinou odhady, ale dělají to renomovaní výzkumníci. Když se podíváte do toho seznamu evropských zemí, kde je 31 zemí, průměr někde kolem 18, tak 15 zemí je na tom hůře, než je průměr Evropské unie, a 16 je na tom lépe. A teď se podívejme, jak účinný nástroj je EET, který tady je jenom v Chorvatsku, nebo registrační pokladny. Tak z těch, které jsou na tom hůře, tzn. že mají vyšší podíl šedé ekonomiky, z těch 15 je to 10, které používají tento podle nás neúčinný nástroj, a z těch 16, které jsou na tom lépe, než je průměr EU, tzn. mají nižší podíl šedé ekonomiky, pouhé 3. No, není to divné? Nemělo by to být naopak? Že ti, kteří tenhle skvělý, úžasný, výkonný systém používají, budou pod průměrem, a ti, kteří ho nepoužívají, budou nad průměrem? A to jsou čísla a fakta - Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, teď bych mohl jmenovat. Z těch západních států je tam jenom Itálie. Ale je taky nad průměrem Evropské unie. Jak to, že to nezabralo? Jak to, že to není naopak? Že ti, kteří tento skvělý systém mají, mají nižší podíl šedé ekonomiky než ti, kteří ho nemají? To bych prosil vysvětlit.

    A potom k panu zpravodaji a k celé jeho politické straně. Zrovna KDU na ty kamery tvrdila: my jsme si v rámci koalice vybojovali, že to nebude platit pro všechny. A pan ministr financí a jeho hnutí tvrdí, že to bude platit pro všechny. Tak mě by zajímalo, jaká je dohoda v koalici - bude to platit pro všechny, nebo ne?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hegera, připraví se paní poslankyně Šánová.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tady čas běží rychle v sérii faktických poznámek, takže se těžko reaguje na něco konkrétního. Proběhla tady sada výroků, o kterých se řeklo, že to jsou pomluvy a urážky. Pak k tomu proběhly nějaké omluvy, které byly vyřčeny, a některé byly přijaty. A pak se hned nato objeví tvrzení, že pravice podporuje zlodějnu, jak to řekla paní kolegyně Lorencová. Já se taky cítím uražen, protože já jsem za pravici a ta vaše rétorika, prostřednictvím pana předsedajícího směrem k členům hnutí ANO, byla, že zavedené politické strany jsou špatné a podporují tady korupci. A teď už je to jenom ta rétorika směrem k pravici, že ta je příčinou všeho zla, protože vy se stáváte součástí toho politického systému. Tak to je jenom jedna replika.

    A ta druhá myšlenka, kterou jsem tady chtěl říct. Podobně jako jsme slyšeli v té diskusi okolo zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak kontrolní činnost a udržování zákona jsou složitými problémy téhle společnosti. A tato společnost se domnívá zčásti oprávněně na základě konkrétních zkušeností, že tady některé věci jsou pokroucené. Ale tak potom neinvestujme do tak obrovských kontrolních mechanismů a přemýšlejme o tom, jak ten systém napravit nějak opravdu racionálně. Samozřejmě je ten systém pokroucený a to, co odvádějí zaměstnanci versus živnostníci (upozornění na čas) na zdravotní pojištění, je také pokroucené a je s tím potřeba něco dělat. Ale s tím zatím ten návrh nepřichází.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem sice avizoval paní poslankyni Šánovou, ale z místa se před hlásil pan předseda Faltýnek, takže dám slovo jemu. Potom paní poslankyně Šánová.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Jenom doplnění. My tady nejsme ve sporu prostřednictvím pana předsedajícího s panem předsedou Fialou, protože určitě jsou skupiny podnikatelů, kteří říkají ano, kteří říkají ne. Je to spíš o tom, že ne všichni to mají třeba nastudované nebo pochopili, o co konkrétně jde. Já teď nahraju v tomto stanovisku kolegovi Stanjurovi. Já jsem měl jednání s paní Novákovou, to je šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jejich svaz žádá - nedělejte výjimky. Když všichni, tak všichni. Podobná stanovisko zastává i Hospodářská komora. Čili tolik jenom na doplnění té mé původní informace, že podnikatelé, kteří zaměstnávají lidi zejména v té první uvažované oblasti, tzn. restaurace a hotely, podporují tuto myšlenku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní paní poslankyně Šánová a potom paní poslankyně Lorencová.

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, já bych chtěla prostřednictvím pana předsedajícího doplnit pana Volného k panu Kučerovi. Ptal se, proč zrovna začínáme u těch hospod. U těch hospod chceme začít proto, že jich je 50 tisíc. Je to odvětví, kde je nejmíň subjektů. A chce se to vyzkoušet, aby to technicky - to měl obavu prostřednictvím pana předsedajícího pan Gazdík, že to nebude fungovat. Tak proto se to odzkušuje na odvětví, kde je nejmíň subjektů. Protože nedokážu si představit tu kritiku, kdyby náhodou se něco nepovedlo, tak co asi sklidíme. Tak to je toto. Dál půjde za další tři měsíce tak, jak to fázování bylo slíbeno, maloobchod - velkoobchod. Tam už je těch subjektů 250 tisíc. Tak proto u těch hospod. A za další tři měsíce, v další fázi budou ostatní podnikatelské subjekty, které svým nařízením stanoví vláda. Tak to je k panu Kučerovi.

    Pak bych chtěla prostřednictvím pana předsedající k panu Adamcovi, který říkal: Proč to nespustíte v tom stavebnictví, kde jsou největší úniky? Já bych ráda pana Adamce vyvedla z omylu, protože ve stavebnictví uplatňujeme už dva roky, tři roky, nevím přesně, tzv. systém přenesení daňové povinnosti neboli reverse charge. Čili tam dochází k administrativě odvodu DPH u jednoho subjektu a ten si to pohlídá, aby odváděl a nárokoval. Tam nemůže docházet k únikům.

    Toť vše. Děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Lorencovou, po ní pan ministr Babiš.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně a kolegové, pane předsedající, já si dovolím tentokrát ještě jednou exkurz do minulosti. Ne tak hluboké, jenom nějakých dvacet, pětadvacet let. Možná si ještě někteří z vás vzpomenou na památnou větu: "Neznám rozdíl mezi čistými a špinavými penězi." Bylo to z řad ODS, tehdy člen ODS Václav Klaus ji pronesl. (Výkřiky z pravé části sálu. Předsedající žádá kolegy, aby nepokřikovali z místa.) Já si myslím, že nám postupně vešlo do krve vyhýbat se daním, obcházet zákony, a dneska se tváříme, že jsme překvapeni, když konečně je tady někdo, kdo daně chce narovnat, kdo chce narovnat podnikatelské prostředí tak, aby daně vybíral od všech a aby konečně rozdíl mezi čistými a špinavými penězi byl znát. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Babiš dává přednost panu poslanci Hájkovi. Prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, naše diskuse se trošičku posunula dál. Dneska tady ještě nezaznělo slovo "velký bratr", což beru jako pozitivní. V souvislosti s dnešním tématem si vzpomínám na dobu asi možná před patnácti lety, kdy jsme převáděli výplaty na účet. To znamená všichni zaměstnanci, všichni horníci dostávali peníze na dřevo a řeklo se, že budou peníze na účet. Byla obrovská averze: "To není možné, my jsme sto let byli zvyklí dostávat peníze na dřevo a teď nám to mají dávat na účet." Dnes kdybychom měli někomu říct, že bude mít peníze na dřevo, tak se na nás bude dívat, že jsme spadli z nebe.

    My jsme v situaci, kdy jsme v digitální éře. Pan kolega Stanjura je v této oblasti daleko hlouběji znalý než já. Je to prostě fakt. Před deseti lety kdo platil kartami a kdo platí dneska, to je neskutečný nárůst. V době, kdy se dožijeme situace, že budeme všichni platit kartami, to znamená z účtu na účet, tak si myslím, že tato diskuse bude bezpředmětná. To je otázka času. Za deset let, až tady někdo bude analyzovat, o čem se tady týden, čtrnáct dní, měsíc diskutovalo, tak řeknou, že to byli blázni. Proč toto diskutovali? To je přece automatická věc.

    Ještě bych krátce navázal na slova pana Fialy. Moje filozofie je taková, mám vždycky rád příklady. Vy jste řekl, že je tady nebezpečí byrokracie, že nemáme dostatek nástrojů na to, abychom slušné podnikatele a v uvozovkách neslušné oddělili. Já bych to přirovnal k radaru. Proč dneska dávají do vesnice radar? (Upozornění na čas.) Je tam přece řada slušných lidí, kteří jezdí padesátkou, ale řada lidí, kteří překračují. Jsou dvě možnosti. Buď tam dám policajta a měří to, to je ten kontrolní úřad, nebo dám radar. Já jsem pro radary.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Tady je studie pro pana Stanjuru. Dával jsem ji tady oficiálně panu Kalouskovi, stála 190 tisíc.

    K daním. Máme vlastně tři možnosti. Nedělat nic. Když daně v minulosti chyběly, tak se jednoduše zvýšily odvody zaměstnancům a úniky na DPH se nekontrolovaly. To si určitě pamatujete, protože je to za vámi. Druhá možnost je, že daňová správa může začít masivně kontrolovat všechny plátce. Ale většina z nich je poctivých, takže myslím, že jejich důkladné kontroly by byly jen ztrátou času pro daňovou správu a taky pro podnikatele. Proto jsme přišli s využíváním moderních technologií. Ta nesmyslná debata, kterou většina asi nepochopila, nebo nechce chápat, je, že mezi registrační pokladnou a elektronickou evidencí tržeb je rozdíl v technologii. Proto pravicové Švédsko navrhovalo registrační pokladny v roce 2007, nevím, jestli už byl na světě iPhone, a zavedli to v roce 2010. Rakousko zavádí poslední generace pokladen, ale tam to neprošlo politicky on-line. My přicházíme s novými, moderními technologiemi. Je to jen jednorázový proces kontrolního hlášení. Potom podnikatelům dáme pokoj, protože kontrol bude podstatně méně a Finanční správa bude mít víc času na ty, kteří kradou.

    Elektronická evidence tržeb. Samozřejmě odpůrci se oprávněně obávají, že elektronická evidence tržeb zvýší daňový výnos a vyrovná podmínky pro všechny. Proto jsou tady stále dezinformace a lže se. Největší lež je samozřejmě, že budeme sbírat informace o zákaznících. To je nesmysl. Znovu opakuji, rozdával jsem brožurky, že dostaneme jenom evidenci celkové tržby a DPH a žádným způsobem EET neidentifikuje zákazníka, jak tady byla nějaká kampaň, že budeme vědět, kdo vypil kolik piv. Nesmysl. Dneska plátce DPH hlásí tržby každý měsíc finančnímu úřadu, hotovostní tržby zaznamenává každý den do účetnictví. O jakou informaci získá daňová správa navíc? Jedině rozpad denní tržby na jednotlivé anonymní částky. Ne informace o zákazníkovi, ale povinnost vystavit účtenku a možnost tuto účtenku zkontrolovat. To je to, co narovná podnikatelské prostředí. (Upozornění na čas.) Aby daně platili všichni, kteří je mají platit.

    Já se ještě hlásím znovu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, ale budu vás muset zařadit na konec a to je v současné době na osmé místo. Prosím pana poslance Opálku. Přeje si vystoupit? Stahuje. Pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já si myslím, že podstatná informace zazněla na konci projevu pana ministra Babiše. Povinnost vydat účtenku. Možná by to stačilo. Skutečně tato jednoduchá věta, tento jednoduchý paragraf - povinnost vydat účtenku. A pak kontrolní nákup, sankce a tak dále. Ale tam by odpadla krása evidence, krása shromažďování dat. To by nemělo to kouzlo.

    Zajímavá informace tady zazněla od paní poslankyně Šánové. Doufám, že jsem řekl jméno správně. Jakým způsobem by měl být zaváděn harmonogram. Chtěl bych, aby poslouchal pan ministr Babiš, protože bych požádal o jeho odpověď. Je to pro mě velice důležité. Paní poslankyně řekla tři měsíce, vyzkoušíme na restauracích, tři měsíce maloobchod - velkoobchod a tři měsíce pro všechny podnikatele, všechny živnostníky. Já bych se skutečně chtěl pana ministra Babiše zeptat, aby nám tady odpověděl. Znamená to, že do devíti měsíců všichni živnostníci budou mít povinně elektronickou evidenci tržeb? Toto je moje otázka. Skutečně si myslím, že je to otázka velice zásadní nejenom pro mě, ale pro celý náš podnikatelský sektor. Znamená to, že do devíti měsíců budou mít všichni čeští živnostníci povinně elektronickou evidenci tržeb? Prosil bych pana ministra Babiše, aby mi na tuto otázku odpověděl. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Babiš stahuje svoji faktickou s tím, se hlásí s přednostním právem. Jakmile doběhnou faktické poznámky, dám mu slovo. Nyní má slovo pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Já se v úvodu omlouvám všem, kteří jsou přihlášeni, ale už mi to nedalo. Ministerstvo financí i vláda věří, že zavedením elektronické evidence tržeb vybere více peněz. Je to tady kritizováno, ale myslím si, že tržby se budou muset přiznávat. A to, že Česká republika má podprůměrnou míru šedé ekonomiky, přece neznamená, že rezignujeme na boj proti šedé ekonomice. V tom se snad shodneme. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím paní poslankyni Němcovou.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Jenom dvě poznámky dovolte, pane předsedo.

    První se týká slov, která řekl pan ministr financí o tom, že většina živnostníků a podnikatelů v České republice je poctivých. To musím říci, že jsem slyšela velmi ráda, a věřím, že pan ministr vychází z nějaké jasné databáze svého úřadu, a tudíž nerozumím tomu, proč plošně chce postihovat i ty poctivé i ty nepoctivé tím, co zavádí. Je to stejné, jako když si řekneme, a to podle mě je větší malér, když dochází k týrání dětí nebo k domácímu násilí, tak nasadíme do každé rodiny preventivně kamery, abychom tedy zamezili takovému chování. Všechny poctivé, o kterých víme, že jsou poctiví, tak budeme tímto způsobem kontrolovat. Finanční úřad má dnes již všechny údaje, všechny podklady, všechny informace k tomu, aby dokázal vyhodnotit chování jednotlivých živnostníků a dokázal rozhodnout, které má cenu hloubkově kontrolovat a jak často a které ne. To, co připravujete, je zcela nadbytečné.

    A ještě si nemohu odpustit poznámku k paní poslankyni Lorencové, která mluvila o čistých a špinavých penězích. Já chápu, že je příjemné se vracet dvacet, dvacet pět let zpátky, protože to umožňuje nemluvit o tom, co je dnes. Kdyby vám tolik záleželo na tom, co je čisté nebo není čisté, tak byste přece tady také občas vystoupila, vážená paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, a zabývala se tím, proč předseda vašeho hnutí nechá vypálit 250- nebo 300hektarové pole téměř před úrodou, způsobí tím obrovské škody a zavádí sem mafiánské praktiky, které tady dosud nebyly, protože žádný vrcholný politik nota bene ani podnikatel, nikdo jiný by beztrestně nic takového nemohl dělat. Určitě byste se ptala na to, jak je možné, že si odpouští různé doplatky nebo platby, které měl sám odvést svému úřadu nebo jeho firmy. Ale to vás nezajímá, protože tohle je to nejbolavější, co je, a to vy chcete těmi řečmi 25 let starými přikrýt. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Novotného, po něm pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já tak trošku donkichotsky a při vědomí, že se z tohoto pořizuje zápis, který se archivuje léta a léta, bych chtěl přece jenom zareagovat na citaci paní Lorencové, onoho výroku o špinavých penězích. Existuje jednoduchá pravda. Tento výrok, tak jak ho zmínila paní Lorencová, nikdy nikdo neřekl, nikdy nepadl. A ten autentický výrok, autentická myšlenka byla úplně o něčem jiném. V roce 1989 a v následujících letech tady žilo 15 milionů lidí, byla ještě federace a bylo potřeba začít privatizační proces. A takřka všechno kromě věcí běžné potřeby bylo ve státním vlastnictví. Ten výrok zněl tehdy tak, že je velmi obtížné rozeznat u peněz patnácti milionů lidí, třeba těch, kteří měli dvacet tisíc doma našetřeno, nebo těch, kteří dělali v zahraničním obchodě, třeba v Africe, a pak si to ulili někde ve Švýcarsku, které ty peníze jsou čisté, nebo ne. To rozlišení - to je to zásadní slovo - to je o metodě. Výrok má svůj okřídlený život, žije celá 90. léta.

    Jenom pro archiv bych chtěl říct, že tento výrok nikdy nepadl. Je to mýtus 90. let, jeho chybná interpretace. A rozumím, že ti, kteří jsou slabší v abstraktním myšlení, nejsou schopni pochopit ten rozdíl. Rozdíl mezi tím, že nejsou špinavé peníze, a rozdíl mezi tím, že je obtížné rozlišit špinavé peníze. Pro tu historii jsem to tady chtěl říct. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura. Po něm pan poslanec Beznoska.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Něco řekl Martin Novotný, tak já se můžu věnovat jiným věcem. Mrzí mě, že dneska bude debata poměrně krátká. Ale budeme mít možnost ve třetím čtení opravdu důkladně debatovat. A není zbytečná. V debatě padají zajímavé věty. Jestli jste poslouchali pana ministra financí, tak říká: My bychom ty podnikatele mohli kontrolovat, ale to není efektivní, že by kontroly chodily z finančních úřadů. To je to, co my říkáme: Stát už má dneska dostatek nástrojů, jenom je nevyužívá. Současně když protestuje proti našemu názoru, že to zvýší byrokracii, tak pan ministr Babiš dneska řekl, díval jsem se do stenozáznamu: Nedostaneme žádná nová data než ta, která už máme. Já se ptám proč. Když už je stát má, ministr financí říká, že žádná nová data nedostane, proč je tedy chceme znova? Pak je to byrokratická zátěž, když ty samé údaje státu posíláte. A že těch případů najdeme, že podnikatel opakovaně posílá ta samá data státu, veřejné správě. A stát si je neumí předat. Každá instituce to vyžaduje.

    Úplně nerozumím té fascinaci technologiemi. Fakt tomu nerozumím. Máme nové technologie. Máme nové technologie. To je všechno pravda. Ale máme trvalé hodnoty, které s technologiemi nesouvisí. Svoboda. Důvěra v občany. Soukromí. Ano, díky technologiím všechny tyto hodnoty jsme připraveni narušovat, omezovat a zneužívat technologie k tomuhle. A to je velké nebezpečí. Technologie mají být dobrý sluha, ale nemají být pán a říkat: já vás budu všechny kontrolovat, protože to technologicky umím. To je pravda, že díky novým technologiím je to mnohem jednodušší. Ale je to dobře? Proč se mají občané vyviňovat před státem, že oni nic nespáchali? Úplně obracíme tuhle myšlenku. Všichni jsou sprostí podezřelí, díky technologiím jsme schopni k tomu získat dostatek dat. A vy se nám budete jednotlivě zodpovídat, zda to je, nebo není pravda. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Ještě děkuji. Děkuji panu ministrovi Babišovi za odpověď. Potvrdil, že se dopustil hrubé nepřesnosti, že tady říkal, že Rakousko zavádí EET. Přiznal, že politické rozhodnutí bylo takové, že se vedou pouze registrační pokladny. To je velký rozdíl.

    Jenom si ověřím, že je přesvědčen o tom, že Švédsko má povinné EET pro všechny bez výjimky. To je první dotaz. A potom jenom otočím tu debatu. Slýchali jsme tady mnohé o karuselových obchodech. To je téma. Tam jsem očekával, jak se budou vybírat daně od těch velkých, od těch obrovských podvodů. Neskončí náš boj proti daňové čistotě u těchhle malých? (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Lorencová. Po ní zatím poslední s faktickou poznámkou je pan poslanec Volný.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně, kolegové, pane předsedo, když jste mě tedy opravili s tím, že to nebyl výrok vašeho tehdejšího člena Václava Klause, nevím, já jsem přesvědčena, že byl a že zněl doslova, jak jsem říkala, dejme tomu, ale ony byly ještě výroky, které vlastně... To byl jakýsi start k tomu, že stát opravdu 25 let pořádně nevybírá a neumí vybírat daně. To byly výroky jako zhasnout, více Viktorů Kožených... A věřte mi, že já nerada do té minulosti sahám. Nedělám to ráda, nedělám to s potěšením z toho, k čemu jsme dospěli. Že se nám to totiž až tak dostalo do krve, že považujeme za naprosto samozřejmé, že někdo ano, bude platit, někdo ne, platit prostě nebude.

    A že by mě nezajímala současnost? Zajímá. Každodenně to dávám najevo například tím, že podporuji zavedení EET. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Volného.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Stanjurovi vysvětlím problematiku, nad kterou se pozastavil. Vím, že to je velice chytrý člověk, tak věřím tomu, že si to jen špatně vyložil. Když tady pan ministr Babiš řekl, že finanční kontroly jsou málo účinné, resp. někdy zbytečné, on to myslel přece tak: my předpokládáme stejně jako vy, že z deseti jsou tři nepoctiví, nebo dva, a zbytek poctivých. A když finanční úřad jde k deseti podnikatelům, tak podle této matice se musí osmkrát omluvit: Ano, děláte to dobře, my jsme to dělali zbytečně, protože jste poctiví. A dva chytnou. Ale to EET už bude signalizovat, kde ty tržby nejsou, kde můžou být problémy, a oni z deseti kontrol se budou omlouvat dvěma, kteří měli třeba mimořádně zavřeno, malovali, a chytnou osm podvodníků. To je ta efektivita kontrol. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka pana předsedy Stanjury.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: My tady vedeme poměrně dlouhodobou debatu, jestli má být povinná maturita ze matematiky. A já jsem zastáncem že ano. A to přiznání, ten váš výpočet prostě kulhá! Vy to chcete zavést pro všechny, i ty poctivé. Já si myslím, že je míň těch nepoctivých než dva z deseti, ale vyjdu z vašeho případu. A tato logika říká: Mám deset podnikatelů, osm je poctivých, dva nepoctiví. Když využiji stávající nástroje, jeden způsob kontroly, tak se osmi omluvím a dva chytnu. A když zavedu EET, tak z těch deseti podnikatelů, z kterých osm je poctivých a dva nepoctiví, chytnu osm a dvěma se omluvím. To prostě matematicky nesedí. Pokud je 80 % poctivých, já myslím, že je víc, ale vy říkáte 80 %, tak těmi kontrolami chytnete 20 %, ať použijete jakýkoli nástroj.

    Navíc jsem se tady minule v debatě ptal, jak pozná finanční úřad, ke komu jít na kontrolu. A odpověď jsem doteď nedostal. Žádnou odpověď jsem nedostal, jak ten finanční úřad vybere z těch deseti, když nic neví. Vy to všichni víte: ti kradou, ti neplatí, můj kamarád v Kroměříži neplatí, ten neplatí - všichni to víte a finanční úřad to neví a nekoná. A jak tedy pozná z toho, že bude dostávat data z EET, ke komu na tu kontrolu jít, aby ty poctivé neobtěžoval? A navíc ty náklady, které vy tak ironizujete, že jsou vlastně zanedbatelné, budou platit i poctiví.

    A my říkáme: zaměřme se společně na ty nepoctivé, najděme jiný účinnější nástroj, například přehlednější daňovou soustavu, například nižší cenu práce - to vůbec nejsou mzdy, to pan poslanec Seďa zase pomotal úplně. Cena práce není mzda. Mzda je jedna věc a cena práce je pro zaměstnavatele. To jsou úplně jiné pojmy. V OECD máme nejhorší, nejvyšší cenu práce. Když bude nižší cena práce, tak taky mohou být vyšší mzdy a díky tomu vyšší daň z příjmu fyzických osob, to má přece nějakou souvislost. To jsou nástroje, se kterými se skutečně bojuje s šedou ekonomikou. Jednoduchá a přehledná daňová soustava a nižší cena práce. A ne EET. (Potlesk části poslanců z pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Tak já už jenom velice krátce. Já jsem shodou okolností z matematiky maturitu měl. Ale to je právě to, že my nepůjdeme za deseti anonymními neznámými podnikateli. My půjdeme za deseti, kteří budou vykazovat už právě v rámci elektronické evidence tržeb nepřirozeně nízké tržby. To znamená, my přestaneme z velké části obtěžovat ty poctivé, kteří budou mít standardní tržby na velikost jejich provozovny, a půjdeme jenom tam, kde bude už signalizována indicie, že ty tržby krátí. Tím pádem se významně sníží návštěvy, otravování a fyzické kontroly těch poctivých podnikatelů. Takhle já to vnímám. Možná jsem hloupý, ale takhle já to vnímám. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak silný výrok bych já určitě nepoužil jako pan poslanec ve svém vystoupení úplně nakonec. Ani nechci. Já tomu rozumím. Ale to je jak pohádka. Klíčová otázka k tomu, aby se splnilo to, co říkáte a čemu věříte, je, co je to nepřirozeně nízká tržba. Jedna restaurace na vesnici. Budeme dělat databázi restaurací? Já jsem se ptal minule: budeme k tomu mít lokalitu, kupní sílu, nezaměstnanost v každém okrese, v každém městě? To ale EET neřeší! Odkud ta data vezmeme? Vy jste uhodil hřebíček na hlavičku. Kdo rozhodne, ke komu kontrola půjde, a na základě jakých kritérií? To se fajn poslouchá: Půjdeme jenom k těm nepoctivým! To je fajn! Kdo by protestoval! Ale jak je vyberete z těch dat? Zkuste mi odpovědět, na základě jakých kritérií, ne tak obecně - nepřirozeně nízké tržby. Co to je? Když řekneme restauraci a máme obec do sta obyvatel, kolik je přirozená tržba a kolik nepřirozeně nízká? A když je obec 500 a mají jednu restauraci anebo dvě anebo tři, ale některá má třeba otevřeno jenom jeden den v týdnu nebo jenom v sobotu a neděli anebo jinak. Jaká kritéria zvolíte? Anebo to bude zlovůle? Což my se bojíme toho úředníka na finančním úřadu, koho si vybere na tu kontrolu. Jinak to nemá logiku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka paní poslankyně Němcová.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: To už bude jenom pokus o doplnění té otázky, kterou zde nadnesl pan předseda poslaneckého klubu Stanjura. Já myslím, že trochu tuším, jak by ten výběr byl, protože nám to v praxi ukázal pan ministr po debatě, která proběhla jednou v televizi, kdy jedna z odpůrkyň EET, drobná, úplně malá podnikatelka někde z Domažlicka, výrobkyně korálků, náušniček, druhý den tam měla zvláštní utajenou kontrolu z finančního úřadu za podivných okolností. A každý, kdo se ozval, nejenom politik, ale i ti živnostníci, například pan Bábek, který byl na rozpočtovém výboru, který si tam také kladl nějaké otázky a byl označen panem ministrem Babišem za lháře, tak já myslím, že to bude toto kritérium. Kdo se nám nelíbí, na toho si došlápneme!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Další faktickou poznámku má pan poslanec Ivan Pilný, po něm se připraví s faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se rád tady zbavil nějakých mýtů, které tady pořád kolují. První je velký bratr. Myslím, že při té poslední debatě tady pan poslanec Stanjura říkal, že on je celkem v bezpečí, protože platí cash, nakupuje na internetu, takže je to v pořádku. Tak bych ho jenom chtěl upozornit, že mně se nedávno třeba stalo to, že jsem vstoupil na Seznam, díval jsem se na nějaké inzeráty cestovních kanceláří a také na alarm, protože se mi rozbil v domě. A během dvou dnů se mi na Seznamu kromě těch obvyklých bannerů, na které se nedívám, objevily inzeráty na alarmy, na dovolenou na Kypru a podobně. Takže bych chtěl jenom ujistit, že velký bratr rozhodně nečeká na to, až se zřídí elektronická evidence tržeb. To by byl blázen. Ti o nás prostě vědí všechno a vědí to nejen prostřednictvím pana předsedajícího i o panu Stanjurovi. Takže to je čistá iluze! Komerce na to v žádném případě nebude čekat, to by byla blázen, ta už to dávno má.

    A pokud se týká analýzy dat, tak prostě i pan poslanec Stanjura jako bývalý programátor by měl vědět, že ty matematické algoritmy, které hledají vzájemné závislosti atd., už fungují tak, že stačí jenom poměrně velký vzorek dat, aby na základě nějakých kritérií dokázaly objevit, co je v nepořádku. Platí to v matematice a ten matematický model je přenositelný do všeho, od zdravotnictví až po byznys. Takže to prostě je jenom otázka toho, jak bude velký vzorek dat a jak na něm bude ten algoritmus operovat. Je to otázka několika milionů si pořídit takovou aplikaci.

    Tak jenom pryč s těmi mýty a konečně začněme něco nového, abychom uslyšeli konečně to něco, co brání zavedení elektronické evidence tržeb.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Opálka, po něm paní poslankyně Zuzana Šánová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já zatím jenom stručně k ceně práce. Dovolte mi, abych citoval: Čeští pracovníci a jejich zlaté české ručičky jsou v rámci Evropy desátí nejlevnější. Hodina jejich práce vyjde firmu na 282 korun. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu - čili ne žádného Českého statistického úřadu. Kdo je podle těchto propočtů nejdražší pracovní silou a kdo naopak nejlevnější, se můžete podívat do tabulky. Podstata je produktivita práce. Levná pracovní síla je cesta do pekel. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Zuzana Šánová, po ní pan předseda Stanjura. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla doplnit pana Volného - prostřednictvím vaším k panu Stanjurovi, že každý podnikatel dneska má nějakou historii, takže zřejmě logicky se bude vycházet asi z historie, ke komu na kontrolu půjdeme a ke komu na kontrolu nepůjdeme, protože někteří už 15-20 let vykazují data a vykazují své údaje. Takže kde asi se údaje nezmění, tak tam asi by bylo zbytečné chodit. Otázka bude u těch, kde se třeba zvednou, sníží, tak to bude předmětem kontroly. Ta evidence, ten software, víte, on bude i umět rozeznat, jestli došlo ke stornu v tržbách, kterého konkrétního dokladu, protože to půjde doklad po dokladu, takže on bude umět zaznamenat a říct správci: on tady za den vydal 30 účtenek, ale pozor, on jich deset stornoval.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Šánové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, jestli nepožádám některého kolegu, aby mě pustil do hospodářského výboru. Takhle si musíme vést tu debatu poměrně odbornou s panem předsedou Volným na plénu. (Pilným!) Pilným. Moc se omlouvám. Opravdu, už si to nepletu. Já se moc omlouvám. Ale on používá vždycky takovou polovinu pravdy. On přece stál v čele významné firmy, která k velkému bratrovi dlouhodobě přispívá. Já to respektuji. Ale každý, kdo o tom něco ví, tak ví, že je to pravda a že komerce v tom už dávno působí. A my se nemusíme přesvědčovat, že existují algoritmy. Já jenom říkám, že ty databáze nejsou. A vy stejně jako já se shodneme, naprogramovat to umíme. Musíme mít dobrá data, pak už z těch dat dostaneme všechno, ať už modely, nebo statisticky, matematické moderní metody. Já jenom nevěřím tomu jako mnozí z vás, té technologii, že se dá všechno naprogramovat a všechno rozhodují stroje a my to budeme jenom dostávat jako příjemci. Já tomu prostě nevěřím a já se toho dokonce bojím, ne že tomu jenom nevěřím.

    Já jsem se ptal minule a ptal jsem se dneska a nedostal jsem odpověď, kde vezmeme ta data, která, jak správně říká pan předseda Pilný, pak už umíme analyzovat, umíme to naprogramovat, umíme využít matematické modely. To všechno podepisuji, v tom se vůbec nepřu. Ale když data nejsou nic nového, stát už to ví, stát má historii, takže ti, co kradou a vykazují a nic nezmění, budou vykazovat stejně, tak tam kontrola nepůjde - to nejsou žádné argumenty! To jsou pohádky anebo zbožná přání. Tak mi řekněte, odkud vezmete data, abyste mohli vybrat, koho budete kontrolovat, na základě jakých kritérií, kolik těch kontrol bude a co bude podezřelé. A když se někomu zvýší tržby, tak je to podezřelé? A co když roste ekonomika? Ale už je podezřelý - má větší tržby. Chceme, aby podnikatelé měli větší tržby, nebo nechceme?

    A když mluvíme o reverse charge, copak reverse charge se uplatňuje u faktur, když se platí z ruky? To je zase pohádka, zavedení debaty někam. Když použiji reverse charge, tak se ta faktura vystaví. To nemůže být zadržená tržba. Anebo někdo věří tomu, že u nepřiznané tržby se uplatňuje reverse charge? Tomu nemůže nikdo věřit. Tak to sem vůbec netahejme, to s tím nemá žádnou souvislost. Buď se bavíme o daňových únicích DPH a řetězcích, karuselech, jeden problém, tam reverse charge může fungovat a může pomoci, a jak jsem říkal opakovaně, mnohé evropské země to nechtějí, je to prostě realita, setkal se s tou realitou i váš ministr financí, ne první český ministr financí, nebo chceme řešit nepřiznané tržby. To říkáte vy. Ale nemůžeme to smíchat dohromady a používat v debatě, co se nám hodí jako rozinka (Předsedající: Čas!), jak si to vyzobávám.

    Takže dotaz je třeba i na pana předsedu: Jak naplníme ty databáze, z kterých už chytří programátoři udělají modely a ukážou: milý úředníku, jdi na tuhle ulici, ten má podezřelé údaje. (Předsedající: Čas!) Omlouvám se, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi a nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Helena Langšádlová, připraví se pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla zdůraznit to, co tady zaznělo. Paní kolegyně Šánová hovořila o tom, kam my se rozhodneme, že půjdeme. A já bych chtěla dobře rozumět těmto jejím slovům.

    Paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, znamenalo to, že vy se budete rozhodovat jako vy Agrofert, kam půjdete, podle toho, jak se to bude hodit vašim ekonomickým zájmům, nebo vy jako poslanci ANO se budete rozhodovat, kam půjdete, protože to bude vyhovovat vašim politickým zájmům? Není tomu náhodou tak, že tady chceme nezávislou státní správu? Není tomu tak, že toto musí být naprosto mimo politická rozhodnutí? Je zcela namístě hovořit o tom my se rozhodneme, kam půjdeme, a podle jakých kritérií? Já jsem tedy pro to, abychom tady měli nezávislou profesionální státní správu, a vaše slova jsou pro mě naprosto alarmující. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Langšádlové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný a to je zatím poslední faktická poznámka. Prosím.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vystupuji proto, že jsem byl vyzván, takže nemohu odolat.

    Za prvé nevěřím na to, že nás budou ovládat algoritmy. Teď jsem dopsal knížku o digitální ekonomice, takže můžeme se o tom někdy pobavit, až vyjde.

    Pokud se týká dat, za prvé ta data existují. Existuje živnostenský registr, existují daňová přiznání, která můžou a určitě vyjadřují určité prvky nestability a variability, kterou samozřejmě ty algoritmy odhalí, a pokud se týká EET, tak tam se předpokládá, že během asi půl roku tam přijde deset miliard transakcí. To je sakra balík dat, který se dá už analyzovat! Takže data jsou a některá data se nasbírají. Samozřejmě ty programy nebudou hned fungovat ideálně, budou se muset přizpůsobovat i takovým věcem, jako je ekonomická krize nebo nová situace nebo nové daně a podobné záležitosti. To je otázka parametrizace, ale určitě se to podaří a kontroly do jisté míry půjdou najisto.

    Reverse charge nemůžu adresovat, protože fakt nevím, co to má s tím společného. A otázka účelového posílání daňových kontrol - dneska přece stačí někoho napráskat finančnímu úřadu a máme kontrolu tam a nemusíte být z žádného hnutí ani politické strany.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš, po něm pan předseda Zbyněk Stanjura, oba dva s přednostními právy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já bych začal asi odzadu. Pro paní Langšádlovou prostřednictvím pana předsedy - ano, my nemáme žádné politické zájmy. Finanční správa už není řízena panem Kalouskem a jeho přítelem Knížkem a ani FAÚ ani kauza ProMoPro, kterou pan Kalousek s FAÚ tak velice dobře odhalil. Takže Finanční správa je nezávislá. A teď byla zřízena komise na kontrolu FAÚ a já s tím nemám nejmenší problém. Určitě nikdo nemá žádné politické zájmy. My máme ekonomické zájmy na to, abychom vybrali daně, a o ty se doposud málokdo tady staral.

    Já bych poprosil paní poslankyni Němcovou prostřednictvím pana předsedajícího, aby nelhala. Prostě tady lhala třikrát. Za prvé jste řekla, že ta paní, která podniká, prodává šperky, která se stala takovou odpůrkyní a pravděpodobně vstoupila do ODS, byla kontrolována finančním úřadem. Je to lež! (Poznámka z pléna.) Jo, říkala. Finanční úřad řekla. Já jsem si to napsal. Řekla finanční úřad. Byl to Úřad správy sociálního zabezpečení v Domažlicích. Ten je řízen paní Marksovou a já s tím nemám nic společného a odmítám to. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Po něm s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já skutečně nevím, je velice těžké komentovat projev pana ministra Babiše, protože my jsme tady před chvilkou měli nějaký dialog s kolegou a řekli jsme si, že všechno už tady několikrát zaznělo. Tak ano, všechno už tady několikrát zaznělo, pane ministře Babiši. Nicméně nezazněla odpověď na mou otázku, kterou jsem vám kladl, a vy jste ke konci svého projevu vyzval a řekl jste, že jste snad na všechno odpověděl, tak já bych vám tu svoji otázku ještě jednou připomenul.

    Jaký bude harmonogram zavádění elektronické evidence tržeb pro živnostníky? To znamená, kdy bude platit elektronická evidence tržeb pro všechny živnostníky? Je pravdou, co tady říkala vaše kolegyně, že to bude do devíti měsíců po zavedení elektronické evidence tržeb pro hoteliéry? Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Urban. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Obávám se, že pan poslanec Kučera se relevantní odpovědi nedočká, protože pana ministra zajímá pouze velkoobchod a maloobchod, který obchoduje s komoditami Agrofertu. Nikde jinde pravděpodobně se zavedením EET nepočítá. Tomu se říká rovné podnikatelské prostředí.

    Ale já chci říct něco jiného. My jsme tady před měsícem slíbili při určité dohodě, že tento bod bude ukončen tak, aby bylo ukončeno druhé čtení v 19 hodin, 7. 7. v 19 hodin, já si to pamatuji. Já slibuji, že my jsme připraveni tu dohodu dodržet, to znamená TOP 09 určitě nebude zdržovat, pokud to nebude zdržovat pan ministr svými vystoupeními, která jsou sice zajímavou, žertovnou kulturní vložkou, ale opravdu nic nepřinášejí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, takový dotaz, který vznikl dotazem na mě v poslanecké kanceláři, ale opakoval se, tak jsem si říkal, že při té příležitosti stojí za to možná to tady veřejně dotázat.

    Když tedy povedeme tržby v hotovosti, budeme je evidovat pomocí tohoto systému a vezmeme si za příklad nějakou restauraci nebo hospodu, tak samozřejmě rozumíme tomu, že to má nějaký vývoj, zavede se to. Vy říkáte, že tam bude pořádek, takže ty tržby porostou. Ale ty výdaje, resp. náklady půjdou jinou cestou v účetnictví, nebo teoreticky můžou jít jinou cestou. To znamená, půjdou fakturou, to znamená převodem z banky do banky. A jestliže nejsem plátcem DPH, tak nedávám žádné hlášení a v podstatě můj výsledek hospodaření se objeví až v nějakém čase, tedy po kalendářním roce, kdy se teprve dají porovnat tržby a výdaje, tedy zisk a nějaké odvody. A teď si představím, že mám restauraci, kterou jsem se rozhodl pečlivě ošetřovat, takže dnes mám sto hostů a za půl roku jich mám tři sta. To znamená, rostou mi tržby a podle výkladu tady paní kolegyně je potřeba na mě hned skočit, protože zřejmě jsem se předtím dopustil nějakého podvodu, ale nikdo není v tom reálném čase schopen kontrolovat mé třikrát rostoucí výdaje, protože to se zjistí z hlediska účetnictví, když nejsem plátce DPH, až na konci kalendářního roku. To znamená, mně tam chybí nějaké párování těchto dvou systémů, to znamená nějaký objektivní pohled na tu věc, aniž bych tady chtěl kritizovat cokoli jiného, jestli by někdo z vás mohl případně na tuto otázku odpovědět. Děkuji pěkně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. To byla prozatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: V reakci na mého předřečníka. V minulé rozpravě, když jsme byli v prvém čtení, tak jsme dostali odpověď, že systémy kontrolních hlášení, to znamená i těch, kteří jsou plátci DPH, a EET budou odděleny čínskou zdí. Takhle jsem dostal odpověď v minulé debatě, to znamená i u těch plátců DPH.

    Já položím ještě jeden konkrétní dotaz. Odpověď je v podkladových materiálech a já bych chtěl, aby to zaznělo na mikrofon, abychom o tom čísle přemýšleli. Kolik z těch uvažovaných 300 000 podnikatelů živnostníků v první fázi je neplátců DPH. Neplátců DPH, tudíž se jich uvažované zvýšení výdajů DPH nemůže týkat. Chtěl bych slyšet kvalifikovaný odhad Ministerstva financí, kolik z těch 300 000 je neplátců, a u těch plně platí to, co popisoval pan poslanec Urban.

    Ale já jsem se přihlásil s přednostním právem, protože bych to za dvě minuty nestihl. I když ta podrobnější debata bude ve třetím čtení, tak mě opravdu úroveň argumentační diskuse ze strany obhajovatelů neuspokojuje. My jsme vydali jako politická strana před několika měsíci deset hlavních argumentů proti zavedení EET. Očekával jsem, že jiná politická strana, pokud se jí to nelíbí, odpoví podobně, bude rozporovat naše tvrzení nebo přinese protiargumenty. Pominu to, že k našemu překvapení odpovědělo tiskové oddělení Ministerstva financí, které tuto odpověď vystavilo na svých webových stránkách mfcr.cz, a bylo to o tom, jak z jejich pohledu vyvrací deset mýtů o EET, které šíří ODS. Já jsem si nejdřív myslel, že to někdo hacknul a tu odpověď tam dal jako ironii nebo jako satiru. Ale když se Ministerstvo financí nehlásilo k tomu, že by někdo napadl jejich stránky a případně tam umístil nepravdivý článek, tak já nebudu číst všech deset, ale některé mě opravdu zaujaly. A všimněte si té logiky, jak se vyvracejí mýty.

    Například bod 7. My jsme řekli jako fakt: systém za stovky milionů vzniká v utajení. A jak Ministerstvo financí vyvrací tento mýtus? V technické rovině ano, ale když má být zabezpečení zneužití, tak musí vznikat v utajení. No to je úplně geniální logika. My říkáme, že je to v utajení, a tento mýtus je vyvracen tím, že Ministerstvo financí říká ano, vzniká to v utajení. Tak nevím, co jsme vyvrátili.

    Nebo bod 1, o tom tady dneska vedeme debatu a mnoho řečníků se k tomu vyjadřovalo, kdy my říkáme: návrh považuje každého podnikatele živnostníka za nepoctivého. A jak vyvrací tento mýtus, který dneska opakovali mnozí poslanci vládního hnutí ANO? Naopak, poctivých se zákon nedotkne. To znamená, že poctivý nebude muset zavádět EET? Je to mýtus, nebo není, že se to týká všech? A teď nemluvím jen o segmentech, ale jestli to bude za tři nebo šest či devět měsíců. Tak takhle se pracuje argumentačně. Já bych čekal lepší.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, já jsem nevěděl, že lež je vulgární slovo. Tak já budu říkat nepravda. Také už jsem změnil rétoriku, nebudu říkat prů...., ale budu říkat malér. Paní poslankyně řekla třikrát nepravdu a já jsem ji neurážel. Já jenom říkám, že to je nepravda. Takže se omlouvám, pokud jsem se někoho dotkl. Já myslím, že ne, já jsem jen řekl, že je to nepravda, ty věci jsou psány účelově, aby se mohly potom účelově publikovat.

    Těch deset argumentů - nevím, kdybychom to byli zveřejnili - kdybych to byl zveřejnil jako předseda hnutí ANO, tak byste zase křičeli, co vůbec ANO se k tomu vyjadřuje. Já myslím, že je to odborná záležitost, a Ministerstvo financí na to reagovalo. Ano, vzniká to v utajení, protože to jsou samozřejmě systémy, u kterých musíme mít jistotu, že se do toho nikdo nenabourá.

    Ohledně té šedé ekonomiky - ano, my jsme měli debatu s NKÚ. Není pravda, že je to 7 %. Je to 40 % a myslím si, že NKÚ uznal, že to nějak trošku popletli.

    Ohledně dotazu na neplátce DPH. Je jich asi 800 tisíc a plátců DPH je 500 tisíc, znovu opakuji, to se týká, EET, všech, to není o DPH, DPH je o karuselech, o kontrolních hlášeních. Toto je o tržbách. O tržbách, které se zatajují.

    Daň z příjmů, pane Stanjuro prostřednictvím pana předsedající, je náklad. To jste si nějak spletl. Já jsem měl také problémy v účetnictví na VŠE, ale v praxi jsem se to naučil, a daň z příjmů je náklad. Co není náklad, je DPH. DPH samozřejmě prodražuje zboží, a proto ho ti podvodníci neúčtují a neodvádějí.

    Ještě k těm daním. Prosím vás, my ty daně, snížení daňového základu pro druhé a třetí dítě, školkovné a další věci, to nás jenom v tomhle roce, a ještě například snížení pohonných hmot, bude stát asi 16 miliard. V rámci EET navrhujeme snížení daní. Takže my jenom říkáme, doposud tady nikdo s výběrem daní pořádně nic neudělal, takže my bychom chtěli zavést kontrolní hlášení a elektronickou evidenci tržeb, a na základě toho potom samozřejmě jsme připraveni se bavit o snižování daní.

    Já souhlasím, že určitě cena práce u nás je relativně vysoká. Takže s tím určitě souhlasím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou Ivan Pilný. Po něm s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak pokud výzkum Asociace středních a malých podniků se ptal, kdo má pokladnu, nebo dokonce registrační pokladnu, tak samozřejmě musel dopadnout tak, jak dopadl. Toto po nahrání jednoduché aplikace, která bude zdarma, je registrační pokladna. (Řečník ukazuje zmíněný předmět.) To, co u ní, chybí, je tiskárnička. Ale v těchto věcech platí to, že tak jak roste exponenciálně výkon, tak exponenciálně klesá cena. Současná cena termotiskárničky je několik desítek dolarů. Takže o čem mluvíme! Tuto tiskárničku má člověk, který mi v obouchaném autě dováží každých 14 dní nápoje a úplně samozřejmě mi podá takový malý červený nebo bílý lísteček, kde to je. O jakých nákladech, prosím vás, tady mluvíme! O čem to je!

    A druhá poznámka, to je k panu poslanci Urbanovi prostřednictvím pana předsedajícího. My už jsme si vyjasnili, že pokud má někdo 300 zákazníků, že je plátcem DPH. To je jednoduchá matematika. Ale určitě jsou lidé, jejichž tržby jsou třeba několik tisíc korun, kteří plátci DPH nebudou. To je dobrá a špatná zpráva zároveň. Špatná zpráva určitě proto, že kontrolovat tyto lidi bude poměrně problematické, protože mohou danit i paušálem atd. Těžko se dohledají jejich náklady. To je určitě špatná zpráva pro ten systém, tam ta automatická kontrola nějakou dobu nebude. Ale ta dobrá zpráva je také, že pokud tady někdo říká, jak se budou zavírat vesnické hospody, jak to bude likvidovat takové ty malé, drobné podnikatele, kteří mají hospodu na vesnici, tak těch se to v první fázi asi tolik týkat nebude, protože prostě ta masa úředníků, nebo kontrolorů, kteří by to měli kontrolovat, by byla prostě příliš drahá. Samozřejmě i tento systém se nějakou setrvačností dopracuje k tomu řešení, které já teď momentálně neznám, ale říkám, je to dobrá i špatná zpráva. Ale už prosím vás neříkejte, kolik to bude stát. Tady je to zařízení pro EET, to má každý. (Ukazuje.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně se skoro nechce reagovat na ty malicherné argumenty. Nemá, pane předsedo prostřednictvím předsedajícího, každý takové zařízení. Skutečně nemá. Ale nechci chodit a říkat já znám jednoho hospodského ve vesnici, s tím jsem se bavil, a ten to nemá, nebo ten to má. To tedy skutečně nechci a to nikam nevede. Já jsem se ptal pana ministra, kolik z těch 300 tisíc je neplátců DPH. A pan ministr mi odpověděl, že celkově 800 tisíc. Není to úplně přesné, ale je to 800 tisíc! A na toto zlepšený výběr DPH prostě nepadne. Na tom se asi shodujeme.

    Já jsem to zkusil s tím, když jsem pana ministra požádal, aby neurážel členky mého klubu. A on si z toho vybral úplně jinou část. Já jsem říkal, že pokud má pocit, že někdo použil špatný, chybný, nepravdivý argument, tak je naprosto normální říci tak to není, pravda je taková, mám takový argument, takové číslo, takový důkaz. To je naprosto v pořádku a to nemůžu kritizovat. A nemluvil jsem o těch třech výrocích, kdo z nich měl pravdu, a nejsem tady od toho, abych je soudil. Já jsem mluvil o výrocích typu s vámi tu debatu nepovedu, vy to stejně nepochopíte. A to si myslím, že je urážlivý výrok a že takových výroků se tady máme zdržet, protože to pak přebíhá do osobní roviny a nemá to žádnou souvislost s tím, co tady projednáváme. Pokud má pan ministr pocit, že něčemu nerozumíme, může využít mikrofon k malému edukativnímu okénku a může nám to vysvětlit. Pokud bude přesvědčivý, není důvod, pokud nám ta data, čísla ukáže, není důvod zpochybňovat čísla a data. Můžeme se přít o jejich interpretaci a nechceme zpochybňovat čísla, která máme k dispozici, a my ve většině čísel, která uvádíme, vycházíme buď z čísel publikovaných na serveru Ministerstva financí nebo v důvodových zprávách. Nepřicházíme s vlastními čísly a s vlastními průzkumy. Vycházíme z dat, která publikují oficiální orgány veřejné správy. Protože nic jiného nemá smysl. (Předsedající: Čas.) A můžeme se přít o interpretaci.

    To je všechno. Já bych poprosil o to číslo z těch 300 tisíc v první etapě, kolik je neplátců DPH. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já se přidám s otázkou, kterou jsem tady dneska řekl už dvakrát. Zopakuji to potřetí a už ji samozřejmě tady říkat nebudu, pravděpodobně, pokud mi nebude odpovězeno, tak ministr financí asi nezná odpověď. Nicméně opravdu bych chtěl vyzvat pana ministra Babiše, aby mi odpověděl, jaký bude harmonogram zavádění elektronické evidence tržeb pro všechny živnostníky. Je pravdou, co řekla jeho kolegyně, paní poslankyně ANO, že do 9devítiměsíců bude elektronická evidence tržeb platná pro všechny živnostníky? Tedy není pravdou, co tvrdí KDU-ČSL, že si vyjednalo nějakou výjimku pro nějaké skupiny podnikatelů či živnostníků? Zopakuji ještě jednou otázku: Bude platit elektronická evidence tržeb pro všechny živnostníky, nebo ne? Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi, to byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k plánovanému zavedení elektronické evidence tržeb už bylo řečeno hodně, a to nejen během prvního čtení, ale i během dnešní debaty i debaty před týdnem nebo dvěma týdny. Na první pohled to vlastně připomíná opakování toho, co již bylo vícekrát řečeno. Je dán i scénář této debaty. Na jedné straně stojí nebo sedí pan ministr financí a také majitel Agrofertu Andrej Babiš, který spíše za tiché asistence sociálních demokratů a lidovců tzv. bojuje proti nepoctivým živnostníkům a který se současně snaží vmanévrovat pravicovou opozici do role politiků, kteří se těchto nepoctivců zastávají. Na druhé straně pravicová opozice, která se takovému nepravdivému výkladu brání, upozorňuje na to, že elektronická evidence tržeb je zbytečné a drahé opatření. Opatření, které stejně nepřinese více poctivosti do podnikání, a už vůbec nezvýší příjmy do státní pokladny.

    Důsledky tohoto zákona jsou ale natolik závažné, že je třeba mnohé argumenty zopakovat. Tento zákon totiž neřeší příčiny neplacení daní a některých podnikatelů, ale šedou zónu fakticky jen posílí. Zákon navíc nedopadne jen na hlavy podnikatelů, ale jeho důsledky v praxi pocítí všichni občané.

    Možná vás překvapím, ale v úvodu svého vystoupení chci vyslovit s panem ministrem financí souhlas, a s mnohými z vás. Ano, daně se skutečně mají platit. A ano, i mezi malými podnikateli a živnostníky jsou lidé, kteří se jejich placení vyhýbají. Pokud pan ministr vyšel při plánování elektronické evidence tržeb z faktu, že jsou mezi malými podnikateli také nepoctivci, položil si podle všeho otázku, jak to změnit. To byla ovšem otázka velmi předčasná. První, na co se měl sám sebe zeptat, je, proč tito nepoctivci jsou a proč jsou do šedé zóny často vyháněni i normální slušní podnikatelé a živnostníci. Jsem totiž hluboce přesvědčen o tom, že lidí, kteří stát podvádějí cíleně a podváděli by za jakýchkoli podmínek, je zvláště mezi malými podnikateli jen malá část. Jestli dnes něco malé podnikatele trápí, tak je to bobtnající regulace, která je blokuje např. v přijímání zaměstnanců, jsou to miliony nových povinností, které na ně stát valí, nepřehledná státní správa a špatně fungující instituce, právní nejistota, kterou zvyšují zdlouhavá soudní řízení a časté změny v legislativě. A pak je tu celkové zatížení především sociálními odvody. Byť pan Opálka se snažil demonstrovat něco jiného, přesto já považuji to zatížení, ty náklady práce za vysoké. A jak je známo, všechno toto vysvětluje i dle mezinárodní studie prof. Schneidra šedou zónu z 52 %. Uvedl to nedávno Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen Fin.

    Mezi daňovým zatížením, přebujelou regulací a šedou zónou je vždy přímá úměra. Čím více je podnikání takto zatíženo, tím se rozšiřuje i šedá zóna a zvyšuje počet podnikatelů, kteří se placení daní vyhýbají. Pan ministr Babiš jistě tato fakta zná, ale nereaguje na ně. Alespoň jsem si nevšiml, obecně, že by vláda chystala nějaká opatření, která by podnikatelům místo naložení dalších povinností na záda život ulehčovala. Vláda jim namísto toho chce naordinovat další povinnosti, další nejistotu a strach z finančních postihů.

    Je docela úsměvné, pokud pan ministr, ale i další podporovatelé myšlenky zavedení EET hovoří o tom, že vlastně poctivým podnikatelům pomáhají. Jestli podnikatelé od státu něco skutečně potřebují, pak je to řešení zmíněných problémů, které jsem naznačil. Anebo by alespoň uvítali, kdyby jim stát při podnikání byrokraticky nepřekážel.

    Problém daňových úniků z drobného podnikání, o tom již zde bylo mluveno, navíc podle mého soudu není tak závažný, jak se nám Ministerstvo financí snaží namluvit. Padla zde čísla 7 % NKÚ, o kterém se dopoledne mluvilo jako o velmi relevantní instituci, číslo 40 %, které uvedl ministr financí s tím, že se NKÚ spletl a že ten svůj odhad uznal za chybný. Nevím. Zdá se mi, že vláda, a už to tu zaznělo v prvním čtení, jde s kanonem na vrabce. Podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu v tuzemsku je odhadován zhruba kolem 15 %, což je pod průměrem Evropské unie. Drobní podnikatelé se na daňových únicích podíleli jen velmi malou částí. Skutečné sumy utíkaly státu úplně jinde a myslím, že o tom také mluvil pan ministr Babiš.

    Je bláhové věřit, že elektronická evidence tržeb zvýší výběr daní. Pan ministr sice spolu se svým kolegou Borisem Lalovacem se před několika měsíci snažili dokazovat, jakým úspěchem tento experiment skončil v Chorvatsku. Čísla však jejich nadšení nepotvrzují. A není to tím, pane ministře, že se snížily sazby DPH. Není ani pravda, že v Chorvatsku je 23 % základní sazba. V Chorvatsku je 25 % a ta snížená sazba je 13 % aktuálně, nikoli 10. To znamená, navzdory tomu, že v Chorvatsku se snížila v roce 2014 ona snížená sazba, tak stát vybral méně na DPH než před zavedením elektronické evidence tržeb.

    Chci se trochu věnovat i tomu, jak je ten zákon napsaný. Bohužel, tak jak jsem si ho četl, a četl jsem si připomínky, které nebyly všechny vypořádány, tak tvrdím, že je špatně napsaný, a to by platilo i pro případ, že by jeho autoři byli vedeni těmi nejušlechtilejšími zájmy. Sám jsem mnohokrát apeloval na to, abychom přijímali zákony jednoduché a stručné. Právě ale zákon o elektronické evidenci tržeb stručný být nemůže. Zavádí naprostou novinku, bude na něj navazovat celá řada rozhodnutí a lidem, kteří se jím budou muset řídit, má dát návod, jak se v praxi chovat. Bohužel to nedělá. Zákon deleguje pravomoci na vládu, na Finanční správu, mnohdy nevysvětluje v paragrafovaném znění ani základní pojmosloví. Řadu věcí se vláda, ano, snaží vysvětlit v důvodové zprávě. Není to ale důvodová zpráva, kterou budou moci živnostníci mávat před nosem finančním úředníkům, až je přijdou zkontrolovat.

    Je to tedy zákon výčtem paragrafů spíše stručný, ale současně nebezpečný. Je to bianko šek, který si každý finanční úřad bude moci vykládat po svém. Bohužel můžeme jen odhadovat všechny praktické důsledky a možné situace, které v důsledku zavádění centrální evidování tržeb nastanou. Stát tady podnikatele hází do vody a ti musejí plavat, protože jinak jim budou hrozit až půlmilionové sankce. A když ne půlmilionové, tak určitě v řádu desítek tisíc. A kdo bude rozhodovat? Kdo může rozhodnout o bytí a nebytí daného podnikatele? No přece ti, kteří budou kontrolovat, tzn. úředníci finanční správy. Ti podle návrhu dokonce mohou rozhodnout o tom, že podnikateli provozovnu zavřou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Lorencová, po ní pan poslanec Jan Volný. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já mám takový pocit chvílemi, že máme Sněmovnu nebo její část obsazenou samými jasnovidci. Všichni vědí - nebo část ví, jak to bude strašně nefungovat, jak to bude hrozně drtit ty drobné chudé živnostníky, kteří nemají ani na to, aby ty daně odváděli. Takže mě to nutí, abych se zeptala, kde ti jasnovidci byli v době, kdy tato Sněmovna, v jiném složení samozřejmě, přijímala zákony, podle kterých stačilo pojmenovat jednu a tu samou komoditu jiným názvem. Nic víc nebylo potřeba. A odjížděly ne miliony, ne stovky milionů, ale miliardy (s důrazem), miliardy vytahané v souladu se zákony přijatými touto Sněmovnou, vytahané z kapes řadových daňových poplatníků! Kde byli ti jasnovidci, když se ty zákony přijímaly? To neviděli? Ne, oni viděli, že to fungovat bude. A ono to taky fungovalo. A hodně dlouho! Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já nemůžu vaším jménem nereagovat na pana kolegu Vilímce. To je krásný důkaz, jak umí fabulovat a jak přetvářejí vysvětlováním své představy a předbíhají tu pravdu. On správně řekl - já jsem tady kýval, že jsem v Senátu řekl, že prvotní ambice EET není výběr daní, ale zrovnoprávnění podmínek. A on z toho udělá závěr, že blízký spolupracovník pana ministra sám ví, že se nevybere víc daní. Je to normální? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych prostřednictvím vás sdělil paní poslankyni Lorencové, že pořad Klekánice už neběží několik let na televizích, které působí na území České republiky. Prosil bych, abychom se věnovali skutečně tomuto tématu.

    Možná bych se vrátil ke konferenci k elektronické evidenci tržeb, která tady proběhla, v České republice, 16. 6. 2015. To jsou ty zkušenosti, které jsou právě z Chorvatska, kde tady vystupoval pan ministr financí Chorvatska Boris Lalovac. Hned první věta zní: "Nebyl to projekt pro to, abychom naplnili rozpočet. Byl to projekt, který přináší poctivý souboj mezi podnikateli." Je to pěkná vize, ale myslím si, že tam je problémů celá řada. Už jsem o tom hovořil. Nechci se k tomu vracet.

    Ale abych reagoval svou faktickou poznámkou, tak na ctěného kolegu pana Vilímce, jak říká, že by chtěl vyhodit článek 5, nebo ten odstavec 5. Myslím si, že to určitě nebude přivítáno, protože tady je věta, kterou on končí: "A věřte, že stačí uzavřít takovéto objekty na několik dnů, a oni okamžitě přijdou a slibujou, že budou platit i dopředu". No, bodejť by ne. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěl jsem mluvit, poslouchám debatu poměrně pozorně, protože sám taky mám původ v oblasti byznysu, ale přece jenom o jednu věc se s vámi podělím. Já jsem v létě asi jako řada z vás byl na řeckých ostrovech a díval jsem se, jak to probíhá. Lidi z byznysu chodí se složenkami na poštu. Nefunguje elektronické bankovnictví. V termínu splatnosti tam buď budou, nebo dostanou penále, nebo od nich nevezmou peníze - fronty. Jedním společným jmenovatelem je prostě zaostalost, která je součástí a komponentou zadlužení. Není asi náhodou, že na ostrovech má SYRIZA podporu přes 70 %, ačkoliv ostrovy dělají největší tržby v celé řecké ekonomice. Tam se prostě daně neplatí, protože není žádná evidence a protože je to zaostalé.

    Je známo, že se tady snažím, a asi marně, protlačit elektronické volby. Teď se zřejmě bude debatovat o elektronických občankách. Já si myslím, že je potřeba taky vážit základní aspekt modernizace. Proboha, kdy jsme chodili na poštu? Kdy jsme nosili příkazy do bank? To všecko máme za sebou. Dneska se pohybujeme v tom elektronickém světě automaticky. Já si myslím, že tenhle aspekt EET, protože tady běží bitva o princip tam a zpátky, ale modernizační aspekt, jestli to bude fungovat, a chápu, že se to bude spouštět graduálně, bude velký krok dopředu i z hlediska podmínek. Já bych to nevnímal jako šikanu.

    A teď zopakuji, co už jsem tady říkal, a končím. Budeme svůj vývoj dopředu z hlediska zapojení byznysu do celé finanční správy řídit podle těch několika procent lidí, kteří nejsou dost gramotní nebo vybavení? Nebo půjdeme dopředu, jak jsme šli s eGovernmentem, a pak jsme zamrzli. (Upozornění na čas.) Byla to především koalice vedená ODS, která tlačila eGovernment dopředu, velmi silně a dobře. Pak jste zamrzli. Nevím proč. Toto je jedna z příležitostí, abychom se hnuli dopředu, tak to pojďme udělat, minimálně z tohoto důvodu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Ještě než mu předám slovo, přečtu omluvy. Dnes od 14.30 do 16 se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš. Paní poslankyně Hnyková se omlouvá mezi 17. a 20. hodinou z důvodu jednání. Paní poslankyně Balaštíková se omlouvá dnes od 17 do 21 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Marek Černoch se omlouvá dnes od 17 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, nemám ambici tady zákon nějakým způsobem kritizovat, nebo naopak obhajovat, ale dovolím si upozornit na některá sporná ustanovení zákona, která mohou v praxi přinést problémy. Byl bych rád, kdybych k tomu dostal nějaké vysvětlení z Ministerstva financí, případně od pana ministra. Nemám také ambici to nějak upravovat ve druhém čtení, protože si myslím, že to je věc složitější a že to musí udělat Ministerstvo financí.

    Tedy ke sporným ustanovením zákona.

    Dotknu se § 11 - Povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu. Zde je uvedeno, že správce daně vydá na základě žádosti poplatníka povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu, pokud by evidování dané tržby běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti poplatníka, ze které tato tržba plyne. V žádosti poplatník uvede důvody, které svědčí pro naplnění podmínek pro vydání povolení a tržby, na které se má povolení vztahovat, a správce daně o žádosti rozhodne ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání.

    Podle mého názoru zákon má určit, kdo má nárok na fungování ve zjednodušeném režimu. Není dobře, když toto je ponecháno na libovůli úředníka finančního úřadu. Kritéria, podle kterých má tento úředník rozhodnout, by měla rovněž mít oporu v zákoně. Mělo by se tedy vyjasnit už v zákoně, kdo bude mít nárok na fungování ve zjednodušeném režimu.

    Dále § 12, který se týká tržeb vyloučených z evidence tržeb. Evidovanou tržbou nejsou tržby z podnikání podle zákona a tak dál.

    Podle mého názoru není možné jen tak celá odvětví vyloučit z evidence tržeb. To, že mají regulaci zvláštním zákonem, nedává žádné odůvodnění, proč neevidovat tržbu. Například poplatek za odběr vody je řádnou tržbou a za službu spojenou s dodávkou vody. Nakonec je odveden i zisk a ve prospěch subjektu. Právě toto má být evidovanou tržbou pro kontrolu řádného zdanění zisku, pokud platí princip, který je spojen s tímto návrhem zákona. To je potom záležitostí tisku 514, změnového prováděcího zákona k elektronické evidenci tržeb.

    Dále si myslím, že není dobré míchat dvě věci - evidenci tržeb a zdanění. Zákon tady podle mého názoru zmateně předpokládá, že když se momentálně nedaní, tak ani není potřeba evidence. Tento přístup ke konstrukci výjimek zakládá nerovnost v podnikatelském prostředí. Dá se to řešit jinak, například limitem na maximální částku za rok platnou pro všechny. Měla by se držet jasná linie. Tam, kde podniká subjekt za účelem zisku, tam musí být evidence tržeb. Pokud má výjimku, tak potom udělenou na základě zákona, například energetického nebo bankovního a podobně. Tam to má být jasně napsáno, které tržby a proč nepodléhají této evidenci. Je nutné řádně doplnit tisk 514 - změnový i prováděcí zákon.

    Takto nastavené výjimky povedou jenom k dalším neshodám. Například si dovedu představit pečovatelský dům, který si otevře bufet, a teď je otázka, jestli bude osvobozen od hlášení tržeb, anebo ne. Podle toho, jak je to momentálně napsáno, je to neziskovka z vedlejší činnosti, tak asi hlásit nebude. Provozovna bufetu naproti přes ulici už toto privilegium mít nebude. Takto to není možné nastavit. Limit je pro všechny a je jedno, kdo to dělá. Služba zákazníkovi bufetu je stejná všude. Stejnou argumentaci dal navrhovatel, když navrhl vyjmout tržbu z evidence veřejných toalet, malé tržby rovná se malý únik na daních. Toto hledisko by se mělo zobecnit, dopočítat dopady a vyhodnotit výjimky.

    Dále se chci dotknout ještě § 16, to je ochrana autentizačních údajů a certifikátů pro evidenci tržeb. Zákon nikde, ani ve vyhlášce, kterou jsme díky paní ministryni dostali do kontrolního výboru, neřeší vydání náhradního certifikátu při poruše pokladny, tedy prostředku pro autorizaci odesílané datové zprávy. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, nejen pro milého kolegu Hájka, který tu teď není bohužel, ale pro všechny, kterým chyběla Big Brother tematika, tak jsem tady.

    Jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí jsem se na vládní návrh zákona už z této pozice díval. Přesto připomínky Úřadu pro ochranu osobních údajů, které mi připadají naprosto logické, zůstaly nevyslyšeny. Je potřeba si je zopakovat, protože to je důvod, proč já pro tento návrh nemohu zvednout ruku a proč, pokud to ještě nikdo neudělal, navrhuji zamítnutí tohoto návrhu.

    Úřad pro ochranu osobních údajů požadoval, aby se návrh zákona o evidenci tržeb vrátil do fáze věcného záměru, a udal 11 podle mě jasně logických důvodů.

    Za prvé, standardní legislativní postup. Věcný záměr totiž není jen tak nějaký samoúčel. Jeho smyslem je představit a vyhodnotit možné varianty řešení problému a nechat politickou reprezentaci rozhodnout o volbě optimálního modelu, neboť pouze ona za něj nese politickou odpovědnost. Ministerstvo financí však opakovaně věcný záměr přeskakuje. Věcný záměr nahradil RIA, její varianty jsou arbitrárně vyhodnoceny pomocí účelově nastaveného bodování. Tím je politické rozhodování o volbě optimálního modelu konvertováno na rádoby expertní, jako kdyby existovala optimální varianta zřejmá všem. Ve skutečnosti volba modelu odvisí od politické představy správné regulace, která je odlišná v konzervativní, liberální nebo socialistické ideologii. Zvolený přístup je verifikován ve volbách, což expertní rozhodování nikdy nemůže nahradit. To by byl totiž konec demokracie.

    Druhý důvod. Důvodová zpráva jasně říkala: navrhovaná právní úprava nemá dopad na standard ochrany soukromí a osobních údajů. Prosím vás, a už jsem to tady jednou říkal, předkladatel tímto zamýšlí největší zpracování osobních údajů v historii České republiky - podnikatelů, fyzických osob. Vyhodnocení dopadu na soukromí odbude jednou nepravdivou větou? To je zcela nepřijatelné. Smyslem DPIA je popsat a vyhodnotit stávající a zamýšlená zpracování osobních údajů. K vyhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů slouží většinou tento postup: musí-li se nově zpracovat osobní údaje, je potřeba uvést jeho základní parametry - proč, specifický účel, kategorie zpracovávaných osobních údajů, veřejnost zpracování, jeho částí nebo výstupů ze zpracování zakládaného navrhovanou regulací a lhůty pro uchování osobních údajů. Stejný postup se použije, pokud je někdy měněno již existující zpracování osobních údajů. V takovém případe je třeba jednoznačně vyjádřit povahu změny, jestli rozšiřuji, zmenšuji, uvést klíčový měněný parametr, lhůtu uchování osobních údajů, rozšíření počtu nebo rozsahu jednotlivých údajů nebo údajových položek.

    Co se týká rozsahu oprávnění subjektu údajů, uvede se slovní vyjádření obsahu dotčených oprávnění podle zákona o ochraně osobních údajů a popíše, pokud možno je i vyhodnotí za použití běžně používaných kvalifikačních kritérií. Zásah do každého z těchto oprávnění je potřeba učinit. Poté se vyhodnotí, zda navrhovaná regulace představuje zvláštní úpravu některé povinnosti nebo oprávnění subjektu údajů a kvalifikační hodnocení takové změny, pokud to lze. V popisu jiných dopadů na soukromí se uvede jednak obecně používané označení dotčeného aspektu soukromí, tak výstižné označení nebo popis zásahu. Pokud se předpokládá, nebo dokonce přímo zamýšlí návaznost na jiná již existující nebo souběžně zakládaná či zamýšlená zpracování osobních údajů, vyhodnotí se, zda jde o prostou výměnu, či zda bude nebo má být dosahováno synergického efektu.

    Identifikují se a popíší všechny uzly, ve kterých existuje nebo vzniká potenciálně nebezpečí neoprávněného přístupu nebo zneužití osobních údajů. Popíše a stručně se vyhodnotí kvalita osobních údajů, jež mají být zpracovávány. Pro hodnocení se použijí parametry jako obecný požadavek na kvalitu zejména ve vztahu k možným právním důsledkům, spolehlivost zdroje, stálost vstupních hodnot, a tam, kde jsou na to dány podmínky, rovněž forma a periodicita aktualizace a parametry specifické pro upravované zpracování osobních údajů. Uvedou se základní protiopatření, která zajišťují ochranu osobních údajů, a to jak specifická, tak i obecná, vše podle zákona o ochraně osobních údajů.

    Lze shrnout, že předmětem hodnocení jsou pouze přímé projevy. Popis se uvádí, i pokud navrhované řešení zachovává již právně existující zpracování osobních údajů a parametry práva na ochranu osobních údajů. Je-li shledáno, že existují změny ve zpracování osobních údajů, popíší se a zhodnotí záruky pro ochranu osobních údajů, přednostně a v úplnosti se popíší postupy a instituty. Není-li jich, pak se vyhodnotí, zda a v jaké míře se použijí záruky a opatření podle obecného zákona o ochraně osobních údajů a jiného zákona obsahujícího zvláštní úpravu, kterou je potřeba převzít.

    Za třetí. RIA je přetížena detaily, ale nevysvětluje ani základní věci, a proto je nutno ji přepracovat. Předkladatel zvažoval několik variant působnosti zákona. Ačkoliv píšeme rok 2015, statistická data pro tento zákon jsou z roku 2012. Jak je to možné? Předkladatel zastaralost informací nikde nezdůvodňuje. Ačkoliv je podle ČSÚ v České republice cca 1,3 milionu podnikatelů, podle předkladatele se má zákon týkat jen 600 000 subjektů. Více než 50 procent podnikatelů tedy nemá žádné tržby? RIA postrádá vyhodnocení alternativ u základních otázek, jako je například povinnost převzít účtenku, což je § 17.

    Za čtvrté. Legislativně technické podpora (v písemném podkladu je slovo podoba). Je nezbytné osnovu podstatně přepracovat i po legislativně technické stránce. Například § 1 až 3 - tyto paragrafy do osnovy vůbec nepatří, protože nestanovují žádná oprávnění ani povinnosti. Jsou to pouhé informace.

    Za páté, Porušení principu dělby moci. Je zcela nemožné, aby k výjimkám ze zákona bylo zmocněno Ministerstvo financí. To je v rozporu s principy dělby moci a zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, jak je již stanovena v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. (2) Listiny práv a svobod: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví." Zde zákon žádné meze nestanovuje. To samé platí i pro další zasílané údaje o tržbě podle § 12 odst. 3.

    Důvodová zpráva sice specifikuje, že se předběžně počítá se zasláním základních údajů o poplatníkovi, jako je jméno, příjmení, případně název, sídlo firmy, a o proběhlé transakci zejména čas, objem platby. Dále se předpokládá, že součástí údajů zasílaných správci daně bude údaj o době odezvy, tj. bude možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby. A to patří přímo do normativního textu.

    Za šesté, autentizační údaje. Právní úprava je příliš strohá. Důvodová zpráva pouze definuje, že jsou přihlašovací údaje a certifikát. Navíc je otázkou, proč má poplatník o autentizační údaje žádat. Proč mu nejsou přiděleny automaticky? To vše by měl řešit věcný záměr. Naopak je problematické, že je osnova přetížená podrobností v tom, že se žádost posílá na adresu určenou pro evidenci tržeb. Za jak dlouho budou přiděleny údaje? A tak podobně.

    Je nezbytné upozornit i na to, že předkladatel má zcela nesprávné pojetí identifikace a autentizace. Zatímco identifikace je ztotožnění, tj. určení, o který konkrétní subjekt se jedná, autentizace je ověření třídy oprávnění, tj. zda konkrétní subjekt smí něco dělat, aniž by nutně musel být identifikován.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Radimu Holečkovi za jeho příspěvek do obecné rozpravy. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, Chtěl bych jenom na úvod opravit některé údaje, které zazněly tady v rozpravě. A to pan ministr říkal, že studie BDO stála nějaký 190 tisíc. Nám na kontrolní výbor zaslal přehled nebo seznam uskutečněných nákladů k 15. 9. 2015 a tam je u položky Konzulace BDO částka 241 879 korun. Placeno jednou fakturou. Co se týká... Bez DPH, pane ministře, kdyby to bylo, tak to by vyšlo 190 tis. na nějakých 229 tis., takže furt tam ještě něco falíruje.

    Pan Stanjura tady mluvil o nějakém píárku, tam jsme dostali informaci, že Marek Hlavica dostal vyplaceno 1 253 802 korun k tomu datu. A celkové náklady k datu 15. 9. na elektronické tržby jsou 4 718 036,66 koruny.

    A teď bych chtěl ještě něco dalšího.

    V prvním čtení zákona o elektronické evidenci tržeb nám pan ministr předvedl velké účtenky, na kterých ovšem chyběla spousta údajů. Před druhým čtením vydal vlastním nákladem brožurku, o které nás tady od tohoto pultíku ujišťoval, že tam už je to všechno správně. Bohužel není. Minule jsem tady vzpomněl, že v zasílaných údajích chybí například takový zásadní údaj, jako je základ daně, jak to vyžaduje § 19 odstavec 2 písmeno d). Také podpisový kód poplatníka byste mezi zasílanými údaji marně hledali. Tím myslím v té brožurce. Naopak je tam navíc fiskální identifikační kód. Ten ve skutečnosti opravdu není odesílán na finanční úřad, tento kód se dozví prodejce až od finančního úřadu jako potvrzení zaevidované platby.

    Bezpečnostní kód poplatníka uvedený v brožurce neodpovídá návrhu vyhlášky, která nám byla předložena spolu s návrhem zákona. Podle ní je bezpečnostní kód poplatníka tvořen transformací podpisového kódu poplatníka dle matematické funkce SHA1. Výsledkem této matematické funkce je řetězec 20 osmibitových znaků. Z nich jsou ale některé netisknutelné, a proto jste pro vytištění provedli asi převod do tisknutelné verze znaků Base64. Ta převádí tři osmibitové znaky na čtyři šestibitové. Vámi předložený bezpečnostní kód poplatníka má ale jen 27 znaků, jeden prostě chybí, protože výsledek převodu má mít n krát 4 znaky, tedy 28. A jenom pro fajnšmekry, kód, který je uvedený na účtence, není možno reálně vygenerovat, protože nemá-li zpráva, ta původní, 20 znaků, n-krát tři znaky, doplní se znakem =, pokud to uděláte, tak nikdy nemůžete dostat na 27. místě znak 5, protože ten má v kódování Base64 nejnižší bity 01, zatímco bity znaku =, které připadají na ten 27. znak, jsou 00. Tož tak, pane ministře. (Oživení v sále, potlesk zleva.)

    A ještě bych měl jednu otázku k technickému řešení. Ve studii BDO je v části Kvantitativní odhad objemu transakcí uvedeno: Propočtem na kapacitu zpracovaných transakcí systémem a s ohledem na špičky je určena cílová hodnota výkonnosti systému na 10 tisíc transakcí za sekundu. S touto hodnotou je potřebné v projektu pracovat a projektovat technické a jiné výkonnostní kapacity systémů. - To má pan Stajnura v té studii, kterou dneska obdržel. Protože nemáme na kontrolním výboru dosud smlouvu o zajištění provozu informačního systému elektronické evidence tržeb, byť jsme o ni opakovaně žádali, tak ocituji jenom z výzvy k zajištění provozu, to je taková zadávací dokumentace. A tam je uvedena špičková požadovaná propustnost přijímaných účtenek 4000 kusů za sekundu. Tedy méně než poloviční. I ostatní údaje jsou v obdobných relacích.

    Ptám se, pane ministře, proč jsou ty požadované parametry systému v zadávací dokumentaci tak podhodnoceny? Na mě to dělá dojem, že se požadované parametry podstřelí, aby v průběhu realizace byly proplaceny navýšené náklady, protože systém je přece potřeba posílit.

    Děkuji za odpověď. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koníčkovi, který byl zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda ODS Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, protože se asi blížíme ke konci obecné rozpravy ve druhém čtení, rozhodně se ale neblížíme ke konci celkové diskuse o elektronické evidenci tržeb, tak ale já přece jenom tady v rámci druhého čtení bych chtěl shrnout naše výhrady, výhrady Občanské demokratické strany, které máme k elektronické evidenci tržeb, a připomenout některá fakta, data, čísla, informace, které jsou podstatné a které v této debatě třeba nezazněly nebo byly bagatelizovány ze strany zástupců vládní koalice. naše stanoviska nebo naše výhrady k elektronické evidenci tržeb shrnu do šesti bodů, kde na základě čísel, faktů, dat budu hovořit o tom, proč je systém elektronické evidence tržeb nebezpečný jak politicky, tak ekonomicky, proč nepomáhá, tak jak je navržen, k lepšímu a férovějšímu výběru daní, narovnání podnikatelského prostředí a proč je jen součástí soustředěného útoku vlády na živnostníky, podnikatele a všechny pracovité občany v této zemi, který se projevuje v mnoha jiných legislativních opatřeních, ale právě v elektronické evidenci tržeb svým způsobem nachází svoje vyvrcholení. Takže šest bodů, šest základních výhrad.

    Za prvé, systém je zbytečný. Dámy a pánové, nikdo nepochybuje o tom, že výběr daní je jednou ze základních úloh státu a že stát by měl hledat všechny cesty a všechny nástroje využívat k tomu, aby daně vybíral, a vybíral je dobře. Ale v tomto případě, a já myslím, že to debata, které jsme tu byli svědky, jasně ukázala, nejde o lepší výběr daní ze strany státu, nejde o využívání všech prostředků, které stát má, toho obrovského aparátu úředníků, tohle všechno se tady neodehraje. V tomto případě jde o přenášení povinnosti, kterou stát při výběru daní má, přenášení této úlohy státu na podnikatele, na živnostníky, aby v této jakési absurdní přesmyčce tito lidé kontrolovali sami sebe za své vlastní peníze.

    Systém je také, a to jsme tu opakovaně ukázali, disproporčně zacílen jen na velmi malou část daňových úniků. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, a mně úplně fascinuje, jak ti, kteří tady bojují za rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, současně zpochybňují to, co Nejvyšší kontrolní úřad uvádí ve svých statistických analýzách, ve svých zprávách, tedy podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je pouze 7 % výpadku daně z přidané hodnoty zaviněno malými podnikateli a živnostníky, a přesto Ministerstvo financí soustředí veškerou energii, veškeré finanční prostředky, celé své hlavní úsilí právě na tuto skupinu, která na výpadku daně z přidané hodnoty má úplně minimální podíl. Přitom, a o tom jsme se tady také bavili, má v současné době Finanční správa všechny informace, které potřebuje k tomu, aby identifikovala, kdo případně daně neplatí, kdo krátí DPH, kdo se chová nestandardně. Jde jen o to, aby to stát využíval, a nemusíme k tomu vytvářet tento systém, který je naprosto zbytečný.

    Při zhodnocení dat, která máme k dispozici z té jediné země, kde něco podobného funguje, ale i z výroků samotného chorvatského ministra financí zjistíme, že právě chorvatský model ukazuje, že se nenaplní a nemohou se naplnit ambice nebo úmysly, se kterými tady elektronickou evidenci tržeb představujete a hájíte. Připomeňme si čísla, která jsou běžně dostupná. V roce 2013, tedy po zavedení registračních pokladen v Chorvatsku, tam klesl výběr DPH o jedno procento. Ano, můžeme říkat, že to bylo proto, že se zavedla druhá snížená sazba, jenomže v roce 2014 výběr DPH zase o 1 % vzrostl, ale ne díky registračním pokladnám nebo elektronické evidenci tržeb, ale jenom díky tomu, že se snížená sazba z 10 % zase zvýšila na 13 %. To jsou prostě čísla, fakta, zkušenosti z Chorvatska, z jediné země, kde elektronická evidence tržeb v té podobě, nebo zhruba v té podobě, kterou nám tady představujete, funguje.

    Když se podíváme na výběr daní z příjmu právnických osob v Chorvatsku, tak zjistíme, že tam došlo v roce 2013 k výraznému poklesu a ten pokles pokračoval i v roce 2014 - 17, 15 %. Prostě chorvatská zkušenost nám ukazuje, že to, co nám tady říkáte jako naši světlou budoucnost s výběrem daní, že prostě v realitě ani v tom Chorvatsku nefungovalo.

    To byl první argument, první bod kritiky - systém je zbytečný.

    Za druhé, elektronická evidence tržeb, registrační pokladny, nazývejme to, chceme, jsou složitou plošnou restrikcí, která bude šikanovat podnikatele, ale nejenom toho, bude komplikovat život i nám všem ostatním, tedy zákazníkům. Stát říká ústy ministra financí, že chce trestat nepoctivé, ale místo toho, aby trestal nepoctivé, k čemuž, jak jsem říkal už u předcházejícího bodu, máme k dispozici všechny nástroje, stát má všechny potřebné informace, má na to aparát, můžete to dělat, tak místo toho a priori postihuje všechny poctivé a slušné podnikatele a komplikuje jim život a bude komplikovat život i nám všem ostatním, protože nákupy s povinným vydáváním účtenek se nepochybně zkomplikují a mnohde se i prodraží. Já nevím jak vy, já prostě po České republice jezdím. Já nevím, jakou máte zkušenost vy, ale já mám třeba zkušenost, a bavili jsme se tady o tom, že prostě na řadě míst existují potíže s připojením. Není ani úplně někdy banální si něco vytisknout. Prostě komplikace tady jsou. Je absurdní, když je bagatelizujete, protože zkušenost s tím máme všichni, a ono to nebude fungovat tak, jak říká pan ministr, že tam vlastník bude mít takovou tu jednoduchou aplikaci, na kterou se připojí k tiskárně, hned si všechno vytiskne a všechno bude fungovat. Všichni máte zkušenosti s tím, že to tak není, jenom si to poctivě přiznejme, že to tak často nefunguje. A to bude znamenat to, že se právě prodej zboží mnohdy touto v uvozovkách jednoduchou operací zkomplikuje.

    Prostřednictvím elektronické evidence tržeb získá stát velmi cenné informace, které budou zneužitelné a využitelné. A já nebudu podsouvat Andreji Babišovi, že je chce využít pro sebe a pro své firmy, i když, dámy a pánové, ani to nelze samozřejmě teoreticky vyloučit, ale já to panu ministrovi Babišovi podsouvat nebudu -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo, ale míra hluku v této Sněmovně je vyšší, než se sluší slušné Sněmovny Parlamentu. Prosím kolegy, aby se ztišili, a vy pokračujte, až tady nastane ticho. Děkuji.

  • Poslanec Petr Fiala: Už budu pokračovat. Děkuji. Já to panu ministrovi třeba nemusím podsouvat, ale ani nechci a nepovažuji za nutné, aby takovéto citlivé informace měl stát, aby tyto informace měli úředníci. Pochybuji o tom, a tady to v té debatě také opakovaně zaznělo, že mít tyto informace má nějaký smysl. Určitě to má smysl z hlediska podnikání, z hlediska konkurence, ale nemá to žádný význam pro stát a není to potřeba pro to, abychom zlepšili výběr daní. To tady také opakovaně zaznělo.

    Bohužel právě mít tyto informace a disponovat s nimi je jednou ze základních motivací zavádění tohoto systému. Chorvatský ministra financí, když byl na návštěvě v České republice, říkal, že se sice nepovedlo zvýšit výběr daní v Chorvatsku, ale že systém přinesl velmi cenné informace, a doslova řekl - cituji: "Vidíme, kolik má podnikatel na účtu, co si kupuje a jestli na tom vydělá." To jsou slova chorvatského ministra financí, kterými sám zhodnotil pozitiva zavedení registračních pokladen nebo elektronické evidence tržeb. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane předsedo, za váš příspěvek do rozpravy. Eviduji jednu faktickou poznámku, kterou má přihlášenou pan poslanec Nykl, a poté řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Beznoska. Máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já jsem si rád vyslechl pana profesora Fialu, ale polemizoval bych s tím jeho bodem číslo 4, kde mluvil o tom, že v Chorvatsku poklesl počet podnikatelů po zavedení EET. Já jsem o tom tady už minule mluvil. My vycházíme z dat chorvatského statistického úřadu a tam je to tak, že sice klesl počet podnikatelů jako fyzických osob, ale je tam nárůst podnikatelů jako právnických osob, takže celkově se počet podnikatelských subjektů zvyšuje, jsou to jasná data, mám to tady na grafech a když tak vám to pak předám. Jsou to jasná data z chorvatského statistického úřadu zpracovaná i Parlamentním institutem naší Sněmovny, je tady Labour Force Survey Results Croatia. Takže je jasné, že jediný problém je, že klesá OSVČ v zemědělství, ale to klesá od roku 2010, to nemá nic společného s EET, ale co se týče celkového počtu podnikatelů, je tam naopak nárůst. Takže buď máme dvě Chorvatska, nebo se bavíme o různých statistikách. Ale ta naše hovoří o naopak kladném čísle. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: A už jsme zase v tom Chorvatsku. Tak jste se snažili, když začala ta debata, vyměnit Chorvatsko za Švédsko. To moc nefunguje, tak jsme zase v tom Chorvatsku. A přesně to říkal pan poslanec - je to útok na ty nejmenší, na OSVČ, ty, které my chceme hájit, chceme hájit jejich svobodný prostor k podnikání, a jejich počet klesá. To se přece shodujeme. Že to velkým funguje, to je taky pravda. Přečtěte si, kdo na tom vydělal nejvíc, která firma, obrovská, největší firma v Chorvatsku z toho profituje. To, že vám se ten model líbí - tak máme jiné vidění světa. Nám nestačí, že v každém odvětví průmyslu či služeb budou dvě tři velké firmy, aby se jednou za rok dva majitelé, tři majitelé sešli, podělili se o trh, řekli si, jak to bude, a šli dál. Ale jestli nechcete, a snažíte se o to dneska celý den, že není Chorvatsko ten vzor, tak si vyberte - buď je, nebo není.

    Když jsem tady mluvil o tom podílu šedé ekonomiky, nikdo na to neodpověděl, na tu moji otázku, čím to je, že ti, kteří mají ten skvělý systém, ať už registrační pokladny, nebo EET, mají vyšší než průměrný podíl šedé ekonomiky v Evropě, a naopak, vzpomeňme si na ta čísla, z patnáctky zemí, které mají vyšší podíl šedé ekonomiky, než je průměr EU, a tím pádem i vyšší podíl šedé ekonomiky, než má Česká republika, má třináct tento skvělý nástroj a z těch ostatních šestnácti, které mají nižší průměr, nižší podíl šedé ekonomiky, než je průměr Evropské unie, pouhé tři. Když jsem se ptal, jak si vysvětlujete tento paradox, že ti, kteří ten skvělý nástroj mají, mají vyšší podíl šedé ekonomiky, a naopak, tak nedostávám žádnou odpověď. Pořád slyším - podle Chorvatska, chorvatského. My jsme si nezvali toho chorvatského ministra financí, to byla PR akce ministra financí. A já jsem si to pustil, já jsem tam nebyl, protože zasedala Sněmovna ten den, ale pustil jsem si to.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, váš čas. (Poslanec Stanjura: Omlouvám se.) Děkuji, přihlaste se znova do rozpravy. Než budeme pokračovat, načtu omluvu - dnes od 17.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Koskuba.

    Další faktickou poznámku má nahlášenou pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat na pana kolegu Fialu. Já jsem poslouchal velice bedlivě to, co jste tady říkal. Vy jste také řekl, že zkrachují především ti poctiví podnikatelé. Já chápu, že zkrachují ti nepoctiví nebo přestanou podnikat, protože nebudou moci krátit tržby, tak se jim to třeba nevyplatí, aby už dále podnikali, to chápu. Ale poctiví podnikatelé, kteří tedy přiznávají všechny tržby, prosperují, tak se chci zeptat, v čem to je, že zkrachují. Je to v tom, že budou mít větší náklady na papír do té tiskárny, nebo je to tím, že budou mít to připojení k internetu, které beztak mají, většina z nich. Takže to mi fakt hlava nebere. Kde jsou ty náklady dodatečné, které je tak zatíží, že zkrachují? Opravdu, buďte tak laskavi, vysvětlete mi to prosím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem tady jednu otázku položil, nikdo na ni neodpověděl, tak položím jinou. Chci se zeptat, jestli ten systém nějak počítá s tím, že Česká republika vstoupí do eurozóny, nebo bude vyžadovat nějakou zásadní změnu, resp. jak to dneska funguje v tom Chorvatsku. Nevím to. Možná bych si to mohl zjistit, ale jestli to funguje i na eura, protože i v České republice v podstatě - není to oficiální platidlo - platit eurem lze. No ale předpokládám, že v každém případě chceme vstoupit do eurozóny, aspoň to tak deklarujeme, v nějakém čase, tak ten systém by tady jistě neměl platit dva, tři, čtyři roky, ale měl by být dlouhodobější, a jestli tedy v tomto směru je počítáno s tím, že se bude platit v České republice eurem. Tak to je otázka.

    A potom poznámka. Jestli tedy je pravda, že 300 tisíc živnostníků, 10 mld. ročně příjem, tak není složité pro nikoho vypočítat si, o kolik by se měl zvýšit obrat jednoho daného podnikatele v daném roce. Tak jestli dobře počítám - nahrubo, samozřejmě, můžete se někdo se mnou přít - tak je to asi o milion korun by měl ten drobný podnikatel zvýšit svůj obrat, aby byl schopen vyprodukovat do státní pokladny tuto částku. Tak to se mi nezdá úplně pravděpodobné, že by v průměru v každé vesnické hospodě byl ten obrat za rok o milion korun vyšší. To si myslím, že tady počítá Ministerstvo financí s nějakými nesprávnými předpoklady, které potom sčítá. Ale to nic, spíše mě zajímají ta eura. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou.***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jako disciplinovaný člen rozpočtového výboru, když má pan předseda našeho výboru nějaký dotaz, tak mu rád odpovím. On sice neposlouchá, ale snad si to potom přečte. Tak ty náklady jsou několikateré. Za prvé pořizovací. Za druhé provozní. Za třetí ztráty, které ten systém (nesrozumitelné). Přečetl jste si, co má udělat živnostník nebo podnikatel v okamžiku, kdy nefunguje spojení, kdy má požádat o potvrzení, že nemůže z technických důvodů vydat účtenku? V tom okamžiku mu všichni odejdou z toho obchodu. Protože to bude dlouhá věc. Podívejte se, co všechno má nahlásit, jak se to eviduje, jak se to ověřuje, co všecko se může stát. Je to poměrně podrobně popsáno v té důvodové zprávě.

    Další náklad nebo ztráta je ta, o které jsem mluvil v prvém čtení. A je to zkušenost z Chorvatska. Když cíleně konkurence zaměstná člověka u svého konkurenta, který v pravý okamžik, je to nahlášeno, nevydá účtenku úmyslně - úmyslně. Přijde mu tam kontrola, vběhne tam finanční úřad, zase ti zákazníci jdou někam jinam, co si vymůžete po tom zaměstnanci? Podle zákoníku práce maximálně čtyři a půl měsíčního platu a to musíte mít štěstí, abyste se toho dočkal. A srovnejte čtyři a půl měsíčního platu s drakonickou pokutou, která mu hrozí. Ten systém kukačky v Chorvatsku reálně funguje. Proto se snižuje počet zaměstnanců. Protože nevěří, a dělají to buď sami, nebo jen se svými rodinnými příslušníky. A nikdo mi na to neodpovídal, co se stane. Proč ta sankce, pokud bude, proč nepadne na toho konkrétního zaměstnance? Představte si, že jste podnikatel, máte zaměstnance, řekne platí tady EET, je to skvělé, já to podporuji, musíš to vydávat. A on to neudělá. A kdo za to může? Ten zaměstnanec? Ne. Vy. Vy to všechno zaplatíte, i ty drakonické pokuty, které tam vidíte. A mohl bych jmenovat, bohužel mi dvě minuty utekly, další a další náklady, další a další ztížení podnikatelského prostředí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Votava. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem se na to chtěl podívat bez jakýchkoli ideologických brýlí, toho se oprošťuji. Pan kolega Stanjura, teď mě neposlouchá, líčí to spíše jako katastrofické, že to musí nastat u každého podnikatele, že bude hned přerušeno spojení, že bude s tím mít náklady, že za každým přijdou a dostane pokutu nebo v podstatě to zaviní jeho zaměstnanec. To už trošku moc dramatizujeme, přátelé. Jsou věci, které se mi tam líbí a které se mi nelíbí, to je pravda. Ale v tomhle zrovna, já si myslím, že to stavíte velice katastroficky a hodně jednostranně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem v žádném případě neříkal, že se to bude týkat každého, ale stát se to může každému a to je velký rozdíl. A ten zákon opravdu podrobně popisuje, co musíte udělat. Já nebudu, aby mě nenapadli operátoři, říkat, kde všude ve svém okrese mám problém s tím chytrým mobilem, který má všechny funkce. Kde mám skutečně problém s kvalitním připojením. A není to jenom v té nejzapadlejší vísce někde v horách. Je to i tam, kde byste to nečekali, i v těch větších městech. Jsou hluchá místa, ten problém máte, ať už opakovaně, nebo to... Samozřejmě ten operátor vždycky řekne: My jsme to měřili, a nic se neděje. No až na to, že se prostě s tím internetem v tom místě moc pracovat nedá. Ale já jsem popisoval případy, které mohou nastat. Nejsou tam žádné obranné mechanismy pro poctivého podnikatele, který má nepoctivého zaměstnance.

    Já jsem tady říkal kolegovi, že přece když tady máme nějaký příběh České pošty, nějaké jiné firmy, pan předseda Faltýnek říká: Nemůžu ručit za každého zaměstnance, když jsem předseda představenstva, může se stát, že někdo něco nekalého spáchá. A já s ním souhlasím. To přece není možné, abyste ručil za každého, pokud mu to nenařídíte. To prostě není možné. A tady se ptám, když to není možné a není možné v tom návrhu zákona sankci přenést na toho zaměstnance, protože jiné zákony to neumožňují, jak tedy chráníte toho poctivého, který má tu smůlu, že jeho zaměstnanec buď neúmyslně, nebo úmyslně porušil zákon s tak drakonickými finančními sankcemi?

    A takové ty pohádky, které slyším, to tam je sice až půl milionu, ale kdo ví, jestli se to použije. To pravděpodobně bude nižší. Opravdu tak fungují finanční úřady? Opravdu jsou motivovány, aby dávaly co nejnižší pokuty? Naopak. Pak ony musí složitě vysvětlovat proč nepoužili tu sankci v plném rozsahu, když jim to zákon umožňuje. Takže to není tak triviální téma, jak se snažíte říct, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana předsedajícího. Ale netvrdil jsem, že se to stane každému. Ale i kdyby se to stalo deseti procentům, tak je to špatně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní řádně čekající pan poslanec Beznoska přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tedy určitě naposledy dnes. Sleduji debatu, účastním se té debaty o EET. Padá tady celá řada dotazů. Bohužel na ty dotazy dostáváme jen velmi málo odpovědí. Pro to, abychom se správně rozhodli, ty odpovědi potřebujeme.

    Co je pro mě poznatek z odpoledne? A vyberu opravdu jenom jednu jedinou věc a to je, že v odpoledním vystoupení pan ministr financí oznámil, že EET je používána ve Švédsku, v Rakousku, kromě Chorvatska, kde tedy zdůrazňuje, že používáme jenom ten technologický systém. A po mých dotazech v podstatě přiznal, že ani v Rakousku ani ve Švédsku on-line elektronická evidence tržeb neexistuje. Proto jsem se ho ptal. Takže vážení. První argument. Ale aspoň férová odpověď. Prostě pan ministr přiznal, že v tom prvním vystoupení neříkal úplnou pravdu.

    Nechci se dotýkat úplně všech věcí, ani to není možné. Připomenu tedy ten materiál, o kterém se letmo zmínil pan kolega Stanjura, a sice deset faktů, které uvedla Občanská demokratická strana proti zavedení elektronické evidence tržeb, a budu demonstrovat, jakým způsobem, respektive jak kvalitně odpověděl aparát Ministerstva financí.

    Za prvé, náš první bod. Návrh považuje každého podnikatele a živnostníka za nepoctivého. Tvrzení MF, a možná o tom můžeme polemizovat: Naopak, poctivých se zákon nedotkne, ti účtenky již vydávají. Pomůžeme jim bojovat s nekalou konkurencí těch nepoctivých. Debata, která tady na toto téma proběhla, ukázala, že všichni máme jeden stejný společný cíl: zrovnoprávnit konkurenční podmínky pro naše podnikatele. Otázka je, jestli právě EET je ten recept. A tady shodu pravděpodobně nenajdeme, protože příklady, které tady uváděl kolega Holeček z Chorvatska, a to tady zazní mnohokrát, nebo já z Maďarska, ukazují, že EET je možné obejít, že existují softwary, které umí simulovat situaci, které tento systém vyřadí.

    Druhý bod, s kterým přišla Občanská demokratická strana. Systém přenáší náklady na výběr daní na poctivé podnikatele a živnostníky. Tvrzení aparátu Ministerstva financí: Více než 90 % podnikatelů běžně používá internet, připojení tedy mají. Odpověď naše, a najděte si ji, prosím. Dle průzkumu agentury AMSP má pokročilejší pokladnu schopnou on- line připojení pouze 19 % provozoven, 81 % bude muset investovat do nového zařízení. Najděte si prosím webovou adresu www.amsp.cz průzkum číslo 31, tam se dozvíte reálná fakta.

    Třetí bod, s kterým jsme přišli. Dodatečné náklady pro živnostníky a podnikatele mohou ohrozit jejich činnost. Tvrzení Ministerstva financí na toto: Jediný významnější dodatečný náklad je daň, kterou si někteří podnikatelé zvykli neplatit. Argument, že někoho může placení daní zlikvidovat, a proto máme krácení tolerovat, je absurdní a do civilizované společnosti nepatří. Já tady uvedu slova z důvodové zprávy, která uvádí, že jednorázové náklady na pořízení toho terminálu jsou od 5 700 korun pro nejmenší až po několik set tisíc korun, které bude investovat střední firma. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, za váš příspěvek. Nyní se s přednostním právem hlásí pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Ministerstvo financí určitě na ty dotazy odpoví, protože těch dotazů bylo strašně málo. Je zajímavá debata, že vlastně, když jsem to tu x-krát vysvětlil, tak samozřejmě je to těžká debata, když nikdo to nechce vnímat.

    Z hlediska dotazů pana Urbana - určitě, pokud tam bude euro, tak není problém to udělat na euro. Určitě, pokud tady bude jednobarevná vláda ČSSD, tak půjdete do eurozóny. Pokud my budeme ve vládě, tak určitě do eurozóny nepůjdeme. Takže zatím to nevidím aktuální.

    Já bych možná znovu zopakoval - já rozumím ODS, že vidí historickou šanci pohltit TOP 09. Ta voličská základna, ti živnostníci, protože proto to všechno děláte, akorát ten podnikatelský záměr je špatný v tom, že těch živnostníků, kteří podvádějí, je podstatně míň než těch, kteří nepodvádějí. Takže trošku jste se spletli, ale to nechám na vás.

    Takže já bych začal od toho, že to není o živnostnících. To je v podstatě v té brožurce, kterou jste asi nečetli, nebo možná četli, nebo nechcete číst. Tak tady je to napsáno, koho se to týká. Tržby budou evidovat jak právnické, tak fyzické podnikající osoby, pokud přijímají platby v hotovosti, platební kartou, poukázkami nebo dalšími obdobnými způsoby. Velké, malé, tuzemské i zahraniční firmy. Takže i obrovské řetězce, obrovské hotely. Já rozumím, že vy stále opakujete, že jsou to živnostníci. Není to pravda. Týká se to všech, kteří přijímají platby hotově, bez ohledu na to, jestli jsou plátci DPH, nebo nejsou plátci DPH. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci říci, že dodržíme dohodu, že dneska do 19 hodin ukončíme druhé čtení obou bodů, protože je sloučená rozprava, takže já toho řeknu méně, než mám na srdci, a zbytek si nechám na třetí čtení.

    Nejprve k té poslední tezi. Pan ministr financí nemá pravdu, když říká, že máme jen antiprogram. Kromě toho, že kritizujeme vládu, a na to má podle mě každá opozice své svaté právo, přicházíme s vlastními návrhy zákonů, které bohužel nenacházejí podporu u vládních poslaneckých klubů, nebo u většiny vládních poslanců, nejsou to všichni. Například jsme navrhli zrušení daně z nabytí nemovitosti, navrhli jsme zrušení silniční daně, navrhli jsme snížení DPH, navrhli jsme přesun služeb restaurací z vyšší do nižší sazby, navrhli jsme způsob, jak zjednodušit výběr stavebního spoření u nezletilých dětí - a takhle bych mohl pokračovat. Nechci. Takže to prostě není pravda a já to odmítám.

    Druhá teze, kterou musíme se vší razancí odmítnout. Náš spor o EET není spor o tom, jestli podporujeme poctivé, nebo nepoctivé, ale o tom, zda je to vhodný nástroj pro potírání toho, když někdo neplatí daně. A odmítám automaticky říkat kdo je pro EET, bojuje s daňovými úniky, a kdo je proti, nebojuje. Tak to prostě není. Můžete si to stokrát říkat, ale není to pravda. Stojedenkrát jsme tady řekli, že pokud přijdete s efektivními nástroji boje, budete mít naši podporu. Dneska jsem taky říkal, že podporujeme úsilí o reverse charge a boj s karusely. A je to nevhodný nástroj a my se snažíme vysvětlit, proč je nevhodný.

    Já si nechám, řekl bych, možná ty lehčí otázky, na to třetí čtení. Například by mě zajímalo, v kolika restauracích se platí bitcoiny, když myslíme na bitcoiny v tomto návrhu zákona. Nebo - já už jsem se ptal na ty zvonokoské veřejné toalety nebo na to, jak se zvláštním způsobem tento zákon vyrovnává s fenoménem spropitného.

    Ale k těm počtům. Vycházím z důvodové zprávy o tom, koho se to bude týkat. Říkáme 300 tis. - subjekty, které podnikají v tom daném segmentu v první etapě, reálně je to 240 tis. subjektů. Uvažovaný výnos DPH z těch čtvrt milionu podnikatelů je - odhadněte si... Vy, kteří jste četli důvodovou zprávu, to víte... Pouhých 800 mil. Pouhých 800 mil. od 250 tis. subjektů, které budou zavádět EET. A když se podíváme - a je to na straně 28 té analýzy, která je součástí důvodové zprávy u toho sněmovního tisku, tak je tam počet podnikatelů poskytujících služby v ubytování, stravování a pohostinství - 48 435. A z těch velkých, velkého rozsahu, jich je 89 a z toho fyzických osob 2. Celkem drobný živnostník: 35 428. Tak se podívejme, jaká jsou ta čísla. 89 velkých podniků a 35 428 z celkového počtu 48 tis. Pokud si vezmeme počet podnikatelů podnikajících v oblasti maloobchodu a velkoobchodu - celkem 255 tis., více než čtvrt milionu, z toho těch velkých jsou 4 tis. A kategorie celkem drobný živnostník z čísel Ministerstva financí 167 015. Tady je odpověď, zda se to týká drobných živnostníků a drobných podnikatelů - ano, nebo ne. Samotná důvodová zpráva říká, že v první etapě z 300 tis. subjektů je v kategorii drobný živnostník 200 tis. 200 tis. A jsem rád, že dnes zaznělo, že většina z nich je poctivých. Jsem rád, že tuhle naši dlouhodobou tezi si už i osvojil pan ministr financí. Já myslím, že to je dobře. Takže 200 tis., z toho naprostá většina poctivých, zatížíme dalším byrokratickým úkonem a povinnostmi, když sám pan ministr dneska v jednom ze svých vystoupení řekl, že nedostanou žádná nová data, že ta data mají. Jediné to kouzlo je v tom on-line. On-line. A to je ten vysmívaný některými nebo ten obávaný námi Big Brother.

    A jenom když pan ministr si stěžuje, že mám málo otázek. Tak mě by zajímalo, jaký je rozdíl mezi platbou kartou a platbou na fakturu. Přece každý podnikatel musí nahlásit finančnímu úřadu bankovní účty, které používá ke svému podnikání. Je to jeho povinnost. Služební karty jsou logicky navázány na tyto účty. Jaký je rozdíl, když mluvíme o platbě kartou a platbě na fakturu? Platba kartou určitě není hotovostní platba. Tak je to jeden z dotazů, dneska už ten čas není.

    Já v tuto chvíli přeruším své vystoupení, nebo ukončím v druhém čtení, protože dohody se mají držet. Máme zhruba patnáct minut na to, aby kolegové mohli načíst a odkázat se na své pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě. A protože nebylo nic k hlasování, žádný návrh k hlasování nezazněl, tak si myslím, že to stihneme a tu dohodu dodržíme, že do 19. hodiny bude ukončeno projednávání bodu 9 i bodu 10. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Pouze pro pořádek. Od vás zaznělo, že se jedná o sloučenou rozpravu. Ověřoval jsem to ještě u legislativy. Nejedná se o sloučenou rozpravu dvou bodů, tzn. je potřeba doprojednat případně ještě bod 10.

    Pan předseda Hamáček se hlásí. Prosím.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Právě z tohoto důvodu jménem dvou klubů podávám procedurální návrh, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali po 19. hodině. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jedná se o procedurální návrh. Nechám o něm hlasovat bez rozpravy a zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili na hlasování. Dále zde eviduji žádost na odhlášení, tedy já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami, abychom mohli hlasovat.

    Procedurální návrh zní tak, jak byl přednesen předsedou Hamáčkem.

    Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 56, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 5. Návrh byl přijat.

    Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě a já se táži, zda se ještě někdo hlásí. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Pražáka, tak se chci zeptat... (Nemá zájem o vystoupení.) Není tomu tak, dobře.

    Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu.

    Návrh na vrácení garančnímu výboru nepadl. V tom případě tedy zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Vilímec, po něm pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, pan poslanec Vilímec jako první v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 2852. Jedná se o pozměňovací návrh ve třech bodech. O těch bodech je potřeba rozhodnout individuálním jednotlivým hlasováním.

    K tomu prvnímu bodu jsem vlastně vystupoval i v obecné rozpravě. Jedná se o návrh na zrušení celé části páté. V diskusích nejen zde v Poslanecké sněmovně, ale i různých profesních komor a samotných podnikatelů, živnostníků zaznívá obava, že tzv. opatření k vynucení nápravy spojené s okamžitým uzavřením provozovny a pozastavením výkonu činnosti je velmi tvrdý zásah, který může reálně zničit léta budovanou živnost poplatníka. Navíc v návrhu zákona neexistuje vůči tomuto opatření možnost jakéhokoli odvolání. Proto ten pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby celá část pátá byla z návrhu zákona vypuštěna.

    K tomu druhému bodu mého pozměňovacího návrhu chci pouze dodat, že je to návrh na prodloužení, nebo oddálení, chcete-li, účinnosti o dočasném vyloučení z elektronické evidence tržeb v případě ubytování a stravování na 24 měsíců a v případě maloobchodu a velkoobchodu na 30 měsíců od účinnosti zákona. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S přednostním právem se do podrobné rozpravy hlásí pan zpravodaj Klaška. Prosím, máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Dobrý podvečer. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem podal jako sněmovní dokument 2950, který se týká § 37 návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb a upravuje postup zapojování jednotlivých podnikatelských oborů do systému EET.

    V první fázi, jak návrh předpokládá, po sedmi měsících ode dne nabytí účinnosti, půjde o obory podle kódu NACE 5556, jak návrh předpokládá, tedy ubytování, stravování a pohostinství. Ve druhé fázi po dalších třech měsících půjde o velkoobchod kromě motorových vozidel a maloobchod kromě motorových vozidel.

    Potom je zbývající část, kterou jsme v dohodě s Ministerstvem financí rozdělili na dvě části s tím, že byly vyčleněny řemeslné profese, jako je výroba oděvů, usní, souvisejících výrobků, zpracování dřeva, dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, výroba papíru a výrobky z papíru, výroba mýdel, čisticích a lešticích prostředků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl, opravy, instalace nástrojů a zařízení, specializované stavební činnosti, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu, převážně pro domácnost, poskytování osobních služeb. Jako čtvrtou fázi, která bude zařazena po takzvané třetí fázi, tedy po zbytku. I tu samotnou takzvanou třetí fázi navrhuje tento pozměňovací návrh zavést později, a to proto, aby si mohly první dvě fáze v tom systému IT sednout, aby mohl být systém verifikován, popřípadě opraveny případné nepřesnosti, nebo korekce. Teprve po určité době by byla zapojena jak ta fáze třetí, tak následně fáze čtvrtá. Do té čtvrté fáze, jak už jsem řekl, jsou tedy začleňovány zejména ty podnikatelské obory, které nemají stálou provozovnu a pracují takzvaně v terénu. Vytváříme jim další časový prostor pro přípravu technického prostředí.

    Tolik k mému pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem dnes odpoledne vložil do systému pozměňovací návrh pod číslem 2952, ke kterému se tímto hlásím. Já ho krátce uvedu. Jedná se o změny v § 3 a § 6.

    Za prvé. V § 3 odst. 1 písmeno b) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nový bod c), který zní: c) odvodu podle zvláštního zákona, odkaz na poznámku pod čarou 1. Poznámka pod čarou 1. § 41 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, v platném znění.

    Za druhé. V § 6 se doplňuje nový odst. 4, který zní: Odstavec 4. Pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem u poplatníka odvodu dle zákona č. 202/1990 Sb., to je provozovatele loterie nebo jiné podobné hry, příjem z činnosti, která je předmětem odvodu dle zvláštního zákona. Odkaz na poznámku pod čarou 2. Poznámka pod čarou 2. § 41a zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, v platném znění.

    Krátké zdůvodnění. My jsme tady dlouze diskutovali o zákonu, který se týká zdanění hazardu. Domnívám se, že takové odvětví, jako je hazardní průmysl, si zasluhuje zcela určitě evidenci vsazených a vyplacených částek, protože vzpomínám, že v roce 2008 tento objem činil přes 200 mld. korun, a to bylo ještě v době předtím, než tehdejší pan ministr financí rozhodl o povolení kurzových sázek na internetu. Proto se domnívám, že z hlediska fiskálního je tento pozměňovací návrh velmi důležitý.

    Účelem pozměňovacího návrhu je doplnění povinných subjektů o provozovatele loterií a jiných podobných her. Loterie a podobné hry jsou často s ohledem na prvek hazardnosti předmětem veřejných diskusí, které se vztahují k řádnosti odvodů z těchto her a k efektivnosti výběru a kontroly odvodů, k nimž jsou provozovatelé loterií povinni. Pozměňovací návrh se snaží mimo jiné i o zmírnění takových debat. Tato část trhu je z původního návrhu zákona zcela vypuštěna, jelikož tento cílí na poplatníky daně z příjmu. Předmětný trh s loteriemi a dalšími podobnými hrami je ovšem velkým segmentem, kterým prochází velké množství finančních prostředků a jsou zde generovány vysoké tržby. Ačkoliv podléhají provozovatelé loterií a podobných her odvodům podle zvláštního zákona, není důvod, aby své tržby neevidovali v souladu s navrhovaným zákonem. S ohledem na současný technologický vývoj se nejeví jako velký problém technické zajištění požadavku, a to zejména v souvislosti se skutečností, že celá elektronická evidence tržeb by měla podle současného stavu známých okolností probíhat softwarově velmi jednoduše.

    Pozměňovací návrh má za cíl rozšířit spektrum povinných osob tak, aby došlo k celkovému zvýšení odvodů, ať už se jedná o odvody přímo fiskální, či odvody parafiskální. Děkuji vám za pozornost a věřím, že můj pozměňovací návrh podpoříte.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer. Dívám se na čas, vidím, že pan předseda Poslanecké sněmovny byl prozíravý, když udělal prodloužení jednání po 19. hodině.

    Já budu mít kombinované vystoupení. Jednak v zastoupení předsedy našeho klubu Marka Černocha se přihlásím k jeho pozměňovacím návrhům a potom ve druhé části načtu svůj opravdu velmi krátký pozměňovací návrh.

    Poslanecký klub Úsvit - národní koalice předkládá k zákonu o evidenci tržeb tři pozměňovací návrhy. První dva jsou uvedeny pod čísly sněmovních dokumentů 2953 a 2954. Já bych se k nim chtěl tímto v zastoupení jejich předkladatele Marka Černocha přihlásit.

    První z pozměňovacích návrhů mění subjekty evidence tržeb. Ruší se původní velmi rozsáhlá působnost, která se vztahovala na poplatníky daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Nově by se evidence tržeb vztahovala pouze na poplatníka daně z přidané hodnoty. Naším cílem je, aby důsledky zákona nedopadly na ty nejmenší podnikatele, což je téma, které tady bylo dneska velmi často diskutováno. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. V podrobné rozpravě už nikdo není přihlášen. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se, zda pan předkladatel nebo pan zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo. (Ministr nechce.) Pan zpravodaji, chcete si vzít závěrečné slovo? (Hluk v sále. Spousta poslanců se už balí k odchodu. Z pléna se hromadně ozývá: Ne.) Není tomu tak. Dobře.

    Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani na zkrácení lhůty, končím projednávání tohoto návrhu.

    Jak bylo dojednáno, otevírám další bod.

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Jenom odkážu na první čtení. To je všechno. (Hluk v sále sílí.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Návrh jsme v prvém čtení přikázali rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení rozpočtového výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 514/1. Hospodářský výbor usnesení nepřijal. Záznam hospodářského výboru byl doručen jako sněmovní tisk 514/2. Prosím zpravodaje rozpočtového výboru a zároveň i hospodářského výboru pana poslance Jaroslava Klašku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych vás, kolegyně a kolegové, seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 2. září k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, požádám vás o ztišení a trpělivost, abychom mohli v klidu doprojednat tento bod. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Simony Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

    Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, sněmovní tisk 514, schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu:

    A.1 Změna účinnosti Čl. V zní: "Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem osmého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. II bodů 1 až 3 a čl. III bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a části třetí, která nabývá účinnosti prvním dnem pátého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení."

    Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Hospodářský výbor, jak už jste, pane předsedající, řekl, nepřijal žádné usnesení.

    Tímto bych skončil čtení usnesení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Táži se, zda se do ní někdo hlásí. Vidím... Ne, pan poslanec Pilný ruší svou přihlášku, tím pádem ruším jeho přihlášku. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si pan navrhovatel nebo pan zpravodaj chce vzít závěrečné slovo před podrobnou rozpravou. Není tomu tak.

    Návrh na vrácení garančnímu výboru nepadl. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Do podrobné rozpravy se hlásí pan poslanec Adámek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Adámek: Dobrý večer, vážené kolegyně, kolegové. Ač jsem byl vyzýván, abych neodůvodňoval svůj návrh, tak to neudělám, ale přece jenom pár slov řeknu. Rád bych v první řadě řekl, že se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod číslem 2847. Třemi větami zdůvodnění je v tom, že si myslím, že naše kuchyně a naše česká kuchyně si zaslouží větší ochranu, abychom nebyli jediní jako my a Dánové, kteří máme největší sazby i přes navrhované snížení na 15 %. Rád bych v té souvislosti jenom připomněl, že i pan místopředseda vlády Babiš, když tyto věci projednával, se vyjádřil slovy: Pokud si některý poslanec osvojí návrh na 10 %, rád ho podpořím.

    Děkuji i vám za podporu.