• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 33. schůze Poslanecké sněmovny. Vítám vás tady a žádám vás, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a oznámili mi případně, kdo žádá nebo požádal o vydání náhradní karty. Náhradní kartu číslo 6 má pan poslanec Rykala.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Ivan Adamec ze zdravotních důvodů, Markéta Adamová z důvodu zahraniční cesty, Miloš Babiš do 10.30 z pracovních důvodů, Jan Birke bez udání důvodu, Robin Böhnisch od 12 do 14 hodin z pracovních důvodů, Jaroslav Borka z osobních důvodů, Jana Černochová ze zdravotních důvodů, Karel Fiedler do 11 hodin z osobních důvodů, Matěj Fichtner z pracovních důvodů na celý den, Vlastimil Gabrhel z pracovních důvodů, místopředseda Gazdík z důvodu zahraniční cesty, Pavel Havíř z pracovních důvodů, Olga Havlová z pracovních důvodů, Bohuslav Chalupa z pracovních důvodů, pan Vítězslav Jandák ze zdravotních důvodů, do 16 hodin je omluvena paní místopředsedkyně Jaroslava Jermanová, z pracovních důvodů dále na celý den David Kádner, do 14 hodin Martin Komárek, do 11 hodin Jiří Koubek, z důvodu zahraniční cesty Helena Langšádlová, z pracovních důvodů Jaroslav Lobkowicz, z rodinných důvodů Jana Lorencová, z osobních důvodů Květa Matušovská, ze zdravotních důvodů Igor Nykl, do 16 hodin z pracovních důvodů Ivan Pilný, z pracovních důvodů Lukáš Pleticha na celý den, ze zdravotních důvodů na celý den Karel Pražák, do 11 hodin z osobních důvodů Anna Putnová, z pracovních důvodů na celý den Karel Schwarzenberg, z pracovních důvodů také Bohuslav Svoboda, z osobních důvodů Zuzana Šánová, do 11 hodin pan Milan Urban, Radek Vondráček z pracovních důvodů na celý den, Josef Vondrášek ze zdravotních důvodů také na celý den, stejně Josef Vozdecký, pan poslanec Vlastimil Vozka z pracovních důvodů, do 11.30 z pracovních důvodů Rostislav Vyzula, na celý den Markéta Wernerová, Jiří Zemánek, Marek Ženíšek.

    Z členů vlády se do 14.30 omlouvá Bohuslav Sobotka, z důvodu zahraniční cesty Pavel Bělobrádek, Jiří Dienstbier, Michaela Marksová, do 13 hodin Svatopluk Němeček, na celý den Robert Pelikán, do 10 hodin Martin Stropnický, ze zdravotních důvodů Kateřina Valachová na celý den, Lubomír Zaorálek je na zahraniční cestě.

    Teď mi byly doručeny další omluvy a to je omluva pana poslance Davida Kasala do 11.30 a stejně do 11.30 se omlouvá pan poslanec Pavel Holík. To byly omluvy, doručené předsedovi Poslanecké sněmovny.

    Protože je čtvrtek, začínáme bodem

    Jsou to odpovědi na písemné interpelace, se kterými nevyslovili poslanci souhlas. Začínáme přerušenou interpelaci podle sněmovního tisku 517 a to je interpelace Zdeňka Ondráčka ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Pan poslanec Ondráček je tady, pan ministra vnitra je také tady. Můžeme pokračovat v přerušené interpelaci. Pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Jsem zde počtvrté. Třikrát jsme přerušili. Jsem rád, že dnes se můžeme dostat k této interpelaci, kdy jsem interpeloval pana ministra vnitra ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Šlo o konkrétní případ, kdy policie v březnu tohoto roku přijela na místo, provedla určité ohledání, přivolala lékaře, lékař provedl ohledání těla, následně přivolali koronera, provedli ohledání těla a tělo odvezli na Ústav soudního lékařství, kde měla být provedena zdravotní pitva. Při zdravotní pitvě lékař konstatoval, že osoba nezemřela na infarkt nebo na normální chorobu, ale že má prostřelenou hlavu, takže pitvu přerušili, oznámili to Policii České republiky, policie přehodnotila požadavek a nařídila pitvu soudní. Bylo konstatováno, že osoba zemřela násilnou smrtí střelnou ranou do hlavy.

    Já jsem se pana ministra dotazoval, zda se domnívá, že postup policie na místě byl profesionální a zda byl v souladu s trestním řádem a se všemi interními akty řízení Policie České republiky, které upravují ohledání místa činu a prohlídku těla, a to s ohledem na to, že při ohledání nebo při prohlídce na místě samém nebylo odhaleno střelné poranění hlavy. Dotazoval jsem se, protože předtím, než jsem pracoval na korupci, tak jsem osm let byl na kraji, kde jsem i vyšetřoval násilnou trestnou činnost a vyšetřoval jsem i několik vražd. Tento postup mi přišel, řekněme, velice nestandardní a hodně neprofesionální.

    Pan ministr mi odpověděl, že z údajů poskytnutých službou kriminální policie a vyšetřování vyplývá, že policisté na místě postupovali zcela standardním způsobem, kdy po ohlášení uvedené události a nálezu zemřelého byl na místo přivolán lékař rychlé záchranné služby. Tento lékař v rámci prohlídky těla - podotýkám prohlídky těla, asi neprohlížel také hlavu - ve smyslu § 84 zákona o zdravotnických službách konstatoval, že není schopen sdělit, zda se jedná o přirozené, nebo násilné úmrtí. Nevím, jak prováděl tento lékař prohlídku těla. Vím, že jste někteří z vás tady lékaři. Shodou okolností koukám tamhle na kolegu Štětinu, který byl ředitelem Záchranné služby v Královéhradeckém kraji, takže asi ví, jak takové výjezdy vypadají.

    Následně tedy byl přivolán lékař koroner, který dnes vyjíždí k těmto událostem. Koroner, nebo koronerka, pokud bychom chtěli být genderově vyvážení, konstatovala, že smrt byla způsobena chorobou - zajímalo by mě, jak takový lékař koroner prováděl prohlídku těla, když nezjistil, že někdo má střelné poranění hlavy -, která souvisí se zjištěnou předchozí anamnézou zemřelého. Policisté se s tím samozřejmě ztotožnili, nebo řekněme spokojili, a tělo nechali odvézt právě na zmiňovanou pitvu lékařskou, která by asi měla konstatovat, že ta smrt byla v příčinné souvislosti s tou předchozí anamnézou, to znamená s nějakou nemocí, kterou ten pacient, nebo ta oběť tohoto trestného činu, měl.

    Následovalo to, že za dva dny prováděli lékaři z Ústavu soudního lékařství v Brně pitvu a zjistili, že ten člověk má prostřelenou hlavu, takže to oznámili policii. Policie přehodnotila tento postup, nařídila soudní pitvu, soudní pitva prokázala, že příčinou smrti bylo střelné poranění hlavy, které si nemohl způsobit sám, protože předpokládám, že při ohledání nenašli žádnou střelnou zbraň, která by to mohla být. Následně začali pátrat s odstupem několika dní. Vzhledem ke schopnosti policejních orgánů v poměrně krátké době zadrželi podezřelého, který se k tomu trestnému činu následně doznal a byl obviněn z trestného činu vraždy.

    Já se nemohu jako bývalý policista, který takovouto trestnou činnost vyšetřoval, ztotožnit s tím, že policie, resp. útvar služby kriminální policie, řekne, že vše bylo v pořádku a že postupovali standardním způsobem. Jestli takto pracuje česká policie teď, v této době, a je to pro ni standardní způsob, tak jsem z toho trochu zděšen a ptám se, kolik takovýchto vražd máme a kolik obdobných podezřelých úmrtí je díky nekvalitní práci policie takto zahnáno do nějakého koutu.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Zdeněk Ondráček. Pan ministr vnitra odpoví na jeho výhrady k původní písemné odpovědi na interpelaci. Požádám kolegu Volného, aby umožnil vystoupení pana ministra. (Jmenovaný poslanec hovoří u řečnického pultu s členem vlády.) Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že ta debata je potřebná, byť s kolegou Ondráčkem nemusím souhlasit, tak jsem rád, že máme možnost se o těchto tématech na půdě Poslanecké sněmovny bavit.

    Víte, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nevím, co bychom po těch policistech ještě měli chtít. Já jsem se s tím případem velmi detailně seznámil a chci se omluvit panu kolegu Ondráčkovi prostřednictvím pana předsedajícího, že moje odpověď, nebo možnost odpovědět trvala takto dlouho. Ti policisté přijeli na místo, kde našli usmrcenou osobu a nic nenasvědčovalo tomu, že tam došlo k nějakému trestnému činu, protože tam byly klíče od všech zámků v dané provozovně, byly tam finanční prostředky a nejevilo se to jako kriminální trestný čin. Byl přivolán lékař rychlé záchranné pomoci, který ohledal osobu a u té si policisté nebyli jisti příčinou smrti, tak ještě přivolali koronerku. Tedy lékaře, který je pověřený a který je odpovědný za to, aby přezkoumal to tělo. Dokonce policista, když docházelo k přezkoumání celého těla oběti, nebo v té době jsme si ještě mysleli, že ten člověk zemřel přirozenou smrtí, tak dokonce policista držel hlavu té oběti, kterou ta koronerka prozkoumávala, a vzhledem k tomu, že tam byla u té osoby nemoc, která nasvědčuje i tomu, že po úmrtí dochází k určitému výronu tělesných tekutin i krve, tak ta krev, která byla shledána na hlavě, byla definována právě v souvislosti s tou nemocí, kterou ta osoba trpěla. Policisté samozřejmě už v té době se začali bavit s okolím, se sousedy, jestli tam neviděli nějakou podezřelou osobu, a začali standardní postup, tak jako vždy. Ani koronerka při blízkém ohledání té osoby nezjistila, že tam je vstřel v té hlavě, a tady byla použita pistole ráže 6 35, což je velmi malá ráže, to znamená, prostě průstřel té hlavy se nenašel. Bohužel.

    Ze zákona o tom, kdo určuje příčinu smrti - ten zákon hovoří jasně, je to lékař. A ti policisté po přivolání lékaře záchranné služby přivolali ještě koronera. Následně tedy byla nařízena zdravotní pitva, ta klasická zdravotní, ne soudní, ale zdravotní. Při omytí těla a při bližším zkoumání přímo na pitevně bylo zjištěno, že ten člověk byl usmrcen právě výstřelem. Takový to byl postup a ti policisté byli kázeňsky potrestáni. Ale oni nebyli kázeňsky potrestáni proto, že by špatně určili příčinu smrti, opět říkám, to je jednoznačně v gesci lékaře. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené dámy a pánové, já jsem tady byl svým způsobem vyzván, abych nějakým způsobem zareagoval. Možná že víte, že dělám lékaře více než padesát let, a já jsem se s podobnými případy setkal také. Musím říct, a to zcela jednoznačně, že v tomto případě se zastávám Policie České republiky, protože mé zkušenosti - a dovolil bych si tu ve stručnosti sdělit svůj první případ, kdy jsem prováděl jako služební lékař Ministerstva vnitra v roce 1966 v červenci jakousi sebevraždu u příslušníka Ministerstva vnitra, protože tam byla povinnost, aby služební lékař byl na místě činu. Takže jsem přijel na jednu z bud do Krkonoš, a protože jsem byl naprosto nezkušený, tak jsem řekl vážení, ale tady mně to nepřipadá jako sebevražda. V tu chvíli ten příslušník - a říkám, je to skoro tedy padesát let - v tu chvíli všichni skončili - a říkal: sem musí přijet výjezdovka z Hradce Králové. A pro mě to bylo veliké ponaučení, protože těch případů úmrtí jsem prostě v terénu zaregistroval možná více než sto, takže nějaké zkušenosti mám. Čili myslím si, že u tohoto případu se Policie České republiky ničeho nedopustila, a jsem rád, že pan ministr to zdůvodnil takovýmto způsobem, že je třeba o tomto hovořit. Ono se totiž jedná o systém zdravotnictví.

    Já stále říkám a tvrdím, že zdravotnictví u nás je dobré, kvalitní, že téměř nemá žádné nedostatky, ale jsou. Bohužel. Jako lékař záchranné služby, kterou jsem zakládal, tak vždycky ke všem případům vyjížděl lékařský tým, nebo respektive vozidlo rychlé lékařské pomoci. A bylo na zodpovědnosti toho lékaře, jak tento případ posoudil. A skutečně lékař, který přijede na místo onemocnění, úmrtí, je zodpovědný za to, jestli nařídí pitvu, tu pitvu zdravotní, anebo soudní, tu soudní pitvu samozřejmě nenařizuje, tu pouze doporučí orgánům činným v trestním řízení. Ale musí zjistit, jestli není spáchán trestný čin. Není to vina tedy policistů výjezdové skupiny Policie České republiky, ale je to zásadní pochybení lékařů. Náš systém zdravotnictví je bohužel takový, že dneska lékaře ve výjezdových skupinách většinou nemáme, čili lékař tam teprve vyjíždí na základě doporučení nebo rozhodnutí středně zdravotnických pracovníků. To je v pořádku. Ale my bohužel máme dále systémy - systém koronerů - a já jsem nikdy nevolal žádného lékaře jiného, takzvaného koronera, ale vždycky na místo, kde se stala tato příhoda, byl lékař a tento lékař to prostě musel vyřešit včetně napsání úmrtního listu. To znamená, znovu chci zdůraznit, že nevidím pochybení u Policie České republiky, ale vidím tedy pochybení u zdravotnické záchranné služby a je potřeba tuto věc spíše řešit - a teď hovořím jako soudní znalec v tomto oboru - je potřeba tento jednotlivý případ řešit na úrovni zdravotnictví a nikoliv u GIBS nebo stížností na orgány činné v trestním řízení. To je můj názor, který samozřejmě vyplývá ze zkušeností. A na závěr: Skutečně jsem přesvědčen o tom, že Policie České republiky se ničeho nedopustila.

    Já vám děkuji, že jste mě vyslechli. (Ojedinělý slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Štětinovi. Nikdo jiný zatím není přihlášen do rozpravy. Pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak ještě jednou, pane předsedající, děkuji. Já děkuji panu kolegovi Štětinovi. Já s těmi závěry, které jsou z Ministerstva vnitra, prostě souhlasit nemohu. Za ohledání těla zodpovídá vyšetřovatel a v případě pochybností si má zavolat klidně tu výjezdovou službu. A jestli jste, pane kolego, zmínil - prostřednictvím pana předsedajícího - že jste byl nezkušený a hrozil příjezd výjezdové skupiny, no a co. Tak přijede výjezdová skupina krajského ředitelství. Každé podezřelé úmrtí - a učí se to v kriminalistice, učí se to na Policejní akademii, na každé nástupní policejní škole, každé úmrtí se má od samého začátku vyšetřovat jako vražda. A až pokud prokážeme všechny okolnosti, že se nejedná o vraždu, můžeme tu věc odložit jako sebevraždu nebo jako náhlé úmrtí. Ale prostě tady v tomto případě policie měla zjistit to prostřelení hlavy a to ohledání toho těla bylo špatně provedeno. Bohužel možná měl smůlu, že použili malý kalibr. Budeme muset říct lidem, aby se vyzbrojovali pětačtyřicítkami nebo osmatřicítkami, aby to bohužel bylo více destrukční na tom těle. Ale i kdyby ho zastřelili jateční pistolí, tak povinností policie je provést ohledání za účasti lékaře. A já tam spatřuji i to pochybení lékaře.

    A výstup našeho kolegy byl, že chceme, aby koroneři měli víc vzdělání. Chtěli jsme to společně, s Ministerstvem spravedlnosti jsme to doporučili Ministerstvu zdravotnictví. Ale odpověď Ministerstva zdravotnictví byla taková, že není potřeba nikoho školit, že všechno funguje. Ale já se nedomnívám, že všechno funguje, a budu trvat na tom, abychom tuto odpověď vzali jako nedostačující, a já se nemohu ztotožnit s tím, že - máme vysokou objasněnost - ale že všechno proběhlo v tomto případě úplně podle práva a respektive podle všech policejních postupů, které jsou. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, nyní pan poslanec Václav Klučka v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji pěkně. Pane místopředsedo, já jsem se přihlásil proto, že pan kolega Ondráček zmínil Generální inspekci bezpečnostních sborů. Zmínil ji proto, že položil otázku, že to měla šetřit. Já bych strašně rád, abychom si uvědomili, co že v tom zákoně o Generální inspekci bezpečnostní sborů z hlediska zadání, které bylo schváleno, je. Takže mi dovolte, abych vás v úvodu s tím trošku seznámil.

    Úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je - je to prosím § 2 písmeno a) - příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby České republiky anebo příslušník inspekce - opakuji, příslušník inspekce, který je dále považován v názvosloví jenom za příslušníka. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat, dovolte mi, abych v Poslanecké sněmovně přivítal vzácnou návštěvu, nyní na galerii pro novináře - jeho excelence prezident Státu Izrael pan Reuven Rivlin. (Poslanci zdraví pana prezidenta povstáním a dlouhým potleskem.)

    Dalším do rozpravy bude pan poslanec Ondráček. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Já bych z tohoto místa chtěl poděkovat kolegovi Klučkovi za to, že tento případ vezme na komisi, které předsedá, protože i pan ministr vnitra řekl, že policisté byli potrestáni za to, že špatně provedli ohledání. Jak provedli to ohledání těla, když ani nenašli v kapse nějaké materiály, které našli až dodatečně, nebo je našli až na stole, to svědčí o tom, jak provedli ohledání toho těla. A bohužel, já stále opakuji, to tělo neohledali tak, jak je učili na nástupní policejní škole, a pokud mají nějakou vysokou školu policejního směru, tak ani tam je to učit nemohli. To, že tam má své pochybení také lékař, o tom samozřejmě nemůže být žádná řeč. Ano, i ten lékař je za to odpovědný, ale já tady mluvím o Policii České republiky. Ať si prošetří případné pochybení lékařů ministr zdravotnictví, popř. pojďme diskutovat o tom, jak mají fungovat koroneři. My jsme to na našem kolokviu nastínili, přes Ministerstvo spravedlnosti jsme tento problém zvedli. Bohužel Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím svého náměstka je smetlo ze stolu, že u nás je všechno v pořádku. Není to v pořádku. Jestliže prostě lidi jsou stříleni do hlavy a my to nezjistíme, resp. kde není nařízena zdravotní pitva, kdyby nebyla nařízena ani ta zdravotní pitva, protože ani ta není potřeba, aby se dělala u každého těla, a dneska víme, kolik zdravotních pitev se provádí, tak by to skončilo tak, že o té vraždě nikdo nic neví. A je to žalostný stav, ke kterému jsme dospěli, a já se s tím nemůžu smířit, že to takhle je. Mě v policejní škole a při mojí práci učili něco jiného.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, prosím. (Prezident Rivlin odchází ze sálu za potlesku poslanců.)

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové - teď jsem se skoro lekl, že ten potlesk je pro mě, ale asi nebyl.

    Já bych ještě chtěl doplnit některé údaje z této debaty, která tady teď zaznívala. Ten zásah policie a ohledání řešil odbor vnitřní kontroly kraje Vysočina a byl metodicky dozorován nadřízeným orgánem v rámci policie. Bylo shledáno pochybení, o kterém jsem hovořil, a policistům bylo uloženo snížení platu o 5 % po dobu jednoho měsíce. Za ohledání místa činu opravdu zodpovídá policie, ale za určení příčiny smrti zodpovídá lékař. Ten policista nemůže přece... Nemůžeme po policistovi chtít, aby znal veškeré příčiny a možnosti nemocí a smrti, které připadají v úvahu. To, že tady nedošlo k tomu nálezu - byl to malý kalibr a kulka z té hlavy nevyšla, to znamená zůstala v hlavě té oběti a nález byl velmi složitý. Našel ho opravdu až třetí lékař v řadě při provádění zdravotní pitvy, kdy na to měl klid, dostatek světla, omyl tělo a zjistil opravdu ten malý vstřel, který tam byl. Aby tady nedošlo k dojmu, že to policie podcenila, tak na místě byli čtyři policisté. Vedoucí výjezdové skupiny, technik, vyšetřovatel a kriminalista. Tito čtyři policisté byli na místě činu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ještě jednou pan kolega Štětina v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Štětina: Ještě jednou děkuji, vážený pane místopředsedo. Já nerad hovořím o věcech, kterým nerozumím. Ale myslím si, že toto je věc, kterou jsem dělal celý svůj profesní život. Já jsem rád, že tady zazněla taková slova, která na jednu stranu kritizují někoho, na druhou stranu je zde i řešení. Skutečně kdybych měl napsat soudněznalecký posudek, tak bych v žádném případě nevinil v tomto případě Policii České republiky, ale zdravotnickou službu. A naprosto správně kolega Ondráček řekl, že je potřeba se zabývat tím, jakou úroveň koroneři mají. To je věc skutečně zdravotnictví a toto by měl být závěr. Ale že bych vinil jakéhokoli policistu, který byl na místě tohoto případu, který nakonec byl vražda, tak rozhodně bych tak neučinil, protože jestliže podepíšu list o prohlídce mrtvého, tak tam musím zaškrtnout jeden chlíveček. Jestli je tato smrt násilná, nebo není. Když to nezaškrtnu a napíšu, že to je náhlá smrt - jednalo se asi tedy o kardiaka - tak nemusí vůbec policie se toho člověka ani dotknout, nemusí konat žádné šetření. Tady by jistě bylo zajímavé, jaká byla tísňová výzva, kdo přijel první na místo tohoto případu, ale já se domnívám, a jsem o tom tedy přesvědčen, že Policie České republiky se v tomto případě skutečně nedopustila zásadního pochybení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě poslanec Zdeněk Ondráček v rozpravě.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Musím reagovat samozřejmě na pana ministra. Já nekritizuji práci policie jako takové, já si jejich práce vážím. Znám mnoho kolegů, kteří na násilné trestné činnosti dělají, a jsem s nimi dodneška v kontaktu. Já tu práci oceňuji. Mrtvol jsem viděl mnoho a mnoho mrtvol jsem také ohledával. A vím, jaké máme statistiky. Tady to je o jednom konkrétním případě, kdy prostě říkám, že to bylo provedeno špatně. A jestli jste řekl, že na místě byli čtyři, ano, byl tam klasický okresní výjezd. Ale když se podíváte do interního aktu řízení, za ohledání odpovídá ten jeden člověk, který je vedoucí výjezdové skupiny, a ten má provést ohledání těla. A můžeme se o tom bavit jak chceme, protože víme, kolik těl se dneska pitvá. Kdyby to byla stará babička a našli jsme ji doma, tak prostě ji nikdo ani pitvat nebude, ani zdravotně ji nebude nikdo pitvat, a prostě nám to unikne pod rukama a unikne nám jedna z vražd. Bohužel, takový je stav.

    A ti koroneři, vrátíme se znovu k tomu, já samozřejmě se nemůžu ztotožnit s vyjádřením pana náměstka ministra zdravotnictví, že to u nás všechno funguje. Jsem rád, že to potvrzuje i pan kolega Štětina, a pracujme na tom. Každá trestná činnost násilná, která nám unikne ať nedbalostí policie, nebo lékařů, kteří provádějí ohledání těla, je prostě špatně. Myslím, že jsme se měli poučit z případů z kauzy Stodolových. Myslím, že podobných případů jsme měli i v minulosti už několik. Jde o to, abychom naši práci nebo práci naší policie zkvalitňovali, ale nezavírali oči.

    A jestliže je trestné to, že nějaký úředník na katastrálním úřadě něco vloží do katastru nemovitostí, no ano, samozřejmě, je to z nedbalosti trestné. Ale jestliže nebudeme jakýmkoli způsobem - neříkám, že chci jeho hlavu na špalek, že ho má někdo trestně stíhat, ale prostě musíme říct: Tady to bylo špatně. A já jsem vám citoval § 330 trestního zákoníku u trestného činu z nedbalosti, řekl jsem vám i případy, které jsou mimo Policii České republiky, co se podle tohoto paragrafu posuzuje, a jestli tady to vnímáme, že to je všecko OK, tak znovu říkám, já se s tím neztotožňuji.

    Práci policie oceňuji, včetně sobot, nedělí. Víte, že jsem vám dával interpelaci teď písemnou, jak fungují naši policisté na hraničních přechodech. Že nemají žádné sociální zázemí, že tam chodí do lesa, když si potřebují odskočit. Že tam stojí 12 hodin v dešti, že nemají ani přístřešek, to jsme spolu řešili a tu interpelaci tam máte. Já práci policie oceňuji. Ale jsem taky ochoten a schopen říct, že prostě když někde se něco nepovede, tak to taky zkritizovat. A v tomto případě to činím. Tento konkrétní jeden případ byl z mého pohledu osoby, která takovou trestnou činnost vyšetřovala, prostě pro mě byl zpackaný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nikdo v rozpravě. Specifikujte svůj návrh, pane poslanče. Usnesení Poslanecké sněmovny, které...

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Já jsem to už v rozpravě vyjádřil, že nesouhlasím s odpovědí pana ministra.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili navrhujete, aby Poslanecká sněmovna vyjádřila nesouhlas s odpovědí pana ministra Chovance na vaši interpelaci, ano?

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, přesně tak. Děkuju, pane předsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 137, které zahajuji a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 137, z přítomných 98 pro 20, proti 32. Návrh nebyl přijat.

    Děkuji panu poslanci, děkuji panu ministrovi, a ještě než přikročíme k další interpelaci, seznámím vás s dalšími omluvami. Omlouvá se pan poslanec Martin Novotný do 14 hodin, do 11 hodin pan poslanec Gabal a do 11.30 pan poslanec Kaňkovský.

    Další interpelace, se kterou vyslovil nesouhlas poslanec Poslanecké sněmovny, je interpelace pana poslance Jana Farského, který nesouhlasí s odpovědí pana ministra financí Andreje Babiše ve věci rozhovoru v deníku Právo. Je to tisk 551. Jednání bylo přerušeno. Ptám se - pan kolega Farský se hlásí. Otevírám rozpravu a máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, pane místopředsedo vlády, v deníku Právo dne 20. června jsem se v rozhovoru, který poskytl místopředseda vlády Andrej Babiš, dočetl, že ví o minimálně čtyřech pěti zlodějích v Poslanecké sněmovně. Přesně se vyjádřil: Kolik je zlodějů ve Sněmovně? Co vím, tak minimálně čtyři pět.

    Vznesl jsem tedy písemný dotaz, kdo jsou ti zloději a jakých činů se dopustili. Odpovědi jsem se dočkal v červenci, kdy mi pan místopředseda vlády zaslal odpověď ve znění: "Na dotaz konkrétního uvedení osob tyto označovat nebudu a stejně jako v rozhovoru pro deník Právo ponechám odpověď v obecné rovině, abyste mou odpověď nezneužil k dalším útokům vůči mé osobě."

    Dvakrát jsem zde už předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a ani jednou bohužel pan místopředseda vlády nebyl přítomen, aby vysvětlil to, z čehož já nemůžu být než zmaten. Protože pokud si mám představit, že v odpovědi, kde bych se dozvěděl, kdo jsou zloději v Poslanecké sněmovně, bych tuto odpověď mohl použít k dalším útokům vůči panu místopředsedovi vlády, tak si to osobně nedovedu vysvětlit jinak než jako přiznání nebo jako obvinění nejbližších spolupracovníků. Jsem rád, že napotřetí už pan místopředseda vlády dorazil, a věřím, že se dnes dozvíme, kdo ti čtyři nebo pět zlodějů v Poslanecké sněmovně jsou. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Farskému. Dále do rozpravy pan ministr financí Andrej Babiš, místopředseda vlády České republiky. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, děkuji za slovo. Pan poslanec Farský se ptal, kdo jsou ti zloději. Já myslím, že ti, kteří tady dlouho sedí, tak za ta léta si pamatují, kdo co má za sebou, kdo tady co prosadil, a také víme, jak se vlastně budoval ten korupční systém u nás, ta chobotnice, ta hydra. A proto jsme dnes v situaci, kdy vlastně označením těch lidí, teď nejde o mě, teď jde hlavně o ty, kteří měli tu odvahu ukázat prstem a nahlásit korupci, tak mají velké problémy.

    Ministerstvo financí zorganizovalo protikorupční konferenci. Přišli lidé z celého světa, bylo to za účasti norských fondů, byla tu státní tajemnice ministra zahraničních věcí. My jsme měli takový večer, kdy jsme se potkali s nevládními organizacemi, a ty dělaly nějakou prezentaci. Byl tam ten koruptur (?). A ten hlavní problém je v tom, že naši spoluobčané, kteří měli tu odvahu pojmenovat tu korupci, tak vlastně nakonec byli sami vyšetřováni, a dokonce někteří obviněni. A zúčastnili se toho večera. Takže my máme nějaký systém a někteří ti státní zástupci nebo policisté, co stáli na svých místech, teď máme nějakou kauzu, olomouckou, máme nějaké spekulace, že šéf GIBS byl dosazen panem Langerem.

    Já bych jmenoval jenom jeden příklad z té protikorupční konference a to je příklad paní státní zástupkyně Máchová. Ona dostala od nevládních organizací titul lady Opencard a ona se zasloužila o to, že vlastně ty korupce Homolka, Pragobanka, Srba, Čs. fondy, jízdenková kauza nikdy nebyly vyšetřeny, resp. ona je zamázla. No a ta šéfka té organizace, když to oznámila, tak byla pozvána na výslech. Asi spřízněný policista. Jmenuje se plukovník JUDr. Mgr. Gejza Rakaš. Ten ji vyslýchal 3,5 hodiny. A na tom seznamu těch zastavených kauz paní Máchovou ještě chybí jedna kauza, pane kolego, a to je kauza vašeho předsedy. Protože byla to právě paní Máchová, která zařídila, aby podezření z korupce pana Kalouska bylo předáno těm správným policistům, tedy to zamázli. Ten systém stále ještě funguje. A představte si teď, taková náhodička, že ten Rakaš vyšetřuje pseudokauzu pana Pelikána, teď se píše v novinách, je to problém, je to smyšlená kauza, je to nesmysl. Vyšetřuje to stejný člověk. Není to divné? Se o tom píše v novinách. Pan ministr nebyl ani pozván na podání vysvětlení.

    Takže tady je vybudován nějaký systém, který stále funguje. Tak když chcete ode mě ta jména, tak já vám je nebudu říkat. Proč bych je říkal? Ti čtyři tady včera vehementně diskutovali o rozpočtu. Poslal jsem vám knížku. (Ukazuje knížku Dvacet let úřednických a politických her.) Tady máte plno kauz. Není důkaz. Když tady byla justiční mafie pod vedením paní Vesecké, Kučery a ta korupční hydra, která tady byla vybudována, tak potom se nedivím, že lidé mají strach. A pro mne by to byla jenom ztráta času. To vidím v té kauze, co jsem se, jako pan Kalousek tady se vsadil o deset milionů. Slovíčkaření. Vyšetřován, prošetřován, tak teď jsem se už díky České televizi naučil, že nebudu říkat "prů..", ale budu říkat "průšvih" a "malér". Tak teď máme vyšetřování, jsou to samé titulky. (Ministr je poněkolikáté poslanci žádán, aby mluvil na mikrofon.) A byla to právě paní Máchová, která zařídila pátek 15.30. A dokonce mi psali ti policisté, kteří to vyšetřovali nebo prošetřovali, to je úplně jedno. Takže já jsem se vyjádřil, je to můj názor, já si za ním stojím. V té Sněmovně v minulosti jsme měli plno velice kontroverzních záležitostí. Soláry, církevní restituce atd., takže já z tohoto titulu ta jména nebudu říkat, protože za prvé by to bylo použito proti mně a za druhé je to můj názor a já jen říkám, že ta korupční síť, která tu nějakým způsobem byla vybudována, to vypadá i v rámci olomoucké kauzy, kde byli obviněni nebo vyšetřováni nebo nevím, kdy byli zapleteni do odposlechů nějací vysoce postavení policisté, tak je z toho vlastně divná pachuť.

    V rámci té protikorupční konference hlavně, co my potřebujeme, je ošetřit ten whistleblowing. Vy jste tu v minulosti měli strašně moc těch protikorupčních komisí, hlavně o tom mluvili a málo prosadili. A dneska ty nevládní organizace na to poukazují. Ano, lidé, kteří poukazují na korupci, tak následně měli problémy. Někteří byli obviněni. Dneska ráno jsem četl, že někdo dostal 7,5 let za ProMoPro. Kdo to rozhodl, to ProMoPro? Nebyl to nějaký politik, náhodou? Nebo to byl ten chudák úředník? Takže se o tom můžeme takhle bavit. Takže v našem státě to vypadá, že máme jeden policejní útvar, který se nebojí jednoho státního zástupce, a když si něco dovolí proti politikům, no tak ten GIBS, který měl zasahovat v různých kauzách, i v kauze 4,5 miliardy Zadeh, o které jsme přišli díky celníkům asi, tak tam nezasahuje. Včera zasahovali náhodou, nevím, co tam je, jestli tam zneužil někdo auto nebo co.Takže já jsem vyslovil nějaký názor. To obvinění se určitě netýká mých nejbližších spolupracovníků. Já ta jména říkat nebudu. Ti lidé zbohatli díky tomu, že jsou v politice, pravděpodobně mají majetky, které asi těžko mohu prokázat, a to je můj názor. A podávat trestní oznámení je úplně zbytečné, protože za těchto nějakých systémů, které tu stále fungují, by to pro mě byla skutečně ztráta času. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Pokračujeme v rozpravě. S faktickou poznámkou paní poslankyně Věra Kovářová, potom pan poslanec Farský. Prosím, paní poslankyně, máto slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, jak jsem vás poslouchala a jak jsem poslouchala vaši analýzu posledního čtvrtstoletí, nedá mi to a musím se zeptat: Jak jste to dokázal, že jste se v tom zamořeném korupčním prostředí posledních 25 let jistě čistými způsoby dokázal propracovat na pozici jednoho z nejzámožnějších lidí v zemi? To je prosím jen řečnická otázka. Prostě konstatuji, že vás obdivuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Farský, potom pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Pane místopředsedo vlády, když jste v minulosti z pozice majitele Agrofertu prskal jako Pepa z hospody, jak o vás psal pan novinář Martin Komárek, současný poslanec ANO, když jste plácal v předvolební kampani, jak jste sám nazval svoje vyjadřování pro Hospodářské noviny, tak to byla vyjádření soukromé osoby. Jestliže jako místopředseda vlády řeknete, že ve Sněmovně víte o čtyřech až pěti zlodějích, tak máte jenom dvě možnosti - buď je označit, nebo se celé Poslanecké sněmovně omluvit. Jiné čestné a přijatelné řešení neexistuje. Takže já vás ještě znovu vyzývám v této fázi: Prosím řekněte ty čtyři nebo pět osob, jmenujte. Pokud jste do rozhovoru pro deník Právo 20. června 2015 letos řekl, že o nich víte, tak nás se svým zjištěním seznamte. Jste místopředseda vlády, který dostal důvěru Poslanecké sněmovny, tak si myslím, že Poslanecká sněmovna si takovou urážku nemůže nechat líbit, ať je to ze strany koalice, nebo opozice. (Potlesk zleva a zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera, poté pan místopředseda vlády. (Poslanec Kučera dává přednost.) Dobře. Nyní tedy pan ministr financí, místopředseda vlády Andrej Babiš. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: No, paní Kovářová, já jsem to dokázal tak. Když jsem začal tady podnikat, tak všechny státní banky byly samozřejmě pod vlivem politiků, tak jsem nedostal ani úvěr. Tak jsem vsadil na americkou Citibank a dá se to všechno dokázat. Dokázal jsem to hlavně prací a mám čistý stůl. Můžu jen zopakovat, že moje firmy odvedly za posledních devět let do státních rozpočtů 19,6 mld., dostaly necelou desetinu dotací, o kterých vy tak často mluvíte a jejichž pravidla jsou pro všechny. Takže jenom k tomu.

    No a panu poslanci Farskému můžu říct jenom to, že jsem velice zaneprázdněný člověk a skutečně nemám čas se o tom dohadovat. Protože samozřejmě ty důkazy nejsou. Platí jedenácté Kalouskovo přikázání - neprokážeš. To platí. Tak to funguje u nás. Neprokážeš. To je to jedenácté, Kalouskovo. Tady je něco. Tady to máte, 20 let vašeho šéfa, pane Farský. Tady to máte. Četl jste to? (Ukazuje modrou knihu.) Četl jste to? A viděl jste, jak to dopadá? Proč ten Čunek reklamoval těch 10 mil. v tom týdnu v rámci toho povolení internetového hazardu? Já tomu nerozumím. Co to říkal v tom týdnu ten Čunek? Že Kalousek dluží KDU 10 mil.? Co to říkal? Já to nechápu. Ne, já jsem řekl, že byl vyšetřován. A co se z toho stalo? No on je génius na to, aby to otočil. Nebyl vyšetřován nebo prošetřován... A ta Máchová to zamázla. A když se paní ministryně Válková ptala na paní Máchovou, no tak to bylo - zasahuje do nezávislého... státní zástupkyně. No tak se zeptejte těch nevládních organizací někdo. Pane Farský, navrhněte whistleblower, zákon potřebujeme. Aby se lidi nebáli a chodili skutečně na policii a říkali ty nepravosti, tu korupci. To my potřebujeme.

    Vy máte velkou zásluhu, že jsme přijali zákon o registru smluv. Sice je to takový produkt, kde jste neakceptovali živé smlouvy, když je to teda antikorupční produkt... Tak uvidíme jen ty nové smlouvy možná... Škoda, že nevidíme ty staré, ty historické. Já je zveřejňuju na webu. Takže já vám rozumím. Je to můj názor a já to nebudu říkat. Ti, kteří tady sedí dlouho, to dobře vědí. Jo? To je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Mně se velice těžce reaguje na ty lži a pomluvy, které tady přednesl bohužel místopředseda vlády. Ale nicméně musím na některé věci přesto nějaký krátký komentář.

    Pan místopředseda Andrej Babiš řekl, že ti čtyři nebo pět zlodějů jsou ti, kteří jsou tady údajně dlouho. Tak díky bohu, já tady dlouho nejsem, jsem tady první volební období, takže o mně patrně nemluví. Ale taky řekl, že jsou to ti, kteří něco prosadili. Pane ministře Babiši, vy tady prosazujete pět miliard z biopaliv pro svůj Agrofert! Jste jeden z těch zlodějů tedy vy? Patrně ano.

    A já bych byl rád, kdybyste skutečně řekl, o koho se jedná. A přikláním se tady ke slovům pana kolegy Farského. Dneska nejste na ulici, dneska nerozdáváte koblihy. Dneska jste místopředseda vlády a vznesl jste závažné obvinění. Tak ho prosím doložte. Pokud nemáte důkazy, pokud nemáte pádné argumenty, tak se omluvte.

    Všichni si pamatujeme, jak jste vy nosil ty kabely v těch 90. letech a jak jste lobboval pro svá biopaliva a pro svůj Agrofert. Tak nám tady nemluvte něco o zahraniční Citibank.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pan poslanec Vácha a potom pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pane ministře, takových knih je. Já jsem jednu dostal na stůl, není modrá, je bílá. Takže já nevím, jestli máme brát důkazy, které jsou v knihách, které někdo nechá úmyslně napsat, aby pomluvil toho druhého, nebo jestli budeme používat opravdu ověřené argumenty.

    Já mám pocit, že tohle byl váš nejslabší výkon, který jste kdy podal ve Sněmovně. Možná proto, že jste byl opravdu zahnán do kouta a nemáte argumenty a nejste schopen vyargumentovat to, co jste o domnělých čtyřech nebo pěti kolezích tady ve Sněmovně řekl.

    Mě zarazila jedna věc - nejenom mě, ale i mé kolegy. Já jsem se zděsil toho, že v průběhu vyšetřování vám volají policisté a informují vás o tomto vyšetřování. To jste tady řekl ve Sněmovně. A já si myslím, že by se tím měl zabývat GIBS. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie a zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr financí Andrej Babiš, poté pan poslanec Volný. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To je klasická debata o ničem. Pět miliard je lež vašeho Kalouska a dobře to víte. Tak zase lžete. Nebo kabely. Žádné kabely jsem nenosil. V životě jsem tady nebyl v Poslanecké sněmovně předtím, než jsem se stal politikem. Tak zase lžete. Tak to je zbytečná debata. A rozdíl mezi těma dvěma knížkami, že jednu napsal Nadační fond proti korupci a tu druhou napsal nějaký novinář na objednávku, to je všechno. A já jsem řekl můj názor a já se nikomu omlouvat nebudu. Já si za tím stojím. A to je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Jan Volný, potom pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl vaším prostřednictvím k panu kolegovi Kučerovi. No, je to hodně odvážné říct - všichni si pamatují, jak nosil kabely. Prosím vás, kdo je to všichni? Vždyť je to úplně to samý, co tady kritizujete pana ministra. Všichni si pamatují... Co to je za výrok? Děkuji. (Šum v sále, někteří poslanci se hlásí, že si to pamatují.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec František Vácha. Prosím, mluví ten, komu bylo uděleno slovo. Nevykřikujte tady, pokud máte jiné téma k diskusi v předsálí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji. Teď jsme byli svědky, opravdu svědky toho, o čem ta debata je. Vy jste řekl - ta debata je o ničem. To není pravda. Ta debata je o lžích, které tady ve Sněmovně dnes a denně pronášíte.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, pan poslanec Michal Kučera. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Pan poslanec Volný řekl "všichni si pamatujeme". Je to stejný termín, který předvedl a zde u tohoto pultíku řekl váš pan majitel Andrej Babiš. Tehdy jste nereagoval, u něho vám to zřejmě nevadí, pane poslanče Volný prostřednictvím pana předsedajícího. (Ukazuje knihu.) U mě vám to vadí. Takže když všichni, tak všichni.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobré ráno.

    Pane ministře, zkusme vyjednávat. Normální člověk, když někoho sprostě a lživě osočí, tak se omluví. Vy to udělat nechcete. Pokusme se najít nějaký logický politický kompromis. Kdybyste třeba místo omluvy zaplatil těch prohraných 10 milionů. (Veselost v sále.) Ty dobročinné organizace, kterým jsem ty peníze slíbil, už na ně čekají. Nepochybují o tom, že jste gentleman a prohranou sázku zaplatíte, a pořád se mě ptají, kdy jim to pošlu. To je tedy pro dobročinné organizace za prohranou sázku, za nepravdivý výrok.

    A potom nám kdybyste místo omluvy do stranického archivu věnoval svoji fotografii ze svatby Ivana Langera s podpisem. A to by nám stačilo místo omluvy. To je přece slušná nabídka. Pane ministře, prosím, vyjádřete se. (Slabý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš v rozpravě. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ještě k živé kauze. Nevím, kde jste to vzal. Nemluvil jsem o živé kauze. Já jsem mluvil o tom, že policistka, která vyšetřovala Kalouska za korupci v hazardu, internet, to bylo ložené, a jak jí to Máchová vzala, aby to dala těm správným policistům, aby Kalouska neobvinili, tak odešla od policie, psala mi. To není živá kauza. Ta je zavřená. Já se na to těším, na těch 10 milionů. Pan Kalousek byl vyšetřován za korupci, jak povolil internetové sázení českým firmám a zahraničním nepovolil. Proč ten Čunek od něj vlastně chtěl ty prachy? Já to nechápu. Co to ten Čunek povídal? Já se na to těším, jak se budeme soudit o 10 milionů. Taky by bylo dobré před soudem asi prokázat původ těch peněz.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vylhanou story komentovat nebudu. Nicméně prosím každého z vás, ať si klepne na Wikipedii, na slovo vyšetřování. Když na vás kdokoliv podá trestní oznámení, a jistý Jarolím z Věcí veřejných jich psal sedm týdně, neboť nesvětil ani den sváteční, tak jste zavoláni k podání vysvětlení. Policista zjistí, že je to nesmysl, a odloží to. To se skutečně odehrálo, ale to se nejmenuje vyšetřování. A každý si může přečíst, co to je vyšetřování ve smyslu trestního řádu. Já jsem nabídl panu ministrovi sázku, že mu zaplatím 10 milionů, nebo on mně za předpokladu, že se prokáže, že jsem byl vyšetřován ve smyslu trestního řádu - je to na zvukovém záznamu - a on řekl "ano, sázku přijímám". Není pochyb o tom, že ji prohrál, protože jsem nikdy v životě nebyl vyšetřován ve smyslu trestního řádu a každý z vás si tu definici může přečíst. Koneckonců je to § 161 trestního řádu.

    To není slovíčkaření. Podání vysvětlení není výslech a prověřování není vyšetřování. Holínky nejsou hodinky. A transfer obyvatelstvu nejsou investice. To není slovíčkaření. Vy dobře víte, pane ministře, že já tu sázku nemohu vymoci soudně, protože je to naturální obligace, která se soudně podle občanského zákoníku vymáhat nedá. Já ani nepochybuji o tom, že si radši provrtáte obě dvě kolena, než byste dostál svému závazku. Nemůže být žádný soud o sázku. Jenom jste prostě lhář, který se navíc ještě vsází, a když jednoznačně prohraje podle stanoviska všech právních kapacit včetně šéfa katedry trestního práva Univerzity Karlovy, tak nejenom že lžete dál, ale neumíte ani přiznat prohru a zaplatit tu sázku. Pro takové lidi mají všichni jenom opovržení. (Slabý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji. Já bych jenom krátce a přesně zopakoval, co v rozhovoru zaznělo. V pozici pana místopředsedy vlády pan Andrej Babiš 20. června do Práva řekl: "Kolik je zlodějů ve Sněmovně? Co vím, tak minimálně čtyři, pět."

    Opakovaně odmítá říct, kteří to jsou, a tím pádem z mého pohledu uráží celou Poslaneckou sněmovnu. Dokud pan ministr Babiš mluví o 200 mld. rozkradených a vyplýtvaných, dokud rozkolísává svými vyjádřeními akcie ČEZu, jde jenom o peníze. Ale když začne tímto způsobem znevažovat parlament, tak jde pan vicepremiér proti základům demokracie. Proto si myslím, že je namístě, aby Poslanecká sněmovna, a tímto si dovolím navrhnout usnesení, které není zcela tradiční, ale věřím, že poslanci v rámci zachování důstojnosti své i tohoto sboru ho podpoří: Poslanecká sněmovna vyzývá místopředsedu vlády Andreje Babiše k omluvě za vyjádření v rozhovoru pro deník Právo dne 20. června 2015 na adresu Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane kolego, znáte jistě jednací řád stejně dobře jako já, že toto usnesení v bodu odpovědi na písemné interpelace není možné. To bohužel nemohu učinit. Ale samozřejmě vám nic nebrání, abyste to navrhl mimo tento bod, to znamená odpovědi na písemné interpelace. Poslanecká sněmovna může hlasovat pouze o tom, jestli odmítá nebo přinutí pana ministra nebo kohokoliv z vlády, aby odpověď udělal znovu, že je nedostatečná. V tomto ohledu mi dovolte, abych vás tedy vyzval k případně jinému návrhu, to znamená k nové odpovědi. To tady jistě odhlasovat můžeme, ale znalci jednacího řádu mi potvrdí, že o tom hlasovat dát nemohu, i když nezpochybňuji vaše právo navrhnout cokoliv, ale v tomto bodu to opravdu není možné. Prosím.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji, pane předsedající. Nevyšlo mi to. (Veselost v sále.) Byl jste na mě příliš připraven. Potom ale navrhuji, aby Poslanecká sněmovna odmítla odpověď, kterou získala od pana místopředsedy vlády.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr financí Babiš má problém s pochopením ještě i jiných slov než jenom vyšetřování.

    Ve svém čestném prohlášení, které podal jako ministr na mandátový a imunitní výbor, uvedl, že obdržel mzdu po zdanění od Agrofertu, a. s., 20 926 998 korun. Mzda se prosím pobírá z pracovněprávního či obdobného poměru. Problém je ten, že v zákoně o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. je § 4 odst. 1: Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) - to je ministr - nesmí c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

    Takže pane ministře, chci se zeptat: Opravdu jste v pořádku vykázal mzdu z pracovněprávního nebo obdobného poměru z Agrofertu?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Kalousek, potom pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane ministře, já jsem trpělivost sama a zkouším najít nějaké východisko. Nabídl jsem, abyste místo omluvy zaplatil těm dobročinným organizacím, kterým jsem vaše peníze slíbil, plus jestli byste nám nedal do stranického archivu svoji fotku s podpisem ze svatby Ivana Langra. Pokud to pro vás není akceptovatelné, tak zkusím ještě jednu možnost.

    Když vezmu ty vaše skandální výroky, tak vy jste řekl, že ve Sněmovně, co vy víte, je nejméně čtyři až pět zlodějů, odmítl jste je jmenovat, ale řekl jste, že jsou to ti, kteří jsou tu nejdéle. Nejdéle jsou tady Sobotka, Zaorálek a Vojtěch Filip (delší veselost ve Sněmovně) a pak už nás tu je hodně, těch dalších. Takže to máme tři - Sobotka, Zaorálek, Filip. (Z pléna zaznělo: Grebeníček.) Grebeníček. (Z pléna zaznělo "Benda") a Marek Benda. Tak jenom potvrďte, že to tak je, protože vy jste řekl: to jsou ti, co jsou tu nejdéle. Neříkejte, že jste to neřekl, je to napsané. To vy vždycky říkáte - i svá vlastní čísla označujete za lež. I své vlastní výroky označujete za lež. Tak řekněte "ano, potvrzuji, že to jsou ta jména, která jsou tady nejdéle", a můžeme to skončit. Odpověď je uspokojivá. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: K panu kolegovi Koníčkovi. Nevím, proč to tady otevíráte, když jsem to jasně vysvětlil. Já jsem poslední mzdu dostal v lednu 2014 před nástupem do funkce ministra financí. Dobře to víte. Takže žádnou další mzdu jsem neměl. A to nebyla mzda, ale bylo to poslední vypořádání s mou firmou. Takže jsem to vysvětlil vašemu výboru a nechápu, proč to otevíráte.

    A tady samozřejmě pan Kalousek znovu lže, protože já jsem řekl: ti, kteří tady sedí nejdéle, to vědí. Vědí. Oni to vědí. Dokonce v kuloárech občas jsem se s nimi o tom bavil. A zase se manipulují slova. Vědí, co se tady v této Poslanecké sněmovně stalo od revoluce. Co všechno se tady rozhodlo a co nás to stálo za tisíce miliard.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, budeme hlasovat o návrhu pana poslance Farského podle § 112 odstavec 5, který vyjádřil názor, že by Poslanecká sněmovna neměla souhlasit s odpovědí pana ministra Andreje Babiše na jeho písemnou interpelaci podle tisku 551. Já vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O návrhu, kterým Poslanecké sněmovna odmítne odpověď pana místopředsedy vlády Andreje Babiše na interpelaci pana poslance Jana Farského rozhodneme v hlasování číslo 138, který jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 138 z přihlášených 90 pro 50, proti 23, návrh byl přijat. (Potlesk části poslanců.) Pan ministr financí a místopředseda vlády bude muset odpovědět panu Farskému znovu.

    Tím byla interpelace vyčerpána. Budeme pokračovat třetí interpelací a to je interpelace Zbyňka Stanjury na ministra dopravy Dana Ťoka, která byla přerušena, budeme v ní tedy pokračovat. Pan poslanec Stanjura je přítomen. Ano, hlásí se do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, prosím, abyste mi pomohl, já si přesně nevzpomínám, který den jsme to projednávali naposled. Určitě to není krátká doba, takže já jenom shrnu základní věci a zkusím zareagovat na debatu a na nové věci, které se mezitím staly, a poprosím pana ministra... (Odmlka pro hluk v sále. Předsedající: Prosím o klid ve sněmovně.) Prosím o odpovědi.

    Já jsem požádal pana ministra o odpovědi na otázky, jak to tato vláda myslí s otevíráním trhu v osobní železniční dopravě. V zásadě jsem dostal jsem odpověď: všechno bude až během příští vlády, dřív to nestihneme. Tam se prostě neshodujeme v tom časování. Já když jsem byl ministrem, už jsem připomínal, tak jsem byl připraven uzavřít smlouvu s nejlepší nabídkou na provozování trati Ostrava - Opava - Krnov - Olomouc, což vlastně bylo doposud jediné výběrové řízení, které řádně proběhlo. Už tehdy České dráhy bojkotovaly tuto soutěž, snažily se přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dosáhnout zrušení. To se jim nepovedlo. V té době platný zákon o zadávání zakázek vyžadoval minimálně dvě nabídky, které byly bez problémů. Ministerstvo dopravy dostalo dvě nabídky, z toho ta druhá, horší, měla formální pochybení ve vykázání kvalifikace, teď nevím přesně, na které pozici, tudíž jsme to výběrové řízení museli ze zákona zrušit, to nebylo žádné rozhodnutí na úvaze ať již výběrové komise, či zadavatele. Nicméně zákon umožňuje, a pan ministr to vlastně v odpovědi potvrzuje, že se dá uzavřít smlouva napřímo. Navíc byla podpořena tím, že to byla nejlepší nabídka v soutěži. Pokud se České dráhy do soutěže nepřihlásily, byl to jejich problém, protože odmítly soutěžit. Protože taková smlouva se musí notifikovat, požádal jsem o notifikaci v Bruselu. Potom ovšem za přechodné vlády s podporou sociální demokracie a Strany práv občanů ministr Žák ten proces ukončil. Od té doby se v zásadě nic nezměnilo a je to zhruba - v lednu nebo v únoru to už budou tři roky.

    Kromě toho jsem požádal o odpověď na otázky, zda z těch přibližně skoro 13 miliard korun, které ročně obdrží České dráhy z veřejných zdrojů, a to ze dvou stran, to znamená jak z úrovně krajů, tak z úrovně státu, zda nedochází ke křížovému financování, to znamená jediné trati, která sice nesoutěžila, ale kde probíhá konkurenční souboj mezi Českými dráhami a soukromými dopravci, to je ta trať Ostrava - Praha, zda náhodou tady nejezdí České dráhy pod nákladovou cenou a nevyužívají ke krytí ztráty z této linky dotace, které jsou na jiné tratě.

    České dráhy panu ministrovi, který po nich chtěl odpovědi, v zásadě vzkázaly "pane ministře, nic vám nedáme, je to naše obchodní tajemství". Pan ministr tu odpověď poslal mně, máme to černé na bílém ve sněmovním tisku 576. Načež jsme tady o tom debatovali. Já trvám na tom, že když poslanec požaduje informace, že je má dostat, a pak se vracíme k včerejší debatě o státním rozpočtu, a pak se můžeme přít o interpretaci a o tom, co ta čísla napovídají, jaké jsou trendy, co s tím uděláme, jestli je to dobře, nebo špatně, ale nemůže se stát, že ty informace nedostaneme.

    Proto jsem chtěl, aby se ta interpelace projednávala na plénu, a proto budu navrhovat, nebo to možná navrhnu teď, ale po uzavření debaty o tom budeme hlasovat, abychom vyslovili nesouhlas s odpovědí pana ministra. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám také děkuji, pane poslanče, a pan ministr se hlásí o slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Stanjurovi za jeho otázky. Já bych tady chtěl říct na začátek zcela důrazně, Ministerstvo dopravy v žádném případě této Sněmovně ani prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Stanjurovi žádné informace, které má k dipozici a které jsou u nás dostupné. (?) Takže není to tak, že bychom my chtěli něco před touto Sněmovnou tajit a nechtěli jsme odpovídat na věci, které mají být.

    Já bych se tady pokusil krátce, snad výstižně odpovědět na všechny věci, které tady zazněly.

    Co se týče otevírání trhu, chtěl bych říct, že není pravda, že bychom chtěli nechat otevírání trhu až na příští vládu. My máme schválen postup otevírání trhu. První soutěž je vysoutěžena. První problém je v tom, co nazval pan poslanec, že České dráhy se proti této soutěži odvolaly. V současné době máme předběžné opatření od ÚOHS a já věřím s plnou důvěrou v Úřad pro hospodářskou soutěž, že potvrdí, že naše soutěž je v pořádku, že budeme pokračovat a že tuto soutěž vysoutěžíme a začneme jezdit.

    Co se týče dalších soutěží, další soutěže jsou pozastaveny z jediného jednoduchého důvodu. My prostě chceme dát možnost jak do budoucna krajům, tak ale na těchto soutěžích dopravcům, aby si byli schopni pořídit soupravy z OPD2. Tento program je v mezirezortním připomínkovém řízení a bude projednán vládou. V okamžení, kdy projde, a já věřím tomu, že to bude brzy, tak to posuneme a v těchto soutěžích se bude pokračovat. Jsem přesvědčen, že budou v příštím a dalším roce nebo koncem tohoto roku otevřeny nebo zahájeny další tři až čtyři soutěže. Takže není to tak, že bychom nechtěli. My chceme a budeme v tom pokračovat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan ministr už je zkušený politik. Já jsem žádný zvukový záznam nechtěl. To zní tak konspirativně, že jsem žádal nějaký zvukový záznam. To bych byl zděšen, kdybyste z takové schůzky pořizoval zvukový záznam a ještě kdyby se někde objevil v médiích. Byl to bývalý první náměstek ministra financí, který si nahrával telefonické hovory a pak je zveřejňoval. A je to stejně nepřijatelné, když se to děje politikům ANO, jako když se to děje našim politikům. Nebudu se radovat, když někdo zveřejňuje soukromý rozhovor jenom proto, že se to děje konkurenci. Prostě je to špatný přístup, který musíme podle mne společně odmítnout.

    Já jsem si - panu ministrovi to nepřipadá divné, že takové jednání je na financích. Mně to divné připadá. To, že se jedná s hráči na trhu, debatuje, jaké mají představy, to je naprosto legitimní, nic proti, ale takové schůzky jsou většinou naplánované, jsou v programu ministra dopravy, většinou je tam víc lidí než sám ministr, protože když už má nějaké detailní informace, tak samozřejmě k tomu jsou ti podřízení, aby byli schopni - mně to připadalo jenom zvláštní, ale nic proti. Já nijak nenapadám, říkám, mám to z tisku, využil jsem té příležitosti, že se to týká té liberalizace.

    Já jsem neříkal, že Ministerstvo dopravy nechce dát informace. To opravdu ne. Ale říkal jsem, že České dráhy. Ale pan ministr říká, že mají všechny informace, které jsou potřebné pro kontrolu. Dobře. Tak pak se zeptám, proč mi Ministerstvo dopravy neřeklo, jaké jsou průměrné celkové náklady na jeden ujetý kilometr. Já bych si to asi mohl najít ve výročních zprávách, že si načtu celkové náklady, počet ujetých kilometrů a budu to dělit. To je předmětem obchodního tajemství? To byl první údaj, který jsem chtěl. Pak jsem chtěl průměrné celkové náklady na jednu jízdenku. To určitě najdeme zase ve výročních zprávách a mělo by to vědět i Ministerstvo dopravy. A nedostal jsem tu informaci. Pak jsem chtěl počet ujetých kilometrů, což je údaj, kterým se dělí u toho prvního. Zase jsem to nedostal. Určitě bych to našel ve výroční zprávě, ale my tu nejsme od toho, abychom prozkoumávali výroční zprávy a dělali si výpočty, když na to máme aparát Ministerstva dopravy v tomto případě. Ani k tomu jste nepotřebovali České dráhy. Ani tento údaj jsem neměl. Počet přepravených cestujících. No to přece nemůže být předmětem obchodního tajemství. A to by Ministerstvo dopravy mělo vědět, a já si myslím, že to ví. Ani tento údaj v odpovědi nenajdete. To už jsou čtyři ze čtyř. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, promiňte, nebudu vás zdržovat, jenom chvilku, ale chci to mít rychle za sebou. Pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se před chvílí v kuloárech ostře ohradil proti mému vyjmenování potenciálních zlodějů, které označil pan ministr financí Andrej Babiš, s tím, že nejdéle jsou tady pánové Sobotka, Vojtěch Filip a Zaorálek. Pan poslanec Kováčik uplatnil námitku, že je tady stejně dlouho, a žádá po mně omluvu, anebo milion korun (Smích z levé části jednací síně.). Myslím si, že to je naprosto přiměřená žádost, a proto zejména z vrozené lakoty se panu poslanci pokorně omlouvám. (Potlesk z levé a pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda chce někdo vystoupit a navrhnout změnu programu. V případě, že... Pan předseda Stanjura, prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nemám přesnou informaci, je to moje chyba, jestli už organizační výbor schválil harmonogram na první pololetí příštího roku. Pokud to ovšem budeme dělat tak, jak to děláme letos na podzim, tak ho ani neschvalujte, je úplně k ničemu.

    Minulý týden jsem poměrně intenzivně komunikoval s kolegou předsedou klubu sociální demokracie, kdy mi napsal představu vládní koalice - já jsem si tehdy myslel vládní koalice - o tom, jak bude probíhat sněmovna tento týden a další tři týdny. My jsme velkoryse vyšli vstříc, dokonce ten plán se daří. V úterý se udělalo to, co chtěla vládní koalice, ve středu se udělalo to, co chtěla vládní koalice, dneska uvidíme, máme tam jenom tři nebo čtyři body. A včera jsem obdržel jako vy všichni ostatní pozvánku na mimořádnou schůzi. Už zase mimořádná schůze. Původní informace byla: uděláme hazard, první či druhé čtení. Já jsem si myslel, že první čtení můžeme udělat na řádné schůzi, budiž, legislativa zatvrzele trvá na svém, i když nemá pravdu. Tak jsme řekli, dobře, rozumíme tomu, my jako ODS jsme nijak nebránili projednávání zákona o hazardu, proč ne. Pak ještě uděláme jeden bod a teď tady máme návrh na 17 bodů mimořádné schůze. Nemáme žádný harmonogram, víme, že skončíme v úterý, že ta schůze začne někdy večer, protože dovolím si prognózovat, že debata o školském zákonu nebude na třicet minut. To znamená, deset minut po skončení 33. schůze začne ta mimořádná. Vůbec nevíme, jak budou probíhat další týdny, které jsou výborové a poslanecký. Kolegové mají nachystané semináře, mají objednané prostory, my máme jiné věci v programu. Pak se hrozně rozčilují předsedové poslaneckých klubů, když říkáme, že je tady chaos. Je tady chaos!

    Znovu: Co bude příští týden? Co bude popříští týden? Budeme jednat ve výborových týdnech? Bude to pátého? Budeme jednat pátého, to jsem akceptoval. Naplánovali jsme si velkou politickou akci na šestého, abych se dozvěděl za týden, že nebudeme jednat jenom pátého, ale i šestého, protože musíme na mimořádné schůzi například projednávat nějakou smlouvu. Tak to se na mě, milí kolegové, nezlobte, já vám avizuji, že ta mimořádná schůze tak hladce tedy nepůjde. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Přijdu v úterý na jednání grémia s tím, že všechny opoziční strany vlastně říkají: dobře, ten návrh tedy s námi komunikovali, jsme rádi, že ho akceptujeme, abychom byli svědky velké roztržky mezi dvěma největšími koaličními kluby. Tak to bude, tak to nebude, tak to bude, tak to nebude. Je tady chaos, nebo není tady chaos? Je tady pořád chaos. Jak to bude v tom týdnu - prvním výborovém? Jak to, že bude plénum v prvním výborovém týdnu? A když se zasedne ten čtvrtek, tak já říkám: já chci interpelace, když už tady máme být ve čtvrtek ve výborovém týdnu, ne 17 bodů. Takhle se fakt domlouvat nedá. (Potlesk z pravé části jednací síně.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem pan předseda Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl původně k programu, ale budu reagovat na vystoupení kolegy Stanjury. Vy nám říkáte, že využijete všech možností, které vám dává jednací řád, abyste blokovali některé body, které Sněmovna má projednávat. Například avizujete půl roku, že nechcete a nepřipustíte, abychom projednávali zákon o elektronické evidenci tržeb ve třetím čtení. Byli jsme tady svědky blokování zákona o loteriích a dalších. A když tedy my využijeme jednací řád a svoláme mimořádnou schůzi, což je standardní nástroj, který jste i vy v minulém volebním období využívali, a velmi často, tak to považujete za nějaký chaos. V úterý ten program bude přesně tak, podle mého názoru, pokud nebudete tomu blokovat, tak jak jsme se o tom bavili. To znamená, že bude zahájena mimořádná schůze, projedná se první čtení vládního návrhu zákona o loteriích, což je ostatně cesta, kterou nám opozice doporučovala, abychom neprotlačovali poslanecký návrh. A je předpoklad, že pak se ta schůze přeruší, protože druhým bodem té mimořádné schůze je druhé čtení tohoto zákona, tak je jasné, že mezitím musí proběhnout jednání ve výborech.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále s přednostním právem pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předseda Sklenák se tváří tak, jako by to bylo vždycky. Není to pravda. Opravdu si pamatujete mimořádné schůze ve výborových týdnech? Opakovaně? Nemluvím o institutu mimořádných schůzí. Mluvím o tom, že k tomu využíváte výborové týdny, kdy si logicky... Naplánovat seminář přece není jen tak. A vy to těm kolegům - kolegovi Zahradníkovi minule, který dlouhodobě chystal výjezdní zasedání podvýboru, jste to zrušili, jeho práci jste zahodili. Teď to chystáte úplně stejně. Mí poslanci nevědí, co se bude dít ve výborových týdnech. Vycházíme z harmonogramu, že budou výbory. A vy si tam dáte 17 bodů. Ne tři body k hazardu, se kterými bychom neměli problém. A pak budete říkat: to jsou obstrukce. Jaké obstrukce? Přineste nějakou statistiku. My jsme řekli, že budou obstrukce, když bude služební zákon. No a byly asi 90 minut. To jsou obstrukce? Vy jste se hlásili k té dohodě. To, že říkáme u jednoho zákona, že budou obstrukce, zatím jsme se k tomu nedostali. Tak uvidíme, jak dlouho budou a jak to bude probíhat. Jeden jediný zákon. A já nechci opakovat tu debatu o tom, jak dlouho tady leží naše návrhy. Takže vy využíváte všechny možnosti jednacího řádu a řadíte si tu schůzi. Jenom to pořád měníte. K čemu jsme komunikovali minulý týden o tom, jak to bude? Budeme tady 6. listopadu, nebo nebudeme? Máme zrušit semináře, které budou pátého, nebo nemáme? A kdy to máme zrušit? Čtvrtého, když ti lidé jsou nachystaní i zvenku, že sem přijedou? Protože vy jste předpokládali, že debata bude trvat hodinu, a trvala dvě nebo tři, tak chápejte, že to musíme dojednat. Na to jsou schůze Poslanecké sněmovny a ne výborové týdny. Na druhé straně, když nebudou výborové týdny, nebudeme moct projednávat, tak ta Sněmovna se pak zastaví úplně, protože nebudou usnesení výboru, nebude to projednané. Tak si vyberte. Nakonec vás to stejně doběhne.

    Tak se nedivte mému rozčilení, když tady týden vyjednáváme, v úterý si to de facto potvrdíme. Včera jsem žádal, abych viděl ten návrh předem, pak jediné, co jsem udělal - ani jsem ho nedostal, najednou. Jediné, co jsem dostal, že jsem si ho našel na internetu. A to je vyjednávání! Tady říkal pan předseda Faltýnek: Na každé schůzi je opoziční okénko. Tak já jsem si tu statistiku nechal... Prostě neříkáte pravdu, pane předsedo. Nebudu říkat jak váš šéf, prostě se mýlíte. Těch schůzí bylo - máme 34, vy jste svolali 35., tak si spočtěte z těch 35 schůzí, na kterých byl nějaký opoziční návrh zákona. Ale my noví na rozdíl od těch starých, i těch sociálních demokratů a KDU, to jsme my, kteří na každé schůzi prosadíme opoziční okénko. Škoda, že to není pravda, byl bych rád. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Já rozumím této debatě. Je pravda, že se snažíme v rámci všech klubů ve Sněmovně hledat nějaký kompromis. K těm opozičním okénkům. Přece všichni, kdo jsme seděli na grémiu a dávali jsme dohromady program tohoto týdne, tak jsme se dohodli a akceptovali jsme vlastně požadavek opozičních stran, aby každá ze stran si tam zařadila jednu svoji prioritu, což se stalo. Předpokládali jsme třeba, že ta debata ke státnímu rozpočtu bude trošku kratší a že se stihnou ty zákony projednat. Bohužel se to nepodařilo. Můžeme si udělat statistiku těch vystoupení a i obsahy, jestli se tam některé věci neopakovaly desetkrát, patnáctkrát, ale to není podstatné, každý má právo samozřejmě říct svůj názor a já to nechci kritizovat. Ale jenom bychom byli objektivní v této debatě.

    Pokud se týká té statistiky, o které hovořil pan předseda Stanjura, já řeknu pouze dvě čísla. Není to žádná statistika, je to pouze srovnání stejného období za minulé volební období a stávající volební období. Pokud se týká mimořádných schůzí, tak v minulém volebním období za stejné časové období jich bylo 16 a v tomto volebním období 13, takže to není nějaký dramatický rozdíl a je to zhruba podobné číslo. Minule toho bylo o tři víc.

    K tomu času, přestávkám a obstrukcím. Myslím, že nemá smysl to nějak komentovat. Já bych spíš řekl, že pokud se týká té mimořádné schůze, tak z programu, který je navržen, vyplývá, že by se mělo jednat v podstatě 27., kde je vlastně ta priorita, ten vládní návrh, tisk 626, pracovně řečeno "hazard Volný", a potom tedy 5., 6. a 13. Vychází to z toho navrženého programu. Je asi pravda, že jsme to neřekli explicitně, nicméně při podávání té žádosti to takto z toho vyplývá.

    Takže tolik jenom velmi stručně moje reakce k těm mimořádným schůzím a té statistice. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Laudát.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Taková statistika je k ničemu, pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana místopředsedy. Aby k něčemu byla, tak musíte říct, jestli ji vyvolala vládní koalice, nebo opozice, tu mimořádnou schůzi. Mimořádná schůze je jedním z nástrojů opozice, legitimních, aby se aspoň o bodech, o kterých chce, debatovalo v návrhu programu. Takže 13 (nesrozumitelné). A hlavně, a o tom jsem mluvil, kolik z těch mimořádných schůzi bylo ve výborových týdnech? Já neprotestuji proti mimořádným schůzím. Je sice úsměvné, když si je svolává vládní koalice - teď nám běží tři, že, a od úterka nám poběží čtyři schůze, jestli se nepletu. Ale dobře. Ale ani jednu z těch čtyř schůzí nesvolala opozice. Dobře, může je svolat koalice, je to nezvyklé, ale abych měl statistiku, musel bych říct, kolik vyvolala opozice, kolik koalice, protože spíš je to nástroj pro opozici docela logicky, protože koalice má většinu a prosadí si na program, co potřebuje, to je taky logické, a kolik z těchto schůzí bylo ve výborových týdnech. To je to, co já kritizuji, ne že... Ale já už vím, jak to bude - pátého a šestého. No pátého to musíme udělat za tři hodiny, abychom šestého mohli skončit. A když to nestihneme pátého ani šestého, no tak budeme hledat zase jiný termín než třináctého. Protože vy tam ta data nemáte. Takže vy jste to svolali a ani jste nám to neřekli. Teď děkuji pěkně, že jsem se to dověděl oficiálně alespoň na mikrofon. Ale to taky nemusí být pravda, vždyť víme, jak to tady funguje.

    Takže když budete svolávat mimořádné schůze do sněmovních týdnů, je to sice úsměvné, když si je svolává vládní koalice, to svědčí o tom, že něco nezvládá organizačně, ale proč ne. Nesahejte poslancům, ale i vašim, i vládním poslancům, i ti chystají semináře a mají naplánované akce. A vy, protože něco... Tu jednou zapomene někdo přinést návrh - vždyť to řekněme celé. Kdybyste avizovali tu mimořádnou schůzi k hazardu, vláda byla v pondělí, odsud je to tak 400 metrů. Kdyby to přinesli včas, tak jsme mohli mít první čtení hazardu na této schůzi. Je to tak. Takže někdo pochybil. Dobře, my jsme to akceptovali, mimořádná schůze. A podívejte se, jak narostla ta mimořádná schůze. Já vám jenom říkám dopředu, abyste nečekali, že když už sem přijedeme, tak budeme chtít rychle odjet. Budeme debatovat velmi důkladně a velmi podrobně. Ale to samé budeme chtít v těch výborech. A když výbory nebudou schopny projednat kapitoly rozpočtu, tak zase budeme pod tlakem, budeme obviňováni, že jsou nějaké obstrukce. Ale debatovat o rozpočtu nějakých šest nebo sedm hodin, jestli to vůbec bylo, to mi nepřijde (nesrozumitelné). Jestli někdo opakoval svoje vystoupení, tak to byli představitelé vlády a je to logické. Na tom není nic špatného, já nebudu říkat: to už jste řekl jednou, tak zas můžete přijít k mikrofonu za čtrnáct dní, my už jsme to jednou slyšeli. Já jenom říkám, že jsme přišli v úterý a neplatilo to, co jsme si řekli, pak jsme (nesrozumitelné) týdny a dneska to zase neplatí a oznámili jste nám to stylem - najděte si to na webu, je svolána schůze. Děkuji pěkně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní v pořadí, tak jak se přihlásili, nejprve pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Faltýnek.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych byl rád, aby se grémium domluvilo skutečně na nějakých asi zřejmě zásadních změnách. Protože čemu jsme vystaveni? Koalice není schopná se domluvit na skutečných prioritách a pak si tady dělá i věci, že i to, co je domluvené, pak se ještě individuálně snaží protlačit svoje body. Tím pádem ty dohody velice komplikují celkový jízdní řád.

    Za druhé není možné, nebo je velice špatné, když... (Odmlka pro hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, kolegové a kolegyně, ale prosím o ztišení, aby bylo rozumět, co se zde říká. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec František Laudát: Za další, na grémiu padlo upozornění, že je krajně nevhodné, aby byly svolávány různé akce, semináře, do Sněmovny, projednávání některých věcí s odbornou či laickou veřejností v době, kdy běží sněmovna. Přináší to nejen technické a organizační komplikace, ale i bezpečnostní rizika. Sněmovna je nastavená, že v době, kdy zasedá Sněmovna, se tady nic neděje. Všichni předsedové klubů to na grémiu slyšeli. Jestliže takto zcela nekoordinovaně a přepadově svoláváte do výborových týdnů schůze, tak v tu chvíli vystavujete organizátory akcí ať už ve Sněmovně, tak i mimo Sněmovnu, výjezdní zasedání apod., obrovskému hazardu a ztrátě serióznosti. Obrovským způsobem tímhle poškozujete pověst poslanců, pověst Sněmovny jako seriózního partnera. Ani v regionech různé firmy, různí krajští politici, obecní, komunální politici nejsou zvědaví na nějaké šachy, které tady předvádějí dva, tři, čtyři šéfové klubů. Spíše dva. A to, co zkomplikovalo život, a je potřeba asi se nad tím zamyslet, je nový jednací řád, a to je zpětné projednávání dalších návrhů znova, to znamená, že ten zákon, ty návrhy se vlastně do každého výboru vracejí dvakrát. A do tohoto výborového týdne, jestliže vy začnete do toho dělat ještě akce, i bez toho je to svým způsobem chaos, časově se to zcela začíná vymykat, tak prostě působíte obrovský problém.

    Problém projednávání opozičních návrhů, předpokládám nebo si myslím, že se nevyřeší dříve, dokud nebude vždy pevně stanoven např. jeden den, a pojďme se bavit o tom rozsahu, kdy bez ohledu na projednávání vládních návrhů nebo koaličních návrhů bude stanoveno, že tento den se prostě budou projednávat opoziční návrhy.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášený s přednostním právem je pan předseda Faltýnek. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Kolegyně, kolegové, já jsem tady nic nekritizoval. Já jsem pouze konstatoval nějaká fakta a ani nechci v té debatě se dohadovat. K té statistice, omlouvám se, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím kolegovi Stanjurovi, že jsem to nedopověděl. Těch 16 mimořádných schůzí byl poměr 9 vládní koalice, 7 opozice. Za to časové období srovnatelné. A v tomto volebním období 7:5. Takže je to stejný poměr, zhruba.

    Ale ještě jednu poznámku na to si možná většina z vás, kteří tady sedí delší dobu, vzpomene, abychom byli objektivní. Dne 3. 11. 2011 proběhly v jeden den čtyři schůze Poslanecké sněmovny a mimo to byly rozjednány ještě dvě další schůze. Takže to byl asi hezký podzim. A k tomu chaosu ve Sněmovně, když si děláme statistiku z toho chaosu, který tady byl v minulém volebním období, a všichni víme, jak ten chaos nakonec skončil, tak ty poznámky jsou celkem úsměvné. Ale to si myslím, že uděláme lepší statistiku, abychom mohli tedy být konkrétnější. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, dále pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: To, že jsme byli úplní beránci, jsem nikdy netvrdil. Ale zeptejte se tehdejších předsedů opozičních klubů, jestli jsme s nimi konzultovali časový rozvrh. Aby všichni věděli, ale všichni poslanci, nejenom část vybraných vládních, jak to bude. To jsou dvě různé věci. To, že jsme měli ostré politické střety, já si to nepamatuji, 3. listopadu 2011, no ale tak jsme to udělali, to byl určitě sněmovní týden, tak jsme udělali šest schůzi za jeden den. Už nevím, kdo je svolal, podívám se na to, to si skutečně v hlavě nenosím. Ale já jsem hlavně kritizoval, a vy jste se zase vyhnul odpovědi, to, že to je ve výborových týdnech. Kdyby to bylo dneska, zítra, tak budiž. Víme, jak dopadla ve sněmovním týdnu schůze o poště a k Volnému a nevím, co tam ještě bylo. Ale to bylo ve sněmovním týdnu, tak nic proti. Žádné jiné akce než to, že budeme ve Sněmovně, jsme naplánovány neměli a jsme připraveni jednat o bodech,které se dostanou na program. A víme, že to nebude podle nás.

    A k tomu včerejšku. Tak já nevím, to asi budou vědět spíš kolegové z KSČM, že byli první, logicky z těch čtyř. Sedm minut nebo devět? Už nevím. Myslím, že 18.51 se začalo. A takové ty řeči, mohli jste jednat do půlnoci - no nemohli! Protože jsme dělali rozpočet těch šest nebo sedm hodin. A to je vážná debata. A pokud se jí někdo vážně zúčastní, tak těžko má sílu potom věcně argumentovat další čtyři hodiny u čtyř návrhů zákonů, z nichž ani jeden není úplně jednoduchý.

    A to jsme ještě zcela vstřícně vyšli vstříc, že mezi rozpočet a ty opoziční jsme dali takový společný, poslanecký návrh k Velkému pátku byl v zásadě společný. Myslím, že s výjimkou členů klubu KSČM to podepsali poslanci ze všech klubů.

    Tak nám nechte výborové týdny na výbory, poslanecké týdny nám nechte na jednání v našich regionech, variabilní týdny, když bude sněmovna, to je běžné, to nikdo nemůže být překvapený, že ve variabilním týdnu jedná Sněmovna. Nesahejte do těch ostatních týdnů! To je všechno, co chceme. Nic víc nekritizujeme. Jenom aby se dodržoval harmonogram. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A přednostním právem pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já ještě poslední reakci vaším prostřednictvím panu kolegovi Stanjurovi, s tím čtvrtkem. Máte pravdu, nicméně pokud se týká pátku, tak statistika z letošního roku od začátku letošního roku v pátek byl jenom jednou jeden výbor a konkrétně výbor pro veřejnou správu. Jinak v pátek nikdy žádný výbor v letošním roce nezasedal.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda se někdo hlásí s přednostním právem, případně chce navrhnout změnu programu nebo úpravu programu. Nikoho nevidím. Vnímám to tedy tak, že začneme s projednáváním bodů tak, jak jsme si naplánovali. Předtím přečtu ještě omluvy, které dorazily. Od 12 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Dále dnes od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Martin Sedlář. A dále dnes od 9 do 12.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Plzák.

    Otevírám první bod dnešního jednání a tím je

    Tento materiál projednal rozpočtový výbor a návrh usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovně je součástí tohoto sněmovního dokumentu pod označením SD 2883. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Václav Votava a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Nevidím zde pana poslance Votavu. Případně tedy bych požádal, aby některý z členů rozpočtového výboru odprezentoval usnesení. Pan poslanec Klaška.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení předsedy rozpočtového výboru odprezentoval usnesení rozpočtového výboru z 28. schůze ze dne 23. září 2015.

    Po úvodním výkladu náměstka ministra životního prostředí Landy, zpravodajské zprávě poslance Václava Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor

    1. bere na vědomí žádost vlády o vyslovení souhlasu s navýšením výdajového limitu Státního fondu životního prostředí podle předloženého materiálu - následuje číslo jednací.

    2. Konstatuje, že uvedená žádost není předkládána postupem podle § 24 zákona o rozpočtových pravidlech a že schválení navýšení výdajového limitu Státního fondu životního prostředí není v kompetenci rozpočtového výboru. Podle § 2a zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí v platném znění podléhá takové schválení rozhodnutí Poslanecké sněmovny.

    3. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby

    a) přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje navýšení výdajového limitu Státního fondu životního prostředí České republiky pro rok 2015 o 974 500 000 korun."

    b) zařadila tento bod urychleně na pořad jednání říjnové schůze Poslanecké sněmovny.

    4. Pověřuje předsedu rozpočtového výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu a ministra životního prostředí.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodaje. Zahajuji všeobecnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím, v tom případě všeobecnou rozpravu končím. Pardon, omlouvám se, přehlédl jsem vás, to znamená, že jsme stále v rozpravě. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Za prvé chci říct, že jsem hlasoval pro to usnesení v rozpočtovém výboru, budu hlasovat i dnes pro to usnesení. Ale řekněme si, proč o tom jednáme. Čerpám z informací jednání rozpočtového výboru, kde pan ministr nebyl, byl tam myslím že náměstek. Ministerstvo životního prostředí vědělo už v roce 2014, že ty peníze bude potřebovat. Nárokovalo si je. Ministr financi Andrej Babiš je škrtl, protože spoříme, aby se v září nebo kdy objevil problém, že ty peníze reálně potřebujeme na to spolufinancování, ty důvody jsou reálné, tudíž se tím samým musí zabývat jak rozpočtový výbor, tak Poslanecká sněmovna. Protože já jsem samozřejmě jako kriticky opoziční poslanec zaútočil na reprezentaci Ministerstva životního prostředí: To jste nevěděli dříve? To k nám chodíte v říjnu, kdy rozpočet je dávno schválen? Proč jste to nedělali loni, když jste chystali rozpočet? A k mému překvapení byli připraveni a říkali: Ale my jsme to dělali, my jsme to věděli, my jsme to chtěli, jen ty finance nám to nedaly.

    Tak jenom abychom věděli celý příběh. Je to věc, kterou víme rok, není to věc, která vznikla v průběhu roku, nezavinil to nikdo na MŽP, jsou to peníze, které tam jsou potřeba, a my to podpoříme. Jenom až se budeme bavit v rozpočtu ve druhém a třetím čtení, tak se pak ptejme těch resortů, co už vědí, že budou potřebovat, a co jim bylo škrtnuto. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo - pan ministr nebo pan zpravodaj? Není tomu tak.

    Přistoupíme k rozpravě podrobné a táži se, kdo se hlásí v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě bych dal hlasovat o návrhu usnesení a táži se, zda má tento návrh usnesení být znovu přečten, nebo můžeme to brát tak, že víme, o čem hlasujeme, tak jak to přednesl pan zpravodaj. Vznáší někdo námitku proti tomuto postupu? Není tomu tak. Vzadu eviduji žádost o odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Přivolám kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přečten, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 140, přihlášeno je 124 poslankyň a poslanců, pro návrh 123, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas, byl schválen, a končím projednávání tohoto bodu. Děkuji.

    Pan poslanec Laudát s přednostním právem. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jelikož jsme obdrželi informaci, že v Moskvě byla zadržena česká delegace v čele s místopředsedou Sněmovny Petrem Gazdíkem, tak avizuji i nepřítomnému ministrovi zahraničí, že zítra budeme požadovat jako první bod Sněmovny informaci o incidentu v Moskvě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A my budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu a tím je bod

    Tuto zprávu uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně představil dva výroční materiály z oblasti vnitřní bezpečnosti České republiky. Jedná se o Zprávu o činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2014, a to ve srovnání s rokem předchozím, a Zprávu o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality České republiky na léta 2012 až 2015, a to za rok 2014. Oba materiály byly vzaty na vědomí výborem pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to na jeho schůzi 2. září 2015.

    Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky podává souhrnnou informaci o stavu a vývoji kriminality a opatření směřující k jejímu snižování. V České republice bylo v roce 2014 zjištěno celkem 288 660 trestných činů. Meziročně došlo k poklesu o 11,3 % a po roce tak i k návratu trendu poklesu kriminality. Pro trestnou činnost bylo stíháno a vyšetřováno 114 611 osob, což představuje meziroční pokles o 2,6 %. Ačkoliv meziročně klesl počet stíhaných a vyšetřovaných recidivistů, jejich podíl na celkovém počtu pachatelů, to je tedy na čísle 114 611, se zvýšil na historicky nejvyšších 53,2 %, tedy počet recidivistů je větší než polovina celkového počtu skutků. Podíl cizinců na celkovém počtu pachatelů této trestné činnosti se stabilně pohybuje okolo čísla 6,5 %. Nadále ovšem platí, že strmě narůstá počet vietnamských státních příslušníků, kteří páchají drogovou trestnou činnost. To je trend, který bohužel stále pokračuje.

    Celková míra objasněnosti vzrostla na 49 %, zjištěné škody poklesly o 1,2procentního bodu na 28 miliard, v rámci trestního řízení zajistila policie celkem 7,78 miliardy korun.

    V roce 2014 bylo na silnicích v České republice usmrceno 629 osob, což byl druhý nejnižší počet od roku 1961. Nejnižší počet usmrcených osob byl zaznamenán v roce 2013, to bylo 583 osob, jenom pro připomenutí.

    Nejvýznamnějším bezpečnostním incidentem v roce 2014 byl výbuch muničního skladu ve Vlachovicích-Vrběticích na Zlínsku. S tímto problémem se vypořádáváme ještě v letošním roce a budeme se s ním vypořádávat ještě v roce následujícím, kdy zkraje roku, v lednu, nejpozději však v březnu dojde k vývozu veškeré munice z tohoto areálu. Zároveň po tomto výbuchu vláda přijala celý seznam legislativních opatření a změn, které jsou teď právě realizovány v rámci legislativního procesu.

    Pro doplnění uvádím aktuální informace o vývoji zjištěné kriminality za první pololetí 2015, kdy došlo k dalšímu poklesu. Policie České republiky registrovala celkem 130 tisíc trestných činů, tj. zhruba o 15,6 % méně než ve srovnatelném období předchozího roku, tedy meziroční pokles 15,6 %.

    Druhým materiálem, o kterém jsem dnes hovořil v úvodu a který máte k dispozici, je zpráva o plnění úkolů vyplývajících ze strategie. Mezi priority v roce 2014 patřila problematika ohrožených dětí a jejich rodin, bezpečnostní situace v sociálně vyloučených lokalitách, prevence předlužování, prevence recidivy nebo pomoc obětem trestné činnosti. Na celostátní úrovni pokračovala metodická a finanční podpora meziresortních specifikovaných preventivních programů a projektů. Na krajské a místní úrovni pokračovala realizace programu prevence kriminality. Celkem bylo v roce 2014 podpořeno 265 projektů z oblasti sociální prevence, situační prevence a informování občanů, které se realizují ve 146 obcích v rámci krajů České republiky. Tady bych chtěl vyzvednout především projekt Asistent prevence kriminality, který byl v roce 2014 realizován v 53 obcích, a zpětná vazba od starostů těchto obcí je velmi pozitivní. Já doufám, že tento projekt se bude nadále rozšiřovat. Podpora aktivitám tohoto druhu z Ministerstva vnitra činila v roce 2014 částku 51 milionů 350 tisíc korun.

    Prioritou v oblasti prevence kriminality i v roce letošním je přijetí vládní strategie prevence kriminality na léta 2016 až 2020. Tato strategie zahrne i priority programového prohlášení vlády, jako např. bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách. To je věc, která nás nenechává spát a kde je potřeba ještě přijmout řadu legislativních a nelegislativních opatření. Myslím, že tady velice dobře i po debatě v Ústeckém kraji funguje legislativní opatření směrem k výkupu kovů a k fungování výkupen těchto druhotných surovin. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Usnesení výboru pro bezpečnost bylo doručeno jako sněmovní tisk 519/1 a já prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Výbor pro bezpečnost na své 19. schůzi uskutečněné 2. září 2015 přijal usnesení číslo 83, kterým za prvé vzal na vědomí Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 a Zprávu o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 za rok 2014, za druhé pověřil předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Sněmovny, a za třetí uložil mně jako zpravodajce výboru, abych vás s tímto usnesením seznámila, což jsem právě učinila. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu. Táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím. Je tomu tak. V tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chce vzít závěrečné slovo pan ministr nebo paní zpravodajka. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda nyní si chce pan ministr nebo paní zpravodajka vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

    V tom případě přistoupíme k hlasování o usnesení tak, jak bylo přečteno.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 141, přihlášeno je 129 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti nikdo. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat dalším bodem a tím je

    I tuto zprávu uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám představil materiál Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2014, Vyhodnocení Koncepce boje proti extremismu pro rok 2014 a Koncepce boje proti extremismu pro rok 2015.

    Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2014 popisuje loňské významné události a trendy. Důležitou informací je, že se neopakovala série protiromských pochodů z roku 2013. Veřejnost přestala slyšet na populistické argumenty extrémních politiků, příp. jiných aktivistů. Pozitivní vliv měla opatření státní správy a samosprávy směrem ke zvýšení bezpečnosti v těchto sociálně vyloučených lokalitách.

    V roce 2014 se významněji začaly prosazovat islamofobní subjekty, ze strany anarchistické scény byly zaregistrovány přímé akce, tedy žhářské útoky, tzn. primárně nás tedy trápilo v těchto letech narůstání tzv. protiuprchlické rétoriky a zároveň některé aktivity levicových extremistů. Jak jsem již říkal, především se jednalo o žhářské útoky. V roce 2014 se jednalo o pět prokázaných žhářských útoků, v roce 2015 jich zatím přibylo 8.

    V první části jsou uvedeny informace o počtu a charakteru akcí, o struktuře a počtech příznivců. Na pravicové extrémní scéně to jsou zejména Dělnická strana sociální spravedlnosti, Dělnická mládež či nově formovaný blok bývalých neonacistů. Z hlediska levicových extremistů jsou k dispozici poznatky o scéně anarchistické i marxisticko-leninské.

    V roce 2014 bylo Policií České republiky v této oblasti zjištěno 201 trestných činů s extremistickým podtextem, což představuje 0,07 % z celkové kriminality. Meziročním srovnáním došlo k poklesu zjištěných extrémních činů o 10.

    Poslední pasáž reflektuje významné zahraniční události a trendy, které měly dopad na tuzemskou scénu.

    V samotném dokumentu je obsaženo vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2014. Těžiště aktivit se soustředilo na zvládání extremistických shromáždění a jejich předcházení. Jednalo se např. o záležitosti, jako je policejní trénink vzdělávání, využívání antikonfliktních týmů či právní opatření, jakým byla např. novela o právu shromažďovacím. V řadě opatření je potřeba dále pokračovat. Objevily se i nové výzvy. Nová Koncepce boje proti extremismu na rok 2015 tak zadává další úkoly pro ústřední orgány státní správy.

    Z našeho pohledu bude nadále důležité za prvé předcházet projevům extremismu, eliminovat sociální napětí především v sociálně vyloučených lokalitách, pomáhat obětem extrémní trestné činnosti a chránit je. Za další pak držet extrémní scénu v mantinelech, kdy nebudou ohrožovat demokratické uspořádání země. Důsledně postihovat jakékoli porušování zákonnosti ze strany extremistů. Za další pak vyvíjet nástroje a opatření k eliminaci individuálních excesů ze strany extremistů, např. - a to je oblast, kde opravdu je tomu třeba věnovat zvýšenou pozornost - otázka tzv. osamělých vlků. A také se zaměřit na nové platformy na extrémní scéně, protože se samozřejmě vyvíjí svět a s tím se vyvíjí i extremistická scéna, která dnes spolu komunikuje na široké bázi na celoevropské, příp. celosvětové úrovni.

    Koncepce boje pro extremismu pro rok 2015 nemá žádné dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Materiál byl vzat na vědomí 2. září 2015, a to výborem pro bezpečnost Poslanecké sněmovny.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Usnesení výboru pro bezpečnost bylo doručeno jako sněmovní tisk 528/1. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru poslanec Martin Lank a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Lank: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro bezpečnost projednal tuto zprávu na své 19. schůzi dne 2. září 2015 a přijal usnesení č. 84, se kterým bych vás rád teď seznámil.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova prvního náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka, po zpravodajské zprávě zpravodaje výboru Martina Lanka a po obecné a podrobné rozpravě za prvé bere na vědomí Zprávu o extremismu na území České republiky v roce 2014, Vyhodnocení plnění koncepce boje proti extremismu pro rok 2014 a Koncepci boje proti extremismu pro rok 2015. Za druhé pověřuje předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Za třetí ukládá zpravodaji výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což jsem tímto učinil.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu a eviduji do ní zatím jednu přihlášku - pan poslanec Okamura. Prosím.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych měl otázku na pana ministra, zdali by ji mohl tady zodpovědět. Protože když se dívám na definici extremismu, tak extremismus je termín, jímž bývají označována jednání, ideologie či skupiny mimo hlavní, tzn. střední proud společnosti. Já když se dívám na přijímání nelegálních imigrantů touto vládou do České republiky - a jenom připomenu, že již v červenci jste odsouhlasili mimo kvóty, zcela dobrovolně, to kvóty ještě nebyly, 1 500 nelegálních imigrantů do České republiky a následně jste bez odporu kývli na kvóty Evropské unie, a podle průzkumů tady více než 90 % občanů České republiky žádné nelegální imigranty nechce... Takže podle definice extremismu - a já vím, že tato zpráva je podávána za rok 2014 - tak by se měla ve zprávě na rok 2015 objevit jako extremistická nebo jako extrémní jednání této vaší vlády nebo Evropské unie. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě - pan ministr, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vaším prostřednictvím odpověď panu Okamurovi. Samozřejmě extremistická hnutí jsou hnutí, která z větší části svou činností i porušují zákony České republiky. Co je extremismus a překročení hrany zákona, definuje právní pořádek České republiky. To, že někdo má jiný názor, přece není trestné.

    Co se týká vašich vyjádření, já se je pokaždé pokouším uvádět na pravou míru. Česká republika se snažila v první fázi předejít tomu, aby tady byly nastaveny stálé povinné kvóty. Proti tomu se bráníme stále a bránit se stále budeme. Přijetí 1 500 lidí - ono je to 1 100 lidí, kteří mají přijít v rámci vyřízení procedury a případně získat azyl, a 400 lidí, kteří mají být přesídleni. Já bych jenom poprosil, abychom v rámci politické debaty říkali pravdu. 1 100 lidí má být realokováno do České republiky, aby zde byla dokončena jejich azylová procedura. Pokud získají azyl, tak ještě stále není jasná metodika, jakým způsobem mají být udrženi na území kterého členského státu. Ministerstvo vnitra právě z těchto důvodů a právě z toho, že si myslíme, že kvóty bez nastavení jasných pravidel, bez nastavení stejného azylového systému, případně stejných podmínek azylu v členských zemích Evropské unie, kdy já si osobně nemyslím, že můžeme jít na čísla sociální podpory, jako jsou v Německu a jiných zemích, protože ti lidé nejsou na území evropských zemí udržitelní, a celou dobu říkáme, že systém kvót nemůže fungovat.

    Z 1 500 lidí, o kterých hovoříte, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, je 400 lidí, kteří mají být přesídleni z táborů mimo Evropskou unii do České republiky. A tady jsme samozřejmě deklarovali, že jsme připraveni přihlédnout ke skupinám, jako jsou nemocné děti, případně jsme připraveni to řešit ve spolupráci s charitou, s církvemi, aby do České republiky byli přivezeni i syrští křesťané. Takže z 1 500 lidí, které jsme přijali, to bylo na začátku debaty v Evropě, kdy se Česká republika snažila tímto opatřením odejít a odsunout debatu a zrušit debatu o takzvaných povinných kvótách, o kterých debata stále bohužel pokračuje.

    To, že si dnes většina lidí myslí, že není potřebné přijímat, já to naprosto chápu. Já tomu rozumím, ale jsme dneska v nějaké situaci. Naše některé okolní země přijaly migrační politiku, která nás ovlivňuje, a my se tomu musíme postavit. Ze 7 tisíc nelegálních migrantů, kteří byli zachyceni za letošní rok v České republice, jich v současné době máme na území necelých 500. Všechny ostatní a větší část z nich jsme efektivně vrátili v rámci readmisí do okolních států. Část jsme vrátili v rámci Dublinu, a to především do Itálie. Zbytek těchto lidí už není v našich pobytových zařízeních. To znamená, že Česká republika je velmi úspěšná jak v návratové politice, tak ve formátu detencí. A samozřejmě slýchám kritiky o tom, jak vypadají naše detence. I tam se stav výrazně zlepšuje. Samozřejmě dnešní stav, kdy je tam necelých 500 klientů, se dramaticky zlepšil díky nižšímu počtu lidí. Když tam bylo 1 500 lidí v rámci krizového scénáře, a dneska jich je tam 500, otevřeli jsme další zařízení, tak i kvalita ubytování a služeb pro lidi je prostě lepší.

    Extrémní pro mě znamená primárně to, co porušuje platné zákony České republiky. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, extrémní určitě není to, že si myslíte názor, který je v menšině. To není určitě extrémní. Extremista je ten, kdo porušuje zákon, kdo se snaží prosazovat svoji vůli násilným charakterem, kdo porušuje pravidla, etiku a především právní řád České republiky. Já doufám, že jsem byl srozumitelný. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj poslanec Lank.

  • Poslanec Martin Lank: Nechci zneužívat svého postavení zpravodaje, nechtěl jsem využít přednostní právo, přihlásil jsem se řádně jenom s mojí krátkou poznámkou k projednávané zprávě, protože tam bylo několik věcí, které mě zaujaly.

    Jedna z nich bylo to, že za rok 2014 zaznamenala policie výrazný nárůst trestných činů s antisemitským podtextem, a to 45, což se nemusí zdát mnoho, ale je to nárůst o 200 %. Jenom mě to zaujalo. Pouze dva trestné činy byly motivovány nenávistí proti muslimům, což mě taky zaujalo. Jedna z mých výhrad, kterou jsem přednesl i na projednávání této zprávy v rámci výboru, přišlo mi zvláštní, že zatímco islamofobní scéna je ve zprávě obsažena a je zřejmě a evidentně velice důkladně monitorována, tak příznivci radikálního islámu ve zprávě prakticky chybí, přestože to, že by žádní takoví v republice nebyli, je extrémně nepravděpodobné. Tento dotaz jsem vznesl na přítomného náměstka ministra vnitra a byl jsem ujištěn, že příznivci radikálního islámu jsou obsaženi ve zprávě o terorismu, což je svým způsobem taky zajímavé a o něčem vypovídající. Já na tu zprávu budu velice zvědav.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslance Fiedlera.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, děkuji panu ministrovi za odpověď.

    Dovolte mi ocitovat článek 2 Ústavy České republiky:"Lid je zdrojem veškeré státní moci. Vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní." Já se ptám, jestli, pane ministře, máte jako zástupce vlády pocit, že vaše vláda vykonává ohledně přijímání nelegálních imigrantů do České republiky svůj mandát v souladu s tím, co si přeje lid. Říká jasně, že většina občanů České republiky je proti přijímání nelegálních imigrantů. Kdybyste aspoň bojovali, kdybyste se tomu aspoň bránili všemi možnými prostředky. Ale jenom kývnout a konat proti vůli občanů České republiky v takto závažné a nevratné věci je problém.

    Dále mi dovolte zareagovat na to, co jste říkal. Vždyť i vy jste minulý týden potvrdil to, co já už říkám asi dva roky, že v případě, že přijmeme legálně, a vy už jste to udělali, odsouhlasili a budete to dělat, byť jednoho nelegálního imigranta, tak jako krok dvě už přichází druhá vlna, takzvaná legální vlna, a to na základě zákona o slučování rodin. Proto říkám od začátku - nulová tolerance nelegální imigrace. Přestaňte tolerovat porušování zákonů České republiky, protože nelegální překročení státní hranice České republiky je trestným činem v České republice. Tato vláda již dlouhodobě toleruje trestné činy na území České republiky. Tito lidé mají být okamžitě vráceni a nemají tady být vůbec ani tolerováni, a už vůbec ne aby se jim tady legalizovaly pobyty.

    Znovu říkám, druhá vlna na základě zákona o slučování rodin znamená, že když přijmeme byť jednoho nelegálního imigranta a vy jeho pobyt legalizujete, což znovu říkám, že jste se rozhodli dělat a děláte to, tak on si sem pozve své rodinné příslušníky a další, a potom už to roste geometrickou řadou. Oni samozřejmě, když se podíváme na statistiky i v západní Evropě, demografická křivka, jejich průměrná porodnost, těchto lidí, kteří jsou vyznavači islámu, je násobně větší než našich. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr se hlásí o slovo. Prosím.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, kde jinde než na půdě Poslanecké sněmovny bojovat proti mýtům?

    Žijeme v mediokracii, žijeme v mediálních zkratkách, kdy ten svět vypadá trošku jinak, když u něčeho jste a jednáte a trávíte tam několik hodin, a pak si přečtete titulky a zjistíte, že jste byli úplně někde jinde.

    Já si myslím, pane poslanče Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, že Česká republika je jednou z výrazných zemí, které bojují proti systému povinných kvót. Ale my jsme se rozhodli před lety vstoupit do Evropské unie a právo Evropské unie je nám v tom nadřazeno. My jsme prostě vstoupili do systému Evropské unie, která nám pomáhá, pomáhá nám ekonomicky, a když se podíváte jenom na situaci, když se krátkodobě omezil průjezd česko-německou hranicí z německé strany, tak to znamenalo výrazné finanční dopady například na přepravce. Pak je legitimní debata, jestli z té Unie vystoupit, jestli tedy opevnit naše hranice, ale pak musíme říct veřejnosti, co to bude znamenat, jaké to bude mít dopady, že to nezůstane bez odezvy. Že ti partneři, jako jsou Němci a další, ty hranice uzavřou.

    Pak je otázka, co bude chtít veřejnost. Já si myslím, že bude legitimní, abyste s těmito názory oslovil veřejnost v rámci volebních kampaní, a pokud v této zemi jednou převládne názor, že politická uskupení, která chtějí vystoupit z Evropské unie, mají navrch, tak se můžeme o ten výstup z Evropské unie pokusit. Já si ovšem myslím, že to nebude bez dopadů do finanční stability a prosperity České republiky. To si prostě myslím, že se nemůže na tom nepodepsat. To je můj osobní dojem.

    Co se týká migrace. My jsme zastánci toho, aby Evropa jednoznačně, jednoznačně hájila svá práva, chránila své hranice, řešila to posílení vojenských operací, a jednoznačně jsme deklarovali na veřejnost a do celého světa, že pomáháme potřebným, ale ti, kteří tady nemají co dělat, tedy ekonomičtí migranti, že nemají šanci se sem dostat jinak než přes ambasádu ve své vlastní zemi. Nechť přijdou, podají žádost, a evropské země, případně evropské orgány posoudí, jestli toho člověka do Evropy přijmou, nebo nepřijmou.

    To není ovšem otázka uprchlíků. Podle mě je legitimní debata, které země jsou bezpečné. Podle mě je legitimní debata, jestli pokud migranti projdou tři čtyři bezpečné země, jestli jsou stále ještě uprchlíky. To jsou všechno témata, která tam zvedáme v té Evropě v těch hodinových debatách. Jsme velmi dynamičtí, jsme možná mimo ten hlavní proud Evropy, ale myslíme si, že postupně tou svojí debatou otevíráme oči zemím, které si dříve myslely, že migrační krize pomine. Ona nepomine. My jsme si velice dobře vědomi, že to je problém na léta a na léta. A nedej bože, aby se ještě zvedla migrace klimatická. A my do té doby musíme být připraveni. Protože migrační vlna, která tu dneska je, se může opakovat, může být vyšší a my musíme být připraveni.

    To znamená, my říkáme jasně povinné stálé kvóty bez toho, abychom chránili vlastní hranici, bez toho, abychom nevysílali do celého světa signál, že jsou všichni vítáni, mimo těch, kteří to potřebují, samozřejmě, tak bez těchto opatření nemá Evropa šanci se s touto migrační krizí vyrovnat a ani s těmi, co přijdou, a oni prostě přijdou.

    Když se podíváte na nárůst populace, a to je ten rozdíl bohužel mezi Evropany a třeba Egypťany, za posledních dvacet let se zvedl nárůst jejich populace o 45 %, tak samozřejmě to jsou oblasti světa, kde ti lidé žijí hůře než v Evropě a můžou mít ambici z těch ekonomických důvodů se chtít přestěhovat. A tam musíme jasně vyslat signál, že cesta je přes ambasády evropských zemí, žádost o přestěhování, a Evropa se rozhodna, jestli ano, nebo ne.

    To je ta debata, kterou vedeme. To je ta debata, o kterou se pokoušíme v Evropě. Nezlobte se na mě, ale ta kritika české vlády, že jsme farizejští, že snad chceme té Evropě na všechno naskočit, to není pravda. Ty debaty jsou velmi složité, velmi vzrušené a u mnohých z nich jsem byl, tak opravdu vím, o čem mluvím. Ale koneckonců jsme součástí Evropské unie a jsme tím, že jsme přijali i ty evropské fondy, i ty evropské peníze - ty nové silnice a ty nové výdobytky, které nám ty evropské peníze zaplatily - , za to jsme se zavázali k tomu, že budeme implementovat evropské právo. To děláme. To ovšem neznamená, že budeme mlčet. To ovšem neznamená, že budeme na všechno kývat. To ovšem neznamená, že nebudeme prosazovat své české národní zájmy. A věřte tomu, že to děláme, pane poslanče. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Okamura, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď, ale vy jste víceméně potvrdil to, co já říkám celou dobu. Ještě letos do ledna vaše vláda tvrdila, že žádná imigrační vlna nehrozí, byl jsem různě médiích napadán, byl jsem zesměšňován, dělali jste ze mě xenofoba a populistu, když jsem upozorňoval už dva roky na to, že tady ta imigrační vlna nelegální migrace hrozí a že bychom se na ni měli již loni - já si vzpomínám, když jsme tady projednávali i tuto zprávu před rokem, ale tam jsem hovořil o něčem jiném, tak jsem vyzýval k legislativnímu řešení a přípravě. Zaspali jste a vůbec jste se nepřipravili. Naopak jste ještě ty lidi, co na to upozorňovali, bagatelizovali a ještě jste je zesměšňovali. To je přeci ten problém.

    To, že jste začali dělat něco teď a pozdě, a ještě výsledek je tristní, co se týče jednání v Evropské unii, tak to je také fakt. Rozhodně nesouhlasím s tím, co jste říkal, že se snažíte tady bránit proti té imigrační vlně. Pak mi tedy vysvětlete, proč většina vládních europoslanců v Evropském parlamentu letos v dubnu, včetně europoslanců ČSSD, hlasovala pro kvóty pro nelegální imigranty do Evropské unie. Z tohoto hlasování potom vyšla ta následná činnost, kdy byly ty kvóty přijaty.

    To znamená, vy jste ještě v dubnu, většina europoslanců této vládní koalice a někteří i další, například za TOP 09, hlasovali pro kvóty. Poté jste zjistili, že veřejnost je proti, došlo na české přísloví "kam vítr, tam plášť", a když jste viděli, že to začalo být populární, tak najednou premiér Sobotka otočil a říká nám, že jakoby naoko žádné imigranty vlastně nechce, a za našimi zády je samozřejmě přijímáte a vždy na úkor sociálního zabezpečení našich českých potřebných občanů, našich seniorů, našich hendikepovaných občanů a podpory rodin s dětmi. To je fakt!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Jakubčík. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovídáme se tady, co se dělo v lednu 2015, v únoru 2015, v březnu 2015, v dubnu 2015, v květnu 2015, možná se dozvíme, co se dělo v červnu a červenci. Ale tento bod se jmenuje Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2014. Tak bych vás chtěl prosím všechny vyzvat k tomu, abychom neodbíhali od tématu a zabývali se tímto bodem, a ne tím, co se děje v tomto roce, bude se dít v příštím roce a bude se dít za deset let. Prosím, držme se tématu! Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, dobré poledne, paní a pánové, i za dodržení času kolegovi Jakubčíkovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji panu kolegovi Jakubčíkovi vaším prostřednictvím. Já tedy pouze odpovím na slova, která tady padla od pana ministra, protože si myslím, že v té reakci pan ministr nějakým způsobem reagoval a ta reakce na to si myslím, že je správná.

    My jsme několik měsíců zpět říkali, že je potřeba chránit hranice ČR, a Maďarsko, které bylo zavrhováno, tak kdyby se nepostavilo k té situaci tak, jak se postavilo, tak ty proudy, když se podíváte na mapu, by šly přes ČR, protože ti lidé, i pokud by šli do Německa, tak by šli přes ČR. Proto to, co udělalo Maďarsko, které bylo zavrhováno, byla jediná správná volba, kterou mohlo udělat, a fotografie, které jsme viděli z Maďarska, mohly být i od nás. To byla slova, která jsme chtěli. Navrhovali jsme ochranu hranic už několik měsíců zpátky.

    Další. Ano, vláda se postavila, a samozřejmě je to chvályhodné, proti povinným kvótám, ale ten bohužel krok dva už tam nebyl, a to že ve chvíli, kdy jsme byli přehlasováni, tak jsme se měli postavit a žalovat toto rozhodnutí u Evropského soudního dvora. Já jsem se několikrát ptal pana premiéra jak tady ve Sněmovně, tak na výboru. Ani jednou mi neodpověděl, z jakého důvodu ve chvíli, kdy je ČR jako suverénní stát přehlasována, se neodvolá proti tomuto rozhodnutí, ačkoliv podle zprávy Ministerstva vnitra, podle vaší analytické zprávy, pane ministře, by šance na to vyhrát tuto žalobu byla relativně velká. A myslím si, že toto bude následovat i v dalších měsících, o kterých hovořil kolega Jakubčík, v případě, že se bude mluvit o dalších povinných a dlouhodobých mechanismech, a mluvit se o nich bude, protože když pan premiér odjížděl na Evropskou komisi, tak říkal nebude se tam o tom jednat a samozřejmě se tam o tom jednalo, aniž by se sice rozhodlo, ale jednalo se o tom. Bude to tady do budoucna.

    V rámci azylového zákona nelegální překročení státní hranice je čin, za který by imigrant neměl dostat azyl v ČR, protože dodržovat zákony má a musí každý. Chce se to po nás a musí to dodržovat i lidé, kteří přicházejí. A na diskusi, jestli utíkají před válkou, nebo jestli přicházejí z jiných důvodů, to už je jiná věc. Pokud utíkám před válkou, zůstanu ve státě, který mi poskytne bezpečnost, kde se nebude střílet. Nebudu se snažit za každou cenu dostat a vybírat z katalogu zemí, která mi dá největší sociální dávky. Prostě tak to je. A pokud ti lidé překročí nelegálně státní hranici, je to důvod k tomu, aby azyl v ČR nedostali. To je to, co říkáme, to je to, co vyčítáme vládě, aby postupovala tímto způsobem. Když Úsvit předkládá tento návrh, tak je hlasováno proti. Proto se ptáme i proč. Ve chvíli, kdy lidé, kteří se snaží s tímto bojovat, protože stát, který nemá svoje hranice, není státem, stát, který se nebije o bezpečnost svých občanů, tak není státem, proto označovat lidi, kteří se o to snaží, označovat extremisty, není správné. Samozřejmě jsou lidé, kteří toho využívají, ale všeobecně to není správné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Černochovi. Nyní dvě faktické poznámky. Nejdřív paní poslankyně Helena Válková, poté pan kolega Soukup. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Helena Válková: Pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem díky jednomu volnému místu v petičním výboru měla možnost se podívat do Bělé-Jezové a bylo to velice poučné. Naše vláda v takovém tom trošku přeneseném smyslu slova proplouvá mezi Skyllou a Charibdou, protože ji ostřelují jak zleva, tak zprava a zčásti naše veřejnost si bude myslet že oprávněně. Takže nejdříve tedy zprava, chcete-li. Osobně se nedomnívám, že by byly nedodržovány platné právní předpisy v ČR, naopak jsou dodržovány. A teď zleva, když pod tím pomyslným zleva budu myslet nestátní neziskové organizace, jako je třeba Liga lidských práv - jsou dodržovány až moc. Příklad - těhotná žena za doslova drátem připomínajícím věznice, které znám velmi dobře, když se jí zeptám, kdy bude rodit, říká: Doufám že v polovině listopadu. Prosím vás, čekáme na vyhoštění a velmi rádi bychom naše dítě přivedli na svět s manželem v Německu, kde mám půlku svých příbuzných. I tady jsme aplikovali platné právní předpisy, protože neměli platný vstup, vízum na území ČR, do písmenka. Myslím, že nelze nikomu nic vyčítat, nevím, jestli to bylo z humanitárního hlediska v pořádku a v souladu s čl. 3 Úmluvy o základních lidských právech a čl. 3 Úmluvy o právech dítěte.

    Na druhé straně by mě zajímalo, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, pane poslanče Okamuro, jak byste si představoval konkrétní důsledky ještě důslednějšího dodržování platných právních předpisů, konkrétní opatření -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, přihlásila jste se k faktické poznámce.

  • Poslankyně Helena Válková: Ano. Já se omlouvám a končím. Já si myslím, že vláda dodržuje někdy platné právní předpisy až příliš. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan kolega Soukup, poté také s faktickou poznámkou pan ministr Chovanec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, musím se zastat vlády. Já si myslím, že vláda se v tomto případě současné situace s imigrací chová velice dobře. Já sám jsem osobně poděkoval panu ministrovi vnitra. Na druhé straně se musím tak trošku pozastavit nad tím, že v té zprávě se v podstatě jmenuje islamofobie, a nikoliv tedy fobie jiné. Já bych vám chtěl odcitovat, co řekli o islámu lidé, které v žádném případě nemůžeme obviňovat z toho, že by byli xenofobní. Například Mahátma Gándhí řekl o islámu: Náboženství, které neumělo uzavírat žádné kompromisy, vždycky stálo stranou ostatních a je to islám. Třebaže zastávám názor, že násilí nezaujímá v Koránu převládající místo, vytvořilo 13 století imperialistické expanze a z muslimů jako celku válečníky, proto jsou muslimové útoční. Winston Churchill: Na světě neexistuje žádná mohutnější zpátečnická síla, než je mohamedánství. A teď ještě jeden výrok německého spisovatele, cestovatele a badatele, jednoho z nejuznávanějších znalců islámu: Civilizaci a právní stát je nemožné vytvořit u národů, které se řídí ustanoveními Koránu. Zničující vliv islámu na lidskou mysl, fanatismus, domýšlivost, s níž je islám považován za jedinou pravou víru, vylučují ovšem jakékoliv zlepšení tohoto stavu.

    Já si myslím, že by stálo za úvahu minimálně radikální islám a jeho stoupence v této zprávě také nějakým způsobem označit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr vnitra, poté faktická poznámka Tomia Okamury a potom pana poslance Jakubčíka. Prosím. (Min. Chovanec si přeje vystoupit s přednostním právem.) Pane ministře, já chápu, ale jestli chcete přednostní právo, tak se musíme domluvit na tom, že necháte vyčerpat faktické poznámky. (Ano.) Dobře. Prosím. V tom případě pan poslanec Tomio Okamura, poté pan poslanec Jakubčík s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Já bych tady zareagoval na paní bývalou ministryni Válkovou vaším prostřednictvím, a co se má udělat v rámci právních zákonů. Tak to si snad děláte legraci! Vy jste vláda, vy máte veškerou legislativní iniciativu ve svých rukou, jste dva roky u vlády, a já chápu, že když jste vedla Ministerstvo spravedlnosti a vede ho i další ministr hnutí ANO, že jste ani za dva roky nedokázali předložit vládní návrh zákona o lichvě, ani za dva roky jste nedokázali předložit vládní návrh zákona o exekutorech, tak že ta vaše legislativní iniciativa je velmi slabá a v podstatě jsou tady i na tato témata jenom poslanecké návrhy, protože vy ten vládní se svým aparátem nejste schopni předložit. Takže chápu, že se mě jako opozičního politika ptáte, co máte dělat jako vláda v rámci právních zákonů. Já vám rád poradím, ale dobré by bylo nejprve odstoupit z vlády a dát prostor opozičním politikům, aby to trošku ukázali, jak se to má dělat, a já vám potom v praxi poradím. Já ty zákony mám napsány, už tady byly, vy jste je zamítli a rád budu spolupracovat.

    Ale konkrétně k našemu návrhu. My jako jediné hnutí a strana v Poslanecké sněmovně, naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD, prosazujeme nulovou toleranci nelegální imigrace do ČR. My návod máme: nulová tolerance. My chceme rovná práva a povinnosti pro všechny lidi na území ČR v tom smyslu, aby byly dodržovány zákony ČR. Vy tolerujete nezákonné jednání a naopak jste vyčlenili několik miliard korun na podporu nezákonného jednání a nezákonných imigrantů na úkor sociálního zabezpečení pro české občany. S tím my nemůžeme souhlasit. A skutečně znovu opakuji, připadá mi úplně tristní, že se mě bývalý ministr spravedlnosti a vysoký činitel této vlády ptá, co máte dělat v rámci současných zákonů. Já na to tady upozorňuji dva roky a musím říci, že to už je snad otázka jako z Kocourkova. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Igor Jakubčík také s faktickou poznámkou. Poté faktická poznámka pana poslance Černocha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Dvě věci. První věc - navrhuji nulovou toleranci, nulovou toleranci, nulovou toleranci vůči SPD a představitelům SPD, kteří porušují jednací řád a mluví o něčem jiném, než se má jednat. To je věc číslo jedna.

    Věc číslo dva, věc týkající se kvót. Já osobně si myslím, že kvóty jsou nesmysl. Žaloba vůči kvótám je nesmysl. Žaloba nemá odkladný účinek. To, že Slovenská republika podala žalobu na kvótu, je čistě vnitrostátní záležitostí Slovenské republiky. Za chvíli tam mají volby, nějakým způsobem se musí postavit vůči voličům. Povinné zavedení kvót je to samé v zemích, které to prosazují. Snižuje se v Německu obliba Angely Merkelové. Samozřejmě. Co uděláme? Chceme se ukázat u voličů, přeneseme povinnost na jiné státy.

    Jinak se omlouvám, že také mluvím mimo téma, ale myslím si, že na ty věci, které zde zazněly, se musí nějakým způsobem zareagovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Marka Černocha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Já bych se jenom velmi rád ohradil proti lži, kterou tady pronesl pan kolega Okamura, vaším prostřednictvím.

    Jediná strana nebo jediné hnutí, které tady prosazuje nulovou toleranci - není to pravda. Myslím si, že Úsvit - národní koalice také prosazuje nulovou toleranci nelegálním imigrantům, nelegálním přechodům hranice. To je jedna věc.

    Druhá věc je, že bych tedy, když tak velmi bojujete a vehementně bojujete, tak z jakého důvodu jste nepodpořili projednání zákona o církvích, které brání šíření radikálního islámu? Jak zde přesně řekl vaším prostřednictvím pan kolega Soukup, ano, tady se nejedná o to, jaké to je náboženství, tady se jedná o to, jakým způsobem je to náboženství prosazováno, jakým způsobem je vykládáno a jestli respektuje nebo nerespektuje jiné náboženství, jiné zvyky, jiné tradice. Pokud je z náboženství vytvořena politická zbraň a klacek, v té chvíli by mělo být zahrnuto také mimo terorismu ještě do extremismu a radikální islám postaven mimo zákon, protože některé části tohoto náboženství, pokud jsou vykládány radikálně, tak potlačují lidská práva, potlačují ženská práva, potlačují věci, které si myslím, že by lidé, pokud se označují za lidi, nikdy v životě nemohli udělat. To, co je třeba dnes vidět v rámci Islámského státu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem pan ministr vnitra. Pane ministře, dočkal jste se. Můžete hovořit k tématu.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych tu strašně rád debatoval o tom, o čem chce debatovat, a správně to říká pan kolega Jakubčík vaším prostřednictvím, ale je potřeba na informace, které tu zaznívají, prostě reagovat, byť se to té zprávy netýká. Následující bod je zpráva o migraci za rok 2014, takže možná by se ta debata mohla odehrát tam, ale je samozřejmě na rozhodnutí poslanců, kde se debatovat rozhodnou, byť to není úplně k tématu.

    Víte, já si, paní kolegyně Válková prostřednictvím pana předsedajícího, nepřipadám vůbec jako Odysseus, ale spíš tančím mezi vejci. Takže ta skvělá Charybda je sice hezké přirovnání, ale tady je to tanec mezi vejci, protože levicová část politického spektra mě nazývá pravicovým radikálem a fašistou, pravicově zaměření politici zase levicovým populistou. A my se pouze snažíme dodržovat zákon.

    Takže konkrétní věci, kolegové a kolegyně. Byl jsem v Bavorsku, které je dotčeno velmi významně migrační krizí. Má na svém území více než 160 tisíc, nebo 170 tisíc migrantů oficiálně, a vzkaz od Bavorska je: Děkujeme české vládě za dodržování platných evropských a českých zákonů. To je vzkaz Bavorska, kde jsem mluvil se svým bavorským kolegou, ministrem vnitra, a oni říkají: Hlavně neudělejte to co jiné evropské země, neudělejte koridor, kterým budou migranti proudit do České republiky.

    To znamená, kdybych měl parafrázovat vaše vystoupení, kolegové, ten, kdo tady řeší nulovou toleranci porušování zákonů, je vláda České republiky i ve vztahu k migraci. Každý, kdo je zachycen na území České republiky a nemá platné dokumenty, je zadržen, je v detenci. I za to jsme mnohdy kritizováni. Je v detenci.

    Tam, kde to neplatí, a tady jsme trošku v nějaké komunikační disharmonii, když to řeknu nadneseně, s Evropskou komisí, je to jejich zpráva o návratové politice České republiky. Ale oni tam zahrnují i lidi, kteří přijíždějí do České republiky legálně, přijíždějí s turistickým vízem a poruší podmínky toho víza. Tito lidé jsou zachyceni Policií České republiky, dostanou lhůtu na opuštění území - ale vstoupili jako turisté. Samozřejmě pokud jsou po té lhůtě zachyceni podruhé, i ti jsou v detenci. Ano, je pravda, že jsme jedna z mála evropských zemí, které přistupují k takto tvrdému postihu přestupku. To překročení státní hranice bez platného dokladu je, prosím pěkně, v českém právním řádu přestupek. I za tento přestupek, tedy de facto bagatelní trestný čin, nebo dejme tomu porušení zákona nižšího řádu, když to řeknu laicky, tak v České republice tito lidé jsou v detenci. V té detenci jsou z prostého důvodu. My potřebujeme vědět, koho si na území České republiky pouštíme. Nemáme ambici ty lidi držet déle, než je potřeba, nemáme ambici je mučit, to bezesporu ne, chceme jim dát podmínky pro 21. století, ale chceme vědět z bezpečnostního hlediska, kdo vstoupil na území České republiky a jestli nepředstavuje hrozbu pro Českou republiku.

    Co se týká těch trestných činů v rámci antisemitismu, to byly jednotky případů na internetu, je to tam popsáno.

    Otázku náboženského extremismu tato zpráva neřeší. To je ve vztahu k islámu. Já si nemyslím, že vedeme boj s islámem. Vedeme boj s porušováním zákona jako takového. A pro nás je prioritní v té Evropě, vážený pane kolego Okamuro, myslím, že jsme se vždycky v této Poslanecké sněmovně k sobě uměli chovat korektně i dejme tomu na nějaké informační bázi, kterou poslanci potřebují, snažíme se z Ministerstva vnitra vybavit tak, aby měli argumenty, aby znali naše stanoviska dopředu, tak já si prostě myslím, že my jsme přece vázáni nadnárodními mezinárodními smlouvami a jsme vázáni evropskou legislativou. To je to, o čem jsem hovořil ve svém prvním vystoupení. My nemůžeme na území České republiky přijímat zákony, které jsou mimo tento rámec, mimo právní rámec Evropské unie. Prostě jsme vázáni mezinárodními smlouvami, jsme součástí nějakého společenství a nežijeme ve vakuu. A my přesně do písmene tyto mezinárodní dohody, český právní řád a právo Evropské unie dodržujeme. Dodržujeme je možná v nějaké té výkladové praxi trošku razantněji a tvrději než jiné země, ale já si myslím že efektivně.

    Nejsme na hlavní migrační trase. Můžeme se bavit o tom, jestli je to proto, že tady ty lidi zadržujeme, nebo z geografického důvodu, to je asi otázka na odbornou debatu a nepatří to k tomuto bodu.

    Na závěr svého vystoupení vy jste nás tady vyzýval, abychom se jako vláda rozhodli to tedy složit a předat to do rukou opozice. Mám pro vás špatnou zprávu prostřednictvím pana předsedajícího: zatím se k tomu nechystáme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi. Pan poslanec Tomio Okamura ještě stále v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsem rád, že jsme se v té debatě trošku posunuli dále a zjistili jsme tedy závěrem, že vláda vlastně brečí nad rozlitým mlékem, protože jsou tady nějaké smlouvy Evropské unie, které jsme se tedy nedozvěděli, jestli se vládě tedy líbí, nebo ne, jestli s nimi souhlasí, nebo ne, ale v každém případě, protože jsou tady mezinárodní závazky Evropské unie, tak tedy vlastně vláda nemůže prý dělat vůbec nic.

    Takže já bych se chtěl na závěr svého vystoupení zeptat přímo pana ministra. Značná část českých občanů chce hlasovat v referendu o vystoupení či setrvání v Evropské unii. Umožní vaše strana, vaše vláda, vaše koalice, aby občané mohli sami v demokratickém hlasování rozhodnout, zda Evropské unii věří a chtějí v ní setrvat? Ano, nebo ne? Souhlasíte s tím, že občané sami by měli mít možnost a právo rozhodnout o své budoucnosti ve své vlasti, o tom, s kým budou žít? Stačí mi odpověď ano, ne. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To bylo vystoupení pana poslance Tomia Okamury. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Pan ministr - ještě stále v rozpravě, myslel jsem si, že mu dám závěrečné slovo, ale v rozpravě. Tak prosím, v rozpravě.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem tady hovořil ne o smlouvách Evropské unie, hovořil jsem o tom, že právo Evropské unie je nám nadřazeno a takto jsme se k tomu zavázali. Jedná se samozřejmě o mezinárodní smlouvy dejme tomu v rámci OSN, pane kolego Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího. Protože o problematice uprchlictví se jedná i v rámci OSN, to není čistě jenom politika Evropské unie. Tam jsme vázáni mezinárodními smlouvami a ty mezinárodní smlouvy jsou dejme tomu některé z 50. nebo 60. let. Notabene ta naše argumentace směrem k Evropě právě k těmto smlouvám se vztahuje. Jsou to smlouvy o uprchlících. Je to primárně základní listina práv a svobod a na té definujeme, proč povinné kvóty nebudou fungovat, protože dotčená osoba bude realokována proti své vůli. To je ta jednoduchá právní argumentace a tady chceme od Evropské komise stále odpověď. Včera v médiích problesklo, že jsme nějakou obdrželi, my jsme žádnou nedostali. To znamená, nevíme, o jakou odpověď se jedná. Notabene žádost Evropské komisi o poskytnutí informací jsme poslali minulý pátek. Já nepředpokládám, že v tom složitém právním prostředí a při té právní filipice, která nás čeká, ta odpověď už tady bude. Tak spíš to beru za nějaký šum.

    K otázce referenda. Ta odpověď je strašně jednoduchá, já jsem o tom hovořil. Pokud v této zemi politické strany a subjekty, které si dají do svého volebního programu vystoupení z Evropské unie jako svou prioritu, vyhrají, tak pravděpodobně k tomu procesu jednou dojde. Tato vláda je proevropská, sociální demokracie je proevropská, my nemáme důvod na tom postoji cokoli měnit. (Potlesk části poslanců sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi. Do rozpravy nikoho nevidím, rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ptám se tedy, kdo se chce přihlásit do podrobné rozpravy s návrhem usnesení. Pokud se nikdo nehlásí, požádám o to zpravodaje, aby přednesl návrh usnesení k tomuto bodu.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás ještě jednou seznámil s návrhem usnesení, protože po té diskusi už možná někteří z nás si nebudou úplně jisti, o čem by hlasovali, takže si myslím, že je poměrně dobrý nápad to zopakovat.

    Text usnesení, nebo návrh textu usnesení zní: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu o extremismu na území České republiky v roce 2014, Vyhodnocení plnění Koncepce boje proti extremismu pro rok 2014 a Koncepci boje proti extremismu pro rok 2015."

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se ještě jednou, jestli někdo chce vystoupit v rozpravě. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat, ale nejdřív vás všechny odhlásím. A protože jsem vyzval hlučící, aby se odebrali do předsálí, tak vás požádám o novou registraci. Spustím gong, aby v předsálí věděli, že budeme hlasovat, a jakmile se ustálí počet přihlášených, budeme se věnovat usnesení.

    O návrhu usnesení rozhodneme v hlasování číslo 142, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 142, z přítomných 115 pro 109, proti nikdo. Návrh byl přijat. Zprávu o extremismu za rok 2014 jsme vzali na vědomí.

    Budeme pokračovat bodem 194. Pan ministr je na místě. (K panu poslanci Stanjurovi:) Já jenom požádám, pane předsedo, aby přišel pan kolega Bezecný, který bude náhradním zpravodajem za paní kolegyni Janu Černochovou, která je dnes řádně omluvena.

    Prosím pana předsedu Stanjuru, aby si vzal slovo jako s přednostním právem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Jestli pan předseda Faltýnek by ještě vydržel ty tři metry - já jsem proto požádal mezi body, abych tím nezatěžoval. Já jsem se podíval, co se dělo toho 3. listopadu 2011, jak říkal, jak tady byl chaos v té Sněmovně, když jsme to řídili my. Tak to byly čtyři schůze, všechny čtyři svolalo 51 poslanců sociální demokracie, každá z nich měla jeden bod, takže klidně mohla být jedna schůze se čtyřmi body. Jediným řečníkem byl v zásadě Bohuslav Sobotka, šéf vaší vlády, abychom věděli. Bylo to v období těch slavných obstrukcí sociálních demokratů, kdy jsme tady byli šest dnů a šest nocí v kuse, tak mezi tím jsme tři hodiny věnovali čtyřem mimořádným schůzím, za tři hodiny jsme to vyřídili. Je to plně legitimní právo zejména opozice svolávat mimořádné schůze, tak jenom na vysvětlenou. Bylo to v řádném týdnu, a když budete hledat stenozáznamy, tak jsou fakt hezké. Například jsem se podíval, co přesně se 3. listopadu řeklo, tak v 00.00 přišel za toto řečniště tehdejší jeden z nejhlavnějších řečníků sociální demokracie David Rath, který měl tehdy, jestli si vzpomínáte, noční služby, takže tady chodil mezi nultou a šestou hodinou ranní. Tak to jenom k tomu institutu mimořádných schůzí.

    A kdyby to byly mimořádné schůze, které svolávala opozice, tak o tom v žádném případě nemluvím. Koalice má jediný nástroj, když je požádáno o mimořádnou schůzi, že předseda Sněmovny určí do deseti dnů, kdy to bude, jak to dělala paní předsedkyně Němcová a teď to dělá pan předseda Hamáček. Takže ten chaos jsme tehdy nedělali my, ale vaši dnešní koaliční partneři, měli na to plné právo. Já jsem to tehdy nijak nekritizoval, nezpochybňoval, ale skutečně to byly čtyři body na čtyřech schůzích, mohlo to být na jedné schůzi. Ono to pak vypadá, že zasedáme pořád, ale začali jsme v 9 ráno a čtvrtá schůze skončila ve 12.07 hodin. Za 3 hodiny a 7 minut jsme zvládli čtyři schůze, mezitím třikrát byla technická desetiminutová přestávka na změnu, nebo na přeprogramování typu schůze, mezitím jednou nebo dvakrát si vzal malou přestávku klub sociální demokracie. Tak jenom pro pořádek. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi, který využil své přednostní právo, aby hovořil mezi body.

    Nyní se budeme zabývat bodem

    Pan ministr vnitra Milan Chovanec je na místě, pan zpravodaj výboru je také na místě. Požádám pana ministra vnitra Milana Chovance, aby Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky za rok 2014 podle sněmovního tisku 562 uvedl. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, k otázce této zprávy, k otázce migrace za rok 2014 mi dovolte krátkou předkládací zprávu.

    Tuto předkládací zprávu vzala vláda České republiky svým usnesením č. 548 ze dne 1. července na vědomí. Má informativní charakter. Popisuje situaci v oblasti ilegální a nelegální migrace i té legální migrace, mezinárodní ochrany, integrace cizinců na území České republiky v roce 2014 v porovnání některých profilových ukazatelů v roce předchozím, případně některých dalších předcházejících let, a to především s přihlédnutím k sestavení analýzy migračních trendů. Současně poskytuje informaci o legislativních aktivitách týkajících se zákona o pobytu cizinců, zákona o azylu, zákona o zaměstnanosti, které byly zaměřeny zejména na transpozici některých nových unijních předpisů. Mezi legislativní aktivity je rovněž nezbytné zahrnout zpracování návrhu nové právní úpravy k ochraně státní hranice České republiky.

    Zpráva se věnuje také hodnocení schengenské spolupráce, oblasti vízové politiky, problematice provádění readmisních dohod a dobrovolných návratů, zahraniční rozvojové pomoci České republiky, které zahrnují projekty Ministerstva vnitra zaměřené na specifické kategorie cizinců. Dále pak na humanitární projekty, migrační projekty. Rovněž podává informaci k přesídlování cizinců s prokázaným českým původem, tedy krajanů žijících na Ukrajině, to je informace, která je podávána v rámci této zprávy, to je de facto převod našich krajanů z oblastí na Ukrajině, kde probíhaly válečné operace.

    Ze skutečností ve zprávě uvedených vyplývá, že situace v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014 - zdůrazňuji - nedoznala zásadních změn oproti vývoji v letech předchozích a migračně bezpečnostní situaci v České republice je možné s ohledem na rok 2014 hodnotit jako stabilní a uspokojivou.

    Ke dni 31. prosince 2014 mělo na území České republiky povolen trvalý pobyt 451 923 cizinců. Jedná se tedy o nárůst proti stavu k roku předchozímu, a to o 10 387 osob. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi a konstatuji, že usnesení výboru pro bezpečnost bylo doručeno jako sněmovní tisk 562/1. Požádám tedy zpravodaje výboru pana Zdeňka Bezecného, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, páni ministři, kolegyně a kolegové, výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny jednal o tomto materiálu na své 19. schůzi uskutečněné 2. září roku 2015 a přijal následující usnesení.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova prvního náměstka ministra vnitra dr. Jiřího Nováčka, po zpravodajské zprávě zpravodajky výboru Jany Černochové a po obecné a podrobné rozpravě za prvé bere na vědomí Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014, za druhé pověřuje předsedu výboru pro bezpečnost, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a za třetí ukládá zpravodajce výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Neb zpravodajka výboru je řádně omluvena, tak tento úkol tedy připadl mně a splnil jsem tedy to, co mi výbor uložil.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Bezecnému za zpravodajskou zprávu. Zahajuji všeobecnou rozpravu, mám do ní přihlášku pana poslance Tomia Okamury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, děkuji za slovo. A já bych se chtěl zeptat, tady vidím v té zprávě pod bodem II, 2.3 na straně 19 - právě tady zmiňujete ten zákon o zaměstnanosti s ohledem na migraci. To je to, pane ministře, na co jsem vás upozorňoval v podstatě už loni na jaře, sešli jsme se na to tady v Poslanecké sněmovně, a já bych se rád zeptal, co jste v tomto ohledu udělali nebo jestli máte v plánu něco udělat. Současný stav je totiž takový, že když někdo má někde volné pracovní místo, tak to nejprve nahlásí na úřad práce a čeká, tuším měsíc, jestli se na toto volné pracovní místo přihlásí nějaký český státní občan. A pakliže se nepřihlásí, tak v podstatě může na toto pracovní místo nabrat cizince, cizího státního příslušníka, který nemá povolení k pobytu v České republice v té dané chvíli. Nicméně problém, na který jsem upozorňoval, a to je taková právní skulinka, na základě které ovšem do České republiky přiteklo minimálně desetitisíce, možná i statisíce cizích státních příslušníků a legalizovaly se jim ty pobyty, je, že si ten zaměstnavatel může uvést do počítače, respektive do té žádosti takové podmínky, které a) nejsou vůbec relevantní pro tu danou pozici a b) vlastně neumožní zaměstnat českého státního občana. Vidíme to právě u těch různých večerek. Vidíme to i jinde, protože oni do těch podmínek napíší například, že na žadateli žádají maturitu ve vietnamštině, nebo žádají vietnamštinu rodilého mluvčího. Přitom je to prodavač v obchodu v centru Prahy se suvenýry nebo prodavač ve večerce nebo možná i třeba číšník. To znamená, že přestože obsluhujete vlastně české klienty, možná i nějaké jiné, tak dneska zákon umožňuje, je to taková skulinka tam, která je hojně využívána, a už jsem na to upozorňoval vloni, proto se na to chci zeptat, že v podstatě ti zaměstnavatelé, to jsou ty různé cizí firmy těch lidí, co tady mají ty pobyty a co tady mají legálně firmy, ať jsou to arabské firmy, ruské firmy, vietnamské firmy, čínské firmy, tak si tam dají tyto pro českého občana, pro českého nezaměstnaného občana nereálné podmínky. Paní pracovnice úřadu práce nemá jinou možnost než to do toho počítače vložit, takže se logicky nemůže český státní občan přihlásit na to místo, přestože by prodavače dělat mohl, zvláště třeba když se ve večerce prodává českým státním občanům, takže by měl umět hlavně česky nikoliv vietnamsky, a v podstatě i na základě tohoto dochází tady k nabírání cizích státních příslušníků, ovšem v tomto případě na úkor volných pracovních míst pro české občany. A vzniká tady v podstatě souběžně takový dublovaný systém, kdy mi vlastně český stát platí podporu v nezaměstnanosti a různé sociální podpory českým státním občanům, z nichž mnozí z nich by mohli bez problémů třeba tu funkci prodavače dělat, ale v podstatě souběžně s tím my tady nabíráme cizí státní příslušníky na volná pracovní místa, která mohou vykonávat čeští státní občané.

    Takže já se vás chci, pane ministře, zeptat, protože už je to asi rok a půl, co jsme o tom hovořili, zdali tedy v tomto ohledu vláda hodlá něco podniknout, protože tento systém je tedy velmi drahý pro Českou republiku, když souběžně platíme českým občanům, kteří by mohli pracovat, chtějí pracovat, ale jsou na sociálních podporách a souběžně s tím tedy na ta místa se tady nabírají cizí státní příslušníci pod nějakými pseudopodmínkami, které vůbec už úplně z logiky věci nejsou pro tu danou pozici potřeba, protože na prodavače v centru Prahy nebo ve večerce logicky potřebujete hlavně češtinu, asi ne rodilou vietnamštinu a podobně. Takže jestli v tomto ohledu hodláte nějak upřesnit ten zákon nebo v tomto ohledu co tedy vlastně hodláte dělat. A zmiňuji to v tom smyslu, že to tady je v té zprávě zmíněno, protože já už jsem na to upozorňoval vloni, i tady pana ministra, že to má souvislost s problematikou té migrace. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Ivana Dobešová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byť diskuse k migraci proběhla v podstatě už v minulém bodu, já bych si dovolila zhodnotit zprávu za rok 2014, která se migrace skutečně týká. Já jsem si podrobně prostudovala údaje, které byly uvedeny v této zprávě, a jednoznačně, byť už v té době můžeme mluvit o migrační vlně, vyplývá z této zprávy, že nejčastějšími žadateli o azyl v České republice nebyli syrští uprchlíky, ale byli to Ukrajinci. To znamená, myslím si, že to přesně koresponduje s tím, co naše republika zastává, a to je: musíme vycházet z geopolitického hlediska naší republiky. To znamená musíme počítat s migrací z východu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Ivaně Dobešové. Dovolte mi před pokračováním rozpravy načíst omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 14.30 paní poslankyně Pavla Golasowská, z odpoledního jednání se omlouvá pan ministr a místopředseda vlády Andrej Babiš a také se omlouvá od 12.40 do 14.30 pan ministr Daniel Herman.

    Pokračujeme v rozpravě. Pan poslanec Karel Fiedler, který se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych navázal na to, co tady přede mnou před chvilkou řekla právě paní poslankyně Dobešová, a velmi správně tady připomněla podle mého názoru tu věc, že pokud se mluví o uprchlících, mluví se o kvótách, tak se zapomíná na to, že Česká republika přijala značné množství migrantů z oblasti Ukrajiny a z východní části, a bylo to velmi správně zmíněno a je to připomínka.

    Já bych měl dotaz na pana ministra, jestli při jednáních, která absolvoval v Evropském parlamentu v Bruselu, tato problematika, že není jen ta hlavní migrační vlna aktuální z oblasti Sýrie, jestli tam vůbec je toto bráno v potaz, jestli se berou tyto naše nediskutovatelné kvóty, že my jsme tady vlastně přijali velkou část lidí z Ukrajiny, kteří se, nutno říci bez problémů, nebo ne bez problémů, ale s minimálními problémy, že to není problém, aby se zapojili do naší společnosti, jestli toto se vůbec na půdě Evropského parlamentu diskutuje, že jsou nám vnucovány kvóty jen uprchlíků z oblasti Sýrie, a jestli je bráno v potaz vůbec to, že my jsme značnou část lidí přijali oproti třeba státům jako Francie, Německo právě z Ukrajiny. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi i za dodržení času k faktické poznámce a ptám se, kdo dál do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Ano, pan ministr chce odpovědět na otázky, které padly v rozpravě. Takže závěrečné slovo pana ministra Milana Chovance. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, začnu od konce, vaším prostřednictvím panu poslanci Fiedlerovi. My jsme z té Ukrajiny v rámci systému příchodu našich krajanů z oblasti Ukrajiny, kde se bojuje, přijali zhruba 300 lidí zatím, což není žádné velké číslo. My jsme samozřejmě tu debatu vedli o tom, že migrační vlny nemusejí být jenom z oblasti Sýrie, Libye, Afriky, ale že to může být i Ukrajina, kde stále je 1,5 milionu lidí vnitřně vysídleno. Tu debatu vedeme.

    Evropa začíná postupně chápat, že balkánská cesta přes Maďarsko je stejně důležitá jako ta italská a řecká, což v minulosti také nebylo. Předpokládám, že postupně dojdeme i k debatě k Ukrajině a možným migračním vlnám z těchto částí světa. Samozřejmě můžu tady spekulovat, ale trošku si myslím, že i postoj Polska v rámci hlasování o tom příchodu další části migrantů, těch 120 000 lidí, byl trošku evokován tím, že Polsko si uvědomuje, že v případě zhoršení konfliktu na Ukrajině právě Polsko bude tou zemí, kam bude mířit většina migrantů z Ukrajiny, a samozřejmě zaznívaly tam i debaty, že potom zafungují ty povinné kvóty, ty stálé kvóty pro jakýkoli region, odkud migranti přijdou, ať to bude Sýrie, Libye, jiné části Afriky, anebo třeba Ukrajina. To potom ve své podstatě vize Evropy je při těch stálých kvótách, že to bude řešit problémy tam, kde se vyskytnou. My říkáme, že jsou potřeba jiná opatření. O tom jsem tady hovořil a nechci se k tomu vracet.

    K té otázce, k panu kolegovi Okamurovi prostřednictvím pana předsedajícího. Mně přijde naprosto legitimní, že si někdo chce přivézt thajského kuchaře nebo indického kuchaře jako specifickou profesi, to znamená, že si toho člověka přiváží ze zahraničí. On není na území České republiky, ale přiváží si ho ze zahraničí. V otázce večerek a dalších s vámi souhlasím, že by ti lidé měli umět primárně česky. Já myslím, že získat živnostenský list dneska už znamená i mít znalost českého jazyka. A u těch zaměstnanců - víte, já si myslím, že pokud si nějaký zaměstnavatel přijme zaměstnance, který neumí jazyk svých zákazníků, tak že jich moc mít nebude v konci konců. Notabene ta pozice, pokud je obsazena cizincem, je vyvěšena tedy pro české občany. Vy tam rozporujete ty podmínky, dejme tomu maturita ve vietnamštině. Já jsem se s tím ještě nesetkal. Seznámím se s tím problémem a případně jsem připraven o tom s vámi debatovat.

    K otázce Sýrie, spolupráce s OSN a dalšími organizacemi. My dlouhodobě spolupracujeme v rámci dejme tomu Medevacu. Dneska máme v Sýrii lékaře, vysíláme do těch zemí svoji pomoc, ať je humanitární, nebo lidská. V Sýrii velice dobře a efektivně fungovaly týmy lékařů, které pomáhaly pacientům na místě.

    Takže to je asi k vašim otázkám vše, co mohu uvést. Děkuji za pozornost i za debatu k této zprávě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo pana ministra. Ptám se pana zpravodaje - nemá zájem o závěrečné slovo. Otevírám tedy podrobnou rozpravu, nemám do ní žádnou přihlášku a požádám jenom pana zpravodaje, aby zopakoval návrh na usnesení. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Zdeněk Bezecný: Děkuji za slovo. Tedy budeme hlasovat o usnesení ve znění: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bere na vědomí Zprávu o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2014."

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme o tom rozhodovat v hlasování pořadové číslo 143. Já jsem vás všechny odhlásil. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Rozhodneme o návrhu na usnesení v hlasování pořadové číslo 143, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro vzetí této zprávy na vědomí. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 143 z přítomných 96 pro 93, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Návrh usnesení byl schválen, končím bod číslo 194 a také přeruším jednání do 14.30 na ústní interpelace, protože tady už není šance, abychom další bod projednali. Navíc pan ministr obrany je řádně omluven z jednání od půl jedné, takže by nebylo ani možné bez předkladatele ty jeho body projednávat.

    Takže dobrou chuť k obědu a těším se s vámi na setkání ve 14.30 při ústních interpelacích na předsedu vlády.

    (Jednání přerušeno ve 12.59 hodin.)***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem našeho pořadu jsou

    Jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na pana předsedu vlády, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy vám byly rozdány do lavic.

    Ještě než dám slovo prvnímu, tak rychle přečtu omluvy. Omlouvá se pan ministr Mládek, omlouvá se pan ministr Němeček, omlouvá se pan ministr Chovanec, všichni do konce jednacího dne. Dále se omlouvá pan poslanec Farský od půl třetí do půl čtvrté. Omlouvá se pan ministr obrany od 12.30 do 14, tak to už bylo. Omlouvá se pan poslanec Heger, a to 22. a 23. 10. z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Holeček mezi 12. a 18. hodinou, pan poslanec Urban od půl třetí do konce jednacího dne. Pan ministr životního prostředí od 16.45 hodin, pan poslanec Gabal od 14.30 hodin, pan poslanec Zlatuška od 12 do 18 a pan poslanec Votava od 16 do ukončení jednání.

    Tolik tedy omluvy a já už prosím pana poslance Ladislava Velebného, který byl vylosován jako číslo 1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane premiére, významnou prioritou vládní koalice je mimo jiné boj proti korupci. Jedním z hlavních opatření je nový zákon o veřejných zakázkách. Takže se, pane premiére, ptám, co tento zákon přinese. Co bude znamenat pro zadavatele, kterých jsou na úrovni měst a obcí tisíce? Mým zájmem je, aby připravovaný zákon o veřejných zakázkách byl kvalitně připravený a zadavatelé jasně věděli, jak mají postupovat. Co je povolený a co zakázaný postup. Věřím, že nová pravidla budou známa s dostatečným předstihem tak, aby zadavatelé měli šanci se na ně připravit. Takže pane premiére, ptám se, jak se vláda na tento úkol připravila. Děkuji

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké odpoledne, vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Jsem rád, že se opět můžeme setkat v tomto sále při interpelacích na předsedu vlády, a děkuji všem poslancům a poslankyním, kteří se dostavili do sálu. Není nás mnoho, to cítím podle toho, jak se tady rozléhá hlas a zvuk mikrofonu.

    K interpelaci pana poslance Velebného mi dovolte několik poznámek. Je to naprosto klíčová věc. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Já jsem velmi rád, že vás mohu informovat o tom, že vláda 5. října letošního roku splnila jednu ze svých hlavních priorit, kterou je přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek. Nový zákon po několika letech zpřehlední a ulehčí zadávání zakázek, které, jak pevně věřím, rozhýbou investice a podpoří ekonomický růst a zaměstnanost v naší zemi, což je, jak už jsem tady říkal, když jsme projednávali návrh zákona o státním rozpočtu, klíčová priorita naší vlády. Nově bude moci zadavatel vyloučit dodavatele, který se mu dříve neosvědčil. Sám si stanovit mimořádně nízkou cenu nebo kontrolovat jen nejvýhodnější nabídku. Nebude muset také vyloučit nejvýhodnější nabídku kvůli formalitám. Podle nových pravidel bude mimo jiné také možné využít zjednodušený režim pro zakázky na sociální služby.

    Dovolte mi tedy, abych zmínil hlavní přínosy nové právní úpravy, kterou vláda připravila. Návrh zákona vychází ze tří nově přijatých evropských směrnic a bude tak odrážet moderní evropské trendy v oblasti veřejného zadávání. Měl by obsahovat zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek, zkrácení lhůt pro zadání veřejné zakázky, snížení administrativní zátěže zadavatelů i dodavatelů, větší flexibilitu zadavatele, širší spektrum hodnoticích kritérií, nové důvody pro vyloučení uchazeče, jak už jsem zmínil, například pokud se při předchozí zakázce neosvědčil či se dopustil závažných profesních pochybení. Možnost stanovení vzorce pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny. Zachování národní úpravy zjednodušeného podlimitního řízení. Zůstávají v tom návrhu, který předložila vláda, zachovány současné limity pro povinný postup režimu zákona, tzn. dva miliony u služeb a dodávek, šest milionů u stavebních prací. A nová úprava bude také doprovázena širokou metodickou činností Ministerstva pro místní rozvoj, která bude samozřejmě naprosto nezbytná.

    Pokud jde o ještě podrobnější informace, které se týkají tohoto návrhu zákona. Ten zákon je klíčový pro další čerpání evropských dotací, ale jsem přesvědčen o tom, že také zkultivuje a zjednoduší zadávání veřejných zakázek. Platí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude i nadále přezkoumávat všechny zakázky, které jsou spolufinancovány z evropských fondů. Vítězové veřejných zakázek budou muset prokazovat svoji vlastnickou strukturu. Na to chci upozornit. To je věc, která je nová a je zcela legislativně systémově v tomto návrhu řešena. Plníme tak jeden ze závazků naší vládní koalice, že chceme rozkrýt ty, kdo získávají peníze na základě veřejných zakázek. Limit dodatečné zakázky bude ve stávající výši 30 % zachován. Čili tam navazujeme na stávající legislativu.

    Zákon přináší zadavateli řadu možností, jak dosáhnout kvalitního plnění veřejné zakázky. Smyslem navrhovaného zákona, jak už jsem řekl, je zjednodušení zadávání zakázek a myslíme přitom zejména na ty veřejné zadavatele, kteří pocházejí z menších subjektů, například z menších obcí.

    Mohl bych tady samozřejmě pokračovat a popisovat dále parametry tohoto zákona, ale předpokládám, že budeme mít čas se o tom pobavit tady na půdě Sněmovny. Chtěl bych požádat o jeho podporu a chtěl bych jenom zmínit, že předpokládáme, že zákon bude předložen k prvnímu čtení teď ještě během podzimu. Počítáme s tím, že zákon by mohl nabýt účinnosti v souvislosti se stanovenou transpoziční lhůtou. Ta je stanovena na duben 2016, takže vláda se bude snažit, aby datum účinnosti bylo co nejblíže této transpoziční lhůtě. Ale tady už to bude hodně záviset také na tempu jednání Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující dotaz. Je tomu tak.

  • Poslanec Ladislav Velebný: Moc děkuji panu premiérovi, že nám řekl osobně tady, že jde o jasnou, pochopitelnou a srozumitelnou normu. Ale přesto se musím zeptat. Běžná v Evropě je jedna věc, a to je 50 % víceprací. Vy jste teď řekl, že tam bude pouze 30 % víceprací. Tak pane premiére, chci se zeptat, proč nastala změna v tomto bodě. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Evropská směrnice stanoví horní limit. Ten horní limit je ve výši 50 %, to znamená, pokud máme mít pravidla v souladu s tím, co stanoví evropská pravidla, tak bychom neměli být výše než 50 %. Po pravdě řečeno, předkladatel, to znamená Ministerstvo pro místní rozvoj, navrhl do vlády, abychom se drželi toho horního limitu evropských pravidel, ale po diskusi na jednání vlády vláda nakonec rozhodla o tom, že zůstaneme na té úrovni, která je stanovena v současné platné legislativě. Jak asi víte, na ten limit 30 % to je navýšeno oproti tomu, co platilo v minulosti. Na ten limit jsme se dostali v rámci novelizace zákona. Šlo o takzvanou technickou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Tehdy tedy parlament nakonec souhlasil s tím, že ten limit se navýší na 30 %, a vláda ho pokládá za dostatečný.

    Já se domnívám, že v budoucnu bychom mohli přistoupit i ke zvýšení tohoto limitu, ale říkám záměrně v budoucnu, protože podle mého názoru je potřeba dopracovat v našem právním řádu další pojistky. Raději bych byl, kdybychom dopracovali ještě i další pojistky. Všechny problémy nemůže vyřešit zákon o zadávání zakázek. Já myslím, že to po něm nemůžeme chtít, ale je důležité, aby tady platila i další pravidla, která zajistí transparentnost veřejného sektoru, a pokud všechna tato pravidla budou platit, pak si myslím, že si v budoucnu můžeme dovolit i vyšší limit. V současné době bych se přimlouval za to, aby parlament zůstal na té úrovni, kterou stanovila vláda, ale přirozeně jsem připraven respektovat vůli parlamentu, pokud jde o tuto otázku. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací. Je to interpelace paní poslankyně Jitky Chalánkové ve věci křesťanské rodiny v Erbilu.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den, vážený pane premiére, vážení kolegové. Ráda bych vás a kolegy seznámila se snahou zachránit životy 152 iráckých rodin křesťanských. Většina z nich dlí již mnoho měsíců v uprchlickém táboře v iráckém Erbilu, na území ovládaném Kurdy. Tito lidé živoří v otřesných podmínkách a v podstatě čekají na smrt.

    Podporuji projekt Generace 21, který získal jak podporu České biskupské konference, tak Ekumenické rady církví. Mnohokrát jednali s představiteli Ministerstva vnitra a dodávali vyžadované údaje, a mnozí vyjádřili podporu. V Erbilu v těchto dnech vypukly nepokoje a hrozí další kolo genocidy křesťanů. Situace beztak již děsivá se může změnit k horšímu v řádu dnů. Volají tedy o pomoc v naději, že se tyto lidi nakonec přece jen podaří zachránit. Připomínáme, že máme pro tyto lidi zajištěné ubytování i příslib finanční úhrady jejich letecké dopravy do České republiky a máme i prostředky a nabídky aktivit nezbytných k začlenění těchto lidí do naší společnosti, píše nadační fond Generace 21. Obáváme se, že jediným uváděným důvodem pro nepřijetí těchto lidí je, že nebudou započítáni do kvót, na kterých se dohodla Evropská unie. Nepovažujeme to za důvod, proč se nesnažit zachránit životy těchto lidí.

    A tady zdůrazňuji další bod. Podotýkáme, říká nadační fond, že není pravda, že k nám nikdo z těchto lidí nechce. Tito lidé k nám chtějí. Jedná se o lidi, z nichž minimálně třetina má vyšší odborné vzdělání. Podotýkáme, že není pravda, že církve nic nedělají. Církve jsou připraveny na přijetí těchto lidí. Prosíme vás, abyste nám pomohli tyto lidi zachránit.

    Ještě doplňuji, že na jednání na Ministerstvu vnitra dne 19. 10. se o tomto problému také hovořilo a mám z dnešního rána i některé pozitivní informace, tak se chci zeptat, jaké další kroky vláda směrem k těmto žadatelům o pomoc hodlá učinit. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než vystoupí pan premiér, omluvím pana poslance Šrámka z dnešního jednání. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, především chci poděkovat za zvýraznění tohoto problému, resp. této žádosti, která tady objektivně existuje. Chci potvrdit, že vláda o této otázce byla informována. Chci potvrdit, že o této žádosti je informováno Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra realizuje jednání, které souvisí s vyjasněním statusu těchto lidí v situaci, kdyby jim byla nabídnuta možnost pobytu v České republice.

    Já jsem přesvědčený o tom, že situace v regionu Blízkého východu je velmi komplikovaná. Obávám se, že tady není žádný jednoduchý rychlý recept na řešení blízkovýchodní krize. Po pravdě řečeno, v situaci, kdy jenom pokud jde o válku v Sýrii, tak je v pohybu 10,5 mil. Syřanů a tito lidé jsou buď vysídleni uvnitř Sýrie, nebo jsou v Turecku, nebo jsou v Libanonu, nebo jsou v Jordánsku. Pak máme 2 mil. uprchlíků z Afghánistánu, kteří jsou většinou v Íránu, a máme 3 mil. lidí, kteří utíkají uvnitř Iráku před Islámským státem, před boji, které souvisejí s Islámským státem. V regionu Blízkého východu je v tuto chvíli 15 mil. lidí na útěku.

    My jsme požádali státní správu, aby připravila určitou mapu pro představitele vlády, která se týká situace uprchlických táborů, množství a rozmístění uprchlických táborů a počtu lidí, kteří jsou dneska na Blízkém východě v uprchlických táborech. Uprchlických táborů je několik desítek. V těch uprchlických táborech jsou stovky tisíc až miliony lidí. Nejsou výjimkou uprchlické tábory, kde je na jednom místě koncentrováno v provizorních podmínkách několik desítek tisíc lidí. Čili já rozumím tomu, zejména pokud jde o obnovení bojů nebo zintenzivnění bojů v některých oblastech, že roste tlak na to, aby se tito lidé mohli dostat do bezpečné oblasti. Oni samozřejmě vnímají Evropu jako bezpečnou oblast.

    Paní poslankyně, chci slíbit jednu věc. Já tuto otázku v posledních dnech velmi intenzivně řeším s panem ministrem vnitra, protože ti lidé, o kterých vy jste mluvila a kteří se na nás obrátili prostřednictvím nadačního fondu Generace 21, je to tedy konkrétně 152 uprchlíků, tak tito lidé mají status vnitřně vysídlených osob. To znamená, my jsme se obrátili na Evropskou komisi a také UNHCR s žádostí o vydání stanoviska ke statusu těchto osob. V okamžiku, kdy jejich status bude potvrzen, pak já budu chtít, aby ministři příslušní v této věci předložili tuto věc k rozhodnutí vládě a aby se vláda k této otázce vyjádřila bez ohledu na to, jestli bude možné tyto lidi započítat do takzvaných kvót v rámci Evropské unie, či nikoliv. Já si myslím, že ta žádost je velmi naléhavá. Situace těchto lidí není jednoduchá, čili rozumím tomu, že roste tlak na to, aby ze strany českého státu došlo k rozhodnutí, a vláda bude muset posoudit všechny aspekty, včetně toho aspektu, že pokud se rozhodneme těmto lidem pomoci, tak to nutně neznamená, že budou započítáni do kvót, které Česká republika má realizovat v rámci takzvaného přesídlení lidí z regionu Blízkého východu do České republiky. Myslím si, že kromě toho aspektu kvót musíme zvažovat také aspekt humanity, aspekt solidarity, aspekt konkrétního ohrožení těchto lidí, kteří se zcela konkrétně obrátili na Českou republiku. Čili chci vám slíbit, že vláda se tím bude zabývat, a budu chtít, aby příslušní ministři tuto věc vládě v krátkém čase předložili k rozhodnutí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Doplňující dotaz? Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Já velmi děkuji, pane premiére, za tuto odpověď. V podstatě jste mě předběhl, protože jsem chtěla právě o tohle požádat, aby tito lidé nemuseli být započítáváni do těch kvót, takže vzhledem k času a k těm povinnostem, které k nim máme, nebo k té situaci, ve které se nacházejí, vám za to velmi děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády nechce vystoupit. Třetí interpelace je pana poslance Fialy, a to věci rozpočtu ve školství. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v souvislosti s projednáváním rozpočtu jste vy a pan ministr financí opakovaně zdůrazňovali, že výdaje na vzdělání, výzkum a vývoj neklesají, naopak rostou, a že nějak nerozumíte tomu, na co se stále ptáme. Já mám pocit, že si skutečně v této věci nerozumíme, protože výdaje podle všech srovnatelných ukazatelů, které jdou právě do těchto pro budoucnost důležitých oblastí, v mnoha směrech skutečně klesají. Naše obavy se netýkají pouze investic do výzkumu a vývoje, které v poměru k HDP klesají na 0,77 %, zatímco za vlád, na kterých se podílela ODS, se pohybovaly někde zhruba kolem 1 %. Ale to, co nám dělá opravdu vážné starosti, jsou také výdaje do oblasti vysokých škol a k tomu směřuje můj dotaz.

    Já vím, že v úterý, aspoň pokud jsem dobře informován, proběhla schůzka za vaší účasti s některými rektory, ale myslím, že ani tam se nepodařilo dobře vysvětlit, proč vysokým školám v době ekonomického růstu nejen není přidáváno, ale proč je jim odebíráno, a to dokonce hodně peněz. Ono to vychází na 1,3 mld. korun, když srovnáme schválený rozpočet pro rok 2015 s navrhovaným rozpočtem na rok 2016. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, tak především pokud jde o rozpočet Ministerstva školství, tak rozpočet Ministerstva školství meziročně roste o 4,4 miliardy korun. Když porovnáme výdaje v rezortu v letošním roce a výdaje v příštím roce, tak je to 4,4 miliardy korun. Čili rozhodně nemůžete obviňovat vládu z toho, že by snižovala výdaje do oblasti školství nebo že by se snažila na školství šetřit. Nejsou tam žádné škrty, je tam navýšení výdajů ze státního rozpočtu.

    Pokud jde o otázku, kam ty finanční prostředky jdou v rámci rezortu ministerstva školství. 2,4 miliardy korun jdou na zvýšení platů v regionálním školství. Jak jistě víte, rozhodli jsme se k tomu, že od 1. listopadu letošního roku navyšujeme o 3 % platy pracovníků ve školství, těch, jejichž platy se řídí tarifními tabulkami. To jsou tedy nejen pedagogičtí pracovníci, ale jsou to také ostatní zaměstnanci v našem regionálním školství. Tady mluvím o lidech, kteří pracují v základních školách a kteří pracují ve středním školství - 3,33 procenta.

    Dalších 1,5 mld. korun z toho navýšení jde na nárůst výkonů v regionálním školství se kterým souvisí nárůst počtu zaměstnanců v regionálním školství. Jak jistě víte, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedy, v důsledku nerovnoměrného populačního vývoje teď zažíváme období, kdy děti, které předtím velmi silně plnily mateřské školy, přicházejí na první stupeň základního školství. To si vyžaduje také posílení úvazků na těchto základních školách v prvním stupni a bude to fakticky znamenat potřebu zhruba 3,9 tisíce učitelů, kteří by nastoupili ať už na prvním stupni, nebo v mateřských školách. To znamená, tady musíme reagovat na populační vývoj a musíme reagovat na to, co se dneska ve školství reálně odehrává. Pokud vláda byla kritizována za to, že nabírá příliš mnoho nových státních zaměstnanců, pak musím říci, že naprostou většinu z těch nových tvoří potenciální noví učitelé, kteří přijdou zejména na první stupně základních škol. Po pravdě řečeno, není to špatně, pokud udržíme kvalitu vzdělávání nebo ji zlepšíme i v důsledku toho, že budeme mít dostatek učitelů.

    Další priorita, která tady je, je výzkum, experimentální vývoj a inovace, kde se posílí výdaje v příštím roce o 1,3 miliardy korun. Na sport a tělovýchovu půjde navíc v příštím roce zhruba 500 milionů korun.

    Pokud jde o vysoké školy, skutečně ten problém, který tam je, je v rozsahu zhruba 1,2 miliardy korun. Já jsem se sešel s paní ministryní Valachovou, s předsednictvem České konference rektorů. Na tomto jednání jsem byl ujištěn paní ministryní školství, že ještě v letošním roce bude schopna řešit ten schodek v rozsahu zhruba 800 milionů korun. To znamená, jsou předjednána opatření, která by ten schodek 1,2 miliardy korun měla redukovat o částku zhruba 800 milionů korun a pro jaro příštího roku tady zůstane problém zhruba 400 milionů korun. To znamená meziroční pokles, který hrozí v roce 2016 pro vysoké školy, je celkem částka 400 milionů korun. A mluvíme o dotaci, která je poskytována na provoz bez nějakého konkrétního určení, na základě počtu studentů.

    Ta částka 400 milionů korun, u ní bude snaha ze strany vlády, a já v tom paní ministryni podpořím, abychom během prvního pololetí příštího roku našli finanční prostředky, jak restrukturalizací výdajů Ministerstva školství, tak i restrukturalizací výdajů státního rozpočtu, a pokusíme se ještě během prvního pololetí příštího roku najít co největší část z těch 400 milionů korun, abychom výdaje na vysoké školství posílili.

    Myslím, že tady není mezi námi žádného sporu. Já pokládám za důležité, aby neklesal objem prostředků, který je poskytován pro vysoké školy. Jestliže dochází k určitému poklesu studentů, opět v rámci výkyvů, pokud jde o demografický vývoj, pak by ty peníze měly vysoké školy eventuálně použít na zlepšení kvality vzdělávání a zlepšení kvality výuky. Čili ambicí vlády je, abychom všemi těmito opatřeními zajistili, že vysoké školy budou mít v příštím roce stejný objem finančních prostředků, jako mají letos, ale bude potřeba ještě pro to vyvinout značné úsilí.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec má prostor pro doplňující dotaz. Prosím.

  • Poslanec Petr Fiala: Pane premiére, já samozřejmě s vámi souhlasím, pokud jde o výklad toho, proč je potřeba navýšit peníze do regionálního školství. Na konci toho vašeho dlouhého vystoupení jsem se dočkal i drobné odpovědi na to, co se bude dít s vysokým školstvím. Já jsem rád, že tam navýšíte prostředky o 400 milionů korun, ale stále nechápu, proč v době ekonomického růstu mají právě vysoké školy, které jsou důležité z hlediska naší budoucnosti i z hlediska rozvoje výzkumu, vývoje a inovací, proč mají právě vysoké školy takto dramatický pokles. Když se podíváme na ta čísla, která vy nerad slyšíte, a to je podíl na hrubém domácím produktu, a já se omlouvám, tak se to počítá všude ve světě a je to jeden z klíčových ukazatelů, tak výdaje na vysoké školství v roce 2013 tvořily 0,53 procenta a to, co navrhujete pro rok 2016 je 0,43 procenta HDP, a ještě je to navíc faktický pokles. Tak přece nemůžete tvrdit, že vědu, výzkum, vzdělání jsou prioritou této vlády. Ta čísla vás usvědčují z toho, že to žádná priorita není.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už od dob, kdy jsem byl ministrem financí, tak po pravdě řečeno nemám rád kvantifikaci výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu. A řeknu vám proč. Ono je to totiž z hlediska mezinárodního srovnání velmi ošidné. Jsou země, které mají mnohem vyšší míru přerozdělování, než má Česká republika, a jsou schopné tedy z veřejných zdrojů poskytnout mnohem více finančních prostředků. Jsou země, kde firmy platí daň 30 nebo 35 %. V České republice platí firmy 19 %. Jsou země na západ od nás, kde ti nejbohatší platí daně 40, 45 %, nebo dokonce 50 %. V České republice je to něco kolem 20 %. Prostě pokud máte menší objem rozpočtu ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak logicky také máte menší schopnost poskytovat ve vztahu HDP veřejné zdroje na financování takovýchto aktivit.

    Podle mého názoru to, co je mnohem objektivnější, je podíl výdajů ve vztahu k objemu státního rozpočtu. To je mnohem přesnější a nepodléhá to i těm problémům, které máte v okamžiku, kdy ekonomika velmi rychle roste, což pro naši vládu je určitě dobrá vizitka, že za naší vlády roste ekonomika, že klesá nezaměstnanost, že máme nezaměstnanost 6 %, ale v okamžiku, kdy používáte statistiky poměr výdajů k hrubému domácímu produktu, tak logicky, když vám ekonomika roste, tak ta čísla se zhoršují. A když nezvyšujete zdanění, tak nemáte prostředky, abyste ten růst do ekonomiky dohnali.

    Takže tohle podle mého názoru není objektivní mezinárodní srovnání, podíl výdajů ve vztahu k HDP, a mělo by se používat srovnání podíl výdajů ve vztahu k objemu státního rozpočtu. Protože to je to, ten objem přerozdělování, který je v každé zemi jiný ve vztahu k HDP právě na základě výšky zdanění, která se tam uplatňuje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude pan poslanec Holík, a to ve věci situace Čechů na Volyni a v Podkarpatské Rusi. Prosím.***

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, dne 31. srpna letošního roku se na naši parlamentní frakci, hnutí Strana přímé demokracie, v písemné formě obrátila Světová rada podkarpatských Rusínů. Je to organizace, která představuje mimo jiné i bývalé občany Československé první republiky. V daném dokumentu vyzývá všechny poslance České republiky, aby se zastali svých bývalých občanů, kteří se cítí ohroženi fašistickými polovojenskými ozbrojenými organizace uctívajícími Stepana Banderu, jako například Pravý sektor. Jedná se o stejné obavy, jaké zcela oprávněně projevují i představitelé volyňských Čechů na střední Ukrajině. V této věci jsme okamžitě napsali písemnou žádost o vyjádření na ministra zahraničních věcí pana Zaorálka. S překvapením konstatuji, že dříve slibovaná podpora našich bývalých občanů nebyla pochopena. Cituji: V obecné rovině lze říct, že ukrajinský stát své menšiny nijak štědře nepodporuje, ale ani jim nijak nebrání v kulturní či vzdělávací činnosti a sdružování. Konec citátu.

    Vážený pane premiére, nevím, zda se s představitelem naší vlády bavíme o stejném ukrajinském státu. Mám na mysli stát, který prohlásil Stepana Banderu za svého národního hrdinu. (Předsedající upozorňuje na čas s tím, že pan poslanec může dokončit větu.)

    Dobře. Pane premiére, podpoříme naše občany a umožníme jim návrat, nebo zůstaneme dále u slibů?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, nejprve k té situaci národnostních menšin na Ukrajině. Já bych vás tedy seznámil s podkladem, který jsem k této věci aktuálně dostal od ministerstva zahraniční, a pak bych se věnoval konkrétně otázce té podpory českých krajanů na Ukrajině a co pro ně ještě můžeme udělat.

    První věc. Zastupitelské úřady na Ukrajině dodržování práv národnostních menšin na Ukrajině pečlivě monitorují. Občané Ukrajiny mají ze zákona právo si svobodně vybrat svoji národnost bez jakékoli podpory v dokumentech. Uznání národnosti není kompetencí státu, ale je osobní záležitostí každého ukrajinského občana. V obecné rovině se dá tedy říci, že ukrajinský stát své menšiny nijak štědře nepodporuje, ale ani jim nijak nebrání v jejich kulturní čí vzdělávací činnosti a ve sdružování.

    V případě rusínské menšiny není v kontextu případného deficitu co do dodržování jejich práv zaznamenáno nic mimořádného. Nejvíce Rusínů žije ve Svaljavském okrese a pak ve městech Užhorod a Mukačevo. Na Zakarpatí působí 17 rusínských národnostně kulturních spolků. Největší organizací Rusínů je Národní rada Rusínů Zakarpatí, která sdružuje zhruba 90 % rusínských spolků. V rusínském jazyce tam vycházejí noviny, knihy, funguje cca 27 večerních škol. Česká republika zatím nemusela podnikat žádné diplomatické kroky, kterými by se zasazovala o zajištění práv a bezpečnosti rusínské menšiny na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí ale celkovou situaci v Zakarpatí sleduje, včetně postavení rusínské menšiny. Chci informovat o tom, že na podzim 2014 byl otevřen honorární konzulát České republiky v Užhorodě. Při té příležitosti region navštívil osobně ministr zahraničí České republiky a setkal se mimo jiné i tam s českými krajany. V závislosti na možnostech našich diplomatických nástrojů budeme situaci rusínské menšiny sledovat.

    A teď pokud jde o české krajany na Ukrajině. Jak jistě víte, pro rok 2015 byly vyčleněny finanční prostředky na realizaci přesídlení krajanů. Letos jsme v rozpočtu na tuto věc vyčlenili 66 milionů korun a počítáme s tím, že maximální počet těch podpořených osob bude 250. Tito lidé tedy budou mít, mají nárok a měli nárok během letošního roku na ubytování, stravování v zařízení Ministerstva vnitra po dobu šesti měsíců, nárok na výuku češtiny, pomoc při hledání zaměstnání a bydlení. Tuto pomoc smluvně zajišťovala Arcidiecézní charita Praha. Měli nárok na jednorázovou finanční výpomoc 50 tisíc korun na dospělého a 20 tisíc korun na dítě. Tohle nám umožnilo zahájení rozsáhlé přesídlovací akce, do které se přihlásili krajané z Ukrajiny. Důraz v té první fázi přesídlovací akce jsme položili na přesídlení krajanů z východních oblastí Ukrajiny, které byly aktuálně ohroženy probíhajícím válečným konfliktem, ale dali jsme také možnost zájemcům z jiných částí Ukrajiny, které drtí zejména současné ekonomické problémy. Ten program přesídlení krajanů je otevřen pro všechny zájemce, pro české krajany, ale v současnosti je v zásadě registrován výhradní zájem našich krajanů z Ukrajiny.

    Já jsem požádal v předcházejících dnech pana ministra vnitra Chovance, aby pro vládu připravil zprávu o tom, jaké jsou výsledky v letošním roce tohoto přesídlovacího programu, kde jsme měli připravenu kapacitu zhruba 250 osob a velká část té kapacity byla během letošího roku reálně využita. Já sám jsem měl možnost se s částí krajanů sejít poté, kdy dorazili do České republiky, a musím říci, že oni tuto pomoc ze strany České republiky vnímají velmi, ale velmi pozitivně. Požádal jsem ministra vnitra, aby poté, kdy proběhne na úrovni vlády vyhodnocení celé této akce, tak aby Ministerstvo vnitra připravilo návrh na pokračování pomoci při přesídlování krajanů na rok 2016. Předpokládám, že současné kapacity a finanční zdroje, které máme k dispozici, by nám měly umožnit, abychom přesídlili zhruba dalších 250 českých krajanů z Ukrajiny. Ten počet žadatelů je větší, o kterých v tuto chvíli reálně ví Ministerstvo vnitra, to znamená, nebudeme schopni v roce 2016 uspokojit všechny zájemce, ale předpokládám, že bychom zhruba na těch 250 lidí v letošním roce mohli navázat stejným počtem v roce 2016.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane premiére, jistě se mnou budete souhlasit, že obavy obyvatel Podkarpatské Rusi jsou stejně oprávněné jako obavy na východě. Protože i v Mukačevu byly ozbrojené konflikty. Vážený pane premiére, bavíme se tady teď o pomoci imigrantům ze zcela odlišných náboženských zemí. Dokažme, že potomci našich občanů, kteří žijí v zahraničí také v tristních podmínkách, nám nejsou lhostejní.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi tedy ještě krátkou reakci na vaši reakci na moji odpověď na vaši interpelaci. Tak, abych to popsal zcela přesně. My přece krajanům pomáháme. V letoším roce bylo v rozpočtu 66 milionů korun konkrétně na program, který se dotkl téměř výhradně našich krajanů z Ukrajiny. Já myslím, že to není malá finanční částka, 250 lidí je myslím slušné množství a chceme v tom programu pokračovat.

    Ten program, jak už jsem řekl, je otevřen pro všechny české krajany, kteří splní určité podmínky, a samozřejmě se týká na Ukrajině i našich krajanů ze zakarpatské oblasti, pokud budou mít zájem se tohoto programu účastnit. Ale myslím si, že nelze vládě vyčítat, pokud v tom letošním roce, který byl zejména v první polovině velmi dramatický, pokud šlo o události na východě Ukrajiny, tak pokud jsme zohlednili zejména žádosti z těch oblastí, které byly reálně ohroženy válkou, která na východě Ukrajiny probíhala. Takže tam jsme položili prioritu. Šlo o to dát možnost přesídlení zejména rodinám z válkou ohrožených oblastí na východě Ukrajiny a já doufám, že se nám podaří, aby program pokračoval i příští rok. A pokud bude zájem, tak by mohl pokračovat i v dalších letech. Já myslím, že naši krajané z Ukrajiny, potomci Čechů, kteří tam odešli před sto, dvěma sty lety, tak tito lidé jsou velmi dobře integrovatelní v naší společnosti. A myslím si, že to je i pozitivní program, ve kterém by podle mého názoru měla pokračovat i vláda, která přijde po příštích parlamentních volbách. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a další bude paní poslankyně Aulická Jírovcová ve věci rozhodnutí o limitech na Dole ČSA. Prosím.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Tak já děkuji. Vážený pane premiére, interpeluji vás dnes ve věci nového usnesení vlády o posunutí rozhodnutí o územně ekologických limitech na Dole Československé armády do roku 2019. V podkladu vlády Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou uvedeny veškeré dopady a přínosy při rozhodnutích u všech čtyř předložených variant. V podkladu je uvedeno - cituji: "Z hlediska sociálního i ekonomického, příjmů a výdajů státu, příjmů obcí se nejvýhodnější jeví varianta čtyři, tedy plné prolomení na Dole Bílina i na Dole ČSA. Závažným problémem je ale otázka nevyřešení střetu zájmů a přesídlení obcí. Tento problém však naopak přináší nemalé množství možností ke zvyšování podnikatelských, a tak i pracovních příležitostí." Zde bych jen podotkla, že občané Černic a Horního Jiřetína vědí již od 70. let, že ke stěhování z důvodu těžby uhlí dojde. Otázka byla jen kdy a hlavně za jakých podmínek pro dotčené občany.

    Také bych vám, pane premiére, chtěla připomenout, že prolomení limitů na Dole ČSA podporovala především vaše strana, respektive vaši straničtí kolegové. Oni stáli na dolech před horníky a slibovali, že pokud dostane strana ČSSD hlasy, bude Armáda prolomena. Dnes už jste jen potvrdili, že ČSSD v Ústeckém kraji se zařadila mezi strany, které jen slibují, ale sliby neplní. Myslím, že voliči vám to v dalších volbách vrátí. Je mi opravdu smutno z přístupu této vlády k občanům nejen našeho kraje, ale i celé České republiky. Uvést do rizik, destabilizace energetické sítě v České republice připraví tímto rozhodnutím plánovanou likvidaci centrálního zásobování teplem, například i z důvodu neúnosnosti zvýšení cen pro konečné spotřebitele až o 30 %, a řešit sociální dopad až po vašem rozhodnutí neudělá dle mého soudu vláda, která je odpovědná vůči svým občanům. A jen podotknu, že veškerá rizika, která uvádím, jsou obsažena ve vašem podkladu.

    Vážený pane premiére, ptám se vás tedy (upozornění na čas), jak je tedy možné, že vláda rozhodla o variantě číslo dvě, a není nově platné usnesení v rozporu zájmů prosperujícího sociálně a ekonomicky stabilního státu? Děkuji za odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, přirozeně že těžba hnědého uhlí a zejména jeho spalování má negativní vliv na životní prostředí. Důraz bych položil na spalování uhlí, protože když se podíváte na ty negativní externality, tak mnohem menší jsou spojeny s těžbou a mnohem větší jsou spojeny se spalováním hnědého uhlí na našem území v rámci naší energetiky.

    My jsme se v koaliční smlouvě zavázali k tomu, že pokud jde o prolomení těžebních limitů v severních Čechách, je třeba vést další diskusi, a to jako součást definování naší energetické a surovinové politiky s definitivním řešením horizontu příštích dvou let. Na tomhle jsme se dohodli na konci roku 2013, kdy současná vládní koalice vyjednávala koaliční smlouvu. Já jsem přesvědčený o tom, že ten postup, který jsme avizovali v koaliční smlouvě, naše vláda naplnila. My jsme totiž nerozhodovali izolovaně pouze o územně ekologických limitech v Ústeckém kraji, ale rozhodovali jsme nejprve o energetické koncepci státu. Vláda nejprve v letošním roce schválila energetickou koncepci a ta energetická koncepce není primárně založená na využívání uhelných zdrojů pro výrobu elektrické energie v České republice. Energetická koncepce počítá s tím, že tady budou dva hlavní pilíře energetiky. Ten první pilíř budou jaderné zdroje, které budou rozvíjeny v lokalitě stávajících dvou jaderných elektráren, to znamená Dukovany a Temelín, a tím druhým pilířem budou obnovitelné zdroje v celém spektru, které jsme schopni reálně, za rozumných podmínek i z hlediska přírodních zdrojů v České republice využívat. Čili pilířem naší energetiky podle schválené koncepce už nebude uhlí, ale bude jádro a budou obnovitelné zdroje. Pokud jde o pozici uhlí v energetice, jeho váha bude nadále položena do oblasti teplárenství a do oblasti užití uhlí pro vytápění domácností. Pokud jde o podíl na výrobě elektrické energie, bude uhlí na třetím, čtvrtém místě společně s využitím plynu.

    Čili první rozhodnutí, které vláda učinila, je schválení energetické koncepce. Pak jsme také schválili koncepci využívání jaderných zdrojů v České republice a rozhodli jsme o tom, že vláda bude podporovat rozšíření a obnovu bloků v elektrárnách Dukovany a v elektrárnách Temelín. To bylo druhé důležité rozhodnutí, které jsme učinili. A to třetí rozhodnutí v kontextu surovinové politiky je otázka prolomení, nebo spíše posunu, posunu územně ekologických limitů. Já nemám příliš rád, když se používá slovo prolomení, protože to navozuje situaci, jako by už potom žádném limity neplatily. Ony samozřejmě ty limity platí i nadále, ale posouvají se v rámci příslušného území. My jsme se rozhodli posunout limity pouze na Dole Bílina a rozhodli jsme se neměnit územně ekologické limity na Dole ČSA. Já jsem přesvědčený o tom, že je to správné rozhodnutí, protože my jsme schopni v tuto chvíli garantovat potřebu využití uhlí na Dole Bílina, ale panuje velká nejistota o tom, jestli vůbec bude potřeba uhlí, které by se vytěžilo na Dole ČSA. Čili ta jistota tady není a spíše ty informace, které má vláda k dispozici, hovoří o tom, že toto uhlí by v takovém rozsahu potřebné nebylo.

    Navíc na ČSA přece všichni víme, že tam je velký a zásadní střet zájmů. V případě, že by tam pokračovala povrchová těžba za limity, tak by to vyžadovalo bourání obcí nebo částí obcí. Teď mluvím o Horním Jiřetíně a Černicích. Tyto obce včetně i města Litvínova se stavěly a staví negativně k posunu územně ekologických limitů na ČSA. Pro vládu je ale klíčová i otázka zaměstnanosti. Rozhodnutí o tom, že posuneme limity na Bílině, neposuneme na ČSA, vláda doprovodila úkolem pro ministry, abychom připravili program, sociální program pro Mostecko tak, abychom v příštích letech kompenzovali pracovní místa, která eventuálně zaniknou na Dole ČSA. Současně také budeme chtít zapojit i Severočeské doly, které jsou ve vlastnictví společnosti ČEZ, aby nově vytvářená pracovní místa na Dole Bílina byla využitelná i pro lidi, kteří budou odcházet z Dolu ČSA. Čili nejenom rozhodnutí o územně ekologických limitech, ale také o sociálním programu pro Mostecko. A vláda je připravena podporovat investice na Mostecku, které povedou k tomu, aby tam vznikala alternativní pracovní místa. Takže v žádném případě nám není lhostejné, co se bude dít na Mostecku, zejména v situaci, kdy ten region je dlouhodobě postižen velkou nezaměstnaností.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má prostor pro doplňující dotaz.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Tak já děkuji panu premiérovi za odpověď, ale nemám tolik času. To znamená, že nemohu tady položit těch otázek, nebo spíš mu rozporovat tvrzení, která tady říkal. Ale samozřejmě dneska mám interpelaci ještě na pana ministra Mládka, kde budu tedy konkrétnější, i na paní ministryni Marksovou, kde tedy dostala i úkol v rámci té nezaměstnanosti. To znamená, že se možná dostaneme i více do jádra té problematiky. A jenom bych chtěla říci, že v současné době je spotřeba pro teplárny přes 7 milionů tun uhlí za rok, plus elektrárna Ledvice, která potřebuje minimálně 3 miliony tun uhlí za rok. Ale v koncepci, která je připravena, bude se snižovat vlastně těžba uhlí po roku 2030 na Dole Bílina na nějakých - z 8 na 4,5 milionu tun uhlí, to znamená, že to uhlí tady chybět prostě bude. A myslím si, že ta tvrzení nejsou prostě všechna pravdivá a dochází tam k velkým rozporům.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi ještě, abych tedy doplnil svoji odpověď. Primárně by uhlí, které se v příštích letech vytěží na Bílině - a samozřejmě to, že vláda posunula na Bílině územně ekologické limity neznamená, že zítra je možné začít těžit ve větším rozsahu. Samozřejmě tady bude muset podle zákona nastat příslušný proces a budou tady muset být všechna potřebná povolení pro to, aby těžba mohla být rozšířena. Ale to uhlí, které bude vytěženo na Bílině, by primárně mělo být směřováno do tepláren a mělo by být k dispozici domácnostem. Podle analýz, které máme k dispozici, tak pro teplárny a domácnosti bude uhlí vytěžené na Bílině nezbytné. Jinak bychom se dostali do situace, že by Česká republika spalovala dovážené hnědé uhlí. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelací bude interpelace pana poslance Antonína Sedi ve věci odborného vzdělávání. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený předsedo vlády, dlouhodobým problémem naší ekonomiky je nedostatek zaměstnanců s odborným a technickým vzděláváním. Nejedná se pouze o nedostatek techniků, konstruktérů, technologů, ale i obráběčů kovů, svářečů či klempířů. Dokonce v souvislosti s migrační krizí se Hospodářská komora vyjádřila, že klidně přijme 5 000 migrantů pro náš průmysl. S nedostatkem pracovníků se potýká snad každá průmyslová firma. Problémem dneška a blízké budoucnosti je, že rostoucí export i výroba naráží na nedostatek zaměstnanců zejména s odborným a technickým vzděláním. To může omezit růst hrubého domácího produktu, což by mělo obrovské negativní dopady na státní a veřejné rozpočty, ale i na celou společnost.

    Proto se chci zeptat, pane premiére - tato vláda se zavázala k podpoře odborného a technického školství. Podle mého názoru i názoru odborníků jedině praxe studentů středních odborných škol na pracovištích zaručuje kvalitu odborné přípravy. Proto se ptám, jaké konkrétní kroky připravuje vaše vláda, aby byli zaměstnavatelé dostatečně motivováni k poskytování praxe studentům, popř. na další opatření. Děkuji za vaši odpověď.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a slovo má pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, věc odborného vzdělávání, kvalitního odborného vzdělávání, je myslím neuralgickým bodem všech debat o reformě školství. Školství reformu potřebuje, vzdělávání reformu potřebuje a je evidentní, že musí dojít k tomu, aby se alespoň některé části a patra naší vzdělávací soustavy propojily s potřebami praxe. To, co jsme zažívali v minulých letech, bylo, že se náš školský systém rozvíjel poněkud mimoběžně s tím, jak se měnila struktura zaměstnavatelů v České republice. Ta se nějakým způsobem ustálila a nyní se ukázalo, že školský systém, zejména pokud jde o střední odborné školství, učňovské školství, tak není založen na principech, které by umožňovaly vysokou míru úspěšnosti absolventů. Takže se setkáváme s určitým paradoxem - nevhodně nastavené struktury vzdělávání, v některých regionech nevhodně nastavené struktury oborů v rozporu s tím, jaká je potřeba praxe. A tohle všechno je umocněno demografickým poklesem, ke kterému v posledních letech dochází, pokud jde o absolventy středních odborných škol a učilišť. Čili snižuje se nám počet absolventů těchto škol celkově a ještě i to menší množství absolventů učilišť a středních odborných škol tak nemá úplně vhodnou strukturu vzdělání z hlediska potřeb praxe.

    Já jsem velmi rád, že tady byl realizován projekt, který je myslím důležitý pro budoucí debatu, a to je projekt Pospolu, který byl realizován mezi Svazem průmyslu a dopravy a Ministerstvem školství a byla to vlastně podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi. Cílem toho projektu, který vlastně byl finalizován, a už jsou k dispozici závěry, je navrhnout systémové změny včetně legislativních, které povedou k efektivnější a snadnější spolupráci mezi školami a firmami. Mimo jiné otázka usnadnění přechodu absolventů ze školy do praxe, podpora jejich uplatnění v oboru, zvýšení kvalitativní úrovně kompetencí absolventů tak, aby odpovídaly potřebám zaměstnavatelů, o tom už jsem mluvil, slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce a zvýšení atraktivity odborného vzdělávání pro mladé lidi. Čili ten projekt byl realizován, máme k dispozici závěry a teď je velmi důležité, aby na základě těchto závěrů Ministerstvo školství postupovalo při změnách, které se v oblasti odborného školství připravují.

    Ministerstvo školství také zveřejnilo v lednu letošního roku metodické doporučení k výuce vzdělávacího oboru Člověk a svět práce na druhém stupni základních škol, kde doporučuje základním školám věnovat zvýšenou pozornost technické výchově v rámci tohoto vzdělávacího oboru. S účinností k 1. lednu roku 2014 se změnil zákon o daních z příjmů a ten poskytuje nyní daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří umožňují praktické vyučování ve svých zařízeních. Novela školského zákona stanoví povinnost středních škol využívat jednotně stanovených zadání závěrečných zkoušek v oborech středního vzdělávání s výučním listem od školního roku 2014-2015. A Ministerstvo školství také od roku 2014 pravidelně vyhlašuje rozvojový program na podporu odborného vzdělávání, který finančně podporuje střední školy při zvyšování kvality vzdělávání v oborech podle poptávky na trhu práce. Samozřejmě že je snaha, aby se taky v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost využily evropské peníze pro projekty technického vzdělávání včetně kariérního poradenství, jazykového vzdělávání, a je tady celá řada konkrétních projektů, které byly podpořeny.

    Pokud jde o další aktivity, které Ministerstvo školství připravuje, a tady si myslím, že by určitě podrobnější informace podala paní ministryně Valachová, tak je to otázka rozvoje dalších prvků polytechnického vzdělávání, využití výzev v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, vzdělávání pedagogů, podpora spolupráce škol a zaměstnavatelů, rozvoj mimoškolních vzdělávacích aktivit spojených se začleňováním dětí, které jsou ohroženy předčasným odchodem ze vzdělávání, to je také důležitá věc, a samozřejmě pravidelná analýza oborové soustavy ve spolupráci se zástupci resortů a zaměstnavatelů tak, aby se ta struktura pružněji přizpůsobovala potřebám trhu práce v příštích letech.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec má doplňující dotaz. Prosím.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Já souhlasím s nutností propojit školský systém s požadavky pracovního trhu, o tom se diskutuje hodně dlouho. Ten projekt Pospolu také znám a podporuji jej, protože také vidím spolupráci firem se školami jako tu správnou cestu. Nicméně problémem je i skutečnost, že si podniky někdy navzájem přetahují zaměstnance, že ten podnik je vychová, má tu praxi a potom je ti druzí, kteří se na tom nepodílejí, přetahují. Také systém technického vzdělávání je náročný, a to nejen odborně, ale i finančně. Řada krajů to řeší různými stipendii či přímou podporou technických škol.

    Pane premiére, nemyslíte si, že je třeba začít v rámci školského systému podporovat technické školství daleko razantněji? Osobně si myslím, že řada firem to již pochopila, pochopila svoji roli a zajišťuje si na vlastní náklady budoucí zaměstnance. Přiznám se osobně, že vidím rezervy i v neefektivních rekvalifikacích, protože nezaměstnaných v naší zemi je stále hodně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já se nedomnívám, že by firmy měly suplovat řekněme teoretickou výuku v rámci odborného vzdělávání, v rámci středního odborného školství nebo technického školství. My jsme samozřejmě velmi blízko Rakouska a Německa, kde probíhá ten systém duálního vzdělávání, ale on je velmi silně založen na tom, že rakouské nebo německé podniky jsou schopny velmi efektivně spolupracovat v různých svazech a hospodářských komorách. A třeba v Rakousku tu odpovědnost na straně zaměstnavatelů za vzdělávání zčásti nese i tamní hospodářská komora, která má mj. povinné členství. Něco takového u nás není a je zejména problém pro malé, střední podniky a pro začínající podniky, aby participovaly nějak dlouhodobě na odborné přípravě a vzdělávání. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude pan poslanec Tomio Okamura ve věci referenda o vystoupení z EU 1. Prosím.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, dovolte mi přímou stručnou otázku. Čeští občané chtějí hlasovat v referendu o vystoupení či setrvání v Evropské unii, jelikož dochází k nevratným krokům poškozujícím zájmy většiny obyvatel a poškozujícím suverenitu České republiky. A brzy může být pozdě. Umožní vaše strana, vaše vláda a vaše koalice, aby občané mohli v demokratickém hlasování sami rozhodnout, zda Evropské unii věří a chtějí v ní setrvat, nebo ne?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, na rozdíl od doby, kterou já si ještě dobře pamatuji, to byl rok 1992 a tehdy se dělilo Československo, tak tehdy jsme nedostali možnost, abychom se k tomu jako občané vyjádřili v referendu. Nikdo se nás na to nezeptal. Když jsme se ptali, proč nemůžeme hlasovat a nemůžeme se přímo vyjádřit k otázce rozdělení státu, tak nám tehdy, tuším, Václav Klaus vzkázal, že jsme přece hlasovali ve volbách a že to stačí.

    V okamžiku, kdy jsme se rozhodovali o vstupu do Evropské unie, tak to přece bylo jinak. O vstupu do Evropské unie rozhodli v přímém hlasování občané České republiky. Bylo referendum o vstupu do Evropské unie. A je to dobře, že to referendum bylo, že o tom nerozhodovala jenom tehdejší politická reprezentace, protože to byl zásadní krok, který Česká republika podnikla. A já ten zásadní krok vnímám jako krok v logice našich dějin. V logice našich dějin, které vůbec nebyly jednoduché. Víte, že my ležíme ve středu Evropy, bloky se různě vždycky podělily o střed Evropy. Jednou jsme patřili k jednomu uskupení, podruhé k jinému. A Česká republika je země, která podle mého názoru patří do vyspělé Evropy, patří na Západ, a já vnímám vstup do Evropské unie jako krok, který je v logice našich dějin a našeho místa, které v Evropě máme. A velice děkuji občanům České republiky, že když bylo referendum před více než deseti lety, tak že se rozhodli hlasovat výraznou většinou pro vstup České republiky do Evropské unie. Na rozdíl od rozdělení Československa lidi nikdo neobešel a každý měl možnost říct "ano" nebo říci "ne". Já jsem šel hlasovat v referendu a řekl jsem "ano".

    Dnešní migrační krize otevírá otázku, kterou i pan poslanec Okamura tady nastolil, jestli by tedy nebylo lepší v rámci řešení migrační krize vystoupit z Evropské unie. Já jsem přesvědčený o tom, že by to lepší nebylo. Žádná země sama o sobě, dokonce ani Německo, ale ani Česká republika, není schopna řešit migrační krizi. Žádná země sama o sobě, podívejte se dneska na Slovinsko nebo Chorvatsko, není schopna zvládat migrační krizi. Ten pohyb je tak velký, ty příčiny jsou tak zásadní, že čelit tomu jako jednotlivý, individuální osamocený stát, i kdybychom se obehnali dvojitým plotem, tak stejně ta migrační krize Českou republiku zasáhne. Je lepší takto vážné krizi čelit v rámci Evropské unie.

    Druhý důvod, proč si myslím, že je dobře, že je tady Evropská unie nebo že řada zemí má naději na to, že vstoupí do Evropské unie, je fakt, že kdyby tady Evropská unie nebyla, podívejte se třeba dneska, co se odehrává na Balkáně, ta migrační krize prudce zhoršuje vztahy mezi jednotlivými státy. A Evropská unie je ta nejlepší prevence toho, že ty zhoršené vztahy mezi jednotlivými státy nepřejdou ve válečný konflikt. My jsme tady v Evropě už války měli a víme, jak velmi snadno války vznikají. Migrační krize zhoršuje vztahy mezi státy, ale Evropa je schopna tyto věci řešit. Proto je dobře, že tady máme Evropskou unii i jako prevenci eventuálního konfliktu, který by na základě migrační krize mohl vznikat.

    Já nebudu podporovat myšlenku na referendum o vystoupení z Evropské unie. Myslím si, že pro to nejsou ani ekonomické, ani sociální, ani právní důvody. Kdybychom vystoupili z Evropské unie, tak bychom zhoršili sociálně-ekonomickou situaci našich občanů. A vůbec tady nejde o evropské peníze. To je věc, která jednoho dne skončí. Nebudeme věčně dostávat evropské dotace a musíme se připravit na to, že ta doba se začíná reálně blížit. Ale jde o investice. Nejsou důležité dotace, ale jsou důležité investice. Země, která je součástí Evropské unie, tak garantuje určitý standard zacházení s investory. Jde o bezpečnost, jde o stabilitu. Tohle jsou všechno věci, které si myslím, že tvoří významnou součást výhody toho, že jsme členy Evropské unie. A nikdo se na mě nemůže zlobit, že jako předseda vlády nedoporučuji cestu, která by pro Českou republiku byla cestou ke zhoršení životní úrovně občanů, cestou do nejistoty, cestou do bezpečnostního rizika. Já myslím, že v dnešním světě není radno, aby země zůstávala na řešení těch vážných problémů sama. Je dobře, že máme partnery, je dobře, že máme spojence.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, neříkáte pravdu. Například Švýcarsku se imigrační krize vyhýbá a není členem Evropské unie. Velká Británie také chystá referendum o vystoupení z Evropské unie a není tam například ani Norsko a další země. A potvrdil jste, že opovrhujete názorem občanů a nechce jim umožnit, aby sami rozhodli o své budoucnosti ve své zemi, přestože značná část veřejnosti si členství v EU nepřeje.

    Jednací řád Sněmovny mi bohužel neumožňuje na vás mluvit déle než jednu minutu, stejně jako cenzura v českých médiích mi neumožňuje svobodně říkat pravdu o dění v této republice. Proto vás vyzývám na souboj. Po ukončení dnešního jednání, tzn. interpelací, jsem připraven si stoupnout společně s vámi před kameru, kterou tady máme v zákulisí připravenu v aktech, a oba řekneme občanům v přímém názorovém souboji, co si myslíme o přijímání nezákonných imigrantů do České republiky. Jestli nemůžete dnes, domluvíme se tento týden na jiném termínu. Video zveřejníme na sociálních sítích a já vám garantuji, že to bude bez cenzury a manipulativního střihu. Ať občané sami svobodně a na základě úplných informací rozhodnou, kdo z nás dvou má pravdu a jakou budoucnost pro svou zemi demokraticky zvolí. (Předsedající upozorňuje na čas.) Přijímáte můj návrh na takový přímý názorový souboj se mnou? Ano, nebo ne?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já myslím, že tohle jsou interpelace Poslanecké sněmovny na předsedu vlády a já budu vystupovat v rámci toho, co jsou interpelace Poslanecké sněmovny na předsedu vlády, nebudu tady propagovat Okamura TV nebo jakýkoli jiný mediální projekt. Děkuji. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude pan poslanec Marek Benda ve věci ministr Pelikán. Prosím.

  • Poslanec Marek Benda: Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, já bych se vás rád chtěl zeptat na vašeho ministra, kterému se již obecně ve Sněmovně přezdívá paní Columbová. Všichni o ní slyšeli, ale nikdo ji nikdy ještě neviděl. Ministr, kterého by se normálně člověk asi ptal tady přirozeně, ale vzhledem k tomu, že na interpelacích byl jenom jednou, tak je těžko možné se ho ptát. A dobře víte, že už i na ústavněprávním výboru, a to napříč politickým spektrem, zdaleka ne jen z iniciativy opozice, došla trpělivost s tím, jak ministr Pelikán nechodí nikam, nebaví se s nikým a jediné, co umí, je dělat tiskové konference, na kterých představuje návrhy, které nemají šanci projít. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda vlády odpoví.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. (S úsměvem.) Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem se snažil zjistit, jak je to s neúčastí pana ministra Pelikána na té stávající schůzi Poslanecké sněmovny. Informace, kterou jsem obdržel, je, že pan ministr čerpá dlouhodobě plánovanou dovolenou. Ta dovolená by podle informací, které jsem obdržel, měla trvat zhruba čtrnáct dní. Po pravdě řečeno, není mi známo místo, kde pan ministr Pelikán tuto dovolenou čerpá, a ani to nemám ve zvyku zjišťovat u ostatních členů vlády. Já jsem byl panem ministrem Pelikánem informován o tom, že se chystá na podzim letošního roku čerpat takto delší dovolenou, ale po pravdě řečeno jsem si neuvědomil, že se to bude protínat právě se schůzí Poslanecké sněmovny, kde bude tak striktně vyžadována účast všech členů vlády. Čili tolik tedy k dovolené pana ministra Pelikána.

    Nicméně já asi nebudu polemizovat s tím, že pan ministr Pelikán má před sebou spoustu práce, a určitě mu vyřídím poptávku z řad poslanců a poslankyň Poslanecké sněmovny po jeho intenzivnějším zapojení do debat, které se na půdě Poslanecké sněmovny vedou. Takže určitě s panem ministrem Pelikánem budu mluvit po jeho návratu z dovolené. Vyřídím mu, že by se měl účastnit intenzivněji jednání orgánů Poslanecké sněmovny, a samozřejmě budu chtít, aby Ministerstvo spravedlnosti plnilo úkoly, které má na základě legislativního plánu vlády, tak jak to chceme i po ostatních členech vlády.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane premiére, já vím, že to je koaliční ministr, takže ho nemáte úplně ve své moci. Ale přece jenom jste předseda vlády, a když někdo přestane úplně fungovat, tak je nezbytné, aby i předseda vlády, pokud se jedná o koaličního partnera, ho vyměnil. Ten problém zdaleka není jen ve Sněmovně. Já se obávám, že ani už v odborné veřejnosti neexistuje nikdo, kdo by ještě věděl, jak pan ministr Pelikán vypadá a kdo by znal jeho názory dřív, než je řekne na tiskové konferenci. To je prostě věcný problém, který si myslím, že vy jako předseda vlády musíte vnímat a musíte řešit. A já vás vyzývám, aby se pan ministr z dovolené už nevracel. (Úsměv v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pan předseda vlády.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, především chci říci, že nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že si nikdo nepamatuje, jak pan ministr Pelikán vypadá. Já si to ještě pamatuji. A navíc musím říci a potvrdit, že pan ministr Pelikán velmi pečlivě a pravidelně dochází na jednání vlády. Čili rozhodně si nemůžu stěžovat na to, že by se jednání vlády pan ministr Pelikán neúčastnil. A to je řekněme jedna věc, kterou chci poznamenat.

    Druhá věc. Já chápu, že opozice má tendenci vidět práci ministrů černě a kritizovat ji. Je to úkolem opozice. Na druhou stranu jsem rád, že se daří některé věci, které i v resortu spravedlnosti jsme chtěli, aby se realizovaly. A teď zmíním třeba otázku novely zákona o konkurzu a vyrovnání, insolvenčního zákona, kde ten návrh už byl předložen do Legislativní rady vlády a je to věc, po které byla poměrně silná poptávka, a jsem rád, že legislativní práce v této oblasti pokročily. Takže jenom jeden konkrétní příklad toho, že přece jenom na Ministerstvu spravedlnosti se ledacos děje.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude paní poslankyně Strnadlová ve věci zvýšení platů ve... státním sektoru, předpokládám. Prosím.

  • Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já doufám, že já nebudu mluvit o paní Columbové, ale budu mluvit o něčem, co nakonec skutečně všichni uvidíme.

    Pane premiére, vláda nedávno rozhodovala o zvyšování platů pro státní zaměstnance. Jde mi především o učitele, hasiče a policisty. Jsou to profese s vysokým společenským kreditem, a proto se vás chci zeptat, co konkrétně mohou od slibovaného zvýšení platů očekávat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda vlády má prostor.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já myslím, že rozhodnutí o zvýšení tarifních platů je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí, které vláda v posledních měsících učinila, protože řeší otázku vývoje mezd pro zaměstnance veřejného sektoru, kterých je v České republice několik set tisíc. Já chci především požádat o to, abychom když se vede debata o zvýšení tarifních platů, důsledně používali pojem zaměstnanci veřejného sektoru a neříkali úředníci. Protože úředníci, to jsou zejména lidé, kteří jsou pod zákonem o státní službě, těch je něco kolem 70 tisíc. To jsou skutečně úředníci, kteří mají klotové rukávy a pracují zejména na ústředních orgánech státní správy. Ale když mluvíme o zaměstnancích veřejného sektoru, tak jsou to zejména učitelé, těch je nejvíc, pak jsou to hasiči a policisté, těch je také hodně, ale jsou to samozřejmě i další lidé, např. ti, kteří pracují na finančních úřadech a starají se o výběr daní, nebo lidé, kteří pracují na úřadech práce a starají se o fungování sociálního systému. Takže jsou to zaměstnanci veřejného sektoru.

    Já jsem velmi rád, že se nám podařilo letos najít peníze, tzn. že zvýšení platů nebude až od 1. ledna, ale že se nám povedlo dohodnout se v koalici a zvýšení platů bude od 1. listopadu letošního roku. Chci vás informovat o tom, že vláda už schválila příslušné tarifní nařízení. Schválili jsme ho po cestě do Ústí nad Labem, tzn. všechna rozhodnutí byla přijata. Je zajištěno financování. Finanční prostředky budou restrukturalizovány v rámci výdajů státního rozpočtu, tzn. resorty dostanou navýšení peněz tak, aby mohly přidat k tarifu 3 % od 1. listopadu letošního roku. A to zvýšení tedy bude pokračovat v příštím roce.

    Samostatná kapitola je otázka zvýšení platů lidí, kteří pracují ve zdravotnictví. My jsme se dohodli na tom, že to zvýšení platů nebude o 3 tarifní procenta, ale bude o 5 %. Souvisí to s tím, jaký máme dneska problém ve zdravotnictví, a ten se týká zajištění personálního zabezpečení. My samozřejmě máme zdravotní systém převážně financovaný ze všeobecného zdravotního pojištění a logicky pacienti - a kontrolují to pojišťovny - vyžadují, aby byly určité standardy, a ty se týkají také počtu personálu ve zdravotnických zařízeních. Začínáme mít problém, protože na Slovensku se zvedly platy zdravotních sester. Zavedli tam euro. Koruna oslabila vůči euru v tom uplynulém období. Existuje velmi silná poptávka po našich lékařích a zdravotním personálu v Německu, tzn. čelíme dnes odlivu kvalifikovaných pracovních sil ve zdravotnictví na západ. Část těch lidí se vrací na Slovensko. A pokud nebudeme mzdově konkurenceschopní, tak nebudeme schopni garantovat občanům kvalitní zdravotní péči. Proto ne 3 % ve zdravotnictví, proto 5 % ve zdravotnictví.

    Nařízení vlády bylo schváleno a úhradová vyhláška by měla zajistit navýšení plateb ze systému zdravotního pojištění. A v rozpočtu, který tady teď projednáváme v Poslanecké sněmovně, tak je zvýšení plateb za státní pojištěnce, tzn. jakýsi příspěvek k tomu, aby v tom systému zdravotního pojištění na navýšení platů byly finanční prostředky. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně si nepřeje dále vystoupit. Šanci má pan poslanec Klučka. Prosím. Pardon, pane poslanče. Omlouvám se, ještě omluvím pana poslance Junka od 15.30. Prosím.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Děkuji paní poslankyni, že ještě umožnila mé vystoupení s interpelací.

    Zároveň mi úvodem dovolte, pane premiére, takovou malou noticku. Já jsem většinou obviňován z toho, že mám nachystané interpelace na pana premiéra, abychom využívali času. Tentokrát přesvědčím všechny přítomné, že tomu tak není, protože těžební limity už tady proběhly a byly předneseny paní kolegyní Aulickou, takže mě nikdo nemůže podezřívat z toho, že bych se s ní domlouval na tom, aby odpověděla i na moji interpelaci. Já tedy změním téma a předpokládám, že jako premiér na něj budete umět zareagovat.

    V České republice roste ekonomika a klesá nezaměstnanost, ale zároveň roste počet sociálně vyloučených lokalit. Zvyšují se rizika bezpečnosti v této lokalitě. Zvyšují se sociální rizika. Následkem toho jste se tedy minulý týden sešel se starosty měst z vyloučených lokalit. Mě by zajímalo, jaká témata a jaké závěry jste na této schůzce se zástupci samospráv projednal.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Změna tématu interpelace. To je celkem unikátní, ale pan premiér rád odpoví.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, pokusím se využít ten čas, který snad ještě zbude do konce interpelací, abych odpověděl. Otázka sociálně vyloučených lokalit je opravdu vážná. Je to samozřejmě zase paradoxní, protože podle studie, která byla zveřejněna nedávno a která zahrnuje několik uplynulých let, vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit.

    Víte, že na Úřadu vlády funguje Agentura pro sociální začleňování. O této agentuře se mluvilo zejména v okamžiku, kdy došlo k výměně jejího vedení. Tehdy to nebyla jednoduchá situace. Já jsem se osobně účastnil jednání a mým zájmem bylo, aby se agentura nerozpadla, aby tam pokud možno zůstali schopní zaměstnanci, a jsem velmi rád, že nový ředitel agentury, který byl vybrán v rámci výběrového řízení, je člověk, který je schopen zajistit, že agentura teď připraví využití poměrně velkého množství peněz z Evropské unie, které můžeme využít pro stabilizaci situace v sociálně vyloučených lokalitách. Pro integrované projekty, které koordinuje Agentura pro sociální začleňování, bude k dispozici zhruba 10 mld. korun v příštích letech. Je to myslím veliká příležitost, a já to říkám i tady při interpelacích, abych to zdůraznil, pro všechny obce, které se do projektů chtějí zapojit. Je to šance získat zdroje na projekty právě v těchto lokalitách.

    Já jsem strašně rád. Já jsem se schválně chtěl sejít se starosty měst a obcí, abych od nich slyšel, jak vnímají činnost Agentury pro sociální začleňování, jak vnímají aktivity vlády, kde vidí problémy. Mohu říci z hlediska porady, kterou jsme měli, že za prvé agentura není problém. V minulosti si řada obcí stěžovala na to, že agentura nefunguje, že nemá žádný přínos. Zdá se mi z té debaty, že agentura přestává být problém jako instituce a že se teď všichni soustředí na to, aby skutečně došlo ke koordinování aktivit a bylo možné efektivně využít projekty, které je možné v příštím období realizovat.

    Druhý závěr, který mám, je, že velký problém je sociální bydlení a bydlení jako takové. V sociálně vyloučených lokalitách máme problém s kriminalitou, máme problém i s kriminalitou mládeže, máme problém s nezaměstnaností a máme problém se sociálním bydlením. Pokud jde o bydlení, podařilo se novelami, a děkuji i Sněmovně za to, že novela byla schválena, omezit zneužívání sociálních dávek na ubytovnách, ale problém se nám přesouvá do bytů. To znamená, že podnikavci využívají nízké ceny bytů v sociálně vyloučených lokalitách, místo ubytoven si pořídí skupinu bytů, pronajímají tyto byty za částky, které neodpovídají obvyklému nájemnému. Čili tady potřebujeme ještě legislativu doplnit a potřebujeme, abychom měli cenovou mapu, která zajistí stropy pro poskytované sociální dávky na bydlení. Máme tady stále problém v bydlení, přesouvá se nám postupně z ubytoven do bytů. Ubytovny jsme zregulovali, byty jsou problém.

    Další zpětnou vazbu, kterou mám, je, že zafungovalo to opatření vlády, které realizovalo Ministerstvo životního prostředí, a to je omezení výkupu kovů ve sběrnách. Vedlo to k výraznému snížení kriminality, která v minulosti právě s tímto fenoménem byla spojená. I toto opatření zafungovalo. Ukázalo se, že to bylo dobře, že jsme omezili a vlastně znemožnili hotovostní platby v této oblasti. Pomohlo to. Určitě to, co funguje velmi dobře, jsou různé programy preventistů v těchto lokalitách - program domovníků, opět velmi dobrá věc. Ministerstvo práce a sociálních věcí je schopno poskytovat finanční prostředky i do této oblasti v rámci programu aktivní politiky zaměstnanosti.

    Ještě k aktivní politice zaměstnanosti. Já jsem rád, že Ministerstvo práce provedlo určité změny, které se týkají podmínek pro zaměstnávání lidí na veřejně prospěšné práce. To znamená, že je možné tyto lidi zaměstnávat nejenom rok, ale třeba dva roky. To je důležitá věc. Volají starostové obcí, které mají sociálně vyloučené lokality, po obnovení institutu veřejné služby. Další poznatek. Vím, že legislativa teď leží v Poslanecké sněmovně. Požádal jsem paní ministryni Marksovou, abychom už jako vláda tlačili na dokončení projednávání, protože to, co se stalo v minulosti s veřejnou službou, tento institut zdiskreditovalo. Ukazuje se, že pro část lidí je to aktivizační nástroj, který je skutečně může aktivizovat. Nesedí doma, nepobírají jenom dávky, ale účastní se veřejně prospěšných prací, ale nemůže to být veřejná služba, která byla šita za ministra Drábka, ale musí to být veřejná služba, která lidi bude motivovat. Budou tam mít šanci si něco přivydělat v rámci této veřejné služby k dávkám, které by jinak dostávali bez toho, aniž by měli pracovní aktivitu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si nepřeje doplňující dotaz. Zeptám se paní poslankyně Válkové, jestli ve zbývajících dvou minutách chce položit dotaz panu premiérovi. Prosím.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážený pane premiére, musím omezit dotaz jenom na jednu větu a dám vám svoje podrobnější písemně zpracované otázky k zodpovězení.

    Mě by zajímalo, zda vám někdy v minulosti pan Bílek jako ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů vysvětloval například, jakým způsobem zajišťuje nezávislost kontrolního oddělení GIBS, jaké jsou výsledky činnosti tohoto odboru, jestli někdy předložil komparaci informací shromážděných specializovaným odborem, který shromažďuje poznatky o trestné činnosti policistů na území České republiky, s vyšetřovacím spisem pana Netušila, zda reagoval GIBS na činnost a aktivity a doporučení ombudsmanky paní Besserové, která upozorňovala na odchody řady kriminalistů z Krajského ředitelství policie v Olomouckém kraji, a vůbec, zda pan Bílek vám jako orgánu, kterému je odpovědný, premiérovi České republiky, předložil zprávu o tom, jakým způsobem a s jakými výsledky spolupracuje GIBS se specializovanými celorepublikovými útvary: Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já se velmi omlouvám, ale tento dotaz zůstane v rovině řečnické, protože už pan předseda vlády nebude mít prostor vám odpovědět.

  • Poslankyně Helena Válková: Dobře. Takže já končím a předám písemné vyhotovení panu premiérovi. Budu doufat, a jak ho znám, tak mohu věřit, že se určitě dočkám konkrétní a přesné odpovědi. Děkuji, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Děkuji i panu premiérovi a požádám o vystřídání. Budeme pokračovat v interpelacích na jednotlivé ministry.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne. Já poprosím prvého vylosovaného a tím je pan poslanec Kučera, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Brabce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v pondělí tohoto týdne vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL rozhodla o prolomení ekologických limitů těžby, a co je naprosto bezprecedentní, rozhodla také vaším hlasem, hlasem ministra životního prostředí. Ekologické limity těžby byly stanoveny v roce 1991 a limity se zabývaly takové kapacity na poli ochrany přírody, jako je pan Ivan Dejmal, Bedřich Moldan nebo pan Josef Vavroušek. Vy jste, pane ministře životního prostředí Brabče, s dvouletou zkušeností z výkonu funkce ministra životního prostředí, a pokud je mi známo, s nulovou vědeckou činností v oblasti ekologie práci těchto českých vědců a osobností absolutně popřel. Své rozhodnutí hlasovat pro prolomení limitů následně obhajujete i v médiích, kde tvrdíte, že z pohledu ochrany přírody je prolomení ekologických limitů těžby zanedbatelné a že hlavním problémem je pouze spalování uhlí v teplárnách, což by patrně nevyslovil žádný evropský ministr životního prostředí.

    Chtěl bych vás, pane ministře, požádat o odborně vyargumentované stanovisko Ministerstva životního prostředí, jak je možné, že povrchová těžba o rozloze 5 x 5 km nemá negativní dopad na krajinu a zdraví lidí.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za položení otázky a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče Kučero, vážené kolegyně, vážení kolegové, samozřejmě, já jsem to řekl, bylo to jedno z nejobtížnějších, ne-li nejobtížnější rozhodnutí, které jsem zatím ve své kariéře ministra životního prostředí udělal, a také jsem řekl, že kdybych se chtěl zakrýt alibisticky, tak už jsem podle orientačního hlasování věděl, že pro to budou hlasovat ostatní členové vlády, a nemusel jsem svůj hlas připojit. Nakonec jsem to udělal, protože převážily ostatní zájmy, a protože jsem se velmi intenzivně dlouho a myslím, že velmi obsáhle, seznámil s danou problematikou v té oblasti, tu oblast jsem několikrát navštívil, mluvil jsem se starosty obcí, mluvil jsem s lidmi z okolních obcí, ať už tedy Braňany, Mariánské Radčice, Horní Jiřetín, Černice a další, a samozřejmě jsem četl veškeré podkladové studie, včetně studie takzvaných externalit. A tak jak jste správně řekl - ale jenom koriguji vaše vyjádření, že je bezvýznamná. Není významná, vy jste ji jenom nazval drancováním krajiny. A pro mě drancování krajiny, kdybychom brali drancování krajiny, tak ona každá těžba může samozřejmě takový zásah mít, ale pak se můžeme bavit o těžbě kameniva, můžeme se bavit o těžbě všech nerostných surovin. A já jsem zde řekl - pro mne jako pro ministra životního prostředí samozřejmě žádná povrchová těžba nemůže mít příznivý dopad na životní prostředí. V tomto konkrétním případě vzhledem k tomu, co bylo získáno tím rozhodnutím, za prvé těžba, resp. prolomení limitů neznamená těžbu, ad a). Těžba bude možná za deset let. Říkám možná. Také se může stát, a já bych tomu byl velmi rád, kdyby k žádné těžbě nedošlo. Česká republika si ale tímto rozhodnutím koupila čas, koupila si čas pro rozhodování o energetické bezpečnosti, o zajištění uhlí pro domácnosti a pro sociálně únosnou cenu tepla.

    Z pohledu dopadů na životní prostředí a zdraví, a to víme oba, skutečně relativně nejmenší, zásadně nejmenší dopad má vlastní těžba. Ta dělá přibližně 2 % těch externalit. A při dostatečně zvládnutých ochranných opatřeních nejen hygienického pásma těch 500 metrů, které jsme prosadili, ale také dalších ochranných opatřeních typu zkrápění a dalších, která budou součástí EIA, hlukové studie a rozptylové studie, se relativní dopad na zdraví a životní prostředí dá minimalizovat. Nikdy nebude nulový, vždycky nějaký bude, ale i s tímto vědomím jsem to rozhodnutí udělal. A znovu říkám, nebylo to rozhodnutí jednoduché. Určitě budu za to kritizován, už jsem kritizován byl. Ale když jste si zase všiml reakce celé řady lidí, tak byly relativně umírněné. Byly umírněné, protože ti lidé prostě věděli, co jsme tím získali a co jsme tím obětovali. S tímto vědomím jsem to rozhodnutí udělal. Věřte, že kdyby okolní obce - nemyslím si, že jsou prostě zlobbované těžaři, protože to by se stalo to samé v případě Horního Jiřetína a Černic, a tam se to zjevně nestalo - kdyby ty obce se tak zásadně bály poškození životního prostředí, tak by vystupovaly mnohem razantněji v případě Bíliny.

    Ale já jsem přesvědčen, že ta rizika lze minimalizovat, a 98 % externalit z těžby je ze spalování uhlí a tam musíme napřít pozornost. Pokud budeme uhlí spalovat ekologicky v moderních, byť menších kotlících nebo v ekologizovaných teplárnách anebo elektrárnách, tak ten dopad na životní prostředí se dá zásadním způsobem snížit. Nejhorší je uhlí dovážet, a tedy nezachovat pracovní místa, a přitom mít zásadní dopad ze spalování na životní prostředí. Toto je menší zlo. A já jsem volil menší zlo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Vážený pane ministře, na základě vašeho vyjádření a vašeho hlasování, které jde přímo proti ochraně přírody a krajiny, bych vás chtěl vyzvat, abyste nepůsobil další škody na životním prostředí a zvážil svoji rezignaci na pozici ministra životního prostředí. Pane ministře, věnujte se spíše oblasti, která je vám evidentně bližší, tedy průmyslu a obchodu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji. Já tu výzvu určitě zvážím, pane poslanče. Myslím, že v příštím volebním období mě můžete nahradit na tomto postu. Bude vám to slušet. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Bendl. Se svou interpelací bude oslovovat pana ministra dopravy Daniela Ťoka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Moje otázka je velmi jednoduchá. Pane ministře, proč jste bez výběrového řízení uzavřel smlouvu s firmou Deloitte na činnost projektového manažera mýtného systému, když jste před několika měsíci výběrové řízení sám zrušil a označil je za nepotřebné, přičemž podotýkám, že podle mých informací společnost Deloitte si najala švédská nebo mateřská společnost Skansky ve Švédsku a u společnosti Deloitte si nechala vypracovat forenzní audit společnosti Skanska Česká republika. Vzhledem k tomu, že jste byl vysokým manažerem společnosti Skanska, nabízí se otázka, jestli se nedostáváte do významného konfliktu zájmů.

    Tentokrát bych to vzal opravdu bez smíchu. Myslím si, že byste měl, pokud se prokáže, že společnost Deloitte dělá forenzní audit pro Skansku ve Švédsku a forenzní audit Skanska Česká republika, že byste měl zvážit další setrvání ve své funkci, protože je to navýsost politováníhodné a je to za hranicí nechci říci slušnosti, ale nechci používat silné výrazy, každý ať si udělá o tom obrázek sám.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo. ***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem rád, že už v této, už v druhé interpelaci pan poslanec Bendl mě vyzval k rezignaci nebo k opuštění ministerstva. Já bych tady rád vysvětlil, co nás vedlo k uzavření smlouvy s firmou Deloitte. Chtěl bych tady říct jenom, že to není smlouva s firmou Deloitte, ale je to Deloitte a CGI dohromady, protože my jsme nehledali firmu, my jsme hledali lidi, kteří nám mohou pomoci. Ještě než se budu zabývat tím vysvětlením, bych ale se rád ohradil, proti některým věcem.

    Za prvé si myslím, že to absurdní obvinění z konfliktu zájmů je natolik absurdní, že snad ani nestojí za odpověď. Já nevím, jestli si prostřednictvím paní předsedající pan poslanec Bendl všiml, že ve společnosti Skanska už téměř rok nepůsobím a nemám vůbec žádný vliv na její aktivity, a upřímně řečeno, ani jsem si nebyl příliš vědom, koho si Skanska pro interní audit, nebo pro forenzní audit objednala, jestli to udělala centrála, nebo neudělala centrála. To jsou věci, které mě ne příliš zajímají. Já jsem slíbil při svém nástupu, že se Skanskou přeruším kontakty, a to jsem udělal. Takže bych chtěl deklarovat, že mi to přijde jako naprosto neuvěřitelná konstrukce. Když jsem ji slyšel poprvé, tak jsem nevěřil, že ji někdo bude ochoten opakovat. Nicméně je to bohužel pravda.

    Já bych se chtěl vrátit k meritu věci. Obrátili jste se na mě i na pana premiéra s otázkami souvisejícími s některými aktuálními kroky Ministerstva dopravy v přípravě provozu mýtného systému po konci roku 2016, kdy vyprší účinnosti smlouvy o službách uzavřené s konsorciem Kapsch.

    V reakci na povinnosti uložené v srpnu vládou se Ministerstvo dopravy pustilo do všech pro věc relevantních činností, ovšem za nových výchozích, či lépe řečeno určujících propozic. Jejich podstatné prvky jsou za prvé připravit a zrealizovat zadávací řízení na provoz stávajícího mýtného systému, a to na provoz po dobu tří let, připravit a zrealizovat zadávací řízení na projektového manažera, jež pro období roku 2019 zpracuje novou koncepci zpoplatnění a pomůže státu zrealizovat zadávací řízení na výběr dodavatele mýtného systému a služeb jeho provozu. To vše pro období roku 2020 až 2030. Za třetí zrealizovat, jak jsem již uvedl, zadávací řízení na posléze uvedené.

    Úspěšné realizaci zadávacího řízení na provoz stávajícího mýtného systému nezbytně předchází uskutečnění jednoho kroku: dosažení dohody s Kapschem o tom, kdy stát získá autorská práva a technickou dokumentaci k aktuální podobě mýtného systému, stejně jako dohoda o tom, jakou podporu z hlediska kvantitativního i kvalitativního bude poskytovat Kapsch subjektu, jenž bude v zadávacím řízení vybrán jako nový dodavatel služeb stávajícího mýtného systému.

    A nyní se dostávám, vážené paní poslankyně a páni poslanci k meritu otázek. Ministerstvo dopravy počínaje dubnem vede náročná jednání s Kapschem. Na řadě stěžejních témat bylo dosaženo věcné shody. Bohužel jsme však na ministerstvu byli nuceni konstatovat, že tato jednání nejsme svými silami schopni dotáhnout do konce, byť to tak z počátku vypadalo. Uvedené je fakt, byť bude kýmkoliv jakkoliv zpochybňován.

    A nyní si položme otázku, co bylo správné, legitimní a legální v tu chvíli učinit. Byl jsem to až já se svými lidmi v lednu a v únoru tohoto roku, kdo upozornil na fatální nedostatky ve smlouvě stran technické dokumentace, autorských práv k mýtnému systému v jeho aktuální podobě, a také jsme se pustili do toho to řešit, protože už nic jiného nezbývá. Jinak se za leden 2017 už žádné mýto nevybere. Proto jsme se v situaci, kdy jsme zjistili, že bez vnější pomoci věc neposuneme dál, snažili zabezpečit to, co je potřeba. Platný zákon o veřejných zakázkách zná způsob zadání, jež v těchto situacích je využitelný a tedy současně zcela zákonný. (Předsedající: Pane ministře, já se moc omlouvám, ale vašich pět minut uplynulo.)

    Takže jenom jestli můžu jednu větu nebo dvě věty. To, co jsme udělali, bylo, že jsme zabezpečili výběr mýta po roce 2016 a udělali jsme to zákonným způsobem. Obviňovat nás z toho, že jsme to udělali nezákonně, je zcela liché. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ještě budete mít evidentně možnost dvě minuty se vyjádřit, protože pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Nezlobte se, pane ministře, to jsou jenom řeči. Vy jste zadal z ruky zakázku za 52 milionů korun na předmět činnosti, jejíž výběrové řízení jste zhruba deset měsíců předtím zrušil. Zrušil jste výběrové řízení a po deseti měsících jste zjistil, že jste pod časovým tlakem, a dal jste z ruky zakázku na 52 milionů korun společnosti, která pravděpodobně bude řešit nebo řeší forenzní audit Skanska Česká republika a všechny kauzy s tím v minulosti spojené. Jestli se to prokáže, pak zkrátka, nezlobte se, ale jako ministr už nadále funkci vykonávat byste neměl.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Já jsem to bohužel nestihl přečíst úplně celé, ale já odpovím jednoduše.

    Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím paní předsedající, já jsem nezadal zakázku společnosti Deloitte na stejný předmět, na který jsem zrušil zakázku. To je zcela jiná činnost, než o které se bavíme. Činnost projektového manažera. Když budete říkat, že není, tak to je možná váš názor, já vám to prokážu. Činnost projektového manažera na tohleto byla dohoda, že zakázka bude, a tu vypíšeme do konce tohoto roku. Já jsem neříkal, že ji nepotřebujeme, já jsem říkal v lednu minulého roku, že ji musíme zrušit proto, protože má závažné nedostatky a jinak by nám ji zrušil ÚOHS, to je hrozně jednoduché. Tohleto co dnes mají dělat specialisté, kteří jsou shodou okolností ve firmě Deloitte a CGI, ti nám mají pomoct napravit věci, které v té smlouvě prostě v pořádku nejsou. A každý ministr přede mnou měl možnost je napravit. Já se jenom ptám, proč to neudělal. A já když to dělám opravdu způsobem, kterým jsem musel, to znamená z krajní nouze, pro mě je mnohem důležitější, že dám zakázku někomu, kdo to spraví a kdo nám pomůže vybírat mýto, protože dva dny nevýběru mýta je víc než těch 52 milionu korun.

    Ještě bych rád řekl jednu věc. Smlouva uzavřená se společnosti Deloitte je koncipovaná tak, že jejím uzavřením nezískal Deloitte právo na vůbec nic, jakoukoliv činnost bude vykonávat až na základě písemných pokynů ministerstva. Tento postup jsme zvolili právě proto, abychom nemohli být úspěšně obviňování z toho, že jsme někomu něco přihráli, nějakou pevnou částku a nic se s tím nedá dělat. Proto bude-li kompetence a kondice Ministerstva dopravy dostatečná, lze služby technicko-organizačního poradce nevyužívat. A já tady zdůrazňuji, toto je smlouva na technicko-organizačního poradce, smlouva na mýtného manažera bude teprve vypsána. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, vaše dvě minuty jsou pryč. Nastává čas pro další interpelaci, se kterou přichází pan poslanec Ondráček, který chce interpelovat nepřítomného pana ministra Pelikána. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Vážený nepřítomný - tradičně nepřítomný - pane ministře. Podle mých informací v současné době Vězeňská služba České republiky má personální podstav cca 400 příslušníků. Nedávno jste půjčili bývalou věznici v Drahonicích, objekt věznice v Drahonicích, Ministerstvu vnitra, kde vzniklo zařízení pro uprchlíky. Nevím, kdo přesně, nebo vím, kdo přesně, ale to není součástí této interpelace, se dohodl s Ministerstvem vnitra, že poskytnete cca 80 nebo 90 příslušníků vězeňské služby na to, aby střežili toto pobytové zařízení. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní mi dovolte, abych načetla omluvu paní poslankyně Válkové, která se omlouvá z dnešního dne od 16 hodin do konce z pracovních důvodů.

    Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Korteho, aby interpeloval pana ministra Hermana. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, příjmem Státního fondu kultury ČR je částka 13 121 920 korun z pronájmu Národního domu na Vinohradech, historicky známého jako Kulturní dům železničářů. Současný nájemce Společnost Národní dům, Kulturní dům železničářů, s. r o., nyní požaduje snížení nájemného z důvodu poklesu zájmu o pronájem prostor v budově a z důvodu celkového poklesu cen nájmů v Praze. V důsledku toho údajně nájemci poklesly zisky z nájmu, takže pronájem je pro něj, chudáka, prodělečný. Odbor investic a veřejných zakázek Ministerstva kultury si nechal zpracovat znalecký posudek na výši nájemného znaleckou kanceláří Jokl Appraisal, která mimochodem v minulosti podobný posudek pro nájemce již byla vypracovala. Tedy in claris, aby bylo jasné o čem mluvím, tato společnost pracuje v žoldu, a tudíž v zájmu nájemce, nikoli v zájmu Ministerstva kultury. Na základě tohoto posudku navrhuje dotyčný odbor žádosti o snížení nájemného vyhovět, a to na částku 10 milionů 500 tisíc korun, to je o celých 20 %.

    Vážený pane ministře, snížením nájemného pečujete o zisk komerčního subjektu. Jak se to srovnává s vaší povinností pečovat jako řádný hospodář o státní majetek? Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, s Národním domem na Vinohradech, který je majetkem státu, je příslušný hospodařit Státní fond kultury ČR. Státní fond kultury pronajímá Národní dům na Vinohradech jako celek společnosti Národní dům, Kulturní dům železničářů, s. r. o., na základě nájemní smlouvy ze dne 24. června 2011. Celkové roční nájemné, tedy za dům a pozemky, je sjednáno ve výši 13 121 920 korun ročně, tak jak bylo uvedeno. V roce 2013 požádal jednatel nájemce mého předchůdce ministra kultury Jiřího Balvína o snížení nájemného z důvodu prokazatelného poklesu obvyklé výše v daném místě a čase. Na podporu svého tvrzení přiložil znalecký posudek vypracovaný společností Jokl Appraisal ze dne 2. prosince 2013. Žádosti nájemce bylo vyhověno a dne 31. prosince 2013 byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, podle nějž nájemné pro kalendářní rok 2014 činí 11 621 920 korun, tedy sníženo o 1,5 milionu korun.

    V roce 2015 požádal jednatel nájemce opětovně o snížení nájemného o 20 %, případně o odprodej celé nemovitosti. Žádost byla přidělena ekonomické sekci Ministerstva kultury. Odbor veřejných zakázek nechal aktualizovat znalecký posudek za účelem stanovení obvyklého nájemného budovy stejným znaleckým ústavem, který vypracoval předchozí znalecký posudek pro nájemce v roce 2013. Na základě tohoto nového posudku ze dne 11. září 2015 doporučil ekonomický odbor nájemné snížit o 20 %, tak jak bylo uvedeno. Věcně příslušný odbor dostal stanovisko ekonomického odboru k posouzení.

    Vzhledem k tomu, že příjmy z nájmů jsou zdrojem Státního fondu kultury, byl návrh na snížení nájemného předložen k projednání Radě Státního fondu kultury jako orgánu, do jehož kompetence dle § 5 zákona 239/1992 Sb., v platném znění, spadá posuzování zásadních otázek tvorby a užití prostředků fondu. Rada Státního fondu kultury jednomyslně snížení nájemného nedoporučila a navrhla, aby byl vypracován nový, nezávislý znalecký posudek. O dané problematice budu jednat s Radou Státního fondu kultury dne 11. listopadu letošního roku. Ještě jsem tedy v této věci nerozhodl a každopádně děkuji za váš zájem.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec - táži se, chce položit doplňující otázku. Vypadá to, že ano. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Pane ministře, já bych rád, abyste se při tom rozhodování zamyslel nad jistým paradoxem, který ta věc obnáší, koneckonců sám jste se o tom zmínil. Chudák nájemce prodělává, ale zároveň opakovaně vznáší nabídku na odkup té nemovitosti, s jejímž hospodařením prodělává. Já tomu nerozumím a doufám, že při svém rozhodování tuto otázku zohledníte. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, chcete reagovat? Ano. Prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážená paní předsedající, vaším prostřednictvím děkuji panu kolegu Kortemu za tento zájem i za to, že skutečně se snaží, aby věci byly v pořádku. Je to i mým zájmem a mohu přislíbit, že skutečně při jednání s Radou Státního fondu kultury zohledním tyto věci, protože je třeba s maximální odpovědností a péčí řádného hospodáře k této otázce přistupovat. Takže ještě jednou děkuji za zájem, podporu i za vaši pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Adam, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Svatopluka Němečka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vojtěch Adam: Vážený nepřítomný pane ministře. Obracím se na vás ve věci zásobování lékáren některými léky. Jedná se o přípravky z oboru neurologie a některé ORL přípravky. Výpadky jsou dlouhodobé a distribuce není narušena na dny nebo týdny, ale dokonce měsíce. Výrobce GlaxoSmithKline měl výpadek ukončit koncem září, potom v polovině října a poslední zpráva hovoří o tom, že by to mělo být koncem listopadu. Teoreticky lze sice lék nahradit generikem, ale náhrada není zcela rovnocenná.

    Má otázka je jednoduchá a zní: Lze s tím, pane ministře, něco udělat, tedy aby výrobce dodržoval to, co sám ve farmaceutických informacích signalizuje? Děkuji vám za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat paní ministryni školství, kterou tady nevidím, ale podle mě je tady někde přihlášena. Pojďte svoji interpelaci načíst. Pojďte, prosím, já to nemůžu udělat jinak, pokud tady není, tak ji načtěte, nemůžu vás prostě posunout v pořadí někam jinam. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, já nechci na paní ministryni Valachovou nijak tlačit, nebo teď, nedej bože, odněkud sem chvátala. Já dám přednost tomu, abych jí mohl položit tu otázku přímo osobně. V tuhle chvíli tu interpelaci stahuji a v naprostém klidu a pohodě ji předám někdy v příští interpelační den. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já děkuji. Dalším, kdo by měl přednést svoji interpelaci, je pan poslanec Zdeněk Soukup, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Paní předsedající, dámy a pánové, já nebudu jízlivě se obracet na nepřítomnou paní ministryni Marksovou, protože vím, že ona je patrně u pana prezidenta kvůli klokánkům, tudíž vyšší bere, tak to beru. Nicméně přesto načtu, co jsem měl na srdci.

    Zaměstnavatelé v západním pohraničí mají vážný problém. Firmy ze Spolkové republiky Německo jim přetahují kvalifikované pracovníky. Mohou nabídnout nesrovnatelně vyšší platy, nabízejí i českým zaměstnancům řekl bych přednosti svého sociálního systému. Jenom pro zajímavost, na jedno dítě se tam berou přídavky 190 eur. To je objektivně dané a v podstatě to odpovídá principům a těm výhodám a nevýhodám, které nám dává členství v Evropské unii. Co je ovšem horší, je, že čeští zaměstnanci odcházejí za lepším, aniž by dodrželi platné pracovní smlouvy, aniž by respektovali náš český zákoník práce, někdy prakticky ze dne na den. Včera nebo předevčírem si mi jeden z českých speditérů stěžoval a vyprávěl mi o jednom takovém neuvěřitelném případu, kdy poslal svého zaměstnance, do kterého investoval do řidičského průkazu a do proškolení asi 350 tisíc korun, do Německa s kamionem, a on mu za pár dní zavolal zpátky, aby si pro kamion kamsi přijel na jakési místo s tím, že mu tam předá klíčky, že si našel jiné zaměstnání. Jak je to možné? Němečtí zaměstnavatelé většinou nepožadují zápočtové listy, to pro mě bylo naprosto neuvěřitelné, doklady o odhlášení z pojistného v Česku ani další dokumenty, jako například dohodu o ukončení pracovního poměru v posledním zaměstnání. A to neplatí jenom pro řidiče, ale i pro strojaře, zdravotnický personál a jiné pracovníky. Pravda, je možné se soudit, ale to bývá na dlouhé lokte a většina zaměstnavatelů to raději vzdá. Oni totiž musí po dobu, co probíhá to soudní řízení, platit za ně sociální a zdravotní pojištění a tvářit se tak, že v podstatě jsou i nadále českými zaměstnanci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, vaše dvě minuty jsou pryč.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Paní ministryně, otázka zní: Víte o této situaci? Je možné ji nějakým způsobem řešit?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Pěnčíková, která chce interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo.

    Vážená paní ministryně, 14. října 2015 to byl rok od incidentu, který se odehrál na žďárské střední škole, kde byl tehdy psychicky nemocnou ženou ubodán student Petr Vejvoda. Bývalý pan ministr Chládek v reakci na tuto tragédii slíbil, že se zasadí o lepší zabezpečení škol. Ministerstvo dle mých informací za tímto účelem rozdělilo 6 milionů mezi 64 škol. Stále ale zbývá více než tři tisíce, které o zabezpečení údajně projevily zájem. Co bude tedy s nimi? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím paní poslankyni Chalánkovou, kterou zde nevidím, tudíž její interpelace propadá. Poprosím pana poslance Šidla, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

    Vážený pane ministře, letošní rok byl pro obyvatele Šumavy a Pošumaví jasným příkladem o nutnosti zajistit racionální hospodaření s vodou. Šumava začala být od roku 1963 chráněna pro své přírodní a krajinné hodnoty formou chráněné krajinné oblasti a její ústřední část od roku 1991 jako národní park. V současné době uskutečňovaný způsob ochrany přírody je v rozporu s celosvětovou vědeckou biotopovou asistenční ochranou. Uplatňováno je ideologicky extrémní pojetí bezzásahových přírodních procesů, k nimž patří i sucho, povodně, epidemie škůdců, vichřice a požáry, a to k výrobě virtuální divočiny ve zkulturněných biotopech suchou revolucí. Realizovaným omezením zásahů proti epidemii kůrovce došlo k rozsáhlému odumření hřebenových smrčin u státní hranice v délce 40 kilometrů. Ideologům bezzásahovosti vůbec nevadí, že Šumava byla také vyhlášena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod. Výsledkem jejich činnosti je, že její vodohospodářská funkce byla katastrofálně degradována vysušováním Šumavy a zejména jejích rašelinišť, která jsou nejcennějším přírodním potenciálem. Spolehlivými a nezpochybnitelnými indikátory reálné vodní bilance jsou vlhkomilné rostliny a vodní živočichové včetně mihulí a stav vody v jezerech a vodních tocích. Dosud odumřely lesy na ploše 20 tisíc hektarů a škody na lesích činí více než 100 miliard korun.

    Nyní mi dovolte položit otázky. První: Jak novela zákona č. 114/1992 Sb. vytvoří podmínky pro řádnou funkci akumulace vod na Šumavě. Druhá: Může rozšiřování bezzásahovosti zabránit vysušování Šumavy? A třetí: roč Ministerstvo životního prostředí neakceptuje dlouhodobé vědecké i praktické poznatky, že mrtvý les nemůže být lepší než zelený les pro šumavskou přírodu?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, omlouvám se. Poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za dotaz. Vážený pane poslanče, je to téma, o kterém už tady diskuse byla i v rámci interpelací a nesporně bude i v rámci toho, až se dostaneme k přerušenému projednávání novely zákona 114. Já na tom začátku řeknu to, co jsem již řekl, a to, co platí.

    Máte pravdu, Šumava opravdu vysychá. Šumava vysychá dramaticky. A tam, kde se lišíme v tom názoru - a já se k tomu za chvíli krátce vrátím - je, čím je to způsobeno. Určitě kůrovcová kalamita, respektive orkán Kyrill a následující kůrovcová kalamita a samozřejmě i rozsah bezzásahových území není, co by pozitivně ovlivnilo vysychání Šumavy, respektive co by tomu zabránilo. Ale jsem přesvědčen, že to není ani faktor, který byl rozhodující pro vysychání Šumavy. Už jsem tady o tom hovořil, těch důkazů je několik.

    Z celé řady dostupných odborných studií, např. z povodí Modravského potoka, vyplývá, že rozpad stromového patra horských smrčin, to je takzvaný suchý les, prakticky neovlivňuje odtok srážkových vod v rámci povodí, což prokazují data Českého hydrometeorologického ústavu, která jsou k dispozici od roku 1931. Před ponecháním řady území samovolnému vývoji byla totiž na mnoha místech prováděna revitalizace v minulosti narušeného vodního režimu už dříve a v podstatě dnes, respektive v současné době jsme v situaci, kdy víc jak 3 tisíce hektarů rašelinišť vlastně bylo odvodňováno. Nově samozřejmě toto odvodnění bylo přerušeno, respektive přibližně na 600 hektarech v minulosti odvodněných rašelinišť, a podle aktuálních měření poklesla hladina vody v těch revitalizovaných rašeliništích v průběhu letošního suchého léta v průměru o 15 centimetrů, zatímco u těch ostatních až o metr. Takže prostě je zřejmé, že významnou měrou se na tom samozřejmě podílelo to odvodňování, což byl cílený krok. A je naším záměrem a šumavský národní park to má za jeden ze svých prioritních úkolů, aby pokud možno co nejrychleji, ale ono to bude trvat řadu let, vlastně přerušil a zabránil tomu odvodňování rašelinišť právě tím přerušením řekněme těch odvodňovacích rýh a dalších opatření, která tenkrát byla dělána. A dneska samozřejmě se chováme zcela jinak, logicky.

    Ta stočtrnáctka nebrání nebo nevytváří žádné překážky pro možnost akumulace vod v regionu a naopak, také jsem o tom hovořil, že v rámci plánu péče a i v rámci tedy teď momentálně projektu EIA bude posuzována možnost obnovení těch klauz, těch splavovacích nádržek, minimálně ve dvou nebo ve třech případech. A já bych byl osobně rád a uděláme všechno pro to, aby těch nádrží, které bychom mohli obnovit, a nebylo to v příkrém rozporu třeba v těch prvních zónách s předmětem ochrany, bylo co nejvíc.

    To znamená, na vaši otázku - ta novela nevytváří žádné překážky pro možnost akumulace vod a jsou tam další dokumenty, které k tomu budou přispívat.

    K otázce, proč neakceptujeme dlouhodobé vědecké i praktické poznatky, že mrtvý les nemůže být lepší než zelený les. To je ta základní filozofická debata, nebo já si troufám říct i vědecká debata, která se dneska vede mezi mnoha vědci, a ty názory jsou opravdu různé. Já ale z vlastní zkušenosti a vy určitě také ze Šumavy víte, že on ten les, byť vypadá suchý v tom horním stromovém patře, tak on mrtvý není.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, váš čas vypršel. (Ministr Brabec: Omlouvám se.) Prostor pro doplňující otázku pana poslance. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji. Já vidím, pane ministře, že se tady asi neshodneme. Já jsem měl na mysli tou třetí otázkou např. akceptaci zkušeností, a skutečně vědeckých zkušeností, které dal dohromady pan prof. Jan Čermák z Mendelea v Brně. Jsou to různá biofyzikální a biochemická měření nejen v České republice, ale i ve světě. Já si myslím, že ta dokazují jednoznačně, že je skutečně potřeba, aby byl zachován koloběh vody.

    A druhá věc, proč o tom hovořím, je moje osobní zkušenost. Já bydlím v Pošumaví a můžu vám říct, že tři měsíce bez vody je tragédií pro to území na úpatí Šumavy, nikoli pro samou Šumavu. A jestliže nebude zelený les, tak já nevěřím, že někdy vzniknou nové srážky na našem území.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Dvě minuty, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Omlouvám se, bude to méně. Jenom pro rychlou reakci. Je zase mnoha jinými vědeckými pracemi dokázáno, že nejlepší pro koloběh vody, pro zasakování vody je paradoxně právě ne to vysoké stromové patro, ale travnaté patro s keři a s menšími stromky. Vím, jsou ty teorie, jak - také jsem to slyšel teď při přednáškách na Šumavě - jak ty vysoké stromy vlastně rozčesávají mlhu a zachytávají mlhu a zachytávají srážky. Víte, ono je to... Já mám plný barák hydrologů i ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, tak se s nimi o tom bavím. Věřte, teď není čas na disputaci odbornou, ale věřte, že se budeme snažit udělat nebo se snažíme udělat všechno pro to, aby ten koloběh vody se tam skutečně zachoval. Budeme se snažit minimalizovat ztráty, ke kterým už došlo, rozhodně je nezvětšovat a naopak udělat všechno pro to, aby došlo ke zlepšení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní dovolte načíst jednu omluvu. Od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Ťok, který byl nucen odejít do Senátu obhajovat svoje zákony.

    Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Oklešťka, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, máme tady kupodivu zase topnou sezónu. V Moravskoslezském kraji už jsou opět zhoršené rozptylové podmínky a jsou překračovány místní limity. Například toto pondělí bylo ve Věřnovicích na Karvinsku naměřeno množství prachu v ovzduší až 110 mikrogramů na metr krychlový, přitom limit je, jak jistě dobře víte, 50, a byl tak překročen více než dvojnásobně. Smogová situace se opakuje každý rok a situace se lepší jenom pomaličku. Co udělalo letos Ministerstvo životního prostředí pro to, aby se na Karvinsku a i nám všem lépe dýchalo?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o pětiminutovou odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, i za to upozornění. Já jsem si tedy vzal poměrně bohatý materiál včetně obrázků, ale já to potom panu kolegovi Oklešťkovi nějak ukážu v soukromí. Já jsem na podobné dotazy, které obvykle podává pan kolega Šincl, tak jsem říkal, když se mě na rovinu zeptal, kdy očekávám to výraznější zlepšení kvality ovzduší, tak já jsem říkal, že si to umím představit v topné sezóně 2016-2017, až začne fungovat podle mě významný projekt, který jsme rozjeli, a to jsou kotlíkové dotace z evropských zdrojů. Moravskoslezský kraj je krajem, který si už v té první třímiliardové výzvě, která byla vypsána, řekl o největší částku, naprosto logicky. Řekl si o téměř půl miliardy korun na výměny kotlů, takže je šance, že už v té první výzvě by mohlo být vyměněno až 4 000 těch nejvíce - nebo nejméně ekologických kotlů. Takže to je první krok a věřím, že skutečně až dojede tento program, kdy věřím, že v Moravskoslezském regionu by mohlo být vyměněno až 15 000 těch nejvíc znečišťujících lokálních kotlíků, které mají zásadní vliv na prachové mikročástice a ty karcinogeny na ně vázané, takže by opravdu mohlo dojít k významnému zlepšení. Samozřejmě ono to hodně závisí na povětrnostní situaci.

    Ale máte pravdu, pane poslanče, že to zlepšení zdaleka není tak rychlé, jak bychom si všichni přáli. Proto jsme udělali další opatření. Teď je v Legislativní radě vlády novela zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné umožní i docela revoluční princip, tedy pokud to projde, ten náš návrh, možnost kontroly - samozřejmě za určitých jasně stanovených podmínek, aby nebyly předmětem šikany - kontroly v domácnosti, které jsou obcemi tak požadovány, kontroly domácnosti, zda nedochází ke spalování třeba odpadů při nějakém opakovaném podezření.

    Velmi významným krokem je projekt Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší, kterou jsme připravili a kterou s jednotlivými krajskými úřady dopracováváme do podoby tzv. národních programů snižování emisí, kdy pro konkrétní aglomerace, např. Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko krajský úřad bude mít k dispozici daleko silnější nástroje, aby prostřednictvím otevírání těch integrovaných povolení mohl dosáhnout snížení těch emisních stropů, protože pro každou aglomeraci budou vlastně stanoveny tzv. emisní stropy, které potom budou dávat krajskému úřadu větší kompetence např. v případě těch smogových situací.

    Dále pokračuje spolupráce s Polskem, kde vlastně fungují společné projekty např. v rámci přeshraničního programu Life a také projekty, které vlastně i polskou stranu motivují, aby i ona vyměňovala ty lokální kotle, které jsou významným znečišťovatelem. Samozřejmě máme připraveny další projekty dopravní, to jsou ty záležitosti obchvatů jednotlivých měst, nízkoemisních zón, máme připraveny další dobrovolné smlouvy s těmi největšími emitenty, když dneska průmysl už se dostává do stavu, že se relativně daří, nebo myslím, že se dařila výrazná ekologizace těch velkých průmyslových celků, a teď osobně vidíme největší problém právě v těch lokálních kotlech, v autodopravě a ve zbytku těch tzv. fugitivních emisí. To jsou ty emise, která nemají nějaký konkrétní výduch, např. komín, ale jsou to odvaly skládek, různé nakládání se sypkými materiály a to jsou všechno věci, které jsou v rámci programu té aglomerace na snížení emisí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Právě ta přeshraniční spolupráce s Polskem, ta mě zajímá, o to šlo, protože když budeme na jedné straně hranice dělat opatření na maximální úrovni, tak pokud je nebudeme dělat na obou stranách, tak jsou nám k ničemu. Takže děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr reagovat nebude, děkuji. A nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Holečka, aby načetl svoji interpelaci na omluveného pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, který jste, a já to chápu, musel odejít do Senátu, jako poslanec volený za Ústecký kraj bedlivě sleduji dopravní situaci ve svém regionu. Dnes si vás dovoluji interpelovat ve věci opravy Tyršova mostu v Litoměřicích. Sám se na Litoměřicku vyskytuji často, takže jsem s problémem plně obeznámen. Oprava tohoto klíčového mostu velmi ovlivňuje dopravní situaci ve městě, motoristé čekají v koloně i více než hodinu. Každodenní kolony jsou již neúnosné, občané Litoměřic se na mě často obracejí. Proto vás žádám o tlak na maximální urychlení této opravy. Jsem přesvědčen, že dokončení oprav by mohlo pokračovat již za plného provozu. V předsálí jsem teď dostal odpověď v písemné podobě, takže prozatím netrvám na další písemné odpovědi. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou, která bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové. Vážená nepřítomná paní ministryně. Problém, na který já se chci zeptat, jste vy nezavinila, přesto ale nesete odpovědnost za kroky, které teď aktuálně učiníte.

    Chci se zeptat na to, jaké kroky děláte v tom, aby došlo k nějakému správnému řešení problému 740 studentů, vesměs absolventů vysokých škol, kteří na základě neustále se měnící legislativy o pedagogických pracovnících se snaží dostát tomu, co mají studovat. Jsou to učitelé, tedy lidé s velmi nízkými platy, tito lidé za každý semestr na Univerzitě Jana Amose Komenského zaplatí 25 tisíc, tzn. za čtyři roky studia si uvědomíme, kolikanásobek to je a kolik platů oni do toho musí vložit. Tento problém se rozpadá na dvě položky. A to je jedna, jestli najdeme řešení pro studenty, resp. učitele, kteří studují tolik dnes potřebný obor speciální pedagogiky, a ten druhý problém je, jestli nějakým způsobem navrátíme vůbec důvěru, atmosféru důvěry do školství. Zase je to další věc, ve které zvikláváme důvěru. Lidé nastoupí na školu, která má akreditovaný obor, tzn. věříme akreditační komisi a oni věří škole, že ten obor má akreditovaný. Pak se po nějaké době zjistí, že je akreditace odebrána, a my zase musíme věřit akreditační komisi - ale komu mají věřit ti uchazeči? (Předsedající: Paní poslankyně, vaše dvě minuty jsou pryč.) Vím, že aktuálně právě probíhají pokusy o řešení a budu velmi napjatě čekat, jaké kroky, paní ministryně, učiníte. Děkuji za slovo.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, v poslední době se nějak roztrhl pytel s využíváním či nadužíváním § 23 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, kdy se zadávají zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění. Sice mě překvapuje, že se to děje zejména na ministerstvech řízených ministry za hnutí ANO 2011, ale o tom mluvit nechci. Vámi avizované vyhlášení soutěže na projektového manažera velkého tendru na provoz mýta po roce 2019 má být právě takto vyhlášené, a to pro konkrétní společnost Deloitte. Připomínky Transparency International jste řešil schůzkou a zaslaným dopisem, ale jak u nich, tak u mě pochybnosti přetrvávají.

    Pane ministře, uvádíte, že Ministerstvo dopravy jako zadavatel svým jednáním nezpůsobilo časovou naléhavost, která umožňuje zadat tuto zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Já si myslím opak, protože jednání probíhala nejen dlouho, ale ani nevěřím tomu, co tvrdíte, že ministerstvo nemá dostatek odborníků a dostatek sil pro dokončení celého procesu.

    Chci se tedy zeptat, pane ministře, kolik má vaše ministerstvo zaměstnanců, včetně vámi řízených organizací. Já prostě nevěřím, že se tam nenajdou odborníci, kteří by jednání s firmou Kapsch dokončili ve prospěch České republiky.

    Pak se chci zeptat, jak jste dospěl k závěru, že pouze společnost Deloitte disponuje těmito odborníky. Není to spíše o tom, že tato společnost spolupracuje s firmou CGI, která stát v mýtné problematice zastupovala a poskytovala poradenství?

    Poslední můj dotaz je na cenu zakázky. Opravdu jste, pane ministře, přesvědčen, že nešlo snížit náklady, které činí 52 milionů korun? Zdůvodnění, že zadavatel zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či že cena byla osvědčena znaleckým posudkem, mě nepřesvědčilo.

    A dovolím si ještě doplňující dotaz, který jsem měl na vás připravený. Ještě se chci zeptat, jak je to s tou rámcovou či spíše nerámcovou smlouvou v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, když tvrdíte, že zakázka na projektového manažera neobsahovala řešení přípravy podkladů k součinnosti generálního dodavatele a že tato zakázka je něco jiného než původně zrušená. Co tedy konkrétně obsahuje smlouva se společností Deloitte. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím všechny, kdo interpelují, aby dodržovali své vymezené limity. Já vám do toho nechci skákat, ale musím dodržovat jednací řád. Prosím, paní poslankyně Aulická je další v pořadí a bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, interpeluji vás na základě vládního usnesení o posunu rozhodnutí o korekci limitů na Dole ČSA. Vládním usnesením jste byla zaúkolována, abyste do poloviny roku 2016 připravila návrhy řešení dopadů v oblasti zaměstnanosti související s budoucím snižováním těžby hnědého uhlí, včetně konkrétních opatření. Bohužel musím zároveň konstatovat, že na základě zmíněného rozhodnutí Severní energetická musí přistoupit k nemilému rozhodnutí a díky nucenému útlumu těžby bude snižovat i počet zaměstnanců ve své společnosti. Je však jasné, že tento krok musí udělat i ostatní navázané společnosti.

    Vážená paní ministryně, ptám se vás tedy, zda již v současné době připravujete opatření, která by dokázala ihned reagovat na současný stav na Mostecku, a zda již dnes máte hrubou představu o dalších krocích v rámci pomoci snižování nezaměstnanosti v regionu. Velice vám děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, navazuji na včerejší debatu k návrhu zákona o státním rozpočtu pro příští rok, kdy jsem vám položila otázku týkající se výstavby základních škol jako jedné z vládních investičních priorit. Včera jste mi bohužel neodpověděl uspokojivým způsobem. Ve své řeči jste se především opakovaně vymezoval proti panu kolegovi Kalouskovi, kterého se ale můj dotaz přímo vůbec netýkal. Dovolte mi proto, abych se vás zeptala ještě jednou.

    Předevčírem jste po dlouhé době vypsal další výzvu v dotačním programu na výstavbu základních škol v okolí velkých měst. V současné výzvě ale oproti výzvám předchozím se o dotaci budou moci přihlásit jen projekty, v jejichž případě výše spoluúčasti státu nepřesáhne 30 milionů korun. Účast státního rozpočtu na financování akce přitom činí maximálně 70 % z celkových nákladů. Maximální celkové náklady dotované akce tedy činí 43 milionů korun. Ptám se: Je možné postavit plnohodnotnou školní budovu za 43 milionů korun? Myslím že ne. Je pak možné hovořit v případě výstavby základních škol o prioritě této vlády?

    Dále bych se ráda zeptala, co Ministerstvo financí vedlo ke změně podmínek tohoto dotačního programu, o jaké analýzy se opírá a s jakými subjekty tuto změnu konzultovalo a co si Ministerstvo financí počne, objeví-li se v příštím roce odůvodněný požadavek na výstavbu školní budovy řekněme za 80 milionů korun? Děkuji za odpověď.

    A aby bylo jasno. Jsem ráda, že dotační program pokračuje, ale změna podmínek se mi opravdu nezdá šťastná.

    A závěrem ještě prosím: Nezatahujme už do této věci pana kolegu Kalouska. Za to rovněž děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím nyní k mikrofonu pana poslance Hovorku, který je dalším vylosovaným, a prosím, aby přednesl svou interpelaci na nepřítomného ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, média informovala o pokynu ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, podle kterého musí lékař před léčbou pacienta nejprve požádat obchodní oddělení o schválení takové léčby. Pacientům tak hrozí odmítnutí nebo minimálně opožděné zahájení životně důležité léčby. Často jde i o nemocné s rakovinou. Přitom ale za případnou smrt pacienta nebo zdravotní újmu způsobenou prodlením léčby trestně neodpovídá ředitel nemocnice, ale zásadně ošetřující lékař. Díky zveřejňování smluv víme, že VZP uzavřela s Vinohradskou nemocnicí tento úhradový dodatek. Maximální úhrada za diagnostickou skupinu roztroušená skleróza pro rok 2015 80 milionů korun. Maximální úhrada za veškeré léky ve všech diagnostických skupinách kromě roztroušené sklerózy 177 milionů korun. V případě překročení maximální úhrady uplatní pojišťovna srážku ve výši tohoto překročení. Vidíme tedy, že VZP přenáší finanční riziko drahé péče na nemocnici. Ta musí přijmout k drahé léčbě v zásadě neomezený počet pojištěnců zdravotní pojišťovny, pokud si ji zvolí a léčbu potřebují. Vzniklé vícenáklady nad smluvně daný počet ale pojišťovna nezaplatí a jdou k tíži nemocnice. Zřejmě právě proto vydala ředitelka nemocnice takový pokyn. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A ještě jednou prosím opravdu všechny interpelující, aby dodržovali ty dva limity. Je mně velmi nepříjemné vám do toho skákat, ale jsou tady i ostatní, kdo čekají.

    Prosím paní poslankyni Nytrovou, která je další v pořadí a bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Marksovou. Máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážená paní ministryně, podpora rodiny by měla patřit mezi základní pilíře politiky každého státu. Děkuji za vaši náročnou práci, kterou na ministerstvu pro rodinu děláte a budete dál dělat.

    Že klesá porodnost nejen v České republice, je obecně známý fakt. Ano, stále klesá porodnost. Co je však alarmující, méně dětí se rodí vzdělaným lidem a víc dětí často mají lidé méně vzdělaní. Já osobně to vnímám jako velmi významnou hrozbu pro naši společnost. Dalším důležitým faktem je, že mladí lidé se obávají, zda by unesli výdaje spojené s příchodem dalšího dítěte, ženy mají problémy sladit rodinný a pracovní život. Naše vláda zatím schválila porodné i na druhé dítě, změna vstoupila v platnost v letošním roce. Jaké další kroky plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které by podpořily rodinu, porodnost a její sociální stabilitu a soudržnost? Děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí vylosovaného a tím je pan poslanec Šenfeld, který bude interpelovat pana ministra zemědělství Jurečku, kterého tady nevidím. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře nepřítomný, v současné době probíhají prodeje zahrádkářských parcel, které jsou ve vlastnictví státu. Prostřednictvím Státního pozemkového úřadu podle ustanovení zákona č. 503/2012 Sb. za cenu obvyklou, jak je uvedeno v ustanovení zákona nebo v ustanovení § 14 odst. 1 citovaného zákona, jednotlivým uživatelům zahrádek. Uváděná situace se dotýká přibližně 144 tis. osob, které jsou evidovanými zahrádkáři na území celé České republiky. (Ministr Jurečka vchází do sálu.)

    Na jakém základě je postavena metodika prodeje zahrádkářských parcel jejich uživatelům vzhledem k tomu, že se bez ohledu k přihlédnutí k územnímu plánu příslušné obce, zvýšení bonity pozemků vlastní usilovnou prací uživatele postupuje podle neúměrně navýšené ceny stavebního pozemku, a to překračující tržní cenu v daném místě a čase? Srovnáním se zemědělským pozemkem se jedná o cenu, která je také až 40krát vyšší, než je tomu u zemědělského pozemku.

    K uváděnému prodeji, kde Státní pozemkový úřad vystupuje z pozice vrchnostenského vztahu, způsob a parametry prodeje jsou dány Metodickými pokyny Státního pozemkového úřadu č. 3/2014 ze dne 20. 3. 2014 s určeným režimem pokynů k prodeji zahrádkářských parcel s odkazem na limitní termín podaných žádostí ke dni 31. 12. 2013, se táži, proč je postupováno podle civilního práva a tímto takovýto prodej zasahuje do soukromoprávního charakteru, když s ohledem na veřejnoprávní úpravu by mělo být postupováno podle norem správního řízení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. V reakci na interpelaci ohledně prodeje zahrádkářských parcel mi dovolte uvést následující.

    K první otázce. Zákonná pravidla pro odprodej státních pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách jsou dvojí, a to v závislosti na době podání žádosti o odprodej. Pokud podala základní organizace Českého zahrádkářského svazu žádost nejpozději do 31. 12. 2012, řídí se pravidla pozemku dnes již zrušeným zákonem č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Zákon č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, umožňoval převod pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách buď za základní cenu podle bonitovaných půdně ekologických jednotek zvýšenou o přirážky, nebo pokud nebyly pozemky bonitovány, za průměrnou cenu stanovenou pro jednotlivá katastrální území zvýšenou o přirážku. Zákon č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy zákon o Státním pozemkovém úřadu, však v tomto směru stanovil s účinností od 1. 1. 2013 zcela odlišná pravidla pro určování ceny převáděných pozemků. Podle ustanovení § 14 odst. 1 tohoto zákona se pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, převádějí za cenu obvyklou, není-li v jiných částech tohoto zákona určeno jinak. Zároveň je zde odkaz na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, a na oceňovací vyhlášku Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    Oceňování převáděných pozemků realizují pro Státní pozemkový úřad znalci jmenovaní soudem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, ocenění nemovitostí, a to způsobem, který je v souladu s příslušnou legislativou. K nesouhlasu se způsobem ocenění pozemků dle § 14 zákona o Státním pozemkovém úřadu jde pouze dodat, že převod pozemku dle § 10 odst. 3 zákona o Státním pozemkovém úřadu je za předpokladu splnění všech zákonných podmínek pro kupujícího právo, nikoliv povinnost. Zákon o Státním pozemkovém úřadu ve svých přechodných ustanoveních neobsahuje možnost dokončení rozpracovaných převodů uživatelům zahrádkových a chatových osad. Přechodná ustanovení uvedeného právního předpisu pouze v § 22 odst. 11 uvádějí: Žádosti podle § 10 odst. 3 podané dne 31. 12. 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do 31. 12. 2013.

    Zákon o Státním pozemkovém úřadu již od 1. 1. 2013 stanovil i pro převod dle § 10 odst. 3 cenu obvyklou. V praxi to znamená, že žádosti podané dle zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji půdy, které nebyly vyřízeny do 31. 12. 2012, po 1. 1. 2013 již nebylo možné dokončit. Jelikož zákon o Státním pozemkovém úřadu toto neumožňuje, neřeší rozpracované případy. Za současného legislativního stavu není možné uživatelům zahrádkových či chatových osad převádět pozemky za cenu jinou než za cenu obvyklou.

    Ve věci četnosti osob, kterých se situace týká, je třeba uvést, že velký objem žádostí zahrádkářů byl již vyřízen realizací převodů požadovaných pozemků. Velké části zahrádkových osad již byly pozemky převedeny do konce roku 2012, zbývají pouze žadatelé na exponovaných krajských pracovištích v severních Čechách a na severní Moravě. Rozpracované převody dle nového zákona se dokončují. Nejedná se o celou členskou základnu Českého zahrádkářského svazu, nýbrž o určitý zůstatek. Členové Českého zahrádkářského svazu hospodaří jak na pozemcích vlastních, tak na pronajatých od soukromých vlastníků nebo obcí.

    K druhé otázce. Státní pozemkový úřad v daném případě vystupuje jako orgán státní moci, tedy nakládá s majetkem státu, tedy vykonává oprávnění, které náleží vlastníkovi. Dispozice se svěřeným majetkem pak nelze považovat za výkon veřejné moci. Státní pozemkový úřad zde nevystupuje v mocenském postavení, ale je jednou ze stran smluvního vztahu. Při prodeji vystupuje Státní pozemkový úřad za stát jako vlastník, tedy se svobodně rozhoduje, jak se svým majetkem naloží.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Josef Šenfeld: Pane ministře, děkuji za odpověď. Vy jste tady řekl, že za současného legislativního stavu není možné jinak než za obvyklou cenu, tak se ptám, jestli podle vás je morálně správné, aby kupovali takovouto cenu za cenu obvyklou, to znamená v ceně stavebního pozemku. Řekl jsem, že je až čtyřicetkrát vyšší než cena za srovnatelnou zemědělskou půdu. Pokud tedy přiznáte, že to asi není správné, jestli jste ochoten iniciovat změnu zákona, aby byl tento prodej pro zahrádkáře příznivější. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Myslím, že problematika je docela složitá v tom duchu, že bychom teoreticky mohli uvažovat o jiných podmínkách pro prodej pro zahrádkáře, kteří hospodaří v zahrádkářské kolonii. Nicméně za situace, kdy by musel být předpoklad, že opravdu ten pozemek se nestane v budoucnu předmětem určitých spekulací a toho, že potom ten, kdo pozemek koupí od státu a Státního pozemkového úřadu, z něj za pět, deset let nevytvoří stavební parcelu, a tím pádem využije jakési výhodnosti toho, že stát k tomuto přistoupí jiným způsobem právě tím, že nebude prodávat za cenu obvyklou.

    Nejsem vám dneska schopen dát jasné stanovisko v této věci, jak tento systém nastavit. Můžeme o tom vést debatu. Nabízí se nám i docela vzácná příležitost, protože včera tady byla projednávána v prvním čtení novela zákona o Státním pozemkovém úřadu. Myslím, že by bylo dobré, pokud i třeba vy k tomu máte nějaký konkrétní podnět, jak toto nastavit, vést o tom diskusi a nachystat se na jednání zemědělského výboru a případně se pokusit o nějakou změnu v rámci druhého čtení v rámci pozměňovacího návrhu.

    Tolik asi v tento okamžik, co mohu říci. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Maxová, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající.

    Uplynulé dva roky od novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí jasně ukázaly, že financování těchto zařízení je na hranici provozuschopnosti. Hlavním problémem je, že státní příspěvek je vázán na děti, které se fyzicky nacházejí v zařízeních. V tomto případě, kdy je potřeba být připraven na příjem dítěte, je nezbytné změnit financování na kapacitu zařízení. Poté by zařízení bylo stabilní, a to především v personální oblasti, což je velmi důležité pro dobré fungování ZDVOPů.

    Nyní je státní příspěvek na dítě měsíčně stanoven ve výši 22 800 korun. Domnívám se proto, že v případě financování na kapacitu zařízení by bylo ideální dávat měsíčně na lůžko částku 20 000 s tím, že poté by se doplácela ještě částka při přítomnosti dítěte v zařízeních, a to ve výši 200 korun za den. Tento model by totiž byl obdobný financování pěstounské péče na přechodnou dobu, kdy pěstoun dostává měsíčně částku 20 000 korun bez ohledu na to, zda má zrovna dítě, či ho nemá ve své péči, a na potřeby dítěte pak měsíční částku podle věku dítěte od 4,5 tisíce do 6 600.

    Dále má ZDVOP povinnost mít na deset dětí v zařízeních jeden úvazek sociálního pracovníka, což je naprosto zbytečné. Tato povinnost není totiž v jiných zařízeních, jako jsou dětské domovy či kojenecké ústavy. Dochází také k odečítání státního příspěvku na dítě při nepřítomnosti dítěte v zařízení, pokud je mimo zařízení dva a více dnů. V důsledku letních prázdnin se například snížil celkový státní příspěvek za děti o 3 mil. korun u FOD. Přesto však musí platit zaměstnance, nájmy, energie a podobně. V neposlední řadě jsou problémem dlouhodobé propustky, kdy se bohužel čeká velmi dlouho na pravomocné rozhodnutí soudu a dítě se započítává do kapacity ZDVOPu.

    Já se tedy, paní ministryně, ptám, zdali plánujete změnu financování této služby pro děti v zařízeních ZDVOP. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Beznoska, kterého tady nevidím, tudíž jeho přihláška propadá. Další v pořadí je paní poslankyně Chalánková, která zde také není. Takže paní poslankyně Nytrová, která bude interpelovat přítomného pana ministra kultury. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, obrátil se na mě náměstek primátora města Frýdku-Místku s žádostí o navýšení dotačních prostředků Ministerstva kultury na obnovu památkového fondu. Dle jeho sdělení, se kterým se plně ztotožňuji - cituji: "Ústřední seznam památkového fondu eviduje na území České republiky přes 40 tisíc nemovitostí a stále nedosahují stavebního stavu, který by odpovídal jejich významu a hodnotám, bezpočet z nich je i po dvaceti pěti letech stále v existenčním ohrožení. Na opravu všech památek vyžadující částečnou či úplnou rekonstrukci by byla na základě modelového výpočtu potřebná částka 318 mld. korun."

    Vážený pane ministře, je v možnostech Ministerstva kultury navýšit finanční prostředky na financování obnovy památek, které nejsou národními kulturními památkami ani kulturními památkami UNESCO?

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní kolegyně, kolegyně a kolegové, na podporu obnovy typicky takzvaně menších kulturních památek byl založen v roce 2008 program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Tento program je určen na obnovu zejména nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a památkové zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky. Program je realizován ve dvou kolech a příslušná obec s rozšířenou působností si může vybrat, ve kterém kole se programu zúčastní a předloží shromážděné žádosti.

    Ministerstvo kultury stanoví pro obce s rozšířenou působností výši finančních kvót na základě počtu památek v daném území s přihlédnutím k jejich stavebně technickému stavu. V rámci tohoto programu jsou opravovány drobné kulturní památky, jako jsou například kapličky, boží muka, ale také další kulturní památky. Příspěvek může dosáhnout až 90 % z celkových nákladů na obnovy památky s tím, že minimální příspěvek je 50 tisíc korun. Žadatel - vlastník kulturní památky žádá o poskytnutí příspěvku, respektive o zařazení do programu prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Termín pro odevzdání žádosti u obecních úřadů pro první kolo je 28. února, pro druhé kolo je 30. dubna příslušného kalendářního roku. Seznam povinných dokladů je uveden na formuláři žádosti. Obec pak provede výběr, doporučí akce k zařazení do programu a předkládá je ve stanovených termínech Ministerstvu kultury, které po projednání návrhu v příslušné komisi ministerstva vede řízení o poskytnutí příspěvku na obnovu konkrétní kulturní památky.

    Pro vaši informaci uvedu objem finančních prostředků ve schváleném rozpočtu s přehledem od roku 2011. V roce 2011 bylo na tento program vyčleněno 142,5 mil. korun, v roce 2012 150 mil., v roce 2013 100 mil., v roce 2014 125 mil, v letošním roce 140 mil. a pro příští rok je počítáno s částkou 154 mil. korun. To znamená, že ten trend se nám daří držet mírně vzrůstající. Samozřejmě chápu, že částka, která zde zazněla, by byla ideální, ale bohužel se musíme držet v rámci reálných možností, nicméně to pokládám za velmi důležité a právě tento program, který je určen na takzvané malé kulturní památky, myšleno, které nejsou v nějakém seznamu, je velkou pomocí pro to, aby kulturní krajina obce kvetla tak, jak má, a památky tam mají své nezadatelné místo.

    Takže děkuji za váš zájem i podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se paní poslankyně - nechce položit doplňující otázku. Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

    Vážený pane ministře, 16. září tohoto roku jsem se na vás obrátil ve věci bezúplatného převodu pozemků v lokalitě Kunovského lesa v katastru města Kunovice, který je v majetku Lesů České republiky, s. p. Protože jsem do dnešního dne od vás nedostal odpověď, využívám tuto možnost, abych vás požádal o intervenci ve prospěch města Uherské Hradiště, které na základě nájemní smlouvy z roku 1999 využívá menší část tohoto lesa jako lesopark pro oddych a rekreaci občanů města. Ve stejné věci jsem se obrátil na pana premiéra i na pana ředitele státního podniku Lesy České republiky. Jsem totiž přesvědčen, že bezúplatný převod lesoparku na město Uherské Hradiště by byl nejlepším řešením pro budoucí ochranu i investice v této části Kunovského lesa. Zájem o tento převod vyjádřila rada města svým usnesením č. 327/18/Rada města 2015 z 24. září tohoto roku a o převodu bude jednat i prosincové zastupitelstvo města. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Já si dovolím odpovědět. Já chápu, že vás odpověď pana generálního ředitele nepotěšila, nicméně ta situace je dána zákonem o státním podniku, kdy je poměrně rozdílná situace, například starostové obcí znají přístup Státního pozemkového úřadu, kde je možno převádět majetek na města a obce, pokud je to ve veřejném zájmu. V případě zákona o státním podniku, kterým se musí řídit generální ředitel Lesů České republiky, pokud on by měl nějaký majetek převést, tak ten majetek musí prohlásit za nepotřebný. Takže v tomto okamžiku opravdu z hlediska takto definované legislativně právní úpravy generální ředitel nemůže provést nějaký bezúplatný převod nebo převod za nějakou symbolickou částku, ale mohl by realizovat jedině výměnu těchto lesních pozemků za jiné pozemky, anebo případně odprodej za plnou tržní cenu, a i to je komplikované, protože přesto by musel tento majetek prohlásit pro státní podnik za nepotřebný.

    Nicméně vnímáme to, že opravdu ze strany měst a obcí, obecních samospráv, se množí spousta podnětů, že by rády převzaly některé pozemky pod komunikacemi, některé majetky, které třeba nejsou úplně důležité pro činnost státního podniku Lesy České republiky, a rádi bychom někde se těchto majetků řekněme i zbavili, tak připravujeme a hledáme cestu, jak v rámci novely zákona o státním podniku tuto možnost umožnit, a následně by generální ředitel mohl takovéto převody ve prospěch měst a obcí realizovat.

    To je asi v tomto okamžiku odpověď, kterou vám mohu dát. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec položí doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře. Ono je to trošku ještě komplikovanější. Já jsem zapomněl uvést, že existuje usnesení vlády číslo 710 z 18. 9. 2013, který vlastně už dělal bezúplatný převod tady toho Kunovského lesa celého na Jihomoravský kraj. Ten problém právě je, že to usnesení je stále platné. Já chápu to, že zákon o státním podniku neumožňuje bezúplatné převody atd., to znamená klidně Lesy České republiky může navrhnout například směnu nějakých lesů ve vlastnictví města. To je také řešení. Mohu vás ubezpečit, že je to veřejný zájem, protože ten lesopark slouží pro oddych občanů města. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Já nerozporuji to, že je to veřejný zájem. Tady je problém té definice, že je ten majetek nepotřebný pro činnost státního podniku Lesy České republiky. Já to usnesení vlády znám. Je to usnesení úřednické vlády, pokud se nepletu. Z hlediska našich právníků - říkají, že to usnesení vlády je v rozporu se zákonem a je velice problematické ho naplňovat. My se chystáme na revizi tohoto usnesení, protože tady je záležitost převodu těch pozemků na jednotlivá polesí pro lesní školy. Já jsem v této věci teď požádal a budu oslovovat jednotlivé školy a hejtmanství, aby mi sdělily, kolik na těch školách studuje v maturitních oborech studentů a kolik jich za posledních pět let bylo, protože máme tady tři tradiční historické lesnické školy. A teď je otázka, jestli chceme dále rozšiřovat a podporovat vznik a upevňování nových lesnických škol v návaznosti na to, že evidentně se nezvyšuje počet lidí, kteří by našli v tomto oboru zaměstnání, abychom tím nedevalvovali úroveň vzdělávání na těch tradičních školách, které tady máme. Je to právě i případ Bzence a Hranic v oblasti Moravy, takže tady opravdu chci velice opatrně k tomu přistupovat a budu s hejtmanstvím tuto záležitost ještě komunikovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Ondráčka, aby přednesl svoji interpelaci, pokud tak chce učinit, na nepřítomného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající.

    Vážený nepřítomný pane ministře, při minulých interpelacích jsem řekl, že nebudu interpelovat nikoho, kdo nechodí do práce. Později jsem zjistil, že v ranním hluku jsem přeslechl vaši omluvu, a proto se omlouvám, že jsem vás tímto takto napadl. Byl jste řádně omluven z minulých interpelací.

    Dnes dopoledne jsem vaši omluvu neslyšel, takže jsem se přihlásil k interpelacím. Vaše ministerstvo mi však sdělilo, že jste omluven již od úterka, takže interpelace zase pro někoho, kdo nepřítomen, je skoro bezpředmětná, takže teď bych stáhl interpelaci v pořadí 33.

    Ale když už jsem u řečnického pultu, tak vás přesto požádám - chtěl jsem vědět, jaká je situace v Islámském státě, jaké důsledky má zásah letectva nebo zásah Ruské federace na Islámský stát jako takový. Předpokládám, že až se k tomu dostanete, budete mít aktuální informace, a byl bych rád, pokud mi je v písemné podobě podáte. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Aulická Jírovcová, která bude interpelovat nepřítomného ministra Jana Mládka. Prosím.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, paní místopředsedkyně.

    Vážený pane ministře, interpeluji vás dnes z důvodu vládního usnesení o posunu rozhodnutí o limitech těžby hnědého uhlí na Dole ČSA. Jak už jsem uvedla v interpelaci na premiéra Sobotku, vláda měla samozřejmě mnoho odborných podkladů, dle kterých se rozhodovala. Bohužel po důkladném prostudování se mnohé uvedené informace nezakládaly na pravdě nebo byly velice zkreslující. Proto vyvstává velká a reálná obava, jaké skutečné dopady bude mít rozhodnutí o odkladu korekce limitů na dole ČSA.

    Vážený pane ministře, ptám se vás tedy, jak chcete zajistit uhlí na 14 gigajoulů pro teplárny, když v současné době spotřebovávají 7 až 8 mil. tun uhlí a těžba Lomu Bílina bude klesat na 8 mil. tun uhlí po roce 2025 a postupně až na 4 až 5 mil. tun uhlí za rok.

    Je pravda, že se počítá s předčasným odstavováním tepláren? Například teplárna Trmice v Ústí n. Labem v roce 2025. Bude tedy Ústí za deset let bez tepla?

    Potvrzujete, že každoročně se bude vyhodnocovat plnění opatření navrženého ve státní energetické koncepci?

    Souhlasíte se spalováním nekvalitního hnědého uhlí z Německa a Polska?

    Co hodláte v tomto smyslu podniknout na ochranu zdraví občanů?

    Jak vidíte současnou geopolitickou situaci, to znamená zajištění bezpečnosti dodávek energie z pohledu, že vlastní suroviny přestáváme těžit, hlavně tedy hnědé uhlí a černé uhlí.

    Já vám děkuji za odpověď.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Bendl, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná ministryně školství, vaším nedomyšleným akceptováním doporučení akreditační komise, kterým jste rozhodli odebrat akreditaci Univerzitě Jana Amose Komenského, jste dostali do existenční nejistoty 700 učitelů. Nedomysleli jste fakt, že sebráním akreditace zbavíte studující statutu studenta, a tudíž není jednoduché, aby tito učitelé mohli přejít na jiné školy. To za prvé. Za druhé, nebude zde dostatek prostoru a míst, aby mohli tito studenti, nebo řeknu bývalí studenti, dostudovat.

    Já bych se chtěl na vás obrátit s otázkou, co s vlastní chybou, kterou jste způsobili na Ministerstvu školství, budete dělat, protože to mělo celé poměrně jednoduché řešení. Mohli jste odebrat akreditaci škole a nechat dostudovat ty, kteří tam jsou, pod nějakým odborným dozorem ostatních vysokých škol. Tím, že jste to neučinili, zbytečně jste zkomplikovali život lidem studujícím na UJAK. Prosím, paní ministryně, doufám, že mi písemně odpovíte, jak tu situaci budete řešit. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím další vylosovanou a tou je paní poslankyně Maxová, která bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Pane ministře, ráda bych citovala vaši řeč z posledního projednávání zákona č. 48, o veřejném zdravotním pojištění, a mé interpelace: Ano, dávám tady závazek, že jsme připraveni k této debatě o dobrovolné spoluúčasti, že jsme připraveni na odborném fóru tuto věc rozdiskutovat a případně vytipovat ty zdravotnické prostředky, kde to nebude problém. A před koncem roku má být znovu otevřena novela zákona 48 a pak si myslím, že toto můžeme udělat. Již jsem zadal právnímu odboru Ministerstva zdravotnictví, aby mi připravil analýzu, jaké možnosti řešení zde jsou, jaká rizika se zde vyskytují, tak aby pacient nebyl vystaven tomu, že bude nucen dobrovolně k nedobrovolné spoluúčasti. O výsledcích této analýzy samozřejmě budu Poslaneckou sněmovnu informovat.

    A já se vás tedy ptám, pane ministře, za prvé, jak se tento váš slib vyvíjí, zdali už byly podniknuty nějaké kroky k tomu, abychom se snažili pomoci našim pacientům zavedením dobrovolné spoluúčasti. Za druhé, žádám vás o poskytnutí výsledků této analýzy, jejíž závěry měly být známy dle vašich slov do konce srpna tohoto roku. A za třetí, kdy bude předložena novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde bude zahrnuta už dobrovolná spoluúčast, neboť už máme skoro konec října a konec roku se nám blíží. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím další vylosovanou v pořadí a tou je paní poslankyně Pěnčíková, která bude interpelovat přítomného ministra zemědělství.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, vážený pane ministře. V závěru měsíce března byla ukončena výběrová řízení na posty agrárních diplomatů s tím, že v průběhu května a června měli projít předvýjezdovým školením na Ministerstvu zemědělství. Na podzim už měli být vysláni do Ruska, Číny, Saúdské Arábie a Srbska. Jelikož informace v tisku jsou velice strohé, ale zemědělci se o agrární diplomaty zajímají, ptám se tedy, které země již jsou obsazeny, na základě čeho byly tyto země vybrány a zda existuje nějaká analýza případných objemů obchodů, nebo jaká jsou vlastně očekávání z práce těchto diplomatů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedající.

    Vážená paní poslankyně, pokud jde o zemědělské agrární diplomaty, byl to jeden z kroků pro podporu proexportních aktivit Ministerstva zemědělství. Z pěti pozic, které byly soutěženy, teď v průběhu podzimu jsou už tito diplomaté obsazováni na čtyři destinace - do Ruska, Srbska, Saúdské Arábie a Číny s tím, že v případě Ukrajiny, která má být také obsazena, nakonec uchazeč, který vyhrál, nemohl z nějakých dalších důvodů nastoupit, takže tam bude nové výběrové řízení. A ještě v rámci podpoření dalších proexportních aktivit bylo na konci loňského roku schváleno navýšení v příštím roce o další dva zemědělské diplomaty, takže celkově by jich mělo být sedm. To znamená, připravujeme ještě soutěž na tři zemědělské diplomaty.

    Pokud jde o jejich lokace, kam budou směřováni a které země budou takto prioritní, bylo to stanoveno na základě analýz jak proexportních možností těch zemí, to znamená Rusko, Ukrajina jako významní partneři mimo unijní země, kde i přes situaci, která dneska není úplně jednoduchá, tak do Ruska je obchod velice zajímavý. Musíme si uvědomit, že nejenom komodity, které je dneska zakázáno vyvážet, tak se tam vozí spousta jiných, i technologických celků v oblasti zemědělství. S Ukrajinou počítáme jako s trhem, který by se měl po překonání krize dále rozvíjet. Srbsko bylo vytipováno jako významná postjugoslávská země, která má představovat nejenom srbský trh, ale agrární diplomat Pavel Svoboda by měl působit víceméně i pro okolní země, takže proto tato destinace byla zvolena i s návazností na to, že si chceme budovat naše pozice pro naše exportéry i s ohledem na to, že by měly tyto země vstoupit v několika příštích letech do EU. Pokud jde o Saúdskou Arábii, tak tato země byla zvolena z hlediska perspektivy pokrytí řekněme specifik arabského trhu, kde historicky jsme byli úspěšní ve vývozu některých mléčných výrobků, sýrů atd. Tento region byl zvolen na základě analýz. A Čína byla zvolena také jako trh, který by se měl perspektivně rozvíjet. Tam asi není důvod pochybovat o velikosti a potenciálu toho trhu.

    Bylo to zvoleno na základě dat jak řekněme z žebříčku zemí proexportních objemů z ČR, tak i po diskusi s Agrární a potravinářskou a Hospodářskou komorou, kde i oni vidí ze strany jejich členů a českých firem potenciál, kam by chtěli rozvíjet. Čili na základě tohoto jsme se rozhodli pro těchto pět destinací. Další dvě destinace, které budeme chtít doplnit v průběhu příštího roku, jsou ještě předmětem jednání, nicméně do konce listopadu by mělo být rozhodnuto.

    To je asi to podstatné. Náklady se pohybují zhruba 3,5 mil. korun ročně na jednoho agrárního diplomata. Neseme je my jako Ministerstvo zemědělství, byť tito diplomaté jsou převáděni po dobu služby v zahraničí, jejich tabulková místa, na Ministerstvo zahraničních věcí, ale my je financujeme a ty peníze si převádíme mezi rezorty. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně, chcete...? Nechcete položit doplňující otázku. V tuto chvíli musím oznámit, že svoje zbývající interpelace stahuje paní poslankyně Kovářová, svoji zbývající interpelaci stahuje pan poslanec Ondráček a pan poslanec Bendl. Takže v tuto chvíli prosím pana poslance Holečka, kterého zde nevidím, tudíž jeho interpelace propadá, a prosím paní poslankyni Maxovou, která bude interpelovat paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Vážená paní ministryně, příspěvek na péči měl být valorizován od 1. 6. 2016. Národní rada zdravotně postižených opakovaně jednala od začátku letošního roku o navýšení tohoto příspěvku. Na posledním jednání, které proběhlo 22. července tohoto roku za účasti předsedy vlády, ministra financí, mě a vás osobně, paní ministryně, vám předseda vlády pan Sobotka uložil úkol, abyste připravila variantní zákon o navýšení příspěvku na péči, a to buď dvakrát 5 %, nebo jednou 10 %. To znamená, v zásadě všichni řekli, že souhlasí se zvýšením příspěvku na péči, ale v návrhu rozpočtu se to neobjevilo.

    Já se tedy ptám, vážená paní ministryně, proč se to neobjevilo v rozpočtu, protože vaše reakce na tiskovou konferenci Národní rady zdravotně postižených považuji zcela za neprofesionální. Není nic jednoduššího než vše hodit na Ministerstvo financí, i když to vůbec není pravda. Pan ministr souhlasil s navýšením příspěvku na péči, a to variantě dvakrát po 5 %. A když jsem se tedy pídila po tom, proč se tato částka vlastně neobjevila v rozpočtu vaší kapitoly, tak jsem zjistila, že jste nestihla připravit legislativu, na jejímž základě by se tato částka promítla v rozpočtu. Proto se vás tedy ptám, paní ministryně: Byla připravena požadovaná legislativa tak, by se mohlo toto navýšení promítnout ve vaší kapitole? A co jste udělala pro to, aby došlo k navýšení příspěvku na péči od vlastně poslední schůzky 22. 7. 2015. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

    Vážený pane ministře, podle veřejných informací Česká inspekce životního prostředí netuší, kam se poděly desítky tisíc tun nebezpečného odpadu. Ty údajně zmizely z evidence, přesto podniky, které tyto odpady vyprodukovaly, to mají papírově v pořádku. Přitom doklady o skutečné likvidaci těchto nebezpečných odpadů nejsou. Dokonce pan ředitel České inspekce životního prostředí tvrdí, že se buď jedná o závažnou nelegální činnost na úkor životního prostředí, nebo o obří daňové podvody.

    Proto se chci zeptat, pane ministře, zda máte další informace o tomto problému, zda jste stejného názoru jako pan ředitel inspekce, či zda si nemyslíte, že jde o systémovou chybu v systému evidence nebezpečných odpadů v naší zemi. Ptám se na to zejména z pohledu nedávných výbuchů munice ve Vrběticích, kde se zjistily pochybnosti v kontrolních mechanismech i vlastní evidenci či legislativě. Dále, pane ministře, se chci zeptat, zda není problém také v personálním poddimenzování inspektorů České inspekce životního prostředí, kterých je údajně toliko 70. A můj druhý dotaz, zda vaše ministerstvo či vaše inspekce spolupracuje na vyřešení tohoto problému s Ministerstvem financí či zda spolupracujete s jinými resorty. Děkuji za vaše odpovědi.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím paní poslankyni Maxovou, aby načetla svou interpelaci na nepřítomnou ministryni školství. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Radka Maxová: Vážená paní ministryně, již v loňském roce jsme vznášeli dotaz, proč se dotační rozvojový program na rok 2015 Zvýšení odměňování pracovníků regionálního školství v roce 2015 týká pouze státních škol. Předpokládala jsem, že k tomu letos nedojde a že se ministerstvo školství poučí z loňské chyby. Ale bohužel stojíme před stejným problémem jako v loňském roce. Na vašem ministerstvu nám vaše pracovnice ochotně, což velice a s povděkem kvituji, vysvětlila, proč k tomu došlo. Jestli jsem to správně pochopila, tak ve zkratce: Nejsou k dispozici finanční prostředky pro - technicky řečeno - mzdy na soukromý sektor a jsou k dispozici pouze peníze na takzvané platy, které zahrnují sektor veřejný resp. státní.

    I když jsem schopna tento fakt pochopit, můžete mi vysvětlit, jaké jste podnikli kroky, aby nenastala tato situace, s kým jste vyjednávali, jaké školy jste oslovili a domlouvali se s nimi na nějaké jiné variantě? Jak budete tuto situaci řešit, aby i pro rok 2016 dostaly šanci všechny školy, jak státní tak soukromé, na navýšení odměňování pracovníků v regionálním školství? Děkuji.