• Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 31. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

    Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 31. schůze ve čtvrtek 3. září t. r. a pozvánka vám byla rozeslána v pátek 4. září.

    Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Zatím jsou to tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Valenta - karta 13, paní poslankyně Kailová - karta 20, paní poslankyně Halíková - karta 11, pan poslanec Rykala - karta 22, pan poslanec Tejc - karta 26 a pan poslanec Kučera - karta 31.

    Chtěl bych vás informovat, že na galerii pro hosty se dostavila delegace starostů bavorských měst a zástupců euroregionu v rámci přeshraniční spolupráce České republiky a Bavorska, která je hostem výboru pro evropské záležitosti a je vedena zemským radou panem Sebastianem Gruberem. (Poslanci v lavicích povstávají a aplausem vítají hosty.) Děkuji.

    Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili pana poslance Beznosku a pana poslance Jaroslava Klašku. Zeptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak, budeme tedy hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby tito dva kolegové byli ověřovateli, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 1. Přihlášeno je 161, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že ověřovateli jsme určili pana poslance Beznosku a pana poslance Klašku.

    Chtěl bych vás informovat, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti tito poslanci a poslankyně: paní poslankyně Bebarová Rujbrová - zahraniční cesta, pan poslanec Böhnisch - zahraniční cesta, pan poslanec Číp - zdravotní důvody, paní poslankyně Dobešová - pracovní důvody, pan poslanec Gabal - rodinné důvody, pan poslanec Kádner - zahraniční cesta, paní poslankyně Matušovská - osobní důvody, pan poslanec Pavera - osobní důvody, pan poslanec Pleticha do 16. hodiny - pracovní důvody, paní poslankyně Putnová - osobní důvody, pan poslanec Šincl - zahraniční cesta, pan poslanec Tureček - zahraniční cesta, pan poslanec Velebný - zdravotní důvody, pan poslanec Vondrášek - zdravotní důvody, pan poslanec Vozdecký - zdravotní důvody a pan poslanec Ženíšek - pracovní důvody.

    Z členů vlády se omlouvá pan ministr Brabec od 15. hodiny - zahraniční cesta, pan ministr Jurečka do 18. hodiny - zahraniční cesta, pan ministr Mládek - pracovní důvody, pan ministr Němeček - zahraniční cesta, pan ministr Pelikán - pracovní důvody, pan ministr Stropnický - zahraniční cesta, paní ministryně Šlechtová - zahraniční cesta, paní ministryně Valachová do 17. hodiny a od 19. hodiny - pracovní důvody a pan ministr Zaorálek - pracovní důvody. Tolik tedy omluvy.

    Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 31. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce.

    Chtěl bych vás informovat, že pan poslanec Jeroným Tejc vzal zpět jménem předkladatelů sněmovní tisk 372, takže prosím, abyste si bod 91 škrtli.

    Grémium Sněmovny dále navrhuje, abychom pevně zařadili bod 6, což je tisk 416, rozpočtové určení daní ve druhém čtení, na středu 16. září za již pevně zařazený bod 55 a současně abychom zařadili nový bod, který by zněl Informace vlády České republiky o problémech migrace, a to dnes jako první bod jednání. Protože se jedná o návrh grémia, tak bych o něm nechal hlasovat.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 2. Přihlášeno 166, pro 160, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat.

    A nyní prosím, abyste se i vy v případě zájmu vyjádřili k pořadu schůze. Mám zde několik písemných přihlášek a registruji přednostní právo pana předsedy klubu ČSSD. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Vzhledem k tomu, jakým způsobem jsme právě upravili program jednání dnešního dne, dovoluji si vznést procedurální návrh, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. i po 21. hodině.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To je procedurální návrh, takže o něm rozhodneme bez rozpravy.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Sklenáka, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 3. Přihlášeno je 169, pro 100, proti 20. Tento návrh byl přijat.

    Vidím pana předsedu klubu ODS, ale ještě předtím se s přednostním právem přihlásil pan předseda Černoch. Pokud vám dá přednost nebo pokud se nějak dohodnete, tak - dobrá. Prosím, pan předseda Černoch, potom pan předseda Stanjura. ***

  • Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já jsem rád, že prošel náš návrh na projednání imigrantské krize. My jsme chtěli původně zařadit i další mimořádné body, ale akceptujeme dohodu, ke které došlo, dohodu z grémia, že se to vše projedná v rámci jednoho bodu. Dopředu ale avizujeme, že budeme chtít konkrétní a jasné odpovědi na následující informace, a to od předsedy vlády ke kvótám, od pana ministra vnitra Chovance k ochraně hranic a azylovým zařízením a informaci od ministra zdravotnictví ke zdravotním rizikům, která s imigrační vlnou přicházejí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane předsedo. Ten návrh pana předsedy Sklenáka nebyl hlasovatelný, jen tak na okraj, protože nemůže jednotlivý poslanec přednášet návrhy na jednání po 19. a 21. hodině.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Kolega Sklenák.

  • Poslanec Roman Sklenák: Ano, máte pravdu. Měli jsme delší dobu přestávku, tak jsem z toho trochu vypadl. Tento návrh jsem dovolil vznést jménem dvou poslaneckých klubů - klubu ANO 2011 a klubu sociální demokracie. Nevím, jestli je potřeba hlasovat ještě jednou.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud kolega Stanjura trvá na své oprávněné námitce, tak já to hlasování prohlásím za zmatečné a budeme hlasovat ještě jednou, jak vyžaduje jednací řád.

    Takže ještě jednou hlasování o nyní správně předneseném procedurálním návrhu.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s návrhem pana kolegy Sklenáka. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má pořadové číslo 4, přihlášeno 171, pro 102, proti 27. Tento návrh byl přijat.

    Nyní tedy, pokud nejsou další žádosti o vystoupení s přednostním právem, tak má slovo pan poslanec Koníček a připraví se pan poslanec Okamura. Pouze upozorňuji na pětiminutový limit.

    Pan poslanec Šarapatka se sice hlásí s faktickou poznámkou, ale v této fázi nemohu připustit faktické poznámky, pouze návrhy na změny pořadu schůze.

    Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, už na čtyřech posledních řádných schůzích jsem navrhoval zařadit do programu bod informace vlády o průběhu církevních restitucí. Chtěl jsem tak pomoci panu premiérovi splnit slib, který dal u tohoto pultíku před více než rokem, když slíbil, že na následující schůzi Poslanecké sněmovny předloží on jako předseda vlády informaci vlády o průběhu církevních restitucí. To byla schůze 13., teď už je schůze 31., a dosud jsme slyšeli jen odpověď předsedy vlády na jednu interpelaci kolegy Grebeníčka, ale podrobnou informaci vlády stále postrádám.

    Jde především o to, že se množí žaloby církví na navrácení majetků, za které církve dostaly náhradu, pane premiére, takže proto navrhuji do bloku zpráv zařadit bod Informace vlády o postupu ústředních orgánů státní správy při realizaci zákona číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Okamura. Připraví se pan poslanec Jiří Dolejš.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi navrhnout, aby Poslanecká sněmovna zařadila na jednání schůze nový bod s názvem Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie. Zde bych si dovolil přednést zdůvodnění. (Poslanci v sále se hlasitě baví.)

    Vážené dámy a pánové, události několika posledních měsíců a týdnů přinesly potvrzení věcí, kterým řada z vás odmítala věřit. Krize, která vypukla, není náhodná. Stěhování migrantů bylo vyvoláno vnějšími zásahy a neustane. Je to krize vyvolaná s cílem zničení nezávislých evropských zemí a národů. Krizi nelze řešit v rámci Evropské unie. Je to iluze, kterou šíří bezradní politici. Nelze ji řešit v rámci EU, neboť EU je původcem krize. Politika a vojenské akce Francie, Velké Británie a především USA nastolily chaos a uvedly do pohybu miliony lidí.

    Pane předsedající, já vím, že kolegy poslance vůbec nezajímá toto téma migrace, tak vás prosím o klid.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím o klid ve Sněmovně!

  • Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Imigrační politika Německa a dalších zemí se stala skutečnou pozvánkou ke stěhování národů do nového multikulturního ráje. Žádný ráj nebude. Hrozí násilí a chaos v Evropě. Multikulturní sny skončí násilím islamistů a koncem svobody v Evropě. Islám a svoboda jsou neslučitelné. To je pravda Winstona Churchilla a dostane se jí hořkého potvrzení v řadě evropských zemí.

    V dnešní situaci máme jen dvě možnosti. První je pokračovat v likvidaci naší státnosti tak, jako jste to dělali vy ve vaší vládě dosud. Druhá cesta je zásadní krok, jediný možný a jediný správný - vystoupení z Evropské unie.

    Existuje legitimní a demokratický způsob a tím je referendum, aby rozhodli sami občané. Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD znovu předloží do Poslanecké sněmovny návrh zákona o obecném referendu, demokratický návrh, který jste nám vy, vládo, již vloni tady ve Sněmovně zamítli, aby sami občané mohli rozhodnout o budoucnosti své země. Vy jste ho tady zamítli. Znovu předložíme náš návrh zákona o referendu, které umožní lidem projevit a prosadit svoji vůli. Návrh demokratický, poctivý, na rozdíl od návrhu vaší vlády z pera pana ministra Dienstbiera, který je skutečnou totalitní atrapou demokracie.

    Zde v této Sněmovně máme zásadní povinnost splnit náš poslanecký slib, který jsme složili před naším národem. Dnes nejde o stranické politikaření. Odpovědnost každého z nás před národem bude mimořádná a budeme z ní brzy skládat účet. Je naší povinností dát lidem možnost rozhodnout a jednat ve prospěch České republiky.

    Na rozdíl od falešného zákona o pseudoreferendu, které nám připravila vaše vláda, náš zákon umožní hlasovat například o mezinárodních smlouvách, což znamená, že občané dostanou právo se vyjádřit například o našem setrvání v Evropské unii nebo o mezinárodních smlouvách týkajících se azylové a imigrační politiky. Na základě našeho návrhu, návrhu hnutí SPD, dostanou občané také možnost závazně žádat přímou volbu a odvolatelnost politiků a jejich jasnou osobní odpovědnost, tedy opět zákony, které jste našemu hnutí vy, vládo, v letošním roce zamítli. Na základě našeho návrhu budou moci občané zavázat politiky k přijetí či nepřijetí eura, či zavázat politiky k provedení tolik žádané soudní reformy, aby soudci měli například časově omezený mandát a znovu získali důvěru občanů. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to byl pan poslanec Okamura. Prosím pana poslance Jiřího Dolejše a po něm pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Kolegové, věřím, že ti, kteří chtějí, mě budou vnímat a že budou dobře slyšet, protože s tímto tématem jsem tady v tomto roce již podruhé. A protože Sněmovna v lednu tohoto roku neoslyšela mou prosbu, a vědomi si toho, že čas běží a voda stoupá, tak možná i v koaličních řadách se najde nějaký ten hlas, který pochopí, že můj požadavek na zařazení bodu Informace o stavu jednání o Transatlantickém partnerství o obchodu a investicích je namístě. (Hluk v sále.)

    Před osmi měsíci jsem tu stál a pan ministr obchodu mě uklidnil, že mi rozumí, že chápe, že tím, že lidé o této věci málo vědí, tak narůstají obavy a to určitě neusnadní projednání této věci. A sliboval dialog, sliboval různé veřejné konzultace, semináře, jen to nechtěl projednávat tady ve Sněmovně.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, ale opravdu prosím o klid. Chápu, dlouho jsme se neviděli, ale prosím, nechme pana poslance hovořit v důstojné atmosféře.

  • Poslanec Jiří Dolejš: Já věřím, že z vás prýští zájem o toto téma, a že proto jste trošku neklidní, ale já budu stručný, nebojte se.

    Zkrátka před osmi měsíci pan ministr slíbil, že bude přísun informací, ale veřejnost nadále hladoví po informacích a já si myslím, že i tento důstojný orgán by si zasloužil dostat v úhledném balíčku s jasným mandátem, s jasnou pozicí, kde jsme, kde se nalézáme a kam se především chceme dostat. Toto téma běží od června 2013, čili načali jsme třetí rok, už mělo být vlastně dávno hotové. Prošlo deset negociačních kol a stále jaksi v nedohlednu. Praví se v určitých informovaných kruzích, že by se to mělo uzavřít, ještě než pan prezident Obama skončí svůj prezidentský mandát, tedy do konce příštího roku, ale říká se kdoví jestli. Ona totiž ta neshoda nejenom v různých sociálních skupinách, občanských uskupeních či některých politických blocích nad tímto tématem panuje, ona ta neshoda je i mezi některými zeměmi Evropské unie. A co je možná pro vás zajímavé, pokud to příliš nesledujete, že rozpaky sílí i v samotných Spojených státech amerických. Upřímně řečeno to, že Američané pochopili, že tady asi bude problém, a přehodili výhybku ke zrychlenému projednávání Transpacifického partnerství, asi něco signalizuje. To, že v Kongresu především demokraté varují před neřízenou liberalizací obchodu, je také pravda. Takže snad bychom si zasloužili o této věci něco víc vědět, protože marná sláva, ale vyjednávání o tak gigantickém projektu, která probíhají za zavřenými dveřmi, nedělají dobrotu. Ne náhodou v Evropské unii byla dána dohromady podle evropského práva, podle evropského předpisu dohromady petice proti tomuto způsobu projednávání tak závažného problému a překročila již před časem dva miliony podpisů. To není úplná maličkost.

    Takže bych poprosil, abychom tento bod zařadili, nejlépe - je to informace - tak jako první bod do bloku zpráv a aby mu vláda věnovala skutečně pozornost. Kolegové, já si myslím, že si to zaslouží. Má to být jeden z největších projektů, který v této oblasti vůbec kdy byl vytvořen. Má navýšit ekonomický růst na obou březích Atlantiku, ale ty obavy, že se nejedná jen o jakési uvolňování obchodu, ale že ta deregulace je asymetrická, a tudíž pro Evropu nevýhodná, nebo pro některé segmenty ekonomiky nevýhodná, že se tím dostaneme do závislosti na Spojených státech a že bychom měli daleko lépe posuzovat, k čemu to směřuje, jsou určitě na místě. Takže děkuji za pozornost a věřím, že nějaký ten hlas od ledna k tomuto návrhu přibude.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo dalšímu přihlášenému, chtěl bych na galerii přivítat další návštěvu a je to delegace Meziparlamentní skupiny přátel České republiky Národního shromáždění Francouzské republiky, vedená předsedou této skupiny poslancem Marcem Laffineurem. (Poslanci ho zdraví povstáním a potleskem.)

    A nyní má slovo pan poslanec Kolovratník.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně a kolegové, i ode mě dobré zářijové odpoledne. Já se na vás tradičně obracím jménem volební komise se žádostí a s prosbou o pevné zařazení volebních bodů a zkusím krátce vysvětlit. Ty volební body máme v této schůzi plánovány čtyři. Jsou relativně rychlé a nekonfliktní, ale nastal nám malý problém v komisi u bodu 192, který se jmenuje Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, protože v poslaneckém klubu hnutí Úsvit dochází i během dneška k dalším personálním pohybům. Takže aby to bylo co nejefektivnější, tak já jménem volební komise navrhuji a chci vás požádat o tento postup: Volební body číslo 193, 194 a 195 - jsou to body Grantová agentura, Technologická agentura a jeden člen Rady České televize - zařadit pevně na zítřek, na středu 16. září, jako poslední body před obědovou pauzou, tedy bez určení času, prostě poslední body před obědem. A ten jeden bod, 192 - změny ve složení orgánů, zařadit pozítří, tedy ve čtvrtek 17. září, a opět jako poslední bod před obědovou pauzou. My se musíme sejít ve volební komisi zítra ráno a ty změny v orgánech ještě vyřešit. Z toho důvodu ten blok volebních bodů jakoby trhám na dvě poloviny. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí k pořadu schůze. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.

    Pan poslanec Koníček navrhl nový bod do bloku zpráv - je tomu tak - a to Informace vlády o postupu realizace zákona č. 428/2012 Sb.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 5, přihlášeno 175, pro 46, proti 86. Návrh nebyl přijat.

    Pan poslanec Okamura nový bod na pořad schůze s názvem Příprava referenda k vystoupení z Evropské unie.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 6, přihlášeno je 176, pro 32, proti 123. Tento návrh nebyl přijat.

    Pan poslanec Jiří Dolejš - nový bod jako první bod do bloku zpráv, a to bod Informace vlády o stavu jednání o TTIP.

    Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Hlasování má číslo 7, přihlášeno 177, pro 35, proti 70. Tento návrh nebyl přijat.

    A nyní návrh volební komise. Volební body 193, 194, 195 ve středu ve 12.30 nebo 12.45. Tak 12.45 a bod 192 ve čtvrtek rovněž 12.45. Je zde žádost o oddělené hlasování, nebo můžeme hlasovat najednou? Nikdo nenavrhuje oddělené hlasování, takže můžeme jedním hlasováním.***

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna zařadila na svůj program tento bod a že mi to umožňuje, abych na půdě Poslanecké sněmovny vystoupil a informoval o dosavadní politice vlády v této věci.

    Já myslím, že nemusím zdůrazňovat na půdě této Poslanecké sněmovny, že migrační situace v Evropě je mimořádně závažná. Od poloviny června, kdy jsem vás tady na tomto místě naposledy seznamoval s aktuálním vývojem, se situace ještě více v rámci Evropy zkomplikovala. Statistiky záchytů nelegálních migrantů v Evropské unii za první pololetí roku 2015 ukazují významný nárůst. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se jejich počet zvýšil z 91 tisíc na 225 tisíc, to je nárůst o 143 %. Nejvíce dynamický vývoj byl na migrační trase západního Balkánu a východního Středomoří. V posledních týdnech eskalovala krize zejména v Maďarsku. Trasa přes centrální Středomoří, tedy z Libye, nyní vykazuje relativně stabilní počty. Na západobalkánské trase došlo ke zvýšení počtu překročení vnějších hranic ze 6 tisíc překročení v prvním pololetí loňského roku na víc než 67 tisíc v letošním roce.

    Nejvýznamnější skupinou nelegálních migrantů jsou občané Sýrie, kterých bylo v Evropské unii detekováno více než 45 tisíc v červenci letošního roku. Téměř 25 tisíc lidí přišlo z Afghánistánu a s výrazným odstupem potom následují občané z Eritrey se zhruba 7 tisíci.

    Vývoj počtu žádostí o mezinárodní ochranu v Evropské unii je v poslední době velice dynamický. V roce 2014 počet těchto žádostí narostl o 43 %. Čili loni bylo v Evropské unii 660 tisíc žádostí o mezinárodní ochranu, v roce 2015 za prvních šest měsíců už jsme zaznamenali 450 tisíc žádostí o mezinárodní ochranu. Jenom v červnu letošního roku požádalo v Evropské unii o mezinárodní ochranu téměř 100 tisíc osob. Nejvýznamnější skupinou mezi žadateli jsou občané Sýrie, Afghánistánu, ale také Kosova, Albánie nebo Eritrey. Největší počet žádostí bylo podáno v Německu a v Maďarsku. Nejen z těchto uvedených čísel je patrné, v jak vážné situaci se nyní Evropská unie nachází.

    13. května letošního roku zveřejnila Evropská komise sdělení nazvané Evropský program pro migraci, ve kterém představila svou vizi dalšího fungování migračních politik Evropské unie. Program potom Komise konkretizovala 27. května navazujícími návrhy. Komise formou nezávazného doporučení žádala členské státy, aby na své teritorium ze třetích zemí přesídlily celkem 20 tisíc osob kvalifikovaných pro mezinárodní ochranu.

    Pokud jde o relokaci, Komise původně navrhovala využít mechanismus nouzové relokace. Mělo být relokováno cca 24 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a 16 tisíc žadatelů o azyl z Řecka. V obou případech se mělo jednat o občany Sýrie a Eritrey. Myšlenka distribučního klíče a koncept povinného zapojení do relokace byly následně členskými státy odmítnuty, a to na červnovém zasedání Evropské rady. V červenci se potom členské státy dohodly, že v následujících dvou letech přesídlí přes 22 tisíc osob ze třetích zemí. Podařilo se tak přesáhnout cílovou částku 20 tisíc. Na červnové Evropské radě bylo zároveň dohodnuto, že členské státy relokují v nadcházejících dvou letech 40 tisíc lidí z Itálie a Řecka s tím, že na způsobu distribuce se dohodnou během července. Na červencovém zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci se nepodařilo dosáhnout dohody na tomto celkovém počtu. Členské státy se dohodly pouze na relokaci zhruba 32 tisíc lidí s tím, že o distribuci zbývajících mělo rozhodnout jednání ministrů vnitra v listopadu či prosinci.

    Současně s mechanismy distribuce byla v posledních měsících debatována rovněž opatření v boji proti převaděčům. 18. května byla na zasedání Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů obrany a zahraničních věcí diskutována proveditelnost vojenské námořní mise zaměřené na boj s pašeráky v oblasti Středomoří. Ministři schválili koncept krizového řízení vojenské operace a rozhodnutí o ustavení této operace. Vojenská operace byla rozdělena do tří částí. Tou první částí je hlídkování a monitoring v mezinárodních vodách, zásahy proti ilegálním plavidlům v mezinárodních vodách, zásahy proti ilegálním plavidlům v libyjských teritoriálních vodách. V červnu byla spuštěna první fáze uvedené operace a nyní se očekává debata o rozhodnutí o přechodu do druhé fáze.

    15. července zveřejnila Komise parametry systému takzvaných hotspots. Cílem systému je prostřednictvím agentur Evropské unie poskytnout komplexní a cílenou pomoc členským státům, které čelí největší migrační krizi na vnějších hranicích. Tento návrh Komise se zaměřuje na Itálii a Řecko. Pro každou zemi uvádí cestovní mapu, která bere v potaz právní, finanční a další aspekty.

    Minulou středu, tzn. 9. září, představila Komise další balíček migračních návrhů, o němž se bude na nejbližších jednáních intenzivně diskutovat. Součástí balíčku je mj. nové provizorní opatření pro relokaci dalších 120 tisíc žadatelů o azyl z Itálie, Řecka a Maďarska, dále pak také návrh permanentního relokačního schématu, nová opatření v návratové politice, stanovení seznamu bezpečných zemí původu nebo návrh na zřízení svěřeneckého fondu na pomoc africkým zemím. Na mimořádné Radě ministrů vnitra 14. září byl schválen relokační mechanismus, který se týká 40 tisíc osob navržených Komisí v květnu. Naproti tomu debata o jeho rozšíření o dalších 120 tisíc nedospěla k žádné shodě, a to zejména proto, že několik zemí, včetně České republiky, podmiňuje svůj souhlas se zachováním dobrovolné povahy tohoto mechanismu a jeho propojení s rychlou implementací opatření, která zajistí ochranu vnějších schengenských hranic a efektivní azylové a návratové řízení. Dá se předpokládat, že debata na úrovni ministrů vnitra by měla pokračovat 8. a 9. října. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Děkuji panu předsedovi vlády. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde faktickou poznámku paní místopředsedkyně. Potom je zde faktická poznámka pana kolegy Fiedlera. Ještě jedna faktická poznámka kolega Holík. Prosím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. V souladu s jednacím řádem, v souladu s § 59 odst. 1 a 2, navrhuji omezení řečnické doby na dvakrát deset minut. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To je návrh, o kterém rozhodneme bez rozpravy. Jakkoliv dle mého budeme muset hlasovat dvakrát, protože jsou to dva návrhy podle odlišných odstavců jednoho paragrafu. To znamená, nejprve hlasováním rozhodneme podle § 59 odst. 1, že řečnická doba bude omezena na 10 minut.

    Prosím, abyste se znovu přihlásili, protože jsem vás odhlásil. Prosím o novou registraci. Než se ustálí počet přítomných, omluvím pana poslance Brázdila mezi 16. a 19. a upřesním, že pan ministr Zaorálek je omluven pouze do 14.30, protože už je tady, byl pouze omluven na prvních 15 minut jednání schůze.

    Vzhledem k tomu, že to vypadá, že všichni ti, kteří chtějí hlasovat, jsou v sále, zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s omezením řečnické doby na 10 minut. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 10, přihlášeno je 153, pro 88, proti 60. Návrh byl přijat.

    A nyní podle § 59 odst. 2 budeme hlasovat o tom, že k téže věci, myslím v rámci tohoto bodu samozřejmě, může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát.

    Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Hlasování má číslo 11, přihlášeno je 153, pro 88, proti 60. (Návrh byl přijat.)

    Tím jsme se tedy usnesli, že v rámci tohoto bodu je omezena řečnická doba na deset minut a každý z poslanců může vystoupit nejvýše dvakrát.

    Nyní tedy faktická poznámka pana kolegy Fiedlera. Potom rovněž fakticky pan kolega Holík. A poté mám tady zatím tři přihlášky, čtyři přihlášky s přednostním právem. Pokud byste souhlasili, tak po těch faktických nechám vystoupit pana ministra vnitra, protože to jeho vystoupení, předpokládám, doplní vystoupení pana premiéra a budete moci reagovat na obě ta vystoupení. Pak je zde přednostní právo paní kolegyně Langšádlové, která zastupuje předsedu klubu TOP 09, který mi to sdělil písemně. Potom pan předseda Fiala a potom pan předseda Filip. Toto jsou zatím přednostní práva tak, jak jsem je obdržel.

    A nyní tedy dvě minuty pro pana kolegu Fiedlera.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl reagovat hned na úvod vystoupení premiéra, který tady přednesl.

    Vy jste tady, pane premiére, řekl, že jste opravdu rád, že tento bod byl zařazen na program této schůze. Já vám to při sebelepší vůli, pane premiére, nemůžu v žádném případě věřit. Po té frašce (s důrazem), kterou jste tady předvedli při mimořádné schůzi, kdy jste ji skrečovali způsobem, a přiznávám, že jste nás jako opozici přečurali, kdy jste tady vytáhli hlasovací karty, přestože jste tady seděli, poslanci vládní koalice, snížili jste kvorum, aby nemohlo být hlasováno v limitu do 21 hodin o tom, že schůze bude pokračovat, tak vám vaše tvrzení, pane premiére, opravdu nemohu věřit. To se nezlobte. To se na mě nezlobte.

    Tak, jak to bylo na té mimořádné schůzi, která - mezi námi připomínám - ještě neskončila, byla přerušena, tak jsme tady slyšeli spoustu konstatování faktů, co se odehrálo, jak věci probíhaly. A to si myslím, že z větší části nejenom zde poslanci ve Sněmovně, ale i občané vědí. Používáte výrazy jako: Evropa by měla jednat rychleji, Evropa by měla jednat efektivněji. Na summitu jsme se shodli, že je třeba zajistit ochranu vnější hranice. To jsou všechno prázdné fráze, za kterými občané nevidí nějaké konkrétní kroky, které očekávají.

    Doufám, že v rámci této schůze konečně dojde ke změně postoje vlády a bude ochotna odpovědět na konkrétní dotazy, které předložíme v následující diskusi. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Holík. A ještě jedna faktická - pan poslanec Okamura.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážené dámy a vážení pánové, během parlamentních prázdnin jsem navštívil tři uprchlické tábory. Nebudu vám tady popisovat, kolik tam bylo lidí, jak jsou nebo nejsou spokojeni. Je pravda, že nejsou. Ale chci upozornit na daleko větší nebezpečí. U nás je v uprchlických táborech zhruba tisíc zadržených. Ale podle nedělní televize jenom na nádraží v Mnichově jich tam leží 12 tisíc a jsou hrozně rozčarovaní, protože to, co jim ti převaděči naslibovali - pečené holuby do úst, zdarma byty, auta, práce, při které se moc nenadřou - to padlo za vlast. A je mezi nimi obrovské napětí. Stačí jiskra. A uvědomme si, podle zpráv Europolu je mezi nimi minimálně jedno promile vyškolených vojáků. Opravdu postačí jiskra. A všichni víme, že mají mobily a že povstání by se lavinovitě přeletělo přes celou Evropu. A vzhledem k poměrně vlažnému vystupování naší vlády se může stát, že v této zemi, nebo ve všech, se dostanou k moci a budou organizovat to pravicové síly, které se budou zdát radikálnější. A zamysleme se, zavzpomínejme, kdo za těchto podmínek přišel v Evropě v roce 1933 k moci.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Okamuru. Dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, musím říct jménem našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD, že jsem úplně v šoku z téhle té vlády. (Pobavení v sále.) Nejprve odmítnete referendum - ano, poslanci se smějí, vládní koalice - když odmítli referendum občanů, aby mohli sami hlasovat v referendu o tom, s kým chtějí do budoucna žít a ne, to znamená o imigrantech, a následně chcete umlčet poslance. Opozičním poslancům řeknete, že smějí vystoupit jenom dvakrát a dvakrát deset minut. To je neuvěřitelné. Takže umlčíte nejdřív lidi a potom umlčíte i opoziční poslance.

    Přitom podle údajů Europolu, který je oficiálním orgánem Evropské unie, tady proniklo během imigrace na území Evropské unie více než několik tisíc bojovníků Islámského státu. Dále po návštěvě těchto imigračních táborů na území České republiky nám, mně před svědky dalšími našimi poslanci potvrdili, že jsou tam běžné infekční choroby, cituji: Možné utrpět nákazu. Je to běžné.

    Tito lidé jsou volně propouštěni, jak víme, když nejsou zidentifikováni, anebo když splní pseudopodmínky Evropské unie, jsou volně propouštěni do prostoru České republiky. Dochází mezi nimi k násilí. Jsou tam roztržky. A my chceme vážně diskutovat o tomto problému, kdy se tady volně propouštějí neidentifikovaní lidé do prostoru. Půlka z nich nemá žádné doklady, každý druhý den říkají jiné informace, z jakého jsou státu. Nikdo neví, kdo to vlastně je.***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní prosím pana ministra vnitra a po něm s přednostními právy paní poslankyně Langšádlová, pan předseda Fiala, pan předseda Filip a pan předseda Schwarzenberg. Jenom upozorňuji, že omezení, které jsme odhlasovali, se samozřejmě nevztahuje na poslance, kteří mají přednostní právo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan premiér tady měl velmi fundovaný a vyčerpávající projev o tom, co vláda dělá a co děláme v rámci Evropy. Dovolil bych si pár doplnění a pár možná vsuvek ze včerejšího jednání, kterého jsem byl účasten.

    Všichni od Ministerstva vnitra dostáváte každý týden zprávu o tom, jaký je vývoj migrace. Bereme to téma velmi vážně a chceme vás vybavit pravdivou informační bází o tom, co se v České republice děje.

    Těžko můžu reagovat na některé výroky, které se šíří po facebooku, typu: Za vedlejším kopcem ve vedlejší vesnici jsou 4 000 migrantů, na území České republiky. No to tam být nemůže. My jsme za poslední tři měsíce zadrželi 2 600 osob. Česká republika na rozdíl od ostatních zemí zadržuje i migranty, kteří byli registrováni v nějaké vstupní zemi. Na rozdíl od Němců, Rakušanů tyto migranty zadržujeme v našich detenčních zařízeních. Snažíme se je vracet do okolních států, vracíme je a jsme velmi efektivní při vracení především do Rakouska. Situace s Maďarskem se zhoršila a dnes vracení do Maďarska téměř neexistuje. Do Řecka - vážené kolegyně a vážení kolegové - se nevrací už čtyři roky! Evropská komise debatuje o Řecku pět let. V mezidobí se v Řecku utratilo 430 mil. eur na posílení azylového systému, který neexistuje. Itálie nemá funkční hotspoty. Tam hledejme pravé příčiny toho, co se dneska děje v Evropě. Selhává schengenský prostor, selhávají staré evropské země a je potřeba to velice rychle napravit. Maďaři dostali za poslední rok na podporu ochrany hranice 1,6 mil. eur. Řekové a Italové 160 mil. eur.

    Evropa musí změnit pohled. I balkánská cesta, maďarská cesta je problém. Česká republika na to upozorňuje. Upozorňuje na to rok.

    To, kam včera vyústila debata, je výsledkem toho, že nejsme připraveni akceptovat projekty, které nejsou životaschopné. Povinné kvóty nebudou fungovat.

    Dovolte mi jedno číslo. Po debatě s našimi polskými partnery v rámci návratové politiky mezi Německem a Polskem avizovali němečtí policisté Polsku, že budou vracet 3 200 osob. Fyzicky vrátili 180. Z jednoho prostého důvodu. Oni je zaregistrují, pustí na území Spolkové republiky Německo a už je nikdy nejsou schopni chytit. To znamená, ten návratový systém nebude fungovat. Devadesát osm procent všech zadržených osob, a všech se ptáme, Syřanů, Eritrejců, Afghánců, všech se ptáme: Chcete mezinárodní ochranu v České republice? Tak pouze malá část, 70 lidí ze Sýrie, řekla, že ano. Přes dva tisíce řekly, že nechtějí a jejich cílovou zemí v 98 % je Spolková republika Německo.

    Já jsem moc nerozuměl výrokům pana kolegy de Maizi možnosti krácení eurofondů. A jsem velice rád, že paní kancléřka jeho slova uvedla na pravou míru a řekla, že výhrůžky v Evropě pro dosažení konsenzu nemají místo. Jsem velice rád, že je jasné, že se pan kolega de Maizi

    Víte, bez ochrany vnější hranice, bez návratové politiky, bez toho, abychom tu Evropu tam posunuli v té debatě, tak se nehneme. My můžeme na naši hranici posílat armádu každý týden. Ale bez toho, aby se uzavřely díry na vnější hranici, to je přece zbytečné. My jsme na to připraveni. Okamžitě jsme reagovali na opatření Německa směrem k Rakousku. Okamžitě jsme vyslali policisty, abychom zachytili případný migrační tok. Velmi mě mrzí, že tu informaci od rána měla Evropská komise a my jsme se ji dozvěděli z médií. My svým německým, rakouským, maďarským, slovenským partnerům naše záměry a kroky naší policie sdělujeme okamžitě. Tak se mají chovat praví partneři a já doufám, že se to velice rychle změní i na spolupráci s Německem, protože ta spolupráce doteď fungovala naprosto bez problémů. Toto je první exces, který si myslím, že je opravdu excesem, že se vrátíme za jednací stůl s chladnou hlavou a začneme řešit systém v Evropě, který bude fungovat.

    Systém povinných kvót je nesmysl. Nesmysl. Nemůže fungovat. Ti lidé tu nechtějí být a my je tu nemáme jak držet. Pokud je zaregistrujeme, pustíme je z našeho detenčního zařízení, jejich cesta vede na vlak a směr Mnichov. Většina říká, že chce do Německa ne proto, že tam jsou vyšší sociální dávky, ale proto, že tam mají příbuzné, známé, zázemí a jdou tam cíleně. Mají adresu, mají kontaktní osobu. To není o těch sociálních dávkách na prvním místě. Je to o nich také, ale až na místě číslo dvě. A my určitě nepůjdeme cestou, abychom jim dávali kapesné 150 eur měsíčně. Na to tato ekonomika prostě a jednoduše nemá.

    Že to je vážné téma? Je to vážné téma! A to jsem říkal včera partnerům na tom jednání. Sedm a půl milionu je vnitřních přesídlenců v Sýrii. Jeden a půl milionu v tureckých táborech. Šest set tisíc v Jordánsku, jeden a půl milionu je vnitřních přesídlenců na Ukrajině. My zapomínáme řešit taky téma Ukrajina, které tady pořád ještě je. A polovina lidí, kteří žádají o mezinárodní ochranu v České republice, jsou Ukrajinci. To znamená, musíme ten problém řešit komplexně. Není to jenom problém Itálie, Řecka, možná Maďarska. Může to být problém Polska. Může to být problém České republiky do budoucna. Pokud se Ukrajinci zvednou, tak až 50 tisíc jich může zamířit na území České republiky s tím, že budeme cílovou zemí. Ne zemí tranzitní. I na to se připravujeme. I na to jsme připraveni.

    Infekční choroby. Každý migrující člověk, každý migrant, který přijde do našich zařízení, je vyšetřen. Díky armádě, a tady bych chtěl poděkovat kolegovi Stropnickému, byť tu není, jsme posílili v minulých dnech o další rentgen. Připravujeme mobilní rentgen. Každý z klientů těch zařízení je vyšetřen. Že někteří mají infekční choroby? No mají, proto jsou v detenci! Chtěli byste, aby ti lidé chodili volně po České republice? Jsou v detenci a jsou léčeni. Jsou v detenci a jsou léčeni.

    Soubor chorob, které jsou u nich zaznamenávány, tolik nevybočuje ze standardů v České republice. A já odmítám komentovat tyto poplašné zprávy jinak, než že jsme otevřeli informační linku Ministerstva vnitra, kde na webu Ministerstva vnitra se všechno o migraci, co je reálné, co je doložitelné, pravdivé, mají šanci dozvědět novináři a občané.

    Bereme to téma velmi vážně, ale musíme si uvědomit, že jsme se vzdali vstupem do Schengenu vlastních hranic. Naše hranice je dneska v moři v Itálii, v Řecku, naše hranice je na srbsko-maďarském pomezí. Tam musíme napřít svoji pozornost a první, co musíme udělat - musíme donutit některé staré evropské země vytáhnout hlavu z písku a přestat řešit Východ a Západ. My chceme aplikovat pouze a jenom zdravý rozum. A zdravý rozum nám velí, že povinné kvóty prostě fungovat nemůžou. Že to není řešení. Že to je pseudořešení pro to, aby se něco řeklo. Abychom byli papírově jednotní. Ale nic to nevyřeší. Proto jsme to negovali a proto s mandátem vlády jsem tam včera vystoupil, jak jsem vystoupil.

    Teď si myslím, že nastala doba, kdy se k té věci postaví premiéři, že zchladnou hlavy a že se musí najít opravdová řešení. My jsme na ně připraveni. Ale nechtějte po mně, abych řešil některé věci, co běhají po facebooku a jsou to prostě nesmysly. My jim můžeme čelit pouze tím, že dáváme lidem přesné informace, pravdu, a budeme v tom pokračovat. Byť bude nepříjemná, budeme ji říkat. Máme své lidi na všech možných místech. V Turecku, v Makedonii, v Srbsku, v Jordánsku, Maďarsku, na Slovensku, všude působí ÚZSI, všude působí naše detašované pracoviště ministerstva. Máme informace o těch tocích. Říkali jsme například, že před patnáctým se zvedne vlna příchodu do Maďarska. Před patnáctým, tedy čtrnáctého, 10 tisíc lidí. Největší denní příchod migrantů. Máme ty informace, jsme připraveni a jsme připraveni ty věci řešit. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám zde faktickou pana poslance Fiedlera, jestli na ní trvá. (Ano.) Prosím.

  • Poslanec Karel Fiedler: Ubezpečuji, pane předsedo, že nevyužiji ani dvě minuty. Já bych jen chtěl krátce říct, že to, co tady zaznělo z úst pana ministra Chovance, ano, to beru. Ten problém v zemích, kde vznikal, imigrační vlna rostla čtyři roky, pět let. To je přesně to, na co přece my z Úsvitu jsme poukazovali už loni, poukazovali jsme na to na jaře, poukazovali jsme na to v květnu. Nazývali jste nás xenofoby, říkali jste, že šíříme poplašné zprávy - a ejhle, dneska řešíme to, na co my jsme všechno dopředu upozorňovali!

    Pokud se týká současné vlny, tak chci jen upozornit, že se nám dosud nepodařilo vyřešit problém nepřizpůsobivých občanů, které jsme tu dosud měli, a chceme řešit problém další. Vzpamatujme se zavčas!

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu poslanci Fiedlerovi za jeho faktickou poznámku a nyní s přednostním právem za poslanecký klub TOP 09 a Starostové paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já bych chtěla říci, že přestože jsme opoziční strana, jsme stranou demokratickou a zodpovědnou a za této nelehké situace podporujeme stanovisko české vlády, podporujeme kroky, které činí. Velmi oceňujeme pozici pana premiéra, ale i pánů ministrů zahraničních věcí a vnitra. Jsou situace, kdy se nemáme dělit na pravici - levici, koalici - opozici, ale máme hledat společný zájem České republiky. A já jsem přesvědčena, že otázka řešení migrační krize je právě takovouto otázkou.

    Chtěla bych ocenit i to, že česká vláda zpracovala dlouhodobou migrační strategii, protože my se teď velmi intenzivně zabýváme aktuální situací. Je to humanitární katastrofa, cítíme se ohroženi, šíří se strach. Ale migrace nemá jenom rozměr krátkodobý, ona má svůj rozměr i střednědobý, který se týká integrace, vzdělávání, zaměstnanosti, ale i svůj rozměr dlouhodobý a to je zejména otázka demografická. To není výzva jenom pro Českou republiku, ale je to velká výzva i pro celou Evropu.

    Co je zásadní? Za této situace je opravdu zásadní, abychom dodržovali pravidla, závazky, zákony - jak my, jednotlivé členské státy, tak celá EU, ale i ti, kteří přicházejí. Pokud tohle zvládneme, máme velký kus cesty za sebou. To je zásadní otázka.

    Co je také důležité? Hovoříme tady o tom, že migrační krize je krize. Je to krize, které Evropa čelí a je to možná jedna z největších krizí, kterým čelíme. Je-li něco krize, tak to musíme krizí nazvat, musíme si uvědomit, že určité ohrožení to je a nemá smysl strkat hlavu do písku, a v takové situaci přece se mění priority. Ve chvíli, kdy musíme řešit tuto otázku, tak si máme říct, že i v rámci ČR, v rámci EU musíme změnit priority. Ano, ochrana spotřebitele jako jedna z evropských agend je důležitá, společná zemědělská politika je důležitá, pořádání různých konferencí - no, jsou důležité, ale je to opravdu to nejdůležitější, co máme dělat? Je to, že EU v tuto chvíli vynakládá půl procenta svého rozpočtu na řešení migrační krize, dostatek? Je opravdu čas stavět čapí hnízda a golfová hřiště? Já si myslím, že není, že máme říct, že to je priorita, a tomu se musí přizpůsobit i rozpočet - i Evropské unie, protože všechno to, o čem tady je hovořeno a bude hovořeno, bude stát nějaké peníze, ale my je musíme vynaložit, máme-li tuto krizi zvládnout. A zvládnout ji důstojně a nezapřít vlastní hodnoty.

    Ano, my máme pomoct. Česká republika je bohatou zemí. Možná teprve teď si někteří uvědomují, jak moc bohatou zemí je ve srovnání s naprostou většinou zemí Asie a všech zemí Afriky. ČR je součástí Evropy a Evropa je obklopena desítkami mimořádně chudých států, mimořádně nestabilních států. Jsme bohatou zemí uprostřed Evropy, a jak tady říkal ministr vnitra, my nejsme v kritické situaci a je naprosto nezodpovědné šířit nějaké hysterie a strachy, ale jako součást EU, jako součást Evropy musíme brát tuto výzvu mimořádně vážně. My máme a musíme pomoci, my máme a musíme dodržovat své závazky a mezinárodní závazky k uprchlíkům. Je bez pochyby, že musíme své závazky dodržet ke všem, kteří tady o mezinárodní požádají, a je pravda, že máme vytvářet i podmínky pro to, abychom uprchlíkům pomohli. Proto bych chtěla ocenit to, že na Úřadu vlády vznikla pracovní skupina, která se zabývá integrací, která se zabývá integrací i z hlediska příchodu jednotlivých lidí do konkrétních míst. Je dobře, že česká vláda podporuje spolupráci jak se Svazem měst a obcí, s Asociací krajů, ale i s církvemi, protože nesmíme opakovat chybu některých západních zemí, které podcenily integraci, a přiznejme si to, kde migranti žijí zkrátka v ghettech, neintegrovali se, nejsou součástí společnosti. My nesmíme tuto chybu opakovat a nesmíme integraci podcenit. To je naprosto zásadní věc. Proto je mimořádně důležité, abychom se na to přijetí připravili, ale my se umíme připravit, a věřím, že to zvládneme.

    Na druhou stranu z hlediska dlouhodobého usídlení, dlouhodobého pobytu máme právo říct, že chceme dlouhodobě zde osídlit ty, kteří pocházejí z podobných nábožensko-kulturních prostředí a kteří jsou nejpronásledovanější a nejzranitelnější. Jsem přesvědčena, že máme hovořit o tom, že jako Evropa máme pomáhat zejména dětem, starým lidem, ohroženým rodinám. To přece patří k naší solidaritě a na tu nesmíme nikdy zapomenout. Ano, jsme bohatí a musíme pomáhat a můžeme přijmout ještě více lidí, než nám říkají nějaké kvóty, můžeme přijmout, ale nikdy nesmíme zapomenout zajistit bezpečnost našim občanům, protože jednou ze základních rolí státu je zajistit bezpečnost. Na to také nesmíme zapomenout.

    A to, co se okolo nás v Evropě děje, samozřejmě z toho nemá radost nikdo. Nemáme radost z toho, že spolupráce mezi evropskými státy je málo koordinována, nedokázali jsme najít řešení, která by byla rychlá, i když vím, že je mnoho záměrů a mnoho kroků, které i EU činí.

    K těm krokům. Určitě jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit na území Evropy ekonomické migranty. Nemůžeme! A přesto víme, že velká část těch, kteří přišli, jsou ekonomičtí migranti. Poté je samozřejmě naprosto nezbytné investovat i do návratové politiky. Ano, to bude také něco stát. Ale v situaci, kdy máme pomáhat uprchlíkům, tak musíme důsledně trvat na návratové politice. A není možné, abychom motali řízenou ekonomickou migraci jako řešení nedostatku pracovního trhu a uprchlickou krizi. To jsou dvě naprosto zásadní věci. I když mám obavy, že například naše sousední Německo, které prohlásilo, že potřebuje do deseti let 6,5 milionu pracovních sil, tak že možná to nějaké souvislosti také má. Důsledná návratová politika. Proto je mimořádné důležité, aby byly hotspoty, aby již na hranicích se rozlišilo, nebo v maximální možné míře rozlišilo, kdo vlastně mezinárodní ochranu potřebuje a kdo je ekonomickým migrantem, protože kdyby byla důsledná návratová politika, tak jsem přesvědčena, že by také se velmi omezil organizovaný zločin. Tím, že Evropa neměla důslednou návratovou politiku ekonomických migrantů, tak my jsme tím zkrátka organizovaný zločin podpořili, protože to vycházelo i těm, kteří nepřicházeli ze zemí, kde jsou pronásledováni. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Langšádlové, poprosím ji, protože byla první řádně přihlášenou, aby zaujala místo u stolku zpravodajů. Děkuji, paní poslankyně.

    Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já děkuji panu předsedovi vlády a panu ministru vnitra, že tady vystoupili, že nás seznámili se svým stanoviskem, s postojem české vlády, a musím říct, že pokud jde o analytickou část, tak s řadou věcí samozřejmě lze souhlasit. Lze určitě souhlasit i s některými postoji. Já plně podporuji odmítání povinných kvót a podobná stanoviska české vlády, nicméně stále mám pocit, že tady chybí některé konkrétní kroky, chybí tu jasná pozice České republiky, chybí tu předjímání dalšího vývoje, který česká vláda by měla, musí a má dělat.

    Já jsem velice rád, že pan předseda vlády je rád, že Poslanecká sněmovna, jak on to řekl, zařadila na pořad dnešního jednání diskuzi o migrační krizi, nicméně podotýkám, že bych byl ještě raději, kdyby se to stalo s iniciativy vládní koalice, a ne na základě opozičních stran. Já si myslím, že i to svědčí o tom, jakým způsobem vláda dlouhodobě přistupovala k migrační krizi a jak dlouho tuto situaci podceňovala. Já bych na pár příkladech, které si vezmu z projevu pana předsedy vlády, ukázal, v čem třeba ten problém spočívá.

    Pan předseda vlády tady opakovaně mluvil o potřebě rozvojové pomoci, jak je potřeba pomáhat těm lidem v místě konfliktu, těm zemím, zlepšovat ty podmínky a že to bude řešení té migrační krize. No já s tím souhlasím - ale co dělá Česká republika? Je to závazek této vlády, že na rozvojovou pomoc dá v letošním roce 0,33 % hrubého domácího produktu. Pokud jsem správně informován, v letošním roce ale fakticky rozvojová pomoc dosáhne pouze hodnoty 0,11 % hrubého domácího produktu. Tak je to konkrétní postoj, nebo je to jenom proklamace, že máme posilovat rozvojovou pomoc, nebo je vláda České republiky skutečně připravena něco pro rozvojovou pomoc udělat? Jsou to prázdné fráze, které tady zaznívají, nebo je za tím nějaká ochota něco reálně provést? A pokud je, tak se rozvojová pomoc musí zvýšit. A dámy a pánové, když se podíváte na to, za co se vyhazují ve státním rozpočtu finanční prostředky, tak je vám jasné, že peníze na rozvojovou pomoc bez problémů máme. A pokud je vláda chce uvolnit, my je v tom rádi podpoříme.

    Druhý příklad. Pan předseda vlády tady naprosto správně řekl, že evropská politika v této věci selhává, aby nám v druhé větě řekl: ale musíme hledat celoevropská řešení a budeme to zase řešit prostřednictvím evropské politiky. No, já si myslím, že to přece není logické. Jestliže evropská politika selhává, tak se děje to, co se děje a co vidíme všude kolem sebe, že státy začaly jednat podle svých národních zájmů, podle zájmů každého z těch států, a na to přece musí Česká republika reagovat. Takže mě tak moc ani nezajímá, co za další nesmyslné opatření připraví Evropská unie, ale zajímá mě, co bude dělat Česká republika, a také mě zajímá, jaké v těch budoucích unijních jednáních zaujme Česká republika postoj a jaké máme varianty při různých možnostech toho vývoje.

    Já jsem s potěšením vyslechl, že vláda se chystá posílit nebo posílila nějaké monitorování naší jižní hranice. Ale jsme v situaci, kdy Německo, Rakousko, Slovensko začaly chránit svoje hranice, zavírají svoje hranice, Maďarsko vyhlašuje výjimečný stav, a mně se to opatření - nebo krizový stav, abych mluvil přesně - mně se to opatření české vlády zdá slabé. Já bych vyzval vládu k tomu, aby neodkladně přistoupila k opatřením, kdy začne naplno chránit jižní hranici České republiky. V Rakousku se může v nejbližších hodinách nacházet až několik desítek tisíc lidí, kteří se budou snažit dostat do Německa, kam se dostat nemohou, nemohou se ani vrátit do Maďarska. A to, co logicky udělají, je, že se - nebo co se může stát - že se uprchlická vlna přelije do České republiky, a Česká republika se tak stane jedinou - nebo ona se už stává - jedinou průchozí zemí pro uprchlíky z Rakouska do Německa.***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Než dám slovo kolegovi místopředsedovi Filipovi, tak s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych si dovolil na předchozí vystoupení kolegy Fialy jenom dvě historické poznámky. Jednak kdyby tímto způsobem v osmačtyřicátém roce začali na Západě vystupovat proti pašerákům a převaděčům přes hranici na Západě lidé, tak velice mnoho uprchlíků, kteří stejně jako dneska ti Syřané si zachraňují holé životy, tak tehdy si zachraňovali životy před komunismem, tak by byli vraceni zpátky a nebylo by podporováno přijímání.

    A dále bych připomněl, že v okamžiku, kdy se zde tímto způsobem rozhořčujeme, tak ta situace, která je dneska, není zas tak až dramaticky odlišná od toho, co bylo po druhé světové válce, jednak v poválečné době, jednak v době nástupu komunismu. Tehdy uprchlíci z Československa byli jedni z prvních, kvůli kterým se přijímala speciální opatření ve světě. Prezident Truman vystupoval dokonce dvakrát ve zprávě o stavu Unie s apelem na to, aby se nenechávali lidé v Evropě v utečeneckých táborech, ale aby je Amerika přijímala, a pro Čechoslováky byla vyjednána jedna z prvních speciálních kvót při přijímání do Spojených států.

    Bylo by dobré si při tom obecném horlení o tom, jak s utečenci zacházíme, tady tyto historické paralely připomínat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Trochu jsem to tušil, jeho faktická poznámka vyvolala momentálně dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já myslím, že historické paralely máme používat mimořádně opatrně. Mě opravdu nebaví poslouchat srovnávání současné situace, srovnání se situací v Evropě. Bavíme se o lidech, kteří přicházejí ze stejného kulturního prostředí? Bavíme se? Víme, že ti lidé budou ochotni akceptovat naši kulturu, naši historii, naše tradice a naše zvyky? Já si myslím, že to nikdo neví. A spíše jsem v tom velmi skeptický. Tak taková ta laciná historická přirovnání - vždyť je to to samé, co se dělo ve čtyřicátém osmém nebo v šedesátém osmém... to je úplně něco jiného. Nebavíme se o migrantech z okolních států, od našich sousedů. Nebavíme se.

    Proč tito lidé nechodí a nežádají o azyl v arabských zemích? V bohatých arabských zemích, které jsou jim kulturně nepochybně mnohem bližší než evropské země?

    Bagatelizace toho problému jak z úst premiéra, který tady pokrytecky říká "jsem rád, že ten bod byl zařazen", jako by tomu bránila opozice a vláda to tady chtěla prosadit. Ještě ani jednou, a jsme v polovině volebního období, ani jednou vláda nepřišla s bodem, který se týká zahraniční politiky. Vždycky to byl návrh nás, ať už to byla Ukrajina, Krym, migrace. Souhlasím s tím, že k tomu, aby to bylo na programu, musí přispět vládní poslanci tím, že to zařazují. Ale ještě ani jednou vláda nepřišla. A já mám věřit premiérovi, že je rád. Kdyby byl rád, tak to tady prosadil, bylo by to na organizačním výboru, byl by to návrh vládní většiny, a ne že se o tom dohadujeme dneska ráno na grémiu a vy nám pak vyjdete vstříc. A já jsem rád, že jste nám vyšli vstříc.

    Tak si ale nelžeme a nechme těch levných historických - není pravda, že ten, kdo upozorňuje na nebezpečí, je ten špatný, a ten, který říká "přijmeme všechny", je ten dobrý. Tak jednoduché to není. A není to navíc žádná pravda.

    Řekněme si, jak to bylo v Evropě. Dokud ten problém měly jižní státy, tak se to neřešilo. Až se ten problém přesunul z jihu do Německa, tak se to řeší. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Černoch, po něm pan poslanec Schwarzenberg, po něm pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Marek Černoch: Já bych se k tomu přidal, protože si myslím, že srovnávat rok 1948 a lidi, kteří pomáhali jiným v rámci represí, které byly tady, a v rámci lidí, kteří opravdu měli stejnou kulturu, kde šlo úplně o něco jiného, a srovnávat organizované bandy, které pomáhají dnes, které na tom vydělávají obrovské peníze a které i váš předseda, pane kolego Zlatuško, označil za organizovaný zločin, proti kterému je potřeba bojovat, tak nevím, možná jsem váš projev chápal špatně, ale vy jste v té chvíli tyto bandy legalizoval. Proto se tedy ptám, jestli to berete jako legální, jestli jsou to skupiny, které jsou legální a které vlastně pomáhají a máme jim ještě tleskat.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi a prosím oslovovat kolegy poslance pouze prostřednictvím předsedajícího. Děkuji.

    Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarzenberg, po něm pan poslanec Zlatuška, po něm pan premiér Sobotka s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že každá generace je jednou vystavena zkoušce, kde prokáže své oprávnění působit v politice, nebo selhává. Bylo to tak v letech 1938 - 1939, bylo to v roce 1968. A my máme poměrně lehkou zkoušku. Nejsou tady cizí tanky, není tady SS nebo něco takového, pouze invaze, ano, mnoha uprchlíků.

    Dle mého názoru bude pozdější generace nás posuzovat podle toho, jak jsme se zachovali. Jestli se podle nejlepších tradic našeho národa, křesťanských i humanistických, zachováme k uprchlíkům tak, jak se sluší a patří k člověku, který je v nouzi, který bojuje o svůj život, pro sebe a pro své děti a rodiny, a tím se osvědčíme, nebo budeme naslouchat těm, kteří nás straší polopravdami, a to jsou ty nejhorší lži, straší tím, co se s námi bude dít, straší, a k tomu ještě bohužel vyzývají k nenávisti. A nejhorší je, že opravdu štvou. Dříve - ti nejstarší to ještě pamatují - se štvalo proti židům, potom proti těm, kteří byli v odboji proti komunistickému režimu (upozornění na čas), a teď zase štveme proti imigrantům, uprchlíkům k nám.

    Podle toho budeme posuzováni, jak se zachováme. My jsme přesvědčeni, že musíme odporovat lži a odporovat nenávisti, a proto bych se tady rád poděkoval u pana premiéra, pana ministra zahraničí, u pana ministra vnitra, za jejich postoj v posledních dnech a týdnech. Tím opravdu obhájili čest našeho národa. Děkuji mnohokrát. (Potlesk několika poslanců.)***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane předsedo. Děkuji, pane předsedo, váš čas již vypršel.

    Dalším řádně přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Zlatuška, po něm pan premiér Sobotka, po něm pan poslanec Okamura s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych, pane předsedající, jenom drobnou poznámku k těm kulturním rozdílům, tak jak se s nimi tady vytasil pan poslanec Stanjura. Připomněl bych to, že když se otevřely hranice po 89. roce, tak v okamžiku, kdy naši lidé přicházeli třeba do Rakouska, tak nápisy "Češi nekrást tady v obchodech" byly zjevným dokladem naprosté kulturní propasti mezi nimi a námi. Přesto jsme to překonali a přesto jsme byli schopni vstoupit do společné unie. Myslím, že ty kulturní rozdíly, ať už skutečné, nebo vnímané, se dají odstraňovat a že i tady v takovýchhle výzvách je to záležitost víc pro oblast např. Ministerstva školství než Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Nyní s faktickou poznámkou pan premiér Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem přesvědčený, že strach je špatný rádce. Myslím si, že politici by se měli snažit přispět k řešení té současné migrační krize, ne vyvolávat v lidech strach a ne apelovat na to nejhorší, co v lidech je. To si myslím, že je úkolem politiků.

    Já jsem tady zaznamenal spor o to, jestli jsem rád, nebo nejsem rád, že dnes na schůzi je zařazen tento bod a že jsem mohl přednést svoji zprávu. Platí to, co jsem už řekl Sněmovně. Já jsem rád, že jsem tu zprávu mohl přednést. Připravil jsem si ji o víkendu dopředu, věnoval jsem jí poměrně hodně času a nikdo si nemohl myslet, že když se sejde Sněmovna po parlamentních prázdninách uprostřed nejvážnější migrační krize, které čelí Evropa minimálně za posledních deset patnáct let, že by snad tento bod neměl být zařazen na program schůze a že by snad legitimně poslanci neměli chtít, aby vystoupil předseda vlády a informoval je o tom, co se děje. Čili počítal jsem s tím, že tento bod bude zařazen, gros projevu jsem si připravil o víkendu, dnes dopoledne jsem ještě doplnil poslední části, které se týkaly včerejšího jednání ministrů vnitra, a jsem rád, že dnes se Poslanecká sněmovna tímto zabývala.

    A chtěl bych požádat pana poslance Fialu, prostřednictvím pana předsedajícího, aby trošku zpytoval svědomí. Není vina této vlády, že jsme nenašli žádné připravené kapacity detenčních zařízení. Ty kapacity byly redukovány na 30 % v minulých letech. Není to chyba této vlády, že nejsou naplněny a nebyly naplněny stavy armády a stavy policie. Ty stavy byly redukovány v minulých letech. Minulé vlády si počínaly velmi bezstarostně, jako by vlastně už nic špatného se do budoucna nemělo stát. My jsme to byli, kdo změnil bezpečnostní strategii už loni, ještě než vypukla tato krize. Už loni jsme začali nabírat policisty a vojáky, abychom se na to zhoršení bezpečnostní situace připravili. Děkuji. (Potlesk v levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Chalupa s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jenom krátce. Mě ani nepřekvapuje, že vládní poslanec hnutí ANO nám tady pomíchal české imigranty utíkající před režimem s imigranty islámského vyznání. To je přesně v souladu s tím, co tady předvádí tato vláda, protože skutečně srovnávat vyznavače islámu, této nenávistné ideologie, s českými imigranty, to si snad děláte úplně legraci. Jenom bych ještě jednou připomenul, že Islámský stát oficiálně vyhlásil Evropě válku, to znamená, my jsme ve válečném stavu s Islámským státem, a s cílem vyhlásit v Evropě také chalífát. Takže jenom bych to připomněl.

    Dále znova připomenu, protože jste to asi neslyšel, že Europol, což je organizace spadající pod vaši milovanou Evropskou unii, řekl, že již v rámci imigrační vlny máme na území Evropské unie několik tisíc bojovníků z Islámského státu. To znamená, že tu situaci takhle zlehčujete, a již loni, kdy jsme na ni upozorňovali, tak jste ji zlehčovali a nekonali jste, tak to je opravdu snad ani ne šokující, ono je to v souladu s tím, jak vaše vláda jedná.

    Jinak jsem chtěl říci, že drtivá většina těch imigrantů, kteří sem přicházejí, jsou vyznavači islámu. Nejsou mezi nimi syrští uprchlíci, to jsem si prověřil i ve Vyšních Lhotách i v Bělé pod Bezdězem. Na přímý dotaz mi to potvrdilo vedení. Jsou to vyznavači islámského vyznání.

    A poslední slovo, co jsem chtěl říct ještě k tomu srovnání českých imigrantů a vyznavačů islámu, že islám nejde dohromady se svobodou a demokracií. Buď islám, nebo svoboda a demokracie. Není nic mezi tím. To znamená buď jedno, nebo druhé. A teď jsme tady před tím důležitým rozhodnutím. A znova říkám, zamítli jste návrh na referendum občanů, aby mohli rozhodnout o své budoucnosti, a nám jste ještě omezili čas, abychom nemohli hovořit.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Chalupa, Fiala, Bělobrádek, Lank s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Karel Fiedler: Já jenom navážu na to, co říkal předřečník poslanec Okamura, protože řekl řadu z toho, co jsem chtěl říct já.

    Ale k panu poslanci a předsedovi Schwarzenbergovi. Já vás prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče, budu strašit. Vy jste říkal, ať vás nestrašíme, tak já vás strašit budu. Mezi těmi migranty, jsou naprosto jasné zprávy, v podstatě důkazy, jsou bojovníci Islámského státu. A občané naší republiky mají oprávněné obavy z této věci.

    Pan premiér Sobotka tady před chvílí řekl podle mě dost hrůznou věc, když řekl, že to strašení vyvolává v lidech, v občanech naší země, to nejhorší, co v nich je. Pane premiére, chcete říct, že starost občanů, otců, matek, o bezpečnost svých rodin, o bezpečnost svých dětí, je to nejhorší, co v lidech je? Já vás vyzývám, pane premiére, abyste se omluvil občanům České republiky za tento váš výrok.

    Minulý týden tady pobývala náčelnice kurdských ženských bojových jednotek, které bojují s Islámským státem. Slyšeli jsme jasné informace v našem poslaneckém klubu, kde jsme ji slyšeli, že když osvobodili některá území, získali zpět některé objekty, našli tam databáze osob, které jsou připraveny k sebevražedným atentátům, našli tam databáze osob, které jsou připraveny infiltrovat se - a dělají to - do migračních vln. Dostávají se na území České republiky, Evropy. A tady my vidíme to velké nebezpečí, to obrovské podcenění problému. Prosím vás, my nestrašíme lidi, my opravdu máme obavu o to, aby nedošlo k nějakým nepěkným věcem u nás. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Fiala, Bělobrádek, Lank, Zelienková, Vojtěch Filip.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vládo, vážené kolegyně, kolegové, navážu na to, co tady říkal pan premiér, co je úkolem nás politiků. Úkolem politiků není šířit strach, ale úkolem politiků je být ve střehu a mít na paměti to hlavní, proč jsme tady, a to je zajistit bezpečnost občanů naší země, zajistit bezpečnost naší země. K tomu na vás na všechny apeluji v tom smyslu, že se bude projednávat státní rozpočet. Prosím, věnujte potom, až budete ve výborech řešit výdaje na bezpečnostní složky, na jejich výcvik, na jejich vybavení, věnujte této otázce opravdu vysokou pozornost. Chápu, že všechny resorty mají své nároky, ale v této chvíli je to tak, že ty hrozby jsou na stole, je potřeba se na ně připravit, je potřeba být ostražitý.

    Mluvilo se tady o referendu. My jsme byli zvoleni jako zástupci lidu a my máme tu odpovědnost. Referendum nic nevyřeší. My to tady musíme vyřešit, tu bezpečnost občanů. A není to jenom o imigraci, je tady problém kybernetické bezpečnosti a dalších věcí, prostě se to hrne ze všech stran. Apeluji na vás jako na poslance, abyste otázce financování bezpečnosti tohoto státu, bezpečnostních složek, jejich vybavení a výcviku, věnovali opravdu velkou pozornost. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Fiala, po něm pan předseda Bělobrádek, po něm pan poslanec Lank. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Petr Fiala: Dámy a pánové, tady se začala rozvíjet debata o tom, co je úkolem politiků. Já se k ní nechci přidávat. Ale přece jen bych řekl, že úkolem politiků také je nejenom žvanit, ale taky něco dělat. A to je právě to, co já po české vládě chci.

    Pane premiére, já jsem si zvykl, že když má vláda jakýkoliv problém, tak za něj může pravicová vláda někdy před rokem 2013. Dobře, je to vaše řečnická figura a pana vicepremiéra Babiše. Já bych chtěl jenom poukázat na to, že v červnu 2013, kdy padla poslední pravicová vláda, tak žádná takováto migrační krize nebyla.

    Ale abych vám ukázal prázdnost vašich slov, tak vám připomenu několik vašich čísel. Jedno jsem tady říkal. To není závazek žádné vlády z minulosti. Závazek této vlády - rozvojová pomoc 0,33 %, fakta 0,11 %. Závazek této vlády - to jste si vy stanovili poté, co jste se nedohodli s námi - 1,4 % HDP výdaje na obranu do roku 2020. Máte ekonomický růst, nevíte, co s penězi, rozdáváte je kdekomu. Podívejte se na skutečnost. Blížíme se 1,4 %? Ne. Je to 1,02 %. Dvě setiny procenta. A podle výhledu, který jste si připravili, v roce 2018 dosáhneme na obranu podílu 1,06 % HDP. To je reálný stav vašich cílů. Cílů, které jste si vy stanovili, a toho, co jako vláda děláte. Tak nám tady nevykládejte o minulosti, o nedostatečných kapacitách, o snižování výdajů na obranu v úplně jiné době, ale všímejte si toho, k čemu jste se sami zavázali a co vůbec nejste schopni plnit. (Předsedající upozorňuje na čas.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, pane vicepremiére, vaše dvě minuty. Po něm pan poslanec Lank, po něm paní poslankyně Zelienková, po ní pan poslanec Filip a po nich pan ministr Zaorálek. Prosím.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já myslím, že není správné tady hovořit o tom, že máme dvě možnosti - demokracie a svoboda, nebo islám. Já tady nechci islamisty, nechci tady islámské teroristy. Chci pít pivo, chci jíst vepřové. Nechci, aby mně do toho někdo mluvil. Chci, aby byly na Vánoce na náměstích vánoční stromky. Ale to neznamená, že co muslim, to terorista, co muslim, tak nepřítel. (Ozývá se potlesk napříč sálem.) Je to urážka těch lidí. Jsou tady lidé z islámských zemí, jsou i tady muslimové, kteří se zapojili, mají české občanství. Máme tady i z islámských zemí lidi. Dokonce demokracie, parlamentní demokracie - nevím, jestli pan senátor je praktikující muslim, rozhodně však přišel z islámské země a je v parlamentu. Myslím si, že pokud je někdo mohamedán, ať si do parlamentu kandiduje. To je prostě základní princip svobody - nerozlišovat lidi podle náboženství, podle pohlaví, rasy. Já myslím, že to je ústavní princip, který bychom měli zachovat.

    To, co musíme (s důrazem) - aby ti, co sem přicházejí, tohle plnili. A pokud to plnit nebudou a pokud nebudou plnit naše ústavní principy, pokud nebudou plnit ty základní hodnoty, které máme, pak musí tvrdě dostat jasně na srozuměnou, že buď je budou respektovat, nebo holt budou potrestáni. To myslím, že je zcela evidentní. To znamená, nedělejme tady z toho něco, co není. Je to urážlivé i vůči části našich spoluobčanů a možná i kolegů ze sněmovny. Já nevím, jestli tady sedí nějací muslimové. Možná ano a je mně to úplně jedno. Jsou to občané. Žijeme v občanském sekulárním státě. Děkuji. (Potlesk několika přítomných.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi Bělobrádkovi. Dalším řádně přihlášeným s faktickou poznámkou je pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já si dovolím jenom zareagovat na slova pana premiéra, který nás tady obvinil, že nějakým způsobem strašíme. Ne, my nestrašíme. My jenom říkáme fakta a informace. A to, že ve svém důsledku ta fakta a informace jsou nějakým způsobem strašidelné, tak to je prostě fakt.

    Já se obávám, že pan premiér zacházel do opačného extrému. Pan premiér po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu řekl, že úřady nemají od zpravodajských služeb informace, že by mezi uprchlíky zadrženými v Česku byl někdo napojený na islámský stát. Podle mého názoru se tím fakticky snažil uklidnit situaci a vyvolat pocit, že se nic závažného neděje. Já jsem pak s logickým zájmem sledoval mediální výstupy po zasedání Bezpečnostní rady státu a musím se přiznat, že v případě některých médií jsem přemýšlel, jestli je za způsobem informování záměr, nebo jenom hrubá neznalost. Jestliže je řečeno, že zpravodajské služby v současné době nemají informace o tom, že by mezi uprchlíky v České republice byli lidé s vazbami na Islámský stát, tak to prostě není možné interpretovat tak, že mezi uprchlíky nejsou žádní teroristé ani lidé napojení na Islámský stát, jak o tom premiéra ujistili agenti tajných služeb. Smutnou pravdou je, že žádná zpravodajská služba na světě není schopná prověřit celou uprchlickou vlnu. O lidech, kteří procházejí naší republikou, končí v uprchlických zařízeních a následně jsou z nich propouštěni, nevíme v naprosté většině případů prakticky vůbec nic. Ani to, jestli to jméno, které uvedli, je jméno pravé. Ono to jaksi v zemi jejich původu není moc kde ověřit.

    Takže pokud někdo tvrdí, že mezi imigranty v České republice na 100 % jsou vycvičení bojovníci, agenti Islámského státu, tak je to hloupá dezinformace. Pokud ale někdo tvrdí, že mezi nimi na 100 % nejsou, tak je to podle mého názoru nebezpečná dezinformace. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já jsem se přihlásila řádně do debaty, ale vidím, že by asi na mě nedošla řada, tak jsem se přihlásila s faktickou poznámkou.

    Já bych chtěla upozornit pana Okamuru v prvé řadě, že pokud tady hovoří o nějaké válce s Islámským státem, tak by si měl uvědomit, že Islámský stát není žádný stát a měli bychom to nazývat pravými jmény. Je to teroristická organizace jako taková, a proto bychom se k ní měli takto chovat a přistupovat.

    Samozřejmě, že si uvědomuji závažnost současné uprchlické situace v Evropě a v blízkém okolí Evropy. Státy Evropské unie, v největších objemech Německo a Švédsko, počítají s tím, že počet uprchlíků do Evropské unie v roce 2015 dosáhne až jednoho milionu osob, což je cca dvojnásobek ročního průměru posledních dvou let. To jsou fakta. Česká republika na to bohužel i přičiněním naší vládní politiky reaguje explozí xenofobie, strachu a dezinformací. Je to paradoxní, protože jsme po dlouhá léta stranou uprchlických vln. V roce 2014 jsme měli celkem 1 156 žádostí o azyl a letos zatím jen necelou tisícovku. Je to paradoxní i proto, že jsme např. v roce 2001 zvládli více než 18 000 žádostí o azyl, v 90. letech jsme přijali a dobře se postarali o 3 500 uprchlíků z války v Bosně a 1 000 uprchlíků z války v Kosovu. Vesměs to byli muslimové, dámy a pánové. A nevyvolalo to zdaleka takovou hysterii, jakou vidíme dnes.

    Jsem přesvědčená, že skutečným problémem nejsou uprchlíci, ale odpovědi politiků, které jsou bohužel často populistické a potenciálně velmi nebezpečné. Budeme všichni překvapeni, až v příštích volbách díky naší lehkovážnosti získá kvartet Konvička, Okamura, Landa a Adam Bartoš 15 nebo 20 % hlasů. Podstatné je také to, že se politickou kulturou mílovými kroky přibližujeme Maďarsku a naše pozice se v rámci Evropské unie a Rady Evropy významně zhoršuje. (Předsedající upozorňuje na čas.)

    Já bych se přihlásila potom ještě s jednou faktickou poznámkou a navrhnu body, o kterých bychom se měli nějakým způsobem pobavit dál. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, mám řádnou přihlášku do rozpravy s přednostním právem, ale vzhledem k tomu, jak se vyvíjí debata, jsem se přihlásil k faktické poznámce.

    Chci říct, že mě mrzí, kam se debata ubírá. Protože se neubírá způsobem, který by měl odpovídat tomu, co Česká republika má dát jako mandát premiérovi české vlády na Evropské radě. Já jsem žil v dobré naději po zasedání V4, když alespoň náznak řešení příčin krize byl obsahem usnesení Visegrádské skupiny.

    Jestliže se dnes bavíme pouze o důsledcích krize, nikoliv o příčinách, tak se budeme potýkat neustále s většími a většími důsledky, většími problémy, protože nepřispějeme nijak k tomu, aby konečně Evropská unie začala řešit příčiny krize. Ona je sama řešit nemůže. Máme proto vynikající šanci na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Upozorňuji, že základní podmínkou vyřešení jakékoliv krize je odstranění jejích příčin, a to platí jak ve společenských procesech, v medicíně, tak i v právu. A prosím, pokud na to nebudeme mít odpovědi, a zatím jsem je neslyšel, žel ani ve vystoupení pana premiéra, jsem přesvědčen, že naším smyslem výstupu z Poslanecké sněmovny je, aby česká vláda na jednání Evropské rady trvala na tom, aby celá Evropská unie jako mezinárodní společenství pomohla řešit příčiny krize v těch rozpadlých nebo rozpadajících se státech. To je podstata naší diskuse! Ne nějaké strašení nebo, promiňte mi, zcela hloupé historické reminiscence. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi místopředsedovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Děkuji. Protože mám také dvě minuty, dámy a pánové, tak to bude stručné.

    Ale já bych chtěl ocenit slova, která tady teď zazněla naposledy, protože mi připadá, že je to určitý posun oproti tomu, co tady zaznělo z úst pana poslance Fialy z ODS, pana předsedy, který řekl, že evropská řešení selhávají, takže se zřejmě musíme obrátit k národním. Já si to úplně nedovedu představit, jak bychom na národní úrovni chtěli řešit příčiny krize, o kterých mluví pan místopředseda Fiala. Když je třeba se obrátit k příčinám krize, tak to zřejmě jako Česká republika nezvládneme ani v Sýrii, ani v Iráku, ani nikde.

    Co se týče rozvojové pomoci, o které tady byla řeč. Víte, to není tak, že my žvaníme a nic neděláme. Těch 0,11 % je loňský rok, letošní to bude 0,17, což znamená, že z 4,2 mld. se posouváme na 6,5 mld. A to se posouváme z nějakého stavu, který jsme zdědili. To prostě nejsou prázdná slova, když říkáme, že se tady osm let snižoval rozpočet obrany. To nejsou prázdná slova, když jsme si v této Sněmovně v minulosti kolikrát stěžovali na snižování stavu policie, a dnes jsou tady 4 000 dalších policistů. To prostě není tak, že vláda nedělá. A není to tak, že minulost je lhostejná. Prostě to, v jakém stavu jsme to zdědili, je stav, ze kterého jsme vyšli. Z toho já vycházím při posilování rozvojové pomoci. A zároveň hlavní, co bych chtěl zdůraznit, je, že jsem hluboce přesvědčen, že Česká republika sama odpovědi na tuto krizi nezvládne. Podívejte se na hranice, co se tam děje. Tam jsou dneska kolony aut. Myslíte si, že Česko bude prosperovat ekonomicky, pokud tam budou tyhle kolony? Myslíte si, že jsme schopni si obhájit živobytí v této zemi, pokud nebudeme moci exportovat v Evropě? A hospodařit v Evropě? To je přece podmínka naší životní úrovně. A jestli to nebude, tak půjdeme o 40 % dolů.

    Já si myslím, že pouze v Evropě má Česká republika jako ekonomický subjekt šanci a tahle krize má také řešení jenom v Evropě. Kdybychom se aspoň na tomhle domluvili, tak máme určitý výsledek debaty, která, nepochybuji, je velmi důležitá. (Potlesk z vládních řad.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Černoch.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám pocit, že někdy tady říkáme přání - dobrá, ale zbožná. Já bych skoro podepsal všechno, co říkal pan vicepremiér Bělobrádek, ale mám jednu otázku. Jak se zbavíme těch, kteří nebudou plnit to, co od nich čekáme? Jsme na to připraveni? Legislativně a i lidsky? Budeme je vozit na rakouské a slovenské hranice? A co když je nebudou chtít vzít? Co s těmi lidmi uděláme? To se řekne: zlepšíme a zpřísníme návratovou politiku. Legitimní otázka zní: jak? A s tím by měla česká vláda přijít a klidně ať to domluví s našimi sousedy, aby to bylo stejné. Ale proč se tady rozčilujeme? To nebyla Česká republika, která první zavedla ochranu vnitřních hranic Schengenu. Já jsem jenom upozornil v okamžiku, kdy problém byl na jihu. Byl celkem klid. Řekové mají problém, Italové už mají problém rok, roky se tam vyloďují. Až se ten problém dostal k našim sousedům, tak najednou eskaluje řešení a slyšíme vyděračská slova typu "buď půjdete na kvóty, nebo vám nedáme peníze". Za to ty evropské peníze ale nestojí. To chci říct rovnou. Nenechme se tímhle vystrašit.

    Myslím, že je legitimní, že budeme klást otázky. Vláda říká, že někoho přijmeme dobrovolně. Já bych chtěl vědět číslo. Kolik letos? A letoškem to neskončí. To není problém roku 2015. Kolik příští rok? Kolik za dva roky? A co budeme s těmi lidmi dělat? Budou plnými uživateli našeho sociálního systému? Děti budou chodit do našich škol? Jak to bude? To jsou přece legitimní otázky. A potřebujeme k tomu změnu zákonů? Já jsem přesvědčen, že ano. Jestliže Dánsko, abychom se pořád nedívali jenom do bývalého východního bloku, mění zákony, snižuje ze dne na den sociální dávky o 50 % pro imigranty, říkají, že první rok si nebudou moct spojovat rodiny a tak dále, a je to západní země s dlouhou demokracií, a my se tváříme, že nic, že nic nepotřebujeme, že jsme na to připraveni. My sami jsme byli schopni integrovat naše menšiny, že říkáme, že budeme integrovat menšiny z jiných kultur? Jak to zvládneme? Bylo by to hezké. Kdo by si to nepřál? Ale to prostě není pravda.

    A když pan vicepremiér říká, že budeme lidi vracet, tak se ptám: Jak a komu? Kdo si je od nás vezme? To přece nejsou kusy zboží, které budeme převážet po Evropě! (Předsedající upozorňuje na čas.) A předávat si je na hranicích! Jednou ze západu na východ a někdy zpátky.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Černoch, po něm pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Bendl.

  • Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl vaším prostřednictvím zeptat pana kolegy Chalupy, který zde volal po sjednocení, abychom chránili bezpečnost občanů České republiky. Vždyť to děláme celou dobu! Co říkáme celou dobu? Už půl roku zpátky. Aby se chránila bezpečnost občanů České republiky. Nic víc, nic míň. Je to jenom o tom, že věci se daly predikovat dopředu, a ne neustále čekat a neustále se dohadovat, jednat, vyjde usnesení, pak se zase popře, pak se zase bude jednat. Dodneška se vůbec nic neděje. Dneska situace v rámci celé Evropy je v takové situaci, kdy je téměř neřešitelná. Ve chvíli, kdy Německo uzavře hranice i s námi, tak ti lidé zůstanou u nás, protože se nebudou mít kam vrátit a nebudou mít kam pokračovat. Co budeme dělat ve chvíli, kdy tady bude 20, 30, 40 tisíc imigrantů? A není to o nějakém vyvolávání stranu a podobné věci. Opravdu ne! Je to jenom o tom, že selským rozumem se věci hrotí měsíce, možná roky. A neustále se jedná a neustále se nic pro to nedělá. A v téhle chvíli, když se podíváte na zprávy z dnešního dne, kdy Maďarsko vyhlásilo krizový stav, kdy Srbsko povolává armádu, a jenom u nás se nic neděje.

    Proto se ptáme a proto chceme odpovědi na konkrétní otázky, které máme. To není vyvolávání strachu, to je pouze reálná situace, která je potřeba řešit. A myslím si, že se shodneme na tom, a několikrát to tady zaznělo, že povinností každého politika je v první řadě hájit bezpečnost vlastních občanů. (Potlesk poslance Fiedlera.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Okamura, po něm pan poslanec Bendl, po něm pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já jsem tady opravdu opět nemile překvapen, co tady říkají vládní poslanci. Na jednu stranu říkají, že Islámský stát je teroristická organizace, což už říkám dlouho, na druhou stranu jsem tady upozornil na statistiku Europolu, že tady máme v rámci imigrační vlny několik tisíc bojovníků Islámského státu. A přitom jste v červenci zamítli návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, abychom postavili islámské právo šaría a džihád mimo zákon. Vy jste hlasovali proti tomu, abychom to postavili mimo zákon! Takže vám nerozumím, zase jenom plané řeči této vlády! A máme tady přitom vyznavače, radikální islamisty, již na území Evropy!***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za dodržení času. S další faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm vicepremiér Bělobrádek, po něm pan předseda Hamáček. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Petr Bendl: Dobrý den, kolegyně a kolegové, dámy a pánové, já se pokusím být stručný, protože jsem byl také řádně přihlášen do obecné rozpravy, ale bohužel vidím, že debata plyne.

    Chtěl bych říci následující těm, kteří tady apelují na minulost. Česká republika měla velmi dobrou imigrační politiku, patří, pane premiére, nebo patřila k deseti nejbezpečnějším zemím na světě, nebyli jsme a nejsme xenofobové. Do České republiky přicházeli v minulosti lidé různého náboženství a byli jsme schopni ty lidi integrovat do společnosti tak, aby to nevzbuzovalo žádné vášně. To, co se ale teď odehrává na úrovni Evropy, vzbuzuje obavu, nebudu používat slovo strach, vzbuzuje obavu z toho, jak Evropská unie reaguje.

    A já bych vás chtěl, pane premiére, zeptat, zda je pravdou, že česká vláda přijala v červenci letošního roku nebo v minulých týdnech či měsících Úmluvu o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni, neboť jsem takovouto informaci dostal, kde se česká vláda zavázala k tomu, že cizincům, kteří nejsou občany České republiky, bude povoleno nebo dáno právo volit a být volen do místních orgánů. Zda to je pravda, či nikoliv. To z kontextu toho, co se v Evropě děje, jestliže se česká vláda zavázala k tomu, že k nám mohou přijít cizinci a mohou kandidovat či být voleni a budou mít právo volit v komunálních volbách, zda to je myšleno vážně, nebo jestli je to jenom nějaký mediální šum.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s faktickou poznámkou pan vicepremiér Pavel Bělobrádek, po něm pan předseda Hamáček. Prosím, pane poslanče.

  • Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, tak si řekněme, kdo s Islámským státem nejvíc bojuje. Kdo to je? No muslimové! Muslimové, to jsou ti, kteří nejvíc bojují s Islámským státem. Tak to je první bod.

    Druhý bod. Já jsem nemluvil o vracení. Já jsem říkal, že ti, kteří sem přijdou, tak musí prostě být tvrdě vyžadováno, aby dodržovali naše zákony, naše pravidla. Nic jiného jsem neříkal.

    Co se týká vracení, tak už někteří, kteří nedostanou právo na azyl, jsou vraceni. Jsou vraceni do Rakouska. To není žádná novinka, to jsou právní předpisy, které platí. Samozřejmě problém je v tom, že kdyby byl správně dodržován Schengen, a to já myslím, že je správné, že o tom tady hovoříme, tak by se sem vůbec dostat neměli. To s tím souhlasím, to nemůže být žádného sporu. Myslím si, že i mezinárodní právo nepočítá s tak masovým exodem. To znamená, pokud počty lidí byly o jeden, o dva řády nižší, tak to bylo něco jiného. Samozřejmě, teď jsme v úplně jiné situaci. Ta situace není jednoduchá. Všichni chceme bezpečí pro občany České republiky, nicméně myslím, že by bylo dobré, a už jsou tu kontakty, aby se jak v rámci OSN, tak Evropského parlamentu v podstatě přehodnotily i ty předpisy tak, abychom je mohli dodržovat, aby byly realistické k tomu, co se děje. Je jasné, že nejsme hotel pro celý svět, to je, myslím, evidentní. Na druhou stranu nemůžeme říct přece, že lidé, kteří skutečně utíkají před tím, že chtějí svobodu, kteří utíkají za svobodou, a je jedno, jestli jsou jiného kulturního původu, tak důležité je, jestli sem jdou za liberální demokracií, jestli sem jedou za svobodou, jestli sem jdou za našimi právními předpisy. A pokud ne... Možná, určitě většina sem jde z ekonomických důvodů, o tom není sporu. Ale prosím, nepaušalizujme. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi, nyní s faktickou poznámkou pan předseda Jan Hamáček. Prosím, pane předsedo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, bod má název Informace vlády České republiky o problémech migrace. Informace vlády tady zazněla, mluvil zde pan předseda vlády i pan ministr vnitra. Já jsem přesvědčen, že v dosavadní debatě všechny politické strany mohly vystoupit a sdělit jak nám, tak veřejnosti svůj názor na tuto problematiku, popř. své komentáře k vystoupení buď pana premiéra, nebo pana ministra.

    Jsem přesvědčen, že dalším milníkem v této problematice bude buď mimořádný summit premiérů Evropské unie, nebo další jednání Rady ministrů vnitra. Je asi jasné, s jakou pozicí Česká republika na tyto dvě akce pojede a jaké názory tam bude zastávat. Proto i v kontextu debaty, kterou jsme vedli na grémiu, když jsme se rozhodovali, zda zařadit tento bod, nebo ne, a již tam jsme měli ambici nedoprojednat tento bod celý dnes, navrhuji procedurálně, abychom tento bod přerušili, a to buď do proběhnutí summitu předsedů vlád Evropské unie, nebo do dalšího jednání Rady ministrů vnitra Evropské unie, podle toho, co nastane dříve. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Hamáčkovi. To je procedurální návrh, o kterém budeme muset rozhodnout hlasováním. Mám žádost o odhlášení všech, odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

    Je tu návrh na přerušení tohoto bodu od pana předsedy Hamáčka do doby, než proběhne summit premiérů států Evropské unie nebo ministrů vnitra členských států Evropské unie, dle toho, co nastane dříve.

    O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 12. Přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 105, proti 30, návrh byl přijat, a já tedy přerušuji bod číslo 1 dnešního jednání - Informace vlády České republiky o problémech migrace. Děkuji panu premiérovi, panu ministrovi vnitra i paní zpravodajce.

    Než přistoupíme k projednávání návrhu zákonů vrácených Senátem, navrhuji, aby na žádost předsedy Senátu umožnila Sněmovna vystoupení panu senátorovi Pavlu Eybertovi v Poslanecké sněmovně. Informace k pozměňovacím návrhům Senátu vám byly rozdány poštou, do vaší pošty.

    Dám tedy hlasovat o možnosti přítomnosti pana senátora Pavla Eyberta.

    Zahajuji hlasování. Kdo je pro přítomnost pana senátora, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

    Je to hlasování číslo 13. Přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 137, proti 1, návrh byl přijat a já mezi námi vítám pana senátora Pavla Eyberta. Prosím, aby zasedl u stolku zpravodajů.

    Budeme se tedy zabývat bodem

    Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 219/8.

    Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila paní poslankyně Kristýna Zelienková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

    (U řečniště stojí poslanec Jandák a mluví s premiérem. Poslankyně Zelienková vyčkává, až dohovoří a pustí ji k řečnickému pultu.)

    Děkuji panu poslanci Jandákovi. Prosím, paní poslankyně. ***

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Děkuji za místo, pane poslanče Jandáku, prostřednictvím pana předsedajícího.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně, prosím nahlas.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Chtěla bych tady uvést tento sněmovní tisk 219. Jedná se o změnu zákona, kterým se upravuje situace, kdy za odvoz odpadů platí rodiče za nezletilé děti, a pokud tak nečiní, tak v době, kdy dítě dosáhne 18 let, zůstává za ním tento dluh a je na něj často exekuce. Určitě si na tento sněmovní tisk pamatujete, prošel Sněmovnou už několikrát. Dostal se do Senátu a Senát připravil některé pozměňovací návrhy. Ten nejdůležitější se víceméně týká toho, kdo bude rozhodovat o promíjení těchto poplatků. (V sále je velký hluk. Poslankyně zjišťuje mimo mikrofon u předsedajícího, zda pan senátor jako předkladatel pozměňovacích návrhů dostane slovo a uvede pozměňovací návrhy sám, nebo je má vyjmenovat.)

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je na vás, paní poslankyně. Vy máte slovo a můžete mluvit, co je libo.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Takže první okruh pozměňovacích návrhů se týká přechodu poplatkové povinnosti na zákonné zástupce nezletilého poplatníka. V podstatě se jedná o to, že podle nového občanského zákoníku si může požádat o zletilost občan, kterému ještě třeba není 18 let, v případě, že se bude ženit například. A v tomto případě, pokud rodiče neplatí za odvoz odpadů a tento člověk je zletilý, je svéprávný, tak pro tyto případy navrhuje Senát tuto změnu přechodu poplatkové povinnosti na zákonné zástupce nezletilého poplatníka, což mi přijde, že se bude jednat řádově možná o jednoho nebo o dva lidi. Ale budiž. (Hluk v sále se zvyšuje.)

    Druhý okruh se týká, jak už jsem zmínila -

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, paní poslankyně, ale v hluku se tady skutečně nejedná o jednoho nebo dva lidi. Dovolím si rozpustit všechny debatní kroužky, poprosit je, aby přenesly své rozhovory do kuloárů. A vás poprosím o pokračování vašeho příspěvku.

  • Poslankyně Kristýna Zelienková: Druhý okruh tvoří pozměňovací návrh týkající se změny orgánu, který by měl rozhodovat o prominutí. Tady toto jsme už projednávali v Poslanecké sněmovně pozměňujícím návrhem, který předkládala paní poslankyně Fischerová. Hlasováním jsme v Poslanecké sněmovně rozhodli poměrem hlasů zhruba 160:10, že se přikloníme k tomu původnímu návrhu, který jsem navrhovala já. Nicméně senátoři ten návrh opět dávají do polohy, kterou navrhovala paní poslankyně Fischerová, kde se vlastně jedná o změny orgánu, který by měl rozhodovat o prominutí kteréhokoli místního poplatku z moci úřední při mimořádných, zejména živelních událostech a o prominutí místního poplatku za odpad na žádost z důvodu odstranění tvrdosti, a to ze zastupitelstva obce na obecní úřad.

    K této změně bych si dovolila zaujmout nesouhlasné stanovisko, protože zastupitelstvo obce místní poplatky zavádí obecně závaznou vyhláškou v samostatné působnosti, přičemž v této vyhlášce může stanovit úlevy a osvobození. Jelikož zastupitelstvo obce rozhoduje o poplatkové povinnosti při jejím zavedení, tak je koncepční, aby rozhodovalo i o prominutí tohoto poplatku v případě, že se ukáže, že jím přijatá vyhláška dostatečně neřeší některé situace, ve kterých se jeví jako vhodné poskytnout vybraným subjektům určitou úlevu. Také rozhodování o prominutí zastupitelstvem obce oproti rozhodování úřední osobou obecního úřadu jako správce poplatku snižuje korupční riziko - o tom bychom ale samozřejmě mohli diskutovat -, jelikož zastupitelstvo obce je kolektivní orgán a jeho rozhodování je z důvodu veřejnosti jeho zasedání transparentnější.

    Dále, pokud by poplatky promíjel obecní úřad, který je správcem poplatků, činil by tak v přenesené působnosti. To je problematické nejen proto, že by tak činil bez politické odpovědnosti, ale zejména proto, že za splnění podmínek daňového řádu by mohl krajský úřad nebo Ministerstvo financí jako nadřízení správci tohoto poplatku převzít věc k vyřízení místo obecního úřadu jako podřízeného správce poplatku a rozhodovat tak o prominutí místních poplatků, tj. o zániku nároku obce na peněžní prostředky z místních poplatků.

    Tady tato problematika už se ve Sněmovně projednávala u jiných případů a bylo rozhodnuto, že proces, který navrhujeme my jako poslanci, je oproti senátorskému návrhu vhodnější. (Hluk v sále neustává.)

    A třetí okruh změn, které navrhují senátoři, je tvořen pozměňovacími návrhy 3 a 4. Jedná se o posunutí účinnosti ustanovení o promíjení poplatků ze dne vyhlášení zákona na 15 dní po vyhlášení zákona, což mi bylo v Senátu řečeno, že to je takový jakýsi úzus a je to zvyk a je to prostě lepší.

    Z tohoto důvodu bych se držela toho poslaneckého návrhu, který už jednou Sněmovnou prošel. To, co navrhují senátoři, není podle mého názoru žádná zásadní změna a návrh, který jsme podávali my poslanci, je vhodnější. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Zelienkové za stručné úvodní slovo. Chtějí se prosím k předloženým návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj garančního rozpočtového výboru pan poslanec Jiří Zemánek - není tomu tak - nebo zpravodajka ústavněprávního výboru? A pan Zemánek se chce vyjádřit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jiří Zemánek: Děkuji, pane předsedající. Jenom si dovolím podpořit paní předkladatelku, která zastupuje skupinu poslanců, která tenhle návrh zákona předložila. Myslím si, že opravdu většina ve Sněmovně byla značná. Podporuji sněmovní verzi. Děkuju.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Zemánkovi. A nyní se ptám, zdali má zájem o slovo zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Markéta Wernerová... Není přítomna, není zájem. Otevírám tedy rozpravu a v rozpravě jako první... Je přítomna, nemá zájem. Omlouvám se.

    Otevírám rozpravu a v rozpravě jako první vystoupí pan senátor Pavel Eybert. Prosím, pane senátore, máte slovo.

  • Senátor Pavel Eybert: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, poslanci, Senát Parlamentu České republiky mě pověřil zdůvodnit vám, proč vracíme zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, zpět do Poslanecké sněmovny. Pokusím se vás tedy přesvědčit, že úpravy, které Senát Parlamentu České republiky udělal, jsou ve prospěch tohoto zákona.

    Nejprve musím říci, že Senát se touto problematikou zabýval již dříve, udělal návrh novely zákona, kterou vám sem poslal do Poslanecké sněmovny. Obsahově to byl velmi podobný návrh, jako je tu dneska. Jelikož však nebyl dlouhou dobu zařazován na projednávání, došlo k jeho stažení poté, co byl předložen poslanecký návrh. Tolik tedy k historii vzniku novely tohoto zákona.

    A nyní již k obsahovým změnám provedeným v Senátu Parlamentu České republiky. Sněmovní návrh stanovil, jak tady říkala paní poslankyně, že zastupitelstva měst a obcí se stanou tím orgánem, který bude promíjet poplatek, který má město stanoveno. To je podle názoru Senátu naprosto nesystémový krok, a to ze dvou důvodů.

    Za prvé, zastupitelské sbory jsou tu od toho, aby určovaly obecná pravidla a následně pak na základě těchto obecných pravidel výkonná moc vykonávala rozhodnutí. Zde jeden zastupitelský sbor, parlament, určí pravidlo a jiný zastupitelský sbor má toto pravidlo vykonávat. To je zcela úplně jiná situace, než jakou máme u všech ostatních zákonů a předpisů. Situace, která porušuje dosavadní systém. (V sále je silný hluk.) ***

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, pane senátore, máte pravdu. Já vás tady ve sněmovně také prosím o zachování mlčenlivosti... Děkuji. Pane senátore, prosím, pokračujte.

  • Senátor Pavel Eybert: Výstupy jsou také veřejné a nedovedu si představit, jak by bylo možné projednávat, že Františku Novákovi, myšleno obecně, zastupitelstvo promine poplatek, aniž bychom porušili zákon na ochranu osobních údajů a mlčenlivost správce daně a poplatku na veřejném zasedání zastupitelstva. Vždyť ani starostovi města nesmí správce poplatku sdělit, kdo a kolik městu dluží, aniž by zákon byl porušen.

    Druhým problémem, kterým se Senát zabýval, byla otázka rozdílu mezi pojmy svéprávný a zletilý. Přestože počet případů, kdy si nezletilý občan požádá o svéprávnost například za účelem sňatku nebo podnikání, je naprosté minimum, rozhodl se Senát řešit i tyto možné případy tak, aby byla novela komplexní. Svéprávný člověk mladší 18 let podle nového občanského zákoníku nemá svého zákonného zástupce. Bez úpravy Senátem by nebylo tudíž jasné, na koho přejde poplatková povinnost, protože podle § 12 zákona o místních poplatcích, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny, je řečeno, že přechází na zákonného zástupce, a to bylo novelou občanského zákoníku zrušeno.

    Senát Parlamentu České republiky též upravil znění paragrafu určujícího termín platnosti účinnosti zákona, a to ze dne vyhlášení, jak už zde bylo řečeno, na 15. den po vyhlášení, protože tak krátkou lhůtu, prakticky žádnou, jako dává den vyhlášení na realizaci novely, Senát považoval za nepřiměřenou obsahu a závažnosti novely.

    Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost a chci věřit, že podpoříte senátní verzi zákona o poplatcích, neboť Senát je přesvědčen, že tato verze je správná. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi Eybertovi za jeho příspěvek. Prvním řádně přihlášeným je pan poslanec Vilímec, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych velmi stručně vystoupil na podporu pozměňovacích návrhů, které vrátil Senát. Ty návrhy, které vrátil, zvláště v bodě 2 návrhu jsou nepochybně správné. Můžeme tady mluvit o tom, že zastupitelstvo je veřejné a je to transparentnější, ale celá koncepce už od roku 1990 zákona o místních poplatcích je postavena na tom, že rozhodnutí o vypsání místního poplatku, o stanovení výše místního poplatku náleží zastupitelstvu, neboť zastupitelstvo v samostatné působnosti schvaluje obecně závaznou vyhlášku. Protože bez obecně závazné vyhlášky nelze místní poplatky stanovit. Ale správu poplatků, tak je to přímo nastaveno v tom zákoně, ono je tam psáno řízení o poplatcích, provádí v tzv. přenesené působnosti obecní úřad. Tak je to nastaveno již od roku 1990, takže ten zákon 565 byl schválen v roce 1990.

    Určitě dobře míněná snaha předkladatelů zákona i paní poslankyně Zelienkové zapojit do rozhodování o prominutí poplatků zastupitelstvo obce není slučitelná zvláště s tím, že se jednak jedná o rozhodnutí, které musí být odůvodněno. Když se podíváte i na onen zákon, tak se předpokládá v některých případech, že se tak bude dít na základě individuálních žádostí, a tudíž dle daňového řádu není možné zachovat mlčenlivost.

    To znamená, bez emocí skutečně chci požádat bez ohledu na to, kdo ten návrh tady ve Sněmovně navrhoval, jestli to byla opozice, nebo koalice, chtěl bych požádat Poslaneckou sněmovnu, aby vnímala, že ten zákon je nějak nastaven, že je koncepční, aby řízení o poplatcích prováděl obecní úřad v přenesené působnosti a zastupitelstvu příslušela pouze pravomoc poplatky vypisovat a stanovovat výši. Prominutí jako takový institut se provádí na základě daňového řádu, a pokud Sněmovna setrvá na svém původním návrhu, aby tak činilo zastupitelstvo, tak dojde k velkým problémům hlavně u zastupitelů, hlavně u obecních úřadů. Já apeluji na všechny ty, kdo mají zkušenosti z komunální politiky, aby podpořili senátní návrh, neboť senátní návrh je skutečně správný.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak vláda a vládní poslanci mají klid na práci. Velmi často tak společně přemýšlíme, když mluvíme neformálně, jak zvýšit důstojnost Poslanecké sněmovny. No tak hodinu a tři čtvrtě jsme věnovali debatě, která hýbe naší společností. Kdybych spočítat hodiny, které jsme věnovali tomuto zbytečnému návrhu zákona, tak je to mnohem delší doba. Pak často slyšíme od nových kolegů v Poslanecké sněmovně, že chtějí efektivně jednat. Tak nepředkládejte zbytečné návrhy zákonů, kterým musí Sněmovna a posléze Senát věnovat desítky hodin, aby to dala aspoň do nějakého tvaru, který je smysluplný. My budeme hlasovat pro senátní verzi, která je samozřejmě mnohem lepší. Pokud si z politicky prestižních důvodů prosadíte sněmovní verzi, tak vyrobíte problémy kolegům a kolegyním na obecních zastupitelstvech. Proč ne, když jim to pak budeme vysvětlovat, jak jste to vlastně mysleli dobře a dopadlo to jako vždycky, pak uděláme nějakou novelu, proč ne.

    Velmi často jsem tady slyšel v posledních měsících z úst vládních politiků: My víme, že je to špatně. Hlasujte pro, ale rychle připravíme novelu. Nějak se to neděje, ty novely. Nějak se na to zapomíná. Nedá mi, abych... Já jsem před chvilkou přátelsky prohovořil s panem předsedou Miholou, když jsem mu tak úplně nevěřil, že ty lustrace se rychle podaří vrátit zpátky. Přesvědčoval mě, že to půjde rychle. Už si ani nevzpomínám, kdy jsme o tom hlasovali, jestli je to 12 nebo 15 měsíců - a kde nic tu nic.

    Já respektuji většinové hlasování, ale opravdu si myslíte, že jsme se dneska měli věnovat tomuhle marginálnímu problému a přerušit debatu o migraci? Já si to nemyslím. Fakt si to nemyslím při vší úctě k Senátu a úsilí, které tomu věnoval při tom, jak to vznikalo. Byl původní návrh, pak byl komplexní pozměňující návrh, takže původní návrh padl do koše, pak jsme to měli jednou na rozpočťáku, podruhé, první, druhé, třetí čtení, Senát, zpátky ve Sněmovně. No a co, že kolem zuří největší migrační krize za posledních já nevím kolik let, možná od druhé světové války? My přece musíme řešit důležité věci, jako například novelu zákona o místních poplatcích. Ale když už řešíme, tak se přikláním k tomu, co říkal pan senátor. Podpořme senátní verzi, ta aspoň zachovává nějaké rozumné proporce, uplatňuje zkušenosti z komunální politiky a nesnaží se páchat dobro a říkat, aby zastupitelstva jednala o odpuštění dluhů jednotlivým neplatičům poplatků za komunální odpad. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi. Mám dvě faktické poznámky. První faktická poznámka paní poslankyně Fischerové, pak pan poslanec Kudela. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já jsem zde byl jmenována, tak jsem se samozřejmě rozhodla k tomu říci pár vět. Zastupitelstvo města, obce každopádně má právo nastavit vyhlášky, nastavit pravidla, ale jedině správní orgán, což jsou vlastně - většinou to bývá na obcích anebo ve městech ekonomický odbor, který podle správního řádu potom už na základě nastavených pravidel rozhoduje. Za tím si stojím, mám to ověřeno přímo i podle legislativy. A chci podpořit a poděkovat opravdu senátorům, že takto dotáhli novelu tohoto zákona do konce. I když není tak důležitý, jak bylo řečeno, jako třeba debata o migraci, tak jsem vás chtěla jenom požádat, tak jak se rozhlížím, abyste k tomu zejména vy, kteří pracujete na obcích a zastupitelstvech, přihlédli, protože takto je to správně, jak Senát nám předložil. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Fischerové i za dodržení času a nyní pan poslanec Kudela také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, dobré odpoledne. K panu poslanci Stanjurovi, k jeho připomínce, chci říci, že jsem rád, že tento návrh zákona byl předložen do Poslanecké sněmovny. Velice děkuji paní předkladatelce, že tento návrh připravila, dotáhla ho až do schválení ve Sněmovně a poté, co byl projednán v Senátu, se nám vrací zpátky, takže díky, díky za tento návrh zákona, ale v tomto bodu já osobně budu podporovat senátní návrh, protože skutečně, jak pan kolega Stanjura řekl, více reflektuje praxi, která se odráží v komunální politice. Takže velká práce paní poslankyně Zelienkové a všech, kteří tento návrh připravili. Díky za to, ale senátní verze je skutečně lepší. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi a ještě jedna faktická poznámka pana poslance Adamce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Budu stručný a krátký. Já tento návrh zákona na rozdíl od kolegy tamhle z pravé strany považuji za naprosto zbytečný. Říkal jsem to už tady při některém z čtení, že to je zákon ryze nadbytečný. Rozhodně tedy jsem ale rád, že se shodneme aspoň na jednom, že podpoří senátní verzi, protože si nedovedu představit, že bychom opravdu odpouštěli po jménech. Myslím si, že pro řadu našich spoluobčanů by to bylo velmi frustrující, a nakonec když se podíváte, zápis je veřejný. Dneska dokonce řada zastupitelstev záznam dává k dispozici veřejnosti, tak nevím, jestli bychom se tam nedostali do konfliktu potom ještě s ochranou osobních dat, protože si myslím, že by se to tomu patřičnému úřadu příliš nelíbilo, protože sami víte, když jsme se jako města pokoušeli tlačit na dlužníky třeba na městských nájmech, kde jsme zveřejňovali v úvodu jména a adresy, a skočil nám na to úřad pana Igora Němce a pod vysokými pokutami jsme této praxe museli zanechat. A tady si myslím, že by to bylo docela obdobné. Ta možnost rozhodně by tam mohla být, já to tak cítím. Když už tedy jsme se tady tím zabývali tak dlouho, a já říkám, mohli jsme čas věnovat něčemu jinému, tak prosím, podpořte senátní verzi. A neříkám to z toho titulu, že sám jsem bývalým senátorem. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Adamcovi. Nemám žádnou přihlášku do rozpravy, rozpravu končím a ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

    Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných. Přednesu návrh usnesení. Já vás asi nejdřív odhlásím, jak jsem tady upozorněn, a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Já tedy přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 219/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 219/8."

    Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 14 z přítomných 162 pro 101, proti 26. Návrh byl přijat.

    Konstatuji, že s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem - že jsme tento zákon přijali. Omlouvám se. Děkuji panu senátoru Eybertovi, děkuji paní zpravodajce a končím tento bod.

    Pokračovat budeme pevně zařazeným bodem a to je

    Senát nám tedy vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 374/6. Žádám, aby za navrhovatele se k usnesení Senátu a k příslušným pozměňovacím návrhům vyjádřil nejprve ministr dopravy Daniel Ťok, a požádám zpravodaje pana poslance Karla Šidla, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

    Slovo má pan ministr Dan Ťok, ministr dopravy vlády ČR. Pane ministře, prosím.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh zákona, který byl Senátem Parlamentu ČR vrácen Poslanecké sněmovně, se dotýká několika oblastí právní úpravy. Předně je to ochrana veřejně přístupných účelových komunikací před znečišťováním, ničením, poškozováním a úprava působnosti obecních úřadů v oblasti výkonu státní správy. Dále je zde přistupováno ke změnám v pojetí a vymezení kategorií a tříd dálnic a silnic, a to v navazující úpravě nejvyšších dovolených rychlostí v zákoně o silničním provozu. Návrh obsahuje rovněž podrobnější úpravu nakládání s odtaženými motorovými vozidly, popř. jejich vraky, zavádí možnost vyloučení tranzitní nákladní dopravy u silnic II. a III. třídy a v neposlední řadě jsou zde úpravy směřující k usnadnění právní a majetkové přípravy výstavby pozemních komunikací.

    Kromě těchto komplexnějších změn obsahuje návrh ještě dílčí úpravy například v oblasti křížení pozemních komunikací s dráhami, kontrolního vážení, správy pozemní komunikace, propadání předplaceného mýtného a další. Předložený návrh obsahuje také zrušení platné, ale dosud neúčinné novely zákona o pozemních komunikacích, kterou se měl změnit způsob prokazování úhrady časového poplatku za užití vybraných pozemních komunikací, a to z papírové dálniční známky na elektronické zařízení.

    Tento vládní návrh byl dne 29. dubna 2015 schválen Poslaneckou sněmovnou a 17. června 2015 byl projednán také Senátem, který jej vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pozměňovací návrhy se týkají upuštění od závaznosti stanoviska policie při stanovování místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, výslovného stanovení možnosti svěřit dílčí činnosti správce pozemní komunikace dalším osobám, včetně dřívějšího nabytí účinnosti ustanovení týkajícího se správce pozemní komunikace, zrušení možnosti zvýšit nejvyšší dovolenou rychlost na dálnici na 150 kilometrů, problematiky silniční vegetace u průjezdního úseku silnice a dálnice, možnosti umísťovat vedení technické infrastruktury v místních komunikacích a drobných legislativně technických úprav.

    Ministerstvo dopravy s těmito pozměňovacími návrhy souhlasí, a proto mi dovolte, abych vás požádal o schválení vráceného návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru dopravy Danu Ťokovi a ptám se pana zpravodaje Karla Šidla, jestli se chce vyjádřit ke znění Senátu. Pokud ne, otevřu rozpravu. Chce se vyjádřit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, mé vyjádření zpravodaje bude velice jednoduché, protože Senát nám předložil vrácený návrh zákona, který hospodářský výbor neprojednával. Já jsem samozřejmě zpravodajem garančního výboru hospodářského, takže tím, že jsme to neprojednávali, žádné usnesení k tomu přijato není, tím pádem bych mohl sdělit pouze v obecné rozpravě názory poslance Šidla, nikoliv zpravodaje. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se jako první přihlásil pan poslanec Ivan Adamec. Jakmile se dostaví, tak mu dám hned slovo. Prosím, pane poslanče. ***

  • Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Páni ministři, pane ministře dopravy, dámy a pánové, budu velmi stručný. Já bych chtěl z tohoto místa poděkovat všem kolegům poslancům, kteří podpořili můj pozměňovací návrh na posledním jednání, které se týkalo tohoto návrhu zákona. Musím říct, že to byl zodpovědný návrh, tady silně polemizuji s kritikou pana prezidenta, který se to dozvěděl na výjezdním zasedání a měl potřebu to okomentovat těmito slovy, protože samozřejmě to, co se dělo poté, kdy se ozývali odborníci, a nechci hodnotit, na jaké úrovni, z oblasti dopravy ohledně tohoto možného navýšení ve stejném gardu tak, jak to bylo na silnicích první třídy, tak si myslím, že právě měli možnost si to otestovat, protože nebyla pravda, že ta rychlost by platila automaticky všude a vždy. Bylo to víceméně opatření, které se dalo velmi elegantně zavést do praxe pouze na některých úsecích a možná v některých dobách.

    Takže já vám děkuji za toto, nicméně chci říct, že trošku mě mrzí, protože o tom vetu té policie jsme se bavili tady na plénu a tehdy to nebylo, anebo na výboru, a nebylo to akceptováno předkladatelem. Až teď, když se to vrací ze Senátu, tak ta akceptace tady je. Takže já vás samozřejmě ze svého místa nebudu přesvědčovat, ať schválíme tu verzi poslaneckou, naopak si myslím, že ta senátní je výrazně lepší. Takže já doporučuji schválit senátní verzi, nicméně nesdílím tu představu, kdy si myslí odpůrci toho mého návrhu, že je rovnítko mezi rychlostí a bezpečností naprosto vždy a všude. Není to prostě tak, je spousta studií, které ukazují něco jiného, spousta zkušeností z jiných států, kdy také neprokázali tyto věci.

    Takže já abych to shrnul, nechci zdržovat - prosím, podpořme senátní verzi a já vám slibuji, že dostanete příležitost se k té stopadesátce vyjádřit ještě příště. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi a vidím faktickou poznámku pana poslance Leoše Hegera a potom s přednostním právem pana předsedy klubu ODS. Nyní tedy máme dvě faktické poznámky, ještě budou. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já jsem tady už minule vystupoval proti pozměňovacímu návrhu pana kolegy Adamce, který je shodou okolností ze stejného kraje jako já, a ví tedy dobře, že on tady říkal, že se bude velmi pečlivě vážit, kde ta povolení budou. Já jsem argumentoval tím, že tam, kde je dvoupruh pouze a jede řada automobilů nákladních rychlostí 80 km/h a ve vedlejším pruhu pojedou auta rychlostí téměř dvojnásobnou, to že je ten klíčový prvek, který zvyšuje riziko na silnicích. Okamžitě po tom návrhu, kdy byl zaznamenán částí veřejnosti pozitivní ohlas, se objevily odhady novinářů, kde by tak bylo asi nejlépe to zavést, a bylo to přesně na úseku hradecké D11, který je moderní, poměrně přehledný, ale jenom dvoupruhový. Takže riziko toho zvýšení rychlosti poneseme, pokud ten zákon schválíme v této podobě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leošovi Hegerovi. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Petra Kudely a poté pan předseda Stajnura. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, dámy a pánové, ještě jednou. Já osobně jsem pro možnost zvýšení nejvyšší povolené rychlosti Ministerstvem dopravy původně nebyl, nicméně teď jsem v takovém skutečně velmi rozporuplném stavu, protože hlasování pro i proti není ideální. Já osobně bych doporučoval nechat Ministerstvu dopravy možnost využít svého práva zvýšit nebo nezvýšit nejvyšší povolenou rychlost i na dálnicích, ale zachoval bych možnost a podpořil bych úsilí Policie České republiky při jejím zájmu o bezpečnost na místních komunikacích, aby nedocházelo k neuváženým úpravám ze strany obcí. Takže já jsem osobně pro ten původní návrh ze Sněmovny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já pevně doufám, že nebudu poslední do rozpravy. Mám dotaz na pana ministra. Já nebudu mluvit o 130, 150, já jsem už tehdy říkal, že to není ten hlavní problém.

    Jenom k té mapce - pro pana kolegu Leoše Hegera. Tu mapku nenapsali novináři, ale tu jsme udělali my, oni to pak ale otiskli, takže já jim děkuji, že ji otiskli, kde byly ty čtyři možné úseky. Ale my podpoříme senátní verzi možná překvapivě právě proto, že bere policii právo veta. A já myslím, že panu ministrovi nemůžeme jen tak odpustit, aniž by nám vysvětlil, proč změnil názor. On velmi razantně tento návrh odmítal jak na hospodářském výboru, tak na plénu Poslanecké sněmovny, a teď říká, že je pro. A já ho v tom podporuji, že je pro, ale protože byl proti a tvářil se velmi neúprosně, to nemůže projít, nesmí to tak být, musí mít policie právo veta, tak bych chtěl vědět, co ho přesvědčilo. A říkám, já to podporuji. To za prvé.

    Za druhé, Ivan Adamec ten slib tady veřejně dal, takže my to připravíme. A mám pocit, že Ministerstvo dopravy pořád novelizuje ty zákony o pozemních komunikacích nebo provozu, takže ten problém dneškem nevyřešíme. Ta debata byla užitečná. Já si myslím, že byla, já jsem to nepovažoval jako něco, za co máme vést velký politický souboj. Argumenty obou stran podle mě byly pádné, tehdy vyhrála většina s námi, která říkala, že to je možné v České republice, ale my to nepovažujeme za tak důležité jako to veto, respektive neveto Policie České republiky.

    Já bych to trošku odlehčil. Kdybych se podíval do počítače, tak kromě těch známek elektronických na osobní vozidla, tak si myslím, že to je ta samá zpráva, s kterou přišel pan ministr, kterou jsem tady četl někdy v lednu 2013. Já myslím, že to chystají furt ti samí úředníci, o tom, jak se bude zlepšovat situace v odtahu, apod., takže je dobře, že to bude schváleno. Ale ono to tak nevypadá, ale je to na poslední chvíli. My jsme tady už před rokem chtěli zrušit tu povinnost od 1. ledna zavádět jiný systém zpoplatnění osobních vozidel. Tehdy předchůdce pana ministra to odmítl. Pan ministr, který tu není, nechci říkat, že bez práce, ale bez portfeje, i když je to někdy stejné, napsal takové úžasné stanovisko Legislativní rady vlády, že nejpozději do loňského prosince předloží vlastní, lepší, atd., ale to se jako obvykle nestalo, ta LRV byla proti, ale už to nevyřešili, takže na poslední chvíli to rušíme, protože kdybychom to nezrušili, tak chtě nechtě ten zákon platí, nikdo ho sice nechce, ale od 1. 1. 2016 bychom neměli dálniční známky. Nevím, jak bychom při tom, jak u nás běhají veřejné zakázky, jak bychom to vyřešili, bylo by to nějaké JŘBU, někomu by hrozilo trestní oznámení, atd. Takže i to je důvod, proč podporujeme senátní verzi.

    Ale já vím, že nemůžu vyvolat pana ministra, ale byl bych rád, kdyby nám vysvětlil, proč byl tehdy tak zásadně proti, já doufám, že řekne, že se mýlil, a to my budeme spokojeni, a proč je dneska pro. Protože si myslím, že je to dobře. Pan poslanec Volný říká, že mám mlčet a klid na práci, no dobře, tak vás nezajímá, když váš ministr změní názor o 180 stupňů, mě to tedy zajímá. Zase jsme měli pravdu, že jo? Zase jsme měli pravdu, ale díky vám a vaší neústupnosti to museli senátoři za nás opravovat. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS).

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi, měl pravdu, žel, že není poslední v diskuzi, protože do diskuze se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Petr Bendl, ale pravděpodobně zná dobře svůj vlastní poslanecký klub, a potom jsem evidoval přihlášku pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající, ani já nebudu konfliktní v tomto ohledu. Já si myslím, že Česká republika by se obecně měla připravit i na plynulé řízení dopravy, to znamená, ne standardní 24hodinové konstatování, jakou rychlostí se na té či oné komunikaci má jezdit, ale máme k tomu začít přistupovat moderně, jako to vidíme v uvozovkách na západ od nás, že v okamžiku, kdy ten tranzit dopravy není příliš vysoký, je možné rychlost zvýšit a obráceně v okamžiku, kdy je vysoký, je možné rychlost snížit. K tomu potřebujeme dopravní značení, které je elektronicky ovládané, kde ty systémy nejsou nic nového v Evropě, a myslím si, že něco takového mít by znamenalo i daleko snadnější uvažování o tom, jestli ze 130 na 150, ale taky kolikrát jestli z 30 na 50, protože jsme - nebo vidíme, že ve tři hodiny ráno je třeba jet prázdnou tříproudovou silnicí třicítkou, kde v době - zpravidla to bývá ve městech apod. - kde v době od sedmi do devíti je pohyb školáků a větší množství aut, ale ve tři hodiny ráno tam není ani noha a je zbytečné tam jet třicet. A zpravidla tam nejvíc v tu chvíli každého měří, protože to je finanční příjem, že je potřeba ve tři hodiny ráno někoho nachytat, že na třicítce, kde nebylo po policajtovi ani vidu ani slechu a po žádném autě také ani vidu ani slechu, ale pak bude sankcionován každý, kdo tam jel čtyřicítkou nebo padesátkou. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi za dodržení času. Nyní pan zpravodaj v rozpravě. Pan ministr jistě až v závěrečném slově bude reagovat.

  • Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Budu velice stručný.

    Požádal jsem o slovo z jednoho důvodu, že jsem byl velice rád, že Senát vyslyšel diskusi jak na hospodářském výboru, tak i tady na plénu Poslanecké sněmovny, a pozměňovací návrhy, které přijal, a vrací nám s tím novelu tohoto zákona, jsou z mého hlediska jako poslance - teď nemluvím za zpravodaje, mluvím za Šidla - jsou přijatelné. Patřím k té skupině, která ohledně rychlosti měla značný problém, abychom překročili stanovenou maximální rychlost. Proto také jsem doporučil poslaneckému klubu KSČM při prvním projednávání na plénu, abychom nepodpořili tuto novelu zákona.

    Dostáváme předloženou variantu, která se stává přijatelnou, protože se vrací do našich původních pohledů a parametrů, které jsme k rychlostem na dálnicích první a druhé třídy měli. Myslím si, že v současné době, plus ještě to, že se tam mění podmínky pro obecní municipality z hlediska rozhodování o výjimkách a omezení rychlosti, vyvedení dopravy apod., jako záležitost, kterou mohou rozhodnout samy bez rozhodnutí Policie České republiky, také vítáme, tak si myslím, že v současné situaci jsme schopni podpořit senátní verzi návrhu novely zákona, nikoliv poslaneckou, kde setrváme na původním stanovisku.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Šidlovi. Nemám nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr bude reagovat v závěrečném slově. Pan zpravodaj už asi nebude chtít. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr dopravy ČR Dan Ťok: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci dlouho zdržovat, jenom krátce. Já jsem ani vehementně neobhajoval, ale spíš kolegiálně souhlasil s tím, že policie by měla mít právo do toho zasahovat. Na druhé straně když se podívám na komplex pozměňovacích návrhů ze Senátu, tak jsem z tohoto stanoviska ustoupil s tím, že je lépe, aby to prošlo, aby to prošlo v této podobě. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi.

    Přistoupíme k hlasování. Podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Stavy se nezměnily po posledním hlasování, tak rovnou přednesu návrh usnesení. (Hlas z pléna.)

    Chcete odhlásit? Prosím, odhlásím vás všechny. Požádám o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 374/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 374/6."

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 15 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování číslo 15. Z přítomných 163 pro 152, proti 4. Zákon byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

    Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím tento bod.

    Dalším pevně zařazeným bodem na tuhle chvíli je

    Jsme v prvním čtení a vláda navrhuje, abychom postupovali podle § 90 odst. 2, tzn. že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

    Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, aby zaujala místo u stolku zpravodajů, a zároveň o to žádám pana Miroslava Opálku, který je zpravodajem pro prvé čtení. Ale paní ministryně, můžete rovnou své úvodní slovo. Prosím, paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně a poslanci, tímto předloženým návrhem zákona se upravuje poskytnutí jednorázového příspěvku každému důchodci v prosinci letošního roku, a to v jednotné výši 600 korun. Výplatou tohoto příspěvku by tak došlo v závěru letošního roku k vylepšení sociální situace našich důchodců, o které asi všichni víme, že není zrovna růžová.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid, a to jak vaše stranické kolegy, tak opozici. Děkuji. Můžete pokračovat.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Takže výplatou tohoto příspěvku dojde k vylepšení situace našich důchodců, která, jak asi všichni víme, není zrovna růžová. A právě z tohoto časového důvodu navrhla vláda projednání tohoto návrhu v jediném čtení.

    Náklady na výplatu tohoto příspěvku budou činit asi 1,7 miliardy korun a měly by být uhrazeny ještě z rozpočtu na rok 2015, to znamená, nebudou zatěžovat státní rozpočet na další roky. Je to určeno z nevyplacených důchodů.

    Tento zákon představuje samostatnou právní úpravu, která nemění stávající valorizační mechanismus v zákoně o důchodovém pojištění. A máme zde již precedens - vychází to legislativně z obdobné právní úpravy, která již byla v roce 2004.

    Děkuji za pozornost a věřím, že nezklamete naše seniory a odsouhlasíte projednání tohoto návrhu v jediném čtení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové. Žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miroslava Opálku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dle důvodové zprávy vlády České republiky zvyšování důchodů nestačí kompenzovat důchodcům vliv růstu cen. Souhlasím, protože i zákonná valorizace přichází vždy s ročním zpožděním. Z tohoto důvodu vláda navrhuje poskytnout jednorázový příspěvek v jednotné výši 600 korun všem důchodcům, na které se bude vztahovat zvýšení důchodu v lednu 2016, to je těm, kterým byl přiznán důchod před rokem 2016.

    Výplata jednorázového příspěvku má však být podle vládního návrhu provedena už v prosinci 2015, v tomto roce, spolu s výplatou prosincových důchodů. Musím však upozornit, že se tímto krokem vůbec neřeší snížení reálných důchodů v roce 2016 a později. A tak se v důvodové zprávě dočteme, že je předpokládán pokles reálné hodnoty důchodů, ale i pokles náhradového poměru průměrného důchodu k průměrné mzdě. To není dobrá zpráva pro naše seniory zvláště ve světle zvyšování dynamiky domácího hospodářského vývoje a navyšování mezd zaměstnanců, výplaty úředníků a ústavních činitelů.

    Tato Poslanecká sněmovna podpořila 20. června minulého roku návrh vlády na zrušení, respektive zkrácení o rok účinnosti zákona z balíčku pravicových reforem, který snižoval valorizace důchodů. Vláda poté přistoupila k mimořádnému navýšení valorizace v roce 2015, která částečně kompenzovala minulé ztráty. Seniora s průměrnou penzí totiž postihla pravicová reforma vlády ODS, TOP 09 a Věci veřejné nižším příjmem za dva roky, 2013 a 2014, v součtu celkem o 8 784 Kč. Takto snížený průměrný důchod je měsíčně o 460 Kč. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji poslanci Miroslavu Opálkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Dále mám faktickou poznámku pana kolegy Milana Urbana... (nehlásí se) a pak paní kolegyně Hnyková. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych se odpíchl od poslední věty, kterou řekla paní ministryně, že máme myslet na naše seniory. Já myslím, že její návrh, se kterým šla do vlády, byl mnohem lepší než ten, který z vlády vyšel. Paní ministryně s tím doufám bude souhlasit. A my jí nabízíme pomocnou ruku a chceme jí pomoci prosadit její návrh, což samozřejmě v devadesátce nejde. Takže jménem klubu ODS a TOP 09 vznáším veto na tento režim.

    Já to zdůvodním. Ono to zní dobře - jednorázový příspěvek. Ale minimálně ve střednědobém i dlouhodobém horizontu je samozřejmě pro seniory lepší, když to bude ve standardním valorizačním vzorci, ve standardní valorizaci, protože zvýšení se promítne do všech dalších zvýšení, jak budou podle zákona přicházet rok po roku. To je pravda. Tak já bych očekával, že paní ministryně se k tomu přidá, protože si opravdu myslím, že její návrh byl poctivější, protože není sice jednorázový, ale v dlouhodobém horizontu je pro důchodce prostě lepší. Tím, že jsme vznesli to veto, tak máme prostor, jak říkal pan zpravodaj, najít mechanismus, jakým to zařídíme. Věřím, že společnou cestu najdeme. Není naší vinou, že 15. září je první čtení v devadesátce. Ono obecně je to velmi riskantní pro vládu, jestli chce něco od 1. ledna, přijít v devadesátce 15. září. Ale já myslím, že jsme schopni najít řešení, které nakonec bude pro naše seniory lepší, ne možná v prosinci 2015, ale v letech 2016, 2017, 2018 a ve všech následujících. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Veto dvou poslaneckých klubů podle § 90 odst. 3 resp. odst. 7 znamená, že nemůžeme projednat, vznáší se do skončení obecné rozpravy, bylo to ještě na začátku obecné rozpravy, čili musím konstatovat, že v tuto chvíli budeme projednávat návrh zákona nikoliv podle § 90 odst. 2, ale standardním způsobem.

    A ještě než dám slovo paní kolegyni Hnykové, budu konstatovat omluvy pana poslance Jakubčíka, který se omlouvá od 21 do 23 hodin, pana poslance Benešíka od 17.50 do 18.30 a od 18 hodin pana poslance Vojtěcha Adama.

    Nyní tedy v rozpravě paní poslankyně Jana Hnyková. ***

  • Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, pan předseda Stanjura mi trochu ulehčil roli, přesto si dovolím svůj příspěvek zde přednést. (V sále je rušno.)

    Projednáváme zde vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci ve výši 600 korun, sněmovní tisk 526. V první chvíli, kdy jsem slyšela o tomto navýšení, jsem si říkala, že je to opravdu moc krásné, když se našim důchodcům na Vánoce přidají peníze na přilepšenou. Ale vážené kolegyně a kolegové, to není přilepšení opravdu pro letošní rok, ale je to vlastně záloha na rok 2016. Nebudu tady citovat velká čísla z minulých let, už to tady řekl můj předřečník pan Opálka. Najdeme je všude ve statistikách. Jedno je jisté, příjemci starobního důchodu na tom byli v minulých letech špatně a letošní navýšení o 200 korun jen velmi málo kompenzovalo propad let minulých. Průměrná výše růstu starobního důchodu stále zaostává za růstem mezd a cen, tudíž vlastně dojde k dalšímu poklesu reálné kupní síly starobních penzí. Tento trend bude pokračovat i nadále. Přesto řeknu dvě čísla. V roce 2015 odpovídá penze 41,5 % hrubé mzdy a v roce 2016 to bude pouze 40,5 %. A tak se ptám, kde budou mít vlastně ti senioři podíl na tom ekonomickém růstu. Přitom v důvodové části tohoto zákona vláda uznává, že pokud by byla zachována dosavadní pravidla -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás také přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Nejednáme o žádné drobnosti, navíc jsme se rozhodli, že budeme jednat standardním způsobem, to znamená, bude probíhat prvé, druhé i třetí čtení, a prosím tedy o to, aby se udržela vážnost situace. Prosím, pokračujte.

  • Poslankyně Jana Hnyková: Tak já začnu tou větou znova. Přitom v důvodové části tohoto zákona vláda uznává, že pokud by byla zachována dosavadní pravidla zvyšování důchodů bez dalšího opatření, vedlo by to k zaostávání životní úrovně důchodců za vývojem životní úrovně ostatního obyvatelstva - ale navrhuje jen navýšení 600 korun. Naše vláda tedy vymyslela: dáme důchodcům stejný příspěvek - s tím by se dalo souhlasit - dáme ho před Vánoci - s tím by se dalo také souhlasit. Ale musíme zopakovat, že to není přilepšení na tento rok, ale vážená vládo, musíte k tomu napsat ještě: vážení starobní důchodci, to si nemůžete přilepšit na Vánoce, musíte si to nechat na příští rok, protože to je jen záloha. Dnes již víme, že průměrná starobní penze vzroste k 1. lednu 2016 při započítání jedné třetiny růstu reálné mzdy o 1 %, což je částka 113 korun. Bez tohoto započítávání vzroste o půl procenta, tedy jen o 57 korun. Na průměrnou výši důchodu, která činí 11 345 korun, nedosáhne 54 % příjemců starobních penzí. To znamená, že navýšení bude ještě nižší a tito lidé budou mít ještě méně, než jsem citovala ty částky.

    Musím zde zmínit dopis Rady seniorů, který jste všichni dostali. V něm nám sdělují, a v našem klubu se s tím ztotožňujeme, že důsledkem nízké valorizace bude pokles kupní síly starobních důchodců a k tomu se přidá i meziročně propad sociálního postavení českých důchodců. Rada seniorů tuto nespravedlnost považuje za extrémní a my s tím souhlasíme.

    Takže navrhujeme také řešení, aby tento zákon nebyl projednán podle § 90 odst. 2, ale aby byl propuštěn do druhého čtení, tak jak tu už bylo navrženo, a lhůta byla zkrácena na 30 dní. Já bych si pak dovolila přihlásit se s pozměňovacím návrhem, který by v § 2 odst. 2, výše příspěvků invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů činil částku 600 korun, a byl přidán odst. 3 - výše příspěvku u starobních důchodů činil částka 1 200 korun. Tento požadavek je legitimní, a jestli nechceme, aby se další lidé patřící do skupiny pobírající starobní důchod propadli do chudoby, zůstávali v izolaci na sociálních dávkách, potom vás žádám, vážené kolegyně a kolegové, o podporu svého návrhu. Odmítám jakékoli vydírání, že se to nestihne. Vše jde, pokud je vůle konat.

    Vážený pane premiére a vážená paní ministryně, pokud opravdu myslíte vážně slova o tom, že vláda tímto krokem pokračuje v plnění svých závazků, postupně zlepšuje život důchodců a narovnává jejich životní podmínky, které se jim v rámci předchozích pravicových škrtů značně zhoršily, tak to dokažte prosím činy. Proto vás žádám o navýšení finančních prostředků pro penzi starobních důchodců, aby se jim alespoň částečně zlepšil jejich život. Žádám a apeluji za nápravu křivd, které se děly na našich seniorech v minulých letech, abyste se svou vládou jednali neprodleně a vše aspoň částečně napravili. Senioři patří mezi skupinu našich obyvatel, kteří v naší společnosti si zaslouží pozornost, úctu a také slušnou životní úroveň.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Nyní mám dvě přednostní práva. To byla faktická poznámka? Ne, přednostní právo. Tak s faktickou poznámkou pan kolega Kalousek, potom přednostní práva pana předsedy klubu sociální demokracie Romana Sklenáka a paní ministryně. (Poslanec Kalousek - poznámka mimo mikrofon.) Dobře, v tom případě, pane předsedo, jsou přednostní práva - pan poslanec Sklenák, paní ministryně Marksová a pak pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, pan zpravodaj tady velmi přesně a velmi detailně popsal, co nastane, pokud bude projednávání podle § 90 odst. 2 zavetováno. Jen zopakuji ten závěr - v podstatě je velmi ohroženo to, aby senioři v prosinci ten jednorázový příspěvek získali. Ještě jsme schopni to legislativně zvládnout v případě, že zkrátíme lhůty na projednávání ve výborech. Proto navrhuji, abychom zkrátili lhůtu na projednávání ve výborech na deset dnů. V tomto případě bychom byli schopni druhé čtení absolvovat na uvažované mimořádné schůzi za čtrnáct dnů. Pakliže by tento návrh byl vetován, dávám alternativní návrh na zkrácení lhůty na projednání ve výborech na dvacet dnů a v takovém případě bychom byli schopni to druhé čtení absolvovat na následující řádné schůzi.

    A velmi prosím, aby alespoň proti té delší lhůtě nebylo vzneseno veto. Myslím si, že to je dostatečná lhůta, aby jak výbory projednaly ten návrh, tak aby případně každý jeden poslanec si mohl připravit pozměňovací návrhy. Pakliže by byla i tato lhůta vetována, tak pak tedy navrhuji zkrácení na třicet dnů a tam už o nic neprosím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu sociální demokracie. Nyní s přednostním právem paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, máte slovo. ***

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Já jsem tady chtěla reagovat na to, co tady řekl pan poslanec Stanjura. Určitě bych byla mnohem radši, kdyby vládou prošel návrh, který vlastně zafixuje navýšení důchodů průměrně o 205 korun na důchod na příští rok na principu, jako se to stalo pro rok letošní. Nicméně toto navýšení by činilo o 5,5 mld. více než to navýšení, které bude ze zákona. A protože je to velká částka a protože ve státním rozpočtu samozřejmě diskutujeme řádově o každém stu milionu, někdy i o řádově deseti milionech, někdy i o jednotlivých milionech, tak jako kompromis z té vlády vyšlo alespoň toto jednorázové navýšení. Takže tolik pro vysvětlení. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Nyní pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já dopředu připouštím, že to, co teď řeknu, je pohled z určité části spektra, z názoru na míru přerozdělování, nebo chcete-li, rovnostářství v téhle zemi. Ale nemohu si ho odpustit. Protože pikantní na tom je, že na téže schůzi dál budeme jednat o zrušení druhého pilíře, o tom, že v rámci povinného pojištění bude jenom první pilíř, který dál tenduje k rovnostářství. Kdybychom v rámci této schůze význam druhého pilíře, tzn. význam zásluhovosti, posilovali, tak bych rozuměl tomu, že tady máme jednorázový příspěvek všem stejně. Ale my na téhle schůzi rušíme i ten první nesmělý pokus o zafixování zásluhového principu v rámci pojištění, ponecháváme pouze první pilíř, o kterém víme, pokud umíme jenom trochu počítat, že prostě musí tendovat k rovnostářské dávce, a řešíme v uvozovkách valorizaci letošního roku, že přidáme všem stejně na bázi filozofie rovnosti žaludků, nikoliv rovnosti zásluh, které kdo platil. Prostě lidem, kteří platili poctivě celý život - a někteří i pěticiferné částky - dáme 600 korun úplně stejně jako těm, kterým se podařilo celý život nezaplatit ani korunu. A říkáte tomu spravedlnost. Je to spravedlnost rovných žaludků. Nemá to nic společného s lidskou spravedlností, nemá to nic společného se slovem pojištění. Zdůrazňuji, že ten systém se jmenuje pojišťovací systém. Je to jenom prachsprosté populistické rovnostářství.

    Já si při té příležitosti nemohu nevzpomenout na jednoho v té době celkem sympatického ředitele břeclavské nemocnice v 90. letech, který v rámci pojišťovacích systémů horoval za zásluhovost, horoval za spravedlnost. Hovořil o tom, jak ti, kteří platili více - Janulík se jmenoval - jak ti, kteří platili více, tak jak mají taky větší nároky. A ti, kteří neplatili nic, tak že holt mají trošičku smůlu. A já si myslím, že měl pravdu. To je hrozná legrace (se smíchem), jak léta ubíhají a z lidí, kteří kdysi ten systém byli schopni vidět, se stali neokomunističtí rovnostáři a budou pro to zřejmě hlasovat.

    Prostě je to špatně. Je to nesystémové. My s něčím takovým nemůžeme souhlasit, protože je to nespravedlivé vůči těm poctivým, kteří platili. Je to vrchol nespravedlnosti! Je to demotivující! Proč mám něco platit, proč se mám snažit, když dobře vím, že pak někdy přijde Marksová, Sklenák a Janulík a přidají všem stejně. No tak na tom budu nejlíp, když nebudu platit nic. Pak dostanu přidáno úplně stejně jako ti, kteří platili. Jenom hlupáci - tak jak vy rozhodujete, tak vy vzkazujete - jenom hlupáci platili! Ti chytří neplatili. Ti chytří neplatili a teď dostanou stejně jako ti, kteří platili. O tom vy teď rozhodujete, to pravděpodobně schválíte. Tak se těžko můžete divit, že vám to chceme jakkoli ulehčit a zkrátit lhůty.

    Už jenom proto - to je taky úsměvné - vy se půl roku nemůžete domluvit. My půl roku čteme v novinách, jak se Marksová hádá s Babišem a zase to o 14 dnů odloží. Prostě nejste schopní nalézt jakoukoli dohodu v rámci koalice. Jste totálně neakceschopní. A když se potom doklopýtáte k tomu nejhoršímu řešení na poslední chvíli, tak nám řeknete: A teď to rychle schvalte bez keců a zkraťte lhůty! Jinak vy můžete za to, že to ti důchodci dostanou pozdě. Ne. Za to může vaše vlastní neschopnost. A my tu neschopnost nemíníme nijak tolerovat. Koneckonců myslím si, že následující body u finanční krize si zaslouží naprosto stejný komentář. Tam budeme také vetovat a také nezkrátíme lhůty. Děkuji. (Potlesk z řad TOP 09.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Jaroslava Holíka a potom dvě přednostní práva - pana zpravodaje a paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, poslouchal jsem příspěvek kolegy Kalouska prostřednictvím pana předsedajícího a podíval jsem se taky na tabuli. (Na název bodu.) Jedná se o jednorázový příspěvek. A to nemá se zásluhovostí lautr nic společného. Kdo vydělával hodně, má vysoký důchod. A jestli se stát rozhodl, že všem lidem, kteří se podíleli na stavbě této republiky, přidá šest stovek, tak to nepovažuji za nic špatného. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Holíkovi a nyní pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych taky reagovat na pana předsedu Kalouska. Je to vynikající řečník, ale dneska trošku víc demagogický.

    Souhlasil bych s tím, že tady ten jednorázový příspěvek je rovnostářský. A já jsem také říkal, že je to spíše státní sociální podpora než pojistný systém. Možná trochu jemněji jsem taky říkal, že nechápu, proč to projednáváme až dnes. Ale co se týká té spravedlnosti či nespravedlnosti, rovnostářství, solidarity toho prvního pilíře, víte, to je všechno o politickém rozhodnutí. My bychom museli začít, jestli je spravedlivé, že někdo bere deset tisíc měsíčně a jiný půl milionu měsíčně. Tam totiž vzniká v této nespravedlnosti založená ta spravedlnost v tom důchodovém systému. A jestli máme důchody od 5 tisíc do 50 tisíc, tak nemůžeme říci, že jsou rovnostářské. (Dotaz z pléna.) Kolik jich je? Není problém se podívat do výroční zprávy České správy sociálního zabezpečení. Máte tam na každý rok tabulku.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, abyste po sobě nevykřikovali a hovořili mým prostřednictvím. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Takže ano. Společnost se domluví - politicky to schválí - na nějakých pravidlech solidarity. Jsou tady určité hranice. Ústavní soud nám je takzvaně narovnal. A ústavně jsme komfortní.

    Osobně si myslím, že druhý pilíř nezachraňuje zásluhovost. Máme tady i třetí pilíř. Ten problém je, že do třetího pilíře lidé nechtějí dávat víc peněz, protože je v rámci srovnání OECD náš třetí pilíř nejméně výkonný, čili jsou tam nejméně zhodnocené peníze. To je úplně jiný problém, jestli povolíme bankovním institucím, že budou investovat na rizikových trzích, anebo budou pracovat s cennými papíry naší republiky, které mají momentálně nízký výkon.

    Druhá věc je, proč tedy neinvestovat někde jinde, vždyť přece důchodový systém nemusí být zabezpečen jenom těmi pilíři. Vedle životního pojištění tady je celá řada produktů, které mají bankovní domy, ale taky nákup majetku a jiných možností. Čili ta zásluhovost se promítá v zodpovědnosti každého občana, jak umisťuje své volné finanční prostředky. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě před paní ministryní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, že krátce zareaguji. Víte, jakákoliv míra demagogie, kterou použiji ve svém diskusním příspěvku, zbledne a stane se marginální v okamžiku, kdy začnete do principu zásluhovosti tahat třetí pilíř. Opravdu už toho nechte! Mluvíme-li o zásluhovosti, mluvíme o zásluhovosti v rámci povinných odvodů, které máme ze zákona. A v rámci povinných odvodů, které máme ze zákona, z vašeho rozhodnutí je jenom první pilíř a žádný jiný. A ten je rovnostářský. A vy tou jednorázovou dávkou rovnostářství posilujete. Chápu, že prostě s komunistickým poslancem tady princip rovnosti žaludků - daleko víc akcentuji zásluhovost. Jsou takoví jako v břeclavské nemocnici, kteří se vyvíjeli od zásluhovosti až po rovnostářství. Tady můžeme mít každý jiný pohled. Ale nemluvme o třetím pilíři jako o alternativě zásluhovosti, protože tam prostě není. Třetí pilíř je mimo povinný odvod. Je tam možná nějaký dobrovolný příspěvek, ale je to mimo povinný odvod.

    A že jsou tady některé vysoké důchody z minulosti? Ano, jako bývalí vysocí důstojníci Státní bezpečnosti někteří pravomocní Neburešové a podobně berou dneska vysoké důchody, ale to je celkem marginální kousek společnosti.

    Díváme-li se na systém, měli bychom vidět ty, kteří poctivě do systému platili a dostanou stejně jako ti, kteří neplatili nic.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokračujeme faktickou poznámkou pana poslance Jeronýma Tejce a faktickou poznámkou pana zpravodaje, potom s přednostním právem paní ministryně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Já bych se důrazně chtěl ohradit proti slovům mého předřečníka, že by snad někteří platili méně, protože se skoro flákali, nechtěli pracovat, a proto by teď měli být potrestáni a nejlépe by jim žádné peníze v mimořádném příspěvku dány být neměly. Doporučil bych Miroslavu Kalouskovi a dalším, kteří si toto myslí, aby se vydali třeba na jižní Moravu, aby si v pět ráno stoupli před továrnu nebo před zemědělský podnik a lidem, kteří tam pracují velmi tvrdou práci osm a půl hodiny denně, řekli, že minimální mzda je vlastně takové flákání. Za tu práci je to odpovídající, a proto mají i ten malý důchod. Ti lidé si to nevybrali dobrovolně. Ti lidé by rádi měli vyšší platy, rádi by platili vyšší odvody, ale tu možnost nemají, protože lepší práci bohužel neseženou. Jestliže poté mají nižší důchod, tak si myslím, že teď je právě čas jim to, co jim vzala tehdy pravicová vláda pana Nečase a Kalouska sníženou valorizací, a Mirka Topolánka, teď bohužel jen částečně, ale alespoň částečně vrátit. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Další faktická poznámka náleží panu poslanci Sylorovi. Potom ještě faktická poznámka Miroslava Kalouska a poté ještě faktická poznámka pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom krátce k důchodům. Já se totiž domnívám, že pokud by vláda, nebo my všichni tady společně, zavedla zvláštní účet pro důchody, jak to bylo v minulosti, že bychom se nedostali do těchto problémů a že bychom nemuseli řešit pořád dokola, jestli máme, nebo nemáme na důchody. Jenom dávám návrh na to, abychom to zvážili, jestli tedy oddělit důchodový účet od státního rozpočtu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To asi nepořešíme v tomto návrhu zákona. Pan poslanec Kalousek má ještě jednu faktickou poznámku, poté faktická poznámka pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Nemohu si odpustit poprosit pana poslance Tejce, aby mě neposílal před fabriku, protože já na rozdíl od něj tuhle zkušenost mám. Když mi bylo patnáct a pan poslanec Tejc ještě nebyl na světě, tak ti hoši s vysokými hodnostmi a dnes vysokými důchody mě do fabriky poslali. A já jsem tam dělal velmi těžkou práci za velmi málo peněz s vědomím, že jednou budu brát taky velmi malý důchod. Ale to ve mně nezměnilo můj názor, že systém pojištění...

    Nějakou Maxovou tady nepřekřičím. Paní poslankyně, pokud chcete diskutovat nahlas, mohla byste to dělat někde jinde než -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, prosím, neoslovujte nikoho přímo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: A co mám dělat, když nezasáhnete vy, pane předsedající!

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokud chcete klid ve Sněmovně, já vám ho klidně zjednám, ale nedělejte to!

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedající, vy jste viděl a slyšel, jak dva metry ode mě jsem rušen hlasitým hovorem, a neudělal jste nic! Co jsem měl dělat já? Tak buď dělejte svoji práci pořádně, anebo mě nechte, abych vás zastoupil. (Nesouhlasné hlasy zleva.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokud máte návrh, abych byl odvolán z řízení schůze, tak ho podejte. Jinak si myslím, že schůzi řídím korektně, a když vy vyrušujete, taky vás nejmenuji.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom bych chtěl, abyste pracoval, nic jiného jsem od vás nežádal. Žádný jiný návrh nemám.

    Jestli dovolíte, tak jenom dokončím. To, jakou jsme měli zkušenost, a nepotřebuji exkurzi, já jsem ji prodělal, ještě neznamená, že bychom měli rezignovat na princip spravedlivosti a zásluhovosti a měli bychom být za každou cenu populisté, kteří vyznávají filozofii rovných žaludků.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Kalousek. Ještě faktická poznámka pana zpravodaje. Potom s přednostním právem paní ministryně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Já jsem chtěl reagovat na první příhovor pana předsedy Kalouska, ale teď to můžu říci taktéž. Třetí pilíř, ano, je navíc. Ale jak je podpořen třetí pilíř v České republice, není nikde jinde na světě. Takže ten, kdo si tam odkládá peníze kromě zhodnocení, které mu přináší správce, dostává státní příspěvek. Při určité výši odvodu dostává možnost snížení daní. Nemá úročen zhodnocený úrok, který mu nabývá na účtu. A nakonec mu může spořit i zaměstnavatel a ten zaměstnavatel si to taky snižuje z daní. Takže jestli mám dobré informace, dělá to ročně, v letech to bylo rozdílné, 12 až 18 miliard na státním rozpočtu. Ač je to ze svého, ač to je zásluhové, tak stát je tak solidární, že těmto lidem, kteří na to mají, ještě přispívá.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Další dvě faktické poznámky - pana poslance Jandáka a pana poslance Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji za slovo. Omlouvám se, dámy a pánové, nechtěl bych, abychom se tady bavili o tom, jak trpěl Mirek Kalousek, jak naivní je poslanec Tejc nebo levicový poslanec ten a ten. Pojďme se rozhodnout. Dáme to těm důchodcům, nebo nedáme? Pojďme k věci, prosím pěkně. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za skutečně krátkou faktickou poznámku. Nyní pan poslanec Stanjura ještě k faktické poznámce před přednostním právem paní ministryně práce a sociálních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jednoduché to není, jak to řekl můj předřečník. Děkuji panu zpravodaji, že zmínil třetí pilíř a náklady státu na třetí pilíř. Všimněme si ovšem té částky, já ji nerozporuji, 12 až 18 miliard a nic. Pokud máme druhý pilíř, kde náklady byly stamiliony - zběsilý odpor levice - tady je něco divného, ne? 12 až 18 miliard ročně v pohodě. Proč bychom to nedělali? Ale když je někde nějakých 900 milionů za dva roky, musíme to zrušit, protože je ohrožen celý penzijní systém. A je docela úsměvné poslouchat stížnosti levicových poslanců, že penzijní fondy nemohou řádně podnikat, a tím lépe zhodnocovat peníze svých klientů. Jako bych od nich roky neslyšel tady za tímto pultem: Hlavně aby nepodnikali. Hlavně aby o ty peníze nepřišli ti lidé, co je tam dají. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní přednostní právo paní ministryně práce a sociálních věcí Marksové. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

  • Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová: Děkuji za slovo. Já mám jen takovou malou poznámku. Domnívala jsem se, že každý, kdo je členem nebo členkou Poslanecké sněmovny, tak ví, jak tu funguje důchodový systém. A věta, že dostanou důchod lidé, kteří si nic neplatili, je úplně nesmyslná. To se může vztahovat na zdravotně postižené, kteří mají třeba invalidní důchod z mládí, takzvaně, ale jinak ten, kdo si neplatil sociální pojištění, žádný důchod v této zemi nedostane. Bude to člověk, který bude muset potom žádat o sociální dávky, protože důchodový systém u nás je systém pojistný.

    A já bych ráda zopakovala to, co tady řekl pan poslanec Tejc. Tady je přece obrovská masa lidí, která celý život velice tvrdě a velice poctivě pracovala, ale prostě měli tu smůlu, že pracovali v odvětvích, kde výplaty a mzdy jsou prostě nízké. Tito lidé poctivě pracovali, odváděli to, co mohli, a jejich důchody dnes jsou naprosto nehorázně nízké. A to je naprostá většina důchodců v této zemi a pro tuto naprostou většinu je těch 600 Kč docela hodně, jakkoli bych já viděla mnohem raději, kdyby těch peněz bylo víc a kdyby se jim to dalo do těch měsíčních částek.

    A ještě jednu poznámku. Ti, kdo jsou nejvíce biti v našem důchodovém systému, to jsou ženy, které vychovaly děti, protože ony tím, že byly chvíli doma, tak měly nižší platy než muži, ztratily určitý počet let té praxe, a to jsou ty kategorie, které mají důchody velice, velice nízké. Domnívám se, že snad nikdo, dokonce ani pravicoví poslanci nemohou říci, že takové ženy si takové navýšení nezaslouží a že snad patří do té kategorie, která z toho solidárního důchodového systému nějakým způsobem neoprávněně tyje. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí. Mám přednostní právo pana premiéra, ale hlásil se s faktickou poznámkou pan předseda klubu ODS, takže dám přednost podle zákona o jednacím řádu k faktické poznámce. Pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Paní ministryni mohu oslovit přímo. Paní ministryně, aby bylo jasno, já jsem... (Z pravé strany náhlý hluk.) Nekřičte. Pane předsedající, mohl byste to tedy zařídit ke všem stejně, ať nepokřikují poslanci? Děkuji vám. (Předsedající: Tak.) Můžete mi pustit čas, abych neměl nějakou výhodu. Děkuji.

    Já jsem chtěl říct paní ministryni: Mně bylo úplně jasno z toho vystoupení, abychom se špatně nepochopili. My jsme řekli, že jsme pro to zvýšení, ale jiným způsobem. Tak bych rád, abychom si nevkládali do úst, my jsme to tak nemysleli, aby to bylo úplně jasné, že nejsme proti.

    To, co jste říkala o těch ženách, je naprostá pravda, ale podle mě musíme zdůraznit ještě jeden aspekt a to je rodina. My pořád říkáme, jako by se o naše seniory měl starat jenom stát, ale to podle mě není pravda. Taky se o ně má starat rodina. A je předpoklad, že u těch, kteří měli ty děti a měli jich víc, je větší pravděpodobnost, že jim taky pomohou jejich rodinní příslušníci. Tak abychom nezapomněli v těch debatách a neříkali, že všechno má zařídit stát. Podle mě i ve vládě jsou konzervativní politici, kteří by se k tomu principu určitě přihlásili, že na prvním místě je rodina a pak je ten stát, abychom to neodosobnili a neříkali, že všechno má zařídit stát.

    Jinak s tím, co jste říkala, souhlasím. A já jsem říkal, že náš klub vám nabízí, že prosadíme váš přístup, a ne ten, který zvítězil ve vládě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní přednostní právo pana předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Prosím, pane premiére, máte slovo.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já vůbec nechci podezírat předsedu poslaneckého klubu ODS pana Stanjuru, že by se neorientoval v té problematice, kterou projednáváme. Nicméně mě zarazilo, že tady vládu plamenně vyzval, abychom valorizovali plně podle platného schématu.

    Já chci ujistit pana poslance Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího, že přesně to má vláda v úmyslu. Přesně podle zákona budeme valorizovat důchody od 1. ledna příštího roku a budeme je valorizovat tak, že zohledníme plnou inflaci - zdůrazňuji plnou inflaci - a zohledníme třetinu růstu mezd. To znamená, budeme valorizovat přesně podle valorizačního schématu.

    Já jen chci připomenout, když má pan poslanec Stanjura takovou starost o to, abychom valorizovali podle valorizačního schématu, jak to bylo za vás, pane Stanjuro. Vy když jste o tom rozhodovali, když jste tady měli většinu, prostřednictvím pana předsedajícího, musím říci, jak to bylo za vás, prostřednictvím předsedajícího, pane Stanjuro. Když vy jste tu měli jako ODS většinu, tak jak to bylo? Vy jste si prosadili, že se to valorizační schéma změní ne ve prospěch důchodců, ale vy jste si prosadili, že se změní v neprospěch důchodců. A místo toho, aby se valorizovalo plně podle inflace, tak se za vás, prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Stanjuro, valorizovalo podle jedné třetiny inflace. A tak mi řekněte, co pro ty důchodce bylo lepší. Jestli valorizovat tak, jak to navrhuje naše vláda, plně podle inflace a podle jedné třetiny mezd, nebo to, co jste tu předváděli vy, když jste snížili tempo valorizace penzí. A nemůžete se divit, že dneska, potom, co vy jste valorizovali takto nízkými částkami, úmyslně jste to udělali, valorizovali jste takto nízkými částkami a současně byla nízká inflace a byl nízký růst mezd, dokonce reálné mzdy klesaly v těch letech, tak se nemůžete divit tomu, že mezi velkou částí důchodců dneska probíhá velmi vzrušená debata o tom, jestli je ta valorizace, tak jak je nastavena dnes, spravedlivá. A je velká část důchodců, kteří navrhují, aby se valorizovalo do budoucna více stejnou částkou, nebo dokonce stejnou částkou. A vy jste tu debatu ale podnítili právě tím, co jste udělali tím vaším nešťastným zásahem do valorizačního schématu. Čili je to naprosto legitimní diskuse, která dnes běží, a skutečně řada starobních důchodců přemýšlí o tom, jestli by tohle v situaci, kdy byly nízké valorizace malými částkami, tak jestli by nakonec nebylo lepší pro důchodový systém, aby valorizace probíhaly stejnými částkami. Já si nejsem jistý, jestli by to prošlo u Ústavního soudu vzhledem k tomu, jak je ten systém postaven, ale je to legitimní téma a řada seniorů o tom dnes diskutuje právě v reakci na to, co se tady odehrávalo v minulých letech.

    Já bych si vyprošoval skutečně, prostřednictvím pana předsedajícího, vážený pane předsedo poslaneckého klubu ODS, abyste vyzýval vládu k tomu, aby plně valorizovala podle schématu, a přitom vy sami jste to schéma deformovali, deformovali jste ho v neprospěch důchodců a oni na tu vaši politiku doplatili. Budeme valorizovat podle zákona a ten zákon naštěstí dneska je nastaven vůči důchodcům mnohem spravedlivěji, než to bylo za vás. (Potlesk z levé části sálu.)

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Faktická poznámka pana poslance Stanjury a faktická poznámka pana poslance Kalouska následuje. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pan premiér ukázal, že je zkušený politik. Já jsem říkal, že bychom podpořili návrh, který do vlády přinesla paní ministryně Marksová. To je všechno. Nemluvil jsem o tom, abyste valorizovali podle zákona, to prostě musíte. Zákon platí. Takže říkat, že splníte zákon, a bít se v prsa, to je sice hezké, ale já to považuji za samozřejmé, že vláda dodržuje zákony.

    Když pořád zabíháte do těch minulých let, proč ne, to vám jde a to vás baví, tak je třeba říci, že od 1. ledna 2016 by ten valorizační vzorec byl stejný podle toho zákona, který jsme přijali my, bude stejný, jako jste přijali vy. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil vám čas k faktické poznámce. (Poslanec Stanjura: Děkuji.)

    Nyní pan poslanec Kalousek také k faktické poznámce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Slibuji, že naposledy k tomuto tématu. Chtěl bych se ohradit proti argumentu pana předsedy vlády, že ta diskuse o tom, že přidávat by se mělo všem stejně, je reflexí dočasných úsporných opatření, která byla po přechodnou dobu legislativy schválena. Diskuse o tom, že by se mělo přidávat všem stejně, tady běží živě mezi seniory, a nejenom mezi seniory, od roku 1990 a všichni si ji pamatujeme. A není to nic nelegitimního, protože prostě určitá míra radikálního rovnostářství společnosti vždycky byla. Kdyby tomu tak nebylo, tak jsme neměli husitské revoluční hnutí, vítězný únor a Českomoravskou konfederaci odborových svazů. Prostě to tady existuje, ten názor tady vždycky existovat bude. Ale nebyla to reflexe na některé naše úsporné kroky. Je to trvale přítomný názor. Takže to je od vás docela nefér, pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího. Toť vše.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Nyní paní poslankyně Chalánková. Máte slovo. Řádně přihlášená do rozpravy.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Úplně krátce, protože už argumentů zaznělo hodně. Ještě znovu opakuji, že snížená úsporná valorizace, která byla prosazena minulou vládou, bylo pouze dočasné opatření. Je pravdou, že se skutečně opírala pouze o valorizaci, která je stanovena na základě jedné třetiny průměrné mzdy a jedné třetiny inflace. Prosadili jste tedy celou inflaci. Ale uvědomme si, že každý rok tohoto úsporného opatření přinesl do rozpočtu minimálně 7 miliard korun, kolem 7 miliard korun, které jste měli třeba pro tento rok k dispozici. Takže určitě se vám mohly dobře hodit. Takže nám u toho také nebylo lehko, ale museli jsme taková úsporná opatření dělat i z toho důvodu, že jsme ušetřili na dluhové službě a obsluze státního druhu, a tím pádem jsme mohli lépe financovat státní rozpočet. (Hluk v sále.)

    V současné situaci všem přeji krásné důchody, všem přeji krásné příjmy. To určitě ano. Ale je potřeba si uvědomit, že pořád čerpáme dluh, financujeme ze státního dluhu, a tento dluh budou platit naše děti a příští generace. A to je to hlavní. Můžeme si kupovat voličské hlasy, ale musíme počítat s tím, kdo to všechno zaplatí v příštích generacích.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Seďa. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím bych chtěl paní kolegyni Chalánkové říct, že to bylo právě o tom, že vy jste šetřili na těch nejpotřebnějších, vy jste šetřili na těch seniorech. A to byla ta zásadní chyba. (Ojedinělý potlesk z ČSSD a ANO.)

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nevidím nikoho dalšího přihlášeného do rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu. Zaznamenal jsem návrh na zkrácení lhůty na projednávání na 30 dnů. Předtím než dám hlasovat, se táži na závěrečné slovo. (Je zájem.) Máte slovo, pane zpravodaji.

  • Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom stručně dvě reakce a potom k tomu průběhu. Dočasné opatření na tři roky sice bylo dočasné a vrací se, ale dopady toho dočasného opatření jsou trvalé, neboť to snížení je základem pro nižší valorizaci.

    Zhodnocení třetího pilíře jsem tady vzpomínal ne proto, že bych si stěžoval, ale proto, že do něj nechtějí lidé víc dávat. Nestěžuji si. Já mám radši vrabce v hrsti než holuba na střeše.

    Jinak tedy rekapituluji. Ano, budeme hlasovat o 30 dnech. Navrhuji, abychom hlasovali o přidělení tohoto tisku výboru pro sociální politiku. A pak bych chtěl konstatovat, že můžeme dneska z této místnosti odejít a vědět, že v prosinci žádný vánoční dárek naši důchodci nedostanou, protože se k projednávání tohoto tisku dostaneme tak, že ve Sbírce zákonů, ať bude mít jakoukoli formu, se dopracujeme zřejmě až v příštím roce. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se paní ministryně, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Dobře.

    Budeme tedy nejprve hlasovat o zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, aby se lhůta k projednání zkrátila na 30 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 130, proti 14. Návrh na zkrácení lhůty na projednání byl přijat.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Neeviduji žádný návrh.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 17, přítomných poslankyň a poslanců je 174, pro návrh 160, proti 1. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Zaznamenal jsem, pane poslanče, váš návrh, aby byl přikázán výboru pro sociální politiku, ale ten byl nyní schválen jako garanční výbor. Táži se, zda někdo navrhuje další výbor k přikázání. Není tomu tak. V tom případě konstatuji, že tento tisk byl přikázán výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod a tím je

    Z pověření vlády uvede předložený návrh místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl vládní návrh zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a rovněž související vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů, který je evidován jako sněmovní tisk č. 537. Vzhledem k vzájemné provázanosti obou sněmovních tisků považuji za vhodné vás seznámit s jejich věcným obsahem současně. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane ministře, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, jestli máte něco důležitého k řešení, jděte do předsálí, ať je slyšet, co řečník přednáší. Děkuji vám. Prosím, pane ministře, pokračujte.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: S ohledem na to, že transpoziční lhůty již uplynuly a v případě první ze zmíněných směrnic již bylo zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, považuji za zásadní, aby došlo ke schválení předložených návrhů zákonů již v prvním čtení. V opačném případě se zvyšuje riziko značného finančního postihu.

    Potřeba rychlého přijetí předložených návrhů zákonů má však i praktické důvody. Česká národní banka v současné době nemá zákonné zmocnění, které by jí umožnilo zahájit výkon nově svěřených pravomocí. To se mimo jiné týká výběru pravidelných příspěvků do Fondu pro řešení krize. Jejich výše by se již v roce 2015 měla pohybovat okolo 2 až 2,5 mld. korun. Stejně tak Česká národní banka nemůže vůči zahraničním partnerům oficiálně vystupovat jako orgán příslušný k řešení krize, což s sebou nese reputační riziko a riziko právní nejistoty. Cílem evropské směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí na finančním trhu je nastavit pravidla pro předcházení a řešení případných krizí úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry. Základním principem je, aby náklady případné krize těchto institucí byly neseny v prvé řadě akcionáři a věřiteli prostřednictvím odpisů a konverze jejich majetku. Evropskou směrnicí o systémech pojištění vkladů dochází ke sjednocení výběrů příspěvků do národních fondů pojištění vkladů, zkracuje se lhůta pro výplaty náhrad pojištění vkladů v případě České republiky ze stávajících 20 na sedm pracovních dnů. Upravuje se rozsah pojištění vkladů a posiluje informovanost vkladatelů.

    Předložené návrhy zákonů byly konzultovány s Evropskou centrální bankou, zejména otázka svěření nových kompetencí České národní bance. Protože Evropská centrální banka své stanovisko vydala až po uplynutí lhůty, kterou měla k jeho zpracování stanovenu, není zmíněno v předložených návrzích zákonů a o jeho existenci jste byli informováni separátně. Za zásadní považuji sdělení, že Evropská centrální banka nespatřuje problém ve svěření pravomoci orgánů pro řešení krize do rukou České národní banky.

    S ohledem na uvedené argumenty a v souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s předloženými návrhy zákonů již v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Kubíček. Máte slovo, pane poslanče.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil jeden procedurální návrh a to je navržení sloučení rozpravy k tiskům 536 a 537, které spolu bezprostředně souvisí.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že oba body jsou navrženy, aby byly projednávány podle § 90, tak v tom případě nejprve bych musel dát hlasovat o tom, zda vůbec tento první bod je možné projednat podle § 90, zda nebude vzneseno veto. A potom bychom se domluvili na dalším postupu.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji moc. Takže cílem transpozice evropské směrnice, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, je nastavit komplexní rámec, který by měl zajišťovat předcházení či řešení krizí úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry a s tím související ochrany stability finančních trhů a veřejných financí. Úpravy obsažené v této směrnici harmonizují úroveň ochrany vkladatelů a zajišťují stejnou míru stability systému pojištění vkladů ve všech členských zemích Evropské unie. Návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s implementací směrnice systémů pojištění vkladů, se implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 14. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů a mění se zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterým se implementuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, jímž se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků.

    Nezajištění harmonizace s právem Evropské unie v prostředí národní legislativy je kvalifikováno jako porušení závazku členského státu vůči EU a Česká republika je vystavena riziku postihu ze strany Komise v podobě zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie a Soudního dvora Evropské unie. Komise klade na transpozici předpisů, které jsou součástí tzv. bankovní unie, obzvlášť silný důraz a průběh transpozičních prací a následného legislativního procesu bedlivě sleduje. Proto doporučuji § 90.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Chci se pouze pro pořádek zeptat. Mám zde paní poslankyni Langšádlovou s faktickou poznámkou - to tak není, dobře. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které eviduji přihlášku pana předsedy Kalouska.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Souhlasím s panem ministrem, že to je povinná transpozice. Souhlasím i s jeho konstatováním, že již uplynuly transpoziční lhůty. Co je mimořádně úsměvné, je jeho výrok, že vzhledem k tomu, že již uplynuly transpoziční lhůty, pokládám za nezbytné, abyste mi to schválili v prvním čtení! To si, prostřednictvím pana předsedajícího, snad děláte legraci, pane ministře. My máme říct, že vzhledem k tomu, že uplynuly transpoziční lhůty, je naprosto skandální, že vy ve své liknavosti a nepořádnosti to předkládáte až teď Poslanecké sněmovně. To je vaše vina, vaše odpovědnost! A představa, že teď se budete snažit někomu říkat, že snad Poslanecká sněmovna způsobí zpoždění, jenom proto, že vy jste rok spal, je prostě skandální urážka Poslanecké sněmovny.

    Pan ministr je renesanční člověk. On se zabývá spoustou věcí. Tu vylupuje Českou poštu, tu drancuje Lesy České republiky, tam zase zvyšuje povinný odběr biopaliv, tak mu prostě nezbývá čas na jeho vlastní práci. A pak si vzpomene, že už mu uplynuly transpoziční lhůty. Přestože mu ty transpoziční lhůty uplynuly, tak my trváme na řádném projednání v řádném legislativním procesu a jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji v obou tiscích jednání podle § 90 jednacího řádu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, vaše veto si zapisuji. Hlásí se s přednostním právem pan ministr, po něm pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já jsem rozhodně nespal, dokonce spím jenom tři čtyři hodiny max denně. Takže bych jenom zopakoval fakta. Evropská komise vydala směrnici v červenci 2014. A nařízení trvalo, museli jsme na něj čekat, vydala nařízení koncem ledna 2015. My jsme ještě před tím nařízením vlastně začali připravovat ten zákon. Dokonce 26. listopadu 2014. A na Legislativní radu vlády jsme to dali 3. března 2015. Takže tam byly dlouhé lhůty. A že nám to LRV vrátila v červnu a že tam bylo plno připomínek atd., tak skutečně jsem nespal.

    Takže chci jenom poprosit, že riskujeme sankci asi 1,8 mil. eur. To je celkem dost peněz. Takže bych byl rád, kdybyste to nějak zohlednili, protože samozřejmě legislativní proces u nás je vždy obtížný. Děkuji. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já jsem na začátku od pana zpravodaje zaznamenal návrh na sloučení těchto dvou bodů, je to procedurální návrh. Stejně tak jsem zaznamenal od pana předsedy Kalouska, že chce vetovat oba dva tisky. Vzhledem k tomu, že k tomu, aby se dala vést sloučená debata, já nejdříve musím dát odhlasovat, zda povedeme sloučenou debatu. Musím ten bod otevřít. V případě, že nebude dáno veto na tento tisk, není možné vést sloučenou debatu. V případě, že bude dáno veto, je možné rozpravu sloučit. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já myslím, že máme všichni tuhle knížečku v lavicích. (Ukazuje jednací řád.) Když už nevíme z hlavy, nemusíme. To, co předvádíte, pane předsedající, to není možné! Nemůžeme uprostřed rozpravy to slučovat s jiným bodem. Musel byste tento bod přerušit... Nevím, proč to vlastně děláte, jaký to má smysl. Ale neohýbejte jednací řád, nemá to žádný smysl! Skončí rozprava k tomuhle, dostaneme se k bodu 40. Teď už je pozdě. Omlouvám se.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Byl to procedurální návrh v řeči pana zpravodaje... (Poslanec Stanjura nesouhlasně gestikuluje.) Je to procedurální návrh, který padl na začátku rozpravy. Já jsem dal hlasovat ohledně, resp. dal jsem slovo s přednostním právem ohledně toho, že zaznělo veto, pak jsem dal slovo panu ministrovi, ano, za to se omlouvám. Jedná se o procedurální návrh, o kterém jsem měl dát hlasovat. Od pana zpravodaje jsem obdržel na začátku žádost o sloučení rozpravy u bodu (tisku) 536 a 537. Je to procedurální... (O slovo se hlásí posl. Stanjura.) Prosím, máte slovo, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nerad to dělám, ale vznáším námitku proti tomu, jak to řídíte. To prostě není možné! Buď jste o tom měl hlasovat bez rozpravy, což nešlo, protože ten návrh nebyl hlasovatelný, a to je všechno. On se nestal hlasovatelným po deseti minutách, že vystoupil jeden poslanec a jeden ministr. Já myslím, že to je úplně jedno, tak to neohýbejte! Říkám to propříště, ne pro dnešek, protože tak důležité to není. Ale tak to fakt nejde!

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Postup je skutečně, máte pravdu, že bych měl dát hlasovat o přerušení tohoto bodu, poté otevřít další a poté bychom sloučili rozpravu. Hlásí se pan zpravodaj. Jestli jsem pochopil, je to procedurální návrh.

  • Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, já stahuji svůj návrh na sloučení rozpravy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. V tom případě budeme pokračovat v řádné rozpravě a je přihlášen pan předseda Stanjura, po něm eviduji faktickou poznámku pana předsedy Kalouska.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Vzal jsem si tablet s přístupem na webové stránky Poslanecké sněmovny. Nechci kritizovat termín, chci kritizovat odvahu vlády, že nám předloží ke schválení v jednom čtení materiál, který má skoro 600 stran, který má 255 paragrafů, který zavádí desítky nových pojmů do právního řádu. A já nevím, jestli jste všichni měli čas prostudovat ten zákon, tak já jsem si vybral jenom dva paragrafy, které vám s dovolením přečtu.

    Paragraf 9 odst. 4: Ozdravný plán instituce obsahuje alespoň:

    a) shrnutí hlavních částí plánu a celkového potenciálu pro ozdravení,

    b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního ozdravného plánu předloženého České národní bance,

    c) plán komunikace a sdělování informací popisující, jak hodlá instituce reagovat na případné negativní reakce trhu,

    d) soubor opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k udržování nebo k obnovení finanční situace instituce a její schopnosti pokračovat v činnosti,

    e) odhad časového rámce pro provedení podstatných aspektů plánu,

    f) podrobný popis podstatných překážek účinného a včasného provedení plánu, včetně zohlednění dopadu na ostatní členy skupiny, klienty, zákazníky a protistrany,

    g) určení zásadních činností instituce,

    h) podrobný popis postupů pro určení hodnoty a možnosti případného převodu nebo prodeje hlavních obchodních činností, operací a aktiv instituce na jiné osoby,

    i) podrobný popis začlenění ozdravného plánování do správy a řízení instituce, politik a postupů, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu a vymezení osob, které jsou v rámci instituce odpovědné za přípravu a provádění plánu,

    j) mechanismy a opatření k udržení nebo obnově kapitálu instituce,

    k) mechanismy a opatření k zajištění potřebného přístupu instituce k pohotovostním zdrojům financování, včetně možných zdrojů likvidity; součástí je posouzení dostupného zajištění a možnosti převádět likviditu mezi jednotlivými členy skupiny a druhy obchodních činností, aby bylo zajištěno, že instituce bude nadále schopna vykonávat své operace a plnit dluhy v okamžiku jejich splatnosti,

    l) mechanismy a opatření k omezení rizik a páky,

    m) mechanismy a opatření k restrukturalizaci dluhů,

    n) mechanismy a opatření k restrukturalizaci linií podnikání,

    o) mechanismy a opatření nezbytné k zachování nepřetržitého přístupu k infrastruktuře finančních trhů,

    p) mechanismy a opatření nezbytné k zajištění soustavného fungování operačních postupů instituce, včetně infrastruktury a informačních technologií,

    q) přípravná opatření k usnadnění prodeje aktiv nebo převodu obchodních činností v časovém rámci potřebném pro obnovu finanční stability,

    r) další opatření v oblasti řízení nebo strategií k obnově finančního zdraví a předpokládaný finanční dopad těchto opatření nebo strategií,

    s) přípravná opatření, která instituce přijala nebo hodlá přijmout s cílem usnadnit provádění ozdravného plánu, včetně opatření nezbytných pro včasnou rekapitalizaci instituce,

    t) systém ukazatelů podle odstavce 5 a

    u) popis opatření, která je instituce připravena přijmout, zjistí-li ve své činnosti nedostatek nebo hrozící nedostatek podle § 37.

    To nebyl celý jeden paragraf z těch 255, to byl jeden odstavec toho paragrafu! A to jsem nečetl definice nových pojmů, které jsou v paragrafu 1, 2, 3, 4.

    A ještě pro ukázku vám odcituji přílohu č. 1 k tomu zákonu, je to na straně 128 sněmovního tisku. Jaké informace pro účely plánování řešení krize - co může Česká národní banka vyžadovat. A fakt to stojí za to! A chtěli jste to schválit bez rozpravy v prvém čtení:

    Za účelem vypracování a aktualizace plánu řešení krize může Česká národní banka vyžadovat od instituce zejména... Takže to, co teď budu číst, není všechno, ale zejména. To jsou povinné části a ČNB může vyžadovat i další podklady: Podrobný popis organizační struktury instituce včetně seznamu všech právních subjektů, označení osoby s přímou účastí na instituci její procentuální podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každého právního subjektu. Informaci o sídle, licenci nebo povolení a řídicích osobách každého právního subjektu. Popis zásadních operací a hlavních druhů obchodní činnosti instituce, včetně významné držby majetku a závazků v souvislosti s těmito operacemi a druhy obchodních činností ve vztahu k jednotlivým právním subjektům. Popis skladby závazků instituce a jednotlivých právních subjektů rozdělených podle druhu a objemu krátkodobých a dlouhodobých dluhů a dále na dluhy zajištěné, nezajištěné a na dluhy také podřízené. Informace o odepisovatelných závazcích. Ne odepsaných, ale odepisovatelných. Označení postupů nezbytných ke stanovení toho, komu instituce poskytla zajištění, osoby, která zajištění drží, a jurisdikce, v níž se zajištění nachází. Popis podrozvahových expozic instituce a jejích právních subjektů, včetně zmapování vazeb na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností. Informace o podstatných zajištěních instituce včetně jejich zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty. Označení hlavních protistran instituce a analýza dopadu úpadku hlavních protistran na finanční zdraví a situaci instituce. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegyně a kolegové, abyste zachovali klid v sále, aby bylo dobře slyšet, co přednášející říká.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane místopředsedo.

    Podrobný výčet a popis řídicích informačních systémů, včetně systému pro řízení rizik, účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které instituce využívá, včetně zmapování ve vazbě na právní subjekty instituce, na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností. Označení vlastníků systémů uvedených v písmenu l), s nimi souvisejících dohod o poskytování služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí...

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás opakovaně žádám, kolegové, zvlášť v levé části sálu, abyste se ztišili, případně abyste šli projednávat své záležitosti do předsálí. Děkuji vám.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji, pane místopředsedo.

    - včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností. Označení a popis právních subjektů a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právních subjektů, například společní nebo sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy; ujednání týkající se kapitálu, financování nebo likvidity; stávající nebo podmíněné úvěrové expozice; dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, křížová ujednání pro případ neplnění dluhu a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty; převody rizik a ujednání o tzv. "back to back" obchodování; smlouvy o poskytování služeb. Dále musí poskytnout informaci o České národní bance jednotlivých právních subjektů, informaci o osobách odpovědných za poskytnutí informací nutných pro vypracování plánu řešení krize instituce a osobách odpovědných za jednotlivé právní subjekty, za zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností. Popis opatření, která instituce zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měla Česká národní banka k dispozici veškeré potřebné informace k uplatnění opatření k řešení krize a pravomocí. Informace o veškerých smlouvách, které instituce a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím České národní banky uplatnit opatření k řešení krize, a informace, zda mohou mít důsledky ukončení těchto smluv dopad na uplatnění opatření k řešení krize. Popis možných zdrojů likvidity pro řešení krize. Informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění a účetních postupech.

    To byla příloha číslo jedna. Kromě části jednoho paragrafu tam máme dalších 254 paragrafů. Opravdu si myslím, že si vláda z nás dělá legraci, když to chce schválit bez rozpravy. Ten zákon je poměrně komplikovaný, myslím, že si zaslouží podrobnou debatu v rozpočtovém výboru.

    Dovolte, abych navrhl prodloužení lhůty o 20 dnů - věřím, že to podpoříte, nebo dáváte bianco šek bruselským institucím, které mají plán, postupy, nařízení, předpisy, nařízení pro všechno, ale už roky řeší krizi v Řecku. Dneska jsme mluvili o migraci, o tom, jak Evropská unie a Evropská komise jsou akční, či lépe řešeno neakční, atd.

    My se pořád strašíme, že když to nebude dneska nebo zítra, tak po nás budou vymáhat takovou pokutu. Chtěl bych vědět od pana ministra, kolik zemí to už implementovalo z těch 28, protože pokud nařízení vyšlo v lednu, tak si nemyslím, že v září 2015, osm měsíců potom, co vyšlo nařízení, to bude mít mnoho zemí implementováno. A je to opravdu nesmírně složitý materiál. Naschvál jsem vybral nové definice pojmů, které jsou pro nás, kteří se v bankovnictví nepohybujeme, docela podstatné. Jsou to nové věci a myslím, že si to zaslouží debatu. To není ani politický souboj, a už vůbec ne vlády a opozice. To jde o to, jestli to potřebujeme, jestli to chceme, jestli budeme slepě následovat Brusel, nebo si řekneme, že to pořádně projednáme a prozkoumáme, jestli v tom někde není zakopaný pes. Je to taková ta salámová metoda.

    My sice v bankovní unii nejsme, ona vlastně není, ale máme přijmout a implementovat nařízení, která vycházejí z plánu bankovní unie. Myslím, že eurozóna má problémů dost. Myslím si, že české banky jsou v lepší kondici - aspoň podle všech dostupných zdrojů, které mám k dispozici jako člen rozpočtového výboru - než banky v mnohých zemích eurozóny. A nemyslím si, že tohle slepě, takhle složitý materiál, máme schválit v prvém čtení. To byl důvod, proč jsme dali to veto, a to je důvod, proč to chceme řádně projednat. A myslím, že se nic nestane, když tomu budeme věnovat těch 80 dní v rozpočtovém výboru. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Než dám slovo panu předsedovi Kalouskovi, přečtu omluvenku. Dnes v době od 19 do 21 se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Fiedler.

    Nyní máte slovo s faktickou poznámkou, pane předsedo.

  • Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. My také trváme na tom projednání, protože to je složitá materie. Ale není pravda, že se nic nestane. On to problém skutečně je a my jsme v tom implementačním procesu na chvostě těch 28 zemí, protože byť ta směrnice byla schválená - to má pan ministr pravdu - v létě minulého roku, nařízení bylo vydáno v lednu, tak prostě všude jinde mají pracovitější ministry financí. Kdežto u nás prostě to, co odešlo v březnu do Legislativní rady, se nedalo ani nazvat návrhem zákona. A pod tím nebyl podepsán žádný vrátný ani žádný vedoucí oddělení, pod tím byl podepsán ministr financí. A chtělo se zvracet po přečtení prvních čtyř návrhů paragrafů. Nedivím se, že Legislativní rada to předkladateli hodila zpátky na hlavu.

    Vaše schopnost, pane ministře, když způsobíte své zemi nějaký problém, říkat "to já ne, za to může můj vrátný nebo můj náměstek nebo někdo jiný, a když to teď budeme implementovat pozdě, tak za to budete moct vy jako Poslanecká sněmovna", tahle vaše schopnost je obdivuhodná. Ne, za to můžete vy! (Důrazně.) Vaší špatnou prací, vaší liknavostí, vašimi nej- špatnými produkty a tím, že je tady září a vy to předkládáte do první čtení, velmi složitou materii, a máte tu drzost chtít, abychom nediskutovali, abychom vám to schválili. Neschválíme, nemůžeme. Ve finále ano. Já jsem připraven tento návrh podpořit, ale nejsem ochoten podporovat vaši špatnou a flákačskou práci. To opravdu ne. Sněmovna to musí po vás dopracovat.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Babiš. Pane zpravodaji, vy se hlásíte s řádnou přihláškou do rozpravy? Ano. Máte slovo, pane ministře.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Ten materiál je samozřejmě kombinace výplodu Evropské komise plus České národní banky a Ministerstva financí. V této chvíli devět zemí Evropské unie to nemá ještě a samozřejmě u nás je problém legislativní proces, jak jsem to tady přesně uvedl, ta data. A u Poláků dokonce hrozí, že to vůbec nebudou mít do konce roku.

    Takže chci jen poprosit, že 1,8 milionu eur je minimum té pokuty. A pokud nechcete zapříčinit škodu českému rozpočtu, tak bych prosil o vstřícnost. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan zpravodaj Kubíček - s řádnou přihláškou. Máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si přednést protinávrh na zkrácení doby projednávání mezi prvním a druhým čtení na 15 dní. Pokud by toto nebylo schváleno, tak zkrácení doby mezi prvním a druhým čtením na 30 dní. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní eviduji dvě faktické poznámky - první pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve jménem klubů ODS, TOP 09 vetuji to zkrácení. To fakt, pane zpravodaji, nezlobte se na mě, prostřednictvím pana místopředsedy, to si děláte legraci. Tohle to za 15 dnů, když máme jednat do pátku, dneska jsem se dozvěděl, že chcete možná jednat i příští týden. Váš klub na příští týden svolává mimořádnou schůzi, to je legitimní, ale kdy si máme přečíst těch 600 stran a případné pozměňováky k tomu? Kdy? Dneska v noci, když skončíme o půlnoci, tak do šesti do rána? My všichni nejsme jako Andrej Babiš, že mu stačí tři hodiny spánku, jak nám aspoň tvrdí. Nám některým to fakt nestačí. Takže to jenom k té lhůtě.

    A pane ministře, nezlobte se na mě, Dienstbier je ministr vaší vlády, tak si stěžujte u něj a u premiéra, že Legislativní rada vlády zdržovala půl roku. My za to fakt nemůžeme. Legislativní proces ve Sněmovně začíná dnes, 15. září. Zatím tomu věnujeme asi 30 minut. Tak jestli někdo zdržoval v legislativním procesu, tak to byly vládní instituce - ministerstva a Legislativní rada vlády, kterou vede jako vždy nepřítomný ministr Dienstbier. To skutečně není problém opozice, a pokud to nestihneme, tak ať to platí ti, kteří to zdrželi. My jsme to zatím nezdrželi - kromě těch 30 nebo 40 minut, po které debatujeme. Já za to skutečně nemohu, že LRV pod vedením Dienstbiera to tak dlouho projednávala. To si fakt vyřiďte s premiérem a ve vládě. Když ho vyměníte, nám to vadit nebude. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se chci zásadně ohradit, protože vzhledem ke stavu Ministerstva financí, které je v rozkladu díky personálním čistkám... (V sále se ozývá smích.) No asi je vám to k smíchu, samozřejmě. Já si troufám říci, že nikdo v této Sněmovně v tuto chvíli si ten návrh zákona nepřečetl. A jestli se chcete dočkat toho, že tam kterýkoliv úředník Ministerstva financí vsune cokoli, co může způsobit obrovské škody, tak vám je to zřejmě jedno, že potom to někdo vyšťourá a napíše "poslanci schválili". Oni nebudou honit toho úředníka, ale vás, že ani jeden si to nepřečetl a nedomyslel důsledky takového obrovského zákona.

    Já se domnívám, že u všech těchto zákonů Ministerstvo financí musí odečítat zpátky řádné projednání ve Sněmovně, a ne sem chodit s tímto. Paragraf 90 se má používat zcela výjimečně. Má tam být přesně - je to i definováno - pro jaké účely. Já nevím, jestli je tady tolik katastrof, že se tam snažíte procpat devadesátkou cokoli, pak zkracovat lhůty.

    Vy skutečně svou nezodpovědností, svou nepracovitostí, to, co jste hlásali na billboardech, byly bláboly, tak prostě opravdu můžete způsobit zásadní věci. Tady proletěly takové věci a pak se nestačíte divit, že jste udělali například z fondu rizikového kapitálu nekonkurenceschopnou položku, která bude mít fatální dopady do budoucna, prostě nás deklasuje v celém segmentu inovací, a také jste to odmávali a nikdo z vás ani nevěděl, co odmáváte, protože si to ani nepřečtete. Tak prosím, chovejte se korektně. A myslím si, že ten, kdo působí dneska škody téhle zemi, je jednoznačně ministr financí.

    Nám je jedno, jestli to je na Dienstbierovi, tak ať tady občas sedí a místo toho, aby vyráběl problémy, ať začne nějaké problémy řešit. A jak sami vidíte i na tomhle, možná to leželo u něj, no tak holt za to zodpovídá on. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji faktickou poznámku pana ministra a řádnou přihlášku pana zpravodaje. Máte slovo.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Tady mi pan kolega Sklenák napověděl, že ten tisk mají všichni poslanci k dispozici od 2. července 2015. Dnes je 15. září, takže to máte vlastně deset týdnů. Já si myslím, že jste to už mohli přečíst. Myslím si, že v tomhle směru bylo dost času, takže argumenty, které uvádíte, nejsou pravdivé.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další faktickou poznámku - pan předseda Stanjura. Máte slovo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já patřím k těm, kteří to přečetli. Jak jezdím vlakem, tak mám dost času na to číst materiály. Já se ptám pana ministra, jestli to četl. On říká, že rozpočty nečte, tak jestli to fakt četl. Já to fakt považuji za těžký materiál, který bychom neměli slepě schvalovat. Kdyby aspoň v tom materiálu bylo označeno, co je povinná implementace a co jsme si přidali sami. To já z toho nepoznám. My vždycky říkáme implementace, ale čeští úředníci - za všech vlád, abych byl spravedlivý - mají tendenci si tam připisovat svoje nápady a vydávat to za povinnosti, které nám nařídil Brusel. Myslím, že nám se to nepovedlo prosadit, tak to zkuste vy, aby v každém takovém zákoně bylo jasně označeno, co je povinná implementace, kterou přijmout musíme, a co je naše národní vylepšení, protože se nějaký náš úředník nebo nějaká instituce, nebo ctěná instituce jako Česká národní banka, domnívá, že to je dobré pro českou legislativu, a neobsahuje to buď nařízení, nebo směrnice Evropské komise.

    Mně to přijde jako legitimní debata. Já nechci zkoušet kolegyně a kolegy z toho, kdo to četl. Nechci zkoušet ani členy rozpočtového výboru. Ten materiál se nedá přečíst najednou. Pokud mu chcete i porozumět, nejenom mechanicky číst a nevědět o čem - tam jsou desítky nových pojmů definované v úvodních paragrafech a také o tom potřebujeme trošku debatovat.

    Byl bych rád, aby lidé, kteří to u vás na ministerstvu psali, přišli na rozpočtový výbor, abychom se mohli ptát. Já netvrdím, že ministr má vědět všechno, aby odpovídal na každý detail v legislativě, ale lidé z ministerstva už ano. A my ten prostor prostě chceme, protože tu zkušenost s bezhlavou nebo chybnou implementací různých evropských předpisů přece v České republice máme. Za všech vlád, zase říkám, není to, že bych kritizoval tuto vládu a říkal, že předchozí vlády implementovaly skvěle. Naopak. Vzpomeňte si na bezdotykové baterie, které byly roky vydávány za nařízení Bruselu a evropských komisí -

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já se omlouvám, váš čas!

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já se přihlásím s řádnou přihláškou.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji vám. Děkuji vám za respektování času. Eviduji další faktickou poznámku pana poslance Laudáta. Máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji. Omlouvám se, ale mám takový pocit, že jsme se tady už před časem dohodli, že veškeré materiály, které sem půjdou, že v těch materiálech bude jasně vyznačeno, co je povinná a tvrdá transpozice evropského práva, a tím to bude odlišeno od toho zbytku, co si k tomu přidávají domácí normotvůrci. Bohužel mám pocit, že asi u jedné, dvou nebo tří věcí tomu tak bylo a najednou to vyšumělo. Já bych byl rád, abychom se domluvili na tom, pro větší přehlednost, že to bude u všech materiálů.

    Z tohoto důvodu, jelikož to u tohoto materiálu není, dávám procedurální návrh, aby se tento tisk vrátil k přepracování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji váš návrh a potom o něm dám hlasovat. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Babiš.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. My určitě přijdeme na rozpočtový výbor a uděláme prezentaci. To není problém. Všeobecně na Ministerstvu financí je příkaz, abychom negoldplejtovali, takže určitě nechceme přidávat žádnou administrativu.

    Jenom znovu prosím, aby to bylo v těch lhůtách, které navrhujeme. Stále jde o velké peníze, aspoň pro mě tedy.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy k tomuto bodu. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu.

    Eviduji návrh pana poslance Laudáta na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já zazvoním. Eviduji žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.

    Zopakuji návrh, o kterém dám hlasovat. Na základě návrhu pana poslance Laudáta dávám hlasovat o tom, že tento materiál vracíme navrhovateli k dopracování.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vrácení tohoto materiálu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 18. Přihlášených poslanců a poslankyň je 137, pro návrh 27, proti 81. Tento návrh byl zamítnut.

    Dále eviduji návrhy nejprve o prodloužení o 20 dnů od pana poslance Stanjury.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednávání o 20 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 19. Přihlášených poslanců a poslankyň je 138, pro návrh 37, proti 76. Tento návrh byl zamítnut.

    Dále zde padly dva návrhy na zkrácení lhůty k projednávání. Lhůta patnáctidenní byla vetována. V tom případě dám hlasovat o tom, aby lhůta na projednávání byla zkrácena na 30 dnů, jak přednesl pan zpravodaj.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, aby lhůta na projednávání byla zkrácena na 30 dnů. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 20. Přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro návrh 86, proti 28. Návrh byl přijat a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů. ***

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi znovu uvést, že sněmovní tisk č. 537 úzce souvisí se sněmovním tiskem č. 536, neboť jde o vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony také v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Platí tedy vše, co jsem zmínil v rámci úvodního slova ke sněmovnímu tisku č. 536.

    Rád bych znovu zdůraznil, že vzhledem k uplynulým transpozičním lhůtám je potřeba, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti co nejdříve. Proto si dovoluji v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, znovu navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s předloženým návrhem zákona již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Kubíček. Máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se jenom odvolám na slova svého předřečníka. Je to úzká souvislost s tiskem 536 a pro Poslaneckou sněmovnu bych chtěl říct, že jsem oba zákony četl a poslanecký klub dostal moji poslaneckou zprávu již před 14 dny. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Laudáta.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jménem dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS dávám veto na projednávání podle § 90. Zdůvodnění: Domnívám se, že i lhůty by měly být sladěny tak, aby obě normy, jak ta předchozí, tak tato, byly projednávány ve stejný čas. Jinak se rozhodí projednávání. Předpokládám tedy, že garančním výborem bude rozpočtový, a myslím si, že to je racionální návrh. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji přihlášku pana zpravodaje Kubíčka. Máte slovo.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovoluji navrhnout zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 30 dní a jako garanční výbor výbor rozpočtový. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další do obecné rozpravy? Nikoho neeviduji, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si pan navrhovatel nebo pan zpravodaj chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě zazvoním a přivolám kolegy z předsálí, než dám hlasovat. Padl zde návrh na zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. Eviduji žádost o odhlášení, takže vás nejprve všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, aby lhůta na projednávání byla zkrácena na 30 dnů, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 22, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 84, proti 26. Konstatuji, že návrh byl přijat a lhůta na projednávání byla zkrácena na 30 dnů.

    Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. V tom případě přistoupíme k hlasování.

    Nejprve přečtu návrh usnesení. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Máme hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro návrh 140, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Nevidím. Vzhledem k tomu, že nepadl další návrh, končím projednávání tohoto bodu.

    Otevírám další bod našeho jednání a tím je

    Tímto sněmovním tiskem jsem se zabývali dne 17. června a 7. července na 29. schůzi Poslanecké sněmovny a projednávání tohoto tisku bylo přerušeno a odročeno do příští řádné schůze Poslanecké sněmovny. Bylo to na návrh předkladatele ministra zemědělství Mariana Jurečky. Prosím tedy, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele ministr zemědělství Marian Jurečka a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kalousek. (Není v sále.) Poprosím, aby se dostavil zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kalousek. Vzhledem k tomu, že není přítomen zpravodaj, tak do vyřešení této situace dám pětiminutovou přestávku, to znamená do 19.33 přerušuji jednání.

    (Jednání přerušeno v 19.28 hodin.)***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, je 19.33 hodin, tak jak jsem avizoval přestávku. Já zazvoním a přivolám kolegy z předsálí. (Děje se.) Ještě jednou zazvoním a přivolám kolegy z předsálí. Z toho důvodu, že není přítomen zpravodaj pro prvé čtení Miroslav Kalousek, budeme si muset odhlasovat změnu zpravodaje. Mám zde návrh na změnu zpravodaje, kterým by se měl stát poslanec Jan Volný. Změna zpravodaje se nyní odhlasuje pouze pro prvé čtení. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili.

    Zopakuji, o čem budeme hlasovat. (Do sálu stále přicházejí poslanci.) Budeme hlasovat o tom, že zpravodajem pro prvé čtení tohoto tisku se stává poslanec Jan Volný.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je... (Námitky mimo mikrofon.) V tom případě se omlouvám. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. O slovo se hlásí pan poslanec Benda. Vzhledem k tomu ovšem, že není otevřena rozprava... (Poslanec Benda říká, že se hlásí jménem poslaneckého klubu.) Takže se hlásíte jménem poslaneckého klubu.

  • Poslanec Marek Benda: Já bych jenom poprosil vedení Sněmovny, aby vysvětlilo, na základě čeho se hlasuje o změně zpravodaje. Podle mého názoru je samozřejmě legitimní o změně zpravodaje hlasovat na začátku prvního čtení. Ale tady jsme v prvním čtení, které běželo už třikrát nebo čtyřikrát. Celou dobu byl nějaký zpravodaj. Já vím, že je to složitá situace, že se zpravodaj ztratil. (Smích i potlesk v sále.) Nepříjemná. Ale na druhou stranu si myslím, že je to precedent poměrně nebezpečný. Příště uprostřed jednání někdo vystoupí a řekne: Nelíbí se mi, že zpravodajem je Benda, a navrhuji, aby jím byl kolega Schwarz. A bude se o tom hlasovat? Jenom abychom nezaběhli příliš hluboko do novátorských změn jednacího řádu.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že není otevřena rozprava, mohou se hlásit pouze poslanci s přednostním právem. Je přihlášen pan předseda Hamáček.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Já si nemyslím, že bychom zde nějak experimentovali nebo zaváděli nějaké novoty. Není to určitě poprvé, kdy Sněmovna mění zpravodaje. Pamatuji si, není to tak dávno, kolega Klaška myslím zde nebyl a zastupoval ho kolega Votava. Také Sněmovna takto rozhodla a nikdo to nezpochybňoval. Navíc není to žádné příkoří činěné panu poslanci Kalouskovi. On tím, že zde není, nemůže vykonávat funkci zpravodaje. Kdyby zde byl, tak zcela jistě nikoho nenapadne hlasovat o jeho výměně. Takže je to jediná možnost, jak se posunout dál. A myslím si, že už v minulosti jsme tak postupovali, nikdo to nerozporoval.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan poslanec Benda.

  • Poslanec Marek Benda: Případ pana poslance Klašky byl právě jiný v tom, že nebyl na začátku toho projednávání. Ale já respektuji to, že předseda slíbil, že to není způsob, jakým vyměňovat zpravodaje v průběhu jednání, že to tato Sněmovna akceptuje. A pak nenamítám nic proti hlasování. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Myslím, že na základě zkušenosti a dobré praxe se toto skutečně neděje tak, že by bylo zneužíváno, aby se měnil zpravodaj.

    Vzhledem k tomu, že neeviduji nikoho přihlášeného dále s přednostním právem, dám hlasovat o tom, že zpravodajem pro prvé čtení se stane pan poslanec Jan Volný.

    Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh pro změnu zpravodaje, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 25. Přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro návrh 87, proti žádný. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a zpravodajem pro první čtení se stal poslanec Jan Volný.

    Táži se, zda si chce vzít pan zpravodaj nebo pan ministr slovo na začátku. Pan ministr.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Dobrý podvečer, milé kolegyně, vážení kolegové, vážení hosté na galerii. Přece jen proto, že už je to nějaký ten měsíc, kdy jsem tady měl úvodní slovo k tomuto sněmovnímu tisku, tak si dovolím zrekapitulovat některé podstatné věci tohoto materiálu.

    Cílem této novely a tohoto materiálu je implementovat Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 až 2020, který byl dne 12. 8. 2015 schválen Evropskou komisí. Víceletý program podpory byl vypracován Ministerstvem zemědělství a schválen vládou dne 6. 8. 2014 usnesením číslo 655. Předložený materiál zahrnuje veškeré nutné znění zákona o spotřebních daních a zákona o ochraně ovzduší podle závazků vyplývajících z rozhodnutí Evropské komise, kterým byl víceletý program podpory úspěšně notifikován. Podpora čistých a vysokoprocentních biopaliv v dopravě České republiky bude schválením předloženého materiálu zachována, dojde ale k těmto zásadním změnám: Za prvé - snížení podpory pro jednotlivé druhy biopaliv, tedy dojde ke zvýšení sazeb spotřební daně. A za druhé - zrušení možnosti započítávání podporovaných čistých a vysokoprocentních biopaliv do povinnosti distributorů uvádět na trh minimální podíl biopaliv.

    Podpora, která je poskytovaná v současné době, je založená na předchozím víceletém programu podpory, jehož platnost skončila dne 30. 6. 2015. Od té doby až do okamžiku, kdy nabude účinnosti předložená novela zákona o spotřebních daních, bude v České republice v důsledku významného prodloužení projednání návrhu v Poslanecké sněmovně poskytovaná nepovolená podpora. Ta je nyní nepřiměřeně vysoká, ale je čerpána také ve prospěch biopaliv, která jsou využívána k plnění výše uvedené povinnosti. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Než vám udělím slovo, pane poslanče, přečtu omluvu. Dnes od 19.45 do konce jednacího dne se z osobních důvodů omlouvá paní poslankyně Helena Válková.

    A nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Laudát.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, jelikož se tady stalo v souvislosti s projednáváním tohoto tisku a této záležitosti něco, co nebývá až tak často zvykem, a to na přímý dotaz někdy v červnu, nebo kdy to bylo, nevzpomínám si přesně na ten den, zda existuje notifikace, a pan ministr bez uzardění řekl, že ano, následně zvedl mobil a začal obtelefonovávat, aby se za chvíli opravil a řekl, že je příslib.

    Pane ministře, vy už nemáte moji důvěru, proto bych poprosil, aby výborům, do kterých to půjde, anebo nejlépe celé Poslanecké sněmovně byla rozeslána přesně ta notifikace ať už v češtině, nebo angličtině, nevím v čem to přichází nebo jak s tím nakládáte. Moji důvěru skutečně v tomto už nemáte. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Bendl, po něm pan ministr Jurečka. Máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, už to nebudu hrotit. My jsme tady vedli poměrně vášnivou debatu, snášeli argumenty i protiargumenty. Mluvili jsme o množství řepky a s tím spojených věcí a tak dále. Snad jsme se navzájem ujistili, že více řepky nebude, protože více už řepky v České republice být ani nemůže. Spíše je to o tom, že budeme více řepky dovážet, a je to spíše o podpoře zpracovatelů a producentů biopaliv než o nějakém navýšení množství řepky v České republice. Už se sem víc opravdu nevejde. Mluvili jsme i o tom, co to dělá s motory v okamžiku, kdy nařídíme všem, aby biosložku do paliva dávali, že to zkrátka bude komplikovat prostým lidem život v tom, že si zkrátka budou lít do svých aut biopalivo, které bude jejich miláčkům ubližovat.

    Padlo tady spousta argumentů, které zjevně předkladatelé nechtějí slyšet. Já bych všechny ty, kteří mají zájem vědět podrobnosti, požádal, aby si přečetli stenozáznam z minulých jednání, kde argumenty padaly. Padaly zde i otázky, na které ministr zemědělství nebyl schopen odpovědět, přestože ve své úvodní řeči o nich mluvil, a to je to, že někde vznikne dalších tisíce pracovních příležitostí a podobně. Třeba nám to poví v zemědělském výboru nebo na jednání pléna Poslanecké sněmovny, kde ty tisíce pracovních příležitostí vzniknou. Dodneška jsem se to nedozvěděl, stejně tak jako s notifikací. Předpokládám, že asi nebude problém, aby Ministerstvo zemědělství nám tento materiál poslalo.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Další faktickou poznámku má pan ministr Jurečka. Po něm je přihlášen s faktickou poznámkou pan zpravodaj Volný. Máte slovo.

  • Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jsem tehdy situaci v Poslanecké sněmovně vysvětlil. Přiznal jsem chybu. Omluvil jsem se za ni. Myslím si, že chybovat je lidské a je potřeba také umět chybu uznat. Nicméně jak jsem dnes zmiňoval datum ukončené notifikace, samozřejmě Evropská komise text notifikace zveřejnila na svém webu. Samozřejmě příslušným výborům, které budou určeny k projednání, nechám notifikaci jak v angličtině, tak v češtině přeposlat. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Volný s faktickou poznámkou. ***

  • Poslanec Jan Volný: Vážený pane předsedající, vládo, kolegové, já si myslím, že nárok, resp. požadavek pana kolegy Laudáta je asi relevantní, není asi nic proti ničemu, pan ministr to řekl, aby dostal tento dokument, nicméně když už jdeme do té historie a do toho červnového sezení, tak já jsem pln optimismu, že tento zákon rychle a bez problémů schválíme, jelikož, jak říkal pan kolega Bendl, bylo hodně řečeno. Myslím si, že vše bylo řečeno, a my jsme tento bod přerušili do doby notifikace, získání notifikace Evropskou unií. Bylo řečeno, že pak tento zákon nějakým způsobem rychle bez problémů projde, takže za to děkuji a myslím si, že ten návrh pan ministr všem přepošle. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a táži se, zda ještě někdo další se hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, v tom případě končím obecnou rozpravu.

    Z předchozí rozpravy padlo několik návrhů. Dne 17. 6. navrhl pan poslanec Miroslav Kalousek návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Dále padl návrh na zamítnutí předloženého návrhu na 27. schůzi, navrhl to pan poslanec Kalousek, ale dne 17. 6. tento návrh vzal zpět. Budeme tedy hlasovat pouze o návrhu, který navrhuje vrátit předložený materiál navrhovateli k dopracování.

    Já vás nejprve všechny odhlásím a požádám, abyste se znovu přihlásili, zavolám kolegy z předsálí.

    Budeme tedy nyní hlasovat o tom, kdo je pro vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 26. Ze 134 přítomných poslankyň a poslanců je pro návrh 30, proti návrhu 85. Tento návrh byl zamítnut.

    Nyní tedy budeme hlasovat o zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů, tak jak ji zde přednesl pan ministr.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 27. Přihlášeno je 134 poslankyň a poslanců, pro návrh 98, proti 32. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů.

    Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

    V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání tohoto materiálu rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 28. Přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro návrh je 134, proti žádný.

    Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a tento materiál byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

    Organizační výbor nenavrhl přikázat dalšímu výboru k projednání, takže, táži se - eviduji několik přihlášek ohledně přikázání výborům k projednání. S přednostním právem tedy pan předseda.

  • Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já bych snad v této chvíli nevyužíval přednostního práva, protože chci pouze navrhnout ještě přikázání výboru zemědělskému. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji váš návrh. Máte slovo.

  • Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Vzhledem k tomu, že součástí této novely je i zákon o ovzduší a jedná se i o ochranu přírody a krajiny, tak navrhuji k projednání výboru pro životní prostředí. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: To byl návrh pana poslance Kučery. V tento moment neeviduji další návrhy k přikázání.... A, pan poslanec Bendl. Prosím.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem to avizoval i elektronicky, takže vám to musí určitě blikat na obrazovce. Jsem přesvědčený o tom, že k zemědělskému a rozpočtovému patří ještě hospodářský výbor, protože je to souvislost, která má své širší konotace, a že by to hospodářský výbor měl projednat, mj. i potom, v okamžiku, kdy takováto podpora skončí apod.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda ještě někdo má návrh k přikázání dalšímu výboru. Nikoho nevidím. V tom případě budeme hlasovat o jednotlivých návrzích tak, jak byly předneseny.

    Nejprve tedy budeme hlasovat, aby tento návrh byl přikázán do zemědělského výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání tohoto tisku zemědělskému výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 29. Přítomných poslankyň a poslanců je 145, pro návrh 145, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a tento materiál byl přikázán k projednání do zemědělského výboru.

    Dalším návrhem je, abychom přikázali tento tisk výboru pro životní prostředí.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomu návrhu?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 30. Přítomných poslankyň a poslanců je 145, pro návrh 103, proti 11. Konstatuji, že tento materiál byl přikázán i výboru pro životní prostředí.

    Jako poslední budeme hlasovat o přikázání tohoto materiálu hospodářskému výboru.

    Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do hospodářského výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

    Je to hlasování s pořadovým číslem 31. Přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 48, proti 52. Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut.

    Vzhledem k tomu, že jsme naplnili všechny body, tak končím prvé čtení tohoto tisku a současně předám řízení schůze.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat dle schváleného programu. Dříve, než tak učiníme, dovolte, abych načetla omluvu pana poslance Koskuby, který se omlouvá z dnešního jednání od 19.50 z osobních důvodů.

    Nyní přikročíme tedy k projednávání bodu číslo

    Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych okomentoval tento návrh, který jsem podrobně uvedl v prvém čtení.

    Návrh v části, která obsahuje novelu zákona o evidenci obyvatel, rozšiřuje a zpřesňuje údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel a registru rodných čísel. Nově má být ohlašovnám stanovena povinnost umožnit fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky a výzvu z poučení. Toto ustanovení umožní využít fikci doručení a pomůže zefektivnit doručování podle všech procesních předpisů.

    V částech návrhu týkajících se novel zákonů o občanských průkazech a cestovních dokladech se kromě úpravy přístupu k údajům v jednotné evidenci navrhuje sjednotit právní úpravu pro podání žádosti o vydání těchto osobních dokladů. Podat žádost bude možné na kterémkoli úřadě obce s rozšířenou působností. V zákoně o cestovních dokladech se navrhuje ukončit vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji. Naopak umožňuje se vydávání plnohodnotného cestovního pasu přednostně ve zkrácené lhůtě 6 pracovních dní za zvýšený správní poplatek.

    Na výše uvedené změny reaguje novela zákona o správních poplatcích, kterou se kromě zvýšení správního poplatku za vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě navrhuje zavést nové správní poplatky, a to za podání návrhu na zrušení údaje o místu trvalého pobytu, za ohlášení ukončení trvalého pobytu na území České republiky a zároveň správní poplatek za nepovinnou výměnu občanského průkazu, a to s ohledem na náklady, které obcím v souvislosti s touto agendou vznikají.

    Návrh zákona byl projednán výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavněprávním výborem a výborem pro bezpečnost. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona schválit ve znění šesti pozměňovacích návrhů, které byly s Ministerstvem vnitra konzultovány. Jejich účelem je především možnost převzetí občanského průkazu a cestovního pasu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvede ve své žádosti, a tím související zavedení nového správního poplatku ve výši 100 korun, a prodloužení platnosti občanského průkazu u občanů starších 70 let na 35 let. S těmito pozměňovacími návrhy, tak jak jsem je teď uvedl, souhlasím.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji zde přihlášku s přednostním právem, ale táži se paní poslankyně Černochové, zda vydrží, až otevřu rozpravu. (Vydrží.) Výborně.

    Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro bezpečnost a ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 498/1 až 4.

    Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanec Jan Klán a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrh odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký večer, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

    Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 27. schůzi po odůvodnění Mgr. Janou Vildumetzovou, náměstkyní ministra vnitra, po zpravodajské zprávě poslance Mgr. Jana Klána a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 498 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

    Nyní vám jednotlivé pozměňovací návrhy představím. (Hluk v sále.)

    I. V části druhé, Změna zákona o občanských průkazech, v čl. III bod 14. zní: "Občanský průkaz převezme občan nebo osoby uvedené v odstavci 2 u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého byla podána žádost o vydání občanského průkazu. Občanský průkaz uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) a b) lze převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti."

    II. V části druhé, Změna zákona o občanských průkazech, v čl. III se za bod 16. vkládá nový bod 17., který zní: "Doba platnosti občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) a b) je a) 10 let, b) 5 let, je-li občanský průkaz vydáván občanu mladšímu 15 let, nebo c) 35 let, je-li občanský průkaz vydáván občanu staršímu 70 let." Dosavadní body č. 17 až 38 se označují jako body č. 18 až 39.

    III. V části třetí, Změna zákona o cestovních dokladech, v čl. V bod 21. zní -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy ve sněmovně, aby pokud si mají co sdělit, tak učinili v předsálí a nerušili svého kolegu při jeho řeči. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: "Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podala žádost o jeho vydání. Cestovní pas vydaný ve lhůtě 30 dnů může převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který uvedla v žádosti. Pokud podala žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, může jej převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného k jeho vydání - § 12. Zastupitelský úřad může předat cestovní pas osobě uvedené v odstavci 1 rovněž prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu."

    IV. V části osmé, Změna zákona o správních poplatcích: "Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji z důvodu zápisu titulu nebo vědecké hodnosti anebo jeho vydání z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu 200 korun. Převzetí občanského průkazu se strojově čitelnými údaji u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti, 100 korun."

    Dále je tady (V.) v části osmé, Změna zákona o správních poplatcích, že prodloužení platnosti cestovního průkazu 50 korun za každou změnu a převzetí cestovního pasu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti, 100 korun.

    Ještě je tady pouze změna, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016 s výjimkou ustanovení čl. IV bodu 2, čl. VI bodů 2 a (až) 4, čl. X bodu 2 a čl. XII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 10. prosince 2015.

    Tolik má zpravodajská zpráva.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost pan Václav Klučka a seznámil nás s průběhem projednávání ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Dovolte mi vás seznámit s usnesením číslo 82 z 19. schůze (řekl deváté) uskutečněné dne 2. září 2015.

    Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení prvního náměstka ministra vnitra doktora inženýra Jiřího Nováčka, po zpravodajské zprávě přednesené zpravodajem výboru inženýrem Václavem Klučkou a po obecné a podrobné rozpravě

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 498, vyjádřila souhlas;

    II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny;

    III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru, jeho předseda pan Jeroným Tejc. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zastoupil paní zpravodajku Wernerovou se stručnou zprávou, a to takovou, že jsme na 37. schůzi 2. září tohoto roku doporučili schválit návrh zákona v tom znění, jak byl předložen, tedy bez pozměňovacích návrhů. K tomu obsahu si dovolím, abych nezneužíval roli zpravodaje, přihlásit se do obecné rozpravy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které s přednostním právem mám přihlášenou paní poslankyni Černochovou, poté se připraví pan poslanec Luzar. ***

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobrý večer, dámy a pánové. Já jsem některé z těch připomínek, které i vám řeknu, říkala na výboru pro bezpečnost, kde jsme se ale tímto návrhem zákona zabývali z jiných důvodů. Samozřejmě garančním výborem byl někdo jiný než výbor pro bezpečnost. Ale myslím si, že bychom všichni v této Poslanecké sněmovně měli mít na zřeteli to, že tato norma se týká 10,5 milionu občanů České republiky. A rozhodně se mně nelíbí způsob, že opět dnes tady něco projednáváme, něco schvalujeme a Ministerstvo vnitra říká, že už někde leží velká novela, která ani nevíme, kdy bude předložena do legislativního procesu. Je to opět důkaz salámové metody, že dnes zase nějakou drobnůstku přijmeme do legislativy, ale pak možná za rok za dva roky budeme přijímat nějaký velký zákon. Tohle tady slýcháme celý rok a půl, co jsme součástí tohoto ctihodného zákonodárného sboru.

    Co nám, nebo co mně jako nejen poslankyni, ale i starostce Městské části Praha 2 na této normě vadí? Vadí mi tady zavedení povinností ohlašovnám, kdy návrh nikterak neřeší samotné osoby s trvalým pobytem na ohlašovně. V celé České republice těchto osob je několik set tisíc. Respektive neřeší institut trvalého pobytu na adrese ohlašovny. Je pod rozlišovací schopností zákona určit, které osoby mají trvalý pobyt na adrese ohlašovny proto, že jej tam mít musí, a to z důvodu, že když tento institut existuje, tak po odstěhování se nemohou přihlásit k trvalému pobytu tyto osoby jinam a údaj o trvalém pobytu jim je zrušen na návrh oprávněné osoby. Nebo například trvalý pobyt dítěte ženy, která požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. Týká se to i osob, které mají trvalý pobyt na adrese ohlašovny dlouhodobě a zjevně účelově. Například kvůli exekucím. Je již obecně dosti známé, že nejsnazší způsob, jak získat trvalý pobyt na adrese ohlašovny, je pro občana ukončit trvalý pobyt na území České republiky a poté přijít na ohlašovnu a uvést, že nemá vlastnické ani jiné právo k užívání nemovitosti určené k bydlení, aniž by občan území České republiky fakticky opustil. Je to prostě obcházení a zneužívání tohoto zákona.

    V údaji o trvalém pobytu se často uvádí, že je evidenčního charakteru, ale tak tomu v mnohých případech není. I občané s trvalým pobytem na adrese ohlašovny mají volební právo, mohou si požádat o vydání parkovací karty jako rezidenti. To se konkrétně týká těch modrých zón, které nenávidíte v Praze, ti, co z příslušné městské části nejste. Z praxe úřadů je i známo, že častým bodem v nájemních smlouvách, zejména těch uzavřených na dobu určitou, je již zcela pravidelně to, že pronajímatel výslovně nesouhlasí s tím, že by se nájemce přihlásil na adrese nemovitosti pronajímatele k trvalému pobytu. Toto je sice záležitost občanskoprávní, nicméně pro nájemce bývá logicky důležitější neporušit ustanovení nájemní smlouvy, aby se nevystavil možnosti výpovědi ze strany pronajímatele, než uvést do souladu faktický pobyt s pobytem trvalým.

    Další problém, který nebyl odstraněn žádným pozměňovacím návrhem, je adresa pro doručování. Je to § 10b, kdy právní úprava v tomto ohledu je nedostatečná. Adresu pro doručování si lze zřídit u kohokoli, aniž by se o tom vlastník objektu, oprávněná osoba, vůbec mohl dozvědět. Vlastník objektu, oprávněná osoba, nemá možnost se proti zřízení adresy pro doručování jakkoli bránit a ani ji zrušit. Obdobně jako tomu je u zrušení údaje o místě trvalého pobytu například zřídí-li si toto ta osoba, říkejme jí A, která má několik exekucí, a zřídí si doručovací adresu u osoby B. Tato se to nedozví, nemá možnost proti tomu jakkoli se bránit a je vysoce pravděpodobné, že právě na adrese osoby B bude proveden pokus o exekuci.

    Obecně bych chtěla apelovat i na své kolegy komunální politiky v této Sněmovně, abychom se skutečně důrazně začali zabývat výší správních poplatků. Protože správní poplatky nekompenzují jednotlivým obcím náklady, které vynakládají na výrobu různých dokladů, průkazů, celou tu agendu. Nekompenzují žádné, ani v některých případech lehce navýšené správní poplatky. Vím, že je to téma na širší diskusi, ale určitě se budete vy potýkat zase v rozpočtu s nedostatkem finančních prostředků. Opět je to další agenda, kterou stát deleguje na obce bez toho, aniž by jim poskytl dostatek finančních prostředků. A to, že jsme toho svědky čím dál tím častěji, to všichni víme a bohužel se neděje nic, co by tu naši situaci komunálních politiků zlepšilo.

    Další hloupost, která bohužel také nebyla odstraněna pozměňovacím návrhem, je bezpečnostní osobní kód občanského průkazu. Tam je problém, že vlastně od doby, kdy byl zaveden, jsme se ani nedozvěděli, jestli má nějaké praktické nebo faktické využití. Já to do dnešního dne nevím. Naše reálná zkušenost na radnici je taková, že zadávání tohoto kódu jen zdržuje proces převzetí občanského průkazu a je obtížné až nemožné občanovi přebírajícímu občanský průkaz vysvětlit, k čemu tento kód vůbec je, přestože se naši úředníci velice snaží. A že si ho musí zadat, zvolit. Velké problémy to přináší v praxi i při tom zadávání bezpečnostních kódů. Třeba i u osob starších, hospitalizovaných na geriatriích nebo v LDN, které často nejsou schopny tento kód vůbec zadat, natož aby byly schopny si tento kód zapamatovat po celou dobu platnosti občanského průkazu. Ale není to problém jenom seniorů, je to problém každého z nás. Jsme jenom lidé a těch kódů, které nás v našem životě, ať už to jsou PIN kódy, bezpečnostní kódy, obklopují, je tolik, že skutečně tohle je naše negativní zkušenost s tím, že ti lidé nevědí ani proč ani co s tím.

    Co ale já považuji asi úplně za nejdůležitější, a tam jsem ráda a děkuji členům výboru pro veřejnou správu, že věci, které tam byly špatně, odstranili. Možnost požádat si o vydání a převzetí cestovního dokladu u kteréhokoli obecního úřadu s rozšířenou působností. Jasně je zcela žádoucí princip, aby správní poplatek zůstal u úřadu, u kterého si občan o vydání dokladu, občanského průkazu nebo cestovního pasu, požádal a správní poplatky se nikam nepřeposílaly. Když jsem to viděla v původním znění, tak jsem samozřejmě měla obrovskou obavu, že to pro nás zase bude znamenat fatální nárůst zpracované agendy, který nebude možné personálně, kapacitně, technicky pokrýt, a Úřad městské části Praha 2, který má třetinu žádostí o občanku podaných nerezidenty, by zase doplácel na to, že by nám to nikdo nekompenzoval. Děkuji za to, že jste to odstranili. Moc si toho nejenom já, ale i úředníci Úřadu městské části Praha 2 vážíme.

    Co ale by tady mělo zaznít a chtěla bych na to slyšet prosím pěkně odpověď pana ministra, z jakého důvodu zůstalo v tom návrhu zákona období šesti pracovních dnů. Asi rozumím tomu, proč chceme ty dočasné pasy zrušit. Chápu, že jsme součástí Evropské unie zatím stále. Že chceme, aby těch biometrických pasů bylo v oběhu co nejvíc. Ale zase, moje praxe na radnici je taková, že v současné době je tedy možné podat žádost o vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez biometrických údajů s dobou platnosti šest měsíců a lhůtou pro vydání do 15 dnů. Žádosti o tyto pasy zrovna u nás na dvojce jsou velice časté. Za rok 2014 jsme těchto pasů vydali přes 130. V letní sezóně vydáváme 20 kusů každé dva týdny. Protože samozřejmě v době dovolených... Jsme jenom lidé. Někdo si zaplatí dovolenou, v sobotu na ni jede, ve čtvrtek si dává dohromady doklady, vyměňuje peníze a zjistí, že nemá pas. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dovolte v rychlosti načíst dvě omluvy, a to pana ministra Jurečky od 20.30 z pracovních důvodů a pana poslance Kalouska z jednání od 20.00 do konce jednacího dne.

    Nyní poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Pilného a poté se připraví řádně přihlášený pan poslanec Luzar. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nemám k tomu zákonu v podstatě žádné připomínky, jenom bych opakoval svůj dotaz, který jsem tady měl v prvním čtení a kterým se k mému překvapení nezabýval ani bezpečnostní výbor, a to sice to, že k zákonu o občanských průkazech bude Ministerstvem vnitra vydána také vyhláška o náležitostech kryptografických klíčů a autentizačního certifikátu a o bezpečnostních zásadách pro užití tohoto certifikátu. Takže se opět ptám, co to vlastně je, jestli to souvisí s těmi dobrovolnými občankami s čipem a hlavně jak to souvisí se směrnicí eIDAS o elektronické identitě, kterou nám předepisuje EU a kterou musíme příští rok přijmout. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a nyní již prosím pana poslance Luzara k mikrofonu. Prosím, máte slovo. Dříve než vám slovo udělím, poprosím kolegy jak napravo, tak nalevo. Je jich sice zde málo, ale i přesto dokážou vytvořit velký hluk, takže poprosím, aby se zklidnili, ztišili. Děkuji. Máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení páni a paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s pozměňovacími návrhy, které jsem k tomuto zákonu připravil na základě seznámení se s předloženým návrhem na jednání výboru, na který jsem došel, a také na semináři, který výbor k tomuto zákonu uspořádal. Těchto pozměňovacích návrhů je devět, ale jsou krátké. Nebojte se, dovolím si krátké seznámení se zdůvodněním.

    První návrh je v § 3 vypustit odstavec 4, který zní: "Pokud občan sdělí, že si nepřeje zapsat údaje o adrese místa trvalého pobytu anebo údaje o rodinném stavu nebo partnerství, tento údaj se do občanského průkazu nezapíše." Občanský průkaz v této zemi historicky slouží jako jediný relevantní doklad o místě pobytu, popř. stavu člověka, který jím disponuje. Jsou desítky služeb i podnikání, které jsou teritoriálně závislé na zjištění místa bydliště tohoto člověka - namátkou veřejné knihovny a podobné instituce, které z občanského průkazu čerpají údaje o kontaktu na člověka, který si od nich něco půjčuje. Nemluvím o jiných půjčovnách - stavebních strojů a dalších a dalších, které jsou závislé na údajích uváděných v občanském průkaze. A už vůbec nehovořím o v poslední době rozrůstajícím se vydírání emočním, popř. matrimoniálním, kdy různí sňatkoví podvodníci a další existence zneužívají tíživé doby a nemůžou se nějak prezentovat doklady, jak to je s jejich rodinným stavem, popř. bydlištěm. Myslím si, že tady tradice uvádění v občanském průkazu trvalého bydliště a stavu by měla zůstat zachována. Proto navrhuji tento bod vypustit.

    Druhý bod. V § 3 odst. 6 doplnit slova: "Do kontaktního elektronického čipu se zapíše číslo občanského průkazu a dále lze zapsat údaje" - tady doplňuji "a aplikace," "jejichž zápis a rozsah stanoví zvláštní předpis." Tady chci upozornit, že Ministerstvo vnitra samozřejmě svým zvláštním předpisem ustanovuje údaje, které v občanském průkaze mají být zapsány. Ale chci upozornit také na rozdíl data a aplikace. Já si myslím, že tato možnost umožní příslušným odborům Ministerstva vnitra hledat další využití občanského průkazu jako určitého elektronického média umožňujícího další aplikace. Proto navrhuji toto jedno slovíčko doplnit do odstavce 6 paragrafu 3.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než přijde k mikrofonu paní poslankyně Kovářová jako další v pořadí, dovolte mi načíst další dvě omluvy. Paní poslankyně Golasowská se omlouvá od 20 hodin 30 minut do konce dnešního jednacího dne a od 20.45 z osobních důvodů pan poslanec Komárek.

    Nyní již prosím paní poslankyni Kovářovou a připraví se pan poslanec Kudela. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, původně jsme chtěla podat pozměňující návrh, nicméně tento zákon obsahuje ustanovení o tom, že zažádáte-li si o nový občanský průkaz nebo si ho jdete vyměnit, tak vám úřednice nabídne, zda chcete občanku s čipem. A co se vy jako klient zeptáte? "Na co to je? K čemu ten čip slouží?" A úřednice odpoví: "Zatím k ničemu". "Kolik to stojí?" "Stojí to 500 korun." A co zvolí občan? Občan si samozřejmě vezme občanský průkaz bez čipu, protože mu ten čip zatím není k ničemu.

    Původně jsem tento pozměňovací návrh chtěla podat s tím, že by se správní poplatek 500 korun neplatil a občan by samozřejmě zvolil, i když to zatím k ničemu neslouží, občanský průkaz s čipem s tím, že jednou v budoucnosti ho bude moci využít a nebude muset opakovaně chodit na úřad. Tento pozměňovací návrh jsem avizovala na našem podvýboru pro veřejnou správu a eGovernment s tím, že zaměstnanci Ministerstva vnitra nám sdělili, že počítají s tím, že od 1. 1. 2017 by mohla být zavedena tzv. elektronická identita. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Kudela. Připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, paní předsedající, spíše už dobrý večer. Pročítal jsem si návrh novely zákona. Zaujala mě jedna věc, co se všechno k občanovi eviduje. K občanovi se vedou tyto údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, datum narození, pohlaví, rodinný stav a údaje k manželství nebo údaje k partnerství, osvojení až postupně údaje ohledně úmrtí nebo prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného.

    Zákon by měl být obecný, pamatovat na všechny možnosti. Co jsem nenašel, je taková možná drobnost, prkotina, možná že závažná věc. Nenašel jsem údaje ohledně změny pohlaví, protože u změny pohlaví se mění jméno, příjmení, možná i rodné číslo a tyto věci. Možná se k tomu využije poslední položka a to jsou poznámky. Nevím. Pokud tedy někdo uzná, že by se údaje o změně pohlaví měly také v elektronickém systému evidovat, tak je samozřejmě možnost to v podrobné rozpravě navrhnout. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslancovi. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na diskusi v prvním čtení a znovu upozornit na neřešení problému ohlašoven. Už to tady bylo zmíněno. Je to zneužívání tohoto institutu. Dochází neustále k nárůstu počtu lidí, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v sídle ohlašovny.

    Zde bych chtěl upozornit pana ministra a Ministerstvo vnitra na zjevné rozpory, které se týkají trvalého pobytu občanů. Je to rozpor u § 10 a § 12. Paragraf 10 se týká trvalého pobytu občanů a § 12 zrušení údaje o místu trvalého pobytu. Tady v odstavci 2 § 10 se uvádí, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti. Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li matka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu otce. V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině, atd.

    Potom je tady významný odstavec 5, kde se říká, že změnu místa trvalého pobytu občana hlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, § 12, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. V případě osvojení občana do zahraničí se adresou místa trvalého pobytu osvojeného dítěte stává sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu mělo osvojené dítě poslední místo trvalého pobytu, a současně se trvalý pobyt ukončí.

    Když se podíváte na ten § 12, na zrušení údaje o místu trvalého pobytu, tak v odstavci 1 v písm. c) se píše: Zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana, a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. Teď je tady odstavec 2: Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.

    Tady je zjevně rozpor, kdy v paragrafu "trvalý pobyt občanů" se říká, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti, a na druhé straně v případě zrušení údaje o místu trvalého pobytu se již mluví o tom, že zaniklo-li užívací právo atd., je možné zrušit trvalý pobyt. Myslím si, že tyto dvě věci by se měly dát do souladu a mělo by se ministerstvo vážně zabývat tím, proč a z jakých důvodů dochází ke zneužívání institutu ohlašovny jako úřední adresy.

    Já bych na to vlastně chtěl reagovat. Toto je problém, který není podle mého názoru schopen vyřešit poslanec formou poslaneckého návrhu, ale přesto chci z praxe poukázat na jednu věc, a to podvody osob, které jsou účelově přihlášeny na adrese ohlašovny. Podle mého názoru, pokud dojde k takovému účelovému přehlášení občana na adresu ohlašovny, měla by tato změna v každém případě být promítnuta do obchodního a do živnostenského rejstříku a mělo by tam být výslovně uvedeno, že se jedná o trvalý pobyt, který je sídlem ohlašovny, aby případní obchodní partneři této fyzické osoby věděli o tom, že může nastat určitý problém, protože v obchodních vztazích dochází často k neplacení faktur apod. Z tohoto důvodu jsem si dovolil předložit pozměňovací návrh, který načtu v podrobné rozpravě, do které se tímto hlásím. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, my jsme při projednávání tohoto bodu ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj zjistili, že Česká republika se v podstatě od okamžiku, kdy vznikly Czech Pointy, v oblasti přístupu občanů ke státu, v oblasti informací a zjednodušování agend, které lidi trápí, v podstatě neposunula.

    Zrovna tak jsme zjistili, že - chci opravit paní kolegyni Kovářovou - na přímý dotaz týkající se čipů na našich občanských průkazech, kde stát chce po občanovi 500 Kč, jak to tady řekla, to je správně, ale v debatě jsme se dozvěděli, že to stát asi do budoucna nebude potřebovat a nebude využívat. Úřady říkají lidem: kupte si, připlaťte si za občanský průkaz s čipem, protože tam třeba do budoucna už nebudete muset nosit na úřad některé doklady a nebudete je muset ověřovat a budete je tam mít nastálo, ale my jsme se při debatě na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj od ministerských úředníků dozvěděli, že to tak asi nebude, že Evropská unie uvažuje o jiném způsobu evidence, podpisových práv a podobně, všeho, co s tím souvisí, a že tento čip bude pravděpodobně nepoužitelný. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych stručně reagoval na své předřečníky a pan ministr mě potom určitě v některých věcech doplní.

    Na posledního předřečníka pana poslance Bendla ohledně vydávání občanského průkazu osobám starším 70 let, nebo platnosti 35 let. Já jsem se snažil nějakým způsobem, aby to měli ti starší lidé na dožití, to znamená na dobu neurčitou. Bylo mi z ministerstva jasně řečeno, že dobu neurčitou náš systém prostě nezná. Nevím, jak je to možné. Prostě ji nezná, protože tam musí být nějaký číselný údaj. Pokud by tam byla platnost sto let, tak tam bude sto let. Taková byla odpověď z Ministerstva vnitra. Proto jsme se dohodli na 35 letech ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z důvodu, že nejstarší občan se dožil 104 let v tuto chvíli, proto těch 35 let se nám zdá jako adekvátní. Samozřejmě můžete namítat, že potom kdo se dožije toho úctyhodného věku 105 let, tak bude muset nějakým způsobem hnát na úřad, ale není to pravda. On bude moci využít toho režimu off-line, který samozřejmě bude stále fungovat. To znamená, úředníci za vámi domů přijedou, vyfotí vás, všechno připraví a pak vám občanský průkaz opět přivezou. Takže ten režim off-line samozřejmě musí zůstat v platnosti už jenom proto, že ho budou využívat např. osoby se zdravotním postižením, protože ty na úřad třeba také nebudeme tahat, takže to normálně zůstane. Zde stojí za zmínku to, že dobu neurčitou pro osoby starší 65 let nebo 70 let, to už je jedno, mělo Polsko i Slovensko, ale zrušili to v roce 2014, potažmo v roce 2013. Nevím, co je k tomu vedlo, ale zrušili to také.

    Pokud jde o cestovní doklad a vydávání toho expresního za šest dnů, tak mně se to zdá jako poměrně ještě dobré, že to bude za šest dnů, samozřejmě za ten správní poplatek, ale jak tady řekla paní poslankyně Černochová, tak když bych já jel na dovolenou jako normální občan, tak když si ji plánuji, tak se prvně podívám, jestli mám platný cestovní doklad. Já se tak aspoň podívám, vždycky se mrknu, jestli ten cestovní doklad mám platný. Jinak je to opravdu většinou chyba občana, že si nepohlídá platnost, ale samozřejmě pokud Slovensko to umí za dva dny, tak nevidím důvod, proč bychom to také neuměli, když na Slovensku to samozřejmě umějí.

    Potom co je tady důležité v této novele a v pozměňovacích návrzích, to je to, že už tam nebude místní příslušnost u vydávání cestovních dokladů. To znamená, budete si moci o něj požádat v jakékoli obci s rozšířenou pravomocí a tam si ho také třeba vyzvednout, když to uvedete v žádosti, samozřejmě za správní poplatek sto korun.

    Nepadlo tady ještě určité sjednocení místní příslušnosti s řidičskými průkazy. Já jsem to dneska konzultoval ať už s náměstkem na Ministerstvu dopravy, tak i s náměstkyní Ministerstva vnitra a bylo mi řečeno, že bude zrušena i místní příslušnost u řidičských průkazů. To znamená, budete si moci zažádat i vyzvednout ho v jakékoli obci s rozšířenou působností. Bude to samozřejmě řešeno v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Tam bude jeden pozměňovací návrh, abychom to všechno sjednocovali.

    Rovněž tady v prvním čtení už také padla diskuse na to, že si můžou jednotlivé fotografie předávat mezi sebou ty úřady, pokud sídlí v jedné budově. Všechno tohle se bude řešit v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, takže např. fotografii ze systému, kde vás vyfotí na občanský průkaz, bude moci čerpat vlastně i registr řidičů, takže už nebudete muset nosit např. fyzicky fotografii.

    Padl tady mnohokrát problém ohlašoven. Já vím, že je to poměrně značný problém a je potřeba ho řešit, nicméně si řekněme, že tato novela se týká opravdu občanských průkazů a cestovních dokladů. Samozřejmě jsou tam řešeny částečně i ohlašovny, nicméně podle ujištění Ministerstva vnitra se problém ohlašoven a dalších věcí, např. onoho trvalého pobytu na občanských průkazech, který vlastně od 1. 1. 2017 bude na výběr, zda ho tam nechat, nebo ne, bude řešit velká novela, která by měla přijít do Poslanecké sněmovny koncem roku nebo nejpozději začátkem roku příštího. Takže pojďme se opravdu zabývat občanskými průkazy a cestovními doklady, aby z toho nevzniklo něco obludného, až to budeme prohlasovávat ve třetím čtení. Ale je to u každého na zvážení.

    Ještě tady padl ten trvalý pobyt na občanských průkazech. Samozřejmě já se přikláním k tomu, aby tam ten trvalý pobyt zůstal, protože pokud vás bude někdo někde legitimovat, většinou se vás ptají na adresu nebo trvalý pobyt, a když vás bude legitimovat třeba policie, tak se koukají na to, kde bydlíte. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. A pan ministr má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Já bych prostřednictvím paní předsedající poděkoval všem za debatu. Ta debata je určitě přínosná. Konzultoval jsem některé otázky s kolegy, takže jestli dovolíte, pár informací.

    Slovensko. Na Slovensku je ten systém vydávání dokladů jednodušší. Vydává je policie. A ty dva dny, paní kolegyně prostřednictvím paní předsedající, platí pouze v Bratislavě. To znamená, ten občan musí požádat v Bratislavě, dojet si do Bratislavy a v Bratislavě obdrží. My neříkáme, že to je lhůta šest dní taxativně. My říkáme do šesti dnů. To znamená, že ta lhůta může být kratší. Ale podle technologických údajů, které jsme komunikovali s tím, kdo ten pas tiskne, sběrná místa, převoz, vydání - jsme schopni garantovat šest dní. Samozřejmě bude snaha, aby ta lhůta byla kratší, ale nejsme schopni garantovat dva dny. Znovu říkám, to Slovensko platí pouze a jenom v Bratislavě podle našich údajů.

    Co se týče otázky pana kolegy Pilného. Na eIDASu pracujeme. Já vám k tomu pošlu ještě souhrnnou písemnou zprávu. Co se týká těch kódů, o kterých jste hovořil. Nová funkce toho čipu - a tím odpovídám i na další dotazy - by měla umožňovat i nahrávání tzv. soukromých podpisů, tzn. mělo by to umožňovat tuto novou funkcionalitu. Další funkcionality budou přibývat doufejme s tím, jak se bude rozšiřovat možnost v rámci jednotlivé legislativy.

    K otázce pana poslance Bendla prostřednictvím paní předsedající. Já si myslím, že by to zasloužilo nějaký odborný seminář. A my jsme připraveni ten seminář připravit a vést ho. Budu velmi rád, když se v tom, pane kolego, zapojíte. To znamená, my v nějaké krátké době dáme všem poslancům Parlamentu poziční zprávu k eGovernmentu, vývoj za poslední rok a půl nebo dva roky, východiska, a navrhneme případně nějaký gesční výbor, pokud by se toho ujal, že bychom tento seminář uspořádali a tam měli v nějakém rozsahu několika hodin možnost vést debatu, která si myslím, že je bezesporu potřebná.

    K panu poslanci Koudelovi (správně Kudelovi) prostřednictvím paní předsedající. Podle nás při změně pohlaví je záznam v historii údajů dotčené osoby, ale ne v tom daném dokumentu. (Šum zprava.) Změna pohlaví tady zazněla jako jedna z otázek... (Zprava poslanci volají: Kudela!)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Kudela.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Já se omlouvám, pane kolego. Omlouvám se. (Z pléna: Není přítomný.) I přesto, že tu není, tak se omlouvám.

    Co se týká pana kolegy Hovorky, tam tato možnost, o které hovořil, funguje patnáct let a nejsou s ní žádné problémy. Myslíme si spíš, že to je nepochopení téhle problematiky. A já vám k tomu, pane kolego, nechám poslat kraťoulinkou zprávu o tom, jak to vidíme. Případně se k tomu ještě vraťme ve třetím čtení.

    To, co jsme si říkali s panem kolegou Bendlem, už jsem tady řekl.

    A na závěr k paní poslankyni Černochové prostřednictvím paní předsedající. Já bych také nerad rušil těm lidem jednu z mála radostí, byť si umím představit i jiné, než je dovolená. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za závěrečná slova. A nyní zahajuji podrobnou rozpravu. Jen připomínám - (Poslankyně Černochová žádá o slovo.) Ale vy jste se hlásila s faktickou, až otevřu rozpravu. Eviduji vás, ale musím dodržovat jednací řád.

    Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A nyní poprosím již paní poslankyni Černochovou. Mám ji přihlášenou s faktickou či přednostní.

  • Poslankyně Jana Černochová: Já bych se chtěla zeptat pana ministra, jaké jiné radosti myslel. (S úsměvem.) Ne, vážně. Já děkuji. Já jsem se i sešla s kolegy z Ministerstva vnitra v rámci diskuse o právu shromažďovacím. Musím říct, že skutečně jejich ochota akceptovat některé návrhy komunálních politiků tady je zřejmá. Za to moc děkuji. A já si myslím, že než by si matka, která jede na dovolenou se svými dvěma dětmi, měla tuto dovolenou řekněme za 30 tisíc zrušit, anebo jet z Ostravy pendolinem do Prahy pro ten pas, tak radši zvolí samozřejmě variantu b). Takže pokud by ta možnost byla alespoň v Praze, tak si myslím, že by to byla alternativa, kterou by ti občané určitě rádi využili.

    Já nemám načtený pozměňovací návrh, ale chtěla jsem poprosit, jak tady říkal kolega Klán, až se bude předkládat do legislativního procesu ten návrh zákona ke konci roku, tak jestli v této úpravě už by to nemohlo být zaneseno tak, aby tu možnost ten občan měl. A zase nechme to na nich. Nepřemýšlejme za ně. Já vím, že máte pravdu, pane kolego, že samozřejmě spousta lidí je zodpovědných a podívá se do šuplíčku, jestli tam ten pas má, nebo ne. Ale spousta lidí - nechci říkat, že je nezodpovědných, ale spousta lidí prostě počítá s tím, že ho tam má, dokonce až na letišti zjistí, že ten pas propadl. Takže zase, jak říkám, zkusme se někdy zamýšlet nad tím, jak se chováme my sami, a nepohlížejme na to jenom z pozice toho, že jsme jakoby výkonní úředníci, kteří jsme absolutně zodpovědní ve všech ohledech našeho konání. Prostě nejsme. Na radnici u nás na dvojce se takovéhle příběhy dějí každý týden v těch letních měsících a zažila jsem ochotu dokonce i našich úřednic otevírat naši přepážku i v sobotu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: (Vstupuje do řeči.) Paní poslankyně, omlouvám se, váš čas. Děkuji.

    A nyní prosím prvního řádně přihlášeného do podrobné rozpravy, tím je pan poslanec Luzar, připraví se pan poslanec Hovorka a po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Já už jenom velice krátce. Taky umím využívat techniku a nepoložím otázku. Pouze proč v Norsku trvá vystavení pasu jeden týden, a to je ještě tisknou ve Finsku, a proč u nás Tiskárna cenin v Praze má takový problém vytisknout ty pasy rychleji.

    Ale chtěl bych se tady přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 2798, ve kterém jsou mé pozměňovací návrhy. Děkuji.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A poprosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Dříve, než k němu dojde, pan poslanec Bendl svoji přihlášku do podrobné rozpravy stahuje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím předložit jeden krátký pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 498, konkrétně k zákonu o evidenci obyvatel.

    V § 10 se za odst. 8 vkládá nový odst. 9, který zní: "Při změně trvalého pobytu fyzické osoby do sídla ohlašovny sdělí ohlašovna obchodnímu a živnostenskému rejstříku jméno, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu. Obchodní a živnostenský rejstřík vyznačí u podnikající osoby změnu trvalého pobytu na adresu ohlašovny a uvedou, že se jedná o adresu sídla ohlašovny." Následující odstavce se přečíslují.

    Krátké zdůvodnění: Tento pozměňovací návrh má zajistit informování podnikajících fyzických a právnických osob o tom, že případný obchodní partner má trvalé bydliště na ohlašovně, tedy příslušném obecním nebo městském úřadě, a zabránit tak případným nepříjemným překvapením a podvodům při provozování živnosti v případě, že dochází k účelovému přehlášení podnikajících osob na adresu ohlašovny.

    A jinak za tu nabídku pana ministra ve věci řešení ohlašoven děkuji. I za to, že dostanu nějaký dopis z Ministerstva vnitra. Děkuji moc.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. (Hlásí se poslanec Klán.) Do podrobné rozpravy, pane zpravodaji, nebo jako závěrečné slovo? Dobře, pan zpravodaj do podrobné rozpravy.

  • Poslanec Jan Klán: Já ještě musím do podrobné rozpravy se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 2792. Jedná se o legislativně technickou úpravu na základě požadavku legislativy.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. A ještě jednou výzva, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím a končím tím i druhé čtení tohoto návrhu. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v této otázce jde o transpoziční novelu, kterou se transponují novelizační směrnice Evropské unie. Cílem je dobudovat společná pravidla Evropské unie pro udělování mezinárodní ochrany a zabránit zneužívání tohoto systému. Jsou navrhována například opatření, jako je nová úprava nakládání s opakovanými žádostmi o udělení mezinárodní ochrany. Mělo by se tím zabránit zneužívání řízení o mezinárodní ochraně za účelem bezdůvodného prodlužování těchto žádostí a lhůt, které jsou s tím spojeny. Dále by mělo dojít ke zrušení automatického odkladného účinku kasační stížnosti. To znamená, kdo podává kasační stížnost, nemá automaticky právo na přerušení nebo odložení procesu, který může znamenat až neudělení mezinárodní ochrany a snahu tohoto dotyčného vyhostit. Dále se zde jedná o zkrácení pobytu cizinců, kterým nebyla udělena mezinárodní ochrana. To je to, co souvisí mimo jiné s kasační stížností, o čemž jsem hovořil. Dále v této věci řešíme posouzení zvláštních potřeb u zranitelných žadatelů o mezinárodní ochranu. Z hlediska procesního například poskytnutí většího časového prostoru pro shromáždění relevantních podkladů k řízení o mezinárodní ochraně nebo z hlediska materiálního například k zajištění nutných speciálních zdravotních pomůcek.

    Účel návrhu zákona je splnění povinnosti transpozice, dobudování společného azylového systému, který určuje minimální standardy pro řízení o mezinárodní ochraně v členských státech Evropské unie. Řízení však nadále zůstává v kompetenci jednotlivých států. To bych chtěl zdůraznit.

    Při této příležitosti bych rád velmi ocenil spolupráci s výborem pro bezpečnost a rád bych zmínil pozměňovací návrhy předsedy Poslanecké sněmovny pana Hamáčka a pana předsedy výboru pro bezpečnost, pana kolegy Váni. Tyto návrhy reagují na stávající migrační krizi a s tím spojené problémy. Rádi bychom tedy v rámci těchto návrhů, se kterými se ztotožňuji, projednali i mimořádné poskytnutí jednorázových dotací obcím, na jejichž území se nacházejí zařízení pro žadatele o azyl a detenční střediska, a rovněž poskytnutí příspěvku obcím, ve kterých se nachází detenční středisko. Stejný příspěvek je již v současnosti poskytován obcím, kde je umístěno některé azylové zařízení. Dále pak v dalším návrhu je navrhována výplata 400 korun cizincům propuštěným z detenčního zařízení. Jedná se, prosím pěkně, o cizince, kteří nemají vlastní finanční prostředky. Jde nám o tom, aby tito lidé neodcházeli takzvaně bez koruny v kapse a nenutilo je to dejme tomu spáchat nějaký kriminální delikt. Těchto 400 korun by mělo stačit na zakoupení jízdenky do cílové země, cílové stanice.

    Neméně důležitým návrhem je i úprava snadnějšího rušení pobytu v případě cizinců, kteří se na území České republiky nacházejí a spáchali zde závažnou trestnou činnost.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Návrh iniciativně projednal výbor pro evropské záležitosti. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 463/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost poslanec Josef Zahradníček a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Příjemný dobrý večer, vážené poslankyně, vážení poslanci.

    Výbor pro bezpečnost jako garanční výbor projednal na své 17. schůzi dne 10. června letošního roku sněmovní tisk 463 a po úvodním vystoupení ministra vnitra pana Milana Chovance a ředitele odboru azylové a migrační politiky doktora Tomáše Haišmana a po zpravodajské zprávě přednesené zpravodajem výboru Josefem Zahradníčkem a po obecné a podrobné rozpravě přijal výbor usnesení č. 70. V usnesení výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona a se zněním přijatých pozměňovacích návrhů, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 463, vyjádřila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky souhlas. Usnesení je součástí sněmovního tisku.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji a nyní prosím zpravodajku výboru pro evropské záležitosti paní poslankyni Helenu Langšádlovou, aby se ujala slova a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila.

  • Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý večer. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informací náměstkyně ministra vnitra paní Moniky Pálkové a ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáše Haišmana doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 463 projednat a schválit. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou paní poslankyni Chalánkovou a pana poslance Ondráčka. Poprosím paní poslankyni Chalánkovou k mikrofonu.

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Bylo zde řečeno, že v souvislosti s migrační krizí máme přistoupit k činnosti a k legislativním návrhům. Dovolte, abych vám představila svůj. Měla jsem ho připravený jako samostatnou novelu, ale vzhledem k tomu, že tento zákon je v současné době otevřen, tak si ho dovolím modifikovat do formy pozměňovacího návrhu, se kterým vás nyní v obecné rozpravě seznámím a pak v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

    Tento pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se týká pobytu takzvaných nezletilých bez doprovodu. Na území naší republiky se vyskytují děti, které jsou bez doprovodu rodičů a jsou umísťovány do dětských domovů na základě rozhodnutí soudu. V současné době nastává taková situace, že tyto děti jsou rozhodnutím soudu umístěny, tedy toto rozhodnutí je vykonatelné ihned, ale platby za tyto děti z veřejného zdravotního pojištění nabývají platnosti až po nabytí právní moci.

    Já vám vysvětlím podrobně.

    V článku 1 § 48 písmeno f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se slova "nabytí právní moci" nahrazují slovem "vykonatelnosti".

    Článek 2 - Přechodné ustanovení. Ustanovení § 48 písmeno f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a tohoto zákona se použije pro účely úhrady poskytování zdravotní péče poskytované na základě předběžného opatření vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenabylo právní moci.

    To je plný text tohoto dokumentu. A nyní odůvodnění. (Neklid v sále.)

    V souvislosti se zvýšením počtu uprchlíků roste i počet dětských uprchlíků. Jsou to nezletilí bez doprovodu.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám. Na chviličku vás přeruším a poprosím kolegy, aby byli ohleduplní a nerušili vás při vašem projevu svým hlasitým mluvením. Vím, že je pokročilá hodina, ale o to více bychom měli být k sobě ohleduplní. ***

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Narůstá i četnost případů, ve kterých se stávající právní úprava jeví jako nedostatečná anebo nedomyšlená. Tento návrh novely v současnosti, tedy pozměňovací návrh, nemá ambici být celkovou revizí cizineckého režimu, klade si pouze za jediný dílčí cíl dosáhnout toho, aby zdravotní péče za všechny bezprizorné děti umístěné soudem v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v zařízeních ústavní výchovy anebo do péče fyzické osoby měly zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

    V současné době zákon o dočasné ochraně cizinců v platném znění se na cizince požívající dočasné ochrany hledí pro účely poskytování zdravotních služeb jako na cizince s povoleným trvalým pobytem, jsou tedy pojištěnci ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Kdo se pro účely poskytování zdravotních služeb považuje za cizince požívajícího dočasné ochrany, stanoví § 48 zákona č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů v platném znění. Ten ve spojení s § 18 písm. d) bodem 4 zákona o pobytu cizinců stanoví, že takovým cizincem je i nezletilé dítě svěřené předběžným opatřením soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti anebo do péče fyzické osoby. Touto komplikovanou právní konstrukcí je dosaženo toho, že bezprizorné děti, tedy cizinci, umístěné do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo do péče fyzické osoby jsou státními pojištěnci a zdravotní péče o ně je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

    Předběžná opatření upravující poměry bezprizorných nezletilých dětí, které jsou cizinci, vydává soud na základě § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, dále jen zákon o zvláštních řízeních soudních, a podle § 457 zákona o zvláštních řízeních soudních jsou vykonatelná vydáním. Nicméně státními pojištěnci se stávají a zdravotní služby mají v nezbytných případech hrazeny z veřejného zdravotního pojištění až - a to je to důležité - ode dne nabytí právní moci předběžného opatření příslušného orgánu. To znamená, že v mezidobí mezi vykonatelností, tj. fakticky vydáním předběžného opatření, a dnem, kdy nabude právní moci, zdravotní služby poskytnuté těmto dětem nikdo nehradí. Přitom právě při převzetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti je nezbytné provést vstupní prohlídku dítěte zejména, aby se vyloučilo, že není nositelem nakažlivé choroby, ale i proto, aby se včas podchytily jeho možné zdravotní problémy a předešlo se nevratnému zhoršení jeho zdravotního stavu. Nadto toto období v případě podání odvolání proti předběžnému opatření může být mnohem delší než standardních 15 dnů lhůty pro jeho podání. V praxi pak tyto zdravotní služby platí buď příslušná zařízení, anebo zůstávají neuhrazeny.

    Mne velmi překvapilo, že tyto děti bývají předběžně vyšetřeny pouze velmi nedostatečně. Jako pediatr si dovedu asi představit, co všechno chybí. Chybí konkrétní odběry biologického materiálu, mohou chybět rentgeny, protože pojišťovny toto nehradí ani zpětně, až od okamžiku nabytí právní moci toho rozhodnutí, takže ani zpětně neuhradí tato vyšetření. Tyto děti už jsou umisťovány mezi ostatní děti, aniž tato potřebná vyšetření mají. To je realita dnešních dnů. Proto přináším tento pozměňovací návrh, protože vychází z reality, vychází z praxe.

    Navrhuji tedy změnit § 48 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., tak, aby se nezletilé děti umístěné na základě předběžného opatření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo do ústavu pro péči o děti nebo svěřené do péče fyzické osoby považovaly za cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, již ode dne vydání předběžného opatření nebo jiného rozhodnutí, nikoli až ode dne jeho právní moci. Tak budou státními pojištěnci již ode dne vydání rozhodnutí.

    Mohu vám k tomu říci ještě na základě praxe a dotazů, které jsem měla do těch zařízení, že vzniknou zcela zanedbatelné náklady na státní rozpočet, protože ta vyšetření se jim vykonávají ale až po nabytí právní moci, ale kvůli času, že je umisťujeme v té době předtím, tak je potřeba tato vyšetření posunout před tuto lhůtu. Tak to je jedna věc.

    Jinak zhodnocení souladu s ústavním pořádkem. Dá se říci, že v podstatě tato navržená právní úprava spíše dostává současnou situaci do správné situace, do správné korelace s ústavním pořádkem. Zhodnoceno také v souladu s mezinárodními smlouvami. Navržená právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jichž je Česká republika smluvní stranou.

    Takže v podrobné rozpravě se pak přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní načtu omluvu pana poslance Petra Adama, který se omlouvá od 21.15 hodin do konce jednacího dne, a k mikrofonu pozvu pana poslance Ondráčka. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, dnes odpoledne jsme mluvili o migraci jako takové a zákony, které předkládá Ministerstvo vnitra, se toho bezprostředně dotýkají.

    Už při prvním čtení jsem zmiňoval, že předkladatelé zpracovali velmi dobrý zákon a jsou v něm moderní prvky, které náš stát v této otázce potřebuje. I přesto se domnívám, že po konzultaci s OAMP, tzn. odborem azylové a migrační politiky, a konkrétními policisty cizinecké policie jsme v předloženém materiálu, konkrétně novele zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, našli některé věci, které nám nejsou zcela jasné, a ani se nepodařilo rozptýlit tyto věci po dohodě s panem dr. Haišmanem, popř. dalšími lidmi z Ministerstva vnitra.

    Takže předkládám tyto pozměňovací návrhy, a to v § 15a tohoto zákona, tzn. u osob důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany je uvedeno, že doplňkovou ochranu nelze udělit tomu, kdo se dopustil vážného zločinu. My pokud bychom chtěli dodržovat to, že jsme zákonodárci a že budeme ctít určitou právní terminologii, kterou máme, tak bychom pojem vážný zločin neměli jakým způsobem specifikovat, protože naše trestní právo ani jiné právo pojem vážný zločin prostě nezná. U nás se trestné činy dělí na přečiny, zločiny a zvlášť závažné zločiny a odkazovat v této věci pouze na mezinárodně používaný pojem je z mého pohledu nedostatečné, protože není zřejmé, jak společensky škodlivé jednání by měl předkladatel na mysli a co konkrétně by musela ta osoba spáchat, aby to bylo vážným zločinem v té konkrétní praxi. Takže pro účely tohoto zákona by se jevilo více vhodné, kdyby bylo vynecháno slovíčko "vážného" a bylo pouze, že se dopustil zločinu. Je to i ve vztahu k tomu, že tyto osoby k nám přicházejí z určitých důvodů, a my bychom měli asi po nich od samého začátku požadovat, protože přicházejí do právního státu, kde právo není součástí třeba víry, a že budeme mít nulovou toleranci k případnému porušování našich právních předpisů v této zemi. Takže to je první z důvodů, proč bychom měli částečně novelizovat nebo opravit předkládaný materiál.

    Potom v § 23 předkládaného materiálu se hovoří o pohovoru. Ministerstvo vnitra provede za účelem zjištění stavu věci atd. pohovor, ale v odst. 4 je napsáno, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen dostavit se k pohovoru v místě a čase určené ministerstvem, to je samozřejmě všechno v pořádku, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně dva pracovní dny před jeho konáním. A teď ten nedostatek. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budete muset, pane poslanče, se přihlásit do podrobné rozpravy. Nyní tedy se ptám, jestli ještě někdo v obecné rozpravě. Nikdo se nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova v obecné rozpravě. Nebo to necháme na podrobnou? Pane ministře? Pane zpravodaji? (Souhlasí se závěrečnými slovy po podrobné rozpravě.) Necháme to na podrobnou.

    Návrh na vrácení garančnímu výboru v druhém kole nepadl. Otevírám tedy podrobnou rozpravu a eviduji do ní přihlášky paní kolegyně Chalánkové, pana předsedy Hamáčka, pana poslance Lanka a Váni. První je paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (Hluk v sále.)

  • Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu, který je založen tady zde v evidenci pod číslem 2807.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan předseda Hamáček. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který má v systému číslo 2814. Je to návrh, o kterém mluvil pan ministr vnitra, který umožňuje obcím, na jejichž území se nachází azylové nebo detenční zařízení, získat prostředky ze státního rozpočtu. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Lank. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Martin Lank: Děkuji, pane předsedající. Hezký pozdní dobrý večer, dámy a pánové. Tímto se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 2816, který pod ním najdete v systému.

    Dovolil bych si vás velice krátce seznámit s jeho principem. Jde zhruba o to, co chce ošetřit pan kolega Ondráček, ale vzhledem k tomu, že máme své pochybnosti, že tento pozměňovací návrh bude přijat, dali jsme svůj vlastní. V současnosti u nás může získat azyl i osoba, která se na našem území dopustí přestupku nebo trestného činu. Azylový zákon zná v současné době prakticky jedinou výjimku neudělení azylu, a to spáchání zločinu proti lidskosti nebo válečných zločinů. Tyto paragrafy měly v minulosti zabránit migraci nacistických zločinců. Dnes už je, jak pochopíte, situace jiná. Tyto pasáže zákona jsou zoufale zastaralé.

    V České republice roste počet imigrantů, kteří se tu nekontrolovatelně pohybují a nemají často co ztratit. V následujících měsících je zde proto velké riziko toho, že vzroste počet jimi spáchaných trestných činů. Podle našeho názoru nesmí mít nárok na azyl ten, kdo nerespektuje právní řád České republiky. Nemůžeme akceptovat, že nelegální imigranti úplně ignorují právní předpisy evropských zemí. Migranty, kteří nerespektují naše pravidla a zákony, bychom nejenom že neměli přijímat, my je ani přijímat nesmíme. Tím si jenom zaděláváme na to, že v České republice budou stejně jako ve Francii nebo ve Švédsku vznikat ghetta, kde neplatí zákony státu, ale zákony místní islámské komunity.

    Proto s podporou Bloku proti islámu předkládáme tento pozměňovací návrh. Z možnosti požádat o azyl je potřeba vyloučit každého, kdo se dopustí přestupku nebo trestného činu či nerespektuje jinak naše zákony. U takových bychom vůbec neměli zkoumat, jestli mají na udělení azylu nárok, a měli bychom je okamžitě vyhostit. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lankovi. Nyní pan předseda výboru pro bezpečnost kolega Váňa. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

  • Poslanec Roman Váňa: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jak již pan ministr vnitra avizoval, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který má v systému číslo 2813. Jedná se o aktualizaci tohoto návrhu zákona k aktuální migrační krizi. Podrobné odůvodnění je uvedeno v dokumentu v systému. Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Váňovi. Z místa se hlásí pan zpravodaj poslanec Zahradníček v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, dámy a pánové, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, ke sněmovnímu tisku (dokumentu), který je v elektronické evidenci pod číslem 8273 (správně 2812). Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan poslanec Ondráček, který se hlásí také z místa. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. To, co jsem před chvílí zmínil, je uvedeno ve sněmovním tisku (dokumentu) 2538. A k tomuto pozměňovacímu návrhu se hlásím. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nikoho dalšího do podrobné rozpravy nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je teď zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak. Děkuji.

    Nebyl žádný návrh na hlasování a můžeme tedy skončit druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a budeme pokračovat.

    Dalším bodem našeho jednání je

    Pan ministr vnitra je připraven. Požádám pana poslance Valentu a pana poslance Rykalu, případně pana poslance Horáčka, aby byli připraveni jako zpravodajové jednotlivých výborů. Ale pana kolegu Valentu, který je poslancem hospodářského výboru, je zpravodaj tedy garančního výboru, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pane ministře, prosím, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh jsem již podrobně uvedl v prvním čtení, tak mi dovolte jenom krátké shrnutí. Návrh považuji za nezbytný, je velmi důležitý, neboť má pomoci reagovat na problémy při financování činnosti držitele poštovní licence, kterým je v současnosti státní podnik Česká pošta.

    Česká pošta jako držitel poštovní licence musí ze zákona dodržovat řadu povinností. Jedná se o zajišťování dostupnosti poštovních služeb v předepsané kvalitě na celém území České republiky, a to v předepsané době. Splněním těchto povinností, zejména s udržováním rozsáhlé pobočkové sítě, jsou spojeny nemalé náklady. Účelem navrhované novelizace je tedy především zavedení účinného systému hrazení zmíněných nákladů, takzvaných čistých nákladů za poskytování a zajišťování základních služeb, tedy služeb ve veřejném zájmu. O tuto úhradu by držitel poštovní licence žádal u Českého telekomunikačního úřadu, který by ověřil správnost nárokované částky a předepsal výši kompenzace. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi a konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán rozpočtovému výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 509/1 až 4. Nyní žádám postupně jednotlivé zpravodaje o případná vyjádření. Nejdříve zpravodaje garančního výboru pana poslance Jiřího Valentu. Pane zpravodaji, prosím, ujměte se slova.

  • Poslanec Jiří Valenta: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám přednesl usnesení hospodářského výboru z 25. schůze ze dne 2. září 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 509.

    Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka, zpravodajské zprávě poslance Jiřího Valenty a po obecné a podrobné rozpravě:

    I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 509 ve znění schválených pozměňovacích návrhů.

    Ten pozměňovací návrh byl pouze jeden a zní:

    V článku 2 se dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který zní: "V případě, že platba na účet pro financování základních služeb podle zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla-li plátcem uhrazena ani Českým telekomunikačním úřadem vymožena, bude držiteli poštovní licence tato platba z účtu pro financování základních služeb uhrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím ČTÚ, tedy Českého telekomunikačního úřadu, a to do 90 dní ode dne skončení prvního řízení vedeného za účelem vymožení platby na účet pro financování základních služeb. Český telekomunikační úřad je povinen platbu na účet pro financování základních služeb dále vymáhat, a pokud po uhrazení platby podle předchozí věty dojde k dodatečné úhradě platby plátcem nebo v jeho prospěch třetí osobou nebo k jejímu vymožení Českým telekomunikačním úřadem, je tato dodatečně uhrazená platba příjmem státního rozpočtu."

    V článku 2 se v nadpisu článku slovo "Přechodné" nahrazuje slovem "Přechodná".

    II. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona.

    III. Pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru.

    IV. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

    Vážený pane předsedající, až otevřete obecnou rozpravu, hlásím se o slovo tak, abych mohl tento jediný pozměňovací návrh, který jsem zmínil, sám odůvodnit, protože je můj. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to samozřejmě můžete, jinak každý pozměňovací návrh se podle § 93 odst. 1 odůvodňuje ve druhém čtení.

    Nyní zpravodaj výboru rozpočtového pan poslanec Adam Rykala. Žádám ho, aby se ujal slova, informoval nás o jednání výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Adam Rykala: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru č. 277, a to z 26. schůze, která se konala 24. června 2015.

    Rozpočtový výbor po úvodním slově prvního náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka, zpravodajské zprávě Adama Rykaly a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, schválila bez připomínek. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. A nyní žádám o slovo zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslance Václava Horáčka, aby nás informoval o jednání výboru a odůvodnil usnesení. Prosím.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 27. schůze ze dne 2. září 2015.

    Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 27. schůzi po odůvodnění Mgr. Janou Vildumetzovou, náměstkyní ministra vnitra, po zpravodajské zprávě poslance Mgr. Václava Horáčka a po rozpravě přijal usnesení, kterým

    1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 509 projednat a schválit v předloženém znění,

    2. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu,

    3. pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan předseda hospodářského výboru Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Vzhledem k tomu, že asi 40 poslanců Poslanecké sněmovny podalo návrh na svolání mimořádné schůze, která má řešit situaci v České poště, a dokonce zřídit vyšetřovací komisi za tímto účelem, nemyslím si, že by bylo teď logické a smysluplné, abychom pokračovali v projednávání tohoto bodu, protože novela zákona přímo ze zákona určuje částku, byť maximální, 700, 600 a 500 mil. na univerzální službu. U toho zákona nevznikne žádné velké zpoždění, protože ta schůze bude evidentně svolána v zákonné lhůtě, takže zpoždění bude nepatrné a můžeme se k tomu postavit podle výsledků té mimořádné schůze.

    Takže můj procedurální návrh zní: přerušit projednávání tohoto bodu do té doby, než bude na mimořádné schůzi projednána situace v České poště.

    Děkuji za pozornost.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Pilnému. To je procedurální návrh, o kterém nechám hlasovat bez rozpravy. Ovšem hlásí se s přednostním právem pan předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák, tak mu musím udělit slovo. Prosím.

  • Poslanec Roman Sklenák: Já se domnívám, že tento návrh je nehlasovatelný. Pan kolega Pilný tady mluví o nějaké mimořádné schůzi a já tedy nemám informaci o tom, že by nějaká mimořádná schůze byla svolána, takže předpokládám, že ani nemůžeme takovýmto termínem podmínit přerušení toho bodu.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To není úplně pravda, pane předsedo. Podle zákona o jednacím řádu se stanoví odročení ve lhůtě nebo vztaženo k nějakému termínu jinému, který lze podle zákona o jednacím řádu mít. V tomto ohledu tedy můžeme namítat, že zatím schůze není svolána. Ale vzhledem k tomu, že to bylo předmětem jednání politického grémia, pochybuji o tom, že - a pan předseda řekl, že svolá schůzi, jakmile bude doručena. Poslanecký klub ANO má více než 40 poslanců, takže je předpoklad, že má dostatečné ústavní kvorum na to, aby takovou schůzi svolal. Pochybuji, že když budeme vést procedurální debatu o tom, jestli to je možné, nebo nemožné, tak že dospějeme k jinému závěru, než že to budeme muset prohlasovat. Leda by pan předseda Pilný chtěl navrhnout přerušení jiným způsobem. To znamená například do skončení této schůze, nebo jinak odůvodnit. K tomu ho můžu vyzvat vzhledem k té připomínce, kterou jste řekl. Mrzí mě to, že nedošlo k dohodě vládní koalice o takové záležitosti, ale to se nedá nic dělat.

    První s přednostním právem, protože teď jsme mimo debatu, podotýkám, přerušil jsem ji pro projednání procedurálního návrhu, je pan předseda klubu ODS. Prosím, pane předsedo. ***

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předseda Sklenák by měl vždycky měřit stejně. Já nevím, jestli už byl svolán summit EU na premiérské úrovni. Podle mých informací ne - a před dvěma nebo třemi hodinami pan předseda Hamáček navrhl přerušení schůze do skončení summitu, který ještě nebyl svolán. A to jste neprotestoval! A teď protestuje, že to má být do schůze, která ještě nebyla svolána. Jaký je mezi tím rozdíl? Není v tom žádný rozdíl. Ale aby to nebylo zase tak složité, tak navrhuji přerušit tento bod na dva týdny. To si myslím, že je úplně jasné. Do té doby schůze svolána bude podle informací, které mám, a můžeme hlasovat, nemusíme se přít. Ale můžeme vést zhruba 130 minut debatu o tom, zda o tom hlasovat ano, nebo ne. Nám to nevadí, my jsme na tu debatu připraveni. Ale je to stejný princip, jako jste přerušili dneska bod o migraci. My jsme neprotestovali, přestože víme, že ten summit ještě svolán nebyl, ale je avizován, všichni jsme to pochopili, tak jak jsme pochopili dneska na politickém grémiu Sněmovny, že klub ANO podá žádost o svolání mimořádné schůze. Vždyť jsme se bavili, jestli to bude 29., nebo 22., tak to přece víte stejně jako já, že ta schůze prostě bude. Tak nevím, proč teď protestujete. Děkuji.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám, samozřejmě, pane předsedo, dám slovo. Já jen odcituji, abyste mi rozuměli, proč tak postupuji: "Návrhem na odročení navrhuje poslanec, aby projednávaný návrh nebyl rozhodnut ihned, ale aby se o něm jednalo buď v době pozdější, vyjádřené určitým časovým údajem, nebo podmínkou, která musí být nejprve splněna, anebo aby jednání bylo odročeno na dobu neurčitou." Dovětek "nebo aby bylo jednání odročeno na dobu neurčitou" totiž jaksi ve filologickém výkladu právní normy znamená, že i když nemáme jasno, kdy bude ukončena schůze, která je avizována o České poště, tak prostě nezbývá nic jiného než přisvědčit tomu, že ten návrh je hlasovatelný. Samozřejmě můžete, pane předsedo, navrhnout, aby se o mém postupu rozhodlo hlasováním, ale je to samozřejmě na vás, jestli to budeme komplikovat.

    Pan ministr vnitra se hlásil s přednostním právem ještě před panem předsedou Sklenákem. Prosím, pane ministře.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Stanjurovi - říkejme ty věci, jak jsou, pane předsedo. Pan kolega Hamáček říkal, že to bude buď do summitu premiérů, nebo ministrů vnitra. Ministři vnitra byli avizováni na osmého příštího měsíce. Dnes se situace změnila a ministři vnitra budou zasedat 22. září. To znamená, pan předseda Hamáček tady jasně říkal, že to je podmíněno buď jedním, nebo druhým zasedáním na evropské úrovni s tím, že jednoznačně ministři vnitra už byli definováni na osmého. Takže tady říkám na plénu, že se 22. mimořádně scházejí ministři vnitra k tématu migrace, a pak nic nebrání tomu, aby schůze pokračovala, protože bude naplněna jedna z podmínek, a to je zasedání, které tady bylo avizováno. Buďme k sobě prosím pěkně korektní.

    Pan poslanec Pilný za mnou korektně přišel a řekl, že to navrhne. Já si ho za to vážím, je to jeho názor. Rozhodněme hlasováním, jestli schůzi přerušíme, nebo nepřerušíme. Já budu hlasovat proti jeho návrhu, protože na naši debatu čeká 33 tisíc zaměstnanců pošty, jestli to s nimi myslíme dobře, nebo nemyslíme. Mimořádná schůze přinese maximálně debatu o poště, já se jí vůbec nebráním, proč také, a možná přinese svolání vyšetřovací komise, která bude vyšetřovat měsíce. Pokud, kolegové z ANO, máte ambici vyšetřovat zakázky České pošty deset let zpátky, tak si řekněme, že toto vyšetřování - a kolega Schwarz, prostřednictvím pana předsedajícího, má zkušenosti s takovým typem šetření, to je otázka na měsíce. (Posl. Schwarz: To déle.) Na léta možná, já nevím. Jestli chceme tento instrument odkládat do doby, než vyšetřovací komise cosi vyšetří, a máme ambici trestat poštu za to, že tady v minulosti bylo cosi špatně, tak je to špatný vzkaz státu směrem k jeho státnímu podniku a všem zaměstnancům, kteří tam jsou, a je to škoda.

    Takže já děkuji panu poslanci Pilnému, že mi to řekl dopředu, vážím si ho za to, ale budu hlasovat proti němu. To je demokracie, přátelé.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Sklenák vzal zpět svoji přihlášku. Pan kolega Pilný se hlásí k upřesnění svého návrhu, proto mu dám slovo.

  • Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem v žádném případě nemínil ten zákon zdržovat a protahovat jeho jednání až do výsledku případné vyšetřovací komise. To jsem v žádném případě neměl v úmyslu. Jedná se pouze - návrh byl do ukončení mimořádné schůze o České poště. To znamená, tady je zdržení o 14 dnů. To znamená, v žádném případě nejde o nesmyslné protahování tohoto zákona, ale jde prostě o vyjasnění situace.

    Abych předešel procedurální debatě o této záležitosti, tak modifikuji svůj návrh na to, aby to bylo přerušeno na dobu neurčitou, přičemž samozřejmě myslím podstatu svého návrhu, to znamená po ukončení té mimořádné schůze. Ale modifikuji to na dobu neurčitou, abych předešel případné zbytečné procedurální debatě.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Návrh odpovídá paragrafu 63 odst. 1 písm. a) i paragrafu 72 odst. 1 písm. a) a tomu prvnímu bodu, můžeme tedy hlasovat. Ptám se pana kolegy Laudáta - nehlásí se s přednostním právem, a můžeme tedy rozhodnout v hlasování. Nejdřív vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

    Návrh na odročení na dobu neurčitou rozhodneme v hlasování pořadové číslo 32, které jsem právě zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    V hlasování pořadové číslo 32 z přítomných 137 pro 32, proti 75. Návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat. Ptám se, jestli se někdo hlásí do obecné... Pardon, ještě pan poslanec Stanjura. Prosím, jestli byste návrh zopakoval. Prosím, pane předsedo.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já vím, že už jsme unaveni, je třeba, abychom už skončili. Já jsem navrhoval asi před dvěma minutami přerušení tohoto bodu na 14 dní.

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. To je návrh jiný než na dobu neurčitou, i ten rozhodneme hlasováním. Myslím, že vás nemusím znovu odhlašovat.

    Zahájil jsem hlasování číslo 33 a ptám se, kdo je pro přerušení na 14 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování číslo 33 z přítomných 140 pro 38, proti 85. Ani tento návrh nebyl přijat.

    Budeme tedy pokračovat. Nyní v obecné rozpravě pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych se přece jenom ještě dotkl toho, co se tady teď odehrálo. To znamená, bude tedy mimořádná schůze, nebo ne? My jsme kvůli tomu i stáhli nějaký záměr mimořádnou schůzi na toto téma svolat. (Posl. Faltýnek: Bude.) Bude? Takže nevím, proč jste tady něco zpochybňovali a že schůze nebude. Jestli si zase neděláte z národa srandu. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan předseda Faltýnek.

  • Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezký večer, dámy a pánové. Já bych jenom reagoval na slova Františka Laudáta. Já jsem to dneska řekl na grémiu Sněmovny, kdy jsem poprosil o názor všechny kolegy, protože máme připraveny podpisy na svolání této schůze, a já jsem poprosil o názor, jestli to svolat v týdnu, jak se plánuje mimořádná schůze Sněmovny, to znamená od 29. září, abychom nebourali výborový týden, který má být příští týden. Takže jsme se domluvili, že podám žádost panu předsedovi Sněmovny v pátek, tak aby do 10 dnů to mohl svolat na ten obtýden. Takto to je. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, teď se hlásil pan zpravodaj a po něm pan předseda klubu ODS. Prosím. ***

  • Poslanec Jiří Valenta: Já tedy nevím, já jsem chtěl pokračovat v práci. Chtěl jsem odůvodnit svůj pozměňovací návrh jediný, který jsem načetl.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Tak jestli dovolíte, tak možná bychom dali přednost panu předsedovi Stanjurovi a potom se dostaneme k podrobné rozpravě.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak máme dneska první den a už se nám to komplikuje. Kolik máme těch schůzí? Jedna běží, dneska jsme na druhé, třetí bude.

    Chci říct, že od 29. je výborový týden a například výbor pro obranu má naplánované klíčové armádní zákony. Tak budou, nebo nebudou? (Hlas z pléna nesrozumitelný.) Takže nebudou, dobře. Jestli ministr Stropnický s tím souhlasí, že se to opět odloží - už se to odkládá zhruba rok, nebo vlastně snad při prvním nebo druhém vystoupení ve Sněmovně na začátku volebního období říkal, že na to potřebuje pár měsíců, z toho pár už je rok a půl, a teď zase slyšíme, že bude schůze nějaká jiná, výbory nebudou zasedat. Nám to nevadí.

    Současně jsem dneska slyšel, že budeme možná pokračovat příští úterý - také na tom grémiu. Tak myslím, že to tak úplně nemáme v rukou - jestli tady budeme každé úterý a výbory budou zasedat, nebo zrušíme výborové týdny, já nevím.

    My jsme si s panem předsedou Hamáčkem řekli, že si v deset řekneme, jak dneska dál. Myslím, že to dneska už docela stačilo. Jestli máte pocit, že bychom měli pokračovat v tomto jednání? Vládní koalice evidentně potřebuje sladit noty, co se týká České pošty. Je to poměrně nezvyklé, jestli jeden koaliční partner svolával schůzi k resortu druhého koaličního partnera. Proč ne na druhé straně? Ale pak nám netvrďte, že tady musíme sedět dneska do půlnoci a projednávat návrh zákona o poštovních službách, hasičský sbor, spotřební daně, pozemní komunikace, prodejní dobu, zemědělský půdní fond.

    Podívejte se na ty lavice za mnou. Vidíte to, jo? Celkem tři ministři ze sedmnácti. Takové klíčové jednání máme po dvou měsících parlamentních prázdnin. Tři ministři jsou přítomni, čtrnáct ministrů tady není. (Poslanec Faltýnek z místa namítá.) Já ho nevidím, možná je někde ministr financí, to je možné. Ale zatím tady není vidět, zřejmě se chystá na spotřební daně. Ale kdyby to bylo tak klíčové, tak tady ti ministři sedí, ne? Ne že si odříkají svůj bod a pak se na pět hodin ztratí a pak milostivě přijdou k jednomu bodu.

    Poprosil bych pana předsedu Hamáčka, abychom si teď dali pauzu pět minut, abychom se poradili. Nechci bez dohody, bez konzultace dávat nějaké návrhy. Řekli jsme si, že si v deset řekneme a uvidíme, zda během pěti minut najdeme nějaké řešení pro zbytek dnešního jednacího dne.

    Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, takže přeruším jednání na pět minut, to znamená, budeme pokračovat ve 22.07. Prosím tedy jednotlivé zástupce poslaneckých klubů, aby přišli sem ke mně.

    (Jednání přerušeno od 22.02 do 22.07 hodin.)

    Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat. Chtěl bych vás informovat, že na základě dohody s předsedy poslaneckých klubů dnešní jednací den skončí projednáním bodu 12.

    Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě. Je přihlášen pan poslanec Voráček a potom pan zpravodaj - také do obecné rozpravy? (Reakce - nesrozumitelná.) Aha, tak pardon. V tom případě pan zpravodaj a potom pan poslanec Voráček. Prosím, usaďte se a poslouchejme pana zpravodaje. (V sále je značný hluk.)

  • Poslanec Jiří Valenta: Dámy a pánové, dovolte mi, abych odůvodnil ten svůj jediný pozměňovací návrh, který jsem vám načetl ve zpravodajské zprávě.

    V zákoně není ošetřena situace, pokud by některé platby na účet pro financování základních služeb nebylo možné od konkrétních plátců řádně a včas vybrat nebo vymoci, a to například z toho důvodů, že v období po vydání rozhodnutí o podílech -

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, prosím všechny ty, kteří stojí, diskutují a konají jinou činnost, než aby poslouchali řečníka, aby toho zanechali. Platí to jak vlevo, tak vpravo. Vpravo je klid, vlevo stále hluk.

  • Poslanec Jiří Valenta: Já spoléhám, že všichni této problematice rozumí, takže se nebudu vracet na začátek a budu pokračovat plynule dál.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane poslanče.

  • Poslanec Jiří Valenta: - o podílech dojde k zániku plátce bez právního zástupce nebo pohledávka se stane jinak nedobytnou. Různých důvodů platební neschopnosti plátce na účet pro financování základních služeb může být v praxi více. V případě, kdy plátce svoji pracovní povinnost řádně nesplní nebo nemůže splnit, by držitel poštovní licence poskytující základní služby - nyní je to Česká pošta, státní podnik - neměl reálně kompenzovány veškeré čisté náklady, které pro něj představují tzv. nespravedlivou zátěž a které by mu byly jako oprávněné v rámci správního rozhodnutí přiznány, protože procesy spojené se zánikem plátce bez právního nástupce jsou značně dlouhé, stejně tak i odpis pohledávky nelze z časového hlediska jednoduše provést. Jestliže plátce existuje, případně bylo vůči němu zahájeno insolvenční řízení, je třeba zajistit pro držitele poštovní licence celou kompenzaci čistých nákladů v přiměřené době. ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Horáčka.

  • Poslanec Václav Horáček: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já jsem poslouchal pilně pana ministra a mám některé myšlenky, které se mi příliš nezdají. Dnes říkal, že na tento zákon čeká 33 tisíc zaměstnanců pošt. Pokud se o tuto problematiku zajímáte, tak víte, že pošt si chce Česká pošta nechat jenom zhruba 700, ostatní že mají být franšízy. To znamená, že asi bude docházet k propouštění zhruba přes 3 tisíc lidí v období deseti let. A města a obce jsou řešeny franšízou.

    Předpoklad, že v roce 2015 bude 700 milionů, v roce 2016 bude 600 milionů a v roce 2017 bude 500 milionů uvolněno na takzvanou úhradu předběžných čistých nákladů, se opírá o jeden fakt. Ten fakt je to, že budou zavedeny franšízy, ovšem 250 ročně. Máme září, zatím bylo nasmlouváno Českou poštou 25 franšíz, města a obce se tvrdě brání, protože podmínky, které Česká pošta v této chvíli nabízí, pro ně, především pro malá města, vůbec nejsou přijatelné.

    Samozřejmě jsem se zajímal, proč vychází to číslo, které bylo schváleno, 700 - 600 - 500. Dle mého názoru je to údaj, který navrhl Český telekomunikační úřad, ale jenom pro 2 100 pošt. Vláda ale garantuje 3 200 pošt. Tady je jasně vidět rozdíl mezi tím, co by mělo být a co je.

    Já bych poprosil všechny, které to zajímá, aby se ve svých krajích, hlavně na menších obcích, zeptali starostů, jak k nim přistupuje management pošt, co se týká franšíz, co nabízí, a uvidíte, že prostě pokračuje další likvidační část malých poboček pošt. To znamená, snižuje se zase v malých obcích sociální povědomí toho, že tam pošta bude. Možná si myslíte, že to s tím příliš nesouvisí, ale jestliže se podíváte, že v současné době je 32 tisíc zaměstnanců, že pošta hodlá propustit 3 371 zaměstnanců a poboček za deset let, franšíz, má být 2 526, tak si myslím, že jsou to naprosto nereálná a zavádějící čísla.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan poslanec byl zatím posledním v obecné rozpravě. Vzhledem k tomu, že nepadly žádné hlasovatelné návrhy, zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak.

    Otevírám rozpravu podrobnou. Pan poslanec Pilný stahuje. Hlásí se pan poslanec Stupčuk a připraví se pan poslanec Kubíček.

  • Poslanec Štěpán Stupčuk: Dobrý večer. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěl tímto přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je uveden do systému pod číslem 2800 včetně odůvodnění. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kubíček a po něm pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému jako sněmovní dokument 2779 včetně odůvodnění.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Stanjura.

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych podle jednacího řádu se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem podal. Je v systému pod číslem 2799. Přestože tam odůvodnění je, tak ho tady v krátkosti řeknu.

    Já navrhuji, abychom v § 1 v odst. 2 slova "zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě" zrušili a stejně tak v § 5 odst. 1 věta druhá se zrušuje.

    Krátké zdůvodnění je, že slova vypouštěná v § 1 odst. 2 nemají normativní povahu. Proto už podle legislativních pravidel vlády nemohou být obsahem zákona. Jestliže to, co se v nich uvádí, platí někdy a někdy neplatí a je to uvozeno tím slovem "zpravidla", pak z toho žádný závěr nevyplývá. Takové ustanovení je tedy zbytečné. Stejně tak věta druhá v § 5 odstavci 1 je rovněž zbytečná, vlastně opakuje totéž, co je v § 1 odst. 2, věta prvá.

    Chci jenom říci, že dosavadní praxe ukázala, že obě vypouštěná ustanovení jsou zbytečná, ale i matoucí. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan zpravodaj ještě do podrobné rozpravy. Prosím.

  • Poslanec Jiří Valenta: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil i já ke svému odůvodněnému pozměňovacímu návrhu. Je v elektronickém systému uveden pod šifrou 509/3. Děkuji.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, takže ji končím. Nemám zde žádnou poznámku, že by bylo o čem hlasovat. Prosím, pan předseda Stanjura?

  • Poslanec Zbyněk Stanjura: Aby nevznikl nějaký problém. Normálně to nedělám, že bych poslanci z komunistické strany takto pomáhal, ale 509/3 je určitě sněmovní tisk. Přihlásil jste se k pozměňujícímu návrhu, který je uveden ve sněmovním tisku. Já tomu vůbec nerozumím. Pokud se načítá pozměňovací návrh, tak má číslo sněmovního dokumentu, a ne číslo sněmovního tisku. Takže nevím, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedy, k čemu jste se vlastně přihlásil. 509/3 nemůže být váš pozměňovací návrh z charakteru číslování systému, jak se podávají pozměňovací návrhy.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: V tom případě poprosím pana zpravodaje - ale já jsem ukončil rozpravu, takže pokud chcete korigovat své vystoupení, nezbude nám asi nic jiného než požádat pana ministra, aby nám rozpravu otevřel. (K mikrofonu se blíží ministr Chovanec.)

    Ještě než otevřeme rozpravu, po poradě s legislativou mi bylo sděleno, že to, k čemu se pan kolega přihlašoval, je pozměňovací návrh výboru. To znamená, pokud je váš pozměňovací návrh již obsažen v pozměňovacím návrhu výboru, tak není třeba se přihlašovat, a tím pádem o svůj pozměňovací návrh nepřijdete a není třeba rozpravu otevírat.

    Dobrá. Myslím, že jsme si to vyjasnili. Každopádně nehrozí, že bychom někoho opomenuli. V tom případě se zeptám, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr. Prosím. ***

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Jestli dovolíte, jenom pár slov k těm 33 tisícům čekajících zaměstnanců České pošty. Ono je to o tom, že ti lidé léta neměli přidáno. Oni léta plní funkci veřejné služby za velmi nízké platy a samozřejmě výpočet té částky stále bude podléhat schválení a projednání v ČTÚ. To je částka maximální. A pane kolego, my jsme k té částce došli na základě politické dohody s ministrem financí, protože původní požadavky pošty přesahovaly 1 mld. korun, zhruba 1,2 mld. korun, a my jsme tu částku zastropovali. To je politické rozhodnutí o maximální možné podpoře státu vyjádřené v rámci tohoto zákona. Ale stále platí, že 700 je maximum, ale taky to může být 200, pokud to ČTÚ přepočte tak, že pošta má nárok na náklady v tomto rozsahu. Takže to není ruka páně otevřená, to je strop, o který ta pošta bude muset každý rok bojovat.

    Franšízy. No čekal bych to od politika z úplně jiného spektra, ale ty franšízy přece fungují ve všech západoevropských zemích. My se pouze přibližujeme tomu, co je standardní v západní Evropě, v Německu, v Rakousku, a chceme tím šetřit peníze. Pozvali jsme do dozorčí rady zástupce Svazu měst a obcí a Asociace krajů ze dvou důvodů. Aby bylo jasné, že i municipality mají vhled do hospodaření pošty, a za druhé, aby byli plně integrováni právě pro projekt pošta - partner, aby měli možnost zřídit výbor pro audit. Dozorčí rada řídí výbor pro audit a bude moci zadávat audity dle své potřeby a samozřejmě starostové, ale i vy, páni poslanci i senátoři a senátorky, budou mít blíže k tomu, aby tu poštu kontrolovali. Děláme maximum pro to, aby pošta hospodařila transparentně. A té schůzi, která přijde, se nebráním. Naopak.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan zpravodaj, závěrečné slovo.

  • Poslanec Jiří Valenta: Já už jenom v krátkosti, možná jsem se špatně vyjádřil. Ten pozměňovací návrh je tedy návrhem hospodářského výboru, který byl garanční, a garanční výbor si ten můj pozměňovací výbor vzal za svůj.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, teď už je to úplně jasné. Jak jsem řekl, nemám zde nic, že by padl v rozpravě nějaký návrh, o kterém by bylo možné hlasovat. Je tomu tak, nikdo nic nenamítá, v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Budeme pokračovat bodem 16, což je

    Prosím pana ministra vnitra.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych ve zkratce uvedl vládní návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých navazujících zákonů.

    Dosavadní právní úprava postavení a organizace Hasičského záchranného sboru je obsažena především v současném zákoně č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, a v prováděcích právních předpisech. V období od jeho účinnosti nastaly různé změny, které mají vliv na fungování Hasičského záchranného sboru, a to v oblasti právní i věcné. Jedná se např. o vývoj v oblasti technologií, komunikací, informačních systémů a dalších. Proto byl vypracován návrh nového zákona, který zohledňuje všechny změny, které proběhly v minulém období. Usilujeme o vytvoření právního zakotvení a právního postavení a působnosti Hasičského záchranného sboru tak, aby odpovídalo praxi v dnešní době a potřebám, které dnešní doba přináší. Cílem je dosažení stavu, kdy je postavení Hasičského záchranného sboru upraveno přehledně a systematicky včetně institutů, které v současnosti nejsou upraveny.

    V návaznosti na dosavadní legislativní proces na úrovni Poslanecké sněmovny považuji za potřebné poděkovat za projednání návrhu zákona zejména ve výboru pro bezpečnost, který přijal pozměňovací návrh, který přispívá ke zlepšení této normy. Jedná se zejména o zpřesnění v oblasti spalinových cest či umožnění dotačních titulů pro všechny jednotky požární ochrany. Jsem připraven posoudit a v rámci třetího čtení se vyjádřit ke všem pozměňovacím návrhům, které byly uplatněny ve druhém čtení, tak jako vždy, samozřejmě.

    Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. V prvém čtení jsme tento tisk přikázali výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Usnesení nám bylo doručeno jako tisk 459/1. Prosím pana zpravodaje výboru, kterým je pan poslanec Václav Klučka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Má úloha bude docela zjednodušená, protože pan ministr jasně pojmenoval věci, které jsou obsaženy v pozměňovacím návrhu, který výbor pro bezpečnost schválil, takže vás jenom poinformuji o tom, že usnesením 72 výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení prvního náměstka ministra vnitra dr. Ing. Jiřího Nováčka, generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky brigádního generála Ing. Drahoslava Ryby, po zpravodajské zprávě přednesené zpravodajem výboru Ing. Václavem Klučkou a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o Hasičském záchranném sboru), sněmovní tisk 459, vyjádřila souhlas ve znění pozměňujících návrhů - které jsou prosím obsaženy v parlamentním tisku 459/1. Z hlediska času vás nebudu o všech podrobně informovat, řeknu pouze, že je jich patnáct a tvoří ucelený celek tohoto pozměňovacího návrhu. V části 2 pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám přihlášku do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že závěrečná slova v této fázi nebudou třeba, a otevírám rozpravu podrobnou. Prosím pana poslance Klučku, po něm pan poslanec Váňa.

  • Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedo. Nebojte se, nebudu se hlásit k pozměňovacímu návrhu výboru. Řeknu, že pod registračním číslem je můj další pozměňovací návrh, pod číslem 2803, a týká se drobné legislativně technické úpravy s nakládáním majetku.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Váňa.

  • Poslanec Roman Váňa: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému uvedeny pod čísly 2621 a 2622. Tyto pozměňovací návrhy byly předjednány s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru a týkají se úpravy působnosti podnikových hasičů a zdokonalování řidičů Hasičského záchranného sboru a složek integrovaného záchranného systému. Děkuji za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, takže podrobnou rozpravu končím. Zeptám se - zájem o závěrečná slova není. Nic hlasovatelného také nepadlo, tím pádem končím druhé čtení tohoto návrhu.

    Budeme pokračovat bodem 12, kterým je

    Prosím pana ministra financí, aby se ujal slova.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl, a tím připomněl tzv. sazbovou novelu zákona o spotřebních daních. Tato sazbová novela je předkládána za účelem splnění minimálních požadavků zdanění cigaret stanoveného směrnicí Rady č. 2011/64/EU.

    Jedním z požadavků je zajištění minimálního specifického zdanění cigaret odpovídajícího 90 eurům na tisíc kusů cigaret. V roce 2014 byl tento minimální požadavek splněn, pro rok 2015 se uplatňuje dočasná výjimka stanovená ve výše uvedené směrnici. Pro rok 2016 je však potřeba upravit sazby spotřební daně tak, aby minimálního zdanění bylo opět dosaženo. Důsledkem bude zvýšení spotřební daně u cigaret o cca tři koruny na krabičku o dvaceti kusech. Zvýšení daně bylo diskutováno v rámci expertních jednání, tak aby dopadala na všechny cenové segmenty rovnoměrně, tudíž nedošlo k jakékoli deformaci trhu. Zároveň je navrženo zvýšení sazby spotřební daně u ostatních tabákových komodit, tedy doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření. Tabák ke kouření byl dosud zdaněn ekvivalentně - ***

  • Předseda PSP Jan Hamáček: (Vstupuje do řeči.) Pane ministře, já se velmi omlouvám. Jenom prosím techniku, aby vrátila na tabuli aktuálně projednávaný bod protože to mate. (Byl tam chybně bod číslo 26, opraveno na bod 12.) Děkuji a prosím, pokračujte.

  • Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tabák ke kouření byl dosud zdaněn ekvivalentně 80 % k minimálnímu zdanění cigaret. Navrhuje se tento poměr od 1. ledna 2016 zvýšit na 85 %. Poměr zdanění byl zvýšen také u doutníků a cigaret.

    Z důvodu zajištění stability tabákového průmyslu a předvídatelnosti daňových příjmů se dále navrhuje nastavit sazby spotřební daně u všech tabákových výrobků ve střednědobém horizontu. Roky 2017 a 2018 je navrhováno postupné navýšení spotřební daně z cigaret, a to o 0,90 až 1 korunu na krabičku v roce 2017 resp. o 1,20 v roce 2018. Mírné a pravidelné zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků je pro všechny dotčené subjekty přijatelnější než skokové navýšení. Pravidelné a mírné zvyšování spotřební daně tak napomůže předejít nežádoucímu růstu černého trhu s tabákovými výrobky, který hrozí právě při výrazném jednorázovém zvýšení jejich ceny.

    Součástí sazbové novely zákona o spotřebních daních jsou rovněž drobné změny ustanovení vztahující se zejména k úpravě povolovacích řízení a řízení o zajištění vybraných výrobků nebo dopravního prostředku, jejichž potřeba vyplynula z praxe.

    Vzhledem k tomu, že sazbová novela zákona o spotřebních daních obsahuje tříletý plán navýšení zdanění tabákových výrobků, je účinnost jednotlivých změn navržena pravidelně s odstupem celého kalendářního roku, tedy vždy od 1. ledna roku 2016, 2017 a 2018.

    Tento návrh zákona byl v prvním čtení projednán dne 8. července 2015 a přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor sazbovou novelu zákona o spotřebních daních projednal dne 2. září 2015 a ve svém usnesení doporučuje Poslanecké sněmovně, aby schválila tento návrh ve znění pozměňovacího návrhu uvedeného v tomto usnesení. S tímto pozměňovacím návrhem vyjadřuji souhlas.

    Děkuji vám za pozornost.

  • Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento tisk jsme přikázali k projednání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 512/1 a prosím, aby se místo určeného zpravodaje, kterým byl pan poslanec Ladislav Šincl, ujal slova pan předseda výboru pan poslanec Votava a informoval nás o projednání návrhu ve výboru. Prosím.

  • Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, zastoupil bych zpravodaje pana kolegu Šincla a seznámím vás, kolegyně, kolegové, s usnesením rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 2. září 2015 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, sněmovní tisk 512.

    Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Hornochové, zpravodajské zprávě poslance Šincla a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 512, schválila ve znění pozměňovacího návrhu - ten pozměňovací návrh si dovolím nečíst, protože všichni ho máte v tisku 512/1. Za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, což jsem tímto učinil. Děkuji.