• Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 33. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás zde vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím eviduji pana poslance Rykalu s náhradní kartou č. 6.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Ivan Adamec - zdravotní důvody, Markéta Adamová - zahraniční cesta, Stanislav Berkovec od 9.00 do 14 hodin z pracovních důvodů, Jana Černochová ze zdravotních důvodů, Vlastimil Gabrhel ze zdravotních důvodů, Petr Gazdík - zahraniční cesta, Leoš Heger z pracovních důvodů, Jaroslava Jermanová z pracovních důvodů, Helena Langšádlová - zahraniční cesta, Jaroslav Lobkowicz z pracovních důvodů, Květa Matušovská z osobních důvodů, Nina Nováková - zahraniční cesta, Josef Novotný - pracovní důvody, Martin Novotný - pracovní důvody, Igor Nykl - zdravotní důvody, Zdeněk Ondráček - zahraniční cesta, Karel Pražák ze zdravotních důvodů, Karel Schwarzenberg - pracovní důvody, Zuzana Šánová - rodinné důvody, Helena Válková - pracovní cesta do Kostnice, Josef Vondrášek - zdravotní důvody, Josef Vozdecký - zdravotní důvody, Zelienková Kristýna - zahraniční cesta, Marek Ženíšek z pracovních důvodů.

    Z členů vlády se omlouvají: Pavel Bělobrádek do 12 hodin z důvodu zahraniční cesty, Marian Jurečka z osobních důvodů, Robert z osobních důvodů, Dan Ťok - pracovní důvody, Kateřina Valachová - zdravotní důvody, Lubomír Zaorálek - zahraniční cesta.

    Dnešní jednací den bychom měli zahájit pevně zařazenými body 63, 62, 91, 148, 150, 167, 151, 153 a 154. Jsou to sněmovní tisky 614, 589, 378, 416, 461, 465, 493, 513 a 514.

    Chci se zeptat, zda někdo vznáší návrh na úpravu navrženého programu. Pokud se nikdo nehlásí, přistoupíme k projednávání bodu tak, jak jsme si schválili. Ještě pan poslanec Ondráček bude dnes hlasovat s náhradní kartou č. 11.

    Otevírám první bod dnešního jednání a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a já vás poprosím, pane ministře, abyste se ujal slova, a vás kolegyně a kolegové, požádám o ztišení, abychom rozuměli, co bude pan ministr přednášet. Prosím, pane ministře. (V sále je hlučno.)

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl projednávaný vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o zdravotních službách. Navrhovaná novela upravuje zákon o zdravotních službách především v rozsahu vymezení Národního zdravotnického informačního systému, dále už jenom NZIS. K této právní úpravě bylo přistoupeno zejména proto, že vyvstala potřeba stávající právní úpravu NZIS upřesnit co do účelu a obsahu tak, aby bylo jednoznačné zřejmé využití opodstatněné sbírání údajů a zajištění jejich ochrany před možným zneužitím.

    Jen na okraj poznamenávám, že téměř za šedesát let existence tohoto informačního systému nedošlo k úniku dat a jejich zneužití. Nicméně v oblasti zabezpečení dat a kybernetické bezpečnosti -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, že vás přerušuji, ale opět vás kolegyně a kolegové požádám, abyste snížili hladinu hluku v sále. Jestli máte něco důležitého, co si potřebujete říct, tak jděte do předsálí. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Nicméně v oblasti zabezpečení dat a kybernetické bezpečnosti nyní dochází k intenzivnímu vývoji a na něj musí reagovat i nastavení NZIS. Vedle zmíněného zpřesnění dochází ke změně vymezení správce NZIS. Stávající právní úprava totiž umožňuje správu jednotlivých součástí NZIS vícero subjektům. Možnost ad hoc činit změny v osobě správce NZIS nepřispívá k jednotnému koncepčnímu vedení ani nepřispívá ke kontinuitě sběru a zpracování dat. Rovněž představuje riziko v nejednoznačném vymezení odpovědnosti za správu a ochranu osobních dat subjektů, o nichž jsou v NZIS vedeny záznamy. Navrhuje se tedy, aby NZIS měl ze zákona určeného jednoho správce, a to Ústav zdravotnických informací a statistiky.

    Navrženou právní úpravou se upřesňují některé stávající zdravotnické registry zřízené podle zákona o zdravotních službách, které jsou součástí NZIS, a jako součást NZIS se doplňují nové národní zdravotnické registry, a to Národní diabetologický registr, Národní registr intenzivní péče. Vedle již zmíněných registrů se dále zřizuje Národní registr hrazených zdravotních služeb a Národní registr zdravotnických pracovníků. Jejich zřízením chceme vyplnit bílé místo v oblasti dostupnosti dat pro hodnocení kvality péče a také vybudovat nezbytnou datovou základnu pro optimalizaci systému úhrad ke zdravotní péči.

    Nyní bych se rád pro bližší vysvětlení stručně vyjádřil k nově zřizovaným registrům.

    Zavedením Národního registru hrazených zdravotních služeb se především sleduje založení datové základny pro optimalizaci a kultivaci systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. K tomuto účelu budou využity údaje zdravotních pojišťoven, které mají tyto instituce s ohledem na svou činnost již nyní k dispozici. Umožníme-li naši informovanost o dostupnosti péče, její kvalitě a výsledcích a také o jejich nákladech, významným efektem tohoto registru bude také omezení administrativní náročnosti sběru rezortních dat a snížení této zátěže pro klinickou praxi. Analýza, již existujících dat zdravotních pojišťoven totiž umožní zrušit celou řadu nadbytečných statistických zjišťování. (V sále je trvalý hluk.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Antonín. Prosím, ujměte se slova.

  • Poslanec Pavel Antonín: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, novela zákona o zdravotních službách je zaměřena na zajištění bazální funkčnosti a modernizaci Národního zdravotnického informačního systému, který bez této úpravy významně zaostává za požadavky moderního zdravotnictví. Požadavek mít kvalitní, reprezentativní a úplná data je v moderním zdravotnictví zcela legitimní a bez této základny nelze zajistit optimalizaci péče, její dostupnost a hodnocení kvality. Rovněž je ovšem nutné zdůraznit, že data je nutné získávat maximální možnou utilizací již existujících zdrojů. Nelze všechna potřebná data získávat na úkor kapacity zdravotnického personálu, lékařů. Právě na tyto aspekty modernizace se předkládaná novela zaměřuje především.

    Mezi hlavní novelizační body a úpravy patří zejména pět následujících položek.

    1. Zákon jednoznačně definuje správce NZIS, kterým je ÚZIS České republiky. Předchozí úprava umožňovala převést tuto pravomoc a odpovědnost na několik subjektů včetně nově zřízených právnických osob.

    2. Zákon nově určuje, že jedním z principiálních využití dat NZIS je hodnocení kvality péče. Hodnocení kvality péče, resp. generování objektivních indikátorů kvality péče, je jistě jedním ze základních smyslů existence NZIS a sběru resortních dat. Využití dat NZIS pro hodnocení kvality péče odpovídá mimo jiné platným mezinárodním normám a závazkům, ke kterým se Česká republika přihlásila.

    3. Zákon nově definuje Národní registr zdravotnických pracovníků, a to v podobě, která odpovídá nálezu Ústavního soudu. Tento registr je nově definován jako plně neveřejný referenční systém, bez kterého si nelze představit jakýkoliv smysluplný start elektronizace agend v českém zdravotnictví. Bez tohoto systému nejsme rovněž schopni věrohodně kvantifikovat počty zdravotnických profesionálů, hodnotit dostupnou personální kapacitu pro zabezpečení péče a plánovat personální zdroje. Referenční systém umožní elektronickou identifikaci kapacit dle odborností, specializací a zvláštních odborných způsobilostí. Návrh staví registr tak, aby nebyl kompetiční k existujícím databázím, například profesních komor. Naopak bude pro tyto subjekty sloužit jako zdroj referenčních informací.

    4. Zákon nově definuje povinnost zdravotních pojišťoven poskytovat plně reprezentativní data o hrazené péči pro analýzy v rámci NZIS, to znamená, je nově ustaven Národní registr hrazených zdravotních služeb. Na tento systém je nutné pohlížet jako na databázi, která umožní kontrolu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, což je jistě legitimní právo státu jako dominantního plátce péče. Vedlejším efektem vzniku tohoto registru bude významné omezení řady redundantních sběrů dat, které formou resortních výkazů získávají data již obsažená právě v datových úložištích zdravotních pojišťoven. Registr bude provozován v partnerství s pojišťovnami a tyto budou rovněž profitovat z validace dat a z produkovaných analýz.

    5. Národní registr hrazených zdravotních služeb ukládá povinnost poskytovat data o hrazených zdravotních službách již od 1. 1. 2010. Konkrétní znění je: "Zdravotní pojišťovny předají do Národního registru hrazených zdravotních služeb do 180 dnů ode dne zřízení tohoto registru údaje podle § 77a odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se vztahují ke zdravotním službám poskytnutým po 1. lednu 2010." Toto ustanovení je nezbytné proto, aby daný registr nabyl funkčnosti v reálném čase a mohl tak být využit k urgentním úkolům českého zdravotnictví, mimo jiné k optimalizaci systému úhrad lůžkové péče. Pokud bychom tato data začali analyzovat například až od roku 2016, pak by registr získal využitelná data za dobu asi pěti let, což je nepřípustné prodlení, uvážíme-li, že potřebná data jsou ve zdravotních pojišťovnách od roku 2010 k dispozici a plně využitelná.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Oznamuji, že dnes bude hlasovat s náhradní kartou číslo 20 pan poslanec Václav Klučka.

    Otevírám obecnou rozpravu. Eviduji do ní dvě přihlášky. První je pan poslanec Leoš Heger, ale ten se z dnešního jednání omlouvá. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, k novele zákona o zdravotních službách tři krátké poznámky.

    Jednak jsme přesvědčeni, že postavení a kompetence ÚZIS, tak jak jsou definovány, jdou správným směrem. Jenom věříme, že ÚZIS bude v budoucnu dávat podstatně relevantnější informace než zatím v letech minulých, ať už nedávných, nebo v době delší minulé nám prostě dával.

    Další poznámka se týká registru hrazených zdravotnických služeb. Tady věříme, že tento registr hrazených zdravotnických služeb bude vlastně jeden kompaktní pro celé české zdravotnictví a že se vlastně spektrum hrazených zdravotních služeb bude rozšiřovat tak, aby to bylo ku prospěchu pacientů i kvality zdravotnictví.

    Poslední poznámka, asi ta nejzásadnější, se týká registru zdravotnických pracovníků. Ten, jak jsme sledovali, nebo tak jak jsme načetli, zahrnuje všechny zdravotnické pracovníky včetně pomocného a nižšího zdravotního personálu. Tady si tedy nejsme jisti, zda má smysl, aby v tomto registru byli kompletně všichni pracovníci, kteří pracují ve zdravotnictví. V těchto nižších kategoriích dle našeho názoru je poměrně velký obrat, velká fluktuace a my se domníváme, že bude zbytečná administrativa, která minimálně časově zatíží příslušné pracovníky

    Nicméně o této problematice jsme připraveni diskutovat na půdě zdravotního výboru, a proto doporučujeme, aby byla tato novela postoupena do zdravotního výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Od 9.30 do 10.45 se z důvodů pracovních, účast na přijetí zahraniční delegace, omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík.

    S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji za slovo. Jak kolega Skalický tady vystoupil a řekl, že si nemyslí, že by se registr měl týkat i těch nejnižších zdravotních pracovníků, fluktuace atd., chci také říci, že Česká lékařská komora v současné době tvoří, upgraduje, prostě precizuje i seznam lékařů a ten registr je naprosto funkční. Tak bych se také jaksi přimlouval, zda je vůbec potřeba suplovat, zdvojovat registr lékařů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, hezké dobré jitro.

    Nejprve bych chtěl konstatovat, že tento zákon přináší změnu, která je velmi zásadní pro zdravotnictví, posouvá celou tu problematiku někam směrem dopředu a zavádí určitý řád do věcí, které z hlediska sledování péče byly nedostatečně ošetřeny. Mám však poměrně zásadní připomínku k tomuto programu. Nově formovaný ÚZIS a celá struktura, tak jak tam dnes pracuje, spolu s napojením na informace, které má pojišťovna, dává absolutní možnost, abychom měli všechny údaje o zdravotnictví pohromadě. Ty údaje jsou pro nás nesmírně důležité. Celý problém, který stále řešíme, to znamená cena zdravotnictví, je stále řešen jenom z varianty, jestli dokážeme víc ušetřit, nebo jestli dokážeme ze státního rozpočtu získat větší peníze za státní pojištěnce. A on ten problém má jinou, naprosto zásadní rovinu a ta zásadní rovina se nazývá kvalita poskytované péče. Jestliže kvalita poskytované péče bude skutečně dobrá v celém tom svém velikém průměru, bude využívat pro diagnostiku a léčbu jenom to, co je potřebné, tak jistě cena péče i kvantita péče se změní. Abychom mohli hovořit o kvalitě péče, musíme pro to mít nějaké statistické údaje. Prostor k tomu nám tento nový zákon dokonale otevírá. Jsem ale přesvědčen o tom, že informace o kvalitě péče, tak jak je poskytována, je informace, která je statkem veřejným, to znamená, že bychom na základě těchto materiálů měli dospět k tomu, že bychom byli schopni definovat, jaké jsou léčebné výsledky jednotlivých pracovišť. Je to věc, která je ve světě běžná.

    Když ve Spojených státech půjdete na operaci, pracoviště, na které jdete, má samozřejmě svůj seznam výsledků, který je prezentován, kolik pacientů jim operaci přežilo, v kolika procentech byla úspěšná, kolikrát byli rehospitalizováni znovu pro nějaké komplikace, jaká byla délka ošetřovací doby. Všechny tyto údaje jsou známé. A americký pacient, který je pojištěn jiným způsobem, nebo to platí jiným způsobem, si může skutečně vybrat. Může si vybrat, a tento výběr má samozřejmě limitace kryté kapacitou zařízení. V tržním prostředí to může znamenat, že cena výkonů je na těch pracovištích rozdílná, může to znamenat v méně tržních prostředích, že ta pojistka je rozdílná. Protože asi to nevíte, ale největší bonus, který mají kanadští železničáři, což je zvláštní povolání, protože vlastně ve vlaku jedou den a noc napříč tou zemí na druhou stranu a pak se zase za dva dny vracejí zpátky, tak největší bonus, který oni mají, je to, že jsou pojištěni tak, že v případě nemoci si mohou vybrat jakékoliv zdravotnické zařízení ve Spojených státech a pojišťovna jim to uhradí. Pro tato povolání to má velký význam. Jsou to všechno povolání, která v sobě implicitně obsahují riziko kardiálních záležitostí a u kardiálních operací výsledky jednotlivých pracovišť jsou velmi rozdílné. A toto pojištění je jedna z věcí, která k povolání řidiče vlaku, velmi nevýhodnému a jinak neatraktivnímu, přitahuje celou řadu zájemců.

    Jsem přesvědčen o tom, že takovýto prostor musíme otevřít i v našem zdravotnictví, a tento zákon k tomu dává podklady. Protože údaje například v (nesroz.) onkologie máme naprosto dokonalé. My už po řadu let víme, jaké výsledky mají jednotlivá onkologická pracoviště, víme, jaký mají počet přežití, ke kterým diagnózám, stejné věci známe okolo diabetu, ale tento zákon by nám mohl umožnit to, že bychom byli schopni léčebnou péči hodnotit v celém rozsahu. Mělo by to dvě zásadní výhody. Jedna zásadní výhoda by byla v tom, že by stát skutečně věděl, o která pracoviště se má ze svého pohledu starat, protože pro něj jsou nejefektivnější a de facto ve svém důsledku i nejlevější. A druhá věc. Je to prostor, který byl prostorem pro pacienty, aby se konečně skutečně stali aktivními účastníky zdravotního děje a měli zájem o to, aby se dostali na pracoviště, které je kvalitní.

    Všechny tyto údaje podléhají samozřejmě nějaké anonymizaci. To všecko je ve světě ošetřeno a zpracováno. Jsem přesvědčen, že bychom v tomto zákoně prostor, možnou výhybku pro takovéto informování veřejnosti měli vytvořit. Je to věc, o které budu uvažovat, nebo budeme uvažovat v podobě nějakého doplňujícího nebo pozměňujícího návrhu, který by prostor pro takovouto informovanost pacientů otevíral. Z mého pohledu je to samozřejmě prostor, který by otevíral prostor pro možné připojištění pacientů, tak aby si mohli otevřít výběr péče třeba tak, jak ho mají otevřený kanadští železničáři. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já podporuji to, aby Úřad pro zdravotnické informace a statistiku měl možnost získávat údaje, na základě kterých může dále připravovat registry a zpracovávat údaje, které jsou důležité pro ekonomiku ve zdravotnictví, případně pro nějaké zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva apod. Ale je tady třeba důsledně dbát na to, aby ty údaje byly pod kontrolou a ochranou. Předchozí návrhy Národního zdravotnického informačního systému, které v minulosti byly předkládány, narážely na problém z pohledu ochrany dat, protože jsou tam velmi citlivá data, a pokud vím, byly problémy s Úřadem na ochranu osobních údajů. A pro mě osobně je klíčové, jakým způsobem bude zajištěna ochrana citlivých dat, která se v těchto registrech budou shromažďovat. Proto si myslím, že je třeba dbát na to, aby nedošlo ke zneužití těchto dat.

    Významným posunem je, že se navrhuje, že nyní nad tímto registrem bude mít dohled státní instituce, respektive státem zřizovaná organizace. Což je, myslím si, velmi důležité. Ale důležitá je také výsledná podoba ochrany a zabezpečení dat proti zneužití, proti tomu, aby se citlivé údaje o nás nedostaly do nepovolaných rukou, protože dovedete si představit, že takové údaje budou velmi zajímavé pro farmaceutické firmy, obecně pro firmy, které se zabývají, řekněme, byznysem ve zdravotnictví.

    Tolik moje poznámka k tomuto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a táži se, zda ještě někdo další se hlásí do rozpravy, která je otevřena. Jestliže tomu tak není, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chce pan ministr nebo pan zpravodaj vzít závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně jenom velmi stručně. Možná jenom dvě nebo tři poznámky k tomu, co tady zaznělo.

    První. Kterých zdravotnických pracovníků se bude tento registr týkat a jestli je skutečně nutné, aby tam byli všichni od nejnižších úrovní. Jenom bych upřesnil - bude se týkat všech zdravotnických pracovníků, kteří budou moci samostatně ošetřovat pacienta. V praxi to znamená od zdravotních sester výše.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj si také vezme závěrečné slovo. Prosím.

  • Poslanec Pavel Antonín: Já snad opravdu jen jednu nebo dvě věty. Podle mě to, co řekl pan docent Svoboda, je naprosto klíčové v tomto zákonu. Ty ostatní body jsou ne podružné, jsou důležité, ale to, že se dostane NZIS a nasaje data od pojišťoven a bude je schopen statisticky vyhodnotit a udělat z toho závěry, co naše zdravotnictví přináší, je naprosto zásadní myšlenka v našem zdravotnictví. Doufám, že tak to všichni v tomto zákonu pochopí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu a já se táži, zda někdo navrhuje jiný výbor jako výbor garanční. Nevidím, v tom případě dám hlasovat. Přistoupíme k hlasování.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 144, přítomno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 147, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se tedy, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Nevidím žádné návrhy. V tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto tisku.

    Přistoupíme k dalšímu bodu dnešního programu. Otevírám bod

    Z pověření vlády předložený i tento návrh uvede pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl předkládaný vládní návrh zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů.

    Pro představu mi nejdříve dovolte uvést, co jsou to biocidní přípravky. Biocidní přípravky jsou obvykle chemické směsi určené k hubení, omezení růstu nebo odpuzování škodlivých organismů za účelem ochrany zdraví člověka. Jedná se o dezinfekční přípravky, konzervační prostředky, rodenticidní přípravky na hubení hlodavců a podobně.

    Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je provedení implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady číslo 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, které upravuje značnou část povinností v oblasti dodávání biocidních přípravků na trh. V důsledku přijetí přímo použitelného unijního předpisu je nutné odstranit duplicity a odchylky v českém právním řádu a založit pouze takovou právní úpravu, která umožní jeho bezproblémovou aplikaci a provázání s národní legislativou. Je tak třeba zrušit stávající zákon o biocidech a v novém zákoně stanovit především postavení orgánů státní správy, působnost správních orgánů při výkonu státní správy a sankce za porušení povinností stanovených nařízením o biocidech.

    Materiál prošel řádným připomínkovým řízením, následně jej 31. srpna 2015 schválila vláda.

    Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, věřím, že tento návrh zákona při dnešním projednávání podpoříte, neboť se jedná v zásadě o technický předpis, který přispěje k souladu českého právního řádu s aktuální právní úpravou Evropské unie v této oblasti.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se také jako zpravodajka tohoto tisku vyjádřila několika poznámkami.

    Účelem vládního zákona je zajištění implementace přímo použitelného nařízení Evropské unie o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání. Nařízení o biocidech ustanovuje napříč celou Evropskou unií stejné podmínky pro dodávání biocidních přípravků na trh, ukotvuje principy schvalování účinných látek a povolování biocidních přípravků, v obecné rovině pak i podmínky jejich používání. Zároveň nahrazuje původní směrnici z roku 1998, která byla různými způsoby implementována do právních řádů jednotlivých členských států. To mělo za následek odlišný přístup k aplikaci práva Evropské unie a komplikace v podávání žádostí o povolení biocidních přípravků napříč Evropskou unií.

    Nařízení o biocidech kromě harmonizace přináší i nové instrumenty, nové nástroje povolování přípravků. Nad rámec původního konceptu vnitrostátního povolení, popřípadě vzájemného uznání vnitrostátního povolení v jiném členském státě nově zavádí jednotné povolení Unie, které umožní žadateli dodávat takto povolený přípravek do všech členských států Evropské unie. Dále je významně zjednodušena procedura získání povolení již povoleného přípravku, popřípadě zavedení takzvané kategorie biocidních přípravků, které mohou zahrnovat mnoho variant s odlišným složením, které spadá do povoleného koncentračního limitu.

    Nařízení o biocidech svěřuje stanovení některých práv a povinností na úrovni členských států. Jedná se zejména o ustanovení příslušných orgánů zodpovědných za implementaci tohoto nařízení, tj. orgány státní správy zajišťující hodnocení rizik povolovaných přípravků, výkon dozoru nad trhem s biocidními přípravky a ustanovení režimu přechodného období, kdy jsou dodávány na trh takové biocidní přípravy, jež obsahují neschválené účinné látky. Jejich schvalovací proces probíhá v režimu takzvaného pracovního programu přezkoumání.

    Vláda zvolila cestu předložení nového zákona namísto novelizace původního zákona, který implementoval původní směrnici. Novelizace by byla z technického hlediska jednodušší, určitě, nicméně by došlo ke vzniku značně nepřehledné právní úpravy, protože by většina hmotněprávní úpravy musela být vypuštěna. Při rozložení kompetencí mezi orgány státní správy byl respektován kompetenční zákon a zároveň bylo přistoupeno k rozdělení kompetencí obdobně, jako tomu bylo v předcházející právní úpravě. Příslušným orgánem zodpovědným vůči Evropské unii je Ministerstvo zdravotnictví, které spolupracuje v rámci procesu povolení biocidních přípravků nebo při přípravě hodnoticí zprávy pro schválení účinné látky s resorty životního prostředí a zemědělství, přičemž Ministerstvo zdravotnictví plně respektuje odborná posouzení předložených žádostí. Jejich stanoviska Ministerstvo zdravotnictví přijímá formou závazných stanovisek. Vládní návrh zároveň precizněji definuje jednotlivé povinnosti participujících resortů a odstraňuje z dosavadní úpravy v praxi zjištěné nedostatky. ***

  • Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pár krátkých poznámek k novele zákona o biocidech. Krátce by se dalo říci, že tato novela zákona ve zvýšené míře chrání spotřebitele proti stávajícímu stavu, čili řekněme ochrana spotřebitele na prvním místě. Stávající zákon číslo 120/2002 Sb., který do současné doby je platný, už není v souladu s aktuální úpravou Evropské unie, čili ta reakce touto novelou je logická.

    Nová úprava, jak už zde bylo řečeno v různých variantách, jednak lépe definuje postavení orgánů státní správy, jejich působnost a zejména zpřesňuje sankce za porušení povinností v souvislosti s biocidními přípravky. To, co považuji za důležité, je, že zavádí nové povinnosti podnikajících a právnických osob při vstupu přípravku na trh, tzv. autorizace při vstupu na trh, poté pak v rámci celé Evropské unie, a definuje lépe a zvyšuje výši správních poplatků s tímto vstupem na trh spojenou. Na druhé straně je nutné říct, že je zde zaváděna možnost povolení tzv. zjednodušeným postupem v rámci obchodu mezi zeměmi Evropské unie, což v okamžiku, kdy přípravek přijde na trh v jedné zemi, se pak podstatně lépe může dostat do dalších zemí Evropské unie a s nižšími finančními náklady.

    To, co považuji za důležité a co zde zatím nepadlo, je uvědomit si, jak se tato novela projeví na české firmy a na trhu s biocidními přípravky v naší republice. Je dobré vědět, že v současné době je zde registrováno zhruba 8 tisíc přípravků, z toho reálně se na trhu prodává, vyrábí a jsou k dispozici zhruba asi 4 tisíce přípravků. Nicméně toto číslo je pořád velmi vysoké a lze očekávat, že po zavedení této novely klesne zhruba o 40 až 50 %. V České republice je současně asi 35 až 50 firem bez podnikajících fyzických osob, kterých je podstatně větší množství, které budou novelou tohoto zákona dotčeny a které se budou muset vypořádat právě s tím novým procesem registrace a s novými pravidly.

    Kolegyně Marková zde zmínila i problematiku výše správních poplatků. Správní poplatky se zvyšují ze stávajících sazeb až na 430 tisíc korun, ale je to dle hodinové sazby a je to maximální částka, kterou lze při vstupu přípravku na český trh samozřejmě požadovat. Čili je to oproti stávajícímu stavu částka podstatně vyšší, takže některé firmy s tím mohou mít, řekněme, problém nebo budou diskutovat, zda by ta částka nemohla být nižší, a lze proto očekávat diskusi třeba na půdě zdravotního výboru. Nicméně na druhou stranu je dobré si uvědomit, že v zemích okolo nás, jako je Rakousko, Německo, tyto částky překračují hodnotu jednoho milionu korun, přepočteno na naše peníze. Mluvím tedy o tzv. prvním povolení při vstupu kdekoli v zemi Evropské unie. Pak, jak jsem říkal, cesta už dál z té původní země do těch dalších je podstatně jednodušší.

    Protože se na novele tohoto zákona podílely jak tedy Ministerstvo zdravotnictví jako garanční, Ministerstvo zemědělství i Ministerstvo životního prostředí, původně jsem se domníval, že by bylo třeba dobré přikázat příslušným výborům k projednání, nicméně nakonec jsme se domluvili, že zcela jednoznačně má smysl, aby tento zákon byl projednáván na půdě zdravotního výboru, kam jednak z hlediska garance a jednak z hlediska kompetence patří, a proto tedy doporučuji, aby byla tato novela postoupena do druhého čtení a přikázána výboru zdravotnímu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda někdo další se hlásí. Prosím, paní zpravodajka.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Já bych ještě nad rámec své zpravodajské zprávy ráda položila několik otázek, o kterých bych byla ráda, kdybychom potom diskutovali na zdravotním výboru, protože se jedná o otázky, na které určitě bude třeba větší přípravy.

    Při seznamování s návrhem tohoto zákona jsem si uvědomila, jak moc záleží na tom, abychom měli dostatek kvalitních odborníků se zajištěným celoživotním vzděláváním a ti aby byli náležitě i zaplaceni za svou práci, kterou dělají. Potom samozřejmě vyvstávají i některé další otázky: Jaký je rozdíl mezi registrací léčivých přípravků chemického původu a povolováním biocidních přípravků? Jaký je rozdíl mezi hodnocením léčivých přípravků chemického původu a hodnocením biocidních přípravků? Proč je v zákoně věta "Pokud by z kapacitních důvodů nebylo možné žádost vyhodnotit", proč tam ta věta je? Jak je zajištěno, aby k takovéto situaci nedocházelo? Které organizace jaké hodnocení provádějí a jaké jsou jejich kapacity? Jaké jsou požadavky na odbornost a je možné začlenit je do celoživotního systému vzdělávání? Jaké je finanční ohodnocení těchto kvalifikovaných pracovníků? Jak je možné, aby cena jedné osobohodiny odborného úkonu v jednom resortu a prakticky za stejnou činnost byla více než dvojnásobná? A ještě vlastně poslední věc. Protože vybírané poplatky za odborné úkony, které bude Ministerstvo zdravotnictví vybírat, budou příjmem státního rozpočtu, jakým způsobem si ministerstvo zajistí zpětné navrácení poplatku do rozpočtu svých kapitol tak, aby bylo schopné pokrýt i mzdové a další náklady spojené s touto agendou.

    Takže děkuji za to, že ve zdravotním výboru následně budeme moct všechny tyto otázky projednat, a děkuji vám za pozornost k tomuto ne úplně záživnému tématu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně, a táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo - pan ministr, paní zpravodajka? Takže pan ministr. Prosím.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně jen několik krátkých vět. Děkuji za připomínky, otázky, které tady v rozpravě zazněly. Pevně věřím, že budeme schopni tyto věci detailně probrat ve zdravotním výboru, a těším se na to projednávání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Já se táži, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Nevidím, v tom případě budeme hlasovat.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 145, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 143, proti 1. Konstatuji, že zákon byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Nevidím, žádný návrh není. V tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat v programu a otevírám další bod a tím je bod

    Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 378/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, brzy si budeme připomínat 26. výročí listopadových událostí z roku 1989 a také začátek naší cesty k demokratické společnosti. Připomenu, že nedílnou součástí tohoto procesu byla i částečná náprava některých křivd, kterých se dopustil bývalý předlistopadový režim na našich spoluobčanech. Těmito postiženými byli i bývalí vojáci z povolání či zaměstnanci resortu obrany, dnes sdružení do Vojenského sdružení rehabilitovaných.

    Poctivé zdůvodnění návrhu zákona je uvedeno v důvodové zprávě, takže se nechci opakovat. Chci pouze zdůraznit, že návrhy na odškodnění byly v minulosti již podány, a to dvakrát, a oba minulé návrhy přijaty nebyly. Dnes předložený návrh je konstruován odlišně a zavádí kompenzační příspěvek k důchodu ve výši 1 500 korun pro osobu splňující podmínky zákona a 750 korun pro vdovy či vdovce po těchto osobách. Vyčíslené roční náklady uvedené v důvodové zprávě se vztahují na počet žijících oprávněných osob ke konci roku 2013, kdy byl návrh zákona zpracován. Chci doplnit, že ke konci minulého roku žilo pouze 1 956 držitelů osvědčení, a tím se náklady snížily pod 40 mil. korun ročně. A protože průměrný věk oprávněných osob překračuje 80 let, lze předpokládat další postupné snižování nákladů souvisejících s výplatou kompenzačního příspěvku k důchodu.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, připomínám, že stanovisko vlády je uvedeno v tisku 378/1 a je negativní. Protože existuje řada připomínek k předloženému návrhu zákona, vyjádřím se k nim v obecné rozpravě, do které se zároveň hlásím. Děkuji za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Sedlář. Prosím.

  • Poslanec Martin Sedlář: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Návrh zákona o odškodnění za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech 1948 až 1989 bývalým vojákům z povolání a zaměstnancům resortu obrany a o změně některých zákonů byl doručen poslancům 22. 12. 2014. Hlavní fakta k tomuto již řekl pan zástupce předkladatele kolega Antonín Seďa.

    Dovolte mi zopakovat, že hlavním záměrem tohoto návrhu je vyplácení pravidelného měsíčního kompenzačního příspěvku, a to a) lidem perzekvovaným minulým režimem ztrátou zaměstnání v ozbrojených silách, a to 1 500 korun měsíčně, a b) vdovám a vdovcům po osobách perzekvovaných minulým režimem ztrátou zaměstnání v ozbrojených silách, a to částkou 750 korun. U státních občanů České republiky, bývalých vojáků a zaměstnanců resortu obrany, jejichž služební či pracovní poměr skončil z politických důvodů a u nichž byla deklarovaná účast na soudní rehabilitaci, již došlo k řádnému odškodnění, avšak u zbývajících skupin poškozených osob, které z politických důvodů (přišly?) o zaměstnání, přičemž nebyly zbaveny osobní svobody, se tomu tak nestalo. Tohle jsou hlavní důvody předložení tohoto návrhu.

    A také mi dovolte znovu zopakovat informaci, že vláda vyjádřila 19. ledna nesouhlas s tímto návrhem, a to především proto, že se nepočítá s navýšením o uvedenou částku ve státním rozpočtu pro další rok, a dále z důvodu dalších možná nepopsaných nákladů spojených s případným vyplácením kompenzací. Tím je myšleno především nákladů, které by nesla administrace, evidence a samotné vyplácení.

    Závěrem mi dovolte konstatovat, že samozřejmě s plným pochopením tohoto záměru by bylo dobré zvážit nejen reálné finanční možnosti České republiky, ale hlavně i to, že podobných skupin postižených bývalým režimem by se v naší společnosti našlo mnoho. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji přihlášku s přednostním právem pana předsedy Sklenáka. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Já si dovolím přijít s procedurálním návrhem. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v čase, který je vymezen pro třetí čtení, a vzhledem k tomu, že se dá očekávat, že rozprava k projednávanému bodu nebude úplně jednoduchá, navrhuji, abychom tento bod přerušili do příští schůze.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, tak o něm dám hlasovat bez rozpravy.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený návrh, tzn. přerušení tohoto bodu do příští schůze. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 146, přihlášeno 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 112, proti 6. Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Přerušuji projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat v projednávání podle programu. Otevírám

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru a současně rozpočtového výboru poslanec Jan Volný. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 416/3, který byl doručen dne 7. října 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 416/4.

    Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předmětem dnešního projednávání je vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, sněmovní tisk č. 416. Jak jste již všichni obeznámeni, předmětem návrhu je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty, ze 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016. Nezměněná zůstává příloha č. 1, podle níž se na vymezené části výnosu podílí jednotlivé kraje České republiky.

    Kraje dlouhodobě požadují navýšení podílu na DPH na 8,92 %, jinými slovy požadují zrušit korekce, které měly zajistit, aby dodatečný výnos daňových opatření přijatých v letech 2011 a 2012 náležel výhradně státnímu rozpočtu. V reakci na tyto požadavky se navrhuje novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýší podíl krajů na výnosu DPH na 8,92 % s účinností od 1. ledna 2016. Kraje návrhem získají v rámci rozpočtového určení daní prostředky, o jejichž použití budou moci rozhodovat samostatně. V absolutním vyjádření se jedná o navýšení daňových příjmů krajů o cca 3,5 mld. korun. Finanční efekty v dalších letech budou záviset na výši inkasa daně z přidané hodnoty.

    Návrh prošel dne 6. října druhým čtením. K návrhu byly podány dva pozměňovací návrhy, které navrhují navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu DPH pouze s rozdílnou účinností. První pozměňovací návrh podal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který navrhuje s účinností od roku 2016 navýšit podíl obcí na DPH na 23,58 %, objemově cca o 2 mld. korun, a to na úkor státního rozpočtu. Druhý pozměňovací návrh poslanců Vladislava Vilímce, Zbyňka Stanjury a Adolfa Beznosky navrhuje postupné navýšení podílu obcí na DPH, a to od roku 2017 na 21,83 % v objemu cca 3,71 mld. korun a od roku 2018 na 23,58 % v objemu 6,76 mld. korun. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. První je přihlášený pan poslanec Vilímec a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. (Zpravodaj Volný by chtěl také hovořit.) Já jsem se na začátku ptal, zda si chcete vzít slovo před otevřením rozpravy. Řekl si o něj pouze pan ministr. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Já bych panu poslanci Volnému místo přepustil, ale není třeba.

    Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, nevím, pan ministr, když mluvil o dvou pozměňovacích návrzích, tak to myslím popletl. První pozměňovací návrh - nevím, jestli to měl špatně napsáno - který předložil výbor pro veřejnou správu, nenavrhuje navýšení podílu v roce 2016 obcím na DPH na 23,58, ale pouze na 21,40. Zaznělo něco jiného. Návrh, který jsem předložil s pány kolegy Stanjurou a Beznoskou, pak navrhuje dostat se až na to sjednocení v roce 2018 na 23,58 %.

    Já bych se i v kontextu toho, co zde bylo řečeno panem ministrem, a argumenty byly také předkládány Ministerstvem financí při jednání rozpočtového výboru jako garančního výboru, chtěl pozastavit nad jednou věcí. Dnes jsem v České televizi v ranních zprávách četl, že máme jednat o navýšení peněz na samosprávy. Ale samospráva není jen kraj, samospráva jsou také obce. A je prostě skutečností, jak je předložen tento vládní návrh, že vláda a především Ministerstvo financí nemá stejný přístup v rámci rozpočtového určení daní na jedné straně pro kraje a na jedné straně pro obce.

    Ano, Ministerstvo financí na nevím jak dlouhodobý, ale na tlak hejtmanů a požadavky hejtmanů a obecně krajů přistoupilo ke sjednocení podílu na všech sdílených daních ve výši 8,92 %, tedy k autonomnímu zvýšení podílu na RUDu krajů ve výši zhruba 3,5 mld. korun. Je třeba zdůraznit, že tento požadavek je legitimní. Snížení podílu na DPH před třemi lety bylo spojeno výhradně s potřebou vytvořit určitý finanční polštář pro nastartování důchodové reformy, především pro zavedení druhého pilíře. To dnes neplatí, protože dnes máme projednávat ve třetím čtení návrh, který důchodový pilíř ruší. Ano, vraťme krajům tento podíl na původní úroveň. To je zcela legitimní požadavek. Já bych byl poslední jako dlouholetý krajský zastupitel, který by tento požadavek chtěl nějak zpochybňovat. Samozřejmě Ministerstvo financí, a tomu také rozumím, si v mezidobí zvyklo na to, že má větší podíl na daňových výnosech v DPH, tomu rozumím, a jen velmi nerado se tohoto zvýšení vzdává, proto se to také odkládalo, projednávání rozpočtového určení daní, a vlastně díky návrhu pravicové opozice se to dostalo včas na jednání tak, abychom ve třetím čtení mohli rozhodnout ještě s účinností od 1. ledna. Tomu rozumím, že Ministerstvo financí se toho nechce vzdát, nicméně, jak jsem uvedl, ten požadavek krajů je legitimní a určitě jej nelze odmítat.

    Je evidentní, a to nechci rozebírat, že navýšení podílu pomůže před krajskými volbami stávající krajské reprezentaci, ale každý rok jsou vždy nějaké volby a nechci to zpochybňovat. Pokud ale - a teď se dostanu k obcím a našim pozměňovacím návrhům - platí, že jsme řekli ano, vraťme krajům, jak uvedl pan bývalý ministr Kalousek, co jim Kalousek vzal, takzvaně v uvozovkách, řekl to v rozpočtovém výboru, proto si půjčuji citát, pak musíme říci, že to musí platit také, ale i v případě obcí. I těm byl snížen podíl na DPH. Nejdříve od roku 2012 na 19,93 %, později v souvislosti se zvýšením RUDu obcí, ale obcí, které se nacházely v takzvané sedlině daňových výnosů na obyvatele, na stávajících 20,83 %. Přesně z identických důvodů, aby obce neprofitovaly na důchodové reformy, stejně tak jako to bylo v případě krajů.

    Stát mimoto, a to si neodpustím neuvést, v souvislosti s přechodným opatřením v souvislosti s potřebou stabilizaci veřejných rozpočtů ještě také ponížil podíl na daních ze závislé činnosti. A byť tato přechodná opatření již v letošním roce odezněla, šlo především o obnovení slevy na dani u pracujících důchodců, nižší procento, tedy 22,87 % podílu na dani ze závislé činnosti, zůstalo i pro letošní rok v platnosti. Dokonce v souvislosti s nálezem Ústavního soudu pracující důchodci nárokovali zpětně část daně za rok 2013 formou daňového přiznání, což, jak je známo, v souvislosti s takzvaným třicetiprocentním motivačním prvkem obcí na výběru této daně postihlo ve větší míře právě jejich daňové výnosy, ať už to bylo v roce letošním, nebo roce minulém. Uvádím to z jednoho prostého důvodu. Chci demonstrovat, že bohužel v posledních dvou letech se stát k obcím ve vztahu k rozpočtovému určení daní nechoval zrovna solidně. Mlčky toleroval nelogické nastavení rozpočtového určení daňových výnosů a sám na něm profitoval. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. (Slabý potlesk zprava.) Nyní dvě faktické poznámky, paní kolegyni Kovářovou požádám ještě o posečkání. Dvě faktické poznámky pana poslance Beznosky a paní poslankyně Fischerové. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Adolfa Beznosky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji pěkně, pane předsedající, za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové a podle mě vynikající vystoupení kolegy Vilímce, který precizně zmapoval celou situaci, tak mně jenom zbývá, než abych vás požádal o to, abyste pozměňovací návrhy, a skoro si troufnu říct, samozřejmě nejlépe můj, jeho a pana kolegy Stanjury, podpořili, protože rozpočet, pokud proudí peněžní prostředky a zdroje z centrálního rozpočtu do rozpočtu samospráv, tak je to správný princip. Je to správná cesta. Pan ministr financí připomněl výborný trend, který se děl od roku 2008, kdy od roku 2008 do roku 2014 posílily rozpočty obcí zhruba o 50 miliard. Pojďme v tom trendu pokračovat a do roku 2018 tyto rozpočty podpořme dalšími 10 miliardami. Děkuji za podporu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Nyní paní poslankyně Fischerová také k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji velice za slovo. Vážené kolegyně, milí kolegové, budu následovat na slova pana poslance Vilímce a pana poslance Beznosky, protože řeknu takzvaně v bleděmodrém, jsem také jedna z těch, kteří jsme strávili na radnicích za samosprávy nějaké roky, a já jsem obdržela a věřím, že i vy mnozí e-maily. Bylo to jak poštou písemnou, tak i mailovou poštou. Jsou to stanoviska starostů malých obcí zejména, kteří nás žádají, všechny poslankyně a poslance, pane ministře financí, o to, aby obce nezůstávaly stranou, protože i když výborně hospodaří, jak jste říkal, tak přejí krajům, aby dostaly přidáno, ale cítí se tímto znevýhodněny, protože obce, když dostanou veřejné prostředky v době růstu ekonomiky, tak myslím, že jsou, jak jste říkal, ti, kteří opravdu s tím umí pracovat, hospodařit. Jsou tak sledováni ze svého blízkého okolí, že jim jde hlavně o údržbu majetku obecního, a to je priorita, kterou zejména potřebují podpořit.

    Takže se přikláním ke stanovisku pozměňovacího návrhu jak výboru pro veřejnou správu, tak zejména i pro pozměňovací návrh tří poslanců za ODS, protože tam je velmi dobře rozložen příjem obcí do tří let. A co je důležité - i starostové a starostky musí na základě zákona tvořit výhledový plán rozpočtový a to je právě to, co jim toto umožňuje. Takže tímto žádám také všechny nás přítomné, abychom tyto pozměňovací návrhy, zejména který podporuje výhledově do příštích tří let příjem deset miliard pro obce, podpořili. Děkuji některým za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni za dodržení času k faktické poznámce. Paní kolegyni Kovářovou stále žádám o posečkání, ještě mám dvě další faktické poznámky, a to pana poslance Horáčka a pana poslance Pavla Plzáka. Nyní pan poslanec Václav Horáček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jako dlouholetý starosta bych se také velice rád přiklonil k návrhu, který je z výboru pro veřejnou správu a mých kolegů Stanjury, Vilímce. Myslím si, že je to logický proces. Víte, mě trošku zarazila jedna věc. Pan ministr financí tady říkal doslova: Bilance obcí a hospodaření je kladné. Nechceme je trestat, že dobře hospodaří. A zároveň tedy já k tomu dodávám: proto jim nepřidáme. Tak nevím, co si z toho mám vybrat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Horáčkovi. (Mírný potlesk zprava.) Ještě pan poslanec Pavel Plzák, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem poslouchal se zájmem to expozé pana poslance Vilímce a pak jsem se díval tamhle, jestli jsme tedy ve druhém čtení nebo ve třetím čtení. Myslím si, že toto mělo zaznít ve druhém čtení, a jestli se nemýlím, ještě jsem se do jednacího řádu podíval, tak v této rozpravě můžeme navrhovat pouze - zdůrazním, opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, případně podat návrh na opakování druhého čtení. Nic tady z toho nezaznělo. Takže děkuji a já doufám, že příště už to takto dělat nebudeme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní ještě pan poslanec Petr Bendl, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat na svého předřečníka, který říká, že už se ve třetím čtení nemůžeme k podstatě k ničemu vyjadřovat. Chtěl bych tady zdůraznit, že ve třetím čtení právě máme na stole jednak pozměňovací návrhy, které jsme ve druhém čtení neměli. Jenom je někdo avizoval, že je podá apod., a nebylo možné je vlastně komentovat. A máme normálně obecnou rozpravu a podrobnou rozpravu k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Prosím, zkuste býti demokraté a nechte debatovat ty, kteří k tomu zákonu chtějí cokoliv říct. Není nedůležitý.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. (Slabý potlesk.) A protože už mohu dát slovo paní poslankyni Věře Kovářové, tak ji zvu, abych jí udělil slovo, a předtím ještě omluvím paní poslankyni Maxovou od 11. do 12. hodin. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já bych na začátku ráda reagovala na poslance Plzáka. Tuto debatu a předčítání z jednacího řádu jsme tady měli několikrát. Bylo jasně řečeno, že v jednacím řádu je stanoveno, co se může, čímž se chce říci, co se nemůže. O tom, že se nemůže diskutovat nebo může diskutovat, se tam nehovoří, protože se předpokládá, že se i ve třetím čtení může sdělovat názor na pozměňovací návrhy, a každý poslanec má právo přesvědčit své kolegy, aby podpořili pozměňovací návrhy. Tolik tedy reakce na kolegu.

    Nyní, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, dovolte, abych i ve třetím čtení krátce vystoupila na podporu pozměňovacího návrhu, který si osvojil výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tento návrh předpokládá již od 1. ledna 2016 navýšení podílu obcí na výnosu daně z přidané hodnoty z 20,83 % na 21,4 %., což odpovídá nároku na státní rozpočet přibližně ve výši 2 miliard korun. Z pohledu státního rozpočtu je to částka nevelká. Z pohledu obcí a měst částka nemalá, kterou by nepochybně dokázaly využít ve prospěch svého rozvoje. Částka, jejíž značná část by přišla na český a moravský venkov, který veřejné investice samozřejmě potřebuje jako sůl. Všichni to víme, doufám, že to ví i pan ministr. Částka, jejíž část by i v našich městech našla smysluplné využití. Částka, která je v porovnání s očekávaným nárůstem příjmů krajů přibližně poloviční, by přitom obcemi a kraji byla vynaložena na reálné potřeby jednotlivých samospráv. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás na chviličku přeruším. Dovolím si vám všem oznámit, že bych rád přivítal zahraniční delegaci. Na galerii pro hosty se dostavila delegace Poslanecké sněmovny Národního kongresu Chilské republiky, kterou vede předseda Sněmovny, jeho excelence pan Marco Antonio Núňez Lozano. (Poslanci povstávají a tleskají.)

    Děkuji. Prosím, pokračujte, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Zkrátka a dobře, stačí, vážení kolegové a vážené kolegyně, když většina z vás pozměňovací návrh pod písmeny A1 a A2 podpoří. Prosím vás o to a předem děkuji za případnou podporu.

    A na samý závěr. Diskriminaci se samozřejmě snaží napravit také o něco štědřejší pozměňovací návrh kolegů Vilímce, Stanjury a Beznosky. Ráda bych řekla, že i tento návrh má moji plnou podporu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Pavla Plzáka a budeme pokračovat v diskusi. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já jenom musím reagovat na tu moji kritiku. Já jsem si nedovolil nic jiného než citovat tady jednací řád, což je zákon. Zákony tvoříme, měli bychom je dodržovat. Nic jiného. Pokud se na to každý díváme jinak, tak asi tady by měl se k tomu vyjádřit legislativní odbor nebo něco, já to asi chápu jinak než kolegové z opozice. Já se za to na ně nezlobím. Mně jenom přijde divné, že tady častokráte bazírujeme na tom, jestli někdo správně zpochybnil hlasování, jestli ta formulace byla správná nebo nebyla, přitom třeba konkrétně o té formulaci v jednacím řádu není vůbec nic. A tady, kde zákon, jednací řád, nám říká přesně, o čem má být třetí čtení, tak buď změňme jednací řád - já jsem pro, změňme ho, jestli to chceme takhle, tak to změňme, ale dodržujme ho. Nic jiného. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Ještě před dalším přihlášeným dvě faktické poznámky - pana poslance Stanjury a paní poslankyně Kovářové. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: No mně to nedá. To není žádné bazírování. Pokud chcete zpochybnit hlasování, tak nemůžete říkat, že jste hlasoval jinak než jste chtěl. To je prostě trošku pozdě. Pokud někdo řekne, že nějak hlasoval a na sjetině má jiný výsledek, než on skutečně hlasoval, tak je to jiný případ. To není žádná hra se slovíčky. Mnozí kolegové a kolegyně sem chodí, a já bych řekl, že skoro nejčastěji z vašeho hnutí, - a říkají "já jsem chtěl hlasovat ne, a hlasoval jsem ano". Ale to není žádné zpochybnění hlasování. To je jen přiznání k tomu, že ten člověk nevěděl, jak má hlasovat. To abychom si řekli.

    Na druhé straně když mluví vládní poslanci, tak to nikomu nevadí. Když takhle důležitý bod, který dnes sledují nejen občané, ale já bych řekl nejen těch 6 245 starostů, ale všichni zastupitelé a určitě v každém klubu najdete své stranické kolegy, kteří připravují rozpočty třeba na příští rok, tak jako podle mne je to mimořádně důležitý zákon. Navíc se ani nepřeme o tom, zda podpoříme tu vládní část. Na tom je podle mě velká shoda v Poslanecké sněmovně, nikdo neprotestuje proti vládnímu návrhu. Debatujeme legitimně o tom, jak pomoci obcím, a to jsou dodatečné návrhy. Ty nejsou proti tomu návrhu, se kterým přišla vláda, takže je to naprosto legitimní. My, kteří považujeme podporu komunální politiky za mimořádně důležitou, k tomu samozřejmě budeme vystupovat a budeme se vás snažit přesvědčit, vás, kteří ještě váháte, abyste to také podpořili. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi i za dodržení času. Nyní ještě faktická poznámka paní kolegyně Kovářové a potom pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Ještě navážu na debatu o jednacím řádu a budu citovat, co je v jednacím řádu napsáno: Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb atd.

    Pane kolego, ani já ani kolega Vilímec jsme nic nenavrhovali, čili mluvit a hovořit o našich pozměňovacích návrzích klidně můžeme, ale navrhnout nový pozměňovací návrh nemůžeme. To je k jednacímu řádu.

    A jestliže jsme ve třetím čtení, diskutujeme o pozměňovacích návrzích, diskutujeme ještě případně o stanoviscích jednotlivých klubů, tak by mě zajímalo a byla bych ráda, aby pan poslanec Plzák prostřednictvím pana předsedajícího neodváděl pozornost od těch argumentů, které jsme zde uváděli, a zajímal by mě jeho názor na pozměňovací návrhy, které jsme s kolegou Vilímcem předložili. Protože vás upozorňuji, že ve výboru pro veřejnou správu vaši dva kolegové můj pozměňovací návrh podpořili. Znamená to tedy, že to je stanovisko klubu? A byla bych ráda, aby i koaliční poslanci se vyjádřili v této debatě. To by mě zajímalo, a ne citace z jednacího řádu. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já jenom aby nedošlo k nedorozumění. Pan kolega Stanjura se tady oprávněně ohradil proti často nelegitimnímu způsobu zpochybnění hlasování. Já pro ty kolegy, kteří jsou tu první období, se to pokusím říci co nejsrozumitelněji. Když chcete věrohodně zpochybnit hlasování, nesmíte říci pravdu. Některým z vás se to občas stává.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zejména za dodržení času k faktické poznámce. Můžeme pokračovat. Pan poslanec Herbert Pavera v řádné rozpravě ve třetím čtení a po něm pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážený pane ministře financí, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Já chápu tady to vystupování kolegů z koalice. Pan kolega Plzák má jistě právo na to, aby řekl svůj názor, protože jsme přece v Poslanecké sněmovně a tady může říci každý svůj názor demokraticky a svobodně.

    Ale já bych se chtěl vrátit k tomu, proč tady vystupuji, a požádat vás, kolegyně a kolegové, o to, abyste podpořili rozpočtové určení daní, navýšení rozpočtového určení daní i směrem k obcím a městům. Řeknu k tomu i několik faktů a věcí, které tady už některé možná zazněly, a některé nezazněly.

    Dnes rozhodneme o tom, jestli kraje či obce dostanou nějaké finance navíc pro svůj další rozvoj. Novela, kterou předkládá vláda a Ministerstvo financí, kterou se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, je ve třetím čtení, a tedy dnes rozhodneme o tom, jak obce a kraje získají výhodu pro další rozvoj. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Herbert Pavera. A než budeme pokračovat, ještě pan poslanec Pavel Plzák s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, naposledy, víceméně pro to, že jsem byl paní kolegyní Kovářovou vyzván k diskusi. Mohu jí říct, že já mám velké pochopení pro její pozměňovací návrh, stejně tak, jako znám mnoho členů Občanské demokratické strany, kteří chtějí férové konkurenční prostředí a mají velké pochopení pro zavedení elektronické evidence tržeb. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, můžeme pokračovat v rozpravě - ale paní poslankyně Kovářová se také hlásí ještě k faktické poznámce. A poté vystoupí pan kolega Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Chtěla bych se optat prostřednictvím předsedajícího pana kolegy, co to znamená pochopení. Znamená to, že budete hlasovat pro tento pozměňovací návrh? Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Myslím, že tato debata je předčasná, ještě zdaleka nemůžeme zahájit hlasování, protože mám před sebou ještě další přihlášené. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Soukup a pak snad konečně budeme pokračovat v rozpravě vystoupením řádně přihlášených poslanců. Prosím, pane poslanče, máte slovo.***

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Já jenom krátce. Dámy a pánové, tady napravo, pan kolega Plzák si sype popel na hlavu. Nechte už ho být.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji. Nyní pan poslanec Petr Bendl, připraví se pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího, nenecháme (smích v pravé části jednací síně), protože já vám musím, aby z toho bylo patrné, ať jednou provždy máme už jasno, jak je to s tím třetím čtením, tak vám doporučuji všem přečíst si ten § 95 odst. 2, ve kterém je napsáno: Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb atd. To znamená, že už není možné opravovat všechno, co jsme do té doby přednesli, kde jsme podali pozměňovací návrhy atd. Ale ve třetím čtení se koná rozprava ke každému tomu materiálu bez ohledu na to, jestli se to někomu líbí, anebo ne. Musel by se změnit zákon.

    A ještě jedna poznámka, že pan kolega při vší úctě, poslanec Plzák, skrze pana předsedajícího - měli bychom asi mluvit k věcem, které se týkají toho zákona, a ne k EET. Tím malinko popíráte to, co jste před chvilkou říkal, že je potřeba diskutovat jen k věcem, které se týkají toho zákona. Ale přitom sem taháte registrační pokladny, to si myslím, že sem opravdu nepatří. A v tom bych s vámi souhlasil, kdybyste s tím sám trochu jako nezačal, při vší úctě.

    Já jsem se řádně přihlásil k tomuto návrhu zákona, protože jsme o něm podrobně diskutovali ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a napříč politickým spektrem, ono už to tady padlo, jsme se dokázali dohodnout na přijatelném kompromisu, který říká, že na města a obce by se myslet také mělo. Mí kolegové předřečníci tady často opakovali argumenty. Nevím, jestli tady padl argument o tom, že opravdu se tehdy obcím sáhlo na příjmy, když bylo potřeba sanovat druhý důchodový pilíř, a vláda prosadila, že druhý důchodový pilíř není potřeba, že na důchody bude, že už tady není problém, že se důchodci nemusí bát. Ta předpředešlá vláda měla pocit, že na ty důchody máme myslet více, OK, prosadila tady koaliční většina, že na důchody není potřeba tolik myslet, jako myslely ty předešlé vlády, protože peníze jsou, ale v tom případě by mělo platit: vracíme-li krajským samosprávám to, co jim bylo sebráno, měli bychom to vrátit i samosprávám obecním. Na tom, řeknu napříč politickým spektrem, jsme se shodli na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a doporučili jsme vám, abyste to respektovali.

    Včera jsem při interpelacích poslouchal nejenom opoziční poslance, když interpelovali jednotlivé ministry, případně premiéra, ale i koaliční poslance, když tady tuším pan kolega Seďa, prostřednictvím předsedajícího, říkal, že jsou potřeba peníze na památky nebo na nějaké... (nesouhlas z pléna) ... tak to byl někdo jiný, omlouvám se... že je potřeba posílit dotační tituly na kapličky a na kulturní dědictví a tak dále a tak dále, což jsou jednotlivosti, o které musí žádat poslanec tady veřejnou interpelací, přičemž podpoříme-li ten návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, případně návrh kolegů Stanjury, Vilímce, Beznosky a dalších, pak můžeme říct, že jsme pomohli obecně všem bez rozdílu politické příslušnosti, bez rozdílu na to, jestli zrovna v tom či onom městě vládne ta či ona koalice, a budeme v tomto ohledu spravedliví. Já chci těm poslancům, kteří ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pro tento návrh hlasovali, poděkovat. Vážím si toho, že pravděpodobně mají zkušenost z práce v komunálních lavicích, případně regionálních, a vědí, že by ty rozpočty měly, nejenom státní a krajské, pokud jsme se tady rozhodli, že je budeme posilovat, ale i ty obecní, že by měly dýchat společně, a posilovat jejich účast na podílu zisku z DPH bychom měli.

    Mluvili jsme tady, a to chci zdůraznit, že jsme na obce často přenášeli povinnosti a příliš jsme ty povinnosti nesanovali právě ze státního rozpočtu. Připomenu jenom zákon o odpadech a nové tituly, kde obce a města musí shromažďovat bioodpad, a tak dále a tak dále, a že s tím mají nějaké výdaje. Připomenu vynětí ze zemědělského původního fondu, kde po obcích na rozdíl od státu chceme, aby za vynětí ze zemědělského půdního fondu na veřejně prospěšné akce platily, ale stát, ten platit za vynětí ze zemědělského půdního fondu v případě jeho aktivit nemusí. Stejně jako vláda tady často říká, že chce přidat úředníkům státní správy a samosprávy a zvyšuje mzdové tabulky, ale stát nepřispívá obcím tolik, kolik po nich chce, aby přidaly na platech. Pak tedy je potřeba si říct, jestli je férové, abychom alespoň tímto způsobem podpořili vyšší příjmy měst a obcí. Poslouchám tady pana premiéra i ministra financí, jak říká, přidáme úředníkům, komu všemu přidáme, přidáme učitelům. Ale zase ty dotace, které tam jdou, nepokryjí potřeby, které s tím právě samosprávy mají, ať už se to týká základního, mateřského školství, či středních škol.

    Mluvili jsme tady o spoluúčasti měst a obcí na programech a projektech financovaných Evropskou unií. V podstatě motivujeme obce k tomu, aby se zadlužovaly, protože říkáme: chcete-li dosáhnout na ty finanční prostředky, musíte na to mít finanční prostředky vlastní, přičemž na druhou stranu tady jsem poslouchal řadu ministrů i koaličních poslanců, kteří říkají: je třeba vyčerpat, v minulosti se nečerpalo, je nutné, abychom vyčerpali všechny finanční prostředky. A tlačíme, nebo stát tlačí města a obce i kraje k tomu, aby těch finančních prostředků, případně fyzické osoby, právnické apod., aby jich v maximální možné míře využily. Tím pádem ale tlačíme k tomu, aby se města a obce zadlužovaly. Přesto slova pana ministra financí, tady říkal: obce a města hospodaří dobře. A to přes ten tlak, který na ně je vyvíjen, protože na potřeby, které pro ty občany potřebují zařídit, finanční prostředky nemají, a vytvářejí se tady dotační tituly, které předpokládají, že nějaké své vlastní zdroje mít budou. No, kde je mají v tom případě vzít, ty částky nejsou příliš velké. Nehledě na to, a to velmi zdůrazňuji a doufám, že bude platit slib ministryně pro místní rozvoj, že udělají analýzu toho, jak vlastně vypadá vybavenost infrastrukturou obcí a měst v celé České republice, abychom viděli, jestli se ty nůžky rozevírají, a případně v kterých lokalitách České republiky nebo v kterých regionech, co se týká vybavenosti, zejména tou potřebnou veřejnou infrastrukturou, jako jsou vodovody, kanalizace, silnice a tak dále a tak dále, nebo jestli nikoliv.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Františka Váchy. Připraví se pan kolega Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, moji předřečníci pan Vilímec, Kovářová, Pavera i pan poslanec Bendl udělali myslím velmi kvalitní a důkladnou analýzu toho problému, který teď tady máme na jednání. My rozhodujeme o podobě vládního návrhu zákona o rozpočtovém určení daní, který lze v této formě, v jaké byl předložen, považovat za diskriminační. Vláda chce vědomě zvýšit dotace pouze jedné úrovni samosprávy a druhou tím poškodit.

    Kolegyně a kolegové, já předpokládám, že všichni, kdo tady sedíte, jste z nějaké obce. A mě by zajímalo, co řeknete občanům, až se vrátíte domů, jestli až přijdete do hospody, tak řeknete: Pepo, prostě dali jsme ty peníze krajům, nebude chodník, nebude ta kanalizace, protože nám to někdo na klubu nařídil, tak jsme ho poslechli.

    Přece není možné, abychom přidávali krajům a současně nepřidávali obcím. Já nevěřím tomu, to co tady padlo mezi předřečníky, že to je z důvodu krajských voleb. Přesto tato myšlenka tady se dostala na plénum, tak ji nemůžeme nezmínit.

    Zajímavý je rozpor mezi závěry rozpočtového výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Můžeme se podívat, že rozpočtový výbor doporučuje schválit původní verzi novely, kdežto výbor pro veřejnou správu podporuje pozměňovací návrh myslím že kolegyně Kovářové. Tak už tady vidíte, že výbor pro veřejnou správu, že tam sedí lidé, kteří rozumí veřejné správě, kdežto ve výboru rozpočtovém jsou lidi, kteří vidí jenom ty peníze a už nevidí ty lidi, někteří, pravděpodobně ti koaliční a ne ti opoziční vidí jenom ty peníze a ne ty lidi, kteří na těch obcích jsou.

    Pane ministře, já jsem vás 10. září interpeloval ve věci nedostatečné výše příspěvku obcí na výkon státní správy. Obrátil jsem se na vás v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2016 a s prosbou ve věci výše příspěvku pro obce na přenesený výkon státní správy. Je známo, že řada obcí na přenesenou působnost dlouhodobě doplácí ze svých daňových příjmů, o kterých se teď bavíme. Například v mém rodném městě je to 80 mil. ročně, 80 mil. ročně České Budějovice doplácejí na přenos státní správy. Samozřejmě víme, že bylo několik let bez valorizace a že se na příští rok má celkový objem prostředků na státní správu zvýšit myslím o jedno procento. To je jistě záslužné, avšak tato výše je samozřejmě nedostatečná. Jako příklad mohu uvést, že vláda, a už to tu bylo zmíněno mnohokrát, vláda chystá navýšit státním úředníkům mzdy minimálně o tři procenta, což se rovněž týká úředníků samospráv a bude to znamenat dodatečné výdaje samospráv. U našeho města by to znamenalo přibližně 3,5 mil. korun, ale nedostaneme na to žádné peníze navíc.

    Co je zajímavé, co jste mi odpověděl, a to by myslím tady mohlo zaznít, že "jsem přesvědčen že značný podíl na současné situaci má také skutečnost, že jednotlivé resorty nejsou nijak motivovány k minimalizaci ukládané administrativní zátěže a s ní spojených finančních dopadů". No to je zajímavé, když se podíváme, jak jsme projednávali návrh státního rozpočtu a dozvěděli jsme se, že jenom na nových mzdových výdajích na nové státní zaměstnance chystáte utratit nějakých 20 miliard, jestli se nepletu, tak to byla tato částka. Ještě zajímavější je, že mi napíšete, že vedle zmíněných skutečností nelze pominout ani fakt, že příspěvek na výkon státní správy je sice významným, příspěvek státu, ale nikoli jediným zdrojem krytí přenesené působnosti, mezi něž patří mimo jiné i daňové příjmy. Tak vy v té odpovědi souhlasíte s tím, že část té zátěže státní správy musí být kryta z daňových příjmů, nicméně když se potom přijde s novelou zákona o rozpočtovém určení daní, tak těm obcím nedáte nic a dáte to jenom krajům. Tak jim to neberte, zvláště pokud chcete například navýšit platy státních zaměstnanců.

    Už tady bylo zmíněno, že to plošné snížení v roce 2011 o 17,6 % bylo kvůli jistému šetření na druhý pilíř důchodového spoření. Ten teď rušíte, nebo ho zrušíte pravděpodobně za nějaké tři body, pokud se tam vůbec dostaneme. Ale ty peníze pošlete jenom krajům a obcím ne.

    Musím říct, že odmítám myšlenku, kterou jste tady zmínil ve svém projevu, a to že obce šetří, mají dost peněz, a tak je potrestáme. Mohu vám říct, že já osobně, pokud někdo dobře hospodaří a ještě k tomu šetří, bych ho nepotrestal, já bych ho za to odměnil.

    A abych, on tu pan kolega Plzák není, nicméně abych dostál jeho představě výkladu jednacího řádu, tak zmíním dva zásadní pozměňovací návrhy. První je pozměňovací návrh paní kolegyně Kovářové, který si vzal za své výbor pro státní správu. Ten se týká roku 2016. Tam mám pocit, že se možná, a doufám, že se Sněmovna a zdá se, že někteří koaliční poslanci ten návrh podpoří, doufejme, že minimálně ti, kteří ho podpořili na tom výboru. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi, s faktickou poznámkou ještě paní poslankyně Věra Kovářová a poté také faktická poznámka Ludvíka Hovorky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Věra Kovářová: V předcházejících diskusích a příspěvcích zazněla řada dotazů. Já bych se ráda obrátila na pana ministra. Chybí nám průběžná reakce na dotazy kolegů. Kolega Pavera pokládal dotazy, ale odpovídal si na ně i sám, takže možná by bylo dobré, kdybychom znali i odpovědi vaše, pane ministře. Myslíme si, že jde o důležitá témata, a chceme o nich s vámi diskutovat. Prosím, pojďte a připojte se do této diskuse. Prosím vás o to. Nebo se chcete spokojit s tím, že vládní návrh prosadíte silou? To by byla hodně špatná zpráva pro český a moravský venkov.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky a poté přihláška pana ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené dámy a pánové, ty projevy, které tu zaznívají, jsou velmi dojemné. Jsou to projevy o tom, že trestáme obce. Chtěl bych se zeptat - my jsme všichni dostali ty dopisy od pana poslance Polčáka, dostali jsme spoustu dopisů od našich starostů. Vypadá to, že jediní zástupci obcí a měst, kteří chtějí dobře pro naše obce a města, pro jejich obyvatele, pro starosty, jsou jen ti, kteří tady vystupují. Víte, já si myslím, že to není úplně pravda. A také bych rád slyšel, co se změnilo, co se změnilo od středy. Ve středu jsme tady byli kritizováni, že jsme nezodpovědní, že v časech bohatých prostě rozhazujeme peníze. Tady se navrhuje zvýšit výdaje státního rozpočtu bez jakékoli kompenzace. A něco se změnilo zřejmě za ty dva dny, teď už se všichni chováme špatně. My se chceme chovat zodpovědně, abychom nezvyšovali výdaje státního rozpočtu, a tady zase jsme kritizováni za to, že je nezvýšíme. V jednom případě o 2 miliony, ve druhém případě o 3,5 v roce 2017 a o 6 miliard v roce 2018. Takže je třeba si to srovnat, aby v té diskusi to bylo konzistentní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Mám tedy řadu faktických poznámek. První faktická poznámka byla poznámka ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše, potom je pan poslanec Kučera, Stanjura, Vácha a pan předseda vlády. Vy jste chtěl s přednostním právem? Dobře, tak v tom případě vyčerpáme nejdříve faktické poznámky, v tom případě pan poslanec Michal Kučera, první s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych tu jen krátce zareagoval sva mého předřečníka, na pana poslance Hovorku. Pane poslanče Hovorko prostřednictvím pana předsedajícího, nezměnilo se nic. My jsme naprosto konzistentní. My hovoříme o tom, nejenom kolik peněz se ve státním rozpočtu utratí, ale také na co se ty peníze utratí. A kritizujeme to, že ty peníze házíte do černé díry, do reformovaných systémů zdravotnictví a sociálního systému, nepřišli jste s žádnou reformou těchto systémů, do té černé díry ty peníze házíte, a naprosto konzistentně říkáme: Dejte ty peníze obcím. Tam je utrácíte správným směrem. Ti starostové přesně vědí, co s těmi penězi mají dělat, a potvrdil to i ministr financí, že obce hospodaří řádně, že vytvářejí řádné rozpočty, ty peníze utracené tímto směrem jsou naprosto účelné. Proto to podporujeme.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Stanjura také s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Také reakce na vystoupení pana poslance Hovorky. Za prvé jsme neřekli, a já si to ani nemyslím, že jediní, kteří dnes budou hlasovat za zájmy obcí, budou naše dva kluby, které nejvíce vystupují. Přece v každém výboru má koalice většinu. A první pozměňovací návrh prošel výborem pro veřejnou správu. To znamená, bezesporu se k tomu dobrému návrhu přidali i mnozí koaliční poslanci a my jen toho využíváme k tomu, abychom přesvědčili ty váhající.

    A k těm výdajům. No to je úplně jednoduché. Je to o prioritách v rozpočtu. Vy zvyšujete v návrhu rozpočtu transfery soukromoprávním subjektům o 9 miliard, což je o 15 %. Tak pro vás jako pro pana poslance Hovorku, vy jste pro to hlasoval, je z těch dvou hlasování - nevím, jak budete hlasovat dneska, ale vy říkáte: Pro mě je důležitější zvýšit dotace soukromoprávním subjektům o 9 miliard než dát všem obcím 2 miliardy. To je o prioritách. Když škrtneme 9, což my budeme navrhovat v rámci druhého čtení, tak 2 můžeme dát obcím a 7 ještě zbude. To je přece jasný postoj. A jestli chcete, tak místo těch 30 miliard přineseme 32 miliard do druhého čtení, kde se dá ušetřit, aby tam byly ty 2 miliardy na obce.

    Ale připomínám hlasování toho výboru. Já si přesně nepamatuji ty počty, ale logicky, mnozí koaliční poslanci i členové výboru pro veřejnou správu návrh paní poslankyně Kovářové podpořili. A to, že my navrhujeme, my jako občanští demokraté, právě proto, ať se na to může státní rozpočet nachystat, další zvýšení v letech 2017 a 2018, je logické. V návrhu rozpočtu se předpokládá zvýšení daňových příjmů o 33 miliard, a my se bavíme o dvou na rok 2016, o dalším navýšení celkem 3,7 miliardy v roce 2017 a dalších 6 miliard v roce 2018, což je příští volební období i Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Františka Váchy a pak faktickou poznámku bude mít předseda vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych jen krátce k panu poslanci Hovorkovi vaším prostřednictvím. My tu nemluvíme o plýtvání, my mluvíme o tom, že by se spravedlivě mělo dělit mezi obce a kraje. O nic jiného nejde.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy s přihláškou do rozpravy, s faktickou poznámkou předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já tu velmi pozorně a pečlivě poslouchám celou debatu ve třetím čtení a já jsem velký příznivec toho, abychom diskutovali. Mám pocit, že dneska už asi nestihneme zase nic jiného než jenom tu diskusi, ale myslím si, že ta debata je příliš abstraktní. Já bych byl skutečně rád, kdyby byla srozumitelnější i pro posluchače, který tady nesedí ve Sněmovně a který je občanem. Tak já se pokusím té srozumitelnosti trochu více přispět.

    Především, dámy a pánové z té pravé strany Sněmovny, kteří tady neustále jeden za druhým vystupují a říkají, že bychom neměli přidávat krajům, že bychom měli přidat obcím, tak říkají věc, která není přesná. My těm krajům přece nic nepřidáváme. My jim jenom vracíme to, co jim pravice, když byla ve vládě, sebrala. To není žádné navyšování finančních prostředků. Vracíme to, co jim ODS a TOP 09 sebraly. Ať je to jasné, řekněme se to na rovinu a nezlobte se, že tady říkám pravdu. Je to pravda, vy jste to krajům sebrali, my jim to vracíme.

    A teď pozor - na co jdou ty peníze. Když jedete autobusem nebo vlakem, kraj to dotuje. Když si zavoláte záchranku, kraj to dotuje. Když jdete do krajské nemocnice a ležíte tam, kraj to dotuje. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) Pane premiére, přihlásil jste se k faktické poznámce, musím respektovat i pro vás čas. Mám tuto sérii faktických poznámek: pan Herbert Pavera, Petr Bendl, Zbyněk Stanjura, Michal Kučera, Jiří Dolejš. To jsou teď fakticky přihlášení a potom pan kolega Kalousek také ještě elektronicky... S přednostním právem... V tom případě po panu vicepremiérovi, který se přihlásil s přednostním právem, ale žel faktické ho předběhly. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji za slovo. Nedá mi to, ale musím vystoupit na pana premiéra. Protože on mluví úplně o něčem jiném. Vždyť tady nikdo neříkal, že my nechceme přidat krajům. Já nevím, jestli tady seděl pan premiér a poslouchal, nebo neposlouchal. Ale asi jste neposlouchal. Protože my jsme všichni říkali, že jsme pro to, abychom krajům přidali! Že víme, co kraje potřebují. Že víme, že ty cesty, zdravotnictví, školství atd... Já osobně jsem to tady říkal.

    A jenom řeknu na závěr to, co jsem ještě nechtěl říct. Pane premiére, kdybyste neseděl od roku 1990 tady v Poslanecké sněmovně a byl byste normálně mezi lidmi obyčejnými a pracoval jste na obci, tak byste věděl, co ty obce potřebují. Takže raději už nic jiného neříkejte, protože mluvíte úplně mimo, z cesty! (Rozčileně. Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Nyní pan poslanec Petr Bendl taky s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Dobře. Tak tedy ještě jednou, protože stokrát opakovaná pravda (lež) se stane pravdou. Nikdo z nás tady nezpochybnil to, že chceme přispět krajům, jenom říkáme, že pokud to nemá být sociálně demokratický dáreček sociálně demokratického premiéra krajům, pak když tedy říkáte, pane premiére - a prosím neodcházejte... (Premiér Sobotka měl namířeno směrem ke dveřím a k lavicím sociální demokracie, kde zůstal stát. Odpovídá mimo mikrofon, že neodchází.) Že jsou to peníze, které byly sebrány... Byly sebrány, protože minulá vláda s nimi počítala na důchody... Protože minulá vláda s nimi počítala na důchody... Protože minulá vláda s nimi počítala na důchody, pane premiére, jo? (Předsedající: Prosím...) A vy říkáte, že na důchody je dost, a říkáte, že je třeba vrátit. A my říkáme ano, a vraťte to i těm obcím. Na co jiného to používají ty obce? Také na domovy důchodců, pane premiére. Také na chodníky. Také na školy. Také na mateřské školy. Tak nebuďte pokrytec a zvedněte ruku za ty obce taky. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak mohl bych křičet jako pan premiér, ale dělat to nebudu, protože on mě pobavil. On říkal: velmi přesně jsem poslouchal tu debatu. Ale neslyšel ji! Poslouchat a neslyšet nemá žádný smysl.

    Pane premiére - a můžu vás nazvat přímo, ale dobře, tak pane poslanče Sobotko prostřednictvím pana místopředsedy, aby to bylo stejné, aby to bylo korektní - zkuste říct, kdo dneska v té debatě řekl, že krajům nemáme přidat. (Premiér Sobotka mimo mikrofon: Ne přidat, ale vrátit.) Vrátit, dobře. Kdo to řekl? Nikdo. Naše návrhy říkají, že nepřidáme obcím a že jim to vrátíme ve třech letech. Je to tak? Je to tak. A jak říkal můj kolega, dlouholetý starosta, kterého jsem tak rozčileného ještě neviděl, a to ho znám mnoho let, Herbert Pavera, tak představte si, že domovy důchodců jsou i městské! Jestli jste dneska jel tramvají nebo metrem, tak to dotuje město Praha. Jestli v Brně jezdíte nějakou tramvají nebo autobusem nebo trolejbusem, tak to dotuje město Brno. Tak vy říkáte, že všechny služby dělají kraje a obce ne. My jsme přece opakovaně mluvili o tom - a je to bod 151... My jsme říkali, proč jsme to udělali. A teď říkáme - když vy rušíte ten důvod, tak to vraťte nejenom krajům, ale vraťte to i obcím. Dokonce jsme tak vstřícní, že to nevracíme krajům v jednom kroku jako vy, ale ve třech letech. A jestli jim to vrátit nechcete, tak sem přijďte a řekněte obce mě nezajímají! Máte na to plné právo. My jim taky nepřidáváme. My jim to vracíme. A ve třech krocích, ve třech letech. A vy neumíte najít 2 mld., přitom máte 1 125 mld výdajů! Umíte zvednout o 9 mld. dotace soukromým firmám, umíte zvednout o 9 mld. platy, ale 2 mld. pro 6 245 obcí najít neumíte! No tak trochu lépe hledejte! To je všechno. (Výrazný potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k této faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Michala Kučery, potom Jiří Dolejš také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Pan premiér vystoupil s tím, že posluchačům do toho vnese jasno, přitom do toho vnesl chaos. Samozřejmě plno už tady zaznělo od mých předřečníků. Domov pro seniory Louny je městská organizace, denní stacionář, městská organizace, dům s pečovatelskou službou, městská organizace. Takže města na sebe přijímají plno těchto služeb, které by třeba měl zajišťovat kraj či někdo úplně jiný. Nicméně to, že ty peníze jdou tam, kam jdou, já bych nevyčítal až tak panu premiéru Sobotkovi, ale ministrovi financí Babišovi. Protože on je ten, který vládne státním rozpočtem, on je ten, který sestavuje státní rozpočet, a on je ten, který brání, aby peníze šly obcím, starostům a českému venkovu. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Jiřího Dolejše, k faktické poznámce se připraví i Jan Farský, dále Adolf Beznoska, Herbert Pavera. A prosím, možná že se také vrátíme k řádné rozpravě, kde mám tři přednostní práva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, trochu mě ta debata zaráží. Máme jednoduchý předklad na stole, a to v rámci rozpočtového určení daní dát krajům navíc 4 mld. V tom je shoda široká od této zdi k této zdi (ukazuje zprava doleva). A opozice si dovolila říci, že by bylo dobré dát obcím ještě dvě miliardičky. Dvě miliardičky z rozpočtu, který má jeden a čtvrt bilionu! Jestli myslíte, že tak křehká stavba návrhu státního rozpočtu to neunese, ano, hlasujte, hlasujte v rámci koaliční svornosti se svým ministrem. Ale snad už jsme všichni vzkázali domů svým starostům, že na ně myslíme. Opozice za těmi dvěma miliardami stojí. Jestli se toho koalice bojí, no tak holt nehlasujte. Ale už mi to připadá poněkud zmatené a zbytečně extendované. Je to jednoduché. Jsou v rozpočtu dvě miliardy, nebo nejsou! Hlasujme! (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Dolejšovi, ale hlasovat nemůžeme, protože musíme pokračovat v rozpravě. Nyní pan poslanec Jan Farský s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Já bych jenom v návaznosti na vyjádření pana premiéra chtěl říct, že v obcích platíme mateřské školky, přispíváme na provoz základní školy, opravujeme místní komunikaci, stavíme chodníky, staráme se o veřejnou zeleň, přispíváme sportovním spolkům, kulturním spolkům, sociální oblasti - a tam ty peníze chceme. To nejsou peníze pro starosty nebo pro obce jako nějakou imaginární skupinu. To jsou peníze pro konkrétní potřeby občanů, které aktuálně nejsme schopni v plné fázi a v plné míře uspokojovat. A my chceme, aby lidé mohli žít v kvalitně, dobře a efektivně spravovaných obcích. A tyto finance pomůžou k tomu, aby se v těch obcích každému z těch deseti milionů občanů žilo lépe.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Beznoska také k faktické poznámce. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále.)

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Také už velmi krátce. Kromě těch činností, které vyjmenoval pan kolega Farský, přidám dopravní podnik atd. Ale to podstatné. Statutární město, trojková obec Mladá Boleslav, přispívá na výkon státní správy 11 % ze svého rozpočtu. A já se ptám proč. Proč se tedy, dámy a pánové, nezaměříme na to, aby to pro ty obce bylo opravdu spravedlivé? Jedná se maximálně až do roku 2018 o 10 mld. korun. A to jsme schopni určitě zvládnout.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní přednostní práva pan místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš, poté pan Miroslav Kalousek, pak předseda vlády a potom zpravodaj. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já bych se vyjádřil možná nejdřív k tomu politickému kontextu. Já tedy jako ministr financí nedělám politické rozhodnutí, já dělám rozhodnutí pro lidi, proto jsem šel do politiky. (Smích v pravé části sálu.) Nevím, proč se smějete. Pokud vím, tak tady vzniklo nějaké uskupení TOP 09 a Starostové, byla tam nějaká dohoda, myslím, že všichni víme, o čem to je. Pokud bych se choval politicky, a dneska vidím preference ČSSD a hnutí ANO před krajskými volbami, tak logicky bych asi nesouhlasil, že jsme dali 4,5 mld. na opravu silnic pro hejtmany, kdybych byl politický. Nebo bych taky nesouhlasil s RUD pro kraje, protože podle stávajících preferencí asi největší soupeři v krajských volbách budou ČSSD a hnutí, nevím, jestli preference, které čteme v novinách, jsou správné, ale zatím to tak vypadá. Takže já to nevnímám politicky. Já to vnímám tak, že silnice, co jsme nechali opravit, jsou pro všechny, i pro obce.

    Já žiju taky v malé obci - 2,5 tisíc obyvatel. Rozumím tomu a chci podpořit obce. Největší ironie toho je, že jsem tady neslyšel, že byste mluvili o daních. Já jsem tady v prvním pololetí slyšel křičení, že nevybíráme daně. Kde jsou daně? My jsme v rámci koaličních jednání přišli o 15 mld. DPH a daně z příjmu fyzických osob. A dneska ráno máme vybráno o 3 mld. DPH více než minulý rok a to jde do obcí. My chceme řešit obce, chceme to řešit komplexně, protože tam nastaly některé okolnosti, které pro obce jsou nevýhodné. Jsou to hlavně motivační prvky. Tam je 30 % daně z příjmů fyzických osob, hlavně OSVČ. My konstatujeme, že vlastně vzrostlo procento lidí, kteří si podávají přiznání, uplatňují slevy na hypotéky a další obce, a obce přicházejí o ty peníze. Chceme to řešit komplexně a my to i řešíme. Já podporuji obce. Chci podpořit všechny. Proto se 11. listopadu 2015 uskuteční jednání pracovní skupiny k RUD na Ministerstvu financí. Pozváni jsou zástupci Svazu sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí, poslanci, senátoři. Budeme tam projednávat návrhy na možnou změnu RUD.

    A tady se nabízí i příležitost k debatě, že obce potřebují další prostředky a na jaký účel. Ano, určitě ano. Ale největší paradox je v tom, že vy tady mluvíte o 2 mld. Ano - 2 mld. nejsou moc peněz. Ale vy děláte všechno pro to, aby obce nedostaly peníze. A víte proč? Protože kdybyste hlasovali dneska ve třetím čtení pro elektronickou evidenci tržeb, tak byste hlasovali pro 2,5 mld. korun pro obce, protože ony dostávají DPH. A elektronická evidence tržeb je na DPH, takže vy děláte proti obcím všechno a tady vykládáte, že chcete peníze pro obce. Tak hlasujte pro EET a tam jsou peníze pro obce, pro všechny! A jedno zdržení, měsíc zdržení, máme to přesně propočtené, je 414 mil. korun do rozpočtu - zdržení EET, když to nestihneme. Protože když začneme 1. 8. s restauracemi a 1. 11. s hotely, tak to máme přepočteno, že o tyto peníze přijdeme, a vy je zdržujete. Když chcete peníze pro obce, a já taky chci, hlasujte pro EET. Tam jsou ty peníze. To jsou podle našich propočtů, a to jenom začínáme, jasné peníze a je to 100 mil. měsíčně pro obce - DPH a EET. Takže máte možnost ukázat, že peníze obcím dáme. A já to chci určitě a taky to chci řešit komplexně.

    A znovu opakuji, není to politikum. My jsme nedělali žádné dohody a logicky bych měl být proti RUD, když tam sedí socialističtí hejtmani. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu vicepremiérovi a ministru financí Andreji Babišovi. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Připraví se pan premiér. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. K EET se pravděpodobně dostaneme ještě několikrát, na podzim, na jaře, v létě, příští rok na podzim. (Veselost v sále.) Já jenom zareaguji velmi stručně, že tady ještě pravděpodobně mnohokrát padne základní nepravda, že to je nástroj k lepšímu výběru daní a že to je nástroj k narovnání podnikatelského prostředí. Nic z toho není pravda. Tato balkánská supernovinka nepřinese vyšší výběry daní, jako nepřinesla na Balkáně, a tak jak je nastavena, povede k pokřivení podnikatelského prostředí, protože nějaký instrument na někoho uplatněn bude a na někoho uplatněn nebude, což samozřejmě odporuje zásadám rovného prostředí a rovné regulace pro všechny. Nicméně jak znovu říkám, k tomu se mnohokrát dostaneme.

    Pokud pan ministr hovořil o výhodách, mluvil pravděpodobně o výhodách dodavatelů systému, se kterými je už dávno dohodnut. Také tam nebude dělat výběrové řízení. Pravděpodobně hovořil o výhodách pro několik oligarchů, mezi které patří. Ale pro Českou republiku, pro obce, pro veřejné rozpočty to bude znamenat jenom ztrátu a rozhodně ne žádné výhody.

    Nyní k tomu, že několikrát opakoval, že nerozhoduje politicky a že rozhodnutí ministra financí není politické. Pane premiére, prosím, buďte tak laskav, zkuste vysvětlit svému prvnímu místopředsedovi vlády, že rozhodnutí ministra, pokud je to rozhodnutí, kdy předkládá něco Poslanecké sněmovně, je vždycky politické, protože ministr je politik. Pokuste se mu vysvětlit rozdíl mezi rozhodováním z úzkých stranických zájmů, které měl pravděpodobně ve své argumentaci na mysli, a rozhodnutím politickým. To není jedno a to samé. Zkuste mu tedy vysvětlit, jaké je rozhodnutí z úzkých stranických zájmů a rozhodnutí politické, když už v tom budete, zkuste mu vysvětlit jako právník, jaký je rozdíl mezi podáním vysvětlení a výslechem. A když už v tom budete, zkuste mu také vysvětlit, jaký je rozdíl mezi investicemi a transfery obyvatelstvu, ať nám tady neříká, že 40 tisíc pro rodinu jsou investice. Zkuste prosím, pane premiére, udělat pro svého pana prvního místopředsedu vlády nějakou pojmovou výuku, protože když tady vedeme diskusi a on používá naprosto nevhodné pojmy pro věci, které znamenají něco úplně jiného, tak si potom nemůžeme rozumět.

    A nyní k tomu, co jste říkal vy, pane premiére. Já chápu, že to, co jste říkal, může váš ministr financí říkat s čistým svědomím, protože o tom nic neví. Ale vy jste přece jenom dlouho pracoval v rámci rozpočtových pravidel, v rámci rozpočtového určení daní, a když jste říkal, že neděláte nic jiného než vracíte krajům to, co my jsme jim sebrali, tak dobře víte, že říkáte jenom půlku pravdy, a to ještě velmi zkresleně. My jsme krajům nesebrali žádné absolutní peníze. My jsme tam upravili koeficient v souvislosti se zvýšením DPH a zvýšení DPH bylo určeno výlučně na penzijní reformu. Na nic jiného. Protože náklady na penzijní reformu a na penzijní účty nese výlučně státní rozpočet, nikoliv rozpočty krajů či obcí, tak se upravil koeficient tak, aby v absolutních číslech obce ani kraje o nic nepřišly, ale aby nedostaly ani nic navíc, protože vyšší příjem z navýšení DPH měl být určen výlučně pro účely penzijní reformy. Je logické, a koeficient se upravil jak pro obce, tak pro kraje, protože ani obce ani kraje nenesou žádné náklady na výplatu penzí, je tedy logické, že teď, když se dopouštíte té chyby a rušíte druhý pilíř bez jakékoliv náhrady, je celkem logické, že ten koeficient upravíte zpátky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda klubu TOP 09 s přednostním právem Miroslav Kalousek. Nyní s přednostním právem v řádném vystoupení pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že mě teď ta debata, a zejména když jsem poslouchal poslední vystoupení pana poslance Kalouska, připomněla diskuse, které jsme vedli relativně krátce po volbách. My jsme se relativně krátce po volbách sešli s odbory, které zastupují zaměstnance veřejného sektoru, a řešili jsme otázku, jak se dál budou vyvíjet platy ve veřejném sektoru. A oni přišli zejména zástupci hasičů a policistů a říkali: podívejte se, minulá pravicová vláda nám snížila tarifní platy o 10 % a my bychom chtěli, abyste nám tarifní platy vrátili, a navrhovali, abychom zvýšili tarifní platy u policistů a hasičů hned v roce 2015 o 10 %. My jsme jim vysvětlovali, že bychom jim rádi pomohli, že bychom rádi napravili tu křivdu, která se stala, když jim ODS a TOP 09, těm hasičům, sebrala 10 % z platu, ale říkali jsme: Nemůžeme vyřešit všechno naráz, nedá se všechno vyřešit v jednom státním rozpočtu. Prostě máme odpovědnost za to, abychom dodrželi určité rozpočtové parametry, rozpočet není nafukovací, schodek není nafukovací a máme jenom takové daně, které vybereme. Jednali jsme, a nebylo to vůbec jednoduché, určitě řada kolegů ministrů, kteří u toho byli, mi to potvrdí, že to nebylo jednoduché jednání, ale nakonec jsme se dohodli a řekli jsme si: Uděláme to v několika krocích. Prostě napravíme to, co se stalo, to, jak se snížily platy lidem, kteří pracují pro stát, napravíme to během několika let a nakonec jsme se podle mého názoru rozumně dohodli.

    Ten krok, který se stal vůči krajům a obcím, byl v okamžiku, kdy se pravicová vláda rozhodla zvýšit daň z přidané hodnoty a rozhodla se inkasovat veškerý výnos z toho zvýšení do státního rozpočtu. Jak ta pravicová vláda říkala, budeme z toho financovat druhý pilíř. To, že se dnes ruší druhý pilíř, není důsledek nějaké ideologické umanutosti nové vládní koalice, to je prostě důsledek realistické úvahy nad tím, jak to s druhým pilířem dopadlo. Druhý pilíř se prostě nepovedl. On byl parametricky nastaven tak, že nemohl fungovat, nemůže fungovat a fungovat ani nebude. To je problém druhého pilíře, se kterým se dneska setkáváme. Vždyť sami autoři důchodové reformy tam nastavili jedno pravidlo, které říká, že když fond má méně než 50 tisíc klientů, tak může ČNB rozhodnout o jeho sloučení s jiným fondem. Když se podíváme na to, že v celém systému dneska dohromady je něco kolem 80-90 tisíc klientů, tak to vlastně nestačí ani na dva fondy, aby dohromady naplnily pravidlo, které si sami autoři reformy do ní dali. V okamžiku, kdy by fondy byly příliš malé, logicky předpokládali, a správně předpokládali, že by byly neefektivní a že by nemělo žádný smysl je takto slabé a malé udržovat. Takže druhý pilíř se nepovedl, byl chybně nastaven. Naše vláda se rozhodla, že ho zruší. Koneckonců dostali jsme pro to dost silný mandát také od voličů, protože jsme to poctivě voličům řekli už před volbami. Řekli jsme: když nás budete volit, zrušíme druhý pilíř, a děláme tedy to, co jsme slíbili voličům a na co jsme od nich dostali hlasy. Čili v tomto ohledu postupujeme v souladu s programem, který jsme měli.

    Já vím, že velmi často opozice navrhuje návrhy, které mají rozpočtové dopady, a po pravdě řečeno opozice si jenom málokdy dělá starost s tím, kde se na její návrhy najde. Já jsem v letošním roce zaznamenal řadu návrhů ODS na rušení různých daní. ODS předkládá návrhy na rušení daní a nedělá si hlavu s tím, co bude s výpadkem příjmů a jakým způsobem se to zaplatí - jestli se bude muset stát zadlužit, nebo jestli si bude muset škrtnout nějaké výdaje, které koneckonců jsou vždycky určeny na nějaké konkrétní cíle, takže vždycky by to nějaké veřejné služby poškodilo. Opozice prostě nemá odpovědnost za rozpočet. My teď tím zákonem, který schvalujeme, zasáhneme do rozpočtu v příštím roce a v následujícím roce. Opozice pro rozpočet hlasovat nebude a v okamžiku, kdy vláda nedodrží jeho parametry, tak nás opozice bude kritizovat. Prostě tím, že máme odpovědnost za rozpočet, také musíme odpovědně přistupovat k jednotlivým pozměňovacím návrhům a musíme všechno počítat mnohem pečlivěji, než to počítá opozice, protože vláda je tady od toho, aby odpovídala za to, že dodrží parametry státního rozpočtu, že dodrží parametry rozpočtového výhledu.

    Tak jak zde zmínil ministr financí, a my jsme se sešli nedávno na jednání vlády s předsednictvem Svazu měst a obcí a dohodli jsme se, že bude pokračovat debata na Ministerstvu financí ve speciální skupině, ve které budou mít obce a města své zástupce a bude se debatovat o dalších změnách v rozpočtovém určení daní. To není věc, které my bychom se bránili, ale musí to být v souladu s prostředky, které máme v rámci rozpočtu k dispozici. Já samozřejmě vím, jaké veřejné služby financují obce. Sám jsem seděl v zastupitelstvu Slavkova u Brna, který má šest tisíc obyvatel, a vím, co muselo město financovat ze svého rozpočtu, vím, na co mu přispíval kraj, na co mu přispíval stát. A já myslím, že všichni, jak jsme tady, víme, že velká část veřejných služeb je financována z několika zdrojů, že je vícezdrojové financování, že přispívají obce, získávají nějakou dotaci z kraje, někdy třeba dostávají i dotaci ze státního rozpočtu. Je velmi obtížné v tuto chvíli říkat: o tyhle veřejné služby se starají výhradně kraje a o tyhle se výhradně starají obce. Velmi často je to společný úkol.

    Já jsem chtěl upozornit v této diskusi, která podle mého názoru byla hodně abstraktní, na to, že pokud teď vláda, vládní koalice chce prosadit vrácení peněz z DPH do krajských rozpočtů, tak to děláme proto, abychom pomohli financovat konkrétní veřejné služby, které půjdou za občany. Občané z nich budou mít naprosto konkrétní užitek, prostě konkrétní užitek z toho, že kraje budou moci některé veřejné služby financovat, a budou z nich mít užitek také obce. Já vím, že řada obcí zřizuje také domovy pro seniory, ale získává na ně dotace ze státního rozpočtu. Kraje dotují dopravní obslužnost, která pomáhá obcím. Kraje dotují záchrannou službu, už jsem tady o tom hovořil. Pokud jde o záchranky, a to málo lidí ví, když fungují záchranky v krajích, tak jenom zhruba polovinu peněz dostávají od zdravotních pojišťoven, polovinu musí zaplatit kraje ze svého rozpočtu, aby rychlá záchranná služba v kraji fungovala.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dvě, tři faktické poznámky. Faktické mají přednost, to znamená nejprve pan předseda Stanjura, potom pan místopředseda Filip s faktickými poznámkami. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak možná překvapím pana premiéra. My jsme také avizovali, že budeme hlasovat v tomto pro vládní návrh. V tom není spor. To je dlouhodobě známá věc, nic překvapivého, toto jsme říkali i na výborech, když se to projednávalo. Ale pan premiér, já se vracím ke své první faktické poznámce, vlastně řekl - já neumím najít v jednom bilionu dvě stě padesáti miliardách dvě miliardy pro obce. Neumím, protože bych jim ohrozil rozpočet, který jsme navrhli a pro který, správně říká, nebude opozice hlasovat. To jsme určitě ve shodě. Tak já panu premiérovi slibuji, že může klidně hlasovat pro dvě miliardy, že přineseme několik alternativních návrhů, jak výdaje vyměnit, protože si myslíme, že zvyšování podílu obcí je a má být priorita. A věřím, že k tomu najdeme většinu. Nechci zavádět pozornost někam jinam, k rušení druhého pilíře, k EET, k rozpočtu a já nevím, co všechno tady pan premiér zmínil. Ale sám přiznal, že obce mají vysoké výdaje s tím, jak zajišťují služby pro své občany. Ještě zapomněl na místní komunikace, chodníky, MHD a mohli bychom se tady předhánět, kdo si vzpomene na větší paletu výdajů, které obce mají. Mimochodem například mnohé obce dotují významná kulturní zařízení, divadla, orchestry a podobné věci.

    Ale pokud říká, že to není pro jeho vládu priorita, tak my tomu rozumíme. My jsme se jenom domnívali, díky tomu, že v této Poslanecké sněmovně sedí množství lidí, kteří mají zkušenost s komunální politikou, že vrácení na původní úroveň dokonce ve třech krocích není nic dramatického. Právě proto my jsme jako občanští demokraté navrhli dva další kroky, 2007 až 2018. Nenavrhli jsme to skokově, jak je to u krajů najednou. Takže pro jedny to jde, to je pro čtrnáct krajů (upozornění na čas), a pro těch 6 245 obcí to nejde, přitom suma navržená je menší než v případě krajů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě jedna faktická, pan místopředseda Filip. Prosím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, chápu, že nesmí dojít na EET dneska, takže se budeme bavit o něčem jiném, co je obecně známo. Já ale musím odmítnout některá slova. Ono to zní honosně, když se řekne, že změna v DPH jde na důchodovou reformu na druhý pilíř. Nebudu opakovat, co byl druhý pilíř, ale přeložím do lidsky srozumitelného jazyka. Šlo o to, že ze státního rozpočtu měl být vyveden tunel do nepojištěných fondů, které nikdo nezajišťoval. Že nějaký důchodce dostane někdy nějaké peníze. Lidé to pochopili, nepřihlásili se do toho a je jasné, že v tomto ohledu - prosím vás, nechte těch honosných slov, říkejte to po pravdě, že jste chtěli udělat tunel na státní rozpočet! Tomu každý rozumí. Chtěli jste ho udělat, nepovedlo se vám to. Lidé vám neuvěřili, tak už to neopakujte! (Potlesk části poslanců.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď jsou dvě přednostní práva. První je pan zpravodaj a potom pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, bylo tady hodně řečeno, co jsem tady měl poznamenáno.

    Ještě úplně aktuálně zareaguji na pana kolegu Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího. Pan ministr přece řekl, že ty dvě miliardy by našel, ale byl by problém je najít v těch tisících miliardách, ale že to chce dělat koncepčně, a že to chce zařadit (?) někam jinam, než dneska do projednávaného tisku.

    Reaguji na pana kolegu Vilímce. Ano, na rozpočtovém výboru jsem jako zpravodaj řekl neutrální stanovisko. Přesto velkou většinou rozpočtovým výborem tyto pozměňovací návrhy neprošly. Chtěl bych říct svůj důvod. Já absolutně nepochybuji, že obce potřebují peníze. Dělal jsem také starostu, jedno období jsem dělal místostarostu. A obce si s těmi penězi umí poradit, pokud je to schopné vedení obce a nesyslí peníze na účtě, což je možná dost častá věc a je to škoda. Nicméně nezpochybňuji velkou potřebu peněz obcím. Ale zase na druhé straně vím, že obce si přijdou na své peníze. A možná na větší peníze, pokud se opravdu zavedou v této zemi účinná opatření, která jsou běžná v celé Evropě a o kterých se mluví čím dál více. A to je právě to EET, ale to už tady bylo zmíněno. Víte, jaká byla velká diskuse kolem kontrolního výkazu. Kritika byla neustále z pravého spektra opozice a stále ho znevažujete. Přitom je to nástroj, který významně, a to nemůže ani pan kolega Kalousek popřít, významně může pomoci k výběru DPH. A to jsou ty peníze pro ty obce.

    A v neposlední řadě vaše kritika našim... dejme tomu navyšování platů státním zaměstnancům. Kdybych z toho vytáhl finanční zprávu - říkáte na Ministerstvu financí se navýšily peníze, chtějí se tam brát noví lidé. Ale to je právě proto, aby finanční úřad se zrekonstruoval. Abychom udělali stavy takové, aby nebyl stav, který je dneska, že v Praze na jednu firmu připadá jedna kontrola za 150 let. Tak to je to poddimenzované. A že se navyšují platy? To je přece naprosto normální. Pan premiér sice řekl, že to byl podraz nebo co, že se snižovaly tarifní platy v minulém období. Ona byla taková doba. Byla krize, byla velká nezaměstnanost, nebyly nabídky práce. Soukromý sektor také snižoval peníze, proto nebylo v podstatě potřeba nějaké navyšování. Ale v současné době, kdy je sto tisíc poptávek po práci, kdy soukromé firmy prudce navyšují mzdy, a vy nám budete kritizovat, že přidáváme do státní správy? Já vím, že by se vám to líbilo, kdyby nám všichni aspoň trochu kvalitní lidi právě z finančních úřadů odešli do soukromé sféry a říkali: No vy to děláte blbě. Oni vám lidi odcházejí, oni se nevybírají daně. Ano, protože by ty lidi šli za penězi. To má naprostou logiku. Ekonomika roste. My přece nemáme lidi ve státní správě, a to vezmu učitele, doktory, policajty, vojáky, ale i úředníky přece nemáme v akváriu, kde narazí na sklo a nemůžou nikam jinam. Vždyť stát a státní zaměstnanci jsou součástí celostátní ekonomiky. A jestli se někde přidávají peníze, tak nekritizujte věci, které by měly být právě prorůstové a měly by obcím v koncovce přidat peníze.

    Ale opravdu znovu opakuji, já nemám problém přidat obcím. Musí to být opravdu systémově a správně udělané.

    A poslední slovo, které bych chtěl říct. Zase nevím, kdo to byl tady z pravého spektra, řekl: my chceme spravedlivé rozdělování mezi kraje a obce. Mně se to nezdá. My jsme tady, tedy dejme tomu vláda se rozhodla, že vrátí, nebo dá krajům nějaká procenta, v přepočtu to vychází plus minus 3,5 miliardy korun. Kdyby to byla pravda, co říkáte, tak by byl pozměňovací návrh v tomto smyslu. Ano, dneska chcete přidat 3,5 miliardy, dejme půl obcím z těch 3,5 miliardy a půl dejte krajům. V roce 2016 nebo 2017 zase dejte něco krajům a něco obcím. Tento pozměňovací návrh, který kdyby tady byl z vaší strany, by možná odpovídal tomu: my chceme rozdělovat poměrně obcím a krajům. Ale vy nemáte odvahu říci: krajům to nedávejte, dejte to obcím. Vy prostě chcete navýšit těm obcím. Takže to není spravedlivé rozdělování. A to by přece také šlo, pane kolego Stanjuro prostřednictvím předsedajícího, aby to šlo v krocích a přidávalo se postupně. Ale ten tady není.

    Takže děkuji za pozornost. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, bylo to docela hezké, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedy, protože to bylo dlouhé. Pokud tady padla připomínka, že snad tuto diskusi vedeme dlouho proto, abychom oddálili hlasování nebo diskusi o elektronické evidenci tržeb, tak prosím, aby bylo z diskuse zaznamenáno a vypočítáno, že ta diskuse byla velmi vyvážená mezi zástupci koalice a zástupci opozice. A pokud jsem před chvílí musel reagovat v novinářském atriu na výtky pana místopředsedy vlády, že dnes se pravděpodobně nedostane na EET kvůli obstrukcím opozice, tak bych rád podotkl, že především se těch obstrukcí dopouštěli, aniž bych jim v tom bránil, to chraň bože, především se dopouštěli pánové Sobotka a Babiš. Prosím, spočítejte si ty minuty, až zase budete lkát nad tím, jak to tady dlouho trvalo.

    Pane premiére, vy jste několikrát mluvil opět, jako kdybychom my nechtěli upravit RUD ve prospěch krajů a jako kdyby ty veřejné služby, které občané konzumují, zajišťovaly pouze kraje a obce ne. My chceme podpořit váš návrh a znovu opakujeme, chceme, aby naprosto férově, tak jak ten koeficient byl napraven u krajů, tak protože byl ve stejný den upraven pro kraje i pro obce, ve stejný den v souvislosti s DPH, tak aby ve stejný den šel zpátky pro kraje a pro obce, a z tohoto hlediska dokonce návrh ODS je mírně diskriminační vůči - myslím to v dobrém - vůči obcím, nebo ohleduplný vůči státnímu rozpočtu, protože ve stejný den to napravujeme zpátky vůči krajům, ale vůči obcím to navrhuje ODS z ohleduplnosti vůči státnímu rozpočtu rozložit do dvou kroků. A prostě udělat to pro jedny, neudělat to pro druhé není fér, protože to bylo ve stejný den, protože to bylo ve stejnou chvíli, protože to bylo v rámci stejné operace ze stejného důvodu a protože tak jako celou řadu veřejných služeb zajišťují kraje a zcela jistě na ně potřebují veřejné zdroje, tak obce také zajišťují celou řadu veřejných služeb v oblasti sociálních služeb, v oblasti zdravotních služeb, v oblasti infrastruktury. Možná vzhledem ke způsobu a potenciálu vašeho vládnutí bychom neměli zapomenout na jednu veřejnou službu, kterou zajišťují výlučně obce, a to je veřejná služba, kde odpovědnost vyplývá ze zákona o pohřebnictví. Prostě tady je celá řada služeb, které ty obce prostě pro občany zajišťují a potřebují na ně zdroje neméně než ty kraje.

    Vy jste řekl, že vám to připomíná začátek vašeho mandátu po volbách... (Řečník se odmlčel kvůli hluku v sále.) Já počkám, já mám čas... Vy jste říkal, že vám to připomíná začátek vašeho mandátu po volbách, kdy jste vyjednával s odborovými organizacemi ve státní správě nárůst platů. Já vás možná překvapím, ale v okamžiku, kdy prostě ekonomika roste, tak pokládám za samozřejmé, že těm zaměstnaným se opět začalo přidávat. Nikdo si přece nemyslel, že to chceme zmrazit na věčné časy. Ale nějak jste zapomněl podotknout, že vedle toho přidávání zaměstnancům jste během dvou let dokázali navýšit počty státních zaměstnanců o 21 tisíc. To bylo také součástí vašich dohod s odborovými organizacemi? Že kromě stávajících zaměstnanců o 21 tisíc s personálními náklady téměř 20 miliard navýšíte personální náklady státu? To opravdu bylo tak nezbytné? Vy to vždycky mícháte dohromady, že nám vadí to navyšování platů. Ne, to nám tolik nevadí, nám vadí to naprosto nezdrženlivé, ten zdrcující nárůst počtu státních zaměstnanců. A vy vždycky řeknete hasiči, policisté, učitelé.

    Prosím ale, podívejte se na jednotlivé kapitoly. Podívejte se na kapitolu Ministerstva financí. Pan ministr financí příští rok chce přijmout 638 nových úředníků. 638 do jedné kapitoly s personální náročností 1,1 mld. To nebudou učitelé, to nebudou hasiči, to nebudou ani policisté, ba ani vojáci to nebudou. Budou to prostě Babišovi úředníci, kteří tam přicházejí, aby explicitně se snažili dohnat to snižování efektivity, které pan ministr se současným počtem zaměstnanců není schopen. Vzhledem k tomu, že není schopen dělat svoji práci se současným počtem zaměstnanců, tak místo aby to ministerstvo začal lépe řídit, tak si nabere 638 nových úředníků. A bude to stát 1,1 mld. korun, což je zhruba polovina té částky, kterou vy teď odmítáte dát obcím. Jenom to Ministerstvo financí! A teď bych mohl jít takhle kapitolu po kapitole a všude tam najdeme lidi, kteří nejsou učitelé, nejsou hasiči. Ale budou to noví státní úředníci, kteří dostanou ty slušné platy, proti kterým já nic nemám. Ale 21 tisíc nových státních zaměstnanců za dva roky je nemrav, kolegové. To tady žádná vláda nikdy neudělala. To děláte jenom vy!

    Takže já jenom vždycky abychom si dokázali tu pravdu říci z obou stran.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Tak to byla typická manipulace, jak to pan Kalousek umí. V tom je absolutní génius. Ano, 628 lidí, z toho 400 je na EET, 300 Finanční správa, 100 Celní správa. A v čem je ta manipulace faktů? No v tom, že těch 628 lidí bude stát 280 mil. plus 100 mil. příslušenství a on k tomu dopočítá ta 3 % z těch všech 15 tisíc, takže potom to vychází na tu miliardu. Takže já bych poprosil, abychom skutečně mluvili pravdu. Resort financí má 25 tis. zaměstnanců. Nabíráme skutečně lidi, aby konečně Finanční správa byla funkční, aby začala konečně vybírat daně, aby Praha už nebyla daňový ráj. Takže já bych poprosil skutečně fakta. 628 lidí, 25 tisíc, já si myslím, že to je skutečně minimum, abychom posílili tyto složky, abychom konečně mohli vybrat ty daně. Z té jedné miliardy je 500 mil. navýšení, 3 plus 2, to je vlastně pro všechny. A to posílení je jenom těch 280 plus 100.

    Zkusme skutečně mluvit pravdu, a ne zase manipulovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Přednostní právo - pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nezbývá mi než podotknout, že pan místopředseda vlády, a má na to plné právo, pokračuje v autoobstrukci. Děkuji za jeho účinnou pomoc při úsilí o to, aby skutečně na tu balkánskou supernovinku dnes nedošlo. Jste dobří spolupracovníci, kolegové. Opravdu děkuji.

    Pane ministře, ano,. 400 z těch 628 nových úředníků, které potřebujete nabrat, tak skutečně 400 počítáte na tu balkánskou supernovinku, což samozřejmě samo o sobě už napadá vyčíslení nákladů, které máte, až se k tomu materiálu jednou dostaneme, tak to už samo o sobě napadá vyčíslení nákladů na balkánskou supernovinku ve výši personálních nákladů. Ale hlavně se chci zeptat, na co tam ty lidi přijímáte, když to není a s největší pravděpodobností ani nebude? To ve svých firmách také děláte, že ještě jste linku nekoupil, ale už jste na její obsluhu najal stovky lidí? To opravdu chcete tímhle způsobem pracovat? ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další přednostní přihlášky nejsou. Takže se vrátíme k řádným přihláškám. Vystoupí pan poslanec Zahradník, po něm pan poslanec Farský. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusím se trošku vnést klid do naší diskuse pohledem do minulosti. Letos je to patnáct let, co zákonem vznikly samosprávné kraje, a začátkem listopadu si připomeneme 15. výročí prvních voleb do krajských samospráv. Kraje tehdy vznikly, vytvořily se rady, byli zvoleni hejtmani a téma sdílených daní bylo vždycky významným tématem při jednání s vládou. Nikdo nepopírá, že kraje tvoří významnou složku naší samosprávné demokracie na regionální úrovni a že kraje mají nezadatelný podíl na sdílené daně, na tom, podílet se na výběru daní od našich občanů. A krajské samosprávy peníze samozřejmě spravují uvážlivě a musím říct, že velmi zodpovědně.

    Pan předseda vlády tady zmínil některé položky, některé aktivity, které kraje zajišťují - silnice, samozřejmě záchranka, střední školství. Zmínil také nemocnice. Tady musím připomenout, že se v jednom případě mýlí. V jižních Čechách nemocnice hospodaří se ziskem jako akciové společnosti. Jsou schopné ty zisky investovat a kraj nemusí na jejich provoz žádné peníze přispívat.

    Jednání o podílu na sdílených daních patřilo vždycky k nejvýznamnějším bodům při jednání rady Asociace krajů s vládou a pan stávající předseda vlády jako ministr financí se těchto jednání určitě také zúčastňoval. Tehdy za asociaci jednali pánové Evžen Tošenovský a František Dohnal. A to zápolení, potýkání bylo velmi tvrdé, ale vždycky bylo vedeno džentlmensky s ohledem na to, že kraje nejsou jedinou složkou územní samosprávy, že historicky daleko starší a v tu chvíli i zasloužilejší složkou byly obce. A tehdy obce sdílely zhruba 21 %, 22 % sdílených daní, u krajů to bylo 11 %, 12 %, postupně 13 %. Mezi Asociací krajů a Svazem měst a obcí vždycky byla dobrá dohoda.

    Musím říct, že podobně jako moji kolegové, i já podpořím návrh, který předkládá vláda, aby krajům byl jejich podíl na RUD navýšen, aby se kraje mohly vyrovnat s touto situací.

    V současné době tady máme stav, který čas od času v politické soutěži nastává. V tuto chvíli je zde většina, respektive všichni hejtmani z řad ČSSD, nebo je jich většina, ČSSD má také významný podíl na samosprávě krajů, stejně tak má i významný podíl na správě České republiky. My jsme měli tenkrát situaci jinou. Tehdy byly kraje pravicové a na začátku tisíciletí vláda byla levicová. Tam to střetávání bylo na trošku jiné úrovni.

    Chápu a umím si představit, jak významně může krajským samosprávám tato injekce v příštím volebním roce pomoci a jak velmi budou socialističtí hejtmani se

    chlubit výsledky, které za tyto peníze budou schopni ještě v začátku roku realizovat. A tak ať je jim to přáno, tak to prostě asi tom na světě je.

    Samozřejmě obce jsou zde také a já myslím, že obce čeká celá řada výdajů. Byly zde zmiňovány opět ty, co obce dělají vždycky. Ale teď nás čeká snad, doufejme, už konečně začátek programového období. Máme za sebou dva roky, ty jsme promeškali, dva roky trvá programové období a neděje se vlastně nic. Územní dimenze těchto programů má dvojí charakter. Například jižní Čechy nepatří do regionů, kde by byly peníze distribuovány formou integrovaných technických investic ITI, distribuce evropských peněz tam bude prováděna pomocí integrovaného plánu rozvoje území, kde právě obce a města budou hrát svoji nezadatelnou roli. Tam těžiště bude spočívat na obcích. Podobnou situaci má, myslím, Liberecký kraj, Zlínský kraj. Tam budou muset obce významně sáhnout do svých rozpočtů, a budou-li chtít předkládat smysluplné, dobré, perspektivní projekty do evropských fondů, budou muset mít peníze na spolufinancování. To je jedna věc, kde vidím účel, proč obcím ze sdílených daní přispět, tak jak to návrh pana poslance Vilímce i paní poslankyně Kovářové předkládá.

    Kromě toho ale mají obce ještě další výdaje, které občané budou rovněž sledovat a které nejsou bohužel na seznamu těch aktivit, které bude Evropská unie podporovat. Takovými aktivitami jsou třeba údržba veřejných prostranství, údržba památek, v neposlední řadě také obnova veřejného osvětlení, což je významná část aktivit, za které obecní samospráva odpovídá, podpora ekologické veřejné dopravy. Na to všechno budou obce peníze potřebovat.

    Čas od času se tady potkávám s tím, že v běžných přátelských rozhovorech s kolegy třeba právě z vládní koalice slyším taková slova jako ten návrh je dobrý, zajímavý, prospěšný, bylo by možno o něm přemýšlet. Ale pak při hlasování jsou sevřeni železnou rukou stranické disciplíny,a hlasují tedy podle svých šéfů, podle toho, co jim jejich kluby přikážou. Tak jsem to zažil trochu v případě senátního návrhu zákona o Národním parku Šumava nebo také i v případě zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí, kde kolegové také říkali no, návrhy, které kolegové předkládají, jsou dobré, ale pak nakonec hlasovali proti a podpořili návrh, který nám dnes dělá obrovské problémy. Ještě uvidíme, co to všechno přinese.

    A tady bych se chtěl na své kolegy obrátit, aby v tuhle chvíli, kdy se jedná o peníze pro obce, a každý z nás v nějaké obci žije, se pokusili vymanit z krunýře stranické disciplíny a hlasovali podle svého přesvědčení a návrh, který tady předkládají moji kolegové v dnešním hlasování, a máme třetí čtení, podpořili. Přátelé, prosím o podporu návrhů pana poslance Vilímce a paní poslankyně Kovářové. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Farský.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vše bylo řečeno, a tak já jen doplním.

    Chtěl bych poprosit o podporu pozměňovacího návrhu paní poslankyně Kovářové i pozměňovacího návrhu pana poslance Vilímce, protože pokud to nemá být jen politický akt a zaslání financí do krajů před krajskými volbami, ale má to být skutečně spravedlivý a nediskriminační zákon, tak obce tam jednoznačně patří. Děkuji.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní poslankyni Kovářovou.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, můj první příspěvek byl stručný a měl upozornit na nesmyslnou diskriminaci obcí, nic víc, nic míň. Pak jsem ovšem ze strany zejména pana ministra Babiše slyšela tolik novátorsky pojatých informací, že zkrátka a dobře musím reagovat.

    Vážený pane ministře, dovolte mi proto, abych se vás pokusila poučit. Ve třetím čtení tohoto návrhu je skutečně nejvyšší čas. Tedy pro vás není dostatečně přesvědčivé ani to, že obce a města jsou obecně lepšími hospodáři s veřejnými prostředky než stát, ani to, že obce a města nejen nakládají s veřejnými prostředky účelně, ale dokonce je dovedou i šetřit, třeba na spolufinancování projektů z evropských peněz, nebo ani to, že je vládní návrh k obcím a městům hrubě nespravedlivý, protože na rozdíl od nich krajům pro zrušení druhého pilíře důchodové reformy vrací; což jsou všechno argumenty, které zazněly v rámci předchozího projednávání. Pokusím se tedy přidat ještě něco navrch, něco, čemu byste mohl rozumět.

    Východisko je jednoduché. Když subjekt, stát, obec nebo kraj, vykonává více agendy, měl by mít také k dispozici více zdrojů. Když má více agendy, ale méně zdrojů, vzniká problém. A přesně k tomu u nás v posledních letech došlo. Víte, pane ministře, kolik povinností bylo na obce jen za posledních deset let uvaleno? Víte to? Já myslím, že ne. Ale já to vím přesně. Hodně, opravdu hodně. (Smích z levé části jednací síně, neklid, šum.) A ví to velmi dobře každý starosta na malé obci a na velké obci. Ale na té malé asi přece jen trochu lépe, protože je starosta -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já vás prosím o klid. Děkuji.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Já také děkuji. Ale na té malé obci asi přece jen trochu lépe, protože je starosta často právě tím, kdo tyto povinnosti musí plnit.

    Pokud jde o ty zmiňované povinnosti, považte, že jen v tomto volebním období bylo přijato 124 zákonů. Není divu, že letos v létě sepsaly organizace jako Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova prohlášení, které reaguje na letošní novelu zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V prohlášení s pracovním názvem Dusí nás administrativa se píše: Ruku v ruce s prohlášením každé nové vlády, že sníží byrokratickou zátěž, novela zákona přináší jednoznačně vyšší administrativní zatížení jak poskytovatelům, tak především příjemcům dotací. Novela zavádí pro územně samosprávné celky povinnost poskytovat dotace výhradně na základě žádosti o poskytnutí dotace s celou řadou předepsaných náležitostí prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy a následného vyúčtování. Rovněž zavádí další povinnosti, které zvyšují administrativní zátěž, jako jsou vypracovávání dotačních programů, zveřejňování záměrů v delší lhůtě, než je lhůta obvyklá, vypracování veřejnoprávních smluv na každou, byť i marginální dotaci, vyúčtování dotace bez rozdílu, přezkoumávání rozhodnutí o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně a především vyhotovení sdělení o nevyhovění žádosti včetně odůvodnění, které může přezkoumávat správní soud. Obce a města podporují nestátní, neziskové a zájmové organizace řadou drobných dotací v rozmezí 500 až 5 tisíc korun. Ekonomické ohodnocení nově zaváděných administrativních úkonů ve finančním vyjádření převýší mnohdy hodnotu dotace poskytnuté žadateli, a tak dále a tak dále. Příklad byl myslím dost působivý, takže nemusím přidávat další.

    Závěr je jednoduchý. Obcím a městům prostě povinností skutečně přibývá a to má své ekonomické souvislosti. Ano, samosprávám sice bylo v letech 2007 až 2012 z daňového výnosu přidáno. Bylo. Ale rozhodně ne tolik, aby to pokrylo výkon veškerých úkolů, kterými stát obce rok za rokem doslova zasypal. A už vůbec ne těch úkolů, které by samosprávy pro své občany realizovaly. To je tedy první argument, na který chci upozornit. Stát toho chce po obcích a městech moc a dává jim za to málo. Však se s tím ti starostové ještě nějaký ten pátek popasují, jako by říkal stát, respektive pan ministr Babiš - kterého jsem oslovila a on bohužel odešel - při pohledu na zanedbaný obecní majetek s historicky velkým vnitřním dluhem, za který současní a nedávní představitelé samospráv v naprosté většině fakt nenesou odpovědnost.

    Druhý argument s tím prvním úzce souvisí. Výkon přenesené působnosti není ze strany státu obcím a městům plně hrazen, jde jen o příspěvek. Obce a města proto na výkon přenesené působnosti vynakládají ročně stamiliony, ba miliardy korun. A toto číslo samozřejmě v čase roste na rozdíl od tohoto příspěvku. O drobných nárůstech by se snad ve slušné společnosti raději ani mluvit nemělo.

    A třetí, už poslední argument. Tato vláda se hlásí k zásadě subsidiarity, ale jen tehdy, když se jí to hodí. Na vnitrostátní úrovni, zdá se, princip subsidiarity končí za hranicí krajů.

    Víte, pane ministře, já jsem dospěla k názoru, že vás osobně to prostě nezajímá, že to pro vás není téma. Není lepší doklad než skutečnost, že expertní pracovní skupina na Ministerstvu financí k rozpočtovému určení daní, jejíž zřízení jste s velkou slávou slíbil po setkání s předsedou SMO, se ještě nesešla. Dnes jste říkal, že se má setkat 11. listopadu. Nevím, proč taková prodleva. Jediné, co mi vlévá určitou naději do žil, že pozměňovací návrh, za který tu kopu, podpořili ve výboru pro veřejnou správu také poslanci z hnutí ANO, poslanci, kteří si pamatují volební program, za který kandidovali. Tam se totiž píše: Zajištění místního rozvoje má být doménou obcí, které mají mít dostatek prostředků pro jeho dosahování. Proto ANO odmítá koncept dotačního financování obcí a navrhuje posílení rozpočtového určení daně pro obce a zajištění místního rozvoje. Já těmto kolegům děkuji a věřím, že je odvaha neopustila. To samé platí snad i v případě dalších kolegů a kolegyň z koaličních řad, kteří podporu pozměňovacím návrhům avizovali ve druhém čtení. Prosím je tedy ještě jednou o tuto podporu a věřím, že jich nebude málo.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu předsedovi Stanjurovi, tak dvě omluvy. Pan ministr obrany se omlouvá od 12.15 hodin do konce jednání a pan poslanec Vojtěch Adam od 12.30 hodin.

    Nyní s přednostním právem pan předseda klubu ODS. Prosím. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Poslední pokus přesvědčit především vládní poslance, aby podpořili naše obce a města. Já vám řeknu pár čísel a čerpám z materiálu Ministerstva financí České republiky. Je na webových stránkách, mám to otevřené před sebou, byl publikován 28. dubna letošního roku a jmenuje se to Zadluženost územních rozpočtů v roce 2014. Je tam statistika od roku 2003 do roku 2014, což je dostatečně dlouhé období, abychom viděli, jak hospodaří obce a kraje v celku. A pak to můžeme porovnat s tím, jak hospodařil stát za toto období v celku. A když si vezmeme stát, tak za tu dobu se vystřídalo, už bych ani nespočítal kolik od roku 2003, tak bych odhadl jedna, dvě, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm vlád, jestli říkám dobře.

    Tak k poslednímu dni loňského roku je celková zadluženost 6 245 obcí necelých 89 miliard. S tím, že se meziročně snížila o 3 mld. od roku 2013. Kdo někdy podrobněji zkoumal RUD a zadlužení obcí, tak ví, že klíčovou složkou tohoto zadlužení jsou naše čtyři největší města. Čtyři největší města, tzn. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, mají ke konci posledního prosince loňského roku celkové zadlužení 43,6 mld. Jsou to taky města největší s největšími příjmy. To znamená, pro ty všechny ostatní, pro těch 6 245 obcí, zůstává kumulovaný dluh za fungování samosprávy od roku 1993, to znamená za 22 let, 51 miliard. A když se podívám do návrhu státního rozpočtu a přečtu jenom výsledky hospodaření státu od roku 2012, tak za jediný rok 2012 to bylo 101 mld., což je dvakrát víc než všechny obce za 22 let. V roce 2013 81 mld., loni to bylo 78 mld., letos je plánovaných 100, já očekávám, že ten výsledek bude někde kolem 70 mld. A s velkou slávou jste tady před dvěma dny rozhodli, že schodek rozpočtu na rok 2016 bude 70 mld. Což je o 20 mld. víc než hospodaření všech obcí s výjimkou čtyř největších měst za 22 let. A když připočtu i ta čtyři největší města, tak je to 70 mld. pouze za rok 2016, a to jste tady měli příval pochvalných slov, jak snižujete deficit a jak na tom dobře pracujete, tak je to rozdíl pouhých 20 mld. Dvacet miliard rozdíl za 22 let fungování všech obcí a měst a pouhých jenom o 20 mld. menší za jeden jediný rok v období hospodářského růstu. A vy sami jako vládní politici a vládní poslanci se chválíte, jak jste to dobře navrhli a jak se ten schodek snižuje. Tak to porovnejte mezi sebou.

    Kromě toho platí jedna základní věc. Obce, města a kraje své dluhy platí na rozdíl od státu. Česká republika od okamžiku, kdy vznikla, ten schodek neustále zvyšuje. Bavíme se o tom, jestli na úrocích zaplatíme 70, 60, 50, 48 mld. Čím méně, tím lépe, ale na jistinu, na jistinu nešla ani koruna. A úmyslně říkám za celé období České republiky. Nevztahuji to na poslední dva roky fungování této vlády. A když říkáme, že vláda a my jako parlament přenášíme další a další povinnosti na obce a města, i na kraje, abych byl spravedlivý, a přitom jim nepřidáváme peníze, tak je to pravda. Zkusím to ilustrovat na jednom případu a poprosím buď pana premiéra, nebo pana ministra financí, aby kvantifikovali dosah posledního exekutivního rozhodnutí vlády.

    Vláda se rozhodla, že od 1. listopadu zvýší tarifní složky mezd ve veřejném sektoru. To se bezpochyby dotýká všech úředníků měst, obcí a krajů. Starostové a hejtmani mají dvě možnosti. Musí navýšit tarify a pak buď zachovají celkový objem mezd, to znamená, že některým zaměstnancům budou muset snížit ty složky, které nejsou nárokové, ať už je to osobní ohodnocení, nebo odměny. Což je věc, která určitě není populární, a proč by to ti starostové vlastně dělali? Pokud to není jenom tlak toho státu. Anebo o ta 3 % tarifních mezd zvednou celkový objem mzdových prostředků. A k tomu 34 % odvodů. Takže to vlastně nejsou 3 %, ale 3 % plus dalších 34 %, což je zhruba 4 % celkových mzdových nákladů. A to v 60tisícovém městě jako Opava je někde mezi 5 a 8 mil., nevím přesně, jak to je. To nejsou malé peníze.

    Tak bych se chtěl zeptat, když vláda kvantifikovala nebo rozhodovala, zda kvantifikovala dopady na rozpočty měst, obcí a krajů díky tomu svému exekutivnímu rozhodnutí. A kolik to dělá v sumě? Protože to jsou reálné výdaje, která musí už tento měsíc, resp. ve výplatě za měsíc listopad, tzn. někdy v prosinci, už to města musí platit a budou platit. Anebo vláda navrhuje starostům a hejtmanům, aby svým lidem snížili platy? To si myslím že ne. Takže automaticky se předpokládá, že zhruba o 4 % se zvýší objem platů. A mě zajímá, kolik to je. Pan premiér říká, že oni to dopočítávají mnohem lépe než opozice. Taky mají mnohém větší aparát než my. Já mu věřím, takže ho poprosím o to číslo. Kolik tímto exekutivním rozhodnutím ročně, když řekneme 4 %, to je korektní, říct 4 % tarifních platů, abychom si zase neříkali, že to nejsou celkové platy, to já vím, kolik je dopad tohoto rozhodnutí na obce. A pak ho porovnejme s tím, co navrhujeme.

    Už jsme se s panem premiérem shodli, kupodivu, že to nejde, že nenavyšujeme, ale vracíme to, co bylo. Dokonce ve třech krocích. A ta kvantifikace je poměrně přesná, naše poslanecké odhady se takřka kryly s odhady Ministerstva financí, které v tom svém negativním stanovisku vyčíslilo odhady přibližně stejně jako my. A není žádný důvod, abychom se přeli o sto milionů, bereme ta čísla, jak to dopočítalo Ministerstvo financí. O tom, co by pozměňovací návrhy pana kolegy Vilímce znamenaly přesně. Jakoby přesnější než ty naše. A je to logické. My ten aparát nemáme, nevidíme každý měsíc, kolik přesně dělá výběr daní a kolik z toho jsou sdílené daně. Protože to není jenom DPH, ale i další sdílené daně a není to úplně triviální. Ale v zásadě jsme se shodli. My jsme říkali 3,5 mld., myslím že finance 3,7 nebo 3,6. My jsme odhadovali kolem 6 mld., finance něco přes 6 mld. dalších v roce 2018.

    A já za prvé chci říct, ale opravdu důrazně odmítnout, že podrobná věcná debata k tak klíčovému zákonu pro všechny zastupitele, starosty a místostarosty je obstrukce. To tedy není! My jsme program schůze nenavrhovali. Kdyby RUD začalo v devět, už jsme ho měli za sebou. No je to tak! Je to tak. To znamená, když říkáte, že nedojde na EET, no kdybychom začali EET, tak jsme u EET a nejsme v RUD. Nestěžujte si sami na sebe. Vy rozhodujete, které body budeme projednávat. Ale když některý důležitý bod, a tento považujeme za důležitý - tak se nedivte, že se snažíme získat podporu. A my jsme se snažili opravdu vážně, že to není politický výkřik, aby to šanci mělo, tak jsme neměnili parametry vládního návrhu. Někteří kolegové říkají, a je to racionální, mohli jsme rozložit vyrovnání krajům a obcím oběma ve třech letech. Ano, to jsme mohli. Možná kdybychom dovedli před dvěma měsíci, před druhým čtením, nám by to nevadilo. Dneska to už udělat nemůžeme. Ale abychom zvýšili šanci, a to berte jako naši normální legitimní politickou úvahu toho, aby mohly projít naše návrhy, tak jsme nechtěli rozbíjet návrh vlády. Protože je naprosto logické, i když nám se to nelíbí, ale je to naprosto politicky logické, že vládní poslanci podporují návrh vlády. A nevím, jestli bychom měli větší šanci pomoci obcím, kdybychom vlastně měnili návrh vlády. Takže my jsme ho zachovali, jsme pro něj připraveni a budeme pro něj hlasovat. A kromě toho jsme dali další věci. Ale opravdu to nejsou žádná dramatická čísla. Ano, kdybychom navrhovali 23,58 už od 1. ledna 2016, tak je to 10 mld. a to je poměrně významný zásah. Tím, že je to na tři roky, tak se na to můžou všichni připravit.

    Máme za sebou jeden rok od komunálních voleb. Pokud dneska budeme schopni přijmout zákon, který umožní našim kolegům z kterékoli politické strany, kteří mají čtyřleté volební období, mají čtyři roky na to, aby plnili, co voličům slíbili a s čím taky uspěli, tak si mohou naplánovat i roky 2016, 2017 a 2018 a budou mít větší šanci bez ohledu na to, za který subjekt kandidovali, ty své volební sliby a své programy, které schvalují rady měst nebo zastupitelstva, realizovat. Když jim ty peníze nedáme, tak to budou dělat taky, ale určitě se jim toho povede méně, než kdybychom mohli s těmi penězi.

    Já jsem slíbil ve faktické poznámce, že jsme připraveni do druhého čtení návrhu zákona o státním rozpočtu přinést alternativně, kde by vláda mohla najít dvě miliardy. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky do rozpravy nemám, tak rozpravu končím. Zeptám se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Pane zpravodaji. Ano. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, již opravdu velice, velice krátce. My jsme s panem kolegou Stanjurou si povzdechli. Má pravdu, že kdybychom ten návrh, který jsem tu naznačil, podali včas, aby to už teď bylo půl na půl, že bychom opravdu velice vážně uvažovali, že ho podpoříme, nicméně jsme ve stavu, ve kterém jsme. Já si opravdu myslím, že těm obcím je potřeba vyjít vstříc, pomoci jednak lepším výběrem daní, ale i možná nebo dost pravděpodobně narovnáním poměru rozpočtového určení. Já si myslím, že je ideální nechat tomu prostor právě v té listopadové diskusi na Ministerstvu financí a pak to v klidu připravit. V podstatě v těch pozměňovacích návrzích jde o rok 2017, a jak to tady poslouchám, ta vůle bude, abychom se v rámci příštího roku k tomu vrátili a případně takový krok udělali. My o to určitě budeme hodně stát. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana ministra, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. My skutečně vnímáme potřeby obcí a myslím, že to, že vybíráme podstatně víc daní, a už dnes je to o ty 3 miliardy více, tak my se snažíme pomoci obcím. A samozřejmě o EET jsem jasně řekl, jaký by to byl pozitivní dopad, bohužel opozice to neslyší, a my jsme se jasně domluvili, že založíme tu pracovní skupinu, 11. listopadu budeme jednat a určitě chceme s obcemi spolupracovat a ten systém, hlavně ty motivační prvky vylepšit, aby obce z toho měly větší prospěch. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak. Ještě než budeme hlasovat, tak jsou zde dvě žádosti o přednostní právo. Pan předseda Stanjura a po něm pan místopředseda Laudát.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jen pro vysvětlení. Pan premiér říkal, aby to bylo úplně jasné. Jsou dvě různé věci: Celkový balík peněz, které vybere stát, ale o tom se můžeme přít, jestli roste dobře, nebo málo. To je jedna věc, o tom dneska vůbec nediskutujeme. A druhá věc, a to je, o které diskutujeme, jak si ten balík rozdělí města, obce a kraje. Nebavíme se dneska o absolutních číslech, ale o relativních číslech. Vždycky jsme slyšeli, že města a kraje, a s tím souhlasím, mají dýchat se státním rozpočtem. Bohužel nemáme všechny sdílené daně, takže města a obce dýchají jenom s některými daněmi, např. všechny spotřební daně si nechává stát, ale budiž. Takže bavíme se o tom relativním podílu z toho celkového výběru daní.

    Já jenom, že pan ministr mluvil o tom, že to roste. O tom dneska není řeč, o to se dneska nepřeme, my se přeme o to, kolik z toho mají dostat obce. A my říkáme: Nenechávejme stávající stav, přidejme 2 miliardy příští rok, další 1,7 miliardy v roce 2017 a dalších 6 miliard v roce 2018. Takhle to je. Takže když to sečtu dohromady, kdyby to všechno prošlo, tak je to 2 + 3,7 + 10, to je do kupy zhruba 16 miliard korun za tři roky. A k tomu si dejte státní rozpočet. A kdybych byl optimista a myslel si, že výdaje státu budou v roce 2017 a 2018 stejné jako v roce 2016, tak ze 3,3 bilionu a tři čtvrtin bilionu chceme 16 miliard pro obce. Jinými slovy: ze 3 750 miliard chceme 16 pro obce v průběhu tří let. Ale vy se sami rozhodněte hlasováním, zda vám obce za tak malý poměr, 1 % za ty tři roky je 33 miliard, takže bavíme se o půl procentu za tři roky a pan premiér se úplně vážně domnívá, že si to státní rozpočet nemůže dovolit.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Došlo k předání přednostního práva, takže pan předseda Kalousek. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jenom velice krátce, protože si myslím, že všechny argumenty padly - systémové, věcné i politické, úzké stranické nikoliv, ale ty zmínil pouze pan ministr, protože si není vědom rozdílu pojmů úzký stranický zájem a politický argument. Nicméně pane ministře, těžko se můžeme smířit s vaším potvrzením, že chápete potřeby obcí, když současně nevyužíváte této příležitosti, abyste tak jak narovnává vláda koeficienty u krajů, podpořil jejich narovnání u obcí. Pak prostě nechápete potřeby obcí. Pak je to asi stejná argumentace, jako když tvrdíte, že chápete potřeby lidí stravovat se zdravě, a posíláte na pulty kostelecké uzeniny a vodňanská kuřata. Tohle je úplně to samý. Prostě říkáte, že chápete potřeby obcí, a nechcete jim dát ani korunu. S tímhle já se tedy obracím na každého z poslanců v této Sněmovně. Jestli chápeme potřeby obcí, udělejme stejně spravedlivou a stejně nespravedlivou operaci jako u krajů, protože když se ta operace, kterou vy teď měníte, měnila tenkrát, změnila se úplně stejně u obcí a u krajů. Když ji teď vracíte zpátky pouze u krajů a neměníte ji u obcí, nechováte se fér. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova a seznámil nás s procedurou hlasování.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. Kolegové, kolegyně, na 29. schůzi rozpočtový výbor dne 14. října 2015 schválil a doporučil tuto hlasovací proceduru: Jsou zde dva pakety pozměňovacích návrhů. Jsou označeny A1 a A2, to je návrh výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a pak je tady paket pozměňovacích návrhů B1 až B4 a to je návrh poslance pana Vilímce, pana Stanjury a pana Beznosky.

    Navrhuji hlasovací proceduru takto: Nejdřív budeme hlasovat en bloc o pozměňovacích návrzích A1 a A2. V případě, že by tyto pozměňovací návrhy byly schváleny, bude se v druhém hlasování hlasovat již pouze o bodech B2 až B4, protože bod B1 bude nehlasovatelný. Pokud nebude bod A1 a A2 přijat touto Sněmovnou, budeme v druhém hlasování hlasovat o bodech B1 a B4 jako celek. V závěru budeme hlasovat o zákonu jako celku včetně případně přijatých pozměňovacích návrhů.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh procedury nebo chce k proceduře vystoupit. Ano, je tomu tak. Pan předseda Stanjura, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci jenom ujistit, že B2, B3 a B4 bude každý zvlášť. (Zpravodaj Volný naznačuje že ne.) Tak to tedy, nezlobte se na mě, každý se týká jiného období, jeden roku 2016, jeden roku 2017 a jeden roku 2018. Já navrhuji, abychom hlasovali o každém roce zvlášť. Má to logiku. Ty návrhy spolu nesouvisí, protože tam čísla nenavazují. Věřím, že to podpoříte. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj.

  • Poslanec Jan Volný: Tak asi se o tom bude hlasovat. Já s tím nemám problém.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Tak v tom případě jste si osvojil návrh pana předsedy Stanjury. Zeptám se, zda je zájem o to, abychom hlasovali o proceduře... Pro jistotu ano.

    Takže budeme hlasovat, že souhlasíme s procedurou tak, jak ji přednesl pan zpravodaj a upravil pan poslanec Stanjura.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s procedurou. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 147, přihlášeno 168, pro 162, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji, první návrh usnesení. (Z pléna požadavek na odhlášení.) Pardon odhlásit, ano. Všechny vás odhlásím. Prosím o novou registraci a prosím pana zpravodaje.

  • Poslanec Jan Volný: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dávám nyní tedy hlasovat o pozměňovacím návrhu A1 a A2, který podal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Zeptám se na stanovisko. (Zpravodaj: Rozpočtový výbor negativní.) Pan ministr? (Nesouhlas.) Dvakrát nesouhlas.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování číslo 148, přihlášeno je 156, pro 74, proti 21. Tento návrh nebyl přijat. Dál prosím.

  • Poslanec Jan Volný: Dobře. Jelikož nebyly přijaty pozměňovací návrhy bloku A, bude se hlasovat postupně o pozměňovacích návrzích bloku B, a to B1, B2, B3 a B4. Nechávám tedy, vážení kolegové a kolegyně, nyní hlasovat o pozměňovacím návrhu B1.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Hlasovat nechám já (s úsměvem) v hlasování, které jsem teď zahájil... Respektive pardon, omlouvám se. Ještě stanovisko. (Zpravodaj: Rozpočtový výbor negativní.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

    Teď zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem B1. Kdo je proti?

    Hlasování 149, přihlášeno 157, pro 68, proti 30. Tento návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Jan Volný: Nyní požádám pana předsedajícího o hlasování k bodu B2.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko prosím? (Zpravodaj: Rozpočtový výbor negativní.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 150, přihlášeno 158, pro 67, proti 22. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Jan Volný: Nyní budeme hlasovat o bodu B3.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím stanovisko. (Zpravodaj: Rozpočtový výbor negativní.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 151, přihlášeno 158, pro 67, proti 26. Tento návrh nebyl přijat. Dál prosím.

  • Poslanec Jan Volný: Poslední pozměňovací návrh je B4. Prosím o hlasování, pane předsedající.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě stanovisko. (Zpravodaj: Rozpočtový výbor negativní.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 152, přihlášeno je 159, pro 67, proti 21. Tento návrh nebyl přijat.

  • Poslanec Jan Volný: Tímto jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy, a proto nyní doporučuji hlasovat o zákonu jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 416." Zeptám se na stanovisko. (Zpravodaj: Rozpočtový výbor pozitivní.) Pan ministr? (Souhlas.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 153, přihlášeno je 161, pro 160, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Končím tento bod a dám slovo panu předsedovi Kalouskovi. Prosím. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nechtěl jsem zdržovat a vystupovat před závěrečným hlasováním, abych sdělil naši pozici k závěrečnému hlasování poté, co nebyly přijaty žádné pozměňovací návrhy.

    Dovolte tedy, kolegové, abych vás informoval o tom, že přesto, že nebyly podpořeny žádné pozměňovací návrhy, které měly svoji hlubokou logiku, tak jsme vládní návrh podpořili, protože nechceme ubírat krajům zdroje pro zajištění jejich veřejných služeb. Nicméně dovoluji si navrhnout kolegům předsedům klubů, ostatních opozičních klubů, které pozměňovací návrhy marně podporovaly, zůstali jsme v menšině, aby udělali to co my, aby hlasovací sjetinu dali na své internetové stránky, abychom informovali obce, starosty, abychom informovali obyvatele obcí, kdo skutečně myslí nebo nemyslí na jejich zájmy, protože politický kompromis, to politické rozhodnutí - přeli jsme se tady, co jsou úzké stranické zájmy a co je politické rozhodnutí - ten handl vypadal následujícím způsobem. "Já vám," říkal Andrej Babiš, "milí sociální demokraté, pustím peníze pro vaše hejtmany do krajů, když vy mně pustíte dotace a daňové úlevy pro moji podnikatelskou skupinu." Tenhle obchod proběhl a obce zůstaly mimo. Prosím, dejme si hlasovací listinu každý na své internetové stránky.

    Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Budeme pokračovat bodem

    Pan ministr Babiš zůstává. Prosím ještě pana zpravodaje rozpočtového výboru pana poslance Jiřího Zemánka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 461/2, který byl doručen 8. října 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 461/3.

    Zeptám se, zda je zájem o vystoupení ještě před otevřením rozpravy. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu. Nemám žádné přihlášky. Rozpravu končím. Prosím pana zpravodaje, aby nás tedy provedl hlasováním.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Dobré odpoledne, pane předsedo, vážené dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámil s návrhem usnesení, který předkládá Sněmovně rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Jsou zde dva pozměňovací návrhy - 1 a 2, legislativně technické úpravy, které jsou obsažené v usnesení garančního výboru tisku 461/2. Navrhuji, aby o nich bylo hlasováno jedním hlasováním. A pak hlasovat o návrhu zákona jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě mám přihlášku pana předsedy Stanjury. Pan předseda Stanjura se hlásil. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom krátký povzdech. Já vím, že spěcháte, ale neříct k tomu ve třetím čtení ani větu, o čem zákon je, myslím, že rychlost je příliš vysoká, ale budiž. Rozhodli jste se. Nezaznělo k tomu jediné slovo. Mně to přijde i neuctivé k těm, kteří zákon neměli ve výboru, aby nezazněly aspoň tři věty, o čem ten zákon je. Ale v pohodě, abyste se nebáli, budeme hlasovat pro tento návrh zákona. Ale poprosím u příštích bodů, abychom tak nespěchali, příště už fakt nemusíme číst ani název bodu, abychom to urychlili.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda někdo má jiný návrh procedury, než byl navržen panem zpravodajem. Mám za to, že je tak jednoduchý, že nemá cenu o něm hlasovat. Přejete si hlasovat? Dobrá. Na žádost pana předsedy Stanjury budeme hlasovat o proceduře, jak ji navrhl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s procedurou, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování pořadové číslo 154. Přihlášeno je 159, pro 136, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím o první hlasování.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Za prvé budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích č. 1 a 2, což, znovu opakuji, jsou legislativně technické úpravy obsažené v usnesení garančního výboru.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem vás všechny odhlásil, protože tady byla žádost o odhlášení. Prosím o novou registraci. Zeptám se ještě pana zpravodaje a potom pana ministra na stanovisko. (Zpravodaj i ministr souhlasí.) Dvakrát souhlas.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 155, přihlášeno je 138, pro 138, proti nikdo. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Nyní bych poprosil o hlasování o návrhu zákona jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 461, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Prosím o stanovisko. (Zpravodaj i ministr souhlasí.)

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 156. Přihlášeno je 141, pro 140, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Končím bod 150.

    Otevírám bod

    Prosím pana ministra kultury a zpravodaje garančního výboru pana poslance Procházku, aby zaujali místa u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrh je uveden v tisku 465/2. Ten byl doručen 7. října. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 465/3.

    Zeptám se pana ministra, zda chce vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, jenom stručně, abych připomněl, v čem novela zákona spočívá. Mezi změny základní patří zejména nová, širší definice kulturního statku, kterým bude pro příště takový předmět, jenž bude součástí národního kulturního pokladu členského státu bez ostatních dosavadních omezujících kritérií. Do budoucna tedy postačuje, aby předmětná věc, kulturní statek, byla označena nebo vymezena členskými státy jako národní kulturní poklad. Nebude již současně platit podmínka, že musí být součástí veřejné nebo jiné sbírky.

    Další změny spočívají v prodloužení některých lhůt a rovněž se upřesňuje pojem nezbytné péče. Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Přečtu omluvu pana poslance Martina Lanka, který se omlouvá od 13.20 z rodinných důvodů.

    Pan zpravodaj si nepřeje vystoupit. V tom případě otevírám rozpravu. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Není potřeba. Prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním.

  • Poslanec Roman Procházka: Děkuji, pane předsedo. Co se týká hlasovací procedury, máme jeden pozměňovací návrh, který se týká účinnosti zákona, takže poprvé bychom měli hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu a poté o zákonu jako celku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda někdo navrhuje jiný postup. Není tomu tak. Toto je opravdu jednoduchý postup. Nenechám hlasovat, pokud nebude vyslovena žádost. Kolegové z ODS nezklamali, budeme hlasovat o této proceduře.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

    Hlasování má pořadové číslo 157. Přihlášeno je 144, pro 138, proti nikdo. Procedura byla přijata. Prosím, pane zpravodaji, první návrh.

  • Poslanec Roman Procházka: Já děkuji. Pane předsedo, dejte hlasovat o pozměňovacím návrhu 465/2. V krátkosti, jde o změnu účinnosti zákona, kde se slova "18. prosince" nahrazují slovy "jeho vyhlášení".

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se na stanovisko. (Zpravodaj i ministr souhlasí.) Dvakrát souhlas.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování pořadové číslo 158. Přihlášeno je 144, pro 138, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

    A nyní tedy hlasování o zákonu jako celku. Je tomu tak, pane zpravodaji? ***

  • Poslanec Roman Procházka: Ano, přesně tak.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: V tom případě návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 465, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Prosím o stanoviska (Zpravodaj: Souhlasné. Ministr: Souhlasné.)

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování 159, přihlášeno je 145, pro 141, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi. Končím tento bod a slovo má pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové. Prosím o pochopení, kolegové Faltýnek i Sklenák mně jistě potvrdí, že jsem jim avizoval již dopoledne, že před bodem důchodové spoření požádám o 40minutovou přestávku na poradu klubu. Vzhledem k tomu, že je 13.21 chci kompenzovat obstrukce, kterých se tady dopouštěli pan Sobotka a pan Babiš, a prosím tedy pouze o 20minutovou přestávku. Snad to stihneme. Takže prosím o 20minutovou přestávku na poradu klubu a prosím poslanecký klub TOP 09, aby se shromáždil v prostorách.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, sejdeme se ve 13.42 hodin. Přerušuji jednání Sněmovny.

    (Jednání přerušeno ve 13.22 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Čas na přestávku vypršel. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky, které dorazily. Od 14.20 do konce jednacího dne z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Lang a dále dnes od 13.55 do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Štětina.

    Tak jak byl schválen program, budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu. Otevírám

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Roman Kubíček. Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly ve druhém čtení předneseny. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 493/2.

    Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Otevírám tedy obecnou rozpravu a táži se, kdo se hlásí do obecné rozpravy. Pan předseda Fiala. Prosím, pane předsedo. (V sále je rušno.)

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, už více než půl roku tady projednáváme zrušení druhého důchodového pilíře, tedy součást důchodové reformy, možná nedokonalé, ale když si to promítnete zpátky, tak pravděpodobně jediné, nebo určitě jediné, která tady za posledních dvacet let v nějaké formě prošla. Už půl roku necháváme v nejistotě minimálně 83 tisíc zodpovědných lidí, kteří se rozhodli, že nebudou spoléhat pouze na stát, ale že se o zabezpečení svého důchodu aktivně postarají.

    Za ten půlrok jsme položili vládě a také vládním poslancům celou řadu otázek, od otázek technických až po otázky systémové. Možná jsme slyšeli hodně slov o tom, co je na druhém pilíři špatně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, abyste se ztišili a případně si své rozhovory přesunuli do předsálí. Prosím, pokračujte, pane předsedo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Tedy na naše otázky, ať už technické, nebo systémové, jsme se dozvěděli řadu argumentů - nevím, jestli argumentů, ale slyšeli jsme spoustu slov o tom, co je na druhém pilíři špatně, ale spíše to byly ideologické fráze než nějaká fakta. Ale ta nejdůležitější odpověď nezazněla. Nezazněla tu ani po opakovaném položení této otázky. A ta otázka zní, jak chce vláda zajistit důstojné důchody po zrušení důchodové reformy. Odpovědí bylo mlčení. Vláda stejně jako v mnoha jiných koncepčních otázkách, otázkách, kde má představit svoji vizi, svoji představu o tom, jak to bude v budoucnosti zajištěno, tak vláda v této věci mlčí. Vláda neví. Premiér opakuje teze o chybách současného systému, o potřebě celospolečenského konsenzu, o celospolečenské solidaritě, atd. atd. Ale konkrétní opatření, konkrétní návrh, kterým by občanům řekl "díky tomuto našemu opatření bude dost peněz na důchody i v budoucnosti", žádný takový návrh nepředložil, žádná taková slova nezazněla. Já uznávám, že pan premiér nic takového ani předložit nemohl, protože vláda je v této věci naprosto bezradná.

    Ten jediný úkol, který jste si dali a se kterým jste sem šli, byl, že druhý důchodový pilíř nesmí přežít. No dobře, to se vám pravděpodobně povede, ale já se ptám znovu: a co dál? Zlepší se něco? Osmdesáti třem tisícům lidem bude řečeno, že si spořili zbytečně, na důchod ty peníze použít nemohou. A co bude s těmi ostatními? S těmi nebude nic.

    Dámy a pánové, zákony tady neschvalujeme proto, abychom nějaké přijali, ale každý zákon, který schvalujeme, by měl řešit nějaký problém. Měl by zlepšit současný stav. Tímto zákonem se ale žádný problém neřeší, naopak se řešení problému oddaluje, likviduje, a nejenom že nedojde k žádnému zlepšení, ale jednoznačně dojde ke zhoršení současného stavu. A zákon, a to snad se mnou budete souhlasit, který zhoršuje současný stav, je špatný zákon a takový zákon bychom neměli přijmout. Proto se určitě nebudete divit, když Občanská demokratická strana nepodpoří špatný zákon a nepodpoří tento hazard s důchody občanů, který připravila tato vládní koalice.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Dále se hlásí pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, už jenom velice stručně. Nechci zdržovat ten průběh. Je škoda, že předchozí bod trval tak dlouho, že se nedostaneme na to, abychom občanům mohli široce vykládat o tom, co ve skutečnosti je elektronická evidence tržeb.

    Už to zaznělo mnohokrát, ale přesto předpokládám, že to poslední projednávání - zopakuji základní fakta. V rámci volebního a povolebního populismu rušíte část penzijní nebo penzijní reformu, které již příprava stála docela dost peněz, vyžádala si veliký čas.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Kolegyně a kolegové, opět vás požádám o ztišení. Jestli skutečně máte něco důležitého, co potřebujete řešit, co si potřebujete říci, jděte do předsálí, zvlášť v pravé části. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Za další - sice s velkým humbukem vznikla takzvaná Potůčkova komise, nicméně prostě postupně i z mediálního prostoru mizí, čím docházejí zřejmě nápady a práce, tak tím mizí i prostě naděje, že v souvislosti s tím, že něco rušíte, tak přijdete s nějakým alespoň nástinem řešení.

    Přes opakované výzvy, aby tady své řekla například paní ministryně práce, tak už je typické pro tento bod, že od samého začátku do prakticky samého konce tady není. Ministryně práce a sociálních věcí tady není, protože zřejmě asi nemá co říci nejenom těm 83 tisícům lidí, kteří se do druhého penzijního pilíře přihlásili, ale fakticky ani dalším mladším generacím, pro které speciálně byl tento nástroj určen, aby se mohli postarat o svoji budoucnost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Přečtu ještě jednu omluvu. Od 12.30 hod. se omlouvá pan poslanec Adam. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pan předseda Kalousek, prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jistota je jistota a nechceme, aby to vypadalo, že děláme obstrukce tam, kde je opravdu dělat nechceme. Dovoluji si podat procedurální návrh, abychom hlasovali o tomto bodě i tehdy, když to bude i po 14. hodině.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jedná se o procedurální návrh. Z toho důvodu o něm dám hlasovat bez rozpravy. Zavolám kolegyně a kolegy z předsálí. Všechny vás ještě odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, abychom o tomto bodu jednali a hlasovali i po 14. hodině. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 160, přítomných poslankyň a poslanců je 139. Pro návrh 118, proti 2. Tento návrh byl přijat.

    Táži se, kdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se, zda si chce vzít pan navrhovatel nebo pan zpravodaj závěrečné slovo. Není tomu tak. Poprosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, procedura hlasování bude velmi jednoduchá. Na své 27. schůzi dne 2. září 2015 rozpočtový výbor doporučil schválit tento zákon bez připomínek a to znamená jedno hlasování o zákonu jako celku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o ukončení důchodového spoření podle sněmovního tisku 493, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

    Je to tak v pořádku, pane zpravodaji? Ještě se omlouvám. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné a zeptám se na stanoviska navrhovatele a zpravodaje.

  • Poslanec Roman Kubíček: Za rozpočtový výbor souhlas. (Navrhovatel rovněž souhlasí.)