• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 33. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Adamec Ivan - zdravotní důvody, Adámek František - zahraniční cesta, Adamová Markéta - zahraniční cesta, Birke Jan - bez udání důvodu, Farský Jan - do 10.00 hodin bez udání důvodu, Fiala Radim - do 12.30 hodin pracovní důvody, Fischerová Jana - zahraniční cesta, Gabrhel Vlastimil - dopolední jednání, pracovní důvody, Grospič Stanislav - zahraniční cesta, Hovorka Ludvík - do 13.00 hodin pracovní důvody, Komárek Martin - od 12.00 hodin pracovní důvody, Langšádlová Helena - zahraniční cesta, Lobkowicz Jaroslav - pracovní důvody, Matušovská Květa - osobní důvody, Maxová Radka - pracovní důvody, Nykl Igor - zdravotní důvody, Pražák Karel - zdravotní důvody, Putnová Anna - od 14.30 hodin do 20.00 hodin pracovní důvody, Schwarzenberg Karel - pracovní důvody, Šarapatka Milan - zahraniční cesta, Vondrášek Josef - zdravotní důvody, Vozdecký Josef - zdravotní důvody, Ženíšek Marek - pracovní důvody. Z dnešního jednání do 12.30 hodin se též omlouvá předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.

    Dále se omlouvají tito členové vlády: Bělobrádek Pavel - zahraniční cesta, Marksová Michaela - odpolední jednání, pracovní důvody, Němeček Svatopluk - pracovní důvody, Pelikán Robert - osobní důvody, Ťok Dan - pracovní důvody, Valachová Kateřina - od 14.30 do 15.30 hodin pracovní důvody, Zaorálek Lubomír - zahraniční cesta. Tolik k omluvám. (V sále je velmi silný hluk.)

    Dnešní jednací den bychom měli zahájit pevně zařazenými body 157, 1, dále bychom pokračovali bodem 108, 80, 77, 102, 112 a 95. Jsou to sněmovní tisky 454, 617, 491, 225, 167, 425, 333, 403. Připomínám, že ve 12.45 hodin máme pevně zařazený volební bod 179, což jsou návrhy na změny ve složení orgánů.

    Eviduji zde jednu přihlášku k návrhu na změnu schváleného pořadu, a to pana poslance Martina Kolovratníka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové, přeji vám dobré jitro, resp. dopoledne, a obracím se na vás s prosbou, s žádostí volební komise o nové zařazení jednoho volebního bodu a pak pevné zařazení celého bloku volebních bodů dnes před obědem. Má informace se rozchází od návrhu volební komise ze včerejšího odpoledne.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane kolego, moc se omlouvám, ale je tady vysoká hladina hluku. Prosím kolegy, aby se ztišili, abychom následně věděli, o jaké změně programu budeme hlasovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za zmírnění hladiny hluku ve sněmovně, aby kolegové věděli, co budeme volit.

    Nejprve mám prosbu na zařazení úplně nového bodu na pořad této schůze. Je to bod, který se jmenuje Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí. To je jedna žádost.

    Druhá žádost je pevné zařazení všech tří volebních bodů na pevnou hodinu 12.45 hodin, a to v následujícím pořadí: nejprve bod 179, což je Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny veřejným hlasováním na plénu, a poté dvě tajné volby ve Státních aktech - nejprve bod 180, Návrh na jmenování členů Kontrolní rady technologické agentury České republiky, a poté nově zařazený bod Návrh na volbu předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru. Nejprve jeden nový bod, a potom všechny tři ve 12.45 hodin.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do programu? Není tomu tak. Dvěma hlasováními rozhodneme o návrhu pana poslance Kolovratníka.

    První je žádost o zařazení nového bodu, a to je návrh na volbu předsedy komise FAÚ.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 122, do kterého je přihlášeno 132 přítomných, pro 127. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní budeme hlasovat o dalším návrhu pana poslance Kolovratníka, a to je zařazení všech tří volebních bodů 179, 180 a nově zařazeného bodu volby předsedy FAÚ na 12.45 hodin dnešní jednací den.

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 123, do kterého bylo přihlášeno 136 přítomných, pro 132. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodů dle schváleného programu. První bod, kterým bychom se dnes měli zabývat, je bod

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr vnitra Milan Chovanec a zpravodaj garančního výboru, kterým byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Jiří Petrů. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 154/2, byly doručeny dne 2. října 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 154/3.

    Vidím, že pan navrhovatel má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Prosím, máte slovo, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, s tímto návrhem jsem vás povšechně seznámil v prvním a ve druhém čtení. S pozměňovacím návrhem pana kolegy Petrů souhlasím. Toť vše na úvodní slovo. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. V tuto chvíli otevírám rozpravu. S přednostním právem se do ní hlásí paní poslankyně Černochová. (V sále je trvalý hluk.)

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobré ráno, dámy a pánové. Dovolím si panu ministrovi navrhnout -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, moc se omlouvám, že vám skáču do řeči, ale je tady velký hluk. Myslím si, že je to nekolegiální. Pokud si kolegyně a kolegové vyřizují své věci v sále, učiňte tak v předsálí, ať můžeme v klidu jednat. Děkuji. ***

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já bych si dovolila požádat pana ministra, aby byla novela zákona o obcích, sněmovní tisk 454, vrácena zpět do druhého čtení. K tomu mě vedou nalezené chyby, které byly bohužel v rámci projednávání návrhu novely v minulosti přehlédnuty a jejichž úprava je potřebná k tomu, aby se sjednotila úprava v oblasti samospráv.

    První chybou lze označit stav, kdy vlastníci budov zkolaudovaných do 1. července 2010, to znamená před účinností zákona č. 227/2009 Sb., kterým nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo přiděluje, nemají povinnost požádat o přidělení tohoto čísla. Pokud tedy vlastník takové budovy z nějakého důvodu o číslo nepožádá, budova zůstává bez čísla popisného či evidenčního. Tato situace platí pouze v hlavním městě Praze, protože pro ostatní obce bylo zákonem č. 227/2009 Sb. zajištěno přechodné ustanovení, které situaci řešilo. Cituji: Vlastníci... (Velký hluk v sále. Poslankyně Černochová: Chlapi... Smích, potlesk.) Pokud tedy by to bylo citováno z toho původního tisku, tak tam to zní: "Vlastníci stavebních objektů, kterým podle dosavadní právní úpravy nebylo přiděleno číslo popisné ani evidenční a kterým se toto číslo přiděluje, požádají o přidělení čísla do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona." Konec citace ze zákona.

    Nám předkládaná novela o obcích tento stav nenapravuje ani dnes, a proto by bylo užitečné spíše tedy nyní zjednat nápravu tím, že vrátíme tuto normu do druhého čtení. Jelikož důvodová zpráva k této novele uvádí, že primárně je důvodem předložení návrhu řešení problematiky sporných hranic obcí, jež vznikly nesouladem území obce s katastrálním členěním či absencí vlastního katastrálního území obce, souhrnně též územní anomálie, a které v současnosti výrazně komplikují výkon nejenom územní samosprávy, ale i státní správy, je tedy vhodné napravit stav nejen u obcí, ale i u hlavního města Prahy. Neharmonizačním prvkem je možné vnímat neexistenci povinnosti majitelů nemovitostí před rokem 2010 o udělení evidenčních ukazatelů. Ačkoli k nápravě u obcí v minulosti došlo přechodným ustanovením, u zákona o hlavním městě Praze se tak bohužel nestalo. Předkladatel asi opomněl, že nestačí harmonizovat evidenci na území obcí, ale i v hlavním městě Praze a v městských částech hlavního města Prahy.

    Druhou chybou, která je v rozporu harmonizace úprav samospráv, je patrná v pozměňovacím návrhu novely zákona o obcích části první bodu 6. Opět cituji: V § 31 odst. 4 se za slovo "čísla" vkládají slova "nebo evidenčního čísla". § 31 odst. 4 by pak zněl takto: "K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla nebo evidenčního čísla ještě číslem orientačním."

    V důvodové zprávě je k tomuto bodu uvedeno: Stávající znění tohoto ustanovení vylučuje možnost označit budovu s číslem evidenčním zároveň číslem orientačním, což není pro praxi žádoucí. Například tato situace komplikuje územní orientaci složkám integrovaného záchranného systému, což může mít fatální důsledky. Jestliže skutečně toto komplikuje složkám IZS územní orientaci v obcích, tak samozřejmě to není výjimka ani v hlavním městě Praze, kde naopak to je ještě složitější. S ohledem na důvodovou zprávu bych mohla zmiňovat ještě § 14 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze, kde opět by se to analogicky mělo změnit tak, aby to bylo stejně v zákoně o obcích a podle zákona o hlavním městě Praze.

    Dovoluji si vás s odůvodněním toho všeho, co jsem vám tady teď řekla, požádat, protože dnes máme opravdu jedinečnou možnost se to pokusit napravit, a mám pocit, že všichni, co tady sedíme, chceme tvořit kvalitní zákony a nepřijímat zákony, o kterých už dopředu víme, že tam je něco, co je špatně, a že bude muset následovat novela. Bohužel nelze toto zařadit do kategorie těch legislativně technických chyb tak, abychom to mohli ještě opravit v rámci třetího čtení. Jiná možnost než vratka do druhého čtení bohužel není.

    Děkuji vám za pozornost a děkuji i těm z vás, kteří podpoříte můj návrh.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím k mikrofonu pana zpravodaje s přednostním právem, poté se připraví pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, tak tedy nacházíme se ve třetím čtení. Ve druhém čtení, které proběhlo 2. října 2015 na 31. schůzi, jsem jmenoval tři pozměňovací návrhy. Můj pozměňovací návrh, pozměňovací návrh kolegy Fiedlera a pozměňovací návrh kolegy Vondráčka. Protože předkladatelé těch dvou pozměňovacích návrhů nebyli přítomni, přihlásil jsem se k pozměňovacímu návrhu svému pouze sám a také v tomto stavu šla ta materie do výboru pro veřejnou správu. Výbor pro veřejnou správu se na 31. schůzi dne 20. října, tedy včera, usnesl na tomto znění:

    1. Doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona sněmovní tisk 454/2 v následujícím pořadí: za prvé hlasovat společně jedním hlasováním o pozměňovacích návrzích A1, A2 a A3, za druhé hlasovat o návrhu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. b) Zaujímá následující stanovisko k projednávaným pozměňovacím návrhům A1, A2, A3 a doporučuje je.

    Čili já jsem považoval za důležité sdělit tu skutečnost, že všechny věci, které tady zazněly od kolegyně Černochové, mohly proběhnout již v prvním nebo ve druhém čtení a to třetí čtení víceméně, to, co navrhuje, vrátit se do druhého čtení, přišlo z toho důvodu, protože předkladatelé pozměňovacích návrhů se k nim ve druhém čtení nepřihlásí.

    Takže děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího přihlášeného a to je pan poslanec Vondráček.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, z příspěvku paní kolegyně Černochové aspoň můžeme jasně vidět, že právní řád České republiky je poměrně nepřehledný a ne vždy se podaří vyřešit všechny záležitosti okamžitě a reagovat na praxi. To je spíš úvaha do budoucna, zjednodušit právní úpravy tak, aby byly přehledné a jasné. (V sále je stálý hluk.)

    Primárně problém, který tady byl nastíněn, neměla tato novela řešit. Ta novela měla poměrně snadnou cestu naší Poslaneckou sněmovnou, nevzbudila nějaké větší debaty.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale prostě přestaneme jednat do té doby, než se sněmovna uklidní... (Posl. Vondráček: A samozřejmě -) Ještě vydržte... Děkuji.

  • Poslanec Radek Vondráček: Takové ticho jsem snad ani nechtěl.

    Samozřejmě že v rámci obecního zřízení se vždycky najdou nějaké problémy, které je zapotřebí řešit. Já bych v tomto okamžiku, protože jsem tam měl dva pozměňovací návrhy, které nakonec nebyly načteny ve druhém čtení řádně a které vlastně také řeší nějaké praktické otázky, které ale nebyly úkolem té novely původně řešit, ale můžeme té novely využít v současném okamžiku, a vzhledem k tomu, že ta cesta bude hladká, i kdybychom to vrátili do druhého čtení, protože jsou to změny vyvolané praktickou potřebou, tak bych podpořil návrh paní kolegyně Černochové, protože i já bych tedy potom připojil nějaké praktické pozměňovací návrhy. Využijme toho, že máme ten zákon otevřený, že ho máme ve druhém čtení, diskutujme transparentně a otevřeně ve druhém čtení, ale poprosím vás také o to, abychom tento tisk 454 svým hlasováním vrátili do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. I já chci potvrdit, že výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj prošel tento materiál poměrně bez emocí a byli jsme a jsme připraveni ten zákon podpořit. Přesto bych poprosil, pokud k tomu nejsou nějaké vážné důvody, tak bych se zeptal pana ministra, zdali by podpořil i on vrácení do druhého čtení s tím, že by myslím potom měl zákon velkou naději na to, aby byl přijat bez problémů. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana ministra. Prosím, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si teď ověřil, že není problém zákon vrátit do druhého čtení z časového hlediska, neexistuje tam tedy nebezpečí z prodlení, a pokud ve lhůtě dejme tomu šesti týdnů se nám ho podaří vrátit na pořad schůze ve třetím čtení, tak se nic zásadního nestane.

    Také jsem si ověřil, že pozměňovací návrhy pana kolegy Vondráčka, tak jak byly načteny ve druhém čtení, bychom podpořili ve třetím čtení, a asi je potřeba i prozkoumat to, co říkala paní kolegyně Černochová. Nelze samozřejmě teď na plénu odpovědět na to, co tady byla načetla, je to problematika, kterou je potřeba hlouběji prozkoumat, takže i já se kloním k tomu, abychom zákon vrátili do druhého čtení a podrobili ho ještě debatě. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, děkuji panu ministrovi, že je vstřícný k tomu, že se může vrátit tento zákon ještě do druhého čtení. Protože asi mnohým z nás utekly některé věci, kterých jsme si nevšimli. Třeba § 85m - nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce má být dáno do gesce zastupitelstva obce. To by znamenalo, že každý občan, nebo někdo, kdo bude chtít zřídit věcné břemeno nebo právo stavby nějaké přípojky přes obecní pozemek, bude to projednávat zastupitelstvo, což je určitě nedobré, bude to trvat strašně dlouho, což si myslím, že to asi někomu ulétlo. Takže věřím, že i tento bod trošičku pozměníme. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž rozpravu končím.

    Nyní se budeme zabývat návrhem paní poslankyně Černochové i ostatních na vrácení do druhého čtení. Svolám kolegy v předsálí.

    V tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 124, do kterého je přihlášeno 162 přítomných, pro 137. Konstatuji, že návrh byl přijat a tento návrh zákona se vrací do druhého čtení. Končím projednávání tohoto bodu.

    Dříve než otevřu další bod - pro stenozáznam: pan poslanec Rykala hlasuje s náhradní kartou číslo 20. Mám tady ještě omluvy, které načtu: pana poslance Benešíka od 9 do 11 hodin, pana poslance Petra Fialy dnes do 13 hodin bez udání důvodu. Já se omlouvám z dnešního jednání od 11 do 13.30 hodin z pracovních důvodů.

    Nyní přistoupíme k projednávání bodu 1. Tím je

    Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (V sále je opět hluk.)

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás seznámit s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, který byl vládou schválen dne 23. září 2015.

    Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 jsou předkládány v této podobě -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, já vás přeruším a poprosím ten hlouček na pravé straně, aby se přesunul do předsálí, protože jsme ve státním rozpočtu, budete chtít potom k tomu diskutovat a v tomhle hluku se neslyšíme. Myslím si, že to je škoda.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To nevadí, já to přečtu. (Předsedající: Děkuji.)

    Takže příjmy státního rozpočtu jsou 1180,9 miliardy Kč, výdaje státního rozpočtu 1250,9 miliardy Kč, to znamená, saldo státního rozpočtu je 70 miliard Kč.

    Pro rok 2016 je navržen deficit státního rozpočtu ve výši 70 miliard Kč, což je o 30 miliard Kč méně, než činí schválený deficit pro rok 2015.

    Saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,9 % v roce 2015 na minus 1,2 % HDP v roce 2016 a strukturální saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,8 v roce 2015 na minus 1,4 % HDP v roce 2016. Střednědobý rozpočtový cíl České republiky, který činí minus 1 % HDP, by měl být tak dosažen v roce 2018.

    Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok.

    Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna t. r. České ekonomice se daří. Její výkonnost se během 1. pololetí letošního roku dynamicky zvýšila především vlivem růstu spotřeby a investic. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech.

    Vně naší ekonomiky záleží na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují hospodářský cyklus. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že neplánujeme zvyšování daňové zátěže kromě již oznámených daní na tabákové výrobky.

    Světová ekonomika pokračuje v růstu, ten však zůstává regionálně velmi nerovnoměrný. Navíc v posledních týdnech se výrazně zvýšily obavy ze zpomalování růstu čínského hospodářství a jeho vlivu na zbytek světa, což se projevovalo značnými výkyvy na finančních trzích a na trzích s komoditami. Ceny energetických komodit proti dřívějším předpokladům nerostou, ropa Brent se obchoduje pod 50 dolarů za barel, což je pro nás jednoznačně pozitivní.

    Ekonomický vývoj eurozóny v 1. pololetí odpovídal očekáváním. Oživení je ovšem stále křehké a napříč jednotlivými zeměmi nerovnoměrné. Státy jako Francie, Nizozemí, Rakousko jsou blízko stagnace. Jiné země, mezi které patří Česká republika, Polsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, rostou dynamicky. K podpoře ekonomik přispívají nízké úrokové sazby a politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu zde dále přetrvávají podstatné nerovnovážné faktory, zejména vysoké zadlužení vládního sektoru. Navíc vzrůstá riziko stupňování nepříznivých geopolitických událostí, které by případně mohly narušit průběh globální konjunktury.

    Česká ekonomika v 1. pololetí výrazně zvýšila svůj výkon o 4,2 %. Tento vývoj je však do značné míry ovlivněn jednorázovými a dočasnými faktory. Jedná se hlavně o propad ceny ropy na polovinu, silné zlepšení čerpání prostředků z fondů Evropské unie a fiskální podpora ekonomického růstu zejména v oblasti investic. Za celý rok 2015 reálný HDP vzroste zhruba o 4 %. Růst bude tažen domácí poptávkou. V roce 2016 očekáváme obdobnou strukturu růstu založenou na domácí poptávce. Jednorázové faktory, jako meziroční propad ceny ropy a masivní dočerpávání alokace evropských fondů z prostředků z minulého programového období, však vyprchají a ekonomika se vrátí k svému normálnímu výkonu, proto očekáváme růst HDP kolem 2,5 %.

    Nízká inflace v roce 2015 zrychlí v roce 2016. Rok 2015 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Proti zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků jde zavedení druhé snížení sazby DPH a zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví. Průměrná míra inflace by tak mohla dosáhnout asi 0,5 %. V roce 2016 by proinflačně měly působit domácí poptávka a patrně i vyšší ceny ropy. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Dopad snížení DPH ve stravovacích službách by měl být přibližně vykompenzován očekávaným zvýšením cen v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst o 1,5 %.

    Na trhu práce růst zaměstnanosti a pokles míry nezaměstnanosti v roce 2015 i 2016. Spolu s vzrůstem ekonomiky očekáváme také zlepšování na trhu práce. V zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2015 nárůst kolem 1 %. V roce 2016 by měl být nárůst pomalejší. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane ministře. Předseda Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Je to rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny číslo 39. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 617/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru číslo 316 ze dne 14. října 2015 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016. Bude to možná o něco delší, takže prosím o trpělivost.

    Rozpočtový výbor na své 29. schůzi ze dne 14. října 2015 k prvému čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, sněmovní tisk 617, po úvodním slově ministra financí, zpravodajské zprávě předsedy výboru a po rozpravě rozpočtový výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 v prvém čtení přijala následující usnesení:

    Poslanecká sněmovna:

    1. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 podle sněmovního tisku 617, kterými jsou

    výše příjmů stanovená částkou 1 bilion 180 miliard 856 milionů 787 tisíc 167 korun,

    výše výdajů stanovená částkou 1 bilion 250 miliard 856 milionů 787 tisíc 167 korun,

    rozdíl mezi příjmy a výdaji, což je saldo stanovené částkou 70 miliard korun.

    B. Způsob vypořádání salda těmito financujícími složkami

    a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 70 miliard 635 milionů 100 tisíc korun,

    b) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 635 milionů 100 tisíc korun.

    C. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 miliarda 69 milionů 972 tisíc 700 korun.

    D. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí s výjimkou hlavního města Prahy v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 7 miliard 517 milionů 337 tisíc 044 korun.

    E. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 833 milionů 725 tisíc 300 korun,

    F. Zmocnění ministru financí v § 2 odst. 1, 2, 3, včetně možnosti změnit výši celkových příjmů, celkových výdajů a dalších ukazatelů zde uvedeným postupem a v daném rozsahu, zmocnění Ministerstvu financí postupovat při stanovení výše příspěvků na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze podle § 1 odst. 10 příloha číslo 8, vše ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, podle sněmovního tisku 617. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana premiéra, po něm se připraví s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké dopoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Státní rozpočet nepochybně patří k nejdůležitějším zákonům, které v daném roce projednává Poslanecká sněmovna, a nepochybně to patří také k nejdůležitějším věcem, na kterých se dokázala dohodnout naše současná vláda a vládní koalice. Já jsem přesvědčen o tom, že debatu o státním rozpočtu, kterou dnes začínáme oficiálně vést na půdě Poslanecké sněmovny, nelze vést a organizovat jako účetní cvičení. Já si myslím, že debatovat na téma má dáti - dal má smysl tehdy, když parlament projednává státní závěrečný účet. Tohle je návrh zákona o státním rozpočtu a rozpočet je v každé zemi, v každém demokratickém státě klíčovým nástrojem vlády, pokud jde o hospodářskou politiku, a klíčovým nástrojem vlády, pokud jde o řešení těch problémů, které vláda řešit chce a pro jejichž řešení se rozhodla.

    Česká republika zažívá velmi silný hospodářský růst. Dá se očekávat, že letos ekonomika poroste zhruba o 4 %. Naštěstí klesá také nezaměstnanost. Nezaměstnanost dosáhla zhruba 6 % a je to skutečně velmi dobrý výsledek. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že takto masivní hospodářský růst zažíváme v letošním roce mj. proto, že máme poslední možnost dočerpat peníze z evropských fondů. Já bych rád na tomto místě řekl to, že tento silný hospodářský růst je tady jenom díky chytré politice současné vlády, ale není tomu tak. (Smích zprava.) Není tomu tak. Já jsem přesvědčen o tom, že naše vláda k tomu hodně přispívá (smích zprava), ale rozhodně nemá odpovědnost za to, že ekonomika letos roste takto raketově, s výjimkou jediné věci, a to je urychlení čerpání evropských fondů. To, že letos dočerpáváme evropské fondy, je klíčový ukazatel, který podporuje růst ekonomiky a podporuje zaměstnanost.

    Já na to poukazuji právě proto, že je dobré si uvědomit, že v příštím roce už tady takto silný impuls nebude. My jsme udělali všechno možné i nemožné pro to, abychom letos začali čerpat evropské prostředky. Víte, že jsme museli udělat řadu těžkých kompromisů s Evropskou komisí, abychom dosáhli schválení operačních programů. V létě se to povedlo, ministerstva vypisují výzvy, hlásí se uchazeči. Celý ten těžkopádný proces čerpání evropských fondů se začíná rozjíždět. Ale příští rok určitě nebude vrcholem z hlediska finanční perspektivy, ve které se nacházíme. Naším cílem je, abychom příští rok vyčerpali co nejvíce, ale nebude to rok vrcholného čerpání. Letošek je rok vrcholného čerpání a má to samozřejmě i silný vliv na ekonomiku. Proto je velmi důležité, aby státní rozpočet, tak jak je předložen, počítal s podporou hospodářského růstu. Protože příští rok nám jenom evropské fondy hospodářský růst nezajistí. Je velmi důležité, aby tady aktivně přispěl státní rozpočet. Říkám to proto, že velmi často slyšíme kritiku zprava - měli byste škrtat odvážněji, ekonomika rekordně roste, tak proč potřebujete schodek 70 mld. korun. Právě proto, že je důležité se dívat nejenom na statistiku, na ta čísla hospodářského růstu, ale je důležité se také dívat na strukturu, jak velká část toho růstu je tažena např. tím, že jednorázově dočerpáváme evropské fondy, které se prostě nestihly z různých důvodů v minulých letech vyčerpat. Proto je důležité, aby rozpočet měl svůj prorůstový charakter, a proto zdůrazňuji, že debata o rozpočtu není účetní cvičení, ale je to debata o klíčovém nástroji hospodářské politiky vlády.

    Já jsem rád, že v příštím roce klesne v České republice deficit veřejných rozpočtů. Jestliže vláda očekává, že ten deficit letos bude někde kolem 1,9 % HDP, příští rok se očekává deficit někde kolem 1,2 %. To je výrazně pod 3% limit, na kterém se dohodla vládní koalice jako na maximu deficitu veřejných rozpočtů. Čili deficity se příští rok přiblíží 1 % hrubého domácího produktu. Nepochybně budeme patřit mezi tu lepší polovinu Evropské unie z hlediska hospodaření státu a z hlediska tempa zadlužování.

    Ale naším cílem je, nejenom abychom měli dobré parametry rozpočtového schodku. Cílem vlády je, aby růst ekonomiky pokračoval i v příštím roce. Cílem vlády je, abychom i v příštím roce udrželi nízkou nezaměstnanost. Když se podíváme na čísla nezaměstnanosti, ta letošní jsou velmi dobrá. Trend je pozitivní. Počet nezaměstnaných klesá. Ale máme tady obrovské disproporce. Máme tady na jedné straně ještě pořád v evidenci úřadů práce 440 tis. lidí. Na druhé straně tady máme 110 tis. volných pracovních míst v české ekonomice, která avizují podnikatelé a která avizují podniky. Tady je velký rozpor. A jedním z cílů politiky vlády v příštím roce, a i na to potřebujeme využít finanční prostředky, je pokusit se mobilizovat maximum z těch více než 400 tis. lidí v evidenci úřadů práce tak, aby využili této příznivé situace na trhu práce a své pracovní místo si našli. Tohle je jedna z největších výzev, která před naší vládou stojí - využít hospodářského růstu a ještě udělat hodně pro to, aby se snížila nezaměstnanost zejména ve strukturálně postižených regionech, jako je Moravskoslezský kraj a jako je Ústecký kraj.

    Rád bych zmínil hlavní priority, na kterých jsme se dohodli a které návrh rozpočtu obsahuje. První, kterou chci zdůraznit, je otázka podpory investic. V minulých letech se často škrtalo. Často se škrtalo plošně a musím říci, že se škrtalo na těch nejhorších místech. Klasickým případem je dopravní infrastruktura a investice státu do dopravní infrastruktury. Byl tady ve vládě tuším Petra Nečase ministr dopravy, který se jmenoval Bárta. A ministr dopravy Bárta zastavil přípravu všech dálničních staveb a všech rychlostních komunikací v České republice. Tím pádem jsme získali obrovské zpoždění z hlediska celé řady těchto staveb a bohužel nám to díky těm škrtům tehdejšího ministra Bárty zkomplikuje i posuzování staveb teď podle novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Prostě mělo to bohužel velmi negativní následky, se kterými se budeme potýkat i v příštích letech.

    Naše vláda tuhle chybu opakovat nebude. Cílem vlády je, abychom na přípravu dopravních staveb vyčlenili dostatečné množství finančních prostředků, abychom mohli projektovat, abychom mohli vykupovat pozemky, a jakmile budou stavby připraveny, aby bylo možné reálně zahajovat výstavbu. Čili i v oblasti investic klíčová priorita je investice do dopravní infrastruktury. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a s přednostním právem prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážený pane ministře financí, milý dlužníku mých deseti milionů, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych na začátku svého projevu se vypořádal s tvrzením pana premiéra, že vláda konsoliduje veřejné rozpočty.

    Jistě se mnou budete souhlasit, že ten parametr, který ukazuje skutečnou vůli vlády konsolidovat veřejné rozpočty a šetřit či nešetřit, je takzvaný strukturální deficit, tedy deficit očištěný od hospodářského cyklu a od mimořádných příjmů. My jsme odevzdávali strukturální deficit, podle aktuálních čísel Ministerstva financí jsme odevzdávali strukturální rozpočet v plusu, nebo chcete-li na nule. Prostě aktualizované číslo Ministerstva financí uvádí údaj plus 0,2. Přebírali jsme ho na minus 3,7, tedy ve výši vyšší než 150 miliard korun, a odevzdávali jsme ho ne vyrovnaný, ale dokonce v mírné nule.

    Bylo to poměrně rychlé tempo konsolidace. Pro to rychlé tempo jsme měli řadu důvodů a za to tempo konsolidace jsme byli velmi kritizováni, že to bylo příliš rychlé a podlamovalo to hospodářský růst. Dobrá. Já si to nemyslím. Já si myslím, že ta rychlost měla svůj důvod, ale nepokládám se za nositele jediné pravdy a rád přijmu kritiku, nebo budu brát za relevantní kritiku, že to bylo tempo příliš rychlé. Ale i vyznavači této kritiky, tedy vyznavači keynesiánské teorie, že v dobách recese má vláda se dopouštět fiskálních impulzů i za cenu deficitů, tak by si měli vzpomenout, že tato teorie má také to své B, že v dobách hospodářského růstu se mají vytvářet přebytky, aby se vytvořily rezervy pro možné další fiskální impulzy, až nějaká recese přijde, jako že zcela nepochybně přijde.

    My jsme v době velmi slušného hospodářského růstu, jak už tady zmínil pan premiér, a vy přesto vytváříte deficit. A kdy jako, prosím pěkně, chcete dělat ty přebytky? A porovnejme to s tím, kde jste přebrali veřejné rozpočty, a znovu odpovídám, znovu zdůrazňuji, to jsou čísla současného ministra financí, my jsme předávali strukturální deficit na mírné plusové nule, a vláda plánuje strukturální deficit na rok 2016 ve výši minus 1,4, a ten rozdíl mezi naším předáním a vaším plánem na příští rok a to je rozdíl 1,6 procenta strukturálního deficitu, což shodou okolností je zhruba těch 70 miliard korun nominálního deficitu, který plánujete na příští rok. Kdybyste skutečně konsolidovali, tak jste ve vysokém strukturálním přebytku. Kdybyste nekazili naši práci, tak jste na nule. Ale vy jste to o 70 miliard zhoršili. Takhle konsolidujete veřejné rozpočty.

    Souhlasím, že není pouze otázka výše deficitu, ať už strukturálního, nebo nominálního, ale že velmi důležitá je ona vnitřní struktura, o které tady hovořil pan premiér, a zdůrazňoval, jak je rozpočet prorůstový. Nezmínil se o tom základním strukturálním problému, kterým je zatížen český státní rozpočet, vždycky byl a upřímně řečeno má to společné se všemi státy Evropské unie, a to je výše mandatorních výdajů. I tady samozřejmě vláda dosahuje smutného primátu, protože rozpočet na rok 2016 bude mít historicky nejvyšší číslo a nejvyšší podíl mandatorních výdajů, aniž by měla vláda v průběhu těch již dvou let, co vykonává svůj mandát, snahu cokoliv se strukturálními výdaji udělat. Opak je pravdou. Těch několik reformních krůčků, které se podařilo prosadit v oblasti nemocenské, sociálního pojištění, spoluúčasti u zdravotního pojištění, jste zrušili, tento strukturální problém jste ve veřejných rozpočtech zhoršili a nemáme sebemenší signál o tom, že byste tento základní strukturální problém ve veřejných rozpočtech chtěli řešit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu předsedovi Kalouskovi a poprosím ho o ten návrh usnesení. Děkuji.

    Protože nebyla otevřena zatím rozprava, tak já otevírám... Omlouvám se, paní kolegyně mě informovala, že ještě nebyla, ale já ji teď otevírám. Otevírám rozpravu a do ní se jako první přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura a pan zpravodaj Votava. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Skutečně faktická, protože vzhledem k mému pořadí se možná do oběda nebo po obědě na mě dostane, ale když jsem slyšel ten příval argumentů, které jsou samozřejmě velice precizní, ale pouze tam, kde se to hodí, tak jsem se neovládl, nevzal jsem si tedy tu tabulku z rozpočtu a nepodíval jsem se, jak je to s těmi mandatorními výdaji, a marná sláva, ale stojí to za to připomenout, jestliže je navržen podíl 56,6 % mandatorních výdajů v roce 2016, tak v roce 2012 - pamatujeme, kdo byl ministr financí - to bylo 56,7 %, čili o jednu desetinu procenta víc, než se navrhuje v roce 2016. Takže nominálně byly mandatorní výdaje za předchozích vlád, a dokonce ještě za vlád kolem roku 2006 na nižší úrovni. Takže asi takto bychom argumentovat nemuseli. Ty mandatorní výdaje nejsou ani vyšší ani nižší, čímž nezpochybňuji debatu na téma strukturálního deficitu, ale ta čísla jsou prostě taková.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nezpochybňuji čísla pana poslance Dolejše, jsem přesvědčen, že jsem mluvil o nominální výši. Pokud ne, tak se omlouvám, nicméně samozřejmě 57 % v době recese a 57 % v době růstu je trochu jiná káva a naprosto jasná informace o tom, že vláda ten strukturální problém neřeší.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu celkem rychlá, protože když tady už přišla řeč na mandatorní výdaje, tak bych chtěla říci, že zrovna v oblasti kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, kde máme příjmy celkem 423 mld. korun, ale výdaje 544 mld. korun, tak tam nám meziročně narůstají právě mandatorní výdaje o 7,930 mld. korun a je to podíl v kapitole z celkových výdajů 94,48 %. Opravdu celkový objem mandatorních výdajů v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí je 94,48 %. A meziroční nárůst, a na to chci upozornit, meziroční nárůst právě mandatorních výdajů v této kapitole jako časovaná bomba je 1,57 % - meziroční nárůst.

    A jinak na dokončení, v této kapitole máme výdaje 544 mld., ale příjmy 423. Této kapitole chybí v rozpočtu 121 mld. korun.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové za její faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Po něm pan předseda Votava.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V té záplavě čísel, kterou jsme slyšeli jak ve vystoupení pana ministra financí, pana premiéra, pana předsedy klubu TOP 09 poslance Kalouska, bychom se mohli ztratit. Kdo z vás měl čas, a věřím, že mnozí z vás už čtou i jednotlivé kapitolní sešity, tak debata o jednotlivých kapitolách, podrobnější, bude bezesporu ve druhém čtení. Já se za nás vyjádřím pouze k těm základním parametrům rozpočtu a tam, kde my vidíme největší chyby, které vláda předkládá.

    Na druhé straně nejsme překvapeni. Když si vzpomenete, jak fungovaly, jaké výsledky státního rozpočtu byly v době, kdy byl dnešní pan premiér ministrem financí, tak kdo by očekával radikální změnu v okamžiku, kdy se stane z ministra financí premiérem, tak ten by samozřejmě byl zklamán. Je to pokračování politiky zdroje jsou, odkládání, neustálé odkládání snahy mít vyrovnaný či přebytkový rozpočet. Samozřejmě je lepší říkat v roce 2014 - nula bude v roce 2017, v roce 2015 říkat - nula bude v roce 2018. Dovolím si prognózovat, až přijde tato vláda s příštím návrhem rozpočtu, tak tam bude napsáno, že nula bude v roce 2019. No kdo by nebyl rád, že už za tři roky bude mít vyrovnaný státní rozpočet, až na to, že to datum, výchozí datum, od kterého se ty tři roky počítají, se neustále odkládá.

    Letos zažíváme poměrně silný ekonomický růst. Velmi často vedeme debatu s panem ministrem financí na rozpočtovém výboru, co je hlavní příčinou. Myslím, že ta debata neskončila a že ji povedeme i nadále, až budou finální čísla za celý rok 2015, nadále povedeme debatu o tom, které faktory nejvíce ovlivňují růst HDP, zda je to růst zásob, logické masivní čerpání evropských peněz v posledním roce. Vzpomeňme si, když byly zadržovány peníze, tak se v tom posledním roce vyplatí, a bylo by to tak za každé vlády. Nechci zpochybňovat ovšem úsilí vlády, aby se vyčerpalo co nejvíc. To určitě ne a myslím si, že to je i povinnost a že v tomhle bodě si vláda vede relativně dobře. Musíme také říct, že když připočítáváme ty nedočerpané peníze, tak musíme vzít v potaz jakoby dramatickou změnu kurzu zhruba před dvěma lety, kdy ta původní alokace byla v eurech, a když najednou máte o dvě koruny na euro více, tak v těch českých korunách roste ten celkový objem, který máme čerpat. A jsem rád, že i v té veřejné debatě ze všech stran slyším, že už není klíčové heslo "musíme vyčerpat každé euro, nesmí tam zůstat ani koruna", a stává se klíčovým heslo "musíme mít dobré projekty". Myslím, že to je dobrý postoj a měli bychom si ho udržet i po celé nové programovací období a říkat si, že důležitější jsou dobré projekty, než za každou cenu vyčerpat ty zdroje, protože velmi často evropské peníze směřují do oblastí, které pak automaticky generují provozní výdaje v dalších letech, zejména v tom veřejném sektoru, ať už je to na úrovni obcí, krajů, či státu.

    Bubu muset zopakovat ty základní parametry. My kritizujeme zejména fakt vysokého navrženého státního schodku 70 mld. v období, kdy vláda prognózuje - a já musím říct, že ty prognózy sedí, to znamená ty základní parametry 2,5 % růst HDP, 5,5 % nezaměstnanost, inflace 1,5 %, to jsou data, na kterých se shoduje převážná většina institucí, nejenom vládních, ale i nezávislých, takže nebudeme zpochybňovat čísla. Já chci ocenit i kvalitu toho materiálu. Kdo chce, tak tam najde všechny informace. My vedeme debatu o politickém zadání toho rozpočtu, což je vlastně věc, kterou za prvé může vláda a my ovlivnit legislativními změnami jak na straně příjmů, či výdajů, a potom o tom, jak se rozdělují ty výdaje, do kterých kapitol jsou soustředěny a které rostou. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážené pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych se také rád vyjádřil k návrhu rozpočtu na rok 2016, a to nejen jako poslanec za sociální demokracii, tedy koaliční poslanec, i jako předseda rozpočtového výboru. Nebudu asi tak dlouhý jako pan kolega Stanjura, který samozřejmě nesl ten svůj projev v kritice návrhu rozpočtu, je to legitimní, od toho je opozice, aby kritizovala rozpočet, i když ne vždycky ta pravda v tom musí být, samozřejmě.

    Chtěl bych říci, že ten státní rozpočet je především nástrojem, který umožňuje vládě provádět hospodářskou politiku, a úvodem k procesu přípravy rozpočtu bych si dovolil také pár slov.

    Chtěl bych zdůraznit, že prakticky po celou dobu projednávání státního rozpočtu, resp. jeho přípravy, se s postupem prací seznamovali a byli konzultováni i sociální partneři, a to zástupci jak podnikatelských svazů, tak i odborů. Myslím si, že to je významné. Ne vždy tomu tak v předchozích letech bylo. Předložený návrh rozpočtu v sobě zahrnuje samozřejmě výsledky v podstatě půlroční diskuse ve vládní koalici, je to tedy rozpočet kompromisní, protože samozřejmě i strany vládní koalice mohou mít při přípravě, nebo mají při přípravě rozpočtu na některé věci odlišný názor, ale samozřejmě důležitý je potom konsenzus. Dovedl bych si představit někdy i více prostředků do zdravotnictví, do sociální sféry, to je věc jiná. Jak říkám, je to rozpočet kompromisní a myslím si, že je to rozpočet dobrý.

    První etapa probíhala tedy v podstatě již na jaře, v létě potom došlo k určitým parametrickým změnám, kdy se výrazně rozpočet restrukturalizoval mezi jednotlivými kapitolami, jako příklad mohu uvést výrazný pokles výdajů na dluhovou službu, ale znamenal i určité rozšíření celkového rozpočtového rámce. A právě o proti těm červnovým východiskům byl návrh rozpočtu na příjmové a výdajové straně navýšen o 94,5 miliardy korun z prostředků Evropské unie a finančních mechanismů a dále pak o dalších necelých 18 miliard korun domácích zdrojů, to souviselo především se zlepšenou ekonomickou situací a pozitivním vývojem v oblasti výběru daní. To vše samozřejmě při zachování schodku státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. A my směřujeme k vyrovnanému rozpočtu, to je třeba si říci, samozřejmě postupnými kroky a strukturální deficit, na který se neustále poukazuje, tak je pro rok 2018 plánován ve výši, ve schodku tedy, 0,9 % hrubého domácího produktu a podle bruselských pravidel vyrovnaný rozpočet v podstatě je vyjádřen ve strukturálním deficitu minus 1 %, takže my v podstatě směřujeme k vyrovnanému rozpočtu.

    Návrh státního rozpočtu je tedy založen, jak jsem řekl, na postupném snižování deficitu, a to z 1,2 % v roce 2016 na 0,6 % v roce 2018 v metodice ESA 2010, vychází z předpokladu konzervativního předpokladu růstu HDP v roce 2016 o 2,5 %.

    Možná bych se zde dotkl, nebo bych se chtěl vyjádřit k tomu, co říkal jako předřečník pan kolega Kalousek. Ono strukturální deficit, to je jeho taková mantra. On neustále zdůrazňuje rok 2013, kdy ten strukturální deficit činil v podstatě 0,2 plus, nebyl to tedy deficit, ale v podstatě jsme se pohybovali na nule. Chtěl bych říci, že on ani nemohl mít nějaký výrazný vliv na to, jak ten strukturální deficit v roce 2013 vypadal, protože tam šlo především o to, že ekonomika se nacházela poměrně v hluboké produkční mezeře, zhruba o 3 % hrubé přidané hodnoty, byl tam výrazný přebytek v hospodaření územních rozpočtů, byl tam také přebytek v hospodaření zdravotních pojišťoven, nečerpaly se investice v objemu zhruba 17 miliard korun. To všechno na to mělo samozřejmě vliv. Takže já si myslím, že se tak trochu pan ministr Kalousek tady chválí cizím peřím, že v podstatě ani tak velký vliv na to mít nemohl. Paradoxní je dokonce, že on v květnu 2013, a to ve fiskálním výhledu, plánoval deficit pro rok 2016 ve výši minus 2,4 % hrubého domácího produktu a rozpočet na rok 2016, který předkládá současná koaliční vláda, tak počítá s tím deficitem 1,4 % hrubého domácího produktu, tzn. o 1 % níže. Takže to mi připadá dosti zvláštní. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Votavovi. Nyní tu mám několik faktických poznámek. S první faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat a také bych nepovažoval za fér předskakovat. Nicméně rozpočet je nejdůležitějším zákonem, který je. Mohli jsme kritizovat v minulosti neúčast vlády, ale to, co se teď tady odehrává, už je nedůstojné. Aby tady seděl premiér, už tady neseděl ani předkladatel zákona... To proboha považuji za pohrdání touto Sněmovnou. Tudíž dávám procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do příchodu alespoň dvou třetin členů vlády.

    Pane premiére, nevím, co vám na tomhle je k smíchu. (K premiéru Sobotkovi, který jako jediný sedí v lavici členů vlády a usmívá se.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, se kterým se vypořádáme hlasováním. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Laudáta, který - pane poslanče, kontrolujte mě - navrhuje přerušení projednávání prvního čtení státního rozpočtu do doby, než zde budou přítomny alespoň dvě třetiny členů vlády. Je to tak správně.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 125, přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro 46, proti 58. Návrh nebyl přijat.

    Další s faktickou poznámkou je poslanec Adolf Beznoska. Po něm pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, hezké dopoledne. Jenom krátká reakce na pana předsedu rozpočtového výboru Votavu.

    Chtěl bych zdůraznit, že hospodářský růst, a všichni se z něj těšíme a je poměrně robustní, a i odhad pro příští rok 2,5 % růstu si myslím, že je velmi střízlivý. Ale v žádném případě to není zásluha téhle vlády, nakonec to potvrdil ve svých slovech v úvodním projevu i premiér této vlády. Takže to je první poznámečka.

    Druhá poznámečka. A také to budu kvitovat - ano, podařilo se vám zastabilizovat nárůst mandatorních výdajů. Tomu rozumím. Je to z krátkého pohledu v pořádku. Vy jistě budete přemýšlet o tom, abyste mandatorní výdaje i do budoucna snižovali. Letošní jsou v absolutní výši opravdu rekordní. Souhlasím, že jsou zastabilizovány, ale zase k tomu, že se mandatorní výdaje zastabilizovaly, přispěla minulá vláda, protože minulé vlády dělaly taková legislativní opatření, která způsobila, že se postupně mandatorní výdaje a jejich nárůst stabilizovaly.

    A třetí krátká poznámečka k podpoře spotřeby domácností přes vyšší počet úředníků ve vládě. Těch 13 329 je opravdu dramaticky vysoké číslo. Jakkoliv rozumím slovům pana předsedy i pana premiéra o tom, že strukturálně budeme souhlasit s nárůstem počtu kantorů, s nárůstem počtu vojáků, s nárůstem počtu hasičů, či policajtů, s tím problém nemám, ale ptám se, jestli jste si jisti, že děláme dobrou personální politiku ve všech státních úřadech, na všech státních organizacích a jestli tento extenzivní nárůst je opravdu nutný. Protože dopady do rozpočtu, teď mám na mysli mzdové, jsou v řádech miliard korun.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Občas se to stane každému, že se rozhovoří u mikrofonu a sám sebe usvědčí, že materiál, ke kterému vystupuje, nečetl. To se stalo panu předsedovi Votavovi před chvílí. Já bych opravdu žádal prostřednictvím pana místopředsedy Poslanecké sněmovny svého ctěného kolegu, aby nepoužíval tak silná slova, že manipuluji s grafy. Jestli někdo, tak váš kolega po pravé ruce. Grafy jsou z materiálu, který se jmenuje Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016. Tuto zprávu, tyto grafy nám předložilo Ministerstvo financí. A nepoužiji na hodnocení vašeho vystoupení k investicím oblíbené slovo pana ministra financí lež, ale budu předpokládat, že se mýlíte.

    Takže strana 27, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana místopředsedy, vládního materiálu. Vy jste říkal, že jedna věc byla skutečnost, a pak jste investice nečerpali. Kdybyste ten materiál četl, tak byste věděl. 2011 - rozpočet, investice 104,9 mld. proti 77, skutečnost 118,9. Kde jsme nedočerpali? Rok 2012 - rozpočet 96,9 mld. zase proti 77, skutečnost 112,6. Kde jsme nedočerpali? Rok 2013 - poslední naděje pana předsedy rozpočtového výboru - rozpočet 97, plnění 102,3 - zase vedle. Tak nám prosím neříkejte vaše smyšlenky. Neobviňujte mě, že manipuluji s grafy: "Vy tam máte nějaký svůj graf." Je to graf vlády, usvědčil vás z neznalosti či chyby, věřím, že ne úmyslné, a věřím, že se omluvíte za tato slova, protože to není pravda. Strana 27, sešit B ke státnímu rozpočtu. Děkuji. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi i za kultivaci diskuse a nepoužívání silných výrazů.

    S další faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, k věčné debatě o tom, co je zásluhou nebo vinou příslušné vlády. Já myslím, že ekonomicky korektní je říct, že když jsme byli v recesi, tak jsme se mohli podívat na Německo. To je ekonomika, se kterou dýcháme, a každý pohyb díky tomu, že jsme exportní a průmyslovou zemí, v Německu je znatelný i v České republice během pár hodin symbolicky. Když jsme padali k recesi minule, tak Německo na tom bylo o trochu lépe. Čili bylo vinou té předchozí vlády, že jsme padali rychleji do hlubin, tedy ten rozdíl mezi průměrem Německa a Českou republikou? No bylo! Protože vláda dělala špatnou hospodářskou politiku. Ekonomicky korektní je říct, že teď rosteme rychleji než Německo, a tedy ten rozdíl mezi německou, nebo chcete-li průměrnou evropskou ekonomikou, tedy růstem, a Českou republikou, která roste rychleji, je podle mého názoru zásluhou této vlády a její hospodářské politiky.

    Čili si myslím, že opravdu stojí za to, když tady vedeme tyto argumenty z opozičních nebo vládních lavic, snažit se být korektní. Podle mého tedy to, co je rozdílem nad růst průměrný v Evropské unii, tedy řekněme hlavně německým růstem, je zcela určitě nějakou zásluhou stávající vlády a její hospodářské politiky, zrovna tak jako když jsme padali v recesi a padali jsme rychleji než německá ekonomika, tak to bylo zásluhou, chcete-li vinou, tehdejší vlády. To je myslím ekonomicky korektní pohled. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. I jeho příspěvek vyvolal smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Stanjura, a tak dále. Prosím pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já jen krátce navážu na to, co před chvílí říkal kolega Stanjura. Já jsem se taky díval na ty tabulky - investice, už jsme to řešili v minulém návrhu státního rozpočtu. Je to zmiňovaná strana 27 zprávy k návrhu zákona, sešit B, to je tabulka, o které se tady teď vede polemika. Já jsem se díval i na stránky Ministerstva financí, kdy byl nějaký komentář k výhradám, výtkám. Tam je doslova psáno, že předpokládané celkové investice v letošním roce budou o 88 mld. korun vyšší než investice v roce 2013. Čili předpokládám opět celkové investice. Když si to započítám tedy do této tabulky, kdy skutečnost v roce 2013, celkové investice byly 108 mld., tak to bychom tedy investice za letošní rok měli mít 190 mld. A tady, prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Stanjurovi, rozdíl mezi tím, co bylo v návrhu rozpočtu, a tou skutečností by tedy za letošní rok 2015 měl být několikanásobně větší než veškeré rozdíly, které tady uváděl kolega Stanjura.

    Proč o tom mluvím? Jestliže ve vládním materiálu na straně 27 je uvedeno, že celkové investice na letošní rok jsou rozpočtovány 75 mld., a podle toho, co je napsáno na stránkách Ministerstva financí, by tedy měly být někde okolo 190 mld., což je opravdu drastický rozdíl, jestli to správně počítám, a myslím si, že ano, tak čemu tedy máme v těch údajích věřit, která čísla platí? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Stanjura.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych ke ctěnému kolegovi Milanovi Urbanovi prostřednictvím pana předsedajícího, protože on dobře ví, když tady sám tvrdil, že česká ekonomika z významné části dýchá s německou, tak v okamžiku, kdy se Německo dostávalo do krize, respektive silné společnosti, které v České republice jsou, tak své problémy řešily jejich mateřské společnosti na úkor svých výsadků, které po Evropě mají, tím pádem i na úkor České republiky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak pan poslanec Urban vlastně potvrdil má slova, že oni tomu fakt věří. S tím se nedá nic dělat. Víra tvá tě uzdraví. Sociální demokraté věří tomu, že vláda může významným způsobem ovlivňovat ekonomiku směrem nahoru nebo dolů. Ale v té debatě o těch ekonomických parametrech, a říkal jsem to v minulém volebním období, nevybírejme si jenom jeden parametr, a to je růst HDP. Bezesporu je zajímavý, je i důležitý, ale není jediný a není klíčový.

    V té debatě ti, kteří, HDP se jim hodí, zapomínají například, v tom období recese a stagnace jaká byla průměrná nezaměstnanost v Evropské unii a jaká v České republice. Ambiciózně je samozřejmě správné porovnávat se s nejsilnější evropskou ekonomikou, Německem, nic proti tomu, máme být ambiciózní, ale jestli zavedeme nové ekonomické kategorie typu "pokud je růst vyšší než průměr v EU, vláda to dělá dobře, a pokud je růst HDP nižší než průměr v EU nebo v Německu, vláda to dělá špatně", tak proč to samé neříkáme například u nezaměstnaných? Pro naše občany je klíčovější, než jestli roste HDP o 0,1, 0,2, 0,3 procenta, jestli roste počet nezaměstnaných, nebo ne. A jaký v těch krizových letech byl tento parametr, průměrná míra nezaměstnanosti, v Evropské unii a nezaměstnanosti v České republice? Nebo jiný parametr: jaká v těch krizových letech byla průměrná úroková míra, kterou platily státy Evropské unie za své státní dluhopisy, a jaké my? Tak nevytrhávejme jedno číslo, růst HDP, a pokud chceme popsat ty roky 2009, 2010, 2011, 2012, v pořádku, dneska můžeme ta čísla analyzovat, ale musíme mít všechna čísla, ne pouze jeden parametr.

    Díky naší politice jsme měli nízké úroky a z toho těží i tato vláda a to je dobře. Čím méně platíme za ty staré dluhy, tím lépe pro všechny, a díky tomu jsme udrželi velmi nízkou nezaměstnanost v rámci EU. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem tady opakovaně slyšel argument o tom, že když se dobře daří, má se šetřit. Vy ta čísla určitě dobře znáte, já jsem je tedy neznal, takže jsem se schválně podíval, jak to vlastně vypadalo s tím hospodářským růstem a s tím šetřením v minulých letech. Sami přiznáte, že v letech 2006 až 2008 se nám vedlo dobře, že naše ekonomika zřejmě prosperovala, však také ten procentuální růst na HDP byl 7 procent v roce 2006. A jaká tady byla sekera - 97 miliard, nic se neušetřilo! V roce 2007 - 5,7 růst, sekera 66 miliard atd. A v té krizi to bylo 192 miliard, 156 miliard, 142 miliard.

    A ještě mě napadla taková jedna polemika - jestli ta miliarda tenkrát, před těmi deseti lety, nebyla jiná než ta miliarda dneska, protože tenkrát za tu miliardu se dalo určitě nakoupit víc věcí než dneska, to znamená, my ještě srovnáváme ekonomicky nepoměřitelné údaje. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Urban. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych se chtěl naopak pana kolegy Urbana zastat. Velmi vás prosím, abyste se podle jeho apelu všichni podívali na Německo. Skutečně v době krize, v těch letech 2008, 2009, Německo se dopustilo několika neuvěřitelných fiskálních impulzů, dokonce takových, na kterých jsme vydělali my, například ono šílené šrotovné, které pan poslanec Urban chtěl zavést i u nás, zaplať pánbůh se mu to nepovedlo.

    A v době růstu, jako teď a loni, Německo velmi tvrdě trvá na vyrovnaných rozpočtech. Dokonce když teď jako nejohroženější stát Evropské unie imigrační krizí skutečně nese obrovské náklady, tak zatímco tady na 85 - slovy osmdesát pět - žádostí o azyl pan ministr Babiš přijímá třináct a půl tisíce nových zaměstnanců, tak Wolfgang Scheuble naprosto tvrdě říká "ne, byť máme tento problém, musíme se s ním vypořádat sami, bylo by to nefér přenášet to na příští generace", a trvá dál na vyrovnaném rozpočtu na příští rok.

    Prosím, pane poslanče Urbane, spolu s vámi ano, chci se dívat na fiskální politiku Německa, a velmi bych si přál, aby to dělala i vaše vláda. Ale ta si bere příklad z Chorvatska.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Urban, po něm pan předseda Votava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dvě věci. První. Já bych poprosil pana premiéra, aby skutečně alespoň tedy po odpolední pauze s přítomnosti ministrů něco udělal. Mně to opravdu přijde nedůstojné. Potom se nestačíme divit... Já bych rád, aby si tady tu diskusi vyslechl pan Ťok, který pokračuje v neblahé praxi svého předchůdce, co se týká stavu resortu, a další a další. Takže nebudu dávat další procedurální návrhy, třeba že by vás tady mohla být aspoň polovina, třetina a podobně, nebudu, ale prosím vás, po obědě ať sem aspoň pár lidí přijde. Jestli to poslancům klubu ANO a sociální demokracie nevadí, mně to tedy vadí.

    A druhá věc. Já jsem moc rád, že pan kolega Urban tady přiznal, že na nás zásadním způsobem dopadá to, co se děje v sousedním Německu. Protože oni tady sedm roků vykládali a pouštěli do světa, to lze dohledat v tisících, v tisících, a nepřeháním, výrocích, jak oni by i za světové krize zajistili ekonomický růst a že vlastně to, že tady je ekonomický propad, oni to zajistí. Teď nejsou schopní zajistit vyrovnaný rozpočet, nebo alespoň důstojný rozpočet ani v době růstu, který zřejmě už ani příští rok se nemusí opakovat.

    Korelace mezi Českem a Německem - já si tu analýzu udělám, protože pořád se bavíme o nějakých pocitech. Ale docela jedna věc se změnila. Předchozí vláda, nebo předpředchozí, i přes velké propady dávala na podporu inovací, podporu vzdělávání v technických vědách, vy tímto rozpočtem teď lámete tu trajektorii na přesně opačnou cestu. A to jsou přesně ty firmy, které dávají tu přidanou hodnotu, a vy dneska tvrdíte, prostě že vy to zajišťujete a že ta vláda to potlačila. V žádném případě. Teď ztrácíte dech z nějakých důvodů oproti třeba Slovensku.

    Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, to není o tom, čemu věřím nebo nevěřím a jaké mám pocity, to je prostě realita, že naše ekonomika díky tomu, že je exportní ekonomikou, že průmysl tvoří více než 31 procent HPD, tak naše ekonomika je spjata s tou německou, průmyslovou. Vždyť to přece víme, to není otázka, jestli si to myslím,věřím tomu nebo je to nějaký pocit. Samozřejmě že je spjata s Evropskou unií a samozřejmě že je dobře že se snažíme diverzifikovat ty směry, obchodovat nejen s Evropskou unií, ale rozšířit to na jiné kontinenty, tedy v tom smyslu BRICS, ale o tom nechci hovořit. To je přeci jasné a polemizovat o tom nedává žádný smysl.

    Faktem je, že prostě bývají rozdíly. Někdy padáme na dno rychleji než Německo, někdy rosteme rychleji než Německo. A já tady říkám, že to je vždy vinou nebo zásluhou vlády, ten rozdíl. A tato vláda, můžeme se bavit o detailech, ale jedno udělala a to jí upřít nemůžete. Vytvořila tady pozitivní ekonomickou atmosféru pro investice. Tím pádem domácnosti se nebojí utrácet, nebojí se investovat firmy, a díky této atmosféře samozřejmě můžeme možná růst rychleji - nejenom díky tomu, ale i díky této atmosféře můžeme možná růst rychleji než to Německo.

    Tedy není to o pocitech. A kdyby vláda neměla vůbec žádný význam, jak tady říkáte, tak nemusí být. Na co tady máme potom vládu, na co tady máme ministry průmyslu a obchodu, na co tady máme ministry financí, které jste nominovali v minulých obdobích s velkou radostí a rozhodností? Čili pak tady by nemuseli být tito lidé. Pak by to nějak běželo, nějakým provozem, jakoby zrcadlo Evropské unie, a nemusela by tady žádná vláda být. To přeci uznáte, že také není pravda. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Votava, po něm pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Pilný. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jenom ke kolegovi Stanjurovi - teď odchází. (Posl. Stanjura zůstává v sále.) Ano. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jednak nevím, proč bych se měl omlouvat. Omlouvat se nebudu, nepovažuji to za nutné. Já jsem jenom říkal, že vy při té argumentaci vždycky vytrhnete z celkového objemu investic to, co se vám hodí. Vytrhnete jenom to, co je rozpočtováno ve státním rozpočtu, a to porovnáváte zase na celkové výdaje jiné za vaší éry. Neříkal jsem nic jiného.

    Říkal jsem také, že v roce 2013 se nedočerpalo 17 mld. na investicích vzhledem k tomu, že nebyla připravenost. Jedná se o dopravní infrastrukturu. Já čerpám z čísel Ministerstva financí - korektně. Já jsem to nepočítal. Ale čísla Ministerstva financí hovoří o tom, že nebylo dočerpáno 17 mld. korun. A pokud si dobře pamatuji, tak když jsme byli v opozici, tak jsme toto velice kritizovali, že něco naplánujete a samozřejmě výsledek potom je jiný, že nedokážete investice vyčerpat, protože to prostě není připraveno.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Miroslav Kalousek, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Pilný, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího dej Bůh, pane poslanče Urbane, abyste měl pravdu, aby tady ta pozitivní atmosféra vydržela. Vy jste přesvědčen, že ji vytváří tato vláda, ta vláda určitě také vydrží, kdyby nedej Bože se příští rok něco stalo, což se může v Evropě kdykoliv stát, tak se vás zeptám, co ta vaše vláda dělá, ale nepřeji si to. Přál bych si, byť je váš argument pokrytecký a nepravdivý, aby to tak zůstalo.

    Ale přihlásil jsem se k faktické poznámce z jiného důvodu. Pane premiére, nijak mě netěší to, co teď řeknu, ale já už jsem fakt starý rozpočtový bard. Déle než 20 let pracuji na veřejných rozpočtech a státním rozpočtu ČR. Pracoval jsem s Hejdukem, s Havlem, s Janotou, pravděpodobně jenom jedno z těch jmen už si pamatujete, a za Klause i za Zemana blahé paměti, když se projednával státní rozpočet v Poslanecké sněmovně, tak tady ti ministři byli takhle vyrovnaní na hřadě! Všichni! Neumím si představit, že Václav Klaus nebo Miloš Zeman by dovolili, aby tady neseděli, když vláda žádá Poslaneckou sněmovnu o bilion korun.

    Já teď jménem poslaneckého klubu žádám o 10 minut přestávky na poradu poslaneckého klubu. Nejsem ani Klaus ani Zeman a netrvám na tom, aby tady byli všichni, ale jestli jich tady nebude aspoň půlka, tak po 10 minutách budeme pokračovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Eviduji jeho procedurální návrh a přerušuji jednání Sněmovny do 12.02 hod. pro přestávku na jednání poslaneckého klubu TOP 09.

    (Jednání přerušeno v 11.53 hodin.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené kolegyně a kolegové, dobré poledne. Budeme pokračovat po přestávce na jednání klubu TOP 09. Mám tady tři faktické poznámky... Procedurální... (Po převzetí řízení schůze studuje přihlášky poslanců do rozpravy.) Pan kolega Laudát vám dal přednost, ještě kolega Stanjura, který tady není, takže mu propadá přihláška a pan poslanec Pilný tady je. Takže pan poslanec Pilný s faktickou poznámkou. Prosím sněmovnu o klid!

    Pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, jako předseda hospodářského výboru bych vás rád zbavil jednoho mýtu. Výkon české ekonomiky závisí na lidech, kteří vytvářejí, to znamená na lidech, jako jsou OSVČ, malé a střední podniky a velké průmyslové podniky. Základní strategií vlády podle mého názoru by mělo být nepřekážet. Když se podíváme na to, že česká ekonomika za minulé vlády klesala pod průměr okolních států EU a za současné vlády vysoce převyšuje výkon ekonomik okolních států, sami si uděláte úsudek, která vláda překáží víc a která méně. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane premiére, velmi se omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího, ale ještě jednou. Tohle je vládní návrh zákona o státním rozpočtu. To není zákon jako každý jiný. To je svým charakterem exekutivní norma, kdy legislativa ingeruje do exekutivy. Proto také vládní návrh zákona o státním rozpočtu schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, protože vláda se zodpovídá pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku. Vy tady teď po všech lidech v České republice chcete více než 1 bilion korun. Jeden bilion korun je poměrně hodně peněz na to, aby vláda, která to chce po lidech v České republice, kteří jsou tu zastoupeni, byla tady zastoupena alespoň svou většinou. Ještě jednou připomínám, že za pánů ať již Klause, nebo Zemana, když některý ministr nebyl ve Sněmovně, když se projednával vládní návrh zákona o státním rozpočtu, omlouvala jen těžká nemoc. (Velmi důrazně:) Já chápu, že časy se mění, mně stačí většina. Před deseti minutami jsem chtěl osm, teď chci devět! Jestli tady může být většina Poslanecké sněmovny, tak tady musí být většina vlády! A jestli tady není většina vlády, tak nemá nárok na těch více než 1 bilion korun, protože jí na tom asi vůbec nezáleží, když tady nesedí. To je váš problém, pane premiére!

    Takže já vám dám šanci. Ve 12.45 hodin jsou volby. Žádám o přestávku poslaneckého klubu do 12.45 hodin, pak budou volby, pak by mohla být polední pauza a do té doby by tady snad mohlo sedět devět ministrů. Opovrhujete Poslaneckou sněmovnou a protestuji proti tomuto chování! (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě předtím, než jsem stačil vyhlásit přestávku na poradu klubu TOP 09, o slovo požádal s faktickou poznámkou pan předseda vlády. (Hlas z pléna.) Já vás mám poznamenaného, pane...

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, já už jsem vystupoval k zákonu o státním rozpočtu tady v Poslanecké sněmovně. Vystoupil jsem poté, kdy návrh zákona uvedl ministr financí. Ministr financí je ministr, který předkládá za vládu takovýto návrh zákona v Poslanecké sněmovně. Já pokládám za důležité, aby při projednávání zákona o státním rozpočtu tady byl přítomen předseda vlády. Proto jsem také přišel a účastním se diskuse, která se zde vede. Nicméně nepokládám za nezbytné, aby se projednávání zákona o státním rozpočtu tady účastnili všichni členové vlády včetně těch, kteří nemají poslanecký mandát, a nemohou se tedy přímo podílet na rozhodování o zákonu o státním rozpočtu. Já nechci brát právo opozici, aby zde vznášela směrem k vládě jakékoliv požadavky. Obeslal jsem samozřejmě všechny členy vlády, kteří jsou v budově a kteří jsou přítomni a mohou se účastnit projednávání rozpočtu přímo tady v sále. Požádal jsem je, aby se do sálu dostavili a aby sledovali rozpravu, která tady je. Nicméně vycházím z toho, že členové vlády mají svůj program, řada z nich je řádně omluvena na dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Myslím si, že jsou tady přítomni ti členové vlády, kteří primárně za státní rozpočet odpovídají, to je především ministr financí a to je především předseda vlády. Pak je také důležité, aby tady byla přítomna vládní většina, to znamená poslanci všech tří koaličních klubů. Já předpokládám, že vládní většina tady v sále je a že vládní většina je schopna zajistit, aby návrh zákona o státním rozpočtu postoupil do druhého čtení. Tím jsme povinováni občanům. Návrh zákona o státním rozpočtu jsme řádně předložili, přesně ve lhůtě, která je stanovena zákonem. Návrh zákona tady hájíme, budeme ho hájit do samotné konečné, poslední fáze projednávání rozpočtu. Jsme připraveni pro rozpočet hlasovat. Nelovíme přeběhlíky tady na poslední chvíli. Vládní koalice má dostatek hlasů, je schopna garantovat včasné schválení rozpočtu. Zemi nehrozí rozpočtové provizorium. A souhlasím s vámi, že by členy vlády mohlo projednávání rozpočtu více zajímat, nicméně si nemyslím, že to, že tady není přítomna celá vláda, je důvod k tomu (předsedající se snaží vstoupit do řeči), aby bylo přerušováno projednávání rozpočtu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, nenuťte mě porušovat jednací řád, protože pan kolega Kalousek navrhl přestávku na poradu klubu a ta se vyhlašuje bez dalšího. Evidoval jsem ale dvě přihlášky k faktickým poznámkám. Dal jsem slovo předsedovi vlády, musím dát tedy slovo k faktické poznámce i předsedovi klubu ODS. Potom vyhlásím přestávku. Pane premiére, to není o tom, jestli budeme, nebo nebudeme hlasovat o přerušení, ale jde o to, že klub řádně požádal na protest proti chování vlády o přestávku na poradu klubu. Takže to budu muset učinit.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejprve ke slovům pana premiéra. Má jich tady sedm, členů vlády. Nikdo nechtěl celou vládu, takže nemůžete argumentovat: nepovažuji za potřebné, aby tu byla celá vláda. Nikdo nic takového neříkal. Ten požadavek zazněl: naprostou většinu. Kdybych chtěl obstruovat, tak navrhnu, abychom přerušili projednávání státního rozpočtu do přítomnosti pana ministra Pelikána, který medituje v Indii. Ale já to nenavrhnu, obstruovat nebudu. Možná by se to i některým koaličním poslancům líbilo. Ale to, že jste tady doposud byli sami s ministrem financí, svědčí o tom, že vaše ministry ten rozpočet skutečně nezajímá. Taky jsme měli většinu od roku 2010 pohodlnou, taky jsme ten rozpočet vždycky schválili, nikdy tu neseděl sám premiér a samotný ministr financí. Vy tady jste, to je v pořádku, vystoupil jste, jinak zatím nikdo rozpočet nehájil kromě ministra financí, který musí, a premiér. Je dobré zvykové právo, že ho hájí, ostatní nevystoupili, nehájí to.

    Ale já jsem se přihlásil k vystoupení pana předsedy Votavy, který se zase mýlil, bohužel. On říkal: To jsou čísla ministra financí. Nevím, z čeho čerpal. Tak já jsem si našel na stránkách Sněmovny závěrečný účet SFDI za rok 2013. Ne 17 mld. nedočerpáno, ale 8,5. A za rok 2014, to už byla vaše vláda, ne? Kolik myslíte, pane předsedo - to je řečnická otázka - kolik myslíte, že to bylo? 15,9 mld. Takže pane předsedo rozpočtového výboru, řekl jste: Vy jste nedočerpali 17 mld. v roce 2013 a my to děláme lépe. Nám se povedlo 8 mld. nedočerpat, nejsme na to nijak pyšní, vám skoro 16. A vsadím se s vámi - nevsadím se s vámi, to je řečnická otázka zase - letos to bude víc než těch 15. Uvidíme. A ta čísla, ta čísla (nesrozumitelné) jste řekl, že manipuluji grafem. Je to graf vlády, Ministerstva financí. Já jsem ho jenom citoval a vás jsem kritizoval za to, že jste ho nečetl a že ho neznáte. To je všechno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji. Nyní tedy, protože přihláška k faktické poznámce od kolegy Laudáta byla až po žádosti o poradu klubu TOP 09, tak vyhlásím... Přečtu nejdříve omluvy, abych to měl vyřízeno, a budeme mít přestávku do 12.45. Omlouvá se z dalšího jednání paní ministryně Šlechtová, pan poslanec Pavel Havíř, omlouvá se paní poslankyně Nina Nováková, omlouvá se paní poslankyně Miroslava Němcová a pan poslanec Stanislav Berkovec od 11.15 do 14.30. To jsou omluvy a vyhlašuji přestávku do 12.45.

    (Jednání přerušeno ve 12.12 hodin.)***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Já tady vidím několik kolegů z TOP 09, takže už snad přestávka na poradu klubu skončila. Budeme pokračovat v rozpravě ke státnímu rozpočtu, respektive nebudeme, protože slova se ujme předseda volební komise, kterému jsem zkrátil o pět minut jeho šanci na provedení všech druhů voleb. Takže předseda volební komise pan Kolovratník. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji. Přeji dobré odpoledne a konstatuji, že předsedovi volební komise zkrácení nevadí, protože víte, že naše komise je vždy výkonná a efektivní, snažíme se vás volbami provést co nejrychleji a nejúsporněji z hlediska času.

    Vážené kolegyně a kolegové, bez zbytečného povídání okolo bych vás rád teď provedl třemi volebními body. Ten první z nich, číslo 179, navrhneme provést veřejným hlasováním tady na plénu a věřím, že ho zvládneme.

    Jsou to návrhy na změny ve složení orgánů Sněmovny. Pak tam máme připravené dva body na tajnou volbu, ty by měly proběhnout ve Státních aktech. Pan předsedající teď tedy otevřel první bod, je to číslo 179. Návrh na změny ve složení orgánů. (Předsedající souhlasí.) Děkuji.

    Než se pustíme do hlasování, tak kvůli stenozáznamu vás přece jenom poprosím zhruba o dvě minuty trpělivosti, kdy jsem povinen provést krátkou rekapitulaci tohoto bodu. On je de facto otevřen od 27. schůze Sněmovny z 30. dubna letošního roku. Tehdy jsme tento bod přerušili s tím, že jsme na žádost poslaneckého klubu Úsvit odvolali některé naše kolegy, bývalé členy klubu Úsvit, z orgánů Sněmovny a navržené nominace tehdy nebyly schváleny, neboť byl vznesen nový požadavek, a to je uloženo i ve stenoprotokolu, přepočítat tu pracovní tabulku, která reflektuje jednací a volební řád Sněmovny na snížený počet v té době 10 členů klubu Úsvit. Tajemnice volební komise poté chystala tabulku, nejdříve na 10, poté na 9 členů klubu Úsvit. Ale pak došlo ještě k několika změnám u našich kolegů, bylo to 15. 7., kdy vystoupil pan poslanec Holík, a následně 15. 9. pan poslanec Petr Adam. Takže ve finále nakonec jsme přepočítali a pracujeme s tabulkou pracující s 8 členy poslaneckého klubu hnutí Úsvit.

    Podle té nové tabulky, toho nového poměrného zastoupení, došlo ke změnám především v 25členných orgánech a v 15členných orgánech Poslanecké sněmovny, kde nově ta místa připadají v jednom případě u těch velkých orgánů 25členných klubu ČSSD a u těch 15členných klubu KSČM. My jsme tuto situaci diskutovali ve volební komisi, nechali jsme si zpracovat i stanovisko legislativního odboru Sněmovny. Většina z vás, nebo vaši kolegové v komisi s ním byli seznámeni. Já teď krátce okomentuji.

    Legislativa řekla, že jsou vlastně možné oba dva přístupy, to znamená, buď striktně trvat na tom, že vždy při každé změně budeme přepočítávat, ale také že může být dohoda, politická dohoda jednotlivých klubů, že zachováme to ustavení a ten poměr tak, jak byl použit po volbách v roce 2013, a vlastně k této poměrně složité situaci za dobu existence tohoto jednacího řádu od roku 1995 opravdu dochází poprvé. To je komentář k tomu výkladu legislativy. A budu pokračovat.

    Na 31. schůzi 18. září Poslanecká sněmovna po dohodě provedla změny pouze v orgánech, kde ty změny byly možné, to znamená klasicky párově proti sobě rezignace proti nominaci, případně nominace na neobsazená místa v orgánech, bylo to usnesení č. 878, a tím jsme toho 18. září tento bod ukončili.

    A co se dělo teď v říjnu, to si asi budete začerstva pamatovat. Na žádost poslaneckých klubů komise vyhlásila novou lhůtu, nejdříve to bylo do 5. října, pak jsme ji ještě posunuli na 19. října a do té doby byly volební komisi doručeny rezignace a nominace poslaneckých klubů, ale také nominace na místa v orgánech Sněmovny, která jsou zatím, a to až do této chvíle, stále obsazena poslanci současnými či bývalými poslaneckého klubu Úsvit.

    Nakonec jsme se na komisi dohodli včera, v úterý, přijali jsme usnesení č. 120, které máte rozdáno na lavicích a které konstatuje za prvé bezproblémové návrhy na rezignace, proti tomu v tom prvním bodu návrhy na nominace, které jsou odsouhlasené a v pořádku, to znamená, jsou to nominace na místa, která budou po rezignacích uvolněna nebo už jsou uvolněna a odpovídají i poměrům podle oné přepočítané tabulky, a potom ve třetím bodu toho usnesení konstatujeme další návrhy poslaneckého klubu KSČM, kde však, jak jsem již řekl, tato místa jsou zatím personálně naplněna a v tuto chvíli tu změnu nebude možné uskutečnit.

    Připomenu, že v souladu s jednacím řádem Sněmovny tyto volby vždy provádíme formou veřejného hlasování pomocí hlasovacího zařízení, takže já i v tuto chvíli, nebo za malou chvíli doporučím, abychom po rozpravě k navrženým kandidátům - ještě jednou se odvolávám na usnesení č. 120 volební komise ze dne 20. října, které jsme vám distribuovali, takže pokud souhlasíte, nebudu zdržovat a nebudu ho v tuto chvíli číst, tak abychom nejdříve hlasovali en bloc o rezignacích, pokud budou schváleny, tak poté abychom pomocí hlasovacího zařízení provedli volbu u těch bezproblémových nominací, a nechávám to na vašem názoru v rozpravě, aby ty nominace také byly provedeny en bloc, tedy jedním hlasováním, samozřejmě pokud někdo z vás navrhne jiný způsob, například hlasování po jménech, tak i to je možné.

    Takže to je teď ode mě úvodní slovo, a pane předsedající, prosím o otevření rozpravy. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi volební komise Martinu Kolovratníkovi. Otevírám rozpravu a první je přihlášen pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já mám protinávrh. Já jsem slyšel o těch nominacích, že klub KSČM nominuje pana poslance Holíka, který není členem klubu KSČM. Takže navrhuji, protože je to velmi nezvyklé a podle mě se to tak dělat nemá, navrhuji oddělené hlasování o té jedné jediné nominaci, o těch ostatních můžeme hlasovat en bloc. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Kdo dál do rozpravy? Pokud nikdo, rozpravu končím a můžeme tedy hlasovat, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Takže já registruji protinávrh vlastně k proceduře hlasování. Poznačím si tedy, že u nominací budeme zvlášť hlasovat o návrhu KSČM. Je to návrh nezařazeného poslance Jaroslava Holíka do výboru pro životní prostředí. Zatím pokud není jiný návrh, tak ostatní nominace bychom hlasovali dohromady. Je s tímto souhlas? Je s tímto souhlas, dobře.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jiný návrh nepadl, můžeme tak hlasovat. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Takže můžeme. A nyní tedy, pane předsedající, si vás dovolím poprosit, abyste nejdříve en bloc nechal hlasovat o navržených rezignacích.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Já vás nejdřív odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O rezignacích na jednotlivá místa ve výborech budeme hlasovat v hlasování 126, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přijetí těch rezignací. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 126, z přítomných 138 pro 138, nikdo proti, návrh byl přijat, můžeme pokračovat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Takže děkuji. Nyní poprosím, pane předsedající, abyste nechal hlasovat. A budou to tedy dvě hlasování o volbě poslanců do orgánů Poslanecké sněmovny. Začněme tedy návrhem pana poslance Stanjury, to znamená hlasování o návrhu, který podal poslanecký klub KSČM. Je to návrh na volbu Jaroslava Holíka, nezařazeného, do výboru pro životní prostředí.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 127. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 127, z přítomných 138 pro 79, proti 32. Návrh byl přijat.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Vypořádali jsme se s tímto jedním návrhem a nyní prosím o hlasování en bloc všech ostatních nominací. Pokud je souhlas, máme je v usnesení, takže je nebudu číst.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Vyžaduje někdo přečíst ty návrhy? Není tomu tak.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 128. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 128, z přítomných 139 pro 136, nikdo proti. Návrh byl přijat. Prosím, můžeme pokračovat, pane předsedo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. V poslední větě k tomuto bodu se odvolám na zmíněné usnesení č. 120 bod 3, kde volební komise konstatovala, že obdržela od poslaneckého klubu KSČM návrhy na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Tyto orgány však v tuto chvíli jsou personálně naplněny, a proto nebylo možné změny uskutečnit. Ten návrh jste obdrželi pouze pro informaci a samozřejmě za volební komisi budu avizovat, že do dalších schůzí, předpokládám tedy do řádné schůze v listopadu, vyhlásíme na změny v orgánech standardně novou lhůtu a můžeme i s touto záležitostí pracovat nadále.

    V tuto chvíli konstatuji, že tento bod končí. Poslanecká sněmovna provedla změny ve svých orgánech, jak je navrhly poslanecké kluby. A poprosím, pane předsedající, o zahájení volebního bodu č. 180.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já ho hned zahájím, ale předtím mám přihlášku s přednostním právem předsedy klubu TOP 09 pana Miroslava Kalouska. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Jenom zdvořilou poznámku. Kolegyně, kolegové, vy se na mě občas zlobíte, když použiji obrat "komunisté ve všech politických stranách v této Sněmovně". Já to budu dál občas používat a prosím, jako indikátor vezměme hlasování, kdy jste hlasovali o nominaci klubu KSČM pana poslance Holíka, který vůbec není z KSČM. A já to respektuji. Ale prosím, aby tato sjetina byla historicky uložena, aby bylo zřejmé, kdo všechno jsou ti komunisté napříč všemi kluby v Poslanecké sněmovně, aniž bych tomu dával znaménko plus nebo minus. Prosím pěkně, já to nekritizuji. Já jenom chci, abychom si toho byli vědomi. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, poté pan poslanec - no ale to bude složité s Radimem Fialou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, já si myslím, že tohle vůbec není o členství v politických stranách. Je to o dodržování principu poměrného zastoupení, o kterém tady převážná většina z nás mluví jako o principu, který respektuje a uznává. A já jenom tvrdím, že pan kolega Holík není a nestává se komunistou, je členem výboru pro životní prostředí z titulu své odbornosti. Naši členové výboru pro životní prostředí, oba dosavadní členové, se za něj jako za odborníka zaručili. Nominace byla s naprosto čistým svědomím, aniž se jakkoli posouvalo politické stranictví jak pana kolegy Holíka, tak těch z vás, kteří jste pro tuto nominaci hlasovali a kterým za to odpoutání se od přísně politického posuzování moc děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mám ještě přihlášku pana poslance Kalouska a pana poslance Fialy. A protože jsme mimo body, tak mohu učinit jenom to, že pana kolegu Fialu budu mít v rozpravě k Technologické agentuře, kde se k některým věcem může vyjádřit. Protože tam bude rozprava, já ho nepovedu k věci, vím, že se chce vyjádřit k tomu, co proběhlo, pravděpodobně. Ale udělám to takto, jestli se na mě nebudete zlobit.

    Pan poslanec Kalousek. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se už vskutku naposledy a nechci se přít ani nechci, aby to znělo jakkoliv konfrontačně. Jenom protestuji proti tomu, že bych tady snad řekl, že pan poslanec Holík stal se teď komunistou. Já jsem jenom chtěl říct, že to hlasování o jeho účasti jednoznačně identifikuje ty, kteří jsou komunisté ve všech poslaneckých klubech v této sněmovně. To je fér, to si myslím a to si může z toho hlasování každý přečíst. Například bohužel členové KDU-ČSL, pokud vím, to byli v zásadě všichni. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda Kováčik. Vy my to neulehčujete dneska. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Ostatně nejsme tady od toho, abychom vám to, pane předsedající, ulehčovali, ale od toho, abychom si vyřídili, co vyřídit třeba jest, a posunuli se dále k tajné volbě, která nás čeká. Ale jen krátce. Pane předsedo poslaneckého klubu TOP 09 prostřednictvím pana předsedajícího, správně jste mluvil ve všech politických stranách, mám pocit, že i od vás pro to kdosi hlasoval. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já sice vnímám faktickou přihlášku pana poslance Ludvíka Hovorky, ale my jsme mezi body a nemohu. Tady mohu dát slovo předsedovi klubu KDU-ČSL panu poslanci Miholovi. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Tak za prvé, pan předseda klubu TOP 09 by se měl podívat, jestli opravdu všichni, když tedy používá to slovo. A za druhé. Já si myslím, že jsme hlasovali pro člověka, který je tam psán jako nezařazený. Odmítám jako člověk, který, zdůrazňuji, si s komunisty nikdy nezadal, nikdy ani nebyl pionýr ani nijak jiným způsobem s režimem nebyl spjat, tak abych tu slyšel mravokárné řeči od pana Kalouska, který naopak plánoval s komunisty koalici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Eviduji přihlášku pana poslance Miroslava Kalouska. Jsme mezi body, hovoří jenom ti, kteří mají přednostní právo. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jsem slíbil minule, že vystoupím naposledy, ale myslím, si, že na upřímnou omluvu se vždycky prostor najde.

    Já bych se vám chtěl prostřednictvím pana předsedajícího, pane předsedo Miholo, hluboce omluvit. Já jsem se také podíval na tu sjetinu. Máte pravdu, nehlasovali jste stejně. Ne všichni členové klubu TOP 09 jsou komunisté. Omlouvám se vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, dobře. Protože nemám žádnou... (Smích a pokřiky v sále. Potlesk.)

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To bylo takové hezké freudovské přeřeknutí. Členové klubu TOP 09 hlasovali jednotně. (Výkřiky: Ne.) Členové KDU-ČSL nikoliv, takže ještě jednou se omlouvám, pane předsedo Miholo, ne všichni lidovci jsou komunisté. Trvám na této omluvě a prosím, abyste ji přijal.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Já myslím, že můžeme tuto mimoběžnou rozpravu ukončit a začít bod

    který zahájím, přeruším atd. Nemohu dát faktickou poznámku. Pro stenozáznam vám dám slovo v rozpravě, jestli mohu požádat, abych neporušoval jednací řád. Já vám udělím slovo, já si vás budu pamatovat, pane poslanče.

    Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Přátelé, já děkuji. Trochu jsem se tohoto bál, nakonec jsme to zvládli poměrně rychle. Konstatuji, že já jsem byl pionýrem a nestydím se za to, i já jsem své hlasování zvládl.

    Teď ale pojďme k bodu 180 a prosím, vraťme našemu jednání trochu důstojnosti. Pustíme se tedy do oněch dvou voleb, které proběhnou tajným způsobem, ve Státních aktech máme vše připraveno. (V sále je rušno.)

    Nyní u návrhu na jmenování členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky se pustíme do druhého kola první tajné volby, kde stále k dnešnímu dni v této kontrolní radě jsou neobsazena dvě místa. Připomenu, že první kolo této volby proběhlo 16. září a oba nominovaní kandidáti tam postoupili do druhého kola v souladu s výsledkem našeho hlasování. Byl to prof. Václav Havlíček, který získal 63 hlasů, a prof. Ivan Ohlídal, který měl 75 hlasů. O navržených kandidátech hlasujeme na základě výsledku předchozího kola, poté - prosím o klid, kolegyně a kolegové - předseda Poslanecké sněmovny zašle jmenovací dopis a jim začne jejich čtyřleté funkční období přijetím usnesení Poslanecké sněmovny.

    Budeme tedy hlasovat o dvou návrzích v druhém kole na dvě místa a já vás, pane předsedající, prosím, abyste tento bod přerušil a otevřel bod číslo 207, návrh na volbu předsedy stálé komise pro kontrolu FAÚ.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, přerušuji bod číslo 180 a zahajuji bod

    Žádám vás, pane předsedo, abyste bod uvedl.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Tak tento bod se jmenuje Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí. 2. října 2015 na 3. schůzi jsme tuto komisi zřídili na základě zákona číslo 166/2015 Sb., následně jsme 7. října na své 33. schůzi tuto komisi personálně obsadili. Volební komise mými ústy vyhlásila lhůtu na doručení návrhu na volbu předsedy do tohoto pondělí, do 19. října do 13.00 hodin. Ve vyhlášené lhůtě jsme obdrželi dva návrhy, ale na jedno jméno. Je to návrh poslaneckých klubů ODS a Úsvit - národní koalice na volbu předsedy komise v podání poslance Adolfa Beznosky. Tyto dva návrhy volební komise přijala do svého usnesení číslo 121 z 20. října. Takže ještě jednou budu konstatovat: Máme dva návrhy dvou klubů - ODS a Úsvit - národní koalice. Oba dva tyto kluby navrhují pana poslance Adolfa Beznosku.

    V tomto případě konstatuji, že jednací řád Poslanecké sněmovny konstatuje, že předsedové komisí, stálých komisí, se volí většinovým způsobem a tajným hlasováním a volba se koná nejvýše ve dvou kolech.

    Takže prosím, pane předsedo, abyste otevřel rozpravu, ale připomenu, že o návrhu na tajné hlasování nebudeme hlasovat.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, otevírám rozpravu. Eviduji přihlášku pana poslance Pavery a ptám se, jestli se hlásí pan kolega Radim Fiala. Ne. Tak jen pan poslanec Hebert Pavera, pravděpodobně k předchozímu bodu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Herbert Pavera: Ano, děkuji, pane předsedající. Omlouvám se, při předchozím hlasování jsem hlasoval ne, ale podle stenozáznamu mám ano, ale nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pro stenozáznam. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím a přerušuji tedy i bod 207 - pardon, ještě ne. Rozpravu končím a ptám se pana předsedy, co navrhuje nyní.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já prosím ještě o stanovení lhůt. Na vydávání volebních lístků si dáme 15 minut, ta volba bude rychlá, takže od 13.07 do 13.22 hodin.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, čili do 13.22 hodin je lhůta pro volbu. Prosím, abyste respektovali, že bude zasedat organizační výbor, a umožnili členům organizačního výboru přednostní hlasování v tajné volbě.

    Vyhlašuji přestávku do 14.30 hodin k provedení tajné volby a na polední přestávku a zároveň svolávám na 13.15 hodin organizační výbor. Děkuji.

    (Jednání přerušeno ve 13.07 hodin.)***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání a prosím nejprve předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb. Je to bod 180 a bod 207. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Přeji dobré odpoledne. V rychlosti vás seznámím s oněmi výsledky dvou tajných voleb. Konstatuji, a jsem za to jménem volební komise rád, že jsme byli úspěšní v obou volbách.

    V případě volby dvou členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky jsme vybírali - bylo to druhé kolo volby - na dvě místa ze dvou kandidátů. Odevzdáno i vydáno bylo 141 hlasovacích lístků, kvorum nutné pro zvolení tedy bylo 71 hlasů. Václav Havlíček obdržel 71 hlasů, tedy přesně na jeden, a byl zvolen. Stejně tak Ivan Ohlídal byl zvolen. Ten získal 81 našich hlasů. Konstatuji, že oba kandidáti, Václav Havlíček i Ivan Ohlídal, byli zvoleni členy kontrolní rady Technologické agentury České republiky. Jejich čtyřletý mandát započne dnem přijetí usnesení Poslanecké sněmovny. Tato kontrolní rada je v tuto chvíli kompletní a plně obsazená.

    V druhém volebním bodu jsme vybírali předsedu nově zřízené stálé komise Sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí. I v tomto volebním bodu bylo vydáno i odevzdáno 141 hlasovacích lístků. Vybírali jsme ze dvou návrhů na pana poslance Adolfa Beznosku. Mohu konstatovat, že pan poslanec od nás obdržel 127 hlasů, takže s výraznou podporou celé Sněmovny byl zvolen a stává se tedy předsedou této stálé komise. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Všem zvoleným gratuluji. Tím pádem nám nic nebrání, abychom se vrátili do bodu 1, což je státní rozpočet. Ještě než dám slovo dalším, tak omluvím pana poslance Fialu, který se omlouvá do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Šánová se omlouvá ve dnech 21. až 23. z rodinných důvodů, paní poslankyně Zelienková se omlouvá do 17 hodin ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Putnová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Tolik omluvy.

    Budeme pokračovat. Mám tady poznámku od svého kolegy, který řídil, že s přednostním právem se hlásí místopředseda klubu KDU-ČSL kolega Klaška. Ale přednostní právo mohu obtížně udržet ve chvíli, kdy je zde přítomen předseda klubu... Tak dobrá, teď už to asi půjde. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo. Potom dám prostor pro faktické poznámky. Slovo má pan poslanec Klaška. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení představitelé vlády, kolegyně a kolegové, do probíhající diskuze o státním rozpočtu mi dovolte také sdělit svoje stanovisko. A tak jak tady říkal kolega Stanjura, že rozpočet nikdo nehájí, tak já budu jedním z těch, kteří možná ten rozpočet trošku okomentují kladně.

    Chtěl bych říci, že návrh rozpočtu navazuje na letošní proaktivní rozpočet letošního roku a že se vyznačuje třemi základními aspekty: jednak snižuje deficit, je prorůstový a vysílá další pozitivní signály do ekonomiky.

    Dovolte mi, abychom se na to podívali spolu trošku podrobněji. Chtěl bych říci, že prožíváme období solidního hospodářského oživení po dlouhodobé masivní a globální recesi, za kterou nemůžeme, ale která poukázala na slabiny, nebo odhalila slabiny naší fiskální politiky stejně jako fiskální politiky ostatních evropských zemí.

    Jak jsem už řekl, návrh rozpočtu na příští rok navazuje na letošní rozpočet, který byl proaktivní a měl za úkol podpořit hospodářský růst, měl za úkol podpořit zaměstnanost a třetí věc, kterou bych chtěl zmínit, měl změnit sentiment v ekonomice, tedy náladu, měl změnit z té negativní, která tady ještě panovala v loňském roce, na pozitivní. Myslím si, že se to podařilo, že dnes už se veřejnost a obyvatelstvo dívá na ekonomiku daleko pozitivnějším způsobem než loni, ta nedůvěra je daleko menší.

    První z charakteristik rozpočtu, tak jak jsem o nich mluvil, je, že snižuje deficit ze 100 mld. Kč, kterým byl zatížen návrh rozpočtu na letošní rok, na 70 mld., tedy o 30 mld. méně. Je dobře, že v letech, kdy se daří, kdy je hospodářský růst, se buďto šetří, nebo se alespoň snižuje deficit tak jako v minulých letech a podle střednědobého výhledu se bude snižovat ještě dále, nebo je v plánu deficit snižovat ještě dále až do pokud možno vyrovnaného hospodaření. Považuji to za samozřejmý a správný krok.

    Když se podíváme do rozpočtů let minulých, tak já vnímám, že byla období, kdy byl hospodářský růst, ale přesto se deficit nesnižoval, naopak se ještě navíc pumpovaly peníze do ekonomiky. Ale znám také období, např. léta 2010 až 2012, kdy v letech hubených, v letech recese, se pod záštitou nebo mantrou snižování deficitu naopak prodlužovala recese, ve které naše země byla, což mělo za následek také mj. to, že se zvyšovala nezaměstnanost a stát vedle toho, že šetřil deficit, tak na druhé straně musel dávat více peněz na podporu nezaměstnanosti nebo na výplatu dávek v nezaměstnanosti a také musel více sanovat zdravotní a penzijní připojištění. Takže na jednu stranu jsme snižovali deficit, ale na druhou stranu stát musel dávat více peněz, protože byla vyšší nezaměstnanost.

    Chci tedy tím říci, že je dobře, že návrh rozpočtu na rok 2016 je pozitivní v tom, že snižuje deficit. Je zde ještě jedna okolnost v této souvislosti hodná zřetele, neboť se oprávněně očekává, že skutečný deficit letošního roku bude nižší, možná podstatně nižší, než je plánovaných 100 mld. korun. Stejně tak tomu bylo i vloni.

    Pokud chceme vyšší tempo snižování deficitu, o čemž se tady vede jistě legitimní debata, jestli to má být více, nebo kolik miliard korun, tak můžeme k tomu říci: buďme solidární, plaťme všichni daně, jak máme, tak jak se snaží ve svých krocích Ministerstvo financí na to poukázat. Můžeme také samozřejmě šetřit výdaje. Chtěl bych tady poukázat na věc, na kterou zatím moc nikdo nepoukázal. Šetřit výdaje se také dá tím, že se řádně a včas dělá údržba a opravy movitého i nemovitého majetku, ne až ex post, když už to stojí mnohem více peněz.

    K druhému aspektu. Stejně jako vloni návrh rozpočtu podporuje hospodářský růst. Ten dnes, tedy ten hospodářský růst, můžeme klasifikovat nebo charakterizovat už jako stabilní a poměrně masivní, alespoň v tom smyslu, že jde napříč jednotlivými odvětvími národního hospodářství.

    Jako prorůstový návrh rozpočtu spatřuji v tom, že podporuje investice, zejména do dopravní infrastruktury, podporuje také investice do vědy, výzkumu, inovací. Mezi další priority vlády patří také obrana, protože plníme spojenecké závazky vůči NATO jenom z padesáti procent, také zvýšené výdaje na naši bezpečnost, to souvisí s celkovou bezpečnostní situací a také s imigrací, s imigrační vlnou. Rozpočet se také zvýšeným způsobem věnuje školství. Už o tom dnes bylo hovořeno.

    Musím říci, že letos, i přes kritiku opozice, jsme mohli sledovat na našich dálnicích, silnicích a na železnici velkou aktivitu právě při opravách silnic a komunikací. Tolik výluk a tolik objížděk jsme snad ještě nikdy nezažili, ale také to znamenalo velké zdržení v dopravních zácpách.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní zde máme dvě faktické poznámky. Pan poslanec Laudát, po něm nově zvolený předseda pro kontrolu FAÚ pan poslanec Beznoska. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem tady chtěl reagovat, pokud si vzpomínáte na tu diskusi před obědem, na pana kolegu Urbana. Nikdo zprava neřekl, že stát vlastně nemá šanci ovlivnit ekonomický růst a podobně. Zajisté pan ministr financí, jelikož rozumí všemu, by vám tady bryskně řekl, že takovéto tvrzení nemůže člověk znalý říci, protože už jenom to, že v naší republice je 42,6 % v roce 2014 - podíl na HDP - tvořen veřejným sektorem. Pro vaši informaci, v roce 2013 to bylo 42,6 - stejná hodnota procenta. V roce 2012 pak 44,5 %. Tam přesně vidíte, že to modeluje krizi. To znamená, padá privátní sektor díky recesi. To znamená, vzrůstá vliv veřejného sektoru, který má, když je vládně držen, větší setrvačnost. V roce 2011 to bylo 42,9 %. Jenom pro vaši informaci poslední číslo. Průměr Evropské unie, tam už se blíží k socialismu, to znamená 50 na 50, je to 48,2 %. S tím, že tam výrazně ten průměr táhnou nahoru například takové státy, které jsou vzorem pro sociální demokracii, jako Francie, která, sami víte, se ocitá v takové trošku beznaději z hlediska ekonomického pokroku v následujících dekádách. Takže jenom tolik pro vaši informaci.

    Jedna věc je ingerovat do toho sektoru, druhá je, že nemůže stát vůbec nic řídit. To není pravda. Až zavedete EET, pokud se vám ho podaří přes naše kroky zavést, tak uvidíte, že může ingerovat. Může ingerovat svobodou, potom pozitivně, anebo kontrolou, šmírováním, potom negativně.

    Na pana Klašku předpokládám, že zareaguje kolega z ODS. (Předsedající upozorňuje na čas.) A já zatím nad jeho výroky kolem dopravy ochladnu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Beznosku.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové, já opravdu zareaguji chviličku na slova pana kolegy Klašky. On tady zmínil čtyři body a tím, že podpořil rozpočet, čemuž samozřejmě rozumím, protože je koaličním poslancem, za prvé hovořil o deficitu státního rozpočtu, že je snížení, což je pravda a všichni jsme tomu rádi. Spor mezi námi je o to, jestli pokles toho deficitu je dostatečný. Z našeho pohledu opravdu při stávajícím poměrně stabilním a robustním růstu ekonomiky není. Připomínám, že poslední vyrovnaný státní rozpočet jsme měli v roce 1995. Kdy chceme přemýšlet o tom, že ty minulé dluhy začneme postupně odbourávat, než právě v období příznivé ekonomické situace? Takže tady souhlasit nemůžu.

    S čím vůbec nemůžu souhlasit, je, že rozpočet je nastaven jako prorůstový. Protože pan kolega Klaška říkal, že se investuje, a k tomu připomenu - to je ta debata, která se tady odehrála dopoledne - že v návrhu státního rozpočtu jsou investice zhruba ve výši 78 miliard Kč, že i z národních zdrojů se dává méně peněz než v období ekonomické krize. Já to jako masivní investování a prorůstovost tedy nevidím. Rovněž nemůžu souhlasit s tím, že se podporuje věda, výzkum a inovace. V absolutních číslech je to poměrně stejná stabilní podpora. Procentuálně vyjádřeno, vztaženo k roku 2013 je pokles z 0,98 % HDP na 0,77 %. Čili procentuálně v poměru k hrubému domácímu produktu podpora vědy, výzkumu a inovací klesá. Takže to, co tady zaznělo, zase nemůže být pravda.

    Co se týká zaměstnanosti, ano, souhlasím, zaměstnanost je příznivá. Samozřejmě souvisí s hospodářským cyklem, s hospodářským oživením. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je to přirozené, že v době ekonomického růstu dochází k možnosti najití pracovních příležitostí. Více příště. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Klaška. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já se vůbec nechci přít, nebo chápu kolegu Beznosku, že ano, o tom je rozdíl těch názorů, zdali tempo snižování deficitu je přiměřené, nebo ne. Jeden může mít názor takový, druhý onaký, to je samozřejmě naprosto legitimní. Já jsem se tady zmínil, že možností je tady víc, ale co je důležité, co považuji za důležité, je ten trend. Kdy ten trend je v období růstu stále snižující.

    A ještě jsem zmínil jednu věc, že jedna záležitost je věcí plánu, to znamená návrhu toho rozpočtu, a potom ex post prostě skutečnost. Takže potom můžeme také posuzovat, jak výše toho deficitu dopadne, nebo dopadnout může s ohledem na predikovaný a potom skutečný růst hrubého domácího produktu.

    Na zaměstnanost máme v podstatě stejný názor, protože to je důležitá veličina, buď je nezaměstnanost a někdo to musí doplácet, ty fondy zdravotní a penzijní, a buď do toho přispívají zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, a pokud jsou ti lidé nezaměstnaní, tak musí stát. A pokud nemusí stát, tak logicky ty prostředky může věnovat jinam. Takže já si myslím, že to je naprosto v pořádku.

    Jestli můžu, ještě mám 30 vteřin.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě máte čas.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: K tomu růstu. Já si myslím, že se stále potýkáme právě s přípravou nových investic, která byla svého času zabrzděna, už tady jednou také o tom bylo hovořeno. Samozřejmě příprava takových liniových staveb, jako jsou dálnice nebo silnice 1. třídy a podobně, jsou věcí, které trvají dlouhá léta v dnešním investičním procesu. Takže bohužel tady můžeme plakat všichni nad rozlitým mlékem.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji také. Pan poslanec Gabal, faktická poznámka. Prosím. ***

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, kolegové, kolegyně, já jsem si vzal předsevzetí, že nebudu nějakým způsobem výrazně hodnotit předchozí období, ale jednu věc musím říct. Když už se bavíme o tom deficitu, my jsme některé oblasti převzali prostě tak podfinancované, podinvestované a s takovým velkým vnitřním dluhem, a můžu mluvit jenom o té oblasti, do které trošku nahlížím, že prostě se to musí doplnit. My jsme opravdu zdědili oblast, která z hlediska investic a základních předpokladů k tomu, aby fungovala, byla deset let škrtaná. Tak se do toho musí teď investovat a doplňuje se dluh. Omlouvám se, děkuji. Mluvím o obraně, například.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kučera, rovněž faktická poznámka, tedy dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom zareaguji na pana poslance Gabala. Vážený pane poslanče Gabale prostřednictvím pana předsedajícího, vy přece investujete méně, vy ty peníze projídáte. Podívejte se na ta čísla.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pana ministra financí, prosím. Pokud byste chtěl více než dvě minuty, můžete s přednostním právem. Pokud vám to stačí do dvou minut... (Ministr: Já to zkusím.) Tak já vám dám přednostní právo, to bude jednodušší. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Škoda, že tu není pan Stanjura a pan Kalousek. Já už bych rád konečně ukázal ty investice, protože tady se manipuluje s čísly a pravda je úplně jiná. Totiž stát funguje velice komplikovaně a proč by si nezkomplikoval život i u plánování investic. Toto je ta tabulka, kterou ukázal pan Stanjura. (Ukazuje tabulku.) Tady máme modře státní rozpočet a žluté jsou evropské fondy a fondy. Ten rozpočet se přes rok mění. To znamená, že v 2011 původně rozpočet byl 104,9 mld. a skutečnost byla 118,9 na základě rozpočtových změn a bylo nevyčerpáno 7 mld. V roce 2012 byl rozpočet 96,9 a skutečnost 113,6 a bylo (ne)vyčerpáno (?) plus 2. A teď je ten kritický rok 2013, na který se odvolává pan Kalousek, a tam byl rozpočet 97 a skutečnost byla 102,3 a ve finále vůči rozpočtovým změnám bylo nevyčerpáno 13,7. A teď přicházíme do období nové vlády, to znamená rozpočet 2014, 74,3 mld. a skutečnost 111,5 mld. Takže 2014, 2013 jsme investovali o 9,2 mld. více. No a teď se podívejme na rozpočet 2015, který je 75,8 mld., ale za rok 2015 bylo 8 500 rozpočtových změn. To znamená, že ten rozpočet dneska je v rámci rozpočtových změn 127,2 mld. a ještě do toho resorty zapojily nároky, takže jsme na 205,7 mld. K 21. 10. 2015 čerpáme 106,5 mld. oproti rozpočtu 75,8.

    Tak neříkejte, že neinvestujeme. My investujeme, a masivně. To, že stát takhle nenormálně vykazuje své investice, za to já nemůžu. Ono je to stejně jako s rozpočtem. Rozpočtuji bez evropských peněz, to tam mám nula nula, a potom mám plnění v evropských penězích. Proto dneska ráno byl deficit 25 mld. na plán 100 mld., mimochodem. To jen abychom věděli, kde jsme.

    Takže není to pravda, zvyšujeme investice a tady je na to důkaz. To, že je tam nějaká tabulka, kterou samozřejmě každý interpretuje nějakým způsobem, a toto je správný způsob interpretace. Takže k tomu můžu dodat, že dám úředníkům za úkol, aby vám k tomu dodali instrukční blok. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Máme dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Kalousek a po něm pan poslanec Beznoska. Takže prosím, dvě minuty pro pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, nemá cenu pouštět se do detailů, ale vše, co teď řekl pan ministr financí, je asi stejně relevantní informace, jako že jsem byl vyšetřován policií podle trestního řádu. Člověk, který se objektivně dopouští nepravdivých výroků, je schopen se o ně sázet a pak ty prohrané sázky neplatí, je absolutně nedůvěryhodný, nemůžete mu věřit vůbec nic, ani dnešní datum. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska? Stahuje. V tom případě má slovo pan poslanec Jiří Dolejš a připraví se pan poslanec František Laudát.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Milé překvapení, od 9.15 první přihlášený do diskuse. Já věřím, že jste se na mě celou dobu těšili, takže dovolte, abych odpřednášel stanovisko klubu KSČM k návrhu rozpočtu. Já věřím, že stojí za pozornost minimálně z jednoho důvodu, a to, jak jsem poslouchal to dopolední klání pánů s přednostními právy, tak to skoro chvíli vypadalo, jako když je to spor minulých vládnoucích a současných vládnoucích o to, kdo lépe udržuje tento ne zcela uspokojivý stav naší ekonomiky v chodu, jestli ti, co během krize škrty tu krizi zhoršili, anebo ti, kteří vezouce se na vlně konjunktury začali utrácet, a je otázka, jestli utrácí na ty správné věci. My se domníváme, že je možný jiný pohled na ekonomii než pouze rozhodovat se mezi tím, jestli je zralý na diplom kolega Kalousek, nebo pan vicepremiér Babiš, diplom nejlepšího ministra financí. Zkrátka opravdu dnes nevedeme debatu o nějakých účetních vztazích, ale debatu o koncepci hospodářské a zejména rozpočtové politiky.

    A tady dovolte ještě jednu poznámku. Občas slýchám zejména od kolegů z pravé opozice, že tato vláda má jakousi hlasovací rezervu v hlasech levicové opozice a že jen oni dostatečně řízně kritizují vládu, protože oni jsou nositelem toho rozumu, který debata s opozicí přináší. Ale nejsilnější opoziční klub je samozřejmě klub KSČM a váha 33 mandátů KSČM, pokud se má někam přiklonit, tak to musí odpovídat jejím představám, jejímu programu a v tomto případě, jako i v řadě dalších případů, tomu tak prostě není.

    Jestli jsme v roce 2014 byli poměrně tolerantní při schvalování rozpočtu, tak to bylo proto, že byly mimořádné volby, že ten rozpočet se stejně příliš předělat nedal a že škody vzniklé rozpočtovým provizoriem by byly daleko závažnější. Když kolegové z pravé opozice spustili kanonádu na vládu, když připravovala rozpočet 2015, nám se ten rozpočet také nelíbil, ale domnívali jsme se, že zkrátka vláda ve svém programovém prohlášení, když slibovala určité věci, tak že potřebuje určitou dobu na rozjezd a že víceméně ještě hasí některé problémy a hendikepy, které způsobily vlády v předchozím období. Teď již ale nemá vláda žádný nárok na naši shovívavost, protože koneckonců bude poločas jejího vládnutí, a pokud chtěli rozhodnout některé podstatné věci, tak rozhodně už je připravit mohli.

    Tím se dostávám k podstatě rozpočtové politiky, k tomu, jak je namíchán mix opatření na příjmové a výdajové straně a zda tedy vláda skutečně ten rozpočet sestavila tak zodpovědně, aby mohla bez uzardění opakovat neustále tu svou mantru, že ten rozpočet je jak konsolidační, tak prorůstový atd. atd. Na téma oné fiskální konsolidace tady padlo hodně slov. Problém je, že pravá opozice si tu konsolidaci představuje pouze jednoduchým způsobem - seškrtat výdaje. Ale rozpočtová politika samozřejmě musí plnit určité pozitivní funkce, musí udržet některé systémy v chodu, dokonce je upevnit, prohloubit, zkvalitnit. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi za přednesení stanoviska poslaneckého klubu KSČM. Dovolte mi, ještě než dám slovo dalšímu přihlášenému v rozpravě, abych konstatoval omluvy. Z pracovních důvodů se na celý den omlouvá pan Vlastimil Gabrhel, na dobu od 16.35 z pracovních důvodů paní poslankyně Marta Semelová, pozitivní zpráva - pan ministr dopravy Dan Ťok ruší svou omluvu a už je tady přítomen.

    Nyní se slova ujme pan poslanec František Laudát, připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jsem hodně rád, že alespoň chvilku tady byli páni ministři, někteří dorazili zdáli, ale už zřejmě zase nemají trpělivost poslouchat tady ty věci. Možná jim to přijde bagatelní, ale potom z toho vyplývá do budoucna poměrně široká arogance. Beru, že i já, možná i další tady říkají spoustu často vaty, nicméně mezi tím by si mohli poslechnout i nějaké věci, které by mohly být pro ně inspirací. A jestli jim to nestojí za to, je mi to líto a podle toho také ta práce vlády vypadá.

    Původně jsem tady samozřejmě chtěl hodně rozebírat investice, ale při rozpravě, kdy 77 miliard je více než 118, tak já už nevím, co si mám o tom myslet. Pan ministr Babiš tady zareagoval na kolegu Stanjuru z ODS. Prostě nemá pravdu, nemá pravdu a skutečně to začíná připomínat dialog hluchých, protože jednoznačně i ten graf, který on tady ukazoval, tak prostě při propadu ekonomického růstu při záporných číslech ty hodnoty byly větší na investice, než jsou dnes. A já si vzpomínám, jak on říkal, že je potřeba šetřit na výdajích, že se zbytečně plýtvá, že se málo investuje, vy jste neinvestovali do dálnic apod. A co je tedy fascinující, je skutečnost, že lidé mu věří. Je prostě něco jako ta Bílá paní, kde je závěrečná scéna, kdy pochodují s tím, že tam je most, a oni pochodují tou řekou bez mostu. Já prostě už nevím, co na to říct. Ale přece jenom na rozdíl od svého předřečníka se podržím strohých čísel.

    Co se týká kapitálových výdajů, tzn. investic:

    Rok 2011. Výdaje ze státního rozpočtu ze zdrojů České republiky 40,7 miliardy, Evropská unie 64,2 miliardy, celkem 104,9 miliardy korun.

    2011. Když si naleznete statistiky, tak 2011 začala druhá vlna, tentokrát dluhová, krizí evropských ekonomik, kdy došlo ke stagnaci a propadu růstu HDP. Takže 104,9 miliardy. To jsou očištěná oficiální skutečná čísla Ministerstva financí. Takže plánovaných 104,9 miliardy, 118,9 byla skutečnost čerpání. Že se to liší, je dáno tím, že se prostě uvolní někde nějaké projekty a většinou je dofinancuje Evropská unie, tudíž to naskočí, není to tak, že jsou nastřelována nějaká čísla. Opakuje se fakticky dodneška.

    2012. Plán 96,9 miliardy, skutečnost 113,6 miliardy.

    2012 mám pocit, že gradovala recese.

    2013. Plán 97 miliard, skutečnost 102,3 miliardy korun.

    2014. Plán 74,3 miliardy, skutečnost 111,5 miliardy. To znamená: proti recesi 118,9 miliardy je podle mého více než 111,5 miliardy.

    2015. Plán 75,8 miliardy a myslím, že pan ministr tady říkal 127 miliard. (Nápověda z pléna: 205 miliard.) 205 miliard. Je to zběsilé dočerpávání fondů za uplynulé období. Říkám, až budeme dělat státní závěrečný účet, je to k diskusi.

    Snad nepopíráte, pane ministře, že na rok 2016 plánujete 77,7 miliardy korun s tím, že z národních zdrojů to je 44,5 miliardy korun. Jsou to vaše čísla.

    Pokud si vzpomínáte na diskusi při minulém rozpočtu, tak veliké penzum příspěvků, a nevím, jestli by to bylo 70, 80 %, nedělal jsem si statistiku, nestíhám to, nicméně bylo k tomu, že stát vydává z veřejných rozpočtů nedostatečné prostředky na vědu, výzkum a inovace. Je mi líto, ale jestli bych tady někoho chtěl vidět při projednávání tohoto rozpočtu, tak by to byl pan ministr Bělobrádek. Pokud si vzpomínám, tak při prvním čtení minimálně na podstatnou část té diskuse, ne-li na celou, tady také nebyl. Potom při nějakém, myslím, že druhém nebo třetím čtení, nevím, tak řekl, že vlastně neví, o čem mluvíme. Předpokládám, že i ve druhém nebo ve třetím čtení, pokud se tady zopakují výtky směrem k nefinancování nebo k nedostatečným prostředkům na tento klíčový segment ekonomiky, tak že zase řekne, že nám nerozumí, nebo pronese něco osobního, aby tím překryl vlastní schopnosti.

    Pan kolega Klaška tady říkal, že roste podpora vědy a výzkumu a že je to pozitivní vývoj. Tak já tedy nevím. Výdaje na výzkum a vývoj v procentech hrubého domácího produktu 2012 0,97 %, 2013 0,98 %, 2014 0,95 %, tudíž to pendlovalo těsně pod 1 %. Na letošek je plánováno 0,78 % a na příští rok 0,77 %, tzn. už se dostáváme na tři čtvrtě procenta, nebo blížíme se tři čtvrtě procentu. Pan kolega poslanec si zřejmě ve stylu vlády - říkejte si, co chcete, píšeme čísla, jaká chceme, my budeme tvrdit, že je všechno OK, tak prostě budeme říkat přesný opak, než je realita. Snad se ještě shodneme, že 100 je 100, 77 je 77. Pokud ne, opět odkazuji na ten film.

    Je mi to líto z toho důvodu, že jestliže prostě vláda v krizových letech uměla najít prostředky, a mohu říci, že jestli něco by stát měl dělat, tak je to právě z hlediska budoucnosti, abychom byli měli tak stabilní ekonomiku, aby byl vytvářen sociální potenciál, tak je to právě do podpory inovací. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec František Laudát. Vyvolal dvě faktické poznámky, nejdříve pan poslanec Milan Urban, poté pan ministr financí Andrej Babiš a pak ještě třetí. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, moje role určitě není dělat premiérovi Bohuslavu Sobotkovi bodyguarda a nějak za každou cenu ho tu chránit, ale proč ne, když se tady říkají nepravdy. Opakované nepravdy a to je ten rok 2002 a 2006. Ano, to byl hospodářský růst, ano, byly tam deficity. Ale proč tam byly deficity? A to je potřeba říci. Protože jsme v té době, sociální demokracie jako dominantní politická strana ve vládě, museli řešit dluhy, které vznikly z takzvaného bankovního socialismu. Vy jste totiž privatizovali, ale na banky jste nějak zapomněli. Banky byly v podstatě vyloupeny a pak těch nějakých 500 až 600 mld. korun každý rok sanoval stát, každý občan České republiky prostřednictvím státního rozpočtu. Proto byly deficity. Takže prosím, kdykoliv budete tento nesmysl opakovat, já na to budu vždycky nějakým tímto způsobem reagovat. (Potlesk poslance Foldyny.) To je jedna věc.

    Ale když už jsem tady, tak využiji času. Myslím, že rozpočet je celkem harmonický. Jestli bych mu něco vyčítal, tak dvě věci. Za prvé formu, způsob vzniku rozpočtu. Mně se prostě nelíbí, páni ministři, že jakoby veřejně se zdá, že musíte chodit na Ministerstvo financí a tam zakleknout na posledním schodu a říct si o nějaké prostředky, kde veřejnost už potom neslyší priority, ale pan ministr financí dal, pan ministr financí nedal, pan ministr financí usoudil a tak dále. Já myslím, že je to koaliční vláda, takže prosím, příště to nedělejte. Vypadá to fakt dost blbě. Buďte trošku v této věci sebevědomější. Vím, že se mi to radí, když ve vládě nejsem, ale nevypadá to dobře ani to nevypovídá o prioritách.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul vám čas k faktické poznámce.

  • Poslanec Milan Urban: Poslední věc. Komentujte ten rozpočet -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, nenuťte mě k tomu, abych vám sebral slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Tak mi pusťte tři slova. Komentujte ho jednotně, ne každý zvlášť ve svůj prospěch. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Napínáte mou trpělivost. Faktická poznámka pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo.

    Pane poslanče Urbane, já to komentuji za vládu. Nevidím, co je na tom nenormálního, že ministři chodí na Ministerstvo financí, kde se toho účastní vícero úředníků, kteří potom tvoří rozpočet. Já jsem za některými ministry chodil. Nevím, proč ta poznámka.

    Já bych se chtěl zastat hlavně pana místopředsedy Bělobrádka, který tady není, a mluvit o vědě a výzkumu. Je to samozřejmě zase interpretace čísel. Pravda je taková, že když porovnám státní rozpočet, věda a výzkum 2016 - 29,1 mld. a 2013 - 26,7, tak rozdíl je 2,4 mld. My navyšujeme vědu a výzkum. My jsme také zdědili nějaká centra, která si některá nevydělají skoro na nic. To taky řešíme. Poměrově se to snižuje vůči HDP, ano, a taky se nečerpají evropské peníze. To jsme také zdědili v nějakém stavu. Věda a výzkum jde nahoru. Můžu říct, že pan místopředseda Bělobrádek velice vehementně bojoval za navyšování vědy a výzkumu. Samozřejmě je potřeba, abychom zavedli nějaká kritéria hodnocení vědy a výzkumu. Naše vláda a pan místopředseda se angažoval, dosáhl dobrý rozpočet. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo vlády, prosím, respektujte...

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. Hlásím se znovu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ale předtím pan kolega Pilný s faktickou poznámkou, potom pan poslanec Laudát a potom... (Posl. Pilný dává přednost min. Babišovi.) To nemohu, protože mám dva přihlášené. Kdybyste byl jenom vy, tak bych to samozřejmě respektoval. Protože tam je přihlášen kolega Laudát, tak musím dát slovo vám. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, to, co tady představuji, je faktická poznámka, takže na rozdíl od předřečníka pana poslance Laudáta se budu držet faktů.

    Není mi známo, že by ministr dopravy předchozí nebo tento nevyčerpával alokované peníze. Sedím ve Státním fondu dopravní infrastruktury a ta data tam prostě nejsou. Není mi známo, že by zákon, který upravil výkup pozemků, zpozdil výkup pozemků. Naopak ho zrychlil, i když určitě není dokonalý.

    Pan poslanec Laudát také určitě ví, že když se zastaví nějaká obrovská stavba, tak že její rozjetí projektové a další v legislativní džungli, kterou tady máme v ČR, je opravdu otázka let.

    Pak další fakt. Tady se pan poslanec Laudát dotkl hlasování členů ANO k prodejní době ve svátcích. Bylo by dobře, kdyby se podíval do sjetiny o hlasování, než vysloví nějaké věci, které se nezakládají na faktech.

    Potom pokud se týká rozpočtu na vědu, výzkum a inovace, tak bych jenom konstatoval, že je to otázka toho, jak efektivně se tyto peníze využívají. Už jsme tady o tom mluvili. Máme teď ve Sněmovně zákon 130 a já předpokládám, že za pomoci opozice se nám podaří do něj prosadit věci, které velmi výrazně ovlivní efektivní čerpání těchto prostředků.

    Také bych chtěl podotknout, ačkoliv je to marginální, že tato vláda měla poprvé odvahu založit Národní inovační fond, který bude pracovat na principu venture kapitálu. Na jeho rozjezd je zatím alokováno jenom několik milionů korun, ale je to první vlaštovka, která v této oblasti zejména pro malé firmy a startovací firmy doopravdy něco udělá.

    Takže držme se faktů, nikoliv klišé, která tady byla vyslovena. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému. Nyní faktická poznámka Františka Laudáta a poté pana vicepremiéra a potom pana poslance Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. K panu ministru financí. Až vám bude klesat ekonomický růst do minusu, tak uvidíme, jak se budete chovat, a pak vám bude narůstat deficit v příjmech, jen to bude fičet. Jestli si to dobře pamatuji, doslova po týdnech se propadala ekonomika takovou rychlostí a vy nemáte tuto zkušenost. Vy máte velký růst, který se zřejmě už příští rok možná nebude opakovat. Já bych si přál, aby byl stejný nebo ještě větší, nicméně potom ukažte, jestli budete schopen udržet sociální smír na rozdíl od jiných zemí. Vždycky se musíme porovnávat. Snad už se dohodneme, že jsme příliš malou ekonomikou a my neurčujeme pravidla, to určují silné ekonomiky. To snad ví každý.

    A k tomu, co říká pan kolega Pilný. Tak já nevím. Výdaje na výzkum a vývoj v procentech HDP je sešup dolů, tak o čem se bavíme? Co se týká inovačních center, tak místo abyste chytili tuto příležitost, že v tuto chvíli - a já jsem nebyl protagonistou této výstavby a budování z evropských peněz za každou cenu - faktem je, že ale máme teď nejmodernější výzkumnou infrastrukturu v Evropě a vy, místo abyste k tomu aktivně přistupovali, tak děláte audity, co zavřete a co ne.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec František Laudát. Protože pan vicepremiér změnil svou přihlášku na přednostní právo, nyní pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou, poté pan vicepremiér s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Trošku jsme odběhli od tématu, ale dovolte mi reakci na vystoupení pana předsedy hospodářského výboru, pana poslance Pilného, se kterým naše pře jsou podle mě korektní a snažíme se oba dva držet faktů. Já jsem si našel sněmovní tisk 442, který se jmenuje výsledek hospodaření SFDI za rok 2014. A vy říkáte, že jako člen řídicího výboru fondu SFDI o tom nic nevíte a že to není pravda. Tak já odcituji ze stránky 9, kde jsou výdaje: Národní zdroje - plánováno 50,4 mld., skutečnost 40,3 mld., nedočerpáno 10,1 mld - plnění 80 %. OPD - plánováno 16,6 mld., uvolněno 10 mld., nedočerpáno 5,7 mld. - plnění na 65 %. Pak jsou nějaké komunitní programy, to je v desítkách milionů. Celkem upravený rozpočet: výdaje 68,1 mld., čerpáno 52,2, nedočerpáno 15,9 mld., celkově čerpáno 76,7 %.

    Pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy, to přece nemůžete myslet vážně, když říkáte, že se čerpaly peníze podle toho, jak tam byly, že tam nic nezbylo! Sněmovní tisk 442, materiál SFDI, žádný opoziční materiál, strana číslo 9. Nijak mě to netěší.

    A pokud se bavíme o příčinách, tak určitě přiznám, že to, že zastavil ministr Bárta přípravu, se podepisuje v následujících letech. To je něco jiného. A o příčinách můžeme seriózně debatovat. Já jsem ovšem připravil soutěže za 4 mld. pro přípravu. Bohužel můj nástupce ve vládě Jiřího Rusnoka, a podporovala tuto vládu sociální demokracie, tohle zastavil, takže to časové zpoždění se nedalo zkrátit a mohli jsme ho zkrátit. Ale čerpalo se na 76,7 % v roce 2014 podle sněmovního tisku 442.

    To jenom k debatě o tom, jak se čerpalo, nebo nečerpalo, ale rozpočet SFDI bude na jiné schůzi. A letos to dopadne úplně stejně -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, i vám vypršel čas k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Raise. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já bych zareagoval na poznámku pana kolegy Laudáta, který říkal, že se budou inovační centra v podstatě zavírat a bude se přemýšlet, které ne. To je naprosto apolitická záležitost. V roce 2006 se začaly chystat projekty na tyto regionální a centra excelence evropské úrovně. Shodou okolností s předsedou ODS Fialou jsem u toho byl zhruba od roku 2006. Dneska je problém v tom, že je potřeba třeba do Brna dostat kvalitní lidi a ta centra v žádném případě nejsou nachystána na to, aby se zavírala. Čili myslím si, že tady takové svým způsobem demagogické řeči není dobré prezentovat, protože to rozhodně není pravda.

    Když se podívám na čísla, do vzdělání oproti loňskému roku, čili do oblasti zase, kde působí ta centra, se letos přidává přes 8 mld. To si myslím, že také je jistý nezanedbatelný údaj. Takže měli bychom se víc držet faktů než tady vykládat nějaké smyšlenky.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Raisovi. Faktická poznámka pana kolegy Laudáta ještě a pak konečně s přednostním právem pan vicepremiér. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Poznámka k předřečníkovi. To, co o mě tady říká, já jsem neřekl. Já jsem řekl, že vy jste přemýšleli, tak se podívejte, co říkal v nějakou fázi váš ministr, ale ne tolik intenzivně jako pan vicepremiér Bělobrádek. Já jsem neříkal - místo toho, že jste přemýšleli a přemýšleli jste nahlas, která zavřete a která nikoliv. Pak jsme viděli, v rozpočtu vlády byl 100 mil. nárůst. Když jsme se ptali, na co to je - na audit, jestli některá centra nezavřeme. Tak tam padaly takovéto - ne tedy od Bělobrádka, ale od aparátu, když zdůvodňovali to navýšení rozpočtů nebo finančních prostředků pro Úřad vlády. Tohle jsem neříkal já. Já bych každý z výzkumných ústavů, když stojí, chytil za pačesy, hledal bych i soukromé projekty, které by se tam daly, a samozřejmě každý, kdo se zaobírá evropskými fondy, musí vědět, že kdybychom to udělali, tak musíme všechny peníze vracet. Tak prosím vás, nevkládejte mně, prostřednictvím pana předsedajícího, do úst něco, co jsem neřekl. Já jsem řekl, vy jste přemýšleli, tak se podívejte, co váš vicepremiér říkal. Já jsem to neříkal.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní s přednostním právem pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Stále je připraven pan kolega Okamura. Pane vicepremiére, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já děkuji panu Laudátovi za ty rady. Já nevím, kde se pan Laudát učil rady, jak hospodařit, jestli to bylo v rámci firmy IDS u tunelu Blanka, nebo rekonstrukce Kongresového centra nebo v Obecňáku, takže děkuji za ty rady. Fakt. Já jsem také podnikal a vím také, co je to podnikat a investovat, zaměstnávat lidi. Takže já myslím, že se snažíme podle toho i chovat. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane vicepremiére. Přeji pěkné odpoledne. S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Připraví se řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Tomio Okamura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci jenom ujistit pana ministra financí, že jsem to slyšel, těch televizí je poměrně hodně, ta čísla. Já tu debatu vítám, myslím, že je dobře, když se k ní někdy vrátíme třeba na rozpočtovém výboru a budeme mít přehled těch investic, nejen tu sumu. Mně to nijak nevadí, abychom si to řekli, protože samozřejmě v tom hrají roli evropské peníze. A také se nám stávalo, že jsme měli zadržené platby a pak přišly dodatečně. Reálně ty investice byly jindy a pak se (nesrozumitelné) do českého rozpočtu jindy. To do té debaty patří. My se musíme shodnout na těch číslech a pak sem můžeme přidat tu interpretaci čísel. V tom žádný problém není. Já jsem také říkal, když jsem se díval na tu sumu, že se to výkaznictví skládá z českých peněz a z evropských peněz. Je to na té tabulce, kterou připravilo vaše ministerstvo. Já jsem mluvil převážně o českých zdrojích a tam žádný masivní nárůst není. Je to zhruba 44 mld., nemám tu tabulku s sebou, jestli si pamatuji pro rok... , ano, je to ten modrý sloupec a tam přesně vidíme na těch grafech, co jsou evropské peníze. Ale nejsme si jisti, i díky té metodice, jestli to bylo skutečně proinvestováno ten rok, nebo ten rok jsme ty evropské peníze dostali. To je přece rozdíl, tím, že jsme předfinancovali mnohé stavby, a bude to tak nadále.

    Takže já jsem připraven na tu podrobnou debatu, myslím, že to není na plénum, ale že je to na rozpočtový výbor, možná hospodářský výbor, abychom věděli, co se v kterém roce udělalo z těch evropských peněz a kdy nám ty peníze přišly do rozpočtu. To samozřejmě pak zkresluje to výkaznictví a ta čísla. V tom žádný problém nevidím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Ještě eviduji, že jste měl nahlášenou faktickou poznámku, tu mohu tedy... Já jsem vám dal přednostní právo, takže... Dobře.

    Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Beznoska, připraví se pan poslanec Votava. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Já samozřejmě mám úplně stejnou tabulku. Zbyněk Stanjura to, myslím, velmi dobře okomentoval. Je potřeba se tomu věnovat v podrobné diskusi v rámci rozpočtového výboru, protože takhle samozřejmě každý vedeme svoji pravdu. Jediné, aspoň pro ty, kteří vidí na ten papír (ukazuje), tak to tmavé, já to tady mám jenom černobíle, jsou národní zdroje. Je zcela evidentní, že od roku 2011 národní zdroje se nějak dramaticky nemění a že národní zdroje, které věnujeme na investice, zůstávají setrvalé. Problém je to, že se mění vnější ekonomická situace. To je celý princip naší debaty. A já jsem také připraven, abychom si na rozpočtovém výboru ujasnili, konkretizovali ty investice tak, jako k nim mluvil Zbyněk Stanjura. Ta debata tady už v podstatě nemá smysl. Ale musím popřít, a pravdu mám, slova pana ministra Babiše, že dochází k masivnímu růstu investic, protože to není prostě podle té statistiky, kterou mám v ruce a kterou, stejnou tabulku, trošku hezčí, vám ukázal on, mám k dispozici. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj a po něm pan poslanec Laudát. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. V podstatě jsem chtěl říci skoro totéž co kolega Beznoska. Děkuji panu kolegovi Stanjurovi v podstatě také za to, co řekl, a beru hozenou rukavici. Ano, dáme na rozpočtovém výboru, ať Ministerstvo financí předloží samozřejmě potřebný materiál v tom smyslu, jak se ty investice vyvíjely. Možná že si nerozumíme. Je to možné i tak. Nechci vás úplně obviňovat z toho, že účelově něco chcete zkreslovat, ale možná že si opravdu nerozumíme. Připouštím to.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Na rozdíl od pana ministra financí nebudu poukazovat na jeho minulost. Myslím si, že by se měl starat o sebe, má dost svých starostí a má nějakou minulost a já si myslím, že bych se hrdě na rozdíl od něj k té své minulosti mohl postavit. Přestože on si pořizuje složky na politickou konkurenci, i vás, já to nedělám, v životě jsem to nedělal a dělat to nebudu. Protože je to podlé, ubohé a směšné.

    Nicméně dobře, ať dostaneme na rozpočtovém výboru rozbor investic včetně toho, kdy došlo k jejich skutečné realizaci. Ale při tom přístupu pana ministra - prostě je to dialog dvou hluchých, já si nemohu pomoci. Když tady někdo tvrdí jako např. předseda rozpočtového výboru, že směřujete k vyrovnanému rozpočtu, je stejně pravda, jako že Sýrie směřuje k míru. Těch příměrů by se dala najít celá řada. Mně je jen opravdu líto, že nevyužijete té příležitosti a takto nezodpovědně nakládáte s obrovskou šancí, která se nemusí hned tak opakovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní budeme pokračovat těmi, kteří jsou řádně přihlášeni do rozpravy. Nyní má slovo pan poslanec Tomio Okamura, připraví se pan poslanec Radim Holeček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vláda České republiky předkládá návrh rozpočtu na rok 2016. Navržený rozpočet je předkládán za situace, kdy se ekonomika České republiky vymanila z krize let 2009 až 2014 a došlo k odrazu ode dna, což ovšem není zásluha této současné vlády. To je potřeba si říci hned a na rovinu. Za této vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nedošlo k žádné ekonomické reformě ani k zásadním ekonomickým změnám. Česká ekonomika totiž reagovala na oživení světové ekonomiky a ekonomiky Evropské unie. Toto oživení je dočasné, neboť je financováno pumpováním nově tištěných peněz do ekonomik USA a Evropské unie. Toto oživení bylo v České republice podpořeno masivním znehodnocením české koruny, tedy úspor občanů. A vládní návrh rozpočtu využívá takto dočasně vytvořené příznivé podmínky a přináší minusový schodek rozpočtu ve výši 70 mld. korun.

    Vláda sice připravila některá sociální opatření, která znamenají zvýšení mezd ve veřejném sektoru a zvýšení minimální mzdy, ale musíme si tady říci, a to je podstatné, co vláda nedělá. Směšná a vůči důchodcům i zároveň sprostá je stávající forma valorizace důchodů. To, že vláda není ani po dvou letech schopna předložit dlouhodobě udržitelnou důchodovou reformu a dělá z důchodců žebráky, je již všeobecně známý fakt. A teď se vláda svoji totální neschopnost snaží jednorázově narychlo zakrýt jednorázovým příspěvkem k důchodu ve výši několik stovek korun, což samozřejmě nejchudší důchodce z dlouhodobé nouze nevytrhne. A to nemluvím o invalidech, kterých máme v České republice přibližně milion, kteří nejen po Kalouskovo-Drábkových šílených reformách dnes často doslova živoří. Tato vláda nepřichází s žádnými dlouhodobě udržitelnými návrhy na zlepšení situace jak seniorů, tak invalidů. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pouze pro pořádek, projednáváme státní rozpočet a žádám řečníky, aby se drželi daného projednávaného tématu.

    S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Laudát, po něm je pan poslanec Holeček řádně přihlášen do rozpravy.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já si opravdu připadám trošku jako na jiné planetě, protože vždycky tady někdo něco řekne naprosto suverénně a já se nechám zviklat. Tak jsem si našel sněmovní tisk 442, který je už tady ve Sněmovně. To je výroční finanční zpráva SFDI za rok 2014. Vy jste nedočerpali 15 miliard 873 milionů 778 tisíc. A jestli statutár této organizace neví, co se mu tam děje, tak přesně to je charakteristika vašeho chování. Ale já se vždycky nechám zviklat, já vím, že jsem si nějak myslel, že je to kolem 15 miliard nebo něco takového, určitě minimálně 11 a více. A vy mi tady úplně bez hnutí řeknete zcela suverénně, že to tak není, že o tom nevíte. Já opravdu nevím - je to sněmovní tisk 442.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Okamura. Prosím.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, já bych vás chtěl požádat, abyste mě přestal cenzurovat, já vím, že jste zástupcem vládní koalice, a umlčovat mě tady. Já jsem jasně uvedl, že hovořím k rozpočtu na rok 2016. Začal jsem, říkám, trošku, ne tak do hloubky, ale rozebírat jednotlivé pasáže a argumentovat ohledně výdajů a příjmů. A vy mi tady naznačujete, že snad nehovořím k věci. Já vím, že jste zástupcem vládní koalice, ale jste také místopředsedou Sněmovny, tak se laskavě chovejte tak, abych se já jako opoziční politik mohl vyjádřit. Hovořil jsem krátce, hovořil jsem k věci, hovořil jsem asi desetkrát méně času než ostatní opoziční politici i vládní, takže se prosím vás chovejte tak, abych se tady v klidu mohl vyjádřit a necenzurujte mě!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Každý v této Poslanecké sněmovně se může v klidu vyjádřit podle jednacího řádu. Já jsem pouze upozorňoval, abychom příspěvky, které zde zaznívají, vedli k projednávanému bodu.

    Nyní poprosím do rozpravy pana poslance Holečka, řádně přihlášeného. Prosím.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, když koukám na hodinky, máme týden sázek, já si myslím, že jsem to měl dneska vsadit, že se svou řádnou přijdu na řadu až po 16. hodině, vyhrál bych, ale nesázím se. Nebudu zdržovat. Vrátím se od migrantů k projednávání rozpočtu.

    Při projednávání rozpočtu na rok 2015 jsem z tohoto místa kriticky komentoval celkovou plánovanou výši, respektive plánovanou níži výdajů na výzkum, vědu a inovace. A opravdu upřímně jsem se těšil, že teď, když naše ekonomika roste, budu se moci u návrhu rozpočtu na rok 2016 nad podporou výzkumu, vědy a inovací upřímně radovat a překladatele rozpočtu upřímně chválit. Bohužel radovat se nemohu, poněvadž není zač chválit.

    Je sice pravdou, že loňských 34,9 miliardy Kč, které byly do této kapitoly rozpočtovány pro tento rok, je na příští rok o 800 milionů více, 35,7 miliardy. Ale je rovněž skutečností, že v roce 2012 šlo do této oblasti 39,1 a v roce 2013 dokonce 39,8 miliardy Kč. A podíl výdajů na výzkum, vědu a inovace se v těchto letech pohyboval v rozmezí 0,97 až 0,98 % HDP. Z hlediska podílu na HDP ale výdaje na výzkum, vědu a inovace neustále klesají, a to až na v současnosti vládou navrhovaných 0,77 %. Přitom kdy jindy než v době ekonomického růstu, a dnes ráno to pan premiér Sobotka nazval jako silný, nebo do konce i masivní hospodářský růst 4 %, kdy jindy bychom měli tuto oblast masivně podporovat a investovat do naší budoucnosti? Namísto toho vláda potenciál ekonomického vzestupu rozpouští v neinvestičních výdajích. Jenom v platech a neinvestičních transferech soukromoprávním a veřejnoprávním subjektům činí nárůst oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 neuvěřitelných 35,8 miliardy Kč.

    Mimochodem, v této souvislosti bych rád požádal pana ministra financí, aby napříště ve výdajové části návrh státního rozpočtu v kapitole neinvestiční transfery v soukromoprávním subjektům přidal subkapitolu Transfery do Agrofertu, kterou tady dnes kolega Kalousek nazýval Babiš sobě, lépe by se nám to rozklikávalo. Děkuji.

    Kromě absolutní výše navrhovaného deficitu, který je s ohledem na míru hospodářského růstu ekonomicky neobhajitelný, tedy stejně jako v loňském roce na tomtéž místě protestuji proti nízké podpoře, výzkumu, vědy a inovací a za sebe říkám, že projídací rozpočet ani v tomto roce nepodpořím.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče, a požádám dalšího řádně přihlášeného a tím je pan poslanec Karamazov a připraví se pan poslanec Fiedler. Omlouvám se, s přednostním právem se hlásí pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Asi budu teď trochu dlouhý, protože mě fakt nebaví poslouchat ty lži tady. Takže já vám budu číst z té takzvané kapitoly, co je další megalež pana Kalouska, to jsou tzv. neinvestiční transfery podnikatelským subjektům pod seskupením položek 5.2.1.

    Takže začneme od Ministerstva zdravotnictví. Specializační vzdělávání lékařů, návrh 20 mil. Speciální zdravotní péče 4 mil. Technologická agentura České republiky, dotace podnikatelským subjektům, fyzické osoby, 20 mil. Dotace podniku, právnickým osobám 1 mld. 580 mil. Operace státních finančních aktiv, transfery do Ministerstva zemědělství, vodohospodářská sekce 40 mil. Všeobecná pokladní správa, dotace na podporu exportu, Česká exportní banka 1 mld. 270 mil. Dotace na podporu exportu, doplnění pojistných fondů EGAP 2 mld. 200 mil. Dorovnání úrokových rozdílů vývozních úvěrů 250 mil. Realizace státních záruk za úvěry přijaté ČMZRB 1 mld. 711 mil. Ministerstvo kultury, výdaje na... Státní podpora profesních divadel 2 mil. Kulturní aktivity, festivaly, vydavatelská činnost, výstavní činnost, spolupráce v kultuře, další kulturní akce 129 694 000. Program na záchranu a obnovu památek 17 960 000. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, volný čas dětí a mládeže 2 040 000, podpora výzkumu a vývoje 439 mil., dotace právnickým osobám 444 mil. Vzdělávací aktivity 1 075 000. Ministerstvo zemědělství, národní podpory. Podpora včelařství 80 mil., genetika zvířat a ryb 225 mil., ozdravení polních plodin, národní hřebčín, genetické zdroje, nákazový fond, poradenství. Ministerstvo dopravy, příspěvek na dopravní cestu neuhrazený SFDI 550 mil. Úhrada poplatků za letové provozní služby poskytované ve vzdušném prostoru ČR 77 mil. Výdaje na programy spolufinancování Evropské unie 22 mil.

    Takže já nevím, jestli někdo má pocit toho, co tady říkal pan Kalousek. Ministerstvo zahraničních věcí, transformační spolupráce 600 000, veřejná diplomacie 300 000. Ministerstvo práce a sociálních věcí, aktivní politika zaměstnanosti 7 mld. Společensky účelná pracovní místa 3 mld. 872 mil. Podpora zaměstnanosti zdravotně postižených občanů 145 mil., ostatní podpora zaměstnanosti 180 mil. Cílené programy řešení zaměstnanosti 575 mil. Neinvestiční nedávkové transfery 20 mil. Ministerstvo vnitra, státní příspěvky akreditovaným nestátním archivům 270 000. Podpora zapojení do programu EO 3 mil. Ministerstvo životního prostředí, program péče o krajinu 15 mil.

    Takže já bych byl strašně rád, abyste přestali lhát. To není žádný program, jak si pan Kalousek zase vymyslel, Babiš sobě. Ne, toto jsou ty neinvestiční transfery podnikatelským subjektům, které jsou v rozpočtu navrhovány ve výši 51 mld. 959 mil. 534 tisíc. Takže laskavě si to nastudujte a nemluvte tady nesmysly. Jsou to i výdaje na obnovitelné zdroje 4,7 mld., půlka z toho jsou soláry. Vaše soláry, které jste tady kdysi schválili. Takže bych byl rád, kdybychom to skutečně nazývali pravými jmény. Nastudujte si to. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Já jenom, vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, tady neustále zaznívá ze strany opozice, že tento rozpočet je projídací. To tady slyším ze všech stran. Já nevím, kde je projídací, kde je rozežraný, jak se vyjádřil pan kolega Kalousek. Jestli tím máte na mysli, že jsme zvýšili platy lidem ve veřejné sféře - já myslím, že my jim vracíme to, co vy jste jim sebrali. Že vracíme peníze policistům, hasičům, lidem, kteří pracují ve veřejné sféře. A my chceme přece, aby státní správa také fungovala, fungovala dobře, aby ti lidé měli patřičnou motivaci a za svůj plat, za svůj odpovídající plat také odváděli ten výkon, který se od nich čeká. Tak jestli myslíte tohle, tak to jste myslím velice vedle a urážíte ty lidi, přímo je urážíte.

    Já si myslím, že i kdyby ten rozpočet byl pozlacený, tak vám se prostě líbit nebude. Ale jste opozice, já chápu, samozřejmě musíte dělat a činit svoji opoziční práci. Kdyby ten rozpočet byl přebytkový, tak by podle vás měl být ještě více přebytkový. Já to chápu, ale myslím si, že je třeba také občas trošku o tom více zapřemýšlet a úplně nestřílet, viz ty investice a další věci.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Laudát. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, jen pro upřesnění. Já jsem tady neslyšel, že by padlo od našeho prvního místopředsedy slovo prožírací. Řekl to jinak, to za prvé.

    Za druhé, byl bych opatrný s tím přemýšlením a pan ministr financí, vy jste tady - běží čas a nechci zdržovat, doufám, že dneska dokončíme první čtení - slyšeli, co tady říkal k neinvestičním transferům. Tak si to můžete přečíst, sešit B strana 64 návrhu rozpočtu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Karamazov a připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, že ekonomika České republiky roste, slýcháme z úst vládních představitelů neustále. Toto prosté konstatování je ale pohříchu tím jediným, co nás může těšit. Podíváme-li se totiž blíže na předkládaný rozpočet, zjistíme, že vláda z ekonomického růstu nedokáže vytěžit vůbec nic. Naopak jsme i nadále svědky trendu, který se za dnešní levicové vlády stává již tradicí, a sice že s růstem ekonomiky rostou i státní výdaje. Vláda přijala tisíce nových úředníků, na žádost odborů zvedla platy ve státní sféře a neustále dochází k dalšímu nekoncepčnímu zvyšování všech forem sociální podpory. Tohle jistě nejsou ty pověstné investice, kterými se předseda vlády neustále zaklíná. Vláda totiž žádnou koncepci, kam a jak investovat, nemá. Současná vláda umí pouze přerozdělovat z resortu na resort, přesněji řečeno z méně oblíbených resortů na ty oblíbenější, nejčastěji ovládané hnutím ANO. Pan ministr financí rozhodně není superman. Naplánovat při očekávaném ekonomickém růstu 2,5 % schodek ve výši 70 mld. by zvládl i žák základní školy. Ten ale na rozdíl od pana ministra ví, že pokud má týdenní kapesné 50 korun, nemůže utratit rovnou stovku. A tak se stane, že zatímco Česká republika i v období konjunktury bude hospodařit s vysokým schodkem, podnikatelské uskupení Agrofert bude lámat rekordy, hlavně co se týče daňových úlev.

    Dámy a pánové, máme-li přece jen na předkládaném rozpočtu nalézt alespoň nějaká pozitiva, a věřte mi, dá to zabrat, hodnotím kladně mírné odvětvové navýšení výdajů na vzdělávání. To je jistě jak pro pedagogy, tak pro žáky alespoň drobnou náplastí. Nejde ovšem o lék na skutečnost, že našemu školství zoufale chybí koncepce, strategie a vize jeho rozvoje. Apeluji proto na vládu, aby se začala zabývat tím, jak české školství opět vrátit na konkurenceschopnou úroveň. Obávám se, že zaváděním inkluzivního vzdělávání či různých pochybných rad pro vnitřní hodnocení vysokých škol nedocílíme. Ani mírné zvýšení výdajů na vzdělávání nemůže zacelit rány, které při sedmdesátimiliardovém schodku vzniknou. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Karla Fiedlera a připraví se poslanec Vilímec, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Až mě překvapilo, že nenaběhly žádné faktické poznámky. Pojďme se opravdu držet tohoto tématu, projednávání rozpočtu, a nechme uprchlíky a hrací automaty bokem.

    Dneska tady hodně rezonovalo téma investic. Já už jsem se k tomu vyjádřil v jedné své faktické poznámce. Jinak jsem ještě dnes nemluvil, takže už tohle téma nebudu tady donekonečna omílat, ale zaměřím se na jinou věc, která tady možná ještě nezazněla, ne možná, ale určitě. Já už jsem ji zmiňoval loni na rozpočtovém výboru. Je to to, že když došlo ke změně složení Poslanecké sněmovny a byla jmenována nová vláda, tak řada z nás očekávala, že dojde k pozitivním trendům, začne lepší výběr daní, snižování výdajů a křivky a trendy se prostě zlomí. Dnes už víme, že to očekávání bylo bohužel plané.

    Já jsem si během dnešního dopoledne vzal sešit Střednědobý výhled na léta 2017 a 2018, což je součástí předložených materiálů k tomuto projednání státního rozpočtu, a trochu jsem si do těch tabulek doplnil vypočtená procenta.

    Příjmy státního rozpočtu mezi rokem 2013 oproti roku 2012 vzrostly o 1,17 %. Já jsem si z čísel, která jsou v tabulkách, dopočítával procenta nárůstu. Rok 2014 oproti roku 2013 je plus 3,57 %. To jsou skutečnosti.

    Rozpočet na rok 2015 - tady ještě skutečnost nemáme, takže vycházejme z předpokládaných údajů z návrhu státního rozpočtu - je plus 1,79 %.

    Návrh na rok 2016 - to je to, co nyní projednáváme, tam vždy bývá zvykem dávat optimističtější číslo - je plus 5,5 %, ale ono to může odpovídat i současnému příznivému ekonomickému růstu.

    Výhled na rok 2017 je plus 3,26 %.

    Když se na tato čísla podíváme, 1,17 - 3,57 - 1,79 - 5,5 - 3,26 - já tam marně hledám nějaké to zásadní vybočení, nějakou tu radikální změnu, která měla přijít.

    Pojďme dále. Výdaje státního rozpočtu. Opět rok 2013 oproti roku 2012, výdaje rostly tempem 2,16 %.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vás přeruším, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o klid. Jako obvykle, máte-li něco na srdci a potřebujete si to říci, jděte do předsálí. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Karel Fiedler: Já také děkuji, pane předsedající. Já přece jen ještě počkám, než kolegové vyslyší vaši výzvu.

    Rok 2014 oproti roku 2013 rostly výdaje plus 1,62 %.

    Návrh rozpočtu na rok 2015 - pozor, tady nám ty příjmy nerostly tak výrazně, ale rostly nám předpokládané výdaje o 5,02 %.

    Návrh rozpočtu na rok 2016 plus 2,36 %.

    Výhled na rok 2017 plus 2,19 %.

    Ať se podívám opět na tuto číselnou řadu 2,16 - 1,62 - 5,02 - 2,36 - 2,19 - opět tam marně hledám nějakou tu radikální změnu ve snižování výdajů státního rozpočtu. To je to, co já už dlouhou dobu říkám, že nám ty křivky rostou. Tak jak nám rostly, nám rostou i nyní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, že vám vstoupím do vašeho projevu, ale dovolte, abych přivítal na galerii delegaci výboru pro zemědělství a životní prostředí Národního shromáždění Arménské republiky, kterou vede předseda výboru Martun Grigoryan. Prosím o přivítání delegace. (Poslanci povstávají a vítají delegaci potleskem.)

    Já vám děkuji. Prosím, pokračujte ve svém projevu.

  • Poslanec Karel Fiedler: Predikce příjmů. Byli jsme mnohokrát svědky toho, jak budeme lépe vybírat daně, jak nyní to půjde lépe. Já si pamatuji ta předvolební prohlášení, jak prostě těch 100 miliard, které se nevyberou, se najednou vyberou a bude to všechno lépe fungovat. Zdůrazňuji, že vycházím z údajů, které předložila vláda, Ministerstvo financí, v materiálech, které všichni máme k dispozici. Je to ten sněmovní tisk 617.

    Daňové příjmy. Rok 2012 oproti roku 2011 rostly o 0,33 %.

    Další rok 2013 oproti roku 2012 plus 1,74 %.

    Rok 2014, kdy jsme poprvé mohli zaznamenat výrazné zlepšení výběru daní proti roku 2013 pouze plus 0,35 %.

    Rozpočet na rok 2015, kdy by měl pokračovat zlepšený výběr daní, je předpoklad pouze plus 0,096 %.

    Návrh rozpočtu na rok 2016 plus 0,77%.

    Výhled na rok 2017, vždycky oproti předcházejícímu roku, plus 0,41 %.

    Výhled na rok 2018 oproti roku 2017 plus 0,38 %.

    Tak já nevím. Buď tedy nevěříme, nebo si vláda nevěří v tom, že bude růst výběr daní lépe a že to všechno bude fungovat, nebo jsou prostě ta čísla holt jiná. Já tady vidím, že nejvyšší nárůst výběru daní oproti předchozímu roku byl v roce 2013. To je určitě rok, kdy to tato vláda nemohla ovlivnit. Jinak plánované růsty výběru daní a další roky ta čísla kolísají kolem půl procenta, což je asi třetina oproti roku 2013.

    To je to, co my na tomto rozpočtu také kritizujeme. Kritizujeme na tom to, že při současném ekonomickém růstu, to už tady zaznělo, pokládáme navržený deficit 70 mld. za neodpovídající, ale to jsem chtěl hlavně zdůraznit ve svém vystoupení, že marně očekáváme ty slibované úspory, jak budou výrazné. Já bych tedy čekal, že to najdu v těch předkládaných číslech, že tam najdu výraznou změnu v tabulkách, že najednou od roku 2014, nebo řekněme musí být nějaký náběh do roku 2015 nebo 2016, že pak ty výdaje už neporostou stejně, jako rostly, se stejnou mírou. Já to v těch návrzích rozpočtu, které nám předkládá tato vláda už podruhé, marně hledám. Stejně se to týká příjmů, to znamená daňových příjmů. To je ta naše hlavní kritika. V podstatě, když to řeknu jednou větou, nic moc se nezměnilo.

    Nebudeme předkládat vlastní usnesení, abychom dublovali to, co už tady zaznělo, ale pokud se týká vrácení rozpočtu k přepracování a navržení s nižším deficitem, podpoříme jeden z návrhů opozičních kolegů, buď jeden, nebo druhý. Jsou si poměrně podobné. To jsou určitě naše představy o tom, jak by měl vypadat rozpočet.

    Já jsem si ještě během dnešního dopoledne dělal poznámky z toho, co tady zaznělo od pana premiéra Sobotky. Řekl ve svém projevu: Letošek je vrcholem čerpání fondů EU. A teď se zase trošku, promiňte mi to, vrátím k těm investicím, kdy jsme si to dneska snad, tedy já nevím, jestli vyjasnili, nebo nevyjasnili, že ta míra investic je výrazně dána tím, kolik je peněz z evropských fondů. Také tady zaznělo od premiéra Sobotky, že příští rok už nebude vrcholem, a bude tedy nutno více dát ze státního rozpočtu v tom čerpání z těch fondů evropských. Ale když se podíváme do toho předloženého rozpočtu na tu tolik zmiňovanou tabulku, ať je žluto-modrá, nebo šedo-černá, tak tam to nevidíme. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan vicepremiér Babiš. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Já nevím, k jakému rozpočtu teď pan Fiedler mluvil, ale zkuste si vyměnit už ten projev. Fakt jako. Já vám dám tuhle tabulku a tam poznáte, že od nástupu naší vlády do konce roku 2016 je výběr daní, zdravotního pojištění a pojistného vyšší o 175 miliard. (Ukazuje tabulku.) A do konce roku 2018 o 302 miliard, pane poslanče Fiedlere. Takže já vám to ofotím a zkuste si to vyměnit v tom vašem projevu, protože je skutečně neaktuální.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím.

  • Poslanec Karel Fiedler: Pane vicepremiére, promiňte, ale pro mě jsou materiály, ze kterých vycházím, ty, které vy předkládáte. Je to strana 27 současných materiálů, které se týkají státního rozpočtu, střednědobý výhled na léta 2017, 2018. Tabulka 7, tabulka 7.2, tam je to jasně uvedeno. Citoval jsem z těchto vašich údajů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní další řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Vilímec. Připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, hodně tady již bylo řečeno. Já jsem se díval do stenozáznamu i přípravy svého vystoupení před rokem k letošnímu návrhu rozpočtu. A musím říci, že hlavní témata, která byla předmětem mé kritiky v minulém roce, se ani návrhem toho rozpočtu na příští rok významně nemění. Já tady nechci debatovat o tom, zda předpověď růstu HDP ve výši 2,5 % je přiměřená. Víme dobře, že v letošním roce pravděpodobně růst HDP bude 4 %. A když jsme schvalovali letošní rozpočet, tak ta předpověď, ta predikce, byla 2,5 %. Takže vidíte, že ty predikce a ta skutečnost se různě mění. Asi je možná namístě určitá opatrnost, takže tu nechci teď kritizovat.

    Vláda tedy očekává snížení růstu HDP oproti letošnímu roku zhruba o 1,5 procentního bodu. Ano, oproti letošnímu roku přichází vláda s nižším schodkem. Ne 100 mld., ale 70 mld. Přesto, považte, 70 mld. je velmi velké číslo. A víte, navíc vláda stále počítá se schodkovým strukturálním saldem vládního sektoru. Z hlediska ekonomických teorií, a na tom se snad shodneme, je evidentní, že v době růstu ekonomiky bychom měli usilovat o vyrovnaný, spíše přebytkový rozpočet, což tento návrh samozřejmě nečiní.

    Vzpomínám si, v roce 2010, kdy se projednával ve velmi krizovém období návrh státního rozpočtu a tehdy fungovala nepolitická vláda, pan ministr Janota tehdy předkládal návrh státního rozpočtu a už tehdy mluvil a varoval, že samozřejmě v období, kdy se ekonomice nedaří, pokud vycházím z nějakých keynesiánských teorií, tak ano, je možné nějakými vládními výdaji se snažit podporovat ekonomiku. Tím vzniká samozřejmě schodek a dluh státního nebo veřejných rozpočtů. Ale v dobách, kdy se ekonomice daří, je potřeba ten dluh uhradit, ten dluh zaplatit. A tehdy si pamatuji, že ale k tomu dodal, bohužel většinou se ty dluhy vytváří, a pak když přijde příznivá ekonomická doba, tak se to bohužel nesplácí. Měl pravdu. Nechci se dovolávat pana ministra Janoty, ale měl v tomto naprosto pravdu.

    Já jsem slyšel dnes a i v dalších předcházejících dnech vyjádření z tábora vládní koalice, že tento rozpočet vlastně pumpuje potřebné prostředky do ekonomiky. Pořád tedy vycházíme z nějaké teorie, že schodkové rozpočty nám dlouhodobě zajistí prosperitu. To je bohužel osudový omyl.

    Když si vzpomenu na projednávání státního rozpočtu v minulém roce, tak pan ministr Andrej Babiš častokrát zmiňoval, že sice vytváří rozpočtové schodky, ale jestli si pamatujete, tak vždycky dodával: Ale státní dluh přitom neroste. Dokonce mluvil o jakémsi zázraku a jeho nevídané manažerské schopnosti. A když se podíváte na rok 2016, tak vidíte, že i pan ministr Andrej Babiš usoudil, že žádný zázrak se konat nebude, a státní dluh se zhruba zvýšil o onen plánovaný schodek hospodaření. On to totiž žádný zázrak nebyl a není. Pan ministr pouze používal rezervní prostředky z vydaných dluhopisů podle zákona o rozpočtových pravidlech. A když tato rezerva významně poklesla, tak začal používat tzv. krátkodobých zdrojů státní pokladny. Protože tento potenciál se zřejmě již vyčerpal, tak mimochodem přichází i s novelou zákona o rozpočtových pravidlech a žádá pod státní pokladnu podřadit okamžitě nejen všechny příspěvkové organizace, ale třeba i zdravotní pojišťovny a původně chtěl i vědeckovýzkumné instituce.

    Samozřejmě, že by to byla další finanční injekce pro státní pokladnu umožňující předstírat, že vlastně schodkový rozpočet k žádným novým dluhům nevede. Nicméně v rámci tohoto rozpočtu, a to je mi sympatičtější, než tomu bylo v minulém roce, raději už ten zázračný příběh o snižování státního dluhu v době velkých schodků neopakuje a počítá protentokrát se zvýšením státního dluhu zhruba o navrhovaný schodek.

    Co je průvodním znakem tohoto návrhu rozpočtu na rok 2016? Nejen samozřejmě ten schodek ve výši 70 mld. Je to určitě, a nechci o tom debatovat, zda je ta výše přiměřená, nebo není, je to určitě zvýšení mzdových nákladů a stejně tak dochází k celkovému navýšení počtu funkčních míst v organizačních složkách státu i příspěvkových organizacích. Už tady bylo zmíněno, že proti roku 2015 dochází ke zvýšení výdajů na platy o 10 mld. korun a zvýšení funkčních míst o 13 329 míst. Koneckonců, zmiňoval to zde pan ministr financí.

    Průvodním znakem, a musím trochu otevřít, ale nechci u toho zůstat dlouho, i tu debatu o kapitálových výdajích, průvodním znakem tohoto návrhu rozpočtu je v zásadě další stagnace kapitálových výdajů. Alespoň v minimálně navrhovaných rozpočtech. Když tady pan ministr financí, a já nemám důvod mu nevěřit, mluvil o tom, že sice na letošní rok byl schválen rozpočet v kapitálových výdajích ve výši 75 mld., ale skutečnost bude 202 mld., tak já ale musím položit otázku: Jaká čísla tady vlastně schvalujeme? To schvalujeme jenom torzo nějakého rozpočtu? Protože mám za to, že schvalujeme nejen výsledek hospodaření, resp. saldo, ale že schvalujeme také příjmy a výdaje. A prostě není normální, aby se zvýšila v položce kapitálových výdajů částka ze 75 mld. na 202 mld. To tady pak vůbec nemusíme vůbec být. Ať si to dělá Ministerstvo financí a vláda sama a nemusí to mít asistenci Poslanecké sněmovny. ***

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, v diskusi již padlo mnoho výtek, připomínek k tomuto nejdůležitějšímu zákonu roku. Přesto mi dovolte několik komentářů.

    Předně rozumím výhradám kolegyň a kolegů z opozičních lavic týkajícím se navrhované výše schodku státního rozpočtu. Nicméně pokud myslí opravdu snížení schodku vážně, pak je vyzývám k tomu, aby podpořili návrhy těch zákonů, které mají snížit šedou ekonomiku a které slouží ke snížení daňových úniků a ke zvýšení výběru daní. Připomínám, že podle evropské statistiky dosahuje míra šedé ekonomiky v naší zemi 18 %.

    Dále je legitimní, když pravice podporuje penzijní fondy, finanční instituce, podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné. Nicméně tato podpora se nemůže odehrávat na úkor těch nejpotřebnějších, a to seniorů, zdravotně postižených, nemocných či rodin s dětmi, takovým způsobem, jak se to stalo v rámci reforem bývalé vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Pouze připomenu, že tyto škrtreformy zatížily zaměstnance s průměrnou mzdou ročně 11 tis. korunami. To je také údaj Českomoravské konfederace odborových svazů. Proto si myslím, že je legitimní i logické, že sociální demokracie prosazuje politiku, která zlepšuje postavení a životní úroveň zaměstnanců a těch nejpotřebnějších.

    Třetí poznámkou je připomenutí, že stát zvyšuje v rámci státního rozpočtu pro příští rok příspěvek na výkon státní správy. Sice jenom o 1 %, ale zvyšuje. Tady si dovolím jednu prosbu na pana ministra, ale i na jiné členy vlády. Podle informací Svazu měst a obcí tento příspěvek pokrývá průměrně náklady na přenesenou působnost 65 % a to je málo. Proto doporučuji provést analýzu těchto nákladů na výkon státní správy, a to jak pro obce, města, tak pro kraje i hlavní město Prahu tak, aby stát v dalších letech hradil tímto příspěvkem ne současných 65 %, ale 100 % těchto nákladů. Myslím si, že by to bylo fér nejenom vůči samosprávám, ale zároveň by skončily stále se opakující a dlouhodobé diskuse a spory kolem financování státní správy. Dokonce si myslím, že by to bylo vhodnější než navyšování příjmů obcí a měst pomocí neustálých změn rozpočtového určení daní.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje poslední poznámka směřuje k financování české vědy, výzkumu, vývoje a inovací. A omlouvám se, že už tady padly některé informace, ale já věřím, že se nebudu opakovat. Já si také dovedu představit navýšení těchto výdajů. Ale pro připomenutí, v minulém roce dosáhly tyto výdaje celkem 85,1 mld. korun, což byl nárůst o téměř 10 %, což poprvé dosáhlo úrovně 2 % hrubého domácího produktu, a tyto výdaje byly dokonce vyšší než průměru v zemích Evropské unie. Nutno ovšem zdůraznit, že nejvyšší zásluhu na tom mají soukromé podniky, což je z pohledu inovací a konkurenceschopnosti určitě dobrá zpráva. Nicméně je nutno upozornit na problémy související s aplikovaným výzkumem a zejména na problémy se zaváděním základního výzkumu do praxe. Rezervy vidím i ve spolupráci vědeckých center, vysokých škol s podnikatelským sektorem. A protože podniky investovaly v posledních letech dvakrát více než vysoké školy a dokonce třikrát více než veřejně výzkumné instituce, je důležité, aby byla věda podporována ze státního rozpočtu ještě více, než je tomu v současném návrhu rozpočtu.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s řádnou přihláškou pan poslanec Bendl a připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vážená prořídlá vládo (v lavici vlády sedí momentálně jen ministr Brabec, u stolků zpravodajů ministr Babiš), dovolte i mně, abych řekl pár vět k rozpočtu. Pokusím se neopakovat to, co už tady padalo v ranních nebo dopoledních hodinách, chcete-li, ale spíše některá potvrzení toho, že to, co opozice tady říkala, je pravdou.

    Nemohu se alespoň částečně, byť vím, že na detailní věci dojde ve druhém čtení, věnovat obecným číslům více jak 40miliardového rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, kde přes avizované priority, které tady napříč politickým spektrem říkáme a věnujeme se jim a říkáme, že pro nás je priorita udržení vody v krajině, že je pro nás priorita podpora živočišné výroby apod., tak na těch číslech rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství je vidět, že to prioritou není. Kapitola Ministerstva zemědělství patří k těm, kde, když Milan Urban prostřednictvím pana předsedajícího tady říkal - páni ministři, nechoďte za tím ministrem financí prosit, abyste to potom říkali před Úřadem vlády, že jste uspěli, či neuspěli, tak ale tohle je klasický příklad toho, kdy ministr zemědělství neuspěl, a to přesto, že ministr financí má z let minulých bonus právě z resortu Ministerstva zemědělství, který pravidelně čerpá státní rozpočet. V letošním roce už to bude - nebo v příštím roce už to bude více jak 22 mld. korun, které stát vybral z Budvaru a z peněz, které měly Lesy ČR nastřádané z let minulých. Na příští roku už v Budvaru nic není, v letošním roce stát čerpal půl miliardy, na příští rok počítá stát s tím, že si vezme ze zisku Lesů ČR už z minula 6,6 mld., v tom letošním roce to bylo něco přes 8 mld., no celkem je to více jak 22 mld. korun, které jdou na účty státního rozpočtu, ale vznikly za hospodaření vlád minulých. A přesto se tedy rozpočet Ministerstva zemědělství snižuje o zhruba 5 mld. korun, přičemž, světe div se, snižují se především investice, neinvestiční výdaje zůstávají prakticky stejné, a to i ty transfery do tady dneska diskutovaných podnikatelských sfér. Nevím, jestli to pan ministr financí říkal, ta částka více jak 2 mld. korun, které jdou jako neinvestice do podpory podnikatelského sektoru v resortu, a našel bych i další, prostě tam je. Takže neinvestiční výdaje zůstávají, investiční samozřejmě klesají, klesá celkový rozpočet.

    Co mně ale vadí nejvíc, je, že na priority oblasti, jak jsme tady mluvili, že ji chceme řešit - povodně a sucho, ze kterého máme všichni obavu a vidíme, co s námi každý rok příroda dělá -, tak v oblasti vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství výdaje snižuje, a to třeba i na podporu investic v lesním hospodářství, v obnovení lesa. Poměrně výrazně, byť třeba z hlediska státního rozpočtu to nejsou žádná kvanta peněz, ale je zde vidět, kde jsou priority a že nejsou tam, kde bychom je potřebovali, přestože tady, když se o tom bavíme na zemědělském výboru nebo na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak se na tom všichni shodujeme. Pak sem přijdou čísla a ta ukazují, že podpora do oblasti vodního hospodářství se snižuje o 300 mil. korun.

    Pan předseda zemědělského výboru, vážený kolega, který mě teď neposlouchá (k poslanci Faltýnkovi, který je otočený zády), se mi tady smál v minulém roce... Pan kolega Faltýnek se mi tady smál v minulém roce, když jsem navrhoval zvýšení finančních prostředků do závlah. A říkal: to není potřeba, on o to nikdo nestojí. (Poslanec Faltýnek nesouhlasí.) Nepodpořili jste můj pozměňovací návrh, který říkal: dejme do závlah víc, protože závlahy jsou potřeba vzhledem k tomu, jaké máme sucho. Tak to jste se mně spíš smáli, nepodpořili jste můj pozměňovací návrh. A teď tady ministr zemědělství přichází s tím, že finanční prostředky najednou potřeba jsou a pravděpodobně je budeme umět utratit. Tak to jenom tak na postesknutí, že už jsme v tom ledacos mohli udělat. Ale pravdou je, že do oblasti vodního hospodářství jde méně jak 300 mil. korun, což si nemyslím, že je do budoucna správně. ***

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Přeji vám všem, kolegyně a kolegové, hezký večer a dovolte mi, abych se velmi krátce zmínila o tématu, které tady už předeslal můj předřečník kupodivu, ovšem z úplně jiného pohledu, než to vidí on, protože dovolím si krátce zareagovat jenom na jeho slova, že tady prohlásil, že chceme zdravotnictví zadarmo. My všichni dávno víme, že zdravotnictví nikdy zadarmo nebylo, že vždycky to bylo z veřejného zdravotního pojištění, tedy nikdy ne zadarmo. To je jedna věc.

    A druhá věc. Myslím si, že tato společnost už jednou odmítla asociální zdravotnický experiment, který nám tady předváděly minulé pravicové vlády, takže si myslím, že to není zrovna cesta, kterou bychom v oblasti zdravotnictví měli jít.

    Jak už jsem předeslala, je známo, že zdravotnictví financováno především z veřejného zdravotního pojištění. Já bych se věnovala právě a pouze kapitole zdravotnictví v dnešním projednávání rozpočtu na rok 2016. Státní rozpočet se samozřejmě podílí na financování zdravotnictví, a to částkou 63 mld. korun prostřednictvím plateb za státní pojištěnce, a to z kapitoly Všeobecná pokladní správa Ministerstva financí. (Poslanci poukazují na fakt, že v lavicích ministrů nikdo nesedí.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nezlobte se, paní poslankyně. Prosím, pokračujte ve svém projevu. Pan ministr je přítomen. (U stolku IT.)

  • Poslankyně Soňa Marková: Asi bychom měli být rádi, že je přítomen alespoň jeden ministr, ale tak jak tady předeslali moji kolegové již na začátku projednávání, myslím si, že projednávání státního rozpočtu je věc celé vlády, nebo aspoň velké části vlády, takže i já bych si přála, aby tomu, co tady říkáme, byla věnována větší pozornost, nicméně zdá se, že je to jenom volání na poušti, takže bych si dovolila pokračovat.

    Celkové příjmy ve zdravotním pojištění se odhadují na více než 258 mld. korun s tím, že se počítá samozřejmě s tím, že by mělo dojít k růstu výběru pojistného o 1,3 až 1,5 mld. korun. Samotné Ministerstvo zdravotnictví tedy v celém rozpočtu hospodaří asi se 7 mld. korun podle toho, jak tedy jsem si četla tyto informace z připraveného rozpočtu na rok 2016. Tyto peníze jdou na státní správu - asi 2,3 mld. korun, výzkum a vývoj ve zdravotnictví - asi 1,5 mld. korun, na fakultní nemocnice, odborné léčebné ústavy a zařízení ústavní péče - asi 1,2 mld. korun, na zdravotnickou záchrannou službu a leteckou záchrannou službu, plus řešení mimořádných situací - asi 1,1 mld. korun, na zdravotnické programy, pod kterými se skrývá třeba prevence HIV, AIDS, národní program zdraví, grantová podpora nestátních neziskových organizací, jde celkově pouze 617 mil. korun, na mezinárodní spolupráci, doškolovací zařízení, rezidenční místa, která jsou důležitá pro přípravu lékařů, přípravu krizových situací - pouze 240 mil. korun.

    Po jednání o rozpočtu na rok 2016 ve vládě prý odcházel pan ministr zdravotnictví spokojen poté, co došlo k navýšení toho, co bylo původně řečeno, o 400 mil. korun. Původně ale pan ministr požadoval na svém koaličním kolegovi navýšení o 1,2 mld. korun, především na nutné investice, a přesto odcházel spokojen. Přitom rozpočtované výdaje Ministerstva zdravotnictví na investice klesly v minulých letech dle oficiálních údajů z průměrně 3,1 mld. korun v letech 2004 až 2010 na 1 mld. ročně v letech 2011-15. Hodnota dlouhodobého majetku nemocnic tak trvale klesá a u státních nemocnic, dokonce výrazně rychleji. Ostatně podle nedávno provedeného průzkumu mezi řediteli 156 nemocnic v ČR za největší problémy českého zdravotnictví jsou vlastně považovány investice do kvality zdravotní péče a do kvality nemocnic, to si myslí 95 % ředitelů, a samozřejmě problém s mzdami. Tento problém jako významný vidí 91 % ředitelů.

    Připomenu ještě jednu důležitou věc. Ministr zdravotnictví žádal i o navýšení odvodů státu za tzv. státní pojištěnce, a to o 4,3 mld. korun, aby vůbec mohlo dojít ke slibovanému růstu platů a mezd. Nakonec dostal pouze 1,8 mld. Přitom podle vyjádření předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče hrozí kvůli odmítnutí požadavku odborů na potřebné navýšení platů ve zdravotnictví, že se nemocnice skutečně vylidní, a to se nemyslí, že tam nebudou pacienti, a dojde k omezení a zhoršení kvality poskytované zdravotní péče. Už dnes se mnohá zdravotnická zařízení potýkají s nedostatkem lékařů a sester, a dokonce někde hrozí i uzavírání oddělení. Ostatně to, že se nepodařilo prosadit výraznější navýšení plateb za státní pojištěnce a jejich pravidelnou valorizaci, považuji za velmi vážnou chybu a porušení volebních slibů současné vládní koalice, a dokonce i řekněme určitým způsobem i koaliční smlouvy současných vládních stran.

    Na nedávném jednání výboru pro zdravotnictví se o činnosti současného Ministerstva zdravotnictví v oblasti financování pochvalně vyjádřili nejen poslanci vládní koalice, což je samozřejmě pochopitelné, tak také opoziční pravicoví zástupci. Nad tím už by se asi měl pan ministr Němeček hluboce zamyslet.

    Připomenu ještě některé další problémy, které je třeba řešit akutně ve zdravotnictví, a na co jsou ale také nutné třeba finanční prostředky, které nyní stále i poté, co vidíme, jak vypadá státní rozpočet, stále chybí. Takže jenom z těch nejvýznamnějších bych se dotkla toho, že stále nedošlo ke zpřísnění personální vyhlášky, tedy k potřebnému navýšení počtu zdravotnických pracovníků, přitom problém s nadměrnými přesčasy právě u lékařů přetrvává a neřeší se. Podobně je to i s nedostatkem a následným přetěžováním zdravotních sester. Právě zde je významným limitujícím faktorem dosavadní nevyhovující systém postgraduálního vzdělávání lékařů a vzdělávání a kompetence středního zdravotního personálu. Pomalý postup práce na těchto řekněme životně důležitých změnách je způsoben právě i nedostatkem finančních prostředků v systému zdravotnictví.

    Na velmi vážnou situaci upozorňuje také Asociace českých a moravských nemocnic v oblasti financování následné péče. Nastavení financování následné péče na jeden lůžkoden je pod reálnými náklady, a navíc zde nebyly ani kompenzovány regulační poplatky.

    Asociace krajů a Svaz měst a obcí upozorňuje na pomalu fatální nedostatek praktických lékařů pro dospělé, ale i pro děti a dorost. Průměrný věk těchto lékařů pro děti a dorost je 58 let a polovina z nich je starší 60 let. Podobný problém se týká i stomatologů. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji paní poslankyni Markové. Nyní s faktickou poznámkou Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý večer. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k paní poslankyni Markové a ke všem ostatním poslancům: Rozpočtová kapitola zdravotnictví má samozřejmě veliký problém, tak jak to tady paní poslankyně popsala, těch požadavků je více, než kolik zdravotnictví dostalo. My si musíme uvědomit, že jsme přednedávnem zrušili všechny regulační poplatky a z toho systému jsme vzali nejen peníze, ale i možnost regulace čerpání těch prostředků.

    Dnes měl ministr zdravotnictví tiskovku. Tu tiskovku zahájil slovy "šetříme, až se z nás kouří". Já mu dávám za pravdu. My v těch nemocnicích šetříme tak, že kupujeme tak levné a mizerné rukavice, že jsou propustné, lepí se na ruku a obsahují mikrodírky. V chirurgii krvácení stavíme koagulací, tedy elektrickým proudem. Ty rukavice jsou tak mizerné, že vám velmi často probíjí do ruky a chirurgovi se z té ruky zakouří. Je to pravda, šetříme, až se z nás kouří - bohužel kouří se z chirurgů.

    Já bych byl velmi rád, kdybychom všechny tyto věci zvažovali, protože nejde o mé ruce, teď mám jednu spálenou ruku, to není tak vážné, ale jde o všechny ty pracovníky, kterým to přináší problém. A budeme-li přenášet tíži státního rozpočtu za zdravotnictví jenom na stát a nepokusíme se to regulovat přímo u pacientů, přímo u těch poživatelů zdravotní péče, bude situace čím dál tím horší a ten rozpor mezi tím, co zdravotnictví potřebuje a co dostává, bude stále větší. To je tak vážná chyba rozpočtu, že pro mě to vytváří jeden z důvodů, proč takovýto rozpočet se nedá podporovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bohuslavu Svobodovi. Další s faktickou poznámkou pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych připomenout slova, která zde dnes zazněla minimálně dvakrát, od pana poslance Urbana a od paní poslankyně Markové.

    Mnozí se tváří, že rozpočet a výdaje dává ministr financí a ne vláda jako celek. Proto naše kritika směřuje na premiéra, protože ten zodpovídá za rozpočet jako celek, za vládu jako celek. Je chybou těch ministrů, že jak na orloji se v té Letenské střídají a říkají jsem spokojen, co mi dá ministr financí, nejsem spokojen... Ale jsou na chybné adrese. To se má řešit na Úřadu vlády, na zasedání vlády jako celku. Je celkem jedno, jestli ministr zdravotnictví je, nebo není před těmi kamerami. Co mají točit ty televizní stanice? Tak jsou pořád na tom Ministerstvu financí. Paní ministryně Marksová, myslím, ta už přišla v šest. Možná někdo i v pět ráno. Takhle se přece rozpočet nedá dojednávat. Dávám za pravdu oběma, každý je z jiného politického tábora, koalice versus opozice, ale to není chyba nás, to je chyba těch ministrů, že chodí žadonit na špatné místo. Místo aby to brali v celku, jako celek, tak si chodí a říkají: Já jsem spokojen s tím, co mi dnes pan ministr financí dal nebo nedal, to je těch zázračných 20 mld., které se našly. Ty se našly v průběhu těch návštěv. Nevím, jestli tam byli všichni ministři, nebo skoro všichni. To bylo tak dramatické! Přišel ministr za ANO za ministrem financí z ANO. Kdo očekával, že odejde s nulou, musel být zklamán. Zcela překvapivě ti ministři, co odcházeli, říkali: No, není to úplně přesně, co jsem chtěl, ale musím ocenit snahu pana ministra financí. Takže rostly výdaje, rostly výdaje, ale schodek byl pořád 70 mld.

    Takže proto je v rozpočtu o 63 mld. příjmů více než v roce 2015. Protože rostly výdaje, 70 se stalo mantrou, číslo, které se nesmí překročit, takže to šlo pěkně nahoru na obou dvou stranách a my se tomu usmíváme. První rok byla ještě jedna disciplína, to byla tour ministerského předsedy po ministerstvech. Všechna pochválil. Trošku se spletl, že dva ministry těsně poté, co je pochválil, musel vyměnit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Dalším řádným přihlášeným je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, když pan ministr Babiš monotónním hlasem četl návrh státního rozpočtu a když pak po pravdě pan premiér Sobotka o poznání barvitějším projevem tento návrh obhajoval, tak mi z toho utkvěly v paměti dva základní číselné údaje, a to je to, že ekonomika roste o 4,1 %, HDP zmiňoval pan premiér o 2,5 %. To jsou velmi potěšitelné údaje a zdálo by se, že ekonomika se dostává opět nahoru. Po pravdě na vzdory těmto potěšitelným prognózám předkládáte opět státní rozpočet se schodkem. Příjmy 1 180 mld. Kč, navrhovaný schodek je 70 mld., tedy 6 % příjmů tvoří ten schodek. Ty peníze si musí vláda na to vypůjčit, což, vidíme v návrhu hned z prvního bodu usnesení, činí formou vydání státních dluhopisů.

    Příjmy státního rozpočtu převážně pocházejí z daní vybraných od občanů. Ti občané si stále myslí, že jsou to jejich peníze, že se na stát jaksi víceméně nedobrovolně složili. Samozřejmě to není pravda. Tady máme na mysli to s tím vlastnictvím 1,18 bilionu korun. O těchto penězích teď plně rozhoduje vláda, samozřejmě s vydatným přispěním vládní koalice. Bilion korun, to je obrovská částka, jednička a dvanáct nul. To se vymyká představám velké většiny občanů a ti si možná myslí, že se jedná o částky z jiného světa. Že to nejsou nějaké opravdové peníze, jsou to jenom čísla napsaná na papíře, že schodek státního rozpočtu, o kterém slyší z televize, z rádia, o kterém možná čtou v novinách, to že není dluh, a že když nakonec poznají, že státní dluh existuje, tak že se ten státní dluh nebude muset nikdy splácet.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Já to nechci zdržovat, ale taková malá poznámka na základě toho, co tady říkal pan kolega Zahradník, kterého si velmi vážím. On nám tady dával za příklad občana a jeho rodinný rozpočet. Já bych řekl, že musí rozdělit pravděpodobně, když už to dělá - tak se na to podívat tak, že jsou zodpovědní, méně zodpovědní a nezodpovědní občané. A když bych je tedy zprůměroval a přepočetl dluh občana na hlavu, tak věřte, že je větší v poměru deficit státního rozpočtu k hrubému domácímu produktu. Pokud bych tedy bral to, že průměrný občan si vydělá nějakou částku za rok a průměrný dluh průměrného občana je x, takt to je větší číslo, než je dluh státního rozpočtu k hrubému domácímu produktu, tedy ten podíl. Ale to snad jenom proto, že já si myslím, že většina občanů je zodpovědných, a když dáváme ty rodinné rozpočty jako příklad, že tak by se asi měl chovat stát, tak že bychom měli říkat rodinné rozpočty těch zodpovědných občanů. Protože ne všichni jsou úplně stejní.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Urbanovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Už se blížíme ke konci. Já to nebudu protahovat. Většinu toho podstatného jste slyšeli z mého názoru tady z pravé strany. Nicméně bych chtěl upozornit, že během projednávání vládního zákona o státním rozpočtu na rok 2015 při druhém čtení, což bylo 3. prosince 2014, jsem předložil usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, usnesení číslo 77 z 10. schůze, které žádá Poslaneckou sněmovnu, projednávat závazné ukazatele - aby výbor mohl projednávat závazné ukazatele vývoje a inovací všech kapitol státního rozpočtu, ve kterých se tato položka vyskytuje. Já bych chtěl poprosit pana předsedu vlády, nebo možná pana zpravodaje, pana ministra financí asi ne, ale prostě někoho, kdo by nařídil ministrům, v jejichž resortu se vyskytuje věda a výzkum, aby tady tu položku z těch rozpočtů nějakým způsobem zpracovali a předali do výboru, který se vědou zabývá, protože doposud se k nám do výboru dostává jenom 5 kapitol - Akademie věd, GAČR, TAČR, Ministerstvo kultury a Ministerstvo školství. Nicméně ta věda a výzkum se objevuje samozřejmě i v dalších kapitolách, jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zdravotnictví apod. Tak abychom ve výboru odvedli správnou práci a nějakým způsobem se dokázali se všemi těmito kapitolami vyrovnat. Rád bych, aby se to tam dostalo alespoň před druhým čtením, tak abychom se tím mohli zabývat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Váchovi. Poslední zatím řádně přihlášenou je paní poslankyně Věra Kovářová. Po ní s přednostním právem pan místopředseda Filip. A s přednostním právem pan předseda Stanjura. A pan předseda Kalousek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych reagovala na některé výroky, které zazněly v řeči pana premiéra Sobotky. Jsem ráda, že zde pan premiér hovořil o vztahu státního rozpočtu a evropských fondů. Těší mě, že toto téma nastolil. Mám totiž určitou pochybnost, zda byla v návrhu státního rozpočtu dostatečně zohledněna podoba Dohody o partnerství a jednotlivých operačních programů. V situaci, kdy se zacílení evropských peněz mění, a uvedu svůj oblíbený příklad 40 tisíc kulturních památek, na které nebude moci být čerpáno z evropských peněz, měl by na to podle mého názoru dostatečným způsobem reagovat návrh státního rozpočtu. Reaguje? A jak? Vzala vláda v úvahu, že některé projekty, které dosud z evropských peněz mohly být financovány -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně. Nevím, jestli státní rozpočet reaguje, ale já musím reagovat na neklid, který tady ve sněmovně je, a poprosit ctěné kolegy, aby vzhledem k dámě byli uctiví a nebavili se, případně své hovory přenesli do kuloárů. Děkuji. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Chápu, že otázky pokládám panu premiérovi a panu ministrovi financí, tak možná to kolegy nezajímá, ale bude to určitě zajímat starosty a starostky měst a obcí.

    Ptám se tedy, jakým způsobem vláda reaguje na to, že z evropských peněz nebude možné financovat některé položky, jako např. kulturní památky. A přizpůsobila tomu vláda návrh státního rozpočtu? Panu premiérovi i panu ministru financí děkuji za odpověď.

    Druhou věcí, o které bych se chtěla zmínit a kterou zmínil i pan premiér, jsou samozřejmě investice. V prvním čtení návrhu státního rozpočtu se nechci věnovat záležitostem dílčího charakteru, které patří spíš do dalšího čtení, ale nemohu jinak. Pan premiér uvedl, že prioritou státního rozpočtu jsou právě investice, a konkrétně jmenoval do výstavby základních a mateřských škol. Není priorita jako priorita, zdá se. Pan ministr financí Babiš včera po dlouhé době vypsal další výzvu v dotačním programu na výstavbu základních škol v okolí velkých měst, který jsme spolu s kolegy prosadili před dvěma lety. V současné výzvě ale oproti výzvám předchozím se o dotaci budou moci přihlásit jen projekty, v jejichž případě výše spoluúčasti státu nepřesáhne 30 mil. korun. Účast státního rozpočtu na financování akce přitom činí maximálně 70 % z celkových nákladů. Maximální celkové náklady dotované akce tedy činí 43 mil. korun. Ptám se: Je možné postavit plnohodnotnou školní budovu za 43 mil. korun? A je pak možné hovořit v případě výstavby základních škol o prioritě této vlády? Alespoň na Ministerstvu financí to tak opravdu nevypadá. Myslím, že to stojí za vyjádření minimálně od pana ministra financí, a předem mu děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Kovářové. Pardon, s faktickou poznámkou je nejprve přihlášen pan poslanec Bendl, po něm pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího říci paní kolegyni Kovářové, aby když hledá peníze na obnovu památek, tak ministr zemědělství zavádí nový dotační titul obnova kulturního dědictví venkova. Třeba tam se najde.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já se vždy bavím, když paní poslankyně Kovářová tady vystoupí, protože ještě jsem nebyl ani ministr financí, když jsme tady seděli na rozpočtovém výboru a přišla za mnou a říká: Potřebuji peníze na výstavbu škol. Že bychom to dali z kapitoly zemědělství, těch 300 milionů? Já říkám: A proč vám to ten Kalousek nedal? Říká, že nechtěl.

    Takže paní Kovářová, prosím vás, říkejte pravdu. Já jsem nastoupil do funkce 29. ledna 2014 a v červnu 2014 na Ministerstvu financí byl vyhlášen program Rozšíření kapacity základních škol a mateřských škol, který je úspěšný a už jsme tam rozpočtovali asi 1,1 mld. Převis na příští rok je 760 mil. Tak zkusme být fakt korektní. Spolu jsme i otevírali teď nějakou školu, tak buďte tak hodná, fakt myslím, že bychom tady měli mluvit korektně. Pokud jste řekla, že jsme to spolu prosadili, tak my dva jsme to prosadili, protože ten Kalousek vám na to peníze nedal, a víte to dobře.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl a po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Já k té podpoře základních a mateřských škol musím říct, a využiji toho, že tady v tuto chvíli pan ministr financí je: Naše obec žádala ministerstvo, resp. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, o objekt, který je naproti škole nebo naproti mateřské škole a je prázdný. Občan, kterému objekt patřil, zemřel a neměl žádné dědice. A tak obec požádala o bezúplatný převod tohoto majetku, který chátrá a který by mohl být takto prospěšný k veřejným účelům. Ale bylo jim sděleno, nebo paní starostce bylo sděleno, že jestli to chce zadarmo, tak už nesmí nikde požádat o žádný dotační titul, anebo si to musí koupit za odhadní cenu, aby potom mohli někde požádat. Podotýkám, že jde o více než 2 mil. korun v obci, která má rozpočet zhruba 9 mil. korun ročně. To si tedy nemyslím, že je zrovna velká podpora základních škol. A nestálo by vás to nic, pane ministře financí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová, po ní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, máte pravdu v tom, že mně pan ministr Kalousek nic nedal. Nedal proto, že dotační titul, který připravil a který byl k vyhlášení, nemohl zrealizovat a nemohl podat ani ve Sněmovně, protože padla vláda. Já jsem tento nápad pouze převzala a dala jsem ho jako návrh do rozpočtového výboru.

    A ještě upřesním jednu informaci. Peníze na tento dotační titul neměly být brány a ani jsem nenavrhovala, že by se vzaly zemědělcům, ale ze všeobecné pokladní správy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Zahradník. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak je to podobné jako u vyjednávání o rozpočtu. Jestli si dobře pamatuji, tak ty peníze schválila Poslanecká sněmovna. Poslanecká sněmovna hlasováním o pozměňovacím návrhu v rámci rozpočtu na rok 2015. Takže není pravda, že dal ministr financí Babiš. Dala je Poslanecká sněmovna. A já samozřejmě nevím, kdo hlasoval pro a proti, ale musela to být většina přítomných poslanců. Já vždycky říkám neříkejme já jsem dal, já jsem dal. Poslanecká sněmovna schválila pozměňovací návrh.

    Ale všimněte si, jak naše úřednictvo pro tento dotační titul vymyslelo krásný evropský název. Všimli jste si toho? Dotační titul pro řešení regionální suburbanizace. No není to hezké? Potřebovali jsme stavět školy ve středních Čechách, já mám jistou pochybnost o tom, jestli ten program je potřebný ve smyslu, co s těmi budovami bude za deset let, ale budiž, mám pocit, že jsem hlasoval pro ten pozměňovací návrh, ale naše úřednictvo vymyslelo, že řešíme regionální suburbanizaci. To zní přece tak hezky! Já bych chtěl poděkovat, nevím, kdo to vymyslel, jestli na financích, nebo na MMR, ale opravdu, kdybychom řekli řešíme problém chybějících základních škol, každý tomu rozumí, ale nezní to tak vznešeně jako regionální suburbanizace.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pardon, pane ministře, s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník, po něm pan poslanec Volný, poté pan ministr financí. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem to s tím příkladem ne úplně celé dořekl a myslel jsem to trochu jinak. Ono to zadlužení státu 7 nebo 6 % ročně z příjmů se dá přirovnat k rodině, která třeba bere 35 tis. měsíčně, tedy 420 tis. korun za rok, a to je její hrubý rodinný produkt. Ona už si nikde moc jinde žádné peníze nevydělá. Bydlí v paneláku, nemá žádnou zahrádku, nemá kde si další peníze vydělat, čili to je její "hrubý rodinný produkt", z toho 6 %, to je za rok zhruba 25 tis. Když si tedy chce dopřát něco víc, než umožňuje její příjem, půjčí si těch 25 tis. ročně, což kdyby činila po dobu šesti let, dosáhne zhruba částky 150 tis. korun, což je oněch 39 % ročního hrubého rodinného produktu.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan ministr Babiš. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegové, paní Kovářová mi utekla, nicméně vaším prostřednictvím. Já jsem u toho vyjednávání tenkrát při nástupu vlády shodou okolností byl také a musím potvrdit, že opravdu to bylo složené ze dvou částek. Jedna částka, ta větší, byla navržena paní Kovářovou ze SFDI, to znamená opravdu ze zemědělského projektu, nehledě na to, že když jsme se dohadovali, nebo ze zemědělského podpůrného fondu, ale když jsme se dohadovali o tom, proč jí nedal pan kolega Kalousek ty peníze, tak to vůbec nevysvětlovala tím, že to bylo připraveno a spadlo to spolu s vládou. Říkala to daleko jinými slovy, ale nechtěl bych ji teď kompromitovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. No, dneska už naposledy, protože vidím, že to nemá smysl. Před chvílí jsme byli kritizováni, že neinvestujeme, teď jsme kritizováni, že investujeme, dali jsme tomu špatný název. Já si myslím, že těch čtyřicet nebo padesát obcí, které dostaly peníze, aby měly děti kam chodit do školy, jsou asi spokojené. Tak já fakt nevím, pane Stanjuro, o co jde. Investujeme, tak jsem myslel, že nás pochválíte.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s přednostním právem pan kolega místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, já nezvykle pro sebe odcituji na začátek svého vystoupení věc, která se týká materiálu, který předložila vláda v makroekonomických rámcích na léta 2016 až 2018. Prosím, pozorně poslouchejte. Věřím, že jste to četli, ale pro úvod mého vystoupení je to důležité.

    Česká ekonomika se na počátku roku 2015 nacházela ve fázi dynamického ekonomického růstu. Vývoj v roce 2015 je však do značné míry mimořádný, protože v jeho průběhu působí synergický efekt několika příznivých jednorázových faktorů. Za prvé jde o pozitivní nabídkový šok v podobě nízkých cen ropy. Průměrná korunová cena ropy Brent byla v roce 2015 o čtvrtinu nižší než v roce 2014. Dalším pozitivním faktorem je fiskální stimulace, jejíž vliv na hrubý domácí produkt odhadujeme okolo 0,4 %. Efekt expanzivní fiskální politiky je dále prohlubován čerpáním z fondů Evropské unie z programového období 2007 až 2013, které je možno využít do konce roku 2015. Od roku 2016 by měly výše uvedené jednorázové faktory odeznít a ekonomický růst by měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Intenzita růstu bude kriticky závislá - podotýkám kriticky závislá - jak na stabilitě vnějšího okolí české ekonomiky a její ekonomické dynamice, tak i adekvátních hospodářských politikách, respektujících průběh ekonomického cyklu.

    Nebudu dál citovat, ale je důležité, abychom si tohle uvědomili.

    Je tedy jasné, že vláda České republiky, když se chlubí svými výsledky, využívá toho, jaká byla situace, a zapomíná na to, že ten synergický efekt není úplně věcí jejího působení. Je pravda, že zdědila šílené dědictví. Deforma - podotýkám deforma - ekonomických procesů v roce 2006 až 2013 byla obrovská. To, jakým způsobem se škrtaly veřejné výdaje, jakým způsobem se prohlubovala krize právě působením bývalých vlád zejména od roku 2008, byl katastrofální výsledek vlád, které působily, změněn tím, že v roce 2013 byly mimořádné volby a vláda mohla nastoupit.

    Pro Komunistickou stranu Čech a Moravy jako nejsilnější opoziční stranu bylo ještě v roce 2014 pochopitelné, že na začátku ekonomických reforem musí dojít k nějaké stabilizaci. K tomu, aby bylo jasné, jak velký dluh je, jak se bude odstraňovat, k tomu byla potřeba určitá analýza, ale také kroky, které mohou vést k tomu, že se řekl bych vyčistí některé penězovody, které vedou k prohlubování dluhu. Ale otázka rozpočtu roku 2016 je přece jiná. Ta už není ani o stabilizaci ani o tom, jestli někde ušetříme více, nebo méně a jestli snížíme o 10 mld. rozpočet Ministerstva pro místní rozvoj a dáme je někam jinam, ale je o tom, jakým způsobem vláda zásadními kroky změní příjmovou stránku státního rozpočtu, protože bez zajištění příjmů není možné, aby se zmenšoval státní dluh, a to výrazným způsobem, abychom, jak tady říkal kolega Zahradník, vlastně nezůstávali na zadlužení státu v úrovni, která je kritická pro vývoj státního dluhu, ale i možností, které má stát v ekonomickém rozvoji, aby vůbec takový dluh kdy v budoucnosti splatil.

    Problém je v tom, že vláda se v roce 2015 utápěla v administrování některých problémů, které tady ve státě existovaly. Já to mohu dokladovat třeba jenom těmi faktickými poznámkami, které tady nastaly po vystoupení paní kolegyně Kovářové. Všimli jste si té debaty, která tady byla? To jsem zařídil já, to jsem zařídil já, já jsem u toho byl. Ale to, jaký je efekt, jestli jsme napravili ten stav, o tom tady nebylo.

    Problém je tedy v tom, že nemáme žádný nový stimul, který by vedl k zajištění příjmů státu. A přitom připomínám, že v době volební kampaně v roce 2013, kdy to bylo téměř všem zcela zřejmé, je nutné udělat něco s daňovou soustavou. Problém tohoto státního rozpočtu je přece v tom, že kromě jedné drobné změny, nebo možná pro někoho významné změny, daně z přidané hodnoty, se daňová soustava zavedená Miroslavem Kalouskem a Mirkem Topolánkem nezměnila. A to je ten hlavní problém, že nerostou příjmy státu a že pan ministr financí a vláda tedy předkládají deficitní státní rozpočet, ve kterém horko těžko hledají nějaký nový stimul, který by nahradil ty příznivé ekonomické podmínky, o kterých mluví. Čili vláda to ví, že se nebude ocitat v tak příznivém prostředí v roce 2016, jako byla v roce 2015. Ale protože ten materiál psala někdy v květnu, tak přece měla šanci změnit daňový systém, přihlásit se k tomu, co bylo předmětem volebního programu sociální demokracie, přihlásit se tedy k daňové progresi a zajistit vyšší příjmy státu.

    Já nevím, jestli to mám opakovat donekonečna, ale prosím vás, můžete mi vysvětlit úplně jednoduchou úvahou, jakým způsobem se rovná malá akciová společnost, nebo dokonce rodinné s.r.o., které má roční obrat milion až 10 milionů korun, s takovými podniky - teď si nebudu vybírat žádnou nadnárodní korporaci, ale vyberu si ČEZ - jako je ČEZ s jeho obratem. Prosím vás, jak můžete srovnávat daně u malého soukromého podniku s tímto podnikem jako akciovou společností? Přece není možné, aby měly stejnou výši daně. Ta daň se musí rozdělit, protože jestli nezavedeme daňovou progresi u těch, kteří mnohem více zatěžují potřeby státu, společenskou potřebu, tak se prostě k žádnému vyššímu příjmu nedostaneme. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Andrej Babiš, po něm pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já bohužel s tím nemůžu vůbec souhlasit. Pan kolega Filip zapomněl na situaci, kdy my jsme nastoupili. Co všechno nebylo. Nebyl zákon o státní službě, nečerpali jsme vůbec peníze z Evropy. A my jsme jasně řekli, že nejdřív chceme vybrat daně a potom se podíváme na tu daňovou soustavu. My zavádíme tady věci, které měly být zavedeny už dávno! Boj proti šedé ekonomice, elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení, Kobra, prokazování původu majetku. Poprvé zákon o hazardu za 25 let! Tak vy říkáte, ano, máte pravdu, mimořádný růst je 2015, ano, ale na 2016 my přece očekáváme rekordní daňové příjmy. A proč? Protože bude to kontrolní hlášení, protože nastoupí ty mechanismy, které my jsme předložili. Tak já nevím, jak jsme měli ještě stihnout daňovou reformu. Ta přece se dělá tři čtyři roky, jak dobře víte. Takže já si myslím, že to není korektní a myslím si, že to máme dobře naplánováno. Že tento rok ano, je mimořádný růst, příští rok bude zase asi normální růst. Ale už nastoupí ty mechanismy, které zavádíme. Kontrolní hlášení, to je nejdůležitější. Prokazování původu majetku, elektronická evidence tržeb, reverse charge, Kobra, vlastně zrušení daňového ráje Praha! A tahle všechna opatření. Takže znovu opakuji, že za roky 2014, 2015, 2016 příjem do veřejných rozpočtů, daně, odvody je 176 miliard. A do konce roku 2018 je to 300 mld. Tak prosím vás buďte objektivní a zkuste se podívat na to, co všechno tahle vláda musí řešit, všechny ty resty, které jsme zdědili. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plzák, po něm pan místopředseda Filip. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Já jsem byl pokárán kolegy, že zdržuji s faktickou poznámkou, takže budu velmi stručný. Já nemůžu nereagovat na pana kolegu Filipa. No proč neděláme ty pozitivní kroky? Proč nezatěžujeme firmy většími daněmi? Já mám totiž velkou obavu, že se nám začnou přesouvat do těch míst, kde se ty daně platí menší, do daňových rájů. A nakonec v tom výsledku ještě vybereme na daních méně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Plzákovi. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já jen fakticky. Já jsem přeci řekl, že jsme čekali, poctivě jsme čekali celý rok 2014, poctivě jsme čekali celé první pololetí 2015. A pokud jde o takové zákony, jako je majetkové přiznání, jako návrhy, které se týkají dalších kroků, tak jsme samozřejmě byli trpěliví. Ale nezlobte se na mě, přeci kromě toho, co se zadministruje, taky musí přijít nějaký nový systém. A při zavádění nové daňové soustavy byste samozřejmě ten systém zavedli a měli byste mnohem vyšší příjem. To je to, co já říkám. Ano, my jsme byli trpěliví, ale ta trpělivost nám prostě došla, pane ministře.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to byly zatím veškeré faktické poznámky. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Po něm pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se přihlásil, abych přečetl návrh usnesení a předal ho panu zpravodaji, tak ať o něm pak můžeme hlasovat. Nicméně mi nedá, abych nezareagoval na to, co se tady odehrává v posledních deseti patnácti minutách, nebo co tady slyšíme.

    Já jsem se dvakrát podíval na hodinky a zjistil jsem, že fakt není 18.50, kdy běží v televizi Večerníček a posloucháme pohádky. Ale přesto jsme slyšeli pohádku o tom, jak ta naše země byla bohatá v roce 1989 a od té doby jde všechno špatným směrem. Už jsme jenom neslyšeli o tom, že kromě toho, že jsme byli bohatí, že jsme byli i svobodní. To už jako chybělo k tomu.

    Pan místopředseda Filip říkal, že by chtěl vysvětlit, proč nejsou progresivní daně a vyšší daně pro firmy, pro občany. Já říkám, že to vzdávám. Vysvětlovat komunistům daňový systém tak, aby to pochopili - oni to moc dobře chápou, ale oni mají toho třídního nepřítele a jedním z nástrojů boje je ta daňová politika. Takže to určitě nebyla upřímně míněná žádost o vysvětlení. Protože kdyby chtěl, tak by to určitě dávno pochopil, v čem je problém.

    A teď k čemu jsem se přihlásil původně. Já jsem avizoval ve svém vystoupení, že náš klub navrhne usnesení. Já bych ho přečetl a pak ho v písemné podobě předám panu zpravodaji.

    Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k bodu č. 1 Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016. "Poslanecká sněmovna dle § 102 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny doporučuje vládě snížit celkové výdaje státu pro rok 2016 o 30 mld. korun, to je na 1 220 856 787 167 korun." Takhle přesně rozpočtujeme. Ten návrh vlády je o 30 mld. vyšší a je to až na 167 korun. Termín pro předložení nového návrhu se stanoví na 20 dní od doručení usnesení předsedovi vlády. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím o předání panu zpravodajovi.

    S faktickou poznámkou nyní pan místopředseda Vojtěch Filip, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Dolejš. Prosím, pane místopředsedo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím panu kolegovi Stanjurovi jenom řeknu, že normální progresivní sazby jsou v takových zemích, jako je Japonsko. Jestli to neznáte, dojeďte si tam.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Dolejš.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Já v rámci výzev k co nejlepším vztahům, ať už jsme na opozici, nebo koalici, tak já spíš chci kolegovi Stanjurovi poděkovat. On nám vlastně přeje. Vždyť kolik států v Evropské unii i jinde na světě má progresivní sazby? Jestli podle něj tam vládnou bolševici, no tak máme hezkou perspektivu před sebou. Ale pokud já vím, tak rovnou daň, kterou navrhovala ODS a která je rovná v tom smyslu technickém, nikoli rovném postavení, tak tu mají, tuším, v Rusku, nebo k ní mají velmi blízko. A hlavní argument pro zavedení této rovné daně byl, že prostě ty daně nemohli od těch oligarchů vybrat. Takže to je otázka, kam směřujeme. Jestli k oligarchům, anebo do vyspělého světa, do vyspělé Evropy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se přihlásil z jiného důvodu, ale nemohu nereagovat na některé poslední věty, které tady zazněly. Já, prosím pěkně, protestuji proti tomu často opakovanému bludu, že tady máme rovnou daň z příjmů fyzických osob. Nemáme. Máme progresivní daň z příjmů fyzických osob, neboť poměrně vysoká sleva na dani ve výši více než 24 tisíc korun na poplatníka samozřejmě tu křivku činí progresivní. A dokonce máme několikerou progresivitu v případě rodin s dětmi, protože slevy na vyživovanou manželku a slevy na dítě v případě rodin s dětmi tu křivku činí i ještě progresivnější. Můžeme vést legitimní diskusi o tom, jestli ta progresivní křivka má být větší, což já si nemyslím, nebo menší, což bych si přál, ale nemůžeme tvrdit, že máme rovnou daň. Nemáme! Máme progresivní daň z příjmů fyzických osob. To je prostě objektivní fakt a jsem schopen to demonstrovat komukoliv graficky i číselně. Přestaňte s tím bludem o rovné dani. Není tady žádná! To je první poznámka.

    Druhá poznámka je moje prosba na pana zpravodaje, zda mi uzná usnesení, které jsem tady přednesl kolem 11. hodiny, protože předsedající, který pak střídal, říkal, že nebyla rozprava. Tak já pro jistotu jsem tady vystoupil proto, aby se k tomu usnesení, které jsem tady přečetl a zpravodaji odevzdal...

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo, mohu vám na to odpovědět. Já mám vaše usnesení zaznamenáno.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Hledám očima oporu u zpravodaje i předsedajícího.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: U obou tu oporu máte.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, takže jsem se chtěl jen ujistit, že to usnesení bylo správně předneseno.

    A pak mi dovolte ještě malou poznámku. Samozřejmě největší a nejhroznější tragédií tohoto projednávaného bodu je kvalita toho materiálu sama, nemyslím technická, ten je zpracován profesionálně, ale jak špatný a jak projídací a jak přerozdělovací je to rozpočet. A jenom o něco méně alarmující je skutečnost, že diskuse odhalila s naprostou jistotou, že předkladatel pan ministr financí opravdu vůbec netuší, co v těch tabulkách má. On se tím před dvěma lety ještě pyšnil a říkal: Přece nebudu číst rozpočet. Teď už se s tím nepyšní, ale ta kvalita je úplně stejná. On prostě neví, co tam má. To je pak těžká diskuse, když předkladatel netuší, co je v obsahu materiálu, který předkládá, když si plete investice s transfery obyvatelstvu, které si tady v diskusi běžně pletl, když si plete základní pojmy rozpočtových pravidel, podle kterých je rozpočet sestavován, tak je to opravdu velmi trapné a pro vládu dehonestující. Hodinky, holínky, Hus, Husák - vsjo rovno. Prostě, to je opravdu pak těžká diskuse.

    Ostatně se domnívám, pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, že byste měl ochránit zbytky své důstojnosti a zaplatit těch deset milionů, které mi dlužíte, protože to se ve slušné společnosti dělá do tří dnů od prohry. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl doplnit pana kolegu Kalouska. On totiž řekl A a neřekl B. Pokud se sjednotíme na tom, že daňová zátěž jsou i kvazidaně, tzn. sociální a zdravotní pojištění, tak pak musím souhlasit s tím, že díky slevám na dani je tady určitá progrese, která však končí někde u hranice 142 tisíc, a pak jdeme degresivně dolů. Takže progrese do určité částky a pak ti nejbohatší mají samozřejmě ty daně nižší, nižší, nižší a nižší díky stropům na odvody a jiným. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí - není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra, případně pana zpravodaje. Pane ministře, prosím, máte zájem o závěrečné slovo? Nemá pan ministr zájem o závěrečné slovo.

    Přivolám tedy naše kolegy z předsálí a poprosím pana zpravodaje. Budeme hlasovat o přednesených procedurálních a jiných návrzích, které byly předloženy. Já eviduji dva návrhy. Jednak je to návrh poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové a pak je tu návrh na vrácení k přepracování poslaneckého klubu ODS, resp. jeho předsedy pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Ano, dospěli jsme v tom maratonu do závěru. Jak jste správně připomněl, máme tady tedy dva pozměňovací návrhy, nejsou to tedy pozměňovací návrhy TOP 09, takhle je nemůžeme brát, ale pozměňovací návrh podaný panem poslancem Kalouskem a panem poslancem Stanjurou, byť je to za ODS, jak jsem pochopil.

    Nejdříve bychom tedy hlasovali o těchto návrzích na usnesení. Já jen připomenu § 102 odst. 3, který říká: Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí, nebo doporučí vládě její změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Lhůta pro předložení nového návrhu nesmí být kratší než 20 dnů a delší než 30 dnů od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády.

    Ptal jsem se pana kolegy Stanjury, jestli mu nevadí, že budeme hlasovat nejdříve prvně podaný návrh na usnesení od pana kolegy Kalouska, řekl mi, že ne, takže bychom nejdříve tedy hlasovali o návrhu na usnesení, který byl podán panem poslancem Kalouskem, který zní:

    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vrací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2016 vládě k přepracování.

    Doporučuje vládě následující změny:

    1. výdaje a deficit snížit minimálně o 20 miliard korun,

    2. úspory nalézt zejména v provozních výdajích státu a v neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům.

    Lhůta pro předložení nového návrhu: 20 dní od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády.

    Takže tento návrh je hlasovatelný, samozřejmě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Budeme tedy nejprve hlasovat o návrhu pana poslance Kalouska. Je tady žádost o odhlášení, odhlašuji vás, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kalouska tak, jak je přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 129, přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 34, proti 87. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji. ***

  • Poslanec Tomio Okamura: Já vím, co chci. Ale mám náhradní kartu a nějak mi to nefungovalo. Takže já jsem byl pro to usnesení. Mně se to ještě nestalo, takže nevím, co teď říct, ale byl jsem pro to usnesení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To vidíme, že nevíte, co říct, ale teď bychom chtěli vědět, jestli zpochybňujete hlasování, nebo nezpochybňujete hlasování a uvádíte to pouze pro stenozáznam.

  • Poslanec Tomio Okamura: Já bych asi zpochybnil hlasování.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Budeme tedy hlasovat o námitce pana poslance Okamury.

    Zahajuji hlasování o námitce pana poslance Okamury. Kdo je pro, zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 130, přihlášeno 158 poslanců, pro 143, proti 3. Návrh byl přijat.

    Tady se řeší technické problémy. (Poslanec Okamura dostává novou kartu.) Prosím pana poslance Okamuru, jestli by se zkusil přihlásit jinou kartou, jestli už to bude fungovat. Už to funguje, výborně.

    Budeme tedy znovu hlasovat o usnesení tak, jak jej přečetl pan zpravodaj a navrhl pan předseda Kalousek. Ví každý, o čem hlasuje, prosím?

    Jestli ano, zahajuji hlasování o usnesení tak, jak jej navrhl pan poslanec Miroslav Kalousek. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 131, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 35, proti 90. Návrh nebyl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji. Pardon, ještě pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Radek Vondráček: Já se omlouvám. Pouze pro stenozáznam. Měl jsem stejný problém. Takže v tom hlasování o námitce jsem nemohl hlasovat. Hlasoval bych pro námitku. Nezpochybňuji hlasování, jen pro stenozáznam.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ale teď už se to podařilo, jsme pochopili. Děkujeme. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Druhým návrhem na usnesení je návrh pana kolegy Stanjury. Přečtu jej: Poslanecká sněmovna podle § 102 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny doporučuje vládě snížit celkové výdaje státu pro rok 2016 o 30 mld. korun, tj. na 1 220 856 787 167 korun. Termín pro předložení nového návrhu se stanovuje na 20 dní od doručení usnesení předsedovi vlády. Doufám, že jsem tu částku přečetl správně. (Poslanec Stanjura také doufá.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já taky doufám. A zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení tak, jak jej předložil pan předseda Stanjura.

    Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 132, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 36, proti 90. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Tak jsme se vypořádali s návrhy na usnesení a nyní bychom měli hlasovat o návrhu usnesení tak, jak jej předložil rozpočtový výbor. Nevím, jestli budete předčítat vy, pane předsedající, nebo jestli já mám znovu předčítat to celé tak, jak jsem seznámil Sněmovnu v úvodu s tím usnesením.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je předloženo. Myslím, že jste předložil ve své úvodní řeči. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení rozpočtového výboru tak, jak jej ve své úvodní řeči přednesl pan zpravodaj. Ví každý, o čem hlasuje? Je to tak.

    Zahajuji hlasování o návrhu usnesení rozpočtového výboru tak, jak jej přednesl pan zpravodaj. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 133, přihlášeno je 160 poslankyň a poslanců, pro 96, proti 64. Návrh byl přijat.

    Končím prvé čtení návrhu státního rozpočtu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. (Potlesk zejména ze střední části sálu.)

    Dalším bodem našeho jednání je

    Je tady žádost, aby tento tisk byl projednán podle § 90 odst. 2. Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 491/1. (Hlásí se poslanec Zahradník.) Není otevřená rozprava, pane poslanče. (Poslanec Zahradník vysvětluje předsedajícímu mimo mikrofon.) Pardon, pro stenozáznam, prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Prosím o omluvu. Já bych nezpochybňoval hlasování, ale hlasoval jsem proti a na sjetině mám pro. Děkuji. Pro stenozáznam.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, státní a ostatní svátky jsou nedílnou součástí života české společnosti. Odráží více než tisíciletou historii našeho národa a připomínají významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice. (Neúnosný hluk v sále.) Současný kalendář obsahuje 13 svátků, které jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu slavíme první den kalendářního roku. Znamená to, že dnů pracovního klidu je tedy pouze 12.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo. Pracovní klid by mohl následovat i tady ve sněmovně, abychom mohli schválit tento zákon. Poprosím hloučky, známé rušiče zprava i zleva, aby se ztišili. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Jiří Mihola: Toto číslo nás řadí k evropskému průměru. V některých zemích, jako např. v Norsku, Španělsku, Belgii, mají více svátků, jinde, jako na Slovensku stejně. Část našich státních a ostatních svátků každoročně připadne na sobotu nebo neděli. Dnů pracovního klidu tedy bývá reálně mezi 7 až 10 ročně.

    V průběhu 20. století doznaly státní a ostatní svátky několika významných změn. Nejvíce v roce 1990, kdy byl mezi ostatní svátky např. vepsán Štědrý den.

    Nepřehlédnutelné místo v našem kalendáři rozhodně náleží velikonočním svátkům, které jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky a zároveň nedílnou součástí křesťanské kultury na našem území. Cílem tohoto předkládaného návrhu je zařazení Velkého pátku mezi ostatní svátky, stejně jako je tomu v případě vánočních svátků, Nového roku a jiných. Je třeba zmínit, že Velký pátek již náležel mezi tzv. státem uznané svátky podle zákona č. 248/1946 Sb. z 20. prosince 1946. Znovu to potom potvrzoval následující zákon z roku 1948 a 1949, kde se již vedle Velkého pátku objevuje také Velikonoční pondělí. Zákon č. 93/1951 již Velký pátek mezi státními svátky neuvádí, zůstalo tedy pouze Velikonoční pondělí.

    V současnosti je Velký pátek státním svátkem v řadě evropských zemí. Zvláštní místo pak zaujímá především v zemích s protestanskou náboženskou tradicí. Význam tohoto dne nelze ohraničovat pouze konfesním pohledem. (Hluk v sále.) Velikonoční svátky vnímá společně s Vánocemi i silně bezkonfesní společnost jako významné svátky především s ohledem na kulturní tradice a zvyky s nimi spojené. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo, ale teď začnu jmenovat známé rušiče. Ano, pane ministře, i vás myslím.

  • Poslanec Jiří Mihola: Dopad na podnikatelské prostředí bude stejný jako v případě ostatních dnů pracovního klidu. Podle analýzy, která je zveřejněna v důvodové zprávě, nebude nijak významný.

    Navrhovaná změna není ani v žádném rozporu s ústavním pořádkem ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána, ani není v rozporu s právními akty Evropské unie.

    Navrhovaná právní úprava si klade za cíl schválení Velkého pátku jako ostatního svátku a je legislativně jednoduchá. Neklade si ambici měnit ostatní svátky nebo významné dny nebo další části zákona. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

    Vážení kolegové, úplně na závěr bych chtěl konstatovat, že vláda vyjádřila s předloženým návrhem souhlasné stanovisko. Pod návrhem je 94 podpisů poslanců. Velmi si vážím skutečnosti, že svůj podpis připojil také premiér této země, dále pan vicepremiér Babiš a pan vicepremiér Bělobrádek. Děkuji rovněž všem předsedům politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, kteří svůj podpis připojili, a všem předsedům poslaneckých klubů, jakožto i všem dalším poslancům a zejména také některým dalším kolegům, kteří se mnou návrh konzultovali. Za všechny jmenuji alespoň kolegu Šincla.

    Děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu vás všechny.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Miholovi. Nyní budeme hlasovat o změně zpravodaje, protože paní poslankyně Nina Nováková je omluvena z dnešního jednání. Navrhuji, aby ji zastoupil v roli zpravodaje pan poslanec František Vácha.

    O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro změnu zpravodaje na pana poslance Váchu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 134. Přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro 136, proti 2. Návrh byl přijat.

    Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Jak jste všichni slyšeli, jde o to, aby se mezi státní svátky dostal i Velký pátek. Tento návrh zákona podepsalo celkem 93 poslanců a slyšeli jste, že je návrh, aby prošel prvním čtením podle § 90 odst. 2. Já tento návrh podporuji. Možná pro zajímavost by bylo dobré říci, že svátek už existoval, ale byl zrušen v roce 1951. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, odpusťte prosím, že zdržuji. Mám potřebu se vyjádřit ke svému postoji k tomuto návrhu zákona. Zdůrazňuji, že můj postoj je v rámci klubu TOP 09 výrazně menšinový, možná zcela ojedinělý. Já ten návrh neumím podpořit. Já prostě hlavní svátek Velikonoc vnímám jinde než na Velký pátek, když spasitel světa visí na kříži a všichni na něj plivou. Pokud moje víra nebo víra mojí rodiny vyžaduje, abych se ten den sebral a nerozptyloval se prací, tak si můžu vzít dovolenou. Pokud mi moje víra nestojí za to, abych si dovolenou vzal, proč bych měl mít volno. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 491 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

    Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o usnesení, které jsem přednesl. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 135. Přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 8. Návrh byl přijat. Bylo tedy rozhodnuto v jednání pokračovat.

    Zahajuji podrobnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Prosím, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo takový není, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Není zájem. Žádné přednesené návrhy nebyly. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jiřího Miholy, Pavla Bělobrádka, Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše, Karla Schwarzenberga, Petra Fialy, Marka Černocha a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 215/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 491."

    Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 136. Přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro 117, proti 8. Návrh byl přijat. (Potlesk z pravé části sálu.)

    Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Končím jeho projednávání. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. Pan navrhovatel se hlásí s přednostním právem.

  • Poslanec Jiří Mihola: Já bych vám všem, vážení kolegové, chtěl poděkovat a přeji hezký večer. Díky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším bodem našeho jednání je bod

    Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 225/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, po čtrnácti měsících se dostáváme na tento tisk. Jinak poprvé jsem novelu exekučního řádu a zákona o exekutorech předkládal v roce 2011, ale tam jsme neměli do roku 2013 šanci tento návrh projednat. (V sále je silný hluk.)

    Nebudu nějak podrobně odůvodňovat celý text, řeknu záměr.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane místopředsedo, ale opravdu je tu zvýšená hladina hluku. Já chápu, že od rána jsou od rána jsou již kolegové unaveni, ale prosím, abyste pokračoval, až se sněmovna ztiší.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Návrh zákona sleduje poměrně zásadní cíl, aby exekuce v ČR, kdy část státní moci byla převedena do soukromých rukou pro soukromé exekutory, sloužila tomu, čemu má, to znamená, aby sloužila k narovnání vztahu mezi věřitelem a dlužníkem a aby bylo ujasněno postavení soudních exekutorů jako těch, kteří vykonávají tuto součást státní moci, a aby se nestala svým způsobem pouze předmětem jejich podnikání, aby byla službou za stát a aby nakonec byli věřitelé uspokojeni a dlužníci aby nebyli sraženi na kolega tak, že by nebyli schopni dál efektivně fungovat.

    Samotný návrh se sestává ze tří částí, kdy první část, změna zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, zahrnuje svým způsobem 53 pozměňovacích návrhů, které slouží k tomu, aby soudní exekutor vykonával tuto činnost ve prospěch toho, co je sledováno samotnou exekucí, tedy narovnáním vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. Principiálně jde o to, že se nebavíme o nějaké kosmetické změně nějaké regionalizace, ale toho, jakým způsobem postupuje exekutor, aby chránil práva věřitele, aby dbal zájmů dlužníka, to znamená, aby oprávněné zájmy dlužníka byly takové, že je schopen za určitých okolností splatit dluh, a aby chránil práva třetích osob. Znamená to například, že není možné, aby na exekuci v hodnotě 50 tisíc prodal byt za 1,5 mil., a dokonce ani nevrátil zůstatek z exekuce, což bych mohl doložit soudním rozsudkem.

    Druhá část zahrnuje změnu občanského soudního řádu, která je nutná z tohoto pohledu, a třetí část zahrnuje novelu, která se týká insolvenčního zákona.

    V důvodové zprávě v obecné části je uveden jak historický vývoj od roku 1989, resp. od přijetí zákona o exekuční činnosti od roku 2001, tak zejména to, jakým způsobem sledujeme cíl. Ve zvláštní části je potom popsán jednotlivý postup, který je navržen jako změna. Jsem připraven, protože jde o normu, kterou jsem připravoval opravdu v roce 2011 a opravoval ji v roce 2013 a 2014, udělat ve druhém čtení všechno pro to, abychom narovnali případné změny, které tam jsou proti současnému stavu právního řádu, protože tam zejména v občanském soudním řádu došlo k určitým posunům.

    Pokud jde o moji žádost o postoupení do druhého čtení, odůvodním ji jednoduše. Když tady pan ministr Babiš při bodě číslo jedna naší schůze, to znamená státním rozpočtu, říkal, že vláda neměla šanci projednat toho více a předložit více vládních návrhů zákonů, tak si myslím, že i může využít činnosti opozice a začít projednávat tento poměrně komplexní návrh, který prošel připomínkovým řízením jak ze strany mých kolegů z právnických fakult, tak v advokátní komoře, tak v exekutorské komoře. Neříkám, že se setkal s pozitivním ohlasem u exekutorů samotných, to bych lhal, ale oni chápou, že určitý ústupek ze své současné praxe musí učinit, a jsou připraveni například na to, že by byl uspořádán seminář mezi 1. a 2. čtením tak, abychom se dostali ke sledovanému cíli, to znamená k činnosti, která bude směřovat k uspokojení práv věřitelů a respektování práv povinných a zejména práv třetích osob.

    Tolik na krátký úvod mého vystoupení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu navrhovateli a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já asi věcně nemám, co bych doplnil k tomu, co říkal pan zástupce předkladatelů, takže věcně zmínil všechno, co novela zákona exekučního a občanského soudního řádu obsahuje. Já spíše jako zpravodaj, jestli si můžu dovolit zde možná i určitým způsobem zastoupit obrazně pana ministra, který nyní někde medituje a nemá čas, aby reagoval na novelu zákona, který spadá do gesce Ministerstva spravedlnosti.

    To, co říkal pan - prostřednictvím vás, pane místopředsedo - zástupce předkladatelů, a byla by to pravda ještě před nějakým rokem, rokem a čtvrt, kdy v zásadě exekuční zákony tenkrát ještě nebyly novelizovány, ale již určité tisky byly ve stadiu legislativního zpracování. Věci, které se novelizovaly, byly v podstatě díky práci poslanců napříč politickým spektrem vyřešeny. Já připomenu vyhlášku, která od minulého roku snížila náklady řízení na tzv. bagatelní spory, a ta vyhláška byla vydána tenkrát za paní ministryně Válkové, ale i díky iniciativě tenkrát poslanců napříč celým politickým spektrem. Připomenu novelu, kterou jako hlavní předkladatel předložil pan kolega Tejc, kde mj. obsahovala to, že se nemůže prodat nemovitý majetek v dražbě, v exekuci, pokud jistina dluhu je menší než 30 tisíc. Byly tam další věci. Samozřejmě další tisk, který obsahoval jasnou definici toho, co se nemůže zabavit, například dětské hračky a další věci. Takže já si myslím, že - a neříkám, že všechny, ale většina věcí se nějakým způsobem vyřešila a bude řešit. Myslím, že na podzim nebo v zimě nás čeká další novela exekučního řádu z pera Ministerstva spravedlnosti, takže těch novel by možná bylo už trošku moc. Určitě nad tím proběhne hluboká, široká, obsáhlá diskuse na ústavněprávním výboru a tam samozřejmě nápady, které pan předkladatel nastínil, můžeme v rámci pozměňovacích návrhů ještě zapracovat.

    Takže v kostce jenom opakuji, myslím si, že norem nebo novel, které novelizují exekuční zákony, bylo v poslední době trošičku více. Na podzim se připravuje nová. Ty věci byly v zásadě vyřešeny nebo se řeší. Takže pokud můžu jako zpravodaj z tohoto důvodu dát návrh na zamítnutí, tak takto činím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Eviduji jeho návrh na zamítnutí. (Námitky, že nepadlo v rozpravě.) A otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana ministra. Pan zpravodaj má závěrečné slovo.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Tady mně kolega z legislativy připomněl, že ten návrh ještě musím podat v obecné rozpravě, takže opakuji, podávám návrh na zamítnutí. (Oživení v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Pan zpravodaj má přednostní právo. (Námitky, že rozprava již byla uzavřena a návrh padl až po jejím ukončení.) Ale on ho podal v rozpravě. (Ne!) Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já zásadně nesouhlasím s návrhem na zamítnutí, protože i když byly drobné novely, tak neřeší ten komplex a vládní návrh podle mého soudu můžeme projednávat současně s návrhem, který předkládám.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr se hlásí. Pane ministře, řekněte nám něco hezkého, prosím.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Ano, kolegyně a kolegové, otevírám znovu rozpravu. Přeji vám hezký večer.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Aniž bych chtěl pana zpravodaje navádět, tak... ***

  • Poslanec Jan Chvojka: To je takový, skoro podle filmu Jáchymu hoď ho do stroje, jak tomu říkají, oříšek překladatelský, tak tohle je legislativní oříšek. Děkuji. Takže už potřetí, tentokrát snad už řádně v obecné rozpravě podávám návrh na zamítnutí tohoto tisku. Děkuji.