• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 31. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím mám informaci, že pan poslanec Valenta má kartu č. 6, pan poslanec Rykala kartu č. 11, pan poslanec Tejc kartu č. 17, paní poslankyně Halíková kartu č. 22 a pan poslanec Klučka kartu č. 26.

    Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti požádali tito poslanci a poslankyně: pan místopředseda Bartošek od 10.30 hodin do 13 hodin - zdravotní důvody, paní poslankyně Bebarová Rujbrová - zahraniční cesta, pan poslanec Běhounek od 16.45 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Böhnisch - zahraniční cesta, pan poslanec Číp - zdravotní důvody, paní poslankyně Dobešová - pracovní důvody, pan poslanec Gabal - rodinné důvody, pan poslanec Huml - rodinné důvody, paní poslankyně Matušovská - osobní důvody, pan poslanec Pavera - osobní důvody, paní poslankyně Pěnčíková - rodinné důvody, pan poslanec Šincl - zahraniční cesta, pan poslanec Velebný - zdravotní důvody, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Vozdecký - zdravotní důvody, paní poslankyně Zelienková do 11.15 hodin - zdravotní důvody, pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvají pan ministr Brabec - zahraniční cesta, pan ministr Jurečka od 11.30 hodin - zahraniční cesta, pan ministr Pelikán - pracovní důvody, pan ministr Stropnický - zahraniční cesta, pan ministr Ťok - pracovní důvody.

    Chtěl bych připomenout, že na dnešní jednání máme pevně zařazené body v pořadí: 3, 156, 155, 157, 158, 159, 154, 37, 138, 54, 55, 21, 56, 7, 38 a 77 a ve 12.45 hodin máme volební body 193, 194 a 195.

    Než přistoupíme k projednávání bodů programu mám zde přihlášku pana poslance Votavy a potom pana místopředsedy Gazdíka. A prosím o klid.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, přeji vám všem dobré ráno. Dovolil bych si požádat o zařazení pevného bodu, a to Návrh časového harmonogramu projednávání státního rozpočtu na rok 2016, který máte pod sněmovním dokumentem 2728, a to jako první bod dnešního jednání, pokud je to možné. Bez tohoto harmonogramu nemůžeme samozřejmě zahájit celý proces projednávání v Poslanecké sněmovně. Víte dobře, že vláda předloží do 30. září návrh státního rozpočtu, a je třeba tedy začít o něm jednat. Děkuji za pochopení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní pan místopředseda Gazdík. Prosím.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré ráno, milé kolegyně, milí kolegové. Včera v pozdních večerních hodinách jsme bohužel již nestihli projednat pevně zařazený bod č. 120, což je zákon o zemědělském půdním fondu, který momentálně působí velmi zásadní sociální obtíže rodinám, které chtějí stavět domy. Protože nevím, jestli nedopatřením, nebo asociálností vypadly z tohoto zákona domy pro bydlení a oni nyní musí za vynětí platit statisícové částky. Jsou to mnohdy tragické příběhy. Na organizačním výboru i vládní koalice souhlasila se zařazením tohoto bodu. Včera se to bohužel nestihlo.

    Dovoluji si vás tedy požádat o zařazení tohoto bodu jako bod č. 120, sněmovní tisk 543 jako první bod dnešního odpoledního jednání. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní paní poslankyně Kovářová.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Dobrý den, dámy a pánové. Ráda bych požádala o pevné zařazení bodu 123, což je novela zákona o střetu zájmů Kanceláře prezidenta republiky a týká se v podstatě pana kancléře Mynáře s tím, že bychom mu umožnili podání jeho čestného prohlášení. Jak jsem zaznamenala vyjádření některých členů vlády, dívají se na tuto novelu pozitivně. Proto si myslím, že by bylo vhodné ji zařadit před projednávaný bod č. 77, což je právě vládní návrh novely zákona o střetu zájmů. Tedy mezi body 38 a 77 na dnešní den bod 123.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále k programu schůze pan předseda Černoch. Prosím.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Rád bych navrhl pevné zařazení bodu č. 113, návrh energetického zákona, sněmovní tisk 496, a to dnes jako dvanáctý bod za bod 55, což je vládní návrh energetického zákona, sněmovní tisk 358. Důvodem je, že oba návrhy, náš i vládní návrh, řeší v podstatě stejnou věc. Je to fungování vedení Energetického regulačního úřadu. Problém je v tom, že od 1. ledna 2016 se dostane do rozporu energetický a služební zákon, což bude způsobovat nejistotu, kdo vlastně ERÚ povede. Rád bych poté navrhl i sloučení rozpravy o obou bodech, abychom mohli odpovědně posoudit, který zákon problematiku bude řešit. Díky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. K pořadu schůze žádné další přihlášky nevidím, takže budeme hlasovat.

    Nejprve bychom rozhodli o návrhu pana poslance Votavy, který chce na dnešek jako prví bod zařadit sněmovní dokument 2728, což je harmonogram projednávání státního rozpočtu.

    Zahajuji hlasování. Ptám, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 34, přihlášeno je 153, pro 152, proti nikdo. Návrh byl přijat.

    Pan místopředseda Gazdík bod 120, zemědělský půdní fond. Pokud s tím budete souhlasit, pane místopředsedo, vzhledem k tomu, že nedělíme jednání na dopolední a odpolední, znamenalo by to zařadit ho pevně na 14.30 hodin. Souhlasíte s touto modifikací? (Souhlas.) Budeme tedy hlasovat o pevném zařazení bodu 120 na 14.30 hodin.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 35, přihlášeno je 157, pro 54, proti 47. Tento návrh nebyl přijat.

    Paní poslankyně Kovářová si přeje bod č. 123 zařadit pevně před bod č. 77.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 36, přihlášeno je 158, pro 47, proti 57. Návrh nebyl přijat.

    A poslední návrh. Pan předseda Černoch tisk č. 496 bod 113 zařadit za bod č. 55.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 37, přihlášeno je 159, pro 72, proti 59. Tento návrh nebyl přijat. Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu. ***

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 27. schůze konané dne 2. září 2015 k Návrhu časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 a střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018 v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech. Po úvodním slově předsedy výboru poslance Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila časový harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 a střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018 podle přílohy tohoto usnesení; za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což také tímto činím. (V sále je nadměrný hluk.)

    Kolegyně, kolegové, přílohou usnesení rozpočtového výboru je návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Je tam tedy časový harmonogram, samozřejmě nebudu ho předčítat, protože všichni ho jistě máte a mohli jste se s ním seznámit. Chtěl bych pouze upozornit na -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid.

  • Poslanec Václav Votava: - na tiskařského šotka, který se nám tam vloudil v bodě 7 a v bodě 12, kde se píše poslední věta u té sedmičky a u dvanáctky "střednědobé výdajové rámce na léta 2016 a 2017" - prosím, opravte si na "2017 a 2018". Za to se velice omlouvám.

    Toť vše ode mne, pane předsedo, a můžeme hlasovat o usnesení.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Ještě předtím otevřu obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Otevírám podrobnou rozpravu a prosím tedy pana zpravodaje, aby přednesl návrh usnesení.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Poslanecká sněmovna schvaluje časový harmonogram projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, dále návrh zákona o střednědobých výdajových rámcích na léta 2017 a 2018 takto, jak je uvedeno v příloze usnesení rozpočtového výboru číslo 293/2015.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda chce ještě někdo vystoupit v podrobné rozpravě. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Předpokládám, že závěrečné slovo není třeba v takto relativně jednoduchém bodě, a budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení.

    Návrh usnesení zazněl a já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 38. Přihlášeno 166, pro 158, proti nikdo. Tento návrh byl přijat a já končím projednávání bodu 196 a děkuji panu zpravodaji.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za vstřícnost a za projednání.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Budeme pokračovat bodem číslo

    Než přistoupíme k projednávání tohoto zákona, navrhuji na žádost předsedy Senátu umožnit vystoupit senátorce Miladě Emmerové. Chci vás informovat, že informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty. (V sále přetrvává značný ruch.)

    Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s vystoupením paní senátorky Emmerové, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 39. Přihlášeno je 167, pro 155, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    Ještě předtím, než dám slovo paní senátorce, tak vás informuji, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a jeho usnesení vám bylo doručeno jako tisk 270/9.

    Nejprve tedy prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k přiloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr zdravotnictví.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Jako navrhovatel nesouhlasím s pozměňovacími návrhy Senátu a doporučuji přijmout zákon v původní verzi schválené Poslaneckou sněmovnou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zeptám se, zda k návrhům Senátu chtějí vystoupit zpravodaj garančního výboru pan poslanec David Kasal - není tomu tak, a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Foldyna - není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu a prosím, aby první v rozpravě vystoupila paní senátorka Emmerová.

  • Senátorka Milada Emmerová: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, dovolte mi, i když jde o úkon čistě úřední, abych vás naprosto lidsky pozdravila.

    Chtěla bych vám přednést 157. usnesení Senátu z 9. schůze, která se konala dne 18. června 2015 k již zmíněnému zákonu, tj. zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a další související zákony. Byl to senátní tisk číslo 87. Senát vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů uvedených v příloze tohoto usnesení. Za druhé pověřil mne a senátora Vladimíra Plačka odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. (V sále je rušno.)

    Od přijetí tohoto usnesení uplynulo čtvrt roku a bylo možné si rozmyslet, jaké pozměňovací návrhy byly přijaty a jak jsou kompatibilní se základní filozofií tohoto zákona. Pokud by snad byly nějaké pochyby, že změna v režimu očkování, která je zde také uvedena v pozměňovacích návrzích, se nezdá jako zcela přiléhavá, tak -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové - paní senátorko, moc se omlouvám - prosím o klid. Z levé části od ministerské lavice zaznívá hluk. Děkuji, pane poslanče.

    Prosím, paní senátorko, můžete pokračovat.

  • Senátorka Milada Emmerová: Takže tento pozměňovací návrh já osobně z titulu své profese jsem nepodpořila a domnívám se, že v současné době, kdy dochází k migrační krizi, je to tím víc odůvodněné, aby se nenabourával náš původní režim - očkovací kalendář.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní senátorko. Dále v rozpravě mám jednu písemnou přihlášku, to je přihláška pana poslance Štětiny. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní senátorko, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Z tohoto místa hovořím -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám a znovu prosím o klid v Poslanecké sněmovně. Pokud moje prosby nebudou vyslyšeny, budu nucen přerušit jednání do doby, než se sněmovna uklidní. ***

  • Poslanec Jiří Štětina: Děkuji, pane předsedo. Já z tohoto místa hovořím v Poslanecké sněmovně ohledně očkování minimálně potřetí, možná počtvrté. Svůj názor nezměním a jsem rád, že přede mnou zde padla slova jednak od pana ministra a hlavně od paní senátorky, že tento názor ona jako lékařka nepodpořila.

    Nejsem člověk, který je nedemokratický, respektuji názor lidí. Já jsem za poslední období, kdy jsme se o očkování bavili, a to není jenom v tomto volebním období, ale o tom jsme se bavili již v minulém volebním období, vyřídil řadu mailů, měl jsem řadu diskusí, ve kterých jsem zdůvodňoval, proč očkování musí být povinné, a není možné, aby nějací aktivisté nebo nějaká občanská sdružení diktovali státní správě, která zodpovídá za to, že občané této země dostanou nejlepší možnou a nejkvalitnější zdravotnickou péči, chcete-li.

    Já zde nebudu opakovat věci, které jsem zde říkal, ale zarážejí mě dvě skutečnosti. Všichni jste dostali jako paní poslankyně a páni poslanci na stůl knížečky, ve kterých byly jednotlivé kazuistiky. Vidím, že kolega ji má na stole. Pokud jste někdo měl to štěstí nebo neštěstí vydávat knihu, tak jistě víte, že to není jednoduchá věc a že to není věc, která je levná. Já se ptám, kdo tyto aktivity platí. Určitě to není ministerstvo zdravotnictví, o tom jsem přesvědčen.

    A druhá věc, která mě zarazila. Když tyto aktivity neuspěly v Poslanecké sněmovně, tak se tedy obrátily na Senát. Senát, který by měl vylepšovat zákony, které se nám zde třeba optimálně nepodaří, ale já se domnívám, že tento pozměňovací návrh nepatří do této kategorie. Domnívám se, že stanovisko Ministerstva zdravotnictví je naprosto jasné. Předpokládám, že i většina z nás bude tento názor bez rozdílu levicovosti či pravicovosti podporovat.

    Měl bych na pana ministra jen jeden krátký dotaz, o kterém jsem hovořil i s mnoha lidmi, se kterými jsem polemizoval o očkování. Samozřejmě na prvním místě je zákon, o kterém dnes rozhodneme, anebo nerozhodneme. Na druhém místě je vyhláška, kterou Ministerstvo zdravotnictví vydá jako prováděcí předpis, a já se ptám pana ministra, jestli se na této vyhlášce pracuje, a hlavně, kdy bude vydána, abychom měli skutečně naprosto čisté svědomí, a to, co jsme v diskusích s těmito aktivitami měli za poslední tři roky.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Leoše Hegera.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych i já se ještě jednou vyjádřil k zákonu o ochraně veřejného zdraví, zejména v souvislosti s navrhovanými změnami, které přišly ze Senátu. V první řadě mně ale dovolte, abych řekl pár obecných věcí týkajících se ochrany veřejného zdraví a očkování speciálně. (V sále je silný hluk.)

    Ochrana veřejného zdraví byla jedním z výdobytků minulé socialistické a komunistické éry. Je potřeba to říct zcela otevřeně. V poválečném období došlo k výraznému průlomu v oblasti ochrany veřejného zdraví.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám, ale ten hluk je opravdu nesnesitelný. Děkuji.

  • Poslanec Leoš Heger: Došlo k velkému průlomu v ochraně veřejného zdraví, která již koncem 19. století se prokázala jako jedno z nejúčinnějších zavádění nových medicínských technologií, a tento proces pokračoval a státní administrativa v tehdejší době, v 50. letech, nakolik to byla doba velmi krutá a pro naši zemi převážně nepříznivá, tak veřejné zdravotnictví a ochranu matky a dítěte velmi výrazně podpořila.

    Od té doby se česká vakcinologie a epidemiologie stala, nebo československá, abych to řekl přesně, se stala velmi váženou disciplínou jak u nás, tak uznávanou disciplínou na mezinárodním poli, získala četné mezinárodní úspěchy a koncem minulého, 20.století se naši epidemiologové a vakcinologové přímo podíleli na procesu, který vedl k totální eradikaci černých neštovic na světě. Jedna z nejnebezpečnějších chorob, které kosily lidstvo, tím byla prakticky, alespoň doufejme, dlouhodobě vymýcena a přestalo se očkovat. To byl velký průlom do našeho očkovacího schématu.

    Druhý průlom jsme zažili tady ve sněmovně v minulém volebním období, kdy došlo ke zrušení povinného očkování proti tuberkulóze. Paradoxně při té dnešní velmi zjitřené atmosféře, která se týká očkovacích procedur a jejich povinností, zde byla rozprava, která byla právě opačná. Byla velká tendence sněmovny to rušení očkování proti tuberkulóze zrušit ve smyslu omezení plošného očkování a byly tady slyšet velké a rozsáhlé argumentace pro to, jak je ochrana zdraví v tomto směru důležitá a jak je to pro populaci důležité.

    Připomínám tento aspekt proto, že očkování je určitý zásah do integrity člověka a vždy vyvolává reakce. V tomto případě to byly reakce právě opačné, než jsou slyšet dnes, a ty reakce proti očkování dodnes nám připomínají, že každé očkování má dva aspekty. Aspekt benefitů a aspekt určitého rizika, které to očkování přináší.

    Celá ta diskuse o očkování proti tuberkulóze a zrušení jeho plošné povinnosti ukazuje, že naše medicínská sféra se chová v tomto směru velmi, velmi odpovědně. Tuberkulóza byla vyhodnocena, zjistilo se na stránce rizika, že toho rizika ubývá, že od 60. let se rozsáhlý výskyt tuberkulózy velmi snížil, že v podstatě výskyt několika desítek případů ročně je jenom epizodický a fluktuuje statistická křivka víceméně jenom náhodně, a ti, kdo se nakazí, se pohybují obvykle v nějakém rizikovém prostředí, nebo ví se o nich, že to jsou rizikoví pacienti, a mohou být vychytáni v populaci preventivně a mohou být očkováni selektivně, tak jak to očkování nebylo zrušeno absolutně, ale bylo rezervováno jenom pro rizikové děti z rizikových populací.

    Druhá stránka té "hry" je stránka nákladová. O té se tady nebudu zmiňovat, protože u té tuberkulózy nehrála významnější roli, ale je to stránka rizikovosti.

    ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď tu mám dvě faktické poznámky. První je poznámka pana poslance Bendla. Tak už mám tři faktické poznámky. Potom paní poslankyně Nováková a potom pan poslanec Kostřica. Všichni dvě minuty. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, pane senátore, kolegyně, kolegové, já jsem se poměrně obšírně k tomuto tématu vyjadřoval při projednávání tohoto tisku při jednání Poslanecké sněmovny. Chtěl bych jako člověk, který je významně v konfliktu zájmů, protože mám doma šestiměsíčního kojence, a jako člověk, který když poslouchá bývalého vládního kolegu Leoše Hegera, když říká, že riziko je přiměřené, tak z toho já si vyvozuji, že riziko existuje. A já si nemyslím, že zdraví nebo že rodina je méně než stát. Já si myslím, že rodina je více než stát. Já si myslím, že zdraví, že moje zdraví není majetek státu, ale majetek můj a že v případě, že existuje takovéto riziko a stát nařídí lidem, aby povinně nechali očkovat své děti, pak by měl stát tvrdě platit za to, jestliže dojde k nějaké chybě, a jako že k ní dochází, což nepopřel nikdo z lékařů přítomných v Poslanecké sněmovně, že se to stává, že stát nařídí povinné očkování a to dítě se dostane do extrémních životních problémů, které asi není potřeba tady příliš popisovat.

    Já s povinným očkováním nesouhlasím. Jsem přesvědčený o tom, že je možné udělat jakýsi timing toho očkování, že není nutné kojence očkovat proti nemocem, které je možné získat pouze z pohlavního styku. Prostě hexavakcína, chcete-li, lékaři, je pro mne zločin, který se může obrátit proti tomu dítěti doživotně (upozornění na čas) a mělo by být na rozhodnutí rodičů, a ne státu, zdali se tím necháme očkovat.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Faktické poznámky se nám to rozmnožily. Mám jich zde šest. Prosím paní poslankyni Novákovou a potom pana poslance Kostřicu.

  • Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, věřím, že se nerozhoří mnohahodinová diskuse o očkování, protože se domnívám, že všichni tady už zřetelně svá stanoviska řekli. Já z pochopitelných důvodů senátní návrh podpořím. Ten důvod je stejný, pro který jsem nemohla podpořit návrh Poslanecké sněmovny, a sice - žádný z pozměňovacích návrhů, včetně toho senátního, nepopírá povinné očkování. Pouze bere rodiče jako partnera a vlastně se zabývá možností, jak zachytit, že ten proces očkování už nastal. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kostřica, po něm pan poslanec Farský.

  • Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se jenom v krátkosti vyjádřil jako lékař k tomuto problému. Já se osobně domnívám, že veškeré snahy omezit nějakým způsobem očkování jsou svým způsobem od některých rodičů nezodpovědné vůči vlastním potomkům. Já jsem měl v posledních několika měsících více než 20, 30 žádostí o pohovor s jednotlivými zájemci, kteří se o toto zajímají. Všichni z těch, se kterými jsem mluvil, byli internetem informovaní laici. Nikdo z nich nebyl lékař nebo nebyl medicínsky vzdělán a všechny tyto strasti a stesky oproti povinnému očkování byly z jednoho koše. Já se za svoji osobu domnívám, že když se podíváme nejenom z hlediska jednotlivce, ale z hlediska celé populace, tak toto očkování je rozhodně smysluplné, a věřím, že projde také verze, kterou podporuje pan ministr a navrhla Poslanecká sněmovna.

    Děkuji vám za pozornost. (Slabý potlesk v levé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Farský, po něm pan poslanec Svoboda.

  • Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, případ zákona o ochraně veřejného zdraví a úpravě očkování je přesně ten, když se vysvětlování nahrazuje represí a sankcemi, tak to přirozeně vyvolá silný odpor. A ten odpor tady je, protože chybí způsob vysvětlování, chybí důvěra, která by měla být nastolena přístupem. A bohužel na jaře, když jsme tady navrhovali řekl bych jemnou úpravu očkovacích procedur, individuální očkovací plán, nikdo nenavrhoval rušení povinného očkování, ostatně ani senátní návrh to nenavrhuje. Senátní návrh, co se týká očkování, pouze stanoví, že nebude podmínkou plné očkování hexavakcínou a dalšími pro vstup do školky, případně na zotavovací akce. On říká, že podmínkou je doložení potvrzení o tom, v jakém rozsahu je dítě očkováno. Přenáší samozřejmě částečně odpovědnost na lékaře, přenáší částečně odpovědnost i na rodiče a na zřizovatele a organizátory. Ale já si myslím, že je to tak správně, protože tím se otevírá prostor a vynucuje prostor, a to je dobře, k vysvětlování a odůvodňování, proč je očkování správné. Protože zatím místo vysvětlování a odůvodňování nastupuje silnější a silnější represe a ta vyvolává větší a větší nedůvěru.

    Pokud mluvíme o těch závažných dopadech očkování, je potřeba si říct, že jenom za loňský rok těchto případů bylo 613. To není tak malé číslo, abychom nad tím mávli rukou a řekli, že to je statistická chyba, která se stane, a jdeme dál, protože celkově je to dobré. Je to 613 případů, které se musely vyrovnat s problémy, které povinné očkování přineslo. A proč ta nedůvěra panuje? Samozřejmě je to dáno i tím, že jsme svým způsobem unikátem. Očkujeme povinně devět vakcín. Na západ od nás se očkují tři, čtyři, někde dokonce žádné. (Předsedající upozorňuje na čas.) Přesto nemají hromadné problémy, že by na ně dopadalo negativně, že očkováni povinně nejsou. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan poslanec Svoboda, potom pan poslanec Štětina. Stále faktické poznámky.

  • Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý den. My ve Sněmovně stále řešíme problém, jak upravit něco zákonem, co je věc, která je o komunikaci, o používání znalostí a vědomostí mozku a o tom, že rodiče a pacient, dítě, jsou partnery lékaře a musí se spolu dvě strany dohodnout na nějaké variantě. To je jediné řešení. Protože když se chceme vrátit do doby, kdy byly pravé neštovice, tak se do ní vrátit můžeme. My všichni víme, že když klesne proočkovanost pod 80 %, hrozí epidemie. Už se to objevilo na Ukrajině, kde bouchl záškrt, proti kterému přestali očkovat, takže se znovu prořezávaly dýchací trubice, aby se děti neudusily. Jsme v situaci, kdy v rámci nové světové migrace riziko, že sem bude přinesena nějaká infekce, je obrovské. Už se objevil virus, který tady nebyl v Evropě 40 let. A při tom, jak bude příliv migrantů postupovat, a při jejich proinfekčnosti riziko, že naše děti budou ohroženy, je veliké. A jsem také v konfliktu zájmů, mám dvě děti v očkovacím věku a netroufl bych si jako rodič říct, že je neoočkuji. V případě komplikací, protože jsou alergici, bych jistě hledal poradu u specializovaného centra, ne v zákoně. (Slabý potlesk z levé části sálu.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Štětina. Po něm pan poslanec Vyzula.

  • Poslanec Jiří Štětina: Ještě jednou děkuji za slovo. Já už jsem nechtěl hovořit. Ale když jsem zde slyšel některé diskusní příspěvky, tak musím. Já bych se chtěl zeptat. 613 komplikací - jaké to byly komplikace? Nevím. Je to hodně, nebo málo ve srovnání s počtem neočkovaných dětí? Nevím. Ale jestliže někdo řekne 613, tak musí říct jaké, jak závažné a tak dále.

    Druhá věc, vážení. Povinné očkování není zločin! Povinné očkování je základní protiepidemiologické opatření proti infekčním chorobám a epidemiím, které nám teď jaksi s migrační krizí hrozí! A jestliže někdo bude říkat, že povinné očkování je zbytečné, a dokonce zločin, tak si dejme otázku - jak je možné, že zde máme černý kašel? Jak je možné, že se nám opět objevuje tuberkulóza? Já vám řeknu proč. Protože jsou nezodpovědní lidé, kteří jsou proti očkování proti těmto záludným chorobám. Víc již říkat nebudu. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Vyzula a po něm pan poslanec Nykl.

  • Poslanec Rostislav Vyzula: Dobrý den, dámy a pánové. Pane předsedo, děkuji za slovo. Jenom bych chtěl velmi krátce ujistit jednak vaším prostřednictvím, pane předsedo, pana poslance Bendla, že pokud má nějaké výhrady vůči hexavakcíně, tak mu musím jenom připomenout, že u nás jsou možné alternativní vakcíny, které je možné domluvit s lékařem.

    Vaším prostřednictvím, pane předsedo, k panu poslanci Farskému. Pokud se týká 613 nežádoucích účinků, tak epidemiologové mají jasně spočítáno, že naším povinným očkováním se zabrání 150 tisícům onemocnění těmito nemocemi ročně u dětí a 500 úmrtím. Ve Francii, jenom pro zajímavost, mají sice jiný očkovací plán, ale v podstatě tam hrozí rodičům neočkovaných dětí dvouletý trest vězení a pokuta 30 tisíc eur. Pokud se týká našich pokut, které jsme navrhli v poslaneckém návrhu, tak jsou proti tomuto velmi mírné.

    Jinak vzhledem k uprchlické vlně musím upozornit na to, že jsou hlášeny případy dětské obrny, které k nám mohou přijít z oblastí, jako je Pákistán, Írán, Irák. A to je onemocnění, které určitě tady nechceme. Takže jednoznačně podporuji poslanecký návrh. Děkuji. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Nykl a po něm paní poslankyně Olga Havlová.

  • Poslanec Igor Nykl: Pěkné dopoledne. Já bych chtěl poprosit Sněmovnu, ať už tu debatu nějak ukončíme. Očkování je příliš závažná otázka na to, abychom nějakými dvouminutovými faktickými poznámkami, mnohdy lidí, kteří nejsou v oboru, řešili tuto problematiku, která patří do rukou alergologů, imunologů, vakcinologů, dětských lékařů. Vzpomínám si, hned v prvním čtení pan ministr řekl, že je internista a že také není schopen úplně odborně do toho zasahovat a že se udělá pracovní skupina a ta ukáže, jak by ten vývoj měl být dál. Já jsem kardiolog, taky bych do toho nechtěl příliš mluvit, ale myslím si, že situace je v této chvíli jasná. Pojďme hlasovat a samozřejmě se k tomu tématu odborně ti daní odborníci budou dále vyjadřovat a budou spolupracovat, a to bude ku prospěchu všech. Děkuji. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Havlová a ještě faktická poznámka poté pana poslance Krákory. Pan poslanec až druhý v pořadí.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, Úsvit podpoří vládní návrh, a to z několika důvodů. Všechno to tu bylo vlastně řečeno. Co my považujeme za velice důležité, je to, že v současné době se nám tu budou pohybovat lidi nemocní, imigranti, kteří k nám přicházejí, jsou tam otevřené tuberkulózy a všechno, a pokud nebudeme mít ty děti proočkovány, tak je tam velké nebezpečí této nákazy. A tak jak to řekl pan doktor Svoboda, tak nejdůležitější je, že každý rodič by měl být partnerem toho lékaře a dohodnout se na tom, protože každý ví, jestli to dítě má nemocné, a v tomto okamžiku si žádný z lékařů nedovolí dítě nemocné naočkovat. Děkuji. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan poslanec Krákora.

  • Poslanec Jaroslav Krákora: Já nechci zdržovat. Samozřejmě že jako poslanec a pediatr - pro mě ta otázka očkování je úplně jasná. Mimochodem, Ústavní soud z února 2012 rozhodl, že základní očkování je povinné. Ale já jsem jen chtěl říci: Tady bylo řečeno číslo 613 komplikací, ale minulý rok bylo provedeno, vážené kolegyně a kolegové, přes 6 milionů očkovacích úkonů v dětské populaci, tzn. vpichů, a zhruba 6 milionů vpichů a 600 komplikací, tak jsem to spočítal, tak je vlastně nežádoucí reakce střední a vyšší 1:60 000, a to je 0,15 stotisícin procenta, když to převedu na promile, tak je to jedna setina promile komplikací. Takže abychom měli i to druhé číslo, abychom věděli, o čem se tu bavíme.

    Děkuji. A jsem zastánce povinného očkování. Děkuji. (Potlesk v celém sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Ještě jedna faktická poznámka od pana místopředsedy vlády Bělobrádka. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, nevím, kolik je zde ještě medicínsky vzdělaných kolegů a kolegyň, abychom se tu všichni vystřídali. Nicméně dovolím si trochu obměnit onen slavný výrok: Méně politiky do vědy a více vědy do politiky. Tak tady bych to dal na tu medicínu, takže méně politiky do medicíny a více medicíny do politiky. Bavme se skutečně o věcech, které jsou politické, nikoli odborné, myslím si, že to patří na jiná fóra. Přimlouval bych se za to, jestli bychom se nebyli schopni domluvit, že po řádně přihlášených bychom uzavřeli diskusi a hlasovali bychom. Jestli to mohu takto navrhnout. Nemohu. Tak, snaha byla. (Smích a potlesk v sále.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Zkusil jste to hezky, pane vicepremiére, ale bohužel to nejde a je to na jednotlivých poslankyních a poslancích, zda se dále budou hlásit do diskuse. Nemůžeme nikoho omezit. Prosím pana poslance Hovorku, který je dalším přihlášeným a zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento zákon se primárně vůbec neměl zabývat očkováním a dotkl se ho jenom velmi okrajově a úplně zbytečně. Vlna diskuse, která se zvedla, semináře na téma očkování povinné, či nepovinné, ty přinesly prostě řadu otázek. Ale domnívám se, že už na prvním jednání výboru, který se touto problematikou zabýval, jsem navrhl, aby ministerstvo tyto námitky vypořádalo. I proto byla ustavena odborná komise, která se těmito námitkami zabývá a řeší je. Jsou to námitky, které se týkají počtu očkování, jednotlivých vakcín, očkovacího kalendáře, jestli dítě má být očkováno v tolika a v tolika měsících, nebo později. Já si myslím, že toto jsou věci, které jsou nyní přenechány k odbornému řešení.

    Ta věc, která je dnes před námi, rozhodnout, jestli přijmeme senátní, nebo sněmovní verzi. Přimlouvám se za tu sněmovní verzi, protože se obávám zasahování do systému očkování. I to, co přijmeme, co někdo říká jako malá změna zákona, přinese rozvolnění systému očkování. Vzhledem k tomu, že na hranicích Evropy stojí lidé, kteří často nemají vůbec žádné očkování, je to velká hrozba a velké riziko, které s sebou přinášejí, a to riziko se samozřejmě znásobí tím, jak se očkování rozvolní.

    K panu poslanci Bendlovi prostřednictvím pana předsedajícího: Víte, určitě je to na diskusi a věřte tomu, že praktičtí dětští lékaři velmi často diskutují o problémech a přesvědčují rodiče a přesvědčují je o výhodách očkování. Ale to vysvětlování zabírá stále více a stále více času, který potom chybí na vlastní léčbu atd. Tady je třeba upozornit na to, že čas, který mají k dispozici, i s tím, jak se teď zvedla populační křivka, jak se zvedla porodnost, tak samozřejmě těch dětí přibývá a jim chybí čas na to efektivní léčení. Takže to jen na vysvětlenou.

    Samozřejmě že existuje vždycky možnost rizika, nežádoucích účinků, ale to je i u veškerých léčivých přípravků. Vždycky se najde jedinec, který prostě má třeba negativní reakci na konkrétní léčivý přípravek. Tak je to i u vakcín, ale i tady se to riziko dá eliminovat, protože existuje možnost screeningu nežádoucích účinků, screeningu deficitu imunity a je možné tento screening u dětí v České republice zavést.

    Takže to jsou všechno věci, které jsou odborné, jsou v řešení odborné komise a ministerstvo přislíbilo, že se připraví novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která se bude zabývat primárním očkováním a těmi věcmi, které byly vzneseny jako dotazy. Čili myslím si, že výsledek té komise bude vtělen potom do návrhu zákona, který budeme projednávat.

    Nyní stojíme před rozhodnutím a každý by si měl uvědomit, že neřešíme očkování za běžné situace, ale v situaci, kdy skutečně na hranicích Evropy stojí statisíce lidí, kteří přinášejí riziko, velké riziko pro naši populaci, pro naše děti. A při vědomí této odpovědnosti bychom měli rozhodnout. Proto já osobně podporuji sněmovní verzi. Děkuji, na shledanou. (Potlesk.)

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kudela. Prosím.

  • Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, kolegové a kolegyně. Já jsem informatik, zemědělec, děti nemám. Nicméně jsem si pročetl zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví. Hlava I začíná: Práva a povinnosti osob a výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví. V hlavě III se hovoří o předcházení vzniku a šíření infekčních nemocí. Specifikuje se tam, kdo je za co zodpovědný. Za očkování dětí jsou zodpovědní rodiče a jejich zákonní zástupci. Nikde jsem tam nenašel povinnosti školských zařízení. Až u zotavovacích akcí a škol v přírodě jsou najednou povinnosti školy zkontrolovat, zda mají děti očkování.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Nyní prosím pana předsedu klubu KDU-ČSL Jiřího Miholu s faktickou poznámkou a po něm pan předseda Černoch.

  • Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, jen krátce, protože tady nemáme našeho předsedu sice, aby mě nevyplísnil, když jsem žádal už pomalu ukončení diskuse. Jenom krátce k našemu postoji.

    Jsem rád, že diskuse probíhá. Myslím si, že je velmi užitečná a že téma je otevřené. Pevně věřím, že... Velmi jsem tuto záležitost diskutoval jak s panem ministrem zdravotnictví, s paní náměstkyní, s hlavním hygienikem a dalšími a samozřejmě s celou řadou rodičů. Pečlivě naslouchám, pročítám knížky, argumenty. Asi jste taky mnozí dostali. Vnímám tyto argumenty. Ale vnímám také, že je vůle z hlediska Ministerstva zdravotnictví se postavit co nejzodpovědněji i směrem tady k té otevřenosti. Aspoň tak mi to deklaroval pan ministr. Možná že to ještě řekne. Je jasně deklarováno, že ministerstvo chce uzákonit odpovědnost státu za škody z očkování. Jeden z těch argumentů. Sankce, které byly v nesmyslné výši nastaveny, se snížily. A i tam je otázka jako prostě té nejvyšší možné sankce a nejnižší hranice. Čili myslím si, že je tady dobrá vůle tuto věc řešit. Dobře, že diskutujeme. Skoro se tady v té řadě lékařů odborníků ztrácím, i když můj bratr je také lékař. I s ním jsem to pečlivě diskutoval a ten mi řekl: Ale netroufal bych si k tomu zásadní stanovisko, protože nejsem vakcinolog. Takže i tady bych trošičku dal do závorky všechny ty názory, nakolik je to delikátní záležitost.

    Přestože dám volné hlasování v této záležitosti, osobně podpořím návrh Poslanecké sněmovny, tedy vládní, a věřím, že se tady k té diskusi a dalšímu řešení v blízké době vrátíme a že ty avizované změny ze strany Ministerstva zdravotnictví budou naplněny. Budu to pečlivě sledovat.

    Děkuju za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Děkuji. Prosím s faktickou poznámkou pana předsedu Černocha. Prosím.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Já jenom v rychlosti. Faktická poznámka na to, co říkal pan kolega Bendl. Souhlasím s ním. Určitě rodina je to nejzákladnější, co je. Ale na druhé straně i já mám rodinu, mám dvě děti. Dcera má vážný zdravotní problém a například nemoc, jako je černý kašel, je pro ni téměř smrtelné nebezpečí. A já z tohohle pohledu mám také svá práva a nechci nechávat zcela na zodpovědnosti nebo nezodpovědnosti některých lidí, jestli oni nechají naočkovat své děti a jestli to pro moji dceru zase bude problém. Takže v tomhle směru určitě chápu i slova kolegy Farského v rámci toho velkého čísla dětí, které mají nějaký problém v rámci očkování. Ale je zde potřeba brát v úvahu to, že si myslím, že lékař, pokud je tam nějaká kontraindikace, tak v tomhle směru se k tomu postaví tím způsobem, že udělá nějaký individuální plán. Opravdu si myslím, že nechávat to...

    Protože určitě všichni jsme prošli kolečky s různými organizacemi, které se přihlásily a začaly s tím, jak je to všechno špatné, nosily stejné papíry, nosily knížky. Ale nikde tam nebylo dáno to, že i já mám strach o svoje děti. A proto chci, aby děti byly v tomto směru zabezpečeny díky nějakému systému, který by měl fungovat. A opravdu i dneska v rámci toho, že nejenom na hranicích, ale po celé Evropě se dneska pohybují lidé, kteří očkováni nejsou. A není to jenom otázka České republiky. Je to otázka celé Evropy. Máme volný pohyb. To znamená, v té chvíli by to znamenalo, že se tedy budu muset bát jet kamkoli jinam, aby moje dcera nedostala nemoc, která ji opravdu reálně může ohrozit na životě. (Upozornění na čas.) Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. A stejně tak nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Pokud je to skutečně pravda, tak rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Je. Prosím, pane ministře.

  • Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi několika větami stručně shrnout situaci, před kterou teď stojíme. Možná bych chtěl připomenout, že to není tak, že je tady represivní návrh ministerstva podporovaný Poslaneckou sněmovnou, který nevěří rodičům, chce je k něčemu nutit a práská nad nimi bičem vysokých sankcí, a na straně druhé návrh Senátu, který chápe rodiče jako zodpovědné, kteří se postarají o své děti. Myslím si, že tak to není.

    Jenom chci připomenout genezi tohoto návrhu, připomenout to, že Poslanecká sněmovna, než došla ke své verzi, tak se tím návrhem velmi zodpovědně a velmi dlouho zabývala. Opakovaně se jím zabýval zdravotní výbor Poslanecké sněmovny. Zákon se dokonce vracel zpátky do výboru. A musím říct, že i v tom výboru, a to si myslím, že mi potvrdí i ti, kteří mají jiný názor na vyznění zákona, ten výsledný tvar, který tady je a který schválila Poslanecká sněmovna, byl výsledkem kompromisu. Zákon se velmi výrazně posunul, velmi výrazně se zmírnily sankce vůči kolektivním zařízením, kde se děti zdržují.

    V mezidobí vznikla pracovní skupina na Ministerstvu zdravotnictví, kde jsou jak zástupci, tedy odborníci vakcinologové, tedy lidé, pro které je vakcinace denním chlebem, a zároveň jsou tam zastoupeni i ti zástupci občanské veřejnosti, kteří mají výrazně jiný názor. A já jsem velmi rád, že ta skupina vznikla, že tam probíhá diskuse. V podstatě na základě výstupů z této komise by mělo eventuálně docházet k nějakým dalším změnám. Na základě výstupů z této komise dojde i k úpravě prováděcích vyhlášek. Velký úkol, který před touto komisí je, ale ono to není úplně jednoduché, je návrh tezí zákona, který by řešil odškodňování, protože zase určit přesně, co je výsledkem očkování, co je nežádoucím účinkem a co ne, není úplně jednoduché a nebude to jednoduchá norma.

    Chci poděkovat za vystoupení, která v této rozpravě zazněla. Myslím si, že tady zazněly i některé argumenty, které uvádějí, proč potřebujeme kolektivní proočkovanost, že je to i ochrana opravdu těch dětí, které jsou nemocné, které mají nemoci, které jim brání podstoupit povinné očkování, a když máme vysokou hladinu proočkovanosti, tak ty děti klidně můžou do dětských kolektivů docházet a nehrozí to, že je ohrozíme na zdraví nebo na životě.

    Samozřejmě může mít někdo filozofický pocit, že stát nemá právo nařizovat vůbec nic. Ty lidi asi nepřesvědčím. Nicméně - už jsem to opakovaně uváděl - když respektujeme, že se máme povinně pod hrozbou sankcí sami připoutávat v autě, kde ohrožujeme většinou jenom sami sebe, a odmítáme to, že může stát nařizovat něco, kde chrání tisíce a tisíce dětí, tak si myslím, že je to v pořádku. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Ještě se zeptám znovu zpravodajů, protože mají právo na závěrečné slovo, jestli ho chtějí využít. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat. Ještě přivolám kolegy z předsálí a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

    Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 270/8, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 270/9."

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 40, přihlášeno je 181, pro 40, proti 97, tento návrh nebyl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

    Budeme pokračovat, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Prosím o nastavení kvora na 101.

    Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 270/8."

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 41, přihlášeno je 181, pro 148, proti 6. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali, a to v původním znění, tak jak byl postoupen Senátu.

    Děkuji paní senátorce i panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

    Budeme pokračovat bodem

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, pan poslanec Pavel Havíř. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 309/3. Doručeny byly 9. července tohoto roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 309/4.

    Zeptám se paní ministryně, zda má zájem vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedo, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, návrh novely, která nám zde leží na stole, jedná se o zákon o podpoře regionálního rozvoje, je již ve třetím čtení. A tady bych ráda zmínila, že tento zákon je nezbytný pro vytvoření podmínek v oblasti regionálního rozvoje, ale také pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie v současném programovém období. Dotýká se působnosti řady ústředních i územních správních úřadů. Ráda bych vás samozřejmě v závěru požádala o podporu pro jeho přijetí.

    Část zaměřená na podporu regionálního rozvoje sleduje vytvoření podmínek pro zlepšení přípravy a využívání strategických celostátních i regionálních dokumentů. Část, která je zaměřena na politiku hospodářské, sociální a územní soudržnosti, obsahuje návrhy na přesnější vymezení působností a vytvoření podmínek pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie včetně zákonného ukotvení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj, resp. národního orgánu pro koordinaci. Po vyjednávání operačních programů s Evropskou komisí bylo upuštěno od vytvoření podmínek pro další působení regionálních rad regionů soudržnosti. Tato věc zde byla již několikrát mnou sdělována. Jedná se o to, že Evropská komise nepovolila, nedovolila, aby regionální rady byly zprostředkujícími subjekty u Integrovaného regionálního operačního programu.

    Pozměňovací návrh, který byl již potvrzen, říká, že se začleňuje Centrum pro regionální rozvoj jako služební úřad do právního řádu, a vytváří právní podmínky pro výkon působnosti některých statutárních měst jako zprostředkujících subjektů operačních programů v oblasti integrovaných územních investic.

    Ráda bych zde možná ještě zmínila, že sice teď jsme již ve třetím čtení, nicméně jak jsem sdělovala ve druhém čtení, Centrum pro regionální rozvoj, které je organizací Ministerstva pro místní rozvoj, v tuto chvíli již přijalo zhruba 80 zaměstnanců z území. Mnozí z nich jsou bývalými zaměstnanci regionálních rad.

    Z pohledu předkladatele vládního návrhu novely podporuji pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v usnesení garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj č. 120 z 25. schůze konané dne 10. června 2015. Návrhy výboru aktualizují vládní předlohu ve věcech, které nebyly v době jejího schválení dostatečně známé a upřesněné.

    K pozměňovacím návrhům uvedeným v usnesení garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se vztahují také pozměňovací návrhy paní poslankyně Fischerové. Jedná se o dva klíčové pozměňovací návrhy, ke kterým bych se zde ráda vyjádřila, ještě než proběhne obecná rozprava. V prvním z nich, označovaném jako B1, je navrhováno zrušit bod 2 usnesení garančního výboru, který hovoří o ukončení činnosti regionální rady poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu. Tento návrh, a zde bych velmi ráda zdůraznila, ve znění, které bylo předloženo, ve znění, které bylo předloženo paní poslankyní, nemohu podpořit. Jeho přijetím totiž by byl současně navrhován ke schválení novelizační bod 8 vládního návrhu zákona, to znamená, že bychom se přijetím tohoto pozměňovacího návrhu dostali zpět k tomu, že regionální rady jsou v tomto zákoně uvedeny jako zprostředkující subjekt Integrovaného regionálního operačního programu.

    Ve druhém pozměňovacím návrhu paní poslankyně Fischerové, označovaném jako B2, je navrhováno v bodu 6 usnesení garančního výboru zrušit v § 18 odstavec 17, který upravuje odpovědnost města za škodu způsobenou při výkonu činností zprostředkujícího subjektu operačního programu. Zde musím zdůraznit, že rozsah a způsob výkonu této přenesené působnosti včetně vazeb na činnosti vykonávané v samostatné působnosti města nejsou především s ohledem na přímo použitelné úpravy, které jsou obsaženy v nařízeních EU, srovnatelné s přenesenou působností zabezpečovanou městy v jiných agendách státní správy. Podle úpravy obsažené v pozměňovacím návrhu má mít město prostřednictvím jím ustanoveného zprostředkujícího subjektu rozhodující úlohu při výběru projektů, k nimž vydává závazné stanovisko pro řídicí orgány daných programů. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Otevírám rozpravu a mám zde přihlášku paní poslankyně Jany Fischerové. Prosím.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pan předsedající, pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já se po slovech paní ministryně vyjádřím zejména ke stejným bodům, protože tento zákon o podpoře regionálního rozvoje se dotýká dá se říct každého. A já tedy budu mluvit konkrétně ke svým pozměňovacím návrhům označeným pod B1 a B2, jak je paní ministryně zde uváděla.

    Konkrétně bod B1. Také Asociace krajů zaslala na ministerstvo vysvětlení, proč má potřebu změnit v navrhovaném zákoně § 16. Je tam - cituji - v současné době navrženo: "Regionální rada ukončí svou činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu." I na výboru pro veřejnou správu, který je garančním výborem, jsme toto diskutovali. Věcně jsme toto diskutovali. Já zdůvodním ještě, co jsem tam říkala, protože ne každý měl možnost se seznámit s tímto tématem blíže.

    Odhadovaný termín, kdy může Evropská komise uvědomit Českou republiku o uzavření regionálních operačních programů, může být klidně už v roce 2017. Ovšem za stávající situace regionální rady soudržnosti pracují intenzivně, ještě v roce 2015 může být některý z programů přijat, uzavřen, schválen a udržitelnost tam je až pět let, čili může trvat až do roku 2020. Proto jsem navrhla pozměňovací návrh, který zní: Regionální rada ukončí svou činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu. Na výboru jsme měli toto diskutováno a já jsem dnes tady připravená předložit návrh legislativně technické úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ke sněmovnímu tisku 309 ve třetím čtení.

    Podle ustanovení § 92 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny podávám návrh legislativně technické úpravy k mému pozměňovacímu návrhu uvedenému v tisku 309/3 pod písmenem B1. Tento pozměňovací návrh B1 zní: "B1. Bod 2 usnesení garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (tisk 309/2) se zrušuje a současně se zrušuje článek I bod 8 (tisk 309)."

    A ještě to zdůvodním. Účelem tohoto návrhu je legislativně technické zpřesnění, jehož smyslem je upřesnit, že pozměňovací návrh B1 je směřován jak vůči bodu A2 usnesení garančního výboru (tisk 302/2), tak i vůči odpovídajícímu ustanovení vládního návrhu zákona (tisk 309). Toto jsme i s navrhovatelem diskutovali -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, paní kolegyně. Prosím všechny kolegy a kolegyně, aby se ztišili. Děkuji.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Pan předsedo, já také děkuji. Ale já se neztiším, já budu pokračovat. Děkuji. (S úsměvem.)

    Takže tím jsem zdůvodnila legislativně právní úpravu, která by měla být nyní ve shodě. Věřím, že se k tomu paní ministryně také vyjádří, protože to je důležité pro dokončení regionálních operačních programů.

    A nyní přijdu ještě ke zdůvodnění svého pozměňovacího návrhu, který máte předložen pod písmenem B2. To se týká, jak zde bylo v úvodních slovech paní ministryně řečeno, právě těch projektů ITI neboli integrované území investic. Pro informaci, protože jsme zde jako poslankyně a poslanci z různých teritorií celé republiky, tak abych vyjmenovala, koho se to přímo týká. Tak jsou to území, která se týkají Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Hradecka-Pardubicka, Olomouce, Ústecko-Chomutovska, čili je to sedm regionálních oblastí a těch se toto bude dotýkat.

    A ještě to zdůvodním. Protože v daném vládním návrhu je: Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odst. 15. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.

    Bylo zde paní ministryní zdůvodněno, jaká je její představa, že stát nemůže za toto ručit. Já zase tvrdím, že povinnost města - a slyšeli jste, koho by se to hlavně dotýkalo - nahradit škodu státu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu není vhodné, říkám já, přenášet na města. A zdůvodním ještě krátce. Dle našich zkušeností je odpovědnost záležitostí řídicího orgánu a všechno toto se dá řešit právě ve veřejnoprávní smlouvě, kterou předpokládá v daném znění odst. 16 vlastního návrhu.

    Tak to jsem předložila vysvětlení svých pozměňovacích návrhů, které máte pod označením B1 a B2. A já vám děkuji velice za pozornost, kterou jste mi věnovali.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Přeji všem hezké dopoledne. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který je přihlášen jako další do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl k tomuto tématu vystoupit proto, že se otázkou regionálního rozvoje zabývám posledních patnáct let. Zrovna v této době jsem si ho připomněl proto, že v těchto dnech je tomu právě patnáct let, kdy byly do naší veřejné soustavy, do našeho systému veřejné správy zavedeny kraje. A ty kraje patnáct let úspěšně fungují.

    Myslím si, že nikoho nenapadne, aby zpochybňoval význam regionální samosprávy, její pravomoci. A chtěl bych zároveň také vyjádřit své přesvědčení, že v uplynulém programovém období, které vlastně skončilo 2013-2014, kraje odvedly obrovský kus práce, zejména v podobě své účasti v regionech soudržnosti, účastí svých volených představitelů v radách regionů soudržnosti a také v tom, že konstituovaly a zajistily řádnou funkci úřadů regionálních rad soudržnosti. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Benešíka a potom pana poslance Stanjuru s řádnou přihláškou. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já bych chtěl jenom podpořit to, co říkal pan kolega Zahradník. Bohužel pro současné období byl v regionální politice snížen význam krajů a my jsme kraje mj. zřizovali také proto, aby spravovaly území, ale bohužel jejich možnosti naplňování této politiky prostřednictvím strukturálních a rozvojových fondů EU bude nižší. Ukázalo se, že je to víceméně politické rozhodnutí, které padlo někdy před možná třemi čtyřmi pěti lety, se kterým tato vláda už nedokázala nic udělat. Já jsem ve Zlínském kraji zastupitelem. Jsem tam zastupitelem třetí volební období. Momentálně jsem opoziční zastupitel a možná bych se mohl těšit z toho, že kraje budou mít daleko menší možnosti rozhodovat o evropských dotacích, ale já z toho radost nemám. Bohužel ale evropské fondy se staly spíš politickým nástrojem, nástrojem, jak házet klacky pod nohy. Věřím tomu, že v nadcházejícím období budeme schopni najít shodu a i přes omezené možnosti uděláme z čerpání evropských fondů národní zájem, nikoliv prostředek pro politikaření, nikoliv prostředek, jak potopit, jak pošlapat politického konkurenta. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Navážu na vystoupení pana poslance Benešíka. Já s tím souhlasím, aby to nebyl prostředek politického boje, nicméně na jedné straně se máme poučit ze zkušeností, které jsme získali někdy velmi bolestně, a já bych řekl, že oprávněně jsme si mnozí stěžovali, že stávající systém byl nepřehledný a že operačních programů bylo příliš mnoho - 24. Mně připadá to, že jich je osm, lepší. Kdybych to mohl rozhodovat já sám, tak bych měl tři. Jeden by se jmenoval investice, jeden by se jmenoval vzdělávání a jeden by se jmenoval regionální rozvoj. To jsme ovšem nebyli schopni dojednat v této podobě. Bylo by to podle mě ideální.

    Chci říct, že - a pochopil jsem to i z vystoupení paní ministryně, ne dnešního, ale opakovaně se tak vyjádřila, že přestane platit mantra, že musíme vyčerpat každé euro, a že bude platit jiná mantra, že máme podporovat dobré projekty, a ne nejlépe napsané projekty, jak to bylo v tomto programovacím období. A to je velký rozdíl mezi dobrým projektem a dobře napsaným projektem. My jsme se pak na městech a obcích poučili po úvodních haváriích a začali jsme psát projekty tak, aby dostaly bodové ohodnocení, například že finanční kontrolu nedělá jeden člověk, ale že mám skupinu - místo jednoho bodu už jsem měl tři a teď bych mohl ty absurdity hodnocení vypočítávat. Takže to, že se snížil počet operačních programů, já považuji za dobrý krok, i když to není úplně tak malé číslo, které by bylo podle mě pro ČR ideální. A pokud kraje budou mít dobré projekty, tak uspějí. Jsem o tom pevně přesvědčen. A to je právě to, že bychom neměli posuzovat, kdo o tom rozhoduje, ale jak rozhoduje a zda vítězí nejlepší projekty, nebo zase ty nejlépe napsané, které budou tzv. formálně nejlépe odpovídat hodnotitelským příručkám, kde ti hodnotitelé to mají a jenom formálně body dávají.

    A teď k pozměňovacím návrhům. Ten první, aby to bylo na konci roku 2020, já myslím, že je pragmatický a rozumný, že to není nic, co by bylo něco proti ničemu.

    U druhého samozřejmě podpořím návrh paní kolegyně Fischerové, protože si myslím, že města už odpovědností mají hodně, a nevidím žádný důvod přenášet odpovědnost státu, který to organizuje, na města. A věřím, že ti z vás, a je vás tady velká skupina lidí, kteří mají zkušenosti z komunální či regionální politiky, tak ten pozměňovací návrh mohou podpořit - i proto, že jsme snížili počet operačních programů, a věřím, že uplatníme i negativní zkušenosti, které jsme získali, abychom chyby neopakovali. A teď nechci nikoho kritizovat, teď to berte jako konstatování faktu. To programovací období se jmenuje 2014-2020.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, že vám skáču do řeči, ale je tady opravdu velký hluk a já poprosím kolegy, aby se ztišili, popř. si své záležitosti vyřídili v předsálí, protože nás čeká dlouhý den a takhle unavujeme sebe navzájem. Takže poprosím o ohleduplnost a vás za prominutí, že vás přerušuji.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. A já myslím, že je takřka jisté, že do konce letošního roku nevyčerpáme jediné euro, jedinou korunu. To znamená, máme dva roky pryč. A je to zase apel na všechny, abychom se snažili vybírat dobré projekty, přestali se udávat do Bruselu. Protože mám osobní zkušenost z česko-polského pohraničí s čerpáním malých projektů, z příhraniční spolupráce. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, poté se připraví pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, paní ministryně, kolegyně a kolegové, na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jsme poměrně obšírně diskutovali o celé záležitosti. A musím říct, že principiálně jsem opravdu přesvědčen o tom, že je lépe, když Česká republika má méně regionálních operačních programů a méně úředníků, kteří tyto regionální operační programy budou do budoucnosti zpracovávat. Přístup pro jednotlivé kraje sáhnout si do finančních prostředků bude rovnocenný pro všechny, bodově to bude ohodnocováno stejně pro všechny, odpadnou diskuze v regionech, kde byly dva nebo tři kraje, kde se rozhodovalo opravdu téměř politicky o tom, kolik peněz, bez ohledu na to, jestli efektivita jejich vynaložení je lepší, či horší. Docházelo prostě k politickým rozhodnutím, jaký balík peněz dostane ten či onen region, protože jinak by nebyli schopni zastupitelé odsouhlasit vůbec nějaké čerpání. Toto všechno zmizí, a proto jsem hluboce přesvědčen o tom, že bývalá vláda rozhodla správně, když řekla méně regionálních operačních programů.

    Ale to, o čem jsme diskutovali na výboru, je spíše jejich obsah, který, jak předpokládám, ještě bude předmětem našich debat. Mrzí mě, že tam nejsou například finance na místní komunikace, což je jeden z nepalčivějších problémů měst a obcí v České republice. Paní ministryně nás na výjezdním zasedání výboru, které jsme měli spolu se senátory, informovala, že tam určitě nějaké finance budou. Nakonec se ukázalo, že na místní komunikace v evropských penězích žádné prostředky nejsou, a uvidíme, jestli státní rozpočet bude ochoten do místních komunikací investovat, ale doufám, že více než 200 mil. korun avizovaných -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas uplynul.

  • Poslanec Petr Bendl: Domníval jsem se, že mám řádný příspěvek, ale dobře, v tom případě se hlásím znovu k technické připomínce.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, dobře. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se do času vejdu, protože pro zajímavost a snad i částečně pro odlehčení odpovím panu poslanci Stanjurovi na jeho výzvu, abychom se přestávali udávat do orgánů Evropské unie. My jsme v tom světoví přeborníci. Nevím, jak je to teď, čerstvé informace by možná mohl dát pan ministr Babiš, ale za mě byl poměr udání osob povinných, protože Ministerstvo financí má ohlašovací povinnosti vůči OLAFu, což je vyšetřující orgán finančních zájmů Evropské unie, takže Ministerstvo financí, když na něco přišlo, tak muselo, mělo svoji povinnost, plus každý může z vlastní iniciativy. A zatímco evropský průměr je zhruba 1,1, 1,2, to znamená, že na 100 podání osob povinných ještě 10 dalších je z vlastní iniciativy, tak za mě tento poměr býval 1:5, 1:6, to znamená, že na 100 povinných podání dalších 600 až 700 udání z vlastní iniciativy.

    V tomhle jsme prostě byli přeborníci za Němců, za komunistů, obávám se, že v tomhle jsme přeborníci stále. Koneckonců světová premiéra opery Jana Kučery má překrásnou árií - jak jsme spolu udávali, jak jsme spolu žalovali. Dokonce nám to vstoupilo i do národní kultury. (Potlesk poslanců TOP 09.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance Bendla, zda chce vystoupit s faktickou poznámkou, nebo řádně? (Řádně.) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Řádně, ale slibuji, že už nebudu dlouhý. Chtěl jsem tady plédovat, byť tím možná někoho překvapím, snad to nebude polibek smrti, ale za názor Asociace krajů, který zde byl prezentován paní kolegyní Janou Fischerovou, a jsou zde vlastně pozměňovací návrhy, které Asociace krajů prosazovala a prosazuje, vycházejí ze znalostí věci. Velmi bych prosil, aby Poslanecká sněmovna jejich názor vzala v potaz, protože jinak se dostaneme nejenom k těm problémům, které tady naznačoval můj předřečník a nebo to říkala i paní poslankyně Fischerová, že zvýšíme počet udavačství, zavedeme hmotnou zodpovědnost za politické rozhodování apod. Myslím si, že to bude jednoznačná ukázka toho, že je třeba kriminalizovat každého, kdo na kraji cokoliv dělá. Myslím si, že to není dobré rozhodnutí, a osobně podporuji návrh Asociace krajů, jakkoliv tam ODS v tuto chvíli nevládne.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Neeviduji žádnou přihlášku, ale ještě na poslední chvíli pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Když se tady projednává tento zbytečný zákon, tak vždycky upadnu do hrozného traumatu, protože kam jsme to dopracovali...

    Uznávám, a klobouk dolů před paní ministryní, protože ta bruselská ptydepe zvládat s touto grácií, to je něco tak neuvěřitelného, nevím, kolik ještě méně záživných věcí se lze naučit a takhle brilantně jim asi rozumět. To nezpochybňuji. Nicméně si myslím, že v minulosti operační programy byly hodně špatně, a nedomnívám se, že i nyní je výrazný pokrok v tom chovat se normálním selským rozumem. Myslím si, že Česká republika měla skutečně mít dva tři nosné programy a realizovat je tak, aby byl jasný a silný tah. Kdybychom byli bývali měli operační program např. doprava v minulém období a tečka a za to konečně dálnice a železnice postavili, tak jsme na tom byli výrazně lépe, a všechno ostatní udělat z národních zdrojů, kdy jednak bychom si zařídili, že bychom nemuseli tolik papírovat, nemuseli bychom pořizovat armádu úředníků. Tady vznikne úřad, ten má 80 lidí, což už je v podstatě malá firma blížící se velikostí střední. Nevím, kde toto všechno skončí. A jestliže se podíváte na to, co se děje v České republice z hlediska nezaměstnanosti, jak je rozložena regionálně, a podívali byste se na ekonomické parametry, a co se děje, a minulost jednotlivých regionů a dali si vedle toho, co v dalším období, ale i v tom uplynulém, na co se vyhazovaly peníze - omlouvám se hrstce těch, kteří dávají projekty, které skutečně pomohou regionu, a pomohou výrazně - pak zjistíte, že tudy skutečně cesta nevede.

    Takže my podpoříme pozměňovací návrhy paní kolegyně Fischerové, ale pro celek - my si myslíme, že by tahle země v této politice, v politice soudržnosti, měla jít úplně jiným směrem. Děkuji.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Jelikož již nevidím žádnou přihlášku do rozpravy, rozpravu končím. Táži se paní ministryně, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, chtěla bych reagovat pouze na nový návrh paní poslankyně Fischerové. Jsem i ráda, že byl načten, protože původní návrh by nás vrátil před první čtení. A jsem ráda, že jsme i upozornili paní poslankyni na tuto formální chybu. Tady za předkladatele říkám, že tento nový návrh podporuji. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Tudíž nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Havíř: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové.

    Hlasovací procedura byla zmíněna už v úvodním vystoupení paní ministryně, není příliš komplikovaná. Garanční výbor na své výborové 27. schůzi 2. září navrhuje následující způsob: V bodě prvním hlasovat o návrhu legislativně technické úpravy přednesené v rozpravě poslankyní Fischerovou. To je věc, která byla aktuálně doplněna, protože vyplynula z předchozího třetího (?) čtení. V bodě dvě potom hlasovat o pozměňovacím návrhu B1, případně hlasovat o jeho podobě v přijaté legislativně technické úpravě. V bodě tři hlasovat o pozměňovacím návrhu B2. Za čtvrté - bude-li přijato B1 ve znění legislativně technické úpravy, stane se A2 nehlasovatelné a v tom případě bychom o návrzích pod skupinou A hlasovali v rozsahu A1 a A3 až A11 jedním hlasováním. V případě, že bude přijat pozměňovací návrh ve znění B2, tak budeme hlasovat o bodě A6 ve znění přijatého pozměňovacího návrhu B2. A za čtvrté nebude-li přijato B1, budeme hlasovat společně o pozměňovacích návrzích A1 a A11 jedním hlasováním. V bodě pátém budeme hlasovat o zákonu jako celku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane zpravodaji, děkuji. Táži se, zda je nějaká námitka proti předložené proceduře hlasování. Není tomu tak. Tudíž budeme hlasovat podle vámi předložené procedury a já vás prosím, abyste nás hlasováním provedl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Havíř: V bodě prvním budeme hlasovat o návrhu legislativně technické úpravy, kterou přednesla v rozpravě paní poslankyně Fischerová. K tomu stanovisko garančního výboru není, protože garanční výbor neznal samozřejmě tuto legislativně technickou úpravu, takže za výbor nemám stanovisko. Pokud mohu vyslovit stanovisko zpravodaje, tak je souhlasné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Paní ministryně, ještě k té legislativně technické - omlouvám se - musíte si zapojit mikrofon.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Po úpravě souhlasné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Anuluji minulé hlasování.

    Nyní zahajuji hlasování o legislativně technické úpravě. Táži se, kdo je pro. Zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 43, do kterého je přihlášeno 181 přítomných, pro 170. Konstatuji, že tato úprava byla přijata.

  • Poslanec Pavel Havíř: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu paní poslankyně Fischerové B1 v této přijaté legislativně technické úpravě.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Stanovisko výboru?

  • Poslanec Pavel Havíř: Stanovisko výboru není, tak jak jsem řekl v předchozím, protože stanovisko výboru bylo nesouhlasné k původní podobě. K této podobě stanovisko výboru není. Stanovisko mne jako zpravodaje je souhlasné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně? (Souhlasné.)

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 44. Přihlášeno 182 přítomných, pro 142. (Proti 5.) Konstatuji, že návrh byl přijat. Prosím další návrh.

  • Poslanec Pavel Havíř: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu B2, pozměňovacím návrhu paní poslankyně Fischerové. Stanovisko výboru je nesouhlasné.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně? (Nesouhlasné.)

    Zahajuji hlasování. Táži se kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 45, do kterého je přihlášeno 182 přítomných, pro 49. (Proti 93.) Konstatuji, že návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

  • Poslanec Pavel Havíř: Nyní bychom hlasovali o celém souboru pozměňovacích návrhů pod písmenem A. Protože byl prohlasován pozměňovací návrh B1, stal se pozměňovací návrh A2 nehlasovatelný, čili budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pod písmenem A jako celku v pořadí A1 a A3 až A11, nikoliv o pozměňovacím návrhu A2, který je nehlasovatelný.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Stanovisko výboru je souhlasné.) Paní ministryně? (Souhlasné.)

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 46, do kterého je přihlášeno 182 přítomných. Pro 152. (Proti 0.) Konstatuji, že návrh byl přijat. Další návrh.

  • Poslanec Pavel Havíř: Tím jsme vyčerpali všechny navržené pozměňovací návrhy a budeme hlasovat o návrhu jako celku.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Stanovisko výboru? (Zpravodaj: Stanovisko výboru je souhlasné.) Paní ministryně? (Souhlasné.)

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 47, do kterého je přihlášeno 182 přítomných. Pro 135, proti 37.

    Ještě se omlouvám celé Sněmovně, nepřednesla jsem návrh usnesení, tak uděláme ještě jedno hlasování, snad mi to odpustíte.

    Návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 309."

    Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro přednesený návrh usnesení. Proti?

    Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 48, do kterého je přihlášeno 181 přítomných. Pro 132, proti 35. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a děkuji za pochopení.

    Nyní načtu dvě omluvy, a to pana poslance Matěje Fichtnera, který se od 11 do 12.30 omlouvá z pracovních důvodů, a paní poslankyně Havlová se omlouvá od 11 do 12.30 z pracovních důvodů.

    Nyní přikročíme k projednávání dalšího bodu a to je

    Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a zpravodajka garančního výboru, tím byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní poslankyně Martina Berdychová. Prosím, paní ministryně, o úvodní slovo. ***

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, ráda bych za Ministerstvo pro místní rozvoj opětovně uvedla vládní návrh novely zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Ráda bych na úvod zmínila, proč tato novela.

    Návrh novely je nezbytný z následujících důvodů. Jednak zamezení dvojího právního výkladu ustanovení týkajících se povinného pojištění záruky pro případ úpadku za účelem docílení právní jistoty pro zákazníky cestovních kanceláří a zároveň zajištění splnění požadavků evropské směrnice, aby spotřebitel měl záruku vrácení vložených finančních prostředků za zájezd a pro návrat spotřebitele v případě úpadku cestovní kanceláře do České republiky. Za druhé rozšíření povinností pro cestovní kanceláře, které budou sloužit pojišťovnám k získávání pravidelných informací o hospodaření cestovních kanceláří a zejména k nastavení správné výše limitu pojistného plnění. Za další zajištění účinné státní kontroly prostřednictvím úpravy dosud chybějících správních deliktů cestovních kanceláří a agentur. A v neposlední řadě důvod předkládané novely je uvedení zákona do souladu s občanských zákoníkem a živnostenským zákonem.

    Ráda bych znovu zdůraznila, že se jedná o dílčí novelu zákona, která reflektuje pouze nejaktuálnější diskutovaná ustanovení tohoto zákona. Zásadnější revizi zákona si vyžádá přijetí nové evropské směrnice o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách. Tato směrnice evropská by měla být publikována v Úředním věstníku Evropské unie v říjnu letošního roku. Tady jen říkám, že tato směrnice dosud není a neexistuje v Úředním věstníku Evropské unie, kde transpoziční lhůta byla stanovena na 24 měsíců od vstupu směrnice v platnost. To znamená, v průběhu roku 2017 bude Ministerstvo pro místní rozvoj připravovat nový zákon.

    Ministerstvu je známo, že v uplynulých letech pojišťovny nevyplatily spotřebitelům plné náhrady. Vycházeje z platného znění zákona s přihlédnutím k jeho eurokonformnímu výkladu ministerstvo zastávalo názor, že tento jejich postup není v souladu se zákonem. V souvislosti s nevyplácením plných výší náhrad poškozeným klientům ze strany pojišťoven bych zde poukázala na jednu klíčovou věc a to je na nález Ústavního soudu ze dne 21. července tohoto roku. Ústavní soud ve svém nálezu potvrdil, že cestující má nárok na plné vrácení vložených prostředků bez ohledu na stanovený limit pojistného plnění. Toto je precedens, kde Ústavní soud rozhodl tímto způsobem v celé České republice. Ústavní soud nezjistil porušení ústavního práva ze strany soudu, který uložil pojišťovně zaplatit plnou náhradu. Ústavní soud potvrdil nezbytnost použití eurokonformního při výkladu zákona číslo 159/1999 Sb., tzn. zákon, který zde předkládám.

    Dále bych se zde ráda vyjádřila k některým bodům projednávaným na jednání garančního výboru, tzn. výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, které se uskutečnilo dne 2. září 2015.

    Z pohledu ministerstva pro místní rozvoj jako předkladatele tohoto návrhu novely souhlasíme s pozměňovacími návrhy A1 až A28. Jedná se o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze dne 10. 6. 2015.

    A nyní k pozměňovacím návrhu B1 až B22. Jedná se o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení hospodářského výboru ze dne 3. června 2015. Pozměňovací návrhy jsou v podstatě totožné jako pozměňovací návrhy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, s výjimkou pozměňovacího návrhu k ustanovení § 10a odst. 2 písm. b). Toto ustanovení by umožnilo okamžitý zásah Ministerstva pro místní rozvoj vůči cestovní kanceláři v zákonem stanovených případech, a to aniž by předtím musela být cestovní kancelář vyzvána k nápravě. Ministerstvo tento návrh nadále neprosazuje.

    K pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Berdychové ohledně deliberační věty. Ministerstvo pro místní rozvoj nepodporuje deliberační ustanovení s ohledem na nález Ústavního soudu, který jsem zde vyjmenovala před chvílí.

    K pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Fischerové, který spočívá v zachování platného znění ustanovení § 8 odst. 2. MMR nesouhlasí. Ustanovení § 8 odst. 2 bylo předmětem dvojího výkladu, který sjednotil až nález Ústavního soudu z letošního léta. S ohledem na zajištění právní jistoty všech dotčených subjektů, jasnosti a srozumitelnosti práva je třeba ustanovení zpřesnit tak, jak je navrhováno.

    Dovolte mi ještě jednou zopakovat, že Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel vládního návrhu novely tedy podporuje ve třetím čtení Poslanecké sněmovny našeho Parlamentu pozměňovací návrhy pod písm. A1 až A28 obsažené v usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Dále bych se ráda vyjádřila k některým bodům, které zazněly v rámci obecné rozpravy na jednání garančního výboru 2. září 2015. Předpokládám, že zde budou také diskutovány. Budu se snažit vyjádřit se k nim předem.

    Jedním z diskutovaných bodů rozpravy byl názor, že novela zákona může vést k redukci počtu cestovních kanceláří na trhu, a to až do výše 50 %, a zvýšení nezaměstnanosti zhruba o 1 500 osob v České republice. Cestovní ruch zaměstnává celkem zhruba 231 tisíc pracovníků v České republice. Zdrojem je satelitní účet cestovního ruchu a tvoří celkem 2,9 % našeho HDP. Počet aktivních cestovních kanceláří, tj. cestovních kanceláří, které mají uzavřenou pojistnou smlouvu pro případ úpadku cestovní kanceláře za rok 2014, byl 960. Objevují se zde jiná data, nicméně toto jsou data, která vycházejí samozřejmě z našich statistik, které si vedeme. V současnosti se tento počet pohybuje kolem 970. Podle údajů vedených Ministerstvem pro místní rozvoj se nedá říci, že by se počet žadatelů, kteří mají zájem provozovat živnost cestovní kanceláře, za posledních pět let výrazně změnil.

    Dalším diskutovaným bodem rozpravy bylo opětovné vyjádření pojišťoven, že nemohou přistoupit na krytí neomezeného rizika při pojištění cestovní kanceláře proti úpadku. V průběhu celého konzultačního procesu Ministerstvo pro místní rozvoj vycházelo zástupcům pojišťoven vstříc v tom smyslu, že do novely tohoto zákona jsme vložili dostatečně adekvátní právní nástroje pro pojišťovny, aby mohly jak na začátku, tak i v průběhu podnikání cestovní kanceláře nastavit správnou výši limitu pojistného plnění, která pokryje veškeré oprávněné nároky klientů v případě úpadku cestovní kanceláře.

    Ráda bych zde zopakovala, co jsem sdělila v druhém čtení, a to že stát nebude krýt rizika podnikání pojišťoven. Cestovním kancelářím se ukládá povinnost informovat pojišťovny o svém hospodaření a o změně pojistného rizika. I na základě požadavků pojišťoven jsme do této novely navrhli, aby cestovní kanceláře měsíčně informovaly svou pojišťovnu o datech typu počet cestujících za poslední měsíc, počet prodaných zájezdů, souhrnná data za prodej celkových zájezdů za cestovní kancelář, výše, záloh, výše tržeb. Toto byl požadavek pojišťoven, kde Ministerstvo pro místní rozvoj např. vyhovělo. Na základě i tohoto si samotná pojišťovna může říci, jaký limit si dává do smlouvy s cestovní kanceláří. Navíc budou cestovní kanceláře povinny měsíčně informovat o relevantních údajích pojišťovny. Samozřejmě zde je obchodní tajemství. To bude mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou. O tom ani MMR nebude nic vědět.

    To, že lze nastavit správnou výši limitu pojistného plnění, ukazují i dostupná data v roce 2014, kdy došlo k úpadku čtyř cestovních kanceláří. Rok 2014 čtyři cestovní kanceláře, ne více. Všichni jejich klienti byli plně odškodněni ve svých oprávněných nárocích. V letošním roce, tzn., od ledna do dneška, je znám úpadek tří cestovních kanceláří a dle předběžných vyjádření pojišťoven by nemělo dojít k pojistnému krácení.

    Dovolte mi závěrem požádat o podporu při schválení této novely ve třetím čtení, aby ochrana zákazníků cestovních kanceláří v České republice v případě jejich úpadku byla zajištěna co nejdříve. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 276/4, který byl doručen dne 9. července 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 276/5.

    Otevírám rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného pana poslance Kalouska, ale nevidím ho tady. Už běží. Už jsem vás chtěla posunout, ale stihl jste to. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych se nezlobil, se mnou posouvá pořád někdo.

    Já budu velmi stručný. Zdůvodním pouze postoj klubu TOP 09, proč nemůžeme pro tento zákon hlasovat. My sice oceňujeme snahu o zvýšení ochrany spotřebitele, ale ta musí mít takový limit, aby byla realizovatelná. Jestliže ministerstvo stanovuje podmínky pojištění, na které žádná pojišťovna nemůže přistoupit, tak je to asi stejné, jako kdyby pan ministr Jurečka protlačil zákon, že je povoleno zasít pouze za předpokladu, že budu mít úrodu plně pojištěnou. Za takových podmínek mě nikdo nepojistí a mně nic jiného nezbude, než že nezaseji.

    Úplně stejně nerealizovatelná je v zákoně popsaná bankovní garance, protože nikdo vám nevystaví bankovní garanci na finančně neohraničenou částku. Obávám se, že tady dobrá snaha šla úplně mimo realitu podnikání na pojišťovacím a finančním trhu, a výsledkem nemůže být podle mého názoru nic jiného, než že cestovní kanceláře svoji činnost buď budou muset ukončit, nebo přesunout do zahraničí a spotřebitel bude chráněn buď stejně, nebo méně. Napáchá to mnohem více škody než užitku.

    Prostě my jsme zásadně proti přijetí tohoto zákona a budeme tak hlasovat. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já bych se vyjádřil k tomu, co tady řekl pan Kalousek prostřednictvím paní předsedající.

    Vy mluvíte někdy tak srdceryvně, že by vám možná někdo uvěřil, ale jelikož já se v cestovním ruchu vyznám, tak teď jste tady řekl přímo úplné nesmysly, které jste si vycucal z prstu. Já jsem si nechal aktuálně udělat průzkum mezi 243 členskými cestovními kancelářemi v naší asociaci, abych si potvrdil, zdali ty nesmysly, co jste teď říkal, jsou pravda, nebo ne. Máme 100 členských cestovních kanceláří do dvou zaměstnanců, 86, které mají 2 až 10 zaměstnanců, a 16, které jsou ty největší. Ani jedna cestovní kancelář nemá informaci ani nám neřekla sama od sebe, že by ji někdo neměl pojišťovat. Všechno probíhá úplně bez problémů. Dokonce pojišťovny se nás pouze ptají - těch pojišťoven je asi šest, které pojišťují cestovní kanceláře - zdali budou CK nadále ochotny například skládat smluvní spoluúčast, to problém není, dokonce vznikají nové cestovní kanceláře, ty jsou normálně pojišťovány. Proto nám tady přestaňte předvádět ten lobbing pojišťoven. To, že jste zlobbovaní pojišťovnami, my víme, ale my tady máme tvrdá data od stovek cestovních kanceláří.

    Samozřejmě podporuji vládní návrh. To bych chtěl zdůraznit. Vládní návrh podporuji, je propracovaný, je profesně správný, odborně správný. Je to apolitický zákon. Netahejme do toho politiku.

    Já jsem tady jen chtěl rychle zareagovat tvrdými daty na rozdíl od nějakých výmyslů a nějakých nesmyslů, co tady předvádí pan Kalousek. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím řádně přihlášenou paní poslankyni Fischerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já navážu na slova pana Okamury. Jeho názor dnes naprosto nemohu sdílet. Máme v České republice dvě asociace cestovních kanceláří. Vím, že každá má diametrálně i ten právní názor zcela odlišný. A jestliže pan Okamura neslyšel od svých členských cestovních kanceláří zpětnou vazbu, že se nebojí toho - atd., tak já zase tedy mluvím za tu druhou asociaci, která nám všem, myslím, že to šlo všem poslancům, poslala své vyjádření přes e-mailovou poštu, a tam zní úplně jiné názory.

    Když nejdříve navážu i na to, že zde bylo řečeno, že máme možnost poskytnutí bankovní záruky, tak jsem se zajímala o to, kde to funguje. Vím, že to mají například na Slovensku. Když jsem se zajímala o to, kolikrát to bylo poskytnuto cestovním kancelářím, tak ani jednou, protože to je ještě mnohem složitější a neomezené ve výši pojistného v penězích, takže opravdu to naprosto není funkční.

    Co by mohlo být nápravou při dlouho projednávaném návrhu tohoto vládního zákona, je zřízení garančního fondu. Celou dobu, co se o tomto zákonu tady diskutuje v pracovních skupinách se všemi účastníky, ať už to jsou pojišťovny, cestovní kanceláře, samozřejmě v prvé řadě ministerstvo, tak se o garančním fondu mluvilo. Když jsem se o tom já informovala, tak vím, že řešení se nabízelo, ale najednou skončilo, přiznám se, nevím kde, což je mi velice líto, protože jak zde všichni říkáme, jde nám o klienty. Opravdu o to jde.

    K návrhu, který byl předložen, byl na garančním výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj přijat pozměňovací návrh. Také to projednával hospodářský výbor. Čím více se to projednává, tak z mého pohledu je mi to opravdu líto, protože jde o klienty, kteří by rádi cestovali, ale bude-li to přijato v tom znění, které je předloženo, tak si myslím, že zítra to takzvaně začne. Mám ověřenou informaci, že už dvanáct nových cestovních kanceláří teď nedostalo nové pojištění. A jestliže to dopadne podle této novely, tak šest pojišťoven, které máme na trhu, tak už vím, že opravdu nebude schopno smluvní pojištění sjednávat.

    Já zde ještě budu citovat, abych to řekla úplně správně. Já jsem dala pozměňovací návrh, aby nedošlo k tomu, že budou končit cestovní kanceláře, že se přesunou se svým pojištěním do zahraničí, protože ten problém, který tam je, nebude pojišťovnám poskytnuta bankovní záruka. U nás máme obrovské cestovní kanceláře a víme, že majitelé už mnohdy nejsou Češi. Takhle to dopadne ještě víc a více a bude větší nezaměstnanost, jak já vnímám následek této novely.

    Já jsem podala pozměňovací návrh, který najdete pod písmenem D dnes při konečném hlasování. Jenom se k tomu stručně vrátím v tomto třetím čtení. Já tam navrhuji ponechat v § 8 odst. 2 jenom verzi, kterou máte uvedenu ve sněmovním tisku, kde je napsáno, že bude-li můj pozměňovací návrh přijat, tak nedojde k tomu, že budou subjekty zodpovědné za dluhy soukromému právnímu subjektu v insolvenci pojišťovnu a zákonem, která je jim určena povinnost hradit dluhy úpadce. Tady se opravdu stane, že náhle některá cestovní kancelář bude v insolvenci, a tím pádem veškeré krytí, když není omezený limit, bude přejímat opravdu pojišťovna se vším všudy, ovšem tam mohou být nahromaděné dluhy z minulosti, podvody a podobně. Jenom zdůrazňuji, že nikde v Evropské unii to takto nefunguje. Já jsem pořád chtěla, aby toto ještě bylo napraveno.

    Já si ještě dovolím citovat z dopisu, který šel od pana předsedy Asociace cestovních kanceláří, že opravdu psal - nebudu všechno číst, ale aspoň něco z toho vypíchnu - že toto dopadne, tato novela, když bude v tom znění, které bylo předloženo, když to bude schváleno, dopadne to jak na klienty, na menší výběr daní - není tu pan ministr - ale i na zaměstnanost.

    Klienti jsou už nyní dostatečně chráněni směrnicí 314/90 Evropského hospodářského společenství v platném znění, jak to potvrdil Ústavní soud. Nadto v horizontu dvou let bude nutno vzhledem k nové směrnici Evropské unie, která už finišuje, přepracovat celý zákon č. 159/199 Sb. tak zásadním způsobem, že nyní, jestliže toto přijmeme, bude rozkolísaná celá legislativa. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První poprosím paní poslankyni Berdychovou, připraví se pan poslanec Kořenek a poté pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové, jak jsem avizovala už na jednání garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stahuji svůj pozměňovací návrh, který je v tisku 276/4 uveden pod bodem C. A to z toho důvodu, že po druhém čtení, kde jsem tento pozměňovací návrh předložila, Ústavní soud 21. července potvrdil, že cestující má nárok na plné vrácení vložených prostředků a repatriaci bez ohledu na stanovený limit pojistného plnění. Můj pozměňovací návrh právě obsahoval deliberační ustanovení. Z důvodu nálezu Ústavního soudu je právě deliberační ustanovení neslučitelné s právem Evropské unie a s právem na ochranu spotřebitele, proto pozměňovací návrh stahuji.

    Ještě bych zareagovala na kolegyni paní poslankyni Janu Fischerovou. Já mám zcela opačný názor, než měla ona. Já bych ještě upozornila na to, že tato novela byla projednávána už od podzimu loňského roku podvýborem pro cestovní ruch. Na podvýbor jsme zvali obě dvě asociace cestovních kanceláří. Do posledního dne jednání tyto asociace měly stejný názor a tuto novelu podporovaly. Až 14 dní před druhým čtením se nám začaly ozývat asociace pojišťoven a Asociace cestovních kanceláří České republiky, že s touto novelou nesouhlasí, takže už jsme to zpětně neměli ani šanci probírat. Až na jednání garančního výboru tato otázka byla znovu otevřena.

    Můj názor je takový, že novela je v tuto chvíli potřebná, protože jasně interpretuje právě ustanovení § 8 odst. 2, který ve stávajícím znění zákona má dvojí výklad a vedl k soudním sporům. Naopak dává novela cestovním kancelářím větší informační povinnost vůči ministerstvu -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se, váš čas vypršel. Byla jste přihlášena k faktické. Jenom připomínám, že pokud budete stahovat svůj pozměňovací návrh, je to potřeba odsouhlasit Sněmovnou, protože jsme ve třetím čtení. Jste zpravodajkou, tak poprosím, abyste si to ohlídala a návrh vznesla poté. Děkuji.

    Nyní prosím s faktickou pana poslance Kořenka. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobrý den. Vážené dámy a pánové, budu velmi stručný. Vycházím z rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 1997 1214 a z rozhodnutí Ústavního soudu. Jsou tady v podstatě zcela jednoznačně dány podmínky pro to, abychom naplnili danou problematiku.

    Zastavím se u slova bezlimitní plnění. Nemyslím si, že by tam byl jakýkoliv důvod, aby pojišťovny nepojišťovaly, protože bezlimitní neznamená nekonečné. Dotaz na podvýboru i výboru padl. Každá cestovka snad ví, jaký má objem prodaných zájezdů, tržeb. Samozřejmě je to na administrativu asi náročnější. Už dnes je zajištění cestovních kanceláří jedno z nejvyšších v Evropě a činí tuším 30 %. Já osobně jsem velmi skeptický ke každému jednání lobbistů, kteří přijdou a vysvětlují. Každý má svou pravdu, ale nikdo neřekne, jak to ve skutečnosti je. Takže z tohoto pohledu to, co bylo vyjednáno ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, si myslím, že je kompromis, který byl dohodnut, je potřebný, a nevidím v tom žádná podstatná rizika, proto doporučuji je podpořit. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím s faktickou pana poslance Filipa. Prosím, máte slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já mám faktickou poznámku a ta se týká právě porovnání současného textu nového občanského zákoníku. Vy víte dobře, že jsem nikdy nový text občanského zákoníku nepodporoval, ale je to platná norma a musíme se jí řídit. Když jsem si porovnal současný text zákona podle tisku 276 a nález Ústavního soudu, tak mám trochu obavu, že se dostáváme do konfliktu mezi obecnou úpravou v § 2521 až 2549 u občanského zákoníku s textem zákona v oblasti cestovního ruchu. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Okamuru.

  • Poslanec Tomio Okamura: Tak vážené dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych se vyjádřil ještě trochu podrobněji. Myslím, že je potřeba si říci na úvod, proč jsme vlastně tu novelu dělali. No tak když to vezmu kolem a kolem, tak jestli se ten zákon úplně zamítne, tak to je tady politická odpovědnost potom Sněmovny, ale cílem byla ochrana spotřebitele. Přece to, proč jsme to dělali, bylo to, že tu byly stovky, v některých případech tisíce nešťastných klientů cestovních kanceláří, které si šetřily celý rok na dovolenou a potom nedostávaly zpátky své peníze v případě těch několika krachů, dvou tří krachů cestovních kanceláří z tisíce ročně. Takže to jsem chtěl zdůraznit na úvod, proč vlastně se na tom celá léta pracovalo, protože politici byli pod kritikou, já jsem ještě nebyl tenkrát v parlamentu, a na tom zákoně se pracuje už opravdu mnoho let. Takže na to nezapomeňme, proč jsme to tady dělali. A jakýkoli jiný důvod tady v podstatě ani nebyl. Důvodem nejsou ani pojišťovny ani byznys a nic jiného, pouze a jen ochrana spotřebitele.

    Druhá věc jsou, což musíme také zdůraznit, rozsudky Ústavního soudu. Máme tady tři rozsudky Evropského soudního dvora ze 16. 1. 2014, 15. 1. 1997, 16. 2. 2012, kde Evropský soudní dvůr jasně říká, že klient má dostat plnou částku v případě krachu cestovní kanceláře, a dokonce např. v rozsudku Evropské unie z 16. 1. 2014 v případu C-430/13, že je to odpovědnost členského státu, aby to zajistil. To znamená, vlastně ten pozměňovací návrh paní kolegyně Fischerové a to, co se tady začalo najednou diskutovat, tak v podstatě tady není ani jiná varianta na základě těchto soudních rozsudků a navíc tady máme rozsudek českého Ústavního soudu z června letošního, to je relativně známá kauza, kdy se jedna z klientek české cestovní kanceláře právě domáhala stoprocentního odškodnění, a máme tady jasný rozsudek Ústavního soudu, že musí se plnit v plné výši. To znamená, vlastně ten návrh, který tu celou dobu se snažíme společně, koalice nebo opozice, to je jedno, to je odborný návrh, vlastně tady předložit, je, abychom to dali do souladu, tu ochranu spotřebitele.

    Potom určitě musím dát velice za pravdu, a to se mi tu tedy nestává často, pravda, jak panu poslanci Kořenkovi z ČSSD, tak paní poslankyni Berdychové z hnutí ANO, protože já s nimi úplně souhlasím. Oba dva mají úplnou pravdu, jak ČSSD, tak hnutí ANO, co se týče toho návrhu. Mají pravdu, je to tak.

    A pravdu měla i paní poslankyně Berdychová, když říkala: Ano, jsme tady dvě velké asociace cestovních kanceláří. A je pravda, že obě dvě jsme se účastnily všech jednání na podvýboru a ani ta druhá asociace nic neříkala nikdy. Všechno odsouhlasili. Tak jak to, že najednou je tady, proto jsem mluvil o tom lobbingu pojišťoven, kdy se tu pár dní před projednáním zákona začínají posílat nějaké dopisy a najednou se mění názory. To mi hlava nebere. Měli jsme to na podvýboru x-krát i jinde a nikdo k tomuto návrhu zákona neměl žádné připomínky, všechno šlo v souladu s ministerstvem, s paní ministryní Šlechtovou, s paní Berdychovou a s ostatními členy podvýboru, kteří tam jsou skrz naskrz politickým spektrem. Dokonce v tomto ohledu ani Jana v podstatě nic nenamítala, prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyně Fischerová, v té fázi nenamítala nic, že by měl být nějaký problém.

    Jinak jsem chtěl říci, že novela zákona samozřejmě jednoznačně, a to je to prioritní, prosazuje vyšší ochranu spotřebitele. A navíc, a to znovu opakuji, už jsem to říkal dříve, že cestovním kancelářím zpřísňuje podmínky pro jejich podnikání. To jsou ty výkazy, že ne už jednou za tři měsíce, ale jednou za měsíc, jsou tam vysoké sankce, vysoké sankce za porušení, které vůbec dosud nebyly, takže my jsme přistoupili, my jako cestovní kancelář, když mluvím za naši asociaci, kde jsem pořád ve vedení, v rámci ochrany spotřebitele na obrovské kompromisy, kdy jsou tam obrovské sankce, mnohem četnější výkazy. Jen připomínám, že už dneska může pojišťovna kdykoli vlézt, doslova vlézt do účetnictví cestovní kanceláře. Kdykoliv. Nejenom ty výkazy. To by tu mělo být upřímně řečeno. Takže si může prostě to účetnictví zkontrolovat sama, takže není závislá na výkazech cestovní kanceláře. A pojišťovny mohou na základě tohoto nového zákona vyhodnocovat pojistný limit na základě analýzy ekonomiky a také vývoje cestovní kanceláře. To je ta pravidelnost, že se můžou do toho podívat.

    Jinak v žádném případě se nejedná o nějaké chybné legislativní postupy. To musím odmítnout. A opět souhlasím jak s paní ministryní, tak tady se zástupcem hnutí ANO paní poslankyní Berdychovou a panem Kořenkem z ČSSD. Naše legislativa dává možnost pojišťovnám vypočítat pojistný limit až do výše např. stoprocentních tržeb, vážení přátelé. Takže vůbec tomu nerozumím, těm argumentům. Vždyť ta legislativa dává možnost, aby pojišťovny vypočítaly pojistný limit až do 100 % tržeb, tak teď vlastně nevím, co tady vlastně ODS říká nebo pan poslanec Kalousek, když ty možnosti tady jsou. To jsou zřejmě informace pro méně informované členy parlamentu, kteří se odborně nevyznají v cestovním ruchu. Já jsem takhle dlouze ani mluvit nechtěl, ale je potřeba si to asi zdůvodnit.

    Jinak, jak tu byl argument dopisem z druhé asociace. Tak to jsem tedy rád, že tady padly konkrétní věci, protože to svědčí jen o amatérismu té druhé asociace, protože vy jste říkali, že spotřebitelé jsou chráněni směrnicí 314/1990, ale nejsou chráněni touto směrnicí, nýbrž její transpozicí do zákona 159. Takže jsou tam i špatné odborné formulace v tom zákoně z druhé asociace. A tady se to ještě opakuje. My nejsme chráněni tou směrnicí, ale její transpozicí, ale i transpozicí této směrnice do zákona 159/1999. Takže když už tedy argumentujeme nějakými dopisy, tak prosím, abyste všichni používali přesnou odbornou terminologii. To jen dodávám a myslím, že už je od začátku jasné, že ten dopis byl (nesroz.), nějaký dopis, který tady byl rozposlán. Zajímavé je, že ten dopis byl rozposlán všem kromě mě, což svědčí, musím říct, opravdu myslím, že je to velice signifikantní. Všem kromě mě byl rozposlán tento dopis, který lobbuje za pojišťovny. (Ukazuje dopis.) Asi abych se s tím nemohl seznámit. A já jsem ho včera dostal od pana poslance Kořenka z ČSSD. Jestli prý o něm vím. Já jsem říkal: Nevím. Takže vidíte, jak se tady za zády, jak to tady probíhá, to jen dokládá celou záležitost. A znovu zdůrazňuji, že ochrana spotřebitele musí být na prvním místě.

    Jinak tady jsem chtěl právě zdůraznit, že ochrana spotřebitele, to je ten důvod, protože právě některé pojišťovny se v posledních letech začaly chovat jinak než dříve a spotřebitelé při úpadku CK, kterých, jak tu správně podotkla paní ministryně, z těch tisíce cestovek cirka jsou to možná tři úpadky, tři čtyři úpadky ročně, takže abychom tu neříkali, že jsou to desítky cestovek nebo stovky, tím to to nezlehčuji, ale protože prostě lidé nedostali zpátky ty vložené prostředky. Proto jsme tady. A nejsme tady kvůli pojišťovnám. Pro ty je to byznys a ony přece jako odborníci si dokážou spočítat své pojistné riziko, to je přece normální byznys a je to riziko podnikání. V tom nevidím vůbec žádný problém, v tom riziku jsme přece všichni, co podnikáme.

    Nemáme absolutně žádné indicie o tom, a to už jsem říkal ve své faktické poznámce, že by pojišťovny sdělovaly písemně cestovním kancelářím, že v případě, pokud novela zákona nebude schválena, nebudou je pojišťovat. Tak to bych chtěl vidět, kdo to písemně někomu dal z pojišťovny. To jsou jenom nějaké řeči. My nemáme jediný písemný podnět. Takže my bychom byli rádi, aby když někdo straší, tak aby to tady dal na papíře černé na bílém, protože z těch šesti pojišťoven my to nemáme ani od jedné, ani našich 243 členských cestovních kanceláří. Takže teď tomu nerozumím, tomu argumentu. Respektive rozumím, protože to není pravda nebo je to jen ústně.

    Tak. Jinak návrh novely zákona, a to je výborné, dává cestovním kancelářím i možnost bankovní garance podle slovenského zákona. To je totiž opsaná věta ze slovenského zákona a je to jenom pootevření dvířek. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji faktickou poznámku paní poslankyně Fischerové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Opětovně děkuji za slovo. Já budu na rozdíl - prostřednictvím tady paní předsedající dívajíc se na Tomia Okamuru, řeknu mu jenom krátce: Bylo toho hodně, bylo toho dost. Jenom řeknu jednu z věcí, budu reagovat. Ochrana spotřebitele. Jak tedy nastane v případě, že nyní jsou cestovní kanceláře pojištěny, mají své katalogy plánovány hodně dlouho dopředu a dojde k tomu, že spadne ještě po projití Senátem tento zákon na ně, nově na ně dolehne, a pojišťovny tu cestovní kancelář dál už nepojistí. A podle zákona může prodávat cestovní kancelář zájezdy jenom ta, která je pojištěna. Jak se bude toto řešit? Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Urban. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji. Celkem pečlivě to poslouchám, přestože to není problematika, kterou bych se dlouhodobě zabýval. Na mě to dělá jenom jeden dojem, že ani jedné té asociaci, které se tady hádají tak trochu přes mikrofony, opravdu, ale opravdu nejde o toho spotřebitele, o toho zákazníka, ale o nějaké mocenské posílení v rámci tohoto zákona. Chtěl bych vás poprosit, nechte si to někde do kuloárů nebo na nějaká setkání asociací a pojďme to rozhodnout hlasováním.

    A když už tedy mám slovo, tak já bych určitě nepodporoval názory ani jedné asociace, ale podporoval bych ten vládní návrh. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Jenom nejdřív na margo svého předřečníka. Vládní návrh je dílem jedné (se smíchem) z incomingových agentur vozících do České republiky cizince, kterých se zvyšování pojistného nebude dotýkat. Čekal jsem, že pan kolega Okamura tady řekne, že je tady v konfliktu zájmů, ale jeho se vlastně to zvyšování pojistného netýká, takže vlastně jakoby v konfliktu zájmů není.

    Myslím si, že vládní návrh ve spolupráci s Tomio Okamurou slouží k tomu, abychom ještě těsně předtím, než Evropská unie stanoví jednotná pravidla pro všechny cestovní kanceláře, zkomplikovali život cestovnímu ruchu - takhle to čtu já - a vyčistili jsme prostě, co jenom trošku půjde, aby ti, co na trhu zůstanou, měli víc prostoru.

    Mrzí mě, že se něco takového děje pod pláštíkem toho, že jde o vládní návrh, protože z debaty a z toho, co tady říkal pan poslanec Tomio Okamura, jsem pochopil, že opravdu když tady říká: My jsme na tom ministerstvu na tom pracovali atd. Jak to, že mi to nikdo neřekl? Když my jsme... To jsou oficiální materiály, které byly, prostřednictvím pana předsedajícího říkám panu poslanci Urbanovi, oficiálně projednávány v kuloárech na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tam jsme se všemi diskutovali - jak se zástupci pojišťoven, tak se zástupci asociací. A nic nebylo tajné. Všechno bylo otevřené a každý mohl být součástí té debaty. A padala tam řada argumentů, které potvrzují to, co tady zaznělo od mých předřečníků, nebudu je tady všechny jmenovat - že v podstatě těmi organizačními opatřeními, tlakem na zvyšování pojištění zhoršujeme konkurenceschopnost cestovních kanceláří se sídlem v České republice, zvyšujeme tak atraktivitu fungování cestovních kanceláří v zahraničí. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Okamuru.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dobrý den. Já jsem panu poslanci Bendlovi vůbec nerozuměl, protože to tady pomotal. Já nejsem v žádném střetu zájmů, protože já podnikám v incomingu a ne v out... tady padaly výrazy typu outcoming. Outcoming neexistuje, to možná, já nevím, co vy děláte, ale u nás je to outgoing, takže bych jenom chtěl říct, že už jste tady pomotali odborné pojmy, kterým vůbec nikdo v cestovním ruchu nerozumí ani je nikdy neslyšel. Takže jestli tohle je argumentace k zákonu, tak já jsem úplně zděšen. Ani základní pojmy výjezdový cestovní ruch a příjezdový pan poslanec nezná, takže já jsem mu vůbec nerozuměl. Musel jsem o tom přemýšlet, o čem vlastně mluví.

    Já podnikám hlavně v incomingu, příjezdu zahraničních turistů. A to není pojištěné ze zákona. To je cestovní agentura. Takže mne se to netýká, jenom pro vaši informaci. Takže já za sebe nelobbuji ani proti mně nelobbuji. Já jsem ve vedení profesního svazu a samozřejmě se cestovnímu ruchu odborně věnuji.

    Druhá věc, kterou jsem chtěl tady říci, že když to vezmu kolem a kolem, a řeknu teď hrozně hloupou věc, tak kdybych se díval na to jenom sobecky podnikatelsky a byznysově, tak cestovním kancelářím bez problému současný stav vyhovuje. A není potřeba přijímat jakoukoli novelu. Kdyby to byl sobecký přístup, že nezáleží na ochraně spotřebitele, tak stačí úplně, tenhle zákon tady vůbec nemusí být a my za nic nelobbujeme, takže to tady nepodsouvejte vůbec. Současný stav je ten, že klient se horko těžko domáhá u soudu, až u Ústavního soudu, jak jsme viděli letos, jestli dostane stoprocentní odškodnění, cestovka si podniká, prodává zájezdy a je to jenom na tom, jestli prostě bude cestovka solidní, nebo ne a jestli klient bude mít sílu se soudit.

    Takže mi tady nepodsouvejte zase nějaké neodborné výmysly, že se tady snad někdo za něco lobbuje. Kdyby to byl pouze pohled sobeckých podnikatelů, tak současný stav je úplně v pořádku. Ale jelikož jsme se snažili (upozornění na uplynutí času) k ochraně spotřebitele, tak se tady pracovalo na tomto. Takže to jenom krátce, abych to vysvětlil.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Filip. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní předsedající. Paní a pánové, protože mám i jiné povinnosti, tak jenom k faktické poznámce. Mně jde o to, že když se bavíme o pojištění cestovních kanceláří, vůbec o tom nepochybuji, že ten návrh je správný. V podstatě mi jde o to, abychom neuvolnili prostor toho, co ohrožuje toho spotřebitele. A to je cestovní agentura. Protože berte to, že se na to dívám pouze z pohledu práva. To znamená, já uzavřu s někým smlouvu, kdo sice jedná ve prospěch někoho jiného, na základě nějaké smlouvy. Ale jestliže tady paní ministryně mluvila o tom, že tady je 900 nebo kolik přesně nepojištěných kanceláří, podívejme se na ty agentury, které mohou přivést našeho občana do tak tíživé situace, kterou jsme nezvládli. Proto mi jde o ten rozpor, který je mezi občanským zákoníkem, mezi zákonem a mezi nálezem Ústavního soudu. Proto jsem to chtěl vysvětlit, a pokud nebude vysvětlení, navrhuji, abychom vrátili zákon do druhého čtení, tedy výborům k novému projednání, což je jediná možnost ve třetím čtení, jedna z možností o hlasování.

    Pokud neprojde, samozřejmě se zachovám podle toho, jaký bude výsledek jednání o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak než se dostanu k tomu, kvůli čemu jsem se původně přihlásil, tak to, co jsme před chvilkou viděli a slyšeli od pana poslance Tomia Okamury, tak to je coming out, že jo. Mě se to netýká, ale těm ostatním navrhuji to zpřísnit, protože my jsme to tak nachystali. A my velmi často říkáme, že tato vláda komplikuje život podnikatelům, a mnozí kolegové a kolegyně se rozčilují, že to není pravda. Tak tady máte jasný příklad, kdy se vláda snaží zkomplikovat podnikatelům, v tomto případě v cestovním ruchu, situaci.

    Vláda navrhuje, aby cestovní kanceláře měly nějaké povinnosti, které ale nemají plnit u státu, ale u jiného soukromého subjektu. A co má udělat cestovní kancelář, když ji pojišťovna nepojistí? Končí! Podle tohoto návrhu. Takže to není povinnost vůči státu, kterou by ten, který chce podnikat, měl splnit, ale u jiného soukromého subjektu. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS. Dovolte mi ještě před pokračováním, mám tady dvě faktické poznámky, přečíst omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan kolega Milan Šarapatka se omlouvá od 11.30 do 14.30 hodin a pan poslanec Bohuslav Chalupa od 12.30 do 14 hodin z důvodu návštěvy lékaře.

    Budeme pokračovat faktickými poznámkami - faktickou poznámkou pana poslance Václava Horáčka a poté pana poslance Tomia Okamury. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, několikrát tady zazněl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pan Okamura tady říkal, že nedostal žádnou písemnou interpelaci od pojišťoven. Já musím říct, že na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - a nemůže to zapřít žádný kolega, který tam byl - byli zástupci pojišťoven, byli zástupci České bankovní asociace. A oba zástupci naprosto natvrdo říkali, že pokud tento zákon takto bude, tak oni se toho produktu budou muset vzdát. A to je přece signál, který je nebezpečný. Pak to tedy navazuje přesně na to, co tady říkal kolega Bendl s cestovkami a zahraničními cestovkami. Tak prosím vás, ještě bych chtěl upozornit, že já jsem nedostal také žádný dopis nebo mail, takže v tomto jsem v jednom pytli s panem Okamurou, takže nemám žádné zájmy. Ale prosím vás, tohle je přece signál, který mělo vyhodnotit ministerstvo a mělo se k tomu nějak postavit. A tady se nám vlastně říká, že je všechno v pořádku, Takže jak zástupci pojišťoven, tak zástupci bank říkali ne, ale my budeme říkat ano, protože nás to v podstatě nezajímá. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Horáčkovi a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Tomio Okamura: Dobrý den. Tak já u toho odborného tématu konečně vidím, jak ODS dokáže motat opravdu úplně neskutečně fakta. Za prvé já jsem neříkal, že jsem dostal dopis od pojišťoven, ale od druhé asociace. Takže zase tady nelžete a prosím vás, nepřekrucujte to. To snad není možný vůbec tohle to už.

    Druhá věc je, že vy byste se měli, pane Stanjuro prostřednictvím paní předsedající (správně pana předsedajícího), trošku podívat do toho zákona. Klíčové, o co jde cestovkám, je mimochodem, že tam vypadl ten dvouprocentní depozit, který musely skládat z tržeb za minulý rok. Takže to je velká úleva pro všechny cestovky, že celý rok cestovka, co má sto milionů obrat, tak dva miliony nemusí mít na účtu pojišťoven. Bylo to výměnou za to, že se dávají ty pravidelnější reporty. Takže naopak je to obrovská úleva na cash flow cestovním kancelářím. To vy tady zase zamlčujete, a přitom vy to určitě moc dobře víte, jak vás tak znám. Takže výměnou za to, že místo tří měsíců dáváte report jednou měsíčně, ale nemusíte mít - průměrná cestovka, i menší, má sto milionů obrat ročně - a dva miliony nemusíte deponovat někomu na účtu, tak to všechny cestovky z toho měly radost. Takže to jenom na okraj, že naopak usnadňuje velice podnikání a zároveň to ještě ochraňuje spotřebitele.

    Dál - bezlimitní plnění. Prosím vás, přestaňme operovat výrazem bezlimitní. To není přece bezlimitní. To je zase takový populistický název. Je to plnění všech oprávněných nároků klienta. A to je ve všech západních zemích, že se řídí těmi rozsudky Evropského soudního dvora. Takže neříkejme bezlimitní jako nekonečno. Ne. To je plnění, že musí plnit všechny oprávněné nároky klienta. Takže nešermujme zase jinými pojmy. A to snad chceme každý, ne? A je to úplně normální.

    Dále. Já mimochodem pojištění mám cestovní kanceláře, když už jdeme do detailů. Protože občas někdo z přátel si ode mě nechá zařídit nějakou cestu někam... Z mých přátel v řádu jednotek, takže platím to základní pojištění v té nejnižší částce. Takže není pravda, že se mě to úplně netýká. To jenom na okraj, protože ty argumenty jsou už opravdu, musím říct, podivné. (Předsedající: Pane kolego...) Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, uplynul čas k faktické poznámce. Pan kolega Petr Bendl také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já jen pro stenozáznam. Teď pan kolega Tomio Okamura prostřednictvím pana předsedajícího potvrdil, že je v konfliktu zájmů.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Tím jsme vyčerpali přihlášky do rozpravy ve třetím čtení. Ptám se, jestli se chce vyjádřit paní ministryně. Až se závěrečným slovem. Ještě vidím pana poslance Marka Černocha z místa. Že já jsem neukončil rozpravu! Mrzí mě to. (S úsměvem.) Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Já se velmi omlouvám a požádal bych, protože informací tady padla spousta, o desetiminutovou přestávku pro poslanecký klub na poradu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, vyhovím vám. Je 12.09. Ve 12.20 budeme pokračovat závěrečnými slovy paní ministryně a paní zpravodajky. Ukončuji rozpravu před vyhlášením přestávky na poradu klubu Úsvit.

    (Jednání přerušeno v 12.10 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v jednání. A protože jsem ukončil rozpravu, ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně chce přednést závěrečné slovo, prosím. (Velký hluk v jednacím sále.)

    Požádám poslankyně a poslance o klid. Paní kolegyně, páni kolegové, přestávka na poradu klubu skončila. Prosím o klid. Paní ministryně pro místní rozvoj má slovo na závěr debaty ve třetím čtení. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, budu reagovat na některé věci, které zde zazněly, a zároveň na napadení Ministerstva pro místní rozvoj. A chci se silně ohradit, že tato novela byla připravována někým jiným než naším resortem. Ministerstvo pro místní rozvoj má expertní skupinu k přípravě této novely a zároveň existuje kolegium ministryně pro místní rozvoj. Součástí jsou všechny asociace, Česká asociace pojišťoven, kraje, resorty, obce, Svaz měst a obcí a ostatní. Čili všichni se podíleli na přípravě tohoto zákona, a ne nějaké dvě asociace a pojišťovny. My jsme vyšli všem vstříc tak, aby to bylo v souladu se směrnicí Unie a s cílem ochránit spotřebitele. (Stále hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, promiňte, že vás přeruším. Skutečně žádám sněmovnu o klid, nebo přeruším schůzi! Jsem přesvědčen, že je důležité, abyste vyslechli závěrečné slovo. A kdo bude diskutovat o něčem jiném, prosím v předsálí.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: Děkuji, pane předsedající.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pokračujte.

  • Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová: K určitým záležitostem, které zde byly zmíněny. (Hovoří důrazně.) Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo během září - jenom během září - sedm nových žádostí o koncesi - asi všichni víme, že my vydáváme koncese - a pojištěny jsou všechny! Pojišťovny nehradí všechny dluhy a pojišťovny neručí za nasmlouvané hotely a letadla. Ručí pouze za prodané zájezdy. To zde nepadlo. Novela nejde nad rámec směrnic. To požadovaly všechny profesní asociace, obě asociace i ČAPka a ostatní.

    Chtěla bych zde zmínit příklad Německa. V Německu mají například horní limit udělaný na největší cestovní kancelář, ale mají omezené zálohy. My jsme toto navrhovali, nicméně to zamítly cestovní kanceláře.

    Je nutné ještě zmínit k dotazu, který zde padl ohledně našeho odhadu, nebo spíš konkrétně já byla vyzvána k odhadu na zdražení, nebo počet možná, případně zkrachovalých cestovních kanceláří. Chtěla bych zde říct, že na to nemohu úplně reagovat, protože neznáme obchodní politiku pojišťoven, to znamená, nejsou data k tomu, aby vůbec nějaký expertní odhad k tomuto byl udělán. Nicméně bych k tomuto chtěla zmínit: Tato novela navrhuje ochránit spotřebitele, lidi, kteří jezdí na dovolenou, aby lidé, kterým se případně něco stane, byli vráceni do České republiky a aby to bylo plně hrazeno, samozřejmě na základě smlouvy cestovní kanceláře a pojišťovny.

    Chtěla bych zde také zmínit, že jsem velmi překvapena všemi dopisy, o kterých hovoříte, že tady lítaly, protože já jako předkladatel je nemám. Čili zde reaguji pouze na to, co bylo připravováno. Nevím, proč některé věci, které zde padly, nebyly projednávány na výborech nebo zde nepadly v prvním nebo druhém čtení. Tedy jsme ve třetím čtení a samozřejmě za Ministerstvo pro místní rozvoj žádám Sněmovnu, aby postoupila tento návrh zákona do třetího čtení.

    Ráda bych se ještě vyjádřila k informaci ohledně nesouladu s občanským zákoníkem. Tady musím říct, že podle našeho názoru žádný významný nesoulad není a tento zákon byl zpracováván v souladu s Ministerstvem spravedlnosti.

    To je vše z mého závěrečného slova, děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové. Ptám se, jestli má zájem o závěrečné slovo paní zpravodajka? Nemá. Budeme tedy rozhodovat podle zákona o jednacím řádu. Prosím paní zpravodajku, aby nám shrnula rozpravu ve třetím čtení a navrhla proceduru hlasování o pozměňovacích návrzích a před hlasováním nám sdělila stanovisko.

    Paní zpravodajko, jestli mám správné poznámky, protože jsem neřídil celou dobu jednání, je návrh na opakování druhého čtení podle § 95 odst. 2, který musí být hlasován jako první, potom bude hlasováno o stažení vašeho pozměňovacího návrhu a potom bychom hlasovali o jednotlivých pozměňovacích návrzích, ano? (Ano.)

    Dobře. Je zde požadavek na odhlášení. Všechny vás odhlásím o požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Paní zpravodajko, máte slovo.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Nejdříve budeme hlasovat o návrhu na vrácení do druhého čtení. Moje stanovisko je negativní. (Ministryně rovněž nesouhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Počet přítomných se ustálil, ti, které jsem požádal, aby diskuze vedli mimo sál, se vrátili.

    Zahajuji hlasování pořadové číslo 49 a ptám se, kdo je pro opakování druhého čtení.

    Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 49, z přítomných 162 pro 65, proti 81. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat, a to souhlasem Sněmovny se stažením pozměňovacího návrhu paní zpravodajky, ano?

  • Poslankyně Martina Berdychová: Ano, je to můj návrh. Takže souhlasím se stažením svého pozměňovacího návrhu. (Ministryně rovněž souhlasí.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Zahájil jsem hlasování číslo 50 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 50, z přítomných 170 pro 169, proti nikdo. Sněmovna vyslovila souhlas se stažením vašeho pozměňovacího návrhu. Prosím o další návrh.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Nyní bych vás seznámila s procedurou hlasování, jak ji schválil garanční výbor.

    Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 27. schůzi jako garanční výbor po projednání sněmovního tisku 276 po druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona, sněmovní tisk 276, v následujícím pořadí:

    1. Návrhy technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, přednesené ve třetím čtení, budou načteny.

    2. Návrh C, bude-li přijat, je návrh D nehlasovatelný, nebude-li přijat, hlasovat návrh D.

    3. Návrhy A1 až A28 společně jedním hlasování. Při schválení návrhu C nebo D bod 14 hlasovat buď ve znění C, nebo D. Budou-li návrhy A přijaty, jsou návrhy B1 až B22 nehlasovatelné. Nebudou-li návrhy A přijaty, hlasovat B1 až B22, při schválení návrhu C nebo D bod 11 hlasovat buď ve znění C nebo D.

    A jako poslední hlasovat o návrhu zákona jako celku. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Má někdo připomínky, pozměňovací návrh k hlasování? Legislativně technické úpravy nikdo nenačítal ve třetím čtení, jestli tomu dobře rozumím, takže můžeme tohle to vynechat. Začínali bychom tedy bodem C. Ano?

  • Poslankyně Martina Berdychová: Protože bod C byl stažen, tak budeme hlasovat o bodu D jako pozměňovací návrh paní poslankyně Fischerové. Moje stanovisko negativní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě se zeptám, jestli budeme slyšet stanoviska, jestli chcete hlasovat o proceduře hlasování, nebo je všem zřejmá? Raději odhlasovat, dobře.

    Zahajuji hlasování 51 a ptám se, kdo je pro navrženou proceduru hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 51. Z přítomných 173 pro 171, proti nikdo. Procedura je schválená.

    Čili návrh pod písmenem D. Prosím stanovisko. (Zpravodajka: Negativní.) Paní ministryně? (Negativní.) Dobře.

    Zahajuji hlasování číslo 52 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 52. Z přítomných 173 pro 41, proti 84. Návrh nebyl přijat.

    Můžeme tedy hlasovat body A. Prosím, paní zpravodajko.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Nyní body A1až A28, jsou to body usnesení garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Moje stanovisko souhlasné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlasné.)

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 53. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 53. Z přítomných 173 pro 131 poslanec, proti 37. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Martina Berdychová: Protože jsme body A přijali, tak body B jsou nehlasovatelné a nyní budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, v tom případě přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách v podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 276, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

    Zahájil jsem hlasování číslo 54 ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 54. Z přítomných 173 pro 125, proti 37. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

    Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 155.

    Ještě mi dovolte jednu organizační věc. Paní kolegyně Kailová hlasuje s náhradní kartou číslo 20.

    Prosím, Michal Kučera nebo paní poslankyně? Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Gabriela Pecková: Já se moc omlouvám. Nezpochybňuji hlasování, ale chtěla jsem hlasovat proti a omylem jsem zmáčkla ano. Pardon.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže pro stenozáznam, paní poslankyně. Pan poslanec Kučera také pro stenozáznam.

  • Poslanec Michal Kučera: Já obdobně nezpochybňuji hlasování. Chtěl jsem hlasovat proti, hlasoval jsem pro. Ještě jednou - hlasoval jsem pro, chtěl jsem hlasovat proti. Děkuji. (Smích a zatleskání v sále.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, dobře. Ještě další kolega z TOP 09, prosím.

  • Poslanec Daniel Korte: Kolegyně, kolegové, velmi se omlouvám, ale musím se připojit k těm dvěma, co hovořili přede mnou. I já patřím k těm, který se spletl.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Takže pan kolega Korte, paní poslankyně Pecková a pan poslanec Kučera budou mít ve stenozáznamu opravené hlasování proti elektronickému zápisu.

    Myslím, že volební body budou poměrně krátké, já tedy zahájím bod 157 a pozvu paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou a pana poslance Miroslava Opálku jako zpravodaje k bodu

    Paní ministryně Michaela Marksová má možnost se vyjádřit před zahájením třetího čtení. Prosím, paní ministryně.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tady jenom připomenu, že podstatou návrhu je umožnit poskytovat stanovené údaje z informačních systémů v resortu práce a sociálních věcí řídicím a koordinačním orgánům určeným pro financování programů z evropských fondů. Jenom bych se stručně vyjádřila k jednotlivým pozměňovacím návrhům.

    Souhlasím s pozměňovacími návrhy jak garančního výboru pro sociální politiku pod písmenem A, tak s návrhem pana poslance Zavadila pod písmenem C. Nesouhlasím zásadně s pozměňovacím návrhem pana poslance Beznosky pod písmenem B, kde se domnívám, že je neúčelný. Také je vlastně v rozporu se stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů. Domníváme se, že také nelze vyloučit, že by byly osobní údaje z databází České správy sociálního zabezpečení poskytovány komerčním subjektům i do ciziny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni za úvodní slovo. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 406/3, který byl doručen 4. srpna letošního roku. Garanční výbor se tímto zákonem nezabýval, neboť rozhodla Poslanecká sněmovna ve druhém čtení.

    Nyní tedy žádám pana zpravodaje, aby stručně uvedl stanovisko garančního výboru. Prosím.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Stanovisko garančního výboru nemám, ale mám své.

    Vláda tisk doručila do Poslanecké sněmovny, předlohu, 19. února. Jeho přijetím vázán příjem financí z evropských fondů na vytváření nových pracovních míst. Bylo však uplatněno veto na zrychlené projednávání dle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu. Výbor opravil svým pozměňovacím návrhem pouze datum účinnosti, které se stalo nereálným.

    Ve druhém čtení byly načteny pozměňovací návrhy kolegy Zavadilem a Beznoskou. Na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny se již garanční výbor tiskem 406 znovu nezabýval, členové výboru však dostali stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k jednotlivým návrhům písemně, a to 3. a 28. července.

    Dnes budeme hlasovat pouze podle sněmovního tisku 603 ze dne 4. srpna.

    Omlouvám se za zmatek, neboť ve sněmovním tisku 406/2 ze dne 8. července byl omylem zveřejněn pozměňovací návrh kolegy Beznosky, který byl sice jedním ze tří jím zveřejněných v informačním systému Poslanecké sněmovny, ale kolega Beznoska se přihlásil k jinému jednomu ze svých tří návrhů. Proto byl sněmovní tisk 406/2 revokován.

    Jen stručně k obsahu těch dvou pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrh kolegy Beznosky pod bodem B zavádí povinnost České správy sociálního zabezpečení sdělovat osobní údaje soukromému bankovnímu sektoru. Jde o návrh na prolomení mlčenlivosti státní instituce vůči privátnímu sektoru za účelem posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr.

    Pozměňovací návrhy kolegy Zavadila pod bodem C zavádí možnost operativního delegování místní příslušnosti okresních správ sociálních zabezpečení, a to po projednání se zaměstnavatelem, Ústředím České správy sociálního zabezpečení, pokud to bude účelné.

    Tolik z mé zprávy. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Konstatuji, že podle § 94a odst. 4 ve druhém čtení může být v podrobné rozpravě podán návrh, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval, tak jak nám odůvodnil pan zpravodaj.

    Otevírám rozpravu a eviduji v ní přihlášku pana poslance Beznosky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, hezké dopoledne. Vezmu to nejprve také pro třetí čtení.

    Legislativně technická úprava, jedna drobnost formální, ve svém pozměňovacím návrhu k tisku 406, který v tisku 46/3 máte před sebou pod písmenem b), tak za slova "o spotřebitelských úvěrech" je potřeba doplnit čárku, aby to bylo v pořádku.

    A potom bych rád reagoval na slova paní ministryně Marksové a stanovisko MPSV, které jste dostali v písemné podobě k mému pozměňovacímu návrhu. Já jsem si nechal udělat právní rozbor stanoviska MPSV a rád bych vás s ním ještě předtím, než o těch pozměňovacích návrzích budeme hlasovat, seznámil, případně bych požádal paní ministryni, aby na můj rozbor zpětně reagovala.

    Otázka souhlasu se zpracováním osobních údajů klienta. Skutečnost, zda poskytovatel úvěru pro spotřebitele zpracovává osobní údaje klienta na základě jeho souhlasu, nebo bez takového souhlasu na základě např. smlouvy, je pro posouzení systémovosti navržené novelizace nepodstatná a ve skutečnosti ani není kritériem její systémovosti. Je přitom lhostejné, pohybujeme-li se v kontextu stávajícího zákona číslo 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo připraveného zákona o úvěru pro spotřebitele. To, že Česká správa sociálního zabezpečení jako veřejnoprávní správce údajů nikdy nezpracovává osobní údaje na základě souhlasu subjektů údajů, je věc plynoucí ze zákona pro posouzení vhodnosti či systémovosti navržené novelizace a to zůstává bez významu.

    Prolomení v otázce mlčenlivosti České správy sociálního zabezpečení. Ustavení § 14 odst. 2 zákona číslo 582 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů výslovně předpokládá, že orgány sociálního zabezpečení poskytují údaje týkající se jednotlivých občanů nebo zaměstnavatelů, které při se při své činnosti dozvědí, jiným subjektům, jen stanovují-li tak zvláštní zákon nebo tento zákon. Zároveň není nikterak předem určeno, o jaký typ jiných subjektů se v tomto kontextu má jednat. Například je potřeba vycházet z toho, že pokud by zákon stanovil, že na základě navržené novelizace povinnost České správy sociálního zabezpečení poskytovat uvedené údaje např. poskytovateli úvěrů pro spotřebitele, pak se sice bude z pohledu stávající dikce § 14 odst. 3 jednat o novinku, popř. průlom, avšak zcela v mezích zákona, a o novinku zákonem předvídanou.

    Vycházeje dále ze statutu České správy sociálního zabezpečení, nelze uvést důvod, který by bránil poskytování údajů z registru osob. Zmínka o možné veřejné podpoře je dle názoru právníků zavádějící, neboť iniciativa směřující k poskytování stanoveného okruhu údajů z databází České správy sociálního zabezpečení poskytovatelům úvěru pro spotřebitele nevychází z podnikatelské úvahy těchto poskytovatelů. Tato iniciativa je vedena snahou a potřebou poskytovatelů úvěru pro spotřebitele důsledně a řádně plnit zákonné povinnosti na úseku ověřování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr pro spotřebitele.

    Co se týče k otázce informací dostupných v databázích České správy sociálního zabezpečení. Zákonnou povinností věřitele je posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Toto nemůže věřitel učinit, aniž by měl k dispozici doklady a ověřené informaci o zdroji příjmu klienta, o stabilitě takového příjmu a jeho výši. Česká správa sociálního zabezpečení v současné době skutečně nedisponuje informací o aktuální výši odvodů na pojistném za konkrétního zaměstnance, nicméně disponuje aktuálními informacemi, které umožní věřiteli ověřit klientem sdělované informace o jeho zaměstnání, počátku zaměstnání a druhu pracovního poměru. Uvedení nepravdivých nebo zkreslených údajů o zaměstnání je nejčastější a stále více frekventovaný způsob páchání trestného činu či úvěrového podvodu, u kterého je věřitel v současnosti ve značně snížené pozici, neboť je zcela závislý na ochotě a kapacitě zaměstnavatelů poskytovat nezbytnou součinnost. Mnoho zaměstnavatelů odmítá takovou součinnost poskytovat s odkazem na zákon o ochraně osobních údajů či vysokou náročnost a četnost těchto požadavků. Stejně tak se v celé řadě případů nedaří zaměstnavatele vůbec kontaktovat. Dále je nutno uvést, že Česká správa sociálního zabezpečení disponuje údaji o příjmech konkrétních zaměstnanců od zaměstnavatelů, kteří mají povinnost tyto údaje jednou za rok České správě sociálního zabezpečení poskytovat. Tyto historické údaje o výši příjmu v kombinaci s aktuálními údaji o zaměstnání jsou dostatečné k tomu, aby se věřiteli podařilo odhalit výrazné nesrovnalosti v posuzovaných údajích.

    Na základě zde uvedených údajů se tedy domnívám, že ani v tomto bodě nemá Ministerstvo práce a sociálních věcí pravdu.

    K námitce duplicity se stávající právní úpravou. Tato námitka je opravdu pouze technického rázu. Skutečnost, že vyžádání údajů o žadateli úvěru pro spotřebitele podmiňuje novelizace souhlasem subjektu údajů, je pouze zdůrazněním principu ochrany práv občana v oblasti ochrany osobních údajů. Žadatel o úvěr navíc nesměřuje svůj souhlas vůči orgánům sociálního zabezpečení, nýbrž vůči poskytovateli úvěru. Bez tohoto souhlasu se tedy poskytovatel úvěru ani nebude oprávněn na orgán sociálního zabezpečení s žádostí o poskytnutí údajů obrátit.

    Další námitka k tzv. úvěrové databázi. Navrhovatel při zpracování novelizace vycházel z toho, že by Česká správa sociálního zabezpečení disponovala úvěrovou nebo jinou databází, a ani to v žádném místě návrhu či jeho odůvodní netvrdí. Cílem tedy bylo, pouze postavit po právní stránce najisto oprávnění poskytovatelů úvěru pro spotřebitele žádat o údaje z databáze České správy sociálního zabezpečení sloužící k ověření informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr a tomu odpovídající právní povinnost České správy sociálního zabezpečení takové informace poskytnout.

    K otázce předávání údajů do zahraničí, které tady také zazněly. Zde je třeba zdůraznit, že ověřením údajů v databázi České správy sociálního zabezpečení nedochází k tomu, že by věřitel získával od České správy sociálního zabezpečení nové osobní údaje. Tato skutečnost je při vyhodnocení rizik nové služby České správy sociálního zabezpečení důležitá a de facto opisuje model bezproblémově aplikovaný již roku 2007 na Slovensku. Spotřebitel poskytne věřiteli údaje a věřitel je na základě souhlasu spotřebitele ověří v databázi České správy sociálního zabezpečení. Ověřování probíhá tak, že údaj k ověření poskytuje věřitel a Česká správa sociálního zabezpečení pouze potvrzuje pravdivost konkrétního údaje odpovědí - ano, ne, případně nevím. Na věřiteli pak je, jak výsledek daného ověření vyhodnotí dále.

    Finanční dopady, o kterých byla také řeč ve zprávě, jsou téměř zanedbatelné. Dá se říci, že při zachování stávajících technologií je to řádově možná několik málo desítek milionů korun.

    Toť vše, děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Nyní ještě v rozpravě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Upozorňuji, že polední přestávku vyhlásíme až po skončení tohoto bodu a skončení bodu 193, volby, tak jak jsme si odsouhlasili v úterý. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, myslím si, že se nedá ohýbat jednací řád. Než se dostanu k tomu, co chci říct k tomuto návrhu, tak se chci zeptat: My jsme si schválili, že 12.45 začnou volby.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano, je to tak, napevno. Mám to v papírovém podkladu, dostali to všichni poslanci včera na stůl. Můžete se podívat, jak to je. Je 12.49 a vy se tváříte, že na 12.45 nic zařazeno nebylo. Tak já se ptám, jak je to možné.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vycházím z toho, že jednací řád předpokládá jednání o třetích čteních ve středu a v pátek do 14 hodin. V tomto ohledu jsem nepřerušil ve 12.45 pana předsedu Beznosku a vám jsem nemohl nedat slovo, vzhledem k tomu, že máte přednostní právo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Ne, já říkám, než vystoupím, dávám námitku k tomu, jak to řídíte. My jsme si včera, a byl to návrh vládní koalice, ne opozice, přestože jsou vyčleněné hodiny pro třetí čtení, to všichni víme, předpokládám, že to vědí i poslanci vládní koalice, tak poslanec vládní koalice navrhl, že ve 12.45 se přeruší a budou volby. Sněmovna to schválila. Tak já nevím, jak je možné, že nepostupujeme podle toho, co jsme schválili. Tomu já nerozumím. Já vím, jak jsou vyčleněny hodiny pro třetí čtení. My jsme to také nenavrhovali. To byl návrh vládní koalice, že ve 12.45 jsou dnes volby. Tak já bych chtěl, aby se konaly volby. To přece není možné, že si schválíme něco, pak zjistíme no tak ještě nejsme hotovi, tak to posuneme. Tak buď zrušíme volby, nebo zrušíme tento bod. Nemůžeme dělat obojí najednou ve 12.50 hodin. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Já si ověřím stenozáznam. Já mám totiž v poznámkách napsáno - před polední přestávkou. Nikoliv ve 12.45.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám. My máme rozdaný schválený pořad jednání v papírové podobě. Myslím, že vám ho dodají pracovníci Poslanecké sněmovny, kde je napsáno 12.45.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Prosím, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já musím dát za pravdu panu předsedovi Stanjurovi. Já jsem v té době řídil schůzi a ještě jsme se dohadovali, zda to bude ve 12.30, nebo 12.45, a byla shoda na 12.45 a tak to bylo odhlasováno.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V tom případě děkuji, nebudu studovat stenozáznam. Přerušuji bod 157.

    Zahajuji bod

    Prosím, aby se slova ujal předseda volební komise pan poslanec Martin Kolovratník a uvedl nám jednotlivé body našich volebních částí. Prosím.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dámy a pánové, kolegové, dobré odpoledne. Pustíme se do volebních bodů. Když mám slovo, tak snad kratičký komentář. Ono to tak skutečně bylo. Já jsem původně počítal s tím, že ty body zařadíme jako poslední bez pevného stanovení času. Beru to i jako nějakou zkušenost pro sebe do budoucna. Možná je to pro průběh schůze lepší, abychom se pak nehandrkovali o pět minut, ale dnes opravdu jsme ve 12.45 měli začít a teď začínáme.

    První volební bod je číslo 193. Všechny tři volební body budou hlasovány, pokud s tím budete souhlasit, formou tajné volby ve Státních aktech, kde už je vše připraveno. Já se teď pokusím být maximálně stručný.

    Bod číslo 193 je návrh na jmenování členů Kontrolní rady Grantové agentury České republiky. V této agentuře jsou v tuto chvíli neobsazena tři místa.

    Velmi stručně připomenu rekapitulaci. Kontrolní radu má na starosti ve své gesci výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Ten dodal volební komisi 19. května nominace a volební komise 26. května tyto nominace přijala svým usnesením číslo 115. Z výboru přišly do komise, byť jsou neobsazená místa tři, zatím pouze dvě nominace.

    Usnesení číslo 115, protože už je to dlouho, vám ve stručné podobě přečtu. Jak jsem řekl, je to usnesení 115 ze dne 26. května: Volební komise pověřuje předsedu komise Martina Kolovratníka, aby seznámil Sněmovnu s tím, že za prvé obdržela prostřednictvím dotčeného výboru tyto návrhy: prof. Ing. Stanislav Labík, CSc. a doc. dr. Věra Kalvodová, DrSc.

    Zvláštní zákon způsob volby nestanoví a na základě usnesení my jako volební komise navrhujeme volbu tajnou.

    Ještě připomenu, že pokud kandidáti budou úspěšní, tak předseda Poslanecké sněmovny na základě usnesení pošle dopis novým členům a jim začíná čtyřleté funkční období dnem přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o jejich jmenování.

    Nyní vás, pane předsedající, prosím o otevření rozpravy k tomuto bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, otevírám rozpravu. Nikoho nemám písemně přihlášeného. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.

    Budeme tedy hlasovat o způsobu volby, jak ho navrhla volební komise, a to v hlasování pořadové číslo 55, které jsem zahájil. Hlasujeme o tom, jestli budeme hlasovat tajně, jak je připraveno. Kdo je pro tajné hlasování? Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 55, z přítomných 172 pro 126. Návrh byl přijat. Přerušuji bod 193.

    Zahajuji bod

    Prosím, pane předsedo volební komise, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Tento bod je obdobný jako předchozí. Je to návrh na jmenování členů tentokrát Kontrolní rady Technologické agentury České republiky. V této agentuře, resp. v této kontrolní radě, jsou neobsazena dvě místa. Historie byla stejná. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu do komise doručil návrhy dne 19. května a komise dne 26. května přijala usnesení číslo 116, které vám přečtu. Komise v něm konstatuje, že přijala návrhy ve znění: prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. a prof. dr. Ivan Ohlídal, DrSc.

    I v tomto případě nově zvoleným členům, pokud budou úspěšní, započne jejich čtyřleté funkční období dnem přijetí usnesení Poslanecké sněmovny.

    I v tomto případě zvláštní zákon neurčuje způsob volby. Volební komise na základě zmíněného usnesení číslo 116 i tady navrhuje volbu tajnou.

    Pane předsedo, i zde prosím o otevření rozpravy a poté o hlasování o navrženém způsobu volby.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Otevírám rozpravu. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Rozhodneme tedy o způsobu volby, jak navrhla volební komise, o volbě tajné v hlasování pořadové číslo 56, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 56, z přítomných 172 pro 132, proti 1. Návrh byl přijat. Přerušuji bod číslo 194.

    Zahajuji bod číslo

    Pan kolega Čihák se hlásí? Ne. Dobře, děkuji.

    Pane předsedo volební komise, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Je to třetí bod z této série, číslo 195, návrh na volbu člena Rady České televize. I tady nabídnu kratičkou rekapitulaci, jak je zvykem. Připomenu, že 29. května 2015 skončilo funkční období pěti členům Rady České televize. My jsme ve volebním výboru na veřejném slyšení vyslechli 52 kandidátů, z nichž jsme potom vybrali zákonný trojnásobek, tedy 15 kandidátů, volební komisi a Poslanecké sněmovně. Proběhla dvě tajná kola volby. V tom prvním kole jsme 22. května zvolili Jaroslava Dědiče, Jaroslava Kašparů a Jiřího Kratochvíla, a potom ve druhém kole 27. května jsme zvolili Daniela Váňu, takže Sněmovna během jara z pěti neobsazených míst obsadila čtyři místa, dovolit zbývá tedy jedno místo, které je zatím neobsazeno.

    Odpovědný výbor, tedy volební výbor, dne 16. června přijal usnesení číslo 92. My jsme vám ho pro jistotu rozdali na stoly, abychom vám to oprášili. Připomenu, že je to usnesení číslo 117, kde volební výbor k dnešku k této volbě postupuje Sněmovně tyto tři kandidáty: Václava Cílka, Martina Doktora a Zdeňka Šarapatku.

    Volební výbor i volební komise navrhly volbu tajnou. Já poprosím i v tomto případě, pane předsedající, abyste otevřel rozpravu a poté nechal hlasovat o návrhu na tajnou volbu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Otevírám rozpravu. Konstatuji, že nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

    Rozhodneme o způsobu volby, jak navrhla volební komise, v hlasování pořadové číslo 57, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tajnou volbu. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 57, z přítomných 174 pro 136, proti nikdo. I tato volba bude tajná. Přerušuji bod 195.

    Pane předsedo, řekněte časová data, abychom věděli, jak bude probíhat volba. ***

  • Poslanec Martin Kolovratník: Volby nejsou příliš složité, takže navrhuji na vydávání volebních lístků 15 minut. Od této chvíle do 13.15 budeme ve Státních aktech vydávat lístky a provádět volbu.

    Pane předsedající, pokud budete souhlasit, navrhuji, že ve 14 hodin na začátku odpolední části schůze bych vyhlásil výsledky. Je to možné?

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V tomto případě vyhlašuji přestávku na provedení volby do 13.15 s tím, že zároveň na 13.10 svolávám organizační výbor podle pozvánky, jak uvedl pan předseda. Výsledek voleb ohlaste na 14.30 hodin.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Ano, děkuji. Já jsem se spletl.

    (Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený člene vlády, zahajuji odpolední jednání 31. schůze Poslanecké sněmovny, a než začneme projednávat pevně zařazený bod 37 schváleného pořadu schůze, požádám pana předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb - Návrh na jmenování člena kontrolní rady Grantové agentury, Návrh na jmenování členů kontrolní rady Technologické agentury a Návrh na volbu člena Rady České televize. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, přeji zároveň dobré odpoledne a rychle vás především pro stenozáznam seznámím s avizovanými výsledky tří volebních bodů.

    V případě Grantové agentury České republiky jsou tam neobsazena tři místa, z výboru jsme obdrželi pouze dvě jména a volba proběhla následujícím způsobem. Bylo vydáno i odevzdáno 155 hlasovacích lístků, počet neodevzdaných je tedy nula. Pro Stanislava Labíka hlasovalo 110 poslanců a poslankyň a pro Věru Kalvodovou bylo odevzdáno 97 našich hlasů. Kvorum v této volbě bylo 78, takže mohu konstatovat, že v prvním kole byli zvoleni oba kandidáti, Stanislav Labík a Věra Kalvodová. Tím tato volba končí.

    Snad ještě připomenu, že tedy jedno místo v této agentuře zůstává neobsazeno, ale to je v tuto chvíli v gesci výboru pro vědu, vzdělání a mládež, který musí Sněmovně prostřednictvím komise dodat další nominaci.

    V případě druhé volby, dvou členů rady Technologické agentury České republiky, bylo opět vydáno i odevzdáno 155 hlasů a bohužel tady kvorum nedosáhl ani jeden kandidát. Václav Havlíček získal 63 hlasů a Ivan Ohlídal 75. V prvním kole tedy nebyl zvolen nikdo a do druhého kola postupují oba dva kandidáti.

    V tuto chvíli ještě nechci avizovat, kdy to druhé kolo svoláme, musíme se dohodnout s předsedy poslaneckých klubů.

    A do třetice volba jednoho člena Rady České televize, 155 hlasovacích lístků vydáno i odevzdáno, kvorum 78. Pro Václava Cílka hlasovalo 10 poslanců a poslankyň, pro Martina Doktora 44 a pro Zdeňka Šarapatku 93 hlasů. Takže v prvním kole byl zvolen Zdeněk Šarapatka a tím tato volba končí.

    Za sebe musím říci, že jsem i rád, že se ta volba povedla, protože v tuto chvíli je Rada České televize, také Rada Českého rozhlasu a i ta velká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání obsazena, takže všechny tři mediální rady se Poslanecké sněmovně podařilo naplnit, což historicky nebývalo zvykem. Děkuji a předávám slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi volební komise, a než přejdeme k bodu číslo 37, přečtu omluvy. Z dnešního odpoledního jednání se omlouvá pan ministr vnitra Milan Chovanec z důvodu naléhavých pracovních povinností, paní poslankyně Bohdalová se omlouvá dnes od 16 hodin do konce dnešního jednacího dne. Dále se omlouvá mezi 14.30 a 20.30 z důvodu jednání Radim Fiala. Pan poslanec Jiří Koubek se omlouvá dnes od 16.40 do 23.45 z pracovních důvodů, paní poslankyně Anna Putnová se omlouvá dnes od 18 hodin z rodinných důvodů.

    To byly všechny omluvy a my už teď přejdeme k bodu číslo 37, jímž je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte mi krátce představit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Předkládaná novela byla zpracována v reakci na nové evropské předpisy upravující poskytování veřejné podpory. Tyto předpisy vstoupily v platnost již 1. července 2014 a vnesly do pravidel veřejné podpory řadu změn kolidujících se stávajícím zněním zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

    Co se tedy změnilo fakticky. Především již zažitá základní terminologie, se kterou se v zákoně o podpoře výzkumu, vývoje a inovací pracuje a ze které vychází. To v praxi vedlo k tomu, že se ve vztahu k novým evropským předpisům množily nejasnosti a rozdílné názory na interpretaci zákona. Sílila určitá právní nejistota a výkladová nejistota včetně toho, zda některá ustanovení zákona nejsou de facto zneplatněna odlišnými přímo použitelnými ustanoveními nařízení Komise. V zájmu lepší a komfortnější aplikovatelnosti i srozumitelnosti modernizovaných pravidel veřejné podpory jsme proto přistoupili ke sjednocení adaptace vnitrostátní a evropské legislativy v podobě předkládaného návrhu.

    Cílem této novelizace tedy je pouze provedení dílčích změn v rozsahu stávajícího znění zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, které se aktuálně ukázaly jako nezbytné ke sjednocení přímo aplikovatelné evropské úpravy s národní právní úpravou. Chceme tím zabránit případným kolizím z hlediska principu přímého účinku, tedy použitelnosti práva Evropské unie. V návaznosti na tento návrh již připravujeme zcela nový zákon se zaměřením na komplexnější koncepční změny v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací, věcný záměr tohoto nového zákona již byl dán do meziresortního připomínkového řízení. V návaznosti na to by měl tento nový zákon, který připravujeme, zavést i další nástroje a kategorie podpory, které Evropská komise považuje za slučitelné s pravidly vnitřního trhu a jež dosud v naší vnitrostátní legislativě nejsou zakotveny.

    Dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o postoupení vládního návrhu zákona do druhého čtení a zároveň o jistou zdrženlivost v případných pozměňovacích návrzích, neboť všechny zásadnější změny by měly být zahrnuty až do následné komplexní novely a projít řádným připomínkovým řízením. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu vicepremiérovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Jiří Zlatuška, kterého ale bohužel nevidím. Že by nějaká obstrukce? (Pobavení v sále.) Já tedy přerušuji jednání Sněmovny do příchodu pana zpravodaje. - A nepřerušuji, beru zpět, pan zpravodaj už přicházel. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, to, co říkal tady pan vicepremiér, bych rozvedl. Novela zákona je odůvodněna implementací stěžejních ustanovení a pojmů zavedených nařízením Komise Evropské unie č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 a čísla 702/2014 ze dne 25. června 2014. Tato nařízení definují kategorie podpory slučitelné s vnitřním trhem v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací a v odvětví zemědělství a lesnictví ve venkovských oblastech, tzv. General Block Exemption Regulation, zkratka GBER, a Agricultural Block Exemption Regulation, zkratka ABER, tak jak se objevují v písemných dokumentech.

    Jak se uvádí v důvodové zprávě, jedná se o technické změny zapříčiněné zásadními změnami v souvisejících předpisech Evropské unie. Předmětný materiál je tedy především návrhem implementačního předpisu.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, vážený pane místopředsedo vlády, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové. Jsem rád, že pan místopředseda vlády předkládá novelu zákona č. 130 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. I když je to zejména technická novela, domnívám se, že bude prostor pro to, abychom diskutovali o změnách zákona v oblasti na rychlé změny, v oblasti vědy a výzkumu a v aplikační sféře. Domnívám se, tak jak bylo předřečníky také řečeno, že je zde řada problémů, které je potřeba řešit, zejména hodnocení výsledků vědy a výzkumu, pověstný kafemlejnek, nebo rozhodnout, jak bude vypadat konkrétní metodika hodnocení vědy a výzkumu, co převzít z ukončovaného výzkumu individuálního projektu národního Metodika. Měli bychom hovořit o organizačních problémech, jak tady bylo zmiňováno, jako je např. zakládání veřejných výzkumných institucí, "vévéíček", o řízení české vědy a výzkumu a o inovacích, o politice financování vědy a výzkumu, o inovační politice České republiky, a takhle bychom mohli pokračovat dále.

    Podstatné zpřesnění organizace a vnitřního řízení veřejné výzkumné instituce jsou vloženy do návrhu novely zákona o vysokých školách. V této novele jsou uvedeny užitečné věci, ale je to spojeno s jediným problémem - není tam uvedeno, že se to týká vysokých škol. Čili z hlediska novely zákona o vysokých školách je to typický přílepek, který podle mě patří spíš právě do této novely zákona o vědě a výzkumu než do zákona o vysokých školách. (Velký hluk v sále.)

    Tradiční a chronický problém podfinancování vědy i v oblasti Grantové agentury a Technologické agentury, otázka financování nejen Akademie věd, ale i financování vědy, výzkumu a inovací vysokých škol by také mohla být diskutována v druhém čtení.

    Vidím zde tedy legislativní prostor pro zlepšení procesů spolupráce vědy s praxí. Budeme zřejmě muset tyto procesy zpružnit a zejména zprůhlednit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, velmi se omlouvám. Procesy budeme muset zprůhlednit a tady budeme muset zachovávat více klidu, aby pana poslance bylo slyšet. Poprosím o klid v jednacím sále. Děkuji.

  • Poslanec Karel Rais: Hovořil jsem tedy o tom, že je tady legislativní prostor pro zlepšení procesů spolupráce vědy s praxí, že je potřeba zpružnit a zejména zprůhlednit tyto procesy. A slabým místem samozřejmě je předávání výsledků vědy do praxe. To je jeden z dalších problémů, které musíme řešit nejenom my, ale i ostatní vyspělé evropské státy.

    Reálných neřešených problémů, které jsou spojeny s organizací vědy a výzkumu a s řízením vědeckovýzkumných organizací a jejich hodnocení je celá řada. Proto vítám možnost diskutovat s představiteli Akademie věd, s pracovníky univerzit a zejména s panem místopředsedou pro vědu a výzkum naprosto konkrétní problémy a formou pozměňovacích návrhů, které má hnutí ANO připraveny, situaci v oblasti vědy a výzkumu řešit. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný, po něm řádně přihlášený pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych především poděkovat panu místopředsedovi vlády za to, že předložil novelu tak důležitého zákona. Jsem také rád, že se připravuje komplexní návrh, který je nezbytně nutný, který ovšem bude velice složitý a bude vyžadovat nějako shodu nebo kompromis mezi mnoha subjekty, které jsou do této problematiky zapojeny.

    Přesto už při projednávání rozpočtu na tento rok a jistě i při projednávání dalšího rozpočtu budou probíhat diskuse o tom, kolik se do této oblasti dává nebo nedává peněz, zda je to málo apod. Tato novela nám skýtá příležitost, abychom se pokusili nějak definovat finanční toky a zabývali se zejména využitím a definicí výnosů, které tato oblast přináší. Je to tedy dobrá příležitost tuto diskusi otevřít a možná už i v diskusi o rozpočtu využít nějaké legislativní kroky, které v této oblasti budou navrženy. A protože využití výsledků v této oblasti má významný vliv na ekonomiku, až se pak bude přidělovat tato agenda výborům, navrhnu také přidělení hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní řádně přihlášený pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne. Vypadá to, že se na tento zákon vrhne plno lidí, kteří asi mají pocit, že by z něj mohli vytěžit nějaké peníze pro své resorty. Jak už říkal pan zpravodaj, původně totiž tato novela měla mít pouze implementací směrnice GBER, případně ABER, což obecně mělo být zjednodušení administrativy. GBER a ABER jsou výjimky, které dávají České republice možnost některé věci financovat, aniž bychom se na to ptali Evropské unie. Nicméně tento zákon byl otevřen a asi se budeme muset jím a hlavně novelami velmi pečlivě zabývat.

    Co se týče novely, vidím tam několik věcí, které by asi mohly nějakým způsobem ohrozit fungování české vědy. Primární věcí, která mi v novele nesedí, je vypuštění definice výzkumné organizace. Myslím si, že v zákoně o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje a inovací z veřejných zdrojů by opravdu měla být definice výzkumné organizace, případně ono se to jmenuje organizace pro výzkum a šíření znalostí podle článku 2 odst. 83 směrnice GBER.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Další přihlášenou je paní poslankyně Anna Putnová. Po ní s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

    Myslím, že se nemýlím, pane místopředsedo vlády, když řeknu, že tohle je první legislativní materiál, který po roce a půl předkládáte Sněmovně. Čekali jsme víc. Vyzval jste nás současně, abychom byli zdrženliví z hlediska pozměňujících návrhů. Už teď musím říct, že nebudeme moci vaši žádost vyslyšet, protože to, co jste předložili po roce a půl, je polotovar, který budeme muset pozměňujícími návrhy upravit tak, abychom pro něj mohli s čistým svědomím zvednout ruku. Takže je mi to líto, nemůžeme vyslyšet vaši žádost. Budeme chtít jasné definice toho, co je výzkumná organizace, jak se bude nakládat se ziskem, jaké budou procesy v rámci fungování výzkumných institucí a vazeb mezi sebou, a to všechno předpokládáme, že budeme muset upravit právě pozměňujícími návrhy. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná patřím mezi ty, které tady vyčlenil již předřečník, tedy nepatřím mezi výzkumníky, vědce ani popeláře. Ale tenhle zákon není důležitý pro resortní kapitoly ani pro školáky ani pro školský výbor ani pro hospodářský výbor. Je důležitý pro českou ekonomiku, pro české hospodářství. Jestli máme plánovat nějakou budoucnost, tak ji můžeme plánovat jen tak, že budeme dobře zkoumat, dobře vyvíjet, dobře inovovat, a jak v oblasti základního výzkumu, aby mě někdo nenapadl, tak ale zvláště v oblasti aplikovaného výzkumu, tedy na konci toho vývoje, toho výzkumu, by měl být nějaký komerční efekt. Vzhledem k tomu, že českou zemi a nás občany všechny živí český průmysl, a to mnohem více, než je tomu v ostatních zemích Evropské unie, mnohem více než kdekoli na světě, tak o to důležitější je, aby český průmysl byl z hlediska vývoje a inovací vepředu. Prostě aby měl produkty, které nikdo jiný neumí, a tak je mohl dobře prodávat po celém světě.

    Proto je tento zákon jako vstup do té diskuse nesmírně důležitý, a já bych naopak poděkoval za to, že to tady v této chvíli je. Nebude to mít pan místopředseda lehké, protože právě my nevýzkumníci a nepopeláři budeme do toho určitě také chtít mluvit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání tomuto výboru.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 58, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro 118, proti žádný, návrh byl přijat.

    Konstatuji, že jsem tento návrh přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům nebo výboru k projednání? Pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo. Jak jsem již avizoval, navrhuji přikázání hospodářskému výboru.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Je tu návrh na přikázání hospodářskému výboru. Pokud nikdo nemá žádný další návrh, je tady žádost o vaše odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Budeme hlasovat o přikázání dalšímu výboru k projednání a tím je pode návrhu pana poslance Pilného hospodářský výbor.

    Zahajuji hlasování o přikázání hospodářskému výboru. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 59, přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro 118, proti žádný, návrh byl přijat.

    Konstatuji tedy, že jsme návrh přikázali výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu a hospodářskému výboru jako dalšímu výboru. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu vicepremiérovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

    Prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby nám tento návrh představil. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládaná Dohoda o Visegrádském patentovém institutu je opatřením na podporu inovací a nástrojem k posílení konkurenceschopnosti firem v regionu. Dohoda vytvoří mechanismus pro snížení nákladů českého průmyslu, výzkumu a vývoje při patentových rešerších, a to prostřednictvím vytvoření společného institutu čtyř států Visegrádské skupiny. Jeho zřízení si nevyžádá žádné investice ani nové zaměstnance, využije plně stávajících kapacit národních úřadů.

    Dohodu projednal zahraniční výbor Sněmovny, který ve svém usnesení doporučil dát souhlas k ratifikaci.

    Děkuji vám za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho stručný úvod. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Pavla Šrámka, aby odůvodnil usnesení výboru, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 447/1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru, který projednal vládní návrh na své 19. schůzi dne 9. června tohoto roku a přijal následující usnesení.

    Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

    I. Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o Visegrádském patentovém institutu, podepsané v Bratislavě dne 26. února 2015;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

    III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

    Tímto bych vás chtěl požádat o kladné hlasování tohoto takzvaného Visegrádského institutu, jelikož jsme již poslední zemí ze všech čtyř visegrádských, kdo ještě neschválil tento takzvaný Visegrádský institut. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šrámkovi za jeho odůvodnění a zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ivan Nykl. Prosím, pane poslanče. Ono to bude k trochu jinému bodu, ale prosím, máte slovo.

  • Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne. Já jsem teď s překvapením zjistil, že u ranního hlasování číslo 40 mám na sjetině, že jsem byl pro, a přitom jsem byl proti, takže prosím pro stenozáznam, ale nezpochybňuji hlasování. Je to o očkování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za tuto zprávu a prosím o zaznamenání.

    Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Já než to, co tady řekl pan zpravodaj, že jsme poslední, kdo to nepodepsal, bych rád slyšel, co nás to bude stát a prostě jaký to má význam, proč zrovna čtyři země se domluvily, že udělají nějaký patentový institut. Protože patentové právo je nějak sofistikované, jsou patentové úřady, které se těší velké vážnosti v celém světě, některé méně, tak jenom to tady řekněte, protože pro mě argument, že jsme poslední, já s tím nemám problém, ale rád bych slyšel ten důvod, a jestli to zahraničím profrčelo tak, že je to mezinárodní smlouva, tudíž kterou možná kromě zpravodaje nikdo nečte a zjevně není asi tak nebezpečná nebo není tam žádné riziko, ale spíš bych chtěl slyšet proč, co to přinese, jestli je opravdu potřeba sdružit síly na ochranu patentů. My máme patentový úřad, všechny ty země, pak jsou takové ty švýcarské, pak je světový patenťák, německý velice významný, tak bych rád slyšel proč. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji, pane místopředsedo. Hlavním důvodem uzavření této dohody o takzvaném Visegrádském institutu je snížit náklady pro ty, kteří si žádají o přihlášku. U každé této přihlášky je kromě přihlašovacího poplatku nutné doložit takzvanou rešerši a uhradit správní poplatek, a to v součinnosti činí u elektronicky podaných přihlášek asi 1 900 eur. Touto dohodou se tento poplatek snižuje téměř na polovinu a bude se pohybovat někde mezi 800 až 900 eur.

    Je třeba také zdůraznit, že tato dohoda bude platit pouze v těchto čtyřech státech.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šrámkovi za jeho odůvodnění. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Nemáte. Pan zpravodaj taktéž ne. Přikročíme tedy k hlasování o usneseních navržených zahraničním výborem. Chce někdo ta usnesení zopakovat, nebo stačí tak, jak byla přednesena panem zpravodajem? Stačí. Já přivolám naše kolegy z předsálí.

    Zahajuji hlasování o usneseních k vládnímu návrhu - pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné.

    Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Chvíli čeká.)

    Počet přítomných se ustálil a já zahájím hlasování o tom, kdo souhlasí s návrhem usnesení zahraničního výboru, tak jak jej přednesl zpravodaj zahraničního výboru.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování pořadové číslo 61, přihlášeno je 129 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 1. Návrh byl přijat, s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Z pověření vlády předložený návrh uvede taktéž pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem předkládaného návrhu zákona je zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad z vydobytých nerostů a dobývacích prostorů, zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad z vydobytých nerostů a změna poměru rozdělení výnosů z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet. Zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad bude dosaženo změnou způsobu výpočtu úhrady z vydobytých nerostů a jednoznačnou unifikací správy úhrad s postupy daňového řádu.

    Výpočet úhrady z vydobytých nerostů byl dosud založen na komplikovaném vzorci zahrnujícím množství obtížně kontrolovatelných ekonomických parametrů, kde sazba úhrady byla pouze jednou z položek tohoto vzorce. Navíc byl tento vzorec upraven pouze vyhláškou. Nyní se navrhuje, aby se úhrada z vydobytých nerostů počítala pouze jako součin množství vydobytého nerostu a sazby úhrady. Výjimkou je způsob výpočtu úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchově, kde se výše úhrady vypočítá ze součinu výhřevnosti hnědého uhlí a sazby úhrady.

    Oproti dosavadnímu stavu počítá návrh novely horního zákona s tím, že určení způsobu výpočtu výše úhrady bude svěřeno výhradně zákonu a nikoliv vyhlášce. V současné době stanoví pravidla pro správu úhrad jak horní zákon, tak prováděcí vyhláška. Praxe ukázala, že tento stav vede k výkladovým problémům. Proto návrh zákona počítá s tím, že veškerá pravidla pro správu úhrad budou upravena přímo v horním zákoně.

    Terminologie a postupy při správě úhrad byly v maximálně možné míře unifikovány s daňovým řádem při zachování specifik právní úpravy úhrad.

    Problematika zvýšení příjmů státního rozpočtu z výnosů úhrad z vydobytých nerostů byla předmětem složitých jednání s představiteli zaměstnavatelů v sektoru těžebního průmyslu i příslušných odborových svazů. Předkládaný návrh zákona vychází z výsledku těchto jednání. Předpokládá se, že celkový výnos úhrad z vydobytých nerostů se zvýší zhruba na 1 mld. Kč oproti roku 2013, který činil zhruba 596 mil. Kč. Příjem státního rozpočtu z výnosu úhrad z vydobytých nerostů by se měl zvýšit na zhruba 576 mil. Kč oproti 149 mil. Kč v roce 2013. Zbývající část výnosu vždy připadne obcím.(V sále je silný hluk.)

    K dosažení tohoto cíle je nezbytné upravit sazby úhrad z vydobytých nerostů . Konkrétní výši těchto sazeb dosud upravovala vyhláška, nyní se navrhuje, aby byly stanoveny nařízením vlády. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane ministře. Poprosím sněmovnu o klid, zejména známý levý roh. Děkuji.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Tento způsob umožní pružně reagovat na změny ekonomické situace úpravou sazeb, přitom však vyžaduje dosažení kolektivního konsenzu na nejvyšší úrovni exekutivy. Návrh konkrétní výše sazeb byl představen již v meziresortním připomínkovém řízení. Maximální nepřekročitelnou hranici výše sazeb však stanovuje horní zákon.

    V souvislosti s předpokládaným zvýšením příjmu státního rozpočtu z výnosů z úhrad vydobytých nerostů musel být upraven i poměr rozdělení tohoto výnosu mezi státní rozpočet a obce. Návrh důsledně vychází z toho, že příjem obcí musí být zachován na dosavadní úrovni, a podle toho byl upraven poměr rozdělení výnosů u jednotlivých druhů nerostů. Současně však byly v návrhu zákona zvýšeny sazby úhrady z dobývacích prostorů, která je výhradním příjmem obcí. Výnos této úhrady by měl přinést do rozpočtu obcí zhruba sto milionů korun oproti necelým 14 milionům korun, které obce získaly v roce 2013.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v závěru bych vás chtěl požádat o podporu tohoto návrhu zákona jak na tomto dnešním jednání, tak i v rámci následujícího legislativního procesu ve výborech Poslanecké sněmovny a následně ve druhém a třetím čtení.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za představení tohoto návrhu zákona a nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Milana Urbana o jeho zpravodajskou zprávu. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu to mít poměrně snadné, protože pan ministr tady podrobně a detailně uvedl, co je popsáno a navrženo v příslušné novele horního zákona. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně progresivní změnu v české legislativě z hlediska nakládání s nerostným bohatstvím České republiky, očekávám, že projednávání v Poslanecké sněmovně bude i tady v průběhu prvního čtení předmětem poměrně rozsáhlé a široké diskuse, neboť tato novela se týká mnoha obcí, občanů, podnikatelských subjektů, státního rozpočtu a podobně. Tedy debata bude jistě obsáhlá a uvidíme, zda bude projednávána v detailu po prvním čtení i v jednotlivých výborech Poslanecké sněmovny. Nicméně myslím, že stojí za to, abychom se jí velmi pečlivě a odborně věnovali.

    Doporučuji propustit do druhého čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se nejprve s přednostním právem přihlásil pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Bronislav Schwarz: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, nebudu mluvit asi tak odborně, jenom bych chtěl chviličku popovídat o našem regionu, něco říct panu ministrovi. Narodil jsem se tam, žiji tam a vypadá to, že tam asi i umřu, protože už mi je dost roků. Myslím si, že bych k tomu něco chtěl říct, a týká se mě to.

    Už několikrát jsem v souvislosti s prolomením či neprolomením limitů - to není odborný výraz, vím to, ale já ho používám, nejsem horník, nejsem lobbista, mělo by se to říkat jinak - upozorňoval na nepříliš růžovou budoucnost Mostecka v případě, že nebude pokračovat těžba hnědého uhlí. Stav v otázce rozhodování o limitech všichni známe. Nechci o tom mluvit. Chci pouze podotknout, že my, co žijeme v regionu, opravdu nechceme našim dětem zanechat místo k bydlení, kde už nebude žádná práce ani možnost jakéhokoliv rozvoje. Ale ať rozhodování o limitech dopadne jakkoliv, zatím to vypadá, že bude pokračovat jenom důl Bílina, to se aspoň u nás tak povídá, protože já se o to nezajímám a nelobbuji u ministra. Je to věc vlády prostě. Tak to je.

    Chtěl bych říci, že nemovitosti, které nebudou mít v našem regionu žádnou cenu, to taky není docela dobrá vyhlídka pro investory a každý se nám vyhne obloukem. Proto si vážím firem, které dlouhodobě působí a odvádějí daně v našem regionu. V Ústí a hlavně na Mostecku. Mluvím především o těžebních firmách, které tady ještě desítky let budou těžit uhlí a které Mostecko podporují ročně, všechny obce, nejenom Most, nezanedbatelnými částkami, ze kterých si stavíme školy, školky, sportoviště. Říkám to tady záměrně, abych to některým lidem připomněl.

    Ale závěrem své krátké řeči bych chtěl říci, že oceňuji přijatelný kompromis a politickou dohodu, na které se podílel pan ministr, v podobě konečné shody na dvojnásobném zvýšení z poplatku z dobytého nerostu, který státní pokladně určitě pomůže, a na druhé straně hnědouhelné firmy, tedy ty těžaře, nijak nepoškodí, aby byli nuceni částečně nebo úplně omezit nejrůznější typy pomoci městům a obcím našeho regionu, kde žijeme.

    To je všechno. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi Schwarzovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo. Jsem velice rád, že přede mnou vystoupil kolega Schwarz. Nicméně se domnívám, že četl patrně jinou novelu horního zákona, než jsem četl já. A teď bych byl velice rád, kdyby poslouchali zejména poslanci z těch obcí, z těch regionů, které jsou těžbou dotčeny, protože v tomto zákoně, v této novele se říká, že peněz dostanou méně. Teď vám objasním, v čem ten problém, nebo kde ten pes je zakopán.

    To, že cíle novelizace by mělo být dosaženo novým způsobem výpočtu úhrad a z vydobytých nerostů stanovením nové výše sazeb úhrad z vydobytých nerostů a nového poměru rozdělení výnosů z úhrad mezi obce a státní rozpočet, to už tady zmiňoval jak pan ministr Mládek, tak pan zpravodaj. Současně je v té novele návrh zvýšit sazbu úhrady z dobývacího prostoru.

    Jak tedy v této novele - a teď mě samozřejmě mrzí, že třeba pan kolega Schwarz neposlouchá (povídá si se svými kolegy) - ale jak v této novele dopadly obce a jak dopadly kraje? To samozřejmě... Můžu říct, že i já jsem se domníval, že si obce polepší, že si kraje polepší. Ale opak je skutečně pravdou. Z prohlášení ministerstva zaznívá, že obce na tom budou rozpočtově neutrálně, to znamená změní se poměr části výnosu úhrady z vydobytých nerostů, mění se v jednotlivých kategoriích, mění se samozřejmě u ostatních dílčích úhrad, mění se u dílčích úhrad z ropy nebo hořlavého zemního plynu, mění se dílčí úhrady z radioaktivních nerostů. Ale naprosto zásadně se mění v dílčí úhradě z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem. Tam je změna toho poměru dramatická a je dramatická ve prospěch státního rozpočtu. Jaký ten poměr je? 33procentním příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, za prvé, za druhé - 67 procent příjmem státního rozpočtu.

    Já samozřejmě vnímám to, že tím dvojnásobným navýšením částky, o kterém tady mluvil můj předřečník, dojde k navýšení příjmů. Ale bohužel k navýšení příjmů státního rozpočtu, nikoliv k navýšení příjmů obcí. Obce na tom budou rozpočtově neutrálně. Samozřejmě budu rád, když se budu mýlit a je tam ještě pod další úrovní schovaná nějaká chybka, které jsem si já nevšiml, a obce dostanou více. Ale zatím to nevidím.

    Co to pro obce znamená? Těžaři budou odvádět větší procento do státního rozpočtu, tudíž budou mít větší ekonomickou zátěž. Dneska těžební firmy, a to mi kolega Schwarz a tuším i pan kolega Vozka dá za pravdu, silně podporují obce v regionu, to znamená, dávají jim různé sponzorské dary, podpory atd. Proč by dneska měly těžební firmy v tom případě sponzorovat obce, když budou odvádět větší příjem do státního rozpočtu? ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec David Kádner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, jsem starostou jedné z horských obcí, která je přímo dotčena těžbou uhlí, a jsem velice znepokojen s tím, co nám zde vláda dnes předkládá. Vláda v tomto návrhu novely horního zákona počítá se zdvojnásobením tzv. úhrady z vytěženého nerostu u hnědého uhlí, ale za dobu projednávání zákona se částek objevilo několik. Původně se počítalo dokonce i s desetinásobkem poplatku a mezi ministrem financí Babišem a ministrem průmyslu a obchodu panem Mládkem to byl svého času velký boj.

    V připravované novele zákona jsou nastaveny podmínky tak, že veškeré zvýšení příjmů půjde do státního rozpočtu. A jak už tady bylo několikrát řečeno, obcím v severních Čechách zůstanou jen negativní následky. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75 obce a 25 % stát. Ale to se má nyní změnit na 33 % pro obce a 67 % pro stát. Ministr Babiš tak vytuneluje uhelné regiony na severu cca o půl miliardy korun a napakuje jen svůj rozpočet. Všechny negativní dopady zůstanou bohužel jen na obcích.

    Je naprosto nepřijatelné, aby se kroky s tak závažným dopadem na ohrožené regiony dělaly bez řádné debaty a bez mapování důsledků. Původně bylo slíbeno, že se v rámci zákona jasně vypočítají dopady na regiony, že se udělají tzv. hodnocení dopadu regulace RIA, a s námi jako s obcemi návrh zákona bohužel nikdo neřešil. Cílem pana ministra financí vůbec není nějaké optimální nastavení výběrů poplatků z těžby. Jeho jediným cílem jsou peníze, které z toho dostane pouze do svého rozpočtu. Ano, pan ministr financí už na začátku říkal, že zákon dává obcím zhruba stejnou částku, na kterou mají nárok. Vůbec ale nehovoří o penězích, které obce postižené těžbou dostávají nad rámec zákona. Jsou to peníze, které jsou investovány v našem kraji a které jsou důležitou součástí kompenzace za škody způsobené těžbou. Jsou to peníze, které musí i nadále ale v kraji zůstat. Jde o to, že když ty peníze z regionu vysajete, tak tam prostě už nikdy nebudou a ministr financí se napakuje na úkor jednoho z nejchudších regionů u nás. To je naprosto nepřijatelné. Proto chci podat návrh na zamítnutí tohoto zákona. A opakuji, že není možné tunelovat jeden z nejchudších regionů jen proto, aby si pan ministr Babiš vylepšoval svůj státní rozpočet.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kádnerovi a eviduji jeho návrh na zamítnutí předloženého návrhu. S faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Tady padají ostrá slova, jak si chce stát vylepšit rozpočet prostřednictvím změny poměrů. Ona to není novinka. Když se podíváte, jak je připravován teď zákon o loteriích, tak je to de facto to samé, protože loterie se provádí na území obcí, ale stát chce inkasovat více. Takže se to také děje, není to nic nového.

    Ale samozřejmě bych se chtěl zeptat na něco úplně jiného. Zaslechl jsem, a zřejmě je to realita, že původně cena za dobývací prostor měla být desetkrát vyšší, než je to do současné doby. A teď jsme se dostali k číslu dvakrát. A mě by zajímalo a ptám se pana ministra, jak k těmto propočtům došli. Protože samozřejmě když budete zvyšovat cenu za pronájem dobývacích prostor, tak násobek té ceny nemusí znamenat potom pro stát ani pro ty obce výrazně vyšší příjem, protože samozřejmě to nemusí jít, jak se říká lidově, ruku v ruce. Takže to je můj dotaz, protože to je opravdu velký rozstřel - desetkrát, nebo dvakrát. Děkuji za odpověď.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vlastimil Vozka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, mám pouze krátkou poznámku také z pozice poslance zvoleného za Ústecký kraj. Na rozdíl od diskuse na téma tzv. prolomení či neprolomení těžebních limitů v severních Čechách, která se pro náš region neubírá příliš dobrým směrem, mohu v případě novely horního zákona konstatovat, že po složitých jednáních a propočtech dvojnásobné zvýšení příjmu státu z vydobytého nerostu, na kterém se dohodl ministr Babiš a pan ministr Mládek, patří do kategorie ještě rozumných kompromisů.

    Předkládaný dokument řeší problematiku nejen z pohledu těžařů, pro které by bylo původně plánované desetinásobné zvýšení likvidační, ale především z pohledu našeho kraje. Vývoj v této oblasti v rámci dotčených obcí a měst sledujeme s určitými obavami vzhledem k dosavadní velké společenské odpovědnosti těžařských firem v našem regionu. Věřím, že tato společenská odpovědnost nebude předkládanou novelou narušena.

    Informace o zásadním smyslu, který má pro náš region těžba uhlí, nebudu v tuto chvíli opakovat. Řeknu pouze jednu větu. Pokud budeme k těžbě levné, domácí a dostupné suroviny, kterou hnědé uhlí bezesporu je, přistupovat alespoň tak rozumně jako ke zvýšení poplatku z vytěženého nerostu, bude pro Mostecko zachován alespoň částečně pozitivní výhled do budoucnosti, a to minimálně z hlediska zaměstnanosti a vývoje regionu.

    Vzhledem ke složitosti problematiky a řadě odborných aspektů doporučuji přijetí předkládané novely a propuštění do dalšího legislativního procesu a její projednání v hospodářském výboru, kde budou jistě tyto odborné aspekty projednány. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vozkovi. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Už si začínám pomalu zvykat na to, že od poslanců klubu ANO 2011 slyším různorodé výroky. Já jsem teď zaznamenal podporu prolomení limitů od poslanců Vozky a Schwarze. Nedávno jsem zaznamenal výroky, které se tvrdě stavěly proti prolomení limitů od pana ministra Brabce a pana ministra financí Andreje Babiše. Možná že byste si mohli udělat jasno ve svém poslaneckém klubu. Nebo možná že je to taková taktika, že každý si osloví tu svoji cílovou skupinu, a je to možná taky způsob, jak populisticky zaujmout.

    Nicméně k mému předřečníkovi bych chtěl říct - on mluvil o společenské odpovědnosti firem. Já chci říct, že společenská odpovědnost firem, těžebních firem, bude teď plněna právě v tom navýšení té úhrady. Ony dnes ji plnily dobrovolně, dnes platily ty různé dotace a dávaly různé granty a dávaly různé podpory, dávaly je dobrovolně v rámci právě té společenské odpovědnosti firem. Dnes jim bude navýšená úhrada a logicky by si měly říct ano, my v tom případě si ji už plníme v té navýšené úhradě a je to teď na státu, aby stát podporoval obce, aby jim navýšil z té částky, kterou my platíme, ty odvody, ty úhrady. A to bohužel v této novele není. Já jsem na to upozorňoval.

    A znovu opakuji, že pan ministr Mládek a pan ministr Andrej Babiš se rozhodl vysát Ústecký kraj.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi za jeho faktickou poznámku. Další řádně přihlášeným je pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Příjemné odpoledne, kolegyně a kolegové. Snad mi kolegové ze severních Čech prominou, že mluvím k tomuto zákonu, ale vzhledem k tomu, že zákon je obecně platný, tak snad to není jen o debatě o severočeské energetice, i když nepochybně asi zejména, to chápu. Ale já jsem člověk z rozpočtového výboru, který je zvyklý pracovat s čísly, číst čísla. A musím říci, že když jsem uviděl návrh tohoto zákona, tak se mi v hlavě objevily dvě věci. Jedna je obecně politická. Uvědomil jsem si, že tady máme nějak dlouhodobě nastavený systém úhrad těžby, těžební práva a že ty samozřejmě přinášejí nějaké výnosy. A je otázka, jestli z dlouhodobého hlediska to odpovídá profitům příslušných energetických firem, které jsme k tomuto dealu kdysi dávno pustili.

    Náš politický názor asi není překvapivý, že by takto nízko ty úhrady být nastaveny neměly, ale to je samozřejmě věc minulá. Nyní jsme v nějakém reálném čase a musíme najít nějaký rozumný kompromis. Ten rozumný kompromis je samozřejmě o číslech. Dostávám se tedy k těm číslům, které jsem hledal. A rozptýleně, jak když cukrujete vánočku nebo makovou housku, jsem nacházel tam či onde v té důvodové zprávě nějaké číslo, ale abych se dočkal uceleného výkladu, řekněme přehledné tabulky, ke které bude odkaz na nějakou dopadovou studii, tak to jsem tedy nedohledal. A přitom si myslím, že zejména o to jde. Zejména o to jde.

    Já nechci bez hlubších znalostí či bez hlubších důkazů dovozovat, zda není v pozadí nějaká cenová válka mezi těmi giganty, které se tam pohybují, ať už Mostecká uhelná, nebo Czech Coal atd., známe ty firmy i lidi, kteří za tím stojí. Ale v každém případě očekáváme určité výnosy do rozpočtů. Do rozpočtu státního, pochopitelně, už to tady padlo, že pan ministr financí by si rád z té částky uloupl pochopitelně co nejvíce, a do rozpočtu obcí, tedy zejména obcí dotčených exploatací nerostných surovin. No a když se dozvídáme, že si vlastně po určitých předchozích daleko velkorysejších úvahách tvůrci tohoto řešení plácli zhruba na 100procentním navýšení, objevovala se čísla 150 % i více a i ty sumy se pohybovaly ve vyšších rovinách, tak si člověk řekne, kolik to tedy bude absolutně a jestli se za těmi absolutními čísly skrývá konkrétní kalkulace. A to už jsem se nedozvěděl a proto i mé vystoupení.

    Já na rozdíl od některých kolegů, kteří jsou tak rozezleni, že chtějí tu předlohu zamítnout nebo aspoň vrátit k přepracování - protože nevystupují koaliční poslanci, tak uvidíme, jak to dopadne - ale v každém případě vidím určitou nedostatečnost, pokud jde o tu argumentaci. A myslím si, že se to dá dohnat během druhého čtení, kde se dá tedy zjistit, do jaké míry ta čísla jsou virtuální, jaké budou dopady. Nejenom na státní rozpočet. Já si vzpomínám, že když jsme projednávali a nakonec schvalovali rozpočet na rok 2015, tak tam tato položka - v tom bilionu, dalo by se říct, bagatelní, stamiliony, jedna miliarda - figurovala, a přitom za ní nestál ten propočet, protože se zřejmě předpokládalo, že se tato věc už stihne dřív, a nestihla. A do budoucna samozřejmě už ty kalkulace v rozpočtu, který vláda právě projednala, nepochybně jsou také, ale možná ještě významnější jsou ty dopady do obcí. Pro ty obce je to sakra důležitá částka. Ta kalkulace by měla být nejenom transparentní, ale i predikovatelná, protože pro obce je to o rozpočtovém bytí, nebo nebytí. No a pak je tady samozřejmě ta druhá strana rovnice, ta nabídková, kdy pominu tedy onu zmiňovanou cenovou válku mezi těmi energetickými giganty. Ale ta strana nabídky má také tu zajímavou vlastnost, že přináší do regionu práci. Tedy že je o zaměstnanosti. A reakce těch firem se samozřejmě nutně promítne do zaměstnanosti v regionu. To, že jsme za celých těch dvacet let nedokázali v regionu severních Čech vybudovat alternativní výrobní kapacity, že jsou stále velmi silně závislí na těžbě hnědého uhlí, to je bohužel fakt, který ale ze dne na den asi nezměníme.

    Takže můj příspěvek směřuje k oněm virtuálním číslům. Rád bych se dočkal nějakého zdůvodnění těch čísel či dopočítání.

    Ale upozorňuji, že je tam ještě jeden slabý faktor, a to že u konkrétních sazeb, konkrétních procent v té rovnici, která má být tedy údajně zjednodušena, se odkazuje na prováděcí předpis, tedy že to není přímo v tom zákoně. A jak už to tak bývá, tak samozřejmě obecná myšlenka, obecný předpis je fajn. Pak se nastaví parametry - a čísla jsou úplně jiná. Takže to vnímám také jako slabinu tohoto návrhu, a proto se budu těšit, že když mi to nevysvětlí hned tady někdo od řečniště, a ono těžko tady reprodukovat možná dokonce i protichůdné dopadové studie, protože si dovedu představit, že ti hráči to spočítají různě, ale že bude dost prostoru na to, abychom si aspoň v tomto punktu udělali jasno.

    Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mně je líto, že zrovna toto je tady předkládáno u stolku obžalovaných. Promiňte, u předkladatele a zpravodaje by měl sedět Babiš podle mého názoru, s výjimkou té první části zákona, kde je něco o dokumentaci. A odzpravodajovat by si to taky mohli příslušníci hnutí ANO 2011, bude líp. Já se nestačím divit, kam se posunují jejich zástupci a co tady řekli. A skutečně si i říkám, jak tenhle absurdistán ještě půjde daleko. Oni prostě s klidem kvůli nějaké jedné epizodě krachující firmy uvrhnou regiony do dalšího problému a vytěžení a na druhé straně jim seberou peníze. A ti lidé je za to ještě volí.

    Já bych si vám dovolil připomenout, jak celá tahle záležitost vlastně vznikla, co se týká těch poplatků. Je to ve výlučné kompetenci Ministerstva průmyslu. Nicméně iniciátorem nebyl pan ministr, takže doufám, že si moje vystoupení nebude brát osobně, protože skutečně za toto nemůže, a dokážu si představit, že v ANO plátcích časem po nějaké době vyjde: Však já za to němoh, já u toho něbol, to je věc MPO.

    Prvně to, že budou násobně zvýšeny - padaly šesti-, desetinásobek až - poplatky za vytěžení nerostu, bylo v souvislosti s tím, že do ekonomických problémů se dostalo OKD. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Než dám slovo panu ministrovi s přednostním právem, tak nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, bude to opravdu faktická poznámka. Já jsem přiběhl na projednávání tohoto bodu pozdě a teď jsem nasál atmosféru a vzpomněl jsem si, že jsem to byl já před nějakými x měsíci, kdo tady upozorňoval při čtení rozpočtu, že je pozoruhodné, jak se v něm objevilo jakési číslo, a tehdy jsem o tom mluvil z hlediska metodiky sestavování rozpočtu, že je naprosto bezprecedentní to číslo do toho rozpočtu sázet, aniž by tehdy existovala platná legislativa.

    Kolegové předřečníci tady dlouhými slovy řekli strašně jednoduchou věc. Na tom odůvodnění toho čísla, asi probíhala nějaká fáze negociace, nevím, koho s kým, a možná odborné analýzy, na tom odůvodnění toho čísla, které se posunulo velmi dolů, na té míře odůvodnění se v tom sněmovním tisku příliš mnoho od té doby nezměnilo. Já se chci jen připojit ke kolegům, kteří dlouze hovořili přede mnou, krátkým banálním konstatováním, že opravdu na hospodářském výboru určitě budeme nadále klást otázky, jaké jsou odborné důvody toho, že to číslo v tuto chvíli není o několika set procent vyšší, ale že je zrovna takové, jaké je. Myslím si, že si to všechny konsekvence toho zákona zaslouží.

    Zároveň bych ale řekl, že v jaké kapitole se ministru financí podaří navýšit nějaké číslo o 100 %? Takových příkladů není mnoho. Sám jsem to, když jsem dělal rozpočty města moc často nezažil. Takže ten úspěch je docela velký, ale bez jakéhokoli zdůvodnění, proč je to zrovna 100 %, já si nedovedu představit, že bych pro to číslo hlasoval.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já mám v zásadě také faktickou poznámku. Chtěl bych potvrdit slova pana poslance Laudáta, že jsem nebyl iniciátorem onoho desetinásobku, nicméně zároveň bych chtěl říct se vší pokorou, že předkládám návrh, za kterým si stojím a který vzešel po dlouhém jednání, takže se od něj nebudu odříkat, od toho, co předkládám. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou dále pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, kolik tam má letos. Pan kolega Martin Novotný říkal, mluvil o tom na plénu. Já jsem velmi podrobně při projednávání státního rozpočtu na rok 2015 tuto částku v rozpočtovém výboru konzultoval, ptal jsem se na ni. Tehdy mi pracovníci Ministerstva financí s úsměvem řekli, že je to taková šedá zóna. Já jsem tvrdil, a stojím si za tím, že šedá zóna do státního rozpočtu nepatří. Takže pravděpodobně to navýšení, které bylo plus, myslím, že tam bylo nějakých 520 milionů, teď mě nechytejte úplně za slovo, ale bylo to přes půl miliardy. Neplatil nový zákon. Když jsme to tady loni v září, v říjnu a v listopadu konzultovali, určitě si pan předseda rozpočtového výboru na to vzpomene, tak tehdejší náměstek ministra financí právě říkal, že to je šedá zóna a že se to určitě zvládne, že od července ty peníze do státního rozpočtu přitečou. Já si myslím, že realita bude taková, že tam zůstane stejné, zhruba stejné číslo jako v roce 2013 a žádné navýšení o půl miliardy se nekoná.

    Chci říci, že v rámci projednávání zákona bych byl rád, aby to pak šlo i do rozpočtového výboru právě kvůli rozpočtovým dopadům. Myslím, že nás čeká ještě debata o tom dělení. Když už stát navyšuje daně a poplatky, protože to má charakter daně, tak si nemyslím, že by celých 100 % navýšení mělo jít do státního rozpočtu. Myslím si, že můžeme ještě vést debatu o navýšení, zda není příliš málo ambiciózní nechat příjmy obcí na stejné úrovni. Teď uvidíme, jaká bude reakce k vysvětlení a vystoupení pana poslance Kučery. Ale já si myslím, že je tam navýšení zhruba odhadem o nějakých 400 nebo přes 400 milionů, že to nemusí skončit všechno ve státním rozpočtu, že by část toho měly dostat obce, a myslím, že část by mohl dostat i kraj. Považoval bych to za užitečné. Tak jen avizuji, že bych byl rád, kdyby se o tom mohlo mluvit i v rozpočtovém výboru, právě o tom dělení. (Pan předsedající upozorňuje na čas.) Odbornou problematiku horního zákona bych určitě nechal na hospodářském výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych byl velmi nerad, kdyby tu zapadl můj dotaz na pana ministra. Neptal jsem se na to, jak je to dělení mezi obce a stát, případně kraj, protože to si myslím, že to bude docela široká diskuse na toto téma. Ale fakt mě velmi znejisťuje ta informace, že původně je to navýšení za pronajmutí dobývacích prostor bylo uvažováno desetkrát a skončilo to na dvojnásobku. To mě docela irituje, protože ten rozstřel je obrovský. Zajímalo by mě, jak tato záležitost vlastně vznikla, za jakým účelem to takhle bylo předloženo k diskusi, samozřejmě ve vládě, a poté z toho vznikl ten dvojnásobek. Opravdu mě to znejišťuje. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Složitá role nejenom zpravodaje, ale bývalého ministra a bývalého předsedy hospodářského výboru. Tak se to ve mně tak trochu pere. A teď řeknu něco, co bych řekl úplně na závěr při projednávání této normy.

    Já si myslím, že klíčové je, abychom znali, než definitivně rozhodneme o této novele, závěry, které se týkají jak aktualizované energetické koncepce, tak zvláště rozhodnutí o limitech. Protože jestli se bude těžit za limity, tak samozřejmě to bude mít dopad i v souvislosti s tímto zákonem, tzn. i výnosy pro stát, pro obce budou jiné, než když se nebude těžit za limity. Těch souvislostí je z mého pohledu mnohem více.

    Nechci tu nějak přerušovat legislativní řízení, ale myslím si, že v nějakém druhém čtení, v těch analýzách, které budou určitě vyžadovány v jednotlivých výborech, by pravděpodobně mělo dojít k nějakému mírnému pozastavení projednávání na základě nějaké dohody než spíše tady jednacího řádu, abychom věděli, jaké je rozhodnutí vlády o limitech těžby hnědého uhlí v severních Čechách, protože toto zatím nevíme. Máme avizováno pouze to, že se tak stane v nějakém relativně krátkém čase. Takže abych předešel možná v některých vystoupeních dalším debatám o analýze atd., tak myslím, že pro analýzu musí být jasné, jak budou vypadat limity. Tak určitě i já jakožto zpravodaj budu podporovat to, abychom na hospodářském výboru či jiných výborech takovou analýzu měli. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Myslím si, že slova pana zpravodaje zní v tomto směru rozumně, tzn. ten souběh by měl být jasný, mělo by být vidět, zda limity budou, či nebudou prolomeny, zda těžba bude pokračovat dál, či nebude. S tím se samozřejmě odvíjejí i budoucí příjmy státního rozpočtu. Tomu rozumím. Já se jen ptám, proč k tomu tak skutečně není teď, proč ta rozhodnutí se míjejí. Protože vláda rozhodnutí o limitech těžby neustále odkládá. Teď už se odložilo myslím potřetí, nechci se mýlit. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dovolte mi, abych taky řekla pár slov. Jsem poslankyně za Ústecký kraj, jsem zastupitelkou v Mostě. A jsem ráda, že vystupují tady především poslanci našeho Ústeckého kraje. Chtěla bych poděkovat panu poslanci Kučerovi, panu poslanci Kádnerovi a mému kolegovi Jirkovi Dolejšovi. Musím říct, že se s nimi opravdu ztotožňuji, a i když máme s panem Kučerou rozdílné názory na prolomení limitů na Dole ČSA, myslím si, že řekl to, co připravuje tato novela horního zákona, a řekl to velice dobře. Pro Ústecký kraj to nepřináší nic, bohužel ještě méně finančních prostředků.

    Já bych jenom chtěla říci, že mě velice mrzí, že asi mnozí z vás nečetli pořádně, řádně důvodovou zprávu. Ono se není čemu divit, je to zhruba nějakých 40 stránek. Ale chtěla bych říct, že se v této důvodové zprávě uvádí, že možnost navýšení se promítne v provozních nákladech, tedy hlavně ve mzdových prostředcích - tedy propouštění zaměstnanců. Já musím říci, že zde v důvodové zprávě se taky hovoří o tom, že ceny uhlí jsou dlouhodobě vázány smlouvami, tudíž se toto navýšení nepromítne do cen uhlí, ale odnesou to provozní náklady těchto společností. A kde to odnesou? Především ve mzdových nákladech.

    Dál se uvádí, že se bude sledovat, jak se vyvíjí situace u těžebních společností a promítne se zvýšení úhrad. Nezlobte se na mě, my projednáváme novelu zákona, my neprojednáváme nějaký plán. Most má nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího panu Laudátovi - my máme nejvyšší nezaměstnanost, dlouhodobě. My budeme teď díky i této novele propouštět další lidi.

    Dál bych jen chtěla říci, že v Ústeckém kraji je orientován průmysl jako těžký a je to hlavně z toho důvodu, že se tam těžilo od začátku 20. století hnědé uhlí. Proto je Ústecký kraj orientován především na těžký průmysl. My se tady bavíme, od roku 1991 máme stanovené limity těžby uhlí, a bavíme se o tom, jak budeme dál pokračovat. Nikdo neví, nikdo za tu dobu nedokázal odpovědět jak dál. Musím říct, že potom přijít s alternativou, že dáme horníkům nějakých pár korun, a bavíme se, že se jedná o 800, maximálně tisíc lidí, to je směšné. My se tady bavíme, že o práci může přijít až nějakých 6 tisíc lidí. V Mostě je nezaměstnáno 10 tisíc lidí a my tomu tímto jenom napomáháme.

    Dál bych jenom chtěla říci příklad vládního postupu, který nechápu. Jak můžeme schvalovat aktualizaci státní energetické koncepce, když není projednána surovinová politika? Přece panebože každý ví, že nejdříve se má projednat surovinová politika a na základě toho můžeme schvalovat státní energetickou koncepci. Proč děláme všechno obráceně? Já to prostě vidím jako nezodpovědnost vlády vůči občanům této země.

    Jenom mi dovolte pár poznámek. Bohužel Ústecký kraj historicky pomáhal celé České republice, potažmo Československu, a vždycky se z tohoto kraje jenom bralo. Teď, když nám máte pomoci, neděláte nic jiného, než nás zase dupete!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem tady skutečně říkal, že vždycky když udělá někdo nějakou s prominutím lumpárnu, tak to vždycky odskáčou ti nejslabší. A tady bych připomněl to už dneska skoro otřepané heslo Margaret Thatcherové, protože to je přesně tento případ: Dokud se to hýbe, tak z toho dolujeme nebo rabujeme nebo to zpoplatňujeme, zdaňujeme to. Až se to přestane hýbat, tak to začneme dotovat. A tady prostě dneska těžební společnosti, každou chvíli slyšíme z úst pana premiéra, jak jsou na tom špatně, jak tam dramaticky vyjíždí vláda zasedat - ale v reálu dělá co? Z těchto nejpostiženějších oblastí si chce brát. A až to začne klekat, tak začnou jako do OKD dávat, já nevím, 600 milionů. Skutečně vám těch sto nebo kolik toho bude navíc pro státní kasu milionů za toto stojí?

    A omlouvám se, bral jsem, že se vždycky přetahují, anebo je to možná o nějaké desetiny procenta, paní kolegyni. Je to Karviná, je to Most a nevím, možná jsem přehodil to pořadí, ale tohle jsou vždycky na těch barevných mapách nezaměstnanosti dva ty nejvýrazněji červené nebo oranžové fleky a trvá to snad od samého začátku úpadku a zániku transformace těžkého průmyslu v některých případech. A skutečně tady přesně na tomhle vidíte ten přístup a sedí to jako nechci říct co na hrnci, tohle to chování.

    My jsme tady ráno slyšeli o regionální politice, a možná že překročím limit, není na to čas, pak jim dáváme prebendy, aby zase povolaní tam budovali golfová hřiště atd. atd. To je přesně politika vlády, bohužel nejenom této.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Benda a připraví se pan poslanec Hájek. Máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, nejsem ze Severočeského kraje a nebudu na návrh zákona koukat z hlediska toho, jaké bude mít dopady na těžební společnosti, ale chtěl bych se na něj podívat z hlediska spíše právního, a proč budu posléze navrhovat, abychom návrh zákona přikázali do ústavněprávního výboru.

    Jsou tam dva zásadní problémy. Poplatek tohoto rozsahu - a bylo to řečeno už v rozpravě předchozí - má charakter daně. Myslím, že to je zcela zjevné. A naše Ústava v Listině základních práv a svobod říká, že daně a poplatky lze stanovovat pouze na základě zákona. Představa, která je nám zde předkládána ministrem, já vím, že vychází jakoby z původní koncepce, ale z původní koncepce schválené v roce 1992 v úplně jiném právním systému, v úplně jiné situaci, ze které jsme se přece jenom dramaticky posunuli, že ten zákon upřímně řečeno popisuje poměrně detailně téměř všechno včetně toho, kolik se platí z jednoho hektaru, přesné rozdělení mezi obce a stát v jednotlivých komoditách. Jediné, co jaksi zapomíná popsat, je, kolik ten poplatek, resp. ta daň je, a toto nechává na nařízení vlády. Stanovuje jenom horní rozsah, že to může být maximálně 10 %. Je to asi podobné, jako bychom řekli: daň z příjmů je až 50 % a vládě se ukládá nařízením stanovit, kolik pro kterého poplatníka bude. Já si myslím, že bychom v žádném případě s takovým ustanovením neprošli u Ústavního soudu, a obávám se, že ani v tomto případě nemáme šanci projít testem ústavnosti a že bude potřeba, abychom nenechávali stanovování sazeb na vládní nařízení, ale dali ho přímo do zákona.***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si samozřejmě poznamenal, každopádně vás potom vyzvu, abyste navrhl přikázání i ústavněprávnímu výboru.

    Nyní s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Laudát, připraví se potom pan poslanec Hájek, řádně přihlášený do rozpravy. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, až uvidíte jednou zase dramatické výjezdní zasedání této vlády v čele s panem premiérem Sobotkou do některého z těchto regionů, o kterých je tady dnes zejména řeč, ale ono tady zapadá, že se to skutečně týká celé republiky, řady lokalit, tak si jenom vzpomeňte, že to tady vypadá za mými zády jako noty na buben, ale to by tady aspoň ob jednoho musel někdo z vlády sedět. To je jedna velká pauza, která tady je za mými zády.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Hájek, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo. Projednáváme novelu horního zákona - úprava poplatků z vytěžených nerostů a z dobývacího prostoru.

    V horním zákoně je také jedna věta a ta zní, že nerostné bohatství je majetkem České republiky, to znamená všech nás občanů. To znamená, každý občan by se měl podílet na tom, co z vydobytého nerostu dostáváme. To je za prvé.

    Za druhé, tato novela byla dělána opravdu pečlivě. Pečlivě, aby opravdu minimalizovala dopady na těžební průmysl. Je pravda, já jsem z černého uhlí, nebo byl jsem v černém uhlí, a je pravda, že tento průmyslu je v současné době v krizi. A to se týká celé řady dalších těžebních odvětví. Hnědé uhlí má obrovskou výhodu v tom, že jeho cena se netvoří na burze, ta cena je konstantní. Černé uhlí procházelo neskutečnými výkyvy. Dnes jeho cena je třeba o proti roku 2008 dvojnásobně nižší.

    V České republice jsme od roku 1989 zprivatizovali těžební průmysl. Já si myslím, dneska je už pozdě plakat nad rozlitým mlékem, ale měl jsem možnost ve své bývalé profesi být v Německu ve firmě RAG, která zůstala státním dolem. Německo se rozhodlo, že postupně svoji těžbu tlumí, a zpracovalo si desetiletý program -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče. Eviduji připomínku, že není přítomen žádný z členů vlády. Bohužel jsem nucen přerušit jednání na pět minut. Osobně si myslím, že pan ministr si pouze odskočil, ale přeruším jednání na pět minut, než bude přítomen někdo z členů vlády. (Ministr Mládek přichází do jednacího sálu.)

    Pan ministr právě přichází. Děkuji vám, pane ministře, v tom případě můžeme pokračovat v jednání. Pane poslanče, prosím pokračujte.***

  • Poslanec Josef Hájek: Doufám, že navážu tam, kde jsem skončil. Státní společnost RAG se opravdu rozhodla v průběhu deseti let utlumit, a samozřejmě utlumit tento těžební průmysl, ale komplexně s heslem, už jsem to tady možná jednou říkal, že se postaráme o každého horníka.

    Když to zjednoduším, tak celá ta novela se týká pouze hnědého uhlí. Pouze hnědé uhlí, kde dochází k zdvojnásobení ceny nebo úhrady poplatků za vytěženou tunu. Tyto těžební společnosti dobývající hnědé uhlí samozřejmě díky tomu, že ty ceny jsou stabilní, vytvářejí zisk a myslím si, že to říká tady kolegyně poslankyně, nedotkne se to zaměstnanců.

    Já jsem byl, tuším, v květnu nebo v červnu na návštěvě Severočeských dolů, hovořil jsem s panem generálním ředitelem a opravdu v této chvíli jsou připraveni, nebo mají nastavený veškerý budget, veškerý byznys na to, že tuto dvojnásobnou úhradu utáhnou, ale potřebují mít jistotu. Potřebují jistotu, zdali se bude kopat, nebo ne.

    V severních Čechách je zásoba 900 milionů tun uhlí. 900 milionů tun uhlí. My jsme tady nedávno řešili krizi na Ukrajině, dneska ta krize je přehlušena krizí migrační. Řešili jsme, co nastane za situaci, když jsme ve velké míře závislí na dovozu plynu, ropy z území Ruska. Myslím si, že každý stát by měl být rád a pyšný na to, že má své nerostné suroviny, a my tady máme 900 milionů tun uhlí.

    Z mého pohledu si myslím, že je nutné, a to tady apeluji na pana ministra, aby rozhodl, aby vláda rozhodla, protože hornictví, to není, dneska už se uhlí netěží krumpáčem a lopatou a kolečky. To je byznys, kde potřebujete dlouhodobě plánovat. Jsou to náročné, dlouhá léta připravované akce. Byl jsem na místě, a opravdu, je to o tom, že ti majitelé, resp. uhelné společnosti, opravdu potřebují rozhodnout. Včera už bylo pozdě. Máme Důl Bílina, Máme Důl ČSA, všichni víme, že na Dole Bílina se to netýká žádných bourání baráků nebo vysidlování obyvatel. U Dolu ČSA je to složitější, je tam obec Horní Jiřetín. Ale určitě apeluji na to, aby došlo k tomu, aby vláda rozhodla, aby skutečně možná po vzoru pana Hanáka, který řekl máte smůlu, obyvatelé - to bylo podle mě řečeno dost razantně. Ale opravdu, ještě jednou říkám, nerostné bohatství je majetkem nás všech občanů ČR a opravdu bychom si měli vážit, že můžeme být surovinově nezávislí na Rusku v této komoditě. To je pro mě v této chvíli v geopolitické situaci zásadní nebo velmi důležitý argument.

    Na druhé straně prolomení limitů neznamená to, že se bude v tom místě těžit. Protože horní zákon nařizuje, že musí být před zahájením hornické činnosti vyřešen střet zájmů. To znamená, že uhelná společnost se musí domluvit s každým. Pokud jeden člověk, majitel nemovitosti nebo pozemku, nebude souhlasit, tak Český báňský úřad tu hornickou činnost nepovolí.

    Tady zaznělo z úst severočeských poslanců z pravé strany, že stát vysává severočeský region. Já si myslím, že to není pravda. Je pravda ta, že novela tohoto zákona nechává, resp. zachovává poplatky za vytěžený nerost na současné úrovni, protože ze 75 % se to snižuje na 78 %, když to vynásobím dvěma, tak jsem na 76 %, tzn., 1 % jako by opticky bylo nebo matematicky navíc.

    Na druhé straně je třeba si říci, že peníze, které budou odváděny, peníze z uhelných společností, které budou odvádět státu, tzn. Ministerstvu financí, se potom přerozdělí mezi MPO a Ministerstvo životního prostředí. Předpokládám, že kolega Kučera je seznámen s programem, resp. s akcemi, revitalizačními akcemi, které dělá Ministerstvo průmyslu a obchodu v součinnosti s Ministerstvem financí. Pan ministr mě možná doplní, já ta čísla z hlavy nevím, protože se soustředím pro Moravskoslezský kraj, ale tyto akce jsou pro tři regiony: Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký. A je to od toho, aby skutečně, a to tady souhlasím, aby ty peníze šly zejména do těchto regionů, a ony už dneska jdou. A je to otázka potom do budoucna, pokud by došlo k prolomení těch limitů, aby to skutečně bylo provázané k tomu, jak si vede zkušenost toho RAG, kdy skutečně peníze, které společnost získala, tak postupně potom investovala do vytváření nových pracovních příležitostí, protože tak, aby ruku v ruce útlum toho těžebního průmyslu byl doplňován aktivitami v jiných odvětvích.

    Možná trošku nesouvisle, když to ukončím, poprosil bych pana ministra, aby to skutečně brali vážně, protože hornictví potřebuje mít jistotu, lidé potřebují mít jistotu, ať vláda rozhodne tak, nebo onak. Já si myslím, že je třeba opravdu bouchnout do stolu a rozhodnout.

    Zaplaťpánbůh nejsme v situaci - já jsem si vzpomněl, když se řešila těžba v severních Čechách, tak přišli pionýři s kyticemi v rukou, dechovka, připraveny autobusy, pionýři rozdali karafiáty, ti nastoupili do autobusů, dechovka zahrála a jeli všichni do Chánova. To určitě dneska zaplaťpánbůh nebude. Ale je to o tom, abychom dali těžebním společnostem možnost diskuse s majiteli, aby skutečně měli možnost říct ano, udělali jsme pro to všechno, anebo bohužel, nepřesvědčili jsme naše občany v dané lokalitě a nemůžeme těžit.

    Tolik z mé stránky. Děkuji. Zdař Bůh. (Potlesk v pravé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, za váš příspěvek. Eviduji zde několik faktických poznámek. První má pan poslanec Kučera, poté paní poslankyně Havlová a další. Máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím se přidat ke kolegovi Laudátovi, za mnou skutečně vidíte, jak vláda, promiňte mi to, kašle na Ústecký kraj.

    Ale dovolte mi zareagovat na mého předřečníka pana poslance Hájka. Já jsem měl připravené některé věci. Jeho projev byl natolik složitý, dlouhý a komplikovaný, že on na začátku něco řekl, pak si to i sám vyvrátil. Nicméně je pravda to, že vyhrazený nerost je majetkem státu. To si myslím, že na tom se shodujeme a že by těžební firmy měly odvádět státu peníze za vydobytý nerost. Myslím si, že na tom se všichni shodujeme. Dokonce se shodujeme na tom, že ta částka, kterou dodnes odváděly, nebyla v té výši, jakou si všichni představujeme. Myslím si, že tam panuje skutečně všeobecná shoda.

    Kde se ale neshodujeme, kde se já rozcházím s ministrem Andrejem Babišem, kde se já rozcházím s panem ministrem Mládkem, je v tom, jakým způsobem ty peníze tečou do státního rozpočtu a jakým způsobem tečou do obcí. Prostě ten poměr peněz, které tečou do státního rozpočtu, je podstatně větší, než teče do obcí. Já můžu souhlasit s panem předřečníkem v tom, že samozřejmě je tam nějakých 40 % vázáno na to, že půjde zpátky na úhradu důlních škod. Ale proboha, ty důlní škody jsou přece to, co ta firma má povinnost zlikvidovat! Jak to prospěje rozvoji těch obcí? Jak to prospěje rozvoji toho kraje? No nijak! Nijak. Prostě se tam postaví zase nějaké golfové hřiště, anebo se tam vysadí pár stromků. To je všechno.

    A já říkám, změňme poměr mezi tím, co jde státnímu rozpočtu, a tím, co jde obcím. Ve prospěch obcí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní tedy paní poslankyně Havlová se svou faktickou poznámkou. Připraví se paní poslankyně Aulická s faktickou poznámkou.

  • Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já velice stručně. Horní zákon prostě není jenom o prolomení limitů, není o něm vlastně vůbec. Není to jenom o cenách, ale to, co řekl můj předřečník, je to také o důlních škodách. Dneska je to přesně 14 dní, co se na mě obrátili a měli se mnou schůzku zástupci spolku Za práva občanů obce, kteří zastupují Karvinou, Dětmarovice, Orlovou a další okolní tyto obce, kde vlastně vznikají důlní škody jak otřesy, tak samotným těžením uhlí. A tato problematika z tohoto zákona úplně vypadla, přestože tento spolek k připomínkovému řízení dával své připomínky, a nebyly akceptovány.

    Já bych proto chtěla říci panu ministrovi, že až bude zase druhé čtení, tak se možná bude divit, kolik tam zase bude pozměňovacích návrhů. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Aulická. Připraví se pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Dovolte mi ještě faktickou. Víte, já mám báňskou vysokou a myslím si, že o tom uhlí a způsobu a těžbě také leccos vím. Dovolte mi jenom říci, že když se tady bavíme o uhlí na Dole ČSA, tak se tady bavíme o nejkvalitnějším uhlí v Evropě. A my, nebo vláda se zatím k tomu staví tak, že opravdu je schopna odepsat 300 miliard. To uhlí, které by se netěžilo, řekneme, že se odepíše? 300 miliard? Kdo si to vezme na hrb? Promiňte, já být člen vlády, já bych si to nevzala.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Na chvilku vás přeruším a požádám vás, kolegyně a kolegové, o klid v sále, abychom slyšeli, co se zde přednáší. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já už budu rychlá a stručná. Jenom mi dovolte, že na tomto uhlí z Armády jsou teplárny závislé. V tom energetickém mixu je prostě potřeba a ony si bez toho zatím nedovedou vůbec představit, jak by dále pracovaly, protože vláda, ani předchozí ani tato, není schopna říci, co vlastně mají dělat, co mají předělat, co mají používat, jestli plyn, nebo jiné alternativy a kolik do toho musí vložit, protože se nejedná o miliony, jedná se o miliardy. Bohužel, nikdo se s nimi o tom nebaví a nikdo není schopen s nimi o tom řádně hovořit.

    Jenom mi dovolte ještě říci, že bych se tady chtěla přidat k návrhu na zamítnutí této novely. Pokud by neprošlo toto zamítnutí, dávám návrh, aby to projednával ještě sociální výbor. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poté co bude možné navrhovat přikázání výborům, tak se přihlaste, paní poslankyně. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Seďa s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Už jsem nechtěl vystupovat, ale vystoupení pana kolegy Hájka mě přece jen k tomu ponouklo. Já nejsem připraven zcela na debatu na všechno, co tady říkal, nicméně protože jsem se domníval, že tady budeme debatovat dvě věci, za prvé, že Babiš porušil zákon o státním rozpočtu, a za druhé, že tady prostě dochází ke zdanění a vytahování peněz z chudého regionu s tím, že stát se chce hojit směšným a nedůstojným způsobem, a na druhé straně obcím zůstanou stejné peníze, to znamená v tom poměru méně, což je pro mě nepřijatelné, a když nic jiného, a asi si prohlasujete přikázání výborům atd. atd., tak by se to mělo změnit tak, že obce by měly mít, pokud to bude analýza, těžařské firmy to unesou, takže těm obcím v těch dotčených oblastech, už jsem trochu skeptičtější ke krajům, že dostanou více peněz.

    Ale přece jenom bych tady řekl jedno, takové to povídání, že to nerostné bohatství patří všemu lidu a každému člověku. Ale víte, někdy na to bohatství někdo doplácí, jiný z něj těží.

    Není pravda to, co říkal pan kolega Hájek, že regiony nikdo nevysává. Jestliže se podíváte dlouhodobě, jaký hrubý domácí produkt regionálně v těchto oblastech byl vytvořen, a podíváte se, jak na něm profitují lidé z hlediska mezd, z hlediska zaměstnání, tak vidíte, že naopak Moravskoslezský a Ústecký kraj jsou těžce vysávány. A takové to, že tady se prostě dohadujeme o nějakých regionálních programech a podobně, víte, my bychom měli udělat úplně jinou politiku. Já jsem to tady ráno říkal, a to, co je provozováno, tak to regionální prostě tím nástrojem evropských dotací je nešťastné a špatné.

    Takže prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Hájku, vysávají. (Upozornění na čas.) Já se na to připravím a já vám ukážu čísla.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se. Děkuji za respektování času, pane poslanče. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Seďa a připraví se pan poslanec Vozka s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl vaším prostřednictvím panu poslanci Kučerovi říci, že ani současná vláda ani vlády minulé nekašlaly na Ústecký kraj, tak jak nekašlou na Moravskoslezský kraj a možná i na další kraje. Já pocházím ze Zlínského kraje a u nás jsou regiony, kde je vysoká nezaměstnanost. A já bych byl rád, aby i v těchto regionech, v těchto oblastech, v těchto obcích vláda pomáhala tak, jak pomáhá Ústeckému kraji. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Vozka.

  • Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mně nedá, než abych některé více než nepřesnosti, které tady padly, částečně se snažil napravit. Tady padlo, že těžař tvoří dostatečné prostředky na zahlazování, a tím pádem ministerstvo by nemělo vynakládat tyto prostředky na zahlazování také. Jsou dva druhy zahlazování. Jedno zahlazování na odstraňování škod na životním prostředí před privatizací uhelných společností je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí, která se shodnou na řešení a na harmonogramu atd. A pak je část, která je financována z prostředků těžaře, a tyto prostředky jsou alokovány na základě příslušného plánu otvírky a přípravy dobývání, a ty počítají s tím, že těžař za sebou zahladí. Takže ty prostředky, které se vytvoří tímto způsobem a přelijí se do centra, jsou použity na zahlazování následků před privatizací uhelných společností. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Hájek. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Máte slovo.

  • Poslanec Josef Hájek: Ještě jednou dobré odpoledne. Já si dovolím zareagovat tady na informace kolegů z pravé strany, že ministr financí se spletl o 600 milionů ve státním rozpočtu z titulu toho, že na letošní rok naplánoval tuto částku a ona de facto nebude, protože jsme ještě tuto novelu neschválili.

    Já jsem si tady na internetových stránkách České strany sociálně demokratické stáhl jednu informaci z 5. 1. 2010. Dovolím si citovat: "Pondělní předběžné zveřejnění čísla deficitu státního rozpočtu ve výši 190,2 mld. Kč nelze objektivně a korektně srovnávat v časové řadě s deficity státního rozpočtu dosaženými v roce 2007 a dříve. Pokud bychom pro definici schodku státního rozpočtu použili rozpočtová pravidla a metodiku, obojí platné v letech 1993 a 2007, dosáhl by reálný schodek státního rozpočtu v roce 2009 částky 223,9 mld. Kč. Optického snížení deficitu dosáhla Topolánkova vláda jednorázovou účetní operací v únoru 2009, kdy do příjmů státního rozpočtu zapojila zbytek rezervních fondů ministerstev ve výši 31,7 mld. Kč. Stejný účetní trik použil ministr Kalousek i v roce 2008, kdy rozpuštění 47 mld. z rezervních fondů atd., přičemž reálný deficit dosáhl 67 mld. Kč. Tyto účetní triky Topolánkovy vlády zamlžují skutečný rozsah deficitu státního rozpočtu v letech 2008-2009. Jde totiž o jednorázovou neopakovatelnou účetní operaci, která neřeší strukturální problém. V roce 2010 již podobné kreativní postupy možné nebudou, neboť rezervní fondy shromážděné v době vlády ČSSD byly tímto postupem zcela rozebrány."

    Tolik k tomu, abychom si řekli, jak pravicová vláda pracovala se státním rozpočtem. My tady kritizujeme pana ministra financí za 600 milionů, tady se žonglovalo s desítkami miliard. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou? Pan poslanec Kučera ruší svoji faktickou poznámku. Další je pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou. Jinak, kolegyně a kolegové, já vás opět žádám o ztišení v sále. Jestli máte něco důležitého, jděte do předsálí a tam si to řekněte, ať je zde rozumět. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nebudu reagovat na minulé vystoupení, protože dneska fakt neprojednáváme závěrečný účet roku 2008 ani 2009, ale chci reagovat na vystoupení pana poslance kolegy ze Zlínského kraje, který říká: My jsme na tom taky špatně, to teda ta vláda dává tomu Ústí, taky mohla myslet i na nás.

    Myslím, že bychom neměli závidět těm, kterým je pomáháno. Těžba je evidentně v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ale jestli chceme pomoci například obcím ve Zlínském kraji, tak dneska budeme mít možnost. Bod číslo 7 - rozpočtové určení daní. Připomínám naše pozměňovací návrhy, jak ODS, tak TOP 09, které přidávají všem obcím podíl na daních. Všem obcím, to znamená v každém regionu. A tam budete mít, pane poslanče Seďo prostřednictvím pana řídícího schůze, možnost pomoci i obcím ve svém volebním regionu. Sám jsem zvědavý, až to přijde do třetího čtení, jak budete o tom pozměňovacím návrhu hlasovat. Pevně věřím, že stejně jako já a že společně přidáme všem obcím a městům ve všech regionech. Děkuji. (Ojedinělý potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Laudát s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Martin Novotný. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Musím zareagovat na pana kolegu Hájka. Zprava v žádném případě nezaznělo, že se spletl. Já jsem v rozpočtovém výboru a tam bylo opakovaně, a myslím, že i na plénu, tam si nejsem jist, jaksi upozorněn, že nemůže dávat do státního rozpočtu položky, u kterých není opora zákoně. Takže v žádném případě to nešlo o spletení. To byla prostě arogance. My si můžeme dělat, co chceme.

    A ještě jsem k tomu zapomněl říci, v dnešní době bývá zvykem říkat cost a benefit. A jestliže regiony zatěžujeme, ať už těžbou, nebo stavbou těžké infrastruktury, bývá zvykem a slušností ve vyspělých zemích už desítky let za náklady, ten cost, dávat nějaký benefit. Vy nejenomže nedáváte - já chápu, že musíte někde na ta biopaliva sehnat peníze, tak se hojíte na těch nejpostiženějších. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný a připraví se pan poslanec Seďa. Máte slovo.

  • Poslanec Martin Novotný: Já váš čas, kolegové, marním jenom proto, že budu říkat totéž, co jsem tady kdysi říkal při projednávání státního rozpočtu. A reaguji také na pana kolegu Hájka. Nepochybně tady můžeme vést dlouhou debatu na téma, jak se s rozpočtem čaruje těmi či oněmi účetními operacemi. Nevím, jestli v tom, co jste říkal, jste měl pravdu. Bylo by nad rámec faktické poznámky vysvětlit a popsat, jak se s ním čaruje teď, to jest jakými způsoby se dosahuje některých čísel, které tady prezentuje pan ministr Babiš. Ale jedna věc je úplně jasná. Zatím platilo vždycky při sestavování rozpočtu, že tam, kde jsou nějaké veličiny dané zákonem, tak že se na to nesahá a že se ta kalkulace dělá jednoduše podle platné momentální legislativy. Já jsem tehdy říkal, že pak už můžeme úplně to rozvolnit a třeba načarovat daňové příjmy do státního rozpočtu, jako by byly daňové sazby dvojnásobné proti tomu, jaké v tu chvíli reálně jsou. Je to skutečně z hlediska rozpočtových pravidel naprosto bezprecedentní postup, který se zcela míjí jakýmkoli jiným způsobem čarování s výsledky státního rozpočtu, které se možná někdy děly a dějí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy pan poslanec Seďa s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Kořenek.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Dalo by se říct já o voze a pan Stanjura o koze, vaším prostřednictvím. Bod číslo 7, určení daní, pokud si vzpomínám, se týká navýšení rozpočtů krajů, protože o rozpočtech obcí jsme tady několikrát jednali. A určitě zvážím pozměňovací návrh, který padne.

    Uvedu konkrétní příklad, co jsem měl na mysli. Slovácké strojírny koupily jednu strojírnu v Ústeckém kraji, a ejhle, zjistilo se, že pracovníci v těchto strojírnách, které vlastně byly před krachem, mají o jednu třetinu vyšší plat než u nás. A to určitě, pane Stanjuro, vaším prostřednictvím, pane předsedající, jaksi nevyrovnáte rozpočtovým určením daní. To rozhodně ne.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kořenek s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Kalousek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Budu velmi stručný. Náš Zlínský kraj potřebuje především dobrou dopravní infrastrukturu, protože ji dodnes nemáme. Potřebuje, aby obce měly dobrou dopravní strukturu, aby lidé měli práci, aby tam byli investoři, kteří tam bez toho, jak je ta oblast přístupná, nepřijdou, aby měli práci, a hlavně aby měli platy srovnatelné s celou Českou republikou. Podívejte se, jak jsou placeni lidé v regionu Valašska a v regionu Zlínského kraje. To těm lidem pomůže. To je to, co tam potřebujeme. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Kučera. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Já jenom ke svým předřečníkům. Když pan poslanec Seďa říkal, že zákon o rozpočtovém určení daní se bude týkat krajů a nikoliv obcí, bych nerad, aby vznikl ve veřejnosti snad dojem, že tady máme rozpočtové určení daní pro kraje a pak máme zákon o rozpočtovém určení daní pro obce. Máme jeden zákon, který tři sdílené daně - daň z příjmu právnických a fyzických osob a DPH - dělí mezi státní fondy, krajské fondy a obecní fondy. Jeden zákon.

    Úplně stejně, jako když nás pan ministr Babiš přesvědčoval, že tohle je spotřební daň na biopaliva, tohle je spotřební daň na tabák a tohle je spotřební daň zase na něco jiného, taky mu tady lítaly čtyři zákony o spotřební dani. Ne. Prosím, je jenom jeden zákon o spotřebních daních a tam se vejde tabák, paliva, biopaliva i líh.

    Takže ona v tom zákonu je jak ta koza, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, tak ten vůz.

    A když slyším, jak je potřeba srovnat platy v některých regionech, tak bych si jenom dovolil poznamenat, že stále ještě jsme - jak vás tak slyším, tak se bojím, že to nebude trvat dlouho - ale stále ještě jsme zemí bez mzdové regulace a výši platů a mezd v neveřejném sektoru určuje pracovní trh, nikoliv vaše zbožné přání, ani vládní tabulky. Budu se modlit, aby to ještě tak chvíli vydrželo. (Hluk v sále.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Kučera a po něm pan poslanec Urban.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo. Chtěl bych upozornit svého předřečníka pana kolegu Seďu, že ta diskuse skutečně není o výši mezd v jednotlivých regionech. Je to o tom, co z jednoho kraje bereme a co do něj vracíme. O tom se tady bavíme. A tady z toho kraje bereme více, než mu vracíme. Z Ústeckého kraje bereme více, než mu vracíme. A o tom já tady mluvím. Přeju všem, aby měli mzdy, které odpovídají úrovni jejich práce, aby všechny regiony se měly dobře. Ale já tady poukazuji na disproporci v tomto zákoně, na to, že tady z Ústeckého kraje bereme více peněz a skončí v Babišově řepce. Tam skončí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Urban.

  • Poslanec Milan Urban: Já vás mám všechny rád, tak je mi trochu žinantní, co teď řeknu. Nechci vás edukovat, ale tenhle zákon opravdu není o výši mezd ve Zlínském kraji nebo o rozpočtovém určení daní nebo o řešení důlních škod nebo o limitech, zda se mají, či nemají prolomit. Nic takového ten zákon o tom nepíše. A o dalších věcech, o kterých tady mluvíte. Vím, že to sněmovna dělává. A taky protože vás mám rád, tak mi samozřejmě nezbývá než to dál tolerovat.

    Ale podívejte, limity, to je v rukách vlády a Českého báňského úřadu. Já jsem řekl, že chci, aby bylo rozhodnuto o limitech dřív, než bude schválen definitivně tento zákon, protože souvislost tam je. Ale zákon neřeší, jestli se mají, nebo nemají prolomit.

    Důlní škody. Každá firma, která dneska těží, musí odvádět na speciální účet peníze, které potom slouží k tomu, aby škody, které napáchaly těžbou, aby byly vypořádány. A nijak to nesouvisí, vůbec nijak to nesouvisí s tímto zákonem. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Gazdík. Máte slovo.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Ač kolega ze Zlínského kraje, přejdu skutečně do obecné roviny. Můj vzácný kolega pan poslanec Urban, prostřednictvím pana místopředsedy říkal, že jde skutečně o horní zákon. A myslím si, že jde o mnohem víc, pane kolego. Ten zákon je trochu symbolický a vyjadřuje to, jak se tato vláda k této zemi staví. Ona bere něco, co už nikdy nepůjde vrátit. Na úkor budoucích generací. A přitom kašle na obce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Kalousek ji ruší. V tom případě faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Marek Benda. Máte slovo.

  • Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji, na jednu věc jste zapomněl v tom výčtu, co ten zákon obsahuje. A na to jsem upozorňoval já a byl bych rád, kdybychom se o tom bavili. Dvojnásobek má pouze důvodová zpráva. Tady jsme na nula až desetinásobku. To si myslím, že je velmi podstatná otázka, která do této debaty nepochybně patří, protože důvodová zpráva je sice důležitým identifikátorem pro nás, ale není závazná a není součástí zákona.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. V tom případě je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Petr Bendl. Vytrval a nyní dostane slovo. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si užil všechny své dvouminutové předskokany. A vrátím se opravdu k meritu věci, znamená k hornímu zákonu a jeho dopadům.

    Já jako člověk, který byl starostou města Kladno, které postihlo uzavření dolu, poměrně velmi rychlé - jenom díky tomu, že v blízkosti Kladna a Kladenska bylo velké město jménem Praha, které část lidí, kteří museli opustit důlní průmysl, zaměstnalo, a také díky tomu, že jsme vybudovali a dlouhodobě připravovali novou průmyslovou zónu na Kladně, která dnes zaměstnává zhruba pět tisíc lidí, tento sociální dopad byl poměrně eliminován. Proto si myslím, že by obcím měly jít finanční prostředky z vydobytých nerostů, ale měly by jít také obcím, kterých se to přímo netýká katastrálně.

    Řeknu také jednu zkušenost, která je ze Středočeského kraje, bývalého dolu, kde se těžil lupek, v Rynholci. Tam vznikla skládka, oficiální, která byla zásobována nákladními automobily, které jezdily přes obce a města, které neměly vůbec nic z poplatků za ukládaný odpad či poplatků za vytěžený nerost. Dostala je ta obec, na jejímž katastru ten důl byl. Ale postižené těžkou dopravou atd. jsou obce v jejím okolí. Proto jsem hluboce přesvědčen, že platí argument, který tady říkal pan kolega Stanjura a někteří i napříč politickým spektrem, že se na revitalizaci a podpoře rozvoje toho území postiženého důlní činností má podílet i kraj. A myslím si, že to má být na úkor financí, které chce spolknout stát skrze pana vicepremiéra Babiše. (Poslanci se baví, hluk v jednacím sále.)

    Padají tady argumenty často ze stran koaličních poslanců a poslaneckých klubů a jejich reprezentantů, že uděláte všechno pro to, abyste zachovali pracovní příležitosti. Mimo jiné teď mi ťukla zpráva, že - pan ministr Dienstbier, nepřítomný, je vidět, že to nikoho z vlády moc nezajímá, ale myslí si, že může přijít dalších 15 tisíc uprchlíků do České republiky a zveřejnil tento názor. To v situaci, kdy se tady bavíme o záchraně pracovních příležitostí v Severočeském kraji, protože ten zákon má přímé důsledky na dopad šance lidí získat v Ústeckém kraji nebo Severočeském kraji práci, tak holt asi vládu v tuhle chvíli zajímá něco jiného. Ale dobrá, budiž. Možná že nám to někdo z ministrů vysvětlí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale opět ač nerad, vás, kolegyně a kolegové, vyzývám ke ztišení, protože není slyšet, není rozumět, co se zde přednáší. Děkuji.

  • Poslanec Petr Bendl: K té vlastní těžbě. Jsem přesvědčen, že jakkoli nemá ministr průmyslu a obchodu jednoduchou pozici, měl by na sebe vzít odpovědnost a otevřít i debatu možnosti prolomení limitů Dolu ČSA. Viděl jsem některé vládní politiky, jak se jezdí nechat fotografovat na setkání s horníky. Ale když o tom mohou vážně něco říci z hlediska budoucnosti, tak tady chybějí. Ano, mám na mysli pana vicepremiéra Babiše, který se tam nechal sice fotit, ale aby tady nám řekl, jaký je vlastně jeho názor, co bude prosazovat, jestli jen Bílina, nebo jestli i ČSA. Já za sebe říkám, že si myslím, že to ČSA být má. Že mají být dostatečné kompenzace lidem samozřejmě, kterých se to dotýká. Ale nemá-li vláda připravený program, který by ty lidi v regionu, nebo by jim dal šanci, aby získali pracovní příležitosti, pak zkrátka by měla o této variantě uvažovat a měla by co nejdříve přijít s tím, jak si tuto situaci do budoucna v téhle oblasti představuje. A předložit ji dříve. V tom souhlasím s panem kolegou Urbanem, že zde má být předložena nejprve energetická koncepce a ten horní zákon do ní v podstatě zapasovat tak, abychom jej následně třeba nemuseli měnit nebo upravovat podle toho, jak si budeme do budoucna společně představovat energetickou politiku státu.

    Likvidace důlních škod. Moje osobní zkušenost je, že stát v tom příliš nepomáhá. A to teď říkám jako člověk, který byl čtyři roky starostou města Kladno, kde důlních škod starých desítky let, možná skoro ke stovce let, ke kterým se nikdo nehlásil, je velká řada. Jsou zde desítky důlních děl, která nejsou příliš zmapována. Jsou uprostřed nebo nedaleko sídlišť. A stát se příliš nepodílí na tom, spíš ho to nezajímá nebo říká, že nemá finanční prostředky na likvidaci těchto důlních škod. Bavíme-li se o financích, pak bychom měli vědět, že na likvidaci důlních škod by jít měly. I těch starých důlních škod. Dodnes je to neupravené tak, aby byla jasná politika i v téhle oblasti. A nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že likvidace důlních škod nesouvisí s pracovními příležitostmi a s rozvojem toho daného území. Jsem přesvědčen o tom, že přímo souvisí, protože na těch místech, na kterých už se těžit nedá, ta je nutné opravit, revitalizovat, dát je do souladu s územními plány. Pokud jsou tam rozvojová území, pomoct s nimi. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Kučeru, který je řádně přihlášen do rozpravy.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Už nebudu dlouho zdržovat, jen pár vět. Já bych chtěl ještě upozornit na jednu věc, o které jsme se tady nebavili. Víceméně se zdá, že je po té diskusi možná poměrně banální, nicméně já si to osobně nemyslím, a to je, jak jsem vyčetl z té novely, přesun kompetencí týkajících se starých důlních děl z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já chci říct, že v této věci nemám úplně jasno. Ona totiž těžba jako taková provází asi člověka, co je člověkem. A stará důlní díla se stávají nedílnou součástí krajiny, ať už jsou to staré lomy, kde jsou naprosto unikátní biotopy, ať už jsou to staré štoly, ve kterých žijí zase unikátní živočichové. Já osobně si pořád myslím, že by kompetence měla zůstávat na straně Ministerstva životního prostředí, samozřejmě si nechám rád předložit ty argumenty, aby mi bylo vysvětleno, proč by tu kompetenci mělo ztratit Ministerstvo životního prostředí a mělo ji získat Ministerstvo průmyslu. Nemám v tom zcela jasno. Byl bych velice rád, kdybychom i proto tento zákon projednávali ve výboru pro životní prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Registruji přihlášku... Faktickou. Tak prosím.

  • Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já jen upřesním panu kolegovi, jak je to s těmi starými důlními díly. Ony jsou dvě kategorie - stará důlní díla a opuštěná důlní díla. Je to tedy terminus technicus. Bohužel dnes je legislativa taková, že starost o tyto dva typy vodních děl je rozdělena mezi dvě ministerstva. Stará důlní díla spočívají na Ministerstvu životního prostředí, asanace, a ta opuštěná na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Já si myslím, že ať už to bude jakékoli ministerstvo, bylo by dobré to sloučit pod jedno, protože tam vznikají různé zmatky. Jediný rozdíl mezi těmito dvěma typy děl je to, že u jedněch je znám vlastník a u těch druhých ne. Ale jinak se jedná o staré doly, jak jste už říkal. Ale já mám osobní zkušenost velmi špatnou např. se škodami na starých důlních dílech, kdy např. v okolí Jílového dochází trvale k propadům právě těch starých důlních děl a nikdo to moc neřeší. Takže myslím si, že by bylo nasnadě, aby se to sloučilo pod jedno ministerstvo, nikoliv aby to bylo takhle rozdělené. Je jedno, jestli na MŽP, nebo na MPO, ale toto rozdělení není úplně šťastné.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kučera.

  • Poslanec Michal Kučera: Já víceméně děkuji svému předřečníkovi panu poslanci Zemkovi. Já se s tím ztotožňuji. Myslím, že by bylo právě proto dobré, kdybychom měli možnost celou záležitost na výboru životního prostředí probrat a říct, zda to sjednocení ano, či ne, a pod které ministerstvo by to bylo vhodnější, tzn. aby ta diskuse proběhla v tom výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní neeviduji... Eviduji. Pan předseda Stanjura. Je to řádná přihláška do rozpravy? (Ano.) Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jeden z prvních řečníků, který dneska vystupoval - omlouvám se kolegyním a kolegům, že jsem zapomněl který - já už vím, pan zpravodaj Urban to byl - říkal: Já chci taky ty analýzy, budou-li na tom zpravodajové trvat. Ale ty analýzy mají smysl, abychom je zpracovali v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o limitech. Tomu já rozumím. To považuji za rozumný přístup. Na druhé straně - máme to pustit dál, dostaneme lhůty do výborů a já nevím, kdy se rozhodne o limitech. Tak zatím nic nenavrhuji procedurálně, jestli pan ministr se k tomu nějak vyjádří. Podle mě to má smysl. V okamžiku, kdy se rozhodne o limitech, je to kompetence vlády, pak má smysl dělat analýzy dopadů, pak má smysl nějak plánovat a umožnit těm, kteří v tomto oboru podnikají, aby mohli dlouhodobě plánovat, včetně toho, kolik budou platit poplatky, a včetně toho, že budeme vědět přibližný rozsah té těžby, a můžeme také komunikovat s obcemi a s kraji o tom, kolik se předpokládá, pokud projde to navýšení daní a poplatků, o kolik by to mohlo obohatit jejich městské či krajské pokladny.

    Takže zatím dávám jen řečnickou otázku, ale ten procedurální návrh na přerušení do doby rozhodnutí o limitech se samozřejmě podat dá. V této chvíli to nedělám, protože bych poprosil pana ministra, aby se k tomu nějak vyjádřil, a na základě toho bychom se buď rozhodli to přerušit, nebo to nechat v těch výborech. Ale i kdyby ta lhůta byla prodloužena na 90 dnů, a to by musel souhlasit pan ministr, tak se dostáváme k datu někdy kolem 15. prosince, kdy bychom měli mít finálně druhé čtení. A pokud chceme mít nějaké kvalifikované pozměňovací návrhy třeba k těm penězům a k tomu dělení, tak kdy se stihne udělat ta analýza? Taková analýza dopadů určitě není hotová za den nebo za týden. Takže nějaký časový harmonogram toho, jak to skloubit, to opravdu není lehké rozhodnutí. A nechci kritizovat vládu, protože vážit všechny argumenty - zaměstnanost, životní prostředí, prolomit, neprolomit...

    Na druhé straně chci říct, že rozhodnutí o neprolomení - a podle mě je to třeba říct úplně pravdivě - neznamená, že se tam nikdy nebude těžit. Já velmi často slyším argument ať už odpůrců, nebo příznivců z obou dvou táborů, že vláda má rozhodnout. Dobře, když rozhodne pozitivně o prolomení, tak je to jasné rozhodnutí. V okamžiku, kdy nerozhodne o úplném nebo částečném, to ještě neznamená, že za pět, osm, deset, dvanáct let tady bude jiná politická reprezentace, jiná ekonomická situace, jiná energetická situace, bezpečnostně energetická, takže ten tlak na to rozhodnutí, abychom věděli... Ano, v případě úplného prolomení limitů je to pravdivý argument. V případě částečného nebo úplného zachování limitů to neznamená, že se to neprolomí nikdy, protože situace se skutečně může změnit v Evropě, v okolních státech apod. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říct, že rozhodnutí je ještě komplikovanější. V okamžiku, kdy se řekne, že limity se prolomí, je to jednodušší. V okamžiku, kdy se řekne, že limity se neprolomí, lidem se řekne: odcházíte, dostanete nějaké platy odchodného, hledejte si práci někde jinde, tak na dolech jsou stroje, které jsou výjimečné, jedinečné, lidé, kteří s nimi dělají, už vlastně na trhu práce příliš nejsou. V okamžiku, kdy se důl zavře, znovu ho rozjet, náklady s tím spojené. Podle mě je to už spíše v oblasti teorie než v oblasti reálných ekonomických úvah. O to je to složitější.

    Já to vím proto, že když se zavíraly kladenské doly, tak se zavíraly proto, že se v nich objevil plyn. Do té doby kladenské doly byly, nechytejte mě odborníci za slovo, bezplynné, nebyly tam problémy podobného charakteru, jako jsou na Ostravsku. Ale protože se tam důlní plyn objevil, bylo potřeba udělat obrovské investice, aby byli horníci ochráněni. A když se to zkalkulovalo a spočítalo, zjistilo se, že tím, co se vytěží, se nezaplatí investice, kterou by bylo třeba udělat, a proto se řeklo, že se důl zavírá a tři a půl tisíce lidí končí. A nastoupily všechny aktivity úřadů práce měst a obcí, kraje a podobně. Tohle rozhodování je myslím daleko složitější a není to už příliš o tom, že by bylo možné tam velmi rychle nějakou další těžbu dělat. Myslím si, že z mého pohledu je to na velmi dlouhou dobu.

    A je třeba v energetické koncepci ještě jedna poznámka.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, váš čas, pane poslanče. Byl jste přihlášen s faktickou poznámkou. (Dotaz, zda je někdo přihlášen po panu poslanci.) Nikdo po vás není, takže jestli se hlásíte řádně do rozpravy, tak můžete pokračovat.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji pěkně za vstřícnost i všem ostatním.

    Minulý týden, nevím, jestli si toho někdo vážně všiml, ale předpokládám, že ministr průmyslu a obchodu ano, jsme nebyli daleko od blackoutu. Nakupovali jsme elektrickou energii v zahraničí. To je situace, kterou bychom měli brát nesmírně vážně, a všichni příznivci atomu musí vědět, že to je debata na poměrně dlouhou dobu a že i timing všech věcí hraje významnou roli právě v energetické politice. Měl by to vzít v potaz i ministr průmyslu a obchodu. Situace byla vážná, nebyla vůbec jednoduchá. V okamžiku, kdy by k něčemu takovému opakovaně docházelo, mohlo by to znamenat kolaps nedozírných následků, a proto prosím možná i ministra průmyslu, zdali by se buď teď, anebo v závěrečné řeči k tomu nějak nevyjádřil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy neeviduji nikoho, že by byl přihlášen do rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si vezme závěrečné slovo. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi poděkovat za proběhnuvší diskusi, která byla v řadě bodů podnětná, ve které ovšem také zazněly některé zavádějící informace, a tak se pokusím na debatu reagovat.

    Především bych chtěl zdůraznit, že rozhodně máme záměr, aby obce dostaly z vydobytých nerostů minimálně stejně jako dosud, plus z dobývacího prostoru obce dostanou jednoznačně navíc, protože tam se zvyšuje poplatek z dobývacího prostoru desetkrát a celkový objem peněz, které obce takto dostanou, se předpokládá, že stoupne ze 14 mil. na 100 mil. korun. Zvedne se tedy o 86 mil. korun.

    Beru vážně výtku, že je zapotřebí přidat nařízení vlády. My to do výborů přidáme, protože samozřejmě paralelně potom po schválení zákona, respektive s jeho vstoupením v platnost, musí vláda schválit ono nařízení vlády, které potom specifikuje, jak to konkrétně bude vypadat.

    Chtěl bych také říci, že projednávání jsme vedli velmi zodpovědně a zvažovali jsme i myšlenku, že by se na této věci mohly podílet kraje, a to přesně z důvodů, které tady zazněly. Protože občas se vyskytnou obce, které sice nemají ani dobývací prostor ani se tam nic netěží, přesto tou činností trpí. Jelikož byl z hlediska krajů poměrně vlažný zájem, tak nakonec se tam kraje nedostaly.

    Rovněž tak jsme se velmi zabývali tím, na co by peníze měly být určeny. Z hlediska Ministerstva průmyslu a obchodu by bylo nejlepší, kdyby část peněz byla alokována na odstraňování starých důlních škod, protože máme důlní škody nejenom v podnicích, které fungují, ale jsou tady podniky z minulého režimu, předminulého režimu, některé i stovky let staré, které je třeba také odstraňovat.

    Celkově filozoficky jde o to, že jsme samozřejmě zvažovali všechny protichůdné názory, které se na to vyskytnou. Tady poplatek není daň. Toto je poplatek za vytěžený nerost, takzvaná roajalita, a proto se tím zabývá Ministerstvo průmyslu a obchodu, nikoliv Ministerstvo financí. Kdyby to byla daň, tak to samozřejmě musí být v kompetenci Ministerstva financí. Já tedy uvítám i projednání v ústavněprávním výboru, aby i ústavněprávní výbor definitivně řekl, na co máme právní názor, že toto opravdu není daň. Je to trochu jiný režim, protože stát tam zpoplatňuje nerost, který je jeho majetkem. On má majetek uhlí, kamení. Jiné nerosty jsou majetkem státu do té doby, než nejsou vytěženy. A ten subjekt, který je vytěží, by měl státu zaplatit nějaký poplatek, který by v ideálním případě měl pokrýt všechny externality. O tom, zda to pokrývá, je samozřejmě debata možná. A samozřejmě předpokládáme, že v případě hnědého uhlí to nebude na úkor zaměstnanosti, ale na úkor zisku těžebních společností, které nejsou úplně malé.

    Chtěl bych také říci, proč je tato věc najednou důležitá. Tato věc v zásadě nebyla důležitá do té doby, dokud důlní společnosti a podobné firmy byly ve státním vlastnictví, protože tam je to jenom otázkou toho, jakým kanálem si to stát vybere, jestli ze zisku společnosti, nebo jako poplatek za těžbu. V okamžiku privatizace společností se tato otázka dostává do popředí, protože stát by se měl podílet na výnosech a ne jenom to nechat soukromým společnostem. O tom, v jaké výši, jsme vedli poměrně intenzivní debatu. Vycházeli jsme z toho, že v tuto chvíli těžit povrchově hnědé uhlí je ziskový byznys na rozdíl od těžby černého uhlí, uranu a hnědého uhlí hlubinně, a proto tam nedochází k žádnému zvyšování poplatků, tudíž se to netýká Karvinska, jak tady bylo naznačeno v jednom z příspěvků. Je tam trochu jiný problém a rozhodně to není spojeno s tímto zákonem.

    Chtěl bych tady sdělit, že to nemá přímý vztah na limity těžby hnědého uhlí. Má to vztah pouze nepřímý, a to především z hlediska toho, že tyto poplatky jsou o to důležitější, jejich eventuální zvýšení, pokud bude rozšířena těžba na Dole ČSA, protože tam těží soukromá společnost. V případě Severočeských dolů, Dolu Bílina v zásadě rozdíl není velký, protože o co větší budou poplatky za těžbu hnědého uhlí, o to menší budou zisky Severočeských dolů, potažmo ČEZu a o to méně dostane stát ze zisku. Je tam samozřejmě malá nuance, že zhruba 25 % dostávají soukromí investoři do ČEZu a samozřejmě pokud budou vyšší poplatky, tak dostanou o něco méně, ale ten rozdíl není dramatický. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní požádám zpravodaje, pana Milana Urbana, o jeho závěrečnou řeč.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, protože pan ministr mluvil o limitech, tak já nemůžu udělat nic jiného, než k tomu říci také nějaké stanovisko, ale budu mnohem stručnější.

    Aby bylo zřejmé, že pan ministr nemluvil za celou sociální demokracii, proto to musím říct na mikrofon. Já si naopak myslím, že limity na Dole Československé armády by měly být prolomeny, a myslím si to nejen ze sociálních důvodů, o kterých tu byla řeč, ale myslím si to i z důvodů hospodářských, národohospodářských a dlouhodobé stability energetiky v České republice, protože myslím si, že si nemůžeme dovolit tak významné nerostné bohatství odepsat. To jen k těm limitům.

    Řekl jsem ale, že bych chtěl to rozhodnutí, než bude definitivně schvalován tento zákon, a řekl jsem to s vědomím toho, že nebudu navrhovat přerušení tohoto bodu. To snad proto, aby mě kolegové pochopili. Někdy je lepší mýlit se se stranou než proti straně. Platí to zrovna tak u vás jako v sociální demokracii. Myslím si, že bude dostatek prostoru ve výborech k tomu, abychom ty analýzy, případně některé věci, byli schopni dotáhnout do takové fáze, aby bylo možno zodpovědně rozhodovat o výsledku, tedy o tom, zda bude, či nebude schválen v nějaké nebo jiné podobě tento zákon. Takže z tohoto pohledu snad, aby bylo zřejmé, nějaká logika mého uvažování.

    Nemýlil jsem se v tom, že debata byla rozsáhlá, je lákavá a má spoustu různých odboček, což také v energetice bývá. Takže já samozřejmě děkuji za každou debatu, za všechny názory, které tady na mikrofony zazněly, a věřím pevně, že výbory budou sloužit k tomu, aby postřehy, náměty, výzvy a doporučení byly v těchto výborech projednány, a že se tak posuneme o kousek dopředu.

    Snad ještě jednu poznámku. Vzpomněl jsem si, jak se tu vždy díváme na to, jaký je vliv na životní prostředí, jaké jsou dopady na rozpočet, jaké jsou dopady do podnikatelského prostředí. Máme na to různé předpisy, že to máme vždycky ve svých materiálech nebo vládních vyjádřeních, ale já bych si přál, abychom přemýšleli jako kdysi Ota Černý v těch debatách na začátku 90. let. On vždy říkal na konci: A co na to občan? Mysleme také na to. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Obecná rozprava je ukončena, ale s přednostním právem se hlásí pan poslanec Kalousek. Máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Budu opravdu velmi stručný. Oceňuji upřímnost pana poslance Urbana i to, že na parlamentní půdě můžeme vyslechnout názorový střet dvou čelných představitelů sociální demokracie. Nicméně kolegové, my jako předsedové opozičních klubů jsme od rána pod přátelským naléháním předsedů klubů koaličních, že program je velmi dlouhý a že bychom neměli zbytečně zdržovat. Samozřejmě respektuji, že sociální demokracie je strana košatá různorodostí svých názorů, ale v takovém případě jestli opravdu pospícháte, tak si to řekněte doma a pak nám tady řeknete, na čem jste se dohodli. Možná to bude rychlejší. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní budeme postupovat v projednání tohoto tisku. V průběhu rozpravy zazněly dva návrhy, a to jak na zamítnutí, tak na vrácení. Nejprve budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, který byl předložen panem poslancem Kádnerem a paní poslankyní Aulickou. Já tedy zazvoním a přivolám kolegy z předsálí. Registruji vaši žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili.

    Nyní budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí se zamítnutím předloženého návrhu.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 62. Přítomných poslankyň a poslanců je 166, pro návrh 33, proti 109. Návrh byl zamítnut. ***

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych už z důvodů, které jsem tady dnes několikrát jmenoval, navrhoval přikázat projednání toho tisku výboru pro životní prostředí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Petr Bendl: Protože se zmiňovaná novela dotýká i rozpočtů měst a obcí, navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další se hlásil pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Já jsem to říkal už v obecné části rozpravy, ale navrhuji, aby návrh zákona byl přikázán ústavněprávnímu výboru z hlediska posouzení toho, zda toto může být součástí pouze nařízení vlády, nebo to musí být v zákoně.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ústavněprávní výbor. Ještě pan poslanec Zavadil.

  • Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji. Já navrhuji do výboru pro sociální politiku.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Výbor pro sociální politiku. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo. Já navrhuji přikázání tohoto tisku rozpočtovému výboru.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Má někdo ještě další návrh, o kterém bychom měli hlasovat? Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat postupně tak, jak jste dávali své návrhy.

    Nejprve budeme hlasovat o tom, že tento tisk přikážeme výboru pro životní prostředí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 65, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 139, proti žádný. Návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 130, proti 3. I tento návrh byl přijat.

    Nyní dám hlasovat o projednání v ústavněprávním výboru. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 67, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 123, proti 4. I tento návrh byl přijat.

    Dále budeme hlasovat o projednání ve výboru pro sociální politiku.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování číslo 68, přihlášeno je 168 poslankyň a poslanců, pro návrh 140, proti 4. Konstatuji, že i do sociálního výboru byl tento tisk přikázán k projednání.

    A poslední budeme hlasovat o přikázání do rozpočtového výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do rozpočtového výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 69, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 126, proti 2. S tímto návrhem byl také vysloven souhlas.

    Já tedy konstatuji, že dále tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí, pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavněprávnímu výboru, sociálnímu výboru a rozpočtovému výboru. Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu a předávám řízení schůze.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. Podle programu budeme pokračovat bodem

    Pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka vidím. Děkuji mu, že zůstal u stolku zpravodajů. Pan zpravodaj Milan Urban také zůstane u stolku zpravodajů - opustil jej, takže ho vyzývám, aby se dostavil, a panu ministrovi uděluji slovo. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá k projednání návrh novely energetického zákona. Dovolte mi, abych vám ji představil a požádal o podporu řešení problému, který v případě projednávání poslední novely energetického zákona vznikl nepřesně zapracovaným pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně. Došlo k tomu, že pozměňovací návrh sice odložil účinnost nově zavedeného institutu rady ERÚ, nikoliv však částí týkajících se zákona o státní službě, zaměstnanosti, nemocenském a důchodovém pojištění atd.

    To navrhuji napravit v nyní předkládané novele, a to odsunutím účinnosti všech zmiňovaných částí poslední novely energetického zákona, které se dotýkají vzniku rady ERÚ. Z důvodu nutnosti nabytí účinnosti tohoto zákona k 1. 1. 2016 si dovoluji navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení. Pokud by toto neprošlo, budu navrhovat zkrácení lhůt na 30 dnů. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Žádám pana zpravodaje Milana Urbana, aby se ujal své zpravodajské zprávy pro prvé čtení k tomuto tisku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Jednoduchá norma, pan ministr ji popsal, takže já k tomu nemám co dodat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a poté v rozpravě, kterou jsem zahájil, řádně přihlášené poslankyně a poslanci. Prosím. ***

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pana ministra jistě nepřekvapí, že se nechceme připravit o svoji práci ve výborech, a proto si dovoluji jménem dvou klubů ODS a TOP 09 zavetovat jednání podle § 90 jednacího řádu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tím se nám asi rozkošatí rozprava. Nyní tedy v rozpravě paní poslankyně Olga Havlová, připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, je tady všeobecně známo, že hájím nezávislost hlídacího psa české energetiky, tedy současný Energetický regulační úřad. Už přes rok pořádáme semináře, bojujeme proti legislativnímu zmetku. Dokonce nás nyní údajně vyšetřuje Evropská unie, zda máme legislativu v souladu s tou evropskou, protože v energetice stále uhýbáme. Příkladem bylo zřízení Rady Energetického regulačního úřadu.

    Schválená novela z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu je tak špatná, že to může znamenat i rozpad úřadu. Jde o přímou politizaci úřadu, kdy členy rady vybere ministr průmyslu a schválí je vláda, ale především pan ministr průmyslu bude moci na základě prohřešku kdykoli kohokoli odvolat. Členové rady jsou tedy vydáni na milost a nemilost ministra průmyslu. Došlo k vyřazení pana prezidenta republiky z jmenovacího a odvolacího procesu a to je jasným signálem, že úřad se má dostat pod přímý dohled výkonné moci. Ministerstvo se dodnes neobtěžovalo odpovědět na celou řadu věcí spojenou se vznikem rady. Naše argumenty zlehčovali, nebo dokonce popírali, a stejně ministerská karavana jela dál, takže energetická lobby nakonec vyhrála. Přestože pan ministr se v televizi vyjádřil, že paní předsedkyně bude ve své funkci do konce funkčního období, přesto se asi podaří nejen předsedkyni ERÚ, ale i její místopředsedy dostat z funkce.

    My jsme již den po schválení zákona prezidentem připravili naši novelu. Cílem našeho návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a další související zákony, který schválil v květnu 2015 parlament, by odstranil chyby, které vznikly prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Konkrétně byla učiněna v části XIX Účinnost chyba, v jejímž důsledku vzniká pochybnost o tom, zda předseda a místopředseda ERÚ jsou, nebo nejsou státními zaměstnanci. Výše uvedená chyba spočívá v tom, že § 17b energetického zákona, kterým se ruší funkce předsedy a místopředsedy a zřizuje Rada ERÚ, nabývá účinnosti až k 1. srpnu 2017, avšak v seznamu osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se nahrazuje osoba předsedy a místopředsedy ERÚ osobou člena Rady ERÚ již k 1. lednu 2016. Navržená novela má tento nedostatek odstranit.

    Vláda připravila svou novelu, kterou tady dnes projednáváme, a naši označila za tu horší. Ale faktem zůstává, že se blíží okamžik, kdy může dojít k legislativní komplikaci a Energetický regulační úřad bude úplně bez vedení, tedy pokud se dnes všichni nesemkneme a neschválíme návrh ministra průmyslu a obchodu, abychom i po 1. lednu 2016 měli vedení ERÚ. Pokud dnes půjde technická novela klasicky do výborů, nebo se dokonce neschválí, budou otevírat šampaňské solární baroni, energetičtí oligarchové a další výtečníci, kteří na nás, na všech občanech, vydělávají miliardy ročně v cenách elektřiny, plynu a tepla. Od ledna totiž budou moci dělat, co se jim zachce, protože nebudeme mít žádné vedení úřadu. Byla by to mezinárodní ostuda a výsměch všem lidem v České republice. Byl by to začátek chaosu a ohrožení energetické bezpečnosti našeho státu. I když by to na jednu stranu mohl být i konec pana ministra, protože ten se tady veřejně dušoval, že zákon je v pohodě, že žádné hrozby nejsou a že my jen plašíme vodu, a hned po přijetí sám připravil novelu zákona, která ještě ani není účinná, a už přiznal několik fatálních chyb s různými dopady. A řada fatálních chyb Sněmovnu ještě čeká, abychom je tady odstranili, např. výběr peněz na činnost úřadu, kontrola solárních elektráren, protože v kompetenčním zákoně zůstala Státní energetická inspekce, a řada dalších věcí.

    Když jsem tady kritizovala, že předseda Rady ERÚ se vlastně stává náměstkem ministra průmyslu a obchodu, což je v rozporu s evropskými pravidly pro nezávislost regulátora, ještě jsem netušila, že celé ERÚ se stane de facto nějakým odborem Ministerstva vnitra pod státní službou a že nebude mít své vlastní vedení. Náměstek pana ministra mi při projednávání mého pozměňovacího návrhu zdůvodnil negativní stanovisko ministerstva tím, že můj návrh na změny v Radě ERÚ je proti služebnímu zákonu. To jsme ještě ani já ani ostatní netušili, že to bylo asi součástí nějakého budoucího plánu, že celé ERÚ má pod služební zákon spadnout hned.

    Jsem velmi znepokojena, jakým způsobem se tento energetický zákon uvádí v život. Kritizovala jsem nejen samotnou podstatu zákona, ale také legislativní proces, kterým byl zákon schvalován. Na seminářích k energetickému zákonu jasně zazněla z úst odborníků celá řada skrytých hrozeb, které ze zákona plynou. Zatím se všechny naplnily a stále naplňují. Novela energetického zákona přímo vede k ochromení činnosti ERÚ, přináší chaos a poškozuje spotřebitele. U tohoto zákona nebyl standardní proces z hlediska práva a legislativních postupů. V meziresortním připomínkovém řízení bylo uplatněno přes tisíc připomínek od čtyřiceti různých subjektů. Řada změn se dostala do zákona až na poslední chvíli a bez náležité diskuse. Velmi překvapivé taky bylo, že zákon byl zařazen na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Zákonná úprava neprošla řádnou diskusí a dopady na činnost Energetického regulačního úřadu jsou někdy tragické.

    Znovu a po sté opakuji, že ERÚ se dle mého názoru poslední roky snaží bojovat za práva spotřebitelů, snižovat ceny elektřiny, plynu a tepla, snaží se omezit solární tunel, a to se zřejmě musí potrestat. Zřejmě jsou vyšší zájmy v tom, že Energetický regulační úřad nesmí za žádnou cenu zůstat hlídacím psem na trhu a zřejmě ani nesmí zůstat celé funkční období. Ministerstvo opakovaně vychází vstříc zájmům monopolů.

    Apeluji na vládní poslance, aby tato novela nezatížila obyčejné lidi zvýšenými cenami elektřiny, plynu a tepla a dalším chaosem. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Havlové. S přednostním právem nyní v diskusi vystoupí pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Já bych se k tomu rád vyjádřil jenom velmi krátce. Chtěl bych tady znovu zopakovat, že projednávání energetického zákona proběhlo standardním způsobem. Samozřejmě problémem bylo to, že metodou boje o neschválení zákona bylo podávání velkého množství pozměňovacích návrhů, které jsme se snažili všechny zpracovat. Snažili jsme se vyhovět i těm pozměňovacím návrhům, kde to jenom bylo možné. Projevili jsme dobrou vůli v tom, že vznik Rady ERÚ jsme odložili o nějakou dobu vlastně do 1. srpna roku 2017, tak aby tento zákon získal většinu. Stalo se přitom nedopatření, které jsme zjistili poměrně brzo, ještě před třetím čtením. Bohužel se to nepodařilo prosadit skrze parlamentní legislativu jako legislativně technickou změnu. Po některých minulých zkušenostech převážil striktní výklad toho, co je legislativně technická změna, a proto to tady musím bohužel předkládat touto formou.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Pokračujeme v rozpravě. Nyní pan poslanec Karel Fiedler, po něm pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, nebo spíš už dobrý podvečer. Děkuji za slovo, pane předsedající, dobrý večer dámy a pánové.

    Než začnu svůj projev, tak mě tak napadlo - povšimněte si té vzorně prázdné lavice za mnou, kde kromě přítomného pana ministra a zapisovatele není nikdo z vlády, ostatně i v lavicích vládní koalice to není žádná sláva.

    Novelizací zákona č. 458/2000 Sb., což je energetický zákon, kterou jsme tady skoro rok kritizovali a která má účinnost od 1. ledna 2016, by mohlo dojít k narušení nezávislosti Energetického regulačního úřadu, který je národním regulátorem v oblasti energetiky v České republice. To, před čím jsme varovali, je tady a nyní narychlo řešíme první a velkou zásadní chybu. Už jen změna systému výběru finančních prostředků na činnosti regulátora, kdy nyní bude tento poplatek stanoven na základě podzákonného právního předpisu, nařízení vlády, může znamenat, že ERÚ bude de facto v otázce financování rukojmím této vlády. Ten bude možné velmi snadno měnit s ohledem na zjednodušenou legislativní procedurou jeho přijímání. V souvislosti s tím vyvstávají obavy, zda bude mít regulátor zajištěny dostatečné finanční prostředky na svoji činnost tak, jak předvídají směrnice třetího liberalizačního balíčku.

    Novela zákona rovněž předpokládá, že by ERÚ měl být od 1. srpna 2017 řízen kolektivním orgánem, Radou ERÚ. V rámci této závažné změny však došlo v legislativním procesu ke změnám i v jiných právních předpisech, a to nikoliv od 1. srpna 2017, ale již od ledna 2016, což tady před chvílí zaznělo i z úst pana ministra. To má zásadní dopad na fungování regulátora v období mezi zavedením účinnosti nového zákona a jmenováním Rady ERÚ. Sám předkladatel zákona, Ministerstvo průmyslu a obchodu, při projednávání v Senátu před hospodářským výborem dne 12. května 2015 přiznal, že došlo k opomenutí sladěných činností ve všech změnách spojených s novelou zákona č. 458. Proto jsme my jako strana Úsvit - Národní koalice připravili náš návrh novely ihned po podepsání zákona prezidentem, na který se zpožděním posléze reagovala i tato vláda svou novelou. Bude pro mne velmi zajímavé sledovat, jak moc ji vláda nakonec bude chtít doopravdy prosadit v souvislosti s tím, co jsme již viděli s projednáváním tohoto zákona.

    Z faktu, že vedení ERÚ má být podřízeno státní službě, vyplývá řada konsekvencí, které mohou být v rozporu s požadavky na nezávislost národního regulátora vyplývajícího z třetího liberalizačního balíčku. Konkrétně předseda ERÚ bude podřízen jinému služebnímu orgánu, a to tzv. náměstkovi pro státní službu, což je do jisté míry samostatný orgán, avšak funkčně zařazený na Ministerstvu vnitru, a tedy podřízený ministru vnitra. Předseda tak bude podřízen jinému orgánu moci výkonné, který bude mít nejen pravomoc hodnotit činnost předsedy na základě obligatorního každoročního služebního hodnocení, ale bude moci takto ovlivnit jeho přímé setrvání ve funkci. Předseda ERÚ bude rovněž kárně odpovědný kárné komise zřízené u Ministerstva vnitra, přičemž za kárné opatření je možné uložit skončení služebního poměru předsedy. Je potřeba vnímat, že za kárné provinění může být považováno jakékoli zaviněné porušení služební kázně, tedy může jím být i například domnělé porušení povinnosti zachovávat pravidla slušnosti nebo povinnosti dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance dle služebního předpisu. Uvedené tak otevírá prostor, aby skrze jiný orgán moci výkonné, v tomto případě Ministerstvo vnitra, byla ovlivňována činnost národního regulátora. V současné době přitom byla úprava možností odvolání předsedy, resp. zániku jeho mandátu, dostatečná tak, aby byla zárukou nezávislého výkonu této funkce.

    Dle energetického zákona funkce předsedy zaniká uplynutím funkčního období, vzdáním se funkce, úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, v den, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon činnosti, která je neslučitelná s funkcí předsedy, dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení způsobilosti k právním úkonům, nebo rozsudku soudu, kterým byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem veřejné funkce nebo odvoláním z funkce. Zároveň platí, že prezident republiky předsedu odvolá pouze v případě, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo narušil-li závažným způsobem nezávislost nebo nestrannost ERÚ.

    Lze tedy spatřovat omezení nezávislosti v případě, kdy dojde k posunu právní úpravy tak, že bude funkce nadřízeného služebního orgánu ve vztahu k předsedovi ERÚ svěřena jinému orgánu moci výkonné. Nezávislost ERÚ tak bude značně narušena. U jiných národních regulátorů, např. telekomunikace, hospodářská soutěž, ochrana osobních údajů, obdobná situace nehrozí. Pro jejich vedení budou nadále výjimky ze zákona o státní službě platit.

    Způsob, který byl nově zvolen pro instalaci nového řídicího orgánu, není v souladu s požadavkem nezávislosti regulátora daným směrnicemi Evropské unie. Tyto směrnice požadují, aby regulační orgán byl nezávislý na vládě a jiných veřejnoprávních výkonných orgánech, což je článek 35 odst. 4 směrnice 2009/72/ES a článek 39 odst. 4 směrnice 2009/73/ES. Nově zvolený způsob již zmiňované směrnice č. 2009/72 a 73, který byl implementován do právního řádu novelou energetického zákona v roce 2011 a stanovil jako jeden z klíčových požadavků posílení nedostatečné nezávislosti regulačních orgánů na vládě, nedostatečné volnosti v rozhodování, jež bránilo v účinné regulaci. Návrh se tak dostává do rozporu s tímto požadavkem nezávislosti daným jednak uvedenými směrnicemi, ale rovněž popírá samotné ustanovení § 17 odst. 3 energetického zákona, který je implementačním ustanovením.

    V této souvislosti je třeba vzít rovněž v úvahu tu specifickou okolnost, že Česká republika je vlastníkem 68 % akcií jedné z největších energetických společností, tedy ČEZu, jehož podíl se na energetickém trhu velmi blíží úplné dominanci, a Česká republika je rovněž stoprocentním vlastníkem společnosti ČEPS. Výkon těchto práv vykonává vláda České republiky prostřednictvím svých ministerstev, tedy Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu, které má navrhovat řídicí orgán NRÚ.***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Nyní poslední zatím písemně přihlášený je pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Dobrý večer, dámy a pánové. Jak říká Václav Klaus, já jsem vám to říkal. Mluvím teď o tom, že jsme zde několikrát opakovali, že energetický zákon z pera pana ministr Mládka a jeho spřízněných kolegů je paskvil a bylo by lepší ho vůbec nepřijímat. Bohužel pravda se naplnila. Je to tady a musíme se o něm opět bavit.

    Na nedokonalosti zákona se upozorňovalo ve Sněmovně i v Senátu. Bylo to ovšem málo platné. Tento zmetek prošel a dnes bohužel musíme řešit následky. Náš poslanecký klub dělal vše pro to, abychom těm problémům a průšvihům nějakým způsobem zabránili. V něčem se nám to podařilo, v něčem bohužel nepodařilo.

    Bylo by dobré si říct, co na energetickém zákonu je tak zajímavé pro určité zájmové skupiny. Jsou to samozřejmě peníze. Obnovitelné zdroje nás ročně vyjdou na 45 mld. korun. Jde tedy o největší dotační titul v České republice s dvacetiletou perspektivou. Regulované ceny v elektroenergetice jsou nějakých 350 mld. korun, mají se stavět plynovody za několik desítek miliard korun, ale především se tady skoro bez povšimnutí prosadila aktualizovaná státní energetická koncepce, která jasně řekla, že se budou dostavovat jaderné elektrárny bez ohledu na cenu, bez ohledu na bezpečnost, bez ohledu na energetickou politiku Evropské unie.

    Rok jsme byli ubezpečováni, že přeháníme, že se není potřeba obávat ani o peněženky českých občanů, ani o energetickou bezpečnost České republiky. Pan ministr Mládek dal za to, že zákon nezvedne ceny energií, dokonce svou hlavu na špalek, což asi nebylo úplně moudré. Už při projednávání zákona se přišlo na řadu chyb. Například se našemu poslaneckému klubu podařilo zabránit dotačnímu zvýhodnění solárníků o dalších 35 mld. korun. Musela se řešit otázka věcných břemen u elektrických drátů i plynových přípojek, která by rovněž stála mnoho desítek miliard korun. Především jsme však mnohokrát na seminářích a při projednávání ve výborech před plénem Sněmovny poukazovali na to, že hrozí vykostění pravomocí a akceschopnosti Energetického regulačního úřadu. Opravdu to vypadá, že silný a nezávislý Energetický regulační úřad se panu ministru Mládkovi nehodí. Je přece potřeba prosadit děj se co děj dostavbu jaderných bloků. Tuto dostavbu v řádech stovek miliard korun bohužel pak musí někdo zaplatit a ideálním obětním beránkem v tomto státě je obyčejný spotřebitel, který se nedokáže tomuto bránit, takže je nutné toto prosadit do cen. Navíc klesají zisky energetickým velkopodnikatelům, protože klesají ceny jak na trhu, tak především ceny regulované, a tento trend, ačkoli samozřejmě v uvozovkách, je potřeba zvrátit.

    Je nutné najít cestu, jak se zbavit současného vedení ERÚ. Nejdřív přišlo Ministerstvo průmyslu a obchodu s myšlenkou okamžitého zřízení rady ERÚ, která by nahradila současné vedení úřadu, ale po veřejných protestech byla přijata úprava, že bude rada zřízena až od roku 2017, kdy končí mandát paní předsedkyni Vitáskové. Vypadalo to, že se tím akutní nebezpečí oddálilo a že se třeba ještě podaří pravomoci rady upravit tak, aby byla nezávislá na vládě a mohla skutečně regulovat. Ale ještě předtím, než novela proskočila Senátem, se objevila další zásadní v uvozovkách legislativní chyba, která znamená, že se panu ministru Mládkovi podařilo a vedení ERÚ se zbaví. V přechodných ustanoveních služebního zákona se totiž podařilo nahradit větu, že se zákon netýká předsedy a místopředsedů regulačního úřadu, větou, že se netýká Rady ERÚ, která vznikne v polovině roku 2017. Znamená to tedy, že se předseda a místopředsedové stanou na rozdíl od všech ostatních vedoucích pracovníků podobných institucí k 1. lednu 2016 státními zaměstnanci.

    Nikdo netuší, a ministerstvo už v médiích přiznalo, jak by se skutečně postupovalo v případě vedení ERÚ podle služebního zákona, pokud by tato technická novela nebyla přijata. Konkrétní postup, jaký je v tomto případě, tak na to bych se velmi rád pana ministra zeptal. Samozřejmě i na další otázky. Jak budou předseda a místopředsedové přijati do služby. Tato údajná legislativní chyba znamená, že současné vedení od 1. ledna příštího roku končí a není jasné, kdo bude rok a půl, tedy do srpna roku 2017, než bude jmenována nová rada, úřad řídit. Kdo je odvolá, na základě jakého ustanovení. Bude výběrové řízení a do čela úřadu nastoupí noví lidé? Jakým způsobem se to bude předkládat Evropské unii. Posílal jsem interpelaci a věřím, že pan ministr mi na tyto otázky odpoví. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi, poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Pane ministře? Ano. Prosím, slovo má ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych jenom poděkovat za tuto debatu. Chtěl bych požádat o posunutí dále tohoto materiálu. Chtěl bych říci, že problém fungování se služebním zákonem máme v mnoha jiných oblastech, protože on vstoupil v platnost, jak bych tak řekl, v plné síle, teprve od 1. července tohoto roku. Já bych byl proto rád, aby pro jistotu prošla tato malá novela, abychom nemuseli řešit ty problémy, které tady zvedl pan poslanec Černoch, protože si myslím, že i pro pana státního tajemníka na ministerstvu vnitra by to mohla být velká výzva, protože fungování služebního zákona zdaleka ještě není usazenou záležitostí.

    Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se na závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, tahle věc má více než hospodářský rozměr také nějaký veřejnosprávní rozměr a myslím si, že z tohoto pohledu by asi bylo důležité, aby ti, kteří jsou zodpovědní za služební zákon a veřejnou správu v této věci, k tomu řekli svoje stanovisko, protože se tady jedná o určitou kolizi se služebním zákonem. Z tohoto důvodu bych navrhoval, aby se této materii věnoval i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, resp. tento výbor ve spolupráci s Ministerstvem vnitra aby se vyjádřily k té kolizi se služebním zákonem, která tam je. Já myslím, že to mnohem víc patří jim než hospodářskému výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Mám tomu rozumět tak, že to je návrh, aby to byl garanční výbor, pane zpravodaji?

  • Poslanec Milan Urban: Ne, já to nechci komplikovat, ale určitě navrhnu, aby veřejná správa to projednala také a hospodářský výbor aby se věnoval této problematice až po zprávě, kterou získá usnesením z výboru pro veřejnou správu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Požádám pana zpravodaje, aby mě kontroloval. Podle mého názoru v rozpravě nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí. Můžeme tedy hlasovat o přikázání výborům k projednání. Nejdříve rozhodneme o garančním výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Není tomu tak. Já vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    O návrhu, abychom jako garanční výbor měli výbor hospodářský, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 70, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 70, z přítomných 121 poslance pro 116, proti 1. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázání dalšímu výboru. Zpravodaj v rozpravě navrhl výbor pro veřejnou správu. Ptám se, kdo má další návrh. Pan kolega Fiedler. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Navrhujeme ještě projednání ústavněprávním výborem.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Nikdo další se nehlásí. Budeme hlasovat - aha, dobře, pan kolega Klán. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jan Klán: Já navrhuji ještě ústavněprávní výbor, protože u služebního zákona byl garančním výborem ústavněprávní výbor. Veřejná správa se k tomu může také vyjádřit, ale služební zákon byl řešen hlavně v ústavněprávním výboru.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tento návrh padl, pan poslanec Fiedler ho již řekl. Budeme tedy hlasovat o dalších dvou výborech - výbor pro veřejnou správu a ústavně právní výbor.

    Nejdříve výbor pro veřejnou správu.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 71 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 71, z přítomných 126 pro 82, proti 13. Návrh byl přijat.

    Nyní v hlasování pořadové číslo 72, které jsem právě zahájil, se ptám, kdo je pro to, aby byl přikázán ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 72, z přítomných 128 pro 84, proti 9. Tento návrh byl přijat.

    Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru ústavněprávnímu.

    Nyní budeme hlasovat o lhůtě k projednání, protože pan ministr ve svém vystoupení v rozpravě navrhl zkrácení lhůty k projednání o 30 dní.

    Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 73. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 73 z přítomných 128 pro 89, proti 9. I tento návrh byl přijat.

    Rekapituluji: výborem garančním bude výbor hospodářský, dále bude tisk projednávat výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavněprávní výbor a lhůta k projednání ve výborech je podle § 91 zkrácena na 30 dní. Děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi, který zůstává u stolku zpravodajů, a končím bod číslo 55.

    Pokračovat budeme bodem číslo 21, ale nejdříve budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 18.15 se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská, dále se od 18 hodin omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík a ze zdravotních důvodů pan poslanec Vojtěch Adam.

    Nyní tedy avizovaný bod číslo

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych na vašem zasedání stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

    Předkládaný návrh představuje především implementaci směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů a vytváří podmínky pro adaptaci nařízení o řešení spotřebitelských sporů online. Dále reaguje na upozornění Evropské komise na nedostatečnou implementaci směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. V neposlední řadě obsahuje též právní úpravu, jež reaguje na praktické aplikační zkušenosti České obchodní inspekce se stávající právní úpravou.

    Návrh zákona byl přikázán k projednání ve třech výborech, a to hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, zemědělskému a ústavněprávnímu.

    Hospodářský výbor projednal předložený návrh zákona na své schůzi dne 24. června a přijal k němu čtyři pozměňovací návrhy. Jejich obsahem je jednak zpřesnění regulace v oblasti využívání telefonních linek s cenou vyšší než obvyklou při komunikaci prodávajícího se spotřebitelem, dále se navrhuje vložit do návrhu zákona definici spotřebitelské soutěže. Hospodářský výbor rovněž navrhuje rozšířit okruh informací, které musí podnikatel uvést v oznámení o konání organizované prodejní akce. Dalším pozměňovacím návrhem má být do návrhu zákona vložena komplexní úprava informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele.

    Zemědělský výbor návrh zákona projednal na své schůzi 3. června a doporučil jej Poslanecké sněmovně projednat a schválit.

    Ústavněprávní výbor projednal předložený návrh zákona 2. září a přijal k němu dva pozměňovací návrhy. Jejich obsahem je jednak zpřísnění podmínek pro prodej zboží a služeb v rámci organizovaných akcí a dále rozšíření okruhu osob, které budou moci působit jako subjekty mimosoudního řešení spotřebitelských sporů.

    Se všemi uvedenými pozměňovacími návrhy souhlasím, pouze si dovoluji upozornit, že je třeba v případě, že bude přijat pozměňovací návrh hospodářského výboru uvedený v článku 1 v bodě 5 usnesení, přijmout legislativně technické úpravy zajišťující soulad užité terminologie s terminologií novelizovaného zákona.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o propuštění návrhu zákona do třetího čtení. Děkuji za pozornost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a konstatuji, že jsme návrh v prvém čtení přikázali hospodářskému výboru jako garančnímu výboru. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru a zemědělskému výboru. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 445/1 až 5.

    Nejdřív požádám zpravodaje hospodářského výboru a tím je pan poslanec Václav Snopek, jestli tomu dobře rozumím, protože paní kolegyně Matušovská tady není. Případně jestli pan předseda hospodářského výboru sdělí, kdo byl určen hospodářským výborem jako zpravodaj. Kolega Snopek. Prosím. V tom případě ho žádám, aby informoval o jednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Potom požádám kolegu Chvojku a kolegu Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Snopek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, hospodářský výbor se zabýval předmětným zákonem na své 23. schůzi dne 24. června. Po vyslechnutí zpravodajských zpráv přijal usnesení: Doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk č. 445 ve znění schválených pozměňovacích návrhů, které máte k dispozici jako sněmovní tisk č. 445/3.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní bych požádal zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Jana Chvojku, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové, resp. už skoro večer. Ústavněprávní výbor se dne 2. září na svém 37. jednání tohoto volebního období zabýval novelou zákona o ochraně spotřebitele a po vyjádření náměstka ministra průmyslu a obchodu Mgr. Karla Novotného, zpravodaje poslance JUDr. Jana Chvojky a po rozpravě ústavněprávní výbor

    za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila.

    Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona změny a doplňky - které každý můžete vidět na svých stolech a jsou součástí usnesení, číst to by bylo docela dlouhé.

    Za třetí konstatuje, že finanční ani materiální zabezpečení České obchodní inspekce není s ohledem na množství předpokládané agendy dostatečné.

    Za čtvrté žádá vládu o zajištění dostatečné materiální i finanční podpory České obchodní inspekce.

    Za páté - obligátní body - pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení výboru předložil předsedovi Poslanecké sněmovny; za šesté - zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona; za sedmé - zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.

    Já bych se ještě z tohoto místa chtěl připojit, přihlásit do obecné diskuse, abych se ještě o některých věcech zmínil. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Eviduji vaši přihlášku do rozpravy, pane zpravodaji. A nyní požádám zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Petra Bendla, jestli by přednesl zpravodajskou zprávu. Nevidím pana poslance Bendla jako zpravodaje. Nevidím ani předsedu zemědělského výboru. Vidím pana předsedu zemědělského výboru, aby nám sdělil, kdo nám za zemědělský výbor přednese zpravodajskou zprávu o projednání zákona o ochraně spotřebitele. Kolega Volný za zemědělský výbor? (Před řečništěm stojí velký shluk poslanců, někteří různě gestikulují na pana předsedajícího.) To asi nepůjde, protože si myslím... Nepochybuji o tom, že pan kolega Volný mohl být přítomen na jednání zemědělského výboru, ale pravděpodobně nebyl zpravodajem. Kolega Bendl tu jaksi není. Tak jestli pan předseda nahradí zpravodaje. Prosím. Pan kolega Kudela se toho ujme. Tak dobře. Za zemědělský výbor pan poslanec Kudela. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, zemědělský výbor na 19. schůzi dne 3. června projednal vládní návrh pod sněmovním tiskem 445 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony schválit.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Máme tedy za sebou zpravodajské zprávy. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného nejdříve pana poslance Tejce, ale protože se hlásil zpravodaj ústavněprávního výboru, jako zpravodaj má přednost. Požádám pana poslance Chvojku, aby se ujal slova.

  • Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych obecně krátce k návrhu zákona jako celku. Jsem rád, že tady máme tento návrh. Myslím si, že to alternativní či mimosoudní řešení sporu, které ten zákon, resp. novela zákona zavádí, je velmi dobrá věc. Myslím si, že návrh není nijak v uvozovkách echt politický. Je to věc, která je pro občany tohoto státu. Myslím si, že ta věc je dobrá. Tudíž by zde doufám neměl být žádný problém s tím zákon schválit.

    Takže já jenom krátce. Základem návrhu je to, že spotřebitelský spor už nebude muset být řešen, pokud budete mít nějaký problém s reklamací. To znamená příklad: Koupíte si boty a za týden se vám na nich udělá žralok, a když budete boty reklamovat a půjdete k obchodníkovi a on tu z nějakého důvodu neuzná, tak nebudete muset jít hnedka v prvé řadě na soud, ale budete mít možnost podle tohoto zákona, pokud projde, a já věřím, že ano, obrátit se nejprve na Českou obchodní inspekci, která tu věc nějakým způsobem bude mít pravomoc řešit a vstoupit v jednání s obchodníkem, samozřejmě i s vámi, bude to na vaši žádost, a docílit nějaké dohody, nějaké shody nad tím, aby se spor vyřešil samozřejmě optimálně co nejlépe pro spotřebitele, nebo i pro společnost, pro obchodníka, který tu službu nebo výrobek prodal či poskytl. Myslím, že je to velmi dobrá věc.

    Na druhou stranu se obávám, a už jsem o tom mluvil na ústavněprávním výboru a navrhoval jsem, nebo resp. zmiňoval jsem se o tom, zda by se neměla navrhnout zaprvé alespoň nějaká minimální částka, když se bude chtít obrátit na tu ČOI, aby zase nedošlo k tomu zneužívání, že se tam na tu ČOI obrátí každý, byť problém bude jenom letmým pohlédnutím oka nesmyslný. Pochopil jsem argumentaci, že poplatek, i kdyby byl minimální, nějakých 50, 100, 200 korun, by nebyl asi úplně správný pro ty, kteří mají spotřebitelský problém s věcí, která stála 500 korun. Tomu rozumím, že když někdo koupil věc za 500 korun a měl by platit poplatek 200 korun, byť by byl třeba vratný, za to, aby to ČOI řešila, tak to by asi nebylo úplně správné, úplně korektní.

    Myslím si, že až tato věc projde zákonem, až se dostane mezi naše občany, a teď je jedno, jestli sdělovacími prostředky, televizí, novinami, rádiem, tato možnost, až prostě lidé budou vědět, že je tato možnost, to znamená, že se nebudou muset, pokud nejsou spokojeni se svojí reklamací, obrátit na soud, ale bude zde ČOI, která problém pomůže zdarma, nebo by měla pomoct zdarma nějak vyřešit, tak každý, každý samozřejmě, každý, kdo bude mít nějaký takový problém, tak se v prvé řadě obrátí na ČOI. To je naprosto přirozené. A já bych to tak udělal taky.

    Jak jsem říkal o tom poplatku, ten nebude. Proto mě trápí jedna věc a já si myslím, že to bude institut opravdu využívaný. Mám informaci, že personální, resp. finanční zajištění na tento institut není takový, jaký by měl být. Cca jde o dva zaměstnance na jeden kraj a je potřeba podotknout, že jde o velké kraje, o ty ještě postaru, to znamená například ČOI v Hradci Králové řeší nebo má ve své gesci Královéhradecký kraj a také kraj Pardubický. A na tyto kraje by měli být vyčleněni, a i finančně vyčleněno, pouze peníze na dva pracovníky na tuto činnost. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. A nyní tedy podle pořadí pan poslanec Jeroným Tejc, připraví se pan kolega Kudela, poté pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil se třemi pozměňovacími návrhy, které jsem předložil, a ke dvěma se přihlásím. Ten jeden již prošel testem ústavněprávního výboru a byl doporučen.

    Chtěl bych na začátku poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu za spolupráci a také za to, že tento tisk předložilo, protože si myslím, že může v mnohém pomoci.

    Ten první pozměňovací návrh je zcela technický. Zavádí to, aby Česká obchodní inspekce mohla provádět dozor nad dodržováním povinností v článku 14 nařízení Evropského parlamentu, takže to je spíše technická věc. Nicméně ty dvě již technické věci nejsou.

    Jeden, ten jednodušší pozměňovací návrh zavádí povinnost pořadatelů předváděcích akcí nebo jejich organizátorů, aby na letácích, které už dnes povinně musí být oznamovány, musí mít určité náležitosti, byla také uvedena cena toho výrobku, který je nabízen, aby si každý ze spotřebitelů mohl doma ještě předtím, než takovou akci navštíví, i když my mu to všichni nedoporučujeme, a přesto tak učiní, aby si mohl ověřit skutečnou cenu tohoto výrobku a nedivil se poté, že koupil věc, která je zcela předražená.

    No a ten druhý návrh, který prošel ústavněprávním výborem, spočívá v tom, že pořadatel předváděcí akce by po dobu sedmi dnů od prodeje, od toho, kdy uzavře smlouvu, nesměl inkasovat od zákazníka, od toho, komu prodal nebo dodal zboží, žádnou finanční částku. Zjednodušeně řečeno, nemohl by tedy po těch sedm dní inkasovat peníze, protože po tu dobu 14 dnů běží možnost odstoupit od této smlouvy. V mnoha případech se stalo, že spotřebitel zakoupil zboží, zjistil, že s ním není spokojen nebo že to zboží je předražené, do 14 dnů odstoupil a bohužel se žádných peněz nedočkal, byť na ně ze zákona má nárok, protože firma byla přepsána na bílé koně, byla v insolvenci či jiným způsobem skončila. Ještě horší případ nastal ve chvíli, kdy spotřebitel učinil vše, co má, to znamená nejen že odstoupil od smlouvy, ale i vrátil zboží, v takovém případě obvykle byl i bez zboží i bez peněz. Takže těmto situacím by mělo zabránit to, že po těch sedm dnů bude mít spotřebitel možnost odstoupit, aniž by do té doby zaplatil. Samozřejmě lepší řešení by bylo, kdyby ta doba byla 14 dnů po celou dobu možnosti odstoupení, ale to by naráželo na evropskou směrnici, takže proto tento model zvolen nebyl.

    To je tedy vše a já bych vás poprosil o to, abychom dnes ten tisk doprojednali a abychom byli schopni ve třetím čtení jej schválit. Původně jsem hovořil tady ještě o tom, že by bylo možná dobré zavést kauce pro organizátory předváděcích akcí, a snažili jsme se najít správné legislativní řešení. Ale musím konstatovat po mnoha debatách se zástupci resortu Ministerstva průmyslu a obchodu, že by to naráželo na řadu technických problémů živnostenského zákona, takže jsme zvolili toto jiné řešení, o kterém jsem hovořil.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Jeronýmu Tejcovi. Nyní v pořadí pan kolega Kudela a poté pan kolega Luzar. Pan kolega Vondráček se sice přihlásil, nikoliv elektronicky, a ví, že podle jednacího řádu má elektronická přihláška přednost. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem velice rád, že tento návrh zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo, a děkuji také za pozměňující návrhy, které připravil ústavněprávní výbor. Je veliká škoda, že s těmito návrhy přicházíme až v roce 2015 a nikdo s nimi nepřišel v roce 1995, 1997, kdy byl obrovský boom předváděcích akcí a řada našich občanů naletěla a dodneška se z toho mnozí nevzpamatovali. A problém je taky v tom, že se nepoučili a dodneška se nechávají nachytat.

    Pan poslanec Tejc hovořil o tom, které pozměňující návrhy připravil ústavněprávní výbor. Jak sedmidenní lhůta, tak také povinnost informovat o veškerém zboží včetně cen, které se budou na předváděcích akcích informovat, jsou velmi dobré návrhy. Ale ústavněprávní výbor také chce přenést v rámci tohoto zákona mimosoudní řešení spotřebitelských sporů z České obchodní inspekce také na další subjekty věnující se řešení spotřebitelských sporů, které nazývá jinými subjekty pověřenými Ministerstvem průmyslu. Také říkal, že ústavněprávní výbor konstatoval, že finanční materiální zabezpečení České obchodní inspekce není s ohledem na předpokládanou výši agendy dostatečné, tak potom nevím, z čeho bude řešeno financování těchto jiných subjektů pověřených Ministerstvem průmyslu a obchodu. Já jsem to také konzultoval s ministerstvem. Tvrdili mi, že částka, o které je psáno v důvodové zprávě, 6 mil. korun, by vzhledem k rozsáhlosti sítě České obchodní inspekce měla být dostačující.

    Na hospodářském výboru byl mimo jiné předložen také návrh na stanovení parametrů pro zřízení informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Specifikuje se v něm, kolik subjektů musí být do registru zapojeno, jak se informace o spotřebitelích sbírají, evidují a kdo a jak je může používat a jak dlouho se evidují. Aby však měla taková databáze skutečně ochranný význam pro spotřebitele, je potřeba, aby spotřebitele nějak chránila. Takto, kdo se na ten pozměňující návrh podívá, tak to chrání pouze prodejce, neboť říká, který spotřebitel je nedůvěryhodný. Pokud ovšem není jiný záměr, aby se poskytovatelům a zájemcům podávala informace o tom, kdo jak je zadlužený a jak je tedy náchylný k dalšímu zadlužování, kterého by se dalo snadno zneužít.

    S některými formulacemi specifikujícími informační databázi o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele nemůžu souhlasit. Například to, aby zájemce byl do databáze zaveden bez jeho souhlasu. I když se navrhuje, aby při zápisu do registru byl o tomto zápisu informován. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Nyní v obecné rozpravě pan kolega Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se pan poslanec Vondráček.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já vcelku velice krátce k tomuto zákonu. Já si myslím, že není nikdo ve Sněmovně, kdo by pochyboval o tom, že zákon na ochranu spotřebitele je velice nutný. Dnes všechny tyto spory, pokud není nalezena shoda, končí u soudu. Soudy bohužel jsou zavaleny touto prací a domáhání se práva v těchto záležitostech obvykle končí u běžného spotřebitele mávnutím rukou. Prostě nemá to pro něho cenu a efekt jít až do soudního sporu s dodavatelem zboží, na které si stěžuje. Čili tady stát nachází prostor pro řekněme účelnou mediaci mezi nespokojeným klientem a dodavatelem výrobku, se kterým je nespokojen.

    Problém samozřejmě nastává, pokud se jedná o výrobek složitější. Tady padly ty příznačné boty a příznačný žralok v botě, tzn. odchlípnutá podrážka. Jistě jste se s tím už mnohokrát setkali. Je těžké prokázat, co vlastně způsobilo to odchlípnutí té podrážky. Obvykle to končí tím, že někdo dodá tzv. znalecký posudek z oboru, který hovoří o tom, že byl technologicky porušen proces výroby, popř. dodány špatné materiály. Hovořím o tom z jednoho prostého důvodu. Tato předloha, kterou máme před sebou, nezohledňuje nákladovost pořizování znaleckých posudků. Ona hovoří o problematice personální, hovoří o problematice časové a vytíženosti státních orgánů poskytujících tuto službu, ale již nehovoří o dalších nákladech spojených s tímto vymáháním. Čili hovořím o znaleckých posudcích, které by posoudily oprávněnost, popř. které by vyjádřily tu hodnotu. Z tohoto pohledu bych apeloval na předkladatele, aby se i nad tímto problémem znaleckých posudků zamyslel, popř. uvažoval o regulaci jejich nákladů, protože samozřejmě stoupne-li poptávka po vystavování znaleckých posudků, když si ten mediátor, použiji-li ten výraz, nebude schopen poradit, tak samozřejmě nabídka trhu v ten moment naskočí a budou žádány enormní sumy za znalecké posudky vůči zboží. Čili doporučuji vřele se tady tímto problémem, pane ministře, zabývat a hledat cesty, jak regulovat, aby nedošlo k výraznému zdražení služeb znalců a v ten moment samozřejmě nákladů na státní rozpočet. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Luzarovi. Nyní v obecné rozpravě pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já budu raketový. Já bych v souladu s jednacím řádem krátce pohovořil o svém pozměňovacím návrhu.

    Trošku mě překvapil pan kolega Kudela, protože se jedná v podstatě v tuto chvíli o konkurenční projekt. Na vysvětlenou. Informační databáze o bonitě spotřebitelů byla předmětem pozměňovacího návrhu pana Velebného, který projednal hospodářský výbor. Nicméně vyskytlo se tam několik legislativních zřejmě neodstranitelných chyb a v době projednávání na ústavněprávním výboru jsem načetl obdobný pozměňovací návrh a na základě iniciativy pana poslance Bendy a vůbec názoru Úřadu pro ochranu osobních údajů byl tento návrh ještě modifikován a nyní je zapsán v systému jako pozměňovací návrh pod mým jménem.

    Měl jsem jenom velice stručně možnost se seznámit s návrhem pana Kudely. Myslím si, že není možné, aby informační databáze fungovaly jenom na základě souhlasu. To pak popírá jejich smysl. Dále tam je takový nedostatek, že je tam povinný dotaz do té databáze, a to by znamenalo, že by i u dodávky mléka bylo nutno, když to vezmu ad absurdum, žádat informace z databáze.

    Já to uzavřu tím, že Světová banka i OECD doporučují tyto registry. Tyto registry mohou pomáhat spotřebitelům, aby získali lepší přístup k finančním prostředkům a k produktům na finančním trhu. A koneckonců reaguji tak i na doporučení Úřadu na ochranu osobních údajů, který už dávno volá po tom, aby tato oblast registru byla nějakým způsobem regulována.

    Vzhledem k tomu, že můj pozměňovací návrh obsahuje i písemné odůvodnění, odkazuji ve zbytku na něj, abychom byli schopni ještě tento bod doprojednat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To bylo všechno v obecné rozpravě. Nikoho dalšího nevidím, obecnou rozpravu končím. Nemyslím si, že je potřeba závěrečná slova po obecné rozpravě, protože nepadl návrh vrátit garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2.

    Zahajuji podrobnou rozpravu. Nejdříve tedy pan poslanec Chvojka, který se hlásil jako zpravodaj s přednostním právem do podrobné rozpravy. Nevidím ho, takže pan kolega Tejc v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já si dovolím přihlásit se ke svým písemně podaným pozměňovacím návrhům pod čísly 2795 a 2832. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Nyní pan poslanec Kudela v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Hlásím se ke svému pozměňujícímu návrhu pod číslem 2842. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Vondráček v podrobné rozpravě.

  • Poslanec Radek Vondráček: Dobrý den. Já bych se rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému veden pod číslem 2811. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. V podrobné rozpravě ještě pan zpravodaj Václav Snopek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Snopek: Dámy a pánové, já velice stručně. Hlásím se k pozměňujícím návrhům, které byly vloženy jako sněmovní dokumenty pod čísly 2805, 2818 a 2835. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ptám se, pane zpravodaji, jestli jste vyčerpal i návrhy ústavněprávního výboru od pana kolegy Chvojky. Ano. Takže ptám se, jestli někdo další do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. A ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo, pane ministře. Není tomu tak. Pan zpravodaj závěrečné slovo? Není tomu tak. Protože není návrh na žádné hlasování, končím druhé čtení tohoto tisku bodu číslo 21.

    Máme před sebou posledních dvanáct minut a já se ptám... Pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Ano, děkuji. Jak jste správně řekl, máme v tuto chvíli jedenáct minut do 19. hodiny. Teď jsme vedli konzultace s předsedy klubů a zdá se mi, že bychom mohli dosáhnout dohody v tom smyslu, že bychom dnes ukončili jednací den projednáním bodu 7 - rozpočtové určení daní. Tak já si v tuto chvíli dovoluji dát procedurální návrh, abychom jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině, a to jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a ANO 2011. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vzhledem k tomuto návrhu mi nezbývá nic jiného než požádat vás o rozhodnutí, a to v hlasování pořadové číslo 74. Všechny vás na požadavek z pléna odhlásím. Prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartami.

    O tom, že budeme jednat meritorně i po 19. hodině až do bodu 7, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 74, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 74 z přítomných 123 pro 59, proti 38. Návrh nebyl přijat. (Neklid v sále.) Můžeme pokračovat do 19. hodiny.

    Pan ministr je přítomen, takže ho mohu vyzvat, aby se ujal slova k odůvodnění bodu

    Z pověření vlády tento návrh uvede pan ministr Mládek. Požádám pana poslance Kučeru, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Prosím, pane ministře.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, předkládám vám návrh novely zákona o podpoře malého a středního podnikání, na základě kterého vznikne nový subjekt s názvem Agentura pro podnikání a inovace. (V sále je velký hluk.) Tato agentura bude podřízena zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, a bude plnit roli zprostředkujícího subjektu z pohledu strukturálních -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás na chvíli přeruším. Prosím sněmovnu o klid! Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek: - z pohledu strukturálních fondů Evropské unie, a to pokud možno od 1. ledna 2016. Novela je vypracována na základě požadavku Evropské komise vzneseného na jednání delegace České republiky s Evropskou komisí na lednovém a únorovém zasedání. Týkalo se to strukturálních programů a možnosti čerpání 4,3 mld. eur, které byly do OPPIK alokovány z evropského fondu pro regionální rozvoj. (V sále je stále velký neklid.)

    Vzhledem k uvedenému a po zvážení několika variant bude ze současné agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest vyčleněn příslušný útvar zabývající se evropskými strukturálními a investičními fondy do nové organizace, Agentury pro podnikání a inovace. Tato agentura bude spadat pod působnost zákona o státní službě. To je vše. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Požádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Michal Kučera. Pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Ještě jednou děkuji za slovo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím sněmovnu o klid! Děkuji. Prosím.

  • Poslanec Michal Kučera: Já vám děkuji. Pan ministr Mládek uvedl celkem podrobně důvody, které vedou ministerstvo k novele tohoto zákona. Dovolte mi, abych ještě upozornil na některé aspekty této samotné novely.

    Novela zákona o podpoře malého a středního podnikání, ve které se vyčleňuje z agentury CzechInvest ta část, která se zabývá administrací čerpání evropských fondů. Rozdělení CzechInvestu na dvě části, tedy na část věnující se podpoře příchodu zahraničních investic do České republiky a na část věnující se administraci strukturálních fondů, se jako téma objevuje již mnoho let. (V sále je stále velký hluk.) V podstatě od doby vstupu České republiky do Evropské unie, tedy kdy CzechInvest...

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Ještě jednou žádám sněmovnu o klid! Nebo budu muset být přinucen k tomu, že přeruším jednání schůze už nyní a nedokončíme to ani do 19. hodiny. (Veselost v sále.) Teď nevím, jestli jsem vás nenavedl ještě k většímu hluku. Dobře. Prosím tedy pány poslance, paní poslankyně, jestli by pana zpravodaje nechali v klidu dokončit jeho zpravodajskou zprávu k tomuto návrhu zákona, který je v prvém čtení. Děkuji. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Michal Kučera: Je mi jasné, že agentura CzechInvest mnohdy budí veselí, nicméně tato novela zákona je pro čerpání evropských fondů poměrně zásadní a jistě všichni chceme, aby evropské fondy hladce plynuly do České republiky a do našeho průmyslu stejně tak jako Ministerstvo průmyslu a obchodu a pan ministr Mládek. Myslím, že to ocení i pan ministr financí Babiš.

    Teď se omlouvám, že nevím, kde jsem skončil. (Veselost v sále.) Radši to vezmu od začátku.

    Vládní návrh novely zákona, kterým se vyčleňuje z agentury CzechInvest ta část, která se zabývá administrací čerpání evropských fondů. Rozdělení CzechInvestu na dvě části, tedy na část věnující se podpoře příchodu zahraničních investic do České republiky a na část věnující se administraci strukturálních fondů, to se jako téma objevuje již řadu let. Já si myslím, že pamětníci si na to jistě pamatují, minimálně ti, kteří se zabývají čerpáním evropských fondů a jejich administrací. Je to v podstatě od doby vstupu České republiky do Evropské unie, kdy CzechInvest rozšířil portfolio své činnosti právě o tuto agendu.

    Já si tady samozřejmě dovolím svůj pohled. Myslím si, že tehdy se již jednalo o chybný krok a agentura se měla věnovat výhradně podpoře investic. Administrace strukturálních fondů měla již tehdy jít jinou cestou než přes vládní agenturu zřízenou k podpoře investic. Znovu se začalo o vydělení administrace fondu diskutovat v souvislosti s plánem tehdejšího ministra průmyslu a obchodu, myslím, že se nepletu, když řeknu, že to byl tehdy pan ministr Kuba, a doufám, že si to i časově správně pamatuji, jelikož nejsem úplně chodící encyklopedie, ale myslím si, že to bylo v té době, a jednalo se právě o sloučení agentury CzechTrade, která se zabývá podporou obchodu, a agentury CzechInvest, tedy podpory investic. A z toho by byla právě naopak vyčleněna administrace fondu této sloučené agentury.

    Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli by ten krok byl správný, či ne. Pouze logický ekonomický pohled z řízení procesu říká, že by toto řízení bylo flexibilnější a samozřejmě pro klienta by poskytovalo komplexní službu. Samozřejmě administrace fondu by z toho byla vyčleněna, to znamená splňovalo by to požadavky Evropské unie, jak dnes předkládá pan ministr průmyslu a obchodu Mládek.

    Tehdy však došlo pouze k prvnímu kroku, kterým bylo spojení zahraniční sítě obou agentur, a současná vláda v dalších krocích vedoucích ke sloučení agentur pokračovat nechce. To si myslím, a to je opravdu jen můj osobní pohled, že není správné, ale samozřejmě věřím, že v nějakých dalších diskusích se dozvíme argumenty, proč tomu tak je. Já to samozřejmě úplně nechci zavrhnout, ale z mého současného pohledu si myslím, že sloučení dvou agentur by třeba mohlo být zajímavé. Nicméně vyčlenění administrace fondu mimo CzechInvest si vynucuje Evropská komise, která trvá na tom, že fondy musí administrovat státní orgán, tedy ministerstvo nebo podřízená organizace podléhající zákonu o státní službě. Teď je otázkou, proč tedy není CzechInvest pod státní službou. Myslím si, že ta otázka by taky mohla zaznít a mohla by zaznít na ni i odpověď, protože by samozřejmě tohle bylo pravděpodobně to nejjednodušší, co by Ministerstvo průmyslu a obchodu mohlo udělat. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, upozorňuji vás, že jakmile skončí 19. hodina nultá minuta a bude první, budeme muset skončit.

  • Poslanec Michal Kučera: Tak příště. (Smích a potlesk v sále.)