• Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych vás požádal, abyste se usadili na svá místa. Rád bych zahájil 30. schůzi Poslanecké sněmovny.

    Schůzi svolal předseda Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny na základě žádosti 45 poslanců. Pozvánka vám byla rozdána přes poslanecké kluby ve středu 17. června.

    Připomínám, že podle § 51 odst. 6 jednacího řádu o takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy, protože jej nelze změnit.

    Prosím tedy, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi nahlásili čísla náhradních karet. Paní poslankyně Semelová má náhradní kartu 68. Ostatní náhradní karty odkazuji na zápis z 29. schůze, stejně tak je to s omluvami na dnešní den.

    Přistoupíme k určení ověřovatelů této schůze. Ještě jednou požádám Sněmovnu o klid.

    Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, máme před sebou první hlasování na této schůzi. Navrhuji, abychom určili poslance Pavla Čiháka a poslance Jiřího Dolejše za ověřovatele této schůze. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 1 a ptám se, kdo je pro určení navržených ověřovatelů. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 1, z přítomných 132 pro 130, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že ověřovateli 30. schůze Poslanecké sněmovny jsme určili poslance Pavla Čiháka a poslance Jiřího Dolejše.

    Pokud jde o omluvy, znovu konstatuji, že platí omluvy na dnešní den z 29. schůze.

    Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Poslanecká sněmovna pouze o pořadu schůze, uvedeném v žádosti. Nelze tedy navrhnout změnu nebo doplnění pořadu schůze. Rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad.

    Budeme hlasovat o návrhu pořadu 30. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen.

    Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 2 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

    Hlasování pořadové číslo 2, z přítomných 139 pro 136, proti nikdo. Pořad této schůze byl schválen.

    Přistoupíme tedy k pořadu schůze, kterým je

    Dnes do vaší e-mailové pošty vám byly rozdány materiály Informace pro 30. mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k tématu nelegální migrace na území Evropské unie a Přehled krizových událostí s migračními dopady ve vybraných státech a regionech za květen 2015, které připravilo Ministerstvo vnitra. Tyto materiály vám byly též rozdány na lavice.

    Prosím, aby se zástupci jednotlivých poslaneckých klubů, kteří požádali o svolání této schůze, postupně ujali slova. Nejdříve paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a vážení kolegové, vážím si toho, že Poslanecká sněmovna nakonec se schází nad tématem, které je určitě klíčové pro českou veřejnost a pro celý náš kontinent. Je mi líto, že jsme nemohli tento bod projednat tak, jak jsme jej navrhovali, na řádné schůzi. Myslím si, že vzhledem k závažnosti tohoto tématu a vzhledem k tomu, jak veřejnost na řadu otázek chce získat odpovědi, by nám to více příslušelo, než se domáhat tohoto vysvětlení prostřednictvím schůze mimořádné. Nicméně okolnost, proč k tomu došlo nebo nedošlo, není podstatná, o tom se tady nechci příliš dohadovat. Chci se bavit o tom, jaký postoj má Občanská demokratická strana k situaci v oblasti uprchlíků a co očekáváme právě v této době od vlády.

    Jestli si vzpomenete, tak Poslanecká sněmovna v únoru přijala usnesení, které mělo sedm bodů, a já ty body, které považuji za stále aktuální, akorát se posunuly někam jinam, protože od února k dnešku se situace dramaticky změnila, tak si dovolím je okomentovat, říci k tomu postoj a návrh Občanské demokratické strany a také vznést otázky, které máme na vládu a rádi bychom znali na ně odpovědi.

    Nejprve tedy bod usnesení, který říká, že podporujeme posílení humanitární pomoci z rozpočtu České republiky v uprchlických táborech v Jordánsku, Turecku a dalších zemích, kam masově prchají lidé ze Sýrie. To byl bod 3 našeho usnesení.

    Chtěla bych říci, že stanoviskem Občanské demokratické strany je, že je určitě lepší věnovat peníze, i větší peníze, než jsme dosud věnovali, ze státního rozpočtu, protože naše bezpečnost nás určitě bude něco stát. Není možné si myslet, že v krizi, kterou procházíme, tedy těmi migračními vlnami, které se snaží dostat na území Evropy, že z toho vzejdeme bez nějakých vysokých nároků na peníze. Buďto ty peníze budeme investovat do těch táborů, které, pokud se to podaří, to je ta optimální varianta, vzniknou v zemích původu těch migrantů, a budeme se snažit je tam udržet s onou mírou humanitární pomoci, na které se domluvíme, a bude nás to něco stát, nebo přijdou na naše území a náklady budou zvýšeny o to, že bude pozvolna rozvracena také naše společnost, protože ten příliv uprchlíků, který v současné době se počítá dejme tomu jenom na tisíc, kvóty mluví o rozdělení 40 tisíc v těchto dvou letech, ale na březích Afriky čeká podle odhadu komisaře, který má na starosti ochranu vnějších hranic schengenského prostoru, je to široký odhad, ale mluví o půl milionu až milionu uprchlíků. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miroslavě Němcové. Ptám se, jestli za klub, který to navrhoval, zda další klub má zájem o doplnění bodu nebo návrhu bodu. Pan poslanec Marek Ženíšek má zájem. Prosím, pane poslanče, máte slovo k odůvodnění.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Především jsem rád, že byl schválen program této schůze. Sněmovna si dle mého názoru zaslouží, abychom mohli debatovat o tomto tématu mnohem podrobněji a aby se do té debaty mohli zapojit právě i ti, kteří nemají třeba přednostní právo. Jsem toho názoru, že vláda právě díky svolání této schůze by měla využít toho, aby více zapojila opozici při formulování postojů vlády k tomuto tématu, které patrně zůstane hlavním tématem i v následujících letech. Nemohu teď mluvit za všechny v opozici, ale minimálně za TOP 09 mohu deklarovat, že TOP 09 je připravena spolupracovat na tomto tématu s vládou, ostatně tak jako se tomu děje například i v současné době při přípravě nové koncepce zahraniční politiky.

    Dle mého názoru se v současné době nacházíme v situaci, kdy onen problém nelegálních migrantů ukazuje, že běžné nástroje a opatření Evropské unie na řešení dané problematiky nestačí, a je zřejmé, že onen pás nestability a chaosu v našem širokém sousedství v blízké době nebude ustávat a spíše naopak se bude rozšiřovat. Proto je nutné o tom jednat nejenom dnes, ale i v budoucnu. Pevně věřím, že vláda zařadí na program některé z dalších schůzí informaci o tom, jak se celá věc vyvíjí a jaká jsou její aktuální stanoviska a postoje například i na jednání v rámci institucí Evropské unie. (V sále je velký hluk. Poslanci se baví.)

    TOP 09 je v souladu s vládou v tom, že zavedení povinných kvót problém neřeší, naopak je tu vzácná shoda napříč politickým spektrem. Ostatně to ukazuje ten připravovaný text usnesení, který by mohl být na konci tohoto jednání přijat, že všechny politické frakce se shodly na tom textu, a dokazuje to, že Sněmovna umí a je schopna zaujmout jednotné stanovisko k tak závažné problematice, jakou nelegální imigrace v současné době je. Ty kvóty, ty argumenty jsou shodné. My považujeme za nešťastné, protože právě kvóty, které by byly zavedeny Evropskou komisí, byť by jednotlivé státy s nimi nesouhlasily, stejně tak většina ve společnosti, tak by mohly mít neblahý dopad na samotnou integraci a na samotný projekt Evropské unie jako takový. Daleko více by toho pravděpodobně využily všechny protievropské či xenofobní populistické strany, kterým zkrátka projekt Evropské unie nebo jednotné Evropy vadí. Ohrožen je tak dnes dle mého názoru především schengenský prostor jako takový, a to právě snahou o zavedení kontroly na vnitřních hranicích uvnitř Evropské unie. Ostatně i jedna část právě toho usnesení se k tomu vyjadřuje. Opětovné zavedení hraničních kontrol uvnitř Evropské unie problém migrací nevyřeší a naopak by narušilo volný pohyb nejen osob, ale i zboží a zkomplikovalo by tak minimálně z časového hlediska například situaci některých českých exportérů.

    Přesto je evidentní, že problém s imigranty se nevyhne ani České republice, a proto je namístě, aby vláda jasně řekla během dnešní schůze, s jakou kapacitou imigrantů na dobrovolné bázi počítá, jaká budou kritéria pro udělení azylu, kam budou ti lidé umisťováni -

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Pokud diskutujete jiné téma, než je předmětem této schůze, prosím v předsálí. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

  • Poslanec Marek Ženíšek: Diskutují určitě imigrační politiku.

    Dále by bylo asi namístě, aby vláda dnes jasně řekla, zdali například komunikuje s kraji nebo s obcemi, zdali nějakým způsobem připravuje na tu situaci státní správu a jak plánuje začlenění imigrantů do společnosti. Další otázky, na které by vláda měla dle mého názoru odpovědět, se týkají plánů ve střednědobé či dlouhodobé perspektivě. Bylo by namístě, aby vláda jasně se vyjádřila, zdali podporuje - já očekávám, že nám to potvrdí, že podporuje navýšení prostředků na ochranu vnějších hranic Evropské unie, případně v jakém rozsahu. Pokud se shodneme na tom, že něco je problémem číslo jedna, pak ta priorita číslo jedna se musí samozřejmě projevit i v samotném rozpočtu Evropské unie, a posílit tak ochranu vnějších hranic Evropské unie. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegu Ženíškovi. Nyní se ptám, jestli Marek Černoch chce doplnit ten návrh, který byl podán. Ano, chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Hezký večer, dámy a pánové, vážená vládo. Budu tady hovořit za celý poslanecký klub hnutí Úsvit.

    Říkáme, že tato krize, která přichází v rámci nelegální imigrace, je dnes jeden z největších problémů, ne-li největší problém, který nejenom Českou republiku, ale celou Evropu ohrožuje. Je škoda, že ty odpovědi na otázky, které budeme dnes klást, nemohly dostat v řádné schůzi jako bod a že se kvůli tomu musí svolávat mimořádná schůze. Na druhé straně musím konstatovat, že vlastně je to lepší, protože mají možnost vystoupit poslanci, mají možnost říct, jaký na to mají názor. Mají možnost se k tomu vyjádřit. Pro mě je opravdu nepochopitelné, že při úterním hlasování někteří vládní poslanci, ať nemluvím globálně, někteří vládní poslanci, bohužel však většinově, náš návrh na tuto informaci svým hlasováním odmítli.

    Jak už zde bylo řečeno, problém je obrovský. Do Řecka jen letos dorazilo po moři více než 42 tisíc běženců. Počet uprchlíků, kteří nelegálně připlouvají na řecké ostrovy, se od loňska zvýšil šestkrát. Podobně je na tom Itálie, kam za loňský rok přicestovalo více než 170 tisíc uprchlíků. A další statisíce uprchlíků do Evropy dorazí i příští rok, pokud tomu nezabráníme a pokud nepřijmeme opravdu reálné řešení.

    Tento problém eskaluje. Je to vidět po celé Evropě. Není to už dnes otázka pouze jižní Evropy, Itálie, Řecka, je to dnes otázka států, jako je Francie, Německo, jako je Rakousko, jako v současné době, ve velmi krátké době, bude i Česká republika. Všechny státy na to reagují. Na hranicích s Itálií jsou ze strany Francie, Rakouska zaváděny přísné policejní kontroly. Uprchlíci proti těmto kontrolám dokonce protestují, protože se nemohou prý dostat dál. Rakouská ministryně vnitra v sobotu oficiálně oznámila, že její země nebude přijímat další uprchlíky. Alarmující je situace také v Německu, kde se zvýšila kontrola hranic kvůli zasedání summitu G7. Jen v Bavorsku bylo zkontrolováno 105 tisíc lidí, z toho 430 z nich dostalo zákaz vstupu do země a dalších 8 600 lidí vyšetřují pro porušení imigračních pravidel. Navíc bylo zadrženo 350 hledaných osob a policisté odhalili také pašeráky drog a pašeráky zbraní. V Sasku policie zkontrolovala na hranicích 110 tisíc lidí, na 60 jich musela dokonce zadržet. To jsou jen malé střípky z toho, co nás, pokud nepřijmeme usnesení, v blízké době čeká.

    Zatím jsme slyšeli pouze, že vláda nepodpoří kvóty. Bohužel ten problém se nestal ze dne na den. Ten problém se táhne dlouhou dobu a v těch minulých měsících, minulých letech bylo neustálo ujišťováno, že k ničemu takovému nedojde, že nic takového se nestane. A v současné době je to zcela reálně na stole. Dokonce to došlo tak daleko, že někteří vládní poslanci v europarlamentu tento návrh kvóty podpořili.

    Z citování z průzkumu STEM, který říká, že nelegální imigranty považuje za velké nebezpečí pro Českou republiku 71 %, islámských fundamentalistů se bojí 82 % dotázaných. Bohužel je to problém také médií, a veřejnoprávních médií, která v tomto směru informují absolutně neadekvátně a vytvářejí tím pádem také potom půdu k tomu, aby vznikaly různé skupiny extremistů - někdy extremistů, někdy lidí, kteří si vymýšlejí i ty příběhy a šíří je na sociálních sítích. Kdyby média, veřejnoprávní média, informovala tak, jak mají, tak by k této situaci nedocházelo.

    Bohužel jsme byli dlouhé měsíce svědky nekonečných debat, diskusí v otázce uprchlictví. Byly to dva tábory, protichůdná tvrzení. Na jedné straně, že Evropa potřebuje imigranty, na druhé straně, že tito lidé nejdou do Evropy budovat lepší Evropu, ale naopak zničit naši kulturu a styl života. Tyto diskuse rozdělovaly a stále rozdělují.

    Věci se však v této chvíli daly opravdu velmi rychle do pohybu a je potřeba konstatovat, že Evropa nedrží otěže těchto událostí ve svých rukou. Obrovský příliv nelegálních imigrantů zaplavuje kontinent a přišel čas, abychom my jako poslanci Parlamentu České republiky začali nazývat věci pravými jmény. Tato přílivová vlna není ničím jiným než invazí. V této chvíli se tato vlna šíří nejenom Evropou, ale i Českou republikou. Mezi uprchlíky jsou určitě lidé, kteří jsou potřební a kteří by se integrovali. Ale naše evropské bezpečnostní složky nejsou schopny tyto lidi oddělit od potenciálních, nebo dokonce skutečných radikálů, které na naše území vysílají různé organizace v čele s Islámským státem. Stačí si vzpomenout na incident, který se stal v Paříži, kdy za bílého dne teroristé vystříleli redakci satirického deníku a pak čtyři dny - čtyři dny - úspěšně unikali 90 tisícům ozbrojených mužů francouzské police a armády. Myslím, že to do značné míry ukázalo, jak nevýkonný a bezzubý je náš systém. ***

  • Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Prosím o klid v Poslanecké sněmovně. Upozorním na dodržování pravidel i galerii, platí pro to pravidla pro návštěvníky a žádám ochrannou službu, aby klid zajistila.

    Nyní žádám předsedu vlády České republiky pana Bohuslava Sobotku, aby přednesl zprávu vlády o řešení nelegální imigrace na území Evropské unie a České republiky, a potom jednotlivé ministry, tak jak, pane premiére, určíte. Slovo má předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka. Prosím.

  • Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, už jsem se trošku obával, že Sněmovna začne projednávat a hlasovat o návrhu usnesení ještě dříve, než zazní zpráva, kterou opozice tak požadovala na jednání Poslanecké sněmovny. Jsem rád, že se mohu dostat ke slovu, protože mě přece jenom poněkud zmátlo, když jsem přišel do Sněmovny, viděl jsem na tabuli bod Informace předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace do Evropské unie a vystupovala paní poslankyně Němcová tady k této záležitosti.

    Dovolte mi, vážený pane místopředsedo, vážení poslanci, vážené poslankyně, abych se nyní, tedy po tři čtvrtě hodině, mohl vyjádřit za vládu České republiky k této záležitosti.

    Jsem přesvědčen, že Evropa je v tuto chvíli znovu na osudové křižovatce. Migrační krize, která je v tuto chvíli, vyžaduje velmi silnou spolupráci jednotlivých členských zemí Evropské unie. Tuhle krizi nemůže vyřešit žádná země samostatně. Žádná země ji není schopna zvládnout sama o sobě jenom nějakými svými opatřeními na národní úrovni. To je naprostá iluze.

    Řešení krize vyžaduje také nezbytnou míru solidarity v rámci Evropské unie. Vyžaduje to také pevné vedení Evropské komise, protože je zřejmé, že je to právě Evropská komise, jejíž role byla posílena. Koneckonců také tím, že máme dneska stálého předsedu Rady Evropské unie, že máme stálou představitelku Evropské unie pro zahraniční politiku. Čili na základě minulých změn, ke kterým došlo v Unii, tak je do značné míry posíleno vedení Evropské unie a to nyní v tuto chvíli musí obstát. Musí být dostatečně pevné a musí být dostatečně rozhodné.

    Bohužel do doby, než tahle krize vypukla, se nám nepodařilo v rámci Evropy vytvořit silnější pilíř společné zahraniční a společné obranné politiky. Myslím, že zejména v situaci, kterou zažíváme dnes ve vztahu k Ukrajině, ale i ve vztahu k té migrační krizi, která je minimálně stejně vážná jako to, co se odehrává na východě Evropy, a možná ještě vážnější, tak je myslím chyba, že Evropa nemá silnější a lépe zorganizovanou linii vlastní obranné politiky a že nemá silnější linii zahraniční politiky. Ještě se k tomu vrátím, až budu mluvit o jednotlivých aspektech a o možnostech řešení, která jsou před námi.

    Proč je Evropa na osudové křižovatce? Mimo jiné proto, že situace v našem bezprostředním okolí se výrazně zhoršila. Snaha o export hodnot liberální demokracie do zemí, které mají velmi odlišnou historii, kulturu a náboženství, se v řadě případů tragicky nepovedla. Mezinárodní instituce, ať už je to OSN, OBSE, ale i organizace, kde jsme členy, jako je NATO nebo i Evropská unie, nebyly schopny zvládnout problémy širokého pásu, který se nachází na jih a na východ od Evropské unie. To se prostě nepovedlo. Čili v posledních letech jsme svědky výrazné destabilizace našeho okolí.

    Evropská unie, když se dneska podíváte na mapu, a vím, že pan ministr vnitra Chovanec tady rozdal mapu, která ukazuje ta ohniska, ty země, ze kterých přichází a vychází migrační proud, o kterém tady budeme diskutovat, když se podíváte na tu mapu, tak Evropa tady vlastně zůstává jako určitý ostrov stability. Ostrov relativně vysoké životní úrovně. Místo, kde lidé mají šanci nejenom na bezpečnost, elementární bezpečnost, ale také na zajištění zdravotní péče a základní sociální zabezpečení. A nemůžeme se divit, že ostrov stability uprostřed znejistěné severní Afriky, uprostřed války na Blízkém východě, samozřejmě přitahuje pozornost lidí, kteří přemýšlejí o tom, jak stráví zbytek života. Jestli ho stráví uprostřed nejistoty, úpadku, rozkladu svých vlastních zemí, anebo jestli zkusí štěstí někde jinde.

    Ukrajina. Její ekonomický propad. Válka na východě v Donbasu. Rozpad Sýrie. Občanská válka, která tam zuří. Rozpad Iráku. Faktický rozpad Iráku. Rozpad státních struktur v Somálsku. Situace v Mali. Boje s islámskými extremisty ve střední Africe. Rozpad Libye, kde zuří občanská válka. To je prostě jenom velmi stručný popis toho, co se odehrává v okolí Evropy. Já se k tomu ještě dostanu.

    To, co se odehrává, má samozřejmě i vážné vnitřní důsledky. Když mluvím o tom, že Evropa je na křižovatce, tak samozřejmě řešení, která budeme volit, ovlivní i náladu, názory občanů, jak je budou v příštích letech uplatňovat i ve volbách. Máme demokratický systém. Evropa sama je založena na demokratických principech. A obávám se, že pokud Evropa zvolí špatné řešení - ještě se k tomu pak dostanu, já za součást špatného řešení kvóty pokládám - tak se obávám, že to bude jenom živá voda. Živá voda pro extremisty, živá voda pro xenofoby, pro okrajové proudy, které v konečném důsledku mohou zesílit do té míry, že vůbec rozloží Evropu, že zabrání jakémukoliv smysluplnému pokračování další evropské integrace. To si myslím, že je velký problém. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a prosím k mikrofonu pana ministra Chovance. Prosím, máte slovo.

  • Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo vnitra pro dnešní jednání připravilo podkladový materiál, kde je spousta důležitých informací pro vaši orientaci. Jsou tam některá čísla, která provázejí migrační politiku, a mnohé tady řekl pan premiér. Dovolte mi tedy jenom pár poznámek, a hlavně abych vás informoval o zasedání ministrů vnitra v rámci Evropské unie, které zasedalo v Lucemburku.

    Chtěl bych tady připomenout, že to byla vláda Bohuslava Sobotky, která jako první svým usnesením reagovala na kvóty. Bylo to v době, kdy se o kvótách mluvilo v kuloárech v Bruselu, mluvilo se o nich velmi opatrně. Já jsem tehdy zmiňoval, že variantou pro zavedení kvót v České republice je i referendum. Už tehdy česká vláda reagovala a naši evropští partneři věděli od nás ještě v době, než formulovali svoji pozici, tedy k takzvaným povinným kvótám, že pozice české vlády je v této věci zamítavá. My jsme kontinuální. My té Evropě říkáme stále stejný vzkaz. Když jsem byl na zasedání ministrů vnitra v Lucemburku, tak ten vzkaz od nás byl jednoduchý. My jsme připraveni pomáhat, my jsme solidární, na našem území přijímáme uprchlíky. Za loňský rok o mezinárodní ochranu požádalo přes 1 200 osob, 370 mezinárodní ochranu dostalo. Prošly standardní evropskou procedurou, evropskou legislativou a byl jim udělen pobytový azyl. My nejsme uzavřenou zemí. Na druhou stranu jsme jasně deklarovali, že bychom byli rádi, aby ten vzkaz byl vícesměrný.

    První jednoznačný vzkaz veřejnosti v členských zemích: otázka migrace je i otázkou vnitřní bezpečnosti. To je otázka, kterou bereme velmi vážně, nechceme ji a nebudeme podceňovat. Druhý je vzkaz zločincům. My jsme v současné době v regulérním střetu, v regulérní válce s mafií, která sem pašuje lidi, pašuje za úplatu, a my čelíme důsledkům činnosti těchto kriminálních živlů. To je druhý vzkaz. Ten vzkaz pro ně je jednoduchý. Budeme potápět vaše lodě, budeme hledat peníze, které z toho máte a máte je uloženy v evropských bankách, budeme je zabavovat a prostě a jednoduše vám nedáme pokoj. To, co děláte, neschvalujeme, to, co děláte, budeme trestat. To je druhý vzkaz. Třetí vzkaz musí Evropa jasně vyslat migrantům, kteří přicházejí na evropský kontinent bez toho, aby měli šanci získat azyl. Šedesát procent stávajících migrantů jsou ti, kteří nemají podle evropského práva nárok na získání azylu. Jim musíme jasně vzkázat, že nemají šanci se v té Evropě udržet, že je budeme vracet. Má to několik doprovodných otázek a to je změna legislativy Evropské unie. I o tom jsme debatovali, i tam chceme případné změny. Není možné, aby se nám opravdu nedařilo v rámci readmise, v rámci návratů vracet migranty, kteří jsou jednoznačně ekonomickými migranty.

    Další debatou, kterou jsme vedli, je debata, že se hovoří o příchozích z Řecka, hovoří se o příchozích z Itálie, už se málo hovoří o tom, že vznikla nová cesta přes Maďarsko. Přes Maďarsko do Evropy přišlo za loňský rok 55 tisíc běženců. Část z nich byli kosovští Albánci, ale už tam byli občané Sýrie, už tam byli občané Iráku. I tam se vytvořil nový proud. Maďarsko na to dnes reaguje stavbou plotu. Samozřejmě je potřeba debatovat s tranzitními zeměmi, s Nigérií. V Libyi velice složitě budeme s někým debatovat. A na tomto plénu, když si vzpomenete, jsem zhruba před čtyřmi měsíci po schůzce s kurdským ministrem vnitra v rámci interpelací informoval Sněmovnu o tom, jaký je stav v Kurdistánu. Ani o tom se moc nehovoří. Kurdská autonomní oblast je jednou z posledních vojenských entit, která se brání Islámskému státu. Mezi spojencem NATO Tureckem a Islámským státem je tato autonomní kurdská oblast. Kurdistán v současné době má čtyři a půl milionu obyvatel a v té době měl 1,4 milionu běženců na svém území.

    Také jsem našim partnerům v Evropské unii, ministrům vnitra, říkal, že dnes na světě je přes 3 miliardy lidí, kteří trpí chudobou. Ta Evropa nemá šanci je prostě a jednoduše všechny přijmout. To znamená, jsme připraveni pomáhat těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu, těm, kterým hrozí smrt, ale ne těm, kteří přicházejí za bohatými sociálními systémy našich sousedů. Protože toky, které dneska jdou přes Maďarsko, a to jsou ti kosovští Albánci primárně, když se bavíte s našimi partnery v Kosovu, dejme tomu s ministrem vnitra nebo s jinými členy vlády, a ptáte se, proč z poměrně bezpečného Kosova ti lidé přicházejí do Evropy, do Evropské unie, oni říkají: to je jednoznačně problém velmi bohatých sociálních systémů, které poskytují Německo, Rakousko a další země.

    V otázkách, které tady padly - schengenská hranice. Říkal jsem ministrům vnitra, že jsme ze státu, který zažil diktaturu, že pro nás svoboda pohybu je vysoká hodnota, jedna z nejvyšších. Že velice neradi pozorujeme debatu o tom, že by Schengen měl skončit, měl se demontovat, a že velice neradi a usilovně se budeme především bránit demontáži Dublinu. To je to, po čem dnes volá Itálie a Řecko, aby skončil dublinský systém. Ten dublinský systém znamená, že migrant, který přijde na území Evropské unie, se má registrovat v první zemi, kam vstoupí. Pokud by skončil Dublin, nemůžeme tak jako dnes ty migranty vracet do zemí, odkud k nám přišli, ať už je to Rakousko, ať už je to Německo, ať jsou to jiné státy. Pro nás i Dublin má vysokou hodnotu. To je debata, kterou jsme tam vedli. My jsme legitimně dali náš postoj, ten postoj je v tom rozsahu, jak jsem vám tady teď říkal, byl přesně v kontextu mandátu, který jsem dostal od vlády, abych tam prezentoval.

    Co se týká možnosti zvýšení ostrahy České republiky, já jsem předevčírem jednal s policejním prezidentem, včera a dnes šly pokyny krajským ředitelům a začínáme zvyšovat ne ostrahu hranice, ale zvyšovat intenzitu kontrol ve vlacích, které přijíždějí z Maďarska, na některých vybraných komunikacích a silnicích v příhraničních oblastech. Nebudu specifikovat na kterých, protože nechci napovídat těm, kteří by je chtěli využít. Ale vězte, že česká policie v současné době zvýšila intenzitu kontrol právě proto, abychom reagovali na situaci, která vznikla na území Rakouska, Maďarska a dalších zemí. Když se podíváte na krátkodobé omezení a zvýšení kontrol na hranici mezi Německem a Rakouskem a Německem a Českou republikou, to bylo v souvislosti se summitem G7, tak toto krátkodobé opatření mělo výrazný vliv na migrační situaci v Rakousku a Maďarsku.***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a prosím k mikrofonu pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Pane ministře, máte slovo.

  • Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Přeji vám dobrý večer. Vlastně bylo poměrně mnoho řečeno, tak mi dovolte, abych řekl spíše něco, co by se týkalo toho, co tady nepadlo a co se týká zahraničněpolitického rozměru.

    Otázka, která pravděpodobně napadá hodně lidí, je, kdy to skončí, nebo jak to zastavíme a jestli to lze zastavit. Když si tedy položíte otázku, jak to zastavit, tak se nutně budete dívat, kde jsou zdroje, kde je ten kořen problému a jestli s ním nemůžeme něco udělat. Ono se to obecně říká, protože se samozřejmě řekne - musíme se věnovat příčinám a angažovat se v těch zemích, které jsou zdrojem problémů. A já právě jenom ve svém vystoupení chci trochu ukázat, proč se s těmi zdroji tak snadno nevypořádáme, protože ten problém je založen poměrně hluboko.

    Já se teď odmyslím od toho, že ve zprávě nebo v návrhu Evropské komise jsme kritizovali, v dopise, který jsme napsali společně se Slováky, Maďary a Slovinci, že ten návrh není zeměpisně vyvážený, takže jsme upozorňovali na to, že problém migrace není spojen jenom s jihem, že je spojen také konkrétně se západním Balkánem, o tom tady ale už mluvil premiér i ministr vnitra, a také na to, že je spojen potenciálně i s Ukrajinou, kde je skoro jeden a půl (milionu?) přesídlenců, kteří ve chvíli, kdy by jim ukrajinská vláda přestala vyplácet příspěvky, tak se mohou třeba také dát do pohybu. A to je něco, na co je také třeba myslet.

    Kromě toho, že je třeba si to uvědomit zeměpisně vyváženěji, tak základní problém, který je akutně teď, je samozřejmě spojen se zdroji na jihu. A k tomu bych chtěl říci poznámku, která mi připadá důležitá. Protože vlastně na jihu my čelíme dvěma základním krizím. Takže ne krizi jedné, ale dvěma. Ta první, to je ta, která souvisí se Sýrií a Irákem, nebo takzvaným Islámským státem. Ta druhá, to je subsaharská Afrika.

    A teď mi dovolte, abych řekl něco k té první. Myslím, že to je docela klíč k celému tomu problému. Totiž když budu mluvit o takzvaném Islámském státě, tak vzniká pocit, že to je nějaká teroristická skupina, možná větší, než jsme zvyklí, zřejmě tedy lépe vybavená, dokonce se mluví o zdrojích financování, a připadá nám, že nám tady najednou vyrostlo něco, co je o něco větší, než jsme byli zvyklí, ale vlastně je to taková zločinecká teroristická skupina, a tudíž s tou bychom si měli poradit třeba tím, že najdeme nějakou sílu, nebo ji dáme dohromady, zaútočíme a nějak se s ní vypořádáme. A dokonce se objevují i takové návrhy, že prostě sestavíme nějakou armádu nebo nějaké síly, ať už letecké nebo jaké, a prostě na ten zdroj zaútočíme.

    Tady nejde jenom o to, že to není vojensky jednoduché. Tady jde o to, že v tom je nepochopení toho problému. Zřejmě totiž ve skutečnosti s čím my se tady potýkáme, není objevení se jedné teroristické skupiny. Ten základní problém je pravděpodobně v tom, že v celém tom regionu dochází k zásadnímu střetu dvou bloků, a to je šíitského a sunnitského. To je to, co vlastně prostupuje tím konfliktem přes hranice států, a to, co způsobuje, že to má základnu daleko širší. A v tom je teprve skryto pochopení celé té věci. Proto není tak jednoduché někde zaútočit a zničit nějakou teroristickou skupinu, protože ten problém má opravdu velmi hluboké kořeny.

    Z tohoto hlediska bylo opravdu nešťastné to, co se odehrálo v roce 2003, ta invaze do Iráku. I když bych tady chtěl říci, že si nemyslím, že je to tak, že bez té invaze se věci musely vyvíjet jinak. Já osobně mám podezření, že k něčemu podobnému by pravděpodobně došlo i za jiných okolností, i kdyby třeba možná Iráku nebylo. To nevím, nejsem prognostik. Ale samozřejmě z hlediska toho, jak to tam stálo, tak ta invaze nejenže byla v tom roce 2003, nešťastné bylo třeba to, že pak se politika soustředila na podporu politiky Nurího Málikího, který de facto z irácké armády vytvořil stoprocentně šíitské uskupení. A to stoprocentně šíitské uskupení a to, že se Irák vlastně takto nevytvářel jako inkluzivní stát, ale jako stát šíitský, vedlo postupně sunnity k tomu, že začali utíkat, a nakonec utíkali o pomoc k Sýrii, vlastně k takzvanému vznikajícímu Islámskému státu. Nakonec to dopadlo tak, že sunnité v Iráku žijí buď pod takzvaným Islámským státem, nebo v utečeneckých táborech.

    Chápete? Ten problém je v tom, že dnes to, co živí ten konflikt, je, že jsou tady dva bloky, které se připravují na závěrečné zúčtování. A že tady nejde o nějakou teroristickou skupinu, ale že i takzvaný Islámský stát stále více funguje jako skutečný stát. Jako arabský stát, ne jako náš, který my známe v Evropě. To znamená, on už ve skutečnosti nežije pouze z těch peněz, které získá z toho obchodu s ženami třeba, který je ve velkém. Já vždycky uvádím ten příklad, když mi v Erbilu řekl premiér "dneska jsem koupil 200 žen, abych je zachránil". Tam se pravidelně pořádají tyto obchody ve velkém. Nebo že je získává z památek, které občas spektakulárně ničí, aby zvyšoval cenu a plnil potom starožitnictví v Bagdádu stejně jako v Dubaji. To jsou tradiční zdroje. Ty ropné byly do určité míry narušeny leteckými nálety. Ale on má dnes jiné zdroje, úplně normální vybírání nejrůznějších poplatků a daní. Ty struktury se prostě de facto vyvinuly skutečně do podoby zhruba na té úrovni, jak v arabských zemích fungují státy. Dnes dokonce znalci říkají, že rozdíl mezi tím, jak funguje takzvaný Islámský stát a některé další arabské země, už není velký.

    Chápete? A proč to mohlo - to není jenom nějaká teroristická organizace. To je něco, co má daleko hlubší základní ideové důvody. Já to tady říkám, protože chceme-li si klást otázku, kdy to skončí, tak tohle skutečně nelze zničit nějakým útokem nebo nějakou soustředěnou invazí nebo něčím podobným, protože to bychom se zapletli do něčeho, z čeho se prostě potom vůbec nemáme šanci vymotat. ***

  • Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, když člověk sledoval česká média, výroky, ať je to od různých politiků, nebo v hospodě, tak jsem někdy nabyl dojem, že zajisté mezi Kaplicí a Budějovicemi je uprchlický tábor zvíci 200 tisíc běženců a u Znojma dalších 300 tisíc a někde před Břeclaví na rakouské straně číhají ozbrojenci Islámského státu. Upozorňuji na jednu věc a to je moje životní zkušenost. Nejhorší rádce v jakékoliv situaci, a přiznávám, že dnešní situace je vážná a svízelná, je strach. Strach před uprchlíky, strach před azylanty, strach před cizím elementem u nás v české kotlině. Velice bych vás prosil, abychom v této, ano, připouštím, velmi vážné situaci, zachovali střízlivý postup. Každá generace poslední doby čelila velké výzvě. Naši dědové čelili výzvě národního socialismu čili nacismu, naši otcové čelili výzvě komunistické totality a my dneska, snad, bude výzva pro naši generaci, čelíme výzvě této migrace po celém světě.

    Pan ministr zahraničí právem poznamenal, že postrádá už dlouho evropskou migrační strategii. Ale vytvořili jsme si vlastní českou? Mně tato už dávno chybí. Několikrát už jsem dokonce tady ve Sněmovně o tom mluvil, že tohle je nejnutnější, abychom si vytvořili vlastní přístup k migraci. Že migrace bude, a jak právem řekl pan ministr zahraničí a ostatní ministři, tento problém bude trvat léta letoucí, ba desetiletí. A nevyřešíme jej zákazy. Musíme opravdu k tomu přistoupit se strategií, jak s tímto problémem zacházet. A nemyslet si, že můžeme řešení odsunout na Evropu. Musíme sami najít naši strategii. Musíme sami najít řešení, které se bude naší země týkat.

    Ještě jednou připomínám, ve srovnání s mnoha ostatními zeměmi v Evropské unii jsme, co se týká migrace, velice dobře na tom. Žádné velké proudy k nám nejdou, nemluvě o Řecku a Itálii. Řekněme Švédsko čelí mnohem větší vlně migrace než my. Máme možnost opravdu si vytvořit vlastní strategii, přemýšlet, co uděláme a co by bylo do budoucnosti možné a prospěšné pro naši zemi.

    Ještě jednou opakuji, strach je nejhorší rádce. Musíme dnes čelit výzvě, která je veliká, ale na tom se osvědčí naše generace politiků, nebo na této problematice selhává a selže, jako v minulosti jsme někdy selhali taky. Tak proto prosím střízlivě k tomu přistupovat, vědět, že situace je vážná, a nemít strach a neobávat se všeho cizího. Koncem konců, každý národ i praotec Čech jednou migroval, než se dostavil na Říp.

    Děkuji mnohokrát za pozornost.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Černochovou, po ní se připraví pan poslanec Černoch. Všechno jsou to přednostní práva. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Jana Černochová: Dobrý večer dámy a pánové. Než zazněl ten poslední příspěvek, chtěla jsem říct s uspokojením, že víceméně se vším snad kromě výkladu pana premiéra Sobotky, který hledá příčiny v arabském jaru, tak se vším, co tady zaznělo až do toho posledního příspěvku, bych já osobně mohla podepsat a souhlasit s tím.

    K tomu, co tady říkal pan premiér. Možná jenom pro jeho informaci. Pokud by bývala byla vláda České republiky a koalice daná touto vládou v Poslanecké sněmovně ochotná tento bod zařadit, tak jak jsme my o to prosili na gremiální poradě, mohl pan premiér vystoupit jako jeden z prvních, protože by byl navrhovatelem. Tím, že vládní koalice odmítla tento postup, opozičním poslancům nezbývalo nic jiného, než aby požádali o zařazení tohoto bodu na program, a proto je zcela logické, pane premiére, a překvapuje mě, že po tolika letech, kdy sedíte v Poslanecké sněmovně, to nevíte, že vystupuje jako první paní Němcová, jako druhý pan Ženíšek, jako třetí pan Černoch, protože uvádějí tento bod jako navrhovatelé. Kdybyste býval byl chtěl zařadit tento program, vy, jako členové vládní koalice, mohli jsme si tuto invektivu tady na úvod ušetřit.

    Já myslím, že tady toho zaznělo hrozně moc. Já se nechci opakovat. Chtěla bych dát i prostor ostatním, kteří nemohou využít svého přednostního práva k vystoupení. Možná bych pouze řekla něco, co jsem dneska objevila na serverech, a byla bych velmi ráda, aby i zástupci vlády se v rámci svých kompetencí na to podívali, zdali skutečně tady nedochází i z hlediska České republiky k porušování nějakých práv.

    Na internetu na stránkách Security magazínu, kteří objevili tuto skutečnost, se objevila následující věc. Ten překlad prosím je volný, můžete si ověřit vy, co umíte, německy, francouzsky, anglicky to v originále. Dovolte mi tedy, abych vás seznámila s textem, který dnes objevil Security magazín. Uvítáme všechny cestující na jejich obtížné cestě a přejeme všem z nich dobrou cestu. Ne, to není reklama cestovní kanceláře, ale takto vítá web w2eu.info nelegální imigranty. Tento server poskytuje velice cenné informace pro uprchlíky při jejich cestě do a přes Evropu včetně rad za hranicemi zákona.

    Již dlouho se spekuluje o tom, zda je současná vlna uprchlíků, především ze severní Afriky, někým řízená a podporovaná. Já myslím, že tento článek, který každému doporučuji, aby si přečetl, tak potvrzuje i mou domněnku, že ano. Manuál pro imigranty, který nabízí poradenské služby k azylu, kontakty, i to, jak se mají chovat, aby prošli touto Skyllou a Charybdou - ne hranic, ale případných kontrol.

    Oficiální server řeckého ostrova Lesbos přinesl informace o tom, že nelegální přistěhovalci, kteří mají dost peněz, obdrží od tureckých pašeráků lidí dar v podobě příručky, jakým způsobem se mají domáhat svých práv na území jednotlivých evropských států. Za manuál si údajně obchodníci s lidmi říkají o dva až pět tisíc eur na hlavu. Informace, resp. v kontaktech v různých evropských zemích jsou uvedeny nevládní neziskové agentury, charity, různá komunitní sdružení, jsou nabízeny služby soukromých advokátů. Mne by velmi zajímalo, jestli se v tom angažuje některá z našich neziskových organizací. Také by mě zajímalo, jestli Ministerstvo vnitra o těchto aktivitách ví, zdali se i v rámci Frontexu nějakým způsobem tato věc bude řešit.

    Informace pro imigranty jsou členěny podle jednotlivých zemí Evropské unie. Jsou v nich velice podrobně popsány podmínky pro udělení azylu, ale také například návody, jak se mají chovat a čeho se vyvarovat. Magazín Security vybral pro ilustraci jako cílovou destinaci uprchlíků sousední Rakousko. Policejní kontroly jsou nejčastěji ve vlacích, na veřejných místech, ulice, náměstí, stejně jako na dopravních uzlech, jako jsou nádraží. I když jsou v Rakousku přísné kontroly, někteří migranti dokážou přejít přes Rakousko do jiné země. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, paní kolegyně, a poprosím své kolegy, aby nevyrušovali váš projev pískáním a podobně.

  • Poslankyně Jana Černochová: Pane kolego, zkuste na mě nehvízdat, prosím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já to zvládnu. Děkuji vám. Takže poprosím, aby byl klid, aby paní kolegyně mohla svůj projev dokončit v klidu. Prosím, abychom se zdrželi těchto projevů. Děkuji.

  • Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Víte, já jsem ze staré školy a já ani když mi bylo sedmnáct, tak jsem se neotáčela a nereagovala na to, když na mě někdy nějaký muž zahvízdal třeba v autě, takže prosím, aby v mých 42 letech toto na mě nikdo nezkoušel ani na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji. (Pobavení v sále.)

    Takže abych dokončila to, co jsem říkala. Občanská demokratická strana má jeden názor. Názor, který zastává léta, a věřím, že i ostatní strany v této Poslanecké sněmovně dojdou k tomu závěru, že mezi integrací a imigrací musí být jednoznačné rovnítko. Protože jinak to bude špatně.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Potom se připraví s přednostním právem pan místopředseda Sněmovny Gazdík, poté pan ministr Stropnický. Prosím, máte slovo.

  • Poslanec Marek Černoch: Ještě jednou hezký večer. Děkuji za slovo. Já musím říct, že z vystoupení pana premiéra a dvou ministrů - tak musím pochválit pana ministra Chovance za jeho přístup, za jeho slova. Bohužel u pana premiéra to byla velmi dlouhá rozprava, ze které si myslím, že nebylo pochopeno a nedalo se pochopit vůbec nic. A u pana ministra zahraničních věcí Zaorálka - tak já s tím souhlasím, samozřejmě, ale je tam jeden problém a ten problém je ten, že ve chvíli, kdy jsme na to upozorňovali, že tahle ta situace nastává, že ten problém začíná, tak se nám všichni jenom smáli a všichni říkali, že žádný takový problém není.

    My jsme od začátku Sněmovny v rámci výboru pro evropské záležitosti, v rámci Rady Evropy na tento problém upozorňovali. A když člověk pak vidí, jakým způsobem třeba i Rada Evropy postupuje, jakým způsobem reaguje na tento problém, kdy se opravdu řeší pouze to, jestli se topí, nebo netopí, vůbec se neřeší, jakým způsobem se to stává. Co se stává? Že potápějí bohužel ty dnes už opravdu organizované mafie lodě samy jenom proto, aby hrály na city EU. Že se objevují případy, a to není případ, který je někde na nějakých sociálních sítích, to je zdokumentovaný případ, že tito lidé jsou schopni vyhazovat z lodí malé děti jenom proto, že vědí ta pobřežní stráž, která je pronásleduje, zastaví a bude samozřejmě zachraňovat ty děti a oni mezitím ujedou někam pryč. Takže je to situace, že stojíme proti někomu, kdo nehraje fér, kdo nemá a nectí žádná pravidla. A ve chvíli, kdy budeme postupovat tím způsobem, že se tady budeme stále dohadovat, jak k tomu přistoupit, co dělat, tak tenhle ten boj prohrajeme. Bohužel, je to tak.

    Já bych se jenom chtěl zeptat na konkrétní otázky a jestli by bylo možno potom konkrétně odpovědět. Ta situace je opravdu dneska úplně někde jinde, než byla před rokem. Jak zde bylo řečeno, ten nárůst je obrovský, proti loňskému roku téměř o 270, nebo dokonce 277 %. Nevím úplně přesně. Ve chvíli, kdy se to nezastaví, a zde bylo řečeno, že vlastně není zatím žádný systém, jak to zastavit, tak pokud to bude takhle pokračovat dál, příští rok těch lidí bude daleko víc, budou to opravdu statisíce a Evropská unie, Česká republika se s tímto problémem prostě nebude schopna vypořádat.

    Co se týče zpráv, které přicházejí, už dnes zaznívají zprávy o tom, že pokud se nic nezmění, pokud se ta situace nebude řešit, tak že se zhroutí evropský sociální systém. Není to jenom sociální systém. Je to bezpečnostní systém, je to zdravotní systém. Protože ti lidé přicházejí - nejsou očkováni, přicházejí, mají nemoce, na které my nejsme připraveni. Bohužel ta realita taková je, a teď se samozřejmě nebavíme jenom o ebolách a podobných nemocech, ale o spoustě jiných nemocí, na které prostě připraveni nejsme. Zavádějí se tady systémy, kdy lidé přecházejí rohožky, musí v letadlech vyplňovat dotazníky, odkud přilétají, jestli letí z Afriky, karantény, apod., a pak přicházejí dnes už opravdu statisíce lidí, kteří pod žádnou kontrolou nejsou. A nebudou ani ve chvíli, kdy přejdou přes hranice EU.

    Já bych se jenom velmi rád zeptal asi pana ministra Chovance a pana premiéra, jakým způsobem tedy budeme reagovat a jakým způsobem se tomuto budeme bránit, nebo jestli vůbec jsme schopni se tomuto bránit. Protože souhlasím i s tím, že jsme zvyklí dnes na volný pohyb v EU, na schengenský prostor, otevřený schengenský prostor. Ale tahle ta situace prostě vyžaduje nějakou reakci, a ta reakce bohužel, pokud nejsou jiné způsoby a jiné principy, jak ji řešit - tak možná i třeba dočasné uzavření hranic samozřejmě v případě, že by ta situace ještě eskalovala dál.

    Velmi rád bych se zeptal na otázky, zdali česká vláda přijme ty povinné kvóty, o kterých se mluví v případě, že budou Evropskou unií nařízeny. A pokud nepřijme, tak jestli je připraven systém a jestli jsou připravena řešení na možné sankce, které ze strany Evropské unie by samozřejmě nastaly. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana místopředsedu Sněmovny Petra Gazdíka. Připraví se pan ministr Stropnický.

  • Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně, milý kolegové. Jsem velmi rád, že můžeme řešit na této půdě problém imigrace, a jsem velmi rád, že to řešíme důkladně. Svědčí o tom, že jdu po panu kolegovi Černochovi.

    Pan premiér nás zahltil poměrně podrobným popisem událostí, které již známe. Čekal jsem spíše velmi stručnou, ale jasnou formulaci, pozici české vlády, kterou česká vláda hodlá zastávat. O to více děkuji panu ministrovi vnitra za poměrně jasnou pozici, kterou nám sdělil, panu ministru Zaorálkovi za exkurz do jaksi širších mezinárodních souvislostí.

    Nebudu opakovat a nebudu verbální masochista, nebudu opakovat to, co jsme tady už zazněli a co si myslím, že si myslí většina z nás. Pokusím se na to podívat spíše z toho, co tady zatím nezaznělo.

    Řekněme si prosím jasně, stručně a bez historických exkurzů: Ano, máme morální povinnost pomoci uprchlíkům ze zemí postižených válkou. Zažili jsme dva totalitní režimy a naši lidé také odcházeli na Západ. Nicméně nemáme povinnost pomáhat imigrantům, kteří jdou jen za lepším životem závislým na sociálních dávkách. Kdo si myslí něco jiného, ať neříká neadresné: Evropa má pomoct. Ať řekne: Já XY, já Jan Novák, já Petr Gazdík jsem ochoten vzdát se pětiny, čtvrtiny, poloviny svého platu a chci je dát ve prospěch imigrantům. Připomínám, že tady ještě v čase Nečasovy vlády byly odborářské demonstrace proti třeba vyššímu zdanění stravenek. Nedovedu si dnes fyzicky představit, že by někdo byl skutečně ochoten něco takového udělat. Sám za sebe říkám, že to rád udělám. A vyzývám každého, kdo to chce udělat, ať nespoléhá na Evropskou unii, ať začne u sebe.

    Pan ministr Chovanec i paní poslankyně Černochová v tom, co četla, zcela jasně řekla, že jedním z problémů evropské civilizace jsou velmi bohaté sociální systémy. Ano, ti lidé přicházejí za velmi bohatými sociálními systémy. A je naší povinností udělat všechno pro to, aby ty sociální systémy nebyly zneužívány. Ale jako pravicově myslící člověk vím, že každé přerozdělování, každé (s důrazem), povede vždycky k částečnému zneužívání.

    Pozice české vlády je taková, že vyjednává v rovině: kvóty ne, ale dobrovolně někoho přijmeme. Ptám se: Proč chceme poskytovat pomoc v Evropě? Neměli bychom raději poskytovat přímo pomoc v zemích, odkud ti imigranti přicházejí?

    Pan ministr Zaorálek řekl další věc: Oslovme bohaté arabské státy. Jich se to bytelně týká. A tady v těchto dvou věcech mi u české vlády chybí jedno a to je akce. A proto se chci na rovinu zeptat: Pane premiére, páni ministři, co konkrétně udělala česká vláda? Jakou diplomatickou aktivitu vedla k tomu, abychom oslovili konkrétní arabské státy, abychom s pomocí charitativních organizací při domluvě, při společné domluvě v Evropské unii se snažili vybudovat například uprchlický tábor nebo nějaký záchranný systém přímo v zemích, odkud ti lidé odcházejí? Bude mnohem účinnější - za jedno euro vynaložené v Evropě dostanou imigranti mnohem méně než za jedno euro poskytnuté třeba na severu Afriky. Zastavíme narůstající sociální pnutí třeba těch zemí, které teď imigranty hostí. Zastavíme byznys mafií, které uprchlíky přes moře do Evropy dopravují. Právě tuto pozici bych si strašně přál, aby česká vláda aktivně navrhovala, aby vzhledem k té totalitní minulosti, kterou Česká republika bohužel má, aby byla aktivní a aby Evropské radě jaksi navrhla konkrétní akci.

    Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra obrany Martina Stropnického. (Poslankyně Němcová se hlásí, že má faktickou poznámku.) Ještě není otevřená rozprava, paní poslankyně. Ještě pořád tu jsou přednostní práva. Nebojte se.

  • Ministr obrany ČR Martin Stropnický: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté, tady zazněla spousta věcí a já se rozhodně nebudu pouštět do toho, že bych něco z toho opakoval nebo na tom nějak parazitoval. Jenom se omezím na to, že řeknu, že s řadou těch názorů souhlasím. A cítím ještě potřebu vyjádřit to, že z toho celku vnímám určitý soulad v tom nejpodstatnějším. Myslím si, že je to nesmírně cenné, že nám jde určitě všem o jedno, že ani ty cesty k nějakému řešení nejsou zcela diametrálně odlišné jedna od druhé, a to si myslím, že je velmi důležité a že bychom si to měli u tohoto tématu udržet co nejdéle. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeno pět faktických poznámek. První pan poslanec Chalupa, poté paní poslankyně Černochová, pokud ji nechce stáhnout. (Poslankyně Černochová informuje z lavice, že si to rozmyslí.) Dobrá. Potom pan poslanec Kolovratník, pan poslanec Plzák a potom paní poslankyně Němcová. To jenom pro pořádek, abyste věděli, kdy kdo přijdete na řadu. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý večer, děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zaznělo zde mnoho slov popisujících stav, slov varujících, slov, která se nás táží na to, co budeme činit. Jsou z hlediska práva je zde vyslovit zcela jistě namístě, nicméně, a omlouvám se za to, neslyšel jsem nic tak nového, aby mě to donutilo k nějakému novému zamyšlení. Nic, co by zásadním způsobem přispělo k mnohatýdenní diskusi a přijímaným opatřením a usnesením k této velmi závažné problematice.

    Co mě poněkud překvapilo, je, že řada poslanců zde hovořila tak, jako by tato Poslanecká sněmovna problém nevnímala, jako by ti poslanci, kteří zde nevystoupili, nejsou v tomto směru aktivní. Bohužel mám i pocit, jako by si někteří nepřipouštěli svou odpovědnost za svá hlasování a podpis Lisabonské smlouvy. Jako by nevnímali to, jak jejich straničtí kolegové hlasovali ve věci kvót v Evropském parlamentu. Překvapuje mě to o to více, že tak hovoří i ti poslanci, se kterými se potkávám tu ve výboru pro obranu, tu ve výboru pro bezpečnost, tu v podvýboru pro integrovaný záchranný systém či ve výboru pro migraci a azylovou politiku nebo ve stálé komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství. Právě tito poslanci, vy kolegové, velmi dobře víte, jak dlouho a jak intenzivně se tímto problémem zabýváme. Jak vážně chápeme veškeré aspekty a jak velmi pozorně vnímáme názory našich spoluobčanů.

    Řada z nás, kteří v těchto výborech pracují, své názory pronáší velmi zřetelně a jasně a delší dobu. Proto se neztotožňuji s jistou snahou některých politických subjektů si na tomto velmi vážném problému hledat prvoplánově své politické PR, nicméně s ohledem na pozornost médií to samozřejmě chápu.

    To, co zde dnes večer zaznělo, to zde v Poslanecké sněmovně nezní poprvé. V řadě případů je to jen myšlenkový extrakt z toho, co již dříve bylo vysloveno řadou z nás -

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, dvě minuty vypršely.

  • Poslanec Bohuslav Chalupa: Tak já to rychle dopovím.

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ne, já se moc omlouvám. Jsou dvě minuty, je vás tady dlouhá řada, abychom, případně se přihlaste znovu k faktické nebo do řádné rozpravy. Děkuji.

    Další s faktickou paní poslankyně Černochová, stahuje svoji přihlášku. Poprosím pana poslance Kolovratníka. Prosím, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, kolegyně, kolegové, já budu stručný a svůj čas ani nevyčerpám. Nejdříve budu citovat zprávu, kterou jsem přes chat dostal od jedné voličky, občanky z Pardubic, který přesně vystihuje můj postoj: "Imigranti. Obavy chápu a mám velký strach i o své děti. Na druhou stranu, nejsou mi lhostejní a neumím si představit zavřít hranice a nazdar. Navíc vykašlat se na Evropu nejde. Jsme součástí ve všem dobrém i zlém."

    Tak to je taková citace jedné z občanek. A já chci říct to, že velmi děkuji a souhlasím s ministrem vnitra Milanem Chovancem, který ten problém jasně popsal. Já jsem tady od něj slyšel jasná stanoviska, jasné formulování politiky, jak budeme postupovat, jaké kroky v tuto chvíli naše vláda činí a bude činit. Podobně jsem slyšel, byť obsáhleji, další závěry a názory od pana premiéra Bohuslava Sobotky. Možná vás překvapím, ale souhlasím s Petrem Gazdíkem, který vyzývá ke konkrétním akcím i na místě. Například k diplomatické nótě na ony bohaté arabské státy, které by měly pomoci, a je to jejich problém. Vyzývá k humanitárním aktivitám České republiky. To jsou stanoviska, která bychom my jako Poslanecká sněmovna měli vzkázat vládě a žádat na vládě, aby tyto kroky podnikala a aby nás o nich zpětně informovala. A to tady budu prosazovat.

    Poslední věta. Chci poprosit prostřednictvím paní předsedající paní kolegyni Černochovou, na kterou nebudu pískat ani dnes ani nikdy jindy, aby tuto debatu nezneužívala k politické reklamě. Když paní kolegyně tvrdíte, že vaši europoslanci nějak hlasují a koaliční jinak, tak buďte prosím konkrétní, anebo toto tvrzení stáhněte. Ale nepromítejte tuto debatu do reklamy Občanské demokratické strany.

    Děkuji a věřím, že všichni se shodneme na jasném stanovisku vůči vládě, vůči Evropě a hlavně vůči imigrantům. Pěkný večer. ***

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím k mikrofonu pana poslance Plzáka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

  • Poslanec Pavel Plzák: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já mám opravdu faktickou poznámku k projevu paní kolegyně Černochové.

    Já jsem pozorně poslouchal, mně se ten projev líbil, já jsem se s ním do puntíku ztotožnil až do toho okamžiku, kdy jste nám neřekla úplnou pravdu, a to když jste, co se týče hlasování v Evropském parlamentu, tzv. hodila všechny poslance koalice do jednoho pytle. Nevím, jestli to nevíte nebo jestli jste to řekla úmyslně, ale prostě když se hlasovalo o bodu 8, když se projednávala imigrace na půdě Evropského parlamentu, který doporučoval Evropské komisi ustanovení kvót, tak všichni poslanci za hnutí ANO hlasovali proti tomuto bodu a všichni poslanci hnutí ANO hlasovali i proti rezoluci jako celku, to znamená stejně jako vaši poslanci. Takže tím bych to chtěl vysvětlit, omlouvám se za svůj projev, to opravdu nebylo důstojné.

    A pak ještě navážu na neziskové organizace, o kterých jste mluvila. To je mi také opravdu záhadou, protože včera jsem vyslechl konec Interview na ČT1 do sedmi hodin, kde byla paní zástupkyně snad Amnesty International, která řekla, že v Německu si nechali udělat studii, která jednoznačně prokazuje, že imigranti jsou ekonomicky výhodní. A já jsem říkal, proč je tedy do toho Německa všechny nevezmou. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a poprosím paní poslankyni Němcovou a její dvě minuty. Prosím, máte slovo.

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Nejprve chci ujistit naše kolegy, že jsme tuto debatu nechtěli vést ve Sněmovně s cílem nějak z toho budovat politické body pro ODS. My si velmi dobře uvědomujeme, jak vážné je to téma, se stejným úvodem jsem tady stála v únoru, kde jsem vysvětlovala Poslanecké sněmovně, že to je téma, které zajímá celou Českou republiku, a nikdo, i kdyby sebevíce chtěl, tak na sebe nemůže strhnout pozornost, jako že on je spasitelem celé akce. Buďto se domluvíme všichni společně, buďto tady bude nějaká dobrá vůle Poslanecké sněmovny, která vymezí vládě takový mandát, na kterém se shodneme, a bude vyjadřovat zároveň tento mandát názor většiny české společnosti, aby měl váhu a legitimitu, anebo se nedohodneme. Já z dosavadního průběhu mám pocit, že jsme schopni se dohodnout, a jsem za to vděčná v této.

    Moje krátká poznámka vedla mě k tomu, co zde říkal pan místopředseda Gazdík. Všechno říkal moc pěkně, ale v jedné věci bych prosila, abychom odlišovali. Často slyším argument o tom, že Česká republika má co vracet, neboť během dvou totalitních režimů, které nás postihly, odtud odešla řada lidí, kteří byli přijati. Já chci upozornit, že nelze tyto dvě skupiny, ty, kteří utíkali z Československa před komunismem nebo nacismem, dávat rovnítkem k lidem, kteří nyní opouštějí Afriku, Sýrii apod. Odtud odcházela elita země, která v zemích, kam přicházela, nikdy nepůsobila žádný problém. Začlenila se do systému a práce, jako např. letci RAF, kteří odtud odešli a okamžitě byli nápomocni v zemi, kam přicházeli, aby čelili tomu zlu, před nímž utekli odtud. Myslím si, že proto není možné dávat do jednoho pytle ty, kteří odcházeli odtud, protože skutečně nepředstavovali vůbec žádné riziko pro společnosti, kam přicházeli. (Potlesk z pravé části sálu.)

  • Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a nyní poprosím prvního přihlášeného do rozpravy, pana poslance Fiedlera.

  • Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer, děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Dvě a půl hodiny, to je slušný výkon, než se dostane na prvního řádně přihlášeného. Já se budu přesto, přestože mám ty poznámky udělané dlouhé, protože jsem si je dělal během toho, co tady mluvili předřečníci, tak se budu snažit to zkrátit, ale přece jen chci své nějaké názory sdělit.

    Musím se přiznat, že mě poměrně dost zklamalo vystoupení pana premiéra. Ne že bych s ním nesouhlasil, s tím, co říkal, ale popis faktů, výlet do historie, popis toho, co se děje a jak problémy vznikaly, to se sice týká toho tématu, ale dnešní schůze má v názvu slovo řešení. A já jsem ta navrhovaná řešení opravdu v proslovu pana premiéra velmi postrádal. Myslím si, že jsem poslouchal dobře a dělal jsem si poznámky. Zaregistroval jsem, že naštěstí pan ministr Chovanec to pojal trochu jinak, a tam jsem některé konkrétní věci a konkrétní návrhy slyšel a to jsem tedy vnímal trochu jinak.

    Vy jste, pane premiére, říkal, prostřednictvím paní předsedající, že ty programy nefungují. Častokrát jste používal slovní obrat, že je třeba řešit, nesmíme zapomínat, musí být a je potřeba - ale konkrétně: co budeme dělat, jak budeme dělat? Že to nesmíme, že to musíme dělat, to jsou sice nějaké obecné formulace, ale já si myslím, že tady aktivisté, kteří sedí na galerii, přišli proto, aby slyšeli nějaké konkrétní věci, a ne popis toho, jaký je stav. Ten asi všichni dobře víme, a proto tady dnes sedíme.

    Bylo také řečeno, že jsme přijali již v minulých letech řadu opatření. A jaké jsou tedy výsledky? No ty výsledky jsou takové, že tady dnes se tímto problémem zabýváme, že tento problém narůstá a nějaká konkrétní opatření se tedy asi nepřijala, nebo neúčinná, a výsledky jsou takové, že nám prudce roste příliv imigrantů do Evropy. Takže to, co se konstatovalo, že se dělalo, tak já říkám, že se konstatovalo to, že jsme si s tím problémem nebyli schopni poradit.

    Také jsem tady zaslechl, tuším, že to bylo pořád v projevu pana premiéra, ale nejsme si jistý, jestli ministra zahraničí, nebo pana premiéra, výčet toho, kde se všude zapojujeme v Africe, do jakých programů jsme se zapojili. No a co dál a jak to tedy budeme řešit u nás? To, že tu přijmeme pět nebo dvacet studentů z Jordánska, tím přece nevyřešíme problém imigrantů na naší hranici. A to jsme tady asi my, kteří jsme tu schůzi vyvolali, očekávali, že uslyšíme nějaký konkrétní nástin toho, co se dělá. To zřejmě očekávali i aktivisté na galerii a to zřejmě očekává asi v tuto chvíli podle mých informací těch 80 tisíc petentů, kteří podepsali petici, která je sice proti kvótám, proti přijetí kvót, ale jistě očekávali nebo mají představu, že uslyší návrhy nějakých řešení.

    Zaznělo tu, že musíme být připraveni. A já se k tomu zase vrátím. Jak? Já jsem tady moc neslyšel, jak musíme být připraveni. Zaslechl jsem tady také v proslovu premiéra, že musíme podporovat ekonomickou migraci. On sice pan premiér následně v tom projevu to zase popřel, on si ve svých projevech často protiřečí, tak jako dnes dopoledne při písemných interpelacích. Ale proboha, tím, že si vezmeme z těch chudých zemí odborníky, ty, kteří jsou ekonomicky na výši, tak tím těm zemím nepomůžeme. Tím jim pouze ublížíme, protože jejich ekonomická situace se bude pouze zhoršovat.

    Zmínil bych se ještě o tom informování. To, co tu řekl pan ministr Stropnický, s tím souhlasím, že to, že jsou informace, které se šíří, které, jak říkal pan ministr Stropnický, se pumpují a zveličují, častokrát je otázkou, jestli jsou reálné, nebo nejsou reálné, s tím souhlasím, to je pravda. A proč se takové informace šíří? Protože, já jsem tedy přesvědčen o tom, že to je právě z toho důvodu, že chybí zásadní informace, které by měla předkládat vláda, naše oficiální sdělovací prostředky, tam toho najdeme málo, a proto vzniká podhoubí pro to, aby se šířily ty informace, o kterých pan ministr Stropnický hovořil. Já s ním souhlasím. Je s otazníkem, jestli jsou reálné nebo nakolik jsou reálné, ale že v nich podstata nějakého problému je, to asi všichni víme, o tom zřejmě diskutovat nebudeme. ***

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, beru to jako procedurální návrh (ojedinělý potlesk z levé i z pravé části jednací síně). Dáme hlasovat o tom, že Poslanecká sněmovna bude jednat a hlasovat po 21. hodině meritorně i procedurálně. Eviduji žádost o odhlášení, takže vás, kolegyně a kolegové, všechny odhlásím, zazvoním (neklid a šum v jednací síni), samozřejmě přivolám ty, kteří jsou v předsálí, a požádám vás, abyste se znovu přihlásili. Vzhledem k tomu, že je přítomno poslankyň a poslanců 44, tak musím ještě chvíli počkat, aby Poslanecká sněmovna byla usnášeníschopná.

    Já tedy ještě jednou zazvoním a přivolám kolegyně a kolegy z předsálí (neklid a šum v jednací síni). Ještě stále poslankyně a poslanci přicházejí, tak vás požádám o chvíli strpení, abychom počkali, než se všichni dostaví do jednacího sálu.

    Já vás požádám, vás, kteří jste přišli do sálu, abyste se přihlásili svými elektronickými kartami.

    Hlásí se pan poslanec Koníček.

  • Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, návrh pana poslance Fiedlera je nehlasovatelný. Včera jsme to tady měli už jednou, když jsem říkal, že návrh pana poslance Miholy je nehlasovatelný, návrh pana poslance Fiedlera je taktéž nehlasovatelný.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, já tedy požádám pana poslance Fiedlera, aby zopakoval svůj návrh, protože to je procedurální návrh, o kterém dáme hlasovat. (Šum, smích, neklid v jednací síni.)

  • Poslanec Karel Fiedler: Pardon, omlouvám se, jménem dvou poslaneckých klubů, poslaneckého klubu Úsvitu a poslaneckého klubu ODS navrhuji, abychom jednali a dokončili tento bod i po jednadvacáté hodině.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Bylo by dobré, aby "jednali a hlasovali"...

  • Poslanec Karel Fiedler: Jednali a hlasovali i po jednadvacáté hodině.

  • Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Já ještě jednou zazvoním na gong a požádám kolegy a kolegyně, aby se dostavili k hlasování, protože máme čtyři minuty do 21 hodin, to znamená, buď odhlasujeme, že budeme pokračovat v jednání, nebo budu nucen jednání Poslanecké sněmovny přerušit. (Neklid v jednací síni.)

    Pro pořádek přečtu ještě jednu omluvenku, která ke mně dorazila. Je to omluvenka paní poslankyně Zuzany Kailové, já ji přečtu. Pane předsedo, prosím omluvte neúčast poslankyně Zuzany Kailové z dnešního odpoledního jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky od 18 hodin z osobních důvodů. Takže to je omluvenka paní poslankyně...

    (Vyčkává se, zda se na světelné tabuli objeví dostatečný počet přihlášených poslanců. Po chvíli se hlásí a k mikrofonu přistupuje poslankyně Němcová.)

    Vzhledem k tomu, že máte přednostní právo, dobře. Prosím, aby vystoupila paní poslankyně. Jenom říkám, že je 20.59 hodin. Jistě víte, že jednání končí ve 21 hodin. Máte slovo. ***

  • Poslankyně Miroslava Němcová: Já tomu všemu rozumím. Děkuji za slovo. Myslím, že tomu rozumíme všichni, kteří jsme tady. Je hanbou koalice, která tvrdí, jak vážný bod směrem k veřejnosti tato otázka je, a víme dobře, že část poslanců se tady odpíná. Vidím dobře, kolik nás tady teď sedí. Na tabuli svítí 66.

    Jestli pro pana předsedu vlády a pro vládu jako celek skutečně je vztah s občany tak důležitý a budování důvěry tak důležité, tak nechápu, jak to, že nemůže zajistit alespoň mezi svými poslanci, když koalice dává většinu z Poslanecké sněmovny, aby u tohoto bodu tady většina byla.

    Považuji to za ostudu koalice a její přístup k tomuto bodu, k občanům i ke Sněmovně. (Potlesk zprava.)