• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci - členy vlády tady zatím nevidím -, zahajuji třetí jednací den 31. schůze Poslanecké sněmovny. Všechny vás tady vítám.

    Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami a případně mi oznamte, kdo žádá o vydání náhradní karty. Pan poslanec Tejc má náhradní kartu číslo 11, pan předseda Hamáček číslo 13, pan kolega Valenta 6 a pan poslanec Rykala 17.

    Sděluji, že o omluvu své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Hana Aulická Jírovcová do 17 hodin z pracovních důvodů, pan místopředseda Bartošek od 16.30 z pracovních důvodů, Zuzka Bebarová Rujbrová z důvodu zahraniční cesty, Jiří Běhounek od 13 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Robin Böhnisch z důvodu zahraniční cesty, Jaroslav Borka do 16 hodin z osobních důvodů, Marek Černoch do 16.30 z pracovních důvodů, Ivana Dobešová z pracovních důvodů celý den, pan předseda Jaroslav Faltýnek od 15 hodin z pracovních důvodů, Radim Fiala z pracovních důvodů na celý den, Ivan Gabal z rodinných důvodů na celý den, Vlastimil Gabrhel na dopolední jednání z pracovních důvodů, pan místopředseda Petr Gazdík do 11.30 z osobních důvodů, do 9.30 a od 12.30 do 15 hodin z pracovních důvodů Leoš Heger, pan poslanec Václav Horáček od 12 hodin do 17.45 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Huml na celý den z rodinných důvodů, paní místopředsedkyně Jermanová do 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec David Kasal z osobních důvodů, Jaroslav Klaška do 13 hodin z pracovních důvodů, Jana Lorencová do 13 hodin z pracovních důvodů, Květa Matušovská z osobních důvodů na celý den, Radka Maxová do 12 hodin z pracovních důvodů, Miroslav Opálka do 14 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Jana Pastuchová z pracovních důvodů na celý den, Herbert Pavera z osobních důvodů na celý den, Lukáš Pleticha z pracovních důvodů také na celý den, pan Martin Plíšek do 11 hodin z pracovních důvodů, paní Anna Putnová od 15 hodin do 19 hodin z osobních důvodů, Ladislav Šincl na celý den z důvodu zahraniční cesty, paní poslankyně Helena Válková do 11 hodin z osobních důvodů, Ladislav Velebný na celý den ze zdravotních důvodů, na celý den Vladislav Vilímec z pracovních důvodů, do 11 hodin Radek Vondráček z pracovních důvodů, Josef Vondrášek na celý den ze zdravotních důvodů, na celý den také ze zdravotních důvodů Josef Vozdecký, pan poslanec Vlastimil Vozka do 13 hodin z pracovních důvodů a Marek Ženíšek z pracovních důvodů také na celý den.

    Z členů vlády se omlouvají na dopolední jednání místopředseda vlády Andrej Babiš z pracovních důvodů, Pavel Bělobrádek do 14 hodin z pracovních důvodů, na dopolední jednání bez udání důvodu Richard Brabec, pan ministr Milan Chovanec z pracovních důvodů na celý den, Marian Jurečka z důvodu zahraniční cesty také na celý den, stejně Jan Mládek z pracovních důvodů na celý den, ministr Němeček od 10 do 13 a od 17 hodin z pracovních důvodů, Martin Stropnický na dopolední jednání z pracovních důvodů a Kateřina Valachová od 14.30 do 15 hodin a od 16 hodin z pracovních důvodů.

    To jsou omluvy, které mi došly a jsou tedy doručeny na začátku jednacího dne.

    Dnešní jednání zahájíme bodem 214, to jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

    Přistoupíme tedy k bodu 214. A ještě než tak učiním, budu konstatovat další omluvy, které došly předsedovi Sněmovny, a to pan poslanec Koskuba z dnešního jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Mihola od 9 do 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Fiedler od 9 do 11 z pracovních důvodů, paní Olga Havlová mezi 12.30 a 19 z důvodu jednání ve volebním kraji. Do 10.30 se omlouvá pan poslanec Milan Urban z pracovních důvodů. Pan poslanec Šarapatka od 9 do 10 hodin z rodinných důvodů.

    A teď už tedy budeme moci začít bodem

    První odmítnutou odpovědí poslance od ministra Chovance je interpelace poslance Zdeňka Ondráčka ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Jde o přerušené jednání sněmovního tisku 517. Ptám se, jestli pan poslanec Ondráček chce hovořit. Pan ministr Chovanec je omluven. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, bohužel mi nezbývá nic jiného, než abych zase požádal o další přerušení, protože bez pana ministra Chovance tuto interpelaci prostě projednat nemůžu. Už je to podruhé, co neměl možnost se dostavit. Snad někdy příště a snad to i probereme a zkvalitníme činnost Policie České republiky společným úsilím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže návrh na přerušení projednávání této interpelace. Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 75. Máme dostatek přihlášených.

    Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s přerušením projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 75. Z přítomných 77 pro 65, proti nikdo. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno a věřím, že se k němu dostaneme, až bude přítomen pan ministr.

    Druhou odmítnutou odpovědí je odpověď paní ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové ve věci budoucnosti českých dětí v různých pěstounských rodinách v Norsku po dosažení jejich zletilosti. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako tisk 518. Projednávání této interpelace bylo přerušeno.

    Otevírám rozpravu a ptám se paní poslankyně Chalánkové - ano, chce vystoupit. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vzhledem k tomu, že paní ministryně nebyl minule přítomna, tak se dovolím ještě jednou připomenout.

    Vážená paní ministryně, vyjádřila jsem nesouhlas s vaší odpovědí na moji interpelaci proto, že jste možná špatně pochopila moji otázku. Ostatně v textu sama přiznáváte, že vám není jasné, co svou interpelací sleduji.

    Můj dotaz zněl: Předpokládejme, že Denis nebo David Michalákovi zůstanou v pěstounské péči až do dosažení zletilosti. Svého českého občanství nemohou být zbaveni. Co se s nimi stane po dosažení zletilosti? Jaká práva budou mít v Norsku jako cizinci? Co se s nimi stane, až na ně norský stát přestane pěstounům vyplácet štědré přídavky a dávky? Budou k nim mít pěstouni vyživovací povinnost? Budou mít nárok na zabezpečení ze strany norského státu? A jak se k nim zachová český stát, rozhodnou-li se ve svých 18 letech vrátit do České republiky a nebudou umět ani slovo česky? Bude český stát vůči nim vynucovat občanské povinnosti, například připravovanou odvodní povinnost?

    Pochopitelně šlo z mé strany jen o příkladný výčet. Podstatou mé otázky je fakt, že státní občanství si člověk nemůže volit. Rodí se s ním a je obtížné je měnit. Svoji státní příslušnost si nosíme s sebou většinou dobrovolně, ale nefunguje to tak, že by každý byl státním příslušníkem toho státu, na jehož území se právě nachází. Lidé jsou dnes velmi mobilní, ale státní občanství je svazek relativně trvalý a dlouhodobý. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Odpověď si přichystala paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně a poslanci, jsem nucena konstatovat, že ani po seznámení se s obsahem stenozáznamu z projednávání interpelací ze dne 9. července jsem úplně nepochopila cíl, kam směřuje interpelace paní poslankyně Chalánkové. Z pohledu resortu práce a sociálních věcí nevím, co bych dodala více. Domnívám se, že podstatou našeho neporozumění je zřejmě principiální přístup k významu státního občanství v lidském životě.

    Asi si všichni uvědomujeme, že státoobčanský svazek je v tom našem více a více se globalizujícím světě stále volnější, a tuto tendenci reflektuje i právo nejen naše, ale i v jiných zemích, a stále více je řada právních institutů spojována spíše s obvyklým bydlištěm než s občanstvím. Role státního občanství tak významně oslabuje.

    Já bych zde ráda zopakovala, že oba rodiče bratrů Michalákových se dobrovolně rozhodli žít v Norsku. Tatínek je tam již v uvozovkách starý emigrant, maminka přijela až po roce 1989. Oba tito chlapci se v Norsku narodili a oba tam vlastně celý svůj život žili.

    Domnívám se, že vznesené otázky paní poslankyně směřují k debatě o státním občanství, k níž jsou ale povoláni svou gescí ministři vnitra, zahraničních věcí, případně tady zmíněný ministr pro lidská práva. A je to pro mě osobně trošku akademická debata.

    Já bych ještě ráda dodala poměrně důležité informace. Já bych na tomto místě chtěla zdůraznit, že to diplomatické a jiné úsilí, které státní orgány této země vyvinuly a vyvíjejí v případě Michalákových, je naprosto nestandardní, nadstandardní.

    Já se domnívám, že paní poslankyně zde reprezentuje postoj maminky chlapců a považuje jej za jediný správný a zaštiťuje se přitom státním občanstvím. Tady ale dalším aktérem toho případu je otec, který se také hlásí o svá práva. A zároveň je tady zájem, který bychom především my všichni, jak tady jsme, jak zastupujeme nejvyšší státní instituce, povinnost reflektovat, a to je takzvaný nejlepší zájem dětí, o kterém jsem slyšela z úst paní poslankyně poměrně málo.

    A ještě bych se znovu chtěla opravdu velmi ostře ohradit proti těm opakovaným a podle mého názoru naprosto neoprávněným výrokům paní poslankyně o nečinnosti resortu práce a sociálních věcí v kauze bratrů Michalákových. Na začátek je tady pro všechny nutné zdůraznit, že Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí všem svým klientům standardně radí, jak v těch kauzách postupovat. Je schopen pomoci jim sepsat příslušné žádosti, pomáhá jim vyplnit nejrůznější formuláře, ale jednu věc udělat nemůže. Nemůže za ty lidi dělat určité úkony, jako je například podat v cizí zemi žádosti k soudu či jiným tamním orgánům. To je ten krok, který ta rodina, ať už je jakákoli, musí udělat sama.

    A uvedu zde teď některé zásadní informace, které ukazují, jaké aktivity náš úřad vyvíjel, jaká doporučení formuloval, ale rodina je nevyužila. A ráda bych zdůraznila, že je velmi pravděpodobné, že tato neaktivita, která v řadě případů trvá celé ty čtyři roky, má a měla na celou tu kauzu z hlediska norských orgánů negativní dopad.

    Za prvé, rodina Michalákových - a teď mluvím o mamince, tetě, čili sestře maminky, a dědečkovi, tatínkovi maminky - se obrátila na úřad hned na podzim roku 2011, kde hned ten úřad začal jednat s naším zastoupením v Norsku. Odpočátku případu byla rodina opakovaně vyzývána k tomu, aby podala k příslušným orgánům oficiální návrhy buď na svěření bratrů do pěstounské péče tety, nebo na styk tety s těmi dětmi, nebo na styk dědečka s dětmi, což by jasně prokazovalo zájem biologické rodiny. Žádný takový návrh za celé čtyři roky nebyl k norským orgán podán. To znamená, že tato neaktivita může norské orgány vést k domněnce, že širší biologická rodina prostě nemá o chlapce zájem.

    Za druhé, těm členům rodiny, kteří žijí v České republice, se opakovaně nabízelo zajištění bezplatné právní pomoci pro řízení v Norsku - to se zase týká tety a dědečka. Oni za celé čtyři roky tuto pomoc nevyužili, to znamená právní pomoc, právník, který by jim tam v Norsku pomohl podat tyto návrhy na styk s nimi.

    Za třetí, rodina byla opakovaně vyzývána k tomu, aby kromě toho, že ten příslušný Barnevern kritizuje mediálně, využila normální standardní oficiální cesty a oficiálně si stěžovala na postup této organizace nadřízeným orgánům. My opět nemáme žádné prokazatelné informace o tom, že by paní Michaláková nebo její právní zástupci si na postup Barnevernu oficiálně stěžovali.

    Za čtvrté, od samého začátku Úřad pro mezinárodněprávní ochranu nabízel rodině, že vůči norským orgánům poskytne záruky, že pokud chlapci budou převezeni do České republiky, budou tady mít zajištěný byt, služby, péči o děti atd., že úřad zajistí další doklady, které budou prostě garantovat pro Nory, že tady v České republice je všechno v pořádku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně Chalánková chce dále vystoupit. Prosím.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Určitě budu reagovat. Já bych paní ministryni chtěla upozornit, že se tomuto případu věnuji od přelomu roku 2013-2014. Od té doby mohu komentovat svou činnost.

    Pokud paní ministryně hovořila o tom, že státní občanství v lidském životě a v současné době v globalizujícím se světě ztrácí svůj význam, tak se domnívám, že to cesta správná není a že možná nastává také chvíle i v mezinárodní situaci, která nám teď v Evropě nastává, že tomu tak není a nebude. To je můj názor a domnívám se, že mám pravdu. Možná máme jiný postoj stran ideového zakotvení, ale domnívám se, že tomu tak je.

    Podle různých mezinárodněprávních norem, zejména podle mezinárodního práva soukromého, je jasné, že matka a děti mají trvalé bydliště v Hodoníně, přestože mají obvyklý pobyt v cizině, tak se na ně vztahuje institut státního občanství České republiky.

    Hovoříte o tom, že rodina se dobrovolně umístila v Norsku, ale chlapci byli u rodičů vychováváni bilingvně. Opravdu hovořili oběma jazyky, jak česky, tak norsky, a vzhledem k tomu, jak drastické metody při odsunutí dětí do pěstounských rodin a jak nízká frekvence těchto návštěv může být setkání s rodiči, tak je jasné, že tento jazyk se ztrácí. Také žádost o výuku češtiny skončila poměrně neslavně.

    Chlapci také trávili své prázdniny u dědečka a babičky v Hodoníně.

    Máte pravdu, že je důležité, a že se netýká celá kauza pouze vašeho resortu, v tom s vámi, paní ministryně, plně souhlasím. Také jsem žádali jednak o vytvoření pracovní skupiny, kde by byli zástupci jednotlivých ministerstev a úřadů včetně úřadu Kanceláře prezidenta republiky a úřadu pana premiéra zastoupeni, abychom si informace předávali a nedocházelo k informačním šumům. Ale tyto kroky a tyto své představy představím dnes ve 13 hodin na tiskové konferenci, protože právě v těchto dnech probíhá jednání krajské komise v Norsku a některé nestandardní kroky, které ale nebudu komentovat přímo, ale pohovořím o tom, co by se mělo dělat dál.

    Říkáte, že diplomatické úsilí v tomto případě je nadstandardní a že hájíme pouze zájmy maminky. Je mi jasné, že zájmy maminky i zájmy dětí jsou spojené nádoby. Otec se o pomoc na mě neobrátil. Pokud vím, tak to byl především on, kdo byl zpočátku podezříván ze zneužívání dětí, přestože toto všechno bylo policí odloženo, tak to byl údajně on. Maminka se s ním rozvedla, změnila své poměry a nyní žádá o navrácení dětí do své péče a chce doložit, jak změnila poměry ve svém životě.

    Zájmy rodičů, biologických rodičů, a dětí jsou spojené nádoby, a pokud mají moderní představy o náhradní rodinné péči jinou představu, tak já ze svého postoje neustoupím. Je třeba hájit nejlepší zájem dítěte, ale je třeba umět také deklarovat, co to vlastně je nejlepší zájem dítěte. Domnívám se, že v případě, že nedošlo k žádnému prokázání, ale žádnému, že by maminka dětem jakkoli ubližovala, tak se domnívám, že odebrat děti biologické matce nebude opravdu tím nejlepším zájmem dítěte.

    Je pravdou, že jsme zaznamenali v médiích začátkem roku, že paní ministryně sdělila, že děti by odebrali také v České republice. Úřad žije ze znalosti spisu. Mohu vás ujistit, paní ministryně, že mám plný vstup do spisu, protože jsem zmocněnkyně matky a mám plnou moc, a domnívám se, že toto nebylo vůči mamince a této rodině fér.

    Hovoříte o tom, že jsem kritizovala a neseznámila se s jinými kroky Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Není tomu tak. S panem ředitelem Kapitánem jsme v kontaktu, byla jsem také navštívit tento úřad, seznámila jsem se nejen se spisem, ale také s ostatními případy, které tam vede, a některé jsme příkladně prošli, abych se s nimi seznámila modelově, a řešili jsme spíš systémové kroky.

    Pokud hovoříte o rodinách ve Velké Británii, tak s některými pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí v ČR, kteří se na mě obrátili, jsem nadále v kontaktu, ale ta situace je trošku jiná, protože pokud probíhají řízení ve Velké Británii, tak tam Česká republika má možnost nějakým způsobem se alespoň se spisem seznámit. Je pravdou, že ani soudy ve Velké Británii neberou české úřady natolik vážně. On je také rozdíl, jestli dochází ke sporům mezi rodiči, přeshraniční spor, kdy jeden rodič je české státní občanství a druhý je zahraniční, a když jsou oba v zahraničí. To jsme si s panem ředitelem Kapitánem vyjasnili.

    Pokud jde o maminku, že má mnoho věcí a žádostí podat sama, tak to samozřejmě také dělala. Některé prošly poměrně spíš z důvodů administrativních do ztracena, ale dědeček žádal o styk s dětmi. Pokud jde o tetu a širší rodinu, že měla projevit zájem, aby jí děti byly svěřeny, tak bych chtěla paní ministryni upozornit, že Norsko ve své legislativě v žádném případě nevydává děti, které má na svém území, ani do péče širší rodiny na území jiného státu. Tato varianta nepřipadá v úvahu. Přestože k ní byla maminka tlačena i Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, z pohledu norského práva je to absolutní nesmysl.

    Matka také norskou advokátku ze strany státu, která byla bezplatná, měla celý rok. Tato norská advokátka dokázala, protože asi byla bezplatná pro matku, celý rok studovat spis, aniž k čemukoli došla. Proto jsme se rozhodli založit petiční výbor a petiční akci na pomoc, aby mohla matka využít jiných advokátek, které se tomuto případu věnují a maminku v tomto případě zastupují.

    Žádala jsem také prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí o vytvoření tzv. případové konference. S výsledkem této žádosti seznámím všechny také na dnešní tiskové konferenci ve 13 hodin. Je tam i dalších několik naprosto nesplněných žádostí ze strany Barnevernu.

    Správně říkáte, že matka už požádala Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, aby vyslovil záruky za to, že dohlédne na matku a děti, pokud se ocitnou na území ČR. To je proto, že matka původně žádala orgán sociálně-právní ochrany dětí v Hodoníně a tyto úřady jí vyslovily plný souhlas s tím, že znají matku, znají širší rodinu, pokud by se tady děti ocitly, jsou plně kompetentní a schopné maminku zastoupit a starat se o ni. Ale protože toto přijato nebylo, tak se k tomuto vyjádřil jako garant Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

    Více k tomu dneska komentovat nechci, protože šetření krajské komise v těchto dnech probíhá a nechtěla bych jakýmkoli způsobem ohrozit jejich výsledek. Ale které informace mám, oznámím ještě veřejně na tiskové konferenci ve 13 hodin.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dále pokračuje v rozpravě pan kolega Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Nechci rozebírat tento případ nějak detailně. Já bych jenom chtěl ocenit obrovské úsilí Jitky Chalánkové, které tomuto případu věnovala. Já samozřejmě nevím, a nikdo z nás, jak to celé skončí, ale možná je to dobrý krok k tomu, aby se podobné případy nemohly opakovat. V této souvislosti je mi strašně líto, co zaznělo z úst paní ministryně v konci její odpovědi.

    Paní ministryně, buďto vy, pokud jste si odpověď připravovala sama, nebo někdo, kdo vám ji připravil, v tom závěru, v tom osočení paní kolegyně Chalánkové, byl velmi nespravedlivý a vaše odpověď v závěru byla velmi hloupá. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál v rozpravě? Pokud nikdo, ptám se paní kolegyně Chalánkové, co navrhuje. ***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Jak jsem již říkala, můžeme tento rozhovor ukončit, protože budu mít tiskovou konferenci a tam oznámím všechno další.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže nenavrhujete žádné usnesení a tisk 518 bychom mohli ukončit. Požádám na chviličku o výměnu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Budeme pokračovat. Další interpelací je interpelace poslance Vojtěcha Filipa na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci soudních průtahů v řízení o podílovém spoluvlastnictví, tisk 529. Prosím, pane poslanče.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, já jsem interpeloval pana ministra Pelikána, aby prověřil otázku průtahů v konkrétním soudním řízení a s odpovědí jsem vyslovil nesouhlas. Pan ministr poté mně osobně ještě odpověděl a já jen musím říct, že s tou ústní odpovědí pana ministra jsem poté byl spokojen, protože přece jen dokázal najít způsob, jak v té hierarchii okresních a krajského soudu dojít k prověrce toho spisu tak, aby se to neprotahovalo. Podotýkám, že věc se táhne deset let a podle judikatury našeho Nejvyššího soudu případné průtahy v řízení jsou věcí, kterou musí potom stát nahradit podle zákona 82/1998, a tady bych chtěl poděkovat panu ministrovi za jeho doplňující odpověď, kterou mi dal osobně, a nenavrhuji tedy žádné usnesení. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda chce někdo vystoupit v rozpravě. Není tomu tak, v tom případě můžeme projednávání této interpelace ukončit, protože pan předkladatel byl spokojen a žádné usnesení nenavrhl. A opět předám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokračovat budeme odpovědí ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, který odpověděl na interpelaci poslankyně Radky Maxové ve věci odkategorizování lékáren na malých obcích, jednalo se konkrétně o lékárnu Mladá Vožice. Interpelace spolu s odpovědí byla předložena jako tisk 532. Otevírám rozpravu. Pan ministr je omluven, paní poslankyně Maxová je nepřítomna. Podle zákona o jednacím řádu tedy se jí nebudeme dále zabývat.

    Budeme pokračovat a je to interpelace, kdy bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek odpověděl na interpelaci poslance Rostislava Vyzuly ve věci procesu hodnocení výzkumných infrastruktur v České republice, aktualizace cestovní mapy výzkumných infrastruktur a zaměření na infrastruktury pro klinický výzkum. Interpelace spolu s odpovědí byla předložena jako tisk 540. Otevírám rozpravu a pan poslanec se hlásí do rozpravy. Paní ministryně školství je přítomna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Pane předsedající, děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se po několika měsících vrátil zpět k interpelaci, která se týká zhodnocení výzkumných infrastruktur, které bylo předloženo vládě 25. května tohoto roku a kde vláda rovněž schválila usnesení č. 381, kterým schvaluje aktualizaci cestovní mapy České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, dosaženou v části 3 materiálu č. 402/15, a ukládá ministru školství, mládeže a tělovýchovy vypracovat tzv. analýzu krajiny výzkumných infrastruktur.

    Já bych se chtěl ve své interpelaci zabývat teď záležitostí odpovědi pana ministra Chládka. Paní ministryně k tomu přišla tím, že byla jmenována do funkce. Chtěl bych přesto v této interpelaci pokračovat, aby se objasnily a uvedly na pravou míru některé nesrovnalosti v této oblasti.

    Nejprve - definice a podpora infrastruktury je nepochybně klíčovým faktorem pro trvalejší zajištění a stabilitu výzkumu a inovací ve všech oblastech vědy. Platí to tak ovšem i v medicině, kde jsou navíc očekávání odborné i laické veřejnosti stálá a značná. Počty výzkumných projektů v České republice z oblasti medicíny dosahují stovek ročně a mnoho z nich vyžaduje stabilitu infrastruktur, nejen nových, ale také už zavedených a využívaných. Infrastruktury typu - teď řeknu několik zkratek - BBMRI, to je biobanking, nebo EATRIS, to je translační výzkum, nebo CZECRIN, to je klinický výzkum na lidských subjektech - vznikly aktivitou MŠMT jako prioritní projekty uvedené v cestovní mapě České republiky velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace v oblasti biomedicína s cílem vytvoření znalostní, výzkumné, metodické a servisní podpory pro provádění translačního a klinického výzkumu. Jen pro zajímavost - Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury stanovilo oblast infrastruktury pro biologické a medicínské vědy a MŠMT z toho nějakým způsobem udělalo oblast biomedicíny. To jako že by existovala nějaká technomedicína?

    Moje písemná interpelace ze dne 28. dubna tohoto roku položila několik otázek a já bych je krátce shrnul souběžně s těmi odpověďmi, které jsem dostal 27. 5. tohoto roku.

    První otázka byla: Jaká byla pravidla a kritéria pro výběr členů věcně příslušného oborového panelu mezinárodní hodnoticí komise, a to zejména ve vztahu k infrastrukturám s klinickým přesahem - BBMRI, EATRIS atd.? Kdo je navrhl a schválil? Odpověď: Bylo to zcela obecné zdůvodnění, a nikoli zdůvodnění střetu zájmů pana Ing. Petra Šedo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, který je mimo jiné právě členem jedné z těchto infrastruktur. Tedy jasný střet zájmů.

    Dále byla položena otázka: Bylo osloveno Ministerstvo zdravotnictví České republiky ve smyslu delegování zástupce s expertizou v klinické oblasti? Odpověď žádná.

    Další otázka: Participoval někdo z expertů delegovaných z Ministerstva zdravotnictví České republiky na tzv. landscape analysis v oblasti biomedicíny, kterou se materiál slovně zaštiťuje? Odpověď žádná.

    Ptám se tedy ještě dál. Projekt BBMRI, což je tedy záležitost biobankingu - abych vám to trošku přiblížil, je to v podstatě shromažďování biologického materiálu k tomu, aby se v budoucnosti stanovily různé citlivosti na léčbu, v oblasti výzkumu, genetické profilování atd., což je v podstatě základem budoucí vědy v medicíně, čímž se zabývají přední ústavy ve světě. Jenom podotýkám, že ve Spojených státech bylo založeno pět takových center, která jsou rozložena po celých Spojených státech, do kterých vkládají obrovské prostředky, aby se tyto projekty udržely, protože je to vlastně budoucnost medicíny. A my se k tomu chováme tak, že nepodporujeme tento projekt do dalšího období a chceme po něm, aby si už v současnosti na sebe vydělával sám. Proč by měl být v kategorii, která si má na sebe vydělat? Zatím to nechápu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vyzulovi, a než udělím slovo paní ministryni, budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Ivan Pilný do 11 hodin, pan ministr Dienstbier - neúčast na celém zasedání dnes z pracovních důvodů. Dále se omlouvá pan poslanec Holík od 9 do 13 hodin, stejně tak se omlouvá pan poslanec Krákora od 9 do 13 hodin a do 11 hodin z osobních důvodů pan poslanec Kaňkovský, stejně tak pan poslanec Plzák od 9 do 10.30 z pracovních důvodů.

    Nyní budeme pokračovat. Paní ministryně školství odpoví panu poslanci Vyzulovi na jeho odmítnutou odpověď na interpelaci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi zareagovat na pana poslance Vyzulu. Začnu trošku obecněji, protože některé z informací, ze kterých pan poslanec vycházel, naznaly v posledních měsících změn a je možné, že doplnění v těchto informacích z mé strany způsobí, že bude více spokojený s Ministerstvem školství.

    První věc se týká velkých vědeckých infrastruktur a onoho hodnocení rozděleného na několik stupňů áček - A1, A2, A3 atd. Toto je záležitost, která byla ze strany Ministerstva školství revokována. V rámci září jedna ze zářijových vlád projedná aktualizovaný materiál nazvaný cestovní mapy a tento bude počítat s tím, že budou podpořeny stejným způsobem všechny infrastruktury zařazené ve všech těchto kategoriích, protože samozřejmě klasická klasifikace s žádným rozdělením na jedna, dva, tři v rámci A nepočítá. To znamená, budou podpořeny všechny velké infrastruktury.

    Co se týká zajištění financování v rámci střednědobého výhledu, tam jsem připravena ve spolupráci zejména s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace otevřít v návaznosti na tento materiál debatu o střednědobých výhledech, protože z materiálů týkajících se velkých infrastruktur, které jsem předložila vládě asi před 14 dny, a mohu samozřejmě tento materiál panu poslanci Vyzulovi poskytnout, vyplývá, že v roce 2017 nám chybí zhruba 800 milionů pro udržitelnost velkých infrastruktur. Tato záležitost bude také řešena.

    Co se týká spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví, aniž bych tedy byla specialistkou na danou oblast, tak také já zejména například u takových infrastruktur, jako je FNUSA, předpokládám mnohem užší spolupráci Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví, než tomu bylo doposud. V této věci se tedy přiznám, že primárně chystám nastavení intenzivnější komunikace i po té byrokratické i ministerské úrovni mezi oběma resorty.

    Co se týká tedy nedůvodného rozlišování nebo nedocenění významu mezi biologickou vědou a lékařskou vědou, mám za to, a doufám, že tomu rozumím správně, že už jenom to, že všechny vědecké infrastruktury ve všech stupních áček, to znamená všechny, co dostaly áčko, budou podpořeny stejnou měrou a budou mít stejnou možnost soutěžit například o evropské prostředky, odstraní určité pochybnosti pana poslance Vyzuly spojené s touto záležitostí.

    Naposledy snad ještě zmínka k otázce střetu zájmů. Chtěla bych tady otevřeně, vážené poslankyně a poslanci, sdělit a informovat vás, že skutečně máme velké problémy se zajištěním dostatku expertů v rámci problematiky velkých vědeckých infrastruktur. Je to dáno vysokou mírou specializace těchto expertů. Nicméně snažíme se samozřejmě, abychom vybírali z co nejrozmanitějších vod, a více saháme tedy i do zahraničních vod akademických a jiných, abychom tedy diferencovanost těchto odborníků zajistili a samozřejmě snížili nebezpečí střetu zájmů. I tak vás mohu ubezpečit, že v případě, že je daným expertem někdo, kdo se nějakým, dejme tomu třeba i vzdáleným způsobem podílí na některé z velkých vědeckých infrastruktur, tak vás mohu ubezpečit, že v rámci kontrolních mechanismů a vrstvenosti jednotlivých mechanismů Ministerstva školství samozřejmě existují nástroje, které dokážou ověřit případný střet zájmů a zabránit mu v krajním případě případně i z podnětu vnějšího, vznikne-li pochybnost u ostatních účastníků velkých infrastruktur.

    Tolik z mé strany stručně. Jenom bych to tedy shrnula, že jsem připravená písemnou interpelaci předcházejícího ministra doplnit, doplnit podklady, které byly za poslední dva měsíce z mé strany vládě ve věci velkých infrastruktur předloženy. Cestovní mapa bude aktualizována v září a finanční prostředky budeme řešit ihned v návaznosti na to v rámci střednědobého výhledu.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřině Valachové. Ptám se, pan poslanec ještě doplňující v rozpravě. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedo. Nemám nic doplňujícího k rozpravě. Jenom mě tak nějak napadlo, že ta výměna ministrů byla správná. (S úsměvem.) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tato interpelace končí. Opět požádám pana předsedu, jestli by mě na chvilku nevystřídal.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Budeme pokračovat. Interpelace číslo 6 je interpelace znovu pana místopředsedy Filipa na ministra spravedlnosti pana Roberta Pelikána a je to ve věci ústavnosti stanoviska Ústavního soudu 501 05 z 1. 11. 2005 a obchodní společnosti Melantrich, tisk 550. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, členové vlády, paní a pánové, já tentokrát nebudu tak vstřícný vůči panu ministru Pelikánovi, protože jde o věc, která má, řekl bych, jiný rozměr. Kdo z vás si přečetl tisk 550, víte, že jde o otázku budovy Melantrichu na Václavském náměstí a že nejde o jakýsi spor o restituce nebo navrácení majetku v této záležitosti. Jde o to, že jde o trvající vlastnictví a rozhodování českých soudů v tomto ohledu, ať už jde o soudy prvého stupně, druhého stupně, případně dovolací, a Ústavní soud v tomto ohledu podle mého soudu nepostupovaly správně. Nakonec o tom svědčí votum separatum, tedy odlišné stanovisko některých soudců Ústavního soudu, například paní senátorky Wagnerové a podobně. A já tady nechci zdržovat Poslaneckou sněmovnu všemi těmi změnami.

    Mně jde o to, že jestliže platil v celém období zákon o akciových společnostech, zákon z roku 1950, existovala možnost najít v archivu konkrétní akcie společnosti Melantrich a ti 90letí pánové došli do archivu a na valnou hromadu přinesli konkrétní akcie, prokázali, že jsou dědici těch akcií, a to dědické řízení bylo jasné, že tady máme situaci, kdy ve skutečnosti jednání soudní soustavy, nebo abych byl přesnější justiční soustavy je nerovné vůči jednotlivým subjektům. Proto si myslím, že nemohu být spokojený s odpovědí pana ministra spravedlnosti, i když se snažil poctivě, na rovinu řečeno, popsat situaci a ministerstvo sepsalo jakýsi sumář toho, jak postupovaly jednotlivé instituce v této věci, jak postupovali akcionáři jak bývalí tak současní, a co se odehrálo.

    Co mě tam na tom zaráží? Že jde o prodej nebo majetkový posun budovy, která má hodnotu vyjádřenu ve stamilionech, a tam jsou prodeje za 1 700 000 korun. Za to si nekoupíte, promiňte mi, ani chatu na Lipně, natož abyste vlastnili budovu na Václavském náměstí. A například mě napadá otázka, proč v této situaci nebyla aktivní státní zastupitelství? Proč policie nekonala na základě jednotlivých podání? V tomto ohledu tedy nezbývá těm, kteří usilují o určité jednotné rozhodování vůči této akciové společnosti, protože podotýkám, že v jiných případech u jiného majetku, o který požádala tato akciová společnost, soudy rozhodly o trvajícím majetkovém vztahu a mohla se akciová společnost Melantrich toho majetku ujmout, ať už jsou to lesy na Pardubicku, nebo jinde.

    V tomto ohledu tedy když jsem si pročetl tu záležitost, tak musím říct, že musím hledat způsob, jak by to rozhodnutí, které učinil Ústavní soud, mohlo být změněno. V tomto ohledu tedy v podstatě jde o postup, který může být vůči Evropskému soudnímu dvoru, resp. Evropskému soudu pro lidská práva, a tady u Evropského soudu pro lidská práva lze namítat porušení úmluvy a popsání toho skutkového pozadí. Bohužel v tomto ohledu české státní orgány nejsou aktivní a já v podstatě ve své interpelaci vyzývám pana ministra, aby aktivní byl. A ta odpověď mě neuspokojuje a v podstatě chci novou s tím, že po něm chci, aby těmi možnostmi, které má Ministerstvo spravedlnosti - a nejsou nijak veliké, to uznávám, že v tomto ohledu exekutivní vstup do jednání té soustavy je výrazně omezen. Je dobře, že je výrazně omezen, vůbec to nezpochybňuji. Ale ten aktivní přístup nejvyšších správních orgánů státu například vůči evropským orgánům by tady mohl pomoci včetně případného kontaktu na komisařku českou - mimochodem českou komisařku pro justici a spravedlnost - v Evropské komisi paní Jourovou. A i vůči samozřejmě Evropskému soudu pro lidská práva.

    Proto jsem tu odpověď odmítl. Pan ministr ví, že si nevymýšlím, že tady existuje jiný právní názor, než byl judikován českým Ústavním soudem, a proto ho žádám o aktivní přístup k této věci. V případě, že nebudu souhlasit s jeho odpovědí tady na plénu, budu požadovat to, aby svou odpověď přepracoval na základě požadavku Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr se chystá odpovědět. Máte slovo.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, obávám se, že ani ve své ústní reakci pana poslance a kolegu úplně neuspokojím. V prvé řadě skutečně Ministerstvo spravedlnosti nemá vůbec žádné nástroje směrem k Ústavnímu soudu. Rozhodne-li o něčem plénum Ústavního soudu, Ministerstvu spravedlnosti nezbývá než to respektovat, ať se mu to líbí, nebo nelíbí.

    Pan poslanec má pravdu, zmiňuje-li, že nad Ústavním soudem v jistém smyslu stojí ještě jeden soud, to je Evropský soud pro lidská práva. Není ovšem nejen úkolem Ministerstva spravedlnosti, ale není ani v pravomoci Ministerstva spravedlnosti věc k tomuto soudu vznášet. Právě naopak, Ministerstvo spravedlnosti v takovém případném sporu bude stát zastupovat na té druhé straně. Bude nuceno opět, ať si o tom budeme myslet cokoliv, obhajovat postupy České republiky, všech jejích orgánů včetně Ústavního soudu.

    Takže moje odpověď a moje rada zní: Nechť se v souladu se svými právy ti domněle poškození obrátí na Evropský soud pro lidská práva a uvidíme, co ten nám řekne.

    Když se na chviličku pokusím vrátit k podstatě té věci, v kostce - pan poslanec to docela dobře vysvětlil - jde o to, že vedle restitučních pravidel, která jsme si tu nastavili, se v jisté době objevila další cesta, jak se dostat zpět k majetku fakticky, totiž objevit někde v archivech nebo na půdě nebo v krabici staré akcie, protože formálně často se stalo, že ta akciová společnost nikdy nebyla prohlášena za zaniklou, takže formálně ona vždycky existovala a formálně se nikdo neobtěžoval ji vyvlastnit, takže také formálně ona byla po celou dobu vlastníkem toho majetku. Takže na první pohled stačilo přijít a říct: Vždyť já tu pořád jsem, ten majetek je pořád můj, tak mi ho dejte! Některé soudy tomu skutečně vyhovovaly, jiné soudy tomu nevyhovovaly. A Ústavní soud tedy nyní sjednotil ten přístup tak, že se tomu vyhovovat nemá a nebude. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Pan místopředseda. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane místopředsedo, paní a pánové, děkuji za upřímná slova panu ministru spravedlnosti, že s tím nic dělat nechce. Odpověděl, co mi napsal. Ale víte, já bych tomu i rozuměl. Já bych se s tím i třeba smířil, kdyby nešlo o změnu, úplnou změnu stanoviska Ústavního soudu České republiky.

    Já nechci číst shrnutí té stížnosti, kterou psal soud pro lidská práva, podané společností Melantrich, a. s., pro grafický průmysl a nakladatelství v Praze, a nechci ani svým způsobem obtěžovat Poslaneckou sněmovnu v tom, abychom se tady bavili o tom, jaký je článek 35 evropské úmluvy a jakým způsobem se k tomu staví český Ústavní soud. Ale co mi zásadním způsobem vadí. Když se stěžovatel před vnitrostátním soudem domáhal ochrany svého práva žalobou na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem, žaloby stěžovatele nicméně byly zamítnuty, aniž byla otázka vzniku a zániku vlastnického práva stěžovatele meritorně zkoumána, a to z důvodu neexistence naléhavého právního zájmu stěžovatele na ochranu vlastnického práva... Jestliže principiálně šlo po přijetí restitučních zákonů a privatizačních předpisů o zkoumání nebo ochranu práva vlastnického na jiné úrovni, než tady byla do roku 1989, resp. 1990, 1991, tak si musíme říct, že není možné jen tak uplatňovat nároky k majetku odňatému na základě restitučních předpisů, které v České republice byly přijaty bezprostředně po skončení minulého režimu. Samotná existence těchto předpisů pak podle vnitrostátních soudů vytváří překážku pro to, aby se osoby, které nejsou oprávněnými osobami ve smyslu restitučních předpisů, domáhaly ochrany svých práv. Ale proč tedy v roce 1950 se novelizoval zákon o akciových společnostech? Kde máme tu míru té diskontinuity? Jestli si připustíme tyto věci, tak se dohrabeme do situace, kdy budeme hledat diskontinuitu v technických předmětech. A to si nemyslím, že je správné.

    Naposledy uvedené platí jak v případech, kdy došlo k odnětí vlastnického práva, tak v případech, kdy vlastnické právo bylo sice formálně zachováno, nicméně došlo k faktickému znemožnění ovládání majitele toho majetku. Přitom tady, řekněme si na rovinu, Melantrich byl vždycky ovládán těmi, kteří se prohlásili právními nástupci České strany národně sociální, potom socialistické. Čili v tomto ohledu dokonce ani to přetržení toho práva nebylo takové, že by ho fakticky ti, kteří se prohlašovali za právní nástupce, neuplatňovali. Což je vážná věc. A teď tedy, když máme narovnat ty majetkové poměry - a tady se mluví, co má být vráceno, já mám problém spíš s tím, co bylo ukradeno po roce 1990, jestli máme nazvat, že bude restituce na stát zpátky, nikoliv znárodnění, ale restituce na stát... Protože to jsou zločiny! To je odebrání majetku tomu, komu nikdy majetek ve skutečnosti sebrán nebyl. To je ten vážný problém. A v tomto ohledu proto odkazuji na to votum separatum, které tam bylo.

    A jestliže volná úvaha státu, pokud jde o obsah a rozsah restitučních předpisů, byla Ústavním soudem interpretována tak, že pouze vybrané osoby byly oprávněny domáhat se obnovy vlastnického práva, tak proč Ústavní soud změnil tu situaci a ochrana osob, kterým bylo toto dobrodiní, chcete-li, poskytnuto, nebylo dáno jiným, byla oslabena, nicméně nedotčena, zůstala možnost dovolávat se ochrany prostřednictvím obecných předpisů. Po přijetí předmětného stanoviska Ústavního soudu se judikatura vnitrostátních soudů zcela změnila a veškeré nároky byly bez dalšího odmítány s odůvodněním, že osoby dovolávající se soudní ochrany ve skutečnosti obcházejí restituční předpisy. Tak to je ta míra diskontinuity, ten restituční předpis? To je to, že když někomu to právo nebylo odňato, tak ten druhý, kterému je nyní přiznáno, se ve skutečnosti ujme vlastnictví, a ten, kdo tím vlastníkem ve skutečnosti byl, na to nárok nemá? No v tomto ohledu, nezlobte se na mě, nemohu jinak než požadovat nějakou aktivitu státních orgánů.

    Rozumím tomu, co tady říkal pan ministr. Ale přesto nejsem spokojen s tím, že např. při prodeji toho majetku nikoho nezarazilo, zejména policii a státní zastupitelství - a tady není ministr vnitra, tak budu mluvit jenom o státním zastupitelství... Proč nezarazilo někoho na státním zastupitelství, ať už vrchním tady v Praze, nebo Nejvyšším státním zastupitelství, že ten majetek se prodává za 1,5 milionu, když má hodnotu téměř miliardu? Víte, to mi připadá jako do nebe křičící nespravedlnost, mám-li to říct básnickými slovy. A jsem přesvědčen, že buď si tady přiznáme, že už dál nic, že jakási restituční tečka tady nastala, že nikdo už nic nedostane, a jestli někdo požádá, tak už má Smolíčka Pacholíčka, promiňte mi tento lidový výraz. Ale to potom musíme, pokud jsme v parlamentní demokracii, minimálně tady říct alespoň něčím, co musí být vysloveno, nějakým usnesením, příp. zákonem.

    My tady v tuto chvíli pořád po 25 letech prohlubujeme restituční proces. Kde bude zastaven? Jak je možné, že soudy vydávají pozemky, které jsou pod stavbami, přestože ten zákon, který je darovacím zákonem pro církve a náboženské společnosti, říká, že se pozemek nevydává, ale že se za něj dává náhrada? A náhradu vyplácí stát ze státního rozpočtu. Ale soudy dál judikují v rozporu s tím, co je tady napsáno, že restituce má přednost. Jak může mít restituční předpis přednost, když ten zákon říká, že se to nevydává? V jaké jsme tedy pozici vůči jednomu subjektu - a teď mluvím o dvou právnických osobách? To proražení, jestli může, nebo nemůže restituovat právnická osoba, je fatální záležitost! Pokud to byly fyzické osoby, bavili jsme se pořád o fyzických osobách, o jejich právech. Jakmile jsme si tady určili právnické osoby, nikoliv pouze obce, zákonem 127/1990 Sb., tak samozřejmě jsme připustili opuštění toho § 28 zákona pozemkového a v tomto ohledu jsme se dostali do situace, kdy může přijít, promiňte mi, organizace, která byla prohlášena po roce 1945 za nepřátelskou, jíž byl podle dekretu odebrán majetek, a říct - ale já ten majetek mám, já ho chci. Protože vy jste vydávali této právnické osobě, která na tom nebyla o nic lépe po roce 1945. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu dvě omluvenky. Dnes od 11.30 do 13 hodin se omlouvá pan poslanec Rostislav Vyzula a dále dnes od 14 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Zlatuška.

    Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Zahradník. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem s tímto problémem také seznámen. Bohužel nedokážu o něm mluvit tak právnicky přesně jako pan doktor Filip, právník, místopředseda naší Sněmovny. Přesto bych k tomu chtěl pár slov říci.

    Problém akciové společnosti Melantrich s tím přesným názvem, který pan místopředseda ve svém projevu uváděl, je problém, který je samozřejmě složitý a již dlouhou dobu je projednáván na různých úrovních našeho státu. Pan ministr se k němu vyjádřil poměrně jasně a já musím bohužel říci tak přísně a nevratně, že bych nechtěl být v kůži těch lidí, kteří se pokoušejí o nabytí svých práv, o kterých jsou přesvědčeni, že jsou právy legitimními, řádnými a že svá práva mají povinnost vymáhat a snažit se o jejich naplnění. Ono to jejich přesvědčení je silné mimo jiné také proto, že zde existuje určitý precedent, který byl tady řešen. Možná bych znovu připomněl, že vedle Melantrichu, a. s., tady přece existovala podobná akciová společnost s podobným profilem, s podobnou anamnézou, akciová společnost Cíl, jejímž majetkem byla budova zvaná Lidový dům. Tato otázka byla vyřešena. Ten problém byl vyřešen a majetek byl navrácen. Byl navrácen České straně sociálně demokratické, která jej dneska používá.

    Člověku, který se na toto dívá, se nenaskýtá nic jiného než vzpomenout si na staré latinské přísloví quod licet iovi, non licet bovi což předkládáme do češtiny co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.

    Takže bych byl rád, kdyby se přece jenom stát podíval prostřednictvím svého představitele pana ministra na celý problém ještě jednou a pokusil se o určitý kontextuální pohled, aby jedna věc vyřešena a uzavřena, řekněme i veřejností přijatá, sice čas od času zpochybňovaná, ale myslím si, že už tedy nevratná, a byla řešena podobným způsobem, aby problém Melantrich byl řešen podobně jako problém Cíl. To je to, s čím bych se chtěla na pana ministra obrátit, a proto si myslím, že je možné z mé strany podpořit návrh, který pan místopředseda Filip předložil, to znamená s odpovědí pana ministra vyjádřit při hlasování nespokojenost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Pan ministr spravedlnosti se hlásí. Ještě než se ujme slova, tak bych požádal toho, kdo nenapsal své jméno a jenom se podepsal a chce interpelovat pana premiéra ve věci holešovské průmyslové zóny, aby zveřejnil své jméno, protože samozřejmě jeho podpis ověřovatelé zápisu nemohou rozeznat a nemohou ho identifikovat do jména konkrétního poslance. Až se přihlásí, tak bude samozřejmě zařazen do losování pořadí. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci debatu vést cirkulárně, v mnohém už bych se opakoval. Přijmete-li usnesení, které navrhujete, přiznám se, že moc nevím, co s tím budu mít za úkol dělat.

    Snažil jsem se vám vysvětlit, že v mých pravomocech není nic, co by se mohlo jakkoliv dotknout této kauzy. Pokud něco najdete, tak jsem připraven podvolit se vůli této Poslanecké sněmovny, ale já tam doopravdy nic nevidím. Nemohu zasahovat do činnosti soudů, tím méně pak do činnosti Ústavního soudu, natožpak měnit již přijatá rozhodnutí těchto soudů. A i pokud jde o činnost zákonodárnou, tak bychom zřejmě udělali nějakou tečku za tečkou, čímž už bychom z toho udělali asi tři tečky. A víme, že tři tečky znamenají něco jiného než tečka opravdová. Ani v tomto směru nemá naše ministerstvo kompetenci. To by pak bylo zřejmě věcí Ministerstva financí, téměř určitě Ministerstva financí.

    Jak říkám, chápu, že otázky restituční stále jitří a vždy budou jitřit vášně. Prostě ta jistá právnická osoba, jejímž je pan místopředseda členem, nám kdysi dávno udělala zatraceně velký nepořádek budováním ráje na zemi a dodneška jsme se ho nezbavili. A vždycky to bude tak, že když se jednomu podaří křivdu odčinit, tak druhý bude říkat: ale mně byste ji měli odčinit taky. Koneckonců vám můžu říct, že naše rodina měla barák na Vinohradech, akorát že ho těsně před revolucí zbourali, takže místo baráku, který dostali všichni ostatní, jsme dostali sto tisíc korun, protože se těmto lidem vracely náhrady podle cen v roce 1950. Tak bych tedy mohl taky zahořkle říkat, co to je za spravedlnost. Nic, samozřejmě. Ale tak to prostě v životě chodí.

    Jak říkám, nic s tím dělat neumím. A to, že s tím ani nic dělat opravdu z důvodů, které jsem se pokusil vysvětlit, nechci, je v tom asi podružné. (Slabý potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za další upřímné vyjádření. Přesto jsem návrh podal. Protože se nemohu nechat vystřídat, tak na něm trvám tady odsud. To je všechno.

    Kdo dál do rozpravy v této věci? Pokud nikdo, máme před sebou návrh na usnesení, kterým Poslanecká sněmovna odmítá odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci Vojtěcha Filipa ve věci ústavnosti stanoviska pléna Ústavního soudu.

    Zahájil jsem hlasování číslo 76 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 76, ze 115 pro 33, proti 27. Návrh nebyl přijat. Interpelace je tedy vypořádána.***

  • Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr Babiš loni 20. června v deníku Právo na otázku, kolik je zlodějů ve Sněmovně, si sám odpověděl: Co vím, tak minimálně čtyři pět. (Smích v sále.)

    Přišlo mi to tak závažné, že jsem si dovolil ho interpelovat písemně s tím, že jsem se ho ptal, kdo jsou ti lidé a jestli by je mohl identifikovat. Dostalo se mi písemné odpovědi: "Na dotaz konkrétního uvedení osob tyto označovat nebudu a stejně jako v rozhovoru pro deník Právo ponechám odpověď v obecné rovině, abyste mou odpověď nezneužil k dalším útokům vůči mé osobě." (Smích v sále, převážně z levé strany.)

    Já to přečtu ještě jednou: "Odpověď ponechám v obecné rovině, abyste ji nezneužil k dalším útokům vůči mé osobě."

    Jsem zmaten. Mám to chápat jako přiznání, nebo to mám chápat jako obvinění nejbližších spolupracovníků? Bohužel se domnívám, že bez přítomnosti pana ministra tuto odpověď zde získat nemohu, a proto žádám Poslaneckou sněmovnu o přerušení tohoto bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Rozhodneme v procedurálním návrhu bez rozpravy, a to hlasováním 77, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení této odpovědi na písemnou interpelaci. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 77, ze 117 přítomných 64 pro, proti 1. Návrh byl přijat a jednání o této interpelaci bylo přerušeno.

    Budeme pokračovat, a to interpelací poslankyně Radky Maxové ve věci změny formy poučení poškozeného oběti trestného činu v trestním řízení na ministra vnitra Milana Chovance. A protože tady paní poslankyně není a pan ministr také ne, ale zejména pro její neúčast, musím podle jednacího řádu konstatovat, že tato interpelace nebude projednána odkládá se.

    Další interpelací je interpelace poslance Zbyňka Stanjury ve věci výběrového řízení na obsazení generálního ředitele závodu Frýdek-Místek u státního podniku Povodí Odry. Jde o sněmovní tisk 572 a interpelace na ministra zemědělství. Dávám slovo panu poslanci Zbyňku Stanjurovi v otevřené rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve chci poděkovat torzu vlády, těm ministrům a ministryním, kteří se dnešních písemných interpelací účastní, protože že se sejdeme po parlamentních prázdninách a více než na polovině písemných interpelací, pokud mám informace, příslušný ministr není, svědčí o tom, jak k tomu někteří členové vlády přistupují. Takže opravdu děkuji těm, kteří tady jsou a jsou připraveni debatovat s poslanci, ať už s koaličními, nebo opozičními, což bohužel není případ pana ministra zemědělství. Než navrhnu přerušení, tak přece jen řeknu pět vět. Že bych mohl pokračovat v té železné logice členů vlády, kterou tu před chvílí demonstroval citací z odpovědi ministra financí pan kolega Farský.

    Já jsem před několika měsíci interpeloval ministra zemědělství, aby mi sdělil důvod odvolání generálního ředitele Povodí Odry. Současně jsem říkal, že respektuji právo ministra vyměnit ředitele a že považuji za normální v civilizované společnosti, pokud nový ministr chce vyměnit ředitele tak významného podniku, který ten podnik vedl dobře, tak že si ho pozve, veřejně mu poděkuje, vysvětlí mu, že přišel nový ministr, chce tam mít své lidi, a tito se jako slušní a rozumní lidé rozejdou. Kdyby to tak proběhlo, tak tím nezatěžuji ani ministra zemědělství ani Poslaneckou sněmovnu.

    Nicméně velmi častým zvykem v České republice nebo v politickém životě České republiky, když někdo chce vyměnit někoho, ať je to na úrovni obce, kraje, či státu, tak místo tohoto standardního slušného postupu se hledají důvody, kterými se to jakoby vysvětlí. Přitom ta pravomoc je jasná a nezpochybnitelná a říkám, že je to dobře, že si nový ministr může vybrat spolupracovníky, včetně ředitelů významných podniků v daném resortu. To vůbec nezpochybňuji. A dokonce si myslím, že ani není nutné vypisovat výběrové řízení, že to je prostě odpovědnost toho konkrétního ministra, jestli si ho vybere rovnou, osloví někoho, o kom ví, že by ten podnik mohl vést, nebo uspořádá výběrové řízení. Nicméně pan ministr Jurečka zvolil tento postup, a když se podíváte do stenozáznamu, tak asi pětkrát zopakoval, že hlavním a de facto jediným důvodem odvolání bývalého generálního ředitele je to, že na pozici ředitele jednoho ze závodů Povodí Odry odmítal v rozporu s přáním ministerstva vypsat otevřené výběrové řízení. Tehdejší generální ředitel argumentoval, že si myslí, že je lepší udělat uzavřené výběrové řízení, tzn. oslovit nejprve zaměstnance konkrétního podniku, říkal, že je to užitečné, že tam jsou lidé, kteří mají zkušenost, je tam dostatek lidí, kteří takovou funkci mohou zastávat. Pan ministr zemědělství měl jiný názor, byl to důvod odvolání generálního ředitele, a já jsem se po pár měsících zeptal, jak se s tím úkolem vypořádal nový generální ředitel, a musím říci, že dobře. Nový generální ředitel provedl uzavřené výběrové řízení pouze ze zaměstnanců Povodí Odry a vybral člověka, který v tom podniku působil a který bezesporu tu funkci umí zastávat. Takže nechci kritizovat nového generálního ředitele.

    Chci se zeptat na ten dvojí přístup ministra zemědělství. Když se potřeboval odvolat generální ředitel, tak byla potřeba otevřeného výběrového řízení. Když se vyměnil a čirou náhodou tam přišel jeho stranický kolega, což tedy rozčililo jak pana ministra zemědělství, tak pana vicepremiéra, tak už to nebylo potřeba. A já říkám a opakuji, že to je dobře, to zdůvodnění. A přečtěte si mou interpelaci, kde cituji ze stenozáznamu, co říkal pan ministr Jurečka, a přečtěte si jeho odpověď. A je to ta železná logika: Bývalého ředitele jsem odvolal, protože nevypsal otevřené výběrové řízení. Nový generální ředitel nevypsal otevřené výběrové řízení, protože mě přesvědčil, že je dobře udělat uzavřené výběrové řízení.

    Já nevím, jak bych to přesně popsal, aniž bych použil nějaký silnější výraz, a rád bych o tom debatoval s ministrem zemědělství, a proto navrhuji přerušit projednávání této interpelace, aby měl možnost nám tuto logiku svého postupu vysvětlit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, ano, je návrh na přerušení. Je to návrh, který je procedurální, takže nebudeme pokračovat v rozpravě, kolega Bendl to jistě chápe.

    Zahájil jsem hlasování číslo 78 a ptám se, kdo je pro přerušení této interpelace. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 78. Z přítomných 118 pro 59, proti 1. Návrh nebyl přijat.

    Takže interpelaci ukončíme a budeme pokračovat další... (Výkřiky a upozorňování z levé strany sálu, že návrh nebyl přijat a rozprava je otevřená.)

    Aha, pardon, omlouvám se. V tom případě přihlášku do rozpravy kolegy Bendla přijímám v tuto chvíli, protože jsme procedurální návrh neschválili a je otevřená rozprava. Pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, vážení dva přítomní ministři na interpelacích. Já myslím, že je potřeba vzkázat panu místopředsedovi KDU-ČSL a ministru zemědělství v jedné osobě, že té interpelaci stejně neuteče. To za prvé.

    Za druhé. Už byste panu ministrovi opravdu měli vysvětlit, že neúčasti na jednání Poslanecké sněmovny, neúčasti na jednání Rady ministrů zemědělství Evropské unie jsou fatálním oslabováním České pozice v Evropské unii v oblasti zemědělské politiky a neúčasti na interpelacích a neúčasti na jednání zemědělského výboru, kde se projednávají často materiály, které jsou opravdu významně o budoucnosti českého zemědělství, jsou, řeknu, fatálním ne nechozením do práce, ale opravdu opouštěním diskuse, ve které máme dojít k tomu, jak dál v českém zemědělství. Velmi vyzývám přítomného předsedu KDU-ČSL a místopředsedu této vlády, aby zajistil účast ministra zemědělství na jednání Poslanecké sněmovny, i jeho fatální nechození a neježdění na jednání Rady ministrů zemí Evropské unie v oblasti zemědělství. Takovouto fatální neúčast má horší než premiér. U premiéra jsme schopni určitě pochopit, že povinností je velká řada, ale aby měl zásadně horší neúčast než samotný premiér, to myslím, že tady snad ještě v minulosti nikdy nebylo, a prosím tedy pana místopředsedu vlády a předsedu KDU-ČSL, aby se v tomto angažoval, protože jinak nevím, proč jste vlastně do Poslanecké sněmovny kandidovali!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji panu kolegovi Bendlovi. Vidím přihlášku pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury, interpelujícího poslance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Po pravdě řečeno nevím, jak z toho ven. Nepamatuji si, že by Sněmovna hlasováním odmítla přerušit interpelaci, když není přítomen ministr. Částečně to je moje chyba, protože jsem nepožádal o odhlášení, ale částečně je to chyba také řídícího. To se podělme o zodpovědnost. (Pobavení.) Ale přiznávám svoji, protože evidentně nás tady není 120.

    Já mám několik možností. Buď to zkusíme znovu, což nevím, jestli úplně jde, nebo budu 28 minut mluvit o něčem jiném, protože o tom debatovat chci. Zpochybňovat hlasování nechci, protože jsem hlasoval pro, na sjetině mám pro, takže je všechno v pořádku. (Posl. Koníček z pléna navrhuje řešení.) Jediné, co můžu navrhnout, přesně tak, je přerušení projednávání tohoto bodu do příští schůze, to znamená ve druhém sněmovním týdnu této schůze se na tuto interpelaci nedostane, ale když to schválíme, a já myslím, že to jde podle jednacího řádu, tak pak bude mít pravdu Petr Bendl, že pan ministr projednání té interpelace neuteče. Kdyby to procedurálně nešlo, tak mě to bude fakt mrzet a podám to znovu, protože si myslím že bychom o tom mluvit měli.

    Takže můj procedurální návrh je přerušení této interpelace do příští schůze Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pane poslanče, to je relevantní návrh, protože jinak bychom ji projednávali podle vašeho původního návrhu ve čtvrtek příštího týdne schůze, kdežto na 32. schůzi jde o něco jiného. Jinak samozřejmě jste mohl navrhnout rovnou její zamítnutí a tam já bych vás odhlásil z vlastní vůle, protože to je otázka trochu jiná. (Nesouhlasné gesto posl. Stanjury.) Je to vždycky vaší věcí, jestli máte zájem o zjištění přesného stavu, a já se nechci plést do vašich záležitostí. Dobře.

    Čili návrh na přerušení do následující schůze. Já vás nejdřív odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami a počkám, až se ustálí počet přítomných poslanců. Někteří se přihlásit stejně nechtějí, ač jsou tady přítomni.

    V tuto chvíli budeme hlasovat o přerušení projednávání této interpelace do následující schůze Poslanecké sněmovny, ve které se budou konat interpelace. Vynechávají se tím tedy schůze svolávané speciálně na podpisy.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 79 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 79 z přítomných 84 pro 83. Návrh byl přijat a tuto interpelaci budeme projednávat na následující řádné schůzi Poslanecké sněmovny.

    Pokračujeme interpelací poslance Zbyňka Stanjury ve věci liberalizace železniční dopravy, kdy odmítl odpověď pana ministra dopravy Dana Ťoka. Otevírám rozpravu a ptám se, jestli se hlásí jako první pan poslanec Zbyněk Stanjura. Ano, hlásí se. Pan ministr dopravy je přítomen, můžeme interpelaci bez problémů projednat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dneska máme samé speciální případy. Já si tedy nepamatuji, že by některý z ministrů odmítl odpovědět a podat informace, které po něm chce poslanec. V této interpelaci se tak stalo. Já jsem to včera konzultoval s panem předsedou Poslanecké sněmovny. On tady bohužel není, aby mi to potvrdil, ale když tak se můžete zeptat, a on to považuje stejně jako já za něco nepřijatelného. Můžeme mít různé politické pohledy, můžeme různě interpretovat informace či data, která dostaneme, můžeme se o to přijít, ale nenuťte mě, abych psal podle zákona 106 a pak se soudil a vyžadoval informace. Podle mě je to mé ústavní právo k tomu, abych mohl vykonávat mandát poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Rovnou avizuji, že vyslovuji nesouhlas, protože jsem nedostal zhruba polovinu odpovědí. Na jednu část mi pan ministr odpověděl, na druhou část mi neodpověděl. Já se budu věnovat v této chvíli krátce první části a potom podrobněji druhé části, kde jsem se odpovědi nedočkal.

    Já jsem se ptal, jak tato vláda bude pokračovat v otevírání trhu osobní železniční dopravy. A když si to přečtete a přeložíte z úředního jazyka, tak se dozvíte, že v zásadě nijak. Po dobu fungování této vlády, tzn. od voleb 2013 do skončení volebního období, tj. někdy říjen 2017, se nezačne jezdit na vysoutěžených tratích nikde, co se týče soutěží Ministerstva dopravy. Takže jedna věc je vždycky proklamace, tisková zpráva, jak vláda pokračuje, a původně přijatý harmonogram se neustále odkládá. Abych byl spravedlivý k panu ministru Ťokovi, není první ministr, už dva jeho předchůdci ve vládě odložili harmonogram.

    Já nezpochybňuji a jsem si toho vědom, a to není nová informace, že evropské směrnice a zákony umožňují i přímé zadání. Na to jsem se neptal, ale děkuji za edukativní okénko, že všichni poslanci, kteří si to můžou přečíst, kteří se třeba nezabývají osobní železniční dopravou, se tuto informaci dozvěděli. Nicméně jsem přesvědčen, že pro kvalitu cestování, pro lepší služby, pro cestující na dráze a také pro lepší ceny, pro lepší, otevřenější konkurenční boj jsou lepší cestou otevřená výběrová řízení, která by nenahrávala ani Českým dráhám, ale ani soukromým dopravcům. Myslím si, že se máme snažit.

    Já jsem v té interpelaci popsal vlastní zkušenost. Když jsem šel na ministerstvo, tak jsem vlastně zdědil výsledky podané nabídky první pilotní soutěže, kde stát v osobě Ministerstva dopravy obdržel dvě nabídky. V jedné bohužel byla formální chyba, v té době podle platného znění zákona o veřejných zakázkách, pokud jste měli jednu nabídku, jste byli nuceni soutěž zrušit, takže jsem ji zrušil.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. O slovo se hlásí pan ministr dopravy Dan Ťok v otevřené rozpravě k této interpelaci. Jinou přihlášku zatím nemám. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Stanjuro, jenom bych na začátek chtěl říct, že v mé odpovědi nezaznělo, že by Ministerstvo dopravy odmítalo dát informace komukoliv, které má, natož abychom je odmítali i poslancům Parlamentu České republiky. Na druhé straně vám poskytneme veškeré informace, které Ministerstvo dopravy má a které samozřejmě tímto způsobem jsou k dispozici.

    Ale začal bych tou informací ohledně liberalizace veřejných služeb. Svůj zájem na liberalizaci vláda vyjádřila usnesením číslo 758 ze dne 15. září 2014 a konkrétně je navrženo, že se bude pokračovat v liberalizaci soutěží na linky R16 Plzeň - Most, R5 plus R20 Praha - Ústí nad Labem - Děčín - Cheb, R14 až plus R15 Pardubice - Liberec - Ústí nad Labem a R27 Olomouc - Krnov - Ostrava. Aktuálně probíhá první soutěž na linku R16 Plzeň - Most. Oznámení o zahájení nabídkového řízení na lince R16 bylo zveřejněno v únoru roku 2015. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na den 8. září 2015. Ministerstvo dopravy obdrželo pět nabídek - konkrétně od Českých drah, LEO Expresu, Tenders, s.r.o., konsorcium Arriva a GW Train a RegioJet, a. s. Většina z uchazečů nabídla nižší ceny, než kolik stát za provozování této linky platí v současnosti.

    U linky může být uzavřena smlouva na základě výsledku výběrového řízení za prvé po ukončení práce hodnoticí komise, která nyní pracuje, a navíc po rozhodnutí objednatele o výběru nejvhodnější nabídky a poté po vypořádání případných námitek či návrhů podaných na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Adamec, po něm pan poslanec Urban. Máte slovo.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já možná z vlastní zkušenosti bych tady něco řekl panu ministrovi, jak fungují firmy pod řízením Ministerstva dopravy, resp. jak by to mělo být. Já jsem byl dlouholetým členem správní rady SŽDC, což je ta organizace, která se v rámci liberalizace a nařízení Evropské unie oddělila od Českých drah a spravuje koleje, a jednou jsme rozhodli jinak, než si stát, potažmo pan ministr přál, a já vám řeknu, jak to skončilo. Do týdne už jsme tam nikdo nebyli. Nevidím důvod a vůbec nechápu, že tady pan ministr říká, že oni prostě vlastníkovi neřeknou data, která po nich požaduje. Já vlastní zkušenosti mám takové, že to prostě jde, a když nechtějí, tak tam prostě nebudou.

    Jen tak mimochodem, tehdy byl ministrem pan Stanjura. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban. Pak je řádně přihlášen pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já se pana ministra chci trochu zastat, protože on se ocitl v absurdní situaci ne vlastní vinou. Ono totiž dávat ta data znamená zvýhodňovat konkurenci. A teď co má dělat ten ministr, který je vykonavatelem vlastnických práv? Má se chovat s péčí řádného hospodáře, a k tomu ho nutíme, aby liberalizoval, to znamená poškozoval tu firmu, kterou vlastní svým způsobem, nebo znevýhodňoval. Čili já si myslím, že je potřeba, aby se to do budoucna uspořádalo. České dráhy jsou vlastnictvím státu a to je dobře, vykonavatelem vlastnických práv je z větší části Ministerstvo dopravy a to je také dobře, ale Ministerstvo dopravy nemá liberalizovat. To má dělat někdo jiný, nebo hlídat liberalizaci. To má dělat nějaký regulátor, někdo nezávislý, ne ten vlastník jednoho významného subjektu. V tom je ten problém.

    Pak já chápu, že se ten subjekt na to ministerstvo jako vlastník, který se stará o tu firmu s péčí řádného hospodáře, a tím nemyslím, že by České dráhy neměly rezervy, ale že se obává dávat veřejnosti a trhu informace, které možná mohou České dráhy znevýhodňovat.

    Z tohoto pohledu je ta situace trochu absurdní, nikoliv vinou současného ministra, ale všech předchozích ministrů a všech předchozích vlád bez ohledu na politickou příslušnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní je řádně přihlášen pan předseda Stanjura. Pouze pro pořádek říkám, pane předsedo, že v 11 hodin budu muset projednávání tohoto bodu přerušit, protože od 11 hodin je jiný program. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Urban nemá pravdu. Jestli znevýhodní konkurenci informace například o počtu cestujících nebo o počtu prodaných jízdenek, jak ten stát kontroluje tu ztrátu, když neví, kolik tam jezdí lidí a za kolik se prodá jízdné? Prostě není pravda.

    Pan ministr říká - já ho odcituji - České dráhy mi to nedaly, tak vám bohužel nemohu poskytnout informaci. Dneska jste, pane ministře, řekl závažné věty. Já bych řekl, že aspoň ta jedna není pravdivá. Nemám pod kontrolou Dozorčí radu Českých drah. A kdo ji má pod kontrolou, když ne vlastník? Koho poslouchá dozorčí rada Českých drah, když ministr dopravy řekne "nezlobte se na mě, já ji nemám pod kontrolou"?

    A pak říkáte - my vám ty informace rádi poskytneme. No to jste mohli, a neposkytli jste mi je. A pak jste ještě, pane ministře, řekl "já jsem to po nich nechtěl". Tak pak to není odpovědnost Českých drah, ale vaše osobní. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Přerušuji projednávání tohoto bodu a končím projednávání písemných interpelací.

    Připomínám pouze pro pořádek, že po písemných interpelacích máme již pevně zařazené body 139, 150, 133, 31, 23, 24 a 22 a na 12.45 minut máme pevně zařazený volební bod 192 a po ukončení ústních interpelací se budeme věnovat bodu 129.

    Eviduji s přednostním právem pana místopředsedu Gazdíka a pana předsedu Sklenáka. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem to avizoval a budu to skutečně dělat každý den. I dnes si dovoluji navrhnout bod číslo 120, sněmovní tisk 543 zákona o zemědělském půdním fondu, který skutečně hoří a je kritický pro mnoho mladých, zejména mladých rodin, zařadit na naše jednání, a to zítra jako první bod jednání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, poznamenám si to. Dále pan předseda Sklenák s přednostním právem a po něm pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, dobré dopoledne, kolegyně a kolegové. Vzhledem k tomu, že jsme včera večer nestihli projednat jeden důležitý bod, a to konkrétně novelu zákona o rozpočtovém určení výnosů některých daní, je to bod 7, sněmovní tisk 416, tak navrhuji, abychom jej pevně zařadili dnes za bod 133, tedy jestli se nemýlím jako čtvrtý pevně zařazený bod dnešního jednání. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající. Dovolte mi, abych také navrhl nějaké změny, které se týkají zítřejšího dne, a to konkrétně pevné zařazení bodů na pořad schůze na pátek 18. 9., a to jako první bod 159 pořadu, vládní návrh zákona o pojišťovnictví, je to tisk 414, včera jsme to také nestihli doprojednat ve třetích čteních, a následně potom jako druhý bod vládní návrh zákona o evidenci tržeb a jako třetí bod zákon s tím související, jedná se o tisky 513 a 514. Jako první bod, znovu opakuji, zákon 277, tisk 414, jako druhý bod tisk 513 a jako třetí bod tisk 514. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. (Před řečnickým pultem se hlásí poslanec Votava.) Pouze s přednostním právem. Ano, teď jsou přijímány návrhy na úpravu programu. Máte slovo. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl požádat o zařazení pevného bodu, a to návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2014, sněmovní tisk 475. Je to důležité pro to, abychom mohli vlastně uzavřít rok 2014. Teď ovšem nevím, kam bychom to zařadili, jestli jako první bod zítřejšího jednání, bude to, myslím, velice krátké.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se zeptat na číslo tohoto bodu. Je to sněmovní tisk 475. (Poslanec Votava: Ano, přesně tak.) Bod číslo? (Nápověda ze sálu: 200) Bod číslo 200. To znamená v pátek jako první bod. (Poslanec Votava: Ano, děkuji.)

    Děkuji. Pan místopředseda Filip. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, paní a pánové, já pro snazší projednání těch bodů, které jsme nestihli od úterý, navrhuji vyřazení bodu 129 z dnešního odpoledního jednání.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, tento bod se týká Ukrajiny. Registruji si tento návrh. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající. Chtěl bych zařadit nejstarší tisk ve Sněmovně, který má číslo 42, jako druhý bod zítra. Je to zákon o registru smluv, třetí čtení. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nemám žádný návrh, jen komentář k těm návrhům. Vládní koalice už měsíce tvrdí, jak ona je ta, která posunuje vpřed registr smluv. Já nejsem žádný příznivec tohoto zákona, nikdy jsem se tím netajil a netajím a říkám to otevřeně. Podal jsem k tomu také 13 pozměňujících návrhů, z nichž přijetí některých z nich já podmiňuji svým vlastním souhlasem k přijetí zákona jako celku. Ale rok a tři čtvrtě šikovně všichni ti navrhovatelé nebo někteří z nich, ne všichni, to posunují. A slyšeli jsem v pondělí vyjádření od koaličních politiků: tento týden my prosadíme, protlačíme, konečně doděláme registr smluv. Realita je taková, a vědí to všichni, kteří navrhují: Pokud před registr smluv předložíte státní závěrečný účet, a to není formalita, to není na minutu debata, myslím si, že o 1 300 miliardách výdajů je třeba prohovořit, podrobit analýze a kritice, jestli před to předřadíte EET, jak navrhujete, tak registr smluv prostě nebude. Mně to fakt nevadí, to říkám otevřeně, ale pak netvrďte v novinách, médiím a aktivistům, že jste to vy, kteří běžíte a tlačíte to dopředu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan poslanec Votava.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chápu, že ten program je nabitý. Já tedy stahuji svůj návrh. Předpokládám tedy, že ho po dohodě s panem ministrem Babišem budeme uplatňovat na té, jak se říká, mimořádné schůzi, která bude za 14 dní. Díky.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, poznamenal jsem si to. Pan poslanec Laudát. Poprosím vás, kolegové, udělejte místo, aby bylo možné vystupovat a byl prostor pro přednášejícího. Děkuji.

  • Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, když jsme v úterý neprojednali po půl jedenácté v noci některé body a včera jsme projednali ještě méně, tak jsem si říkal, co se bude dít, a celkem správně jsem odhadoval, že vypukne chaos tím, že jednotlivé frakce koalice, členové koalice tam začnou cpát zcela chaoticky a měnit program, aby protlačili své body.

    Vážení, jestli se takto chováte ve Sněmovně, pak se nedivím, že tímto způsobem řídíte tuto zemi. Já chápu, že je důležité projednat RUD, které jsme neprojednali, protože včera jsme vám otevřeli prostor pro to, abyste si odhlasovali po 19. hodině projednání ještě tohoto bodu, a ze 118 členů koalice jste nebyli schopni sehnat, myslím, že kvorum bylo 63 hlasů pro. Ale to, co tady dneska předvádíte... Nechcete si vzít chvilku přestávku nebo se vždycky ráno před sněmovnou aspoň mezi sebou dohodnout, při sestavování programu si stanovit priority a ty skutečně tady načíst a říci a máte většinu si je prosadit na body. Ale jestli někdo myslí vážně, že zítra bude druhý bod EET, no tak mu musí být přece jasné, že spadne pod stůl řada třetích čtení, z nichž některá jsou snad už i pod sankcemi. A pak asi budete svádět na opozici, že my můžeme za chaos v téhle zemi.

    Já vás skutečně vyzývám, abyste si už konečně sedli a začali se chovat na úrovni toho, jak se má tato republika a tato Sněmovna řídit. Já si myslím, že jsou věci typu prodejní doby o svátcích apod., to jsou priority, které si tam dáváte, ale pak jsou skutečně věci, které chod státu vyžaduje, aby byly projednány a schváleny. Samozřejmě vy jste lidem nalhávali, jak je nejlepší Rekonstrukce státu, a že kdyby předevčírem nebyl registr smluv, tak je pozdě, a opět tady předvedete úkrok, který bude jenom znamenat, že se to zase odsouvá o týdny a týdny. Faktem je, a to teda klobouk dolů, že máte takové PR, že můžete lidem donekonečna nalhávat, jak všechno řídíte jinak a lépe, nicméně ta realita tady je už naprosto zřejmá. To, v co se to tady mění - a já bych skutečně poprosil, aby se sešlo, ať už dneska, nebo zítra grémium a začali jste dávat dohromady, co bude platit, aby si koalice skutečně řekla, co jsou priority, a podle toho se chovala. Jestli se tady chcete takhle scházet ad hoc, prostě se dohadovat, kdo co tady najednou protlačí z těch svých věcí, tak to teda je opravdu ten skutečný, reálný obrázek toho, jak vládnete.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Ono už zde asi bylo řečeno vše. Já si myslím, že ve chvíli, kdy se probírá registr smluv, je to velmi složitá věc, bere se to do výborů a neustále se to odsouvá, ačkoli vždy je slíbeno, že se to bude projednávat, pak se zase něco uděje, nakonec se to neprojednává a před to se postrčí něco jiného. Já souhlasím s kolegou Farským, že by se tento zákon, tento registr smluv měl projednat a nemělo by se to neustále oddalovat, ať na to má každý svůj názor, ale projednat by se to určitě mělo. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného, v tom případě budeme hlasovat o jednotlivých návrzích na změnu programu. Nejprve přečtu - náhradní kartu č. 2 si vzal dnes pan poslanec Radek Vondráček a náhradní kartu č. 20 si vzala paní poslankyně Kailová.

    Nejprve zazněl návrh od pana místopředsedy Gazdíka, zařadit zítra jako první bod bod číslo 120, sněmovní tisk 543, o zemědělském půdním fondu. Přivolám kolegy z předsálí, abychom mohli hlasovat. Eviduji vaši žádost o odhlášení, odhlásím vás a požádám, abyste se znovu přihlásili.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby jako první bod zítřejšího programu byl zařazen bod číslo 120.

    Kdo je pro návrh, zvedněte ruku, zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 80, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 42, proti 52. Tento návrh byl...

    Registruji vaši námitku, že vám nefunguje hlasovací zařízení. V tom případě prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Opět vás odhlásím a požádám vás znovu o přihlášení. Táži se, zda se všem podařilo přihlásit se do hlasovacího zařízení. Nikdo nevznáší... (Námitka ze sálu: Neřekl jste číslo a název bodu.) Já jsem řekl číslo bodu i čeho se týká. Řekl jsem, že se týká zemědělského půdního fondu, to jsem řekl. Ještě někdo registruje problém s hlasovacím zařízením? Stále? Já tedy udělám to, že vás ještě jednou odhlásím a požádám vás o přihlášení, ale bohužel části poslanců nefunguje hlasovací zařízení. Požádám vás o to, abyste opětovně zkusili vaše hlasovací karty a přihlásili se. Ještě někdo hlásí problém s hlasovacími kartami? Není tomu tak. V tom případě nic nebrání tomu, abychom přistoupili k hlasování.

    Zopakuji, o čem budeme hlasovat, to znamená budeme hlasovat o tom, kdo je pro, aby zítra jako první bod jednání byl zařazen bod číslo 120. Je to bod, který se týká zemědělského půdního fondu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 81, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro návrh 50, proti 64. Tento návrh byl zamítnut.***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, já bych potřeboval vysvětlit, o čem budeme hlasovat. Návrh byl jasný. Nicméně Sněmovna hlasováním rozhodla, že druhý bod bude jiný. A teď úplně přesně nevím, o čem hlasujeme. Takže bych prosil předtím, než se spustí hlasování, o vysvětlení, o čem vlastně budeme hlasovat. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Máte pravdu. Máme tři pevně zařazené body. To znamená, budeme hlasovat o tom, že to bude čtvrtý pevně zařazený bod. (Velký rozruch a dohady v sále.) Kolega Farský se hlásí. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, nejsem zdatný v procedurách, ale myslím, že jedno z právních pravidel říká, že lex posterior derogat priori, což znamená, že když teď odhlasujeme, že je to druhý bod, tak to bude druhý bod a všechny ostatní odsouvá. To znamená, že můžeme hlasovat o mém původním návrhu, o tom, že je to druhý bod zítřejší schůze, aniž bych cokoli měnil na tom, co zaznělo. (Potlesk členů TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Sněmovna je v tomto suverén. Já jsem načítal pevně zařazené body. Každopádně jestliže se v tomto případě Sněmovna rozhodne, že chce tento bod na zítra zařadit jako pevně zařazený bod, dám o tom hlasovat. (Hlasy z pléna.) Zítra druhý bod. Já jsem říkal: Zítra druhý pevně zařazený bod.

    Takže ještě jednou přečtu návrh hlasování - zařadit zítra jako druhý bod tisk 42 registr smluv.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 87, přihlášeno 159 poslanců, pro návrh 87, proti 5. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. (Velký potlesk zprava.)

    Tím jsme prošli všechny návrhy na úpravu programu. (Náhle se zvedla obrovská vlna hluku v sále. Poslanci se hloučkují a debatují.)

    Budeme se věnovat pevně zařazeným bodům tak, jak jsme si odhlasovali. Prvním je - ale já vás, kolegyně a kolegové, požádám o ztišení v sále, protože míra hluku je skutečně enormní.

    Prosím, aby se slova ujal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dámy a pánové, přeji vám dobré poledne. Znovu bych vám předložil návrh, který už jsme tady jednou měli v prvním čtení. Je to vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ratifikace Dohody o účasti Chorvatské republiky v Evropském hospodářském prostoru. Chtěl bych požádat o vyslovení souhlasu s touto dohodou. S pomocí této dohody Chorvatsko splní jednu ze svých povinností, které má a které plynou z jejího členství v Evropské unii.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane ministře, ale ještě jednou vás, kolegyně a kolegové vyzývám, jestli máte cokoli důležitého a potřebujete si o tom promluvit, jděte do předsálí, protože zde není rozumět, co se říká. V případě, že to nebudete respektovat, budu nucen přerušit tuto schůzi, než se uklidníte. Děkuji. Prosím, mluvte.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Prosím o klid.

    Jenom bych vám řekl stručně, připomněl, co je obsahem této dohody. Ona spočívá v tom, že i země, která takto vstoupí do Evropské unie, se stává součástí dohody se zeměmi, které v Evropské unii nejsou - jako je Island, Lichtenštejnské knížectví a Norské království. Jedná se o to, že Chorvatsko by se mělo zavázat nebo by mělo pro něj platit rozšíření unijního práva v oblasti vnitřního trhu a rozvoje spolupráce v některých dalších oblastech právě s těmito zeměmi, které jsem tady zmínil.

    Z hlediska právního řádu se jedná o smlouvu prezidentské kategorie, a proto je zapotřebí vyslovení souhlasu Parlamentu s ratifikací. Myslím si, že dohoda je naprosto v pořádku s naším ústavním řádem a Sněmovna by ji měla podpořit. Myslím si, že dosavadní rozprava a projednávání to potvrzují. Takže já doufám, že to tady dnes budeme schopni odhlasovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Pavla Plzáka, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 466/1. ***

  • Poslanec Pavel Plzák: Ano, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, jak řekl pan ministr, tato dohoda bude uzavřena pokaždé, když přistoupí k Evropské unii další stát. Vlastně je to jeho povinnost, protože tím zároveň vstupuje do Evropského hospodářského prostoru.

    Podstatné tady bylo řečeno, věci se tady prodiskutovaly myslím i na prvním čtení. Zahraniční výbor projednal tuto smlouvu na své 19. schůzi dne 9. června 2015 a po zdůvodnění doporučil tuto smlouvu schválit usnesením, které potom bych v podrobné rozpravě zde přednesl. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. V tento moment neeviduji nikoho a rozpravu končím. Táži se vás, pane zpravodaji nebo pane ministře, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Nyní tedy přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Poprosím vás, pane zpravodaji, abyste ho přečetl.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Takže bych si dovolil přednést usnesení, na kterém se usnesl zahraniční výbor. Zní takto: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o účasti Chorvatské republiky v Evropském hospodářském prostoru, která byla podepsána v Bruselu dne 11. dubna 2014."

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji žádost o odhlášení, v tom případě prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Přivolám kolegy z předsálí. Já vás odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 89, přítomných poslankyň a poslanců je 130, pro návrh 126, proti žádný. Konstatuji, že s usnesením byl vysloven souhlas, a končím projednávání tohoto bodu.

    Přistoupím k projednávání dalšího bodu, který je pevně zařazen, a to je

    I zde prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Přeji vám ještě jednou dobrý den. Tak co to je dohoda o pracovní dovolené? Pod tím názvem se skrývá celkem jednoduchá věc, že totiž mladí lidé na obou stranách, tedy jak mladí Izraelci, tak mladí Češi, budou mít možnost, pokud tu dohodu uzavřeme, navštívit druhou zemi a tam cestovat, tam poznávat tu zem a zároveň tam pracovat v průběhu jednoho roku. A samozřejmě protože budou moci tam pracovat, tak si budou moci vydělat na ten roční pobyt. Tohle je věc, která se nám už velice osvědčila s Kanadou, s Novým Zélandem, zkoušíme to s Koreou, tam se to teprve rozbíhá. Mohu vám říci, že s Kanadou a s Novým Zélandem to funguje výborně. Tam je veliký zájem na obou stranách, na té naší i našich partnerů. Takže uvažujeme o podobných dohodách také s Austrálií, o podobné dohodě s Japonskem a v této chvíli je těsně před podpisem dohoda s Chile. Vlastně vždycky to předpokládá, že na obou stranách jsou mladí lidé ve věku od 18 do 30, kteří mají zájem v té druhé zemi rok pobývat, studovat a zároveň budou mít mimořádně možnost i pracovat. Takže je to vlastně taková věc, která mně připadá velmi sympatická. A mohu vám garantovat, že jak na izraelské straně, tak na české určitě najdeme, podobně jako to bylo v případě Kanady a Austrálie, velké množství mladých, kteří budou rádi využívat. Takže mě těší, že při mé poslední návštěvě v Izraeli, nebo už v té předposlední jsme zjistili, že na obou stranách je zájem toto mladým lidem umožnit. Každá strana to bere tak, že je velké množství těch, kteří toho budou využívat. Dalo by se říci, že mezi mladými Izraelci je zájem poznávat Českou republiku a mladými Čechy je velký zájem poznávat Izrael. A trošku důkladněji, protože když tam jedete na pár dní, tak to není, jako když máte možnost tam pobývat rok.

    Takže žádám parlament, aby tuto možnost mladým na obou stranách v tomto případě umožnil, také těm, co žijí v Izraeli a v České republice. A pokud uspěji, tak vám budu předkládat ještě další smlouvy s těmi zeměmi, co jsem tady už naznačoval. Takže tady je to jasné, o co jde, a je to jednoduché, tohle je první čtení, a myslím si, že by to také mohlo ve Sněmovně uspět.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, kdy za omluveného poslance Robina Böhnische vystoupí pan poslanec Václav Zemek. Než k tomu ovšem dojde, bude nutné, abychom toto odhlasovali.

    Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro to, aby jako zpravodaj pro prvé čtení vystoupil Václav Zemek, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 90, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro návrh 117, proti 1. Návrh byl přijat a já vás požádám, pane poslanče, abyste se ujal slova.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo i za projevenou důvěru. Odměním se tím, že budu stručný. Pan ministr to zde v podstatě popsal. Jedná se o výměnné pobyty, o schválení výměnných pobytů. Podobné smlouvy už existují, např. s Novým Zélandem, jak už tady bylo řečeno, s Kanadou, takže nevidím důvod, proč tento sněmovní tisk blokovat. Doporučuji, aby byl přidělen k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova pana ministra nebo pana zpravodaje. Chcete si vzít? Není tomu tak.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.

    Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 91. Přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 125, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Končím projednávání tohoto bodu.

    Přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes od 10.40 hodin ruší dnešní omluvu z jednání pan poslanec Jiří Koskuba a bude přítomen. Dnes od 14.30 do 15.15 hodin z důvodu jiných pracovních povinností se omlouvá pan poslanec Petr Kořenek.

    Otvírám další bod dnešního jednání a tím je

    Prosím, aby se slova ujala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, vláda České republiky 27. října 2014 schválila vládní návrh na přijetí změn článků a ratifikaci Stanov Světové organizace cestovního ruchu OSN. Dne 25. února 2015 Senát Parlamentu České republiky dal souhlas k této ratifikaci. V květnu 2015 byl vládní materiál projednán v prvním čtení Poslanecké sněmovny. Dne 9. 6. zahraniční výbor odsouhlasil vládní návrh a doporučil udělení souhlasu k ratifikaci. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Nyní prosím zpravodaje zahraničního výboru, kterým měl být původně pan poslanec Jiří Mihola, aby zdůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 360/1.

    Ale i zde dojde ke změně zpravodaje, kdy místo Jiřího Miholy vystoupí paní poslankyně Jana Fischerová. I tuto změnu si odhlasujeme. Takže než přednesete zprávu zpravodaje, musím nechat odhlasovat změnu zpravodaje.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro změnu zpravodaje u tohoto tisku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 92, přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro návrh 119, proti žádný. S návrhem byl vysloven souhlas. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, já vám děkuji za slovo. Všem vám přeji, vážené dámy, vážení pánové, příjemné dopoledne. Ujmu se velmi ráda zpravodajské zprávy namísto pana poslance Jiřího Miholy. Jenom krátce doplním úvodní řeč paní ministryně.

    Toto bylo vše projednáváno opravdu na zahraničním výboru 9. června tohoto roku. Doplním, že i Senát již projednal tento sněmovní tisk a vyslovil souhlas s ratifikací 25. února. Jinak tato organizace má v současné době 200 členů a 350 přidružených členů.

    Jako zpravodaj zde přečtu usnesení zahraničního výboru:

    Po odůvodnění první náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Ing. Kláry Dostálové, zpravodajské zprávě Jiřího Miholy a po rozpravě zahraniční výbor

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci a) změn článků Stanov Světové organizace cestovního ruchu, b) Stanov Světové organizace cestovního ruchu;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: I já vám děkuji a otevírám rozpravu. Táži se, zda se do ní někdo hlásí. Nikoho nevidím. V tom případě končím rozpravu a táži se, zda paní ministryně nebo paní zpravodajka si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem tak, jak bylo přečteno.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 93, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 126, proti 1. Já konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.

    Mám zde upřesnění. Pan poslanec Petr Kořenek ruší omluvu, která byla načtena, takže zůstává dnes na jednání.

    Přistoupíme k dalšímu bodu dnešního jednání a tím je

    Tento sněmovní tisk jsme přerušili dne 16. června na 29. schůzi Poslanecké sněmovny po obecné rozpravě a závěrečných slovech předkladatele. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali z pověření vlády místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jan Volný.

    Táži se, zda chce nyní vystoupit pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš příp. vystoupit poslanec a zpravodaj Jan Volný nebo zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová. Chcete promluvit, pane ministře? Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, předmětem dnešního jednání je vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Jak jste již byli obeznámeni při zahájení druhého čtení, které se uskutečnilo, na 29. schůzi bylo přerušeno, předmětem návrhu je zvýšení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty ze 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. ledna 2016.

    Podíly krajů na výnosu daní byly konstruovány na základě objemu prostředků za kompetence převedené z rušených okresních úřadů, popř. ministerstev v rámci reformy veřejné správy. Došlo tak k nárůstu krajů postupně až na 8,92 % do konce roku 2011. Následně byly od roku 2012 korigovány ve vazbě na předpokládané efekty přijímání daňových opatření.

    Návrh projednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který k němu přijal pozměňovací návrh týkající se obcí, nikoliv krajů, kterých se navrhovaná novela týká. Je nutné upozornit, že tento pozměňovací návrh, kterým se navrhuje navýšit podíl obcí s DPH 20,83 na 21,4, znamená další nárok na státní rozpočet, konkrétně je to na 2016 dopad 2 mld. korun. Zároveň je třeba říci, že obcím byly od roku 2008 v rámci dvou novel navýšeny daňové příjmy o cca 16,6 mld., z toho 15,1 bylo na úkor státního rozpočtu.

    Návrh projednal i rozpočtový výbor, který neshledal žádné důvody ke změnám a k návrhu tak nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona schválila bez připomínek.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní se táži pana zpravodaje garančního výboru, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Kovářová? Chce vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, úplně přesně nevím, zda zde zaznělo usnesení z výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, nicméně zopakuji podstatu tohoto usnesení.

    Na našem výboru byl přijat můj pozměňovací návrh, který zvyšuje podíl obcí na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Toť informace z našeho výboru. Ráda bych ještě poznamenala něco k onomu usnesení. Pozměňovací návrh byl podpořen výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Obce a města by měly získat už v příštím roce 2 mld. korun navíc. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Jelikož se mi tady množí dotazy, v jaké fázi projednávání tohoto bodu jsme, tak vás chci jenom informovat, že jsme obecnou rozpravu ukončili. Toto byla závěrečná slova k obecné rozpravě a já nyní otevírám podrobnou rozpravu, kde s přednostním právem eviduji přihlášku pana poslance Stanjury, ale ještě předtím faktickou pana poslance Bendla. Dobře. Pane poslanče Stanjuro, pan poslanec Bendl vám dal přednost a počká se svou faktickou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív informace, že vystupuji místo kolegy pana poslance Vilímce, který je dneska řádně omluven. Dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh a také zdůvodnění, jak ukládá jednací řád. Jenom chci říct, že se jedná o sněmovní dokument 2601. Já bych se možná nejdříve věnoval odůvodnění a pak konkrétní textaci.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Určitě, pane poslanče. Omlouvám se, že vás přerušuji, ale poprosím kolegy, pokud si mají co vyřídit, aby tak učinili v předsálí a nerušili nás, protože nejen že pan kolega potřebuje pro svůj projev klid, ale já potřebuji slyšet, co říká. Děkuji. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji. Než přečtu důvodovou zprávu, kterou připravil můj kolega, tak chci říct, že pan ministr financí říkal, jestli jsem dobře pochopil jeho vystoupení, závěrečné slovo po obecné rozpravě, že státní rozpočet nemá prostředky k tomu, aby se zvýšil podíl daní pro obce a města. Já bych to vzal vážně, kdyby toto slovo zaznělo někdy v květnu nebo v červnu. Ale celý červenec a srpen jsme sledovali, jak na orloji chodili jednotliví ministři za ministrem financí a zvyšovaly se výdaje. Současně se taky zvyšoval odhad příjmů, tudíž ten schodek, přestože se zvyšovaly výdaje v řádu 17 mld., včera jsem se dočetl, nevím, jestli to byla přesná informace, v médiích, že koalice našla dalších 5 mld., přesuny plus navýšení, takže pracujme s nepřesnou částkou, v rozpočtu od června do dnešního dne pro rok 2016 se našlo 20 mld. korun. To jenom k tomu, až potom budeme rozhodovat ve třetím čtení, zda je pravda, že rozpočet na to nemá. A když se od června do září našlo 20 mld. a mnohem nižší částka, kterou navrhujeme do rozpočtů měst a obcí, o té částce se říká, že na to peníze prostě nejsou.

    Včera jsme u jiného bodu zaznamenali vystoupení, já jsem pak pana poslance ze sociální demokracie vyzval, že když chce pomoci daňovým příjmům obcí ve svém regionu, bude mít možnost. A teď odůvodním pozměňovací návrh, přečtu ho a přesně to bude ta možnost, kde se může případně připojit k našemu návrhu, že společně přidáme všem bez ohledu na to, o který se jedná region. (V sále je stále velký hluk.)

    Jak už tady bylo řečeno ať už v úvodním slově pana ministra, nebo v úvodním slově pana zpravodaje, či v závěrečných slovech, vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní navrhuje od ledna příštího roku zvýšit podíl daňových výnosů DPH krajů ze stávajících 7,86 % na původní podíl, který platil pro kraje v letech 2005 až 2011.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Znovu vás prosím, abyste si svoje záležitosti vyřizovali v předsálí, nebo přeruším sněmovnu do té doby, než si to vyřídíte. Děkuji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji, paní místopředsedkyně.

    To znamená, že se zvyšuje podíl krajů na DPH na původní podíl z let 2005 až 2011, tedy na 8,92 %. Snížení podílu v roce 2012 na 8,29 a další snížení, které platilo pro roky 2013 až 2015, to znamená včetně letošního roku, na 7,86, bylo zdůvodňováno jednak zvýšením spodní sazby DPH z 10 na 14 % a pak ještě o 1 % na 15 %, to znamená, jak dneska vláda velmi často říká například u horního zákona nebo u jiných, kde zvyšuje výnos, a říká, že je to uděláno tak, aby obce dostaly stejně, a myslí se v korunách, nemyslí se v procentech, tak snížení DPH pro kraje bylo taky konstruováno tak, aby dostaly stejně v korunách, a ne v procentech.

    Když se podíváte na výsledky hospodaření, tak se to v zásadě povedlo. A hlavní důvod, a vedli jsme k tomu debatu při zákonu o zrušení druhého pilíře, byl zavedení druhého pilíře a odhadované výpadky z prvního pilíře, tudíž zvýšený tlak na dofinancování penzijního systému. Tudíž k tomu se navyšovalo DPH. Já myslím, že je velmi pravděpodobné, že se vládní koalici povede zrušit první pilíř k 1. lednu 2016 a druhý pilíř k 1. lednu 2016, tudíž odpadá důvod pro zvýšení sazby DPH. Navíc i realita ukázala, že odhady výpadků z prvního pilíře byly příliš vysoké, a musím přiznat, nejenom odhady levicové opozice a odborů, ale i odhady vlády, kdy vláda tehdy odhadovala výpadek zhruba na 6 mld. ročně, levice a odbory kolem 20 mld., a v debatě o zrušení druhého pilíře jsme se z úst paní ministryně práce a sociálních věcí dozvěděli, že za dva roky to bylo zhruba 900 mil. korun.

    Když se podíváme na souhrnná čísla, tak v roce 2012 kraje celkově dostaly 23,1 mld. korun, v roce 2013 celkově 24,2 mil. korun a v roce 2014 25,3 mld. korun. To znamená nejenom, že se povedlo dodržet původní úmysl, aby kraje dostávaly stejně, ale řádově o 1 mld. ročně se výnos pro všechny kraje dohromady zvyšoval.

    Důvodová zpráva, která je přiložená k tomuto tisku, přiznává, že vznesené požadavky krajů na obnovení dřívějšího podílu na DPH mají určité opodstatnění, ačkoliv ne vždy argumenty hejtmanů obstojí. V letech 2012 až 2014 bylo nastavení podílů na DPH u krajů méně příznivé než v případě státního rozpočtu. U obcí novela zákona o rozpočtovém určení daní vedla k nárůstu podílu z 19,93 na 20,83 od 1. ledna 2013, a tedy ke zvýšení celkového příjmu obcí z 64,3 na 67,2 mld. korun v roce 2014, to znamená z roku na rok měly obce přibližně o 3 mld. korun zvýšený podíl na celkovém inkasu DPH.

    Poslední velká novela zákona o rozpočtovém určení daní přinesla výrazně diferencované efekty mezi jednotlivé obce České republiky v důsledku změny vah a použitých přerozdělovacích kritérií. Platí, že největší profit z této změny, a to bylo i zamýšleným důsledkem této změny, měly obce s počtem obyvatel 1 500 až 15 000, přičemž větší města z této změny buď neprofitovala vůbec, nebo u některých došlo ke snížení daňových výnosů. A právě tato velká města velmi často zajišťují veřejné služby nejenom pro své občany, ale i pro občany okolních obcí. A nejedná se pouze o čtyři největší města, která mají zvláštní koeficienty, to znamená Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, ale jedná se taky o města typu České Budějovice, Pardubice či Zlín, kdy byl negativní dopad do příjmů ze sdílené DPH. Proto jsme přesvědčeni, že je plně namístě, aby dnes podobně jako u krajů, kdy došlo ke sjednocení procentního podílu na všech daňových výnosech a k návratu do původního stavu, došlo také u obcí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Kovářovou, poté pana ministra financí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych na podporu svého pozměňovacího návrhu, resp. návrhu, který přijal i výbor pro veřejnou správu, říci pár slov.

    Zajímavou informaci jsme se dozvěděli z důvodové zprávy, která říká, že vláda stanoví k tomuto pozměňovacímu návrhu negativní stanovisko. Důvodem je, že finanční situace obcí je velmi dobrá. Tak to mně trošku hlava nebere. Má to býti tedy trest za to, že obce dobře hospodaří, že jenom čtyři obce v podstatě jsou ohroženy krachem a ostatní se velmi dobře snaží, plánují a na svých účtech mají hodně peněz. Proč asi? Obce se dlouhodobě připravují na čerpání finančních prostředků z Evropské unie a k tomu potřebují mít finanční prostředky na dofinancování. To je ten důvod, proč dlouhodobě plánují a mají na začátku tohoto programového období finanční prostředky připraveny.

    Vezmeme-li si, že asi dvě miliardy by mohly připlout na účet obcí, pokud bude pozměňovací návrh schválen, pak by to samozřejmě do hospodářství mohlo přinést daleko více peněz, protože z Evropské unie dostáváme v průměru 80 %, obce by si dofinancovaly 2 miliardy, z Evropské unie by přišlo 8 miliard a do našeho hospodářství by celkově přitekla velká suma peněz, která by samozřejmě mohla pomoci našemu hospodářství.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se, vaše dvě minuty jsou pryč. (Ano, děkuji.)

    Já děkuji a poprosím s faktickou pana ministra financí. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, velice krátce ohledně daňových příjmů veřejných rozpočtů. Z těch rozpočtů dostáváme peníze všichni, tzn. státní rozpočet, kraje, obce. Od nástupu naší vlády a výhled roku 2016 vybereme do veřejných rozpočtů o 175,3 miliardy, včetně sociálních odvodů, navíc. (Ukazuje grafy.) Z toho kraje dostanou v porovnání s obdobím 2014, 2015, 2016 navíc 12,4 miliardy a obce dostanou navíc, teď to řeknu podle jednotlivých let, tzn. když porovnám, za rok 2014 dostaly obce a města o 7,4 miliardy navíc, 2014/2015 o 3,1 miliardy navíc a v porovnání 2015/2016 o 13,2 miliardy navíc obce a města, takže celkově za to období obce a města dostanou 23,7 miliardy korun navíc. To jsou fakta, to jsou čísla, to se dá ověřit. A já myslím, že obce, samozřejmě jsem je chválil, ale my dneska stojíme před novou situací, před státním rozpočtem a je nová bezpečnostní situace, je nová situace v Evropě, ve světě, takže bohužel ten státní rozpočet stále hospodaří nejhůř, když to porovnám se všemi, a obce díky tomu, že vybíráme ty daně, tak dostanou o těch 23,7 miliardy navíc, nebo jak jsem to řekl, takže si myslím, že všichni mohou být spokojeni. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře, a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Farský. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci jen ujistit, jestli jsme si s panem ministrem financí rozuměli. Ten pozměňovací návrh, který připravil pan kolega Vilímec a který jsem jeho jménem odůvodňoval, nepřináší legislativní změnu pro rok 2016, ale až pro roky následující. A skutečně, a to je odhad vašeho ministerstva, pro rok 2017 plus 3,6 mld. a pro rok 2018 dalších plus 6,6 mld. Zdaleka nejsme v okamžiku, kdy bychom sestavovali rozpočet na rok 2017. Jenom když si řekneme, a znova to zaokrouhlím, pokud máme přibližně 1 300 mld. výdajů, tak se bavíme pro rok 2017 o 3,5 mld., což není procentuálně věc, kterou by státní rozpočet a stát neunesl a nezvládl. Jsem o tom skutečně přesvědčen. Takže ten návrh nesměřuje k příštímu roku a nemění parametry rozpočtu, který je takřka připraven a který přijde za 13 dní do Poslanecké sněmovny.

    Já nevím, možná byste nám to mohl někdo říct z koalice, já jsem se dočetl, že jste včera našli 5 mld. Možná to není přesná zpráva, psala to Mladá fronta. A pokud jste včera našli 5 mld. ještě pro příští rok, tak věřím, že jste schopni pro rok 2017 najít 3,6 mld. To jsem skutečně přesvědčen.

    A čísla, jak si obce polepšily, tak já navrhuji, aby debata byla korektní, abychom vycházeli pouze už z plnění, a ne z plánu. Za prvních devět měsíců letošního roku je to plus minus nula, spíš minus pro obce. Ale není tam určitě 23 mld. plus v roce 2015. Na tom se určitě shodneme. Vždyť tabulky publikuje Ministerstvo financí. Kdo chce, se do nich podívá. A součástí každoměsíční zprávy pro ty, kdo to nečtou, jsou nejenom příjmy státního rozpočtu -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, vaše dvě minuty jsou pryč. Děkuji.

    Nyní zde ještě eviduji čtyři faktické poznámky. Přečtu pořadí. První pan poslanec Farský, poté pan poslanec Bendl, poté pan poslanec Seďa a poslední pan ministr financí. Takže nyní poprosím pana poslance Farského. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl připojit k tomu plédování za skutečně dorovnání snížených příjmů obcí, protože si myslím, že to jsou jedny z nejlépe utracených veřejných prostředků. Rozprostřou se do ČR rovnoměrně, jsou pod výborným dohledem občanů a také podporují jak sociální situaci, tak zaměstnanost v obcích. A to si myslím, že je potřeba k těmto částkám říct.

    Zazněla tady čísla o tom, jak obce i bez tohoto zvýšení na tom budou skvěle a jak vlastně není potřeba jim přidávat, protože už mají snad dost. Já bych uvedl dvě čísla a to je realita v rozpočtu města Semily - porovnání roku 2014 a 2015. K 31. srpnu v roce 2014 na daních příjem 64,312 mil. Rok 2015 - 63,143 mil. Není to víc, není to ani stejně, je to pokles o 1,5 %. A to je skutečný výběr, skutečná realita výběru daní, jak je na obcích vidíme ve skutečných číslech, které nám do obecního rozpočtu přichází. Takže to jsem chtěl doplnit jako přesná čísla k poslednímu srpnu letošního roku. Pořád dostáváme menší částky, než jsme dostávali v loňském roce.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Bendla. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já musím odmítnout ten pohled účetního, to znamená pohled, kde konstatujeme, kolik obce dostaly navíc, ale už vůbec k tomu nedáváme, co za to jsou povinny udělat. Obce dostávají téměř při každém projednávání zákona v Poslanecké sněmovně nějaké povinnosti, ale už k tomu automaticky nepřidáváme finanční prostředky. Takže tady říkat, kolik obce a jejich rozpočty dostaly navíc, ale už k tomu neříct, co z toho jsou povinny dělat, protože jsme jim to v Poslanecké sněmovně nařídili, je nefér. Je to jenom účetní pohled na věc, nikoliv faktický.

    Když jsme o tom mluvili na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak jsme se shodli na tom, že opravdu ekonomická situace ČR na tom není tak špatně, aby obce nemohly dostat finanční prostředky navíc, protože je budou potřebovat do budoucna na kofinancování projektů z evropských fondů. A chtěl bych připomenout diskusi včera, kdy i z řad koaličních poslanců tady byla debata na téma horního zákona, kde zde byly citovány věci, jak se jednorázově některé obce dostanou do problémů a musí je řešit. Tady máme všichni konkrétně šanci pomoct obcím a městům, ze kterých pocházíme, aby měly o něco více finančních prostředků na řešení svých krizových situací, které na obcích mají. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Seďu.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já mám procedurální návrh podle § 53 jednacího řádu. Jménem dvou poslaneckých klubů - sociální demokracie a ANO 2011 - navrhuji dnes jednat, meritorně a procedurálně hlasovat o všech návrzích po 19., 21. a 24. hodině.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Protože se jedná o procedurální návrh, nechám o něm hlasovat bez rozpravy. Dříve než tak učiním, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Před hlasováním s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní předsedající. Musel jsem využít svého přednostního práva, protože se hlasuje bez rozpravy. Nerozumím tomu, co je dnes po 24. hodině. Po 24. hodině je zítra! Žádám o to, aby se případně taková věc hlasovala odděleně! (Pobavení i potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: S přednostním právem pan poslanec Kalousek, potom pan poslanec Seďa, který chce asi upravit svůj návrh. Prosím, pane poslanče, máte slovo. A dříve než vám ho udělím, poprosím Sněmovnu, aby se uklidnila.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Snad mi pan poslanec Seďa odpustí, když se pokusím to doplnit, že se připojuji k jeho pozměňovacímu návrhu, abychom hlasovali a jednali dnes po 19., 21., popř. i zítra po 00.00 hodině klidně až do časných ranních hodin. Pan poslanec Seďa chtěl jenom, aby mu pan poslanec Filip rozuměl, protože Velká říjnová socialistická revoluce byla v listopadu (smích zprava), Lenin se jmenoval Uljanov, Stalin se jmenoval Džugašvili a takhle to bylo se vším. (Pobavení a potlesk zprava.) Takže dnes po 24. hodině pro nás pro všechny bylo srozumitelné, ale pokud je zapotřebí to doplnit, tak já tedy doplňuji kromě jiného, také zítra po 00.00 až do časných ranních hodin.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Beru to tedy jako váš procedurální návrh. Nyní prosím pana poslance Stanjuru s přednostním právem.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já budu hlasovat proti tomu, abychom jednali po půlnoci. Někteří z nás začali dneska v 9 ráno. A my podporujeme přijetí smlouvy s Ukrajinou, ale jestliže vláda říká, že je pro ni něco priorita, kolik těch priorit máme? (Mnoho!) Nebo máte. Fakt tady budeme mluvit o Ukrajině po půlnoci? Fakt si myslíte, že tam kolegy utaháte? (Ukazuje směrem ke KSČM.) Za jeden jediný den, za jednu jedinou noc? Jak dlouho tady ta smlouva leží? Já jsem dostal srdceryvný dopis od pana předsedy vlády, abychom nebránili projednávání, ale za náš klub my jsme nikdy nebránili tomu projednávání. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Předpokládám, že pan poslanec Seďa se připojuje k návrhu pana poslance Kalouska.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený návrh. Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Jenom upřesňuji - jednání po 19., 21. i 24. hodině. Kdo je proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 94, do kterého je přihlášeno 146 přítomných. Pro 88, proti 40. Konstatuji, že návrh byl přijat. (Hlasy z pléna: Nefunguje hlasovací zařízení.)

    Dobrá, tak vyjdu vstříc. Jedině poprosím, abyste přišli a dali námitku, abych mohla anulovat hlasování, protože jsme hlasovali dostatečně dlouho, abyste se ozvali, že vám nefunguje hlasovací zařízení. Prosím o vaši námitku.

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážená paní místopředsedkyně, musím osvědčit, že mně ani mé kolegyni nefungovalo hlasovací zařízení, a tudíž toto hlasování zpochybňuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže dáváte námitku. Anuluji tedy hlasování a odhlasujeme to znovu. Dříve než tak učiníme, všechny vás odhlásím. Poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Počet se ustálil.

    Zahajuji tedy hlasování o předloženém návrhu jednat po 19., 21. i 24. hodině. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

    Je to hlasování s pořadovým číslem 95, do kterého je přihlášeno 144 přítomných. Pro 89, proti 45. Konstatuji, že návrh byl přijat.

    Nyní poprosím k mikrofonu pana ministra financí s jeho faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Jenom velice rychle. Doporučoval bych kolegovi Farskému, abychom hodnotili rok 2015 až v lednu. My jsme zdůvodňovali ten posun a kromě toho existují víceré druhy daní, nejenom DPH. To je jedna věc.

    Pro pana Bendla. My jsme uvolnili 4,5 miliardy na opravy silnic, stavíme infrastrukturu, takže obce z toho profitují.

    A pan kolega Stanjura kritizuje ten rozpočet. Ano, ten rozpočet je dynamický a mění se. Dneska ráno jsem jednal s panem ministrem Stropnickým. Jednali jsme o tom, že potřebujeme nakoupit vrtulníky, máme ty staré ruské nebo polské nebo jaké jsou to - KN ne, casy ne, to je letadlo, pokud vím. (Hlasy mimo mikrofon.) Cokoliv, správně, cokoliv, ano.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy, aby nepokřikovali ze svých lavic, jinak tady nebudeme slyšet už vůbec nic. Ostatní -

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Takže my potřebujeme dneska prioritně posílit resort obrany, proto navyšujeme 4 miliardy na rok 2016 a výdajové rámce na 2017 a 2018 budeme muset opravit o 8 miliard, protože potřebujeme dalších 3,5 tisíce vojáků a potřebujeme ty vrtulníky a potřebujeme nějakou techniku. Takže to je priorita.

    A to se omlouvám, takže ty obce - znovu to číslo 23,6 miliardy je za roky porovnání 2013 vůči 2016, takže jsou to tři roky - dostanou obce navíc 23,6. A v této chvíli asi ty vrtulníky a vojáky, kteří mají chránit naše občany, mají tu přednost. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Poprosím dalšího v pořadí, tím je paní poslankyně Váhalová. Já ji zde nevidím - vidím, běží.

  • Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pěkné odpoledne. Také já se domnívám, že vrácení peněz i obcím je krok dobrým směrem prospěšný pro jejich obyvatele a ukáže, že obnova venkova pro nás není pouhou frází. Hlavním cílem obcí je totiž snaha o rozvoj obcí, potažmo celého regionu, což je důležité zejména v ohrožených oblastech, kterých máme stále dost ať už na severu Čech, nebo na severu Moravy. Navíc je potřeba připomenout, že samosprávám půjde v současném programovacím období z Evropské unie méně prostředků než v minulém období. Například na místní komunikace nebude možno využít prakticky žádné.

    Jako členka krajského vedení Spolku obnovy venkova i obyvatelka malé obce podporuji nejenom navýšení prostředků pro kraje, ale také pro samosprávy. Děkuji i vám za podporu všech obcí i samospráv.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Začínám nabývat dojmu, že pan ministr Babiš tomu zvýšenému příjmu daní skutečně věří. Jinak už to skutečně není možné, že tomu věří on a jeho stranické newslettery. Ale čísla hovoří za vše.

    Městský rozpočet města Louny - minus 4 miliony oproti loňskému roku. Oproti loňskému roku propad 4 miliony na výběru nebo na příjmu DPH.

    A pan ministr Babiš jistě ví, on říká: do konce roku se to srovná. Dovolím si říct, že finančně řídím město, jedno ze sedmi nezadlužených měst v České republice. Hospodařit bez dluhů mi připadá jako naprostá samozřejmost na rozdíl pana ministra Babiše. A jeho neschopnost vybírat daně nás nutí omezovat dotace do sociální oblasti, sociálním společnostem, nutí nás omezovat dotaci do mládežnického sportu a nutí nás omezovat dotaci do kultury jenom proto, že ministr Babiš je neschopný vybírat daně. Jistě rozumí slovu peněžní toky. Nemohu se smířit s tím, že někdy možná - možná v prosinci, 24. prosince nebo 30., kdy ty peníze dotečou -, že se to možná srovná. Jako řádný hospodář se tomu musím přizpůsobit v letošním roce. A v letošním roce kvůli vám, kvůli vaší neschopnosti, pane ministře Babiši, omezujeme dotace do sportu, do kultury a do sociální oblasti.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Znovu vyzvu sněmovnu, aby se ztišila, protože ten hluk je opravdu nesnesitelný. Děkuji. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Musím reagovat na to, co říká místopředseda vlády. Těch 4,5 miliardy do komunikací není na místní komunikace. To i s podporou opozice, kdy my jsme iniciovali jednání právě na téma nutnosti státních výdajů a podpory krajských komunikací, tam jsme společnými silami a společným hlasováním skrz výbor a Poslaneckou sněmovnu posílili výdaje krajů jdoucí zejména na havarijní stavy komunikací druhé a třetí třídy. Ale to, o čem my se tady bavíme celou dobu, jsou místní komunikace. Na místní komunikace, přestože nám ministryně pro místní rozvoj na výjezdním zasedání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Senátu i Poslanecké sněmovny slibovala, že na to budou evropské peníze myslet, tak nemyslí. Jedna z největších bolestí jsou právě místní komunikace. A tohle může být jedna z cest, jak podpořit obce, aby své silnice, své komunikace, mohly začít opravovat.

    Proto se znovu přimlouvám a prosím, pane vicepremiére, abyste podpořil tento návrh, protože státní rozpočet na něj mít bude a obce na místní komunikace a na jejich rekonstrukce a opravy jinde peníze s velkou pravděpodobností nezískají. Děkuji.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Stanjura. Všechno faktické poznámky. Pan poslanec Stanjura stahuje. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já bych ráda také reagovala na výrok pana ministra týkající se podpory ve výši 4,5 mld. na komunikace krajské. To bylo možná v letošním roce, na příští rok se o tom nehovoří a zkrátka a dobře krajům je seberete.

    Jak vypadají komunikace například ve středních Čechách a v jiných krajích, to ví asi každý. Jestliže říkáte, že je potřeba podporovat investice, tak nechť kraje dostanou peníze i na komunikace. Bohužel, stálo by také za to se podívat ohledně rozpočtového určení krajů, protože například ve středních Čechách máme 300 tisíc obyvatel více, než jsme měli před deseti lety, a to není v rozpočtovém určení daní také zohledněno.

    Jestliže pan ministr argumentuje tím, že 2 miliardy se v rozpočtu nenajdou, že jsou jiné priority, tak jenom připomínám, že ony 2 miliardy představují přibližně 0,02 % z celkového státního rozpočtu. Čili si myslím, že při tom hospodářském vývoji, který dnes je, při tom, co pan ministr slibuje ohledně výběru daní, 0,02 % určitě se v rozpočtu najdou. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Eviduji zde poslední faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, paní předsedající, budu stručný. Já vím, že se to úplně netýká této problematiky, mluvíme o financování měst, obcí a krajů, ale zaslechl jsem tu, že krátíme dotace na sport. Já se s vámi jenom krátce podělím o jednu zkušenost, jak se s těmi dotacemi zachází.

    Možná vy, co se zabýváte kopanou, tak to třeba víte. Pro mě to byla nová zkušenost. Já jsem se seznámil s člověkem, který pracuje pro kabelovou televizi v pětitisícovém městě, a víte, co mi řekl? Že všechny zápasy od krajského přeboru výše musí být nahrávány na internet a v přímém přenosu vysílány na internet. Každý z lidí, kteří to nahrávají, dostal od svazu kameru, notebook, školení, je za to placen. Můžete mi říci, k čemu to je? Navíc se samozřejmě snížila účast diváků na těch zápasech. Takže tam bychom si také měli udělat trošku pořádek. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s přednostním právem místopředsedu Sněmovny Petra Gazdíka. Poté se připraví pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jsem již 13 let ve funkci starosty nebo místostarosty obce a zažil jsem různé finanční krize a situace, kdy jsem nevěděl, z čeho druhý den zaplatím zaměstnance, protože z finančního úřadu v době krize nechodily daně. Prostě nechodily. A bohužel, velmi podobnou situaci zažíváme i letos. Já s vámi nemůžu souhlasit a bohužel se musím připojit ke kolegům komunálním politikům, že za první pololetí tohoto roku dostala obec Suchá Loz minus 12 % veškerých daňových příjmů ze sdílených daní, a ta situace se do září pořád nezlepšila, resp. zlepšuje se velmi pomalu, abych byl úplně objektivní.

    Ale vrátím se k zákonu, který teď projednáváme, o rozpočtovém určení daní. Je jistě bohulibé z politických cílů přidat krajům, zejména za situace, kdy kraje nedostanou peníze z evropských fondů, nebo je nebudou dostávat v dalších letech, na silnice 2. a 3. třídy. Pokud si vzpomínám, tak pan premiér zrovna v pondělí říkal na mezinárodním strojírenském veletrhu, že jeden ze závažných důvodů, proč se do České republiky nehrnou investoři, je právě stav dopravní infrastruktury nejenom dálnic a silnic 1. třídy, ale také těch krajských komunikací. Zažil jsem situaci, kdy na Valašsko, do překrásné rekreační oblasti za Vsetínem, která je skutečně z evropských fondů velmi podpořená a velmi vybudovaná, jel zahraniční investor a ani tam nedojel po té cestě, která tam vede. A je to krajská komunikace, silnice 2. třídy.

    Takže kraje bezesporu ty peníze potřebují. Ale ta zásadní premisa, o kterou se tady všichni ministři financí snaží, je, že veřejné rozpočty spolu mají dýchat. Bohužel, milé kolegyně a milí kolegové, dovoluji si tvrdit, pokud dnes nebude schválen žádný z pozměňovacích návrhů, které navyšují prostředky pro rozpočtové určení daní jak pro kraje, tak pro obce, tak tato skutečnost už nebude platit.

    Stát již několik let, vždycky když se dostane do jakékoliv finanční tísně, tak si zvýší spotřební daně. Spotřební daně nejsou sdílené daně a zvýšení spotřební daně na tabák už jsme v této Sněmovně absolvovali a myslím, že ještě v tomto volebním období znovu několikrát absolvujeme. Obcím se zvýšily prostředky v rozpočtovém určení daní - a pánbůh zaplať za to, protože nebýt toho, tak skutečně dnes těch krachujících obcí je výrazně více, těch peněz z evropských fondů vracíme do Bruselu výrazně víc, obce se nerozvíjejí a naši občané nežijí tím spokojeným životem, který dnes v mnoha obcích a městech právě díky penězům z rozpočtového určení daní žít mohou.

    Proto vás prosím, zvažte ty pozměňovací návrhy, kde se zvyšují příjmy obcí. Dosáhneme tím toho, že budou veřejné rozpočty spolu skutečně dýchat a zlepší se tím výrazně stav života v této zemi.

    Je paradoxní, že v důvodové zprávě - již to tady říkala kolegyně Kovářová - je napsáno, že vláda nepodporuje tento návrh na zvýšení procentní části rozpočtového určení daní obcím, protože finanční situace obcí je dobrá. Je to velký paradox, protože právě obce hospodaří lépe. A tato vláda se hlásila k protikorupčním opatřením. Chceme tedy raději ty miliardy rozdělovat na ministerstvech, kde ta viditelnost, dohledatelnost a to korupční prostředí je mnohem větší než na kdejaké malé vísce, kde si všichni takzvaně vidíme do talíře? Já si nedovedu představit, že by u nás z našeho patnáctimilionového rozpočtu, kdy na výdaje dnes zbývají zhruba 2 miliony, všechno ostatní jsou mandatorní výdaje, někdo něco byl schopen takzvaně ukrást. U ministerstva už si to bohužel představit dovedu a bohužel, jak vidíme v mnoha kauzách za poslední léta, tak se to děje. Stát nehospodaří dobře. Já věřím, že je lepší ty prostředky dávat tam, kde k těm lidem plynou co nejdříve, kdy zvýší životní úroveň a nebudou rozdělovány netransparentně a korupčně.

    Další důvod, proč bychom ten návrh měli podpořit, je to, že procentní podíl na sdílených daních se u obcí snížil v době, kdy jsme se tady snažili o nějakou důchodovou reformu. Vaše vláda důchodovou reformu ruší. Je to strašná škoda. Já jsem se tady ptal při důchodové reformě, jak bude důchodově sanována moje generace. My dnes vidíme tragické příběhy s uprchlíky a máme podezření, že Německo uprchlíky skutečně potřebuje, protože jejich populační vývoj je v krizi a Německo dnes potřebuje zhruba 600 tisíc pracovních sil. My v této situaci budeme za patnáct let. A v té situaci nevím, pokud nebudeme přijímat uprchlíky masivně, myslím teď ekonomické uprchlíky - a já se přiznám, že si příliš nepřeji přijímat ekonomické uprchlíky -, tak se dostane náš důchodový systém do velmi, ale velmi svízelné situace.

    I tomu můžeme zabránit dnes tím, že ty peníze dáme obcím, že zvýšíme procentní podíl obcí na rozpočtovém určení daní, protože obce jsou po rodině ta první sociální síť, která nahrazuje rodinu, která se bude starat o lidi, kteří jsou jakýmkoliv způsobem nedostateční. Možná tuto konzervativní ideu "spokojená rodina - spokojená obec, až pak teprve stát" mnozí z vás nesdílejí, ale já si myslím, že to fungovalo staletí a bude to fungovat i dál. A hlasování k tomu pozměňovacímu návrhu k tomu může přispět. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s přednostním právem pana poslance Kalouska. Pane poslanče, jenom jsem povinna vás upozornit, že ve 12.45 máme pevně naplánovaný volební bod, tak se omlouvám dopředu případně, že vás přeruším. Děkuji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Tak to je jako před tím druhým servisem. Buď to dám, nebo ne. Když to nedám, pak budu pokračovat ve 12.45. Děkuji za upozornění.

    Dámy a pánové, rozumím emotivním argumentům řady komunálních politiků i některých strážců státního rozpočtu. Koneckonců také jsem byl obojí, byl jsem strážce státního rozpočtu, byl jsem i komunální politik. Přesto mi dovolte, abych požádal, kdyby ta argumentace, která tady probíhá, měla nějakou logiku.

    Ta logika spočívá podle mého názoru v argumentu předkladatele, že nedělá v podstatě nic jiného, než že on říká: vracím lidem to, co jim Kalousek sebral. Doopravdy by se mělo říct: vracíme krajům to, co Nečasova, a chcete-li, i Kalouskova a Schwarzenbergova vláda změnila na koeficientu pro kraje v okamžiku, kdy zaváděla druhý pilíř penzijní reformy. Tam totiž musíme začít.

    V okamžiku, kdy jsme zaváděli druhý pilíř penzijní reformy, bylo dle výpočtů možné očekávat, že na příjmech státního rozpočtu bude zhruba o 6 mld. ročně méně, neboť zhruba polovina lidí časem začne spořit do druhého pilíře. A protože druhý pilíř není součástí státního rozpočtu, zatímco důchodový účet prvního pilíře ano, pak na příjmech státního rozpočtu bude o 6 mld. méně, ale celkově na důchodovém systému bude o 10 mld. více, protože v rámci druhého pilíře by si lidé nespořili pouze ta 3 %, ale také ta dvě další procenta ze svého.

    Tam narážíme na ten argument - já tu Mařku nepřekřičím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně v levé části sálu, poprosím, abyste se ztišily, protože je vás velice slyšet při vašem hovoru. Děkuji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Co slyšet, ale já vás nepřekřičím. Děkuji za pochopení.

    Tam je onen argument toho tzv. vyvádění. Nic se nevyvádělo, naopak, příjmy do důchodového systému měly posílit, ale účetně by poklesly příjmy do státního rozpočtu, a to zhruba o 6 mld.

    Abychom vykompenzovali tento výpadek příjmů do státního rozpočtu, udělali jsme ten velmi nepopulární, leč podle nás nezbytný krok, zvýšení DPH. To bylo přímo proti operaci s druhým pilířem. A protože ani obecní ani krajské fondy se nijak nepodílejí na státním penzijním systému, logicky jsme tyto kompenzační příjmy zapojili pouze do příjmů státního rozpočtu, nikoli do příjmů krajů a obcí, a proto došlo k úpravě toho koeficientu jak u obcí, tak u krajů, aby ono navýšení DPH, kombinované s druhým pilířem, bylo výlučně ve prospěch státního rozpočtu, nikoli ve prospěch krajů a obcí. To byla logika té operace.

    Vy jste se dnes rozhodli, a já tu diskusi nechci extendovat, že ten druhý pilíř zrušíte. Tak kdyby měla pravdu vaše argumentace, že chcete vrátit lidem to, co my jsme touto operací změnili, tak byste měli především snížit DPH zpátky, protože lidem je celkem jedno, jestli ty daně platí státu, nebo kraji, nebo obci. Oni především chtějí platit co nejmenší daně. Podívejte se na firmy pana ministra financí. Ty sice hodně vydělávají, ale skoro nic neplatí. To je logická touha každého daňového poplatníka, platit co nejméně. A je jedno, komu.

    Kdyby tato argumentace byla oprávněná, tak především snížíte DPH. Pokud to udělat nechcete, což jste řekli, že udělat nechcete, a proto jste to přechodné období -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, je mi to líto, že vás přerušuji uprostřed věty, ale je 12.45 a musíme dodržovat jednací řád.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Neměla jste na vybranou, paní předsedající. Není důvod se omlouvat. Já to dokončím příště. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Přerušuji projednávání tohoto bodu a budeme se nyní věnovat projednávání bodu číslo

    Tímto bodem jsme se zabývali dne 30. dubna 2015 na 27. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že rozprava byla ukončena a proběhlo hlasování o rezignaci poslance Marka Černocha na členství ve stálé komisi pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Poté byl bod přerušen a odročen do další schůze Poslanecké sněmovny, usnesení číslo 745 z 27. schůze Poslanecké sněmovny.

    Dnes vám bylo na lavice rozdáno usnesení volební komise číslo 118 ze dne 16. září 2015. Volební komise připravila příslušné podklady a já předávám slovo předsedovi této komise panu poslanci Martinu Kolovratníkovi, aby celou záležitost uvedl.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Paní předsedající, děkuji za předání slova. Já se snad jménem komise mohu omluvit, že jsme přerušili projednávání toho předchozího důležitého bodu, ale z pohledu našeho nejsou orgány Sněmovny úplné a i tomu přikládáme velký význam a potřebujeme, abychom pracovali v plném složení.

    V úvodním slovu k tomuto bodu ze strany paní předsedající jste byli informováni, jaká je rekapitulace, takže já se nebudu opakovat. Ten bod je skutečně otevřen z 30. dubna letošního roku. Snad jenom za volební komisi krátce připomenu, že jsme, dá se říci, do poslední chvíle přepočítávali tabulku poměrného zastoupení, onu tabulku, kterou znají především předsedové klubů a která ukazuje v souladu s jednacím a volebním řádem Sněmovny, na kolik míst v kterém dotčeném orgánu Poslanecké sněmovny má který poslanecký klub nárok, jaký počet může obsadit.

    Za prvé za volební komisi chci garantovat, že tu tabulku dnes máme aktuální, máme ji přepočítanou na aktuální počet členů poslaneckého klubu hnutí Úsvit, kterých je v tuto chvíli 8. I z toho důvodu jsme museli volební komisi rychle svolat ještě včera, abychom tento bod mohli projednat dneska.

    Druhá důležitá informace. Usnesení volební komise, která se tohoto bodu týkají, jsou de facto tři. Jedno je usnesení číslo 107, jehož polovina již Sněmovnou byla naplněna, bylo to zmíněné odvolání Marka Černocha ze stálé komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře, ale už tam nebyla naplněna nominace, takže já vám za komisi budu navrhovat proceduru, kdy budeme zvlášť o této jedné nominaci Jany Hnykové hlasovat. A včera na komisi se zástupci všech poslaneckých klubů a stran zastoupených ve Sněmovně jsme se usnesli a dohodli na tom, že rušíme původní usnesení číslo 112 ze dne 19. května, které obsahovalo pouze částečně aktuální informace, a ty informace nejaktuálnější z klub Úsvit doplníme a dá se říct sloučíme s nominacemi ostatních klubů, které přišly do tohoto týdne, tedy do pondělí a do úterý večer. Takže vás požádáme o hlasování o jednotlivých bodech usnesení číslo 118.

    V tuto chvíli ho nebudu číst, přečtu vám ho potom před hlasováním. Volební komise tak jako vždy navrhuje volbu aklamací, tedy veřejné hlasování, a v jednom bloku rezignace a poté v jednom bloku nominace, ale předesílám korektně, že samozřejmě můžeme i o těch nominacích hlasovat, pokud o to někdo z vás požádá, po jednotlivých jménech.

    A protože jsme to teď diskutovali i neformálně s některými z vás, tak ještě v tom svém úvodním vystoupení předešlu, že v tom usnesení, které znáte, resp. tak jak vám ho předkládá volební komise, tak u jmen jsou zapsány jednotlivé kluby. Není to tedy myšleno tak, že jsou tam pouze členové těch klubů, i když to tak v 99 % případů bývá, ale to usnesení říká, který klub koho nominoval. Tím předcházím otázkám, které asi budou za malou chvíli v rozpravě kladeny.

    Takže tolik moje úvodní slovo a teď vás, paní předsedající, poprosím o otevření rozpravy. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám rozpravu, do které mám s faktickou pana poslance Urbana, poté s přednostním právem pan poslanec Stanjura, potom pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, tohle fakt není můj obor, ale jako místopředseda hospodářského výboru za sociální demokracii jsem byl pověřen tady cosi říci k tomu, co předeslal už předseda volební komise. Totiž hospodářský výbor má návrh, nominaci na Milana Šarapatku, kterého znám a osobně proti té nominaci samozřejmě nic nemám, nicméně je to nominace ANO 2011, což je poprvé v historii Sněmovny, kdy se toto stává. Já chci říct, že problém je v tom, že se mění vlastně poměr vládních a opozičních poslanců, protože Milan Šarapatka je jakoby opoziční poslanec, ale tou nominací ANO se stává vlastně v hospodářském výboru jakoby vládním poslancem, což by pro nás mohlo být dobře, nicméně jako precedent je to trochu zvláštní a nikdy to tady nebylo.

    Čili já nechci tady říkat, že budu hlasovat proti nebo ať jsme všichni proti. Já bych chtěl navrhnout něco jiného - abychom v tomto bodě dnes nerozhodli, ve všech ostatních ano, a aby tuto nominaci a tento svým způsobem precedent projednalo vedení Poslanecké sněmovny, to znamená grémium, a dalo nám k tomu nějaké stanovisko a abychom rozhodli příští. Čili formálně navrhuji hlasovat o všech ostatních případně en bloc jedním hlasováním a toto rozhodnutí o hospodářském výboru vyřadit a nechat možnost vedení Poslanecké sněmovny zaujmout k tomu nějaké zásadní stanovisko, kterým bychom se zcela jistě poté řídili. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře, pane poslanče, jenom abych to tady měla zaznamenáno správně - navrhujete tedy hlasovat bez návrhu na pana poslance Šarapatku. Takže o tomto návrhu budeme potom hlasovat.

    Nyní poprosím s faktickou pana poslance Holíka. Já vás tady mám ve faktických. Nevadí, tak poprosím - nebo využijete? - pana poslance Pilného. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych chtěl říct, že hospodářský výbor je výbor, který je docela přetížen agendou, zejména proto, že je výborem garančním. Příští týden bude zasedat tři dny. Bylo by dobře, kdyby v zájmu věci tam byli poslanci, kteří tam chodí a pracují. Pan poslanec Šarapatka, přestože už není členem hospodářského výboru, tam chodí a aktivně pracuje. A pokud se to bude projednávat v grémiu a tato nominace neprojde, tak bych jenom chtěl upozornit, že hospodářský výbor poprvé, co existuje tato Sněmovna, minule nebyl usnášeníschopný. Nebyl usnášeníschopný proto, že ze sociální demokracie z šesti poslanců, kteří tam jsou, nebyl přítomen vůbec nikdo. Takže by bylo dobře, kdyby také při těch nominacích a jednáních bylo zváženo to, aby tam chodili lidé, kteří mohou pracovat. Já teď nebudu jmenovat poslance sociální demokracie, který tam nechodí téměř vůbec, ale je to bohužel tak. Jsme tady na práci a v těch výborech se prostě pracuje a byl bych rád, kdyby tam byli lidé, kteří pracují. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Urbana. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Milan Urban: Já se musím proti té nesolidnosti tady hrubě ohradit. Pane předsedo hospodářského výboru -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Mým prostřednictvím, poprosím.

  • Poslanec Milan Urban: To jste řekla vy. Já jsem ležel v té době v nemocnici a vy to víte. Tak se tady chovejte prosím trochu slušně. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Birkeho. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Jan Birke: Já se nebudu přiznávat, pane kolego, ale myslím, že je to docela laciné. Já jsem ležel taky v nemocnici s docela závažnou věcí, pane předsedo. To je asi tak všechno, co k tomu musím říct. Jinak na rozdíl i od vašich kolegů na hospodářský výbor chodím, přestože dělám starostu města Náchoda. To je vše.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím s faktickou pana poslance Kalouska. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já snad abych zmírnil emoce a řekl také něco pozitivního, tak dovolte, abych vysoce ocenil přístup předsedy hospodářského výboru pana Ivana Pilného, který se opravdu chová nestranicky. Když včera organizační výbor projednával doplnění účasti pana poslance Kolovratníka na cestu do Francie, tak ač přítomen, neřekl na jeho podporu ani slovo. Cesta pana poslance Kolovratníka také nebyla schválena. Zatímco teď, když se jedná o nestranického a nezařazeného poslance, tak se za něj bije jako lev, vykonává svoji funkci bez ohledu na svoji stranickou příslušnost a já si toho vážím. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s přednostním právem pana poslance Stanjuru, připraví se pan poslanec Černoch, poté pan poslanec Holík a poté pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já si myslím, že vedení Sněmovny se nemusí tou situací zabývat. Dámy a pánové, máme prvního přeběhlíka. Úplně jednoduché - pan poslanec Šarapatka je tou nominací vládní poslanec, adoptovalo ho hnutí 2011. Gratuluji, ulovili jste prvního přeběhlíka. Takhle jednoduché to je. (Potlesk vpravo.) Nic nemusíme projednávat, Sněmovna to už zažila, není to poprvé. Obávám se, že to není naposledy.

    Já procedurálně navrhuji ne abychom o tom nehlasovali, ale abychom o tom hlasovali, abychom o tom hlasovali zvlášť, a každý z nás se ukáže, zda je pro, nebo proti. Je moc hezké - já tomu rozumím, že chcete dalšího vládního poslance do výboru, aby tam pracoval, resp. aby hlasoval s vládní většinou. To je přece legitimní přání. Není co projednávat. Váš klub se rozhodl a nominoval pana poslance Šarapatku. Máte na to plné právo, nazývám věci pravými jmény. Od chvíle té nominace je to váš poslanec, ať si říkáte co chcete. Není nezařazení. Není. Nevím, co pan poslanec Kolovratník přepočítává, teď nevím, komu to napočetl. Tak máte 50 nebo 48 nebo teď nevím přesně. Přepočtěte to znova, máte o poslance víc. Tak se nestyďte a přiznejte se.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím k mikrofonu pana poslance Koníčka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, a to je právě ten problém, na který upozornil pan poslanec Urban.V okamžiku, kdy je pan poslanec Šarapatka nominantem za ANO, tak je tato nominace v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, protože jednací řád a volební řád stanoví poměrné zastoupení jednotlivých klubů a to je přesně definováno, na to je matematický výpočet. Strana ANO má nárok na šest členů výboru. Ty tam teď má. Ten případně sedmý za Úsvit by připadl podle toho přepočtu ČSSD.

    Já bych poprosil pana předsedu, aby nám řekl ta čísla, na základě kterých se to rozpočítávalo, protože my jsme tady neslyšeli, jestli některý nezařazený podle toho volebního řádu se může k některému přidat, aby se započítával do té kvóty.

    Poté bych se chtěl zeptat, jestli těm, kteří prozatím nejsou v žádném výboru, bylo ze strany volebního výboru nabídnuto členství, protože mají právo být členy některého výboru a to předpokládá ten volební řád. Takže tuto situaci bych před hlasováním chtěl vyjasnit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana poslance Kolovratníka. Připraví se pan poslanec Šarapatka. Všechno to jsou faktické. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Já budu reagovat hned, abych to vysvětlil. Pan poslanec Koníček tentokrát, u něj výjimečně, nemá pravdu. Ono to má dva rozměry. To, co naznačil pan poslanec Stanjura, ano, můžeme nazývat věci pravými jmény, hnutí ANO si v uvozovkách v této nominaci přivlastnilo pana poslance Šarapatku. Ale já teď budu chvíli citovat z jednacího řádu. Ten jednací řád, resp. volební řád v čl. 5 odst. 2 jasně říká, že návrhy na členy výboru nebo komise předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty atd. atd. Takže my v tomto usnesení konstatujeme, že návrh na nominaci pana poslance Šarapatky předložilo hnutí ANO 2011. Nic jiného. Neříkáme, že je členem hnutí nebo členem klubu.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a využívám svého práva a zvyklostí Sněmovny, je 13 hodin, přerušuji projednávání tohoto bodu a zároveň vyzývám všechny předsedy klubů, aby se dohodli, abychom příští projednávání měli jasno, koho budeme nominovat a koho ne. Děkuji. (Poslanci protestují.)

    Je 13.01, já jsem přerušila dnešní schůzi. (Předseda Sklenák se hlásí, že chce podat námitku a má nárok na slovo.) Jestli máte námitku proti mému postupu, prosím, načtěte ji.

  • Poslanec Roman Sklenák: Ano, vznáším námitku proti postupu předsedající. Žádám, aby o ní bylo hlasováno. Tady jasně padly návrhy. Dohoda předsedů klubů je na tom, že budeme hlasovat o všem mimo hospodářského výboru. Zdůvodnění zde zazněla. Chci, abychom o tom hlasovali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já jsem tuto dohodu na stůl nedostala, pane poslanče. Samozřejmě o vaší námitce nechám hlasovat, nemám s tím... (Velký nepokoj mezi poslanci, z různých stran padají návrhy, jak dále postupovat.)

    Omlouvám se, já o té námitce nebudu hlasovat. Ve 13 hodin jsem přerušila schůzi a v tuto chvíli je schůze přerušena. Sejdeme se ve 14.30 u interpelací.

    (Jednání přerušeno ve 13.02 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne. Je 14 hodin 30 minut a zahájíme odpolední blok jednání. Dobrý den.

    Nejprve přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 14.30 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá předseda Jan Hamáček, dále mezi 14.30 až do půlnoci se omlouvá paní poslankyně Jana Lorencová. Dnes od 15 do 18 hodin se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš. Dále se z dnešního jednání, a to po 17. hodině, omlouvá pan ministr Pelikán, odjíždí na zahraniční pracovní cestu. Dále dnes od 12.45 do konce jednání se omlouvá pan poslanec Karel Fiedler. Dnes do 16 hodin se omlouvá pan poslanec Stropnický, a to z pracovních důvodů. Dále se omlouvá dnes na odpolední jednání ze schůze Poslanecké sněmovny pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Od 14.30 po zbytek jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Jitka Chalánková. Mezi 18. hodinou a půlnocí z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Hájek, dále od 12.45 do 14 hodin z důvodu jednání mimo Poslaneckou sněmovnu se omlouvá pan poslanec Karel Pražák. Dnes na odpolední schůzi se omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová a dnes dopoledne z pracovních důvodů se omlouvá paní ministryně Marksová.

    Ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

    Nyní dávám slovo poslanci Antonínu Seďovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslankyně Marta Semelová. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedo vlády, počátkem tohoto měsíce byl na návštěvě naší země generální tajemník Severoatlantické aliance pan Jensen Stoltenberg. Podle mých informací měla být hlavním tématem adaptace Severoatlantické aliance na proměny současného bezpečnostního prostředí. Vaše vláda v reakci na změnu bezpečnostních hrozeb novelizovala bezpečnostní strategii České republiky smlouvou koaličních stran o zajišťování obrany České republiky, obrátila trend z poklesu rozpočtu kapitoly 307 na vzestupnou trajektorii se závazkem zajistit v roce 2020 obranný rozpočet ve výši 1,4 % hrubého domácího produktu.

    Naše armáda se potýká dlouhodobě s řadou problémů, které souvisejí právě s podkopáním financování resortu obrany v minulosti. Vážený pane premiére, proto se chci zeptat na výsledky jednání s panem Stoltenbergem a na možné dopady současné bezpečnostní situace na bezpečnostní strategii České republiky. Děkuji za vaši odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych reagoval na interpelaci pana poslance Sedi.

    Na začátku února letošního roku jsme schválili aktualizaci bezpečnostní strategie České republiky. Jsem rád, že jsme na ní začali pracovat v zásadě okamžitě poté, kdy přišla nová vláda. Je nezbytné, aby Česká republika reagovala na to, co se odehrává ve světě. Mimo jiné v bezprostředním okolí Evropské unie se velmi zhoršila bezpečnostní situace, a to nejenom na východě ve vztahu ke konfliktu na východě Ukrajiny a k tomu, že Rusko obsadilo součást Ukrajiny Krym, ale také na Blízkém východě, ale také v severní Africe, nehledě na rizika terorismu a teroristické útoky, které se odehrály přímo v Evropské unii v poslední době.

    Tohle všechno jsou výzvy, na které musíme reagovat nejenom my jako Česká republika, ale také naši spojenci v rámci Severoatlantické aliance. To znamená, že do této aktualizace koncepce, která naposledy byla aktualizována v roce 2011, jsme zařadili všechny klíčové hrozby, které existují v euroatlantickém prostoru. Definujeme způsob, jakým by Česká republika společně se spojenci měla těmto hrozbám čelit. Tady v tomto dokumentu zdůrazňujeme význam našich spojeneckých závazků a také se dotýkáme nových věcí, to znamená nových aspektů terorismu, fenoménu Islámského státu a samozřejmě také třeba tématu kybernetické bezpečnosti.

    Sešel jsem se v minulých dnech vlastně už s druhým generálním tajemníkem během toho roku a půl, generálním tajemníkem Severoatlantické aliance. Krátce po nástupu nové vlády tady byl na návštěvě končící generální tajemník NATO a v minulých dnech přijel nový generální tajemník NATO pan Stoltenberg. Musím říci, že pan Stoltenberg ocenil několik faktů na straně naší armády a na straně České republiky. Ocenil naše angažmá v zahraničních misích, zejména to, které se týká Afghánistánu. Ocenil také fakt, že Česká republika začala zvyšovat výdaje na obranu. Ocenil fakt, že pomáháme spojencům v rámci boje proti Islámskému státu například tím, že naše stíhačky hlídají letecký, tedy vzdušný prostor spojeneckých států, naposledy to byla mise na Islandu, a jsme připraveni poskytovat jednotky pro síly velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance. Tohle byly věci, které generální tajemník NATO ocenil. Samozřejmě jsme diskutovali o té ambici, kterou má Aliance jako celek, postupně zvýšit výdaje na obranu až na dvě procenta, ale já jsem ho informoval o tom, co je reálné v příštích letech v České republice. Myslím si, že 1,4 % hrubého domácího produktu pro zvýšení výdajů na obranu je reálný střednědobý cíl, který máme kolem roku 2020. Jsem přesvědčen, že pro efektivní investování veřejných prostředků ten nárůst musí být právě v tomto tempu.

    Ještě bych se rád vyjádřil ke konkrétnímu obsahu, o co se vlastně jedná. Tady v minulosti docházelo k negativnímu jevu, to byl postupný pokles výdajů na obranu. Je to určitý paradox, protože v naší zemi tady byly pravicové vlády, ale současně docházelo k poklesu výdajů na obranu. Jenom pro srovnání - v roce 2006 byly výdaje Ministerstva obrany přes 55 miliard korun a během sedmi let klesly o 15 miliard korun, protože v roce 2013 už ty výdaje byly jenom 40 miliard. Jsem rád, že letos už je to necelých 44 miliard a v příštích letech ty výdaje porostou.

    Ten pokles, obrovský pokles výdajů na obranu způsobil, že naše armáda ještě před rokem a půl nebyla schopna plnit celou řadu spojeneckých závazků v rámci Aliance. Doufám, že situace se změnila. Dochází k tomu, že armáda bude doplňovat své stavy, protože ona byla dlouhodobě na velmi nízkých stavech z hlediska naplnění tabulkových míst. To znamená, nabírá nové vojáky, doplňuje se munice. Rozjely se znovu akviziční programy, které se týkají modernizace výzbroje naší armády. Dochází k tomu - a teď se bavím o celé bezpečnostní strategii - samozřejmě ta bezpečnostní strategie zahrnuje také posílení policie, zahrnuje posílení tajných služeb.

    To všechno už máme jako součást rozpočtu tak, abychom byli schopni reagovat na aktuální hrozby. Takže jsem rád, že migrační krize nás nezastihla nepřipravené a zastihla nás v situaci, kdy už jsme začali reálně zvyšovat schopnosti posílení bezpečnosti České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, pane poslanče, zda bude doplňující otázka. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, chci se vás zeptat, zda při vašem jednání s generálním tajemníkem NATO došlo i na otázku implementace Akčního plánu připravenosti NATO, který byl přijat Walesu v roce 2014, a event. jak hodnotí pan Stoltenberg spolupráci s českým předsedou vojenského výboru NATO panem armádním generálem Petrem Pavlem.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana premiéra o doplňující odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, ano. To jednání bylo takové, že jsme se dotkli naplňování Akčního plánu připravenosti, který byl schválen. Bavili jsme se také o přípravě summitu NATO, který se připravuje ve Varšavě, a mluvili jsme také o tom, jak vypadá spolupráce s generálem Pavlem. Musím říci, že generální tajemník Stoltenberg spolupráci hodnotil jako velmi pozitivní, pracovní a konstruktivní. To znamená, ocenil dosavadní spolupráci s naším šéfem vojenského výboru Severoatlantické aliance.

    Já myslím, že v těch tématech, o kterých jsme debatovali, skutečně nebyly nějaké vážné problematické body. Nicméně je zřejmé, že naše armáda je teprve na cestě ke zlepšení svých schopností a k tomu, aby byla schopna v rámci kolektivní obrany event. plnit to, co od nás naši spojenci očekávají. Týká se to také navýšení počtu příslušníků naší armády, doplnění tabulkových stavů a samozřejmě také modernizace výzbroje naší armády.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Marta Semelová, která byla vylosována na druhém místě. Připraví se poslanec Leo Luzar. Máte slovo, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, nejen mne, ale především mnohé občany znepokojují intenzivní aktivity sudetských Němců na území České republiky a dále aktivity vůči nim ze strany oficiálních představitelů našeho státu či krajů - otevření kanceláře sudetoněmeckého landsmanschaftu v Praze v roce 2003, letošní registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, jehož valné hromady se zúčastnil předseda nejradikálnější organizace sudetoněmeckého landsmanschaftu, která je i v Německu považována za extremistickou, pouť smíření na Brněnsku s podporou brněnského magistrátu za účasti Posselta, vyhlášení Roku smíření a Deklarace smíření, v níž brněnské zastupitelstvo vyjádřilo lítost nad odsunem Němců. Návrh, který při té příležitosti padl, aby se některých z příštích sjezdů sudetoněmeckého landsmanschaftu konal v Brně. Uctění památky obětí z řad odsunutých Němců v Mnichově vicepremiérem Bělobrádkem, což bavorský tisk označil za milník ve vzájemných vztazích. Jeho setkávání se sudetskými Němci a pozdravná poselství jejich srazům. Jako vůbec první člen české vlády sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí sudetoněmecké krajanské sdružení, navštívil. Účast představitelů české vlády na těchto srazech. To je jen pár příkladů. Tyto aktivity jsou hrubou urážkou účastníků protifašistického odboje, obětí druhé světové války a českých rodin vyhnaných ze svých domovů v pohraničí. Přispívají k překrucování pravdy o příčinách, průběhu a výsledcích druhé světové války a nerespektují Postupimskou dohodu, která odsun uznala.

    Nezdá se vám, pane premiére, že tato servilita vůči sudetoněmeckému landsmanschaftu je už za hranicí? Jaké stanovisko zaujímáte jako předseda české vlády? A konečně, míníte podniknout nějaké kroky k zamezení uvedených aktivit členů vaší vlády do budoucna? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za váš dotaz, za vaši interpelaci, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, chtěl bych především zdůraznit, že v letošním roce, který je velmi důležitý, protože jsme si připomínali konec druhé světové války v Evropě a 70. výročí osvobození tehdejšího Československa od nacistů, tak v tomto roce se vláda velmi aktivně podílela na tom, abychom si toto výročí připomenuli důstojným způsobem.

    Chci zdůraznit, že jsme začali už na začátku letošního roku, kdy se v naší zemi uskutečnila významná konference, která se týkala Dne obětí holokaustu. Tato konference připomenula 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi a Česká republika hostila jako jedna ze dvou evropských zemí, tou druhou zemí bylo Polsko, druhou největší takovouto akci, kterou jsme si osvobození Osvětimi připomenuli. Řada členů vlády, včetně mě osobně, se zúčastnila řady vzpomínkových akcí, které se týkaly nejenom připomenutí osvobození Československa jak ze strany ruské, tak ze strany americké armády, ale také památku obětí okupace, zejména v řadě vypálených a zničených obcí tehdejšího Československa. Rozhodně není možné obvinit vládu z čehokoliv, co by se týkalo nějaké snahy přepisovat dějiny, zamlčovat, co byla příčina a co byl následek průběhu dějin 20. století.

    Je zřejmé, že i ve vztahu k Německu na počátku byla snaha rozbít Československo, která byla velmi aktivně podporována ze strany tehdejšího Hitlerova režimu v Německu. Na počátku byl Mnichov, na počátku bylo vyhnání řady našich občanů ze Sudet v okamžiku, kdy Sudety na základě později neplatné Mnichovské dohody byly zabrány ze strany tehdejší německé říše. Pak byla okupace, byly stovky tisíc obětí na české straně, a teprve pak přišlo osvobození, rozhodnutí o odsunu a odsun. Čili postup historie byl takovýto a já jsem přesvědčen o tom, že dějiny není možné vyprávět pozpátku a dějiny také není možné vyprávět tak, aby se něco zamlčelo a mluvilo se pouze určitým způsobem. Tolik tedy na okraj toho, o čem jste mluvila.

    Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil ke vztahům k sudetoněmeckým krajanským organizacím. Myslím si, že poměrně nedávno došlo k pozitivnímu kroku ve vztahu k vzájemnému porozumění. Sudetoněmecké krajanské sdružení na svém spolkovém zasedání v únoru letošního roku schválilo změnu stanov a z nových stanov byly vypuštěny následující výroky: "Sudetoněmecké krajanské sdružení prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání, a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení a hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj." To znamená, že byly vypuštěny články, které mohly být vnímány jako velmi konfliktní jak ve vztahu k našim vzájemným dějinám, tak ve vztahu k Česko-německé deklaraci z roku 1997. Já tu nedávnou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení pokládám za krok pozitivním směrem především ve smyslu posílení vzájemné důvěry na mezilidské úrovni. Čili toto je podle mého krok, který přispěl ke snaze o lepší porozumění. Já myslím, že je také zřejmé, že naše vláda se z hlediska vnímání vzájemných vztahů jak vůči Německu, tak vůči nejrůznějším sdružením sudetských Němců opírá o Česko-německou deklaraci, která byla přijata v roce 1997.

    Pokud jde o nedávnou návštěvu pana místopředsedy Bělobrádka v Mnichově, pan místopředseda vlády Bělobrádek tím vyjádřil svůj občanský postoj v rámci česko-německých vztahů. V tomto případě se nejednalo o oficiální vládní návštěvu a to gesto uctění památky obětí odsunu sudetských Němců tak formálně nepodléhalo souhlasu české vlády.

    Pokud jde o česko-německé vztahy, tam bylo od podepsání Česko-německé deklarace v roce 1997 dosaženo podle mého názoru vysoké míry důvěry a to mimo jiné umožňuje, aby se i političtí činitelé z obou stran hranice zapojili do otevřeného oboustranného dialogu. Já to gesto pana místopředsedy vlády Bělobrádka vnímám jako takové zapojení do vzájemného dialogu. Koneckonců, pro tento účel bylo i zřízeno Česko-německé diskusní fórum.

    Tolik velmi stručně má odpověď na vaši interpelaci.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

  • Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane premiére, já vnímám to, že jste se distancoval osobně jako předseda vlády od kroku vicepremiéra Bělobrádka, nicméně vy jste předseda české vlády a nesete určitou zodpovědnost.

    Pokud jde o stanovy, já vám budu citovat jiné, které jsou schváleny Sudetoněmeckým krajanským sdružením v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které je zaregistrováno v ČR. Zde je odsuzováno vyhnání, genocidium a etnické čistky po druhé světové válce na území střední a východní Evropy, přičemž osoby, které to dopustily, jsou pokládány za válečné zločince a podle nich patří před soud. Osoby, jež se podle výkladu těchto stanov staly oběťmi, mají právo na náhradu škody a na satisfakci, dále na to, aby jim nebo jejich dědicům bylo uděleno státní občanství ČR a obnoveno vlastnické právo prý neprávem zkonfiskovaného majetku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, paní poslankyně. Váš čas vypršel. Položte otázku na pana premiéra, jestli vás můžu požádat.

  • Poslankyně Marta Semelová: Chtěla jsem se zeptat, jestli si skutečně myslíte, že pouhá distance od aktivity vašeho vicepremiéra je dostačující.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pane premiére, prosím o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, víte, on je problém s interpretací slova distancovat se. Mám pocit, že tak jak vy jste ho pronesla, takto to mé prohlášení neznělo. Já jsem se nedistancoval od toho kroku pana poslance Bělobrádka v tom smyslu, že bych s ním vyjádřil nesouhlas. Já jsem pouze informoval o tom, že pan místopředseda Bělobrádek ten krok učinil bez toho, aniž by k tomu byl schválen jakýkoli mandát vlády ČR. Z tohoto hlediska vystupoval jako soukromá osoba. Nicméně jeho krok vnímám jako gesto, které zapadá do naší snahy zlepšit vzájemné vztahy a hledat porozumění v Evropě počátku 21. století. Z tohoto hlediska jsem nekritizoval postup pana místopředsedy Bělobrádka, nicméně pokládám za důležité vždycky při takových příležitostech zmiňovat nejenom to, co se odehrávalo v létě roku 1945, včetně excesů, které nastaly při divokém vyhánění, protože nebyl jenom odsun, který byl organizován na základě rozhodnutí mocností a na základě Benešových dekretů. Bohužel bylo také divoké vyhánění, které mělo i řadu lidských obětí. Ale není možné hovořit pouze o tom, co se dělo v létě 1945, ale je potřeba také mluvit o tom, co se třeba dělo v květnu 1942, co se dělo v březnu nebo v říjnu 1938-39, prostě je potřeba mluvit o dějinách v jejich celku při každé takové příležitosti. Prostě byla příčina, byl následek a Československo bylo obětí tehdejší agrese.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Další v pořadí byl vylosován pan poslanec Leo Luzar se svou interpelací a připraví se pan poslanec Petr Fiala. Máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vážený pane premiére, mé otázky budou směřovat k systému sociálních dávek a migrace. Všichni víme, že migranti momentálně všichni směřují do Německa a skandinávských zemí z jednoho prostého důvodu. Vědí, že jejich sociální systém a podpora, kterou tam jsou schopni obdržet, je mnohonásobně vyšší než v jiných státech EU, potažmo ČR.

    Přijde-li na přetřes pevné umisťování těchto utečenců i v jiných zemích EU, kde tento sociální systém není tak bohatý jako v těchto jmenovaných, jak bude vláda postupovat? Bude požadovat na tyto uprchlíky speciální prostředky, kterými bude dorovnávat ten rozdíl, aby u nás zůstali? Bude je zavírat do nějakých táborů, tam je koncentrovat a hledat nějaké řešení, aby nám po 180 dnech z toho tábora neodešli - ale upozorňuji, bez prostředků? Nebo bude hledat ze státního rozpočtu prostředky, aby mohli po 180, co z toho tábora odejdou, nějak fungovat v této společnosti a nebyli nuceni páchat kriminalitu, popř. najít si nějakou práci?

    To všechno jsou zátěže sociálního systému. Pokud na to Evropa vyčlení prostředky, při hrubém přepočtu na české koruny v rámci kurzu tyto budou nesrovnatelné s tím, co pobírá český občan v rámci sociálních dávek, natož platu. Jak to budete chtít vysvětlit českým občanům, že člověk, který je v táboře, případně nemá práci, protože nemá pracovní návyky, nezná jazyk, nemůže se tak rychle integrovat, pobírá dvoj- trojnásobek minimální mzdy ČR? Tyto otázky by měly zaznít na setkání předsedů vlád v rámci Evropské unie.

    Popřípadě druhá možnost je, že tyto bohaté státy sníží úroveň svých sociálních dávek na přiměřenou úroveň, jako je ve státech ČR, Maďarska, Bulharska, což ale bohužel nepředpokládám. Popřípadě zatraktivní pobyt v české zemi jiným způsobem, ale zajímalo by mě, jakým způsobem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi nejprve, abych využil této příležitosti a řekl, jak vlastně vypadá otázka sociálního zajištění cizinců, kteří přicházejí na území ČR. Myslím si, že je potřeba, tak jako vždy, rozlišovat základní kategorie. Pokud jde o cizince, který je zadržený v souvislosti s neoprávněným pobytem na území ČR, a existují důvody pro jeho zajištění do zařízení pro zajištění cizinců podle příslušných zákonů, tak tento cizinec při svém pobytu v zařízení žádné příspěvky ani jiné finanční prostředky nedostává. Ustanovení zákona o pobytu cizinců pak dokonce stanoví, že cizinec je povinen uhradit náklady spojené se svým pobytem v zařízení pro zajištění cizinců. To je situace těch, kteří jsou zde zajištěni a nejsou žadateli o azyl.

    Pak je druhá skupina cizinců, což jsou žadatelé o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeních. Tyto osoby mají přirozeně jinou situaci. Jedná se o azylová zařízení, která jsou zřízena v souladu s příslušným zákonem o azylu, a žadatelé o udělení mezinárodní ochrany ubytování v přijímacím středisku, tzn. ti, kdo mají ubytování v tomto přijímacím středisku, mají nárok na kapesné v souladu s ustanovením zákona o azylu. Výši kapesného stanovuje vyhláška a v tuto chvíli je stanoveno na 30 Kč za kalendářní den. To je tedy kapesné cizince, který požádal o azyl, je v pobytovém zařízení, kde je o něj postaráno, a má kapesné 30 Kč na kalendářní den.

    V pobytových střediscích, kde nemusí být poskytována strava a žadatelé o mezinárodní ochranu si sami vaří, je poskytován příspěvek ve výši životního minima v souladu s příslušným zákonem, tzn. tady je šance na poskytnutí příspěvku ve výši životního minima. V žádném z těchto případů se nemůže jednat o jakékoli zvýhodnění žadatele o azyl oproti jinému občanovi České republiky.

    Pokud jde o situaci v poskytovaných dávkách zemí EU, tak ta situace je velmi rozdílná, tzn. v Evropě není sjednocena legislativa a není sjednocena úroveň podpory např. pro žadatele o azyl v jednotlivých zemích. Vím, že např. v Německu, kde je podpora přirozeně vyšší než v České republice, se v současné době diskutuje o tom, zdali by ta podpora i nadále měla být vyplácena v hotovosti, nebo zdali by měla být transformována do podoby jakýchsi voucherů, poukázek na poskytnutí služeb v zařízeních, která se starají o žadatele o azyl. Takže i v těchto zemích, které mají vyšší podporu, se samozřejmě dnes vede diskuse o tom, jestli náhodou ta podpora nepůsobí motivačně v rámci stávajícího migračního proudu.

    K dalším vašim otázkám. Zatím v Evropě není dohoda o nějakém trvalém povinném přerozdělovacím systému. Diskuse běží. Počítá se nicméně s tím, že by Evropská unie přispívala určitou částkou příslušné zemi, která by se ujala žadatele o azyl a vyřizovala jeho azylové řízení. Dá se předpokládat příspěvek ze strany Evropské unie.

    Pokud jde o občany, kteří by u nás získali azyl a chtěli by v ČR žít, tak tam máme připravena integrační opatření, která by měla směřovat k tomu, abychom jim pomohli co nejlépe se do naší společnosti integrovat. Klíčová je otázka možnosti pracovat. V nové azylové legislativě, která je v tuto chvíli v parlamentu, se počítá s tím, že lhůta, kdy oni nemohou přijmout legální práci na území ČR, by se zkrátila na šest měsíců. To znamená byla by skutečně zkrácena nejnutnějším způsobem a po šesti měsících už by bylo možné využít nabídky našich zaměstnavatelů pro zaměstnání lidí, kteří čekají na vyřízení azylového řízení nebo už dostali azyl na území ČR. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec vypadá, že položí doplňující otázku.

  • Poslanec Leo Luzar: Pane premiére, řešení je jednoduché. Ideální by bylo, kdyby podpora v českých zemích pro české občany byla stejná nebo srovnatelná jako v Německu. Potom by nebyla snaha mít zemi cílenou jako Německo. Já si myslím, že ti migranti moc dobře vědí, kde ty sociální dávky nebo ty výhody, které je očekávají po příchodu, jsou podstatně lepší. Čili proto tam jdou. Pokud Německo razí tuto tendenci, že by se měly i ostatní státy podílet, mělo by i toto zvážit. A má otázka je, zda i tento aspekt otevřete na jednání předsedů vlád, které se chystá. Jak jsem byl informován, ministři vnitra, kteří se scházejí, příliš shody nenašli, čili se předpokládá, že bude svolán summit, a abyste i tuto otázku otevřel - rozdíl sociálních systémů v jednotlivých zemích. Vlastně to je opravdu ta motivace, která žene uprchlíky do Německa a do Skandinávie a ne k nám. Jestli zůstanou u nás nebo budeme donuceni, jakou silou je přinutíme, aby u nás zůstali a bydleli, když moc dobře vědí, že sociální systém u nás nemá německé parametry?. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére, o odpověď.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dovolte mi tři stručné poznámky k vaší doplňující otázce. Za prvé to je věc, kterou Evropská komise zatím nemá vyřešenou. Je to otázka, kterou my klademe. Když se debatuje o tom povinném relokačním mechanismu pro uprchlíky, tak my klademe otázku, jaké budeme mít nástroje pro to, abychom u lidí, kteří nepřišli do Evropy proto, aby žili v Rumunsku, v Polsku nebo v České republice, aby v těchto zemích zůstali v rámci toho navrhovaného systému kvót. Podle těch informací, které dnes máme k dispozici, tak nebude vůbec žádný důvod, abychom např. tyto žadatele o azyl drželi v detenčních zařízeních, to znamená oni by měli být ubytováni v zásadě se zcela volným režimem. Skutečně pro to nejsou žádné zákonné důvody, abychom je drželi někde uzavřené v nějakém uzavřeném prostoru. Oni samozřejmě budou mít možnost, pokud se tak rozhodnou, vrátit se do Švédska, do Německa a zapojit se tam třeba do černého trhu práce, protože v takovémto režimu tam určitě nedostanou pracovní povolení. Takže ten problém dořešen není a je to jedna z otázek, kterou my máme, pokud vedeme debatu o nějakém systému povinného přerozdělení.

    Jinak, jak už jsem zmínil, ta debata o výši dávek se vede nejenom v Německu, ale i v dalších zemích západní Evropy. Předpokládám, že to bude také předmětem diskuse na jednání Evropské rady v této souvislosti.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Čtvrtým v pořadí byl vylosován se svou interpelací pan předseda Petr Fiala a připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane premiére, v současné době bych při řešení migrační krize více než kdy jindy očekával jednotný postup vlády a jasné stanovisko. Vláda někdy v červnu, v červenci oznámila, že dobrovolně nebo nedobrovolně přijme asi 1 500 uprchlíků, ale včera váš stranický kolega a člen vaší vlády mluvil o možnosti přijmout až 15 000 lidí. Dnes, jak víme, Evropský parlament schválil navýšení počtu uprchlíků, kteří by měli být rozděleni na základě povinných kvót, o dalších 120 000 lidí.

    Já se tedy ptám, jaký je maximální počet osob, které je ochotna vláda přijmout, na kolik má česká vláda připraveny kapacity a také jakým způsobem budou tyto osoby vybírány. Jenom připomínám, že podle oficiálních informací Ministerstva vnitra, oficiálních a aktuálních ze 16. září, jsou aktuální kapacity detenčních zařízení 1 368 míst, z toho bylo k 16. září obsazeno 920. Když to spočítáme, tak to znamená, že Česká republika v tuto chvíli operuje s volnou kapacitou 448 míst. Můžete tedy prosím sdělit, pane premiére, s jakým počtem přijímaných osob nyní vláda počítá?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jen mi ještě dovolte, já se omlouvám, zapomněl jsem ještě jednu reakci na interpelaci pana poslance Luzara a pak se hned budu věnovat interpelaci pana poslance Fialy. K tomu příspěvku a jeho motivaci pro migraci. Samozřejmě že součástí toho migračního proudu jsou i lidé, kteří utíkají nebo odcházejí ze zemí, kde není žádná válka a je evidentní, že je tam spíš ta ekonomická motivace k migraci. Tam si myslím, že sociální dávky hrají roli. Otázka je, jakou roli hrají u lidí, kteří utíkají před válkou, utíkají před Islámským státem. Samozřejmě tam oni mají nějaké své preference, ale především sociální dávky hrají roli u těch, kdo třeba odešli z Kosova. A i v těchto dnech, když se vrátím k tomu, kdo řekněme z těch ilegálních migrantů je např. zadržen na území České republiky, tak jsou to např. i lidé z Kosova.

    K otázce pana poslance Fialy. Evropská unie se dohodla na začátku léta letošního roku, že pomůžeme, a to tak, že jednotlivé členské země se postarají o 40 000 lidí z těch, kteří přišli do Řecka a Itálie jako uprchlíci, a že se postaráme také dohromady o 20 000 lidí z těch, kteří jsou dnes v uprchlických táborech na Blízkém východě. Čili to bylo rozdělení 60 000 lidí v rámci Evropské unie. My jsme odmítli povinný systém kvót, to znamená, že jednotlivé země daly své příspěvky a z těchto příspěvků se vyskládalo 60 000 míst pro 60 000 lidí. Toto rozhodnutí už schválili ministři vnitra. To znamená, je to projekt, který už je schválen ministry vnitra a měl by se realizovat a v rámci tohoto projektu, který se týká pomoci 60 000 lidí, Česká republika nabídla pomoc 1 500 lidí, celkem tedy 1 100 lidí z těch, kteří uprchli do Řecka nebo Itálie, a 400 lidí z těch, kteří jsou dneska v uprchlických táborech na Blízkém východě. To je těch 1 500 lidí. Nesouvisí to s kapacitami detenčních zařízení, protože my nepředpokládáme, že by tito lidé měli být umisťováni do detenčních zařízení. Detenční zařízení jsou primárně určena pro ty, kdo bez platných dokladů vstupují na území České republiky, a jsou tedy zadrženi při porušování našich zákonů a předpisů, a primárně jsou určena pro ty migranty, u kterých je šance, že je budeme moci vrátit v rámci příslušných azylových procedur nebo Dublinské smlouvy. Čili nebudeme potřebovat kapacitu detenčních zařízení, ale budeme určitě potřebovat kapacitu ubytovacích zařízení pro ten rozsah pomoci, který Česká republika nabídla. Budeme potřebovat pomoc církví, obcí, měst, zaměstnavatelů. Proto také na Ministerstvu vnitra byla zřízena pracovní skupina, která zahrnuje všechny tyto subjekty, a jedná se v tuto chvíli o tom, jakou pomoc a jak rychle budeme schopni těmto lidem nabídnout. Čili to je projekt 1 500, který už byl schválen na úrovni Evropské unie.

    Teď se vede debata o jiném návrhu, protože Evropská komise přišla ještě s další žádostí, a to je pomoc 120 000 uprchlíků. To je další návrh, který přišel ze strany Evropské komise, a my tam vedeme úplně stejnou bitvu, jakou jsme vedli minule. To znamená říkáme: nechceme, aby vznikl trvalý přerozdělovací mechanismus, ale vystavějme tu pomoc na základě dobrovolných příspěvků jednotlivých zemí. My jsme opět připraveni v řádu několika tisíc lidí nabídnout naši pomoc, pomoci těmto uprchlíkům v rámci České republiky, a budeme postupovat tak, aby to bylo samozřejmě přiměřené našim ekonomickým možnostem, možnostem státního rozpočtu, abychom pro tyto lidi byli schopni najít pracovní místa. Připomínám, že zaměstnavatelé avizovali, že je k dispozici několik tisíc míst, která by mohla být vhodná pro tyto lidi. Ale já teď žádné konkrétní číslo říkat nebudu, protože nevím, jestli ten návrh Evropské komise je poslední, anebo jestli za tři, za čtyři měsíce vzhledem k tomu, že ten migrační proud neslábne, nepřijde Komise s nějakými dalšími požadavky.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Pan předseda se chystá položit doplňující otázku, prosím.

  • Poslanec Petr Fiala: Ano. Pane premiére, jestli jsem to správně pochopil, tak česká vláda tedy počítá s 1 500 lidmi. Tomu rozumím. Ale nerozumím té druhé části vaší odpovědi, kdy jste říkal, že to nějak závisí na tom, na čem se domluví Evropská unie nebo Evropská komise, protože pokud dobře rozumím vašemu postoji, se kterým souhlasím, tak Česká republika odmítá jakékoliv kvóty. A tady se znovu vracím ke své původní otázce. Jestliže odmítáme jakékoliv povinné kvóty, jakékoliv přerozdělování ze strany Evropské unie a chceme to všechno řešit na dobrovolném principu, což vaše vláda opakovaně říká, tak musíte mít představu o nějakém čísle, které je pro Českou republiku přijatelné, které česká vláda chce. Kolik lidí česká vláda chce, aby bylo na naše území přijato. A my tady se zneklidněním slyšíme různá čísla. Například včera váš pan ministr až 15 tisíc, tak se vás ptám, jaké číslo má vaše vláda v hlavě nebo spočítáno nebo analyzováno, že je Česká republika schopna přijmout. To přece vůbec nezávisí na tom, o čem se domluví Evropská unie, když my přece odmítáme povinné kvóty.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan premiér vám odpoví. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já jsem se opakovaně setkal s tím, vážený pane poslanče, že když Evropská komise předkládala návrhy na řešení migrační krize, ať už to byl problém pomoci 60 tisícům lidí, nebo 120 tisícům, tak vždycky na stole kromě pomoci těmto konkrétním lidem byl návrh na to, aby vznikl trvalý mechanismus přerozdělení, který by fungoval na základě kvót a o kterém by rozhodovala Evropská komise. A my jsme vždycky, a podle mého názoru správně, řekli, že to s tím nesouvisí a že nic takového zavádět nechceme. To znamená, znovu vedeme boj o to, aby tento povinný přerozdělovací mechanismus nevznikl, protože zatím nevzniklo ani nic jiného. Ono se diskutuje o hotspotech, mluví se o bezpečnostní operaci ve Středozemním moři, ale o tom se jenom mluví a není to dotaženo do konce a podle mě tím se musí začít. Doufám, že tady se shodneme, že kvóty nejsou řešení problému migrace, že to je řešení důsledků, které tady jsou.

    Pokud jde o náš příspěvek k řešení pomoci řekněme 120 tisícům lidí, tak jak návrh dala na stůl Evropská komise, tak my prostě o těch číslech chceme diskutovat s ostatními státy. Chceme o tom s nimi mluvit, nechceme, aby Evropská komise dala na stůl rozpis a už se o tom nemohlo mluvit, protože pro nás je také důležité vědět, jaké závazky přijmou ostatní země, a musíme také vědět, co jsme schopni absorbovat v rámci České republiky.

    Já si myslím, že naše schopnosti byly otestovány během balkánské války, v době, kdy jsme pomáhali uprchlíkům, kteří utíkali před balkánskou válkou. A myslím si, že v rozsahu těch kapacit, které jsme měli, jsme schopni se o tyto lidi postarat i v současné době. Čili dal bych tu analogii s balkánskou válkou a chtěl bych také říci, že my nemusíme budovat nějaké speciální kapacity, spíš potřebujeme vytvářet sítě, hledat partnery v neziskovém sektoru, mezi podnikateli, mezi obcemi, kraji, kteří nám pomůžou s projekty pomoci těmto uprchlíkům a s integrací těch, kteří budou chtít v České republice žít.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Nyní se svou interpelací pan poslanec Zdeněk Ondráček a připraví se pan poslanec Adam Rykala. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, pátá interpelace a všechno se odvíjí kolem migrace, nebo povětšinou kolem migrace a ještě dalších x interpelací tady na to téma je, takže je vidět, že je to stále zajímavé téma. Škoda, že jsme včera o něm nemohli diskutovat déle a ti, kdož jsme byli přihlášeni, jsme se k tomu nedostali. Můj název "migrace - ochrana obyvatel České republiky" nebo ochrana České republiky.

    Pane premiére, vy jste zmínil nedávno, že není se čeho obávat, že nemáte žádné informace o tom, že by nějaký z nelegálů mohl být džihádistou nebo bojovníkem Islámského státu a že by nám mohlo hrozit nějaké bezprostřední nebezpečí. Nevím, já nejsem stejného názoru jako vy. Nevím, jestli jste tu věc dostatečně konzultoval s Bezpečnostní informační službou. Já takové informace nemám a myslím si, že Bezpečnostní informační služba v současné době minimálně monitoruje několik osob, které k nám v posledních měsících přišly a mohly by být napojeny na Islámský stát nebo jsou to džihádisté. Myslím, že bychom neměli ani podceňovat zprávy, které dostáváme za zahraničí. Kdy například z Libanonu nám říkají, že každý 50. uprchlík, to znamená dvě procenta jsou radikálové a džihádisté. Dokonce se o tom zmínil i Svatý otec papež František, že to nebezpečí tady je. A pokud dostatečně sledujete dění v zahraničí, co se děje, a teď nemyslím jenom v Srbsku, jak se radikalizují, ale ve Francii, v Itálii a dalších zemích, tak jsem docela znepokojen tím, že vy se nás tady snažíte uklidnit, že všechno je v pohodě. V pohodě to rozhodně není a myslím si, že bychom měli být určitě více ve střehu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážení poslanci, vážené poslankyně, já pevně věřím, že vláda v rámci možností, které má k dispozici, ve střehu je, a že využíváme ty nástroje, které vláda má pro to, abychom se zajímali o to, jak fungují bezpečnostní složky a zdali věnují dostatečnou pozornost tomu, co se dnes v České republice a v okolí České republiky a na Blízkém východě odehrává.

    Jsem ale přesvědčen o tom, že úkolem vlády není lidi zbytečně strašit, a současně je úkolem vlády nepodcenit žádné riziko. A mezi tím se prostě snažíme najít rozumnou, pragmatickou cestu tak, abychom neděsili společnost, ale současně zajistili jednoznačně bezpečnostní zájmy všech našich občanů, protože lidé mají právo na to, aby se vláda starala o jejich elementární bezpečí. Proto jsme také rozhodli už před řadou měsíců, ještě než začala tahle krize nebo vyvrcholila tato uprchlická krize, o tom, že posílíme kapacity tajných služeb. Vláda postupně rozhodla o tom, že navýší jejich rozpočty tak, aby ony mohli postupně získat i nové pracovníky. To je myslím velmi důležitá věc. To znamená posilujeme kapacity bezpečnostních tajných služeb, dbáme o to, aby otázka Islámského státu, možných teroristických rizik v Evropě patřila trvale mezi jejich priority.

    Já tady vidím dvě možná rizika. Tím prvním rizikem je návrat bojovníků Islámského státu do Evropy. Řada těchto bojovníků se vrací, vrací se do Německa, vrací se do Rakouska, vrací se třeba do Srbska a do dalších evropských zemí. Tito lidé samozřejmě představují potenciální riziko a my spolupracujeme v této záležitosti s bezpečnostními službami dalších evropských zemí a ta spolupráce je velmi intenzivní.

    Tím druhým potenciálních rizikem, které tady existuje a na které poukazují i některá zahraniční média, je možnost, že v rámci této významné migrační vlny přijdou i někteří lidé cíleně na území států Evropské unie proto, aby podpořili nějaké teroristické aktivity. I proto monitorujeme velmi důsledně, co se v souvislosti s migrací odehrává na území České republiky. A když jsem informoval občany o tom, že nemáme žádné informace o tom, že by v souvislosti s migrací tady hrozilo riziko teroristických aktivit, tak jsem přesně vycházel z informací, které vláda zcela oficiálně má k dispozici.

    Opakovaně jsem svolal jednání Bezpečnostní rady státu, předsednictva Bezpečnostní rady státu k tématu migrace. Budeme se tím znovu zabývat na jednání, které bude na konci měsíce září. A rozhodně dochází ke koordinaci všech bezpečnostních složek, které by měly být koordinovány a které by spolu měly komunikovat, aby nám nějaké kompetenční spory nezabránily ve výměně informací, tak aby všechny bezpečnostní složky měly dostatečné znalosti pro to, aby mohly zajistit bezpečí občanů České republiky. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Táži se, zda položíte doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji za slovo. Pane premiére, já s vámi samozřejmě mohu souhlasit, že není potřeba strašit naše obyvatelstvo. Ale pokud to riziko nějaké bude, tak je třeba obyvatelstvu také nalít čistého vína a říct, že takové riziko tady je. A já se domnívám, že takové riziko tady je.

    Co se týká navýšení pracovníků nebo příslušníků tajných služeb, popř. Policie ČR. OK, samozřejmě navyšujeme, přidali jsme tam peníze. Ale na druhou stranu je taky potřeba si uvědomit, že policista nebo příslušník Bezpečnostní informační služby nebo jakékoliv tajné služby není vychovaný za rok nebo za dva. Prostě abychom měli kvalitního chlapa, tak je to otázka - a teď se nechci dotknout žen, je to samozřejmě myšleno i na příslušnice - tří, pěti let. Protože do té doby je to stále jen cucák, který nic neví o policejní práci, natož o práci tajných služeb.

    A návrat bojovníků Islámského státu. Vzpomeňte si, jak jste na vládě projednávali zákon myslím od kolegů tamhle z Úsvitu, kteří chtějí -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. Prosil bych vás o položení otázky panu premiérovi.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Jen dořeknu větu - kteří chtějí dát trestný čin - služba v cizí moci - je to myslím sněmovní tisk. A vláda ho jako takový zařízla. To mně nepřipadá, že byste chtěli nějak extra bojovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Především chci poznamenat, vážený pane poslanče, že problematika návratu bojovníků Islámského státu do zemí jejich původu nepatří mezi bezpečnostní rizika České republiky. Naše arabská komunita, která žije v České republice, patří k těm méně početným v rámci Evropské unie a patří k těm, které nejsou radikalizovány takovým způsobem, aby toto riziko patřilo mezi hlavní bezpečnostní rizika České republiky. Ten problém navrátilců z bojišť v Iráku a Sýrii je primární problém Rakouska, Německa a některých dalších zemí, Francie, bohužel třeba také Srbska. A tady je důležitá spolupráce s bezpečnostními složkami především těchto zemí. Čili zatím takovýto případ na území České republiky nemáme, že by se sem vrátil někdo, kdo bojoval na území Islámského státu. To je první věc.

    Druhá věc. Souhlasím s vámi naprosto, pokud máme posílit kapacity tajných služeb, armády, policie, tak to vyžaduje čas, vyžaduje to dobrý výběr lidí a vyžaduje to jejich výcvik. Proto jsem rád, že jsme s tím začali už loni, tzn. už loni jsme změnili rozpočtovou politiku, vytváříme ekonomické předpoklady pro to, aby bylo možné nové lidi nabírat, získávat v armádě, v policii, postupně také v bezpečnostních službách, a že tím pádem tyto složky budou připraveny lépe na ta rizika, která jsou před námi. Nicméně konstatuji, že to nebylo pravidlem a že v minulých letech se lidé propouštěli, místa se rušila, včetně bezpečnostních struktur. Rušila se bez ohledu na to, kdo bude zajišťovat ty příslušné kompetence, které se týkají bezpečnosti občanů. Čili ten trend tady byl negativní. Naše vláda ho změnila a myslím si, že jsme ho změnili v zásadě na poslední chvíli vzhledem k tomu, jak se zhoršila bezpečnostní situace v okolí Evropy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Než budeme pokračovat, přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Kolovratník, od 14.30 do skončení schůze se dnes omlouvá pan poslanec Milan Urban, mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Roman Kubíček, dále z vážných rodinných důvodů od 14.15 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Petr Kořenek a dále od 18 hodin jsou osobní důvody, kdy se omlouvá pan poslanec Jiří Koskuba.

    A nyní tedy pan poslanec Adam Rykala se svou interpelací. Máte slovo.

  • Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi interpelovat premiéra České republiky ve věci zvýšení minimální mzdy.

    Vážený pane premiére, vážená vládo, chtěl bych poděkovat za tento vstřícný krok, kterým se opět posouváme dále při žehlení chyb pravicových vlád, které v době svého působení nejenom že minimální mzdu nechtěly zvyšovat, ale ony ji odmítaly zvyšovat. Oceňuji tempo, jakým minimální mzda roste, a také váš konstruktivní dialog jak se zaměstnanci, tak se zaměstnavateli, kteří společně vždy s vámi najdou přijatelný kompromis. Lidé se nebojí utrácet a lidé začínají znovu věřit české ekonomice.

    Chtěl jsem se vás, vážený pane premiére, zeptat, zda je možné nadále tento trend podporovat, tzn. jestli je možné nadále minimální mzdu v České republice zvyšovat. A také se vás chci zeptat, protože někteří zaměstnavatelé a pravicová opozice tyto kroky kritizují, zda si nemyslíte, že opravdu může dojít třeba ke zvýšení nezaměstnanosti vzrůstem minimální mzdy. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana premiéra, aby reagoval na vaši interpelaci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, my jsme dnes jako Česká republika v situaci, že ekonomicky rosteme. Naštěstí. My jsme v první polovině letošního roku měli třetí nejrychlejší růst v rámci Evropské unie a snížila se nezaměstnanost. Máme dneska 104 tisíc volných pracovních míst, o kterých vědí úřady práce. Já si nemyslím, že by v této situaci mohl kdokoli vážně hovořit o tom, že by zvýšení minimální mzdy o 700 korun nebo o 1 400 korun za dva roky, tak jak to realizuje naše vláda, mělo vést k tomu, že poroste nezaměstnanost. Problém naší ekonomiky je jiný. Problém je v tom, že máme nevyhovující strukturu z hlediska vzdělávání. Ta se příliš nepotkává s potřebami trhu práce a chybí nám kvalifikovaní pracovníci zejména v technických oborech, včetně vysokoškolsky vzdělaných techniků. To je problém našeho trhu práce. Rozhodně ne zvyšování minimální mzdy. Chci proto potvrdit, že v tom chceme pokračovat.

    Tady je velmi smutné číslo. My jsme země, když to přepočteme na eura, která má jednu z nejnižších minimálních mezd v celé Evropě. A když se podíváme na země, které mají nižší minimální mzdu než my, tak v zásadě snad kromě Rumunska, Bulharska příliš mnoho dalších zemí nenajdeme. Rozhodně Polsko, Slovensko, Maďarsko, nemluvě o Slovinsku, nemluvě o Rakousku nebo Německu, tak rozhodně mají vyšší minimální mzdu, než má Česká republika.

    My jsme teď byli v rámci výjezdního zasedání tripartity na Slovensku. Diskutovali jsme se slovenskými partnery o tom, jaká je tam výše minimální mzdy. A 1. ledna příštího roku na Slovensku bude minimální mzda ve výši 43 % průměrné slovenské mzdy. Naše minimální mzda bude 1. ledna po tom zvýšení o 700 korun na úrovni 36 % průměrné mzdy v České republice. Čili my máme 36 % 1. ledna ve vztahu k průměrné mzdě, Slovensko má 43 %. Čili je evidentní, že naše minimální mzda rozhodně nedosahuje úrovně, která by jakýmkoli způsobem mohla snižovat konkurenceschopnost České republiky. Prostě zaostáváme v její výši. A ten důvod je jediný. Tady se šest sedm let po sobě minimální mzda v naší zemi nezvýšila ani o korunu. A to si myslím, že působí strašně demotivačně. My jsme se dohodli v rámci vlády, že naším cílem je, abychom zvýšili motivaci pracovat, a součástí zvýšení motivace pracovat je také růst minimální mzdy. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Chci se zeptat, pane poslanče, zda budete mít doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

  • Poslanec Adam Rykala: Děkuji, pane premiére. Vy jste mi částečně již odpověděl na závěr svého vystoupení na moji doplňující otázku. Přesto se vás zeptám. Myslíte si, že je v pořádku, že řada lidí sedí doma na sociálních dávkách a vyplatí se jim to více než chodit do práce? Můžete mi říct - myslíte si, že jenom ta výše minimální mzdy ovlivňuje, že sedí lidé na dávkách, anebo máte nějaké recepty a další kroky, které byste chtěli jako vláda udělat, aby se lidem vyplatilo pracovat? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, pane premiére.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Možná jenom než odpovím na doplňující otázku pana poslance, jenom doplním svoji předcházející informaci, když jsem mluvil o zemích, které mají nižší minimální mzdu než Česká republika. Přesně je to Litva, Rumunsko, Chorvatsko a Bulharsko v rámci Evropské unie. Všechny ostatní státy mají vyšší minimální mzdu, než máme u nás. To je první věc.

    Druhá věc. K motivaci pracovat. Problém dnešního trhu práce u nás je nízká mobilita pracovních sil. Máme dneska v ekonomice 104 tisíc registrovaných volných pracovních míst a vedle toho máme 450 tisíc registrovaných lidí na úřadu práce, kteří práci hledají. A nesetkává se nám tahle poptávka s nabídkou, která tady existuje. Já jsem požádal ministryni práce a sociálních věcí, aby se zaměřila na analýzu toho, jaká je vlastně struktura těch 450 tisíc lidí, jak nám koreluje s nabídkou nových pracovních míst z hlediska jednotlivých regionů, protože se obávám, že řada těchto nezaměstnaných je soustředěna do krajů, jako je Ústecký kraj, jako je Moravskoslezský kraj, kde ze 104 tisíc volných pracovních míst je jenom malý zlomek. Máme tady problém s mobilitou pracovní síly a tady si myslím, že je potřeba hledat možnosti inspirovat se v dalších zemích Evropské unie, jakým způsobem bychom byli schopni mobilitu pracovních sil podpořit. Druhá možnost je, že se pokusíme, aby investoři přišli za lidmi zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, to znamená budeme vytvářet možnosti investovat v těchto regionech, budeme tam vytvářet průmyslové zóny, do kterých by mohli přijít noví investoři, kteří zaměstnají lidi přímo na místě v situaci, kdy máme nízkou mobilitu z hlediska těchto nezaměstnaných.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére, za dodržení času. Další v pořadí se svou interpelací je pan poslanec Václav Klučka a připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající.

    Pane premiére, kolegyně, kolegové, ve svém programovém prohlášení se vláda mimo jiné zavázala k tomu, že zajistí energetickou bezpečnost státu, odolnost proti rozsáhlým poruchám a výpadkům dodávek a udržitelnou energetiku. Bude dále usilovat o environmentální udržitelnost energetiky a udržení vysoké bezpečnosti dodávek energií při zachování přiměřených cen tak, aby česká ekonomika a především pak zpracovatelský průmysl byly konkurenceschopné. Současně se vláda zavázala k tomu, že zachová energetické suroviny pro budoucí generace a obhájí zájmy státu při stanovení podmínek těžby a využití nerostů.

    Pane premiére, jsme zhruba v polovině funkčního období. Já se chci zeptat: Dělá vláda správné kroky k tomu, aby naplnila všechny cíle, které jsou stanoveny programovým prohlášením vlády? Vy jste v květnu letošního roku schválili ve vládě aktualizovanou státní energetickou koncepci České republiky. Přiznám se, že tam mám v některých věcech určité pochybnosti. Je to kupříkladu na straně 105, kde jsou určeny vývojové prvky toho, jak to bude vypadat v případě zemního plynu, alternativních zdrojů a domácího hnědého uhlí v roce 2040. Je mi jasné, že koncepce se stanoví na období střednědobé, dlouhodobé. Myslíte si, že takto zpracovaná koncepce je skutečně tím nástrojem, kterým chceme zabezpečit celou oblast energetiky českého státu?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl na vaši interpelaci.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, úkolem vlády je především přijímat strategická rozhodnutí. Strategická rozhodnutí se týkají i budoucnosti naší energetiky. Poslední státní energetická koncepce byla přijata v roce 2004, to znamená, bylo velmi důležité, že se vláda dokázala shodnout na aktualizaci státní energetické koncepce v letošním roce, a tím pádem byla nastavena i určitá strategie vývoje celého energetického sektoru.

    Energetika je v České republice klíčovým prvkem hospodářské politiky zejména proto, že patříme mezi nejvíce průmyslové státy v Evropě. Podíl průmyslu na hrubém domácím produktu u nás přesahuje 30 %. To už se v Evropě příliš nevidí. Průměr evropský se pohybuje mezi 15-20 %, takže skutečně patříme do průmyslového jádra dnešní Evropy a energetika je pro nás klíčová, protože potřebujeme pro naše průmyslové firmy zajistit spolehlivé, bezpečné dodávky elektrické energie. A elektřina nemůže být drahá, aby nesnižovala jejich konkurenceschopnost, a současně potřebujeme, aby průmysl snížil svoji energetickou náročnost, aby se do budoucna vyloučilo to, že cena elektřiny může snížit i jeho konkurenceschopnost. Takže to jsou trendy, které jsou velmi důležité, a proto energetika souvisí s tím, jestli česká ekonomika poroste v příštích letech, nebo ne, a jakým tempem poroste.

    Stát přebral prostřednictvím ASEK odpovědnost za dlouhodobé směřování energetického sektoru. To, co je odpovědností státu, je především základní energetická infrastruktura, věda, výzkum, výchova energetických expertů. My jsme se v ASEK snažili posunout se z hlediska využití zdrojů elektrické energie. Počítáme nadále s využitím výroby elektřiny z jádra, na druhém místě jsou ale obnovitelné zdroje elektrické energie, a teprve po nich následují zdroje, které počítají s plynem a které počítají s uhlím. To znamená, ASEK v tomto směru znamená posun, znamená potvrzení výroby elektřiny z jádra a znamená navýšení zdrojů, které souvisí s výrobou elektřiny z hlediska obnovitelných kapacit a obnovitelných zdrojů v České republice. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Pan poslanec Klučka položí ještě doplňující otázku.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji. Pane premiére, vy jste v podstatě odpovídal v duchu toho, co je v té energetické koncepci opravdu uvedeno, kupř. jaderné palivo v roce 2040. To bychom měli mít vyšší, spotřeba jaderného paliva by měla být vyšší o 54 %. To je jen takový malý příklad. Ale prominete mi jistě jednu otázku, které se nemohu vyhnout. Je tady to hnědé uhlí, kde bychom v roce 2040 měly být v úrovni 8,6 % ze základních surovin. V roce 2010 to bylo 3,4.

    Pane premiére, jak je to tedy s těmi limity hnědého uhlí, které v nejbližší době s největší pravděpodobností budete společně s představiteli dotyčného kraje posuzovat?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pan premiér již spěchá vám odpovědět. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, přirozeně vláda, která se rozhodla aktualizovat státní energetickou koncepci, se nemůže vyhnout také rozhodnutí o tom, jak bude vypadat v příštích letech těžba hnědého uhlí v České republice. Ministerstvo průmyslu zpracovalo čtyři varianty, které byly následně doplněny příslušnými studiemi, které se týkají rozvoje celého regionu. Je evidentní, že ty varianty, které by počítaly s neprolomením limitů, mohou mít negativní vliv na zaměstnanost v Ústeckém kraji. Je také evidentní, že pokud by nedošlo k prolomení limitů ani na Dole Bílina, ani na Dole ČSA, tak by to mělo negativní vliv na dostatek uhlí zejména pro naše teplárny v České republice. Čili pro to, abychom zajistili dostupnost hnědého uhlí a elementární energetickou bezpečnost, tak podle mého názoru bude potřeba prolomit limity na Dole Bílina. Pokud jde o prolomení limitů na Dole ČSA, tak o tom se ještě vede diskuse. Tam já osobně nejsem stoupencem tohoto rozhodnutí, protože tam vidím velmi výrazné náklady, které by se týkaly přesunu části vesnic nebo měst, které leží v trase té budoucí těžby. Ale je to poměrně komplikovaná diskuse a předpokládám, že bychom ji měli ukončit během letošního podzimu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Přečtu další omluvenku. Dnes od 16.30 hodin se omlouvá z důvodu neodkladných pracovních záležitostí ministr zdravotnictví pan dr. Svatopluk Němeček.

    Nyní tedy další v pořadí se svou interpelací na pana premiéra a to je pan poslanec Jan Zahradník, připraví se paní poslankyně Jana Hnyková. Máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo.

    Vážený pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás s následující interpelací. Ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2014 se nachází v kapitole 2.2 Organizovaný zločin, podkapitola Aktivity regionálních klientelistických skupin, následující text: "Některé lobbistické skupiny usilovaly o získání vlivu na chod Správy Národního parku Chráněné krajinné oblasti Šumava, resp. snažily se o ovlivňování budoucí podoby národního parku. V zájmu vlivových skupin je realizace několika sporných projektů v šumavském regionu, možnost pozemkových spekulací nebo rozšíření těžby dřeva. S tím také souvisí snaha o ovlivnění zákona o Národním parku Šumava. Budoucí zonace parku je sporným bodem mezi ochránci přírody a osobami, pro které je zastavění národního parku podnikatelským cílem."

    Vzhledem k tomu, že se již 25 let pohybuji v regionální politice v jižních Čechách, zabývám se mj. dlouhodobě problematikou Národního parku Šumava. Prohlašuji, že jsem se vždy snažil v rámci svých zákonných možností ovlivňovat budoucí podobu Národního parku Šumava. Snažil jsem se bránit tomu, aby převládl fundamentalistický ekologický názor a velká část Šumavy byla přeměněna na divočinu. Vždy jsem podporoval rozvojové projekty v šumavském regionu, např. budování lanovky na Hraničník. Významně jsem podporoval senátní návrh zákona o Národním parku Šumava a v tomto smyslu jsem ve Sněmovně opakovaně vystupoval. Jako člen Rady Národního parku Šumava se účastním diskusí o podobě plánu péče, o novele zákona č. 114 a z toho vyplývající zonace Národního parku Šumava. Je pro mne velkým překvapením, že Bezpečnostní informační služba tyto mé činnosti ve své výroční zprávě popisuje v kapitole věnované organizovanému zločinu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, vzhledem k času vás požádám o položení otázky.

  • Poslanec Jan Zahradník: Nedivil bych se, kdyby se to dotklo rovněž všech starostek a starostů šumavských obcí. Myslíte si, vážený pane premiére, že činnosti popsané ve zprávě BIS, kterými se dnes a denně zabývají starostky a starostové šumavských obcí, jsou organizovaným zločinem?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana předsedu vlády, aby vám odpověděl. Prosím, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, samozřejmě obecně lze říci, že vláda má podle zákona právo ukládat úkoly Bezpečnostní informační službě, tzn. v obecné rovině Bezpečnostní informační služba má za úkol chránit ekonomické zájmy státu. Pokud Bezpečnostní informační služba do té zprávy napsala ty informace, které jste zde citoval, tak předpokládám, že pro to Bezpečnostní informační služba má důvod. Já teď obtížně mohu hovořit jako předseda vlády za Bezpečnostní informační službu tady na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud máte pochybnosti o těch důvodech nebo o podkladech, na základě kterých Bezpečnostní informační služba tuto zprávu zpracovala, pak si dovoluji odkázat na stálou komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, která má možnost se obrátit na BIS a požádat o vysvětlení podkladů pro tuto zprávu, která byla zveřejněna. Předpokládám, že vaše politická strana tam má svého zástupce, tzn. jeho prostřednictvím je možné takovýto dotaz učinit. Já skutečně v tuto chvíli nemohu hovořit za Bezpečnostní informační službu a hovořit o tom, na základě jakých podkladů a informací BIS formulovala tuto část své zprávy. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chci se zeptat, pane poslanče Zahradníku, zda položíte doplňující dotaz. Prosím.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane premiére, vy jste odpovědný za vládu a tedy i za úkolování BISky. Myslím si, že slovo od slova, co ve zprávě je, starostové opravdu konají. Nevím, možná než otázku bych si dovolil vás požádat, zdali byste nezvážil vysvětlení adresované starostům, které by jejich obavy, že jsou jako organizovaní zločinci sledováni, vyvrátilo.

    Pokud bych měl otázku položit, tak v závěrečné větě se objevuje jakási definice ochránců přírody. Otázkou je, co je těmi ochránci přírody myšleno. Co si představujete, pane premiére, pod těmi ochránci přírody, kteří údajně bojují o zonaci s veřejně a regulérně zvolenými představiteli samosprávy na Šumavě?

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl na doplňující otázku.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, já jsem tu zprávu nepsal. Tu psala a formulovala Bezpečnostní informační služba. Je zcela legitimní obrátit se na Bezpečnostní informační službu a žádat o vysvětlení této zprávy. Nicméně chci poznamenat, že tady mohou existovat podnikatelské zájmy, které souvisejí s rozvojem této části Plzeňského nebo Jihočeského kraje. Čili tyto podnikatelské zájmy se mohou dostávat do rozporu se stanovisky vlády, obcí, kraje a mohou být snahy nějakým způsobem podnikatelské zájmy prosazovat. Myslím si, že Bezpečnostní informační služba, pokud má hájit ekonomické zájmy státu a řekněme pokud má hájit nestrannost a nezávislost státní správy, tak pravděpodobně má oprávnění k tomu, aby takové věci monitorovala. Pokud tedy vycházím z toho, co je uvedeno v příslušné zprávě.

    Už jsem se tady vyjádřil k samosprávě. Myslím si, že pokud lidé prezentují legitimní stanoviska, která vycházejí ať už z jejich pozice v rámci struktur samosprávy, nebo z jejich odborného přesvědčení, odborného stanoviska, politického názoru, přece na tom není nic špatného. Horší je, když se někdo dostává do ekonomického konfliktu zájmů a prosazuje své konkrétní ekonomické zájmy například prostřednictvím ovlivňování rozhodování státní správy nebo samosprávy. To už je potom něco, co by určitě mělo být předmětem zájmu bezpečnostních struktur.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí se svou interpelací je paní poslankyně Jana Hnyková a připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Pouze pro pořádek uvádím, že od 16 hodin budou probíhat interpelace na jednotlivé členy vlády. Máte slovo.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vám všem ostatním přeji hezké odpoledne.

    Vážený pane premiére, v posledních dnech finišují vyjednávání o platech. Chtěla bych se ve své interpelaci zaměřit na zdravotnický personál, a to především na nelékaře, to znamená na všeobecné sestry, laboranty, fyzioterapeuty a další pomocné profese. Včera jsme měli druhé jednání pracovní skupiny pro nelékařské profese a celým jednáním se jako červená nit táhne, že nedostatek sester je převážně zapříčiněn jejich nízkým platovým ohodnocením. A já s tím souhlasím. Platy jsou za vykonanou práci nízké a náročnost práce vysoká.

    Jste u vlády skoro dva roky a moc dobře víte, jaká je situace ve zdravotnictví. Znáte oprávněné požadavky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, kdy odbory dlouhodobě žádají o sjednocení odměňování v nemocnicích, a to na tabulkové platy ve všech druzích nemocnic bez ohledu na to, jakou mají právní formu. Současný stav je nespravedlivý, a když jsou sestry ohodnoceny v každé nemocnici jinak a rozdíly mezi platy a mzdami u nich dosahují až šest tisíc korun za měsíc, osobně to považuji dokonce za diskriminační, protože za stejnou práci mají různé ohodnocení.

    S platy sester a ostatních zaměstnanců souvisí i kvalita poskytované zdravotní péče. Sestry si stěžují, že se nemohou starat o své pacienty, jak by měly a chtěly, a to z důvodu jejich nedostatku, který je dán nejen nízkými platy, ale také špatně nastavenou personální vyhláškou, která dovoluje, aby například v LDN na 40 bezmocných pacientů na noční směně byla jenom jedna sestra.

    Moje otázky - je jich několik. K jakým dohodám jste dospěli? O kolik procent navýšíte mzdy ve zdravotnictví? Dále je to: Zvýšíte finance na zachování kvality péče? Přidáte v úhradové vyhlášce nemocnicím na nové sestry? Co uděláte s různorodostí ohodnocení hlavně u sester a dalších pracovníků nelékařů ve zdravotnictví, aby se narovnala nespravedlnost, která přetrvává léta a vede k tomu, že sester je ve zdravotnictví čím dál méně? Děkuji vám za odpovědi.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za vaši interpelaci a požádám pana předsedu vlády, aby vám odpověděl.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, uvědomuji si problém, kterému dnes čelí české zdravotnictví, protože narážíme na personální limity, narážíme na to, že náš vzdělávací systém je velmi náročný, v celé řadě ohledů náročnější než v jiných zemích Evropské unie. To znamená získat kvalifikovaného lékaře, získat kvalifikovanou zdravotní sestru je dnes problém a je to spojeno s požadavkem vysokoškolského studia, je dnes spojeno s potřebou dalšího vzdělávání, které následuje po tomto vysokoškolském studiu. Takže tady máme limity, které bude velmi obtížné překonat.

    Chci požádat Poslaneckou sněmovnu o podporu, protože vláda se rozhodla, že předloží reformu vzdělávání lékařů, a návrh zákona už je v pokročilé fázi přípravy na Ministerstvu zdravotnictví. Myslím si, že by nám to mělo umožnit, abychom dokázali získat více lékařů pro jejich přímé působení v našem zdravotnictví.

    Druhý problém, kterému čelíme, je mzdová konkurence, která tady v Evropě funguje, ve střední Evropě funguje. Lékaři v Rakousku, v Německu mají šanci samozřejmě získat násobně vyšší platy než lékaři v České republice. Totéž se týká i zdravotních sester. To znamená, máme tady konkurenci, kterou těžko můžeme dohnat z hlediska výše odměňování v našem zdravotnictví. Ale znamená to, že si nemůžeme dovolit zaostávat příliš velkým způsobem.

    Problém je vládě znám. Proto jsme také už 1. ledna letošního roku v okamžiku, kdy jsme to mohli ovlivnit, zvýšili tarifní platy ve zdravotnictví o 5 % procent. To si vyžádalo poskytnutí finančních prostředků formou úhradové vyhlášky zejména nemocnicím. Jsem rád, že i řada nemocnic, které nemusely zvýšit tarifní platy, jsou zřizovány kraji a mají formu akciových společností, tak se k tomu rozhodnutí vlády přidaly a navýšily tarifní platy o 5 %, a jsem rád, že celková čísla, které má Ministerstvo zdravotnictví k dispozici, pokud jde o údaje za první pololetí letošního roku ukazují, že celkově platy ve zdravotnictví se zvýšily o 6 % meziročně za první pololetí roku 2015. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že je 16 hodin, a tedy uplynul čas, kdy je možné podle jednacího řádu podat ústní interpelaci na předsedu vlády. Je 16.01 - já se omlouvám, paní poslankyně. (K posl. Hnykové.)

    Budeme nyní pokračovat ústními interpelacemi na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy poslance Zdeňka Ondráčka, aby přednesl interpelaci na ministra dopravy Dana Ťoka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, začal bych interpelací. Počkám, až Broňa si dopovídá, aby mě pan ministr slyšel. (Posl. Schwarz vede rozhovor s ministrem D. Ťokem.) Broňo, potřeboval bych, aby pan ministr slyšel.

    Pane ministře, jsem z Východočeského kraje z Hradce Králové nebo z Královéhradeckého kraje a chtěl bych vám položit jednoduchou otázku, jestli víte, který ze 14 krajů ČR má nejméně kilometrů dálnic, a pokud samozřejmě budete vědět tuto odpověď, tak co je pravdy na tom, že po všech prohlášeních, která udělal jak premiér této země, tak i vy, kdy jsme mluvili o dostavbě D11 a R11, dochází k dalšímu veletoči a měl jste prohlásit, že peníze na tuto dostavbu D11 zase nejsou a zřejmě někdo lépe zalobboval a bude se dostavovat některý jiný úsek v ČR. Takže bych chtěl vědět, jak jsme na tom a jestli tedy D11 je stále prioritou této vlády, jak bylo proklamováno nejen u nás, ale také při mezinárodních setkáních s polskými představiteli, kteří na jasné stanovisko také čekají, protože oni svojí dostavbou musí také reagovat na náš postoj. Děkuji, pane ministře, za odpověď.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a nyní tedy pan ministr Dan Ťok. Je to na něm, aby vám odpověděl. Prosím.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Ondráčku, já bych chtěl tady deklarovat, že to, co jsme říkali, to znamená, že jsou tady priority této vlády ve výstavbě dopravní infrastruktury a že mezi tyto priority D11 patří, platí.

    Máte pravdu v jedné věci, že když se podíváte do dnešního návrhu rozpočtu fondu dopravní infrastruktury, tak u D11 nejsou rozpočtované prostředky vidět, nicméně bych chtěl z tohoto místa garantovat jak vám, tak všem ostatním, že přestože tam dneska nejsou další požadavky na to, abychom tam měli zálohové peníze, tak určitě pokud se nám podaří, abychom byli schopni získat stavební povolení a rozběhnout práce, tak ve všech úsecích D11 je získáme. Navíc jsme se dohodli i s polskou stranou, že půjdeme ze dvou stran, to znamená i od hranice a úsek, který je přímo na hranici s Polskou republikou, že tam budeme požadovat finanční prostředky nikoliv z operačního programu Doprava II, ale z CEFu, což je příhraniční spolupráce, a na tomto česká strana působí.

    V současné době je to tak, že na D11, na úseku - myslím, že to je 1105 - zahajujeme archeologický průzkum. Je tedy poměrně hodně vysoký - objem finanční potřeby je dneska 600 mil., který se zahajuje. Chceme ještě jednat, jestli je opravdu potřeba tak velké množství, i když je to tedy náročná záležitost. A v současné době probíhá nebo se chystá výběrové řízení v úseku Hradec Králové - Jaroměř a doufám, že budeme zahajovat realizaci tohoto úseku koncem roku 2016. Takže přestože nejsou vidět alokované prostředky v rozpočtu SFDI, tak bych vám chtěl garantovat, že v okamžiku, kdy budeme moci stavět, a pracujeme velmi intenzivně na tom, abychom získali stavební povolení, budeme pokračovat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za tato slova. Já bych vám chtěl říct, že také jsem krajským zastupitelem, takže vím, jakou práci tam odvádíme, a myslím si, že zrovna D11, a teď nemluvím ještě o R11, je z úseků dálnic asi v současné době v největším stadiu připravenosti, ať co se týká výkupu pozemků, nebo dalších věcí. Takže trošku mě mrzí, že v rozpočtu peníze vidět nejsou, ale vážím si toho, co jste řekl, a samozřejmě věřím tomu, že postoupíme k tomu, že v příštím roce kopneme do země a tu silnici zahájíme. Jinak Královéhradecký kraj opravdu má nejméně kilometrů dálnice v celé ČR. A vy každý z vás tam jezdíte, protože Královéhradecký kraj je také Špindlerův Mlýn, jsou to také Janské Lázně, je to také Pec pod Sněžkou a mnoho z vás tam jezdí na hory a zasloužili byste si, abyste se také k nám lépe dostali. Nemluvím o průmyslu a o dalších věcech, které jsou s tím spojeny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr - prosím o doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Já jenom na vysvětlenou. Když jsme rozpočítávali peníze, které máme ve Státním fondu dopravní infrastruktury, tak jsme je alokovali na akce, které můžeme zahajovat v lednu a v únoru. D11 má předpoklad někdy v druhé polovině roku, ale z tohoto místa garantuji a jsme tak dohodnuti i s panem ministrem financí Babišem, že finanční nedostatek nebude nikdy důvodem, že bychom nemohli zahájit. Budou to administrativní věci. Já doufám, že i ty odstraníme velmi rychle, a chtěl bych poděkovat Královéhradeckému kraji za pomoc, kterou máme při majetkoprávní přípravě těchto staveb. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. Druhou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka. Bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci používání kmenových buněk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, téměř po roce od veřejného slyšení podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku ve věci oprávněnosti používání kmenových buněk k léčbě dospěl Státní ústav pro kontrolu léčiv s využitím stanovisek Evropské lékové agentury k názoru, že kmenové buňky v posuzovaných aplikacích ortopedie, diabetická noha apod. jsou používány v jiné než základní funkci, proto jsou léčivými přípravky pro moderní terapie a spadají pod regulaci léčiv. Protože dosud neprošly registrací, lze je podávat jen v mezích úzkých výjimek. V ortopedických aplikacích by ambulance mohly využít jen individuální výjimku podle § 8 zákona o léčivech. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pnu poslanci. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká kmenových buněk, tak je to asi téma, o kterém bychom mohli hovořit hodně dlouho. Jednou jeho částí je záležitost použití v mnoha indikacích velmi slibných metod, které jsou nicméně zatím v experimentální fázi, a nebyla zcela přesvědčivě prokázána dostatečná účinnost těchto metod pro to, aby byly hrazeny ze zdravotního pojištění. Proto tomu tak ani není.

    To, na co narazil pan poslanec Hovorka, je záležitost, kterou jsme řešili už zhruba před rokem s tím, že tedy skutečně mnohdy jsou klienti těchto soukromých zařízení vystavováni klamavé reklamě, protože nebyl nikde prokázán skutečný klinický efekt. Na základě toho jsme se tou záležitostí zabývali a už v té době jsme oslovili krajské úřady, které jsou vlastně registrujícími orgány těchto zařízení a mají právo kontrolovat, jestli dodržují tato zařízení podmínky registrace a neporušují nějakým způsobem zákonné normy, kde jsme právě upozornili na tuto problematiku. V podstatě jsme vyzvali tyto registrující orgány, aby se této záležitosti věnovaly. V letošním roce znovu k této problematice zasedala etická komise Ministerstva zdravotnictví, která se vyjádřila velmi podobně.

    Musím říct, že záležitost není úplně jednoduchá, protože i z hlediska odborné veřejnosti a různých odborných společností, které jsou sdruženy ve Společnosti Jana Evangelisty Purkyně, panují různé názory a není úplně jednoduché zaujmout jednoznačné a jasné stanovisko. Nicméně do doby, než tomu tak bude, než skutečně se odborně ukáže, jestli tato metoda má nějaký smysl, či nikoliv, tak Ministerstvo zdravotnictví bude, řekněme, zastávat tuto konzervativnější linii a nedoporučovat, aby tato metoda byla uznávána.

    Děkuji za upozornění, že probíhá nějaká reklama ve sdělovacích prostředcích nebo na internetu. To jsme zatím nezaznamenali. Požádám náš úřad, aby se tím zabýval a toto porušení zákona nějakým způsobem sankcionoval s tím, že tedy poprosím pana poslance, že bych mu detailní stanovisko, detailní dokumenty ministerstva k tomuto následně zaslal, protože jde opravdu o velmi složitou problematiku a ty nuance jsou tam velmi jemné, abych nějakým způsobem správně interpretoval všechna ta úskalí a všechny postupy jednotlivých orgánů a jejich stanoviska.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za to ujištění, že ministerstvo se tím intenzivně zabývá a že to řeší s krajskými úřady. Chci upozornit na to, že se jedná o velký případ, nebo o velmi mnoho případů, kdy lidi podstoupili tady tu aplikaci injekcí do kolenních kloubů a skutečně jejich stav se nezlepšil, ale zhoršil a museli podstoupit operaci kolenních kloubů, takže vlastně vynaložili peníze zbytečně.

    Pokud vím, tak v expertní komisi na Ministerstvu zdravotnictví byl dokonce navržen nový, poměrně lukrativně hrazený výkon do seznamu výkonů, ačkoliv kmenové buňky spadají podle SÚKLu pod regulaci léčivých přípravků pro moderní terapii, jejichž úhrada se má řídit zákonnými pravidly pro úhradu léčiv, nikoliv pravidly pro úhradu výkonů. A tedy z toho plyne, že ani odborné společnosti tady zřejmě nemohou posuzovat ten výkon z hlediska jeho oprávněnosti, ale musí se řídit pravidly pro registraci léčivých přípravků.

    Chce-li ministerstvo dodržet zákonné platné právní předpisy a pokud bude vycházet ze stanoviska SÚKLu, že kmenové buňky jsou léčivý přípravek pro moderní terapii, tak se nabízejí tři možnosti pro poskytování a financování. To je schválení klinické studie na vybraných pracovištích, schválení specifického léčebného programu a individuální podávání podle zákona o léčivech. (Upozornění na čas.) To jsou tři možnosti pro toto použití. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr se řítí s odpovědí. Prosím.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tady musím říct, že pan poslanec v doplňující otázce to téma posunul někam jinam, protože to, o čem jsme v první části hovořili, bylo použití kmenových buněk z tukové tkáně k indikaci k léčbě artrózy. Tady jde o kmenové buňky v indikaci u diabetické nohy, v podstatě k podpoře nové vaskulární tkáně. Tam musím říci, že i když odborná společnost doporučovala, aby toto hrazeno bylo, tak ministerstvo zůstává konzervativní a do doby, než budou jasné výsledky klinických studií, tak určitě tento výkon nezařadí k tomu, aby byl hrazen ze zdravotního pojištění.

    Co se týká klamání spotřebitelů v podstatě v té indikaci týkající se osteoartrózy, tam si myslím, že náš postoj je zcela shodný, a určitě se tomu budeme nadále věnovat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme k třetí interpelaci, kterou přednese pan poslanec Michal Kučera. Bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství ve věci jedovatých látek v Labi. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo.

    Vážený nepřítomný pane ministře Jurečko, v letošním roce byly zjištěny ve střední toku Labe násobně vyšší hodnoty vysoce rakovinotvorných polychlorovaných bifenylů. Výrazně zvýšené hodnoty PCB ve vzorcích vody a v sedimentech od Ústí nad Labem až po hranici s Německem byly oznámeny už začátkem července. Na základě výsledků analýz z druhého čtvrtletí 2015 se ukázalo, že v posledním období došlo k významnému nárůstu obsahu PCB v sedimentovatelných naplaveninách, a to ve vzorcích odebíraných na měřicí stanici v Děčíně. Zvýšené jsou i obsahy polychlorovaných bifenylů v labské vodě v úseku Ústí nad Labem po státní hranici.

    Nemusím připomínám, že PCB je vysoce rakovinotvorná látka a že na březích řeky Labe se koupou lidé, hrají si děti, loví se ryby.

    Pane ministře, chtěl bych se vás tímto zeptat, jakým způsobem a kdy byla veřejnost informována o zvýšeném výskytu rakovinotvorného PCB v sedimentech Labe - za prvé. A za druhé, jaká opatření byla již v tomto směru učiněna pro ochranu zdraví obyvatel.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Na jeho otázku bude odpovězeno písemně.

    Přikročíme ke čtvrté interpelaci, kdy pan poslanec Ivo Pojezdný bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci rušení RVP ZV-LMP. Nepřítomnou paní ministryni. A já se těším, že se dozvím, co to je RVP ZV-LMP.

  • Poslanec Ivo Pojezný: Ano, to rád vysvětlím. Dámy a pánové, moje interpelace na nepřítomnou tedy paní ministryni.

    Vážená paní ministryně, v odborné pedagogické, ale i laické veřejnosti se v současné době velmi živě diskutuje o záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zrušit přílohu - a teď si to dovolím říct - Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání pro vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením. Zrušení této přílohy v praxi znamená ukončení efektivního a kvalitního vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací, systému, který byl založen na dlouhodobém odborně metodickém a organizačně velmi promyšleném přístupu vypracovaném generacemi speciálních pedagogů, psychologů, lékařů, psychiatrů ale i jiných odborníků. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Na jeho otázku bude odpovězeno písemně. Předám řízení schůze.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Další v pořadí je pan poslanec Petr Gazdík, který bude interpelovat přítomného pana ministra obrany Martina Stropnického. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane ministře, stav a především akceschopnost Armády České republiky jsou kritické. Tento stav graduje, a proto netvrdím, že za to můžete vy, ale situace se jen prohlubuje, a to zdaleka nejen v případě obrovského vnitřního dluhu popsaného v Bílé knize o obraně. Naposledy v dubnu minulého roku NATO kritizovala vybavenost Armády České republiky s tím, že by byla v případě skutečné krizové situace zcela nepoužitelná. Podle zpráv NATO jsou v nejhorším stavu jednotky, které mají poskytovat podporu vojákům v první linii, tedy dělostřelci, protivzdušná obrana nebo zásobovači. Státní tajemník Ministerstva obrany Daniel Koštoval tehdy prohlásil, že jde o nejhorší hodnocení za posledních pět let. Předešlý náčelník Generálního štábu pan Pavel výslovně uvedl, že v případě velké krize vystačí zásoby jen na pár dní a bez povolání záloh a částečné mobilizace armáda není schopna za krize plnit své úkoly.

    Po takovém vyjádření bych očekával zásadní otřes. Ptám se proto, jaké plány má Ministerstvo obrany na krizové situace velkého rozsahu, kdyby současné méně než minimální počty nestačily. Máme vůbec takovou variantu? Co myslel současný náčelník Generálního štábu tím, že nasazení 2 500 vojáků by způsobilo vážné problémy? Mám tomu rozumět tak, že tato země nemá pro případ krize jiné zálohy než pár set vojáků? Kdy byl naposledy vyhlášen skutečný, předem neoznámený poplach? Kolik vojáků by se reálně v tomhle okamžiku dostavilo do kasáren, když jsou navíc útvary nenaplněné a o desítky procent? Kolik provozuschopné techniky máme, kolik jí máme pro zálohy, o nichž se neustále mluví a které stále prakticky neexistují? Zvládly by například centralizované muniční sklady zásobit v případě třeba jen cvičného poplachu všechny útvary?

    Proto se vás ptám, pane ministře, jaké kroky jste učinil k tomu, aby stávající kriticky stav Armády České republiky se změnil k lepšímu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený kolego prostřednictvím paní předsedající, samozřejmě, ta bilance se dá vybarvit v pochmurných odstínech a já netvrdím, že není důvod k nějaké kritice nebo řekněme k výhradám. Ale musím říci, že za ten rok a půl se přece jen leccos podařilo a leccos zlepšilo.

    Asi bych měl začít u financí, jak to tak bývá, a to ve dvou ohledech. Jednak v tom, že se snažíme stávající finance investovat hospodárněji a že se nám snad daří nenavázat na poměrně dlouhou sérii flagrantních případů nehospodárnosti nebo i něčeho horšího, ale také v prostém nárůstu toho rozpočtu, který je patrný. Ten nárůst samozřejmě můžeme diskutovat, jak by měl být dynamický více či méně, ale je nepopiratelným faktem.

    To, co je, řekněme, mimo kategorii toho financování nebo s tím úzce souvisí, je jakýsi koncepční dlouhodobý záměr. To je materiál, který je konečně hotov. Trošku se to zdrželo tím, že se měnili náčelníci Generálního štábu, ale 30. září na Bezpečnostní radě státu bude předložen k projednání. Je to materiál, který na příštích deset let určuje, co armáda potřebuje, v jakém množství to potřebuje a proč to potřebuje. Myslím si, že takový materiál je příspěvkem k nějaké předvídatelnosti, je příspěvkem k racionálnímu plánování a je také překážkou pro různé tvořivé improvizace, které potom vedou i k těm různým nehospodárnostem.

    Já bych si dovolil trošku označit některé výroky z minulého roku jako mediální, jako záměrně jakoby výrazné, provokativní, negativní. Myslím si, že to neprospělo důvěře našich občanů v armádu, že to prostě není pravda. My jsme loni docílili docela dobrého úspěchu, naše brigádní uskupení dostalo certifikaci NATO. Na tom cvičení byla celá generalita a všichni byli z výkonu našich vojáků, musím říci, dokonce nadšeni.

    Že je vážný problém nasadit 2 700 mužů v případě...Je to vážný problém z hlediska jakéhosi dlouhodobého plánování, není to žádný vážný problém z hlediska potřeby té země. Já si myslím, že část Generálního štábu - a zaplať pánbůh tenhle hlas slábne a zeslábl v podstatě tou výměnou - ale upřednostňovala skutečně zahraniční akce a neuvědomovala si vždy, že armáda je tady především pro zajištění bezpečnosti občanů naší země a této země. Pokud bychom měli nějaký problém z hlediska migrace, tak se prostě nějaká cvičení zruší, tak se prostě sáhne, a možná i docela krvavě - a já si nepřeji, aby se to stalo, ale je tady samozřejmě ta možnost a naprostý forhont a přednost dostane bezpečnostní situace u nás doma, včetně povolání záloh. Pro vaši informaci, je jich v tuto chvíli 1 250.

    Asi víte, že na příští schůzi bude ve druhém čtení projednána novela branného zákona, která by měla používání aktivních záloh podstatně zjednodušit.

    Ještě snad stihnu aspoň větu k té munici. Za munici jsme dali v posledním období více než miliardu, takže stav zásob se podstatně zlepšil. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana poslance - chce položit doplňující otázku. Prosím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já mám dvě doplňující otázky. Jednak, pane ministře, prosím, jestli mi můžete odpovědět, jestli armáda skutečně počítá s tím, že bude někdy vyhlášen skutečný, předem neoznámený poplach a vyzkouší se to v praxi, jestli jsme funkční, jestli to nebudou jenom slova.

    Druhá věc. Vy jste říkal, že nakupujeme mnohem hospodárněji munici. Tady mám informaci o tom, že chceme nakupovat další dvě letadla CASA, a to dráž, než je nakupovala Vlasta Parkanová kdysi, která je za to teď před soudem. Je to hospodárné nakládání s majetkem armády? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Tak já tady nemohu říci, že vyhlásíme nějaký poplach, protože pak by jej nemělo smysl vyhlašovat. Čili mohu ale odpovědět v tom smyslu, že průběžná schopnost zásahu nebo pohotovost je kontrolována permanentně. Já nevylučuji, že sáhneme i k něčemu, co jste tady, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, naznačil. Čili za mého působení se tak nestalo, abych odpověděl jednoznačně a stručně.

    Co se týče letadel CASA, tak opravdu nevím, odkud máte tu informaci, protože poslední ambicí jakéhokoliv ministra obrany je patrně koupit casu dráž než paní Parkanová. To by byl skutečně husarský kousek a myslím, že nikdo takovou ambici nemá. My musíme uvažovat o náhradě dvou jaků, které nám odcházejí, jeden v roce 2016, jeden v roce 2017. Ten z toho roku 2016 je v podstatě odepsaný z mnoha důvodů. Jestli je budeme nahrazovat dvěma letadly CASA není v tuto chvíli jasné. Je to rozpracovaný teoretický plán, ale už teď - já nemůžu říci přesnou nabídkovou cenu, ale je samozřejmě nemyslitelné, aby to bylo za cenu, která je srovnatelná s tou minulou, a to bez ohledu na to, že od té doby už uplynula řada let a ta cena by mohla být vlastně docela logicky vyšší. Není to myslitelné, aby byla vyšší. Ale vůbec není jasné, že se casy budou pořizovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Prosím dalšího v pořadí, aby přednesl svoji interpelaci. Tím je pan poslanec Valenta, který bude interpelovat přítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Prosím, máte slovo. ***

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane ministře, mnoho renomovaných odborníků upozorňuje na významná zdravotní rizika, která se objevují zejména s přílivem utečenců z Afriky a Blízkého východu do Evropy. Jedním z takovýchto odborníků je např. onkolog a hematolog profesor Pavel Klener. Ten se v médiích vyjádřil, že v souvislosti s novými zdravotními problémy s imigranty si nedovede představit, že by se v této oblasti mohlo vyhovět neustálým požadavkům na navýšení prostředků pro zdravotní péči českých občanů. Dodává, že v každém případě dojde k ohrožení úrovně zdravotní péče v ČR. O tom, že také označil integraci běženců, především Arabů, za pofidérní, nyní ale hovořit nechci.

    Od vás, pane ministře, mě ale zajímají dvě věci. Za prvé, jak zajistíte jako ministr zdravotnictví, zejména tedy finančně, aby úroveň lékařské péče v následujících létech u nás neklesala zejména za situace, když již mnozí naši spoluobčané mají značné problémy s financováním svých zdravotních problémů.

    A za druhé vás prosím o písemné zpracování materiálu, který by obsahoval detailní popis a soupis všech zdravotních ohrožení, především, ale nejen infekcí, které mohou potenciálně zasáhnout naše občany v souvislosti s osobním kontaktem s migranty z afrických zemí či ze zemí Blízkého východu. Stupeň jejich zdravotního rizika, jak lze toto riziko minimalizovat a také jakým způsobem je Ministerstvo zdravotnictví s tímto zdravotním ohrožením připraveno bojovat. Existuje u nás již vůbec nějaký efektivní systém prevence, i když v tomto kontextu alespoň jen prevence primární? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím nyní pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem vyzván, abych odpověděl zde na to, jaká opatření učiníme pro to, aby neklesala v dalších letech úroveň kvality poskytované zdravotní péče a její dostupnosti občanům, byť tedy písemně že máme odpovědět na opatření týkající se našich kroků k minimalizaci zvýšeného infekčního rizika v souvislosti s migrací, takže se budu držet této výzvy.

    Myslím si, že úroveň zdravotní péče v České republice s ohledem na finanční zdroje, které vynakládáme na tuto péči, je špičková. Česká republika je plně srovnatelná s těmi nejvyspělejšími zdravotními státy na světě, a zatímco Spojené státy dávají ze svého hrubého domácího produktu, jestli se nepletu, tak je to mezi 15 a 17 % amerického, Česká republika dává 7,4 % českého. Myslím si, že úroveň, kterou dosahujeme za tyto finance, je obdivuhodná a je to trošku příkladem malého zázraku.

    Co se týká dostupnosti této péče pro každého občana bez ohledu na to, jak je na tom finančně, tak si myslím, že za této vlády došlo také k velkému zlepšení situace. Byly zrušeny regulační poplatky jak za vyšetření u ambulantního specialisty, u praktického lékaře a byly zrušeny i regulační poplatky za pobyt v nemocnici nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných. Myslím si, že rozhodně žádný z těchto kroků nevede k tomu, že by se zhoršovala dostupnost péče pro občany, kteří na tom, řekněme, finančně nejsou nejlépe. Přiznám se, že v tomto jsem optimistou, že rozhodně žádný z kroků, který jsme udělali, jak tady chystáme, nezhorší kvalitu a dostupnost zdravotní péče.

    Je třeba říci, že i vláda jako celek zvyšuje zdroje z veřejného systému na české zdravotnictví. Opakovaně byl zvýšen příspěvek státu za platbu za státní pojištěnce, to pomohlo posílit stabilitu českého zdravotního systému. Ale samozřejmě výzva tady bude trvale, protože technologické možnosti medicíny na světě se zvyšují velmi dramaticky, všechny tyto technologie jsou velmi drahé, pacienti jsou velmi dobře informováni prostřednictvím nových médiích, na co všechno mají nárok, a jejich očekávání se také zvyšují. No a demografická situace se nám upravuje tím, že se dožíváme stále vyššího věku, a jak už to tak bývá, tak ve vyšším věku občané mají vyšší požadavky na zdravotní péči.

    Takže ano, to napětí tady asi bude, nezbavíme se ho, řeší to všechny systémy na celém světě. Nebudeme asi výjimkou. Ale říkám, jsem optimistou, zatím se ta situace vyvíjí velmi dobře, dokonce se zlepšuje a doufám, že tomu tak bude i nadále.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho slova. Pan poslanec Valenta má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Valenta: Pane ministře, já jsem nepožadoval vaši odpověď ve smyslu, že mi zde budete popisovat aktuální výčet úspěchů koaliční vlády v oblasti zdravotnictví. Mně spíš šlo o to, jakým způsobem finančně zajistíte v případě, když budou do naší republiky umístěny desítky tisíc migrantů, úroveň naší lékařské péče. Jak ji prostě ukotvíte alespoň na tom bodu, kde ta péče je dneska. Protože si myslím, že co se týče našeho rozpočtu, který je pod silným ekonomickým vlivem pana Babiše, ta zdravotní péče nemá šanci do budoucna narůstat.

    A ještě bych doplnil, co se týče toho požadovaného materiálu, tak ten bych prosím potřeboval vypracovat velice detailně, nerad bych nějakou paušální odpověď. Potřeboval bych, aby to bylo velice vyčerpávajícím způsobem, tak abych to mohl poskytnout potom a rozšířit všem občanům této země, protože tento problém bude opravdu narůstat a lidé opravdu nevědí, jak si mají s některými infekcemi, které sem přicházejí z některých cizokrajných, resp. exotických zemí, poradit. Takže prosím vás, abyste to vypracoval opravdu zodpovědně, abychom to potom tady nemuseli řešit znova na fóru Poslanecké sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo na svoji doplňující odpověď.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče těch detailních popisů opatření k minimalizaci infekčních rizik, já už jsem si to připravil dokonce velmi vyčerpávajícím způsobem na tuto interpelaci, ale vzhledem k tomu, že pan poslanec řekl, že to nechce zde, ale mám to poslat písemně, tak jsem to zde nečetl, ale věřím, že to ještě rozšíříme a bude to skutečně velmi podrobné, velmi detailní a bude to použitelné i pro předání dalším občanům.

    Co se týče toho, jak se systém veřejného zdravotního pojištění eventuálně vypořádá s desítkami tisíc dalších příchozích, já tedy pevně doufám, že k těm desítkám tisíc nedojde, ale situace je turbulentní a dramatická a možné je všechno.

    Na straně druhé my už dnes zde v České republice máme zhruba 400 tisíc cizinců, kteří zde žijí a buď jsou zapojeni do systému veřejného zdravotního pojištění, nebo to řeší jiným způsobem, a ten systém to zatím zvládá. Samozřejmě že každý člověk, který nebude mít svůj vlastní příjem a nebude přispívat jako plátce pojistného do toho systému a bude čerpat, zvyšuje nějakým způsobem napětí, ale pokud to nebudou opravdu dramatické počty, tak v tomto nevidím úplně zcela zásadní problém, byť jednoduché to spíše nebude z hlediska poskytování té péče, jak se s těmi lidmi domluvíte, jakým způsobem, řekněme, z hlediska jejich zvyklostí, nemocí, které se tam vyskytují, tomu předcházet a je léčit, ale pokud budou ty počty, tak jak hovoříte, tak ten systém se z toho úplně nezhroutí a ta rizika a ta negativa vidím spíše někde jinde. Nezastírám, že jsou, samozřejmě.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho doplňující odpověď. My přistoupíme k sedmé interpelaci, kdy paní poslankyně Radka Maxová bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci Žďákovského mostu a nečinnosti. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající.

    Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti s opravou Žďákovského mostu. Na toto téma jsme se již bavili v dubnu tohoto roku. Ve zkratce. O opravě Žďákovského mostu se mluví již deset, ne-li patnáct let a jeho oprava je stále v nedohlednu.

    Na moji interpelaci číslo 20 z dubna tohoto roku jste mi odpověděl, že ŘSD se již domluvilo s adekvátními firmami na opravě a nic nebrání tomu, aby most mohl být konečně uveden do provozu. Dokonce v odpovědi zazněla slova: most by měl být letos opraven.

    Most byl pět let ve stavu zúžení průjezdné šířky, omezení rychlosti a omezení zatížení mostu, takže pět let veškerá nákladní doprava musela objíždět po malých okresních silnicích tento most. Na začátku června se most uzavřel konečně definitivně a měl být do zimy opraven. Občané byli smířeni s tím, že oprava je nutná, ačkoli pro většinu z nich je tento most doslova a do písmene životně podstatný. Mnozí z nich dojíždějí přes něj za prací, což ve finále znamená, že místo pěti až deseti kilometrů mohou také najet třicet až šedesát i více kilometrů denně. Další měli v jeho okolí spoustu malých firem, na které si třeba brali úvěry a musejí je splácet, a v podstatě teď krachují. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o jeho odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nemám bohužel úplně dobrou zprávu pro paní poslankyni Maxovou, prostřednictvím pana předsedajícího. Žďákovský most je významnou technickou památkou našeho mostního stavitelství. Na jeho opravě se mimo jiné podílí přední odborníci ve svých oborech, kteří velmi pečlivě dohlížejí na kvalitu prováděných prací a připomínkují jejich rozsah. Již v zadávací dokumentaci byla jednoznačně konstatováno skutečnost, že řada konstrukcí a prvků je zakrytá, proto jejich stav a s tím spojený rozsah prací bude možno zpřesnit až po jejich odkrytí. V současné době dochází na těchto částech ke zjištění jejich skutečných stavů a přijímají se rozhodnutí o způsobu a rozsahu jejich oprav. Tyto postupy je nutné následně řádně projednat a odsouhlasit a následně zpracovat příslušné technologické předpisy a zajistit dokončení dalších procesů nutných k jejich realizaci. Práce jsou prováděny tak, aby byly maximálně šetrné k vlastní mostní konstrukci. Jednoznačnou prioritou i nadále zůstává kvalita prováděných prací.

    Doba realizace opravy byla již v zadávací dokumentaci stanovena na 28 měsíců. S ohledem na předání staveniště a následné zahájení opravy mostu v červnu tohoto roku lze předpokládat, že oprava Žďákovského mostu bude definitivně dokončena až v říjnu roku 2017. Původní harmonogram rekonstrukce v období roku 2013 až léta 2015 nebyl dodržen z důvodu mnou již dříve zmiňovaného soudního přezkumu výběrového řízení. Aktuálně s ohledem na nízký stav vody pod oběma podpěrami mostu - je to zhruba nejnižší stav vody za posledních padesát let - Ředitelství silnic a dálnic České republiky přistoupilo k sanaci obou opěr hlavního mostního oblouku.

    Vlastní povolení uzavírky mostu vydal Krajský úřad Jihočeského kraje, který v rozhodnutí také stanovil adekvátní objízdné trasy. Současná uzavírka mostu je dle příslušného rozhodnutí povolena do poloviny prosince tohoto roku. V tuto chvíli není z technických důvodů možné most znovu alespoň provizorně otevřít ani pro omezený silniční provoz a ani pro pěší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a paní poslankyně je spokojená, ale má jenom takto maličkou doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Radka Maxová: Ona to není snad ani otázka. Já bych vás jenom chtěla, pane ministře, poprosit, jestli byste se zaměřil na tuto stavbu, protože ono opravdu pro místní obyvatele těch 30 až 60 km objízdné trasy je poměrně finančně náročné. Asi ta petice doputuje tam, kam má, a bude se to řešit, tak jenom kdybyste to vzal za něco jako prioritu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a panu ministrovi, který to zjevně jako prioritu bere.

    Přistoupíme k osmé interpelaci, kdy paní poslankyně Marta Semelová bude interpelovat bohužel nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci rušení vyhlášky LMP. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Už na toto téma bylo tady mluveno, přesto bych to ještě doplnila. Zajímalo by mě, proč se ruší vzdělávací program příloha LMP, přizpůsobená potřebám vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací. V rámci zavádění inkluzivního vzdělávání, tedy společného vzdělávání, tento vzdělávací program nemůže průběh inkluze ovlivnit. Jeho zrušení však významným způsobem ovlivní odborné vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací, kteří nebudou vzděláváni podle svých potřeb. Nejedná se tedy o diskriminaci ve vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací? Asistenti pedagoga a podpůrná opatření nemohou tento vzdělávací program nahradit.

    Za další, jak budou upraveny vzdělávací obsahy ve vazbě na kognitivní schopnosti žáků? Jedná se o úpravu výstupů v jednotlivých předmětech výuky, např. vymezení minimálních výstupů na vzdělávání žáka tak, aby dosáhl na základní vzdělávání.

    A poslední otázka. Zajímalo by mě, jak bude upraven učební plán v souvislosti s potřebou žáků s lehkou mentální retardací ve výuce cizího jazyka, dalšího cizího jazyka a využití disponibilní časové dotace pro oblast Člověk a svět práce. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání nezohledňuje vzdělávání žáků s lehkou mentální retardací s ohledem na jejich možnosti a schopnosti. Děkuji za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové, bude jí odpovězeno písemně.

    Přikročíme k deváté interpelaci, kdy paní poslankyně Gabriela Pecková bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci pobytových služeb. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Vážená paní ministryně, já bych se vás chtěla zeptat na deinstitucionalizaci pobytových služeb pro děti do tří let věku, obecně nazývaných kojenecké ústavy nebo dětská centra, a jak je to se stanovením věkové hranice pro umisťování dětí do těchto zařízení.

    Národní strategie ochrany práv dětí 2012-2018, která byla schválena vládou, jasně uvádí, že toto je cesta správným směrem, a rok 2015 už měl být rokem, kdy tento proces měl být jasně nastaven a rozběhnut. Tak bych ráda věděla, jak to vypadá s redukcí zdravotnických pobytových služeb, kde je mnoha výzkumy dokázáno, že pobyt především těch nejmenších dětí v těchto zařízeních se velmi negativně podepisuje na jejich vývoji. V dnešní době máme už velmi dobře rozběhnutou možnost umisťovat tyto děti do náhradní rodinné péče, zejména k pěstounům na přechodnou dobu. Tak bych ráda věděla, jaké kroky teď jsou aktuální a jaký je časový plán redukce pobytových služeb. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, děkuji za tento dotaz. My jsme v tuto chvíli vlastně v přípravě zákona, kde bychom chtěli uzákonit, abych použila ta stejná slova, to, aby většina služeb, institucionálních služeb péče o děti, to znamená jak kojeneckých ústavů, tak dětských domovů, přešla formálně pod resort práce a sociálních věcí a aby vznikl takový střešní zákon, jehož účelem je poskytovat těm ohroženým rodinám s dětmi ty nejvhodnější služby. A to sjednocení alespoň většiny těch nejrůznějších služeb pod jeden resort je tady z toho důvodu, že my bychom chtěli používat finanční prostředky na to určené co nejefektivněji pro ty rodiny s dětmi, kterých se to týká. V současné době to, že platíme, když dítě je náhodou ve školském zařízení, tak to platí školství, když je ve zdravotnickém, platí to zdravotnictví, když je někde v našem, tak to platíme my a je v tom velký nepřehled a určitě tam ta efektivita úplně není.

    Jinak v tuto chvíli my vlastně zatím uvnitř na té odborné rovině vlastně polemizujeme o tom, jestli také v návrhu toho zákona má být právě striktně daná ta věková hranice, či zda to necháme postupně klesat nějakými jinými opatřeními. To jsme si ještě úplně nevyjasnili.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně Pecková má doplňující...

  • Poslankyně Gabriela Pecková: (Ze sálu.) Paní ministryně odpověděla i na doplňující otázku, takže děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Taková souhra mezi koalicí a opozicí je vzácná a sluší se za ni oběma dámám poděkovat.

    Další interpelaci, desátou, má paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci prostředků z programu PO 2007 až 2013. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně. To, že část prostředků z programového období 2007 až 2013 nevyčerpáme, je bohužel jasné. Jde o to, o kolik prostředků přesně půjde. Naším společným zájmem ale samozřejmě je, aby šlo o částku co nejmenší, byť třeba zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z letošního léta, ve které se hovoří až o 105 mld. korun, nasvědčuje spíš velmi nepříznivému scénáři. Zajímal by mě proto aktuální odhad Ministerstva pro místní rozvoj, který, jak věřím, se zohledněním nejnovějších informací může být příznivější než informace, kterou před několika měsíci prezentoval NKÚ.

    Paní ministryně, děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkují paní poslankyni, bude jí odpovězeno písemně.

    A my přikročíme k 11. interpelaci, kterou přednese pan poslanec Vladimír Koníček, který bude interpelovat taktéž nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci přihlášení k platbě DPH. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane ministře, z tohoto místa jsem vás interpeloval před dvěma měsíci dne 9. července a položil jsem vám otázku, kdy začnete jako ministr financí vybírat daň z přidané hodnoty od hnutí ANO 2011. Vy jste nebyl přítomen, proto jsem vám interpelaci připomněl na druhý den, kdy se probírala elektronická evidence tržeb, která má výběr daní zlepšit. Vy jste mně odpověděl - cituji: Ano, hnutí ANO zaplatí daň, takže vás mohu uklidnit. Zůstal jsem tedy zcela klidný.

    Jaké bylo moje překvapení, když jsem obdržel písemnou odpověď na svoji interpelaci. V této odpovědi tvrdíte, že fakturace služeb celkem za rok za více než čtyři miliony korun není ekonomickou činností a strana žádnou daň platit nebude. Ptám se vás, vážený pane ministře, kterému vašemu vyjádření mám věřit. Tady na mikrofon řeknete, že daň zaplatíte, písemně napíšete, že nic platit nebudete. Jedno z těchto vašich vyjádření není pravdivé. Můžete mně poradit, kterému Babišovi mám věřit?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: I tady se dozvíte, které z těch dvou vyjádření je pravdivé, písemně.

    My přikročíme k další interpelaci, kdy pan poslanec René Číp bude interpelovat paní taktéž nepřítomnou ministryni Kateřinu Valachovou ve věci Hitlerjugend Jamnitz. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, koncem prázdnin se na Třebíčsku konala vědomostní soutěž dětí, které prokazovaly své znalosti o druhé světové válce. Základní škola z Jemnice vyslala do této soutěže tým s názvem Hitlerjugend Jamnitz. Tito žáci z osmých či devátých tříd této základní školy byli ustrojeni v dobovém oblečení včetně symbolů hákového kříže. Po medializaci této události se ředitel školy Zdeněk Hirt rozhodl tento čin obhajovat, když doslovně řekl - cituji: A co se vám na tom nelíbí?

    Vážená paní ministryně, pokud tuto symboliku používají příznivci radikální pravice a neonacisté, jedná se jednoznačně o trestný čin. Nešlo přeci o divadelní představení, kde by se to dalo snad i pochopit, ale o vědomostní soutěž. Vůbec se mi nejedná o potrestání těchto dětí, ale ředitel školy, který toto připustil, dle mě není tou správnou osobou na pravém místě. Nedovedu si představit, co by se stalo, kdyby tento tým jel na mezinárodní soutěž do Německa s tímto názvem a takto ustrojen. Je to podle mě plivnutí na oběti, které nacistická ideologie během druhé světové války připravila o život či rodiny. Žádám vás tedy o prošetření celé záležitosti a vyvození důsledků pro zodpovědné osoby a děkuji předem za písemnou odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Čípovi. My přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Jan Farský bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kritického nedostatku lékařů. A jak se tak dívám, pan ministr už nás opustil zjevně, patrně.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěl bych se zeptat pana ministra, jak je připraven řešit situaci, která je povědomá nemocnicím po celé České republice, a to situaci, kdy schází lékaři takřka ve všech oborech. Je to způsobeno částečně tím, že odchází hodně lékařů do důchodu, také odchází hodně lékařů do zahraničí, a také tím, že je hodně dlouhé a složité samotné vzdělávání. Proto bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli na tu kritickou situaci, do které se dostávají mnohé nemocnice, ale i celé mnohé oblasti, jestli na ni bude nějakým způsobem reagovat a jak. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr skutečně není přítomen, takže bude panu poslanci poslána písemná odpověď.

    Čtrnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Zuzana Kailová, která bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zastavování rychlíků v Duchcově. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Zuzana Kailová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás v záležitosti připravovaného omezení dopravní obslužnosti města Duchcova v Ústeckém kraji. Z dopisu Ministerstva dopravy, který byl zaslán vedení města, je patrné, že v příštím roce dojde k omezení zastavování většiny rychlíkových spojů v železniční stanici Duchcov. Přepravní výsledky nemohou plně odůvodnit zastavování vlaků dálkové železniční dopravy v této stanici, vyplývá ze stanoviska. V době, kdy se tento region potýká s vysokou nezaměstnaností, je dennodenní cestování do větších měst jedinou možností, jak získat práci. Co nejkvalitnější dopravní obslužnost musí být prioritou v podpoře a rozvoji mobility pracovních sil. Opačnou cestou bychom jít neměli.

    Chci vás požádat v této věci o vysvětlení kroku ministerstva. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo. ***

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo dopravy v rámci objednávky linky R5 Praha - Ústí nad Labem - Cheb již dlouhou dobu sleduje problematiku nízkého počtu nastupujících a vystupujících cestujících v této železniční zastávce do dálkových spojů. Vlaky linky R5 zastavují v úseku Ústí nad Labem - Chomutov v průměru po 10,1 km, což je na vlaky dálkové dopravy mimořádně časté zastavování vedoucí k prodlužování jízdních dob a zplošťování dálkového charakteru vlaku. Tyto ukazatele má objednatel dálkové dopravy k dispozici jak na základě sčítání nastupujících a vystupujících cestujících z přepravních kampaní realizovaných nejméně třikrát v každém období platnosti jízdního řádu, tak i počtu prodaných jízdních dokladů z této a do této stanice. Oba datové zdroje potvrzují, že do jednotlivých vlaků linky R5 nastupují či vystupují v Duchcově jednotky cestujících a navíc dominantní většina těchto cestujících využívá vlaku k cestám v rámci regionální dopravy.

    Regionální doprava na předmětné trati Ústí nad Labem - Most je zajištěna osobními vlaky, které jezdí v intervalu 60 minut po celou dobu občanského dne, tj. od 4 do 23 hodin, a je doplňována špičkovými spěšnými vlaky. Na osobních vlacích jezdí převážně moderní nízkopodlažní klimatizované jednotky RegioPanter, v Duchcově zastavují na znamení. Například v dominantní přepravní relaci Ústí nad Labem - Duchcov město není vlak R5 oproti regionální dopravě v řadě případů rychlejší, neboť uspořenou jízdní dobu cestující ztratí čekáním na přípojný autobus do města. Bez jeho využití je město dostupné pouze docházkou podle cíle 20 až 25 minut.

    Proto Ministerstvo dopravy zvažovalo při přípravě plánu dopravní obsluhy území pro období roku 2012 až 2016, zda budou vlaky R neboli rychlíky v této železniční zastávce zastavovat. Přestože přepravní výsledky byly velmi nepříznivé s ohledem na to, že úspora času nebyla nezbytně nutná z hlediska dosahování významných uzlů, nemělo Ministerstvo dopravy důvod zastavování vlaků ihned ukončit. Již v plánu dopravní obslužnosti území vlaky celostátní dopravy pro období roku 2012 až 2016 se však s ukončením zastavování vlaku typu R, rychlíku, v této železniční stanici počítalo v kontextu s modernizací a zrychlením relace Ústí nad Labem - Cheb.

    Lze shrnout, že v jízdním řádu platném pro období roku 2016 nastane situace, kdy plně v souladu s předpokladem plánu dopravní obsluhy vlaky celostátní dopravy bude dosaženo zrychlení relace Ústí nad Labem - Cheb ve vhodnějších časových polohách v uzlu Cheb. Průjezd Duchcova bude mít smysl. Město Duchcov zaslalo k této problematice již důvody tohoto bohužel nutného kroku. Mimo jiné Ministerstvo dopravy uvedlo, že zastávku Duchcov obsluhují v pravidelném intervalu vlaky linky R5 Praha - Ústí nad Labem - Karlovy Vary - Cheb. Dlouhodobě však nejsou přepravní výsledky této zastávky příznivé. Ze statistických dat a sčítání ve vlacích vyplývá, že z celkového objemu cest vycházejících z vašeho města tvoří ty s využitím dálkových vlaků pouze jednotky procent.

    Samozřejmě průjezd Duchcova nebudeme ani nadále požadovat u vlaků, u kterých to není nezbytně nutné. V případech, kdy to bude možné, zajistíme u vlaků dálkové dopravy zastavení v zastávce Duchcov. Pro jízdní řád 2016 předpokládáme zastavování u vlaků, které zajišťují ranní spojení do krajského a hlavního města, a rovněž u vlaků ve večerním období v opačném směru. Nabídku rychlíků doplňují spěšné vlaky v objednávce Ústeckého kraje, které rovněž v Duchcově budou nadále zastavovat. Nadále Duchcov obslouží spěšné vlaky a rychlíky ve směru do Ústí nad Labem ve 4.05, 5.42, 6.42, 7.07, 7.39 a 8.42 ve směru z Ústí nad Labem a vlaky v 5.11, 14.12, 16.12, 18.12, 19.11 a 21.11.

    Lze shrnout, že nástupy a výstupy cestujících do rychlíků v Duchcově jsou velmi malé, a to ještě zcela dominantně pro cesty v rámci regionu, což vyplývá z bilance prodaných jízdních dokladů z Duchcova. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Město Duchcov bude mít nicméně i nadále zajištěnu kvalitní dopravní obslužnost vlaky, které zde budou i nadále zastavovat. Proto Ministerstvo dopravy uvedené opatření pokládá za oprávněné. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Pan ministr paní poslankyni uspokojil, vlaky v Duchcově jezdí dostatečně.

    Patnáctou interpelaci přednese pan poslanec Leoš Heger, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra vnitra Milana Chovance na téma řízení pod vlivem alkoholu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leoš Heger: Vážení členové vlády, dámy a pánové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych přednesl interpelaci za nepřítomnosti pana ministra Chovance, a věřím, že na ni bude reagovat.

    Vážený pane ministře, fotbalistovi Limberskému, kapitánovi plzeňského družstva a členovi národní reprezentace, byla při automobilové nehodě při orientační dechové zkoušce zjištěna hladina alkoholu v krvi 1,5 promile. Jsem si vědom závažnosti této události a zastávám jednoznačné stanovisko, že opilí lidé nemají v silničním provozu co pohledávat. Na druhou stranu si však také myslím, že chybující lidé by měli dostávat druhou šanci, a věřme proto, že státní zástupce posoudí celou záležitost odpovědně. - Až potud je podle mě vše formálně v pořádku, nicméně celý případ provází ještě jedna okolnost, která se mi jeví jako poměrně závažná.

    První mediální zprávy totiž informovaly, že pan Limberský od nehody utíkal a policejní hlídce, která ho dobíhala, nadával a vyhrožoval. Každému je jasné, že dobrý fotbalista v sobě musí mít jistou míru agresivity. Agresivita byla přes lovce mamutů zakotvena do našeho genofondu, ledaskde se může hodit a ve fotbalu určitě také. Do silničního provozu však jednoznačně nepatří. Proto bych vám rád jako ministru vnitra a možná také fanouškovi plzeňského fotbalu položil dva relevantní dotazy z vaší sféry působnosti:

    Za prvé. Je pravdou že první reakce policie údajně byla, že útěk z místa nehody a nadávky a vyhrožování policistům jako veřejným činitelům se řešit nebudou? A za druhé, a to přes veškerou moji dobrou občanskou zkušenost s chováním a profesionalitou policistů - nehrozí zde určité v uvozovkách zjanouškovatění celého případu? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Na jeho otázku bude odpovězeno písemně. A my přikročíme k další interpelaci, kdy paní poslankyně Jana Hnyková bude interpelovat pana ministra Svatopluka Němečka ve věci pravidel úhrad zdravotnických prostředků. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Zapomněl jste dodat - nepřítomného pana ministra zdravotnictví.

    Po přečtení článku v časopise Euro č. 36 ze 7. září 2015 pod názvem Nežebrej a šetři jsem se dozvěděla, že musíte šetřit. A byl to vzkaz pana ministra financí. Ale že chcete šetřit na inkontinenčních pomůckách, kardiostimulátorech, zdravotnických pomůckách a mají k tomu pomoci nová pravidla pro tvorbu úhrad zdravotnických prostředků, tak to mě zaráží velmi. Obracejí se na mě lidé s otázkou, jak to tedy bude s kompenzačními pomůckami, protézami, jak to bude s platbou za inkontinenční pomůcky. Vždyť tyto věci potřebují zdravotně postižení a senioři a to jsou občané, kteří patří do ohrožené skupiny lidí, žijí většinou na hranici životního minima, někteří v chudobě nebo se té chudoby dotýkají a měli by ze svých důchodů platit ještě více. A chci upozornit, abyste mně netvrdil, že přesvědčíte výrobce, aby snížili ceny. Tomu přece nikdo nevěří. Zaplatí to právě ti občané, kteří tyto pomůcky potřebují, jak je zvykem v naší zemi.

    Takže já bych si dovolila položit otázku, jaká jsou nová pravidla, jak se dotknou našich nemocných a postižených lidí. A druhá otázka, jestli si myslíte, že toto vaše šetření je na správném místě. Já vám děkuji za písemnou odpověď. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně. Přikročíme k 17. interpelaci, kdy paní poslankyně Markéta Adamová bude interpelovat taktéž pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci práce Hygienické stanice hlavního města Prahy. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já tedy načtu interpelaci na nepřítomného pana ministra.

    Koncem května nastala v Praze 6 mimořádná událost. V Dejvicích a Bubenči tehdy došlo ke kontaminaci pitné vody kanalizačními splaškami. Kontaminovaná voda celý týden akutně ohrožovala zdraví a život asi 32 tisíc obyvatel, z čehož 18 tisíc prokazatelně utrpělo zdravotní újmu, 5 tisíc lidí muselo ve vážném zdravotním stavu vyhledat akutní lékařskou pomoc. Krizová situace takového rozsahu je v České republice zcela bezprecedentní. Starosta Prahy 6 pan Ondřej Kolář vás, pane ministře, dopisem 21. července informoval o velice špatné komunikaci Hygienické stanice hlavního města Prahy. Praha 6 byla mnohdy odkázána výhradně na výstupy z médií a sociálních sítí, hygiena dokonce nechtěla poskytnout základní informace, přičemž argumentovala koncem pracovní doby.

    V takzvané souhrnné zprávě z mimořádné situace si ale Hygienická stanice hlavního města Prahy přivlastňovala zásluhy, které jí nepřináležely. Starosta vás proto svým dopisem vyzval ke kritické evaluaci práce hygienické stanice za účelem preventivního předejití opakování zásadních chyb z letošního května včetně eventuální personální obměny ve vedení této hygienické stanice. Praha 6 byla první, kdo řešil kalamitu takového rozsahu, ale nemusí být poslední, viz například aktuální problém s bakterií legionellou v Praze 9. Je tedy třeba nevhodnou stávající situaci preventivně proaktivně řešit. Vy však, pane ministře, hrajete v celé záležitosti již dva měsíce mrtvého brouka, což může ve svém důsledku v budoucnu představovat velmi riskantní hazard se zdravím spoluobčanů.

    Žádám vás tedy, abyste vysvětlil, proč s Prahou 6 nekomunikujete, a zároveň, jak se k této věci stavíte. Předem děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. I jí bude odpovězeno písemně.

    Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Ivan Adam bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci kamer měřících rychlost. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Pane předsedající, vidím, že mi zase někdo z vedení Sněmovny nemůže přijít na jméno. Mé jméno je Adamec, pro pořádek.

    Vážení tři ministři vlády České republiky, kolegyně, kolegové, já začnu troškou historie. Když jsem byl ještě členem horní komory Parlamentu České republiky, tak si vzpomínám, když se zaváděly mýtné brány Kapsch na dálnice, a tehdy jsme si, mám pocit s kolegou Kuberou, říkali, kterého státního šikulu napadne na mýtné brány umístit kamery, které budou měřit rychlost. Tehdy se nám kolegové smáli a říkali si, že to není možné. Dneska je asi smích přejde, protože podle informací z médií jsem zjistil, že tato myšlenka dozrála a že kamery na dálnicích budou na mýtných bránách instalovány.

    Musím tedy říct, že s tím mám velký problém. Zásadně s tím nesouhlasím. Těch důvodů bych tady mohl jmenovat celou řadu, ale spíše se budu ptát, jaké jsou tedy představy Ministerstva dopravy a jestli to bude okamžité úsekové měření. Co se stane, když se řidič poleká v úsekovém měření, že přejel kameru, jestli bude brzdit a může z úleku, že ho změřila kamera, způsobit nehodu? Jestli myslíte, že to skutečně přinese lepší bezpečnost a plynulost dopravy.

    Dále jsem se chtěl zeptat, kdo to bude platit. Kdo to bude administrovat? Jakým způsobem se budou vybírat pokuty? Jaké budou postihy? Jak to vlastně bude fungovat?

    Musím říct, že myšlenka mi připadá docela dost obludná. To už opravdu budeme žít někde, kde nás budou sledovat kamery na každém kroku. Když mi budete někdo namítat, že obce to dělají na svých úsecích státních komunikací, tak v některých případech je to pochopitelné, v místě, kde jsou školy, nebezpečné přechody, ale také se z toho v řadě případů stal výnosný byznys, kdy znám obec o nějakých 15 tisících obyvatelích, která má osm kamer v okolí v místech, kde by kamery vůbec být neměly. (Předsedající upozorňuje na čas.) Myslím si, že tohle je něco podobného. Jestli si chcete vylepšit státní rozpočet, tak nám to řekněte na rovinu.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych tady chtěl dementovat zprávu z médií. Není to pravda, co napsala. Ředitelství silnic a dálnic sice vydalo předběžné oznámení o zakázce na radary, na měření rychlosti na dálnici D1, nicméně tady došlo trošku k nepochopení, které jsme si vyjasnili. Ministerstvo dopravy nechce měřit průběžnou rychlost na celé dálnici, zvlášť na opravených a rovných úsecích, takže nebude na mýtné brány tohle měření instalovat. To, co chceme a budeme měřit, je průběžné měření rychlosti ve zúžených úsecích, kde probíhá modernizace, tam, kde je buď osmdesátka, nebo stovka. Tam chceme nainstalovat přenosné mobilní radary na začátek a konec úseku jenom po dobu, kdy probíhá modernizace. Je to z důvodu bezpečnosti a z důvodu plynulé cesty, protože podle předběžných měření, která jsme na těchto místech dělali, jsme zjistili, že velké procento řidičů tam rychlost opravdu překračuje. A myslím si, že zklidnění dopravy v zúženích a zlepšení plynulosti by mělo dobou modernizace projít bez problémů.

    Takže bych vás chtěl ubezpečit, nebudeme měřit na všech úsecích, nedáme to na mýtné brány a bude to jenom v úsecích, kde jsou dva souběžné pruhy s omezenou rychlostí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Ještě bych doplnil, že to bude platit ŘSD z prostředků, které poskytne Ministerstvo dopravy.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, pane poslanče, o doplňující otázku.

  • Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, pane předsedající. Já tomu moc nevěřím. Protože jak se jednou ten čertík vytáhne z krabičky, tak se vyderou další čertíci. Jak se to jednou zkusí, tak se to prostě bude aplikovat dál a pokusy tady budou. Já si myslím, že i v zúžených úsecích, kterých je dneska strašně moc, třeba na D1, a dokonce i na D11, jak jsem zjistil, tak by mě zajímalo, jestli to opravdu je tak vážný problém, ta rychlost. Já jsem neslyšel o tom, že by tam byly v místě oprav nějaké nebezpečné nehody. Samozřejmě jezdím. Vím, jak tam někteří jezdí, ale nezažil jsem to, že by tam způsobila nějaká nehoda zpomalení provozu, anebo dokonce zastavení dálnice. Jak se to zkusí tady, tak se to zkusí všude. Chtěl bych upozornit ty, kteří si myslí, že dneska po dálnici jezdí 150 a policie to toleruje, což mi potvrdil i jeden vysoký policejní důstojník, že to takhle bude pokračovat, tak tedy nebude.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Prosím, pane ministře.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, já bych jenom chtěl konstatovat, že je mi líto, že mně pan poslanec nevěří, nicméně takový je záměr. Nemáme zájem vytvořit na dálnici v uvozovkách velkého bratra. A já se tedy přiznám, že vedeme debaty o bezpečnosti s panem plukovníkem Lerchem a o tom, že by se stopadesátka tolerovala na dálnici ze strany policie, jsem nikdy neslyšel a doufám, že to není pravda. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Přikročíme k 19. interpelaci. Pan poslanec Václav Votava bude interpelovat přítomného pana ministra Richarda Brabce ve věci CHKO Brdy. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, nařízením vlády od 1. 1. 2016 bude zřízena Chráněná krajinná oblast Brdy. To já vítám. Svého času jsem i prosazoval zrušení vojenského újezdu Brdy a právě zřízení chráněné krajinné oblasti na tomto území. V nařízení vlády však není sídlo správy chráněné krajinné oblasti. Proslýchá se, že by to mohla být Příbram a technické zařízení by mohlo být v Jincích. Pro obyvatele Brd z Plzeňského kraje, mohu jmenovat Míšov, Borovno, Čížkov, je samozřejmě někdy problematické se dostat do Příbrami, pokud by to byla Příbram a oni by tam museli samozřejmě pro řadu rozhodnutí také cestovat. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi, prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vážený pane kolego, dámy a pánové, děkuji za ten dotaz. Ta debata, pan kolega Votava to ví velmi dobře, byla poměrně dlouhá, protože se nabízela celá řada různých míst, různých měst, obcí s různými nabídkami, a my jsme postupovali s principem, řekněme, řádného hospodáře, teď to řeknu méně vznešeně, prostě tak, kdo nám nabídne určité místo, takové, aby to potom budoucí správu, Agenturu na ochranu přírody a krajiny, nestálo moc peněz, tzn. abychom na jedné straně zabezpečili tu obslužnost, což je trochu složité, což víte, protože CHKO Brdy budou mít velmi pravděpodobně celkem 340 km čtverečních a jsou roztaženy mezi střední Čechy a Plzeňský kraj a dost komplikovaně jsou průchozí. Proto nakonec po, věřte mi, mnoha velmi docela obtížných diplomatických jednáních bylo rozhodnuto, že správou, ale ono od 1. 1. 2015 vlastně došlo k určité změně z hlediska struktury AOPK, tzn. správy jako takové už nebudou mít svá sídla, budou mít detašovaná pracoviště Agentury na ochranu přírody a krajiny a toto pracoviště bude opravdu v Příbrami, to detašované pracoviště AOPK, s tím, že ale kromě CHKO Brdy bude mít na starosti i některé záležitosti, které se týkají dotačních titulů, např. z národních i evropských zdrojů, tak aby lidé, když už do té Příbrami jedou, tak aby tam byli schopni si zařídit třeba i víc věcí. To znamená, to by opravdu mělo být tam, ale rozšířeně, nejenom pro Brdy. V Jincích, a zdůrazňuji, v Příbrami máme zdarma kanceláře od Ministerstva zemědělství, v Jincích jsme dostali nabídku od Ministerstva obrany, rovněž vlastně zdarma, delimitací že by nám byl převeden ten objekt, s tím, že tam bude možnost získat jakési prostory pro terénní pracoviště, kde budou lidé, kteří budou stále v kontaktu se správou vojenského újezdu, protože tam stále vojáci zůstávají, a s Vojenskými lesy, které tam také budou sídlit, a tak jak jste přesně řekl, tak máme předběžnou dohodu s panem starostou Čížkem ze Spáleného Poříčí, že bychom tam rádi udělali další informační středisko nebo pracoviště pravděpodobně přímo na stavebním úřadu a rozsah úředních hodin uvidíme podle reálné potřeby z regionu.

    Pokud se týká informačních středisek, tak to je stále v jednání. My teď jedeme s panem ministrem obrany za týden zase na jednání s obcemi a vyhodnocujeme různé možnosti. Předpokládám, že ta vzniknou v průběhu roku 2016. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji. Jestli jsem dobře pochopil, pane ministře, tak Spálené Poříčí, resp. budovu ve Spáleném Poříčí, uvažujete za možné sídlo takového nějakého detašovaného nebo odloučeného pracoviště. Předpokládám, že člověk by si tam vyřídil veškeré věci, tak jak si je vyřídí v Příbrami, aby nemuseli místní obyvatelé dojíždět, nebo z přilehlého regionu, přímo do Příbrami. (Ministr z místa: Měl by to být stejný rozsah.) Dobře, děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. Přikročíme k 20. interpelaci, kdy paní poslankyně Miroslava Němcová bude interpelovat přítomného pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci migrace. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře. Včera jsem zaslechla, pane ministře, vaše slova, která se týkají současného největšího problému nejen naší země, ale globálního největšího problému migrační vlny. Vy jste oznámil, že si představujete, že by Česká republika mohla pojmout 15 000 migrantů. Já jsem nad tím přemýšlela v souvislosti s usnesením, které jsme přijali 12. února letošního roku, kdy Poslanecká sněmovna dala mandát vládě k tomu, aby na všech zahraničních jednáních prosazovala to, že nebudou povinné kvóty, v červnu letošního roku se vláda vrátila z jednoho takového jednání s tím, že povinné kvóty odmítla, ale v těch nepovinných že přijme 1 400 uprchlíků. Na interpelaci na předsedu vlády, dnešní, kterou měl předseda ODS Petr Fiala, odpověděl premiér, že stále počítá s tím 1 400 uprchlíků, že žádné číslo přesnější a jiné neřekne, protože očekává, jaká ještě jednání tedy v Evropě se povedou. Jediné, co zmínil a co musím říci, že mě hodně vylekalo, bylo to, že jakýmsi vodítkem by nám mohlo být to, jak jsme zvládli balkánskou krizi. Jen připomenu, že to tehdy bylo zhruba 20 000 lidí, kteří prošli Českou republikou.

    Takže já se vás chci zeptat, zda střílíte naslepo, zda tímto zneklidňujete občany České republiky a jste si vědomi toho, jak radikalizujete společnost, jestliže slyší od premiéra 1 400, od vás 15 000, dnes premiér řekne nebo jen naznačí, že balkánská emigrace byla 20, takže to může být 20. Ministr Chovanec se vás ptá, jak to myslíte, jestli máte tak velký byt, ministr Zaorálek nad vámi kroutí hlavou a složitě vysvětluje, co jste tím vlastně myslel. Můžete mi odpovědět, zda tato cifra, takhle vystřelená, je výsledkem nějaké diskuse ve vládě a jak jste k ní přišel?

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její otázku. Poprosím pana ministra Jiřího Dienstbiera o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, informace je samozřejmě lehce posunuta v té interpretaci, tak jak zazněla v otázce.

    Já nijak nezpochybňuji, a v tomto jsem zcela v souladu s celou vládou České republiky, že povinné kvóty nejsou tím nejlepším a zdaleka ne funkčním řešením, a proto v tomto bodě já s pozicí české vlády nemám vůbec žádný problém. Já jsem se vyjádřil k něčemu jinému. Já jsem mluvil o tom, že pozice vlády je taková, že odmítáme povinné kvóty, a na druhou stranu v podstatě všichni členové vlády se shodují v tom, že ovšem musíme pomáhat sami dobrovolně a být solidární s těmi zeměmi Evropské unie, které čelí největšímu náporu současné migrační vlny.

    Dále jsem zmínil nabídku Svazu průmyslu a dopravy, která naposledy byla zopakována, pokud vím, oficiálně na sněmu tohoto svazu v tomto týdnu v pondělí, kdy zástupci průmyslových podniků řekli, že by byli schopni okamžitě zaměstnat minimálně 5 000 migrantů, samozřejmě v závislosti na jejich kvalifikaci, vzhledem k tomu, že v tuto chvíli jim chybí už více jak 100 000 zaměstnanců a nemohou získat lidi odpovídající kvalifikace. Já jsem v této souvislosti řekl, že samozřejmě v případě, že by něco takového bylo realizovatelné, tak pak je tady potenciál, když započteme rodinné příslušníky, pro přijetí někde mezi 7 a 15 tisíci migrantů. To není žádné exaktní číslo, protože samozřejmě nevíme, jak se přesně bude situace vyvíjet. Já jsem mluvil o tom, že tady nepochybně je schopnost České republiky takovou pomoc nabídnout, a to na základě už konkrétních nabídek. To nebylo jen toto číslo, ale které průmyslové podniky už nabízejí přesné konkrétní počty migrantů, které by byly schopny zaměstnat. To by samozřejmě vyžadovalo širší spolupráci. Nejde jen o pracovní místo, byla by nutná spolupráce s příslušnými obcemi v daném místě, nepochybně by bylo potřeba zajistit ubytování pro takové lidí. To znamená, vyžadovalo by to určitou koordinaci. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Všichni mi chodí radit, na co se ještě mám zeptat, jenže já mám jenom minutu. Tak v té minutě vám řeknu, že v letošním únoru vláda rozhodla, že sem přemístí 12 syrských rodin, kterým pomůže, a že si je dobře prověří tak, aby nepřinášely žádná rizika. Dodnes tady nejsou.

    Jak chcete prověřit těch 15 tisíc lidí? Jak dlouho vám to bude trvat? Podle jakých kritérií to budete dělat?

    Druhé číslo. Britský premiér Cameron ohlásil, že během pěti let přijme jeho země 20 tisíc lidí. To znamená, že Britů je 60 milionů. Zkusme si udělat ten poměr v České republice. A vy tady odmítáte... Britové umí říct číslo. Vy se v tom motáte, kličkujete, zmatkujete. Každý vystřelíte něco jiného. Každou chvíli to měníte, a pak se divíte, že na ulicích už z toho lidé šílí. Každý, koho já zastavím, tak se mě ptá, co vlastně bude, jaká je pozice vlády, co budete dělat. Vy to sami nevíte. Máte uloženo usnesením Sněmovny, abyste nás informovali o postojích, které budete zastávat na všech zahraničních jednáních. Z každého jednání ve Sněmovně se vysoukáte tím, že buďto schůzi přerušíte, nebo včera ji omezíte tak, že na řádné přihlášky vůbec nedošlo. Vy tady o žádné touze po diskuzi nemluvte, protože všechno, co děláte (upozornění na čas), zavíráte nám tady pusu a klamete lidi venku, protože vy nejste vůbec schopni říct, co bude zítra, pozítří nebo za rok. (Potlesk poslanců ANO a zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra Dienstbiera o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier: Vážená paní poslankyně, procedury jsou poměrně jasné, jsou dány mezinárodním právem, evropským právem a českými zákony. Je to prostě standardní azylová procedura, ve které musíme posoudit, jestli ten který žadatel má, či nemá právo na udělení azylu, a v případě, že na něj právo má, tak je to právní nárok a Česká republika má povinnost takovou ochranu udělit, případně jiný typ mezinárodní ochrany. O tom nemůže být vůbec diskuse. To je naše povinnost, protože jsme se přihlásili, dlouhodobě se hlásíme k nějakým základním principům, k hodnotám demokratického právního státu, kam samozřejmě ochrana základních lidských práv patří. A strach nevyvolává ten, kdo věcně vede debatu, kdo se snaží situaci řešit, ale ten, kdo obecně straší před příchodem nějaké obecně populisticky popisované skupiny obyvatel.

    Znovu vyzývám k zodpovědnosti, k věcné debatě, a nikoliv k šíření strachu. Možná bych i zástupcům ODS připomněl, že i jejich jeden velmi úspěšný politik, primátor Mladé Boleslavi, má syrské kořeny a pravděpodobně nás asi nebudete přesvědčovat, že to je člověk, který je nebezpečný, člověk, kterého se máme bát jenom proto, jaký je jeho původ. Znovu vyzývám k racionalitě, k věcné debatě, k nešíření strachu a k tomu, abychom solidárně pomohli těm našim evropským partnerům, kteří čelí nejvyšší zátěži. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci, kdy pan poslanec Jan Zahradník bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci sucha v Národním parku Šumava. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo, já tedy teď z jiného soudku.

    Vážený pane ministře, bylo sucho, zaznamenali jsme, že v průběhu léta na Šumavě vyschl symbolický pramen Vltavy. Bylo to vůbec poprvé, co se něco takového stalo. Lidé ze správy národního parku tuto skutečnost bagatelizovali a do médií vyhlásili, že se ucpala trubka. Pravda je taková, že kůrovec zničil díky špatným rozhodnutím na Šumavě za posledních deset let 20 tisíc hektarů lesa, což má za následek daleko větší dopad klimatických extrémů na území Šumavy. Podíváme-li se na aktuální mapu sucha v České republice, vidíme, že největší sucho je právě na území Národního parku Šumava a v jeho okolí.

    Podle toho, co vy navrhujete v novele zákona o ochraně přírody a krajiny a v plánu péče o národní park, bude většina lesa v bezzásahovém režimu, tedy bude vystavena akutnímu nebezpečí sežrání kůrovcem. Mluvčí národního parku říká, že suchý strom je pro vodní hospodářství výhodnější, protože spotřebuje méně vody než strom zelený. Váš ředitel národního parku otevřeně na veřejných jednání prosazuje 50 procent divočiny na Šumavě. To může změnit vodní poměry na dvojnásobné ploše parku, než je tomu dnes.

    Moje první otázka, pane ministře. Jak se to srovnává s vaší deklarací o podpoře uchování vody v krajině? Máte snad jiný metr na zadržování vody v chráněné oblasti přirozené akumulace vod na Šumavě a jiný na tento problém na ostatním území republiky?

    Také mě překvapilo, pane ministře, že jste dovolil, aby do plánu péče o národní park bylo napsáno, že budou rušena stará nefunkční vodní díla, jako jsou například dřívější plavební klauzy, které zadržovaly vodu v lese. Druhá otázka. Nebylo by namístě naopak v souladu s vašimi mediálními deklaracemi právě tyto vodní nádrže na Šumavě obnovit? Zvláště když už na jejich obnovu jsou připraveny projekty, které nechalo vypracovat vámi odvolané bývalé vedení Národního parku Šumava.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho interpelaci. Poprosím pana ministra životního prostředí o odpověď. Prosím, pane ministře.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Vážený pane místopředsedo, vážený pane kolego a můj věrný šumavský fanoušku, a to říkám bez vší ironie. Teď tady zůstal nápis: O ničem takovém nemluvím. (Na řečnickém pultě zůstal papírek s tímto textem.) Tak nevím, jestli si to mám brát osobně, nebo jestli to...

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, pane ministře, to nebylo na vás. ***

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Jo to nebylo... (Se smíchem.) Takže ještě bez toho, abych něco řekl.

    Jedna věc, a to říkám úplně vážně, a vy to víte, Šumava opravdu vysychá. Já tam trávím skoro tolik času jako vy a je to bez pochyby. Ale tam, kde se trochu lišíme, a já vůbec nechci z důvodu času, a bude k tomu ještě velká debata určitě v zákoně 114, teď vstupovat do odborných debat, kolik vlastně vody v sobě udrží listnatý versus jehličnatý strom a jestli malé stromy, kterých je až 30 tisíc na hektar, při té přirozené obnově nakonec udrží víc než dospělé jehličnany.

    Ale Šumava, a vy určitě tak jako já máte přečteného Karla Klostermanna, určitě všechny jeho knížky. Já je vždycky čtu na Šumavě, tam je to takové specifické. A Šumava po té největší kůrovcové kalamitě v roce 1870 nevyschla, přitom tam suchých stromů bylo pravděpodobně ještě podstatně více, než je jich dnes, a nevyschla proto, že tam běžně padalo 4-5 metrů sněhu a ten pak roztával až do června. A to byla ta voda, která pak sytila podzemní prameny, které pak sytily mokřady a rašeliniště. Bohužel dneska na Šumavě jsou poslední zimy teplé a bohužel asi budou i nadále, a jestliže nám sníh roztaje v březnu, tak Šumava bude vysychat dál. Já s vámi souhlasím v tom, že je to věc, která je bezprecedentní, a také se osobně podílím na tom, že za prvé budou, a to vy víte, že už dneska je v rámci tzv. velké EIA na 34 projektů posuzována možnost obnovy právě několika klauzů - jmenuje se to klauza, takže klauz, aby to zase někam nesměřovalo - ve Vchynicko-tetovském kanále v modravské oblasti plus některé další v jiných oblastech a děláme a budeme dělat daleko více opatření na přirozenou retenci vody v krajině, a to dokonce i v prvních zónách. K tomu se přihlašuji, a to dokonce v té míře, že o tom rozhodně budeme hovořit již ve stávající novele v rámci potom jednání výboru při druhém čtení, jakým způsobem ještě více umožnit přirozenou retenci, protože, a to si musíme připustit, klimatické změny a jejich dopady jdou rychleji, než jsme čekali, a bohužel sucha dneska dopadají na Šumavu také. Ale dopadají na ni i v oblastech, kde kůrovec neřádil, a přesto tam Šumava vysychá. To znamená, zjevně příčina je daleko více v nedostatku sněhu, ten pak sytí, jak jsem říkal, mělké podzemní prameny, než v tom napadení.

    Takže já si myslím, že co je nesporné, je, že s tím musíme něco dělat. Je tam celá řada možností, jak s tím něco dělat, a věřte mi, že mám přirozený zájem, a to není klišé a nejsou to s odpuštěním kecy a přesvědčíte se v dalších měsících určitě o tom, a to i v plánu péče, že se budeme v rámci možností snažit dělat maximum pro to, abychom vodu na Šumavě udrželi. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane ministře. Budu jaksi spolupracovat s vámi, ale jenom ještě připomínám jednu věc. Dneska do Sněmovny doručil pan Ing. Marta, známý ochránce šumavského lesa, petici s 12 tisíci podpisy právě žádající zvýšení ochrany vody, akumulace vody v šumavské krajině. Prosím, seznamte se s tou peticí. Je u pana místopředsedy Bartoška, bude ji také projednávat ve veřejném slyšení petiční výbor. Takže doufám, že i tuto petici, tento názor mnoha Šumaváků, vezmete v potaz. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Adam Rykala bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci zákona o úvěru. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře financí, návrh zákona o spotřebitelském úvěru, o kterém budeme v následujícím období hovořit a diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny, je mnohem přísnější než dosavadní zákon. Reguluje mj. i ty subjekty, které nabízely nebankovní půjčky například po internetu nebo po telefonu. Docházelo tak a stále dochází k zadlužování lidí, kteří se neumějí bránit, kteří nerozumějí podmínkám, které jsou uvedeny ve smlouvě, a často na tyto lichvářské triky naletí.

    Já bych se vás chtěl ale, pane ministře, zeptat, pokud bude zákon o úvěru přijat, jestli vaše ministerstvo, příp. vámi zřizované instituce dokážou kontrolovat lichvu v ČR. Víte, máme zpřísněn například zákon o tzv. šmejdech. Dokážeme dneska regulovat šmejdy, kteří nabízejí různé předražené výrobky našim seniorům. Přesto Česká obchodní inspekce nemá dostatek kapacit na to, aby kontrolovala tyto praktiky. Proto se ptám, pokud bude přijat přísný zákon o úvěru, dokáže vaše Ministerstvo financí, resp. vámi zřizované subjekty, kontrolovat dodržování tohoto zákona? Dokáže dávat vysoké pokuty? Děkuji, že mi odepíšete.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Rykalovi. Bude mu odpovězeno písemně.

    Dalším interpelujícím bude pan poslanec Bohuslav Svoboda, který bude taktéž pana ministra financí Andreje Babiše - nepřítomného - interpelovat ve věci ČEZu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré odpoledne, nepřítomný pane ministře. Je to smutný příběh, interpelovat někoho, kdo tu není, ale takový je zřejmě život politický.

    Zajímalo by mě, jak člověk, který měl celou svoji volební rétoriku postavenu a celý étos postaven na boji proti korupci, klientelismu, nešvarům tohoto typu, jak se člověk, který toto měl jako volební program, postaví k informacím, které se objevily v médiích, o tom, jak pracuje jeho místopředsedkyně strany, a jak se říká, nejbližší pravá ruka Radmila Kleslová. Jak se postavíte k tomu, že metody, které uplatňovala paní Kleslová na některé členy dozorčí rady ČEZ, tj. nátlak, ovlivňování a podle toho, jak to znělo, troufám si říct i vydírání, zda je to vhodné, aby místopředseda vašeho hnutí používal takovéto metody. Stejně tak by mě zajímalo vaše vyjádření, že jste o činnosti paní Kleslové nevěděl, když ona prohlásila, že všechny její smlouvy s ČEZem vám byly známy. Prosil bych tedy o odpověď, kde je pravda. To, co říkala ona, nebo to, co jste říkal vy?

    A v té souvislosti bych se zeptal, jaké byly další firmy, ve kterých pracovala, jestli to bylo Mero, Čepro, České dráhy. A také bych se zeptal, kde je boj proti klientelismu, když my jsme za rok působení na magistrátu odstranili všechny funkční politiky z představenstev firem a vy je tam zase znovu dáváte. Například pan radní Lacko je členem představenstva Pražské plynárenské. Kde je ten boj proti klientelismu, když německý model, který jsme pracně zavedli, vyměnili ve všech představenstvech politiky a vy je tam znovu dáváte? A jsou to jenom politici za hnutí ANO, sociální demokracii a jedna nezařazená, která hlasuje s vámi.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Bude mu odpovězeno písemně a my přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána v kauze brutálně utýraných koní. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pikantní situace, kdy za mnou není ani jeden člen této vlády v lavici, ale tak to už asi si musíme zvyknout.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Za vámi není, ale jeden tady přece jenom je.

  • Poslanec Petr Bendl: Aha. Pan ministr životního prostředí. Zaplať pánbůh, aspoň jeden!

    Českolipský soud v květnu letošního roku odsoudil jednoho mladíka za nebývale brutální týrání a usmrcení koně a českou veřejností hýbou pochybnosti, zda podmínka, kterou za tento čin dostal, je adekvátní odpovědí státu a adekvátním trestem. Tenhle člověk týral koně tak, že ještě zaživa z něj sundával kůži a strkal mu kůl do řitního otvoru. A pravděpodobně to není jediný případ, kterého se dopustil. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr Pelikán odpoví písemně i na tuto interpelaci.

    Přikročíme k další k interpelaci, kde pan poslanec Leo Luzar bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci důchodu horníků. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající.

    Vážený nepřítomný pane ministře, chtěl bych poukázat na problém, ke kterému jste si dovolil vyjádřit se v médiích a docela dle mého názoru nekvalitně informován jste vyjádřil svůj názor, že horníci a předčasné důchody není problém české vlády, že to je problém zaměstnavatele. Tady vám chci jasně a zřetelně říci, že nemáte pravdu. Problém zvyšování hodnot odchodu do důchodu je vládní program řešící ekonomické záležitosti, ale tito lidé jako obor jsou lidé, kteří již v 55 letech mají výrazné zdravotní problémy způsobené povoláním, které vykonávají. Jestli lze hovořit i o brutálním týraní prací, tak hornická práce je něco podobného. A kdo měl možnost se s horníky setkat, a mám v rodině horníka, může mi potvrdit, že není to záviděníhodná práce a zaslouží si naši úctu. Proto bych vás prosil, abyste ve svých mediálních výstupech velice vážil slova, která používáte vůči těmto povoláním.

    Ale obracím se na vás jako na ministra financí. Samozřejmě hovoříte o tom, že zaměstnavatelé by měli podpořit horníky k odchodu do důchodu. Ale já se ptám, není právě funkce ministra financí připravit daňové zákony, aby zaměstnavatelé odváděli peníze a bylo z čeho vyplácet důchody? Ptám se vás, kdy zavedete progresivní zdanění, aby bylo možno mít peníze na důchody. Ptám se vás, kdy zavedete daňový systém takový, aby podnikatelé využívající těžkou dělnickou práci platili odpovídající část daní do státního rozpočtu a bylo možno tyto důchodu vyplácet. To není věc sociální, to je opravdu věc daňová a vy jako ministr financí byste měl předložit této Sněmovně návrhy daňové, které tuto oblast ošetří. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Další interpelací bude interpelace paní poslankyně Jany Černochové, která není přítomna. Její interpelaci tedy ruším. Přikročíme dále, další interpelaci má pan poslanec Radim Holeček (vyčkává), který taktéž není přítomen. Ani pan poslanec Ivan Adamec není přítomen, ruším tedy i jeho interpelaci. Paní poslankyně Markéta Adamová (vyčkává) není přítomna.

    A tedy 30. interpelaci, dnes zřejmě poslední, přednese pan poslanec Jan Zahradník, který bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce, který dnes dostane patrně medaili, ve věci ochrany podzemních vod. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, jak jinak. Někdy po pravdě se i k jiným ministrům obracím, dnes to byl například třeba pan premiér, takže nejste jediným terčem mého interpelování, pane ministře. Nyní dovolte tedy mou interpelaci.

    Letošní léto bylo suché, to už jsme řekli. Varují nás meteorologové, že období sucha budou pokračovat i v budoucnosti. Hned se objevilo mnoho názorů, jak tomu období čelit. Podle mých informací se vláda vrací ke generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, což je dobře. O tom jsme již s kolegou Bendlem mluvili letos na jaře na našem jednání. Já se ale chci ve své interpelaci zaměřit na problematiku zdrojů podzemních vod, která je neméně důležitá.

    Mám, pane ministře, tyto dotazy: Kdy budou dořešeny staré zátěže, které ohrožují zdroje podzemní vody? A za druhé: Jak bude zabezpečena rovnováha mezi odběrem podzemní vody a jejím zpětným přítokem? Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď.

  • Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane kolego, vážené dámy, myslel jsem, že na mě nedojde. Já jsem si sbalil notičky, ale myslím, že to dám dohromady i takto. Mám minimum času, je to velmi rychlé.

    Začnu druhým dotazem. V České republice je poněkud abnormální situace, kterou se teď budeme snažit napravit, byť to bude nepopulární určitě mezi řadou lidí, protože na rozdíl od jiných lidí je u nás levnější odběr podzemních vod než povrchových vod. Přitom podzemní vody jsou vzácnější, hůře se doplňují. Takže my teď v novele vodního zákona předpokládáme nebo budeme navrhovat zvýšení ceny podzemních vod postupně až do roku 2022 v násobcích, protože dneska jsou to přibližně dvě až tři koruny za kubík a u povrchových vod je to někde mezi čtyřmi až šesti korunami za kubík, tedy za tisíc litrů. To znamená, budeme se snažit předcházet situaci, kdy řada velkých spotřebitelů, velkých odběratelů podzemní vody včetně vodárenských společností přednostně čerpá podzemní vody, a to i v situaci, kdy je povrchových vod dostatek. Přitom podzemní vody by měly být samozřejmě ponechány jako rezerva.

    Máte naprostou pravdu, že obnovování těch především hlubších podzemních vod je velký problém, protože setrvačnost je poměrně vysoká. Musím říct, že pokud by příští rok bylo opět takové sucho jako letos, tak už to může být sucho s katastrofickými dopady, protože dneska v České republice stále ještě je více jak 50 % podzemních vod nebo podzemních pramenů, zdrojů podzemních vod - bavíme se především o těch mělkých - ve stavu sucha nebo katastrofického sucha. A pokud je nedoplní zima, tak budeme mít vážný problém.

    Na tohle neexistuje žádné jednoduché řešení. Ve vládním materiálu je celá řada opatření, například umělé zasakování, kdy se povrchové vody cíleně zasakují do podzemních vod. To je věc, která je v Čechách vyzkoušená už 50 let a funguje dobře. To znamená, to snad k první otázce - bude to kombinace ekonomických faktorů nebo ekonomických nástrojů, finančních nástrojů a konkrétních technických opatření.

    K tomu druhému dotazu. Postupně samozřejmě těmi prioritami, kdy první priorita je právě problém s případným ohrožením podzemních vod, to je problém, který momentálně Ministerstvo životního prostředí dává i jako priority pro Ministerstvo financí při rozhodování o prioritizovaném odstraňování starých ekologických zátěží. Takže nejenom v současné době, ale musím říct, že to poslední sucho k tomu přispělo jednoznačně, že případně ohrožení podzemních vod nějakou starou ekologickou zátěží je dneska mezi těmi prvními dvěma prioritami, které by měly rozhodovat o rychlosti odstraňování staré ekologické zátěže.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane ministře, za odpověď i za to, že jste vlastně začal tím ekonomickým aspektem, který je neméně důležitý než aspekty věcné nebo technické, to je ta cena, která je nelogická. To jste řekl správně.

    Moje otázka žádná už položena nebude, čas nám to nedovolí. Jenom chci říct, že skutečně priorita odběru podzemní vody pro spotřeby podniků je někdy nevhodná, nedobrá, musíme to potlačit. Navíc když ony tu vodu použijí, vyčistí, pak ji odvedou do vodních toků jako vodu povrchovou a ona od nás odteče. Takže to je vlastně věc, kterou chceme společně řešit. Opět nabízím vám spolupráci. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Pokud pan ministr nemá zájem o doplňující odpověď - nemá - tak tím končím dnešní interpelace.

    Předám řízení schůze a za chvilku budeme pokračovat pevně zařazeným bodem. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Vážené dámy, vážení pánové, je 18 hodin a budeme tedy pokračovat pevně zařazeným bodem. To je bod číslo

    Prosím, aby se slova postupně ujali pan ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a poté pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Dobrý den, dobrý večer, dámy a pánové. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, myslím si, že je zbytečné, abych opakoval celou genezi a charakteristiku dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Možná mi dovolte, abych zmínil jen to nejdůležitější, co je v procesu ratifikace této dohody nového v této chvíli.

    Předně jsem rád a chtěl bych ocenit, že dohodu doporučily Sněmovně ke schválení velkou většinou hlasů oba dva výbory, kterým byla přikázána k projednání, tedy jak výbor zahraniční, tak výbor pro záležitosti Evropské unie. Zároveň bych ještě jednou připomněl, že dohoda byla ratifikována ukrajinským a Evropským parlamentem synchronně dne 16. září. Z členských zemí Evropské unie dohodu ratifikovalo 24 zemí, takže kdybyste se zeptali, kdo ji ještě neratifikoval, tak je to Kypr a Řecko a šestý parlament Belgie, protože Belgie má šest kantonálních parlamentů, tak ten šestý belgický parlament to neratifikoval, takže pouze ten šestý kantonální, Kypr a Řecko. Jinak vlastně už dohodu ratifikovaly všechny země. Možná je zajímavé, že když jsem se díval na čísla, na poměry, ve kterých byla dohoda schválena, tak jsou to často naprosto drtivé většiny. Kdo má zájem, tak ho mohu informovat, že diskuse byly v zemích Evropské unie docela jednoznačné.

    Já bych rád zdůraznil ještě jednou to, co tady vlastně opakuji pravidelně, že dohoda neznamená žádný předstupeň členství Ukrajiny v Evropské unii ani o členství Ukrajiny v Evropské unii nepojednává. Naopak to, co dohoda řeší, jsou reformy, boj proti korupci na Ukrajině. Vlastně se uskutečnilo jednání mezi Evropskou unií a Ukrajinou v březnu, kde se právě stanovil seznam priorit reforem pro Ukrajinu. Týkají se především oblasti reformy ústavy, volební, soudnictví, boje proti korupci, reformy veřejné správy, velmi důležitá oblast je reforma energetiky, nový energetický zákon, deregulace, reforma veřejných nákupů, zdanění a vnějšího auditu. To je to, co by mělo být předmětem každoročního vyhodnocování, pokud ta dohoda vejde v platnost.

    To, co je součástí toho, co dnes charakterizuje situaci, je otázka implementace takzvaných minských dohod, které byly učiněny také mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou unií. Plnění těchto dohod je v této chvíli také velmi důležité pro stabilizaci Ukrajiny a vlastně i pro možnost implementace této dohody do budoucna.

    Já bych vás rád informoval o tom - nejdříve možná ještě bych chtěl zdůraznit, také jsem to tady už říkal, ale zopakuji to, že ratifikace a implementace dohody neznamená životní ohrožení obchodních vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem. Mezi Ruskem a Ukrajinou existuje zóna volného obchodu od roku 2011. Evropská unie vede s Ruskem a Ukrajinou trilaterální jednání a trilaterální konzultace, právě aby se rozptýlily pochyby, které jsou na ruské straně o tom, že tato dohoda o volném obchodu poškodí a nějak zásadně ovlivní vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. Evropská unie hájí názor, že zóna volného obchodu není v rozporu a není něčím, co by poškodilo obchod mezi Ukrajinou a Ruskem.

    Já bych rád řekl, že nám se tady toto projednávání asociační dohody vrací na stůl ve Sněmovně v době, kdy se zvyšuje naděje na stabilizaci situace na východě Ukrajiny. Přibližně od 1. září je v zásadě dodržováno příměří. Mírová jednání v rámci normandského formátu vykazují známky ochoty všech stran včetně Ruska k udržitelnému respektování příměří. Já mám poměrně dobré zprávy dokonce i z posledních dní, z posledního jednání právě v normandském formátu, kde jsem byl informován, že je tam cítit opravdový zájem na tom, aby příměří se dařilo držet.

    Současně se ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi postupně daří postupně přesvědčovat ukrajinský parlament o potřebnosti přijímat důležité zákony, které ukazují oddanost Ukrajiny minským dohodám. Já to říkám takovým opatrným diplomatickým jazykem. Vy všichni asi víte, nebo většina, že to nebylo tak jednoduché, protože to nedávné přijímání zákonů o decentralizaci, které probíhalo v kyjevské Věrchovné radě bylo, jak si vzpomínáte, doprovázeno poměrně dost bouřlivými událostmi na ulici, které si dokonce vyžádaly tři lidské životy. To znamená, že přijetí toho ústavního zákona, který se právě týkal decentralizace Ukrajiny a který se týkal specifického statutu Doněcka a Luhanska, tak to je věc, která byla vnímána kontroverzně, a především některé krajní pravicové síly na ulici uspořádaly nepokoje, které si, jak jsem už řekl, bohužel vyžádaly, ten výbuch granátu, dokonce i mrtvé. Já to tady uvádím, protože to je ukázka toho, že současná ukrajinská vláda realizuje určité prvky minské dohody i za cenu, že musí čelit někdy dost tvrdé reakci určitých, ale podle mě dost extrémních sil, které jsou také součástí ukrajinské společnosti. Ale ona pokračuje tím směrem i za tu cenu.

    A já si tady dovolím říci jednu věc, že se domnívám, že v této chvíli vidím jak na straně Petra Porošenka tak na straně Vladimíra Putina vlastně podobnou snahu vyhnout se eskalaci konfliktu v Doněcku a Luhansku, neboli na Donbase, a vymanit se z toho konfliktu. Já si myslím, že si mohu dovolit to tady říci. To vůbec neznamená, že nejsou obrovské problémy. Vy asi také, kdo se o to zajímáte, víte, že ty problémy se týkají právě statutu Doněcka a Luhanska a problému, který se týká možnosti a nemožnosti uspořádat volby, protože volby, které se chystají na Donbase, nejsou v souladu s ústavou, ale zároveň přijmout zákony ve Věrchovné radě, které by je umožňovaly v rámci ústavy. To je také velmi složitá věc pro současný ukrajinský parlament v Kyjevě. Takže tady je ta situace velmi vážná. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, jenom konstatuji, že pan ministr Mládek je z dnešního dne omluven z pracovních důvodů. Dříve než budeme pokračovat, dovolte mi, abych i vaším jménem přivítala na galerii pana velvyslance Ukrajiny Boryse Zajčuka, který je přítomen našemu jednání. (Potlesk vestoje.)

    Vidím zde přihlášku s přednostním právem. Táži se, zda můžu pozvat zpravodaje, nebo je to k průběhu. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, paní a pánové, my jsme tady všichni, co jsme bedlivě poslouchali pana ministra Zaorálka, slyšeli slova, která se nám zdála docela nadějná, nicméně co známe realitu, tak jsem přesvědčen o tom, že ta nadějná slova, nebo že současná kyjevská reprezentace neskýtá příliš naději na to, že ta nadějná slova o reformách budou také naplněna.

    Je to určitá nová situace, ono dodržování příměří od začátku září je, řekněme, zajímavou šancí, zajímavou možností, jak přece jenom se pokusit vybřednout, nicméně já si pamatuji, když se podepsala asociační dohoda, když Česká republika se připravovala na vstup do Evropské unie, a co potom následovalo. Nejsem skutečně přesvědčen o tom, že současná kyjevská reprezentace je schopna, anebo někdy i možná spíš ochotna cokoli z toho vážně doopravdy přijímat, nebo se tím aspoň zabývat.

    My jako klub KSČM reflektujeme, že je určitý tlak na urychlenou ratifikaci, urychlené projednání dohody o přidružení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, ale je na nás také zodpovědnost před našimi voliči, před občany, ale třeba také před evropskými institucemi, když alespoň někdo bude poukazovat na to, že není všechno tak růžové, jak se zdá, jeví, anebo třeba také vnucuje. My prostě potřebujeme mít naprosto jasno, potřebujeme sdělit také naše poznatky a názory, potřebujeme si v této souvislosti, řekněme, i ledasco vypovědět, proto v této chvíli žádám o přestávku na poradu klubu KSČM do 19.30 hodin. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano. S přednostním právem pan poslanec Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Samozřejmě respektuji žádost pana předsedy klubu KSČM a opravdu zdržím jenom minutu. Já se vám jenom musím svěřit se svým pocitem hořkosti a pobavení zároveň, když pan předseda hovořil o tom, že rozumí tomu, že je tady určitý tlak.

    Ten časový tlak je tady asi takový, že tady v té Poslanecké sněmovna smlouva k té ratifikaci leží už tři čtvrtě roku a tři čtvrtě roku nenašla vláda odvahu to předložit. Chci dnes poděkovat ministru zahraničí, že tu odvahu v sobě našel, ale říkat tomu časový tlak, to už je velký eufemismus. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Poprosím k mikrofonu pana poslance Kováčika. Prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Budu konkrétnější. Za prvé tady leží mnoho věcí, návrhů zákonů, zejména i z pera pravicové opozice, déle než rok a nikoho to příliš nevzrušuje, takže bych v této chvíli to pominul. Ale o tom tlaku jsem hovořil zejména proto, že nebývá příliš mnoho materiálů, které se projednávají v Poslanecké sněmovně a ke kterým nás jako kluby osloví přímo pan premiér zvláštním dopisem. Z toho vyvozuji, že je určitý zájem, a já to beru jako určitý tlak na to, aby došlo, řekněme, k urychlenému projednání materie.

    Nicméně trvám na tom, že jsem požádal o přestávku na poradu klubu, a pokud bude respektována, prosím klub KSČM, aby okamžitě po vyhlášení přestávky se sešel v prostorách klubu. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já samozřejmě akceptuji váš požadavek a přerušuji jednání do 19.30. Prosím zástupce politických klubů, abychom se v 18.20 sešli u pana předsedy, abychom se domluvili na dalším postupu. Děkuji.

    (Jednání přerušeno v 18.16 hodin.) ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda klubu TOP 09.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já se velmi omlouvám, opravdu to není obstrukce, ale během přestávky, kterou si vzal poslanecký klub KSČM, se sešli zástupci všech politických klubů u pana předsedy Hamáčka, aby domluvili scénář zítřejšího dne a následně jednání Poslanecké sněmovny ve dnech 29. až 31. října (září). Byl to velmi bolavý kompromis. Já jsem svolal poslanecký klub, abych dostal těžce vynadáno za to, jak jsem byl měkký, nicméně prostě byla to dohoda, kterou jsme byli připraveni držet. Po návratu sem na půdu Poslanecké sněmovny jsem se teď od jiných představitelů klubu ANO dozvěděl, že ta dohoda, která byla uzavřena, neplatí a že neplatí nic z toho, na čem jsme se dohodli, o čemž, jak jistě chápete, já musím poslanecký klub informovat, protože jsem ho před chvílí dezinformoval. Proto prosím o dvacetiminutovou přestávku a zapomeňte na to, že s vámi ještě udělám nějakou dohodu.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Sejdeme se v 19.51 hodin. Přerušuji jednání schůze.

    (Jednání přerušeno v 19.32 hodin.)***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím, zaujměte svá místa v sále, budeme pokračovat. Úvodní slovo pana ministra zahraničních věcí zaznělo. Usnesení zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti vám byla doručena jako tisky 310/1 a /2.

    Prosím nejprve tedy paní zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Janu Fischerovou a po ní vystoupí paní poslankyně Kristýna Zelienková, která je zpravodajkou výboru pro evropské záležitosti. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Přeji vám všem příjemný večer. Jako zpravodajka tohoto tisku si dovolím vás jenom v kostce informovat o tom, co vlastně proběhlo, a bylo to už od 4. 9. roku 2014, kdy nám byla tato asociační dohoda předložena, podobně i Senátu. Takže je to více jak rok. První čtení proběhlo 10. 12. 2014, bylo to na 23. schůzi Poslanecké sněmovny a bylo celkem 23 příspěvků. Ale bylo to přerušeno následně. Potom 12. 2. 2015 bylo 34 příspěvků, bohužel opět první čtení bylo přerušeno, a pokračovalo se až 2. dubna 2015. Mezitím proběhl 1. dubna 2015... (krátká odmlka pro hluk v sále) ... v budově Poslanecké sněmovny seminář. Bylo to za účasti pana ministra zahraničí. Byla jsem tam, bylo tam řečeno hodně. Byla tam komentována aktuální situace na Ukrajině. A mezitím zase uběhla spousta času a 2. 4. tedy během prvního čtení, bylo to na 26. schůzi, kdy bylo 24 příspěvků, tak po prvním čtení byl přikázán sněmovní tisk 310 zahraničnímu výboru a výboru pro evropské záležitosti. 15. dubna proběhla diskuse na zahraničním výboru, celkem obsáhlá, ale bylo přijato usnesení. Podobně tak tomu bylo také 15. dubna na výboru pro evropské záležitosti. Byla dokonce zkrácena lhůta na 40 dní na projednávání a nyní se nám konečně dostává během této schůze jednání Poslanecké sněmovny opět tento tisk ve druhém čtení na pořad tohoto dne v 19.51 hodin.

    Ještě zde zmíním, že jsme se vrátili na zahraničním výboru - bylo to 9. 6., byl to bod číslo 7, jednání k této smlouvě, kdy pan poslanec Leo Luzar načetl doprovodné usnesení k této asociační dohodě, ovšem poslanci nevyslovili souhlas, protože jednání proběhlo tak, že dva byli členové zahraničního výboru pro doprovodné usnesení pana poslance Luzara, šest proti a tři se zdrželi.

    Chtěla jsem ještě referovat o současné situaci na Ukrajině, ale to už přede mnou pan ministr zahraničí toto detailně komentoval, takže k tomu se vracet nebudu. Spíše se vyjádřím ještě později, až bude tento tisk dnes projednáván, a přeji si, aby tato asociační dohoda dnes opravdu byla schválena, protože jsme společně, jak zde bylo řečeno, jedině s Belgií, s Řeckem a Kyprem posledními státy Evropské unie, které ještě neratifikovaly tuto asociační dohodu. Velice mě to mrzí a jako zpravodaj si přeji, aby to dnes co nejrychleji bylo odsouhlaseno. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím zpravodajku evropského výboru paní poslankyni Zelienkovou, aby se ujala slova a informovala nás o jednání výboru. Prosím.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych informovat Poslaneckou sněmovnu, že výbor pro evropské záležitosti schválil toto téma a jednomyslně doporučuje schválit ratifikaci asociační smlouvy s Ukrajinou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Ještě předtím, než přistoupíme k přihláškám, které jsou na tabuli, přednostní právo má pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, pane ministře, paní a pánové, mám své vystoupení rozděleno do tří částí a ta jedna část směřuje k panu premiérovi, a proto pravděpodobně budu muset vyčkat, až přijde. Jinak ta první část se týká nás všech.

    Dovolte mi, abych k tomuto bodu zahájil citací usnesení Evropského parlamentu číslo 26/99/2014 ze 16. dubna loňského roku. V bodě 31 Evropský parlament připomíná, že dohody o přidružení nejsou konečným cílem budování vztahů Evropské unie s Ukrajinou a zeměmi Východního partnerství. V této souvislosti zdůrazňuje, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii mají Gruzie, Moldavsko a Ukrajina stejně jako kterýkoli jiný evropský stát evropskou perspektivu a mohou žádat o členství v Evropské unii, pokud dodržují zásady demokracie, zásady svobody, lidská práva a práva menšin a zajišťují i fungování právního státu.

    To si myslím, že je věc, se kterou můžeme všichni souhlasit. Připomínám, že Česká republika, když po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky znovu požádala o asociační dohodu, začala plnit od samého počátku velmi vážně jednotlivé politiky. Není tomu tak ale na Ukrajině a jsem přesvědčen, že pokud má jakákoliv z členských zemí přistoupit k tomu, že bude souhlasit s asociační dohodou, má dbát také na to, jestli stát, který o tu asociační dohodu požádal, plní tyto podmínky, které jsem podle usnesení Evropského parlamentu přečetl.

    Musím říct, a budu postupovat spíše od toho nejmladšího k tomu nejstaršímu, že se mi situace po Majdanu na Ukrajině nelíbí. Připomínám, že jsem byl dlouhá léta ve Skupině přátel Česká republika - Ukrajina, na Ukrajině mám řadu přátel. Mám tam kolegy z advokátní praxe, mám tam přátele, kteří pracují na vysokých školách, jsou výraznými podnikateli, ale jsou to i obyčejní lidé, kteří tam žijí. Mám tam samozřejmě i své přátele v partnerské Komunistické straně Ukrajiny.

    Ale co mě zarazilo. V rozporu s tímto usnesením Evropského parlamentu se odehrály dvě věci v letošním létě. První věc je, že Komunistická strana Ukrajiny byla vyřazena v rozporu s tímto usnesením Evropského parlamentu z volebního boje, přestože je dále legitimní součástí politické scény. Ten proces, který je veden proti Komunistické straně Ukrajiny, neskončil. Řízení má probíhat ještě zítra. Nevíme, jestli ten soud proběhne, nebo neproběhne, a nebudu opakovat věci, které jsem říkal v prvním čtení. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. A nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, před námi leží opravdu velice důležitá dohoda, asociační smlouva mezi Ukrajinou a Evropskou unií. O té se jednalo dlouhá léta. Pamatuji si, jak za bývalé vlády také byla potom uzavřena, a je načase, abychom ji konečně taky v této Sněmovně odsouhlasili. Už budíme ostudu po celé Evropě, poněvadž jako jediný stát nejsme schopni tuto dohodu konečně odhlasovat, což je pro Ukrajinu nesmírně důležité.

    Ano, je pravda, že hospodářská situace na Ukrajině není dobrá a různé neduhy tam jsou. Nicméně provádět reformy a povznést hospodářství v zemi, která se nacházela po dlouhou dobu ve válce, je velice obtížné a samozřejmě to také vyčerpalo prostředky této země.

    Zde bylo namítnuto - zákaz komunistické strany. Já nejsem toho názoru, že ty zákazy by měly býti, nicméně bych rád připomněl, že z vlády strany v Ukrajině byl shora nařízen hladomor a miliony Ukrajinců v 30. letech zahynuly hladem. Děti, ženy, muži, starci, všechno. Ten hladomor si nemůžeme ani představit, když se člověk na ta čísla podívá. A také kolik Ukrajinců v době vlády komunistické strany bylo popraveno, ať to bylo před válkou, za války a po válce. To všechno musíme brát na vědomí, chceme-li odsuzovat Ukrajince, že tady snad porušuji jistá pravidla. Jak říkám, já s tím nesouhlasím, nemá smysl zakazovat komunistickou stranu. Ale pochopitelné je po těchto zločinech, to ano, a to bych rád všem dneska připomněl. Kolik milionů, u nás to byly tisíce, na Ukrajině to byly miliony a miliony díky krutovládě komunistické strany, zahynulo.

    Ale jdeme k dnešku. Ukrajina je evropská země, která je spojena s Evropou mnoha pouty. Nesmíme zapomenout, že zde v Praze na Slovanském ostrově při sjezdu v roce 1848 poprvé Ukrajinci vystoupili zase jako nezávislý národ. I to bych vám rád připomněl. Tady máme staré vztahy s Ukrajinou. Ukrajinci právem od nás očekávají, že budeme vstřícní, neboť pro ně je to přístup k evropskému trhu, pomoc ze strany Evropské unie, opravdu životní otázka. Mnohem víc, než to bylo pro nás v 90. letech, když jsme o to usilovali.

    Já bych řekl, že je to otázka cti každého Čecha, aby dneska Ukrajině pomohl, byť kritika vlády, to bych mohl souhlasit v mnohém. Ano, je to ještě země, která bojuje o perfektní demokracii, bojuje o právní stát. Tam je mnoho neduhů. Také korupce je rozšířená, to ovšem bychom jim neměli tolik vyčítat, v tom jsme také mistři. Ale je pravda, že reformy začaly a mnohé se vylepšilo. A to v době, kdy sousední Rusko vedlo válku proti Ukrajině, obsadilo kus Ukrajiny a anektovalo Krym. To všechno si musíme uvědomit. Je to naší povinností, abychom této evropské zemi, nám spřízněné, přátelské, nesčetní Ukrajinci bydlí a pracují u nás a jsou bezvadní sousedé, abychom jim teď pomohli.

    Asociační dohoda je opravdu nejdůležitější smlouva, kterou Ukrajina v posledních letech uzavřela. A vyjednali ji dobře. Už za staré vlády vyjednávali velice tvrdě pro Ukrajinu. Já si pamatuji, jak jsem ještě jezdil do Bruselu. Všichni si vážili ukrajinských vyjednavačů, že opravdu za svou zemi bojovali. Teď je na to, abychom také ze strany Evropské unie, tj. včetně ČR, splnili závazky, pomohli Ukrajině a konečně tuto asociační dohodu odsouhlasili. Neboť jak jsem již řekl na začátku, lidi, už jsme ostudní v Evropě, jak nejsme schopní tuto asociační dohodu spřátelené zemi, příbuzné zemi tady odhlasovat.

    Děkuji mnohokrát. (Potlesk v části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní zde mám dvě faktické poznámky. Jednu pana poslance Komárka, který tu ale není, a potom pana poslance Mackovíka.

  • Poslanec Stanislav Mackovík: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já bych si dovolil zareagovat na proslov svého předřečníka, který se zde vyjadřoval o tom, kdo jaké škody kdy za jakého režimu napáchal. Pokud se bavíme o asociační dohodě s Ukrajinou, tak budeme hodnotit stávající stav, který na Ukrajině je. To znamená, že asociační dohoda, která je připravena, nerespektuje to, co Evropská unie vyžaduje na ostatních státech, které mají zájem asociační dohodu uzavřít. To znamená, Ukrajina v mnoha případech není tím ztělesněním toho, co Evropská unie chce, aby takový stát, který bude mít přístupovou nebo asociační dohodu, měl.

    Ukrajina v současnosti je na tom tak, že 40 % Ukrajinců vyjadřuje podporu současnému ukrajinskému vedení. To jsou oficiální údaje z oficiálních ministerstev současné vládní garnitury na Ukrajině. Domnívám se, že tento stav je také důkazem toho, jak to v současnosti na Ukrajině funguje. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: S další faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Možná to není faktická poznámka, možná je to jenom povzdech. Dámy a pánové, před zhruba 30 lety, to mně bylo zhruba 25, jsem měl všechny důvody domnívat se, že dožiji svůj život v koncentráku tak jako moji rodiče. A nevěřil jsem, že bych někdy mohl být občanem státu, který je plnoprávným členem Evropské unie. Když se to stalo, pokládal jsem to za zázrak a v podstatě to za zázrak pokládám dodnes. Ale ještě méně by pro mě bylo uvěřitelné si představit, že po těch 30 letech mi na půdě Poslanecké sněmovny bude říkat komunista, že on ví, co ta Evropská unie vyžaduje. To jsou ty paradoxy, jak by řekl Václav Havel.

    Dovolím si odkázat na slova svého pana předsedy a všechny si vás dovoluji jménem klubu TOP 09 požádat, abychom podpořili asociační dohodu s Ukrajinou a pomohli tak spřátelené zemi tak, jako kdysi jiní pomáhali nám. Děkuji. (Potlesk z lavic TOP 09.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pana ministra a po něm pan předseda Kováčik, také faktická.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Jen si dovolím krátce zareagovat, protože si to možná někdo nebude pamatovat, co tady zaznělo, až bych to shrnoval na konci, tak si to dovolím říci stručně jenom na ty tři věci.

    Tady zaznělo, že Ukrajina není ve stavu, ve kterém je možné zahajovat asociační dohodu. Já se domnívám, že není možné definovat nějaký stav, ve kterém je možné mluvit o asociační dohodě. Já jsem na začátku řekl, že se nejedná o členství a že si Evropa je naprosto vědoma toho, v jakém stavu se Ukrajina nachází. Z hlediska kvality zákonů, z hlediska dodržování principu demokratického režimu, z hlediska problémů, které jsou s korupcí a podobně. Dokonce to jsou první věci, které jsou upravovány právě v té asociační dohodě. Takže tady nejsou žádné iluze. Ale smysl té asociační dohody je, aby Ukrajina právě v těchto oblastech, ve kterých nikdo nepopírá, že ten stav není dobrý, aby se ta situace začala zlepšovat.

    Pak bylo řečeno, že tady ta vláda není jako kdyby legitimní nebo že není dostatečně silná, protože má pouze 40procentní podporu. Tak nezlobte se, já v této chvíli v České republice představuji vládu, která má něco přes 40 procent podpory. Možná to někomu připadá málo, já si docela považuji téhle podpory, kterou pokládám stále za poměrně slušnou, protože v minulosti tak samozřejmá 40procentní podpora nebyla. A to, že 40 procent lidí podporuje v těch velmi těžkých podmínkách Ukrajiny tu vládu, to bych mohl stejně tak tvrdit, že je docela slušný výsledek na to, jaké jsou tam v současné době poměry.

    A třetí argument, který tady zazněl. Tady bylo řečeno, že Ukrajina je polofašistický režim, a to si myslím, že je třeba jasně odmítnout. Strany, které bychom mohli nazvat strany, které jsou polofašistické nebo které koketují s těmito ideami, se účastnily voleb a v těch volbách prohrály. Skutečně strany, které si dovolily takto extremisticky vystupovat, byly poraženy. To se dá prostě doložit. Nepředstavují víc než dvě procenta.

    Já jsem v ukrajinském parlamentu byl několikrát, jednal jsem s představiteli všech politických stran. (Předsedající upozorňuje, že se ministr přihlásil k faktické poznámce.) Takže já tvrdím, že tohle tvrzení je nepravdivé a je třeba ho odmítnout. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Kováčik a budeme pokračovat v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezký dobrý večer. Rád bych k tomu, co tady pan kolega Kalousek na adresu komunistů a komunistické strany poznamenal, že komunisté ctí pravidla, komunisté ctí dohody, a chceme-li pravidla ctít a také prosazujeme, aby se ctila pravidla, tak o nich musíme něco vědět. Takže my ta pravidla, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, také známe. A zajisté budete se mnou souhlasit, že nejhorší, čeho bychom se kdykoliv mohli dopustit, je používání dvojího metru. A tady bohužel mám silný dojem, že dvojí metr používán je, a pan kolega Mackovík pouze upozornil na to, že není dobré dvojí metr používat a že by se to někdy mohlo vymstít. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Kováčikovi za dodržení času. Nyní v rozpravě pan předseda Fiala s přednostním právem. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dobrý večer, dámy a pánové. Já tady s potěšením poslouchám slova pana ministra zahraničí Zaorálka, jak hájí asociační dohodu. A samozřejmě ono to vypadá, že jediní, kdo tomu brání, tak je Komunistická strana Čech a Moravy. Ale bohužel, to že jsme dnes tady, a to, že tak dlouho projednáváme asociační dohodu, je i výsledkem politiky vládní koalice.

    Vláda si v červenci schválila novou strategii zahraniční politiky. Je zajímavé, že o Ukrajině a jejím strategickém významu pro Českou republiku se v ní mnoho nedočteme. Nicméně to jediné, co vládní strategie zmiňuje explicitně ve vztahu k Ukrajině, je právě podpora asociačních dohod a komplexních dohod o volném obchodu. Smlouva ale zbytečně leží v českém parlamentu i navzdory tomu, že Ukrajina je dlouholetou cílovou zemí české transformační politiky, navzdory tomu, že Východní partnerství je dlouholetou prioritou české diplomacie. Diplomacie, kterou dnes vede Česká strana sociálně demokratická. A je opravdu obtížné být na mezinárodním poli spolehlivým partnerem, když sociální demokracie, která má ministra zahraničí a spravuje tento resort, není schopna zajistit jednotnou podporu asociační dohodě pravděpodobně ani ve vlastním poslaneckém klubu a například ani nezajistí jednotnou podporu všech svých poslanců v Evropském parlamentu.

    Je politováníhodné a je to i spoluodpovědnost sociální demokracie, že jsme dnes jednou z posledních zemí, která ještě smlouvu neschválila, tak jak to tady bylo zmíněno. Jsme v takovém společenství tradičních proponentů ruského vlivu v Evropě, jako je Řecko nebo Kypr. Dokončení ratifikace by bylo ale pro mezinárodní společenství dost důležitým signálem, že Ukrajina se neocitla v nějakém geopolitickém vakuu mimo jiné i proto, že realizace asociační dohody není v souladu s členstvím v ruském projektu Euroasijské unie. Smlouva samozřejmě může dlouhodobě přispět i ke zvýšení strategické hodnoty Ukrajiny, která byla zpochybněna dohodou západoevropských konsorcií s Gazpromem na zvýšení kapacity plynovodu Nord Stream.

    Neschválení asociační dohody pro to, co jsem říkal, není tedy jenom parlamentní půtkou a naschválem KSČM, ale neschválení je taky jedním ze symptomů určitého posunu české zahraniční politiky směrem na východ a neschopnosti současné vlády vést českou diplomacii konzistentním způsobem a zajistit si pro to dostatek podpory ve vlastních řadách.

    Dámy a pánové, já bych ještě rád připomenul některé věci, pro které je přijetí asociační dohody důležité, ale také tím vyvrátil některá tvrzení, která zde ze strany poslanců KSČM zazněla. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda Petr Fiala. Pokračujeme v rozpravě. Řádně přihlášený pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. V úvodu svého vystoupení bych chtěl možná mírně poopravit věc, která tady zaznívá. V současné době není Ukrajina bez vazeb s Evropskou unií. To není bod nula a my podáváme tu ruku ukrajinskému lidu a říkáme - pojď k nám, chceme ti pomoci. Protože spolupráce Evropské unie s Ukrajinou byla založena již v roce 1998, kdy v dohodě o partnerství a spolupráci Evropa vyjádřila Ukrajině ten vstřícný krok a podala jí ruku. Opakuji, od roku 1998 mohla Ukrajina činit kroky, které by ji přiblížily Evropské unii a standardům, které my vyžadujeme a které asociační dohoda má v kodexu napsány.

    Asociační dohoda, která v roce 2008 v Paříži byla navržena jako vhodný - a jak se píše, nová generace dohod - jako vhodný nástroj posunu Evropské unie víc na východ, proto se taky hovoří o Východním partnerství, umožní Evropské unii proniknout na trhy, které doposud, řekněme, byly v jiném geopolitickém zájmu. Hovořím tady samozřejmě v prvé řadě o Rusku.

    V roce 2008 byla zahájena jednání mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Tady chci upozornit, že Ukrajina nezůstala úplně ekonomicky osamocena ani ve světě, protože v roce 2007 vstoupila do Světové obchodní organizace.

    V té nové komplexní ambiciózní dohodě, jak se píše o těchto asociačních dohodách zvaných Východní partnerství, se píše: Včetně vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Jde o konkrétní způsob využití dynamiky vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou se zaměřením na podporu zásadních reforem oživení a růstu, správu věcí veřejných, odvětvovou spolupráci. Pro Ukrajinu představuje dohoda také program reforem založených na komplexním programu slaďování ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, k nimž se mohou připojit všichni partneři Ukrajiny a na něž mohou rovněž zaměřit svou pomoc.

    Tady upozorňuju na tu dynamiku vztahů, které bohužel Ukrajina dle mého názoru vůči Evropské unii neplní. A upozorňuju znovu na to datum 1998.

    Exkurz do historie samozřejmě znamená také hovořit o tom, že tuto dohodu připravoval ještě zákonně zvolený prezident Janukovyč, kterému se vyčítá, že je přítel Ruska a že zrušení dohody má být chápáno jako krok Ruska. Tady si myslím, že to připravoval prezident, který Rusku asi fandil, když tam požádal o azyl. Je mylné právě z toho pohledu, že by ta dohoda původní v Rusku vadila. Určitě se na té přípravě také podílela a minimálně o ní byla informována od svého, jak se tady tvrdí, spolupracovníka.

    Samozřejmě co došlo na tzv. Majdanu, tzn. když v roce 2013 vláda Ukrajiny - tady se píše ve Vilniusu - pozastavila proces ratifikace, pozastavila ten proces schválení, vyvolalo vlnu nepokojů. U nás se běžně hovoří, že Ukrajina povstala proti Janukovyčovi a svrhla ho. Já myslím, že za ty roky, co uplynuly, tady již známe dost argumentů o tom, že to, co proběhlo na Majdanu, nebyla revoluce. A jestli ji chce někdo srovnávat s rokem 1917 - tedy pardon se 17. listopadem (smích zprava), abych byl na domácí půdě a nemířil do té revoluce velké říjnové listopadové, jak tady úmyslně bylo řečeno, tak 17. listopad byl trošku o něčem jiném, než to, co proběhlo na Majdanu. A to si myslím, že tady nikdo nepopře. To, co vydáváme za celou ukrajinskou revoluci, byl opravdu ozbrojený boj. A dodnes Ukrajina dluží vysvětlení světu, kdo proti komu a jak bojoval, kdo první začal střílet, kdo vyzbrojoval oddíly a bojovníky, kteří tam bojovali.

    Chci upozornit, jak hovoří Evropská komise - a to upozorňuji, před událostmi na Majdanu. Komise se domnívá, že bylo dosaženo cílů, které stanovila Rada ve směrnici pro jednání, a že návrh dohody pro Unii je přijatelný. Upozorňuji, že mezitím uplynulo už skoro deset let, sedm let. A nejsem si jist, jestli dneska by Unie, kdyby měla možnost znovu vyhodnotit tu přijatelnost, řekla totéž. Protože základní hodnotou té smlouvy je, že má posilovat spolupráci v oblasti práva, svobod, bezpečnosti s cílem upevňovat právní stát a úctu k lidským právům a základním svobodám, vytváří podmínky pro těsnější spolupráci i v dalších oblastech společného zájmu. Já si myslím, že známe dostatek argumentů k tomu, abychom o možnosti naplňování těchto slov na Ukrajině mohli vcelku oprávněně pochybovat.

    Chci zdůraznit, že dohoda poskytuje zvláštní pozornost právnímu státu a posílení soudních orgánů a postupů. Toto jsou základy evropského práva. A pokud jakýkoli stát by chtěl k těmto právům přistoupit, měl by tak činit, a ne čekat na to, až to podepíše, a potom začnu teprve vyvíjet kroky, abych mohl být nazýván právním státem.

    O to zajímavější by asi bylo, protože tato dohoda samozřejmě má i své prvky vyhodnocovací - dohoda obsahuje aktualizovaný institucionální rámec zahrnující spolupráci a fórum pro dialog od nejvyšší úrovně až po odborné podvýbory. Předpokládám, že Evropská unie má založeny tyto podvýbory, které vyhodnocují pravidelně fungování a přípravu komplexního státu, který žádá o asociaci. Tady bych se zeptal pana ministra, jaké jsou průběžné výstupy z těchto komisí výborů a podvýborů Evropské unie, které by měly sledovat stav přípravy Ukrajiny na asociační dohodu v průběhu její ratifikace. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi a nyní podle pořadí pan poslanec Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, Ukrajina je krásná země, mnoho Ukrajinců také osobně znám a jsou i mými přáteli. Ukrajina je ale také jedním z největších evropských států, a tedy logicky i velkým a nenasyceným trhem, který může a také chce získat Evropská unie pro ekonomiky svých zemí. Jistě, důležitým z řady prostředků vedoucích k napojení se na tyto trhy by se mělo stát také přijetí asociační smlouvy České republiky a Ukrajiny. Úsilí je to pozoruhodné, nikoliv však podle mého názoru v tuto chvíli zcela vhodné a aktuální. Ten pravý okamžik k takovémuto do budoucna jistě výhodnému prolnutí bohužel zatím nenastal. V tomto ohledu se zcela neztotožňuji s panem ministrem Zaorálkem. Ono o ten okamžik opravdu velice jde. O ten pravý okamžik.

    Nyní mi v krátkosti dovolte osvětlit proč. Začnu trošku obšírněji, ale nemusíte mít obavu, že bych mluvil zbytečně, dlouze a tzv. mimo mísu.

    Dámy a pánové, nejedná se totiž pouze a jen o hospodářský trh zvoucí zbožím přetékající Evropu na tímto způsobem nenasycenou Ukrajinu, ale o nutný respekt k dnešní geopolitické situaci. Začnu takto: Již Bismarck svého času řekl, že Rusko může být velmocí, a to pouze s Ukrajinou. A možná i proto Evropa, zastupovaná a hájená především Evropskou unií, se nyní snaží definitivně zbavit strachu z velmocenského postavení Ruska. Tento strach je nejen umně přiživovaný, ale zejména silně podporovaný podvratnými aktivitami Spojených států, které nechtějí za žádnou cenu připustit obraz přirozeného sepětí Ruska s Ukrajinou. Proč ale nyní zdůrazňuji to slovo "přirozeného"? No proto třeba, že se k ruské národnosti hlásí na Ukrajině 8,5 milionu lidí, což tvoří skoro 18 % celkové populace Ukrajiny.

    Zmíněné rozkladné aktivity by však mohlo brzy následovat vojenské napadení samotné Ruské federace, a to třeba i jaderným způsobem, jak máme tu čest občas také od některých našich militantů slýchávat. A na to buďme prosím opatrní. A hodně. V takovémto konfliktu by skoro jistě nebylo vítěze. Doby, kdy se bojovalo pouze meči, jsou nenávratně pryč.

    Tomuto možná úmyslně nadsazenému katastrofickému scénáři věřit ale zcela jistě lze, neboť náš transatlantický vzor a spojenec v jedné osobě prokázal v posledních desetiletích, že se na této planetě cítí neomezeným pánem. Krutý boj o zdroje a teritoria spojený s genocidou místního obyvatelstva, vše sice prováděné novým a sofistikovaným způsobem, za pokrytí symbiotickými médii, ale jinak vše jakoby vystřižené či okopírované z dob dobývání jejich vlastního kontinentu. Vždyť přece i velice frekventovaný problém dnešních měsíců, týdnů a dní - migrace - je také jedním z důsledků aplikace novodobé velkopanské politiky na naší planetě.

    Co lze nyní ale říci k tomu, co detailně popisuje například Petr Hájek a co přirozeně také všichni víme, že NATO provedlo v nedávné době na hranicích Ruska zdánlivě nenápadnou vojenskou operaci, vojenské cvičení, chcete-li, s názvem Atlantické odhodlání. Americké jednotky, které se jí zúčastnily, vjely zakrátko poté na naše území. Operace, z níž se vracely do Německa, se prý pozoruhodně podobala jistému plánu uskutečňovanému v roce 1941, začala přesunem dodatečně vyžádaných amerických vojenských sil do oblasti Baltského moře. Pod záminkou ochrany východní Evropy od "ruské agrese" se více než sto tanků Abrams a BTR Bradley přehnalo přes Lotyšsko. A toto Hájkovo podobenství, byť si každý z vás o něm může myslet cokoli, není zase až tak rozhodně od věci a není v naší společnosti zcela odmítané. V únoru byla podobná motorizovaná vojenská jednotka zase nasazena na podporu Estonska ve městě Narva. Americké vlajky na tancích se třepotaly pouhých 300 metrů od hranice s Ruskem, tedy zcela jasná vojenská provokace.

    Ale nechci až tolik odbočovat od dnešního tématu, kterým je asociační smlouva s Ukrajinou, i když můj předchozí komentář potvrzuje, že oba aspekty, tedy podpis této asociační smlouvy a antiruské demagogické šílenství, spolu poměrně úzce geopoliticky souvisejí.

    Dovolil bych si v tomto kontextu ještě zdůraznit, že jsem přesvědčen, a každý to může také registrovat, jestli sám chce, jak se jestřábí křídlo Evropské unie prolínající se všemi členskými zeměmi, Českou republiku nevyjímaje, snaží v každém momentu své činnosti poškozovat Rusko a nasazovat mu všude a ve všem pomyslnou psí hlavu. V takto nastaveném klimatu lze potom velice snadno přehlédnout, že současná politická reprezentace Ukrajiny vede svoji zemi nejen k hospodářskému úpadku, ale bohužel ji orientuje a přibližuje stále blíže k mnohem bolestivější občanské konfrontaci, než tam vidíme v současných dnech.

    Jak jsem již předeslal v úvodu, Ukrajinu a její obyvatelstvo plně respektuji, respektuji také svobodnou vůli jejích občanů, ale s lítostí musím bohužel konstatovat, že v tomto smyslu není současný politický režim na Ukrajině pro mě zcela demokratický, tedy takový, který by umožňoval využívat prvky občanské svobody všem občanům či občanským skupinám, a dokonce už, kdybych měl volit mezi označením režim demokratický a režim s profašistickými prvky, a to už zde také padlo, tak osobně bych se klonil spíše k té druhé verzi. Společnost, kde mj. dochází k oficiálnímu zákazu demokratických politických stran, lynčování či skandalizování jejich představitelů a členů, v některých případech dokonce i poslanců, nemůže být prozatím součástí vyspělé evropské kultury, za kterou se všichni snažíme Evropskou unii, v tomto případě asociační smlouvy, ale především Českou republiku, považovat. Stovky našich krajanů, kteří se v posledních dnech chtějí vrátit z Ukrajiny, mé přesvědčení ještě potvrzují.

    Na samotný závěr mého příspěvku mi dovolte ještě jeden čistě osobní vzkaz, a to politické reprezentaci Ukrajiny, který zní: Prozatím bohužel ode mě nikoliv, ale věřím, že na deficitu demokracie při vedení vaší krásné země určitě ještě zapracujete. Potom rád zvednu kdykoliv pro vaši zemi v běžícím procesu evropské integrace ruku. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Valentovi. S faktickou poznámkou se přihlásil Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, páni ministři, paní a pánové, vidím, že ne úplně je věnována pozornost projevům, které zde zaznívají, a myslím si, že je to škoda, protože to téma je skutečně nad jiné závažné. Proto v této chvíli mi dovolte přednést procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu, a to do 6. října 14. hodiny tohoto roku. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. O vašem návrhu dám hlasovat bez rozpravy. Odhlásím vás, požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přítomných, dám o návrhu hlasovat. Zagonguji, aby nikdo neříkal, že jsem ho nevyzval k hlasování. (Ruch v sále.)

    Budeme hlasovat o návrhu Pavla Kováčika na přerušení projednávání tohoto bodu do 6. října.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 96 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 96, z přítomných 128 pro 29, proti 96. Návrh nebyl přijat, budeme pokračovat.

    Slovo má pan poslanec René Číp, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. (Poslanec se odmlčel pro velký hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Požádám sněmovnu o klid. Pokud jste se rozhodli, že chcete pokračovat v této diskuzi, nevyhověli jste návrhu na přerušení, prosím, uklidněte se a vyslechněte projevy jednotlivých řečníků k tomuto bodu. Kdo chce diskutovat o něčem jiném, prosím v předsálí. Děkuji. Pokračujte, pane poslanče.

  • Poslanec René Číp: Taky děkuji. Již poněkolikáté vystupuji k ratifikaci smlouvy mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Opakovaně jsem upozorňoval na různá úskalí, která nám tato ratifikace přináší. Přesto jsme se dnes dostali do závěrečné fáze projednávání této mezinárodní smlouvy. Proto se dnes ještě jednou pokusím shrnout všechny své pohnutky, proč se domnívám, že není v našem zájmu tuto smlouvu v současné době schvalovat.

    Dovolte, abych v úvodu krátce shrnul vývoj na Ukrajině od rozpadu Sovětského svazu.

    V roce 1990 vyhlásila Rada Ukrajiny suverenitu země, nezávislost pak byla oficiálně vyhlášena 24. srpna 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Prohlášení nezávislosti bylo potvrzeno referendem o nezávislosti Ukrajiny téhož roku za podpory 90 procent voličů. Přechod k tržní ekonomice, který nebyl doprovázen cílevědomou kontrolou hospodářských subjektů, rozklad plánovaného hospodářství a především neschopnost politiků provést skutečné ekonomické a politické reformy, to všechno vedlo v 90. letech k propadu, a dokonce agónii ekonomiky, která se začala vzpamatovávat až okolo roku 2000.

    Prvním prezidentem byl tehdy Leonid Kravčuk, jehož v roce 1994 vystřídal bývalý premiér Leonid Kučma. V roce 1996 byla schválena nová ústava s poloprezidentským systémem. Kučmova politická orientace byla převážně proruská, avšak v této otázce nebyl dlouho zásadový. Po prezidentských volbách na konci roku 2004 proběhla v zemi neozbrojená Oranžová revoluce, vyvolaná nesouhlasem části veřejnosti s vítězstvím proruského kandidáta, premiéra Viktora Janukovyče. Janukovyč byl nařčen z volebních manipulací a Nejvyšší soud Ukrajiny nařídil výsledky voleb anulovat. V opakovaných volbách vyhrál jeho prozápadní oponent Viktor Juščenko. Oranžová revoluce poukázala na velmi křehké spojení proevropské západní a proruské východní části země.

    Po politické krizi v dubnu 2007, kdy prezident Juščenko rozpustil parlament, vyhlásil předčasné volby a pokusil se převzít kontrolu nad jednotkami Ministerstva vnitra, se v květnu situace opět uklidnila. Předčasné volby byly uskutečněny 30. září 2007. Největší počet hlasů v nich získala Janukovyčova Strana regionů, těsně za ní se umístil Blok Julije Tymošenkové. Po dlouhém vyjednávání byla 18. prosince zvolena premiérkou Julija Tymošenková, jejíž blok utvořil koalici s Juščenkovou Naší Ukrajinou. V parlamentu však měl jen těsnou většinu, která se rozpadla 6. června 2008, kdy z koalice vystoupili dva poslanci. Vláda Julije Tymošenkové pak definitivně padla 16. září 2008. To spustilo novou politickou krizi, kterou premiérka Tymošenková prohlásila za překonanou počátkem prosince 2008, kdy byla za pomoci bloku Volodymyra Lytvyna obnovena koalice BJuT a Naší Ukrajiny, přestože část Juščenkovy Naší Ukrajiny považovala smlouvu za neplatnou.

    V roce 2010 vyhrál prezidentské volby, tentokrát i podle oponentů právoplatně, Viktor Janukovyč s 48 % hlasů. Strana regionů tak získala nejen křeslo premiéra a předsedy jednokomorového parlamentu, ale i post prezidenta. Přestože se Janukovič prezentoval jako silně proruský kandidát, nakonec dokázal Ukrajinu přiblížit k Evropské unii, neboť již v polovině roku 2013 se zdálo, že Ukrajina směřuje k podepsání asociační dohody s EU. Byla naděje, že by se Ukrajina tím výrazně přiblížila k budoucímu členství v této organizaci, ale zároveň by se se svými tehdy ještě dobrými vztahy s Ruskem mohla stát i jakýmsi mostem mezi Východem a Západem. Vše se ale změnilo po rozhodnutí demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče a potažmo i ukrajinské vlády, která jen několik dní před připravovaným summitem Východního partnerství ve Vilniusu pozastavila 21. listopadu 2013 s ohledem k obtížné finanční situaci země přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií, neboť Janukovyč označil tuto dohodu za zatím nevýhodnou pro Ukrajinu.

    Pouhý den poté, v pátek 22. listopadu 2013, zaplavila Kyjev a západní část Ukrajiny vlna demonstrací. Před Vánocemi 2013 se na největší manifestaci na hlavním kyjevském náměstí sešlo až 200 tisíc lidí a série protestů, která je známá pod názvem Euromajdan, se přenesla i do některých dalších ukrajinských měst. Uvědomíme-li si, že Ukrajina má kolem 43 milionů obyvatel, jednalo se skutečně o hrstku lidí. V prosinci 2013 odmítla Evropská komise, což je exekutivní orgán EU, poskytnout Ukrajině několikamiliardový balík pomoci výměnou za podpis asociační dohody. Dnes už to zřejmě pro Evropskou unii není takový problém a Ukrajinu by dotovala.

    V lednu 2014 začala situace eskalovat poté, co povstalci použili střelné zbraně proti pořádkovým složkám a na ulicích se objevili první mrtví. Od 18. února 2014 již nepokoje přerostly v ozbrojené střety a prezident Janukovyč uprchl po nezdařeném vyjednávání s opozicí - zde je třeba zdůraznit navzdory účasti ministrů zahraničí Německa a Francie - a po dalších dramatických událostech dne 22. února ze země.

    V reakci na události demonstrovali proruští aktivisté na podporu Janukovyče na východě a jihu země, takzvaném Antimajdanu. V Doněcku se koncem února za tímto účelem sešlo několik desítek tisíc lidí a doposud autonomní Krym usiloval o úplné odtržení od Ukrajiny. 16. března 2014 se konalo referendum o samostatnosti Krymu a následném připojení k Ruské federaci. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci René Čípovi za jeho vystoupení. Pokračujeme v diskusi panem poslancem Zdeňkem Ondráčkem. Připraví se pan kolega Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, v roce 2005, asi, nebo určitě rok po to je, co Ukrajina zrušila víza, jsem byl na Ukrajině poprvé a musím říci, že Ukrajina je krásná země. Mám tam několik velmi dobrých známých, přátel. Bohužel o některých jsem už poslední rok a něco neslyšel, protože v místě svého bydliště se nenacházejí, nikdo neví, kde jsou. Naposledy jsem byl na Ukrajině před dvěma lety, kdy jsem navštívil také Oděsu a město Lvov. Oděsa byla - byla krásné zelené město a atmosféra tam byla velmi a přátelská a příjemná. Bohužel to samé nemohu konstatovat o městě Lvov, protože tam jsem s místními ukrajinskými občany měl problém jen proto, že neumím ukrajinsky a snažil jsem se o komunikaci v ruském jazyce. Takže projevy nesnášenlivosti vůči všemu ruskému, popřípadě neukrajinskému jsem zaznamenal už v tom roce před těmi dvěma lety.

    Situace na Ukrajině jako taková vypadá stále děsivě a nic na tom ani nemění příměří, které znepřátelené strany uzavřely se zahájením nového školního roku, tzn. před pár dny. Válka v Donbasu v Luhansku je stále aktuální. Propagandisticky stále slyšíme, že Rusko by mělo zastavit podporu proruských separatistů a stáhnout své vojáky a těžké zbraně z východní Ukrajiny. Ale důkazy, prokazatelné důkazy a nejen kecy o jejich přítomnosti předloženy dosud nebyly.

    Vztahy Evropské unie s Ruskem a jeho východními spojenci byly hlavním bodem jednání ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie a dalších vysokých představitelů, kteří se 4. a 5. září sešli v Lucemburku na informační schůzi. Jednání jako takové přijít muselo, neboť Evropská unie musí navýšit svou podporu a zájem o Ukrajinu, nebo se připravit na její ztrátu. Ne takovou, že ji zabere Rusko, ale že ukrajinská vláda prokáže to, co víme, tedy že není schopná sama zemi vést, a že dojde k dalšímu státnímu převratu a nastoupí ještě horší politici než ti, kteří na Ukrajině vládnou nyní. A jak my ateisté říkáme - bůh s lidmi Ukrajiny, kdyby k tomu mělo dojít.

    Co nyní Ukrajinu trápí nejvíce? Je to svobodné rozhodnutí obyvatel Krymu a jeho připojení se k Ruské federaci? Odpovídám ne. Je to pokračování občanské války na jihovýchodě Ukrajiny? Zde je třeba konstatovat, že příměří zřejmě porušují obě znepřátelené strany. Buď jak buď, i přestože Evropská unie, OBSE, OSN a vlastně nikdo s tím nic nedělá. Ani toto není to, co Ukrajinu trápí nejvíce. Nejnaléhavější překážkou pro další jednání s EU není tedy bojiště, ale ukrajinský parlament, který se se střídavými úspěchy snaží prosadit masivní balík reforem.

    EU, Evropská unie, již od začátku krize poskytla Ukrajině nemalou podporu s politickými a ekonomickými reformami. Ale již dnes se dá konstatovat, že to nebyla dobrá investice. Ukrajina se sice vyhnula hrozícímu neplnění závazků díky dohodě s věřiteli, kteří souhlasili, že odepíší z ukrajinského státního dluhu, který činí 18 miliard dolarů, v přepočtu asi 450 miliard českých korun, celých 20 %. Ale to je málo. Země potřebuje výrazně větší financování, aby byla schopna stabilizovat hřivnu a obnovit své zahraniční rezervy. Ale kde je vzít, nekrást a ještě zaručit, že dostojí svým závazkům? Tomu může věřit jen blbec. Blbec nebo Evropská unie.

    Zde připomenu, že od začátku protestů na Majdanu jen tři členské státy Evropské unie poskytly Ukrajině bilaterální půjčku. Evropské komise celkem na půjčkách poskytly 2,2 miliardy eur, což znamená 59,4 miliardy korun. To opravdu ale není moc a Evropa, Evropská unie, asi ví, proč neposkytne více. Ale pokud Evropská unie opravdu seriózně chce, aby ukrajinské reformy byly úspěšné - a zde já říkám, že tomu nevěřím - pak Komise a členské státy musí poskytnout další půjčky a pomoci rozběhnout ekonomiku Ukrajiny.

    Neschopnost splácet své dluhy by byla pro snahu Kyjeva prosadit všechny důležité reformy zničující a mohla by vést až k politické nestabilitě. Jenže Kyjev místo reforem politikaří se svými občany a se svými politickými konkurenty či protivníky. Zakazuje politické strany, které ještě nedávno, do doby převratu, byly parlamentními politickými stranami, a pronásleduje, nebo doslova likviduje jejich představitele. To je současná demokracie po ukrajinsku? Možná ano, ale je to přesně podle scénáře sepsaného někde za Atlantikem. Ale je toto přípustné hodnotám, na kterých je založeno a vystavěno Evropské společenství? Já myslím, co myslím, jsem přesvědčen, že ne.

    Nebo jiný příklad demokracie na Ukrajině. Počátkem měsíce srpna tohoto roku zveřejnila Ukrajina seznam třinácti proruských herců a zpěváků, jejichž tvorba bude zcela zakázána v televizi, rádiu i kinech. Zákaz se týká mimo jiné i francouzského herce Gérarda Depardieu. Myslíte, že špatný vtip? Ne. Tuto černou listinu vydalo ukrajinské ministerstvo kultury a popisuje v ní třináct vybraných umělců jako hrozbu pro národní bezpečnost. Skladby těchto hudebníků budou odstraněny z rozhlasových vln, povolenky na promítání filmů se zakázanými herci mají být v blízké budoucnosti všechny odstraněny. A co s tím má společného francouzský herec? No přece to, že si vybudoval velmi vřelý přátelský vztah s prezidentem Ruské federace Putinem a od roku 2013 má také ruské občanství. Ukrajina tomuto francouzskému herci již zakázala vstup do země na dobu pěti let. Demokracie po ukrajinsku.

    A nyní nová perla ukrajinské demokracie. Včera Ukrajina zveřejnila nový sankční seznam, na kterém je bezmála 400 společností a jednotlivců. Kyjev vyhodnotil jako hrozbu pro Ukrajinu i novináře, kterého unesli teroristé z Islámského státu. A reakce na sebe přirozeně nedala dlouho čekat. Organizace na ochranu novinářů i světová média reagovala takto - cituji: "Jsme šokováni výnosem prezidenta Porošenka, který postihuje i mezinárodní média působící na Ukrajině. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Dovolte mi, abych konstatoval omluvu. Od 21.45 se omlouvá pan poslanec Petr Adam z osobních důvodů.

    Ještě než dám slovo dalšímu přihlášenému, dvě faktické poznámky. Nejdřív pan Ondřej Benešík a poté pan Martin Komárek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, velmi stručně. Asociační dohoda neznamená vstup Ukrajiny do Evropské unie. Asociační dohoda dává Evropské unii prostor pro to, aby pomohla Ukrajinu konsolidovat, aby z ní udělala takovou zemi stabilní a prosperující, kterou všichni chceme, protože v zájmu nejenom Evropské unie, ale samozřejmě zejména České republiky je stabilní Ukrajina. A pokud chceme stabilní Ukrajinu, tak jí k tomu musíme pomoci. Tím, že oddálíme nebo neschválíme tuto asociační dohodu, tak činíme pravý opak.

    Několik dalších poznámek. Zazněla tady zmínka o atomové energii a atomových možnostech, které Ukrajina má. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině je důležité připomenout, že Ruská federace se zavázala garantovat územní celistvost, integritu Ukrajiny výměnou za to, že Ukrajina se vzdá atomových zbraní. Rusko toto porušilo.

    A ještě jedna taková věc. Československo od fašismu neosvobodilo Rusko, ale Sovětský svaz. Byť se tím vytvořil prostor pro nástup jiné diktatury, a to je také dobré si připomenout. Čili Sovětský svaz znamená i Ukrajina. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Benešíkovi. Nyní pan poslanec Martin Komárek také s faktickou poznámkou, poté s přednostním právem pan předseda Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Martin Komárek: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem dnes večer nesmírně příjemně překvapen jako zastánce asociační dohody s Ukrajinou. Jsem překvapen tím, kolik relevantních argumentů snesli zástupce KSČM pro podepsání asociační dohody s Ukrajinou. Nejen že snesli relevantní argumenty. Některé si dokonce pilně vymysleli. A sice argumenty o tom, jak je ukrajinská demokracie slabá a ohrožená. Co je totiž asociační dohoda? To je nástroj, jak pomoci Ukrajině tuto demokracii vylepšit. Takže já se velmi těším, až po vyslechnutí dalších skvělých projevů kolegů z KSČM na podporu asociační dohody, jako byly ty dosavadní, společně jednomyslně tuto dohodu, kterou všichni potřebujeme, odhlasujeme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Komárkovi a s přednostním právem vystoupí pan poslanec Karel Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, mir miru. Technická poznámka spočívá v tom, že pravý mír samozřejmě může pouze potom nastati, když se ukončí agrese, totiž když cizí vojska budou stáhnuta z ukrajinského území, ať je to na východě Ukrajiny, nebo na Krymu. Ostatně jako pomalu v této sněmovně poslední pamětník roku 1945 si velice dobře pamatuji, že vojáci, kteří nás osvobodili, kteří byli v Čimelicích, tak většina z nich byli Ukrajinci. Pamatuji si je, poněvadž to byli bezvadní kluci a my si s nimi hráli a vyptával jsem se jich, odkud jsou. To byli opravdu většinou Ukrajinci. Děkuji mnohokrát. (Potlesk několika poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Schwarzenbergovi. Nyní pan poslanec Pavel Kováčik.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já velmi výjimečně dám panu předřečníkovi za pravdu, protože existuje nespočet příkladů v historii vzdálenější i bližší, že pravý mír skutečně nastal až poté, co se agresor stáhl. Například pravý mír ve Vietnamu skutečně nastal až poté, co spěšně poslední americká vojska opouštěla Vietnam. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Připomínka 40. výročí ukončení vietnamské války připadá také na letošní rok. To jsme si zopakovali historii. Nyní pokračujeme vystoupením pana poslance Jaroslava Foldyny. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, pane ministře, pane excelence, pane velvyslanče, moji kolegové, já jsem si připravil prohlášení českého parlamentu. Já jsem to prohlášení připravil s velkým vědomím toho, že bych chtěl hlasovat pro asociační dohodu. A chtěl bych vyjádřit některé věci, které si myslím, že parlament, český parlament, tak jako to udělal slovenský, by měl říci, trošku s patosem říci - víte, to moje srdce je slovanské a krvácí, když vidím, že na obou stranách toho konfliktu umírají lidé, umírají Slované pro nic za nic, v této chvíli. Protože ti lidé pokládají své životy. A co se pro ně zásadně změní, jestliže vyhrají ti nebo oni? Když jsem sledoval konflikt v někdejší Jugoslávii, byl velmi identický v tom a mělo to jedno latinské přísloví divide et impera. Snažme se být tedy konstruktivní, nebuďme pejorativní.

    Domnívám se, že bychom mohli přijmout prohlášení českého parlamentu, hlasovat o něm před přijetím té asociační dohody, aby ti, kteří mají určitou pochybnost nebo chtěli by se nějakým způsobem vyjádřit, měli možnost slyšet tu pochybnost v tomto prohlášení a následně aby hlasovali pro asociační dohodu. Proto bych dal i návrh procedurální, že v případě, že přečtu návrh toho prohlášení, a než se bude hlasovat o samotné dohodě, tak jestli by Sněmovna hlasovala o tom prohlášení českého parlamentu. Dovolím si jej přečíst.

    "Poslanecká sněmovna České republiky podporuje ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou jako výraz podpory procesu přibližování Ukrajiny k Evropské unii a současně bere na vědomí, že v této době se nelze vyjadřovat k případnému budoucímu členství Ukrajiny v Evropské unii. Touto možností se budeme možná zabývat až v době, kdy se Ukrajině podaří splnit všechny ekonomické, politické podmínky srovnatelné s těmi, které musely splnit všechny současné členské státy. Evropská unie vyžaduje od všech členských států respektování lidských práv, dodržování demokratických pravidel včetně respektování práv menšin kulturních, jazykových a náboženských. Účinný boj proti korupci, za vládu práva.

    Ukrajina se začne přibližovat k Evropské unii až poté, kdy prosadí dalekosáhlé ekonomické a politické reformy včetně ústavní reformy, která je předpokladem hluboké reformy soudnictví a nutné rozsáhlé decentralizace a demokratických změn v oblasti voleb, depolitizace veřejné správy, energetiky, veřejných zakázek a podobně. Nesmírně naléhavá je nutnost významného omezení vlivu zkorumpovaných oligarchů s jejich soukromými armádami, utlumení projevů extrémního nacionalismu, xenofobie i jistých sympatií k fašismu a jeho symbolům. V tom si Ukrajina zaslouží pomoc Evropské unie včetně naší České republiky.

    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky je přesvědčena, že současný konflikt na jihovýchodě Ukrajiny nelze vyřešit vojenskými prostředky, ale pouze diplomatickým úsilím mezinárodního společenství na základě dohod uzavřených v Minsku, které musí vést k zastavení všech násilností a k nalezení stabilního mírového řešení, a to především cestou jednání mezi vládou Ukrajiny, představiteli povstalců a také za účasti zástupců Evropské unie a Ruské federace. V této souvislosti Poslanecká sněmovna vítá kroky směřující k takové úpravě ukrajinské ústavy, jakož i k přijetí další legislativy, jež by v souladu s dohodami z Minsku umožnily provést decentralizaci země a zajistily zvláštní status některých okresů v Doněcku a v Luhanské oblasti, aniž by byla jakkoli ohrožena územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny. Připomínáme, že součástí Minských dohod je rovněž dosažení shody na konání svobodných a demokratických komunálních voleb, voleb na celém území Ukrajiny, které by měly být monitorovány OBSE.

    Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky potvrzuje význam pokračování trilaterálních konzultací mezi Evropskou unií, Ukrajinou a Ruskem o důsledcích implementace DCFTA, jakož i trojstranných konzultací o dodávkách plynu. Toto vnímáme jako příspěvek k vytvoření důvěry a odstranění napětí ve vzájemných vztazích."

    Dávám tedy procedurální návrh, abychom před hlasováním o asociační dohodě hlasovali o takovémto prohlášení, které by těm, kteří do jisté míry pochybují o asociační dohodě, umožnilo tuto dohodu podpořit. Děkuji vám.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Foldynovi. Je samozřejmě věcí Poslanecké sněmovny, protože je to hlasovatelný návrh, jak o něm rozhodneme. Ale po skončení rozpravy, protože nejde o procedurální návrh ve smyslu přerušení jednání o samotné asociační dohodě.

    Nyní mám dvě faktické poznámky - pana poslance Miroslava Kalouska a pana poslance Martina Novotného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Milí kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího, z klubu KSČM a někteří kolegové z klubu ČSSD, například můj předřečníku. Máte plná ústa obav o to, zda je na Ukrajině dostatek demokracie. Jenom určitá míra korupce, ne moc veliká. A zda je dostatečná míra konvergence taková, aby bylo možné vůbec uvažovat o asociaci Ukrajiny do Evropské unie.

    Já myslím, že desátá hodina večer, to si zaslouží upřímné slovo. Prostě skutečně řekněte, o co vám jde. Řekněte: My nechceme tu smlouvu proto, že ji nechce Putin! A my chceme být kamarádi s Putinem a nechceme ho štvát tím, že budeme pomáhat Ukrajině, i když si to Putin nepřeje. Pak to bude fér! Pak to bude fér, pak tomu budu rozumět. Nebudu s vámi souhlasit, ale nebudu vás pokládat za pokrytce. Ale prosím, přestaňte nás školit z demokracie, přestaňte školit Ukrajinu z demokracie a přestaňte používat zástupné argumenty jenom proto, že závodíte, kdo tomu Putinovi z vás vleze do zadnice dřív a hloub. Není to důstojné diskuse v této Poslanecké sněmovně. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To bylo vystoupení poslance Kalouska. Další faktická poznámka pana poslance Martina Novotného. Já se zatím přihlásit nemohu ani k faktické poznámce, protože kdybych opustil řídicí pultík, tak by byla přerušena schůze. Jistě bych byl obviněn z toho, že jsem záměrně přerušil jednání, ale opravdu bych se chtěl vyjádřit k faktické poznámce, ale nemohu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, možná jinými slovy řeknu totéž. Když to tady tak sleduji už delší dobu, tak je to pozoruhodná přehlídka propagandistické mašinérie, ale jinak velmi schopných a sofistikovaných propagandistických agentur z východu. Já bych k tomu jenom řekl, že pro zbytek demokratického politického spektra České republiky bez ohledu na to, jestli jsme v tuto chvíli v koalici, nebo v opozici, je to zároveň velká výzva, abychom v budoucnosti zkvalitnili jak naši evropskou politiku, tak se i snažili o zkvalitnění politiky Evropské unie tak, abychom méně umožňovali těmto sofistikovaným silám takovou propagandistickou mašinérií na případných chybách této politiky parazitovat. (Potlesk z lavic ODS.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Martin Novotný. Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Kováčika. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Jenom krátce k panu kolegovi Kalouskovi, k tomu, co tady tvrdil. Víte, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego a ostatní, kteří máte podobné smýšlení, my skutečně jsme hrdi na to, že nejsme ničí agenti - ani Putina ani kohokoli jiného. Že se o své politice nemusíme chodit radit na žádné velvyslanectví, že nám žádný velvyslanec nekecá s odpuštěním do toho, co máme a co nemáme nebo co můžeme a co nemůžeme udělat. A jsme také hrdi na to, že jsme neorganizovali ani přímo ani zprostředkovaně ani prostřednictvím nějakých tajných služeb nějaké mocnosti žádné barevné revoluce nebo arabská jara, oranžové revoluce apod., protože je nad slunce jasnější, že ve většině těchto a s důsledky, které odnášíme dodnes a ještě hodně dlouho odnášet naše země a celá Evropa bude, nemáme skutečně nic společného. My jenom chceme, jak jsem tady říkal již jednou dnes, aby se dodržovala pravidla, aby nebyl dvojí metr na politiku, aby nebyl dvojí metr na jednotlivé země, že některé jsou přece jenom jakoby nám přátelštější a některé míň, a proto se k nim budeme chovat... A také aby třeba v Evropě, a teď myslím v celé Evropě - a ať si kdo chce co chce říká, Rusko je také veliký kus Evropy - fungovaly slušné, dobré mezistátní, mezinárodní, mezilidské vztahy a také slušné dobré vztahy obchodní. Naše ekonomika je ekonomika exportní. A i export do Ruska či kamkoliv jinam je docela významnou součástí zlepšování ekonomické situace našich občanů a firem. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Zdeněk Ondráček a po něm pan poslanec Mirek Kalousek. (Poslanec Kalousek opravuje: Miroslav.) Miroslav, omlouvám se, pane předsedo. Nyní tedy pan poslanec Ondráček. Máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych vaším prostřednictvím vzkázat panu kolegovi Kalouskovi, že pokud jdu na nějakou ambasádu z pozice toho, že jsem ve skupině přátel, tak po každé té návštěvě napíšu tu klasickou standardní hlášenku, že jsem na takové vízové ambasádě byl (smích v sále) a odešlu to na Národní bezpečnostní úřad. Takže já se tam nemusím jezdit školit, nemusím nikomu strkat hlavu do zadnice. To možná děláte vy, kam se jezdíte školit. Ale bohužel tady jste se úplně netrefil. (Potlesk zleva.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího, vážím si toho, soudruzi, že zdůrazňujete, že opravdu nejste ničí agenti a že píšete ty hlášenky. Myslím si, že byste si za to zasloužili nějaká krycí jména. A zasloužili byste si, abyste si je sami vybrali. Kdyby se vám líbilo třeba Bureš, tak upozorňuji, že to už je obsazené. (Smích v sále.) Nebo kdybyste třeba chtěli Falmer, tak to už je taky obsazené. Ale na nějaké jiné určitě přijdete a myslím, že nějaké si určitě zasloužíte. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Foldyna.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Nevím, jestli se to říká prostřednictvím předsedajícího, ale já to řeknu nahlas. Pan Kalousek je drzej jak vopice! (Smích zleva.) Jak tady někoho nařknete z nějakých agentských mánií. Vy máte takovou drzost tady mluvit tímto způsobem, vy, který mazaně jste tady protáhl 150 mld. církevních restitucí, což byl zákonný zločin! (Rozčileně.) Vy ještě máte takovou drzost (velmi důrazně) tady takhle mluvit! Co si to vůbec dovolujete?! (Potlesk zleva, ozývá se bouchání zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr Herman. Máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, je mi z toho smutno, co tady vidím, a myslím si, že je smutno i těm, kteří sledují to, co tady děláme, jak tady zesměšňujeme tento zákonodárný orgán. Protože to, co tady zaznívá z úst komunistické strany, to je opravdu asi nazvatelné slovem chucpe. Jestliže mají zájem o to, aby Ukrajina nebyla fašistická, což rozhodně nehrozí, tak by si měli vzpomenout na 23. srpen 1939, kdy nacistický ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop jel do Moskvy a se sovětským ministrem zahraničních věcí Vjačeslavem Molotovem podepsal potupnou smlouvu dvou hnusných totalitních velmocí o spolupráci. Toto jsou dějiny komunismu. Jestliže ještě větší zločinec Adolf Hitler porušil tuto smlouvu, tak to bylo štěstí pro celý demokratický svět, že se tyto dva totalitní kolosy pustily do sebe. Protože podle Černé knihy komunismu na kontě tohoto zločinného režimu je 100 milionů mrtvých. To jsou jasná čísla.

    Komunistický režim je zločinný, vždycky takový byl, a kdekoliv je u moci, tak takovým také zůstane. A jestliže alespoň záblesk upřímnosti, co se týká Ukrajiny, tady je, tak si myslím, že je důležité, aby za našimi hranicemi byly země, které jsou blízké kulturně, politicky, které jsou vázány smlouvami, které podporují demokracii, svobodu a právní stát. Jakákoli dohoda tohoto typu, která posílí toto začlenění kterékoli sousední země, by měla být vítána. Jestliže vítána není, jsou za tím velmi zvláštní zájmy a plány, o kterých tady před chvilkou byla řeč.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk ze střední a pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se nyní hlásí pan místopředseda Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Omlouvám se, že jsem si zapomněl brýle, něco přečtu. (Vracel se pro ně.) Víte, mě nejvíc mrzí, když někdo mluví o dehonestaci zákonodárného sboru a lže! Já vám přečtu jeden záznam, který je součástí knihy o banderovcích.

    Jak víte, Stefan Bandera byl vyznamenán ukrajinským státem a je ve znaku řady současných ukrajinských politiků. Ten záznam se týká mj. i mé rodiny. A to, co tady předvedl pan ministr Herman, je hnus!

    28. října 1944 střední úsek Ružomberok - Poprad osvobozen a uveden do provozu. Očistné akce provedené ve spolupráci s bojovou skupinou SS Hauptsturmführera Wittenmayera, která postupovala z východu. Třetí prapor 30. pluku posílený dělostřelectvem, protitankovými granátníky a spojovací jednotkou 14. divize SS postupoval ze západu. Skupina obsadila Niš. Nasazení ukrajinští dobrovolníci 14. divize SS bojovali výborně.

    O čem to tady mluvíte?! Já samozřejmě musím opravit i mé kolegy. Ano, Ukrajina jako součást bývalého Sovětského svazu a ukrajinští vojáci jako součást Rudé armády byli těmi, kteří osvobozovali nejen Československo, ale bojovali zásadním způsobem pro to, aby fašismus byl poražen. A tady je důkaz, na koho se odkazují. Takže prosím, nelžete tady! Protože to je ten nástup fašismu! Vyznamenání Stefana Bandery a těch, kteří ho vyzývají. Ale vždyť právě český národ, slovenský národ, Poláci byli těmi, kteří byli vyvražďováni právě banderovci. A vojáky, kteří se spojili s SS armádou na Ukrajině. Copak vám nestačí (rozčileně s důrazem) vypálený Český Malín na Volyni? A když ho obnovovali po roce 1945 na Olomoucku jako Nový Malín, vy to opravdu nevíte?! Nebo chcete zkreslovat historii? Myslíte si, že jsme všichni hlupáci, kteří podlehnou nějaké demagogii?! Kvůli tomu, že vy si tady vymyslíte nějaké spojení?! A budete citovat z knížek, které, promiňte mi, nestojí za to, abychom se jejich čísly vůbec zabývali. Protože neodpovídají historické pravdě! ***

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Já jen stručně k tomu, co tady zaznělo ohledně překrucování historie.

    Před 33 lety jsem byl kvůli tomu, že jsem odmítal překrucovat historii tak, jak to chtěla komunistická propaganda, vyhozen Státní bezpečností ze zámku Hluboká nad Vltavou, kde jsem prováděl turisty, a bylo mi řečeno, že tam provádím ideologickou diverzi, a díky komunistickému režimu jsme musel nastoupit jako pomocný dělník do Jihočeských pekáren, konkrétně Stecherova mlýna, kde jsem byl pak následně vyslýchán Státní bezpečností, která tehdy měla hájit mé zájmy, když jsem byl členem té nejrevolučnější složky. To jsem dodnes nepochopil. Tak jenom bych byl velmi pokorný v tom, kdo tady překrucuje historii. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Martin Novotný a připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího říct panu kolegovi Filipovi jednu takovou svou důležitou zkušenost. Já jsem se jednak účastnil letošního pietního aktu v onom zmíněném Novém Malíně na Šumpersku a jsem si velmi dobře vědom těch historických souvislostí a všeho, co k tomu patří.

    Ale co mi už léta vrtá hlavou, je to, že jsem se mnoho let předtím zúčastnil jiného pietního aktu, pietního aktu za účasti jednoho z oficiálních zástupců Ruské federace, a bylo to mnoho, docela dost let předtím, než kdokoliv v tomto sále vůbec znal tu skutečnost, že se hlavní náměstí v Kyjevě jmenuje Majdan. Nikdo z vás, s výjimkou pár lidí zasvěcených, o tom neměl ani tušení. A při tom pietním aktu, mnoho let před těmi ukrajinskými událostmi, jsem z úst tohoto diplomata, a bylo to adresováno českým válečným veteránům, to myšlenkové schéma, s oním vzestupem fašismu, s tím specifickým pojmenováváním toho slova fašismus, jaké v téhle věci zaznívá, slyšel mnoho let předtím, než k těm faktickým problémům došlo. A to je pro mě strašně důležitá skutečnost v tom hodnocení celého dění a myslím si, že ta propagandistická vize v tomto smyslu předcházela té realitě a je skutečně sofistikovaná. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Komárek, po něm pan poslanec Daniel Korte. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Komárek: Dámy a pánové, já teď budu výjimečně vážný. Dějiny 20. století ve východní a střední Evropě byly mnohdy hrozné a lidi museli volit mezi velmi špatným a ještě horším.

    Pane místopředsedo Filipe prostřednictvím pana předsedajícího, já samozřejmě neomlouvám Stepana Banderu, ale do jisté míry chápu člověka, který prožil genocidu vlastního národa, kterou na něj uvrhl Stalin. Vy dobře víte o obludném hladomoru, který doprovázel ukrajinskou kolektivizaci, kdy podle hodnověrných zdrojů, je to strašné, ale musím to říct, prostě děti byly jezeny svými rodiči. Za to mohl jediný člověk - Stalin. Takže si mohl leckterý Ukrajinec říci, že Hitler je menší zlo než Stalin. Znovu říkám, já to neomlouvám, ale pokud mluvíme o historii, připomeňme i tohle. Obludný hladomor na Ukrajině, který má jediného viníka, Džugašviliho Stalina.

    Druhá poznámka. Asociační dohoda nikterak v žádném případě neohrožuje vztahy Evropské unie a České republiky s Ruskem, není to nic proti Rusku, ani v náznaku, je to prostě pouze možnost, jak pomáhat Ukrajině. A předpokládám, že Rusko chce Ukrajině také pomáhat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Korte a po něm pan předseda Schwarzenberg. Máte slovo.

  • Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já jsem poslouchal řeč pana Falmra, tedy, pardon, pana Filipa, a musím se přiznat, že jsem z toho byl poněkud zmaten, protože on mluvil tak dlouho, že začátek jsem zapomněl, a tudíž jsem nepochopil konec. A proto bych se ho rád zeptal, jestli by byl schopen nám nějak vysvětlit, jaký je rozdíl mezi fašismem a nacismem, protože to je zásadní rozdíl a oni tam vlevo to stále matlají dohromady. A je to prosím něco jiného. Tak abychom se na něčem mohli domluvit, tak bych prosil, jestli by to mohl vysvětlit, a budu mu za to velmi vděčný.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan předseda Schwarzenberg s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Holík. Máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pan poslanec Korte kladl správnou otázku. Odpověď je ta, že fašismus se hodí, poněvadž na rozdíl od slova nacismus, které je odvozováno od slova národního socialismu, některým nevadí. Ve skutečnosti ta smrtelná ideologie byla právě národní socialismus, ve zkratce nacismus. To je jen technická.

    Druhá. Je to krásný nápad, že bychom dohodli s Ukrajinou, že nám budou dále dodávat plyn, ovšem to podmiňuje, že potrubí Družba bude dále provozováno a nebude, jak se zdá, odříznuto od dodávky plynu z Ruské federace. Děkuji mnohokrát.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Holík, a jestli nebude další faktická poznámka, pak je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Grebeníček. Máte slovo.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení vzácní hosté, kolegyně a kolegové. Já jsem chtěl odpovědět kolegovi Novotnému, bohužel odešel.

    Takže hlavní náměstí v Kyjevě se nejmenuje Majdan, ale jmenuje se Majdan Nězavěžnosti (správně Nezaležnosti), český překlad náměstí Nezávislosti. A vůči našim vzácným hostům prznit tento název je, řekněme, slabomyslné. To je asi něco podobného, jako bych já řekl ráno: Du na Malú Stranu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Kalouska. Máte slovo. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Odpusťte, prosím, asi bych neměl reagovat, ale bylo to tak strašně hloupé, že to nemohu nechat viset ve vzduchu jako nějaký názor. Není to, jako že jdu malou nebo na velkou. Je to to samé, jako kdybych řekl, že jdu na Václavák. A myslím si, že když řekneme, že jdeme na Václavák, tak žádný Pražan, ba ani žádný Čech, ba ani žádný Moravan či Slezan nemůže být pohoršen. Zrovna tak jako v Brně jdu na Zelňák. To přece není žádná urážka. Ten člověk, který tady před chvílí mluvil, nebyl ve formě. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Mihola. Máte slovo, pane předsedo. (Hluk v sále.)

  • Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, důležité dohody si zasluhují náležitou pozornost a také patřičnou diskusi. Obojího se nyní dostává. Je dobře, že se na tuto dohodu díváme úhlem historie, dřívějších i současných politických situací a přes nejrůznější další roviny. Daleko důležitější je ovšem dívat se směrem do budoucnosti.

    Chtěl bych zde jasně říci, že KDU-ČSL je pro ratifikaci asociační dohody s Ukrajinou. Naši zástupci ji podpořili na jednání výboru pro evropské záležitosti i v zahraničním výboru, kde byla projednávána.

    Jak již bylo zmíněno jedním z předřečníků, i já vnímám jako ostudné, že je Česká republika mezi čtyřmi posledními státy Evropské unie, které ji ještě neratifikovaly. Přitom je zřejmé, že přibližování Ukrajiny Evropské unii povede k její stabilitě. A stabilní Ukrajina je také v zájmu České republiky. Dohoda zahrnující jak politické přidružení, tak vytvoření zóny volného obchodu otevírá také nové možnosti pro politický dialog. Na základě dohody se Ukrajina zavazuje přijmout reformy a dodržovat demokratické zásady, lidská práva a zásady právního státu. To zdůrazňuji především směrem ke zmíněným doprovodným usnesením, ať už kolegy Luzara, či kolegy Foldyny, kterým nechci upírat snahu a snad i dobré mínění. Ale považuji obě usnesení za nadbytečná. Nepolemizuji s tím, že je Ukrajina země plná problémů a že si za mnohé z nich může sama. Nemá zde cenu vyjmenovávat všechny problémy této země, které vycházejí z její složité a často i pohnuté historie. Není ale namístě, abychom tomuto suverénnímu státu radili, jestli se má mírově rozdělovat po vzoru Československa, či po nějakém jiném vzoru, nebo se federalizovat, nebo se přetvářet v konfederaci a podobně.

    I já upřednostňuji diplomatická a mírová jednání. Ale nevím opravdu, proč by mělo být hlavním arbitrem dalšího vývoje na Ukrajině Rusko. Snad proto, že byla Ukrajina součástí Sovětského svazu? Nalijme si čistého vína. Jsme svědky novodobého zápasu o sféry vlivu. Pro Ukrajinu i pro nás bude lépe, když se přiblíží k Evropské unii.

    Česko podpisem asociační dohody Evropské unie s Ukrajinou získá i proto, že je pátým největším vývozcem na Ukrajinu ze všech členských států Evropské unie a šestým největším dovozcem z Ukrajiny. Dohoda je projevem solidarity Ukrajině ze strany Evropské unie, a tedy i od nás. Je vstřícným krokem k zemi projevující jasně vůli přibližovat se Západu. Míří tam jistě i pro své historické zkušenosti. Podpořme ji.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Mám zde faktickou poznámku pana ministra Zaorálka a potom s přednostním právem se hlásí pan ministr Stropnický.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já jsem chtěl reagovat na některé dotazy, které tady byly vzneseny na vládu a které se týkají takzvaného jamburského dluhu a které se týkají dodávek plynu z Ukrajiny do České republiky. Jamburský dluh je dluh, jehož výše je zhruba asi 4,6 miliardy. Netýká se jenom Ukrajiny, týká se také Kazachstánu. Z celkové sumy 4,6 miliardy představuje více než 3 miliardy dluh Kazachstánu a myslím, že 1,6 představuje ten dluh, který je na straně Ukrajiny. Vznikl jako pohledávka, která souvisela s výstavbou těžařských celků, těžařské infrastruktury na těžbu, na dopravu plynu z naleziště v Jamburku. A to jsou prostě peníze, které dluží ty dvě země.

    Za Ukrajinu mohu říci, že Ukrajina uznává existenci tohoto dluhu. Je otevřené jeho splácení. Samozřejmě není ho schopna asi splácet zrovna teď v situaci, ve které se nachází. Nicméně já vím, že premiér by měl navštívit Ukrajinu do konce tohoto roku, tuším v prosinci. A vím, že v programu premiéra, v jeho agendě je i otázka řešení takzvaného jamburského dluhu a té části, která patří Ukrajině, s tím, že už delší dobu vznášíme určité návrhy, že by se to dalo částečně splácet jiným způsobem - například nemovitostmi a podobně, protože my máme například problém s ambasádou v Kyjevě, takže by bylo možné také jednat o nákupu, nebo forma pomocí pozemků a objektů, které bychom takto mohli získat v rámci vyrovnání jamburského dluhu. Čili hledáme i způsoby, které by nebyly jakoby přímým placením, ale kde by se hledaly i další formy, jak dluh splatit.

    Mohu vás tedy ujistit, že tahle otázka je vlastně neustále něčím, co je součástí naší oboustranné bilaterální agendy. Přímo v kompetenci to má samozřejmě Ministerstvo financí. Ale já se této věci také nevyhnu, když s ukrajinskou stranou jednáme. A říkám vám tady s jistotou, že je to i tedy -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane ministře. Omlouvám se. (Pan ministr odchází zcela zmaten od mikrofonu se slovy: Aha.) Přihlásil jste se s faktickou poznámkou. V tom případě na tu jsou dvě minuty a já vám rozumím, že jste se rozohnil, ale skutečně musím měřit spravedlivě všem. Nyní tedy s přednostním právem pan ministr Stropnický.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Děkuji. Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, moc bych se přimlouval za to, abychom se vrátili k podstatě věci, abychom zanechali amatérských a někdy dokonce i groteskních historických exkurzů, některé mají skutečně úroveň zážitků z prázdnin. Zanechme také zneužívání dramatického slova fašismus. Jsou ideologie, které to používají v současnosti často v různých ideologických šarvátkách. A především nešermujme demonstrativní láskou k ukrajinskému lidu. Tu totiž nejlépe projevíme tím, že této asociační dohodě řekneme ano, protože ukrajinský lid, ten, za který se asi všichni můžeme postavit, je v drtivé většině. Tak tady neřešme nějakou marginální okrajovou skupinku a pomozme těm Ukrajincům, ke kterým se tak často pateticky hlásíme tím, že jim nebudeme znemožňovat nebo komplikovat cestu k asociační dohodě. Ti lidé potřebují povzbudit a ne kádrovat. Pokud řekneme ne, tak to znamená, že jsme rozmnožili řady Putinových dervišů. Děkuji. (Potlesk všech kromě poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. První faktickou poznámku má pan ministr Zaorálek.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Vyzrál jsem na jednací řád a dopovím to, co jsem vám chtěl sdělit, co se týče dodávek plynu. Co se týče dodávek plynu, tak se sluší tady říci, že Česká republika v této chvíli není přímo závislá na dodávkách plynu plynovodem Družba. Nakupujeme plyn na stokovém trhu na burzách západní Evropy a de facto tedy opravdu nejsme v této chvíli na přímých dodávkách závislí. Na druhé straně netvrdím v případě, že by přestal plyn nebo přestala téct energie přes Ukrajinu, tak by se nás to samozřejmě dotklo nepřímo. Ale chtěl bych vám sdělit jednu pozitivní zprávu. 11. září v tomto roce v rámci trojstranných rozhovorů Ukrajina, Rusko a Evropská unie byla nalezena shoda na podmínkách zimních dodávek plynu na Ukrajinu. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan místopředseda Filip.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. No konečně! Aspoň jsem se něco dozvěděl. Děkuji panu ministrovi zahraničí. To znamená, že jednáme. Doufám tedy, že jde o důstojný objekt pro českou ambasádu, protože já nevím, kdo to víte, ale po odevzdání naší ambasády Slovenské republice při dělení federálního majetku nemáme ambasádu a po celou dobu od roku 1992 jednáme a nikdy jsme se k tomu nedostali. Pokud by ta část dluhu byla uhrazena nějakým svým způsobem objekty, které by mohly sloužit našemu velvyslanectví, bylo by to jenom dobře a samozřejmě by bylo dobré, kdybychom ještě mohli také zřídit kulturní středisko a případně centrum spolupráce českých a ukrajinských společností. Konečně jsem se dozvěděl jednu věc.

    Ale vaše odpověď v otázce dodávek plynu a ropy mě neuspokojila, pane ministře. Rád bych opravdu znal další jednání v této věci. (Potlesk poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Další faktickou poznámku má pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo.

  • Poslanec Radim Holeček: Krátce a telegraficky, abych nezdržoval. Ke kolegovi Ondráčkovi prostřednictvím pana předsedajícího. Ta jeho ruština ve Lvově, za kterou ho nemají rádi. Já myslím, že ho tam spíš nemají rádi za to, že je komouš, protože komouše tam opravdu ve Lvově nemají moc rádi.

    K panu poslanci Filipovi prostřednictvím - chci zdůraznit příklon k Banderovi v dějinách Ukrajiny. Prostě ti lidé měli toho komunistického ksindlu tam tak dost, že se spřáhli i s čertem, aby ten komunistický ksindl vyhnali.

    A kolegovi Holíkovi řeknu jednu věc. To byla zbytečnost s tím Majdanem. Já jsem držel dva dny barikádu na Majdanu. Nosili kolem mě mrtvé. A dneska je úplně jedno, jestli se to jmenovalo Majdan nebo Nemajdan. Prostě těm mrtvým plus Nebeské setnině, těmto hrdinům vysvětlujte, jestli se to jmenovalo Václavák, Václavské náměstí, to fakt nebylo na místě! Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kováčik. Máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní a pánové, začalo se používat výrazivo, bych řekl, silnějšího kalibru, až urážejícího vzájemně. Já pro určité uklidnění situace žádám o 20 minut přestávku na poradu klubu KSČM. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, v tom případě vyhlašuji přestávku na 20 minut, to znamená, budeme pokračovat ve 23.03 hodin.

    (Jednání přerušeno ve 22.43 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený pro přestávku vypršel a my budeme pokračovat v projednávání našeho bodu. Na začátek přečtu omluvu. Od 23 hodin se omlouvá paní poslankyně Válková ze zdravotních důvodů.

    Eviduji - před přestávkou měl faktickou poznámku přihlášenou pan ministr Zaorálek. (Gestem odmítá.) Neměl.

    V tom případě faktickou poznámku má paní poslankyně Pěnčíková. Poprosím vás nejdřív o zklidnění, kolegyně a kolegové, abychom si navzájem rozuměli, co se zde přednáší. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý večer, dámy a pánové. Myslím, že kdo mě zná, tak ví, že jsem v podstatě strašně klidný člověk. To, co se tady odehrálo před přestávkou, mi natolik hnulo žlučí, že jsem to nerozdýchala ani za těch dvacet minut a nabývám dojmu, že někteří naši kolegové tady navštěvují asi nějaký dramatický kroužek, protože jinak si to opravdu nedokážu vysvětlit, a ráda bych požádala o kontakt, protože se ráda přidám.

    A druhá věc, kterou bych chtěla sdělit prostřednictvím pana předsedajícího - pan místopředseda Sněmovny Filip tady vzýval k dodržování pravidel. Tak bych ho teď ráda upozornila, že někteří lidé očividně nevědí, co to pravidla jsou, a jejich dodržování už vůbec ne. Takže je to zbytečná práce a nemusí se namáhat. Děkuji. (Tleskají poslanci KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Grebeníček a připraví se pan poslanec Šenfeld. Opět vás vyzývám ke klidu. Jestli máte něco důležitého, co si potřebujete říct, jděte do předsálí. Děkuji. Prosím, pan poslanče, můžete mluvit.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, okamžik naší prý sametové revoluce byl nepochybně pro mnohé chvílí naděje i optimismu. Někteří snílci či snílkové ji dokonce považovali za éru konce historie. Ten ovšem nepřišel. Historie nejen Evropy, ale celého světa je opět ve značném geopolitickém pohybu. Jsme dokonce neradostnými svědky nové éry konfrontace mezi Západem a Východem, zvláště pak mezi Západem a Ruskem.

    Zjevná snaha vytlačovat nyní Rusko z Evropy je alespoň podle mého názoru značnou chybou, zejména když mnozí odborníci považují tragickou situaci na Ukrajině především za domácí ukrajinský problém, ne problém mezi Západem a Ruskem, či dokonce ukrajinsko-ruský problém.

    Je ovšem skutečností, že bezmála čtvrt století už členské země Evropské unie využívají a mnohdy i hanebně zneužívají levné práce Ukrajinců. Ti dlouhodobě po statisících emigrují nebo odcházejí ze zbídačené země za prací a lepší existencí. Po stejnou dobu se finanční kapitál a mnohé firmy ze zemí Evropské unie přiživují na zadlužování, rabování a vykrádání lidnaté a na zdroje bohaté Ukrajiny. Až donedávna zřejmě především právě proto nejen jednotlivé členské země Evropské unie, ale i unie jako celek vcelku lhostejně přihlížela tomu, jak se Ukrajina ovládaná a vysávaná korupčními klany propadá do stále hlubších ekonomických krizí.

    Pokusy Spojených států a některých jejich spojenců expandovat a rozšířit svůj politický vliv neznamenaly žádné zlepšení. S podporou Spojených států a členských zemí Evropské unie došlo v Kyjevě jen k opakovanému střídání korupčních klanů u moci. Známá politická negramotnost Američanů, jejich bezohlednost k oprávněným zájmům jiných zemí a národů přeměnila pouhé přetahování korupčních skupin v nacionální konflikt. Pokus Američanů a jejich party ochotných o jednostranné oddělení Ukrajiny od vazeb s Ruskem, jak dobře víme, přerostl do snahy podporovat a financovat svržení skupiny prezidenta Janukovyče. Občanská válka, která je katastrofou pro Ukrajinu i pro Evropu, byla logickým důsledkem. Jak jinak mohlo dopadnout vytahování banderovské karty, financování násilné konfrontace se státní mocí a následně snaha silou třeba i za cenu zákazu používání ruského jazyka zpacifikovat rusky mluvící východ Ukrajiny.

    Jak to výstižně nedávno pojmenoval i exprezident Václav Klaus, původcem té katastrofy jsou Američané a Evropská unie, nikoliv Rusko. Plány i praktické kroky Spojených států amerických a jestřábů ze Severoatlantické aliance s cílem postavit Ukrajinu proti Rusku a posunout nejen ekonomický a politický vliv velmocí Severoatlantické aliance, ale i vojenské pozice Spojených států amerických a paktu až na hranice s Ruskou federací, to je, troufám si tvrdit, cesta k nedozírným následkům. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji několik faktických poznámek. První má pan poslanec Kalousek a připraví se pan poslanec Pilný s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte mi pouze poznámku. Když pan doc. Grebeníček s celou svojí životní zkušeností, se svojí rodinnou anamnézou se dovolává slov pana prof. Václava Klause, existuje jediné vysvětlení. Jeden z nich se evidentně zbláznil. Jsem přesvědčen, že pan doc. Grebeníček zůstal konzistentní a svůj.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Pilný s faktickou poznámkou, připraví se pan ministr Herman s faktickou poznámkou.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se vaším prostřednictvím chtěl zeptat pana předsedy Filipa, jestli stále trvá na tom, co uvedl ve svém projevu, tj. že jsme v roce 2015. Já jsem totiž podobný projev, který předtím byl vysloven, slyšel ze školního rozhlasu v roce 1952 a 1953 (potlesk vpravo), kdy jsme to museli povinně poslouchat. A jestli tady mám vyjádřit nějaké zklamání z toho, co se stalo po roce 1989, je to, že ve jménu demokracie musíme tohle poslouchat. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde několik faktických poznámek, dostanete slovo. Nyní tedy pan ministr Herman, po něm pan místopředseda Gazdík. Máte slovo.

  • Ministr kultury ČR Daniel Herman: Děkuji, pane předsedající. Poté, co jsme tady vyslechli tuto komunistickou propagandu a vymývání mozků, tak bych si dovolil vaším prostřednictvím, pane předsedající, se zeptat pana poslance Grebeníčka, jestli si také nepřivezl elektrické boty, kterými jeho otec ve věznici ošetřoval klienty. Děkuji. (Pokřik v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan místopředseda Gazdík s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Kováčik. Prosím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nemohu nazvat to, co jsme zde slyšeli před chvilkou, jinak než bizard. Já jsem měl tu čest, že jsem v sobotu byl na ekumenické bohoslužbě v uherskohradišťské věznici, kde otec mého předřečníka páchal násilí na vězních. Když tento člověk se teď tady dovolává papeže Františka, tak to je skutečně bizard. (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Kováčik. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, evidentně docházejí argumenty, a jak známo, když docházejí argumenty, končí jakákoli věcná diskuse a uchyluje se k různým věcem, které tady teď bezprostředně zněly. A proto si teď, v této chvíli, dovoluji navrhnout přerušení projednávání tohoto bodu, a to do 6. října do 14.30 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, je to procedurální návrh, já o něm dám hlasovat. Přivolám kolegy z předsálí. Eviduji žádost na odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili do systému svými kartami. A přečtu ještě omluvu, která ke mně dorazila. Dnes od 23.15 hodin se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Zdeněk Soukup.

    Budeme hlasovat procedurální návrh, který zní - na přerušení tohoto bodu do dne 6. 10. na 14.30 hodin.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh na přerušení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 98, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro 29, proti 103, tento návrh nebyl přijat, byl zamítnut.

    Budeme pokračovat faktickými poznámkami, které zde mám. První má pan poslanec Grebeníček. Chci se ještě zeptat, zda faktická poznámka pana poslance Kováčika stále trvá. Netrvá, dobře. V tom případě pan poslanec Grebeníček.

  • Poslanec Miroslav Grebeníček: Nejprve lehká reakce na Miroslava Kalouska. Držím se zásady, že neposuzuji určité výroky podle toho, kdo je říká, ale co říká. A tak jsem si dovolil připomenout třeba Václava Klause nebo papeže Františka. Příště určitě budu citovat Miroslava Kalouska, pokud řekne něco, co stojí za to, aby bylo citováno.

    Pokud se týká impertinentních invektiv některých zde přítomných, shrnu to do jedné věci. Tolik pitomostí, lží a nesmyslů, kompilátů polopravd a vyslovených lží jsem zažil za těch 25 let opravdu víc než dost. A musím konstatovat, že jsem reagoval tím, že jsem napsal knihu Hradba vzdoru. A hlavním aktérům, kteří tyto invektivy dnes tady uplatňovali, ji osobně předám na příští jednání schůze. Možná posunou svůj pohled na danou věc, která nebyla ničím jiným než svinstvem médií, která prostě nevěděla, jak konfrontovat mladého Grebeníčka, když nemá žádné průšvihy, nic nevyvedl, tak hledat někde jinde. Koneckonců každý z nás máme své zkušenosti se sdělovacími prostředky. Já mám ty nejhorší. Všechno. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl upřít naši pozornost k tomu, kdo poslouchá například nehorázné vystoupení pana poslance Grebeníčka. Máme ve sněmovně sedm politických stran, z toho šest z nich má předsedu, který je poslancem, jedna ne. Pokud se dobře dívám, je to údajně vládní priorita - ani jeden předseda vládní politické strany to neposlouchá. Všichni předsedové opozičních politických stran jsou tady, poslouchají to. V případě Úsvitu tady sedí první místopředseda. Říkám, jejich předseda není poslancem.

    Tak nám netvrďte, milí pánové z vládní koalice, že to je vaše priorita. Kde je premiér, kde je jeden vicepremiér, kde je druhý vicepremiér, kde jsou všichni předsedové koaličních politických stran? (Potlesk vpravo.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan předseda Kalousek.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Za prvé se chci přidat k apelu pana kolegy Stanjury. To, že tady není ani jeden předseda koaliční strany, je prostě ostuda. A kdyby to bylo opovrhování Poslaneckou sněmovnou, tak na to jsme už zvyklí od těchto pánů, ale tohle je prostě opovrhování tímto tématem.

    My tady velmi loajálně, protože vám chceme pomoct, protože chápeme, že vy jste tak úžasná koalice, že byste tu většinu dohromady nedali, tak vám svými opozičními hlasy chceme pomoct ke schválení této smlouvy. A jednomu jedinému předsedovi vaší strany nestojíme za to, aby tady s námi byl do té půlnoci. Vyřiďte jim prosím mé osobní opovrhování. Všem třem. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji panu kolegovi Kalouskovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Já jenom fakticky, protože jsem slušně vychovaný člověk, tak odpovím na otázku pana kolegy Pilného. Narodil jsem se v roce 1955, nevím, co jste poslouchal a nevím, co je špatného na tom, že jsem se zeptal, jakým způsobem se jedná o dluhu Ukrajiny vůči České republice a o dodávkách plynu. Jestli vás to nezajímá, tak mě to zajímalo. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Filipovi. Dalším řádně přihlášeným je pan kolega Josef Šenfeld. Prosím, pane kolego, máte slovo.

  • Poslanec Josef Šenfeld: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, první čtení Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé proběhlo již na třech schůzích Poslanecké sněmovny, kde své názory a stanoviska přednesli i poslanci Komunistické strany Čech a Moravy. Nic z toho, co se dělo a děje na Ukrajině od 21. listopadu roku 2013, od tzv. Euromajdanu, kdy začala vyprovokovaná vlna protestů hned poté, co ukrajinská vláda pozastavila přípravy pro podpis této dohody, nezabránilo tomu, aby Evropský parlament 16. září minulého roku vyjádřil souhlas s asociační dohodou mezi Evropskou unií a Ukrajinou, přičemž dohoda byla současně ratifikována ukrajinským parlamentem v Kyjevě. Pro úplnost, poslanci podpořili dohodu poměrem hlasů 535 pro, 127 proti a 35 se zdrželo hlasování.

    V tiskovém prohlášení se uvádělo, že na jejím základě se prohloubí politické přidružení a ekonomická integrace mezi Evropskou unií a Ukrajinou a dojde k vzájemnému volnému přístupu na trhy smluvních stran.

    Situace na Ukrajině je nestabilní. Na východní Ukrajině nejsou dodržovány minské dohody, místy se válčí dál. Po ekonomické stránce je Ukrajina ve více než nelehké situaci. Podle zpráv směřuje k ekonomické katastrofě. A v tuto chvíli máme vyslovit souhlas s ratifikací mezinárodní smlouvy, která otevírá hranice Evropské unie pro pracovní sílu z Ukrajiny v řádech statisíců uchazečů o zaměstnání? Alespoň takové mám informace a byl bych rád, kdyby je například pan premiér Sobotka nebo pan ministr zahraničí Zaorálek zde vyvrátili.

    Snad si tedy uvědomujeme, že souhlasem i České republiky se otevřou ukrajinským občanům dosud uzavřené dveře. Podpisem asociační dohody podle mých informací se totiž nejen zavede bezvízový styk mezi Ukrajinou a státy Evropské unie, ale současně s tím musí všechny státy zajistit pro občany Ukrajiny rovné pracovní podmínky. Přitom země Evropské unie mají samy problém s vysokou nezaměstnaností. Ta se pohybuje kolem 25 milionů lidí. Míra nezaměstnanosti činí 10 % a ve věkové kategorii do 25 let dosahuje dokonce lehce nad 20 %. Jestli je to skutečně tak, je k zamyšlení, zda by nebylo vhodné přehodnotit souhlas s touto asociační dohodou.

    Není to zase tak dávno, kdy se staré země Evropské unie obávaly přílivu levné pracovní síly z východní Evropy, včetně nás, tedy České republiky. Ten se sice nekonal, ale jedním z důvodů byl bezesporu fakt, že v naší zemi byl stabilní demokratický režim a relativně dobře fungující ekonomika.

    Zaznělo zde varování před unáhleným schvalování asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou, kde je stále nedořešena situace, byť poslední dobou se mírně stabilizovala. Ale ani zdaleka se nepodobá evropskému standardu.

    Další přibližování Ukrajiny k Evropské unii je ukvapené a předčasné. Pro občany České republiky není prospěšné ani politicky ani ekonomicky. Sněmovní tisk 310 nemůžeme proto svými hlasy podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Šenfeldovi. Nyní s přednostním právem pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji, dámy a pánové. Já opět jenom velice krátce, abych to nenechával nakonec, tak bych hned zareagoval. Protože ony existují obavy z toho, že když se v ustanovení o zavedení bezvízového styku, když se spustí, tak bude důsledkem příliv milionů Ukrajinců do Česka. Tak já bych tady tohle chtěl zpochybnit, protože realita je jiná. Asociační dohoda skutečně zmiňuje důležitost zavedení bezvízového režimu, ale je to pouze deklarace. To zavedení je řešeno v rámci stávajících vztahů a podmínky pro jeho zavedení musí Ukrajina splnit. Jsou specifikovány a průběžně vyhodnocovány v tzv. akčním plánu vízové liberalizace z listopadu 2010. A tam je ještě řada věcí, které vlastně jsou na straně Ukrajiny, aby změnila nebo připravila.

    Rád bych tady řekl, že i po zavedení bezvízového režimu se to bude týkat pouze krátkodobých pobytů, udělování povolení k pobytům delším než 90 dnů během půl roku zůstává v kompetenci národních států. Takže to je základní skutečnost, která se nemění. Takže k žádnému zaplavení jenom díky tomu, že by se spustil, prostě nedojde.

    Asi máte tu informaci, že v této chvíli je ze strany Ukrajiny největší příliv i tak do České republiky. Že v tomto roce bylo Českou republikou podáno 990 žádostí o mezinárodní ochranu a z toho více než polovina jsou právě občané Ukrajiny. Na druhém místě jsou Kubánci, na třetím Syřané, 69 Syřanů, kterým se všem vyhovělo. Ale je myslím zajímavý fakt, že i v té současné situaci největší počet těch, kteří žádají o mezinárodní ochranu, jsou právě obyvatelé Ukrajiny. Ale je to v těch počtech, které říkám. A opakuji, ani po zavedení bezvízového styku, pokud by k tomu došlo, což ještě také nebude úplně snadné, tak to nebude znamenat ten příliv, ze kterého jsou obavy, protože to bude spadat pod tu národní kompetenci, jak jsem řekl, a pod ta omezení, která zůstanou v pobytu na udělování povolení k delšímu pobytu.

    Takže tolik, aby to bylo jasné, že tady opravdu nehrozí to, co se říká.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi zahraničí. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si tady připravila velmi dlouhý proslov, ale už ho s dovolením číst nebudu, jestli by vám to nevadilo. (Potlesk.) Jenom bych reagovala na všechny předřečníky, kteří měli ty nekonečné exkurzy do historie, nesmyslné.

    Komunistická strana chce přijetí smlouvy zabránit z řady nesmyslných důvodů, ale jeden z hlavních důvodů podle mého názoru je ten, že protestuje proti údajné perzekuci svých ukrajinských soudruhů. Ráda bych jim tedy objasnila, jak se věci ve skutečnosti mají. Ukrajina dnes na jaře přijala několik dekomunizačních zákonů. Jeden z těchto zákonů přikazuje všem stranám, aby ze svého názvu, stanov a symbolik odstranily prvky, které poukazují na jejich totalitární minulost. Ukrajinští komunisté to však neudělali, takže porušili zákon a ministerstvo vnitra je zakázalo. Je to velice prosté a logické. Takže svým komunistickým kolegům doporučuji, aby přestali trestat Ukrajince za to, že jejich komunističtí politici porušují zákon, a aby s námi dnes asociační smlouvu jednomyslně schválili.

    Čest práci a pojďme, prosím vás, hlasovat. Děkuji. (Potlesk napříč sálem, ne zleva.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Zelienkové a ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Rozpravu tedy končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra případně paní zpravodajky. (Z pléna se ozývá: Ne!) Není zájem.

    Přikročíme k hlasování o navržených usneseních výboru pro evropské záležitosti a zahraničního výboru, která vám byla doručena jako sněmovní tisky 310/1 a 2. Usnesení jsou shodná. Přivolám naše kolegy z předsálí. (Připomíná se poslanec Foldyna.) Já, pane poslanče, vím o vašem doprovodném usnesení a vyzvu vás, jakmile schválíme usnesení, nebo neschválíme případně to původní. (Námitky.) Pardon, omlouvám se. Vy jste ho chtěl předřadit. Budeme tedy hlasovat nejprve o doprovodném usnesení. Prosím pana kolegu Foldynu, jestli chce znovu přečíst to usnesení. (Nechce.) Není nutno. Pan předseda Kováčik. Prosím.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové. Pokud ten návrh bude nazván doprovodným usnesením, tak takový návrh lze hlasovat pouze k něčemu, co je přijato. Dokud není přijato, nelze hlasovat k usnesení, které je nazváno jako doprovodné. Pokud pan kolega Foldyna to nazval jinak, pak má právo, aby bylo hlasováno předtím podle mého názoru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Já jsem neřídil v tu dobu, takže nevím, jak to nazval pan kolega Foldyna. Poprosím ho o upřesnění, jak to nazval.

  • Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající. Je to prohlášení Poslanecké sněmovny k asociační dohodě s Ukrajinou. Prohlášení.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan kolega Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane kolego.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve chci požádat o to, abyste nás odhlásil, než začneme hlasovat. A chci říct, že pokud je to prohlášení Poslanecké sněmovny, tak je to jiný bod, který na programu nemáme. Když máte bod, tak můžete přijímat usnesení a k tomu případně můžete přijímat doprovodná usnesení. Nemůžete k bodu, který se jmenuje dohoda o přidružení mezi státy Evropské unie a Ukrajinou, dávat prohlášení Poslanecké sněmovny. Nic takového není možné. Takže buď si pan poslanec Foldyna z toho vytvoří návrh doprovodného usnesení a bude se hlasovat po hlasování o té dohodě o přidružení, nebo si může některý den ráno navrhnout zařazení nového bodu, my to budeme vetovat a je to vyřízeno. Děkuji.