• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 31. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím paní poslankyně Kailová hlasuje s kartou číslo 6 a pan poslanec Rykala hlasuje s kartou číslo 11.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: pan poslanec Adamec - pracovní důvody, paní poslankyně Adamová od 14.45 do 17.30 - osobní důvody, pan poslanec Čihák - rodinné důvody, pan poslanec Fiedler do 14.30 - pracovní důvody, paní poslankyně Fischerová - zahraniční cesta, pan poslanec Foldyna - pracovní důvody, pan poslanec Janulík - pracovní důvody, pan poslanec Kostřica - pracovní důvody, paní poslankyně Langšádlová - osobní důvody, paní poslankyně Matušovská - osobní důvody, pan poslanec Novotný - rodinné důvody, pan poslanec Nykl - pracovní důvody, paní poslankyně Pecková - pracovní důvody, pan poslanec Pražák - zdravotní důvody, pan poslanec Rais - zdravotní důvody, pan poslanec Urban - zdravotní důvody, pan poslanec Vozdecký - zdravotní důvody, pan poslanec Vozka - zdravotní důvody, paní poslankyně Zelienková - zahraniční cesta, pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvají: pan premiér - zahraniční cesta, pan vicepremiér Babiš - pracovní důvody, pan vicepremiér Bělobrádek do 17.30 - pracovní důvody, pan ministr Brabec - pracovní důvody, pan ministr Chovanec - pracovní důvody, pan ministr Jurečka - zdravotní důvody, pan ministr Němeček - pracovní důvody, pan ministr Pelikán - pracovní důvody, pan ministr Stropnický - pracovní důvody, paní ministryně Šlechtová od 15 hodin bez udání důvodu, pan ministr Ťok - zahraniční cesta, paní ministryně Valachová - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek - zahraniční cesta. Tolik omluvy.

    Nyní vás seznámím s návrhem dalšího postupu při projednávání schváleného pořadu. Prosím, abyste se usadili. Prosím o klid a současně prosím předsedy poslaneckých klubů, aby mě sledovali, protože ta dohoda nebo to jednání dnes ráno bylo docela komplexní.

    Já navrhuji, abychom pokračovali podle materiálu, který vám byl rozdán na lavice, a to tak, že dnes, to znamená 29. 9., bychom projednali tyto body: bod 95 - zákoník práce; bod 120 - ochrana zemědělského půdního fondu; bod 105 - zrušení zákonného opatření Senátu; bod 108 - státní svátky; bod 82 - exekuční řád; bod 79 - působnost MPO; bod 104 - stavební spoření; bod 116 - sociální služby; bod 97 - majetkové křivdy. Tolik tedy pro dnešek.

    Zítra bychom projednali: bod 158, třetí čtení - zákon o pedagogických pracovnících; bod 157, třetí čtení - provádění sociálního zabezpečení; bod 43, první čtení - hazardní hry; bod 44, první čtení - daň z hazardních her; bod 45, první čtení - o dani z hazardních her - související; bod 42, první čtení - podnikání na kapitálovém trhu; bod 10, druhé čtení - ukončení důchodového spoření; bod 11, druhé čtení - ukončení důchodového spoření - související; bod 68, první čtení - Národní park České Švýcarsko; bod 77, první čtení - střet zájmů; bod 69, první čtení - uznávání odborné kvalifikace; bod 65, první čtení - Státní pozemkový úřad; bod 7, druhé čtení - rozpočtové určení daní. Tolik tedy středa.

    Ve čtvrtek bychom zahájili v 9 hodin přerušenou 30. schůzí Poslanecké sněmovny, což je téma imigrace, s tím, že po skončení nebo přerušení této schůze, rámcově kolem třetí hodiny, bychom pokračovali svolanou 32. schůzí Poslanecké sněmovny, a to tedy deset minut po skončení nebo přerušení 30. schůze, a to je mimořádná schůze k České poště.

    Poslední informace je k pátku. Pokračovali bychom v pátek body: bod 167, 171, 172, 173, 174 - to jsou všechno třetí čtení; bod 15 - druhé čtení zákona o obcích; bod 56, první čtení - podpora malého a středního podnikání; bod 73, první čtení - zákon o audiovizi; bod 38, první čtení - změny v souvislosti s prokazováním původu majetku; bod 49, první čtení - právo shromažďovací; bod 50, první čtení - některé přestupky; bod 51, první čtení - odpovědnost za přestupky

    To je tedy návrh, na kterém se, troufnu si říci, shodlo grémium Poslanecké sněmovny. Zeptám se, zda kolegové souhlasí s tím, že se na tom shodlo grémium Poslanecké sněmovny. Na tom je tedy souhlas. Jestli dovolíte, tak bychom o tom asi hlasovali. Potom připustím další případné návrhy na změnu programu. Ještě zazvoním.

    Zeptám se, kdo souhlasí s tímto komplexním návrhem z grémia Sněmovny.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 145, přihlášeno je 140, pro 134, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl schválen.

    Nyní má slovo pan předseda Faltýnek, potom pan poslanec Krákora.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vážený pane předsedo, dovolte, abych navrhl pevné zařazení bodu pořadu schůze na středu 30. 9., konkrétně před již pevně zařazený bod číslo 7 pořadu, návrh zákona o rozpočtovém určení daní, zařadit bod číslo 31. Je to poslanecký návrh Jana Volného na vydání zákona o loteriích a jiných podobných hrách, sněmovní tisk 437, druhé čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Krákora.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, po konzultaci s panem ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem mi dovolte, abych podal návrh na vyřazení bodu číslo 66, sněmovního tisku 508. Je to vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, a bod číslo 67, sněmovní tisk 589, vládní návrh zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 589, také první čtení, navrhuji vyřazení těchto dvou návrhů zákonů. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat o návrzích, které byly předneseny. Nejprve návrh pana poslance Faltýnka.

    Ještě je zde omluva paní poslankyně Havlové, která se omlouvá dnes mezi 14 a 15.45.

    Pan předseda Faltýnek navrhuje, aby před bod číslo 7 na středu byl zařazen bod 31, což je poslanecký návrh pana poslance Volného.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 146, přihlášeno je 147, pro 77, proti 27. Tento návrh byl přijat.

    Pan poslanec Schwarz hlasuje s kartou číslo 22.

    Proběhne kontrola hlasování.

    Pan poslanec Vondráček má kartu číslo 20. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za pozornost a omlouvám se, že zdržuji. Chci podat -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon, pane předsedo. Já prosím všechny poslance včetně členů vedení Sněmovny, kteří diskutují před lavicemi, aby tak nečinili. Děkuji. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já vám děkuji, pane předsedo, leč nemyslím si, že stačí prosby v tomto případě. Ale i tak to bylo od vás hezké.

    Já bych rád požádal o revokaci usnesení, ve kterém jsme schválili zařazení bodu projednání poslaneckého návrhu pana poslance Volného k loteriím ve středu. To je bod, který navrhl pan poslanec Faltýnek, promiňte, že si teď neuvědomuji to číslo. Já jsem hlasoval pro. Přiznám se zcela upřímně, že jsem hlasoval pro, protože jsem se domníval, že pan poslanec Faltýnek je přístupný racionálním argumentům, že si uvědomuje, že tento bod je procedurálně zcela idiotský. Že pokud se koalice dohodla na tom, že budou nějakým způsobem parametricky změněny sazby u jednotlivých loterií tvrdšího či měkčího hazardu, že je možné implementovat to do vládního návrhu o loteriích, který také budeme projednávat ve středu, a všichni o něm budeme jednat a nikdo z nás nenavrhne jeho zamítnutí. A že pokud koalice se domnívá, že některá ustanovení by měla být účinná k 1. 1. 2016 a některá jiná účinná k 1. 1. 2017, že to v rámci jednoho vládního návrhu jde. My jsme o tom vedli diskusi na grémiu, vedli jsme o tom diskusi na organizačním výboru. Já jsem podlehl iluzi o gramotnosti pana kolegy Faltýnka, podlehl jsem iluzi, že to pochopil, že je naprostý nesmysl, abychom něco takového prosazovali v okamžiku, kdy tady máme vládní návrh, o kterém nelze diskutovat a je potřebný. Tady máme návrh pana poslance Volného, o kterém pravděpodobně koalice chtěla diskutovat, protože předpokládá předložit něco úplně jiného než to, co je v návrhu pana poslance Volného.

    Takže když dovolíte, je to diskuse jenom o tom, co bude tím podvozkem. Jestli tím podvozkem bude vládní návrh, anebo poslanecký návrh poslance, který - a v tom je mi sympatický - do dnešního dne vůbec nepochopil, co předložil. A ono je to úplně jedno, protože ten pozměňující návrh stejně změní všechno to, co on předložil. Takže jde jenom o to, co bude tím podvozkem. My jsme přesvědčeni, že tím podvozkem by měl být vládní návrh. Není tím ohroženo datum účinnosti, není tím ohroženo vůbec nic.

    Já jsem odcházel z grémia s pocitem, že mi pan poslanec Faltýnek porozuměl. Dokonce si myslím, že mi porozuměl. Problém je, že se pak střetl s velmi černobílým viděním světa svého šéfa, který mu říkal: "Čo, Faltýnek, nie, nie, nič také není možné, ty, ty, ty jsi zavázán tím, abys něco takového splnil." (Hovoří značně expresivně.) Takže to pan kolega Faltýnek navrhl, což já si myslím, že je opravdu debilní. A protože mě nenapadlo, že -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já vás prosím, abyste se snažil vyjadřovat slušně.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Takže to pan poslanec Faltýnek navrhl, což já si myslím, že je opravdu - řekl jsem debilní, za slovo debilní se omlouvám, prosím, přijměte moji omluvu - že je hloupé a účelové. Je to tak v pořádku, pane předsedající? (Obrací se k předsedajícímu.) Nebo mám ještě změkčovat? (Ano, to je v pořádku.) Děkuji. Že je to opravdu hloupé a účelové a že by bylo nedůstojné Poslanecké sněmovny, aby něco takového schvalovala. A protože jsem v té chvíli důvěřivosti hlasoval pro návrh pana poslance Faltýnka, aniž by mi došlo, že jemu nedošlo, tak prosím o revokaci, protože jsem skutečně hlasoval v rozporu se svým přesvědčením.

    Takže dávám procedurální návrh na revokaci příslušného usnesení a Poslanecké sněmovně doporučuji, aby nic takového neodhlasovala.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak to je procedurální návrh, o kterém bych měl nechat hlasovat bez rozpravy. (Hlásí se poslanec Faltýnek.) Samozřejmě Sněmovna se s tím návrhem nějak vypořádá, pokud pan předseda Faltýnek bude trvat na svém přednostním právu, tak mu dám slovo. Je zde tedy návrh na revokaci usnesení. Já jsem si v záznamu o hlasování ověřil, že pan poslanec Kalousek skutečně hlasoval pro. Je to bez rozpravy, pane kolego. To znamená, je oprávněn tento návrh podat. Já vás prosím, abyste se vyjádřili hlasováním. Je zde návrh na revokaci hlasování, ve kterém... Ano, nejprve vás odhlásím.

    Jedná se o hlasování číslo 146. Prosím, abyste se všichni přihlásili, a zeptám se, kdo souhlasí s návrhem na revokaci tohoto usnesení.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 148. Přihlášeno je 153, pro 59, proti 58. Tento návrh nebyl přijat.

    Prosím, s přednostním právem pan předseda Faltýnek, potom pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové. Já bych jenom vaším prostřednictvím krátce reagoval na pana předsedu Kalouska. Je pravda, že ať už na organizačním výboru minulý týden ve čtvrtek, tak dneska na grémiu se snažil kolega Kalousek, pan předseda Kalousek, omlouvám se, vysvětlit, že tento pozměňovací návrh lze vpravit do vládního návrhu o hazardu, akorát problém je v tom, že podle toho, jak to je časově nastaveno, tak tento návrh není reálné schválit do konce roku. Já rozumím boji pana Kalouska za hazard, koneckonců bojoval za něj celý život a velmi úspěšně. Můžeme se ptát samozřejmě jenom proč. Ale to je řečnická otázka. A on v tomto boji pokračuje dál tak, aby nedošlo ke zvýšení daní pro hazard. Já mu rozumím, používá k tomu prostě všechny legitimní prostředky, ale byli bychom rádi opravdu od Nového roku mírně daně navýšili. A neplatí to, co zaznělo někde v kuloárech, a není vůbec podstatné, kdo to řekl, že když se ostříhá ovce dohola, tak že zdechne. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Skutečně nejde o stříhání ovci. Pan kolega Faltýnek není ostříhán až tak nakrátko, a přesto, domnívám se, skončí úplně stejně. Ale já jsem požádal o revokaci usnesení. Revokaci usnesení, kdy, a přiznal jsem se zcela otevřeně, jsem hlasoval pro něco jiného, než jsem si myslel, že hlasuji. Promiňte, že jsem mluvil pravdu. Kolegové, podívejme se každý z vás do každého klubu a každému z nás se někdy stalo, že jsme se přehmátli. Pak jsme šli k mikrofonu a řekli jsme: "Hlasoval jsem ano, chtěl jsem hlasovat ne. Nebo hlasoval jsem ne, chtěl jsem hlasovat ano."

    (Poslanec Laudát otočen k řečníkovi zády diskutuje s poslancem Faltýnkem.)

    Vždycky jsem snil o tom... Hele, vy dva, dejte mi pokoj!

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane kolego, já jsem schopen si tady zjednat pořádek sám a nemusíte mě zastupovat. (Ohlas v sále.)

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Evidentně nejste, pane předsedo, protože jinak bych je nemusel napomínat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane kolego, já mám řízení schůze pod kontrolou. A jenom vás upozorňuji, že samozřejmě nechci žádným způsobem omezovat přednostní práva, nicméně toto je den, na kterém jsme se shodli, že bude do jisté míry patřit opozici. A každá minuta, kterou zde strávíme procesními debatami, ubírá možnost opozici jednat o jejích návrzích.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, já si vážím, že máte řízení schůze pod kontrolou. Ale pokud chcete dostát tomuto vyjádření, tak nemůžete dopustit, aby dva metry od diskutujícího se hádali dva poslanci tak, že ten diskutující, který má slovo vámi udělené, je není schopen překřičet. Pak mi nemůžete tvrdit, že máte řízení schůze pod kontrolou. Prostě nemáte! Jste rád, že nejsem slyšet. Pak to máte pod kontrolou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já vás slyším jasně a zřetelně, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Zajisté, nicméně ponechal jste některým mým kolegům dostatečný prostor pro to, aby mě překřičeli.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pokud máte námitku proti mému postupu, můžeme o tom hlasovat, ale možná by bylo rozumnější vrátit se k meritu věci.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nemám námitku, pane předsedo, pouze bych si přál, kdybyste vykonával svoji práci. Vy ji nevykonáváte, a když to vezmu za vás, tak mě napomínáte, že od toho jste tady vy. (Předsedající souhlasí.) Ano, jste tady od toho vy, ale to byste to musel dělat. Když to neděláte a já to vezmu za vás, tak mě napomínáte. Tak si, prosím pěkně, srovnejte, co máte nebo nemáte dělat.

    Já se vrátím zpátky k tomu -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: To bude lepší.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jestli máte pocit, že to bude lepší, pane předsedo, tak abyste si srovnal, co je opravdu vaším úkolem, a já abych si opravdu srovnal, čím chci překřičet ty kolegy, které vy jste nechtěl napomenout, tak prosím o 20 minut na přestávku poslaneckého klubu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, sejdeme se zde ve 14.43 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 14.23 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, doba na poradu klubu TOP 09 uplynula. Než jsem přerušil jednání, měl slovo pan předseda Kalousek. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, ještě jednou, aby bylo zřejmé... (Obrací se vlevo, kde je trochu rušněji. Někteří poslanci stále vcházejí do sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já prosím levou stranu sálu, aby se ztišila, abychom neopakovali to, co se tady odehrávalo před přerušením. A prosím, všichni vyslechněme argumenty pana předsedy Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Ještě jednou, aby bylo zřejmé, oč tady doopravdy jde. Ta diskuse se vedla na organizačním výboru minulý týden, vedla se na grémiu tento týden. A je to diskuse o tom, jakým způsobem elegantně a procesně přijatelně vyjádřit vůli většiny Poslanecké sněmovny, že některé parametry Kalouskova zdanění - protože žádný jiný ministr financí předtím nebyl schopen zdanit hazard než já, tzn. za mého působení došlo ke zdanění hazardu. A současná vládní koalice chce parametricky změnit některé sazby daní, zdanění hazardu.

    A na této schůzi jsou ve hře dva tisky. Vládní návrh o loteriích, protože musí být notifikován, vstoupí v účinnost až k 1. 1. 2017, ať už se o jeho konečné podobě dohodneme jakkoli, a parametrické změny řekl bych ne zcela odpovídající gramotnému vnímání skutečnosti pana poslance Volného, který pan poslanec Volný chtěl uvést v život k 1. 1. 2016. Do toho vstoupili další koaliční partneři, KDU-ČSL a ČSSD a vysvětlili panu poslanci Volnému, že jeho gramotnost a chápání skutečnosti má své limity. To znamená, domluvili se na něčem úplně jiném, než je obsahem pozměňujícího návrhu pana poslance Volného. Takže tady máme na této schůzi tento týden dva návrhy. Jeden návrh je vládní, týkající se loterií, kam může být vaše koaliční dohoda - a teď se zcela odpoutávám od věcného návrhu té dohody - kam může být ta vaše koaliční dohoda implementována s tím, že bude účinná k 1. 1. 2016. To tu prostě máme. To je fakt. Vedle toho tady máme návrh, který se jmenuje poslanecký návrh pana poslance Volného, který něco navrhuje... Těžko budete moct hlasovat, paní kolegyně, když jste neslyšela, co vám říkám. (Zřejmě k poslankyni Šánové, která sedí ve své lavici...)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Paní kolegyni oslovujte prosím mým prostřednictvím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vaším prostřednictvím říkám paní kolegyni, že je úplně jedno, jestli to slyšela, nebo ne, protože ona... (Poslankyně Šánová se diví, o čem poslanec Kalousek hovoří.) Tak tečka.

    Vedle toho tady máme návrh pana poslance Volného, něco úplně jiného, než na čem se ta koalice dohodla. A vám jde teď jenom o to, zda tu vaši společnou vůli, na které jste se dohodli, vložíte do toho vládního návrhu, který je zcela legitimní, anebo do toho Volného návrhu, který je procesně sice také legitimní, ale je velmi hloupý, to za prvé, a za druhé vytváří pocit, že jsou tady poslanci první, druhé, třetí a čtvrté kategorie, protože jsou nás tady desítky, jejichž návrhy nemají šanci, aby byly projednány na plénu, zatímco návrh pana poslance Volného, byť je zcela hloupý, byť je absolutně nekompetentní, byť koalice počítá s tím, že ho změní ve všem (s důrazem) kromě toho, že tam bude nápis pana poslance Volného, to tam zůstane, ale ten obsah bude úplně jiný, tak má tu přednost, což logicky vyvolává pocit, že tady máme poslance první, druhé a třetí kategorie, protože jsou tady kolegové, jejichž návrhy čekají na projednání rok, a pak je tady kolega, jehož návrh bude projednán přednostně, byť obsah tohoto návrhu bude zcela změněn, vyměněn za něco úplně jiného. A ten kolega jako dobromyslné tele bude říkat: ano, já s tím souhlasím, tohle je můj návrh. Byť ten obsah bude úplně jiný.

    Tohle není obsah demokratické a parlamentní diskuse, kterou bychom asi měli připustit. Víte, já rozumím vládě, která se domnívá, že když prosadí ty koaliční dohody, o kterých nevím, zda pan poslanec Volný už je, nebo ještě není informován, v každém případě si ho dovoluji informovat, že by měly být předmětem jeho pozměňujícího návrhu - pokud se vládní koalice domnívá, že tam díky těmto dohodám bude vyšší výběr do státního rozpočtu, já si to nemyslím, ale respektuji, že si to koalice myslí a že má právo to prosadit... (Odmlčuje se a dívá se vlevo.) Zleva. Zleva, pane předsedající.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane kolego, vy musíte mít značně vyvinutý sluch, protože já tedy žádný nadměrný hluk neslyším. Ale přece vyhovím námitce a poprosím levou stranu sálu, aby se ztišila.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Vy si vážně děláte legraci, nebo to fakt neslyšíte?

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem nezaznamenal, že by hladina hluku byla nějak extrémně vyšší, než je zde zvykem. Ale prosím, vyhověl jsem vaší námitce. Prosím sněmovnu o nábožné ticho. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já vylučuji, že jste to neslyšel, protože jsme to slyšeli všichni a já nebyl schopen to překřičet. Je otázka, do jaké míry, pane předsedo, se budeme brát navzájem vážně. Jinými slovy poté, co skončí hluk zleva, neboť tam zase začal... (Poslanec se odmlčel.) Vzhledem k tomu, že již skončil hluk zleva, tak si dovoluji říct - (Ze sálu se ozývá vícekrát pšt.) Děkuji. (Veselost v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegové, já prosím aspoň o minimální míru důstojnosti v sále. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: - že tady na této schůzi máme dvě předlohy, z nichž obě dvě umožňují vládní koalici schválit vyšší zdanění hazardu k 1. 1. 2016 - opakuji, k 1. 1. 2016 - aby to současně byl vládní návrh a výraz vůle vládní koalice. To, co se jmenuje návrh pana poslance Volného, tady nemá co dělat za prvé proto, že projednáváme vládní priority, a já odmítám vzít za své, že jeden poslanec je větší priorita než jiný poslanec, a za druhé to, co navrhuje pan poslanec Volný, vy nechcete schválit. Vy chcete schválit něco úplně jiného. A to něco úplně jiného můžete vložit do vládního návrhu, který projednáváme ve stejné dny a ve stejné hodiny jako tento poslanecký návrh pana poslance Volného.

    Já se nesnažím o nic jiného než vás upozornit, že míra arogance, míra procesní neschopnosti, kterou tahle koalice provozuje, docela přesahuje normální meze. Ještě jednou. Rozumím tomu, že ty sazby, na kterých jste se dohodli a u kterých jste se dohodli, že tím podvozkem, že tím nekompetentním hluchým podvozkem bude návrh pana poslance Volného, potřebujete mít účinné k 1. 1. 2016. Ale to můžete úplně stejně, jako když je navrhnete do vládního návrhu o loteriích, jenom tam pozměníte účinnost. A my prostě odmítáme projednávat poslanecký návrh, který má přednost před všemi ostatními poslaneckými návrhy, které tady již rok leží a nemohou přijít na pořad této schůze jenom proto, že předkladatelé nenašli společnou řeč s vládou, že když předložili A, že budou souhlasit s tím, že ten vnitřek bude B. Ze stejného důvodu odmítáme projednávat návrh pana poslance Volného.

    Já jsem se tady přiznal k tomu, že jsem nevěřil, pokud jsme uzavřeli dohodu na organizačním výboru a na grémiu, že skutečně tento nesmysl projednávat nebudeme, že by někdo našel odvahu říct a navrhnout, že to projednávat budeme. Pan předseda Faltýnek tu odvahu nalezl. Já se omlouvám, že jsem podlehl představě o minimální úrovni projednávání na Poslanecké sněmovně a hlasoval jsem pro návrh poslance Faltýnka. Hluboce se za to stydím.

    Navrhl jsem revokaci. Tato revokace nebyla přijata. Chcete projednávat návrh pana poslance Volného. Dovolte, abych vám řekl, že v takovém případě už neprojednáte tento týden nic jiného. Nemyslím si, že to je rozumné řešení. Kdyby snad pan poslanec Volný chtěl svůj návrh stáhnout, protože prostřednictvím vládního návrhu může dosáhnout stejného výsledku, já bych si toho vážil. Pokud bude trvat na projednání svého návrhu, chci mu garantovat, že ho neprojedná. Rozumím tomu, že panu poslanci je to možná jedno, ale před svým guru to bude těžko zdůvodňovat. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Žádné další přihlášky s přednostním právem neeviduji.

    Můžeme se tedy věnovat schválenému pořadu schůze, což je bod

    Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako tisk 393/1. Prosím za navrhovatele paní poslankyni Soňu Markovou. Ještě než jí dám slovo, tak musím přečíst omluvy. Pan poslanec Fiedler rozšiřuje svoji omluvu až do 15. hodiny, pan poslanec Sedláček mezi 14. a 15. hodinou z pracovních důvodů. Pan poslanec Štětina je tady, takže omluva se ruší. Pan poslanec Kudela z dnešního jednání z pracovních důvodů a poslední je pan předseda Mihola od 14.43 hodin z pracovních důvodů.

    Nyní prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám popřála hezké odpoledne a zároveň krátce odůvodnila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

    Připomínám jednu důležitou věc, že se toto jednání dnes bude týkat především otázky prvních tří dnů nemocenské, která, jak jistě víte, přestala být vyplácena v době vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008.

    Začátkem roku 2009 nabyl odložené účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle něhož nemocenská přísluší zaměstnancům vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zákoník práce proto stanovil proplácení náhrady za ušlý příjem zaměstnance za prvních čtrnáct dní pracovní neschopnosti, kterou hradí zaměstnavatel od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013. Pak bylo toto období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem dočasně prodlouženo ze 14 dnů na 21 dnů s tím, že za první tři dny nemoci, které připadnou na pracovní dny zaměstnance, není poskytnuta náhrada žádná. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Gabriela Pecková. Aha. Nemáme paní zpravodajku? Dobrá, ano, to máte pravdu, paní poslankyně Pecková je evidentně omluvena z důvodu zahraniční cesty. Tak budeme muset najít jiného zpravodaje. Zeptám se, zda se někdo dobrovolně chce této role ujmout. Pan předseda sociálního výboru sám osobně?

    Takže prosím, budeme hlasovat o změně zpravodaje, že místo kolegyně Peckové se této role ujme pan poslanec Zavadil.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu? Těm, co přicházejí, připomínám, že se jedná o změnu zpravodaje.

    Hlasování má číslo 149, přihlášeno je 162, pro 138, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a prosím pana zpravodaje, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane předsedající, dobré odpoledne, dámy a pánové. Já si myslím, že velice krátce mohu říci, že už v době, kdy jsem byl na jiné židli a v jiné funkci, tak jsme karenční dobu vždycky odsuzovali a bojovali jsme proti ní. Koneckonců, v jednu chvíli Ústavní soud udělal to, co udělal. Takže já se domnívám, že návrh na zrušení karenční doby je naprosto správný. Jen je otázka nastavení těch pravidel. Mám na mysli nastavení částky, kterou by zaměstnavatelé anebo i někdo jiný hradil. Pokud vím, už v minulosti došlo k podstatnému snížení plateb zaměstnavatelů do politiky zaměstnanosti a tehdy pro zaměstnavatele to dělalo poměrně dost slušnou částku, tuším, že to bylo asi devět miliard, které jim přispěli do vínku, a přesto ta karenční doba zůstala tak, jak je. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Beznoska.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já se naopak domnívám, že tento zákon odporuje rovnému přístupu k pojištěncům, protože se týká prioritně pouze těch, kteří jsou zaměstnáni v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, a proto jako takový navrhuji, abychom tento zákon zamítli v prvním čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, paní poslankyně Hnyková.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji hezké odpoledne. Já bych chtěla velmi, abyste podpořili tuto novelu zákoníku práce. Chtěla bych se velmi přimluvit za pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví, u kterých se píše plán směn. Abych vám to vysvětlila: plán směn je, když máte všechny pracovníky, napíše se na celý rok, to znamená, když takové zdravotní sestře vyjdou služby na pondělí, středu a pátek a ona onemocní, tak je vlastně celý tento týden doma zadarmo. Takže já bych se velmi přimluvila, aby tato doba neplacené nemocenské byla zrušena. Byla bych velmi ráda, abychom tento návrh podpořili a propustili do druhého čtení. Děkuji vám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude pan poslanec Vilímec.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, zrušení karenční doby je velmi oblíbeným tématem levicových poslanců. Bylo tomu tak i v minulém volebním období, především poslanců za Komunistickou stranu Čech a Moravy, kteří od počátku zavedení té karenční lhůty argumentují tím, že se snížilo finanční zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila se administrativa jak u lékařů, zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení.

    Já nechci dlouho mluvit, ale možná je potřeba jít trochu do historie. Paní předkladatelka správně uvedla, že karenční lhůta ve formě tedy neproplácení těch tří prvních dní dočasné pracovní neschopnosti byla schválena v roce 2008 a zavedena definitivně od 1. ledna 2009. Ale v této souvislosti je třeba také ještě zmínit, že od 1. ledna 2009 došlo zároveň také ke snížení sazeb nemocenského pojištění. To paní předkladatelka úplně neuvedla. Přímo zaměstnanci totiž od 1. ledna 2009 neplatí z titulu zaměstnanců žádné nemocenské pojištění. A podotýkám, že dříve do toho 31. 12. 2008 platili 1,1 % z vyměřovacího základu. Nemocenské pojištění platí za zaměstnance tedy pouze zaměstnavatel, a to ve výši 2,3 %, tam také došlo ke snížení o 1 %, to tady vzpomínal pan zpravodaj, byť nevím, jestli je to zrovna 9 miliard úspory. I tuto skutečnost, tedy nejen to zavedení karenční lhůty, ale i tuto skutečnost, to snížení pojistného, vzal Ústavní soud na vědomí. I v odůvodnění svého nálezu v roce 2012 k návrhu 45 poslanců levicových, především poslanců za Komunistickou stranu Čech a Moravy, na zrušení karenční doby neshledal rozpor s ústavním pořádkem. Dle odůvodnění Ústavního soudu, a myslím, že je dobré to zde zmínit, zavedení karenční doby je samo o sobě rozumným, a dokonce v evropském kontextu obvyklým opatřením. Ústavní soud pak rovněž zmínil, že na celkovou sociální situaci zaměstnanců také pozitivně působí zrušení povinnosti zaměstnanců platit pojistné na nemocenské pojištění a další věci.

    Dámy a pánové, je běžnou zásadou v pojistných systémech, aby si drobné újmy nesl pojištěnec sám, a pojistný systém jej pojišťuje od škody určitého rozsahu. V oblasti nemocenského pojištění je pak menší újmou ztráta příjmů po určitou krátkou dobu. Když se na to dnes zpětně podíváme, na zavedení té karenční lhůty, tak jednak odborníci většinou se shodují v tom, že zavedení karenční doby s návaznou úpravou výše nemocenského pojištění přineslo pozitivní efekty. Dokonce to přiznávají i navrhovatelé zákona, protože v odůvodnění píší, že tento princip měl faktický dopad v přínosu pro zaměstnavatele a - cituji přesně - "sporný dopad ve snížení počtu čerpání volna při nemoci". I na mnohých číslech - a některá zde uvedu - která byla publikována Českou správnou sociálního zabezpečení, se prokázalo, že došlo ke snížení pracovní neschopnosti o téměř polovinu na úroveň běžnou v Evropské unii. Ocituji přesně z vývoje základních ukazatelů, z analýzy nebo z informací České správy sociálního zabezpečení základních ukazatelů v případě nemocenského pojištění, že "počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti vykazuje ze všech tří ukazatelů nejvyšší pokles. Zatímco v roce 2007, tedy před zavedením té karenční lhůty, bylo vykázáno 2 800 tisíc ukončených případů, v roce 2012 to byla méně než polovina, zhruba 1 200 tisíc ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti. Počet prostonaných kalendářních dnů klesl za sledované období o 45 %. V roce 2007 bylo 100 milionů prostonaných dnů, v roce 2012, tedy o pět let později, to bylo zhruba 55 milionů prostonaných dnů, to znamená zhruba o 46 milionů prostonaných dnů méně."

    Komunistická strana teď přichází se snahou zrušit karenční dobu. Je zajímavé, že nepřichází v této souvislosti s návrhem na obnovení placení nemocenského pojištění i u zaměstnanců, protože to bylo spojeno také se zrušením karenční lhůty, a dokonce nepřichází ani s tím, co platilo před zavedením karenční lhůty, že za první tři dny příslušelo nemocenské pouze ve výši 25 % vyměřovacího základu. Návrh zákona, tak jak byl předložen, předpokládá, že i v prvních třech dnech by příslušela náhrada mzdy ve výši 60 % z takzvaného redukovaného vyměřovacího základu. No nevím, jaké stanovisko zaujme k tomuto návrhu tripartita, ale koaliční, a já k tomu uvádím socialistická vláda zaujala takové zvláštní stanovisko. Ono je trochu jiné, než uvedla paní zpravodajka - paní předkladatelka, pardon. V tom vládním stanovisku se píše, že v obecné rovině sice vláda podporuje zrušení karenční doby, ale upozorňuje na nedostatky předloženého návrhu, nikoliv na to, že by to mělo být stanoveno vládním návrhem.

    Je to samozřejmě na zvážení - určitě je evidentní z těch čísel, že došlo za tu dobu, za tu zkušenost s karenční dobou, k omezení zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti a také ke snížení samozřejmě i nákladů zaměstnavatelů na nemocenské pojištění, protože s tím bylo spojeno i snížení toho nemocenského pojištění. Já se dívám na tuto záležitost tak, že poté, co skupina levicových poslanců neuspěla u Ústavního soudu v roce 2012, tak to zkouší znovu legislativní iniciativou. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní je tady jedna faktická poznámka, to je pan poslanec Grospič, a potom tři přednostní práva, a to v pořadí pan místopředseda Bartošek, pan předseda Stanjura a pan zpravodaj. Nyní faktická poznámka, dvě minuty.

  • Poslanec Stanislav Grospič: Děkuju, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolil bych si fakticky reagovat za předkladatele předloženého návrhu na svého předřečníka prostřednictvím pana předsedajícího. Myslím si, že bychom neměli přijímat a Poslanecká sněmovna by neměla přijímat úzus, že vlastně krátkodobá nemocnost je potenciálně zaměstnanci zneužívána a že karenční doba toto eliminuje a ulevuje nejenom veřejným zdravotním pojistným systémům, ale samozřejmě chrání také zaměstnavatele před těmi, kteří chtějí získat krátkodobé volno na něco jiného. Myslím si, že bez ohledu na rozhodnutí Ústavního soudu, které neřeklo, že by měla být nebo neměla být karenční doba, že je potřeba zohlednit to, že Ústavní soud také primárně neřekl, že odstranění karenční doby by bylo v rozporu s právním řádem, a myslím si, že jde o oprávněný požadavek nejenom odborových svazů a odborových centrál, ale i v zájmu zaměstnanců, že pokud přispívají do pojistných systémů, tak by neměli být prvé tři dny ztráty pracovní neschopnosti z těchto pojistných systémů vyloučeni. To je podstata tohoto návrhu. A za jeho podporu se velice přimlouvám.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní pan místopředseda Bartošek s přednostním právem a po něm pan předseda Stanjura.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Osobně si myslím, že to, že první tři dny neschopenky jsou neplacené, patřilo k reformním krokům, protože v České republice skutečně docházelo ke zneužívání tohoto institutu a máme zde něco, co funguje. Obávám se, že propuštěním do dalšího čtení uděláme pouze to, že rozvrtáme něco, co je funkční a skutečně vedlo k tomu, že se institut prvních tří dnů neschopenky, které... Svým způsobem jsme byli unikátem v Evropě, kdy docházelo ke zneužívání a nadužívání těchto tří dnů. Ale je potřeba si říct, že to byli nejenom zaměstnanci, ale i někteří podnikatelé, kteří posílali lidi, aby šli krátkodobě marodit, protože pro ně neměli práci. To znamená, myslím si, že kdybychom se měli vrátit a přenastavit tento nástroj, tak to bude špatně a opět se budeme potýkat s něčím, co budeme muset v budoucnu napravovat.

    Já osobně podporuji zamítnutí tohoto tisku v prvním čtení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan předseda Stanjura a po něm pan zpravodaj. Pardon. Omlouvám se, omlouvám se, pane předsedo, přehlédl jsem dvě faktické poznámky. První je poznámka pana poslance Grospiče, ale to byla ta původní, takže potom už jenom pan poslanec Plzák.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, chtěl jsem reagovat na kolegu Grospiče, takže je to ob vlastně. Nikdo nemůže říct, že krátkodobé nebo jaké procento krátkodobých pracovních neschopností je zneužíváno a jaké procento si je opravdu zaslouží. Faktem je, že krátkodobá neschopnost v sobě nese riziko zneužívání, jelikož ten člověk není do dvou tří dnů doma kontrolovatelný. Z vlastní zkušenosti to vím, protože jsem také zastupoval na obvodě jako praktický lékař. Vím, že chodili lidé a zkoušeli to i na mě, protože říkali, že potřebují někam nuceně odjet a zaměstnavatel jim nechce dát pracovní neschopnost, a zkoušeli se se mnou domluvit. Se mnou se nedomluvili. Možná že s někým se domluvili. Samozřejmě jako lékař vím, že říct, že mám gastrointestinální potíže, to znamená nějaký průjem, nebo že mi zrovna ruplo v zádech a nemůžu se hýbat, není žádný problém. A vím, že ti lidé chodili dokonce s tím, že říkali ve středu: pane doktore, napište mi to do pátku, v pátek už budu zdravý, můžete mi to rovnou ukončit. Takže vím, že k tomu zneužívání dochází.

    Samozřejmě záměr předkladatele, to riziko šíření infekčních nemocí na pracovišti, to znamená ohrožování vlastního zdraví tím, že přecházíme onemocnění, chápu taky, ale já pořád vidím větší riziko ve zneužívání. Možná by se o tom dalo uvažovat, pokud by tady byl nastaven nějaký mechanismus, aby kontrola nemocného mohla být třeba ten samý den nebo druhý den. Ale zatím ve stavu, jak to funguje, to asi možné není. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní má slovo pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak v návrhu jde podle slov pana zpravodaje, nemám důvod je zpochybňovat, o 9 miliard korun ročně. A já se chci zeptat pana ministra Dienstbiera, předpokládám, že stanovisko vlády předkládá Legislativní rada vlády, aspoň tak to vždycky bývalo k poslaneckým návrhům... (Domluva gestikulací.) Tak potom paní ministryně Marksové, to je jedno, někoho ze členů vlády. Jak to, že tak odflákli stanovisko vlády? Vůbec nezmiňují nic o finančních dopadech. To je ideový či ideologický pohled, že když pravice předloží nebo my když předložíme, no tak jako i když nám tam chybí středník, tak je to na osmi stránkách pěkně popsáno, jak je to legislativně technické, a velmi často se říká, že finanční dopady nejsou dobře spočítány. Dostaneme se k tomu bodu 105.

    Já vám přečtu, co je v tom tisku, kdybyste náhodou zapomněli, napsáno k finančním dopadům, k 9 miliardám podle slov pana zpravodaje. Píšou předkladatelé: Návrh má vliv na státní a jiné veřejné rozpočty, jelikož ale dojde ke stejnému efektu jako v případě dopadů na podnikatelské prostředí, nelze je považovat za zásadní. Výši těchto dopadů však ani zde nelze přesně vyčíslit, neboť dojde zřejmě ke změnám vzorce chování dotčených pracovníků, které nelze plně kvantifikovat. Jinými slovy, jedná se o 9 miliard, dopad na veřejné rozpočty bude stejný jako na podnikatelskou sféru, ale my nevíme, kolik bude dopad na podnikatelskou sféru. A co k tomu je ve stanovisku vlády? Ani jedno písmenko!

    Takže buď paní ministryně Marksová, nebo pan ministr Dienstbier - já bych rád věděl, jak vláda posoudila dopady, že to je nedílnou součástí návrhu zákona a povinnou součástí. Vůbec se o tom nemluví. Chci se zeptat předkladatelů a ohnivého zastánce pana zpravodaje, kdo těch 9 miliard zaplatí. Veřejné rozpočty? Ze sociálního pojištění? Někteří se mylně domnívají, že nemocenská se platí ze zdravotního pojištění. Bohužel. Anebo zaměstnavatelé? A pokud zaměstnavatelé, no tak jim zvyšujete daně o 9 miliard. Nic jiného to není. To je třeba si říct a podle toho se rozhodovat.

    Ale než budeme hlasovat, tak bych byl rád, aby předkladatelé, zpravodaj či členka vlády nám zdůvodnili, jak to že není ani slovo ve stanovisku vlády o 9 miliardách. Možná zapomněli. Tak já to řeknu na mikrofon: Kdo těch 9 miliard zaplatí? Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj se dožaduje slova, ale musím dát přednost faktické poznámce. Když pustím přednostní, tak potom všechny tři. Tak to by pak už asi nemělo úplně smysl. Dám dvě minuty pro pana předsedu Kováčika s faktickou a potom budou pokračovat přednostní práva. Prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená vládo, paní a pánové, přeji hezký dobrý den.

    Rád bych k diskusi poznamenal, jestli jsme schopni se jaksi soustředit na to hlavní. My spatřujeme to hlavní v tom, že sociální dopad neproplácení nemocenské prvních tří dnů je dramatický především na skupiny obyvatelstva, o kterých hovořila paní předkladatelka, to znamená na sociálně slabší, na matky samoživitelky a taky na třeba i chronicky nemocné, na zaměstnance s nižšími příjmy. My tady hovoříme o tom, že tady hrozí jakési zneužívání. Ne úplně přesně lze vyčíslit jakékoli dopady ať už na podnikatelskou sféru, nebo na státní rozpočet, mimo jiné také proto, že nejsme schopni, ani lékaři nejsou schopni vyčíslit, kolik procent zneuživatelů je, doopravdy s rukou na srdci říct to tak, že ano, ten to zneužil, zatímco u toho je pochybnost a tenhle ten pacient je doopravdy tak vážně nemocný, že to prostě nemohl zneužít. Nejsme schopni vyčíslit ani toto. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Přeji hezké odpoledne a prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Bendla, poté se připraví s faktickou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych poprosil, kdyby se pozorně pan kolega předřečník Pavel Kováčik podíval na ta čísla, jak to ve skutečnosti vypadalo v situaci, než k této regulaci došlo, a jak to vypadalo po ní, a on bude tvrdit, že ale v tom jsou určitě někteří, kteří jsou v tom nespravedlivě atd., nicméně každý je schopen si třídenní nemocnost, tedy ne vážné onemocnění, určitě vyřešit se svým zaměstnavatelem sám a na margo toho přijde tedy částka, kterou pravděpodobně paní ministryně nebo pan ministr Dienstbier vysvětlí, kde těch 9 mld. případně vzít. Já jsem přesvědčen o tom, že pokud existuje nějakých 9 mld. korun, které máme využít, tak ne na podporu těchto krátkodobých nemocí na tři dny, ale na nemoci, na které stát evidentně finanční prostředky nemá. Jsou zde prokazatelně lidé, kteří jsou nemocní, potřebují více finančních prostředků a stát jim dlouhodobě není ochoten pomoct. Shání se různé sponzorské příspěvky apod. To je něco, co si myslím, že je pod úroveň. A tam tedy bychom finanční prostředky, pokud existují, měli nasměrovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Zavadil a poté pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl také reagovat na slova pana předsedy Kováčika, aby neodváděl pozornost. Já jsem nemluvil o tom, jestli se to zneužívá, nebo ne. Těch 9 mld. je odhad, co by se stalo podle stávající legislativy, podle stávajícího počtu, kolik by to stálo. To není vůbec debata o tom, jestli to někdo zneužívá, nebo ne. To je jiná debata. A reálně dopad bude vyšší, když to schválíte, protože ten počet naroste. Já vycházím z čísla, které řekl pan zpravodaj, a to bezesporu vychází ze stávajícího počtu nemocných u prvních tří dnů, kde je nyní nula a kde by se platilo. A ještě navíc nenavrhuje těch 25 %.

    Když už o tom mluvíme, tak přece pravda je taková, že jestli si někdo nebere nemocenskou v našem solidárním systému, tak to jsou vyšší příjmové skupiny, protože je limit na nemocenskou. To všichni víme. Tito lidé si raději berou dovolenou i u delších nemocí, protože by výrazně pocítili dopad do rodinných rozpočtů, tak abychom v té debatě nezapomínali, že neberou všichni stejně, když jsou nemocní. To je ta solidarita. A můžeme se bavit někdy jindy, jestli je vysoká, nebo ne. Já myslím, že je příliš vysoká. Znáte přece lidi ze svého okolí, kteří mají nadprůměrné platy a kteří si nemocenskou nevezmou nikdy - mají hypotéky, mají nájmy a nemohou si dovolit žít dlouhodobě, pokud ta nemoc není opravdu vážná, z nemocenského pojištění.

    Ale já jsem chtěl říct, že se bavíme o těch devíti miliardách. Ty by se zdůvodnit měly. To není vůbec odhad o tom, jestli to někdo zneužívá, nebo ne. A nedá mi to, mělo by to spíš zaujmout vládní poslance, když předseda klubu KSČM říká: tak chceme naplnit programové prohlášení vlády, nebo ne? Tak za nás já říkám, že my ne, my jsme v opozici. Vy jste taková fakt, jak říkám, víc než polovládní strana, tak vy možná chcete naplnit programové prohlášení vlády. Za nás říkám, že ho podporovat nechceme, možná v rozumných věcech, ale necítíme se, že jsme tady proto, abychom podporovali vládní prohlášení. A chci říct, že to není vládní návrh, ale opoziční.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Zavadila s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, 9 miliard. Mě mrzí, prostřednictvím vaším, Zbyňku, k tobě. Tys byl přeci u těch jednání, kdy se dohadovalo, jestli zaměstnavatelé mají platit 14 dní, nebo nemají a co za to dostanou. A to, co za to dostanou, je právě navíc těch 9 miliard. Takže těch 9 miliard nemá vazbu na žádný státní rozpočet, na žádné jiné věci, ale pouze výdělek zaměstnavatelských skupin činil v této transakci zhruba 9 miliard. To je jenom na podporu toho, že na tom neprodělávají, a že jestli mají platit, a teď se nebudu bavit, jestli to mají být zaměstnavatelé, nebo někdo jiný, ty tři dny, tak prostě tam ty finanční prostředky jsou.

    Druhá věc je - víte, já se omlouvám, prostřednictvím, k panu kolegovi Bendlovi. Je sám schopen - v některých případech máte pravdu - ale v 90 % není schopen. A když už jste na to narazil, tak je tady ještě, když se bavíme o zahraničí, mnoho jiných zemí, kde je normální a běžné, že pět šest sedm dní mají zaměstnanci placeny, aniž by měli jakýkoliv instrument. U nás tohle není. To je také potřeba vzít v potaz.

    Ano, Zbyněk Stanjura má pravdu, týká se to převážně vyšších skupin. To tak je. Ale přece to také není dobře, že oni tedy nemarodí, že přenášejí nemoci do prostředí, ve kterém jsou. V tom se shodneme. Takže jenom aby bylo jasno: Ano, týká se to vyšších skupin, ale u nižších výdělkových skupin to už je velmi tristní a i tam - a my jsme ty statistiky měli velmi dobré - skutečně dochází k tomu, k čemu dochází, že oni nejdou marodit, protože i těch pár stokorun pro ně je poměrně dost důležitých.

    Takže mně je jedno, odkud ten návrh jde. Možná, že jsem trošku jiný než vy. Mně je úplně jedno, odkud ty návrhy padají, ale když jsou smysluplné, když jsou se sociálním zaměřením, tak to vždycky budu podporovat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Kováčika, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Paní a pánové, tady se hází hausnumery v podstatě, protože ani tak nejsme schopni úplně domyslet, a nám jde o ty, jak jsem už řekl a jak bylo řečeno i v předkládací zprávě, nižší příjmové kategorie, o ty, kteří skutečně jsou vážně sociálně postiženi tím, že třeba i lehce, ale i horším způsobem onemocní a první tři dny nemají žádný příjem. A vysvětlujte to matce samoživitelce nebo člověku, který bere zhruba nebo stěží deset tisíc čistého. A tito lidé si místo toho - proto ta čísla byla tak dramaticky rozdílná - jsou nuceni vzít dovolenou, aby měli nějaký příjem, jsou nuceni první tři dny místo toho, aby byly pokryty systémem, si vzít dovolenou, která mimochodem je určena pro daleko jiné věci.

    A ještě k tomu programovému prohlášení. Tam jsme se dočetli, že se vládní strany zavazují tuto věc vyřešit. A my jenom trváme na tom, aby v tomto případě, kde jsme souhlasili s tím, že vláda by to měla udělat, a protože tak nečiní, tak já si troufnu říci, že jí možná pomáháme, možná ji v tom tak trošku nahrazujeme, možná není ve vládě, ve vládní koalici, mezi jednotlivými stranami dostatek odpovědnosti nebo dostatek šancí se dohodnout, takže my jako KSČM toto sociální téma posouváme dopředu, aby to s plněním tohoto bodu programového prohlášení vláda měla lehčí. To je mimo jiné také opoziční role, kterou KSČM plní. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: K panu zpravodaji. Já jsem proti tomu návrhu ne proto, kdo ho předložil, ale protože ho považuji za chybný a špatný. Takže i kdyby ho předložila vláda, tak bych argumentoval úplně stejně.

    K těm číslům. Z vystoupení pana zpravodaje, i když vím, že on není předkladatel a nezodpovídá za to, vyplývá, že on počítá s tím, že to bude k tíži zaměstnavatelů. A říct: mně je jedno, kdo těch 9 miliard zaplatí, hlavně ať to někdo zaplatí, tak to mi chybí ve stanovisku vlády! Vládě je to evidentně také jedno. A když se o tom mlčí a státní rozpočet to skutečně nebude, pokud se nebude navyšovat platba za státní pojištěnce, zeptejte se, jestli těch 9 miliard bude chybět, nebo nebude chybět v systému, když je dáme takhle. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Sklenáka. Po něm se připraví pan poslanec Bendl. Všechno to jsou faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já se musím ohradit proti slovům pana kolegy Stanjury, nebo zastat vlády, když on řekl, že vládě je jedno, kdo to zaplatí. Já si myslím, že postoj vlády právě v této otázce je velmi zodpovědný. Když se podíváte do programového prohlášení vlády, se kterým vláda předstoupila před tuto Sněmovnu a získala důvěru, tak tam je uvedeno, že vláda podporuje zrušení karenční doby, ale chce dohodu v tripartitě.

    Čili nám jde o ten princip. Otázka zní ne jestli se zneužívá nemocenská nebo jaká je praxe, ale otázka zní, jestli člověk má mít nárok na plnění z nemocenského pojištění i v prvních třech dnech nemoci. My si myslíme, že ano, a proto za náš klub mohu říci, že my podporujeme tento návrh v tom smyslu, aby prošel přes první čtení, aby diskuse byla nastolena možná i mezi sociálními partnery a abychom se skutečně dobrali dohody tak, aby s ní souhlasili jak zaměstnanci, tak odbory, tak zaměstnavatelé.

    Když už mám slovo - myslím pan kolega Plzák tady nabízel svůj pohled z praxe lékaře, za kterým chodí pacienti a snaží se získat neschopenku, protože si potřebují vyřídit nějaké osobní věci. Já jsem se také nenarodil ve Sněmovně. Než jsem přišel sem, tak jsem působil na místech, kde jsem měl podřízené. A běžná praxe byla taková, že ráno někdo zavolal "jsem nemocný, beru si dovolenou, jestli můžu". Já jsem řekl "ano, můžete", a tím to bylo vyřešeno. Horší varianta byla, že ten člověk neměl dovolenou, přišel a nad šálkem horkého čaje strávil celý den -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Jenom s dovolením dokončím větu: roznášel bacily. Myslím si, že to asi není to, co chceme, a právě proti tomu směřuje tento návrh zákona.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Filip a pak pan poslanec Laudát. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já vidím, že evidentně se k těm devíti miliardám nikdo nehlásí, ale přihlásit byste se k nim měli. To není tak jednoduché říci "zaplatí to podnikatelé". Vy všichni přece musíte vědět, že ve svém důsledku si to podnikatelský sektor odečte z daní a dojde k nějakému výpadku daní. A asi by i vláda měla spočítat, jak velký daňový výpadek, to znamená dopady v řádech miliard korun na státní rozpočet mají být.

    Tady v tom vládním posouzení nebo vládnímu stanovisku je plochá věta "vláda v obecné rovině podporuje zrušení karenční doby v prvních třech dnech pracovní neschopnosti, nicméně současně je nucena upozornit na nedostatky předloženého návrhu, které, pokud by v dalším legislativním procesu nebyly odstraněny, by měly za následek nerovný přístup k různým osobám, vykonávajícím závislou práci". To je taková oblečená neoblečená. Je to opravdu spíš snaha vyjít komunistům vstříc, aby ten návrh nějak prošel, protože to je obchod, ke kterému je tady potřeba... Řeknu, tak jakoby navenek to vypadá že ne, ale ve skutečnosti tak jo, nějak se domluvíme.

    Takhle já jsem to pochopil, že vláda se snaží vyjít vstříc KSČM. Je to v pořádku, pokud si to obhájí před svými voliči. Já s tím tedy takto nesouhlasím a dožaduji se toho, abyste alespoň veřejnosti, když už ne nám tady, poslancům, řekli, jaké budou dopady do státního rozpočtu, abyste to měli spočítané a řekli efektivně - ano, my chceme od podnikatelského sektoru dalších 9 miliard, ale bude to znamenat nějaký nevýběr daní ve státním rozpočtu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já už jenom krátkou poznámku. Mnozí zaměstnavatelé vycházejí zaměstnancům vstříc při těch náhlých - a teď to nechci zlehčovat - nevolnostech. Je to takové škaredé anglické slovo - sick day. Podle mě, nechci radit, nikdy jsem odborář nebyl, ale to je práce na vyjednávání v kolektivní smlouvě, aby zaměstnavatel sick day při té náhlé nevolnosti umožnil svým zaměstnancům. Ne hned změnu legislativy, která se týká všech, nejen sociálně slabých. Chci říci, že je to dobrá praxe, kterou dělají mnohé firmy, malé, střední i velké. A ty řeší tyhle případy, o kterých mluvíte, když člověku prostě není dobře a nemůže z různých důvodů přijít do práce. Mnohé firmy to už mají. Je to dobrovolné, je to osvěta a je to podle mě cesta, jak to řešit. Ne změnou legislativy s dopadem v řádu mnoha miliard. A není to jediná firma a podle mě každý z vás by měl nějakou takovou firmu znát, nebo zná někoho, kdo to využívá. Je to na důvěře zaměstnavatele a zaměstnance, že se ten sick day nezneužívá. Tam, kde ta důvěra funguje, to zaměstnanci čerpají, když mají nějaký náhlý problém, a nepřicházejí o své zdroje, nemusí chodit k lékaři a jsou schopni se z toho za den nebo za dva dny dostat, mají to prostě v rámci podniku, firmy či instituce zařízené. A to je dobrá praxe a to bychom měli podporovat a ne hned měnit zákony.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Filipa. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní předsedající. Členové vlády, paní a pánové, já jsem se raději přihlásil k faktické poznámce, nebudu to příliš komentovat, protože to je mimoběžná komunikace, co tady předvádíme. ODS a další nechtějí přiznat, že zaváděli kvazidaň. A tady ta falešná argumentace i nálezem Ústavního soudu pokračuje. Přece buď jde o princip pojištění, a oni jsou ti, kteří drží na principy, a když je to pojištění, tak jakmile nastane pojistná událost, od roku 1924 to na území České republiky platilo. To, že v roce 2012 Ústavní soud na základě změny některých ústavních soudců udělal něco jiného, než udělal v roce 2008, resp. 2009, to je přece jiná záležitost. A on nás odkázal i v roce 2012 na to, ať si to tady rozhodneme politicky.

    A já jenom říkám, že buď platí princip pojištění, a potom tedy nemůže být při pojistné události neplacení nemocenské, nebo platí princip daňový, a pak tam můžete mít tři nebo čtyři dny něco takového klidně. Ale přiznejte se, že buď je tady pojistný princip, a potom tedy nemůže být karenční doba, anebo je daň. A přiznejte se otevřeně, řekněte lidem, že chcete tolik a tolik peněz na daních.

    Přece celé vyjednávání, které vy jste vedli, připomněl to tady kolega Zavadil, tak přece bylo o tom, kolik se sleví podnikatelům, že budou platit. A nezapomeňte, že v sousedních zemích se neplatí 14 dní, ale šest neděl nebo ještě mnohem delší doba a nemají za to žádné slevy, protože daňová zátěž například ve Spolkové republice Německo je mnohem vyšší, a to nemluvím ani o severských zemích, jako je Švédsko nebo Dánsko.

    Takže prosím, pokud jsem za principy, tak karenční doba má být škrtnuta. Děkuji vám. (Potlesk zleva.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím s faktickou pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říci totéž, co už tady říkal kolega Stanjura. Já když jsem řídil firmu, tak tam bylo 70 zaměstnanců a 135 tak různě na úvazky. Když byl někdo nemocný nebo měl náhlou nevolnost, tak byla domluva, nebral si žádnou dovolenou, nepřišel o žádné peníze. Buď ten zaměstnavatel bere, že se zajímá, jakou skutečnou práci ten člověk odvede, nebo potom se točí na formálních záležitostech. Musím říct, že tenhle přístup se mi vyplatil. A jak znám menší firmy, když jsou ti podnikatelé slušní, tak k tomu přistupují tímto způsobem a vyřeší si to, aniž by možná znali zákon. Já jsem ho také neznal. To je jedna věc.

    Druhá věc je, že sice se platí pojištění, platí se na penze a podobně, ale v logice té věci, co říkal kolega Filip, tak bych potom také řekl, proč se bere až od 65 let nebo podle nějakých jiných kritérií, kdy člověk odchází do důchodu, a nebere se hned? Když platí, tak na něj má nárok.

    Takže já si myslím, že to omezení, ta karenční lhůta je v pořádku, a myslím si, že dramaticky přispěla k tomu, že se snížila takzvaná nemocnost. Tím vůbec neříkám, že někteří zběsilci neuštvou své zaměstnance až do beznaděje, že si pak berou dovolenou. Je to smutné, když dospějeme k tomu, že dneska už u sociálně slabých skupin počítáme jednotlivé dny, kdy nemají příjem. To je smutné, že jsme tohoto dosáhli, ale myslím si, že ten klíč leží někde úplně jinde než v tom dávkovat, dávkovat, dávkovat, až se někdo možná i předávkuje. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A s další faktickou prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl reagovat na pana kolegu Filipa. Mě tak napadlo, když mluvil o tom pojištění - vždyť jsou i jiné druhy pojištění, kde nemáte stoprocentní plnění. Když máte takovou havarijní pojistku na auto, tak vám také nezaplatí opravu v plné výši, ale je tam nějaká spoluúčast nebo nějaké omezení. A já si myslím, že tomu odpovídá i to, jak to bylo nastaveno původně, to znamená těch 25 % v ty první dny. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A nyní tady mám čtyři přednostní práva. Jenom se zeptám pro jistotu, zda páni poslanci Zavadil a Filip trvají na přednostním právu, nebo vyčerpali svůj příspěvek ve faktické. Je to tak. Tak tedy prosím pana ministra Dienstbiera, připraví se paní ministryně Marksová. Prosím, máte slovo.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, čistě z procedurálního hlediska bych zareagoval na otázku pana poslance Stanjury. Jednak bych rád upozornil na to, a očekával bych od pana Stanjury jako exministra, že tuto proceduru zná, že Legislativní rada vlády a její pracovní komise neprojednávají poslanecké, senátní ani krajské návrhy zákonů. Podle legislativních pravidel projednávají tyto orgány pouze vládní návrhy právních předpisů, zcela mimořádně cokoliv jiného na základě rozhodnutí předsedy Legislativní rady vlády. Projednávání v těchto orgánech není ani možné vzhledem k tomu, že Ústava stanoví na vyjádření třicetidenní lhůtu, a to včetně přeposílání různých návrhů od premiéra předsedovi Legislativní rady, příslušným resortům, kdy tyto resorty následně zasílají své postoje, a z nich se v zásadě dává potom dohromady návrh stanoviska vlády. Toto stanovisko je politickým stanoviskem a nenahrazuje standardní legislativní procedury, tedy nezpracovává se například hodnocení dopadů regulace. To by v tak krátkém čase ani možné nebylo. Takto je ta stanoviska potřeba chápat. A samozřejmě že vláda se ani nesnaží nahrazovat například chybějící nebo nedostatečné části důvodové zprávy. Může a nemusí na to upozornit, podle toho, co politicky uváží za vhodné nebo jak se rozhodne.

    Tolik k proceduře. Meritorně, předpokládám, že se vyjádří paní kolegyně Marksová, která toto má v gesci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A dříve než pozvu paní ministryni, musím dát přednost panu poslanci Bendlovi, který se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já ještě na margo pana ministra Dienstbiera bych chtěl říct, že jednací řád ukládá předkladateli, ano, v důvodové zprávě předkladateli, zdůrazňuji, aby náklady, které se tímto návrhem přenesou na veřejné rozpočty, zde byly zmapovány. A protože je evidentní, že nejsme v řádech milionů, desítek milionů ani stamilionů, ale v řádech jednotek miliard korun, a tento návrh, jak už jste řekl, vláda tady říká politické stanovisko, tomu jsem rozuměl, a myslím si, že je evidentní, že se vláda snaží předkladateli, to znamená komunistickým poslancům, vyjít vstříc, pak ale by bylo dobře, aby aspoň vláda si byla vědoma toho, že jednáme o nákladech v řádech miliard korun.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A ještě další faktická poznámka pana poslance Mackovíka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já tady poslouchám stále se opakující slova o tom, kolik to bude stát, že to bude nějakých 9 mld. Tak bych si dovolil připomenout, že ten stávající zákon, který platí, ta jeho stávající forma, je produktem kleptokracie zastoupené v Poslanecké sněmovně, a ta se snaží si samozřejmě i nadále udržet ten příjem takový, jaký je. Chci upozornit na jednu věc. Když tady vyčítáme, že to bude stát 9 mld, tak si řekněme, kolik stál projekt IZIP, který stál minimálně 2 mld. z veřejných rozpočtů. To není málo z těch 9 mld. Kolik stály takové kauzy jako CASA, Pandur, ProMoPro? To jsou miliardy, které vytekly z veřejných prostředků a které jsme mohli dát na to, aby těm sociálně nejslabším, kteří jsou vlastně postiženi stávající platností zákona tak, aby jim bylo hůře, když jim je špatně.

    Takže já prosím všechny rozumné poslance, aby podpořili náš návrh novely tohoto zákona. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní již prosím s přednostním právem paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, já bych chtěla zopakovat, že v koaliční smlouvě je napsáno, že vláda změní nebo zruší karenční dobu ve chvíli, kdy na tom bude shoda všech sociálních partnerů. K této shodě zatím nedošlo. A jinak my jako ministerstvo budeme předkládat na tripartitu materiál, kde se budeme snažit co nejvíce, jak umíme, vyčíslit tyto náklady.

    Samozřejmě si musíme říci, že je velice komplikované dát proti sobě to, co ti lidé, kteří nenastoupí na tu třídenní nemocenskou, jak to zatíží zdravotní systém. To není lehké. A je zde také diskuse o tom, jak třeba někteří praktičtí lékaři až moc vyhovují a píší nějaké neschopenky. Ale zase my v tuto chvíli nejsme schopni třeba dohledat, kteří to jsou, a to vzhledem k nedostatečné, nebo doposud vlastně neexistující elektronizaci neschopenek. Pořád máme ty tři papírky, takže Česká správa sociálního zabezpečení dostane ten jeden průklep, a velice špatně v tuto chvíli, dokud skutečně ti lékaři nebudou online, se to sleduje.

    Ale jinak sama za sebe bych ráda řekla, že nemocenskou čerpají ti, kteří si platí pojištění. A myslím si, že ti, co si platí pojištění, tak si ho platí proto, aby z toho potom čerpali. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní eviduji faktickou poznámku pana poslance Borky? Ne, tak to je omyl. Tudíž prosím k mikrofonu řádně přihlášenou paní poslankyni Maxovou. Připraví se paní poslankyně Šánová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mnohé již bylo řečeno, možná se v některých věcech budu opakovat.

    Já si myslím, že není potřeba měnit systém, který funguje. Česká republika, jak jistě všichni víte, patřila v podstatě k zemím, které měly před zavedením karenční doby nejvyšší míru pracovní neschopnosti v Evropě. Jak bylo řečeno, tato novela není zaměřena na všechny v podstatě pracovníky, tudíž je nespravedlivá. Je zaměřena výhradně na zaměstnance v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, ale jak říkal kolega Stanjura, nejsou tam zahrnuti vojáci z povolání, příslušníci bezpečnostních sborů, představitelé státní moci a některých státních orgánů a soudců, uvolnění členové zastupitelstev územních samosprávních celků nebo státní zaměstnanci. Těch by se změna, která je navrhována, v podstatě nedotkla. To by podle nás znamenalo nerovné zacházení při poskytování náhrady mzdy. Zrušení karenční doby proto není možné řešit izolovaně, jak je v této novele, jen u zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, a u všech ostatních pojištěných osob odměňovaných v rámci závislé činnosti ji ponechat.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Šánovou. Připraví se pan poslanec Opálka. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Zuzana Šánová: Vážená paní předsedající, milí kolegové, tak už mi toho moc nezbývá, co bych tady měla říct, protože hodně toho bylo řečeno. Ale přece jenom ještě něco řečeno nebylo. Když byl tento systém v roce 2009 - tuším - zaveden, tak také platilo to, že zaměstnavatel dostával od státu, potažmo od České správy sociálního zabezpečení vrácenu polovinu vyplacené náhrady. Nevím, jestli s tím paní navrhovatelka je - vaším prostřednictvím (paní předsedající) - obeznámena, ale jsem přesvědčena o tom, že pokud by se měla snad zrušit karenční doba, pak by se mělo uvažovat o tom, že zaměstnavatel by dostal zpátky a myslím si, že by to byly hodně vysoké náklady, do státního rozpočtu, a ne, jak tady bylo řečeno navrhovatelem, že to státní rozpočet nijak nezatíží. To je jedna věc.

    Druhá věc je, že pokud - slyšeli jsme tady o infekcích, jak se šíří - pokud se jedná o... teď nevím, aby mě lékaři nenapadli, ale pokud se jedná o infekční chorobu, na kterou se vztahuje karanténa, tak karenční doba odpadá a náhrada za nemoc je vyplácena od prvního dne.

    A ještě bych chtěla prostřednictvím paní předsedající kolegovi Zavadilovi říct, že tady říkal, jak se na tripartitě dohodl a co za to zaměstnavatelé, potažmo ty naše OSVČ dostali. Dostali za to to, že tu polovinu náhrady, kterou dostávali asi po dva roky, tak ta jim byla odebrána. A dneska náhradu platí v plné výši ze svého.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Opálku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, hodně již tady toho bylo řečeno, ale hodně taky ještě ne. Zřejmě se nedostane dnes na všechny plánované opoziční balíčky, ale to už tak bývá, když se začne zdržovat při schvalování programu. I tento tisk si zaslouží větší pozornost, neboť není ve Sněmovně poprvé. A dovolte mi, abych než začnu vzpomínat, vyjádřil alespoň v úvodu jednu tezi: Na chudý lid musí být přísnost.

    Vážené kolegyně, kolegové, kolikrát slyšíme z tribuny omluvu za nemoc poslankyně či poslance. Ptám se vás: Kolik z vás přineslo nemocenský lístek? Tak to je i u uvolněných členů na krajích, na obcích. Na všech ministerstvech existuje tzv. indispoziční volno, kdy si může zaměstnanec bez nemocenské za plný plat první dny nemoci nějak řešit. Osoby samostatně výdělečně činné, které si neplatí dobrovolně nemocenské a mají zaměstnance, tak jim samozřejmě zisk jde tím, že pracují zaměstnanci.

    Tak chci jenom říci, že když tady někdo hovoří o tom, že je to diskriminační, že to není stejné na všechny, tak musím říci, že současný systém je diskriminační. Každá skupina má možnost nějakého jiného úniku, jenom ten obyčejný zaměstnanec bohužel ne. Proto jsem byl taky v minulém volebním období předkladatelem sněmovního tisku s vysokým číslem 788. Ukázalo se, že nemocenské pojištění, lépe řečeno náhrada mzdy podle zákoníku práce, dělí tuto i tu minulou Poslaneckou sněmovnu velmi ostře na pravicové a levicové vidění. I když měla tehdy pravice většinu, tak jsme se dopracovali ke třetímu čtení po dvou letech 27. ledna 2010. Dovolte mi malou reminiscenci, je velice zajímavá.

    Ten den bylo zahájeno třetí čtení rozpravou, ale když mělo dojít k hlasování, odešel ze sněmovny místopředseda vlády pan Barták z ODS a ta zpochybnila možnost dalšího jednání. Jelikož taková situace, kdy není přítomen člen vlády, ještě nenastala, byl na vedení Poslanecké sněmovny pozván předseda vlády, kterého jsem rovněž interpeloval i já v souvislosti s touto obstrukcí člena vlády. Slyšeli jsme jenom výmluvy.

    Znovu jsme se k tomuto bodu vrátili 3. února, kdy se mělo dokončit hlasování, ale paní ministryně Jurásková svým vystoupením otevřela znovu již uzavřenou rozpravu a s obstrukčním vystoupením se předvedl pan exposlanec Nečas, který vyčerpal vymezený čas, aniž v diskusi vlastně došlo k hlasování. Vzhledem k obstrukci ministryně jsem znovu interpeloval předsedu vlády. Výsledek: zase výmluvy. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom krátce shrnula. Myslím si, že na všechny položené otázky, které tady byly kladeny opakovaně kolegyněmi a kolegy - když to shrnu, tak v rozpravě vystoupilo 18 kolegyň a kolegů, někteří opakovaně v technických poznámkách - že na ty otázky, které tady byly položeny, tak ve slovech mého spolupředkladatele tohoto zákona kolegy Opálky byly nalezeny odpovědi a i východiska a zároveň jakási podaná ruka všem, kteří chtějí naplňovat nejenom programové prohlášení vlády, tzn. vládní poslankyně a poslanci, ale také my jako poslankyně a poslanci za KSČM, kteří se dlouhodobě tuto problematiku snažíme tlačit a držet ji a prosazovat i přes nepřízeň tu pravicových a tu i středových poslanců a poslankyň, jak jste měli možnost slyšet. (Rušivý hluk v sále.)

    Já si myslím, že lze najít rozumný kompromis napříč politickým spektrem a že tady skutečně nejde o to, kdo co předkládá, ale co kdo předkládá.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám. Sál se zaplnil, samozřejmě se zvýšila hladina hluku. Poprosím kolegy, aby se ztišili, abyste je nemusela překřikovat. Děkuji.

  • Poslankyně Soňa Marková: Já také děkuji, paní předsedající.

    Jestliže to pomůže většině občanů České republiky, tak by bylo fajn ukázat vlídnou tvář Poslanecké sněmovny a domluvit se na takovém řešení, které bude prospěšné. My jako předkladatelky a předkladatelé tohoto návrhu zákona jsme tomuto velmi otevřeni.

    Jenom drobná poznámka k paní kolegyni Šánové prostřednictvím paní předsedající. Jenom bych řekla, že jsem skutečně neřekla, že to nezatíží státní rozpočet. Naopak já jsem řekla, že návrh má vliv na státní a jiné veřejné rozpočty. To jenom pro doplnění. Jinak jednotlivá vystoupení nechci komentovat.

    Děkuji vám za pozornost a prosím vás o to, abyste nepodpořili opakovaně navrhovaný návrh na zamítnutí a propustili tuto novelu zákona do druhého čtení. Určitě se lze dohodnout. Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji. Já už jenom krátce, protože tady bylo hodně řečeno. Jenom snad ještě svým milým kolegyním prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně. Když už se říká A, když se vyjmenují státy, kde je karenční doba, tak by to chtělo k tomu říci B, jak to tam vlastně vypadá z té druhé strany. Já můžu říct, že Švýcarsko, Anglie, Francie, Německo a tak dále mají jiné instrumenty, ale tolik snad jenom na okraj. A jinak taky žádám ctěnou Sněmovnu, aby propustila tuto materii z prvního čtení, a hlásím se i k tomu, pokud propustíme, aby výbor pro sociální politiku byl tím výborem, který by byl garanční.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Dříve než zahájím hlasování, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

    Vzhledem k tomu, že zde padl několikrát návrh na zamítnutí předloženého návrhu, nechávám tedy o tomto návrhu na zamítnutí hlasovat.

    Táži se, kdo je pro návrh na zamítnutí předloženého návrhu, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 150, do kterého je přihlášeno 158 přítomných, pro 69, proti 76. Návrh byl zamítnut.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pan poslanec Stanjura. (Ne.) Ne garanční výbor. Nevidím žádný jiný návrh.

    Přistoupíme tedy k hlasování. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 151, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 158, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já poprosím pana poslance Stanjuru, zda chce navrhnout další výbor, který by se měl tímto návrhem zabývat. Prosím.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem opakovaně mluvil o dopadech na rozpočty, takže logicky navrhuji, aby se tím zabýval i rozpočtový výbor.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Ještě nějaký jiný návrh? Nevidím. Ještě návrh pana poslance Laudáta. Prosím.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, já navrhuji zdravotní výbor, a to z toho důvodu, jestli byste nechtěli diskutovat skutečně ty reálné věcné aspekty, které se dotýkají tohoto zákona. Je to nejenom o sociálních věcech, ale i o zdravotních, proto dávám tento návrh.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Ještě nějaký návrh? Žádný nevidím. Budeme tedy nejdříve hlasovat o návrhu pana poslance Stanjury, a to aby dalším výborem, který se bude zabývat tímto návrhem zákona, byl rozpočtový výbor.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 152, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 68, proti 34. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

    Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Laudáta, který navrhuje přikázat výboru zdravotnímu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 153, do kterého je přihlášeno 160 přítomných, pro 75, proti 38. I tento návrh byl zamítnut. Končím první čtení tohoto zákona.

    Dříve než přistoupíme k dalšímu bodu, dovolte, abych načetla omluvy, a to pan poslanec Zemek se omlouvá z dnešního jednání od 17.30 z pracovních důvodů a naopak pan poslanec Kudela ruší svoji omluvu, od 16.05 je znovu přítomen v sále.

    Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu a tím je

    Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 543/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegové, vážení kolegové, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu ve své stávající podobě je špatný. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu ale nepochybně může být lepší. (V sále je velký hluk.)

    Proto jsem předložila společně s kolegou Gazdíkem a dalšími poslanci a poslankyněmi našeho klubu novelu, která jeho nedostatky odstraňuje. Konkrétně na ně reaguje následujícím způsobem. Za prvé usnadňuje výstavbu rodinných domů na zastavitelných plochách, když k nim nevyžaduje souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Za druhé odstraňuje diskriminační úpravu, podle níž za odnětí půdy, na níž bude vystavěna pozemní komunikace -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se velice omlouvám, že vás přerušuji a žádám kolegy, pokud si mají co říci, aby tak učinili v předsálí, protože hladina hluku je opět vysoká. Už je to v pořádku. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, tedy pokračuji druhým bodem. Novela odstraňuje diskriminační úpravu, podle níž za odnětí půdy, na níž bude vystavěna pozemní komunikace, jsou povinny platit obce a kraje, ne však stát, který jako jediný má zcela nepochopitelně stanovenu výjimku. A za třetí novelizační bod říká, že v případě veřejně prospěšných staveb v zastavitelné ploše se odvody za trvale odňatou zemědělskou půdu ze zemědělského půdního fondu nestanoví.

    Samozřejmě nemohu opomenout skutečnost, že vláda k návrhu novely, zejména její důvodové zprávě, uplatnila některé připomínky. Podle mého názoru ale žádná z nich není natolik závažná, aby pro tento návrh znamenala stopku hned v prvním čtení. Naopak jsem přesvědčena, že většinu těchto připomínek je možné zohlednit při projednání návrhu ve výborech a ve druhém čtení, kdy některé mohou být zapracovány ve formě pozměňovacích návrhů.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové, těším se na věcnou a konstruktivní diskusi a věřím, že nás dovede k smysluplnému výsledku. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Josef Kott: Dobrý den, paní předsedající, kolegyně a kolegové.

    Předložený návrh se týká především té části zákona, která stanoví podmínky pro odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a platbu za toto odnětí. Jistě si mnozí z vás vzpomenou, že se jedná o problematiku, kterou jsme zde v tomto volebním období ve Sněmovně již jednou projednávali, a zákon o ochraně zemědělského půdního fondu po dlouhé debatě měnili.

    Jako zpravodaj zde musím rovněž zmínit stanovisko vlády, které je nesouhlasné, neboť návrh je podle ní v rozporu s účelem zákona, tedy ochranou zemědělského půdního fondu. Rozšířením výjimek pro odnětí zemědělského půdního fondu a pro platbu za toto odnětí by podle vládního stanoviska došlo nejen k eliminací odvodů jako ekonomického nástroje ochrany zemědělské půdy, ale taktéž k tomu, že veřejná správa tyto zábory nebude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu posuzovat. V případě osvobození staveb pozemních komunikací ve vlastnictví krajů nebo obcí a veřejně prospěšných staveb by se navíc mohlo jednat o nedovolenou veřejnou podporu, a návrh tak může kolidovat s evropským právem.

    Dámy a pánové, jedná se o problém, který se bezprostředně dotýká řady občanů a rovněž obcí, které o změkčení zákona již dlouhodobě usilují. Střetává se zde zájem na ochranu zemědělské půdy se zájmem na rozvoji obcí a při hledání optimálního řešení je třeba pečlivě vyvažovat každý krok. Pokud je mi známo, Ministerstvo životního prostředí takovouto analýzu chystá a my bychom měli dát dostatečný prostor k její přípravě. V opačném případě riskujeme, že budeme zákon a hlavně podmínky pro odnětí bez řádného uvážení měnit co půl roku, což je, jak jistě každý z nás musí uznat, nekoncepční a i nezodpovědný přístup.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Bendla, pana poslance Zemka a s přednostním právem pana poslance Gazdíka. Dříve než jim dám slovo, mám zde dvě faktické poznámky, a to paní poslankyně Chalánkové, kterou tu ale nevidím, takže asi omylem, a pana poslance Herberta Pavery. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážená paní předsedající, pane ministře. Rád bych řekl pár slov k novele, kterou předkládáme společně s kolegy a kolegyněmi.

    Myslím si, že stojí za to, abychom se zabývali v dalším čtení tím, jak novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu změnit, protože ze své zkušenosti starosty mám informace o tom, že lidé zbytečně platí i za své pozemky, které mají na zahradě, peníze jen pro to, že tam budou stavět rodinný domek. Myslím si, že to není správné. Před novelou zákona se vlastně žádné odvody, žádné peníze za zábor půdy ze zemědělského půdního fondu neodváděly při výstavbě rodinného domku, takže toto je nově zavedeno, připomínám. A určitě je správné, že stát neplatí za dálnice ani za silnice první třídy odvody ze zemědělského půdního fondu, ale myslím si, že stejně tak by neměly platit ani obce ani kraje, a to z prostého důvodu. I komunikace, které staví obce a které staví kraje, jsou také veřejně prospěšné. Proč by měl tedy stát brát peníze obcím a městům? I nad tím bychom se měli všichni docela dobře zamyslet, protože na jedné straně dáváme občanům různé výhody, možnost získat finance ať už na sociálním, či zdravotním, nebo zrovna probírané nemocenské, na druhé straně to budeme zase z občanů vytahovat tím, že budou platit zbytečné peníze za zábor ze zemědělského půdního fondu. Stejně tak jsou na tom obce.

    Věřím, že novelu propustíte a podpoříte změny, které navrhujeme. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení časového limitu. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Gazdíka. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Předně děkuji všem, kteří podpořili a dohodli zařazení tohoto bodu na program jednání.

    Zemědělský půdní fond je kategorie, která si jistě zaslouží hlubokou diskusi. Na jedné straně je tu hromadný úbytek půdy v České republice, který je skutečně alarmující a závažný. Domnívám se však, že my jsme svým zákonem, který tato Sněmovna přijala na jaře tohoto roku, zašli zase do opačného extrému. Stovky a tisíce mladých rodin, které jsou dnes v bezprizorní situaci, protože koupily pozemek a mají platit desetitisíce, většinou ale statisíce, za vynětí ze zemědělského půdního fondu, se dostaly do velmi nelehké situace. A já vás proto velmi prosím, abychom začali o té věci diskutovat, abychom tento návrh zákona postoupili do druhého čtení, kde jak koalice, tak opozice - protože toto není klasické politické téma, to je o udržitelnosti zemědělského půdního fondu a zároveň o jistém elementárním sociálním cítění k mladým rodinám, k rozvoji obcí, protože pokud zákon nezměníme, tak zastavíme rozvoj mnoha obcí a začneme vytvářet hluboký sociální problém na příští desetiletí. Proto vás prosím o propuštění do druhého čtení tohoto návrhu zákona.

    Na závěr bych chtěl poděkovat vedení Sněmovny a předsedům poslaneckých klubů, kteří se účastnili výjezdního zasedání vedení Sněmovny do Pardubického kraje, kde od zhruba 120 starostů jasně slyšeli názor, že toto je jejich priorita a je to to, co je dnes nejvíc tíží. Prosím vás, abyste to také vzali v potaz. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Zemek. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, ono to není tak dávno, co jsme zákon o zemědělském půdním fondu tady projednávali. Ne že v tomto období, ale je to možná několik měsíců, možná týdnů, kdy jsme o tomto zákoně jednali a kde se řada z nás snažila vysvětlit těm, co pak prosadili jiné znění, že zákon o vynětí ze zemědělského půdního fondu je čistě jakýmsi výběrčím daní, ale že tím, kdo fakticky omezuje, jestli dojde k zastavění zemědělského půdního fondu do budoucna a ke snížení jeho množství na území České republiky, tímto nástrojem je územní plán. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Zemka, připraví se pan poslanec Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Zemek: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, tak opět máme tady novelu zákona, nebo návrhu novely zákona, který trochu budí emoce, a bohužel to je jeden z těch typů, kde se střetávají různé veřejné zájmy. Na jedné straně tady máme veřejný zájem ochrany půdního fondu, na druhé straně tady máme zájem rozvoje obcí, výstavby. Ale bohužel je to věc politická, budeme muset rozhodnout, jak s tím naložíme dál.

    Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu je zákon, který si klade za cíl ten zemědělský půdní fond chránit. Jeden z nástrojů, který tam je, je systém poplatků, které mají motivovat vlastně stavebníky nebo investory, aby primárně využívali plochy, které jsou méněcenné, kde například nejsou zásobárny vodních zdrojů, kde je horší kvalita půdy a podobně. Dnes už tam je po té novele, která tady proběhla, řada výjimek a ta předkládaná novela, která tady je z dílny opozičních poslanců, vlastně ty výjimky rozšiřuje o další vlastně subjekty a další stavby.

    V podstatě taková ta hlavní skupina - je tam výstavba pro bydlení, není tam specifikováno jak, ale je tam výstavba pro bydlení, tam, kde to umožňuje územní plán, což je velice široký pojem. Já samozřejmě vnímám to, že ta potřeba tam je, určitě, řada lidí do toho spadla poměrně nevinně, jak už tady bylo několikrát řečeno, měli ty pozemky, v dobré víře je prostě koupili, že to je pro výstavbu určené, a teď najednou tam mají platit nějakou sumu, která jim tam vyvstala a která jim samozřejmě tu stavbu zdraží. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde tři faktické poznámky. První poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Připraví se pan poslanec Novotný a pak paní navrhovatelka paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Chtěl bych poděkovat za slova předřečníka, protože si pana kolegy Zemka vážím. Doufám, že to nebude polibek smrti, když tady řekl, že chce, aby se návrh zákona dostal do druhého čtení. Protože musím říct pro kolegy, je něco jiného, nebo jsou jiné peníze jako řeknu sto tisíc korun na pokraji Prahy a něco jiného jako sto tisíc korun v Podkrkonoší. Myslím, že ti z vás, kteří znají platové rozdíly, vědí, o čem mluvím. V okamžiku, kdy jsme to vzali takhle šmahem, tak jsme spíš udělali něco pro to, že bohatého to opravdu netrápí. To se divím. Pro ně to v podstatě není. Ale to, co jste udělali, je, ne že jste zamezili, ale že jste jenom zdražili. Víc se vybere. Ale zastaví se stejně. To je potřeba říct. Jestliže se nemá zastavovat a opravdu chcete chránit zemědělský půdní fond, pak tam Ministerstvo životního prostředí má říct: Ne, nesouhlasím, tady se stavět nebude. Ale vy říkáte: Tady se stavět nebude, ale když si připlatíte, tak si tady udělejte třeba, co chcete, to je jedno. To přeci není žádná ochrana.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Novotného. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, byl bych rád, aby v diskusi nezaniklo, co zde zmínil stručně před nějakou chvílí kolega Bendl, a to jsou ony složité procesy, které jsou spojeny s vytvářením územních plánů měst a obcí v naší zemi a s vyjednáváním s orgány ochrany zemědělského půdního fondu v této věci. Spousta velkých měst v tuto chvíli buď už má za sebou proces přípravy nových územních plánů, anebo je tento proces v chodu. Tato jednání jsou velmi složitá. Obsahují nejrůznější analýzy, které se týkají jak otázek životního prostředí a jeho ochrany, tak demografické analýzy, ekonomické analýzy. Počet podkladových materiálů a míra obrovské administrativy, která je s tím spojena, aby v obci vzniklo nějaké nové zastavěné území třeba na rozvoj bydlení, mechanismus je obrovsky složitý. Kdo si tím prošel, tak to tuší.

    Já v tom směru opravdu nevidím racionalitu toho, aby stát ochranu projevoval nebo realizoval několikastupňově a ve chvíli, kdy orgány, které k tomu zřídil, své argumenty uplatní, a ony většinou, jak řekl kolega Bendl, skutečně prosadí své, a nevím, jestli ta procenta jsou dvě, kdy se jim to nepodaří, nebo kolik jich je, ale sám jsem na vlastní kůži zažil, že prosadit takřka cokoliv je takřka nemožné, třeba včetně prosazení, já nevím, rozvoje vědeckých ústavů a podobně, proti vůli těchto orgánů. V tom smyslu smysl té dvoustupňové regulace na jedné straně, řekněme, obsahové, odborné příslušného orgánu a na druhé straně ekonomické nevidím. Myslím si, že pro občany České republiky by bylo dobré, aby měli jednoduché transparentní prostředí, ve kterém ve chvíli, kdy si kupují pozemek, tak vědí, že to je zastavitelná lokalita. A další komplikace, další a další komplikace, které by to relativizovaly, ať už v podobě ekonomické regulace, nebo jiné, už považuji za nesmyslné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Kovářovou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Chtěla bych poděkovat panu poslanci Zemkovi, že navrhuje a doporučuje propuštění této novely do druhého čtení, protože zde zaznělo, je potřeba o tomto tématu diskutovat. Je potřeba si uvědomit, že územní plány, kde jsou zastavitelná území, prošly dlouhým procesem schvalování a není možné v průběhu procesu změnit podmínky, za kterých si občané pozemky nakupovali. Je také ovšem pravdou, že jsou příběhy smutné, kdy obec zasíťuje z dotace pozemky, prodá občanovi za 350 tisíc, načež občan zjistí, že 400 tisíc musí zaplatit za vynětí ze zemědělského půdního fondu.

    Podrobně můžeme asi další případy probírat ve výborech a nechám prostor dalším. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Oklešťka s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, za prvé bych se chtěl zmínit o tom, že ten zákon je vlastně o ochraně půdního fondu. Poslání chránit půdní fond - k tomu máme v první řadě územní plánování a tam orgány, které slouží k ochraně půdního fondu. Souhlasím tedy i s připomínkou kolegů, že v prvé řadě je potřeba projednat pořádně s orgány ochrany půdního fondu při územním plánování. Potom se dostáváme do situace, kdy obce něco naplánují a mají s vlastním půdním fondem problém. Proto současný zákon vidím tak, že zvyšuje poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu právě v intravilánech, ale již v územních plánech zanesených parcel. Takže tam skutečně potom dochází k výraznému prodražení.

    Já se tedy za sebe a doufám, že i za své kolegy, přimlouvám, abychom tuto novelu propustili do druhého čtení a potom řádně projednali ve výborech a zaujali k tomu stanoviska tak, jak je budeme cítit. Ale v první fázi rozhodně souhlasím s propuštěním do druhého čtení a do výborů. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího řádně přihlášeného a tím je pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Kudela: Dobré odpoledne, paní předsedající, vážení kolegové. Měl jsem tu čest se zúčastnit minulý týden v pondělí zasedání grémia Sněmovny v Pardubickém kraji, kdy starostové zúčastnění na tomto jednání měli jednu velkou prosbu právě na úpravu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v bodě, kdy se podstatným způsobem zdražuje vynětí ze zemědělského půdního fondu pro stavby pro bydlení uvnitř obcí. Tehdy jsme se jako jeden muž včetně paní Chalánkové dušovali, že se touto problematikou budeme zabývat a při nejbližší příležitosti se ji pokusíme upravit tak, abychom nebránili výstavbě rodinných domů v intravilánu. Projednali jsme to i u nás na poslaneckém klubu KDU-ČSL a přikláníme se k tomu, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo. (Ano.) Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jsme zde řadu myšlenek, námětů a myslím, že dobré je to, že šly z různých stran politického spektra. Proto vás ještě jednou prosím o podporu a propuštění do druhého čtení a doufám, že ve výborech budeme moct dojít k nějakému řešení, které bude prospěšné všem - jak ochraně životního prostředí, tak našim občanům, obcím a krajům. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím o závěrečné slovo pana zpravodaje.

  • Poslanec Josef Kott: Vážená paní předsedající, v rozpravě v prvním čtení vystoupilo kromě paní předkladatelky celkem sedm kolegů, nedošlo ani k navržení zamítnutí zákona ani vrácení zpět k přepracování. Zaregistroval jsem požadavek na přikázání kromě zemědělského výboru jako garančního dále výboru pro životní prostředí a dovoluji si navrhnout ještě přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kromě toho došlo k návrhu na prodloužení lhůty k projednání na 90 dnů, a pokud by toto nebylo přijato, navrhuji prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 20 dnů. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ohledně dalších výborů vás požádám v průběhu hlasování, abyste je znova načetl. Pan poslanec Bendl má faktickou poznámku přihlášenu, ale bohužel už jsme mimo rozpravu, takže to není možné a já vás odmažu s vaší faktickou poznámkou.

    A nyní tedy budeme pokračovat v hlasování o dalším postupu. Nepadl návrh na vrácení ani zamítnutí. V tom případě se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. (O slovo se hlásí posl. Bendl.) V případě, že chcete navrhnout jiný garanční výbor, v tom případě ano, můžete navrhnout jiný garanční výbor. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já nechci brát práci zemědělskému výboru, ale myslím si, že garančním výborem v tomto případě by měl být spíše výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj než zemědělský výbor. Není tady bohužel pan předseda zemědělského výboru, ale rád bych navrhl, aby garančním výborem byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Eviduji váš návrh. V tom případě další návrh o přikázání garančnímu výboru. Prosím. Pan poslanec Böhnisch.

  • Poslanec Robin Böhnisch: V tom případě kdyby mělo dojít na nějaký souboj, tak navrhuji, aby garančním výborem pro projednání tohoto tisku byl výbor pro životní prostředí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan předseda Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane místopředsedo, dovolával jste se předsedy zemědělského výboru -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já ne, to kolega Bendl myslím se dovolával.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pardon. Bylo se zde dovoláváno předsedy zemědělského výboru. Já jako místopředseda zemědělského výboru trvám na tom, aby garančním výborem byl výbor zemědělský. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment eviduji tedy tři návrhy na garanční výbor. Předseda Poslanecké sněmovny navrhuje zemědělský výbor a pak zde mám návrh pana poslance Bendla na přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a pan poslanec Böhnisch jako garanční výbor navrhuje životní prostředí. Táži se, zda jsou nějaké další návrhy pro přikázání garančnímu výboru. Není tomu tak, v tom případě budeme pokračovat tak, že nejprve dám hlasovat o zemědělském výboru, tak jak navrhuje předseda, a poté budeme dávat hlasovat o alternativních návrzích. Pan poslanec Vilímec se mi zde hlásí s faktickou poznámkou? Není tomu tak.

    Tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru u tohoto tisku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 154, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 131, proti 5. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a tento tisk byl přikázán zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

    Nyní vás tedy žádám o vaše návrhy na přikázání do dalších výborů. Pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Takže aby bylo vyhověno, navrhuji, aby to bylo životní prostředí a výbor pro regionální rozvoj. Já si myslím, že to do obou výborů patří.

    Jenom chci říci k poznámkám kolegy, že kdyby to nebylo přijato do zemědělského, tak bychom hlasovali například i pro životní prostředí, protože to je skutečně takové vážení, nebo regionální rozvoj, do všech těchto výborů to patří. Takže ty dva výbory.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda má někdo ještě další návrh o přikázání výborům. Nikoho nevidím. Eviduji návrhy na přikázání do výboru pro životní prostředí a pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Další návrhy nepadly.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí. Kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 155, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 143, proti 2. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

    Nyní tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 156, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 137, proti 5. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

    Takže schválili jsme, že tento tisk bude přikázán výboru pro životní prostředí a dále výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Dále potom zde zazněly návrhy na prodloužení projednávání o 30 dnů, ovšem tento návrh můžeme odsouhlasit pouze tehdy, jestliže paní předkladatelka vysloví souhlas - potom o něm můžu dát hlasovat. V případě, že souhlas nedá, tak budeme hlasovat o prodloužení jednání o 20 dnů. Takže se vás táži, paní předkladatelko, zda souhlasíte s prodloužením lhůty na projednávání o 30 dnů.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Na 30 dnů nesouhlasím.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě dám hlasovat a táži se, kdo souhlasí s tím, aby lhůta na projednávání byla prodloužena o 20 dnů. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 157, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 119, proti 22. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednávání byla prodloužena o 20 dnů.

    Končím projednávání tohoto bodu a děkuji jak paní navrhovatelce, tak panu zpravodaji. ***

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem rád, že vám po nějaké době mohu představit návrh Občanské demokratické strany na zrušení daně z nabytí nemovitosti, resp. návrh zákona, kterým se ruší zákonné opatření Senátu, kterým byla zavedena daň z nabytí nemovitosti jako nástupce daně z převodu nemovitosti.

    Náš návrh má i jistou legislativní eleganci. Když se na to podíváte, tak ten zákon vlastně obsahuje pouze dvě věty, a to ještě ta druhá věta je stanovení data účinnosti. Podobně, nebo stejně tak, jak je ten zákon jednoduchý a srozumitelný, tak je i užitečný. Jeho užitečnost vám vysvětlím, pokusím se představit na čtyřech bodech, které ukazují, proč je současná daň z nabytí nemovitosti nevýhodná, škodlivá a proč je dobré, abychom ji za této situace zrušili.

    Za prvé, výnos daně z nabytí nemovitosti je nízký, a přitom náklady spojené se touto daní jsou poměrně vysoké. Výnos daně z nabytí nemovitosti se odhaduje někde ve výši 9 mld. Kč ročně, přitom administrativní náklady a personální náklady na inkaso a správu této daně se odhadují kolem 18 %. To znamená, že skoro 2 mld. z těch vybraných peněz spolkne provoz státní správy spojený s touto daní. Relativně náročné je také stanovení výše daně, kde jde o porovnání kupní ceny s měrnými cenami. Další náklady samozřejmě nenese jenom stát, ale další náklady s touto daní mají i daňoví poplatníci. Když to všechno shrneme, tak zjistíme, že to, co se kolem té daně musí udělat a kolik to stojí, tak z hlediska toho, co na tom stát získá, je to nakonec velmi nevýhodné a ta daň je v podstatě drahá. Česká není zemí, která by si mohla dovolit mít drahé daně.

    Druhý argument. Jedná se vlastně o dvojí zdanění. Samozřejmě před nákupem bytu již byl zdaněn příjem nakupujícího, to je jasné. Ale samozřejmě, a to je podstatné, také se zaplatila daň z přidané hodnoty z nákupu prvního bytu, takže platit daň při každém převodu a vytvářet tak další opakované zdanění něčeho, co již bylo zdaněno, je do značné míry nesprávné, nebo je nesprávné a do značné míry i nesmyslné.

    Za třetí, daň částečně brání rozvoji trhu s byty a ve svém důsledku omezuje nebo má vliv i na pracovní trh. Daň samozřejmě tvoří - a to je nepopiratelný fakt - jednu z bariér k pružnějšímu trhu s bydlením a samozřejmě k lepší mobilitě lidí, kteří se chtějí stěhovat za prací. Pokud si najdu byt, tak je to dobrý předpoklad pro to, abych se mohl za prací odstěhovat, abych se choval v rámci nějaké pracovní mobility, která, jak víte, je v České republice poměrně nízká a je to jeden z problémů, které v této oblasti máme. Aby trh s bydlením byl pružný, aby se lidé za prací také mohli snadněji stěhovat, tak je potřeba odstraňovat všechny bariéry. Jednou z těch bariér je i tato daň z nabytí nemovitosti.

    Čtvrtý důvod, proč je daň z nabytí nemovitosti zbytečná, nebo i škodlivá, je to, že tato daň znesnadňuje cestu k prvnímu bydlení. To lze doložit na jasných číslech, kterým jistě všichni rozumíme. Pokud si mladá rodina chce třeba pořídit byt za 2 mil. Kč a neplatila by tuto daň, tak ušetří 80 tis. Kč, což jsou velké peníze, za které si může koupit třeba vybavení bytu, nebo je použít na něco jiného.

    To jsou základní čtyři důvody, pro které chceme ne snížit, ale zrušit, úplně odstranit tuto daň z českého daňového systému, čímž ho opět výrazně zjednodušíme. Posílíme tím mobilitu na pracovním trhu, zlepšíme situaci na trhu s bydlením, pomůžeme mladým rodinám, a přitom ztráta pro stát nebude nijak vysoká.

    Pokud se mě ptáte, a předpokládám, že taková otázka by zazněla v následující diskusi, kde na to stát vezme - vždyť v tom stanovisku vlády se mluví o tom, tedy na rozdíl od toho návrhu Komunistické strany Čech a Moravy, který se týkal nemocenské, tak tady vláda říká, že ta částka 9,3 mld. Kč bude znamenat významný propad státního rozpočtu, který by se pravděpodobně musel řešit navýšením jiných daní - tak tady bych těm, kteří byste se mě ptali, i vládě, už dopředu řekl, že by se to žádným navýšením daní řešit nemuselo, že ten výpadek, v uvozovkách výpadek, těch 9 mld., a z toho si ještě odpočítejme ty náklady, které s tím stát má, tak tento výpadek by se dal velmi snadno vyřešit ukázněnějším chováním vlády. Připomeňme si jenom, že vláda meziročně zvýšila provozní náklady ministerstev o 10,5 mld. Kč. Takže kdyby se vláda chovala hospodárněji v příštích letech, tak můžeme tuto daň zrušit, aniž by to vůbec státní rozpočet pocítil.

    Já myslím, že ty argumenty jsou jasné, že jsem řadu z vás přesvědčil. Doufám, že podpoříte tento návrh na zrušení zbytečné daně, návrh, který ve svém důsledku českým občanům významným způsobem pomůže.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku navrhovatele. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jaroslav Klaška.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu k tomuto návrhu zákona, jak jej prezentoval pan profesor Fiala.

    Jedná se tedy, jak už bylo řečeno, o velmi jednoduchý návrh zákona, jehož cílem je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to bez náhrady. Do Sněmovny byl doručen 12. března 2015. Stanovisko vlády České republiky bylo doručeno poslancům 9. dubna 2015 a je zamítavé.

    Jak jsem již uvedl, jde o velmi jednoduchý návrh zákona na zrušení zmíněného opatření Senátu České republiky, ovšem nikoliv se zanedbatelným dopadem. Sami předkladatelé uvádějí v odůvodnění svého návrhu, že zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se očekává snížení příjmů státního rozpočtu o 9 mld. korun ročně. Zároveň dojde ke snížení nákladů státu na výběr této daně ve stovkách milionů korun.

    Dále předkladatelé uvádějí, že zrušením daně má rovněž dojít k růstu investic do nemovitostí a navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména z daně z příjmů a DPH. Toto poslední zdůvodnění však není doprovázeno žádným výpočtem, analýzou nebo podrobnějším rozborem. Jeví se to tedy tak, že jde o nesystémový zásah do daňového systému s úlevou daňovým poplatníkům, tak jak to prezentoval předkladatel pan kolega Fiala, ovšem tedy s minusovým dopadem do státního rozpočtu cca o 9 mld. korun bez kompenzace nebo nějakého kompenzačního opatření. Návrh tedy zhoršuje hospodaření státního rozpočtu a tudíž je v rozporu se stabilní kritikou navrhovatelů na špatné hospodaření státu. Mám na mysli paradox, kdy jedním dechem lze žádat daňovou úlevu s dopadem 9 mld. korun, kterým se zhoršuje hospodaření státu, a zároveň druhým dechem kritizovat vládu za špatné hospodaření, když k tomu paradoxně tento návrh přispívá. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, a na začátek přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Vlasta Bohdalová, dnes od 17.45 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Pavel Antonín, a ze dne 29. 9. až 2. 10. z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan poslanec Pavel Holík.

    Eviduji řádně přihlášeného pana poslance Votavu. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když se podívám do vládních lavic, tak tu zůstal jenom ministr kultury. Nikdo není přítomen. Tak jestli by pan ministr mohl reprezentovat vládu, když je tady jediný.

    Mě by zajímalo z toho stanoviska - a jenom připomínám, že když šlo o 9 mld. u návrhu kolegů zleva, ideologicky blízkým sociální demokracii, tak se neřešily dopady. Tady se řeší velmi podrobně, a je to správně, že se řeší podrobně dopady. Já jsem kritizoval, že to tam nebylo, ne že tady to je.

    Nicméně já bych chtěl vysvětlit, co vláda myslela tím spekulativním darováním majetku. Znamená, že v okamžiku, kdy člověk prodává majetek a zjistí, že nebude daň z prodeje nemovitosti, tak ho daruje tomu kupci? Já tomu vůbec nerozumím. Je to pod bodem 3 toho stanoviska vlády a já bych to potřeboval vysvětlit. Já nevím, jak spekulativně bude někdo dobrovolně darovat svůj nemovitý majetek. Darovat, podotýkám, ne prodat.

    A já jenom zopakuji několik čísel a ta čísla jsou ze sněmovního tisku 423 a jsou to čísla Ministerstva financí. Tak za rok 2014 jsme měli 140 tisíc daňových přiznání, nebo poplatníků této daně, a zhruba jenom 8 tisíc právnických osob. To znamená, naprostou většinou plátců této daně jsou fyzické osoby, které prodávají či nakupují. Na druhé straně je nemovitost. Platí to, že to nakonec zaplatí kupující. Je to zohledněno v té kupní ceně. Není důležité, kdo to formálně tomu státu odvede, jestli prodávající, nebo kupující. Obě strany o tom vědí, automaticky si do kupní ceny prodávající ta 4 % připočte. To, že to může zaplatit jedna, či druhá strana, že si vzájemně někdy ručí, to je jiná věc, ale promítá se. Takže pokud bychom to zrušili, určitě dojde ke zlevnění a ti prodávající tohle to nebudou kalkulovat do ceny, kterou chtějí, když nabízejí svoji nemovitost. Těch 780 úředníků, kteří dneska administrují - a je pravda, že to je pro stát administrativně jednoduché, to já s tím souhlasím. Tím, že to posílá katastr, tak jako je to dohledatelné, tomu já všemu rozumím. A teď bez ironie, opravdu bez ironie. Těchto takřka 800 úředníků by mohlo honit ty velké podvodníky, ty velké ryby, mohlo by řešit ty karusely. A říkám, nemyslím to jako vtípek, myslím to opravdu vážně. Samozřejmě že by měli těžší práci. Protože administrovat na finančním úřadě daň z nabytí nemovitosti je opravdu čistě mechanická, jednoduchá činnost. Je pravda, že to není úplně jednoduché, výpočet té daně tím, jak je to zákonné opatření nastaveno. Není to tak jednoduché, leckdy k tomu potřebujete znalecký posudek, a tím se dále zvyšují, zejména pokud tam v tom domě je nebytová jednotka. To je složité, v tom okamžiku to je prostě pro ten finanční úřad, a v kolika domech je nebytová jednotka. Takže tam to skutečně není úplně jednoduché a není to triviální. A zase všichni prodávající si na to někoho najímají, kdo jim to za peníze připraví jako poradenskou činnost a podobně. Ale 800 lidí je poměrně hodně na 140 tisíc. Když se podíváte na odpověď na tu mou interpelaci, tak zjistíte, že celkově na finanční správě pracuje přibližně 15 tisíc lidí, ale z toho se tomu výběru a správě daně věnuje pouhých 9 tisíc. A 800 je opravdu významný počet a ti lidé by se mohli věnovat výběru jiných, podstatnějších daní, kdy stát inkasuje stamiliardy ročně, a ne 9 mld.

    Když se podíváte na návrh státního rozpočtu - který sice ještě nemáme, tu poslední verzi, k dispozici, ale máme ještě jeden den času, takže to nekritizuji. Zítra je poslední den, kdy to musíme mít na sněmovním webu. Tak zaprvé vláda počítá se zvýšením příjmu o 60 mld., a to vychází při návrhu státního rozpočtu z poměrně pesimistického odhadu růstu, to je 2,5 % HDP. Dnes se i nezávislé instituce většinou shodují, že to bude 3,5 % a více, což vytváří dalších odhadem 15 mld. Budou rekordní daňové příjmy díky ekonomickému cyklu. Takže není pravda, že ten návrh by nějakým zásadním způsobem ovlivnil hospodaření státu. Ano, nutil by vládu k větším úsporám. To je pravda. Respektive k úsporám, protože žádné úspory se nekonají. Občas jsme viděli takové, a byl na to expert bývalý první náměstek ministra financí Wagenknecht, který uměl najít nejlevnější kancelářský papír, minimálně ve střední Evropě. Nicméně když se podíváte na provozní výdaje ministerstev, tak pro rok 2015 plus 10,5 mld. To jsou ty takzvané úspory. Žádné úspory se nekonají.

    Když se podíváte do návrhu státního rozpočtu, aspoň ten, který byl poslední v eKLEPu, tak příští rok se navrhuje zvýšení počtu státních zaměstnanců takřka o 13 tisíc. O 13 tisíc. Současně se k tomu navrhuje zvýšení mezd úředníkům. A my říkáme ano, těm, kteří si to zaslouží. Ale opět se to, tak jak je to typické levicové řešení, všem stejně, ne těm, kteří si to zaslouží, ale všem stejně se navrhuje. Mimochodem to také míří na obecní a krajské rozpočty, pokud to nařízení vlády projde, a to je také důvod, proč budeme navrhovat pro obce navýšení podílu na sdílených daních, protože to jsou dodatečné náklady, které žádným způsobem kterákoliv samospráva není schopna ovlivnit. Vláda rozhodne o zvýšení tarifů, to se samozřejmě týká i těch zaměstnanců na obecních a krajských úřadech, a tím pádem vznikají vlastně nepředpokládané výdaje pro ty samosprávy, ať ta města řídí kdokoliv.

    Takže když se na to podíváme bez předsudků, tak ta daň není výkonná: 9 mld. ročně, nebo 10, jestli započtete, nebo nezapočtete náklady, 9 až 10 mld., ať se nechytáme za slovo. V roce 2014 - máme poslední číslo - stát vybral více než 800 mld. daňových příjmů, takže se bavíme o necelém 1 %. A letos to bude víc a příští rok to bude ještě víc díky hospodářskému růstu. Takže 1 % není nic katastrofického. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu omluvenky, které mi dorazily. Dnes se od 18 hodin ze zdravotních důvodů omlouvá do konce jednání pan poslanec Vojtěch Adam. Dnes od 17.45 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Rostislav Vyzula. Dále v úterý od 17 do 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Blažek. Dále dnes z důvodu zahraniční cesty se omlouvá paní poslankyně Ivana Dobešová. A dále dnes mezi 17.30 a 19. hodinou se z důvodu pracovní cesty omlouvá pan Bohuslav Chalupa. A dále ze stejného důvodu se omlouvá několik poslanců, a to dnes od 17.35 hodin z důvodu účasti delegace Skupiny přátel na velvyslanectví Čínské lidové republiky se omlouvá paní poslankyně Marta Semelová, dále pan poslanec Zdeněk Ondráček, pan poslanec Miroslav Opálka, pan poslanec Leo Luzar, pan poslanec Stanislav Grospič a dále pan poslanec Josef Nekl.

    Nyní řádně přihlášený do rozpravy s přednostním právem se hlásí pan ministr kultury Daniel Herman.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuju, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jenom že jsem byl vyzván panem kolegou Stanjurou, tak jsem si vyhledal vládní materiály. V podstatě se asi dá říci k tomu tématu, o kterém samozřejmě nemusím tady nikoho přesvědčovat, že se netýká přímo mého resortu, ale vystupuji tady, jak jsem byl vyzván, jako člen vlády. Vláda se domnívá, že zrušení této daně by umožňovalo daňové úniky především z oblastí daní z příjmů. V té důvodové zprávě předkladatelé pouze uvádějí, že cílem návrhu je zrušení zákonného opatření Senátu bez náhrady, a dále se vypočítávají dopady na státní rozpočet a tvrdí se, že tak dojde k růstu investic do nemovitostí a navýšení příjmu státu z ostatních daní, zejména z daně z příjmu a DPH, což je více než diskutabilní. Návrh je nesystémový, nekoncepční, vyvolává nerovnost daňového zatížení ve vztahu k zahraničí a bylo by i v rozporu s doporučeními Evropské komise, která opětovně upozorňuje na nízké zdanění majetku v České republice. Tak to asi tak jen ve stručnosti. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. S faktickou poznámkou se hlásí pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se tak úplně nechci přít s ministrem kultury. Je tristní, že on musí obhajovat vládu v ekonomických otázkách. Ale když už jste, pane ministře, přišel, tak já číst umím. Já jsem si to přečetl. Myslím, že to docela poctivě četl i pan zpravodaj ve svém úvodním slově, protože to bylo korektní vystoupení zpravodaje, který uvedl argumenty jak předkladatelů, tak vlády. Ale já jsem si to opravdu četl a nenašel jsem tu spekulaci v tom. Já bych chtěl vidět příklad, jak spekulativně daruji majetek. Proč bych to dělal? Ještě navíc když ta daň nebude, že? Tomu nerozumím. Chcete říct, samozřejmě je tam majetkový trest. V okamžiku, když koupíte nemovitost a prodáte za dva dny s nějakým ziskem, platíte daň z příjmu. Ale abyste se vyhnul dani z příjmu ve výši 15 %, tak se spekulativně rozhodnete, že tu nemovitost někomu darujete? Tam já fakt postrádám ekonomickou logiku chování daňového poplatníka. On by sice ušetřil 15 % za daň, ale neinkasoval by ani korunu za ten svůj nemovitý majetek a přišel by o něj. A to jsem chtěl vysvětlit. Určitě stanovisko k tomuto návrhu zákona nepsalo Ministerstvo kultury. To určitě panu ministru věřím a nechci ho tady zkoušet, protože to opravdu není jeho agenda. Ale je to ostuda vlády, že tady ani jeden ekonomický ministr. Ani jeden. Tak jak se k takovému návrhu vážně ta vláda tváří, jak to chce vážně projednávat? Vládě je to úplně ukradené. Je to opoziční návrh, hlavně ho rychle zamázněte, my tam přece nepůjdeme, máme nějaké důležitější věci. Rozumím, někteří členové vlády, jako pan premiér, jsou na mezinárodním jednání, tam ta omluvenka je naprosto namístě, to nekritizujeme. Říkáme to vždycky, jestli premiér plní své povinnosti premiéra v zahraničí, to je naprosto v pořádku a omluvenka je namístě. Taky nekritizuji nepřítomnost pana premiéra, ale ekonomických ministrů. A těch je dost. Finance, MPO, taky doprava. (Upozornění na čas.)

    Děkuji za slovo, ale stejně z té vlády není nikdo, kdo by oponoval. Je to fakt škoda.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Adolf Beznoska. Máte slovo. ***

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, velmi krátce zareaguji na slova pana zpravodaje, která znásobil pan ministr Herman, a sice o tom, že opatření na zrušení této daně je nesystémové. Přišli jsme do sněmovny a hledáme řešení. A tahle daň, možná vám to připadá nesystémové, ale já bych očekával od vládní koalice, že přijde se systémovým opatřením v české daňové soustavě. Jediné, co jste předvedli, je třetí sazba DPH, přičemž česká daňová soustava je asi sto osmá nejkomplikovanější na světě. Proto je tady návrh Občanské demokratické strany, abychom u těch daní, kde to je možné, reálné a zjednodušuje to český daňový systém, přišli s tímto návrhem.

    Druhý dopad, na který upozorňoval pan ministr Herman i pan zpravodaj, je dopad na hospodaření, na státní rozpočet. Vyčíslené dopady jsou zhruba 9,3 mld. korun. Já nebudu zabíhat do podrobností, ale při ekonomickém růstu, který bude významně vyšší než Ministerstvem financí předpokládaných 2,5 % - tam si pan ministr Babiš vytváří minimálně 1% rezervu, což je asi 13 mld. korun -, se to dá zvládnout velmi elegantně, velmi lehce. A tato veskrze nepotřebná daň se může zrušit. Podpořte to prosím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Pavel Kováčik. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, tady se také ukazuje v této debatě, jak jsou různé přístupy, různé metry, ať už zprava, nebo zleva. Když jsme tady hovořili o karenční lhůtě, tak 9 mld. byla dramatická ztráta a dramatický propad, zatímco teď - dobře, tak 18 nebo kolik procent nákladů, v čistém je to přes 7 mld... To není vůbec nic. To státní rozpočet unese. Takže tady jsou rozdílné přístupy.

    Já bych ale vzal za bernou minci spíše to, co tady řekl pan ministr, že Evropská unie má připomínky, že v České republice je neobvykle nízké zdanění majetku. A tak jsem připraven hlasovat samozřejmě pro návrh na zamítnutí, ale kdyby se to nepovedlo zamítnout, potom budu vážně uvažovat o tom, že já nebo některý z mých kolegů připravíme návrh na progresivní daň i v tomto směru, protože to by pak bylo spravedlivé a mohlo by to vyřešit evropské připomínky k nízkému zdanění majetku. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se zeptat, pane předsedo. Dáváte tedy návrh na zamítnutí, nebo pouze se připojíte, když ho někdo podá?

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já ho teď právě podávám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Podáváte návrh na zamítnutí. (Poslanec Kováčik souhlasí.) Děkuji. Další zde mám dvě faktické poznámky. Předtím přečtu jednu omluvu. Od 17.40 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Adam ze zdravotních důvodů. A nyní faktická poznámka pan předseda Stanjura a po něm pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak dneska máme takový pěkný pravo-levý střet a já myslím, že to je dobře. Ale pan předseda Kováčik to nepochopil úplně dobře, já se omlouvám. Částka je přibližně stejná. Ale vy navrhujete, aby tu částku nesli zaměstnavatelé, a ne státní rozpočet. A my navrhujeme ty peníze nechat daňovým poplatníkům na úkor státního rozpočtu. Takže my jsme neříkali nic o tom, že to dramaticky zasáhne státní rozpočet. Já jsem se jenom ptal, kdo to zaplatí, a v té debatě zaznělo, že to budou zaměstnavatelé. I když ta částka je podobná.

    Takže vy navrhujete - a s vámi sociální demokraté, teď nevím přesně, kdo ještě s vámi hlasoval u toho předchozího bodu nebo u toho dnešního prvního bodu, ale klub sociální demokracie bezesporu ano na rozdíl od klubu hnutí ANO - vy navrhujete o 9 mld. zvýšit daňové zatížení a my navrhujeme snížit daňové zatížení o 9 mld. To je opravdu diametrální rozdíl. Nejsou ty návrhy totožné v tom, že každý z nich by dával daňovým poplatníkům 9 mld. Kdyby to tak bylo a vy byste navrhli např. snížení pojištění, tzn. daňovou úlevu pro daňové poplatníky ve výši 9 mld., tak byste s největší pravděpodobností měli naši podporu a ne naši kritiku. Takže opravdu je rozdíl, jestli beru daňovým poplatkům - to jste navrhli vy s podporou sociální demokracie, nebo dávám daňovým poplatníkům - a to navrhujeme my. Číslo je přibližně stejné, ale znaménko je opačné - plus a nebo minus.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Kováčik. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já musím zareagovat přece jenom na kolegu Kováčika. Kohokoli se zeptáte, kdo navštívil v minulosti v několika dekádách po sobě s nějakým odstupem Paříž, tak vám řekne, že situace se tam zhoršuje. Situace se zhoršuje proto, že tam dochází k něčemu, k čemu tady pan kolega Kováčik vyzývá. To znamená, kdo má majetek, musí být trestán opakovaně daněmi, zdaněním. Vždyť přece když si vyděláte peníze, tak už jsou zdaněné. Stavíte, platíte daně. A ve Francii už došla situace tak daleko, že si určitě všimnete těch ošuntělých domů. A co nám tam bylo řečeno, tak i zejména mimo Paříž se dostali majitelé nemovitostí do situace - ne že nemají na investice, oni nemají ani na prosté zaplacení těch nehorázných daní. Jestli chcete tyhle experimenty tady zkoušet, tak vás upozorňuji na rozdíl od kdysi bohaté Francie, že pošlete tuto zemi do kolen! Neskutečným způsobem. Útok na střední třídu, na ty, co něco vlastní, to je už ta poslední kapka, kterou když tady někdo zcela vážně myslí - a já se nebavím o těch superzbohatlících, protože jestli se něco má zastavit, tak jsou to transfery na zbytečných dotacích, vysávání veřejných peněz na tyto nesmysly. Ale proboha, jestli chcete ještě sahat na majitele nemovitostí... Já si myslím, že nemovitosti v České republice, zejména domy, jsou v takovém stavu, že se ještě ze socialistické péče nestačily vzpamatovat. A když tohle slyším, tak se přiznám, že vidím rudě, ale zcela jinak než asi kolega Kováčik. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kováčik a připraví se pan poslanec Novotný. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Já bych v té diskusi možná pro upřesnění. Ano, jde o pravo-levý střet. Jestliže pravice navrhuje pokud možno co nejméně daní, tak ale je třeba si říci, že bude-li co nejméně daní, bude také co nejméně na veřejné služby. Bude co nejméně na výstavbu komunikací, údržbu komunikací, bude co nejméně na údržbu našich měst a obcí, bude co nejméně na školství, na vzdělávání, bude co nejméně na zdravotnictví a na řadu dalších věcí. Přístup KSČM je, a s tím se netajíme a tajit nebudeme a naše návrhy v tomto směru také jdou, že je třeba, aby to bylo doopravdy spravedlivé, progresivní zdaňování. Jde o to, že někdo holt užívá větší část té společné zahrádky, větší záhon na té společné zahrádce a má z toho tedy potom také větší výnos, a tudíž se sluší, aby také do toho společného hrnku přispěl trošičku více než ti ostatní. Zatímco pravicový přístup je škrtit ty nejchudší, tak levicový přístup je tato spravedlnost. To si myslím, že není nic proti údržbě nemovitostí. (Hluk zprava.) Ostatně řádný hospodář udržuje nemovitosti správně. To není o tom, že bychom chtěli podrážet vlastníky rodinných domků atp. To jde mj. o to, že je třeba zastavit ty nesmyslné transfery, které jdou od nás do zahraničí. Například.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Novotný a po něm pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, ve vystoupeních mých předřečníků tady několikrát zazněla argumentace, že by souhlas s tímto naším návrhem také znamenal to, že bychom se vydali proti směru doporučení Evropské unie z hlediska naší daňové soustavy a její struktury, typu daní, které vnímáme. Já myslím, že je občas potřeba připomenout, že fiskální politika jako taková je ještě jednou z mála věcí, kterou je tento parlament stále ještě parlamentem suverénním z hlediska rozhodování. A v tomto směru chci jenom sám za sebe říct, že mně toto doporučení Evropské unie vůbec nezajímá. (Potlesk zprava.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Laudát a připraví se pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, prostřednictvím vás k panu Kováčikovi - velký omyl. Nejvíce chudiny je za levicovými vládami a levice nejvíc okrádá ty nejchudší, protože jestliže společnost prosperuje, a ta může prosperovat, jenom když děláte pravicovou politiku, pak je i více na veřejný sektor. Není to pravda. Za jakékoliv krize první, kdo úpí a doplácí na to, jsou nejchudší lidé. Když sociální demokracie zdražila elektřinu, tak to je typicky superantisociální opatření, i když uděláte cokoliv dalšího, a pak jim místo toho nabízíte žebračenky. Pak se bavíme o tom, že když nebudou mít tři dny nemocenskou, tak kleknou, což může být i dokonce pravda. Je krásné, když poslanec Foldyna nechtěně nad tristní situací ve Šluknovském výběžku říkal: "Proboha, oni, když tam přišla pracovní příležitost, nechtějí pracovat, protože se jim to nezdá. Lepší je sedět na podpoře." To znamená, že to, co říká pan Kováčik, ono to tak není. To je prostě vžitý velký omyl, že pravice nejchudším bere. Ne, levice. Levice dělá armády nezaměstnaných. Jsou to ostatně jejich voliči, tak proč by je nevyráběli. Praxe to ukazuje.

    Ale před progresivním zdaněním majetku - víte, co ta rozpadající, nebo úpící, abych nebyl úplně pesimistický, střední třída ve Francii dělá? Ona začíná volit extrémní strany. Jestli tohle chcete? Já jsem tady trošku začul až duch roku 1948. Nechci to hrát úplně superpoliticky, ale ony se ty příběhy až nápadně opakují. Tenkrát to bylo, že necháme malé rolníky, ti budou moci hospodařit, pak to vzali šmahem, a kdo se bránil, tak skončil na šibenici a nebo v kriminále. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan předseda Stanjura. Připraví se pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já musím důrazně odmítnout slova pana předsedy Kováčika, kdy říkal, že pravice útočí na ty nejchudší. To prostě není pravda. Když se podíváte i do naší nedávné historie na změnu daňových zákonů, které prosadily pravicové vlády, tak daň z příjmu ti nejchudší neplatí. Kromě toho, že jsou daňové úlevy, tak jsou i daňové bonusy. To je pomoc těm, kteří mají nižší životní úroveň. Neplatí daň z příjmu a ještě mnozí z nich inkasují daňové bonusy. A je to správně, abychom si rozuměli. Nechte si ta klišé. Já je znám z těch komunistických učebnic, když jsem chodil jako žáček do základní školy, jak ti kapitalisté vykořisťují nejchudší a jak se ta komunistická strana stará o všechny a jak nastolí ráj na zemi. Tak to prostě není. A my bohužel máme zkušenost s vaším režimem, který se choval úplně jinak, než proklamoval.

    Já teď nechci vzpomínat na minulý režim. Chci jenom odmítnout vaše tvrzení, že pravice prosazuje něco na úkor nejchudších. Není to pravda. A můžeme si u kteréhokoliv, protože tady máme pořád nějaké daňové návrhy, říct, co která politická strana prosazovala a prosadila a kterým skupinám to pomohlo více a kterým to pomohlo méně. Když se podíváte i na srovnání v rámci OECD, nejvyspělejších ekonomik, a porovnáte zdanění nižší třídy, teď myslím ve smyslu příjmových tříd, tak z toho vychází Česká republika ve srovnání s ostatními vyspělými státy velmi dobře. Takže to není pravda. Opravdu tohle nepoužívejme.

    Já rozumím vašemu politickému názoru, že chcete progresivní zdanění majetku. Tomu já rozumím. My si to nemyslíme, máme jiný názor, ale není to na úkor nejchudších. (Předsedající upozorňuje na čas.) A chci připomenout, že ti, kteří kupují nemovitosti, se velmi často zadlužují a pak roky pracují a roky to splácejí. Není to tak, že všichni mají milion, dva, tři na byt naspořeno. Naopak, mladé rodiny se zadlužují na desetiletí dopředu.

    Děkuji, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan předseda Kalousek. Připraví se pan místopředseda Vojtěch Filip. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, neobávejte se, nebudu diskutovat věcně. Myslím si, že věcné argumenty tady padly v podstatě už všechny. Chci se jenom mírně zamyslet nad procesní stránkou věci.

    My rok usilujeme o to, aby některé návrhy opozice, které opoziční kluby pokládají za prioritní, byly projednány. Rok. Dnešního odpoledne jsme dosáhli toho, že z 2 196 tisků, které poslanci opozice předložili, jich může být snad projednáno osm - za každý klub jeden. Vláda k tomu přistupuje s vážností, kterou tady vidím. Za vládu je tady účasten občas bloudící ministr kultury, který, jak známo, je mimořádným expertem v oblasti daní, popřípadě v předcházejícím bodě v oblasti zemědělského půdního fondu. Odpovídá to jednacímu řádu. Nemohu vznést námitku a stěžovat si. Mohu vám jenom říct: sami se podívejte na to, jak vy vážně vnímáte kategorii poslanců první, druhé, třetí a čtvrté kategorie, až začnete mluvit o diktátu menšiny vůči většině, jak vy přistupujete k návrhům opozice. A že vám to vrátíme, tím si buďte úplně jisti. Hned zítra.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan místopředseda Vojtěch Filip. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, paní a pánové, já budu stručný. Jednak jsem rád, že se vůbec opoziční okénko dostalo na pořad. To jsme od roku 2010 do roku 2013 neměli, takže některé věty od některých kolegů mě nerozpláčou.

    A jinak, já to nevnímám úplně jako pravo-levý spor. To je spor těch, kteří myslí na sebe, a těch, kteří myslí na to, jak má vypadat stát. I pravicové vlády v Japonsku zavedly daňový systém, který je výrazně diferencován. A kdyby tady pravice navrhovala například konkrétně změnu v tom zákoně o převodu nemovitostí, tak si dovedu představit návrh, který bude zdanění neproduktivní nemovitosti. To tady přece 25 let chybí! Vždyť se podívejte na zničené lázeňské domy, které si tady někdo ze zahraničí koupil, protože u nás daň z nemovitosti byla setinová proti sousednímu Německu. A proč by někdo nekoupil v roce 1992 a 1993 takový majetek? To nám tady chybí! Ne zrušení nějakého zákona, který zavádí daň. Já neříkám, že daň je správná. Na to mám jiný názor. Myslím si, že při jejím zachování se můžeme bavit o tom, jakým způsobem se do toho příště podíváme, protože daň z neproduktivního majetku, která je známá v řadě ekonomicky rozvinutých zemí, je samozřejmě mnohem důležitější než to, abychom si daň zrušili a říkali si, že je moc drahá. Takhle to fakt nefunguje. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další faktickou poznámku a tu má přihlášenou pan poslanec Jiří Koskuba. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jenom stručná poznámka. Již několikrát zde zazněly výhrůžky, jak bude vypadat zítřejší den. Já tyto výhrůžky nemám moc rád, protože pak parlament vypadá jak vypadá, je-li stále blokován. Ve vší úctě. Já jsem se těšil na dnešní opoziční okénko a nemůžete říci, že jsem vždy hlasoval tak, jak se mává. Ale kromě jiného jsem se těšil na bod 108 - státní svátek, který si bezpochyby Eliška Přemyslovna zaslouží. Vlastně významný den. Ale když je zde napadána současná vládní většina a nikdo z vlády se neozve, já bych chtěl vaším prostřednictvím jenom některým řečníkům sdělit: Když se tady hádáte jako opozice mezi sebou, ve vší úctě, my zde trpělivě sedíme a čekáme, jaký další bod přijde. Ten spor mezi pravou a levou částí je věčný. Ale já si myslím, že místo výhrůžek a dalšího řečnění to prostě můžeme rozhodnout hlasováním.

    Lidi, já vás moc prosím právě proto, že opozice čekala rok na své opoziční okénko, přestaňme se vzájemně zdržovat. My tedy ve vší úctě vám to neděláme a počkáme, až se dohodnete, a pak zkusíme s vámi hlasovat. To je vše. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další tři faktické poznámky, první je pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Stanjura a po něm pan poslanec Gabal. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ve vší úctě a přátelství bych rád poprosil pana poslance Koskubu, aby nepřesvědčoval veřejnost a nás, že snad klub KSČM je opozicí vůči současné vládě. To je pevná skála, na které současná vláda vystavila moc svou, a brány pekelné tu skálu nepřemohou. Vždyť ten bolševik vás drží, kam se pohnete. To prostě není žádná opozice. A já si myslím, že to vidí dneska všichni voliči. Prostě to není koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, to je komunistická koalice KSČM a k tomu ještě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Tak to prostě je. A já si myslím, že by bylo nefér, kdybychom to před veřejností zatajovali.

    Druhá věc je, že jste, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, mluvil o výhrůžkách, jak bude vypadat zítřejší den. Já jsem nevyhrožoval. Já jsem sliboval. A já své sliby plním.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan předseda Stanjura, připraví se pan poslanec Gabal. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív fakticky k vystoupení pana místopředsedy Filipa. My mluvíme o dani z nabytí nemovitosti, on horlivě mluvil o dani z nemovitosti. S tím přijdeme někdy jindy, to dneska nemáme. Takže o tom, že je nízká daň z nemovitosti, o tom dneska nejednáme, bavíme se o dani z nabytí, dříve převodu.

    A já musím souhlasit s panem kolegou, s panem poslancem Koskubou. Já jsem se taky těšil na názorový střet s vládou. No ale prostě se to nekoná. Vláda nepovažuje za potřebné tady obhajovat své vyjádření k poslaneckým návrhům. Bohužel. A já jsem říkal, že nebudu trápit už nepřítomného ministra kultury, který včas zaznamenal, že už tady má kolegu, a včas odešel, protože to skutečně není jeho resort. A on tady seděl jako jediný, abychom vůbec mohli jednat. Takže my za to nemůžeme, že není střet s vládou, když tady vláda nesedí a u ekonomických návrhů zákonů tady sedí pouze doteď pan ministr kultury a teď pan vicepremiér pro vědu, výzkum a ostatní bohulibé věci. Takže já kritizuji ty nepřítomné, já nekritizuji ty přítomné. To je prostě pravda. A ono to tak většinou bývá, že jakoby se ta kritika snáší na ty přítomné. Ale ti plní své povinnosti vůči Poslanecké sněmovně. No tak, je mi to líto, já myslím, že k bodu 108 se ještě dostaneme, bohužel kromě stanoviska vlády, o kterém nevíme, kdo ho vypracoval, to fakt nevíme. Jestli ho dělaly finance? MPO, Dienstbier? Já fakt nevím, tak není s kým debatovat. A to, že například o tom prvním dnešním bodu jste hlasovali společně jako vaše kluby, to je prostě pravda. My dlouhodobě tvrdíme, že klub KSČM je spokojený s touto vládou, vždyť to dneska předseda jejich poslaneckého klubu řekl na mikrofon. No přece chceme plnit programové prohlášení vlády - řekne prý opoziční politik. To nevadí. (Upozornění na čas.) Skončil jsem pozitivně - to nevadí.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak hezký dobrý večer. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já udělám takový malý historický povzdech. Z hlediska zdanění nemovitostí a jejich vlastníků to opravdu není pravolevé téma. Když se po 25 letech ty nemovitosti tak trošku zberchaly, a majitelé obytných domů a podobně, tak já chápu, že zase tady z této strany by byla chuť to pořádně zdanit. Když si vzpomenete, na koho padl trest restitucí obytných domů vybydlených po 40 letech a kdo musel investovat ty dluhy, tak to byli ti lidé, které teď chcete zdanit. Ale ten největší odpůrce restitucí a narovnání historických křivd byl samozřejmě pravicový politik Václav Klaus. Ten kladl největší odpor restitucím a ten také nejdéle udržoval regulaci nájemného, kterou po něm převzal jakýsi Křeček. Křeček dlouhou dobu způsoboval to, že majitelé obytných domů dotovali stát regulovaným nájemným. Takže je potřeba teď tyto lidi za to ještě zdanit, když 25 let trávili na tom, že dneska jsou ty domy jakž takž zpátky pohromadě a ta města vypadají trochu líp. Já si myslím, že je potřeba je zdanit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Gabalovi. Po něm s další faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa a pak jsou tu s faktickými poznámkami pan poslanec Kováčik, pan poslanec Kalousek a pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se vaším prostřednictvím chtěl zastat kolegy Koskuby. On to myslel opravdu vážně, protože se podivoval nad tím, proč pravicová opozice dělá obstrukce ke svým vlastním zákonům. Nic víc, nic méně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já jen abych učinil, nebo se alespoň pokusil učinit přítrž těm poznámkám o plnění vládního prohlášení. Odjakživa, co aspoň já pamatuji, a že už pamatuji, klub KSČM vždycky hlasoval věcně, o obsahu, nikoli o tom, kdo předkládá. Už to tady dneska zaznělo - nejde o to, kdo co předkládá, ale co kdo předkládá. A sdělím vám, nebo možná jenom připomenu sladké tajemství, že jsme začasté hlasovali, pokud se nám zdály rozumné a byly v souladu s naším programem, i pro návrhy ODS i pro návrhy TOP 09. Nejen tedy pouze pro návrhy vládní. Myslím si, že kdybychom se takto chovali všichni v této Sněmovně, tak nemáme před sebou stovky a stovky neprojednaných bodů, ale rozhlížíme se po prázdném programu s projednanými věcmi. Jenže tady se občas, velmi často tedy, hlasuje o tom, kdo předkládá, a za každou cenu se musí, to tady známe, slíbit: vláda připraví lepší, propracovanější a věcnější, a opoziční návrhy se házejí za hlavu bez ohledu na to, jestli jsou zprava nebo zleva. Kdybychom skutečně jednali o věcné podstatě, jsme daleko dále. Tak se my chováme a chovat budeme nadále. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM).

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Miroslav Kalousek, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já děkuji za slovo. Já bych zdvořile chtěl odpovědět na příspěvek pana poslance Gabala. Ono opravdu v některých případech tam, kde zejména veřejné prostředky z hlediska infrastruktury a prostředí výrazně zvýšily hodnotu nemovitostí soukromých, tak tam by ten vyšší koeficient daně z nemovitostí stál za úvahu. Ale já bych ho rád upozornil prostřednictvím pana předsedajícího, že to podle stávající legislativy lze. Že každá obec má právo svou obecně závaznou vyhláškou ke stávající dani z nemovitostí dát koeficient 1 až 5. Což ze 6 248 obcí využívá asi 42, z nichž drtivá většina jsou obce, které mají ve svém katastru elektrárny ČEZu, které zkasírují, a svým občanům to nějakým způsobem vrátí. Těch statečných, které opravdu vybírají tu daň z nemovitostí na zlepšení té infrastruktury je asi 7 nebo 8. Víc jich není z těch 6 248. A když jsem v dávných dobách jako ministr financí vedl diskuze se starosty, tak ti starostové - teď promluvím slovy jednoho z nich, ale v zásadě to tak cítili všichni: Vy nám nemůžete dávat volbu nějakých koeficientů. Protože my starostové jsme politici, a kdybychom zvýšili tu daň z nemovitostí, tak nás nikdo nezvolí. To musíte rozhodnout vy v Parlamentu. Řekl mi ten zoufalec - tenkrát to byl primátor Prostějova.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, jen krátce zareaguji na pana Gabala. Ať je to, jak je to, tak prostě za éry Václava Klause v tomto, byť jsem také slyšel, že nebyl příliš ochoten stanovit velký rámec restitucí majetku, tak prostě nakonec jsme byli v celé střední Evropě nebo možná v postsocialistických zemích jediní, kdo takto rozsáhlé restituce provedl, a zaplať pánbůh za to, protože alespoň o 20 let odložil oligarchizaci naší společnosti a hamtání majetku několika málo jedinci. To za prvé.

    Za druhé k tomu regulovanému nájemnému. No to je tak, když vás řídí maminka.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi, to byla zatím poslední faktická poznámka. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, konečně se na mě dostalo, ale nerad bych zdržoval opozici, aby mohla projednat také své zákony, které si teď sama zdržuje, to projednávání, neustálými technickými připomínkami.

    Já navrhuji zamítnout tento návrh zákona. Pochopil jsem dobře, že i pan zpravodaj a koneckonců i pan kolega Kováčik toto navrhl. Možná že je zajímavé se podívat trochu do minulosti, jak tato daň vznikala a jak probíhala. Je to opravdu tradiční daň, která byla v podstatě v náš daňový systém založena v roce 1993, tehdy to bylo pět procent, tedy zdanění bylo pěti procenty. Dokonce docela takové úsměvné je, když tady dneska opozice především ústy ODS hovoří o tom, jak je nemravná ta daň, jak je škodlivá, jak je to dvojí zdanění, jak to dopadá na mladé rodiny s dětmi atd. Když za vlády Nečase a Topolánka a pana ministra Kalouska, který se raději k tomu nevyjadřoval, došlo ke zvýšení v roce 2013 ze tří procent na čtyři procenta, tehdy jste to za nemravné asi nepovažovali, když jste zvedli o jeden procentní bod. A navíc pan bývalý ministr Kalousek prosazoval, aby poplatníkem byl nabyvatel. Takže dnes hovořit a tady říkat, jak na tom mladé rodiny s dětmi budou špatně, když si chtějí pořídit bydlení... Ano, když to bude nabyvatel, tak to samozřejmě jako nabyvatelé zaplatí, tu daň. Ale ono je také trochu třeba si sáhnout do svědomí a podívat se, jak to doopravdy s tou daní bylo.

    Daň se platí všude, nebo ve většině států Evropské unie, v některých je daleko větší než u nás, my jsme tak někde ve středu, řekl bych. Nebudu tu volat po progresi, i když samozřejmě progrese by asi také byla možná, a myslím si dokonce, že v některých zemích Evropské unie to progresivní zdanění u této daně také je.

    Takže dámy a pánové, opakuji, navrhuji zamítnutí této materie z řady důvodů. Nebudu tu teď předčítat, co tady v podstatě přednesl pan zpravodaj ze stanoviska Ministerstva financí, resp. ze stanoviska vlády, co tu už koneckonců tlumočil i pan ministr Herman. Myslím si, že ty důvody, které jsou tam vyjmenovány, jsou naprosto relevantní nejenom proto, že pro státní rozpočet to znamená devět miliard. Ono devět miliard je devět miliard. A vám se vždycky hodí něco do krámu. Někdy je to tak a někdy je to jinak. Někdy je těch devět miliard hodně, někdy je zase málo. Prostě tak jak se vám to hodí, tak také postupujete.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. S faktickou poznámkou nyní pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám, jen velmi krátce. Ta argumentace pana předsedy Votavy bylo přesně to vytržení z kontextu, tak jak argumentuje zejména pan ministr financí Babiš, ale zdá se, že má i dobré žáky v sociální demokracii.

    Ano, skutečně, stalo se, že daň z převodu nemovitostí se ze tří zvýšila na čtyři procenta v rámci balíku daňových opatření, kde na konci bylo minus 40. Daňovým poplatníkům se ulevilo o 40 miliard, něco šlo nahoru, něco šlo dolů a ve finále se jednalo o snížení daní, ale v rámci toho snížení tento parametr se trochu zvýšil. Pan předseda Votava přichází, vyndavá tento parametr a říká "tady jste zvýšili daně", aby druhým dechem druhý den klidně řekl "tady jste podsekli příjmy státního rozpočtu a způsobili jste krizi".

    To je úplně stejné, jako když pan ministr Babiš říká, jak jsme zvýšili ty daně. My jsme požádali českou veřejnost o tříleté přechodné období, kdy se všichni složíme na konsolidaci veřejných rozpočtů, které předtím sociálně demokratičtí premiéři rozvrátili, s tím, že prostě k datu 1. 1. 2015 daně půjdou zase dolů. Vy jste přišli, neudělali jste nic jiného, než že to přechodné období jste zrušili a už uzákoněné daňové sazby jste nechali nahoře. Vy jste zvýšili daně víc než jakákoli jiná vláda před vámi. A teď říkáte "my snižujeme dětem a tamhle těm a těmhle těm a oni tu daň z převodu nemovitostí zvýšili ze tří na čtyři". Kdybyste mluvili v celkových číslech, tak kasírujete lidi o sto miliard ročně zbytečně.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl jen připomenout panu předsedovi rozpočtového výboru, ale on to ví, prostřednictvím pana místopředsedy, jak to bylo s návrhem státního rozpočtu na rok 2016. Vláda, Ministerstvo financí někdy na začátku prázdnin oznámilo, že schodek bude 70 miliard, budou nějaké příjmy a budou nějaké výdaje. Načež nastoupila pravidelná letní soutěž nebo show, kdy jednotliví ministři se střídali jak na tom orloji na Ministerstvu financí, aby na konci prázdnin oznámila vládní koalice, že schodek bude pořád 70 miliard, ale dodatečné příjmy budou 17 miliard. Sedmnáct, ne devět. To bylo za ty dva měsíce návštěv ministrů na Ministerstvu financí. Abych se někdy před čtrnácti dny dozvěděl po jednání koaliční rady, že jste našli dalších 5 miliard. Takže na jedné straně tady tvrdíte, že 9 miliard rozvrátí státní rozpočet, a vy jste od 1. července do dneška vykouzlili 22 miliard příjmů a samozřejmě k tomu 22 miliard výdajů. Tak když 22 nebyl problém a našli jste je za tři měsíce, tak těch 9 miliard určitě najdete také. Já vám pevně věřím, že to určitě jde, když jste si poradili s tak vysokou částkou 22 miliard.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi, byl to momentálně poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. V případě, že tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Vzhledem k tomu, že páni poslanci Kováčik, Votava i pan zpravodaj Klaška podali návrh na zamítnutí, budeme hlasovat. Pardon. Ještě závěrečné slovo, omlouvám se. Takže prosím závěrečné slovo pana navrhovatele.

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, já jsem se tu snažil si zapisovat argumenty, které zazněly proti našemu návrhu, ale ať se dívám do svých poznámek, jak se dívám, tak jsem vlastně žádné argumenty, opravdové argumenty, neslyšel. Já jsem slyšel některé ideologické námitky ze strany poslanců KSČM, to chápu, to beru, já na rozdíl od jiných lidí si myslím, že politika má být pravolevým ideovým střetem, že to je tak v pořádku, tomu rozumím, ale čekal jsem, i proto, že třeba sám nejsem ekonom, že se dozvím ze strany vlády, vládní koalice, co je na našem návrhu špatného, v čem nesedí čísla, proč ta daň je tak důležitá. Ale opravdu, dámy a pánové, ničeho takového jsem se nedočkal. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Se závěrečným slovem ještě pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych svou závěrečnou zprávu rozdělil malinko na dvě části. Chtěl bych se vyjádřit ke dvěma argumentům, které byly namítány proti mé zpravodajské zprávě, a potom oblíbená statistika.

    Padla tady na margo mé zpravodajské zprávy námitka k nesystémovosti, tak abych to vysvětlil. Já jsem tím měl skutečně za to, že když jsem se na tento sněmovní tisk připravoval, tak jsem v odůvodnění skutečně nenašel žádnou analýzu, žádné nějaké podrobnější rozbory, nic, o co by se dalo opřít to, že to není nesystémové. Prostě zrušení této daně a basta fidli. Nota bene tady ještě padlo, že ano, státní rozpočet bude ochuzen o 9 mld. a nechť Ministerstvo financí nebo vy vládní si to někde najděte!

    Takže já mám za to, že systémovější by bylo pregnantní zdůvodnění, jak to zahýbá se sítí daňového systému apod. Nehledě na to, že to také má nějak vztah do zahraničí, event. k tomu kompenzační opatření ke státnímu rozpočtu. Potom tady něco padalo v diskusi, k tomu se hned vyjádřím.

    Ještě k hospodářskému růstu. Ano, když je hospodářský růst, je možno třeba snižovat nějaké daně, ovšem uvědomme si, že hospodářský růst nemusí a také nebude trvat věčně. Já bych velmi rád, kdyby trval oněch bájných biblických sedm let, ale když se tak dívám řekněme po mezinárodněpolitické situaci, tak vidím řadu rizik, proč to trvat tak dlouho nemusí.

    A teď ta oblíbená statistika. V diskusi vystoupilo celkem 11 řečníků, z toho 7 opozičních. Ti vystupovali i opakovaně. Rekordmanem je kolega Stanjura se 6 vystoupeními, třikrát překonal i čas. A vystoupili také 4 koaliční řečníci, vždy jedenkrát. Byl vysloven celkem třikrát, tak jak říkal pan předsedající, návrh na zamítnutí tohoto zákona - od kolegy Votavy, Kováčika a také z mé zpravodajské zprávy. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za závěrečné slovo pana zpravodaje i jeho statistiku, kterou chce zjevně pan předseda Stanjura překonat. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já to tedy nepočítám, ale takhle z hlavy odhadem. Ministři mluvili celkem 70 vteřin a z toho 70 vteřin četli písemný materiál, který máme dávno k dispozici asi půl roku - abychom si řekli, co zaznělo, když se tak chválí ta úspornost vládní koalice. A úspory vám předvedeme při prvním čtení státního rozpočtu. Bezesporu to bude vyšší částka než 9 mld. Ale i kdyby, pane zpravodaji prostřednictvím pana místopředsedy. Já nevím, co tam chcete víc! Vždyť to je úplně jasné. Když si řeknete ta dvě čísla, a nikdo je nerozporoval, stát vybere více než 800 mld. ročně, a když zruším daň, která zaměstnává 800 lidí, obtěžuje 140 tisíc daňových poplatníků ročně, a vybere se přibližně 1 %. Víte, kolik by muselo být úředníků na DPH? Zkuste si tipnout. Asi tak 30 tisíc nebo 25 tisíc, aby to bylo odpovídající jenom početně - vybrané peníze děleno počtem úředníků. Takže o jaké systémovosti tady mluvíte?

    Já se omlouvám, tohle nebylo poslední slovo zpravodaje, to bylo politické vystoupení. Proč ne? Ale když už to je takhle - oblíbená statistika, pro mě to není oblíbené, pro některé zpravodaje ano, že si dělají čárky, kolikrát kdo vystoupil - tak nezapomeňte říct, že byl přítomen jeden ministr, pak byl jiný ministr, resp. jiný člen vlády, protože pan vicepremiér vždycky říká, že není ministr, a teď tu jsou dva ministři. A do kupy fakt 70 vteřin nám četli materiál, který máme už dávno k dispozici. To je věcná debata, po které jsme volali. To je to, o čem mluvil pan předseda Fiala. To je ta arogance ze strany vlády, která se ani neobtěžuje zdůvodnit své zamítavé stanovisko! To je všechno. (Potlesk poslanců ODS.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Ještě s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Já bych doplnil svou zpravodajskou zprávu. Ano, byli přítomni dva členové vlády, z toho jeden na celou dobu trvání tohoto tisku, druhý na část tohoto tisku.

    A ještě bych chtěl říct: Škoda, že jsem se to nedočetl právě v té důvodové zprávě, to, co jste tady teď všechno říkali. Škoda! Důvodová zpráva je velmi stručná. Veřejnost si to může klidně přečíst na našem webu www.psp.cz. Je to pod číslem tisku 426/1 a vaše zpráva je skutečně jednostránková. Ani ne. Tam je skutečně několik vět: ruší se tento zákon, tečka. Kdybychom se mohli dočíst, co tím všechno bylo myšleno nebo že někdy předvedete další úspory, tak prosím, já bych se tím zabýval. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Tím jsme skončili závěrečná slova a budeme hlasovat. Jak bylo zde řečeno, pan poslanec Kováčik, Votava i pan zpravodaj Klaška navrhli zamítnout předložený návrh. Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tady žádost o odhlášení, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami, a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Naprosto respektuji rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Jenom se ještě jednou obracím na pana poslance Votavu, aby se na to hlasování podíval, jak ta opozice zleva fakt vypadá. Opět říkám: To je ta pevná skála, na které stojí vaše vláda, ten bolševický klub. (Potlesk několika členů KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším bodem našeho jednání je bod 108. Pardon. Ještě s přednostním právem pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, pane vicepremiére.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, chtěl bych navázat na slova pana předsedy Fialy. Jenom jak říkal, že to vypadá, že je to jenom lidovecká vláda, tak jen chci říct: Kéž by.

    A druhá věc. Neseděli tady všichni, a jak víte, někteří seděli v předsálí, určitě pozorně poslouchali. A naše pozice je taková, že vy nás musíte přesvědčit, že máme hlasovat. Takže věřím, že argumenty tady zazněly. To jen poznámka. Děkuji. (Tleská pouze Miroslav Kalousek.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Dalším bodem našeho jednání je

    Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 450/1. Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Augustin Karel Andrle Sylor. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové. Myslím si, že jsem s tímto návrhem trošku jinde, než jsme se celý den bavili, takže třeba to bude takové odlehčení. Stojím tu dnes před vámi, abych vás požádal o hlas, kterým pustíte do druhého čtení novelu zákona o státních svátcích. Dovolte, abych vás hned zpočátku ujistil, že tento návrh novely zákona není ideologický, že nemá ani náboženský podtext, nýbrž že je svým obsahem a přesahem státotvorný a celonárodní. Já spolu s dalšími podepsanými poslanci navrhuji, aby 31. srpen se stal nově dnem významným pro českou státnost. Vyslechněte prosím pozorně zdůvodnění tohoto návrhu.

    V tento den 31. srpna 1310 došlo ke spojení dvou vládnoucích rodů, a to Přemyslovců a Lucemburků. Onoho dne byla v německém Špýru provdána Eliška Přemyslovna za Jana Lucemburského. Sňatek měl dalekosáhlé příznivé důsledky pro český stát. Skončila jeho labilita v letech 1305 až 1310 po smrti Václava II. Skončilo střídání slabých cizích panovníků. Spojení historicky první české dynastie Přemyslovců se silnou evropskou dynastií Lucemburků přineslo zvrat v našich dějinách a tolik očekávanou stabilitu. Jan Lucemburský dostal od svého otce římského krále Jindřicha VII. české země v léno, z čehož vyplývala povinnost postarat se o ně po všech stránkách. Tímto sňatkem, z něhož následně vzešel dědic trůnu, pozdější římský císař Karel IV., byla pozvednuta autorita českého státu a umožněn jeho rozkvět. O tento pozitivní vývoj se zasloužili oba protagonisté zmíněné události. Nám všem je jistě dobře známo, že politické a diplomatické schopnosti Jana Lucemburského posílily českou státnost v evropském měřítku.

    Je třeba ocenit neobyčejně významné rozhodnutí princezny Elišky Přemyslovny. Ta byla vychovávána v klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě k duchovnímu poslání jeptišky, avšak pochopila svoji historickou úlohu a závazek dědictví po předcích, dědovi Přemyslu Otakarovi II. a otci Václavu II. Vzdala se svých osobních tužeb a zvolila službu českým zemím z pozice královny. Tímto významným skutkem, statečností a odhodláním dala Eliška Přemyslovna českému národu více, než dokázali mnozí velcí panovníci bojem a mečem.

    Uvedený dynastický sňatek se v dějinách českého státu stal jedním z nejdůležitějších milníků. Dodnes jsme na lucemburské období hrdi a stále si tuto etapu našeho vývoje připomínáme. Ale jen ve spojitosti s Karlem IV. Ve skutečnosti však obrat ke stabilitě a rozmachu české státnosti zahájila královna Eliška. Ona jako dědička přemyslovské tradice a později matka jednoho z nejúspěšnějších politiků své doby otevřela jedno z nejslavnějších období našich dějin, období vrcholící zřízením univerzity, stavbou katedrály sv. Víta, kamenného Karlova mostu nebo celého Nového Města pražského.

    Dámy a pánové, je nespornou skutečností, že 31. srpen 1310 změnil běh událostí, umožnil českému státu těžit z lepšího postavení v Evropě a stát se stabilní monarchií v tehdejší nestabilní Evropě stíhané válkami, morovými ranami a vnitřními nepokoji.

    Vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci, zamysleme se upřímně nad silou dnešní české národní identity. Pak si budeme muset přiznat, že vyšší city vlastenectví a národní hrdosti se nedaří posilovat a že tato oblast politického působení zákonodárců zůstává zřetelně zanedbána. Doktorka Klára Plecitá ve své studii Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě pronesené na kongresu konaném pod záštitou české Akademie věd konstatuje, že nejhrdějšími evropskými národy jsou Portugalci, Irové, Řekové, Malťané, Kypřané. Naopak na druhém konci žebříčku se nachází Lotyšsko, Litva a bohužel Česká republika. Nedokázali jsme vybudovat v našich občanech národní hrdost, která je základní složkou národní identity.

    Patriotismus se dnes projevuje snad jen při oslavách sportovních úspěchů a při fandění našim hokejistům u velkoplošných obrazovek. Pevná identita moderního národa však musí spočívat na kvalitním základě obsahujícím mnoho složek včetně důvěry ve fungování demokracie, vlády, státní správy, armády, církve. Měla by obsahovat i důvěru v média a mezilidské vztahy. Člověk zřetelně zakotvený v národním společenství a v národní kultuře pak projevuje životní spokojenost, která souvisí i s udržováním národního dědictví a odkazu předků. To vše je zárukou, že společenství zůstane angažované a inteligentní a že zvládne třeba i integraci přistěhovalců.

    Jedním z problémů současnosti je, že v tempu doby a v záplavě mnohdy zbytečných informací se dostatečně nevracíme do naší historie, přestože se máme k čemu vracet. Proč máme nejnižší sebevědomí v Evropě, přestože naše dějiny nabízejí velké činy hodné následování i významné osobnosti? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Sylorovi. Nyní se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, jímž měl být pan poslanec František Vácha, nicméně pan poslanec Vácha je omluven a zpravodajem pro prvé čtení by měl být pan poslanec Simeon Karamazov. Dám tedy hlasovat o změně zpravodaje.

    Zahajuji hlasování o tom, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Simeon Karamazov. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 159, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 118. Návrh byl přijat.

    Prosím pana zpravodaje Simeona Karamazova, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Dovolte, vážené kolegyně a vážení kolegové, abych zastoupil kolegu Váchu se zpravodajskou zprávou.

    Podstatou navržené změny je zavedení nového významného dne do výčtu současných významných dnů, jak jsou definovány v zákoně číslo 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Tímto významným dnem by byl podle předkladatelů 31. srpen, spojení přemyslovské a lucemburské dynastie.

    V současné době máme v zákoně definovaných jedenáct, ne deset, jak říkal kolega předkladatel, významných dnů: 16. leden - Den památky Jana Palacha, 27. leden - Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen - Mezinárodní den žen, 12. březen - Den přístupu České republiky k NATO, 28. březen - Den narození Jana Amose Komenského, ten právě chybí v důvodové zprávě předkladatelů, 7. duben - Den vzdělanosti, 5. květen - Květnové povstání českého lidu, 15. květen - Den rodin, 10. červen -Vyhlazení obce Lidice, 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu, a konečně 11. listopad - Den válečných veteránů.

    Stanovisko vlády k tomuto návrhu je negativní, když říká: V platné právní úpravě jsou jako významné dny České republiky uvedeny dny, které se vážou k důležitým okamžikům relativně nedávné historie, přičemž v mnoha ohledech jde o stále živou problematiku, nebo v ostatních případech dny, jejichž význam je uznáván mezinárodně nebo vyplývá z mezinárodních souvislostí. Sňatek Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 1310 se vládě z tohoto pohledu jeví být oproti významným dnům obsaženým v platné právní úpravě již spíše jen historickou událostí bez hlubšího významu. Vláda v této souvislosti doporučuje zvážit, zda by neměl být významný den věnován spíše císaři Karlu IV., synu Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, a jeho činům nežli jeho rodičům. V tomto směru bude záležet na úhlu pohledu každého z nás poslanců.

    Jedná se tedy o poslaneckou iniciativu 33 poslanců napříč politickým spektrem a ani já jako zpravodaj nemám námitek proti postoupení tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, hezký večer. Chtěl bych vás požádat za náš poslanecký klub a poprosit o podporu projednávané novely zákona o státních svátcích. Nebudu vás zatěžovat historickým výkladem, to už zde učinil -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče, ale já si dovoluji rozpustit tamten kroužek před řečnickým pultem, zvláště za situace, kdy už to tu jednou dnes bylo vzpomínáno a kritizováno. Děkuji.

  • Poslanec Marek Černoch: Stále tam je.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Nebudu vás zatěžovat historickým výkladem, to zde udělal výstižně pan kolega Andrle, ale uvědomme si my všichni, že žijeme v zemi, která má být historicky na co hrdá, a díváme-li se do budoucnosti, je důležité, abychom na svou historii, kulturu a na své kořeny byli hrdi my všichni. Máme se na co odkazovat a naše dějiny jsou velikánů plné, žijeme v době, která si žádá historické exkurze, zvláště pak u osobností, které se zasloužily o český stát, a Eliška Přemyslovna rozhodně takovou osobností byla. Její sňatek s Janem Lucemburským nám dal jednoho z největších panovníků celé Evropy, nejenom českého krále, ale panovníka celé Evropy, císaře Svaté říše římské Karla IV.

    Zavedení významného dne nemá žádné nároky na státní pokladnu, a pro výše zmíněné důvody vás tedy prosím o propuštění zákona do druhého čtení.

    Děkuji. A jestli mohu navrhnout jednu procedurální - jenom pokud by bylo možné odhlasovat, že bychom ukončili jednání po doprojednání tohoto bodu, pokud je to možné.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: K tomu, pane předsedo, musíte jménem minimálně dvou poslaneckých klubů navrhnout jednání po 19. hodině, abychom meritorně i procedurálně hlasovali po 19. hodině, po ukončení tohoto bodu, tak by nějak návrh měl znít, ale tím vám nechci úplně radit.

  • Poslanec Marek Černoch: Tak pokud tedy mohu, tak bychom to navrhli Černoch, Černochová, Úsvit, ODS i klub ANO. Bylo by to jednání po 19. hodině s návrhem ukončení po dokončení tohoto bodu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže pan poslanec Černoch a paní poslankyně Černochová mají jeden procedurální návrh, abychom dnes meritorně i procedurálně jednali a hlasovali i po 19. hodině, do ukončení tohoto bodu. Přivolám naše kolegy z předsálí a o tomto návrhu dám hlasovat.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom dnes jednali i po 19. hodině do ukončení tohoto bodu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 160, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 6. Návrh byl přijat.

    Děkuji panu poslanci Černochovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem si vzal faktickou, protože nechci být příliš dlouhý. Podpořím ten návrh, i když jsem přesvědčený o tom, že jej máme podrobit diskusi na příslušném výboru, a to už proto, že otec vlasti bude mít příští rok 700 let od okamžiku svého narození. A má-li mít Česká republika významný den sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou, kdy všichni víme, že Jan Lucemburský nebyl vůči českým zemím nijak super nakloněn na rozdíl od Karla IV., pak mám prostě pocit, že debatu k tomuto bychom vést měli, zejména s ohledem na to, že příští rok bude 700 let výročí jednoho z nejvýznamnějších Čechů vůbec. Přál bych si, abychom se orientovali především na něj a na 14. květen 1316, potažmo 2016.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi za jeho faktickou poznámku. První řádně přihlášenou je paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, patřím k poslancům, kteří se rozhodli podpořit návrh kolegy, který se domnívá, že by bylo dobré, abychom připomněli právě to, co tady říkal pan poslanec Bendl před chviličkou, abychom prostřednictvím zavedení tohoto významného dne vlastně připomněli velkou postavu největšího neoddiskutovatelně oblíbeného českého panovníka, a tím je Karel IV. Je trošku škoda, že na této schůzi byl vybrán zrovna tenhle ten návrh do opozičního okénka, protože možná, pokud jste si všimli, máme dva neprojednané návrhy, které by novelizovaly zákon o státních svátcích a významných dnech. Takže alespoň doufám, že se podaří procedurálně dosáhnout toho, abychom mohli o nich hovořit na příslušných výborech.

    Jestliže v současné době hodně často mluvíme o tom, že se bojíme, aby někdo, kdo nově přichází do naší země, nezlikvidoval naši kulturu, nezlikvidoval evropskou kulturu, ale my můžeme mluvit o našem, o té zemi, za kterou my neseme zodpovědnost, a to jsou země Koruny české, tak by bylo dobré, abychom všemožným způsobem dali najevo, a vydefinovali si sami pro sebe především, než budeme jaksi v určitém obranném, skoro až útočném postoji vůči těm, kteří chtějí v naší zemi najít útočiště, tak abychom si sami vydefinovali, co to je vlastně, na čem se domníváme, že naše kultura stojí.

    I když je to jen v rovině symbolické, tak na to máme v podstatě tři systémy. V zákoně 245 máme tedy takový systém státních svátků, systém ostatních svátků a systém významných dnů. Ty státní svátky a ostatní svátky mají dopad na rozpočet, ale mají také pozitivní dopad na rodinu, protože jsou to zároveň dny, které jsou volné. Významné dny, jak už tady zaznělo, nepatří ke dnům, které si kladou za cíl to oslavit, tedy tím způsobem, že bude volno.

    Znovu se vracím k tomu prvnímu, jakémusi pomyslnému kruhu, když se podíváme na kalendář, jako něco opakující se, a to jsou státní svátky. Rok začínáme prvním lednem, kdy oslavujeme obnovu samostatného českého státu. Mohli bychom možná někteří říci vznik samostatného českého státu po rozpadu státu předcházejícího. V květnu osmého oslavujeme jako státní svátek a den volna osvobození, čili umožnění, aby znovu vznikl samostatný český, či tehdy československý stát. Přímo státnosti se týkají ještě další státní svátky a to je 28. říjen, vznik samostatného československého státu, a 28. září, kdy nemluvíme o vzniku nějakého státního útvaru, ale kdy si připomínáme, a bylo to zrovna včera, na jakých principech náš stát a naše česká státnost stojí. A to v postavě knížete Václava je zcela jasné. Ten jeden princip je kulturně křesťanský, druhý princip je velká sociální solidarita, což se připomíná ve všech legendách o knížeti Václavovi, určitá modernost, protože například směrem k lidskosti svatý Václav je znám jako odpůrce trestu smrti. Čili jsou to principy.

    Dále ukazujeme, nebo odkazujeme na principy, ke kterým se hlásíme, v dalších dvou státních svátcích a to jsou vlastně dva nakupené státní svátky, Den slovanských věrozvěstů 5. července a 6. července den tragické smrti upálení Mistra Jana Husa. Tady, jestliže mluvíme o slovanských věrozvěstech, obracíme se u věrozvěstů nejen k tomu, že k nám bylo přineseno křesťanství, ale pokud někteří z vás vědí, Cyril a Metoděj jsou také patrony Evropy v tom smyslu křesťanské kultury. O upálení Mistra Jana Husa bych si netroufala už vůbec nic říkat, protože se o něm bavíme už celý rok. Tam jistě můžeme být jako společnost rozděleni, a to, že smrt Mistra Jana Husa je tragická, ale hnutí, které potom v naší zemi vzplanulo, rozhodně kultuře neprospělo. Ale tady o tom nediskutuji, patří to ke státním svátkům.

    Mezi ostatní svátky patří jak jako cudně, my říkáme Vánoce, protože to můžeme naplnit jolkou nebo Santa Clausem, ale jsou to v každém případě tři vánoční svátky, Štědrý den, první svátek vánoční, druhý svátek vánoční, a potom máme Velikonoce, pondělí velikonoční, a předtím, jak již víme, to jste si jistě prostudovali, existuje návrh novely, aby byl mezi ostatní svátky, to znamená také volný den, aby tam byl zařazen Velký pátek.

    Poslední den mezi ostatními svátky je Svátek práce, první květen. Když tedy budeme... (Hluk v sále, výkřiky zejména z levé strany sálu.) Já jsem řádně přihlášená, prostřednictvím pana předsedajícího, to není faktická poznámka.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já poprosím poslance, aby na sebe nepokřikovali, a paní poslankyně Nováková dokončí svůj projev. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Pan také někdy ministr kultury by tohle měl poslouchat docela s libostí, prostřednictvím pana předsedajícího. (Poslanec Jandák něco hlasitě volá.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Pane poslanče Jandáku, prosím, nepokřikujte. Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Nina Nováková: Prostřednictvím pana předsedajícího, vím, že se těšíte domů, už to nebudu dále prodlužovat.

    Poznámka k příspěvkům, které zazněly po předkladateli, když se podíváme na významné dny v našem kalendáři, tak ony to nejsou jenom dny, které se vážou k nějaké nedávné historii, nebo historii 20. století, ale jde tam také o určité sociální role a o instituce, na kterých společenství stojí, společenství každého státu, a to je: Máme tam jakousi oslavu, připomenutí Mezinárodního dne žen, škoda možná, že více nezdůrazňujeme Den matek v květnu, ale máme tam také Den rodin. Čili to jsou naprosto nadčasové věci, ke kterým se hlásíme. Jistě, vím, že Karel IV. je skutečně nejpopulárnější a neuznávanější osobností našich dějin, ale domnívám se, že jeho jméno je dostatečně připomenuto 7. dubnem, kdy si připomínáme to nejdůležitější, co nám odkázal. Den vzdělanosti je den, 7. duben je den, kdy byla založena Karlova univerzita.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. S další řádnou přihláškou pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za udělení slova, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v kontextu toho, co jsem tady slyšel, vnímám jako daleko významnější třeba den, kdy bychom mohli řešit Karla IV., jak tady mí předřečníci naznačili. Z toho důvodu po nastudování stanoviska vlády navrhuji zamítnutí v prvním čtení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Oklešťkovi a eviduji jeho návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, i s ohledem na to, že jsme si prodloužili dobu jednání, budu velmi stručná. Také jsem jednou z těch, kteří spolupodepsali návrh zákona. Myslím si, že jde o významný den. Samozřejmě pohledy na to se můžou lišit i podle toho, jaký úhel hodnocení zvolíme. Mrzí mě velmi, že jsme takto prioritně nezařadili druhý návrh, který se týká změny názvu 17. listopadu na Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii, protože si myslím, že je to logické, aby takovýto zákon, když už jsou zde dva poslanecké návrhy na změnu, se projednával v Poslanecké sněmovně najednou. Takže spíš využívám tohoto místa k určitému apelu, abychom na některé z nejbližších schůzí i vzhledem k blížícímu se datu 17. listopadu alespoň začali projednávání tohoto poslaneckého návrhu a potom ve výborech oba návrhy spojili. Jinak samozřejmě v souladu s tím, že jsem tento návrh zákona spolupodepsala, se přimlouvám za přinejmenším jeho pozitivně neutrální projednání s propuštěním do dalšího našeho posuzování, do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Válkové. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já už opravdu nebudu zdržovat. Jen jsem chtěl přesvědčit všechny ostatní, aby zvážili, protože už nebudeme mít moc příležitostí, kdy se vážně věnovat významnému výročí 700 let narození Karla IV. v Poslanecké sněmovně a něco udělat pro to, aby Poslanecká sněmovna tenhle okamžik připomněla. Myslím si, že pustíme-li to do druhého čtení, tak tu šanci rozhodně máme.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. A pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, tak rozpravu... Pardon, pan předseda Černoch. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Marek Černoch: Moc děkuji za udělení slova. Myslím si, dámy a pánové, že opravdu by to mělo mít šanci, aby to prošlo do druhého čtení. A pak samozřejmě po odborných diskusích na výboru nebo výborech, tak se rozhodlo o tom, jestli ano, nebo ne. Tento návrh nepřináší žádnou finanční zátěž, a jak zde bylo předřečníky několikrát řečeno, tak česká historie má samozřejmě významné dny, ale většina významných dnů se váže na novodobou historii. Ale myslím si, že i s přihlédnutím na současnou dobu, na to, kdy si myslím, že se všichni snaží, abychom měli opět hrdost a abychom si opět budovali ten pocit, tak že tento návrh, který opravdu velkým způsobem ovlivnil nejenom naši českou historii, ale historii celé Evropy, tak vás ještě jednou požádat o to, abyste šanci tomuto návrhu dali a nechali ho projít do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Já tedy rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele. Prosím, pane navrhovateli.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Já bych vám ještě udělal takovou kratinkou exkurzi do historie. Chtěl bych vám připomenout, že manželé Eliška a Jan měli několik dětí, myslím že šest, že tam pak byly problémy. A nejstarší Jitka se stala manželkou krále Jana II., francouzský král to byl. A jejich syn Karel V. se stal francouzským králem. Další syn těchto dvou manželů Jan Jindřich, po otci Jan, po dědovi Jindřich, byl otcem Jošta, který se stal římským králem. Takže ta rodina, Jan a Eliška, "vyprodukovali" veliké postavy evropských dějin. Proto vás prosím i s přihlédnutím k tomu, co navrhuje pan poslanec Bendl, propusťte tento zákon do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Závěrečné slovo pana zpravodaje, má-li zájem. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon o státních svátcích dělí dny s důležitým významem pro naši vlast do tří kategorií, to už jsme tady slyšeli. Na státní svátky, ostatní svátky a významné dny. V každé z těchto kategorií nalezneme události, které jsou pro naši zemi důležité. Jednou z nich je bezesporu i svatba Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským. Ano, jistě se najdou mezi námi tací, kteří v souvislosti s Karlem IV. například naleznou i jiné významné dny, kupříkladu den jeho narození. Stejně budou někteří přesvědčeni, že v dějinách českých zemí nalezneme i důležitější události než sňatek Elišky Přemyslovny. Já ovšem na tomto místě nechci vést debatu o tom, jaká událost našich dějin je významná a jaká méně. To přenechme historikům. Za sebe mohu pouze stručně říci, že sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským vnímám jako událost, která zcela jistě ovlivnila směřování českého státu. Proto s jejím zařazením mezi významné dny nemám zásadní problém. Jsem ale velmi zvědav, jaký názor v plénu nakonec převládne.

    Děkuji za pozornost.