• Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 33. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás srdečně vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Zatím zde eviduji, že pan poslanec Rykala hlasuje s náhradní kartou č. 11, pan poslanec Klučka s kartou č. 6 a paní poslankyně Nohavová s č. 17.

    Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Adamec Ivan - zdravotní důvody, Adámek František - zahraniční cesta, Adamová Markéta - zahraniční cesta, Birke Jan - bez udání důvodu, Černý Alexander - osobní důvody, Farský Jan - do 15.30 hodin - pracovní důvody, Fischerová Jana - zahraniční cesta, Grospič Stanislav - zahraniční cesta, Chalánková Jitka - pracovní důvody, Janulík Miloslav - pracovní důvody, Karamazov Simeon - do 16.00 hodin - osobní důvody, Langšádlová Helena - zahraniční cesta, Lobkowicz Jaroslav - pracovní důvody, Matušovská Květa - osobní důvody, Maxová Radka - pracovní důvody, Nykl Igor - zdravotní důvody, Pleticha Lukáš - pracovní důvody, Plzák Pavel do 15.00 hodin - osobní důvody, Šarapatka Milan - zahraniční cesta, Šenfeld Josef od 14.30 do 18.00 hodin - osobní důvody, Vondrášek Josef - zdravotní důvody, Vozdecký Josef - zdravotní důvody, Zavadil Jaroslav - zahraniční cesta, Ženíšek Marek - pracovní důvody.

    Z dnešního jednání se omlouvají tito členové vlády: Sobotka Bohuslav od 17.30 hodin - pracovní důvody, Bělobrádek Pavel od 15.30 do 17.30 hodin - pracovní důvody, Němeček Svatopluk - pracovní důvody, Pelikán Robert - osobní důvody, Valachová Kateřina od 16.30 hodin - pracovní důvody, Zaorálek Lubomír - pracovní důvody. To byly omluvy.

    S náhradní kartou č. 31 hlasuje též pan poslanec Bronislav Schwarz.

    Nejdříve bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. V tomto týdnu navrhujeme postupovat následovně. (Neustálý hluk v sále.)

    V úterý 20. října: Pevně zařazený bod 14 - sněmovní tisk 538, energetický zákon, druhé čtení, to znamená vrátit tento zákon do bloku druhého čtení - zákony, příslušné výbory přerušily projednávání tohoto tisku. Poté projednat body v následujícím pořadí: Bod 121 - první čtení - zákon o prodejní době, sněmovní tisk 275. Bod 21 - druhé čtení - zákon spotřební daně - sněmovní tisk 418. Bod 19 - druhé čtení - zákon jednorázový příspěvek důchodci - sněmovní tisk 526. Bod 11 - druhé čtení - zákon řešení krize na finančním trhu - sněmovní tisk 536. Bod 12 - druhé čtení - zákon řešení krize na finančním trhu - související - sněmovní tisk 537. Bod 3 - druhé čtení - zákon pojišťovnictví - sněmovní tisk 414. Bod 59 - prvé čtení - zákon Státní pozemkový úřad - sněmovní tisk 575. Dále bod 49, je to první čtení - zákon sdružování v politických stranách - sněmovní tisk 569. Bod 48 - první čtení - zákon volební zákony - sněmovní tisk 568. Bod 52 - první čtení - zákon posuzování shody stanovených výrobků - sněmovní tisk 565. Bod 53 - první čtení - zákon technické požadavky na výrobky - sněmovní tisk 566. Poté bychom případně projednávali body z bloku druhé čtení - zákony.

    Středa 21. října: To je projednat bod 157 - sněmovní tisk 454 - třetí čtení. Poté bod 1 - sněmovní tisk 617. Dále tzv. opoziční okénko, jedná se o body: bod 80 - první čtení - sněmovní tisk 225. Poté bod 77 - první čtení - sněmovní tisk 167. Bod 102 - první čtení - sněmovní tisk 425. Bod 112 - sněmovní tisk 533. Bod 95 - sněmovní tisk 403.

    Ve čtvrtek 22. října po bodu 205, což jsou písemné interpelace, zařazení bodu 204, sněmovní dokument 2883. Projednávali bychom tedy body v pořadí 205, 204, 192, 193 a 194, písemné interpelace, sněmovní dokument 2883, sněmovní tisky 519, 528 a 562. Poté případně neprojednané body z bloku zprávy, návrhy a další. Případně neprojednané body z bloku smlouvy - prvé a druhé čtení. Ve 14.30 hodin následuje bod 206, to jsou ústní interpelace.

    Pátek 23. října: Před již pevně zařazený bod 91, sněmovní tisk 378, zařadit body 63 a 62 - jsou to sněmovní tisky 614 a 589. Poté bychom se měli věnovat bodům z bloku třetího čtení v tomto pořadí: Bod 148 - sněmovní tisk 416, bod 150 - sněmovní tisk 461, bod 167 - sněmovní tisk 465, bod 151 - sněmovní tisk 493, bod 153 - sněmovní tisk 513, bod 154 - sněmovní tisk 514. Projednávali bychom tedy body v pořadí: 63, 62, 91, 148, 150, 167, 151, 153 a 154.

    Dále by schůze pokračovala i v úterý 27. října. Tehdy by bylo zahájeno jednání již ve 12. hodin. Tam bychom pevně zařadili body 67 a 66, je to sněmovní tisk 611 a sněmovní tisk 590.

    Poté bychom ukončili 33. schůzi Poslanecké sněmovny.

    To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů vám byl rozdán na lavice. Já zde eviduji přihlášku, a to pana poslance Miholy.

  • Poslanec Jiří Mihola: Hezké odpoledne. Vážená paní předsedající, vážení kolegové, já bych chtěl Sněmovnu požádat o zařazení bodu č. 108, sněmovní tisk 491, což je návrh zákona na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a to na středu 21. 10. jako první bod po projednání zákona o státním rozpočtu na rok 2016. Děkuji vám za podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Dále eviduji přihlášku pana poslance Černocha. ***

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Rád bych navrhl předřazení bodu č. 105, jedná se o návrh na změnu zákona o církvích a náboženských společnostech, sněmovní tisk 453. Chtěl bych ho zařadit jako třetí bod v úterý 27. 10., tedy příští týden. Jedná se o návrh, který má zavést povinnou bezpečnostní prověrku pro církve, které žádají o tzv. druhý stupeň registrace, která umožňuje náboženskou výuku na školách či duchovní službu v armádě a věznicích. Udělení tohoto privilegia by mělo být povinně podmíněno prověrkou BIS, policie, Vojenského zpravodajství a dalších bezpečnostních složek, že daná církev nepředstavuje riziko pro Českou republiku.

    Děkuji za podporu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, promiňte, že budu zdržovat. Nic nenavrhuji, jenom pokládám za nutné, aby tady něco zaznělo a nebylo opět uváděno, aby opět nebyl někdo uváděn v omyl, že snad opozice něco brzdí nebo opozice provádí nějaké obstrukce.

    Slíbili jsme, že pokud novela zákona týkající se hazardu bude předložena podle pravidel, jednou z možností je tedy vládní novela, že opravdu nebudeme zdržovat, že sice § 90 není možný, protože také chceme předložit nějaký svůj pozměňující návrh, ale jakékoliv zkrácení lhůt až na vysloveně superkrátkou míru blokovat nebudeme. Očekávali jsme samozřejmě, že v pátek bez problému projednáme první čtení. Neprojednáme. Koalice svolává mimořádnou schůzi a opět jsem zaslechl v kuloárech, že je to proto, že my snad něco brzdíme. Ne, mimořádnou schůzi svoláváte proto, že zaměstnanci nebo přímo účastníci vládní koalice prokázali mimořádnou tupost, lenost a neschopnost a nebyli schopni sem tu vládní předlohu dopravit včas. Tím, že ji sem nedopravili včas, neproběhly lhůty, nemůžeme ji tedy projednávat tento týden. Není to naše vina. Je to vaše neschopnost a lenost a prosím, nesvádějte ji na nás. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Věřím, že jménem volební komise neprokážu hloupost, tupost a lenost a k volebním bodům bych vás chtěl požádat na tento týden o pevné zařazení nakonec pouze jednoho bodu. Je to bod číslo 179 - Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Prosil bych zařadit tento bod zítra, tedy ve středu, pevně ve 12 hodin a 45 minut jako poslední bod před obědovou pauzou.

    Připomenu, že to není tajná volba, ale bude to volba veřejným hlasováním tady v sále. Takže volební bod 179, středa 12.45. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, milé kolegyně, před časem se vládní strany zejména předháněly v tom, která z nich předloží dříve tzv. protikuřácký zákon. Nyní v návrhu programu z grémia se ovšem na tento týden v bloku zákonů ministra zdravotnictví, kde jsou zákon o zdravotních službách a zákon o biocidních přípravcích, k mému překvapení neobjevuje návrh zákona takzvaně protikuřáckého. Mám tady na mysli sněmovní tisk 508, tzn. vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

    Celou dobu předchozích měsíců žijeme v tom, že máme různé anketní otázky, dotazy novinářů i veřejnosti, kdy už konečně tento zákon projednáme, a nyní tedy vládní koalice nenavrhla zařazení tohoto bodu na program této schůze. Já proto navrhuji, aby tzv. protikuřácký zákon byl zařazen na tento pátek 23. 10. za bod 62, to znamená jako třetí bod, pevně zařazený bod pátečního jednání.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo další hlásí k programu. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování o jednotlivých návrzích v pořadí, v jakém byly podány.

    Nejprve tedy návrhy z grémia.

    V úterý 20. října body 121, 21, 19, 11, 12, 3, 59, 49, 48, 52 a 53. Poté bychom případně projednávali body z bloku druhého čtení - zákony.

    Středa 21. října body 157, 1, 80, 77, 102, 112, 95.

    Ve čtvrtek 22. října body 205, 204, 192, 193 a 194. Poté případně neprojednané body z bloku zprávy, návrhy a další, případně neprojednané body z bloku smlouvy, prvé a druhé čtení. Ve 14.30 hodin bychom se věnovali bodu 206, což jsou ústní interpelace.

    V pátek 23. října bychom projednávali body 63, 62, 91, 148, 150, 167, 151, 153 a 154.

    Pokud není námitek, nechám o návrzích grémia hlasovat najednou. Neeviduji žádnou námitku.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 92, do kterého je přihlášeno 156 přítomných, pro 146, proti 1. Konstatuji, že návrh grémia byl přijat.

    Pro stenozáznam - s náhradní kartou číslo 81 hlasuje pane předseda - je to číslo 81? - 61, omlouvám se, s číslem 61 pan předseda Hamáček.

    Dalším návrhem, se kterým se musíme vypořádat, je návrh pana poslance Miholy - zařazení bodu 108, sněmovní tisk 491, na středu 21. 10. jako první bod po projednávání státního rozpočtu, to je tedy po bodě jedna.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 93, do kterého je přihlášeno 158 přítomných, pro 138, proti 2. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Další návrh je pana poslance Černocha a to je zařazení bodu 105, sněmovní tisk 453, jako třetí bod na úterý 27. října.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 94, do kterého je přihlášeno 158 přítomných, pro 136, proti 4. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Dále se vypořádáme s návrhem pana poslance Kolovratníka a to je zařazení bodu 179, změny v orgánech Poslanecké sněmovny, pevně na tuto středu 12.45.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 95, do kterého je přihlášeno 158 přítomných, pro 150. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Poslední návrh, se kterým se vypořádáme, je návrh pana poslance Plíška, který navrhuje zařazení sněmovního tisku 508 na pátek 23. 10. za bod 62.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 96, do kterého je přihlášeno 159 přítomných, pro 40, proti 66. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Tímto jsme se vypořádali s programem schůze. ***

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, dobrý den. Podle mých informací je tam navržena změna zpravodaje za kolegu Karla Šidla. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. Budeme nyní hlasovat o změně zpravodaje. Novým zpravodajem tohoto tisku by měl být pan poslanec Karel Šidlo.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 97, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 147, proti 2. Konstatuji, že návrh byl přijat. Prosím tedy nového zpravodaje, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů.

    Připomínám, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 275/1. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a já prosím první v pořadí paní poslankyni Kailovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den, dámy a pánové. Máme teď možnost schválit dlouho odkládaný zákon o prodejní době, který navrhli naši kolegové ze Senátu. Obsahem tohoto návrhu je omezení prodejní doby ve stanovených prodejnách velkoobchodů a maloobchodů v zákonem určených státních svátcích. Záměrem tohoto zákona je také změnit praxi v České republice a přiblížit ji tak k poměrům v zemích Evropské unie, které lépe chrání své zaměstnance. Hlavním cílem tohoto návrhu je tedy omezit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě, aby se neprodávalo v době sedmi státních svátků a byl zkrácen prodej na Štědrý den do 12 hodin. Pokud se podíváme na naše sousedy, tak tam platí striktnější omezení. Například v Německu mají obchody v neděli i o svátcích zavřeno, podobná situace je i v Rakousku. V Polsku je zavřeno během svátků a na Slovensku je zavřeno během vymezených svátků.

    Tento zákon podporují také odbory, a sociální demokracie vždy hájila práva zaměstnanců. Pracovníci v obchodních řetězcích leckdy nemají ani možnost si zřídit odbory a prosazovat tak své zájmy. Proto jsme se rozhodli jejich zájmy bránit i tímto způsobem. Naším cílem je vytvořit sociálnější podmínky pro naše občany pracující v těchto obchodech. Jedná se ve velké míře o ženy, matky, které mají právo býti více se svými rodinami.

    Provozovatelé zmíněných obchodů jsou proti a argumentují ztrátou tržeb i pracovních míst. Tento argument je podle mého názoru lichý, protože lidé mají stále stejnou sumu peněz, kterou mohou v daném měsíci utratit.

    Domnívám se ale, že v tomto návrhu zákona jde o víc. Jde o to, zda se budeme řídit jen zákony trhu a člověk zůstane v pozadí, nebo se pokusíme do tržních zákonitostí vpravit i lidský rozměr. Vy, kteří nevěříte, že schválením návrhu přispějeme ke sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců, o čemž jsem přesvědčená, uznejte alespoň to, že zákazem prodeje ve významné dny naší historie přispějeme ke kultivaci společnosti jako takové, že už i malé děti budou vědět, že v tyto dny se nenakupuje, a že až vyrostou, přijde jim to jako samozřejmost, a tím se zařadíme k většině vyspělých evropských zemí, kde už to samozřejmostí je.

    Doufám, že tento návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky, první pana poslance Kučery a po něm se připraví pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, paní předsedající, dámy a pánové. Já bych jenom krátce zareagoval na paní kolegyni Kailovou. Vážená paní kolegyně Kailová, samozřejmě prostřednictvím paní předsedající, víte, proč v těchto zemích, které jste jmenovala, jsou ve státní svátky také zavřeny obchody? Ty důvody jsou ne proto, že mají silnou odborářskou lobby, se kterou jste argumentovala vy, ale protože ty svátky jsou katolické a katolická církev v těchto zemích má velmi silnou podporu. Takže ty důvody, které jste tady uváděla, jsou naprosto odlišné od důvodů v těch zemích, které jste tady jmenovala, to znamená Polsko, Slovensko, Rakousko. Ty důvody jsou církevní svátky, nikoliv oslavy odborářů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak to je zase jeden z plejády zbytečných návrhů zákona. To, že dlouho čekal, žádná škoda. Doufám, že se dneska s ním vypořádáme už v prvém čtení a nebudeme touto agendou zatěžovat výbory ve druhém a ve třetím čtení ani plénum, protože kdybychom vzali vážně ten návrh, který nám ne kolegové ze Senátu, protože moji kolegové v Senátu, moji straničtí kolegové v Senátu, to nepodporují, tak aby nevznikl dojem, že všichni senátoři stojí o tento návrh zákona. Je to návrh senátní většiny, bezesporu prosazovaný sociální demokracií, to je naprosto v pořádku.

    Ale jeden skromný dotaz na pana předkladatele. Jak jste přišli na těch 200 metrů prodejní plochy? Kdo to bude měřit? Zda očekáváte, že se třeba zvýší skladové plochy na úkor prodejní plochy, a co v těch obchodních centrech, kde možná zavřete, pokud by to prošlo, jeden, možná největší obchod, ale ty ostatní nebo mnohé z nich přizpůsobí velikost prodejní plochy. Tak já se chci zeptat, proč ne 150, proč ne 250, proč ne 300, z jakých zkušeností, z jakých analýz, z jakých tvrdých fakt jste vycházeli, když jste určili 200 metrů prodejní plochy, ale hlavně kdo to bude chodit přeměřovat. V okamžiku, kdy se o něco zvětší skladová plocha na úkor prodejní, tak už bude povoleno, nebude povoleno, kolik těch lidí bude v těchto obchodech zaměstnáno.

    A ten argument, jak naši sociálně demokratičtí senátoři chtějí vychovávat společnost a tímto návrhem zákona ji vést k tomu, aby uctívala státní svátky jinak než nákupem, je opravdu zavádějící. My jsme dneska říkali, náš pan předseda to říkal na tiskové konferenci, vychovávat mají rodiče a ne senátní většina.

    Dávám návrh na zamítnutí toho zákona. Určitě nebudu sám a věřím, že až skončí rozprava, tak návrh na zamítnutí najde většinu a nebudeme se k tomu muset nadále vracet. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova s řádnou přihláškou. Pan poslanec Karamazov je omluven, tudíž poprosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Soukup. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Paní předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl položit jednu základní otázku. Komu vlastně pomůže omezování prodejní doby ve velkoobchodech? Jistě pomůže části kmenových zaměstnanců, kteří se spokojí s minimálním platem, který tam mají. Pomůže studentům, důchodkyním a důchodcům, kteří si o svátcích chodí brigádně přilepšovat? Těm určitě ne. Nepomůže ani kmenovým zaměstnancům, a to těm, kteří ke svým nízkým platům vítají každý příplatek navíc. O práci na víkendy a svátky si říkají většinou ti nejpotřebnější, mladé rodiny a podobně. Je to jejich volba. Neměli bychom je vychovávat, v uvozovkách vychovávat, nejrůznějšími omezeními. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a dříve než pozvu dalšího pana poslance přihlášeného, dovolte mi načíst jednu omluvu, a to pana poslance Radka Vondráčka, který se omlouvá z dnešního jednání mezi 15. a 17. hodinou. A pan poslanec Radek Vondráček hlasuje s náhradní kartou číslo 68.

    Nyní prosím pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi jen pár slov, protože víc si tento návrh zákona nezaslouží. Jde o klasický návrh, kdy se zase stát snaží vstupovat mezi obchodníky a zákazníky a snaží se jim vnucovat nějaká pravidla hry, která stejně, tak jak zde naznačil pan předseda Stanjura, budou mít tendenci k tomu, aby byla obcházena. Nejenom že nebude pořádné kontroly, ale stejně si ta situace na trhu vytvoří svůj prostor. To ad 1. Poškodí to v oblasti produkce potravin zejména ty firmy, které prodávají své výrobky každý den a nabízejí je každý den čerstvé. A je potřeba k tomuto návrhu zákona také říct těm, kteří ho chtějí prosazovat tzv. v zájmu zaměstnanců, že ty zaměstnance postihnou i na platech. Protože je přeci naprosto logické, že jestliže firma vydělává nějaký objem finančních prostředků a lidé budou takto nuceni pracovat, méně peněz, dokonce, protože o svátcích je to často lépe placené, právě proto, že jsou to svátky, tak ti lidé přijdou o příležitost si vydělat. To jim chcete sebrat? Já si myslím, že to je špatně. A pro ty z vás, kteří budou litovat těch, kteří jsou na Vánoce v práci - jsou jich tisíce, kteří v práci být musí. Ať už jsou z oblasti dopravy, energetiky, oblasti bezpečnosti a podobně. Nevím, proč bychom měli vytrhávat jeden takovýto subjekt. Může nám jich být všech líto, ale koneckonců když se musí do práce, tak se prostě musí. A organizovat to tady z Poslanecké sněmovny mi nepřijde jako moudré.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu dalšího v pořadí... (Ještě chce vystoupit poslanec Bendl.) Tak poslanec Holeček vás pustí. Určitě. Tak s faktickou, pane poslanče, prosím, máte slovo. Jsem vám to domluvila.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Úplně jsem zapomněl navrhnout zamítnutí v prvním čtení.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, eviduji váš návrh. Prosím pana poslance Radima Holečka.

  • Poslanec Radim Holeček: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, tak tu máme další z návrhů v duchu dnešní doby znovuobjeveného a znovuzavedeného sociálního inženýrství. Státní recepty na šťastný život, zákazy, příkazy a pokuty před svobodnou vůlí rádi upřednostňují zvláště kolegové ze sociální demokracie. Není žádný rozumný důvod, proč by měla státní moc takto striktně nakazovat otevírací dobu obchodům. Je ve věci jejich uvážení, jestli mají v předmětné dny otevřeno, nebo ne. Navíc kategorizace podle metrů čtverečních je velice sporný zásah do fungování trhu, pravděpodobně i z hlediska práva Evropské unie. Argumenty předkladatele o sladění rodinného a pracovního života znějí naším uším velmi hezky. Ale trh se v praxi chová vždy podle svého. Zaměstnanec sice nebude muset o dnech, které jste určili, pracovat, ale také dojde jistě ke snížení jeho platu, neboť doposud zaměstnavatel s výkonem jeho práce a s tím spojeným užitkem počítal. V horším případě nebude muset pracovat ani v jiných dnech, protože o práci prostě přijde vzhledem k tomu, že díky chybějícím tržbám bude chtít zaměstnavatel ušetřit na pracovní síle.

    Zkrátka řečeno, nesnažte se furt montovat do svobodného rozhodování lidí. Já jsem otec dvou malých dětí a sám vím nejlépe, kdy mám jít se svou rodinou na hřiště a kdy na nákup. Děkuju.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Vondráčka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nestává se příliš často, abych plynule navázal na příspěvky spíše z pravé strany. Nicméně rád bych doplnil dotazy, které už tu padly, na předkladatele, o další zdvořilý dotaz. Stává se i mně, že do toho nákupního centra dorazím autobusem, protože je to jednodušší, z města někam na okraj. A protože nemám kdy jindy, tak se svými dětmi, přiznám se, já přiznávám tu pokleslou kulturu, chodíme do kina. Chodíme do kina, které je zpravidla v tom nákupním centru, které by potom mělo být z velké části zavřeno. Ale ta kina jsou otevřena, pokud vím, i v některé ty časy, o kterých se zmiňuje váš návrh. A tady potom se musím zeptat: A co ti zaměstnanci autodopravy? Ti by si taky zasloužili volno, ale na ty nepamatujete. Co zaměstnanci toho multikina?

    Takže když k tomu přidám tu nejasnou hranici 200 metrů čtverečních, tak se ptám opravdu zdvořile, jakou cestou se ubíraly vaše úvahy při vytvoření zrovna tohoto návrhu, který podle mě není zakotvený a není legislativně šťastný, a zřejmě tím v rámci své poznámky předjímám, i jakým způsobem budu hlasovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Beznosku. Připraví se pan poslanec Seďa.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já se zařadím do plejády těch, kteří tento zákon chtějí odmítnou hned v prvním čtení, protože je to typický příklad zákona, který je naprosto zbytečný. Těch pokusů, plánů, jak pořád máme někteří ambici regulovat život lidí, upravovat podmínky jejich života, prostě to je klasický případ, toto, já s tím ztotožněn rozhodně nejsem. Každý z obchodníků v této republice by měl mít svaté právo rozhodnout o tom, kde a v jakých časech bude své zboží prodávat. Návrh zákona je i diskriminační, protože rozděluje zaměstnance do dvou skupin. Ti, kteří budou zaměstnávat v prodejnách s prodejním prostorem do 200 metrů čtverečních, a na ty, kteří budou v prodejnách větších. Jak tedy k tomu přijdou? Nehledě k tomu, že to má i ty platové dopady, o kterých jsme hovořili. Já jenom připomenu, že v těch velkých prodejnách se pracuje na směny velmi často, kdežto ti malí tam budou muset být pořád. Protože tam se na směny nepracuje. Čili a priori i to vaše zaměření je z logiky věci nespravedlivé.

    Dále by mě zajímalo, kdo rozhodl, protože v zákoně je taxativně vymezeno pouze sedm svátků, proč jsme vybrali zrovna tyto svátky. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Seďu.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, stejně jako mnozí z vás, tak i já nemám rád přílišné regulace, na straně druhé na rozdíl od mnohých z vás vím, proč návrh omezit prodejní dobu senátoři pokládají.

    Vzpomínám si, jakým způsobem se rozšiřovala prodejní doba po listopadu 1989, kdy se nejprve rozšířila na soboty odpoledne, posléze na neděle a poté na svátky. Proto vítám tento návrh zákona. Hospodářská komora a zejména Svaz obchodu a cestovního ruchu nesouhlasí s výše uvedeným názorem, nicméně já nemohu souhlasit s jejich tvrzením, že zákon je neodůvodněným zásahem státu do soukromoprávních vztahů podnikatelských subjektů.

    Vážené poslankyně, vážení poslanci, ti z nás, kteří navštěvují pravidelně sousední země, zejména Rakousko, Německo, by pak museli opovrhovat těmito demokratickými zeměmi právě vůči jejich regulaci trhu. Dámy a pánové ze Svazu obchodu a cestovního ruchu, prosím, nedívejte se na své zaměstnance pouze pod drobnohledem vašich obratů a vašich zisků a přestaňte strašit poklesem hrubého domácího produktu či propouštěním zaměstnanců. Realita je totiž taková, že právě z důvodu nízkých mezd máte dlouhodobé problémy kohokoli, a zejména mladou generaci, vůbec zaměstnat a na tuto vaši politiku doplácejí právě vaši kmenoví zaměstnanci.

    Vláda i zákonodárci, tzn. Parlament České republiky, mají právo, a myslím si, že dokonce povinnost, hájit zájmy zaměstnanců, a to i zaměstnanců ve službách a v obchodě. Z tohoto důvodu podporuji tento návrh zákona a jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Nyní s faktickou pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, já doplním svého kolegu Seďu v jedné věci. V Německu se nikdo nezabývá tím, proč se nechodí v neděli do krámu, do velkoobchodu, proč jsou markety zavřené. Myslím si, že to je prosperující ekonomika, a když se podíváte na chování lidí v Německu, tak zjistíte, že celá řada věcí, vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli je mnohem lepší a na vyšší úrovni. Já si myslím, že je potřeba stále krok po kroku napravovat ty věci, které tu vznikly v 90. letech, kdy někteří mí kolegové z ODS nás tady kritizují z regulace. Ano, vy jste začali budovat ten komsomolský kapitalismus bez jakýchkoli zákonů. Měli jste takové heslo, že je potřeba, aby právníci byli na krok před ekonomy, že na chvilku je potřeba zhasnout, no a teď je zase na chvilku potřeba rozsvítit.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou poprosím pana poslance Beznosku, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Já opravdu jen kratičkou reakci na pana kolegu Foldynu. Výchova k tomu, aby se lidé o svátku či v neděli věnovali rodině, aby rozjímali, aby si užívali společného života, nespočívá přece v tom, že jim ty obchody zavřeme. Nechte tu svobodnou volbu na lidech. V momentě, kdy se ukáže, že společnost je vychovaná, vyspělá, tak prostě o svátcích a nedělích nebude chodit do těch obchodů a obchodníci přirozeně otevírací dobu zkrátí. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Kučeru. Dříve než vám dám slovo, pane poslanče, poprosím kolegy, aby se ztišili. Děkuji. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Já rovněž děkuji. Jen krátká reakce na mého předřečníka pana poslance Foldynu. Vážený pane poslanče Foldyno prostřednictvím paní předsedající, vy tu prosazujete novelu zákona, kterou si probojovali vaši kolegové odboráři v Senátu. Já si myslím, že kdyby odboráři plnili to, co skutečně mají plnit, tak by nemuselo k této novele vůbec dojít. Odboráři si přece mohou vyjednat ochranu zaměstnanců, o které tady mluvíte, u zaměstnavatelů v kolektivních smlouvách. Já toto skutečně považuji za nadbytečnou novelu, která se opět soustředí na jednu úzkou skupinu zaměstnanců, a myslím si, že schvalovat novely na základě lobbingu, i když to jsou odboráři, tak na základě lobbingu odborářů, mi připadá velice nešťastné. Nechť se odboráři věnují tomu, k čemu odbory jsou skutečně založeny, tzn. k ochraně práv zaměstnanců u svých zaměstnavatelů.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyně Černochovou, připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně, krásné odpoledne, dámy a pánové. Myslím, že už se trochu v těch argumentech opakujeme. Padla tu řada slov o tom, že je to zásah do svobody podnikání, že o tom, kdy bude mít kdo otevřeno, by si měl podnikatel, obchodník rozhodnout sám a nepatří to do rozhodovací praxe státu.

    Tady i z těch zkušeností, které už v České republice máme, tak můžeme si přece potvrdit to, že omezená pracovní doba např. o Vánocích se obejde bez zákona. Existuje celá řada obchodních řetězců, které o vánočních svátcích svou dobu zkracují nebo mají zavřeno. A jde to bez zákona, takže proč se tady zase stavíme do role nějakých sociálních inženýrů? Navíc návrh zákona rozděluje obchodníky do dvou kategorií podle rozměrů prodejní plochy, a zavádí tak nerovné podmínky na trhu, stejně tak do dvou kategorií logicky rozděluje i zaměstnance obchodů.

    Tady mě velmi pobavilo vystoupení paní kolegyně Kailové, které si jinak poměrně vážím, a máme spolu velmi dobré vztahy, ale ta její věta o tom, co tady budou dělat ty matky, že nebudou, aspoň jejich děti, vidět ty vzory v rodičích, kteří chodí nakupovat, tak bych se jí chtěla zeptat prostřednictvím paní místopředsedkyně, jestli tedy jde o to, aby byli zaměstnanci o svátcích se svými rodinami, tak se chci zeptat paní poslankyně, jestli jsou pro ni snad zaměstnanci obchodů do 200 metrů méněcenní, nebo by proto neměli mít tedy stejné nároky, jako ti, na které by měl mít tento zákon dopad?

    Zákon nadále vyčleňuje z navrhované regulace benzinové stanice, lékárny, prodejny na letištích a nádražích - opět nerovné postavení obchodníků a zaměstnanců. Hodně se v této souvislosti mluví o potravinových obchodech, ale nejde jenom o ně, jde i o hobbymarkety, a jak víme, Češi jsou národem kutilů a umíte si představit, kdy v letní sezoně budete potřebovat si pro svou práci na zahradě pro něco dojet a nebudete moct, protože ten obchod bude zavřený. Nebo na jaře.

    Stejně tak mě překvapuje, že tento návrh předkládá zrovna pan senátor Bublan, kterého já pamatuji v tom minulém volebním období, kdy byl mým kolegou i ve výboru pro bezpečnost, kde jsme častokrát diskutovali situaci v pražské tržnici Sapa. A chci se zeptat, jestli mi pan senátor umí odpovědět na otázku, jakým způsobem se bude podle tohoto zákona posuzovat Sapa, když tam je několik provozovatelů, několik podnikatelů na samostatná IČ. Takže zavřeme teska, zavřeme bauhasy, baumaxy, ale Sapa bude ve všech těch dnech, které tady navrhujete omezit, tak Sapa bude fungovat dál. Nezdá se vám to podivné?

    Úroveň mezd prodavačů je spíše nižší a jsou to právě sváteční dny, kdy si řada z nich může přivydělat. A já skutečně nevěřím tomu, že by v tomto ohledu tito zaměstnanci měli chuť a vůli k této změně, tak jak nám tady tvrdili někteří kolegové, kteří projednávali tuto záležitost s odbory. Vůbec není také z toho návrhu zřejmé, a já v tom nespatřuji žádný důvod, proč by se v tom případě neměly omezovat činnosti i jiných podnikatelských subjektů. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Fiedlera. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, paní předsedající. Nebudu uvádět argumenty, které tady zazněly už od řady předřečníků, já se jen dívám na tabuli. Teď tam přibyl kolega Kolovratník a kolega Koskuba. Byl tady několikrát vznesen dotaz, jak to vlastně je s plochou 200 metrů čtverečních. Já se přiznám, že mě poněkud překvapuje, že předkladatel, který tady je, nemá potřebu nám to vysvětlit, obhajovat zákon, obhajovat to, proč to tam je. Nevím, jestli čeká na závěrečné slovo. Já bych čekal, že k tomu trošku bude debata, ať si to tedy vyjasníme, jak je to s tím omezením plochy. Domnívám se, že vyjádřit se k tomu až v závěrečném slově je poněkud pozdě, a tím tedy vyzývám předkladatele, jestli by se k tomu vyjádřil zavčas, abychom ještě o tom v rámci diskuse mohli vést nějakou debatu a polemiku, jak to vlastně je s argumentem, proč se to týká provozoven nad 200 metrů čtverečních, proč ne těch malých. Nebudu opakovat argumenty, které už tady zazněly. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji dvě faktické, teď už tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Váchu, připraví se pan poslanec Kučera a poté pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych na těch 200 metrech možná ilustroval absurditu zákona. Já vám vysvětlím, proč je to 200 metrů. 200 metrů je to proto, že máme deset prstů. Kdybychom měli šest prstů, tak je to 180 nebo 240 metrů. To je jediný důvod, proč je to 200 metrů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych se s dovolením připojil k svému předřečníkovi kolegovi Fiedlerovi a chtěl bych vyzvat předkladatele, aby odpověděl na otázky, které tady zazněly. Aby na ně odpověděl v obecné rozpravě, protože chci upozornit, a myslím si, že to i pan předkladatel vnímá, že tady zazněly návrhy na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Jeden z takových návrhů jsem předložil já společně s klubem TOP 09 v projednávání před dvěma třemi měsíci, kdy jsme tady už jednali. To znamená, umožněte nám, pane předkladateli prostřednictvím paní předsedající, abychom mohli na vaše odpovědi také reagovat v prvním čtení a předtím, než zákon zamítneme, a vystupte v obecné rozpravě. Ty otázky tady jsou jasné, nebudu je opakovat, od těch nejabsurdnějších až po pragmatické, případně ještě rád doplním. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu další faktickou. S tou přichází pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, viděl jsem, že se pan senátor Bublan hlásí.

    Jenom doplním otázky, které tady zazněly, ještě o jednu. Proč tam nejsou hospody? Já si myslím, že na státní svátek je mnohem horší z hlediska výchovy dětí jít do hospody než do nákupního střediska.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Miholu, připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážení kolegové, nechci nějak jitřit atmosféru, protože naslouchám projevům zleva, zprava - skutečně jsou pohledy diametrálně odlišné. Je zřejmé, že se nedokážeme shodnout napříč Sněmovnou. A nedokáže se shodnout ani Evropa. V některých zemích prodejní doba omezená a regulovaná je, v některých není. Řekl bych, že je to tak zhruba napůl. Jsou ale také země, kde se to omezení nevztahuje pouze na státní svátky, ale také na neděle a také tyto země fungují normálně a neřekl bych, že jsou méně tržní než Česká republika nebo jiné země, které tuto regulaci odmítají.

    V této spleti názorů bych chtěl říct, že KDU-ČSL vnímá tento návrh jako příspěvek k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Byla tady řeč o prodavačkách. Já jsem si dal tu práci, protože si rád ověřuji teorii s praxí, vyrazil jsem do nejbližšího Tesca v Brně-Králově Poli. Obešel jsem věnec obchodů a ptal jsem se těch dam, které tam prodávají, jestli jsou spokojené, jestli je to baví, naplňuje a nebo jestli se jim ty neděle vyplácejí. Naprostá většina, vlastně skoro všechny kromě jedné říkaly, že by tam v neděli nejradši nebyly, že je rozhodně nikdo nepřeplácí. A jedna, která měla jiný názor, tak ho bez nějakého dalšího rozebírání vysvětlovala rodinnou situací, rodinnými důvody, asi tušíme jakými. Země jako Německo, Rakousko, Francie, země Beneluxu se mi skutečně nejeví jako méně tržní nebo nějak omezené proti České republice. Mluvím s těmi lidmi, když jsem tam na návštěvě. Nikdo nemluvil o nějakém jhu omezování osobní svobody nebo konci liberalismu a podobně.

    Co se týká předkladatelů, vždycky někdo předkládá a někdo se připojuje. Já bych jenom lehce podotkl směrem ke kolegům napravo. Opravdu chci jenom decentně. Nechci to jitřit. Před pár lety se tady chystal, nevím, jestli byl podán, návrh ze strany TOP 09 a Starostové. Je mi jedno, kdo se k tomu víc klonil, která část této strany, ale dá se to dohledat i na internetu. Je to prostě faktum.

    Co se týká kritických postojů k tomuto názoru, i já se připojuji k některým předřečníkům, poněvadž ani mně není jasný klíč výběru svátků, proč některých se to týká a některých nikoliv. Svatého Václava se to má týkat, Jana Husa ne. Tam to skutečně není řádně vysvětleno a ani plocha 200 metrů čtverečních, která je hraniční, tam není nějak analyzována nebo vysvětlena, což bych rád v návrhu viděl.

    V každém případě jsme připraveni podpořit tento návrh do druhého čtení, ale jsem si jist, že bez další práce na něm návrh není hotový a není dobrý, jak bychom si ho my představovali. Děkuji. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Váchu. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Vácha: Děkuju. Musím na to reagovat. Já jsem si samozřejmě taky obcházel obchody a ptal jsem se prodavačů a moje zkušenost je zase úplně jiná. Mně prodavačky v těch obchodech říkaly, že dostanou víc peněz za to, když jdou do práce v neděli, že dostanou dvakrát tolik peněz. Takže pane předsedo poslaneckého klubu TOP 09 (správně KDU-ČSL), skrzevá něžná ústa naší paní předsedající, možná že v tom Tescu jste obcházel právě ty obchody do 200 metrů čtverečních, to jsou ty malé obchody, kde prodavači příplatky nedostávají.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Semelovou. Jenom pro informaci panu senátorovi, jeho přihlášku mám v pořadí, ale nemůžu vám dát přednostní právo podle jednacího řádu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Dovolte, abych i já zareagovala na některé poznámky, které tady zazněly. V České republice je zhruba 800 tisíc lidí, kteří jsou zaměstnáni v obchodě, a řady z nich se týká navržená úprava, která by se měla vztahovat na zlepšení jejich pracovních podmínek s tím, že jde i o sladění pracovního a rodinného života. Toto je tedy jeden ze způsobů, jak tomu napomoci. Měli by mít tím pádem nárok na volno i o svátcích i v těchto profesích a věnovat se tedy rodině.

    Upozorňuji, že velká část těchto zaměstnanců jsou právě ženy. Podle průzkumů by volno o svátcích přivítalo 70 % zaměstnanců supermarketů. Stěžují si na to, že nemají čas na vlastní nákupy, že pracovním vytížením trpí jejich rodiny a zejména děti. Argumenty, které tady zaznívají především ze strany ODS, že má návrh zákona, resp. stát lidi vychovávat, určovat, co mají a nemají dělat, že občané už mají i tak dost komplikací. Vždyť ale právě ty komplikace tady způsobily vlády ODS a TOP 09, které by nejradši určovaly, co musí zaměstnanci dělat, že musí dělat od nevidím do nevidím za pár šupů a nemají mít žádné volno.

    Zároveň mi tady zní velice úsměvně z jejich strany to, že se tímto zákonem zamezuje vydělat pracovníkům. Prosím vás, oni by měli mít především takový plat, aby nebyli nuceni pracovat o svátcích, o nedělí, o přesčasech. A říkám, že to zní úsměvně ze strany ODS, případně TOP 09 už z toho důvodu, že právě tyto strany tady zavedly všechny možné škrty, které donutily zaměstnance k tomu, že musí dělat v době, kdy by mohli mít svoje volno.

    Je tady argument, že tady jsou povolání, kdy musí být zaměstnanci v práci. Ano, já to uznávám. Jsou to lékaři, jsou to řidiči autobusů, tramvají atd. Ale proč kvůli tomu nutit zaměstnance, kteří nemusejí být v této době v práci, proč je nutit, aby museli v té době pracovat?

    Pokud jde o argument ODS: Nechte jim svobodnou volbu. Ale tady jde právě o to, že oni nemají svobodnou volbu. Oni jsou nuceni právě o těch svátcích, o nedělích být v zaměstnání, v těch supermarketech, ve velkoobchodech. Osobně si myslím, že by měly být i ty svátky rozšířeny, kdy nebudou muset být v těchto obchodech, a měly by to být i soboty a neděle.

    Pokud jde o další argument, že odboráři si mohou vlastně vymoci vyjednat v kolektivní smlouvě omezení pracovní doby, díky vašim vládám se na mnoha místech, na mnoha velkoobchodech vytvořila taková situace, že lidé měli strach zakládat vůbec ty odbory, protože by mohli být vyhozeni z práce. A bohužel ten strach přetrvává dodneška.

    Takže udělejme společně něco pro to, aby se pracovní podmínky těmto lidem, kteří jsou zaměstnáni v obchodech, alespoň trochu zlepšily. (Potlesk několika poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Zahradníka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, paní místopředsedkyně. Paní Semelová nás teď chce poučovat. Myslím, že oni zase zaváděli pracovní soboty, to si všichni pamatujeme, to je nezajímalo, jestli lidé můžou odpočívat, nebo nikoliv.

    K tomu pracovnímu úvazku. Každý pracovník přece vědomě a svobodně podepisuje pracovní smlouvu se svým zaměstnavatelem a může se rozmyslet, zdali bude chtít vyhovět klauzulím té smlouvy a přijmout nařízení pracovat o svátku, nebo nikoliv. Za druhé - rozloha 200 metrů čtverečních, to je asi tak tři čtvrtiny téhle té místnosti.

    A pak tedy k výčtu těch svátků. Je tam leccos, je tam dokonce i Pondělí velikonoční. Ale proboha, proč tam není Hod Boží velikonoční, největší z křesťanských svátků v roce? Proč tam není Boží hod? To mi tedy nejde na rozum a to nemůžu pochopit. Asi socialisté a s nimi i komunisté nás tady zase chtějí regulovat. A tady se hodí výrok Ronalda Reagana: Když se něco hýbe, musí to být zdaněno. Když se to ještě pořád hýbe, musí to být zregulováno. A když se to konečně přestane hýbat, tak se to musí dotovat. Tak to doufám, pánové socialisté a komunisté, snad nechcete. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího řádně přihlášeného a tím je pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Původně jsem chtěl říci něco jiného, ale ke změně toku myšlenek mě pomyslně vyprovokovala paní kolegyně Marta Semelová, krásně rudě oblečená. To odlehčím. (Poslankyně Semelová má červené sako.)

    Paní kolegyně prostřednictvím paní předsedající, proboha, jak můžete obviňovat pravicové strany ODS a TOP 09, že nutí lidi, aby museli být v zaměstnání? Už jsem tady byl několikrát s kolegy v ideovém střetu, ale tady jsem jednoznačně na jejich straně. Vy nevíte, že máme zákoník práce, že máme jasná ustanovení o příplatcích, o tom, jak velké množství přesčasů za rok může být? Nevím jak vy, ale já sám jsem asi 12 let zaměstnával relativně malý tým zhruba 20 lidí a všechna tato ustanovení jsem sakra dobře musel dodržovat právě kvůli odborům. Takže nezlobte se na mě, ale vaše argumenty musím jednoznačně odmítnout.

    A obecně k debatě, kterou teď k tomu zákonu vedeme, chci vyjádřit svůj převažující liberální názor na tuto věc. Myslím, že mohu mluvit i za své kolegy a kolegyně v hnutí ANO. Když jsme tuto věc diskutovali u nás na klubu, tak tam ten názor převažoval. Prosím, nechme lidem svobodu a svobodné rozhodnutí, ať se sami rozhodnou, kdy a kam chtějí zajít, jestli chtějí nakupovat, nebo nechtějí. A argumenty o tom, že by měly být spíše rodiny spolu, že by měly sportovat nebo chodit za kulturou, přeci jim to nebudeme nařizovat a nutit je nějakými omezeními a regulacemi. Dobře, pojďme se bavit o podpoře kultury, o podpoře sportu atd. Ale nezakazujme, kdy kam mají chodit, a nerušme jim jejich svobodná rozhodnutí. O tom jsem bytostně přesvědčen.

    Myslím si, že návrh na zamítnutí zákona je správný a rozumný. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Koskuba. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, v krátkosti mohu navázat na to, co jsem zde řekl před drahnou dobou, kdy začala obecná debata o tomto návrhu zákona, a nestydím se za to, že jsem zde naznačil, že ho podporovat, ač se opět nálepkujeme, levice, pravice, tak ač jsem zleva, tak že ho podpořit nehodlám. Prostě nemohu. Důvody jsem zde řekl. Navíc mi dost usnadňuje roli můj předřečník, pan ctěný kolega Kolovratník, který přesně naznačil pohled, který já na tuto věc mám. A nemyslím si, že by to bylo proti levicovému smýšlení. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se pan poslanec Kalousek a poté pan senátor Bublan. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, až zase budete ztrácet trpělivost nad tím, že se vám nedaří projednat důležité body této sněmovny anebo to, co máte jako skutečné priority, a ne tyto pseudopriority, kterých jsme tady svědky, tak pak si stěžujte sami na sebe. Jestli pro vás je opravdu prioritou nakazovat lidem, kdy mají chodit nakupovat, a podnikatelům, kdy můžou mít otevřeno a kdy nemůžou mít otevřeno, a to ještě selektivně, tak potom skutečně s touhle vládou je to už velice špatné. Ještě jste tam měli zařadit významnou tržní sílu. To je také další hit vaší koalice, a pak se nedivte. Doufám, že aspoň zítra to neopepříte a že se budeme věnovat důležitému zákonu, a tím je státní rozpočet. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní je zde jedna faktická poznámka pana poslance Kučery.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Navázal bych na kolegu Laudáta víceméně ve dvou věcech. Ta první je, když se tady kolega Laudát rozhovořil o tom, co nám přinesli komunisté v těch akcích Z a v těch pracovních sobotách, tak oni nám ještě přinesli krásnou věc, jakým způsobem tu prodejní dobu regulovat. V úterý přijela masna, ve čtvrtek smíšené zboží. Takže to bylo úplně jasné. Nicméně to není úplně ten důvod, proč jsem vystoupil, nebo proč jsem chtěl vystoupit. Já bych navázal také na to, už to tady řekl pan kolega Laudát, jaké jsou priority této vládní koalice. My tady řešíme bod, u kterého bylo jasné, že se za prvé u něj rozpoutá poměrně velká debata. Za druhé je to skutečně socialistický - s dovolením - nesmysl. Nevím, jestli toto je skutečně priorita této vládní koalice, patrně je, když to zařadí jako první bod dnešního jednání. A chtěl bych upozornit, že my jsme před 14 dny přerušili v prvním čtení naprosto zásadní novelu zákona č. 114, zákona o ochraně přírody a krajiny, která je pro tu oblast ochrany přírody v tomto volebním období to nejzásadnější. A tento bod programu, tato novela se v tomto týdnu vůbec nedostane na program projednávání. Zato tady řešíme ten socialistický nesmysl - prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě. Takže bych ještě jednou vyzval vládní koalici, aby si srovnala své priority, a až se příště bude odvolávat na obstrukce opozice, tak aby si uvědomila, že ty obstrukce spíše vyvolává ona.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky prosím - pan poslanec Šidlo. Prosím.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já chci upozornit pana kolegu Kučeru, že za nás masna přijela v úterý a ve čtvrtek potraviny. Za vás za 25 let na vesnici nepřijede nikdo! A ti lidé jsou úplně bez potravin!

    A tady chci reagovat ještě na jednu věc. Honili jsme lidi do práce, to je pravda, a oni šli také svojí iniciativou, chtěli si vybudovat novou republiku po válce. Ale situace je taková, že dneska v podstatě ti lidé nemají práci. A to, co oni vybudovali, tak za 25 let jste si šikovně rozebrali!

    Děkuji za pozornost. (Hlasitý potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo s řádnou přihláškou pan poslanec Kalousek, po něm pan senátor Bublan.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: To je moc hezké slyšet, že někomu přece jenom bylo líp.

    Dovolte, dámy a pánové, abych se velmi krátce vyjádřil k tomuto návrhu zákona. Jistě znáte ten příběh z Knihy knih, kdy Mojžíš schází ze Sinaje a v rukou drží Archu Úmluvy a říká: Izraelité, mám pro vás celkem dobrou zprávu, těch dvacet božích přikázání jsem s Hospodinem usmlouval na deset, například jsem mu rozmluvil ten nesmysl, že tam bude "světiti budeš den sváteční nad 200 metrů prodejní plochy", tak to tam není. Na druhou stranu se omlouvám, "nesesmilníš" tam zůstalo. Tak nějak je to v Písmu.

    Uběhlo šest tisíc let a přichází pan poslanec Bublan a říká: To je škoda, prostě tahle regulační norma neměla vypadnout a já myslím, že bychom ji měli dát do moderního právního řádu, a dáme ji tam, protlačíme ji tam, i když ji vlastně nikdo nechce.

    Je tedy otázka, kdo to chce. Tak zákazníci to nechtějí, ti se chtějí svobodně rozhodnout, kdy budou chodit nakupovat. Obchodníci to také nechtějí, protože ti se chtějí svobodně rozhodnout, kdy chtějí mít otevřeno nebo kdy chtějí mít zavřeno, to je prostě jejich rozhodnutí. Zaměstnanci to kupodivu také nechtějí, protože přijdou o docela dobré možnosti slušného přivýdělku za mimořádné směny s příplatkem. Koneckonců i brigádníci přijdou o některé možnosti dobrého přivýdělku, brigádníci většinou z řad studentů. Komu to tedy zásadním způsobem prospěje? Hledejme alespoň někoho, pro koho to bude znamenat jednoznačný prospěch.

    Já doufám, že nebudu obviněn z paranoie, když řeknu, že jednu takovou skupinu nalezneme. To jsou velké pekárenské kapacity. Na tom jednoznačně vydělají pekaři, protože jak známo, tak řetězce a prodejny nad 200 metrů prodejní plochy chtějí každé ráno čerstvé pečivo. Svátek nesvátek. Takže když bude otevřeno ve svátek, tak ta pekárenská linka musí noc předtím zaplatit mimořádnou směnu s příplatky, aby druhý den ráno bylo na pultech čerstvé pečivo. Když bude zavřeno, tak holt ten zákazník si koupí to pečivo na dva dny a pekař ušetří tu mimořádnou směnu s příplatky na mimořádné lince.

    Takže pokud chceme podpořit velké pekárenské kapacity, tak hlasujme pro. Já si myslím, že je podpořit nechci, proto podporuji návrh na zmítnutí. Nechci být obviněn z paranoie, nechci říkat, že si pan ministr financí tenhle návrh objednal, ale minimálně by se měl tady přihlásit ke konfliktu zájmů a říct: Ano, já tady mám konflikt zájmů, protože bude-li tento zákon schválen, já ušetřím několik směn s nočními a mimořádnými příplatky. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Opálka, potom pan poslanec Hájek.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, on je ještě někdo, komu by to vyhovovalo. To jsou ti menší podnikatelé, které ty velké řetězce zatlačily, v některých případech zcela zničily. Ten paradox je v tom, že naše pravice horuje pro živnostníky a malé a střední podnikatele, ale vstup velkých řetězců v podstatě umrtvil nejenom malé obchody, ale i domácí produkci. Protože se dováží cizí pracovní síla prostřednictvím zboží, které bylo vyrobeno úplně někde jinde, a nám to komplikuje situaci. Toto se samozřejmě už vrátit nedá, takový je svět, tak to jde dál. Ale pak si ta pravice musí rozmyslet - podporuje domácí živnostníky, nebo nadnárodní řetězce? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČ.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Hájek. Po něm ještě dvě faktické poznámky, pan poslanec Laudát a pan poslanec Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych jenom krátce zareagoval na kolegu Kalouska. Mně se líbí, jak začal u Mojžíše a skončil u Babiše. To je hezké. To se musím také ještě tady naučit, že skutečně za všechno může Babiš.

    Ale co se týče těch pekáren, já také chodím nakupovat a musím konstatovat, že asi pan kolega Kalousek už nechodí nakupovat, protože si myslím, že 80 procent pečiva se dneska dělá z mražených polotovarů a ty obchody si to pečou samy. Takže pane Kalousku, až půjdete - prostřednictvím pana předsedajícího - někdy nakupovat, tak se podívejte, z čeho tu housku máte, jestli je to mražený polotovar, nebo houska z Penamu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Laudát. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. V logice toho, co tady zaznělo, tak to bychom měli zlikvidovat velká zemědělská družstva, protože také tím by se vytvořil větší prostor pro drobné zemědělce. Mohli bychom zlikvidovat velké řetězce například prodejen elektroniky, aby se uživili malí. Skutečně tohle vážně myslíte? Kde je ta hranice, kam půjdete? Copak i do těch velkých prodejen nedodávají čeští výrobci? Já nevím, já když jdu do Teska, tak tam vidím téměř všude celé baterie regálů, kde jsou kostelecké uzeniny. Tak já nevím. Já si myslím, že v dnešní době rozlišovat a vnucovat lidem kolikrát něco, co dokonce ani na tom trhu není. Vy jste tak dlouho měli plánovanou ekonomiku, až jste nezvládli ani plánování toaletního papíru. Jak říkal kdysi nebožtík herec a komik Dvořák, možná to bylo tím, že jste ho plánovali na hlavu, nikoliv na - tři tečky.

    Takže nechápu, co tady chcete tímto říkat. Ale opravdu je to až skoro komický návrh. Opravdu pojďte ten návrh zamítnout. Škoda času.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím, pan poslanec Kalousek, faktická poznámka.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom velmi stručnou odpověď k drobným živnostníkům. Můj strýc je drobný živnostník, antikomunista, jehož rodinu komunisté likvidovali včetně jeho živnosti dlouhá léta, a prodává na 203 metrech čtverečních prodejní plochy, takže já tady hlásím konflikt zájmu, protože on by se už samozřejmě dostal do té regulace. Ale dokonce i ti živnostníci hluboko pod 200 metrů jsou proti. A víte, proč jsou proti, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego? Protože tohleto jsou lidé, kteří vyznávají lidskou svobodu, a není lidské svobody bez ekonomických svobod. A je samozřejmě spousta norem, které nutně některé ekonomické chování musí regulovat. Ale každá zbytečná regulace každé ekonomické svobody ve svém důsledku omezuje svobodu lidskou. A to vadí i těm živnostníkům, kterých by se to netklo. To nevadí jenom komunistům ve všech politických stranách této Sněmovny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan senátor Bublan, po něm pan poslanec Karamazov.

  • Senátor František Bublan: Vážené dámy, vážení pánové, jenom abych možná trošku zkrátil tu debatu týkající se těch 200 metrů čtverečních a potom možná i těch vybraných svátečních dnů. Já vím, že je to takový neuralgický bod. I v Senátu kolem toho byla velká diskuse, proč zrovna 200 metrů čtverečních, kde jsme to vzali. My jsme to vzali ve francouzském zákonodárství. Ve Francii to tak mají. Tam to mají stanoveno na těch 200 metrů a tam se skutečně liší ten zákaz - nezákaz. Takže je to opsáno ze zákona francouzského. Samozřejmě bychom mohli zvolit i počet zaměstnanců nebo nějaké jiné kritérium. Ale je to velmi obtížné, a možná pokud to pustíte do druhého čtení a budete mít nějaký lepší nápad, tak se k němu rád přikloním. Ale těžko hledat nějaké řešení.

    Tady jde o to, že ty malé prodejny, těm ten zákon nepřikazuje, aby měly otevřeno. Ony mohou mít také zavřeno. Ale většinou jsou to prodejny rodinné, kde si ti lidé sami zvolí, jestli chtějí mít volno, nebo jestli chtějí mít otevřeno. Takže ta volba tam stále zůstává, kdežto u velkých prodejen si to zaměstnanci zvolit nemohou. Ti mají smůlu, ti zkrátka musí do práce a jsou případy, že když odmítnou, tak jsou potom bez práce úplně.

    Potom ještě k těm svátkům. Já také nejsem nakloněn tomu, ale nakonec to bylo prohlasováno, že je tam Velikonoční pondělí, což je pohanský svátek, ten nemá s Velikonocemi jako s křesťanským svátkem příliš mnoho společného. Ale i tento zákon byl tak trošku koncipován za nějakého možná tichého nebo slabého souhlasu představitelů supermarketů a oni se spíš přikláněli k tomu Velikonočnímu pondělí. Nevím proč, mají to asi nějak spočítáno, že je to pro ně lepší. Ale i tady je určitý prostor abychom - nebo abyste vy měli možnost ty svátky nějak změnit, zredukovat na ještě menší počet, nebo ještě možná zvýšit na těch jedenáct nebo dvanáct státních svátků, kolik jich máme. Je to taková těžká volba. My jsme se snažili, aby tam byly zastoupeny takové ty klasicky křesťanské svátky a potom aby tam byly svátky, které zdůrazňují nebo připomínají českou státnost. Takže tyto dvě kategorie jsou tam částečně zastoupeny.

    Takže to jenom k tomu, potom možná ještě ten zbytek bych řekl v závěrečném slovu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kučera, faktická poznámka.

  • Poslanec Michal Kučera: My jsme celou řadu odpovědí neslyšeli od pana senátora. Já bych možná připomenul další bod, který je poměrně důležitý, a myslím si, že pro menší města naprosto zásadní. Tady v návrhu zákona se zmiňuje to, že to neplatí pro lékárny, což je samozřejmě správné. Lékárna dnes plní v sobotu a v neděli v menších městech, tam, kde nejsou velké nemocnice, tam plní tu službu lékárenské pohotovosti minimálně od osmi od rána do osmi do večera, kdy je otevřeno to nákupní centrum.

    Zeptal bych se pana senátora, pokud mi bude věnovat chvíli (obrací se ke stolku zpravodajů) - pravděpodobně ne, asi ho moc nezajímá tohleto pojednávání - jak to bude tedy s těmi lékárnami v nákupních centrech. Nákupní centrum tedy bude zavřeno, protože je nad 200 metrů, a jestli v tom objektu bude otevřena pouze ta jedna lékárna, nebo jestli ta lékárna se taky zavře. Myslím, že to je naprosto zásadní věc. Ono to v tuto chvíli zní jako věc triviální, ale když si představíte situaci na malém městě - desetitisícové město, tak v sobotu a v neděli lidé chodili do lékárny do toho Kauflandu, do Teska či jiných obchodů. Dneska zavřeme tento hyperkrám - co se stane s lékárnou? Zavřeme ji taky? Nebo to máte vymyšleno nějak jinak, pane senátore? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Koskuba.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Opravdu velmi krátce. Opravdu napjatě jsem čekal, jaké bude zdůvodnění pana senátora Bublana jako předkladatele. Mně to, co tady bylo sděleno, pouze přesvědčilo o tom, že sám není tak úplně přesvědčen o tom, o správnosti a argumentech této novely. Nemusí samozřejmě se mnou souhlasit.

    Přiznám se, že až nyní jsem si trošku podrobněji pročetl důvodovou zprávu, která provází sněmovní tisk 275. Doporučuji to, kolegyně a kolegové, vám všem. Tam snad není žádné zdůvodnění. Je to velice strohé, neztratíte s tím moc času.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Koskuba a po něm ještě jedna faktická - paní poslankyně Černochová. Než dorazí pan poslanec, tak omluvím pana poslance Farského - prodloužím jeho omluvenku až do 16. hodiny. Pan poslanec Černoch se omlouvá od patnácté až do konce jednání ze zdravotních důvodů.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, už jenom ve stručnosti.

    Jsem rád, že tady opakovaně zazněl problém velkých nákupních center, která nyní tvoří často centrum satelitních měst, a je tam spousta drobných podnikatelů z tohoto pohledu, kteří, nebude-li mít otevřeno ten gigant, přijdou o práci, protože zákazníci nebudou. To je pohled, který bych rád slyšel, jak to bude řešeno. A jsem třeba upřímně rád, že u nás v nákupním centru vyrostla i pobočka České pošty, takže kromě lékárny má člověk v sobotu, v neděli, protože - neurazte se - řada z nás má povolání, kdy se prostě domů dostaneme až ve svátek, kdy můžeme vyřídit své věci.

    Ale já bych měl, dámy a pánové, takový obyčejný návrh. Jestliže projde tento zákon a budete ho řešit v druhém čtení, co kdyby ti, kteří ho prosadí, a pak my jako celek šli cestou, že příklady táhnou. Připomenu takovou maličkost. My se zde často nemůžeme dohodnout, o některých bodech diskutujeme velmi dlouho a já si třeba zde nemyslím, že to je na škodu, ale s námi tady dlí řada obyčejných, v uvozovkách obyčejných zaměstnanců Poslanecké sněmovny. Takže jestli míníme chránit jiné, tak já mám takový návrh: Až si tu zase zvednete ruce, že budeme jednat po 21. a 24. a 6. hodině ranní, co kdybychom ve večerních hodinách propustili alespoň, jak říkal kolega Kalousek, ty zaměstnance z bývalých náleven domů a zbyli tady jenom s těmi, co jsou zde zcela nezbytní k provozu Sněmovny? Možná si pak uvědomíme, o co přicházíme. Ale těm našim zaměstnancům bych to z duše přál. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Nevím, jestli ten můj dotaz na pana senátora Bublana zapadl, každopádně odpovědi jsem se nedočkala. Ptala jsem se, jakým způsobem se bude v případě, že bude tento zákon přijat, posuzovat tržnice Sapa, kde je na jednom místě několik desítek, možná stovek podnikatelů s různými identifikačními čísly. Jak se bude posuzovat zákon na tuto tržnici? Myslím si, že i pan senátor Bublan ví, proč se na to ptám, protože jako bývalí kolegové v minulém volebním období v bezpečnostním výboru jsme se opakovaně právě i bezpečnostní situací ve vietnamské tržnici Sapa zabývali. Moc pěkně prosím pana senátora, aby mi odpověděl.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan poslanec Karamazov, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh na omezení prodejní doby je dalším ze série opatření, které má jasný cíl - omezit naši svobodu. Levice ráda reguluje osobní život lidí. Teď si usmyslela, že bude nařizovat, jakým způsobem máme trávit volný čas, když o některých svátcích má být ve větších obchodech zavřeno.

    Osobně nejsem velký příznivec trávení volného času nakupováním. Sám raději vyrazím za sportem nebo do přírody. Nikdy by mě ale nenapadlo nutit ostatní, aby do přírody chodili se mnou, když raději dělají něco jiného. Ano, třeba nakupují. Možná je to jejich koníček, možná ale nemají jinou možnost, možná mají čas si v klidu rozmyslet co koupit a porovnat nabídky jen ve dnech volna. To ale senátory, kteří pro návrh hlasovali, zjevně nezajímá. Asi mají času na nákupy ve všední dny dostatek.

    Tento návrh je samozřejmě nebezpečný z principu. Vláda přestává oddělovat veřejný život a soukromý život. Stále častěji nám nyní chce stát nařizovat, jak se chovat v soukromém životě. Do toho ale instituce nemají strkat nos. Jedná se totiž o prostor každého člověka, na který stát nemá nárok. Pokud si tento prostor stát uzurpuje, svoboda se mění v totalitu. Zatím nám někteří politici chtějí nařizovat, co ve volném čase nedělat - nenakupovat. Jsme ale jen krůček od toho, kdy nám budou chtít přikazovat, co ve volném čase dělat. Nerad bych se vracel do doby vynucených účastí na takzvaně spontánních oslavách Svátku práce či k povinnému vyvěšování vlajek, ať už mají barvu rudou, či modrou.

    Stát by měl omezovat a postihovat takové jednání, které je škodlivé nebo nebezpečné. Co je ale nebezpečného na nakupování o státním svátku? Čemu koupěchtiví občané škodí? Snad ekonomice, která díky vyšší spotřebě roste? Snad zaměstnancům obchodu, kteří si obvykle berou směny o svátcích dobrovolně -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se velmi odmlouvám. Prosím levou část sálu, aby se usadila a nediskutovala.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Snad zaměstnancům obchodu, kteří si obvykle berou směny o svátcích dobrovolně, protože jsou spojeny s lepším finančním ohodnocením? Proč je to levice, která škodí zaměstnancům a má záměr zrušit pracovní místa? Protože k rušení pracovních míst dojde. Na menší počet prodejních hodin bude logicky zapotřebí méně zaměstnanců. Proč se zabýváme neexistujícími problémy, místo abychom hovořili o výzvách dneška a čelili jim?

    Vyzývám proto členy Sněmovny, aby si tyto otázky položili a zbytečně nebrali občanům svobody, které tak těžko získávali. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci. Pan předseda Stanjura. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych navázal na pana kolegu Fiedlera. Chtěl bych požádat pana senátora, našeho bývalého kolegu, protože on přesně ví, jak to tady chodí, aby trošku rozvinul tu důvodovou zprávu, protože kdyby to nebylo skutečně v tisku, v oficiálním tisku, tak bych měl podezření, že je to pokus o ironii či satiru. A já vám to klidně odcituji, abychom věděli, co nám tady ctěná horní komora poslala za odůvodnění:

    Co se týká výdajů ze státního rozpočtu a jiných veřejných rozpočtů, budou spočívat v nákladech na správní dozor nad dodržováním zákona. - Tečka, žádné číslo.

    Příjmy státního rozpočtu budou sníženy o zdanění zisku z tržeb z prodeje ve svátek. - Žádné číslo. Co tak DPH? Já myslím, že je evidentní, že to není jenom zisk z tržeb, ale zní to tak jako hezky, že někomu snížíme ten podezřelý zisk z tržeb. Žádné číslo.

    Lze však předpokládat - to je předpoklad většiny senátorů -, že větší část tržeb se přesune do menších prodejen a do standardní prodejní doby, a proto k výpadku z daní nedojde. - Všimněme si té argumentace. V první větě říkají naši ctění kolegové, že dojde k výpadku daní, i když to nespecifikují, a ve druhé větě říkají, že k žádnému výpadku daní nedojde. Tak buď platí věta první, nebo druhá. Obě tyto věty nemohou platit současně.

    Na druhé straně lze předpokládat vyšší příjem v oblasti turismu a služeb poskytovaných v oblasti volnočasových aktivit. -Tak zřejmě budeme platit za ten vstup do přírody, jinak nevím, argumentují tak hezky, jak lidé budou chodit do přírody, když nebudou nakupovat, ale když se předpokládá zvýšení příjmů a tržeb, a tím pádem i daní, tak se za to zřejmě bude platit. Zase žádné číslo.

    Takže potom po pravdě, a to je třeba ocenit, říkají: Nároky na státní rozpočet jsou předem neodhadnutelné, avšak minimálního rozsahu. - To je také hezká věta, velmi nelogická. Odhadnout to neumíme, ale víme, že to bude minimální rozsah. Když někdo tvrdí, že to bude minimální rozsah, tak podle mě už to je odhad. Ale senátoři říkají, že to není odhad, ale přitom autoritativně tvrdí, že to je v minimálním rozsahu.

    A to je všechno. Ale nemluvíme o těch příjmech z toho turismu, to už není nic. To byl první odstavec.

    Dopad na hospodářské subjekty, dotčené podnikatele, bude spočívat na jedné straně v omezení tržeb z prodejů ve svátek, na druhé straně v úspoře mzdových nákladů a části režijních nákladů. To se však týká jen velkých podnikatelů. Dopad na malé a střední podnikatele bude kladný, neboť zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů. - Tak já nevím, jestli je to podpůrné stanovisko k tomu návrhu zákona, nebo naopak věta, kdy bychom měli být obezřetní, že někdo chce zákonem omezit konkurenci a sám se k tomu hlásí. To byl druhý odstavec důvodové zprávy.

    A přijde poslední: Sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade - pozor: kdo? - Evropská unie zvýšený důraz. Pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života. Konec důvodové zprávy.

    A teď bez legrace. Je to důvodová zpráva, nebo je to pokus o satiru či ironii? Já si opravdu nejsem jist. Ale dozvěděli jsme se, že 200 metrů je opsáno z Francie. Tak když tady pan kolega poslanec Junek říká, že třeba by cyklisté mohli mít 0,5 promile, protože mimo jiné ve Francii, tak vláda říká ne, to nám závidí, že to nemáme. Když tady my něco navrhujeme třeba ohledně rychlosti, tak se zase řekne - ve Francii to není. Takový argument, že my jsme dali 200, protože 200 mají Francouzi, a pokud chcete, kolegyně a kolegové, tak si to v těch výborech změňte, svědčí o té kvalitě návrhu více než nějaká sofistikovaná kritika z řad opozice.

    Když si přečtete důvodovou zprávu a uslyšíte, že to je stejné jako ve Francii, tak my nemůžeme hlasovat jinak než pro zamítnutí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pana předsedy Kalouska a potom ještě pan poslanec Fiedler.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já vzhledem k těm zahraničním autoritativním vzorům bych chtěl poprosit předkladatele, jestli by nám nemohl říci, jak je to v Chorvatsku. (Smích zprava.) Žádná větší autorita tady není.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Fiedler. ***

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Přiznám se, že před dnešním projednáváním jsem neměl tak úplně jasno, jak se tady k této novele zákona postavíme. A říkali jsme to i na naší tiskové konferenci, že náš poslanecký klub v tomto není jednotný a budeme hlasovat volně. Ovšem po tom, co jsem tady slyšel tuto diskusi a argumentační smršť a sílu, jsem nabyl přesvědčení, že tak jak říká stranický kolega pana předkladatele, tento legislativní paskvil je třeba zamítnout. A dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení. (Potlesk části poslanců z pravé strany sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Stejně tak učinilo již několik vašich předřečníků, takže ten návrh je tady evidován. Pokud se nikdo další nehlásí do obecné rozpravy, tak obecnou rozpravu končím a zeptám se na závěrečná slova. Pan senátor, prosím.

  • Senátor František Bublan: Vážené dámy, vážení pánové, ten spor je skutečně ideologický. Ono to tady zaznělo, bylo tady několik poznámek o svobodě, o hrozbě sociálního inženýrství a o tom, že se to liberálně tržní hospodářství s tím vypořádá samo, s tou poptávkou a nabídkou. Já nejsem nepřítel tržního hospodářství, ale i ono musí mít nějaká pravidla a nějakou základnu. A o té základně, a tady bych chtěl možná ještě nějakou větu říct - záleží, na čem to budeme mít postaveno. Tady se mluví o těch prodejnách: zavřeme, otevřeme. Ale ty prodejny, to není nějaká věc, nějaký předmět. V těch prodejnách jsou lidé. A kvůli těm lidem, kvůli těm zaměstnancům, kvůli těm prodavačkám, skladníkům, kvůli těm je tento zákon koncipován. Nejde o ty prodejny, ale jde skutečně o ty lidi. Nejde o ty nakupující nebo nenakupující, ale o ty, kteří tam musí ty svátky trávit.

    Já bych si dovolil jeden citát -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím kolegy, aby nevykřikovali. Pokud někdo má co sdělit, tak ať se přihlásí.

  • Senátor František Bublan: "Ekonomika a ekonomická základna je základem společnosti, který determinuje vše ostatní včetně morálky a kultury. Vše ostatní je jenom nadstavbou ekonomického základu, případně falešným svědomím a celospolečenskou iluzí." Pokud budeme mít jako základnu ekonomiku, tak skutečně můžeme tady hovořit, tak jak jsem tady slyšel z té pravé strany. Ale tento citát je z Karla Marxe. Tak to jenom na to, abyste věděli, jaké myšlení nebo jakou základnu chceme pro naše další směřování společnosti mít.

    Mám tady několik poznámek k tomu, co tady zaznělo. Pan poslanec Kučera říkal, že je to záležitost katolických zemí. Skutečně ty okolní země možná vycházejí z katolické tradice, ale třeba taková Itálie nebo Irsko, a to jsou hodně silné katolické země, tak tam to regulováno není. Tam žádný zákon nezakazuje mít otevřeno. Tam to dělají sami od sebe. Tak v tom je ten rozdíl. A když se podíváme na mapu Evropy, jak je to v jednotlivých zemích, tak tam, kde není žádná regulace, tak kromě naší republiky jsou to ještě balkánské země, potom Pobaltí a Švédsko. A samozřejmě Irsko, o kterém jsem mluvil. Jinak ostatní země mají buď plnou regulaci, jako je Německo, Rakousko, Maďarsko, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Portugalsko, anebo částečnou, přičemž náš zákon by skutečně patřil do kategorie částečné regulace. A to mají země, jako je Španělsko, Francie, Švýcarsko a další. Takže bychom se jaksi příliš nelišili od těch ostatních zemí.

    Pan poslanec Stanjura říkal, že v Senátu to vyšlo z dílny sociální demokracie. Není tomu tak. Bylo to schváleno napříč politickým spektrem, a dokonce jeden senátor za Občanskou demokratickou stranu tento zákon podpořil. Nebudu ho jmenovat, abyste ho nevyloučili z vaší strany.

    O výběru svátků už jsem mluvil. Skutečně je to věc trošku takového posouzení. Pokud nabudete nějakého jiného dojmu, myslím si, že pozměňovací návrh v tomto směru by nebyl příliš obtížný.

    Víte, tady se straší tím, že lidé přijdou o práci. Jedná se o sedm dnů v roce. Sedm dnů. Je to skutečně malý výčet. Nehledě k tomu, že tak jak jsem pozoroval v posledních dvou nebo třech letech, tak velké obchodní řetězce už mají zavřeno na Boží hod vánoční, dokonce i na ten druhý vánoční svátek anebo na Nový rok. Takže tím by se to trošku zmenšilo, pokud k tomu přidáme ještě nějaké státní svátky, tak nějaký velký zásah do té ekonomiky nebyl. A stejně tak by to nemělo vliv na zaměstnanost.

    Já jsem několik let pracoval i v potravinách, v zásobování, tak vím, jak to chodilo. Když byl nějaký svátek, tak samozřejmě nákupy v předchozích dnech byly větší, to znamená i tržby byly větší. On ten ekonomický dopad, pokud nějaký bude, tak bude naprosto minimální nebo možná i žádný. Protože víme, jak u nás se nakupuje, když je nějaké volno, tak lidé nakoupí možná třikrát tolik, než potřebují. Ale už jenom vidina volných dnů je žene k tomu, aby si nakoupili více. Takže v tomto směru se ničeho neobávám.

    A paní poslankyni Černochové, jak to bude se Sapou. To skutečně nevím. To záleží na tom, jak ten zákon bude vypadat, jestli tam bude 200 metrů, nebo tam bude počet zaměstnanců, nebo tam bude nějaké jiné kritérium. Ale určitě těch sedm dnů v roce, pokud bude Sapa otevřená, tak to nebude mít vliv na bezpečnost, to je záležitost daleko hlubší a problematičtější.

    Já bych, dámy a pánové, k tomu už nechtěl více mluvit. Pokud se rozhodnete propustit tento návrh do druhého čtení, tak určitě tam bude prostor na velkou diskusi, případně na možná i lepší řešení některých problematických míst. Věřím tomu, že k tomu přistoupíme, jako že je to zákon pro zaměstnance, nikoliv pro nás, kteří nakupujeme nebo chceme svátek strávit nějakým jiným způsobem, ale je to skutečně pro ty ženy, většinou ženy, které jsou v těch obchodech a které po tom volají. A já, co jsem viděl nějaký průzkum veřejného mínění, tak většina zaměstnanců je pro to, aby se omezení, aspoň takové částečné, uskutečnilo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana zpravodaje o závěrečné slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Já si skutečně splním jenom roli zpravodaje. V první části projednávání v obecné rozpravě 9. prosince 2014 vystoupilo 14 poslanců s faktickými poznámkami, někteří potom opakovaně, a zazněl jeden návrh na zamítnutí návrhu zákona již v prvním čtení. V dnešní obecné rozpravě vystoupilo 16 řádně přihlášených poslanců a 24 vystoupilo s faktickými poznámkami. Během této diskuse zazněly čtyři návrhy na zamítnutí návrhu zákona již v prvním čtení. Takže to je vše ke zpravodajské informaci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji a přikročíme tedy k hlasování. Padl zde několikrát návrh na zamítnutí. Já vás všechny odhlásím, prosím o novou registraci. A budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Kvorum se ustálilo.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 98, přihlášeno je 157, pro 67, proti 74. Tento návrh nebyl přijat. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já navrhuji výbor sociální a rozpočtový.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to jsou tedy dva návrhy. Dále? (Nikdo se nehlásil.) Budeme tedy hlasovat.

    Nejprve budeme hlasovat o přikázání výboru sociálnímu.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 100. Přihlášeno je 161, pro 153, proti 3. Návrh byl přijat.

    Ještě byl návrh na přikázání rozpočtovému výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro rozpočtový výbor, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 101. Přihlášeno je 161, pro 50, proti 58. Tento návrh nebyl přijat.

    Tím jsme vyčerpali všechna hlasování. Pan poslanec Volný? Moment. Já pouze konstatuji, že jsme tento návrh přikázali výboru hospodářskému jako garančnímu a dále sociálnímu. Tím končím projednávání tohoto bodu.

    Než otevřu bod 21, dám slovo panu poslanci Volnému.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, nyní musím splnit jednu povinnost, musím říci, že je to velice milá povinnost. Sděluji s velkým ulehčením: Chtěl bych požádat tuto Sněmovnu, aby vzala na vědomí, že podle § 86 odst. 6 beru zpět návrh novely zákona 202 o loteriích, tedy sněmovní tisk 437. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Sněmovna byla informována a můžeme tedy pokročit k bodu

    Prosím pana ministra zemědělství, aby se ujal slova.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Dobrý den, vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové. Dovolte, abych uvedl na dnešním jednání Poslanecké sněmovny ve druhém čtení tisk číslo 418. Jak již jsem zmiňoval, tak tento tisk tady byl projednáván opakovaně, dovolím si přesto mít tu úvodní slovo, které shrne některé nové skutečnosti, které se v průběhu prázdnin odehrály.

    Cílem tohoto materiálu je implementovat víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 až 2020, který byl dne 12. 8. 2015 schválen Evropskou komisí. Víceletý program podpory byl vypracován Ministerstvem zemědělství a schválen vládou České republiky dne 6. 8. 2014 usnesením číslo 655. Podpora, která je poskytovaná v současné době podle stále ještě platné nenovelizované legislativy, je založena na předchozím víceletém programu podpory, jehož platnost skončila dne 30. 6. 2015. Od té doby až do okamžiku, kdy nabude účinnosti předložená novela zákona o spotřebních daních, bude v České republice v důsledku významného prodloužení projednání návrhu v Poslanecké sněmovně poskytována překompenzovaná podpora. Ta je nyní nejen nepřiměřeně vysoká, ale je čerpána také ve prospěch biopaliv, která jsou využívána k plnění povinnosti nízkoprocentního přimíchávání.

    Evropská komise uložila České republice přijmout nápravná opatření nejpozději do 1. 1. 2016 a zároveň zajistit, aby Česká republika po přechodnou dobu stanovila navýšené sazby spotřební daně tak, aby došlo ke zpětné kompenzaci neoprávněně poskytnuté podpory. V případě, že by nedošlo k zajištění příslušných nápravných opatření, tedy přijetí tisku 418 a souvisejících požadovaných úprav dle rozhodnutí Evropské komise do 1. 1. 2016, vystavuje se Česká republika riziku sankcí ze strany Evropské komise. Od 1. 1. 2016 vstoupí v platnost nové znění evropských pokynů pro státní podpory, jejichž článek 114 jasně deklaruje, že nadále není přípustné započítávat do plnění povinností nízkoprocentního přimíchávání vysokoprocentní biopaliva s podporou. Proto je nutné stoprocentní oddělení povinnosti přimíchávat od podporovaných biopaliv. Tím dojde k značnému poklesu objemu dotovaných biopaliv a k předpokládané úspoře státního rozpočtu.

    V souladu s rozhodnutím Evropské komise by dále v období od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2017 měly být sazby spotřební daně následující: Pro FAME B100 4,59 Kč/litr a pro směsnou motorovou naftu 9,263 Kč/litr. Výše vratky spotřební daně u lihu využitého pro výrobu etanolu E85 by měla činit 10,229 Kč/litr. Po skončení tohoto přechodného období by měly být sazby spotřební daně následující: U FAME B100 2,19 Kč/litr, u směsné motorové nafty 8,515 Kč/litr a vratka u lihu E85 by měla být 10,97 Kč/litr. Úroveň přiměřenosti podpory bude každoročně vyhodnocována a v případě zajištění další překompenzace dojde k příslušné úpravě sazeb spotřební daně.

    Kromě daňového zvýhodnění biopaliv obsahuje předložený návrh zákona také zavedení průběžného sledování plnění povinnosti dodavatele pohonných hmot přimíchávat do pohonných hmot, které uvádí na český trh, biosložku. Pokud dodavatel pohonných hmot stanovenou povinnost v průběhu kalendářního roku nesplní, bude povinen poskytnout jistotu z nedodaného objemu biopaliv. Tato jistota se v případě nesplnění roční povinnosti tohoto dodavatele započte na pokutu z nedodaného objemu biopaliv. Zkrácení stanoveného období významným způsobem přispěje k omezení nakládání s biopalivy v rozporu se zákonem o ochraně ovzduší. Zároveň dojde ke snížení výše případného nedoplatku na pokutě z nedodaného objemu biopaliv v případech, kdy dodavatel pohonných hmot dlouhodobě uvádí na českých trh pohonné hmoty, aniž by zákonem stanovenou povinnost ve sledovaném období splnil.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. My jsme v prvém čtení tento tisk přikázali rozpočtovému výboru jako garančnímu a dále ještě zemědělskému a výboru pro životní prostředí. Příslušná usnesení vám byla rozdána jako tisky 418/1 až 5. Prosím tedy nejprve zpravodaje garančního výboru, tedy rozpočtového, pana poslance Kalouska, aby nás informoval o projednání tohoto tisku ve výboru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jen připomenu, že tento tisk novelizuje dva zákony: zákon o spotřební dani a zákon na ochranu ovzduší. Rozpočtový výbor tento tisk projednal a doporučuje ho Poslanecké sněmovně schválit ve znění přijatého pozměňovacího návrhu. Podotýkám, že tento pozměňovací návrh, který rozpočtový výbor přijal, je v podstatě reflexí novelizačního schválení, tzn. dodatečně se vlastně dodává to, co bylo dojednáno a notifikováno s Evropskou komisí.

    Nad rámec této zpravodajské zprávy si dovoluji podotknout, že já jsem byl v menšině, já s tímto usnesením osobně nesouhlasím, hlásím se proto do obecné i do podrobné rozpravy, abych vyjádřil svůj názor a předložil svůj avizovaný pozměňovací návrh. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Turečka. Připraví se pan poslanec Kučera, který je zpravodajem výboru pro životní prostředí.

  • Poslanec Karel Tureček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych vás seznámil s usnesením zemědělského výboru z 23. schůze tohoto výboru. Zemědělský výbor 14. října 2015 projednal návrh sněmovního tisku 418 a přijal následující usnesení. Zemědělský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, schválit ve znění pozměňovacích návrhů.

    Pozměňovací návrh je reakcí na notifikaci Evropskou komisí. Tolik k usnesení zemědělského výboru. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já tady pana poslance Kučeru nevidím. Vidím. Vybavím ho i příslušným dokumentem. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám přednesl 75. usnesení výboru pro životní prostředí z 26. schůze ze dne 14. října 2015. Výbor pro životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby ho schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, jejichž obsah máte ve sněmovním dokumentu. Současně pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku nejprve pana poslance Kalouska a potom dalších. Děkuji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se pokusím být velice stručný, protože diskuse proběhla dlouze a vášnivě, nicméně je přece jenom některé věci po čase třeba zopakovat.

    Jako zákon zvaný šrotovné, který přijala celá řada evropských států, vstoupil do historie jejich právních řádů jako zákon na podporu automobilového průmyslu, tak nepochybně tento zákon, až bude schválen, vstoupí do historie našeho právního řádu jako zákon na podporu skupiny Agrofert. Ten jediný rozdíl v tom je ten, že nikde v zemích, kde bylo přijato šrotovné, vlastník automobilového koncernu nebyl současně ministrem financí a prvním místopředsedou vlády. Jinak se jedná o to samé.

    Já si dovolím jenom připomenout, jak mechanismus využívání biopaliv funguje teď a jak bude fungovat, až bude tato norma přijata. Nyní je to tak, že máme povinné přimíchávání, které je dáno evropskou směrnicí, která nám nařizuje přimíchávat zhruba 6 % bionafty do nafty a 4,2 % biolihu do lihu, a tyto přimíchávané složky nejsou nijak daňové zvýhodněné. Vedle toho probíhá prodej vysokoobjemových biopaliv, které jsou zcela oproštěny od daně, to znamená, že je tam významná veřejná podpora, protože jsou daňově zvýhodněné. Distributor má povinnost prodat během kalendářního roku na objem fosilních paliv určitý objem biopaliv, který odpovídá povinnému přimíchávání, a má podle současného práva právo to, co prodá jako čistou, daňově zvýhodněnou složku, odečíst si od toho povinného přimíchávání. Velcí distributoři něco odečtou, něco přimíchají, něco prodají volného. V extrémním případě si lze představit, a skutečně k tomu dochází u celé řady distributorů, že prodají tolik čistých biopaliv, že už vůbec nemusí přimíchávat, protože povinnost splnili prodejem daňově zvýhodněného čistého biopaliva. Prostě se to může stoprocentně od sebe odečíst.

    Teď dochází k novele, která mírně snižuje veřejnou podporu a ta dosud nezdaněná vysokoobjemová čistá biopaliva zdaněná budou, ale budou zdaněná natolik vlídně, že na trhu budou stále cenově velmi konkurenceschopná a budou stále levnější než fosilní biopaliva, ale o 70 % se snižuje ono dobrodiní možnosti si odečíst. To znamená bez ohledu na to, kolik jsem jako distributor prodal čistých biopaliv, tak jsem povinen míchat v minimálním objemu těch 70 %, to znamená ne už 6 % bionafty, ale 4 % bionafty, ne už 4,2 % biolihu, ale 2,8 % biolihu, ale míchat musím, kdybych čistých biopaliv prodal desetkrát víc, než je moje povinnost. Jinými slovy o 70 % tahle novela snižuje možnost stoprocentního odečtu, z čehož logicky vyplývá, že v extrémním případě až o 70 % vzroste poptávka biopaliv na trhu, neboť ta čistá biopaliva vzhledem k tomu, že budou cenově konkurenceschopná díky té veřejné podpoře, budou levnější než fosilní, se budou se prodávat dál. Zeptejte se třeba předsedy Svazu podnikatelů v dopravě a průmyslu pana Hanáka, který provozuje velkou logistickou firmu. On říká: "Ano, já na to jezdím, protože to je šest korun na litr. Kdo mi to dá?" Já se mu nedivím. Kdyby to nebylo šest korun na litr, tak na to samozřejmě nejezdí.

    Jinými slovy tenhle kšeft pojede dál, protože to bude výhodné a cenově konkurenceschopné ne proto, že výrobce něco dodává konkurenceschopné, ale že to je podpořeno veřejnou podporou. A vedle toho bude stejně, ať už se toho čistého prodá jakékoliv množství, existovat nově povinnost přimíchat aspoň 70 %, to znamená objektivně odbyt vzroste ve prospěch výrobce. Na tom samozřejmě nevydělá nikdo jiný než výrobce. Zrovna tak jako na veřejné podpoře nevydělá nikdo jiný než výrobce. Já jsem slyšel řadu vládních činitelů, kteří se dívali do kamery, skoro to vypadalo, jako že to myslí vážně: Výrobce z toho nic nemá, protože daňová úleva jde k distributorovi. To účtuje distributor. To je samozřejmě pravda. A distributorovi je úplně jedno, jestli prodává daňově zvýhodněné biopalivo, nebo drahé fosilní palivo, ale není jedno výrobci, jestli jeho biopalivo bude díky veřejné podpoře konkurenceschopné, nebo nebude.

    To je úplně stejné jako se šrotovným, které občas uvádím jako příklad. Příspěvek na nákup nového auta nikdy nebyl formulován jako příspěvek chudým automobilistům, aby si mohli koupit auto, protože oni čerpali tu výhodu, ale vždy to bylo zcela správně prezentováno jako podpora automobilovému průmyslu. Protože díky příspěvku šla auta na odbyt. Kdyby tady nebyla veřejná podpora, kdyby tady nebyla daňová úleva pro čisté biopalivo, tak to prostě výrobce neprodá, protože nebude konkurenceschopný. Protože mu na to všichni přidáme ze svých kapes miliardy, tak to výrobce prodá, protože díky naší veřejné podpoře výrobce bude dodávat cenově konkurenceschopný výrobek. Je to jednoduché, čisté jako facka, myslím, že tomu všichni rozumějí, jenom prostě někdo nechce pravdu slyšet. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Teď tu je jedna faktická poznámka - pan poslanec Rais. Potom přednostní právo pana předsedy Stanjury a potom řádná přihláška pana poslance Pavery. Vaše dvě minuty, prosím.

  • Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Chci ujistit pana poslance Kalouska, že i pan poslanec Rais se vyvíjí, takže jsem se posunul ve svých pozměňovacích návrzích kousek dál a v rozpočtovém výboře jsme projednali můj nový pozměňovací návrh. Děkuju.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická - pan poslanec Volný.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuju moc, pane předsedající. Nechtěl bych zdržovat. Jenom bych chtěl reagovat na pana kolegu Kalouska. Mám pocit, že jsme si tady už dostatečně řekli, že v podstatě nemáme jinou šanci než dostát tomu, co po nás chce Evropská unie - tímto krokem abychom podpořili to stoprocentní biopalivo. Nechci tady možná už poněkolikáté zmiňovat, že tento návrh zavádí daň, neříkám, že nějak závratnou, ale ne zase tak malou, ale vláda předcházející, kde byl pan Kalousek ministrem financí, to schválila absolutně bez jakékoliv daně.

    Ale já mám spíš jeden takový dotaz a nevím, jestli na něj bylo odpovězeno. Ale doufám, že mi pan kolega prostřednictvím pana předsedajícího odpoví. Když tady - pan Faltýnek to tady četl, stenozáznam - do poslední kapky krve a do posledního muže před pěti lety obhajoval tu dotaci, resp. to zvýhodnění a nulovou daň. Kde se to stalo, že se takhle úplně o sto procent otočil a dnes je to pro něj absolutně nepřijatelné? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě faktická poznámka pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Odpověděl jsem desetkrát a rád odpovím pojedenácté, prostřednictvím pana předsedy. V roce 2009 nebylo povinné přimíchávání. V roce 2009 jsme tedy schválili daňovou úlevu pro čistá biopaliva. Když přišlo povinné přimíchávání, schválně jsme udělali možnost stoprocentního odečtu, aby to neznamenalo nárůst, a logicky jsme počítali s tím, že až skončí notifikovaná daňová úleva, že to bude plně zdaněno. Notifikovaná daňová úleva skončila v roce 2015. Protože my jsme chtěli buď jedno, nebo druhé. Ale vy chcete obojí. A obojí už je nemravnost. Já chci pořád to samé: buď jedno, nebo druhé. Chci dál povinné přimíchávání, ale ne už daňovou úlevu. Anebo má zůstat daňová úleva, ale pak by nesmělo být povinné přimíchávání. Ale to nejde, protože to po nás Evropská komise chce.

    Vy nemáte pravdu, pane kolego, když říkáte, že daňovou úlevu po nás chce Evropská komise. Evropská komise chce po nás jenom to povinné přimíchávání. Tu daňovou úlevu chce už jenom skupina Agrofert. A já chci jedno, nebo druhé. A protože radši vyhovím Evropské komisi než skupině Agrofert, chci povinné přimíchávání, ale nechci daňovou úlevu. Je to srozumitelné, prosím pěkně?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní tedy s přednostním právem pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Tak nejprve se musím vrátit k předchozímu bodu. Nedělám to rád, ale musím pro stenozáznam.

    Pan senátor Bublan tady prohlásil, že jeden člen klubu senátorů ODS hlasoval pro návrh senátního návrhu zákona, minulý bod. Nechal jsem to ověřit. Nebyly to stránky Sněmovny. Není to pravda. Ani jeden. Aby bylo jasno. Věřím, že to bylo neúmyslné pochybení ze strany pana senátora. Ale aby bylo jasno, aby zase potom ve druhém nebo třetím čtení nepoužíval, že i váš jeden kolega v Senátu pro to hlasoval. Není to pravda. Kdo si chce má slova ověřit, může to udělat stejně jako já: senat.cz. Oni mají trošku složitější než my najít to hlasování, ale najdete to. Jsou tam výsledky, je tam sjetina. Tolik k tomu minulému bodu.

    Teď k tomuto bodu. Debatovali jsme tento tisk s panem ministrem zemědělství na rozpočtovém výboru. Já jsem mu kladl konkrétní dotazy, na které jsem nedostal odpověď, což jsem i chápal a rozuměl jsem tomu tak, že odpovědi se dozvím dneska. Pan ministr se v úvodním slově o tom nezmínil, tak já ty otázky zopakuji.

    Za prvé jsem se ptal, kolik členských zemí Evropské unie bude od 1. ledna 2016 používat kombinaci povinného přimíchávání a daňových úlev. Rozumím, že tehdy pan ministr nemohl z fleku. Ale přece jenom od jednání rozpočtového výboru už nějaký den uplynul, takže věřím, že dostaneme přesné informace. A ne jak to bylo v roce 2013. Já jsem se ptal, jak to bude od 1. ledna 2016. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde jsou tři faktické poznámky: pan poslanec Volný, potom pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já už opravdu velice krátce. Samozřejmě že nám Brusel nenakazuje dotovat biopaliva, nicméně co já o tom vím, možná nevím tolik jako pan kolega Stanjura, tak máme povinnost do nějakého data přimíchávat až deset objemových procent do paliv, a pak je tam velice důležitý paragraf splnění emisí CO2 a nevím, jestli bez stoprocentní bionafty jsme schopni toho dosáhnout. Ale stejně jako pan kolega Stanjura pro stenozáznam, aby tady nebyly říkány bludy, tak povinné přimíchávání je již od roku 2007 a 2008, to znamená v roce 2009, kdy o tom rozhodovala minulá vláda, už povinné přimíchávání bylo. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Bendl a připraví se pan poslanec Borka. Ten stahuje, takže pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem přesvědčen o tom, že budoucnost ukáže, že bude potřeba tuto novelu zákona výrazným způsobem změnit, nebo lépe zrušit, protože se přijde na to, že to škodí po všech stránkách. Nepadl tady například fakt, že to bude přimícháváno i do paliva, do kterého to doteď přimícháváno není, a že to odskáčou obyčejné motory jednotlivých osobních aut, které na tento typ paliva nejsou zvyklé. A všichni z vás, kteří pro to zvednete ruce, myslím si, že až ti lidé budou chodit do servisů, nezapomeňte jim připomenout, že jste to byli vy, kdo je do toho servisu poslal.

    Ale chtěl jsem tady připomenout ještě jednu otázku, kterou jsme pokládali panu ministrovi zemědělství, a poprosil bych, zdali by aspoň ve druhém čtení na ni odpověděl: kde přijdou ty tisíce nových pracovních příležitostí? Když tady pan ministr zemědělství prosazoval tento návrh zákona, mluvil o tom, že to přinese tisíce, 16 tisíc pracovních příležitostí. Kde tedy vzniknou, když, a to znovu opakuji, víme, že více řepky už se do ČR nevejde a bude ji potřeba dovážet a že to nepřinese českému zemědělství opravdu nic. To jenom pro ty zemědělce, kteří se těší na to, jak řepka bude ještě výhodnější. Nebude. Bude se dovážet a bude se zpracovávat pouze v našich možná zpracovatelských fabrikách, které v ČR jsou. I to číslo do budoucna bude zajímavé, kolik jsme řepkového oleje, případně komponentů, které bylo potřeba využít na přimíchávání, museli dovézt místo toho, abychom je tady vypěstovali. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan poslanec Pavera.

  • Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na svůj pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému pod číslem 2177. Ale než se k němu dostanu, jenom bych chtěl říci, že samozřejmě biopaliva jako taková vlastně jsou sice podporována v Evropě, ale jsou tam podporována i biopaliva druhé generace. Vím, že na zemědělském výboru i myslím, že tady v Poslanecké sněmovně pan ministr Jurečka říkal, že budou podporována i biopaliva druhé generace a třetí generace, pokud budou nějakým způsobem v budoucnu vůbec podporována, a mně trošičku vadí, že v důvodové zprávě bylo napsáno, že u nás vůbec tato biopaliva druhé generace nejsou. Možná nejsou podle české normy, ale podle evropské normy jsou. Jsou to biopaliva, která se vyrábějí v jedné liberecké firmě z kafilerních tuků. Podle evropského práva jsou to biopaliva druhé generace. Podle českých norem bohužel nevyhovují. Takže věřím, že v souladu s evropskou normou se to dá nějakým způsobem do pořádku.

    Ale chtěl jsem zareagovat na svůj pozměňovací návrh a jenom vysvětlit některé věci, proč jsem ten pozměňovací návrh podal. Pozměňovací návrh zní, který je vložen za § 43g, kde ten odstavec je označen jako jedna a je za něj vložen odstavec dvě, který zní: Za ekonomicky stabilního se pro účely tohoto zákona považuje provozovatel daňového skladu minerálních olejů uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) a b), který poskytuje zajištění daně způsobem a ve výši stanovené tímto zákonem. Pro provozovatele daňového skladu uvedeného v předchozí větě neplatí povinnost stanovená v § 43j odst. 2.

    Jenom pro vysvětlení, co to je § 43j odst. 2. V tomto paragrafu 43j odst. 2 se píše mj.: Držitel povolení je povinen ve lhůtě pro dodání daňového přiznání k dani z příjmů oznámit správci daně údaje potřebné pro posouzení ekonomické stability. To znamená, že daňový sklad, který obchoduje s biopalivy nebo vyrábí biopaliva, tak musí ještě na základě nějakých požadavků celního úřadu vyplňovat nějaké další podmínky, které po něm celní úřad vyžaduje. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Teď je tady faktická poznámka pana poslance Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jsem chtěl jenom doplnit ty dotazy na pana ministra. Zazněly v řeči pana poslance Stanjury - ony tisíce pracovních míst. My jsme se teď s panem ministrem dohadovali, jestli 14 tis., nebo 16 tis. To není až tak podstatné. Podstatné je, že v tom materiálu, který máme schvalovat, vláda uvádí, že byť se tam počítá s 9miliardovou veřejnou podporou, tak ten dopad bude fiskálně pozitivní, protože ty tisíce pracovních míst a jejich daně a odvody na zdravotní a sociální bohatě těch 9 mld., z nichž 5 mld. je pro Agrofert, vyváží.

    Já bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli tomu opravdu věří. Jestli skutečně věří tomu, co je psáno v tom materiálu, že to bude znamenat takové zvýšení zaměstnanosti, že to vyváží, dokonce převáží tu veřejnou podporu. Protože to nám ta vláda píše. A já si myslím, a dokonce si myslím, že si to myslí třeba i pan předseda klubu hnutí ANO, že si z nás vláda dělá legraci, že je to prostě nesmysl. Ale zajímal by mě váš autoritativní názor, pane ministře, abyste řekl - já tomu věřím, že vám píšou pravdu!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášku do obecné rozpravy nemám, takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda pan zpravodaj nebo pan ministr chtějí teď po obecné rozpravě závěrečné slovo nebo až po podrobné. (Zpravodaj Kalousek nechce.) Pan ministr ano, tak prosím, pane ministře.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Diskuse byla poměrně bohatá na jednáních všech tří výborů, které byly minulý týden, nicméně já pro ostatní poslance, kteří toho jednání nebyli účastni, shrnu s dovolením několik faktů.

    Je potřeba si uvědomit, že my jsme se dobrovolně zavázali, že v roce 2020 budeme mít podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na úrovni 10 %. I po všech různých znovu uvažovaných kritériích Evropská komise i Evropský parlament tento rok potvrdily, že 9 % z těchto 10 % je možné naplnit a mělo by být naplněno biopalivy. V období před rokem 2010 se měly tehdejší vlády rozhodnout, jakou strategii zvolí k naplnění tady tohoto cíle, jestli to bude elektromobilita, nebo zdali to budou nějaké jiné alternativní pohony. Nicméně tehdejší vláda výrazným způsobem nasměřovala to směřování, že se opřeme o plnění tohoto cíle především prostřednictvím biopaliv.

    Já bych chtěl zdůraznit, že biopaliva není pouze metylester řepkového oleje. Biopaliva jsou i veškeré jiné možné látky, které můžeme identifikovat jako biopalivo, které můžeme potom použít jako palivo do pohonných hmot. Je tady bioetanol z výroby cukrové řepy a jsou tady i jiné látky označované jako biopaliva druhé a třetí generace. A rád bych chtěl podotknout, že tento návrh zákona s těmito biopalivy druhé a třetí generace, příp. i jinými, která v budoucnu věda a výzkum přinese, počítá. Počítá s nimi v duchu možného plného stoprocentního zvýhodnění nebo případně, pokud ta biopaliva se budou blížit parametrům těch vysokoprocentních známých dnes, tak bude asi sazba podobná, jako je u těch biopaliv teď po notifikaci u Evropské komise.

    Dál bych připomněl, že v tom prvním pětiletém období, tehdy ještě vlastně zahajoval notifikaci myslím pan ministr financí Kalousek, bylo notifikováno zhruba, že ta podpora bude možná až do výše něco málo přes 11 mld. korun. Reálně byla podpora poskytnuta v částce 5,6 mld. korun. To znamená zhruba něco okolo poloviny původně alokované předpokládané možné částky toho stropu, o kterém se tehdy notifikace zmiňovala. Dnes v té notifikaci máme částku okolo 9 mld. korun. Počítáme, že reálně podpora nebude ani v úrovni 5 mld. korun i s ohledem na to, že teď na to přechodné jedenapůlleté období spotřební daň u vysokoprocentních biopaliv zvyšujeme, a s ohledem na aktuálně velice nízké ceny pohonných hmot se ta vysokoprocentní biopaliva na ten rok a půl budou stávat velice problematicky konkurenceschopná a uvidíme, jestli vůbec budou provozovatelé v autodopravě ochotni tato vysokoprocentní biopaliva kupovat v takové míře jako doposud.

    Je potřeba si uvědomit, že z celkového objemu biopaliv 45 % v současnosti tvoří biopaliva vyrobená z cukrové řepy. To znamená, ta často zmiňovaná trojčlenka, o které pan ministr často hovořil, v tom případě úplně zdaleka neplatí, pokud bychom vůbec chtěli přistoupit na její logiku, že ta podpora je vyplácená distributorům pohonných hmot, kteří nakupují podle nejlepší nabídky a poptávky v daný okamžik.

    Bylo tady zmiňováno buď jedno, nebo druhé. Tak já si kladu otázku, proč daleko dříve se vláda nerozhodla - buď jedno, nebo druhé. A připomněl bych jednu důležitou věc. My jsme v situaci, kdy podle technických norem, které v České republice máme, jsme schopni plnit povinným přimícháváním zhruba 5,6 % biopaliv v dopravě. A je potřeba si položit otázku, čím doplníme ten zbytek do těch 10 %, těch 4,4 %. Máme dneska rok 2015. Nikdo tady reálně neřekl a ani v minulosti žádná vláda nezadala výzkum, který by se tímto zabýval, abychom tady pokročili kupředu. Takže jedna z variant, jak naplnit těchto 4,4 %, je právě přes vysokoprocentní biopaliva. Proto je tam ponecháváme. Proto to není jedno, nebo druhé. A zároveň jsou to vysokoprocentní biopaliva, která mohou být právě biopaliva, která tady byla zmiňována panem poslancem Herbertem, pokud se nepletu, která se třeba v České republice už vyrábí. A u nás se budou vyrábět ve větším objemu. Budou možná využitelná. Ale to už není otázka na mě jako ministra zemědělství, ale tato biopaliva musí kvantifikovat a uznat Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.

    Přiznám se panu kolegovi poslanci Stanjurovi, nejsem vám dneska schopen dát, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, informaci, kolik států bude v Evropské unii od 1. 1. 2016. Nemáme to ještě na ministerstvu dohromady a děláme maximum, abychom vám minimálně ve třetím čtení tyto informace mohli předložit. A o kolik se zvýší spotřeba biopaliv tím, že bude povinné přimíchávání, to dneska není schopen nikdo přesně kvantifikovat, protože nevíme, jak se budou prodávat ta vysokoprocentní biopaliva. Neznám aktuální výhled ceny, jestli za půl roku nebo za tři čtvrtě roku bude stát jeden barel ropy tolik a tolik, jestli se ta cena zvýší, nebo sníží. To jsou velké proměnné, které dnes není schopen nikdo přesně označit nebo říct.

    A jenom bych chtěl říci, že pokud se nepletu, tak v důvodové zprávě se nehovoří o 16 tis. pracovních místech, ale hovoří se o necelých 14 tis. pracovních místech v celém daném sektoru, která tam už dneska částečně jsou. A nějaká v případě přibližování se k hodnotě těch 10 % obnovitelných zdrojů v dopravě, nějaká v rámci výroby a distribuce ještě nějakým způsobem vzniknou.

    Takže asi tolik ještě stručný dokumentář k té diskusi, která zde byla. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To bylo závěrečné slovo po obecné rozpravě. Otevírám rozpravu podrobnou. Přihlášku mám na pana poslance Böhnische, potom pan zpravodaj a pan poslanec Pavera. Nejprve tedy pan poslanec Böhnisch. Prosím.

  • Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já se jdu jen přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je nahrán do systému jako sněmovní dokument 3037 včetně písemného zdůvodnění. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan zpravodaj.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dříve než se přihlásím ke svému pozměňujícímu návrhu, tak bych rád podotkl, že pan ministr, byť nám to napsal a byť se pod to podepsal, tak se teď k tomu nechce přihlásit, s tou zaměstnaností a s tím - opravdu vám není, pane ministře, trošku žinantní, nám neříkat pravdu? Pane ministře, máme-li pana poslance Herberta, tak máme pana ministra Mariana. Pane ministře Mariane (se smíchem:), ne - ne - doufám, že jsem se vás nedotkl, Marian jste. (Hlas: Já se omlouvám.) Ale nás by opravdu zajímalo, jestli věříte tomu nesmyslu, který je napsaný ve vašem dokumentu, že tou zaměstnaností se vyváží ta veřejná podpora. Takže fakt - myslím, že bychom si to zasloužili slyšet, že by nás třeba jenom potěšilo, kdybyste řekl "to mi tam napsali nějaký úředníci a já, když jsem se nad tím zamyslel, tak si myslím, že je to nesmysl". Rozhodně by to bylo čestnější než se té odpovědi vyhýbat.

    Jinak dovolte, abych se v rámci pozměňujícího návrhu - v rámci podrobné rozpravy přihlásil ke svému pozměňujícímu návrhu, který jsem vložil do systému, má číslo 3031. Jak již jsem avizoval, není to můj pozměňující návrh, je to návrh, který s veškerou odbornou péčí před časem napsal poslanec ANO pan profesor Rais. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Další přihlášený - ještě malý moment, faktickou poznámku má pan poslanec Bendl, dává vám přednost, pane poslanče Pavero, takže můžete vystoupit. Poté s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Ještě jednou dobrý podvečer. Já se vůbec na pana ministra nezlobím, on není první, který spletl moje jméno, je takové neobvyklé, takže vůbec nic se neděje. Spletla to už i paní místopředsedkyně Jermanová přednedávnem.

    Já se jenom chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden jako sněmovní dokument číslo 2177. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Já jsem chtěl jenom fakticky podpořit pozměňovací návrh pana kolegy Pavery, přestože se domnívám, že nebudou biopaliva, nebo ta vysokoprocentní paliva příliš konkurenceschopná té řepce. V čase se to myslím ukáže, uvidíme, jak ta čísla budou vypadat.

    Jinak jsem chtěl poradit panu ministru zemědělství, že možná opravdu vzniknou ty tisíce pracovních příležitostí, a to při opravách v autoservisech těch osobních aut, která se potom budou, řeknu, prát s tou biosložkou v té naftě. Myslím, že si na to ještě vzpomeneme.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní neeviduji další přihlášené do podrobné rozpravy. Je-li tomu tak, tak končím podrobnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení nebo na zkrácení lhůty, tak v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

    S přednostním právem se hlásí pan předseda Faltýnek. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Já bych si dovolil udělat procedurální návrh jménem dvou poslaneckých klubů, sociální demokracie a ANO, abychom dneska jednali a procedurálně a meritorně hlasovali a jednali i po 19. hodině.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Eviduji vaši žádost, abych vás odhlásil, já tak činím. Požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Počet se ustálil.

    Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 102. Přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro návrh 115, proti 9. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

    Budeme pokračovat dále v programu, tak jak byl schválen. Otevírám bod a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Já vás požádám, paní ministryně, abyste se ujala slova.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, je zde návrh zákona, který předložila vláda s cílem poskytnout každému důchodci jako jednorázovou finanční pomoc příspěvek v jednotné výši 600 Kč jako částečnou kompenzaci za snížení životní úrovně důchodců, které bylo způsobeno zejména minulými nedostatečnými zvýšeními důchodů a také tím, že automatická valorizace pro příští rok vyšla extrémně nízká. Myslím, že nemusím tento zákon nijak podrobně uvádět. My jsme původně chtěli, aby to prošlo v jediném čtení. Toto bylo pravicovou opozicí zamítnuto. Proto teď pokračujeme v projednávání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 526/1 a já prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro sociální politiku poslanec Miroslav Opálka a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, výbor pro sociální politiku se tímto návrhem zabýval 14. října na své 31. schůzi a přijal k němu usnesení pod číslem 144, které jste obdrželi, jak už bylo uvedeno, pod sněmovním tiskem 526/1. Debata byla vcelku bouřlivá. Usnesení, které bylo prohlasováno většinou, za prvé zvyšuje částku z původních 600 Kč na 1000 Kč. Za druhé posouvá účinnost zákona na dobu vyhlášení. A za třetí, výbor se obrátil s žádostí na paní ministryni, aby informovala výbor o připravovaných změnách ve valorizacích pro rok 2017 a další. Tolik k jednání výboru. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než otevřu rozpravu, přečtu omluvenku. Od dnešního dne do čtvrtka 22. 10. se z důvodu nemoci omlouvá pan poslanec Karel Pražák.

    Nyní otevírám obecnou rozpravu a eviduji přihlášku pana poslance Vilímce. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, v tomto sněmovním tisku vláda přišla s jednorázovým příspěvkem důchodci, respektive s jakousi finanční výpomocí mimo stávající důchodový systém, a to ve výši 600 korun na každého důchodce, tedy v jednotné výši bez jakékoliv vazby na výši důchodu. V součtu se zvýšením důchodu v pravidelném lednovém termínu dle zákona o důchodovém pojištění by to hypoteticky dělalo částku 90 korun měsíčně - 50 korun, pokud to propočtu nebo vydělím, na jeden měsíc z pohledu finanční výpomoci a 40 korun je ona valorizace, takže celkově by to bylo 90 korun měsíčně.

    Dámy a pánové, ani se nedivím, že se to nelíbí Radě seniorů České republiky a přirozeně ani důchodcům. Vláda totiž na jedné straně uvádí a paní ministryně to dnes také připomněla, že ta dočasná úprava z roku 2012, která byla vynucena probíhající ekonomickou recesí a hlavně nutností zabránit prohlubování schodku státního rozpočtu, měla nepříznivý vliv na reálnou hodnotu důchodu. V lednu letošní roku proto došlo na základě novely zákona o důchodovém pojištění číslo 183/2014 Sb. k mimořádnému navýšení důchodů a bylo rovněž obnoveno dřívější pravidlo z roku 2011, tedy zvýšení částky důchodu odpovídající stoprocentnímu růstu indexu spotřebitelských cen. Ono mimořádné zvýšení beztak nezabránilo poklesu relace důchodu k hrubé mzdě a v zásadě dle uvedených čísel, která jsou uvedena v důchodové zprávě ke sněmovnímu tisku 526, toliko vyrovnalo reálnou hodnotu důchodu s rokem 2011.

    Dovolím si upozornit, že i v návrhu státního rozpočtu na letošní rok v důvodové zprávě pak bylo vládou avizováno, že se vlastně ve srovnání s minulým rokem reálná hodnota průměrného vypláceného starobního důchodu sníží o 0,8 %. Vláda si je zřejmě vědoma, že za její existence dochází a dojde ke snížení reálné hodnoty důchodu, a to jak v roce 2016, tak i v roce 2017 v porovnání s rokem 2011, a nadto dojde k dalšímu reálnému snížení relace důchodu k hrubé mzdě. Místo toho, aby se vláda snažila tento problém řešit systémově a s nějakou perspektivou do budoucnosti, tak co dělá? Přichází s finanční pomocí v podobě jednorázového příspěvku důchodci. Takový postup přece nepovažuji za příliš seriózní. Ten příspěvek, a už to bylo vzpomenuto i v prvním čtení, totiž nemá žádnou vazbu na základ pro příští valorizaci důchodu. V tomto ohledu je to sice finanční výpomoc, ale z hlediska valorizace důchodu do budoucnosti takové plácnutí do vody.

    Původně, a dobře to víme, se spěchalo, aby se to stihlo před Vánocemi. Mělo se to vyplatit v prosincovém termínu. Vláda předložila návrh zákona dle mého soudu velmi pozdě a měla by vlastně poděkovat pravicové opozici za zavetování takzvaného zrychleného čtení. To totiž umožnilo vůbec podat nějaké pozměňovací návrhy. Samotná vláda nebo vládní koalice pod tíhou argumentů přišla prostřednictvím pana poslance Sklenáka na výboru pro sociální politiku s navýšením finanční výpomoci důchodcům na 900 korun. V součtu s pravidelnou valorizací by to tedy bylo 115 korun. +

    Pak došlo k dalším návrhům. Zástupci Komunistické strany Čech a Moravy navrhli 1 200 korun, paní poslankyně Hnyková také v nějaké alternativě 1 200 korun a na sociálním výboru prošel nakonec návrh, který inicioval pan předseda výboru pro sociální politiku pan předseda Zavadil, na částku 1 000 korun.

    Vím, že důchodci nesli také náklady spojené se stabilizací našeho rozpočtu v těch krizových letech, to všichni víme, tedy v době zhruba čtyřprocentního růstu by jim stát tyto náklady měl dorovnat. Bohužel návrhem tohoto zákona, tak jak ho předložila vláda, tak nečiní a pouze zvyšováním tohoto příspěvku beztak nedojde ke kýženému výsledku. Spokojen tedy může být pouze ministr financí, který dosáhl svého, poněvadž tento jednorázový příspěvek nemá žádnou vazbu na další valorizaci důchodů v příštích letech. Že na tom nakonec budou tratit důchodci, kupodivu vládu, socialistickou vládu, příliš nezajímá.

    My jsme v prvním čtení, teď mluvím za klub Občanské demokratické strany, ústy pana předsedy klubu avizovali, že nechceme pouze systém finanční výpomoci a budeme usilovat o prosazení valorizace zhruba v té podobě, jak zněl původní návrh nebo původní předpoklad Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato finanční výpomoc, která se dnes vládou předkládá, totiž neřeší nezbytnou valorizaci důchodů nejen pro letošní, ale ani pro příští rok. My jsme přesvědčeni, že určitý systémový přístup se musí do valorizace promítnout.

    Ano, pohybujeme se v době, kdy v zásadě nerostou spotřebitelské ceny, a tím by reálné důchody ve vztahu k průměrné mzdě dále klesaly. Proto jsme připravili vlastní návrh. Nechceme a nebudeme se teď přetahovat o výši jednorázového příspěvku, o tom rozhodne Sněmovna hlasováním, protože dle našeho názoru se stejně beztak jedná o nestandardní záležitost. Chceme ale a navrhujeme zvýšit valorizaci důchodů od 1. dubna tak, aby součet navýšení základní výměry a procentní výměry důchodu u důchodů přiznaných k 31. 12. 2015 byl vyšší o 1,2 % v porovnání s valorizací provedenou v pravidelném lednovém termínu.

    Upustili jsme od původního záměru navýšení v rámci důchodového pojištění o 1,8 % vzhledem k onomu avizovanému jednorázovému příspěvku důchodci. Původní ideou bylo provedení této mimořádné valorizace, alespoň tak jsem to pochopil z tisku a z vyjádření paní ministryně, v pravidelném termínu, již tedy v lednu. Respektovali jsme také skutečnost, že vlastně vinou pozdního předložení této normy se technicky tato věc dle stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí nedá připravit k 1. lednu 2016. Náš návrh, pokud bychom to sečetli s návrhy na schválení příspěvku, té finanční výpomoci, důchodcům, by tak zvýšil průměrný nárůst důchodů od 1. dubna zhruba na úrovni 190 až 200 korun, čímž by se zabránilo reálnému poklesu důchodů v letošním roce.

    Podobně dříve, musím pouze podtrhnout, uvažovala i paní ministryně Marksová, pouze svůj záměr nedokázala úplně na vládě prosadit. Dnes tedy můžeme v tomto zhruba jejím záměru s valorizací důchodů rozhodnout i na základě našeho pozměňovacího návrhu.

    Vážené kolegyně a kolegové, nechci protahovat své vystoupení, protože hodně bylo řečeno již v prvním čtení. Věřím, že takový návrh, který jménem mým a pana poslance Beznosky z našeho klubu, že takový návrh podpoří nejen předkladatelé, pravicová opozice, ale o to více a tím spíše i levice.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Zdeňka Soukupa. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, já obvykle nevyvolávám spory. Jsem známý tím, že ve mně nejsou žádné antagonismy. Nicméně musím reagovat vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, na to, co tady říkal zástupce pravicové opozice.

    Skutečnost je taková, že v podstatě si musíme připomenout, že v první polovině 90. let, tak jak je zřejmé z veřejných zdrojů, odčerpaly vlády pod Klausovým vedením z důchodového systému 50 miliard korun. Tyto prostředky, které patřily důchodcům, byly přerozděleny a ve státních rozpočtech věnovány například na sanace bank vytunelovaných spekulanty apod. Já bych chtěl říci, že vláda teď, když jsme se trošku nadechli a ekonomika se začíná trošku rozbíhat, nedělá vůbec nic jiného, než začíná pomalu ale jistě splácet jistý úvěr, který tady je z minulých dob. Děkuji.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Z dnešního jednání od 18 hodin se omlouvá pan poslanec Jan Farský.

    Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si paní ministryně nebo pan zpravodaj chtějí vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu. Eviduji zde dvě přihlášky. První přihlášený do podrobné rozpravy je pan poslanec Vilímec. Připraví se pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, s odkazem na vystoupení v prvním čtení se přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 3036.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych se také ve svém vystoupení přihlásil k pozměňovacímu návrhu výboru, který je evidován v systému pod číslem 2986. Chci jenom opravit, že se jedná o pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 526/1, ne 2, jak je uvedeno v systému.

    Dovolím si krátké zdůvodnění. Jde o to, že se znovu stejně jako na výboru pokouším zvýšit částku na 1 200 Kč, to je 100 Kč na měsíc. To je částka, se kterou přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí do vlády, když se předpokládala zákonná valorizace 100 Kč a k tomu mimořádná valorizace dalších 100 Kč. Účel toho byl vyrovnat propad reálných důchodů čili snížení kupní síly důchodců, které vzniklo v letech 2010, 2011, 2012 a 2013, čili za pravicových vlád, které snížily valorizační vzorec, a tím samozřejmě i příjmy důchodců. Nejde z mého pohledu o populismus a přetahování se, jestli 600, 900, 1 000 či 1 200 Kč. Dle Českého statistického úřadu měřená spotřeba důchodců dlouhodobě nerostla. V letech po propadu přišel rok 2014, kdy byla nízká inflace, takže ten propad se zastavil, a v roce 2015 se vláda snažila ten problém řešit mimořádnou valorizací, která tehdy prošla.

    V roce 2016, kdyby prošla tato mimořádná valorizace, tak jsme mohli stabilizovat starobní, invalidní i pozůstalostní důchody tak, že nebude klesat jejich reálná hodnota a nebude se vzdalovat či rozevírat nůžky mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou. Tato valorizace však byla vládou odmítnuta a zkušenost ukázala, že inflace byla nízká, růst reálných mezd také, a dopracovali jsme se k zákonné valorizaci 40 Kč. To samozřejmě muselo pohnout i se všemi koaličními partnery ve vládě, takže přišla s tímto návrhem.

    Na druhé straně musíme říci, že tento návrh nezabezpečuje stabilizaci v rámci reálných příjmů. U učitelů se zvedají platy o 3,3 %, knihovníků, sociálních služeb, policistů, hasičů o 3 %, u zdravotníků o 5 %, celkem na úřadech u státních úředníků o 5,8 % a v privátním sektoru o 4,6 % předpokládá Česká národní banka. Víme, že rostou v příštím roce platy státních zástupců, soudců, ústavních činitelů, jenom u důchodců se v podstatě dorovnává něco, což nezabezpečí ani stabilizaci v reálných příjmech.

    Důchodci to vnímají jako křivdu a já si myslím, že když se nad tím zamyslíme, tak jako křivdu to musíme uznat všichni, že se tady nepoměrně rozděluje nově vytvořená hodnota. A tak se pokouším znovu načíst ve druhém čtení zvýšení příspěvku na 1 200 Kč a věřím, že ve třetím čtení získá podporu. Osobně bych byl i pro návrh, který zde načítal kolega Vilímec, protože jde o systémový krok, žel, jak mám informace z legislativy ministerstva, tak je svým způsobem nehlasovatelný, ale k tomu se vrátíme v garančním výboru a pak ve třetím čtení. Proto jako rezerva je tu i můj návrh.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil do podrobné rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se paní ministryně a pana zpravodaje, zda si chtějí vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení návrhu nebo na zkrácení lhůty, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji jak paní ministryni, tak panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat dalším bodem, který je zařazen na naše jednání. Otevírám další bod, kterým je

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, důvodem předložení vládního návrhu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a souvisejícího vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů, který je evidován jako sněmovní tisk číslo 537, je implementace evropské směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí na finančním trhu a evropské směrnice o systémech pojištění vkladů. Vzhledem ke vzájemné provázanosti obou sněmovních tisků považuji za vhodné pohovořit o nich současně.

    Vzhledem k tomu, že jsem oba sněmovní tisky podrobně představil v úvodu prvního čtení, zopakuji dnes pouze základní fakta.

    Cílem evropské směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí na finančním trhu je nastavit pravidla pro předcházení a řešení případných krizí úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry. Základním principem je, aby náklady případné krize těchto institucí byly neseny v prvé řadě akcionáři a věřiteli prostřednictvím odpisů a konverze jejich majetku.

    Evropskou směrnicí o systémech pojištění vkladů dochází ke sjednocení výběru příspěvků do národních fondů pojištění vkladů, zkracuje se lhůta pro výplaty náhrad pojištění vkladů, v případě České republiky ze stávajících 20 na 7 pracovních dnů, upravuje se rozsah pojištění vkladů a posiluje informovanost vkladatelů.

    S ohledem na to, že transpoziční lhůty již uplynuly a v této souvislosti již bylo zahájeno řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, považuji za zásadní, aby došlo ke schválení předložených návrhů zákonů pokud možno co nejdříve. V opačném případě se zvyšuje riziko finančního postihu České republiky.

    Potřeba rychlého přijetí předložených návrhů zákonů má však i praktické důvody. Česká národní banka v současné době nemá zákonné zmocnění, které by jí umožnilo zahájit výkon nově svěřených pravomocí vybírat pravidelné příspěvky do fondu pro řešení krize či vystupovat vůči zahraničním partnerům jako orgán příslušný k řešení krize, což s sebou nese reputační riziko a riziko právní nejistoty.

    S ohledem na výše uvedené vás žádám o vyslovení souhlasu s návrhem těchto zákonů. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena na sněmovní tisky 536/1 a 536/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Roman Kubíček a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, rozpočtový výbor přijal usnesení ze 29. schůze konané 19. října 2015 v následujícím znění: K vládnímu návrhu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, sněmovní tisk 536, druhé čtení. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové, viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, sněmovní tisk 536, schválila ve znění pozměňovacích návrhů. - Pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v tomto tisku, jsou vesměs legislativně technické opravy kromě bodu 80. V bodě 80 v § 255 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou: "Při prvním jmenování členů správní rady jmenuje ministr financí jednoho člena na tři roky, dva členy na čtyři roky a dva členy na pět let." K tomu odůvodnění: Znamená to, aby byl průběžně funkční tento orgán.

    2. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, pan poslanec Kubíček, pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená sněmovno, dovolil bych si vás požádat o zkrácení termínu mezi druhým a třetím čtením na sedm dní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další chce vystoupit v obecné rozpravě. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a táži se pana ministra nebo pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak, v tom případě zahajuji podrobnou rozpravu. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě podrobnou rozpravu končím a táži se, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Pan zpravodaj, pan ministr - není tomu tak.

    V průběhu obecné rozpravy padl návrh na zkrácení lhůty na sedm dnů. Zkrácení na sedm dnů je možné pouze se souhlasem pana předkladatele, takže se táži pana ministra, zda souhlasí se zkrácením na sedm dnů na projednání. Vidím, že souhlasí. Já tedy zazvoním a požádám kolegy, aby se dostavili k hlasování. Eviduji žádost o odhlášení. Všechny vás tedy odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili do systému. Počkám, až se počet ustálí.

    Zopakuji o čem budeme hlasovat. Je zde návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh zkrácení lhůty na projednání. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 103, přihlášeno je 120 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 10. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas, a končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu. Otevírám bod

    I zde z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Pane místopředsedo, prosím, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi znovu uvést, že sněmovní tisk č. 537 úzce souvisí se sněmovním tiskem č. 536, neboť jde o vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony také v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Platí tedy vše, co jsem zmínil v rámci úvodního slova ke sněmovnímu tisku 536. Rád bych znovu zdůraznil, že vzhledem k uplynutým transpozičním lhůtám je potřeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 537/1 a 537/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Roman Kubíček a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Prosím.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo, dovoluji si přednést usnesení rozpočtového výboru z 29. schůze ze dne 14. října 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů, sněmovní tisk 537, druhé čtení.

    Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové, viceprezidenta České národní banky Mojmíra Hampla, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů, sněmovní tisk 537, schválila ve znění těchto pozměňovacích návrhů. - Pozměňovací návrhy v tomto tisku jsou pouze legislativně technického charakteru.

    2. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

    Ve druhé fázi bych chtěl opět požádat o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na sedm dní.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otvírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho neeviduji. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova. Není tomu tak, děkuji. Zahajuji podrobnou rozpravu a táži se, zda se do ní někdo hlásí. Ani zde se nikdo nehlásí do podrobné rozpravy. V tom případě končím podrobnou rozpravu.

    Padl návrh na zkrácení lhůty na projednání na sedm dnů. Táži se pana předkladatele, zda souhlasí se zkrácením. Je tomu tak, souhlasí. V tom případě opět zazvoním a přivolám kolegy z předsálí. Opět eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím. A požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí se zkrácením lhůty na projednání ve třetím čtení na sedm dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 104. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 9. Konstatuji, že byl vysloven souhlas se zkrácením lhůty na sedm dnů pro třetí čtení, a končím druhé čtení tohoto návrhu. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, cílem novely zákona o pojišťovnictví je především transpozice nové právní úpravy pojišťovnictví Evropské unie do našeho právního řádu, která povede k dalšímu sjednocování pravidel přístupu a provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v rámci jednotného evropského trhu, posílení finanční stability pojišťoven a zajišťoven a transparentnosti jejich činnosti a zefektivnění výkonu dohledu. Návrh zákona byl dne 16. září 2015 vrácen do druhého čtení. Dovoluji si vás tedy požádat o opětovné projednání předkládaného návrhu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se táži zpravodaje rozpočtového výboru. Ano, pan poslanec Jiří Dolejš chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji. Kolegové a kolegyně, nechci příliš zdržovat, ale přece jen věnujme projednání toho opakovaného druhého čtení trochu pozornosti. A dívám se zejména do koaličních řad.

    Tento tisk 414 spolu s tiskem 415, který byl o pojišťovacích zprostředkovatelích, dorazil do Sněmovny někdy, tuším, v únoru. A původně dokonce s žádostí, aby byl projednán podle § 90 u tohoto tisku, se zdůvodněním, že doháníme harmonizační lhůty a že je to strašně důležité. Pochopitelně u takovýchto tisků bývá devadesátka zavetována, stalo se, ale v řádných termínech jsme si mysleli, že proplujeme tímto úskalím bez větších problémů. Také během jara byly načítány pozměňovací návrhy, které ale, protože obnažily určité problémy, o kterých se přímo v tom zákoně nemluvilo, popř. předkladatel o nich nemluvil, tak vyvolaly určité spory. Ty spory nejsou zdaleka nové, pokoušelo se je řešit už minulé parlamentní období, a ty spory jsou věcně vážné, proto je třeba tomu trochu věnovat pozornosti, protože se domnívám, že pojišťovny obhospodařují nemalý objem peněz, z těch nemalých objemů peněz jsou částky, které jdou na distribuci těch pojistných produktů, tedy tzv. zprostředkovatele, a snaha toto nějak odregulovat, aby to bylo ve prospěch klienta, samozřejmě je logická. Přitom pochopitelně zase nechceme podříznout distribuci těch produktů, tedy zkrátka aby to fungovalo, lidově řečeno.

    A co se nestalo? Načetly se pozměňovací návrhy do obou tisků, tedy 414 i 415, a byly to pozměňovací návrhy z dílny koaličních poslanců. Důsledek byl, že tisk 415, který byl speciálně zaměřen na distribuci pojišťovacích produktů, tak ten byl stažený, aby náhodou nezablokoval jednání toho naléhavějšího případu, a to je tato harmonizační novela. Ale protože to téma bylo venku, šídlo z pytle venku, a načetl se podobný pozměňovací návrh i do tohoto tisku, tak vznikl problém, o to víc problém, když na zasedání rozpočtového výboru vlastně ten pozměňovací návrh byl původně podpořen. Byl podpořen a stal se součástí pozměňovacího návrhu rozpočtového výboru. Ex post se zjistilo, že tam není shoda, že to problém je, a tak se mírně upravený tento pozměňovací návrh načetl z pléna. Pak už jsme měli dva obdobné, nikoli stejné, způsoby řešení tohoto problému. Pominu ty vztahové věci kolem toho, na jaře byly, to by si možná vzpomenete, ale opravdu to nechci oživovat. Ale co považuji za podstatné, že ani na jednom se nevytvořila shoda. Proběhly prázdniny, začali jsme v září třetí čtení a měli jsme jedinou možnost. Hlasovat pro první, pro druhý nebo žádný návrh. Takže cítíte asi, jaký problém to je. A teď buď nebudeme řešit nic, tedy zůstaneme ve stavu neregulovaném, tedy tak, jak to bylo doposud, anebo se tedy tato složitá problematika nějakým způsobem ošetří, samozřejmě návrhem, který by nalezl v této Sněmovně určitou většinovou podporu. A protože je to téma tak citlivé a nejde o malé peníze a malé zájmy, tak pochopitelně asi nepředpokládám, že by se to mohlo podařit, pokud se nedohodnete vy tady uprostřed, zejména koaliční řady.

    Tak to jsem chtěl jen upozornit, protože možná v návalu jiných povinností vám už unikla tato souvislost. Jinak nechci samozřejmě zdržovat načítáním pozměňovacích návrhů ve druhém čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. V tento moment nikoho nevidím, v tom případě obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova? Pan ministr nebo pan zpravodaj. Není tomu tak. V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První je přihlášen pan poslanec Votava, připraví se pan poslanec Sedlář. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, resp k návrhu, pod kterým jsem podepsán společně s kolegou Šinclem a který je v systému pod číslem 3015. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy v podrobné rozpravě pan poslanec Martin Sedlář. Prosím.

  • Poslanec Martin Sedlář: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi tímto se přihlásit k pozměňovacímu návrhu kolegy Jiřího Holečka, který je veden v systému pod číslem 3028. Jde o jednoduchou potřebnou technickou úpravu, kde v části I článku 1 bodu 150 § 82 se doplňuje odst. 7, který zní: Před sjednáním pojištění spadajícího do pojistných odvětví životního pojištění musí pojišťovna sdělit zájemci o pojištění konkrétní odkaz na zprávu o její solventnosti a finanční situaci. Tato informace musí být poskytnuta jasně, přesně, písemně a v jazyce členského závazku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. O závěrečné slovo se hlásí pan zpravodaj. Prosím, máte závěrečné slovo.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Já se přiznám, že jsem sice už na to byl upozorněn minulý týden, vlastně předminulý týden, kdy jsme se pokusili tuto věc projednat, ale teď mi to legislativní odbor připomněl. On totiž ten zákon, jak sem byl předložen v únoru, tak tam byly účinnosti, které vážou na termín leden 2016. Obávám se, že jsme nyní v situaci, kdy se tato účinnost nedá stihnout, tzn. že by to předpokládalo načíst jako legislativně technickou poznámku, legislativně technický návrh, jiný termín. Já na to upozorňuji, abychom se nedostali do situace, kdy bychom to museli řešit už ve třetím čtení. Nejsem připraven takto zasuplovat hlavní předkladatele. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Rozumím dobře vaší poznámce. Každopádně vzhledem k tomu, v jaké fázi je projednávaný bod, se pouze táži, zda budou následovat závěrečná slova. Není tomu tak. Děkuji. Vzhledem k tomu, že nezazněl návrh na vrácení návrhu nebo na zkrácení lhůty, končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Dnes se od 18 hodin z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Gabrhel. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Z pověření vlády měl předložený návrh předložit Marian Jurečka, kterého dnes zastoupí pan ministr Daniel Herman. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych v zastoupení ministra zemědělství uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

    Cílem předkládaného návrhu je zajistit řádné a hospodárné nakládání se zemědělskou půdou v majetku státu. Za tímto účelem se v zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje nový způsob vymezení a členění rezervy státní zemědělské půdy a úprava podmínek, za nichž Státní pozemkový úřad tuto rezervu spravuje. Nově tvoří rezervu státní zemědělské půdy všechny pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit a jsou potřebné k výkonu jeho působnosti, přičemž celková minimální výměra těchto pozemků nesmí klesnout pod 50 tisíc hektarů.

    V rámci výkonu své působnosti Státní pozemkový úřad provádí zejména pozemkové úpravy, které jsou nutné v návaznosti na uskutečněné změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci. Za tímto účelem bude Státní pozemkový úřad rezervu státní zemědělské půdy doplňovat nákupem, směnou a využíváním předkupního práva státu. Rezerva státní zemědělské půdy zahrnuje rovněž pozemky potřebné pro uskutečňování rozvojových programů státu, které jsou podle dosavadní úpravy vymezeny nařízením vlády č. 218/2014 Sb. Tato část rezervy by nově měla být průběžně upravována podle budoucích potřeb státu, respektive ministerstev v rámci správního řízení, na jehož základě pak budou u dotčených pozemků prováděny zápisy v katastru nemovitostí.

    V zákoně č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, se s ohledem na aktuální výměru státní zemědělské půdy, se kterou je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a omezenou možnost nabízet do veřejných nabídek pozemky k uspokojení zbývajících restitučních nároků formou poskytnutí náhradních pozemků navrhuje omezit možné formy náhrad pouze na peněžitou náhradu. Tato změna v příslušných ustanoveních zákona č. 229/1991 Sb. má odloženou účinnost o dva roky. Důvodem odložené účinnosti je potřeba vyčerpat veškeré možnosti, které stát má k uspokojení nároků oprávněných osob, to je formou poskytnutí náhradních pozemků. K uplatnění zbývajících nároků na peněžitou náhradu se současně navrhuje stanovit lhůtu deset let.

    Děkuji za vaši pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje zpravodajská zpráva k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 575.

    Vláda předložila Sněmovně návrh zákona dne 25. 8. letošního roku. Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 575 dne 25. 8. letošního roku. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil dne 3. 9. 2015 pod číslem usnesení 188. Určil zpravodaje Ing. Petra Kudelu a navrhl zemědělský výbor jako garanční.

    Cílem návrhu zákona je zajistit řádné a hospodářské nakládání s pozemky ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Navrhuje se zavedení nové kompetence Státního pozemkového úřadu jako správce rezervy státních pozemků, který je oprávněn s těmito pozemky nakládat v rámci vytváření a udržitelnosti rezervy státních pozemků. Přijetím navržených změn zákona č. 503/2012 Sb., zákona o půdě, zákona č. 139/2002 Sb. a zákona č. 92/1991 Sb. bude zachována výměra státních pozemků nezbytná pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou a pro pozemkové úpravy nutné v návaznosti na změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci. Ze státních pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu bude vytvořena rezerva určená pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou, kterou bude Státní pozemkový úřad spravovat, doplňovat a podle budoucí potřeby v rámci správního řízení měnit.

    Státní pozemkový úřad bude mít možnost, respektive povinnost rezervu doplňovat k udržení potřebné výměry nákupem, směnou a využíváním předkupního práva, aby byly omezeny náklady na výkup pozemků pro potřebu státu. Realizace speciálního předkupního práva vázaného výhradně k prodeji státních pozemků od roku 1999 bude zprůchodněna zpřísněním podmínek pro postup vlastníků směřující k urychlení převodu vydaných pozemků zpět do vlastnictví státu. Z důvodu nemožnosti nabídnout oprávněným osobám, z nichž asi polovina má dosud právo na převod náhradního pozemku v ceně do tisíce korun, náhradní pozemek odpovídající ceny a dále z důvodu stále se zmenšujícího rozsahu nabídek vhodných pozemků při stejné nákladovosti budou zbývající náhrady zásadně poskytnuty výhradně v penězích.

    Dalším důvodem předložení tohoto návrhu je, že ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku budou po složení kauce prodávány zbývající nepotřebné budovy, stavby nebo jejich soubory, které jsou nemovitou věcí, takže proces bude zkrácen a dojde k finančním a administrativním úsporám. S výjimkou pozemků pro stavby pro bydlení budou obcím bezúplatně převáděny pozemky v zastavěné nebo zastavitelné části obce pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejnou zeleň a podobně. Podmínky převodu silničních pozemků na obce a kraje se měnit nebudou. Pozemky určené pravomocným rozhodnutím o umístění stavby ve prospěch obce budou obcemi převáděny za úplatu. Podmínky převodu pozemků na zemědělské podnikatele zůstanou zachovány. Podmínky bezúplatných převodů silničních pozemků na obce i kraje zůstanou také nezměněny.

    V zákoně č. 139/2002 Sb. dojde ke zpřesnění několika ustanovení s ohledem na zkušenosti z praxe. Státní pozemkový úřad bude i nadále předkladatelem privatizačních projektů, ale realizace již bude probíhat v gesci Ministerstva financí. V této souvislosti je vyřešen i přesun přijatých prostředků na účtu Státního pozemkového úřadu na zvláštní účet Ministerstva financí. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než otevřu rozpravu, přečtu omluvenky. Dnes od 19 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Milan Urban. Dnes od 19.15 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Nytrová a pan poslanec Šincl.

    Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, abyste se ujal slova. Připraví se pan poslanec Pavera.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov k tomuto návrhu zákona, který vlastně řeší dvě věci. Řeší, co dál s restitucemi. A řeší, v materiálu a v důvodové zprávě máte rozepsáno, kolik asi lidí, v jakém objemu finančních prostředků se jich restituce týká. Je pravda, že to číslo se postupně zmenšuje, a v tomto ohledu máme spět k nějakému závěru.

    Ale je spíš otázka pro právníky, kteří se pohybují v oblasti ústavního práva, zda je možné, ti, kteří mají své legitimní restituční nároky a stále nejsou z různých důvodů, často třeba nezaviněně z jejich strany, nejsou naplněny, zda obrátí-li se na Ústavní soud, zdali nedojde k nějaké redukci nebo napadení tohoto zákona z pohledu ústavního práva, protože už říkáme, že ačkoliv stát má náhradní pozemky a je tam stále několik desítek lidí, kteří mají restituční nároky v řádech milionů korun, zdali toto nemůže být využito ve prospěch zrušení některých pasáží tohoto návrhu zákona. Tomu já tolik nerozumím, ale myslím si, že by tady měla být jistota, že nedojde ke zpochybnění tohoto návrhu zákona. Rozumím tomu, že pan ministr kultury a jako v tuto chvíli předkladatel, zástupce státu zastupující ministra zemědělství, kterého tu nemáme, na to nebude umět odpovědět, a naprosto to respektuji. Přesto bych prosil aspoň ve třetím čtení ujištění ze strany předkladatele, že z tohoto nejsou obavy.

    Druhá část je daleko složitější a z hlediska budoucnosti také důležitější. Na zemědělské výboru jsme tomu věnovali poměrně hodně času, protože co vlastně stát chystá? Státní pozemkový úřad se má stát jakousi pozemkovou bankou, kde si ústřední státní orgány, případně ministerstva zablokují na území České republiky pozemky a řekou: My je v budoucnu budeme potřebovat na to či ono. Otázka - kdo to bude kontrolovat? A v případě, že se bude chtít tento pozemek, který jakýkoliv státní úřad zablokoval, použít na cokoli, bude v režimu správního rozhodování a správního řízení rozhodnuto, zda ano, či ne.

    To znamená, že když zjednoduším, bude chtít Česká republika pokračovat na rozšíření nebo výstavbě rychlostní komunikace R35 nebo na rozšíření dálnice D1, bude jednat se zemědělci, případně s vlastníky půdy, kteří jsou podél těchto silnic, nebo by měli pozemky v území, kde tyto silnice povedou, stát jim prostřednictvím pravděpodobně Ředitelství silnic a dálnic nebo Ministerstva dopravy nebo některého jiného ústředního státního orgánu nabídne pozemky, a protože je nemusí mít v takovém objemu na tom místě, kde bude probíhat stavba, budou například tomu vlastníkovi půdy území řekněme Královéhradeckého kraje nabízeny pozemky například na Karlovarsku nebo Plzeňsku a to všechno v režimu správního řízení, to znamená v režimu, kdy se do toho správního řízení může dotčená osoba vždycky přihlásit.

    Podotýkám, že má jít o prioritní projekty vlády, to znamená projekty, které by neměly trvat příliš dlouho. V okamžiku, kdy se vrhneme do systému, že budou pozemky odblokovávány v režimu správního řízení, vystavujeme se tím velké naději, že tyto vládní priority, ať už bude do budoucna vládnout kdokoliv, jejich realizace potrvá opravdu velmi dlouho. A to už vůbec nemluvím o tom, že se bude spekulovat, jestli jako náhradní pozemek nepoužít atraktivní pozemek na Karlovarsku, Brněnsku, to je úplně jedno kde, protože tam už některý konkrétní úředník bude chodit a nabízet konkrétnímu vlastníkovi, skrzevá kterého by měla vést třeba komunikace nebo by měly být dělány pozemkové úpravy, že s ním začne vyjednávat a bude říkat: Hele, ještě máme pěkné pozemky tamhle či onde, nechceš je radši tady nebo tamhle?

    Jsem hluboce přesvědčený o tom, že jakkoliv byl v minulosti Státní pozemkový úřad vláčen některými kauzami, že tady si nabíháme na situace, kdy to bude mnohem horší, ještě to bude zaštítěno režimem takzvaného správního řízení a budou se všichni tvářit, že to je spravedlivé, přičemž to, co půjde tímto způsobem jakoby odblokovat státní pozemek, nebude zcela evidentně jasné a nebude to mít pevná pravidla hry.

    Jsem hluboce přesvědčený o tom, že jde o systém, který bude velmi nepružný. Jde spíš o to, jak ještě zajistit nějakou personální budoucnost Státního pozemkového úřadu, protože podotýkám, že stát má na správu svých nemovitostí ještě další organizaci, a to je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Spíše bych podporoval to, aby má-li stát ještě nějakou půdu k zemědělskému podnikání, ať ji zemědělcům nabídne, ať nedává zemědělskou půdu k podnikání tomu, kdo podniká v jižních Čechách, jako náhradu v Karlovarském kraji nebo ostravském a podobně, ať ji nabídne tam, kde podniká, a ať v případě, že má stát nějakou prioritu v rámci svého vládního programu a podobně, ať ji řeší v souladu s legislativou, kterou Česká republika má, to znamená, dohodne se s konkrétním vlastníkem a jedná s ním podle legislativy tak, jak ji máme v souladu s územními plány atd., atd.

    Myslím si, že tímhle návrhem zákona si Česká republika z hlediska projektů, které chystá, nepomůže, spíše vládní priority dostanou velkou ránu tím, že bude jejich realizace neustále oddalována. Vytváříme tím poměrně zajímavé prostředí pro spekulanty, protože si budou vybírat pozemky, které se hodí v rámci celé České republiky. S tím není dobrá zkušenost z minulosti a tady se tomu dává ještě pouvoir, že takhle je to správně.

    Jsem hluboce přesvědčený, že máme jít spíše cestou do vyčištění pozemků, protože nejde jenom o zemědělské pozemky ve vztahu ke Státnímu pozemkovému úřadu. Jde o pozemky pod komunikacemi, pozemky pod chodníky a podobně, které budou najednou takto zablokovány. A v případě, že tam bude chtít proběhnout jakákoliv, řeknu, rekonstrukce, bude potřeba ve správním řízení toto celé odblokovávat. Zkrátka zkomplikujeme tím stavby projektů v jednotlivých městech a obcích.

    Poslední poznámka. I sám předkladatel přiznává v důvodové zprávě, že vzhledem k samosprávě a obecní správě - nebo obcím, městům a krajům ubude bezúplatných převodů na jejich projekty, že naopak přibude požadavků státu, aby města a obce na cokoli veřejně prospěšného budou chtít nějaké pozemky či objekty, tak za to budou muset zaplatit. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Pavera. Prosím.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezký večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. Dovolte mi, abych také řekl několik postřehů k navržené novele zákona o Státním pozemkovém úřadu. Já jenom bych navázal na kolegu Petra Bendla, který tady říkal o tom, že existuje ještě jeden úřad, který zastupuje stát ve věcech majetkových, a je to Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, to znamená, také spravuje pozemky a spravuje i nemovitosti. To znamená, tady směrem k vládě možná by stálo za to přemýšlet, jestli nesloučit oba dva tyto úřady, zvláště když se u Státního pozemkového úřadu sníží množství spravovaných pozemků na zhruba 50 tisíc hektarů.

    Já bych třeba s panem kolegou moc nesouhlasil s tím, že všechny pozemky bychom měli prodat, a já jako starosta obce také se snažím, abychom všechny pozemky obce neprodávali, protože nikdy nevíme, kdy je budeme ještě v budoucnu potřebovat. Jsou to třeba zaorané cesty v současné době, může tam v budoucnu vzniknout také cesta apod. A novela stanoví minimální rezervu státních pozemků ve výši zhruba 50 tisíc hektarů. Když jsem si to spočítal, kolik vychází v průměru na jednu obec nebo město v ČR, je to asi 8 hektarů, což není žádná velká plocha, pokud se tam má realizovat nějaká veřejně prospěšná státní stavba nebo i jiná. Nově umožňuje také převod pozemků na obce i kraje, pokud jsou určeny k realizaci veřejné zeleně, a také nově umožňuje převod pozemků s trvalým porostem na zřizovatele trvalého porostu. To vidím celkem jako takové klady.

    V čem vidím trošku zápory, a tady to řeknu naplno, upravuje působnost Státního pozemkového úřadu a umožňuje čerpat informace z registru a evidence obyvatel. Já chápu, že musí úředník vědět určité informace, ale potom nechápu, proč má tyto informace k dispozici nějaký úředník z nějakého úřadu a nemá je k dispozici starosta obce. Nevím, jestli víte, že starosta obce vůbec neví anebo nemá vědět a nemůže vědět, pokud o to milostivě nepožádá pověřený úřad nebo někoho dalšího, kolik se mu narodilo občanů, kolik lidí zemřelo apod. a další informace. Takže úředník má přístup do registru, starosta ne. Takže tam si myslím, nejsem proti, ale bylo by dobré, aby se i ministr vnitra zamyslel nad tím, zda by neměl tuto situaci nějakým způsobem řešit ve prospěch starostů obcí.

    Novela také neřeší převod pozemků neziskovým subjektům, jako jsou spolky, organizace. Existuje řada spolků a organizací, které mají na pozemcích státu, a to se týká i Úřadu pro zastupování státu, své stavby nebo sídla nebo zahradní domky, které si vybudovaly samy a za své peníze nebo brigádnicky, bohužel novelou občanského zákoníku se stává, že stát se stává kromě pozemků i majitelem těchto staveb, což by se mělo také nějakým způsobem řešit ve prospěch těch spolků a organizací.

    Novela ruší bezúplatný převod státních pozemků na obce určených na výstavbu rodinných domů. Zdůvodňuje se to tím, že pozemky na výstavbu rodinných domků nejsou obcemi využívány. Tady by mě zajímalo, jestli má stát nějakou studii, kde to má nějakým způsobem zmapováno, protože jsem starostou obce a jsem předsedou Sdružení obcí Hlučínska, tak jsem v kontaktu se starosty Hlučínska a vím, že všechny převedené pozemky, které mají jednotlivé obce, tak jsou hojně využívány k tomu, aby se na nich stavělo, takže nevím, odkud čerpal stát nebo Ministerstvo zemědělství, tvůrci této novely, tyto informace. (V sále je velký hluk.)

    Také mě trošičku zarazilo to, že v novele je napsáno, že Státní pozemkový úřad může převést zemědělské pozemky veřejnou nabídkou. To slovo může. A ono samozřejmě může a nemusí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do řeči, ale poprosím vás, kolegové a kolegyně, v případě, že máte něco důležitého, co potřebujete řešit, jděte do předsálí, ať je rozumět, co zde řečníci říkají. Děkuji vám, že to budete respektovat. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Herbert Pavera: Já se vrátím jenom k tomu slovíčku může. Jenom bych chtěl říct, že určitě by tam mělo být napsáno, že Státní pozemkový úřad musí převést státní zemědělské pozemky veřejnou nabídkou. Ne že může převést. Samozřejmě kromě těch převodů, které jsou určeny k převodu jiným způsobem v daném zákoně.

    To je z mé strany vše. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Mám zde další omluvenku. Dnes od 19.15 do 20.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Václav Zemek. A táži se, zda někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj si chcete vzít závěrečné slovo. Chcete si vzít závěrečné slovo? (Ano.) Pan zpravodaj. Prosím.

  • Poslanec Petr Kudela: Dámy a pánové, pane předsedající, členové vlády, návrh zákona, který jsme teď projednávali v prvním čtení, uvedl pan ministr Daniel Herman, v rozpravě vystoupil pan Bendl, který upozorňuje, že si stát nepomůže a jen zkomplikuje situaci v oblasti staveb státu. Dále v rozpravě vystoupil pan poslanec Pavera, který doporučuje sloučit Státní pozemkový úřad a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a upozorňuje na v zákoně definovanou rezervu 50 tis. hektarů, že to může být málo. Dále upozorňoval na rozpor možnosti přístupu úředníků Státního pozemkového úřadu do evidence obyvatel, zatímco starostové obcí toto nemají. Myslím si, že tyhle připomínky se dají vypořádat ve druhém čtení. Pan poslanec Bendl měl ještě dotaz, který je přímo na pana ministra, a těší se, že mu ho pan ministr odpoví nejpozději ve třetím čtení.

    Osobně doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, přičemž organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu. Já se táži, zda navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru. Žádný návrh nevidím, v tom případě přivolám kolegy z předsálí. Eviduji žádost o vaše odhlášení, takže tak činím, odhlásím vás a požádám, abyste se opět přihlásili.

    Přečtu návrh usnesení, o čem budeme hlasovat: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru?

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 105, kdy přihlášeno poslankyň a poslanců je 128, pro návrh 127, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a táži se, jestli má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. Hlásí se pan poslanec Bendl. Prosím, váš návrh. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já bych si dovolil navrhnout, aby tento materiál projednal i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Někdo další s návrhem přikázání? Nikoho nevidím.

    V tom případě dám hlasovat, aby tento návrh byl přikázán ještě k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 106, přihlášeno je 129 poslankyň a poslanců, pro návrh 64, proti 46. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

    Žádné další návrhy nezazněly a já končím prvé čtení tohoto zákona. Děkuji panu zpravodaji a panu ministrovi.

    Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích a další související zákony.

    Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je zavedení transparentnější kontroly financování politických stran a politických hnutí. Stanoví se nově povinnosti těchto politických subjektů, zejména povinnost využívat ke svému financování tzv. transparentní účty. (Hluk v sále.) Dále se nastavuje finanční limit pro dary od fyzických i právnických osob. Strany a hnutí nesmí přijmout v jednom kalendářním roce od téže osoby dary, které by převyšovaly souhrnnou částku 3 mil. korun. Za dar bude považován i členský příspěvek v částce převyšující 50 tis. korun. Zavádí se také povinnost vykazovat podrobnější přehled příjmů a výdajů ve výročních finančních zprávách včetně výdajů na volby. Strany a hnutí budou povinovány zveřejňovat výroční finanční zprávy na internetu. Auditora pro účetnictví bude muset strana nebo hnutí minimálně po pěti letech obměňovat.

    Návrh zákona umožňuje straně nebo hnutí založit nebo být členem politického institutu. Politický institut je podle návrhu zákona veřejně prospěšná právnická osoba zaměřená na podporu výzkumné, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti v politickém a veřejném životě. Zavádí se též možnost poskytnutí státního příspěvku na podporu činnosti politických institutů.

    Na základě doporučení organizace GRECO je obsahem návrhu zákona rovněž i zřízení nezávislého úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Úřad bude nezávislým orgánem tvořeným předsedou, čtyřmi členy a dalšími zaměstnanci státu. Předseda úřadu bude jmenován prezidentem republiky ze dvou kandidátů - jednoho navrhne Poslanecká sněmovna a jednoho Senát. Funkční období předsedy je šest let a předseda nesmí být jmenován na více než dvě po sobě jdoucí období. Členy úřadu jmenuje prezident republiky z kandidátů zvolených Senátem. Kandidáty navrhuje Senátu prezident NKÚ, Poslanecká sněmovna a senátoři. Funkční období člena úřadu je šest let a člen může být jmenován opakovaně.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr ve svém úvodním vystoupení řekl o navrhovaném zákoně skoro všechno. Já se vám pokusím jako zpravodaj říct, co vám zamlčel.

    Podíváte-li se do sněmovního tisku 569/0 na úplný konec, tak na poslední straně tisku na straně 86 najdete návrh vyhlášky o vzoru průkazu a o vzoru formuláře pro výroční finanční zprávu politické strany a politického hnutí. V § 2 vyhlášky se praví: "Vzor formuláře pro výroční finanční zprávu je uveden v příloze k této vyhlášce." A v § 3: "Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017." Bohužel žádný vzor formuláře není v příloze uveden a já si vás dovolím seznámit se zněním § 86 odst. 4 našeho jednacího řádu: "Má-li být k zákonu vydán prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele jeho návrh. Návrh takového předpisu předloží navrhovatel vždy, má-li nabýt účinnosti současně se zákonem." Jak jsem uvedl, v návrhu vyhlášky je uvedeno, že nabývá účinnosti dne 1. ledna 2017 stejně jako zákon. Jako zpravodaj jenom konstatuji, že tento návrh zákona nebyl předložen v souladu s naším jednacím řádem, a hlásím se do rozpravy, abych až v ní mohl podat procedurální návrh.

    Řeknete si - nějaká příloha nějaké vyhlášky, co na tom. Ale právě tato vyhláška bude stanovovat ne to, co budeme jako politické strany předkládat, to stanovíme zákonem, ale jakým způsobem to budou politické strany předkládat. A z vlastní desetileté zkušenosti posuzování úplnosti výročních finančních zpráv politických stran a hnutí vám říkám, že vím, jak je důležité každé slůvko, každá položka ve vyhlášce, která stanoví, co a jak strany předkládají podle stávajícího znění zákona.

    Vaší pozornosti bych chtěl také doporučit časový sled událostí, jak je popsán v návrhu zákona. Někdy na jaře 2016 přijmeme návrh zákona s účinností od 1. ledna 2017. Paragrafy o vzniku úřadu nabývají ale účinnosti dnem vyhlášení, takže poté bude možná zvolen předseda úřadu a členové úřadu. To může být tak polovina roku 2016. V přechodných ustanoveních je, že politické strany předkládají svou výroční finanční zprávu za rok 2016 podle nyní platného zákona a poprvé budou strany předkládat výroční finanční zprávy až za rok 2017, tedy k 1. dubnu 2018. Co bude dělat předseda a členové úřadu a s nimi celý úřad skoro dva roky od poloviny roku 2016 do 1. dubna 2018, kdy budou posuzovat první předložené výroční finanční zprávy? Maximálně spotřebovávat 15 mil. korun, jak uvádí důvodová zpráva.

    Tolik mé krátké vystoupení zpravodaje a hlásím se do rozpravy, pane předsedající, až ji otevřete. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji. Já tedy otevírám obecnou rozpravu a jako zpravodaj máte přednostní právo. V tom případě vám rovnou udělím slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dávám tedy podle § 54 odst. 8 návrh na přerušení projednávání tohoto bodu a odročení do doby, než předloží vláda kompletní návrh vyhlášky, jak to požaduje § 86 odst. 4 našeho jednacího řádu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jedná se o procedurální návrh, dám o něm hlasovat tedy bez rozpravy. Ještě přivolám kolegy z předsálí. Eviduji zde žádost o odhlášení. Všechny vás tedy odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili svými kartami.

    Pro úplnost zopakuji, budeme hlasovat o přerušení tohoto bodu do té doby, než vláda předloží kompletní materiál včetně prováděcí vyhlášky tak, aby se respektoval jednací řád Poslanecké sněmovny.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 107, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro návrh 49, proti 45. Tento návrh byl zamítnut.

    S faktickou poznámkou - není tomu tak. Pane poslanče, dobře, vidím, že jste si ji smazal. S přednostním právem se hlásí pan místopředseda Filip. Prosím. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já opravdu vážně nerozumím vašemu hlasování. Zpravodaj vás upozorní, že jednáme v rozporu se zákonem o jednacím řádu, a vám to nevadí. Kdybychom jednali o zákonu, který nemá tak výrazný dopad na konstrukci ústavních institucí státu, teď nemyslím pouze českého státu, ale na konstrukci toho, jakým způsobem se tvoří základní instituce, tak bych to možná nebral tak vážně. (S důrazem:) Ale vy jste opravdu přesvědčeni, že místo parlamentní demokracie si tady zavedeme byrokratický systém, kdy politické strany, tedy právo občana svobodně se sdružovat v politických stranách, a tak vytvářet politický režim státu, a teď promiňte, jestli tu teorii vezmu z 18., 19., 20. nebo 21. století, a necháte se řídit pěti nebo sedmi byrokraty, kteří budou kontrolovat to, co ty politické strany dělají, a budou postaveni nad celý ústavní systém? A vám to opravdu nevadí? No, v tom případě já tedy navrhuji jiný procedurální návrh, a to přerušení do doby jednání předsedů politických stran zúčastněných v této Poslanecké sněmovně, kdy se dohodneme na tom, jak dál postupovat v tak vážné věci, jako je zákon o politických stranách. Nezlobte se na mě, ale jestli si nevážíte své ústavní přísahy jako poslanců tohoto parlamentu, tak je mi opravdu líto, ale nemohu pokračovat s čistým svědomím nad takovým projednáváním! (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký, dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové. Ještě než dám slovo panu ministrovi, tak je tady procedurální návrh na přerušení tohoto bodu. (Několik poslanců před řečnickým pultem.) Omlouvám se, pane místopředsedo, jednací řád i tady musíme ctít. Do doby jednání předsedů poslaneckých klubů zastoupených v této Poslanecké sněmovně o tomto návrhu zákona.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tohoto bodu do doby jednání předsedů poslaneckých klubů o tomto návrhu zákona, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 108, přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro 70, proti 28.

    Já přerušuji tento bod do doby jednání předsedů parlamentních stran zastoupených v této Poslanecké sněmovně. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Budeme pokračovat dalším bodem, což je bod číslo 48, vládní návrh zákona, kterým se mění některé volební zákony a další související zákony. Nacházíme se v prvém čtení. Z pověření vlády tento návrh - pardon, ještě než k tomu dojdeme, s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já bych navrhoval, abyste vyhlásil pět minut přestávku, ať se poradíme, protože ty body logicky na sebe navazují. V tomhletom bodě, který jste přerušil, já jsem pro to přerušení nebyl, se nějaký úřad má zřídit, teď v tomhle návrhu zákona se má postupovat. To jsme vlastně přerušili na neurčito, ten bod. Tak já bych poprosil o pětiminutovou přestávku z vašeho rozhodnutí, ať se to nepřipisuje k tíži mého klubu, ať se poradíme, jak budeme postupovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane předsedo, něco takového mě taktéž napadlo, vidím, že uvažujeme velmi podobně, a těší mě to, protože ty body spolu skutečně souvisejí. Přerušuji tedy jednání Sněmovny na pět minut a prosím předsedy poslaneckých klubů sem nahoru, abychom se poradili. Pokračovat budeme v 18.39 hodin. Přerušuji jednání Sněmovny. ***

    (Jednání přerušeno v 18.35 hodin.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je 18.39 a my budeme pokračovat v našem přerušeném jednání. Probíhá tady kontrola hlasování. Vidím paní místopředsedkyni Černochovou. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Moc se omlouvám váženým kolegům a kolegyním, ale hlasovala jsem ne, a na sjetině mám ano", takže vznáším námitku a zpochybňuji hlasování.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je tady zpochybnění hlasování, které bylo hlasováno. Dám hlasovat o námitce paní poslankyně Černochové.

    Zahajuji hlasování o námitce paní poslankyně Černochové. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko.

    Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 109. Přihlášeno je 146 poslankyň a poslanců, pro 116, proti 4. Návrh byl přijat.

    Vrátím se tedy. Zpět se vracíme do bodu číslo 49 a budeme - pardon, pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Než budeme znovu hlasovat, tak podle mého názoru pan předsedající nechal hlasovat o jiném návrhu, než jej přednesl pan místopředseda Filip. Tak jenom ať si to ohlídáme. Já jsem přesvědčený, že jsme hlasovali o jednání předsedů poslaneckých klubů, ale návrh zazněl předsedů politických stran.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám. Opravdu jsem špatně slyšel a zle jsem to řekl. Skutečně jsme hlasovali o návrhu na předsedy politických stran, nikoliv klubů. Omlouvám se, jestli jsem přeslechl pana kolegu Filipa.

    Pardon - pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Aby to nevypadalo, že bychom chtěli ostrakizovat pana předsedu Babiše, tak si dovolím navrhnout "předsedů politických stran a hnutí". (Smích v sále.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tuto zcela jasnou formulaci.

    Budeme tedy hlasovat znovu po námitce paní poslankyně Černochové, která byla přijata, o přerušení tohoto bodu do schůzky předsedů politických a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně.

    Zahajuji hlasování o tomto návrhu kolegy Filipa. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 110. Přihlášeno je 149 poslankyň a poslanců, pro 58, proti 54. Tento návrh nebyl přijat.

    Budeme pokračovat dalším řádně přihlášeným s přednostním právem a to je pan ministr vnitra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme přesvědčeni o tom, že ten tisk je v pořádku, že formulář vyhlášky je pouze formulářem pro výroční zprávu. Vlastní vyhlášku bude stanovovat a zpracovávat až úřad, který vznikne de facto za rok. To znamená, z našeho pohledu je ten proces tak, jak byl připraven, v pořádku, ale veďme o tom debatu. Jsme připraveni ještě případně ty formuláře dodat do příslušných výborů, až dojde k projednávání této normy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Faktická poznámka pana poslance Jandáka. Pane poslanče, máte zájem o faktickou poznámku? Ne. Budeme tedy pokračovat v rozpravě. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji za slovo.

    Myslím, že ten návrh zákona je velmi potřebný. Potřebujeme ho skutečně už dlouho a jsem rád, že se podařilo najít shodu, doufám, že nejen v koalici, ale že budeme schopni shodu najít i s opozicí. Ten zákon má samozřejmě řadu přínosů. Myslím si, že je důležité omezit skutečně hotovostní platby. Návrh je na 5 tisíc korun. Myslím si, že to je částka rozumná, která nebrání tomu, aby politické strany fungovaly v běžném životě.

    Stejně tak si myslím, že je potřeba zřídit transparentní účty a zvláštní účty. Chtěl bych poděkovat kolegům z Ministerstva vnitra, že jsme byli schopni v té debatě skutečně rozlišit dva typy účtů, protože původní návrhy směřovaly k tomu, že by byl přístup veřejnosti ke všem, což by například způsobilo ne úplně zřejmě záměrně očekávaný důsledek, a to že by byly přístupny všechny informace o příjmech včetně členských příspěvků, a tedy na webu by si každý mohl vyhledat každého člena politické strany a hnutí, což si myslím, že by neměl být důsledek, který byl zamýšlen, to znamená, abychom v zásadě zveřejnili na internetu členy všech stran a hnutí, které jsou v České republice. Já se za to určitě nestydím, že jsem členem sociální demokracie, nicméně si myslím, že tohle je věc, která by byla bohužel i zneužitelná a mohla by v určitých případech vést i k diskriminaci v zaměstnání. Takže tohle je podle mého názoru věc, která byla dobře vyřešená.

    Občané samozřejmě uvidí účty, které budou na internetu, a na těch budou vedeny jak veškeré prostředky na volební kampaně, ať už její příjmy, nebo výdaje, tak samozřejmě veškeré příjmy politických stran a podstatné výdaje. Nicméně nebudou zde například informace o pracovních smlouvách nebo právě o placení příspěvků členů stran a hnutí, myslím tím těch řádných. Samozřejmě pokud by byly příspěvky mimořádné nad rámec minimální částky, tak by tam byly zaznamenány a byly by samozřejmě zveřejněny.

    Přiznám se, že se velmi těžko smiřuji s tím, že bude zřízen úřad pro kontrolu. Nikoli proto, že by nebylo potřeba kontroly, ale proto, že zase zřídíme jeden nový úřad. Já bych raději uvítal, kdybychom pověřili touto kontrolou Nejvyšší kontrolní úřad, který už funguje, a myslím si, že důvěru má nejen Poslanecké sněmovny, Senátu, politických stran, ale především veřejnosti. Nicméně debaty, které se o tom vedly, nakonec vyústily v to, že zřídíme úřad samostatný, a já argumenty včetně skupiny GREKO vnímám jako určitě důležité a jde jen o to, abychom ten úřad udělali velmi úsporný. Jsem rád, že původní návrhy na odměňování členů tohoto úřadu se radikálně po připomínkách snížily a nebudou na té původně navrhované, podle mého názoru velmi vysoké úrovni.

    Pokud se týká limitů na dary, myslím, že jsou nejvíce důležité. Osobně bych chtěl otevřít debatu o tom, abychom limit 3 miliony korun ročně snížili. Myslím, že limit by mohl být klidně 150 tisíc korun ročně na fyzickou osobu, která by se rozhodla podpořit stranu, protože si myslím, že strany by neměly být závislé na firmách, na podnikatelích, ale na voličích. A je otázkou, zda bychom neměli stanovit úplný zákaz darů od firem, to znamená, zda by například neměli lidé, tedy vlastníci firem, tyto své prostředky darovat přímo, nikoliv jako firmy, protože bohužel u některých firem se velmi těžko dohledává vlastnictví a to je samozřejmě způsob, jak mohou na účet strany plynout peníze, které mají podivného vlastníka nebo které mohou být přes vlastníka, který se snaží pouze zakrýt jejich původ.

    To jsou drobné výhrady, které bych k návrhu měl. Jinak jako celek návrh podporuji a myslím si, že jsme schopni debatu vést na půdě výboru, a proto doporučuji, aby návrh postoupil do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Borka? To je omyl, v pořádku. Přikročíme k dalšímu řádně přihlášenému a tím je pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Plíšek: Přeji pěkný podvečer, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte, abych se také vyjádřil.

    Na úvod dovolte určitou poznámku k předchozímu hlasování. Právě proto, že vládní koalice o tak důležitém zákoně, který se týká fungování politických stran, dosud oficiálně nejednala s politickými stranami, je velmi škoda, že k tomuto jednání ještě před prvním čtením nedošlo, protože samozřejmě tento způsob projednávání potom je určitě problém v tom, že jsme mohli nebo měli sdělit některé výhrady ještě předtím, než jsme vůbec projednávali tento návrh v Poslanecké sněmovně. Takže je škoda, že jsme nedali prostor k jednání předsedů politických stran. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Eviduji jeho návrh na vrácení předkladateli k přepracování.

    Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo. Ne, nejste přihlášen. Omlouvám se, to bude omyl. Dalším řádně přihlášeným je tedy pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rozdělil tuto novelu, nebo pokus o novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, na dva okruhy. Ten jeden okruh je oficiální, to, co dneska politické strany předkládají ve svých uzávěrkách. To si myslím, že v dostatečné míře kontroluje kontrolní výbor. Myslím si, že k tomu není třeba zřizovat speciální úřad. Ta druhá část, která je neoficiální a o které se mluví, to je problematika řekněme sponzorování kampaní politických stran a to je věc, která by zřejmě měla být předmětem kontroly toho úřadu. Ovšem zde si myslím, že také k tomu není třeba zřizovat speciální úřad, protože si myslím, že to je poměrně luxusní záležitost. To, co stojí skutečně za úvahu, je zakázat možnost sponzorovat politické strany a volební kampaně těm firmám, které mají nejasnou majetkovou účast, a podle mě i firmám s majetkovou účastí státu, případně veřejných prostředků.

    Skutečně si myslím, že pokud chceme transparentní systém financování, bylo by dohledatelné, kolik například konkrétní média, konkrétní tiskoviny, uveřejnily reklamních kampaní, kolik za to inkasovaly peněz, a to by mělo být potom porovnatelné s údaji, které jsou například v účetních uzávěrkách politických stran. Myslím si, že to je největší problém.

    Pokud se týká financování politických stran, tak si myslím, že současná úroveň je velmi nadstandardní v porovnání s tím, co je v Evropě a v Evropské unii, takže bych rozhodně nešel cestou zvyšování příspěvků jednotlivým politickým stranám a hnutím.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře. ***

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych tedy zareagoval na některé z těch prvních diskusních příspěvků, které tady zazněly.

    V první řadě bych chtěl reagovat na diskusi k úřadu, protože tady opakovaně zní, že zřizování nového úřadu je zbytečná záležitost, že to bude drahé, že v zásadě stačí stávající mechanismus, kdy činnost vykonává kontrolní výbor Sněmovny. V první řadě, a už to tady zmiňoval myslím Jeroným Tejc, tak je to jeden z požadavků GRECO, to je skupiny členských států Rady Evropy pro boj proti korupci, která poměrně důrazně a opakovaně doporučuje, aby byla zřízena nezávislá kontrolní instituce pro tuto oblast.

    Možná pro srovnání se stávající kontrolní činností je dobré zmínit, že tento úřad kromě kontrolní činnosti může také ukládat sankce. Je otázka, jestli by bylo vhodné svěřovat ukládání sankcí za přestupky a správní delikty jednomu z výborů Poslanecké sněmovny, například. To by asi nebylo úplně šťastné. Co se týče nového úřadu, diskutovaly se také možnosti svěřit toto nějakému už existujícímu úřadu, například Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, kde ovšem to odporuje povaze jeho činnosti, protože Nejvyšší kontrolní úřad nic nerozhoduje. Ten vydává kontrolní nálezy a nemůže vést s nikým správní řízení, natož vydávat nějaké sankce. Proto na základě mezinárodních doporučení tohoto vyhodnocení povahy činnosti vláda dospěla k tomu, že je potřeba, aby vznikl takovýto nezávislý úřad. Jeho podoba je navrhována velmi útle. Otázka je, jestli ne až moc útle. A s tím souvisí i další věc, proč vlastně jeho rozhodování má být jednoinstanční a nepřipouští se odvolání, resp. rozklad, aby vůbec měl kapacitu ta řízení vést, s tím, že samozřejmě je tady možný přezkum ve správním soudnictví. Čili další v uvozovkách instance jsou tady k dispozici.

    Padla tady zmínka o zneužívání právnických osob pro rozepisování darů a otázka limitů. Ten limit 3 miliony je určitým kompromisem, dosažením toho, co bylo možné. Já osobně se domnívám, že mnohem přísnější limity na finanční dary by tady byly namístě. Jeroným teď zmiňoval částku 150 tisíc. Já si umím představit 50 tisíc, 100 tisíc, 150 tisíc, někde v tomto řádu. V některých zemích taková úprava je, vychází z nějakého násobku, zpravidla průměrné mzdy. S tím, že se vychází z toho, že tak jako máme každý jeden hlas ve volbách, tak bychom měli mít stejnou možnost i svými finančními příspěvky ovlivňovat politické dění. A že jenom to, že někdo je výrazně movitější, by mu nemělo dávat privilegium, že ovládne celou politickou scénu.

    Já už jsem dnes na protikorupční konferenci zmiňoval reportáž České televize myslím z minulého týdne, která referovala o tom, že pravděpodobně o nominaci republikánského kandidáta na prezidenta ve Spojených státech rozhodne několik miliardářů, na čí stranu se přikloní, tak u něj bude zjevné, že bude mít největší šanci uspět v následném politickém střetu s demokratickým kandidátem. Myslím si, že podle těchto principů by se nemělo rozhodovat, kdo získá volený úřad na základě toho, že několik bohatých lidí bude moci ovlivňovat politické dění takto zásadním způsobem. Z tohoto hlediska si myslím, že by samozřejmě bylo ideální, kdyby v tom zákoně byl i nulový limit pro dary od právnických osob, protože to neodpovídá tomu občanskému principu a skutečně tam i určitý prostor pro zneužití je. Ale to je otázka samozřejmě politického rozhodnutí, jak limity budou nastaveny. Toto riziko se v návrhu zákona do jisté míry omezuje tím, že se dohromady počítají limity pro ovládající a ovládanou osobu. To znamená, pokud nějaká jedna osoba, dárce politické strany, ovládá x dalších subjektů, tak se jim ten limit počítá dohromady.

    Podle mého osobního názoru je tady velký prostor samozřejmě pro zpřísnění této regulace tak, aby se ještě více vyloučila možnost zneužití, ale už ten třímilionový limit je samozřejmě obrovský posun proti stávající situaci, kdy není limit vůbec žádný.

    A poslední věc, ke které bych se v tuto chvíli vyjádřil, je zneužitelnost politických institutů, o které tady mluvil pan poslanec Plíšek. Myslím si, že ve vztahu k politickým institutům je ten zákon velmi přísný. Jednak finanční podpora je zlomkem toho, kolik stát vydává na podporu činnosti politických stran, to znamená, asi to není nějaká zásadní částka, která by mohla zlepšit financování politických stran na politickou činnost. Navíc ta pravidla jsou doopravdy velmi striktní, protože návrh zákona vyžaduje, aby politický institut měl zapsaný statut veřejné prospěšnosti, to už dává velmi značnou míru veřejné kontroly. Pak výslovně zakazuje politickým institutům dávat jakékoli prostředky politickým stranám, tedy dar od politického institutu straně je zcela vyloučen. A nad rámec veřejné prospěšnosti musí zveřejňovat veškeré výsledky své činnosti, kde to povaha umožňuje.

    Je pravda, že si umím představit, že politický institut v době blízké před volbami uspořádá nějakou konferenci nebo seminář, což samozřejmě umožňuje tematizovat něco, co je blízké té které politické straně. Ale na druhou stranu to není prvoplánová politická kampaň a je pravda, že asi omezovat politický institut v takovém typu činnosti by nedávalo žádný smysl. Musím říct, že všechno, co se těm politickým institutům přičítá jako možnost pro obcházení, tak už existuje dnes. Naopak tím, že nějaký subjekt bude označen za ten politický institut, tak se mu ta pravidla velmi zpřísní. Protože takových organizací, nějakých think tanků nebo podobných, už může dnes existovat spousta, mohou dostávat dary a ty dary, které dnes dostávají v zásadě bez jakýchkoliv omezení a s minimální transparentností, už dnes mohou být využívány pro politickou činnost. To, že se nějaký takový subjekt stane politickým institutem, ho velmi značně omezuje v možnosti zneužitelnosti.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. A než pan poslanec přijde, ještě přečtu omluvenky. Pan poslanec Antonín se omlouvá z dnešního jednání od 19.15 z pracovních důvodů, pan ministr Andrej Babiš se omlouvá dnes od 19 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Adam taktéž od 19 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Jsem rád za ta ujištění, jak vláda byla vedena tím, jak nejlépe vyhovět připomínkám, které směřovaly k větší transparentnosti politického prostředí v České republice a zamezení korupce. Přesto bych ještě rád slyšel nějaké ujištění, že ten úřad se nemá stát nějakým dočasným nebo trvalým úložištěm pro vysloužilé politiky, a případně, jak se má efektivně zabránit tomu zneužívání nebo kamuflování využívání prostředků státních, polostátních firem a dalších firem třeba s tou nejasnou majetkovou účastí při financování politických stran. To si myslím, že je naprosto stěžejní. A potom také zdůvodnění, proč se navrhuje zvýšení příspěvku politickým stranám a hnutím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, vím, že je už relativně pozdě, ale přesto vás ještě chvilinku zdržím, protože jsem u různých snah modelovat financování volebních kampaní, už jsem jich tady zažil poměrně hodně. A vždycky se ukáže, že ono to nakonec nefunguje. Kdo trochu studuje historické dějiny, tak ví, že se ve Spojených státech o to pokouší asi tak 200 let a jsou s tím stále nespokojeni. V Evropě podle toho, jak dlouho ty země demokracie mají, tak někdy stovky let, někdy jenom desítky let od druhé světové války. A také nikde s tím nepanuje úplná spokojenost.

    Já rozumím tomu, že si vládní koalice předsevzala, a my jsme se to v minulém volebním období pokoušeli dělat také, tehdy hlavně pod tlakem Věcí veřejných, že si předsevzala nějaký úkol zprůhlednit financování politických stran a politických kampaní, a omlouvám se, že budu mluvit k oběma tiskům zároveň, ale myslím, že jsou spolu nerozlučně spjaté a že by měly být v podstatě projednávány skoro bych řekl v jedné rozpravě, a rozhodně budu pak navrhovat, aby byly projednávány oba ve stejných výborech. Protože nedává vůbec smysl, aby politické strany byly jenom v kontrolním výboru a volební zákony jenom v ústavněprávním výboru. Že oba tisky mají být projednávány v obou výborech. Dokonce bych doporučoval, aby měly jeden garanční výbor, ale není to nic tak zásadního. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Mám tu tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Leoš Heger, po něm pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče. Pan poslanec Heger se odhlašuje. Pan poslanec Chalupa s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý večer, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já navážu, ta diskuse určitě bude dál, jistě všichni vnímáme závažnost celé problematiky, nicméně jenom určitý postřeh. Ráno jsme tady řešili svátek a v podstatě jsme se k tomu postavili tak, že určitě nechceme vychovávat občany této země tím, že uděláme nějaký zákon, který v podstatě těm lidem řekne, že nemají chodit v sobotu a v neděli do obchodních center, protože podle některých je to nesprávné. Měli by se věnovat třeba sportu nebo hrát s dětmi hry, nechceme je tímto způsobem vychovávat.

    V souvislosti s tímto zákonem - já se domnívám, že občan-volič není hlupák, a pokud sám je schopen posoudit, že to, jak ta strana se politicky financuje, kdo ji financuje, jestli je to darebák, nebo jestli je to normální sponzor, že ten občan je schopen to posoudit a podle toho bude volit. Já osobně jsem zastáncem toho, že bych to zase úplně tak neomezoval, protože volič je svéprávná osoba, která posoudí, jestli ta strana, volební program, její financování, to, jak se projevuje, jestli odpovídá jejímu naturelu a půjde ji volit, nebo ne.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, vaším prostřednictvím ke kolegovi Bendovi. Já souhlasím s většinou věcí, co řekl, že to má být dokonce víc regulace sponzorů a sponzoringu než těch politických stran, ale s ohledem na sílu těch sponzorů je možná skutečně důležité uvažovat o tom úřadu. A nemůže to být NKÚ z jednoduchého důvodu: Pokud Sněmovna volí jeho board a zároveň v kontrolním výboru projednává jeho zprávy, tak tam nemůže dojít k tomu, že NKÚ bude řešit tu kontrolu. To je prostě konflikt úplně klasický a založili bychom si jenom o jeden problém navíc. Ale já nechci odhadovat, kolik proteče nepřiznaných peněz těmi kampaněmi, ale z tohoto hlediska si myslím, že by ten úřad mohl přinést docela slušnou úsporu.

    Ještě vaším prostřednictvím ke kolegovi Dienstbierovi. Já jsem rád, že u nás nemáme ten problém, který mají američtí republikáni. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Filip, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, já si dovolím citovat Ústavu a Listinu základních práv a svobod, abyste věděli, že to myslím docela vážně s tím, jestli chceme, nebo nechceme pohnout naším ústavním systémem. Ústava v článku 5 říká, že politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. V článku 20 v zásadách sdružovacího práva v odst. 2 Listiny základních práv a svobod je napsáno, že občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. V článku 3 je, jak se může omezit výkon tohoto základního lidského politického práva. Přitom článek 22 Listiny říká, že zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad k používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

    Když si to přeložím do toho, jakým způsobem budeme fungovat, tak tady si zřídíme úřad, zcela zbytečný, který bude shánět budovu a peníze ze státního rozpočtu. Přitom máme v ústavním systému zakotveno, jakým způsobem se kontroluje výroční finanční zpráva z té stránky formální a z té stránky, která má odpovídat tomu jednání. Máme tady finanční úřady, které mohou kontrolovat kteroukoliv politickou stranu z pohledu jejich daňového systému, to znamená, jestli platíme daň z příjmů, daň z přidané hodnoty z té nikoliv hlavní činnosti, protože samozřejmě to ostatní podléhá zdanění a taky je poctivě platíme. To na výročních finančních zprávách na kontrolním výboru snadno zjistíte. Ještě jsem neslyšel, že by finanční úřady říkaly, že nesmí do politických stran. Nakonec auditoři, kteří ověřují výroční finanční zprávy, také popisují, jakým způsobem to nebo ono bylo realizováno.

    Máme tady Nejvyšší kontrolní úřad. Já chápu jeho prezidenta, že se mu nechce do další povinnosti zatahovat Nejvyšší kontrolní úřad, ale v každém případě, a zase bych odkázal na Ústavu a Listinu, pokud jde o nějakou pochybnost, tak tady v ústavním systému ve třech složkách moci je způsob, jak postupovat ve chvíli, kdy politická strana není ochotna respektovat ústavní systém, a to buď z finančních nebo jiných důvodů, které, jak jsem citoval, mohou vést k tomu, že politická strana bude omezena na svých právech ve svobodné soutěži politických stran, a to je právo vlády navrhnout Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozhodl o rozpuštění takové politické strany. Jestliže budeme brát hierarchii základních lidských práv a svobod, a v tomto ohledu si myslím, že přece jen se tím zabývám dost dlouho na to, abych znal jednotlivé postupy, tak v každém případě zjišťuji, že tento systém dělby moci je funkční. A neříkejte mi, že není.

    Vláda na základě usnesení Poslanecké sněmovny, těch, kteří nebyli ochotni se podřídit zákonu o politických stranách, předložila Nejvyššímu správnímu soudu na základě toho našeho usnesení návrh na zrušení takové politické strany, pokud ona sama sebe nehodlala zrušit a nerozhodla se pro to. V tomhle ohledu je jasné, že tím, že bychom vytvářeli zvláštní úřad, posuneme náš ústavní systém od toho, že je tady někdo ještě víc než občan, který volí, a Ústava říká, že veškerá moc pochází z lidu, a tady veškerá moc bude pocházet z toho, jakým způsobem se bude chovat úřad. Já jsem to při chvilce, kdy jsme mluvili s kolegou předsedou klubu ČSSD, přirovnal k tomu, že takové oprávnění ve státech, které známe, mají málokde a málokdo. Musel bych to přirovnat k tomu, jakým způsobem se postupuje vůči politickým stranám v současném režimu na Ukrajině.

    Chcete-li nějaký stabilizovaný stát, tak můžu říct, že takové oprávnění má Rada starších, neboli vlastně skupina šesti duchovních, kteří tvoří takzvaný Ústavní soud v Íránské islámské republice a kteří rozhodují, jestli někdo smí po svobodném rozhodnutí, že se bude angažovat v nějaké politické straně, vůbec kandidovat, nebo nesmí kandidovat. Jestli toho chcete dosáhnout, tak to neobcházejte líbivými slovy, že by se to možná hodilo, aby ten úřad k něčemu byl. Tak řekněte, že máte zájem likvidovat nějakou politickou stranu. Budu tomu rozumět, jak říká kolega Kalousek. Je to legitimní názor, ale nezakrývejte ho něčím jiným. Řekněte rovnou, že máte zájem na omezení politické svobody v České republice a zejména politické svobody sdružovat se v politických stranách.

    Já nevidím žádné místo pro další úřad, který by byl nad politickými stranami v českém ústavním systému. A jestli chcete, abych to komentoval nikoliv tak dlouhým edukativním výkladem, jak se tady pokusil kolega Kalousek z ohledu zákona o hazardu, tak samozřejmě mohu citovat velmi krátké pasáže od Montesquieua přes různé teoretiky českého ústavního systému, československého ústavního systému, rakouského a německého, případně francouzského. A já si nemyslím, že je to potřeba. Všichni umíme číst. Když se nad tím zamyslíme, tak si ten konkrétní text, co to je ústavní systém, co to je politický režim státu, jak se tvoří a z čeho vychází v systému dělby moci, který je mimo jiné základem i české ústavy, tedy našeho ústavního zákona č. 1/1993, nemám žádnou důvěru po tom, co jste tady předvedli v hlasování, o tom, že ve druhém čtení se tady dohodneme na tom, že bude zákon o politických stranách odpovídat Ústavě České republiky.

    Jsem z toho velmi znepokojen, jakým způsobem jste ochotni změnit hlasování v politických klubech jenom kvůli tomu, že chcete za každou cenu projednat normu, která není napsána v souladu s českou ústavou. Proto se připojuji k návrhu, který tady padl, myslím, od kolegy Plíška, aby se vrátila norma vládě k přepracování. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Eviduji jeho návrh na vrácení vládě k přepracování. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal, poté s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Já to nechci zdržovat, já už jsem se viděl na bluesovém koncertu v Lucerna music baru, ale ocituji Karla Schwarzenberga, který tady není: "To už jsem dlouho neviděl, aby komunista obhajoval velkokapitalistu."

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem mírný optimista. Věřím, že společně najdeme znění zákona, pro které by mohla hlasovat naprostá většina členek a členů Poslanecké sněmovny. Proto jsme také neblokovali to, že ta jednání nezačnou před prvním čtením. Myslím, že pokud to dneska projde prvním čtením, tak jednání mohou začít.

    Já bych měl nejdřív první poznámku o absolutní nezávislosti. My říkáme, že NKÚ není nezávislý, protože volíme prezidenta, případně členy kolegia, které ovšem navrhuje zvolený prezident NKÚ. Říkáme, že kontrolní výbor Poslanecké sněmovny není nezávislý, protože tam jsou politické strany. Ale budeme mít nezávislého šéfa úřadu, kterého si vybere prezident, který případně půjde do obhajoby svého prezidentského mandátu - a to už nám připadá, že je nezávislý. A ty dva kandidáty pošle jedna i druhá komora Poslanecké sněmovny - a najednou se tváříme, že to je ta nezávislost. A osvědčená instituce jako kontrolní výbor nezávislá není.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vzal jsem si pouze faktickou, pane předsedající. Jsem přesvědčen, že to stihnu. Chtěl jsem jenom reagovat na pana poslance Gabala, který se podivil, jak je možné, že komunista obhajuje velkokapitál. Prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Gabale, čemu se divíte v zemi, kde se komunista s pozitivním lustračním osvědčením stal velkokapitalistou, a nejenom velkokapitalistou, on se díky vašemu hlasu, vaší důvěře stal i prvním místopředsedou vlády a ministrem financí. To jsou poměry, které vy jste tady nastavil. Promiňte, pane poslanče Gabale, připomínáte mi Škvoreckého románovou postavu, která říkala: Všechny komunisty potrestám, nikdo mi neunikne, já mám v naší stranické organizaci na starost vybírání známek. Tohle jsou poměry, které vy jste nastavil. Vy za ně odpovídáte tím, že jste vyslovil této vládě důvěru. Přitom jste věděl, že je to v rozporu se zákony České republiky. Tak se teď nedivte. To už je možné úplně všechno. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Přede mnou tady vystupovali všechno předřečníci, kteří jsou zkušení političtí matadoři, kteří mají většinou, jak si vybavuji ty, co byli předřečníci, dlouholetou praxi, prošli několika volebními kampaněmi a určitě s tím mají své zkušenosti. Víte, že my tady jsme první volební období, patříme navíc mezi malé politické subjekty. To mě možná trošku ponouklo k tomu, abychom tady řekli i náš názor na tuto problematiku.

    Ale nejdříve bych si dovolil samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Bohuslavu Chalupovi z hnutí ANO, který mluvil o moudrosti voličů. Já vůbec nechci zpochybňovat jejich moudrost, jak volí, ale víme, že lidé jsou ovlivnitelní. Víme, že jsou ovlivnitelní na základě marketingu a reklamy. Když si představíme, co dělají naši občané, jak kolikrát a opakovaně naletí šmejdům na základě reklamy, agresivní reklamy, tak tady trošku jinak bych vnímal to vaše vyjádření. Já ho nerozporuji, vůbec, ale mám na to pohled, že ti lidé jsou ovlivnitelní.

    A teď, odpusťte mi, budu konkrétní. Přece když vaše hnutí uspělo tak, jak uspělo, tak si vybavuji, že předseda vašeho hnutí řekl: teď jsem jim ukázal, jak se dělá marketing a píárko, protože - a teď směřuji tam, kam jsem chtěl směřovat - politická soutěž se u nás posunula poněkud k marketingové soutěži, k reklamním kampaním, není to až tolik o politických programech, není to až o vizích, o věrohodnosti, je to o množství reklamních předmětů kolikrát, o množství gulášů, levného piva nebo nějakých smažených výrobků, ať to neříkám úplně konkrétně, a politická soutěž ne že by se úplně vytratila, ale není podle mě, nemusíte se mnou souhlasit, úplně na tom prvním místě. To k vaší poznámce.

    Já jsem před nějakou dobou vzpomínal i to, co tady ještě nezaznělo. Bylo zmiňováno, že by se to mělo týkat sponzorů, což jsou firmy s majetkovou účastí státu. Já si myslím, že to vůbec nemusí být jen sponzoři s majetkovou účastí státu, mohou to být naprosto privátní subjekty, které prostřednictvím různých dotací získávají peníze ze státního rozpočtu. A já se ptám, jak ty firmy, dárci, oddělí dotace, které získali od státu, od vyplácených sponzorských příspěvků politickým stranám. To je přece neoddělitelné! Já nevím, jak by se to oddělilo. Takže jestliže nějaký subjekt dostává dotace a pomocí nich podniká, vytváří svůj zisk a z toho potom sponzoruje některé politické subjekty, tak potřebuje tedy ten zisk, když ho zase jinými slovy utrácí za politickou angažovanost? To je také velmi složité.

    Poslanec Marek Benda tady hovořil o tom, že to není jednoduché. Na tom se určitě shodneme. Vzpomínal tady prezidentskou kampaň, ale já jsem z jeho slov - naštěstí jsem to tak nepochopil, nemůžeme na tento problém rezignovat a určitě bychom se měli pokusit to posunout. Já nejsem optimista takového rázu, abych řekl, že to vyřešíme, nebo že věřím tomu, že se to vyřeší, to je asi velmi obtížný oříšek, který máme před sebou, ale abychom to posunuli někam k reálnějšímu stavu. Proto my budeme navrhovat, resp. já určitě a už jsem to zmiňoval dříve, i nějaké opatření, které by zamezovalo nebo snažilo se řešit to, aby i subjekty, které pobírají ze státního rozpočtu příspěvky, dotace, měly omezenu tu možnost, jak s tím nakládat. Určitě by přispívalo k řešení této problematiky to, že příspěvky budou omezeny.

    Zaujalo mě to, co říkal - on tu momentálně není, aspoň ho nevidím, pana ministra Dienstbiera - ten politický institut. To mě jen navedlo k tomu, že ta problematika je daleko širší a že se to vůbec nemusí týkat jen těch politických stran, jen jejich sponzorů, ale i jiných institucí, těch politických institucí, které tady byly zmíněny.

    Také tady zaznělo, že je první čtení, začne diskuse. Já řeknu upřímně, že jsem si představoval, že diskuse na toto téma začne mnohem dříve než před prvním čtením, mnohem dříve, než tato novela zákona dopluje do Poslanecké sněmovny. Bohužel se tak nestalo. Nemám informace o tom, že by s námi někdo tohle téma konzultoval. Samozřejmě jsem si vědom naší velikost, ale to přece není argument. O to více věřím, že po prvním čtení začne diskuse napříč všemi stranami zúčastněnými v této Poslanecké sněmovně.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou pan kolega Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chci jen ujistit pana poslance Fiedlera vaším prostřednictvím, pane předsedající, že byť my jsme přece jenom o něco větší, a souhlasím, že to není argument, tak s námi se také nikdo nebavil.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi za jeho faktickou poznámku. Pan poslanec Fiedler byl posledním řádně přihlášeným do rozpravy. Nyní s přednostním právem ještě pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já cítím trošku střet zájmů z toho pohledu, že vlastně jsem předseda orgánu, který teď kontroluje výroční finanční zprávy politických stran. Musím potvrdit slova pana předsedy Stanjury, že letos jsme narazili na velký problém a já nevím, jak ho mám řešit. Řešil jsem ho prozatím dvakrát interpelací na pana ministra financí a v mém případě se to týkalo DPH, ale logika pana ministra financí, když mně písemně odpověděl na poslední interpelaci, je neochvějná. Hnutí ANO fakturovalo, ale protože podnikání zakazuje zákon o sdružování v politických stranách, tak prostě to není podnikání a nic platit nebudeme. To je logika. Politická strana to nesmí dělat, my to sice děláme, ale protože se to podle zákona nesmí, tak se to tak nepočítá.

    Měl bych nějaké dotazy na pana předkladatele. V přehledech - právě proto jsem chtěl vidět přehledy, které budou politické strany předkládat. Představte si, že jako představitel politické strany budete potom vykazovat všechny služby, které jste nakoupil, od koho jste nakoupil tu službu, a budete tam uvádět, i jestli ten, kdo vám tu službu poskytl, je členem strany, nebo není členem strany. Vy to uvedete špatně a dostanete sankci. Sice nevím, jak ten úřad nově konstituovaný bude zjišťovat, kdo je, nebo není členem politické strany, ale už vidím, jak nakupuje kolega Chalupa někde v papírnictví pro kancelář hnutí ANO ve svém kraji dvě propisky a bude se ptát toho živnostníka, jestli není náhodou členem strany, že by to musel vykázat potom do výroční finanční zprávy politické strany. Až do takových podrobností to ministerstvo naplánovalo. Proto jsem chtěl, co se všechno bude vykazovat, aby nám to Ministerstvo vnitra řeklo.

    My se tady bavíme o velkých politických stranách. To jsou ty, které jsou tady v Poslanecké sněmovně. Zaznělo tady, že je nějakých 200 politických stran. Není to tak. Je 250 politických stran! O 100 politických stranách nemáme vůbec žádné informace, protože ty v letošním roce neodevzdaly výroční finanční zprávu, takže o těch nevíme, co se týká financování, vůbec nic. Z těch 150, které odevzdaly, jsou jich desítky, které vykazují nulové příjmy, nulové výdaje. Už vidím, jak budou všechny tyto politické strany s nulovými příjmy, nulovými výdaji se podřizovat tomu zákonu a budou zřizovat x transparentních účtů. Jak to budou vykazovat? Nedovedu si to prostě představit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele. Prosím pan ministr a jeho závěrečné slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl poděkovat za debatu, která se tu rozproudila. Za Ministerstvo vnitra mohu slíbit, že teď v rámci jednání ve výborech budeme připraveni na debatu se všemi politickými subjekty. My jsme velice zdlouhavě a složitě vydiskutovávali tento kompromis v rámci koaličních rad. A to, co dnes předkládáme, je kompromis, se kterým jsme byli schopni se všichni ztotožnit a s nímž přicházíme před vás. Samozřejmě že to neznamená, že ho nemůžeme parametricky upravovat a že i opozice nemá právo přijít s názorem, který může prostě převládnout. Standardní demokratický postup.

    Co se týká jednotlivých politických subjektů, budeme hledat cestu, aby co nejméně obtěžovaly politickou scénu. Na druhou stranu směřujeme jednoznačně k tomu, aby financování politických stran, a to všech, bylo transparentní a únosné pro všechny politické subjekty na české politické scéně a neomezovalo to politickou soutěž. Takže jsme připraveni na debatu ve výborech, jsme připraveni na debatu se všemi politickými stranami v této Poslanecké sněmovně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Pan zpravodaj a jeho závěrečné slovo. Prosím.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych to jenom shrnul. Nebudu říkat, kolik vystoupilo poslanců, protože jsem je nepočítal. Akorát jsem zaznamenal v rozpravě slib pana ministra, že dodá kontrolnímu výboru před jednáním ve výboru návrh kompletní vyhlášky. To za prvé. Pak v rozpravě padl dvakrát návrh na vrácení k přepracování a jeden návrh na přikázání ještě ústavněprávnímu výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a o těchto návrzích nyní budeme hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrzích pana poslance Plíška, pana místopředsedy Filipa na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Zahajuji hlasování o návrhu pana kolegy Plíška a Filipa na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 111, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 52, proti 64. Tento návrh nebyl přijat.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančního výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo jiné přikázání výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Já tedy zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu kontrolnímu výboru jako výboru garančnímu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 112, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 129, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako garančnímu.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Hezký večer. Děkuji za slovo. Já si myslím, že zákon souvisí s tím zákonem, který bude po něm, tzn. s volebním zákonem, takže si myslím, že by měl být stejně jako ty volební zákony ve výboru ústavněprávním. Takže navrhuji postoupení do ústavněprávního výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavněprávní výbor. Má ještě někdo jiný návrh? Pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Petiční výbor.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Petiční výbor. Jestliže nikdo nemá jiný návrh, dám hlasovat o návrzích pana poslance Chvojky a Laudáta.

    Nejprve tedy budeme hlasovat o návrhu na přikázání ústavněprávnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání ústavně právnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 113, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 131 poslankyň a poslanců, proti nikdo.

    Dále pan poslanec Laudát navrhl přikázání petičnímu výboru.

    Zahajuji hlasování o přikázání petičnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování 114, přihlášeno je 131 poslankyň a poslanců, pro 32, proti 50. Návrh nebyl přijat.

    Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán kontrolnímu výboru jako garančnímu a dále ústavněprávnímu výboru, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    I tento návrh z pověření vlády uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění některé volební zákony a další související zákony. Cílem předkládaného návrhu zákona je zajistit vyšší míru transparentnosti financování volebních kampaní a to především v souvislosti s finanční, veřejnou a věcnou podporou třetími osobami. Předložený návrh zákona je v souladu s programovým prohlášením vlády České republiky.

    Podstata tohoto návrhu spočívá v jednotné úpravě pravidel volebních kampaní a jejich financování zákonem upravujícím volby do Parlamentu, volbu prezidenta republiky, volby do zastupitelstev krajů a volby do Evropského parlamentu. Zavádí se definice volební kampaně a její časové vymezení, stanovuje se povinnost kandidujících subjektů zřídit si transparentní účet určený pro financování volební kampaně a kontrola nad financováním volební kampaně se svěřuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Tento úřad by měl být zřízen novelou zákona o sdružování v politických stranách, který jsme projednávali před tímto bodem.

    Vedle navrhované právní úpravy pravidel volebních kampaní a jejich financování se u voleb do Poslanecké sněmovny a voleb do Evropského parlamentu navyšuje příspěvek politických stran na volební náklady z 15 tis. na 19 tis. korun. Navýšení odpovídá inflaci za dobu od zavedení tohoto příspěvku v minulosti.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. On to v zásadě věcně všechno představil pan ministr, takže možná jenom zopakuji za prvé, že tento tisk souvisí s tím předcházejícím, protože ten předcházející upravuje nějakým způsobem politické strany obecně a tento se zabývá volbami a volebními kampaněmi, nějakým způsobem sjednocuje volební kampaň, zavádí transparentní účet ve volební kampani, zavádí - a to je podle mě velmi důležité, že propagace a agitace v médiích a na billboardech musí obsahovat info o zadavateli a zpracovateli. Politické strany by měly vést účetnictví o financování volební kampaně, do 90 dnů ode dne vyhlášení výsledků voleb by politické subjekty či kandidující subjekty měly podat zprávu o financování volební kampaně a samozřejmě by měly mít také internetové stránky, na kterých by mělo být dostupné financování, tzn. příchozí či odchozí platby, které politické straně přijdou či odejdou. Také se tisk zabývá dohledem Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který nějakým způsobem bude kontrolovat průběh volební kampaně a to, zda kandidující subjekty dodržují to, co mají podle zákona. A samozřejmě ten úřad není koncipován jako bezzubý, tzn. může ukládat sankce za přestupky a správní delikty. Tyto sankce nejsou úplně nízké, takže i tam je určitá vymahatelnost těch povinností, které zákon ukládá.

    Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji, panu poslanci Chvojkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, přeji vám pěkný večer. Kdyby byla rozprava k obou tiskům sloučena, jak se asi mělo stát, tak už zde nevystupuji podruhé. Někteří mí předřečníci samozřejmě hovořili k oběma tiskům najednou. Já tady zmíním tři základní problémy, pro které i v tomto tisku logicky jako v tom předchozím navrhnu vrácení tisku k dopracování předkladateli.

    Za prvé je to o tom, že seznam sponzorů politických stran nebude možné prověřit před volbami, i když nám ten vládní návrh říká něco trochu jiného. Protože zákon určuje, že strany musí zveřejnit všechny své sponzory tři dny před volbami, což má údajně voliči umožnit rozhodnout se i na základě tohoto faktu o své preferenci. Tento čas samozřejmě nemusí stačit k prověření pravdivosti a kompletnosti seznamu sponzorů. Větší transparentnosti by přitom bylo dosaženo, pokud by politická strana měla povinnost zveřejnit dar už po jeho obdržení. To znamená, tady my vidíme jasně snahu tuto věc posunout až za samotný volební termín a ta třídenní lhůta je skutečně velmi krátká a tu věc neřeší.

    Dále, že definované období volební kampaně podle tohoto návrhu nemusí zahrnovat a zdaleka nezahrnuje všechny náklady na volební kampaň. Podle tohoto zákona, nebo návrhu volební kampaň začíná dnem vyhlášení termínu voleb, což umožní nezahrnout do účtu za volební kampaň služby, které byly sjednány či zaplaceny před tímto dnem. Samozřejmě například objednávky billboardů a dalších reklamních ploch na kampaň je nutné zajišťovat i více než rok dopředu. To znamená, je zde celá řada výdajů a prostředků, které tento zákon vůbec nepostihuje.

    A pak je zde samozřejmě to už mými kolegy v předchozím tisku zmiňované možné používání prostředků, které nelze vůbec označit za součást volební kampaně podle tohoto zákona, byť na volební kampaň mají velký vliv a tu volební kampaň ovlivňují. Zákon neomezuje prezentaci kandidátů či výrazných představitelů politických stran a hnutí v době před volbami prostřednictvím médií a prostředků komunikace, které nelze označit podle tohoto zákona za volební kampaň. Náklady za použití těchto prostředků se pak nepromítnou do částky na volební kampaň, kterou zákon limituje. Několikrát zde skloňovaným příkladem je samozřejmě reklama na vodňanské kuře, v níž před volbami do Poslanecké sněmovny figuroval současný ministr financí Andrej Babiš.

    Takže pokud tento tisk nepostihne doprovodné reklamy politiků, podnikatelských skupin, které sponzorují politické strany a představitelů těchto firem, tak je to jenom hra na větší transparentnost. Proto samozřejmě dávám i v tomto případě návrh na dopracování a vrácení k dopracování předkladateli. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, budeme o vašem návrhu hlasovat po ukončení rozpravy. Já se táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj? Také ne.

    Takže nyní přistoupíme k hlasování o návrhu - vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Dříve než zahájím hlasování, všechny vás odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 115, do kterého je přihlášeno 120 přítomných, pro 42, proti 64. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    Přistoupíme tedy k hlasování a já ho zahajuji. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 116, do kterého je přihlášeno 124 přítomných, pro 123. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu.

    Já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. Ano, pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Abychom zůstali konzistentní s rozpravou k předcházejícímu bodu, navrhuji projednání v kontrolním výboru.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Je ještě další návrh? Není tomu tak.

    Zahajuji tedy hlasování o přikázání dalšímu výboru, tentokrát kontrolnímu. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

    Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 117, do kterého je přihlášeno 124 přítomných, pro 122. Konstatuji, že byl tento tisk přikázán jako dalšímu výboru výboru kontrolnímu. Končím prvé čtení tohoto návrhu.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat je bod číslo 52, to je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmysl a obchodu Jan Mládek. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, důvodem pro předložení návrhu zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na trh je zajištění řádné implementace právních předpisů Evropské unie, které budou uplatňovány v rámci jednotného evropského trhu. Zákonem je částečně transponováno 12 směrnic a jedno nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jde o sektory jako výbušniny, jednoduché tlakové nádoby, elektromagnetická kompatibilita váhy s neautomatickou činností, měřidla, výtahy, zařízení k použití v prostředí výbuchu, elektrická zařízení, rádiová zařízení, tlaková zařízení, lodní výstroj, rekreační plavidla a osobní ochranné prostředky.

    Předkládaný zákon upravuje obecné požadavky na stanovené výrobky uváděné na trh, práva a povinnosti osob, které je uvádějí na trh nebo na trh dodávají stanovené výrobky, dále podmínky a způsob vymezení stanovených výrobků a stanovování technických požadavků, které musí tyto výrobky před uvedením na trh splňovat. Zákonem je rovněž upraven výkon správních činností pro výrobky, které jsou upravené přímo použitelnými předpisy EU v oblasti uvádění výrobků na trh.

    Na závěr si vás dovoluji požádat o podporu pro přijetí zákona už v prvním čtení dle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to z důvodu, že se jedná o technický předpis, na jehož základě budou nařízeními vlády přejímány do českého právního řádu směrnice EU. Dalším důvodem pro nejbližší nabytí účinnosti zákona je možnost včasného zahájení řízení umožňujícího oznámeným subjektům vykonávat činnosti potřebné při posuzování shody.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. S přednostním právem pan poslanec Laudát. Pan zpravodaj přijde po vás, máte přednostní právo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Jménem dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání v režimu § 90 odst. 2. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, eviduji vaše veto. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Šrámek.

  • Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, cílem úpravy je výhradně plnění legislativních závazků plynoucích pro Českou republiku z členství v Evropské unie. Splnění harmonizovaných technických požadavků je podmínkou pro volný pohyb výrobků na jednotném evropském trhu. Zajištění kvalitního regulatorního rámce na národní úrovni má tudíž zásadní význam pro konkurenceschopnost domácích výrobců v rámci tohoto trhu. To platí obdobně rovněž pro dovozce ze třetích zemí a v omezené míře pro distributory výrobků z jiných členských států. Nepřijetím této právní úpravy by vzniklo riziko, že Česká republika může být vystavena možnosti zahájení řízení pro neplnění povinností na základě článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie. S tím by současně vznikalo nebezpečí, že ostatní členské státy Evropské unie budou u stanovených výrobků uváděných na trh podle nedůsledně implementovaných směrnic EU oprávněně bránit v jejich pohybu po vnitřním trhu Unie.

    Protože bylo vysloveno veto na doporučení souhlasu hned v prvém čtení... Důvodem snahy pro zrychlení tohoto procesu je to, že tato směrnice by měla platit od dubna příštího roku. Pokud se tento zákon nebo návrh zákona nezprocesuje, tak je riziko, že naše zkušební ústavy nebudou moci pro české výrobce tyto výrobky certifikovat a čeští výrobci budou muset tuto certifikaci provádět v certifikovaných zařízeních v zahraničí. Proto tedy doporučuji, aby projednávání zákona bylo zkráceno alespoň o 30 dnů. To je můj návrh. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a váš návrh eviduji a budeme o něm hlasovat až na konci prvého čtení. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Nemá. Pan zpravodaj? Pan zpravodaj chce závěrečné slovo? Není tomu tak.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Není tomu tak.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 118, do kterého je přihlášeno 125 přítomných, pro 116. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Ptám se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. Není tomu tak.

    Tudíž se budeme zabývat návrhem pana zpravodaje na zkrácení lhůty k projednávání ve výborech o 30 dní, tzn. na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 119, do kterého je přihlášeno 125 přítomných, pro 113, proti 3. Konstatuji, že návrh byl přijat. Končím prvé čtení tohoto zákona.

    Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, ujměte se slova.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, byl zpracován v souvislosti s novým zákonem o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na trh. Předkládaným zákonem dochází kromě zpřesnění některých ustanovení taktéž k odstranění ustanovení, která souvisí s tímto novým zákonem, aby nedocházelo k jejich duplikaci.

    A protože mám mandát, pokusím se o návrh, aby byl schválen již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jménem dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání v režimu § 90 odst. 2. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Šrámek.

  • Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, tento návrh se předkládá v návaznosti na návrh zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na trh na základě nového legislativního rámce. Současně s přijetím zákona o posuzování shody je třeba zákon č. 22 upravit tak, aby neduplikoval ustanovení o oznámených subjektech, ale odkazoval na zákon o posuzování shody, který komplexně upraví problematiku subjektů pověřených k výkonu činností posuzování shody, takzvaných oznámení subjektů.

    Implementace předpisů EU prosperujících s institutem oznámených subjektů nebude zajištěna prostřednictvím zákona č. 22/1997 Sb. a nařízení vlády vydaného k jeho provedení, ale zákonem o posuzování shody. Vzhledem ke skutečnosti, že je nutné co nejdříve zajistit provedení notifikace subjektů Evropské komise dle zákona o posuzování shody, a není tedy možné na základě veta to odsouhlasit v prvém čtení, navrhuji opět zkrácení o 30 dnů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Pan zpravodaj? Také ne.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

    Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Táži se, zda navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu. Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování (pořadové číslo 120) končím a konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

    Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.

    Tudíž se budeme zabývat hlasováním o návrhu pana zpravodaje na zkrácení lhůty k projednávání ve výborech na 30 dní.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 121, do kterého je přihlášeno 128 přítomných, pro 116, proti nikdo. Končím prvé čtení tohoto zákona a konstatuji, že návrh na zkrácení lhůty k projednání byl přijat.

    Na základě dohody předsedů klubů přerušuji dnešní jednání do zítřejšího rána 9 hodin, kdy budeme pokračovat jednáním dle schváleného programu.

    Děkuji vám za spolupráci a přeji hezký večer. (K mikrofonu ještě přistupuje poslankyně Černochová.)